[ { "title": "0601.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nděkuju Ti mockrat za Tvůj email. Mám hodné práce na studium. Musím skončit diplomce přiští týden. Je brzo. Potom budu dělat výlet do Norsku. Těším se na tebe v 13. dubna. Pozvám Ti na kávu na privatě. Kdy přijedeš? Chtěla bych dostat pro tebe na nadráží.\nDoufám, že dostáš stáž.\nMám zájem na kurz češtiny. Viš co kurz stojí a kdy začí? Bylo by krásné, kdybych v Čechach pro kurz. Mohla bys mi poslat inzerát?\nJak se má tého bratra? Ještě je ve škole? Viděla ho minulý rok. Můj bratr začinal studium minulý měsíc. Studuje ekonomii v Berlině. Má velké radost. Ale, jak dlouho?\nPro dnešek končim.\nPOzdravuj rodinu.\nZatim ahoj\nMarie" }, { "title": "0602.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\ntěší mě, že jsi mě napsala, a chci odpovědět hned.\nJo, už pracuju na diplomce, tak bohužel nemám čas na dovolenou; ale jsem ráda, že bylo to tak krasné v tvých prázdniny.\nAle samozřejmě pro tebe budu mít čas! Těší mě, že přijedeš do Drážďan. Musíš mě návštívit; zvám tě na tato odpoledne. Bychom si mohly prohližet ženskou kostel, nebo chceš jenom odpočívat a vypravovat?\nJeště musím vědět kdy přijedeš na nádraží (hlavní nádraží?), abych pro tebe mohla dojít.\nA přirozeně ti přeju všechno nejlepší na ten pohovor.\nTo je opravdu zajímavý, ten inzerát! Chtěla bychom to dělat moc ráda. Moje čeština taky potřebuje trochu zlepšení (jak můžeš číst... ;-)). Kolik stojí kurz, a kdy bude? Nejlépě mě posíláš ten inzerát, prosím, můžeš?\nJinak nemám nic nového. Těším se na tebe, a snad si budeme vidět častějí!\nMěj se hezký,\nDana." }, { "title": "0603.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno\n \nbylo mi velká radost čist poslední e-mail, který jsem dostal před . Mám se výborně protože momentálně pišu zkousku z češtiny. Musím Ti napsát dopis a potom udělám ustní zkousku. Jinak i jiné zkousky už jsme dělal. Teď mi počkaji jenom několík hezčí seminární práci. Ten rok ještě nepracuju na diplomce, teprve začnu tím příští rok. Přesto nebudu mít dlouhé prázdniny, ale až přijdeš ty určitě mám volno. Musíš mi napsát v kolik hodin přijede vlak z Pirny abych mohl Tě dojit. V každém případě se těším na tvou navštěvu. Odpoledne mužeme jet domů mých rodicče a večer bychom mohli jít do kina, jestli máš chuť.\nOstatně, děkuji Ti mockrát za tvou hezkou nabidku. Mám velký zájem na kurzu češtiny. Jenom potřebuju vědět kolík stojí, nemám hodně peníze. A nevíš, kdy začne? Snad je ti možné, že mi poslaš inzerát kurzu? Moc byl bych rád kdybych mohl studovat v Čechách v letě!\nTedy, pozdravuj tvoje rodicči a mej se hezky! Těším se na 13. dubna když se uvidíme. Jsem jistý že budeme mít hezkou dobou spolu!\nZa chvílí ahoj.\nSrdečně, Tvůj Martin" }, { "title": "0604.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nDěkuju Ti za Tvůj email. Jsem rád, že se máš dobře. Mám se taky dobře. Naneštěstí mám hodně práce s moji diplomkou. Mimoto rád chodím do hospody s kamarády, hraju fotbal a squash.\nMinulý rok jsem měl stáž v Karlsruhe. Bylo to velice zajímavé a naučil se hodně nového.\nV létě pojedu na dva týdný na dovolenou. \nPojedu s moji přitelkyni na dva tydný do Rakouska a Chorvatska. Nejdříve pojedeme autem do Vidně a pak poletime do Dubrovniku. Už se na to moc těším.\n\nTěším , že se brzo zase uvidíme. Rád bych Tě pozval na mě doma v pátek odpoledne. Uvařim výborné jidlo :-). Navrhuju, že se sejdeme na nádraží. Kdy přijížděš? Vyprávuj o prázdninové kurzy češtiny. Kolik to stojí a co je termína?\nMůžeš se poslat inzerát? Děkuju moc. \nOzvi se brzy. Měj se hezký.\nTomáš" }, { "title": "0605.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Aleno!\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvůj email, dostala jsem je před týdnem! Mám moc černé svědomí, že jsem Ti už dlouho nepsala! Nezlob na mne! Měla jsem hodně prace poslední době. Učila jsem na českou zkouškou, však dnes mám volno :). Mimo to, děkuji za krásnou fotkou z dovolené, měla jsi moc radost!?!\nCo řicí o mne život? Nic zajimavého nestalo, snad jen to, že plánuju dovolenou v létě s Lukášem. Chceme jet do Norska. To je hodně prace, ale hezký :).\nStudium je dobré, v březnu musím psat sociologickou zkouškou, to je tězké! Ale Jede to! To je vyborně novinu, Alena bude blízko Drážďan v létě! Doufám, že můžeš pracovat ve firmě! Samozřejmý mám čas! Už se velmi teším na tvoji návštěvu. Srdečně chtěla bych Ti pozvat k mně! Kdy přijdeš? Kde si dáme sraz? \nCo se týká kurzu - to je dobrý nápad! Kdy přesně bude? A kolik stojí? Asi můžeš mi poslat inzerát?! Chtěl by mílé.\n Dobře! Pro dnešek končím, je už pozdě večer, musím vstávat brzo zítra! \n\n Prejí Ti a tvým rodičům všechno nejlepší a zvláštně Ti hodně uspechů v 13. dubna! \nUž těším za na setkání!\nZatím Ahoj,\n Kateřina\nPS: Pozdravuj Tomáše od mne!" }, { "title": "0606.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvoje Email. Tvoje Email dostala jsem za posledny tyden. Mám se dobře a těším se na tvoje návštěvu. Posledny tyden byla jsem nemocna, ale teď už jsem zase fit.\nCo říct o mém životě? Nic zajimavého se nestalo, ale snad, že pracuju na diplomce. Je moc práce, ale mám rada. V létě pojedu do Anglie. Mám pozvání od Julie. Budu mít dovolenou od 10. července do 25. července 2007.\nJo, těším se na naše setkat. Pozvám tě pro odpoledne. Myslím půl tří u mi domů. Budu doma od dva hodiny. Kdy přijedeš ve Drážďanech? Chtěla bych docházet tě na nádraží. Čtu že budu mít prázdninové kurzy češtiny. Kdy je ten a kolik stoji kurzy? Odkud má ten zajímavý inzerat? Chtěla bys posílat mi prosim?\nJinak těším se na naše setkat, že budeme žvastat =) \nŠtastnou cestu a hodně pohody na práci. Jak se má tvoje matce? Pozdravuj ho! Pro dnesek končím. Mej se hezky. Srdečně, zatim Ahoj.\nDana" }, { "title": "0607.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvůj dopis. Měla jsem velkou radost z Tvého dopisu. Ptaš; co studium? Mám přístí týden zkoušku a myslím jenom na studium; nemám čas, protože musím se nazkoušku připravovat.\nTěším se už na Tvou návštěvu v Drážďanech a chtěla bych Tě pozvat na oběd a kávu k mne. Doufam, že budeš mít chuť na něco německého. Kdy přijedeš , abych mohla pro Tebe jít na nádraží?\nV posledním dopise jsi mi psala, že jsi našla zajímavý inzerát. Můžeš mi ho poslat? Kdy začíná ten kurz češtiny a kolik stojí? Těším se na naše stkání. Tím končím, protože je už pozdě večer a musím ještě něco studovat.\nPozdravuj Davida!\nMěj se dobře!\nSrdečně tě zdravím.\nDana" }, { "title": "0608.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\nJsem moc rád, že se maš dobře. Lyžovali jsme také! Byli jsme v Svícarsko. Tam bylo v Davosu, víš. Maji tam hodné vyborný sýr v Svícarsko. Moje studium je vlastné dobře. Samozřejmé už nepracuju hodné na diplomce. Plánuju dovolenou, ano! Ještě budu jet do Brazílie, navstivit přitelkini. Je to krasně, že bude jet do Drážďan.\nMuseš meho navstívit dopoledne.\nKdy bude na nadraží?\n Budu dochazet ti?\nA Vaše univerzita nabizí prázdinové kurzy češtiny? Je to zajímavy!\nKdy to bude? Co to stuj? Je to cenný? Nevadí! Chci zúčastit se!\nMužeš mému posílat kopie za inzerát?\nTěší mě , že bude meho navstívit! Bude vyborne dní! Tak, je to dost. Mužu teď napsát zkoušku v Češtinu.\nMej se hezky!\nDavid" }, { "title": "0609.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Aleno!\nDěkuju Ti mnohokrát za Tvůj email Studium je ještě hezké, protože mám hodně čas až do té doby, když diplom musit být dodělané. V dovolene navstívim moje přátele v Berlině. Asi podiváme se na muzeum nebo galeie.\n Těšim se na Tvůj návštěvu. Zvu Tě na mě doma. Co říkaš, měla bys čas odpoledné? Kdy přijdeš? Chtěla bych jít pro Tě. Kdy musim být na nádraží? Mám ještě otázky: Kdy jsou prázdninové kurzy češtiny?\nCo stoj kurz? Asi můžeš poslat mně inzerát. To by hodně milé! Včera byl starý koncert v kostele Frauenkirche. Poslouchala jsem a dneska mám každá melodie v uchu. Ráda hrála bych tam také, ale myslim, že jsem moc špatné. Můj přišti koncert je 14. dubna v kostele Dreikönigskirche v Drážďanech. Asi Ty jsi už zde? Těšila bych hodně! To je všechno, protože musim dělat ještě praci pro diplom.\nZatim ahoj, zdravím Tě srdečně!\nTvoje Dana" }, { "title": "0610.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\n\nDěkuji ti za tvůj email. Studuju stále ještě geografii, ale ukončím brzo. V březnu mám poslední zkoušku a už mám strach. Toho času hledám tému pro moji diplomovou práci. To neni jednoduche! Neplanuju dovolenou, protože jsem byla v Praze minulý semestr. A mám ráda život v Praze. Pro mě to bylo jako dovolena. Ale možná pojedu do Slovenska, ale kdy, už nevím. Mám také ráda lyžovat. To je super, že chceš dělat stáž v Německu. Konečny mě můžeš navstivit v Drážďanech. V pátek odpoledne (13. dubna) pozvám tebe ke mně. Kdy příjedeš na nádraží? Už to víš? Budu Ti docházet na nádraží.\nTo je zajímave, že vaše univerzita nabízí prázdninové kurzy češtiny. Kolik stoji tento kurz? A kdy bude se konat? Můžeš posilat tento inzerát? Hlavně doufám že bude hezký počasí, když přijdeš do Drážďan. Můžeme jít do divadla, do kina nebo na operu a tak dále...\nKdyby změnilo něco, zavolám tobě.\n\nMěj se hezky a pekny,\nDana" }, { "title": "0611.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Aleno, \nmám velkou radost, že jsem dostala tvůj email. Studium je nudné, protože musím pracovat na diplomce. Neplánuju dovolenou, protože nemám čas. Těším se na tvou brzou navštěvu v Drážďanech. Chceš přijít k mně v odpoledne? Koupím velký dort pro tebe! Kdy přijedeš v Draˇžďanech? Chci docházet pro tebe na nadraží . Prázdninové kurzy češtiny jsou zajímavé. Chci se ucházet o kurze a asi stipendium. Kolik to stojí? Kdy začina kurz? To je kouzelný, že zůstam chvilečku v Praze. Můzeš posílat mě toho inzerát? Jsi velmi milá!\nMěj se dobře! \nDana" }, { "title": "0612.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno, \nDěkuju za tvůj email. Tenhle rok budu končit studium a budu začinat pracovat na diplomce. Teď planuju dovolenou s přitelkyni. Chceme pojedu v létě do Italíi. \nTěším se na tvoj návštěvu v Drážďancku. Když přijedu do Drážďanck, přijiďpřijiď k mně. V pátku odpoledne mám čas. Kolík hodin budeš přijet? Budu jet pro ti na nádraži.\nDěkuju za informace o prazdninové kurzy češtiny. Je to zajímavý. Prosím, poslej mně to inzerát. Kolík stojí kurz a kdy přesně začina ho? Jak dlouho trvalý kurz? \nDoufám, ty máš šťastný v Pirně. Těším se na te. Můžeme jit do kina nebo do divadlo, když jsi tady. Jak v poslední navštevě.\nMej se hezký. Pozdravi tveho přitela. \nZatím ahoj.\nDavid" }, { "title": "0613.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj, mila Alena, \ndekuju Ti mockratého za tveho dopis. Těšim mě z bylo krasné v Rakousko a v Slovinski. Raduju se hodně na tveho brzoho navštěva do Drážďan. Mužeme se setkat v muj bytě odpoledne. Kdy přijedeš na stanici do Drážďan, aby dojel jsem ti.\nStudium je normalně. Studuju ješté matematiku v Technický Univerzitě v Draždanech. Začinám diplomovou prací přišti rok. Přestože planuju kratceho dovolenou v Česke Republice v zimě. \nVypravovala jseš do prázdninove kurzy čestiny. Můžeš rikat mě kolik to stoji? Kdy je kurzu čestinu. Prosim, posilaš mně zajimavy inzerat protože chci přihlašovat.\nBlahopřeju moc štěsti za tvoje pohovor. Těším mě za tvoje navštěvu.\nAž do te doby. Se srdečným pozdravem, Lída." }, { "title": "0614.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Aleno,\nděkuju Ti mockrát za Tvůj Email. Těsím mě, že bylo krásné v Rakousku a v Slovinsku. Hlavně novinka z mého života, jěště studuju. Nepracuju na diplomce. Myslím, že budu začínat diplomovou práci příští rok. Ale spravě plánuju dovolenou. Neměl jsem žádný nápad. Jsem nadšen s tvůj napadem. Mohl bych těšit, kdybys mi poslal ten zajímavý inzerát. Potřebuju taky informaci kolík to bude stát a jak dlouho prázdníný kurz češtiny bude trvat, kdy začí a skončí. \nDoufám, že budes mít výsledek u firmy v Pírne. Nemusíš být nervozní. Těším mě, že budeš mít čas v pátek odpoledne a přijedes do Dražďan. To se mi hodí, protože dopoledne budu mít zkoušku. Odpoledne budu mít čas. Mužeme se setkat v můj bytě. Protože předpokládám, že nevíš kde teď bydlím, dojdu tě na nádraží. Prosím, napíš mi kdy přijedes v pátek odpoledne.\n\nOdpověz brzy! Těším mě na tvoji návštěvu. Tím končím, je už pozdě a musím rano brzo vstát.\nPozdravuj vsechny a hlavně Petře.\nZatím ahoj. Klára" }, { "title": "0615.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nděkuju Ty za Tvuj email. Jak se maš? Jak krasné, že měla hezkou dovolenu.\nMám se dobře. Končila jsem zkoušky a teď plánuju magisterskou práce. Nebudu mám čas za dovolenu, protože take musím pracovat - potřebuju peníze.\nZamozřejmě mám čas, kdyz přicházeš do Drážďan se radovám na Tebe. Když chceš, pozvám Ty doma v pátku odpoledne. Kdy přijedeš? Chtela bych Ty na nádraží.\nProsím, můžeš poslat mně ten inzerát o prázdninove kurzy? Chci vědět, kdy začiná a kolík stojí. Nabít skutečně je zajímavě. Snad se budu učastnit.\n\nDoufám, že brzo bude duben a budu vidět Tebe.\n\nSrdečně Tě zdravím\nDana" }, { "title": "0616.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "8.2.07\nAhoj Aleno,\nděkuju Ti za Tvů e-mail. Těsím se, že Tvůj dovolena byla hezka. Budu jít do Rakousku také brzo. Chcí take lyžovat.\nTeď pracuju moc v univerzitě. Víš, že chcí dělat můj doctor a mám čas ještě jeden rok! Co není moc!\nTěším se , že budeš jít brzo do Drášďan . Chceš navštívit mě domů? Budu dělat čaj a dort, a potom mužeme říkat celý odpoledne o všechní. Kdy přijdeš v Drášďanech? Budu jít pro Tebě na nadraží.\nCo pišeš o prazdninovéch kurzéch čeština je zajímavý. Víš, kolik to stojí? A kdy jsou kurzy? Můžeš posílat mně inzerát? Bylo by výborné!\nTěším se Tě vídet brzo v Drážďanech.\nMnoho štěstí na pohovor!\nMej se dobře, zdravím,\nTomáš" }, { "title": "0617.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "8.2.'07\nAhoj Aleno!\nDěkuju za tvůj email. Mám se dobře. Už nepracujem na diplomce, pretože mám moc čas, ale plánujem dovolena na slovensku v lét-unreadable-.\n\nTěšim se, že přijdeš do Ďražďan. Chceš navštevovát mě doma odpolodne? Kdy přijdeš? Budu dojdu ty na nadráží.\n\nKdy je prázdninový kurz češtiný a jak dlouho potrva se? Nevim že můžu se dokonce ucházet o stipendium, ale samostatne bylo by výborne, kdybychom se videme často v létě. Kolik stojí tento kurz? Mužeš poslat tento inzerát ku mě?\n\nTeď, nevím, že budu navštevovát těbe v létě, pretože chcem pojet do Prievidzi s letadlem na letiště a tam chcem letát od Vysokou do Vysokou tatra a nazpět. Snad budu k tě. :-)\n\nSrdečně tě zdravím.\nDavid" }, { "title": "0618.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dražďany, 8.2.07\nAhoj Aleno!\nDěkuju za tvůj dopis! Mam se vyborně. Těším se na setkaní!! Kdy příjdeš do Dražďan? Když přijdeš odpoledne, mužu dojít pro tě na nádraží. Potom jedeme domů a tam pijeme dobré české pivo! Kupoval jsem Pilzeňský Prazdroj! (vim, že maš rada :-) Znad budeme mam se čas prohližet pivovar \"Watzke\". Ale pravděpodobný budeme být opilý!\nStudium je velmi těšky teď , protože mam zkoušku v češtině zitra. Jsem trochu rozčilený, protože neměl jsem se čas učit. Nepracuju na diplomce ted, ale budu začínat přišti měsíc. Přišti tyden pojedu s přatelí do Litoměřic v Chechach. Tam se budeme opíjet a prohlížet si na památky.\nKdy je prázdninové kurzy a kolik to stoji? Posilaš inzeráty, prosím? Doufam, že mam čas přijet do vaší university. Pozdravuj tvoje přitel a tvoje rodinu!\nMejse heský,\nTvůj Tomáš" }, { "title": "0619.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\n děkuji za Tvůj dopis. mám hodně prací, protože pracuju na diplomce a proto nemušu plánovat dovolenou. Chtěla bych mít dovolena na Teneriffě nebo ve Rakousko - ale némám čas. Bohužel!\nTěší mě , zě budes navštěvovat brzo Drážďanech. Chci tě zvát k mému byt odpoledne ve 13. dubna. Máš čas? Kdy přijedeš v Drážďanech ? Chci jít pro tebe na nádraží.\nZajímám se o kurs češtiny. Co stojí kurs? Kdy budu byt kurs? Posílej mi inzerát prosím.\nPozdravuj také Petra. Přeju mu k svátku zdraví, štěstí, radost a láska.\n\nSrdečně tě zdravím,\nTvoje Dana" }, { "title": "0620.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "13.02.2007\nAhoj Aleno,\nděkuju mockrát za Tvůj email. Těšila jsem se moc. Mám se dobře a Ty? Jak se máš?\nUž jsem začila moji diplomovooou praci. Nevím ještě jak dlouho potřebuju na ni, proto neplanuju dovolenou tento rok.\nTěším se velmi kdybys přijdeš do Drážďan. Zvám ti srdečně na kavu k mně. Máš chut? Kdy přijedu tvůj vlak na nádraži? Chtěla bych půjít pro tebe na nádraži. Jak dlouho zůstáš v Drážďanech? To by bylo skutečný vyborně udělat český kurz na tvoji universitu. Kdy a jak dlouho bude kurz? Kolik peníze stojí kurz? Nemám mnoho peníze, ale chtěla bych ucházet o stipendium. Můžeš mi poslat inzerát?\nMám ještě jednu otázku. Kdybychom udělat tenhle kurz, můžu bydlet u tebe? Bude moc hezký! Co mýslíš?\nMnoho pozdravů,\nDana" }, { "title": "0621.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\n\nDěkuji za Tvůj email. Moc jsem se potěšila. Jak se máš? Mám se dobře. Bohužel jsem nemohla psát dřív, protože jsem měla hodně práce. Nemám plány na dovolené, protože teď pišu diplomovou práci. Ale doufám, že můžu jít na dovolené v letě. Ráda chtěla bych jít do Alp, ale ještě nevím, jestliže budu mít čas. Těším se, že ty přijdeš do Drážďan. Odpoledne musíš mi navštívit doma! Moc ráda bych se s tebou setkala! Kdy přijdeš v Drážďanech? Můžu jit pro tebe na nádraží.\nPrázdninový kurz češtiny byl by supr! Můžes mí psát, kolik kurz stojí? Kdy bude kurz? Bohužel jenom mám čas v srpnu. Můžes mi, prosím, poslat inzerát? Chtěla bych se ucházet o stipendium. Bylo by vyborne!\nTak, musím skončit. Napiš mi, prosím, brzo. Srdečně Tě zdravím. Měj se hezky! \nJulie" }, { "title": "0622.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\n\nDekuju Ti za Tvuj email. Jak se maš? Mam se spatne, protoze musim učit moc. Teď studuju pedagogiku. Na diplomce pracuju ještě ne, ale musim psat těžký seminárni prace a ucit na zkoušku češtiny.\nO prazdninach budu jet ještě jednou do Norsko. Minuly rok byl jsem už v Norske a delal jsem peši turu na narodnim parku \"Hardangervidda\". Tesim se, že setkame v Drazdanech brzo! Cheš prijt do myj byt na odpoledne? Kdy prijedeš v Draždanech? Přijdu do nadrazi!\nPrázdninove kurzy češtiny je zajmavy! Kolik stoj ten kurs a kdy začina?\n\nTak jo. To je vsechno.\nOdepiš mi brzo a, prosim, posílaš tento inzerat!\nMej se hezký.\nAhoj, David" }, { "title": "0623.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "13. unora 2007\nMíla Aleno,\nDěkuju za dopis. Mám se dobře Jsem moc ráda, že ses ozvala také! Teď, studuju zeměpis! Studium je vyborně, je moc zajímavé. Ne už pracuju na diplomoce ale planuju dovolenou s přitelem v České republice brzo. Budeme jít do Prahy a potom budeme wandrovat v Krkonoších od chaty k chatě. Ano, mám čas! Jsem velmi ráda, že pojdeš na návštěvou do Drážďany. Chci ti pozvat v odpoledně domů. Kdy přijdeš do Drážďany. Ctela bych dojít na nádraží. Je to dobře?\nDěkuju , to je dobrá zpráva. Tento prázdninového kurzu je moc důležitý! Kdy je kurzu? Kolik to stojí?\nMám prosbu: Muzeš mi posílat ten zajímavý inzerat? Bohužel nemám čas, teď. Musím pracovat. Na shledanou a mej se hezky! Odepiš mi prosím brzo a pozdravuj Milenku! Ahoj, David" }, { "title": "0624.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19. červenec 2006\nDrahá Mileno!\nPředem Ti dekuji za tvuj email a posílam srdčeny pozdrav.\nJe mi lito, že pišu tak pozdě, ale musím pracovat hodně, protože příští mesice budu dělat zkoušku z češtiny. \n\nMám se dobře. Dekuji za tvou mílou nabidku, ale na grilovací party nemužu přijit, protože mám dovolenu. Pojedu do Španělska. Ale v 27.08.06 budu u tebe na svatbě. A co potřebujete? Chcí koupit neco pro vas. Příští tyden v středu budu mít čas a těším se na setkaní. Chceme se setkat v Drážďanech před Ikeou v 12 hodin. Tam je jídlo levně a mužeme koupit něco.\nChtěl jsem tě zeptat, znáš dobrou českou gramatiku? Potřebuji ho za zkoušku. Když ho koupit, zaplatim knihu.\nPro dnešek končím, protože je už pozdě večer a jsem unaveny.\nMej se dobře a dobrou noc. \nLukáš" }, { "title": "0625.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "4. srpna 2006. srpna 2006\nAhoj Mileno\nDěkuju ti za tvůj mily dopis.\nMám se dobře, ale musím pracovat hodně. A ty, jak se máš? Doufám, ze te máš dobře.\n\nBohužel, nepojedu na grilovací party, protože budu na dovolenu.\nPojedu s kameradem do Francie nebo do Belgie. Ale ve 27. srpnu. srpnu pojedu rád. Co si přejedou?\nStředu je výborné. Budu na fakultě ve dve hodiny o zastavka \"Fritz-Foerter-Platz\"? Znáš ještě restauraci \"Le petit maroc\" v Drášďanech? Mám velmi rád tato malou restaurací. A potom budeme chodit po městě.\nHledám knihu \"Česka gramatiku\". Znáš? Těším se, když koupis knihu pro me. Samozřejmy davam tepenízî.\nMej se heský\nTvůj přítel\nDavid" }, { "title": "0626.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "4. srpna 2006\nMilá Mileno,\nDěkuji mnohokrát za Tvůj Email. Měl se rádost. Je mi líto, ale nemůžu přijít na grilovací party v Liberci. Pojedu do stát X na dovolené.\nO 14 dní později na svatbu já určitě přijít. Co si přejejí na svatbu? Hrád Křivoklat je krasné.\nPříští týden budeš v Drážďanech? Budu taky v Drážďanech a mužeme jít na kavu. Mužeme jít do kavárna X, je přes Labe náproti poštu. Chceme zasáhnout tam v 16 hodin ve stredu? Co řikáš? Těším se na tebe.\nChtěl jsem se tě ještě zeptat, znaš dobrou českou gramatiku? Potřebuju jí na zkoušku. Možná jí je levnějši v Čechach. Můžeš mě koupit gramatiku? Zaplatím jí.\nTeď musím do prací. Těšim se na tebe.\nPozdravuj Petra a zatím ahoj,\nDavid" }, { "title": "0627.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "10. srpna 2006\nAhoj Mileno,\nděkuji Ti mnohokrát za Tvůj email. Těšila jsem se moc z něho. Mám se také dobře, měla jsem hodně práce, ale teď jsem na dovolené, na lázně Karlový Vary. Je tu moc horko až 38 stupňů, ale to je nádherné město. Chodím na túry a odpočívám. Večer chodím do hospody nebo do kavárny.\nJinak bych chtěla tě uvidět na grilovací party. To je škoda, ale mohla bych (můžu) přijít dvacet sedmého srpna. Co si přáte?\nMileno, můžeme se setkát taky v Drážďanech ve středu osmnáctého srpna. To by bylo skvelé, protože se zvrátím z Karlových Var v úterý večer. Mohly bychom jít na kávu. Sraz (= Místo srazu) je náměstí X v 19 hodin. Hodi se Ti to? Byly tam vloni...\nTěším se na Tvoji novinku, to je pekné! Popovídáme si o svatbě. Máš už svatební šaty?\nChtěla jsem se tě zeptat, jestli znáš nějakou dobrou gramatiku češtiny? Hledám ji. Bylo by moc hezký, jestliže bys mohla ji koupit. Samozřejmě zaplatím Ti za ji.\nTím koncím. To je už pozdě večer. Musím ráno brzo vstát.\nZatím ahoj. Pozdravuj všechny a hlavně svého bratra!\nMěj se hezky\na těším se na naše setkání.\nEva" }, { "title": "0628.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 22. července 2006\nMilá Mileno,\nděkuji Ti za tvůj e-mail. Těšila jsem moc z něho. Jaké správy! Je mi lito, že tak dlouho jsem nenapisala, ale jsem měla v minulých dnech a týdnech moc práce. Bohužel nemůzu přijít k grilovací party, protože mám dovolenou. A k svatbe ráda prijdu.\nChci darovat Vam něco k svatbe. Co si přejete?\nVe středu mám čás a těším se na setkani s tebou.\nPo srazu s profesorem můžeme setkat se u hlavního nadrazi v 20 hodin. Potom můžeme jít do hezké kavárny.\n Mám ještě prosbu: Hledám dobrou gramatiku českého jazyka. Znáš dobrou gramatiku a asi můeš koupit ji pro mně? Samozřejmy budu platit gramatiku.\nTakím končím. Už je pozdě a ráno musím brzo vstát.\nMej se dobře a pozdravuj Petra.\nZatím ahoj.\nTvoje Eva" }, { "title": "0629.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19. července 2006\nAhoj Mileno\nMám se dobře a také jsem dlouho nepsal. Ale c tim se nikdo nic dělat.\nAno, mám teď hodně práce, mam zkoušky na univerzitě. Bohužel nemám čas pro vaše grilovací party v Liberci, protože mám dovolenu a budu k moři.\nAle o 14 dní později, 27.8., mám čas a těšim se na svatbu. Setkame se v Liberci na nádraži v deset hodin a třicet minut? Potom totiž přijede vlak v Liberci. A ve středu příští týden také mám caš. Setkame se v šest hodin v kavárnu \"kavárna X\" na nádraži? Tam bychom mohly jít na kávu a popovídát si o svatbě.\nA mám ještě jednou otázku. Hledam dobrou českou gramatiku. Znáš jednou? Když ano - prosím koupj ji. Přirozeně zaplatim.\nMěj se dobře! Vidime brzo.\nZatim ahoj.\nMartin" }, { "title": "0630.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Mileno!\nDekuji za tvoj email. Těší se mi. Mám dobře a nemam čas. V srpne budu na moře o dovolene. Protože nemam čas 13. srpna. srpna a nepůjedu na grilovací party. A potom na 27.8.. 8. půjedu o svatbě. Co si přejete? \nMám čas ve stredu. Sedjeme se ve stredu na kavu v menze v kavane. Teši se mi. Mám čas na v 13.00 hodin. Maš čas? Nema pišeš. \nHledám dobrou gramaticu ceskeho jasyku. Znaš jednou a mužeš koupit? Platim se kdyš sedjeme. \nJak se mate? Maš dobře? Tesi se mi na tebe. \nNa konci vsechno dobře. \nZatim Ahoj \nBlažena" }, { "title": "0631.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V Drážďanech, devatenáctého cervence 2006 \nAhoj milá Mileno! \nJak se máš? \nDekuji Ti mockrát za Tvůj dopis (e-mail). Pišu Ti teprve dnes, protože jsem neměl čas Ti psát. Byl jsem nemocný. Měl jsem chripku! \nBohužel nemůžu přijít na grilovací party do Liberce. Nebudu mít čas, protože budu na dovolenu... \nAle na svatbu přijdu! Už se těším! \nCo ještě byste mohli potřebovat? Idea jít na kávu příští týden je dobrá. Budu mít čas příští středu. Setkáme se v pět hodin na Náměstí Míru před kavárnou? \nHledám dobrou gramatiku českého jaziku. Znáš jednu? Prosím, koupej mi tu gramatiku. Tak, přejí Ti všechno nejlepší! \nMěj se dobře,\nTvůj Tomáš \n1 Zaplatím jí samozřejmý!" }, { "title": "0632.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "13. cervence 2006 \nAhoj Mileno!\nDěkuji Ti mockrat za tvůj email. Pisu Ti teprve dnes, protože mám hodně práce. Mam stástný, protože jsem -unreadable-koncil studium v květnu. Hledám praci Pisu moc žádostí. \nJe mi líto, ale nepřij-unreadable- na grilovací party, protože mám dovolenu. Přij-unreadable- do Rakouska a -unreadable-vštivim moji rodinu. Ale jsem tady 27. srpna. Co přeješ? \nCo budeš dělat přístí středu? Mam čas a tesim se na setkaní. Jsi na fakulta v -unreadable-? Budeme jet do menzy v 12 hodin na kavu? \nJedna otázka. Hledam dobrou gramatiku pro Cestinu? Nas knihu? Koupíš gramatiku? Zaplatím pro ji. \nT-unreadable- koncim, je už pozdy. Musim pracovat. \nTesim se na náse setkání. \nZatím ahoj! \nRichard" }, { "title": "0633.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19. července 2006 \nAhoj Mileno! \nDěkuji Ti mockrát za Tvůj email. Už jsem Ti dlouho nepsala, protože jsem byla nemocna, a par dní jsem ležela. \nByla jsem u doktora po tabletky, a už jsem zdrava. Srdečne Ti dekuju za Tve pozvání na grilovací party. bohužel budu mět dovolená v praci i nemůžu přijet. Ale 27. 8 se uvídíme! Češim se na vašou svatbu! Co chtite dostat na tou slavnost? Pokud potřebuješ s nečim pomoct, ozvi se. \nAno, budu přišti týden v Dražďanech, a rada se s Tebou setkam. Mam čas v sredu v 16 hodin. Budu na Tebe čekat v restauraci \"Mango\" u supermarketu. Odpovída Ti to? \nOdpověz brzy, gdyž budu tam rezervovat stůl pro 2 osoby na 2 hodiny. Dobře? \nJeště jsem se chtěla zeptat, znaš nejakou dobrou českou gramatiku? \nMužeš mi ji koupit? Ja Ti jí samozřejmě zaplatím! \nPro dnešek koncim. \nPozdravuj všechny a hlavně Petra!\nAhoj! \nTvoja Markéta" }, { "title": "0634.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19.7.06 \nMilá Mileno! \nMockrát děkuju za Tvůj email! Promiň, že jsem tak dlouho nepsala. Máš pravdu, mám nyní hodně práce kvůli zkouškám. Musím udělat 14 zkoušek. Pět jsem teprve udělala. \nPo konci zkouškové dobu pojedu na dovolenou do Ostravy. Proto 13.srpna bohužel nemám čas na Váš grilovací večer. Vrátím se z Ostravy 20.srpna. \nRáda přijdu na svatbu! Co si na svatbu přejete? Ve středu budu ještě v Drážďanech, tak se ráda se Tebou setkám. Myslím že přijedeš vlakem z Liberce na nádraží Neustadt. Tam se můžeme setkat a potom jet tramvají k velké zahradě. Nebo máš napřed svůj sraz s profesorem? \nMileno, znáš nějakou dobrou gramatiku českého jazyka? Nyní jednu potřebuju. Pokud by to bylo možné, můžeš ji mi prosím koupit? Samozřejmě zaplatím ji já. \nTěším se už hodně na naši schůzku ve středu a přeju Ti přijemnou cestu do Drážďan! \nSe srdečným pozdravem,\nAlice" }, { "title": "0635.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19. července 2006\nMilá Mileno,\nděkuji ti mnohokrat za tvoje Email. Je mi líto, že nemůzu přijít na grilovací party u vás. Budu byt na dovolenu. Pojedu vlakem na Slovensku a chci chodit na hory. Ale v 27. srpna budu rádi přijt u vás. Příští týden budu mít čas a těším se na setkání. Čekali bychom v ponděli v Drážďanech na hlavní nádraží.\n\nKromě toho, hledám na dobrou gramatiku češtinou. Znám jedna a můžeš koupit gramatiku češtinou pro měho? Samozřejmý budu dát peníze za gramatiku.\n\nAhoj a měj se hezky\nAndrea" }, { "title": "0636.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "22. července 2005\nAhoj Mileno a Petře ,\ndekuju Vám za Váš email. Mám se výborně. Proč nepsala jsem dlouho? Měla jsem žkoušky... . Ale teď nemám hodně práce. Těší mě že máte dobře. A doufám že Petr bude rád pracovat v Rakousku.\nDekuju mockrát za Vaše pozvání na grilové party ale, bohužel, nemám čas protože budu na dovolené. Samožrejme můžeme setkát v dvacetsedmého srpnu 2005. Co se přejete?\nAno, příští týden budu tady v Drážďanech. Samožrejmě těším se na Tvou návštěvu. Můžeme setkat v příští středu. Rád se sejdeme v deset hodin u autobusového zastávky linka 61 nebo v dvanáct hodin před mensou? Samožrejme můžem jít na kavú potom. Popovídáme si tam o svatbě na hradě Křivoklat.\nKromě toho, hledám knihu s dobré gramatikou českého jazyku. Znáš nějakou? A můžeš koupit ji, prosím? Samožrejmě zaplatím ji.\nTěším se na Tvou návštěvu! Pozdravíš Petra, prosím.\n\nZatím ahoj,\n\n Andrea" }, { "title": "0637.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Mileno, milý Petře,\nděkuji Vám mnohokrat za Váš dopis. Už jsem Vám dlouho nepsala. Mám se dobře, ale mám hodně práce, protože musím se ucít pro zkoušky. Doufam, že pochodíš s týmizkoušami. Bohužel nebudu moct nemůžu přicházet k vám do Liberce na grilovací party, protože budu jsem na dovolen-ambiguous-. Ale pojedu ráda v 27.8.05 k svatbě. Co si přejete k svatbě?\nVe středu budu mít čas. Těším se na naše setkaní. Mohly se bychom setkat před hlavní nadráží v devět hodin nebo deset hodin. Jaké máš plány v Drážďanech? Co chtěla bys prohlížet?\n Chtěla se zeptat, jestli znáš dobrou gramatiku českého jazyka. Snad můžeš nakupovat gramatiku pro meho. Zaplatím gramatiku přirozeně.\n\nMěj se dobře hezký!\n\nTvoje Eva" }, { "title": "0638.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "4. srpen 2006\nMilá Mileno,\n\nděkuju ti mockrát za Tvůj dopis nebo e-mail. Už jsem ti dlouho nepsal, protože v poslední dobou jsem měl moc prace.\nTeď musim psat seminařní praci. Bohužel, nebudu mít čas na grilovací party, protože budu o dovolené.\nPojedu za 2 tydný do Ṡvýcarska. Ale 14 dní pozdějí, 27.8.06 bych měl čas a přijdu. Těším se na svatbu. Ale kde je hrad Křivoklat?\nCo si přejete?\nPříští středu budu mít čas. Těším se velmí na naše setkání. Chtěl bych se setkat v jednu hodinu odpoledne v kavarně u nadraži. To je dobré? Souhlasiš? Jinak hledám dobrou gramatiku českéko jazyku.\nChtěl tě bych ptát jestli znáš jednou. Asi bys mohl koupit jednou dobrou gramatiku.\nSamozřejmý budu ji platit. Přeju Ti všechno nejlepší.\nS pozdravý\nDavid" }, { "title": "0639.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V Dražďanech, 4 éhe srpna\nMilá Mileno\n\nDěkuju Ti mnohokrát za Tvůj poslední email. Jsem dostala Tvůj email minulý týdne. Velmi jsem se potěšila o něm.\nPišu Ti teprve teď, protože jsem měla v minulých dnech a týdnech moc praci.\nBohužel neumím přijít na grilovací party. Ale v dvacátého sedmého srpna mám čas. Chtěla bych ráda být na tvou svatbu.\nCo si přejou? Co potřebuješ?\nPříští středu mám čas. Potěším se na setkání s tebou. \nMyslím, že setkáme se na naše restauraci. Vidíš, která restaurace míním? Myslím, že umíme setkat tam v tři hodiny.\nMimo to hledám dobrou gramatiky od českého jazyka. Chci psát Ti, znáš dobrou gramatiky a snad umíš kupovat jedna pro mě. \nZaplatím ji.\nTěším se na středu.\nZatím ahoj.\nTvoje Julie." }, { "title": "0640.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Mileno,\nděkuju mnohokrát za tvůj email. Těším se, že máte docela dobře a že mi pozváš!\nMomentalně mám hodně práce. Musíme se skončit s programem na festival. Potom budu mít dovolenou. To znamená, že se bohužel neuvídíme v Liberci na grilovací party. Ale na svatbu ráda a určitě příjdu. Co si přáte, ty a Petr?\nPříští štredu budu mít čas. Ráda se s tebou setkám! Znáš kavárnu u \"Gäusedieb\"? Tuhle je v \"Bilé uličce\" (Weisse Gasse). Setkáme se tám v 15 hodin. Píjéme kávu a popovídáme si o svatbě. To je dobrý napad a už jsem moc zvědavá. \nMám ještě jednu otázku: Hledám dobrou gramatiku českého jazyka. Znáš jednu? Jestli je to možné, můžeš mi koupit jednu , prosím? Samozřejmě ji zaplatím! \nMileno, teď už skončím.\nMoc se těším na naše setkání. Hezký víkend!\nAhoj Dana" }, { "title": "0641.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Mileno!\nDekuju Ti mockrát za Tvůj email. Nemám teď hodně práce. Mám dovolena. Bych jelá ráda na grilovací party, ale nemám čas. v 13. srpna pojedů v Frankfurtě a nastěvuje mou sestru. Ale v 27.08.06 budu přichazet ráda. přaj \n Budu mít čas přišti tyden. Těším mě se setkavat v štredu. Mužeme se setkavat na ,,Albertplatz\". Budu mít čas 14:00. Setkavame v 15:00? Nebo setkavame na nádraží? Na ,,Wienerplatz\" má kavárna. Jmenuju ,,Kugelhaus\". Je velmi heskě.\nCo si přas? A co si přá Petr?\nHledám českou gramatiku. Znáš dobrou gramatiku? Mužeš koupovat gramatiku? Budu platit také. \n\nBych těšit mě velmi.\nTím končím, ale je pozdě večer a myslim brzo vstat.\nS Pozdravem Dana" }, { "title": "0642.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Mileno,\nděkuju Ti mockrát za Tvůj poslední dopis. Tvůj dopis jsem dostal již minulý týden. Je mi lito, že pišu tak pozdě, ale měl jsem hodně práci a malo času o minulých týdnech. \nDnes Tě pišu, protože jsem končil moje zkoušky včera. Mám se dobře, ale prší dneska. Od zaří budu mít čtyři diplomní zkoušky. \nTeď jedu u moři, protože mám dovolenou. Proto nebudu mít čas. Nepřijdu na grilovací party v Liberci. V 27.srpnu budu rád nás navštěvit. Kterí přání máte Petr a já?\nPříští štreda budu mít čas. Těsím mě na setknání. Budeme setkat v 16 hodin v hlavní nádraži?\nHledám po dobrou českou gramatiku. Znáš dobrou gramatiku a můžeš koupit pro mě? Přirozený budu platit za to. \nPro dnesek je všechno. Pozdravím Petra.\n Měj se dobře. Michael" }, { "title": "0643.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Mileno, \nděkuji Ti mockrát za Tvůj dopis. Je mi líto, že jsem nenapsal tak dlouho. Ale mám skutečně hodně práce. Bohužel musim psát dva semínarní práci a mimo to musím pracovat. Jinak mám se take dobře. Vlastně nemám novinky. Ve 13. srpna nepojedu na grilovací party, protože budu být bohužel v dovolené. Ale mám čas zase v 27. 08 Co si přejou vlastně o svatbě.\nPříští středu budu mít také čas. Těšim mě na setkání. Setkáme se ve deset hodin u kostelu ,,Frauenkirche\".\nChtěl jsem se tě také ještě zeptat něco. Hledam dobrou gramatíku za českou jazyku. Znaš dobrou gramatiku? Když ano, mužeš koupit asi gramatíku? Samozřejmě zaplatím knihu.\nKdyž se setkáme ve Drážďanech, museš mi povídát o svatbě. Jsem napjatý.\n\nNa shledanou a zatím ahoj" }, { "title": "0644.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "4.srpna2006\nAhoj Mileno, \nDěkují Tí za Tvůj dopis. Mám se dobře, ale pracuju teď hodně, protože každý den příjedou turisty do Saského Švýcarska, který chtějí se prohližet na přírodu. \n 13.srpna budu nemoct navstěvovat vám, protože budu na dovolenou od 5.srpna i pojedu k mořem. 27.srpna budu mít čas a pojedu rad na hradě Křivoklat Co sí popřejete? \nPříští středu mám čás. Libí se mi setkat se s tebou. Myslím, že půjdeme do kavárny u hlavného nadraží. Tam je hezké. Myslíš, že budeš končit sraz v pět hodin? \nJinak mám otažku. Znáš dobrou gramatiku českého jaziku? Hledám novou gramatiku ale nenajit tu v Německu.\nMužeš tu koupit pro mě? Samozřejmě zaplatím. \nZdravuj Petra.\nZatím ahoj Tomáš" }, { "title": "0645.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Mileno,\ndekuji za tvůj email. Mám se dobře! Teď vůbec nemám práci, protože jsem na dovolené.\nBohužel nemůžu prijít k vašemu grilovací party, protože jsem zase na dovolené. :-) Ale prijdu rád k vaší svatbu! Už se těším moc! Co si přejete?\nVe štredu mám čas a těším se na setkání. Můj vlak prijede v 11:00 k hlavnímu nádraží. Máš pak čas? Můžeš jít pro mě? Pak můžeme jít spolu k mému profesorovi a potom jít na kávu a popovídat si o svatbě.\nMůžeš mi pomáhat? Hledám dobrou gramatiku češtiny. Znáš jednu? Když znáš, můžeš mi koupit ji? Samozřejmě zaplatím ji!\nJinak chtěl bych vědět, jako Ústí je. Jsi v Ústí nad Labem nebo v Ústí nad Orlicí? Myslím, že Ústí nad Orlicí není tak dobré, protože hodně průmyslů je tam. Taky nejsem byl ještě v Petrohradu. Musíš vypravět, když máš zase čas.\nZatím ahoj!\n Tomáš" }, { "title": "0714.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\nděkuju Ti mockrát za Tvůj email. Promiň, že jsem Tě tak dlouho nenapsala. Teď mám jenom jednu zkoušku z innováčního manažmentu. A pak pišu diplomonovou práci. Co jsi dělala o dovolené? Jaké bylo počasí v Rakousku?\nByla bych ráda, kdybychom se v Drážďanech setkali. V 13. dubnu odpoledne mám čás. Tešela bych se, kdybychom u mě setkali. Moje adresa je Pražská ulice 1. Nebo můžu projít pro tebe na nádraží. Kdy přijede vlak? V kolik hodin přijede vlak? Moc ráda bych se s tebou setkala.\nDěkuju Ti za oznámení. To je dobrý napad, že učim češtinu tam. V létě chtěla do Čech.\nKolik stojí a kdy začiná češtiny? Prosim mehla bys mi posilat oznámení. Děkuju Ti mnohokrát.\nMěj se hezky.\nEva" }, { "title": "0715.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nsrdečný pozdrav s Dražďan. Těšim se moc, že přijedeš do mého města. Musime se nutně setkát. Jak budeš už v Dražďanech a budeš mit čas, zatelefonuj mi a setkáme se na městě nebo u mě domů. Kdy přijedeš, můžu přijet k Tebě na nadraží\n\n Studium...haha...Ne... nepracuju ješte na diplomce. Musím předčasně udělat 4 skoužký a napsát 5 seminarnich prac. To neni snadné. Teď mám 2 skoužký a po ni jsem naplánoval s mojí přitelkýní dovolenou v Norsku.\nAch, prosim tě, posli mi ten inzerát o kurzu češtiny, ja jsem moc zvědavý co to je a kdo to dělá. Můžeš mi ještě napsát kolik on stojí a kdy začina, doufám, že budu mít čas, protože je to velmí zajímavé, dělát kurz čestiny na českým universitě.\nMěj se hezký\nMartin" }, { "title": "0716.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Aleno,\nje mí líto, že jsem Ti tak dlouho nenapsala, ale minulý čas jsem měla moc prace. Moje studium končili. Už odevzdala jsem diplomovi práci, proto planuju dovolenou. Těším se na tvoje návštěvu v Drážďanech. To je výborný nápad, v pátek ne pracovám. Nechceš jit na kávu u mně? Mám čas celý odpoledne.\nKdy přijedeš? Víš? Pojedu Ti na nádraží. To je fajn. Kdy začiná prázdninový kurz češtiny? A kolik stojí? Měla bych moc radost, když bych šla do Čech.\nNemužeš mi poslat inzerát, prosím? Bude hezká doba, protože uvidíme se častěji. Jinak, nemám nic nového.\nDoufám, že se máš dobře.\nMusím končit teď, protože je tak poždě a musím spát. Zítrá ráno jedu na výletu.\nMěj se hezký.\nZatím ahoj\n Eva" }, { "title": "0717.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\nděkuju Ti za tvůj email. Musim odevzdát magisterskou praci přišti tyden, takže nemám hodně čas.\nTěší mě, že navštěvovaš naš brzo. Chceš navstívit mě doma odpoledne? Kdy budeš přijiždět? Asi muzů docházet pro tebe. Kurz je zajimavý. Koli stoji on? Mysliš, že je dobře? A kdy je termín? Doufám, že budu mít čas.\n Posláš prosím inzerát z mě.\nTěším se na naše setkáni v Drážďanech. Budeme mít moc žert. Prosím pozdravuj všechny a hlavně Pavla.\nPoslední informace: moje zkoušky z hostorii byl výborně. Jsem moc šťastny. Ale měla pracovat a učet tak hodně, takže teď jsem jenom unavená.\nMěj se hezký, dobře.\n Martin" }, { "title": "0718.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "16.07.2007\nMilá Aleno\nDekuju Ti mockrát za tvůj email. Dostal jsem tvůj email v včera večer.\n\nV letě skončím studium. Poslední zkoušky z češtiny mám teď.\nBohužel nepracuju, ale hledám prace a planuju dovolenou.\nPojedu s kameradem do Mecklembursko. Tam chodíme na ryby. V posledním dopise jsi mi psala, že jsi četla zajímavý inzerát o kurzy češtiny na universitě v Brně. Řekla byš mi kolik to stoji kurze? Kdy bude začinat kurz? Posila byš mi ten inzerát?\nJsi mi psala, že budeš zajet do Drážďan v 13.04.. To je ale překvapení. Samozřejmě setkali bychom v Drážďanech. Chcete pozvat Ti na kafe doma.\n\nKdy přijedeš do Drážďan? Budu čekat na Ti na nádraží.\nTěším se na setkání v Drážďanech.\nMěj se hezký.\nTvůj David" }, { "title": "0719.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 16. července 2007\nMilo Aleno,\nděkuju moc za Tvuj email! Těšim se, že Tvoje dovolena byla dobrá. Studium delá moc práce. Doufam, ze mužu ukončit ho do konce semestru. Potom chtel bych jet do moří. Když mam caš, ještě navstěvuju moje babičku.\nA těšim se že navstěvujes mě tak brzo. V patek mam čas. Chces prijet k mě odpoledné? Kdy přijede Tvuj vlak? Mužu jít pro Tebé na hlavním nádraží. Souhlsiš?\nPsala jsi o inzerátu o prázdninovem kurzu češtiny na vaše univerzsitě. To zní dobre! Kdy začí kurz a jak dlouho trvá? A kolík musim zapaltít za ho? Prosím, mužes posilat mě ten inzerát? Take by se mi libi, kdybychom se u tebě viděly často.\nPreju Tě moc stěsti za Tvuj pohovor v Pirně.\nUvidime se 13. dubna.\nZatím ahoj!\nDavid" }, { "title": "0720.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nděkuji Ti za Tvůj dlohý dopis! Mám moc černe svědomí, že jsem Ti už dlouho nepsala. Je mí líto! Napsat moje studijní prací do srpna, potom začina diplomoví prací. Na diplomce čhtela bych pracovat v Stockholme X a porodit moc dětí. Dovolená plánuju mezi studijní prací a diplomoví prací. Čhtela bych cestovat na Baltske moře jeden tyden. Těsim se, že tě opět uvidím v Drážďanech! Máš již neco odpoledne? Ráda bych pozvat tebe domů. Kdy přijižděš? Ráda bych přijíždět tebe na nádraží. Prázdninové kurzy češtiny? Výborný! Kolík stojí kurz? Kdy zacina a konči kurz? Kde konaje se? Prosím posílaješ inzerát! Děkuji pěkně!\nPro dnešek končím. Zatím ahoj!\nDana" }, { "title": "0721.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "16.07.2007\nAhoj Aleno,\nděkuji Ti mockrát za tvůj e-mail. Je mi lito, že jsem nepsal dlouho. Mám se velmi dobře, ale mám moc práce. Studium je dobře. Nepracuju na diplomce, ale pišu seminární práci, která musím odevzdat přiští týden Plánuju dovolenou po létě. Chtěl bych cestovat po Evropě.\nTěsím se, že přijděs brzo do Drážďan. Chtěla bys přijed k mně odpoledne. Co říkaš?\nKdy bude přijet vlakem na nadraži. Muzu tě dojit. Napsala jsi, zě jsi našla zajímavý inzerát. Mužeš mi ho poslat?\nKdy začiná kurzy češtiny a kolik ji stojí? V létě bych měl čas a těsil bych, kdybychom uvidime.\nBohužel musím ukončit psaní ale musím pracovat na seminární práci.\nMej se dobře a zatím ahoj.\n\nTvůj David" }, { "title": "0722.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\ndekuju Ti mockrát za tvůj dopis. Měla jsem moc černé svědom, že jsem Ti dlouhou nepsala. Ale měla jsem moc práce v poslední době. Včera odevsdala jsem seminarní práci.\nPřišti semestru budu psát diplomovou práce. O dovolenou nebudu mít čas, protože budu prácovat v kancelaři. Byla bych ráda, kdybychom se setkáli v Drážďanech. Kdy budeš přijíždět na nádraži? Půjdu na nádraži. Potom můžeme chodit na mně domů.\nAle mám jen čas v patek dopoledne. Mohla bych ti něco zeptat: Kdy bude začínat prázdninove kurzy češtiny? Viš, kolik stoji?\nProsím, mohla bys posilat zajímavý inzerát? Dekuju Ti mockrát.\nPro dněšek koncím. Už je pozdě a jsem unavená. Pozdravuj Evu. Mej se moc hezky.\nZatím ahoj!\nKateřina" }, { "title": "0723.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "19.07.2007\n\nAhoj Aleno.\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvůj dopis. Už jsem dostal ho minulý týden. Píšu ti teprve dnes, protože jsem neměl čas v minulých dnech. Pracuju na mou diplomovou práci. Tato práce je těžká a jsem po dlouhé době v knihově. Doufám, že skončit studium v letě. Potom chtěl bych navštívit češtině letní školi, že se učím lepší Tvou jazyku. Znáš dobrý prázdninový kurz? A ho není drahý. Teším se na Tvou návštěvu v Dražďanech. V Pátek 13. 13. dubna mám moc čas pro tebe. Mám volno célý den. Kdy přijdeš na nádraží? Dojdu pro tebe a pak půjdeme domů k mne.\nUž je pozdě a musím končit.\nSrdečně tě zdravím\nDavid" }, { "title": "0724.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "16.července2007\nAhoj Aleno,\nmoc děkuju za e-mail. Ještě nepracuju na diplomce, ale chci to dělat příští semestr. A teď před diplomkou, doufám, že budu mít dlouhou krásnou dovolenou. Musím se hodně odpočívat. Plánovala jsem letět do Španělska ke kamarádovi.\nMoc se těším, že přijedeš do Drážďan. Ano, mám čas a musíme se setkat. Nechceš přijet odpoledne ke mně? Tě zvám. V kolik hodin přijedeš do Drážďan? Ráda bych jela pro Tebe na nádraží.\nPřeju Ti hodně uspěchů na pohovor. Držím palce. Inzerát zní zajímavý. Kolik stojí kurzy češtiny? A kdy jsou? Prosím Tě, nemůžeš mi poslat inzerat? Máš pravdu, že bylo by fantastické, kdy bych mohla udělat kurz a Tě mohla vidět častěji v létě.\nTak se uvidíme brzo.\nZatím měj se pěkně.\nTvoje Dana." }, { "title": "0725.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Pondělí, 16.07.07\nAhoj Aleno!\n\nMoc dekuju za tvůj email. Jak se máš? Mám se dobře, ale musím pracovat na diplomce. Doufám, že budu končit to ještě v červencu. Ale taky plánuju dovolenu. Protože nemám moc peníze, myslím že budu jet na Slovensku. Já chci chodit ve Vysokého Tatry. Také chci prohližet Bratislavu.\nTěší mě, že budeš mi navstěvovat v Drážďan. Pozvám ti domu do mně. Máš chuť? Ve kolik hodin budeš príjet na nádraží? Musím to vědet protože chci ti dojet.\n Ve tvůj email ti piseš, až bude prazdninové kurz češtiny na tvoje univerzita, máš detaily pro mě? Kolik to stojí a kdy bude to? Mužeš mi posílat inzerát?\nTak, víš že líbí se mi pojet českým vlakem a tento kurz je dobra příležitost pro kombinovat učit české jazyku a cestovat vlakem.\nTeď musím ukončit protože musím pracovat na diplomce.\nZatím ahoj.\nDavid" }, { "title": "0801.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 29.01.2008\nAhoj Aleno!\nTo je fajn, že ses ozvala. Už pracuju na diplomce. Téma je radioaktivita. Dokončím diplomce v dubna. Neplánuju dovolenou. \nJsem moc rád, že navštívíš Drážďany. Měl bych čas. Setkáme se na hlavním nádraží v Drážďanech. V kolik hodin přijedeš na hlavním nádraží? Dojdu pro tebe. Setkáme se odpoledne doma u mně. \nProsím, napíseš podrobnosty za prázdniny kurzu češtiny. Kolik stojí? Kdy je kurz češtiny? Prosím, posleš inzerát do mně. Ano, bylo by výborné, kdybychom se v lětě viděly častěji. Setkáme se na univerzitu pro prázdniny kruz češtiny? Měla bys čas? \n\nSrdečně tě zdravím a měj se hezky, \n\nLukáš" }, { "title": "0802.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.08\nAhoj Alena,\njak se máš? Dlouho jsi nenapsala. Já se mám docela dobře. Studuju elektrotechnika v Drážďanech. Už pracuji na diplomce a neplánuji dovolenou. Mám moc práce a nemám moc čas. Píšu tě teprve dnes. Těším se na tě návštěvu. Kdy přijízdeš? Sejdeme se raději na nádraží. Potom budeme jít domů. Co říkáš? Potom chceš jít do města. \nKolik stojí kurs česky na universitě. Kdy je kurs. Můžeš poslat inzerát? \nTím končím, je už pozdě večer. Musim ráno brzo vstát. Moc ráda bych se s tebou setkala. \n Pozdravuj všechny. Zatím ahoj. \n \nSrdečně tě zdravím \n Dana" }, { "title": "0803.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.08\nAhoj Aleno,\nděkuji Ti mnohokrát za Tvůj mail. Mám se dobře. Tak studium jede - chtěla bych dělat žkoušku z češtiny. Příští semestru budu psát diplomovací práce. Neplánuju už dovolenou, protože mám teď bohužel moc práce. \nTěším se na Tvoje brzkou návštěvu v Drážďanech. Chceš mi navštěvovat domu odpoledne? Kdy budeš přijít na nádraží? Zeptám se Ti, protože mohla jít pro Ti. Říkala jsi, že jsi našla zajímavý inzerát o kurzy češtiny na vás univerzitu. To je prima! Děkuji Ti mnohokrát za informaci. Chtěla jsem Tě zeptát, kolik stojí prázdninové kurzy češtiny a kdy bude nabitnout? Mohla bys mi poslat inzerát? \n\nTak těšim se už na naš setkání! Pozdravuj všechy a měj se hezky. \nZatím ahoj a hodně milé pozdravy z Drážďan. \nTvoje Dana" }, { "title": "0804.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno, \nDěkuju Ti mockrát za tvůj e-mailu. Je mi lito, že jsem už dlouho nepsala. Ale jsem neměla čas, protože jsem pracovala na diplomce. Studium je fajn. Děkuju pro poptávku. Ale studium taký namáhavy. \nJak se máš? Mám se jde to, protože jsem něco nemocná. \nAno, planuju dovolenou. Chci jet do Bratislavy. Ale teď vic nevím. A Ty? Ty už plánuješ dovolenou. \nJsem radá, že ty pojedeš do Drážďany. Měla bys čas s odpoledne? Přicházu k mne na domů. Kdy ti přijíždeš? Mohla bych tebe docházet. \nKolik stojí prázdninové kurzy češtiny? A kdy se kurzy konají?\nProsim posileš mně inzerát o prásdninam kurzi češtiny. To bylo hezké. \nPozdrav Pavla ode mne zatím ahoj, \nDana" }, { "title": "0805.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.08\nAhoj Aleno,\nděkuji Ti mockrát za Tvůj email. Mám moc černé svědomí, že jsem Ti nepsala už dlouho. Ale nemám čas, protože ještě pracuju na diplomce a také jdu na brigádu. Tak, neplánuju dovolenou. :-( \nAle studium je dobrý. Jsem brzy na konci. Máš pohovor? To je fajn. Doufám, že dostaneš stáž. \nTěší mě, že pojedeš brzy do Drážďan. Ovšem, mám čas. Asi chtěla bys pojet k mne odpoledne? Mohli bychom pít kávu? Máš chuť Už víš, kdy přijedeš? Protože chci docházet pro auto na nádraží. \nCo říkáš je zajimavé. Víš, kdy je kurz jázyky a kolik to stojí? \nMám ještě jednu otázku. Mohla bys poslat inzerát? Buď tak lásková. \nTěším se na naše setkání. \nTvoje Dano." }, { "title": "0806.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.08\nMilé Aleno,\nDěkuji Timnohokrát za Tvůj email. Těšila jsem se. Mám moc černé svědomí, že jsem dlouho nepsala, ale mám hodně práce \nV posledním emaile jsi se zeptala co dělám. Nepracuji na diplomace, protože musím napsat zkoušky. a bohužel nemám čas plánovat dovolenou. Ale vím, že jedu s přítelem do Rakouska v března. \nTeprve po dovolené začím diplomace práci. Těším se na tvou návštěvu v Drážďanech a chtěla bych tě pozvat na dom u mne. \nKdy přijedu na nádraží v Drážďanech? Chtěla bych jít pro tebe. Můžmluvit o dovolené a měsíční stáži. V posledním email jsi řikala, že jsi našla inzerát o prázdninové kurzy češtiny. Víš přesný termín a kolik ten kurz stojí? Když nevíš, mohla bych poslat ten nizerát a potom budu telefonovat pověřeně. Děkuji. \npro dnešek končím, musím brzo vstát. Těším se na naše setkání v dubnu. \nSrdečně tě zdravím.\n Tvoje Julie." }, { "title": "0807.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.2008\nAhoj Aleno, \nděkuji Ti mnohokrát za Tvůj email. Tvůj email jsem dostala před dnem. Píšu Ti dnes, protože mám čas Ti psát. \nMám se dobře. Teď mám taky dovolenou. Jsem skončila studium v létě 2006. Už pracuju na doktorantskou práci. Kromě toho pracuju. Na příklad kontroluju texty a dělám projekty se žáky. Dnes mám volno. Ale zůstavám doma.\nTěším se na tvou návštěvu ve městě \"Dresden\". Pozývám tě na návštěvu u mne. Kdy přijedeš? Chtěla bych jet pro tebe.\nPrázdninové kurzy češtiny je zajímavý pro mne. Kdy je kurz a kolik to stojí? Mohla bys poslat mi inzerát?\nTěším se na tebe. \nPozdravuj tvého přítele ode mne! \nMěj se dobře!\n Tvoje Julie" }, { "title": "0808.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.leden2008 \nMilá Aleno,\nděkuji Ti mockrát za Tvůj email! Minulý týden jsem napsala diplomce a teď mám čás a můžu planovat dovolenou. Konečně! Inzerát je moc zajímavý! Bych těšla mě, kdybych přijela v létě do tebe! Kdy začíná prázdninový kurz a kdy končí? Kolik stojí? Posláš mně inzerát, prosím? Je výborné, že máš pohovor blízko Drážďan! 13. 0213. 02. mám čás a můžu jít pro tebe na nádraží. Kdy přijedeš? Co chceš dělat v Drážďanech? Mám ideu: Budeme jít do mně domů a pozvu tě na svačinu. Potom budeme jít na procházku v parku a večer budeme jít do restaurace a potom na party u Petra. Co říkáš? \nTěším se moc na tvoje návštevu! \nZatím ahoj, \nTvoje Dana" }, { "title": "0809.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno!\nJak se máš?\nMám se moc dobře protože mám dovolenou. Ale jen dva týdni. Potom už chci pracovat na diplomce. Ještě nemám svou tému. Brzo se setkám se svým profesorem. Už se těšim na diplomku. O dovolené budu jet do Rakouska. Budu tam dělat pěší túry. Ale 13. 13. dubna ještě budu doma v Drážďanech Y a moc se těším, co přijedeš. Kdy dudeš na nádrazi ? Půjdu pro tebe a spolu pojedeme ke mně domů. Moje maminka konečně chce tě poznávat a už se těší. \nMůžeš mi poslat ten inzerát? Je to zajímavé pro mne. Kdy se koná prázdninový kurz a kolik to stojí? Moc ráda přijedu k tobě v létě. \nUvidíme se v patku. Zatím ahoj, Dana" }, { "title": "0810.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj milá Aleno!\n\nDěkuji Ti mnohokrát za tvůj mail. Těším se, že o Tebe slyším, že se máš dobře. Mám se taky dobře. \nJe mi líto, že jsem nepsala dříve ... Ale nyní nám moc moc práci, protože musím dělat pět zkoušek, dokončit jednu seminární práci a psát na diplomce. Proto se musím moc učít :-(. Přirozeně mám čas pro setkání. Těším se už teď. bude určity krasny. Odpoledne 13. 13. dubna pozvám tě ke mně. Setkáme na nádraží? Kdy jsi tam? Prázdniny Kurz češtiny je skutečny zajímavý. Kdy je termín a kolik stojí? Prosím, můžeš posílat inzerát? Teď se musím učit a protože dokončím dopis.\nMej se dobře a pozdrav Tomáše ode mne.\nZatím ahoj! Dana\n." }, { "title": "0811.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany x 7.dubna2007\nMilá Aleno,\n\nděkuju Ti mnohokrát za Tvůj email. Těšila jsem se moc z něj. Je mi líto, že píšu teprve dnes, ale musel jsem pracovat hodně v poslední době. Bohužel musím už pracovat na diplomce. Budu na dovolené až příští měsíc. Jinak se mám docela dobře! \nTěšila jsem se moc, že budeš v Drážďanech X brzo! Můžeme se setkat, budu mít čas. Mužeš mi navštívit odpoledne. Kdy příjedeš na nádraží? Chtěla bych jít na tebe! \nTen prázdninový kurz zajímá mě. Kateřino, víš kdy bude kurz a kolik stojí? Mohla bys mi poslat ten inzerát? \n Tak, doufám, že Ti v Brně Y dobře. Přeju Ti všechno nejlepší za Tvůj pohovor! Posílám Ti milý pozdrav z Drážďan X . Měj se hezký a za chvílí ahoj! Dana" }, { "title": "0812.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno, \njak se máš? Mám se dobře. Děkují Ti mnohokrát za Tvůj email. Těším se na Tvůj návštěvu v Drážďany. Mám čas. Chtěla bych pozvat tě odpoledne na mi doma. Kdy přijdéš? Chtěla bych jít tě na nádraží. \nZajímá se o prázdninové kurzy češtiny. Kdy je ho? Kolik stojí prázdninové kurzy? Můžeš poslat inzerát? Studium je fajn. Pracuju na diplomce. To je těžky. Ale vezmím čas pro tebe. Nemám plán, co budu dělat na dovolené. Chtěla bych cestovat do Prahy. Doufám, že to bude hezky.\n\nPro dneška končím.\nMěj se dobře.\nZatím ahoj.\nTvoje Kateřina" }, { "title": "0813.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "9. ledna 08\nAhoj Aleno,\nděkuji Ti mockrát za tvůj email. Těšila jsem se. Jsem moc ráda taky. Studium je dobře. Nepracuju na diplomc ale příští semestr budu pracovat na jí. Plánuju dovolenou v létě. Chtěla bych jet do Florencïe. Těším se. \nMoc ráda bych se s tebou setkala taky. Těšila bych, kdybys přišla ke mně. Kdy přijdeš? Docházím na nádraží, samozřejmy. Píšeš prázdninovém kurzu češtiny. Kdy je ho? Kolik stojí? Je moc zajímavý. Můžeš posílat na inzerát? By bylo moc hezky. Kurz je lepší za budoucnost než moje dovolená. \nTěším se na naše setkání.\nPozdravuj Martina ode mne.\nSrdečně tě zdravím.\nTvoje Dana." }, { "title": "0814.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvůj Email! \nStudium je moc namáhavé, protože pracuju už na Diplomku. Ale Těším se na na naše setkání v Drážďanech. \nKdy bude vlak přijíždět? Jedu pro tebe na hlavní nádraží. Kurz češtiny je dobře!\nKdy bude činat Kurz? A kdy končim? Když Kurz je v Srp, budu mít čas, protože končím studium prvního srpna! A kolik to stojí? Nemám moc peněz! Můžeš poslat mé inzerát? \n Tím končím, je už pozdě večer. Musím ráno brzo vstát! Pozdravuj a hlavně tvoje přítele Davida.\nMěj se dobře!\nTvoje Julie" }, { "title": "0815.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Alenko,\nděkuji Ti mockrát za tvůj email. Jsem moc rád, že jsi mi napsala email, moc mě to potěšilo.\n Omlouvám se, že jsem tak dlouho nenapsal, ale měl jsem hodně práce. Musím se učit na zkoušky. Kromě toho byl jsem nemocný. Měl jsem chřipku, ale už je mi lépe. A jak se máš ty?\nNe, neplánuji o dovolenu. Těším se na tvoji návštěvu v Drážďanech. Mám čas odpolednu. Srdečně tě zvu k mi. Kdy přijíždeš v Drážďanech? Kolik jíždeš do Drážďan, s autem nebo vlakem? Chtěl bych jít pro tebe! Kdy je češtiny kurz o prázdninách? Kolik stojí? Mohla bys poslat inzerát, prosím?! Ale, v leté jdu do Prahy. Navštívím moje sestřenice. Praha je krásné města. Ah, mám už nápad. \nTo je všechno dneska. Těším se na odpověď. Měj se hezky, snad se zase brzy uvidíme. Pozdravuj ode mě svého přítele. Tak zatím. Zdraví Martin\n P.S. dobrou šťastnou cestu" }, { "title": "0816.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nno to víš, studium docela jde. Píšu furt seminárky a mám vždycky testy. Ještě nepracuju na diplomce a taky neplánuju dovolenou, víš mám málo peněz. To jsem ale rád, že alespoň ty jsi měla hezkou dovolenou! \nTak to je bomba, že přijedeš tak brzo do Drážďan. Určitě mám čas, jen řekne mě kdy přijedeš a já jedu pro tebe. Prosím tě, přijedeš autobusem nebo vlakem, protože to není stejné nádraží a že vím kde mám čekat. Potom jedeme domů a dáme si skleničku! Nějaký jazykový kurz češtiny je fakt dobrý nápad! Víš kdy začíná nebo kolik stojí. Nebo, to je asi nejlepší, můžeš mi poslat tenhle (annonci?) inzerát \nTak to je zatím vše. Už se těším na setkání!\n Měj se krasny\nTomáš" }, { "title": "0817.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\nTo teší se mi. Právě studuju. Jsem v devátém semestru, ale v příštím semestru udělám diplom. Bohužel nemám čas plánovat dovonenou, musím se učit. \nTěším se na náši sraz. Myslím, že jsem v května v Drážďanech. Chceme se setkat u mně v bytě. Kdy přijedeš na hlavní nádraží? Chci dochazet ti :) Mužeme povídat cely odpoledne. :) Prázdninový kurz češtiny je zajímavý. Chtěla se bych učit česky. Kdy bude začínat kurz? Kolik to stojí. \nJedna Prosba: Můžeš poslat mi tento inzerát. Chci také číst to :)\nDoufám, že stáž klape a učím se moc. \nPro dnešek končím.\nDo sraza :)\nZatím ahoj\nTvoje Dana" }, { "title": "0818.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\n\nděkuju Ti za tvůj dopis.\nJak se máš? Mám se dobře, jsem zamilovaná!\nStudium je hezky. Mám zkoušky, ale se učím pilny.\nPlánuju dovolenou dodatkovy. Chcí jet do Praze nebo Berlína. \nTěším se na tvoji návštěva v dubna. Máš čas a chuť navštěvuješ mně v moje bytě v Drážďanech? Kdy ti přijedeš? Můžu odvést tebe na nádraží. \nJedna prosba:\nInzerát je moc zajímavý. Můžeš mi psát, kolik stojí kurz a kdy je?\nMám mnoho práce o prázdninách. Můžeš mi poslat tento inzerát prosím? Děkuju dobře! Doufám, že najdu čas za kurz. \nTo je všechno.\nTěším se na tvůj příští dopis.\nZatím ahoj, Jana." }, { "title": "0819.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.01.08\nAhoj Aleno,\nděkuji za tvůj dopis. Máme se dobře, naše dcera roste rychle, už jí je skoro deset měsíců. Na diplomce jště nepracuju, ale mám zkoušk. Včera jsem udělala první a dneska mám ještě další dvě. Dovolenou jsme už naplánovali. Budeme u moře v Batumi X, v Gruzii X.\nTěším se moc na návštěvu. Když budeš v Drážďanech Y, mohly se bychom setkat na Hlávnim Nádraží. Řekni mi prosím tě kdy přijedeš! Odpoledne mohly bychom jít ke mně domů.\nTaky děkuju za informacie. Nevíš prosím tě, kolik ten český kurz stojí? A kdy začíná a jak dlouho trvá? Pošli mi prosím ten inzerát.\nMám ještě jednu prosbu. Mohla bys mi koupít nějakou dobrou českou gramatiku? Už ji hledam dlouho ale ještě jsem šla žádnou. Samozřejmě zaplatím ji ti až se uvidíme.\nTak, měj se hezky a pozdravuj všychny! Dana" }, { "title": "0820.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "29.ledna2008\nAhoj Aleno,\nděkuju pro tvoho e-mail a jsem rád, že přijedeš do Drážďan. Kdybys čhtěla uméš k mně domů jít odpoledne.Kdy , potom můžu pro tebe dojít na nádraží.\nStudium je O.K. V dovoleno čhu odjet v Alp. Potom jdu pracovat. Jaké byla lyžováný moc sníh Kolik stoji kurz češtiny a kdy zací? Posláš mne teto inzerát. Jak se máš vlastní? Mám se dobře. Studuje ješte v Drážďaněch informatika a bydlím dome v Pirně\nMily pozdravů.\n\nMartin" }, { "title": "0821.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Aleno,\njsem moc ráda že přijedeš.\nJá budu mit čas 13.dubna, tak že se můžeme setkát odpoledne. Napiš mi, prosím, kdy přijedeš na nádraží (v kolik hodin?) a ja přidu po tebe. Já mám teď zkoušky. Dneska budu mít poslední zkoušku z češtiny. Diplomku budu psát v přišti semestr, protože chci ještě jít nikám na dovolenu\nKdyz přijedeš do města X tak vem ze s sebou fotky ze sve dovolen. Je to moc zajímavý pro mně.\nJeště se chc-ambiguous- zept-ambiguous-t o prázdninovych kurzach z češtiny na vaše universitě. Ve které dobe to bude a kolik to bude stát? Napíš mi, prosím! Bylo by výborné! Když budeš mít čas tak můžeš m-unreadable- poslt na můj e-mail tu internetovou stránku o kurzach.\nUž se těším na tvůj příjezd. Nejprve se setkáme na nádraží, potom půjdeme ke mně. Já uvářim něco dobrýho na oběd. A večer můžeme jít někm ve město na procházku a taky do kavárny na kávu nebo koktejl.\nPřeju ti všechno nejlepši na pohovoru!\nSkoro se uvidimé!" }, { "title": "0822.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18.07.08\nAhoj Aleno, \nděkuji za tvůj přijemný email. Těšil jsem se moc, že jsi psala. Mám se dobře, ale jsem nezačal pracovat na diplomce. Chci až začinat po dovoleně. Pojedu do Španělska, protože chci plavat v moře. Těším se na tvou návštěvu. Chci zvát na můj byt. V kolik hodin přijedeš v Drážďanech? Můžu jít na , potom můžeme prohlížet město. Vypravovalajsi o kurzy češtiny. Kolik to stojí a kdy bude začinat? Těšil bych se, když můžeš poslet mi inzerát. Asi budu rozumit lépši tvůj dopis brzo.Musím končit email, protože půjdu dnes večer do kina. \nMěj se dobře,\n\ntvůj Martin" }, { "title": "0823.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18.07.08\nAhoj Aleno,\nděkuji Ti mnohokrát za Tvuji mail: Dostala jsem mail poslední týden, ale píšu ti jen teď protože neměla jsem moc čas.\nCo se týká diplomky, už začinat psát diplomku. Proto nemůzu plánovat dovolenou. V posledním mailu jsi psala, že máš pohovor v město X. To je vyborně Mam ráda se setkat s tebou a teším se na návštěvu. Pozvala bych t-unreadable- v pát odpoledne kemně domů. Můžeme pít spolu kávu. Maš chuť? Chci pro tebe. Kdy přijdeš na hlavní nadraží?\n\nSkutečně v létě 2008 bych šla na měsíc do Čech. Kolik stojí prázdninové kurzy češtiny? Kdy začíná a kdy končí kurz? Prosím tě, můzeš mi posílat inzerát, který jsi našla?\nTeším se na naše setkaní\n.\nMej se hezky!\nJulie" }, { "title": "0824.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18. července 2008\nAhoj Aleno!\nTěším se mockrat za tvůj návštěvu.\nKdyž budeš v Drážďanech můžeš navštěvovat mně. Kdy přijedeš? Půjdu pro tebe na nadraži.\nJá ještě studuju v Drážďanech. Nepracuju na diplomce letos. Ale bude psát hodně zkousky.\nMimo to plánuju dovolenou. Pojedu vlakem do Chorvatsko s přáteli. Tam budu odpočivat, koupat se a putovat.\nKdy bude prázdninové kurzy češtiny?\nTo je velmi zajímavy. Chtěl bych návstěvovat ho moc rád. Kolik stojí?\nTěšil bych se, mi mohla posilat inzerát.\n. Potom budu mít všechno, co potřebuju.\n Děkuji Ti mockrát.\nBylo by hezky, kdyby to klape.\nDoufám že se setkame v 13. dubna.\nUž se těším.\nZatím ahoj!\n\nMartin" }, { "title": "0825.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Osmnácteho července 2008\nAhoj Aleno, \njak se máš? Se mi líbí, že odpovídáš rychle. Je mi lito, že jsem Ti teď teprve napsal, ale jsem měl velký stres. Studium dělá mnohé práce. Nepracuju ještě na . neplánuju dovolenou, protože budu muset dělat mnohó zkouček v létě.\nJsem moc rád, že setkáme -unreadable- v pátku a mám čas. Kdy přijedu na nádraží? Chci jít pro tebe. V odpoledne jít na procházku a -unreadable- večer bude koncert v clubě club X.\nOd září můžu pojede do Čech. Víš, kdy začíná prázdninový kurz češtiny? Kolik ji stojí? Snad bys mohla posílat inzerát? Nepotřebuju se ucházet o stipendium, protože můj tatínek zaplatí.\nTím končím, je už pozdě večer. Musím ráno brzo vstát.\nZatím ahoj,\n\nTvůj Martin" }, { "title": "0826.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18. -ambigous-\nAhoj Aleno,\n\n\n\nděkuju ti mockrát za tvůj email. Těšila jsem se moc a těším se na tebe. Momentálně učím pro zkoušku, ale brzo bude končit semestr. Už na diplomce a také neplánuju dovolenou. Ale příští semestr pojedu na Slovensko. Tam budu studovat na univerzitě. \nTak, těším se na návštěv. Kdy přije? Mám čas a pro tebe na nádraží.\nDoma žvanit spolu nebo pít píjeme kávu. Máš chuť?\nTak, kurz češtiny je zajímavý také. Máš informace nebo detaile?\nTěšila bych se, kdybys mi posilala inzerát. \nKolik stojí kurz nebo kdy se bude konat?\nTěším se na tebe a na naše setkani.\n\n\nZatím ahoj\n\n\nTvoje Julie" }, { "title": "0827.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18.03.2008\nAhoj Aleno\n\nDěkuji Ti Mnohokrát za Tvoj email.\nPišu Ti teprve dnes, protože jsem měl hodne práce. Teď planuju dovolenou.\nChcí jet na týden do Ústí nad Labem.\nMoc se těším, že Tě uvidim v Dražďanech\n mně navštivit odpoledne doma.\nKdy přijedeš na nadraží Můžu dojít pro Těbe, jestli chcíš.\nPrázdninový kurz češtiny to je dobrý nápad. Napiš mí prosím kolik bude to stát. Kdy a kde bude ten kurz?\nNejlépe pošlij mi inzerát o kurze.\nDoufám, že budeme se vidět každý den.\nMusím končit, protože je už pozd-unreadable- večer.\nPozdravůj ode mne Martina\n\nzatím ahoj.\nUvidíme se v Dražďanech\n\n\nTvůj David" }, { "title": "0828.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18.07.2008\nAhoj Aleno,\n\nradoval jsem se moc z tveho emailu, který jsa dos-ambiguous-al minulý týden.\nTeď nemám moc čas, protože musím psát diplomku. Je to moc práce. Ale v dubnu budu mít čas.\nTěším se na tvou návštěvu v městě X. Rád pozvam Tě do mého doma. V kolik hodin na nádraží? Můžu jít pro tebe tam!\nKdy je prázdniný kurz, a kolik to stojí? To je zajímavý, ale ještě nevím, zda budu mít čas. poslat tento inzerát, prosím? Doufám, že můzu jet do České republiky.\nTeď musím ukončit email, protože mám moc práce, kterou musím dokončit dneska.\n\nMěj se hezky, a zatím ahoj.\n\n\nTvůj Martin" }, { "title": "0829.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "18. červenec 2008\nAhoj Aleno!\nDěkuju Ti mnohokrát za Tvůj emailu. Studium je dobrý a teď plánuju dovolenou. Potom budu začínat diplomku. Asi cestuju do Francii, už nevím.\nTěším se moc na Tvou navštěvu v dubnu.\nOvšem mám čas pro tebe. To bude výborně!\n Chtěla bych zvat Tobě do naš doma.\nV kolik hodin přijedes v Drážďanech? pojedu pro tebe na nádraží.\nKromě toho, kurz češtiny na vaše univerzitě je dobrý nápad. Ale nevím, jestli budu mít čas. Prosím, psát mě kdy je kurz? A určitě kurz není levný. Víš kolik stojí kurz. Chci dělat kurz češtiny, ale podle dovolené snad nemám dost penize.\nProsím, poslejme ten inzerát kurzu. Možná všechno jde. A nedělat tak mnoho myšlenky o pohovorě. Všechno bude dobre, já vím. Ale neveřím, že dostávala bych stipendium. Jen malo češtinu a nejsem tak dobrý pro stipendium. Ale to byl zajimavý nápad.\nV každém případě taky těším se moc na vaši setkání. Pozdravuj Tvou sestru a rodičů.\nA možná můžeš poslat fotky dovolené s příštím emailem? Tím končím. Můžu navštěvovat moj dědeček teď.\nMěj se dobře!\n\nTvoje Eva." }, { "title": "0901.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 10. ledna 2009\nMilá Jano,\nděkuji ti mockrát za tvůj e-mail, který jsem dostala včera.\nDoufám, že jsi zvládla tu zkoušku. Co se týká mě, teď taky mám hodně zkoušek a musím se moc učit. \nDěkuji ti za pozvání na tvoji oslavu! Hodně jsem se těšila a ráda bych chtěla přijet do Prahy. V březnu mám čas, proto zůstávala bych celý víkend a prohlížela bych si město. Můžeš mi, prosím, psát tvoji adresu? Taky mi piš, prosím, kterým metrem musím jet a co stojí jízdenka. Ostatně, co si přeješ? A můžu ti přinést něco z Německa? Když potřebuješ něco, ozvej se! \nJinak, v mém životě není nic nového, ale mám se docela dobře. Přeju ti a Petrovi moc hezkou dovolenou v Italii! Těším se na ten pohled!\nPozdravuj ode mne Davida a měj se hezky!\nTvoje Kateřina" }, { "title": "0902.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 10. února 2009 \nAhoj Jano,\n\nděkuju Ti za Tvůj email a těším se na pozvání. Ráda přijet do Prahy. Mám se dobře. Teď mám taky zkoušky a mám moc práce. Ale v březnu budu mít čas a ráda bych zůstávala celý víkend v Praze. Ráda bych se podívala na město. Můžeš mi prosím napsat jak se dostanu na Tvůj byt? A Nevím Tvoje adresu. Jaké metro musím brát když jsem na nádraží? A kolik stojí jízdenka? \nChtěla bych se Tě zeptat ještě na něco: Co si přeješ a můzu Ti ještě něco přinést? \nTeď končím. Je už pozdě a musím se ještě učit. Přeju Ti hezkou dovolenou v Itáli. Pozdravuj od mne Martina.\nMěj se hezky. Sabine" }, { "title": "0903.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "10. února 2009\nAhoj Jano,\nděkuji ti mnohokrát za tvůj sm-unreadable- a pozvání. Přijížděla bych do Praze. Teď nemám moc čás, , bohužel, protože mám zkoušky taky. Ale v březenu budu mít prázdniny. Proto budu mít prázdniny. Proto budu mít čas a můžu ti navštěvovat. Radovala bych kdybych směla zůstávat celý víkend. Chtěla bych dívat se na města. Kde bydlíš? Když pojedu vlakem do hlavní nádraží v Praze, které metra jede k tobě? Jak je adresa a kolik stoji lístek? Vidím, že mám moc otázky. Ale máš přání? Chce kupovat dárek pro tebe. Nebo můžu přínašet ještě něco na narozeniny? \n V dovolenou máš čas, aby rozmýšlet. Doufám, že dovolená bude krásny. \nTěším se na náše setkání.\nTvoje Sabine." }, { "title": "0904.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoi Jano, \nMám se dobře. Jsem ráda za Tvůj pozvání a chtěla bych přijíždět do Prahy. Studium je fajn, ale teď nemám čas, protože mám hodně zkoušek. Bohužel nemůžu jit do party. -unreadable- Ale v březnu mám cas. Chtěla bych zůstávat celý víkend. Chci vidět místa. Jaká je tvuj adressa? Jáka metra musim brát? Kolik stojí jízdenka? Doufam, že tam je automat. \nCo si přejete k narozeniny? Chceš něco jíného že mám přínášet? Můžeš mě telefonovat, když myslíš, že potřebješ ještě něco. \nKonečně přeju Ti krásnou dovolenou Italíe. Doufám, že počasí bude dobře. \nPro dnesek koncím. \nPozdravuj Davida a hlavne Martina. \nMěj se hezký Sabine" }, { "title": "0905.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "10. února 2009 \nMilá Jano,\nděkuju za email! Mám se dobře a studium se mi líbi. Ale mám -symbol- , protože mám zkoušky. Tak teď se učím hodně ale v březnu budu mít čas. Děkuju moc za pozvání, těšila jsem se! Ráda \n pajedudo Prahy. Nejradši bych -symbol- celý víkend, protože Praha je hezká a ještě vůbec (ji) neznám. Můžeš mi ukázat město? \nAle nejdřív mi vysvětluj cestu a dej mi, prosím, adresu. Které metro jezdí u vas a kolik stojí jízdenku? Přijedu na hlavní nádraží. \n -symbol-. A mám přinést ještě něco jiného třeba koláč? \nJá ti věřím, že se těšíš na cestu do Italie a také se těším na pohled! \nMusím teď končit ale sejdeme se brzo v Praze! \nPřeju ti hezkou dovolenu\nTvoje Sabine" }, { "title": "0906.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Drážďany, 10. 02. 09 \nAhoj Jano!\nMoc Ti děkuju za hezký email. Mám se moc dobře a myslím, že dostaneš dobrou známku ze zkoušky. Moc jsem se těšila, že pojedete do Itálie! To určitě bude fajn! \nTaké bych chtěla děkovat za pozvání. Ráda půjdu do Prahy, abych vás navštívila. Už \nTeď také mám zkoušky a to znamená hodně práce. Ale doufám, že končim ten semestr úspěšně. Poslední semestr nebyl tak dobrý, pamatuješ si? \nV březnu budu mít vic času a chtěla bych zůstat u vás celý víkend, abych si prohlédla celé město. \nJak můžu se dostat do vášého bytu? Kde přesně bydlite? Jakou linkou se tam dostanu? Kolik jizdenka stojí? A nejdůležitější otázka: co si přeješ k narozeninám? Můžu přinést něco z Německa? \nPřeju Ti a Davidovi krásnou cestu a těším se na náše setkání v Praze! \nMěj se hezky! Sabine" }, { "title": "0907.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Jano, \nDěkuju Ti mohokrat za tvůj email. Mám se dobře ale jsem měla v minulych dnech chřipku a jsem ležela. Ale dneska jsem už zase fit. Mám taky černé svědomí že jsem Ti už dlouho nepsala. Těším se na tvoje pozvání a ráda přijede do Prahy. Teď mám taky zkoušky a hodně práce. Ale v březnu mám dost času. Chtěla bych Ti navštívit a chtěla bych bych zůstat u Tebe o víkendu. Je to možné? Ráda bych prohlédla město. -unreadable- že bude hezké počasí. Která adresa máš? Čím metrem musím jet a kolik stojí jednu jízdenku? \nCo se Ti přeješ k narozeninám a mám přinášet něco jiného? Máš pravdu že -unreadable- mám mluvít česky na tvou akci. Přeju Ti hezkou dovolenou a doufám, že posláš mi jednu pohlednici z Italie. \n\nPro dnešek končím, je už pozdě a zítra rano musím vstávát brzo. Tak, odpověz brzy a pozdravuj Martina ode mne.\nMěj se hezky a uvidíme se v březnu.\n\nTvoje Sabine" }, { "title": "0909.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "EMPTY", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dřážďany21.7.09\nAhoj Jano,\ntěšil jsem se z tvého emailu. Děkuji ti mockrát. Opravdu chceš studovat v Praze - to je dobrý nápad, protože Praha je moc krásná. Tak, a co chceš studovat tam? Máš radost z angličtiného kurzu? Doufám, že je dobře. Máte na leto v Brně také -symbol- jeden -symbol- kurz češtiny? Přišel bych moc rád do Brna na léto, protože budu mít dlouho dovolenou. Pak se mužeme setkat často, a můžeme dělat výlet do Vídně. Hele, můzeš mí posílat prosím odkaz na letní školu? Ale nejdřív bych chtěl cestovat do Londýna než navštěvuju tebe.\nChceš s mnou cestovat? ( 13.8.-19.8. ) \nJeště mám fotky z naposlední výletu, posílám je tí.\nS velkem pozdravem\n Martin\nPS:už se těším na tebe:)" }, { "title": "0910.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\ntěším se moc z tvého emailu. Mám se dobře. Omlouvám se, že napíšu tak pozdě, protože měla jsem moc prace a večer jsem byla moc unavená. Je brzo zkouška z češtiny a pišu doplomovou praci. Děkuji mockrát na pozváně. V březenu rada přijedu do Prazi. Budu bych celý vikendu. Můžeš ukazovat městu.\nMůžeme jít do kaváně a tam píšeme na kavu. Můžeš posílat tvoje adresu? Jaká metra musím jet. Musím přestupovat a kde? Jaká stanici musím vystupovat? Kolik stojí jízdenka?\nCo si přejes na narozeniny? Můžu přinášet něco.\nTěším se na březen. Příjemnou zábavu v Italii.\nPozdravuj Petra!\nZatím ahoj. Sabine" }, { "title": "0911.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano.\nDěkuji ti mockrát za tvoje email. Těšila jsem se, že jsi psala. Je mi líto, že jsem nepsala ták dlouho, ale jsem měla poslední dobou mnoho práce. Jsem v 9 semestru a pišu moje diplomovou praci a dodatečny jsem měla zkoušku. Jinak mám dobře.\n Diky moc za pozvání. Přijdu velmí radá do Praze ale teď nemám čas.\nSnad přijdu příští březnu jeden víkend a divám se na město.\nKdo přesný bydliš? Jaká ulice? Můžém jet metrem? A kolík stojí jízdenka?\nCo si přeješ na narozeniny? Můžím nejaký prinášet? Nemáš žádný starost, 30 neni dosud ne starý! Přám ti hezkou dovolenu a moc sluneční dni.\nPěkně pozdravy Petr ode mne a mnoho uspěchů s jeho studium! Jinak není nic nového, taky.\nSrdečně tě zdravím.\nSabine" }, { "title": "0912.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "21. srpna 2009\nAhoj Jano,\n\nděkuji Ti mnohokrát za Tvůj e-mail. Jsem ráda, že ses psala. Mám se dobře. Ale příští týden mam zkoušky z češtiny.\nDěkuji za pozvání. Rada přijedu do Prahi. Ale teď mám moc práce a zkoušky. Ale 14.3. mám čas a chtěla bych stat celý víkend v Praze a dělat shromáždění měst s tebou a s Petrem.\nA kde je Tvůj byt v Praze? Jaká je Tvoje adresa? Z jaký metro musim jet? A jak se jmenuje zastávka, kde musím vystoupit? A víš snano kolik stojí jízdenka? Musím se zeptat tenhle otazkí, ale nynější doma nemám internet.\nA mám ještě jednu otázku: Co si přeješ k narozeninám? Máš přání? Prosím napiš mi tvůje přaní.\nA máš ještě něco, co můžu přinest?\nVeselim se na velkou party a že můžu mluvit jenom česky, to je doopravdy dobrá možnost. Jinak není nic nového. Všechno v pořadku.\nTěší mě, že pojedeš s Petrem do Itálie! Přeju vám hezkou dovolenou! A čekám na pohled z Říma nebo z Florence!\nSrdečně tě zdravím! Měj se hezky a pozdravuj Petra!\nSabina" }, { "title": "0913.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Jano,\nděkuju Ti mnohokrát za Tvůj email. Těšila jsem se z pozvání ráda bych do Prahy. Teď mám zkoušky a musím se hodně učit, ale v březně budu mít čas a chtěla bych zůstat u Tebe celý víkend. Nikdy jsem nebyla v Praze a ráda bych si prohlížela město. nevím, jak se dostanu do tvého doma. Jaká je adresa a můžu tam jet metrem? Kolik stojí jízdenka?\n30 let ?! Už jsi stará žena. :-) Co si přeješ? A kdybych Ti měla ještě něco z přinést, tak se ozvi.\nPřeji Ti šťastnou cestu a krásnou dovolenou v Itálii! Už se těším na naše setkání.\nPozdravuj ode mne Petra a měj se hezky!\nTvoje Sabine" }, { "title": "0914.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\nJsem moc ráda, že jsi mi psala! Mám se dobře děkuju a těší me za tvoje pozvaní. Chcem cestovat do Praze!!! Teď mám taký zkoušky a musím studovat moc ... ale v březnu mám čas a zůstávala bych všechní víkend. Prohlížela bych miesto s tobě :-)\nAle kde bydlíš teď? Jak se vola ulici a můžem jet tam s metrem? Jaké metro? A kolik stojí lístek???\nMáš narozeniny a nemám žádný dárek :-( Co chceš ... máš nějaky specialní přání? A potřebuješ něco z Německo? Pojedeme autem a mám mnoho prostor! (Tak, mám nové auto!!!)\nTak, pro dnešek končím, protože nemám jiný novinky za můj život. Musím studovat a můžem byt závistivá, že ty budeš cestovat do Italii ... :-) Šťastnou cestu a pozdravuj Petře!\nČau!\nSabine" }, { "title": "0915.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nděkuju mockrát za tvůj mailík! Mám se docela dobře, ale brzo mám zkoušky a proto musím teď hodně studovat. Po těch zkouškách budu začínat pracovat na diplomové práci. Těším se velmi z milého pozvání! Ráda bych přijela do Prahy. Bohužel mám čas teprve ve březnu. Zůstala bych celý víkend a prohlédla bych si město. Můžeš mi psát, kde přesně bydlíte? Dostanu se tam metrem? A kolik stojí lístek na metro platí taky na autobus? Ano, těším se, že budu mluvit víc česky s vámi!\nJano, co mám já říct?! Je mi už 35 let. Ale vypada ještě mladě - nestarej se tedy! Co si přeješ k narozeninám? Můžu přinést ještě něco z Německa? Přeju ti a Petrovi už krásnou dovolenou v Itálii!\nPozdravuj Petra a měj se hezky!\nSabine" }, { "title": "0916.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jana\nJá jsem se moc těšil z dopis.\nDekuju, že jsi mi pozvala. Jak se máš? Mám se velmi dobře. Rád chci prijet do Prahy. Já dlouhý nejsem nríšel do Prahy\n Teď mám taky moc zkoušky Mam zkoušku z mathematiky , z informatiky a z angličtiny. Ale ony nejsou tězký.\nV brěznu mám čas a bych príšel celý vikend. A moc rád chci prohlížet Prahu. Praha je moc hezky mesto.\nDobře, můžeš řikat mi cesta do tvého byta. Bohužel nevím. Vím ulice ale nevím číslo od tvého duma.\nKterý metro potřebuju. A kolik stoji jízdenka za metro. Myslím, že není drahý. \nMůžu prinášet něco? A co přát si?\nTento rok nemám dovolenou protože mám moc prace, ale příští rok budu cestovat do Australie zá osm týden!\nDobrý dovolená v Italie a měj se hezky\nTvoje Sabine." }, { "title": "0917.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "21. července 2009\nAhoj Jano,\nděkuji Ti mnohokrát za tvůj email.\nTěším mě z pozvání. Chci přijet do Prahy. Ale teď nemám čas, protože mám zkoušky. Jsem nervozná protože privní zkouška bude moc obtížná a musím se učit.\nV březnu mám čas. zůstávala Bych v Praze v sobotu a v neděli.\na bych dívala se město.\nBude přiješ na Hlavní nádraží v sobotu 14.3. v 9 hodin a 15 minut ale nevím cestou nebo adresou. Kdo bydlíš?\nJaký budu přijet? Pojedu tramvajem nebo metrem? Kolik stoji jízdenku? Teším mě na oslavu. Co přeješ nebo máš jiné přání?\nMěj se hezky a měj hezkou dovolenou v Itálii.\nPozdravuj všechny, hlavně Petře\nUvidime se v Praze\nSabine" }, { "title": "0918.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "21. července\nAhoj Jano,\nomluvím se, že neodpovědět tak dlouho. Mám se dobře a je to tady docela fajn. Ale mám také teď hodně práce a musím učit pro těžké zkoušky.\nTěším se na tvoje pozvání. Moc ráda chci přijít do Praze. Mám čas v březnu a moc ráda chci zůstat celý víkend. Bychom se těšila, že budeme se podívat město.\nKde bydlíš v Praze. Můžeš mi dát tvoje adresu? Jakým metrem musím jet a kolik to stojí?\nMůžu ti koupit něco a máš přání?\nTaké těším, že zase můžu mluvit česky.\nTak přeju ti hezkou dovolenu v Itálii.\nMěj se hezky a uvidíme se!\nZatím pa, Sabine" }, { "title": "0919.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nJsem taky moc ráda, že ses ozvala. Děkuju za tvůj email.\nBudu mít hodně zkoušek a tak nemam hodný čas tento měsíc. Ale v sobotu 14. 3 mam čas a těším se moc na tvůj pozvani. Moc děkuju! To by byla dobrá možnost pro mne a budu (řekat) mluvit moc česky. Přijí rada do Prahy. Muzu zůstat celý vikend? Protože nejsem byla ještě v měste. Kde je tvůj byt? Mužeš psát adresu a které metro musím jet. Víš, kolik stoji jízdenku? \nBudes mi 30, co si přeješ? A potřebuju neco odtud? \nPřejí ti s Martinem hezkou dovolenu a cestu do Itálie.\nPro dnešek končím a zdravím Martine.\nMěj se hezky!\nciao Sabine" }, { "title": "0920.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano! \nTěším se moc z tvého mailu. Mám se docela dobře, děkuju. A co ty? \nUkončím studiu v létě a myslím, že začnu pracovat v září. Ale ještě nevím, kde budu pracovat. \nChtěl bych taky udělat kurz češtiny v Brně. Je tam nějaká nabídka? Můžeš mi napsát odkaz na stranku na internetu, kde můžu přecíst o škole. Když budu v létě v Brně, můžeme se setkat častějí. To by bylo výborně. A líbí se ti ten kurz angličtiny? \nJsem moc rád, že budeš studovat dál v Praze. A co chceš studovat? \nPosílám ti fotky s letem nebo: z posledního vyleta. Martin byl tam taky. \nCo budeš dělat v létě? Pojedeš nikam? Ja zůstanu tady do srpna nebo pojedu do Brna. V srpnu pojedeme s maminkou do Španělska. Chtěl bych se koupat a ležet na plaži. Doufám, že budeme mít pěkné počasí. V Drážďanech prší moc často. Kdy \nBohužel, musím teď končit. Mám zítra zkoušku z ekonomiky a můsím se učit. To je moc těžke. Odpoledne půjdu do knihovny a budu tam císt. \nDoufám, že napíšeš mi brzo. Pozdravuj rodinu!\nTvůj Martin!" }, { "title": "0921.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \nděkuju pěknie za tvoje pozváni. Mam takě moc zkoušek a nemam na nic čas. V březnu bůdu mít čas a moc rada tě navštěvuju. Přijedu na víkend, jak to není problém? Moc rada bych jsi prohlížela Prahu. To je velmi hezký město. Řekni mi jeno kde bydliš? Pořád naproti muzeum? Nemam tvojeho adresa. Vim jeno, že bydliš kole metra, ale nevim jak jse jmenuje ta zastávka? Kolik stoji jízdenka? Co si přaješ na narozeniny? Bůde ti 30 let? Ty jsi stara Pani :-) Potřebuješ něco z Německa? Vino nebo pivo? \n\nMusim končit a dali se učit. \nSrdečně tě zdravím a přaju hezkou dovolenou ve Italie.\nSabine" }, { "title": "0922.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\n mám se dobře. A ty? To se pěkně poslouchá, co napsala jsi. Jaký je seminař? \nJaký obor pak chceš studovat v Praze? Těším se pro tebe! Všechny papíry budeš dát dohromady včas! \nKdyž ukončím studia, chci jít do Austrálii. Chci pracovat a cestovat. Na léto nemám plány. \nJaký je ten kurz? Jaký je Brno? Jsou kurzy češtinu tam v letě? Chtěla bych přijít do Brna v letě. \nSešli bysme se často. \nNapiš, prosím, mi odkaz na strana internetu školy. \nSamozřejmy poslam fotky. Jsou od příští vyletu Davidem. Byli jsme v Pirně na svátek města. \nJinak nemám nijaké novinky. Mám zkoušky, jak vždy. \nDoufám, sejdeme se brzo. \n\nMěj se hezky! \n\nZdravíš Martin od mě. \n\nČau Julie" }, { "title": "0923.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \nděkuji Ti za tvůj e-mail! Mám se dobře, ale studium je stres. Máme hodně zkoušek. Já mám zkousky z matematce a z češtině gramatice. To bude moc těžké, myslím. \nAle se těším, že můžu přijít na tvoji party. Teď jsem ve stresu, ale s květne mám moc čas. Proto chtěl bych zůstávat o celého víkendu a vidět město. Tak, jak přijdu do tvého býtu? Můžeš dávat mi tvoji adresu? S jakým metrem musím jet, kolik stojí jedna jízdenka? \nTěším se moc na party. To bylo by vyborně, kdybych mohla mluvit jenom česky na celý party! Co si přeješ vlastně? Můžu prinášet jinak ještě něco? \nPřeju Ti a Petrovi hezké dovoleně v Itálii! \nMěj se moc hezky!Ztratím ahoj!\nSabine" }, { "title": "0924.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\nNejdřive dekuji ti mnohokrát za tvůj emaile. Jak se mám? - bobře! Posledni zkouška mám příští pondělí - z český. Jsi měla zkoušku německé historie? To je velmi těžký! Mnoho štěstí! Jak ti viš byla (jsem) minulý rok v Itálii. Tam to je velmi hezký! - V Římě! \nBudeš 30? Už? Děkuji za tvůj pozvaní, ale abych neměl čas, protože mi měla v pondělí - 16. 3 - to je zkouška. Potom bych měla čas. Těším se na naše setkání. \nBych zůstala celý víkend - když chceš. Byste dívali se Prahe! Kde bydlíš? Jak tvůj adress? Jaky metro musím brát? Kolik stojí jízdenku? Co chceš má na narozeniny?" }, { "title": "0925.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\nMnohokrat děkuji za tvoji dopisu. \nDíky, mám se dobře. Studium je moc těžký. Mám hodně zkoušek a musím se učit mnoho. Nemám čas pro níc, jenom na studium. Děkuju za pozvání. Těším se, že jsi myslila o mne. Ráda přijedu do městoX. V březen mám taky čas, je po zkouška, takže můžu zůstat celý víkend, jestli je v pořádku. Chci prohlédnout si město a kupovat něco pro maminku. Party je dobrá možnost pro mluvit česky, máš pravdu. \nKde bydlíš v městěX? Jak přijedu do tvoje bytě? Prosím, múžeš psát tvou adresu? \nJaké metro musím jet? Jaká zastávka? Kolik stojí jízdenka? Co si přiješ? Můžu přínést něco s mnou? \nBudeš ti 30 let. Jsi už stará. :-) \nTěším se na náše setkání. Pozdraj Petře, prosím. Přeju ti pěknou dovolenu. Doufám, že bude dobré počasí \nZdravím, tvoje kamarádka Sabine" }, { "title": "0926.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \nděkuji Tí mnohokrát za Tvůj e-mail. Těšila jsem se z tvého e-mailu. \nMám moc černé svědomí, že jsem Tí už dlouho nepsala. \nA teď mám zkoušky z češtiny a historie. Tak mám málo času a moc práce na univerzitě. Příští týden musím napsát seminární práce. \nJínak mam se dobře. V březnu mám dovolenou. Myslím , že přijedu na velkou party. Mam čas a chuť. Doufám že přijědu v pátek odpoledne a odjědu v neděli večer. Jo to v pořádku? \nRada bych viděla městoX! Můžeme spolu jít na kostel. \nA ještě jednu otázku, ráda bych věděla kde bydlíš v městěX? Napiš mi prosím adresu a číslo tramvaje. Kolik stojí jízdenka? Neznám městoX, nejsem byla v městěX. Byla jsem jenom v městěY. To bylo moc hezké. \nTěším se na naše setkání. Máš nějaké přání? Co si přeješ. Budeš už 30!! Co můžu přinest? \nPřeju vám krásnou dovolenou. \nPozdravuj Petra.\nMěj se hezky.\nZatím ahoj.\nTvoje Dano." }, { "title": "0927.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nděkuji ti mnohokrát za tvůj dopis. Jsem moc rád, že jsi mi napsala. Těšim se z tvého pozvání a samozřejmě přijedu do městaX. \nTeď mám taky zkoušky a mám mnoho práce ale od břežna budu mít čas. \nKdé (ty) bydlíš? Blízko nádraží? Musím pojezdit áčkem, béčkem nebo céčkem? A kolik stojí jizdenka? \nBudeš ti 30? Oh, ty jsi už stará žena :-). Co si přeješ , a můzu přinést něco? \nItálie je moc hezke. Minulý rok jsem byl na dovolená taky ve Florenci. To bylo hezké. \n\nPřeju vám dobrou dovolenou a uvidímě se v městěX.\nMěj se hezky!\n \nDavid -image- Sabine!" }, { "title": "0928.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "21.červca2009\n\nAhoj Jano!\nDěkuji Ti mnohokrát za Tvůj email. Mám moc černé svědomi, že jsem už dlouho nepsala, ale teď mám velmi těžké žkoušky. Víš, že studuju slavistiku a mám zkoušky z češtiny. Čeka na mě ještě 3 zkoušky.\nDěkuji Ti mockrát za pozváni. Myslím, v března všechno konči a potem mám čas. Chtěla bych zůstat v městěX celý víkend. Je to možný? Už dlouho jsem nebyla v hlavnim městě České republiky. Moc chtěla bych prohlížet město.\nJaký je tvůj adres v městěX? Myslím, že vlak z městaY příjedena nádraži Holešovice. Jakým metrem musím jít: Ačkem, Bčkem nebo Cečkem? A na jakým zastávce musím vystupovat? Kolík stojí jídenku od nádraži Holešovice do zastávky?\nA hlavní otázka: co si přeješ? A ne, ja už vím. Ale to je ještě tajemství. Potřebuješ coš ještě z Něměcka?\nTěšim se, že Martin a ty budete mít taka hezká dovolena v Itálii. Je velmi hezké a zajímavé země. Libí se mi taký italský umení.\n Pro dnešek koncím, je už pozdě večer a musím brzo ráno vstávat. Doufám, že budete mít hezkou dovolenu. A teším si na naše společny víkend v městěX.Zatím ahoj a pozdrav prosím Martina!\nTvůj\nSabine" }, { "title": "0929.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jana,\ntěšim se mě z tvojeho dopisu. Mám se dobře a zkoušek nebýli těška. Teď mám dovolenu a dělam moc tělocvik. Mám rada tělocvik, co znáš. Itálie je dobře. Byla jsem v Římě minuly rok na dva týdny. Napiješ mě dopisnihu?\nV březnu mám čas a připojedu do Prahy a setkám váš. Těším mě, že mouším ře-unreadable- češtinu s kameradech česke. Chtěl bych stávat o víkendu a půjedu pro Prahy. Kdýž počasi bude špátně, pojedeme na vystávu a na museu. Jaká je tvůj adresa? Prosim pišeš mě jak metro musím od hlávného nádraži. Kolik stojí jízdenku? Viš?\nZnáš darku pro tebe? Přináším ještě jine?\nMám jednou novinu pro tébe. David je hotovo a nepišeš diplomce. Už pracuješ v malého firmě v centru. To je blizko parku a moušiš jet tramavaji. Teď máme víc penize a koupime nové auto, protože staré auto neopravoje. \nTeď musím uklizet být. Dostáme návštevu o víkendu. Přam ti i Martin hezkou dovolenu v Italii. Doufám počasi nebude spátně na přisty týdný.\nUvidime nás v březnu.\nTvůj Sabine." }, { "title": "0930.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\njsem moc rád že pišeš mě. Mám se dobře ale mám ted mnoho stres. Příští týden mám tři skoužký a musím se učit. Děkuju za tvoje pozvání. Nebyl jsem až dlouho v Praze a jsem rád na navstivit tě. V březnu mám čas a umím ti navštívit pro každý vikend. Umíme obdivovat město. Neviděl jsem Hradčani, viděl jsem jenom staro město. Musíš mi take napsat kde bydlíš. Bydlíš blízko metra? Jake stanice a kolik stoji jízdenku?\n30 let to je velmi starý. Koupím na darék něco co potřebeje duchodci. Nebo máš jine spřáni? Musím brát něco na cestu?\nTěším vás krásná cesta do Italie a budu rád dostat pohled z Florencie. Možná budu přístí rok také cestovat do Itálie ale teď nemám peníze a čas. Pozdravuj Martina a měj se hezký.\nDavid" }, { "title": "1001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \nmockrát děkuju za email. Měla hodně radost. Promiň, že dlouho jsem nepsala, ale jsem byla na stáž v městěX. \nPřekvapilo mně, že chceš studovat dálkově v Praze. Který obor chceš studovat? \nV budoucnosti chtěla bych si hledat praci. Ale ještě nevím jestli budu dostávat nějaké dobré nabídky. Možne nejdřív budu cestovat do Americi. Máš zálibu v Kursu angličtinu? A víš, jestli bude kursu češtiny? Protože chtěla bych přijet do Brna v letě. Když je Funguje, mužeme setkávat často. Prosím, mohl bys mi napsát odkaz na školu. Dál jsi otázku kvůlí plány na léto: Plánuju cestovat do Innsbruck. Tam chci jit na kole a budu dělat pěší túry.\n Měj se hezky Petra P.S. V přiloze jsou několik Fotkem výletem Tomášovi v letě." }, { "title": "1002.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, děkuji Ti mockrát za tvůj email. To je novinka, že budeš dál studovat! Jsem zvědava, co chteš studovat postgradual. Ja jsem táky myslala, jestli bych dál studovala, ale nevím ještě. Dříve pohledam po ukončení Studia práce. Teď nemyslím ještě o tem. Musim ješte rok studovat! Jak Ti se libi kurz angličtiny? Je to možne navštěvovat v léte v Brně taký nejaký kurz češtiny? Ja chtela bych přijet v léte do Brna a navštěvovat kurz češtiny. Pak mohly bychom se setkávat často! Co říkáš? \n Mohla bys poslat mně odkaz na vebovou stranke těhle jazykově školy?\nKromě toho nevím ještě, co bych chtěla dělat v léte. Myslela jsem , že poletím do Anglie na navštěvu k moji kamarádce Evě. Snad chtěla bys letet s mnou? To by bylo hezkě. \nTeď musím už končit. Sle fotky? z posledně dovoleny s Tomašem! \nMěj se dobře a užívej se léta. Petra" }, { "title": "1003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano. Mám velkou radost, že jsi napsala tato dopis. Myslím to je fajn, že chodíš na Kurz angličtiny. Ale v Praze, jaký obor chceš studovat? \nRáda chodíš na Kurz? Jaká je tvoje učitelka? Jsou Kurzy češtiny v Praze v létě? Chtěla bych přijét do Brna v létě. Mohl bysme se setkat častěji. \nProsím, mohl bys dávat odkaz na stranu školy? Taky, posílam fota z minulého vyleta. Tomáš taky byl tam. Po ukončení studia planuju dělat cestu na zeměX. \n\nNa léto nemám nějaké plány. Možna, že jsem doma a mám svatbu. Ale nevím. \nTěším se na příští dopis. Mej se hezky. Brzy napíš! Pozdravuj Petra." }, { "title": "1004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, mockrát děkuju za tvůj mail. Psal jsi mě, že chceš studovat v Praze ale neřikal jsi jaké obor. Tak, ca budeš studovat? A kde? Mužeš me poslat odkaz na stranu škkolý? Maš rada kurz angličtiny? Tenhla škala taký nabízet kurzy češtiny? Protože já chci přijít v letě do Brny a tam chcí studovat češtinu. A mimo to se budeme setkat pak často. Potom se budu vrátit do městaX a dale budu studovat do ukončení. Bude trvat jěště dva roky. V dodatku mužeš najít sudý fotky z vyletu Tomškem. Taký musím teď končit. Mě-ambiguous- se hezky. Tvoje Petra" }, { "title": "1005.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, mockrát děkuju za email. Teší mně, že budeš studovat dál. Jsi chytrá holka! :) A co budeš studovat v Praze? Muj studium nekončí teď. Musím studuju ještě jeden rok, protože jsem dělala praxe. A potom? Nevím ... To nevadí, jako studentka můžu jet vlakem levne. :) \nCo ti libi kurz angličtiny? Chtěla bych přijet do Brna v letě, a mohla bych chodít na kurz češtiny tam. Neviš, jestli nějaky kurz češtiny bude byt? A tam v Brně, bychom mohli se setkán vic. To mi libí! Můžeme dělat vyleti. \nProsím, napišeš odkaz na webstránku školy pro mně. Děkuju mockrát. Ale, v dodatce mám nějaké fotky, které jsem udělala na minuly vylet s Tomášem. Mej se hezky. Zdravím tě a Pavla, Petra." }, { "title": "1006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, děkuju moc za Tvůj mail. To je ale zajímavé, že chceš studovat dál. Už víš, který obor chceš studovat v Praze? Po ukončení studia si chci hledat nějaké místo. Studium bylo moc drahé, tak musím vydělávat peníze. A potom v létě chci příjet do Brna, Mohly bychom se tam setkat častěji. Jak se h líbilo ten kurz angličtiny? Víš, jestli tak-ambiguous- mají kurzy češtiny? Mohla bys mně posílat odkaz na webovou stránku té školy? Je mi taky smutno že jsme se už dlouho neviděly. Naštěstí existuje internet! Posílam tě fotky, které a já udělalí na posledním výletu. \nZdravím tě a Pavla! Mějte se fajn! Petra" }, { "title": "1007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano \nMám velkou radost z tvého mailu. To je super, že si rozhodla ještě studovat dál. Ale co vlastně chceš dělat, nabízi tam něco zajimaveho? Já musím říct, že jsem ráda když mám ukončení studia. Chci radší pracovat a vydělávat peníze. Žádné konkretní plány ještě nemám na léto. Ale moc ráda bych chodila na kurz češtiny. Nevíš nahodu jestli to tam v Brně nabízi? Prosím tě, abys mi posila odkaz na internetovou stránku z tvého školy. Mohla bych přijet do Brna v létě a mohli bysme se vidět častejší. To by bylo fain nebo co řikáš?! Posilám ti fotky co dělal Tomaš když jsme byli na výlet. Ať nezapomeneš na mě! Tak mej se a brzo se ozvi. Pozdravuj taky Pavla! \nAhoj Petra" }, { "title": "1008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\nDěkuju za tvůj mail. Měla jsem moc radost. Myslím, je fantastické, že budes studovat v Praze. A který obor udělaš? Možna, měla bych taky studovat dál a napsát doktorskou práci, ale jsem trochu líná. Proto, po studia pohledam firmu v Německu, kde můzu pracovat. \nRada chodíš na kurz angličtiny? Máte tam taký kurz češtiny? Chtěla bych jet do Brna na léto a byla bych moc rada se učit mnoho češtinu. V Brně, mohli bychom se setkat často a mluvit o žívotu. Můžeš mi posílat odkaz na stranu školy, prosím? \nPosílám ti taký fotky. Byla jsem na výhlet s přítelem Tomášem v Berlíně a jsme fotografovali moc. \nTak! Doufám, že mám čas na léto a se setkame v Brně. To byl by hezké. Měj se moc hezký. Ahoj, Jana" }, { "title": "1009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj milá Jano,\njak se máš? Mám se dobře, ale mám rýmu. Děkuju mockrát za tvůj email. Promiň, že jsem nenapsala dlouho, ale učim se na zkoušku z Češtiny, která bude tento týden. A potom budu ukončit seminární práci a diplomovou prácí. Těším se, že budeš studovat v Praze. Co chceš studovat? Dějíny umění nebo ekonomika? Studovat neni snadny. Bez práce nejsou koláče! Jak se ti libí ten kurz angličtiny? Jsou tady nějaký český kurzy? Chtěla bych jet do Brna v létě. Chtěly bychom se setkat častěji. Toto město je hezky. Jano, mám otazku: mohla bys mi dát odkaz na internet? Dám ti nějaké fotky, který jsem fotografovala ve výlet s Tomášoví minulý rok. \nTěšim se na setkání v Brně, brzy napiš! Pozdravuj Pavla! Zdraví tě tvoje Káťa \n P.S: Znáš frází ,,Pivo děla hezká těla\" ?" }, { "title": "1010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\njak se más? Mám se dobře! Mockrát dekuju za tvuj email. To je fajn, že ty napsala až teď. Měla jsem také hodně práce v poslední době! Chci dokončit diplomovou práci přišti tyden. Pak nejsem žadná studentka. Nevím, co chci dělat po ukončení studia. Asi budu hledat praci v nějakych městě. Jaký odbor ty chceš studovat v Praze? Sociologie nebo psychologie? Jak ty libi kurz angličtiny? Chci absolvovat tam kurz češtinu v letě! To je mošno? Kromě toho chci navštěvovat v Brně v letě. Pak mužeme se setkat častějši. V letě nemám nějaké plany. Asi půjedu do Francii X. Mám jedna otazku: měla bych rada, kdybys mi posílala odkaz na internetov stranku školy. Budu posilat fotky od poslední vyletu s Tomášem. Promiň, musím taky končit. Mej se hezky, Petra" }, { "title": "1014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nmám radost z Tvého mailu. Jak se máš? Mám se dobře, a taky mám plány na léto: Pojedu na mnohé festivaly, do Essenu na Death Feast, do Spessartu na Eisenwahn, do Weimaru na Party San a do Wildrufu na dny lupičové.\nPo ukončení studia nemám žádné plány, protože ještě nevím, kdy ukončím studia.\nBudeš studovat dálkově v Praze, a ještě víš, jaký obor chceš studovat?\nJako ti líbí kurz angličtiny ktery chodíš? \nTaky jsou nějaké kurzy češtiny tam, kde učíš angličtinu? Chtěl bych příjít do Brna v létě. Potom bychom se setkat častěji, kdybys chtěla to.\nMůžeš mi mailovat odkaz na website školy? Mailuju ti fotky minulého výletu v zřízením.\n \nMěj se dobře, zdravím s Pavlem;\nTomáš" }, { "title": "1015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Janko\nVelmi se mi líbilo, že jsem dostal zprávy od tebe. Už jsem byl velmi zvedavý co děláš. Určite byla ta seminař o jazyků. Vím, že nikdy můžeš slyšit dost o tom.\nJana, konečně, ktery obor studuješ v Praze? Myslim ten napad stodovat dálkově v Praze je vyborně!\nPro mě ukončit studium není tak lahký jako jsem myslil, ale nanejvýše na tři leti.\n Tvůj jazykový kurz v Brně - to se ti líbí? Protože chtěl bych vědět jestli ta jazyková škola má dobré metody a má kurzy češtiny. Přišti leto chcel bych stravit v Brně aby nie jsi tak sama a mozeme se setkat častěji. Tak, prosím tě, pošli mi odkaz na webovou stranku skoly.\nNa tento leto mám velký plan: chcem cestovat do Španělska, tam jedem vlakem a zpět - autostopem.\nTaké chcem ti posielat nějaké fotky, keď jsem byl na vylet s Martinem na horach.\nDoufam že čas běhá do příšteho leta aby brzy se uvidime. Taky ti posielám hodně pozdravů od matky! \nMěj se pekne - David" }, { "title": "1016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\ndíky za tvůj odpověď. Jaký je počasi v Slovenskě? Tady prši každy dén a je studený. Myslím že, budu mít rymu!\nTa je zajmavá novinka, že planuješ studovat dál! Myslím, to je vyborný nápad. Ale jaky obor chceš studovat v Praze?\n \nMám plán studovat dál taky. Ale neják nevím obor nebo universitu. Asi budu studovat ekonomiku v dražďanech.\nLíbí se ti tvoje kurz angličtiny? Chci přijet do Brne v lěte a chci chodit na kurz češtiny. Je tam vůbec kurz češtiny? To bylo by hezké! Mužeme setkat se častější. chci ti uvidět brzo!\nProsím tě, Pošleš mně odkaz na webovou stranu školě!\nTěši mě za tvuj odpoveď!\n Mej se dobře,\nPetra \nP.S. Byla na vylet s Martinem. Pošlu photo s e-mailem!" }, { "title": "1017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj, Jano,\nděkuju ti za tvůj email. Těšim se psala jsi . Ta novinka je zajímava. Jaké obor chtěla bys studovat v Praze? Jsem moc štastna že budu brzo končit mé studium Po ukončení studia planuju staze v nejakou firmy v Praze. Chtěla bych zlepšovat moje znalosti jazyky češtinu. Jaký libiš se ti ten kurs anglický? Chtěla bych vědět, zda je tam nějaké kursy češtiní. v letos? Chtěla bych přijit do Brno s tím uvidime častěji.\nMomentalní nemám nějaké plány na léto, ale doufám že budu dobré počasi.\nMůžeš mi, prosím ti, poslat odkazu na webovou stranu ? školem? To by bylo fajn. Budu poslat někteří hezké fotky vyletem s Thomasem. Byla hezký den. Mám radost že brzo se uvidime\nMěj se krasne\n Martina" }, { "title": "1018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jana,\ndíky moc za tvůj mail! Jak se maš? Mam se dobře. Těším mě že budeš studovat dálkově v Praze postgraduál. Jaký odbor tam budeš studovat? \nJá také studovat dál. Budu promóvat v Praze. Škoda, že budeš studovat dálkově v Praze. Ale Brno - to neni daleko :-). Ale těď musím ještě psat můj diplomové prace. Ale mam rad můj téma. Na léto mám také nějaké plány. Chci se učí_ česky. Je v Brně nejake jazykové kurzy pro cizineci? Npr. nejaké letní školu? Chci se uči_ česky, protože budu promovat v Praze. Chtel bych se uči_ česky v Brně protože uvidime se častější, kdy budu v Brně. Chtel bych budu v Brně na léto.\nA tvůj angličtiny kurz - maš rada ten kurz? To je dobre kurz?\n Mušež mě poslat odkaz na jazykove školu ? Poslam tobě nějaké fotky na mě. Prosím tě mušežmě poslat nějaké fotky na poslední výlet s Thomasem?\nMy jsme se tak opravdu dlouho neviděly. Doufám, že se brzy zase uvidíme v Brně.\nMěj se dobře\n Tomáš" }, { "title": "1019.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nměla radost s tveho e-mailu. Jak se máš? Mám se dobře. Měla také radost, že budeš studovat dál. Jaký obor budeš studovat? Postgradual je težke ale, myslim že, zajimavé. Pišu teď diplomovu práce a po ukončení studia bych chtela pracovát, ale nevim kdě. Měla jsem praxe u firmy Simens, to bylo pekně, ale šef mlůvil, že firma teď nemá místa pro mě. Jak je ten tvůjkurs angličtiny? Libilo ti tam? Bylo to intenzivně? Skupina (byla) je dobra? Chtela bych v lete přijet do Brna. Neviš má ta jazyková škola ještě kurs češtiny v lete? To bylo by pekně. Mochli bychom se setkat často. Mochla byste mě poslat odkaz na webovů stranku letní školy ?\nV minulý tydeň jsme měli s Tomašem zajimavý vylet do Saksonskeho Švycarska. Fotky jsou veselẏ. Posylám s Tomašem tě fotky. Tomaš se skupinou (uči také český teď) pojedí do Brna 10-ho srpna. Mochli byste se setkat a on by předa tě fotky.\nTeď musím končit, protože máme s Pavlem zitra zkoužku. Musim ještě učit.\nZdravim te a měj se dobře\nPetra" }, { "title": "1020.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nděkuju za tvůj mail. Mám rádost, že ses ozvala.\nTo je ale překvapení, že jsi se rozhodla, že budeš studovat dál. Jaký obor chceš studovat v Praze? A jak se ti líbí kurz angličtiny? Nevím, zda můžím tam dělat taky kurz češtiny? Chtěla bych přijit do Brna v létě. Pak se můžeme setkat častěji. Prosím tě, můžíš mi poslat odkaz na wébovou stránku školy?\nPo ukončení studia chci si hledat praci. Jsem momentálně ve stresu, protože pišu ještě moji diplomovou praci a musím jí dokončit přišti tyden. Ale v létě, budu jet na dovolenou s přitelem do Španělska. Snad přijdu taky do Brna. Jsem radá, že mám několik dní po ukončení studia. Poslšlu ti ještě nějaké fotky posledního výletu s Tomášem.\nMěj se fajn.\nZdravím tě,\n Eva" }, { "title": "1021.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano!\ntěší mě, že konečně jsi mohla odpovidat na email. To je fajn, že pokračuješ studium v Praze. Tak, pospěš! Máš názbyt jenom pár dnů do 15.7. ...\nKterý odbor chceš tam studovat? A jak se líbíš kurz angličtiny? Řekni mi, jestli mají také kurzy českého jazyka v létě! Ráda jela bych do Brna. To bylo by skvělé, protože nás mohly jsme vidět častěji. Prosím tě, pošli mi odkaz na stranku školy. Snad mi mohla jsi poslat nějaké fotky posledního výletu s Thomasem.\nJá pokračuju studium tady v Drážďaněch a byla bych psát bakalářskou praci na podzim. Ale ještě nemám ani plány po ukončení studia, třeba strávím příští semestr v cizině. Ale ještě nevím kde. Tak, ozvi se mi, když mají kurzy češtiny v Brně.\nZatím, Peťa." }, { "title": "1022.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \njak se maš? Mám se dobře ale mám moc prace s diplomkou.\nDěkuju moc za tvůj mail. Tak budeš studovat dálkově v Praze. To je přikvápeni. Co budeš studovat tam? Angličky jazyk?\nJá ukončim studium přišti rok. Musím psal diplomovou prací a pak budu začinat prace v škole. Budu učit angličký a francouzský jazyk. Ale předtim chci cestovat. Ve letě 2011 pojedu na navstevu v Americe na dvě měsice.\nLibi se ti ten kurz angličtina? Učis se tam moc? Setkala jsi zajímavý lidi?Mají taky kurz čeština v Brně v letě? Chtěla bych přijet tam. Moc rada bych se s tebou setkala často.\nProsimtě, můžes mi poslat odkaz na škole v Brně aby měla vic informace? Doufám že uvidime se co nejdřive.\nPoslám ti některí fotky který delali jsme minulý tyden. Šli jsme na vylét na Sazavou s Tomašem. Bylo moc krasný.\nMěj se hezký. Zdravi tě taky Tomaš.\n Martin" }, { "title": "1023.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano,\nráda jsem že napsala, myslíla jsem že máš dovolenou. To je moc dobrá novinka, ráda že chceš studovat dál. A jaký obor chtela bys studovat? Co te libi: jasyky, ekonomika nebo matematika? Ja taký chodím na kurz angličtiny, ale nelibi se mi to, máme spanou učitelku. Myslím, chtela bych začínat učít se česky. A chtela bych to udělat v Brně, protože mužémé často setkat se a chodit spolu na kávu, dělat vylety. Znáš nejaký kurs češtiny v Brně v Tvoji škole? Nebo mužes, prosím te, najít nejaký kurs na internetu a poslat mi odkaz na webovou stranku? Nezapomni, chci udělat to v léte.\nA libi se ti tvůj kurs angličtiny, to je pro tebe zajímave? A jak často na ten kurs chodiš!\nUž se teším se na leto... Chtela bych udělat kurs češtiny a jet na dovolenou k morže. Samozřejmý mám plány po ukončení studia. Udělala jsem praktiku ve firmě Siemens, a na podzim budu tam pracovat.\nMám hezký fotki s narozenin a posílan te už :) Ja jsem tě taky už dlouho neviděla! Vím že jsi byla na vylete s Tomašem, tak myslím že maš nejaký dobrý fotki. Ja chtela bych to moc silnó vídet. Už se těším na odpověď :)\nMěj se dobře,\nMarie" }, { "title": "1111.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřina.\n Děkuj Ti moc za Tvůj email, a ta informace. Kurz v zaří hodí mi lepši, protože mám hodně zkoušky v červenci. Česky se učim trpve jeden rok. a zakončim zrovna se zkoušku na Unicertifikace jedna. Ale před studium jsem už bydlel jeden rok v české republic Proto mám tam několik kamaradí a chtěl bych procvičovat všední kommunikace s tím. Když to jde, ubytování bylo fajn. Pro odboledné program bych byl rad túru do hory nebo nějaky společne hry. Výlet na dobrou baru také byl fajn, protože už dlouho jsem nepíl českého pivo. Víte už, jaka učebnice budu potřebovat? A je to možna, že dostavu nějaké stipendium?\nUž se těšim moc,\npozdravem,\n David" }, { "title": "1112.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřina,\nděkuju za informace, ale mám další otázky. Chtěl bych mit jazýkový kurz v červenci, protoze v zaři bude zase hodně pracovat a špatně můžu jit na dovolenou. Bohužel jsem uviděl, že kurz vstahuje se k 04.08.11., protože budu mit schůzku a chtěl bych vědět, zda přece ukončím kurz. Jistě néni problém.\nMěl jsem četinu od roku 2010 a dosahoval jsem uroveň B1, doufám, že je dobře. V kurzovi jsme potřebovali \"Tshechisch Schvilt frei Schilt\" od Lidy Holy - možna muz̊u zase použit. Měl bych zájem. Je taky možnost, začinat stipendium? Měl bych vád, kdybys posilála informace na ubytování, pomůžeš mi moc.\nDoufám, že zlepším moje češtinu a můžu dovědět víc přes češtinu a české republice. Byl jsem v české republici 2010, když jsem měl exkurze. bylí jsme v Praha X, v Brně Y a na pálavské vrchni. To byl moc hezký.\nKdyž mam dalši otázky, budu napsat ti.\nDěkuju ještě jednou\nse srdečným pozdravem\n Lukáš Novák" }, { "title": "1113.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Kateřino,\nděkuji tě pro tvůj dopis. Ano, mám zájem o vaše kurzy zvláště v měsici července, až bude teplý. V července také potřebuju jenom stan nebo postel, napřiklad v pokoji spolu s s dalšimi lidy. Odpolodne chtěl bych podnikat vylet, napřiklad v přirodě nebo na navštěvu na nějakem zámku nebo hradu; v Čechách, tam jsou všude zámky a hrady, ne? Také byl bych rád, kdybychom vařeli navečer; já rádě vařim, tak to bylo by super!\nTak, to ještě musíte vědět? Učím češtinu asi tři semestry na univerzitě, také znám češtinu mnozi let, protože mám rodinu v Čechách. Proto učim češtinu, abych mohl se bavit s mou prarodičy.\nMěj se hezky, David\nP.S. Mám ještě dva otázky: Poprve, jestli je možný, že dostám stipendiu pro tento kurz (nemám hodně peníze). A konečně, kolik stoji kniha kurzy. Děkuji." }, { "title": "1114.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřino,\nDěkuju Ti za tvůj email a leták s informacemi. Moc rád se účastním na kurzu. Bohužel ne mám čas v září, protože tam mám staž v Rusku. Ale termín v červenci se mi hodí dobře.\nTeď já učím česky tři semestry, to je mám uroveň B1. Chtěl bych se procvičovat zvlaště ústní rozhovor, protože v Německu nemám příležitost mluvit česky. Já očekávám, že já budu mluvit mnoho ve vašem kurzu. Učím češtinu proto že už dobře znám ruštinu, studuju slavistiku a myslím, že to je dobře učit druhý slovanský jazyk.\nChtěl bych poznávat mladẏ českẏ lidé, dělat sport a podívat přirodu v Perninku.\nPotřebujem ubytování - mohla bys mi, prosím, organizovat ubytování? Která učebnice potřebujem? Víš ty, je-li stipendium pro německy studenty?\nTěšším mi za tvůj odpověď!\nS podravem,\n David" }, { "title": "1115.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřino Hořejšová,\nchci ti moc poděkovat za rychlou odpověď!\nUž jsem myslet o termínech kurzů a byl bych moc rád, kdybych můzu být účastníkem v září. Já se učím česky asi rok a mám úroveň A2 Chci procvičovat zvláště komunikaci a další chci se moc učít něco nového o gramatice, napřiklad: pasivum.\nPotřebuju ubytování, ale chci bydlet sam. Znáš nějaký privátní penzion nebo kolej s jednolůžkými pokoji v Perníku nebo vedle Perníku?\nS radosti bud se účastnit na odpolední program. Mám rád vařit společně a mám rád cestovat a jet na výlet. Nabízíte treba výlet na Lidici do muzea/pamětního místa? A taký byl bych rád, kdyby bychom spolu jet na jezero nebo na pláž, bude to možna?\nNa konec chci vědět, jestli znáš, kýdž existujé nejaká organizace, která nabízet stipendium na tenhle kurz?\nSe srdečným pozdravem\nMartin Novák\nP.S.: Jaké učebnici potřebuju na kurz a kde můzu koupit vše materialy?" }, { "title": "1116.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Kateřina,\nděkuju Ti za Tvůj email s letákem. Byla hodně novinky! Nevěděla jsem cena za kurz doposud, ale byla jsem moc ráda, že kurz není drahý. Hodí se mi termín v červenci (když je něco volno), protože budu stěhovat v září. A nechce být ve stresu! Ano, během kurzu budu potřebovat ubytování. Můžeš mi napsat některé adresy?\nVlastně jsem začinala učit česky, protože bavi mě to. Ale teď chci udělat praxe v česká vinařství. A proto chtěla bych cvičit komunikace. Učila jsem se česky od tři semestrů na univerzitě. Můj problém je, že rozumím jenom trochu česky a špatně a potřebujeme čas přemyslet. Chtěla bych se zlepšovat. Které učebnice potřebuju? A kolik lidí jsou ve kurze?\nVyborý, odpolední program se Vas! Fajn. Ráda jít do kavarny, na film, ... Je jedno\nTěšime se na tvém odpověd!\nMěj se hezký, Eva" }, { "title": "1117.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřino,\nděkuju Ti z Tvůj dopis. Učím se česky za dva roky. Psál jsem, protože chtěl bych umit česky ustní. Mám rád ježdění na kole a jezdím po evropě přištý rok.\nMyslím, že nepotřebuju ubytováni. V červenci mužu spat v stanu. \nJá nemám preference co bych rád dělal, ale chtěl bych moc mluvit. Mám taky rád přiroda a byl to krásné, kdybys můžeme se podivat na jí.\nMám další otázky:\nNemáte učebnou knihu nebo literaturu co můžu teď koupit? \n Je možnost, že budu mít stipendium? Cena je moc pro mě a můj dům se vypoloval minulý týden.\nMěj se moc hezky, \n Tomáš Svoboda" }, { "title": "9999.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano, \ndekuji Ti mnohokrát za tvůj emaly. Teď jsem zkoušky taky. Odtud jsem moc práce. Ale mám čas v březne. a těším se na naše setkaní. Jsem rada trávit cely vikend v Praze a prohlédnout si staře město. Mám otazku, jak zastihám tvoje byt? Kdy bydlíš a pojedu jakem metrem. Kolik stojí jízdenku? Doufám, že pomáháš mě. \nJinak máš přáni na těbe narození? A potřebuješ nějaky . Těším se na party. \nMáte heské čas v Italie a požívate dobrou pocasí. Italie je moc heský, už byla jsem tam minuly rok. \nZvadríš všechny a hlavny Petr. \nMěj se heský \nSabine" }, { "title": "BER0609003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nMyslel jsem tak celý můj život. Cestoval jsem mockrát. byl jsem už ve Špaňelsku, v Řecku, v Africe, v Italii, Anglii, České republice. Teď jsem zase v Německu, přestěhoval jsem se tady v roce 2007.\nCo znamená jednak doma? Vždycky jsem myslel, že doma u rodičů je nejlepe. Po každe cestě jsem byl unavěný a jsem byl rád, že doma je těple jídlo a něco k pití. Ale to neznamená, že je to dům, nebo co myslíte?\nDom to je radost, to je laska a zodpovědnost.\nMám na to názor, že všude dobře tam, kde jsou dobří lide. To znamená pro mě dům. Na záčatku, když jsem přestěhoval do Německa, že budu se cítit jako cízinec.\nJsem doma. Ikdyž moji rodiče a bratr jsou daleko, mám tady v Greifswaldu dům.\nVšude dobře, nejlépe doma - každy, kdo tak řiká má pravdu, jenom snažím se nezapomnout, že dům to já a všechní, kteréch miluju a mám s ními pocit bezečí.\nMožna chceté vědet jak to udělat? Být človekem a nebýt jen sobecký. Myslím, že všechno dobré, ktére uděláte, vratí se vám za nějaky čas. Trplivost růze nosí - tak jen třeba čekat.\nJe to taky možní, že už určitě víte, kde je váš dům. Ja teď vím, že on je vždy se mnou.\nDům to není prostor, to jsou skučeností, ktérých vám přeju moc v životě." }, { "title": "BER0611003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na ulici určitě potkáte bezdomovce, které poprosí o peníze. Ale na druhé straně na ulici jsou obchody, které prodávají luxorní věci.\nMyslím si, že peníze jsou základí věc pro naše život, a proto potřebujeme práci.\nKdyž chceme žít luxurně, potřebujeme vydělávat hodně peněz. Teď jsem studentka tak nevydělám peníze skoro nic. Udělala jsem brigádu, ale vydělala jsem málo. Díky svém rodičům můžu žít a studovat spokojeně.\nNěkolik kamarádů chtělo studovat v zahraničí ale potřebovalo hodně peněz. A proto udělali mnoho brigádu a nakonec splnili svůj sen. Já taky udělala brigádu abych si koupila hezké drahé šaty. To je těžké žít bez zábavní. Vždycky člověk chce něco, a proto potřebujeme peníze. To je život a to je těžké žit jenom s základním věcí, třeba jenom s chleby a vodou, aspoň žijeme ve městě.\nTo je ideální žít bez starosti a jak chceme. Ale to je těžké bez peněz. A proto mnoho lidí pracujou, aby vydělali peníze a žili spokojeně. Bez práce jsou žádné peníze. Takže, souhlasím s tím příslovím, že \"Bez práce nejsou koláče\" ." }, { "title": "BER0611005.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"V nouzi poznáš přítele\"? - Tomu jsem nikdy nevěřil. Ale loni se změnilo všechno, když jsem byl na Slovensku...\nV létě roku 2010 jsem cestoval sám po Slovensku : Byl jsem teprvé v Bratislavě, potom v Košicích a na konci v Tatrech. Byla jedna z nejkrásnějších cest ve svém životě. Města na Slovensku jsou krásná, jídla jsou dobrá a Slováci jsou moc milí. Na konci své cesty dělal jsem turistiku v Tatrech. Mám radost být sám a chodit v lesu. A ty lesy v Tatrech jsou velké... příliš velké.\nJednoho dne jsem v lesu strátil orientace. Nevěděl jsem vůbec, kde jsem byl. Chodil jsem celý den po lesu, ale nenašel jsem cestu zpátky. Musel jsem spát dvě noci v lesu, jenom ve svém spacáku. Neměl jsem ani vodu, ani jídlo, ale měl jsem velký strach!\nTřetí den setkal jsem starého muže, který bydlel v malé chalupě v lesu. On mi dál jídlo a postel, a já jsem mu pomáhal celý týden v domácnosti. Kazdý večer jsme seděli dlouho před chatou a koukali jsme spolu na přírodě.\n\nTakovým spůsobem jsem našel nového kamaráda - anebo přítele v nouzi!" }, { "title": "BER0611006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mnoho příslovích o jídlu existuje. Jedno z nich je třeba \"Bez práce nejsou koláče\".\nLíbí se mi toto přísloví, protože v japonštině taky existuje takové přísloví, které vyjádří skoro stejný význam, ale tam není konkretní vyjádření jako koláč. V japonštině se říká, \"Člověk, který nepracuje, nemá jíst\". Myslím, že japonské je lehčí rozumět tomu, co to znamená než české, ale není moc zajímavé. Když jsem se učila toto přísloví, přemýšlela jsem, proč tam je \"koláč\", jestli koláč je nejoblíbenější jídlo pro Čechy apod. Baví se mi taky přemýšlení o tom, že kdyby v japonštině vyjadřil to přísloví něčím konkretnim, co by tam bylo, třeba rýže nebo ryba.\nJe to jasné, co znamená \"Bez práce nejsou koláče\". Znamená to, že člověk, který nepracuje, nemůže dostat peníze, a proto nemůže jíst nic. A taky možná může říct, že člověk nemá být líný a musí pracovat, aby žil.\nToto přísloví není moc zvláštní. Myslím, že je to obyčejný a normální, ale na rozdíl od vyjádření japonštiny a češtiny, je to pro mě vtipné přísloví." }, { "title": "BER0611007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Bez práce nejsou kolače\" to je jedno z mnoha starých a moudrých českých příslovích. Co přesně nám ale chce říct?\nToto příslový ma praktický \"využítí skoro všude.Už od našeho dětčtví, když jsme chodili do skoly, tak aby jsme potesili nase rodiče, sami sebe mozná i některé známí tak jsme se hodně snážili a učili abychom měli ty nejlepší známky. Jejích usměv nám delal radost.\nPozději v zivotě, už to ne delame tak pro ty ostatní ale vice pro nase potěšení. Byli by jsme blázni kdybychom jsme se na to taky nepodívalí z více praktický stránky. Ten kdo se více snáží, ten kdo víc prácuje ten nejspíš bude taky rýchléji a více odměněn\nKoláč v tuto chvili představuje penize, jedno dobré jmeno a dobrou pracovní pozici. Mozná se řika, že penize neznamenájy, nebo nemusej znamenat radost á štastnej život ale ja věrím tomu, źe je lepší ty penize mit a nepotřebovát je než je nemit a potrebovat je.\nJe duležité v životě se snážit a pilně pracovat. Potom si můžete užít to co jste si zasloužil, ten teplej, voňovéj a sladkej kolač, do ktereho všichny se chteji \"zakousnout\".\nProstě bez práce nejsou koláče." }, { "title": "KYJ0611003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "město X, 11.06.2011\nAhoj kamarád!\nChtěla bych poděkovat za bozvanku na oslavu svých narozenim.\nChtěla bych zeptat se na místo oslavy, jaký je program oslavu? jaka bude cena vstupenky? V kolik hodin bude začátek oslavy? Určitě, dobře si využijeme ten večer. Sejdem se o 19:30 vedle divadla. Chtěla bych zeptat pro další hosty, Těšim se na střetnuti.\nAhoj!\nMartin Novák" }, { "title": "KYJ0611004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Evo,\nMoc děkují Tě za pozvani, určitě přijedeme s manželem na svátek. \nChtěla bych zeptát kdy a kde budeme slavit Tve narozeniny? Protože ještě musím koupit jizdenky na vlak. Také prosím napíš mě, zda přijede tva sestra Julie Už jsem jí dlouho neviděla. A tam také budou jin naši kamarady?\nTeši mě na tvou odpověd. Pozdrav svých manžěla a dceru.\nTva Kateřina" }, { "title": "KYJ0611005A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Kyjev 11června\nAhoyMartin ,\n\nChtěl bych poděkovat za e-mail s pozvankou. Je nejaky program oslavy? \nKde se setkame? Davaj, sejdeme se na Naměstí. Jsem student a nemam hodně volneho času. Davaj na 6:00 hodín. Vyhoveje to. \nAsí chtěl zaptat se kdo jsou dalši hosty. Bude tam David? \nEště jednouti děkuji, těšim na stretnuti Ahoy Tomáš" }, { "title": "KYJ0611005B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Popisují fotografie a odpovím na otázky. Na tento fotografíe je hezka rodina. To jsou otec a syn. Oni jsou na moře na vyjletě. Myslí, že tento rodina bydli ve velkem městě, miluji pryrodu a jezdi se za čerstvem vzduchem. Oni tam relaxuji a odpočívaji od urbanizace. \nOni nemají na sobě hodně oblečeni. Otěc citi se skvěle proto že věnuje se sobě a svemu synu. Syn cití se dobře, také. Oni ne řikaji níc proto že relaxuji. \nMyslim že roční obdobi je leto, že moře je teple." }, { "title": "KYJ0611006A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Jano! \nChtěla bych jsem poděkovat tě, že pozvala mi na oslavu svých narozenin. A protože chtela bych jsem zeptat se kde budeš oslavovat narozeniny? Na jaky čas potřebuju přijít? Kdo jeste bude na tvých narozeninach jako host? \nChecam na tvůj dopis. \nTva Marie" }, { "title": "KYJ0611006B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na te fotografie jsou otec a jeho syn, kteří odpočivaji na moře v Krymu.\nPrijedlí jsou, protože otec maji dovolenu a chtel navštěvovat svého bratra, jaky pracuje tady už dlouho. Na sobě otec a syn maji někí mořskí šaty.\nJe velmi veseli, protože syn prvně jě na moři. Syn smají se a hovoří jak mu je bodře. \nObdobi je pěty roční." }, { "title": "KYJ0611009A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Evo, \nVitám té z narozeninamy a děkuji za pozvani na oslavu.\nPřeji te šťasťe a hodně peniz :) a ovšem být taký hezký a dál.\nMohou se zeptat kde bude oslava tvých narozenin. -ambiguous-, že chtela by ses setkat v oblibenějsi restaurace , kde je chutně černe pivo :))\nBudu na prace do šest hodin večer. Kolik hodin chtela býs začat oslavu?\nPozvala jsi Martina a Lukáše? Kdo jsou dalši hosty? Zapoměla jsem zaptat na jaký darek jsi dostala od manžela? Myslím autičko :) ? \nTěší se na setkani. Uvidime večer. \nHezký den. Kateřina" }, { "title": "KYJ0611009B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vidiš ta fotografii? Jsou to můji manžel a má dcera. V lone v lete jsme dovolenou na moři v Krymu. Jaká hezká byla počasí! Bylo to slůnečno a teplo a proto jsme neměli nejakú obleků. Dcera se neumila koupat, proto manžel chtel by učit jí. Ale dcera nechtela studovat a jenom chtela hrát u vodé. A bylo to veseló pro nás. Máme hodne zaimavých fotografii z dovoleny. Po dovoleně jsme měli hezký. Muslím, že pojideme v července do Kryma také. Nevím proč lidi jidou do cízích zemí kdy máme krasné přirodou na Ukrajini." }, { "title": "LIB0611001A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den, Julie. Dekuju moc za pozvaní. Jsem moc rad, že ty nás pozvala oslavovat tvoji naroženiny. Přijdu s přýtelkyní Je to fajn? Chtěl zadat otazky. Budemé hrát na kitarý? Budemé hrát fotbal nebo ping-po Kdy a kde budeme oslavovat tvojí narozeniny? Znám velmi dobře cafe v centru města, kde bychom oslavili tvojí narozeniny. A kdo ještě budé na narozeninach? Tvoji kamaradkí Eva a Kateřina?\nDěkuju mockrat. Martin." }, { "title": "LIB0611001B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou otec a dcera. Se jmenuje Marie. Ona je mladá a hezká. Jsou na moře. Marie má kratke vlasy. Otec má bryle a plavky na sobě. On je vysoký a je asi 25 let. Otec pracujé na univerzité učitelem angličtiny. Marie říká, že chcí plavát a hrát, ale otec říká, že ona muže být némocná. Jsou má dobrou naladu. Myslim se to je léto. Je velmi dobřé počasí." }, { "title": "LIB0611002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Čau Martine, \nChci Tě zaprvé poděkovat že si mě pozval. Já ještě potřebuju ale vědet kdy to začíná? Abychom jsem mohl vědět kdy musím z domova odejít. Kdo ještě příjde, budou tam Tomáš a Lukáš, jestli ano, tak fajn. Budou tam tvoje rodiče, Radek chtěl vědět.\nUvidím tě poždeji \nDavid" }, { "title": "LIB0611002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Tady na obrázku vídím otec a jeho syn. Hraja si na pláži a vypadají že mají velkou radost. Nejspíš jsou na dovelenou, jako rodina, máma je asi za foťákem. Nosejí na sobě plavky, táta má na sobě sluneční brýle a možná nějakou plavací obvaz kolem hlavy. Táta řiká ,,hopsá\", syn křičí ,,juj\". Obraz ukazuje pěkným spůsobem, jak si užívat léto." }, { "title": "LIB0611003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj. Jak se maš? \nMoc dekují za pozvaní na oslavu.Prosim te, napiš, gde planuješ provadet svatek a v kolik bude začatek? Kdy bych nahodou potřebovala z nečím pomoc, tak klidné napíš nebo zavolaj. Vzdycky rada pomachat. A kolik planuješ pozvat lidí na oslavu naroženín? A bude nekdo, koho mochla bych znat?\nJešte jednou dekují za pozvanku a tešim se na tvou brzou odpověd." }, { "title": "LIB0611004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Evo! \nVčera jsi pozvala mě na oslavu svých narozenin. Děkuju na to! Moc se na to těším! Ale chci zeptat, kde budeš oslavovat narozeniny? V kavárně nebo doma? V kolik hodin bude to začíná? A kdo ještě přijde k tobě?\nTvoje kamarádka\n Kateřina" }, { "title": "LIB0611004B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je mladý muž se svým malým synem. Oni jsou na dovolené. Radi se opalují a plavou. Myslím, že tato rodina řešila jet na dovolenou do Španělska a odpočnout, protože je leto. Muž a jeho syn jsou veselé a šťastné Na sobě mají jenom šortky, muž taky mají brýle, protože je moc horko, a světit slunce. Malý kluk říká svému otci, že nechci plavat, protože se bojí vody. Všichni se cítí moc dobře!" }, { "title": "LIB0611011.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Myslim že práce velme douležita věc. Protože jsme studujeme, abychom melí dobru a zajmavu práce. A když maš práce mužeš udelat mě peniza a ztratit na věcí, ktery chceš.Ješte dobře udelat svou firmu, protože budeš pracovat na sabě, a taky budeš met vetši penize a vetší svoubodu než kdy pracuješ na nejakoho řidiča. Ale tento zpuběh je nebezpeční, mužeš ztratít všechí penízé. S dobrem prace mužne ne bude pro tobě těžke nakupovat svuj byt nebo cely dům nebo udelat rodinu. Jsem chcel bych prácovat jako lékař, myslim že to bude zajmava práce pro mě a taky budu mít dobre péníze a s tim mužu pomahat vsym kamaradem a rodině. Ale práce musit byt zajmava pro človeka, ktery pracuje, protože když dloucho pracuješ na ne oblibené práce, mužiš byt nesšastny. Prace je velka čast života človeka." }, { "title": "LON0610002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Važený pane Nováku,\nPojedu v prosinci na Tatry s kamarádkou a slyšel jsem o Vašem hotelu. Chtěl bych zjistit jestli máte volný pokoj s koupelnou a kolík to stojí za noci? Můžu v hotelu snídat a večeřit? Pojedu autem, i proto potřebuju parkoviště, máte jí? Chtěl bych se učit lyžovat. Máte lyžařskou školu blízko hotelu?\nVáš, Tomáš Svoboda" }, { "title": "LON0610002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii vidím mladou rodinu. Jsou tam rodiče se svými dětmi, a jsou v krásném parku. Dětí houpají, a rodiče se smějí. Maminka má na sobě tríčko a krátke kalhoty. Tatinek nosí svetr a děti mají na sobě šaty. Všichní jsou spokojené a sťastné. Myslím že, tatínek myslí na pivo a kdy může jít do hospody! Dětí nemluví, ale rodiče možna mluví o politice nebo o nečem zajímavější. Myslím že, je v létě." }, { "title": "LON0611002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Evo \nDěkuju za tvoji milou pozvánku na oslavu svých narozenin, ktera ráda přijimám.Pošli mi prosím více informací : Kde bude oslava a v kolik hodin začiná? Který další hosty jsi pozvalá?\nTěším se na tvoji odpověď. Posilám pusu. \nMěj se hezky \nMarie" }, { "title": "LON0611002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii vídíme otec a dcera. Koupáji v moře. Jsou tam, protože jsou na dovolená v letě. Mátka je z Italie a každý rok celá rodiná jede do Italii, protože má dům blizko pláže. Oba máji na sobě plavení kostým. Otec má také na sobě bríle. Jsou moc spokojeni. Otec řiká, že vodá je teplá, ale dcera myslí, že vodá je moc ziná!" }, { "title": "LON0611003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Je zajímavé, jak v poslední době lidi i média zaujme webová stránka \"Facebook\". Ti, kteří ji použivají, často kladou důraz na to, že na tom mají hodně \"kamáradů\". Jsou však takoví \"virtualní kamarádi\" opravdovými příteli? Co vlastně znamená pojem \"přátelství\"?\nAčkoli se může přes internet komunikovat s kamarády na celém světě, měli bychom se alespoň zamyslet nad tím, kolik těchto přátel by nám pomohlo, kdyby se nám něco stalo. Na příklad kdybych jsem neměl auto, a najednou bych musel do nemocnice, přijel by mě vyzvednout všichni ti 100 kamarádů? Z tohoto plyne, že vůbec nám na tom nezáleží, jestli máme mnoho přátel - nejdůležitejší je, abychom měli pár jednotlivců, kteří by byli nám ochotní podporovat, bu-unreadable- finančně nebo (ve většině případů) morálně.\nNicméně, dalo by se říci, že přitele poznáš jen v nouzi? Vyplývá z toho, že kamarádi, se kterými se seznáme v nejlepších či nejspokojenějších částech našeho života nejsou opravdoví příteli? Přestože většina našich známých by nemohli nám v krizi zásobovat na příklad financemi, to neznamená, že nejsou spolehliví.\nTak pravdou je, že přítele poznáš v nouzi, ale měli bychom nít na paměti, že nejlepší kamarádi zůstanou ti, se kterými se můžeme o všech věcech bavit." }, { "title": "LON0611004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mila Evo, \ndekuji moc za tvuj heske dopis a tvoje pozvat. Určítě pujdu na tvoje narozeniny. Mam jenom dvě nebo tři otazky. Prosim napišu mně coje kde bude tvuj oslavy a kolik hodin bude zeptat? Neznam tvoje město a proto prosim napíšu me budou neco lidé je znám? bude jenom tvuje rodiny nebo tvoje kamaradý taki? Koho budu znat? Čekam na tvoje dopis \nmejse hezky \nTomáš" }, { "title": "LON0611004B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Tady jeDavid a svůj syn Martin. David a Martin jsou v moře v Francie blizko Saint Malo. Maji krasně rodinny dovolenou za dvé tydny. Martin rad moře a proto kazdy rano cely rodinu plavi na moře. Je dobre legračni -unreadable- Maji na sobě jídlo a neco piti pro oběd. Oba David a Martin jsou stástný protoze v doma David ma moc prace a jenom malý čas pro jeho rodinu ale v dovolená je jiny, zadny pracé a moc čas pro rodinu. Řikaji ze cheme bydlet v Francii cely rok proto že Francie ma dobre jídlo a počasi. Martin reka \"Takinku je lepši než u nás!\" Zitra musi jet domu ale dneska všekno je nejlepší .." }, { "title": "MOS0509001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "2. Všude dobře, doma nejlépe.\n Cestování to je jedna z hlavních časti meho života. Ráda cestuji spolu s manželem Davidem \nKdyž máme čas cestujeme do města v Rusku nebo do zahraničí. Za minulý rok jsem byla dvakrat v České republice, v Polsku, v Nemecku, a v Rakousku.\n Obvyklé to je levné cesty, mnoho jezdíme vlakem od jedného města do druhého. Mnoho fotografujeme prírodu. Manžel rád fotografuje ptáků. \n Náše minulá navštěva České republiky je nezapomenutelná. Jeli jsme do České republiky vlakem 32 hodiny. Obyčejne během cesty pracuji na počitači. Pak 2 dny v Praze, a pak 6 hodin cesty do Vídeni. Po návratu z Vídeni jsme navštěvili České Budejovici. Pak ještě jeden den jsme byli v Praze a pak opět cesta do Moskvy. Nebo cestování do Gdaňsku v Maje. Když jsme neměli peníz na letenky do Gdaňsku a jela jsem spolu s kamarády zpočátku vlakem do Brestu a pak vlakemi jsme jeli už do Gdaňsku. \n Takové levné způsob cestování je velmi těžký a po návratu domu mám ráda Rusku, domu a klidu. A už měsíc nebo víc nechci někam jet a ráda pracuji. A ještě ráda vzpomínám co víděli , a co jsme poználi nového. I vždy v každém cestování dráha domu pro mně je kratší než do cíli, protože doma je rodiče, kamarady a doma vždy nejlépe." }, { "title": "MOS0509004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlepe.\nPro každnecho člověka dům je tam, kde se narodil. Dům je tam kde bydli tvoji rodina, tvojé maminka a tatinek. Tam kdé jsi začal chodit do žakladní školy. Tam kde bydli tvoji přatele. A je to misto, kam chceš se vratit pořad.\nJa strašně mám rada čestovat. Mam rada se podivat na ruzné zajimovy města. Mám rada, když vidim nových lidí, rada navštěvuju všechno, co pro mě zajimové. Nekolik krat byla jsem v Česku. libi se mi včecho v Česku: kultura, města, lidi, jazyk, lidove pisničky, česky stare filmy. libi se mi přijemá atmosfeře v Česku. V Česku, vždycky jako jsem doma. Chodim na prochazky, setkam se s kamaradami, jezdim na exurze, bavim se a tak dal. Ale po některé době se začinam být smutná. Chci uvidět svou dceru, svou maminku, svich přatelé. Prostě řict, chci domů, Rusko je to země, kde jsem chtěla bych žit, pracovat, mět jsem všecho, co chtěli by normalní lidí. Na zavěr, chtěla bych řict, že je to pravda, že všude dobře, doma nejlepe ! Doma na tebe čekajt vždycky a když tebe špatně nebo lepé. jestli že ty mˇaš nebo nemaš peněz. To nevadi! Dům je to misto, kde ty maš pokoj a štesti!" }, { "title": "MOS0611012.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Každý člověk má mnoho kamaradů a dobrých známých. Ale co znamená skuteční přítel?\nJe dobré prísloví v nouzi poznáš přítele. To znamená, že skuteční přítel pomužet vždycky pomůže svemu kamarádovi.\nBěhem žívota se člověk seznámí s ryznými lidmi v škole, v práce, nebo na dovolené. S nekterými lídmi člověk komunikuje jen v práce, jiných zve do kavárny nebo zve je na navštěvu. Ale když člověk prosí o pomoci, tak muže dostat odmitnutí. Protože nekteří kamarádi nechtěji mít přatelům s problemy. Ale člověk často dostává pomoc jenom od nejakého známého. Pak člověk chápá, kdo je jeho skutečni přítel.\nV svem žívotě jsem měla mnoho kamarádu ve škole a v práce, ale když jsme začinaly pracovat v ruzných místech, začinaly jsme komunikovat mín. Často byvalo, že mé starý kamarádky nechtěly mi pomahat, protože měly sve rodiny a svy problemy. Je takový život.\nMyslím, že můj skutečný přítel je můj manžel. Je vždycky mi pomahá, deláme všechno spolu. Jsem si jístá, ze můj manžel bude se mnou vždycky, v štěstí a v neštěstí." }, { "title": "MOS0611013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Hodí se na to mhoho cítatů - toto prisloví se může dokázat během svého života skoro každý člověk, protože všichni potřebujeme přátelství. Přátelství je moc složitý cít, je v něm láska, zaštita atd.\nPřestože každý clověk zná toto prisloví, nekaždý ví, že jsou vernější přátele, které zůstavají svami v radosti. Když máte velký úspěch nebo získ, tak skoro každý bude vám zavidět. Ale jen skutečný přítel bude prostě dělit tu radost spolou s vami.\nUrčitě jsou v našem životě težké chvíle - ty jsou chvíle, kdy se nam nedaří. Zavoláme-li dávnemu kamarádovi, tak dostaneme pomoc snadněji. Osobně lepe vypovídám, když mám hloubší vztah, než když musím oslovit cízí líde. Jestli přicházíme do přátelských vztahů, učíme se sympatizovat s cízím smutkem. V nouzi mužete pochopit, kdo je pro vás skutečným přítelem a dotknout se s nim srdcem. S nimž často dělime šťastné udalosti. Duležitějsí je pro mě, když se přítel zbaví sobeckosti a nezavidí vášemu šťestí.\nObčas když dosáhnete ve svém živote víc, než přátelovi, které vám pomáhali v nouzi, tak váš vztah bude už meně hluboký.\nProto myslím, že je duležité jak zkoumaní smůtkem, tak zkoumaní radostí, ale skutečného přítele poznáte v radosti." }, { "title": "MOS0611014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mýslím že každy člověk ma nejakou práce. Prace mužna byt růžne: služební cesta, studiům, prace, hobbie. Tu práce človek musí udelat velní dobře kdyz jeho přatéle po prácí a jeho představeny mněl dobroy myslínky o tom človeke. Když človek prácuji dobře představeny dá mů zvyšenou platů, davá jemu premie a můznost jít do sluzební cestu.\nBohužel, člověk ma volný práce: udela volněvy věcí, krostlime obražky a hraji na gitaze se svými přatelami, píšime knihovy. Totiz jeho \"koláče\" budou peniže a mílost jeho kamarádek.\nMýslím ze člověk můze líbit se svou práce. Ze člověku práce ne dost pozitivu všehno bude udělat špatně počasí v jeho důse.\nKaždy člověk musí od narožení umít dělat všehno s laskou. Kdýž udeláme špatne, nikdo ne bude milovat jeho práce, a jeho samoho.\nNaopak, kdýz človek prácuji velní mnoho, jeho představeny můze mýslit, že tomu člověku nic udelat, kromě práce, a můze jemu dávát horší práce, než on mohl by ste udelát.\nAle take mýslím že každý člověk musí dělat svou práce dobře i budou u neho mnoho \"koláče\"." }, { "title": "MOS0611015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Alespoň tuto větu známe dobře, potřebovala jsem nějaký čas na to přemyšlet. Jestli v současní době opravdu \"bez práce nejsou koláče\" nebo dnes už to neplátí? A co to vůbec může znamenat?\nMyslím, že tá věta funguje a v současností. Nyní mužeme videt hodné lidi, kteří mají zajem o rychlé a velké peníze. Ale to, co člověk může rychlé dostat, může člověk ještě rychlějsí ztrátit. Peníze, které člověk dostavá pomálu a které ušetří, jsou to, co může \"citit\", zná, co udělal, aby je dostal.\nJakým způsobem může člověk dostat peníze? Člověk má prácovat, aby je dostat. Člověk musí vědět, že nemůže dostat peníze zdárma. Není to správně. A když dostane takové peníze, to bude znamenat, že někdo jiný pracoval za ni.\nCo to jsou té \"koláče\"? To jsou nějaké věci, které udělají člověku rádost. Pro někoho je to oběd v dobrou restauraci. Pro jíného je to dovolena u moří. Klíč je v tom, že člověk musí pracovat, aby dostal peníze a musí mít peníze, aby dostal své \"koláče\".\nDnes jsou velké možnosti pro těch, kdo hlědá práce. To může byt zaměstnaní na celou dobu, častečné zaměstnaní nebo freelance. Káždy může si něco vybrát, dostat té peníze, které potřebuje, dosáhnout tu cíl, ke kterou jde. S prácí člověk může mít všechné \"koláče\"." }, { "title": "PAR1011008A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Evo! \nDěkuji za pozvaní! Jsi velmi laskavá. Budu ráda že Ti záse vídím! Budu u tebe s radosti. Ale nevím kde bydlíš? ještě u rodiče? A v kolik hodin mužu přijet. Neříkáš jestli oslavy bude poledne nebo večer. Čekám za odpovědaní.\nA nezapomeň! V lednu To bude muj narozeniny a jsi vítaní. Doufám, že mužes přijet do Prahy!\nTěší mě na tebe! Brzy na shledanou! Měj se co nejlíp!\nKateřina\n." }, { "title": "PAR1011009A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Davide! \nTi děkuji za pozvání na oslavu tvých narozenin. Můžeš mi říct kde a kdy oslávíme, prosím tě? Doufám, že oslava nebude příští víkend, protože nebudu v České Republice, pojedu do Německa. Můžeš mi napsat nebo mi zavolat.Tobě a manželce posílám pusinky a doufám, že se máte dobře! Už se těším na tebe! \nAhoj!\nMartin" }, { "title": "PAR1011009B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou tatínek a jeho mladé dítě Hrají spolu na moři.\nJsou u moře protože mají volná čas a svítí slunce. Radi jezdí k moři.\nU pláže si koupají, si opalují a se baví. Na sobě mají plavky. Kluk má malé plavky a jeho tatínek má šorty.\nMyslím, že kluk a muž mají velikou radost protože usmívají.\nTatínek ptá svého šťastného syna jestlí on rad zůstane na moři. to je taky možné, že mluví o krásném počasí.\nMožna mluví o čem udělají po moři a o čem si dávají k jidlí.\nRoční období je léto. Jsou v srpnu na prázdninách." }, { "title": "PAR1011013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vybrala jsem druhou tématu protože dobře obrazuje realitu životu. Kdybyste nepekli těsto, neměli byste šanci ochutnat tu koláče.\nUrčitě můžete ji koupit v pekárně ale ta nebude mít stejnou chuť než tu jste pekli sámi. V životu, je to denní skušenost. Od té doby, co jsme byli poprvé v škole, učíme se, že prace je moc důležitá a že, bez ní nic není možné\nPodle mého názoru, radit žáky, aby dobře a pílně pracovali v školství je dobrá věc.\nTo jsem se učila brzo a měla jsem čas abych cvičila a porozumněla jak a proč pracovat. Náštěstí rodiče moc mě podporovali a to bylo nutné. Dnes vím přesně co dělat, abych dostala co potřebuji.\nTo platí za všechno - hlavně za školu a praci ale taky za přátelství, lásku, cestování, sport, koničky, uplně za všechno\nUrčitě, jsou lidé, kteři moc pracovat nepotřebujou protože umí jak dostat co chtějí jinak (třeba nepečujicí kolače ale kupujici ji) ale myslím že, ti lidé neznájí veselost byt pracovitý a dostat věci za praci." }, { "title": "PAR1011014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Když slyším nebo čtu přislovu \"Bez práce nejsou koláče\", nejdřív si myslím, že je to pravda.\nTo by asi muselo být pravda, protože já osobně nemůžu nic nedostat když nepracuju hodně, a to funguje stejně pro většinu lidí, které znám. Abychom se učili to, co pořebujeme umět, abychom potom vydělávat peníze, abychom bydleli bez problemů, je třeba se snažit co nejvíce.\nLetos bych chtěl pokračovat učení češtiny, a taky začit nový slovanský jazik, protože mám na to velký zájem. Ale potom nesmím zapomenout, že musím jezdit každý den do autoškoly, abych dostal řidický průkaz. A musím taky pracovat jako překladatel ze slovinštiny do francouzštiny, abych mohl všechné t-ambiguous- věci zaplatil.\nAle se někdy dá potkat nějakou osobu, která má asi štěstí, a pro kterou jde všechno docela lehce. Možna je to protože je radchytrá, možna jenom protože je už bohatá kvůli rodičům napřiklad, diky kterým dostala lehká práce, se kterou je možné vydělávat hodně peněz.\nAle se to dobře ví, že každé pravidlo má taky své vyjimky. Takže ano, je to hlavně pravda říct, že bez práce nejsou koláče." }, { "title": "PAR1011015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Už v škole, začináme učit spolu učitel dobře zná že každy z žaků má specialní znalost o něco: zviřata, farby, země...Ta znalost zaleží o skušenost každého_\nV každem kontextu má dva typi znalosti: obecná a privatní_ Pak, nejvíc se rozmluví nejvíc obecná znalost růste.\nTo patří k paradigmů naše Takzvané komunikacní společnost_ Jsme spojeny víc a víc diky počitačům, a tak každy z nás může přispět k růstu obecné znalost - Ten fakt se uzna snad nejlíp v internetových \"forum\"_\nKaždy z učastniků můze informovat ostatní, a také dostat nutné informace a ostatní, a také dostat nutné informace a zpravy_Spolu, víme víc_ Pak můžeme ríct že: víc hlav, Víc ví.\nAle také znamená že každá hlava musí fungovát alespoň minimalně_ totiž víc hlavy které nefungují_" }, { "title": "PAR1011016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Toto přísloví vyjadřuje myšlenku, že život je těžký, a že musí člověk pracovat aby si ho využil. Koláče představují všechno, co je jemné a příjemné v životě. Například, chce-li člověk žít v hezkém domu s bazénem, bude muset pracovat aby vydělal docela peníze na to.\nJá s tím přísloví naprosto souhlasím, protože myslím, že snahy jsou velmí důležíté v životě. Ale to se netýká jen hezkého domu či bazénu. V tomto případu by někdo řekl, že je to často naopak, protože bohaté lidé mají výhodu, už mají peníze a lepší vzdělávání díky rodině.\nMyslím spíše, že bez práce nemůžeme žít život, co opravdu chceme. V každodenním životě musíme dělat snahy, abychom dosahali čeho, po čem toužíme. Například, jestli něco nám zajímá, jako umění nebo líteratura, tak musíme se na to soustředit, studovat to nebo číst o tom Musíme taky dělat snahy, abychom viděli často ty, které považujeme za blízké, třeba kamarady nebo rodina, a trvali s nimi čas. Je to důležité nikdy nezapomenout na to, co vlastně chceme a pořád dělat snahy, aby to nám neutekl.\nProto si myslím, že bez práce nic dobrého nedosahneme." }, { "title": "PAR1011017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Věta: \"Bez práce nejsou koláče\" je často používaná v České Republice. To znamená, že jestly člověk nepracuje, nedosáhne toho co si přeje.\nJá si mislým, že tato věta je většinou pravdivá, ale né vždy a ne pro všechny.\nVětšinou lidé, kteří pracují například jako prodavačky, dostávají koncem měsíce tolik peněz, kolik si zaslouží. Jsou ale takí lidé, kteří pracují hodně ale dostávají méně peněz než co by měli dostat a nebo vůbec nic. Jestli by ty prodavačky nepracovaly, těžko by dostali výplatu ale na světě se může najít výjimky. Napříkla lékaři; kterí nepracuj-ambiguous- a le mají kamarády, sestry, kolegi přátele a podobně, kdo pracuje místo nich; můžou někdy dostat \"nezasloužené\" peníze. Může me si také vzít jiný příklad. Ne často ale někdy člověk, který hraje hazardní hry může vyhrát hodně peněz a stat se milio" }, { "title": "PAR1011018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Lidé občas myslí, že její práce se nevyplatí, nebo že v životě stači talent = bohužel - a nebo radějí řekneme bohudík - to není pravda!\nProč si myslíte že člověk trápí 10 až 20 let ve škole? Abi se naučil že se v životě člověk zlepšuje rok po roce, a to tež i pozdějí během své karieře. Musí člověk \"makat\" abi dal svému životu do opravdy smýsl, abi něco za to dostal_\nNějaký lidé si myslí že stači v životě talent, a že tím budou vždy uspěsný. Ale pravda je že talent a práce fungují v spolu. Talent který není použítý nedá nic konkrétniho, musí se s teho něco vytvořit.\nNavíc, důležité je se naučit že se něco vyplatí, a že to ne spadne samo z nebe.\nNa závěr: liný člověk není zajimavý, ten který spoléha na ostatných nebo na svuj talent taky ne. Člověk si musí vyrobit svoje kolače, vědět jak je dělat a taky umět si ho pak vychutnat = pro to musí člověk celý život dřít a věřit sebe." }, { "title": "PHA0111001A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj, Jano! Jak se máš?\nDěkuju za e-mail, jsem moc rada. Chtela bych vědět, kde bude oslava tvých narozenin? Kdy je začátek oslavy? Ještě chtela bych vědet, kdo tam bude? Kdo jsou další hosty?\nChtela bych byt se svém přitelem.\nDěkuju\nAhoj!" }, { "title": "PHA0111001B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou můj kamarád Lukáš se svém synem. Syn jmenuje se Martin. To bylo v letě, Lukáš neměl prací, a protože odpočíval s rodinou. To je v Spanělsku. Počasí je hezké, slunce svetí a moře je teplé. Na sobě mají plavky. Cítí se dobře a blaženě, protože teď je jaro, a jaro se líbí jim. Jsou moc rady, a chtely bych ještě spolu odpočívat." }, { "title": "PHA0111002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Kateřino, \nděkuji ti za pozvanku na dnešní oslavu. Napíš prosím, v kolik začina oslava a kde přesně se bude konát. Nevíš náhodou, zda bude na ní také Honza? Mám pro něho věcy, -unreadable- které žadal. Kdo ještě přijde? Určitě něco víš...\nS pozdravem a přáním hezkého dne.\nJulie" }, { "title": "PHA0111002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na této fotografii je můj mladši bratr David se svým nevlastním synem. Jsou na dovolené v Řecku. Vybrali výhodnou nabídku místní cestovní kanceláře a mínulý týden odjeli na dovolenou. Počasí přeje. obojí si uživáji slunečné dny a koupou se na nedaleké pláží. Malý Martin má na sobě nové plavky. Dostal je před odletem od své babičky. David samozřejmě na plavky zapomněl, proto má na sobě krátké džiny. Oba jsou spokojení uživaji si volna a teplého podnebi Řikají, že voda je teplá, že si mohou celý den hrat. Odjeli na dovolenou na podzim aby si užili trochu slunečného počasí. Na této fotografii David uči Martina plavat." }, { "title": "PHA0111003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj, Evo! Jak se máš? Mám se dobŘé! Díky za pozvani. Jsem moc ráda! Ale chtělá buch zeptat kde a kdy to budé? V kolík hodin začátek a kto ješte pŘidou? Jsem koupila pro tobe dáRék!!! Hodne štěstí a zdrávi, Davej na sebe pozor, měj se hezky, zavolej nebo napis - li přeje Eva. Všehno nejlepší!!!" }, { "title": "PHA0111003B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou 2 lídé. Jeden můž a malý kluk (nebo hezká holka) hraji spolu. Můž má na sobé plavky, brýle a šále na hlavě, myslím, že má kRatké vlasy. Mladé díte taky má plavky, svetlé vlnité a kRatké vlasy. Můž má spoRtovni postavu. to je Rodina - tatínek a dcera. Jsou má dovoleny u moře. Se směji v moře, blizko je pláž. Cítí se dobře, protože holčička se líbí moře! Maminka je na pláži Ržict holke - \"Davej na sebe pozor!\" Venku na ulici je lěto, vedro, jasné. Modré moře je teplé. Rodina je veselá a zdRává." }, { "title": "PHA0111004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Evo! \nDěkuju za pozvání, ráda přijdu. \nPřeju tě hodňe šťestí, lasky a všechno nejlepší.\nKde a v kolik hodin začiná party? Oslava bude jen pro kamarády a nebo tam bude i irodína? Tvůj spolužak David přijde?\nMěj se hezky, Marie" }, { "title": "PHA0111004B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku jsou tatínek a ho syn, myslím je mu pět let. Jsou v moři. ve zadů na obrazku je nějaký kopec.\nTatínek má dovolenu a s rodinou pojeli odpočivat u moří do Španělska, teď je sluněčno a vedro, žadneho mraku na nebě neni a proto jsou stojí v moří a hrajou. \nTatínek má na sobě šortky, sluněčné brýle a čepice, a jsem překvapená, že syn její nemá a může potom cítit se špatně, syn má jen slipy. Ale jsou vesely, se plyskají vodou a se opaluje. Je lěto, ale voda trochu studená pro ditě, proto je řiká že nechce koupat se a plavat;" }, { "title": "PHA0111005A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá Julie, \nděkuju za dopis a za pozvání, určitě budu v čas. \nChtěla bych vědět, kde budeš oslavovat své narozeniny? A co bude na začátku? Máš nějaké nápady? Ještě napíš, prosím tě, kdo bude na oslavě? A kolik bude člověk? \nMěj se hezky.\nEva" }, { "title": "PHA0111005B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Myslím, že na fotografii jsou tatínek a jeho syn. Jsou na dovolené někdy na jíhu v moři. Dneska je horko, proto jsou blízko vody. Odpočívají a směje se, tatínek učí kluka plavat. Na sobě kluk má plavky, jeho tata taky má plavky a ještě hodinky, a něco na hlavě proti slunca. Cítí se dobře, jsou veselé a energické. Syn říká, že už chcí zmrzlinu, ale tatínek chcí, aby kluk uměl plavat, proto říka: \"Ne, ještě počkěj\" Teď je leto, světí slunce, proto jsou opalované." }, { "title": "PHA0111010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý přítel - přítelkyně je pro každého z nás další důležitá osoba v životě po rodičích, dětech a manželovi.\nPřítelkyně je někdo koho jsme si vybrali, aby jsme s ní občas trávili volný čas, někam zašli, nebo si jenom popovídali.\nVybrali jsme si ji i na základě trěba podobných zájmů, sympatií a dalších ukazovatelů.\nČasto se říká, že v nouzi poznáš přítele. Nemusí to tak ale vždycky být.\nNěkdo například nevyhledává v nouzi přítelkyni a také daná přítelkyně nemusí být pokaždé po vašém boku a být připravena vám pomoct ve všem. Ze své vlastní zkušenosti můžu říct, že když mám nějaký problém tak nevyhledávám právě jí. I ona má své problémy a starosti a nepříde mi fér otravovat jí mojima.\nNa záveř by jsem jenom dodala, že mít dobrou přítelkyni je určitě super." }, { "title": "PHA0111011.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mně se líbí přísloví \"v nouzi poznáš přítele\". Já souhlasím. Znamená to, že jen v krizových okamžikech člověk vídí jestli jeho kamarád je opravdu skutečný přítel, nebo ne. Měla jsem vlastní zkušenost, která mi pomohla odhalit právdu.\nTo o čem chci ríct se stálo v první rok, jak jsem se odstěhovala do Čech. Měla jsem kamarády, byl to manželský pár. Podle mých představ to byli bohaté líde . měli moderní dům a krasné auto a já jsem byla chudá studentka. Jednou jsem chtěla vybrat peníze z bankomatu, ale bohužel jsem přesně nepomatovala PIN-kod. Trikrát jsem zkousila zadat nespravný kod, a pak bankomat nechtěl mně už karticky vrátit. Zustala jsem se bez peníz, vůbec jsem nic neměla a ni korunky. Bylo mi tak strašně - sobota, do pondělí mám nějak zít. Co jsem hned udělala! Poprosila jsem o tisic korun. Ale moje nejlepší kamarádka mně říkla, že může mne pozvat na večeri. a zavesila. Cítila jsem šok, bolelo to. Vzdycky byli na mne míli. Věděli, že jsem slušný a zadpovedný člověk a nepomohli mi. Od te doby se snážím sedívat na lidi racionalně a soudit je podle jejich skutků. Proto souhlasím s příslovím \"v nouzi poznáš přítele\"." }, { "title": "PHA0111012.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče. Myslim, že tento duvod je previdelny. Lide, kteří pracuji moc, vetsonou měli by mit v živote víc, něž precujici min. Určite, jako všechno v živote, to taky neni 100-procentne funguje, ale myslim, že většinou je to spravně. V skupine moich kolegu a znamych -unreadable-, že lide pracující víc dostihli taky víc, dostihli taky víc v oblasti peněz a majetku. Když píšu \"pracující\", to znamena ne jenom \"čistou prece\", ale taky vyuku jazyku, ovladani počitače a dalšich znalostí. Nejkratší cesta ke majetku je duležita prace. Samozřejme, existuji take vyňatky. Lide mužou majetek dědit nebo -unreadable-, co obvykle ne potřebuje moc preci. Jinak vetšinou lide ne mají možnosti nebo nesmi použivat takove cesty k bohactví. Težka prece je možnost, kterou muže používat každy, včetne - kvuli technice - postiženych lidí.\nNa druhou stranu, stejna težka prace ne bude mít vždycky rezultat ve stejnem majetku. To ale myslim, že neni problem, protože nejduležitejši je, že lide musi pracovat, aby neco ziskali a měli peníze pro život.\nTak souhlasim se, že bez prace nejsou kolače, co řikaji ne jenom Češi." }, { "title": "PHA0111014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mnohý lidí mluví, že v nouzi poznás přítele. Kdy máš mnóho peníz, kdy všehno delají nějlepším spusobém netažko byt přítelém. Mnohy lidí mohou s tebou mluvít, setkat se, navštevít tobě. Ale, tolík začínají neco špatně, kdy nemáš peníz, nemáš prácí, ale neco jine mužeš poznat sve přítele.\nChtěla bych napsat o jedném příklade, ktery byl se mnou prěd několík měsiců. Byla to tažká doba, bolíla jsem, ne mohla pracovat, ale můsila jsem mít penízy, abych mohla jsem platít za byt. Myslíla jsem, že mám mnoho přítele, ktery mohly mě pomoct. Ale uznala jsem, že pomoct mohut tolik nekolík človék Ktery pečili obo mě kdy bolíla, přinesli potraviny a našli dobreho lekařa. Nektery dalí peníz, abyh mohla jsem zaplatit za byt.\nUznala jsom na osobném primeru, ze v nouzi poznála prítele. S tou doby mám dobré pratele, a ony mají ve mne dobrou pritylkene. Vzdy mohou znat že budu pomohat jim jaka by doba ne byla tažka, ale ne." }, { "title": "PHA0111015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče je jedným z mých nejoblíbenějších přísloví. Ve chvíli, když se začnu lenošit, vzpomínám si na tuto větu, kterou dost často říkavali mi i moje rodiče.\nNikdy jsem nepatřila k tomu druhu lidí, kteří si víc užívají než pracují. Ve škole jsem se dobře učila, zůstavala jsem často kvůli úkolům doma, a tak jsem po škole dostala svůj první \"koláč\" - dostala jsem se na univerzitu na výsněný obor překladatelství a mezikulturní komunikace. Už v druhém roce jsem začala pracovat jako překladatelka ve firmě svého stryce. Snažila jsem se vždy udělat svoji práci dobře, i když jsem ještě musela během studia dostavat samé jedničky. Na ten druhý \"koláč\" jsem dlouho nečekala - díky tomu, že jsem se dobře učila a proto dobře překladala, pozval mě náš anglický pártner na dvouměsiční pracovní pobyt do Anglie. Po ukončení pobytu jsem chtěla zůstat doma a pracovat jako učitelka a překladatelka. Avšak realita byla jiná - v Anglii jsem poznala svého českého manžela, a protože jsme si rozhodli být spolu, přestěhovala jsem se do České republiky. Díky své snaze jsem se seznamila se spoustou zajímavých lidí a videla jsem spoustu krásných míst a zemí.\nHodně známých a kamarádů mi závídejí a říkají, že jsem měla v životě kliku. Jenomže já vím, že zatímco oni se dívali na televizi nebo nědělali nic, já jsem lítala po měste a snažila jsem se všechno stihnout. Kdo ví, jaký bych měla osud, kdybych si pořád neopakovala - bez práce nejsou koláče?" }, { "title": "PHA0111016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Přísloví \"Bez práce nejsou koláče\" znamená to, že když opravdu cheš mít z něčeho dobré výsledky musíš se snažit, musíš pracovat, jínak žadného výsledku nedosáhneš. S tímhle příslovím naprosto souhlasím.\nDobrém příkladem daného přísloví můžou být někteří žáci ve škole. Pracovala jsem jako učitelka matematiky na základní škole, a myslím si, že matematika není jedním z nejlehčích předmětů ve škole. A proto jsem pořád svým žákům opakovala, že matematiku je třeba pořád procvičovat a některá matematická pravidla je třeba znat, aby potom mohli správně použit při řešení příkladů nebo slovních úloh. Bez ohledu na to, co jsem říkalá měla jsem ve třídě takové žáky, kteří se nechtěli učit, neměli nikdy udělané domácí úkoly, říkali, že jim stači to, co slyší v hodině a že, když bude závěrečný test tak ho zvadnou na dobrou známku. Ale bohužel dopadlo to vždy tak, že jejich testy měly špatné výsledky, a závěr, že když výsledky špatné tak nebyla žádná připrava a usilování o to, aby test byl dokonale napsan. Jen kvůli tomu, že se nechtěli učit a dělat to, co říkala já, že \"Bez práce nejsou koláče\", měli nakonec ty vysledky, co se daly očekavat.\nPříslovím každý s nás musí pochopit, že když nebudeme pracovat nebudeme mít nic." }, { "title": "PHA0111018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vybral jsem téma: \"V nouzí poznáš přítele\" protože, ja jsem myslím, že to je uplně pravda. Navic myslím, že každyčlověk muže to konstatovat vicekrát během svuj život. Toje taky téma o ktérém režisery radí dělají filmy.\nOsobně myslím, že to nezaleží, jestlí žijete v Evropě a nebo nikám jinám Vztahy mezí lidí je něco velmí komlíkovany -unreadable- vysvětlení a těžko rict jak, a proč dvě přítele, a nebo taxvany přítele, na jednou budu se chovat jinak než doposud. Fakt je, že opravdu realně přítele mám možna jenom jeden a nebo dva, což je hodně! Možna důvod je, že nejsme připravený žit s naších sousede ale jenom abychom mohlí se užit co nejvic bez ohledu na tom jestlí to je užiteční a nebo ne pro společnost.\nV připadě, že něco nám trápí a cítime, že nedostávame co jsme zvýkly dostávat, prestáneme se zajimat o naše prostredí.\nNa závěr, jediný rešení ktery vidím, je podporovat skoly a všcheno ktéry se týka o vzdělavaní aby, co maximalně, lidí mohlí mít pristup na věd, literatura atd...\nNouzovy situací jsou vždycky něco ktéry nemáme radí rešít a v tom připadě se chováme jinák než normalně ikdyž to se týka o naše prítele." }, { "title": "PHA0112002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den!\nJedeme s kamarádem na hory a libíl se nam váš hotel. Ale máme pro vás nekolik otazek. Tak chtěla bych zeptat, jestli máte volný pokoje? A také kolik pokoj stojí?\nJake máte jídlo?\nTaké je to pro nas důležíte, jestli máte parkoviště (protože jedem autem)? A také jestli máte při hotelu lyžarškou školu?\nS pozdravem, Eva Nováková" }, { "title": "PHA0112002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Myslím, že na fotografii je rodína - manžel, manželka a dětí. Podle mého názoru jsou na nějakem hríště. Tam odpočivají - dětí hrají a rodíči se o nich stárají. Žena má na sobě modrou třičku a tmavé kalhoty. Můž má na sobě moudrý škarpetky, tmavou třičku a kalhoty. Dětí mají na sobě bílý třičky, bílý a moudrý kalhoty a ružové škarpetky.\nMyslím, že cítí se dobře a vesele. Zdá se mi, že rodiči myslí na své dětí - jaký jsou krásný a milý. Mluví o teplém, dobrém počasí a také, kam pojedou na dovolenou. Podle mého názoru, je to léto nebo jaro." }, { "title": "PHA0112003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Evo,\nTešim se na náše vílet. Jen mám par otazek: jsme jistý že pokojí jsou volný? a, kolik stojí jen pro nás dvá?\nAsí přinesu ňaky jidlo, mamká pro nám delala řísky. Auto nechame v parkoviště a hned dojdeme do lyžarskou skola, řikají, že sních je skvěla.\nPosilam pozdrav a těšim se na viděnou J." }, { "title": "PHA0112003B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Martin a Eva se rozhodli strátit tenhle pěkné letný den v parku s dětma. Ale jen odpoledne, pak k obědu jdou za babičkou ktera bidlý bliš. Jště v šesta hodina mají jet k kamaradí na ohiňěk a proto děti zustanou u babičce\nHlasili v radio že nebude pržet, ale bilo trošku zatašeno, tak Eva si vzala jen sandalie a Martin rači si dal k sobě i ponočkach. Mála Kateřinka ne mohla vylist ven bez její oblivenejší ružový botičký.\nJsou šťastný a začinaji mit hlad, teď rozhodujou si vzit Kateřinčin kočarekou a Julinčin baťochu a jit k babičce." }, { "title": "PHA0112006A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den,\npotřebovala bych objednat jeden pokoj pro dva v termínu 26. února. Ráda bych pokoj se socialním zařízením, s televizí a možností připojit se k internetu.\nPoslete mi prosím, informace o stravovaní a možnosti využití lyžařské školy ve vašim středisku.\nChtěla bych se zeptat, jestli máte v předem uvedeným termínu volný pokoj a kolik stojí.\nZajimalo by mě ještě jestli je možné parkovat vedle chaty.\nPředem děkuji za informace.\nS přáním hezkého dne,\nMarie Eva Nováková" }, { "title": "PHA0112006B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je moje rodina. Tuto fotku jsme si pořídili minulý týden na hřišti před naším domem. Cítili jsme se velice dobře a byli šťastný, protože počasí nám přálo. Byl krásný letní den. Všichni jsme byli oblečeni ve sportovním oděvu abychom si mohli hrát na hřišti. Děti se houpaly na houpačce a hrály si v písku. My s manželem jsme si povídali a plánovali dovolenou do země X. Moc jsme se těšili k moři a věděli jsme, že se tam dětem bude líbit.\nJá jsem celou dobu myslela na tu dlouhou cestu, ale Martin mě utěšil, že vše bude v pořádku a nemám se dopředu stresovat." }, { "title": "PHA0112007A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobry den\nMusim jet do Prahy. Budu tam od utery do sobotu a chtela bych se zeptat pokud máte volny pokoj a taky kolík ten pokoj stoj. Nevím jestly muzu snídat v hotelu. Taky chtěla jsem se zeptat pokud máte parkoviště protože přidu s autem. Potřebuju najit lyžařskou škola. muzete my taky napsat pokud má takovou školu blizko hotelu." }, { "title": "PHA0112007B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je zena a taky její manžel. Ony se taky s svuje děty. Ony jsou venku v přirodu, vedle velkich parku. Jsou tam a hrajou s cerah. Zena má brile na hlavy, modry svetr a tmavy šortky. Muz má hnedy svetr a tmavy šortky. Jsou moc šťasny a spokojeny. Myslí o zivot svuje děty. Mluví o co budou dělat zitra a kdy pojedou na vylet. Počasy jsou dobrý, je léto a je moc horko." }, { "title": "PHA0112009A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den.\nObratím se na Vás z prosbou o zaslaní informace o vašim hotelu. Chtelá bych vedet jestli máte volný dvoulůžkový pokoj v termínu 13.-15.01.2012 a jaká je jeho cena. Chtelá bych také vedet jestli můžu si u Vas objednat jídlo. Máte u hotelu parkoviště, na kterém můžu nechat auto? Chtelá bych ještě vedet jestli je nekde v okolí lyžařska škola.\nMoc Vám děkuju za odpoved!\nS pozdravem\n\nEva Nováková" }, { "title": "PHA0112009B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je rodina. Jsou rodiče a děti. Je leto a je hezké počasi. Celá rodina je v parku, kde je misto pro dětí. Všíchni se spolu baví a cítí se dobře. Myslím, že mají hodně času na zabavu a také budou sportovat, protože mají sportovní oblečení a obuv. Rodiče se usmívají a už planujou co budou delat potom. Myslí na další čast dne a planujou kíno. Teď rodiče mluví o tom, že už je čas na oběd ale dětí nechtejí jít, chtejí ještě zustat v parku" }, { "title": "PHA0112012A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den Pana ředitele hotelu,\nJá a moje kamarádka chceme jet na hory od prvního února do osmého února. Takže, máte volný dvoulůžkový pokoj a kolik budeme platit za to? Chtěli bychom taky, když ten pokoj má záchod a je se sprše a s internetem.\nMáte taky ve svem hotelu nějaké restaurace anebo když je hodně restaurací blízko hotelu? Příjedeme autem, máte nějzké veřejné nebo soukromé parkoviště. Je ho nebezpečn? Moje kamarádka neumí lyžovat. Je možné se naučit lyžování na zač-unreadable-tku pobýtu? Znáte třeba nějaký odborník, že bude ji pomáhat? Předem, mockrát děkujeme." }, { "title": "PHA0112012B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou čtyři osoby, dvě dospělé a dvě děti. Myslím, že to je celá rodina. Máme tam otce, matku a jejích dvě děti. Rodiče hrajou s dětmi na dětské zahradě. Děti jsou dvě \"ženy\". otec má na sobě shortky, hnědý svetr a letní obuv-ambiguous-, matka je taky oblečená s shortky, tričkem a letním obuvy. Má taky brýle na hlavě. Děti máji džiny a šaty.\nVšichni se árí dobře. Vypadájí vesele a se smějí. Myslí na jejích lásku a rodinu. Možná myslí na třetí děti.\nMluví o dětech nebo o práci, o babičce atd.\nMyslím, že to je na jaře nebo na začátku podzimu protože manžel má svetr a manžeka má kratké tričko s slunečými brýlemi. Počasí je zataženo ale neprší" }, { "title": "PHA0209001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena na obrázku se jmenuje Kateřina Nováková, ona je v prace - v Knihovne, i pracuje jako knihovnice až 15 roky. Má ráda sve praci. Studovala, myslím že, na filozovské fakultě. Ona je z Prahy, má rodiny a 2 děti, pří tom seznamila se se svým manželem také b knihovne. Ona je romantická osoba, protože ráda čte romany. Jde ji dobře, nemá žádné problemy. Kazdý den rano chodí na prochazky se svem psem Savem a přemysli o tom, že má všechno v pořadku a nudi se ji to. Chtela bych něco změnit ve svemživote, ale nemůze, je jí to líto.\nDoufám, že ona bude mít radost a najde své štěsťi u sobě, kde se narodila na Morave,kde bydli její dvě sestry a bratr." }, { "title": "PHA0209008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Je ta žena jmenuje se Julie Černá. Teď ona v praci. Prijela do Prahy z Anglie, z Londynu. Je to krasná žena a je jí 40 let. Vystudovala se jako překladatelka ale pracuje jako knihovnice Národní Knihovně v Praze. Je vdaná a má dvě děti. Teď myslí na to, jak krasné vypada město za oknem. Ráda čist beletrie a často chodí na procházky městem. Má psa, který jmenuje se Bobik." }, { "title": "PHA0209013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "To je moje pani učitelka. Jmenuje se Eva Svobodová. Bydli v Praze. Má velky byt na 6. patRe. Moc hezky, protože má kRasny vyhled na Prahu. Moje pani učitelka je hodna a moc sympatická. Jeji 45 let. Studovala vysokou školu, ted pracuje ve stRedni škole učitelkou. Je vdaná a taky má tři děti. Mysli, jaka bude situacija dal. Má Radá knihy - Romanyy a detektivky. Kdiz má čas, hodi na procházku do Divokou ŠaRke. Má maleho psa. Jeji pes se jmenuje Mark. To je velmy dobry pes." }, { "title": "PHA0209024.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Skola je zaklad života. Dava človeku ne jen znalosti a vzdelaní, a taki predpoklady k spravnemu kolektivemu chovaný. Ponevadž jeto místo gde jedinci umožnena vychóvav mezilidskich vstazich, což nelze podceńovat a ne měne duležita než znalosti. I gdyž bez znalostí v součastnem svéte nelze obyjit. Ja mam na mysli základní znalostí, jako čtení, psaní, a k tomu v poslední dobu nutne prepsat i zachazení z internetem. Součastný zdelovaci prostredki hodne pokročili do predu. Teď ve školach hodne se použivaji kino a internet. Ale i ten nejvzdelanejši človek bez spravnej vychovy muže být skaženej zlej, nesnesitelnej ve svem chovaní. Proto ne mužeme zapomínat na gumanitarný predměty: literatura, hudba, filosofie, psichologie.\nPonevadž cílem školy je vychova chitrych společenskich duševne krásnych jedincu. Ale škola, jeto neni jen zakladní škola, , střední, a vysoka. Každej človek musi mít svuj život.\nJak správne řečeno: ,, Století se žij, století se vzdelavej.\" A ja chci pridat k tomu ,, Stoveti se žij, stoleti se vzdelavej a mysli\". Ponevadz jen gdyž mysli člověk, tehdy doopravdy žije!!!" }, { "title": "PHA0209025.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "C1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nJsem učitelka, proto je mi toto téma moc blízké. O vzdělání a jeho významu se v současnosti hodně mluví. I dnes jsem právě zaznamenala PRI poslechu rádia povídání a anketu o významu vzdělání v době současné ekonomické krize. Většina lidí v anketě reagovala pozitivně, -unreadable- že vzdělání má význam. Jen těžko ale vysvětlovali přínos vzdělání pro jednotlivce, protože z finančního a společenského hlediska není dostatečně ohodnoceno.\nNechci se ale zabývat finančními výhodami -unreadable- vzdělání, vědomosti a rozvoj osobnosti PŘINÁŠEJÍ totiž mnohem víc, a to jak ČLOVEKU, který vzdělání nabyl, tak i celé společnosti.\nJen vzdělaný člověk totiž, podle mého názoru, může správně ocenit, ohodnotit a vážit si mnoha věcí, které život přináší. Vědomosti přinášejí jeho životu rozhled i hloubku. Jen ten, kdo něco ví, může si udělat správný úsudek - na různé situace, na názory, na dění kolem. \nNavíc je takový člověk přínosem pro lidi ve svém okolí. Rozhovory s ním totiž povznášejí, obohacují, rozvíjejí. Rozhovory se skutečně vzdělaným člověkem jsou zajímavé, ne nudné, protože má přehled, nadhled nad věcí a dokáže si vážit druhého člověka i života obecně.\nA co se týká významu a vlivu vzdělání na společnost a její rozvoj, to je snad jasné každému racionálně smýšlejícímu člověku. Bez rozvoje vědy a vzdělání nemůže nadřezovat žádná společnost v 21. století Mnoho technologií pokročilo natolik, že vyžadují vysoké nároky na intelektuální znalosti a dovednosti. (zv) za příklad může posloužit -unreadable- tak často diskutovaná počítačová gramotnost. Technologie a přístroje, které byly někdy jen snem, dnes jsou každodenní realitou, ale je potřeba umět s nimi zacházet. A na to je též potřebné vzdělání.\nO vzdělání a jeho významu by bylo možno psát hodně dlouho a to nejen o významu pro člověka 21. století. V každém století totiž, podle mého názoru, vzděláním nabývá vnitřní hodnoty. Myslím vzděláním, které je nabyté i srdcem. Jen takové totiž přináší skutečný rozvoj osobnosti i společnosti." }, { "title": "PHA0209026.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nRád cestuju, protože chci poznát nové kultury. Svět je opravdu velký a nikdy nemůžeme vědět, co všechno v sobě skrývá.\nPocházím z Vietnamu, proto se zajímám o evropskou kulturu, která je úplná odlišná od naše kultury. Nejhezčí evropský stát je podle mě Francie, která má nejen bohaté tradice, ale i velmi krásnou přírodu. Mám rád Francii, protože miluju francouzký jazyk, který má zvláštní melodii. Nejvíce se mi líbí, když jsem bydlel v Paříži o Vánocích a měl se jsem možnost podívat na typický francouzský vánoční trh. Byly tam různé zboží, které nemůžeme najít nikde jinde, než ve Francii. Další evropské státy, které mám rád, jsou například Anglie, Německo či Švýcarsko. \nPo každém cestování se těším na cestu domu. Už v autě se myslím nad tím, že až přijedeme, budu se mocit lehnout na svůj oblíbený postel. Sice v cizině jsou hezké a zajímavé věci, ale doma je vždy to nejlepší. Mám zde svoji rodinu, své kamarády a další věci, které jsou důležité pro mě. Ano, je to můj domov, kde mi vždy vítá rodná krajina, kde jsem strávil svoji dětství. Je to opravdu příjemný pocit, když po dlouho době v cizině zaslyším zase svůj mateřský jazyk a můžu jíst svoji oblíbené jídlo, které se pro mě maminka vařila. \nCestování je velmi důležité a užitečné pro člověka. Když hodně cestujeme, poznáváme další kultury a se setkáváme s novými lidmi. Proto není nikdy pozdě se začit cestovat. Ale domov je vždy to nejlepší místo pro každého z nás, protože domov má každý jenom (pouze) jeden." }, { "title": "PHA0209028.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života. \nPodlě mého názorů, škola je nejduležitejši časti nšeho vzdělání. Čím dál jde progres, čim vic věcipotřebujeme umět a vědět, tím je vyše význam vzdělání.\nJsem učitelka základní školy, mám vysokoškolské pedagogické - psychologické vzdělání. čim děti psát, císt, počitat a ješte mnohym věci, ale už rok od roku vídím, že jenom tích základy nestači. Vídím, že potřebujou umět pracovat s počitačem už od prvních dný ve škole, že museji umět odprácovavat tu hromadu informace, která existuje v součastnem životě. \nŠkolní vzdělavací program pro základní školy, který existuje teď v ČR nestači. Pět let děti mají malo hodin přes den, často nemají ani domací úkoly. Mají malo hodin matematiky, která rozvijuje -unreadable- abstraktní myšlení, schopnost myšlet logicky. Pak je další problem, že jesli ditě půjde do gymnazia po základní školě, bude problem zkoušek. To základní vzdělání na ty zkoušky uplně nestači. Žací máji mit připrávné kurzy, opakovat a připravovat se doma. Podlě mého názorů, tohle by mělo nějak se změnit. Určitě, že v 21. století, školní vzdělávací program má byt doplněn a rozšiřen podlě součastných potřeb našeho životá." }, { "title": "PHA0209031.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÉPE\nČasté cestování má několik závažných výhod. Tu nejsamozřejmější, na kterou člověk okamžitě přijde, je možnosti poznání cizích kultur, zvyků a tradic; sebeobohacení o nové zážitky a zkušeností. Pro člověka, jenž se zajímá o umění rád shledává výstavy či muzea, je cestování nezbytné, protože mu i nejkvalitnější reprodukce v albech nezajistí tak hluboý styk s výtvarnými díly jako právě osobní návštěva. Nemluvě o tom, když má nekdo zájem o divadlo nebo hudbu. Stejně je to s lidmi, které zajímá spíš příroda a rádi se toulají po horách, stanují, cyklují atd. Zahraniční výlety jím umožní setkání s přírodními jevy, které doma nemají jako moře, práles, velkohory).\nPodle mě však existuje jedna důležitá výhoda: cestování by mělo člověkoví umožnit relfexivní odstup či náhled vůči vlasní země a kultuře, a tím ho naučit toleranci pro lidskou jínákost a různorodost.\nTím myslím také distanci vůči vlastním zvykům a potřebám každodeního života. Pro cestovatele má totiž pojem „domov\" jiný význam než pro člověka, který se nehýbá z místa a vlastní domácí prostředí chápe jako samozřejmost, což - podle mého názoru - může nést hrozbu považování svého modelu života za obecně platný, univerzální a ideální. Člověk zvyklý cestovat má to úplně jinak: nejen že dokáže ocenit určité výhody jež mu zajíšťuje vlastní domácnost (coby soukromí ticho, teplo a pohodlí, základní technické vybávení moderního bytu), ale - což je mnohem závažnější - se také stává vědom toho, že to není samozřejmost, která mu prostě přísluší, ale že existuje řada lidí, kteří tento životní základ nemají (co na jedné straně může být určene kulturou a tradicí či přírodním prostředím, na druhé straně zase finanční a sociální úrovní).\nZkrátka řešeno: „domov\" je pro cestovatele něco mnohem komplikovanějšího než pro obyčejného člvoěka. Podle vlastní zkušenosti můžu říct, že mě cestování obohatilo opravdu hodně. Zaprvé jsem navštívila spoustu nádherných evropských měst, od Petrohradu k Bukareštu (zajímám se totiž spíš o městskou, kulturní turistiku) , viděla jsem hodně skvělých výstav a pořidíla jsem mnoho fotografií. Zadruhé jsem pochopila , co znamená se v zimní večer osprchovat horkou vodou nebo jak geniálním vynálezem je rychlevařící konvice.\nVážím si také zahraniční stipendia a dlouhodobé vědecké pobyty. Byla jsem dosud 3 semestry v ČR, což mi umožnilo nejen obohatit svou češtinu, ale také seznámit se se spoustou skvělých lidí z celého světa." }, { "title": "PHA0209034.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nNeráda vzpomínám na mé školstvi. Vyrustala jsem v době, kdy nebyla demokracie. Necítím se přípravená pro život v 21. století. Ale přesto jsem se naučíla spouta věci v praxi. Každy člověk vý vyznám školy, ale od určitě době musí si zvýknout zvladat všechno sám. A ta samostatnost se dobývá predevším ve škole. Žací mají různé možnosti, víc svobody, víc technické vybavění. Globalizace víc a víc ovl-ambiguous-vnjuje život v 21. století, ekzistujou volny trhy, takže i konkurence stoupa, a všéchno možné. Myslým, že škola v dnešní době moc pomáhažakům, aby lepé zvládly podminký modernícho života.\nŠkola musí naučít děti na takové zakladní věc-ambiguous- jako jsou socializace, dialog, tolerantnost, samostátnost, cílevědomost, važít si svobodu těm ostatným, ale i bojovat o své pravo. Mám osmileteho syna, který chodí do české školy, je ve 2. třídě. Takže mohu sí troufnout tvrdít, že mám nejaké zkušenosti a zajem o vzdělání. Musím ríct, že podle mých nazorů, česká škola je zatím připravenejší než bulharská. Je ekonomický samostatnejší, má možnost používát státní a evropské granty, technicky je líp vybavená, učitele jsou motivovanejší. Jsem ráda, že muj syn má takovou možnost. Naučil se nezbytné věci, je samostatný, disciplinovaný, dodržuje slovo a pravidla, vi rozdil mezí dobré věcí a špatné rozhodování, muže nest odpovědnost pro své činy. Naučíl se hajít sve pravo a svobodu Takže, škola, musím na závěr r-ambiguous-ct, že učí v dnešní době na zakladní a mravní pravidla nejen pro život v 21. století. Škola je univerzalní učitel pro života, a to vím jak z vlastní zkušenosti tak vidím každý den v činy mého sýna." }, { "title": "PHA0209038.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Evropa zásadně podporuje vzdělání a především vyuku cizích jazyků, když se zamýšlím nad samotnym významem tohoto druhu vzdělání pro život člověka ve 21. století, pak si -unreadable- vspomenu na poslední výsledky eurovýzkumů, které ukazují, že nejlépe jsou vzdělani a jazykově vybaveni obyvatele malých evropskych států, tympádem vzniká otázka - jak jsou na tom Češi a vůbec Česka republika? Jak jsou na tom se vzděláním a jeho dostupnosti pro každého? Třebaže na Malte a v Lotyšsku, což jsou země velmi progresivní ve vzdělávací sféře, většina obyvatel mluví více než dvěma jazyky, možnost vzdělání má každý a stát to podpořujepodpořuje. Dokonce naši vychodní sousede, Slováci jsou na tom čím dál lépe, dokonce jak je známo, se chystají zvyšit počet škol zaměřených na informační technologie, studium jazyků. nybrž dokonce zvyšit počet jazykových škole, kdy děti budou mit možnost se seznamit s cizí -unreadable- řeči jíž v předškolním věku, dokonce jak jsem se dočetla, že nechali udělat specíalní studii o tom, od kdy se mají -unreadable- učit děti mluvit cizímí řečmi, aby pak obstály ve stale tezší konkurencí na pracovním trhu 21. století! Ale mám dojem (taktež i z vlastní praxe), že nejen dětí, ba dokonce i jejích učitele si s -unreadable- moderními technologiemi a s jinou, než mateřskou řečí, hodně často neví rady. Táto situace není odlišna ani v Česku ani v Polsku ani v jiných postsocialistických státech, které ještě dnes nesou břemeno omezení svobody slova, svobody vzdělání a vlastních rozhodnutí. Česká republika stojí někde uprostřed. Více než střední vzdelání uvádí pouze třetina obyvatel mladších než čtřycetpět let, takže je co dohánět, ale má otazka je jasná: Je třetí, druhá nebo až čtrtá třida ideálním startem příprav k celoživotnímu vzdělávaní? A tak všichni pomazaní, rozuměj ministři školství, pracuji na tom, aby se děti conejvíce naučili. Odpurci toho názoru myslí, že děti, stejně jako jejích rodiče jsou díky nadměrnému zatížení přílíš vystresovány. Musíme vybrat zlatý střed! Uspěšní -unreadable- a znamenití lide byli odjakživa velmi sečteli a vzdělaní .... a v dnešní době tomu není jinak." }, { "title": "PHA0209039.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nMyslím si, že to je pravda, škola je základem života. Teď v našém století, je to opravdu důležité se učit ve škole, protože každá škola, od základní do střední dává člověku nějaké vzdělání. Například, když chcete studovat na univerzitě a po studování dostat dobrou praci, musíte nejdřívé ukončit školu, protože když toho neuděláté nebudete moc dobré dělat přijímací zkoušky na této univerzitě nebo vysoké škole. \nKdyž řeknete, že čtení spousty knih bude dost, abyste nechodili do školy vůbec, na to odpovím, že se mýlíte, protože pomoci ji můžete se lépe naučit mít svou vlastní myšlenku a budete umět ji řeknout. Budete také učit dobre psát a hezké mluvit, a to je také důležité pro současný život. Co se týká čtení knih, tak si myslím, že radějí to dělat po školy nebo o víkend a bude na to také dost času. Myslím také, že když člověk se špatně učí ve škole nebo neučil se vůbec, to je velice špatné, osobně pro něho, a není to zajímavé se s ním týkat, protože nebudete vědět, co mu říct, a ten člověk, také nic zajímavého vám neřekne. To bude tak, protože má velice malý slovíčkový zápas.\nA kromě toho všeho, všichni neudělané lidé mají velice málo přátel. Myslím si, že to je tak." }, { "title": "PHA0210001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku vidím nějakou ženu, která sedí a divá v okno. Žena je Češka a jmenuje se Kateřina Svobodová. Je v mistnosti a odpočivá. Kateřina se narodila v Olomouce, ale teď bydlí v Praze. Kateřina je hezká a asi ji 35 let. Vystudovala sociologie a filosofie a teď pracuje na univerzitě Karlově. Je vdaná, má manžela Petra a dceru Annu 7. let. V tento moment Kateřina myslí co bude nakupovat k narozeninam sve kamaradky. Kateřina má ráda knihy a libi se ji detektivní povidky. Na procházku ráda chodí do parku. Nemá psa, ale má kočku Angelu." }, { "title": "PHA0210004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena možná pracuje v Knihovně jako Knihovnice nebo je studentka. Její jmena vůbec neznám. Mohla být z Asie nebo Evropy. Myslím, že má asi třicet let. Je mozna, že je vdaná mozna ma děti, ale kolik, nevím. Myslím že Ta žena má ráda různé typy knihy. Ta žena vůbec nechodí na procházku." }, { "title": "PHA0210007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku vidím ženu, která sedí vedle okna a divá se na ulicu, kde je mnoha lidí. Myslím že ta žena je z ČR a bydli v Praze. Jmenuje se Kateřina Nováková. Její byt je v centru, a proto s praci muže chodit na oběd do domu. Pracuje jako učitelka ve střední škole. Je jí 45 let a má dceru a syna, kteří studujou ve středí odborne škole. Ta žena skončila Karlovu univerzitu. Doufam, že ta žena ráda čte historicke romany a knihy o uměni. ve škole učí historíe dějnych umění. Pracuje od ponděli do soboty a volny čas má jenom v neděli. Před třemy dny koupila psa. Její pes jmenuje Alex. Ráda chodí na procházky se psem a se svymi dětí, kteří take mají rády nového člena rodiny. Všechny oní bydlí v bytě 2 + kk (dva pokoje a jedna kuch-unreadable-ň a koupelnou)" }, { "title": "PHA0210008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Žena na obrázku se jmenuje Eva. Teď je v knihovne. Eva je z Ruska, z Moskvy X. Jeji je patdesat let, je dobra a hezká žena. Studovala na univeRzite ekonomiku, pracuje ve firmě. Hana je vdana, ma deti. Ma syna a dceru. Syn se jmenuje Martin, dcera se jmenuje Jana. Eva sRdi a mysli na počasi. ,,Proč je takove zima?\" Eva ma rada čist ekonomika a romany. Eva rada chodi na pRochazku do parka nebo rada jet na vylet. Maji psa. Jmenuje se Rem. Myslim, že Rex je doma a čeka na Evu." }, { "title": "PHA0411008A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj! Moc děkuji tobě, udělala jsi mě s tim radost že pozvala na sve narozeniny. Ale ty jsi zapoměla napsat kde a kdy se začina oslava. Prosím, napiš mi detajly. A ještě chci se zeptat, kdo ještě bude? Budu velice se těšit na tve narozeniny.S pozdravem, Kateřina" }, { "title": "PHA0411008B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ja osobně myslim, že na fotografii jsou syn se svym tatinkem. Maji dovolenu a odpočívajou a hrajou se na moře. Je leto, horko, proto oni jsou jenom v plavkach, a tatínek ještě ma brýle proti slunce a čepice. Jsou v překrasnem naladu, a je vidět že dítě se uplně rozplýva od radosti být a hrat se se svym tatinkem." }, { "title": "PHA0411009A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Davide! \nJsem rád, že dneska jsem dostal tvůj e-mail. Omlouvám se, že neodpověděl hned - měl jsem hodně práce. Nejdřív přeju Ti všechno nejlepší, hodně šťestí a zdraví. Dneska večer určitě budu. Pak ještě chtěl bych zeptat kde a kdy se dneska sejdeme? Jak obvykle v restauraci \"U Fleku\" v 19.00? Kdo bude ještě? Bude Anna?\nTěším se na naši schůzku" }, { "title": "PHA0411009B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotográfii jsou jeden můž a jeho dítě, hrajou v moři. Myslím, že rodina má dovolenou. Kazdy den plavají, opalovají se a hrajou na slnce. Mají na sobě jen plavky, protože je teplo. Je jim dobře, protože je leto, je dovolená. Matka nejspíš na pláži čte nějakou knihu. Otec je sportověc, učí dítě plavat. Má na sobě slunečné brily. Může být hned budou mluvit kam půjdou obědvat nebo kam půjdou na procházku dneska večer. A nebo už zítra musí jed domu?" }, { "title": "PHA0411010A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mily Evo,\nDěkuju za pozvani na oslavu. Teším se na oslavu. Kde budeme oslavit tvůj narozenin? A kdy budeme začinat oslavu? Kdo pojedou na oslavu taký? Chicí dát tý darek, znám až nemaš rada čokoladu, maš rada bonbony?\nMěj se hezký, Kateřina." }, { "title": "PHA0411010B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Fotografii má dva lidi, tatinek s ho synem. \nJsou v moří blizko ostrov.\nJedou na moře protože je v leté a mají dovolenu. V leté syn nemá škole a proto rodina má vic čas na dovoleno.\nTatinek a syn hraji v moří. Tatinek musi pomoct protože syn je malý.\nTatinek a syn mají oblečeny na vodu. Tatinek má slunečný brychle taky.\nCítí s veselí a spokojní s slunicim, vodou, a časem sobě. \nŘíkají o vodu a co budou dělat po moře." }, { "title": "PHA0411011A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Martine, \nJak se máš? Děkuju mockrát za pozvání! Samožrejmě přijedu! Kde bude mejdan? A v kolik hodin ho začne? Bude tam taky naše kamarádka Eva? Koho jsi ještě pozval?\nUž se moc těším! \nMěj se\nDavid" }, { "title": "PHA0411011B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrazku vidíte otce s jeho dcerou. Jsou v jižní Evropě moři, například ve Španělsku nebo na Korsice. Pojeli tam na prázdniny, protože v letě je tam horko a slunce svití celý den Takže divka má na sobě jenom pradlo Můž nosí kratké kalhoty a brýle. Obvykle odpočívají, jenom čas od času plavou nebo stojí na moři jako na fotografii. Celkem jsou moc spokojení a říkají: ,,Jak krasné život může být ...\"" }, { "title": "PHA0411012A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Davide,\nJak se maš? Diky za posváni, Dlouho jsem o tobě neslyšel. \nTeď jsem na dovolenou v Brazilii X ale příští týden budu v Praze. Kde bude oslavy? a kdy se sejdeme? Viš další hosty? Příští týden budu mít móc čás, potřebuješ nějaky pomoc? \nMěj se hezky\nčau\n David" }, { "title": "PHA0411012B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je syn s tatinkem, jsou v plaže na dovolenou protože tatínek miluje moře, a počasi je jasno a horko. Na sobě mají jen pla-unreadable-ky, hrají spolu a cítí se dobře. Tatinek jmenuje se Jan a syn se jmenuje Petř, Jan rika že moře je nebepeční a Petř musí mít pozor. Jan rád cestuje a příští rok chce cestovat do Brazilie protože tam je nejkrasnější pláže na Země." }, { "title": "PHA0411027.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Řiká, že \"Bez práce nejsou koláče.\"Nemůžeme dostat věcí v životě, kteří máme radi bez praci. A bez práce, život není lepší. Bez prace, život je nudy a nemůžeme vylepšit svou situaci. Nekteří lidi nechtěji pracovat, a jenom chtějí byt na dovolenou. Ale podle mně, často sladký a zakladní věcí v životě mají lepší chuť, když pracujeme dobře pro ně. Oheň je lepší behem zimy. Dešť je lepší, když země je suchý. Ale pracujeme, protože potřebujeme zakladní věcí, abchom žili. Prace je jako životní pojištení. Bez prace, nemáme dost peněz, abych platil za najem, poplatky, jidlo a vyzdělaní pro své dětí. Ale když mám dobrou praci, mám dobrou šanci vylepšit život pro svou celou rodinu. To je možna, že vladá nam dává penize, ale nebude dost. Nakonec, prace je důližity pro život. Vadí mě, že lidi pracujou taky. Protože nebydlíme same -unreadable-a světě, a svět je komunita. Potřebujeme pracovat a spolupracovat, abchom vylepšili celý svět." }, { "title": "PHA0411028.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Bez pracenejsou kolače\" je pravda. Musite pracovat abyste dostal nějakou cenu. To je dobra lekce pro všichni ale většinou pro děti. Děti se musi učit tu lekci brzo aby byli pracovitý. Ja mam tři děti. Každy tyden dostavají penize od nas. Ale, aby dostali penize musí pracovat doma. Na přiklad musí prat a uklizet trohu. Můj nejstarší uštřešil a ptom koupil nový i touch. To je dobry že už ví že když pracuje, dostane penize a ptom muze mít nějakou cenu jako i touch. \nBohužel někdy dospěli jsou líný a potom se zlobí že nemají moc penež a jine věci. Jsem učitelkou. Učila jsem ve středí skolě. Neprve jsem měla nejhořší studenti ve skolě. To nebylo lehké ale pracovala jsem moc s studenti. Studenti mi respektovali. Moje poslední školní rok, řediteka mi dala nejlepší studenty ze skoly. Ale když jsem byla učiteka, znala jsem učiteli a učtelky kteřy nebyli pracovitý. Oni pořad dostavali od Řediteky špatny studenty.\nTak, uřcite, \"bez prace nejsou kolače.\" To je pravda v mem zivotě. To je škoda že ješte někdy lidi to neví nebo nemají o to zajem. Uz jsou s životem spokojeny. Nechtejí pracovat vic aby dosteli něco na vic." }, { "title": "PHA0411029.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V současne době, když kžady den přinaši nejake přkvapení, a to nevždycky prijemné. Člověk musi mít vedle sebe lidi, které mohly by jeho podporovat v ruznych životních situacich. V mladi a staři. V nouzí nebo ...\nČlověk sam musi urcit koho on Bude počitat za kamáráda, nebo za obyčejneho známeho.\nPoznáš přítele jen v nouzi. Jen když přítel s tebou rozděli poslední kusek chleba, poskitne pomoc, nebo vrati k životu dobrímslovem.\nU každeho člověka Behem života muže nastat obdobi v přátelske podpoře. Kdo vam podá pomocnou ruku. Kdo nabidne teplo svého domova a možné i duše a srdce? Jak Bude hodně opravdovych kamarádů?\nDoufám, že já mám toho práveho kamárada, který mně Bude podporovát v nouzi. A taky myslim že já taky mám silu a svědomi, abych podpořit v spatné chvilě kamaradi který potřebuji pomoc. Bez viry nelze čestovat zivotní cestou." }, { "title": "PHA0411030.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všichni víme, že práce, tj. zaměstnání, je jedna z nejdůležitější věcí ve životě každého člověka. Bez práce nebude mít člověk peníze, a bez peněz nemůže nikdo žít. Problém je v tom, že někteří lidé chtěji, aby dostavali peníze bez žádné práce a hledají různé způsoby, jak to udělat. Ten problém není jenom ekonomický, ale také etický.\nKaždý člověk musí nějakým způsobem pomáhat všem ostatním lidem, tj. musí pracovat a dělat něco nutného pro všechny. Jestliže určitý člověk žije jenom pro sebe, musíme se zeptat, proč on existuje a žije ve společnosti.\nPráce nemusí být fyzická. Spisovatel, například, také ma pozitivní vliv na společnost, přestože jeho práce je uplně intelektuální. Můžeme říct, že pokud zaměstnánci, zabývající se fyzickou prácí, vyrábějí fyzické produkty, jako například stroje, jídlo a palivo, spisovateli, skladateli atd. \"vyrábějí\" kulturu, která je stejně tak důležitá pro lidy, jak potraviny a energie.\nSamozřejmě, existujou také práce, které jsou velmi důležité, přestože vůbec nic nevyrábějí: například učitelé a profesoři (protože bez kvalitných škol a univerzit společnost nemohla by existovat), lékaři, atd.\nNa konce můžeme říct, že každý člověk musí dělat něco nutného pro svou společnost, ale bohužel mnoho lidí potřebujou nějakou motivaci, nějaké \"koláče\". Ty \"koláče\" jsou opravdu peníze, a podle mého názoru nesmí žádný člověk dostavat peníze bez důležité a nutné práce. Jenom tak může společnost progresovat. Bez práce nejsou, a nesmí být, koláče." }, { "title": "PHA0411031.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jestli tohle přísloví je pravda nebo ne se zjístí, když člověka právě potká nepřijemná událost. Jak reagují kamárádi na Vaš smutek? Umí pří Vás stát nebo radši si Vás nějakou dobu nebudou všímat a ozvou se až po půl roce? Nedávno jsem prožila tragickou nehodu a měla jsem přiležítost sama zjístit, že ta lidská věta je bohužel skutečnost - Ano, v nouzi poznáš přítele.\nJe samozřejmně těžké utěšovat kamaráda. Těžko se řiká, že \"to bude dobré\", když je člověk na dně. Navíc vývolává v nás neštěstí ostatních nepohodu. Člověk se cítí nepřijemně, protože je sám konfrontovan se svými úzkostmi - kdo se nebojí smrti, ztráty práce nebo nemoci?\nPřesto opravdový přitel dokaže být v nejhorších situacích přitomen. Musí chvili přestat myslet na sebe, překonat svoje strachy a soustředit se na nešťastého přítele. Musí taky umět poznat, co potřebuje druhý a respektovat to - je to těžké hodinu sedět a nemluvit, ale nejlepší přítel se Vás musí snažit vyhovět a mlčí s Vámi, když potřebuje zrovna mlčet.\nNa závěr je důležité říct, že nesťastný člověk se ale nesmí na nikoho zlobit, protože káždý dělá, co může a podle svých možností. Proto si myslím, že \"v nouzi poznáš přítele\" je pravda ale opak toho přísloví nemusí být pravda - že v nouzi poznáš i svoje nepřítele. Lidé, kteří Vás v nouzi zklámali se jenom nezvládli dívat na svoje strachy \"do očí\"." }, { "title": "PHA0411032.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Celý život, od nárození do smrti, lide musí komunikovat s různými lidmi. Život každého člověka je těžčí, a proto každý chci se rozdělit své problémy s příbuznými nebo práteli. Myslím, že každý člověk má nejlepšího kamaráda, jaký bude pomáhat, když něco se stane špatně. Ale bohužel, může být jinak. Například, měla jsem nástupní situaci v minulém roce. Měla jsem kamarádku (jmenuje se Kateřina), komunikovala s ní dobře asi 10 roků. Pak zemřela má babička a měla jsem mocnou depresi. Moje hezká kamarádka se mnou přestala komunikovat. Také Kateřina vůbec neodpovědela, proč se tak stalo. Já také nevím. Ale už mám nejlepší přítelkyně Evu, se kterou se seznamila na univerzitě. To je dobrý a milý člověk, a líbí se mi to. \nVždy chci pomáhat lidem a mně taky, zvláště když někdo má nemoc. (Eva studuje na lékařšké fakultě). Doufám, že každý člověk bude sťastný jako já. mít dobrých přátel jako moje nejlepší kamarádka. Přátel, kteří vždy mohou zlepšit náladu a pomoct vyřešit všechny problémy. Ale je třeba pamatovat, že když máš kamaráda, musíš také mu pomáhat. Dokonce, vědci zjistili, že když máte přátele, budete žít víc." }, { "title": "PHA0411033.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče. \nKdo muže představovat naš život bez peniz? Myslím že nikdo. Dnes musíme platít vic, aby mělí pro sebe dost. Ale jak dostat te penizí? Samozřejmňe musíme najít práce. Před tím musíme naučit se na vysoké škole.\nPo všemu našemu životu naša rodina tvrdí, že musíme mít zaměstnaní, musíme vědet co chceme, najít nakonec hezke prace. Bohužel to nejde.\nKdyž studujeme na vysoké škole, tak musíme jít pracovat jako břihada. Proč? Protože my potřebujeme skripty pro vyuku, připojení k Internetu (pro dostavaní informace a zasílani pošty e-mailem), kancelařskí spotřeby.\nKdyž skončíme univerzitu a dostaníme bakalavra nebo magistra, tak mužeme pracovat na svem oboru. Proč nemužeme zustat domu a divat se na televize? Protože musíme něco jíst a pít, potřebujeme někde bydlet. Čím dřív začneme pracovat, tím dřív dostaneme peníze. Jak dostaneme dost penizí pro sebe, tak mužeme přemyslet o svou rodinu, o dítětí. Před tím, vždicky musíš přemyslet o svech penízí, protože jestlí budeš mít svou rodinu, tak musíš pracovat, stát nemuže davát peníze za níc.\nV závěře chtela bych řict, že tento pohovorka (bez práce nejsou koláče) znaměna, že jak dostaneš prace, tak budeš mít peníze. A čím hodně penize budeš mít, tím dřív koupíš sebe všechno co potřebuješ." }, { "title": "PHA0411034.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V nouzi poznáš přítele, to pravda. Protoze tén kamarad s kterým ty prošel všechní nouzi budet s tebou všechí tvý dni. A ty ho můžeš naževat přítelem. Z tákovým přítelem můžeš mlůvit na různí tematy a táně řekat mů nejaky soukromé vecí o kterich níkdo kromě jeho nemůsí vedet a slíšet. V měm živote je velmy doří přitel, jmenují ho Lukáš. My přítelý už hodne let. Seznamílis s nim gdíz bílí dětmí. Dnes časteje mluvime po telefonu protože on zijí v Rusku V mem rodnem měste. Dnes hodne lidí mýsly co oní mame hodne „pratelej\" No to je nespravne. Přatelej z nich musí byt jenom 2-3. Ostatni kamaradý s vamy jnom radý chodít na pivo do zadnich barú a taky tradít vaší penízi. Tak techle kamarady vam není prateli protože jestlí z vamí neco stanét nebo vy utratite sve penize oní půjdu k druchemu člověkú, a budút ho nazev přátel. Te lidí s kterýmy přežíl nouzí a ktery zustalis s tebou gdiž tebe bylo nemočne to lidí budou tvimí přatelamí všechní tvy dní.\nV závěře chce řeknut. lídí svích nejlepších přítele a budete sčastny." }, { "title": "PHA0411035.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Když se člověk narodi, nemusí ještě přemyšlet o tom jak bude žit dalé. Zatim se o něj starají rodiče. To je ta nejlepší vec v živote člověka. Ale život jde dál Práce je nejdůležitější otázka v životě lidí.\nRodiče nám pořad řikají, že život je dřina. Když chceme něčeho dosáhnout musíme pracovat. A to už začina od malička. Každý den vstaváme, chodime do školky, pak do školy, musime se dostat na vysokou školu, abysme dostali dobré zaměstnaní. Vzdělaný člověk může sehnat kvalitnou práci, dobré placenou. Pracovat musime pořad abysme dosahli úrovně ve společnosti. Naš život je práce. A bez práce nedostaneme od života nic. Koláče to známena náš úspěch v živote. Co jsme si dosahli?\nZeptame se? Máme cíle a musime je dosahnout. Co můžeme chtit od sebe, když nic pro to neudělame. Nedostaneme žadné koláče. Své koláče každý dostane včas. Život je boj od rána do večera. Když udělám chybu tak nemusím ji opakovat, když spadnu tak musim vstát a říct: \"Jdi dal...!\" A tak to pracuje v životě, pořad dokola, každý den. když pořadně budeme pracovat tak dosahneme koláče." }, { "title": "PHA0411036.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče.\nKdyž chce člověk něco mít a dosáhnout nečeho významného musi na tom pracovat kazdý den. Podle mého názoru ve věte \"Bez práce nejsou koláče\" nejde jeno o finanční stranu života, to je všeobecně, mužeme zařadit do každé části našeho života. Mám s tím vlastní zkušenosti. Dva člověka, jeden umí kreslit a má, jak se říka, talent od Boha, ale svoje talentové nadání nechce podpořít pomoci praxe Druhy naopak žadný boží dárek nem-unreadable-, ale každy den od ran-unreadable- kreslí, maluje, jde ven a na ulice chledá zajimavé lidé se sloužitou strukturou obličeje. Věnuje kreslení hodně času, protože se chce neco dokazat sebe a ostatným. Oba dva studovali faultu architektury První být velmi chválen profesory a studenty. Druhy nic význanného na univerzitě neudelal, jen hodně pracoval. Ale teď je nejvýznámnější architektem ve stěte, který staví a projektuje budovy v Americe, Evropě atd. Jeho umělecké projekty jsou ve ruzných časopisech, a televize. A talentovány spolužak, ktery myslel, že vš všechno má neudelal ani diplomovou praci \nČlověk nesmí myslet, že už všecho umí, Každy den potřebuje prácovat na sobě, číst knihy, mluvit s lidmi, učit se novému. A hlavně v-unreadable-žit tomu, že všechno co chce, o čem sní, dosáhne pomocí každodenní práce. Vždýť bez práce nejsou koláče." }, { "title": "PHA0411037.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Práce - to je zaležitostí, které musíme dělat každý den. Rad bych rict, že mohli bychom se obejit bez práce, ale neobejdéme se bez ní. Každý člověk v svem životu musi hodně pracovat, zřejmě ne od nevídím do nevídím ale dost. Více toho existujou práce který spojovaný s nasazením života.\nVydělavat penize ve skutečnosti je dost obtížně ale bez ně nemohli bychom představit svůj současný život.\nPředpokladám, že bez práce vopravdu nejsou koláče. Jenom ona udělala nas lidmi Než někdo teď leží a odpočiva, tak nedostane žadný \"kolač. Práce podporuje a aktualizuje nas. Snažít se pracovat znamená chtěť něco změnit, zlepšit. A žeby všechno šlo musíme trpělivými. Jak řikaji v veřejnosti \"Trpělivost ruže přínaší\".\nJakmile začnéme pracovat dostanéme nádhernou skušenost, která je velmi, velmi nutná. Tak budéme línými, pracovitými a svět nam dast všechno nejlepší." }, { "title": "PHA0411038.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všichni z nás vědí teorie Darwinu, která řiká, že práce převrátilo opice v člověka.\nV nějakém významu s tím souhlasím, aniž bych nepodporoval této teorie. Předevšim s tím, že práce se pomáhá lidí udržet na úrovni jistého rozumného člověka \"homo sapiens\". Z jiného pohledu práce také nám přínáší peníze i jídlo, ktere všichni konzumenti ve světě potřebují jako vzduch a vodu. Když se zabyváš pravě tím, co miluješ, ziskáváš od práce spoustu pozitivních, kladných. emoci. Zejména v dnešní krizové době, kdy všechno je nejístě, a proto v okolí vladá chaos, práce může pomoct nám odvest pozornost od těch potíží, které nás obklopuje. Ano, samozřejmě, dobrá práce se musí střidat s dobrým odpočinkem. Pravě schopnost srdce fungovat samostatně a v průběhu celého života ovlivňuje i to, že jeho práce se vždy střidá s odpočinkem. Navíc, vědci uvědomují, že doba odpočinku srdce je o něco delší než doba práce\nNa konec chcí řict, že pracovitý člověk vždy bude mít chleb, popř. maso, na stole, poctu ze strány lidí, obklopující jeho, a nejvyznamější, podle mého názora, bude mít pro co žít." }, { "title": "PHA0411039.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V NOUZI POZNÁŠ PŘÍTELE\nVsichni znají přísloví „V nouzípoznáš přítele\". Je to stará právda, kterou, myslím skoro každý „zažíl\" na své kuži. Kdy všechno je v pořádku lidé mají kolem sebe „přátele\", kteří velmí často řikají jak nás mají rádi. Bohužel slova nic nestojí i kdy doopravdy budeme v nouzi může se stát, že níkdo tam pro nás nebude, níkdo nezvedne telefon, níkdo neusliší klepání na dveře, . Je to velíce smutná věc, kdy člověk žíje v přesvědčení, že „prítel\" tam pro něho je, a všechno dopadne jínak, a zůstava sam se svými problémy. V takové situaci je velmí těžké pořád věřit v přátelstvi a někdy í věřit lidem. Na štěstí (doufám!) je to výjimečna sitauce, a každy má někoho na kim se može spolechnout. Občas aní si to neuvědomuje Možná myslí, že nemá přátel, a když už v nouzi bude, někdo s kím vůbec nepočítal bude ochotný mu pomoct (a tak může začit krásné přátelství) Myslím, že pomoc lídem je to velmi důležitá věc, je nutné být otevřeným na problémy jiných iidí (občas je nutné dobře poslouchat, protože někteří lidé nerádí vůbec mluví o tím co jích trápi). A když už chceme být pro líde v prvním řade -unreadable- buď-unreadable-me pro naši přátele - tak aby nikdy nikdo neřekl, že „v nouzi bys měl poznát přítele, ale nikde tam nebyl..." }, { "title": "PHA0411041.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Souhlasím. Nevím, čeho by člověk mohl dosahnout bez práce. Neberu ohled na lidé, kteři dostali dědíctví. Píši o obyčejných lidech jako já. Člověk začiná pracovat od narození. Ditě se snáží mluvit, chodit, držet v ruce příbor. A neni to jednoduché, nejde to samo! A čím dál, tím víc usilí měl by přiložit každý člověk, aby dosáhl svých cílů. Pracujeme celý život, abychom se dostali na vysokou školu, uspěšně ji absolvovali. Potom každý den chodime do zaměstnání. A bez dobrých výsledků nedostaneme odměny, nemůžeme postupovat po žebříčku nahoru, dostat zajímavou a dobře placenou práci. Bez práce se nedá se naúčit i cizímu jazyku. Hodně usilí ale stojí za to. Být spokojeným se svým dobrým výkonem v jakykoliv oblásti je moc důležité pro každého člověka. A vyznamenání, které dostaneme od profesíonálů, přispěje k tomu, aby vzrostlo sebehodnocení, což neni malo. Pracovat neustale - to je základ uspěchu a sťastného zivota. Pracuj hodně jdí správným směrem - tak dosahneš svých cílů." }, { "title": "PHA0411042.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jedna z nejdůležitějších věci dneska pro mladé lide jsou přátele. Spousta věcem nás naučí rodiče: jak se máme ve společností chovát, jak máme reagovat v různých případech, co od lidí máme čekát. Ale jsou věci, kterým nás učí kamarádi a lidé, které poznáme náhodou. Vliv cizích lidí je obrovský, nejspíš protože společnost se už dávno zmněnila, lidem už nestačí být někím, musí být nejlepšími. Proto tlak, který cítime dnes my, je větší než ten u rodičů, kteří žili v jiné době. Proto dnes my děláme víc chyb a těžko nacházíme přatele.\nS tím se setkávam každý den tady v cizině, například. Příjela jsem sem, chtěla jsem se seznámit s novými lidmi, spřátelit se, abych tady nebyla samá. Po sedmi měsících chápu, že jsem pořád samá. Kolem mě je hodně různých zajímavých lidí, ale o nikom nemůžu říct, že je můj opravdový kamarád, že mu můžu zavolát i v noci když se něco stane. Ve skatečné době, skoró káždý se stárá jenom o sebe a dělá to, co mu nejvíc vyhovuje. Opravdových, upřímných, ohleduplných kamarádů je strašně málo. Ale té několík lidí stojí za to abychom je hledali a snažili se o ně nepříjít. Je těžko té lidí najít; ale když je najdete, lehko je poznáte - budou s vámi v té nějtěžší chvíle kdy už všichni vás opustí.\nNa konci bych jenom chtěla říct, že je těžko najít dobré přátele, ale taky je těžko být dobrým přítelem. Často děláme ostatným to z čeho se sami taký trápíme. Nejlehčí je ublížit blízcím. A kdyby se každý z nas na chvíli podíval do sebe, přemýšlel o tom jaký je a jak se k ostatným chová, všichni by byli o mnohem šťastněší a spokojenější se svým životém." }, { "title": "PHA0411043.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vybral jsem témata \"v nouzi poznaš přiele\". Proč? Protože myslím, že je to pořad aktualní temata.\nVšude a cely život mužete potkat lídí, ktéry mají, a nebo mělí, nějaky velky problemy. K rešení a jediný možnost to rešit byl, že existoval někomu, ktéry mohl pomahat a to diky tomu, že měli dobry přatele. Podle mě je to pravda, že mužete mit deset a nebo tricet ipratele ale to nezamená, že vsichni budou skopní vám pomahat v nouzi. Možna je to kvůli tomů, že on nemá tolik duveř na vás. Ale podle mě to je spiš, že nejsme pripravení a vychovaní aby jsme žílí spolu.\nPamatuju pribeh clověka ktéry byl velmí bohatý. Měl hodně přatele a za jednou ztratil práce a měl velký uraz v autě - Kdych žadal svého pr-unreadable-tel-ambiguous- aby mu pomahalí, nikdo kromě jeden nechtěl mu dát peníze.\nNa zavěr myslím, že je treba vybirat spravně pritele a rozumět že, v současně době, nemužete očekavat, že kvůli tomu že chodíte na kafé a nebo do kina s vaší pratele, to znamena že ve nouzí, mužete počitat s tím že oníbudou pro vás k dispozicí." }, { "title": "PHA0411044.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na začátku dějin museli lidé hodně pracovat, aby zachráněli a zlepšovali svůj život, aby se jejich rod rozšiřoval a příští generace se navazovala na úspechy svých předchůdců. Tehdější práce, i když byla asi jednodušší (například sbírání rostlin, chov drůbeže, lov či vaření), byla nutnou existenční podminkou. S rozvojem společnosti se lidský život postupně usnadňoval, ale co se stávalo s významem práce? Platí ještě v současnosti, že \"bez práce nejsou koláče\"?\nKdyž se uvažujeme o ekonomicky nevýspělých oblastech nebo chudých domácnostech, tato otázka zní lehce odpověditelná. Čím víc člověk pracuje, tím víc vydělává. Čím větší mzdu dostává, tím více možností ziskává: může se nejen stravovat a mít střechu nad hlavou, ale i využívat vzdělání, cestování, osobního rozvoje... Nebo uvedeme jako příklad studenta nějaké libovolné vysoké školy. Zaleží jen na jeho schopnosti pracovat, ukončí-li studium a výjde-li z něho dobrý odborník.\nAle co se stává, když se jedná o možnost výběru? Existuje dokonce tak zvaná \"zlatá mládež\", pro -ambiguous- jsou všechny dveře otevřené díky rodičům. Všechno se nyní dá koupit. Ale já si myslím, že nebudou mít z toho žádnou rádost, protože práce přináší jak materiální, tak i duševní uspokojování. Pro mě osobně je ta druhá složka důležitější: člověk poznává své skryté schopnosti a je pýšný na výsledek.\nTakže podle mého názoru, přísloví uvedené na začátku tohoto eseje je platné i dodnes." }, { "title": "PHA0411045.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Tvrzeni „v nouzi poznáš přítele\" je stáre jak svět a slyšime je velmi často. Je to oblibene přislovi moje babičky. Podle mého názoru je také pravdive a překonala jsem se o tom několikrat za život. Vzhledem k tomu, že hned po maturitě jsem se odstěhovala do jiného města, mam velmi často problem s bydlenim. Sice už jsem si zvykla na časte stěhovaní a ma to také svoje kladné stranky, je to velmi otravujici. Občas se také stavalo, že musela jsem se odstěhovat ze dne na den a pravě v takové situaci jsem poznala opravdového přitele. Pamatuji si takovou udalost, ktera měla misto před rokem v mém pronajatem bytě. Ráno přišel majitel a oznamil mi, že celem baraku je havarie a měla bych se odstěhovat, protože elektřina nebude funkční nejbližši 3 měsice. Pravě v tom okamžiku mi pomohla Káťa, kamaradka ze školy, ktera mi nabidla, že mužu u ni zůstat až si něco najdu. Mužu řict, že svoji nabidkou mi doslova zachranila život.\nTeď mam už kde bydlet a s Káťou jsme nejlepši kamaradky. Doufam, že jednou bud-ambiguous- moct ji za vše poděkovat." }, { "title": "PHA0411047.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče... Co znamená pro mne ten výraz? Především, chtěla bych úplně souhlasít s tímto českém příslovím. Určitě, že pro kládný výsledek z něčeho máme hodně pracovat a snažit se dosáhnout tohoto všem sebou. Ale je to možné, že někdo řekne mi, že není to tak, že je to názor malého dítěte, které vůbec se nevýznává v životě. Jistě, že ten člověk začně mluvit o použivání kontaktů atd. Jak můžu na to odpovědět? Ano, máte pravdu, nevyloučuji to. Ale přestože jsem mladá holka, už mám nějakou zkušenost a můžu dokázat svůj názor příklady z historie. Ať prvním důkazem bude příklad z mého životu. Když v Rusku jsem studovala na gymnáziu, tak jsem řešila, že chci být v řadě nejlepších žáků. Protože mým cílem bylo získání výborných znalostí, které planovala jsem použivat v mém životě. Pak jsem to prostě udělala. A už na konci svého studia jsem dostala dárek - stříbrný médajl... Jiném příkladem je programátor Bill Gates. Na začatku on byl jen chudým studentem. Ale díky své obrovské práceschopnosti a nádání on dosáhl velkého úspěchu. Poprvé on neměl žádné užitečné kontakty. Použe díky sobě on je dnes jedním z nejbohatších lidí ve světě. Pro to on především pracoval! \nCo bych ještě mohla říct? Myslím si, že už všechno jsem napsala a zkusila vysvětlit..." }, { "title": "PHA0411051.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Co je to práce? Podle různých kriterií můžeme najít několik definic tohohle slova. Pro některé lidi je to způsob života, způsob získavání peněz. Pro jiné práce je jako zajímavá cesta, ve které poznáváme mnoho nového a zvědavého. Pro ostatní práce je způsobem \"najít sebe\", najít svůj smysl života, najít odpověď na základní otázku: proč existuju, co musím dělat, jaký je účel mého života. Někteří se pomocí práce chtějí realizovat - tvořit, kreslit, diskutovat, a podle toho i hledají své zaměstnání. Podle posledního výzkumu bylo zjištěno, že většina lidí hledá své zaměstnání podle svých zájmů; to znamená, že otázka placení není na prvním místě moderního světa, ale určitě i ne na posledním! Lidé se bojí, že vůbec nenajdou práci... a když takhle, to co dále? Každý člověk od svého dětství rozumí tomu, že peníze jsou něčím vážným, důležitým, zatímco málo kdo může najít odpověd na otázku \"co to jsou peníze\" z vědeckého ekonomického hlediska. Našim dětem pořád říkáme, že se musí učit, jinak nebudou mít šanci na lepší práci, tj. na lepší život. Je to paradox, ale \"peníze řídí život\". My si nemůžeme uvědomit jakou vážnou roli hrají bankovky a mince: díky bankovkám a mincím existuje \"ekonomický koloběh\", který je pro nás tak nezbytný, jak i přírodní koloběh. Jeden znamý myslitel řekl, že \"člověk je nejdokonalejším výrobkem\" své doby, protože může pracovat, hledat, myslit, analyzovat (ta funkce, která nás liší od ostatních živočichů) a kontrolovat svůj život, své pŘaní. Jenom nemůže najít klíč ke štěstí. Ale je to snadno: jak by člověk neříkal, že \"peníze nestojí za nic\", důležitějiší je duše, ale nikdy člověk nedosáhne štěstí bez peněz, a peněz bez práce. Z tohohle sleduje že práce je základem naše existence. Bez práce by byl všude nepořádek (chaos)!" }, { "title": "PHA0411053.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Už od doby, když lidé jsou malé, a nezabyvají se o tom složitém systému ve společnosti, a o tom, jak fungují -ambiguous-, ještě od té doby většina budoucích malířů, profesorů, atd, začiná rozumět mnohým moudrým věcím a pravidlům, o -unreadable- pravidla použivat.\nNapřiklad, věta \"Bez práce nejsou koláče\". Ja myslím, že neexistuje takový jazyk, ve kterém by věta s podobným smyslem nevyskytovala. Podle mého názoru, je to nejdůležitější, a, možná, i hlavní pravda v životě. Jednoduchý příklad – první své kroky děláme, první slova řikáme – jenom díky tomu, že pořad se to snažíme udělat, taky pracujeme, cvičíme, bez toho by nam nic nevyšlo. I ve škole, i na univerzitě, až do konce svého života, vždycky víme: abychom mohli něco dostat, něčeho dosáhnout, musíme pracovat. Jak fyzicky, tak intelektuálně.\nTa práce v každém smyslu toho slova - fyzická a moralní není jenom podminkou našého vlastního úspěchu. Celý život, všechny procesy a jevy kolem nás, a dokonce i my v současné podobě – to všechno je výsledkem jenom práce: práce buňek, molekul, a takových malých organismů, kterých vůbec netušíme. Já myslím, že líde pochopili už dávno, (dosáhnouti) že práce není jenom prostředkém pro dosážeení cílů, a hraje větší rolu. A proto, aby mohli vysvětlit to pravidlo života dětem, vymysleli různé národy takové jednoduché věty." }, { "title": "PHA0411054.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Přece všechny ví že bez práce nejsou koláče. Bez práce nedostaneš penize. A penize v dnešnim světe jsou moc duležite. Jsou všude. Manželství se rozpadají, když dochazejí penize. Politika je cela v penizich. Zbrojení, valky, ničení přirody, to vše má jedíny důvod - penize. Člověk je schopen i zabit pro penize. \nKdyž budeš prácovát, a dobře vydělovat, budeš moci poznat svět. Uvidět jak je krasna naše planéta. Ale najít dobrou praci, tohle je druhy krok. Prvním krokem je něco vystudová, dostat diplom a pak už najít praci která by byla zajimava, a měla by bobry plát. Protože v dnešním světe musime dávat hodně penez za byt, pojištění, potraviny u kterych ceny pořad stoupají nahoru, a dal a dal a dal. \nČlověk přece musí cely život pracovat, ještě od detství. Na začatku školka, tam pracuješ nad sebou, jaky budeš. Potom škola, ti domaci ukoly, pak vysova škola, pak zaměstnaní. A v zamestnaní musíš vydělovat na sve staři a na sve děti. Ale musíš všechno rozetřidit aby mít čas na odpočinek, aby nestravit cely život v praci a potom si vzpomenout že jsi nic neviděl. Ve staři už neda cestovat tak jako v mladi.\nJa bych chtěla vystudovat Karlovu univerzitu, dostat diplom, a určitě budu nejákym tlumočníkem. A myslim si že na život s cestovaním, s krasnymi zažitky to stači.\nUrčitě budu mít své koláče." }, { "title": "PHA0411055.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dnešní doba je hodně uspěchaná, proto lidi si těžko budují kvalitní přatelství. Přátelství se dá vytvořit ve škole, na spoločenských akcích, na pracovišti, se sousedmi. Myslím si, že v dnešní době lidi říkají často polopravdy, nebo úplné lži. Jsou víc uzavření. Otevřenost se ve mnoha případech nevyplácí často je zneužívaná. Tahle doba přinesla konzumní život. Lidi nepřemýšlejí nad morálním hodnotami. Lidi se uzavřeli na malý okruh lidí ve své rodině, kde mají zázemí a důvěru. Ve mnoha případech se mi stalo, že sem si myslela, že mám pravou kamarátku na, kterú se můžu opřít, například, když jsem byla v nemocnici a ona se celou dobu mého pobytu, který jsem byla hospitalizovaná na chirurgii ani jednou neozvala. Byla jsem z toho smutná a sklamaná. Potěšilo mně, když mně navštívili mojí nejbližší. O přátelství se dá říkat vždy jen tehdy, když obě strany dávají lásku, pozornost, porozumnění a úctu. Ne když jen jedna strana dáva a druhá bere. V pravém přátelství musí být radost pro osobu, který dáva z lásky pomocnou ruku osobě, která prožívá bídu, strach, nemoc nebo finnační krizi. Člověk by mal být víc vnímavý a pozorný vůči lidem kolem. Někdy stačí úsměv, skoro, nebo pohlazení aby člověk cítil lásku. Je to velké štěstí, když má člověk dar přátelství. Je velkým vzorem pro děti, mladé lidí a pro společnost. Někdy jsou takovýdle lidi společnosti k smíchu. Málo lidí věří v dobro a přátelství. Mám pocit, že prátelství se bere, už za něco nadpřirozenýho." }, { "title": "PHA0411056.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Přátelé je jedna z nejdůležitějších věcí v životě každého člověka. Mají stejnou důležitost jako rodina. Když máte štěsti, přátelé se radují s Vámi, když máte smůlu - podporují Vás.\nJsem si jistá, že skoro v každém jazyce existuje takové přísloví: v nouzi poznáš přítele. Já osobně naprosto souhlasím s tím. Nenahodou existuje přesně takové přísloví, ne naopak. Vždyť přísloví je lidová moudrost, výsledek zkušenosti. Je nepochybné, že jen komplikované životní události můžou ukázat jaký je člověk a děláte-li správně, když ho počítáte za svého přítele.\nCo se týká mého vlastního života, tak bych chtěla uvést příklad. Když jsem studovala na univerzitě vážně jsem onemocněla. Lidé které jsem počítala za kamarády, začali se vzdalovat. To byl velký šok pro mě. Kromě toho jsem nemohla říct o nemoci rodičům, protože se mi nechtělo je zatěžovat. Potřebovala jsem podporu od kamarády, ale nedostala jsem ani dobré slovo. Vždyť když nemáš žádné problémy, jsi úspěšný člověk, lidé se s tebou budou stýkat. Ale co se stane, když budeš mít smůlu? To je otázka. Ale naštěstí jedna kamarádka přijela do města, ve kterém jsem studovala, uviděla mě a zůstala na celý měsíc. Pomáhala mi a kontrolovala můj životní stav. Řečeno bez zveličování jen díky ní dosud žiji. Přestože jsem zažila špatnou událost, jsem vděčná. že jsem měla takovou zkušenost. Protože tato situace pomohla pochopit, kdo je můj opravdový kamarád a odstranila nepotřebné lidi z mého života." }, { "title": "PHA0411057.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "C1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V dnešní době je opravdu těžké, najít skutečného přítele. Všichni jenom někam pospíchame, ženeme se do práce, domů a pak zase do práce a zase honem domů. Nebylo by někdy lepší chviličku zůstat stát a rozhlédnout se kolem sebe? Mění se vůbec lidi kolem nás? Máme přítele, na kterého se můžeme s každým problémem obrátit? A když potřebuje přítel s něčím pomoct, jsem mu k dispozici?\nUž je to pár let naspět, co jsem si myslela, že mám hodně přátel kolem sebe. Vždy jsme společně chodili do kostela, zpívat, na procházky. Pravidelně jsme jezdili v létě k moři a v zimě na hory. Ale to všechno se jednou změnilo. Spadla jsem z kola a skončila v nemocnici. Z obrovské party přátel ani jeden nepřišel za mnou, ani do nemocnice, ani domů. Kdyby alespoň zvedli telefon... Asi tak po měsíci se u nás u dveří objevil můj spolužák ze školy. Myslela jsem si o něm, že je namyšlený, ale nebyla to pravda. Hezky jsme si popovídali a domluvili se, že k nám ještě někdy přijde. Moc jsem se těšila.\nNěkdy si člověk myslí, že když bude přátelům pomáhat, bude jim naslouchat, tak se mu to jednou vrátí, ale ne vždy je to pravda. Můj spolužák byl opravdu příkladem toho, že v nouzi poznáš přítele. Moc bych si přála, aby každý z nás poznal dobré přátele." }, { "title": "PHA0411058.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Síla přátelství je jednou z nejdůležitějších v životě člověka. Tak mnoho lidí každý den vidíš kolem sebe, jak poznat, kdo je dobrým kamarádem a kdo nestojí za důvěru. Od dětství mě učili, že bych měla pomáhat každému, kdo mou pomoc potřebuje, ale teď vidím, že ne každý v nouzi pomůže mne, možná, že jen ti lidé, kterých nazývám kamarádi.\nPřijela jsem do Prahy začátkem září a byla jsem jistá, že budeme komunikovat s mými starými přátely skoro každý den. Tak mi oni řekli, slibili. Pak jsem si všímla, že se každý den mění na týden, měsíc... Mám tadý nový život, o kterém píšu v dopisech domů, o kterém ráda mluvím, ale s kým? Nyní se od velkého množství \"kamarádů\" oddělila malá čast těch lidí, kterých mám opravdu ráda. Co teď myslím o přátelství? Skutečný kamarád nebo kamarádka pomůžou vždycky a budou podporovat i když ty tuto podporu neprosíš. V tom je ta hlavní síla a ten fakt, že já mám přátele, mi pomáhá žít a být šťastná.\nNemusíme hledat v každém člověke kamárada a v životě situaci, která nám ukaže skutečnost vztahů mezi lidmi. Osud je takový, že se kamarádi nachazí sami a nesmíme si všímat těch, kdo neopravdal naše náděje Nedávno jsem dostala dopis od své nejlepší kamarádky. Píše, že ji chybím, a planuje přijet na návštěvu do Prahy. Tak se už těším!" }, { "title": "PHA0411059.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V nouzi poznáš přítele - toto přísloví každý člověk zná velmi dobře. Ale jak často lidé analyzují svých známých?\nKaždý psycholog vám dokaže vysvětlit, že člověk má několik skupin lidí, se kterými komunikuje různými způsoby a v různých situacích. Obvykle člověk dělí lidí na tří skupiny V nejbližší skupině jsou rodiče a dobří kamarádi, s kterými přátelství trvá už několik let. Ve střední skupině jsou přátelé a známi, s kterými člověk má něco společného (například studium, práce, koníčky) a s kterými člověk baví o některých vlastních problémech. Ke třetí skupině patří známí, s kterými člověk nechci bavit o svém životu. Často se tak stává, že člověk dovolí známým vstoupit do své nejbližší skupiny. Hned brzy začinají problémy, protože člověk věří tomu novému známému a mluví s ním o svém vlastním životu. Tuto novou informaci nový známý může použit ve svých cílech, které nejsou vždy dobré. A když člověk bude mít nějaký problém, ten nový známý mu vůbec nepomůze. A proto je velmi důležité hodnotit dobré přátelství. Vždycky se člověk musí stárat o své nejblížší kamarády, aby mu pomohli při neštěsti, protože jak se říká v Rusku, starý přítel je lepší, než dva noví.\nProblém je v tom, aby poznat dobrého přítele do té doby, když se něco stáne." }, { "title": "PHA0411060.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Mýslím, že každý člověk to ví už ze školky. Během našeho života tato věc jenom se potvrzuje. Každý krát naše cíly se zvyšuje i každý krát musím udělat víc, abychom je dosahli.\nNemůžu s touto mýšlenkou nesouhlasit, protože všechi známi lidi, buď v literatuře, kině a hudbě, nebo v politice, vědě a architektuře dosahli velkého úspěchu díky své pracovitosti a trpělivosti. Je to : T. Masaryk, M. Forman, B. Smetana, Kundera, Menděleev, Puškin, Mozart, Bach, Picaso, Ejfel a můžu pokračovat dál a dál, protože ten seznám je nekonečný.\nVím, že nikdo nedá mně chleb nebo tričko zdárma, nikdo nevozme mě na univerzitu bez zkoušek a na práce bez dobrých výsledku. Tomu mě naučili moji milí rodiče, a proto už pochopila slovu \"práce\" už z dětstí. Mám svou velkou zkušenost. Studuju v České republice díky stipendiu, který jsem výhrala v Moldavské republice. Ale jen já vím, jak jsem ho dostala. Mnoho let jsem musela studovat a hodně pracovat nad svou seberealizací. Kdy mi bylo šest let chodila jsem do školy, do hudební školy a do choreografické školy. Začala jsem pracovat od dvanácti let a v šestnáct jsem byla manažerkou skupiny žen ve firmě firma X. Byla jsem prezidentkou lycea, ve kterém jsem studovala a vím, kolik musíš udělat a organizovat, aby se něco nového a zajímavého proběhlo.\n\"Bez práce nejsou koláče\". je moto mého života. Mýslím, že stejné moto života můžou mít lidi, kteří rádi pracovat a rozumějí, že aby naši sny byly realizovány, musím hodně pracovat." }, { "title": "PHA0411061.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V každé době bylo nutné pracovat. Ale vždycky existovali lidé, kteří se třeba nechtěli zučastnit žádné práci a stěžovali se na svůj chudý život. K tomu existuje uvedené přísloví, smyslem kterého je nutnost práci v případě, že člověk chce žít dobře.\nSamozřejmě, že s těmto tvrzením nemůžu nesouhlasit. Podle mě, jednotlivý člověk vždycky má jenom to, co si zasloužil.\nNapříklad, jedna moje kamarádka je studentkou, ale už více než rok pracuje v jedné brigadě. Ona vždycky počítá peníze, které vydělává, a má všechno, co by potřebovala ke svému studentskému životu. Je úspěšná jenom díky tomu, že pořádně pracuje. Naopak, jeden můj známý pořád nechce ani pracovat, ani studovat, zajímá se jenom o bavení. V souvislosti s tím nemá peníze na klub, anebo na nějakou cestu a ptá se na ně rodičů. Někdy může i něco ukrást. Samozřejmě, že není šťastný, a je to tak kvůli tomu, že je příliš líný a nechce nijak pracovat.\nUvedené příklady podtvrzují pravdivost tohoto přísloví. Nejen dnes, ale vždycky bylo a bude nutné vědět cenu práci a majetku. Nic se nedostává zadarmo, a proto šťastný pouze ten, kdo zvítězil nad svou leností a ví, že \"bez práce nejsou koláče.\"" }, { "title": "PHA0411062.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V nouzi poznáš přítele.\nKdo to je ten \"nejlepší kamarád\"? Všichni známe, že člověk nemůže mít spoustu přátel. Obyčejně máme jednoho nejblížšího člověka, který je uz Vámi vyzkoušen. Ríká se v takovém případě: \"Poznal jsem ho v nouzi\". Myslím, že to vůbec neznamená, že prostě spolu něco studujete, někde pracujete nebo se občas bavíte. Jde o to, že Vám někdy ve skutečnosti vážně pomohl: půjčil peníze, abyste zaplatil nezbytné léčení, pomohl Vám, když jste nebyl zaměstnaný a neměl ani na kus chleba, atd. Určitě, Vy si teď nepamatujete žádného \"diskotečního\" přítele vedle sebe. Takoví přátelé se ihned ztratí, jakmile budete mít nějaké problémy, a naopak, objeví se, jakmile Vám všechno dobře dopadne. Dávejte pozor na vaše okolí a najděte si opravdu nejhodnějšího kamaráda!" }, { "title": "PHA0509002.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena je Kateřina Svobodová. Sidí v knihovňe. Kateřina je s Česká a bydlí v Praze. Je hezká, mladá a je jí 35 let. Vystudovala ekonomiku a pracuji v bance. Kouka venku a mysli o počasí. Kateřina radá čte detektivy.\nMa psa Honzika. Radá hodi s nim na prohazku do parku." }, { "title": "PHA0509007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena na obrázku se jmenuje Eva Svobodová. Je profesorka z Německa a učí něměčtínu na Karlové Univerzitě v Praze. je jí třicet - šest let. Vystudovala v Berlině, kde taky bydlela. Teď žije v České Republice se svém manželem, ale nemají děté. Dneska sedí už dvě hodiny v knihovně univerzity a myslí o své rodině v Německu. Ve volném času ráda čte romantické romány a jde na procházku po starém městě se svém psem. Pes jmenuje se Rex." }, { "title": "PHA0509013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena je učitelka a se jmenuje Eva Svobodová. Teď je v bytu maminky. Ona je z Slovenska, z Bratislavy. Ona je 45 let a je chytrá a veselá. Vystudovala angličtinu a němčinu a teď pracuje jako učitela. Ma manžel a tří děti, jedneho kluga a dvě holky. Ten klug se jmenuje Martin a holky se jmenujou Eva a Julie. Myslí na Slovensko. Má ráda romantické knihy. chodí ráda na procházku do lesa. Nemá psa." }, { "title": "PHA0509015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe.\nJsem Ukrajinka a v České republice budlím 6 let. Mám tady rodinu - manžela a dvé děti. Po škole jsem šla studovát do Ruska zdravotnickou školu. Byla to moje první zkušenost s cizím jazýkem, lidmí, okolím. Také jsem navštívila několikrát Polsko, Rumunsko, Německo, Slovensko. Bezesporu - cestování je zajímavá věc. Přesto vždy se ráda vrácim domů. Náš domov, rodinu, kamarádi vždy u nás vytváří jakesí pouto. Zdá se, že i ty stromy doma máme vyšší, třešně sladší, květiny voní více a hvězdy září více. Pobyt v cizíně nám dáva nové ználosti, informace, zkušenosti. Domu vždy najdeme duševní klid, zázemí, lásku mátky. Domu jezdim jednou za rok. Kromě toho, často pišu přibuzným dopisy, telefonuji. Svůj druhý domov jsem našla v České republice. Poznávam jinou kulturu, mentalitu, zvyky. Když mi je nejhůř, vzpomínám si na slov Jana Wericha: Když nejde o život - jde o hovno\".\nCo mi nejvíce chybí? Asi ta mateřčina. „Čistá, krásná, svatá řeč mateřská. Zahřevná jako samo slunce a jako jaro i léto plodná a živná. Melo by se jí vlastně řikát „druhá mátka\". Když nás ta první opustí, sklacená nebo když opustime ji a vyjdeme do světa, ta druha jde s nami až do konce, a sprovází nás až k hrobu. Poukazuje nam na to, co sprosté a nehodné a připomíná nás k tomu, co jemného, mílého a šlechetného. Zahřívá naše srdce, řídí náš cit, vede náš rozum\". Souhlasím se slovy Jana Nerudy. Zaroveň si myslím, že mám jedinečnou možnost mlůvit česky, číst dětem české pohádky a pilovIat, pilovIat, pilovat." }, { "title": "PHA0509017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života?\nMyslím, že vzdělání je pro každého z nás velmi důležité. Především to se týká vyuku cizích jazyku. Například můj tatínek ještě když jsem byl mládý, říkal, že, jestli znáš hodně jazyků, můžeš se domluvit o čemkoliv s kýmkoliv a kdykoliv. To je pravda. Když jsem poprvé příjel do Prahy, nemohl mluvit ani slovo česky. Ale měl jsem velké štěstí, že jsem mohl také mluvít anglicky. \nAle co třeba, když jsem se rozhodnu jet někam do Španělska nebo do Itálie? Tak jsem už rozhodl, že příští rok začnu studovat španělštinu.\nDnes, bohužel málokdo z mládých lidí může si uvědomit jakou velkou roli pro ně hraje vzdělání. Například, hodně z nich vůbec nezajímá, ani cizí jazyky ani technické vědy. Myslím si, že to je velká hloupost, protože člověk ma vždycky nějaké starostí a také se bývá, že má těch starostí tolík, že vůbec nemá čas ani na to, aby se mohl učit. Tohle už jsem také pochopil. A proto se snážím víc studovat teď. Bohudík mám takovou možnost. Moc jsem rad, že příjel do Prahy a teď studuju češtinu v takovém jazykovém středísku. \nMám tady už hodně kamarádů, ale nejen ruských, ale i českých. Spolu s nimi chodím na procházky, nebo do kina, mluvím na nejaké zajímavé téma." }, { "title": "PHA0509018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA?\nZaujal mě otazník na konci věty. Žeby to někdo zpochybňoval? Mezi základní životné pilíře škola určitě patří. Je pro každého důležitá. Druhá strana je kvalita výučby a vzdělání, kvalita pedagogů, kvalita celého školskeho systému. Když se zamyslím, v mém životě byli asi dva pedagogové, který se mi dostali do paměti, a na které nikdy nezapomenu. Čož je málo!\nNedávno se mi dostali do rukou spisy J. A. Komenského, jeho výchovný odkaz, staré vydání. Žasla jsem nad jeho názory, jako by to psal pro dnešní dobu. Byl pokrokový, odvážný, srozumitelný, jasný a konkrétný. Souhlasím s jeho praktickými metodikami, se spojením, s přírodou a hlavně praktickým využitim vědomostí a dovedností. Dostala jsem chuť přestudovat „Velkou didaktiku\" a další skvosty jeho práce. Snad to zvládnu.\nA člověk se v podstatě vzdělává pořád. Když má zajímavou práci a správné lidi kolem sebe, tak to jde přirozeně. Určitě, že systém školy, který byl, když jsem chodila do školy již je pro dnešní 21. století zastaralý. Proto je velmi důležitá technická dovednost dnešních dětí a pedagogů. Jsem zastánce přirozenosti a praktičnosti ve výchově a vzdělávání. Když dítě skončí školu, aby vědělo řešit náročné životné problémy, vzájemné vztahy partnerské i kolegiální, aby se vědělo rozhodnout, někdy i nesprávně. Škola je důležitá i pro 21. století, jen je potřeba ji správně „uchopit\" a natrafit na dobré pedagogy." }, { "title": "PHA0509019.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÉPE.\nS myšlenkou všude doma, doma nejlépe jsem úplně ztotožnena. Myslím si, že každý člověk, (dítě, žena, muž) když mají tam odkud pochází rodinné zázemí, je jim tam dobře, tak se určite rádi vracejí domů.\nRáda bych Vám vypravila co se dělo, když jsme já, manžel a náš šestiletý syn, byli na dovolené v Chorvatsku. Z vlastní zkušeností vím, že na dovolenou k moři, se těší každý. Naplánovali jsme si dovlenou na dva týdny a šli jsme tam vlastním autem, protože jsme usůdili, že nechceme být na nikom závislý a program si tam uděláme sami. Když jsme dorazili, počasí bylo překrásné a vydřelo, i na cestu zpátky. Ubytovali jsme se v malém obytnem domů, kde jsme bydleli s paní, která nám to přenajala na 2 týdni. Když přijelo na začátku k placení, řekla jsem manželovi, ať zaplatí jenom jeden týden, protože ješte nevíme jaké budé počasí, atď....\nManžel souhlasil, a já když si na to teď spomínám, tak jme udělali dobře.\nZačátek dovolenky probíhal úplne normálne. Prvý, co jsme udělali bylo, že jsme se šli vykoupat do moře. Syn ješte neuměl plavat a tak měl kolo. Moc se nám to líbilo. Každý den jsme měli stejný, manžel se opaloval, pak se hrál se synem ve vode, pak byla přecházka, pak najíst a na „barák.\" Bylo to ze začátku zábavný, ale po týdnu opalování a nic nerobění, jsme se všichni tři zhodli, že dovolené stačilo, a jedeme domů. Byli jsme krásně opálení, krásne odpočinutí, a taky už i znuděni. Bavili jsme se o tom, že jsme měli zvít na dovolenou někoho z rodiny, hlavně s dětma. Na dovolené jsme pořád chodili celá rodina, sestřy s manželmi a dětmi. Musím přiznat, že jsme se nenudili a syn měl o zábavu postarané. Možná jsem nenapsala ten nejvodnejší příběh, ale celá rodina jsme usůdili, že doma je nejlépe a tak jsme se vrátili domů. Neříkam, že to byla špatná dovolená , nebo zě si s manželem nemáme co říct, ale po dobu kdy pracujeme, se s rodinou nepotkáváme cašto, a proto jsme to řešili společnou dovolenou. Když se nás ptali, jaká byla dovolená tak jsme se pochválili, že byla hezká ale dlouha.\nNakonec jsme udělali dobře, že jsme šli domů a týden, který nám zůstal volnej, jsme se sešli s rodinou, s dětmi doma a bylo to moc hezké a příjemné.\nTo byl můj příběh z dovolené, na keré jsme zjistili že všude je dobře a v Chorvatsku taky, ale doma je nejlépe." }, { "title": "PHA0509020.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nNemůžu si představit bytí v 21. století bez vzdělávání. Je to stejné jako říct, že nepotřebujeme elektřinu. I kdybychom chtěli někam utéct a obránit se proti informacím, nebyli bychom schopni najít nějakou divokou jeskýně...\nNějaký spisovatel zmínil, že se člověk musí naučit, aby se stál člověkem. Poznátky jsou nejvyšší lidské hodnoty; je to právě to, co náš liší od ostátních zvířat. Od malinka se jedinec naučí číst, psát , naučí se sdělit své emoce, pocity, získat informace a uplatnit je ve zkúšenostím.\nŠkola je vlastně to místo, kde člověk začíná svou odyseu ve světě ználostí. Učí se tu první sociální styky, společenské normy, učí se dodržovat pravidla, kter-ambiguous- platí v daném sociokulturním prostředí. Setká se tady poprvé ve svém životě se sociálními zodpovědnostmi, dozví se o věcích jako jsou, například, sociální postoje, pozice, role. S určítou mírou licenci bych řekla, že škola dává nejen inteligenci v pojetí ználostí , ale také zkúšeností. Ona vlastně vytvoří identitu v člověka, pomůže mu si hledat svou cestu v životě. Je to mylně, když se říká, že ve škole si zvyšuješ jenom svůj IQ...\nSoučasná škola se zaměřuje intenzivně na etické, zábludné otázky, jako jsou drogy, pohlavní problémy, hledání nových hodnot v aktuálním světe, který se stále změní. Škola je také první krok do života, do zaměstnání." }, { "title": "PHA0509021.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ráda cestuju, ráda poznám nové zemy, nové lide, novou kulturu. A když cestuju, citím se dobře, i ve země, která není vůbec podobná moje země. Už jsem cestovala do Ghany (v Africe) a neměla jsem žádný problem. Lidi byli na mě moc hodný. Mně pomohli když jsem potrebovala pomoct.\nAle když se vratím domu, citim se lepší. Všechno a všichny znám nám. Vím jak mám mluvit a být. Mám tam kamarady a rodinu. A to je jasně že budou tam pořad pro mě.\nTaky mám rada být doma, když můžu vymyslet na přiští cestu, nebo se podívat na fotky a se vzpomínat jak byla poslední cesta.\nVe cizí země, musím pořad dát pozor na jak mluvím, jak se obleknu, atd. To není velký problem, ale doma můžu mluvit a se obleknout jak obvikle. Ve cizí země musím taky dat pozor na co jím, abych nebyla nemocná. Doma, moje rodiče vaří co rada jím, protože mě nevidí hodně a chtějí abych měla radost.\nMyslím že, kdybych zustala doma a necestovala, nebylo by tolik dobrý doma. Pamatuju si když jsem byla malá a musila jsem uklízet, umýt nadobi, atd. Teď moje rodiče jsou tolik sťastný mě vídět, že nepoprosí na níc." }, { "title": "PHA0509022.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života. V této frázi je podle mne krásně zachycena problematická protipólovost vzdělávaní v současné době (a snad v každé době). Pravdivost v obsahu, a obávám se, že i pravdivost ve formě, jelikož jde o formu fráze. Není nic lehčího, než postavit školu, tj. vzdělávání, na frázovitém memorování faktů. Proto se to tak často i dělá. Ale v čem se pak ukáže nedostatečnost, ba přímo nebezpečí takovéhoto přístupu, je eventuální pocit nesmyslnosti vzdělávání. Protože dnes je k memorování již tolik encykopedií, že tento pocit nesmyslnosti se stal skutečnou a nefalšovanou nesmyslností. Vůbec, zdá se mi, že nebezpečí tkví již v samotném označení: škola -symbol- vzdělávání. Jedině funkční mi totiž přijde pojem „samovzdělávání\". Tohle je pro mne již spíše ten skutečný základ života, a školy toto samovzdělávání mají podporovat - to je podle mne funkce školy. Základy našich životů si musí každý z nás postavit sám, ale může si nechat pomoct. Takové školy, které chtějí pomáhat, a ne vyrábět otitulované pajáce, jenom takové školy si zaslouží toto označení. Samotné vzdělávání (= samovzdělávání) je už věcí studentů, a to stejně v 21. stolet jako v každém jiném.\nPozn.: Uznávám, že takhle nekompromisně to lze uplatnit jenom na nejvyšších stupních vzdělávání. Ale i ty nižší stupně by měly mít tento konečný cíl na zřeteli, brát jej v potaz a vysvětlit, že nějaké to memorování nutné přece jenom je - ale že to není memorávní pro memorování." }, { "title": "PHA0509024.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života?\nvzdělaní dneska odehrava važnou rolí. Dobá, kdy člověk převažne pracovál fyzicky, uz davno se skončila i teď kazdy člověk už od dětství musí se zamýslet, co chce dělat v zívotě a jake vědy k tomu potřebuje. Jeho cestá se začina ve škole, kde se ucí cist a psát a taky jinym věcim. Škola má velky vliv na budoucnost človeka. Tám musi se naučít zakladům, a ůkol učitelu je probudit v ditěti chuť k nauce a taky pomoc mu najít své talenty a vyvijet je. Myslím, ze ve škole nemužeme nutít děti, aby svadli učebnice i školní program; musíme ukazát jím svět kolem jí a vzbudít dětskou zvědavost. Zbytek dítě uděla samo, učitel muze jenom zadávat směr a davat novou informace. Nasledujicim stupnem v nauce je vysoka škola snaží se připravit studenta k samostatné prací v vybraném oboru. Tu jsou dvě možností každa ma svoje plusy a minusy. Prvni je učít studenta převážně v ramcíh eho oboru. A druha - dát spoustu mozností pokračovat v nejakem směru ktery si student sam vybere z mnoha jinych. Ja myslím že druhí spusob je lepši protože pomáha najit talenty člověka i davá šance ji realizovát. Člověk ktery ma idea a taky ví jak je realizovat stáva se tvurcem ktery děla svět lepšim. Ku přikladu nepotebujeme 10 inžiněru, ktery jsou schopní postavít stejny most. Potřebujeme nove idea i novych lidí, ktery je přinesou. A ta neni mozne bez vzdelání v většině pripadů Ale vdělaní pro vzdělaní nema smysl. Když človek traví čas na vysoke škole jenom pro to aby pák napsal Phd, MudR. nebo Ing na dvěřích - to stejne nemá cenu. Protože stava se stejnum jako človek bez dyplomu. Jsou stejní tym spůsobem že vědí něco ale vicse ůcít nechce a jéh vyvoj se skoncil na maturitním plesu. Tak či jínak studovát musíme aby najít své misto v moderním životě ale, každy můsi se zamyslet co to pro něho znaména a jak to použije." }, { "title": "PHA0509025.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vzdělání jako základní pilíř pro člověka bylo vždycky velmí důležité. Nejenom v současné době, ale i v minulosti. Rozdíl mezí minulostí a současností je v tom, že současná situace, co se manuální práce týče, hodně změnila kvůli počítačům a automatizí pracovních procesů se člověk musí stále učit nové věci. Kvůli tomu školy hrají velmi důležitou roli.\nNa druhé straně myslím, že toto teoretické vzdělání nestačí. V němčině máme jeden výraz: „Škola života\". To znamená, že praktická část života je tak důležitá jak ta teoretická část života.\nChtěl bych Vám dát jeden příklad: Ve škole se učí cizí jazyky, ale problém je v tom, že toto vyučování je spíš teoretické. Po několika letech této vyučování člověk myslí, že může mluvit cizím jazykem s lidmi v cizíně. Velmi často se ten jazyk na místě v cizíně odlišuje od jazyka, která byla naučená ve škole. To může být velký šok a frustrující zkušenost. Tato žkušenost je část praktického života a podle mého názoru člověk není na to připravený. Takový je život.\nTeoretické vzděláni a praktická zkušenost mají stejnou důležitost. Doufám, že se v budoucnosti obě věci naučí." }, { "title": "PHA0509026.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Myslím, že v poslední půlky století jse změnila význam škol pro člověka. Záleží při tom ale hodně na tom, v jakém oboru člověk později ch-unreadable-e pracovat. Mohu to zdůraznit mím osobním příkladem: Mám vlastní firmu, se kterou dělám videoklipy a filmovou reklamu pro různé zájemce. Je to moje jediná práce, a můj jediný příjem, a dobře se s toho uživím. Při mí práce se mne ale jestě nikdo nezeptal , kde - nebo lépé na jaké škole - jsem se to naučil, nebo jestli mám maturitu. Bývají samozřejmě filmové školi, ale není naprosto nutné tam studovat, aby člověk měl v tý branži pozdeji ůspěch.\nNa druhé straně bývají profese, na které je třeba mít dobré známky, jako když se chce ku příkladu studovat medicína. Z toho hlediska by se dalo říct, že škola je jakoby základ života, protože umožňuje přihlásit se ke studiu.\nKromě toho, že škola vyučuje předměty jako matematiku nebo chemii, však také vyučuje věci lidské, věci \"pro život\", jako na příklad správné chovaní, étiku, morální představy a hodnoty. Toto vyúčení je podle mého názoru velmy důležité, a tato orientace pomáhá později v životu jak tím, kteří hodlají studovat tak i ostatním.\n\nZ tohoto hlediska tedy souhlasím s tím, že školy i v 21. stolet jsou základem života." }, { "title": "PHA0509027.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola základ života\nVe začatků sveho života člověk začne učit.\nVzdělání je pro každeho nutné, alé kvalitne vychovavat ditěparalelně s školou není jednoduche.\nMOc informaci pro člověka v 21. století je nebezpečne, a dobře vychovana osoba bez kvalitnyho religickog vztaha je taky nebezpečna.\nVzdělání trva dlouho, a někteřy lidí studuju možná dvacet i víc roků.\nTeď vidím kolík znamená cizi jazyk, dobra vychova, a vzdělání. Bohatstvo které mamé v sobě nám nemůže níkdo ukrast, a můžeme ho dávat že níc ze utratime. Člověk se uči cely život a nejvíc od děti ktere jsou největší specyaliste. Proč myslím že vychova je draha (lepše nema žadnú cenu), protože peníze můžeme dostat jakkoliv, a zustat primitivny, kde se hodnost krerá na dává jistotu, a ne vidí se zustavá v námi. \nKolik lidi chce bít hlavně místo světa a to s penízma. Mám rád každeho který chce se učít, a kdy člověk skončí, a ne učí se, moc ne prosperuje. \n U u že mám Šancu studovat a vychovat se kvalitně, mezi lidma které mám rad. \nČeština, angličtina jsou jazyky které musi dokonalit, hodně, protože ne vím kolík umím český, ale vím kolík se musím učit. Mám štesti žít v Čechach, a mít hodnocenu češtinu každý den zdarma, protože matka moje manželke je češčinarka, tak že me opravuje i manželka ve každe věte.\nChtěl bych studovat FAMU odděleni - kameramán, a potom možna mít soukromě školu která vychovuje mlade umělce. Ve středne škole a také na univerzite existujé multimedia a-pod. \nVšechno co mám v hlaví chci demonstrovát v fotografii, a každá vystava je taky vychova ducha. \nŘiká se že je život škola tak že v každa situace můžeme něco naučit. \nOtazka je jaký je naš vztah kvůli lidma, chcemé nebo nechcemé poslouchat. \nKde bych měl hodně peněz investoval bych v vzdělání lidi který nemají tu šancu studovát nebo ich nigdo ne může pochopit, myslím, že bych dál každemu že může zkusít, a uvidět jestli to pro jeho nebo není. \nDnes mame hodně pracovitich lidi který mají vysokoů školu, ale přepracovanich.\nNení jednoduche studovat a pochopit smysl sveho noveho povolání" }, { "title": "PHA0509028.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe!\nJá jsem taková holka, která má ráda zvyky. A když se něco stane, aby ty zvyky byly zrušené, tak se mi necítím úplně v pohodě. Přesto mám ráda cestovat. Nevadí mi jet někam pryč dva týdny, a pak se vrátit. Budu ráda, až odjedu, a pak budu ještě šťastnější, až se vrátím domů.\nJeště jsem ve svém životě tolik necestovala, ale ta největší výzva prožíju teď. Bydlela jsem v Čechách už osm měsíce, abych studovala češtinu. chci se stát překladatelkou doma v Norsku. Tam tolik lidí neznají Českou Republiku, a myslí, že čeština zní podobně jako ruštinu. to je pro mě už trochu legrační. Ale život v Čechách není pořád tak dobrý. Zejména když se touží po domově.\nVe začátku to bylo docela dobrý, ale když vidím, že ostatní studentky odjíždí domů, tak dostanu chuť odjet taky.\nTohle určitě souvisí s tím, že se mi stýská po rodině a přátelích. Protože až přijedu domů, tak to taky bude trochu smutné.\n Strávila jsem osm měsíce v Čechách a na to se nikdy nezapomenu.\nMyslím, že ten stesk má každý, který buď často cestuje nebo je v zahraničí delší dobu.\nByla jsem dvakrát v Řecku a jednou ve Španělsku, ale nikdy nebyl ten pocit tak silný jako teď, když studuju v jiné zemi.\n Koneckonců májí většina lidí rádi svůj život doma, ale cestujou, aby dozvěděli a viděli něco nového, a pak se učí lépe oceňovat svůj život a svoje země." }, { "title": "PHA0509030.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života.\nV dnešní době je velmi důležité mít dobré a kvalitní vzdělání. Proto se člověk musí učit pořád. Práce, volnost, zdraví, peníze - všechno zaleží na dobrém vzdělání. Ale nejenom výsokáškola může dat člověku všechno, co potrebuje. Základní škola davá začátek pro budoucnost. Na základní škole se malí žaci učí jak se chovát, jak psát a číst, jakým způsobem komunikovat s ostatnými lídmi, aby neměli žádné problemy ani s vychovately, ani s jinými žaky.\nVe škole děti pořád pracují a proto se musí naučit, jak planovat svůj den a rozhovor. Je to velmi důležitó zkušenost, která pomůže jim v budoucnosti. Dnešní století je století informacii, a proto je nutno umít prácovat s ní. Člověk musí často udělat mnoho věci ihned. -unreadable- I když se ve škole člověk tomu naučí, bude mu mnoha lehší pracovat dale.\nKvalita života také zaležína účení. Každý zaměstnavatel by rád měl chytrého a vzdělaného zaměstnance. Čím lépe pracuje zaměstnanec, tím lépe se cítí společnost na trhu, a to znamená, že se mzda toho zaměstnance bude pořád zvýšávat. \nUmení člověka prácovat a kvalítní vysledek zkoušek ve školách, bude sloužit prvním krokem do vysokoškolské vzdělaní. \n Většína poldaní je spojena s lídmi -symbol- doktoři, pravnici atd. - všichni jsou odpovědný za něco, co je pro v každého člověka važně. , Buď to zdraví, nebo peníze. To znamená, že škola vždicky pomahá vybrat dobré povolaní a být užitečným pro svůj život a život jiných lide. \nUrčitě tak vždicky povídám svém ditem, kteří dnes chodí do školy, proto že vím, že čím dříve začnou rozumět tomu, tím lépe bude jich život." }, { "title": "PHA0509031.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Miluju cestovaní. Jsem člověk spontánní, aktivní a velice ráda poznavam nové věci, kultury, myšlenky, zvyky, umění a spoustu další věci ve světě.\nJeden z pozitivní strana žít v Praze je ten možnost cestovat. Díky jeho přístupnost do Evropy je jednoduché být kdekoliv v Evropě dost snadné. S letadlem můzem jít do Lisabonu necelých dva hodiny nebo do Košiče za hodinu. Je to poměrně dost pohodlný a už nebereme s ústupem, že jdeme do cizině.\nNa vánočních prázdninách s rodinou moji nejlepší kamarádkou rozhodli jsme jít do Berlíně. na pár dní . Kamarádka nechtěla jít jenom s rodinou tak vzala si sebou mne, aby mohla pohybovat sama.\nBylo to můj patý pobyt v Berlíně a druhý mé kamaradky. Po památkách jsme měly prohlíduté, tak jsme spíš chtěly méně nároční a vice relaxačni a kulturní dní v Berlíně.\nŠly jsme nakupovat, pak na vystavě Paula Kleeho, také na kafé v centra. Prostě věci co bychom dělali také v Praze na běžný víkend.\nPo naše dámské jizdě v Berlíne bez důvodně byla jsem nemocná na tři dní. Nemohla jsem nic dělat a ležela jsem na posteli celé dni. Sice fyzické namáhavé věci jsem se nekonala, však psychické asi moje tělo ví, že nebyla jsem doma. Ikdyž cestuju relaxačně nebo s větším pohybem, ráda se vracim zpátky domu, místo, kde se cítím nejlépe" }, { "title": "PHA0509032.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "1) Škola - základ života.\nKdyž jsem zamyslím nad významem vzdělání, pro život člověka v současné dobé, tak můžu říct, že hraje nejvyznamnější rolí v živote káždého.\nZa prve všichni jsme chceme mít dobrou a zajimavou práci, vydělavat slušné penize, žit ve vlastním bytě nebo domě, jezdit na vlastním aute a odpočivat aspoň jednou za rok u moře. Bohužel ne všichni lidě to mužou zdědit. A proto hodně z náš snaži se vystudovat Vysokou školu a najít své zaměstnání. Ale bohužel nevždycky jeto jednoduché: dostat se na školu a uspěšně jí absolvovát. Taky k tomu potřebujeme abych nás podporovalí v tom rodiče nebo další příbuzné. Není jednoduche pro studenta platit za byt a studovát. Na brigadech se moc nevydeláš a proto potřebuješ mít podporu ze strany rodičů. \nJe složitě v tomto připadě cizincům, ktere opuští své hnizdo, podporu rodiny a jedou za znalostmi a životnimi zkošenostmi do světa. Mužou tím spolehnout jenom na sebe a porádit při studiu taky můsí ze sebou. \nAle přesto, že na začatku cesty je vždycky složitě, člověk se snaží a bojuje za to, abych to vzdělání přece dostal. Má k tomu touhu a vélkou potřebu, zlepšovat své znalostí a dovědností a předavat jích dál. \nZa sebe můžu říct, že jsme se učíme cely život, a nejde jen o vzdělaní ktere dostavame ve škole, ale i celkove; jak dostavame životní zkošenost ze samotného života. Učime se komunikovat z lidmi, učime se byt slušnymi a zodpovědnymí za to co děláme, učime se být vstřicnymí k ostatním lidem. \nUčime se mít rádi sovu Země abych jsme bylí užitečni." }, { "title": "PHA0509033.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nDům je to místo velmí důležite v životě každeho človeka. Místo kde žije, občas pracuje, odpočiva, a take to misto kde nejradiěji vráce. Ja taky mám moc rada můj dům. Často cestuju, v zahraničí travim moc času - cesty davaji mí nove zkušenosti, poznavam lidí, divám se na zajímavé viecí, ale ho dům mam rada předevšim. Můj koníček to hudba, a koncerty. Jezdím mnoho, a často po Evropě. divam se na zajimave koncerty, pracuju, ale kdy se vratim doma jsem štastna. Mysim, že každy človek nejlepe odpočiva v domu. Dům to nejen misto života, to take (předevšim?) lide. - rodina. Dům to pro mně maminka, tatínek, a take zviřátka. Maminka, a její kuchyne, tatinek, a jeho smysl pro humor to všechno dáva spolu nejlepši vzpominky a take počit, že to je moje místo. \nKdy cestuju, a mnoho dní travím v hotelech, jím na čerpacích stanicech často myslím o domů, ale take vím, že nechtěla bych změnit sveho živote. Myslim, že človek ktery často cestuje lepe ví co to je dům, a jak on je důležity v životě.\nMnoho mladycn lidi mysli, že dům to jen misto k spaní, ale to neni pravda. Dům to podle meho názoru nejduležitejší místo na zemí." }, { "title": "PHA0509034.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nUž žiju skoro deset let v České republice. Mám tady rodinu a práce a cítím se tady jako doma. Takový pocit jsem měla u minulého návratu domů do Japonska. Po dlouhém letu jsem uviděla Tokijské město z okna autobusu. Dostala jsem dojem, jak vypadá město smutně. Vypadalo tak šedé a nevýrazné. A budovy stály tak bezpravidelně, vysoký, nízký, bez rozdílu stylu všechno dohromadí. Na to jsem už nezvyklá. Cítila jsem se skoro nesympatii. Když jsem vystoupila autobus, přišla mi ještě horší věc. U stanice Sinjyuku, kde je uprostřed Tokia, bylo tolik lidí, že neměla jsem odvahu jít dopředu mezi lidi. Jak jdou rychlou chůzi, že jsem nemohla chodit rovně a hodně překázila. O tom jsem vyprávěla kamarádce, která mě ubytovala. Tak ona mi řekla, že musím chodit s nimi ve stejném tempu nebo nikam prostě nemůžu dojít. Ale prý si na to člověk zvykne. Tokijský hektický pobyt jsem nějak absolvovala a pak jsem poletěla do mého rodinného městečka. Tam byla opačný problém. U rodičů bylo tolik klidu, že jsem se na konci pobytu malinko nudila. Mrzí m takhle píšu vůči rodičům, ale když nemám práci tam, jako jsem doma host. Skoro nic jsem neudělala než číst noviny a koukat na televizi. Až jsem se vrátila do Česka jsem uvědomila, že tady je můj domov. Občas práce a rodina mi zlobí, ale mám svoje místo a pocit , že tady mě někdo potřebuje. Ráda cestuju, ale taky se ráda vratím vždy z cesty zahraničí." }, { "title": "PHA0509035.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života?\nNejen škola ali i jakekoliv vzdělání má teď obrovský význam pro každého človeka. \nNěkdo muže řict: \"A proč potřebuju se učit ve škole když nemám o to zájem, když nechci byt vzděláným a pracovat v kancelaři?\"\nNo samozřejmě nemuže kazdý byt vědcem, ekonomem nebo právnikem, ale i dělník i farmář potřebují byt vzdelánými nejen proto aby dobře psali zkoušky ale pro každodenní život. Mužeme se podivat na historii. Když neměli lidé veřejné školy mysleli že slunce je bůh, dřevo také. Mysleli že jestli ě človek nemocný, to není možne nic udělat jenom modlit se. Domnivali si že jestli jsi narodil v hudé rodině tak musíš žít jako prase. Ženy neměli stejne práva jako muži atd. A proč? \nProtože nikdo neuměl a nechtěl myslet. A hloupým človekem je snatně vládnout. Mužeš mu řict jako psu ,,sedět!\" a on bude sedět.\nTeď všechno jinak. Lidi mají práva, vědí že mužou udělat to a to, ale nechtejí vědet o svých povinnostech. \nProto potřebujeme školy, aby lidé od mala vědeli co mužou, co musí. Jak bude lepe nejen pro sebe a i pro ostatni a t.d. Vzdelaný človek muže mýslet muže pochopit, že delá něco špatně nebo že někdo chce pokusit na jeho práva. A proto ve škole se nemá učit jen matematice a angličtině ale i životu. \nV současné době má každý stát veřejné skoly, ale ještě musíme udělat hodně, aby každý porozuměl že to je nezbytne." }, { "title": "PHA0509036.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "1. Škola - základ života?\nPodle mého názoru vzdělání zůstane jako vždy nejduležitější věci v 21. století. Od maličkosti svého dítě rodiče začinají myslet co bude dělat a kám pujde se učit jejích diťete. Podle toho, jaké vzdělání člověk má se skládá jeho profesionální kariera. \nZnálost cizího jazyka je taky jednou z hlavních věci ve vzdělání. Cizí jazyk dáva člověku hodně benefit. Muže si najít lepší práci. Mezinárodní společnosti, jako je napřiklad CoCa-Cola, mají ve svéch požadávkách znalost aspoň dva jazyky na pozice managera. \nTaky Vám pomuže cizí jazyk, kdyš se nacházíte v zahraniči. Mužete se zeptát na ulici nebo objednat si jídlo v restauraci. \nPodle mého názoru, nejduležitější část ve vzdělání je univerzita. V univerzitě člověk poznává nejen základní věci, ale taky mnohem víc v tom oboru, který on si vybral. Během těch pěti let co se nachází v univerzitě má čas a možnost nejen číst knihy, ale taky dostává tak duležitou pro budoucního odborníka - praxe.\nV součastnou dobu, když všichni zemi se sbližují, a Evropská Unie je jedním celým, vzdělání bude duležite v 21 století ještě víc než někdy před tim. Člověk má více možnosti studovat, pracovat, poznávát svět kolem sebe ještě snadnější než před tim." }, { "title": "PHA0509037.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nJsem Běloruska, narodila jsem se v Bělorusku a mám ráda Bělorusko. Vystudovala jsem lingvistickou univerzitu v Minsku, která dála mi možnost hodně cestovat. Jako studentka jsem studovala a bydlela v Německu. Potom jsem pracovala v Německu, Rakousku, Rusku a jiných zemích. Všude se mi velice libílo, ale vždycky jsem se vracela domu. V Bělorusko mám rodiče a bratra. Měla jsem výborné rodiče, a proto se mi vždy chtělo zpátky k rodičům.\nMěla jsem možnost se vdát do Německa, dokonce dvakrát. Ale myšlenka, že nebudu moct částo navštěvovat domov, rodiče nedovolila mi to udělat.\nTakže jsem se vdálá za Rusa. Manžel také absolvoval lingvistickou univerzitu, a proto jsme měli možnost hodně cestovat spolu. Viděli jsme hodně států. \nTeď jsme několik let v ČR. Máte krásnou krajínu, krásné zámky, krásné hlavní město. Zdravíte jeden druhého častěji než v Bělorusku nebo Rusku. ČR se nachází v centru Evropy. A proto máte možnost se učit různé jazyky přímo tady. Protože máte v ČR hodně cizinců. Váš stát na rozdíl od našého je demokratický. Takže máte na rozdíl od nás hodně výhod.\nMáme syna, který se učí v obyčejné české škole. On se cití jako Čech a chce zůstat tady v České republice. Ani nechce odjet spolu se mnou a tatínkem do Švýcarska, kde teď pracuje manžel. On se cití tady jako doma. Na rozdíl od nás. Vím, že budeme v životě cestovat ještě hodně. Ale já na rozdíl od syna budu vždy chtít odjet zpátky do Běloruska. Doufám, že se vlada někdy změní, a moje přání se uskuteční. Mám ráda svůj příliš klidný národ." }, { "title": "PHA0509038.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nKaždý člověk rád cestuje. Někteři máji rádi země, kde je teplo, je moře. Jiné jezdí na hory. Takové lidi máji rádi extremalni sporty.\nCestujeme, abych se seznamily s jinimý země, s jeji kultuřou a historickymí památkamí. Většinou lídi rádi cestujou autem, protože je možné vídět města, přes kteramý jezdíme. Když se lidi vraceji domu, vždický máji velmi radost, že jsou doma. Dům to není jen byt, ve kterém bydlíme. Dům je místo, kde je tvá rodina, kde jsou všichny veci, ktery jsou vazný pro tebe. A nakonec dům pro človeka je jeji země kde se narodíl a přežil celý život. V mém připadě je to trochu jiný. Přijel do Prahy v 17 let. Přijel jsem s rodinou, protože jsem nemohl rozloučit s nimi. slyšel jsem, že v Praze je dobře studování, než u nás. Libilo se mi v Čechach. začal jsem studovat češtinu. I když jsem uměl trochu ceský, seznamil se s několika lídmi. Ted už mám mnoho kamarádů. Kromě češtiny umím ruštinu, arménštinu a trochu angličtinu. Učím se fyziku, chemii a biologii, protože chcí studovat na Karlově univerzitě, na lekařské fakultě.\nAčkoliv odjel ze své zemí, ale to ne známena, že jsem zapoměl na něj. \nAno, v Čechach dobře, ale pro mě doma nejlépe." }, { "title": "PHA0509039.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Svět kolem nás je ohromný a hrozně zajímavý. A proto hodně cestujeme, rádi poznaváme nové země, zvyky, kultury. Nejsem výjimkou i já.\nVzdycky jsem chtěl poznávat něco nového, líbí se mi cestovat a setkávat se s novými kulturami a lidmi. Poslední rok žiju vůbec mimo svou vlast.\nZa tento rok jsem dostal mnoho nových zkušeností, seznamil se s mnoha zajimavými lidmi a je to výborně. Ale zároveň s tím jsem porozuměl tomu, co je pro člověka domov.\nNebydlím ve špatných podminkách, můžu si dovolit dobré jídlo a různé zábavy v zahraničí. Ale nic se nemůžue porovnat s tím, když se ciítím doma. Nemyslím tím celou svou zemi, například. Stejně bych se necítil dobře v různých jejich částích.\nAle domovem myslím především svůj domov, svou rodinu, těch nejblížších, koho mám. Jenom tam a s nimi se můžu cítit nejpohodlněji, jenom spolu s těmito lidmi můzu byt spokojeny se svým životem. Domov je to místo, kam člověk jde, když je mu nejlépe i nejhůř, kde se člověk cítí v nebezpečí.\nVe světě je hodně zajímavých míst, které můžeme obdivovat, kde se můžeme dobře bavit, kde rádi bydlíme, studujeme, pracujeme. Ale domov u člověka je jeden. A ten je šťastný, kdo se může vrátit někam a říct:: „Jsem doma!\"." }, { "title": "PHA0509040.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nJestli škola je zaklad života? - Určitě ano. Znalostí, ktere dostaváme v dětském věku jsou s námi po celý život, použivame je každý den a už nemůžeme se bez ních obejít. Nejenom matematika, jazyk a fizika, ale i ti nejnutnější zaklady společenského chovaní - všychno to dava nám škola. Dnešní život - je vysokotechnonogicky vyvijen každy den přinaší neco nového, co třeba, před desetí lety nedokazaly představit, dnes je samozřejmostí. Bez samovyuky, vzdělaní člověk strácí spoustů mozností a využíti.\nVspomínám jak ve škole učily informatiku a jaký to byl nezajimavý předmět pro mě. Ten krát nikdy by nedokazal představit že dneska budu nakupovat (už vic jako polovina) přes internetové obchody. Ten krát se to by zdálo dost fantastický příbeh, a učitel je úrčitě veděcký fantázér. Ale přišel čas i musel vspomínát co to je matnice (NE FILM) a kolik bitů má Bajt, čím se líší operační pameť od základní.\nNa zaklade školního vzdělavaní probíha celý náš život a občás si vspomenem na knížku Ze školních let, či příbehy kteři nas sleduji po celý život. \nTreba autory knih, ktere četly v detství ale nebyly pro nas v té době dost srozumitelně dnes si přečteme po jinemu a zaspominame na ,,zlate\" dětstvi." }, { "title": "PHA0509041.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlepé\nJe pro mě velmi důležité cestovat. Umožnuje potkat nové lidí, vědět, jak žijou, naučit se aspoň základy nových jazyků a vpodstátě být otevřené k jinému člověku. Ale možná nejlepší v cestování je, že se můžeme tím uvědomit co máme vzacného doma.\nNaštěstí jsem měla ve svém životě příležitostí cestovat i bydlet dlouhodobě v zahraničí a vždy během těch pobytů jsem se dozvěděla, že některé věci mám rádší doma.\nNapříklad běhěm svého vysokoškolského studia jsem byla měsiců v Dánsku. Ta malá země je pěkná ale není tam ani kopec! Moje původné město, Lyon, ve Francii, se nachází blízko Alp. Proto mě Dánsko připadalo někdy trochu nudné. Tam chybí hory!\nPro každého Francouze v zahraničí je určitě složité jíst. Francouz si myslí, že má nejlepší kuchýni ve světě. Není to tak jisté. Ale aspoň je Francouz zvyklý mít velkou výběr jídel, hlavně diky tomu, že francouzkou kuchýni ovlivňuje mnoho různých světových oblastů (jako napřiklad Afrika). V zahraničí jsem si uvědomila, že naše kuchyně je velmi bohatá.\nI když jsem stravila měsic dovoleny v ostrově Tahiti, který mnoho vidí jako ráj, uvědomila jsem se, že bych nechtěla žit celý rok v země, kde není nikdy zíma. Libí se mí, že se mění sézony a že každá sézona má svoji kouzelnost. Asi bych se v Tahiti nudila.\nKdybych zůstala ve Francii, možná bych se nikdy nevšimla, že máme pěkné hory, mnoho dobrých jídel, a zábavné sézony.\nDoma je doma. I když se citím dobře v České republice, nemohla bych nikdy řict, že je to tady lepší než u mně doma, ve Francii." }, { "title": "PHA0509042.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života\nV středověku nekaždý mohl si dovolit studovat a ziskat vzdělání. Teď ale, v době informační revoluce, se situace změnila. Přístup ke studiu je mnohem snadnější, ale lidé už nemají takový velký zájem mu se věnovat. \nItalo Dřevo kdysi řekl, že nedostatek vzdělání může být i pramenem sily a klidu. Nesouhlasím s tím. Myslím si, že škola je důležitá část našiho života. Ve škole neziskáme jen základní znalosti o světě, ve kterém žijeme; ale také si nacházíme přátele. Dostaváme zkušenosti jako začinající členové společnosti. Učíme se být chytřejšími, tolerantnějšími a respektovat lidi kolem sebe. Rozhodně intelektualní rozvoj je také významný. \nV mém případě, studium opravdu za to stál. Otevřel mi cestu k sebepoznání a k poznání světa. Měla jsem příležitost se dozvědět o kulturách různých národů a seznámit se s zajímavými lidmi, kteří mi inspirovali. Vím, že díky studiu můžu změnit svůj život a udělat něco pro ostatní. Doufám, že mi nadšení vydrží. \nŽijeme ve světě, který nás pořád překvapuje. Musíme ho poznat a cenit. V 21. století člověk žije útulně, díky práci vědců z minulosti. Proto musí studovat a udělat svět lepší pro následující generace. Je to náš společný dlůh." }, { "title": "PHA0509043.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nTo je úplně správné přísloví. Několikrát ve svém životě každý z nás byl v zahraničí. Někdo žije v cizině i teď. Ale si myslím, že každý si pamatuje dům, kde on byl se svou rodinou, ulice, ve které se setkal se svou láskou, město, ve kterém se narodil, stát, část kterého je.\nNěkolik studentů studuje se mnou v Praze. Nemůžu říct, že Praha se mi nelíbí a že nechci tady být. Ne, není to právda. Praha je krasné historické město. Ale není to můj dům. Všechno je tady v pořádku, ale když jsem na letišti v Moskvě, tak to mi líp, než když jsem tady. Přesně vím, že každý člověk, který studuje v cizině, někdy tak říká. Proč?! Protože doma je rodina, příbuzné, kamarádi, kamarádky, známé. Protože vy všechno víte a všichni vědí vás. Říká se, že dům může vylečit člověka, když je nemocný. A to také je. Někdy po dlouhému zajímavému odpočínku říkají, že teď chtějí jet domu a „odpočinout od odpočínku\". Protože všude dobře, doma nelépe!\nNedávno jsem četla knihu, hlavní hrdinka které odjela ze svého domu a už něchtěla se nikdy tam vrátit. Což, to také je možné, můžu pochopit, co citila ta hrdinka, který byla moc bohatá, ale za chvílku už nic neměla. Zeptáte se proč? To je historie, díky které víme, jak žili lidi v době revolucie. Rozumím, proc hlavní hrdinka odjela ze svého státu, vážím se ji, protože vždy pamatovala o svém statu, o svém městě narození. Chtěla bych říct všem lidem na světě, aby se vždy pamatovali o svém domu, častěji navštivili svou rodinu a svých příbuzných, protože všechno na světě záleží na domov a na rodinu. To je nejdražší, co máme. Prosím Vás, nikdy nezapomenejte, že všude dobře, doma nejlépe." }, { "title": "PHA0509044.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života? \nCo potřebuji človek v 21. století? Dnes žijeme v 3. ekonomii. Tenta ekonomie má víc firmy které pracují v servisu než firmy které pracují v prumyslů. Pracovní věcí májí o pravdu rychlý vyvoj a zamestnaní musí dělát svůj vyvoj zatimco. To je důvod proč je duležité učit se celý život. Napřiklad komunikace v kancelaři se děla s mailem a bez počitači nemůžete prácovat. Firmy hledají zamestnaní s velkým kvalifikacém: cízimzé jazyky, universitové diplomy, atd. Tenta situace má vyhody a nevyhody. Vyhody jsou, že učit se je možnost lepšit se, že bude být lehšší hledat prácí a na konec certifikaty a kvalifikaci ne se vrátí, -unreadable- máte ji čelý život. Ale podle mého názoru existují taky nevyhody. První je těžký znát co učit se, nabidka je nekonečná. Studium a kurzy jsou drahé, potřebujete penize abyste investovali v vaši budoucnost. Vysvětluji, že certifikaty a diplomy nejsou garantie na vyšší plať, bohužel neexistuje automatizace mezi kvalifikovaný vyvoj a finanční vyvoj. To je důvod, proč škola je jeden krok na dlouhu cestu v životě, ale v 21. století každý potřebuje víc. Co se bude vidět taky v aktualní finanční krisis. Firmy končí drahu průmyslovu produkci v Evropské unii a odjdou do Asií. Ale velké kvalifikovaních zamestnaních mist stojí tady." }, { "title": "PHA0509045.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe - Je spravně. Zažila jsem ve svem životě takovou skušenost jenom jednou. Ale bylo to do toho bleskavě, že vzpominam jsem na to i teď.\nPred deseti lety bydlila jsem v Rusku na seveři. Začinal už podzim, a my jsme s manželem ještě neměli dovolenu. Pak jsme rozhodli že pojedem do Egiptu. byli jsme zamilovany a chteli jsme vic cestovat.\nPřijeli jsme do Egiptu v zaři. Teple počasí, nejkrasnejsí moře v celem světě, hezký hotel - všechno bylo moc dobře.\nV první den naší dovoleny jsem zjístila že budu mit ditě.\nPlávali jsme v moři, opalovali jsme ale nebylo pro mě nic „uplně\". I když naše dovolená musila skoro skočit, byla jsem s už jista že chci spatký.\nNevim proč, ale pokud nesešla s letadla uz na severu, neměla pocit ze sčastná.\nI když byli špatní počasi, neuplné dobri lide, mrazno, zataženo - citila jsem se obrovský sčastnou! libilo mi všechno! Pravděpodobně, nevim ják dlóuho (uz zapoměla).\nTeď máme dvě děti a stale cestujeme. Ale dnes uz nevadi kde jsme, byli by spolu. Dnes, můj dům je moje rodina.Moc se ráda o nej starám, abych všudy mohla sebe citit lip.\nMoc si přeju, aby Praha stala pro mě, a moje rodinu oblibenějsim domovem." }, { "title": "PHA0510002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den!\nChtěla bych se zeptat jaky mate volny dvolužkovy pokoj. Jaký je vyhled z okna a jeho cenu. Taky pro mně je moc duležite jidlo, co vy mužete mně nabidnout k večeži? Ještě duležite pro mne je parkoviště, protože přijedu autem a chcu byt spoj že mužu ho nechat vedle vašeho hotelu, a že mu nic a nikdo ne ubliži." }, { "title": "PHA0510002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou Manžel, manželka a jejich děti, jsou v parku a odpočivaji. Cítí se velmy dobře, protože jsou ščastny byt spolu. Mysli na dobre počasy a hezký den. Mluvi o tom, kam pojedou na dovolenou a jak tam budou odpočivat. Myslim, že na fotografii je leto, protože oni nemaji mnoho oblečeni na sobě. Ta rodina je velmy ščastna, protože maj-ambiguous- všechno v požadku a je pěkny den, rodiče maji hodný děti a za tyden jedou všichy na vylet." }, { "title": "PHA0510003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den dámy a pánové,\nChtěla bych zeptat, když jestě máte volný dvoulůžkový pokoj od osmého ledna do desatého ledna. Chceme rezervovat i se snídaní, jestlí je to možné.\nPojedeme autem. Máte u hotelu parkoviště? A taky máme zajem o lyžařskou školu, víte nahodou, když nějaka škola je blízko hotelu? Mejte se hezký, Marie Černá" }, { "title": "PHA0510003B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je rodina Novákovi.\nJe už stará fotka. Novákovi byly poslední leto na dovolenou v Praze.\nTam jsou v parku.\nDětí hrajou a rodiče se povidaji o plany, co jestě budou dělat v městě.\nEva a Martin Novákovi nemyslí na praci, jenom myslí na další plany. Napřiklad chteji jit do mueza a do divadla.\nJe to první dovolena s dětmí a celá rodina je veselá, protože mají spolu volný čas." }, { "title": "PHA0510004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vážené dámy a panové, potřebujeme jednou dvelůzkovy pokoj se snídaně u vás. A bezpecní parkoviště je důlezité pro náse Auto. Můzete se opakovat hned. Kolik to stoji za noc? Jsme z lyžařskou školy, proto obyčejné zařízení v pokoj jsou v pořátku, ale pokoj musí byt s koupelnou. Děkujeme za opeď pozdem, s přatelskym pozdravem." }, { "title": "PHA0510004B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Zde je na zahradě, s možností hrát, a stromy. Rodina s otec a maminkou, dvě dětmi hraj. Vše rodiny výpadají štešně a mají klid. Otec a maminka mluvi mozná o štěstí a svůj budoucnost s dětmí. Vše oblekneji na volné cas, kalhoty a obův. Děti hraj a mozně zapoměli školu. Počasi není spátné, to musí být hežký den. Mozně otec a maminka myslí, že musíji pracovat moc pěkně, pro lepsí budoucnost. Myslí také o zdravé zívot bez nemocní, proto chtejí udělat rad sport. Ale ta zahrada je pro každého, myslí take o rodiní dům s zahradou, která je pouze pro rodině." }, { "title": "PHA0510010A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "DOBRY DEN! PISĚ VAM PAN ČERNÝ CHteL BYCH ZAREZERVOVAT POKOJ PRO MNE A KAMARADA EStLí MATE VOLNE A KOLIK TO BUDE STOJIt PRO DVĚ OSOBY? RESTAURACE NEBO NEJKY JDLO? MAtE BESPLATNE HLIDANE PARKOVIŠte? CHteLI BYCH ZAČAT LYŽOVAT, A PROTO POTŘEBUJEM LYŽARSKeHO INSTRUKTORA JSME ZAČAtEČNIKY PROTO POTŘEBUJEM DOBRU ŠKOLU! TeŠIME SE NA ODPOVEĎ A NaSCHLEDANOU.\n15.05.2010 PAN ČERNÝ" }, { "title": "PHA0510010B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na foto je pani s panem a dva DETI.\nJsou na DEtckEM HRIŠte.\nDěti hraji (na) ...\nPani ma na sobe KRATKe tričko a KRATKEe kalhoty i boty\nPan ma na sobe tričko s DLOuHIM RUKAVEM a KRAtJASY a takže letni (BOtǐ)? Deti ma taky na sobe nejky letni šaty\nMaji dobru NALADU a je SČAStNY\nMysli na lLASKU a DETI\nMožno MLUVI o DETOCH, o RODINE a byte\nMyslim, že MOMENtALNE LETO a je teplo!" }, { "title": "PHA0510013A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den.\nPotřebovala bych vědět, jestli máte volný pokoj v hotelu pro dva lidi na týden 10.1 - 17.1. A tak že napíšte, prosím Vás cenu za pokoj.\nMáte nějaku restaurace v hotelu? Přijedeme autem, tak že potřebujem ho zaparkovat. Máte parkoviště? V hotelu máte lyžarskou školu? Děkuji Vám moc a přeji hezký den. S pozdravem Julie Černá" }, { "title": "PHA0510013B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii zobrázena rodina. Muž, žena a dvě děti.\nRodina je na hříště.\nMyslím si, že mají víkend, a proto šli ven na procházku. Tatínek rozhopují jednu dceru, a maminka druhu dceru na hopalkách. Muž má na sobě černou, s dlouhém rukavem košili a černé, krátké kalhoty. Na nohách má letné boty. Žena má na sobě bílé, s kratkém rukavem tričko a černé, kratké kalhoty.\nHolky jsou oblečeny v bílé šaty.\nMyslím si, že celá rodina je velmí spokojína. Mezi sobou povidaji o hezkém počasi a chtěji příští víkend jet do ZOO.\nPodle fotohrafie, venku je leto." }, { "title": "PHA0510023.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Myslím si, že přísloví Víc hlav, víc ví rozhodně platí v mé pracovní skupině ve firmě. Spolupráce je velmi důležita, abysme splnili naši prácovní úkoly. Každý člověk v týmu má jiné jazykové schopnosti. Například, můj šef vyrůstal v Syrii s českou matkou, a proto umí plynule arabsky, česky, francouzsky a anglicky. Má velkou výhodu, že muže komunikovat v arabštině s našimi kolegy a klienty v Dubaji. Další člen našého týmu je z Německa a ja jsem Američanka, tak zvladneme v práci skoro všechny hlavní jazyky světa.\nVe firmě máme kolegy také s ruzné vzdělání. I když děláme stejnou práci, někteři mají diplomy z technických univerzit zaměřené na počitače, a jiní mají kvalifikace z ekonomických škol nebo titul MBA. Ty různé odborné znalosti nám hodně pomahají při každodenní práci, a když se setkáme se zakázníky.\nNicémě si myslím, že přísloví \"Víc hlav, víc vi\" nemusí platit ve všech firmách. Opravdu hodně záleží na vedení firmy, které musí podporovat spolupraci mezi kolegy a výměnu názorů. Taková atmosferá neexistuje všude, ale jsem ráda, že v mé pracovišti to funguje dobře." }, { "title": "PHA0510027.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav, víc ví\nVšechný lidi ví, že čím vice lidi tim vice nazorů. Ja vím jedno podobné tvrženi že \"jedna hlava je to debře, a dve hlavý je lepši. S tim přislovim pořad souhlasi všechny. Ale občas existuji skupiny lídí který nikdy nemužou vymýslet níc dobrého. Myslím sí v dnešne době takových lidí je malo.\nRád pracovat v skupinach pro mně to je jednoduše než být sam. Vždycký mně zajima nazorý jinych lidi kteři mýsli trošku jinak než ja. Také všem bych doporučil posluchat jíný nazo ry a pak myslit o svem vztahu na nějaku problemu nebo přibeh.\nVůbec nerozumím tim lidem který nikde neposluchaji ostatních je to neni spravne.\nPokud ja a můj kamarad něco nerozumím v matimatice nebo v jíných předmetu, spolu zkoušim to a hledame spravně odpovědi. A tak souhlasim s tim že víc hlav, vic ví. Pořad přesne vím že vice lidi mají lepši uspech než jeden človek." }, { "title": "PHA0510029.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Je vědecky dovedeno, že člověk se ve skupině učí rychlejí než o samotě. Z tohoto důvodu se mnoho lidí zúčastní počítačových, jazykových cí jiných kurzu, ve kterých se učí ve skupině i kdyby se stejnou látku mohli naučit sámi.\nŘíká se: \"Víc hlav, víc ví\", a já s tím souhlasím. Lidský mozek funguje lépe v interakci s druhým člověkem a dva lidé mají vždycky víc nápadů než jeden. Práce v týmu ma také tuto výhodu, že jsme schopní najit chyby dalších lidí a rychlé je opravit, stejně jako jiní lidé rychlejí najdou náše chyby, které my sámi někdy nevídíme.\nBohužel, v dnešní době každý chce být individuál a pro hodně lidí je problémem pracovat ve skupině. Myslím ale, že měli bychom tuto schopnost cvíčit, protože vždycky je lepší moct něco skontrolovat s druhým člověkem než muset spoléhat na svých vlastních znalostech. Však víc hlav, víc ví, a proto výsledek skupinové práce bude vždy lepší než kdy stejnou práci uděláme sámi." }, { "title": "PHA0510030.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nPodle mne člověk musí vypadat dobře, ale nejenom šaty dělají člověka. Člověk musí být člověka, a to záleží nejvíce na tom, co je uvnitř nej. Jsou mnoha lidi, kteří vypadají dobře, ale nemají dobré hodnoty. A jsou jíné lide, kteři nemají hezké šaty, nezaleží jim na tom, co mají na sobě, ale jsou dobré a poctivé.\nPodle mého nazoru je lépe, když máš dobré srdce a ne jen moderní a drahé oděvy. Musíš mít levné oděvy a také můžeš vypadat dobře. Když máš porádné oblečení, lide se dívají na tobě jínak. Musíš mít na sobě čisté šaty a dobré sebevedomí, a tak všechny dveři budou pro tebe otevření. Proto šaty dělají člověka, ale když má člověk i dobre hodnoty a dobré srdce." }, { "title": "PHA0510031.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nVětšína lidí,když člověka pozorujou, hnet mají o něm určity nazor, aniž by ho poznalí hlouběj. Myslím sí, že hodně lidí oceňujé neznamích lidí podle tého jak vypádají, jaké mají šaty, oblečení a podobne.\nProto take je duležite aby jsme o sebe dokazalí o sebe postarat, a oblec se podle vlastnícho stylu a finánčních možností. Neznámena to že mamy se všem lidém libít protože je to nereálna předstáva. dé vlastně o to at libímy se samí sobě. Znam hodně lidí, kteří podle mě nemaji hezké oblečení i kdy oní jsou přesvjedčení, že ano.\nMímo to líde tí jsou upřímní, přatelsčí, a dokažu se z níma pobavít na vše temata. Proto mam na ně jiny nazor než na jejích styl. V podstate si myslím, že i když se tak řika, že „šaty dělaji člověka\" je nutne abyIjsme toho člověka nejdřív hlouběj poznalí a pak vytvořilí o něm určit nazor." }, { "title": "PHA0510032.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Toto přísloví znamená, že když se informace nebo problém rozděluje, tím nám může pomoci s řešením. Vyjádřím svůj názor a potom vysvětlím proč si to myslím. Nakonec uzavřu s závěrem.\nPodle mého názoru je toto přísloví pravda a když mám něco které musím vyřešit, obrácím se na další lidi. Myslím si, že není pochyb o tom že víc hlav znamená, že víc víme.\nVysvětlil bych to tak, že například každá vláda má mnoho členů nebo každy sportovec má trénera nebo zaměstnance, kteří mu radí. Toto se stavá, nejen protože májí příliš prace, ale také z důvodu znalosti. Nikdo nemůže vědět všechno, ani o jeho oboru a proto má víc osob, na které se může obrátit.\nNa závěru bych řekl, že když je člověk sám a bez rady a kolegů, tak jeho znalost a proto úspěch bude méně. Však, vidíme když někdo slavného něco získá, nejdůležitěší pro něho je nejdříve poděkovat všem, kteří mu pomohli a radili." }, { "title": "PHA0510034.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav, víc ví\nKaždý člověk během svého života slyšel toto přísloví určitě více než jeden krát. Proto mužeme řict, že to opravdu funguje.\nKdyž se podíváme na nějaké velké a úspěšné organica, to vždycky uvidime, že tam pracuje opravdu hodně lidí. Mnoho z nich má jinou profese, a vždycky prolupracují. Proto myslím, že spoluprace je základem mnoha úspěšných věcí. Lidé mají spoustu různých nápadů. A myslím, že spolu mohou udělat něco lepšího.\nUrčitě někdy se stává tak, že různé nápady mohou přivést do konfliktu, a le musíme se naučít, jak to zvladnout a najít spravné řešení tohoto konfliktu. \nTaké musím říct, že hodně uměleckých a vědeckých věcí ve světě lidé udělali spolu. Když chceme postavit dům, tak potřebujeme arfitekta, zedníka atd. A to znamená, že oni spolu udělají něco hezkého" }, { "title": "PHA0510035.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "rčení \"víc hlav víc ví\" znamená, že máme poslouchat různé názory od různých lídi. Jelikož každý člověk má svůj názor, dobrý či špatný lepší či horší. Když posloucháte jejich názory, budete lépe rozumět celé věci. \nNicméně, to je lehčí říct než to dělat. Lidé, kteří májí svou hlavu, těžce přijmají tuto radu. a odkládají to na vedlejší kolej. Ale hodině případů ukázalo, že rčení \"Víc hlav, víc ví\" je platný zákon.\nCelý svět se v podstatě sestává z různých lidi, z různých jazyků. Každý názor je jediněný. připadlo mě, že když poslouchám jiný názory, dobrý nebo špatný, může lépe poznát celý svět.\nNapříklad, myšlenky a stát se úzce souvisí. pokud chceme dobře spracovat stát, je třeba uvažiz na různé názory.\nčlověk je různý, a tak jeho názory je různý. často posloucháte různé názory je dobrý pro každého člověka." }, { "title": "PHA0510036.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ve dnešní době, když je čím dal více pramenů i zdrojů informací, mužeme mit pocit, že jeden človek, tedy jedna hlava, opravdu nestačí na pravidelné hledávaní hodnocovaní a zpracovaní těch informací, ktere jsou nezbytné pro každodenní rozhodovaní, ať je to ve statní spravě anebo v soukromém sektoru. Prostě těch hlav musi byt vic, protože je na internetě nebo v medii už tolik možností aby lide z celého světa si vyjadřovali své nazory a sdělili sva často odlišna stanoviska. Ale pozor: neni potřeba mit ty další hlavy na ministerstvu anebo ve firmě protože ten vetší informační tok nabízí více užitečných napadů na jejichž zjišťovaní nestačí jeden člověk sam. Naopak, čim vice je přistupných informací na svetě tím vetší je pravděpodobnost ze je většina z nich nehodnotných, a to je dostátečný důvod proč musíme ke svým ukolům vyčlenit vic hlav, protože na rozpoznávaní pravdivosti a hodnoty názorů a myšlenek je potřeba diskuze i debata, a k tomu určitě jeden člověk s jednou hlavou nestačí." }, { "title": "PHA0510037.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V dněšní době byt chytrý velmi duležite a moderně. Existují testy IQ, pomoci kterých člověk může dozvědět i jak je chytrý. Ale myslím, že víc hlav víc ví. Je to pravda, protože lidi maji různé zajmy. Někdo ví něco o medecině, někdo o ekonomike, někdo o kultuře atp. Jsem rus, a chtěl bych vám řict, že v Rusku máme televizni program „Co? Kde? Kam?\". V ni lidi odpovidáji na ruzne zajimavé otazky. že všech vědeckých oboru. Nevím, jak by bylo, kdyby jeden člověk" }, { "title": "PHA0510038.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Při některých z našich rozhodnutí potřebujeme pomoc nebo radu a často se ptáme přátel nebo rodinu, aby nám poradili.\nMyslím, že přísloví \"Víc hlav, víc ví\" je často platné a když víc lidí přemyšlí nad něcím nebo pracuje na něčem, výsledek může být lepší. Každý může, svým názorem nebo svými ználostmi na tématu, udělat to rozhodnutí nebo výsledek práce bohatší. Proto je lepší, když másíme na něčem těžkého pracovat nebo nejsme jistí jak pokračovat, zeptát se někoho ze svého okolí. \nKdyž je to osobní rozhodnutí - například co studovat, jakou práci vybrat nebo jestli se odstěhovat do jiné země nebo ne, je dobře sbírat jiné názory. Jestli někdo už má zkušenosti s životem v ciziné, studiem v této oblasti, může nám poradit a pomoct nám výbratto, co nám bude vyhovovat více nebo lépe. Také myslím, že když se ptáme nasich blíz-ambiguous-ých lidí, oni budou pro nás přát to nejlepší, a proto se budou snažit pomoct a\nMyslím, že \"Víc hlav, víc ví\" mě osobně pomaha, když nejsem jistá, jakou cestu vybrat, a ráda se používám názory ostatních, abych mohla vidět ze všech stran." }, { "title": "PHA0510039.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V součásné době existuje hodně modních trendů a stylů oblečení, což ovlivňuje myšlení lidí a může i zmenit názory.\nTo slovo móda pro káždého může znamenat něco jiného, ale já to názyvám ,,Netrvanlivá podpora něčeho, což se líbí lidem.\" ;to může být myšlení, oblečení, hudba, auta, nejnovější technologie, a tak dále. Já osobně s tou řečí ,,šaty dělají člověka\" nemůžu souhlasit a myslím že to by mělo být naopak ,,Šaty NEdělají člověka\", podle mého názoru káždý člověk by měl mít prostě svojí vlastní módu a respektovat životy druhých lidí, to asi jednou tak bylo, asi ne, nejsem si jistý ale bohužel dneska to tak není, Všichní středoškolští studenti chtějí mít nejnovější boty, oblečení a tak ... a jenom myslejí na to, ve škole je poznat kdo je chudý a kdo bohatý podle oblečení a proto taky si myslím, že školní uniformy jsou dobré ale o tom už nebudu psát, tak konečně myslím že člověk by neměl nic povědět o nikom podle toho jaké mají oblečení." }, { "title": "PHA0510040.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dnes žijeme v době, kdy je duležite, jak vypadá člověk. Šaty jsou velmi důležitá věc ale musíme vědět kdy a co si obleknout. \nUrčitě nepůjdeme ve sportovním obleku na jednání nebo na operu do divadla. Važně si pamatovat že šaty můžou říct o člověke hodně informací: o jeho charakteru, nějakých názorech, zajmech. Šaty jako pas každeho clověka. \nAle šaty jsou jenom forma. Važně ještě i dokazat svůj vyhled rozumem. Obleknout si krásny oblek nebo kostym může každy, ale ne všichni můžou si chovat stejně a podle vypadu. Musíme mít nejen formu ale i obsah. \nPode oblečení můžeme se dozvědět, co člověk chcí, čeho se bojí a kterých vysledek dosahné. Jo to zajímavá věda o změní se oblekat a řict oblečením, kterou dost často použivají učitele A profesoři na zkouškách, zaměstnavatele na jednání s uchazeči o zaměstnání. \nAle musíme si pamatovat: při prvním setkání hlavní rolu hraje oblečení, pak rozum." }, { "title": "PHA0510046.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Víc hlav, víc ví\", ř-ambiguous-ká česk-ambiguous- přislovi a má pravdu. To jsem pochopila ještě když jsem studovala ve střední škole. A taky v praxe mnohokrat se to dokazovalo, že čím víc lidí myslí nad jednou tematou, tím líp nebo rychlejí bude řešení tohoto problemu. Tady je přiklad ze svého životu. Měl jsme ve škole úkol udělat nějaký program pro děti z mladších třid. na tematu: \"Jsem občan svého státu.\" A měla jsem na to asi tyden, abych to stihla. Udělala jsem sáma první čast a pak už jsem nemohla vymyšlet něco dobrého. Zeptala jsem se na pomoc maminku a spolu s ní jsme vypracovaly druhou čast. Stalo to zajímavějí a uslyšel nás, jak o tom mluvíme, i můj bratranec a bylo nás už troje. Když jsme potřebovali dozvědět něco ze statistiky, v čemž tatinek je odbornik, zaujali jsme ho svými ideimi. Tři dny jsme si myslili a všechno dopadlo OK." }, { "title": "PHA0510047.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všechni víme, že když je více lidí, více děla je dělana dobře, protože víc hlav, víc ví. Jestli někdo nevím ještě, můžu říct, že to je pravda. Mám rád hrát intelektualní hry a často hrám v Gruzii. Mám svoje grupa a v grupě je šest lidí. Grupa se jmenuje \"Alaxas, Franebulta Gundi\" a dobře víme už, že víc hlav, víc ví. Vyhŕali jsme intelektualní hru v Berliněa vyhlali jsme taky peníze. Jestli nebyl tam někdo z nás, myslím, že jsme nemohli vyhrat. Jsme jaký jeden člověk, vždycký jsme spolu, pracujeme, studujeme, jíme spolu To je dobře, kdy pracuješ sám, ale víc hlav, víc ví. Někdo může myslet, že to bude chaos když je mnoho lidí, ale kdy pracujete dobře a spolu to je už není chaos. Ale te-ambiguous- jsem v České republice, a oni jsou v Gruzii. Těším se na ně, protože už tady jesem jeden, a nemůžu dělat všechno sam. Pamatujte lidí dobře, že víc hlav, víc ví." }, { "title": "PHA0510048.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Slovo \"přítel\" znamená mnohém víc, než prostě člověk, který každé sobotu chodí s Vámi do kina. Mnozi z nás myslějí, že májí velké množství přátelu, ale to není pravda.\nJak poznát kdo jépřítel, a kdo není? Oprávdový přítel, jak jé to správně řečéno v přislovi: \"V nouzi poznáš přítele.\", se poznává v složitých sítuacích. Každý můžé mít velké množství kamarádu, ale přátel nemůže být moc. Jenom v obtižnostích můžeme řict: \"Ty jsi můj přítel.\" Ve válce se poznaválí přátele. Všude byl strašný hluk, chaos. Možna že byla zíma, ale tam jeden dával jínému svojéoblečení, aby ho ruka přestálá krvácet. Opravdový přítel nemohl jíst a dívat se jak ostátní vojaci dívalí na něho. Ten člověk dával část jídla všem ostaním. A vůbec to nevádílo, jestli on měl máso, nebo prostě kůschleba.\nJestli soused prosí sto korůn, aby mohl koupít jídlo sobě a říká že vrací to zitra, ten jíný mu dá ty sto korůn. Soused ví, že ten nemá práce a bůde mů velice těžke vracit ty peníze. On nebůde ptát, jestli on oprávdu vráci peníze, a vůbec nebůde rozmyšlet: dávát, nebo ne. Ten člověk bůde přítelem, protože v tento situaci nejdé o podvodě, je to o tom: být člověkem nebo ne.\n\"Přítel se poznává v nouze\". V nouze se poznáva i ten, kdo chtěl vypádát jako přítel, Ale \"nepodál vám růku\", když vy potřebovaly.\nPřátel nemůže být hodně. Protože nekaždý pomůže Vám v nouze. I ten, kdo pomohl vám, zaslouží všechno nejlepší. Takoví přátele jsou do konce života." }, { "title": "PHA0510049.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nVzdy, když se s nějakým neznámým člověkem seznámíme, nejdřív daváme pozor na to, jak on vypádá. Většina lidí by měla ráda raději pana v obleku, než v nějakém sportovním oblečení. \nMyslím, že vzhled musí být jednou z prvních věcí, o kter by se každy měl zamyslet. Nedavno jsem četl v novinach, že jeden český politik, jmeno kterého jsem zapoměl, řekl, že nejezdí metrem, protože může tam potkat lidé ve špínavém oblečení. Jako politik by on neměl tak řict, ale on má pravdu, že nějací spolucestující občas dělají nasi cestu nepříjemnou. \nJako závěr chtel bych řict, že žádný oblek neuděla Vás hodným čili lepším, než Vý jste." }, { "title": "PHA0510050.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Víc hlav, víc ví\", či jak spolu víc dělame\n\nŽijeme v dobách, ve kterém všude najdeme ideologii, která nás řiká, že konkurence je nejlepší. Můj názor je úplně jiný, i když to neznamená, že samostatnost není důležitá. I když sami, mý lidé, určitě můžeme, a musíme, hodně cílů dostat, pravda je, že spolu žadnou hranici nemáme.\nKooperace místo konkurenci, či proto existuje něco, které se j-ambiguous-enuje znalost. A ona je tam, abychom ji sdílili. Hokejisté bez lekařů nic nemohli by být, ani vychovatelští bez pedagogů. Každý z nás má jinou znalosti, a každá čásť této znalosti platí. Proč necháme vlády, aby samy rozhodnuly co je nejlépe pro obyvatelé? Nebylo by to lepší, jestli lidé by stavili jejich politický, economcký a socialný osud krok za krokem, ze společenské zkušenosti? \nVíc hlav, vic ví, i když noviny pišou naopak. Všichny víme, známe a umíme něco. Čas je, aby ta všeobecná znalost nám měří někam. Každý z nás má co ríct, a musíme ho poslouchat, protože může všechno zlepšit. Posloucháme-li każdému, žadnou chybou neudělame." }, { "title": "PHA0610005A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobry den!\n Jedime s kamarádem na hory a chcela byh rezervovat pokoj ve vašem hotelu. Mate volný pokoj pro dva lidi? A kolik korůn to bude za jednu noc? Chcely byh večeřet v hotelu. Mame auto a potřebue parkovište. Je tam podle hotelu lyžařska škola?\nS uctou\nSvobodová Eva" }, { "title": "PHA0610005B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou muz a eho manželka se svimi dětmi. Mate prohazku v parku. Ten muž ma na sobě černu bluzu. Zena ma na sobě růžovu bluzu a černy kalhoty. Děti mají na sobě bily buzy a bily kalhoty. Muž mluvit manželke o veceří. A cholka myslit na bonbony. Tady je leto a všechny rady spolu tratit čas v parku." }, { "title": "PHA0610006A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý dén\nJmenují se Eva Černá, jsem z Ruska. Chtěla bych zarezervovát 2L pokoj pro sebě a svého kamaráda. Chtěla bych mít pokoj s vyhledem na hory.Mátétaký pokoj a jaká bude ho cenadénně? Máte nejakú slevu pro stůdentů? A ta cena je včetně snídaní? Je v Hotelu parkoviště pro naše auto? Je v Hotelu lyžařska škola? Proto že můj kamarád není lyžař. \nS pozdravem, Eva Černá." }, { "title": "PHA0610006B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je rodína, která trvá svůj vikend. Vidím otce, matku a dětí. Rodina je na hřiští pro dětí. Matka a otec se popovídají a děti si hrají. Jsou spokojený. Myslí na to, co budou dělat v příští týden. Mluví o dětech, o počasí, a o příští dovolene. Chcí mít svou dovolenu u moři, v Řecko. Budou mít dovolenu v lete, a dnes je jen jaří. Ale je teplo a slunečno, jako je v lete. Próto mají lehký oblek. Cítí se moc hezkě. Rády hrají venku." }, { "title": "PHA0610007A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den!\nMáte volný pokoj pro dvá? Kolik stoji? Cestueme autem, je parkoviště vedle hotelu? Máte v hotelu snidaní nebo snidanía veceř? To je naša pirvní cesta na hory. Máte vedle hotelu lyžařskou školu?\n Děkuju.Na schledanou." }, { "title": "PHA0610007B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou muž, žena a dvá děti. Jsou na hriště, mají Solný čas. Muž má na sobě černou tričku a žena má na sobě bílou tričku. Jsou spokojené a myslí, že jsou velmí dobrá rodina. Manžel a manželka mluví, že dnes je pekné počasi a svetí slunce, ale děti ještě neumí mluvit. Je léto, je lepší roční období, kdy celá rodina chodi na prochazku." }, { "title": "PHA0610015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví\nToto přísloví je dávného řeckého původu a existuje skoro ve všech jazycích. Celkem souhlasím a ním a myslím, že jeho význam zdůrázňuje důležítost komunicace a dohody mezi lidmi. Nejdřív chtěla by říct, že kazdý člověk není idealní a občás se omyluje a možna, ze prostě nebere v úvahu nějaké záležítosti. Tedy, když se lidé scháží a projednávají se o něčem, můžou dojít k nejlepšímu závěru, který bude obsázovat všechny nabídky a názory. Kromě toho, je lehčí pro člověka, když se nebere na sebe všechnu odpovědnost, a dochazí se k kolektivnímu rozhodnutí. Tak se člověk nebude trápit vẙčítkami svědomi, i když něco půjde špátně. Ačkoliv smlouva hromády je důležítou, občas přemíra názorů může zavádět rozhodnutí a způsobit vraždu mezi kamarády. V teto situaci ředitel má vyskytnout své moci a samostatnost aby došli nějakého závěru. Četla jsem jednou, že kterákoliv sněmovna nemůže mít víc, než 11 členů. Když jsou víc už ta sněmovna není praceschopná. Takže, vždy je dobře když jsou lidé, kteři můžou doporučit a na kterých se pokládaš. Ale vždy poslední rozhodnutí má udělat jeden člověk, protože jenom on ví, co potřebuje a co jemu chybí, co chce a čeho se vyhýbá ve svém žívotě. A tedy, víc hlav víc ví, ale dobře, když jedna hlava rozhoduje." }, { "title": "PHA0610016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Přisloví a lidová rčení byla a jsou kulturním bohatstvím a výrazem lidové moudrosti. některá zijí jiz po staletí, jiná vznikla v době nedávné na základě nějaké události nebo zlidověla dobře napsáná či pronesená věta z knízky či filmu.\nAť chceme či ne provázejí nás každodenně. \nVečer uléháme od nedokončené práce s tím, že ráno je moudřejší večera. Ráno se probouzíme odpočatí a plni energie, protože ranní ptáče dál doskáče. Máme přísloví Šaty dělají člověka. Mám na to jiný názor. \nKaždý člověk musí vypádat dobře. Jsem přesvědčena, že jestli člověk hodný, pracovitý, má dobre vzdělaní, ten člověk vždy má krasné, čisté a modní šaty. Protože ten člověk ačkoliv stará o sebe, ale nemyslí jen na sebe, ale i na lidi s kterými pracuje a s kterými v běžném životě přichází do styku. \nAle bývá naopak. Člověk vypádá dobře, má dráhe šaty, moderní hodinky, modní učes a příjemný parfém. Samozřejmě, že ten člověk zapůsobí velkým dojmem na své okolí. Ale když poznáš toho člověka blíže a bude falešní, liný jinymi slovy špatný člověk, myslím si, že v tomto případě jeho šaty budou jen prázdný zvuk. \nA proto vím, že šaty nedělají člověka, ale člověk dělá šaty!" }, { "title": "PHA0610017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Šaty dělají člověka\"\nToto přísloví, které má analogie v mnoha jazýcích, nabízí nám jednak názor o tom, že člověk je hodnocen nejprve podle vzhledu; a pak, že spůsob oblečení může i ovlivnit jeho osobní vlastnosti. Jestli tomu tak opravdu je a do jaké míry? \nCo se tyče prvního bodu, tedy vzhledu a jeho vlivu na celkový dojem, tak samozřejmě nemůžeme to vůbec zapírat. Známe také z přísloví že \"máme jen jednu možnost vytvořit první dojem\", tak přece nemůžeme tu šancí zmeškat. Když se člověk snaží vypadat co nejlépe, ať už pomocí oblečení, nebo účesů, nebo doplňků, je to dobře míněno - i když člověk něco přehání. Nakonec, víme přece, že osobnost a vnitřní vlastností stejne dá člověk najevo ve svém chování, a tady už žadné šaty bohužel, nebo bohudík, nepomůžou. \nPak je tu ten druhý smysl, že samotné oblečení může chování svého majitele ovlívnit. Podle mého názoru něco pravdivého na tom je, nesmíme ale klást na oblečení větší důraz, než si zaslouží. V posledních letech se v Rusku stále diskutuje o znovuzavedení stejnokroje pro žáky základních škol, a k důvodum \"pro\" patří i tvrzení, že \"uniforma naučí disciplíně\". Nesouhlasím s tím vůbec. Samotná kravata nebo sako nemůže naučit dítě dospělému chování, a nemůžeme chtít od oblečení, aby plnilo funkce rodiny. \nVyplývá z toho, že když šaty člověka bezesporu \"dělají\", mnohém víc ho \"dělá\" jeho vůle a jeho osobnost. Ale dovolím si závěrem také i subjektivní dámské hledisko - žadné ženě dobré šaty neuškodí." }, { "title": "PHA0610018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vyjádření \"Víc hlav víc ví\" znamená, že při příjetí nejlepšího řešení nějakého problemu většinou je nutná přítomnost několika lidí, přemyšlejících o něm. Myslím si, že ten výraz spravědlivý a je aktuální zejnena v dnešní době. Přítomnost jiného názoru skoro vždy pomáhá podívat se na otázku s jiné stránky a jiného hledíska.\nExistují lidé samostatní, kteří si zvykli spoléhat jenom na svůj názor. Podle mne by se měl s někým člověk o některých případéch poradit, protože každý se přece může zmylít. Často však začínáme litovat o něčem příliš pozdě, kdy už ňičí rada nepomůže.\nDnes, kdy lidstvo řeší obrovské množství světových otázek měli by rozhodující brát v úvahu mínění všech, koho se přímo problém týče. Bohužel se často v moderním světě stává, že někdo něco udělá, a ostatní pak stradají. Stejně jako někde vláda, sněmovna nebo prezident musí počítat s míněním národu a jeho reakcí na nějaký konkretní zákon nebo všeobecnou činnost.\nNení zbýtečně také aby i v rodine každy její příslušník měl svůj hlás. Myslím si, že by se už od mála člověk měl učit vyjádřovat svůj názor, a dospelí členové rodiny by měli ten názor včas uslýšet." }, { "title": "PHA0610019A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den, \nchtěla bych s kamerádkou jet na hory a hledame ještě hotel. Máte pro nás volný dvoulůzkový pokoj c sprchou a WC? Kolik to stoji, když zůstame 14 dní, od 1. 2 do 14. 2? Jake jídlo nabízete? Chtěli bychom snídat u vás, to by šlo? Chceme jezdit autem , máte parkoviště blízko hotelu? A existuje u vás také lyžařskou skolu? \nZdravím vás, Eva Černá" }, { "title": "PHA0610019B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou dva dospělí a dvě dětí. Dospěli asi jsou rodice, dětí třeba jsou bratr a sestra. Jsou na hrdiště. Děti hrajou na, a dospělí dávají pozor. Dospěli mají na sobě trička a bundy. Nevidím to přsně, ale myslím si, že holka má na sobě bílé šaty a chlapec ma na sobě světlou tričku a tmávou bundu. Cítí se dobře, myslím, že žena se směje. Nevím, o čem mluví, ale zdá se mi, že to není smutné téma. Je na jář nebo v letě; to vím, protože stromy má lísty a osobí nemají na sobě teplé šaty." }, { "title": "PHA0610025.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Cílem tohoto textu je diskutovat význám přísloví \"Víc hlav víc ví\". Pokusím si ukazovat, proč to přísloví není pro každou situaci vhodné.\nPříslovo \"Víc hlav víc ví\" znamená, že skupina několik osob je schopna řešit úkoly lepší než jeden člověk sám. Samozřejmě je to často pravda. Známá díla například z oboru architektury, jako kostely, ukazují, že někdy je spolupráce mnozích nutná, aby něco vynikajícího může byt realizováno. Také v vědeckém oboru jsou výsledky bývalých průžek základem, na kterém nová zkoumaní zacínají.\nZároveň bych ale chtěla zdůraznit, že to se nedá řict všeobecně. Já si myslím, že v mnoha situacích, například ve firmě, skupinová práce vede k problémům. Pravocat spolů s jinými lidmi je na jedné straně časově náročné, na druhé straně výsledky jsou často negativně ovlivěny problémy mezi spoluprácovniky. V těch případech může to byt, že jedna hlava ví víc, alespoň co se týka konečného výsledku.\nTaké si myslím, že to přísloví není ve stejné míře pravdivé pro všechny kultury. Domnívám se, že existují kulturní rozdíly vzhledem k tomu, jak efektifná je skupinová práce. Zkoumat právě tyto rozdíly by bylo zajímavém úkolem pro vědecké zkoumání." }, { "title": "PHA0610026.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všichni známe staré a moudré rčení \"šaty dělají člověka\". Jaký má význam v naší dnešní společnosti? Každopádně by se už o těchto třech slovech dálo filozofovat celou hodinu. To si dnes ušetříme, však nelze obejít oznámit, že platnost a význam rčení zásadně záleží na naší představě o tom, co je člověk. Člověk totiž není celý člověk včetně všech charakteristik. Je to spíš jenom táto součást jedince, která nás v určité situaci zajímá. Tedy každý může rozhodnout sám, jakou prioritu dává šatám. \nVýběr šat je součást komunikace. Ve společnosti jsou zafixována pravidla, která definují vliv stylu oblečení. Samozřejmě je nevhodné zúčastnit se firemního jednání v trenkách nebo nosit oblek na dovolené na pláži. Alo to jsou extrémní případy, které jsou většině lidí celkem jasné. Bohužel v byznysu platí často daleko přísnější nepsaná pravidla. Tam, kde všichni zaměstnanci jsou donuceni nosit oblek aktuální sezony a každý den kravatu jiné barvy, \"šaty dělají člověka\" už nedává žádný smysl. \nTakové fenomény mají svoji příčinu v skoro kriminálních strategiích výrobců módy, kterým jde výhradně o růst exorbitantního získu. Takové firmy každých pár měsíců definují nové trendy drahé mody. To je absurdní tvař šat, které dělají člověka. \nAno - šaty dělají člověka, ale především peníze." }, { "title": "PHA0709008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dneska být vzdělání je velmi duležité pro život člověka. Žiju v Americe a tam bez vysoké školy si těžko seženu pořádnou práci. Mam par kamarádu které se na to vykašlaly a od nǐch ted jen sliším jak nadavaji na sebe a na rodiče že je tam nedonutily. Ve škole se učíme základ, bez kterého je velmi težké pokračuvat dál v životě. Mužu postavit dům bez základu ale dlouho nevidṙží stát. Přijde bouřka nebo nejaká vážná událost a bude to s cela jasné že tam neco chybí. Přesne tak je to s tou školou. Hlavně ted, Když se řítíme do budoucnosti, musime dbát na tom abyse každy učil co nejvíc. čím dal tím víc přecházime hranice různých zemý a musime umět jiné jazyky, znát nové pravidla, a chápat postoje lídí s kterymi musíme souhlasit. Bez tech informacích se už dnes neobéjdeme a potřebujeme je víc a víc. Ve škole se tohle vše naučíme abychom se mohly od života učit dál." }, { "title": "PHA0710009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "To je zajimava témata, protože každý člověk ma na to svůj názor. Muj názor je takový že jak se řika v Rusku n-ambiguous- šaty dělaji člověka a dobři skutky.\nHodně lidi dobře se oblikaji a dělaji špatne věci, nikdy hodně porušuji jak zakon, tak i dustojnost člověka.\nNerikam že člověk má byt špatně oblečený nebo neudržovát sebe v čistotě a pořadku. Šaty to je jenom věc, je dulezite jake člověk manám hodně lidi, jaki nemaji toho moc a pomohou vždycky, a jsou takové jak-unreadable- pěkně oblečeni, maji spoustu peněz a nedali by žebrakovi ani korunu. Nikdy dobrý člověk ani nema na ten hezký oblek, ale to pro mě nic neznamena. Ja osobně vic vazim člověka jaky má dobry srdce, než hežký oblek, penize, auta, barak. To je můj nazor. Na žavěr chci napsát, že byl bych rad, kdyby vic bylo dobrych lidi, a takove, co maji obrazně dobre oblečeni změnili se, a mysleli ne na oblek a majetek a jak pomoct jinym, změnit tento svět k lepšimu, to bych ocenil." }, { "title": "PHA0710010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Šaty dělají člověka.\" Tuta věta pochazí z německé knihy. V dnešním času je tuta věta velmí důležitá Aktualně se zabyvají školy a univerzity s tou tematou, jestli začinají s nesením českých školských uniforem. Jeden důvod je, že jsou víc problemy ve třídě mezi dítech, které jsou jíného původu. Proto musíme vyvažovat vyhody a nevyhody nesení školských uniforem.\nNesení školských uniforem je dobré za identifikace s školou nebo univerzitou. Naproti tomu je, že ta konkurence s jínymí školami stoupa. Taky je problem, že nebohaté rodiny nemají tu možnost si uniformy koupit, protože jsou přílíš drahé. Protože všichni nesou tu stejnou uniformu, klesou te problemy ve třídě a ta otazka původu není v pokojí.\nTa otazka dá se jenom řešit, když dostanou rodiče statní příspěvek za koupení školských uniforem. Jenom potom je jedna realizace možná.\nNa konci myslím, že ta otazka není velmí jednoducha a taky nebude se řešit ve příštích pět let, ale když se podíváme do Anglii nebo Thaiska, vidíme, že je to možná řešit různé problemy, který mají jako temata šaty ve školě nebo na univerzitě." }, { "title": "PHA0710011.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty nosí každý člověk; buď je ditětem nebo dospělým. Ale jsou tak důležité pro něho?\nŽeny dávají větší pozor na šaty než muži. Můžou zůstávat ráno ve svém pokoji před skříni a přemýšlet spoustu času, co chtějí mít na sebe během dne. Muži jsou klidnější, je nutno pro ně, aby košile byla vyžehlena a ponožky čistými.\nAle co myslí zaměstnavatel, když uvidí, že jeho sekretářka má modré šáty, zelenou kabelku a hnědé boty s podpadkem, a jeho zaměstnanec má černý oblek? Nic. Pro něho je důležitým, jak úspěšně a intenzivně pracují oba dva, co dělají pro svou firmu, a dokonce přišli dneska včas, nebo pozdně.\nJiná situace je napřiklad v divadle. Když muž čeká na svou přitelkyni před dveřmi kolem dvaceti minut, myslí, že přijde krásná, a bude mít krásné oblečení. Co muže říct, jestli dlouho očekávana žena příjde v džinech a teniskach?\nAle myslím, že to je jenom otázka výchovy. Nejdůležitým je, co má clověk na duši, jaké vstahy má s lidmi (kamarádmi, kolegami atd), co dělá pro ně.\nVždycky dívejte na člověka není z hlediska v čem je." }, { "title": "PHA0710012.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví.\nVždy jsem si myslel, že člověk musí řešit všechy úlohy a úkoly, což život nám dává a sám. A může to. A to tak bylo vždycky a všude. Pokud mám problém, musím vyřešít sám. Žadnou pomoci jsem nečekal a nepotřeboval ji. Někdy se zdá, že to vůbec nejde, že se to nedá splnit. Ale věřil jsem tehdy, a také věřím i teď, že není všechno tak, jak na první pohled vypadá. Ráno se můžeme dívat na věc uplně jinak, jak se na ní dívame v noci. A proto každý problém má svoje řešení, musím ho jenom najít a použít ho.\nJednou ale ke mě přišel kamarád a poprosil abych mu pomóhl s ročníkovou práci. Dělali jsme to spolu celý den a zdálo se nám, že se ta práce neskončí nikdy. Ta práce nám davala otázky a ty byly těžké. To bych sám nikdy ne vyřešil, ne kvůli časy, času jsme měli dost. Ale udělali jsme to. Teď si myslím, že mě ta práce byla dana abych pochopil, že ve společnosti je síla, že víc hlav víc ví. Je to tak. A já osobně dodám, že víc hlav víc ví a mohou.\nVíc hlav víc ví - určitě s tímto souhlasím. Potvržením je moje zkušenost." }, { "title": "PHA0710013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Víc hlav víc ví\" je zaklínadlem team-buildingových cvičení už dlouhou dobu. Jeho rostoucí popularitá má však dobré opodstatnění, nahlédneme-li do podrobností vzniku některých nejdůležitějších lidských počinů za posledních přibližně padesát let.\nJakožto učebnicový - byť poněkud kýčovitý - příklad uvažme vesmírné programy. Během Studené války mezi Spojenými Státy a Sovětským Svazem se kromě závodu v jaderném zbrojení (dalšího příkladu vynikající týmové spolupráce kolosálních proporcí) soupeřilo také o prvenství vstupu na Měsíc. Tato záležitost, jež se dnes považuje za téměř rutinni, tvořila v té době úkol skoro nadlidský. Stovky a stovky raketových fyziků, matematiků, programátorů a jiných vědců pod vládním financováním stvořili dílo, které umožnilo několika málo vyvoleným ustanout na satelitní planetce vzdálené tisíce kilometrů od zemského povrchu. Za tímto dílem, které už i ve své konečné podobě budilo bezmezný respekt, však stály pravděbodobně miliony pracovních hodin, výpočtů, simulací, analýz a testování, než mohlo být prohlášeno za schopné vykonávat svůj jediný účel. Je bez pochyb, že cosi podobné by bez koordinace takového množství mentálního výkonu ve prospěch jediného cíle nemohlo vzniknout. Jedno je tedy jisté - jedna hlava zvládne mnoho. Ale víc hlav dokáže téměř vše." }, { "title": "PHA0710014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví - to je přísloví, které se mužeme setkat ve mnoha jazycích, a to znamená, že to je úplně pravda. Přísloví - to je koncentrace národní moudrosti, která se sbírají století a žije také dlouho. Každy národ má svůj názor, svůj jezykový obraz světa a dává do jazyku to, co příjíma za nejdůležítější. Například, některé kmeny v Africe mají do 20 odstinu žluté barvy, protože celý rok vidí před sebou poušť, která se mění jenom odstiny jedné barvy. Myslím, že evropán nikdy neuvídí tolik odstínu žluté kolik vídí beduin. Tak každý národ nevídí celý svět, jenom nějaké strány světa a dává to do jazyka.\nAle existují nějaké universalií. To znamená, že to je stejné pro většinu lide na světě. Myslím, že ty universální věci mají absolutní vyznam a pravdu v realitě. Jedna z takových věc je myšlenka o tom, že víc hlav víc ví. To znamená, že každy člověk má svůj názor, svoje zkušenosti v životě, ználosti, ale to muže být trosku jednostráné, jenom kousíček toho, co muže existovatve světě. To není velký problem, když říkame o každodením životě bez komplikováných situací. Ale někdy potřebujeme najít náročné řešení a nebudeme mít úplně celý obraz té komplikované situace, protože člověčeský mozek nemá schopností vidět úplně vše strány ve stejnemokamžiku. V teto situaci čím víc lide mužou říct svůj názor, tím lépe. Každy přínaší svůj kousiček znalostí světa a tim spůsobem muže se národit nějaké společné řešení, ktere bude nejlepším. Víc hlav víc ví." }, { "title": "PHA0710015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Lídi se mají rozhodnout káždý den, káždou mínutu. Jde nejen o takové obecné věci jako \"Jak se obléknout dneska?\", \"Co budeme jíst večer\" nebo \"Jakou barvu bude mít podloha v novém bytě?\". Jde taký o rozhodnutí, které jsou vážné a důležíté pro většinu lídí bydlící v nášem domě, ve městě, v zemi nebo dokonce na celým světě.\nKáždý člověk má svoje názory o to, jak se musí dělát. Jak co má výpadát zkratka, káždý má svoje nejlepší řešení pro všechno. Ale je velmí důležíté, aby káždý člověk uslyšel nejen svůj vnítřní hlas, ale poslouchál také jíné lídi - buď to vlástní rodína, nebo škola, nebo mínísterstvo.\nMůžna sí říct, že čím víc člověků se nějaká rozhodnutí týká, tím důležítějšé je dávat pozor na názory a nápady jiních.\nV současné době jedná z největších problemů společenstva je, že hodně lídí žijí jen pro sebě, a často se svémy problémy jsou sámi.\nAle spíš všíchni problémy mají řešení, pokud pamatujeme: víc hlav víc ví. A ještě - čím víc, tím lépe!" }, { "title": "PHA0710016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V Polsku se stale opakuje názor, že ne šaty dělají člověka. Je o pravda? Co nám mluví o člověku jeho oblečení? Podle mě to jak výpadáme, je moc důležite pro společensky život. \nZa prve, když někoho potkáme, nejdřiv uvídíme jeho oblečení, učes atd. Podle toho děláme svůj první názor o tom člověku. Muž v obleku a s počitačem? Možna byznesman. Kluk v volných kraťasech to asi skejťak. Černe vlasy a dlouhe černe šaty - ta holka prý posloucha nějakou těžkou rockovou hudbu. Možna i budeme potom velmi překvapení, když naš \"skejťak\" bude manažerem na dovoleně nebo pán v obleku IT specialistou bežoucím na svatbu kámaráda. Ale většinou první mýslenka je ta správná. \nDruha důležita věc je aby vědet jak měly bysme se obleknout podle situaci. Skoro všechní vědí, že do divadla nepůjdeme v žabkach a kratkých šatech, a naopak na plaž v elegantní sukni a košili. Bohužel nekaždy, nejčasteji mladi lídé, ví jak by měli vypadat na interview. I když je to pohovor o prace servírki, lépé příjdeme v elegantních šatach než v džinach. Zaměstnavatel tehdy uvídí, že bereme to vážně. \nPro společenský život je tedy naše oblečení moc důležite. Mluví kým jsme, kolik máme peněz, občas i co nas zajíma. A taky o tom jestli jsme inteligentní a umíme se chovat a oblec podle situaci, poněvaď chýtrý člověk níkdy v kraťasech na operu nepřijde. I když je hrozně vedro." }, { "title": "PHA0710017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Oblečeny jsou jedna z nejdůležitějších věcí pro člověka. Lídé nosí oblečeny podle ne jenom počasí, a také podle situace. Napřiklad v letě je to velmi přijemné nosit šortky, ale pro obchodníky nebo uřadniky nejsou takové oblečeny vhodné. Vkus také hraje velmi důležitou roli. Na ulících vidíme často nekterý lidi, kteři nosí barevné oblečeny, které jsou snad hezké, ale určitě nejsou elegantní. Cena oblečenů dá také informaci, jakou socialní pozici má ten člověk, je bohatý nebo chudý. Ale mezi vkusem a cenou nemusí být spojení. Podle mého názoru, nejdůležitejší je najít oblečen, které sluší svému vkusu a vzhledu. To znamená, vkusní oblečeny nemusí být drahé, a je to občas nesmysl utratit hodně peněz za oblečeny, protože někdy kupujeme drahé a nevhodné oblečeny. \nExistuje české přisloví: \"šaty dělají člověka\". Pro každého má snad různý význam. Pro mě šaty dělá člověka, protože šaty jsou první dojem který dostanou ostatní. Ačkoliv podle toho nemůžeme vědět jaký je tenhle člověk, ale máme alespoň přestavu. \nTa přestava může být dobrá nebo špatná podle nejenom vkusu toho člověka, a také podl našeho vkusu, protože každý má svůj osobní vkus a názor na obličeny. A to určit snad naši skupinu přátel, protože podle vkusu a výběru obličenů víme, kteři lidi mají stejný vkus jako mý . Proto si mýslím, že šaty dělají člověka, také mají vliv na chovaní člověka." }, { "title": "PHA0710018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V dnešní době koupit si krásné obličení není vůbec žádny problem. Obchody s obličenim jsou opravdu všude a každý člověk může si koupit různé divné a hezké šaty, kraťasy, kalhoty a cokoliv ješte. A proto těžko mít jediný názor na tému \"šaty dělají člověka\". Ale zkusím vysvětlit co na to myslim. \nDnes a táke v minulosti nejen šaty dělali člověka. Ano, to jak výpadá člověk s kterým jsme se séznamili je důležite, ale jen na začátku conversace. Ja si myslim ve svem živote nezačnu mluvit s bezdomovcem nebo nejakou ošklivou ženou. Potom se může stát že ten člověk, o kterem jsme kvůli ho špatnému obličení myslili o nem špatné nebo měli jsme nejaký předsudek, bude známý profesor, učitel, herec nebo hudebník. Prostě, on se nestará o tom jak on výpada, protože to podle ho názoru není důležíte a důležité to co máš v duše, co úmiš, co znáš. Souhlasím s tím Ja se obvyklé nedívam moc na oděv, je aby člověk nebyl špinavý nebo nesmrdel.\nDnes, když můžeme si koupit cokoliv, spousta lidi vypadají normálně a příjemně ale, bohužel, to take znamená, že jednodušé bude potkat take i hezkeho člověka, který kromě krasných šat nebude mít nic, a mluvení s takovým člověkem je trvání času nazmar." }, { "title": "PHA0710019.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V češtině existuje přísloví, které říká \"šaty dělají člověka\". To přísloví můžeme slyšet nejen v České republice ale i taky v Německu například - \"Šaty dělají člověka\" znamená, že když je člověk dobře oblečený, má to lehčí v životě_ Když lidé poznávají toho člověka, myslí sí, že je uspěšný člověk, protože může utratit moc peněz za šaty_ Naopak mají lidé odstup od toho, který nenosí modní elegantní a drahé šaty_ Na jednu stranu souhlasím s tim příslovím_ Je to pravda, že šaty v současné době vyjadřují, kterou polohu máte ve společnosti_ Nemůžeme si představit například právníka, který by pracoval u soudu a nosil tričko a rifle_ Navíc existuje mnoho profesí, ve kterých zaměstnanci musí nosit uniformy_ Kdo by věřil policistu, který by nenosil uniform? Ale na druhou stranu nesouhlasím s tím, že jenom šaty dělají člověka_ Je to síce pravda, že všichni soudíme někoho na první pohled_ Ale velmi často musíme změnit naš první dojem, když poznáváme lepší toho člověka_ Nakonec bych chtěla řict, že ve Francii to přísloví neexistuje_ Naopak říkáme, že šaty nedělají člověka, i když je Francie znamá jako kralovství mody." }, { "title": "PHA0710020.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "EMPTY", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Star-unreadable- přislovce říká že \"ne šaty dělají člověka\". Ja s tím souhlasím - nejdůležítějši je co někdo ví, zda li je dobrý člověk atd, ale bohužel často je tak že se lide oceňují podle toho, jak je někdo oblečen. Důležite je že naše tradicé kultura mluví jak člověk musí se oblect u rozmanitých okolnostech situacech! Na příklad když jsme student i jídeme na nějakou zkoušku, dobře je oblect něco černo a belo - chlapci nějake sako, svateční odev, a děvčata na příklád šaty. Tak i v případě nějakých rodinných nebo druhých slavnosti dobře je se oblect jínak než každého dne. To, zda li člověk ví jak třeba se oblect ve všech situacech znamena je li kulturní. Člověk se oděva i tým se rozlišuje od zviřát, to ale není všechno. Je taký velmí důležité aby věděl jak musí být oblečen v zalečítosti od toho kde je, s kím a proč a tak dál." }, { "title": "PHA0710021.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví.\nToto staré rčení zůstává aktualní i dnes, v době moderních počitačových technologii, a navíc se vztahuje nejenom na lídé, ale i na neživé bytosti, o níchž budeme hovořit níže.\nNení pochybnosti v tom, že více lidí ví víc než jeden člověk. Samozřejmě, za určitých předpokladů. Například, že mezi více hlavami či lidmi probíhá komunikace, která umožnuje sdílení znalostí. Pravě proto se bežně konají odborové porady, na níchž se probírají různé záležitosti jež jsou nad ramec znalosti \"jedné hlavy\". Jedna z ilustraci je nedavní havarie společnosti X v Mexickém zálivu. K řešení souvisejících problemů se museli sejít tak významné hlavy jako vykonný ředitel ropné společnosti, američti zakonodárci, dokonce i prezident spojených statů amerických.\nOsobně se domnívám, že rčení \"víc hlav víc ví\" se v současné době běžně vztahuje i na pokročilé mechanizmy jako například jsou počitače. Už odchází čas jednojadrových procesoru a čím dále, tím více se objevují dvou, tří a více jádrové počitače. Proč? Protože víc procesorových hlav nejen víc ví ale také umí.\nŽijeme tedy ve velice zajimavé době jelikož můžeme pozorovat, jak rčení jež byla původně vyslovena vůči lidem se postupně začíná mít význam i pro stroje." }, { "title": "PHA0809009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nKaždý člověk se snaží najít pro sebe lépší život. Hodně lídí se myslí že doma si ho nenajde. Každy z nich chce jet do hlávního města nebo do zhraničí. Ale když to uděla, jenom někteřy zvladnou tam zůstat. Samozřejmě život v bohatším mistě se zda jako přijemnější. Ale předem máme přemyslet proč to tak je. Nikdy a nic se neda zadarmo. Vždycky musime hodně pracovat aby něco dostat. Toto vědi každý, ale nemysli že v cizím to je komplikovaneje.\nJa jsem měla stejnou chybu. Když jsem poprve přijela do České Republiky, zdalo se mi že bydlení tády je skoro pohadka. A už po prvním měsici se objevila řada problemů. Začálo to všecko s nerozumění českého jazyka. Nemohla jsem nic odjednat ani v restauraci, ani v obchodě, vždycky mi davali neco jiné než jsem si mýslela. Neznaš dobře město, ztrátiš se někde, a nemužeš nikoho zeptat. bylo to težke nazačatku. Ale když už jsem začala trochu mluvit česky, stalo to lepší. Seznamila jsem se s několikamy kamarády, začala rozumět zpravy v novinach, filmy v kině. A přišla druha vlna illuze, že jsem doma. Pak se mi stalo velice stískat pro moje rodině. \nJen když jsem se vratila domů po půl roků bydlení v zahraničí citila jsem si uplně spokojena. \nToto všechno se stalo před několika let, a teď už je to -symbol- všechno prýč. \nKaždy kdo někdy zkusil život v zahranicí vi, že všude je dobře, ale doma je nejlépe. \nJen jestlí zvyk trval mnoho časů, domov se může změnit." }, { "title": "PHA0809010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Velmi ráda cestuju, poznavám cizí lidé, nové kultury a hezké místa. Jednou jsem jela do německa, na dovolenou. Bylo leto, tak jsem se tam moc těšila, protože jsem jela k jezeru. Když jsem tam přišla, bylo nádherné počasí, a můj pobyt byl hned vedle jezera. Byla jsem velmi šťastná a cítila jsem se jako v ráji! První němci z kími jsem mluvila byli milé a hned jsme se skamarádili. V tehle době jsem ještě netušila, jaké překvapení mě čeká. Začala jsem chodit s mími novími kamarádi na plaž, do kina, na proházky. Měla jsem se dobře! Všechno se mi líbilo. Jednou mě pozvali na veceři. Řikaly, že to bude speicalní německá večeře, a tak jsem souhlasila a hodně jsem se těšila. Skoušela jsem jíst co nejmíň přez den, abych mohla tuto specialní veceři vychutnat, a tak jsem měla opravdu velký hlad když jsem tam přišla. Na začátku jsme se hodně bavili, a potom přinesli jidlo ... Nemohla jsem uvěřit, jakou mají němci divnou kuchyň! Na stole byli toasty s Nutelou a se salámem, nebo se syrem a medem ... Měla jsem hlad, tak jsme snědla všechno co mi dali, ale nemohla jsem uvěřit v tom, že němci tohle mají rádi! Po tomhle večeru se mi začelo stískát po Francii a hlavně po domaci kuchyni. Zbitek dovolené jsem trávila vetšinou s jiními francouskími turisti, a i když se mi v neměcku moc líbilo, hodně jsem se těšila domu. Tak si mislím že je -symbol-Všude dobře, doma nejlépe-symbol-" }, { "title": "PHA0810001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nČásto je slyšet, že \"šaty dělají člověka.\" Je to určitě pravda, ale je to také jen část širší pravdy. To, jak oceňujeme jiného člověka, záleží ve velké míry na věcích, jež nemají nic společního s jeho charakterem nebo s tím, co umí. \nVyzkumy ukazují napřiklad, že lidé, kteři jsou vyšší, vypadají lépe nebo dají dojem, že mají víc peněz (npř. elegantním oblekem), jsou oceňovani jako inteligentnější, šikovnější a úspěšší než menší líde, kteři neodpovídají současnému ideálu krasice. Ti jedni mají víc úspěchu v práci a v soukromým životě než ti druzí. \nPodle mého názoru je o sice škoda, ale prostě fakt. Můžeme se snážit o snižení takové diskriminace, není to avšak do konce možné. Člověk není strojem, jenž může vypínat své pocity - a předsoudy. Zaměstnavatele vybercí zaměstnancy vždycky budou ovlivňovani tím, jak kandidati vypadají, na co má také vliv, zda přichazí v dobrým obleku nebo v džinsach a tričku.\nJe možné tudíž očekávat, že lidé nediskriminují jiných naschvál. Co není možné očekávat, je uplná obiektivita. Ta v realným životě není, a nemůže být." }, { "title": "PHA0810002.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Víc hlav víc ví\" tato věta znamena, že člověk jako jednotka nemůže znát všechno. Omnibus - člověk ktery ví všechno není. Naša civílizace je to kolektivná věda minulych, -unreadable- ktere se učime v škole, čteme v knize. My jsme byt, ktery zavisi na spolupraci lídí.\nPro mě je velmi duležite, že dnes žijeme v obdobi globalizace i není možne si alienovát. Nove stroje počitače, auta to nemohli bysme vymyslet, udělat sami. Víc, a víc dostajeme z zahraniči. Myslim, že je to nesmysl kdyby někdo chtěl všechno sám udělat. Skušenost, původ jsou to věcí, ktere nás ubohati. Měli bysme byt otevření na vše kultury, narodnosti. Spoluprace je to co nam pomůže v naši draze do baječne budoucností. Doufam, že toužení k idealu se někdy zjisti. Spolu můžeme vic. Spolu můžeme všechno dokonalit, pokračovát. Pokrok mělby nam pomoct, pokrok umožni boj s tim co nemáme radi.\nNa zavěr chtělbych říct, že souhlasím s témata a myslim že je velmi moudra, a měli bysme si o něj pamatovat. Každy člověk je cennost. Každy je jinny, ale kdy se da nas (lidi) dohromady to jsme jak jeden organismus a můžeme udělat moc dobreho" }, { "title": "PHA0810003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "O tom, že šaty dělají člověka, lidé věděli už v starožitnosti. Vyzkůmy archeologů řikají, že už od začatku se člověk snažil vypadat co nejlépe. Nalezené šperky a časti oděvů jsou důvodem na to, že vždy existovaly nějaké trendy, móda. V tomto textu budu se snážit potvrdit úvedeno řečení. \nTo, jak je člověk oblečen, dokaže o něm říct spoustu věci. Třeba jeho ekonomický stav. Bohatý člověk bude mít znáčkové oblečení. Občas šaty nám řeknou také něco o záměstnání. Některé profese mají docela své zvláštní oblečení, napřiklad kněz, policiant. Psychologové tvrdí, že díky oblečení jiného člověka jsme schopní řict něco o jeho charakteru už při prvním setkání. Zdá se mi to docela pravdivé tvrdení (třeba hadejme - jakou mentalitu může mít dospělá žena, která pořád nosí detská oblečení?). Ale pozor! Lidé vědi o tom, že šaty dělají člověka a využivají to pravidlo nejen pro hodnocení jiních, ale také pro manipulaci. Víme, jde se oblect aby udělat na druhém dojem, který si přejeme. Oblečení dokažou ukrýt špatné vlastnosti a vydát na vrh jenom te dobré. \nNa štestí je to jenom krátkodobé. Šaty dělají člověka, je to pravda, ale jenom do nějakého stupně. Každá manipulace bude mít svůj konec a pak uvídíme jaky člověk je opravdu. Na konec taková korektura: když hodnotíme člověka, podívejme se na jeho šaty, ale nespolehejme jenom na dojmu, jaký na nás dělají." }, { "title": "PHA0810004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V dnešni době hodně se mluvi o přatelstvi. Ale na můj pohled přatelstvi v dnešni době trošku se změnilo. Dřive kdyz lide byli vetšinou na stejně životni urovni tak nikdo ne hledal v přatelstvi nijaku vyhodu. Muj nazor je takovy že v dnešni době většina lidi hleda přatela na \"urovně\", a když znamy nebo přitel se ocitne v těžke situace, tak neni takova snaha pomoc jako dřiv. To je můj nazor. Dřive lidi měli vic citu, žalosti, teď mi se zda žije každý vic zavřeny. Ne hazim všech do jednoho pytle, jsov lidi, kteři ochotni pomoct kdy koliv i komu koliv. A najvic samozreme přatele poznaš v nouze. Muže člověk řikat že je tvůj nejvetši přitel, ale když ho potřebuješ tak on nikde i naopak, nevíš o člověku nic, a v připadě nouzi on mezi prvnima. Hodně lidi z přatelstvi hleda vyhodu a to neni přatelstvi, to chamtivost. Když je člověky špatně, když potřebyje pomoc, tak teprve kolem něho sejdut přatele. Proto světove přislovi hlasi: \"V nouzi poznaš přitele.\" To je svatá pravda." }, { "title": "PHA0810006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Souhlasím s myšlenkou, že \"šaty dělají člověka\". Nejde mi jenom o tom, že na rozděl od zvířát oblékame se. Oblečení - všechne šaty, kalhoty, boty, druhý spodního pradla - to část naše kultury, ktéra se pořád mění. Už od středověku a taky dal víme, že to ják kdo vypáda mlůvi hodně o jeho místě ve společností, pohlaví, bohactví nebo hudobě. Šaty byly, jsou a budou znakém naší přínaležností. Taký jestli chceme se měnít, najit partnera nebo dostát prací víme, že dobrý oblek muže udělat zazrak. Jestli vybereme něco červeného nebo fialového vsechní lidi budou se na nás koukát. Na rozdíl od spokojenych hnědích barev a neutrálného černého. \nMožna taky řict, že šaty dělají nejenom člověka, ale taky celé narodností. Je v tom hodně stereotypů, ale kdy vídim nějakou žeňskou oblečenou do kužene bůnde, ktera ma dlouhé, barevné nehty tak většinou přemyslím, že to muže být Ruska. Jinak se oblekaji Češí, jinak Polací. Všechní znají takove věty jak \"francouzský styl\" nebo \"italský smysl oblekaní\". Je v tom trochu pravdy. Stačí se podivat na ulice evropskích měst. Na jednou každy se může stát badatelém, ktéry zajima se o té nejzajimávětší zvířata - lidí..." }, { "title": "PHA0810008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nObecné se řiká, že šaty dělají člověka. Toto přísloví neplati jen pro naše oblečení, ale maširší význam: ostatní lide vnimají nas ne podle toho, kím opravdu jsme, ale podle toho co o nas věději a taky podle toho, jak se tvářime. Je to srozumitelné, protože nikdo nesmi vědět, co si opravdu myslíme a jaky máme opravdu charakter. Často to ani sami nevíme. Podle toho je přísloví, že šaty dělají člověka, na prvni pohled pravdivé.\nNa druhé strane s tímto příslovím nemuže souhlasit žadna švadlena nebo modní navrhařka. Pro ní je samozřejmým, že to člověk děla šaty, a ne naopak. I když nám tento názor připada zvláštně, je v ním kus pravdy. To, jak se prezentujeme, jak se tvářime, a konečné tak co nosíme, zaleži do jisté míry jen na nás. Mame možnost aktivně ovlivňovat to, co o nas myslejí ostatní lide. tímto vidime, že přísloví, že šaty dělají člověka, je jen častečně pravdive. Můžeme je vidět na dva spůsoby, jak skoro každe přísloví." }, { "title": "PHA0810009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Již od nejstarších dob se lidé různe odívali. Původný význam lidského oblečení byla ochrana člověka před nepřízní počasí, deštěm a zimou.\nV průběhu staletí se ale oblečení různe diferencovalo, prěslo různými promněnami. Na -unreadable-átku byli třeba všichni lidé odetý stejně, pak se n-unreadable- od sebe jednotlivé společenské vrstvy diferencovali. Ty nejbohatší měli třeba nejlepší oblečení a ty co neměli peníze třeba jen nejaký hadry. I dnes je tomu tak. Na různych světadílech, v různych částech naší planety se lidé oblékají různe. To je daní jich kulturou, zvykmi, nadmorskou výškou, podnebím.\nLidí od nejstarších dob snaží svým oblečením neco ukázat, dokázat, třeba to že na to mají. Jsou ovlivneny svou kulturou, zvyky. Jinak se oblékají různé věkové skupiny, různí lidé. Mládež oblečenim demonštruje svůj názor, nebo se chce zařadit do určité skupiny, třeba rozzlobit rodiče, učitele. Lidé se taky chtějí zařadit do uršité sociální skupiny, demonštrovat svůj názor a taky obsah své penězěnky. Chtějí se odlišovat od těch druhych, zvyditelnit se třeba ve velkých městech, kde je mnoho lidí, aby si jich někdo všim a vybočit z davu.\nje to pravda odveká, že šaty delají člověka." }, { "title": "PHA0810010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty delají člověka\nDost často se říká že šaty dělají člověka Není pochyb že způsob oblečení a moda hrají velkou roli v lídské společnosti. A i v afrických kměnech, a i v více pokročílých státech pomáhají šaty lídem ukázat před ostatnímí svoje individualitu, a občas povědět něco navíc o své osobnosti. Pro jední je to také způsob jak se schovat od ostatních. Dase řict, že šaty jsou instrumentem, který pomáha lidem se přizpúsobit k životu mezi ostatnímí lidmi. \nMůj vlastní názor je takový, že šaty dělají člověka jen do určité míry. Na jednou stranu je to způsob samovyjadření. Ale když za šatama neukrývá se níc, tak se to dost rýchle dá najevo. Až se to objeví, okamžitě člověk přestane působit na ostatní stejně jak před tím. A naopak - dobré srdce, chitrý rozum, šikovné ruce hned přilakají líde. Všichní budou se soustředěni na dobrých lidských vlastnostech člověka. A od té doby vůbec nikomu nebude vadět jeho způsob oblečení. Na závěr chci řict, že ne šaty dělají člověka, a člověk dělá šaty. Líde vždy by měli hledat tu rovnováhu mezi svým vnitřním rozvojem a náplní a tím, jak vypadají ze vnějška." }, { "title": "PHA0810011.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ja si myslem že každé přísloví kdysi bylo řečeno člověkem podle vlástní zkušeností. Možna nekdo se snažil márně pochopit nebo dozvědet něco, jak prišel druhý a hned \"hádanka\" byla rozlouštěna. Víc hlav víc ví, a nejen ví a taky myslí, vidí, slyší.\nPro to malokdy vyzkumné timy se skladají z jednoho člověka. Ja bych řekl že když něco údelano jedním člověkem to vzdy budou existovat jiné kdo bude pochybovat ve spravností rešeni. Ale na jinu stranu často da se slyšet o kritice timové prací taky.\nJsem komandní hráč, mne nebaví dělat úkoly samostatně. Za prvé kvuli tomu že mi se nelíbí monotonní a jednoduchá prace, zadruhé timová prace probíha rychlejí a zajimavější, a výkon mnohem lepší. Každy hráč muže příspět k vysledků.\nTaky o spravností toho to přísloví da se posoudit tim že vždy do jakékoliv expedice nebo vyzkumné prací posílají vzdy vic než jednoho člověka. Posadka kosmické lodi se skláda z odbornikí v ruzných oborech a tim se usnadnuje pobyt lidí ve vesmiru. To je jen jediný přiklad ze mnoha, ktery muže svědčit o bezpochybnosti slov řečených kdysi nekym." }, { "title": "PHA0810012.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Řika se, že šaty dělají člověka. Ja s tym nesouhlasim \nJe pravda, že někteří lide oceňují ostatni vedle toho, jak jsou oblečeni. Mysli, že kdy někdo nosi oblek, je šikovný. Naopak, kdo předpoklada sportovní styl, neni seriozni muž. Takový člověk nedostane dobré praci, v bance ne budou ho brát važne a nedostane žadné půjčky nebo kreditní karty. \nJá avšak myslim, že ve svych šatech měl bych se cítit dobře. Je to pro mě důležitější než to, abych se někomu v těch šatech libil. \nO prazdninach obvykle nosim trička, kratké kalhoty a sandaly. Občas můj kamarád mi řika, že kdy jdeme na nějakou navštěvu, měl bych nosit dlouhé kalhoty, a nejlepe i oblek. Ale já se v obleku citim špatně. Dokonce myslim, že mi to nesluši. Oblek nosim jen v praci a v soukromým životě nosim meně formalní oblečení. Jedinou vyimkou jsou divadelní představení nebo koncerty važné hudby. Tedy ani já nesmim se oblekat do trička a džinů. \nMyslim, že v životě je třeba si památovat o tom, že občas musime si oblekat formalně Víc důležite je avšak, abysme se ve svých šatech citili dobře." }, { "title": "PHA0810015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Po mnoha letech práce konzultanta jsem nastoupila do agentury, která zodpovídala za realizaci projektů financovaných Evropskou unií. Stala jsem se projektovým manažerem - to jsem vždycky chtěla dělat. Byli jsme kolektiv 50 lidí. Asi 10 z nás manažovalo projekty po technické stránce, 15 po stránce finanční, 15 po stránce smluvní a 10 lidí zabezpečovalo chod kanceláře.\nPozději jsem zjistila, že tyhle čtyři oddělení pracovali úplně samostatně, žádná komunikace mezi nimi. Navíc ani pracovníci jednoho oddělení nediskutovali své problémy mezi sebou. Výsledkem byla různá řešení těch samých problémů, chaos mezi našimi smluvními partneři a hádky mezi odděleními. Nevěděla jsem se s touto situací smířit hlavně proto, že jsem se těšila na spolupráci ve velkém kolektivu.\nPostupně jsem své problémy v mých projektech začala diskutovat s jinými manažeri a další se k nám postupně připájeli. Po krátkém čase jsme začali pravidelně organizovat porady - vždycky v úterý ráno. Zjistili jsme, že jsme schopni zadané úkoly řešit mnohem rychleji a jednodušeji. Zejména když se našich sezení účastnili i členové finančního a smluvního oddělení.\nNavíc, když někdo odjel na služební cestu, nebo na dovolenou, nebyl problém pokračovat v práci na jeho projektech.\nZnovu se nám potvrdilo to staré víc hlav víc ví. Pracujeme teď efektivněji a hlavně s radostí a bez zbytečních stresů. Nikdo není sám na řešené složitých úkolů." }, { "title": "PHA0811010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Rčení \"Bez práce nejsou koláče\" víme už s mínulých století. To je pravda, protoze práce je už část života všech lidí.\nTo je bylo vzdy. Ješte v davnestí pracovali v pole a v lesu dnes pracují lide v tovarne, kacelaří, na poliklinice a tomu podobně, ale vzdy davá, nam práce peníze. Bez peníz nemužeme mít ani být, ani auto, ani nabítek, ba ani kamarády. Protože na práce mužeme najít dobrých a zajmevých lidí. Promo mýslím, ze od práce zavísí nás osud.\nKazdy človek chce cestovat, dobré odpočívat - chodit do kina nebo do divada, dostát dobré vzdelání, kupovat nové oblecení a jine protoze musí mnoho pracovat Kazdy človek Obýcejne práce trvá 8 hodin, ale některy pracují více, protože má rády své prace nebo chce dostat mnoho peněz.\nMalé děti vědi, ze po skoly budou pracovat, nebo studovat na univerite, aby mohli dale dostat dobré práce.\nBéz práce není zaujmý žívot. Nemaš zajim o nic, často nemám kamarády, necestuješ a nemužes dostat všechno co cheš. Všecni lidi musi pracovat a máji rády své práce, protože bez práce nejsou koláče." }, { "title": "PHA0811012.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Již v minulosti každý člověk od malička věděl, že se nedostane jídlo, jestli nebude pracovat. Tento fakt, že jednou z nejdůležitějších věcí v životě člověka je práce, většina lidí dosud respektuje.\nMyslím, že práce ovlivňuje naši samostatnost v životě, což znamená, že pracovitý člověk zvladne všechno sám. Zatímco si líný člověk bude stále stěžovat na svůj špatný život a hledat toho, kdo za to může.\nPovažuji za přirozené, že pracovití lidé většinou postupují ve své karieře rychleji než ostatní, i když vědí, že není to snadno.\nKdyž člověk má zájem o zaměstnání, nikdy nebude žádat o peníze na ulici. Podle mého názoru to jsou nejlínější a nejnezodpovědnější lidé.\nKromě toho, v současné době číslo lidí, kteří nechtějí pracovat neustále stoupá. Tato tendence se objevila nedávno a lidé si jsou jistí, že tyto \"koláče\" jim dá vlada. Zdá se mi, že je to nejnakážlivější nemoc 21. století.\nDoufám, že lidstvo brzy najde vhodný lék a vylečí tuto nemoc, která není bezpečná a kvůli které se lidé podstupují riziko vrátit do minulosti, do středověku." }, { "title": "PHA0811013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče\n\nToto prohlášení je slyšet poměrně často a proto bych rád rozvinul několik myšlenek na tuto velice pravdivou a výstižnou větu.\nVěřím, že nic na tomto světe nevzniklo jenom tak samo od sebe. Někdo musel něco udělat, vytvořit. I za touto zemí, za přírodou, lidmi, zvířatami vidím jednoho velkého inteligentního dizajnéře. Také lidská zkušenost ukazuje, že pokud se nic neděje, nikdo nic neudelá, tak tady níc není. Není nic na co by se člověk mohl podívat, v čem by se mohl kochat, čemu by se mohl těšit, že to udělala lidská ruka. Neměl by kde bydlet důstojne ke své řase - jako člověk. Ještě horší je, že by neměl ani co jíst. A kdyby i měl, jeho jídelníček by nebyl moc pestrý. Pokrmy by neměl upraveny, což si myslím, že by byl závažný problém obzvláště co se týče pokrmů z masa. Nemluvě o zákuscích a různých dobrotách, které si civilizovaný člověk hodně zalíbil. Zkrátka, jedna z důležitých věcí lidského života, kterou je nepochybně kvalita zaopatření, by nebyla naplněna\nJe to něco podobného jako u principu setby a žně. Když hospodář nezaseje semeno, nemůže očekávat ani sklyzeň. Tetno princip funguje již od nepaměti.\nProto s tímto prohlášením naprosto souhlasím a snažím se ho taky uvést do každodenního života." }, { "title": "PHA0811014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vite, proč člověk stal člověkom a dosahl všeho, co ma dnes? Protože on se domyslet do teho, že aby v budoucností něco měl, musi teď něco pro to udělat. Jestli nechceš mit hlad , musiš najit něco do jidla. Nechceš, aby byla ti zima? Musiš zabit nějakeho zviřa a udělat z něho oblek.\nTak, krok za krokem, člověk rozuměl, že, jestli chce mit pěkny život, musi hodně pracovat. Pro sou čast neho člověk už neni duležitost všechno dělat svěma rukama a fizycká pra ce neni největší úloha života. Ale to ne znači, že nemusi dělat nějakou prace. Vědci nemají hodně fizickou praci, ale musí mnohem víc pracovat svou hlavou.\nJeden chlapec na jmeno Auraam se narodil v rodině, ktera teměř nemohla dostat si zlamek chleba. Ten chlapec skončil jen několik třid ve škole, ale, kvůli jeho praci, zname ho jako Auraama Linkolna, jednoho z největšich lidí v historii. Proto, jestli chceme mit pěkny a šťastny život, musime hodně pracovat" }, { "title": "PHA0811016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče. To znamená že nikdo nic nedostané za darmo. Ne jenom peníze, jídlo nebo věci co chcéme a potřebujéme ale práce taky potrebuje \"práce\". To znamená že všichny musíme se snažit y pro věci co nemáme ráda abychom jsme dokonci dostalí co chcéme.\nNa přiklad mali ďiťemusí se snažit řict že něco chce aby se to dostalo. Student musí se účit abych dostal na univezitu kterou chcė. Sportovce musej trenovat abychom vyhráli a dostáli penize. Tak, obicejnej člověk musí prácovat abych si mohl žit jak chce.\nVe fráze \"bez práce nejsou koláče\", práce je to studováni, to trenováni a to všechno co člověk děla aby mohl žit nebo aby si dostal to co potřebuje/chcé. Ten \"koláce muže byt peníze, jídlo, práce a známená ten \"darek\" co jsme dostali na to pracováni.\nTa fráze existuze skoro ve všech jazyku. To asi znamená že je pravďivá. Tak všichny musime se snážit (prácovat) pro lépši život!" }, { "title": "PHA0811017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Tohle téma jsem si vybrala protože si myslím, že je opravdu zajímavé a pravdivé. Toto přísloví existuje i v mém rodném jazyce: \"Viac hláv, viac rozumu\"\nUždítě přichází na tento svět ako veliký sobec. Pořát upoutáva na sebe pozornost pláčem, protože neumí samo naplnit své potřeby. Pak se ve dou letech dostáva do období vzdoru, kdy chce všechno dělat samo. Někdy se nad tím zamýšlím, že mnohokrát sme i my dospělí jako takové malé děti. Chceme všechno dokázat samy, my všechno víme, všechno zvládneme. A co tí druzí? Ti ať nám do toho neříkají. Vždyť my víme nejlépe jak se to má dělat, nebo jak se rozhodnout.\nJenomže n-ambiguous- vždy je to pro dobro věci. Já osobne jsem typ člověka, který o věcech hodně přemýslí a hledá tu nejlepší cestu. Nejdřív přemýšlím sama v sobě a pak se radím s některýma lidma. Když jde o osobní věc, tak věčšinou žádam o radu přítele, kamarádku nebo rodiče. Když však jde o odbornou věc, rádá vyhledám experta a poradím se. Pak získam věčší rozhled a možnost rozhodnout se co nejvíc správně\nCo dodat závěrém? Snad jen to, že při vážnych rozhodnutích pamatujme na toto přísloví, protože má svoji sílu." }, { "title": "PHA0811018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "C1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Je pravdou, že aby člověk v životě něco dokázal, musí se celý život vzdělávat a pracovat na svém rozvoji. Ale v životě přijdou chvíle, kdy ani nejlepší vzdělání, ani nejlepší zkušenosti nic neznamenají. Čas, kdy je zapotřebí využít rad a znalostí ostatních.\nPracuji už dlouhá léta v mezinárodních timech a denně jsem v situacích, kdy musím žádat o pomoc a vysvětlení ostatní kolegy. Hlavně u komplexních projektů je zřejmé, že aby byly úspěšné a rychle proveditelné, musíme pracovat na zadání společně. Někdo rozumí víc technické stránce věci, někdo umí při pravit vše potřebné po administrativní stránce, další umí práci nás všech výborně zorganizovat.\nNaučila jsem se proto vážit si práce ostatních, hledat své slabé stránky v porovnání s jejich a nacházet nové cesty řešení problémů. Každý den v kolektivu přináší nové poznání. Je zajímavé sledovat, jak různě řeší různí lidé různé problémy. Naučit se vytěžiť co nejvíce z této školy života považuji za výbornou a přirozenou formu dalšího osobního vzdělávání.\nKdyž Bůh v Babylonu rozhodl, že lidé musí mluvit různými jazyky, byl si vědom síly, jakou společenství představuje. Je důležité, aby jsme si denně připomínali, že společně jsme mnohem silnější a dovednější.\nJen moudrý a uvědomělý člověk dokáže plně pochopit, dobře využít a ocenit jednoduchost a přitom geniálnost poselství - Víc hlav víc ví." }, { "title": "PHA0811019.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Slyšeli jsme mnohokrát tohle přísloví. Co to znamená? Když nebudeme pracovat, nic dělat, nedostaneme koláče? A co tedy dostaneme? Nic?\nPřísloví říká, že kdo nepracuje, nebude mít plat, peníze...a nemůže si teda koupit ani koláčky...Ale je to pravda? V naší době žije mnoho lidí, kteří nemají práci. Jsou to např. nezaměstnaní, důchodci, děti němocní, ženy (nebo i muži) na mateřské dovolence. Nedostanou koláče? Obrazně řečeno, ano. A tu jsme u podstaty věci. Tito lidi mají peněz málo. Mít nebo-li moct si koupit koláče znamená, že jich máme dost na to, abychom si mohli dopřát nejen základní potraviny, ale i něco lepšího. Koláče představují blahobyt. Málokdo ze zmiňované skupiny důchodců či nezaměstnaných může říct, že si žije nad poměry, že si může dovolit koupit \"koláče\".\nBohužel jsme svědky, že v době krize, je spousta lidí, kteří krizi způsobili - např. bankéřů a má koláčů až příliš. Udělali hodně chyb, spekulovali a doplatili jsme na to všichni. Nikdo z nich však nenese žádnou odpovědnost. To je smutné. Stát musí pečovat o chudé lidi, protože, jak se jeví, v našem světe zcela úplně neplatí ono známe: bez práce nejsou koláče..." }, { "title": "PHA0811020.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Bez práce nejsou koláče\nV součásně, každý z nás musí pracovat. A proto, vyberu tuto tématu přísloví \"Bez práce nejsou koláče.\n\"Bez práce nejsou koláče\" má dva význam. První, samozřejmě, dříve musíme vařit pak mužeme jíst. Ale na druhou stránky, mužeme tady rozumět, nemužeme mít nebo vybrat něco zdarma bez práce. Každý den, musíme přijít do práce, pracujeme nebo učíme a na konci měsíce budeme mít penize nebo platu. A nebo jiné věci, nyní, mužeme mít televizi nebo nové auto. ale nic nemusíme dělat? Domnívám se ne. To je pro člověka? Ale, také pro tvor, hmyz nebo dobytek. Musejí pracovat pro jídlo nebo trávy kazdý den (V: myslím že) kdy nepracujeme tak co bude dál? Myslím, že budeme se stát krádeže nebo budeme umřít. Lidé bude neexistovat. Dokonce, přísloví \"Bez práce nejsou koláče\" Je správně. To je správně pro človeka?, pro hmyz? pro tvor? Myslím že pro všechny. Z přísloví, myslím že budu pracovat pilnější od teď." }, { "title": "PHA1109001.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena, která sedí v knihovnu vedle okna. Je ji 36, je z Coventry v Anglii ale teďka bydlí v Olomouci. V Anglii vystudoval dějpis, a nyní pracuje na Palacké univerzitě jako lektorka. Není vdaná ale má jednoho syna se jmenuje David. Ta žena je sympatecká, má krásně dlouhé tmavě vlasy, ale nelíbí se mi její modrý svetr. Dívá se pres okno, protože čeká ná svého syna. Myslí o kde je, už je deset minut pozdě. Má rada kniže o letadla, líbí se jicestovat. Na večer musí jit na procházku se svůy psem, který se jmenuje Rex, ale pro ní to neni tězký, má ráda procházky pres les." }, { "title": "PHA1109002.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe\nV dnešní době hodně lidi cestují do zahraničí. Asi proto, že se otevřely nové možnosti pro návštěvu jiných států. Pokud člověk má dost času a hlavně peněz, může si dovolit jet se podívat na nová místa tak daleko jak chce. \nSama ze sebe mohu říci, že také ráda cestuji. Je dost zajimavě ochutnat cizí kuchyň, seznamit se s cizí kulturou, tradici, jazykem. Návštěva nové země přináší něco nového a poutavého. Každa země je jiná a každý národ je jiný. Možná proto hodně lidi, které se rádi objevují neco nového a neznámého, využívají možnost cestovat a to všechno poznávát. Já také. \nAle ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že opravdu všude je dobře, avšak doma je lépe. Doma cítím nejlépe, protože všechno je pro mě blízko, na všechno jsem zvykla, ke všemu mám lásku. Doma si všimám změny jinak. Doma vím, jak řešit problémy, když přicházejí. Ale hlavním důvodem je to, že doma mám svou rodinu, která je mou podporou a která má mě ráda a vždy na mě mysli. \nMyslím si, že v České republice jsem našla svůj druhý domov. Můj manžel má českou národnost a jeho rodina také. Ale vycházím se svými novými příbuznými velice dobře a mám z toho velkou radost. Opravdu mohu říci, že můj dům - můj hrad, proto doma je mě lépe, než v jiném místě." }, { "title": "PHA1109003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlepe.\n\nTen maly dům na konci věsnici vždycky mám ve hlavě. Je to malý a starý dům, ale v jemu jsem se národilá a prožílá nejlepé dne se svou matkou a sestrou. Rada jsem cestovalá všude. Mám moc radá jiný zemní a kultury. Ale znála jsem že každy krát musím () na spatek v ten maly dům. Vždycky mi se stískálo pro jemu, hibil mí můj pokoj, ) můj postel, jídlo které máminka uvaři s velkou laskou. Možná je všude hezče. Dneská jsou vélka městá, kulturní centri ale níc není jako ten dům. Bylo to dobry až do mynuleho roka. Musílá jsem studovát a ukazala mé se šance v ČR. Bylo to velmy () těžce (-unreadable-) pro mě. Teď jsem uviděla že už nemůžu na spatek. Jedem do Prahe. Jestli () kdy naidu čás mužu přijit doma jenom na sedům dní. Byla jsem šťastna protože budu studovat v jednem velkem městě, ale není níkde jako doma. Když přišel čás že musim odejít byla jsem smutna. Už nebudu se sobou mít svoju rodinu, maminku. Bála jsem se v nevyděla jsem jaký jsou líde v Praze, jestli se zvíknu jak to vypadne pořad jsem přemyšlelá. Přišla jsem ... Není to špatně, docela mí se libí myslim abych se mohla zviknout na Pražáné a Prahu. Každou noc před spaní přemyšlám o lidech ktery jsou tam, o sve mamince. Co by bylo když by byla tám? Těšim se -unreadable- když za dva měsica projedu doma. Těšim () se na všichne a budu se snažit abych neplakala." }, { "title": "PHA1109004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života? \nZa svůj život člověk prožíva spousta různých situací. Setkáva se s různými a odlišně vzdělaními lidmi. Podle mého názoru si určitě všímne rozdily v jejích inteligenci. Nevzdělaní lidí mají uzký pohled na svět. Mají potiže najít si dobrou a slušně placenou pozici. Naopak lidí, kteří věnovali čas a usíli vzdělání, prospěrují velmi snadno. \nČas od času potkávám spolůžáky ze základný školy. Rozesmívají nás společné vzpomínky na dětstvi. Rád se s nimi vídam, protože mají dobrý srdce. Po půlhodinovém rozhovoru ale zjišťují, že si nemáme o čem dál povídat. Díky tomu, že této lidé zanedbali kdysi školu, zůstali na velmi nízké úrovni. Proto uznávam a jsem zastancem myšlenky: škola - základ života. Pomocí školy a sebevzdělaní člověk neustalé cvičí a obohacuje svůj mozek. Právě proto jsem se rozhodl zůčastnít se dnešní zkoušky. Myslím si, že úroveň mé češtiny je dostačující na bežný způsob života. Domluvím se slušne a na získání prácovní pozice si myslím stáčí. Chtěl jsem, ale sám sobě dokázat, že tu zkoušku zvládnu. Dál jsem si tu práci přípravit se na ní a takovým způsobem donutil svoje mozkové buňky k činnosti." }, { "title": "PHA1109005.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všichní mamy rádí Icestovani a zahraniční výlety. Přitom všichní rádí se vždycky vratíme domů, do našeho soukromi a klidu\nJsem osobně člověk, který nejenom rád cestuje ale taky traví v zahranící delší dobu. Teď bydlim v Praze, v Česke republice, i jsem tady spokojná. Mám tady heskou praci, školu a hodně známych. Prestože jsem tady, a líbí se mi, ráda se vždycky vracím domů, do Polska. Opravdu všude je dobře ale doma nejlépe a domu se ničim nenahrádi.\nNapřiklad na dovolene v luksusním hotelu, u tepleho moře stejně začína se nam sstiskat a chceme se vracít domů. Opravdu je to heska věc zapomenout na praci a na problemy ale někdy k tim problemům se vracit musime. \nLetos byla jsem na dovolene v Řecku. Počasi býlo vynikající, hotel luksusní, jídlo vyborné. Poznala jsem tam hodně zajimavých lidi a chodili jsme spolu na vylety, plavali sme a taňcili sme večer spolu na plaži. Sice byl to jedinečný zažitek a zapomněla jsem na praci a školu, ale taky ráda nastoupila jsem do letadla a letěla jsem domů. \nVšichní mamy rádí zajet si někam na dovolenou. Někdo ma oblibené opalovat se na pisku a plavat v moři a někdo s radosti zajede na hory a spi ve stanu. Ale jaka by to dovolena nebyla všichní vime, že všude dobře ale doma nejlépe." }, { "title": "PHA1109006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Všude dobře, doma nejlépe \nJá ráda cestuji, jako moje celá rodina. Každý rok jezdíme do ciziny, a když ríkam' \"my\", myslím moje maminka, můj tatínek, moje sestra a já. Všechné prázdniny mají hezké strany, ale také nehezké strany. Díky těch nehezkách stran, také ríkám že doma všechno je nejlépe. \nKaždý rok jezdíme do ciziny, jak jsem jiz rekla. Dříve jsme vždycky šli k mori, ale teď jsme tam už asi dvě roky nebyli. Proč? No, to Vám řeknu. Ja jsem velmi alergická, a proto maminka vždycky chtěla abysme šli k more, protože moře je -unreadable- dobré pro moji pléť. Ale aby se človek dostal k morei rychle, musel jet letadlem, a to je náš problem. Protože jsem tak alergická, moje uši vždycky velice zlobí, někdy prasknou, někdy jen bolí, někdy dostanu infekci do něj. Moje maminka má to také, a proto už radši neletíme tak často. Když nejde člověk letadlem, tak může jet autem. To také děláme, ale pro nás je Praha už dost daleká (my vždycky sedíme v autě asi 14 hodin -symbol- když jedeme do Prahy) a sedet v autě mě nedělá tak dobře, tak pro nás to není mo žnost jet autem tak daleko k mori (my vždycky jezděli do Řecka a nebo do Bulharska, včily to je dost daleko). \n Jednou také maminka v Turecku byla strašně nemocná ( její tělo nezvládne vysoké teploty) a to bylo opravu strašné. Zaplať pán bůh teď mamince je zase lépe, ale bylo to ošklivé. Něco takového vždyckyuzijeme a pro te říkám ze doma všechno je nejlépe." }, { "title": "PHA1109007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "V poslední letech mnoho lidi cestuji a přestěhuji se do zahraniči, aby tam býdlet Tento trend je už vyrazný, a -ambiguous-ni a unie na to vydelavají penize.\nSám nejsem rad cestovat, ale už v posledních deśet let bydlím v různích zemích. Jaká je moje skušenost? Je to pravda, že \"všude dobře, doma nejlépe\"? Nevím, protože v mém připadku už nevím, kde je doma. Pro vetšinu lidi \"doma\" znamena konkretné země, město nebo městečko, odkud človek původně pochazi nebo dlouhodobě bydli. V tém konkretném mistě človek cití se dobře, protože zna jazyk a Tam kulturu. Původně pochazím z Norska. Chodíl do školy a university a tam jsem stravil vic než 20 let. ale už dlouho tam nebydlím. Manželka a děti někdy tam nebydléli a bydlet tam nebudou. Manželka také nemluví norský a jezdíme maksimalně jedenkrat ročne do Norska. \nZnámena to, že \"doma\" pro mně není Norska nebo Sykkylven , lidé moje rodiče stale bydlí.\nV mém připadku už doma není žadné konkretné, trvalé město.\nPro mně je \"doma\", moje rodina! Znamena to že \"doma\" se muže přestěhovat? Doma s manželkou a dětmi -unreadable- se citím dobře bez stresu, protože tam rozumím jazyk a kulturu. \nA v takém interpretaci mužu potvrdit že \"všude dobře, ale doma nejlepe\"! \nAno, si myslím, že jsem byl doma v Polsku, Němečko, Kanadě a na Ukrajině." }, { "title": "PHA1109008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku vidim ženu. Je pani Jana Svobodová. Šedi na zidli vedle okna. Je v Praze ale neni Čecha. Je Italska od Řime. Pani Svobodová má dlouhé vlasy a je ji 45 let. Vystudovala Filozofii a pracuje v knihovnu. Je vdaná a ma 2 děti. Na co právě mysli? Na dovolenou protože je unavena. Ráda čte historicke romany. Kazde rano chodi na procházku na Inaměsti vedle jeji dům. Má jeden pes ktery se jmenuje Rex." }, { "title": "PHA1109010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ta žena se jmenuje Jana.\nJe na jeji pokoje\nJe v Anglii a bydli v Londyne\nMá černe douhe vlasy je jí padesatt let\nPracuje v kancelaři\nJe vdaná ale nemá děti. \n\nMa ráda romanzy a historicky.\nChodí na procházku do kina a do kavarny.\nNemá psa ale ma kočku" }, { "title": "PHA1109023.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrazku vidíme ženu starších let. Byla zachýcená behem krátké pracovní pauzy ve městké knihovně. Je to Kateřina Svobodová z Prahy. Cely svůj život bydli v Čechách a miluje českú líteraturu, obzlvašt romany. Vystudovala UK v Praze a je vdána. Cely život delála lektorku na UK, a ted je v důchodu. Momentalně děla v knihovne. Hodně mysli na svoje vnůčata a taky děti. Má psá, jezevčíka. Jmenuje se Rex, ten jí moc miluje." }, { "title": "PHA1109024.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života?\nDobré vzdělání bylo vždy základem slušné existence. Ale dnes žijeme v době neustálého technologického a společenského vývoje. a vzdělaní -unreadable-de hraje důležitou, ne-li nejdůležitější roli. Asi každého napadne, že bez dobrého vdělání si člověk nenajde kvalitní prácí, která by ho a jeho rodinu dostatečně finančně zajišťovala, ale toto není primární skutečnost, která se vzděláním souvisí. Pro mě osobně je vzdělání pouze startem dlouhé životní trati. Školy a další vzdělávací instituce jsou místa, kde se naučíme poslouchat, vstřebávat informace a v lepším případě se zde naučíme uvažovat. Právě uvažování, filozofování a projev svého vlastního názoru je finishem vzdělávacího procesu. Nemáme-li tyto schopnosti, získana fakta, dosažená vzdelání, seznam titulů jsou nám k ničemu. Být vzdělaný dnes neznamena mít lepší společenské postavení. Význam vzdělání nabírá dnes absolutně jiný význam. Mnoho lidí směřuje k jakési individuální vzdělanosti. Nepotřebují absolvovat školy pro získaní „papíru\", nýbrž nezaujatě hledá informace a zkušenosti pro svůj osobní vývoj. Mít vysokoškolské vzdělaní dnes bohužel není zárukou inteligence a všeobecné vzdělanosti.\nDoufám, že si každý z nás uvědomuje, že vzdělání je především potřeba pro nás samotné a že to není pouze společenský kanon, kterým se musí řídit či ho splnit." }, { "title": "PHA1109025.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku vidím ženu. Je to profesorka paní Svobodová. Je na univerzite v knihovne. Paní Svobodová bydly v Praze v ulici Pražská. Paní Svobodová je moc chitra a prácuje na univerzite na ekonomicke fakulte. Je jí 50 let. Vystudovala postgradualný studium v Americe. Je vdaná, má syna a dceru. Planue na vylet s deti a manželem v přištý vikend. Moc ráda chte ekonomickou literaturu. Na procházku chodi do nabřeži Vltavy. Ma psa a kočku. Její pes se jmenuje Rex a kočka se jmenuje Ela." }, { "title": "PHA1109026.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ zivota\nŠkoláci chodi do školy denně. Někdo chodí rád, někdo se k této činnosti musí pobízet. Však v tomto věku ne každé dítě je schopné pochopit, co přesně za poklad v rukou má a jak se s ním by mělo zacházet. Vzdělávací program na každé úrovní předpokládá obrovské investice jak peněz, tak lidského faktoru. Vzdělané lidí zpravidla pokračují v samostudiu a dalším rozšiřování svých ználosti i když se to netyká jejích oboru. Život kolem nás se moc rychle mění. Abychom mohli využít všech východ současného intellektualního světa, musíme pracovat, číst, ptát se, zamyšlet se, porovnávát, zkoumat a nebát se všeho nového, neobvyklého. \nČím dřív pochopí to naše děti, tím snadnější bude jejích a zároveň i náš život. Celý socialní život probíhá po spiráli. Vyučovácí process zrovna také tak. Tím přinásíme do budousna více a více informaci. S informaci se musí úmět zacházet. Jenom mít nějakou povědomost, toho v dnešní době nestačí. Každý obor lidské činnosti předpokládá široký spektrum znalosti a možnosti čerpat doplnujicí a rozšiřujicí informaci z jiných sfer lidského poznání. \nNa závěr chci říci, že nic čemu jsme se učili na zakládní škole, -unreadable- střední, či vysoké škole, vše co jsme slyšeli od našich babiček, dědečků mám a tát není zbytečný. Každá dozvednost -unreadable- dodá nám malý plus. A součet at spočítá každy sám! \n(nejsem spisovatelkou, prominte)" }, { "title": "PHA1109027.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Škola - základ života? Jaký význam ma vzdělání pro život člověka v 21. staletí? Jsou to časte otázky, na které chtěla bych odpovědět. Když jsem byla dítě, jednou uslyšela jsem od Rodiču že musím se učit, protože člověk který je pro zakladní škole muže jenom uklizet; ten, který skončíl střední školů muže nejen uklízet ale taký pracovat v kancelaří; ten kdo ma diplom magistra muže dělat to co se naučil na universitě a taký věci, které dělají lide se zakladním a středním vzděláním. Rodiče mě vysvětliti (tím spůsobem) že všechno ve vzdělání je otazkou možností které daje postup. Musim říct, že od te doby věděla jsem, že budu studovat. Chtěla jsem mít na vyběr. -unreadable- Teď jako dospělý člověk vidim jak bylo chytré vysvětlení rodiču. Přemyslim jestlí ma stejnou vahu v dnešní době a musim říct ANO. Není nutné soustředit se na čase (21. století) ale na významu. A ten je pořad stejný. Nemužeme se sami omezovat. Proč vzdělání je duležité pro život člověka? Protože kromě možností, rozšiřuje horizonta, myslenki, nazory. Dnes člověk bez vzdělání je jako handi cap, uzavřený ve světě, kterého nemuže změnít, bez přistupu k věde muže se citit jako v kleci.\nCo musime přemyšlet v 21. století? To školní system a věcí, ktere studovane Rozdil mezi dobou když jsem učila a dnešní je v pokroku, který se pořad koná a taky v přitupě k komunikačním prostředkum jako media a internet. Na konec musim řict, že význam vzdělání je stejný v každe době. , to rozlišuje to \"stroje\" které mužeme uživat aby dosahnout jak nejvyžší uroveň." }, { "title": "PHA1109028.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Latinské přisloví řiká a učí, že neučíme se pro školu, ale pro nás samých, pro naš život a budoucnost. A ja s tím přislovím souhlasím. Je ono zvlaštně pravdivé v naším období. Nyní ve dvadcátím prvním století technický a ekonomický vývoj požadají množství znalostí a dozvedností, jínak budoucní život dněšního žaka bude ubohý a poznamenán nejistotou. samozřejmně škola a školství nejsou základem života, ale jen připravou. V této věci je moc důležité, žeby učitele a rozhodující politicy a ostatní aktéřy nepřehanili s požadavkamy a rozsahem učebných latek To, co měla by se stat učivem, musí připravovat žaky na budoucní profesionalní a osobní źivot. Je nutné davat si tady pozor na fakt, že budoucní obyvatele naší planety neměli by se stat roboty nebo techno-unreadable-, ale také být lidmi, kteřý mají city a nemateriálné potřeby, jínak způsobíme jim psychické stradání a zdravotné potiže. \nŠkola jako vzdělavací prostředí měla by taky učit zakladní lidské mravy, co znamená, že vychova je rovněž důležita, a učitel měl by být nejen odborníkem, ale také vychovatelem. Školné učiva měly by obsahovat technické znalosti a dozvednosti, humanisticke předměty, moralnou vychovu a sportovné aktivity, které jsou moc důležité pro zdraví a osobní vývoj.\nV zavěru je nutné rovněž řict, že škola měla být místem, kam žaci radí chodí, a na které budou poté mile vzpominat. Škola nemůže se stat místem trestu, stradání a nucených úkolu. Má to být ,,schola ludus\", jako řikal Jan Amos Komenský, a ne ,,evgastuluni\" dům trestanců." }, { "title": "PHA1110001A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den, chtěl bych se poinformovat o tom, jestli máte jeden dvoulužkovy pokoj volný od pátku do neděle přisti tyden, a kolik to stoji Budeme dva dospěle.\nJestli je možne budeme jist v hotelu anebo potřebujeme informace, kde je nejbližši restaurace. Patří k hotelu také parkoviště? Jestli ne, kde je možný parkovat blizko u hotelu? Chtěli bychom se učit lyžovat, je tam škola? Děkuju vám. J.Č." }, { "title": "PHA1110001B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je rodina. Otec, matka s dětma Děti si hráji na houpačce. Jsou na hřiště.\nŽena má na sobě tričko, kalohty a letní boty. Můž má na sobě svetr, kratke kalohty a letní boty Dětí nevidim dobře, co mají na sobě.\nKromě matky, je všem dobře. Matce bolí záda. To není pro ní k divu, každý jahro, kdy začina dělat teplo dostané ten problem. Mluví totiž s manželem o tom, že zitra musí do polikliniky k kontrolu. Myslí, že už má trochu strách protože bude take na odběr krve.\nZa chvili buodu se vratit domů, protože na nebi jsou černy mraky, a zacina foukat vitř." }, { "title": "PHA1110002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den,\njsem studentka z Ukrajiny a na konci listopadu chtěla bých jét někám na hory se svým kamarádem. Dozvěděla jsem o vašem hotelu od svého známého ale ještě mám několik otázek. Chtěla bých obědnat jeden pokoj, pokud ještě máte volný a kolik to bude stojí? Taký chtěla bých vědět, jake jidlo nabízí hotel a je-li tam parkoviště, protože jedeme tam autem. A nakonec, chtěli býchom dostat nějakou informace o lyžařské škole. Vím, že je někde vedle hotelu ale chci znát více o ceně a rozvrhu. \nPředem děkuji. Těším se na Vašu odpověd co nejdřiv. \nEva Svobodová" }, { "title": "PHA1110002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou čtýři lidí. Jsou to můž a žena a jejích dvě děti. Můž a žena jsou mládí a šťastní. Jsou na hříšti, někde v parku, a snad jsou na Petříně. Děti se usmívá a jejích rodiče mluví o něčém. Myslím, že počasí je opravdu hezké a je to leto. Dospěli mají na sobě sportovní obleky a letní boty. Je to jasně, že všíchni se cítí výborně a všechno je vpořádku. Dneska večer samozřejmě budou mít večeří spolů a možna, že k ním na navštěvu přijdou jejích kamarady. Je to opravdu krásná rodina." }, { "title": "PHA1110003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den\nPříští pátek máte volný pokoj pro dva osoby?\n\nPojedeme s kamaradkou na hory, na které je váš hotel. Mám tam krátký kurs ve lyžařské škole, kde je blízko hotelu. Musíme travit od patku do neděle.\nMůžu tam rezervovat dvoulůžkový pokoj? Chtěly bychom bydlet tam na dva dny se snídaní. Máte parkovíšti? Pojedeme do hotelu autem. Doufám, že dostanu vašemu odpověď za chvílí. \nMějte se hezky a na shledanou\nTomáš Svoboda" }, { "title": "PHA1110003B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je rodina, rodiče a jejich malé dvě děti.\nOni jsou v nějakém místě, kde můžou hrát děti.\nManželovi stojí a stará se o ně.\nDěti hrajou šťastně a rodiče na ně se dívají.\nCítí se veselé.\nMyslím, že jsou spokojené, protože děti nemají problémy ze zdravy.\nRoční období je, myslím, že mezi létem a podzimem." }, { "title": "PHA1110004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Dobrý den!\nChtěla bych zarezervat pokoj na 2 osoby v hotelu. Kolik ten pokoj stojí?\nJe nějaká restaurace v hotelu nebo blízko neho? Můzeme snídat tam?\nJe nějaké parkovište vedle hotelu? Chtěli bysme přijet autem.\nJe blízko hotelu nějaká dobrá lyžařská škola?" }, { "title": "PHA1110013.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "S myšlenkou, že šaty dělají člověka, souhlasím. Člověk, který není líný, má šikovné ruce a je chytrý může ve svém životě dosahnout všeho, co si přejí. \nPokud jde o lidi, nekaždý z nás umí sebe prosadit v tomhle životě. Ale nesmíme opuštět ruce dolů, musíme se snažit a jít za svým cílem. Dobrém příkladem je pro nás jsme sami. \nChytřé se lidé nerodí, ale se nimi stávají. Nemusí mít člověk vysokoškolské vzdělaní, nebo několik, stači když jednou někdy prosadí svou mýšlenku a ona bude o něčem, co ještě nikdo o tom ani neslyšel. A toho si člověka budou cenit. Takovým se způsobem člověk může posadit hodně vysoko. On se bude snažit dělat všechno, aby mohl být užitečný, aby všechny o něm mysleli, že je skvělý, a že svoji práci nedělá zbytečně a má rád to, co ho baví, to co jemu \"sluší\". \nMyslím si, že se každý z nás muže prosadit něcím tak, aby byl viděn a pochvalen, a uslyšet to, že z tebe \"šaty udělali člověka\"." }, { "title": "PHA1110014.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví. S tím výrazem souhlasím. To znamená, že v hledání řešení nějakého problému vždy musí zůčastnit několík lidi. A to můžeme vidět všude. Například, prezident se vždy porád s poslanci, než se schálí nějaký zákon. Každý ředitel firmy také uspořádá jednání s odborníky, když potřebuje rozhodnout důležitou věc. Podívejme se, a i v rodině se základní problémy řeší manželé společně. Já jsem zvykla když něco v životě mám výbrat, zeptám se u kamarádů, u matky, u manžela. Jejich názor může být odlišný od mého. Ale to nevadí, Takovým způsobem se na probém podívám jinýma očima. A potom udělám rozhodnutí podle svého názoru. Každý má svůj rozum, své životní zkušenosti, a proto je správné pochopit důvody ostatních lidi. Několikrát mi stávalo, že úplně jsem měnila po diskuze svůj názor. Potom jsem se dívila, jak jsem se natolik mylila, neviděla jsem také jednoduché věci.\nSamozřemě shromaždění jedinců se také muže mylit. Historie zná hodně příkladů, kdy jeden člověk byl pravý, a byl sám proti všem. Ale ve většině životných situací platí pravidlo: víc hlav víc ví." }, { "title": "PHA1110015.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jak se člověk obleká, rozhodně ukazuje hodně o tom člověku. Proto souhlasím s příslovím, \"Šaty dělají člověka.\" \nZaprvé, jak se člověk obleká, reflektuje co má za povahu. Například, když někdo nosí černou koženou bundu a má roztrhané džiny, můžeme přepokládat, že ten člověk je punkač :) Skrz oblečení se všem vyjadřuje co někdo preferuje za barvy anebo material, a obecně co někdo má za osobní modní styl. \nZadruhé, typ oblečení může reprezentovat socialní pozice anebo zaměstnaní. Když policie chodí po městě na kontrolu, je všem jasné, kdo a co dělají za práci. Další přiklad se týká bezdomovců. Podle stereotypa těch lidé, poznavá se je podle špinavých oblečení. (Mimochodem nesouhlasím s tím medialním obrazem bezdomovců :)). Dále někdo, který má na sobě hodně zlatých šperků, třeba chce označit, že je bohatý. \nZatřetí, oblečení je čast kultury. Znamý přiklad by byl tradiční oblečení, kteřími se oblekají Americké Indianove. Jako Američanka žijící v Praze, vidím rozdily mezi Čechy a Američany. Podle mě, Češi se oblekají formalnějí do práce než Američane. Když jsem byla v České Republice jako vyměnná studentka, vzpomínam si, jak hostitelské rodiče se mi donutili oblékat hezky na první den školy. \nDoufám, že jsem adekvatně vysvětlila, proč to přísloví podle mě davá smysl. Domnívám se, že oblečení má velký vliv na lidstvo." }, { "title": "PHA1110016.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "B. Vic hlav víc ví\nKdyž jsem byla malá mojé babička se vždycký snažila čist mě pohádky: v polštině, v chorvatštině, v ruštině a v beloruštíně.\nA vždycký mě řekla: \"Když chceš neco dokázat ve svěm životě - museš si účit.\"\nMinúla létá. Zapamátovála jsem ta slova.\nPrvní můj krok - to je zakládní škola. Uspešně si udělala maturítní zkoušky a jsem šla dál na texnický koledž. V těmto koledže dostala si profes-ambiguous-, obor strojenství.\nZačala jsem pracóvat jako technologíckí master, nadal, po vzdělaní kurzu, pracovala jsem jako inženiřka, pokračovála ve svěm vzdelání, seznamila se s novymí zajímavymí lídmí. A bylo pro mě, nadál, zajimavé právo. Napsála jsem žadost do Výsokou školy, a udělála jsem přijimací zkoušky, a už studovála jsem na pravníckou fakultě.\nVě nynišneji době prácuju jako právnik. A taký mám možnost kontáktovat s různymí lídmí s celého světa.\nKažde moje vzdělaní dalo přo mě velkou pomoc v měm životě. Zlepšuju jsem, pokračuju jsem ve nynišnej době rovně a spokojlivě, můzu kontáktovat s lídmí a poznávat jiní zemí.\nA to všechno moc krat děkuju BaBičke, ktěra od malá pro mě" }, { "title": "PHA1110017.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA\nCo to znamená? Lide z různych čast země pouzíť oblečení, ale různe -ambiguous-. Často májí lide ruzne důvodů. Je to všechno? Myslím, že ne! \nNejaké skupiny lide nepoužiji oblečení, a jsou take spokojení. To znamená že tento temat má dalsí vyznamen než co je ve slovo. \nVe společnost jsou bohaté a chudé lide. Často co známe podle jejich oblečení (šaty), ale takove znalostí není absolut-unreadable-í. Člověk to ví a tak nejaké lide ktere jsou bohaty pouzívají jenom hrozný oblečení. \nVe školy a na pracovní mistě existuj-ambiguous- nejaké kod který řiká jak studenti nebo zamestnanci musou oblekat. Podle oblecení lide můžou zádat lide v různych skupiny. \nVe spost tymy májí specificke oblečení a casto vetsina tymů používají oblečení který myslí, že dá dalsí tym strach. \nTak, dokonce myslím, že tento temat platí podle misto, čas, akce které probihá a specifické spolecnost. \nplati kde lide použivají oblečení. Není univerzalní." }, { "title": "PHA1110018.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "C1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\n(vyprávění)\nOblíbenou činností mých kamarádek a samozřejmě mě samotné, je organizování \"dámských schůzek\" na libovolných, pro nás ženy velmi podnětných, místech. Myslí se tím galerie, muzea, hezké restaurace, výstavy, kavárny v nákupních střediscích. Po vzájemné výměně základních informací (co děti, manžel a pes) následuje nejoblíbenější část, a to nenápadné sledování okolí. Nejvíce nás zajímají lidi. Lidi a jejich oblečení. V závislosti na prostředí se domlouváme na pravidlech hodnocení jejich \"vizáže\" a hrajeme hru, kdo uhodne podle oděvu, co ten člověk dělá. Ta, která z nás vyhraje, má od nás ostatních hrazenou útratu. Napětí stoupá, tipujeme lidi a vybíráme \"oběť.\" Po vyslovení našich tipů se pak zvedá nejodvážnější z nás a zjišťuje \"jak se věci doopravdy mají.\" \nJednou naše \"hra\" měla mimořádně zajímavý průběh. Naše schůzka se odehrávala v naši oblíbené kavárně v nejmenovaném nákupním centru. K vedlejšímu stolku si přisedl velice elegantní muž středního věku. Všem nám zajiskřilo v očích a začaly padat tipy. Od ředitele dobře fungujíci firmy, obchodního zástupce farmaceutického průmyslu až po prodejce životního pojištění. \nJaké bylo naše překvapení, když jsme zjistily, že ani jeden náš tip nebyl správný. Že jste taky zvědaví? \nOdpověď byla jednoduchá. Byl to muž, který z úcty k vlastnímu okolí o sebe dbá, a ne proto, aby prezentoval svoje profesionální zaměření. \"Dělají šaty člověka?\", to určitě ano. Alespoň pro nás je to materiál ke hře, která nikdy nekončí a nás vždycky pobaví!" }, { "title": "PHA1110019.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Není nic nového, že šaty dělají člověka. Známe pohadku s některým králem, který se svlekne a potom lide už nevěří v tom, že je král, protože chybí královský oblek. \nOblek má ruzné funkci: Zachrána počasí je zakladní funkce. Ale stále má jinou funkci: ukázat, kdo jsem a to zaleži na to, jini lide myslí o tom. Dnes značky hrají důležity role v nasí společnosti. \nČasto je to mozné poznat, co někdo dělat, jaké je jeji povolání nebo profese. Normální manažér nenosí oblek punku a naopak. Člověk chce, aby ostatni viděli a vědeli, s kým maji stysk. Proto je to také špatně říct, že existuje nekonformístný oblek. \nKdybych mohl ríct, jaký je nejdůležitejši část obleku, řekl bych: boty . V nemčině máme sloveso \"auf treten\", to známená buď druh, jako chodím na země a také známená, jak výpadá nekoho. A od italů víme, že vybíráji pozorně svoje boty. \nNa konec mužeme říct, že král se zase obvleknul, aby mohl vypadat co chtěl být. A lide konečně mohli věřit v tom, že král je král a žebrák je žebrák." }, { "title": "PHA1110021.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jak říká přísloví - šaty dělají clověka. Já s tím souhlasím, protože mám před sebou perfectní vzor a vídím jak je to duležité - umět se oblékat a mít svůj styl! \nTen vzor, který mám já, je to v podstatě moje neumění vybrat šaty. Naprosto to neumím! Teď, když jsem dospělí a samostatný člověk, často přemýšlím - kde je chyba, proč se to stalo zrovně mně Vzpomínám, když mi bylo asi tak 10 - 12 let, a když už mojé kamarádky zajímaly se o šaty a make-up, moje maminka mi přísné říkla, jak je to vulgarné, estli žena barvit rty, nehty apod, a uz mini-sukne, to vůbec... \nTak nechtela jsem být vulgarné a dostala jsem strach z hezkého oblečení. Také maminka mi žádné věci nekoupovala. V 14 letéch měla jsem jedíný džíny a i te byly o 2 velikostí víc. Nevím a do teď proc to dělala. \nManžel zkousil to napravit, vodil mne po obchodech, snažil se mne naučit být ženské. Mám v šatniků pěkné věci, ale, bohužel necitím se v ních dobře. \nDvě moje kamarádky se pokusily mně pomoc, ale marné! \nZatím ja pracuju, potrebuju vypadat... Chci byt hezká a ženská, ale nevím jak na to. Je to můj sen - naučit se oblekat se a hlavně v tom všem si dobže citit. Byla jsem u psycholožky a ona mi poradila. Nebojte se, -unreadable-íte na sobě ty nejhezčí šaty. Tak asi jí poslechnu a uvídíme, možné, že opravdu to mi pomuže a \"udělají ze mne ženy\"?" }, { "title": "PHA1110022.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka \nV dnešní společnosti, mnohokrát označované jako konzumní, přísloví \"šaty dělají člověka\" platí snad mnohém více než v minulosti. Jesti je to dobré, nebo ne, to je otázné. \nVše podle mého názoru závisí na tom, jaké to šaty jsou a jakého člověka nimi dotyčná osoba má zájem prezentovat. Myslím, že velice pozitivní jsou ty snahy, kde oblečení plní nároky na vysokou kvalitu jeho původu a převedení. \nMyslím tím mnohé firmy, které uprednostňují ekologické materiály a jich spracování na základe principu tzv fair-trade. V takovém případe, i já, jako zákazník, si ho velice ráda obleču (i třeba priplatím, protože mám garanci, že oblečení je zdravotně nezávadné, má vyšší životnost a je ušité třeba v Evropě a ne v Číně. \nAvšak, bohužel zdá se, že zákazníků který přistupují k oblečení odpovědne je méně a převažuje skupina, která šaty používa (nebo možná až zneužíva) na demonstraci svého sociálního statusu. Oblečení se tak stáva prostředkem kastace, vydělování se. A jeho pořizovaní je povýšeno na cíl. A jak můžeme být donno-denně svědci, tento cíl je znakem \"smetánky\". To je smutné, protože forma tak nahrazuje obsah\nZávěrem, i když se zdá, že mladá generace je inspirováná hlavně \"prázdnymi vzori\" pomalu se snad (a to i z důvodu ekonomické krize) přesadí zdravý a odpovědný životný styl. \nA ten, spolu s dalšíma názory, přispějí i k progresívnějšímu přístusu k šatúm, které budou zrkadlem obsahu inteligentního člověka." }, { "title": "PHA1111001A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj Evo!\nJak se máš? Jsem dobře. Neviděla jsem ti už dlouho. Děkuji za přihlašku. Jistě přijdu. Promiň, ale nevím Kolik je ti let? Máme už pěkný dárek, určitě se tí líbí. Kde budete oslavovat? \nNevím ještě kdy přijedu, protože mám hodně prace a skouzky na univerzitě. Příští tyden napíšu tí ještě jeden e-mail. O vikendu půjdu na nádraží pro jízdenky. \nMnoho bude hostů? Bude sestra z Ameriky? Pojedeme na chatu nebo budeme na vsi u babičky?" }, { "title": "PHA1111001B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na obrázku vidím veselého tatínka malým ditem. Jsou v moři. V lětě jedou vždy odpočivat k moři nebo do zahranice. Tatínka rád odpočivá se svou rodinou a touží vždy na svůj vlastně dům vedle moři.\nTatinka říká něco veselo malému hochu. Je to pěkný, letní sluněčný den. Dítě rád, že tatinka stojí vedle a hrá s ním. Je to dobrá rodina." }, { "title": "PHA1111002A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milý Martine,\n dekují za e-mail a za pozvaní. Rada pujdu na oslavu tvých narozenin. \nAle mamotazky. Napiš mi prosím, kde bude oslava a kdy oslava začíná. Kdo bude dalšmíhostmí?\nTeším se na odpověd\n\nS přitelskímpozdravem\n\nEva." }, { "title": "PHA1111002B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Předo mnou leži fotografíe. Na fotografii jsou muž a chlap. Muž je otec toho chlapa. Oni jsou na moři. Oní tam odpočivam a divají se na hezkou přirodu. Oni jsou štastní a veselí. Muž mluví z chlapem. On řiká že všechne bude dobře. Svite slunečko. Chlap takegraí s mužem. Míslím že, to je leto." }, { "title": "PHA1111003A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Praha, 5.11.2011\nMilá Evo,\nděkuji ti za pozvání, ráda přijdu. Kde a kdy se bude konat oslava? Přijde také na oslavu Marie? Ptám se, protože jí už jsem dlouho neviděla a doufám že také bude na tvých narozeninech. Chtěla bych zeptat kdo ještě přijde na oslavu? Nebo to bude překvapění?\nSrdečně, \nKateřina" }, { "title": "PHA1111003B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii vidím muže a ditě. Myslím, že jsou tatínek a jeho dcera nebo syn. Jsou ve vodě. Myslím, že jsou na moře, přijeli tam odpočívat. Baví se a hrajou spolu. Na sobě mají jenom plavky. Také tatínek nosí tmavé BrylE a nějakou čepice. Cítí se skvěle, jsou opravdu šťastní. Nevím co říkají, ale je možné, že tatínek dělá legrace z jeho ditěte a naopák. Ročním období může být buďto leto, nebo začátek podzimu." }, { "title": "PHA1111004A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Milá kamarádko, \nchci tě poděkovat za pozvání. Ovšem budu na oslavě tvých narozenin. Ale ty ne napsala - gde bude oslava a v kolik hodin je začátek oslavy. Prosím, mi napíš. Ještě mužeš mí napsat - kdo budou další hosty. \nJešte krát děkuji za oslavu, tvá kamarádka Eva." }, { "title": "PHA1111004B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "To je fotografie mého kamaráda Davida a jeho dcery Evy. David a Eva byli vloni v letě v Rusko na Černem moři David byl na dovolene. Vzdy chtěl navštěvovat svého kamaráda Martina z Ruska v Soči. Protože odpočival tam.\nDavid řekl mi, že maji rady Soči se Evou. Cítíli se velmi dobše, pořad se koupali, protože na fotografii jsou v koupalnem obleku." }, { "title": "PHA1111006A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Ahoj, Evo!\nDěkuji ti za pozvaní. Moc jsem ráda, že tě brzy uvidím!\nA kde budeš oslavovat svý narozeniny? A v kolik hodin musím přijit? Také moc se mi zajimavé, kdo ještě přijde na tvý narozeniny?\nJeštěkrat děkuji ti za pozvaní! \nKateřina" }, { "title": "PHA1111006B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii jsou muž a malý chlapec. Myslím že to jsou tatinek a jeho syn. Jsou na moře. Možně, že odpočivaj tam. Chlapec vypadá moc spokojeně. Myslím, že se mů moc libi voda. Jeho otec také štjastén. Tatinek a chlapec maji na sobě oblečení pro moře. Samozřejmě, je leto: světí slůnce, voda je teplá, temperatura je 30 stupni. Celkem, počasí je pěkné, a lidi na fotografii jsou spokojený, a moc se jim libí ji odpočivaní." }, { "title": "PHA1111008A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "MíláEvo, jak se máš? Děkuji moc za pozvaní na oslavu tvých narozenin. Určitě prijdu.\nChtěl bych tě zeptat kde bude oslava a ve kolik hodin začíná. Přijde taky tvoje kamarádka Kateřina? A kdo přijde kromě mě? \nPozdrav rodinu a posílám Jůlince velkou pusu. \nTěším se moc.\nUvidíme se přiští sobotu.\n\nDavid" }, { "title": "PHA1111008B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Na fotografii je jeden muž s jedným dítěm. Jsou tatínek a syn. Jsou na moři v letě a počasí je krásné. Je teplo a jasno. Jsou tam na dovolenu a koupají se v moři. Oba mají plavky a tatínek má brýle. Tatinek je spokojen ale ditě má trochu strachu. Oni dívají se na maminku, která děla fotku. Dítě řika, že vodu je trochu studená a že se trochu bojí vody. Oni se baví a rád se koupají." }, { "title": "PHA1111009A.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Děkuje za E-mail, že jsi pozval k narozeniním. Tesi mě, a mám otazky: Kde bude místo oslavy? Myslím že bude u tobě, ale kde v Praze? Já ještě nejsem nebyl u tobě ... . A kdy začiná? V pátek večer asi 19 hodin? Kromě toho, kdo a jaké hosty bude při tom?\nZdravím,\n\nMartin" }, { "title": "ST071122B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jmenuje se Jana Černá. Je doma. Je z českých Budějovicích. Je veselá a je jí 48 let. Vystudovala Anglištinu na vysokou školi a pracuje doma jako překladatelka. Je vdaná a má 2 děti. Teď právě myslí o nich, protože za měsíc přijdou za ní o vánocích. Má ráda anglické literatury. Ráda chodí do lesa na procházku. S psem, které se jmenuje Rex." }, { "title": "TI071122B.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "A2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Tato žena se jmenuje Eva Svobodová. Pracuje učitelkou a nachází se ve sborovně. Přijela z Ústí nad Labem, Je velmi komunikativní, chytrá a milá. Vystudovala UK a teď pracuje na vysoké škole. Je vdaná a má dvě děti na které právě myslí. Má ráda romány a detektivy. Ráda sportuje a často chodí na procházku se psem, který se jmenuje Rex." }, { "title": "VAR0209036.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Téma: Všude dobře, doma nejlépe.\nPocházím z Vietnamu, ale žiji s rodiči v České republice. Beru ji jako druhý domov. Když na to myslím, jak se tady žije a ve Vietnamu. Je to velmi odlišné. \nU nás jsem mohl udělat cokoliv, například ,,Vyrazit ven někam na ulici\" a a nemusím dávat pozor na nikoho, jestli mě sleduje nebo ne. V Česku ano, jelikož žiji tady jako v cizině. Tam se cítím jako doma. Mám spoustu kamarádů, se kterými jsem mohl pravidelně hrát fotbal. Nemusel jsem nosit s sebou žádný pas, jak jsem zvyklý v České republice. Mezi oběma zeměmi se líší hlavně kulturou a tradicí zejména kuchyní. Když jsem přiletěl do Česka, Dlouho jsem se učil vařit české jídlo, protože zde jsem nemohl jíst oblíbené jídlo vietnamskou polévku. Časem jsem ten strach překonal a zvykl jsem si na českou kuchyni. \nNejtěžší byla pro mne čeština. Musel jsem se denně učit čtyřiset až sedmdesát slovních zásob. Nakonec jsem se ji naučil. Měl jsem z toho učení velkou radost. Teď se s Čechy dokážu domluvit i česky a nemám žádný problém s češtinou. \nMám rád svůj domov, protože tam mám příbuzné a lidi, se kterými jsem dobře vycházel. Hlavně místo, kde jsem se narodil a vyrostl." }, { "title": "VAR0909003.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "\"Všude dobře, doma nejlépe.\"\nNa světě jsou dvě skupiny lidí, - Ti kteří radi cestujou a ti kteři celý život traví v jedném městě i oni nemaji chutu nikam jezdit. Ja patřím k těm, kteři radi cestujou a ještě raději se po pobytu ze zahraničí vracejí domů.\nCestuji hodně o prazdninách s rodinou, a taky sama - služebně. Rádá poznávám nových lidí, a cizinců, od kterých se můžu něco nového naučit a dozvědět. Cizi země mě fascinuji protože je tam občas uplně jínak niž v Polsku.Rádá se taky učím cizích jazyků, tak na výlet je to -unreadable- -unreadable- pro mě nějaké cvičení. \nV cízině člověk můże se chovat trochu jinak, změnit mentalitu dle přiležitost bydlet /na/ - v jiném, životnim prostředí y všechny možnosti příležitosti -unreadable- jsou pro mě zajímavé drahocenné. \nI když rádá cestuju, vždycky taky rádá se vrátím. Když jsem nuzno doma, usvědomuju si jak moc vlastní dům a rodinu miluju, a že bez ních nemužu existovat.\nJsem taky přesvědčena že doma se citim nejlépe. Můj domov je to moje kralovství ve ktérem se citim šťastná, spokojená a vím, že všechno bude dobře.\nLidé kterých potkávam na cestach o různé mé výlety nebo zájezdy mě ujištuji že doma je skvělé a vratit se tam stoji za to. Vím taky, že v životě je důležite nalezt take místo kde budeme se chtěli vždycky snazet. Davá nám to pocit bezpečnosti a klid." }, { "title": "VAR0909004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÉPE\nMám ráda cestovaní, a cestuju hodně. Každouročně snažím se jet/letět někam dáleko, na 2 nebo 3 týdne (vloni byla jsem na Kubě, letos pojedu do Mexika), ale kromě toho dělam si takové malé výlety a navštěvuju evropské hlavní města. Když mám čas, cestuju také po Polsku - myslím že v Polsku máme hodně hezkých, zajímavých míst a -unreadable- nadhernou přirodu.\nPřestože hodně a ráda cestuju, travím také hodně času doma. Je to místo kde se cítím dobře, bezpěčně, kde je moje rodina a přátele. Během cestovaní poznavám nové místa a lidi, ale jsem tam vždicky cízinka. Doma jsem u sebe. \nCestovaní dalo mi možnost podívat se na můj žívot z jíne strány - uvidět že to, co dělam je zajímavé, že kolem mně jsou lide jejímž na mně zaleží, a že doma jsem šťastná.\nObvykle lide si myslí, že štěstí je někam daleko, a traví celý žívot na hledaní ho. Daleké země, jíné kultury, hezká příroda - všechno to na první pohled výpada jako to nejlepší, nejzajímavější, co může být. Když jsme ale dlouho sami, bez rodiny - i nejhezčí místo nedáva nam šťasti. Každy člověk potřebuje ,,své místo na zemí\", kde se cíti dobře a u sebe. Neznamená to ale, že musi to být rodinný dům. Ne, ale musí to být místo, kde se cítí doma, a bude se rád vrácí. \nCestovaní je velmi příjemné, ale doma odpočiváme, hledáme nápady na nové cesty a jsme opravdu sebou. Všude je dobře a zajímavě, ale doma ... nejlépe!" }, { "title": "VAR0909005.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Krásně je cestovat. Očekavaní na vlak nebo na letadlo, a potom sama cesta je něco, na co vždycky čekám celý rok. O prazdnínách člověk muže koněčně cítít se volný. Nedosahné ho zaměstnavatel, nepřenesi hadajicí se soused. Člověk muže být sam se svemý myslenk a přirodou. Nové místa, noví lide a nové jazyky dávají nám možnost odpočinku, který je tak duležitý v součastné době, kdy všichní nemáme vůbec čas. \nCestovaní to taky šance na to, abychom mohli se dozvědet jak dráhy je pro nás dom a lide, kteří jsou zakladou toho domů. \nV letě 2007 pojela jsem učit angličtinu v soukromé jazykové škole v Řecku. Řecko je krasná země. Je tam moc historických památek, cele prázdníny světi slunce, a jídlo je opravdu výborné. ,,stejně jako v něbe\" - říkaly me kamarádký. Bydlela jsem, u řecké rodiny, která každy den dělala všechno abych mohla cítít se jak v Polsku. Všíchní byli moc hodní, ale nemohli rovnat se s mou rodinou. Řecká postel nebyla mou postelou. Stiskalo se mi pro rodinu, pro přatele. Chtěla jsem se už být doma. Po 3 měsicech jsem se vratila do Polska. První týden pršelo a ja jsem toho neměla ažaž. Byla jsem nejštaštnější na země. Byla jsem u sebe. Dnes už vím, že všude dobře, ale doma nejlépe." }, { "title": "VAR0909006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "-unreadable- Škola - základ života. Mýslím, že je to právda, tím víc že v současnosti školy - nemůžeme říct, že umíme žít ve společnosti vzdělaných lidí. Škola je důležitá a díky ní můžeme se připravit na změny, které nás čekají v 21. století. Škola je také místo, kde poznáváme co je svět, stát, a ják žit s druhým člověkem, abychom neudělali ošklívé a tragické věci pro celé lidstvo. \nPodle mého názoru v budoucnosti budeme potřebovat vědy, ják změnit svět, ale také ják ochránit naše životní prostředí. Škola je proto nezbytečná! \nSamozřejme, že stále bude nutné, aby člověk poznával jazyki, které pomahají rozumět světu.\nAnglicky, německy, rusky, francouzský jazyki, které pomahají žit a mluvit, že jsme vzděláni lidé. Díky tomu, že známe cizí řeči,jsme lepší lidé. Kolikrat znáš jazyků, tolikrat jsi člověkem. \nPokud chceme, aby svět stál se místem, bude všichni lidé můžou žít v klídu a v radosti, musíme připravit malé děti pro žádosti 21. stoleti. Proto je nezbytečné udělat všechny věci nutné pro ochranu lidstva v době změn. -unreadable-\nNezbytečné jsou jazyky, vysokoškolské vzdělaní a prostředky na vyuku nových věcí, které (možná) pomůžou ve válce se slabinámi života - např. rakovinou, chudobou. -unreadable- Především člověk v 21. stoleti musí pamatovat na všechny věcí, které dělají tento svět takhle zajímavým a krásným, \nMusíme chránit tento svět, ale i pomoct lidstvu jít dál ke změnám, které násbry čekají. \nŠkola je základem života a místem, kde rostou nové generace lidí." }, { "title": "VAR0909007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Opravdu ráda cestuji, zejmena do cizích zemi. Je to vždycky zajímavé divát se na architekturu, historické pamatky a život lidí kteří se tak liší od nás. Ráda to všechno fotím a taký ráda se setkavám s lidmí a poslouchám co můžou mi vypravět o tom místě. Cestovaní je obvykle zajímavé a intenzivné protože chci jak nejvíc uvidět a zkusít. Kvůli praci mohu cestovat jenom v letě a to nejvíc tři tydny, tak všechno musím podrobně planovát aby tu dovolenou využít nejlépe. \nA když už se dovolena končí a vratím se domů tak těším se na odpočinek, a že už nemusím tahát té těžke zavazadla a že pořad mám ramena na svých místech. Obvykle nesu víc než potřebuju, pak musím to všechno s sebou nosít. Když už jsem doma můj život tak nespícha a mám čas prohlížét fotky, které jsem udělala v zahraničí, oprávovát je a pak pozvát rodinů a přáteli na večirek a při večeří vypravět jím co se mi líbílo a co ne v teto zemi. Jestli někteří s ních už někdy byli tak můžeme přirovnát vzpomínky a zjistit jestli se tam mnoho mněnílo nebo ne. Vždycky když cestuju těším se na tu chvilu kdy budu doma a bude se dělít dojmy se svýmí blizkýmí.\nMůj byt je pro mne takový azyl, kde všechno je moje a mohu dělat co chci a kdy chci (samozřejmě tak, aby nerušít sousedů) proto tam se cítim nejlépe a dobře odpočivam. Obvykle když cestuji nemyslím moc na domov ale na cestě spatky už se těším na svou koupelnu, vanu plnou pěny a gauč na který lehnu a budu se divát na všechny té filmy a seriále které čekálý na mě několik týdnů. A konečně uvařím pro sebe jídlo které mám nejvíc ráda, a které je pouze doma." }, { "title": "VAR0909008.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Rada čestuju -symbol- hlavně do ČR -symbol- od dobý když začela jsem mluvít český je to uplně super. Mam v ČR kamarady ze kterema jezdim. Navštivila jsem nekolik krásnych míst, ale vždycký když jsem tam měsíc nebo dva stiska se mi za Varšavou, ktera kdy jsem tady nevypadá hezký.\nNevim proč, ale kdy človek narodi se v jedne země nemuže uplně řict, že nema jí rád. Pro mně je to velká zajímavost -symbol- moje sestra bydlí ve Švicarsku a přijiždi do Polska jednou za rok. Po navštěve vždycký řiká -symbol- proč jsem tam jelá ale už za dva dný stiska se jí za polštinou, jídlem, rodinou ...\nJa mam stejný názor na štastí. Nebydlim v nějaké cizí země. Když jednou jsem jela na dlouho dlouhý zájezd do Turecka byla jsem uplně štastna -symbol- nová mista, -unreadable- lide, jídlo, přiroda, TEPLO :) ale když už jsem tam byla třetí týden počitala jsem dný do doby až se vratím domů. Myslela jsem na rodinu, kamarady, na pohled z okna, na zacpánée autobusy uplně obvyklé věcí, na ktere kdysme doma vůbec nemyslimé. Ale bohužel každá taková malá věc, ktera udelála nam rádost po nejake době mizí a ukazuje se spatký po našem nasledujícím zajezdě nebo prazdninách \nJa mam ten pocit opravdu ráda protože dáva to možnost podivat se na naše prostředí uplně jinák a kvůlí tomu nektere věcí mužeme změnit nebo všimnout, uvidět znova.\n-unreadable- Myslím nejenom na nová mista země, kam pojedu když budu mít čas ale myslím taký že to bude hezký se vrátit. Už se na to těšim. :)" }, { "title": "VAR0909009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Vždycky když jsem délší dobu doma, třeba 3 týdny nebo měsíc, tak už se mi zase chce cestovat. Nejraději bych si v takových okamžicích koupil jakoukoliv jizdenku nebo letenku a jel bych kolem světa. Cestování je nejzajímavejší když máme hodně času a peněz a nemusíme nikam spěchat. Vlak přijiždí k nějaké malé stanici, řekněme v Nemecku, a my tam vystupujeme, aniž bychom věděli, jestli v této vesnici je vůbec hotel. Pak jdeme do místní hospody a tam se seznámujeme s lídmi. Nemluvíme německý? - nevadí. Určitě najde se tam někdo, kdo mluví anglický nebo dokonce český. Potom všechno je už velmí snadné. Lidé jsou přece v každé zemí přibližně stejní. Mají rádi pivo, mají rádi filmy, hudbu a literaturu. A hlavně - mají také rádi cestování. A tak sedíme v hospodě v německé vesnici, vyprávíme o našich cestách kolem světa, které bychom chtěli kdysi realizovat. Hraje nam k tomu nějaký ruský jazzman, který také rád cestuje . přijel např. z Volgogradu. A samozřejmě táto situace není maximum našich možnosti. Je to jen otázka peněz. Cesta kolem světa je mnohém dražsí, než krátký výlet do Německa. Ale možnosti tu jsou. Potkál jsem jednou muže, který na kole projel -unreadable- několik zemí v Azií a Africe. - Bylo to nebezpečné? - zeptal jsem se ho. - Vůbec ne - řekl \nPokud se nebudeme příliš obávat, a budeme se slušně chovat k lidém, tak naše cesty budou příjemné. Přijde však takový okamžík, když budeme v tom vlaku, letadle, autě, v těch hotelích nebo mezi přislušníky jiné kultury, a najednou se rozhodneme, že chceme se vrátit do toho města, které je naše. k přátelům, k rodině \n A nezbyvá nam nic než jít do cestovní kanceláře nebo na nádraží v té cizí země, a koupit si jizdenku domů.\nAbychom zase, za měsíc nebo dva, měli ten zvláštní pocit, že zase chceme na cestu. Víme, co vlastně chceme? :)" }, { "title": "VAR0909010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "-unreadable- Škola - základ života.\nŠkola je začatek života. Ve škole se začináme učit jak musíme chodit, jak musíme vysvětlit své názory. prvních přátel, první láskuu, první zklamání. máme ve škole. už Skončíla jsem uz davno školu. Ale jenom ted začala jsem rozumět co pro mně udelala škola. Tam se probihájí jak nejlepší, ale tak nejhruznejší dni. Tam byla moja první láska, tam jsem rozuměla, co vůbec známená milovat člověka. Ve škole všechny tě chovájí otevřeně, upřímně, -unreadable- poctívě snaží tě -unreadable- neubližet, Když studovala jsem ve škole všechno jsem viděla v růžových brylech Často byvájí tak že nejlepších přatel se setkáme ve škole. Te přatele opravdu byvájí vždycky vedle tě jak nejlepších dni také i nejhruznejších dni. . Škola se učit jak musíme žit, ve škole prozradí náše talanty, náše schopnosti. Tam se -unreadable- definitivně rozhodujeme , kim chcí byt, tam vybíráme naše profese. škola se nás učí jak musíme komunikovat s člověkem. Jestli člověk nechodil do školy, to on byl by uzavřeným, smutným. Neznál by co on muže udělat, jaké má schopností, nedokazal by komunikovat s člověkem. Jak neměl by přatel Ale potom pro toho člověka vůbec bylo by moc těžko žit. škola je ne-unreadable-. možno řict, že škola je první krok ke vzrostlý život." }, { "title": "VAR0910004.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Víc hlav víc ví - je to pravidlo, které platí vždy. Každy mělby to vědět aspoň proto, aby se nam všem žílo lepé. \nZe svých zkušeností vím, že kdykoliv člověk má nějaký problém, je dobře se s někým poradít. A jde tady o řešení jak pracovních tak í soukromých problemů. Když nas něco trapí mělibychom se o tom pobavít s přatelem nebo s rodinou. Možna i nedodržíme hotový recept jak problém vyřešit, ale určitě uslyšíme: \"Neboj, to není tak hrozné, spolu to zvladneme. Nějak to bude, uvidiš, že za půl roku budeme se s toho smát.\" A pří tom od každého uslyšíme spousta různych možností na vyběr. \nStejně to vypada kdy například dostaneme v praci úkol, kterého nejsme schopní sami udělat. I v tom připadě je nejlepší obratít se na své kolegy. Myslím si, že jístě Vám pomužou. Dáte hlavy dohromady a určitě něco společně vymyslite. \nVíc lidi víc nápadů a v skutečnosti víc možností pro řešení problemů. Částo v praci společně řešíme problemy a proto vím, že víc hlav víc ví a souhlasím s tím stoprocentně." }, { "title": "VAR0910005.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělaji člověka , tak je doopravdy? nebo ne?\nV dnešni době mamy hodně velký výběr oblečeni. Den -unreadable- dnem je nějaka nóva móda, ani z časem člověk nevi co mu na sebe oblíct. Občas někteřý se boí oblic to, co im sluši neb to, co je nove, protože si mysli, že někdo bude se na něco špatně dívat; nebo bude to bylbě komentovat. Tak si vždycky nakonec rozhodne oblict staré oblečeni, které se -unreadable- né už zvikl. A ma 100% jístotu, že mu sluši, a cíti se v tom docela dobře. Myslim si, že šaty dělají člověka. proč? protože, když jdeme na nějakou skoušku, nebo snažime se o novou prací, a člověk si oblekne bílou košili do toho černe kalhoty, tak jíny se divaji na něho jinak. Už mu jeden bod výž. Než jak by měl příjt v šipavých šatech. Nezapomeňte taky na barvu, to je taky duležita. Samozřejmně si neoblikneme pižamu, a a vydeme někam ven. Všechno děla člověka, také make-up, učes, oblečeni a ho-unreadable-. \nMyslím si, že všichni samozřejmě vic ženske oblíkaji se pádesatkrát před zrcadlem, aby im to slušelo. Vždycky člověk musi výpadad pěkne, a slušně, protože všichni se líp citime v tomto oblečeni." }, { "title": "VAR0910006.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělají člověka\nStaré přisloví řeče, že šaty dělají člověka. V dnešní době každý chce byt modní, a mít co nejvíc známkového oblečení. Proto někteří řikají, že tohle rčení je pravdivé. \nPodle mému názoru není tohle tak jednoduché. Myslím si, že dílem toto přisloví může byt aktualní, ale dílem ne. Když myslime o krátkodobé perspektivě, tedy první ví-ambiguous- bude nejduležitější pro ostatné, a budeme moct souhlasit s polským přislovím: ,,jako té vídí, takhle té popsují\". \nVšak když je analizována délší perspektiva, je třeba řici, že šaty nedělají člověka, a jsou jenom výsledkem, efektem jeho pozice. \nKromě těchto kategorií je i třeti, Lide, kteři pracují v armadě, v policie nebo jako hasíčí jsou vždycký oblečení v uniformy. V teto skupině mundur je symbolem zaměstnaní na konkretní pozici, a plní jínou funkci než zvyšovanípozice ve společenství. Jakékoliv bude naše minění, je jíste, že nášé oblečení ma - nebo může mít - základní vliv na náš život, a náši pozici. Neznámena to, že se musíme oblekat jenom ve známkové oblečení, však musíme byt vždycký elegantní, a čistí, a citit se v našém oblečení komfortní a zdravě. Když budou splněny teto podmínky, naš život jísté bude lepší." }, { "title": "VAR0910007.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Jsem člověk, který dlouhou dobu svého života nevěnoval jakoukoliv pozornost svému oblečení. Když někdo měl nějake namítky k mému oblečení tak vzápéti jsem odpovídál: ,, To ne šaty dělají člověka, to člověk děla šaty\". A tím jsem končil každý další rozhovor. Dneska už o tom vím, že jsem žil ve špatné představě. Asi se mne zeptáte, co spůsobilo takovou změnu mého názoru. Tak dovolte mne to vysvětlit.\nV roce 2002 jsem se seznámil s Davidem. Tehdy on bydlel na Slovensku v Košicích, studioval na zdejší technické univerzitě. Seznamili jsme se přes internet a přes internet jsme byli v kontaktu. Spojilo nás společné hobby, koníček - zámilováni ve literecké tvorbě Ladislava Fukse. Je to můj nejoblibenější spisovatel, kterého knihy, také jako např. ,,Spalovač mrtvol\" prostě zbožňují. Diskutovali jsme s Davidem dlouhé hodiny o interpretacích fuksových knih, o přeslávi fuksové tvorby. David udělal na mne obrovský dojem, jeho ználost literatury, dějín České a Slovenské Republiki, světové polityky byla prostě impozantní. Po pěti letech jsme se konečne potkáli. A bylo to sklamání pro mně. Uviděl jsem hnusného, špatně oblečeného tloustého člověka. Moje dřivější představa o Davidovi zmízela. Sice byl to vzdělaný člověk, nádprůměrně inteligentní, ale jeho vnejší výhled byl strašny. Štitil jsem se jít s nim do hospody. A tehdy v Davidovi jsem uviděl samého sebe - jak v zrcadle. A jsem rozhodl, že já nemůžu byt už taky. A od té doby už nejsem , \nTakže lidská inteligence, pováha to je jedne věc. Ale jeho vnější, estetycké působění je také moc důležité. Většína lídí hodnotí svět vzrákem a nesmíme na to zapomenout. Vždyt nejdůležitejší je první dojem, a tenhle dojem ziskáváme vzrákem." }, { "title": "VAR0910009.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Velá prísloví nese obrovský kus pravdy - avšak neměli bychom věřit všem. Přísloví ,,šaty dělají člověka\" je podle mého nazoru víc lží jako pravda. \nV naše společností eqzistují úrčité normy hovní a jedna z takových norem řiká, že bychom měly dávat na sebe konkretní druh šatů vkonkretní životní situace. Tak máme společenská oblečení, sportovní oblečení, prazdninové oblečení. To, jaké oblečení si oblečeme udělo z nas jistý druh člověka: pracovníka, sportovec aj dokonce lufťaka. \nJenom jestli to je vše? Jesti ty šaty opravdu udělaly nas člověkem? Myslím si, že ne. To, jestli jsme opravdivý pracovník - člověk, který děla důsledné svou prácí - zaleží jenom na nás. Přesně řečeno - na našem vnitřním pocitů a rozhodnutí. Neveřím tomu, že pouhým obleknutím uniformy někdo se dokáže v jedném okamžíku stát profesorem nebo policistou. V uniformě se može jenom tvařit jako policista nebo profesor. To, jakým člověkem jsme zavisí jenom na nás. \nNa druhé straně samozřejmě můžeme použivt oblečení abychom davali najevo jaky je náš postoj k životu, jaký je náš řebřiček hodnot, co máme radí a co ne, s cím souhlasíme a co nás zlobí. Mužeme to dělat na příklad pomocí triček na kterých jsou nalepená hesla nebo vzkazy. Šaty nám taký pomahají udržet sebevedomí- citíme se líp a smělej když máme na sebe něco v cím se citíme dobře a co nám sluší. \nRozhodně neměli bychom brát přisloví ,,šaty dělají člověka\" až doslová važně. Šaty mužou pomoct urobit člověka, ale stát se ním mužeme jenom vlastním rozhodnutím a prácí." }, { "title": "VAR0910010.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B2", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Šaty dělaji člověka, je to pravda, anebo ne? Je to jako v písničce od Voskovce a Wericha, že ,,je to pravda odvěka\"? Na jedne straně si myslím, že ano. Přece už v době, kdy se človek ještě podobal opici to první odění z něj udelalo človeka. Pak podle oblečení se stalo možne rozlišit chudého od bohatého, pána od otroka. Ješte pozdějí se objevíly uniformy. Specialní uniformy pro vojáky, pro kuchaře, pro Katy, pro jeptišky, pro břeholníky, pro studenty, pro panovníky atd. Ješte před několika lety bylo možno říct podle spůsobu oblékání kdo je kdo, čím se zabývá, jake má společenské postavení. Také barvy oblečení říkaly o svých majítelech. Látky, ze kterých se oblečení vyrábělo mohly být drahé," }, { "title": "VAR0910011.txt", "lang": "cs", "source_name": "merlin-cs", "format": "paragraph-level", "category": "learner", "cefr_level": "B1", "license": "CC BY-SA 4.0", "text": "Každý člověk nosi nějaké oblečení, aby mu nebylo zíma. Dnes plni oblečeni téký jine funkce - ukazuji zaměstnaní, koničky nebo charakter člověka atd. Lide řikaji: ,,Šaty dělají člověka\" a ja jsem stejného názoru. Od toho jak výpadáme zaleži, co si o nás mohou mýslet jini lidé. \nElegantní oblečení je velmi důležité pro ženy. Každá holka radá jede do obhodního centra, a tady si skouši halenky, boty, džíny nebo něco jiného. Travime v obchodech dlouhe hodiny, a časté nakupovaní leze do peněz. Ale všechno na světě ma svou cenu! Když si koupim něco hezkého, a všichni mi řikaji, jak mi to sluší, mám celý den dobrou naládu. \nKvalitné oblečení je důležíte táky v práci - mluvime o tom ,,dress code\". Když pracujete s zakázniky a musite se s nimi občas setkat, nesmite vypadát neelegantní. Nemamé na to žadný vliv. Musíme vždycký vypádat skvěle, mít hezké oblečení, když to znamená, že jsme štasťníštastní a uspěšní. Když si koupíme něco hezkého na sebe, citime se lépe, jsme komunikativní a diky tomu mužeme víc udělat. Když někdo mluvi, že šaty nedělají člověka je pro mě hipokryta nebo idealista. To neni zločin travit penize na oblečení. \n Opravdu, lidé dělají horší věci." } ]