diff --git "a/validate_data.json" "b/validate_data.json" deleted file mode 100644--- "a/validate_data.json" +++ /dev/null @@ -1 +0,0 @@ -["<<>>: Co je Onamo 'namo!? <<>>: Onamo, 'namo! (cyrilic\u00ed: \u041e\u043d\u0430\u043c\u043e, '\u043d\u0430\u043c\u043e!, \u010desky: Tam, tamhle!), tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako Srbsk\u00e1 Marseillaisa (\u0421\u0440\u043f\u0441\u043a\u0430 \u043c\u0430\u0440\u0441\u0435\u0459\u0435\u0437\u0430), byla kr\u00e1lovsk\u00e1 hymna \u010cern\u00e9 Hory v dob\u00e1ch monarchie (1910-1918).\nV sou\u010dasnosti je Onamo, 'namo! hymnou \u010dernohorsk\u00e9 politick\u00e9 strany Narodna stranka.\nSlova napsal p\u016fvodn\u011b jako b\u00e1se\u0148 \u010dernohorsk\u00fd kn\u00ed\u017ee a pozd\u011bji kr\u00e1l Nikola I. Petrovi\u0107-Njego\u0161. Hudbu pozd\u011bji slo\u017eili Davorin Jenko s Franjo Vimerem, za pomoci kr\u00e1lova syna, korunn\u00edho prince Danila III. Alexandra.\nP\u0159i korunovaci Nikoly I. a kr\u00e1lovny Mileny 28. srpna 1910 v Cetinje bylo tak\u00e9 vyhl\u00e1\u0161eno \u010cernohorsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Kr\u00e1l Nikola I. nechal Onamo, 'namo! prohl\u00e1sit za n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1tn\u00ed hymnu. P\u00edse\u0148 Ubavoj nam Crnoj Gori (b\u00fdval\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed hymna \u010cernohorsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed se stala kr\u00e1lovskou hymnou. \nV roce 1992 se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b hlasovalo pro zvolen\u00ed p\u00edsn\u011b za n\u00e1rodn\u00ed hymnu. V roce 2003 m\u011bla b\u00fdt p\u00edse\u0148 hymnou Srbska a \u010cern\u00e9 Hory, hlasov\u00e1n\u00ed bylo op\u011bt ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9.\nText hymny v \u010dernohorsk\u00e9 cyrilici, transkripci a \u010de\u0161tin\u011b.\n1. EO nam o namo tam za hoH7rama Arozbo\u0159en Ev rumy H7dv\u016fr v st\u00ednu Eskal,\nbyl m\u00e9ho cara, kter\u00fd tam H7kdysi As jun\u00e1ky Esv\u00fdmi H7na str\u00e1\u017ei Est\u00e1l.\nAO nam o Enamo Atam za hoErama Arozbo\u0159en Ev rumy H7dv\u016fr v st\u00ednu Eskal.\nAByl m\u00e9ho Ecara, Akter\u00fd tam Ekdysi As jun\u00e1ky Esv\u00fdmi H7na str\u00e1\u017ei Est\u00e1l.\n2. [: Onam o namo bych uz\u0159el Prizren, kol\u00e9bku svoji, sv\u00fdch otc\u016f hrad, \nminulost d\u00e1vn\u00e1, v kraj ten mne l\u00e1k\u00e1, se zbran\u00ed v ruce p\u016fjdu tam r\u00e1d. :]\n3. [: Onam o namo z rozvalin b\u00edl\u00fdch na vrahy mocn\u00fd zah\u0159m\u00ed m\u016fj hlas: \n\"Pry\u010d more b\u00eddn\u00fd od krbu otc\u016f dluh d\u00e1vn\u00fd spl\u00e1cet nastal ji\u017e \u010das!\" :] \nOnamo, 'namo! na youtube.", "<<>>: Co je Aldo Donati? <<>>: Aldo Donati (29. z\u00e1\u0159\u00ed 1910, Budrio, Italsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed - 3. listopad 1984, \u0158\u00edm, It\u00e1lie) byl italsk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk.\nFotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v Bolo\u0148i, s n\u00ed\u017e debutoval v 19 letech, 25. kv\u011btna 1930. V klubu str\u00e1vil osm sezon, ale odehr\u00e1l jen 61 utk\u00e1n\u00ed. S klubem slavil v\u00edt\u011bzstv\u00ed v lize hned dvakr\u00e1t ( (1935/36 a 1936/37). V roce 1937 jej koupil AS \u0158\u00edm, kde str\u00e1vil \u0161est sez\u00f3n. Odtud dostal pozv\u00e1nku na MS 1938, kde slavil zlato, ani\u017e by odehr\u00e1l utk\u00e1n\u00ed. Za AS \u0158\u00edm vyhr\u00e1l posledn\u00ed titul a to s sezon\u011b 1941/42. Kari\u00e9ru ukon\u010dil v dresu Interu za kter\u00fd nastoupil dvakr\u00e1t.\nZem\u0159el 3. listopadu 1984 ve v\u011bku 74 let, kdy\u017e byl zabit v \u0158\u00edm\u011b pouli\u010dn\u00edm pir\u00e1tem.\n3\u00d7 v\u00edt\u011bz italsk\u00e9 ligy (1935/36, 1936/37, 1941/42)\n2x v\u00edt\u011bz st\u0159edoevropsk\u00e9ho poh\u00e1ru (1932, 1934)\n1x na MS (1938 - zlato)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Aldo Donati na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cer\u0148achiv (\u017dytomyrsk\u00e1 oblast)? <<>>: \u010cer\u0148achiv (ukrajinsky \u0427\u0435\u0440\u043d\u044f\u0445\u0456\u0432, rusky \u0427\u0435\u0440\u043d\u044f\u0445\u043e\u0432 \u2013 \u010cer\u0148achov, polsky Czerniach\u00f3w) je s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu v \u017dytomyrsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. K roku 2014 m\u011bl bezm\u00e1la deset tis\u00edc obyvatel.\n\u010cer\u0148achiv le\u017e\u00ed v historick\u00e9 oblasti Poles\u00ed na potoce O\u010dere\u0165janka, lev\u00e9m p\u0159\u00edtoku Tros\u0165janycji v povod\u00ed Ir\u0161i. Od \u017dytomyru, spr\u00e1vn\u00edho st\u0159ediska oblasti, je vzd\u00e1len p\u0159ibli\u017en\u011b p\u011btadvacet kilometr\u016f severn\u011b.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka je z roku 1545. Status s\u00eddla m\u011bstsk\u00e9ho typu m\u00e1 od roku 1923.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tschernjachiw na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je AC Sparta Praha 2016/2017? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek se podrobn\u011b zab\u00fdv\u00e1 ud\u00e1lostmi ve fotbalov\u00e9m klubu AC Sparta Praha v sezon\u011b 2016/17 a jeho p\u016fsoben\u00ed v 1. lize, MOL Cupu a Evropsk\u00fdch poh\u00e1rech. Sparta se v p\u0159edchoz\u00edm ro\u010dn\u00edku um\u00edstila na 2. m\u00edst\u011b a zajistila si tak start ve 3. p\u0159edkole Ligy mistr\u016f.\nSparta sezonu zapo\u010dala 26. \u010dervence 2016 utk\u00e1n\u00edm t\u0159et\u00edho p\u0159edkola Ligy mistr\u016f proti rumunsk\u00e9mu FCSB. Prvn\u00ed z\u00e1pas skon\u010dil rem\u00edzou 1:1, v odvet\u011b ale vst\u0159elil rumunsk\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk Nicolae Stanciu dva g\u00f3ly (jeden dal i v prvn\u00edm z\u00e1pase) a Sparta tak byla p\u0159e\u0159azena do 4. p\u0159edkola EL. V tom porazila d\u00e1nsk\u00e9 S\u00f8nderjyskE Fodbold t\u011bsn\u011b 3:2 a postoupila do z\u00e1kladn\u00edch skupin. Sparta byla nalosov\u00e1na do skupiny K spolu s anglick\u00fdm Southamptonem, italsk\u00fdm Interem Mil\u00e1n a izraelsk\u00fdm Hapoelem Beer \u0160eva. V dom\u00e1c\u00ed lize se Spart\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b da\u0159ilo, v prvn\u00edch 6 utk\u00e1n\u00edch 4 vyhr\u00e1la a 2 remizovala. Pak ale n\u00e1sledovalo prvn\u00ed utk\u00e1n\u00ed EL, kde Sparta prohr\u00e1la v Southamptonu 0:3, v lize rem\u00edza 1:1 se Zl\u00ednem a po por\u00e1\u017ece 0:2 v derby byl propu\u0161t\u011bn tren\u00e9r Zden\u011bk \u0160\u010dasn\u00fd. M\u00edsto n\u011bj byl jmenov\u00e1n David Holoubek z juniorsk\u00fdch celk\u016f, kter\u00fd ov\u0161em nem\u011bl pot\u0159ebnou licenci pro tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed prvoligov\u00e9ho t\u00fdmu, a tak byl pouze do\u010dasn\u00fdm tren\u00e9rem. Holoubek pro\u017eil k\u0159est ohn\u011bm, jeho prvn\u00ed utk\u00e1n\u00ed bylo proti italsk\u00e9mu velkoklubu Interu Mil\u00e1n. Sparta ale senza\u010dn\u011b zv\u00edt\u011bzila 3:1. Tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed Holoubka bylo specifick\u00e9 t\u00edm, \u017ee se Sparta pot\u00fdkala s rozs\u00e1hlou marodku a Holoubek tak hojn\u011b vyu\u017e\u00edval juniory, kter\u00e9 znal z p\u0159edchoz\u00edho anga\u017em\u00e1. Pod n\u00edm tak debut odehr\u00e1li mj. C\u00edsa\u0159ovsk\u00fd (20 let), K\u00f6stl (18), Havelka (18) nebo Christi\u00e1n Fr\u00fddek (17). Na konci listopadu 2016 Holoubkovi vypr\u0161ela povolen\u00e1 lh\u016fta pro tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed bez licence a musel skon\u010dit. Jeho jedin\u00fdm v\u011bt\u0161\u00edm ne\u00fasp\u011bchem bylo vy\u0159azen\u00ed z dom\u00e1c\u00edho poh\u00e1ru u\u017e v osmifin\u00e1le Zl\u00ednem. Holoubkov\u00fdm posledn\u00edm z\u00e1pasem bylo dom\u00e1c\u00ed utk\u00e1n\u00ed se Southamptonem, kde Sparta k\u00e1dr nabit\u00fd hv\u011bzdami jako nap\u0159\u00edklad Virgilem van Dijkem p\u0159emohla 1:0. A\u017e do zimn\u00ed p\u0159est\u00e1vky pak t\u00fdm vedl Zden\u011bk Svoboda, Holoubk\u016fv asistent. V zim\u011b t\u00fdm p\u0159evzal Tom\u00e1\u0161 Po\u017e\u00e1r, jeho veden\u00ed ale v\u016fbec nebylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, v lize Sparta ve 4 utk\u00e1n\u00edch dvakr\u00e1t prohr\u00e1la a v 1/16-fin\u00e1le Evropsk\u00e9 ligy vypadla s rusk\u00fdm Rostovem po debaklu 0:4 a dohr\u00e1vkou 1:1, a po 20. kole byl tak vyst\u0159\u00edd\u00e1n Petrem Radou, kter\u00fd se tak stal p\u00e1t\u00fdm tren\u00e9rem Sparty v sezon\u011b 2016/17. Radovo p\u016fsoben\u00ed bylo v podstat\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, z 10 utk\u00e1n\u00ed prohr\u00e1la pouze jednou, p\u0159ipsala si rem\u00edzu s mistrovskou Slavi\u00ed a v\u00fdhru nad druhou Plzn\u00ed. I p\u0159esto ale Radovi nebyla smlouva prodlou\u017eena.\nPozn\u00e1mkyV tabulce jsou zapo\u010d\u00edt\u00e1na utk\u00e1n\u00ed v lize, poh\u00e1ru a evropsk\u00fdch poh\u00e1rech.\nZaznamen\u00e1ni jsou pouze hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed si p\u0159ipsali alespo\u0148 jeden start.\nBrabec, Costa, Konat\u00e9 a Mare\u010dek obdr\u017eeli \u010dervenou kartu po druh\u00e9 \u017elut\u00e9 kart\u011b, v tabulce jsou tato utk\u00e1n\u00ed zanesena jako 2\u017dK + 1\u010cK.\nV\u011bk je uveden k posledn\u00edmu dni sezony, tj. 30. \u010dervnu 2017.\nCelkem 1:3, postupuje FCSB \u2192 AC Sparta Praha pad\u00e1 do 4.", "<<>>: Co je Carolabr\u00fccke (Bad Schandau)? <<>>: Carolabr\u00fccke je 187 metr\u016f dlouh\u00fd \u017eelezni\u010dn\u00ed most, kter\u00fd spojuje Wendischf\u00e4hre (m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st obce Rathmannsdorf) a Krippen (m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st m\u011bsta Bad Schandau). P\u0159et\u00edn\u00e1 \u0159eku Labe na \u0159\u00ed\u010dn\u00edm kilometru 11,86.\nMost byl vybudov\u00e1n mezi lety 1874 a 1877 na 63,3 kilometru \u017eelezni\u010dn\u00ed trati Budy\u0161\u00edn \u2013 Bad Schandau. Pojmenov\u00e1n byl podle sask\u00e9 kr\u00e1lovny Caroly (1833\u20131907). P\u016fvodn\u011b stavba sest\u00e1vala z dvou \u010d\u00e1st\u00ed, z nich\u017e jedna slou\u017eila \u017eelezni\u010dn\u00ed doprav\u011b a druh\u00e1 paraleln\u011b um\u00edst\u011bn\u00e1 silni\u010dn\u00ed doprav\u011b. Ob\u011b n\u00e1stavby spo\u010d\u00edvaly na spole\u010dn\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch a podp\u011br\u00e1ch. Po dokon\u010den\u00ed nov\u00e9ho silni\u010dn\u00edho mostu p\u0159es Labe v Bad Schandau v roce 1977 n\u00e1sledovala roku 1985 demont\u00e1\u017e star\u00e9ho silni\u010dn\u00edho mostu a o rok pozd\u011bji za\u010dala v\u00fdm\u011bna a p\u0159estavba \u017eelezni\u010dn\u00edho mostu. Stavebn\u00ed pr\u00e1ce byly dokon\u010deny v \u0159\u00edjnu 1990.\nV \u0159\u00ed\u010dn\u00edm \u00faseku je most slo\u017een\u00fd ze t\u0159\u00ed pol\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e krajn\u00ed m\u011b\u0159\u00ed 52,0 metr\u016f a st\u0159edn\u00ed 83,2 metru. Po obou stran\u00e1ch na n\u011bj navazuj\u00ed ocelov\u00e9 nosn\u00edky, kter\u00e9 nahradily p\u016fvodn\u00ed kamenn\u00e9 oblouky. Jednotliv\u00e1 pole m\u011b\u0159\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 10 metr\u016f, na prav\u00e9m b\u0159ehu jsou um\u00edst\u011bna dv\u011b a na lev\u00e9m \u010dty\u0159i. Hlavn\u00ed n\u00e1stavby byly p\u016fvodn\u011b tvo\u0159en\u00e9 ocelov\u00fdmi vazn\u00edky s parabolick\u00fdmi horn\u00edmi p\u00e1sy, vyroben\u00fdmi v hut\u00edch K\u00f6nigin Marienh\u00fctte v sask\u00e9m Cainsdorfu. Po p\u0159estavb\u011b mostu je prost\u0159edn\u00ed pole obloukov\u00e9, krajn\u00ed pole jsou tr\u00e1mov\u00e9 konstrukce. Konec \u0159\u00ed\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti mostu ozna\u010duj\u00ed p\u00edskovcov\u00e9 sloupy. V \u0159\u00ed\u010dn\u00edm \u00faseku je sv\u011btl\u00e1 v\u00fd\u0161ka 6,53 m p\u0159i nejvy\u0161\u0161\u00ed splavn\u00e9 hladin\u011b vody.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Carolabr\u00fccke (Bad Schandau) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nErich Fiedler: Stra\u00dfenbr\u00fccken \u00fcber die Elbe in Deutschland. Eine Darstellung der historischen Entwicklung dieser Br\u00fccken. Saxoprint, Dresden 2005, ISBN 3-9808879-6-0.\nElbbr\u00fccke Bad Schandau\n \nPopis stavby na Br\u00fcckenweb\nWasserstra\u00dfen- und Schifffahrtsamt Dresden Archivov\u00e1no 3. 7. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je So\u0148a Pekov\u00e1? <<>>: So\u0148a Pekov\u00e1 (* 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1974 Prievidza) je \u010desk\u00e1 molekul\u00e1rn\u00ed geneti\u010dka.\nV roce 1998 vystudovala v\u0161eobecn\u00e9 l\u00e9ka\u0159stv\u00ed na L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. Pot\u00e9 pracovala v \u00dastavu molekul\u00e1rn\u00ed genetiky AV\u010cR a \u00dastavu hematologie a krevn\u00ed transfuze. V letech 2005\u20132009 p\u016fsobila v laborato\u0159i klinick\u00e9 biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Na Homolce. V roce 2006 z\u00edskala na 1. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy doktor\u00e1t v oboru molekul\u00e1rn\u00ed biologie, genetiky a virologie.\nV letech 2009\u20132014 byla vedouc\u00ed laborato\u0159e molekul\u00e1rn\u00ed diagnostiky Chambon, v roce 2013 p\u0159ejmenovanou na Synlab Genetics. Mezi roky 2014\u20132019 vedla laborato\u0159 veterin\u00e1rn\u00ed molekul\u00e1rn\u00ed diagnostiky Vemodia a laborato\u0159e molekul\u00e1rn\u00ed diagnostiky KitGen. V roce 2017 se stala soudn\u00ed znalkyn\u00ed v oborech molekul\u00e1rn\u00ed biologie, molekul\u00e1rn\u00ed genetika a molekul\u00e1rn\u00ed mikrobiologie pro hum\u00e1nn\u00ed i veterin\u00e1rn\u00ed ot\u00e1zky. V b\u0159eznu 2020 jako vedouc\u00ed Tilia Laboratories odhalila dva p\u0159\u00edpady n\u00e1kazy virem SARS-CoV-2 a tvrd\u00ed, \u017ee vyvinula nov\u00fd typ testu na detekci tohoto viru.V souvislosti s \u010dinnost\u00ed laborato\u0159e byla n\u00e1sledn\u011b ministrem zdravotnictv\u00ed Vojt\u011bchem nep\u0159\u00edmo nepravdiv\u011b na\u0159\u010dena ze \u0161patn\u00e9 praxe (infikov\u00e1n\u00ed se p\u0159i odb\u011bru a hospitalizace). Podle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u0159editele St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu nem\u011bla Tilia Laboratories o schv\u00e1len\u00ed pro medic\u00ednskou diagnostiku z\u00e1jem, proto\u017ee nespl\u0148ovala po\u017eadavky na certifikaci, akreditaci a extern\u00ed hodnocen\u00ed kvality. Proto, a\u010d byli osloveni, p\u016fvodn\u011b ani ne\u017e\u00e1dali o za\u0159azen\u00ed do syst\u00e9mu. Laborato\u0159 byla schv\u00e1lena rozhodnut\u00edm ministra zdravotnictv\u00ed 18. b\u0159ezna 2020 kv\u016fli nouzov\u00e9mu stavu.Do roku 2021 je autorkou nebo spoluautorkou 46 odborn\u00fdch publikac\u00ed, kter\u00e9 byly celkem 555kr\u00e1t citov\u00e1ny v jin\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch prac\u00edch. Jej\u00ed Hirsch\u016fv cita\u010dn\u00ed index dos\u00e1hl hodnoty h = 14.\nOdborn\u00edci jako V\u00e1clav Ho\u0159ej\u0161\u00ed (\u00daMG AV \u010cR), Jan Pa\u010des (\u00daMG AV \u010cR) nebo Jan Konvalinka (\u00daOCHB AV \u010cR a P\u0159F UK) kritizovali jej\u00ed vystupov\u00e1n\u00ed na ve\u0159ejnosti, ve kter\u00e9m podle nich \u0161\u00ed\u0159ila neov\u011b\u0159en\u00e1 tvrzen\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pandemie covidu-19 a n\u011bkter\u00e9 jej\u00ed v\u00fdroky byly manipulativn\u00ed. Jan \u017dabka ze serveru Hl\u00eddac\u00edPes.org oslovil virologa Ivana Hirsche (P\u0159F UK), evolu\u010dn\u00edho virologa Ji\u0159\u00edho \u010cern\u00e9ho (FTZ \u010cZU) a strukturn\u00edho virologa Pavla Plevku (CEITEC), aby jako odborn\u00edci vyhodnotili n\u011bkter\u00e1 tvrzen\u00ed Soni Pekov\u00e9. Ti jej\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed ost\u0159e kritizovali. Pr\u00e1ce norsko-anglick\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho t\u00fdmu, kter\u00e1 tvrdila, \u017ee virus SARS-CoV-2 m\u00e1 ve sv\u00e9 RNA sekvenci charakteristiky genov\u00e9 manipulace a na kterou se So\u0148a Pekov\u00e1 odvol\u00e1vala, ve skute\u010dnosti tato tvrzen\u00ed neobsahovala.Jan Cemper na serveru Manipul\u00e1to\u0159i.cz kritizoval, \u017ee So\u0148a Pekov\u00e1 poskytla rozhovor Svobodn\u00e9mu r\u00e1diu, kter\u00e9 je ofici\u00e1ln\u00edm partnerem hnut\u00ed Svoboda a p\u0159\u00edm\u00e1 demokracie a D\u011blnick\u00e9 strany soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti a jeho\u017e partnery jsou i dezinforma\u010dn\u00ed weby jako Nov\u00e1 republika, Pravdive.eu nebo antisemitistick\u00e9 NWOO.\nK prezentov\u00e1n\u00ed Soni Pekov\u00e9 jako odbornice i v oblastech vzd\u00e1len\u00fdch jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 odbornosti se na twitterov\u00e9m \u00fa\u010dtu opakovan\u011b kriticky vyjad\u0159oval \u010cesk\u00fd klub skeptik\u016f Sisyfos.Ten v roce 2021 p\u0159i ud\u011blov\u00e1n\u00ed tradi\u010dn\u00edch anticen \u201eBludn\u00fd balvan\u201c vytvo\u0159il \u201emimo\u0159\u00e1dnou covid kategorii dru\u017estev\u201c, ve kter\u00e9 ud\u011bloval anticenu \u201eZlat\u00fd bludn\u00fd kovi\u010f\u00e1k\u201c. Skupinu ocen\u011bn\u00fdch touto cenou \u010cesk\u00fd klub skeptik\u016f Sisyfos nazval \u201eBludn\u00e1 p\u011bchota\u201c, kter\u00e1 byla \u201eslo\u017een\u00e1 z gardist\u016f (odborn\u00fdch elit) a kadet\u016f (laick\u00fdch elit)\u201c. So\u0148u Pekovou za\u0159adil mezi gardisty za jej\u00ed v\u00fdrok: \u201eTy kmeny jsou si navz\u00e1jem velice podobn\u00e9, ale nejsou to potomci viru prvn\u00edho. Je to n\u011bco jin\u00e9ho. A j\u00e1 nev\u00edm, kde je ta jeskyn\u011b, z n\u00ed\u017e vyl\u00e9taj\u00ed. Jarn\u00ed kmen byl prvn\u00ed, z\u00e1\u0159ijov\u00fd druh\u00fd, prosincov\u00fd t\u0159et\u00ed a nov\u00fd, britsk\u00fd, je \u010dtvrt\u00fd. J\u00e1 bych to s nads\u00e1zkou skoro nazvala, \u017ee to na ja\u0159e byl SARS-CoV-2, v z\u00e1\u0159\u00ed SARS-CoV-3, v prosinci a\u017e dosud SARS-CoV-4. A ta britsk\u00e1 mutace by se m\u011bla jmenovat SARS-CoV-5. Ka\u017ed\u00e1 vlna se chov\u00e1 klinicky tro\u0161ku jinak, virus m\u00e1 jin\u00fd genom, jin\u00fd program, podle n\u011bho\u017e je naps\u00e1n.\u201c Jednalo se o kompil\u00e1t dvou v\u00fdrok\u016f z rozhovoru pro Reflex, publikovan\u00e9ho 8. \u00fanora 2021.\nV srpnu 2020 byla obvin\u011bna s dal\u0161\u00edmi \u010dty\u0159mi osobami v\u010detn\u011b Romana Janou\u0161ka v p\u0159\u00edpadu neopr\u00e1vn\u011bn\u00fdch \u00fahrad od zdravotn\u00edch poji\u0161\u0165oven pro laborato\u0159 Chambon (v roce 2013 p\u0159ejmenovanou na Synlab genetics), kde mezi roky 2009\u20132014 p\u016fsobila jako vedouc\u00ed laborato\u0159e molekul\u00e1rn\u00ed diagnostiky. Obvin\u011bn\u00ed bylo vzneseno pro podez\u0159en\u00ed ze sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed trestn\u00e9ho \u010dinu podvodu, ve kter\u00e9m st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupce vy\u010d\u00edslil \u0161kodu na v\u00fd\u0161i 300 mili\u00f3n\u016f korun, z toho 239 milion\u016f poji\u0161\u0165ovny uhradily a 77 milion\u016f podnikatel\u00e9 pl\u00e1novali na\u00fa\u010dtovat. \u0160koda m\u011bla vzniknout tak, \u017ee si laborato\u0159 v letech 2009 a 2010 \u00fa\u010dtovala dra\u017e\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed, ne\u017e jak\u00e1 prov\u00e1d\u011bla. V b\u0159eznu 2022 ji pra\u017esk\u00fd m\u011bstsk\u00fd soud nepravomocn\u011b zprostil s dal\u0161\u00edmi obvin\u011bn\u00fdmi ob\u017ealoby, kdy\u017e rozhodl, \u017ee jejich jedn\u00e1n\u00ed v kauze nebylo trestn\u00e9. St\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupce Dadam proti rozsudku podal odvol\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v \u00fanoru 2023 zam\u00edtl Vrchn\u00ed soud v Praze a zpro\u0161t\u011bn\u00ed viny se stalo pravomocn\u00e9.\nV rozhovoru pro Svobodn\u00e9 r\u00e1dio, pova\u017eovan\u00e9 za \u0161i\u0159itele konspira\u010dn\u00edch teori\u00ed, vyzvala 6. dubna 2022 ob\u010dany v souvislosti s \u00fadajn\u00fdmi biologick\u00fdmi laborato\u0159emi financovan\u00fdmi USA na Ruskem obl\u00e9han\u00e9 Ukrajin\u011b, kter\u00e9 m\u011bly experimentovat se smrt\u00edc\u00edmi patogeny, k pomodlen\u00ed se za zdrav\u00ed rusk\u00e9ho prezidenta Vladimira Putina, \u201eproto\u017ee to, \u017ee tam rozt\u0159\u00edskal a rozbombardoval zp\u016fsobil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 vlna vir\u016f nebude Modlitbu mu dejte, pat\u0159\u00ed mu d\u00edk za to, \u017ee to rozt\u0159\u00edskal.\u201c Zopakovala tak konspira\u010dn\u00ed teorii \u0161\u00ed\u0159enou ruskou propagandou. V souvislosti s t\u011bmito v\u00fdroky ji za\u010dala prov\u011b\u0159ovat policie.\n14. \u010dervna 2020 \u2013 \u010cestn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed Mensy \u010cR za rok 2020, Mensa \u010cR.\n2021 \u2013 Czech Superbrands (pr\u016fvodce n\u011bkter\u00fdmi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi zna\u010dkami \u010cesk\u00e9 republiky) vyhl\u00e1sil MUDr. So\u0148u Pekovou, Ph.D. osobnost\u00ed roku 2020.\n2021 \u2013 \u010cesk\u00fd klub skeptik\u016f Sisyfos ocenil skupinu vybran\u00fdch osobnost\u00ed nazvanou \u201eBludn\u00e1 p\u011bchota\u201c anticenou \u201eZlat\u00fd bludn\u00fd kovi\u010f\u00e1k\u201c za rok 2020. So\u0148u Pekovou za\u0159adil do t\u00e9to skupiny mezi tzv. gardisty.\nBENDOV\u00c1, Jana. So\u0148a Pekov\u00e1: \u0158\u00e1d\u00ed tu jin\u00e9 kmeny viru, ten jarn\u00ed \u2013 jak jsem tehdy \u0159\u00edkala \u2013 vymizel. Reflex.cz . 2021-02-08. Dostupn\u00e9 online. \n\u0160ELIGA, Vojt\u011bch. M\u011bla jsem pravdu. Vir se d\u00e1l \u0161\u00ed\u0159\u00ed, proto\u017ee je um\u011ble vytvo\u0159en\u00fd, aby infikoval lidi, tvrd\u00ed Pekov\u00e1. CNN Prima News . 2021-02-09. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je N\u011bmeck\u00e1 hymna? <<>>: P\u00edse\u0148 Das Lied der Deutschen (\u010desky P\u00edse\u0148 N\u011bmc\u016f) je n\u011bmeck\u00e1 hymna. M\u00e1 toto\u017enou melodii jako n\u011bkdej\u0161\u00ed rakousk\u00e1 c\u00edsa\u0159sk\u00e1 hymna. P\u00edse\u0148 m\u00e1 t\u0159i sloky, jako hymna se od roku 1952 pou\u017e\u00edv\u00e1 pouze 3. sloka.\nJej\u00ed text napsal 26. srpna 1841 na Helgolandu n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk, jazykov\u011bdec a historik literatury August Heinrich Hoffmann von Fallersleben. Tato p\u00edse\u0148 se skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed slok, z nich\u017e prvn\u00ed za\u010d\u00ednala slovy \u201eDeutschland, Deutschland \u00fcber alles\u201c. V roce 1922 ji za hymnu ofici\u00e1ln\u011b uznal prvn\u00ed prezident N\u011bmeck\u00e9 republiky, Friedrich Ebert. Melodie byla vyp\u016fj\u010dena od rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 hymny \u201eKaiserhymne\u201c, jej\u00ed\u017e melodie (av\u0161ak s jin\u00fdmi slovy) byla d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edv\u00e1na i pro hymnu N\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Slo\u017eil ji Joseph Haydn. \nP\u00edse\u0148 \u201eDas Lied der Deutschen\u201c byla naps\u00e1na v dob\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00ed N\u011bmecka. Pozd\u011bji zprofanovan\u00e1 \u00favodn\u00ed fr\u00e1ze Deutschland, Deutschland, \u00fcber alles (\u201eN\u011bmecko, N\u011bmecko nade v\u0161ecko\u201c) byla p\u016fvodn\u011b m\u00edn\u011bna ve smyslu, \u017ee jednotn\u00e9 N\u011bmecko je lep\u0161\u00ed ne\u017e rozdrobenost na mnoho st\u00e1t\u016f N\u011bmeck\u00e9ho spolku.\nZem\u011bpisn\u00e9 \u00fadaje, uveden\u00e9 v prvn\u00ed sloce, vymezovaly hranice st\u0159edoevropsk\u00e9ho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edho obyvatelstva v polovin\u011b 19. stolet\u00ed (M\u00e1za \u2013 N\u011bmen, Etsch/Adi\u017ee \u2013 Belt), a proto po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce Spojenci zak\u00e1zali publikovat a uv\u00e1d\u011bt tuto sloku, jeliko\u017e si N\u011bmecko nemohlo n\u00e1rokovat \u00fazem\u00ed pod kontrolou v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed. Prvn\u00ed pokusy o u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed sloky jako hymny se v roce 1950 je\u0161t\u011b setkaly s odporem, ale nakonec byla roku 1952 t\u0159et\u00ed sloka \u201eEinigkeit und Recht und Freiheit\u201c (Jednota, pr\u00e1vo a svoboda) jako hymna tehdej\u0161\u00edho Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka p\u0159ijata. Z\u016fstala jako hymna i po sjednocen\u00ed s v\u00fdchodn\u00edmi zem\u011bmi, \u010d\u00edm\u017e v tomto kontextu nabyla dal\u0161\u00edho v\u00fdznamu.\nV kr\u00e1tk\u00e9m obdob\u00ed po konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a p\u0159ed rokem 1952 se p\u0159i n\u011bkter\u00fdch ofici\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech jako hymna pou\u017e\u00edvala vlasteneck\u00e1 p\u00edse\u0148 \u201eIch hab mich ergeben\u201c n\u011bmeck\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Hanse Ferdinanda Ma\u00dfmanna.\nKompletn\u00ed text p\u00edsn\u011b:\nN\u011bmeck\u00e1 vlajka\nSt\u00e1tn\u00ed znak N\u011bmecka\n \nNahr\u00e1vka cel\u00e9 hymny v mp3 Archivov\u00e1no 5. 1. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Nat\u00fcrlich die Autofahrer? <<>>: Nat\u00fcrlich die Autofahrer je n\u00e1zev z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9ho filmu z roku 1959. Jedn\u00e1 se o komedii a nato\u010dil ji Erich Engels. V hlavn\u00ed roli zaz\u00e1\u0159ila hv\u011bzda n\u011bmeck\u00e9ho filmu Heinz Erhardt, kter\u00fd s chut\u00ed ztv\u00e1rnil postavu p\u0159\u00edsn\u00e9ho dopravn\u00edho str\u00e1\u017en\u00edka, jen\u017e je v civilu docela p\u0159\u00edjemn\u00fdm chlap\u00edkem.\nSn\u00edmek je \u010dernob\u00edl\u00fd, trv\u00e1 82 minut a v SRN byl v kinech p\u0159\u00edstupn\u00fd div\u00e1k\u016fm star\u0161\u00edm p\u011bti let.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Chaba\u0159ovice? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Chaba\u0159ovice (lat. Karbicium) je c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka sdru\u017euj\u00edc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 katol\u00edky na \u00fazem\u00ed m\u011bsta Chaba\u0159ovice a v jeho okol\u00ed. Organiza\u010dn\u011b spad\u00e1 do \u00fasteck\u00e9ho vikari\u00e1tu, kter\u00fd je jedn\u00edm z 10 vikari\u00e1t\u016f litom\u011b\u0159ick\u00e9 diec\u00e9ze.\nChyb\u00ed p\u00edsemn\u00e9 prameny o po\u010d\u00e1tc\u00edch tzv. star\u00e9 farnosti. Od roku 1654 byly v lokalit\u011b vedeny matriky. Farnost byla nov\u011b kanonicky z\u0159\u00edzena v roce 1714.\nZa\u010d\u00e1tek p\u016fsobnosti jmenovan\u00e9ho v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b farnosti od:\nKrom\u011b kn\u011b\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00edch v \u010dele farnosti, p\u016fsobili ve farnosti v pr\u016fb\u011bhu jej\u00ed historie i jin\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161inou pracovali jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159i, kaplani, katechet\u00e9, v\u00fdpomocn\u00ed duchovn\u00ed aj.\nDo farnosti n\u00e1le\u017e\u00ed \u00fazem\u00ed t\u011bchto obc\u00ed:\nChaba\u0159ovice (Karbitz)\nHrbovice (Herbitz)\nP\u0159estanov (Pristen)\nStradov (Straden)\nVe farnosti se mohou nach\u00e1zet i dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby, m\u00edsta \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho kultu a pam\u011btihodnosti, kter\u00e9 neobsahuje tato tabulka.\nZ d\u016fvodu efektivity duchovn\u00ed spr\u00e1vy byl vytvo\u0159en farn\u00ed obvod (kolatura) farnosti Trmice, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed je i farnost Chaba\u0159ovice, kter\u00e1 je tak spravov\u00e1na excurrendo.", "<<>>: Co je Plaistow (stanice metra v Lond\u00fdn\u011b)? <<>>: Plaistow je stanice metra v Lond\u00fdn\u011b, otev\u0159en\u00e1 roku 1858. Stani\u010dn\u00ed odbavovac\u00ed hala byla vybudov\u00e1na roku 1905. Autobusov\u00e9 spojen\u00ed zaji\u0161\u0165uj\u00ed linky: 69, 241, 262 a 473. Stanice se nach\u00e1z\u00ed v p\u0159epravn\u00ed z\u00f3n\u011b 3 a le\u017e\u00ed na dvou link\u00e1ch:\nDistrict Line a Hammersmith & City Line mezi stanicemi West Ham a Upton Park.", "<<>>: Co je Johann Elias Bach? <<>>: Johann Elias Bach (17. \u00fanora 1705 Schweinfurt \u2013 30. listopadu 1755 tamt\u00e9\u017e) byl n\u011bmeck\u00fd hudebn\u00ed skladatel. \u010clen hudebn\u00ed rodiny Bach\u016f.\nJohann Elias Bach byl synem Johanna Valentina Bacha. Studoval teologii na univerzit\u00e1ch v Jen\u011b a v Lipsku. V letech 1737\u20131742 pracoval v Lipsku jako sekret\u00e1\u0159 sv\u00e9ho bratrance Johanna Sebastiana Bacha a jako u\u010ditel a vychovatel jeho d\u011bt\u00ed. Jeho dopisy z tohoto obdob\u00ed jsou d\u016fle\u017eit\u00fdmi zdroji informac\u00ed o \u017eivot\u011b J. S. Bacha. Od roku 1743 p\u016fsobil jako kantor ve Schweinfurtu a jako inspektor c\u00edrkevn\u00edch \u0161kol.\nJohann Elias Bach byl dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd. Prvn\u00ed man\u017eelstv\u00ed s Johanou Rosinou Fritschovou bylo bezd\u011btn\u00e9. Kr\u00e1tce po jej\u00ed smrti se 25. ledna 1746 o\u017eenil s Annou Mari\u00ed H\u00fcllerovou, s n\u00ed\u017e m\u011bl \u010dty\u0159i d\u011bti.\nDva svazky c\u00edrkevn\u00edch kant\u00e1t, kter\u00e9 byly jeho sou\u010dasn\u00edky vysoce cen\u011bny, se nedochovaly.\nEvelin Odrich, Peter Wollny (ed.): Die Briefentw\u00fcrfe des Johann Elias Bach. (1705\u20131755) (= Leipziger Beitr\u00e4ge zur Bach-Forschung. Bd. 3). Herausgegeben und kommentiert. Olms, Hildesheim u. a. 2000, ISBN 3-487-10851-8.\nF. Beyschlag: Ein Schweinfurter Ableger der th\u00fcringischen Musikerfamilie Bach. Schweinfurter Heimatbl\u00e4tter, xi (1925)\n\u017divotopis (anglicky)\n\u017divotopis, rodokmen.", "<<>>: Co je Operace Faustschlag? <<>>: Operace Faustschlag, v p\u0159ekladu z n\u011bm\u010diny Operace \u00dader p\u011bst\u00ed, je ozna\u010den\u00ed ofenz\u00edvy \u00dast\u0159edn\u00edch mocnost\u00ed proti sov\u011btsk\u00e9mu Rusku, ke kter\u00e9 do\u0161lo od \u00fanora do b\u0159ezna roku 1918. B\u011bhem tohoto \u00fatoku n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da vyu\u017eila rozkladu rusk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 nebyla kv\u016fli revoluci a za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce schopna \u00fa\u010dinn\u011b vzdorovat a N\u011bmci a Raku\u0161an\u00e9 proto dobyli B\u011blorusko, Ukrajinu, Krym a Pobalt\u00ed. Bol\u0161evici byli 3. b\u0159ezna donuceni podepsat Brestlitevsk\u00fd m\u00edr, \u010d\u00edm\u017e prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b skon\u010dila.\nM\u00edrov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi \u00dast\u0159edn\u00edmi mocnostmi a bol\u0161eviky byla v Brest-Litevsku zah\u00e1jena 3. prosince 1917. Klid zbran\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 strany dohodly na 16. prosinec, av\u0161ak rusk\u00e1 strana doufala, \u017ee revoluce vypuknou i v N\u011bmecku a Rakousku-Uhersku a tak se sna\u017eila jedn\u00e1n\u00ed prodlu\u017eovat a v lednu do\u0161lo k jejich p\u0159eru\u0161en\u00ed. N\u011bmci pl\u00e1nuj\u00edc\u00ed velkou ofenz\u00edvu na z\u00e1padn\u00ed front\u011b pot\u0159ebovali situaci na v\u00fdchod\u011b rychle vy\u0159e\u0161it. 9. \u00fanora podepsali m\u00edr s Ukrajinskou lidovou republikou a gener\u00e1l Max Hoffmann zah\u00e1jil s arm\u00e1dami Centr\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed \u00fatok proti oslaben\u00e9mu sov\u011btsk\u00e9mu Rusku. \u00dast\u0159edn\u00ed mocnosti postoupily o 240 km na v\u00fdchod a obsadily 330 000 km2. Bol\u0161evici byli donuceni jednat a p\u0159ijmout tvrd\u00e9 m\u00edrov\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00fdmi se z\u0159ekli z\u00e1padn\u00edch oblast\u00ed obsazen\u00fdch N\u011bmci a Raku\u0161any a museli vyklidit \u00fazem\u00ed dr\u017een\u00e9 na kavkazsk\u00e9 front\u011b.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nKEEGAN, John. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Praha ; Plze\u0148: Beta-Dobrovsk\u00fd ; \u0160ev\u010d\u00edk, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0. \nWESTWELL, Ian. I. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka : vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed popis pr\u016fb\u011bhu I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, dopln\u011bn\u00fd anal\u00fdzami rozhoduj\u00edc\u00edch st\u0159etnut\u00ed a p\u0159elomov\u00fdch bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7.", "<<>>: Co je Maiden of the Cancer Moon? <<>>: Maiden of the Cancer Moon je koncertn\u00ed album americk\u00e9 skupiny Quicksilver Messenger Service. Album vy\u0161lo v roce 1983. Jedn\u00e1 se o dvojalbum nahran\u00e9 v roce 1968.", "<<>>: Co je Acquaviva Platani? <<>>: Acquaviva Platani je kopcovit\u00e9 m\u011bsto na Sic\u00edlii v provincii Caltanissetta.\nJm\u00e9no m\u011bsta (znamenaj\u00edc\u00ed v ital\u0161tin\u011b \"\u017div\u00e1 voda\") je odvozeno od \u010detn\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch pramen\u016f v oblasti. Do roku 1862 se m\u011bsto naz\u00fdvalo jednodu\u0161e Acquaviva; p\u0159\u00eddomek Platani byl p\u0159id\u00e1n, aby se m\u011bsto odli\u0161ilo od dal\u0161\u00edch t\u0159\u00ed m\u011bst v It\u00e1lii se jm\u00e9nem Acquaviva. Platani je jm\u00e9no \u0159eky, kter\u00e1 te\u010de v bl\u00edzkosti m\u011bsta.\nHospod\u00e1\u0159stv\u00ed je zalo\u017eeno na zem\u011bd\u011blstv\u00ed: v\u00fdznamn\u00e1 je produkce p\u0161enice, oliv, mandl\u00ed a pist\u00e1ci\u00ed. P\u0159\u00edjem tak\u00e9 poskytuje chov skotu a kon\u00ed spolu s ov\u010d\u00edmi farmami.\nK pam\u011btihodnostem pat\u0159\u00ed Torre dell\u00b4Orologio (hodinov\u00e1 v\u011b\u017e), postaven\u00e1 v roce 1894, a kostel ze 17. stolet\u00ed Chiesa Madre (Kostel Matky), zasv\u011bcen\u00fd Santa Marii della Luce.\nSalvatore Quasimodo, kter\u00fd pro\u017eil \u010d\u00e1st sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed v Acquaviv\u011b Platani, p\u00ed\u0161e o m\u011bst\u011b ve sv\u00e9 b\u00e1sni \"Che vuoi pastore d\u00b4aria?\", kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky Nuove Poesie.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Acquaviva Platani na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Grafia, d\u011blnick\u00e1 knihtisk\u00e1rna a nakladatelstv\u00ed? <<>>: Grafia, d\u011blnick\u00e1 tisk\u00e1rna a nakladatelstv\u00ed, je zru\u0161en\u00e1 tisk\u00e1rna a nakladatelstv\u00ed v Praze v Mysl\u00edkov\u011b ulici. D\u016fm je pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn.\nDo novorenesan\u010dn\u00edho \u010dty\u0159patrov\u00e9ho n\u00e1jemn\u00edho dvojdomu (stavitel Franti\u0161ek Buldra, 1879) se roku 1901 nast\u011bhoval sekretari\u00e1t Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany spolu s redakc\u00ed Pr\u00e1va lidu, kter\u00e1 pro sv\u00e9 pot\u0159eby z\u0159\u00eddila ve dvorn\u00edm traktu tisk\u00e1rnu.\nPr\u00e1vo lidu p\u0159estalo roku 1911 vych\u00e1zet a tisk\u00e1rna zvolila obchodn\u00ed n\u00e1zev Grafia. P\u0159\u00edm\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem Grafie byla D\u011blnick\u00e1 tisk\u00e1rna, zalo\u017een\u00e1 roku 1896 Josefem Hippmannem. (Vnu\u010dka Josefa Hippmanna uvedla v roce 1932, \u017ee tisk\u00e1rna byla zalo\u017eeno roku 1895 a \u017ee jej\u00ed n\u00e1zev byl Prvn\u00ed d\u011blnick\u00e1 tisk\u00e1rna.) V letech 1921-1922 provozn\u00ed budovy p\u0159estav\u011bl architekt Sola\u0159 a n\u00e1sledn\u011b \u010cen\u011bk Ne\u010d\u00e1sek. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce tiskla Grafia kvalitn\u00ed publikace nakladatelstv\u00ed Dru\u017estevn\u00ed pr\u00e1ce. Po roce 1945 byla za\u010dlen\u011bna do St\u0159edo\u010desk\u00fdch tisk\u00e1ren a tiskla a\u017e do roku 1994.\nZ\u00e1nikRoku 1994 tisk\u00e1rna ukon\u010dila provoz a v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed vyst\u011bhovala. P\u0159i p\u0159estavb\u011b uli\u010dn\u00ed budovy na hotel byly v\u0161echny dvorn\u00ed objekty (severn\u00ed t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed, tisk\u00e1rensk\u00e9 k\u0159\u00eddlo, st\u0159edn\u00ed dvorn\u00ed k\u0159\u00eddlo) demolov\u00e1ny a nahrazeny novostavbami.\nBERAN, Luk\u00e1\u0161, ed. a VALCH\u00c1\u0158OV\u00c1, Vladislava, ed. Pra\u017esk\u00fd industri\u00e1l: technick\u00e9 stavby a pr\u016fmyslov\u00e1 architektura Prahy: pr\u016fvodce. 2., roz\u0161. vyd. V Praze: \u010cesk\u00e9 vysok\u00e9 u\u010den\u00ed technick\u00e9, \u00a92007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 2: Nov\u00e9 M\u011bsto, Vy\u0161ehrad. S. 45, \u010d. 46.", "<<>>: Co je V\u00e1le\u010dn\u00fd slon? <<>>: V\u00e1le\u010dn\u00fd slon je ozna\u010den\u00ed pro slona, kter\u00fd je alespo\u0148 z\u00e1kladn\u011b vycvi\u010den a pou\u017eit pod lidskou kontrolou v bitv\u011b. Ve starov\u011bku hr\u00e1li v\u00e1le\u010dn\u00ed sloni v\u00fdznamnou roli v \u0159ad\u00e1ch vojsk n\u011bkter\u00fdch africk\u00fdch a asijsk\u00fdch st\u00e1t\u016f a po ta\u017een\u00ed Alexandra Velik\u00e9ho t\u00e9\u017e v \u0159ad\u00e1ch \u0159eck\u00fdch vojsk. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed u\u017eivatele v\u00e1le\u010dn\u00fdch slon\u016f pat\u0159ili Per\u0161an\u00e9, Indov\u00e9, diadochov\u00e9 a jejich n\u00e1stupci a Kartaginci.\nPrvn\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slon\u016f je datov\u00e1no cca roku 4000 p\u0159. n. l., prvn\u00ed vojensk\u00e9 vyu\u017eit\u00ed do cca roku 1100 p\u0159. n. l., oboj\u00ed v Indii. Zhruba kolem roku 1100 se ur\u010dit\u00e9 primitivn\u00ed pokusy o pou\u017eit\u00ed slon\u016f patrn\u011b vyskytly i v \u010c\u00edn\u011b. Evropan\u00e9 se patrn\u011b poprv\u00e9 setkali s v\u00e1le\u010dn\u00fdmi slony v bitv\u011b u Gaugam\u00e9l, kde n\u011bkolik slon\u016f pou\u017eili Per\u0161an\u00e9. Posl\u00e9ze se uplatnili v \u0159ad\u00e1ch n\u011bkter\u00fdch \u0159eck\u00fdch arm\u00e1d, \u0158\u00edman\u00e9 m\u011bli p\u0159\u00edle\u017eitost poznat v\u00e1le\u010dn\u00e9 slony ve v\u00e1lk\u00e1ch s Pyrrhem, Kart\u00e1gem a Persi\u00ed. Pot\u00e9 za\u010dal v\u00fdznam v\u00e1le\u010dn\u00fdch slon\u016f rychle upadat, v oblasti P\u0159edn\u00ed a Zadn\u00ed Indie se v\u0161ak v\u00e1le\u010dn\u00ed sloni udr\u017eeli je\u0161t\u011b do novov\u011bku.\nSloni byli obvykle nasazov\u00e1n\u00ed v centru boji\u0161t\u011b, nesli p\u0159itom poh\u00e1n\u011b\u010de a p\u0159\u00edpadn\u011b i 1-2 dal\u0161\u00ed mu\u017ee, obvykle lu\u010di\u0161tn\u00edky a meta\u010de kop\u00ed. Jejich \u00fa\u010delem bylo vyvolat paniku v \u0159ad\u00e1ch nep\u0159\u00e1tel a rozb\u00edt jejich formaci. Pro nezku\u0161enou p\u011bchotu bylo velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 udr\u017eet formaci tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 obrovsk\u00fdch zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 se na n\u011b valila. Ov\u0161em i slon\u016fm se dalo \u010delit - k\u0159ikem, ohn\u011bm, nebo t\u00edm, \u017ee disciplinovan\u00e1 a perfektn\u011b vycvi\u010den\u00e1 p\u011bchota (jako ta \u0159\u00edmsk\u00e1) se p\u0159ed slony prost\u011b rozestoupila (ide\u00e1ln\u011b p\u0159edt\u00edm kop\u00edmi, \u0161\u00edpy a kameny zabila jejich poh\u00e1n\u011b\u010de, arm\u00e1da Alexandra Velik\u00e9ho vypichovala slon\u016fm o\u010di) a nechala je proj\u00edt, na\u010de\u017e se semkla zp\u011bt do bojov\u00e9 formace d\u0159\u00edve, ne\u017e k n\u00ed do\u0161li nep\u0159\u00e1tel\u00e9, kte\u0159\u00ed si obvykle od vlastn\u00edch slon\u016f udr\u017eovali dostate\u010dn\u00fd odstup - spla\u0161en\u00fd slon, nad n\u00edm\u017e poh\u00e1n\u011b\u010d ztratil kontrolu, toti\u017e mohl vyrazit naprosto kamkoliv - nav\u00edc \u00fato\u010dil-li v b\u011bhu, nebyla mu p\u011bchota s to sta\u010dit. U indick\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde se sloni pou\u017e\u00edvali opravdu masov\u011b (stovky a\u017e tis\u00edce zv\u00ed\u0159at), byly vytvo\u0159eny velmi d\u016fmysln\u00e9 taktiky a zbran\u011b pro boj se slony, v\u010detn\u011b speci\u00e1ln\u00edch balist.\nZa prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky do\u0161lo k vyu\u017eit\u00ed slon\u016f k p\u0159esun\u016fm t\u011b\u017ek\u00e9ho materi\u00e1lu.", "<<>>: Co je Vys\u00edla\u010dka? <<>>: Vys\u00edla\u010dka je obousm\u011brn\u00fd r\u00e1diov\u00fd vys\u00edla\u010d a p\u0159ij\u00edma\u010d. Prvn\u00ed vys\u00edla\u010dky se objevily v obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a byly ur\u010deny k vojensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Umo\u017e\u0148uje jednotlivci nebo skupin\u011b lid\u00ed se dorozum\u00edvat na ur\u010ditou vzd\u00e1lenost.\nTypick\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 ru\u010dn\u00ed vys\u00edla\u010dka je obvykle podobn\u00e1 mobiln\u00edmu telefonu, ale m\u00e1 obvykle o trochu v\u011bt\u0161\u00ed rozm\u011bry a b\u00fdv\u00e1 vybavena vn\u011bj\u0161\u00ed ant\u00e9nou. (I kdy\u017e mobiln\u00ed telefon m\u00e1 tak\u00e9 ant\u00e9nu, ale men\u0161\u00ed, tak\u017ee se mnohdy vejde dovnit\u0159 p\u0159\u00edstroje.) Z\u00e1kladn\u00edm rozd\u00edlem mezi vys\u00edla\u010dkami a mobiln\u00edmi telefony je to, \u017ee vys\u00edla\u010dka (radiostanice) komunikuje tzv. simplexn\u011b (v jedem okam\u017eik bu\u010fto vys\u00edl\u00e1, nebo p\u0159ij\u00edm\u00e1) , kde\u017eto mobiln\u00edm telefonem komunikujeme tzv. duplexn\u011b (v jednu chv\u00edli poslouch\u00e1me a z\u00e1rove\u0148 m\u016f\u017eeme mluvit). Dal\u0161\u00ed hlavn\u00ed rozd\u00edl je \u010dasto ten, \u017ee jednoduch\u00e1 vys\u00edla\u010dka zvuk p\u0159eveden\u00fd mikrofonem na spojit\u00fd sign\u00e1l namoduluje na nosnou frekvenci a odvys\u00edl\u00e1 do prostoru v analogov\u00e9m nebo digit\u00e1ln\u00edm tvaru. Naopak mobiln\u00ed telefon hlas digitalizuje do sekvence \u201e\u010d\u00edsel\u201c (digitalizovan\u00fdch dat), kter\u00e1 pak odvys\u00edl\u00e1 po \u010d\u00e1stech (paketech), velmi zjednodu\u0161en\u011b to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 internetovou komunikaci prost\u0159ednictv\u00edm Wi-Fi. (Volba telefonn\u00edho \u010d\u00edsla, informace o nedostupnosti prot\u011bj\u0161\u00ed strany nebo pos\u00edl\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v SMS nejsou op\u011bt nic jin\u00e9ho ne\u017e pos\u00edl\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch specifick\u00fdch paket\u016f.)\nModern\u00ed vys\u00edla\u010dky vyu\u017e\u00edvaj\u00ed dnes tak\u00e9 r\u016fzn\u00e9 typy digit\u00e1ln\u00edch zp\u016fsob\u016f p\u0159enosu hlasu (modulace) s mo\u017enost\u00ed p\u0159enosu pomocn\u00fdch informac\u00ed, adresn\u00e9ho vol\u00e1n\u00ed a \u0161ifrov\u00e1n\u00ed hovor\u016f \u2013 nap\u0159\u00edklad standardy TETRA, TETRAPOL (od n\u011bkdej\u0161\u00ed spole\u010dnosti Matra) \u010di MOTOTRBO (Motorola). Sv\u00fdm zp\u016fsobem tak p\u0159eb\u00edraj\u00ed ur\u010dit\u011b funkce mobiln\u00edch telefonn\u00edch s\u00edt\u00ed, ov\u0161em se zachov\u00e1n\u00edm v\u00fdhod vys\u00edla\u010dek (okam\u017eit\u00e9 spojen\u00ed, mo\u017enost velk\u00e9ho po\u010dtu poslucha\u010d\u016f z\u00e1rove\u0148, nez\u00e1vislost na ciz\u00ed infrastruktu\u0159e...).\nJak bylo ji\u017e \u0159e\u010deno, p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fd hlas p\u0159ed vys\u00edl\u00e1n\u00edm je modulov\u00e1n na ur\u010ditou nosnou frekvenci, vys\u00edlan\u00fd sign\u00e1l se tak nach\u00e1z\u00ed v ur\u010dit\u00e9m frekven\u010dn\u00edm p\u00e1smu, jinak \u0159e\u010deno vys\u00edl\u00e1 se na ur\u010dit\u00e9m kan\u00e1lu. Frekvence jsou d\u00e1ny mezin\u00e1rodn\u00edmi dohodami a nelze si je volit libovoln\u011b. Vys\u00edla\u010dka obvykle umo\u017e\u0148uje zvolit n\u011bkolik nosn\u00fdch frekvenc\u00ed, z hlediska u\u017eivatele p\u0159epnout na jin\u00fd kan\u00e1l. P\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed strana mus\u00ed naslouchat na stejn\u00e9 frekvenci, i kdy\u017e existuj\u00ed p\u0159\u00edstroje schopn\u00e9 automaticky testovat (\u201eskenovat\u201c) ur\u010dit\u00fd rozsah kan\u00e1l\u016f a nal\u00e9zt kan\u00e1l, na kter\u00e9m pr\u00e1v\u011b prob\u00edh\u00e1 n\u011bjak\u00e1 komunikace. Dal\u0161\u00ed funkc\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00edjem automaticky p\u0159ep\u00ednan\u00fd na n\u011bkolik kan\u00e1l\u016f st\u0159\u00eddav\u011b, p\u0159esto\u017ee vys\u00edla\u010dka moment\u00e1ln\u011b vys\u00edl\u00e1 na jedin\u00e9m kan\u00e1lu. Rychl\u00e9 p\u0159ep\u00edn\u00e1n\u00ed kan\u00e1l\u016f v definovan\u00e9m po\u0159ad\u00ed je jednou z jednodu\u0161\u0161\u00edch mo\u017enost\u00ed utajen\u00ed p\u0159enosu u vojensk\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed.\nVys\u00edl\u00e1n\u00ed prob\u00edh\u00e1 obvykle pouze v okam\u017eiku, kdy je na vys\u00edla\u010dce stisknuto tla\u010d\u00edtko pro vys\u00edl\u00e1n\u00ed (PTT \u2013 Push to talk, tzv. kl\u00ed\u010dov\u00e1n\u00ed), v takov\u00e9m okam\u017eiku vys\u00edla\u010dka p\u0159estane p\u0159ij\u00edmat. Pro tento zp\u016fsob se obvykle pou\u017e\u00edv\u00e1 ozna\u010den\u00ed simplexn\u00ed provoz. Pokud vys\u00edlaj\u00ed dv\u011b stanice na jedn\u00e9 frekvenci sou\u010dasn\u011b, vznikne v \u00e9teru nesrozumiteln\u00fd \u0161um nebo je l\u00e9pe sly\u0161et \u201eten s v\u011bt\u0161\u00ed ant\u00e9nou\u201c (siln\u011bj\u0161\u00ed vys\u00edlac\u00ed v\u00fdkon). V\u00fdjimkou je pou\u017eit\u00ed modulace AM, p\u0159i kter\u00e9m jsou i p\u0159i sou\u010dasn\u00e9m vys\u00edl\u00e1n\u00ed dvou stanic \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b sly\u0161iteln\u00e9 ob\u011b. To je i d\u016fvod, pro\u010d je tato modulace (jinak velmi zastaral\u00e1) pou\u017e\u00edv\u00e1na v letectv\u00ed.\nVys\u00edl\u00e1n\u00ed sign\u00e1lu b\u00fdv\u00e1 energeticky n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho p\u0159\u00edjem, proto je v ter\u00e9nu p\u0159i provozu na baterie v\u00fdhodn\u00e9 moc nevys\u00edlat a v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti komunikovat stru\u010dn\u011b a srozumiteln\u011b.\nP\u0159\u00edjem prob\u00edh\u00e1 neust\u00e1le, pokud je vys\u00edla\u010dka zapnut\u00e1 a pr\u00e1v\u011b nevys\u00edl\u00e1. P\u0159es\u00e1hne-li p\u0159ij\u00edman\u00fd sign\u00e1l v pou\u017e\u00edvan\u00e9m frekven\u010dn\u00edm p\u00e1smu \u00farove\u0148 b\u011b\u017en\u00e9ho \u0161umu (tato hodnota se nastavuje automaticky, nebo ru\u010dn\u011b), propoj\u00ed vys\u00edla\u010dka tento sign\u00e1l do reproduktoru, jedn\u00e1 se o tzv. squelch \u2013 \u010desk\u00e9 ozna\u010den\u00ed t\u00e9to funkce je \u0161umov\u00e1 br\u00e1na.\nVys\u00edla\u010dky lze d\u011blit na z\u00e1kladnov\u00e9 (obvykle nejv\u011bt\u0161\u00ed vys\u00edlac\u00ed v\u00fdkon a pevn\u00e1 ant\u00e9na, nap\u0159. dispe\u010dink) v\u00fdhradn\u011b s nap\u00e1jen\u00edm ze s\u00edt\u011b, vozidlov\u00e9 (pevn\u00e1 ant\u00e9na p\u0159id\u011blan\u00e1 na vozidle, v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdkon ne\u017e ru\u010dn\u00ed vys\u00edla\u010dka) a ru\u010dn\u00ed (mal\u00fd v\u00fdkon, mal\u00e1 ant\u00e9na, nap\u00e1jen\u00ed z vestav\u011bn\u00fdch akumul\u00e1tor\u016f).\nDosah vys\u00edla\u010dek nelze jednozna\u010dn\u011b definovat. Z\u00e1vis\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na stanovi\u0161ti (obecn\u011b lep\u0161\u00ed je ve voln\u00e9 krajin\u011b, hor\u0161\u00ed v z\u00e1stavb\u011b \u010di v hust\u00e9 vegetaci), d\u00e1le na pou\u017eit\u00e9 ant\u00e9n\u011b, modulaci, v\u00fdkonu vys\u00edlac\u00ed \u010d\u00e1sti, citlivosti p\u0159ij\u00edma\u010de, atmosf\u00e9rick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, ro\u010dn\u00ed dob\u011b, odrazech sign\u00e1lu apod. Nap\u0159\u00edklad s radiostanic\u00ed s v\u00fdkonem 400 mW (se kterou je probl\u00e9m nav\u00e1zat ve m\u011bst\u011b spojen\u00ed i jen na n\u011bkolik set metr\u016f) se lze kvalitn\u011b domlouvat nap\u0159. z \u010cern\u00e9 hory v Krkono\u0161\u00edch do Pardubic.\nV profesion\u00e1ln\u00edch radiov\u00fdch s\u00edt\u00edch (slo\u017eky IZS, energetika, taxislu\u017eby...) se m\u00edsto p\u0159\u00edm\u00e9ho spojen\u00ed (tzv. direkt) z\u00e1kladnov\u00e9 stanice se stanicemi v ter\u00e9nu (ru\u010dn\u00ed nebo v automobilech) dnes prakticky v\u017edy pou\u017e\u00edv\u00e1 syst\u00e9m p\u0159evad\u011b\u010d\u016f (\u010desky p\u0159esn\u011bji p\u0159ev\u00e1d\u011b\u010d\u016f). Jedn\u00e1 se o neobsluhovanou stanici, um\u00edst\u011bnou na vhodn\u00e9m m\u00edst\u011b ter\u00e9nu (kopec, v\u011b\u017e apod.) kter\u00e1 neust\u00e1le p\u0159ij\u00edm\u00e1 na ur\u010den\u00e9m kmito\u010dtu a v\u0161e co p\u0159ijme ihned (v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase) p\u0159ev\u00e1d\u00ed (odtud p\u0159ev\u00e1d\u011b\u010d) na kmito\u010det jin\u00fd a vys\u00edl\u00e1 do sv\u00e9ho okol\u00ed.\nKomunikuj\u00edc\u00ed stanice tak nemus\u00ed b\u00fdt v p\u0159\u00edm\u00e9 radiov\u00e9 viditelnosti, ale posta\u010d\u00ed pokud ob\u011b \"vid\u00ed\" na p\u0159evad\u011b\u010d. Takto je mo\u017en\u00e9 realizovat radiov\u00e9 s\u00edt\u011b s dosahem des\u00edtek km (nap\u0159\u00edklad analogov\u00fd p\u0159evad\u011b\u010d HZS St\u0159edo\u010desk\u00e9ho kraje um\u00edst\u011bn\u00fd na Cukr\u00e1ku umo\u017e\u0148uje komunikaci v r\u00e1mci cel\u00e9ho kraje).\nP\u0159evad\u011b\u010de jsou v\u011bt\u0161inou sestaveny velmi odoln\u011b, s n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b z\u00e1lohovan\u00fdm nap\u00e1jen\u00edm a zaji\u0161\u0165uj\u00ed tak spolehliv\u00e9 spojen\u00ed i v situac\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch katastrof, kdy telefonn\u00ed s\u00edt\u011b kolabuj\u00ed p\u0159et\u00ed\u017een\u00edm \u010di v\u00fdpadky elekt\u0159iny.", "<<>>: Co je Achtl? <<>>: Achtl \u010di achtl\u00edk je star\u00e1 \u010desk\u00e1 objemov\u00e1 jednotka, j\u00ed\u017e se v minulosti prom\u011b\u0159oval objem obil\u00ed. Slovo je odvozeno od n\u011bmeck\u00e9ho slova achtel (star\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 jednotka hmotnosti a plo\u0161n\u00e9ho obsahu), je\u017e znamen\u00e1 osminu. \nByla u\u017e\u00edv\u00e1na tak\u00e9 tato alternativn\u00ed jm\u00e9na:\nosmina\n\u010dtvrtce polovi\u010dn\u00e1\n\u0159epice\n1 achtl = 2,906 litru = 1/32 korce = 3/2 pinty.\nH\u00e1jkova kronika uv\u00e1d\u00ed pod pojmem achtl jinou jednotku: v\u011brtel. Zde ale nen\u00ed jist\u00e9 zdali se tehdy nejednalo o omyl - v\u011brtel toti\u017e znamen\u00e1 p\u0159esn\u011b jednu \u010dtvrtinu, nikoliv\u011bk jednu osminu.", "<<>>: Co je Afrikakorps? <<>>: Deutsches Afrikakorps (N\u011bmeck\u00fd africk\u00fd sbor), \u010dastou zkratkou DAK, byl expedi\u010dn\u00ed sbor n\u011bmeck\u00e9ho Wehrmachtu b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Afrikakorps operoval mezi lety 1941 a 1943 v severn\u00ed Africe \u2013 v Tunisku, Al\u017e\u00edrsku, Libyi a Egypt\u011b.\nJeho prvn\u00edm velitelem byl gener\u00e1l, pozd\u011bj\u0161\u00ed velitel Panzerarmee Afrika a poln\u00ed mar\u0161\u00e1l, Erwin Rommel. P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev, je\u017e n\u011bmeck\u00e9 jednotky vyslan\u00e9 do severn\u00ed Afriky nesly, byl Sperrverband Afrika, ale 16. \u00fanora 1941 byly p\u0159ejmenov\u00e1ny na Deutsches Afrikakorps.\nAfrick\u00e9 ta\u017een\u00ed za\u010dalo \u00fatokem italsk\u00fdch jednotek z Libye na britskou arm\u00e1du v Egypt\u011b. Britov\u00e9 \u00fatok odrazili a podnikli proti\u00fatok do Libye.\nAby zabr\u00e1nilo por\u00e1\u017ece Ital\u016f, provedlo N\u011bmecko operaci Slune\u010dnice (Sonnenblume), tj. vylod\u011bn\u00ed jednotek, zprvu naz\u00fdvan\u00fdch Sperrverband Afrika a od 21. \u00fanora 1941 Afrikakorps, v Libyi. N\u011bmeck\u00e9 jednotky brzy p\u0159evzaly hlavn\u00ed roli v boji proti Brit\u016fm: jeliko\u017e v t\u00e9 dob\u011b byla pro Brity severn\u00ed Afrika jedin\u00fdm boji\u0161t\u011bm, na n\u011bm\u017e se mohli p\u0159\u00edmo utkat s N\u011bmci, p\u0159ikl\u00e1dalo britsk\u00e9 velen\u00ed tomuto st\u0159etu velkou d\u016fle\u017eitost. Zat\u00edmco pro Brity nep\u0159edstavovalo (d\u00edky nadvl\u00e1d\u011b na mo\u0159i) zaji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edsunu potravin a munice nijak z\u00e1va\u017en\u00fd probl\u00e9m, Afrikakorps se musel spol\u00e9hat na z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed p\u0159es St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. Tyto dod\u00e1vky se \u010dasto st\u00e1valy ter\u010dem \u00fatok\u016f britsk\u00e9ho letectva a n\u00e1mo\u0159nictva. P\u0159\u00edtomnost britsk\u00fdch jednotek na Gibraltaru a na Malt\u011b \u010dinila z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed velmi nesnadn\u00fdm.\nAfrikakorps zpo\u010d\u00e1tku bojoval v pod\u0159\u00edzenosti italsk\u00e9 arm\u00e1dy v severn\u00ed Africe, ale ji\u017e 15. srpna 1941 je z\u0159\u00edzena jako vy\u0161\u0161\u00ed velitelsk\u00fd stupe\u0148 Panzergruppe Afrika (Tankov\u00e1 skupina Afrika), kter\u00e1 se 30. ledna 1942 m\u011bn\u00ed na Panzerarmee Afrika (Tankov\u00e1 arm\u00e1da Afrika), jejich\u017e veliteli se postupn\u011b st\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed velitel Afrikakorpsu E. Rommel. Ozna\u010den\u00ed Afrikakorps je ov\u0161em n\u011bkdy pou\u017e\u00edv\u00e1no pro v\u0161echny n\u011bmeck\u00e9 pozemn\u00ed jednotky v severn\u00ed Africe jako celek, jeliko\u017e Afrikakorps byl do konce roku 1942 jejich nejv\u011bt\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed.\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bitvy Afrikakorpsu se odehr\u00e1ly u Tobr\u00faku a El Alamejnu. Po urputn\u00fdch boj\u00edch byly s\u00edly Osy zahn\u00e1ny do Tuniska. Po vylod\u011bn\u00ed Spojenc\u016f v Maroku a Al\u017e\u00edrsku byl Afrikakorps sev\u0159en dv\u011bma frontami, tak\u017ee se jeho pozice stala neudr\u017eitelnou. Jeliko\u017e jednotky nebyly v\u010das sta\u017eeny do It\u00e1lie, padlo 120 tis\u00edc n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f do zajet\u00ed. Afrikakorps kapituloval 13. kv\u011btna 1943.\ngener\u00e1lporu\u010d\u00edk Erwin Rommel (do 15. srpna 1941)\ngener\u00e1lporu\u010d\u00edk Ferdinand Schaal (15. srpna 1941 a\u017e 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1941)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Philipp M\u00fcller-Gebhard (1. \u2013 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1941)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Ludwig Cr\u00fcwell (15. z\u00e1\u0159\u00ed 1941 a\u017e 9. b\u0159ezna 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Walther Nehring (9. \u2013 19. b\u0159ezna 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Ludwig Cr\u00fcwell (19. b\u0159ezna \u2013 29. kv\u011btna 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Walther Nehring (29. kv\u011btna \u2013 31. srpna 1942)\ngener\u00e1lporu\u010d\u00edk Fritz Bayerlein (31. srpna 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Gustav von V\u00e4rst (1. z\u00e1\u0159\u00ed 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Wilhelm ryt\u00ed\u0159 von Thoma (2. z\u00e1\u0159\u00ed 1942 \u2013 13. listopadu 1942)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Gustav Fehn (13. listopadu 1942 \u2013 28. \u00fanora 1943)\ngener\u00e1l tankov\u00fdch vojsk Hans Cramer (28. \u00fanora 1943 \u2013 13. kv\u011btna 1943)\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n Galerie Afrikakorps na Wikimedia Commons\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky Spolku n\u011bmeck\u00e9ho Afrikakorps (n\u011bmecky)\nNeofici\u00e1ln\u00ed, osobn\u00ed str\u00e1nky (n\u011bmecky)\nPochodov\u00e1 p\u00edse\u0148 jednotek Afrikakorps (mp3, n\u011bmecky)\nV\u00e1lka v severn\u00ed Africe Archivov\u00e1no 30. 12. 2006 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Richard Novotn\u00fd (nohejbalista)? <<>>: Richard Novotn\u00fd (* 14. listopadu 1962 P\u0159\u00edbram) je nohejbalov\u00fd hr\u00e1\u010d a dlouholet\u00fd \u010desk\u00fd reprezentant. D\u00edky jeho v\u00fd\u0161ce, obratnosti, statick\u00e9 i dynamick\u00e9 s\u00edle byl p\u0159edur\u010den zejm\u00e9na k \u00fato\u010dn\u00e9 (v roli hlavn\u00edho sme\u010da\u0159e) a obrann\u00e9 (v roli bloka\u0159e) h\u0159e na s\u00edti, a to jak ve trojic\u00edch, tak i v z\u00e1pasech dvojic.\nJe n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fdmi tuzemsk\u00fdm mistrem v nohejbale. Krom\u011b p\u011bti mistrovsk\u00fdch titul\u016f m\u00e1 ve sv\u00e9 sb\u00edrce tak\u00e9 n\u011bkolik st\u0159\u00edbrn\u00fdch a bronzov\u00fdch medail\u00ed, a to jak v discipl\u00edn\u011b trojic, tak i dvojic.\nB\u011bhem sv\u00e9 sportovn\u00ed kari\u00e9ry pro\u0161el \u0159adou slavn\u00fdch i m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdch \u010desk\u00fdch nohejbalov\u00fdch klub\u016f a nastupoval v r\u016fzn\u00fdch \u00farovn\u00edch mu\u017esk\u00fdch nohejbalov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed. S mu\u017esk\u00fdm nohejbalem za\u010d\u00ednal v okresn\u00edm p\u0159eboru za Sportovn\u00ed klub Hodkovice nad Mohelkou, kter\u00e9mu v roce 1981 pomohl k historick\u00e9mu \u00fasp\u011bchu v podob\u011b postupu do krajsk\u00e9 sout\u011b\u017ee. Mezi lety 1982 a 1983 h\u00e1jil spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi velk\u00fdmi nohejbalov\u00fdmi jm\u00e9ny, jako Karel Fatka, Karel Ulmon \u010di Zden\u011bk Holub, barvy Rud\u00e9 hv\u011bzdy Plan\u00e1 u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. V roce 1984 p\u0159estoupil do nohejbalov\u00e9ho odd\u00edlu Zetor LIBE\u0147 (dnes Nohejbalov\u00fd klub Libe\u0148). Klub pos\u00edlen\u00fd o Richarda Novotn\u00e9ho, Petra Mike\u0161e a Karla Fatku m\u011bl v t\u00e9 dob\u011b ambice postoupit s t\u00fdmem do prvn\u00ed ligy, k \u010demu\u017e v\u0161ak kv\u016fli za\u0159azen\u00ed dru\u017estva do okresn\u00ed nam\u00edsto krajsk\u00e9 sout\u011b\u017ee nakonec nemohlo doj\u00edt. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok se vzhledem k nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed svatb\u011b a pracovn\u00edmu vyt\u00ed\u017een\u00ed p\u0159est\u011bhoval do Plzn\u011b, kde hr\u00e1l od roku 1985 do roku 1990 za Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1, resp. za NFTK Plze\u0148 Letn\u00e1 v roce 1991. Na hr\u00e1\u010d\u00edch b\u00fdval\u00e9ho letensk\u00e9ho klubu byl v roce 1992 postaven nov\u00fd klub T\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota Plze\u0148 B\u00edl\u00e1 Hora, kter\u00fd ihned v roce sv\u00e9ho vzniku obsadil t\u0159et\u00ed m\u00edsto v \u010deskoslovensk\u00e9 feder\u00e1ln\u00ed lize. Jeho barvy obl\u00e9kal Richard Novotn\u00fd i v roce 1993 a 1994. Mezi lety 1995 a 1999 nastupoval za Sokol Kobylisy a po jeho rozpadu se ji\u017e nast\u00e1lo vr\u00e1til zp\u011bt do Plzn\u011b.\nOd roku 1993 a\u017e do roku 1999 (s p\u0159est\u00e1vkou v roce 1994) byl sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00edho dru\u017estva \u010cesk\u00e9 republiky, se kter\u00fdm z\u00edskal n\u011bkolik titul\u016f mistra sv\u011bta a mistra Evropy. V roce 1995 na 3. ME v n\u011bmeck\u00e9m M\u00f6nchengladbachu obsadil se sv\u00fdmi spoluhr\u00e1\u010di 1. m\u00edsto ve trojic\u00edch, \u010d\u00edm\u017e p\u0159isp\u011bl k t\u00e9m\u011b\u0159 absolutn\u00edmu triumfu \u010desk\u00fdch nohejbalist\u016f, kte\u0159\u00ed tehdy brali dva ze t\u0159\u00ed titul\u016f (v discipl\u00edn\u011b jednotlivc\u016f skon\u010dil Petr Gulda a\u017e na 4. pozici). Zlatou medaili z discipl\u00edny trojic p\u0159evzal rovn\u011b\u017e v roce 1996 na brazilsk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v Maceiu. V roce 1997 si z d\u011bji\u0161t\u011b 4. ME, francouzsk\u00e9ho alpsk\u00e9ho st\u0159ediska Grenoble, odvezl dokonce dv\u011b nejcenn\u011bj\u0161\u00ed medaile. Titul mistra Evropy vybojoval v (do t\u00e9 doby sv\u00e9 tradi\u010dn\u00ed) discipl\u00edn\u011b trojic a nov\u011b se stal evropsk\u00fdm \u0161ampionem tak\u00e9 ve dvojic\u00edch. V t\u011bch n\u00e1sledn\u011b nastoupil je\u0161t\u011b v roce 1998 na MS v rumunsk\u00e9m Sz\u00f3lnoku a v roce 1999 na ME v tureck\u00e9m Istanbulu, p\u0159i\u010dem\u017e se z obou mistrovsk\u00fdch podnik\u016f vr\u00e1til se zlatou medail\u00ed.\nVedle medailov\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed v dlouhodob\u00fdch ligov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch, na mistrovstv\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky, Evropy a sv\u011bta zaznamenal tak\u00e9 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u00fasp\u011bch\u016f na \u0159ad\u011b presti\u017en\u00edch tuzemsk\u00fdch jednor\u00e1zov\u00fdch turnaj\u016f, a to i po ukon\u010den\u00ed sv\u00e9 aktivn\u00ed nohejbalov\u00e9 kari\u00e9ry. Cenn\u00e9 kovy sb\u00edral nap\u0159. na sv\u00e9ho \u010dasu velmi zn\u00e1m\u00e9m a obl\u00edben\u00e9m nohejbalov\u00e9m turnaji po\u0159\u00e1dan\u00e9m v are\u00e1lu kotelny janovick\u00fdch kas\u00e1ren, kter\u00e9ho se \u00fa\u010dastnilo mnoho sportovn\u00edch osobnost\u00ed a celebrit (z t\u011bch nohejbalov\u00fdch mimo jin\u00e9 technick\u00fd kouzeln\u00edk Ji\u0159\u00ed Miksan nebo mistr sv\u011bta Vil\u00e9m Ungermann). V roce 2005 se z\u00fa\u010dastnil se sv\u00fdmi b\u00fdval\u00fdmi reprezenta\u010dn\u00edmi spoluhr\u00e1\u010di z roku 1995 (Janem Ho\u0161kem a Vil\u00e9mem Ungermannem) jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch tuzemsk\u00fdch turnaj\u016f Austin Cup, kde i po deseti letech prok\u00e1zali sv\u00e9 nohejbalov\u00e9 dovednosti a um\u00edstili se na velmi slu\u0161n\u00e9m 6. m\u00edst\u011b. V roce 2011 zv\u00edt\u011bzil spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi b\u00fdval\u00fdmi ligov\u00fdmi spoluhr\u00e1\u010di z Plzn\u011b (Ji\u0159\u00edm Miksanem a Petrem Turkem) na Memori\u00e1lu Karl\u016f P\u0161ajdl\u016f, nohejbalov\u00e9m turnaji trojic po\u0159\u00e1dan\u00e9m v Pavlovsku. Ve stejn\u00e9m roce tak\u00e9 ovl\u00e1dli spole\u010dn\u011b se spoluhr\u00e1\u010di z B\u00edl\u00e9 Hory (Ji\u0159\u00edm Miksanem a Janem \u0160ikem) prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk nohejbalov\u00e9ho turnaje trojic \u201eMikul\u00e1\u0161sk\u00e1 sme\u010d 2011\u201c po\u0159\u00e1dan\u00e9m v Janovic\u00edch nad \u00dahlavou.\n1981 Sportovn\u00ed klub Hodkovice nad Mohelkou\n1982 Rud\u00e1 hv\u011bzda Plan\u00e1 u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed\n1983 Rud\u00e1 hv\u011bzda Plan\u00e1 u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed\n1984 Zetor LIBE\u0147\n1985 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1986 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1987 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1988 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1989 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1990 Sokol Plze\u0148 Letn\u00e1\n1991 NFTK Plze\u0148 Letn\u00e1\n1992 T\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota Plze\u0148 B\u00edl\u00e1 Hora\n1993 T\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota Plze\u0148 B\u00edl\u00e1 Hora\n1994 T\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota Plze\u0148 B\u00edl\u00e1 Hora\n1995 Sokol Kobylisy\n1996 Sokol Kobylisy\n1997 Sokol Kobylisy\n1998 Sokol Kobylisy\n1999 Sokol Kobylisy\n Mistrovstv\u00ed \u010cesk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky \n Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky \n Mistrovstv\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky \n Mistrovstv\u00ed sv\u011bta mu\u017e\u016f \n Mistrovstv\u00ed Evropy mu\u017e\u016f \nNovotn\u00fd Richard \u2013 TJ Start V.D.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho V\u00e1clava (Holubice)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho V\u00e1clava je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd chr\u00e1m v Holubic\u00edch v okrese Vy\u0161kov. Jde o fili\u00e1ln\u00ed kostel farnosti Pozo\u0159ice.\nKostel byl postaven a p\u0159ed\u00e1n slavnostn\u011b ve\u0159ejnosti 14. \u010dervence 1929. Postaven byl z finan\u010dn\u00edch sb\u00edrek obyvatel obce. Chr\u00e1m m\u011bl zpo\u010d\u00e1tku \u010dty\u0159i zvony z d\u00edlny Rudolfa Manou\u0161ka, ty v\u0161ak byly konfiskov\u00e1ny v roce 1943. Nov\u00e9 zvony byly po\u0159\u00edzeny v roce 1972.", "<<>>: Co je Toronto Granites? <<>>: Toronto Granites byl amat\u00e9rsk\u00fd kanadsk\u00fd klub ledn\u00edho hokeje, kter\u00fd s\u00eddlil v Torontu v provincii Ontario. Zalo\u017een byl v roce 1880 jako jeden z prvn\u00edch klub\u016f ledn\u00edho hokeje v Torontu. Granites v letech 1922 a 1923 vyhr\u00e1li Allan Cup. V roce 1924 (nebo 1923) byli vybr\u00e1ni, aby reprezentovali Kanadu na zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1924 ve Francii.\nAllan Cup \u2013 1922 a 1923\nZOH \u2013 1924\nBrank\u00e1\u0159i: Jack Cameron, Ernie Collett.\nObr\u00e1nci: Dunc Munro, William Ramsay.\n\u00dato\u010dn\u00edci: Harry Watson, Albert McCaffery, Hooley Smith, Harold McMunn, Cyril Slater.\nTren\u00e9r: Frank Rankin.\nFrayne, Trent (1999). \"The Early Years\". 100 years of hockey. Toronto, Ontario: Key Porter Books. ISBN 1-55263-055-2.\nWeir, Glen (1991). Ultimate Hockey. Toronto, Ontario: Stoddart Publishing. ISBN 0-7737-6057-1.\nDiamond, Dan, ed. (2000). Total Hockey. Total Sports. ISBN 0-8362-7114-9.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Toronto Granites na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Verch\u0148odniprovsk\u00fd raj\u00f3n? <<>>: Verch\u0148odniprovsk\u00fd raj\u00f3n (ukrajinsky \u0412\u0435\u0440\u0445\u043d\u044c\u043e\u0434\u043d\u0456\u043f\u0440\u043e\u0432\u0441\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d) byl raj\u00f3n v Dn\u011bpropetrovsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Hlavn\u00edm m\u011bstem byl Verch\u0148odniprovsk a raj\u00f3n m\u011bl p\u0159ibli\u017en\u011b 53 tis\u00edc obyvatel. \nDniprovske\nNovomykolajivka\nVerchivceve\nVerch\u0148odniprovsk\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0412\u0435\u0440\u0445\u043d\u044c\u043e\u0434\u043d\u0456\u043f\u0440\u043e\u0432\u0441\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je B\u00e1lv\u00e1nyos? <<>>: B\u00e1lv\u00e1nyos (vyslovov\u00e1no ) je vesnice v Ma\u010farsku v \u017eup\u011b Somogy, spadaj\u00edc\u00ed pod okres Si\u00f3fok. Nach\u00e1z\u00ed se asi 18 km jihoz\u00e1padn\u011b od Si\u00f3foku. V roce 2015 zde \u017eilo 541 obyvatel. Dle \u00fadaj\u016f z roku 2011 tvo\u0159\u00ed 90,9 % obyvatelstva Ma\u010fa\u0159i, 1,5 % N\u011bmci, 0,5 % Arm\u00e9ni, 0,2 % Srbov\u00e9 a 0,2 % Rus\u00edni.\nSousedn\u00edmi vesnicemi jsou Kereki a K\u0151r\u00f6shegy.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku B\u00e1lv\u00e1nyos na ma\u010farsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hydrogendifluorid draseln\u00fd? <<>>: Hydrogendifluorid draseln\u00fd je iontov\u00e1 s\u016fl, jej\u00ed\u017e vzorec je KHF2, obsahuj\u00edc\u00ed stejn\u00fd po\u010det draseln\u00fdch kationt\u016f K+ a hydrogendifluoridov\u00fdch aniont\u016f HF2\u2212. Tato s\u016fl je pou\u017e\u00edv\u00e1na k um\u011bleck\u00e9mu lept\u00e1n\u00ed skla. Existuje tak\u00e9 analog s vy\u0161\u0161\u00edm obsahem vod\u00edku a fluoru KH2F3 (CAS 12178-06-2). Tak\u00e9 analogick\u00e1 sodn\u00e1 s\u016fl je pou\u017e\u00edv\u00e1na ke stejn\u00e9mu \u00fa\u010delu a tak\u00e9 v \u010distic\u00edch prost\u0159edc\u00edch (po\u0161kozuje povrch). Rovn\u011b\u017e hydrogendifluorid amonn\u00fd je k lept\u00e1n\u00ed skla pou\u017e\u00edv\u00e1n. Lept\u00e1n\u00ed skla je v podstat\u011b rozpou\u0161t\u011bn\u00edm hlavn\u00ed slo\u017eky skla oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho hydrogendifluoridov\u00fdm aniontem (nebo fluorovod\u00edkem) za vzniku t\u011bkav\u00e9ho (plynn\u00e9ho) fluoridu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho:\nSiO2 + 4 KHF2 \u2192 SiF4 + 4 KF + 2 H2O\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Potassium bifluoride na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je BMW R 1150 Rockster? <<>>: BMW R 1150 Rockster je motocykl kategorie naked-bike, vyvinut\u00fd firmou BMW, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd v letech 2003\u20132005. Jeho p\u0159edch\u016fdcem byl model BMW R 1100 R, n\u00e1stupcem se stal model BMW R 1200 R.\nRockster vych\u00e1z\u00ed z modelu BMW R 1150 R, soub\u011b\u017en\u011b se kter\u00fdm se vyr\u00e1b\u011bl a 90 % d\u00edl\u016f je toto\u017en\u00fdch. Rozd\u00edl je v p\u0159edn\u00ed masce s dvojic\u00ed sv\u011btel, bud\u00edc\u00edch, p\u0159edn\u00edm blatn\u00edku a barevn\u00e9 kombinaci. \u010cty\u0159dob\u00fd, vzduchem a olejem chlazen\u00fd osmiventilov\u00fd dvouv\u00e1lec boxer s obsahem 1130 cm\u00b3 je pou\u017eit z cestovn\u00edho endura R 1150 GS, kter\u00e9 je vyr\u00e1b\u011bno od roku 1999, stejn\u011b jako \u0161estistup\u0148ov\u00e1 p\u0159evodovka, oproti R 1150 R m\u00e1 krat\u0161\u00ed p\u0159evody.\nTechnickou lah\u016fdkou je pou\u017eit\u00ed brzdov\u00e9ho syst\u00e9mu BMW EVO se zv\u00fd\u0161en\u00fdm brzdn\u00fdm \u00fa\u010dinkem, kter\u00fd ve spojen\u00ed s p\u0159\u00edplatkov\u00fdm integrovan\u00fdm ABS t\u0159et\u00ed generace tvo\u0159\u00ed jednu z nejdokonalej\u0161\u00edch a nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch brzdov\u00fdch soustav sv\u00e9 doby. Zav\u011b\u0161en\u00ed p\u0159edn\u00edho kola Telelever a kardanu v kyvn\u00e9m rameni letmo ulo\u017een\u00e9ho kola zadn\u00edho je pro dvouv\u00e1lcov\u00e9 boxery BMW charakteristick\u00e9. Dominuj\u00edc\u00edm prvkem je \u0161irok\u00e1 palivov\u00e1 n\u00e1dr\u017e s postrann\u00edmi chladi\u010di oleje, kter\u00e9 p\u0159ech\u00e1zej\u00ed do prolis\u016f pro kolena. Na n\u011b je tak\u00e9 sm\u011brov\u00e1n tepl\u00fd vzduch proud\u00edc\u00ed od olejov\u00fdch chladi\u010d\u016f, co\u017e p\u0159isp\u00edv\u00e1 k pohod\u011b \u0159idi\u010de v chladn\u00e9m po\u010das\u00ed. S mohutnou p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti stroje kontrastuj\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e1 zadn\u00ed partie, kola jsou lit\u00e1 p\u011btipaprskov\u00e1 a v\u00fdfukov\u00e1 soustava 2-1.\nR\u00e1m: p\u00e1te\u0159ov\u00fd s motorem jako samonosn\u00fdm prvkem\nSuch\u00e1 hmotnost: 219 kg\nPohotovostn\u00ed hmotnost: 238 kg\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 197 km/h\nSpot\u0159eba paliva: 5,5 l/100 km\nMotohouse 5/2014, str.", "<<>>: Co je \u0158\u00e1d augustini\u00e1n\u016f rekolet\u016f? <<>>: \u0158\u00e1d augustini\u00e1n\u016f rekolet\u016f (latinsky: Ordo Augustinianorum Recollectorum) je mu\u017esk\u00fd katolick\u00fd \u017eebrav\u00fd \u0159\u00e1d, jeho\u017e zkratkou je O.A.R..\nDne 5. prosince 1588 provin\u010dn\u00ed kapitula kastilsk\u00fdch poustevn\u00edk\u016f, kter\u00e1 se setkala v Toledu, aby vyhov\u011bla pot\u0159eb\u00e1m \u010detn\u00fdch bratr\u016f se rozhodla o z\u0159\u00edzen\u00ed \u0159eholn\u00edch rekoletsk\u00fdch dom\u016f.\nPrvn\u00edm rekoletsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem byl Talavera de la Reina, kter\u00fd byl z\u0159\u00edzen 19. \u0159\u00edjna 1589. N\u00e1sledn\u011b vznikl kl\u00e1\u0161ter v Portillu, v La Nav\u011b a Madridu. Dekret podepsan\u00fd kardin\u00e1ly Cesare Baroniem a Robertem Bellarminem ve jm\u00e9nu pape\u017ee Klementa VIII. bylo dovoleno bratr\u016fm zvolit si sv\u00e9ho p\u0159edstaven\u00e9ho, kter\u00fd by je zastupoval v r\u00e1mci provincie Kastilie a mohl zakl\u00e1dat kl\u00e1\u0161tery po cel\u00e9m \u0160pan\u011blsku.\nPo\u010dest kl\u00e1\u0161teru rychle vzrostl a pape\u017e Klement VIII. je 11. \u00fanora 1602 sjednotil do autonomn\u00ed provincie, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edmo pod\u0159\u00edzena gener\u00e1ln\u00edmu p\u0159evorovi \u0159\u00e1du. Roku 1605 se kapitula \u0159\u00e1du rozhodla pro misie na Filip\u00edn\u00e1ch a o rok pozd\u011bji ode\u0161li na Luzon, do Bataanu, Pampangy a Zambales.\nDne 6. \u010dervna 1621 pape\u017e \u0158eho\u0159 XV. brevem Militantis Ecclesiae dovolil bratr\u016fm si zvolit gener\u00e1ln\u00edho vik\u00e1\u0159e. Stejn\u00fdm brevem byly z\u0159\u00edzeny \u010dty\u0159i provincie: kastilsk\u00e1, baetick\u00e1, aragonsk\u00e1 a filip\u00ednsk\u00e1.\nVe stejn\u00e9 dob\u011b vzniku rekolet\u016f ve \u0160pan\u011blsku vzniklo nez\u00e1visle podobn\u00e9 reformn\u00ed hnut\u00ed v augustini\u00e1nsk\u00e9m provincii Panny Marie Milostiv\u00e9 v Nov\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed Granada (Kolumbie). Hnut\u00ed vzniklo 12. srpna 1604 d\u00edky mystiku Matteovi Delgadovi, a to v kl\u00e1\u0161te\u0159e La Candelaria.\nPo pov\u00fd\u0161en\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00fdch rekolet\u016f na autonomn\u00ed kongregaci, kolumbijsk\u00e1 komunita p\u0159izp\u016fsobila sv\u00e9 stanovy stanov\u00e1m \u0161pan\u011blsk\u00fdch bratr\u016f a 16. \u010dervence 1629 pape\u017e Urban VIII. na\u0159\u00eddil jejich p\u0159ipojen\u00ed ke \u0161pan\u011blsk\u00fdm rekolet\u016fm.\nPape\u017e Alexandr VII. (1661) a Klement IX. (1668) u\u010dinili z Kolumbie p\u00e1tou provincii.\nOsmn\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed bylo pro \u0159\u00e1d obdob\u00ed \u00fapadku. Roku 1770 kr\u00e1l Karel III. \u0160pan\u011blsk\u00fd pod z\u00e1minkou reformy, kterou po\u017eadovali samotn\u00ed \u0159eholn\u00edci, zak\u00e1zal p\u0159ij\u00edmat nov\u00e9 novice do kl\u00e1\u0161ter\u016f s v\u00edce ne\u017e 14 bratry. D\u00e1le zak\u00e1zal nosit \u0159eholn\u00ed od\u011bv mlad\u0161\u00edm 18 let. V\u0161echna tato opat\u0159en\u00ed vedla k velk\u00e9mu poklesu po\u010dtu kl\u00e1\u0161ter\u016f a rekolet\u016f ve \u0160pan\u011blsku.\nNapoleonsk\u00e1 invaze do \u0160pan\u011blska a v\u00e1lka za nez\u00e1vislost v Kolumbii]] zp\u016fsobily dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee, kter\u00e9 vyvrcholily potla\u010den\u00edm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f ve \u0160pan\u011blsku (1835) a Kolumbii (1861). Kl\u00e1\u0161tery se zachovaly pouze na Filip\u00edn\u00e1ch ale Filip\u00ednsk\u00e1 revoluce roku 1897 a mnoho \u0159eholn\u00edk\u016f zmizelo.\nFilip\u00edn\u0161t\u00ed \u0159eholn\u00edci v exilu zalo\u017eili mnoha spole\u010denstv\u00ed v Ji\u017en\u00ed Americe, znovu z\u0159\u00eddili novici\u00e1t ve \u0160pan\u011blsku a misii v \u010c\u00edn\u011b.\nDne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1912 pape\u017e Pius X. ud\u011blil \u0159\u00e1du brevem Religiosas familias plnou nez\u00e1vislost.\nP\u0159i zachov\u00e1n\u00ed kontemplativn\u00ed orientace sv\u00fdch po\u010d\u00e1tk\u016f brzy p\u0159ijali misijn\u00ed a apo\u0161tolskou orientaci a brat\u0159i nevylu\u010dovali \u017e\u00e1dnou formu apo\u0161tol\u00e1tu.\nPo\u010d\u00ednaje roku 1623 prov\u00e1d\u011bli misii v Japonsku, kde se Franti\u0161ku od Je\u017e\u00ed\u0161e poda\u0159ilo pok\u0159t\u00edt 7 000 lid\u00ed. Roku 1632 do\u0161lo k pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f a \u010dty\u0159i rekoleti byli up\u00e1leni.\nRodrigo od svat\u00e9ho Michaela roku 1622 zah\u00e1jil cestu p\u0159es zem\u011b St\u0159edn\u00edho V\u00fdchodu a obr\u00e1til mnoho Chaldejc\u016f z regionu Basra ke katolicismu.\nByly jim sv\u011b\u0159eny Mariany, kter\u00e9 christianizovali Jezuit\u00e9. \u0158eholn\u00edci zde z\u016fstali a\u017e do roku 1909.\nRoku 1941 zalo\u017eili ve filip\u00ednsk\u00e9m Bacolodu univerzitu a pot\u00e9 \u010detn\u00e1 dal\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed centra.\n\u0158\u00e1d \u0159\u00edd\u00ed tak\u00e9 Augustinologick\u00fd institut v Madridu, kter\u00fd od roku 1956 vyd\u00e1v\u00e1 \u010dasopis Augustinus.\nJsou p\u0159\u00edtomni ve \u0160pan\u011blsku, Braz\u00edlii, Kolumbii, Mexiku, Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch, na Filip\u00edn\u00e1ch, ve Venezuele, Peru, Panam\u011b, Argentin\u011b, Kostarice, Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice, Guatemale, It\u00e1lii, Tchajwanu, Chile, \u010c\u00edn\u011b a Sie\u0159e Leone; gener\u00e1ln\u00ed kurie se nach\u00e1z\u00ed v \u0158\u00edm\u011b.\nNa konci roku 2008 m\u011bl r\u00e1d 197 kl\u00e1\u0161ter\u016f a 1227 \u0159eholn\u00edk\u016f, z nich 900 bylo kn\u011b\u017e\u00edch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ordine degli agostiniani recolletti na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Josef Klva\u0148a? <<>>: Josef Klva\u0148a (22. ledna 1857 V\u00edde\u0148 \u2013 13. srpna 1919 Kyjov) byl \u010desk\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec, etnograf, pedagog, fotograf a cestovatel, siln\u011b spjat\u00fd s oblast\u00ed ji\u017en\u00ed Moravy.\nVytvo\u0159il prvn\u00ed geologickou mapu Moravy a Slezska, pozd\u011bji tak\u00e9 geologickou mapu Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho. Je autorem prvn\u00edch \u010desk\u00fdch topograficko-mineralogick\u00fdch prac\u00ed pod n\u00e1zvem \u201eNerosty Moravy a Slezska\u201c a \u201eNerosty kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho\u201c. Stal se zakladatelem moravsk\u00e9ho n\u00e1rodopisu. Ve v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti v oblasti mineralogie spolupracoval jako asistent s profesorem Emanuelem Bo\u0159ick\u00fdm, po jeho\u017e n\u00e1hl\u00e9 smrti dokon\u010dil \u010d\u00e1st jeho d\u00edla: Porfyry a porfyrity k\u0159emenn\u00e9 z roku 1881.\nJedna z v\u011btv\u00ed jeho rodiny \u017eila od konce 18. stolet\u00ed ve V\u00eddni, kde se i narodil. Jeho otec Anton\u00edn Klva\u0148a byl m\u011b\u0161\u0165anem v Lipn\u00edku nad Be\u010dvou, kde zakoupil roku 1860 d\u016fm v Hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e9 ulici. Josef sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed str\u00e1vil na Z\u00e1ho\u0159\u00ed, v B\u00fd\u0161kovic\u00edch \u010di na Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esku, t\u00e9\u017e na Han\u00e9, kde se setk\u00e1val s r\u016fzn\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, lidov\u00fdmi zvyky a hudbou.\nZ\u00e1klady sv\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed z\u00edskal u piarist\u016f v Lipn\u00edku, kde m\u011bli svoji re\u00e1lku. Jako prvn\u00ed student z Lipn\u00edku se v roce 1879 zapsal na nov\u011b vznikl\u00e9 Slovansk\u00e9 gymn\u00e1zium v Olomouci, otev\u0159en\u00e9 roku 1867. Studoval zde kup\u0159\u00edkladu s budouc\u00edm pr\u00e1vn\u00edkem Karlem Koz\u00e1nkem pozd\u011bj\u0161\u00edm spolutv\u016frcem Moravsk\u00e9ho paktu, jeho\u017e otec Jan Koz\u00e1nek byl poslancem moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. V Koz\u00e1nkov\u011b rodinn\u00e9 vile v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei se konaly \u010dasto besedy, sch\u016fzky a koncerty. Jedn\u00edm z host\u016f byl i Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k. Karel Koz\u00e1nek se stal Klva\u0148ov\u00fdm p\u0159\u00edtelem a pozd\u011bji p\u016fsobil jako pr\u00e1vn\u00edk v Kyjov\u011b, byl t\u00e9\u017e skv\u011bl\u00fdm klav\u00edristou a sbormistrem Moravana. P\u0159\u00e1telstv\u00ed vydr\u017eelo cel\u00fd \u017eivot.\nPot\u00e9 se Klva\u0148a zapsal na pra\u017eskou Karlovu univerzitu, kde studoval p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy. Podporovatelem jeho studi\u00ed byl pra\u017esk\u00fd hole\u0161ovick\u00fd obchodn\u00edk Jan Neff, kter\u00fd byl tak\u00e9 rod\u00e1kem z Lipn\u00edka. Mezi Klva\u0148ov\u00fdmi vyu\u010duj\u00edc\u00edmi se objevuj\u00ed jm\u00e9na v\u00fdznamn\u00fdch v\u011bdc\u016f, jak\u00fdmi byli nap\u0159\u00edklad Ladislav Josef \u010celakovsk\u00fd nebo Anton\u00edn Fri\u010d. Tehdej\u0161\u00ed mineralogick\u00e9 pracovi\u0161t\u011b m\u011blo sv\u011btovou \u00farove\u0148 a proslulost, zvl\u00e1\u0161t\u011b d\u00edky osobnosti jakou byl Joachim Barrande.\nOd roku 1879 Klva\u0148a pracoval jako asistent profesora Emanuela Bo\u0159ick\u00e9ho, mineraloga a zakladatele \u010desk\u00e9 petrografie. Jeho vliv je v Klva\u0148ov\u00fdch d\u00edlech patrn\u00fd.\nPo smrti Bo\u0159ick\u00e9ho v roce 1881 p\u0159e\u0161el Klva\u0148a do mineralogick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Musea Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. Zab\u00fdval se zde zkoum\u00e1n\u00edm vyv\u0159elin, dokon\u010dil a vydal prvn\u00ed d\u00edl Bo\u0159ick\u00e9ho spisu Porfyry a porfyrity k\u0159emenn\u00e9. Zaj\u00edmal se o pedagogickou \u010dinnost, kterou se mu poda\u0159ilo roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 z\u00e1jmy i mimo akademickou v\u011bdu. Slo\u017eil profesorsk\u00e9 zkou\u0161ky a vr\u00e1til se na Moravu, kde krom\u011b pedagogiky a mineralogie objevuje dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty sv\u00e9ho z\u00e1jmu: etnografii, v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed, dokument\u00e1rn\u00ed fotografii a tak\u00e9 jemu osudnou region\u00e1ln\u00ed politiku.\nV letech 1882\u20131884 p\u016fsobil jako st\u00e1l\u00fd profesor nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho \u010desk\u00e9ho gymn\u00e1zia v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Od roku 1884 a\u017e do roku 1894 byl st\u00e1l\u00fdm profesorem biologie (d\u0159\u00edve p\u0159\u00edrodozpytu a lu\u010dby) na nov\u011b zalo\u017een\u00e9m gymn\u00e1ziu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. V roce 1898 se stal prvn\u00edm \u0159editelem nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia v Kyjov\u011b, kde p\u016fsobil a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1919. Od roku 1936 pak gymn\u00e1zium s p\u0159est\u00e1vkami nese jeho jm\u00e9no.\n1885: O t\u0159etihorn\u00edch sope\u010dn\u00fdch hornin\u00e1ch na Morav\u011b a ve Slezsku v\u016fbec a b\u00e1novsko-bojkovick\u00fdch zvl\u00e1\u0161t\u011b\n1889: Petrografick\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek k pozn\u00e1n\u00ed vyv\u0159el\u00fdch hornin na Morav\u011b a ve Slezsku.Stal se p\u0159isp\u011bvatelem do \u0159ady odborn\u00fdch \u010dasopis\u016f, mnoh\u00e9 tak\u00e9 spoluzalo\u017eil: Zpr\u00e1vy \u010desk\u00e9 u\u010den\u00e9 spole\u010dnosti, \u010casopis Matice moravsk\u00e9, Vesm\u00edr, Komensk\u00fd, Zora. Publikoval v zahrani\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm ve Francii. Podnikl \u0159adu studijn\u00edch cest po cel\u00e9 monarchii a tak\u00e9 do It\u00e1lie a Rumunska. Spolupracoval s \u0159adou spolk\u016f, kup\u0159. s Musejn\u00edm spolkem v Brn\u011b a \u00fa\u010dastnil se p\u0159\u00edpravn\u00fdch prac\u00ed pro Vlastiv\u011bdu Moravskou. Prvn\u00ed d\u00edl vy\u0161el roku 1897.\nPsal \u010dl\u00e1nky o geologick\u00e9m okol\u00ed Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, Bojkovicko, Mal\u00e1 Han\u00e1, Ch\u0159iby. Zam\u011b\u0159il se na popis geologick\u00fdch oblast\u00ed severov\u00fdchodn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Moravy. Pracoval pro Prahu i pro V\u00edde\u0148.\nOd roku 1899 se v\u011bnoval n\u00e1rodopisu. Jeho pr\u00e1ce se zab\u00fdv\u00e1 kartografick\u00fdm zn\u00e1zorn\u011bn\u00edm v\u00fdskytu a vlastnost\u00ed lidov\u00fdch kroj\u016f na \u00fazem\u00ed jihomoravsk\u00e9 etnografick\u00e9 oblasti moravsk\u00e9 Slovensko. Na tomto \u00fazem\u00ed provedl podle vlastnost\u00ed lidov\u00fdch kroj\u016f regionalizaci, rozt\u0159\u00edd\u011bn\u00ed. Zkoumal t\u00e9\u017e jazykov\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed kroje. Zab\u00fdval se t\u00e9\u017e m\u00edstn\u00edmi \u0159emesly, kup\u0159. vina\u0159stv\u00edm. Vytvo\u0159il rozs\u00e1hlou srovn\u00e1vac\u00ed sb\u00edrku p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b star\u00fdch krojov\u00fdch v\u00fd\u0161ivek. Kreslil a fotografoval. Vytvo\u0159il prvn\u00ed fotografii \u201eJ\u00edzdy kr\u00e1l\u016f\u201c ve Vl\u010dnov\u011b v roce 1890 v uli\u010dce \u201eKe dvoru\u201c, slavnost p\u016fsob\u00ed mnohem skromn\u011bj\u0161\u00edm dojmem, ne\u017e vy\u0161la na slavn\u00e9m \u00daprkov\u011b obrazu z roku 1897. Fotografoval a\u017e do roku 1911.\nRoku 1902 byl spoluinici\u00e1torem cesty Augusta Rodina na Moravu, p\u0159i n\u00ed\u017e francouzsk\u00fd socha\u0159 nav\u0161t\u00edvil Hroznovou Lhotu, kde m\u011bl ateli\u00e9r Jo\u017ea Uprka a jeho bratr, socha\u0159 Franta Uprka. Ateli\u00e9r navrhl Du\u0161an Jurkovi\u010d. Na Augusta Rodina zap\u016fsobila p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00edstn\u00ed barevnost: \u201eP\u0159ipadal jsem si jako ve star\u00e9m \u0158ecku\u201c, poznamenal.\nP\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou se Josef Klva\u0148a stal vl\u00e1dn\u00edm c.k. radou.\nJosef Klva\u0148a podnikl mnoho n\u00e1rodopisn\u00fdch v\u00fdlet\u016f po ji\u017en\u00ed Morav\u011b. V letech 1895\u20131908 tak\u00e9 uskute\u010d\u0148oval pravideln\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed letn\u00ed studijn\u00ed cesty. V\u00fdjimku tvo\u0159il jen rok 1898 a pak 1905, kdy mu l\u00e9ka\u0159 pro slab\u00e9 srdce cestu nedoporu\u010dil a tak nav\u0161t\u00edvil jen Rijeku a okoln\u00ed l\u00e1zn\u011b. Po siln\u00e9m infarktu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m ochrnut\u00ed v roce 1909 ji\u017e necestoval.\n1895 srpen: n\u00e1v\u0161t\u011bva Dr\u00e1\u017e\u010fan\n1896 srpen: n\u00e1v\u0161t\u011bva Krakova, Veli\u010dky a Budape\u0161ti\n1897 \u010dervenec \u2013 srpen: studijn\u00ed cesta (V\u00edde\u0148, Alpy, Lubla\u0148, Terst, Ben\u00e1tky, Verona, Bolzano, Bregenz, Salcburk, Berchtesgaden, V\u00edde\u0148)\n1899 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta do It\u00e1lie (V\u00edde\u0148, Tarvisio, Ben\u00e1tky, Bologna, Ravenna, Florencie, Pisa, \u0158\u00edm, Neapol, Pompeje, Ancona, Rijeka, Z\u00e1h\u0159eb, Budape\u0161\u0165, Pre\u0161purk)\n1900 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta do N\u011bmecka, Francie a \u0160v\u00fdcarska (Norimberk, \u0160trasburk, Pa\u0159\u00ed\u017e, Basilej, Lucern, Kostnice, Lindau, Mnichov)\n1901 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta na Balk\u00e1n (V\u00edde\u0148, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovn\u00edk, Kotor, Cetinje, Mostar, Sarajevo, B\u011blehrad, Teme\u0161v\u00e1r, Kecskem\u00e9t, Budape\u0161\u0165, Pre\u0161purk)\n1902 srpen: cesta do It\u00e1lie (Ben\u00e1tky, Mil\u00e1n, Janov, Pisa, Florencie, Bologna, Ben\u00e1tky, Terst)\n1903 srpen: cesta do \u0158ecka a It\u00e1lie (V\u00edde\u0148, Lubla\u0148, Rijeka, Patra, Olympie, Korint, At\u00e9ny, Patra, Brindisi, Neapol, \u0158\u00edm, Ancona, Rijeka)\n1904 srpen: cesta do It\u00e1lie, Francie a \u0160v\u00fdcarska (Rijeka, Ben\u00e1tky, Mil\u00e1n, Janov, Sanremo, Nice, Monako, Monte Carlo, Toulon, Marseille, Avignon, Lyon, \u017deneva, Chamonix, Lausanne, Bern, Lucern, Curych, Bregenz, Innsbruck, V\u00edde\u0148)\n1906 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta do N\u011bmecka, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Francie, Belgie a Holandska (Lipsko, Essen, Vlissingen, Queenborough, Lond\u00fdn, Greenwich, Dover, Calais, Pa\u0159\u00ed\u017e, Strasbourg, Heidelberg, Koblenz, Kol\u00edn nad R\u00fdnem, C\u00e1chy, Brusel, Bruggy, Waterloo, Ostende, Antverpy, Haag, Amsterdam, Naarden, Hamburk, Lipsko)\n1907 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta do Rumunska, Turecka a Bulharska (Ost\u0159ihom, Budape\u0161\u0165, Debrec\u00edn, Bra\u0161ov, Ploje\u0161\u0165, Bukure\u0161\u0165, Constan\u021ba, Ca\u0159ihrad, Edirne, Plovdiv, Sofie, B\u011blehrad, Rijeka)\n1908 \u010dervenec \u2013 srpen: cesta do It\u00e1lie (Rijeka, Ancona, Perugia, \u0158\u00edm, Vatik\u00e1n, Orvieto, Siena, Florencie, Ben\u00e1tky, Terst, V\u00edde\u0148)\nB\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, ji\u017e roku 1914 do\u0161lo ke dv\u011bma af\u00e9r\u00e1m, kv\u016fli nim\u017e bylo Kyjovsk\u00e9 gymn\u00e1zium zav\u0159eno. Jednalo se o af\u00e9ru s tzv. \u201eKyjovsk\u00fdmi rusk\u00fdmi let\u00e1ky\u201c a pot\u00e9 s trikol\u00f3rami. Podobn\u00e9 af\u00e9ry prob\u011bhly i v Ivan\u010dic\u00edch \u010di Jihlav\u011b. Kyjov se naz\u00fdval \u201eMal\u00e9 Srbsko\u201c. Nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee byl \u010dlenem Maffie, nejbli\u017e\u0161\u00ed prok\u00e1zan\u00e1 \u010dinnost byla Maffie v Lan\u017ehot\u011b. D\u016fkazy o jeho \u010dinnosti v tomto spolku v\u0161ak chyb\u00ed, jeliko\u017e se jej\u00ed \u010dinnost p\u0159\u00edli\u0161 nedokumentovala.\nProces s trikol\u00f3rami: Dva studenti kyjovsk\u00e9ho gymn\u00e1zia byli zadr\u017eeni, jeliko\u017e m\u011bli u sebe protist\u00e1tn\u00ed slovanskou trikol\u00f3ru. Klva\u0148a velmi chyt\u0159e studenty obhajoval v dopise do V\u00eddn\u011b, \u017ee barvy jsou v podstat\u011b moravsk\u00e9 nikoli rusk\u00e9, jeliko\u017e heraldika orlice moravsk\u00e9 je tak\u00e9 modro-b\u00edlo-\u010derven\u00e1. Odpov\u011bd\u00ed byl p\u0159\u00edkaz k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed orlice \u010derno-\u017elut\u00e9, \u010di l\u00e9pe \u0159e\u010deno \u010derno-zlat\u00e9.\nProces s let\u00e1ky: Cel\u00fd proces s let\u00e1ky za\u010dal v kancel\u00e1\u0159i in\u017een\u00fdra Mike\u0161e, jen\u017e byl tehdy \u00fa\u0159edn\u00edkem stavebn\u00edho odd\u011blen\u00ed okresn\u00edho hejtmanstv\u00ed v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti a \u0159\u00eddil v Kyjov\u011b stavbu \u201ebar\u00e1k\u016f\u201c. Nalezeny u n\u011bj byly dva opisy rusk\u00fdch manifest\u016f a u\u010din\u011bno ud\u00e1n\u00ed. P\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed se na\u0161ly tak\u00e9 let\u00e1ky u stavebn\u00edho asistenta Posoldy, jen\u017e je opsal od stavebn\u00edho tesa\u0159e Krej\u010d\u00edho. P\u0159i v\u00fdslechu se Krej\u010d\u00ed p\u0159iznal, \u017ee je opsal od u\u010ditele Vagnera z gymn\u00e1zia, kter\u00fd je dostal od soukrom\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka Mal\u00ed\u0161ka a tomu je p\u0159edal jin\u00fd soukrom\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk Stokl\u00e1ska. Stokl\u00e1ska se p\u0159iznal, \u017ee je m\u011bl od m\u011bstsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e dra Kellera a ten kone\u010dn\u011b od m\u011bstsk\u00e9ho d\u016fchodn\u00edho Ku\u010di. In\u017een\u00fdr Mike\u0161 se ve vazb\u011b ob\u011bsil, je\u0161t\u011b p\u0159ed vynesen\u00edm rozsudku. Rozsudek byl zm\u00edrn\u011bn z trestu smrti pro v\u0161echny na rozsudky t\u011b\u017ek\u00e9ho \u017eal\u00e1\u0159e od 10 do 20 let. M\u011bstsk\u00e9 zastupitelstvo bylo rozpu\u0161t\u011bno a dosazen vl\u00e1dn\u00ed komisa\u0159, co\u017e byla uk\u00e1zka moci monarchie. Kyjovsk\u00e9 gymnasium zav\u0159eno, profeso\u0159i posl\u00e1ni na vojnu \u010di p\u0159esazeni, studenti rozehn\u00e1ni. B\u00fdval\u00fd starosta Severin Jokl\u00edk, Klva\u0148\u016fv dobr\u00fd p\u0159\u00edtel, sp\u00e1chal sebevra\u017edu. U\u010ditel Vagner byl suspendov\u00e1n a str\u00e1vil sv\u016fj dlouholet\u00fd \u017eal\u00e1\u0159 v Aradu a jeho rodina skon\u010dila nezaopat\u0159en\u00e1 na ulici.Po vzniku republiky p\u0159ipojil k n\u00e1rodn\u00ed hymn\u011b \u201eKde domov m\u016fj\u201c sloku s ohledem tak\u00e9 na moravsk\u00e9 zem\u011b a nechal za novou republiku slou\u017eit v gymnazi\u00e1ln\u00ed kapli m\u0161i. Mezi jeho p\u0159\u00e1tele pat\u0159il t\u00e9\u017e Franti\u0161ek Barto\u0161, jemu\u017e p\u0159isp\u00edval do sb\u00edrek p\u016fvodn\u00edch moravsk\u00fdch p\u00edsn\u00ed, poh\u00e1dek a lidov\u00fdch motiv\u016f. Kritizoval p\u0159\u00edstup Karla Jarom\u00edra Erbena za lehce um\u011bl\u00fd p\u0159\u00edstup k l\u00e1tce a z\u00e1jem pouze o \u010desk\u00fd, nikoliv moravsk\u00fd folkl\u00f3r.S\u00e1m Josef Klva\u0148a str\u00e1vil v\u00e1le\u010dn\u00e9 roky s velk\u00fdm nap\u011bt\u00edm, co\u017e se podepsalo na jeho zdravotn\u00edm stavu.\nZem\u0159el po druh\u00e9m z\u00e1chvatu mrtvice v Kyjov\u011b v roce 1919. Poh\u0159ben byl na kyjovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b u kaple sv. Josefa.\nJeho man\u017eelstv\u00ed s chot\u00ed R\u016f\u017eenou z\u016fstalo bez d\u011bt\u00ed, jeden z jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fdch je profesorem chemie na univerzit\u011b v Kanad\u011b.\nKlva\u0148a pat\u0159il ke generaci moravsk\u00fdch liter\u00e1t\u016f cen\u00edc\u00edch si m\u00edstn\u00edho sv\u00e9r\u00e1zu, byl v\u00fdborn\u00fdm v kresb\u011b a t\u00e9\u017e jedn\u00edm z prvn\u00edch \u010desk\u00fdch fotograf\u016f, jeho fotografick\u00e1 tvorba spad\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm do let 1889\u20131911 a obsahuje p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u00e1rodopisn\u00e9, dokument\u00e1rn\u00ed fotografie. Je autorem prvn\u00edch fotografi\u00ed \u201eJ\u00edzdy kr\u00e1l\u016f\u201c ve Vl\u010dnov\u011b. V\u011bnoval se pozd\u011bji v\u011bdeck\u00e9mu studiu moravsk\u00fdch lidov\u00fdch kroj\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jejich popisu a mapov\u00e1n\u00ed oblast\u00ed. Vyu\u017eil sv\u00e9 zku\u0161enosti z mineralogick\u00e9 kartografie. Materi\u00e1l sb\u00edral z oblasti Uherskohra\u010f\u0161\u0165ska, Uherskobrodska, Hor\u0148\u00e1cka, Kyjovska a Hodon\u00ednska, Podlu\u017e\u00ed, han\u00e1cko-slov\u00e1ck\u00e9ho rozmez\u00ed, Vala\u0161ska, Luha\u010dovick\u00e9ho Z\u00e1les\u00ed a Han\u00e9. Sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 \u010dl\u00e1nky publikoval i mimo hranice Rakousko-Uhersk\u00e9 monarchie, p\u0159edev\u0161\u00edm ve Francii. Podnikal \u0159adu studijn\u00edch cest po Evrop\u011b. Byl p\u0159\u00edtelem a propag\u00e1torem d\u00edla Jo\u017ei Uprky, spoluinici\u00e1torem cesty Augusta Rodina na Moravu v roce 1902 z Pa\u0159\u00ed\u017ee do Prahy a d\u00e1le na v\u00fdchodn\u00ed Moravu, kde Auguste Rodin nav\u0161t\u00edvil spolu s Alfonsem Muchou atelier Jo\u017ei \u00daprky. Kritik d\u00edla Josefa M\u00e1nese s moravskou tematikou, p\u0159\u00edtel Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka. Byl \u010dlenem \u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho geologick\u00e9ho \u00fastavu ve V\u00eddni.\nUeber die Trachten der Mahr. Slaven (Oest. Ungar. Monarchie; M\u00e4hren, Schlesien, 1896);\nO lidov\u00e9m kroji na Morav\u011b a Slezsku (N\u00e1rodopisn\u00e1 v\u00fdstava \u010deskoslovensk\u00e1, 1895)\nKroj lidu slovensk\u00e9ho na Morav\u011b (Annales musei Franciscei, 1897\u201398)\nVinohrady na Moravsk\u00e9m Slov\u00e1cku (Sborn\u00edk n\u00e1rodopisn\u00fd, 1898).\nKroj han\u00e1ck\u00fd v\u016fbec a Tova\u010dovsk\u00fd zvl\u00e1\u0161t\u011b (N\u00e1rodopisn\u00fd sborn\u00edk, 1900)\nKroje lidov\u00e9 na Morav\u011b (Moravsk\u00e1 \u010d\u00edtanka, 1907)\nKroje lidov\u00e9 na moravsk\u00e9m Slovensku (Annales Musei Franciscei, 1887\u20131909)\nKLVA\u0147A, Josef; H\u00daSEK, Jan; NIEDERLE, Lubor; SLAV\u00cdK, Franti\u0161ek Augustin. Moravsk\u00e9 Slovensko. Praha: N\u00e1rodopisn\u00e9 museum \u010deskoslovansk\u00e9, 1918. 455 s. d\u00e1le pojedn\u00e1n\u00ed ve Sv\u011btozoru, \u010ces. Lid atd.\nDokon\u010den\u00ed spisu Bo\u0159ick\u00e9ho Petrolog. studia porf\u00fdr. hornin v \u010cech\u00e1ch (Archiv p\u0159\u00edrodov. prozk. \u010cech, 1881; tot\u00e9\u017e n\u011bmecky.)\nNerosty Moravy a Slezska dle nalezi\u0161\u0165 s \u00favodem geol. a mapkou geol. (Bibl. paedag., 1882)\nGeologie \u010desk\u00e9ho Rudoho\u0159\u00ed dle Gust. Laubea. Zkr\u00e1cen\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9 (Archiv p\u0159\u00edrodov. prozk. \u010cech, 1882 a 1889)\nGeologick\u00e1 mapa kr\u00e1l. \u010cesk\u00e9ho (Praha, 1883); Geologick\u00fd n\u00e1stin okol\u00ed Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho (Program \u010des. gymn. v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei 1882/3)\nPetrologick\u00e1 studia svrchn\u00edho siluru \u010desk\u00e9ho (disserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, Praha, 1883)\n O geologick\u00fdch pom\u011brech Moravy a Slezska, s mapou geol. (\u010casopis muzejn\u00edho spolku olom\u00fack\u00e9ho, 1883\u201387)\nO t\u0159etihorn\u00edch sope\u010d. hornin\u00e1ch na Morav\u011b a Slezsku (Progr. gymn., Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b, 1885)\nUpraven\u00fd text k n\u00e1zor. atlasu \u017eivo\u010di\u0161stva (Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b, 1885\u201387)\nNerosty kr\u00e1l. \u010cesk\u00e9ho dle nalezi\u0161\u0165 (t., 1886)\nHistorick\u00fd v\u00fdvoj n\u00e1zoru o p\u0159\u00edrod\u011b (Progr. gymn., t., 1886)\nPetrogr. p\u0159\u00edsp\u011bvek k pozn\u00e1n\u00ed vyv\u0159el\u00fdch hornin na Morav\u011b a ve Slezsku (Progr. gymn., t., 1889)\nO erupt. hornin\u00e1ch te\u0161enitov\u00fdch a pikritov\u00fdch na severov\u00fdch. Morav\u011b (Rozpravy \u010cesk. akad., 1892)\n\u00dadol\u00ed Vltavsk\u00e9 mezi Prahou a Kralupy. Petrogr. studie (Archiv p\u0159\u00edrodov. prozk. \u010cech, 1893, tot\u00e9\u017e n\u011bm.)\nO geol. pom\u011brech Moravy, s mapou geol. (Vlastiv\u011bda Moravy, 1897); Te\u0161enity a pikrity Moravsk\u00e9 (Rozpr. \u010cesk. akad., 1897)\nKrajinn\u00fd r\u00e1z Moravy (Vlastiv\u011bda Moravy, 1898).Z n\u00e1rodopisn\u00fdch prac\u00ed jeho uv\u00e1d\u00edme vedle \u010detn\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed v \u010ces. Lidu, Sv\u011btozoru a \u010casop. olom\u00fac. musea (prov\u00e1zen\u00fdch \u010detn\u00fdmi obrazy proveden\u00fdmi na z\u00e1klad\u011b \u010detn\u00fdch fotografi\u00ed autorem po\u0159\u00edzen\u00fdch) tyto: Ueber die Trachten der Mahr. Slaven (Oest. Ungar. Monarchie; M\u00e4hren, Schlesien, 1896); O lidov\u00e9m kroji na Morav\u011b a Slezsku (N\u00e1rodopisn\u00e1 v\u00fdstava \u010deskoslovensk\u00e1, 1895); Kroj lidu slovensk\u00e9ho na Morav\u011b (Annales musei Franciscei, 1897\u201398); Vinohrady na Moravsk\u00e9m Slov\u00e1cku (Sborn\u00edk n\u00e1rodopisn\u00fd, 1898).\nMartonov\u00e1, Ta\u0165\u00e1na: Josef Klva\u0148a 1857\u20131919, Muzejn\u00ed ob\u010dasn\u00edk Masarykova muzea v Hodon\u00edn\u011b, Ro\u010d.5,s. 38\u201342, 1999\nJosef Klva\u0148a : 22.1.1857 V\u00edde\u0148 \u2013 13.8.1919 Kyjov Autor: Dund\u011bra, Ji\u0159\u00ed, 1933- V\u011bstn\u00edk Historicko-vlastiv\u011bdn\u00e9ho krou\u017eku v \u017daro\u0161ic\u00edch, svazek, \u010d. 12\nAlmanach \u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed ; Ro\u010d. 29\u201330 V Praze: \u010cesk\u00e1 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed, 1920 . \u2013 248 s., fot. 18 cm.\nP\u0159ehled o \u010dinnosti Akademie za rok 1919, presidium, komise, nadace, zpr\u00e1vy, vzpom\u00ednky na zem\u0159el\u00e9 \u010dleny.\nJosef Klva\u0148a : Vzpom\u00ednka ke 135. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed / Vladim\u00edr Kot\u00edk, Milo\u0161 Hynek, Kyjov: Klva\u0148ovo gymn\u00e1zium, 1992, 59 s.\nZa geologick\u00fdmi zaj\u00edmavostmi Karlov\u00fdch Var\u016f, Sokolovsk\u00e9 p\u00e1nve a z\u00e1padn\u00edch Kru\u0161n\u00fdch hor / Petr Roj\u00edk ... Praha: \u010cesk\u00e1 geologick\u00e1 spole\u010dnost, 2007 . \u2013 28 s.: fot., obr.; 21 cm. (Exkurze \u010cesk\u00e9 geologick\u00e9 spole\u010dnosti: Podzim 2007; sv. 20) ISBN 978-80-87139-00-4\nBud\u00ednsk\u00fd, Jaroslav: Morava za v\u00e1lky, Moravsk\u00fd legion\u00e1\u0159 v Brn\u011b, 1936, s. 75.\nJosef Klva\u0148a a Kyjov : ze sb\u00edrek Vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea / Ta\u0165jana Martonov\u00e1, Ester Vratislavsk\u00e1, V\u011bra Colledani,Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum Kyjov, 2020. ISBN 978-80-87375-16-7\nJosef Klva\u0148a a Kyjov - Kabinet \u017eiv\u00fdch jazyk\u016f/ V\u011bra Colledani, Marcela \u0160\u00e1\u0161inkov\u00e1, Ester Vratislavsk\u00e1, masarykovo muzeum v Hodon\u00edn\u011b, Kyjov 2022, ISBN 978-80-87375-21-1\n\u0160tola v Zoo Praha\n \n Encyklopedick\u00e9 heslo Klva\u0148a v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\n Autor Josef Klva\u0148a ve Wikizdroj\u00edch\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Josef Klva\u0148a\nKlva\u0148a Josef Geologick\u00e9 mapy Evropy\nJosef Klva\u0148a Folklorweb\nJosef Klva\u0148a Archivov\u00e1no 26. 4. 2021 na Wayback Machine. Str\u00e1nky ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Hustope\u010dsk\u00e1 chasa\nJosef Klva\u0148a (1857\u20131919) Akademick\u00fd bulletin\nMoravsk\u00e9 kroje na fotografi\u00edch Josefa Klvani Kompletn\u00ed pr\u016fvodce regionem Kyjovsko\nhttp://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/2107579.htm\nhttp://www.geology.cz/demo/dvd_hm/pgs_cze/mapy_id_60303.html\nhttp://spssk.cz/texty/historie.htm Archivov\u00e1no 10. 8. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Turov (B\u011blorusko)? <<>>: Turov (rusky \u0422\u0443\u0301\u0440\u043e\u0432; b\u011blorusky \u0422\u0443\u0440\u0430\u045e, v \u010desk\u00e9m p\u0159episu Tura\u016d) je m\u011bsto v \u017dytkavi\u010dsk\u00e9m raj\u00f3nu Homelsk\u00e9 oblasti, jedno z nejstar\u0161\u00edch m\u011bst B\u011bloruska a hlavn\u00ed m\u011bsto Turovsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed ve XII.\u2014XIII. stol. Le\u017e\u00ed v Poles\u00ed na \u0159ece Pripja\u0165 a na 25 km severoz\u00e1padn\u011b od \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice m\u011bsta \u017dytkavi\u010dy, 258 km od m\u011bsta Homel. Je tak\u00e9 spojen silnic\u00ed s obcemi Davyd-Haradokem a Lel\u010dycemi. Nejbli\u017e\u0161\u00ed m\u011bsta jsou \u017dytkavi\u010dy \u2014 25 km, Mika\u0161evi\u010dy \u2014 69 km, Lel\u010dicy \u2014 57 km, Stolin \u2014 81 km. V roce 2009 zde \u017eilo 3000 obyvatel.\n \n Encyklopedick\u00e9 heslo Turov v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\nTurov\nTurovsk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e\nVideo o k\u0159\u00ed\u017ei Archivov\u00e1no 27. 7. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Hidehiro \u00d3take? <<>>: Hidehiro \u00d3take (* 1975) je japonsk\u00fd fotograf p\u0159\u00edrody. Z\u00edskal ceny Tadao Umesao Mountains a Exploration Literature Award, fotografick\u00e9 ocen\u011bn\u00ed Nikkei National Geographic a cenu Kena Domona.\nNarodil se v roce 1975 v Maizuru v prefektu\u0159e Kj\u00f3to. Vyrostl v Setagaya Ward v Tokiu. Vystudoval sociologickou fakultu univerzity Hitocuba\u0161i v roce 1999 pot\u00e9, co nav\u0161t\u011bvoval Tokio Metropolitan Tojama High School. Po absolvov\u00e1n\u00ed univerzity odcestoval do Northwoods severoamerick\u00e9ho kontinentu, aby se stal u\u010dedn\u00edkem Jima Brandenburga a od t\u00e9 doby tam pracuje. Jeho pr\u00e1ce byly publikov\u00e1ny v japonsk\u00e9 verzi National Geographic a fotografick\u00fdch knih\u00e1ch. \u017dije v K\u00f3be v prefektu\u0159e Hj\u00f3go. V roce 2018 vy\u0161la kniha \u201eA \u0161el jsem na cestu. Had\u017eimari no Mori North Woods\u201c, se kterou vyhr\u00e1l 7. cenu Tadao Umesao Mountain and Exploration Literature Award. V roce 2019 z\u00edskal hlavn\u00ed cenu Nikkei National Geographic Photo Award 2018 v kategorii p\u0159\u00edrody. V roce 2021 z\u00edskal 40. Cenu Kena Domona za svou prvn\u00ed fotoknihu \u201eNorthwoods Life-giving Earth\u201c.\nZv\u00ed\u0159ec\u00ed les, 1999-2001, Leaf Miner 2004\nNorthwoods Forest, Fukunkan \u0160oten 2005\nHled\u00e1m jaro : V\u00fdlet na k\u00e1noi (Monthly Many Wonders \u010d. 253), Fukunkan \u0160oten 2006\nMorinobutsu (Children's Tomo 0.1.2. No. 177), Fukunkan \u0160oten, 2009\nV lese severn\u00edch les\u016f (mnoho tajemn\u00fdch mistrovsk\u00fdch d\u011bl), Fukunkan \u0160oten 2011\nMori wa Miteru (Children's Tomo Juvenile, vyd. \u010d. 463), Fukunkan \u0160oten 2015\nStopy Caribou, Sori no Journey (Monthly Many Wonders), Fukunkan \u0160oten, 2016\nA tak jsem se vydal na cestu, Beginning Forest Northwoods Asunaro \u0160obo 2017\nHled\u00e1m jaro : Kanoe Journey (Mnoho z\u00e1hadn\u00fdch mistrovsk\u00fdch d\u011bl) Muzeum evangelia 2020\nFotokniha Northwoods Lifedaring Earth, Crevis 2020\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u5927\u7af9\u82f1\u6d0b na japonsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kn\u011b\u017edub? <<>>: Kn\u011b\u017edub (n\u011bmecky Kniezdub, Kneschdub) je obec v okrese Hodon\u00edn v Jihomoravsk\u00e9m kraji, 6 km v\u00fdchodn\u011b od Str\u00e1\u017enice v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 185 m n. m. na plo\u0161e 1609 ha. \u017dije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 1 000 obyvatel. Obec je \u010dlenem sdru\u017een\u00ed obc\u00ed Mikroregionu Str\u00e1\u017enicko.\nDne\u0161n\u00ed jm\u00e9no vesnice bylo p\u016fvodn\u011b dvojslovn\u00e9 (Kn\u011b\u017e dub), prvn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed bylo p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no kn\u011b\u017e, kter\u00e9 bylo pokra\u010dov\u00e1n\u00edm praslovansk\u00e9ho k\u044an\u0119gj\u044c - \"kn\u00ed\u017eec\u00ed\". M\u00edstn\u00ed jm\u00e9no tedy znamenalo \"kn\u00ed\u017eec\u00ed dub\".\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1475 (dle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f 1370), i kdy\u017e byla zalo\u017eena roku 1264 velehradsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem.\nDominantou obce je kostel sv. Jana K\u0159titele postaven\u00fd v roce 1898 v historizuj\u00edc\u00edm pseudorom\u00e1nsk\u00e9m slohu. Kostel t\u00e9ho\u017e jm\u00e9na je zmi\u0148ov\u00e1n ji\u017e v roce 1475. V\u00fdzdoba interi\u00e9ru je d\u00edlem akademick\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Vojm\u00edra Vokolka. U kostela je chr\u00e1n\u011bna skupina pam\u00e1tn\u00fdch strom\u016f \u2013 Kn\u011b\u017edubsk\u00e9 l\u00edpy.\nV obci se t\u00e9\u017e nach\u00e1z\u00ed rodn\u00e9 domy mal\u00ed\u0159\u016f Jo\u017ei Uprky a Anto\u0161e Frolky. Rodn\u00fd d\u016fm brat\u0159\u00ed Uprk\u016f byl v roce 2004 zrekonstruov\u00e1n a bylo zde otev\u0159eno Muzeum brat\u0159\u00ed Uprk\u016f. Jo\u017ea Uprka, jeho bratr Franta a Anto\u0161 Frolka jsou pochov\u00e1ni na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b naz\u00fdvan\u00e9m \u201eSlov\u00e1ck\u00fd Slav\u00edn\u201c.\nJihov\u00fdchodn\u011b od obce roste pam\u00e1tn\u00fd strom Nejedl\u00edkova oskeru\u0161e a v oblasti stejnojmenn\u00e9ho vrchu se rozkl\u00e1d\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace \u010certoryje.", "<<>>: Co je Broadcast? <<>>: Broadcast (v\u0161eobecn\u00fd ob\u011b\u017en\u00edk) je v informatice zpr\u00e1va, kterou v po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edti p\u0159ijmou v\u0161echna p\u0159ipojen\u00e1 s\u00ed\u0165ov\u00e1 rozhran\u00ed. Pomoc\u00ed broadcast\u016f se v sou\u010dasn\u00fdch s\u00edt\u00edch \u0161\u00ed\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad informace o sd\u00edlen\u00ed v s\u00edt\u00edch Microsoft (pomoc\u00ed protokolu SMB) nebo identifikace za\u0159\u00edzen\u00ed (CDP protokol). Pokud nen\u00ed s\u00ed\u0165 vhodn\u00fdm zp\u016fsobem rozd\u011blena (na pods\u00edt\u011b) nebo chr\u00e1n\u011bna (firewallem), mohou broadcasty zp\u016fsobit zahlcen\u00ed s\u00edt\u011b.\nP\u0159esto\u017ee je princip broadcastu st\u00e1le stejn\u00fd (jeden vys\u00edl\u00e1, v\u0161ichni sly\u0161\u00ed), jsou broadcasty rozd\u011bleny do n\u011bkolika typ\u016f, kter\u00e9 vyjad\u0159uj\u00ed specifick\u00e9 podm\u00ednky jejich \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v (pod)s\u00edti.\nSpeci\u00e1ln\u00ed adresa pro posl\u00e1n\u00ed v\u0161em za\u0159\u00edzen\u00edm. K adresaci r\u00e1mce, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt odesl\u00e1n jako MAC broadcast, se pou\u017e\u00edv\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed MAC adresa ve tvaru FF:FF:FF:FF:FF:FF. Takov\u00fd datov\u00fd r\u00e1mec je p\u0159ijat v\u0161emi s\u00ed\u0165ov\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi, kter\u00e1 jsou p\u0159ipojena ke stejn\u00e9mu segmentu s\u00edt\u011b, do kter\u00e9ho pat\u0159\u00ed zdroj odchoz\u00edho paketu. Takov\u00fd segment ohrani\u010duje router, kter\u00fd lok\u00e1ln\u00ed broadcast d\u00e1le nepropust\u00ed (projde ale skrz switch i hub).\nRozsah IP adres pou\u017eit\u00fd v s\u00edti p\u0159edstavuje IP adresu s\u00edt\u011b + rozsah IP adres pou\u017eiteln\u00fd pro p\u0159ipojen\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed + IP adresu broadcastu. P\u0159\u00edklad: V s\u00edti 192.168.0.0/24 (maska 255.255.255.0) se pou\u017e\u00edvaj\u00ed tyto IP adresy:\nIP adresa s\u00edt\u011b: 192.168.0.0\nIP adresa pou\u017eiteln\u00e1 pro p\u0159ipojen\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed: 192.168.0.1 - 192.168.0.254\nIP adresa broadcastu: 192.168.0.255\nOdchoz\u00ed paket, kter\u00fd je adresov\u00e1n na IP adresu, kter\u00e1 je na odchoz\u00edm s\u00ed\u0165ov\u00e9m rozhran\u00ed shodn\u00e1 s broadcastem, je v Ethernetov\u00e9 s\u00edti odesl\u00e1n v r\u00e1mci, jeho\u017e c\u00edlov\u00e1 MAC adresa je nastavena na FF:FF:FF:FF:FF:FF. Takov\u00fd r\u00e1mec je p\u0159ijat v\u0161emi s\u00ed\u0165ov\u00fdmi kartami v dan\u00e9 pods\u00edti.\nS\u00ed\u0165ov\u00fd broadcast je IP datagram, kter\u00fd je odesl\u00e1n na IP adresu, kter\u00e1 je v c\u00edlov\u00e9 s\u00edti broadcastem. Vys\u00edlaj\u00edc\u00ed ani uzly, p\u0159es kter\u00e9 s\u00ed\u0165ov\u00fd broadcast putuje, nemohou zjistit, \u017ee to je broadcast, proto\u017ee v IP datagramu nen\u00ed obsa\u017eena informace o c\u00edlov\u00e9 s\u00edti (jej\u00ed \u010d\u00edslo s\u00edt\u011b a maska s\u00edt\u011b). Proto je s\u00ed\u0165ov\u00fd broadcast p\u0159epravov\u00e1n stejn\u011b, jako jak\u00fdkoliv jin\u00fd IP datagram. A\u017e posledn\u00ed router zjist\u00ed, \u017ee c\u00edlov\u00e1 IP adresa je shodn\u00e1 s broadcastem pro dan\u00fd segment s\u00edt\u011b a proto datagram ode\u0161le jako broadcast. V ethernetov\u00e9 s\u00edti to znamen\u00e1 odesl\u00e1n\u00ed datagramu v r\u00e1mci, jeho\u017e c\u00edlov\u00e1 MAC adresa je FF:FF:FF:FF:FF:FF.", "<<>>: Co je Nelly Th\u00fcringov\u00e1? <<>>: Nelly Maria Th\u00fcringov\u00e1 (nep\u0159ech\u00fdlen\u011b Nelly Th\u00fcring; 21. \u010dervna 1875, Vankiva \u2013 2. ledna 1972, Enskede), byla \u0161v\u00e9dsk\u00e1 fotografka a politi\u010dka (soci\u00e1ln\u00ed demokratka). Byla jednou z prvn\u00edch p\u011bti \u017een zvolen\u00fdch do \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho parlamentu v roce 1921.\nTh\u00fcringov\u00e1 se narodila jako dcera farm\u00e1\u0159e Nils Nilsson a Pernilla Persdotter ve Vankiva ve \u0160v\u00e9dsku dne 21. \u010dervna 1875. V roce 1903 se provdala za redaktora Johana G\u00f6ranssona a v roce 1917 se s n\u00edm rozvedla. Kdy\u017e se za\u010dala v\u011bnovat fotografov\u00e1n\u00ed, p\u0159ijala jm\u00e9no Th\u00fcringov\u00e1.\nV letech 1890-1896 byla prodava\u010dkou a v letech 1896-1933 fotografkou. V roce 1900 otev\u0159ela fotoateli\u00e9r v Lundu. V roce 1920 prodala studio, aby se mohla soust\u0159edit pouze na svou politickou kari\u00e9ru.Byla \u010dlenkou m\u011bstsk\u00e9 rady G\u00f6teborgu v letech 1917-1920. V roce 1921 se stala jednou z p\u011bti prvn\u00edch \u017een, kter\u00e9 byly zvoleny do \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho parlamentu pot\u00e9, co se \u017eeny mohly \u00fa\u010dastnit voleb. Byla zvolena po boku Agdy \u00d6stlundov\u00e9 (soci\u00e1ln\u00ed demokratka), Berthy Wellinov\u00e9 (konzervativkyn\u011b) a Elisabeth Tammov\u00e9 (liber\u00e1ln\u00ed) do doln\u00ed komory a Kerstin Hesselgrenov\u00e9 do horn\u00ed komory.\nNelly Th\u00fcringov\u00e1 se jako poslankyn\u011b zam\u011b\u0159ovala na ot\u00e1zky mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce a pracovn\u00edch podm\u00ednek v\u011bze\u0148sk\u00e9ho person\u00e1lu a spolupracovala s dal\u0161\u00edmi poslankyn\u011bmi na ot\u00e1zk\u00e1ch nekonfesn\u00ed \u0161koly, p\u00e9\u010de o d\u011bti a mate\u0159stv\u00ed a sexu\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovy. B\u011bhem debat byla ozna\u010dena za bystrou a vtipnou a proti n\u00e1vrhu na genderov\u00e9 ozna\u010den\u00ed volebn\u00edch z\u00e1kon\u016f se postavila s pozn\u00e1mkou, \u017ee pokud se tak stane, zalo\u017e\u00ed \u017eenskou stranu. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed bylo n\u011bkter\u00fdmi pova\u017eov\u00e1no za kontroverzn\u00ed, kdy\u017e \u017eena oslovovala sexu\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my na ve\u0159ejnosti sm\u00ed\u0161en\u00e9mu publiku pohlav\u00ed, a zpo\u010d\u00e1tku, kdy\u017e se takov\u00e9 p\u0159\u00edpady vyskytly, bylo zaznamen\u00e1no, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z mu\u017esk\u00fdch poslanc\u016f na protest opustili komoru. V roce 1928 se rozhodla opustit sv\u00e9 k\u0159eslo, proto\u017ee ji p\u0159\u00edli\u0161 nebavily formy parlamentn\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159ipadaly dlouh\u00e9 a \u00fanavn\u00e9, a dala p\u0159ednost agitaci (tj. politick\u00e9 pr\u00e1ci prost\u0159ednictv\u00edm turn\u00e9, vystoupen\u00ed a prost\u0159ednictv\u00edm politick\u00fdch a spole\u010densk\u00fdch organizac\u00ed). V letech 1924-1928 byla \u010dlenkou \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru soci\u00e1ln\u00edch demokratek a v letech 1926-1928 p\u0159edsedkyn\u00ed Klubu soci\u00e1ln\u00edch demokratek v Enskede.\nTh\u00fcringov\u00e1 zem\u0159ela 2. ledna 1972 ve Stockholmu. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nelly Th\u00fcring na anglick\u00e9 Wikipedii.\nG\u00f6teborgs stadsfullm\u00e4ktige 1863-1962: Biografisk matrikel, Magnus Fahl, Wez\u00e4ta, G\u00f6teborg 1963 s.", "<<>>: Co je Jan Tondl? <<>>: Jan Tondl (28. b\u0159ezna 1907 \u2013 ???) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd gener\u00e1l, politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska a po\u00fanorov\u00fd poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSR a N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSSR.\nVe volb\u00e1ch roku 1954 byl zvolen za KS\u010c do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ve volebn\u00edm obvodu Praha-venkov. Mand\u00e1t z\u00edskal i ve volb\u00e1ch roku 1960 (nyn\u00ed ji\u017e jako poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSSR za St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, pod\u00edlel se na projedn\u00e1n\u00ed \u00fastavy \u010cSSR v roce 1960). V N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zasedal a\u017e do konce sv\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, tedy do voleb v roce 1964.V roce 1954 byl do parlamentu zvolen jako plukovn\u00edk \u010cSLA. 4. kv\u011btna 1957 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti gener\u00e1lmajora. Uv\u00e1d\u00ed se tehdy jako plukovn\u00edk a n\u00e1\u010deln\u00edk Krajsk\u00e9 vojensk\u00e9 spr\u00e1vy Praha.Zast\u00e1val i stranick\u00e9 posty. XI. sjezd KS\u010c ho zvolil za \u010dlena \u00dast\u0159edn\u00ed revizn\u00ed komise KS\u010c. XII. sjezd KS\u010c, XIII. sjezd KS\u010c a XIV. sjezd KS\u010c ho zvolil na post \u010dlena \u00dast\u0159edn\u00ed kontroln\u00ed a revizn\u00ed komise KS\u010c.", "<<>>: Co je Miezgovce? <<>>: Miezgovce jsou obec na Slovensku v okrese B\u00e1novce nad Bebravou.\nLe\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 240 metr\u016f. \u017dije zde 283 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci je z roku 1389. V obci je \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 kaple svat\u00e9ho Eg\u00eddia.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Miezgovce na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Krakornica? <<>>: Krakornica (makedonsky: \u041a\u0440\u0430\u043a\u043e\u0440\u043d\u0438\u0446\u0430, alb\u00e1nsky: Krakarnic\u00eb) je vesnice v op\u0161tin\u011b Mavrovo a Rostu\u0161a v Severn\u00ed Makedonii. Nach\u00e1z\u00ed se v Polo\u017esk\u00e9m regionu. \nPodle statistiky Vasila Kan\u010dova z roku 1900 ob\u00fdvalo vesnici 180 pravoslavn\u00fdch a 180 muslimsk\u00fdch Alb\u00e1nc\u016f. V roce 1905 bylo ve statistice Dimitara Mi\u0161eva Brancoff uvedeno, \u017ee ve vesnici \u017eilo 210 Alb\u00e1nc\u016f a byla zde bulharsk\u00e1 \u0161kola. B\u011bhem Prvn\u00ed balk\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky (1912-13) a po jej\u00edm skon\u010den\u00edm se muslim\u0161t\u00ed Alb\u00e1nci z vesnice postupn\u011b vyst\u011bhovali. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2002 \u017eilo ve vesnice pouze 15 obyvatel a v\u0161ichni jsou Makedonci. Podle dat z roku 2021 pak v obci \u017eije pouh\u00fd jeden obyvatel.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Krakornica na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Nepol\u00e1rn\u00ed vazba? <<>>: Nepol\u00e1rn\u00ed vazba je typ kovalentn\u00ed vazby, kter\u00fd vznik\u00e1 mezi atomy, jejich\u017e rozd\u00edl elektronegativit je men\u0161\u00ed ne\u017e 0,4. Nepol\u00e1rn\u00ed vazba je charakterizov\u00e1na stejnom\u011brn\u00fdm rozlo\u017een\u00edm hustoty vazebn\u00fdch elektron\u016f.\nP\u0159\u00edkladem ide\u00e1ln\u00ed nepol\u00e1rn\u00ed vazby jsou molekuly slo\u017een\u00e9 ze stejn\u00fdch atom\u016f, nap\u0159. O2, N2, F2, ...", "<<>>: Co je Polan\u00e9 (v\u00fdchodn\u00ed)? <<>>: Polan\u00e9 (ukrajinsky \u041f\u043e\u043b\u044f\u043d\u0438 \u2013 Poljany, rusky \u041f\u043e\u043b\u044f\u043d\u0435 \u2013 Poljane) byli v\u00fdchodoslovansk\u00fd kmen, kter\u00fd mezi 6. a 9. stolet\u00edm ob\u00fdval oba b\u0159ehy \u0159eky Dn\u011bpr mezi m\u011bsty Ljube\u010d a Rodnija a tak\u00e9 p\u0159\u00edtoky Dn\u011bpru, doln\u00ed toky \u0159ek Ros, Sula, Stuhna, Teteriv, Irpi\u0148, Desna a Pripja\u0165. Jejich jm\u00e9no je odvozeno ze starorusk\u00e9ho slova poljana (\u201epole\u201c) od jejich zvyku usazovat se na otev\u0159en\u00fdch pol\u00edch-pl\u00e1n\u00edch.\nOblast os\u00eddlen\u00ed Polan\u016f le\u017eela na k\u0159i\u017eovatk\u00e1ch \u00fazem\u00ed sousedn\u00edch v\u00fdchodoslovansk\u00fdch kmen\u016f jako byli Drevljan\u00e9, Radimi\u010di, Dregovi\u010di a Severjan\u00e9 a propojovala je s\u00edt\u00ed vodn\u00edch cest. P\u0159es toto \u00fazem\u00ed vedla severoji\u017en\u00edm sm\u011brem d\u016fle\u017eit\u00e1 obchodn\u00ed trasa, tzv. \u201eCesta od Varjag\u016f k \u0158ek\u016fm\u201c, kter\u00e1 spojovala Baltsk\u00e9 a \u010cern\u00e9 mo\u0159e. Vyu\u017e\u00edvali ji Varjagov\u00e9 p\u0159i obchodu s Byzantskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Po dlouhou dobu ob\u00fdvali tato \u00fazem\u00ed i Skythov\u00e9, v\u00fdchodn\u00ed G\u00f3tov\u00e9 (Ostrog\u00f3ti) zejm\u00e9na Danapirstadir (m\u011bsto na Danapiru \u2013 Dn\u011bpru, po p\u0159\u00edchodu Slovan\u016f p\u0159ejmenovan\u00e9 na Kyjev) a Varjagov\u00e9.\nV 9. a 10. stolet\u00ed ji\u017e m\u011bli Polan\u00e9 dob\u0159e vyvinut\u00e9 orn\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed, chov skotu, lovectv\u00ed, ryb\u00e1\u0159stv\u00ed, sb\u011br medu a tak\u00e9 \u0159emeslnou v\u00fdrobu, nap\u0159. kov\u00e1\u0159stv\u00ed, sl\u00e9va\u010dstv\u00ed kov\u016f, hrn\u010d\u00ed\u0159stv\u00ed, v\u00fdrobu \u0161perk\u016f atd. Tis\u00edce p\u0159edpolansk\u00fdch mohyl (kurhan\u016f), kter\u00e9 byly objeveny p\u0159i archeologick\u00fdch prac\u00edch nazna\u010duj\u00ed, \u017ee na tomto \u00fazem\u00ed byla vysok\u00e1 hustota zalidn\u011bn\u00ed. Bydleli v mal\u00fdch rodin\u00e1ch v polozakopan\u00fdch zemljank\u00e1ch a nosili prost\u00e9 \u0161aty a jednoduch\u00e9 \u0161perky. P\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159ijali k\u0159es\u0165anstv\u00ed, sv\u00e9 mrtv\u00e9 spalovali a p\u0159es jejich hroby navr\u0161ili mohylu.\nV 9. stolet\u00ed vl\u00e1dli Polan\u016fm Chaza\u0159i a Polan\u00e9 jim museli odv\u00e1d\u011bt poplatky. Kolem roku 860 podnikli Varjagov\u00e9 (Vikingov\u00e9) n\u011bkolik \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch ta\u017een\u00ed proti Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, Pe\u010den\u011bh\u016fm a Polo\u010dan\u016fm a pravd\u011bpodobn\u011b ovl\u00e1dli i \u00fazem\u00ed Polan\u016f s centrem v Kyjev\u011b a st\u00e1li u vzniku dynastie Rurikovc\u016f (podrobn\u011bji viz Normansk\u00e1 teorie vzniku rusk\u00e9ho st\u00e1tu). Kolem roku 880 byla zem\u011b Polan\u016f dobyta Olegem z Novgorodu, spojena a Novgorodsk\u00fdm kn\u00ed\u017eectv\u00edm Severjan\u016f a t\u00edm byl vytvo\u0159en prvn\u00ed st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar v\u00fdchodn\u00edch Slovan\u016f, Kyjevsk\u00e1 Rus.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsta Polan\u016f byla Kyjev, Perejaslav, Rodnija, Vy\u0161horod, Bilhorod na \u0159ece Irpi\u0148 (dnes vesnice Bilohorodka) a Kaniv (nen\u00ed jist\u00e9, zda v\u0161echny uveden\u00e9 n\u00e1zvy m\u011bly stejn\u00fd slovn\u00ed z\u00e1klad s n\u00e1zvy v dob\u011b Polan\u016f). V 10. stolet\u00ed se ozna\u010den\u00ed \u201ePolan\u00e9\u201c ji\u017e nepou\u017e\u00edvalo a nahradilo ho obecn\u00e9 \u201eRusov\u00e9\u201c. Posledn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Polanech jako kmeni je z roku 944.\nStar\u00e9 kroniky shodn\u011b uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee socioekonomick\u00e9 vztahy byly v obc\u00edch Polan\u016f v porovn\u00e1n\u00ed se sousedn\u00edmi kmeny vysoce rozvinut\u00e9. Polan\u016fm se tak\u00e9 mezi ostatn\u00edmi v\u00fdchodoslovansk\u00fdmi kmeny nejv\u00edce p\u0159ipisuje m\u00edsto ve starorusk\u00fdch b\u00e1j\u00edch a jsou v nich pova\u017eov\u00e1ni za p\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159edch\u016fdce Kyjevsk\u00e9 Rusi s nejv\u011bt\u0161\u00edm pod\u00edlem na vzniku rusk\u00e9 st\u00e1tnosti. Kyj, jeden ze t\u0159\u00ed bratr\u016f, kte\u0159\u00ed podle legendy uveden\u00e9 v Kyjevsk\u00e9m letopise zalo\u017eili hrazen\u00e9 m\u011bsto Kyjev, byl tak\u00e9 \u00fadajn\u011b kn\u00ed\u017ee kmene Polan\u016f.\nV Kyjevsk\u00e9m letopise se tak\u00e9 p\u00ed\u0161e: \u201e\u2026tito Slovan\u00e9 ode\u0161li, usadili se na Visle a nazvali se Lachov\u00e9. N\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bchto Lach\u016f se pojmenovali Polan\u00e9, jin\u00ed Lachov\u00e9, Lutici, jin\u00ed Mazov\u0161an\u00e9, jin\u00ed Pomo\u0159an\u00e9. A rovn\u011b\u017e stejn\u00ed Slovan\u00e9 p\u0159i\u0161ed\u0161e, usadili se i pod\u00e9l Dn\u011bpru a nazvali se Polan\u00e9\u2026\u201c Z tohoto d\u016fvodu se jev\u00ed jako pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Polan\u00e9 z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed poch\u00e1zej\u00ed p\u016fvodn\u011b z jednoho kmene.\nPolan\u00e9 (z\u00e1padn\u00ed)\nDrevljan\u00e9\nV\u00fdchodn\u00ed Slovan\u00e9\n \nJarmila Bedna\u0159\u00edkov\u00e1, Zden\u011bk M\u011b\u0159\u00ednsk\u00fd, Ale\u0161 Homola: St\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f a v\u00fdchod Evropy. Vy\u0161ehrad, Praha 2006. ISBN 80-7021-787-1. Uk\u00e1zka z knihy v pdf.", "<<>>: Co je Maniraptoromorpha? <<>>: Maniraptoromorpha (\"maj\u00edc\u00ed tvar maniraptor\u016f\") je velk\u00fd klad, tedy v\u00fdvojov\u00e1 skupina, c\u00e9lurosaurn\u00edch teropodn\u00edch dinosaur\u016f. Prvn\u00ed dosud zn\u00e1m\u00ed maniraptoromorfov\u00e9 se objevili v obdob\u00ed st\u0159edn\u00ed jury (asi p\u0159ed 170 miliony let) a v podob\u011b pt\u00e1k\u016f p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed dodnes.\nKlad definoval v roce 2018 italsk\u00fd badatel Andrea Cau, kter\u00fd j\u00edm ozna\u010dil skupinu, zahrnuj\u00edc\u00ed rody Ornitholestes, Coelurus a zejm\u00e9na pak skupinu Maniraptoriformes. P\u0159esn\u00e1 definice zn\u00ed: \"Nejv\u00edce inkluzivn\u00ed klad, zahrnuj\u00edc\u00ed druh Vultur gryphus (kondor andsk\u00fd), nikoliv ale Tyrannosaurus rex.Spole\u010dn\u00e9 odvozen\u00e9 znaky (synapomorfie) z\u00e1stupc\u016f t\u00e9to skupiny se nach\u00e1zej\u00ed zejm\u00e9na na jejich obratl\u00edch, p\u00e1nevn\u00edch kostech a n\u011bkter\u00fdch kostech p\u0159edn\u00edch i zadn\u00edch kon\u010detin.\nHendrickx, C., Hartman, S.A., & Mateus, O. (2015). An Overview of Non-Avian Theropod Discoveries and Classification. PalArch\u2019s Journal of Vertebrate Palaeontology, 12(1): 1-73.", "<<>>: Co je Ambulocetus? <<>>: Ambulocetus (\"chod\u00edc\u00ed kytovec\") byl rod v\u00fdvojov\u011b primitivn\u00edho kytovce \u017eij\u00edc\u00ed b\u011bhem eoc\u00e9nu, v geologick\u00e9m v\u011bku lutet. Zn\u00e1m je jedin\u00fd druh, Ambulocetus natans, jeho\u017e fosiln\u00ed poz\u016fstatky byly odkryty v P\u00e1kist\u00e1nu. Dosahoval d\u00e9lky 3 metr\u016f, v\u00e1\u017eil 180 kilogram\u016f a byl z\u0159ejm\u011b schopn\u00fd ob\u00fdvat jak suchou zem, tak vodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Paleontologov\u00e9 se i tak domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee byl ji\u017e sp\u00ed\u0161e oboj\u017eiveln\u00fd. Nalezen\u00e9 zuby Ambuloceta jsou tak\u00e9 velmi podobn\u00e9 chrupu pozd\u011bj\u0161\u00edch kytovc\u016f. Tak\u00e9 se, na rozd\u00edl od krokod\u00fdl\u016f, pohyboval podobn\u011b jako velryby.\nForm\u00e1ln\u011b byl tento druh pops\u00e1n v roce 1994. Podobn\u00fdmi formami jsou tak\u00e9 z\u00e1stupci rod\u016f Pakicetus z P\u00e1kist\u00e1nu a Protocetus z \u00fazem\u00ed Egypta.\nAmbulocetus je vyobrazen v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti fiktivn\u011b-dokument\u00e1rn\u00edho seri\u00e1lu Putov\u00e1n\u00ed s prav\u011bk\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty (v orig. Walking with Beasts). P\u0159\u00edb\u011bh vypr\u00e1v\u00ed o tom, \u017ee jeden Ambulocetus opust\u00ed pob\u0159e\u017en\u00ed vody, aby se vydal na lov do vnitrozem\u00ed v prav\u011bk\u00e9m N\u011bmecku. Objevuje se tak\u00e9 v epizod\u011b Kytovci ze s\u00e9rie Evoluce (Evolutions).\n \nInformace o rodu Ambulocetus na webu American Museum of Natural History (anglicky)\nProfil taxonu na datab\u00e1zi Fossilworks Archivov\u00e1no 28. 8. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Boti? <<>>: Boti (anglicky Boti Falls) je dvojice vodop\u00e1d\u016f (\u201emu\u017esk\u00fd\u201c a \u201e\u017eensk\u00fd\u201c) v Ghan\u011b. Nach\u00e1zej\u00ed se 17 km severov\u00fdchodn\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta V\u00fdchodn\u00edho regionu Koforidua, ve vesnici Boti.\nNejvy\u0161\u0161\u00ed vodn\u00ed stav m\u00e1 od \u010dervna do srpna. Vodop\u00e1d vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0159eka Ponpon a je vysok\u00fd 30 m.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Boti falls na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(anglicky) Vodop\u00e1d Boti na GhanaWeb.com\n(anglicky) Ghansk\u00e9 vodop\u00e1dy na sunseekerstours.", "<<>>: Co je Walter Berry? <<>>: Walter Berry (8. dubna 1929 V\u00edde\u0148 \u2013 27. \u0159\u00edjna 2000 tamt\u00e9\u017e) byl rakousk\u00fd opern\u00ed p\u011bvec (basbaryton).\nBerry nav\u0161t\u011bvoval v d\u011btstv\u00ed klav\u00edrn\u00ed kurs a zp\u00edval s\u00f3la v chr\u00e1mov\u00e9m sboru. Od roku 1946, studoval u Hermanna Gallose na hudebn\u00ed Akademii ve V\u00eddni a v roce 1949 vystoupil v mal\u00fdch rol\u00edch v souboru V\u00edde\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed opery. Ze stejn\u00e9 doby jsou datov\u00e1ny jeho prvn\u00ed rozhlasov\u00e9 nahr\u00e1vky.\nV roce 1952 poprv\u00e9 zp\u00edval roli Papagena v Mozartov\u011b Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tn\u011b, jako faktick\u00fd n\u00e1stupce Ericha Kunze. Od roku 1953, se vystupoval pravideln\u011b na Salcbursk\u00e9m festivalu, nejprve v men\u0161\u00edch rol\u00edch. Mezin\u00e1rodn\u00edho uzn\u00e1n\u00ed dos\u00e1hl v roce 1955, kdy\u017e v r\u00e1mci znovuotev\u0159en\u00ed V\u00edde\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed opery zp\u00edval tituln\u00ed roli v ope\u0159e Albana Berga Wozzeck.\nOd roku 1957 za\u010dal zp\u00edvat v p\u0159edn\u00edch opern\u00edch domech v Evrop\u011b. Od roku 1960, zp\u00edval \u2013 krom\u011b jeho nikdy nekon\u010d\u00edc\u00edho anga\u017em\u00e1 ve V\u00edde\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ope\u0159e (kde zt\u011blesnil v\u00edce ne\u017e 77 rol\u00ed) \u2013 pravideln\u011b v N\u011bmeck\u00e9 ope\u0159e v Berl\u00edn\u011b a Bavorsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ope\u0159e v Mnichov\u011b. Od roku 1966 zp\u00edval v Metropolitn\u00ed ope\u0159e v New Yorku. P\u0159i p\u00eds\u0148ov\u00fdch recitalech vystupoval spole\u010dn\u011b s klav\u00edristy Sebastianem Peschko a s Erikem Werba.\nZejm\u00e9na v 60. letech 20. stolet\u00ed byl pova\u017eov\u00e1n za p\u0159edn\u00edho sv\u011btov\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka p\u0159edev\u0161\u00edm komick\u00fdch basbarytonov\u00fdch rol\u00ed v oper\u00e1ch W. A. Mozarta, jako Papageno v Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tn\u011b, jako Figaro v Le nozze di Figaro, Leporello v Donu Giovannim. Krom\u011b toho zp\u00edval role wagnerovsk\u00e9 (jako jsou Kurwenal v Tristanovi a Isold\u011b nebo Wotan v Prstenu Nibelungov\u011b), straussovsk\u00e9 (Ochs v R\u016f\u017eov\u00e9m kaval\u00edru, Barak v \u017den\u011b bez st\u00ednu, La Roche v Capricciu) nebo roli Dona Pizarra v Beethovenov\u011b Fideliovi. Zp\u00edval i modern\u00ed role jako Wozzeck nebo Modrovous v Bart\u00f3kov\u011b Mrovousov\u011b hradu (v ma\u010far\u0161tin\u011b). Svou vysn\u011bnou roli Hans Sachse ve Wagnerov\u011b op\u011b\u0159e Mist\u0159i p\u011bvci norimber\u0161t\u00ed na Bayreuthsk\u00e9m festivalu se mu ale nepoda\u0159ilo z\u00edskat.\nB\u011bhem sv\u00e9 dlouh\u00e9 kari\u00e9ry zp\u00edval celkem p\u0159es 120 rol\u00ed. Vedle opery vystupoval v oratori\u00edch a p\u00eds\u0148ov\u00fdch recitalech, zejm\u00e9na s d\u00edly Franze Schuberta a Gustava Mahlera. Krom\u011b sv\u00e9ho hudebn\u00edho projevu byl zn\u00e1m pro sv\u016fj smysl pro humor; je zn\u00e1mo, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed jeho kolegov\u00e9 m\u011bli obavu z jeho jevi\u0161tn\u00edch \u017eert\u016f. Vedle s\u00f3lov\u00e9ho vystupov\u00e1n\u00ed se v\u011bnoval i pedagogick\u00e9 \u010dinnosti; od roku 1990 byl profesorem na Universit\u00e4t f\u00fcr Musik und darstellende Kunst Wien. Mezi jeho studenty pat\u0159\u00ed Angelika Kirchschlager, Adrian Er\u00f6d, Hans Peter Kammerer, Markus Werba nebo Petra-Maria Schnitzer.\nV roce 1957 se o\u017eenil s proslulou mezzosopranistkou Christou Ludwig a v roce 1959 se jim narodil syn Wolfgang; v roce 1970 se man\u017eel\u00e9 rozvedli. Berry byl pot\u00e9 je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd, naposledy se svou \u017ea\u010dkou, sopranistkou Elisabeth Flechl. V roce 1963 byl jmenov\u00e1n komorn\u00edm p\u011bvcem (Kammers\u00e4nger) a z\u00edskal \u0159adu dal\u0161\u00edch ocen\u011bn\u00ed. V roce 1998 vystoupil v jednom d\u00edle detektivn\u00edho seri\u00e1lu M\u00edsto \u010dinu.\nZem\u0159el ve v\u011bku 71 let na infarkt ve sv\u00e9m v\u00edde\u0148sk\u00e9m byt\u011b, ve kter\u00e9m \u017eil se svou t\u0159et\u00ed \u017eenou. Byl pochov\u00e1n na Heiligenst\u00e4dter Friedhof ve V\u00eddni (sekce A, skupina 1, \u0159ada 263). V roce 2007 po n\u011bm byla pojmenov\u00e1na ulice v okrsku D\u00f6bling (19. obvod).\n1963 titul Kammers\u00e4nger\n1969: Mozartova medaile m\u011bsta V\u00eddn\u011b\n\u010destn\u00e9 \u010dlenstv\u00ed v Evropsk\u00e9m sdru\u017een\u00ed hlasov\u00fdch pedagog\u016f (European Voice Teachers Association, EVTA)\nWalter Berry vystoupil v \u010cesk\u00e9 republice v t\u011bchto inscenac\u00edch:\n29. \u0159\u00edjna 1987, Leporello, Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni - koncertn\u00ed proveden\u00ed, \u010cesk\u00e1 filharmonie, dirigent: V\u00e1clav Neumann, Mozartovy dny, Dvo\u0159\u00e1kova s\u00ed\u0148 Domu um\u011blc\u016f\n27. kv\u011btna 1988, Leporello, Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni, Pra\u017esk\u00e9 jaro 1988, Smetanovo divadlo, dirigent: Zden\u011bk Ko\u0161ler, re\u017eie V\u00e1clav Ka\u0161l\u00edk\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Walter Berry na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nPaul Lorenz: Christa Ludwig, Walter Berry. Bergland, V\u00edde\u0148, 1968\nElisabeth Birnbaum: Walter Berry. Die Biografie S \u00favodem od Marcela Prawy, a Dietricha Fischer-Dieskau.", "<<>>: Co je Endodoncie? <<>>: Endodoncie (z \u0159eck\u00e9ho endon \u201euvnit\u0159\u201c a odus, genitiv odontos, \u201ezub\u201c) je jedna ze specializac\u00ed zubn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. Zab\u00fdv\u00e1 se zubn\u00ed d\u0159en\u00ed a tk\u00e1n\u011bmi zubn\u00edch ko\u0159en\u016f.\nEndodontist\u00e9 prov\u00e1d\u011bj\u00ed \u0161k\u00e1lu z\u00e1krok\u016f, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed ko\u0159enov\u00fdch kan\u00e1lk\u016f, zubn\u00ed chirurgie, l\u00e9\u010dba praskl\u00fdch zub\u016f nebo zubn\u00edch \u00faraz\u016f. Jednou z nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edch procedur je o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed ko\u0159enov\u00fdch kan\u00e1lk\u016f. P\u0159i po\u0161kozen\u00ed zubn\u00ed d\u0159en\u011b (kter\u00e1 obsahuje nervy, krevn\u00ed c\u00e9vy a lymfatickou a vazivovou tk\u00e1\u0148) nemoc\u00ed nebo zran\u011bn\u00edm je endodontick\u00e1 l\u00e9\u010dba nezbytn\u00e1 pro z\u00e1chranu zubu.\nZubn\u00ed d\u0159e\u0148 v dosp\u011blosti nem\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou regenera\u010dn\u00ed schopnost a je-li infikov\u00e1na, p\u0159\u00edpadn\u011b jin\u00fdm zp\u016fsobem nevratn\u011b po\u0161kozena, zpravidla odum\u00edr\u00e1. Prostor, kter\u00fd vypl\u0148ovala, je obklopen tvrd\u00fdmi zubn\u00edmi tk\u00e1n\u011bmi a po z\u00e1niku d\u0159en\u011b ji\u017e nen\u00ed napojen na krevn\u00ed \u0159e\u010di\u0161t\u011b. To br\u00e1n\u00ed b\u00edl\u00fdm krvink\u00e1m vypo\u0159\u00e1dat se s infekc\u00ed a se zbytky odum\u0159el\u00e9 tk\u00e1n\u011b. Nav\u00edc se zubovina ko\u0159en\u016f st\u00e1v\u00e1 sama hostitelem infekce. Proto se p\u0159\u00edpadn\u00e1 z\u00e1n\u011btliv\u00e1 reakce odehr\u00e1v\u00e1 v okol\u00ed otvor\u016f, kudy p\u016fvodn\u011b vstupovaly c\u00e9vy do zubu a kudy unikaj\u00ed ze zubu toxiny, p\u0159\u00edpadn\u011b mikroby. Ne\u0159e\u0161it probl\u00e9m m\u016f\u017ee v\u00e9st k \u0161\u00ed\u0159en\u00ed z\u00e1n\u011btu kost\u00ed \u010delist\u00ed i do okoln\u00edch tk\u00e1n\u00ed a prostor.\nOdstranit zbytky m\u011bkk\u00fdch tk\u00e1n\u00ed uvnit\u0159 zubu a desinfikovat tvrd\u00e9 zubn\u00ed tk\u00e1n\u011b.\nOpracovat syst\u00e9m ko\u0159enov\u00fdch kan\u00e1lk\u016f, aby bylo mo\u017en\u00e9 jej hermeticky uzav\u0159\u00edt.\nUt\u011bsnit pr\u00e1zdn\u00fd prostor tak, aby v n\u011bm neob\u00edhaly tekutiny a nemohly se v n\u011bm znovu us\u00eddlit mikroorganismy.\nO\u0161et\u0159en\u00ed je n\u00e1ro\u010dn\u00e9 na p\u0159\u00edstrojov\u00e9 vybaven\u00ed, kvalitn\u00ed n\u00e1stroje a materi\u00e1ly a z\u00e1rove\u0148 vy\u017eaduje maxim\u00e1ln\u00ed preciznost. Aby byla dosa\u017eena nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 kvalita, a tedy funk\u010dnost endodontick\u00e9ho o\u0161et\u0159en\u00ed, pracuje se pod opera\u010dn\u00edm mikroskopem a pou\u017e\u00edvaj\u00ed se jednor\u00e1zov\u00e9 steriln\u00ed n\u00e1stroje do ko\u0159enov\u00fdch kan\u00e1lk\u016f. O\u0161et\u0159en\u00ed b\u00fdv\u00e1 n\u00e1ro\u010dn\u00e9 i \u010dasov\u011b, nap\u0159. o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed v\u00edceko\u0159enov\u00fdch zub\u016f m\u016f\u017ee trvat 3 a\u017e 4 hodiny.\nVlastn\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed v\u017edy p\u0159edch\u00e1z\u00ed siln\u00e1 lok\u00e1ln\u00ed anestezie (injekce). U akutn\u00edch bolestiv\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f se m\u016f\u017ee st\u00e1t, \u017ee vzhledem k siln\u00e9mu z\u00e1n\u011btu nen\u00ed zcela \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. V\u017edy by se v\u0161ak o ni zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159 m\u011bl alespo\u0148 pokusit. P\u0159i mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9m z\u00e1n\u011btu se na n\u011bkter\u00fdch (obvykle nemocni\u010dn\u00edch) pracovi\u0161t\u00edch aplikuje inhala\u010dn\u00ed analgosedace, kter\u00e1 je mezistupn\u011bm mezi lok\u00e1ln\u00ed anestezi\u00ed a celkovou nark\u00f3zou. To v\u0161ak vy\u017eaduje p\u0159\u00edtomnost specialisty - anesteziologa, kter\u00fd v zubn\u00edch ordinac\u00edch b\u011b\u017en\u011b k dispozici neb\u00fdv\u00e1 - je to tedy nadstandardn\u00ed postup. N\u00e1sleduje hlubok\u00e9 odvrt\u00e1n\u00ed ve\u0161ker\u00e9 kaziv\u00e9 hmoty zubu, pop\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edchoz\u00ed v\u00fdpln\u011b. Po otev\u0159en\u00ed korunky se zpr\u016fchodn\u00ed v\u0161echny ko\u0159enov\u00e9 kan\u00e1lky bu\u010f ru\u010dn\u00edmi n\u00e1stroji, nebo strojov\u011b endomotorem (extr\u00e9mn\u011b pomalob\u011b\u017en\u00e1 vrta\u010dka), p\u0159i\u010dem\u017e se odstran\u00ed z cel\u00e9ho zubu v\u010detn\u011b kan\u00e1lk\u016f ve\u0161ker\u00e1 d\u0159e\u0148. Pakli\u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 z \u010dasov\u00fdch \u010di zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f (ni\u017e\u0161\u00ed \u00fa\u010dinnost anestezie, prvotn\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed na pohotovosti, hore\u010dka \u010di celkov\u00fd stav pacienta) pokra\u010dovat \u010di\u0161t\u011bn\u00edm kan\u00e1lk\u016f p\u0159i jednom sezen\u00ed, provede se devitalizace zubu \u2013 slou\u017e\u00ed k tomu speci\u00e1ln\u00ed devitaliza\u010dn\u00ed vlo\u017eky na b\u00e1zi formaldehydu (nap\u0159. Caustinerf, Depulpin apod.). D\u0159\u00edve se k tomuto \u00fa\u010delu pou\u017e\u00edvala arzenov\u00e1 pasta (toxick\u00e1, jej\u00ed pou\u017eit\u00ed je ji\u017e zak\u00e1z\u00e1no). Vlo\u017eka se um\u00edst\u00ed do otev\u0159en\u00e9 vyvrtan\u00e9 d\u0159e\u0148ov\u00e9 dutiny k \u201enervu\u201c (pulp\u011b); ten b\u011bhem n\u011bkolika hodin \u010di dn\u00ed odum\u0159e a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed se m\u016f\u017ee prov\u00e1d\u011bt p\u0159i dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b zubn\u00edho l\u00e9ka\u0159e. Takto p\u0159ipraven\u00fd zub se p\u0159ekryje provizorn\u00ed v\u00fdpln\u00ed, aby devitalizuj\u00edc\u00ed vlo\u017eka nevypadla. Pokud nerv zcela odum\u0159el, je dal\u0161\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed zubu nebolestiv\u00e9 i bez anestezie.\nPokud je dostatek \u010dasu a dovoluje to zdravotn\u00ed stav pacienta, lze d\u0159e\u0148 (nerv) odstranit bez devitalizace, n\u011bkdy i p\u0159i jednom sezen\u00ed, pouze pod lok\u00e1ln\u00ed anestezi\u00ed. Devitalizaci vlo\u017ekou pova\u017euje modern\u00ed zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed za nouzov\u00fd postup.\nVzhledem k nutnosti \u010dist\u00e9ho opera\u010dn\u00edho pole se pou\u017e\u00edvaj\u00ed bari\u00e9rov\u00e9 pom\u016fcky, zejm\u00e9na. tzv. kofferdam, tedy gumov\u00e1 bl\u00e1na obep\u00ednaj\u00edc\u00ed o\u0161et\u0159ovan\u00fd zub, kter\u00e1 br\u00e1n\u00ed kontaminaci ko\u0159enov\u00e9ho syst\u00e9mu slinou \u010di krv\u00ed. C\u00edlem je opracovat ko\u0159enov\u00fd kan\u00e1lek v cel\u00e9 jeho d\u00e9lce, kter\u00e1 se zji\u0161\u0165uje v pr\u016fb\u011bhu o\u0161et\u0159en\u00ed rentgenem a elektronicky, tzv. apexlok\u00e1torem (hloubkom\u011br ko\u0159enov\u00fdch kan\u00e1lk\u016f).\nKo\u0159enov\u00fd kan\u00e1lek (canalis radicis dentis) mus\u00ed b\u00fdt dostate\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd a zbaven\u00fd ve\u0161ker\u00fdch zbytk\u016f zubn\u00ed d\u0159en\u011b. K tomu slou\u017e\u00ed endomotor a tak\u00e9 chemick\u00e1 dezinfekce v mnohon\u00e1sobn\u00e9m v\u00fdplachu. Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm krokem je hermetick\u00e9 zapln\u011bn\u00ed ko\u0159enov\u00e9ho kan\u00e1lku. Nej\u010dast\u011bji se pln\u00ed guttaperchov\u00fdmi \u010depy (hmota podobn\u00e1 gum\u011b) a tekut\u00fdm pojivem, tzv. sealerem, kter\u00fd po \u010dase v kan\u00e1lku ztuhne. T\u00edm se v optim\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b stane kan\u00e1lek nepr\u016fchodn\u00fd pro bakterie, \u010d\u00edm\u017e se br\u00e1n\u00ed op\u011btovn\u00e9 infekci.\nPosledn\u00edm kl\u00ed\u010dov\u00fdm bodem funk\u010dn\u00edho endodontick\u00e9ho o\u0161et\u0159en\u00ed je dokonale t\u011bsn\u00edc\u00ed definitivn\u00ed v\u00fdpl\u0148, p\u0159\u00edpadn\u011b protetick\u00e1 pr\u00e1ce (korunka apod.), kter\u00e1 zabr\u00e1n\u00ed opakovan\u00e9mu os\u00eddlen\u00ed ko\u0159enov\u00e9ho kan\u00e1lku bakteriemi. Na z\u00e1v\u011br se zhotovuje kontroln\u00ed RTG, aby se zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159 ujistil, \u017ee je o\u0161et\u0159en\u00ed provedeno spr\u00e1vn\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Endodontics na anglick\u00e9 Wikipedii.\nDOKL\u00c1DAL, Milan. Anatomie zub\u016f a chrupu. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 121 s. ISBN 80-210-0999-3.\nHELLWIG, Elmar. KLIMEK, Joachim. ATTIN, Thomas. Z\u00e1chovn\u00e1 stomatologie a parodontologie. Praha: Grada, 2003. 332 s. ISBN 80-247-0311-4.\nHOUBA, Robert; NETOLICK\u00dd, Jan a HOUBA, Robert jr. Sto pades\u00e1t let Kofferdamu. LKS. 2014, ro\u010d. 24, \u010d. 12, s. 255\u2013259. ISSN 1210-3381.\nMaxilofaci\u00e1ln\u00ed chirurgie\nOrtodoncie\nParadontologie\nStomatochirurgie\nStomatologie\n \nJak ut\u011bsnit kofferdam...", "<<>>: Co je Vysok\u00fd \u00dajezd (Orlick\u00e1 tabule)? <<>>: Vysok\u00fd \u00dajezd (321 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9ho kraje. Le\u017e\u00ed asi 0,5 km jihoz\u00e1padn\u011b od obce Vysok\u00fd \u00dajezd na jej\u00edm katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed.\nGeomorfologicky vrch n\u00e1le\u017e\u00ed do celku Orlick\u00e1 tabule, podcelku T\u0159ebechovick\u00e1 tabule a okrsku \u010cernilovsk\u00e1 tabule, jeho\u017e je to nejvy\u0161\u0161\u00ed bod.", "<<>>: Co je Davit Margo\u0161vili? <<>>: Davit (Daud) Margo\u0161vili (* 11. srpna 1980) je b\u00fdval\u00fd gruz\u00ednsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk\u2013judista, sambista, volnostyla\u0159 \u010de\u010densk\u00e9 n\u00e1rodnosti.\nJeho rodina poch\u00e1z\u00ed z Pankisk\u00e9ho \u00fadol\u00ed Velk\u00e9ho Kavkazu, kter\u00e9 ob\u00fdvaj\u00ed \u010de\u010den\u0161t\u00ed Kistov\u00e9. Z\u00e1pasen\u00ed se v\u011bnoval od d\u011btstv\u00ed, v jeho stylu se m\u00edsilo n\u011bkolik z\u00e1pasnick\u00fdch styl\u016f. V roce 1999 se poprv\u00e9 objevil v gruz\u00ednsk\u00e9 judistick\u00e9 reprezentaci veden\u00e9 \u0160otou Chabarelim. V roce 2000 neusp\u011bl v gruz\u00ednsk\u00e9 olympijsk\u00e9 nominaci v pololehk\u00e9 v\u00e1ze do 66 kg na \u00fakor Giorgi Vazaga\u0161viliho. V roce 2004 se kvalifikoval na olympijsk\u00e9 hry v Ath\u00e9n\u00e1ch. V \u00favodn\u00edm kole nesta\u010dil na Bulhara Georgi Georgieva, ale p\u0159es opravy se probojoval do boje o t\u0159et\u00ed m\u00edsto proti Kub\u00e1nci Yordanisi Arencibiovi. Od \u00favodu na sv\u00e9ho soupe\u0159e nesta\u010dil, nejprve ho Arencibia hodil technikou sode-curikomi-go\u0161i na wazari a v dal\u0161\u00ed akci katagurumou na wazari-ippon. Obsadil 5. m\u00edsto.\nOd zimy roku 2006 startoval v lehk\u00e9 v\u00e1ze do 73 kg, ale na ja\u0159e t\u00e9ho\u017e roku jeho sportovn\u00ed kari\u00e9ru ukon\u010dila ne\u0161\u0165astn\u00e1 ud\u00e1lost. P\u0159i h\u00e1dce st\u0159elil sv\u00e9ho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho, kter\u00fd pozd\u011bji v nemocnici zran\u011bn\u00edm prodlehl. Byl zat\u010den a odsouzen do v\u011bzen\u00ed.\nSport v Gruzii\nV\u00fdsledky a novinky Davita Margo\u0161viliho na judoinside.", "<<>>: Co je Miroslava Ryb\u00e1rov\u00e1? <<>>: Miroslava Ryb\u00e1rov\u00e1 (* 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1927, Nov\u00e1 Ves, Jugosl\u00e1vie, za svobodna Miroslava Valentov\u00e1, kryc\u00ed jm\u00e9no Partyz\u00e1nka Anka) je \u010desk\u00e1 partyz\u00e1nka a d\u011blnice.\nMiroslava Ryb\u00e1rov\u00e1 se narodila v roce 1927 v \u010desk\u00e9 vesnici Nov\u00e1 Ves v okrese Derventa na pomez\u00ed dne\u0161n\u00edho Srbska a Bosny a Hercegoviny. Otec Miroslavy Ryb\u00e1rov\u00e9 byl kov\u00e1\u0159.Jako d\u00edvka pracovala v dom\u00e1cnosti, ale v roce 1941 spolu s kamar\u00e1dkami za\u010daly pom\u00e1hat partyz\u00e1n\u016fm v okol\u00ed rodn\u00e9 vesnice. Roku 1943 vstoupila do Svazu omladiny a na za\u010d\u00e1tku roku 1944 se p\u0159idala k partyz\u00e1n\u016fm a b\u011bhem t\u00e9ho\u017e roku se stala \u010dlenkou \u010deskoslovensk\u00e9 brig\u00e1dy Jana \u017di\u017eky z Trocnova. S partyz\u00e1ny bojovala v \u0110akovu, Virovitici, \u010ca\u0111avici a Papuku. Bojovala a\u017e do konce v\u00e1lky, kdy z arm\u00e1dy ode\u0161la v Osijeku.Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ode\u0161la s rodinou z Jugosl\u00e1vie, usadili se v Host\u011bradic\u00edch nebo Mi\u0161ovic\u00edch. V roce 1946 se vdala a ode\u0161la s man\u017eelem do Mohelna, kde pracovala v Hor\u00e1ck\u00e9m autodru\u017estvu.Obdr\u017eela \u0158\u00e1d rud\u00e9 hv\u011bzdy (1963), \u0158\u00e1d bratrstv\u00ed a jednoty a vyznamen\u00e1n\u00ed za bojovou \u010dinnost za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky od ministra obrany \u010cR.\nMilada V\u00e1vrov\u00e1: Voj\u00e1ci v sukn\u00edch, vyd\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed 2001, 158 stran, ISBN 80-238-8412-3, str.", "<<>>: Co je Klepec? <<>>: Klepec je lesnat\u00fd vrch na rozhran\u00ed katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00ed P\u0159i\u0161imasy a Limuzy v okrese Kol\u00edn. Od \u00daval je vzd\u00e1len\u00fd 4 km jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. Se svou nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 358 m se vyp\u00edn\u00e1 nad P\u0159i\u0161imasy, Limuzy a \u0161ir\u0161\u00edm okol\u00edm. Na vrchu se nach\u00e1z\u00ed bizarn\u00ed skaln\u00ed \u00fatvary, pro jejich\u017e zachov\u00e1n\u00ed byl Klepec v roce 1977 vyhl\u00e1\u0161en p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tkou.Star\u0161\u00ed literatura uv\u00e1d\u00ed, \u017ee kameny na Klepci mohly b\u00fdt vzty\u010deny um\u011ble jako menhiry. To ale vyvrac\u00ed skute\u010dnost, \u017ee zdej\u0161\u00ed podlo\u017e\u00ed je slo\u017eeno z porfyrick\u00e9 st\u0159edn\u011b zrnit\u00e9 \u0159\u00ed\u010dansk\u00e9 \u017euly, jej\u00ed\u017e v\u00fdb\u011b\u017eky se zde jev\u00ed jako posledn\u00ed, a hornina se potom t\u00e1hne d\u00e1le pod vrchem k v\u00fdchodu. Balvany tedy vznikly dlouhodob\u00fdm zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 zvolna rozru\u0161ovalo jednotn\u00fd r\u00e1z \u017eulov\u00fdch blok\u016f a neodoln\u00e9 \u010d\u00e1sti odplavila voda.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed ze \u017eulov\u00fdch kolos\u016f je \u201eSlouha\u201c, kter\u00e9mu lid\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed \u201eBaba\u201c, \u201eOv\u010d\u00e1k\u201c nebo \u201ePast\u00fd\u0159\u201c . Tento balvan m\u011b\u0159\u00ed 7 m na v\u00fd\u0161ku, 8 m na d\u00e9lku a \u0161irok\u00fd je 3 m. V roce 1920 byl p\u0159em\u011bn\u011bn na Pam\u00e1tn\u00edk svobody a na p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 desce jsou uvedena jm\u00e9na ob\u010dan\u016f P\u0159i\u0161imas, kte\u0159\u00ed padli v 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Poln\u00ed cestou se lze dostat k dal\u0161\u00edmu rozs\u00e1hlej\u0161\u00edmu skalisku, kter\u00e9 z d\u00e1lky vypad\u00e1 jako ob\u0159\u00ed \u201eZub\u201c. Tento kus \u017euly je vysok\u00fd asi 3 m, v pr\u016fm\u011bru m\u011b\u0159\u00ed 8 m a v obvodu 32 m. Na jeho vrcholku se nal\u00e9zaj\u00ed prohlubn\u011b ozna\u010dovan\u00e9 za ob\u011btn\u00ed m\u00edsy spojovan\u00e9 s pov\u011bstmi o pohansk\u00fdch ob\u0159adech. Ve skute\u010dnosti jde i tady o d\u00edlo p\u0159\u00edrody, o dlouhodob\u00e9 p\u016fsoben\u00ed mech\u016f, vody a li\u0161ejn\u00edk\u016f. Na jedn\u00e9 stran\u011b kamene byla roku 1920 zasazena tabulka na pam\u011b\u0165 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed lidu v roce 1848, kdy zde lid\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch kraj\u016f vyslechli n\u00e1vrhy, jak nalo\u017eit s utla\u010dov\u00e1n\u00edm \u010desk\u00e9 men\u0161iny ve sm\u00ed\u0161en\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. T\u00e1bor lidu sem na Klepec byl svol\u00e1n je\u0161t\u011b jednou \u2013 a to v roce 1897 \u2013 tentokr\u00e1t v\u0161ak tajn\u011b. Na Klepci bylo jednohlasn\u011b usneseno chr\u00e1nit \u010deskou men\u0161inu na rakousko-uhersk\u00e9m \u00fazem\u00ed. V okol\u00ed se nach\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed kamenn\u00e9 \u00fatvary, lidov\u011b naz\u00fdvan\u00e9 \u201e\u0160pl\u00edchal\u016fv ko\u010d\u00e1r\u201c a \u201eOb\u0159\u00ed z\u00e1da\u201c. V ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch Klepce se pak nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 dv\u011b mal\u00e1 jez\u00edrka, zatopen\u00e9 lomy, pod nimi mal\u00e1 m\u00fdtina a s ohni\u0161t\u011bm a idylick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed dotv\u00e1\u0159\u00ed kus \u017eulov\u00e9 sk\u00e1ly.\nPodle nejnov\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e9 hypot\u00e9zy geomorfologa RNDr. Josefa Rub\u00edna, CSc. vznikl Klepeck\u00fd Slouha tzv. cibulovitou odlu\u010dnost\u00ed, tedy shodn\u011b jako m\u016f\u017eeme pozorovat u jemu podobn\u00e9ho exempl\u00e1\u0159e v Novohradsk\u00fdch hor\u00e1ch, kter\u00fd le\u017e\u00ed na hranic\u00edch \u010cesk\u00e9 republiky s Rakouskem.\nV dubnu se na Klepci ka\u017edoro\u010dn\u011b kon\u00e1 region\u00e1ln\u00ed akce \"Den Zem\u011b na Klepci\", po\u0159\u00e1dan\u00e1 okoln\u00edmi obcemi, sdru\u017een\u00edmi a \u0161kolami. Akce se po\u0159\u00e1d\u00e1 od roku 2007. Jsou zde sehr\u00e1v\u00e1ny reminiscence, d\u011btsk\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, uk\u00e1zky \u0159emesel, sc\u00e9nky v pod\u00e1n\u00ed mate\u0159sk\u00fdch \u0161kol, p\u0159edn\u00e1\u0161ky, uk\u00e1zky vlajek, proslovy starost\u016f, tance a n\u00e1v\u0161t\u011bvnost se pohybuje pr\u016fm\u011brn\u011b kolem 750 lid\u00ed.\nbalvany na Klepci se skl\u00e1daj\u00ed z biotitick\u00e9ho granodioritu\nna \u00fazem\u00ed PP Klepec lze naj\u00edt vodou napln\u011bn\u00fd doupn\u00fd strom\nv\u00fd\u0161ku vrchu ud\u00e1v\u00e1 triangula\u010dn\u00ed bod - 358,1 m n. m.", "<<>>: Co je Chot\u00e1rny potok (p\u0159\u00edtok Turn\u011b, Z\u00e1diel)? <<>>: Chot\u00e1rny potok je vodn\u00ed tok ve Slovensk\u00e9m krasu, levostrann\u00fd p\u0159\u00edtok Turn\u011b, d\u00e9lka 14 km. N\u011bkdy se naz\u00fdv\u00e1 t\u00e9\u017e nestandardizovan\u00fdmi n\u00e1zvy Blatn\u00fd potok nebo i Blatnica.\nPramen\u00ed na rozhran\u00ed Slovensk\u00e9ho krasu a Volovsk\u00fdch vrch\u016f (podsestava Pipitka), pod Hajd\u00fachov\u00fdm vrchem (1120 m), v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce cca 945 m. Odd\u011bluje dv\u011b planiny Slovensk\u00e9ho krasu \u2014 Horn\u00fd vrch na z\u00e1pad\u011b a Z\u00e1dielskou planinu na v\u00fdchod\u011b.\nV horn\u00ed \u010d\u00e1sti prot\u00e9k\u00e1 Blatnickou dolinou v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem, zprava p\u0159ib\u00edr\u00e1 kr\u00e1tk\u00fd p\u0159\u00edtok zpod Matesovy sk\u00e1ly (925 m) a obloukem se st\u00e1\u010d\u00ed na jihov\u00fdchod. Prot\u00e9k\u00e1 krasovou oblast\u00ed v doln\u00ed \u010d\u00e1sti Blatnick\u00e9 doliny, zprava p\u0159ib\u00edr\u00e1 \u0160ajbov\u00fd potok a pro\u0159ez\u00e1v\u00e1 se masivem v oblasti Havran\u00ed skaly (770 m) do Z\u00e1dielsk\u00e9 ties\u0148avy.\nZde utv\u00e1\u0159\u00ed hluboce za\u0159\u00edznutou ka\u0148onovitou dolinu s v\u00edce jeskyn\u011bmi a skaln\u00edmi \u00fatvary. Z prav\u00e9 strany p\u0159ib\u00edr\u00e1 Baksovsk\u00fd potok a postupn\u011b se st\u00e1\u010d\u00ed v\u00edce na jih, na lev\u00e9m b\u0159ehu odd\u011bluje skupinu tzv. Krkav\u010d\u00edch skal.\nVt\u00e9k\u00e1 do Turniansk\u00e9 kotliny, prot\u00e9k\u00e1 obc\u00ed Z\u00e1diel, n\u00e1sledn\u011b p\u0159es Dvorn\u00edky, kde vytv\u00e1\u0159\u00ed dv\u011b ramena, p\u0159i\u010dem\u017e hlavn\u00ed pokra\u010duje na jih, vytv\u00e1\u0159\u00ed ostrou zat\u00e1\u010dku a pod Dlouh\u00fdm vrchem (428 m) \u00fast\u00ed do Turn\u011b. Druh\u00e9 rameno (Z\u00e1dielsk\u00fd n\u00e1hon) pokra\u010duje obloukem na v\u00fdchod, nap\u00e1j\u00ed Turniansk\u00fd rybn\u00edk, prot\u00e9k\u00e1 okrajem obce Tur\u0148a nad Bodvou a v jej\u00ed bl\u00edzkosti \u00fast\u00ed do H\u00e1jsk\u00e9ho potoka.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chot\u00e1rny potok (pr\u00edtok Turne, Z\u00e1diel) na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lum\u00edr Kantor? <<>>: Lum\u00edr Kantor (* 31. b\u0159ezna 1962 Olomouc) je \u010desk\u00fd d\u011btsk\u00fd l\u00e9ka\u0159, soudn\u00ed znalec a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog, od roku 2016 sen\u00e1tor za obvod \u010d. 61 \u2013 Olomouc (nestran\u00edk za KDU-\u010cSL), od roku 1997 prim\u00e1\u0159 novorozeneck\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Fakultn\u00ed nemocnice Olomouc.\nV letech 1977 a\u017e 1980 se vyu\u010dil automechanikem na Odborn\u00e9m u\u010dili\u0161ti a praktick\u00e9 \u0161kole Mohelnice a v dal\u0161\u00edch letech vystudoval ve stejn\u00e9m m\u011bst\u011b st\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu silnoproud\u00e9 elektrotechniky (maturoval v roce 1983). N\u00e1sledn\u011b pracoval v opravn\u011b elektromotor\u016f.\nPozd\u011bji absolvoval L\u00e9ka\u0159skou fakultu Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci (promoval v roce 1990 a z\u00edskal titul MUDr.), jeho oborem se stala neonatologie (p\u00e9\u010de o novorozence). Nejd\u0159\u00edve p\u016fsobil jako d\u011btsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 v P\u0159erov\u011b, od roku 1993 pracuje ve Fakultn\u00ed nemocnici Olomouc, kde je od roku 1997 prim\u00e1\u0159em Novorozeneck\u00e9ho odd\u011blen\u00ed s JIP. V roce 2003 ukon\u010dil postgradu\u00e1ln\u00ed extern\u00ed studium na t\u00e9ma Variabilita srde\u010dn\u00ed frekvence u novorozence v prvn\u00edch t\u0159ech dnech \u017eivota (z\u00edskal titul Ph.D.). Je \u010dlenem \u010cesk\u00e9 neonatologick\u00e9 spole\u010dnosti \u010cesk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti J. E. Purkyn\u011b, v letech 2005 a\u017e 2009 a op\u011bt od roku 2013 jej\u00ed p\u0159edseda (u\u017e od roku 1996 \u010dlen v\u00fdboru).V roce 1999 pat\u0159il mezi zakladatele Nada\u010dn\u00edho fondu Mali\u010dk\u00fdch, kter\u00e9mu od t\u00e9 doby p\u0159edsed\u00e1. Anga\u017euje se tak\u00e9 v obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 spole\u010dnosti Slu\u0148\u00e1kov \u2013 centrum ekologick\u00fdch aktivit m\u011bsta Olomouce (mezi roky 2006 a 2013 a op\u011bt od roku 2015 jako \u010dlen spr\u00e1vn\u00ed rady). Na konci roku 2013 spoluzalo\u017eil Nada\u010dn\u00ed fond D\u011aTI NA DLANI, jeho\u017e je od t\u00e9 doby z\u00e1rove\u0148 p\u0159edsedou spr\u00e1vn\u00ed rady. Je tak\u00e9 soudn\u00edm znalcem, vyu\u010duje na L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b UP v Olomouci.Lum\u00edr Kantor \u017eije v Olomouci, je \u017eenat\u00fd a m\u00e1 t\u0159i d\u011bti. Podle sv\u00fdch slov byl velmi ur\u010duj\u00edc\u00ed pro jeho \u017eivot skauting, kter\u00fd byl za minul\u00e9ho re\u017eimu potla\u010dovan\u00fd a u jeho\u017e obnovy v roce 1989 byl p\u0159\u00edtomen. V roce 1991 absolvoval skautskou vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed akci - Jesenickou lesn\u00ed \u0161kolu. V roce 2018 inicioval obnoven\u00ed \u010destn\u00e9ho skautsk\u00e9ho parlamentn\u00edho odd\u00edlu, jeho\u017e je od t\u00e9 doby vedouc\u00edm.\nVe volb\u00e1ch do Sen\u00e1tu P\u010cR v roce 2016 kandidoval jako nestran\u00edk za KDU-\u010cSL v obvodu \u010d. 61 \u2013 Olomouc. Se ziskem 27,62 % hlas\u016f postoupil z druh\u00e9ho m\u00edsta do druh\u00e9ho kola, v n\u011bm\u017e nakonec porazil pom\u011brem hlas\u016f 52,44 % : 47,55 % kandid\u00e1ta hnut\u00ed ANO 2011 Milana Br\u00e1zdila. Stal se tak sen\u00e1torem.V krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2020 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b kandidoval do Zastupitelstva Olomouck\u00e9ho kraje z 25. m\u00edsta kandid\u00e1tky subjektu \u201eSpojenci \u2013 Koalice pro Olomouck\u00fd kraj (KDU-\u010cSL, TOP 09, Strana zelen\u00fdch, ProOlomouc)\u201c.Ve volb\u00e1ch do Sen\u00e1tu P\u010cR v roce 2022 obhajoval mand\u00e1t sen\u00e1tora jako nestran\u00edk za KDU-\u010cSL v obvodu \u010d. 61 \u2013 Olomouc. Podporu z\u00edskal i od TOP 09, Zelen\u00fdch a hnut\u00ed ProOl. Svou podporu mu vyj\u00e1d\u0159ili nap\u0159. tak\u00e9 b\u00fdval\u00fd ministr kultury Daniel Herman, sen\u00e1to\u0159i Pavel Fischer a Jitka Seitlov\u00e1, ministr pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed Marian Jure\u010dka, europoslanci Tom\u00e1\u0161 Zdechovsk\u00fd a Michaela \u0160ojdrov\u00e1, vojensk\u00fd historik Eduard Stehl\u00edk nebo b\u00fdval\u00fd olomouck\u00fd a opavsk\u00fd sen\u00e1tor Josef Ja\u0159ab. V prvn\u00edm kole skon\u010dil druh\u00fd s pod\u00edlem hlas\u016f 26,06 %, a postoupil tak do druh\u00e9ho kola, v n\u011bm\u017e se utkal s kandid\u00e1tem hnut\u00ed ANO Milanem Br\u00e1zdilem. V n\u011bm vyhr\u00e1l pom\u011brem hlas\u016f 60,07 % : 39,92 %, a obh\u00e1jil tak mand\u00e1t sen\u00e1tora.V Sen\u00e1tu je \u010dlenem Sen\u00e1torsk\u00e9ho klubu KDU-\u010cSL a nez\u00e1visl\u00ed, Mand\u00e1tov\u00e9ho a imunitn\u00edho v\u00fdboru a Podv\u00fdboru pro vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnost a integrovan\u00fd z\u00e1chrann\u00fd syst\u00e9m (IZS) V\u00fdboru pro zahrani\u010dn\u00ed v\u011bci, obranu a bezpe\u010dnost. Lum\u00edr Kantor je rovn\u011b\u017e m\u00edstop\u0159edsedou V\u00fdboru pro zdravotnictv\u00ed a p\u0159edsedou St\u00e1l\u00e9 komise Sen\u00e1tu pro pr\u00e1ci Kancel\u00e1\u0159e Sen\u00e1tu.", "<<>>: Co je Anton\u00edn Breburda? <<>>: Anton\u00edn Breburda byl \u010desk\u00fd fotbalista, \u00fato\u010dn\u00edk a fotbalov\u00fd tren\u00e9r.\nHr\u00e1l za SK Viktoria \u017di\u017ekov a \u010cechii Karl\u00edn. V\u00edt\u011bz Poh\u00e1ru dobro\u010dinnosti 1914 a finalista 1912.\nTren\u00e9r SK Viktoria \u017di\u017ekov v letech 1927\u20131929. V roce 1928 p\u0159ivedl Viktorii \u017di\u017ekov jako tren\u00e9r k jedin\u00e9mu mistrovsk\u00e9mu titulu v jej\u00ed historii.\nJE\u0158\u00c1BEK, Lubo\u0161: \u010cesk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd fotbal: lexikon osobnost\u00ed a klub\u016f 1906\u20132006, Praha, Grada 2007.", "<<>>: Co je Gracia Hosokawa? <<>>: Tama Hosokawa (japonsky \u7d30\u5ddd\u7389 Hosokawa Tama, obvykle uv\u00e1d\u011bn\u00e1 jako Gara\u0161a Hosokawa, japonsky \u7d30\u5ddd\u30ac\u30e9\u30b7\u30e3 Hosokawa Gara\u0161a; 1563 \u2013 25. srpna 1600) byla japonsk\u00e1 samurajka. Je zn\u00e1m\u00e1 jako dcera Micuhide Ake\u010diho, man\u017eelka Tadaokiho Hosokawy a jako Japonka, kter\u00e1 konvertovala ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed.\nP\u0159i narozen\u00ed dostala jm\u00e9no Tama; jm\u00e9no Gara\u0161a, pod kter\u00fdm se stala historicky zn\u00e1m\u00e1, je zalo\u017eeno na jej\u00edm katolick\u00e9m jm\u00e9nu, kter\u00e9 dostala p\u0159i k\u0159tu, Gracia.\nVe v\u011bku patn\u00e1cti let byla vdan\u00e1 za Tadaokiho Hosokawu, se kter\u00fdm m\u011bla p\u011bt nebo \u0161est d\u011bt\u00ed. V roce 1582 jej\u00ed otec Micuhide Ake\u010di zradil a zabil sv\u00e9ho p\u00e1na Nobunagu Odu, \u010d\u00edm\u017e se Tama stala dcerou zr\u00e1dce. Tadaoki se s n\u00ed necht\u011bl rozv\u00e9st, ale poslal ji do vesni\u010dky Midono v hor\u00e1ch na poloostrov\u011b Tango (v sou\u010dasnosti prefektura Kj\u00f3to), kde z\u016fstala ukryt\u00e1 a\u017e do roku 1584. Tadaoki pak vzal Tamu do s\u00eddla Hosokaw\u016f v \u00d3sace, kde z\u016fstala v zajet\u00ed.\nTamina slu\u017eka poch\u00e1zela z katolick\u00e9 rodiny a man\u017eel j\u00ed \u0159\u00edkal o sv\u00fdch rozhovorech s jeho k\u0159es\u0165ansk\u00fdm p\u0159\u00edtelem Ukonem Takajamou. Na ja\u0159e v roce 1587 Tama tajn\u011b nav\u0161t\u00edvila kostel v \u00d3sace; o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, kdy\u017e sly\u0161ela, \u017ee Hidejo\u0161i Tojotomi vydal proklamaci proti k\u0159es\u0165anstv\u00ed, se ihned odhodlala nechat pok\u0159t\u00edt. Jeliko\u017e nemohla opustit d\u016fm, nechala se pok\u0159t\u00edt svou slu\u017ekou a dostala k\u0159es\u0165ansk\u00e9 jm\u00e9no \"Gracia\".\nV roce 1595 byl Tadaokiho \u017eivot v nebezpe\u010d\u00ed pro jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Hidecuguem Tojotomim a p\u0159ik\u00e1zal Gr\u00e1cii, \u017ee pokud on zem\u0159e, mus\u00ed sp\u00e1chat sebevra\u017edu. Kdy\u017e o tomto pl\u00e1nu napsala kn\u011bzi, dozv\u011bd\u011bla se, \u017ee sebevra\u017eda je t\u011b\u017ek\u00fd h\u0159\u00edch. Nebezpe\u010d\u00ed v\u0161ak pominulo.\nPo smrti Hidejo\u0161iho, v roce 1598, vzniklo mocensk\u00e9 vakuum mezi dv\u011bma formuj\u00edc\u00edmi se soupe\u0159\u00edc\u00edmi frakcemi: Iejasu Tokugawa na v\u00fdchod\u011b a Micunari I\u0161ida na z\u00e1pad\u011b. Kdy\u017e Iejasu ode\u0161el na v\u00fdchod v roce 1600 v \u010dele velk\u00e9 arm\u00e1dy, v n\u00ed\u017e byl i Tadaoki, jeho rival I\u0161ida dobyl hrad v \u00d3sace a m\u011bsto, kde s\u00eddlily rodiny mnoha Hidejo\u0161iho gener\u00e1l\u016f. I\u0161ida vymyslel pl\u00e1n ud\u011blat z \u010dlen\u016f rodin rukojm\u00ed a tak p\u0159im\u011bt soupe\u0159ovy gener\u00e1ly spojit se s n\u00edm nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm zdr\u017eet se \u00fatok\u016f na n\u011bj.\nKdy\u017e se v\u0161ak I\u0161ida pokusil zmocnit Gracie a u\u010dinit z n\u00ed rukojm\u00ed, \u0160\u00f3sai Ogasawara, vazal rodiny, ji zabil; on a zbytek rodiny sp\u00e1chali seppuku a vyp\u00e1lili s\u00eddlo. Rozho\u0159\u010den\u00ed nad jej\u00ed smrt\u00ed bylo tak velk\u00e9, \u017ee I\u0161ida byl nucen se vzd\u00e1t sv\u00fdch pl\u00e1n\u016f.\nV\u011bt\u0161ina japonsk\u00fdch zdroj\u016f uv\u00e1d\u00ed, \u017ee to byl po\u017eadavek Gracie, aby ji Ogasawara zabil. Ale podle jezuitsk\u00fdch zdroj\u016f, zaznamenan\u00fdch hned po jej\u00ed smrti se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee kdy\u017e Tadaoki opou\u0161t\u011bl s\u00eddlo, p\u0159ik\u00e1zal sv\u00fdm vazal\u016fm, aby v p\u0159\u00edpad\u011b ohro\u017een\u00ed cti jeho man\u017eelky ji zabili a potom i sebe. Vazalov\u00e9 usoudili, \u017ee takov\u00e1 situace nastala. Gracia o\u010dek\u00e1vala svou smrt a akceptovala toto \u0159e\u0161en\u00ed.\nKatolick\u00fd kn\u011bz m\u011bl posb\u00edrat poz\u016fstatky Gracie a poh\u0159b\u00edt je na h\u0159bitov\u011b v Sakai. Pozd\u011bji Tadaoki p\u0159em\u00edstil poz\u016fstatky do S\u00f3kend\u017ei (chr\u00e1mu v \u00d3sace).\nP\u0159esto\u017ee se v n\u011bkdy uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Vatik\u00e1n ji kanonizoval na svatou v roce 1862, neexistuj\u00ed historick\u00e9 dokumenty, kter\u00e9 by to potvrzovaly.\nGracia se \u010dasto objevuje jako postava v japonsk\u00fdch historick\u00fdch fikc\u00edch, jako jsou rom\u00e1ny a dramata. Na jedn\u00e9 webov\u00e9 str\u00e1nce je uvedeno, \u017ee jej\u00ed postava se objevuje ve v\u00edce ne\u017e 40 divadeln\u00edch dramatech, filmech, televizn\u00edch dramatech atd. z let 1887 a\u017e 2006. Tak\u00e9 jsou na ni \u010dast\u00e9 odkazy v popisech historie tohoto obdob\u00ed. Do angli\u010dtiny byl p\u0159elo\u017een rom\u00e1n spisovatelky Miury Ajako, Hosokawa Gara\u0161a Fud\u017ein (Anglick\u00fd n\u00e1zev: Lady Gracia: a Samurai Wife's Love, Strife and Faith), kter\u00fd se bl\u00ed\u017e\u00ed historick\u00e9 skute\u010dnosti.\nJames Clavell pou\u017eil Gracii jako model pro postavu Mariko ve sv\u00e9m rom\u00e1nu \u0160\u00f3gun. Nav\u00edc Clavell dal japonsk\u00e9 man\u017eelce Rodrigueze Vasca (jej\u00ed\u017e japonsk\u00e9 jm\u00e9no bylo Njan-njan) k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no Gracia. Tato kniha byla pozd\u011bji upravena na televizn\u00ed minis\u00e9rii. Prvky p\u0159\u00edb\u011bhu Mariko se velmi podobaj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu Gracie, i kdy\u017e zp\u016fsob smrti je rozd\u00edln\u00fd a tyto dv\u011b postavy nemaj\u00ed v podstat\u011b nic spole\u010dn\u00e9ho.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Gracia Hosokawa na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Melchitsk\u00e1 archieparchie Banias? <<>>: \u0158ecko-melchitsk\u00e1 archieparchie Ban\u00edj\u00e1s je archieparchie Melchitsk\u00e9 \u0159eckokatolick\u00e9 c\u00edrkve nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Libanonu.\nArchieparchie zahrnuje jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st Libanonu. Rozd\u011bluje se do 11 farnost\u00ed. K roku 2012 m\u011bla 2500 v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, 15 diec\u00e9zn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, 2 \u0159eholn\u00ed kn\u011bze, 2 \u0159eholn\u00edky a 8 \u0159eholnic.\nArcibiskupsk\u00fdm s\u00eddlem je Marjayoun, kde se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed chr\u00e1m \u2013 katedr\u00e1la svat\u00e9ho Petra.\nVe 4. stolet\u00ed na tomto \u00fazem\u00ed ji\u017e st\u00e1la starov\u011bk\u00e1 diec\u00e9ze Cesarea Philippi. Roku 1724 zde byla z\u0159\u00edzena eparchie, kter\u00e1 byla roku 1768 potla\u010dena.\nDne 25. \u00fanora 1886 byla eparchie obnovena a 18. listopadu 1964 byla pov\u00fd\u0161ena na archieparchii.\nBasile Finan (1724\u20131752)\nMaximos Sallal El Fakhoury (1759\u20131768)\npotla\u010dena (1768\u20131886)\nBarakat Geraigiry (1886\u20131898)\nClemente Malouf, B.S. (1901\u20131941)\nIsidore Fattal (1943\u20131943)\nBasilio Antonio Leone Kilzi, B.A. (1944\u20131951)\nAthanase Ach-Chaer, B.C. (1951\u20131984)\nNicolas Hajj, S.D.S. (1984\u20131985)\nSede vacante (1985\u20131989)\nAntoine Hayek, B.C. (1989\u20132006)\nGeorges Nicolas Haddad, S.M.S.P.", "<<>>: Co je Kovbojov\u00e9 (film, 2015)? <<>>: Kovbojov\u00e9 (v origin\u00e1le Les Cowboys) je francouzsko-belgick\u00fd dramatick\u00fd film z roku 2015, kter\u00fd re\u017e\u00edroval Thomas Bidegain. Sn\u00edmek m\u011bl sv\u011btovou premi\u00e9ru na filmov\u00e9m festivalu v Cannes dne 18. kv\u011btna 2015.\nV \u0159\u00edjnu 1994 Alain, Nicole a jejich dv\u011b d\u011bti Georges a Kelly tr\u00e1v\u00ed ned\u011bli na americk\u00e9m kovbojsk\u00e9m ve\u010d\u00edrku s rodeem, hudbou a country tancem. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1bavy zjist\u00ed, \u017ee Kelly zmizela.\nZa\u010d\u00edn\u00e1 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, ale policie se domn\u00edv\u00e1, \u017ee Kelly utekla z domu. Alain se rozhodne p\u00e1trat na vlastn\u00ed p\u011bst. N\u00e1lez u\u010debnice arab\u0161tiny a d\u017eih\u00e1distick\u00e9 propagandy pod postel\u00ed Kelly p\u0159ivede Alaina na stopu mlad\u00e9ho Araba Ahmeda, kter\u00fd tak\u00e9 zmizel z domu sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Alain str\u00e1v\u00ed n\u011bkolik let v Jemenu a dal\u0161\u00edch arabsk\u00fdch zem\u00edch p\u0159i hled\u00e1n\u00ed sv\u00e9 dcery, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Po n\u00e1vratu se jeho man\u017eelsk\u00fd \u017eivot rozpadne. Pot\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed sv\u00e9ho syna Georgese, aby ho doprovodil do Belgie a Holandska, kde zachytil stopu, ale tak\u00e9 marn\u011b. Vy\u010derp\u00e1n\u00edm m\u00e1 autonehodu, p\u0159i kter\u00e9 zahyne.\nO n\u011bkolik let pozd\u011bji sleduje Georges v televizi \u00fatok na Sv\u011btov\u00e9 obchodn\u00ed centrum 11. z\u00e1\u0159\u00ed 2001. Georges se rozhodne s tvrdohlavost\u00ed stejn\u011b silnou jako jeho otec p\u00e1trat po sv\u00e9 sest\u0159e.\nVyp\u00e1tr\u00e1 Ahmeda a omylem ho zabije p\u0159ed jeho \u017eenou Shazhanou. Georges je zat\u010den, stejn\u011b jako Shazhana. Georges vid\u00ed v televizi bombov\u00e9 \u00fatoky v Madridu 11. b\u0159ezna 2004. Georges a Shazhana jsou spole\u010dn\u011b deportov\u00e1ni do Francie. Shazhana s n\u00edm mluv\u00ed o Kelly, \u0159\u00edk\u00e1 mu, \u017ee Ahmed opustil Kelly. Georges o rok pozd\u011bji v r\u00e1diu sly\u0161\u00ed o bombov\u00fdch \u00fatoc\u00edch v Lond\u00fdn\u011b. Chce jet do Lond\u00fdna v nad\u011bji, \u017ee najde Kelly, ale Shazhana ho odrazuje.\nPozd\u011bji spolu maj\u00ed Shazhana a Georges d\u00edt\u011b. Ahmed\u016fv otec, kter\u00fd tak\u00e9 hled\u00e1 sv\u00e9ho syna, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u00e1 vod\u00edtko v Belgii. Georges nakonec najde Kelly, ale uvid\u00ed se s n\u00ed jen kr\u00e1tce.\nAmerick\u00fd filmov\u00fd festival v Deauville: Cena Michela-d'Ornana pro Thomase Bidegaina\nAlmeria Western Film Festival: Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed cena poroty za nejlep\u0161\u00ed nov\u00fd western\nMezin\u00e1rodn\u00ed filmov\u00fd festival v Helsink\u00e1ch: Cena div\u00e1k\u016f za nejlep\u0161\u00ed celove\u010dern\u00ed film\nC\u00e9sar: nominace v kategori\u00edch nejlep\u0161\u00ed herec (Fran\u00e7ois Damiens), nejslibn\u011bj\u0161\u00ed herec (Finnegan Oldfield), nejlep\u0161\u00ed filmov\u00e1 hudba (Rapha\u00ebl Haroche), nejlep\u0161\u00ed filmov\u00fd debut (Thomas Bidegain a Alain Attal)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Les Cowboys (film, 2015) na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Get Right? <<>>: Get Right (Uspo\u0159\u00e1dat) je pilotn\u00ed p\u00edse\u0148 z p\u00e1t\u00e9ho alba nazvan\u00e9ho Rebirth zp\u011bva\u010dky Jennifer L\u00f3pez. L\u00f3pez se t\u00edmto songem vr\u00e1tila zp\u011bt mezi hudebn\u00ed elitu v americk\u00e9 hitpar\u00e1d\u011b se op\u011bt probojovala od Top 20. V mnoha zem\u00edch se tato p\u00edse\u0148 probojovala a\u017e na vrchol tam\u011bj\u0161\u00edch hitpar\u00e1d.\nP\u00edse\u0148 napsal Rich Harrison, kter\u00fd ji i produkoval spole\u010dn\u011b s Cory Rooney. P\u00edse\u0148 je naps\u00e1na po vzoru p\u00edsn\u011b z roku 1988 Soul Power 74, kterou zp\u00edv\u00e1 James Brown.\nTento song p\u0159itahoval i mnoho pozornosti. Tou hlavn\u00ed byl fakt, \u017ee se p\u00edse\u0148 p\u016fvodn\u011b nem\u011bla naz\u00fdvat Get Right ale Ride a m\u011bla se objevit na albu Confessions americk\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka Ushera. Po domluv\u011b se rozhodlo, \u017ee Ride, kterou zp\u00edv\u00e1 Usher se nikdy nedostane na ve\u0159ejnost opak byl pravdou koncem roku 2005 se dostala tato verze na internet, \u010d\u00edm\u017e se vyvolala bou\u0159liv\u00e1 diskuse mezi fanou\u0161ky. Usher se vyj\u00e1d\u0159il, negativn\u011b ke kop\u00edrov\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed, Jennifer L\u00f3pez sv\u016fj n\u00e1zor nezve\u0159ejnila.\nHarrison pak tak\u00e9 \u010delil mnoha obvin\u011bn\u00edm, \u017ee text i melodie jsou \u010dasto podobn\u00e9 ji\u017e vydan\u00fdm p\u00edsn\u00edm. Nejv\u00edce Get Right p\u0159ipom\u00edn\u00e1 p\u00edse\u0148 1 Thing zp\u011bva\u010dky Amerie.\nVideoklip re\u017e\u00edroval Francis Lawrence a ukazuje r\u016fzn\u00e9 \u010dinnosti Jennifer L\u00f3pez. Je prezentov\u00e1na v no\u010dn\u00edm podniku jako DJ d\u00e1le jako GoGo tane\u010dnice, barmanka, plach\u00e9 d\u011bv\u010de, superstar a dal\u0161\u00ed osobnosti, kter\u00e9 nav\u0161t\u011bvuj\u00ed kluby.\nKonec p\u00edsn\u011b zp\u00edv\u00e1 ve videoklipu dcera Marca Anthonyho, Arianna. Ta zp\u00edv\u00e1 po celou dobu p\u00edsn\u011b ve videoklipu a hraje v n\u011bm i dceru DJ, kter\u00e1 zrovna hraje.\nRemixov\u00fd videoklip, ve kter\u00e9m zp\u00edv\u00e1 spole\u010dn\u011b s Fabolousem se odehr\u00e1v\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st na tane\u010dn\u00edm parketu, kde L\u00f3pez tan\u010d\u00ed za pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00ed h\u016flky.", "<<>>: Co je Tom\u00e1\u0161 Prokop? <<>>: Tom\u00e1\u0161 Prokop (30. ledna 1994 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 19. z\u00e1\u0159\u00ed 2021) byl \u010desk\u00fd hokejista, kter\u00fd v\u011bt\u0161inu sv\u00e9 kari\u00e9ry hr\u00e1l za \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice.\n2008\u201309 HC Mountfield\n2009\u201310 HC Mountfield\n2010\u201311 HC Mountfield\n2011\u201312 HC Mountfield\n2012\u201313 HC Mountfield, IHC P\u00edsek\n2013\u201314 Mountfield HK, \u010cEZ Motor \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\n2014\u201315 BK Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod, Salith \u0160umperk\n2015\u201316 Salith \u0160umperk\n2016\u201317 MsHK \u017dilina\n2017\u201318 Hockey Club de Cergy-Pontoise\nSportovn\u00ed kari\u00e9ru ukon\u010dil v roce 2018.", "<<>>: Co je Washington Dulles International Airport? <<>>: Washington Dulles International Airport (IATA: IAD, ICAO: KIAD, FAA LID: IAD) je mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b v okresech Loudoun a Fairfax ve st\u00e1t\u011b Virginie v USA, kter\u00e9 le\u017e\u00ed 42 km (26 mil) z\u00e1padn\u011b od centra Washingtonu, D.C. a obsluhuje metropolitn\u00ed oblast Baltimore\u2013Washington. Jm\u00e9no nese po Johnu Foster Dullesovi, kter\u00fd byl za prezidenta Eisenhowera ministrem zahrani\u010d\u00ed. Je tak\u00e9 jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed hlavn\u00edch leti\u0161\u0165 v oblasti Baltimore\u2013Washington s 21 miliony p\u0159epraven\u00fdmi cestuj\u00edc\u00edmi za rok.", "<<>>: Co je Svat\u00fd Jeron\u00fdm ve studovn\u011b (Albrecht D\u00fcrer)? <<>>: Svat\u00fd Jeron\u00fdm ve studovn\u011b (1514) pat\u0159\u00ed do trojice mistrovsk\u00fdch a technicky nejdokonalej\u0161\u00edch m\u011bdiryt\u016f, kter\u00e9 Albrecht D\u00fcrer vytvo\u0159il v letech\n1513\u20131514. Sb\u00edrka grafiky a kresby N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze vlastn\u00ed jeden z prvn\u00edch otisk\u016f z p\u016fvodn\u00ed desky.\nM\u011bdiryt, otisk \"a\", s gr\u00e1tkem, velikost 240 \u00d7 184 mm, pap\u00edr bez filigr\u00e1nu. Inv. \u010d. R 29932.\nD\u00fcrer vyryl monogram a datum na desti\u010dku le\u017e\u00edc\u00ed vpravo na podlaze. List poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze sb\u00edrky F. A. Borovsk\u00e9ho byl zakoupen od jeho syna Ji\u0159\u00edho roku 1950. D\u00fcrer vytvo\u0159il n\u011bkolik grafick\u00fdch list\u016f se sv. Jeron\u00fdmem \u2013 prvn\u00ed jako d\u0159evo\u0159ez roku 1492 na sv\u00e9 cest\u011b v Basileji. T\u00e9to m\u011bdirytov\u00e9 desce p\u0159edch\u00e1zela kresba (1511) a stranov\u011b p\u0159evr\u00e1cen\u00fd d\u0159evo\u0159ez (1511, Pinacoteca Ambrosiana). Roku 1521 namaloval D\u00fcrer deskov\u00fd obraz se sv. Jeron\u00fdmem, k n\u011bmu\u017e jako p\u0159edlohu pou\u017eil svou kresbu hlavy starce.B\u011bhem druh\u00e9 cesty do Ben\u00e1tek a Bologne (1505\u20131507) se D\u00fcrer sezn\u00e1mil se z\u00e1sadami perspektivn\u00ed stavby prostoru a vytvo\u0159il zde svou prvn\u00ed \u0161t\u011btcovou malbu v italsk\u00e9m duchu \u2013 R\u016f\u017eencovou slavnost. Roku 1512 se stal dvorn\u00edm mal\u00ed\u0159em c\u00edsa\u0159e Maxmili\u00e1na I., kter\u00e9ho si idealizoval jako k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho ryt\u00ed\u0159e, kter\u00fd ovl\u00e1dne sv\u011bt a nastol\u00ed spravedlnost. Kr\u00e1tce nato vytvo\u0159il svou slavnou trojici grafick\u00fdch list\u016f se sv\u011btsk\u00fdmi a mravn\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1m\u011bty, kter\u00e9 definitivn\u011b p\u0159ekon\u00e1valy odkaz st\u0159edov\u011bku.\nPrvn\u00ed z nich, Ryt\u00ed\u0159, Smrt a \u010e\u00e1bel (1513) shrnuje smysl knihy Erasma Rotterdamsk\u00e9ho P\u0159\u00edru\u010dka k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho bojovn\u00edka (Enchiridion militis Christiani) a zosob\u0148uje stoicko-osv\u00edcensk\u00fd ide\u00e1l neochv\u011bjn\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd m\u00ed\u0159\u00ed za ide\u00e1lem Lidskosti a Humanity a nedb\u00e1 svod\u016f \u010f\u00e1bla ani nebezpe\u010d\u00ed smrti. K p\u0159ekon\u00e1n\u00ed st\u0159edov\u011bku slou\u017e\u00ed i dal\u0161\u00ed cesty \u2013 jednou je Jeron\u00fdm jako p\u0159edobraz u\u010dence filosofuj\u00edc\u00edho o v\u011bcech lidsk\u00fdch v tich\u00e9 pracovn\u011b, druhou je v\u00fdzkum a dob\u00fdv\u00e1n\u00ed tajemstv\u00ed p\u0159\u00edrody. Rytina s n\u00e1zvem Melancholie I (1514) tvo\u0159\u00ed prot\u011bj\u0161ek k Jeron\u00fdmovi. Je mnohov\u00fdznamovou alegori\u00ed a oslavou geometrie, kter\u00e1 pozdvihuje renesan\u010dn\u00edho um\u011blce ze stavu nesvobodn\u00fdch \u0159emesel na \u00farove\u0148 svobodn\u00fdch filosofuj\u00edc\u00edch a myslitelsk\u00fdch um\u011bn\u00ed.Druh\u00fd list v po\u0159ad\u00ed, Svat\u00fd Jeron\u00fdm ve studovn\u011b (1514), zosob\u0148uje ran\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00fd demokratismus a smysl pro pr\u00e1vo a mravn\u00ed sv\u011bdom\u00ed. P\u0159ekladatel bible Svat\u00fd Jeron\u00fdm byl obl\u00edben\u00fdm sv\u011btcem v humanistick\u00fdch kruz\u00edch (E. Rotterdamsk\u00fd), mezi D\u00fcrerov\u00fdmi p\u0159\u00e1teli (Willibald Pirckheimer) i reform\u00e1tory z okruhu Martina Luthera. Imponovala jim jeho vzd\u011blanost i schopnost askeze. D\u00fcrer ho zobrazil jako u\u010dence se svatoz\u00e1\u0159\u00ed a obvykl\u00fdmi atributy \u2013 kardin\u00e1lsk\u00fdm kloboukem na st\u011bn\u011b, lebkou a p\u0159es\u00fdpac\u00edmi hodinami jako symboly pom\u00edjivosti lidsk\u00e9ho \u017eivota, krucifixem a lvem. V jeho pod\u00e1n\u00ed je Jeron\u00fdm p\u0159edobrazem nitern\u00e9ho hloub\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 o n\u011bkolik let pozd\u011bji vyvolalo reforma\u010dn\u00ed hnut\u00ed. Le\u017e\u00edc\u00ed pes je alegorick\u00fdm zobrazen\u00edm v\u011brnosti, ale je p\u0159\u00edtomen i na grafick\u00e9m listu Melancholie I, kter\u00fd tvo\u0159\u00ed prot\u011bj\u0161ek k Jeron\u00fdmovi.\nD\u00edky dokonal\u00e9 perspektiv\u011b zobrazen\u00e9ho interi\u00e9ru chyb\u00ed pozorovateli odstup a m\u00e1 pocit, \u017ee p\u0159\u00edmo vstupuje do pracovny. Iluze sv\u011btla pronikaj\u00edc\u00edho oknem a vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edho odraz na st\u011bn\u011b a r\u016fzn\u00e9 drobnopisn\u00e9 detaily \u0159ad\u00ed tento m\u011bdiryt k technicky nejdokonalej\u0161\u00edm D\u00fcrerov\u00fdm d\u00edl\u016fm. Roku 2012 byl list Svat\u00fd Jeron\u00fdm ve sv\u00e9 studovn\u011b vydra\u017een na aukci Sotheby\u2019s za 181 250 britsk\u00fdch liber.\n \nAlena Volr\u00e1bov\u00e1 (ed.), 101/I Mistrovsk\u00e1 d\u00edla Sb\u00edrky grafiky a kresby N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1\nGiulia Bartrum, Albrecht D\u00fcrer and his Legacy. The Graphic Work of a Renaissance Artist, London 2002, p.", "<<>>: Co je Albrecht I. z Kolowrat? <<>>: Albrecht I. z Kolowrat (uv\u00e1d\u011bn 1422 \u2013 1. prosinec 1470) byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk krakovsk\u00e9 v\u011btve \u0161lechtick\u00e9ho rodu Kolovrat\u016f, v letech 1456\u20131465 vykon\u00e1val funkci p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edho dvorsk\u00e9ho (lenn\u00edho) soudu. Stal se p\u00e1nem na hrad\u011b Krakovci, podle n\u011bho\u017e jeho potomci odvodili sv\u00e9 jm\u00e9no.\nNarodil se roku 1422 nezn\u00e1mo kdy a kde Janu z Kolowrat (\u20201419/20) a \u0160konce ze \u017dirot\u00edna (uv\u00e1d\u011bna 1417\u20131422). N\u011bkdy p\u0159ed rokem 1434 se Albrecht z Kolowrat o\u017eenil s Kate\u0159inou ze Smi\u0159ic (uv\u00e1d\u011bna 1434\u20131457). Narodily se jim \u010dty\u0159i dcery \u2013 Al\u017eb\u011bta Eli\u0161ka, Ane\u017eka, Anna a Barbora. Po ovdov\u011bn\u00ed uzav\u0159el p\u0159ed rokem 1469 druh\u00fd s\u0148atek, tentokr\u00e1t s Barborou z Waldsteina (uv\u00e1d\u011bna 1469\u20131482), dcerou Hynka z Waldsteina a Al\u017eb\u011bty z Kov\u00e1n\u011b. Narodil se jim syn Jind\u0159ich Albrecht (uv\u00e1d\u011bn 1479\u20131530). Albrecht z Kolowrat a na Krakovci zem\u0159el 1. prosince roku 1470 a byl poh\u0159ben do rodov\u00e9 hrobky v kl\u00e1\u0161te\u0159e v Ro\u010dov\u011b.\nNejsp\u00ed\u0161e od p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho Jind\u0159icha Jana Vlka z Miletic koupili dne 14. \u0159\u00edjna 1443 hrad Krakovec s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm za 1 100 kop pra\u017esk\u00fdch gro\u0161\u016f Albrecht z Kolowrat, sezen\u00edm na Bezd\u011bkov\u011b, a jeho str\u00fdc Jaroslav Plichta ze \u017dirot\u00edna, posledn\u00ed mu\u017esk\u00fd \u010dlen rodu \u017dirot\u00edn\u016f. Dne 11. kv\u011btna 1445 pak p\u0159epustil pan Jaroslav za 500 kop pra\u017esk\u00fdch gro\u0161\u016f sv\u016fj d\u00edl na hrad\u011b a panstv\u00ed sv\u00e9mu synovci. Dne 13. b\u0159ezna 1457 pak Albrechtovi a sv\u00e9mu zeti Mikul\u00e1\u0161i Hasi\u0161tejnsk\u00e9mu z Lobkovic je\u0161t\u011b postoupil pr\u00e1vo zakladatelsk\u00e9, podac\u00ed, ochrann\u00e9 a patron\u00e1tn\u00ed vrchnosti nad kl\u00e1\u0161terem klarisek v Panensk\u00e9m T\u00fdnci. To byl po\u010d\u00e1tek nov\u00e9 rodov\u00e9 po\u0161losti Kolowrat\u016f pojmenovan\u00e9 podle hradu, kter\u00fd dr\u017eeli v letech 1443/45\u20131548 a pak znovu v letech 1570\u20131588.\nPan Albrecht se na Krakovci trvale usadil. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b on nebo pak jeho syn Jind\u0159ich dal ve druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed p\u0159estav\u011bt z\u00e1padn\u00ed pal\u00e1c s velk\u00fdmi okny. Sv\u00e9 dosavadn\u00ed statky Albrecht p\u0159ipojil k nov\u00e9mu krakovsk\u00e9mu panstv\u00ed, a to zejm\u00e9na Kole\u0161ovice, patrn\u011b t\u00e9\u017e ves s tvrz\u00ed Podmokly a ne\u017e ho prodal i vyp\u00e1len\u00fd Bezd\u011bkov, kter\u00fd dr\u017eel je\u0161t\u011b roku 1443. V tom roce n\u00e1le\u017eely k Albrechtovu panstv\u00ed i vsi V\u0161esulov, \u0160\u00edpy, Rous\u00ednov, Zho\u0159, Slabce a Mod\u0159ejovice. Pozd\u011bji dr\u017eel tak\u00e9 Pochvalov, ale jen jako z\u00e1stavn\u00ed zbo\u017e\u00ed. Teprve dne 10. listopadu 1454 potvrdil Albrechtovi ve\u0161kerou dr\u017ebu kr\u00e1l Ladislav Pohrobek.\nV roce 1457 u\u010dinil pan Albrecht posledn\u00ed po\u0159\u00edzen\u00ed ve form\u011b dlu\u017en\u00edho z\u00e1pisu, pon\u011bvad\u017e se sv\u00fdmi mansk\u00fdmi statky nemohl voln\u011b nakl\u00e1dat. Zapsal proto 2 500 kop sv\u00fdm \u010dty\u0159em dcer\u00e1m a kdyby v\u0161echny zem\u0159ely, pak Janovi a Albrechtovi Bezdru\u017eick\u00fdm z Kolowrat. V tomto dluhu jim postoupil hrad Krakovec se dvorem, vsi Krakov, V\u0161esulov, \u0160\u00edpy a Rous\u00ednov, Slabce, Mod\u0159ejovice, Svina\u0159ov, K\u0159\u00ed\u017eovou, Novosedly, dv\u016fr ve Zho\u0159i s dvoj\u00edm poplu\u017e\u00edm a tak\u00e9 poplu\u017en\u00ed dv\u016fr Chl\u00edstov. V roce 1461 v\u0161ak tento z\u00e1pis zru\u0161il, proto\u017ee se mu asi v roce 1459 narodil syn Jind\u0159ich Albrecht, kter\u00fd se stal jeho nov\u00fdm d\u011bdicem.\nJU\u0158\u00cdK, Pavel. Kolowratov\u00e9. V\u011brn\u011b a st\u00e1le. Praha: Kni\u017en\u00ed klub, 2016. 151 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 18. \nwww.kolowrat.", "<<>>: Co je Montenegro Airlines? <<>>: Montenegro Airlines (IATA: YM, ICAO: MGX) byla n\u00e1rodn\u00ed leteckou spole\u010dnost\u00ed a vlajkov\u00fdm dopravcem \u010cern\u00e9 Hory.\nAerolinie s\u00eddlila na mezin\u00e1rodn\u00edm leti\u0161ti Golubovci v Podgorice, druhou z\u00e1kladnou m\u011bla na mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b v Tivatu. Montenegro Airlines provozovala pravideln\u00e9 linky do skoro 30 sv\u011btov\u00fdch destinac\u00ed a tak\u00e9 \u0159adu charterov\u00fdch linek b\u011bhem cel\u00e9ho roku.\nSpole\u010dnost m\u011bla sv\u016fj slogan Montenegro Airlines, k\u0159\u00eddla Evropy a tak\u00e9 v\u011brnostn\u00ed program pro \u010dasto l\u00e9taj\u00edc\u00ed cestuj\u00edc\u00ed, nazvan\u00fd Vision Team Frequent Flyer Programme.\nLeteck\u00e1 spole\u010dnost byla zalo\u017eena 24. \u0159\u00edjna 1994 vl\u00e1dou \u010cern\u00e9 Hory (v t\u00e9 dob\u011b v r\u00e1mci Svazov\u00e9 republiky Jugosl\u00e1vie). V roce 1996 bylo zakoupeno prvn\u00ed letadlo \u2013 Fokker F28 \u2013 a 7. kv\u011btna v 22:30 prob\u011bhl prvn\u00ed let mezi Podgoricou a italsk\u00fdm Bari. Dal\u0161\u00ed Fokker F28 byl zakoupen v \u010dervenci 1998.\nB\u011bhem bombardov\u00e1n\u00ed Svazov\u00e9 republiky Jugosl\u00e1vie v roce 1999 byla Montenegro Airlines nucena zastavit v\u0161echny mezin\u00e1rodn\u00ed i dom\u00e1c\u00ed lety. Po 78 dnech leteck\u00fdch n\u00e1let\u016f zah\u00e1jila spole\u010dnost op\u011bt v\u0161echny lety, novou destinac\u00ed se stal Frankfurt nad Mohanem, pozd\u011bji p\u0159ibyla m\u011bsta Curych, Lubla\u0148, Skopje, Istanbul a Budape\u0161\u0165.\nV dubnu 2000 se stala Montenegro Airlines \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00ed asociace leteck\u00fdch dopravc\u016f (IATA). V \u010dervnu 2000 koupila spole\u010dnost sv\u016fj prvn\u00ed letoun Fokker 100, druh\u00fd do letov\u00e9 flotily p\u0159ibyl v kv\u011btnu 2001, t\u0159et\u00ed v \u010dervnu 2002 a \u010dtvrt\u00fd na za\u010d\u00e1tku roku 2003.\n2. \u010dervence 2004 p\u0159epravil spole\u010dnost sv\u00e9ho miliont\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka, 14. \u010dervna byl p\u0159epraven dvoumiliont\u00fd z\u00e1kazn\u00edk.\nDne 23. \u010dervence 2007 spole\u010dnost pronajala u GECAS dva letouny Embraer 195 z d\u016fvod\u016f zv\u011bt\u0161en\u00ed letov\u00e9 flotily. Prvn\u00ed ze dvou letoun\u016f dorazil na leti\u0161t\u011b v Podgorice 5. \u010dervna 2008. S t\u011bmito letouny za\u010dala Montenegro Airlines provozovat lety do Lond\u00fdna na leti\u0161t\u011b Gatwick a do Mil\u00e1na na leti\u0161t\u011b Malpensa. 16. z\u00e1\u0159\u00ed spole\u010dnost ozn\u00e1mila, \u017ee jeden z pronajat\u00fdch embraer\u016f 195 za 31 milion\u016f dolar\u016f odkoup\u00ed.\nV sou\u010dasnosti (rok 2010) prob\u00edh\u00e1 v Montenegro Airlines proces privatizace. Vl\u00e1da \u010cern\u00e9 Hory nab\u00edz\u00ed 30% akci\u00ed. Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1jemcem je Evropsk\u00e1 banka pro obnovu a rozvoj. Vl\u00e1da \u010cern\u00e9 Hory se m\u016f\u017ee pozd\u011bji rozhodnout a prodat zbytek spole\u010dnosti.\n17. dubna 2009 projevila izraelsk\u00e1 leteck\u00e1 spole\u010dnost El Al z\u00e1jem o koupi 30 % akci\u00ed. Pl\u00e1n se ov\u0161em nezda\u0159il. 28. kv\u011btna 2009 zah\u00e1jila sestersk\u00e1 spole\u010dnost El Alu Sun d'Or International Airlines pravideln\u00e9 lety mezi Tivatem a Ben Gurionov\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm leti\u0161t\u011bm v Tel Avivu.\n23. kv\u011btna 2009 dorazil na podgorick\u00e9 leti\u0161t\u011b druh\u00fd letoun Embraer 195, 18. \u010dervna 2010 se flotila spole\u010dnosti roz\u0161\u00ed\u0159ila o t\u0159et\u00ed takov\u00fd letoun.\n25. prosince 2020 uvedl ministr kapit\u00e1lov\u00fdch investic Mladen Bojani\u0107, \u017ee flotila leteck\u00e9 spole\u010dnosti bude uzemn\u011bna a provoz ukon\u010den k 26. prosinci. Aerolinka se nach\u00e1zela ve ztr\u00e1t\u011b a nem\u011bla na zaplacen\u00ed z\u00e1vazk\u016f.\nMontenegro Airlines v sou\u010dasnosti l\u00e9taj\u00ed do v\u00edce ne\u017e 40 sv\u011btov\u00fdch destinac\u00ed (2 dom\u00e1c\u00ed) a jsou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm a nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edm p\u0159epravcem v \u010dernohorsk\u00e9 leteck\u00e9 doprav\u011b.\n Dom\u00e1c\u00ed \n\u010cern\u00e1 Hora \u010cern\u00e1 Hora\nPodgorica \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Golubovci\nTivat \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Tivat\n Mezin\u00e1rodn\u00ed \nAfrikaLibye Libye\nTripolis \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b TripolisAsieGruzie Gruzie\nTbilisi \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b TbilisiTurecko Turecko\nAntalya \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Antalya (sez\u00f3nn\u00ed)\nIstanbul \u2013 Atat\u00fcrkovo mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011bEvropaBelgie Belgie\nBrusel \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b ZaventemD\u00e1nsko D\u00e1nsko\nKoda\u0148 \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b KastrupFrancie Francie\nPa\u0159\u00ed\u017e \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Charlese de GaullaIt\u00e1lie It\u00e1lie\nBari \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Karla Wojtyly (sez\u00f3nn\u00ed)\nBrindisi \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Salento (sez\u00f3nn\u00ed)\nCagliari \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Elmas (Sez\u00f3nn\u00ed)\nNeapol \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Capodichino\n\u0158\u00edm \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Leonarda da VincihoLoty\u0161sko Loty\u0161sko\nRiga \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b RigaN\u011bmecko N\u011bmecko\nFrankfurt \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Frankfurt nad MohanemPortugalsko Portugalsko\nLisabon \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Portela (sez\u00f3nn\u00ed)Rakousko Rakousko\nV\u00edde\u0148 \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b SchwechatRusko Rusko\nMoskva \u2013 leti\u0161t\u011b Moskva - Domod\u011bdovo\nPetrohrad \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b PulkovoSlovinsko Slovinsko\nLubla\u0148 \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Jo\u017ee Pu\u010dnikaSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nLond\u00fdn \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b GatwickSrbsko Srbsko\nB\u011blehrad \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Nikoly Tesly\nNi\u0161 \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Konstantina Velik\u00e9ho\u0160pan\u011blsko \u0160pan\u011blsko\nBarcelona \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Barcelona\nMadrid \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Barajas\nM\u00e1laga \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Pabla R. Picassa (sez\u00f3nn\u00ed)\u0160v\u00fdcarsko \u0160v\u00fdcarsko\nZurich \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b KlotenJi\u017en\u00ed Amerika Francouzsk\u00e1 Guyana\nCayenne \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Rochambeau (sez\u00f3nn\u00ed)\n\u010cesko \u010cesko\nPraha \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Ruzyn\u011b\nOstrava \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dkaFrancie Francie\nAjaccio \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Napoleona BonapartaPortugalsko Portugalsko\nFaro \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Faro Algarve\u0158ecko \u0158ecko\nChania \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Ioannise Daskalogiannise\nK\u00f3s \u2013 Hippokrat\u00e9sovo mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011bSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nLond\u00fdn \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Biggin HillTunisko Tunisko\nMonastir \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Hab\u00edba Burgiby\nKosovo Kosovo\nPri\u0161tina \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Pri\u0161tinaSevern\u00ed Makedonie Severn\u00ed Makedonie\nSkopje \u2013 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Alexandra Velik\u00e9ho\n25. ledna 2005 v noci na Podgorick\u00e9m leti\u0161ti p\u0159ist\u00e1valo letadlo Fokker 100 spole\u010dnosti Montenegro Airlines (let YU-AOM). Po p\u0159istan\u00ed v zasn\u011b\u017een\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch se podvozek letounu zlomil na ranveji, 700 metr\u016f p\u0159ed odbo\u010den\u00edm na pojezdovou dr\u00e1hu. Dva cestuj\u00edc\u00ed, kapit\u00e1n a druh\u00fd pilot byli lehce zran\u011bni. Aerolinie byly po incidentu \u017ealov\u00e1ny cestuj\u00edc\u00edmi \u2013 jako jedin\u00e1 leteck\u00e1 spole\u010dnost toti\u017e provozovala lety do Podgorice i v no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch; ostatn\u00ed spole\u010dnosty no\u010dn\u00ed lety odvolaly kv\u016fli nemodern\u00edmu vybaven\u00ed leti\u0161t\u011b. V roce 2006 bylo leti\u0161t\u011b zmodernizov\u00e1no.7. ledna 2008 v cca 21:30 byl Fokker 100 spole\u010dnosti Montenegro Airlines trefen st\u0159elou b\u011bhem p\u0159ist\u00e1n\u00ed v Podgorice. Letadlo neslo 20 cestuj\u00edc\u00edch, nikdo nebyl zran\u011bn. B\u011bhem vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed se zjistilo, \u017ee letadlo bylo trefeno kulkou do ocasn\u00edho k\u0159\u00eddla. D\u016fvod incidentu nen\u00ed zn\u00e1m, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee st\u0159ela byla n\u00e1hodn\u011b vyst\u0159elena b\u011bhem oslav pravoslavn\u00fdch V\u00e1noc.", "<<>>: Co je Ana Vidovi\u0107ov\u00e1? <<>>: Ana Vidovi\u0107ov\u00e1, vystupuj\u00edc\u00ed nyn\u00ed jako Ana Vidovic (* 8. listopadu 1980 Karlovac), je chorvatsk\u00e1 klasick\u00e1 kytaristka, \u017eij\u00edc\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Poch\u00e1z\u00ed z hudebn\u00ed rodiny a ke kyta\u0159e ji p\u0159ivedl jej\u00ed star\u0161\u00ed bratr Viktor Vidovi\u0107, rovn\u011b\u017e koncertn\u00ed kytarista. Vidovi\u0107ov\u00e1 byla z\u00e1zra\u010dn\u00e9 d\u00edt\u011b, koncertovat za\u010dala v osmi letech a poprv\u00e9 v zahrani\u010d\u00ed vystoupila v 11 letech. Studovala na Hudebn\u00ed akademii v Z\u00e1h\u0159ebu a na Peabody Conservatory v Baltimore. Hr\u00e1v\u00e1 na kytaru, kterou postavil Jim Redgate, a svoje nahr\u00e1vky publikovala u zna\u010dek Croatia Records, BGS, Naxos a Mel Bay.", "<<>>: Co je Manuel Rubey? <<>>: Manuel Rubey (* 29. b\u0159ezna 1979 V\u00edde\u0148) je rakousk\u00fd herec a zp\u011bv\u00e1k.\nVystudoval \u010dty\u0159i semestry filozofie a politologie, ale od mali\u010dka cht\u011bl b\u00fdt profesion\u00e1ln\u00edm fotbalistou nebo n\u011bk\u00fdm slavn\u00fdm. Pot\u00e9 absolvoval hereckou Kraussovu \u0161kolu ve V\u00eddni a zahr\u00e1l si v n\u011bkolika krimin\u00e1lk\u00e1ch (M\u00edsto \u010dinu) a kr\u00e1tk\u00fdch filmech.\nDo pov\u011bdom\u00ed se vryl jako zp\u011bv\u00e1k a frontman rakousk\u00e9 rockov\u00e9 skupiny Mondscheiner (2000), kter\u00e1 dos\u00e1hla n\u011bkolika ocen\u011bn\u00ed. Pod\u00edlel se na textech i hudb\u011b a doprov\u00e1zel skupinu i na kytaru. Koncem roku 2009 se skupina rozpadla.\nV roce 2008 zp\u016fsobil velkou pozornost medi\u00ed d\u00edky ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed rakousk\u00e9 hv\u011bzdy Falca v biografick\u00e9m sn\u00edmku Falco \u2013 Verdammt, wir leben noch! Kv\u016fli filmu se pot\u00e9 nechal ost\u0159\u00edhat dohola, proto\u017ee \u201etrp\u011bl ztr\u00e1tou vlastn\u00ed identity\u201c. Film byl hodn\u011b zkritizov\u00e1n, ale i pochv\u00e1len. D\u00edky t\u00e9to roli se mu otev\u0159elo mnoho mo\u017enost\u00ed. (Pozn. Falca r\u00e1d nem\u011bl, ale d\u00edky jeho roli mu p\u0159irostl k srdci. Poprv\u00e9 Falca sly\u0161el s bratrem jako mal\u00fd u babi\u010dky, a to p\u00edse\u0148 Amadeus, kterou vys\u00edlali v televizi.)\nV t\u00e9m\u017ee roce si zahr\u00e1l po boku rakousk\u00e9ho herce Karla Merkatze ve filmu Echte Wiener \u2013 Die Sackbauer-Saga. V prosinci roku 2010 do kin zav\u00edtal i druh\u00fd d\u00edl t\u00e9to klasick\u00e9 v\u00edde\u0148sk\u00e9 komedie.\nD\u00e1le p\u016fsob\u00ed v n\u011bkolika rakousk\u00fdch divadlech a hraje r\u016fzn\u00e9 divadeln\u00ed hry nap\u0159. Kr\u00e1l Lear \u2013 role Edgar; Cesta za svobodou \u2013 role Georg Wergenthin; Rekviem pro Piccoletta \u2013 role Piccoletto; Iphigenie \u2013 role Achill aj.\n\u017dije s architektkou Stefanii Nolz a s n\u00ed m\u00e1 dv\u011b dcery Ronju a Luisii. M\u00e1 dva bratry a jeden z nich, Benedikt Rubey, je re\u017eis\u00e9r, se kter\u00fdm nat\u00e1\u010del videoklipy pro Mondscheiner.\nV roce 2011 se chce zam\u011b\u0159it na filmy, respektive komedie. Za\u010d\u00e1tkem tohoto roku nat\u00e1\u010del v \u010cesk\u00e9 republice historick\u00fd seri\u00e1l Borgia, kde p\u016fsob\u00ed i \u010de\u0161t\u00ed herci.\nBrand \u2013 eine Totengeschichte \nAufschneider \u2013 role doktor Winkler\nWien man leben soll \u2013 role Mono\nEchte Wiener II \u2013 role Rene Sackbauer\nStralsund \"Ich hasse Gl\u00fcck\" \u2013 role Boris Gerg\nPeace Beyond \nSympathie for the devil Jud S\u00fcss \u2013 role Zarah Leander\nTag und Nacht \u2013 role Klaus\nSOKO Donau \"Bruderliebe\" \nLife is life \nFALCO, verdammt wir leben noch \u2013 role Falco\nBlutsfreunschaft \u2013 role Snoopy\nEchte Wiener 1 \u2013 role Rene Sackbauer\nTatort \nSchnell ermittelt \"Iris Litani\" \nTatort \n2008: Falco \u2013 Verdammt, wir leben noch! (Soundtrack)Mondscheiner\nLa belle captive (2004)\nDiese Stadt (2006)\nDiese Stadt / renoviert (2007)\nSongs & Daughters (2009)\n2008: Undine Award za roli Falca\n2007: Amadeus Music Awards \u2013 Mondscheiner nov\u00e1\u010dci roku\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Manuel Rubey na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\n \nhttp://www.manuelrubey.com/ \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka\nhttps://web.archive.org/web/20160305040512/http://www.austrian-actors.com/html2/request.", "<<>>: Co je Chorin\u0161t\u00ed z Ledsk\u00e9? <<>>: Rod Chorinsk\u00fdch z Ledsk\u00e9 (n\u011bmecky Chorinski von Ledske, polsky Chory\u0144ski / Chory\u0144scy) byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm dr\u017eitelem panstv\u00ed Vesel\u00ed nad Moravou. Na tamn\u00edm panstv\u00ed s\u00eddlili od roku 1731 do roku 1945, kdy byli nuceni z\u00e1mek opustit a odcestovat z tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska. Jejich majetek byl zkonfiskov\u00e1n.\nChorin\u0161t\u00ed z Ledsk\u00e9, kte\u0159\u00ed sv\u00e9 jm\u00e9no odvozuj\u00ed od obce Choryn\u011b na Vset\u00ednsku, poch\u00e1zej\u00ed ze star\u00e9ho \u010desk\u00e9ho rodu p\u00e1n\u016f z Ledsk\u00e9, us\u00eddlen\u00e9ho na tvrzi Ledsk\u00e1 u Kostelce nad Orlic\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Prvn\u00ed zm\u00ednka o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edku rodu s p\u0159\u00edzviskem z Ledsk\u00e9 je z poloviny 14. stolet\u00ed. V pramenech se \u010dast\u011bji objevuj\u00ed od poloviny 15. stolet\u00ed. Hlavn\u00ed v\u011btev rodu po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b p\u0159ib\u00edr\u00e1 p\u0159\u00edjmen\u00ed Absolonov\u00e9, podle \u010dasto se vyskytuj\u00edc\u00edho rodov\u00e9ho jm\u00e9na. Pravd\u011bpodobn\u011b na po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed vym\u00edraj\u00ed, alespo\u0148 dal\u0161\u00ed osudy Absolon\u016f z Ledsk\u00e9 nejsou zn\u00e1m\u00e9.\nV osmdes\u00e1t\u00fdch letech 15. stolet\u00ed zakl\u00e1d\u00e1 jeden z \u010dlen\u016f p\u00e1n\u016f z Ledsk\u00e9 samostatnou rodovou linii Chorinsk\u00fdch z Ledsk\u00e9. Jedn\u00e1 se o Ctibora (\u20201491), kter\u00fd v roce 1480 z\u00edskal l\u00e9no olomouck\u00e9ho biskupstv\u00ed, ves Choryni u Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. V pr\u016fb\u011bhu 16. stolet\u00ed vliv rodiny vzr\u016fstal, budov\u00e1n\u00ed pevn\u00e9 z\u00e1kladny v\u0161ak p\u0159etrhaly b\u011blohorsk\u00e9 ud\u00e1losti a \u00fa\u010dast Chorinsk\u00fdch na protihabsbursk\u00e9m stavovsk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed. Majetek jim byl zkonfiskov\u00e1n. K znovunab\u00fdv\u00e1n\u00ed vlivu doch\u00e1z\u00ed od 2. poloviny 17. stolet\u00ed za Absolona Chorinsk\u00e9ho, syna Ctibora (\u20201621), \u00fa\u010dastn\u00edka stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Rod postupn\u011b z\u00edsk\u00e1v\u00e1 a roz\u0161i\u0159uje majetek.\nFranti\u0161ek Karel (1689\u20131741), jen\u017e v roce 1710 dos\u00e1hl pov\u00fd\u0161en\u00ed do pansk\u00e9ho stavu s predik\u00e1tem svobodn\u00fd p\u00e1n Chorinsk\u00fd z Ledsk\u00e9. Zast\u00e1val v\u00fdznamn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 funkce, stal se c. k. dvorn\u00edm radou, hejtmanem Hradi\u0161\u0165sk\u00e9ho kraje a p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edm moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho soudu. Po sv\u00e9m vzd\u00e1len\u00e9m p\u0159\u00edbuzn\u00e9m, Janu Felixi \u017deleck\u00e9m z Po\u010denic, zd\u011bdil v roce 1731 veselsk\u00e9 panstv\u00ed.\nSyny Franti\u0161ka Karla Chorinsk\u00e9ho pov\u00fd\u0161ila Marie Terezie roku 1761 do \u010desk\u00e9ho hrab\u011bc\u00edho stavu.\nNejstar\u0161\u00ed Maty\u00e1\u0161 Franti\u0161ek (1720\u20131786) se stal prvn\u00edm brn\u011bnsk\u00fdm biskupem.\nDruhorozen\u00fd Franti\u0161ek Jan (1725\u20131812) se stal pokra\u010dovatelem hlavn\u00ed rodov\u00e9 v\u011btve s\u00eddl\u00edc\u00ed ve Vesel\u00ed nad Moravou a zaj\u00edmal se o v\u011bdu, um\u011bn\u00ed, p\u0159\u00edrodu i podnik\u00e1n\u00ed.\nJejich bratr Ign\u00e1c Dominik (1729\u20131792), kter\u00fd s\u00eddlil ve Velk\u00fdch Ho\u0161tic\u00edch u Opavy, byl v\u00fdznamn\u00fdm zemsk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edkem a zn\u00e1m\u00fdm sb\u011bratelem um\u011bn\u00ed.\nJan Nepomuk (1733\u20131760) se v\u011bnoval vojensk\u00e9 kari\u00e9\u0159e, zahynul v sedmilet\u00e9 v\u00e1lce v bitv\u011b u Torgavy.\n\u00dasp\u011b\u0161n\u00fdm josef\u00ednsk\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edkem byl nejmlad\u0161\u00ed syn Michal V\u00e1clav (1736\u20131806).\nIgn\u00e1c Karel hrab\u011b Chorinsk\u00fd, svobodn\u00fd p\u00e1n z Ledsk\u00e9 (1770\u20131823), p\u0159edseda a m\u00edstodr\u017eitel Rakousk\u00e9ho arciv\u00e9vodstv\u00ed v Poden\u017e\u00ed (Doln\u00ed Rakousy)\nBed\u0159ich Karel hrab\u011b Chorinsk\u00fd (1761\u20131821), poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu\nGustav Ign\u00e1c Chorinsk\u00fd, svobodn\u00fd p\u00e1n z Ledsk\u00e9 (1806\u20131873), m\u00edstodr\u017eitel na Morav\u011b (1860\u20131862)\nKarel hrab\u011b Chorinsk\u00fd (1838\u20131897), rakousk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a spisovatel, zemsk\u00fd hejtman v Salcburku (1880\u20131890)\nEgon hrab\u011b Chorinsk\u00fd, svobodn\u00fd p\u00e1n z Ledsk\u00e9 (1842\u20131907), viceadmir\u00e1l ad.Hon. c. a k. v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva\nNikolaus hrab\u011b Chorinsk\u00fd, svobodn\u00fd p\u00e1n z Ledsk\u00e9 (1916\u20132006), gener\u00e1lporu\u010d\u00edk (Druh\u00e1 Rakousk\u00e1 republika), vojensk\u00fd vyslanec v \u0158\u00edm\u011b (1974\u20131979).\nZakladatelem hlavn\u00ed rodov\u00e9 v\u011btve Chorinsk\u00fdch, s\u00eddl\u00edc\u00ed ve Vesel\u00ed nad Moravou, se stal druhorozen\u00fd Franti\u0161ek Jan (1725\u20131812). Pat\u0159il mezi osv\u00edcensk\u00e9 aristokraty se z\u00e1jmem o v\u011bdu, um\u011bn\u00ed, p\u0159\u00edrodu i podnik\u00e1n\u00ed. Pro sv\u016fj rod z\u00edskal v roce 1764 d\u011bdi\u010dn\u00fd \u00fa\u0159ad korouhevn\u00edka Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. S\u0148atkem s Mari\u00ed Kajet\u00e1nou Walldorfovou roz\u0161\u00ed\u0159il rodov\u00fd majetek o rozs\u00e1hl\u00e9 d\u011bdictv\u00ed po Walldorfech. Od roku 1796 Chorin\u0161t\u00ed vlastnili, mimo sv\u00e9 domovsk\u00e9 Vesel\u00ed, i panstv\u00ed S\u00e1dek a Rokytnici u T\u0159eb\u00ed\u010de, Osovou-Rojet\u00edn u Velk\u00e9 B\u00edte\u0161e, \u017deletice-\u017derotice-Dom\u010dice u Znojma a Brumov na Zl\u00ednsku. Zd\u011bd\u011bn\u00e9 statky v\u0161ak byly zna\u010dn\u011b zadlu\u017een\u00e9.\nPokra\u010dovatelem hlavn\u00ed rodov\u00e9 linie byl syn Franti\u0161ka Jana Franti\u0161ek Kajet\u00e1n (1761\u20131821), kter\u00fd se v\u011bnoval vojensk\u00e9 kari\u00e9\u0159e. O\u017eenil se s Konstanci\u00ed z F\u00fcrstenberku-Weitry. Jeho bratr Ign\u00e1c Karel (1770\u20131823) pat\u0159il mezi v\u00fdznamn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edky a stal se zakladatelem bo\u010dn\u00ed, v Rakousku s\u00eddl\u00edc\u00ed rodov\u00e9 v\u011btve.\nN\u00e1sledovn\u00edkem a d\u011bdicem veselsk\u00e9ho panstv\u00ed se stal Bed\u0159ich Karel Chorinsk\u00fd (1802\u20131861), jedin\u00fd syn Franti\u0161ka Kajet\u00e1na. D\u00edky jeho s\u0148atku s Mari\u00ed Terezi\u00ed Esterh\u00e1zy de Gal\u00e1ntha Chorin\u0161t\u00ed pronikli mezi nejvy\u0161\u0161\u00ed dvorskou aristokracii. V posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 19. stolet\u00ed, po smrti sv\u00e9ho bezd\u011btn\u00e9ho bratra Karla Bed\u0159icha (1833\u20131877), vlastnil panstv\u00ed Viktor Pavel (1838\u20131901). Vzhledem ke slo\u017eit\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 situaci odprodal \u010d\u00e1st majetku; v roce 1863 statky \u017deletice, \u017derotice, Dom\u010dice a v roce 1896 Brumov II. Jeho man\u017eelkou se stala dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nice vysok\u00e9, tentokr\u00e1t rakousk\u00e9 aristokracie, Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu. Posledn\u00edm dr\u017eitelem veselsk\u00e9ho panstv\u00ed byl Bed\u0159ich Chorinsk\u00fd (1867\u20131947), kter\u00fd p\u0159evzal rodinn\u00fd majetek po smrti sv\u00e9ho otce v roce 1901. Se svou druhou \u017eenou Marii Topor Kaplinskou m\u011bl t\u0159i d\u011bti; Bed\u0159icha Viktora (1923\u20132008), Franti\u0161ka Kajet\u00e1na (1925 \u2013 padl ve 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce) a Marii Annu (*1927), posledn\u00ed z rodiny Chorinsk\u00fdch, kter\u00e1 pro\u017eila d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed ve Vesel\u00ed nad Moravou.\nChorin\u0161t\u00ed z Ledsk\u00e9 se spojili s dal\u0161\u00edmi rody, nap\u0159. s F\u00fcrstenbergy z Weitry, Esterh\u00e1zy de Gal\u00e1ntha, Trauttmansdorffy z Weinsbergu\nErb Chorinsk\u00fdch z Ledsk\u00e9 zobrazuje dva buvol\u00ed rohy (jeden \u010dern\u00fd a jeden st\u0159\u00edbrn\u00fd) ve zlat\u00e9m poli, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd m\u00e1 po stran\u00e1ch trojici ra\u010d\u00edch klepet opa\u010dn\u00e9 barvy. Na p\u0159ilb\u011b s \u010derno-zlat\u00fdm kryt\u00edm jsou oba buvol\u00ed rohy.\nMaty\u00e1\u0161 Franti\u0161ek Chorinsk\u00fd z Ledsk\u00e9\nZ\u00e1mek Vesel\u00ed nad Moravou\nPeter Fut\u00e1k - Miroslav Pla\u010dek, Choryn\u0161t\u00ed z Ledsk\u00e9 do B\u00edl\u00e9 hory, in: Vy\u0161kovsk\u00fd sborn\u00edk IX., Brno - Vy\u0161kov 2012, s. 23-48.\nANTO\u0160OV\u00c1 NEDV\u011aDICK\u00c1, Nikol. Vesel\u00ed nad Moravou - Historie pansk\u00e9ho s\u00eddla, jeho p\u0159erod z hradu na z\u00e1mek - P\u0159\u00edsp\u011bvek k problematice architektury, p\u0159estaveb a vyu\u017eit\u00ed. Brno, 2009 . 95 s. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita, Filozofick\u00e1 fakulta. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Ji\u0159\u00ed Kroupa. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Jicchak Vissoker? <<>>: Jicchak Vissoker (anglickou transkripc\u00ed Itzhak Vissoker nebo Itzhak Visoker; hebrejsky \u05d9\u05e6\u05d7\u05e7 \u05d5\u05d9\u05e1\u05d5\u05e7\u05e8; narozen 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1944) je b\u00fdval\u00fd izraelsk\u00fd fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159 a reprezentant.\nZa sez\u00f3nu 1979/80 se stal izraelsk\u00fdm fotbalistou roku.\n Hapoel Petah Tikva 1963\u20131977\n Maccabi Netanya FC 1977\u20131980\nV A-mu\u017estvu Izraele debutoval 29. 12. 1963 v kvalifika\u010dn\u00edm z\u00e1pase v Saigonu proti reprezentaci Ji\u017en\u00edho Vietnamu (v\u00fdhra 1:0). Z\u00fa\u010dastnil se MS 1970 v Mexiku a LOH 1976 v Kanad\u011b. Celkem odehr\u00e1l v letech 1963\u20131976 za izraelsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm 70 z\u00e1pas\u016f.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National Football Teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, eu-football.info (\u010desky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, RSSSF.", "<<>>: Co je Splzov? <<>>: Splzov je osada, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta \u017delezn\u00fd Brod v okrese Jablonec nad Nisou v Libereck\u00e9m kraji. Splzov se nach\u00e1z\u00ed v \u00fadol\u00ed \u0159eky Jizery mezi m\u011bstem \u017delezn\u00fd Brod a vesn\u00edc\u00ed Mal\u00e1 Sk\u00e1la. Vede j\u00edm silnici I/10 (E65, Praha\u2013Harrachov).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1543. Od 19. stolet\u00ed byla vesnice sou\u010d\u00e1st\u00ed Skuhrova, od roku 1961 je \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta \u017delezn\u00fd Brod.V\u011bt\u0161ina z\u00e1stavby le\u017e\u00ed v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti \u0159eky. Okrajov\u00e9 domy jsou um\u00edst\u011bny ve svahu kolem Hunt\u00ed\u0159ovsk\u00e9ho potoka (tzv. Rokel). Na Jize\u0159e se nach\u00e1z\u00ed betonov\u00fd Splzovsk\u00fd jez. Tradi\u010dn\u011b vesnic\u00ed vede trasa z\u00e1vodu Rallye Bohemia.", "<<>>: Co je White Light/White Heat: Velvet Underground den po dni? <<>>: White Light/White Heat: Velvet Underground den po dni (v anglick\u00e9m origin\u00e1le White Light/White Heat: The Velvet Underground Day-by-Day) je kniha americk\u00e9ho spisovatele Richieho Unterbergera. P\u016fvodn\u011b vy\u0161la v roce 2009 (nakladatelstv\u00ed Jawbone Press) a do \u010de\u0161tiny byla p\u0159elo\u017eena Petrem Ferencem (Volvox Globator, 2012). \u0160iroce se zab\u00fdv\u00e1 americkou experiment\u00e1ln\u00ed hudebn\u00ed skupinou The Velvet Underground, a to od narozen\u00ed jednotliv\u00fdch \u010dlen\u016f, p\u0159es jejich d\u011btstv\u00ed a kari\u00e9ry p\u0159ed vstupem do kapely, a\u017e po aktivity souvisej\u00edc\u00ed se skupinou mnoho let po jej\u00edm z\u00e1niku. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st je v\u011bnov\u00e1na obdob\u00ed, kdy kapela p\u016fvodn\u011b vystupovala (druh\u00e1 polovina \u0161edes\u00e1t\u00fdch let).", "<<>>: Co je Stanislav Dolej\u0161ek? <<>>: Stanislav Dolej\u0161ek (21. srpna 1909 N\u00e1k\u0159\u00ed \u2013 ???) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska a po\u00fanorov\u00fd poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSR.\nAbsolvoval Jirs\u00edkovo gymn\u00e1zium v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch.Ve volb\u00e1ch roku 1948 byl zvolen do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za KS\u010c ve volebn\u00edm kraji Ostrava. V parlamentu zasedal do dubna 1950, kdy rezignoval a nahradil ho Adolf \u017din\u010d\u00edk.", "<<>>: Co je Bitva o Alesii? <<>>: Bitva o Alesii tak\u00e9 Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Alesie se odehr\u00e1la v z\u00e1\u0159\u00ed roku 52 p\u0159. n. l. u galsk\u00e9ho oppida Al\u00e9sie, st\u0159ediska kmene Mandubi\u016f. \u0158\u00edman\u00e9 veden\u00ed Juliem Caesarem, s veliteli Markem Antoniem, Titem Labienem a Gaiem Treboniem se zde utkali s konfederac\u00ed galsk\u00fdch kmen\u016f veden\u00fdch Vercingetorem, s veliteli Vergasillanem a Comminem. Po t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch a dlouh\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Al\u00e9sie vyhladov\u011bl\u00ed Galov\u00e9 kapitulovali. Vercingetorix se vzdal a v zajet\u00ed byl dopraven do \u0158\u00edma. Bitva u Al\u00e9sie znamenala konec galsk\u00e9 nez\u00e1vislosti a vedla k n\u00e1sledn\u00e9 romanizaci Galie. Pos\u00edlila pozici Julia Caesara a nep\u0159\u00edmo vedla k p\u00e1du \u0159\u00edmsk\u00e9 republiky a vzniku \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed.\nKeltsk\u00e9 kmeny se li\u0161ily r\u016fzn\u00fdm stupn\u011bm sv\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje. N\u011bkter\u00e9 kmeny \u017eily je\u0161t\u011b v rodov\u00e9m z\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm mo\u017enosti vytvo\u0159en\u00ed st\u00e1tu. V \u010dele kmen\u016f st\u00e1la rodov\u00e1 \u0161lechta, z nich poch\u00e1zeli v\u016fdci, kter\u00e9 Julius Caesar naz\u00fdval principes (n\u00e1\u010deln\u00edci) a kte\u0159\u00ed \u010dasto opl\u00fdvali velk\u00fdm bohatstv\u00edm. Jedin\u00fdm zdrojem o keltsk\u00e9m n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u0159\u00edzen\u00e9m druidy jsou Caesarovy Z\u00e1pisky o v\u00e1lce galsk\u00e9 vid\u011bn\u00e9 z pohledu Caesara a tud\u00ed\u017e pravd\u011bpodobn\u011b nejsou nestrann\u00e9. V keltsk\u00e9m n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed hr\u00e1la zna\u010dnou roli v\u00edra v posmrtn\u00fd \u017eivot a st\u011bhov\u00e1n\u00ed du\u0161\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla vliv na chrabrost keltsk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f. Druidov\u00e9 vykon\u00e1vali bohoslu\u017eebn\u00e9 \u00fakony v les\u00edch. Svobodn\u00e9 keltsk\u00e9 obyvatelstvo bylo podle Caesara zcela z\u00e1visl\u00e9 na kn\u00ed\u017eatech a n\u00e1\u010deln\u00edc\u00edch a jeho postaven\u00ed bylo pr\u00fd srovnateln\u00e9 s postaven\u00edm otrok\u016f. Podman\u011bn\u00ed Galie usnad\u0148ovalo Caesarovi to, \u017ee galsk\u00e9 kmeny vedly mezi sebou neust\u00e1l\u00e9 v\u00e1lky o \u00fazem\u00ed, co\u017e br\u00e1nilo jejich sjednocen\u00ed.\nV roce 58 p\u0159. n. l. po sv\u00e9m prvn\u00edm konzultu se Julius Caesar jmenoval prokonzulem t\u0159\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch provinci\u00ed a vytvo\u0159il Prvn\u00ed triumvir\u00e1t. Prokunzulem byl v provincii P\u0159edalpsk\u00e1 Galie, Il\u00fdrie a Gallia Narbonensis. Prokonzul\u00e1rn\u00ed funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed m\u011blo b\u00fdt jeden rok, Caesar vl\u00e1dl bezprecedentn\u00edch p\u011bt let, krom\u011b toho velel \u010dty\u0159em legi\u00edm. Caesar hledal z\u00e1minku, aby mohl vpadnout i do Galie a s legiemi se pozd\u011bji anga\u017eovat v galsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch. Tuto z\u00e1minku mu dal galsk\u00fd kmen Helv\u00e9c\u016f, kter\u00fd se pod tlakem dal\u0161\u00edch germ\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f vydal z dne\u0161n\u00edho \u0160v\u00fdcarska k pob\u0159e\u017e\u00ed Atlantiku, \u010deho\u017e vyu\u017eil Caesar, vtrhnul do Galie a Helv\u00e9cie porazil v bitv\u011b u Avaru a u Bibracte. V dob\u011b, kdy se vracel do P\u0159edalpsk\u00e9 Galie, aby shrom\u00e1\u017edil dal\u0161\u00ed t\u0159i legie, se Helv\u00e9cov\u00e9 znovu za\u00fato\u010dili na \u00fazem\u00ed Ambarru a Allobrog\u016f, kte\u0159\u00ed byli spojenci Caesara, ale byli znovu vytla\u010den\u00ed zp\u011bt na \u00fazem\u00ed Germ\u00e1nie. Po tomto \u00fasp\u011bchu zabr\u00e1nil dal\u0161\u00ed invazi Germ\u00e1n\u016f do Galie, kdy\u017e si galsk\u00fd kmen Sequan\u016f pozval na pomoc vl\u00e1dce germ\u00e1nsk\u00e9ho kmene Sv\u00e9b\u016f Ariovista. Caesar na Ariovista za\u00fato\u010dil a zni\u010dil v bitv\u011b pobl\u00ed\u017e \u0160trasburku. Toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed odradilo germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny od pomoci Gal\u016fm a upevnilo moc Caesara ve st\u0159edn\u00ed Galii. V dal\u0161\u00edch letech zas\u00e1hl do mnoha vnitrogalsk\u00fdch konflikt\u016f a postupn\u011b si podrobil mnoho galsk\u00fdch kmen\u016f. \u00dasp\u011bchy v Galii mu p\u0159inesly politickou presti\u017e a velk\u00e9 bohatstv\u00ed z v\u00e1le\u010dn\u00e9 ko\u0159isti a z prodeje v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f do otroctv\u00ed.\nNa ja\u0159e roku 57 p\u0159. n. l. vyt\u00e1hl Caesar na sever proti Belg\u016fm. Nerviov\u00e9, kte\u0159\u00ed byli jedn\u00edm z t\u011bchto kmen\u016f, na Caesarova vojska za\u00fato\u010dili a t\u00e9m\u011b\u0159 zni\u010dili. \u0158\u00edman\u00e9 se p\u0159ed katastrofou zachr\u00e1nili jen d\u00edky Caesarov\u011b pohotovosti. N\u00e1sledn\u011b Nervie porazil u Sabis a Belgy u Axony p\u0159itom si cel\u00e9 \u00fazem\u00ed Belgiky podrobil. P\u0159es 50 tis\u00edc lid\u00ed z kmene Atuatuk\u016f bylo prod\u00e1no do otroctv\u00ed za v\u011brolomn\u00fd \u00fatok proti \u0158\u00edman\u016fm. Roku 56 p\u0159. n. l. porazili \u0158\u00edman\u00e9 obyvatele Armoriky v Bretani a Caesar\u016fv podvelitel Marcus Licinius Crassus, syn triumvira Marca Licinia Crassa porazil t\u0159i aguit\u00e1nsk\u00e9 kmeny. Toho roku byla Galie t\u00e9m\u011b\u0159 poko\u0159ena, do \u0158\u00edma byla posl\u00e1na obrovsk\u00e1 ko\u0159ist, v\u010detn\u011b statis\u00edce otrok\u016f a tak \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t uspo\u0159\u00e1dal patn\u00e1ctidenn\u00ed oslavy. V roce 55 p\u0159. n. l. Caesar zmasakroval dva germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny Usipet\u016f a Tenkter\u016f u \u0159eky M\u00e1zy a postavil d\u0159ev\u011bn\u00fd Caesar\u016fv most p\u0159es R\u00fdn mezi dne\u0161n\u00edm Bonnem a Koblenc\u00ed, kter\u00fd \u0158\u00edman\u00e9 dok\u00e1zali postavit b\u011bhem n\u011bkolika dn\u016f. Po most\u011b se rychle p\u0159esunulo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed voj\u00e1k\u016f a n\u00e1sledn\u011b demonstrovali svou s\u00edlu pusto\u0161en\u00edm a drancov\u00e1n\u00edm Germ\u00e1nie pobl\u00ed\u017e \u0159eky R\u00fdn. D\u00e1le si netroufali z obavy zni\u010den\u00ed mostu Germ\u00e1ny, proto se brzy vr\u00e1tili do Galie a most p\u0159es R\u00fdn za sebou sp\u00e1lili. Germ\u00e1n\u016fm dali najevo, \u017ee \u0159eka R\u00fdn pro n\u011b nen\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou. T\u00e9ho\u017e roku 55 p\u0159. n. l. a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku 54 p\u0159. n. l. se dvakr\u00e1t vylodil v Brit\u00e1nii u Doveru, ale brzy tyto pozice vyklidil, proto\u017ee nesvorn\u00e9 galsk\u00e9 kmeny za\u010daly v s\u00edl\u00edc\u00edm nebezpe\u010d\u00ed trval\u00e9ho \u0159\u00edmsk\u00e9ho \u00fatlaku spojovat k povst\u00e1n\u00ed. Jedno takov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed Nervi\u016f a Eburon\u016f v letech 54\u201353 p\u0159. n. l. vedl Ambiorix, ale jeho po\u010detnou arm\u00e1du 60 tis\u00edc mu\u017e\u016f Caesar porazil pouze se sv\u00fdmi 7 tis\u00edci legion\u00e1\u0159i. V roce 53 p\u0159. n. l. Caesar porazil povst\u00e1n\u00ed Belg\u016f a podrobil si Belgiku (dne\u0161n\u00ed Benelux a \u010d\u00e1st Francie), porazil v\u016fdce Trever\u016f Indutiomara a znovu p\u0159ekro\u010dil R\u00fdn po nov\u00e9m most\u011b na jejich \u00fazem\u00ed, aby znovu demonstroval svou s\u00edlu. V roce 53\u201352 p\u0159. n. l. musel \u010delit nejv\u011bt\u0161\u00edmu povst\u00e1n\u00ed Gal\u016f ve st\u0159edn\u00ed Galii, kter\u00e9 vedl velmi inteligentn\u00ed a nadan\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk Arvern\u016f Vercingetorix. Toto povst\u00e1n\u00ed ohro\u017eovalo v\u0161e \u010deho Caesar v Galii dos\u00e1hl, proto ponechal na severu Galie arm\u00e1du pod velen\u00edm Tita Labiena a s\u00e1m t\u00e1hl do st\u0159edn\u00ed Galie. B\u011bhem tohoto pochodu oblehl oppidum Avaricum. Toto oppidum dobyl a t\u00e1hl na hlavn\u00ed m\u011bsto Arvern\u016f, kde se utkal v bitv\u011b u Gergovie s Vercingetorikem a jeho arm\u00e1dou. V t\u00e9to bitv\u011b byli legion\u00e1\u0159i s Caesarem pora\u017eeni a s t\u011b\u017ek\u00fdmi ztr\u00e1tami se museli st\u00e1hnout. Toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed Gal\u016f spojila celou Galii, kter\u00e1 povstala proti \u0158\u00edman\u016fm. N\u00e1sledn\u011b za\u010dali Galov\u00e9 podnikat rychle v\u00fdpady proti \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kter\u00e9 se sna\u017eili \u0161kodit. Vercingetorix zvolil taktiku Sp\u00e1len\u00e9 zem\u011b, kdy se mu poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit galsk\u00e9 kmeny, aby zap\u00e1lili sv\u00e1 s\u00eddla, \u00farodu na pol\u00edch a v\u0161e, co by mohli \u0158\u00edman\u00e9 pou\u017e\u00edt. Sna\u017eil se od\u0159\u00edznou cestu od p\u0159\u00edsunu potravin pro obrovskou \u0159\u00edmskou arm\u00e1du. \u0158\u00edman\u00e9 lst\u00ed p\u0159e\u0161li do \u00fatoku a tak se Vercingetorix s vojskem st\u00e1hl na vrchol pevnosti v Al\u00e9sii v nad\u011bji, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed zopakovat \u00fasp\u011bch o Gergovie. Caesar ho n\u00e1sledoval a Al\u00e9sii za\u010dal obl\u00e9hat.\nAlesie byla impozantn\u00ed pevnost\u00ed. Oppidum bylo podle sou\u010dasn\u00fdch poznatk\u016f situov\u00e1no na v\u00fd\u0161in\u00e1ch pobl\u00ed\u017e \u0159eky Brenne. Caesar necht\u011bl riskovat p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok a tak vybudoval kolem cel\u00e9ho Al\u00e9sia opevn\u011bn\u00ed v d\u00e9lce 15 kilometr\u016f. Toto opevn\u011bn\u00ed bylo slo\u017eitou s\u00edt\u00ed 23 pevnost\u00ed, 7 t\u00e1bor\u016f a v\u011b\u017e\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch od sebe 25 metr\u016f, kter\u00e9 m\u011bly za \u00fakol od\u0159\u00edznou Galy od p\u0159\u00edsunu potravin. Z\u00e1padn\u011b od Al\u00e9sie byly vyhloubeny dva p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 byly 5 metr\u016f \u0161irok\u00e9. Vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00edkop byl napln\u011bn vodou. Zemina, kter\u00e1 byla z\u00edsk\u00e1na p\u0159i hlouben\u00ed p\u0159\u00edkop\u016f byla pou\u017eita p\u0159i v\u00fdstavb\u011b n\u00e1sp\u016f na kter\u00fdch byly vystav\u011bny d\u0159ev\u011bn\u00e9 palis\u00e1dy. P\u0159ed palis\u00e1dami byly zahrocen\u00e9 k\u016fly. P\u0159i v\u00fdstavb\u011b opevn\u011bn\u00ed se Galov\u00e9 pokou\u0161eli \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky napadat a uniknout za hranice opevn\u011bn\u00ed, aby mohli zmobilizovat posily. Nakonec se \u010d\u00e1sti galsk\u00e9ho vojska za cenu velk\u00fdch ztr\u00e1t poda\u0159ilo proniknout opevn\u011bn\u00edm. \u0158\u00edman\u00e9 rozpoznali z\u00e1m\u011bry Gal\u016f a proto vybudovali dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t vn\u011bj\u0161\u00ed opevn\u011bn\u00ed ve vzd\u00e1lenosti 400 metr\u016f od vnit\u0159n\u00edho opevn\u011bn\u00ed v d\u00e9lce 21 kilometr\u016f.Opevn\u011bn\u00ed bylo vybudov\u00e1no tak, aby se voj\u00e1ci mohli rychle p\u0159esouvat na ohro\u017een\u00e1 m\u00edsta. Ve snaze u\u0161et\u0159it z\u00e1soby j\u00eddla, Vercingetorix v\u0161echny \u017eeny a d\u011bti vyhnal z pevnosti na pospas \u0158\u00edman\u016fm. Domn\u00edval se, \u017ee je pro n\u011b lep\u0161\u00ed padnout do otroctv\u00ed, ne\u017e zem\u0159\u00edt. Caesar rozpoznal tuto taktiku a ponechal \u017eeny i d\u011bti mezi hradbami Al\u00e9sia a \u0159\u00edmsk\u00fdm opevn\u011bn\u00edm, aby zem\u0159eli hlady. Vencigetorix t\u00e9to taktice podlehl a \u017eeny i d\u011bti po n\u011bkolika dnech vpustil zp\u011bt do pevnosti. B\u011bhem t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dorazila pomocn\u00e1 galsk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Commia. Velikost t\u00e9to arm\u00e1dy se r\u016fzn\u00ed, ale \u0159adov\u011b m\u011bla statis\u00edce Gal\u016f. Commius okam\u017eit\u011b zah\u00e1jil \u00fatok, kombinovan\u00fd s \u00fatoky jednotek z Al\u00e9sie. \u0158\u00edman\u00e9 byli pod velk\u00fdm tlakem a hrozilo, \u017ee budou pora\u017eeni dokud Caesar nezapojil do boje svoji germ\u00e1nskou j\u00edzdu. Germ\u00e1n\u016fm a \u0158\u00edman\u016fm se nakonec poda\u0159ilo zahnat Galy na \u00fat\u011bk a jednotky Vercingetorixe zp\u00e1tky do Al\u00e9sie. O dva dny pozd\u011bji za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 znovu. \u0158\u00edman\u00e9 byli op\u011bt bl\u00edzko por\u00e1\u017ece, ale znovu se jim poda\u0159ilo Galy zatla\u010dit zp\u011bt. Nakonec se Galov\u00e9 rozhodli pro rozhoduj\u00edc\u00ed \u00fatok. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, uprost\u0159ed noci za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 zevnit\u0159 i zven\u010d\u00ed. Gal\u016fm se poda\u0159ilo na n\u011bkolika m\u00edstech prorazit \u0159\u00edmsk\u00e9 linie, ale Caesar obratn\u011b p\u0159esouval jednotky a s\u00e1m se n\u011bkolikr\u00e1t vydal se sv\u00fdmi legion\u00e1\u0159i do proti\u00fatoku. Caesarova p\u0159\u00edtomnost vyburcovala legion\u00e1\u0159e k naprost\u00e9 zu\u0159ivosti. Za\u00fato\u010dili na Galy a za\u010dali je zatla\u010dovat zp\u011bt. S pomoc\u00ed germ\u00e1nsk\u00e9 j\u00edzdy byli Galov\u00e9 znovu pora\u017eeni. Vercingetorix poznal \u017ee je situace beznad\u011bjn\u00e1 a aby zachr\u00e1nil ostatn\u00ed Galy, tak se rozhodl vzd\u00e1t se. Se sv\u00fdmi veliteli vyjel z pevnosti a vzdal se Caesarovi. Vercingetorix byl dopraven do \u0158\u00edma a po sedmi letech v\u011bzn\u011bn\u00ed ritu\u00e1ln\u011b u\u0161krcen.\nIhned po bitv\u011b se galsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed zhroutilo. B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou let byla ji\u017e cel\u00e1 Galie pod Caesarovou kontrolou a na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch stolet\u00ed se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a byla romanizov\u00e1na. Galie slou\u017eila \u0158\u00edman\u016fm jako z\u00e1kladna, odkud mohli expandovat d\u00e1le do Brit\u00e1nie a Germ\u00e1nie. Bohatstv\u00ed, kter\u00e9 Caesar odnesl z dobyt\u00e9 Galie a poslal do \u0158\u00edma vzbudilo obdiv prost\u00e9ho lidu a z\u00e1vist Pompeia Magna i \u0159\u00edmsk\u00fdch sen\u00e1tor\u016f. Z\u00e1vist, Caesar\u016fv rostouc\u00ed vliv a nar\u016fstaj\u00edc\u00ed nap\u011bt\u00ed byly p\u0159\u00ed\u010dinami ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Po t\u00e9to v\u00e1lce a po Caesarov\u011b smrti vzniklo \u0158\u00edmsk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Prvn\u00edm \u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em byl Octavianus, Caesar\u016fv prasynovec. Bitva o Al\u00e9sii vedla p\u0159\u00edmo k podman\u011bn\u00ed Galie a nep\u0159\u00edmo k \u0159\u00edmsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce a k \u0159\u00edmsk\u00e9mu c\u00edsa\u0159stv\u00ed.\nFULLER, J. F. C. Julius Caesar: Mu\u017e, voj\u00e1k, a tyran. : Da Capo Press, 1991. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-306-80422-0. (anglicky) \nCAESAR, Julius. Z\u00e1pisky o v\u00e1lce galsk\u00e9. : Harvard University Press, 1986. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-674-99080-3. (anglicky) \nAl\u00e9sia\nStarov\u011bk\u00fd \u0158\u00edm\nGalsk\u00e9 v\u00e1lky\n\u0158\u00edmsk\u00e1 legie\nStarov\u011bk\u00e9 vojenstv\u00ed\n \nObl\u00e9h\u00e1n\u00ed Al\u00e9sie na serveru antika.avonet.", "<<>>: Co je Josef \u0160\u00edma (fotbalista)? <<>>: Josef \u0160\u00edma (17. srpna 1905 Bubene\u010d \u2013 6. listopadu 1983 ?) byl \u010desk\u00fd fotbalista, \u010deskoslovensk\u00fd reprezentant.\nZa \u010deskoslovenskou reprezentaci odehr\u00e1l v letech 1926\u20131927 t\u0159i utk\u00e1n\u00ed. V kr\u00e1tk\u00e9 reprezenta\u010dn\u00ed \u00e9\u0159e kulminovala jeho kari\u00e9ra, kter\u00e1 v\u0161ak rychle pohasla. P\u0159esto v t\u00e9to dob\u011b, kdy hr\u00e1l za Spartu Praha (56 z\u00e1pas\u016f), nast\u0159\u00e1dal dost \u00fasp\u011bch\u016f. Dvakr\u00e1t se Spartou vyhr\u00e1l titul mistra \u010ceskoslovenska (1926, 1927) a v druh\u00e9 mistrovsk\u00e9 sez\u00f3n\u011b byl nejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem ligy \u2013 se 13 g\u00f3ly se o korunu kr\u00e1le st\u0159elc\u016f d\u011blil s Anton\u00ednem Pu\u010dem.\nPot\u00e9 v\u0161ak z vrcholov\u00e9ho fotbalu zmizel a fotbalov\u00ed historici o n\u011bm ji\u017e nevyp\u00e1trali prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 informace.\n\u0160EV\u010c\u00cdK, Karel: Kr\u00e1lov\u00e9 ligov\u00e9ho tr\u016fnu, Praha, Riopress 2004.\n \nStatistiky \u010cMFS\nwww.atlasfotbalu.", "<<>>: Co je Kovov\u00e1 tkanina? <<>>: Kovov\u00e1 tkanina je plo\u0161n\u00fd \u00fatvar zhotoven\u00fd p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00edm osnovn\u00edch a \u00fatkov\u00fdch dr\u00e1t\u016f na tkac\u00edm stroji.\nZe star\u00e9ho Egypta jsou zn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00edklady \u0161perk\u016f tkan\u00fdch ze zlat\u00fdch a st\u0159\u00edbrn\u00fdch dr\u00e1tk\u016f. Prvn\u00ed kovov\u00e9 tkaniny pro technick\u00e9 pou\u017eit\u00ed byly vyvinuty na za\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed (dr\u00e1t\u011bn\u00e1 osnova ve tkanin\u00e1ch na lodn\u00ed plachty, s\u00edta pro pap\u00edrny). Systematick\u00e1 v\u00fdroba kovov\u00fdch tkanin je zn\u00e1m\u00e1 teprve s pou\u017eit\u00edm tkac\u00edch stroj\u016f poh\u00e1n\u011bn\u00fdch p\u00e1rou v 1. polovin\u011b 19. stolet\u00ed (filtry v uheln\u00fdch dolech). Ve 20. stolet\u00ed se zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ila v\u00fdroba kovov\u00fdch tkanin zejm\u00e9na pro filtry k vojensk\u00fdm i civiln\u00edm \u00fa\u010del\u016fm.V 21. stolet\u00ed se v\u00fdroba zam\u011b\u0159uje zejm\u00e9na na pou\u017eit\u00ed pro filtry, dopravn\u00ed p\u00e1sy, s\u00edt\u011b pro stavebn\u00ed a bytovou architekturu.\nObjem celosv\u011btov\u00e9ho prodeje kovov\u00fdch tkanin se odhaduje v roce 2020 na 2,6 miliard USD. (20 nejv\u011bt\u0161\u00edch v\u00fdrobc\u016f se na n\u011bm pod\u00edl\u00ed asi 12 %).\nTkanina se vyr\u00e1b\u00ed z rovn\u00fdch, ohebn\u00fdch dr\u00e1t\u016f, nej\u010dast\u011bji s kruhov\u00fdm pr\u016f\u0159ezem a tlou\u0161\u0165kou 0,05 a\u017e 5 mm (pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pou\u017eit\u00ed jako p\u00e1sek s obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm p. a nebo jako spir\u00e1la). V\u00fdchoz\u00ed materi\u00e1l je b\u011b\u017en\u011b ocel, \u017eelezo, m\u011b\u010f, mosaz, bronz, hlin\u00edk, platina.\nV 21. stolet\u00ed se pou\u017e\u00edvaj\u00ed v\u011bt\u0161inou stroje s jehlov\u00fdm prohozem (v principu stejn\u00e1 konstrukce jako stroje pro textiln\u00ed materi\u00e1ly). Stroje se stav\u00ed s pracovn\u00ed \u0161\u00ed\u0159kou 1300 a\u017e 7000 mm, s maxim\u00e1ln\u00edm v\u00fdkonem asi 500 m/min. zatkan\u00e9ho \u00fatku.\nV z\u00e1vislosti na pou\u017eit\u00ed se tkanina upravuje nap\u0159. dlou\u017een\u00edm, st\u0159\u00edh\u00e1n\u00edm, spojov\u00e1n\u00edm \u0161vy, zpracov\u00e1n\u00edm kraj\u016f aj. \nZpravidla se rozezn\u00e1vaj\u00ed\njednoduch\u00e9 (tzv. \"dr\u00e1tov\u00e9\") vazby: hladk\u00e1, keprov\u00e1, atlasov\u00e1 a \nfiltra\u010dn\u00ed (dutch weave): hladk\u00e1, keprov\u00e1, panc\u00e9\u0159ov\u00e1, otev\u0159en\u00e1, keprov\u00e1 panc\u00e9\u0159ov\u00e1\nDruh vazby a tlou\u0161\u0165ka dr\u00e1tu podstatn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed jakostn\u00ed parametry tkaniny, ke kter\u00fdm pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na: tvar a po\u010det ok (otvor\u016f, p\u00f3r\u016f), rozte\u010d dr\u00e1t\u016f, % pod\u00edl otvor\u016f na plo\u0161e tkaniny.\nB\u011b\u017en\u00e9 kovov\u00e9 tkaniny se vyr\u00e1b\u011bj\u00ed z ocelov\u00fdch dr\u00e1t\u016f o pr\u016fm\u011bru 0,022-10,4 mm s otvory 0,015- 11,65 mm s pom\u011brem pr\u016fhledn\u00e9 plochy (k celkov\u00e9 plo\u0161e tkaniny) 14,5-87,7 %.\nPro filtra\u010dn\u00ed tkaniny z ocelov\u00e9ho dr\u00e1tu se ud\u00e1v\u00e1: pr\u016f\u0159ez dr\u00e1tu 14-70 \u00b5m, nejmen\u0161\u00ed p\u00f3ry (otvory) pod 2 \u00b5m, maximum 100 000 p\u00f3r\u016f na cm2.Jedna z hlavn\u00edch vlastnost\u00ed filtra\u010dn\u00edch tkanin je por\u00e9znost.", "<<>>: Co je Uzbeck\u00e1 \u017eensk\u00e1 h\u00e1zenk\u00e1\u0159sk\u00e1 reprezentace? <<>>: Uzbeck\u00e1 h\u00e1zenk\u00e1\u0159sk\u00e1 reprezentace \u017een reprezentuje Uzbekist\u00e1n na mezin\u00e1rodn\u00edch h\u00e1zenk\u00e1\u0159sk\u00fdch akc\u00edch, jako je mistrovstv\u00ed sv\u011bta.", "<<>>: Co je Star\u00e9 hlu\u010d\u00ednsk\u00e9 kamenouheln\u00e9 doly? <<>>: Star\u00e9 hlu\u010d\u00ednsk\u00e9 kamenouheln\u00e9 doly (\u00c4ltere Hultschiener Steinkohlengruben) byla skupina \u010dernouheln\u00fdch dol\u016f, kter\u00e9 t\u011b\u017eily \u0161tolov\u00fdm zp\u016fsobem uheln\u00e9 sloje v n\u00e1vr\u0161\u00ed Landek v Pet\u0159kovic\u00edch a v n\u00e1vr\u0161\u00ed Ludge\u0159ovick\u00e9ho lesa.\nVzniku prvn\u00edch dol\u016f vedly n\u00e1lezy v\u00fdchoz\u016f uheln\u00fdch sloj\u00ed v roce 1780 na Landeku v Pet\u0159kovic\u00edch, kter\u00e9 byly objeveny slezsk\u00fdm d\u016fln\u00edm m\u011b\u0159i\u010dem a prospektorem Schulzem z Eislebenu. Dv\u011b nalezen\u00e9 sloje byly pozd\u011bji pojmenov\u00e1ny Juliana a Vilem\u00edna.\nMajitel hlu\u010d\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed v prusk\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho Slezska Johann Adam sv. p. Grutschreiber zah\u00e1jil dolov\u00e1n\u00ed na pozemc\u00edch okolo vrchu Landek roku 1782. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 doby zde vybudoval prosperuj\u00edc\u00ed podnik, kter\u00fd dod\u00e1val uhl\u00ed do Pruska, na Opavsko a Krnovsko. Tvo\u0159ily je doly s n\u00e1zvem Star\u00e9 nebo Star\u0161\u00ed hlu\u010d\u00ednsk\u00e9 doly. Pojmenov\u00e1n\u00ed bylo podle n\u00e1zvu Hlu\u010d\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed, na kter\u00e9m se nach\u00e1zely. D\u011blily se na skupinu v\u00fdchodn\u00ed, st\u0159edn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed. K v\u00fdchodn\u00ed pat\u0159ila d\u016fln\u00ed pole Juliana, Vilem\u00edna, Nov\u00fd, Poustevn\u00edk, \u0160toln\u00ed a Terezie. Ke skupin\u011b st\u0159ed pat\u0159ila d\u016fln\u00ed pole dol\u016f Dovrchn\u00ed \u2013 sever a Dovrchn\u00ed \u2013 jih. Ke skupin\u011b z\u00e1padn\u00ed, kter\u00e1 le\u017eela mimo \u00fazem\u00ed Landeku, v n\u00e1vr\u0161\u00ed Ludge\u0159ovick\u00e9ho lesa. \nJohann Adam sv. p. Grutschreiber t\u011b\u017eil v\u00edce ne\u017e 17 let pouze na p\u016fvodn\u00edch dvou dolech Juliana a Vilem\u00edna a teprve 26. kv\u011btna 1799 z\u00edskal dal\u0161\u00ed prop\u016fj\u010dky d\u016fln\u00edch m\u011br na sloje Poustevn\u00edk a Terezie.\nJeho syn Josef Adam sv. p. Grutschreiber, kter\u00fd p\u0159evzal panstv\u00ed v roce 1802, roz\u0161\u00ed\u0159il d\u016fln\u00ed pole o dal\u0161\u00ed prop\u016fj\u010dky na sloj\u00edch Dovrchn\u00ed, Nov\u00fd a \u0160toln\u00ed, kter\u00e9 z\u00edskal 20. \u00fanora 1803. V t\u00e9 dob\u011b se t\u011b\u017eilo celkem v 10 sloj\u00edch.\nOd roku 1803 prob\u00edhaly ve vlastnictv\u00ed dol\u016f \u010dast\u00e9 zm\u011bny. 25. ledna 1834 byly Grutschreiberovy doly odprod\u00e1ny olomouck\u00e9mu arcibiskupstv\u00ed (vlastn\u00edku Rudolfovy hut\u011b).8. listopadu 1839 do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu organiza\u010dn\u00edmu slou\u010den\u00ed s dal\u0161\u00edmi doly v Kombinovan\u00e9 hlu\u010d\u00ednsk\u00e9 doly.\nLokalizac\u00ed d\u016fln\u00edch d\u011bl v ter\u00e9nu lze zjistit z\u0159eteln\u00e9 poz\u016fstatky, p\u0159edstavovan\u00e9 v\u00fdrazn\u00fdmi n\u00e1levkovit\u00fdmi propadlinami.\nUlo\u017een\u00ed sloj\u00ed v\u00fdchodn\u00ed skupiny bylo strm\u00e9, u sloj\u00ed st\u0159edn\u00ed skupiny bylo \u0161ikm\u00e9 a ob\u011b vych\u00e1zely na povrch na ji\u017en\u00edm svahu Landeku, sloj Dovrchn\u00ed i na svahu severn\u00edm. V Ludge\u0159ovick\u00e9m lese se jednalo o sloje ve strm\u00e9m ulo\u017een\u00ed. V ka\u017ed\u00e9m d\u016fln\u00edm poli byla ra\u017eena hlavn\u00ed (denn\u00ed) \u0161tola, p\u0159\u00edpadn\u011b dal\u0161\u00ed vodorovn\u00e9 \u0161toly nad\u0161tolov\u00e9ho a i pod\u0161tolov\u00e9ho patra. Od poloviny 19. stolet\u00ed se dob\u00fdvalo sm\u011brn\u00fdm pil\u00ed\u0159ov\u00e1n\u00edm, do t\u00e9 doby se kopalo bez syst\u00e9mu dob\u00fdv\u00e1n\u00ed, co \u0161lo vydob\u00fdt, to se vydobylo. Dob\u00fdvaly se pet\u0159kovick\u00e9 vrstvy ostravsk\u00e9ho souvrstv\u00ed. V oblasti Star\u00fdch hlu\u010d\u00ednsk\u00fdch dol\u016f bylo dokumentov\u00e1no celkem 10 provozovan\u00fdch dol\u016f s 12 hlavn\u00edmi otv\u00edrkov\u00fdmi \u0161tolami a 25 d\u016fln\u00edch jam.", "<<>>: Co je Josef H\u00e1zr P\u00edseck\u00fd? <<>>: Josef H\u00e1zr, narozen\u00fd jako Haser, k\u0159t\u011bn\u00fd Josef V\u00e1clav, pseodonym H\u00e1zr P\u00edseck\u00fd (15. \u00fanora 1869 P\u00edsek - 5. b\u0159ezna 1947 Protiv\u00edn), byl \u010desk\u00fd pedagog, spisovatel, b\u00e1sn\u00edk, pov\u00eddk\u00e1\u0159 a publicista.\nJosef H\u00e1zr se narodil v P\u00edsku v rodin\u011b obchodn\u00edka Jana Hasera a jeho \u017eeny Josef\u00edny rodem Ratajov\u00e9. Po ukon\u010den\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly pokra\u010doval letech 1879-1886 studoval na re\u00e1lce v P\u00edsku a d\u00e1le pokra\u010doval ve studiu na u\u010ditelsk\u00e9m \u00fastavu v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. V roce 1897 z\u00edskal na u\u010ditelsk\u00e9m \u00fastavu v Praze vysv\u011bd\u010den\u00ed u\u010ditelsk\u00e9 zp\u016fsobilosti pro m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly.\nJako u\u010ditel p\u016fsobil zprvu na obecn\u00e9 \u0161kole v La\u0161ovic\u00edch, odtud byl p\u0159elo\u017een do \u010c\u00ed\u017eov\u00e9, posl\u00e9ze do Bavorova a v roce 1903 pak na m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu do Protiv\u00edna, kde se stal \u0159editelem m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly a byl zde t\u00e9\u017e \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady. V roce 1919 spolupracoval na zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed nov\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Bavorov\u011b a pot\u00e9 od roku 1926 p\u016fsobyl op\u011bt na m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole v Protiv\u00edn\u011b. V letech 1913\u20131920 byl starostou protiv\u00ednsk\u00e9ho Sokola a v letech 1917\u20131920 byl dokonce starostou sokolsk\u00e9 \"Jeron\u00fdmovy \u017eupy\". Do penze ode\u0161el v roce 1928 a v po\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna roku 1947 zde zem\u0159el.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st d\u00edla Josefa H\u00e1zra tvo\u0159ily pov\u00eddky a humoresky. N\u00e1m\u011bty z v\u0161edn\u00edho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho \u017eivota pod\u00e1v\u00e1val s humorem a sentimentalitou. \u010casto l\u00ed\u010dil trampoty zamilovan\u00fdch mlad\u00fdch lid\u00ed. \u010casto a hojn\u011b p\u0159isp\u00edval do region\u00e1ln\u00edch periodik (nap\u0159. Otavan, P\u00edseck\u00e9 listy, Vod\u0148ansk\u00e9 listy Zlat\u00e1 stezka aj.).\n1935 Ka\u0161par Maty\u00e1\u0161 ze Sudetu\n1937 Rokoko a jin\u00e9 ver\u0161e\n1938 Klidn\u00e9 chv\u00edle\n1900 N\u011bkolik humoresek\n1906 Lid\u00e9 dob\u0159\u00ed a bod\u0159\u00ed\n1941 Po sv\u011btl\u00fdch stezk\u00e1ch\n1931 Z\u00e1ti\u0161\u00ed\n1923 Bavorovsk\u00fd slav\u00edn\n1937 Po stop\u00e1ch \u010desk\u00fdch brat\u0159\u00ed\nVod\u0148ansk\u00fd slav\u00edn\n1993 Lexikon \u010desk\u00e9 literatury. 2. sv., H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8.\n2002 Pravda, Rudolf. Josef H\u00e1zr P\u00edseck\u00fd \u2013 spisovatel a pedagog miloval sv\u016fj rodn\u00fd kraj. Listy P\u00edsecka, 19. 4. 2002\n2003 Jel\u00ednek, Jan. \u0160kola Protiv\u00edn 1903-2003. P\u00edsek : Ires, 2003. ISBN 80-86566-18-8.", "<<>>: Co je Monks Mound? <<>>: Monks Mound je nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159edkolumbovsk\u00e1 mohyla v Americe a nejv\u011bt\u0161\u00ed stavba archeologick\u00e9 lokality Cahokia, je\u017e le\u017e\u00ed nedaleko m\u011bste\u010dka Collinsville v Illinois, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. Stavba vznikla zhruba v letech 900-1100, byla vytvo\u0159ena p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky tzv. mississippsk\u00e9 kultury. Spolu s celou lokalitou Cahokia byla zaps\u00e1na na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Obvod z\u00e1kladny mohyly je zhruba stejn\u00fd jako u Cheopsovy pyramidy v G\u00edze (6,1 hektaru), av\u0161ak na rozd\u00edl od n\u00ed je Monks Mound vytvo\u0159ena v\u00fdhradn\u011b z vrstev zeminy a j\u00edlu. V\u00fd\u0161ka stavby je 30 metr\u016f a m\u00e1 \u010dty\u0159i terasovit\u00e9 stupn\u011b. Archeologov\u00e9 prok\u00e1zali, \u017ee kv\u016fli zplo\u0161t\u011bl\u00e9mu vrcholu do n\u00ed zat\u00e9kala voda, kter\u00e1 v minulosti zp\u016fsobila sesut\u00ed \u010d\u00e1sti mohyly na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b. Jm\u00e9no Monks Mound mohyle p\u0159id\u011blil a\u017e v 19. stolet\u00ed spisovatel a politik Henry Marie Brackenridge. P\u016fvodn\u00ed indi\u00e1nsk\u00e9 jm\u00e9no je nezn\u00e1m\u00e9, Evropan\u00e9 m\u00edsto objevili ji\u017e opu\u0161t\u011bn\u00e9, p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9 ode\u0161li patrn\u011b kolem roku 1300.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Monks Mound na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Eva Sl\u00e1mov\u00e1? <<>>: Eva Sl\u00e1mov\u00e1 (22. z\u00e1\u0159\u00ed 1959 \u2013 24. prosince 2010) byla \u010desk\u00e1 amerikanistka, p\u0159ekladatelka z angli\u010dtiny, divadeln\u00ed re\u017eis\u00e9rka a \u0161\u00e9fredaktorka nakladatelstv\u00ed Argo.\nP\u0159edt\u00edm p\u016fsobila v nakladatelstv\u00ed Odeon. Do \u010de\u0161tiny uvedla v edici \u0159adu v\u00fdznamn\u00fdch ciz\u00edch autor\u016f, v\u011bnovala se i pr\u00e1ci s mlad\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi liter\u00e1rn\u00edmi talenty. Zem\u0159ela ve v\u011bku 51 let na rakovinu.\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Eva Sl\u00e1mov\u00e1\nVe v\u011bku 51 let zem\u0159ela Eva Sl\u00e1mov\u00e1, \u0161\u00e9fredaktorka nakladatelstv\u00ed Argo\nZpr\u00e1va na Topzine.", "<<>>: Co je Kahoot!? <<>>: Kahoot! je voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 aplikace vhodn\u00e1 pro fixaci u\u010diva prost\u0159ednictv\u00edm kv\u00edz\u016f. Je spustiteln\u00e1 na za\u0159\u00edzen\u00edch s opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem Android, iOS i Windows. Aplikace byla spu\u0161t\u011bna v z\u00e1\u0159\u00ed roku 2013 v Norsku. Jedn\u00e1 se o tvorbu v\u00fdukov\u00fdch materi\u00e1l\u016f prost\u0159ednictv\u00edm kv\u00edzov\u00fdch ot\u00e1zek s mo\u017enost\u00ed v\u00fdb\u011bru. Je mo\u017en\u00e9 ji spustit tak\u00e9 p\u0159es webov\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d a nen\u00ed nutn\u00e9 ji tedy instalovat. Aplikace je dostupn\u00e1 v anglick\u00e9m jazyce.\nPro vytvo\u0159en\u00ed kv\u00edzu se mus\u00ed u\u017eivatel registrovat. Ihned po registraci m\u016f\u017ee u\u017eivatel vytv\u00e1\u0159et kv\u00edzy.\nV aplikaci m\u00e1 u\u017eivatel dv\u011b mo\u017enosti polo\u017een\u00ed ot\u00e1zky. Prvn\u00ed mo\u017enost\u00ed je Quiz neboli ot\u00e1zka, na kterou \u017e\u00e1k vyb\u00edr\u00e1 odpov\u011b\u010f \u010dty\u0159 nab\u00edzen\u00fdch mo\u017enost\u00ed, ze kter\u00fdch je minim\u00e1ln\u011b jedna spr\u00e1vn\u00e1.\nDruh\u00e1 mo\u017enost je True or false, kde \u017e\u00e1k odpov\u00edd\u00e1, zda je napsan\u00e9 tvrzen\u00ed pravda nebo le\u017e.\nU\u010ditel m\u016f\u017ee kv\u00edz spustit ve dvou re\u017eimech.\nClassic - ka\u017ed\u00fd \u017e\u00e1k m\u00e1 sv\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed a odpov\u00edd\u00e1 s\u00e1m za sebe.\nTeam mode - \u017e\u00e1ci jsou rozd\u011bleni do t\u00fdm\u016f a ka\u017ed\u00fd t\u00fdm m\u00e1 jedno za\u0159\u00edzen\u00ed, pomoc\u00ed kter\u00e9ho odpov\u00eddaj\u00ed.\n\u017d\u00e1k se do kv\u00edzu p\u0159ihl\u00e1s\u00ed p\u0159es aplikaci pomoc\u00ed k\u00f3du, kter\u00fd mu u\u010ditel uk\u00e1\u017ee na tabuli. N\u00e1sledn\u011b m\u00e1 mo\u017enost zvolit si jm\u00e9no, pod kter\u00fdm bude v kv\u00edzu zaps\u00e1n. Po p\u0159ipojen\u00ed v\u0161ech \u017e\u00e1k\u016f u\u010ditel na tabuli spust\u00ed kv\u00edz. Ka\u017ed\u00fd \u017e\u00e1k pak na sv\u00e9m mobiln\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed vid\u00ed mo\u017enosti odpov\u011bd\u00ed, ale ot\u00e1zka je vid\u011bt pouze na tabuli. Ka\u017ed\u00e1 ot\u00e1zka m\u00e1 \u010dasov\u00fd limit, ve kter\u00e9m m\u00e1 \u017e\u00e1k mo\u017enost odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zku. Ka\u017ed\u00e1 je bodov\u011b ohodnocena podle dvou krit\u00e9ri\u00ed. Hodnot\u00ed se rychlost a p\u0159esnost odpov\u011bdi. Nejrychlej\u0161\u00ed \u017e\u00e1k se spr\u00e1vnou odpov\u011bd\u00ed dost\u00e1v\u00e1 nejv\u00edce bod\u016f. Po ka\u017ed\u00e9 ot\u00e1zce je na tabuli vid\u011bt spr\u00e1vn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Na z\u00e1v\u011br kv\u00edzu se prom\u00edtnou stupn\u011b v\u00edt\u011bz\u016f a po\u010dty bod\u016f.", "<<>>: Co je Adolf Pidlja\u0161eckyj? <<>>: Adolf Pidlja\u0161eckyj, cyrilic\u00ed \u0410\u0434\u043e\u043b\u044c\u0444 \u041f\u0456\u0434\u043b\u044f\u0448\u0435\u0446\u044c\u043a\u0438\u0439, uv\u00e1d\u011bn t\u00e9\u017e jako Adolf Podlaszecki (1839 \u2013 ???) byl rakousk\u00fd soudce a politik rus\u00ednsk\u00e9 (ukrajinsk\u00e9) n\u00e1rodnosti z Hali\u010de, na konci 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady.\nProfes\u00ed byl advok\u00e1tem.Byl i poslancem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam usedl ve volb\u00e1ch roku 1891 za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed v Hali\u010di, obvod Kolomyja, Sniatyn atd. Ve volebn\u00edm obdob\u00ed 1891\u20131897 se uv\u00e1d\u00ed jako Adolf Podlaszecki, rada c. k. zemsk\u00e9ho soudu, bytem Lvov.Ve volb\u00e1ch roku 1891 se uv\u00e1d\u00ed jako rus\u00ednsk\u00fd kandid\u00e1t. Zasedal v Rus\u00ednsk\u00e9m klubu.", "<<>>: Co je Morganovy z\u00e1kony d\u011bdi\u010dnosti? <<>>: Morganovy z\u00e1kony d\u011bdi\u010dnosti m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed americk\u00fd genetik Thomas Morgan, kter\u00fd se p\u0159i sv\u00fdch pokusech s octomilkami (Drosophila melanogaster) pokou\u0161el vyvr\u00e1tit teorii o um\u00edst\u011bn\u00ed gen\u016f na chromoz\u00f3mech. Nam\u00edsto toho ji potvrdil. Jsou t\u0159i:\nPrvn\u00ed Morgan\u016fv z\u00e1kon\nGeny jsou line\u00e1rn\u011b uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny na chromoz\u00f3mech.Druh\u00fd Morgan\u016fv z\u00e1kon\nGeny jednoho chromoz\u00f3mu tvo\u0159\u00ed vazebnou skupinu. Po\u010det vazebn\u00fdch skupin organismu je shodn\u00fd s po\u010dtem p\u00e1r\u016f homologn\u00edch chromoz\u00f3m\u016f, kter\u00e9 m\u00e1.T\u0159et\u00ed Morgan\u016fv z\u00e1kon\nMezi geny homologick\u00e9ho p\u00e1ru chromoz\u00f3mu m\u016f\u017ee prost\u0159ednictv\u00edm crossing-overu prob\u00edhat genov\u00e1 v\u00fdm\u011bna. Frekvence crossing-overu je p\u0159\u00edmo \u00fam\u011brn\u00e1 vzd\u00e1lenosti gen\u016f.", "<<>>: Co je Nejist\u00e1 sez\u00f3na? <<>>: Nejist\u00e1 sez\u00f3na je ho\u0159k\u00e1 filmov\u00e1 komedie Ladislava Smoljaka a Zde\u0148ka Sv\u011br\u00e1ka z roku 1988, kter\u00e1 zachycuje peripetie mal\u00e9ho amat\u00e9rsk\u00e9ho divadeln\u00edho souboru p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b nov\u00e9 hry a snaze o jej\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed schv\u00e1len\u00ed. D\u011bj je zalo\u017een na autentick\u00fdch zku\u0161enostech Divadla J\u00e1ry Cimrmana, vystupuj\u00ed v n\u011bm jeho herci a obsahuje skute\u010dn\u00e9 \u00faryvky z jeho her, Cimrmanovo jm\u00e9no zde v\u0161ak ani jednou nezazn\u00ed (je nanejv\u00fd\u0161 odkazov\u00e1n jako \u201eMistr\u201c).\nCel\u00fd d\u011bj filmu se odehr\u00e1v\u00e1 v Divadle Solidarita, skute\u010dn\u00e9m tehdej\u0161\u00edm p\u016fsobi\u0161ti Divadla J\u00e1ry Cimrmana. Prakticky cel\u00fd sn\u00edmek byl nato\u010den bez postsynchronn\u00edho zvuku, tedy \u201ena\u017eivo\u201c. To mu dod\u00e1v\u00e1 dokument\u00e1rn\u00ed charakter.\nV \u00favodu se \u010dlenov\u00e9 fiktivn\u00edho mal\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho \u201eDivadla star\u00fdch forem\u201c lou\u010d\u00ed se sc\u00e9nou, odkud se mus\u00ed vyst\u011bhovat do nevyhovuj\u00edc\u00edho kulturn\u00edho domu. Krom\u011b toho, \u017ee je interi\u00e9r nevzhledn\u00fd, sd\u00edlej\u00ed ho s dal\u0161\u00edmi po\u0159\u00e1dan\u00fdmi akcemi, tak\u017ee mus\u00ed po ka\u017ed\u00e9m p\u0159edstaven\u00ed bourat a ukl\u00edzet sc\u00e9nu a pak ji znovu stav\u011bt. P\u0159esto se pou\u0161t\u00ed do studov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 hry, kterou z organiza\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f mus\u00ed uv\u00e9st do konce toho roku.\nZna\u010dnou \u010d\u00e1st sn\u00edmku tvo\u0159\u00ed rozli\u010dn\u00e9 \u201etlach\u00e1n\u00ed\u201c herc\u016f v \u0161atn\u011b a pak zejm\u00e9na proces zkou\u0161en\u00ed, kdy sledujeme vym\u00fd\u0161len\u00ed a \u00fapravy r\u016fzn\u00fdch detail\u016f p\u0159\u00edmo \u201eza pochodu\u201c. Herci divadla jsou amat\u00e9\u0159i a maj\u00ed sv\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 povol\u00e1n\u00ed, pro\u010de\u017e n\u011bkdy doch\u00e1z\u00ed k \u010dasov\u00fdm koliz\u00edm a pozdn\u00edm p\u0159\u00edchod\u016fm, kter\u00e9 zdr\u017euj\u00ed pr\u00e1ci. Ob\u010das to vede a\u017e ke sv\u00e1r\u016fm, i mezi vedouc\u00edm tandemem Kydal\u2013Rybn\u00edk, kte\u0159\u00ed jsou tak\u00e9 autory reperto\u00e1ru. Zhruba v p\u016fli filmu postihne ans\u00e1mbl trag\u00e9die, kdy\u017e na infarkt zem\u0159e herec \u0160ubrt. Z nedostatku jin\u00fdch mo\u017enost\u00ed ho nahrad\u00ed kulis\u00e1k Melichar, kter\u00fd se p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nejistotu docela dob\u0159e ujme.\nV\u00fdrazn\u00fdm d\u011bjov\u00fdm motivem je boj autor\u016f se schvalovac\u00ed komis\u00ed, kter\u00e1 vyjad\u0159uje m\u00e1lo pochopen\u00ed pro jejich sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd styl a humor. D\u00edky r\u016fzn\u00fdm \u00fastupk\u016fm se nakonec poda\u0159\u00ed dos\u00e1hnout povolen\u00ed hru uv\u00e9st. P\u0159i ostr\u00e9 premi\u00e9\u0159e si herci dokonce dovol\u00ed vykro\u010dit ze schv\u00e1len\u00e9ho sc\u00e9n\u00e1\u0159e a pou\u017e\u00edt n\u011bkter\u00e9 zcenzurovan\u00e9 pas\u00e1\u017ee. V sam\u00e9m z\u00e1v\u011bru se Kydal a Rybn\u00edk znovu setk\u00e1vaj\u00ed s p\u0159edstaviteli schvalovac\u00ed agentury, kte\u0159\u00ed jim nazna\u010d\u00ed, \u017ee hra se jim sice nezamlouv\u00e1, ale i vzhledem k jej\u00edmu \u00fasp\u011bchu u publika ji strp\u00ed.\nFilm je v podstat\u011b autobiografickou sondou do skute\u010dn\u00e9ho \u017eivota Divadla J\u00e1ry Cimrmana za normalizace. \u0158ada dialog\u016f je zalo\u017eena na skute\u010dn\u011b prob\u011bhl\u00fdch rozhovorech mezi herci v \u0161atn\u011b a na skute\u010dn\u00fdch situac\u00edch p\u0159i zkou\u0161en\u00ed a p\u0159i schvalovac\u00edm procesu. D\u00edky p\u0159irozen\u00e9 humornosti dialog\u016f i obsahu her je celkov\u00e9 vyzn\u011bn\u00ed komick\u00e9, jde v\u0161ak o komedii ho\u0159kou a s v\u00fdrazn\u00fdm satirick\u00fdm podt\u00f3nem kritizuj\u00edc\u00edm rigiditu a omezenost kulturn\u00edch org\u00e1n\u016f tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska (n\u011bkter\u00e9 dialogy s hodnotiteli svou absurditou a\u017e p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed hry V\u00e1clava Havla). Ov\u0161em by\u0165 je tato kritika pom\u011br\u016f je\u0161t\u011b pom\u011brn\u011b subtiln\u00ed a krotk\u00e1, skute\u010dnost, \u017ee byl film schv\u00e1len do distribuce, sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee vliv a s\u00edla komunistick\u00e9 cenzury u\u017e v t\u00e9to dob\u011b byla na \u00fastupu.\nA\u010dkoliv J\u00e1ra Cimrman nen\u00ed ve filmu jmenov\u00e1n (\u201eani jednou, p\u0159\u00e1tel\u00e9\u201c), souvislost je evidentn\u00ed jak z \u00fa\u010dasti cimrmanovsk\u00fdch (ne)herc\u016f a technik\u016f, tak zejm\u00e9na z obsahu p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00fdch dramatick\u00fdch kus\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e nechyb\u00ed ani \u00faryvky z charakteristick\u00fdch cimrmanologick\u00fdch semin\u00e1\u0159\u016f (kde je Cimrman d\u016fsledn\u011b zmi\u0148ov\u00e1n jako \u201eMistr\u201c). Ve sn\u00edmku se vyskytuj\u00ed pas\u00e1\u017ee z p\u0159edstaven\u00ed N\u011bm\u00fd Bobe\u0161, Dobyt\u00ed severn\u00edho p\u00f3lu, Dlouh\u00fd, \u0160irok\u00fd a Kr\u00e1tkozrak\u00fd a zejm\u00e9na Posel z Lipt\u00e1kova, jeho\u017e hra Vizion\u00e1\u0159 je zde p\u0159edvedena postupn\u011b prakticky cel\u00e1.\nVe filmu \u00fa\u010dinkuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm herci Divadla J\u00e1ry Cimrmana, kte\u0159\u00ed si zahr\u00e1li \u201esami sebe\u201c pod m\u00edrn\u011b zm\u011bn\u011bn\u00fdmi jm\u00e9ny (k\u0159estn\u00ed jm\u00e9na byla a\u017e na v\u00fdjimky zachov\u00e1na, p\u0159\u00edjmen\u00ed postav maj\u00ed n\u011bkdy tak\u00e9 z\u0159ejmou souvislost: Weigel \u2192 \u0160pa\u010dek, Ka\u0161par \u2192 Melichar). Z tehdy aktivn\u00edch herc\u016f zde nevystupuje jen Pavel Vondru\u0161ka, kter\u00e9ho \u00fadajn\u011b popuzovala jedna pas\u00e1\u017e sc\u00e9n\u00e1\u0159e a jm\u00e9no jeho postavy \u201ePavel Vrz\u00e1\u0148\u201c (m\u00edsto n\u011bj ho zahr\u00e1l Milo\u0148 \u010cepelka, kter\u00fd jako \u010dlen souboru, kter\u00fd odm\u00edtal hr\u00e1t ve filmech, nebyl do filmu v\u016fbec pl\u00e1nov\u00e1n, a\u010dkoliv s\u00e1m do filmu o Divadle J\u00e1ry Cimrmana cht\u011bl). Postavu herce \u0160ubrta, inspirovanou zem\u0159el\u00fdm Franti\u0161kem Peti\u0161kou, ztv\u00e1rnil Josef Vondr\u00e1\u010dek. V jedn\u00e9 ze sv\u00fdch posledn\u00edch rol\u00ed p\u0159ed smrt\u00ed se zde objevil Jaroslav Voz\u00e1b (zem\u0159el pouh\u00e9 dva dny po premi\u00e9\u0159e filmu).\nTak\u00e9 dal\u0161\u00ed postavy hr\u00e1li vesm\u011bs neherci, \u010dasto v roli odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jejich skute\u010dn\u00e9mu zam\u011bstn\u00e1n\u00ed \u2013 nap\u0159. roli divadeln\u00ed organiz\u00e1torky Markov\u00e9 hr\u00e1la skute\u010dn\u00e1 pracovnice divadla Solidarita Jana Vokrojov\u00e1. \u0158editele schvalovac\u00ed agentury (tedy v podstat\u011b z\u00e1pornou roli sebe sama) si pak dokonce zahr\u00e1l Ludv\u00edk Toman, d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dlouholet\u00fd \u00fast\u0159edn\u00ed dramaturg Filmov\u00e9ho studia Barrandov. Jednu z m\u00e1la sv\u00fdch filmov\u00fdch rol\u00ed zde vytvo\u0159il tak\u00e9 re\u017eis\u00e9r Karel Kachy\u0148a.\nFilm obsahuje celou \u0159adu hl\u00e1\u0161ek, kter\u00e9 se staly popul\u00e1rn\u00edmi. N\u011bkter\u00e9 z nich poch\u00e1zej\u00ed z her (nap\u0159. \u201eMy nesm\u00edme ani nazna\u010dovat\u201c), jin\u00e9 z ostatn\u00edch dialog\u016f (nejslavn\u011bj\u0161\u00ed asi \u201ezlat\u00fd prciny\u201c).\nV\u00fdb\u011br:\n\u201eA\u017e p\u016fjdu p\u0159es most Karla do Divadla n\u00e1roda na St\u011bnu \u010derta, uzn\u00e1m, \u017ee jste zv\u00edt\u011bzili. Ale bude to v\u00edt\u011bzstv\u00ed Pyrrhy, d\u0159\u00edve Pyrrhovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\u201c\n\u201eV podstat\u011b je to z\u00e1bava vkusn\u00e1, kter\u00e1 si jist\u011b sv\u00e9ho div\u00e1ka najde.\u201c\n\u201eJ\u00e1 nev\u00edm, ale mn\u011b to tedy k sm\u00edchu nep\u0159i\u0161lo. Denn\u011b to sly\u0161\u00edme v rozhlase.\u201c\n\u201eZvedn\u011bte tu rukavici!\u201c\nV 5. d\u00edle z\u00e1bavn\u00e9ho po\u0159adu Vesel\u00e9 p\u0159\u00edhody z nat\u00e1\u010den\u00ed vypr\u00e1v\u011bj\u00ed Ladislav Smoljak a Zden\u011bk Sv\u011br\u00e1k mystifika\u010dn\u00ed historky ze z\u00e1kulis\u00ed vzniku filmu.", "<<>>: Co je B\u011bl\u00e1 (p\u0159\u00edtok Kladsk\u00e9 Nisy)? <<>>: B\u011bl\u00e1 naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e B\u011bl\u00e1 Jesenick\u00e1 (n\u011bmecky Biela, polsky Bia\u0142a G\u0142ucho\u0142aska) je pravostrann\u00fd p\u0159\u00edtok Kladsk\u00e9 Nisy v okrese Jesen\u00edk v Olomouck\u00e9m kraji. Na \u00fazem\u00ed Polska prot\u00e9k\u00e1 Opolsk\u00fdm vojvodstv\u00edm. D\u00e9lka toku \u010din\u00ed 54,9 km. Plocha povod\u00ed m\u011b\u0159\u00ed 396 km\u00b2.\nPramen\u00ed ve Videlsk\u00e9m sedle v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce p\u0159ibli\u017en\u011b 900 m. Prot\u00e9k\u00e1 B\u011blou pod Prad\u011bdem, Jesen\u00edkem, \u010ceskou Vs\u00ed, P\u00edse\u010dnou a Mikulovicemi, pod nimi\u017e opou\u0161t\u00ed \u010desk\u00e9 \u00fazem\u00ed. V Polsku prot\u00e9k\u00e1 m\u011bstem Hlucholazy. Vl\u00e9v\u00e1 se do Kladsk\u00e9 Nisy (Nisk\u00e1 p\u0159ehrada) jihoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Nisa.\nlev\u00e9 \u2013 Studen\u00fd potok, \u010cervenohorsk\u00fd potok, Keprnick\u00fd potok, Javo\u0159ick\u00fd potok, Sta\u0159\u00ed\u010d, Lubina\nprav\u00e9 \u2013 Borov\u00fd potok, \u0160umn\u00fd potok, Vrchovi\u0161tn\u00ed potok, Chebz\u00ed, Ole\u0161nice, Starynka (t\u00e9\u017e Starynia nebo Kletnica), Pisa\nHl\u00e1sn\u00fd profil:\nZ v\u00edce ne\u017e 30 km na \u00fazem\u00ed \u010ceska se vod\u00e1cky vyu\u017e\u00edv\u00e1 26 km (z B\u011bl\u00e9 pod Prad\u011bdem - Horn\u00edho Doma\u0161ova). Obt\u00ed\u017enost \u0159eky je do stupn\u011b WW III-. Koryto bylo rozru\u0161eno povodn\u00ed v roce 1997. Na p\u0159\u00edtoku naz\u00fdvaj\u00edc\u00edm se Studen\u00fd potok nalezneme 45 m vysokou kask\u00e1du Vysok\u00fd vodop\u00e1d.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bia\u0142a G\u0142ucho\u0142aska na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Osl\u00ed m\u016fstek? <<>>: Osl\u00ed m\u016fstek (d\u0159\u00edve t\u00e9\u017e osl\u00ed most) je v\u00fdraz, kter\u00fd se uplat\u0148uje zejm\u00e9na v \u0159e\u010dnictv\u00ed. Ozna\u010duje obratn\u00e9, ale \u010dasto krkolomn\u00e9 propojen\u00ed dvou jinak nesouvisej\u00edc\u00edch t\u00e9mat (nap\u0159. ve filmu). Pojem se d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edval tak\u00e9 ve smyslu mnemotechnick\u00e9 pom\u016fcky.\nV\u00fdraz byl p\u0159evzat z francouz\u0161tiny (pont aux \u00e2nes), kde v\u0161ak znamen\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho: zd\u00e1nliv\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd je ve skute\u010dnosti v\u00fdchodiskem. Metafora vznikla ve 14. stolet\u00ed: osel stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed klenut\u00fdm kamenn\u00fdm m\u016fstkem stoupaj\u00edc\u00edm oboustrann\u011b do st\u0159edu nevid\u00ed na druh\u00fd b\u0159eh a m\u00e1 za p\u0159ek\u00e1\u017eku to, co je ve skute\u010dnosti \u0159e\u0161en\u00edm.Latinsk\u00fdm term\u00ednem pons asinorum se ozna\u010doval Euikleid\u016fv v\u00fdrok, \u017ee \u00fahly p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k z\u00e1kladn\u011b rovnoramenn\u00e9ho troj\u00faheln\u00edka jsou toto\u017en\u00e9. Podle jin\u00fdch zdroj\u016f je tento v\u00fdraz spojen s Pythagorovou v\u011btou o pom\u011bru d\u00e9lek stran pravo\u00fahl\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku \u2013 osl\u00ed m\u016fstek je pova\u017eov\u00e1n za jej\u00ed \u017eertovn\u00fd n\u00e1zev.Dal\u0161\u00edm z fale\u0161n\u00fdch p\u0159\u00e1tel je n\u011bmeck\u00e9 Eselsbr\u00fccke, kter\u00e9 znamen\u00e1 mnemotechnickou pom\u016fcku.\nKRAUS, Ji\u0159\u00ed. Osl\u00ed m\u016fstek. S. 51\u201353. Na\u0161e \u0159e\u010d . . \u010c\u00eds. 1/2011, s. 51\u201353. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Ji\u0159ina Fikejzov\u00e1? <<>>: Ji\u0159ina Fikejzov\u00e1, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Ji\u0159ina Henzlov\u00e1 (13. dubna 1927 Lom u Mostu \u2013 2. z\u00e1\u0159\u00ed 2020) byla \u010desk\u00e1 texta\u0159ka, hudebn\u00ed scen\u00e1ristka a sportovkyn\u011b.\nPo studiu na gymn\u00e1ziu v Lounech (1938\u20131945) a Teplic\u00edch (1945\u20131946), kde zp\u00edvala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze a soukrom\u011b se u\u010dila hr\u00e1t na housle a na klav\u00edr. V 50. letech 20. stolet\u00ed byla \u00fasp\u011b\u0161nou sprint\u00e9rkou \u010deskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed reprezentace. Po ukon\u010den\u00ed studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborn\u00e9m u\u010dili\u0161ti v \u010cKD, pot\u00e9 pak na odboru zahrani\u010dn\u00edch vztah\u016f v hudebn\u00edm vydavatelstv\u00ed Supraphon, kde p\u016fsobila jako dramaturgyn\u011b p\u0159i vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed zahrani\u010dn\u00edch licen\u010dn\u00edch desek. Ji\u017e od st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch studi\u00ed se v\u011bnovala psan\u00ed p\u00eds\u0148ov\u00fdch text\u016f. Profesion\u00e1ln\u011b za\u010dala spolupracovat s Vladim\u00edrem Dvo\u0159\u00e1kem, pozd\u011bji pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tane\u010dn\u00edm orchestrem \u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu (TO\u010cR). Za sv\u016fj \u017eivot vytvo\u0159ila kolem 240 p\u00eds\u0148ov\u00fdch text\u016f, napsala tak\u00e9 n\u011bkolik sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f jak pro pra\u017esk\u00e9 Divadlo hudby, tak pro \u010ceskoslovenskou televizi a \u010ceskoslovensk\u00fd rozhlas. Za svoji texta\u0159kou pr\u00e1ci z\u00edskala celou \u0159adu dom\u00e1c\u00edch ocen\u011bn\u00ed. Krom\u011b toho tak\u00e9 p\u016fsobila jako\u017eto \u010dlenka textov\u00fdch komis\u00ed vydavatelstv\u00ed Supraphon a Panton a v p\u0159ij\u00edmac\u00ed komisi Ochrann\u00e9ho svazu autorsk\u00e9ho. P\u016fsobila tak\u00e9 jako \u010dlenka odborn\u00fdch porot r\u016fzn\u00fdch dom\u00e1c\u00edch i zahrani\u010dn\u00ed hudebn\u00edch festival\u016f (doma: Intertalent, Porta, Zlat\u00fd palc\u00e1t; v zahrani\u010d\u00ed: Ath\u00e9ny, Sopoty, Split). Je \u0159azena mezi nejlep\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 texta\u0159e. Jej\u00ed syn Daniel Fikejz je zn\u00e1m\u00fdm hudebn\u00edkem.\nE 14 (LP Karla Gotta, vydal Supraphon 1985)\nTo m\u00e1m tak r\u00e1da (CD, r\u016fzn\u00ed interpreti, Supraphon 2002)\nChv\u00edli m\u016fj a chv\u00edli sv\u016fj (LP, Monitor Records 1992)\nDen jako malovan\u00fd (CD, music centrum, 1997)\nEaster Parade / P\u016fvabn\u00e1 a sv\u011b\u017e\u00ed (Sbor Lubom\u00edra P\u00e1nka)\nRomantick\u00e1 (Yvetta Simonov\u00e1)\nAkropolis adieu (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nJen ty a j\u00e1 (Yvetta Simonov\u00e1)\nP\u00edsni\u010dka o base (Milan Chladil)\nZa rok se vr\u00e1t\u00edm (Milan Chladil)\nJ\u00e1 do hry d\u00e1v\u00e1m v\u00edce (Eva Pilarov\u00e1)\nMal\u00fd v\u016fz (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nSedm dostavn\u00edk\u016f (Waldemar Matu\u0161ka)\nCo d\u00e1l (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nDominiku (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\n\u0158ekni kde ty kytky jsou (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nS\u00e1m pod svou hv\u011bzdou (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nJak m\u00e1lo zm\u016f\u017ee \u010das (Marie Rottrov\u00e1)\nMama (Marie Rottrov\u00e1)\nMark\u00e9tka (Marie Rottrov\u00e1)\nM\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed \u0159eka (Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1, Jitka Zelenkov\u00e1)\nTo m\u00e1m tak r\u00e1da (Marie Rottrov\u00e1)\nPus\u0165 m\u011b u\u017e d\u00e1l (Petra Jan\u016f)\nM\u016fj ide\u00e1l (Hana Hegerov\u00e1, Judita \u010ce\u0159ovsk\u00e1)\nDingy dou (Petr Kotvald a Stanislav Hlo\u017eek)\nD\u011bv\u010de, sm\u016flu m\u00e1\u0161, je m\u016fj (Helena Vondr\u00e1\u010dkov\u00e1)\nCelou noc (V\u00e1clav Neck\u00e1\u0159)\nMassachusetts (V\u00e1clav Neck\u00e1\u0159)\nE 14 (Karel Gott)\nJi\u0159ina Fikejzov\u00e1: Povol\u00e1n\u00ed texta\u0159ka, vydalo nakladatelstv\u00ed Academia v roce 1999, ISBN 80-200-0738-5, (autobiografie)\n Kdo je kdo : 91/92 : \u010cesk\u00e1 republika, feder\u00e1ln\u00ed org\u00e1ny \u010cSFR. D\u00edl 1, A\u2013M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 198. \n Kdo je kdo = Who is who : osobnosti \u010desk\u00e9 sou\u010dasnosti : 5000 \u017eivotopis\u016f / (Michael T\u0159e\u0161t\u00edk editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 140. \nTOME\u0160, Josef, a kol. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed : I. d\u00edl : A\u2013J. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 312. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Ji\u0159ina Fikejzov\u00e1\nJi\u0159ina Fikejzov\u00e1 v \u010cesk\u00e9m hudebn\u00edm slovn\u00edku osob a instituc\u00ed\nBRANDEJSOV\u00c1, Simona Ester. Ji\u0159ina Fikejzov\u00e1 - Co napov\u00edd\u00e1 melodie. Muzikus . 2003-07-12. Dostupn\u00e9 online. \nKOUKAL, Pavel. Gratulace Ji\u0159in\u011b Fikejzov\u00e9. Duchcovsk\u00e9 noviny . Duchcov, kv\u011bten 2007. Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m z origin\u00e1lu dne 2021-02-01. \nKOUKAL, Pavel. Autorka noblesn\u00edch text\u016f. S. 5. Duchcovsk\u00e9 noviny . Duchcov, kv\u011bten 2015. S. 5. Dostupn\u00e9 online. \nKNOTEK, Milan. Ji\u0159ina Fikejzov\u00e1 \u2013 prvn\u00ed d\u00e1ma \u010desk\u00fdch p\u00eds\u0148ov\u00fdch text\u016f, roda\u010dka z Lomu u Mostu. \u010cRo Sever . \u010cesk\u00fd rozhlas, 2023-06-23. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Copa Am\u00e9rica FIF7 2022? <<>>: Copa Am\u00e9rica FIF7 2022 bylo 5. ro\u010dn\u00edkem Copa Am\u00e9rica FIF7 a konalo se v argentinsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bste Buenos Aires v obdob\u00ed od 25. do 27. \u010dervence 2022. \u00da\u010dastnilo se ho 6 t\u00fdm\u016f, kter\u00e9 byly rozd\u011bleny do 2 skupin po 3 t\u00fdmech. Ze skupiny pak postoupily do vy\u0159azovac\u00ed f\u00e1ze prvn\u00ed dva celky p\u0159\u00edmo do semifin\u00e1le, ostatn\u00ed celky \u010dekalo p\u0159edkolo. Vy\u0159azovac\u00ed f\u00e1ze zahrnovala 6 z\u00e1pas\u016f. Brazilci poprv\u00e9 od zalo\u017een\u00ed turnaje nepro\u0161li do fin\u00e1le a poprv\u00e9 v historii hr\u00e1li z\u00e1pas o bronz. Nov\u00e1\u010dkem turnaje byl t\u00fdm Venezuely. Ve fin\u00e1le poprv\u00e9 v historii zv\u00edt\u011bzili reprezentanti Chile, kte\u0159\u00ed porazili v\u00fdb\u011br Argentiny 2:1.\nTurnaj se hr\u00e1l na jednom stadionu v jednom hostitelsk\u00e9m m\u011bst\u011b: SB5 F\u00fatbol (Buenos Aires).\n Skupina A \n Skupina B \n \u010ctvrtfin\u00e1le \n Semifin\u00e1le \n O 3.", "<<>>: Co je Nordenskj\u00f6ldovo souostrov\u00ed? <<>>: Nordenskj\u00f6ldovo souostrov\u00ed (rusky \u0410\u0440\u0445\u0438\u043f\u0435\u043b\u0430\u0433 \u041d\u043e\u0440\u0434\u0435\u043d\u0448\u0435\u043b\u044c\u0434\u0430) je skupina asi devades\u00e1ti ostrov\u016f ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Karsk\u00e9ho mo\u0159e, u pob\u0159e\u017e\u00ed poloostrova Tajmyr. Neobydlen\u00e9 souostrov\u00ed n\u00e1le\u017e\u00ed ke Krasnojarsk\u00e9mu kraji Ruska.\nNevelk\u00e9 ostrovy jsou roztrou\u0161eny na \u00fazem\u00ed m\u011b\u0159\u00edc\u00edm 80 km ze severu na jih a 100 km ze z\u00e1padu na v\u00fdchod, celkov\u00e1 rozloha pevn\u00e9 zem\u011b \u010din\u00ed 309 km\u00b2. Nejsevern\u011bji se nach\u00e1z\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrov Rusk\u00fd, zbytek souostrov\u00ed se d\u011bl\u00ed na p\u011bt hlavn\u00edch skupin: Litkeho ostrovy, V\u00fdchodn\u00ed ostrovy, Cywolkovy ostrovy, Pachtusovovy ostrovy a Vilkick\u00e9ho ostrovy. Na jihu odd\u011bluje Matisen\u016fv pr\u016fliv Nordenskj\u00f6ldovo souostrov\u00ed od ostrova Tajmyr, kter\u00fd u\u017e k n\u011bmu \u0159azen obvykle neb\u00fdv\u00e1, stejn\u011b jako Lafetov\u00e9 ostrovy le\u017e\u00edc\u00ed u jeho v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed. Ostrovy jsou skalnat\u00e9, tvo\u0159en\u00e9 magmatick\u00fdmi horninami a pokryt\u00e9 tundrou, nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol se nach\u00e1z\u00ed na ostrov\u011b \u010cabak a m\u00e1 107 metr\u016f nad mo\u0159em. Podneb\u00ed je drsn\u00e9, pol\u00e1rn\u00ed, okoln\u00ed mo\u0159e zamrz\u00e1 na deset m\u011bs\u00edc\u016f v roce. Faunu tvo\u0159\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b medv\u011bd ledn\u00ed, li\u0161ka pol\u00e1rn\u00ed a jesp\u00e1k mo\u0159sk\u00fd. \nSouostrov\u00ed objevil roku 1740 Nikifor \u010cekin, \u010dlen Velk\u00e9 severn\u00ed expedice. Bylo bezejmenn\u00e9 do roku 1893, kdy ho nav\u0161t\u00edvil Fridtjof Nansen s lod\u00ed Fram a nazval ho podle \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho pol\u00e1rn\u00edho badatele Adolfa Erika Nordenskj\u00f6lda. Dal\u0161\u00ed pr\u016fzkum provedl Fjodor Matisen v roce 1900 a v\u00fdprava Arktick\u00e9ho institutu na ledoborci Toros v roce 1937. Pod sov\u011btskou vl\u00e1dou byly z\u0159\u00edzeny v\u00fdzkumn\u00e9 stanice na Rusk\u00e9m ostrov\u011b a Tyrtovov\u011b ostrov\u011b, kter\u00e9 z\u016fstaly koncem 20. stolet\u00ed opu\u0161t\u011bny. V srpnu 1942 do\u0161lo ve vod\u00e1ch souostrov\u00ed k bitv\u011b, v n\u00ed\u017e n\u011bmeck\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Admiral Scheer potopil sov\u011btsk\u00fd ledoborec Alexandr Sibirjakov. Roku 1993 se Nordenskj\u00f6ldovo souostrov\u00ed stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed Velk\u00e9 arktick\u00e9 rezervace.", "<<>>: Co je \u017dalm 37? <<>>: \u017dalm 37 (\u201eNevzru\u0161uj se kv\u016fli zlovoln\u00edk\u016fm\u201c) je biblick\u00fd \u017ealm. V p\u0159ekladech, kter\u00e9 \u010d\u00edsluj\u00ed podle Septuaginty, se jedn\u00e1 o 36. \u017ealm. \u017dalm je nadeps\u00e1n takto: \u201eDavid\u016fv.\u201c Podle n\u011bkter\u00fdch vyklada\u010d\u016f toto nadeps\u00e1n\u00ed znamen\u00e1, \u017ee \u017ealm byl ur\u010den pro kr\u00e1le z Davidova rodu. Tradi\u010dn\u00ed \u017eidovsk\u00fd v\u00fdklad p\u0159ipisuje seps\u00e1n\u00ed takto ozna\u010den\u00fdch \u017ealm\u016f p\u0159\u00edmo kr\u00e1li Davidovi.", "<<>>: Co je Lemurijsk\u00e9 jezero? <<>>: Lemurijsk\u00e9 jezero (ukrajinsky \u041b\u0435\u043c\u0443\u0440\u0456\u0439\u0441\u044c\u043a\u0435 \u043e\u0437\u0435\u0440\u043e) \u010dili R\u016f\u017eov\u00e9 jezero (ukrajinsky \u0420\u043e\u0436\u0435\u0432\u0435 \u043e\u0437\u0435\u0440\u043e) je jezero v Ruskem od roku 2022 okupovan\u00e9m Kachovsk\u00e9m raj\u00f3nu Chersonsk\u00e9 oblasti Ukrajiny, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se pobl\u00ed\u017e vesnic Hryhorivka a Novovolodymyrivka u z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Syva\u0161sk\u00e9ho z\u00e1livu. M\u00e1 velmi slanou a r\u016f\u017eov\u011b zabarvenou vodu, koupel v n\u011bm je pova\u017eov\u00e1na za l\u00e9\u010divou. Slanost vody dosahuje 270 a\u017e 300 gram\u016f soli na litr.Jezero podle jedn\u00e9 z verz\u00ed vzniklo na m\u00edst\u011b hav\u00e1rie sov\u011btsk\u00e9ho bombard\u00e9ru 26. srpna 1969. Vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 p\u0159i sb\u011bru trosek letadla prohloubili j\u00e1mu a\u017e na 18 metr\u016f, na \u00farove\u0148 vodonosn\u00fdch vrstev. M\u00edsto pak zaplnila voda, kter\u00e1 byla mnohem slan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v z\u00e1livu. Obyvatel\u00e9 okoln\u00edch vesnic m\u00edsto naz\u00fdvali J\u00e1ma (\u042f\u043c\u0430) a \u010dasto se tam chodili koupat. Postupem \u010dasu se za\u010daly \u0161\u00ed\u0159it p\u0159\u00edb\u011bhy o l\u00e9\u010div\u00fdch vlastnostech tamn\u00ed slan\u00e9 vody a kolem jezera se za\u010dala rozv\u00edjet turistika. Jezero pak dostalo n\u00e1zev podle b\u00e1jn\u00e9ho kontinentu Lemurie, kter\u00fd mu dali p\u0159\u00edznivci esoterick\u00fdch my\u0161lenek Heleny Blavatsk\u00e9.R\u016f\u017eovou barvu vody p\u016fsob\u00ed jednobun\u011b\u010dn\u00e9 \u0159asy Dunaliella, kter\u00e9 vlivem slunce produkuj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed barvivo betakaroten. \u010c\u00edm je l\u00e9to teplej\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edce vody se z jezera odpa\u0159uje a barva je syt\u011bj\u0161\u00ed. Jak voda opad\u00e1, zanech\u00e1v\u00e1 na b\u0159ehu tuny b\u00edl\u00e9ho slan\u00e9ho \u201ep\u00edsku\u201c. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech se sr\u00e1\u017eej\u00ed krystaly soli, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed jak\u00e9si stalagmity. Sn\u011bhob\u00edl\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a r\u016f\u017eov\u00e9 jezero p\u016fsob\u00ed nezapomenuteln\u00fdm dojmem a prom\u011b\u0148uj\u00ed tuto \u010d\u00e1st Chersonsk\u00e9 oblasti v jeden z nejmalebn\u011bj\u0161\u00edch a nejtajemn\u011bj\u0161\u00edch kout\u016f Ukrajiny. Bahno z jezera bylo v roce 2005 certifikov\u00e1no jako l\u00e9\u010div\u00fd a kosmetick\u00fd p\u0159\u00edpravek.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041b\u0435\u043c\u0443\u0440\u0456\u0439\u0441\u044c\u043a\u0435 \u043e\u0437\u0435\u0440\u043e na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pir\u00e1t\u016fv pramen? <<>>: Pir\u00e1t\u016fv pramen je hydrogenuhli\u010ditanov\u00e1 v\u00e1penato-ho\u0159e\u010dnat\u00e1 \u017eeleznat\u00e1 slab\u011b mineralizovan\u00e1 kyselka. Pramen se nach\u00e1z\u00ed v Pottov\u011b \u00fadol\u00ed v l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch les\u00edch nad parkem u Prel\u00e1tova pramene. Jeho v\u00fdv\u011br je jednodu\u0161e upraven\u00fd a v ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch je zachyceno dal\u0161\u00edch 8 pramen\u016f. \nDostupnost: Voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd.\nN\u00e1zev: P\u016fvod n\u00e1zvu pramene nen\u00ed dolo\u017een, ale Pottovo \u00fadol\u00ed, ve kter\u00e9m se nach\u00e1z\u00ed, dostalo jm\u00e9no podle \u00fa\u0161ovick\u00e9ho obyvatele Hanse Podda (mnohdy ps\u00e1no Podda), kter\u00fd se zde sna\u017eil na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed dob\u00fdvat zlato.", "<<>>: Co je Seznam pam\u00e1tek v Sarajevu? <<>>: Vzhledem k dlouh\u00e9 historii zahrnuj\u00edc\u00ed mnoho obdob\u00ed, kdy se st\u0159\u00eddaly r\u016fzn\u00e9 kultury i n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, je hlavn\u00ed m\u011bsto Bosny a Hercegoviny Sarajevo relativn\u011b bohat\u00e9 na mno\u017estv\u00ed r\u016fzn\u00fdch pam\u00e1tek, jak k\u0159es\u0165ansk\u00fdch, tak i muslimsk\u00fdch \u010di \u017eidovsk\u00fdch.\nNa \u00fazem\u00ed Sarajeva se nach\u00e1zely i dal\u0161\u00ed muslimsk\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby jako me\u0161ita Mehmed-bega Minetovi\u0107e (1463/64), prvn\u00edho bosensk\u00e9ho sand\u017eak-bega, me\u0161ita Bali-bega Malko\u010devi\u010de (1475/76) na Bistriku, me\u0161ita Ajas-bega, Jahja-pa\u0161ova me\u0161ita, me\u0161ita Sara\u010de-Ismaila a mnoho dal\u0161\u00edch, ale ani jedna z nich se nedochovala do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Tot\u00e9\u017e i plat\u00ed o k\u0159es\u0165ansk\u00fdch stavb\u00e1ch.\nAdil-begova me\u0161ita je modern\u00ed stavba, je\u017e vznikla roku 1989. Stala se jist\u00fdm symbolem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 identity.Ali-pa\u0161ova me\u0161ita (Ali-Pa\u0161ina d\u017eamija); z\u0159\u00edzena na p\u0159elomu let 1560/1561 na popud bud\u00ednsk\u00e9ho begler-bega Hadim Ali-pa\u0161i, kdy\u017e p\u016fsobil jako spr\u00e1ce v Bosn\u011b.A\u0161kenazsk\u00e1 synagoga (A\u0161kenazi sinagoga) z roku 1902. Postavena architektem Karlem Pa\u0159\u00edkem v ofici\u00e1ln\u00edm pseudomaursk\u00e9m slohu rakousko-uhersk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed moci.Ba\u0161\u010dar\u0161ijsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed (Ba\u0161\u010dar\u0161ija); centr\u00e1ln\u00ed sarajevsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed s sebiljem (d\u0159ev\u011bnou ka\u0161nou podle n\u00e1vrhu \u010desk\u00e9ho architekta Alexandra V\u00edtka), kter\u00e9 lemuj\u00ed tradi\u010dn\u00ed \u0159emesln\u00e9 d\u00edlny. Nyn\u011bj\u0161\u00ed podobu z\u00edskalo a\u017e v 19. stolet\u00ed, jeliko\u017e centrum m\u011bsto n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159elo.Carova me\u0161ita (Carejva d\u017eamija); z\u0159\u00edzena samotn\u00fdm tureck\u00fdm sult\u00e1nem Sulejmanem I. P\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm v roce 1566 a dostav\u011bna architektem Karlem Pa\u0159\u00edkem na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.Ferhadova me\u0161ita (Ferhadija d\u017eamija); postavena v roce 1562 Ferhadem-pa\u0161ou, bosensk\u00fdm begler-begem.Gazi Husrev-begova me\u0161ita (Gazi Husrev-begova d\u017eamija); jedna z nejimpozantn\u011bj\u0161\u00edch sakr\u00e1ln\u00edch staveb osmansk\u00e9 architektury na Balk\u00e1n\u011b z p\u0159elomu let 1530/31. Postavena na p\u0159\u00e1n\u00ed Gazi Husrev-bega, druh\u00e9ho spr\u00e1vce Bosny za tureck\u00e9 nadvl\u00e1dy. Dnes k me\u0161it\u011b pat\u0159\u00ed i Gazi Husrev-begovo turbe (hrobka, 16. stolet\u00ed), mekteb (z\u00e1kladn\u00ed muslimsk\u00e1 \u0161kola, 1530), Kur\u0161umlija medresa (st\u0159edn\u00ed muslimsk\u00e1 \u0161kola, 1537), knihovna (1537), sahat-kula (v\u011b\u017e s hodinami, 16. stol.), hamam (l\u00e1zn\u011b,1537-1539) a h\u0159bitov bosensk\u00fdch velik\u00e1n\u016f.Had\u017eijsk\u00e1 me\u0161ita (Had\u017eijska d\u017eamija); postavena v letech 1541 - 1561.Katedr\u00e1la Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova (Katedrala srca Isusova); nejstar\u0161\u00ed katolick\u00fd kostel v Sarajevu postaven\u00fd v letech 1884-1889 v novogotick\u00e9m slohu architekty Karlem Pa\u0159\u00edkem a Josipem Vanca\u0161em.Reiterova vila dokon\u010dena v roce 1903 podle n\u00e1vrhu Rudolfa T\u00f6nnise, kter\u00fd byl schv\u00e1len a podeps\u00e1n \u010desk\u00fdm architektem Karlem Pa\u0159\u00edkem.Katedr\u00e1la (Saborna crkva); pravoslavn\u00fd chr\u00e1m postaven\u00fd v letech 1863-1872 v barokn\u00edm slohu.Kostel sv. Anton\u00edna (Crkva sv. Ante); postaven v novorom\u00e1nsk\u00e9m slohu v roce 1940.Kostel sv. Archand\u011bla Michaela a Gabriela (Stara pravoslavna crkva svetih arhan\u0111ela Mihala i Gavrila); z\u0159\u00edzen pravd\u011bpodobn\u011b na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed. Je jedinou dochovanou k\u0159es\u0165anskou stavbou na \u00fazem\u00ed Sarajeva star\u0161\u00ed 150 let.Kostel sv. Cyrila a Metod\u011bje (Crkva sv. \u0106irili i Metoda) z roku 1892. Ojedin\u011bl\u00e1 uk\u00e1zka italsk\u00e9 renesance a baroka v Sarajevu.Kostel svat\u00e9ho Vincence z Pauly (Crkva sv. Vinka Paulskog); postaven v novogotick\u00e9m stylu roku 1883.Koz\u00ed most (Kozja \u0107uprija); jeho st\u00e1\u0159\u00ed nen\u00ed p\u0159esn\u011b ur\u010deno, n\u011bkter\u00e9 prameny hovo\u0159\u00ed o 16. stolet\u00ed a n\u011bkter\u00e9 dokonce o dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy.Latinsk\u00fd most (Latinska \u0107uprija) je jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch pam\u00e1tek m\u011bsta. Poprv\u00e9 je existence mostu zm\u00edn\u011bna v z\u00e1pisech z roku 1541. Je zobrazen na znaku a vlajce m\u011bsta. V roce 1914 byl na konci mostu sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t na arciv\u00e9vodu Franti\u0161ka Ferdinanda d'Este.Me\u0161ita Havad\u017ei Duraka (D\u017eamija Havad\u017ee Duraka) z roku 1528. B\u011bhem vp\u00e1du rakousk\u00fdch vojsk Ev\u017eena Savojsk\u00e9ho roku 1697 siln\u011b po\u0161kozena, ale velmi brzy se do\u010dkala obnovy.Me\u0161ita kr\u00e1le Fahda (D\u017eamija Kralj Fahd) z 90. let 20. stolet\u00edMe\u0161ita Muslichudina \u010cekre\u010dkiji (D\u017eamija Muslihudina \u010cekrek\u010dije) z roku 1526.Me\u0161ita \u0161ejcha Magriba (D\u017eamija \u0161eiha Magrabije); p\u016fvodn\u00ed me\u0161ita z 15. stolet\u00ed byla zni\u010dena vojskem Ev\u017eena Savojsk\u00e9ho roku 1697. Obnovena byla a\u017e roku 1766.N\u00e1rodn\u00ed divadlo (Narodno pozori\u0161te); postaven\u00e9 v novorenesan\u010dn\u00edm slohu na p\u0159elomu let 1897/1899.Sarajevsk\u00e1 knihovna (radnice) (Vije\u0107nica); dominanta Sarajeva byla postavena v roce 1896 v pseudomaursk\u00e9m slohu. Na jej\u00ed kone\u010dn\u00e9 podob\u011b se pod\u00edlel Karel Pa\u0159\u00edk, Alexander Wittek a Ciril Ivekovi\u010d.Sinanova tekije (Sinanova tekija); kl\u00e1\u0161ter muslimsk\u00fdch mnich\u016f postaven\u00fd na p\u0159elomu let 1638/1639 bohat\u00fdm sarajevsk\u00fdm obchodn\u00edkem Had\u017ei Sinanem-agou nebo jeho synem Mustafem-pa\u0161ou. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee se na stavb\u011b pod\u00edlel i tureck\u00fd sult\u00e1n Murad IV. jako p\u0159ipom\u00ednce dobyt\u00ed Bagd\u00e1du.Star\u00fd a Nov\u00fd \u017eidovsk\u00fd chr\u00e1m (Stari i novi jevrejski hram); p\u016fvodn\u00ed Star\u00fd chr\u00e1m z roku 1581 byl dvakr\u00e1t vyp\u00e1len (1697 a 1768) a sv\u00e9 obnovy se do\u010dkal a\u017e po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed, kdy p\u0159ibyl po\u010det \u017eidovsk\u00fdch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Nov\u00fd chr\u00e1m byl z\u0159\u00edzen roku 1821.Svrz\u016fv d\u016fm (Svrzina ku\u0107a); tradi\u010dn\u00ed uk\u00e1zka bosensk\u00e9ho begovsk\u00e9ho (\u0161lechtick\u00e9ho) domu z 18. stolet\u00ed. Dnes je sou\u010d\u00e1st\u00ed Sarajevsk\u00e9ho muzea.Vila Mandi\u0107 dokon\u010dena v roce 1903 podle n\u00e1vrhu Karla Pa\u0159\u00edka.Zemsk\u00e9 muzeum (Zemaljski muzej); postaveno v letech 1908-1910 architektem Karlem Pa\u0159\u00edkem. Nach\u00e1z\u00ed se v n\u011bm nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed sb\u00edrka muzejn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f na \u00fazem\u00ed Bosny a Hercegoviny. Zcela unik\u00e1tn\u00ed je i sb\u00edrka 200 000 publikac\u00ed.\u017duta Tabija; bastion, dochovan\u00fd do dne\u0161n\u00edch dob v podob\u011b parku, poskytuj\u00edc\u00ed v\u00fdhled na m\u011bsto.", "<<>>: Co je Eduard Fusek? <<>>: Eduard Fusek (20. prosince 1901 Vala\u0161sk\u00e9 Klobouky \u2013 31. ledna 1996 Washington, D. C.) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd pov\u00e1le\u010dn\u00fd politik \u010ceskoslovensk\u00e9 strany lidov\u00e9, za kterou byl poslancem Prozat\u00edmn\u00edho a \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, po roce 1948 exilov\u00fd politik t\u0159et\u00edho odboje.\nVyu\u010dil se obchodn\u00edm p\u0159\u00edru\u010d\u00edm, v letech 1918\u20131920 vystudoval dvouletou obchodn\u00ed \u0161kolu. Pak se d\u00e1le s\u00e1m vzd\u011bl\u00e1val. Byl mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm poslucha\u010dem Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy a pro\u0161el obchodn\u00ed prax\u00ed v tuzemsku i zahrani\u010d\u00ed (N\u011bmecko, Pobalt\u00ed, \u0160v\u00e9dsko, Norsko, D\u00e1nsko, It\u00e1lie, Francie a Turecko). V roce 1924 zalo\u017eil na Slovensku firmu na v\u00fdrobu a prodej elektrotechnick\u00fdch pot\u0159eb a rozhlasov\u00fdch p\u0159ij\u00edma\u010d\u016f. Od roku 1926 ji p\u0159enesl do Prahy. V roce 1932 otev\u0159el velk\u00fd obchod na prodej radiop\u0159ij\u00edma\u010d\u016f na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Byl dr\u017eitelem n\u011bkolika patent\u016f na v\u00fdrobu elektrick\u00fdch pojistek, z\u00e1str\u010dek, vyp\u00edna\u010d\u016f a z\u00e1suvek. V 2. polovin\u011b 20. let se za\u010dal ve\u0159ejn\u011b a politicky anga\u017eovat. Byl zakladatelem a p\u0159edsedou Svazu radioobchodn\u00edk\u016f \u010cSR. V roce 1935 se stal p\u0159edsedou \u00dast\u0159edn\u00edho svazu obchodu a jednatelem Svazu st\u0159edn\u00edho pr\u016fmyslu. U\u017e v letech 1919\u20131920 byl p\u0159i zalo\u017een\u00ed ml\u00e1de\u017enick\u00e9 organizace meziv\u00e1le\u010dn\u00fd \u010dlen \u010ceskoslovensk\u00e9 \u017eivnostensko-obchodnick\u00e9 strany st\u0159edostavovsk\u00e9. B\u011bhem 30. let 20. stolet\u00ed pak v t\u00e9to politick\u00e9 stran\u011b z\u00edsk\u00e1val vliv a roku 1937 byl mezi kandid\u00e1ty na p\u0159edsedu. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 1938 byl zvolen do zastupitelstva hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, bydlel tehdy v Bar\u00e1kov\u011b ulici \u010d. 15, Praha XII.B\u011bhem protektor\u00e1tu p\u016fsobil v dom\u00e1c\u00edm odboji. Spolupracoval s organizac\u00ed Obrana n\u00e1roda a byl ve spojen\u00ed s gener\u00e1lem Josefem B\u00edl\u00fdm. Finan\u010dn\u011b pom\u00e1hal s odchody \u010deskoslovensk\u00fdch letc\u016f do zahrani\u010d\u00ed. Z\u00edskal d\u016fle\u017eit\u00e9 informace o konfidentech pra\u017esk\u00e9ho gestapa, kter\u00e9 po v\u00e1lce p\u0159edal \u010deskoslovensk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm. V roce 1945 se stal p\u0159edsedou \u00dast\u0159edn\u00edho svazu obchodu.V letech 1945\u20131946 byl poslancem Prozat\u00edmn\u00edho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kam byl zvolen za \u00dast\u0159edn\u00ed svaz obchodu jako \u010dlen \u010ceskoslovensk\u00e9 lidov\u00e9 strany. Mand\u00e1t obh\u00e1jil v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1946 a stal se poslancem \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kde zasedal do parlamentn\u00edch voleb v roce 1948. Byl m\u00edstop\u0159edsedou \u017eivnostensko\u2013obchodn\u00edho v\u00fdboru \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed.V r\u00e1mci \u010cSL pat\u0159il po roce 1945 k p\u0159edstavitel\u016fm skupiny kritick\u00e9 v\u016f\u010di KS\u010c. Po \u00fanorov\u00e9m p\u0159evratu v roce 1948 ode\u0161el do emigrace. Nejprve do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, pak Irska, kde ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b podnikal jako v\u00fdrobce akumula\u010dn\u00edch kamen. Od roku 1951 \u017eil v USA. Vyst\u0159\u00eddal n\u011bkolik profes\u00ed (stavebn\u00ed d\u011bln\u00edk, \u0161koln\u00edk) a v letech 1958\u20131968 \u0159\u00eddil v\u00fdstavbu katolick\u00e9 katedr\u00e1ly ve Washingtonu (Basilica of the National Shrine of the Immaculate Conception). P\u016fsobil i v politick\u00fdch exilov\u00fdch kruz\u00edch. Ode\u0161el z lidov\u00e9 strany a na podzim 1948 zakl\u00e1dal obnovenou \u017eivnostenskou stranu v exilu a do 1955 byl jej\u00edm p\u0159edsedou. Odm\u00edtl se st\u00e1t \u010dlenem Rady svobodn\u00e9ho \u010ceskoslovenska, kam nebyla \u017eivnostensk\u00e1 strana p\u0159ipu\u0161t\u011bna. V roce 1951 ale vstoupil do N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru svobodn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Po obnoven\u00ed Rady svobodn\u00e9ho \u010ceskoslovenska do n\u00ed v roce 1953 n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1stupci exilov\u00e9 \u017eivnostensk\u00e9 strany vstoupili, ale Fusek z\u016fstal trvale mimo. Strana se pak roz\u0161t\u011bpila a nebyla v\u00fdrazn\u00fdm proudem exilov\u00e9 politiky. Byl \u010dlenem Spole\u010dnosti pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed.Zem\u0159el roku 1996 ve Washingtonu D. C.. Byl poh\u0159ben na m\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b ve Vala\u0161sk\u00fdch Klobouk\u00e1ch.\nBiografick\u00fd slovn\u00edk \u010desk\u00fdch zem\u00ed, svazek 19. Praha 2016, s. 519-520.", "<<>>: Co je Farn\u00ed den? <<>>: Farn\u00ed den je setk\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edch ur\u010dit\u00e9 farnosti, konan\u00e9 zpravidla na fa\u0159e nebo farn\u00ed zahrad\u011b. Zpravidla za\u010d\u00edn\u00e1 m\u0161\u00ed a jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed obvykle b\u00fdv\u00e1 spole\u010dn\u00fd ob\u011bd a n\u011bkdy i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed program pro d\u011bti. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch jsou farn\u00ed dny po\u0159\u00e1d\u00e1ny ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e od po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed a postupn\u011b se st\u00e1vaj\u00ed tradic\u00ed. N\u011bkde se konaj\u00ed ka\u017ed\u00fd rok nebo i dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b, jinde jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b.\nObdobou farn\u00edho dne v protestantsk\u00fdch c\u00edrkv\u00edch je sborov\u00fd den.", "<<>>: Co je LKT? <<>>: LKT neboli lesn\u00ed kolov\u00fd traktor zn\u00e1m\u00fd pod p\u0159ezd\u00edvkou \u201elakato\u0161\u201c je kloubov\u00fd traktor ur\u010den\u00fd pro pr\u00e1ce v lese p\u0159i t\u011b\u017eb\u011b d\u0159eva. \nVyr\u00e1b\u00ed se na Slovensku v obci Trsten\u00e1 od roku 1971. Vyr\u00e1b\u011bl se v n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdch proveden\u00edch a typech \u2013 LKT 50, 75, 80, 81, 81T, 90, 120, LPKT 40, LKT 81 turbo \u2013 ozna\u010den\u00ed odpov\u00edd\u00e1 v\u00fdkonu motoru 50 \u2013 120 kW. Sou\u010dasn\u00e9 verze LKT 81 ITL, LKT 81, LKT 82 maj\u00ed v\u00edce elektroniky, poh\u00e1n\u00ed je motory JCB, ZETOR a IVECO. Vzorem pro LKT byl traktor Kockum, v\u00fdrobce Kockum Landsverk AB, \u0160v\u00e9dsko \u2013 tak\u00e9 kloubov\u00fd, ov\u0161em s ni\u017e\u0161\u00edm v\u00fdkonem. P\u0159edch\u016fdcem LKT byl prototyp speci\u00e1ln\u00edho lesn\u00edho traktoru zvan\u00fd \u201eJezevec\u201c, kter\u00fd byl vyroben ve K\u0159tin\u00e1ch.\nZvukov\u00fd z\u00e1znam z\u0159ejm\u011b z p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed, na kter\u00e9m mechanik \"Lubo\u0161\" b\u011bduje nad konstrukc\u00ed LKT, kter\u00e1 podle jeho slov prot\u00e1hne t\u0159\u00edminutovou opravu u jin\u00fdch stroj\u016f na cel\u00fd den a je pot\u0159eba p\u0159i n\u00ed rozebrat cel\u00fd traktor, p\u0159it\u00e1hl pozornost ve\u0159ejnosti k LKT. Ze z\u00e1znamu jeho frustrace se stal internetov\u00fd mem zn\u00e1m\u00fd jako \"Lubo\u0161 opravuje Lakato\u0161\".\n \nLkttrstena.sk: str\u00e1nky v\u00fdrobce\nOfici\u00e1ln\u00ed kan\u00e1l LKT s.r.o. na str\u00e1nce Youtube.", "<<>>: Co je Ma'ariv? <<>>: Ma'ariv (hebrejsky \u05de\u05e2\u05e8\u05d9\u05d1\u200e, soumrak), v sefardsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed t\u00e9\u017e arvit (hebrejsky \u05e2\u05e8\u05d1\u05d9\u05ea, ve\u010dern\u00ed) je \u017eidovsk\u00e1 ve\u010dern\u00ed modlitba. Vzhledem k tomu, \u017ee v judaismu den za\u010d\u00edn\u00e1 soumrakem, jedn\u00e1 se tak o prvn\u00ed modlitbu dne.\nMa'ariv je jedinou \u017eidovskou bohoslu\u017ebou, kter\u00e1 nem\u00e1 sv\u016fj vzor v chr\u00e1mov\u00e9 liturgii. Tradice p\u0159ipisuje jej\u00ed ustanoven\u00ed J\u00e1kobovi, ale prvn\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 zm\u00ednky o ve\u010dern\u00ed modlitb\u011b nach\u00e1z\u00edme a\u017e v Talmudu, kde se vyskytuj\u00ed diskuze o tom, zda m\u00e1 b\u00fdt tato modlitba dobrovoln\u00e1 nebo povinn\u00e1 (argumenty pro povinnou modlitbu jsou p\u0159edev\u0161\u00edm biblick\u00e9 ver\u0161e Da 6, 11 (Kral, \u010cEP) a \u017d 55, 18 (Kral, \u010cEP). Arvit je pravd\u011bpodobn\u011b star\u0161\u00ed n\u00e1zev, n\u00e1zev ma'ariv je dolo\u017eiteln\u00fd od 16. stolet\u00ed.\nModlitba se skl\u00e1d\u00e1 z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed:\n\u0160ema Jisra'el \u2013 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry, a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch po\u017eehn\u00e1n\u00ed.\nAmida \u2013 tich\u00e1 modlitba o devaten\u00e1cti po\u017eehn\u00e1n\u00ed.\nAlejnu \u2013 chvalozp\u011bv nazvan\u00fd podle \u00favodn\u00edch slov \u201eN\u00e1m p\u0159\u00edslu\u0161\u00ed chv\u00e1lit P\u00e1na v\u0161ehom\u00edra...\u201c, z\u00e1v\u011br bohoslu\u017eby.Hlavn\u00ed esenc\u00ed je podobn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b rann\u00ed modlitby \u0161acharit recitace \u0160ema Jisra'el (kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed z povinnosti recitovat vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry ve\u010der) a Amidy, bez kter\u00e9 se nem\u016f\u017ee obej\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 bohoslu\u017eba. Oproti ostatn\u00edm modlitb\u00e1m se na ma'ariv nikdy ne\u010dte T\u00f3ra (nebo\u0165 T\u00f3ra jako\u017eto z\u00e1kon se stejn\u011b jako soudn\u00ed p\u0159e a soudn\u00ed spisy m\u016f\u017ee studovat a \u010d\u00edst pouze za dne), nikdy se tak\u00e9 neopakuje Amida, s v\u00fdjimkou \u0161abatu, kdy se Amida opakuje ve zkr\u00e1cen\u00e9 podob\u011b.\nNa \u0161abat a sv\u00e1tky je sou\u010d\u00e1st\u00ed modlitby tak\u00e9 kidu\u0161 (po\u017eehn\u00e1n\u00ed nad v\u00ednem a p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed sv\u00e1te\u010dn\u00edho dne) eventu\u00e1ln\u011b havdala (rozlou\u010den\u00ed se sv\u00e1tkem a jeho slavnostn\u00ed zakon\u010den\u00ed). V p\u00e1tek ve\u010der tak\u00e9 samotn\u00e9 modlitb\u011b p\u0159edch\u00e1z\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed liturgie Kabalat \u0161abat. B\u011bhem sv\u00e1tk\u016f tak\u00e9 modlitba kon\u010d\u00ed zp\u011bvem p\u00edsn\u00ed, nej\u010dast\u011bji Jigdal nebo Adon olam.\nBLA\u017dEK, Ji\u0159\u00ed; HOLUBOV\u00c1, Mark\u00e9ta. Sidur Adir ba-marom. Modlitebn\u00ed kniha pro v\u0161edn\u00ed dny, \u0161abat a sv\u00e1tky s paraleln\u00edm \u010desk\u00fdm p\u0159ekladem a koment\u00e1\u0159em. Praha: Nakladatelstv\u00ed Bergman Tom\u00e1\u0161, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.", "<<>>: Co je Repr\u00edza (kniha)? <<>>: Repr\u00edza (ve francouzsk\u00e9m origin\u00e1le La Reprise) je rom\u00e1n francouzsk\u00e9ho spisovatele Alaina Robbe-Grilleta. P\u016fvodn\u011b jej vydalo v roce 2001 nakladatelstv\u00ed Les \u00c9ditions de Minuit. V \u010de\u0161tin\u011b vy\u0161el v roce 2006 v p\u0159ekladu Marka Se\u010dka\u0159e (Host). Rom\u00e1n se odehr\u00e1v\u00e1 v roce 1949 v Berl\u00edn\u011b, kam pr\u00e1v\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed agent francouzsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby.Vel\u0161sk\u00fd hudebn\u00edk John Cale pou\u017eil dv\u011b r\u016fzn\u00e9 citace z knihy v bookletech sv\u00fdch alb 5 Tracks a HoboSapiens (2003).", "<<>>: Co je NGC 4544? <<>>: NGC 4544 je galaxie v souhv\u011bzd\u00ed Panny, kterou objevil Edward D. Swift 27. dubna 1887. Od Zem\u011b je vzd\u00e1len\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 56 milion\u016f sv\u011bteln\u00fdch let a je \u010dlenem Kupy galaxi\u00ed v Pann\u011b. Jej\u00ed zd\u00e1nliv\u00e1 hv\u011bzdn\u00e1 velikost je 13,1 a \u00fahlov\u00e1 velikost 2,0\u2032\u00d70,6\u2032.\n \n NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 4544 . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 4544 . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nFROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 4544 . SEDS.org . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2018-01-09. (anglicky) \nSELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 4544 (= PGC 41958) . . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Na \u00fasvitu v\u011bk\u016f? <<>>: Na \u00fasvitu v\u011bk\u016f (anglicky \u201eEncounter in the Dawn\u201c nebo t\u00e9\u017e \u201eEncounter at Dawn\u201c) je kr\u00e1tk\u00e1 sci-fi pov\u00eddka spisovatele Arthura C. Clarka, kter\u00e1 vy\u0161la v \u010ceskoslovensku ve sb\u00edrce Zpr\u00e1va o t\u0159et\u00ed planet\u011b z roku 1982 , v \u010cR ve sb\u00edrce Dev\u011bt miliard bo\u017e\u00edch jmen z roku 2002 a ve sb\u00edrce V\u00fdprava na Zemi z roku 2007.\nV angli\u010dtin\u011b vy\u0161la nap\u0159. ve sb\u00edrce s n\u00e1zvem The Nine Billion Names of God.\nB\u011bhem soumraku \u0158\u00ed\u0161e let\u00ed mal\u00fd kosmick\u00fd \u010dlun na pr\u016fzkum planet ztracen\u00fdch na okraji Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy. Na civilizaci pad\u00e1 st\u00edn a v\u011bdci Galaktick\u00e9ho pr\u016fzkumu p\u0159em\u00edtaj\u00ed, co se d\u011bje v jejich vzd\u00e1len\u00fdch domovech. Na palub\u011b jsou t\u0159i: kapit\u00e1n Altman, Bertrond, a Clindar.\nObjev\u00ed planetu s vegetac\u00ed a p\u0159istanou v lese. Clindar \u2013 oper\u00e1tor robota, jej vy\u0161le na pr\u016fzkum. Les je pln\u00fd \u017eivota, nicm\u00e9n\u011b nezvykl\u00e9mu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi se jeho obyvatel\u00e9 vyh\u00fdbaj\u00ed. Zni\u010dehonic se robot zakym\u00e1c\u00ed a spadne. Stal se \u00fatokem \u010dtverno\u017ece. Clindar pomoc\u00ed d\u00e1lkov\u00e9ho ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed robota postav\u00ed a spust\u00ed sir\u00e9nu, dravec se vylek\u00e1 a prchne.\nRobot pokra\u010duje v p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a naraz\u00ed na stezku. Jde po n\u00ed a po chv\u00edli se objev\u00ed m\u00fdtina s obydlenou osadou. Ch\u00fd\u0161e jsou obehnan\u00e9 palis\u00e1dou, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed jako obrana proti zv\u011b\u0159i a nep\u0159\u00edteli.\nV\u011bdci p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak nav\u00e1zat kontakt. Nem\u016f\u017eou do osady poslat robota, vyvolal by paniku. Sami mus\u00ed je\u0161t\u011b po\u010dkat n\u011bkolik dn\u00ed, ne\u017e biologick\u00e9 testy prok\u00e1\u017e\u00ed nez\u00e1vadnost planety. Situace doma se zhor\u0161uje, je mo\u017en\u00e9, \u017ee je \u0158\u00ed\u0161e odvol\u00e1 z mise, ale zat\u00edm budou pokra\u010dovat podle pl\u00e1nu. Vymysl\u00ed jednoduch\u00fd zp\u016fsob, jak\u00e9 zvolit setk\u00e1n\u00ed s domorodci.\nBertrond si vy\u010dk\u00e1v\u00e1 na stezce, opod\u00e1l jej jist\u00ed robot ovl\u00e1dan\u00fd Clindarem. Bertrond m\u00e1 p\u0159ichystan\u00fd dar pro m\u00edstn\u00edho lovce \u2013 zabit\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Domorodec p\u0159ich\u00e1z\u00ed, Bertrond zvedne mr\u0161inu a pod\u00e1v\u00e1 ji lovci. Ten ji p\u0159ijme a odch\u00e1z\u00ed, ani\u017e by vypadal vypla\u0161en\u011b. Takhle to Bertrond praktikuje je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed, ne\u017e se mu poda\u0159\u00ed domorodce zdr\u017eet a pokusit se promluvit s n\u00edm. Jmenuje se Jaan. Kdy\u017e si je Bertrond jist pos\u00edlenou vz\u00e1jemnou vazbou, odhodl\u00e1 se p\u0159edstavit robota. Jaan je pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u00ed, ale v p\u0159\u00edtomnosti Bertronda se uklidn\u00ed a po \u010dase si na stroj zvykne.\nJednoho dne usly\u0161\u00ed Jaan vol\u00e1n\u00ed robota z d\u017eungle. Jde za hlasem a\u017e k \u0159ece, kde spat\u0159\u00ed celou pos\u00e1dku kosmick\u00e9ho \u010dlunu. Chystaj\u00ed se k odletu. Bertrond mu nech\u00e1 n\u011bkolik praktick\u00fdch pom\u016fcek a lou\u010d\u00ed se. Lo\u010f stoup\u00e1 ke hv\u011bzd\u00e1m a Jaan m\u00e1 pocit, \u017ee o n\u011bco p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Sesb\u00edr\u00e1 dary od lid\u00ed z kosmu a obr\u00e1t\u00ed se z\u00e1dy k \u0159ece vinouc\u00ed se \u00farodnou rovinou, kde za mnoho set tis\u00edc let jeho potomci vybuduj\u00ed velk\u00e9 m\u011bsto a pojmenuj\u00ed je Babyl\u00f3n.", "<<>>: Co je Hydrodeoxygenace? <<>>: Hydrodeoxygenace (HDO) je druh hydrogenol\u00fdzy pou\u017e\u00edvan\u00fd k odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed kysl\u00edku z organick\u00fdch slou\u010denin. Katalyz\u00e1torem b\u00fdv\u00e1 sm\u011bs sulfid\u016f niklu a molybdenu nebo kobaltu a molybdenu, nanesen\u00e1 na gama-oxid hlinit\u00fd. Souhrnn\u00e1 rovnice vypad\u00e1 takto:\nR2O + 2 H2 \u2192 H2O + 2 RHPrvn\u00ed pr\u00e1ce zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se HDO byla vyd\u00e1na v roce 1983.HDO se vyu\u017e\u00edvaj\u00ed p\u0159i v\u00fdrob\u011b biopaliv, kde se zpracov\u00e1vaj\u00ed slou\u010deniny bohat\u00e9 na kysl\u00edk, jako jsou sacharidy a lipidy. Jako p\u0159\u00edklad postupu zahrnuj\u00edc\u00edho hydrodeoxygenaci lze uv\u00e9st proces NExBTL.\nHDO biomasy rychlou pyrol\u00fdzou za n\u00edzk\u00e9ho tlaku vod\u00edku se staly obl\u00edben\u00fdm p\u0159edm\u011btem v\u00fdzkumu. Katalyz\u00e1torem je nej\u010dast\u011bji oxid molybdenov\u00fd (MoO3), se kter\u00fdm je mo\u017en\u00e9 zcela deoxygenovat celul\u00f3zu, kuku\u0159i\u010dn\u00fd odpad a ligniny, a vytvo\u0159it sm\u011bs aromatick\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f, alken\u016f a alkan\u016f.Z ekonomick\u00e9ho hlediska lze pouze areny a alkeny vyr\u00e1b\u011bt zp\u016fsobem vhodn\u00fdm pro sou\u010dasn\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hydrodeoxygenation na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Propustnost horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed? <<>>: Propustnost horninov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed je term\u00edn pou\u017e\u00edvan\u00fd v hydrogeologii pro popis schopnosti horniny propou\u0161t\u011bt tekutiny \u00fa\u010dinkem hydraulick\u00e9ho gradientu. Jedn\u00e1 se o popis zp\u016fsobu hydraulick\u00e9 komunikace kapalin v horninov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Je ovliv\u0148ov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm typem horniny. Jin\u00fdm druhem propustnosti disponuj\u00ed nap\u0159. p\u00edsky (pr\u016flinov\u00e1 propustnost) a jin\u00fd se vyskytuje v krystalick\u00fdch hornin\u00e1ch (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b puklinov\u00e1 propustnost) nebo krasu (krasov\u00e1 propustnost). Kvantitativn\u011b je pohyb kapalin v hornin\u00e1ch popisov\u00e1n hydraulick\u00fdmi parametry hornin.\nRozli\u0161uj\u00ed se r\u016fzn\u00e9 druhy propustnost\u00ed:\nPropustnost absolutn\u00ed je schopnost p\u00f3rovit\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed propou\u0161t\u011bt kapaliny \u00fa\u010dinkem hydraulick\u00e9ho gradientu nez\u00e1visle na jejich druhu a vlastnostech. Teoreticky geometrick\u00e1 konstanta prost\u0159ed\u00ed. Jej\u00ed m\u00edrou je koeficient propustnosti.\nPropustnost krasov\u00e1 je propustnost horniny dan\u00e1 p\u0159\u00edtomnost\u00ed vz\u00e1jemn\u011b komunikuj\u00edc\u00edch krasov\u00fdch dutin.\nPropustnost kombinovan\u00e1 je propustnost horniny dan\u00e1 p\u0159\u00edtomnost\u00ed kombinace dvou nebo v\u00edce druh\u016f hydraulick\u00fdch komunikac\u00ed, nap\u0159. pr\u016flin \u2013 a puklin apod. (kombinovan\u00e1 p\u00f3rovitost). Hydrogeologick\u00fd kolektor s kombinovanou propustnost\u00ed se ozna\u010duje jako kombinovan\u00fd kolektor.\nPropustnost matricov\u00e1 je propustnost element\u00e1rn\u00edch blok\u016f v kombinovan\u00e9m kolektoru. Jde zpravidla o pr\u016flinovou a mikropuklinovou propustnost. Matricov\u00e1 propustnost \u0159\u00edd\u00ed procesy v\u00fdm\u011bny vody mezi bloky (2. subsyst\u00e9m) a velk\u00fdmi komunikacemi 1. subsyst\u00e9mu, odd\u011bluj\u00edc\u00edmi jednotliv\u00e9 bloky. M\u016f\u017ee se pod\u00edlet na celkov\u00e9 propustnosti kombinovan\u00e9ho kolektoru i kdy\u017e je v\u0161eobecn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e propustnost velk\u00fdch komunikac\u00ed 1. subsyst\u00e9mu.\nPropustnost pr\u016flinov\u00e1 je propustnost horniny dan\u00e1 existenc\u00ed vz\u00e1jemn\u011b komunikuj\u00edc\u00edch pr\u016flin, kter\u00fdmi m\u016f\u017ee proudit tekutina pod vlivem hydraulick\u00e9ho gradientu.\nPropustnost puklinov\u00e1 je schopnost horniny propou\u0161t\u011bt tekutiny puklinami pod vlivem hydraulick\u00e9ho gradientu.\nPropustnost zd\u00e1nliv\u00e1 je propustnost ur\u010den\u00e1 z v\u00fdpo\u010dt\u016f podle princip\u016f ust\u00e1len\u00e9ho proud\u011bn\u00ed p\u0159i dosazen\u00ed hodnot sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny m\u011b\u0159en\u00e9ho v odb\u011brov\u00e9m vrtu. Vzhledem k rozd\u00edlu mezi \u00farovn\u00ed dynamick\u00e9 hladiny ve vrtu a \u00farovn\u00ed piezometrick\u00e9 hladiny na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b st\u011bny vrtu (skin efekt, dodate\u010dn\u00e9 sn\u00ed\u017een\u00ed, hladinov\u00fd skok) se takto ur\u010den\u00e1 propustnost li\u0161\u00ed od skute\u010dn\u00e9 propustnosti zkou\u0161en\u00fdch hornin. Zd\u00e1nliv\u00e1 propustnost je funkc\u00ed skute\u010dn\u00e9 (p\u0159\u00edrodn\u00ed) propustnosti a zm\u011bn\u011bn\u00e9 propustnosti na st\u011bn\u011b vrtu. V praxi je v\u011bt\u0161inou propustnost v z\u00f3n\u011b v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed vrtu sn\u00ed\u017een\u00e1 (kladn\u00fd skin efekt), tak\u017ee zd\u00e1nliv\u00e1 propustnost je zpravidla ni\u017e\u0161\u00ed jako skute\u010dn\u00e1 propustnost. K vyj\u00e1d\u0159en\u00ed pom\u011bru mezi zd\u00e1nlivou a skute\u010dnou propustnost\u00ed se pou\u017e\u00edvaj\u00ed: pom\u011br produktivity, koeficient skin efektu, bezrozm\u011brn\u00fd ukazatel skin efektu apod.", "<<>>: Co je S\u00f3lokapr? <<>>: S\u00f3lokapr (anglicky Scoop) je britsko-americk\u00e1 filmov\u00e1 komedie scen\u00e1risty a re\u017eis\u00e9ra Woodyho Allena z roku 2006, kter\u00fd zde rovn\u011b\u017e hraje jednu z hlavn\u00edch rol\u00ed, varietn\u00edho kouzeln\u00edka Sida Watermana.", "<<>>: Co je Ka\u0161na \u010cty\u0159i lvi? <<>>: Ka\u0161na \u010cty\u0159i lvi (srbsky v cyrilici \u0427\u0435\u0441\u043c\u0430 \u0427\u0435\u0442\u0438\u0440\u0438 \u043b\u0430\u0432\u0430, v latince \u010cesma \u010cetiri lava) se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed Branka Radi\u010devi\u0107e ve Sremsk\u00fdch Karlovc\u00edch.\nFont\u00e1na byla zbudov\u00e1na v roce 1799 v souvislosti se stavbou prvn\u00edho vodovodn\u00edho \u0159adu ve Sremsk\u00fdch Karlovc\u00edch. Postaven\u00ed ka\u0161ny inicioval fyzik Jovan \u017divkovi\u0107, a financov\u00e1n\u00ed stavby zajistil metropolita Stefan Stratimirovi\u0107. N\u00e1vrh ka\u0161ny poch\u00e1z\u00ed od italsk\u00e9ho architekta Giuseppe Apriliho. V letech 1858 a 1925 byla ka\u0161na obnovena. V roce 1903 byla ka\u0161na um\u00edst\u011bna na sou\u010dasn\u00e9 m\u00edsto, a to v souvislosti s dokon\u010den\u00edm stavby budovy gymn\u00e1zia. Posledn\u00ed rekonstrukce ka\u0161ny se uskute\u010dnila roku 2008 pod veden\u00edm profesora Miodraga Radulova\u010dk\u00e9ho.", "<<>>: Co je 222? <<>>: Rok 222 (CCXXII) byl nep\u0159estupn\u00fd rok, kter\u00fd podle juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e zapo\u010dal v \u00fater\u00fd. V t\u00e9 dob\u011b byl tento rok zn\u00e1m jako Rok konzul\u00e1tu Antonia a Severuse, nebo jako rok 975 Ab urbe condita (tj. 975 let od zalo\u017een\u00ed \u0158\u00edma). \u010c\u00edslo 222 se pro tento rok pou\u017e\u00edv\u00e1 a\u017e od st\u0159edov\u011bku, kdy byl v Evrop\u011b zaveden syst\u00e9m Anno Domini (leta p\u00e1n\u011b). \nPodle \u017eidovsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e do\u0161lo k p\u0159elomu let 3982 a 3983. \n11. b\u0159ezna \u2013 C\u00edsa\u0159 Heliogabalus byl spolu se svou matkou Juli\u00ed Soaemias zavra\u017ed\u011bn b\u011bhem povst\u00e1n\u00ed pretori\u00e1nskou gardou. Jejich zmrza\u010den\u00e1 t\u011bla byla ta\u017eena p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed ulicemi \u0158\u00edma a pot\u00e9 byla vhozena do \u0159eky Tibery.\nNa m\u00edsto c\u00edsa\u0159e nastupuje Alexandr Severus. V t\u00e9 dob\u011b mu bylo pouh\u00fdch 13 let, \u0159\u00ed\u0161i tak de facto vl\u00e1dla jeho matka Julia Avita Mamaea spole\u010dn\u011b s pr\u00e1vn\u00edkem Ulpianem a sen\u00e1tem o 16 lidech.\nObsah st\u0159\u00edbra v \u0159\u00edmsk\u00e9m den\u00e1ru klesl na 35 % za c\u00edsa\u0159e Alexandra Severa, z p\u016fvodn\u00edch 43 % za Heliogabala.\n14. \u0159\u00edjna \u2013 Pape\u017e Kalixtus I. byl zabit davem na Trastevere. Byl nahrazen kardin\u00e1lem Urbanem I.\nMarcus Aurelius Carus, \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 (\u2020 283)\n11. b\u0159ezna\nbyl zavra\u017ed\u011bn Marcus Aurelius Antonius Heliogabalus, \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 (* cca 203)\nspolu s n\u00edm jeho matka Julia Soaemias (* 180)\n14. \u0159\u00edjna \u2013 Pape\u017e Kalixtus I. (* ?)\nPape\u017e \u2013 Kalixtus I. (217\u2013222) + Hippolytus, vzdoropape\u017e (217\u2013235) \u00bb Urban I. (222\u2013230)\n\u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Heliogabalus (218\u2013222) \u00bb Alexander Severus (222\u2013235)\nParthsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Vologais\u00e9s VI. (207/208\u2013227/228), Artabanos IV. (213\u2013224)\nKu\u0161\u00e1nsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 V\u00e1sud\u00e9va I.", "<<>>: Co je Diec\u00e9ze Abeokuta? <<>>: Diec\u00e9ze Abeokuta je diec\u00e9ze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Nig\u00e9rii.\nZahrnuje z\u00e1padn\u00ed st\u0159ed st\u00e1tu Ogun.\nBiskupsk\u00fdm s\u00eddlem je m\u011bsto Abeokuta, kde se nach\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed chr\u00e1m katedr\u00e1la svat\u00fdch Petra a Pavla.\nRozd\u011bluje se do 32 farnost\u00ed. K roku 2012 m\u011bla 64 432 v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, 38 diecezn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, 9 \u0159eholn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, 15 \u0159eholn\u00edk\u016f a 40 \u0159eholnic.\nByla zalo\u017eena 24. \u0159\u00edjna 1997 bulou Cum ad aeternam pape\u017ee Jana Pavla II., z \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed arcidiec\u00e9ze Lagos.\nAlfred Adewale Martins (1997-2012)\nPeter Kayode Odetoyinbo (od 2014)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Diocesi di Abeokuta na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je S\u00fce \u017duej-chung? <<>>: S\u00fce \u017duej-chung (\u010d\u00ednsky pchin-jinem Xue Ruihong, znaky \u859b\u745e\u7ea2; * 4. dubna 1968 Cicikar) je b\u00fdval\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00e1 rychlobrusla\u0159ka.\nStartovala na Asijsk\u00fdch zimn\u00edch hr\u00e1ch v roce 1990, na trat\u00edch 500 a 1000 m se um\u00edstila shodn\u011b na p\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. Z\u00fa\u010dastnila se Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1992 (500 m \u2013 13. m\u00edsto, 1000 m \u2013 27. m\u00edsto). V prosinci 1992 poprv\u00e9 nastoupila do z\u00e1vod\u016f Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, v \u00fanoru 1993 se poprv\u00e9 objevila na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu, kde skon\u010dila na 18. p\u0159\u00ed\u010dce. O rok pozd\u011bji ji\u017e na sv\u011btov\u00e9m sprintersk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu z\u00edskala bronzovou medaili, na ZOH 1994 byla \u010dtvrt\u00e1 (500 m) a dvan\u00e1ct\u00e1 (1000 m). Dal\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f dos\u00e1hla v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech. Na Asijsk\u00fdch zimn\u00edch hr\u00e1ch 1996 vyhr\u00e1la z\u00e1vod na 500 m, na t\u00e9\u017ee distanci zv\u00edt\u011bzila v celkov\u00e9m po\u0159ad\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v sez\u00f3n\u011b 1996/1997 a z\u00edskala zlato na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta na jednotliv\u00fdch trat\u00edch 1997. Na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu 1997 vybojovala st\u0159\u00edbro. V roce 1998 startovala na zimn\u00ed olympi\u00e1d\u011b, jej\u00edm nejlep\u0161\u00edm v\u00fdsledkem bylo 14. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b na 500 m. V roce 1999 z\u00edskala na Asijsk\u00fdch zimn\u00edch hr\u00e1ch zlat\u00e9 medaile v z\u00e1vodech na 500 a 1000 m, po sez\u00f3n\u011b 1998/1999 ukon\u010dila sportovn\u00ed kari\u00e9ru.\nS\u00fce \u017duej-chung na SpeedSkatingNews.", "<<>>: Co je Eduard \u0160m\u00edd? <<>>: Eduard \u0160m\u00edd (* 1944) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd ledn\u00ed hokejista. Pat\u0159il k tzv. oboj\u017eiveln\u00edk\u016fm, nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e hr\u00e1l rovn\u011b\u017e ve fotbale za Ban\u00edk Ostrava.\nV nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei hr\u00e1l v 60. letech 20. stolet\u00ed za V\u017dKG Ostrava (V\u00edtkovice) a Duklu Jihlava.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za Ban\u00edk Ostrava ve dvou z\u00e1pasech, ani\u017e by sk\u00f3roval. Debutoval v ned\u011bli 9. \u010dervna 1963 v dom\u00e1c\u00edm utk\u00e1n\u00ed se Spartakem ZJ\u0160 Brno (dobov\u00fd n\u00e1zev Zbrojovky), kter\u00e9 host\u00e9 i d\u00edky Lichtn\u00e9glovu hattricku vyhr\u00e1li 4:2. Naposled se v nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei objevil o t\u0159i dny pozd\u011bji v Bratislav\u011b v z\u00e1pase s dom\u00e1c\u00edm Interem, ve kter\u00e9m ostrav\u0161t\u00ed zv\u00edt\u011bzili 2:1. V ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch nastupoval tak\u00e9 za V\u017dKG Ostrava (V\u00edtkovice).\nLubo\u0161 Je\u0159\u00e1bek: \u010ceskoslovensk\u00fd fotbal v \u010d\u00edslech a faktech \u2013 Olympia 1991\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu \u2013 Radovan Jel\u00ednek 2006\nHistorie v\u00edtkovick\u00e9ho hokeje (1960\u20131970), hc-vitkovice.cz (\u010desky)\n33. kolo 1. \u010ds. hokejov\u00e9 ligy 1966/67 (19.02.1967): TJ V\u017dKG Ostrava \u2013 TJ Gottwaldov 0:2 (0:0, 0:1, 0:1), daan.estranky.cz (\u010desky)\nP\u0159edolympijsk\u00fd turnaj v Grenoblu (13.10.", "<<>>: Co je Mank (film)? <<>>: Mank je americk\u00fd \u017eivotopisn\u00fd film z roku 2020. Re\u017eie se ujal David Fincher, sc\u00e9n\u00e1\u0159 k filmu napsal jeho otec Jack Fincher. Hlavn\u00ed role hraj\u00ed Gary Oldman, Amanda Seyfriedov\u00e1, Lily Collins, Arliss Howard, Tom Pelphrey, Sam Troughton, Ferdinand Kingsley, Tuppence Middleton, Tom Burke, Joseph Cross, Jamie McShane, Toby Leonard Moore, Monika Gossmann a Charles Dance.\nOtec Davida Finchera napsal sc\u00e9n\u00e1\u0159 v 90. letech a p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel film nato\u010dil po filmu Hra (1997) s Kevinem Spaceym a Jodie Foster v hlavn\u00edch rol\u00ed. Produkce filmu byla ozn\u00e1mena v \u010dervenci 2019, nat\u00e1\u010den\u00ed prob\u00edhalo v okol\u00ed Los Angeles od listopadu 2019 do \u00fanora 2020.\nDne 13. listopadu 2020 m\u011bl film premi\u00e9ru ve vybran\u00fdch kinech, dne 4. prosince 2020 bude zve\u0159ejn\u011bn na Netflixu\nP\u0159\u00edb\u011bh sleduje \u017eivot scen\u00e1risty Hermana J. Mankiewicze a probl\u00e9my, kter\u00fdm \u010delil s hercem Orsonem Wellesem v pr\u016fb\u011bhu produkce filmu Ob\u010dan Kane.\nGary Oldman jako Herman J. Mankiewicz\nAmanda Seyfriedov\u00e1 jako Marion Davies\nLily Collins jako Rita Alexander, Hermanova sekret\u00e1\u0159ka\nArliss Howard jako Louis B. Mayer\nTom Pelphrey jako Joseph L. Mankiewicz\nSam Troughton jako John Houseman\nFerdinand Kingsley jako Irving Thalberg\nTuppence Middleton jako Sara Mankiewicz, Hermanova man\u017eelka\nTom Burke jako Orson Welles\nJoseph Cross jako Charles Lederer\nJamie McShane jako Shelly Metcalf, Herman\u016fv p\u0159\u00edtel\nToby Leonard Moore jako David O. Selznick\nMonika Gossmann jako Fr\u00e4ulein Frieda, Hermanova slu\u017eebn\u00e1\nCharles Dance jako William Randolph Hearst\nLeven Rambin jako Eve, Metcalfova p\u0159\u00edtelkyn\u011b\nBill Nye jako Upton Sinclair\nJeff Harms jako Ben Hecht\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mank na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jozef Roh\u00e1\u010dek? <<>>: Jozef Roh\u00e1\u010dek (5. \u00fanora 1877, Star\u00e1 Tur\u00e1 \u2013 28. \u010dervence 1962, Bratislava) byl slovensk\u00fd evangelick\u00fd teolog, duchovn\u00ed, spisovatel a p\u0159ekladatel. Je autorem prvn\u00edho p\u0159ekladu Bible do spisovn\u00e9 sloven\u0161tiny z p\u016fvodn\u00edch jazyk\u016f.\n\u00dapln\u00fd Roh\u00e1\u010dk\u016fv p\u0159eklad Bible vy\u0161el poprv\u00e9 roku 1936.\nZ man\u017eelstv\u00ed s R\u016f\u017eenou, roz. Vranou se mu narodily d\u011bti Ivan, Viera a Milo\u0161.\n(slovensky) Jozef Uhl\u00edk a Krist\u00edna Uhl\u00edkov\u00e1: Ke\u010f budem ve\u013ek\u00fd, prelo\u017e\u00edm Bibliu (ty\u017ede\u0148.sk, 18. 12. 2011)\n(slovensky) Kristi\u00e1n Krempask\u00fd: Pred 60 rokmi skonal Jozef Roh\u00e1\u010dek, autor prv\u00e9ho slovensk\u00e9ho protestantsk\u00e9ho prekladu Biblie z p\u00f4vodn\u00fdch jazykov. (\u0160tandard, 29. 7.", "<<>>: Co je Sv\u011btov\u00e1 asociace transhumanist\u016f? <<>>: Sv\u011btov\u00e1 asociace tranhumanist\u016f (World Transhumanist Association, kr\u00e1tce WTA) je mezin\u00e1rodn\u00ed nevl\u00e1dn\u00ed organizace, kter\u00e1 obhajuje etick\u00e9 pou\u017eit\u00ed nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edch technologi\u00ed k vylep\u0161en\u00ed lidsk\u00fdch schopnost\u00ed.\nWTA byla zalo\u017eena jako neziskov\u00e1 organizace roku 1998 Nickem Bostromem a Davidem Pearcem. Jej\u00ed pr\u00e1ce za\u010dala snahou o uzn\u00e1n\u00ed transhumanismu jako legitimn\u00edho p\u0159edm\u011btu v\u011bdeck\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed a ve\u0159ejn\u00e9ho z\u00e1jmu.\nWTA m\u00e1 po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b v\u00edce ne\u017e dvacet spolupracuj\u00edc\u00edch skupin transhumanist\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e jsou virtu\u00e1ln\u011b na rozm\u00edst\u011bny na v\u011bt\u0161in\u011b kontinent\u016f. P\u0159es deset jich je ofici\u00e1ln\u011b s WTA spojeno, jsou p\u0159edev\u0161\u00edm ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, Evropy, Ji\u017en\u00ed Ameriky a Asie.\nC\u00edle projektu WTA jsou:\npodporovat diskusi a ve\u0159ejn\u00e9 pov\u011bdom\u00ed o nastupuj\u00edc\u00edch technologi\u00edch.\nbr\u00e1nit pr\u00e1vo jednotlivc\u016f ve svobodn\u00fdch a demokratick\u00fdch zem\u00edch k aplikaci technologi\u00ed, kter\u00e9 roz\u0161i\u0159uj\u00ed lidsk\u00e9 schopnosti.\no\u010dek\u00e1vat a navrhovat \u0159e\u0161en\u00ed pro p\u0159\u00edpadn\u00e9 d\u016fsledky nov\u00fdch technologi\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku World Transhumanist Association na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Campylobacter? <<>>: Campylobacter je rod termofiln\u00edch, podm\u00edn\u011bn\u011b patogenn\u00edch bakteri\u00ed. Maj\u00ed velmi \u0161irok\u00e9 hostitelsk\u00e9 spektrum. Vyskytuj\u00ed se v tr\u00e1vic\u00edm traktu \u010dlov\u011bka i t\u00e9m\u011b\u0159 u v\u0161ech dom\u00e1c\u00edch a u velk\u00e9ho po\u010dtu divoce \u017eij\u00edc\u00edch zv\u00ed\u0159at. Pro dosp\u011blou dr\u016fbe\u017e jsou v\u011bt\u0161inou nepatogenn\u00ed, p\u0159esto je dr\u016fbe\u017e pova\u017eov\u00e1na za prim\u00e1rn\u00edho rezervo\u00e1rov\u00e9ho hostitele. U \u010dlov\u011bka jsou patogenn\u00ed invazivn\u00ed kmeny kampylobakter\u016f p\u0159\u00ed\u010dinou aliment\u00e1rn\u00ed intoxikace, projevuj\u00edc\u00ed se jako st\u0159evn\u00ed infekce p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed salmonel\u00f3zu. P\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed se nep\u0159\u00edmo kontaminovan\u00fdmi potravinami a vodou i p\u0159\u00edmo kontaktem. Na vzniku kampylobakteri\u00f3zy se tak\u00e9 pod\u00edl\u00ed nedostate\u010dn\u00e1 hygiena p\u0159i o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, chlazen\u00ed a zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed masa v dom\u00e1cnostech. Kampylobaktery p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed na potravin\u00e1ch skladovan\u00fdch v chladni\u010dk\u00e1ch, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b mohou p\u0159e\u017e\u00edt i mra\u017een\u00ed. Jsou inaktivov\u00e1ny teplotou nad 48 \u00b0C, tak\u017ee pasterizaci nebo va\u0159en\u00ed v kuchyni je inaktivuje. P\u0159i manipulaci se syrov\u00fdm masem je nutn\u00e9 dodr\u017eovat z\u00e1kladn\u00ed hygienick\u00e1 pravidla.\nRod Campylobacter zahrnuje aerobn\u00ed a\u017e mikroaerofiln\u00ed pohybliv\u00e9 gramnegativn\u00ed bakterie. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed z rodu jsou druhy Campylobacter jejuni, C. coli a C. lari, kter\u00e9 na z\u00e1klad\u011b genetick\u00e9 anal\u00fdzy 16S ribozom\u00e1ln\u00ed RNA tvo\u0159\u00ed homologn\u00ed skupinu, d\u00e1le C. fetus a C. pylori (dnes ozna\u010dovan\u00fd jako Helicobacter pylori).\nJsou to spir\u00e1ln\u00ed, tenk\u00e9 nebo jen zak\u0159iven\u00e9 G- ty\u010dky \u0161irok\u00e9 0,2-0,8 \u00b5m a dlouh\u00e9 0,5-6,0 \u00b5m. Za nev\u00fdhodn\u00fdch podm\u00ednek p\u0159ech\u00e1zej\u00ed v kokovit\u00e9 \u00fatvary. Jsou pohybliv\u00e9 pol\u00e1rn\u011b um\u00edst\u011bn\u00fdmi bi\u010d\u00edky. Tvar bakteri\u00e1ln\u00ed bu\u0148ky a pohyblivost usnad\u0148uj\u00ed pr\u016fnik vrstvou hlenu ve st\u0159evu hostitele.\nTermofiln\u00ed kampylobaktery vy\u017eaduj\u00ed speci\u00e1ln\u00ed kultiva\u010dn\u00ed podm\u00ednky. Rostou v mikroaerofiln\u00edm prost\u0159ed\u00ed (sn\u00ed\u017een\u00e1 tenze kysl\u00edku, zv\u00fd\u0161en\u00fd obsah CO2 a dostate\u010dn\u00e1 vlhkost) na krevn\u00edm agaru nebo na komer\u010dn\u011b p\u0159ipravovan\u00fdch selektivn\u00edch kultiva\u010dn\u00edch p\u016fd\u00e1ch s p\u0159\u00eddavkem antimikrobi\u00e1ln\u00edch l\u00e1tek. B\u011bhem 48-96 hod inkubace p\u0159i teplot\u011b 42-43 \u00b0C vznikaj\u00ed mukoidn\u00ed kolonie s plaziv\u00fdm r\u016fstem. Na krevn\u00edm agaru nehemolyzuje.\nMetabolismus je respiratorn\u00edho typu, tvo\u0159\u00ed oxid\u00e1zu a katal\u00e1zu, redukuj\u00ed selenit. Nefermentuj\u00ed ani neoxiduj\u00ed cukry, jsou indol negativn\u00ed. Energii z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed degradac\u00ed aminokyselin. Diferenciace C. jejuni, C. coli a C. lari je zalo\u017eena na citlivosti ke kyselin\u011b nalidixov\u00e9 a hydrol\u00fdze hippur\u00e1tu. Pro jejich bli\u017e\u0161\u00ed biotypizaci se nav\u00edc vyu\u017e\u00edv\u00e1 hydrol\u00fdza DNA a produkce sirovod\u00edku. Mnoho kmen\u016f Campylobacter spp. produkuje beta-laktam\u00e1zu.\nV membr\u00e1n\u011b bakteri\u00ed je lokalizov\u00e1n antigen proteinov\u00fd a lipopolysacharidov\u00fd. Podle lipopolysacharidov\u00e9ho antigenu se rozli\u0161uje 65 s\u00e9rotyp\u016f. Virulentn\u00ed izol\u00e1ty jsou invazivn\u00ed a produkuj\u00ed cytotoxiny anebo enterotoxiny podobn\u00e9 cholerov\u00e9mu toxinu.\nKampylobaktery jsou extr\u00e9mn\u011b citliv\u00e9 na vyschnut\u00ed, jsou ale schopn\u00e9 del\u0161\u00ed dobu p\u0159e\u017e\u00edvat v povrchov\u00fdch vod\u00e1ch, trusu a podest\u00fdlce. Infek\u010dnost si zachov\u00e1vaj\u00ed ve vod\u011b po 4 t\u00fddny p\u0159i 4 \u00b0C, v ml\u00e9ce 3 t\u00fddny p\u0159i 4 \u00b0C a po 24 hod p\u0159i 25 \u00b0C. V trusu z\u016fst\u00e1vaj\u00ed \u017eivotn\u00e9 po 3 t\u00fddny p\u0159i 4 \u00b0C. P\u0159i teplot\u011b minus 9 nebo \u201312 \u00b0C perzistuj\u00ed na povrchu opracovan\u00fdch ku\u0159at 10 dn\u00ed a po 182 dn\u00ed p\u0159i teplot\u011b \u201320 \u00b0C. Lyofilizovan\u00e1 kultura p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 po mnoho rok\u016f. Oz\u00e1\u0159en\u00ed kobaltem je spolehliv\u011b ni\u010d\u00ed. Jsou citliv\u00e9 na v\u011bt\u0161inu komer\u010dn\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fdch dezinfek\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f; p\u0159\u00edtomnost biologick\u00e9ho materi\u00e1lu ale sni\u017euje jejich \u00fa\u010dinnost.\nCitlivost k antibiotik\u016fm je r\u016fzn\u00e1. Mnoho kmen\u016f kampylobakter\u016f je rezistentn\u00edch na tetracykliny (a\u017e 26 % ku\u0159ec\u00edch izol\u00e1t\u016f), kanamycin, erytromycin, penicilin, ciprofloxacin aj. Rychle vznik\u00e1 rezistence k fluorochinolon\u016fm. Furazolidon je \u00fa\u010dinn\u00fd. \u010cast\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed antibiotik v chovech p\u0159edstavuje velk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed vzniku rezistentn\u00edch kmen\u016f kampylobakter\u016f s n\u00e1sledn\u00fdmi probl\u00e9my p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b lid\u00ed.\nKampylobakteri\u00f3za\n \nJURAJDA, Vladim\u00edr. Nemoci dr\u016fbe\u017ee a ptactva \u2013 bakteri\u00e1ln\u00ed a mykotick\u00e9 infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. \nSTEINHAUSER, L. et al. Produkce masa. Ti\u0161nov: Last., 2000. 464 s. ISBN 80-900260-7-9. \nSAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-8138-0423-X.", "<<>>: Co je Act II? <<>>: Act II je koncertn\u00ed DVD finsk\u00e9 metalov\u00e9 zp\u011bva\u010dky Tarji Turunen. Vy\u0161lo 27. \u010dervence 2018 prost\u0159ednictv\u00edm spole\u010dnosti earMUSIC. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st obsahuje z\u00e1znam koncertu v lond\u00fdnsk\u00e9m Metropolis Studio, ta druh\u00e1 z\u00e1znam z Theater of the Moon v Mil\u00e1n\u011b. Limitovan\u00e1 edice m\u00e1 obsahovat tak\u00e9 z\u00e1znamy z vystoupen\u00ed na festivalech Hellfest a Przystanek Woodstock.", "<<>>: Co je Silnoproud? <<>>: Silnoproud je term\u00edn pro tu \u010d\u00e1st elektrotechniky, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 energetick\u00fdm (v\u00fdkonov\u00fdm a nap\u00e1jec\u00edm) vyu\u017eit\u00edm elekt\u0159iny, tj. nap\u0159. v\u00fdroba a rozvod elekt\u0159iny, motory atd.\nTerm\u00edn silnoproud ur\u010duje jen jeden ze dvou z\u00e1kladn\u00edch pil\u00ed\u0159\u016f v\u011bdecko-technick\u00e9ho oboru Elektrotechniky. Druhou jej\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed je slaboproud, kter\u00fd pojedn\u00e1v\u00e1 o datov\u00e9m, ovl\u00e1dac\u00edm a signaliza\u010dn\u00edm vyu\u017eit\u00ed elektrick\u00e9 energie. V\u00fdrazem slaboproud je m\u00edn\u011bna elektronika, tj. nap\u0159. pr\u00e1ce s rozhlasov\u00fdmi a televizn\u00edmi sign\u00e1ly, elektronickou po\u017e\u00e1rn\u00ed a zabezpe\u010dovac\u00ed signalizac\u00ed, datov\u00fdmi s\u00edt\u011bmi, atd..", "<<>>: Co je Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1908? <<>>: Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1908 v Lond\u00fdn\u011b reprezentovalo 122 mu\u017e\u016f v 10 sportech.", "<<>>: Co je Boby na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2022? <<>>: Z\u00e1vody v bobech na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2022 prob\u011bhnou od 4. do 20. \u00fanora 2022 na bobov\u00e9 a s\u00e1\u0148ka\u0159sk\u00e9 dr\u00e1ze Xiaohaituo.\nPl\u00e1novan\u00fd program sout\u011b\u017e\u00ed dle ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek.Fin\u00e1le sout\u011b\u017e\u00ed jsou vyzna\u010deny tu\u010dn\u011b.", "<<>>: Co je Emerging Producers? <<>>: Emerging Producers je vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a propaga\u010dn\u00ed workshop, organizovan\u00fd od roku 2012 Mezin\u00e1rodn\u00edm festivalem dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f Ji.hlava. Projekt je zam\u011b\u0159en na podporu talentovan\u00fdch evropsk\u00fdch producent\u016f dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f, kter\u00fdm pom\u00e1h\u00e1 s orientac\u00ed na filmov\u00e9m trhu, vytv\u00e1\u0159\u00ed prostor pro koprodukce a zprost\u0159edkov\u00e1v\u00e1 kontakt s filmov\u00fdmi profesion\u00e1ly z \u010cesk\u00e9 republiky i ze zahrani\u010d\u00ed. Jedn\u00e1 se o jedin\u00fd program sv\u00e9ho druhu v Evrop\u011b, kter\u00fd je zam\u011b\u0159en\u00fd na producenty dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f.\nDo projektu je ka\u017edoro\u010dn\u011b vybr\u00e1no 18 producent\u016f dokument\u00e1rn\u00edch film\u016f z Evropy a jedn\u00e9 vybran\u00e9 mimoevropsk\u00e9 zem\u011b (pro rok 2019 je to Chile, pro rok 2020 Tchaj-wan). Workshop m\u00e1 dv\u011b \u010d\u00e1sti - prvn\u00ed se kon\u00e1 na konci \u0159\u00edjna v Jihlav\u011b v r\u00e1mci MFDF Ji.hlava a v \u00fanoru n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku v Berl\u00edn\u011b. Term\u00edn p\u0159ihla\u0161ov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f k projektu je konec b\u0159ezna (nap\u0159. pro \u00fa\u010dast v Emerging Producers 2021 to bude do 15. b\u0159ezna 2020).\nMezi tutory workshopu byli v minulosti zku\u0161en\u00ed filmov\u00ed profesion\u00e1lov\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad Amra Bak\u0161i\u0107 \u0106amo, Heino Deckert, Paolo Benzi, Irena Taskovski, Luciano Barisone, Peter J\u00e4ger, Sibyl Kurz, Rebecca O'Brien. Celkem ji\u017e projekt p\u0159edstavil 146 za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch producent\u016f ze 41 zem\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e mnoz\u00ed z nich se etablovali jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed filmov\u00ed profesion\u00e1lov\u00e9. Ke ka\u017ed\u00e9mu ro\u010dn\u00edku Emerging Producers vznik\u00e1 unik\u00e1tn\u00ed katalog, jeho\u017e grafickou str\u00e1nku vytv\u00e1\u0159\u00ed renomovan\u00fd \u010desk\u00fd grafik Juraj Horv\u00e1th.", "<<>>: Co je BK Sokolov? <<>>: BK Sokolov (cel\u00fdm n\u00e1zvem: Basketbalov\u00fd klub Sokolov) je \u010desk\u00fd basketbalov\u00fd klub, kter\u00fd s\u00eddl\u00ed v Sokolov\u011b v Karlovarsk\u00e9m kraji. Od sez\u00f3ny 2018/19 p\u016fsob\u00ed v \u010desk\u00e9 \u010dtvrt\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed basketbalov\u00e9 sout\u011b\u017ei, zn\u00e1m\u00e9 jako Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 liga mu\u017e\u016f. Klubov\u00e9 barvy jsou \u010dern\u00e1 a b\u00edl\u00e1.\nHistorie sokolovsk\u00e9ho basketbalu se za\u010dala ps\u00e1t v 50. letech 20. stolet\u00ed a to d\u00edky T\u011blov\u00fdchovn\u00e9 jednot\u011b Ban\u00edk Sokolov, kter\u00e1 sdru\u017eovala jak \u017eensk\u00e9 tak i mu\u017esk\u00e9 odd\u00edly. Zmi\u0148ovan\u00e9 odd\u00edly p\u016fsobily ov\u0161em pouze na krajsk\u00e9 \u00farovni. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 byly v t\u00e9 dob\u011b pouze ml\u00e1de\u017enick\u00e9 odd\u00edly, kter\u00e9 p\u016fsobily v nejvy\u0161\u0161\u00edch juniorsk\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch v \u010ceskoslovensku. Sou\u010dasn\u00fd sokolovsk\u00fd klub vznikl v roce 1991 po vystoupen\u00ed mu\u017esk\u00e9ho odd\u00edlu z TJ Ban\u00edku. Jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem byla jednoro\u010dn\u00ed \u00fa\u010dast v nejvy\u0161\u0161\u00ed mu\u017esk\u00e9 basketbalov\u00e9 sout\u011b\u017ei ro\u010dn\u00edku 1995/96.\nSv\u00e9 dom\u00e1c\u00ed z\u00e1pasy odehr\u00e1v\u00e1 ve sportovn\u00ed hale IS\u0160TE Sokolov s kapacitou 600 div\u00e1k\u016f.", "<<>>: Co je Chinook (v\u00edtr)? <<>>: Chinook je jm\u00e9no tepl\u00e9ho, such\u00e9ho, padav\u00e9ho v\u011btru typu f\u00e9nu, kter\u00fd sestupuje na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b Skalnat\u00fdch hor do Velk\u00fdch planin ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch a v Kanad\u011b.\nVzduch je such\u00fd a relativn\u011b tepl\u00fd, proto\u017ee byl na druh\u00e9 stran\u011b hor zbaven sv\u00e9 vlhkosti a na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se adiabaticky otepluje, co\u017e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed velk\u00e9 a rychl\u00e9 oteplen\u00ed vzduchu, kter\u00e9 m\u016f\u017ee nep\u0159\u00edzniv\u011b p\u016fsobit na lidsk\u00fd organismus.\n\u00dadajn\u011b byl pozorov\u00e1n i vzr\u016fst teplot, z -20 \u00b0C (-4 F) na 10-20 \u00b0C (50-68 F), za velice kr\u00e1tkou dobu, a teploty obvykle stejn\u011b rychle klesnou na v\u00fdchoz\u00ed hodnotu.\nPro rychlost s jakou m\u016f\u017ee doch\u00e1zet k t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu se mu p\u0159ezd\u00edv\u00e1 \u201esnow eater\u201c \u010dili \u201epoj\u00edda\u010d sn\u011bhu\u201c, ve vegeta\u010dn\u00ed sez\u00f3n\u011b naopak urychluje dozr\u00e1v\u00e1n\u00ed plod\u016f.\nN\u00e1zev chinook dostal podle stejnojmenn\u00e9ho n\u00e1roda \u010cinuk\u016f.\nChinookem naz\u00fdvaj\u00ed v\u00edtr tak\u00e9 Kalifor\u0148an\u00e9, ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o jihoz\u00e1padn\u00ed vlhk\u00fd v\u00edtr z Tich\u00e9ho oce\u00e1nu. Je charakteristick\u00fd obla\u010dn\u00fdm a de\u0161\u0165ov\u00fdm po\u010das\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e v l\u00e9t\u011b je relativn\u011b studen\u00fd a v zim\u011b naopak tepl\u00fd.", "<<>>: Co je Passage des Panoramas? <<>>: Passage des Panoramas je pas\u00e1\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei ve 2. obvodu. Pas\u00e1\u017e je od roku 1974 chr\u00e1n\u011bn\u00e1 jako historick\u00e1 pam\u00e1tka.\nPas\u00e1\u017e vede od jihu na sever. Spojuje ulice Rue Saint-Marc u \u010d. 10 a Boulevard Montmartre u \u010d. 11.\nV\u00fdstavba pas\u00e1\u017ee prob\u00edhala v letech 1799\u20131800 na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1l pal\u00e1c H\u00f4tel de Montmorency-Luxembourg. Jej\u00ed n\u00e1zev je odvozen od atrakce um\u00edst\u011bn\u00e9 u vchodu, co\u017e byly dva v\u00e1lce, ve kter\u00fdch byly um\u00edst\u011bny panoramatick\u00e9 z\u00e1b\u011bry velk\u00fdch m\u011bst. Ob\u011b panor\u00e1ma byla odstran\u011bna v roce 1831.\nVe 30. letech 19. stolet\u00ed architekt Jean-Louis Victor Grisart (1797\u20131877) pas\u00e1\u017e rekonstruoval a vytvo\u0159il dal\u0161\u00ed galerie uvnit\u0159 domovn\u00edho bloku: galerie Saint-Marc paraleln\u00ed s pas\u00e1\u017e\u00ed, galerie des Vari\u00e9t\u00e9s, kter\u00e1 vedla ke vstupu pro um\u011blce do divadla Th\u00e9\u00e2tre des Vari\u00e9t\u00e9s, a galerie Feydeau a galerie Montmartre.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Passage des Panoramas na francouzsk\u00e9 Wikipedii.\n \n(francouzsky) Z\u00e1znam v evidenci historick\u00fdch pam\u00e1tek\n(francouzsky) Pas\u00e1\u017e na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bsta Pa\u0159\u00ed\u017ee Archivov\u00e1no 18. 8. 2014 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Vlastimil Holub? <<>>: Vlastimil Holub (* 19. \u010dervence 1961) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za SU Teplice v sez\u00f3n\u011b 1983-1984, po sez\u00f3n\u011b ode\u0161el do Mostu, ale je\u0161t\u011b p\u0159ed skon\u010den\u00edm p\u0159estupov\u00e9ho term\u00ednu se upsal ve druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei, kde hr\u00e1l za TJ Vag\u00f3nka \u010cesk\u00e1 L\u00edpa. V lize nastoupil za Teplice k 11 ligov\u00fdm utk\u00e1n\u00edm a ve druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei ke 42 utk\u00e1n\u00edm.\nPlayer History\nSkl\u00e1\u0159i.cz Archivov\u00e1no 19. 10. 2013 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kent County (Michigan)? <<>>: Kent County je okres ve st\u00e1t\u011b Michigan v USA. K roku 2010 zde \u017eilo 602 622 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Grand Rapids. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 2 259 km\u00b2.", "<<>>: Co je Maj\u00e1k Mohni? <<>>: Maj\u00e1k Mohni (estonsky: Mohni tuletorn) je estonsk\u00fd maj\u00e1k na pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova Mohni v obci Kuusalu ve Finsk\u00e9m z\u00e1livu v Baltsk\u00e9m mo\u0159i.Maj\u00e1k se nach\u00e1z\u00ed v N\u00e1rodn\u00edm parku Lahemaa a je ve spr\u00e1v\u011b N\u00e1mo\u0159n\u00edho \u00fa\u0159adu Estonska. Registra\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo Estonsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu n\u00e1mo\u0159n\u00ed dopravy (Veeteede Amet, EVA) je 100.Maj\u00e1k je kulturn\u00ed pam\u00e1tkou Estonska od 25. listopadu 1997 zapsan\u00fd v seznamu pam\u00e1tek pod \u010d\u00edslem 9487.\nPrvn\u00ed maj\u00e1k na ostrov\u011b Mohni byl d\u0159ev\u011bn\u00fd, postaven\u00fd v roce 1806. V roce 1852 byl na jeho m\u00edst\u011b postaven cihlov\u00fd 20 m vysok\u00fd maj\u00e1k. Po n\u011bkolika letech se uk\u00e1zalo, \u017ee cihly nejsou kvalitn\u00ed a p\u016fsoben\u00edm drsn\u00e9ho podneb\u00ed i \u010dast\u00fdch siln\u00fdch v\u011btr\u016f v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Finsk\u00e9ho z\u00e1livu podl\u00e9haj\u00ed zk\u00e1ze. Maj\u00e1k byl opravov\u00e1n v roce 1871, zv\u00fd\u0161en o sedm metr\u016f a oblo\u017een novou vrstvou cihel. Lucerna byla vyrobena v loty\u0161sk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b v Liep\u0101ja, optick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed bylo dod\u00e1no firmou Chance Brothers & Co v Anglii. P\u016fvodn\u00edch 16 lamp bylo nahrazeno Fresnelovou \u010do\u010dkou druh\u00e9ho stupn\u011b. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo po\u0161kozen\u00e9 zdivo om\u00edtnuto betonovou maltou. Po zaps\u00e1n\u00ed maj\u00e1ku do seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek Estonska v roce 1998 byla betonov\u00e1 om\u00edtka odstran\u011bna.\nMaj\u00e1k byl v roce 1996 napojen na elektrickou energii ze sol\u00e1rn\u00edch panel\u016f a v\u011btrn\u00e9ho gener\u00e1toru. V\u00fdm\u011bny sv\u011bteln\u00e9ho zdroje prob\u00edhaly v roce 2007 (LED), 2011 a 2016.\nV\u00e1lcov\u00e1 v\u011b\u017e o pr\u016fm\u011bru 7,5 m, ukon\u010den\u00e1 stup\u0148ovitou \u0159\u00edmsou, galeri\u00ed a lucernou. Maj\u00e1k je z \u010derven\u00fdch neom\u00edtan\u00fdch cihel. Ve \u010dty\u0159patrov\u00e9 v\u011b\u017ei jsou v ka\u017ed\u00e9m pat\u0159e okna segmentov\u011b zaklenut\u00e1 se \u0161ambr\u00e1nami. Vstupn\u00ed port\u00e1l m\u00e1 segmentov\u00e9 zakon\u010den\u00ed. Galerie m\u00e1 litinov\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed. Lucerna je 2,1 m vysok\u00e1 o pr\u016fm\u011bru 3,5 m, spodn\u00ed z\u00e1kladnu tvo\u0159\u00ed litinov\u00fd v\u00e1lec na n\u011bm\u017e je prosklen\u00e1 \u010d\u00e1st zakon\u010den\u00e1 \u010dervenou kopul\u00ed s v\u011btrnou korouhv\u00ed.Sou\u010d\u00e1st\u00ed maj\u00e1ku jsou obytn\u00fd d\u016fm, sauna, stavby technick\u00e9ho a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed postaven\u00e9 v obdob\u00ed 1841\u20131917. Tento komplex je tak\u00e9 v seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek Estonska.Obytn\u00e1 (reziden\u010dn\u00ed, kolem roku 1871) budova je n\u00edzk\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed neom\u00edtan\u00e1 stavba s korunovou \u0159\u00edmsou a valbovou st\u0159echou, postaven\u00e1 na plo\u0161e 282 m\u00b2. Budova pro slu\u017eebnictvo (kolem roku 1871) je zelen\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed stavba na kamenn\u00e9 podezd\u00edvce. V pr\u016f\u010del\u00ed vstupn\u00ed p\u0159\u00edstavek, okenn\u00ed strana dvouos\u00e1. Budova technick\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed je n\u00edzk\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed stavba z \u010derven\u00e9ho re\u017en\u00e9ho cihlov\u00e9ho zdiva s valbovou st\u0159echou. V technick\u00e9 budov\u011b je instalov\u00e1n gener\u00e1tor. Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova \u2013 sklep postaven\u00fd kolem roku 1871 je pokryt drny, vstup ve zd\u011bn\u00e9m pr\u016f\u010del\u00ed. Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova \u2013 sklad paliva, postaven\u00fd kolem roku 1880, je p\u0159\u00edzemn\u00ed kamenn\u00e1 stavba s korunn\u00ed \u0159\u00edmsou, zast\u0159e\u0161en\u00e1 sedlovou st\u0159echou. Vstup a okna zdoben\u00e1 \u010derven\u00fdmi cihlami (\u0161ambr\u00e1ny). Sauna z roku 1881 je n\u00edzk\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed budova na p\u016fdorysu L. Studna (18.\u201319. stolet\u00ed) m\u00e1 betonov\u00e9 skru\u017ee, je kryt\u00e1 d\u0159ev\u011bnou stavbou (boudou) se sedlovou st\u0159echou, uvnit\u0159 je rump\u00e1l.\nzdroj\nv\u00fd\u0161ka sv\u011btla 33 m n. m.\ndosvit 10 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil\nz\u00e1blesk b\u00edl\u00e9ho sv\u011btla v intervalu 20 sekund\nsektor: b\u00edl\u00e1 0\u00b0\u2013360\u00b0ozna\u010den\u00ed\nAdmiralty: C3868\nARLHS: EST-007\nNGA: 12912\nEVA 100\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Phare de Mohni na francouzsk\u00e9 Wikipedii a Latarnia morska Mohni na polsk\u00e9 Wikipedii.\n \nSeznam maj\u00e1k\u016f Estonska estonsky\nNAVIGATSIOONIM\u00c4RGID EESTI VETES LIST OF LIGHTS ESTONI Archivov\u00e1no 6. 6. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Krempachy? <<>>: Krempachy, d\u0159\u00edve tak\u00e9 Krempach (ma\u010farsky B\u00e9lakorompa, do roku 1899 Dunajecz-Krempach, n\u011bmecky Krempach) je obec v Polsku, v Malopolsk\u00e9m vojvodstv\u00ed, v okrese Nowy Targ, v gmin\u011b Nowy Targ. Krempachy jsou jednou ze 14 obc\u00ed na polsk\u00e9 Spi\u0161i. V obci se hovo\u0159\u00ed spi\u0161sk\u00fdm n\u00e1\u0159e\u010d\u00edm.\nV bl\u00edzkosti Krempach je p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Sout\u011bska \u0159eky Biela voda (polsky Rezerwat przyrody Prze\u0142om Bia\u0142ki pod Krempachami).\nN\u00e1zev obce je n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu (Krummbach). Obec byla zalo\u017eena pravd\u011bpodobn\u011b ve 14. stolet\u00ed rodem Berzeviczy. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1439. Obec pat\u0159ila k panstv\u00ed Niedzica. Do roku 1918 byla obec sou\u010d\u00e1st\u00ed Uherska, pot\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 republiky. Od roku 1920 do roku 1939 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed druh\u00e9 polsk\u00e9 republiky. V letech 1939 a\u017e 1945 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Slovenska.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Krempachy na polsk\u00e9 Wikipedii a Krempachy na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je 1911 v lo\u010fstvech? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek obsahuje v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti v oblasti lo\u010fstev v roce 1911.\n1. \u010dervence \u2013 N\u011bmeck\u00fd d\u011blov\u00fd \u010dlun SMS Panther p\u0159ist\u00e1l u marock\u00e9ho p\u0159\u00edstavu Agadir jako demonstrace n\u011bmeck\u00fdch z\u00e1jm\u016f v t\u00e9to oblasti. Tato akce dostala n\u00e1zev Skok Panthera do Agadiru.\nleden \u2013 Edgar Quinet \u2013 panc\u00e9\u0159ov\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk t\u0159\u00eddy Edgar Quinetleden \u2013 HMS Neptune \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f15. ledna \u2013 SMS Radetzky \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Radetzky20. \u00fanora \u2013 SMS Von der Tann \u2013 bitevn\u00ed k\u0159i\u017en\u00edk, samostatn\u00e1 jednotka28. \u00fanora \u2013 Andrej Pervozvannyj \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Andrej Pervozvannyj10. \u010dervna \u2013 RMS Olympic \u2013 zaoce\u00e1nsk\u00fd parn\u00edk t\u0159\u00eddy Olympic11. b\u0159ezna \u2013 Aki \u2013 semidreadnought t\u0159\u00eddy Sacuma15. kv\u011btna \u2013 SM U-1 \u2013 ponorka t\u0159\u00eddy U-11. \u010dervna \u2014 Danton \u2014 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Danton\u010dervenec \u2013 HMS Colossus \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Colossus25. \u010dervence \u2014 Condorcet \u2014 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Dantonsrpen \u2013 Waldeck-Rousseau \u2013 panc\u00e9\u0159ov\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk t\u0159\u00eddy Edgar Quinetsrpen \u2013 HMS Hercules \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Colossus1. srpna \u2014 Diderot, Mirabeau a Voltaire \u2014 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Danton22. z\u00e1\u0159\u00ed \u2014 Vergniaud \u2014 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Danton30. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 SMS Moltke \u2013 bitevn\u00ed k\u0159i\u017en\u00edk t\u0159\u00eddy Moltke30. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Imperator Pavel I \u2013 bitevn\u00ed lo\u010f t\u0159\u00eddy Andrej Pervozvannyj22.", "<<>>: Co je Sverdlovsk\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna? <<>>: Sverdlovsk\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna (rusky \u0421\u0432\u0435\u0440\u0434\u043b\u043e\u0432\u0441\u043a\u0430\u044f \u0410\u042d\u0421/\u0410\u0422\u042d\u0426) byla pl\u00e1novan\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna v Rusku. M\u011bla le\u017eet pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Ni\u017enij Tagil ve Sverdlovsk\u00e9 oblasti. Elektr\u00e1rna m\u011bla z\u00e1rove\u0148 poskytovat teplo p\u0159ilehl\u00fdm m\u011bst\u016fm. Projekt elektr\u00e1rny byl zru\u0161en na konci 80. let.\nElektr\u00e1rna byla poprv\u00e9 projedn\u00e1v\u00e1na na za\u010d\u00e1tku 80. let 20. stolet\u00ed. D\u016fvod, pro\u010d m\u011bla b\u00fdt postavena pr\u00e1v\u011b jadern\u00e1 elektr\u00e1rna s odb\u011brem tepla je takov\u00fd, \u017ee z\u00e1pad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu byl v z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed konven\u010dn\u00edmi palivy v hor\u0161\u00ed situaci ne\u017e Ural a v\u00fdchodn\u00ed oblasti. Aby se tato paliva u\u0161et\u0159ila, bylo navr\u017eeno teplo a elektrickou energii poskytovat prost\u0159ednictv\u00edm jadern\u00fdch elektr\u00e1ren, kter\u00e9 pro provoz vy\u017eaduj\u00ed uran. Zvolen\u00e1 lokalita se nach\u00e1zela u m\u011bsta Ni\u017enij Tagil ve Sverdlovsk\u00e9 oblasti. Instalov\u00e1ny m\u011bly b\u00fdt dva reaktory VVER-1000/320 se speci\u00e1ln\u00ed turb\u00ednou, kter\u00e1 umo\u017en\u00ed odeb\u00edr\u00e1n\u00ed tepla z p\u00e1ry pro dod\u00e1vky tepla do p\u0159ilehl\u00fdch oblast\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm potrub\u00ed. Oba reaktory m\u011bly disponovat hrub\u00fdm elektrick\u00fdm v\u00fdkonem 950 MW a \u010dist\u00fdm v\u00fdkonem 900 MW. Elekt\u0159ina u t\u011bchto typ\u016f reaktor\u016f m\u011bla p\u0159edstavovat pouze vedlej\u0161\u00ed, av\u0161ak nezanedbateln\u00fd produkt.\nProjekt elektr\u00e1rny se v\u0161ak nikdy p\u0159ili\u0161 neposunul, proto\u017ee v dubnu 1986 do\u0161lo k hav\u00e1rii v \u010cernobylu a postoj k jadern\u00e9 energetice v Sov\u011btsk\u00e9m svazu se velmi rychle zm\u011bnil. Na konci 80. let nav\u00edc zem\u011b proch\u00e1zela t\u011b\u017ek\u00fdmi ekonomick\u00fdmi probl\u00e9my. Z tohoto d\u016fvodu byl i p\u0159es nedostatek tepla projekt jadern\u00e9 elektr\u00e1rny ve Sverdlovsk\u00e9 oblasti na konci 80. let zru\u0161en, stejn\u011b jako podobn\u00e9 projekty, nap\u0159\u00edklad Minsk\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna a Od\u011bsk\u00e1 jadern\u00e1 elektr\u00e1rna.", "<<>>: Co je Mistr Mariina \u017eivota? <<>>: Mistr Mariina \u017eivota (aktivn\u00ed kolem 1460 \u2014 1490) byl n\u011bmeck\u00fd pozdn\u011b gotick\u00fd mal\u00ed\u0159 p\u016fsob\u00edc\u00ed v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem.\nMistr Mariina \u017eivota byl vedouc\u00ed osobnost\u00ed kol\u00ednsk\u00e9 deskov\u00e9 malby. O jeho \u017eivot\u011b nen\u00ed nic zn\u00e1mo, ale z jeho d\u00edla je patrn\u00e9, \u017ee znal nizozemsk\u00e9 mal\u00ed\u0159stv\u00ed Dierica Boutse a Rogier van der Weydena a patrn\u011b se vy\u0161kolil v Nizozem\u00ed.\nNelze ho zam\u011b\u0148ovat s norsk\u00fdm mal\u00ed\u0159em 13. stolet\u00ed, ozna\u010dovan\u00fdm rovn\u011b\u017e jako \"Master of the Life of the Virgin\", ani s ben\u00e1tsk\u00fdm mal\u00ed\u0159em z 15. stolet\u00ed (Giovanni Francesca da Rimini ?), zvan\u00fdm \"Master of the Louvre Life of the Virgin\"\nNen\u00ed tak\u00e9 identick\u00fd s tzv. Mistrem Lyversbergovy pa\u0161ije (Meister der Lyversberger Passion), jeho\u017e d\u00edlna p\u016fsobila v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem ve stejn\u00e9 dob\u011b.\nPomocn\u00e9 ozna\u010den\u00ed anonymn\u00edho mal\u00ed\u0159e se vztahuje k polyptychu s vyobrazen\u00edm osmi sc\u00e9n ze \u017eivota Panny Marie, ur\u010den\u00e9mu pro kostel sv. Ur\u0161uly (Ursulakirche) v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem. Cyklus objednal kol\u00ednsk\u00fd patricij Dr Johannes von Schwarz-Hirtz a obsahuje sc\u00e9ny: Setk\u00e1n\u00ed J\u00e1chyma a Anny ve Zlat\u00e9 br\u00e1n\u011b, Narozen\u00ed Panny Marie, P\u0159edstaven\u00ed Marie v chr\u00e1mu, Man\u017eelstv\u00ed Panny Marie, Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed Pann\u011b Marii, Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie, Nanebevzet\u00ed Panny Marie, Prezentace Je\u017e\u00ed\u0161e v chr\u00e1mu.\nNejstar\u0161\u00edm d\u00edlem mal\u00ed\u0159e je trojd\u00edln\u00fd olt\u00e1\u0159 pro \u0161pit\u00e1ln\u00ed kapli v Bernkastel-Kues, kter\u00fd objednal kardin\u00e1l Mikul\u00e1\u0161 Kus\u00e1nsk\u00fd (zobrazen jako don\u00e1tor). Jeho ran\u00e1 tvorba vykazuje vliv Stephana Lochnera a barevn\u00e9 sch\u00e9ma obraz\u016f je odvozeno od dal\u0161\u00edch mal\u00ed\u0159\u016f Kol\u00ednsk\u00e9 \u0161koly. Pro pozd\u011bj\u0161\u00ed d\u00edlo je charakteristick\u00e9 vytv\u00e1\u0159en\u00ed velk\u00fdch uzav\u0159en\u00fdch barevn\u00fdch ploch, hlubok\u00fd prostor a zd\u016frazn\u011bn\u00ed jednotliv\u00fdch postav v celkov\u00e9 kompozici. Mal\u00ed\u0159 se stal v Kol\u00edn\u011b vyhled\u00e1van\u00fdm portr\u00e9tistou. Je patrn\u011b tak\u00e9 autorem n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb a barevn\u00fdch vitr\u00e1\u017eov\u00fdch oken v n\u011bkolika kostelech v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem. Jeho figur\u00e1ln\u00ed styl, ovlivn\u011bn\u00fd nizozemsk\u00fdm mal\u00ed\u0159stv\u00edm, m\u011bl \u0159adu n\u00e1sledovn\u00edk\u016f (Mistr legendy o sv. Ji\u0159\u00ed, Mistr sv. Bruna) a patrn\u011b byl v\u00fdchodiskem i pro tvorbu Mistra K\u0159i\u017eovnick\u00e9ho olt\u00e1\u0159e (N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze).\n1460 Olt\u00e1\u0159 kostela sv. Ur\u0161uly, Kol\u00edn nad R\u00fdnem. Z osmi p\u016fvodn\u00edch desek je nyn\u00ed sedm v Alte Pinakotek, Mnichov, jedna v National Gallery, Lond\u00fdn\n1460 Triptych Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed, \u0161pit\u00e1ln\u00ed kaple Nikolaus-Hospital, Bernkastel-Kues\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f, Germanisches Nationalmuseum, Norimberk\n1465 Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed, Wallraf-Richartz Museum, Kol\u00edn nad R\u00fdnem\n1465 Sn\u00edm\u00e1n\u00ed z k\u0159\u00ed\u017ee, Wallraf-Richartz Museum, Kol\u00edn nad R\u00fdnem\n1480 Madona s d\u00edt\u011btem a svat\u00fdm Bernardem, Wallraf-Richartz Museum, Kol\u00edn nad R\u00fdnem\nkr\u00e1tce po roce 1480 Oplak\u00e1v\u00e1n\u00ed Krista, centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st triptychu De Monte, Wallraf-Richartz Museum, Kol\u00edn nad R\u00fdnem\nMadona na srpku m\u011bs\u00edce, Residenzmuseum, Bamberg\nPortr\u00e9t stavitele v Mnichov\u011b, Alte Pinakothek, Mnichov\nPortr\u00e9t u\u010dence, Staatl. Kunsthalle, Karlsruhe\nKalv\u00e1rie se sv. Ond\u0159ejem a sv. Matou\u0161em, Palais des beaux-arts de Lille\n Cyklus \u017divot Panny Marie \n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\u010dl\u00e1nek byl p\u0159elo\u017een z anglick\u00e9, francouzsk\u00e9 a n\u011bmeck\u00e9 Wikipedie za pou\u017eit\u00ed \u00fadaj\u016f z Neue Deutsche Biographie a Larousse.\nFajt J, Chlumsk\u00e1 \u0160, \u010cechy a st\u0159edn\u00ed Evropa 1220-1550, N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 98\nA. Scherer: Neues zum Meister des Marienlebens. In: F. M. Kammel und C. B. Gries: Begegnungen mit alten Meistern. Altdeutsche Tafelmalerei auf dem Pr\u00fcfstand (Anzeiger des Germanischen Nationalmuseums. Wissenschaftliche Beib\u00e4nde, 17), N\u00fcrnberg 2000, S. 123-137\nA. Scherer: Drei Meister \u2013 eine Werkstatt. Die K\u00f6lner Malerei zwischen 1460 und 1490, Diss. phil. Heidelberg 1997\nSchmid, Hans M., \"Meister des Marienlebens\" in: Neue Deutsche Biographie 16 (1990), S. 716-717\nF.-G. Zehnder: Gotische Malerei in K\u00f6ln, Altk\u00f6lner Bilder von 1300 \u2013 1550. 2. Aufl. K\u00f6ln 1993\nSchmidt, Hans M.. Der Meister des Marienlebens und sein Kreis: Studien zur sp\u00e4tgotik Malerei in K\u00f6ln (D\u00fcsseldorf:Schwann) 1978.\nDer Meister des Marienlebens. In: G. Goldberg und G. Scheffler: Altdeutsche Gem\u00e4lde. K\u00f6ln und Nordwestdeutschland. (Bayerische Staatsgem\u00e4ldesammlungen. Alte Pinakothek, Gem\u00e4ldekataloge 14). M\u00fcnchen 1972 S. 352\nF. Burger et al. (Hrsg.): Handbuch der Kunstwissenschaft \u2013 Die Deutsche Malerei vom ausgehenden Mittelalter bis zum Ende der Renaissance. Bd. 11. Potsdam-Neubabelsberg 1924\n \nNDB, Schmid, Hans M.", "<<>>: Co je Old\u0159ich Vesel\u00fd? <<>>: Old\u0159ich Vesel\u00fd (13. listopadu 1948 Brno \u2013 17. ledna 2018 Brno) byl \u010desk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, kl\u00e1vesista a hudebn\u00ed skladatel.\nV letech 1969\u20131971 byl \u010dlenem brn\u011bnsk\u00e9 progressive rockov\u00e9 skupiny Great Music Factory, kterou tak\u00e9 zalo\u017eil. Mezi lety 1971 a 1973 p\u016fsobil ve skupin\u011b Atlantis, kter\u00e1 tehdy dlouhodob\u011b hr\u00e1la v Rakousku a N\u011bmecku. Roku 1974 se stal \u010dlenem skupiny Synkopy 61, se kterou jako autor hudby spolupracoval ji\u017e od roku 1967 a se kterou tehdy nahr\u00e1l album Formule 1. Ji\u017e o rok pozd\u011bji ale ode\u0161el do pra\u017esk\u00e9ho M. efektu, kde p\u016fsobil a\u017e do roku 1979 a s n\u00edm\u017e nahr\u00e1l art rockov\u00e1 alba Svitanie a Sv\u011bt hleda\u010d\u016f. Pot\u00e9 se vr\u00e1til zp\u011bt do Brna a v roce 1980 p\u0159evzal veden\u00ed Synkop 61. Kapelu p\u0159etvo\u0159il do art rockov\u00e9 formace, stal se jej\u00edm frontmanem a hlavn\u00edm zp\u011bv\u00e1kem a brzy n\u00e1sledovala \u00faprava n\u00e1zvu na \u201eSynkopy & Old\u0159ich Vesel\u00fd\u201c. V pr\u016fb\u011bhu 80. let vydaly Synkopy alba Slune\u010dn\u00ed hodiny, K\u0159\u00eddlen\u00ed, Zrcadla a Flying Time (exportn\u00ed anglick\u00e1 verze K\u0159\u00eddlen\u00ed). Posledn\u00ed deska Dlouh\u00e1 noc, a\u010dkoliv op\u011bt nahran\u00e1 se Synkopami, vy\u0161la pod hlavi\u010dkou \u201eOld\u0159ich Vesel\u00fd/Pavel Vrba\u201c.\nV roce 1990 ukon\u010dily Synkopy svoji \u010dinnost a Vesel\u00fd zalo\u017eil nahr\u00e1vac\u00ed studio, kde se realizoval. P\u016fsobil pak jako hudebn\u00ed skladatel pro televizi, divadla (nap\u0159. pro M\u011bstsk\u00e9 divadlo Brno) \u010di r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti (festival Ignis Brunensis, 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova, aj.). V\u00fdjime\u010dn\u011b hostoval na v\u00fdro\u010dn\u00edch koncertech sv\u00fdch b\u00fdval\u00fdch skupin. Od roku 2002 spolupracoval jako hostuj\u00edc\u00ed zp\u011bv\u00e1k se skupinou U n\u00e1s se sv\u00edt\u00ed. Ta se v roce 2005 p\u0159ejmenovala na E-band a Vesel\u00fd se stal jej\u00edm \u010dlenem. S touto kapelou nahr\u00e1l v roce 2011 album Restart.\nZem\u0159el 17. ledna 2018 ve v\u011bku 69 let.\nDlouh\u00e1 noc (1990; spole\u010dn\u011b s Pavlem Vrbou a Synkopami)\nSam\u00e1 voda, p\u0159iho\u0159\u00edv\u00e1\u2026 (2003; kompilace)\nThe Best of Old\u0159ich Vesel\u00fd 1967\u20132007 (2007; kompilace)\n\u010cern\u00fd racek (2018; kompilace)\nGRATIAS, Petr; VESEL\u00dd, Old\u0159ich. \u010cern\u00fd racek. Brno: Vak\u00e1t, 2009. 352 s. ISBN 978-80-903815-5-1. \nGRATIAS, Petr. Cesty do rockov\u00e9ho nebe : jednat\u0159icet portr\u00e9t\u016f \u010deskoslovensk\u00fdch rocker\u016f. Brno: Nakladatelstv\u00ed JOTA, 2019. ISBN 978-80-7565-529-5. S. 240\u2013247.", "<<>>: Co je H\u00e5bo (obec)? <<>>: Obec H\u00e5bo (\u0161v\u00e9dsky: H\u00e5bo kommun) je obec v kraji Uppsala ve v\u00fdchodost\u0159edn\u00edm \u0160v\u00e9dsku. Jej\u00ed s\u00eddlo se nach\u00e1z\u00ed ve m\u011bst\u011b B\u00e5lsta. Obec vznikla v souvislosti s reformou m\u00edstn\u00ed spr\u00e1vy roku 1952.\nB\u00e5lsta (s\u00eddlo)\nSlottsskogenOd roku 2001 je obec spojena se stockholmsk\u00fdm syst\u00e9mem p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 \u017eeleznice. B\u00e5lsta nyn\u00ed tak\u00e9 nab\u00edz\u00ed p\u0159estup na region\u00e1ln\u00ed \u017eeleznice, podobn\u011b jako M\u00e4rsta, Sundbyberg a S\u00f6dert\u00e4lje.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku H\u00e5bo Municipality na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kaple svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho (Sloup v \u010cech\u00e1ch)? <<>>: Kaple svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho je barokn\u00ed stavba z 1. poloviny 18. stolet\u00ed ve Sloupu na \u010ceskolipsku. Je chr\u00e1n\u011bna jako nemovit\u00e1 kulturn\u00ed pam\u00e1tka (v r\u00e1mci pam\u00e1tkov\u00e9 ochrany are\u00e1lu z\u00e1mku). Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo jej\u00ed vnit\u0159n\u00ed vybaven\u00ed zni\u010deno a kaple zch\u00e1trala. Obec, kter\u00e1 kapli od roku 2011 vlastn\u00ed, zapo\u010dala rekonstrukci.\nKapli sv. Jana Nepomuck\u00e9ho nechal ve Sloupu vystav\u011bt hrab\u011b Josef Jan Maxmili\u00e1n Kinsk\u00fd v letech 1738\u20131740. Pr\u00e1v\u011b k Janu Nepomuck\u00e9mu se modlil b\u011bhem cesty na Maltu do s\u00eddla sv\u00e9ho \u0159\u00e1du, kdy\u017e ho na mo\u0159i zastihla velk\u00e1 bou\u0159e. Sl\u00edbil, \u017ee pokud z\u016fstane \u017eiv\u00fd, postav\u00ed sv\u011btci ve Sloupu kapli. Cestu hrab\u011b p\u0159e\u017eil a kapli, jednu z prvn\u00edch sakr\u00e1ln\u00edch staveb zasv\u011bcen\u00fdch Janu Nepomuck\u00e9mu, za\u010dali na jeho popud stav\u011bt 24. dubna 1738. O dva roky pozd\u011bji byla vysv\u011bcena. Stavitel kaple nen\u00ed zn\u00e1m.V roce 1795 byla kaple p\u0159em\u011bn\u011bna na poh\u0159ebn\u00ed kapli \u010dlen\u016f rodu Kinsk\u00fdch, v jej\u00ed\u017e krypt\u011b byl v roce 1828 poh\u0159ben hrab\u011b Filip Josef Kinsk\u00fd a o 3 roky pozd\u011bji jeho n\u00e1stupce Karel.Po roce 1945 kaple siln\u011b zch\u00e1trala. V 90. letech okresn\u00ed \u00fa\u0159ad kapli jako nepot\u0159ebn\u00fd majetek prodal soukromn\u00edkovi, pot\u00e9 je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnila majitele, ani\u017e by se v\u0161ak zlep\u0161il jej\u00ed stav. Zhruba v roce 2010 kapli zabavil finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad a pot\u00e9 ji nab\u00eddl v dra\u017eb\u011b. Jedin\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem dra\u017eby byla obec Sloup, kter\u00e1 ji z\u00edskala za 366 tis\u00edc korun. N\u00e1klady na rekonstrukci kaple se odhaduj\u00ed na 8 a\u017e 10 milion\u016f korun.V roce 2015 dostala kaple novou m\u011bd\u011bnou st\u0159echu v\u010detn\u011b opl\u00e1\u0161t\u011bn\u00ed v\u011b\u017ei\u010dky a okap\u016f. Kr\u00e1tce na to vandalov\u00e9 ve\u0161kerou m\u011b\u010f strhali. V roce 2017 a\u017e 2018 dostala kaple znovu st\u0159echu, tentokr\u00e1t z p\u00e1len\u00fdch ta\u0161ek a nov\u00e9 m\u011bd\u011bn\u00e9 opl\u00e1\u0161t\u011bn\u00ed v\u011b\u017ei\u010dky. Okapy jsou v doln\u00ed \u010d\u00e1sti plastov\u00e9. Krom\u011b zabezpe\u010den\u00ed kaple proti vstupu dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce neprob\u00edhaj\u00ed (jaro 2019). Ve st\u011bn\u00e1ch i klenb\u011b jsou v\u00fdrazn\u00e9 trhliny, statick\u00e9 zabezpe\u010den\u00ed je v pl\u00e1nu rekonstrukce.\nJedn\u00e1 se o osmibokou barokn\u00ed stavbu s obd\u00e9ln\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em a bo\u010dn\u00edmi \u010dtvercov\u00fdmi prostorami orato\u0159\u00ed a sakristie. Pr\u016f\u010del\u00ed je po stran\u00e1ch zdobeno sdru\u017een\u00fdmi pilastry. Nad obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm port\u00e1lem je supraporta s kartu\u0161\u00ed a datem 1739. St\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st vypl\u0148uje kasulov\u00e9 okno. Pr\u016f\u010del\u00ed je zakon\u010deno troj\u00faheln\u00edkov\u00fdm \u0161t\u00edtem s erbem Kinsk\u00fdch uprost\u0159ed. \u0160t\u00edt zdob\u00ed sochy od Anton\u00edna Brauna. Uprost\u0159ed je socha sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, kter\u00fd v prav\u00e9 ruce dr\u017e\u00ed k\u0159\u00ed\u017e a v lev\u00e9 symbol jazyka, s and\u011blem dr\u017e\u00edc\u00edm prst p\u0159ed \u00fasty jako symbol ml\u010den\u00ed. Vlevo je alegorie V\u00edry s k\u0159\u00ed\u017eem a vpravo Nad\u011bje s kotvou. Uvnit\u0159 kaple se nach\u00e1zel cenn\u00fd reli\u00e9f sv. Ji\u0159\u00ed od Julia Melzera. Dominantou mansardov\u00e9 st\u0159echy z p\u00e1len\u00fdch ta\u0161ek je sanktusn\u00edk s m\u011bd\u011bn\u00fdm opl\u00e1\u0161t\u011bn\u00edm.\nVnit\u0159ek je sklenut kupol\u00ed, v presbyt\u00e1\u0159i je valen\u00e1 klenba s lunetami.U kaple b\u00fdval pomn\u00edk s litinovou bustou Josefa Kinsk\u00e9ho z roku 1827, kter\u00fd dal z\u0159\u00eddit Karel Kinsk\u00fd. Na po\u010d\u00e1tku 70. let 20. stolet\u00ed byla busta ukradena. Z pomn\u00edku zbylo je torzo podstavce.\nV sou\u010dasnosti se u\u017e ostatky p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u0161lechtick\u00e9ho rodu Kinsk\u00fdch v krypt\u011b nenach\u00e1zej\u00ed. Ostatky byly p\u0159esunuty do d\u011bkansk\u00e9ho hrobu na lesn\u00ed h\u0159bitov v Nov\u00e9m Boru.\nV tabulce jsou uvedeny z\u00e1kladn\u00ed informace o poh\u0159ben\u00fdch. Fialov\u011b jsou vyzna\u010deni p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci rodu Kinsk\u00fdch. Generace jsou po\u010d\u00edt\u00e1ny od Jana Dlaska Vchynsk\u00e9ho (\u2020 1521).\n \nPo\u0159ad bohoslu\u017eeb v kapli sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, Sloup v \u010cech\u00e1ch (katalog biskupstv\u00ed litom\u011b\u0159ick\u00e9ho)\nBohoslu\u017eby v kapli sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, Sloup v \u010cech\u00e1ch na webu c\u00edrkev.", "<<>>: Co je Norsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace do 18 let? <<>>: Norsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace do 18 let je v\u00fdb\u011brem nejlep\u0161\u00edch norsk\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f ledn\u00edho hokeje v t\u00e9to v\u011bkov\u00e9 kategorii. Od roku 1999 se \u00fa\u010dastn\u00ed mistrovstv\u00ed sv\u011bta do 18 let.", "<<>>: Co je One Atlantic Center? <<>>: One Atlantic Center zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 jako IBM Tower je mrakodrap v centru Atlanty. M\u00e1 50 pater a v\u00fd\u0161ku 250 m. Po jeho dokon\u010den\u00ed v roce 1987 se stal nejvy\u0161\u0161\u00ed budovou ve m\u011bst\u011b a\u017e do roku 1992 kdy byl postaven Bank of America Plaza. Dnes je a\u017e na 3. m\u00edst\u011b.", "<<>>: Co je 20. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny? <<>>: 20. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny (\u010d\u00ednsky pchin-jinem zh\u014dnggu\u00f3 g\u00f2ngch\u01cend\u01ceng d\u00ec \u00e8rsh\u00ed ji\u00e8 zh\u014dngy\u0101ng w\u011biyu\u00e1nhu\u00ec, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u4e2d\u56fd\u5171\u4ea7\u515a\u7b2c\u4e8c\u5341\u5c4a\u4e2d\u592e\u59d4\u5458\u4f1a) je \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny zvolen\u00fd na XX. sjezdu KS \u010c\u00edny v \u0159\u00edjnu 2022. Celkem bylo zvoleno 205 \u0159\u00e1dn\u00fdch \u010dlen\u016f a 171 kandid\u00e1t\u016f (n\u00e1hradn\u00edk\u016f). P\u0159edch\u00e1zel mu 19. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny a jeho funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed trv\u00e1 do XXI. sjezdu v roce 2027.\nNa prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed bylo zvoleno 20. politbyro \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KS \u010c\u00edny a jeho st\u00e1l\u00fd v\u00fdbor, sekretari\u00e1t \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a bylo schv\u00e1leno slo\u017een\u00ed st\u00e1l\u00e9ho v\u00fdboru \u00dast\u0159edn\u00ed komise pro kontrolu discipl\u00edny.", "<<>>: Co je Hostomice (okres Teplice)? <<>>: M\u011bstys Hostomice se nach\u00e1z\u00ed v okrese Teplice v \u00dasteck\u00e9m kraji. \u017dije v n\u011bm p\u0159ibli\u017en\u011b 1 200 obyvatel. Proch\u00e1z\u00ed tudy \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 \u00dast\u00ed nad Labem \u2013 B\u00edlina.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Hostomic\u00edch poch\u00e1z\u00ed z roku 1397.Od 10. \u0159\u00edjna 2006 byl obci vr\u00e1cen status m\u011bstyse.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 zde \u017eilo 3 787 obyvatel (z toho 1 855 mu\u017e\u016f), z nich\u017e bylo 2 223 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 1 356 N\u011bmc\u016f, dvan\u00e1ct p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f jin\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed a 194 cizinc\u016f. P\u0159eva\u017eovali \u010dlenov\u00e9 \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve, ale 1 691 lid\u00ed bylo bez vyzn\u00e1n\u00ed, 207 pat\u0159ilo k evangelick\u00fdm c\u00edrkv\u00edm, t\u0159in\u00e1ct k c\u00edrkvi \u010deskoslovensk\u00e9, 26 k izraelsk\u00e9 a 48 k jin\u00fdm nezji\u0161\u0165ovan\u00fdm c\u00edrkv\u00edm. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bl m\u011bstys 3 892 obyvatel: 2 248 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 1 489 N\u011bmc\u016f, \u0161est \u017did\u016f, dva p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky jin\u00e9 n\u00e1rodnosti a 147 cizinc\u016f. St\u00e1le p\u0159eva\u017eovala \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 v\u011bt\u0161ina. K evangel\u00edk\u016fm se hl\u00e1silo 144 lid\u00ed, k c\u00edrkvi \u010deskoslovensk\u00e9 94, \u010dtrn\u00e1ct k izraelsk\u00e9, \u010dty\u0159icet k starokatolick\u00e9 c\u00edrkvi, deset k jin\u00fdm nezji\u0161\u0165ovan\u00fdm c\u00edrkv\u00edm a 1 708 jich bylo bez vyzn\u00e1n\u00ed.", "<<>>: Co je Judo na asijsk\u00fdch hr\u00e1ch? <<>>: Judo na asijsk\u00fdch hr\u00e1ch je sportovn\u00ed akc\u00ed, kter\u00e1 je pravidelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed Asijsk\u00fdch her po\u0159\u00e1dan\u00fdch ka\u017ed\u00e9 \u010dty\u0159i roky na asijsk\u00e9m kontinentu. Hry jsou po\u0159\u00e1d\u00e1ny Asijskou olympijskou radou (OCA), kter\u00e1 je p\u0159idru\u017een\u00fdm \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00edho olympijsk\u00e9ho v\u00fdboru (MOV).", "<<>>: Co je Josef Hartman? <<>>: Josef Hartman (14. \u010dervence 1881 Cerhovice \u2013 7. prosince 1947) byl \u010desk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed a bohoslavec. D\u011bkan a arcibiskupsk\u00fd vik\u00e1\u0159, \u010destn\u00fd kanovn\u00edk Vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly. Arcibiskupsk\u00fd not\u00e1\u0159, ordinari\u00e1tn\u00ed komisa\u0159 n\u00e1bo\u017eensk\u00fd pro st\u0159edn\u00ed \u0161koly a \u010dlen zku\u0161ebn\u00ed komise pro u\u010ditelstv\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed na obecn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch.\nAbsolvoval gymn\u00e1zium v P\u0159\u00edbrami (1893\u20131901) a arcibiskupsk\u00fd semin\u00e1\u0159 v Praze (1901\u20131905). Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen 29. \u010dervna 1905 u sv. V\u00edta v Praze, pot\u00e9 p\u016fsobil jako kaplan v Lomnici u Sokolova (1905\u20131907), v Beroun\u011b (1907\u20131922) a do roku 1929 jako administr\u00e1tor d\u011bkanstv\u00ed v Beroun\u011b, administr\u00e1tor farnosti v Lod\u011bnici, Svat\u00e9m Jan\u011b pod Skalou a Tet\u00edn\u011b, v\u00fdpomocn\u00fd u\u010ditel n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v Beroun\u011b, administr\u00e1tor d\u011bkanstv\u00ed v P\u0159\u00edbrami (1905\u20131907). 21. b\u0159ezna 1929 byl jmenov\u00e1n d\u011bkanem v P\u0159\u00edbrami (instalov\u00e1n 15. prosince 1929), od 1. listopadu 1931 byl spr\u00e1vcem vikari\u00e1tu v P\u0159\u00edbrami. V roce 1910 pou\u0165 do Svat\u00e9 zem\u011b.\nV P\u0159\u00edbrami byl tak\u00e9 ve\u0159ejn\u011b \u010dinn\u00fd jako \u010dlen m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva, Okresn\u00edho \u0161koln\u00edho v\u00fdboru. 17. \u0159\u00edjna 1946 se \u00fa\u010dastnil poh\u0159bu horn\u00edk\u016f v P\u0159\u00edbrami, kte\u0159\u00ed zahynuli p\u0159i po\u017e\u00e1ru na dole Anna na B\u0159ezov\u00fdch Hor\u00e1ch.\nJe poh\u0159ben\u00fd na M\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v P\u0159\u00edbrami (odd\u00edl VIII, hrob 225), vedle hrobu kn\u011bze Prokopa Ondr\u00e1ka.\n2.7.1905 Primice v kostele sv. Martina v Cerhovic\u00edch\n\u010destn\u00fd konsistorn\u00ed rada\n1941 \u010destn\u00fd kanovn\u00edk vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly\n4.\u201311. \u010dervence 1937 \u010dlen \u010destn\u00e9ho v\u00fdboru II.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Michaela archand\u011bla (Ksi\u0119\u017cy Las)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Michaela archand\u011bla (polsky: Ko\u015bci\u00f3\u0142 \u015bw. Micha\u0142a Archanio\u0142a) je historick\u00fd katolick\u00fd kostel ve fojtsk\u00e9 vesnici Ksi\u0119\u017cy Las, okres Tarnovsk\u00e9 Hory, Slezsk\u00e9 vojvodstv\u00ed a n\u00e1le\u017e\u00ed do d\u011bkan\u00e1tu Pyskowice, diec\u00e9ze gliwick\u00e9. Je fili\u00e1ln\u00edm kostelem farnosti Narozen\u00ed sv. Jana K\u0159titele v Kamie\u0144ci. D\u0159ev\u011bn\u00fd kostel je v seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek Polska pod \u010d\u00edslem A/483/56 z 2. 11. 1956 a je sou\u010d\u00e1st\u00ed Stezky d\u0159ev\u011bn\u00e9 architektury v Slezsk\u00e9m vojvodstv\u00ed.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka o vesnici Ksi\u0119\u017cy Las poch\u00e1z\u00ed z roku 1302, kdy pape\u017e Bonif\u00e1c VIII dal vesnici pod spr\u00e1vu cisterci\u00e1k\u016f z Jelemnice. Podle p\u00edsemn\u00fdch zpr\u00e1v byl ve vsi Ksi\u0119\u017cy Las v roce 1447 farn\u00ed kostel. V\u00fdstavba nov\u00e9ho kostela v letech 1497\u20131498 byla pod patronac\u00ed Jana S\u0142aweck\u00e9ho. V letech 1570\u20131629 byl kostel protestantsk\u00fd. V 18. stolet\u00ed byla p\u0159istav\u011bna bo\u010dn\u00ed kaple a v roce 1905 byla postavena na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b patrov\u00e1 p\u0159\u00edstavba. Kostel byl zna\u010dn\u011b poni\u010den v roce 1945, rekonstruov\u00e1n byl v roce 1955. V roce 1960 byla na sanktusn\u00edku jehlov\u00e1 st\u0159echa nahrazena b\u00e1n\u00ed.\nVe vizita\u010dn\u00edm protokolu z roku 1720 byla uv\u00e1d\u011bna voln\u011b stoj\u00edc\u00ed zvonice, kter\u00e1 se nedochovala. Zvony ze zvonice se nach\u00e1zej\u00ed v horn\u00ed \u010d\u00e1sti cihlov\u00e9 p\u0159\u00edstavby.\nJednolodn\u00ed orientovan\u00e1 stavba d\u0159ev\u011bn\u00e1 rouben\u00e9 konstrukce na kamenno-ciheln\u00e9 podezd\u00edvce. D\u0159ev\u011bn\u00e1 lo\u010f m\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd p\u016fdorys, zd\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edstavba se p\u0159imyk\u00e1 k lodi ze z\u00e1padn\u00ed strany s hudebn\u00ed kruchtou v pat\u0159e. Z ji\u017en\u00ed strany byla v 18. stolet\u00ed p\u0159istav\u011bna d\u0159ev\u011bn\u00e1 kaple. K u\u017e\u0161\u00edmu kn\u011b\u017ei\u0161ti ze severn\u00ed strany byla p\u0159istav\u011bna sakristie obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho p\u016fdorysu. St\u0159echa je sedlov\u00e1 kryt\u00e1 \u0161indelem. Sanktusn\u00edk \u010dtvercov\u00e9ho p\u016fdorysu je zakon\u010den \u0161indelovou cibulovitou st\u0159echou. \u0160indelov\u00e1 st\u0159echa nad bo\u010dn\u00ed kapl\u00ed je zakon\u010dena malou kopul\u00ed. Venkovn\u00ed st\u011bny kostela lodi jsou kryty \u0161indelem. Podle vizita\u010dn\u00edho protokolu z roku 1678 se kolem kostela p\u0159imykaly soboty. Ty se nach\u00e1zej\u00ed pouze na severn\u00ed stran\u011b a \u010d\u00e1st jich byla p\u0159estav\u011bna na kosteln\u00ed sklad.\nKn\u011b\u017ei\u0161t\u011b je u\u017e\u0161\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e lo\u010f a je odd\u011bleno v\u00edt\u011bzn\u00fdm obloukem, kter\u00fd je protnut sponov\u00fdm tr\u00e1mem, na kter\u00e9m je n\u00e1pis Consummatum est a um\u00edst\u011bno Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed. Stropy jsou ploch\u00e9 druhotn\u011b pobit\u00e9 s\u00e1drokartonov\u00fdmi deskami s jednoduchou polychromi\u00ed. Hudebn\u00ed k\u016fr se nach\u00e1z\u00ed pod t\u0159emi ark\u00e1dami. Vnit\u0159ku kostela chyb\u00ed p\u016fvodn\u00ed vybaven\u00ed. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 je novobarokn\u00ed z prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed s obrazem svat\u00e9ho Michaela apo\u0161tola. Po stran\u00e1ch se nach\u00e1zej\u00ed sochy Srdce Panny Marie a Je\u017e\u00ed\u0161ovo Srdce. Bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e jsou pozdn\u011b barokn\u00ed. Na evangelijn\u00ed stran\u011b v bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159i je obraz Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed s matkou Je\u017e\u00ed\u0161ovou a svatou Mari\u00ed Magdal\u00e9nou a svat\u00fdm Janem Evangelistou. Na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b v bo\u010dn\u00edm olt\u00e1\u0159i se nach\u00e1z\u00ed obraz Kate\u0159iny Aleksandrijsk\u00e9. V kostele se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 obraz svat\u00e9ho Michaela apo\u0161tola z 18. stolet\u00ed, kter\u00fd poch\u00e1z\u00ed z kostela Narozen\u00ed svat\u00e9ho Jana v Kamie\u0144ci.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ko\u015bci\u00f3\u0142 \u015bw. Micha\u0142a w Ksi\u0119\u017cym Lesie na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hou\u017eevnatec jedl\u00fd? <<>>: Hou\u017eevnatec jedl\u00fd (Lentinula edodes) zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e jako \u0161iitake je jedl\u00e1 houba p\u016fvodem z v\u00fdchodn\u00ed Asie. Ve sv\u011bt\u011b je zna\u010dn\u011b obl\u00edben\u00e1 pro sv\u00e9 vyu\u017eit\u00ed v kuchyni, hlavn\u011b v \u010d\u00ednsk\u00e9 a v dal\u0161\u00edch orient\u00e1ln\u00edch kuchyn\u00edch. Dnes je ji\u017e s \u00fasp\u011bchem p\u011bstov\u00e1na i mimo v\u00fdchodn\u00ed Asii.\nN\u00e1zev \u0161iitake (\u690e\u8338) je p\u0159ejat\u00fd z japon\u0161tiny, kde tento v\u00fdraz znamen\u00e1 houba rostouc\u00ed na \u0161ii, kde \u0161ii je strom rodu Castanopsis \u2013 Castanopsis cuspidata z \u010deledi bukovit\u00fdch. \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 j\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed vo\u0148av\u00e1 houba (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu siang-ku, pchin-jinem xi\u0101ngg\u016b, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u9999\u83c7, tradi\u010dn\u00ed \u9999\u83c7) nebo zimn\u00ed houba (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu tung-ku, pchin-jinem d\u014dngg\u016b, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u51ac\u83c7, tradi\u010dn\u00ed \u51ac\u83c7).\n\u0160iitake se skl\u00e1d\u00e1 z klobouku a t\u0159en\u011b. Barva klobouku je sv\u011btle hn\u011bd\u00e1 a\u017e tmav\u011b hn\u011bd\u00e1, v\u011bt\u0161inou je zbarven nestejnom\u011brn\u011b a m\u00edv\u00e1 b\u00edl\u00e9 skvrny. Povrch klobouku je pokryt\u00fd \u0161upinkami a m\u016f\u017ee b\u00fdt nepravideln\u011b rozpraskan\u00fd. Dor\u016fst\u00e1 do pr\u016fm\u011bru 5\u201315 cm. Lupeny na spodn\u00ed stran\u011b klobouku jsou u mlad\u00fdch hub kr\u00e9mov\u00e9 barvy, pozd\u011bji jsou nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 a m\u00edvaj\u00ed na sob\u011b tmav\u0161\u00ed skvrnky. T\u0159e\u0148 je krat\u0161\u00ed a vyskytuj\u00ed se na n\u00ed r\u016fzn\u00e9 odst\u00edny hn\u011bd\u00e9. Du\u017eina houby je pevn\u00e1 a m\u00e1 b\u00edlou barvu.\n\u0160iitake se p\u0159irozen\u011b vyskytuje v tepl\u00e9m a vlhk\u00e9m podneb\u00ed jihov\u00fdchodn\u00ed Asie. Je to d\u0159evokazn\u00e1 houba a roste po skupin\u00e1ch na rozkl\u00e1daj\u00edc\u00edch se kmenech listnat\u00fdch strom\u016f, zejm\u00e9na \u0161ii, ka\u0161tanu, dubu, javoru, ambron\u011b, buku, topolu, habru \u010di moru\u0161e.\nPoprv\u00e9 bylo \u0161iitake p\u011bstov\u00e1no v \u010c\u00edn\u011b p\u0159ed n\u011bkolika tis\u00edci lety. Odtud se roz\u0161\u00ed\u0159ilo na Tchaj-wan a do Japonska. Japonci p\u011bstovali houbu tak, \u017ee na\u0159ezan\u00e9 kmeny stromu \u0161ii polo\u017eili vedle kmen\u016f, na kter\u00fdch ji\u017e houba rostla, a spory se tak \u0161\u00ed\u0159ily do jejich nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed. Houby \u0161iitake jsou st\u00e1le p\u011bstov\u00e1ny v podm\u00ednk\u00e1ch podobn\u00fdch jejich p\u0159irozen\u00e9mu prost\u0159ed\u00ed. Bu\u010f na substr\u00e1tu nebo na d\u0159ev\u011bn\u00fdch kmenech.\nHou\u017eevnatec jedl\u00fd pat\u0159\u00ed mezi nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bji p\u011bstovan\u00e9 houby, tvo\u0159\u00ed a\u017e 25 % celkov\u00e9 ro\u010dn\u00ed produkce hub na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Jen produkce Japonska a Hongkongu \u010din\u00ed 100 000 tun ro\u010dn\u011b. \n\u0160iitake m\u00e1 specifick\u00e9, v\u00fdrazn\u00e9 aroma a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, p\u0159irozen\u011b nasl\u00e1dlou chu\u0165. Zejm\u00e9na v kuchyni v\u00fdchodn\u00ed Asie se houby \u0161iitake hojn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed jak \u010derstv\u00e9, tak su\u0161en\u00e9. V Japonsku se \u010dasto pod\u00e1vaj\u00ed v miso pol\u00e9vce a jako jedna z ingredienc\u00ed v r\u016fzn\u00fdch va\u0159en\u00fdch, sma\u017een\u00fdch i du\u0161en\u00fdch pokrmech. Rovn\u011b\u017e v \u010d\u00ednsk\u00e9 kuchyni jsou \u010dastou p\u0159\u00edsadou zejm\u00e9na vegetari\u00e1nsk\u00fdch j\u00eddel.\n\u0160iitake je p\u0159\u00edrodn\u00edm zdrojem \u03b2-glukan\u016f, d\u00edky \u010demu\u017e m\u00e1 p\u0159\u00edzniv\u00e9 \u00fa\u010dinky na imunitn\u00ed syst\u00e9m. Obsahuje takt\u00e9\u017e eritadenin, kter\u00fd sni\u017euje hladinu cholesterolu v krvi, a d\u00e1le vitam\u00edny B2, B6 a D, m\u011b\u010f, selen, kyselinu pantothenovou, zinek a mangan. \nJaponsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Kisaku Mori byl jedn\u00edm z prvn\u00edch v\u011bdc\u016f, kte\u0159\u00ed zkoumali obsah vitam\u00edn\u016f a enzym\u016f v \u0161iitake a l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fa\u010dinky t\u00e9to houby. Do\u0161el k z\u00e1v\u011br\u016fm, \u017ee houba \u0161iitake je \u00fa\u010dinn\u00e1 p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b vysok\u00e9ho cholesterolu, p\u0159ekyselen\u00ed, \u017ealude\u010dn\u00edch v\u0159ed\u016f, \u017elu\u010dov\u00fdch kamen\u016f, cukrovky \u010di an\u00e9mie. Od t\u00e9 doby prob\u011bhlo zejm\u00e9na v Japonsku v\u00edce ne\u017e 100 v\u00fdzkum\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na \u0161iitake a jeho \u00fa\u010dinky na zdrav\u00ed, kter\u00e9 potvrdily antivirov\u00e9 a antibiotick\u00e9 vlastnosti t\u00e9to houby, a tak\u00e9 jej\u00ed schopnosti sni\u017eovat cholesterol. \nMacutake (\u677e\u8338, Tricholoma matsutake = syn. T. nauseosum)\n \n Galerie hou\u017eevnatec jedl\u00fd na Wikimedia Commons\nTaxonomie podle 10. vyd\u00e1n\u00ed Dictionary of the fungi\nLentinula edodes na stran\u011b Index Fungorum\nLentinan \u00fa\u010dinky \u2013 anglicky\nhttp://houby.pidisoft.", "<<>>: Co je Fluminense FC? <<>>: Fluminense Football Club je brazilsk\u00fd fotbalov\u00fd klub s\u00eddl\u00edc\u00ed v Riu de Janeiro. Pat\u0159\u00ed mezi tradi\u010dn\u00ed celky jak v brazilsk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed celost\u00e1tn\u00ed sout\u011b\u017ei S\u00e9rie A, tak i v st\u00e1tn\u00ed sout\u011b\u017ei Ria de Janeiro zvan\u00e9 Campeonato Carioca. Fotbalov\u00fd klub Fluminense vznikl v roce 1902 a mezi fanou\u0161ky je p\u0159ezd\u00edv\u00e1n zkr\u00e1cen\u011b jako Flu \u010di Fluz\u00e3o (Velk\u00e9 Flu).\nMezi jejich \u00fahlavn\u00ed rivaly pat\u0159\u00ed kluby Vasco da Gama, Flamengo a Botafogo. Fluminense hraje tradi\u010dn\u011b v \u010derveno-zelen\u00fdch dresech, kter\u00e9 b\u00fdvaj\u00ed r\u016fzn\u011b dopln\u011bny b\u00edlou barvou (odtud tak\u00e9 dal\u0161\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed Tricolor \u2013 T\u0159\u00edbarevn\u00ed). Pat\u0159\u00ed k nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed klub\u016fm Braz\u00edlie, vyhr\u00e1l 4\u00d7 brazilskou ligu, 1\u00d7 brazilsk\u00fd poh\u00e1r a 31\u00d7 st\u00e1tn\u00ed sout\u011b\u017e Ria de Janeiro.\nV minulosti hr\u00e1ly za Fluminense ikony sv\u011btov\u00e9 kopan\u00e9 jako Ademir, Altair, G\u00e9rson, Didi nebo Rivellino. Pozd\u011bji tak\u00e9 Deco, Fred, Thiago Silva a na sklonku kari\u00e9ry i Ronaldinho.\nv\u00edt\u011bz brazilsk\u00e9 S\u00e9rie A: 1970, 1984, 2010 a 2012\nv\u00edt\u011bz Copa do Brasil: 2007\nv\u00edt\u011bz Campeonato Carioca: 1906, 1907, 1908, 1909, 1911, 1917, 1918, 1919, 1924, 1936, 1937, 1938, 1940, 1941, 1946, 1951, 1959, 1964, 1969, 1971, 1973, 1975, 1976, 1980, 1983, 1984, 1985, 1995, 2002, 2005, 2012\nAktu\u00e1ln\u00ed k datu: 8.", "<<>>: Co je Eparchie muromsk\u00e1? <<>>: Eparchie Murom je eparchie rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Rusku.\nZahrnuje spr\u00e1vn\u00ed hranice \u00fazem\u00ed Vjaznikovsk\u00e9ho, Gorochoveck\u00e9ho, Muromsk\u00e9ho, Melenkovsk\u00e9ho a Selivanovsk\u00e9ho raj\u00f3nu Vladimirsk\u00e9 oblasti.\nEparchi\u00e1ln\u00edmu biskupovi n\u00e1le\u017e\u00ed titul biskup muromsk\u00fd a vjaznikovsk\u00fd.\nDne 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1198 byla z\u0159\u00edzena muromsk\u00e1 eparchie a to odd\u011blen\u00edm \u00fazem\u00ed z velk\u00e9 rostovsk\u00e9 eparchie. Prvn\u00edm biskupem se stal Arsenij, kter\u00fd nesl titul biskup muromsk\u00fd a rjaza\u0148sk\u00fd. Asi o sto let pozd\u011bji byl svat\u00fd Vasilij vyhn\u00e1n obyvatelstvem Muromu a s\u00eddlo eparchie p\u0159enesl do Star\u00e9 Rjazan\u011b. Pot\u00e9 byla p\u0159enesena do Perejaslavl-Rjazanskij.\nDne 23. ledna 1868 byl na \u017e\u00e1dost arcibiskupa Antonije (Pavlinsk\u00e9ho z\u0159\u00edzen muromsk\u00fd vikari\u00e1t vladimirsk\u00e9 eparchie, kter\u00fd existoval a\u017e do roku 1937.\nDne 16. \u010dervence 2013 byla rozhodnut\u00edm Svat\u00e9ho synodu z\u0159\u00edzena nov\u00e1 eparchie muromsk\u00e1 a to odd\u011blen\u00edm \u00fazem\u00ed z vladimirsk\u00e9 eparchie. Stala se sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u011b vznikl\u00e9 vladimirsk\u00e9 metropole.\nPrvn\u00edm eparchi\u00e1ln\u00edm biskupem se stal biskup muromsk\u00fd a vik\u00e1\u0159 vladimirsk\u00e9 eparchie Nil (Sy\u010djov).\n1198\u20131213 Arsenij\n1223\u20131237 Jevfrosin Svatohorec\nJevfimij (13. stolet\u00ed)\n1284\u20131285 Iosif\n1286\u20131291 Vasilij, svato\u0159e\u010den\u00fd\n1868\u20131868 Andrej (Pospelov)\n1870\u20131884 Iakov (Krotkov)\n1885\u20131887 Arkadij (Filonov)\n1889\u20131892 Alexandr (Bogdanov)\n1892\u20131895 Tichon (Klitin)\n1896\u20131904 Platon (Gruzov)\n1904\u20131904 Nikon (Ro\u017ed\u011bstvenskij)\n1904\u20131907 Alexandr (Trapicyn), svato\u0159e\u010den\u00fd mu\u010dedn\u00edk\n1907\u20131912 Jevgenij (Mercalov)\n1912\u20131919 Mitrofan (Zagorskij)\n1919\u20131922 Serafim (Ru\u017eencov)\n1923\u20131924 Grigorij (Kozyrev)\n1926\u20131927 Jevgenij (Kobranov)\n1927\u20131933 Makarij (Zvjozdov)\n1933\u20131934 Nikolaj (Muravjov-Uralskij)\n1934\u20131934 Ioann (\u0160irokov)\n1934\u20131935 Amvrosij (Smirnov)\n1935\u20131937 Simeon (Michajlov)\n2012\u20132013 Nil (Sy\u010djov)\nod 2013 Nil (Sy\u010djov)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041c\u0443\u0440\u043e\u043c\u0441\u043a\u0430\u044f \u0435\u043f\u0430\u0440\u0445\u0438\u044f na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kopce? <<>>: P\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Kopce p\u0159edstavuje mohutn\u00fd kern\u00fd sesuv p\u00edskovc\u016f s rozsedlinov\u00fdmi pseudokrasov\u00fdmi jeskyn\u011bmi na severov\u00fdchodn\u011b orientovan\u00e9m svahu asi sto metr\u016f severn\u011b od k\u00f3ty s nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 699 metr\u016f. Nach\u00e1z\u00ed se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 645\u2013680 metr\u016f v Komoneck\u00e9 hornatin\u011b na okraji Vizovick\u00fdch vrch\u016f, asi jeden kilometr severn\u011b od obce Lide\u010dko v okrese Vset\u00edn. P\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka je ve spr\u00e1v\u011b Krajsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu Zl\u00ednsk\u00e9ho kraje. Nov\u011b byla pam\u00e1tka vyhl\u00e1\u0161ena na\u0159\u00edzen\u00edm Zl\u00ednsk\u00e9ho kraje ze dne 11. \u00fanora 2019 s \u00fa\u010dinnost\u00ed od 8. b\u0159ezna 2019.\nPP byla vyhl\u00e1\u0161ena s c\u00edlem ochrany je mohutn\u00e9ho skaln\u00edho sesuvu p\u00edskovc\u016f s rozsedlinov\u00fdmi jeskyn\u011bmi p\u0159edstavuj\u00edc\u00edmi v\u00fdznamn\u00e9 zimovi\u0161t\u011b netop\u00fdr\u016f. Zdokumentov\u00e1no je zde dvan\u00e1ct rozsedlinov\u00fdch a su\u0165ov\u00fdch jeskyn\u00ed.\nLes na \u00fazem\u00ed PP tvo\u0159\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b smrk ztepil\u00fd (Picea abies), p\u0159im\u00edsen je buk lesn\u00ed (Fagus sylvatica) a m\u00e9n\u011b jedle b\u011blokor\u00e1 (Abies alba).\nPP je v\u00fdznamn\u00fdm hn\u00edzdi\u0161t\u011bm lesn\u00edch druh\u016f pt\u00e1k\u016f jako je nap\u0159. holub doup\u0148\u00e1k (Columba oenas), datel \u010dern\u00fd (Dryocopus martius), \u017eluna \u0161ed\u00e1 (Picus canus), vz\u00e1cn\u011b o\u0159e\u0161n\u00edk kropenat\u00fd (Nucifraga caryocatactes) a \u010d\u00e1p \u010dern\u00fd (Ciconia nigra).\nLokalita je v\u00fdznamn\u00fdm zimovi\u0161t\u011bm netop\u00fdr\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm kriticky ohro\u017een\u00e9ho vr\u00e1pence mal\u00e9ho (Rhinolophus hipposideros).", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Jura? <<>>: T\u0159\u00edda Jura byla t\u0159\u00edda vylo\u010fovac\u00edch \u010dlun\u016f Japonsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil sebeobrany. Skl\u00e1dala se ze dvou jednotek, provozovan\u00fdch v letech 1981\u20132013. Jejich \u00fakolem bylo p\u0159edev\u0161\u00edm prov\u00e1d\u011bn\u00ed vylo\u010fovac\u00edch operac\u00ed, p\u0159eprava voj\u00e1k\u016f a n\u00e1kladu na vzd\u00e1len\u00e9 ostrovy.\nStavbu prov\u00e1d\u011bla japonsk\u00e1 lod\u011bnice Sasebo Heavy Industries v Sasebo v letech 1980-1981.\nJednotky t\u0159\u00eddy Jura:\n\u010cluny p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159epravuj\u00ed \u010dty\u0159i n\u00e1kladn\u00ed automobily Toyota typu 73 a 50 tun n\u00e1kladu, 70 voj\u00e1k\u016f. Vykl\u00e1dka prob\u00edh\u00e1 p\u0159\u00ed\u010fovou rampou. Plavidla nesla jeden rota\u010dn\u00ed 20mm kan\u00f3n JM61 Sea Vulcan ovl\u00e1dan\u00fd \u010dlov\u011bkem z m\u016fstku. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159\u00ed dva diesely Fuji 6L27.5XF, ka\u017ed\u00fd o v\u00fdkonu 3000 hp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed dva lodn\u00ed \u0161rouby. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahovala 12 uzl\u016f.", "<<>>: Co je Reading? <<>>: Reading je anglick\u00e9 m\u011bsto v hrabstv\u00ed Berkshire. M\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed na soutoku \u0159ek Tem\u017ee a Kennet, mezi Lond\u00fdnem a Swindonem. Dle \u00fadaj\u016f z roku 2001 zde \u017eije 143 096 obyvatel.\nV\u00fdslovnost m\u011bsta je , ne jako reading, vid pr\u016fb\u011bhov\u00fd angli\u010dtiny slovesa to read, kter\u00fd je .\nReading byl ve st\u0159edov\u011bku d\u016fle\u017eit\u00e9 m\u011bsto; nach\u00e1zel se v n\u011bm kl\u00e1\u0161ter, jen\u017e m\u011bl vazby na kr\u00e1lovskou rodinu. Jeho moc upadla po s\u00e9rii ekonomick\u00fdch kriz\u00ed v 17. stolet\u00ed. V sou\u010dasnosti se jedn\u00e1 o d\u016fle\u017eit\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum ji\u017en\u00ed Anglie.\nHistorie m\u011bsta spad\u00e1 minim\u00e1ln\u011b do 8. stolet\u00ed, kdy je m\u011bsto zn\u00e1mo jako Readingum.\nV Readingu se ka\u017ed\u00fd rok kon\u00e1 jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch britsk\u00fdch hudebn\u00edch festival\u016f, stejnojmenn\u00fd Reading Festival, kter\u00fd prob\u00edh\u00e1 soub\u011b\u017en\u011b s druh\u00fdm festivalem ve m\u011bst\u011b Leeds. Festival v Readingu je po\u0159\u00e1d\u00e1n ji\u017e od roku 1971, v Leedsu pak od roku 1999. V minulosti na n\u011bm vystoupili nap\u0159\u00edklad kapely Nirvana, Iron Maiden, Muse, Guns n' Roses, Linkin Park, Metallica, Green Day, Oasis, Foo Fighters nebo rappe\u0159i 50 Cent a Eminem.", "<<>>: Co je Eduard (\u010dern\u00fd princ)? <<>>: Eduard z Woodstocku (anglicky Edward of Woodstock, the Black Prince, francouzsky Edouard Plantagen\u00eat, le Prince noir, 15. \u010derven 1330 \u2013 8. \u010derven 1376), tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako \u201e\u010cern\u00fd princ\u201c (anglicky Black Prince), byl kn\u00ed\u017eetem z Walesu (Prince of Wales), kn\u00ed\u017eetem akvit\u00e1nsk\u00fdm (Prince of Aquitaine) a v\u00e9vodou z Cornwallu (Duke of Cornwall), byl nejstar\u0161\u00edm synem anglick\u00e9ho kr\u00e1le Eduarda III. a jeho \u017eeny Filipy a otcem kr\u00e1le Richarda II. Eduard jako v\u00fdjime\u010dn\u00fd vojensk\u00fd velitel a obl\u00edben\u00e1 osobnost ji\u017e za sv\u00e9ho \u017eivota, zem\u0159el rok p\u0159ed smrt\u00ed sv\u00e9ho otce v d\u016fsledku dlouhodob\u00e9 nemoci a tak se nikdy nestal vl\u00e1dnouc\u00edm kr\u00e1lem. N\u00e1sledn\u00edkem na anglick\u00e9m tr\u016fnu se stal jeho syn Richard.\nEduard se narodil roku 1330 ve Woodstock\u00e9m pal\u00e1ci v Oxfordshire. Roku 1333 byl jmenov\u00e1n hrab\u011btem z Chesteru, roku 1337 v\u00e9vodou z Cornwallu a roku 1343 i kn\u00ed\u017eetem vel\u0161sk\u00fdm. Byl regentem v letech 1339, 1340 a 1342 v dob\u011b, kdy byl jeho otec na v\u00e1le\u010dn\u00e9m ta\u017een\u00ed. Nav\u0161t\u011bvoval ka\u017ed\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 rady a roku 1337 vedl jedn\u00e1n\u00ed s pape\u017eem o v\u00e1lce.\nEduard tou\u017eil po s\u0148atku se svou sest\u0159enic\u00ed Janou, hrab\u011bnkou z Kentu, se kterou vyr\u016fstal. Pot\u00e9, co obdr\u017eel souhlas pape\u017ee Innocence VI. se s n\u00ed 10. \u0159\u00edjna 1361 na Windsorsk\u00e9m hradu o\u017eenil. Tento s\u0148atek nebyl p\u0159ijat s nad\u0161en\u00edm, proto\u017ee se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee kr\u00e1l\u016fv syn se o\u017een\u00ed s ohledem na vytvo\u0159en\u00ed aliance se zahrani\u010dn\u00ed mocnost\u00ed. V dob\u011b, kdy byl v Anglii, byl jeho hlavn\u00edm s\u00eddlem Wallingfordsk\u00fd hrad v nyn\u011bj\u0161\u00edm Oxfordshire. Slou\u017eil jako kr\u00e1lovsk\u00fd vyslanec v Akvit\u00e1nii, kde on a jeho \u017eena vytvo\u0159ili dv\u016fr, kter\u00fd byl pova\u017eov\u00e1n za jeden z nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edch t\u00e9 doby. Tento dv\u016fr byl tak\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011bm n\u011bkter\u00fdch vyhnan\u00fdch panovn\u00edk\u016f, nap\u0159\u00edklad Pedra Kastilsk\u00e9ho. Ten, svr\u017een sv\u00fdm nelegitimn\u00edm bratrem, nab\u00eddl Eduardovi hrabstv\u00ed Biscany, pokud mu pom\u016f\u017ee dob\u00fdt zp\u011bt jeho tr\u016fn. Eduard zv\u00edt\u011bzil v bitv\u011b u Najery, kde porazil spojen\u00e9 francouzsk\u00e9 a \u0161pan\u011blsk\u00e9 vojsko.\nV t\u00e9 dob\u011b se stal otcem dvou syn\u016f \u2013 Eduarda a Richarda, \u010dasto tak\u00e9 zvan\u00e9ho Richarda z Bordeaux, kter\u00fd se pozd\u011bji stal anglick\u00fdm kr\u00e1lem. Eduard se vr\u00e1til do Anglie v lednu 1371 a zem\u0159el jako sedmilet\u00fd o rok pozd\u011bji po dlouh\u00e9 a v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci.\nEduard \u017eil v obdob\u00ed, kdy my\u0161lenky ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed upadaly a byl rozporupln\u00e1 osobnost. Na jedn\u00e9 stran\u011b, pot\u00e9 co zajal francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Jana II. a jeho nejmlad\u0161\u00edho syna po bitv\u011b u Poitiers dovolil Janovi, aby se vr\u00e1til na kr\u00e1tk\u00fd \u010das dom\u016f a modlil se s n\u00edm v Canterbursk\u00e9 katedr\u00e1le a tak\u00e9 p\u0159istoupil na jednodenn\u00ed p\u0159\u00edpravu p\u0159ed bitvou u Poitiers tak, aby se ob\u011b strany mohly domluvit na p\u0159\u00edpadn\u00e9m m\u00edrov\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed. A i kdy\u017e nesouhlasil s ryt\u00ed\u0159sk\u00fdmi z\u00e1pasy, dovolil po\u0159\u00e1dat ryt\u00ed\u0159sk\u00fd turnaj.\nNa druh\u00e9 stran\u011b sv\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 postoje dok\u00e1zal p\u0159ekonat pragmatismem. Opakovan\u011b pou\u017eil strategii vypalov\u00e1n\u00ed a plen\u011bn\u00ed m\u011bst, co\u017e nebyla \u010dinnost v souladu s ryt\u00ed\u0159sk\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm, ale bylo to jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mu pomohlo zni\u010dit francouzskou ekonomiku. I na boji\u0161ti sp\u00ed\u0161e pou\u017e\u00edval pragmatismus, co\u017e je vid\u011bt na hromadn\u00e9m pou\u017eit\u00ed p\u011bchoty, obrann\u00fdch pevnost\u00ed a \u00fatok\u016f z k\u0159\u00eddla. Nav\u00edc byl v\u00fdjime\u010dn\u011b nel\u00edtostn\u00fd k p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm ni\u017e\u0161\u00edch vrstev, co\u017e je z\u0159ejm\u00e9 z nezvykle vysok\u00fdch dan\u00ed, kter\u00e9 uvalil na obyvatele jako kn\u00ed\u017ee Akvit\u00e1nie, a z masakr\u016f obyvatel v Limoges a Caen.\nI kdy\u017e se u jeho jm\u00e9na pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edzvisko \u201e\u010cern\u00fd princ\u201c, neexistuj\u00ed prameny, \u017ee by se tohoto ozna\u010den\u00ed pou\u017e\u00edvalo dob\u011b, kdy \u017eil. Byl ozna\u010dov\u00e1n jako Eduard z Woodstocku, po m\u00edst\u011b, kde se narodil. Poprv\u00e9 bylo toto spojen\u00ed pou\u017eito v Cronicle of England Richarda Graftona z roku 1568. Obvykle se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee poch\u00e1z\u00ed ze zdoben\u00e9ho \u010dern\u00e9ho kyrysu, kter\u00fd mlad\u00fd kn\u00ed\u017ee dostal po bitv\u011b u Kres\u010daku od sv\u00e9ho otce. Ve skute\u010dnosti je to d\u00e1no sp\u00ed\u0161e barvou \u0161t\u00edtu na jeho erbu, pou\u017e\u00edvan\u00e9ho na ryt\u00ed\u0159sk\u00fdch turnaj\u00edch, kter\u00e9 jsou zobrazeny kolem jeho podobizny v Canterbury. Tento erb je \u010dern\u00fd se t\u0159emi b\u00edl\u00fdmi p\u0161tros\u00edmi p\u00e9ry. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee toto pojmenov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z popisu francouzsk\u00fdch kronik\u00e1\u0159\u016f ve vztahu k drtiv\u00e9 vojensk\u00e9 por\u00e1\u017ece, j\u00ed\u017e jeho schopnosti dopomohly. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee tato p\u0159ezd\u00edvka se vztahuje k Eduardov\u011b v\u00fdbu\u0161n\u00e9 povaze.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Edward, the Black Prince na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(n\u011bmecky) www.mittelalter-genealogie.", "<<>>: Co je Seax? <<>>: Seax (sax, scramasax) je st\u0159edov\u011bk\u00e1 zbra\u0148. Jedn\u00e1 se o dlouh\u00fd n\u016f\u017e, ost\u0159en\u00fd na jedn\u00e9 stran\u011b, o d\u00e9lce 7 a\u017e 75 cm. Oby\u010dejn\u011b se rozli\u0161uj\u00ed dva typy, kr\u00e1tk\u00fd (do 35 cm) a dlouh\u00fd (50 a\u017e 75 cm). Kr\u00e1tk\u00e9 no\u017ee slou\u017eily jako p\u0159edm\u011bt ka\u017edodenn\u00edho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed; dlouh\u00e9 se nosily hlavn\u011b do boje a byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny i pro pr\u00e1ce na zp\u016fsob ma\u010dety.\n\u010cepele byly rovn\u00e9, p\u00e1dn\u00e9 a masivn\u00ed. \u010cepel se ke konci zu\u017eovala a byla naost\u0159ena tak, aby umo\u017e\u0148ovala bod\u00e1n\u00ed. Seax mohl b\u00fdt zdoben\u00fd, ale z\u00e1le\u017eelo na majetkov\u00fdch pom\u011brech vlastn\u00edka zbran\u011b. Nosil se v ko\u017een\u00e9 pochv\u011b.\nP\u016fvod no\u017ee je spojov\u00e1n se Sasy (od toho i jeho n\u00e1zev). Spole\u010dn\u011b se sekerou \u0161lo o jednu z nejdostupn\u011bj\u0161\u00edch a nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch zbran\u00ed v ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku. \nNa olomouck\u00e9m hrad\u011b byl nalezen 41 cm dlouh\u00fd sax. Kv\u016fli \u00fazk\u00e9 \u010depeli (3 cm) by se mohlo jednat o napodobeninu vyrobenou m\u00edstn\u00edm \u0159emesln\u00edkem. Dal\u0161\u00ed saxy byly nalezeny v Lipn\u00edku nad Be\u010dvou, v P\u0159\u00edtluk\u00e1ch v kostrov\u00e9m hrobu, ve Star\u00e9 Kou\u0159imi, v Jind\u0159ichov\u011b u Chebu a dva saxy (jeden dlouh\u00fd a jeden kr\u00e1tk\u00fd) byly nalezeny na V\u00fd\u0161in\u011b sv. Metod\u011bje u Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b.", "<<>>: Co je Volby do Knesetu 1999? <<>>: Volby do 15. Knesetu se v Izraeli konaly 17. kv\u011btna 1999 sou\u010dasn\u011b s p\u0159\u00edmou volbou premi\u00e9ra.\nVolby se konaly v dob\u011b, kdy se jedn\u00e1n\u00ed s palestinsk\u00fdmi Araby nevedla. P\u0159esto\u017ee bylo schv\u00e1leno Memorandum od Wye River, znep\u0159\u00e1telilo jak levici (kter\u00e1 tvrdila, \u017ee se m\u00edrov\u00fd proces moc vle\u010de), tak pravici (kter\u00e1 byla nespokojen\u00e1 z \u00fazemn\u00edmi \u00fastupky). Aliance Likud-Ge\u0161er-Comet se rozpadla a \u010d\u00e1st \u010dlen\u016f Likudu opustila stranu, aby zalo\u017eila Cherut - N\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed a Stranu st\u0159edu.\nNetanjahuova vl\u00e1da nakonec kv\u016fli nespokojenosti ve stran\u011b, jej\u00edm \u0161t\u011bpen\u00ed a probl\u00e9m\u016fm p\u0159i schvalov\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edho rozpo\u010dtu v lednu 1999 vyhl\u00e1sila p\u0159ed\u010dasn\u00e9 volby.\nEhud Barak zformoval p\u0159ed volbami alianci Jeden Izrael sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze Strany pr\u00e1ce a stran Ge\u0161er a Mejmad. Doufal tak, \u017ee tato st\u0159edo-levicov\u00e1 aliance z\u00edsk\u00e1 dostatek mand\u00e1t\u016f k vytvo\u0159en\u00ed stabiln\u00ed koalice.\nPozn\u00e1mka: Jisra'el Bejtejnu z\u00edskal jeden mand\u00e1t po p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed hlas\u016f,\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed strany se z\u00fa\u010dastnily voleb ale nep\u0159ekro\u010dily 1 5% volebn\u00ed pr\u00e1h:\nPnina Rosenblum (44 953 - 1,3 %)\nPower for Pensioners (37 525 - 1,1 %)\nAle Jarok (34 029 - 1,0 %)\nT\u0159et\u00ed cesta (26 290 - 0,7 %)\nZelen\u00ed (13 292 - 0,4 %)\nTikva (7 366 - 0,2 %)\nStrana Casino (6 540 0,1 %)\nLev la-Olim - (6 311 - 0,1 %)\nStrana Negevu (4 324 - 0,1 %)\nComet (4 128 - 0,1 %)\nStrana p\u0159irozen\u00e9ho pr\u00e1va (2 924 - 0,1 %)\nProgresivn\u00ed strana st\u0159edu (2 797 0,1 %)\nOrganizace za demokratickou akci (2 151 - 0,1 %)\nNov\u00e1 arabsk\u00e1 strana (2 042 - 0,1 %)\nSpravedlnost pro v\u0161echny (1 257 - 0,04 %)\nMore\u0161et Avot (1 164 - 0,04 %)Dv\u011b strany se nejprve p\u0159ihl\u00e1sily ke kandidatu\u0159e ve volb\u00e1ch ale p\u0159ed volebn\u00edm dnem st\u00e1hli svou kandidaturu:\nManchigut Jehudit\nHlas \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed\nPo v\u00fdh\u0159e v premi\u00e9rsk\u00fdch volb\u00e1ch zformoval Ehud Barak 6. \u010dervence 1999 v po\u0159ad\u00ed 28. izraelskou vl\u00e1du. Jeho koalice zahrnovala Jeden Izrael, \u0160as, Merec, Jisra'el be-Alija, Stranu st\u0159edu, N\u00e1rodn\u00ed n\u00e1bo\u017eenskou stranu a Sjednocen\u00fd judaismus T\u00f3ry. Zpo\u010d\u00e1tku m\u011bla 16 ministr\u016f, ale toto \u010d\u00edslo se postupn\u011b dostalo a\u017e na 24. Avraham Burg byl jmenov\u00e1n p\u0159edsedou Knesetu.\nSjednocen\u00fd judaismus T\u00f3ry opustil koalici v z\u00e1\u0159\u00ed 1999 kv\u016fli poru\u0161en\u00ed \u0161abatu. Vl\u00e1da nakonec padla 10. prosince 2000, kdy\u017e Barak rezignoval kv\u016fli prob\u00edhaj\u00edc\u00ed druh\u00e9 intif\u00e1d\u011b a \u0159\u00edjnov\u00fdch nepokoj\u00edch izraelsk\u00fdch Arab\u016f. Barak svolal nov\u00e9 premi\u00e9rsk\u00e9 volby, kter\u00e9 v\u0161ak nakonec prohr\u00e1l s Arielem \u0160aronem. \n\u0160aron sestavil 7. b\u0159ezna 2001 v po\u0159ad\u00ed 29. izraelskou vl\u00e1du. Vytvo\u0159il vl\u00e1du n\u00e1rodn\u00ed jednoty sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze stran Likud, Strana pr\u00e1ce-Meimad, \u0160as, Strany st\u0159edu, N\u00e1rodn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 strany, Sjednocen\u00e9ho judaismu T\u00f3ry, Jisra'el be-Alija a N\u00e1rodn\u00ed jednoty-Jisra'el Bejtejnu. \u0160aronova vl\u00e1da m\u011bla 26 ministr\u016f (pozd\u011bji 29) a bylo nutn\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159it ministersk\u00fd st\u016fl v Knesetu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Israeli legislative election, 1999 na anglick\u00e9 Wikipedii.\nARIAN, Asher; SHAMIR, Michal. The Elections in Israel, 1999. New York: SUNY Press, 2002. 297 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-0791453162. (anglicky) \nELAZAR, Daniel Judah; MOLLOV, M. Benjamin. Israel at the polls, 1999. Lond\u00fdn: Routledge, 2001. 344 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-0714681801. (anglicky) \n\u010cEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, sou\u010dasnost a sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edho konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. \n\u010cEJKA, Marek. Judaismus, politika a St\u00e1t Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. \nSeznam \u010dlen\u016f patn\u00e1ct\u00e9ho Knesetu\n(anglicky) Kneset - P\u0159ehled 15.", "<<>>: Co je Brasla\u016dsk\u00e1 pahorkatina? <<>>: Brasla\u016dsk\u00e1 pahorkatina (b\u011blorusky \u0411\u0440\u0430\u0441\u043b\u0430\u045e\u0441\u043a\u0430\u044f \u0433\u0440\u0430\u0434\u0430, \u0411\u0440\u0430\u0441\u043b\u0430\u045e\u0441\u043a\u0430\u0435 \u045e\u0437\u0432\u044b\u0448\u0448\u0430, rusky \u0411\u0440\u0430\u0441\u043b\u0430\u0432\u0441\u043a\u0430\u044f \u0433\u0440\u044f\u0434\u0430) je pahorkatina na \u00fapln\u00e9m severoz\u00e1pad\u011b B\u011bloruska. Zab\u00edr\u00e1 velkou \u010d\u00e1st Brasla\u016dsk\u00e9ho a Mjorsk\u00e9ho raj\u00f3nu ve Vitebsk\u00e9 oblasti. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 pova\u017euj\u00ed Brasla\u016dskou pahorkatinu za sou\u010d\u00e1st B\u011blorusk\u00e9ho pojeze\u0159\u00ed\nPahorkatina pokr\u00fdv\u00e1 \u00fazem\u00ed o rozloze 1900 km\u00b2. T\u00e1hne se d\u00e9lce asi 66 km a \u0161\u00ed\u0159ka asi 60 km. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod kopce le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 210 metr\u016f (bl\u00edzkosti obce Slabodka). Asi 10% \u00fazem\u00ed pokr\u00fdvaj\u00ed jezera, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina pat\u0159\u00ed do skupiny Brasla\u016dsk\u00fdch jezer.\nOblast pat\u0159\u00ed do povod\u00ed Z\u00e1padn\u00ed Dviny, kter\u00e1 p\u0159edstavuje p\u0159\u00edrodn\u00ed severn\u00ed hranici t\u00e9to geomorfologick\u00e9 formace. V\u011bt\u0161\u00edmi \u0159ekami jsou tak\u00e9 Drujka, Dru\u017enjanka, Oku\u0148ovka. Na v\u00fdchod\u011b a na jihov\u00fdchod\u011b hrani\u010d\u00ed Polackou n\u00ed\u017einou.\nSou\u010dasn\u00fd reli\u00e9f vznikl jako v\u00fdsledek ledovcov\u00e9ho posunu b\u011bhem posledn\u00edho ledovcov\u00e9ho obdob\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e reli\u00e9fu dominuj\u00ed m\u00edrn\u00e9 kopce mo\u0159sk\u00e9 typu, kter\u00e9 se objevuj\u00ed ve form\u011b asymetrick\u00fdch klenut\u00fdch \u00fates\u016f, mezi nimi\u017e vznikly n\u011bkter\u00e9 skupiny jezer. Asi 20% \u00fazem\u00ed pokryto lesn\u00ed a hustou vegetac\u00ed. Oblast je sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00edho parku Brasla\u016dsk\u00e1 jezera.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0411\u0440\u0430\u0441\u043b\u0430\u0432\u0441\u043a\u0430 \u0433\u0440\u0435\u0434\u0430 na srbsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bejt Arje-Ofarim? <<>>: Bejt Arje-Ofarim (hebrejsky \u05d1\u05b5\u05bc\u05d9\u05ea \u05d0\u05b7\u05e8\u05b0\u05d9\u05b5\u05d4-\u05e2\u05b3\u05e4\u05b8\u05e8\u05b4\u05d9\u05dd, v ofici\u00e1ln\u00edm p\u0159episu do angli\u010dtiny Bet Arye, p\u0159episov\u00e1no t\u00e9\u017e Beit Aryeh-Ofarim) je izraelsk\u00e1 osada a m\u00edstn\u00ed rada (mal\u00e9 m\u011bsto) na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu v distriktu Judea a Sama\u0159\u00ed, vznikl\u00e1 slou\u010den\u00edm dvou d\u0159\u00edve samostatn\u00fdch obc\u00ed Bejt Arje a Ofarim v roce 2004.\nNach\u00e1z\u00ed se cca 25 kilometr\u016f v\u00fdchodn\u011b od centra Tel Avivu, cca 10 kilometr\u016f jihov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Ro\u0161 ha-Ajin, cca 35 kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od historick\u00e9ho j\u00e1dra Jeruzal\u00e9m a cca 4 kilometr\u016f od Zelen\u00e9 linie, kter\u00e1 odd\u011bluje \u00fazem\u00ed Izraele v mezin\u00e1rodn\u011b uznan\u00fdch hranic\u00edch a okupovan\u00e1 palestinsk\u00e1 \u00fazem\u00ed. Je situov\u00e1na na z\u00e1padn\u00ed okraj hornatiny Sama\u0159ska. Nedaleko od obce za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00e1d\u00ed Nachal Bejt Arif.\nOb\u011b p\u016fvodn\u011b samostatn\u00e9 \u010d\u00e1sti obce zauj\u00edmaj\u00ed vyv\u00fd\u0161enou polohu na jednom ze zdej\u0161\u00edch pahork\u016f v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 345 metr\u016f. Bejt Arje le\u017e\u00ed cca 2 kilometry od Ofarim. Bejt Arje-Ofarim m\u011bla b\u00fdt podle pl\u00e1n\u016f z po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed odd\u011blena od okoln\u00edch arabsk\u00fdch vesnic pomoc\u00ed Izraelsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed bari\u00e9ry a od severu zapojena do koridoru izraelsk\u00fdch s\u00eddel sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch k m\u011bstu Ariel ve vnitrozem\u00ed Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu (tzv. blok osad Gu\u0161 Ari'el). Je\u0161t\u011b v roce 2009 ale nebyla tato bari\u00e9ra v p\u0159ilehl\u00e9m \u00faseku zbudov\u00e1na. Pod\u00e9l trasy pl\u00e1novan\u00e9 bari\u00e9ry ale vyrostla na severoz\u00e1padn\u00ed stran\u011b od Bejt Arje nov\u00e1 silnice.\nP\u016fvodn\u00ed obec Bejt Arje byla zalo\u017eena roku 1981 skupinou \u0161edes\u00e1ti rodin, v\u011bt\u0161inou zam\u011bstnanc\u016f st\u00e1tn\u00ed spole\u010dnosti na v\u00fdrobu letadel Israel Aerospace Industries.Je pojmenov\u00e1na podle izraelsk\u00e9ho pravicov\u00e9ho politika Arje Ben Eliezera (1913-1970). Doslova \u201eArjeho d\u016fm\u201c. V roce 1989 z\u00edskala status m\u00edstn\u00ed rady. M\u00e1 charakter p\u0159edm\u011bstsk\u00e9ho reziden\u010dn\u00edho s\u00eddla. V roce 2004 k n\u00ed byla p\u0159i\u010dlen\u011bna dosud samostatn\u00e1 osada Ofarim. M\u00e1 strategickou polohu. Za dobr\u00e9ho dne z n\u00ed lze p\u0159ehl\u00e9dnout celou pob\u0159e\u017en\u00ed planinu od m\u011bsta Chadera na severu a\u017e po A\u0161kelon na jihu.\nObec Ofarim (doslova \u201eJel\u00ednci\u201c \u010di \u201eKolouchov\u00e9\u201c) byla zalo\u017eena roku 1989. \u0160lo o jednu z posledn\u00edch nov\u00fdch, form\u00e1ln\u011b samostatn\u00fdch osad, kter\u00e9 Izrael z\u0159\u00eddil na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu. Zpo\u010d\u00e1tku sest\u00e1vala ze \u010dtrn\u00e1cti mobiln\u00edch karavan\u016f. V roce 2004 byla za\u010dlen\u011bna do sousedn\u00ed obce Bejt Arje.\nV datab\u00e1zi sdru\u017een\u00ed izraelsk\u00fdch komunit v Judeji a Sama\u0159sku (rada Je\u0161a) se obec Bejt Arje-Ofarim uv\u00e1d\u00ed jako sekul\u00e1rn\u00ed. Izraelsk\u00fd den\u00edk Jerusalem Post ale v roce 2005 Bejt Arje-Ofarim popisuje coby obec se sm\u00ed\u0161enou populac\u00ed sekul\u00e1rn\u00edch i n\u00e1bo\u017eensky zalo\u017een\u00fdch Izraelc\u016f. Podle \u00fadaj\u016f z roku 2014 tvo\u0159ili naprostou v\u011bt\u0161inu obyvatel \u017did\u00e9 - cca 4 400 osob (v\u010detn\u011b statistick\u00e9 kategorie \"ostatn\u00ed\", kter\u00e1 zahrnuje nearabsk\u00e9 obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu ale bez form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, cca 4 500 osob).Jde o v\u011bt\u0161\u00ed obec m\u011bstsk\u00e9ho typu s dlouhodob\u011b rostouc\u00ed populac\u00ed. K 31. prosinci 2014 zde \u017eilo 4516 lid\u00ed. B\u011bhem roku 2014 populace stoupla o 4,5 %.", "<<>>: Co je Splzov? <<>>: Splzov je osada, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta \u017delezn\u00fd Brod v okrese Jablonec nad Nisou v Libereck\u00e9m kraji. Splzov se nach\u00e1z\u00ed v \u00fadol\u00ed \u0159eky Jizery mezi m\u011bstem \u017delezn\u00fd Brod a vesn\u00edc\u00ed Mal\u00e1 Sk\u00e1la. Vede j\u00edm silnici I/10 (E65, Praha\u2013Harrachov).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1543. Od 19. stolet\u00ed byla vesnice sou\u010d\u00e1st\u00ed Skuhrova, od roku 1961 je \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta \u017delezn\u00fd Brod.V\u011bt\u0161ina z\u00e1stavby le\u017e\u00ed v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti \u0159eky. Okrajov\u00e9 domy jsou um\u00edst\u011bny ve svahu kolem Hunt\u00ed\u0159ovsk\u00e9ho potoka (tzv. Rokel). Na Jize\u0159e se nach\u00e1z\u00ed betonov\u00fd Splzovsk\u00fd jez. Tradi\u010dn\u011b vesnic\u00ed vede trasa z\u00e1vodu Rallye Bohemia.", "<<>>: Co je Marie Krist\u00fdna Habsbursko-Lotrinsk\u00e1 (1763)? <<>>: Marie Krist\u00fdna Habsbursko-Lotrinsk\u00e1 (22. listopadu 1763, V\u00edde\u0148 \u2013 22. listopadu 1763) byla rakousk\u00e1 arciv\u00e9vodkyn\u011b a uhersk\u00e1 a \u010desk\u00e1 princezna.\nNarodila se 22. listopadu 1763 ve V\u00eddni jako dcera arciv\u00e9vody Josefa a princezny Isabely Parmsk\u00e9. Mal\u00e1 arciv\u00e9vodkyn\u011b zem\u0159ela dv\u011b hodiny po porodu. Jej\u00ed matka zem\u0159ela o p\u011bt dn\u00ed pozd\u011bji na prav\u00e9 ne\u0161tovice.\nByla pochov\u00e1na v C\u00edsa\u0159sk\u00e9 hrobce ve V\u00eddni.", "<<>>: Co je Elm Park (stanice metra v Lond\u00fdn\u011b)? <<>>: Elm Park je stanice metra v Lond\u00fdn\u011b, otev\u0159en\u00e1 roku 1935. Autobusovou dopravu zaji\u0161\u0165uj\u00ed linky 165, 252, 365 a 372. Stanice se nach\u00e1z\u00ed v p\u0159epravn\u00ed z\u00f3n\u011b 5 a le\u017e\u00ed na lince:\nDistrict Line mezi stanicemi Hornchurch a Dagenham East.", "<<>>: Co je Orel (spolek)? <<>>: Orel je katolick\u00e1 sportovn\u00ed organizace, kter\u00e1 byla zalo\u017eena na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed katolick\u00fdmi sportovci. Ur\u010dit p\u0159esn\u00e9 datum jeho vzniku je problematick\u00e9, nebo\u0165 vznikal postupn\u011b zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm a slu\u010dov\u00e1n\u00edm lok\u00e1ln\u00edch katolick\u00fdch spolk\u016f na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, samotn\u00e1 organizace pova\u017euje za rok sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed rok 1909, kdy se sjednotil n\u00e1zev a vzniklo \u0159\u00e1dn\u00e9 jednotn\u00e9 veden\u00ed organizace na Morav\u011b a provizorn\u00ed v \u010cech\u00e1ch. V dob\u011b prvn\u00ed republiky byl Orel se zhruba 35 000 \u010dleny v roce 1931 po daleko po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 obci sokolsk\u00e9 druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed sportovn\u00ed organizac\u00ed v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku. Orel stav\u00ed svoji \u010dinnost na k\u0159es\u0165ansk\u00fdch z\u00e1kladech a v\u011bnuje se p\u0159edev\u0161\u00edm sportu pro v\u0161echny a pr\u00e1ci s ml\u00e1de\u017e\u00ed. 1. V\u0161eorelsk\u00fd slet se konal v P\u00edsku, a to ve dnech 15. a 16. srpna 1936.\nV roce 1896 byl p\u0159i jednot\u011b katolick\u00fdch tovary\u0161\u016f v Praze zalo\u017een t\u011blocvi\u010dn\u00fd odbor a obdobn\u00e9 jednoty pak za\u010daly vznikat i v jin\u00fdch m\u00edstech p\u0159i k\u0159es\u0165ansko-vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch spolc\u00edch. Roku 1904 se konal na Velehrad\u011b sjezd k\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strany, kter\u00fd p\u0159ijal sm\u011brnice k zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed t\u011blocvi\u010dn\u00fdch odbor\u016f p\u0159i katolick\u00fdch organizac\u00edch. Form\u00e1ln\u011b byl Orel zalo\u017een z podn\u011btu katolick\u00e9 c\u00edrkve v roce 1909. P\u0159edseda k\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strany Jan \u0160r\u00e1mek prohl\u00e1sil 31. kv\u011btna 1909 na sjezdu v Olomouci v\u0161echny t\u011blocvi\u010dn\u00e9 odbory sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u00e9 jednotn\u00e9 organizace Orel. Nejrychleji se nov\u00e1 sportovn\u00ed organizace rozr\u016fstala na Morav\u011b, kde ve sv\u00e9m p\u016fsoben\u00ed na ml\u00e1de\u017e zdatn\u011b soupe\u0159ila se Svazem d\u011blnick\u00fdch t\u011blocvi\u010dn\u00fdch jednot (SDTJ) i Sokolem.\nV \u010cech\u00e1ch se organizace uchytila zprvu jen na v\u00fdchod\u011b. N\u00e1zev Orel byl p\u0159evzat od slovinsk\u00fdch katolick\u00fdch t\u011blocvi\u010dn\u00fdch organizac\u00ed. T\u00e9ho\u017e roku 1909 se ve Vy\u0161kov\u011b konal prvn\u00ed zemsk\u00fd slet. O dva roky pozd\u011bji byla zvolena prvn\u00ed \u00dast\u0159edn\u00ed rada orelsk\u00e1 v \u010dele s Janem \u0160r\u00e1mkem. P\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky m\u011bl Orel 249 odbor\u016f s 12 068 \u010dleny.\n Vztahy Sokol a Orla \nVe dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech byla velk\u00e1 rivalita mezi t\u011blov\u00fdchovn\u00fdmi spolky Sokol, Orel a DTJ. Sokolov\u00e9 zp\u00edvali p\u00edsni\u010dku: \"Sed\u00ed Orel na vr\u0161ku, Sokol mu d\u00e1 na dr\u017eku\", Orlov\u00e9 to zp\u00edvali naopak a nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed p\u00edse\u0148 u DTJ se jmenovala Klerik\u00e1ln\u00ed d\u011bv\u010de.\nO nap\u011bt\u00ed po roz\u0161t\u011bpen\u00ed Sokola a Orla na z\u00e1klad\u011b vztah\u016f k c\u00edrkvi sv\u011bd\u010d\u00ed anonymn\u00ed fejeton v katolick\u00e9m t\u00fdden\u00edku \u010cech z roku 1910, kde se mezi jin\u00fdm prav\u00ed:\nVe fejetonu je uvedena \u201esokolsk\u00e1\u201c parafr\u00e1ze p\u016fvodn\u00ed B\u00e1sn\u011b na pochod Orl\u016f (viz n\u00ed\u017ee), proti kter\u00e9 se autor fejetonu ohrazuje (kopie v\u00fdtisku dostupn\u00e1 v syst\u00e9mu Kramerius je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ne\u010diteln\u00e1):\nOrlu byla v nov\u00e9 republice vy\u010d\u00edt\u00e1na ostatn\u00edmi \u010desk\u00fdmi organizacemi (Sokol, SDTJ) podpora Rakousko-Uherska a negativn\u00ed postoj k husitstv\u00ed. Orel v\u0161ak s podporou katolick\u00e9 c\u00edrkve rychle mohutn\u011bl. V roce 1922 m\u011bl spolek p\u0159es 130 000 \u010dlen\u016f v 1 064 jednot\u00e1ch.Na Slovensku za\u010daly prvn\u00ed orelsk\u00e9 jednoty vznikat a\u017e po roku 1918. V \u00fanoru 1919 vznikla prvn\u00ed jednota v Malack\u00e1ch a v roce 1920 m\u011bla orelsk\u00e1 z\u00e1kladna na Slovensku v\u00edce \u010dlen\u016f, ne\u017e v \u010cech\u00e1ch dominantn\u00ed Sokol. V t\u00e9m\u017ee roce 1920 bylo v Orlu evidov\u00e1no 346 jednot s t\u00e9m\u011b\u0159 40 000 \u010dleny. V srpnu 1922 se v Brn\u011b konal prvn\u00ed slet Orla. Roku 1929 se v r\u00e1mci oslav svatov\u00e1clavovsk\u00e9ho mil\u00e9nia v Praze konaly Svatov\u00e1clavsk\u00e9 dny Orelstva, kter\u00e9 nav\u0161t\u00edvil i prezident T. G. Masaryk. Bylo mu to vy\u010d\u00edt\u00e1no i Sokolem. Po roce 1925 bylo v Orlu p\u0159es 140 000 \u010dlen\u016f.\nT\u011blov\u00fdchovn\u00e1 \u010dinnost byla rozmanit\u00e1. Mimo cvi\u010den\u00ed v t\u011blocvi\u010dn\u00e1ch se v\u011bnovala pozornost brann\u00e9 v\u00fdchov\u011b, atletice, ko\u0161\u00edkov\u00e9, odb\u00edjen\u00e9, tenisu, h\u00e1zen\u00e9 a ly\u017eov\u00e1n\u00ed. Na Slovensku s\u00edlily snahy po osamostatn\u011bn\u00ed a tyto tendence se p\u0159enesly i do Orla. V roce 1935 se slovensk\u00fd Orel osamostatnil a pod\u0159\u00eddil Hlinkov\u011b slovensk\u00e9 ludov\u00e9 stran\u011b. T\u0159et\u00ed sjezd slovensk\u00e9ho Orla byl kon\u00e1n 13.\u201315. srpna 1938 a byl ve znamen\u00ed proti\u010desk\u00fdch, protikomunistick\u00fdch a proti\u017eidovsk\u00fdch postoj\u016f. Po vzniku Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu byly v\u0161echny t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 organizace, tedy i Orel, zru\u0161eny.Po obsazen\u00ed \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed se Orel s \u0159adou dal\u0161\u00edch organizac\u00ed spojil 14. \u0159\u00edjna 1938 v Svazu ob\u010dansk\u00e9 pohotovosti. Ministersk\u00fd p\u0159edseda Rudolf Beran vyv\u00edjel tlak, aby se sjednotily \u00fapln\u011b v\u0161echny sportovn\u00ed organizace a vznikla jednotn\u00e1 t\u011blov\u00fdchova. Po Mnichov\u011b byla \u0159ada \u010desk\u00fdch organizac\u00ed zak\u00e1z\u00e1na, okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va prosazovala \u010dinnost Kuratoria pro v\u00fdchovu ml\u00e1de\u017ee. Orel se postupn\u011b zapojil do odboje a \u010delil zat\u00fdk\u00e1n\u00ed sv\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Dne 30. listopadu 1941 vydalo policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed v Brn\u011b z\u00e1kaz \u010dinnosti Orla na Morav\u011b a v \u010cech\u00e1ch byl \u00fa\u0159edn\u011b rozpu\u0161t\u011bn 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1942. B\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky padlo 332 \u010dlen\u016f Orla. \u010cleny Orla byli i para\u0161utist\u00e9 Josef Bubl\u00edk a Jan Kubi\u0161, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na atent\u00e1tu na Heydricha.\nDo boj\u016f v roce 1919 proti ma\u010farsk\u00fdm bol\u0161evik\u016fm na Slovensku se krom\u011b arm\u00e1dy zapojily i dobrovolnick\u00e9 formace r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f a organizac\u00ed. Mezi nimi vytvo\u0159ili svoji jednotku i \u010dlenov\u00e9 Jednoty \u010ds. Orla.\nV Brn\u011b byly vytvo\u0159eny dv\u011b orelsk\u00e9 setniny: prvn\u00ed tvo\u0159ilo 110 mu\u017e\u016f a druhou 88 mu\u017e\u016f. Mu\u017ei byli vystrojeni a vyzbrojeni. P\u016fvodn\u011b rakouskouhersk\u00e9 uniformy byly upraveny, odli\u0161en\u00edm od arm\u00e1dy byl orelsk\u00fd odznak s p\u00e9rem na \u010depici. Na Slovensku konali Orlov\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b str\u00e1\u017en\u00ed slu\u017ebu v t\u00fdlu. Orlov\u00e9 se sice nezapojili p\u0159\u00edmo do boj\u016f, ale d\u00edky jejich slu\u017eb\u011b mohli b\u00fdt uvoln\u011bny jednotky pravideln\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e9 by jinak musely zabezpe\u010dovat t\u00fdl. Po skon\u010den\u00ed boj\u016f byla jednotka rozpu\u0161t\u011bna a mu\u017ei se vr\u00e1tili ke sv\u00fdm rodin\u00e1m.\nOrel byl v roce 1945 obnoven, v listopadu 1946 byl za\u010dlen\u011bn (spolu se Sokolem a DTJ) do \u010ceskoslovensk\u00e9ho t\u011blov\u00fdchovn\u00e9ho svazu. VIII. sjezd Orla se konal v roce 1947, zde Orel odm\u00edtl snahy o jednotnou t\u011blov\u00fdchovu v \u010ceskoslovensku. V roce 1948 byla organizace rozpu\u0161t\u011bna znovu, t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 organizace byly st\u00e1tem za\u010dlen\u011bny do socialistick\u00e9ho v\u00fdchovn\u00e9ho syst\u00e9mu, zprvu pod n\u00e1zvem Sokol, jednotn\u00e9 t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 organizace. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho obdob\u00ed roku 1968 se poda\u0159ilo ustavit p\u0159\u00edpravn\u00fd v\u00fdbor Orla a dal\u0161\u00edch rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch organizac\u00ed. Normaliza\u010dn\u00ed proces po srpnu 1968 tyto snahy r\u00e1zn\u011b uml\u010del, v t\u011blov\u00fdchov\u011b se konference \u010cSTV v \u010dervnu 1969 pln\u011b postavila za KS\u010c a jednotnou t\u011blov\u00fdchovu. Znovu byl Orel obnoven v roce 1990.\nOrel m\u00e1 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b 19 000 \u010dlen\u016f, kte\u0159\u00ed jsou \u010dleny t\u00e9m\u011b\u0159 250 jednot. Orel p\u016fsob\u00ed na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, kter\u00e9 je rozd\u011bleno celkem do 23 \u017eup.\nNejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed sporty: florbal, mal\u00e1 kopan\u00e1, stoln\u00ed tenis a gymnastick\u00e1 cvi\u010den\u00ed.\nOrel je \u010dlenem mezin\u00e1rodn\u00ed organizace katolick\u00fdch sportovn\u00edch spolk\u016f FICEP. \u00dast\u0159ed\u00ed Orla je v Brn\u011b. Sou\u010dasn\u00fdm starostou je Stanislav Jur\u00e1nek, b\u00fdval\u00fd poslanec a hejtman Jihomoravsk\u00e9ho kraje za KDU-\u010cSL.\nJan \u0160r\u00e1mek (1909\u20131939) (1946\u20131950)\nFranti\u0161ek Leiner (1939\u20131942)\nJosef Pape\u017e (od 1990)\nLadislav \u0160ustr (1997\u20132010)\nStanislav Jur\u00e1nek (od 2010)\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nSTEINIGER, Bohumil. T\u011blocvi\u010dn\u00e9 spolky a skauting v obdob\u00ed Rakouska-Uherska. Historick\u00fd obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34-39. ISSN 1210-6097.", "<<>>: Co je Vina\u0159 roku? <<>>: Vina\u0159 roku je degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e otev\u0159en\u00e1 v\u0161em v\u00fdrobc\u016fm v\u00edn z \u010cesk\u00e9 republiky. Po\u0159\u00e1d\u00e1 se ji\u017e od roku 2003.\nSout\u011b\u017e Vina\u0159 roku m\u00e1 za \u00fakol propagovat a prezentovat \u010desk\u00e9 a moravsk\u00e9 vina\u0159sk\u00e9 podniky, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnily sout\u011b\u017ee. Sout\u011b\u017e seznamuje jak odbornou, tak i \u0161irokou ve\u0159ejnost s v\u00fdsledky sout\u011b\u017ee o nejlep\u0161\u00ed kolekci v\u00edn, tak i s v\u00fdsledky v jednotliv\u00fdch sout\u011b\u017en\u00edch kategori\u00edch a to, jak v \u010cR, tak i v zahrani\u010d\u00ed. P\u0159i hodnocen\u00ed v\u00edn se spolupracuje se \u0161pi\u010dkov\u00fdmi zahrani\u010dn\u00edmi sommeliery a degust\u00e1tory. Sout\u011b\u017e si za c\u00edl klade sezn\u00e1mit ve\u0159ejnost se \u0161pi\u010dkov\u00fdmi \u010desk\u00fdmi v\u00edny a \u0161\u00ed\u0159it dobr\u00e9 jm\u00e9no \u010desk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho vina\u0159stv\u00ed. Sout\u011b\u017e je otev\u0159ena pro v\u0161echna v\u00edna vyroben\u00e1 z hrozn\u016f r\u00e9vy vinn\u00e9 v \u010cesk\u00e9 republice s v\u00fdjimkou stoln\u00edch v\u00edn. V\u0161echna v\u00edna mus\u00ed spl\u0148ovat podm\u00ednky tohoto statutu. V\u0161echna v\u00edna p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00e1 do sout\u011b\u017ee mus\u00ed odpov\u00eddat Z\u00e1konu o vinohradnictv\u00ed a vina\u0159stv\u00ed. K \u00fa\u010dasti v sout\u011b\u017ei Vina\u0159 roku jsou ve\u0159ejn\u011b vyzv\u00e1ni v\u0161ichni tuzem\u0161t\u00ed v\u00fdrobci v\u00edn, z\u00e1rove\u0148 v\u0161echny informace o sout\u011b\u017ei (v\u010detn\u011b v\u00fdsledk\u016f) jsou zve\u0159ej\u0148ov\u00e1ny na www.vinarroku.cz a d\u00e1le pak pomoc\u00ed v\u0161ech medi\u00e1ln\u00edch partner\u016f. V\u00fdsledky, informace o pr\u016fb\u011bhu i dal\u0161\u00edch detailech sout\u011b\u017ee jsou ve\u0159ejn\u00e9. V\u0161ichni \u00fa\u010dastn\u00edci sout\u011b\u017ee za ka\u017ed\u00fd p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fd vzorek neplat\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 registra\u010dn\u00ed a manipula\u010dn\u00ed poplatky. Ka\u017ed\u00e1 l\u00e1hev mus\u00ed b\u00fdt sout\u011b\u017e\u00edc\u00edm ozna\u010dena podle platn\u00e9ho z\u00e1kona, v\u010detn\u011b uveden\u00ed ro\u010dn\u00edku sklizn\u011b hrozn\u016f a \u010d\u00edsla \u0161ar\u017ee.\nHodnocen\u00ed prob\u00edh\u00e1 ve dvou kolech. V prvn\u00edm kole hodnot\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 stovka odborn\u00fdch degust\u00e1tor\u016f. O titul Vina\u0159 roku se utkaj\u00ed v\u017edy kolekce p\u011bti v\u00edn jednotliv\u00fdch producent\u016f, kter\u00e1 z\u00edskaj\u00ed nejlep\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnocen\u00ed ze v\u0161ech p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch v\u00edn tohoto producenta, a z\u00e1rove\u0148 spln\u00ed podm\u00ednky stanoven\u00e9 statutem. Osm nejlep\u0161\u00edch kolekc\u00ed je pak nominov\u00e1no na titul Vina\u0159 roku. O kone\u010dn\u00e9m po\u0159ad\u00ed t\u011bchto osmi fin\u00e1lov\u00fdch kolekc\u00ed pak rozhodne zased\u00e1n\u00ed klubu degust\u00e1tor\u016f, ve kter\u00e9m zasedaj\u00ed \u010desk\u00e9 a zahrani\u010dn\u00ed sommeliersk\u00e9 hv\u011bzdy a tak\u00e9 dr\u017eitel\u00e9 titulu Master of Wine. V\u0161echna detailn\u00ed data z hodnocen\u00ed jsou pak k dispozici na ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch. Sout\u011b\u017e je uznan\u00e1 Ministerstvem zem\u011bd\u011blstv\u00ed \u010cR a spl\u0148uje evropsk\u00e9 standardy oce\u0148ov\u00e1n\u00ed a hodnocen\u00ed v\u00edn. Vina\u0159i, kte\u0159\u00ed v sout\u011b\u017ei zv\u00edt\u011bz\u00ed, maj\u00ed pr\u00e1vo na lahve v\u00edt\u011bzn\u00fdch v\u00edn umis\u0165ovat zlatou, st\u0159\u00edbrnou a bronzovou medaili.\nV\u00edt\u011bzem 7. ro\u010dn\u00edku sout\u011b\u017ee se stal Josef Valihrach z Krumv\u00ed\u0159e. Do Vina\u0159e roku 2009 p\u0159ihl\u00e1sili \u010de\u0161t\u00ed vina\u0159i 521 v\u00edn, co\u017e je o 240 v\u00edce ne\u017e v roce 2008. V\u00edt\u011bzn\u00e1 kolekce v\u00edn z Krumv\u00ed\u0159e obsahovala Modr\u00fd Portugal a Tram\u00edn \u010cerven\u00fd z roku 2005, Cabernet Franc ro\u010dn\u00edk 2006, Neubursk\u00e9 2007 a Cabernet Sauvignon 2008.\nV\u00edt\u011bzem 8. ro\u010dn\u00edku sout\u011b\u017ee se stal Josef Valihrach z Krumv\u00ed\u0159e. Stal se tak prvn\u00edm vina\u0159em v historii sout\u011b\u017ee, kter\u00fd obh\u00e1jil sv\u016fj titul. Do Vina\u0159e roku 2010 p\u0159ihl\u00e1sili vina\u0159i na 500 v\u00edn. V\u00edt\u011bzn\u00e1 kolekce v\u00edn z Krumv\u00ed\u0159e obsahovala Cuv\u00e9e CS + Merlot + CF 2006, Chardonnay 2007, Cuv\u00e9e Rulandsk\u00e9 b\u00edle + Sg 2008, Rulandsk\u00e9 \u0161ed\u00e9 2008 a P\u00e1lava 2008. Na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se um\u00edstil vina\u0159 Petr Skoupil z Velk\u00fdch B\u00edlovic, t\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku obsadilo Vina\u0159stv\u00ed Metroflora z Milotic.\nV\u00edt\u011bzem 9. ro\u010dn\u00edku sout\u011b\u017ee se stal Miroslav Vola\u0159\u00edk z Mikulova. Do Vina\u0159e roku 2011 p\u0159ihl\u00e1sili vina\u0159i rekordn\u00edch 528 v\u00edn. V\u00edt\u011bzn\u00e1 kolekce v\u00edn od pana Vola\u0159\u00edka obsahovala pouze ro\u010dn\u00edky 2010, a to Ryzlink vla\u0161sk\u00fd pozdn\u00ed sb\u011br, Ryzlink r\u00fdnsk\u00fd v\u00fdb\u011br z hrozn\u016f, Rulandsk\u00e9 b\u00edl\u00e9 v\u00fdb\u011br z hrozn\u016f a Ryzlink vla\u0161sk\u00fd ledov\u00fd. Na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se um\u00edstil vina\u0159 Pavel Kos\u00edk z Tvrdonic, t\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku obsadilo Vina\u0159stv\u00ed Vinselekt Michlovsk\u00fd z Rakvic.", "<<>>: Co je Terminator Salvation? <<>>: Terminator Salvation je americk\u00fd sci-fi film, \u010dtvrt\u00fd d\u00edl filmov\u00e9 s\u00e9rie. Sn\u00edmek nato\u010dil v roce 2009 re\u017eis\u00e9r McG podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e Johna Brancata a Michaela Ferrise.\nP\u00ed\u0161e se rok 2003, t\u011bsn\u011b p\u0159ed v\u00e1lkou se stroji. Marcus Wright, v\u011bze\u0148 odsouzen\u00fd k smrti, je popraven. Jeho t\u011blo je vyd\u00e1no Cyberdyne Corporation, kde se podrobuje tajn\u00e9mu pokusu. Marcus se pak ne\u010dekan\u011b probouz\u00ed o 15 let pozd\u011bji, v roce 2018, kdy zu\u0159\u00ed v\u00e1lka mezi lidmi a stroji. Na cel\u00e9 planet\u011b jsou rozpt\u00fdlena hnut\u00ed odporu, kter\u00e1 \u010del\u00ed n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9 p\u0159evaze stroj\u016f. Jedn\u00edm z jej\u00edch \u010dlen\u016f je i John Connor, kter\u00fd jako jedin\u00fd p\u0159e\u017eil \u00fatok na velitelstv\u00ed Skynetu. Poda\u0159ilo se mu ukr\u00e1st pl\u00e1ny na v\u00fdstavbu nov\u00e9ho modelu termin\u00e1tora T-800, kovov\u00e9ho humanoidn\u00edho skeletonu pokryt\u00e9ho \u017eivou tk\u00e1n\u00ed, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt pou\u017eit k cestov\u00e1n\u00ed \u010dasem a vra\u017ed\u011b Sarah Connorov\u00e9 - Johnovy matky.\nMezit\u00edm se Marcus Wright, sna\u017e\u00edc\u00ed se zjistit co se stalo, potk\u00e1 s mlad\u00fdm Kylem Reesem (Connorov\u00fdm budouc\u00edm otcem, a\u017e bude posl\u00e1n do minulosti), kter\u00fd mu sl\u00edb\u00ed, \u017ee jej odvede k hlavn\u00ed z\u00e1kladn\u011b hnut\u00ed odporu. Av\u0161ak b\u011bhem cesty je Kyle unesen jedn\u00edm ze stroj\u016f. Marcus se za pomoci nov\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, Blair Williamsov\u00e9, nakonec poda\u0159\u00ed dos\u00e1hnout z\u00e1kladny, kde se setk\u00e1 s Johnem Connorem. Ten se po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee Kyle byl unesen, rozhodne jej osvobodit. Co se t\u00fd\u010de Marcuse, tak p\u0159i cest\u011b na z\u00e1kladnu je odhaleno, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee vlastn\u011b \"\u017eije\"...", "<<>>: Co je Nurlat? <<>>: Nurlat (rusky \u041d\u0443\u0440\u043b\u0430\u0442, tatarsky \u041d\u043e\u0440\u043b\u0430\u0442 \u2013 Norlat) je m\u011bsto v Tatarst\u00e1nu v Rusk\u00e9 federaci. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 2010 m\u011bl p\u0159es dvaat\u0159icet tis\u00edc obyvatel.\nNurlat le\u017e\u00ed na prav\u00e9m b\u0159ehu Kondur\u010di, p\u0159\u00edtoku Soku v povod\u00ed Volhy. Od Kazan\u011b, hlavn\u00edho m\u011bsta republiky, je vzd\u00e1len p\u0159ibli\u017en\u011b 270 kilometr\u016f v\u00fdchodn\u011b.\nP\u0159es Nurlat vede \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 z Uljanovsku p\u0159es \u010ci\u0161my do Ufy, kter\u00e1 byla uvedena do provozu v roce 1914.\nV devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed zde byla vesni\u010dka Nurlaty. V letech 1905 a\u017e 1914 prob\u00edhala v\u00fdstavba trati\nze Simbirsku p\u0159es Bugulmu kon\u010d\u00edc\u00ed v \u010ci\u0161m\u00e1ch, b\u011bhem kter\u00e9 zde vzniklo stani\u010dn\u00ed os\u00eddlen\u00ed Nurlat.\nV t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed bylo pov\u00fd\u0161eno na s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu a v roce 1961 na m\u011bsto.\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed m\u00edstn\u00edho pr\u016fmyslu jsou spole\u010dnost (mj. Tatn\u011bf\u0165) prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed v okol\u00ed m\u011bsta t\u011b\u017ebu ropy. Krom\u011b toho je zde jedna stroj\u00edrensk\u00e1 tov\u00e1rna, masokombin\u00e1t a cukrovar.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nurlat na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Airbus Group? <<>>: Airbus SE (d\u0159\u00edve European Aeronautic Defence and Space Company - EADS N.V., European Aeronautic Defence and Space Company - EADS SE a Airbus Group SE) je velk\u00e1 evropsk\u00e1 spole\u010dnost p\u016fsob\u00edc\u00ed v leteck\u00e9m, vesm\u00edrn\u00e9m a zbrojn\u00edm pr\u016fmyslu. Vznikla 10. \u010dervence 2000 slou\u010den\u00edm spole\u010dnost\u00ed A\u00e9rospatiale-Matra z Francie, DaimlerChrysler Aerospace AG (DASA) z N\u011bmecka a Construcciones Aeron\u00e1uticas SA (CASA) ze \u0160pan\u011blska. \nV roce 2007 zam\u011bstn\u00e1vala spole\u010dnost EADS v\u00edce ne\u017e 116 000 lid\u00ed na 70 m\u00edstech po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a m\u011bla obrat 39,1 miliard eur. Spole\u010dnost je registrov\u00e1na v Amsterdamu (Nizozemsko) a firemn\u00ed s\u00eddla m\u00e1 v Pa\u0159\u00ed\u017ei a v Ottobrunnu pobl\u00ed\u017e Mnichova.\nHoldingov\u00e1 spole\u010dnost Airbus je \u0159\u00edzena p\u0159edstavenstvem tvo\u0159en\u00fdm maxim\u00e1ln\u011b 12 \u010dleny. P\u0159edsedou p\u0159edstavenstva ke konci roku 2020 je Ren\u00e9 Obermann.\nSpole\u010dnost EADS byla zalo\u017eena v \u010dervenci 2000 p\u0159em\u011bnou konsorcia Airbus Industrie, tato p\u0159em\u011bna do holdingov\u00e9 spole\u010dnosti byla dokon\u010dena v lednu 2001, kdy tov\u00e1rny Airbusu p\u0159evzala nov\u00e1 spole\u010dnost Airbus S.A.S., kterou z 80 % vlastnila spole\u010dnost EADS a z 20 % spole\u010dnost BAE Systems (d\u0159\u00edve British Aerospace).Holdingov\u00e1 spole\u010dnost EADS se tak stala druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed spole\u010dnost\u00ed ve sv\u00e9m oboru (letectv\u00ed a kosmonautika) na sv\u011bt\u011b (po Boeingu). Spole\u010dnost EADS je tak\u00e9 druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm evropsk\u00fdm zbroja\u0159sk\u00fdm v\u00fdrobcem (po BAE Systems).\nSpole\u010dnost vyv\u00edj\u00ed, vyr\u00e1b\u00ed a prod\u00e1v\u00e1 civiln\u00ed a vojensk\u00e1 letadla, stejn\u011b jako vojensk\u00e9 st\u0159ely, nosn\u00e9 rakety a souvisej\u00edc\u00ed syst\u00e9my.\nV listopadu 2003 spole\u010dnost EADS ozn\u00e1mila, \u017ee uva\u017euje o spolupr\u00e1ci s japonsk\u00fdmi spole\u010dnostmi a japonsk\u00fdm ministerstvem obchodu a pr\u016fmyslu na v\u00fdvoji nadzvukov\u00e9ho dopravn\u00edho letounu, kter\u00fd by nahradil vy\u0159azovan\u00fd Concorde.\nSpole\u010dnost EADS je jedn\u00edm z hlavn\u00edch dodavatel\u016f p\u0159i stavb\u011b Mezin\u00e1rodn\u00ed vesm\u00edrn\u00e9 stanice (ISS) \u2013 v roce 2007 dodala modul Columbus skrze svou dce\u0159inou spole\u010dnost EADS SPACE Transportation.\nHoldingov\u00e1 spole\u010dnost vlastn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed samostatn\u00e9 spole\u010dnosti, tzv. divize holdingu.\nSpole\u010dnost Airbus S.A.S. m\u00e1 s\u00eddlo v Toulouse, Francie. Jeden ze dvou nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch v\u00fdrobc\u016f civiln\u00edch dopravn\u00edch letadel (spolu s firmou Boeing). V\u00fdrobce mal\u00fdch ledatel EADS Socata je diviz\u00ed Airbusu. \nV roce 2006 bylo dokon\u010deno sjednocen\u00ed vlastnick\u00e9 struktury spole\u010dnosti Airbus S.A.S. odkoupen\u00edm 20 % akci\u00ed spole\u010dnosti BAE System holdingovou spole\u010dnost\u00ed EADS.\nEurocopter je v\u00fdrobce lehk\u00fdch a st\u0159edn\u00edch civiln\u00edch a vojensk\u00fdch vrtuln\u00edk\u016f. Gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem je Fabrice Br\u00e9gier a spole\u010dnost s\u00eddl\u00ed v Marignane, Francie.\nEADS vyr\u00e1b\u00ed vojensk\u00e1 transportn\u00ed letadla ve sv\u00e9 pobo\u010dce EADS-CASA, ta se specializuje na lehk\u00e9 a st\u0159edn\u00ed letouny C-212, CN-235 a C-295 a v dce\u0159in\u00e9 spole\u010dnocti Airbus Military, ta vyv\u00edj\u00ed a bude vyr\u00e1b\u011bt Airbus A400M \u2013 konkurenta stroje Lockheed Martin C-130 Hercules. Tak\u00e9 vyr\u00e1b\u00ed konverze civiln\u00edch Airbus\u016f na vzdu\u0161n\u00e9 tankery A310 MRTT a A330 MRTT.\nDo Vesm\u00edrn\u00e9 divize pat\u0159\u00ed t\u0159i poddivize:\nEADS Astrium \u2013 vyr\u00e1b\u00ed satelity. EADS Astrium m\u00e1 \u00fast\u0159ed\u00ed v Toulouse, Francie a gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem je Antoine Bouvier. V roce 2004 zam\u011bstn\u00e1vala 6092 lid\u00ed ve \u010dty\u0159ech zem\u00edch: ve Francii (2445; 40%), Brit\u00e1nii (2136; 35%), N\u011bmecku (1279; 21%) a \u0160pan\u011blsku (232; 4%).\nEADS SPACE Transportation \u2013 zodpov\u011bdn\u00e1 za nosn\u00e9 rakety Ariane a orbit\u00e1ln\u00ed syst\u00e9my jako je modul ISS Columbus. Gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem je Alain Charmeau.\nEADS SPACE Services \u2013 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed Paradigm Secure Communications Ltd, zodpov\u011bdn\u00e1 za vojensk\u00e9 satelity britsk\u00e9ho ministerstva obrany Skynet 5.Vlastn\u00ed 28 % pod\u00edl v oper\u00e1torovi vesm\u00edrn\u00fdch nosi\u010d\u016f Arianespace.\nGener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem divize je Fran\u00e7ois Auque.\nV listopadu 2005 EADS SPACE koupila Dutch Space (b\u00fdvalou vesm\u00edrnou divizi Fokkeru).\nSkl\u00e1d\u00e1 se z p\u011bti poddiviz\u00ed.\nEADS Military Aircraft \u2013 v\u00fdrobky jako Mako/HEAT a pod\u00edly v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch spole\u010dnostech:\nDassault Aviation (45,76 %), v\u00fdrobce st\u00edhac\u00edch a dal\u0161\u00edch vojensk\u00fdch letadel\nEurofighter GmbH (46 %), v\u00fdrobce letounu Eurofighter Typhoon.\nEADS Services\nMissiles\nMBDA (37,5 %)\nLFK\nDefence Electronics \u2013 senzory a avionika EADS\nDefence and Communications Systems \u2013 elektronika/softwarov\u00e9 system house\nAmerick\u00e1 holdingov\u00e1 spole\u010dnost, kter\u00e1 obstar\u00e1v\u00e1 severoamerick\u00e9 aktivity EADS. \u0158editelem je Ralph Crosby.\nK 30. \u010dervnu 2008 byla asi jedna polovina EADS obchodov\u00e1na na \u0161esti evropsk\u00fdch akciov\u00fdch burz\u00e1ch a zbytek m\u011bli v dr\u017een\u00ed t\u0159i velc\u00ed akcion\u00e1\u0159i.\nVe\u0159ejn\u011b obchodovan\u00e9: 46,97 %\nDaimler AG: 22,52 %\nSOGEADE: 25,02 % (50 % francouzsk\u00e1 vl\u00e1da, 50 % Lagard\u00e8re Group)\nSEPI: 5,49 % (\u0161pan\u011blsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed holdingov\u00e1 spole\u010dnost)\nJako v\u0161echny velk\u00e9 zbrojn\u00ed spole\u010dnosti je i EADS ter\u010dem kritiky. Ta \u010dasto sm\u011b\u0159uje do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch oblast\u00ed:\nProdej zbran\u00ed zem\u00edm mimo NATO bez ohled\u016f na politickou situaci a ekonomick\u00e9 n\u00e1sledky a zem\u00edm, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastn\u00ed z\u00e1vod\u016f ve zbrojen\u00ed.\nUpl\u00e1cen\u00ed p\u0159i z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed zak\u00e1zek v Jihoafrick\u00e9 republice.\nVyhro\u017eov\u00e1n\u00ed obchodn\u00ed v\u00e1lkou v p\u0159\u00edpad\u011b ne\u00fasp\u011bchu obchodn\u00ed nab\u00eddky (nap\u0159. p\u0159\u00edpad Ji\u017en\u00ed Korey a \u00fasp\u011bchu konkurence s F-15K Strike Eagle).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku EADS na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(anglicky) ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky firmy \n(anglicky) European Aeronautic Defence and Space Company EADS N.V.", "<<>>: Co je \u010cGS Holding? <<>>: \u010cGS Holding a.s. je \u010desk\u00e1 gum\u00e1rensk\u00e1 spole\u010dnost se zam\u011b\u0159en\u00edm na mimosilni\u010dn\u00ed pl\u00e1\u0161t\u011b, pry\u017eov\u00e9 d\u00edly pro automobilov\u00fd pr\u016fmysl a speci\u00e1ln\u00ed v\u00fdrobky z technick\u00e9 pry\u017ee. Konsolidovan\u00fd celek zahrnuje 40 spole\u010dnost\u00ed v Evrop\u011b a Americe, p\u0159i\u010dem\u017e mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed dce\u0159in\u00e9 spole\u010dnosti pat\u0159\u00ed pra\u017esk\u00fd Mitas, \u010di Rubena a Savatech.\nV roce 1991 vznikla akciov\u00e1 spole\u010dnost Barum Holding (I\u010cO 18559760). Zat\u00edmco Barum Otrokovice (vznikl\u00fd v roce 1972) pozd\u011bji odkoupil koncern Continental, zl\u00ednsk\u00fd z\u00e1vod (zalo\u017een\u00fd roku 1932 spole\u010dnost\u00ed Ba\u0165a) z\u016fstal ve vlastnictv\u00ed Barum Holding pod n\u00e1zvem Barumtech, pozd\u011bji Beltyr. \nBarum Holding se v roce 1996 p\u0159ejmenoval na \u010ceskou gum\u00e1renskou spole\u010dnost, a.s. V roce 2002 spole\u010dnost zanikla a jej\u00ed jm\u011bn\u00ed bylo p\u0159evedeno na spole\u010dnost Y.R.D.M., a.s. (I\u010cO 26212021) a byla p\u0159ejmenov\u00e1na na \u010ceskou gum\u00e1rensk\u00e1 spole\u010dnost a.s.V roce 2004 spole\u010dnost odkoupila od Continentalu divizi \u201eAGRO\u201c, \u010d\u00edm\u017e z\u00edskala tov\u00e1rnu v Otrokovic\u00edch a osm zahrani\u010dn\u00edch obchodn\u00edch a v\u00fdrobn\u00edch pobo\u010dek (Mexiko, USA, Rakousko, N\u011bmecko, It\u00e1lie, Francie, \u0160pan\u011blsko, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie), z\u00edskala tak\u00e9 pr\u00e1vo pou\u017e\u00edvat na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011b zna\u010dky Continental, Semperit a Euzkadi.V roce 2007 se \u010cesk\u00e1 gum\u00e1rensk\u00e1 spole\u010dnost slou\u010dila se spole\u010dnost\u00ed \u010cGS a.s. (I\u010cO 27410072) vzniklou v roce 2005. Z t\u00e9to se v roce 2012 do \u010cGS HOLDING a.s. (24811742) od\u0161t\u011bpila \u010d\u00e1st jm\u011bn\u00ed tvo\u0159en\u00e1 mj. 100% pod\u00edlem ve spole\u010dnosti Mitas a 57,7% ve spole\u010dnosti Rubena. V tomto roce tak\u00e9 spole\u010dnost z\u00edskala slovinskou spole\u010dnost Savatech.V roce 2015 vlastn\u00edci \u010cGS Holdingu, podnikatel\u00e9 Tom\u00e1\u0161 N\u011bmec a Old\u0159ich \u0160lemr, podepsali smlouvu se \u0161v\u00e9dskou spole\u010dnost\u00ed Trelleborg, podle kter\u00e9 maj\u00ed sv\u00e9 pod\u00edly podat Trelleborgu za 10,9 mld. \u0161v\u00e9dsk\u00fdch korun (p\u0159es 31 mld. K\u010d).\u010cGS Holding provozuje v\u00fdrobn\u00ed z\u00e1vody v \u010cesku (Hradec Kr\u00e1lov\u00e9, N\u00e1chod, Otrokovice, Praha, Velk\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed, Zl\u00edn), Chorvatsku (Z\u00e1h\u0159eb), Mexiku (Silao), Rusku (Jaroslavl), Slovnisku (Kranj, Ptuj), Srbsku (Ruma) a USA (Charles City).", "<<>>: Co je Borovice lesn\u00ed? <<>>: Borovice lesn\u00ed (Pinus sylvestris), t\u00e9\u017e sosna, je jehli\u010dnat\u00fd strom z \u010deledi borovicovit\u00fdch a v\u00fdznamn\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 d\u0159evina. Vyskytuje se na rozs\u00e1hl\u00e9m are\u00e1lu v Evrop\u011b a severn\u00ed Asii, v \u010cR je p\u016fvodn\u00edm druhem. \u010casto je p\u011bstov\u00e1na v les\u00edch.\nV r\u00e1mci rozs\u00e1hl\u00e9ho rodu borovice pat\u0159\u00ed do podrodu Pinus a v n\u011bm mezi eurasijsk\u00e9 dvoujehli\u010dn\u00e9 borovice sekce Pinus.\nPinus rubra P. Miller, 1768\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 var. rubra (Miller, 1768) Cariot & St-Lager, 1889\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 var. hamata Steven, 1838\nPinus hamata (Steven, 1838) D. Sosnowsky, 1925, non Roezl, 1857\nPinus hamata (Steven, 1838) Fomin, 1928, non Roezl, 1857\nPinus kochiana Klotzsch ex C. Koch, 1849\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 subsp. kochiana (Klotzsch ex C. Koch, 1849) Eli\u00e7in 1970 (1971)\nPinus scotica von Willdenow ex Endlicher\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 subsp. scotica (P. K. Schott) E. Warburg in Clapham, Tutin & E. Warburg, 1952\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 var. fastigiata Carri\u00e8re, 1855\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 f. fastigiata (Carri\u00e8re, 1855) Beissner\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 var. fruticosa Borb\u00e1s\nPinus sylvestris Linn\u00e9, 1753 var. patula Rouy 1913\nPinus fominii Kondratjuk, 1950Pinus borealis Salisbury, 1796 (nom. illeg.)\nVzhledem k velikosti are\u00e1lu tohoto druhu a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed variabilitou je mo\u017en\u00e9 jej roz\u010dlenit \u010dlen\u011bn do r\u016fzn\u00fdch vz\u00e1jemn\u011b se vikarizuj\u00edc\u00edch poddruh\u016f nebo variet. Podle posledn\u00edch prac\u00ed se d\u011bl\u00ed na 4 variety:\nPinus sylvestris var. sylvestris\nPinus sylvestris var. lapponica Hartm., 1849\nPinus sylvestris var. mongolica Litv., 1905\nPinus sylvestris var. hamata Steven, 1838\nBorovice lesn\u00ed je co do vzhledu velice prom\u011bnliv\u00fdm a variabiln\u00edm taxonem. V dobr\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch m\u016f\u017ee dor\u016fst v\u00fd\u0161ky a\u017e 40 metr\u016f; na extr\u00e9mn\u00edch stanovi\u0161t\u00edch naopak vytv\u00e1\u0159\u00ed n\u00edzk\u00e9 jedince s pokroucen\u00fdm kmenem a v\u011btvemi, n\u011bkdy a\u017e ke\u0159ovit\u00e9ho charakteru. Rozezn\u00e1v\u00e1 se mnoho r\u016fzn\u00fdch ekotyp\u016f a klimatyp\u016f co do velikosti, tvaru koruny a zav\u011btven\u00ed.\nK\u016fra doln\u00ed \u010d\u00e1sti kmene tvo\u0159\u00ed \u0161edohn\u011bdou, deskovit\u011b rozpukanou borku, v horn\u00ed \u010d\u00e1sti a u v\u011btv\u00ed m\u00e1 barvu rezavou a odlupuje se v pap\u00edrovit\u00fdch \u0161upin\u00e1ch, konce v\u011btv\u00ed jsou pokryty k\u016frou zelenou. Ko\u0159enov\u00fd syst\u00e9m je zalo\u017een na existenci mohutn\u00e9ho, do zna\u010dn\u00e9 hloubky jdouc\u00edho hlavn\u00edho ko\u0159ene; bo\u010dn\u00ed ko\u0159eny se naopak bohat\u011b v\u011btv\u00ed do \u0161\u00ed\u0159ky, proto je dob\u0159e ukotvena v p\u016fd\u011b a je pova\u017eov\u00e1na za zpev\u0148uj\u00edc\u00ed d\u0159evinu. Ve vich\u0159ici se zpravidla nevyvrac\u00ed, ale l\u00e1me. Vyu\u017e\u00edv\u00e1 vztahy mykorhizy s v\u00edce ne\u017e 120 druhy hub.Jehlice jsou dlouh\u00e9 4\u20138 cm a vyr\u016fstaj\u00ed ve svaze\u010dc\u00edch po dvou z kr\u00e1tk\u00fdch brachyblast\u016f. Co do tvaru jsou rovn\u00e9 nebo pod\u00e9ln\u011b zkroucen\u00e9, tuh\u00e9, na vrcholu \u0161pi\u010dat\u00e9. Na v\u011btvi\u010dce vytrv\u00e1vaj\u00ed dva a\u017e t\u0159i roky.Ploidie druhu je 2n = 24.\nBorovice je jednodom\u00e1 d\u0159evina, i kdy\u017e na r\u016fzn\u00fdch jedinc\u00edch mohou p\u0159evl\u00e1dat \u0161i\u0161tice pouze jednoho pohlav\u00ed. Kvete v dubnu a\u017e \u010dervnu, poprv\u00e9 obvykle kolem 15. roku \u017eivota (n\u011bkdy i d\u0159\u00edve, v z\u00e1poji naopak a\u017e mezi 30.-40. rokem). Sam\u010d\u00ed \u0161i\u0161tice jsou s\u00edrov\u011b \u017elut\u00e9 a vyr\u016fstaj\u00ed na b\u00e1zi letorost\u016f, sami\u010d\u00ed r\u016f\u017eov\u011b \u010derven\u00e9 a lze je nal\u00e9zt jednotliv\u011b a\u017e po t\u0159ech na konc\u00edch nejvit\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch oslun\u011bn\u00fdch v\u011btvi\u010dek pod vrcholov\u00fdm pupenem. Pyl se \u0161\u00ed\u0159\u00ed vzduchem (anemogamie). Po opylen\u00ed upad\u00e1 pylov\u00e9 zrno do ro\u010dn\u00ed dormance a sami\u010d\u00ed \u0161i\u0161tice se m\u011bn\u00ed v tzv. konelety, drobn\u00e9 \u00fatvary velikosti zhruba l\u00edskov\u00e9ho o\u0159\u00ed\u0161ku na nazp\u011bt ohnut\u00e9 stopce. Teprve druh\u00fd rok pylov\u00e9 zrnko vykl\u00ed\u010d\u00ed a nast\u00e1v\u00e1 oplozen\u00ed, po n\u011bm\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed konelety dor\u016fstat v 3\u201310 cm dlouh\u00e9, ku\u017eelovit\u011b vejcovit\u00e9 \u0161i\u0161ky. Ty b\u011bhem podzimu dozr\u00e1vaj\u00ed a za\u010d\u00ednaj\u00ed se otev\u00edrat, k hlavn\u00ed produkci semen v\u0161ak doch\u00e1z\u00ed a\u017e v p\u0159edja\u0159\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku. Pot\u00e9, obvykle b\u011bhem l\u00e9ta, pr\u00e1zdn\u00e9 \u0161i\u0161ky ze strom\u016f opad\u00e1vaj\u00ed.\nSemena borovice lesn\u00ed jsou hn\u011bd\u00e1 a\u017e \u010dern\u00e1, s kle\u0161ti\u010dkovit\u011b obj\u00edmav\u00fdm k\u0159\u00eddlem. Semen\u00e1\u010dky maj\u00ed prvn\u00ed jehlice posazen\u00e9 jednotliv\u011b, z\u00e1hy se ale objevuj\u00ed ve svaze\u010dc\u00edch po dvou. V ml\u00e1d\u00ed roste borovice zpravidla velmi rychle. Do\u017e\u00edv\u00e1 se st\u00e1\u0159\u00ed 300 a\u017e 350 (mimo\u0159\u00e1dn\u011b i v\u00edce) let.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nAre\u00e1l borovice lesn\u00ed je nejv\u011bt\u0161\u00ed mezi borovicemi. Zahrnuje p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00edrn\u00fd a chladn\u011bj\u0161\u00ed p\u00e1s cel\u00e9 Eurasie; celkov\u011b sah\u00e1 od Pyrenejsk\u00e9ho poloostrova (nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdskyt v poho\u0159\u00ed Sierra Nevada) p\u0159es st\u0159edn\u00ed Evropu, Balk\u00e1n, Skandin\u00e1vii, sever Mal\u00e9 Asie, Kavkaz a evropskou \u010d\u00e1st Ruska na Sibi\u0159 a d\u00e1le a\u017e k rusk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed Ochotsk\u00e9ho mo\u0159e. T\u011b\u017ei\u0161t\u011b jej\u00edho are\u00e1lu je v oblasti Sibi\u0159e. V Evrop\u011b ji v\u00fdjime\u010dn\u011b nach\u00e1z\u00edme i ve St\u0159edomo\u0159\u00ed, ale nap\u0159. se p\u0159irozen\u011b nevyskytuje na step\u00edch ji\u017en\u00ed Ukrajiny a v ji\u017en\u00edm Rusku nebo v oceanick\u00fdch n\u00ed\u017ein\u00e1ch Britsk\u00fdch ostrov\u016f a D\u00e1nska. Nejsevern\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdskyt v Evrop\u011b je hl\u00e1\u0161en z Laponska. V Severn\u00ed Americe je p\u011bstov\u00e1na pouze lesnicky.V \u010cesk\u00e9 republice se hojn\u011b vyskytuje p\u0159edev\u0161\u00edm v mezofytiku po cel\u00e9m \u00fazem\u00ed. V les\u00edch je zde zastoupena p\u0159ibli\u017en\u011b 17,5 %, co\u017e je zhruba t\u0159ikr\u00e1t v\u00edce, ne\u017e by \u010dinilo zastoupen\u00ed p\u0159irozen\u00e9, omezen\u00e9 prakticky na ostr\u016fvky reliktn\u00edch bor\u016f (viz n\u00ed\u017ee). V n\u011bkter\u00fdch lokalit\u00e1ch je vytla\u010dov\u00e1na nep\u016fvodn\u00edmi druhy borovic: v NP Podyj\u00ed borovic\u00ed \u010dernou (pozn\u00e1me ji podle del\u0161\u00edch jehlic), v NP \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko borovic\u00ed vejmutovkou (jehlice ve svaze\u010dku po p\u011bti).\nJde o v\u00fdrazn\u011b sv\u011btlomiln\u00fd strom, kter\u00fd velmi t\u011b\u017eko toleruje zast\u00edn\u011bn\u00ed. Z hlediska p\u016fdn\u00edch n\u00e1rok\u016f i klimatick\u00fdch podm\u00ednek se p\u0159izp\u016fsob\u00ed velmi \u0161irok\u00e9 \u0161k\u00e1le podm\u00ednek. Dob\u0159e sn\u00e1\u0161\u00ed mrazy, ale i sucho a chudou p\u016fdu extr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00edch stanovi\u0161\u0165, kde dok\u00e1\u017ee nebo nemus\u00ed h\u00e1jit sv\u00e9 postaven\u00ed proti konkuren\u010dn\u00edm d\u0159evin\u00e1m; takov\u00e1to stanovi\u0161t\u011b, kde borovice vytrvala od sv\u00e9ho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v postglaci\u00e1ln\u00ed dob\u011b, se naz\u00fdvaj\u00ed reliktn\u00ed bory. V r\u00e1mci st\u0159edn\u00ed Evropy se vyskytuj\u00ed nap\u0159. na skaln\u00edch v\u00fdsp\u00e1ch, balvanit\u00fdch svaz\u00edch a sut\u00edch, na p\u00edsc\u00edch, p\u00edskovcov\u00fdch skal\u00e1ch a skaln\u00edch m\u011bstech, na p\u0159\u00edkr\u00fdch sr\u00e1zech hlubok\u00fdch \u0159\u00ed\u010dn\u00edch \u00fadol\u00ed a nebo na hadcov\u00fdch podkladech. Roste t\u00e9\u017e m\u00edsty na ra\u0161elin\u011b, kde ale vytv\u00e1\u0159\u00ed pouze zakrsl\u00e9, ke\u0159ovit\u00e9 formy. Na \u00fa\u017eivn\u011bj\u0161\u00edch, bohat\u0161\u00edch stanovi\u0161t\u00edch je borovice zpravidla pouze p\u011bstov\u00e1na. Jde tedy o druh, jeho\u017e ekologick\u00e9 optimum je zna\u010dn\u011b vzd\u00e1leno od optima fyziologick\u00e9ho. Pat\u0159\u00ed mezi pion\u00fdrsk\u00e9 d\u0159eviny.Z hlediska ekologie m\u016f\u017eeme rozli\u0161it n\u011bkolik variant, nap\u0159.:\nchlumn\u00ed \u2013 pion\u00fdrsk\u00e1: roste v monokultur\u00e1ch, zmlazuje se na miner\u00e1ln\u00ed p\u016fd\u011b na pasek\u00e1ch a na otev\u0159en\u00fdch ploch\u00e1ch. V ml\u00e1d\u00ed rychle odr\u016fst\u00e1, brzy plod\u00ed, nesn\u00e1\u0161\u00ed konkurenci jin\u00fdch druh\u016f.n\u00e1horn\u00ed \u2013 klimaxov\u00e1: roste ve sm\u011bs\u00edch (se smrkem, jedl\u00ed a bukem) ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch (700 - 1100 m), ale sestupuje i do ni\u017e\u0161\u00edch poloh. Zmlazuje se pod porostem a \u0161patn\u011b sn\u00e1\u0161\u00ed otev\u0159en\u00e1 stanovi\u0161t\u011b (paseky). Do v\u00fd\u0161ky p\u0159edr\u016fst\u00e1 sv\u00e9 konkurenty (smrk), dor\u016fst\u00e1 a\u017e do 40 m a m\u00e1 vysokou produkci d\u0159eva.\nBorovice lesn\u00ed pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 d\u0159eviny. Poskytuje vynikaj\u00edc\u00ed pru\u017en\u00e9, lehk\u00e9 a m\u011bkk\u00e9 prysky\u0159i\u010dnat\u00e9 d\u0159evo s v\u00fdraznou kresbou letokruh\u016f. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se na v\u00fdd\u0159evu v dolech nebo na v\u00fdrobu pra\u017ec\u016f. Truhl\u00e1\u0159sk\u00e9 vyu\u017eit\u00ed je slab\u0161\u00ed vzhledem k jeho zna\u010dn\u00e9 smolnatosti a \u0161patn\u00e9 vyhladitelnosti. Je jedn\u00edm z nejvhodn\u011bj\u0161\u00edch d\u0159ev na stavbu lod\u00ed. Vynikaj\u00edc\u00ed je i jako palivo, nebo\u0165 m\u00e1 velkou v\u00fdh\u0159evnost a dob\u0159e ho\u0159\u00ed.Prysky\u0159ice je zdrojem terpenick\u00fdch l\u00e1tek, z nich\u017e se vyr\u00e1b\u00ed mj. kalafuna, z\u0159\u00eddka t\u00e9\u017e p\u0159\u00edsady do l\u00e9\u010div\u00fdch mast\u00ed. \u00c9terick\u00e9 oleje z d\u0159eva a jehli\u010d\u00ed se pro sv\u00e9 antiseptick\u00e9 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinky vyu\u017e\u00edvaj\u00ed v aromaterapii a inhala\u010dn\u00edch sm\u011bs\u00edch.\nJe \u010dasto vysazov\u00e1na v rekultivac\u00edch pro zpevn\u011bn\u00ed sut\u00ed a p\u00eds\u010dit\u00fdch p\u016fd i sadovnicky jako okrasn\u00fd strom. Mlad\u00e9 borovi\u010dky jsou obl\u00edben\u00fdmi v\u00e1no\u010dn\u00edmi stromky.\nBorovice na Makov\u00e9\nBorovice u Nechanic\nBorovice u Pecky\nBorovice u Star\u00e9 Paky\nBorovice v Kamenn\u00e9m \u00dajezd\u011b\nLib\u00e1\u0148sk\u00e1 borovice\nTajanovsk\u00e1 borovice\nSosnovsk\u00e9 borovice na Sosn\u011b\nBorovice u Hartenberku\nBorovice u Svatavy\nBUSINSK\u00dd, R. 2004. Komentovan\u00fd sv\u011btov\u00fd kl\u00ed\u010d rodu Pinus L. \u2013 Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va \u201eV\u00fdzkum a hodnocen\u00ed genofondu d\u0159evin z aspektu sadovnick\u00e9ho pou\u017eit\u00ed\u201c, V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav Silva Taroucy pro krajinu a okrasn\u00e9 zahradnictv\u00ed, Pr\u016fhonice.\nKv\u011btena \u010cSR, d\u00edl 1 (S. Hejn\u00fd, B. Slav\u00edk (Eds.) 1988. \u2013 Praha: Academia, s. 289\u2013308. \u2013 ISBN 80-200-0643-5\nPIL\u00c1T, A. 1964. Jehli\u010dnat\u00e9 stromy a ke\u0159e na\u0161ich zahrad a park\u016f. \u2013 Nakladatelstv\u00ed \u010cSAV, Praha.\nPOKORN\u00dd, J. 1963. Jehli\u010dnany les\u016f a park\u016f. \u2013 SZN, Praha.\nBor (les)\n \n Galerie borovice lesn\u00ed na Wikimedia Commons\nBorovice lesn\u00ed na botanika.", "<<>>: Co je Asistovan\u00e1 reprodukce? <<>>: Asistovan\u00e1 reprodukce nebo um\u011bl\u00e9 oplodn\u011bn\u00ed je ozna\u010den\u00ed pro l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 postupy a metody, p\u0159i kter\u00fdch doch\u00e1z\u00ed k manipulaci se z\u00e1rode\u010dn\u00fdmi bu\u0148kami nebo s embryi, v\u010detn\u011b jejich uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed, a to za \u00fa\u010delem l\u00e9\u010dby neplodnosti \u017eeny nebo mu\u017ee. Asistovan\u00e1 reprodukce (um\u011bl\u00e9 oplodn\u011bn\u00ed) je l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 pomoc partnersk\u00e9mu p\u00e1ru, kter\u00fd m\u00e1 probl\u00e9m s ot\u011bhotn\u011bn\u00edm. Asistovan\u00e1 reprodukce je tedy zjednodu\u0161en\u011b jak\u00fdkoliv medic\u00ednsk\u00fd z\u00e1sah, kter\u00fd napom\u00e1h\u00e1 lidsk\u00e9mu rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed. Nevede k hor\u0161\u00edmu ment\u00e1ln\u00edmu zdrav\u00ed d\u011bt\u00ed.Asistovan\u00e1 reprodukce je p\u0159edm\u011btem etick\u00fdch spor\u016f. V roce 2010 z\u00edskal britsk\u00fd fyziolog Robert G. Edwards za v\u00fdvoj metody oplodn\u011bn\u00ed ve zkumavce (in vitro fertilizaci) Nobelovu cenu za fyziologii a medic\u00ednu. P\u0159edseda Pape\u017esk\u00e9 akademie Ignacio Carrasco de Paula ud\u011blen\u00ed ceny ost\u0159e odsoudil. Vatik\u00e1n pozd\u011bji jeho \u00fastn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed v p\u00edsemn\u00e9 podob\u011b zm\u00edrnil a cenu pro Edwardse ozna\u010dil za pochopitelnou. Katolick\u00e1 c\u00edrkev nem\u00e1 nic proti metod\u00e1m asistovan\u00e9 reprodukce, kter\u00e9 l\u00e9\u010d\u00ed neplodnost, ale odm\u00edt\u00e1 metody zalo\u017een\u00e9 na um\u011bl\u00e9m oplodn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jsou podle n\u00ed ned\u016fstojn\u00e9 \u010dlov\u011bka.\nMetod asistovan\u00e9 reprodukce existuje cel\u00e1 \u0159ada. Mezi nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed intrauterinn\u00ed inseminace (IUI) a oplodn\u011bn\u00ed ve zkumavce (IVF). IUI je nejm\u00e9n\u011b invazivn\u00ed metoda, kter\u00e1 se zakl\u00e1d\u00e1 na p\u0159irozen\u00e9 schopnosti spermi\u00ed oplodnit vaj\u00ed\u010dko. Je to ambulantn\u00ed v\u00fdkon, b\u011bhem kter\u00e9ho se pomoc\u00ed katetru zavedou spermie p\u0159\u00edmo do d\u011blohy. Metoda IUI nevy\u017eaduje celkovou anestezii a je zcela bezbolestn\u00e1. P\u0159i vyu\u017eit\u00ed metody IVF je vaj\u00ed\u010dko oplodn\u011bno spermiemi partnera mimo t\u011blo \u017eeny.\nSou\u010dasn\u00e1 \u010desk\u00e1 legislativa umo\u017e\u0148uje, aby se z \u010cesk\u00e9 republiky stala velmoc pro poskytov\u00e1n\u00ed um\u011bl\u00e9ho oplodn\u011bn\u00ed cizinc\u016fm. V \u010cesku funguje i n\u011bkolik specializovan\u00fdch agentur. Um\u011bl\u00e9 oplodn\u011bn\u00ed je \u017een\u00e1m v \u010cesk\u00e9 republice hrazeno ze zdravotn\u00edho poji\u0161t\u011bn\u00ed a\u017e 4x za \u017eivot a to a\u017e do dne dosa\u017een\u00ed 40. roku (39let+364dn\u00ed). Podle z\u00e1kona \u010d. 373/2011 Sb., o specifick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch, je mo\u017en\u00e9 placen\u00e9 um\u011bl\u00e9 oplodn\u011bn\u00ed prov\u00e9st \u017een\u011b v jej\u00edm plodn\u00e9m v\u011bku, dokud jej\u00ed v\u011bk nep\u0159ekro\u010dil 49 let, a to na z\u00e1klad\u011b p\u00edsemn\u00e9 \u017e\u00e1dosti \u017eeny a mu\u017ee, kte\u0159\u00ed tuto zdravotn\u00ed slu\u017ebu cht\u011bj\u00ed podstoupit (tzv. neplodn\u00fd p\u00e1r). Ministryn\u011b pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed Michaela Marksov\u00e1 (\u010cSSD) navrhovala, aby o um\u011bl\u00e9 oplodn\u011bn\u00ed mohly po\u017e\u00e1dat \u017eeny bez souhlasu partnera, z\u00e1kon toto umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v\u0161ak Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna neschv\u00e1lila. Z\u00e1kon byl navrhov\u00e1n i s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k tomu, \u017ee \u017eeny z\u00e1konnou podm\u00ednku souhlasu partnera obch\u00e1zej\u00ed t\u00edm, \u017ee si p\u0159ivedou jak\u00e9hokoliv mu\u017ee, kter\u00fd prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee je jejich partner, a d\u00e1 jim souhlas, p\u0159i\u010dem\u017e kliniky nemaj\u00ed mo\u017enost zkontrolovat, zda je mu\u017e podepisuj\u00edc\u00ed souhlas s oplodn\u011bn\u00edm skute\u010dn\u011b \u017eenin\u00fdm partnerem. Z\u00e1kon odm\u00edtl mimo jin\u00e9 i ministr zdravotnictv\u00ed Miloslav Ludv\u00edk (\u010cSSD), proto\u017ee podle n\u011bho by st\u00e1t m\u011bl preferovat \u00fapln\u00e9 rodiny a mimo man\u017eelstv\u00ed se rod\u00ed v \u010cesku polovina d\u011bt\u00ed.\n\u0158e\u017e\u00e1bek, K. L\u00e9\u010dba neplodnosti. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2103-3\nDoherty, C. M., Clark, M. M. L\u00e9\u010dba neplodnosti: podrobn\u00fd r\u00e1dce pro neplodn\u00e9 p\u00e1ry. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0771-X\nDost\u00e1l, J. Etick\u00e9 a pr\u00e1vn\u00ed aspekty asistovan\u00e9 reprodukce. Olomouc: Univerzita Palack\u00e9ho v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1700-4.\nFalcone, T., Hurd, W. Clinical reproductive medicine and surgery. New York: Elsevier, 2007.", "<<>>: Co je Andrij Deryzemlja? <<>>: Andrij Deryzemlja (* 18. srpna 1977, \u017dovtneve) je ukrajinsk\u00fd biatlonista, jeho\u017e nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem v dosavadn\u00ed kari\u00e9\u0159e jsou 2 bronzov\u00e9 medaile z MS 2007 ve sprintu a MS 2011 ve \u0161tafet\u011b.\nMS v biatlonu 2007 v Anterselv\u011b: 3. m\u00edsto ve sprintu\nMS v biatlonu 2011 v Chanty-Mansijsku: 3. m\u00edsto ve \u0161tafet\u011b\n Celkov\u00e9 hodnocen\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru \nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 1998/99 \u2013 40. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 1999/00 \u2013 51. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2000/2001 \u2013 31. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2001/2002 \u2013 35. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2002/2003 \u2013 30. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2003/2004 \u2013 47. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2004/2005 \u2013 31. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2005/2006 \u2013 57. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2006/2007 \u2013 30. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2007/2008 \u2013 48. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2008/2009 \u2013 21. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2009/2010 \u2013 21. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2010/2011 \u2013 37. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2011/2012 \u2013 45. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2012/2013 \u2013 23. m\u00edsto\nSv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 2013/2014 \u2013 53.", "<<>>: Co je Znak Petrohradu? <<>>: Znak Petrohradu, druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho rusk\u00e9ho m\u011bsta, je tvo\u0159en obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm, \u010derven\u00fdm \u0161t\u00edtem o pom\u011bru \u0161\u00ed\u0159ky ku v\u00fd\u0161ce 8:9. Na \u0161t\u00edt jsou polo\u017eeny dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 kotvy (mo\u0159sk\u00e1 se dv\u011bma a \u0159\u00ed\u010dn\u00ed se \u010dty\u0159mi h\u00e1ky), dopln\u011bn\u00e9 (p\u0159es n\u011b polo\u017een\u00fdm) zlat\u00fdm \u017eezlem, zakon\u010den\u00fdm dvouhlav\u00fdm orlem. \u0160t\u00edt je zavr\u0161en imper\u00e1torskou korunou, za n\u00edm jsou dv\u011b, k\u0159\u00ed\u017eem polo\u017een\u00e1, zlat\u00e1 \u017eezla, sv\u00e1zan\u00e1 sv\u011btlemodrou svatoond\u0159ejskou stuhou.\nOblast dne\u0161n\u00edho Petrohradu u \u0159eky N\u011bvy pat\u0159ila od 17. stolet\u00ed \u0160v\u00e9dsku. B\u011bhem Severn\u00ed v\u00e1lky zalo\u017eil 27. (16.jul.) kv\u011btna 1703 Petr Velik\u00fd na Zaje\u010d\u00edm ostrov\u011b z\u00e1klady Petropavlovsk\u00e9 pevnosti. M\u011bsto (nazvan\u00e9 podle sv\u00e9ho patrona sv. Petra \u2013 Sankt-Pet\u011brburg) se roku 1712 stalo hlavn\u00edm m\u011bstem Rusk\u00e9ho carstv\u00ed (p\u0159ed t\u00edm, a po roce 1917 to byla Moskva).\nPro petrohradsk\u00fd pluk byl roku 1712 pou\u017eit \u010derven\u00fd plukovn\u00ed prapor, na kter\u00fd byl pou\u017eit jeden z embl\u00e9m\u016f z knihy \u201eSymboly a embl\u00e9my\". Tato kniha, vydan\u00e1 roku 1705 v Amsterdamu (v ru\u0161tin\u011b), obsahovala mno\u017estv\u00ed vyobrazen\u00ed r\u016fzn\u00fdch figur a v Rusku slou\u017eila jako zdroj plukovn\u00edch \u010di m\u011bstsk\u00fdch znak\u016f. Znakem petrohradsk\u00e9ho pluku bylo zlat\u011b planouc\u00ed srdce pod korunou a st\u0159\u00edbrn\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm, s palmov\u00fdmi ratolestmi polo\u017een\u00fdmi pod n\u011b (nen\u00ed obr\u00e1zek). Srdce neobsahovalo (na rozd\u00edl od p\u0159edlohy) kl\u00ed\u010dovou d\u00edrku. Znak byl um\u00edst\u011bn i na vlajce pluku a pozd\u011bji bylo planouc\u00ed srdce ud\u011bleno prvn\u00edmu guvern\u00e9rovi m\u011bsta, kn\u00ed\u017eeti Men\u0161ikovovi.V letech 1729\u20131730 byl po\u0159\u00edzen nov\u00fd soupis plukovn\u00edch znak\u016f, znak petrohradsk\u00e9ho pluku byl tvo\u0159en ov\u00e1ln\u00fdm \u010derven\u00fdm \u0161t\u00edtem, na kter\u00fd byly polo\u017eeny dv\u011b zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 kotvy a p\u0159es n\u011b zlat\u00e9 \u017eezlo. Na \u0161t\u00edt byla polo\u017eena imper\u00e1torsk\u00e1 koruna. Autorem tohoto znaku byl Francisco Santi, italsk\u00fd hrab\u011b a rusk\u00fd heraldik.7. kv\u011btna 1780 byl podle Santiho n\u00e1vrhu zaveden znak m\u011bsta Sankt-Pet\u011brburg, kter\u00e9 bylo v letech 1712\u20131918 hlavn\u00edm m\u011bstem (v letech 1914\u20131924 se m\u011bsto jmenovalo Petrograd). Znak byl tvo\u0159en \u010derven\u00fdm \u0161t\u00edtem se dv\u011bma zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi kotvami a zlat\u00fdm \u017eezlem p\u0159es n\u011b. Kotvy p\u0159edstavovaly mo\u0159sk\u00fd a \u0159\u00ed\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstav, \u017eezlo symbolizovalo statut hlavn\u00edho m\u011bsta.V roce 1878 obdr\u017eela Sankt-pet\u011brbursk\u00e1 gubernie shodn\u00fd znak, dopln\u011bn\u00fd imper\u00e1torskou korunou a v\u011bncem dubov\u00fdch ratolest\u00ed. Ratolesti byly sv\u00e1z\u00e1ny sv\u011btle modrou stuhou \u0158\u00e1du sv. Ond\u0159eje Prvoznan\u00e9ho. \u0158\u00ed\u010dn\u00ed kotva m\u011bla m\u00edsto \u010dty\u0159 pouze t\u0159i h\u00e1ky.Ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed navrhl n\u011bmeck\u00fd heraldik Bernhard von Koehne pro petrohradsk\u00fd znak p\u0159id\u00e1n\u00ed honosn\u00fdch kus\u016f \u2013 imper\u00e1torskou korunu a dv\u011b zk\u0159\u00ed\u017een\u00e1 zlat\u00e1 \u017eezla, sv\u00e1zan\u00e1 svatoond\u0159ejskou stuhou, polo\u017eenou pod \u0161t\u00edt.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV sov\u011btsk\u00e9 \u00e9\u0159e nebyl m\u011bstsk\u00fd znak Petrohradu (v letech 1924\u20131991 p\u0159ejmenovan\u00e9ho na Leningrad) pou\u017e\u00edv\u00e1n, vadily monarchistick\u00e9 a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 atributy. Byl sice navr\u017een nov\u00fd m\u011bstsk\u00fd znak s plachetnic\u00ed (symbolem Admirality), ale nedo\u0161lo k jeho ofici\u00e1ln\u00edmu p\u0159ijet\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n6. z\u00e1\u0159\u00ed 1991 byl op\u011bt zaveden m\u011bstsk\u00fd znak v historick\u00e9 podob\u011b z roku 1780. Znak byl schv\u00e1len prezidiem leningradsk\u00e9ho Sov\u011btu lidov\u00fdch z\u00e1stupc\u016f usnesen\u00edm \u010d. 270 (Na\u0159\u00edzen\u00ed o znaku m\u011bsta Leningradu). Na vyobrazen\u00ed p\u0159ilo\u017een\u00e9m k na\u0159\u00edzen\u00ed byl rozpor s popisem \u2013 v popisu byly uvedeny t\u0159i h\u00e1ky na \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kotv\u011b, vyobrazeny byly \u010dty\u0159i. V praxi se u\u017e\u00edvaly (min. do roku 2003) ob\u011b varianty. 2. prosince 1991 byl znak usnesen\u00edm \u010d. 11 na zased\u00e1n\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho Sov\u011btu, v n\u00e1vaznosti na lidov\u00e9 hlasov\u00e1n\u00ed o p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed m\u011bsta zp\u011bt na Sankt-Pet\u011brburg, potvrzen.", "<<>>: Co je Experiential marketing? <<>>: Experiential marketing (t\u00e9\u017e pro\u017eitkov\u00fd, engagement \u010di live marketing) je taktikou experience marketingu, kter\u00e1 propojuje zna\u010dku, produkt nebo slu\u017ebu se z\u00e1kazn\u00edkem prost\u0159ednictv\u00edm inovativn\u00edch, pohlcuj\u00edc\u00edch pro\u017eitk\u016f a d\u00edky multisenzorick\u00e9mu p\u0159\u00edstupu umo\u017e\u0148uje jejich vz\u00e1jemnou interakci. Vytv\u00e1\u0159\u00ed takovou zapamatovatelnou vzpom\u00ednku, aby z\u00e1kazn\u00edci sami m\u011bli vnit\u0159n\u00ed pot\u0159ebu sd\u00edlet zna\u010dku, jej\u00ed hodnoty a p\u0159irozen\u011b motivovat sebe i ostatn\u00ed ke koupi ve skute\u010dn\u00e9m i digit\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed.\nStejn\u011b jako u jin\u00fdch modern\u00edch strategi\u00ed je c\u00edlem pro\u017eitkov\u00e9ho marketingu p\u0159il\u00e1kat, zapojit a p\u0159iv\u00e9st co nejv\u00edce z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Zat\u00edmco tradi\u010dn\u00edmi taktikami marketingu (event, digital, image) vytv\u00e1\u0159\u00ed zna\u010dka jednostrann\u011b pov\u011bdom\u00ed o jej\u00edm slibu a v\u00fdhod\u00e1ch (brand awareness), experiential aktivity tento slib prokazuj\u00ed v r\u00e1mci konkr\u00e9tn\u00ed a p\u0159\u00edm\u00e9 zku\u0161enosti \u010di z\u00e1\u017eitku (brand experience), kter\u00fd d\u00e1le \u0161\u00ed\u0159\u00ed.\nExperiential aktivity jsou kombinac\u00ed t\u00e9matu na z\u00e1klad\u011b osobnosti i benefit\u016f zna\u010dky a autentick\u00e9ho obsahu d\u00e1l \u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edky i zna\u010dkou za \u00fa\u010delem dosa\u017een\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch marketingov\u00fdch c\u00edl\u016f. Navrhov\u00e1ny jsou tak, aby aktivovaly emocion\u00e1ln\u00ed spojen\u00ed spot\u0159ebitele s celkovou identitou zna\u010dky se zapojen\u00edm co nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu smysl\u016f. Z\u00e1kazn\u00edci se tak na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to zku\u0161enosti m\u011bn\u00ed v \u201ezast\u00e1nce\u201c a \u201efanou\u0161ky\u201c a ovliv\u0148uj\u00ed n\u00e1kupn\u00ed rozhodnut\u00ed svoje i dal\u0161\u00edch lid\u00ed.\nLet\u00e1k, banner, televizn\u00ed reklama. Produkty sou\u010dasn\u00e9ho marketingu pracuj\u00ed s t\u00edm, \u017ee co z\u00e1kazn\u00edci vid\u00ed a sly\u0161\u00ed, to by m\u011blo sta\u010dit pro to, aby u\u010dinili n\u00e1kupn\u00ed rozhodnut\u00ed. Studie Jack Morton Worldwide v\u0161ak odkryla, \u017ee 11 ze 14 lid\u00ed preferuje mo\u017enost pou\u010dit se osobn\u011b o nov\u00e9m produktu p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jej koup\u00ed. Podle v\u00fdzkumu agentury Focus je sou\u010dasn\u011b nejsiln\u011bj\u0161\u00edm impulsem k n\u00e1kupu osobn\u00ed zku\u0161enost nebo doporu\u010den\u00ed od zn\u00e1m\u00e9ho. Experiential marketing nab\u00edz\u00ed zp\u016fsob, jak umo\u017enit lidem pro\u017e\u00edt produkt a jeho benefity tak siln\u011b, aby je tito nad\u0161en\u011b sd\u00edleli d\u00e1l. Nam\u00edsto vypr\u00e1v\u011bn\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016fm o produktech zna\u010dky (brand nebo story telling) prost\u0159ednictv\u00edm konven\u010dn\u00edch reklamn\u00edch kan\u00e1l\u016f tvo\u0159iv\u011b zapojuje lidi, a vytv\u00e1\u0159\u00ed z nich p\u0159irozen\u00e9 ambasadory a zast\u00e1nce.\nZat\u00edmco u klasick\u00fdch kampan\u00ed hled\u00e1 komunika\u010dn\u00ed agentura benefity zna\u010dky ve vztahu k definovan\u00fdm c\u00edlov\u00fdm skupin\u00e1m, experiential specialist\u00e9 pracuj\u00ed se st\u00e1vaj\u00edc\u00edm z\u00e1kazn\u00edkem a ptaj\u00ed se, jak\u00fdm zp\u016fsobem dan\u00fd produkt pln\u00ed jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a jak\u00e9 v nich vyvol\u00e1v\u00e1 nebo m\u00e1 vyvol\u00e1vat emoce. D\u016fle\u017eit\u00fdm prvkem je, aby pro\u017eitek dok\u00e1zal c\u00edlov\u00e9 publikum zapojit do tvorby a vyvol\u00e1val pot\u0159ebu sd\u00edlet. Na rozd\u00edl od event\u016f experiential pracuje se skute\u010dn\u00fdm i virtu\u00e1ln\u00edm \u017eivotem z\u00e1kazn\u00edk\u016f. V re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b buduje vztah se zna\u010dkou pomoc\u00ed hodnot a komplexn\u00edch z\u00e1\u017eitk\u016f. Virtu\u00e1ln\u00ed sv\u011bt vyu\u017e\u00edv\u00e1 ke z\u00edsk\u00e1n\u00ed pozornosti a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed z\u00e1sahu.\nExperiential marketing je p\u0159irozen\u011b o akci. Nam\u00edsto p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebitele, jak\u00fd by byl jeho \u017eivot s tou kterou zna\u010dkou, tuto skute\u010dnost uv\u011b\u0159iteln\u011b prokazuje. Zam\u011b\u0159uje se na v\u0161echny smysly, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed emoce, a nech\u00e1v\u00e1 spot\u0159ebitele tuto skute\u010dnost vid\u011bt, c\u00edtit. Vytv\u00e1\u0159\u00ed souvislost mezi zna\u010dkou a t\u011bmito pozitivn\u00edmi vibracemi. Umo\u017e\u0148uje z\u00e1kazn\u00edkovi nejd\u0159\u00edv zna\u010dku po\u0159\u00e1dn\u011b poznat, \u010d\u00edm\u017e obch\u00e1z\u00ed n\u00edzkou d\u016fv\u011bru v reklamu. Ten se pak rozhoduje na z\u00e1klad\u011b skute\u010dn\u00e9ho pro\u017eitku nam\u00edsto p\u0159\u00edslibu, p\u0159\u00edpadn\u011b podle doporu\u010den\u00ed od n\u011bkoho, kdo si touto zku\u0161enost\u00ed pro\u0161el.", "<<>>: Co je Abdul Qadir Nuristani? <<>>: Abdul Qadir Nuristani byl afgh\u00e1nsk\u00fdm ministrem vnitra Afgh\u00e1nsk\u00e9 republiky.\nNejprve zast\u00e1val funkci policejn\u00edho n\u00e1\u010deln\u00edka zn\u00e1m\u00e9ho pro jeho p\u0159\u00edsn\u00e9 dodr\u017eov\u00e1n\u00ed princip\u016f a pravidel. Na konci roku 1975 ve funkci ministra vnitra nahradil Faize Mohammada.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Abdul Qadir Nuristani na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Igor Matu\u0161ek? <<>>: Igor Matu\u0161ek (* 28. prosince 1967) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalov\u00fd obr\u00e1nce \u010di z\u00e1lo\u017en\u00edk. Po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed kari\u00e9ry p\u016fsob\u00ed jako profi tren\u00e9r ml\u00e1de\u017ee.\nNejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e hr\u00e1l za Slov\u00e1ckou Slavii Uh. Hradi\u0161t\u011b, tamt\u00e9\u017e nastupoval i ve druh\u00e9 lize. V Moravskoslezsk\u00e9 fotbalov\u00e9 lize hr\u00e1l za Kyjov.\nV ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch hr\u00e1l za Ban\u00edk Mikul\u010dice (zde v roce 2010 kon\u010dil s aktivn\u00edm hran\u00edm), SK Hodon\u00edn, FK Mut\u011bnice, FC Vesel\u00ed nad Moravou, TJ Slovan B\u0159eclav, FK Ban\u00edk Rat\u00ed\u0161kovice, Ban\u00edk Lu\u017eice \u010di ZEMAS Hovorany. P\u016fsobil tak\u00e9 v ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch v Rakousku (1997\u20132001).\nPo skon\u010den\u00ed hr\u00e1\u010dsk\u00e9 kari\u00e9ry se stal tren\u00e9rem ml\u00e1de\u017ee, za\u010d\u00ednal v MSK B\u0159eclav.\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu, Praha, Libri 1997.\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu, Praha, Radovan Jel\u00ednek 2006.\nProfil hr\u00e1\u010de Archivov\u00e1no 13. 6. 2020 na Wayback Machine. na epojisteniliga.cz (\u010desky)\nFotbal - Po\u010dty start\u016f hr\u00e1\u010d\u016f v I. lize \u010cR\nFotbal - Po\u010dty start\u016f hr\u00e1\u010d\u016f v II. lize \u010cR\nK\u00e1dry mu\u017estev II.", "<<>>: Co je Far Cry 6? <<>>: Far Cry 6 je ak\u010dn\u00ed st\u0159\u00edle\u010dka z pohledu prvn\u00ed osoby vyv\u00edjen\u00e1 spole\u010dnost\u00ed Ubisoft Toronto a distribuovan\u00e1 Ubisoftem. Jde o \u0161est\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed hern\u00ed s\u00e9rie Far Cry, kter\u00e9 vy\u0161lo 7. \u0159\u00edjna 2021 pro platformy Amazon Luna, Microsoft Windows, PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X/S a Stadia.Hra se odehr\u00e1v\u00e1 na fiktivn\u00edm karibsk\u00e9m ostrov\u011b Yara, kde vl\u00e1dne dikt\u00e1tor \u201eEl Presidente\u201c Ant\u00f3n Castillo (Giancarlo Esposito). V hlavn\u00ed rol\u00edch se ocitne tak\u00e9 Ant\u00f3n\u016fv syn Diego (Anthony Gonzalez), ve kter\u00e9m vid\u00ed jeho otec velk\u00e9ho n\u00e1stupce. Hr\u00e1\u010d p\u0159evezme roli partyz\u00e1nsk\u00e9ho bojovn\u00edka Daniho Rojase, s n\u00edm\u017e se pokus\u00ed svrhnout Castilla a jeho re\u017eim.\nP\u0159\u00edb\u011bh hry za\u010d\u00edn\u00e1 v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b st\u00e1tu Yara jm\u00e9nem Esperanza, v den, kdy za\u010daly nepokoje. Hlavn\u00ed hrdina (\u010di hrdinka) Dani Rojas se s p\u0159\u00e1teli vyd\u00e1v\u00e1 na lo\u010f, pomoc\u00ed kter\u00e9 uprchnou ze zem\u011b. Lo\u010f je av\u0161ak p\u0159epadena samotn\u00fdm El Presidentem, kter\u00fd ji nech\u00e1 rozst\u0159\u00edlet sv\u00fdmi voj\u00e1ky. P\u0159e\u017eije to pouze Dani. Dani se probouz\u00ed na ostrov\u011b, na kter\u00e9m s\u00eddl\u00ed partyz\u00e1nsk\u00e1 skupina Libertad. Najde jejich v\u016fdkyn\u00ed Claru a p\u0159id\u00e1v\u00e1 se k nim. Spole\u010dn\u011b postupn\u011b p\u0159eberou cel\u00fd ostrov z moci dikt\u00e1tora a svrhnou jeho vl\u00e1du.\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\nfarcry.gamefan.", "<<>>: Co je JAWS? <<>>: JAWS (Job Access With Speech) pat\u0159\u00ed mezi screen-readery, jedn\u00e1 se o program pro zrakov\u011b posti\u017een\u00e9 u\u017eivatele vyv\u00edjen\u00fd spole\u010dnost\u00ed Freedom Scientific. Jeho \u00falohou je zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed po\u010d\u00edta\u010de s opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem Microsoft Windows pro u\u017eivatele pracuj\u00edc\u00ed hmatem a sluchem. Toho dociluje t\u00edm, \u017ee zp\u0159\u00edstup\u0148uje u\u017eivateli informace na obrazovce p\u0159es hlasovou synt\u00e9zu a prost\u0159ednictv\u00edm braillsk\u00e9ho \u0159\u00e1dku a umo\u017e\u0148uje komplexn\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed po\u010d\u00edta\u010de pomoc\u00ed kl\u00e1vesnice.\nK d\u016fle\u017eit\u00fdm vlastnostem pat\u0159\u00ed mo\u017enost vytv\u00e1\u0159et sv\u00e9 vlastn\u00ed konfigura\u010dn\u00ed (detek\u010dn\u00ed) skripty (s podporou d\u011bdi\u010dnosti). Ty mohou ovlivnit mno\u017estv\u00ed a typ informac\u00ed jdouc\u00ed u\u017eivateli na v\u00fdstup a tak\u00e9 umo\u017enit pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed program\u016f, kter\u00e9 by nebyly jinak p\u0159\u00edstupn\u00e9 (nap\u0159. programy, kter\u00e9 nepou\u017e\u00edvaj\u00ed standardn\u00ed rozhran\u00ed opera\u010dn\u00edho syst\u00e9mu Windows). Snahou program\u00e1tor\u016f programu v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 omezit mno\u017estv\u00ed nutn\u00fdch roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edch skript\u016f na minimum.\nJAWS byl prvn\u011b vyd\u00e1n v roce 1989 Tedy Henterem, b\u00fdval\u00fdm motocyklov\u00fdm z\u00e1vodn\u00edkem, kter\u00fd roku 1978 p\u0159i\u0161el p\u0159i automobilov\u00e9 hav\u00e1rii o zrak. S kapit\u00e1lem 180 000 USD od Billiho Joyce zalo\u017eil v St. Petersburgu na Florid\u011b roku 1985 Henter-Joyce Corporation. Joyce prodal sv\u016fj pod\u00edl ve spole\u010dnosti zp\u011bt Tedu Henterovi n\u011bkdy v roce 1990. V dubnu 2000 se spole\u010dnosti Henter-Joyce, Blazie Engineering a Arkenstone, Inc. spojily a vytvo\u0159ily Freedom Scientific.\nJAWS byl p\u016fvodn\u011b vyv\u00edjen pro opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m MS-DOS. Jednalo se o jeden z mnoha screen-reader\u016f, kter\u00e9 umo\u017e\u0148ovaly nevidom\u00fdm u\u017eivatel\u016fm pracovat s MS-DOS aplikacemi v textov\u00e9m re\u017eimu. P\u0159ednost\u00ed, kterou JAWS ve sv\u00e9 dob\u011b vynikal nad konkurenc\u00ed, bylo zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed kask\u00e1dov\u00fdch menu ve stylu popul\u00e1rn\u00edho Lotus 1-2-3. D\u00e1le umo\u017e\u0148oval (na rozd\u00edl od ostatn\u00edch soudob\u00fdch screen-reader\u016f) pou\u017e\u00edvat makra, kter\u00e1 poskytovala u\u017eivatel\u016fm mo\u017enost konfigurace u\u017eivatelsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a pr\u00e1ci s mnoh\u00fdmi aplikacemi.\nTed Henter a Rex Skipper za\u010dali ps\u00e1t zdrojov\u00e9ho k\u00f3du JAWSu v polovin\u011b osmdes\u00e1t\u00fdch let, jejich spole\u010dn\u00e1 pr\u00e1ce byla zavr\u0161ena roku 1990 vyd\u00e1n\u00edm verze 2.0. Skipper pak spole\u010dnost opustil. Po jeho odchodu byl zam\u011bstn\u00e1n Charles Oppermann, aby produkt udr\u017eoval a vylep\u0161oval. Oppermann a Henter pravideln\u011b p\u0159id\u00e1vali nov\u00e9 vlastnosti a vyd\u00e1vali nov\u00e9 verze. Freedom Scientific nyn\u00ed nab\u00edz\u00ed na sv\u00e9m webu JAWS for MS-DOS ke sta\u017een\u00ed jako freeware.\nRoku 1993 vydali Henter-Joyce vysoce upravenou verzi JAWSu pro lidi s poruchami u\u010den\u00ed - WordScholar.\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m Microsoft Windows byl roku 1992 ji\u017e pom\u011brn\u011b obl\u00edben\u00fd, Oppermann tedy za\u010dal pracovat na nov\u00e9 verzi JAWSu. Hlavn\u00edm c\u00edlem bylo nezasahovat do standardn\u00edho u\u017eivatelsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed Windows a d\u00e1le nab\u00edzet mo\u017enost skriptov\u00e1n\u00ed. Testovac\u00ed a beta verze JAWS for Windows (JFW) byly prezentov\u00e1ny na konferenc\u00edch b\u011bhem let 1993 a 1994. V tuto dobu p\u0159evzal pr\u00e1ce na k\u00f3du v\u00fdvoj\u00e1\u0159 Glen Gordon, a to zvl\u00e1\u0161t\u011b po tom, co Oppermann v prosinci 1994 p\u0159e\u0161el k Microsoftu. N\u00e1sledovn\u011b (v lednu 1995) byl vyd\u00e1n JAWS for Windows 1.0.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b b\u00fdv\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1na nov\u00e1 verze JAWS for Windows p\u0159ibli\u017en\u011b jednou ro\u010dn\u011b, men\u0161\u00ed updaty b\u011bhem roku. Posledn\u00ed verze je 9.0, byla uvoln\u011bna v listopadu 2007.", "<<>>: Co je Koeru (obec)? <<>>: Obec Koeru (estonsky Koeru vald) je b\u00fdval\u00e1 samospr\u00e1vn\u00e1 jednotka estonsk\u00e9ho kraje J\u00e4rvamaa, zahrnuj\u00edc\u00ed m\u011bste\u010dko Koeru a vesnice Abaja, Aruk\u00fcla, Ervita, J\u00f5ek\u00fcla, Kalitsa, Kapu, Koidu, Ellavere, Kuusna, Laaneotsa, Liusvere, Merja, Norra, Preedi, Puhmu, R\u00f5hu, Salutaguse, Santovi, Tammiku, Tudre, Udeva, Vahuk\u00fcla, Valila, Vao, Visusti, Vuti a V\u00e4inj\u00e4rve. V roce 2017 byla zru\u0161ena za\u010dlen\u011bn\u00edm do nov\u011b ustanoven\u00e9 obce J\u00e4rva.", "<<>>: Co je P\u00edcnina? <<>>: P\u00edcniny jsou rostlinn\u00e9 druhy p\u011bstovan\u00e9 ke krmn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Ozna\u010den\u00ed se vztahuje na rostliny v porostu, tj. je\u0161t\u011b ne\u017e se sklid\u00ed. P\u00edcnin\u00e1\u0159stv\u00ed je speci\u00e1ln\u00ed \u00fasek rostlinn\u00e9 v\u00fdroby, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se p\u011bstov\u00e1n\u00edm rostlin, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed k v\u00fd\u017eiv\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at. V \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b se p\u00edcniny objevily ve 14. stolet\u00ed, av\u0161ak v\u011bt\u0161\u00edho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdznamu nabyly teprve od 18. stolet\u00ed.P\u00edcniny se rozli\u0161uj\u00ed na p\u00edcn\u00ed tr\u00e1vy, p\u00edcn\u00ed luskoviny a ostatn\u00ed. Lze je t\u00e9\u017e rozli\u0161ovat podle obsahu p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edch chemick\u00fdch l\u00e1tek na sacharidov\u00e9 a b\u00edlkovinn\u00e9. N\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed kategorie polob\u00edlkovinn\u00e9.\nMezi p\u00edcniny m\u00edrn\u00e9ho p\u00e1sma pat\u0159\u00ed nap\u0159. jetel a vojt\u011b\u0161ka, mezi p\u00edcniny trop\u016f a subtrop\u016f nap\u0159. opuncie.", "<<>>: Co je Ost\u0159ice plstnatoplod\u00e1? <<>>: Ost\u0159ice plstnatoplod\u00e1 (Carex lasiocarpa) je druh jednod\u011blo\u017en\u00e9 rostliny z \u010deledi \u0161\u00e1chorovit\u00e9 (Cyperaceae).\nJedn\u00e1 se o rostlinu dosahuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161ky nej\u010dast\u011bji 40-120 cm. Je vytrval\u00e1, netrsnat\u00e1, vytv\u00e1\u0159\u00ed plaziv\u00e9 oddenky a kr\u00e1tk\u00e9 v\u00fdb\u011b\u017eky. Listy jsou st\u0159\u00eddav\u00e9, p\u0159isedl\u00e9, s listov\u00fdmi pochvami. Lodyha je tup\u011b trojhrann\u00e1, del\u0161\u00ed ne\u017e listy nebo stejn\u011b dlouh\u00e1 jak listy. \u010cepele jsou asi 1-2 mm \u0161irok\u00e9, v\u011bt\u0161inou nadvinut\u00e9 a\u017e \u0161t\u011btinovit\u011b svinut\u00e9, \u010dasto s nitkovitou pokroucenou \u0161pi\u010dkou. Baz\u00e1ln\u00ed pochvy jsou nej\u010dast\u011bji \u010dervenohn\u011bd\u00e9 a\u017e nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9, slab\u011b s\u00ed\u0165nat\u011b rozpadav\u00e9. Ost\u0159ice plstantoplod\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi r\u016fznoklas\u00e9 ost\u0159ice, naho\u0159e jsou kl\u00e1sky \u010dist\u011b sam\u010d\u00ed, dole \u010dist\u011b sami\u010d\u00ed. Sam\u010d\u00edch klas\u016f b\u00fdv\u00e1 1-3, sami\u010d\u00edch tak\u00e9 1-3. Doln\u00ed listen je stejn\u011b dlouh\u00fd nebo del\u0161\u00ed ne\u017e kv\u011btenstv\u00ed, na b\u00e1zi kr\u00e1tce pochvat\u00fd nebo bez pochvy. Okv\u011bt\u00ed chyb\u00ed. V sam\u010d\u00edch kv\u011btech jsou zpravidla 3 ty\u010dinky. \u010cn\u011blky jsou v\u011bt\u0161inou 3. Plodem je mo\u0161ni\u010dka, kter\u00e1 je asi 3-5,5 mm dlouh\u00e1, zelenohn\u011bd\u00e1 a p\u00fd\u0159it\u00e1, na vrcholu z\u00fa\u017een\u00e1 do cca 1 mm dlouh\u00e9ho zob\u00e1nku, kter\u00fd je dvouklan\u00fd. Ka\u017ed\u00e1 mo\u0161ni\u010dka je podep\u0159en\u00e1 plevou, kter\u00e1 je tmavohn\u011bd\u00e1 se \u017elutozelen\u00fdm k\u00fdlem. Kvete nej\u010dast\u011bji v kv\u011btnu a\u017e v \u010dervenci. Po\u010det chromoz\u00f3m\u016f: 2n=56.\nOst\u0159ice plstnatoplod\u00e1 je roz\u0161\u00ed\u0159ena ve velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy, v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti v\u0161ak skoro chyb\u00ed, d\u00e1le roste v severn\u011bj\u0161\u00ed Asii, hlavn\u011b na Sibi\u0159i na v\u00fdchod a\u017e po Japonsko, jej\u00ed are\u00e1l zasahuje tak\u00e9 do Severn\u00ed Ameriky, kde roste krom\u011b Carex lasiocarpa i p\u0159\u00edbuzn\u00fd druh Carex lanuginosa. Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd druh, Carex fedia, roste v Him\u00e1laji. Mapa roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed viz zde: .\nV \u010cR roste vz\u00e1cn\u011b od n\u00ed\u017ein do podh\u016f\u0159\u00ed, je to siln\u011b ohro\u017een\u00e1 rostlina fl\u00f3ry \u0106R, kategorie C2. Nej\u010dast\u011bji ji m\u016f\u017eeme potkat v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, jinde je mnohem vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed a celkov\u011b ustupuje. Je to druh ra\u0161elini\u0161\u0165 a ra\u0161elinn\u00fdch luk.\nGrulich V. et \u0158epka V (2002): Carex L. In: Kl\u00ed\u010d ke Kv\u011bten\u011b \u010cesk\u00e9 republiky, Kub\u00e1t K. et al. (eds.), Academia, Praha\nNov\u00e1 Kv\u011btena \u010cSSR, vol. 2, Dost\u00e1l J.", "<<>>: Co je US Open 2019 \u2013 dvouhra juniorek? <<>>: Dvouhra juniorek US Open 2019 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed 2019. Do singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee newyorsk\u00e9ho tenisov\u00e9ho grandslamu hran\u00e9ho na tvrd\u00e9m povrchu nastoupilo \u0161edes\u00e1t \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010dek. Obh\u00e1jkyn\u00ed titulu byla \u010d\u00ednsk\u00e1 tenistka Wang Si-j\u00fc, kter\u00e1 ji\u017e nebyla v\u011bkov\u011b zp\u016fsobil\u00e1 do juniorsk\u00e9 kategorie zas\u00e1hnout.\nV\u00edt\u011bzkou se stala \u010dtvrt\u00e1 nasazen\u00e1, 17let\u00e1 Kolumbijka Mar\u00eda Camila Osoriov\u00e1 Serranov\u00e1, je\u017e ve fin\u00e1le za 47 minut deklasovala o rok mlad\u0161\u00ed americkou kvalifikantku Alexandru Yepifanovovou po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 6\u20131 a 6\u20130. Juniorskou kari\u00e9ru tak kolumbijsk\u00e1 tenistka ukon\u010dila ziskem premi\u00e9rov\u00e9ho grandslamov\u00e9ho titulu. Do juniorsk\u00e9ho kombinovan\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ITF si p\u0159ipsala 375 bod\u016f.\n 1. sekce \n 2. sekce \n 3. sekce \n 4. sekce \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2019 US Open \u2013 Girls' Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Dvouhra juniorek US Open 2018 . USTA. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Mil\u00ed\u0159e (Jizersk\u00e9 hory)? <<>>: Mil\u00ed\u0159e (d\u0159\u00edve t\u00e9\u017e jako Mil\u00ed\u0159, n\u011bmecky Grofskamm) je hora v Jizersk\u00fdch hor\u00e1ch le\u017e\u00edc\u00ed na Mari\u00e1nskohorsk\u00e9m h\u0159ebeni 2,5 km ji\u017en\u011b od Jizery. Na vrcholov\u00e9 plo\u0161in\u011b, pokryt\u00e9 mlad\u00fdmi smr\u010dinami, se nach\u00e1z\u00ed geodetick\u00fd bod (998,71 m n. m.), v\u00fd\u0161ka tohoto bodu b\u00fdvala a n\u011bkdy st\u00e1le je je\u0161t\u011b uv\u00e1d\u011bna jako v\u00fd\u0161ka hory. Na vrcholu se ov\u0161em nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik vrcholov\u00fdch skal a nejvy\u0161\u0161\u00ed z nich dosahuje nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 1002 m n. m., a d\u00edky tomu se Mil\u00ed\u0159e \u0159ad\u00ed mezi jizerskohorsk\u00e9 tis\u00edcovky. Dle geodetick\u00e9ho m\u011b\u0159en\u00ed proveden\u00e9ho autory projektu Tis\u00edcovky \u010cech, Moravy a Slezska dosahuje vrchol nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 1002,53 m n. m.\nNa Mil\u00ed\u0159e nevede \u017e\u00e1dn\u00e1 zna\u010den\u00e1 turistick\u00e1 stezka a na samotn\u00fd vrchol nevede v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta. Nejjednodu\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup je od jihu. Z asfaltov\u00e9 silni\u010dky od Mari\u00e1nskohorsk\u00fdch bud na Sm\u011bdavu (zelen\u00e1 zna\u010dka) odbo\u010duje po 800 m doleva \u0161irok\u00e1 cesta, vedouc\u00ed p\u0159es Mari\u00e1nskohorsk\u00fd h\u0159eben na rozcest\u00ed \u010cihadla. Z n\u00ed po dal\u0161\u00edch 400 m odbo\u010duje doprava travnat\u00e1 cesta, kter\u00e1 kon\u010d\u00ed na ji\u017en\u00edm okraji vrcholov\u00e9 plo\u0161iny, asi 150 m od centr\u00e1ln\u00ed skalky u geodetick\u00e9ho bodu.\nna jihov\u00fdchodn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed se nach\u00e1z\u00ed Protr\u017een\u00e1 p\u0159ehrada na \u0159\u00ed\u010dce B\u00edl\u00e1 Desn\u00e1\nna ji\u017en\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed se nedaleko osady Mari\u00e1nskohorsk\u00e9 boudy nach\u00e1z\u00ed pomn\u00ed\u010dek U plechov\u00e9ho P\u00e1naboha\nna jihoz\u00e1padn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed se nach\u00e1z\u00ed PR Jedlov\u00fd d\u016fl s nau\u010dnou stezkou kolem vodop\u00e1d\u016f na \u0159\u00ed\u010dce Jedlov\u00e1\nMil\u00ed\u0159e na MestoJablonec.cz\nFotografie z Mil\u00ed\u0159\u016f na Kubikova.blog.denik.", "<<>>: Co je Polozav\u0159en\u00e1 zadn\u00ed zaokrouhlen\u00e1 samohl\u00e1ska? <<>>: Polozav\u0159en\u00e1 zadn\u00ed zaokrouhlen\u00e1 samohl\u00e1ska je zvuk, kter\u00fd se vyskytuje v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch. V mezin\u00e1rodn\u00ed fonetick\u00e9 abeced\u011b se ozna\u010duje symbolem o, \u010d\u00edseln\u00e9 ozna\u010den\u00ed IPA je 307, ekvivalentn\u00edm symbolem v SAMPA je o.\nOtev\u0159enost: polozav\u0159en\u00e1 samohl\u00e1ska. Jazyk se nach\u00e1z\u00ed v poloze mezi vysokou a st\u0159edovou rovinou.\nZadn\u00ed samohl\u00e1ska \u2013 jazyk se nach\u00e1z\u00ed v maxim\u00e1ln\u011b zadn\u00ed poloze.\nZaokrouhlenost: zaokrouhlen\u00e1 samohl\u00e1ska. Rty jsou p\u0159i artikulaci zaokrouhleny.V n\u011bkter\u00fdch jazyc\u00edch se tato hl\u00e1ska popisuje jako st\u0159edov\u00e1, tj. jazyk se nach\u00e1z\u00ed n\u00ed\u017ee ve st\u0159edov\u00e9 rovin\u011b, \u00fasta jsou v\u00edce otev\u0159ena. IPA nem\u00e1 pro st\u0159edovou zadn\u00ed zaokrouhlenou samohl\u00e1sku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed symbol. Je-li pot\u0159eba sn\u00ed\u017eenou v\u00fdslovnost vyzna\u010dit, lze pou\u017e\u00edt symbol s diakritikou o\u031e.\nV \u010de\u0161tin\u011b se vyslovuje st\u0159edov\u00e9 , tato hl\u00e1ska se zaznamen\u00e1v\u00e1 p\u00edsmenem O, o. D\u00e9lka samohl\u00e1sky se vyzna\u010duje \u010d\u00e1rkou nad p\u00edsmenem \u00d3, \u00f3. Dlouh\u00e9 /\u00f3/ je v dom\u00e1c\u00edch slovech okrajov\u00fdm fon\u00e9mem, b\u011bhem v\u00fdvoje se postupn\u011b zm\u011bnilo v /\u016f/ , nej\u010dast\u011bji se vyskytuje v ciz\u00edch slovech, kde vyzna\u010dov\u00e1n\u00ed d\u00e9lky kol\u00eds\u00e1, nap\u0159. m\u016f\u017eeme ps\u00e1t citron i citr\u00f3n.\nV \u010cech\u00e1ch, zejm\u00e9na v Praze, je tendence k otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdslovnosti. V n\u011bkter\u00fdch prac\u00edch se setk\u00e1v\u00e1me s p\u0159episem v\u00fdslovnosti symbolem , nap\u0159. oko .", "<<>>: Co je \u0160patn\u00ed past\u00fd\u0159i? <<>>: \u0160patn\u00ed past\u00fd\u0159i (v originale Les Mauvais bergers) je soci\u00e1ln\u00ed drama o 5 aktech francouzsk\u00e9ho spisovatele, dramatika a politika Octava Mirbeaua z roku 1897.\nP\u0159\u00edb\u011bh zachycuje krvav\u00e9 potla\u010den\u00ed d\u011blnick\u00e9 st\u00e1vky, vyjad\u0159uje tragick\u00fd a mimo\u0159\u00e1dn\u011b pesimistick\u00fd n\u00e1zor na lidsk\u00fd osud \u2013 v\u00edt\u011bz\u00ed smrt, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 nad\u011bje. \n\u0160patn\u00ed past\u00fd\u0159i, Praha, V Praze \u2013 Kamilla Neumannov\u00e1, Knihy dobr\u00fdch autor\u016f, n\u00b0 13, 1906, 101 s. P\u0159elo\u017eil Karel Pudla\u010d (= Arno\u0161t Proch\u00e1zka), grafick\u00e1 \u00faprava Th\u00e9ophile Alexandre Steinlen.\n\u0160patn\u00ed past\u00fd\u0159i, Praha, Zora, \u00ab \u010cesk\u00e9 divadlo \u00bb, n\u00b0 30, 1921, 121 s. P\u0159elo\u017eila Mary\u0161a B\u00e1rtova.", "<<>>: Co je Auri (album)? <<>>: Auri je debutov\u00e9 studiov\u00e9 album finsko-britsk\u00e9 hudebn\u00ed skupiny Auri. Vyd\u00e1no bylo 23. b\u0159ezna 2018 prost\u0159ednictv\u00edm spole\u010dnosti Nuclear Blast. Nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v britsk\u00e9m studiu Real World Studio pod dohledem zvukov\u00e9ho technika Tima Olivera. Skladba \u201eAphrodite Rising\u201c je prvn\u00ed p\u00edsn\u00ed kapely a byla naps\u00e1na ji\u017e v roce 2011. Zbytek skladeb byl pot\u00e9 dops\u00e1n a\u017e v roce 2017, kdy m\u011bli Tuomas Holopainen a Troy Donockley pauzu s jejich hlavn\u00edch kapelou Nightwish. Oproti hudb\u011b Nightwish se tito dva hudebn\u00edci, kte\u0159\u00ed na album skl\u00e1dali p\u00edsn\u011b, oprostili od symfonick\u00e9ho metalu a ve skladb\u00e1ch se objevuj\u00ed keltsk\u00e9, folkov\u00e9, etnick\u00e9 \u010di filmov\u00e9 motivy. Krom\u011b angli\u010dtiny zp\u00edv\u00e1 Johanna Kurkela m\u00edsty tak\u00e9 v latin\u011b.", "<<>>: Co je Ernest Jones? <<>>: Ernest Jones (1. ledna 1879 \u2013 11. \u00fanora 1958) byl britsk\u00fd (vel\u0161sk\u00fd) neurolog, psychoanalytik a ofici\u00e1ln\u00ed Freud\u016fv \u017eivotopisec. Byl prvn\u00edm praktikuj\u00edc\u00edm analytikem v Brit\u00e1nii, a jako takov\u00fd se stal \u0161i\u0159itelem psychoanal\u00fdzy v anglofonn\u00edm sv\u011bt\u011b. Vytvo\u0159il prvn\u00ed p\u0159eklady Freudov\u00fdch text\u016f do angli\u010dtiny. V letech 1920\u20131930 byl prezidentem Mezin\u00e1rodn\u00ed psychoanalytick\u00e9 asociace. Jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm teoretick\u00fdm p\u0159\u00edsp\u011bvkem je z\u0159ejm\u011b studie o no\u010dn\u00ed m\u016f\u0159e (alptraum) z roku 1931. V\u011bnoval t\u00e9\u017e studii Shakespearov\u011b Hamletovi. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm jeho d\u00edlem je t\u0159\u00edd\u00edln\u00fd \u017eivotopis Sigmunda Freuda.\n1912. Papers on Psycho-Analysis. London: Balliere Tindall & Cox. Revised and enlarged editions, 1918, 1923, 1938, 1948 (5th edition).\n1920. Treatment of the Neuroses. London: Balliere Tindall & Cox\n1923. Essays in Applied Psycho-Analysis. London: International Psycho-Analytical Press. Revised and enlarged edition, 1951, London: Hogarth Press. Reprinted (1974) as Psycho-Myth, Psycho-History. 2 vols. New York: Hillstone.\n1924 (editor). Social Aspects of Psycho-Analysis: Lectures Delivered under the Auspices of the Sociological Society. London: Williams and Norgate.\n1928. Psycho-Analysis. London: E. Benn. Reprinted (1949) with an Addendum as What is Psychoanalysis ?. London: Allen & Unwin.\n1931. On the Nightmare. London: Hogarth Press and Institute of Psycho-Analysis.\n1931. The Elements of Figure Skating. London: Methuen. Revised and enlarged edition, 1952. London: Allen and Unwin.\n1949. Hamlet and Oedipus. London: V. Gollancz.\n1953. Sigmund Freud: Life and Work. Vol 1: The Young Freud 1856\u20131900. London: Hogarth Press.\n1955. Sigmund Freud: Life and Work. Vol 2: The Years of Maturity 1901\u20131919. London: Hogarth Press.\n1957. Sigmund Freud: Life and Work. Vol 3: The Last Phase 1919\u20131939. London: Hogarth Press.\n1961. Sigmund Freud: Life and Work. An abridgment of the preceding 3 volume work, by Lionel Trilling and Stephen Marcus, with Introduction by Lionel Trilling. New York: Basic Books.\n1956. Sigmund Freud: Four Centenary Addresses. New York: Basic Books\n1959. Free Associations: Memories of a Psycho-Analyst. London: Hogarth Press.\n(anglicky) Vincent Brome: Ernest Jones \u2013 Freud\u2019s Alter Ego, Caliban Books, Lond\u00fdn 1982, ISBN 0-904573-97-4\n(anglicky) Thomas Glyn Davies: Ernest Jones, University of Wales Press, Cardiff 1979, ISBN 0-7083-0719-1\n(anglicky) Brenda Maddox: Freud\u2019s Wizard \u2013 The Enigma of Ernest Jones, John Murray, Lond\u00fdn 2006, ISBN 0-7195-6792-0\n(anglicky) R. Andrew Paskauskas: Freud's Break with Jung \u2013 The Crucial Role of Ernest Jones, Free Associations 11/1988, str. 7\u201334\n(anglicky) R.", "<<>>: Co je Ivan Wahla? <<>>: Ivan Wahla (26. \u00fanor 1963, \u010cesk\u00fd T\u011b\u0161\u00edn) je \u010desk\u00fd architekt, vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog a spisovatel. Pod\u00edl\u00ed se na vydavatelsk\u00e9 \u010dinnosti spolku Obecn\u00ed d\u016fm Brno. V roce 2010 byl jmenov\u00e1n docentem architektury na VUT Brno.\n Osoba Ivan Wahla ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Ivan Wahla\nIvan Wahala na str\u00e1nk\u00e1ch archiweb.", "<<>>: Co je Pavel Ma\u0148as (mal\u00ed\u0159)? <<>>: Pavel Ma\u0148as, (* 27. \u010dervna 1961, Zl\u00edn), je \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159.\nVystudoval St\u0159edn\u00ed um\u011blecko pr\u016fmyslovou \u0161kolu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. V roce 1987 a\u017e 1993 na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze, kde se v\u011bnoval figur\u00e1ln\u00ed, krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 a monument\u00e1ln\u00ed malb\u011b. Nyn\u00ed se v\u011bnuje malb\u011b pomoc\u00ed akrylu, kter\u00fd vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i malb\u011b abstraktn\u00edch d\u011bl. V posledn\u00ed dob\u011b se v\u0161ak orientuje sp\u00ed\u0161e na krajiny \u010cech.\nhttp://www.talent.cz/pavel-manas/\nhttps://web.archive.org/web/20130606015618/http://www.gigaart.cz/cs/galerie/podlejmen/217-Manas-Pavel/\nhttp://manas-pavel.wz.", "<<>>: Co je Port Jackson? <<>>: Port Jackson (tak\u00e9 Sydney Harbour) je z\u00e1liv Tich\u00e9ho oce\u00e1nu v Austr\u00e1lii. Jedn\u00e1 se o p\u0159\u00edrodn\u00ed p\u0159\u00edstav, okolo kter\u00e9ho vzniklo m\u011bsto Sydney. Jeho z\u00e1kladem se stalo 26. ledna 1788 vylod\u011bn\u00ed Arthura Phillipa, prvn\u00edho guvern\u00e9ra Nov\u00e9ho Ji\u017en\u00edho Walesu, kter\u00fdm byla zalo\u017eena prvn\u00ed evropsk\u00e1 kolonie v Austr\u00e1lii.\nMezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed stavby v z\u00e1livu pat\u0159\u00ed Harbour Bridge a Sydneysk\u00e1 opera.", "<<>>: Co je Lokomotiva \u010cS7? <<>>: \u010cS7 (rusky \u0427\u04217 jako \u0427\u0435\u0445\u043e\u0421\u043b\u043e\u0432\u0430\u043a\u0438\u044f (\u010ceskoSlovensko), tov\u00e1rn\u00ed typ 82E) je dvoud\u00edln\u00e1 elektrick\u00e1 lokomotiva na stejnosm\u011brn\u00fd proud ur\u010den\u00e1 pro vozbu t\u011b\u017ek\u00fdch rychl\u00edk\u016f. Vyr\u00e1b\u011bla ji v letech 1983\u20131997 \u010deskoslovensk\u00e1 \u0160koda Plze\u0148 pro export do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu (pozd\u011bji Ruska a Ukrajiny) v po\u010dtu 321 dvojic.\nPo\u010d\u00e1tkem 80. let se po\u010det cestuj\u00edc\u00edch na sov\u011btsk\u00fdch \u017eeleznic\u00edch v\u00fdrazn\u011b zvy\u0161oval. Bylo nutn\u00e9 zv\u00fd\u0161it po\u010det osobn\u00edch vlak\u016f a po\u010det vagon\u016f v nich, tomu v\u0161ak br\u00e1nila p\u0159\u00edli\u0161 hust\u00e1 n\u00e1kladn\u00ed doprava a nemo\u017enost zv\u00fd\u0161it kapacitu osobn\u00edch vlak\u016f kv\u016fli hmotnosti, kterou tehdej\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00e9 lokomotivy dok\u00e1zaly ut\u00e1hnout. \u0158e\u0161en\u00edm t\u00e9to situace se stal projekt v\u00fdkonn\u00e9 dvojd\u00edln\u00e9 osobn\u00ed lokomotivy, schopn\u00e9 vozit a\u017e 30vozov\u00e9 rychl\u00edky.\nNa podzim roku 1983 bez prototyp\u016f vyrobila \u0160koda Plze\u0148 s\u00e9rii prvn\u00edch 20 elektrick\u00fdch lokomotiv, kter\u00e9 dostaly tov\u00e1rn\u00ed ozna\u010den\u00ed 82E1 a bylo jim ud\u011bleno Ministerstvem \u017eeleznic SSSR ozna\u010den\u00ed \u0427\u04217 (\u010cS7). Lokomotivy byly p\u0159id\u011bleny do dep v Moskv\u011b a \u010celjabinsku. Dal\u0161\u00ed vyroben\u00e9 dvojice byly tak\u00e9 p\u0159id\u011blov\u00e1ny do Sverdlovsku (pozd\u011bji Jekat\u011brinburg) a do dep na Ukrajin\u011b v Dn\u011bpropetrovsku, Charkov\u011b a Melitopolu.\nV roce 2022 jsou lokomotivy deponovan\u00e9 v Rusku na Moskevsk\u00e9 \u017eeleznici v depech Moskva-Depo Ilji\u010de a O\u017eerelje-Sortirovo\u010dnoje a na Ukrajin\u011b v depech Charkov-Holovne, Dnipro, Lvov-Z\u00e1pad a Melitopol.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0427\u04217 na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mostky p\u0159es \u010certovku? <<>>: P\u0159es \u010certovku na Kampu na Mal\u00e9 Stran\u011b v Praze vede (krom\u011b Karlova mostu) jedna l\u00e1vka a p\u011bt mostk\u016f. T\u0159i z most\u016f p\u0159es \u010certovku m\u00e1 ve spr\u00e1v\u011b Technick\u00e1 spr\u00e1va komunikac\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy.\n\u010certovka je p\u0159emost\u011bna propojen\u00edm od \u0158\u00ed\u010dn\u00ed ulice a od schodi\u0161t\u011b Malostransk\u00e9ho n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed s ji\u017en\u00edm koncem Kampy. TSK hl. m. Prahy toto p\u0159emost\u011bn\u00ed neeviduje jako most. \nP\u016fvodn\u011b cht\u011bl koncem 19. stolet\u00ed podnikatel Jind\u0159ich Jechenthal pokra\u010dovat ve v\u00fdstavb\u011b Malostransk\u00e9ho n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed i p\u0159es Kampu a toto \u0159e\u0161en\u00ed se objevilo i v pl\u00e1nu z roku 1910, ale k realizaci nikdy nedo\u0161lo. V prvn\u00edm dvacetilet\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed zabr\u00e1nily zasyp\u00e1n\u00ed \u010certovky a regulaci Kampy mimo jin\u00e9 i snahy Klubu za starou Prahu.\nPrvn\u00ed po proudu \u010certovky je l\u00e1vka do ml\u00fdna Hu\u0165 (V\u0161ehrdova 449/14), d\u0159ev\u011bn\u00e1 na dvou ocelov\u00fdch nosn\u00edc\u00edch. Slou\u017e\u00ed k p\u0159\u00edstupu do kav\u00e1rny Ml\u00fdnsk\u00e1.\nJednoobloukov\u00fd om\u00edtnut\u00fd m\u016fstek s barevn\u011b vyzna\u010den\u00fdmi klen\u00e1ky je dlouh\u00fd 7 metr\u016f a \u0161irok\u00fd 4,5 metru, s metr vysokou om\u00edtnutou parapetn\u00ed z\u00eddkou. Slou\u017e\u00ed pouze k pr\u016fchodu do restaurace za \u010certovkou na ji\u017en\u00edm okraji prostranstv\u00ed pod Tyr\u0161ov\u00fdm domem.\nDruh\u00fd m\u016fstek vede v \u00farovni Michnova pal\u00e1ce (Tyr\u0161ova domu) skrz uzav\u00edratelnou br\u00e1nu na parkovi\u0161t\u011b u Mal\u00e9ho Nosticova divadla s mo\u017enost\u00ed pr\u016fchodu do Nosticovy ulice. Je vzhledov\u011b podobn\u00fd prvn\u00edmu, dlouh\u00fd 20 metr\u016f a \u0161irok\u00fd 4,3 metru, s lomenou parapetn\u00ed z\u00eddkou o v\u00fd\u0161ce na vrcholu 1,15 metru, kter\u00e1 se sni\u017euje na malostransk\u00e9 stran\u011b a\u017e k 0,5 metru a je dopln\u011bna \u017eelezn\u00fdm z\u00e1bradl\u00edm.\nT\u0159et\u00ed m\u016fstek, \u0161irok\u00fd 3,8 metru, m\u00e1 neom\u00edtnut\u00fd 1 metr vysok\u00fd parapet s vysp\u00e1rovan\u00fdm cihlov\u00fdm zdivem. Slou\u017e\u00ed k pr\u016fchodu do Nosticovy zahrady (lidov\u011b n\u011bkdy Mal\u00e1 Kampa) i pr\u016fjezdu vozidel spr\u00e1vy zelen\u011b. V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod \u010d\u00edslem V-017. \nM\u016fstek zamilovan\u00fdch. V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod \u010d\u00edslem V-018. \nVede z Hroznov\u00e9 ulice na Kamp\u011b k Velkop\u0159evorsk\u00e9mu n\u00e1m\u011bst\u00ed. Zd\u011bn\u00fd dvouobloukov\u00fd most s p\u016flkruhov\u00fdmi oblouky, 20,5 metru dlouh\u00fd a 4,3 metru \u0161irok\u00fd, u Velkop\u0159evorsk\u00e9ho ml\u00fdna je nejstar\u0161\u00edm z m\u016fstk\u016f p\u0159es \u010certovku. M\u00e1 dl\u00e1\u017ed\u011bnou vozovku a n\u00e1vodn\u00ed strana pil\u00ed\u0159e je zahrocena jako ledolam. Na n\u00e1vodn\u00ed stran\u011b je zd\u011bn\u00fd parapet o v\u00fd\u0161ce 1,1 metru a \u0161\u00ed\u0159ce 0,55 metru se zd\u011bnou \u0159\u00edmskou. Na povodn\u00ed stran\u011b je pln\u00e1 p\u0159es dva metry vysok\u00e1 ze\u010f s p\u011bti hranolov\u00fdmi sloupky pokryt\u00fdmi prejzem. Ve dvou m\u00edstech jsou do zdi dodate\u010dn\u011b prolomena p\u0159eru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uj\u00ed p\u0159es kovov\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed v\u00fdhled (dnes sp\u00ed\u0161e pr\u016fhled - viz d\u00e1le) na ml\u00fdn. Most je fakticky sou\u010d\u00e1st\u00ed splavu a n\u00e1honu ml\u00fdna.\nNa kovov\u00e9 m\u0159\u00ed\u017eov\u00ed tohoto mostu se p\u0159enesla tradice z italsk\u00e9ho Milvijsk\u00e9ho mostu (kde podle tradice zahynul svat\u00fd Valentin) podle knihy \u201eChci t\u011b\u201c spisovatele Federica Moccia. Milenci nap\u00ed\u0161\u00ed na z\u00e1mek sv\u00e1 jm\u00e9na, zamknou ho ke sloupku a kl\u00ed\u010d hod\u00ed do \u0159eky. V roce 2008 zde bylo jen p\u00e1r z\u00e1mk\u016f, v roce 2011 ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nen\u00ed kam z\u00e1mky v\u011b\u0161et. Ritu\u00e1l je pr\u00fd zn\u00e1m\u00fd u\u017e ze star\u00e9 \u010c\u00edny, nyn\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159il nap\u0159\u00edklad i do Pa\u0159\u00ed\u017ee, Moskvy \u010di Znojma.\nT\u011bsn\u011b za Karlov\u00fdm mostem p\u0159ekra\u010duje \u010certovku ve sm\u011bru od ulice Na Kamp\u011b k ulici U Lu\u017eick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e silni\u010dn\u00ed m\u016fstek, zdoben\u00fd monolitick\u00fd \u017eelezobetonov\u00fd tr\u00e1mov\u00fd p\u0159eklad s litinov\u00fdm z\u00e1bradl\u00edm. D\u00e9lka mostu je na n\u00e1vodn\u00ed stran\u011b 8 metr\u016f a na povodn\u00ed 25 metr\u016f (spr\u00e1vce ud\u00e1v\u00e1 d\u00e9lku mostu 10,90 metru), \u0161\u00ed\u0159ka mostu je 7,5 metr\u016f, po obou stran\u00e1ch vozovky m\u00e1 most \u00fazk\u00e9 chodn\u00edky. V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod \u010d\u00edslem V-019.\nN\u00e1vrhy nov\u00e9ho m\u016fstku p\u0159es \u00fast\u00ed \u010certovky navr\u017een\u00e9 v r\u00e1mci protipovod\u0148ov\u00e9 ochrany byly kolem roku 2000 a\u017e 2001 pam\u00e1tk\u00e1\u0159i odm\u00edtnuty. M\u00edsto l\u00e1vky se pozd\u011bji uva\u017eovalo o mal\u00e9m p\u0159\u00edvoze.\n \nMosty p\u0159es \u010certovku, fotografie Miloslava \u010cecha, Langweil.", "<<>>: Co je Navantia? <<>>: Navantia (d\u0159\u00edve Baz\u00e1n \u010di IZAR) je \u0161pan\u011blsk\u00e1 lod\u011bnice, s v\u00edce ne\u017e 250letou tradic\u00ed, pracuj\u00edc\u00ed jak pro vojensk\u00fd, tak civiln\u00ed sektor. Lod\u011bnice vyv\u00edj\u00ed vlastn\u00ed typy v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed, zaji\u0161\u0165uje jejich opravu, \u00fadr\u017ebu \u010di integraci modern\u00edch zbra\u0148ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f. Navantia produkuje vlastn\u00ed plavidla od hl\u00eddkov\u00fdch lod\u00ed, p\u0159ed ponorky a fregaty a\u017e po letadlov\u00e9 lod\u011b. Spole\u010dnosti pat\u0159\u00ed t\u0159i hlavn\u00ed lod\u011bnice ve Ferrolu, Cartagen\u011b a C\u00e1dizu.\nPrincipe de Asturias\nChakri Naruebet\nJuan Carlos I\nT\u0159\u00edda Canberra\nT\u0159\u00edda Galicia\nLCM-1E\nT\u0159\u00edda Hobart\nT\u0159\u00edda Bonifaz\nT\u0159\u00edda \u00c1lvaro de Baz\u00e1n\nT\u0159\u00edda Fridtjof Nansen\nT\u0159\u00edda Santa Mar\u00eda\nT\u0159\u00edda Baleares\nT\u0159\u00edda Al Jubail (Avante 2200)\nT\u0159\u00edda Descubierta\nT\u0159\u00edda Baptista de Andrade\nT\u0159\u00edda Jo\u00e3o Coutinho\nT\u0159\u00edda Scorp\u00e8ne\nT\u0159\u00edda Isaac Peral\nT\u0159\u00edda Meteoro (AVANTE 3000)\nT\u0159\u00edda Guaiquer\u00ed (AVANTE 2200)\nT\u0159\u00edda Guaicamacuto (AVANTE 1400)\nAVANTE 1400 \u2013 jedno plavidlo pro Maroko\nT\u0159\u00edda Serviola\nT\u0159\u00edda Lieutenant De Vaisseau Rabhi\nT\u0159\u00edda Uribe\nT\u0159\u00edda Conejera\nT\u0159\u00edda Supply\nCantabria (A15)\nPati\u00f1o (A14)\nT\u0159\u00edda Segura\n \n(\u0161pan\u011blsky) Ofici\u00e1ln\u00ed web\n(anglicky) Profil na serveru Naval-technology.", "<<>>: Co je Kungsstenarna? <<>>: Kungsstenarna, \u010desky Kr\u00e1lovsk\u00e9 kameny a \u0161v\u00e9dsky naz\u00fdvan\u00e9 tak\u00e9 H\u00f6ge Stenar nebo \u00c5s 19:1, jsou dv\u011b velk\u00e9 vzty\u010den\u00e9 v\u00e1pencov\u00e9 desky (balvany), kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed poh\u0159ebi\u0161t\u011b z doby \u017eelezn\u00e9. Pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 objekty se nach\u00e1zej\u00ed se u vesnice Ottenby u silnice k popul\u00e1rn\u00edmu maj\u00e1ku L\u00e5nge Jan v p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci Ottenby v okrese M\u00f6rbyl\u00e5nga na jihu \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho ostrova \u00d6land v v kraji Kalmar.\nBezprost\u0159edn\u011b vedle kamen\u016f se nach\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed kameny, kamenn\u00fd hrob a 7 kamenn\u00fdch kruh\u016f, kter\u00e9 jsou tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Poh\u0159ebi\u0161t\u011b, kter\u00e9 je orientov\u00e1no severoji\u017en\u00edm sm\u011brem, m\u00e1 rozm\u011bry 110\u00d730 m a obsahuje asi 12 starov\u011bk\u00fdch poz\u016fstatk\u016f. K m\u00edstu se v\u00e1\u017ee n\u011bkolik legend, kter\u00e9 nap\u0159. odkazuj\u00ed na dva poh\u0159ben\u00e9 kr\u00e1le nebo na germ\u00e1nsk\u00e9ho boha Odina, kter\u00fd sv\u00fdm kop\u00edm po\u0161kodil ji\u017en\u00ed k\u00e1men.K m\u00edstu vede tak\u00e9 okru\u017en\u00ed turistick\u00e1 trasa V\u00e4stra markslingan a Kyrkhamnsleden.", "<<>>: Co je Kamila? <<>>: Kamila je \u017eensk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no latinsk\u00e9ho p\u016fvodu, p\u0159ech\u00fdlen\u00e9 z mu\u017esk\u00e9ho Kamil. Sv\u00e1tek v \u010cR slav\u00ed podle ob\u010dansk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e 31. kv\u011btna.\nJm\u00e9no poch\u00e1z\u00ed z latinsk\u00e9ho camilla, jeho\u017e v\u00fdznam je \u201eosoba vzne\u0161en\u00e9ho p\u016fvodu vhodn\u00e1 pro kn\u011b\u017eskou slu\u017ebu\u201c.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka uv\u00e1d\u00ed \u010detnost jm\u00e9na v \u010cR a po\u0159ad\u00ed mezi \u017eensk\u00fdmi jm\u00e9ny ve srovn\u00e1n\u00ed dvou rok\u016f, pro kter\u00e9 jsou dostupn\u00e9 \u00fadaje MV \u010cR \u2013 lze z n\u00ed tedy vysledovat trend v u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto jm\u00e9na:\nZm\u011bna procentn\u00edho zastoupen\u00ed tohoto jm\u00e9na mezi \u017eij\u00edc\u00edmi \u017eenami v \u010cR (tj. procentn\u00ed zm\u011bna se zapo\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm celkov\u00e9ho \u00fabytku \u017een v \u010cR za sledovan\u00e9 t\u0159i roky) je +2,3%. V roce 2006 byla Kamila 43. nej\u010detn\u011bj\u0161\u00edm jm\u00e9nem mezi novorozenci.\nKamilka, Kam\u010da, Kami, Kamka, Kamu\u0161ka\nCamila Cabello \u2013 Anglick\u00e1 zp\u011bva\u010dka\nCamilla Parker-Bowles \u2013 hrab\u011bnka z Cornwallu\nKamila Berndorffov\u00e1 \u2013 sou\u010dasn\u00e1 \u010desk\u00e1 report\u00e1\u017en\u00ed a dokument\u00e1rn\u00ed fotografka\nKamila Bezpalcov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 modelka, fotomodelka, hosteska, komparzistka, personalistka a finalistka \u010cesk\u00e9 Miss 2014\nKamila Dole\u017ealov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 a \u010deskoslovensk\u00e1 politi\u010dka\nKamila Gasiuk-Pihowicz \u2013 polsk\u00e1 pr\u00e1vni\u010dka a politi\u010dka\nKamila H\u00e1jkov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 krasobrusla\u0159ka\nKamila Chudzikov\u00e1 \u2013 polsk\u00e1 atletka\nKamila Klugarov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 varhanice\nKamila Li\u0107winkov\u00e1 \u2013 polsk\u00e1 atletka\nKamila Kikin\u010dukov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 divadeln\u00ed here\u010dka\nKamila Mag\u00e1lov\u00e1 \u2013 slovensk\u00e1 here\u010dka\nKamila Mou\u010dkov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 televizn\u00ed hlasatelka (rok 1968) a moder\u00e1torka\nKamila Neumannov\u00e1 \u2013 \u010desk\u00e1 nakladatelka, prvn\u00ed cho\u0165 S. K.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Zamazal? <<>>: Ji\u0159\u00ed Zamazal (* 11. kv\u011btna 1959) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce.\nNejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e hr\u00e1l za Slavii Praha, RH Cheb a Zbrojovku Brno. V lize nastoupil ke 121 utk\u00e1n\u00edm a dal 8 ligov\u00fdch g\u00f3l\u016f.", "<<>>: Co je Vojt\u011bch \u0158epa? <<>>: Vojt\u011bch \u0158epa (* 14. srpna 2000) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed silni\u010dn\u00ed cyklista, jen\u017e naposledy jezdil za UCI ProTeam Equipo Kern Pharma.\n2018\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n3. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod junior\u016f2019\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n4. m\u00edsto \u010dasovka do 23 let2020\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n v\u00edt\u011bz silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu do 23 let\n3. m\u00edsto \u010dasovka do 23 let\nTour of Ma\u0142opolska\n celkov\u00fd v\u00edt\u011bz\n v\u00edt\u011bz sout\u011b\u017ee mlad\u00fdch jezdc\u016f\nMistrovstv\u00ed Evropy\n 3. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod do 23 let2021\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n5. m\u00edsto \u010dasovka do 23 let2022\nKolem Slovinska\n5. m\u00edsto celkov\u011b\n v\u00edt\u011bz sout\u011b\u017ee mlad\u00fdch jezdc\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Vojt\u011bch \u0158epa na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Dob\u0159ichov? <<>>: Dob\u0159ichov (n\u011bmecky Dobschichow) je obec le\u017e\u00edc\u00ed v okrese Kol\u00edn asi 13 km severoz\u00e1padn\u011b od Kol\u00edna. \u017dije zde 772 obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidov\u00e1no 286 adres. Dob\u0159ichovem prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka V\u00fdrovka, kter\u00e1 je levostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem Labe.\nDob\u0159ichov je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 6,2 km\u00b2.\nNa m\u00edstn\u00edm kopci zvan\u00e9m Pi\u010dhora b\u00e1dal na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed proslul\u00fd \u010desk\u00fd archeolog prof. J. L. P\u00ed\u010d. V dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 (1.\u20134. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu) se na \u00fazem\u00ed obce nal\u00e9zalo v\u00fdznamn\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b dolo\u017een\u00e9 160 archeologicky prozkouman\u00fdmi hroby. Stoj\u00ed zde i ojedin\u011bl\u00fd pomn\u00edk archeologick\u00e9ho v\u00fdzkumu.Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1345.\nD\u011bjiny \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00edho za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed zahrnuj\u00ed obdob\u00ed od roku 1850 do sou\u010dasnosti. V chronologick\u00e9m p\u0159ehledu je uvedena \u00fazemn\u011b administrativn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost obce v roce, kdy ke zm\u011bn\u011b do\u0161lo:\n1850 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj Pardubice, politick\u00fd okres Kol\u00edn, soudn\u00ed okres Kou\u0159im\n1855 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj \u010c\u00e1slav, soudn\u00ed okres Kou\u0159im\n1868 zem\u011b \u010desk\u00e1, politick\u00fd okres Kol\u00edn, soudn\u00ed okres Kou\u0159im\n1939 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Kol\u00edn, politick\u00fd okres Kol\u00edn, soudn\u00ed okres Kou\u0159im\n1942 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Praha, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Kol\u00edn\n1945 zem\u011b \u010desk\u00e1, spr\u00e1vn\u00ed i soudn\u00ed okres Kol\u00edn\n1949 Pra\u017esk\u00fd kraj, okres Kol\u00edn\n1960 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, okres Kol\u00edn\n2003 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, obec s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed Kol\u00edn\nV obci Dob\u0159ichov (1000 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidov\u00e1ny tyto \u017eivnosti a obchody: cihelna, obchod s dobytkem, 3 hostince, kol\u00e1\u0159, ko\u0161\u00edk\u00e1\u0159, kov\u00e1\u0159, 2 krej\u010d\u00ed, 3 obuvn\u00edci, peka\u0159, obchod s lahvov\u00fdm pivem, roln\u00edk, 2 \u0159ezn\u00edci, sada\u0159, 7 obchod\u016f se sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, 2 trafiky, truhl\u00e1\u0159, velkostatek, zahradnictv\u00ed.\nBarokn\u00ed kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice \u2013 dne\u0161n\u00ed barokn\u00ed kostel z 18. stolet\u00ed se nal\u00e9z\u00e1 na m\u00edst\u011b star\u0161\u00edho rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela z 10. stolet\u00ed, kter\u00fd byl rovn\u011b\u017e p\u0159estav\u011bn goticky ve 14. stolet\u00ed a naposle barokn\u011b. Poz\u016fstatky rom\u00e1nsk\u00e9ho kostela vystav\u011bn\u00e9ho ve stylu otonsk\u00e9 rom\u00e1nsk\u00e9 renesance byly nalezeny v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti nyn\u011bj\u0161\u00edho kostela.\np\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Sl\u00e1dkova str\u00e1\u0148 nedaleko obce\nDopravn\u00ed s\u00ed\u0165\nPozemn\u00ed komunikace \u2013 Obc\u00ed proch\u00e1z\u00ed silnice III. t\u0159\u00eddy. Ve vzd\u00e1lenosti 1,5 km vede silnice II/329 Pod\u011bbrady - Pe\u010dky - Pla\u0148any.\u017deleznice \u2013 Stanice na \u00fazem\u00ed obce nen\u00ed. Okrajem katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed obce vede tra\u0165 011 Praha - \u010cesk\u00fd Brod - Pe\u010dky - Kol\u00edn. Nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed stanic\u00ed jsou Pe\u010dky ve vzd\u00e1lenosti 1,5 km le\u017e\u00edc\u00ed na trati 011 z Prahy do Kol\u00edna, z n\u00ed\u017e odbo\u010duje tra\u0165 012 vedouc\u00ed z Pe\u010dek do Kou\u0159imi.Ve\u0159ejn\u00e1 doprava 2011\nAutobusov\u00e1 doprava \u2013 V obci m\u011bly zast\u00e1vky p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 autobusov\u00e9 linky Kol\u00edn-Nov\u00e1 Ves I-Chotutice (v pracovn\u00edch dnech 3 spoje) a Pod\u011bbrady-Cerhenice-Pe\u010dky (v pracovn\u00edch dnech 3 spoje) (dopravce Okresn\u00ed autobusov\u00e1 doprava Kol\u00edn, s. r. o.). O v\u00edkendu byla obec bez dopravn\u00ed obsluhy.", "<<>>: Co je Sancho I. Portugalsk\u00fd? <<>>: Sancho I. Portugalsk\u00fd zv. Koloniz\u00e1tor (11. listopadu 1154, Coimbra \u2013 26. b\u0159ezna 1211, tamt\u00e9\u017e) byl druh\u00fd portugalsk\u00fd kr\u00e1l z dynastie burgundsk\u00e9.\nSancho I. se narodil jako syn Alfonse I. a Matildy, dcery savojsk\u00e9ho hrab\u011bte Amadea III. Ve sv\u00fdch 16 letech byl otcem pasov\u00e1n na ryt\u00ed\u0159e a od t\u00e9 doby se v\u00fdznamn\u011b pod\u00edlel na st\u00e1tnick\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech. V roce 1174 se o\u017eenil s Dulce, dcerou aragonsk\u00e9ho vl\u00e1dce Ramona Berenguera IV. S\u0148atek byl motivov\u00e1n utu\u017een\u00edm spojenectv\u00ed mezi Portugalskem a Aragonem.\nSancho I. nastoupil na portugalsk\u00fd tr\u016fn po smrti otce v roce 1185. Ji\u017e v ml\u00e1d\u00ed se aktivn\u011b pod\u00edlel na v\u00e1lk\u00e1ch proti Maur\u016fm a t\u00edmto sm\u011brem se vydal tak\u00e9 po n\u00e1stupu na tr\u016fn. Aby se mohl pln\u011b soust\u0159edit na ta\u017een\u00ed proti Maur\u016fm, ukon\u010dil dlouhotrvaj\u00edc\u00ed spory o hrani\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed s Galici\u00ed a soust\u0159edil se na boj proti taifas. Roku 1191 se mu poda\u0159ilo za pomoci anglick\u00fdch k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f dob\u00fdt m\u011bsto Silves, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b p\u0159edstavovalo d\u016fle\u017eit\u00e9 obchodn\u00ed centrum maj\u00edc\u00ed okolo 20 tis\u00edc obyvatel. \u00dasp\u011bchy na jihu v\u0161ak byly do\u010dasn\u00e9 nebo\u0165 postupn\u011b za\u010dal b\u00fdt ohro\u017eov\u00e1n ze severu tradi\u010dn\u00edmi rivaly z Leonu a Kast\u00edlie. Proti nim portugalsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed ubr\u00e1nil, Silves v\u0161ak z\u00e1hy op\u011bt ztratil.\nZaj\u00edmav\u00fd je i sv\u00fdm odkazem, kter\u00fd zanechal v kultu\u0159e a spr\u00e1v\u011b zem\u011b. Portugalsko za jeho vl\u00e1dy v\u00fdrazn\u011b zbohatlo. Sancho podporoval st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddu obchodn\u00edk\u016f a \u0159emesln\u00edk\u016f. V\u00fdrazn\u011b se pod\u00edlel na zv\u00fd\u0161en\u00ed populace Portugalsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a tak\u00e9 na zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed nov\u00fdch m\u011bst a obc\u00ed. M\u011bl velice v oblib\u011b literaturu, s\u00e1m n\u011bkolik knih napsal. Zem\u0159el v roce 1211 a je poh\u0159ben v katedr\u00e1le Sv. k\u0159\u00ed\u017ee v Coimb\u0159e.", "<<>>: Co je Alkov\u00e9? <<>>: Alkov\u00e9, latinsky Alcis, jsou bo\u017e\u0161t\u00ed bl\u00ed\u017eenci, kte\u0159\u00ed byli uct\u00edv\u00e1ni germ\u00e1nsk\u00fdm kmenem Naharval\u016f, \u017eij\u00edc\u00edch na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Slezska.\nJsou zmi\u0148ov\u00e1ni pouze v Tacitov\u011b Germanii z po\u010d\u00e1tku 2.", "<<>>: Co je Norsk\u00e9 d\u0159evo (rom\u00e1n)? <<>>: Norsk\u00e9 d\u0159evo (japonsky \u30ce\u30eb\u30a6\u30a7\u30a4\u306e\u68ee, Noruwei no mori) je rom\u00e1n japonsk\u00e9ho spisovatele Haruki Murakamiho z roku 1987. N\u00e1zev rom\u00e1nu poch\u00e1z\u00ed z p\u00edsni\u010dky Norwegian Wood od skupiny Beatles.\nP\u0159\u00edb\u011bh je vypr\u00e1v\u011bn v retrospektiv\u011b. \u010cty\u0159icetilet\u00fd hrdina T\u00f3ru Watanabe se ohl\u00ed\u017e\u00ed na dobu, kdy mu bylo dvacet a kdy se za\u010d\u00ednal pot\u00fdkat se samostatn\u00fdm \u017eivotem.\nV roce 2010 knihu re\u017eis\u00e9r Tran Anh Hung p\u0159evedl do stejnojmenn\u00e9ho filmu.\nRom\u00e1n si lze poslechnout tak\u00e9 jako audioknihu, kterou na\u010detli Filip \u010capka, Jana Strykov\u00e1 a Kl\u00e1ra Issov\u00e1 (nakladatelstv\u00ed OneHotBook).\nDevaten\u00e1ctilet\u00fd T\u00f3ru Watanabe studuje drama na vysok\u00e9 \u0161kole v Tokiu. Je uzav\u0159en\u00fd, jeho jedin\u00fd kamar\u00e1d Kizuki sp\u00e1chal v sedmn\u00e1cti letech sebevra\u017edu. P\u0159\u00e1tel\u00ed se s d\u00edvkou Naoko, se kterou se p\u0159i jej\u00edch dvac\u00e1t\u00fdch narozenin\u00e1ch intimn\u011b sbl\u00ed\u017e\u00ed. Kr\u00e1tce pot\u00e9 se v\u0161ak Naoko psychicky zhrout\u00ed, opust\u00ed \u0161kolu a odejde se l\u00e9\u010dit do horsk\u00e9 ozdravovny.\nNa univerzit\u011b se na konci 60. let, podobn\u011b jako v cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, bou\u0159\u00ed studenti. Hrdina k cel\u00e9mu d\u011bn\u00ed zast\u00e1v\u00e1 rezervovan\u00fd postoj: ideje revoluce neodm\u00edt\u00e1, ale je kritick\u00fd v\u016f\u010di mo\u017enosti je prosadit a lidem, kte\u0159\u00ed je prosazuj\u00ed. D\u00edky sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 knize Velk\u00fd Gatsby se sezn\u00e1m\u00ed s ambici\u00f3zn\u00edm a uzn\u00e1van\u00fdm bonviv\u00e1nem Nagasawou, kter\u00fd se hou\u017eevnat\u011b p\u0159ipravuje na pr\u00e1ci v diplomatick\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch. T\u00f3ru Nagasawovi p\u0159es jistou nev\u00fdraznost padne do oka a n\u011bkolikr\u00e1t se vyd\u00e1vaj\u00ed na lov d\u00edvek na jednu noc.\nNa pozv\u00e1n\u00ed Naoko p\u0159ijede T\u00f3ru na n\u00e1v\u0161t\u011bvu ozdravovny. Zde se sezn\u00e1m\u00ed s nadanou kytaristkou Reiko, kter\u00e1 odmali\u010dka trp\u011bla du\u0161evn\u00edmi poruchami a do penzionu ji p\u0159ivedly l\u017eiv\u00e9 pomluvy od t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9ho d\u011bv\u010dete, kter\u00e9 se neum\u011blo vyrovnat s Rei\u010din\u00fdm odm\u00edtnut\u00edm jej\u00ed snahy o sex. Str\u00e1v\u00ed zde n\u011bkolik idylick\u00fdch dn\u00ed.\nNao\u010din stav se v\u0161ak zhor\u0161uje a za\u010d\u00edn\u00e1 m\u00edt probl\u00e9my s vyjad\u0159ov\u00e1n\u00edm. Po n\u00e1vratu do \u0161koly se T\u00f3ru sbl\u00ed\u017e\u00ed s Midori, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pom\u00e1hal o\u0161et\u0159ovat um\u00edraj\u00edc\u00edho otce. Vztah dlouho nevydr\u017eel, proto\u017ee T\u00f3ru m\u011bl \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, \u017ee Naoko, jej\u00ed\u017e zdrav\u00ed se d\u00e1le zhor\u0161ovalo, podv\u00e1d\u00ed. Naoko se vr\u00e1t\u00ed do ozdravovny pot\u00e9, co v nemocnici p\u0159edst\u00edrala, \u017ee se uzdravuje, aby se tu ob\u011bsila.\nT\u00f3ru pak cestuje po Japonsku, aby zm\u00edrnil sv\u016fj \u017eal. Po n\u00e1vratu jej p\u0159iv\u00edt\u00e1 Reiko, kter\u00e1 se rozhodla vr\u00e1tit do \u017eivota. Na posledn\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch knihy T\u00f3ru vol\u00e1 Midori.\nSebevra\u017edou kon\u010d\u00ed osudy hned n\u011bkolika postav: Nao\u010dina sestra, Kizuki, Naoko, Nagasawova p\u0159\u00edtelkyn\u011b Hacumi; ti v\u0161ichni se postupn\u011b zabij\u00ed. Velkou \u010d\u00e1st \u00favah hlavn\u00edho hrdiny zab\u00edr\u00e1 reflexe tohoto odch\u00e1zen\u00ed. Recenze filmov\u00e9 adaptace na Aktu\u00e1ln\u011b.cz od Jarmily K\u0159enkov\u00e9 o tom p\u00ed\u0161e: \u201eNorsk\u00e9 d\u0159evo je takov\u00e1 ducha\u0159ina naruby. Kizuki se zabil a m\u00e1 to vy\u0159e\u0161en\u00e9, ale jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 se \u017eivotem plou\u017e\u00ed jako p\u0159\u00edzraky.\u201c\nHlavn\u00ed postava m\u016f\u017ee b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na jako autobiografick\u00e1 z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f: Murakami kup\u0159\u00edkladu tak\u00e9 pracoval v obchod\u011b s gramodeskami. D\u016fle\u017eit\u00fd je ale jej\u00ed postoj k japonskosti, kter\u00fd se s autorov\u00fdm tak\u00e9 shoduje. T\u00f3ru \u010dte z\u00e1padn\u00ed knihy a sleduje americk\u00e9 filmy, zat\u00edmco jeho spolu\u017e\u00e1ky zaj\u00edm\u00e1 zejm\u00e9na japonsk\u00e1 (a ob\u010das tak\u00e9 francouzsk\u00e1) literatura.", "<<>>: Co je Betl\u00e9m (vodn\u00ed ml\u00fdn)? <<>>: Vodn\u00ed ml\u00fdn Betl\u00e9m p\u0159edstavuje cenn\u00fd are\u00e1l venkovsk\u00e9ho rouben\u00e9ho podrybni\u010dn\u00edho ml\u00fdna z po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed (po roce 1806), s drobn\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm a s dochovan\u00fdm technologick\u00fdm vybaven\u00edm z doby od 2. poloviny 19. stolet\u00ed do 20.\u201330. let 20. stolet\u00ed. Are\u00e1l stoj\u00ed na samot\u011b pod hr\u00e1z\u00ed rybn\u00edka La\u010dnov asi 1 km jihoz\u00e1padn\u011b od centra obce Z\u00e1l\u0161\u00ed v okrese \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed. Are\u00e1l je od roku 1981 chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka pod registra\u010dn\u00edm \u010d\u00edslem 15130/6-4552.\nJ\u00e1drem ml\u00fdnsk\u00e9ho are\u00e1lu je obytn\u00e9 staven\u00ed s ml\u00fdnic\u00ed, situovan\u00e9 rovnob\u011b\u017en\u011b s hr\u00e1z\u00ed. Ve ml\u00fdn\u011b se zachovalo vybaven\u00ed, by\u0165 ne v p\u016fvodn\u00ed poloze, krom\u011b ml\u00fdnsk\u00e9ho kola. Zachov\u00e1n rovn\u011b\u017e ml\u00fdnsk\u00fd n\u00e1hon. Vedle budovy se nach\u00e1z\u00ed nevelk\u00e1 stodola zd\u011bn\u00e1 z kamene (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e1), se sedlovou st\u0159echou a bedn\u011bn\u00fdm \u0161t\u00edtem, s br\u00e1nou. Mezi ml\u00fdnem a stodolou se nal\u00e9z\u00e1 drobn\u00e1 zd\u011bn\u00e1 u\u017eitkov\u00e1 stavba spojuj\u00edc\u00ed funkci prase\u010d\u00edho chl\u00edvku a kurn\u00edku v pat\u0159e; chl\u00edvky jsou kamenn\u00e9 a klenut\u00e9.", "<<>>: Co je Ko\u0107u\u0161a? <<>>: Ko\u0107u\u0161a je vodop\u00e1d, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, p\u0159esn\u011bji pobl\u00ed\u017e vesnice Veljaci a m\u011bsta Ljubu\u0161ki. Spolu s vodop\u00e1dy Kravice pat\u0159\u00ed k ikonick\u00fdm symbol\u016fm Hercegoviny. Nach\u00e1z\u00ed se na \u0159ece Mlada, resp. Trebi\u017eat.\nV roce 2009 m\u011bla b\u00fdt v bl\u00edzkosti vodop\u00e1du vybudov\u00e1na mal\u00e1 vodn\u00ed elektr\u00e1rna, projekt v\u0161ak nebyl realizov\u00e1n. Vyhodnocen\u00ed vliv\u016f na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed navrhovan\u00e9 stavby p\u0159ipustilo riziko naru\u0161en\u00ed p\u0159irozenosti vodop\u00e1du.Vodop\u00e1d je vysok\u00fd pouh\u00fdch 5 m a \u0161irok\u00fd 50 metr\u016f. Pat\u0159\u00ed mezi turisticky atraktivn\u00ed lokality sv\u00e9ho regionu. Ve srovn\u00e1n\u00ed s Kravicemi, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na stejn\u00e9 \u0159ece, je v\u0161ak Ko\u0107u\u0161a zn\u00e1m\u00e1 m\u00e9n\u011b. V l\u00e9t\u011b slou\u017e\u00ed vodop\u00e1d a jeho okol\u00ed jako popul\u00e1rn\u00ed koupali\u0161t\u011b. V bl\u00edzkosti se nach\u00e1z\u00ed ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed.", "<<>>: Co je Sallingberg? <<>>: Sallingberg je m\u011bstys v Rakousku ve spolkov\u00e9 zemi Doln\u00ed Rakousy v okrese Zwettl. \u017dije v n\u011bm 1307 obyvatel (podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z roku 2016).\nSallingberg se nach\u00e1z\u00ed v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti spolkov\u00e9 zem\u011b Doln\u00ed Rakousy v regionu Waldviertel. Le\u017e\u00ed 16 km ji\u017en\u011b od Zwettlu. Jeho \u00fazem\u00edm proch\u00e1z\u00ed silnice B36, kter\u00e1 vede z Dobersbergu p\u0159es Waidhofen an der Thaya a Zwettl a\u017e na b\u0159eh Dunaje. Rozloha m\u011bstysu \u010din\u00ed 51,61 km\u00b2, z nich\u017e 55,6\u2105 je zalesn\u011bn\u00fdch.\n\u00dazem\u00ed m\u011bstyse Sallingberg se skl\u00e1d\u00e1 z dvan\u00e1cti \u010d\u00e1st\u00ed (v z\u00e1vorce uveden po\u010det obyvatel k 1. lednu 2015):\nArmschlag (86)\nGrainbrunn (155)\nGro\u00dfnondorf (154)\nHeubach (31)\nKamles (31)\nKleinhaslau (58)\nLugendorf (108)\nMoniholz (153)\nRabenhof (31)\nSallingberg (388)\nSpielleithen (36)\nVoitschlag (75)\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1208 ve tvaru Saliginberge. N\u00e1zev by pravd\u011bpodobn\u011b mohl znamenat slova \u201eBerg der saligen Leute\u201c. Hornon\u011bmeck\u00e9 \u201esaelic\u201c znamenako \u201e\u0161\u0165astn\u00fd a osvobozen\u00fd od v\u0161ech pozemsk\u00fdch \u0161patnost\u00ed\u201c. Dal\u0161\u00ed formy n\u00e1zvu byly 1269 Sellingberg, 1272 Salingberg, 1284 Seligenberg, 1330 Seligenperge, 1374 S\u00e4lingberg, 1388 Seligenperg a 1464 Salingperg.\nV roce 1269 byl poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bn kostel. Zdej\u0161\u00ed farnost byla zpo\u010d\u00e1tku sou\u010d\u00e1st\u00ed farnosti Obermeisling, ve 14. stolet\u00ed byla p\u0159id\u011blena k d\u011bkan\u00e1tu Krems-Stein. B\u011bhem reformace a t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byla fara s kostelem zpusto\u0161ena a byly ukradeny zvonky s me\u0161n\u00edm kalichem.\nPrvn\u00ed \u0161kola byla postavena v roce 1788, roku 1875 j\u00ed p\u0159ibylo dal\u0161\u00ed patro. Od roku 1963 ji nahrazuje nov\u00e1 budova.\nP\u0159i po\u017e\u00e1ru roce 1909 ho\u0159elo 5 dom\u016f. Za zm\u00ednku t\u00e9\u017e stoj\u00ed d\u016fm zdoben\u00fd sgrafity, kter\u00fd stoj\u00ed na m\u00edst\u011b n\u011bkdej\u0161\u00ed myslivny.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sallingberg na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Roman \u010castul\u00edn? <<>>: Roman \u010castul\u00edn (* 3. duben 1985, Tren\u010d\u00edn) je slovensk\u00fd fotbalov\u00fd obr\u00e1nce, od srpna 2015 p\u016fsob\u00edc\u00ed v MFK Nov\u00e1 Dubnica.\nSvoji fotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v TTS Tren\u010d\u00edn, odkud v pr\u016fb\u011bhu ml\u00e1de\u017ee zam\u00ed\u0159il do FK AS Tren\u010d\u00edn, kde se v roce 2003 propracoval do prvn\u00edho t\u00fdmu. Po roce se vr\u00e1til do TTS Tren\u010d\u00edn. P\u0159ed sezonou 2004/05 ode\u0161el na hostov\u00e1n\u00ed do FK Slovan Nem\u0161ov\u00e1, kam v b\u0159eznu 2005 zam\u00ed\u0159il na p\u0159estup. V l\u00e9t\u011b 2005 se podruh\u00e9 vr\u00e1til do TTS Tren\u010d\u00edn, kde rok hostoval. P\u0159ed ro\u010dn\u00edkem 2011/12 ode\u0161el na hostov\u00e1n\u00ed do t\u00fdmu TJ Spartak Myjava. S t\u00fdmem na ja\u0159e 2012 postoupil do nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee a v l\u00e9t\u011b 2012 do mu\u017estva p\u0159estoupil. V l\u00e9t\u011b 2015 v Myjav\u011b p\u0159ed\u010dasn\u011b skon\u010dil a stal se hr\u00e1\u010dem MFK Nov\u00e1 Dubnica.\nRoman \u010castul\u00edn na Eurofotbal.", "<<>>: Co je Irena Bre\u017en\u00e1? <<>>: Irena Bre\u017en\u00e1 (* 26. \u00fanora 1950, Bratislava, \u010ceskoslovensko) je \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 spisovatelka a novin\u00e1\u0159ka slovensk\u00e9ho p\u016fvodu.\nSv\u00e9 d\u011btstv\u00ed pro\u017eila v Tren\u010d\u00edn\u011b, odkud v roce 1968 emigrovala do \u0160v\u00fdcarska, kde dosud \u017eije. Vystudovala zde slavistiku, filozofii a psychologii na Univerzit\u011b v Basileji. Pod\u00edl\u00ed se aktivn\u011b na pr\u00e1ci Amnesty International. Realizovala a podporovala r\u016fzn\u00e9 humanit\u00e1rn\u00ed a \u017eensk\u00e9 projekty, nap\u0159\u00edklad v Guineji a v \u010ce\u010densku. Na Slovensku spolupracuje s \u017eenskou vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a publika\u010dn\u00ed organizac\u00ed Aspekt, kterou podporuje od jej\u00edho vzniku. Jedn\u00e1 se o p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed spisovatelku a novin\u00e1\u0159ku, za sv\u00e9 publicistick\u00e9 a liter\u00e1rn\u00ed texty ji\u017e z\u00edskala mnoh\u00e1 ocen\u011bn\u00ed. Je st\u00e1lou p\u0159isp\u011bvatelkou n\u011bkolika \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch novin a \u010dasopis\u016f, nap\u0159\u00edklad Neue Z\u00fcrcher Zeitung, der Freitag (Berl\u00edn).\nSlowakische Fragmente: So kam ich unter die Schweizer: Geschichte einer Emigration (1986)\nBiro und Barbara, Kinderbuch (1989)\nDie Schuppenhaut: Erz\u00e4hlung (1989)\nKaribischer Ball (1991)\nFalsche Mythen: Reportagen aus Mittel- und Osteuropa nach der Wende (1996)\nDie W\u00f6lfinnen von Sernowodsk: Reportagen aus Tschetschenien (1997)\nDie Sammlerin der Seelen: Unterwegs in meinem Europa (2003)\nBre\u017en\u00e1, Irena. Vl\u010dice ze Sernovodsku : z\u00e1pisky z \u010de\u010densk\u00e9 v\u00e1lky (orig. 'W\u00f6lfinnen von Sernowodsk'). 1. vyd. Praha ; Litomy\u0161l : Paseka, 2012. 133 S. P\u0159eklad: Jan Mattu\u0161, p\u0159edmluva: Petra Proch\u00e1zkov\u00e1\nBre\u017en\u00e1, Irena. Nejlep\u0161\u00ed ze v\u0161ech sv\u011bt\u016f (orig. 'Die Beste aller Welten'). 1. vyd. Praha; Litomy\u0161l : Paseka, 2010. 148 S. P\u0159eklad: Jana Zoubkov\u00e1\nBre\u017en\u00e1, Irena. Nev\u010fa\u010dn\u00e1 cudzinka. 1. vyd. Bratislava : Aspekt, 2014. 160 S. P\u0159eklad: Jana Cvikov\u00e1\nBre\u017en\u00e1, Irena. Na slepa\u010d\u00edch kr\u00eddlach (orig. 'Die Beste aller Welten'). 1. vyd. Bratislava : Aspekt, 2007. 219 S. P\u0159eklad: Jana Cvikov\u00e1\nBre\u017en\u00e1, Irena. Tekut\u00fd feti\u0161. Bratislava : Aspekt, 2005. 314 stran. ISBN 80-85549-38-7\nBre\u017en\u00e1, Irena. Psori\u00e1za, moja l\u00e1ska (orig. 'Die Schuppenhaut'). Bratislava : Archa, 1992. 120 S. P\u0159eklad: Magda Tak\u00e1\u010dov\u00e1\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Irena Bre\u017en\u00e1 na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Truhl\u00e1\u0159ka (Libe\u0148)? <<>>: Truhl\u00e1\u0159ka je dnes ji\u017e zanikl\u00e1 usedlost \u010d\u00edslo popisn\u00e9 740 v Praze - Libni poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z 18. stolet\u00ed. Nach\u00e1zela se ji\u017en\u011b od dne\u0161n\u00ed ulice Na Truhl\u00e1\u0159ce. St\u00e1la tak\u00e9 v\u00fdchodn\u011b od usedlosti Pelc - Tyrolky. Usedlost m\u011bla \u010d.p. 128 v katastru Hole\u0161ovi\u010dek.\nP\u016fvodn\u011b to byla pouze vinice, na n\u00ed vznikla v 18. stolet\u00ed barokn\u00ed usedlost, kterou dal postavit um\u011bleck\u00fd truhl\u00e1\u0159 V\u00e1clav Unmuth. Ten byl autorem nap\u0159\u00edklad olt\u00e1\u0159\u016f a konstrukc\u00ed oratori\u00ed v Loret\u011b na Hrad\u010danech. Kolem poloviny 18.stolet\u00ed n\u00e1le\u017eela po n\u011bm zvan\u00e1 Truhl\u00e1\u0159ka jeho d\u011bdic\u016fm, tehdy tu v\u0161ak existovala u\u017e jen jedna vini\u010dka, v\u011bt\u0161ina vinohradu byla asi n\u00e1sledkem v\u00e1lek p\u0159ed polovinou stolet\u00ed rozor\u00e1na na pole.\nStabiln\u00ed katastr uv\u00e1d\u00ed majitele Jana Nebesk\u00e9ho, podle indika\u010dn\u00ed skicy tvo\u0159ily Truhl\u00e1\u0159ku t\u0159i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a obytn\u00e9 budovy. \nDal\u0161\u00edmi majiteli (kolem roku 1850) byli tak\u00e9 brat\u0159i Moj\u017e\u00ed\u0161 a Leopold Porgesovi z Portheimu, kte\u0159\u00ed vlastnili tak\u00e9 letohr\u00e1dek Portheimka na pra\u017esk\u00e9m Sm\u00edchov\u011b a jejich d\u011bdic\u016fm n\u00e1le\u017eela a\u017e do po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.\nObytn\u00e1 budova i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 objekty usedlosti Truhl\u00e1\u0159ka byly v\u0161ak v 50. letech 20. stolet\u00ed zbour\u00e1ny.\nLA\u0160TOVKOV\u00c1, Barbora; KO\u0164\u00c1TKO, Ji\u0159\u00ed. Pra\u017esk\u00e9 usedlosti. 2. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-346-6. Kapitola Truhl\u00e1\u0159ka, s. 305. \nSeznam pra\u017esk\u00fdch usedlost\u00ed\n \nUsedlosti na \u00fazem\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy > Libe\u0148 (v\u010detn\u011b fota, nutno odrolovat na p\u0159edposledn\u00ed polo\u017eku)\n\u010cesk\u00fd \u00fa\u0159ad zem\u011bm\u011b\u0159ick\u00fd a katastr\u00e1ln\u00ed. Archivn\u00ed mapy: CPO evid. \u010d. 3990-1, mapov\u00fd list \u010d. II Archivov\u00e1no 9. 1. 2017 na Wayback Machine..", "<<>>: Co je Kanton Le Blanc-Mesnil? <<>>: Kanton Le Blanc-Mesnil (fr. Canton du Blanc-Mesnil) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Seine-Saint-Denis v regionu \u00cele-de-France. Tvo\u0159\u00ed ho pouze m\u011bsto Le Blanc-Mesnil.", "<<>>: Co je Sefer Jecira? <<>>: Sefer Jecira (hebrejsky \u05e1\u05b5\u05e4\u05b6\u05e8 \u05d9\u05b0\u05e6\u05b4\u05d9\u05e8\u05b8\u05d4\u200e, doslova \u201eKniha stvo\u0159en\u00ed\u201c \u010di \u201eutv\u00e1\u0159en\u00ed\u201c) je kr\u00e1tk\u00fd pozdn\u011b starov\u011bk\u00fd kabalistick\u00fd spis poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z oblasti Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu.\nOdhady na st\u00e1\u0159\u00ed Sefer Jeciry se podle r\u016fzn\u00fdch v\u011bdc\u016f r\u016fzn\u00ed, pohybuj\u00ed se od 2. do 10. stolet\u00ed. Podle \u017eidovsk\u00e9 tradice je autorstv\u00ed sice p\u0159ipisov\u00e1no Abrah\u00e1movi, skute\u010dn\u00fd autor \u010di auto\u0159i jsou v\u0161ak nezn\u00e1m\u00ed. Spis je p\u0159esto jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch text\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u017eidovsk\u00e9 mystiky a prvn\u00edm, kter\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1 operovat s pojmem sefirot.\nI kdy\u017e samotn\u00fd term\u00edn Sefer Jecira se objevuje ji\u017e v Talmudu, p\u0159esto se m\u00e1 za nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by Talmud m\u011bl na mysli spis, kter\u00fd je v sou\u010dasnosti zn\u00e1m a vyd\u00e1v\u00e1n pod t\u00edmto ozna\u010den\u00edm. Sp\u00ed\u0161e se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee spisek zm\u00edn\u011bn\u00fd v Talmudu byl a\u017e dodate\u010dn\u011b ztoto\u017en\u011bn s pozd\u011bji vytvo\u0159en\u00fdm textem. Nicm\u00e9n\u011b podle \u0159ady u\u010denc\u016f z gaonsk\u00e9ho obdob\u00ed, mezi n\u011b\u017e \u0159ad\u00edme nap\u0159\u00edklad Sa'adja Ga'ona, byl Abrah\u00e1m nezpochybniteln\u00fdm autorem spisku, podle Mo\u0161eho Cordovery byl Abrah\u00e1m autorem a rabi Akiva fin\u00e1ln\u00edm redaktorem d\u00edla.\nSamotn\u00fd text Sefer Jeciry existuje v mnoha verz\u00edch, kter\u00e9 obsahuj\u00ed 1300 a\u017e 2500 hebrejsk\u00fdch slov, p\u0159i\u010dem\u017e podle n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f mohl p\u016fvodn\u00ed pramen obsahovat jen 240 slov. Seps\u00e1n\u00ed prvn\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 a del\u0161\u00ed verze je p\u0159ipisov\u00e1no mu\u017ei jm\u00e9nem Sa'adja ben Josef Alfajuma (892-942). Druh\u00e1 v\u00fdznamn\u00e1 av\u0161ak krat\u0161\u00ed verze vznikla kr\u00e1tce nato a b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1na jako Neprav\u00fd text Sa'adjah\u016fv. Teprve v 16. stolet\u00ed se objevuj\u00ed dal\u0161\u00ed dv\u011b v\u00fdzna\u010dn\u00e9 varianty textu, nejprve tzv. Luri\u016fv text, kter\u00fd vydal Jicchak Luria (Ha-Ari), a pot\u00e9 tzv. Mantovsk\u00fd text, jen\u017e byl vyd\u00e1n v Mantov\u011b Jakubem ben Neftali Gazolou. V 18. stolet\u00ed vytvo\u0159il vlivnou verzi textu u\u010denec Ga'on z Vilna, jen\u017e je zn\u00e1m jako Gra-Ariho verze \u010di Gra verze.\nV roce 1991 byla v \u010cesku vyd\u00e1na Sefer Jecira Pra\u017esk\u00e1 \u2013 jedn\u00e1 se o upraven\u00fd text mantovsk\u00e9 verze, tedy jak\u00fdsi pokus o o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed textu od toho, co jeho autor, Ladislav Mou\u010dka, pova\u017eoval za dodate\u010dn\u00e9 vsuvky \u010di nep\u0159esnosti v uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed textu, p\u0159i\u010dem\u017e vych\u00e1zel z p\u0159edpokladu, \u017ee v\u0161echny verze textu jsou v podstat\u011b pokusem sv\u00e9 doby o p\u00edsemn\u00e9 zachycen\u00ed toho, co bylo do t\u00e9 doby p\u0159ed\u00e1v\u00e1no pouze \u00fastn\u011b.\nKAPLAN, Aryeh. Sefer Jecira. Kniha stvo\u0159en\u00ed v teorii a praxi. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 1998. ISBN 80-7207-101-7. S. 1-416.", "<<>>: Co je Rossijskije \u017eeleznyje dorogi? <<>>: Rossijskije \u017eeleznyje dorogi (R\u017dD, rusky \u0420\u043e\u0441\u0441\u0438\u0439\u0441\u043a\u0438\u0435 \u0436\u0435\u043b\u0435\u0437\u043d\u044b\u0435 \u0434\u043e\u0440\u043e\u0433\u0438, \u0420\u0416\u0414) je st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed spole\u010dnost Ruska, s cca 1,2 mil. zam\u011bstnanc\u016f a d\u00e9lkou trat\u00ed cca 85 500 km. Od 20. srpna 2015 je prezidentem spole\u010dnosti Oleg B\u011blozjorov, kter\u00fd nahradil Vladimira Jakunina.Rozchod kolej\u00ed R\u017dD, zem\u00ed Spole\u010denstv\u00ed nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f (SNS) a Finska byl p\u016fvodn\u011b 1 524 mm, pozd\u011bji do\u0161lo (krom\u011b Finska) k m\u00edrn\u00e9 zm\u011bn\u011b na 1 520 mm.\nR\u017dD se ve srovn\u00e1n\u00ed s posledn\u00edmi desetilet\u00edmi existence Sov\u011btsk\u00e9ho svazu (SSSR) v sou\u010dasnosti t\u011b\u0161\u00ed zna\u010dn\u00fdm investic\u00edm jak do trat\u00ed, tak i do vozov\u00e9ho parku, \u010deho\u017e d\u016fkazem je v\u00fdstavba vysokorychlostn\u00ed trat\u011b Moskva\u2013Petrohrad (pozd\u011bji a\u017e do Helsinek) s provozem finsk\u00fdch vlakov\u00fdch souprav Sm3-S220 a rusk\u00fdch Velaro RUS, co\u017e jsou modifikovan\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 soupravy ICE 3 koncernu Siemens. Provoz na t\u00e9to trati byl zah\u00e1jen v roce 2009.Vysokorychlostn\u00ed tra\u0165 by m\u011bla b\u00fdt postavena tak\u00e9 mezi Moskvou a jihorusk\u00fdm So\u010di na b\u0159ehu \u010cern\u00e9ho mo\u0159e, pozd\u011bji se po\u010d\u00edt\u00e1 s v\u00fdstavbou dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch trat\u00ed v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech Ruska. Rychlost 160 km/h bude umo\u017en\u011bna na tras\u00e1ch Moskva\u2013Ni\u017enij Novgorod, Jekat\u011brinburg\u2013\u010celjabinsk a Novosibirsk\u2013Omsk.Na ruskou \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 by m\u011bl b\u00fdt nov\u011b napojen i Norilsk, centrum t\u011b\u017eby barevn\u00fdch kov\u016f le\u017e\u00edc\u00ed na severu Krasnojarsk\u00e9ho kraje.\nRozs\u00e1hl\u00fd moderniza\u010dn\u00ed program, kter\u00fd spole\u010dnost vyhl\u00e1sila, p\u0159ijde na 300 miliard eur a do roku 2030 by m\u011bl b\u00fdt kompletn\u011b realizov\u00e1n. \u017delezni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 se rozroste a\u017e o 22 000 km.Obnovy se do\u010dkal i projekt pevn\u00e9ho spojen\u00ed poloostrova \u010cukotky s americkou Alja\u0161kou p\u0159es Bering\u016fv pr\u016fliv, kter\u00e9 bylo v prvn\u00edch f\u00e1z\u00edch pl\u00e1nov\u00e1no formou mostu, ale v sou\u010dasnosti se zva\u017euje m\u00edsto n\u011bj tunelov\u00e1 varianta.", "<<>>: Co je Helsinsk\u00e1 technick\u00e1 univerzita? <<>>: Helsinsk\u00e1 technick\u00e1 univerzita (finsky Teknillinen korkeakoulu \u2013 zkratka TKK, \u0161v\u00e9dsky Tekniska h\u00f6gskolan) byla hlavn\u00ed technick\u00e1 univerzita ve Finsku, se s\u00eddlem v Espoo na poloostrov\u011b Otaniemi ve Velk\u00fdch Helsink\u00e1ch. 1. ledna 2010 byla slou\u010dena spolu s Helsinskou \u0161kolou ekonomickou a Helsinskou universitou um\u011bn\u00ed a designu v Aaltovu universitu, pojmenovanou podle zn\u00e1m\u00e9ho finsk\u00e9ho architekta Alvara Aalta.\nByla zalo\u017eena v roce 1849 v Helsink\u00e1ch jako Technick\u00e1 \u0161kola, v roce 1872 p\u0159ejmenov\u00e1na na Polytechnickou \u0161kolu, v roce 1879 na Polytechnick\u00fd institut. Technickou univerzitou se stala v roce 1908. V roce 1966 se p\u0159est\u011bhovala z Helsinek do nov\u00e9ho kampusu v Otaniemi, s komplexem budov navr\u017een\u00fdch Alvarem Aaltem.\nByla zn\u00e1ma svou laborato\u0159\u00ed n\u00edzk\u00fdch teplot O. V. Lounasmaa, kter\u00e1 dos\u00e1hla sv\u011btov\u00e9ho rekordu nejni\u017e\u0161\u00ed teploty. Fakulta chemick\u00e9 technologie zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva je na \u0161pi\u010dkov\u00e9 \u00farovni ve sv\u011bt\u011b. Prvn\u00ed organickou synt\u00e9zu pou\u017eitelnou v pr\u016fmyslov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, pro v\u00fdrobu kafru, vyvinul Gustaf Komppa, prvn\u00ed profesor chemie na TKK.\nNa fakult\u011b informatiky vyu\u010doval Teuvo Kohonen, kter\u00fd ve spolupr\u00e1ci s Erkki Ojou p\u0159isp\u011bl k znovuobrozen\u00ed v\u00fdzkumu um\u011bl\u00fdch neuronov\u00fdch s\u00edt\u00ed a na Technick\u00e9 univerzit\u011b vytvo\u0159il jedno z kl\u00ed\u010dov\u00fdch center pro v\u00fdzkum tohoto oboru.\nArkkitehtiosasto \u2013 Fakulta architektury\nAutomaatio- ja systeemitekniikan osasto \u2013 Fakulta automatizace\nKemian tekniikan osasto \u2013 Fakulta chemick\u00fdch studi\u00ed\nKonetekniikan osasto \u2013 Fakulta strojn\u00ed\nMaanmittausosasto \u2013 Fakulta geologie\nMateriaalitekniikan osasto \u2013 Fakulta materi\u00e1l\u016f\nPuunjalostustekniikan osasto \u2013 Fakulta d\u0159evozpracovatelsk\u00e1\nRakennus- ja ymp\u00e4rist\u00f6tekniikan osasto \u2013 Fakulta stavebn\u00ed\nS\u00e4hk\u00f6- ja tietoliikennetekniikan osasto \u2013 Fakulta elektrotechnick\u00e1\nTeknillisen fysiikan ja matematiikan osasto \u2013 Fakulta fyziky a matematiky\nTietotekniikan osasto \u2013 Fakulta Informatiky\nTuotantotalouden osasto \u2013 Fakulta ekonomie a managementu\n \nTKK Archivov\u00e1no 1. 7. 2007 na Wayback Machine. \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky, anglicky, finsky, \u0161v\u00e9dsky\nmapa TKK Archivov\u00e1no 1. 9. 2005 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Northrop F-5? <<>>: Northrop F-5A/B Freedom Fighter a F-5E/F Tiger II jsou jednom\u00edstn\u00e9, nadzvukov\u00e9 st\u00edhac\u00ed letouny vyvinut\u00e9 v 50. letech 20. stolet\u00ed americkou firmou Northrop. F-5 byly men\u0161\u00ed a jednodu\u0161\u0161\u00ed ne\u017e jejich sou\u010dasn\u00edci jako McDonnell Douglas F-4 Phantom II. Tak\u00e9 po\u0159izovac\u00ed i provozn\u00ed n\u00e1klady m\u011bly ni\u017e\u0161\u00ed, co\u017e z nich u\u010dinilo popul\u00e1rn\u00ed exportn\u00ed letadla. F-5 vznikl jako soukrom\u00fd projekt lehk\u00e9ho st\u00edhac\u00edhu letounu ve firm\u011b Northrop v 50. letech. Konstruk\u010dn\u00ed t\u00fdm navrhl mal\u00fd st\u00edha\u010d s pokro\u010dilou aerodynamikou a dv\u011bma kompaktn\u00edmi motory General Electric J85 se zam\u011b\u0159en\u00edm na vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdkon a n\u00edzk\u00e9 n\u00e1klady na \u00fadr\u017ebu. Letoun byl sice prim\u00e1rn\u011b ur\u010den pro roli denn\u00edho st\u00edha\u010de k vybojov\u00e1n\u00ed leteck\u00e9 nadvl\u00e1dy, ale je tak\u00e9 schopn\u00fd pozemn\u00edch \u00fatok\u016f. Do slu\u017eby F-5A vstoupil na za\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky bylo do roku 1972 pro americk\u00e9 spojence vyrobeno p\u0159es 800 stroj\u016f a a\u010dkoli v t\u00e9 dob\u011b Letectvo Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch (USAF) nepot\u0159ebovalo lehk\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun, zakoupilo p\u0159ibli\u017en\u011b 1 200 letadel Northrop T-38 Talon, kter\u00e9 byly zalo\u017eeny na st\u00edhac\u00edm konceptu Northrop N-156. Zna\u010dn\u00e9ho nasazen\u00ed se F-5 do\u010dkal b\u011bhem v\u00e1lky ve Vietnamu.Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei st\u00edhac\u00edch letadel v roce 1970 se program zam\u011b\u0159il na poskytov\u00e1n\u00ed efektivn\u00edch levn\u00fdch st\u00edha\u010dek americk\u00fdm spojenc\u016fm. V roce 1972 byla p\u0159edstavena druh\u00e1 generace F-5E Tiger II. Tato modernizace disponovala v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edmi motory, vy\u0161\u0161\u00ed kapacitou paliva, v\u011bt\u0161\u00ed nosnou plochou, jin\u00fdmi klapkami na n\u00e1b\u011b\u017en\u00e9 i odtokov\u00e9 hran\u011b pro lep\u0161\u00ed man\u00e9vrovatelnost, upraven\u00fdm syst\u00e9mem pro tankov\u00e1n\u00ed paliva za letu a vylep\u0161enou avionikou v\u010detn\u011b radaru. Prim\u00e1rn\u011b byl pou\u017e\u00edv\u00e1n americk\u00fdmi spojenci a v americk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch z\u016fst\u00e1v\u00e1 jako cvi\u010dn\u00fd letoun. Letoun byl schopn\u00fd prov\u00e1d\u011bt r\u016fzn\u00e9 \u00fakoly, v\u010detn\u011b vzdu\u0161n\u00e9ho souboje a pozemn\u00edch \u00fatok\u016f. Celkem bylo do ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby v roce 1987 vyrobeno 1 400 ks F-5 Tiger II. V Hawthorne v Kalifornii bylo vyrobeno v\u00edce ne\u017e 3 800 F-5 a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch pokro\u010dil\u00fdch cvi\u010dn\u00fdch letoun\u016f T-38. Varianty F-5N/F slou\u017e\u00ed u americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva a n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty k v\u00fdcviku vzdu\u0161n\u00fdch souboj\u016f. V roce 2014 bylo ve slu\u017eb\u011b asi 500 letoun\u016f.F-5 byl tak\u00e9 vyvinut do specializovan\u00e9 pr\u016fzkumn\u00e9 verze RF-5 Tigereye a d\u00e1le poslou\u017eil jako v\u00fdchoz\u00ed bod pro \u0159adu konstruk\u010dn\u00edch studi\u00ed, kter\u00e9 vy\u00fastily v n\u00e1mo\u0159n\u00ed st\u00edhac\u00ed letouny Northrop YF-17 a F/A-18. Northrop F-20 Tigershark byl pokro\u010dilou variantou a n\u00e1stupcem F-5E. Jeho program byl nakonec zru\u0161en. Z identick\u00e9ho programu jako F-5 poch\u00e1zel i Northrop T-38 Talon.\nV\u00fdvoj letounu, ozna\u010den\u00e9ho jako N-156F, za\u010dal v roce 1956 a 30. \u010dervence 1959 vzl\u00e9tl prvn\u00ed prototyp (s\u00e9riov\u00e9 \u010d\u00edslo AF 59-4987) na leti\u0161ti Northropu v kalifornsk\u00e9m Palmdale, \u0159\u00edzen tov\u00e1rn\u00edm pilotem Lewem Nelsonem. Stroj poh\u00e1n\u011bla dvojice motor\u016f YJ85-GE-1 bez p\u0159\u00eddavn\u00e9ho spalov\u00e1n\u00ed, ka\u017ed\u00fd o tahu 9,34 kN. Ji\u017e b\u011bhem tohoto prvn\u00edho letu byla p\u0159ekon\u00e1na rychlost zvuku. Spole\u010dn\u011b s dvojic\u00ed dal\u0161\u00edch N-156F byly ov\u011b\u0159ov\u00e1ny letov\u00e9 charakteristiky a varianty v\u00fdzbroje.\nPrvn\u00ed jednom\u00edstn\u00fd letoun F-5A bez kan\u00f3nov\u00e9 v\u00fdzbroje vznikl v \u010dervenci 1963 \u00fapravou t\u0159et\u00edho prototypu N-156F (59-4989). P\u016fvodn\u00ed N-156F toti\u017e postr\u00e1daly hlav\u0148ovou v\u00fdzbroj. Byly pouze vybaveny radiolok\u00e1torem pro sledov\u00e1n\u00ed vzdu\u0161n\u00e9ho c\u00edle a nav\u00e1d\u011bn\u00ed raket, kter\u00e9 bylo mo\u017eno zav\u011bsit na p\u011bt z\u00e1v\u011bsn\u00edk\u016f. USAF je pozd\u011bji vyu\u017e\u00edvalo k test\u016fm r\u016fzn\u00e9 v\u00fdzbroje pod ozna\u010den\u00edm NF-5A.\nCvi\u010dn\u00e1 dvousedadlov\u00e1 verze F-5B (63-8438) provedla sv\u016fj prvn\u00ed let 24. \u00fanora 1964. V\u00fdzbroj a p\u0159\u00eddavn\u00e9 palivov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee byly zav\u011b\u0161ov\u00e1ny na sedm z\u00e1v\u011bsn\u00edk\u016f pod trupem a k\u0159\u00eddlem. Kan\u00f3nov\u00e1 v\u00fdzbroj nebyla instalov\u00e1na, jej\u00ed m\u00edsto zaujal p\u0159edn\u00ed pilotn\u00ed prostor.\nPrvn\u00ed F-5A pro program vojensk\u00e9 pomoci spojenc\u016fm, MAP (Military Assistance Program), pro kter\u00fd byl letoun prim\u00e1rn\u011b vyv\u00edjen, vzl\u00e9tl 19. kv\u011btna 1964. Dod\u00e1vky prvn\u00edch s\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f byly dislokov\u00e1ny na z\u00e1kladnu Williams AFB v Arizon\u011b, kde prob\u00edhal v\u00fdcvik pilot\u016f a mechanik\u016f ze zem\u00ed, kter\u00e9 F-5 dost\u00e1valy do v\u00fdzbroje.\nPrvn\u00edm z\u00e1kazn\u00edkem F-5 se stalo \u00edr\u00e1nsk\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo, kter\u00e9 prvn\u00ed letku za\u010dalo vyzbrojovat od ledna 1965 na dom\u00e1c\u00ed z\u00e1kladn\u011b Mehrabad. Prost\u0159ednictv\u00edm MAP p\u0159evzalo letouny F-5A/B \u0159eck\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo, Tchaj-wan, Ji\u017en\u00ed Korea, Filip\u00edny, tureck\u00e9 letectvo, Etiopie, Thajsko, libyjsk\u00e9 letectvo a Maroko. Ji\u017en\u00ed Vietnam z USA p\u0159evzal 100 kus\u016f F-5A/B. Norsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo obdr\u017eelo 35 stroj\u016f F-5 financovan\u00fdch MAP a 61 zaplacen\u00fdch norskou vl\u00e1dou. Vzhledem k t\u011b\u017ek\u00fdm zimn\u00edm provozn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m byly vybaveny speci\u00e1ln\u00edm odledovac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm, upraven\u00fdmi nas\u00e1vac\u00edmi otvory a teplovzdu\u0161n\u00fdmi tryskami ofukuj\u00edc\u00edmi \u010deln\u00ed skla kokpitu. Krom\u011b toho m\u011bly norsk\u00e9 stroje instalov\u00e1ny z\u00e1chytn\u00e9 h\u00e1ky pro zkr\u00e1cen\u00ed dojezdu po p\u0159ist\u00e1n\u00ed na kr\u00e1tk\u00fdch VPD. Takto upraven\u00e9 F-5 byly zna\u010deny F-5A (G) (74 kus\u016f) a F-5B (G) (22 kus\u016f).\nZa\u010d\u00e1tkem roku 1965 byly na n\u00e1klady Northropu u jednoho s\u00e9riov\u00e9ho F-5A nahrazeny motory J85-GE-13 siln\u011bj\u0161\u00edmi J-85-GE-15 o statick\u00e9m tahu 19,12 kN. Stroj s nov\u00fdmi pohonn\u00fdmi jednotkami nesl ozna\u010den\u00ed F-5A-15, nebo F-5N. Na boky trupu mezi k\u0159\u00eddlo a ocasn\u00ed plochy p\u0159ibyly p\u0159is\u00e1vac\u00ed otvory, kter\u00e9 dod\u00e1valy vzduch motor\u016fm p\u0159i n\u00edzk\u00fdch rychlostech. P\u0159\u00ed\u010fov\u00e1 noha podvozku byla dvoupolohov\u00e1, aby mohla na zemi zv\u00fd\u0161it \u00fahel n\u00e1b\u011bhu. D\u00e9lka vzletu se tak sn\u00ed\u017eila o 25%.\nV roce 1965 bylo 12 stroj\u016f vyjmuto z v\u00fdroby pro MAP a upraveno pro bojov\u00fd rozbor USAF ve Vietnamu. Verze ozna\u010den\u00e1 F-5A TFS byla vybavena pevn\u00fdm n\u00e1stavcem pro tankov\u00e1n\u00ed paliva za letu a panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00edm spodn\u00ed \u010d\u00e1sti trupu. Takto modifikovan\u00e9 F-5 byly 23. \u0159\u00edjna dod\u00e1ny na vietnamsk\u00e9 boji\u0161t\u011b, kde vytvo\u0159ily 4503. taktickou st\u00edhac\u00ed squadronu USAF (pozd\u011bji p\u0159ezna\u010den\u00e1 na 10. st\u00edhac\u00ed squadronu USAF). B\u011bhem \u010dty\u0159 m\u011bs\u00edc\u016f intenzivn\u00edch test\u016f (Operace Skoshi Tiger) bylo podniknuto na 2000 \u00fatok\u016f na pozemn\u00ed c\u00edle. K dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed paliva b\u011bhem letu byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny letouny Boeing KC-135 Stratotanker.\nV \u00fanoru 1968 byl dohotoven prvn\u00ed kanadsk\u00fd licen\u010dn\u00ed F-5 z celkem 115 vyroben\u00fdch jednosedadlov\u00fdch CF-5A a dvoum\u00edstn\u00fdch CF-5D pro Canadian Armed Forces. Licen\u010dn\u00ed smlouva mezi spole\u010dnost\u00ed Northrop Corporation a kanadskou vl\u00e1dou byla podeps\u00e1na 27. z\u00e1\u0159\u00ed 1964 a o rok pozd\u011bji se p\u0159istoupilo k jej\u00ed realizaci v montrealsk\u00e9m z\u00e1vod\u011b Canadair Ltd (zde nesly ozna\u010den\u00ed Canadair CL-219). \u010c\u00e1ste\u010dn\u00e1 v\u00fdroba siln\u011bj\u0161\u00edch turbokompresorov\u00fdch motor\u016f J-85-GE-15 s osmistup\u0148ov\u00fdm axi\u00e1ln\u00edm kompresorem pro CF-5 prob\u00edhala v tov\u00e1rn\u011b Orenda Ltd v Maltonu. Posledn\u00ed kanadsk\u00fd CF-5 s dvoupolohovou p\u0159\u00ed\u010fovou podvozkovou nohou, zlep\u0161en\u00fdm elektronick\u00fdm vybaven\u00edm a zam\u011b\u0159ova\u010dem byl dod\u00e1n koncem roku 1970. Stroje m\u011bly tak\u00e9 odoln\u011bj\u0161\u00ed \u010deln\u00ed sklo kabiny v\u016f\u010di st\u0159etu s pt\u00e1ky s \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edm odledovac\u00edm syst\u00e9mem a za\u0159\u00edzen\u00ed pro dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed paliva za letu. N\u011bkolik kus\u016f bylo rovn\u011b\u017e vybaveno p\u0159\u00edd\u00ed se t\u0159emi kamerami Vinten se sedmi zasklen\u00fdmi ok\u00e9nky. Kanadsk\u00e9 letectvo stroje u\u017e\u00edvalo do konce 80. let minul\u00e9ho stolet\u00ed, pot\u00e9 byly je\u0161t\u011b n\u011bkter\u00e9 odprod\u00e1ny.\nDne 22. kv\u011btna 1968 byl zal\u00e9t\u00e1n Freedom Fighter z dal\u0161\u00ed licen\u010dn\u00ed produkce, a to ve \u0160pan\u011blsku. Licen\u010dn\u00ed smlouvu na 70 letoun\u016f uzav\u0159el Northrop ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu roku 1965 s leteck\u00fdmi z\u00e1vody Construcciones Aeronauticas S. A. (CASA) v Getafe u Madridu. \u0160pan\u011blsk\u00e9 letectvo objednalo celkem 36 dvoum\u00edstn\u00fdch F-5B (m\u00edstn\u00ed ozna\u010den\u00ed CE-9) a 34 jednom\u00edstn\u00fdch F-5A (C-9, pr\u016fzkumn\u00e1 varianta pak CR-9). U mate\u0159sk\u00e9 tov\u00e1rny Northrop nesly ozna\u010den\u00ed SF-5. Prvn\u00edch deset kus\u016f bylo z USA dod\u00e1no v rozebran\u00e9m stavu, prvn\u00ed kompletn\u011b vyroben\u00fd stroj ze 70 u firmy CASA vzl\u00e9tl v dubnu 1969. Posledn\u00ed SF-5 byly jednotk\u00e1m Ej\u00e9rcito del Aire dod\u00e1ny koncem roku 1971. V roce 1991 pro\u0161lo 22 letoun\u016f SF-5B moderniza\u010dn\u00edm procesem, zahrnuj\u00edc\u00edm mno\u017estv\u00ed \u00faprav draku, vybaven\u00ed i motor\u016f J85. Revize prob\u00edhaly u spole\u010dnosti CASA v Getafe. Posledn\u00ed \u0161pan\u011blskou jednotkou operuj\u00edc\u00ed s SF-5 bylo 23. k\u0159\u00eddlo \u201ePatas Negras\u201c, slo\u017een\u00e9 ze squadron Esc. 231 a 232, na z\u00e1kladn\u011b Talavera la Real u m\u011bsta Badajoz.\nV polovin\u011b roku 1968 byl dod\u00e1n prvn\u00ed pr\u016fzkumn\u00fd stroj RF-5A Tigereye, kter\u00fd v upraven\u00e9 p\u0159\u00eddi nesl \u010dty\u0159i 70 mm kamery KS-92. K dal\u0161\u00edmu vybaven\u00ed pat\u0159ila \u010dtve\u0159ice expozimetr\u016f, odml\u017eovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed po\u010d\u00edta\u010d.\nK n\u00e1hrad\u011b zastaral\u00fdch letoun\u016f Republic F-84F Thunderstreak a cvi\u010dn\u00fdch Lockheed T-33 Shooting Star objednalo nizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo (RNAF) 75 jednom\u00edstn\u00fdch NF-5A a 30 dvoum\u00edstn\u00fdch NF-5B. Stroje byly produkov\u00e1ny v kooperaci z\u00e1vod\u016f Canadair a Royal Netherlands Aircraft Factory-Fokker. Nizozemsk\u00fd podnik vyr\u00e1b\u011bl hlavn\u00ed \u010d\u00e1st trupu od p\u0159\u00edd\u011b po odn\u00edmateln\u00e9 trupov\u00e9 zakon\u010den\u00ed, kter\u00fd se k fin\u00e1ln\u00ed kompletaci odes\u00edlal do Kanady. Dohotoven\u00e9 stroje byly p\u0159el\u00e9tnuty na nizozemskou z\u00e1kladnu Twenthe. V naviga\u010dn\u00edm vybaven\u00ed NF-5 Freedom Fighter byl dopplerovsk\u00fd radiolok\u00e1tor Marconi, naviga\u010dn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d a st\u00edn\u00edtko s pohyblivou mapou. Na t\u0159i zes\u00edlen\u00e9 z\u00e1v\u011bsn\u00edky bylo mo\u017en\u00e9 zav\u011bsit p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee po 1040 l, n\u00e1stavec pro dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed paliva b\u011bhem letu nebyl instalov\u00e1n. Po vy\u0159azen\u00ed z RNAF odebralo nejzachovalej\u0161\u00ed letouny Turecko.\n11. srpna 1972 byla zal\u00e9t\u00e1na vylep\u0161en\u00e1 verze, ozna\u010den\u00e1 jako F-5E Tiger II (71-1417) s v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edmi motory J85-GE-21 o tahu po 22,24 kN. Velk\u00fd d\u016fraz na man\u00e9vrovatelnost F-5E byl vy\u0159e\u0161en instalac\u00ed zlep\u0161en\u00fdch automatick\u00fdch klapek na n\u00e1b\u011b\u017en\u00e9 i odtokov\u00e9 hran\u011b k\u0159\u00eddla. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm trupu do\u0161lo i ke zv\u011bt\u0161en\u00ed rozp\u011bt\u00ed a velk\u00e9 p\u0159echody k\u0159\u00eddla do trupu zv\u011bt\u0161ily tak\u00e9 nosnou plochu Tigeru II. Prvn\u00ed dod\u00e1vky F-5E se uskute\u010dnily pro 425. taktickou st\u00edhac\u00ed squadronu USAF na ja\u0159e 1973. Dod\u00e1vky zahrani\u010dn\u00edm u\u017eivatel\u016fm za\u010daly po\u010d\u00e1tkem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku. U jednotek USAF, US Navy a USMC dostaly F-5E tak\u00e9 roli agresor\u016f, v n\u00ed\u017e p\u0159edstavovaly nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 letouny ve \u0161kol\u00e1ch vzdu\u0161n\u00e9ho boje v USA, Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a na Filip\u00edn\u00e1ch.\nKr\u00e1tce nato vznikla na z\u00e1klad\u011b spole\u010dn\u00fdch d\u00edl\u016f tak\u00e9 dvoum\u00edstn\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 varianta F-5F s trupem prodlou\u017een\u00fdm o 1,22 m, kter\u00e1 uskute\u010dnila prvn\u00ed let 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1974. Hlav\u0148ovou v\u00fdzbroj tvo\u0159il pouze jeden kan\u00f3n M39. Prvn\u00ed let F-5F prob\u011bhl 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1974 a prvn\u00ed dva letouny (73--889 a 73-891) ukon\u010dily letov\u00e9 a kvalifika\u010dn\u00ed zkou\u0161ky po\u010d\u00e1tkem roku 1976.\nDal\u0161\u00edm v\u00fdvojem pak Northrop v lednu 1979 uvedl na trh je\u0161t\u011b pr\u016fzkumnou verzi RF-5E Tiger Eye s vylep\u0161en\u00fdmi naviga\u010dn\u00edmi syst\u00e9my. Za prototyp slou\u017eil upraven\u00fd s\u00e9riov\u00fd letoun F-5E (78-11420) s modifikovan\u00fdm trupem prodlou\u017een\u00fdm o 0,20 m pro pr\u016fzkumn\u00e9 vybaven\u00ed. Na p\u0159\u00eddi byla um\u00edst\u011bna kamera pro \u0161ikm\u00e9 sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed sm\u011brem vp\u0159ed KS-87D1 s objektivy o ohniskov\u00e9 vzd\u00e1lenosti 6 a 12 palc\u016f. Za n\u00ed bylo mo\u017eno instalovat t\u0159i verze paletizovan\u00fdch kamer pro r\u016fzn\u00e9 druhy sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed. Na v\u0161ech \u00fakolech mohl Tiger Eye nosit dv\u011b rakety AIM-9 Sidewinder s ponechan\u00fdm jedn\u00edm kan\u00f3nem M39. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00fd stroj, jeden ze dvou dodan\u00fdch Kr\u00e1lovsk\u00e9mu malajsk\u00e9mu letectvu, vzl\u00e9tl poprv\u00e9 15. prosince 1982. Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie si objednala 10 stroj\u016f RF-5E, z nich\u017e prvn\u00ed dva byly dod\u00e1ny v roce 1985. Tuto pr\u016fzkumnou modifikaci provozoval Singapur jako RF-5S a Tchaj-wan pod ozna\u010den\u00edm RF-5E Tigergazer.\n30. srpna 1982 vzl\u00e9tla jednomotorov\u00e1 varianta s dvouproudovou pohonnou jednotkou F404-GE-100 a v\u00edcefunk\u010dn\u00edm palubn\u00edm radiolok\u00e1torem AN/APG-67 (V). Pozd\u011bji byla z propaga\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f ozna\u010dov\u00e1na F-20 Tigershark. 10. \u0159\u00edjna 1984 byl prvn\u00ed prototyp zni\u010den p\u0159i hav\u00e1rii. Druh\u00fd prototyp Tigersharku m\u011bl premi\u00e9ru 26. srpna 1983, kter\u00fd tak\u00e9 havaroval 14. kv\u011btna 1985 n\u00e1sledkem ztr\u00e1ty v\u011bdom\u00ed pilota. T\u0159et\u00ed F-20 vstoupil do letov\u00fdch zkou\u0161ek 12. kv\u011btna 1984. B\u011bhem test\u016f se z F-20 odpalovaly radiolok\u00e1torem nav\u00e1d\u011bn\u00e9 rakety AIM-7F Sparrow, AIM-9 Sidewinder a AGM-65 Maverick. K s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdrob\u011b nakonec nedo\u0161lo.\nS\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba F-5 byla ukon\u010dena na po\u010d\u00e1tku roku 1987 a dva posledn\u00ed stroje byly dod\u00e1ny vojensk\u00e9mu letectvu v Bahrajnu. Z n\u00e1hradn\u00edch d\u00edl\u016f Northrop je\u0161t\u011b smontoval p\u011bt letoun\u016f F-5E a t\u0159i F-5F, z nich\u017e posledn\u00ed byl dod\u00e1n vojensk\u00e9mu letectvu Singapuru v \u010dervenci 1989. Dva trupy F-5E byly pou\u017eity pro v\u00fdzkumn\u00fd program Grumman X-29 se z\u00e1porn\u00fdm \u0161\u00edpem nosn\u00e9 plochy v roce 1984.\nNa ja\u0159e 1995 zapo\u010daly na AFB Kelly v Texasu zkou\u0161ky verze Northrop-Grumman F-5E Tiger IV se zdokonalenou avionikou. Ta zahrnovala integrovan\u00fd zobrazovac\u00ed syst\u00e9m s displeji HUD a MFD, v\u00edcefunk\u010dn\u00ed radar Westinghouse APG-66 a naviga\u010dn\u00ed syst\u00e9m Honeywell.\nPrototyp dvousedadlovky nesl tov\u00e1rn\u00ed ozna\u010den\u00ed N-156T a k z\u00e1letu se dostal 10. dubna 1959 na z\u00e1kladn\u011b Edwards AFB v Kalifornii. U americk\u00e9ho letectva byl typ ozna\u010den Northrop T-38 Talon. Stal se prvn\u00edm nadzvukov\u00fdm cvi\u010dn\u00fdm strojem na sv\u011bt\u011b.\nVyv\u00e1\u017een byl hlavn\u011b do zem\u00ed NATO, ale slou\u017eil tak\u00e9 v Ekv\u00e1doru, Ethiopii, na Filip\u00edn\u00e1ch, Chile, Indon\u00e9sii, Jord\u00e1nsku, Keni, Mexiku, S\u00fad\u00e1nu, Thajsku a Tunisku. Licen\u010dn\u011b se vyr\u00e1b\u011bl tak\u00e9 ve \u0160v\u00fdcarsku, kde se do b\u0159ezna 1985 smontovalo 84 F-5E a 6 F-5F u Swiss Aircraft Factory F+W. Na Tchaj-wanu bylo licen\u010dn\u011b postaveno v rozmez\u00ed let 1974 a\u017e 1986 242 F-5E a 66 F-5F u spole\u010dnosti AIDC jako Chung Cheng a v Ji\u017en\u00ed Koreji vzniklo 48 F-5E a 20 F-5F, kter\u00e9 byly stav\u011bny v obdob\u00ed 1982 a\u017e 1986 v tov\u00e1rn\u011b KAL jako Chengoog-Ho.\nV roce 2010 prob\u011bhla jejich modernizace.\nBahrajn Bahrajn\nBahrajnsk\u00e9 letectvo\nBotswana Botswana\nBotswansk\u00e9 leteck\u00e9 k\u0159\u00eddlo (Canadair CF-5)\nBraz\u00edlie Braz\u00edlie\nBrazilsk\u00e9 letectvo\n\u010c\u00ednsk\u00e1 republika \u010c\u00ednsk\u00e1 republika\nLetectvo \u010c\u00ednsk\u00e9 republiky\n Etiopsk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed\nEtiopsk\u00e9 letectvo\nFilip\u00edny Filip\u00edny\nFilip\u00ednsk\u00e9 letectvo\nHonduras Honduras\nHondurask\u00e9 letectvo\nChile Chile\nChilsk\u00e9 letectvo\nIndon\u00e9sie Indon\u00e9sie\nIndon\u00e9sk\u00e9 letectvo\n\u00cdr\u00e1n \u00cdr\u00e1n\n\u00cdr\u00e1nsk\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo\nJemen Jemen\nJemensk\u00e9 letectvo\nJi\u017en\u00ed Korea Ji\u017en\u00ed Korea\nLetectvo Korejsk\u00e9 republiky\nJord\u00e1nsko Jord\u00e1nsko\nJord\u00e1nsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nKanada Kanada\nRoyal Canadian Air Force (Canadair CF-5)\nKe\u0148a Ke\u0148a\nKe\u0148sk\u00e9 letectvo\n Libyjsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nLibyjsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nMalajsie Malajsie\nMalajsijsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nMaroko Maroko\nMarock\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nMexiko Mexiko\nMexick\u00e9 letectvo\nNizozemsko Nizozemsko\nNizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo (NF-5)\nNorsko Norsko\nNorsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nRakousko Rakousko\nRakousk\u00e9 letectvo (zap\u016fj\u010deny \u0160v\u00fdcarskem na p\u0159eklenut\u00ed obdob\u00ed p\u0159ed n\u00e1kupem stroj\u016f Typhoon)\n\u0158ecko \u0158ecko\n\u0158eck\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo (F-5 a NF-5)\nSa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie\nSa\u00fadsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nSingapur Singapur\nSingapursk\u00e9 letectvo\nSov\u011btsk\u00fd svaz Sov\u011btsk\u00fd svaz\nSov\u011btsk\u00e9 letectvo (testy n\u011bkolika exempl\u00e1\u0159\u016f z\u00edskan\u00fdch z Vietnamsk\u00e9 demokratick\u00e9 republiky a od etiopsk\u00e9 komunistick\u00e9 junty Derg)\nSpojen\u00e9 st\u00e1ty Spojen\u00e9 st\u00e1ty\nUnited States Air Force\nUnited States Navy (cvi\u010dn\u00e9)\nN\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch (USMC Aviation) (cvi\u010dn\u00e9)\nS\u00fad\u00e1n S\u00fad\u00e1n\nS\u00fad\u00e1nsk\u00e9 letectvo\n\u0160pan\u011blsko \u0160pan\u011blsko\n\u0160pan\u011blsk\u00e9 letectvo\n\u0160v\u00fdcarsko \u0160v\u00fdcarsko\n\u0160v\u00fdcarsk\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 s\u00edly\nThajsko Thajsko\nThajsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\nTunisko Tunisko\nTunisk\u00e9 letectvo\nTurecko Turecko\nTureck\u00e9 letectvo (F-5/CF-5/NF-5)\nVenezuela Venezuela\nVenezuelsk\u00e9 letectvo (CF-5)\nVietnamsk\u00e1 republika Vietnamsk\u00e1 republika\nLetectvo Vietnamsk\u00e9 republiky\nVietnam Vietnam\nLetectvo Vietnamsk\u00e9 lidov\u00e9 osvobozeneck\u00e9 arm\u00e1dy (uko\u0159ist\u011bn\u00e9 exempl\u00e1\u0159e)\nSt\u00edhac\u00edN-156F : Prvn\u00ed jednom\u00edstn\u00fd st\u00edhac\u00ed prototyp postaven\u00fd jen ve t\u0159ech kusech.\nF-5A :\nF-5A (G) :\nXF-5A :\nF-5C Skoshi Tiger : Modifikace z\u00e1kladn\u00edho typu F-5A/B pro slu\u017ebu v Asii. \u00daprava se skl\u00e1dala z p\u0159id\u00e1n\u00ed panc\u00e9\u0159ov\u00fdch pl\u00e1t\u016f, kter\u00e9 chr\u00e1nily pilotn\u00ed kabinu, pevn\u00e9ho n\u00e1stavce pro dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed paliva za letu a modernizace palubn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f v\u010detn\u011b zam\u011b\u0159ova\u010de.\nF-5E Tiger II :\nF-5E Tiger III : Chilsk\u00e9 modernizovan\u00e9 stroje ve spolupr\u00e1ci s Izraelem s pokro\u010dilou avionikou, radarem Elta 2032 a s ovl\u00e1dac\u00edmi prvky soust\u0159ed\u011bn\u00fdmi na plynov\u00e9 p\u00e1ce. Hlav\u0148ovou v\u00fdzbroj tvo\u0159il jeden kan\u00f3n Ford M39A2 r\u00e1\u017ee 20 mm a protiletadlov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00e9 st\u0159ely Python 3/4.\nF-5G Tigershark : Zal\u00e9t\u00e1n 30. srpna 1982 na z\u00e1kladn\u011b Edwards poh\u00e1n\u011bn\u00fd jedn\u00edm turbodmychadlov\u00fdm motorem General Electric F404-GE-400 s maxim\u00e1ln\u00edm tahem 71,2 kN s v\u00fdzbroj\u00ed dvou kan\u00f3n\u016f M39 r\u00e1\u017ee 20 mm. Na konce k\u0159\u00eddla bylo mo\u017eno zav\u011bsit PL\u0158S Sidewinder.\nF-5N :\nF-5S : Verze pro Singapur vybaven\u00e1 radarem FIAR Grifo F/X PlusPr\u016fzkumn\u00e9RF-5A : Z\u00e1kladn\u00ed pr\u016fzkumn\u00e1 varianta st\u00edha\u010dky F-5A.\nRF-5A (G) : Pr\u016fzkumn\u00e1 varianta st\u00edha\u010dky F-5A pro Norsk\u00e9 letectvo.\nRF-5E Tigereye : Vylep\u0161en\u00e1 pr\u016fzkumn\u00e1 varianta st\u00edha\u010dky F-5E. Tato varianta byla exportov\u00e1na do - Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bie, \u00cdr\u00e1nu a Malajsie.Cvi\u010dn\u00e9F-5B : Dvoum\u00edstn\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 varianta.\nF-5B(G) : Dvoum\u00edstn\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 varianta F-5B pro Norsk\u00e9 letectvo.\nF-5-21 : Do\u010dasn\u00e1 testovac\u00ed varianta YF-5B.\nYF-5B : Jeden letoun F-5B vyu\u017eit\u00fd jako prototyp F-5E Tiger II.\nF-5D : Nikdy nerealizovan\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 varianta.\nF-5F Tiger II : Pokro\u010dil\u00e1 dvoum\u00edstn\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 varianta.\nF-5F Tiger III : Vylep\u0161en\u00e1 verze F-5F pro Chilsk\u00e9 letectvo.\nF-5T : Vylep\u0161en\u00e1 verze F-5F pro Singapursk\u00e9 letectvo.\nRozp\u011bt\u00ed: 8,13 m\nD\u00e9lka: 14,45 m\nV\u00fd\u0161ka: 4,08 m\nPlocha k\u0159\u00eddla: 17,28 m\u00b2\nProfil k\u0159\u00eddla: NACA 65A004.8 u ko\u0159ene, NACA 64A004.8 na konci k\u0159\u00eddla\nHmotnost pr\u00e1zdn\u00e9ho stroje: 4 349 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost: 7 157 kg\nMaxim\u00e1ln\u00ed vzletov\u00e1 hmotnost: 11 190 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 2\u00d7 proudov\u00fd motor General Electric J85-GE-21B s dev\u00edtistup\u0148ov\u00fdm axi\u00e1ln\u00edm kompresorem, ka\u017ed\u00fd o tahu 15,5 kN / 22,2 kN s p\u0159\u00eddavn\u00fdm spalov\u00e1n\u00edm\nZero-lift drag coefficient: 0,0200\nPlocha \u010deln\u00edho odporu: 0,32 m\u00b2\n\u0160t\u00edhlost k\u0159\u00eddla: 3,86\nZ\u00e1soba paliva: 2563 l ve vnit\u0159n\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00edch, 1040 l ve t\u0159ech p\u0159\u00eddavn\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00edch\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 1734 km/h (Mach 1,63) ve velk\u00e9 v\u00fd\u0161ce\nCestovn\u00ed rychlost:\nDostup: 15 800 m\nStoupavost: 175 m/s\nAk\u010dn\u00ed r\u00e1dius: 1400 km\nP\u0159eletov\u00fd dolet: 3720 km\n2 \u00d7 20mm kan\u00f3n M39A2 s 280 n\u00e1boji\nDo 3 180 kg v\u00fdzbroje (\u0159\u00edzen\u00e9 st\u0159ely - AIM-7 Sparrow, AIM-9 Sidewinder, AGM-65 Maverick, AIM-120 AMRAAM a protiradarov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00e9 st\u0159ely AGM-45 Shrike.)\nVe verzi F-5F Tiger II byly pou\u017eity pro nat\u00e1\u010den\u00ed filmu Top Gun s Tomem Cruisem, kde je filma\u0159i vyd\u00e1vali za letoun MiG-28, kter\u00fd ve skute\u010dnosti neexistoval.\nTyto stroje vyu\u017e\u00edv\u00e1 tureck\u00e1 akrobatick\u00e1 skupina Turkish Stars a \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 akrobatick\u00e1 skupina Patrouille Suisse.\nGREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufl\u00e1\u017ee/Vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 194 a 195. \nDONALD, David. Vojensk\u00e9 proudov\u00e9 letouny. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 1998. ISBN 80-7237-135-5. S. 65 a 67. \nDONALD, David. Kapesn\u00ed encyklopedie Vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 131. \n Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed bojov\u00e1 letadla. 1. vyd. Bratislava: Cesty, 1997. ISBN 80-7181-162-9. S. 25. \nNICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9 i historick\u00e9 typy. Praha: Kni\u017en\u00ed klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. Kapitola Northrop T-38/F-5, s. 171. \nGENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 118. \nODEHNAL, Zden\u011bk. Komplexn\u00ed modernizace: Northrop-Grumman F-5. Letectv\u00ed a kosmonautika. 1995, ro\u010d. LXXI., \u010d\u00eds. 21, s. 35. ISSN 0024-1156. \n \n Galerie Northrop F-5 Freedom Fighter na Wikimedia Commons\nUSN Fact File on F-5N/F Adversary aircraft Archivov\u00e1no 7. 3. 2008 na Wayback Machine.\nF-5 na str\u00e1nce National Museum of the United States Air Force\nKamufl\u00e1\u017ee letounu Northrop F-5 Archivov\u00e1no 2. 4. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Rajiv van La Parra? <<>>: Rajiv van La Parra (* 4. \u010dervna 1991, Rotterdam, Nizozemsko) je nizozemsk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk a ml\u00e1de\u017enick\u00fd reprezentant surinamsk\u00e9ho p\u016fvodu, kter\u00fd hraje v anglick\u00e9m klubu Wolverhampton Wanderers.\nJe nevlastn\u00edm bratrem fotbalist\u016f Georginia a Giliana Wijnalduma, k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no m\u00e1 podle zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho indick\u00e9ho politika R\u00e1d\u017e\u00edva G\u00e1ndh\u00edho.\nOdchovanec rotterdamsk\u00e9ho Feyenoordu v l\u00e9t\u011b 2008 podepsal smlouvu s francouzsk\u00fdm klubem SM Caen. V srpnu 2011 se upsal nizozemsk\u00e9mu SC Heerenveen. V \u010dervnu 2014 mu vypr\u0161el kontrakt, nov\u00fd necht\u011bl podepsat a dal p\u0159ednost p\u0159estupu do anglick\u00e9ho klubu Wolverhamptonu Wanderers.\nRajiv van La Parra byl \u010dlenem nizozemsk\u00fdch ml\u00e1de\u017enick\u00fdch v\u00fdb\u011br\u016f. Z\u00fa\u010dastnil se Mistrovstv\u00ed Evropy hr\u00e1\u010d\u016f do 17 let 2008 v Turecku, kde mlad\u00ed Nizozemci prohr\u00e1li v semifin\u00e1le se \u0160pan\u011blskem 1:2 po prodlou\u017een\u00ed.Pot\u00e9 nastoupil i za reprezentaci U19 a U21.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na VI.", "<<>>: Co je Operace Moked? <<>>: Operace Moked (hebrejsky \u05de\u05d1\u05e6\u05e2 \u05de\u05d5\u05e7\u05d3\u200e, Mivca Moked, \u010desky Ohnisko, anglicky Focus) byl vzdu\u0161n\u00fd \u00fader izraelsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho letectva, kter\u00fdm byla zah\u00e1jena \u0160estidenn\u00ed v\u00e1lka. Operace Moked byla zapo\u010data 5. \u010dervna 1967 v rann\u00edch hodin\u00e1ch. Izraelsk\u00e1 vojensk\u00e1 letadla p\u0159i n\u00ed zni\u010dila v\u011bt\u0161inu egyptsk\u00e9ho a pozd\u011bji i syrsk\u00e9ho a jord\u00e1nsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho letectva p\u0159i minim\u00e1ln\u00edch vlastn\u00edch ztr\u00e1t\u00e1ch. \u00dasp\u011bch b\u011bhem Operace Moked vedl k z\u00edsk\u00e1n\u00ed leteck\u00e9 p\u0159evahy nad boji\u0161ti \u0160estidenn\u00ed v\u00e1lky a v\u00fdznamn\u011b se pod\u00edlel na kone\u010dn\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed Izraele v t\u00e9to v\u00e1lce.\nZe zpravodajsk\u00e9ho hlediska hr\u00e1ly rozhoduj\u00edc\u00ed \u00falohu v pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed operace Moked vojensk\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba Aman a d\u00e1le potom civiln\u00ed zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba Mosad. Ob\u011b zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby sv\u00e9 znalosti o arabsk\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch t\u011b\u017eily zejm\u00e9na z nasazov\u00e1n\u00ed agent\u016f p\u016fsob\u00edc\u00edch p\u0159\u00edmo v t\u00fdlu nep\u0159\u00edtele. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm z nich byl Eli Kohen, kter\u00fd p\u016fsobil v S\u00fdrii a poskytl cenn\u00e9 informace o syrsk\u00fdch obrann\u00fdch pozic\u00edch na Golansk\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch. Dal\u0161\u00edm ze zdroj\u016f informac\u00ed bylo leteck\u00e9 sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed zejm\u00e9na egyptsk\u00fdch (ale i syrsk\u00fdch a jord\u00e1nsk\u00fdch) leti\u0161\u0165. D\u00edky tomu dostali izrael\u0161t\u00ed piloti mapy s vyzna\u010den\u00fdmi polohami nejen samotn\u00fdch leti\u0161\u0165, ale i protileteck\u00fdch bateri\u00ed a d\u011bl, rozjezdov\u00fdch ploch i fingovan\u00fdch c\u00edl\u016f. Zpravodajci d\u00edky dlouhodob\u00e9mu pozorov\u00e1n\u00ed leteck\u00fdch jednotek arabsk\u00fdch st\u00e1t\u016f znali syst\u00e9m hl\u00eddkov\u00e1n\u00ed, trasy hl\u00eddek i jejich slo\u017een\u00ed.\nZ\u00e1kladn\u00edm p\u0159edpokladem, kter\u00fd pl\u00e1n p\u0159edpokl\u00e1dal byl moment p\u0159ekvapen\u00ed. Protivn\u00edkovi nesm\u011bl b\u00fdt d\u00e1n \u010das na vzpamatov\u00e1n\u00ed se. Za\u010d\u00e1tek operace byl z\u00e1m\u011brn\u011b ur\u010den na 07:45 (8:45 k\u00e1hirsk\u00e9ho \u010dasu) z \u0159ady d\u016fvod\u016f: tou dobou (dle informac\u00ed Amanu) doch\u00e1zelo ke st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed sm\u011bn hl\u00eddkuj\u00edc\u00edch egyptsk\u00fdch pilot\u016f. Zat\u00edmco no\u010dn\u00ed sm\u011bna odch\u00e1zela na sn\u00eddani, rann\u00ed se teprve chystala ke vzletu. Dal\u0161\u00edm d\u016fvodem byl fakt, \u017ee tou dobou se zdvihala rann\u00ed mlha nad Nilem a Suezsk\u00fdm pr\u016fplavem. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b to byl fakt, \u017ee \u00fato\u010d\u00edc\u00ed izraelsk\u00e1 letadla m\u011bla m\u00edt slunce v z\u00e1dech. Sou\u010d\u00e1st\u00ed operace byly celkem t\u0159i \u00fadery, ka\u017ed\u00fd po t\u0159ech vln\u00e1ch. Na samotnou operaci bylo vy\u010dlen\u011bno prakticky cel\u00e9 izraelsk\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo (na obranu izraelsk\u00e9ho vzdu\u0161n\u00e9ho prostoru bylo vy\u010dlen\u011bno pouze 12 st\u00edha\u010dek). Z d\u016fvodu plynul\u00e9ho vzletu v\u0161ech letadel a jejich synchronizovan\u00e9ho \u00fatoku proti egyptsk\u00fdm c\u00edl\u016fm dostali izrael\u0161t\u00ed piloti rozkaz v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u00ed\u017e\u00ed p\u0159i startu (nap\u0159. praskl\u00e1 pneumatika) zajet s letadlem do oranice kolem vzletov\u00e9 dr\u00e1hy, aby nebyla naru\u0161ena plynulost operace. Letadla m\u011bla startovat dle harmonogramu v desetiminutov\u00fdch intervalech, jednotliv\u00e9 roje m\u011bly nad ur\u010den\u00fdmi c\u00edli str\u00e1vit maxim\u00e1ln\u011b sedm minut a pot\u00e9 odlet\u011bt, aby uvolnily m\u00edsto dal\u0161\u00ed vln\u011b. P\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed bylo pro prvn\u00ed vlnu za c\u00edle ur\u010deno devaten\u00e1ct egyptsk\u00fdch vojensk\u00fdch leti\u0161\u0165 a radarov\u00fdch stanic. \u00dato\u010d\u00edc\u00ed letouny m\u011bly do Egypta let\u011bt n\u00edzko nad St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159em, pot\u00e9 obr\u00e1tit na jih p\u0159es Doln\u00ed Egypt a d\u00e1le se sto\u010dit na v\u00fdchod, tak\u017ee k \u00faderu proti egyptsk\u00fdm c\u00edl\u016fm by do\u0161lo ze z\u00e1padu. V\u00fdb\u011br t\u00e9to trasy byl veden se snahou vyhnout se v maxim\u00e1ln\u00ed m\u00ed\u0159e \u00fazem\u00ed pokryt\u00e9mu radary. Nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem se uk\u00e1zal jord\u00e1nsk\u00fd radar Marconi 547 v Ajlunu, kter\u00fd dok\u00e1zal kontrolovat cel\u00fd izraelsk\u00fd vzdu\u0161n\u00fd prostor. To bylo vy\u0159e\u0161eno letem ve st\u00ednu Judsk\u00fdch hor a n\u00e1sledn\u00fdm n\u00edzk\u00fdm letem nad St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159em.\nPrvo\u0159ad\u00fdm \u00fakolem izraelsk\u00fdch \u00fato\u010d\u00edc\u00edch letadel bylo ni\u010den\u00ed p\u0159ist\u00e1vac\u00edch a vzletov\u00fdch drah, aby se zabr\u00e1nilo vzletu protivn\u00edkov\u00fdch letadel. Pot\u00e9 byly na zemi ni\u010deny letov\u00e9 prost\u0159edky protivn\u00edka a protileteck\u00e1 obrana z\u00e1kladen.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed c\u00edl\u016f pro \u00fatok bylo pl\u00e1nem ur\u010deno v Egypt\u011b, celkem 19 leteck\u00fdch z\u00e1kladen:\nCairo West (zde bylo um\u00edst\u011bno 30 strategick\u00fdch bombard\u00e9r\u016f sov\u011btsk\u00e9 v\u00fdroby Tu-16), Cairo International (p\u0159esto\u017ee se jednalo o civiln\u00ed leti\u0161t\u011b, byla zde um\u00edst\u011bna letka MiG-21), El Mansura, Inshas, Abu Sueir, Fajid, Kabrit, Heluan, Beni Suef, al-Minyja, Hurghada (uskupen\u00ed st\u00edha\u010d\u016f MiG-19 a MiG-21), Ras Banas, Luxor, Gamil, Deversoir, El Ar\u00ed\u0161, D\u017eabal Libn\u00ed, Bir D\u017eafd\u017eafa a Bir Thamada.\nDal\u0161\u00edch p\u011bt pl\u00e1novan\u00fdch c\u00edl\u016f se nach\u00e1zelo v S\u00fdrii: z\u00e1kladny Dumyja, Sejqal, Marj, Rhyjal, Dama\u0161ek - Mazzah a T-4.\nV p\u0159\u00edpad\u011b jord\u00e1nsk\u00fdch nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch aktivit byly za c\u00edle vybr\u00e1ny Princ Hassan Air Base a King Abdullah Air base, v Ir\u00e1ku potom z\u00e1kladna Habbynija.\nPro leteck\u00e9 \u00fadery bylo pl\u00e1nov\u00e1no vyu\u017eit\u00ed prakticky cel\u00e9ho izraelsk\u00e9ho letectva. Nasazeny byly st\u00edha\u010dky Mirage, Vantour (vzd\u00e1len\u00e9 c\u00edle), Myst\u00e9re a Ouragan. Pro nebojovou \u010d\u00e1st operace byly nasazeny dopravn\u00ed Dakoty pro ru\u0161en\u00ed radarov\u00fdch prost\u0159edk\u016f protivn\u00edka, na z\u00e1chrann\u00e9 a vypro\u0161\u0165ovac\u00ed akce byly nasazeny vrtuln\u00edky.\nSt\u00edhac\u00ed letouny byly vyzbrojeny protiletadlov\u00fdmi \u0159\u00edzen\u00fdmi st\u0159elami vzduch-vzduch Matra R530. Pro ni\u010den\u00ed vzletov\u00fdch a p\u0159ist\u00e1vac\u00edch ploch bylo pou\u017eito speci\u00e1ln\u00edch protibetonov\u00fdch pum Pa\u00b4Pa\u00b4M Matra nebo t\u011b\u017ek\u00fdch pum svrh\u00e1van\u00fdch za st\u0159emhlav\u00e9ho letu.\n30. kv\u011btna prob\u011bhla sch\u016fzka nejvy\u0161\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f Jord\u00e1nska a Egypta, kr\u00e1le Husajna a N\u00e1sira v K\u00e1hi\u0159e. Husajn varoval N\u00e1sira p\u0159ed mo\u017enost\u00ed izraelsk\u00e9ho \u00fatoku proti egyptsk\u00fdm vzdu\u0161n\u00fdm sil\u00e1m. N\u00e1sir odpov\u011bd\u011bl, \u017ee \u00fatok o\u010dek\u00e1vaj\u00ed a egyptsk\u00e1 arm\u00e1da je na n\u011bj p\u0159ipravena..\nOperace byla napl\u00e1nov\u00e1na jako s\u00e9rie na sebe navazuj\u00edc\u00edch leteck\u00fdch \u00fader\u016f sm\u011b\u0159ovan\u00fdch proti egyptsk\u00fdm letadl\u016fm, leti\u0161t\u00edm a leti\u0161tn\u00edmu za\u0159\u00edzen\u00ed na 19 hlavn\u00edch egyptsk\u00fdch leteck\u00fdch z\u00e1kladn\u00e1ch. Krom\u011b letadel bylo napl\u00e1nov\u00e1no ni\u010den\u00ed rozjezdov\u00fdch ploch, protileteck\u00fdch prost\u0159edk\u016f a syst\u00e9m\u016f radarov\u00e9 v\u00fdstrahy. Samotn\u00fd harmonogram byl vytvo\u0159en tak, aby jednotliv\u00e9 leteck\u00e9 \u00fadery na sebe navazovaly a nedaly \u0161anci egyptsk\u00fdm letadl\u016fm vzl\u00e9tnout. U n\u011bkter\u00fdch leti\u0161\u0165 na Sinajsk\u00e9m poloostrov\u011b bylo napl\u00e1nov\u00e1no pouze zni\u010den\u00ed letadel. Rozjezdov\u00e9 plochy m\u011bly b\u00fdt u\u0161et\u0159eny (nebo po\u0161kozeny jen minim\u00e1ln\u011b), nebo\u0165 se po\u010d\u00edtalo v dal\u0161\u00edch f\u00e1z\u00edch boj\u016f s jejich p\u0159evzet\u00edm a n\u00e1sledn\u00fdm vyu\u017eit\u00edm.\nJako prvn\u00ed odstartovaly je\u0161t\u011b p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm samotn\u00e9 operace dopravn\u00ed letouny Dakota, kter\u00e9 pomoc\u00ed tzv. techniky window (mra\u010den hlin\u00edkov\u00fdch p\u00e1sk\u016f) a speci\u00e1ln\u00edch podv\u011bs\u016f zahlu\u0161ily radarovou techniku protivn\u00edka. Nejprve v 7:14 odstartovaly Ouragany (z\u00e1kladna Chacor), o minutu pozd\u011bji Mirage z Ramat Davidu. Po chv\u00edli ze z\u00e1kladny Chacor odstartovaly dal\u0161\u00ed Ouragany. Z leti\u0161\u0165 v Izraeli startovalo ve t\u0159ech vln\u00e1ch 186 bojov\u00fdch letadel izraelsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho letectva ur\u010den\u00fdch pro prvn\u00ed \u00fader a ve stanoven\u00fdch formac\u00edch m\u00ed\u0159ily k ur\u010den\u00fdm c\u00edl\u016f. Byl na\u0159\u00edzen p\u0159\u00edsn\u00fd r\u00e1diov\u00fd klid. Letadla let\u011bla p\u0159edem stanovenou rychlost\u00ed, aby sv\u00fdch c\u00edl\u016f dos\u00e1hla v 07:45.\nPrvn\u00ed izraelsk\u00e1 letadla zah\u00e1jila \u00fatok na egyptsk\u00e9 leteck\u00e9 z\u00e1kladny. V prvn\u00ed f\u00e1zi byly ni\u010deny rozjezdov\u00e9 plochy. N\u00e1sledn\u011b byla na zemi ost\u0159elov\u00e1na a ni\u010dena egyptsk\u00e1 letadla, pozice protileteck\u00e9 obrany a budovy pozemn\u00edho person\u00e1lu.\nJako prvn\u00ed byla napadena egyptsk\u00e1 z\u00e1kladna Cairo West. Ve t\u0159ech vln\u00e1ch bylo zni\u010deno 16 bombard\u00e9r\u016f Tu-16, Izrael ztratil 2 letadla. Dal\u0161\u00edm c\u00edlem bylo leti\u0161t\u011b Cairo International, kde p\u0159i prvn\u00edm n\u00e1letu byly zni\u010deny 4 MiG-21. Stejn\u00fd po\u010det Mig\u016f byl zni\u010den i na z\u00e1kladn\u011b Abu Sueir (v\u010detn\u011b p\u0159ist\u00e1vac\u00edch a vzletov\u00fdch drah). Napadeny byly z\u00e1kladny Fayid (host\u00edc\u00ed letky Su-7, MiG-21 a MiG-19) a Inshas (letky MiG-21). Z\u00e1kladna Beni Suef byla pr\u00e1zdn\u00e1 a \u00fato\u010d\u00edc\u00ed izraelsk\u00e1 letadla napadla alespo\u0148 leti\u0161tn\u00ed objekty a dr\u00e1hy. Na z\u00e1kladn\u011b Kabrit Izraelci zni\u010dili n\u011bkolik letadel MiG-21 a dva stroje Il-14. na \u00fastupu Izraelci ztratili dva letouny.\nNa Sinajsk\u00e9m poloostrov\u011b byla napadena egyptsk\u00e1 z\u00e1kladna El Ari\u0161. Zde bylo zni\u010deny 6 stroj\u016f MiG-17, dr\u00e1hy ni\u010deny nebyly, p\u0159edpokl\u00e1dalo se obsazen\u00ed z\u00e1kladny a jej\u00ed n\u00e1sledn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed. Z\u00e1kladna D\u017eebel Libni bylo na zemi zni\u010deno 15 letadel MiG-17 a MiG-19 a po\u0161kozena \u010d\u00e1st vzletov\u00e9 a p\u0159ist\u00e1vac\u00ed dr\u00e1hy. Dal\u0161\u00ed izraelsk\u00e9 letouny zasypaly prostor \u010dasovan\u00fdmi n\u00e1lo\u017eemi, kter\u00e9 znemo\u017enily n\u00e1sledn\u00e9 opravy. Na z\u00e1kladn\u011b Bir D\u017eafd\u017eafa byly na zemi zni\u010deny 3 vrtuln\u00edky a \u010dty\u0159i letouny Il-14. V Bir-Thamad\u011b bylo izraelsk\u00fdmi letadly zni\u010deno 8 An-12 a dal\u0161\u00ed dopravn\u00ed letadla.\nPo svr\u017een\u00ed pum se izraelsk\u00e1 letadla vracela zp\u011bt na z\u00e1kladny k znovuvyzbrojen\u00ed, nad egyptsk\u00fdmi leti\u0161ti se objevila izraelsk\u00e1 letadla druh\u00e9 vlny a pokra\u010dovala v \u00fatoc\u00edch. Na jejich odlet navazoval p\u0159\u00edlet t\u0159et\u00ed vlny izraelsk\u00fdch letadel. Po odletu t\u0159et\u00ed vlny n\u00e1sledovalo p\u016flhodinov\u00e9 \"okno\", po n\u011bm\u017e se nad egyptsk\u00e1 leti\u0161t\u011b vr\u00e1tila znovu vyzbrojen\u00e1 izraelsk\u00e1 letadla z prvn\u00ed vlny. Ji\u017e p\u0159i prvn\u00edm \u00faderu do\u0161lo k n\u011bkolika leteck\u00fdm souboj\u016fm: nedaleko Imphaly byly sest\u0159eleny 4 MiG-15UTI. K prvn\u00edmu st\u0159etu s Mig-21 do\u0161lo nad Abu Sueirem, zde byl sest\u0159elen startuj\u00edc\u00ed MiG-21F a dal\u0161\u00ed byl zni\u010den p\u0159i p\u0159ist\u00e1vac\u00edm man\u00e9vru. Na Cairo West byl sest\u0159elen dal\u0161\u00ed Mig-21, ale trojice dal\u0161\u00edch MiG-21 n\u00e1sledn\u011b sest\u0159elila jeden izraelsk\u00fd Ouragan.\n164 izraelsk\u00fdch bojov\u00fdch letadel znovu ve t\u0159ech vln\u00e1ch za\u00fato\u010dilo proti c\u00edl\u016fm v Egypt\u011b. Krom\u011b z\u00e1kladen, kter\u00e9 byly napadeny p\u0159i prvn\u00edm \u00faderu za\u00fato\u010dilo izraelsk\u00e9 letectvo i na dal\u0161\u00ed, vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed egyptsk\u00e9 z\u00e1kladny: El Mansura, El Myrija, Almasa, Luxor, Deversoir, Hurghada, Bilbeis, Ras Banas (zni\u010deno 16 bombard\u00e9r\u016f Il-28) a Heluan. Krom\u011b n\u011bkolika sporadick\u00fdch leteck\u00fdch souboj\u016f byly egyptsk\u00e9 letouny ni\u010deny na zemi. Doch\u00e1zelo tak\u00e9 k dal\u0161\u00edm leteck\u00fdm souboj\u016fm. U Abu Sueiru byly sest\u0159eleny 4 MiG-21.V 10:40 napadly 4 jord\u00e1nsk\u00e9 Huntery izraelsk\u00e9 leti\u0161t\u011b Kfar Sirkim (zde zni\u010dily n\u011bkolik letadel), dal\u0161\u00ed Huntery za\u00fato\u010dily na d\u016fm izraelsk\u00e9ho ministra obrany Mo\u0161e Dajana. Kr\u00e1tce na to se nad izraelskou z\u00e1kladnou Ramat David objevily 3 ir\u00e1ck\u00e9 Huntery, z\u00e1kladnu ale minuly a za\u00fato\u010dily na bl\u00edzkou vesnici. V 11:55 proniklo do izraelsk\u00e9ho vzdu\u0161n\u00e9ho prostoru 12 syrsk\u00fdch MiG-21 a MiG-17: t\u0159i z nich napadly leti\u0161t\u011b Meggido, rafinerii v Haif\u011b, civiln\u00ed leti\u0161t\u011b Jezreel a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch civiln\u00edch c\u00edl\u016f. Z\u00e1hy v\u0161ak byly napadeny izraelsk\u00fdmi Miragemi a \u010d\u00e1st z nich byla Izraelci sest\u0159elena. Zbyl\u00e9 syrsk\u00e9 formace MiG\u016f za\u00fato\u010dily na osady na b\u0159ehu St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a v okol\u00ed Nazaretu.\nOd 13 hodin \u00fato\u010dily postupn\u011b t\u0159i vlny izraelsk\u00e9ho \u00faderu. C\u00edlem byly zejm\u00e9na na egyptsk\u00e9 radarov\u00e9 stanice a syst\u00e9my protiletadlov\u00e9 ochrany. Napadeno bylo 23 stanovi\u0161\u0165 (z toho 16 na Sinajsk\u00e9m poloostrov\u011b) \u010c\u00e1st t\u0159et\u00ed vlny izraelsk\u00fdch bojov\u00fdch letadel p\u016fvodn\u011b m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do Egypta byla odklon\u011bna a za\u00fato\u010dila na c\u00edle v S\u00fdrii a Jord\u00e1nsku. Na jord\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b King Abdullah Air Base zni\u010dily izraelsk\u00e1 letadla dva vrtuln\u00edky Alouette a n\u011bkolik dopravn\u00edch letadel. P\u0159i n\u00e1vratu byli napadeni 4 jord\u00e1nsk\u00fdmi Huntery: Izraelci ztratily dv\u011b st\u00edha\u010dky Myst\u00e9re, Jord\u00e1nci jeden Hunter. Dal\u0161\u00ed izraelsk\u00e9 letouny napadly jord\u00e1nskou z\u00e1kladnu King Hussein Air Base, kde p\u0159i leteck\u00e9m souboji zni\u010dily jeden Hunter, dal\u0161\u00ed zni\u010dily p\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00ed letadla zni\u010dily na zemi. Odpoledne pot\u00e9 izraelsk\u00e9 letouny po\u0161kodily radarovou stanici Marconi 547 v Ajlunu. Kr\u00e1tce po poledni napadly izraelsk\u00e9 st\u00edha\u010dky syrsk\u00e9 z\u00e1kladny Marj Riyal, Damyr, Seiqal a o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji z\u00e1kladnu T-4. Do\u0161lo k \u0159ad\u011b vzdu\u0161n\u00fdch souboj\u016f, p\u0159i kter\u00fdch Izraelci ztratily \u010dty\u0159i letadla a Sy\u0159an\u00e9 deset. Kolem 15 hodiny izraelsk\u00e9 letectvo bombardovalo i vzd\u00e1lenou ir\u00e1ckou z\u00e1kladnu H-3.Vedlej\u0161\u00ed \u00fakolem izraelsk\u00e9ho letectva byla podpora vojsk p\u0159i pozemn\u00edch \u00fatoc\u00edch. Proto\u017ee v\u0161ak na bylo prakticky cel\u00e9 izraelsk\u00e9 letectvo vy\u010dlen\u011bno na operaci Moked, podporu zaji\u0161\u0165ovaly cvi\u010dn\u00e9 letouny Fouga Magister vyzbrojen\u00e9 80mm ne\u0159\u00edzen\u00fdmi raketami a pilotovan\u00fdmi z\u00e1lo\u017en\u00edky a kadety leteck\u00e9 \u0161koly.\nInformace o ztr\u00e1t\u00e1ch jednotliv\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f se u r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f li\u0161\u00ed\n10 pilot\u016f zahynulo\n19 letadel zni\u010deno (z celkov\u00e9ho po\u010dtu 208)\n<70 pilot\u016f zahynulo\n200 zran\u011bn\u00fdch\n286 - 338 letadel zni\u010deno (z celkov\u00e9ho po\u010dtu 500 - 500)\n8 radarov\u00fdch stanic zni\u010deno\nzahynul nezn\u00e1m\u00fd po\u010det pilot\u016f\n53 - 63 letadel zni\u010deno (z celkov\u00e9ho po\u010dtu 112)\n2 piloti zahynuli\n28 - 29 letadel zni\u010deno\nzahynul nezn\u00e1m\u00fd po\u010det pilot\u016f\n17 - 23 letadel zni\u010deno\n1 letadlo zni\u010deno\nZni\u010den\u00ed syrsk\u00e9ho a jord\u00e1nsk\u00e9ho letectva bylo d\u016fsledkem klamn\u00fdch informac\u00ed ze strany egyptsk\u00e9ho prezidenta N\u00e1sira. N\u00e1sir toti\u017e informoval sv\u00e9 spojence, \u017ee \u00fatok \u00fasp\u011b\u0161n\u011b odrazil a \u017ee izraelsk\u00e9 letectvo utrp\u011blo t\u011b\u017ek\u00e9 ztr\u00e1ty. Oba st\u00e1ty se okam\u017eit\u011b rozhodly zapojit do konfliktu a zah\u00e1jily n\u00e1lety na Izrael. Ty v\u0161ak byly bu\u010f s t\u011b\u017ek\u00fdmi ztr\u00e1tami odra\u017eeny, pop\u0159\u00edpad\u011b m\u00ed\u0159ily na civiln\u00ed c\u00edle a m\u011bly jen minim\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam. Pot\u00e9 n\u00e1sledoval zdrcuj\u00edc\u00ed \u00fatok na syrsk\u00e1 a jord\u00e1nsk\u00e1 leti\u0161t\u011b a zni\u010den\u00ed prakticky v\u0161ech arabsk\u00fdch letadel.\nRozhoduj\u00edc\u00edm faktorem izraelsk\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed bylo vyu\u017eit\u00ed momentu p\u0159ekvapen\u00ed, podrobn\u011b vypracovan\u00e1 strategie \u00fatoku, kterou izrael\u0161t\u00ed piloti beze zbytku plnili. Mezi dal\u0161\u00ed faktory \u00fasp\u011bchu pat\u0159il i fakt, \u017ee obrana arabsk\u00fdch (zejm\u00e9na egyptsk\u00fdch) leti\u0161\u0165 byla nedostate\u010dn\u00e1. Prvn\u00ed den po napaden\u00ed ve\u0161ker\u00e1 bojov\u00e1 iniciativa egyptsk\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil vych\u00e1zela pouze z ni\u017e\u0161\u00edch velitelsk\u00fd k\u00e1dr\u016f, st\u0159edn\u00ed a vy\u0161\u0161\u00ed velitelsk\u00e1 \u00farove\u0148 egyptsk\u00e9ho letectva byla paralyzovan\u00e1 a ani v dal\u0161\u00edch dnech se tento stav v\u00fdrazn\u011b nezm\u011bnil.Celkem bylo zni\u010deno 70% - 80% v\u0161ech arabsk\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil v oblasti, z\u00e1rove\u0148 byla vy\u0159azena v\u011bt\u0161ina leti\u0161\u0165, kter\u00fdmi arab\u0161t\u00ed spojenci disponovali. Izraelsk\u00e9 vojensk\u00e9 letectvo z\u00edskalo naprostou vzdu\u0161nou p\u0159evahu nad boji\u0161ti a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech \u0160estidenn\u00ed v\u00e1lky se v\u011bnovalo vzdu\u0161n\u00e9 podpo\u0159e pozemn\u00edch operac\u00ed.\nEgyptsk\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed m\u00edsta pozd\u011bji p\u0159i\u0161la s tvrzen\u00edm, \u017ee nepozorovan\u00e9 proniknut\u00ed izraelsk\u00fdch bojov\u00fdch letoun\u016f a\u017e k egyptsk\u00fdm z\u00e1kladn\u00e1m bylo mo\u017en\u00e9 jen proto, \u017ee americk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b ve St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159i \u00fa\u010dinn\u011b ru\u0161ily egyptsk\u00e9 radary. Egypt d\u00e1le obvinil USA a Velkou Brit\u00e1nii z p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dasti na bombardov\u00e1n\u00ed egyptsk\u00fdch leti\u0161\u0165; Egyp\u0165an\u00e9 toti\u017e nep\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee by izraelsk\u00e9 letouny mohly p\u0159ilet\u011bt ze severu a z\u00e1padu.\n\u00dato\u010d\u00edc\u00ed izrael\u0161t\u00ed piloti t\u011b\u017eili z jedn\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 v\u00fdhody; 5. \u010dervna podnikli egyptsk\u00fd ministr obrany Abdel H\u00e1kim Amer a velitel vojensk\u00e9ho letectva gener\u00e1l Mohammed Sidki inspek\u010dn\u00ed let po Sinaji a egyptsk\u00e9 protivzdu\u0161n\u00e9 obran\u011b bylo zak\u00e1z\u00e1no st\u0159\u00edlet na letadla. Podle tvrzen\u00ed jednoho z izraelsk\u00fdch pilot\u016f m\u011bl letadlo s egyptsk\u00fdmi gener\u00e1ly na dost\u0159el p\u0159i bombardov\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9ho leti\u0161t\u011b Fajid. Sest\u0159elu zabr\u00e1nilo selh\u00e1n\u00ed palubn\u00edho zbra\u0148ov\u00e9ho syst\u00e9mu izraelsk\u00e9ho letounu..\nKrom\u011b vojensk\u00fdch objekt\u016f za\u00fato\u010dily izraelsk\u00e9 bombard\u00e9ry na mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b v K\u00e1hi\u0159e; podle tvrzen\u00ed izraelsk\u00e9 arm\u00e1dy Egypt poru\u0161il tzv. gentlemanskou dohodu, podle n\u00ed\u017e na civiln\u00edch leti\u0161t\u00edch nebudou shroma\u017e\u010fov\u00e1na vojensk\u00e1 letadla. Egypt na k\u00e1hirsk\u00e9m leti\u0161ti ukl\u00e1dal star\u0161\u00ed provozuschopn\u00e9 vojensk\u00e9 letouny ze zru\u0161en\u00fdch z\u00e1kladen, t\u00edm se toto leti\u0161t\u011b stalo regul\u00e9rn\u00edm c\u00edlem pro leteck\u00fd \u00fatok.\nVYHL\u00cdDKA, Vratislav. Pou\u0161tn\u00ed Pearl Harbor. . Listopad 2009, s. 52. ISSN 804-0772. \nHELLEBRAND, Karel; RADINA, Vladislav. Chel Ha Avir Izraelsk\u00e9 letectvo. Cheb: Sv\u011bt k\u0159\u00eddel, 1994. ISBN 80-85280-24-8. S. 239. \n \n(anglicky) Operace Moked na omedia.org (archivovan\u00e1 verze)\n(anglicky) Operace Moked na zionism-israel.com\n(anglicky) Operace Moked na military-historian.squarespace.com\n(rusky) Seznam leteck\u00fdch souboj\u016f s popisem na skywar.ru\n(rusky) Operace Moked na airwar.ru\n(anglicky) Dokument o Operaci Moked na cbn.com\n(anglicky) Dokument o Operaci Moked na YouTube (1. \u010d\u00e1st)\n(anglicky) Dokument o Operaci Moked na YouTube (2.", "<<>>: Co je David Prinosil? <<>>: David Prinosil (* 6. b\u0159ezna 1973 Olomouc) je b\u00fdval\u00fd n\u011bmeck\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed tenista. B\u011bhem tenisov\u00e9 kari\u00e9ry vyhr\u00e1l celkem t\u0159i turnaje ve dvouh\u0159e a 10 titul\u016f ve \u010dty\u0159h\u0159e. V roce 1993 se dostal s Marc-Kevin Goellnerem do fin\u00e1le \u010dty\u0159hry na French Open. V roce 1996 z\u00edskal na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Atlant\u011b bronzovou medail\u00ed ve \u010dty\u0159h\u0159e spolu s krajanem Goellnerem. Jeho nejlep\u0161\u00edm v\u00fdsledkem ve sv\u011btov\u00e9m \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP bylo 28. m\u00edsto ve dvouh\u0159e, a 12. ve \u010dty\u0159h\u0159e.\nByl \u010dlenem n\u011bmeck\u00e9ho t\u00fdmu Davis Cupu v letech 1996\u20132003, odehr\u00e1l deset dvouher a dvan\u00e1ct \u010dty\u0159her.\nZ\u00fa\u010dastnil se 14 z\u00e1pas\u016f v Davisov\u011b poh\u00e1ru za t\u00fdm N\u011bmecka.", "<<>>: Co je N\u00f3? <<>>: N\u00f3 \u010di N\u00f3gaku (\u80fd N\u014d) je klasick\u00e9 japonsk\u00e9 hudebn\u00ed drama, kter\u00e9 je provozov\u00e1no ji\u017e od 14. stolet\u00ed. N\u00e1zev je odvozen z \u010d\u00ednsko-japonsk\u00e9ho slova dovednost nebo talent. Postavy hraj\u00ed s maskami a \u017eensk\u00e9 i mu\u017esk\u00e9 role hraj\u00ed mu\u017ei. Obsahuje historick\u00e9 m\u00fdty, tradice a tak\u00e9 star\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy. Drama N\u00f3 je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v\u00e1\u017en\u00e1 dramatick\u00e1 forma, kter\u00e1 kombinuje drama, hudbu a tanec do esteticky velmi bohat\u00e9ho celku. Divadlo N\u00f3 m\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed n\u00e1stroje a techniky, kter\u00e9 se \u010dasto d\u011bdily. Drama N\u00f3 bylo podporov\u00e1no klany, aristokraci\u00ed, vl\u00e1dou, a zvl\u00e1\u0161t\u011b arm\u00e1dou, mnoho vojensk\u00fdch velitel\u016f vlastn\u00ed divadeln\u00ed spole\u010dnost.\nKj\u00f3gen je komick\u00fd protip\u00f3l dramatu N\u00f3. V\u00edce pou\u017e\u00edv\u00e1 dialogu a m\u00e9n\u011b ji\u017e hudby, ale hudebn\u00edci N\u00f3 se n\u011bkdy objevuj\u00ed tak\u00e9 v divadle Kj\u00f3gen.\nKj\u00f3gen a N\u00f3 jsou siln\u011b spjat\u00e1 divadla. Bez sebe se tak\u0159ka neobejdou. V divadle N\u00f3 se objevuje v mezi d\u011bji Aikj\u00f3gen (kj\u00f3genovsk\u00fd herec), kter\u00fd divadlo jednak o\u017eivuje a vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh v jazyce div\u00e1k\u016fm bl\u00edzk\u00fdm, aby d\u011bj pochopili, jeliko\u017e divadlo N\u00f3 pou\u017e\u00edv\u00e1 jazyk z 12. stolet\u00ed.\nDivadlo bylo velmi obl\u00edben\u00e9 u oby\u010dejn\u00e9ho lidu i u aristokracie. Bylo ovlivn\u011bno formou Kabuki a Butoh. B\u011bhem \u00e9ry Meid\u017ei se rozd\u011blilo na n\u011bkolik druh\u016f. Podle jedn\u00e9 z verz\u00ed m\u011blo vzniknout v roce 1375 ve svatyni Kasuge bl\u00edzko posv\u00e1tn\u00e9ho m\u00edsta Nara.\nHerci divadla N\u00f3: \u0161ite, waki, kj\u00f3gen a haja\u0161i.\n\u0161ite nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed role\n\u0160ite hlavn\u00ed herec. V\u011bt\u0161inou p\u0159edstavuje prvn\u00edho \u010dlov\u011bka, ducha mae\u0161ite pozd\u011bji no\u010di\u0161ite\n\u0160itezure spole\u010dn\u00edci hlavn\u00edho hrdiny - \u0161iteho\nwaki protip\u00f3l hlavn\u00ed postavy \u0161iteho\nwakizure wakiho spole\u010dnost\nkj\u00f3gen \u010di aikj\u00f3gen, mezihry - kj\u00f3genovsk\u00fd herec p\u0159evypravuj\u00edc\u00ed d\u011bn\u00ed ve h\u0159e srozumiteln\u00fdm jazykem.\nhaja\u0161i hudebn\u00edci: pou\u017e\u00edvaj\u00ed n\u00e1stroje jako fl\u00e9tna, t\u0159i druhy bub\u00ednk\u016f: okawa, kocuzumi a taiko\nd\u017eiutai chorus, \u0161est a\u017e osm lid\u00ed\nk\u00f3ken v\u011bt\u0161inou t\u0159i lid\u00e9\ncure doprovod \u0161ite\nTypick\u00e9 u divadla N\u00f3, \u017ee je d\u00e9lka hereck\u00fdch v\u00fdstup\u016f omezen\u00e1 a trv\u00e1 od 30 do 120 minut. V\u011bt\u0161inou jsou herci mu\u017ei. \u017deny hraj\u00ed v men\u0161\u00edch neofici\u00e1ln\u00edch divadlech. Ale ve velk\u00fdch m\u011bstech hraj\u00ed pouze mu\u017ei.\nV sou\u010dasnosti je zhruba 250 her tohoto divadla. Av\u0161ak 3000 zn\u00e1m\u00fdch n\u00e1zv\u016f, spoustu z nich se sna\u017e\u00ed zrekonstruovat.\nMugen n\u00f3 sv\u011bt duch\u016f, fantazie, bo\u017estev.\nGenzai n\u00f3 ka\u017edodennost, b\u011b\u017en\u00fd den.\nGeki n\u00f3 drama\nFurj\u00fa n\u00f3 v\u011bt\u0161inou tanec, estetick\u00e9 hledisko\nOkina (nebo tak\u00e9 Kamiuta) spojuje tanec s \u0161intoismus a ritu\u00e1ly. V\u011bt\u0161inou zahajuje r\u016fzn\u00e9 festivaly.\nObsahuje prvky, kter\u00e9 v sob\u011b nese buddhismus a \u0161intoismus tak\u00e9 zahrnuje \u00fasporn\u00fd v\u00fdrazov\u00fd minimalismus.\nMalba je na sc\u00e9n\u011b pouze kagami-ita, malba strom\u016f na pozad\u00ed (v\u011bt\u0161inou borovice) a \u0161intoistick\u00e1 svatyn\u011b Kasuga na posv\u00e1tn\u00e9m m\u00edst\u011b Nara.\nHa\u0161igakari, \u00fazk\u00fd m\u016fstek, kter\u00fdm p\u0159ich\u00e1zej\u00ed na jevi\u0161t\u011b herci. Podobn\u011b jako hanami\u010di v kabuki.\nKa\u017ed\u00e1 sc\u00e9na m\u00e1 na strop\u011b h\u00e1k pro upevn\u011bn\u00ed zvonu d\u00f3d\u017e\u00f3d\u017ei.\nKost\u00fdm je stylizovan\u00fd a symbolick\u00fd. Hlavn\u00ed hrdina \u0161ite m\u00e1 kost\u00fdm lehce extravagantn\u00ed, m\u00e9n\u011b n\u00e1kladn\u00fd m\u00e1 jeho doprovod cure, a doprovod protivn\u00edka wakizure,. Hudebn\u00edci a chorus nos\u00ed moncuki kimono.\nMaska v divadle N\u00f3 se naz\u00fdv\u00e1 omote; je vyrobena z hl\u00edny, laku, pap\u00edru, d\u0159eva, textilu.\nV\u011bt\u0161inou je maskou vybavena postava \u0161ite, hlavn\u00ed hrdina, tak\u00e9 jin\u00e9 postavy cure a \u017eeny u\u017e\u00edvaj\u00ed na jevi\u0161ti masku. Maska zn\u00e1zor\u0148uje typy postav jako \u017eena, bo\u017estvo, kn\u011bz, d\u00e9mon, zv\u00ed\u0159e. Tak\u00e9 \u010dasto ml\u00e1d\u00ed a st\u00e1\u0159\u00ed. Maska se pou\u017e\u00edv\u00e1 i pro zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed b\u011bhu \u010dasu, herec ve t\u0159iceti, \u010dty\u0159iceti a pades\u00e1ti letech. Protivn\u00edk \u0161iteho waki je bez masky. Tak\u00e9 maska p\u0159edst\u00edr\u00e1 emoce jako strach nebo smutek.\nN\u00f3 tvo\u0159\u00ed chorus a haja\u0161i hudebn\u00edci. Hudebn\u00edci jsou naz\u00fdv\u00e1ni \"haja\u0161i-kata\". T\u0159i buben\u00edci: \u0161ime-daik\u00f3,\u00f3cuzumi a kocuzumi a fl\u00e9tnista je \u0161inobue.\nV Japonsku je nyn\u00ed asi 1500 profesion\u00e1ln\u00edch herc\u016f divadla N\u00f3, ale v\u011bnuje se mu tak\u00e9 spousta lid\u00ed na amat\u00e9rsk\u00e9 \u00farovni. V minulosti herci b\u00fdvali mu\u017ei. V sou\u010dasnosti i \u017eeny, v\u011bt\u0161inou dcery ji\u017e zaveden\u00fdch herc\u016f. N\u011bkter\u00e9 \u0161koly:\nKanze\nH\u00f3\u0161\u00f3\nKomparu\nKita\nKong\u00f3Ka\u017edou \u0161kolu vede rodina zvan\u00e1 jako s\u00f3ke, a hlavou je iemoto, ka\u017ed\u00e1 rodina upravuje p\u00edsn\u011b, \u010di p\u00ed\u0161e nov\u00e9 hry, uchov\u00e1v\u00e1 a roz\u0161i\u0159uje tradici divadla N\u00f3.\nBertolt Brecht\nPeter Brook, zakladatel francouzsk\u00e9ho v\u00fdzkumu divadla, tak\u00e9 autor filmov\u00e9 verze Bhagavadgity\nJacques Lecoq\nJacques Copeau\nEugenio Barba\nJerzy Grotowski, polsk\u00fd re\u017eis\u00e9r\nHeiner M\u00fcller\nEugene O'Neill\nOsvobozen\u00e9 divadlo\n Skladatel\u00e9 \nWilliam Henry Bell\nIgor Fjodorovi\u010d Stravinskij\nBenjamin Britten\nCarlo Forlivesi\nOlivier Messiaen\nIannis Xenakis\nDavid Byrne\n Poezie \nEzra Pound\nWilliam Butler Yeats\nterminologie poch\u00e1z\u00ed od tv\u016frc\u016f Zeami a Zen\u010diku.\nHana kv\u011btina, kr\u00e1sa, ml\u00e1d\u00ed\nJ\u00fagen hloubka, transcendence\nKokoro nebo shin srdce, mysl\nR\u00f3jaku z\u00e1v\u011br\nMy\u00f3 \u0161arm\nMonomane napodoben\u00ed\nKabu-is\u0161in \"p\u00edse\u0148 srdce\" spojen\u00ed srdce a mysli\nVieux-colombier\nOsvobozen\u00e9 divadlo\nJames R. Brandon (editor). \"N\u014d and ky\u014dgen in the contemporary world.\" (foreword by Ricardo D. Trimillos) Honolulu : University of Hawai\u02bbi Press. 1997.\nKaren Brazell. Traditional Japanese Theater: An Anthology of Plays. New York: Columbia University Press. 1998.\nBenito Ortolani. The Japanese Theatre: From Shamanistic Ritual to Contemporary Pluralism. Princeton: Princeton University Press. 1990.\nRoyall Tyler (ed. & trans.). Japanese N\u014d Dramas. London: Penguin Books. 1992 ISBN 0-14-044539-0\n \nNoh Stories in English / \u8ca1\u56e3\u6cd5\u4eba\u5927\u69fb\u80fd\u697d\u5802 Archivov\u00e1no 1. 11. 2018 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Tenisov\u00e1 sez\u00f3na Rogera Federera 2012? <<>>: Tenisov\u00e1 sez\u00f3na Rogera Federera 2012 znamenala pro \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho tenistu zisk dosud posledn\u00edho grandslamov\u00e9ho titulu, kdy\u017e ve fin\u00e1le Wimbledonu porazil skotsk\u00e9ho hr\u00e1\u010de Andyho Murrayho 4\u20136, 7\u20135, 6\u20133 a 6\u20134. Sedmou wimbledonskou trofej\u00ed se dot\u00e1hl na Peta Samprase a 17. titulem z Grand Slamu ustanovil nov\u00fd historick\u00fd rekord mu\u017esk\u00e9ho tenisu. Na Australian Open a French Open do\u0161el do semifin\u00e1le, kdy\u017e v prvn\u00edm p\u0159\u00edpadu skon\u010dil na raket\u011b sv\u011btov\u00e9 dvojky Rafaela Nadala a ve druh\u00e9m jej zdolal prvn\u00ed hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Novak Djokovi\u0107. Na US Open zakon\u010dil jeho \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed sedm\u00fd tenista sv\u011btov\u00e9 klasifikace Tom\u00e1\u0161 Berdych ve \u010dtvrtfin\u00e1lov\u00e9 f\u00e1zi.\nWimbledonsk\u00fd titul jej katapultoval do \u010dela sv\u011btov\u00e9 klasifikace. P\u0159i n\u00e1stupu na tenisov\u00fd tr\u016fn ztr\u00e1cel jedin\u00fd t\u00fdden na Sampras\u016fv rekord 286 t\u00fddn\u016f. Sv\u011btov\u00e9 klasifikaci v\u00e9vodil nep\u0159etr\u017eit\u011b dal\u0161\u00edch 16 t\u00fddn\u016f a\u017e do konce \u0159\u00edjna, \u010d\u00edm\u017e ustanovil nov\u00fd absolutn\u00ed rekord v po\u010dtu 302 t\u00fddn\u016f str\u00e1ven\u00fdch na pozici prvn\u00edho hr\u00e1\u010de sv\u011bta. V kone\u010dn\u00e9 klasifikaci roku figuroval na 2. m\u00edst\u011b.\nNecel\u00fd m\u011bs\u00edc po Wimbledonu prob\u011bhl na travnat\u00fdch dvorc\u00edch All England Clubu tenisov\u00fd turnaj Her XXX. letn\u00ed olympi\u00e1dy v Lond\u00fdn\u011b. Singlovou sout\u011b\u017e\u00ed pro\u0161el a\u017e do fin\u00e1le, kter\u00e9 m\u011blo stejn\u00e9 slo\u017een\u00ed jako wimbledonsk\u00fd boj o titul. Andy Murray mu oplatil p\u0159ede\u0161lou por\u00e1\u017eku a Federer tak z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili, po pekingsk\u00e9m zlatu, druh\u00fd olympijsk\u00fd kov.\nV kategorii Masters si p\u0159ipsal t\u0159i v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kdy\u017e jako prvn\u00ed tenista historie vyhr\u00e1l turnaj hran\u00fd na modr\u00e9 antuce \u2013 \u0161pan\u011blsk\u00fd Mutua Madrile\u00f1a Madrid Open. Dal\u0161\u00ed dv\u011b trofeje si odvezl z americk\u00fdch beton\u016f v Indian Wells Masters a Cincinnati Masters, \u010d\u00edm\u017e dos\u00e1hl na rekordn\u00edch dvacet jedna titul\u016f t\u00e9to s\u00e9rie. Ve t\u0159et\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed kategorii ATP 500 Series vybojoval v zimn\u00ed f\u00e1zi sez\u00f3ny dv\u011b v\u00fdhry na nizozemsk\u00e9m Rotterdam Open a arabsk\u00e9m Dubai Tennis Championships. Naopak \u0161est\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed ze Swiss Open nez\u00edskal, kdy\u017e jej ve fin\u00e1le p\u0159ehr\u00e1l Juan Mart\u00edn del Potro a\u017e v tiebreaku rozhoduj\u00edc\u00ed sady.\nV pozici pora\u017een\u00e9ho finalisty podruh\u00e9 odj\u00ed\u017ed\u011bl ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho Turnaje mistr\u016f, kde po nezvl\u00e1dnut\u00fdch koncovk\u00e1ch obou set\u016f 6\u20137 a 5\u20137, nesta\u010dil na sv\u011btovou jedni\u010dku Novaka Djokovi\u0107e.\n Qatar Open \n\u00davodn\u00edm turnajem sez\u00f3ny se prvn\u00ed lednov\u00fd t\u00fdden stala arabsk\u00e1 ud\u00e1lost Qatar ExxonMobil Open, kam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl jako obh\u00e1jce titulu. V prvn\u00edm kole p\u0159ehr\u00e1l finalistu p\u0159ede\u0161l\u00e9ho ro\u010dn\u00edku Nikolaje Davyd\u011bnka. Do semifin\u00e1le pro\u0161el p\u0159es slovinsk\u00e9ho kvalifikanta Grega \u017demlju a osm\u00e9ho nasazen\u00e9ho Itala Andrease Seppiho v t\u011b\u017ek\u00e9m t\u0159\u00edsetov\u00e9m utk\u00e1n\u00ed, kde se nevyhnul \u0159ad\u011b chyb. P\u0159ed repr\u00edzou semifin\u00e1le z roku 2011 proti sv\u011btov\u00e9 \u0161estce Jo-Wilfriedu Tsongovi byl nucen odstoupit pro k\u0159e\u010de z\u00e1dov\u00e9ho svalstva. Jednalo se teprve o druh\u00e9 \u0160v\u00fdcarovo odstoupen\u00ed z turnaje kv\u016fli zdravotn\u00edm pot\u00ed\u017e\u00edm. Poprv\u00e9 tak u\u010dinil na halov\u00e9m Paris Masters 2008.\n Australian Open \nNa Grand Slamu Australian Open, prob\u00edhaj\u00edc\u00edm v Melbourne Parku, neztratil p\u0159i cest\u011b do semifin\u00e1le ani jeden set. Na jeho raket\u011b postupn\u011b z\u016fstali rusk\u00fd kvalifikant Alexandr Kudrjavcev, a po voln\u00e9m druh\u00e9m kole pro odstoupen\u00ed Andrease Becka se zran\u011bn\u00fdmi z\u00e1dy, mu ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi podlehl Chorvat Ivo Karlovi\u0107, v\u016f\u010di kter\u00e9mu nav\u00fd\u0161il aktivn\u00ed pom\u011br vz\u00e1jemn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed na 10\u20131. V osmifin\u00e1le jej vyzval australsk\u00fd teenager Bernard Tomic, s n\u00edm\u017e si bez pot\u00ed\u017e\u00ed poradil za m\u00e9n\u011b ne\u017e dv\u011b hodiny. Vylep\u0161il tak tenisov\u00fd rekord v po\u010dtu \u010dtvrtfin\u00e1le grandslamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed, ji\u017e na t\u0159icet jedna \u00fa\u010dast\u00ed. Mezi posledn\u00ed osmi\u010dkou v jubilejn\u00edm 1000. z\u00e1pasu kari\u00e9ry zdolal neobl\u00edben\u00e9ho soupe\u0159e a sv\u011btovou jeden\u00e1ctku Juana Mart\u00edna del Potra. Jednalo se o jejich prvn\u00ed st\u0159etnut\u00ed od p\u011btisetov\u00e9 v\u00fdhry Argentince ve fin\u00e1le US Open 2009. S p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dasem \u0160v\u00fdcar zvy\u0161oval kontrolu nad utk\u00e1n\u00edm a v\u00fdsledkem 6\u20134, 6\u20133, 6\u20132, dovolil del Potrovi uhr\u00e1t pouze o jeden game v\u00edce ne\u017e Tomicovi.Jako prvn\u00ed t\u0159ic\u00e1tn\u00edk od dob Andreho Agassiho postoupil do semifin\u00e1le Australian Open. \u0160\u0148\u016fru neporazitelnosti od z\u00e1\u0159\u00ed 2011 prodlou\u017eil na 24 utk\u00e1n\u00ed. Do z\u00e1pasu proti druh\u00e9mu hr\u00e1\u010di \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Rafaelu Nadalovi vstoupil ziskem \u00favodn\u00ed sady. N\u00e1sledn\u011b v\u0161ak zhor\u0161il pohyb po dvorci a t\u0159i zbyl\u00e9 sety prohr\u00e1l, kdy\u017e ve t\u0159et\u00edm d\u011bjstv\u00ed nezvl\u00e1dl tiebreak se \u0161anc\u00ed na veden\u00ed 2:1. Po 63 nevynucen\u00fdch chyb\u00e1ch ode\u0161el pora\u017een 7\u20136, 2\u20136, 6\u20137 a 4\u20136, \u010d\u00edm\u017e prohloubil pasivn\u00ed vz\u00e1jemnou bilanci s Nadalem na 9\u201318.\n Rotterdam Open \nPo n\u00e1vratu na evropsk\u00fd kontinent odehr\u00e1l ABN AMRO World Tennis Tournament v Rotterdamu. Na nizozemsk\u00fd turnaj se vr\u00e1til poprv\u00e9 od triumfu v roce 2005. Na cest\u011b do fin\u00e1le p\u0159ehr\u00e1l Francouze Nicolase Mahuta, a po odstoupen\u00ed Michaila Ju\u017en\u00e9ho ve druh\u00e9m kole, vy\u0159adil nejlep\u0161\u00edho Fina Jarkka Nieminena. V semifin\u00e1le ztratil \u00favodn\u00ed sadu proti agresivn\u011b hraj\u00edc\u00edmu 49. tenistovi sv\u011bta Nikolaji Davyd\u011bnkovi. Duel v\u0161ak dok\u00e1zal oto\u010dit a postoupit do fin\u00e1le. V n\u011bm jej podruh\u00e9 v roce \u010dekal Argentinec Juan Mart\u00edn del Potro, kter\u00e9mu nepovolil op\u011bt ani set a triumfoval 6\u20131, 6\u20134. Dne 19. \u00fanora si tak p\u0159ipsal prvn\u00ed titul sez\u00f3ny a celkov\u011b 71. kari\u00e9rn\u00ed.\n Dubai Tennis Championships \nNa Arabsk\u00e9m poloostrovu se z\u00fa\u010dastnil turnaje Dubai Tennis Championships, kde si v prvn\u00edm kole poradil se sv\u011btovou \u010dty\u0159ic\u00edtkou Micha\u00eblem Llodrou. Po jednozna\u010dn\u00e9m pr\u016fb\u011bhu \u00favodn\u00edho setu, kdy soupe\u0159i nad\u011blil \u201ekan\u00e1ra\u201c, musel postup vybojovat a\u017e ve zkr\u00e1cen\u00e9 h\u0159e druh\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed. Po pomalej\u0161\u00edm rozjezdu ve druh\u00e9m kole, porazil \u0160pan\u011bla Feliciana L\u00f3peze, a ve t\u0159et\u00edm nedal \u0161anci rusk\u00e9mu hr\u00e1\u010di Michailu Ju\u017en\u00e9mu, kdy\u017e na pod\u00e1n\u00ed ztratil pouze \u010dtrn\u00e1ct m\u00ed\u010d\u016f. Mezi posledn\u00ed osmi\u010dkou pot\u0159et\u00ed v sez\u00f3n\u011b p\u0159ehr\u00e1l sv\u011btovou des\u00edtku Juana Mart\u00edna del Potra, tentokr\u00e1t po dvou zvl\u00e1dnut\u00fdch tiebreac\u00edch. V bitv\u011b o titul jej vyzval \u010dtvrt\u00fd tenista \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Andy Murray narozen\u00fd ve Skotsku, proti n\u011bmu\u017e op\u011bt zvl\u00e1dl koncovky obou set\u016f. V\u00fdsledkem 7\u20135, 6\u20134 slavil druh\u00fd turnajov\u00fd triumf v \u0159ad\u011b a celkov\u011b p\u00e1t\u00fd dubajsk\u00fd. Na cel\u00e9 ud\u00e1losti neztratil \u017e\u00e1dn\u00fd set.\n BNP Paribas Open \nPo dvou \u010derstv\u00fdch trofej\u00edch se na po\u010d\u00e1tku b\u0159ezna p\u0159em\u00edstil do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde ji\u017e tradi\u010dn\u011b v \u00favodn\u00ed \u010d\u00e1sti sez\u00f3ny prob\u011bhly dva Mastersy. P\u0159ed prvn\u00edm z nich odehr\u00e1l exhibici BNP Paribas Showdown proti b\u00fdval\u00e9 sv\u011btov\u00e9 jedni\u010dce Andymu Roddickovi v Ameri\u010danov\u011b posledn\u00edm roce kari\u00e9ry. Po dvou vyrovnan\u00fdch setech Roddick dovedl duel do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce pot\u00e9, co usp\u011bl v tiebreaku druh\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed.\nNa kalifornsk\u00e9m BNP Paribas Open jej p\u0159ed \u00favodn\u00edm z\u00e1pasem tr\u00e1pily p\u0159\u00edznaky ch\u0159ipkov\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed. Podobn\u00e9 symptomy vir\u00f3zy postihly v m\u00edst\u011b turnaje v\u00edce hr\u00e1\u010d\u016f. Po voln\u00e9m losu zdolal mlad\u00e9ho americk\u00e9ho kvalifikanta Denise Kudlu. Ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi ztratil prvn\u00ed set s Kana\u010fanem Milosem Raonicem. \u0160v\u00fdcar v\u0161ak razantn\u011b odpov\u011bd\u011bl dv\u011bma prolomen\u00fdmi pod\u00e1n\u00edmi ve druh\u00e9m setu a utk\u00e1n\u00ed ji\u017e nepustil, kdy\u017e v z\u00e1v\u011bru rozhoduj\u00edc\u00ed sady op\u011bt soupe\u0159e brejknul. Proti 50. brazilsk\u00e9mu hr\u00e1\u010di klasifikace Thomazovi Belluccimu musel podstoupit op\u011bt t\u0159\u00edsetovou anab\u00e1zi se \u0161\u0165astn\u00fdm koncem. Je\u0161t\u011b ne zcela zotaven hr\u00e1l Federer proti odpo\u010dat\u00e9mu Brazilci, kter\u00fd pro\u0161el druh\u00fdm kolem bez boje. Ve t\u0159et\u00ed sad\u011b \u0160v\u00fdcar nalezl ztracen\u00fd rytmus a po prolomen\u00ed pod\u00e1n\u00ed postoupil do \u010dtvrtfin\u00e1le. Po\u010dtvrt\u00e9 v roce narazil na Juana Mart\u00edna del Potra a po\u010dtvrt\u00e9 jej porazil, kdy\u017e mu b\u011bhem z\u00e1pasu t\u0159ikr\u00e1t sebral servis. Za \u0161edes\u00e1t dev\u011bt minut slavil v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kter\u00e9 se stalo jeho jubilejn\u00ed 250. v\u00fdhrou na turnaj\u00edch s\u00e9rie Masters 1000.V semifin\u00e1le oplatil melbournskou por\u00e1\u017eku z \u00favodu roku Rafaelu Nadalovi. Vytrval\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 odlo\u017eil za\u010d\u00e1tek duelu o n\u011bkolik hodin. Pot\u00e9, co oba akt\u00e9\u0159i nastoupili na dvorec, \u0160v\u00fdcar p\u0159evzal iniciativu a nab\u00eddku dvou breakbol\u016f prom\u011bnil v zisk \u00favodn\u00edho d\u011bjstv\u00ed. Do trh\u00e1ku se dostal i ve druh\u00e9 sad\u011b, kdy\u017e dvakr\u00e1t prolomil \u0160pan\u011blovi pod\u00e1n\u00ed. Rod\u00e1k z Mallorky se je\u0161t\u011b pokusil z\u00e1pas zdramatizovat, ale zisk Federerova servisu ani kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159eru\u0161en\u00ed pro d\u00e9\u0161\u0165, ji\u017e \u0160v\u00fdcara nezastavily, aby utk\u00e1n\u00ed zakon\u010dil esem. Nad Nadalem si tak p\u0159ipsal des\u00e1tou kari\u00e9rn\u00ed v\u00fdhru. Ve fin\u00e1le z\u016fstal na jeho raket\u011b jeden\u00e1ct\u00fd hr\u00e1\u010d sv\u011bta John Isner, jen\u017e ho dok\u00e1zal p\u0159ekvapiv\u011b porazit v \u00fanorov\u00e9m daviscupov\u00e9m utk\u00e1n\u00ed. Po setech 7\u20136, 6\u20133, mu Federer prohru vr\u00e1til a po \u0161esti letech z\u00edskal \u010dtvrt\u00fd titul z Indian Wells Masters. Zaznamenal tak rekordn\u00ed 19. turnajovou trofej v kategorii ATP World Tour Masters 1000 a dot\u00e1hl se v tomto parametru na prvn\u00edho na Nadala.\n Sony Ericsson Open \nTradi\u010dn\u011b navazuj\u00edc\u00ed floridskou ud\u00e1lost\u00ed se stal Sony Ericsson Open, kde si povoln\u00e9m losu poradil s Ameri\u010danem Ryanem Harrisonem, hraj\u00edc\u00edm na divokou kartu. V\u011bt\u0161inu utk\u00e1n\u00ed m\u011bl \u0160v\u00fdcar pod kontrolou a soupe\u0159ovu snahu z\u00e1pas zdramatizovat v koncovce druh\u00e9ho setu zvl\u00e1dl, kdy\u017e vyhr\u00e1l tiebreak pom\u011brem m\u00ed\u010d\u016f 7\u20133. Ve t\u0159et\u00edm kole narazil na 34. tenistu \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku a b\u00fdvalou sv\u011btovou jedni\u010dku Andyho Roddicka. Po ztr\u00e1t\u011b prvn\u00edho setu ve zkr\u00e1cen\u00e9 h\u0159e, se obraz hry zm\u011bnil a Federer dok\u00e1zal t\u0159ikr\u00e1t prolomit pod\u00e1n\u00ed. Po rychl\u00e9m ukon\u010den\u00ed druh\u00e9 sady, v\u0161ak nakonec \u0160v\u00fdcar utk\u00e1n\u00ed ztratil. Ve druh\u00e9 h\u0159e rozhoduj\u00edc\u00edho d\u011bjstv\u00ed nedok\u00e1zal vyu\u017e\u00edt ani jeden ze \u010dty\u0159 breakbol\u016f a s\u00e1m v dal\u0161\u00edm gamu o pod\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161el. V\u0161echny zbyl\u00e9 \u010dty\u0159i servisy Ameri\u010dan uh\u00e1jil a z\u00e1pas dovedl k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Roddick slavil t\u0159et\u00ed vz\u00e1jemnou v\u00fdhru v kari\u00e9\u0159e, poprv\u00e9 od v\u00edt\u011bzstv\u00ed na Miami Masters 2008, \u010d\u00edm\u017e ukon\u010dil Federerovu 16z\u00e1pasovou neporazitelnost.\n Mutua Madrid Open \nDruh\u00fd kv\u011btnov\u00fd t\u00fdden rozehr\u00e1l antukovou sez\u00f3nu t\u0159et\u00edm turnajem z kategorie Masters Mutua Madrid Open, jen\u017e se jako historicky prvn\u00ed turnaj okruhu odehr\u00e1val na modr\u00e9 antuce. Ta byla pozd\u011bji kritizov\u00e1na nap\u0159\u00edklad ze strany Nadala \u010di Djokovi\u0107e a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed organizace ATP pro sez\u00f3nu 2013 na\u0159\u00eddila n\u00e1vrat k \u010derven\u00e9mu antukov\u00e9mu povrchu.\nPo voln\u00e9m losu \u010delil ve druh\u00e9 f\u00e1zi Kana\u010fanovi Milosi Raonicovi. Po ztr\u00e1t\u011b \u00favodn\u00ed sady, zachr\u00e1nil v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou setech sedm breakbol\u016f soupe\u0159e, a utk\u00e1n\u00ed dok\u00e1zal z\u00edskat, a\u017e v tiebreaku rozhoduj\u00edc\u00edho d\u011bjstv\u00ed. Ve t\u0159et\u00edm kole p\u0159e\u0161el za m\u00e9n\u011b ne\u017e hodinu p\u0159es sv\u011btovou osmn\u00e1ctku Richarda Gasqueta pom\u011brem 6\u20133, 6\u20132. Mezi posledn\u00edmi osmi hr\u00e1\u010di si poradil s nebezpe\u010dn\u00fdm \u0160pan\u011blem a \u0161est\u00fdm mu\u017eem klasifikace Davidem Ferrerem po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu, kdy\u017e p\u0159i sv\u00e9m servisu ztratil pouze \u0161est m\u00ed\u010d\u016f. Proti Ferrerovi tak prodlou\u017eil s\u00e9rii neporazitelnosti. V semifin\u00e1lez\u016fstal na jeho raket\u011b za v\u00edce ne\u017e hodinu Srb Janko Tipsarevi\u0107, proti n\u011bmu\u017e ve sv\u00e9 dosavadn\u00ed kari\u00e9\u0159e tak\u00e9 neokusil ho\u0159kost por\u00e1\u017eky.Fin\u00e1lovou \u00fa\u010dast\u00ed vytvo\u0159il nov\u00fd absolutn\u00ed rekord s\u00e9rie Masters, kdy\u017e se ve 32. fin\u00e1le t\u00e9to kategorie odpoutal od Ivana Lendla. Ve 104. bitv\u011b o titul na okruhu ATP Tour svedl t\u0159\u00edsetov\u00fd boj se sedm\u00fdm hr\u00e1\u010dem sv\u011bta Tom\u00e1\u0161em Berdychem, kter\u00e9ho udolal 3\u20136, 7\u20135 a 7\u20135. Bodov\u00fd zisk mu dopomohl k n\u00e1vratu na druhou p\u0159\u00ed\u010dku \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, kde p\u0159esko\u010dil Rafaela Nadala. T\u0159et\u00edm titulem z Madrid Masters se dot\u00e1hl na rekordn\u00edch dvacet Nadalov\u00fdch trofej\u00ed v kategorii ATP Masters 1000, po\u010d\u00edtan\u00fdch od roku 1990.\n Internazionali BNL d'Italia \nNa antuce \u0159\u00edmsk\u00e9ho Mastersu Internazionali BNL d'Italia zdolal po voln\u00e9m losu argentinsk\u00e9ho hr\u00e1\u010de Carlose Berlocqa ve dvou sad\u00e1ch. Ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi jej \u010dekal v\u00edt\u011bz \u0159\u00edmsk\u00e9 ud\u00e1losti z roku 2001 a antukov\u00fd specialista Juan Carlos Ferrero, s n\u00edm\u017e musel o postup sv\u00e9st t\u0159\u00edsetovou bitvu, kdy\u017e mu soupe\u0159 prolomil pod\u00e1n\u00ed v z\u00e1v\u011bru druh\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed. Po v\u00fdh\u0159e pom\u011brem 6\u20132, 5\u20137, 6\u20131, narazil na Itala Andrease Seppiho. Bezpe\u010dn\u011b se p\u0159es n\u011bj probil do semifin\u00e1le, kdy\u017e mu dovolil uhr\u00e1t jen t\u0159i gamy. V n\u011bm jej \u010dekal prvn\u00ed hr\u00e1\u010d sv\u011bta Novak Djokovi\u0107, na jeho\u017e p\u0159esnou celodvorcovou hru nena\u0161el recept, a potom kdy nezvl\u00e1dl tiebreak druh\u00e9 sady, Srbovi podlehl 2\u20136 a 6\u20137. Po \u0159\u00edmsk\u00e9m triumfu Nadala klesl op\u011bt na t\u0159et\u00ed m\u00edsto sv\u011btov\u00e9 klasifikace.\n French Open \nTradi\u010dn\u00edm vyvrcholen\u00edm antukov\u00e9 sez\u00f3ny se stal pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd grandslam French Open odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na Stade Roland-Garros pobl\u00ed\u017e Boulognesk\u00e9ho les\u00edka.\nSv\u016fj jubilejn\u00ed 50. major kari\u00e9ry zah\u00e1jil t\u0159\u00edsetovou v\u00fdhrou nad N\u011bmcem Tobiasem Kamkem. V\u00edt\u011bzstv\u00ed znamenalo Federer\u016fv 50. vyhran\u00fd z\u00e1pas na Roland Garros a vyrovn\u00e1\u00ed Connorsova rekordu v po\u010dtu 233 v\u00fdher na turnaj\u00edch Grand Slamu. Ve druh\u00e9m kole zdolal rumunsk\u00e9ho tenistu Adriana Ungura po \u010dty\u0159setov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu, kdy\u017e bekhendovou chybou v tiebreaku ztratil t\u0159et\u00ed set. Postup p\u0159edstavoval 234 v\u00fdhru a odpout\u00e1n\u00ed se od Connorsova rekordu.N\u00e1sledn\u011b si ve \u010dty\u0159ech setech poradil s Nicolasem Mahutem a v osmifin\u00e1le vystavil stopku \u0161\u0165astn\u00e9mu pora\u017een\u00e9mu kvalifikantovi Davidu Goffinovi z Belgie, kter\u00fd za\u017e\u00edval grandslamov\u00fd debut. Po mnoha nevynucen\u00fdch chyb\u00e1ch v \u00favodn\u00edm d\u011bjstv\u00ed zv\u00fd\u0161il \u0160v\u00fdcar koncentraci a postoupil do sv\u00e9ho 32. \u010dtvrtfin\u00e1le Grand Slamu za sebou. V n\u011bm jej vyzval dev\u00e1t\u00fd hr\u00e1\u010d sv\u011bta Juan Mart\u00edn del Potro, ji\u017e v p\u00e1t\u00e9m vz\u00e1jemn\u00e9m utk\u00e1n\u00ed sez\u00f3ny. Prvn\u00ed dva sety z\u00edskal Argentinec. Federer v\u0161ak ovl\u00e1dl dal\u0161\u00ed t\u0159i sady, a soupe\u0159i povolil ve zbytku duelu pouh\u00fdch p\u011bt her, kdy\u017e do sv\u00e9ho 31. semifin\u00e1le majoru postoupil za t\u0159i hodiny a \u010dtrn\u00e1ct minut pom\u011brem 3\u20136, 6\u20137, 6\u20132, 6\u20130, 6\u20133. Posedm\u00e9 v kari\u00e9\u0159e tak dok\u00e1zal vyhr\u00e1t z\u00e1pas ze ztr\u00e1ty 0:2 na sety.Stejn\u011b jako v \u0158\u00edm\u011b jej pavouk mezi posledn\u00ed \u010dty\u0159kou svedl k z\u00e1pasu se sv\u011btovou jedni\u010dkou Novakem Djokovi\u0107em, a shodn\u011b jako ve V\u011b\u010dn\u00e9m m\u011bst\u011b, neusp\u011bl. Nevyrovnan\u00e1 hra doprov\u00e1zen\u00e1 \u0159adou chyb p\u0159in\u00e1\u0161ela protivn\u00edkovi \u0161ance na prolomen\u00ed pod\u00e1n\u00ed. Srb p\u0159ekonal i kr\u00e1tkou krizi v \u00favodu druh\u00e9 sady, kdy se Federer dostal do veden\u00ed. Djokovi\u0107 ukon\u010dil jeho pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 p\u016fsoben\u00ed v\u00fdsledkem 6\u20134, 7\u20135 a 6\u20133.\n Gerry Weber Open \n\u00davodn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed na tr\u00e1v\u011b se ji\u017e tradi\u010dn\u011b stal n\u011bmeck\u00fd Gerry Weber Open v Halle, kam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl jako druh\u00fd nasazen\u00fd a p\u011btin\u00e1sobn\u00fd v\u00edt\u011bz z p\u0159ede\u0161l\u00fdch let.\nV prvn\u00edm kole obdr\u017eel voln\u00fd los. N\u00e1sledn\u011b na jeho raket\u011b z\u016fstal N\u011bmec a 29. tenista \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Florian Mayer, kdy\u017e mu nas\u00e1zel jeden\u00e1ct es. Ve \u010dtvrtfin\u00e1le svedl obt\u00ed\u017en\u00e9 utk\u00e1n\u00ed s dal\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem t\u0159et\u00ed des\u00edtky Milosem Raonicem. Rozhodla a\u017e zkr\u00e1cen\u00e1 hra rozhoduj\u00edc\u00edho setu. Po v\u00fdsledku 6\u20137, 6\u20134 a 7\u20136, slavil \u0160v\u00fdcar postup a t\u0159et\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Kana\u010fanem za sebou. Mezi posledn\u00edmi \u010dty\u0159mi jej vyzval Michail Ju\u017enyj, kter\u00fd kladl odpor pouze v prvn\u00edm setu a ve druh\u00e9m d\u011bjstv\u00ed dok\u00e1zal uhr\u00e1t pouze jedin\u00fd game. Ve fin\u00e1le v\u0161ak Federer podlehl a\u017e 87. n\u011bmeck\u00e9mu tenistovi sv\u011btov\u00e9 klasifikace Tommymu Haasovi pom\u011brem 6\u20137, 4\u20136, kdy\u017e nakupil \u0159adu nevynucen\u00fdch chyb.\n Wimbledon \nV roli turnajov\u00e9 trojky zav\u00edtal na obl\u00edben\u00fd lond\u00fdnsk\u00fd grandslam Wimbledon, na kter\u00e9m p\u0159edt\u00edm \u0161estkr\u00e1t triumfoval, naposledy v roce 2009.\nV \u00favodn\u00edm kl\u00e1n\u00ed narazil na \u0161pan\u011blsk\u00e9ho antuk\u00e1\u0159e Alberta Ramose, kter\u00e9mu dovolil za sedmdes\u00e1t dev\u011bt minut z\u00edskat pr\u00e1v\u011b jednu hru v ka\u017ed\u00e9m ze t\u0159\u00ed setu. Ve druh\u00e9 f\u00e1zi turnaje podobn\u00fdm zp\u016fsobem deklasoval italsk\u00e9ho tenistu z druh\u00e9 pades\u00e1tky Fabia Fogniniho, jen\u017e si v \u00fahrnu p\u0159ipsal \u0161est gam\u016f. Tento duel nav\u0161t\u00edvil poprv\u00e9 od roku 1970 n\u00e1sledn\u00edk britsk\u00e9ho tr\u016fnu princ Charles s chot\u00ed v\u00e9vodkyn\u00ed Camillou. Hr\u00e1\u010di se d\u00edky n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b korunn\u00edho prince p\u0159i p\u0159\u00edchodu a odchodu z kurtu uklonili. Tato povinnost byla zru\u0161ena prezidentem klubu princem Edwardem v roce 2003. Ve t\u0159et\u00edm kole jej \u010dekal 32. tenista sv\u011bta Julien Benneteau, jemu\u017e v posledn\u00edm vz\u00e1jemn\u00e9m utk\u00e1n\u00ed na Paris Masters 2009 podlehl.Francouz se po impozantn\u00edm n\u00e1stupu, kdy\u017e v prvn\u00ed sad\u011b Federerovi vzal pod\u00e1n\u00ed a ve druh\u00e9 vyhr\u00e1l tiebreak, dostal do veden\u00ed 2:0 na sety. \u0160v\u00fdcar, jen\u017e se ze stejn\u00e9 situace vymanil i na \u010dervnov\u00e9m Roland Garros, zp\u0159esnil hru a razantn\u00edm tenisem si p\u0159ipsal t\u0159et\u00ed d\u011bjstv\u00ed za m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u016fl hodiny. Dramatick\u00e1 z\u00e1pletka vrcholila zkr\u00e1cenou hrou \u010dtvrt\u00e9 sady, v n\u00ed\u017e nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00edm dvoubodov\u00fdm rozd\u00edlem 8:6 unikla sv\u011btov\u00e1 trojka vy\u0159azen\u00ed. V p\u00e1t\u00e9m setu ji\u017e basilejsk\u00fd rod\u00e1k na dvorci dominoval pot\u00e9, co opakovan\u011b prolomil soupe\u0159ovo pod\u00e1n\u00ed a po t\u0159ech a p\u016fl hodin\u00e1ch dovedl z\u00e1pas do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce pom\u011brem 4\u20136, 6\u20137, 6\u20132, 7\u20136 a 6\u20131. Po osm\u00e9 v kari\u00e9\u0159e tak oto\u010dil nep\u0159\u00edzniv\u00fd stav 0:2 na sety.\nV osmifin\u00e1le narazil na Belgi\u010dana Xaviera Malisse. Celkov\u011b 850. kari\u00e9rn\u00ed v\u00fdhru na okruhu ATP vybojoval po \u010dty\u0159setov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu. V prvn\u00edm d\u011bjstv\u00ed nejd\u0159\u00edve ztratil servis, aby si jej dok\u00e1zal vz\u00edt zp\u011bt. Sadu pak vyhr\u00e1l v tiebreaku, kdy\u017e belgick\u00e9mu hr\u00e1\u010di povolil uhr\u00e1t pouze jeden m\u00ed\u010d. Ve druh\u00e9m setu mu protivn\u00edk odebral pouze jednu hru a \u0160v\u00fdcarovo n\u00e1sledn\u00e9 prohran\u00e9 pod\u00e1n\u00ed ve t\u0159et\u00edm d\u011bjstv\u00ed znamenalo vynucen\u00ed \u010dtvrt\u00e9 f\u00e1ze z\u00e1pasu. Uprost\u0159ed n\u00ed si Federer vybudoval n\u00e1skok dvou gam\u016f, kter\u00fd ji\u017e bezpe\u010dn\u011b udr\u017eel, aby za v\u00edce ne\u017e dv\u011b hodiny postoupil v\u00fdsledkem 7\u20136, 6\u20131, 4\u20136, 6\u20133 do rekordn\u00edho 33. \u010dtvrtfin\u00e1le Grand Slamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed. V n\u011bm jej na druh\u00e9m turnaji za sebou \u010dekal Michail Ju\u017enyj, s n\u00edm\u017e dosud neprohr\u00e1l. V kr\u00e1lovsk\u00e9 l\u00f3\u017ei byli p\u0159\u00edtomni princ William s chot\u00ed v\u00e9vodkyn\u00ed Catherine, d\u00e1le pak tenisov\u00e9 legendy Rod Laver \u010di Andre Agassi s man\u017eelkou Steffi Grafovou. Rozjet\u00fd \u0160v\u00fdcar p\u0159edvedl jeden ze sv\u00fdch v\u00fdjime\u010dn\u00fdch v\u00fdkon\u016f, kdy\u017e rusk\u00e9mu soupe\u0159i za hodinu a p\u016fl dovolil pouze p\u011bt gam\u016f.\n V semifin\u00e1le jej pavouk dovedl k srbsk\u00e9 sv\u011btov\u00e9 jedni\u010dce Novaku Djokovi\u0107ovi, s n\u00edm\u017e ode\u0161el pora\u017een z kv\u011btnov\u00e9ho Rome Masters i French Open. V polovin\u011b prvn\u00ed sady dok\u00e1zal Srbovi vz\u00edt pod\u00e1n\u00ed a doserv\u00edrovat set do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce. Hned v \u00favodn\u00ed h\u0159e druh\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed v\u0161ak p\u0159i\u0161el o servis a soupe\u0159 tuto v\u00fdhodu vyu\u017eil ke srovn\u00e1n\u00ed set\u016f na 1:1. Ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi oba akt\u00e9\u0159i vyrobili \u0159adu chyb, stejn\u011b jako nevyu\u017eili v\u0161echny p\u0159\u00edle\u017eitosti na zisk breaku. V z\u00e1v\u011bru si Federer vypracoval dva setboly, z nich\u017e druh\u00fd prom\u011bnil a ujal se veden\u00ed. Pot\u00e9 ji\u017e nepolevil v koncentraci, jako ve druh\u00e9 sad\u011b, a rychl\u00fdm n\u00e1stupem podpo\u0159en\u00fdm v\u00fdborn\u00fdm servisem, si p\u0159ipsal prvn\u00ed t\u0159i hry \u010dtvrt\u00e9ho setu. Rozd\u00edl dvou gam\u016f ji\u017e neztratil a po dvou hodin\u00e1ch a dvaceti minut\u00e1ch ztvrdil postup do fin\u00e1le v\u00edt\u011bzn\u00fdm servisem, kdy\u017e vyhr\u00e1l 6\u20133, 3\u20136, 6\u20134 a 6\u20133.V rekordn\u00edm osm\u00e9m fin\u00e1le na dvorc\u00edch All-England Clubu se st\u0159etl se skotskou sv\u011btovou \u010dty\u0159kou Andym Murraym, jen\u017e za\u017e\u00edval debut v boji o grandslamov\u00fd titul. Po 76 letech se mohl st\u00e1t prvn\u00edm britsk\u00fdm v\u00edt\u011bzem mu\u017esk\u00e9 dvouhry od trofeje Freda Perryho. Nejen ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii ost\u0159e sledovan\u00e9mu utk\u00e1n\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eela \u0159ada osobnost\u00ed, v\u010detn\u011b na centr\u00e1ln\u00edm dvorci p\u0159\u00edtomn\u00e9m britsk\u00e9m premi\u00e9ru Davidu Cameronovi.\nV z\u00e1v\u011bru \u00favodn\u00ed sady dok\u00e1zal Skot prolomit servis a set ji\u017e nepustil. Ve druh\u00e9m d\u011bjstv\u00ed si oba hr\u00e1\u010di dr\u017eeli servis a\u017e do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho gamu, v n\u011bm\u017e Federer vyu\u017eil zav\u00e1h\u00e1n\u00ed soupe\u0159e a nab\u00eddnut\u00fd setbol prom\u011bnil. Po rozehr\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed f\u00e1ze duelu se rozpr\u0161elo a na \u0159adu p\u0159i\u0161la p\u0159est\u00e1vka pro zata\u017een\u00ed st\u0159echy centr\u00e1ln\u00edho dvorce. Utk\u00e1n\u00ed dle pravidel se tak muselo dohr\u00e1t pod st\u0159e\u0161n\u00edm krytem. Po obnoven\u00ed hry se \u0160v\u00fdcar vytasil s dominantn\u00edm silov\u00fdm tenisem vedouc\u00edm k zisku kl\u00ed\u010dov\u00e9ho breaku, kter\u00fd z\u00faro\u010dil v gamu trvaj\u00edc\u00edm dvacet minut. Murray tak ztratil servis ve h\u0159e, kter\u00e1 poznala 26 m\u00ed\u010d\u016f. N\u00e1sledn\u011b ji\u017e prohran\u00e9 pod\u00e1n\u00ed nedok\u00e1zal z\u00edskat zp\u011bt a t\u0159et\u00ed set skon\u010dil zakon\u010dil por\u00e1\u017ekou. Ve \u010dtvrt\u00e9 f\u00e1zi duelu sta\u010dil Federerovi jedin\u00fd nab\u00eddnut\u00fd breakbol k prolomen\u00ed pod\u00e1n\u00ed a k celkov\u00e9mu triumfu. Za t\u0159i hodiny a \u010dtrn\u00e1ct minut basilejsk\u00fd rod\u00e1k dos\u00e1hl pom\u011brem 4\u20136, 7\u20135, 6\u20133, 6\u20134 na sedm\u00fd wimbledonsk\u00fd titul. Stal se tak nejstar\u0161\u00edm finalistou od roku 1984, kdy se do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho utk\u00e1n\u00ed turnaje probojoval Jimmy Connors, a nejstar\u0161\u00edm v\u00edt\u011bzem od titulu Arthura Ashe v roce 1975. Sedmou trofej\u00ed se vyrovnal rekordn\u00edmu po\u010dtu wimbledonsk\u00fdch titul\u016f, kter\u00e9 spoludr\u017eeli William Renshaw a Pete Sampras.\nN\u00e1skok nav\u00fd\u0161il rovn\u011b\u017e na prvn\u00edm m\u00edst\u011b historick\u00fdch statistik v po\u010dtu vybojovan\u00fdch trofej\u00ed na Grand Slamu, kdy\u017e v\u00fdhra p\u0159edstavovala celkov\u011b sedmn\u00e1ct\u00fd titul. Po triumfu se tak\u00e9 do \u010dela sv\u011btov\u00e9 klasifikace. P\u0159i \u010dervencov\u00e9m n\u00e1stupu na tenisov\u00fd tr\u016fn ztr\u00e1cel jedin\u00fd t\u00fdden na Sampras\u016fv rekord 286 t\u00fddn\u016f. \u017deb\u0159\u00ed\u010dku v\u00e9vodil nep\u0159etr\u017eit\u011b dal\u0161\u00edch 16 t\u00fddn\u016f a\u017e do konce \u0159\u00edjna, \u010d\u00edm\u017e ustanovil nov\u00fd absolutn\u00ed rekord v po\u010dtu 302 t\u00fddn\u016f str\u00e1ven\u00fdch na pozici prvn\u00edho hr\u00e1\u010de sv\u011bta.\n Letn\u00ed olympijsk\u00e9 hry \nNa konci \u010dervence se vr\u00e1til na travnat\u00e9 dvorce All England Clubu p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti turnaje lond\u00fdnsk\u00fdch Her XXX. olympi\u00e1dy, kde byl jako \u010dlen \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 v\u00fdpravy kandid\u00e1tem na jednu z medail\u00ed v mu\u017esk\u00e9 dvouh\u0159e i \u010dty\u0159h\u0159e.Do sout\u011b\u017ee dvouhry vstupoval z pozice nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00e9ho hr\u00e1\u010de a sv\u011btov\u00e9 jedni\u010dky. V prvn\u00edm kole p\u0159ehr\u00e1l Kolumbijce Alejandra Fallu, s n\u00edm\u017e pro\u0161el p\u011btisetovou bitvou ve Wimbledonu 2010. Po zisku \u00favodn\u00ed sady, promarnil v z\u00e1v\u011bru druh\u00e9 n\u011bkolik m\u011b\u010dbol\u016f, a po ztr\u00e1t\u011b pod\u00e1n\u00ed musel podstoupit t\u0159et\u00ed d\u011bjstv\u00ed utk\u00e1n\u00ed. V n\u011bm p\u0159evzal definitivn\u00ed kontrolu nad z\u00e1pasem a postoupil do druh\u00e9ho kola, kde si poradil s Francouzem Julienem Benneteauem. Utk\u00e1n\u00ed m\u011blo zcela jin\u00fd pr\u016fb\u011bh ne\u017e m\u011bs\u00edc p\u0159edt\u00edm p\u011btisetov\u00e9 wimbledonsk\u00e9 drama. Za m\u00e9n\u011b ne\u017e hodinu soupe\u0159i nepovolil ani jednu breakbolovou \u0161anci a zv\u00edt\u011bzil hladce ve dvou setech 6\u20132, 6\u20132.Ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi z\u016fstal na jeho raket\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fd p\u00e1t\u00fd hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Denis Istomin z Uzbekist\u00e1nu, kdy\u017e prvn\u00ed sadu p\u0159eru\u0161ila kr\u00e1tk\u00e1 p\u0159eh\u00e1\u0148ka. Ve \u010dtvrtfin\u00e1le narazil na nejvy\u0161\u0161\u00edho tenistu okruhu a americkou sv\u011btovou jeden\u00e1ctku Johna Isnera. Po prolomen\u00ed pod\u00e1n\u00ed v z\u00e1v\u011bru prvn\u00edho setu, z\u00edskal druh\u00fd a\u017e ve zkr\u00e1cen\u00e9 h\u0159e t\u011bsn\u00fdm dvoubodov\u00fdm rozd\u00edlem. Duel zakon\u010dil kr\u00e1tk\u00fdm returnem za s\u00ed\u0165.\nPo\u0161est\u00e9 v prob\u00edhaj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b se st\u0159etl s Argentincem Juanem Mart\u00ednem del Potrem, tentokr\u00e1t v semifin\u00e1lov\u00e9 \u010d\u00e1sti pavouku. Uprost\u0159ed \u00favodn\u00ed sady jej argentinsk\u00e1 sv\u011btov\u00e1 dev\u00edtka dok\u00e1zala brejknout a v\u00fdhodu servisu prom\u011bnila ve veden\u00ed 1:0. Ve druh\u00e9m d\u011bjstv\u00ed \u0160v\u00fdcar promarnil dv\u011b \u0161ance na dota\u017een\u00ed setu do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce a pom\u011br sad srovnal a\u017e esem v tiebreaku pot\u00e9, co prom\u011bnil druh\u00fd setbol. Ve t\u0159et\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed f\u00e1zi m\u011bl m\u00edrnou psychickou v\u00fdhodu pod\u00e1n\u00ed del Potro, jeho\u017e n\u00e1skok musel Federer v\u017edy dotahovat. Sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka nevyu\u017eila n\u011bkolik breakbol\u016f a protivn\u00edkovi dok\u00e1zala prolomit pod\u00e1n\u00ed a\u017e ve dvac\u00e1t\u00e9m gamu sady. \u0160anci na ukon\u010den\u00ed utk\u00e1n\u00ed v\u0161ak basilejsk\u00fd rod\u00e1k nezu\u017eitkoval a Argentinec se rebreakem vr\u00e1til do z\u00e1pasu. Za stavu her 17\u201317 se \u0160v\u00fdcar dostal do dal\u0161\u00edho dvougamov\u00e9ho trh\u00e1ku. Fin\u00e1lovou \u00fa\u010dast a jistotu olympijsk\u00e9 medaile si zajistil druh\u00fdm prom\u011bn\u011bn\u00fdm me\u010dbolem.\nRekordn\u011b dlouh\u00e9 utk\u00e1n\u00ed se zapsalo do historick\u00fdch tabulek, kdy\u017e se stalo nejdel\u0161\u00edm z\u00e1pasem hran\u00fdm na dv\u011b v\u00edt\u011bzn\u00e9 sady v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e tenisu. Jeho doba trv\u00e1n\u00ed \u010dinila 4 hodiny a 26 minut, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonalo maximum o 23 minut, kter\u00e9 do t\u00e9 doby dr\u017eelo semifin\u00e1le Novaka Djokovi\u0107e aRafaela Nadala na Madrid Masters 2009.Duel o zlat\u00fd olympijsk\u00fd kov m\u011blo stejn\u00e9 slo\u017een\u00ed jako m\u011bs\u00edc star\u00e9 fin\u00e1le Wimbledonu, kdy\u017e na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b dvorce stanul Brit Andy Murray. \u0160v\u00fdcar tou\u017eil zkompletovat sb\u00edrku titul\u016f tak\u00e9 o olympijskou dvouhru, kter\u00e1 mu jedin\u00e1 chyb\u011bla, ale na v\u00fdborn\u011b hraj\u00edc\u00edho Skota nedok\u00e1zal naj\u00edt recept. Po cel\u00fd z\u00e1pas nebyl schopen kontrolovat hru a p\u011btkr\u00e1t ztratil servis. Po bezradn\u00e9 proh\u0159e pom\u011brem 2\u20136, 1\u20136, 4\u20136, tak z lond\u00fdnsk\u00e9 olympi\u00e1dy odjel se st\u0159\u00edbrnou medail\u00ed. V singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee byli hr\u00e1\u010d\u016fm p\u0159ips\u00e1ny body do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP. Fin\u00e1lov\u00e1 \u00fa\u010dast mu v souvislosti s Djokovi\u0107ovou semifin\u00e1lovou por\u00e1\u017ekou zaru\u010dila setrv\u00e1n\u00ed na prvn\u00ed pozici sv\u011btov\u00e9 klasifikace i po olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch.\nDo sout\u011b\u017ee mu\u017esk\u00e9 \u010dty\u0159hry nastupoval spole\u010dn\u011b se Stanislasem Wawrinkou v roli obh\u00e1jce zlata z pekingsk\u00fdch Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2008. Jako \u0161est\u00ed nasazen\u00ed narazili nejd\u0159\u00edve na japonsk\u00fd p\u00e1r Kei Ni\u0161ikori a Go Soeda, s n\u00edm\u017e nezvl\u00e1dli zkr\u00e1cenou hru prvn\u00ed sady. Utk\u00e1n\u00ed v\u0161ak oto\u010dili a rozd\u00edlem dvou her z\u00edskali zbyl\u00e9 dv\u011b sady. Ve druh\u00e9m kole je \u010dekala zku\u0161en\u00e1 izraelsk\u00e1 dvojice deblov\u00fdch specialist\u016f Jonatan Erlich a Andy Ram, startuj\u00edc\u00ed na pozv\u00e1n\u00ed Mezin\u00e1rodn\u00ed tenisov\u00e9 federace. \u0160v\u00fdca\u0159i ovl\u00e1dli prvn\u00ed set za m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u016fl hodiny jednozna\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem, kdy\u017e soupe\u0159\u016fm dovolili uhr\u00e1t jedin\u00fd game. Izraelsk\u00fd p\u00e1r se v\u0161ak vzchopil a usp\u011bl v koncovce druh\u00e9 sady pot\u00e9, co dvoubodov\u00fdm rozd\u00edlem vyhr\u00e1l tiebreak. V rozhoduj\u00edc\u00edm d\u011bjstv\u00ed pak Izraelc\u016fm sta\u010dilo jedin\u00e9 prolomen\u00e9 pod\u00e1n\u00ed k celkov\u00e9mu triumfu v\u00fdsledkem 6\u20131, 6\u20137 a 3\u20136, kter\u00fd pro obh\u00e1jce olympijsk\u00e9ho titulu znamenal konec medailov\u00fdch nad\u011bj\u00ed.\nZ pl\u00e1novan\u00e9ho startu v letn\u00ed americk\u00e9 US Open Series na torontsk\u00e9m Rogers Cupu se odhl\u00e1sil se zd\u016fvodn\u011bn\u00edm nutnosti odpo\u010dinku.\n Western & Southern Open \nPremi\u00e9rovou ud\u00e1lost\u00ed s\u00e9rie se tak v polovin\u011b srpna stal Western & Southern Open v ohijsk\u00e9m Cincinnati, na kter\u00e9m v p\u0159edchoz\u00edm ro\u010dn\u00edku do\u0161el do \u010dtvrtfin\u00e1le. Za hodinu p\u0159ehr\u00e1l ve druh\u00e9m kole Rusa Alexa Bogomolova, kdy\u017e ztratil jen p\u011bti gam\u016f. O jednu hru v\u00edce dok\u00e1zal z\u00edskat v dal\u0161\u00edm z\u00e1pase 19let\u00fd australsk\u00fd teenager Bernard Tomic. V repr\u00edze fin\u00e1le z roku 2010 si mezi posledn\u00ed osmi\u010dkou poradil se sv\u011btovou dvac\u00edtkou Mardym Fishem ve dvou setech. Duel vysok\u00e9 \u00farovn\u011b rozhodl vyhran\u00fdm tiebreakem druh\u00e9 sady. V semifin\u00e1le se utkal s krajanem a deblov\u00fdm spoluhr\u00e1\u010dem Stanem Wawrinkou. Prvn\u00ed set si Federer p\u0159ipsal ve zkr\u00e1cen\u00e9 h\u0159e stejn\u00fdm pom\u011brem 7:4, jak\u00fdm ukon\u010dil p\u0159edchoz\u00ed duel s Fishem. Ve druh\u00e9m pak zopakoval v\u00fdsledek z prvn\u00edho setu \u010dtvrtfin\u00e1le, kdy\u017e vyhr\u00e1l 6\u20133. V\u00edt\u011bzstv\u00edm si definitivn\u011b zajistil pozici nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00e9ho na nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm US Open. Ve fin\u00e1le jej vyzval druh\u00fd hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Novak Djokovi\u0107. \u0160v\u00fdcar do utk\u00e1n\u00ed vstoupil s jednozna\u010dnou p\u0159evahou, kdy\u017e po dvaceti minut\u00e1ch Srba deklasoval 6\u20130. Druh\u00e9 d\u011bjstv\u00ed m\u011blo rozd\u00edln\u00fd pr\u016fb\u011bh a o v\u00edt\u011bzi rozhodla a\u017e zkr\u00e1cen\u00e1 hra, kterou basilejsk\u00fd rod\u00e1k zvl\u00e1dl t\u011bsn\u00fdm dvoubodov\u00fdm rozd\u00edlem 9:7. Na Cincinnati Masters si tak p\u0159ipsal rekordn\u00ed p\u00e1t\u00fd titul, sedmdes\u00e1t\u00fd \u0161est\u00fd v kari\u00e9\u0159e a posledn\u00ed v roce 2012. Cel\u00fdm turnajem pro\u0161el bez ztracen\u00e9 sady a dokonce bez jedin\u00e9ho prohran\u00e9ho pod\u00e1n\u00ed.\n US Open \nV roli turnajov\u00e9 jedni\u010dky a obh\u00e1jce semifin\u00e1lov\u00e9 \u00fa\u010dasti p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl na newyorsk\u00fd US Open. Na cest\u011b do \u010dtvrtfin\u00e1le neztratil \u017e\u00e1dn\u00fd set, kdy\u017e za hodinu a p\u016fl na \u00favod vy\u0159adil Ameri\u010dana Donalda Younga. Ve druh\u00e9m kole mu odpor nedovedl kl\u00e1st ani n\u011bmeck\u00fd hr\u00e1\u010d Bj\u00f6rn Phau, jemu\u017e vzal p\u011btkr\u00e1t servis a za devades\u00e1t minut postoupil do t\u0159et\u00ed f\u00e1ze. Dvac\u00e1t\u00fd \u0161est\u00fd tenista klasifikace Fernando Verdasco byl dal\u0161\u00edm soupe\u0159em, kter\u00fd na \u0160v\u00fdcara nena\u0161el recept a za v\u00edce ne\u017e dv\u011b hodiny ode\u0161el pora\u017een 6\u20133, 6\u20134, 6\u20134. V osmifin\u00e1le se proti Mardymu Fishovi neopakoval duel z Cincinnati a po Ameri\u010danov\u011b odstoupen\u00ed ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f, u\u0161et\u0159il s\u00edly. Ve \u010dtvrtfin\u00e1le prohr\u00e1l prvn\u00ed dv\u011b sady se sedm\u00fdm hr\u00e1\u010dem sv\u011bta Tom\u00e1\u0161em Berdychem. Nad\u011bji vyk\u0159esal po prolomen\u00ed \u010cechova pod\u00e1n\u00ed ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi, jej\u00edm\u017e zvl\u00e1dnut\u00edm si vynutil \u010dtvrt\u00fd sed. V n\u011bm v\u0161ak p\u0159i\u0161el o pod\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nedok\u00e1zal z\u00edskat zp\u011bt, a Berdych doserv\u00edroval k postupu do semifin\u00e1le. S koncem osmiz\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti tak p\u0159eru\u0161il svou \u0161\u0148\u016fru osmi semifin\u00e1le na US Open v \u0159ad\u011b, kterou odstartoval v sez\u00f3n\u011b 2004.\n Shanghai Rolex Masters \nPosledn\u00ed \u010d\u00e1st sez\u00f3ny hranou v hale zah\u00e1jil druh\u00fd \u0159\u00edjnov\u00fd t\u00fdden na \u010d\u00ednsk\u00e9m Shanghai Rolex Masters. Po voln\u00e9m losu zdolal ve druh\u00e9 f\u00e1zi Tchajwance Lu Jan-suna, kdy\u017e v ka\u017ed\u00e9m v\u00edt\u011bzn\u00e9m setu odvr\u00e1til hrozbu jedn\u00e9 breakov\u00e9 \u0161ance soupe\u0159e. Ve t\u0159et\u00edm kole se utkal se sv\u011btovou sedmn\u00e1ctkou Stanislasem Wawrinkou, s n\u00edm\u017e v tiebreaku zachr\u00e1nil kl\u00ed\u010dov\u00fd druh\u00fd set, kter\u00fdm duel dovedl do rozhoduj\u00edc\u00ed sady. V n\u00ed ji\u017e dominoval a krajana deklasoval \u201ekan\u00e1rem\u201c. V\u00fdhrou 4\u20136, 7\u20136, 6\u20130 si jako prvn\u00ed tenista historie zajistil dosa\u017een\u00ed hranice 300 t\u00fddn\u016f na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP. \u010ctvrtfin\u00e1lov\u00fd duel proti Chorvatu Marinu \u010cili\u0107ovi od po\u010d\u00e1tku kontroloval a za v\u00edce ne\u017e osmdes\u00e1t minut postoupil do semifin\u00e1le. Tam jeho pou\u0165 turnajem ukon\u010dila britsk\u00e1 sv\u011btov\u00e1 trojka Andy Murray, kdy\u017e mu n\u011bkolikr\u00e1t v pr\u016fb\u011bhu obou set\u016f nezafungovalo pod\u00e1n\u00ed. Rozd\u00edlem jedin\u00e9ho breaku v pr\u016fb\u011bhu ka\u017ed\u00e9m setu si Skot vybojoval postup.\n Swiss Indoors \nV roli prvn\u00edho nasazen\u00e9ho a dvojn\u00e1sobn\u00e9ho obh\u00e1jce se z Asie vr\u00e1til do rodn\u00e9 Basileje na Swiss Indoors. Premi\u00e9rov\u00fd z\u00e1pas s N\u011bmcem Benjaminem Beckerem zvl\u00e1dl po pomalej\u0161\u00edm rozjezdu, kter\u00fd mohl b\u00fdt zp\u016fsobem \u010dasov\u00fdm rozd\u00edlem. Jedinou sadu na cest\u011b do fin\u00e1le mu ve druh\u00e9m kole odcizil brazilsk\u00fd antuk\u00e1\u0159 Thomaz Bellucci, kdy\u017e zkr\u00e1cenou hru prost\u0159edn\u00ed sady prohr\u00e1l 6:8. Utk\u00e1n\u00ed rozhodl a\u017e prolomen\u00edm pod\u00e1n\u00ed v z\u00e1v\u011bru t\u0159et\u00edho d\u011bjstv\u00ed a po v\u00edce ne\u017e dvou hodin\u00e1ch pro\u0161el do \u010dtvrtfin\u00e1le. V n\u011bm p\u0159edvedl kvalitn\u00ed v\u00fdkon, kdy\u017e na n\u011bj francouzsk\u00fd protivn\u00edk Beno\u00eet Paire za m\u00e9n\u011b ne\u017e hodinu uhr\u00e1l jen \u010dty\u0159i gamy. Na pod\u00e1n\u00ed b\u011bhem utk\u00e1n\u00ed ztratil jedin\u00fd m\u00ed\u010d. Ve vyrovnan\u011bj\u0161\u00edm semifin\u00e1le s dal\u0161\u00edm Francouzem Paulem-Henrim Mathieuem byl v\u017edy o jeden krok nap\u0159ed, kdy\u017e mu v obou sad\u00e1ch sta\u010dil dvougamov\u00fd rozd\u00edl k postupu do dev\u00e1t\u00e9ho fin\u00e1le basilejsk\u00e9ho turnaje. Sou\u010dasn\u011b vyrovnal 875. kari\u00e9rn\u00edch v\u00edt\u011bzstv\u00ed Johna McEnroea na okruhu ATP Tour. V bitv\u011b o titul jej vyzval osm\u00fd hr\u00e1\u010d sv\u011bta Juan Mart\u00edn del Potro, kter\u00fd si p\u0159ipsal break v polovin\u011b \u00favodn\u00ed sady, j\u00ed\u017e dovedl do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce. Federer v z\u00e1v\u011bru vyrovnan\u00e9ho druh\u00e9ho setu odvr\u00e1til breakbol a vynutil si tiebreak. V n\u011bm usp\u011bl nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00edm dvoubodov\u00fdm rozd\u00edlem 7:5 a o \u0161ampi\u00f3nu musela rozhodnout t\u0159et\u00ed sada. Na jej\u00edm za\u010d\u00e1tku mohl n\u011bkolikr\u00e1t prolomit pod\u00e1n\u00ed, ale nevyu\u017eit\u00e9 \u0161ance dovedly set do druh\u00e9 zkr\u00e1cen\u00e9 hry. Jej\u00edm ziskem del Potro ukon\u010dil \u0160v\u00fdcarovu s\u00e9rii sedmi vz\u00e1jemn\u00fdch v\u00fdher a z\u00edskal prvn\u00ed turnajov\u00fd titul.\n Paris Masters \nPl\u00e1novanou obhajobu na turnaji BNP Paribas Masters odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edm se v hale Bercy vypustil. Pro pot\u0159ebu odpo\u010dinku p\u0159ed Turnajem mistr\u016f se z posledn\u00edho podniku Masters odhl\u00e1sil.Po prohran\u00e9m fin\u00e1le Swiss Open a pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m odhl\u00e1\u0161en\u00ed ztratil na konci \u0159\u00edjna pozici sv\u011btov\u00e9 jedni\u010dky, kterou nep\u0159etr\u017eit\u011b dr\u017eel \u0161estn\u00e1ct t\u00fddn\u016f. Celkov\u00fdmi 302 t\u00fddny na prvn\u00edm m\u00edst\u011b \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vytvo\u0159il nov\u00fd rekord mu\u017esk\u00e9ho tenisu. Jednalo se o jeho posledn\u00ed obdob\u00ed na \u010dele sv\u011btov\u00e9 klasifikace.\n ATP World Tour Finals \nZ\u00e1v\u011bre\u010dnou ud\u00e1lost\u00ed roku se pro \u0160v\u00fdcara stal ji\u017e tradi\u010dn\u011b Turnaj mistr\u016f, do n\u011bj\u017e nastoupilo osm nejlep\u0161\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f planety, a po\u010dtvrt\u00e9 konan\u00fd v britsk\u00e9 metropoli Lond\u00fdn\u011b. Do O2 Areny p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl jako dvojn\u00e1sobn\u00fd obh\u00e1jce titulu a celkov\u011b \u0161estin\u00e1sobn\u00fd \u0161ampi\u00f3n.\n Ve skupin\u011b B se jeho soupe\u0159i stali \u0160pan\u011bl David Ferrer, Argentinec Juan Mart\u00edn del Potro a srbsk\u00fd debutant Janko Tipsarevi\u0107. V premi\u00e9rov\u00e9m z\u00e1pasu proti Tipsarevi\u0107ovi ztratil na servisu jen osm m\u00ed\u010d\u016f a sv\u011btov\u00e9 dev\u00edtce dovolil uhr\u00e1t za 69 minut \u010dty\u0159i gamy. Jubilejn\u00ed \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e1 v\u00fdhra na ATP World Tour Finals znamenala nov\u00fd absolutn\u00ed rekord v po\u010dtu v\u00edt\u011bzstv\u00ed z Turnaje mistr\u016f, kdy\u017e p\u0159ekonal 39 v\u00fdher Ivana Lendla. Ve dvou setech pot\u00e9 na jeho raket\u011b z\u016fstal p\u00e1t\u00fd hr\u00e1\u010d klasifikace Ferrer, kdy\u017e zvl\u00e1dl tiebreak druh\u00e9 sady pom\u011brem 7:5. Po\u010dtrn\u00e1ct\u00e9 v \u0159ad\u011b tak porazil \u0160pan\u011bla a zajistil si postup do semifin\u00e1le. Z\u00e1kladn\u00ed f\u00e1zi zavr\u0161il duelem proti \u010dast\u00e9mu soupe\u0159i prob\u00edhaj\u00edc\u00ed sez\u00f3ny del Potrovi. Argentinec se dostal po vyhran\u00e9 zkr\u00e1cen\u00e9 h\u0159e do veden\u00ed. Federer v\u0161ak utk\u00e1n\u00ed neodevzdal a Jihoameri\u010danovi sebral servis v \u00favodu druh\u00e9ho setu. Dvougamov\u00fd rozd\u00edl udr\u017eel a\u017e do z\u00e1v\u011bru a vynutil si t\u0159et\u00ed f\u00e1zi. Na jej\u00edm za\u010d\u00e1tku del Potro odpov\u011bd\u011bl prolomen\u00edm \u0160v\u00fdcarova pod\u00e1n\u00ed, kter\u00fd se dopustil n\u011bkolika nevynucen\u00fdch chyb. Podruh\u00e9 za sebou basilejsk\u00e9ho tenistu porazil a p\u0159eru\u0161il jeho \u0161\u0148\u016fru dvan\u00e1cti v\u00fdher na Turnaji mistr\u016f.Federer obsadil i po proh\u0159e prvn\u00ed m\u00edsto a v semifin\u00e1le jej \u010dekala sv\u011btov\u00e1 trojka a druh\u00fd ze skupiny A Andy Murray, kter\u00fd jej v posledn\u00edm m\u011b\u0159en\u00ed sil zdolal na \u0159\u00edjnov\u00e9m Shanghai Rolex Masters. Skotsk\u00fd tenista z\u00edskal hned v \u00favodn\u00ed h\u0159e z\u00e1pasu break, ale n\u00e1skok dvou her neudr\u017eel, kdy\u017e o pod\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161el tak\u00e9. Prvn\u00ed set rozhodl a\u017e tiebreak, v n\u011bm\u017e si \u0160v\u00fdcar vypracoval dva setboly, z nich\u017e druh\u00fd prom\u011bnil. Ve druh\u00e9m d\u011bjstv\u00ed pak uplatnil psychickou v\u00fdhodu a turnajov\u00e9 zku\u0161enosti, kdy\u017e soupe\u0159i dvakr\u00e1t odebral servis a za hodinu a p\u016fl postoupil do sv\u00e9ho osm\u00e9ho fin\u00e1le.V n\u011bm jej \u010dekala sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka Novak Djokovi\u0107. Pot\u00e9, co se Federer rychle dostal do veden\u00ed, Srb hru vyrovnal a dovedl set do zkr\u00e1cen\u00e9 hry. Jej\u00ed velmi t\u011bsn\u00fd pr\u016fb\u011bh vyzn\u011bl ve prosp\u011bch Djokovi\u0107e pom\u011brem 8:6. O \u0161ampi\u00f3novi rozhodl z\u00e1v\u011br druh\u00e9 sady, kdy pod psychick\u00fdm tlakem hraj\u00edc\u00ed \u0160v\u00fdcar, ztratil za stavu 5\u20135 pod\u00e1n\u00ed. Prvn\u00ed tenista sv\u011bta ji\u017e veden\u00ed nepustil a z\u00e1pas dovedl k zisku druh\u00e9ho titulu na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti roku. Federer tak ode\u0161el z fin\u00e1le podruh\u00e9 pora\u017een (poprv\u00e9 v roce 2005) a nevyu\u017eil mo\u017enost vyrovnat Lendl\u016fv rekord hattricku \u2013 t\u0159\u00ed n\u00e1sledn\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kter\u00e9 si \u010cechoameri\u010dan p\u0159ipsal v letech 1985\u20131987. Na 77. kari\u00e9rn\u00ed titul, jen\u017e by znamenal vyrovn\u00e1n\u00ed McEnroeva v\u00fdkonu, tak musel d\u00e1le \u010dekat.\nSez\u00f3nu zakon\u010dil na 2. m\u00edst\u011b \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP za Novakem Djokovi\u0107em.\nVe fribourgsk\u00e9 hale Forum reprezentoval \u0160v\u00fdcarsko v \u00fanorov\u00e9m prvn\u00edm kole Sv\u011btov\u00e9 skupiny Davis Cupu proti Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Po Wawrinkov\u011b proh\u0159e s Fishem nastupoval do p\u00e1te\u010dn\u00ed dvouhry za stavu 0:1. Pot\u00e9, co si proti sedmn\u00e1ct\u00e9mu hr\u00e1\u010di sv\u011bta Johnu Isnerovi p\u0159ipsal \u00favodn\u00ed sadu, za\u010dal v\u00edce chybovat. Ameri\u010dan vyu\u017eil funguj\u00edc\u00ed d\u011blov\u00fd servis. Po n\u011bkolika prolomen\u00fdch pod\u00e1n\u00edch oto\u010dil utk\u00e1n\u00ed ve sv\u016fj prosp\u011bch a zv\u00fd\u0161il n\u00e1skok host\u016f na 2\u20130.V sobotu nastoupil Federer do \u010dty\u0159hry po boku Wawrinky. Jejich soupe\u0159i slo\u017eili p\u00e1r z nejlep\u0161\u00edho deblisty sv\u011bta Mika Bryana a Mardy Fishe. \u0160v\u00fdcarsk\u00e1 dvojice z\u00edskala prvn\u00ed sadu d\u00edky prolomen\u00e9mu pod\u00e1n\u00ed. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed t\u0159i sety skon\u010dily v\u017edy pom\u011brem 6\u20133 ve prosp\u011bch americk\u00fdch tenist\u016f, kte\u0159\u00ed na sv\u00e9 konto doplnili rozhoduj\u00edc\u00ed t\u0159et\u00ed postupov\u00fd bod. \u0160v\u00fdcary tak \u010dekala bar\u00e1\u017e o Sv\u011btovou skupinu. Federer, kter\u00fd m\u011bl dle rozpisu nastoupit do prvn\u00ed ned\u011bln\u00ed dvouhry proti Fishovi, se rozhodl odpo\u010d\u00edvat a za rozhodnut\u00e9ho stavu utk\u00e1n\u00ed odehr\u00e1li jin\u00ed hr\u00e1\u010di.\nV polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed se na otev\u0159en\u00fdch antukov\u00fdch dvorc\u00edch v Amsterdamu \u0161v\u00fdcarsk\u00fd t\u00fdm utkal v bar\u00e1\u017ei s dom\u00e1c\u00edm Nizozemskem. V zahajovac\u00ed dvouh\u0159e mezist\u00e1tn\u00edho st\u0159etnut\u00ed bez probl\u00e9m\u016f Federer p\u0159ehr\u00e1l Thiema de Bakkera ve t\u0159ech setech.", "<<>>: Co je Trigema? <<>>: Trigema a.s., zkr\u00e1cen\u011b Trigema, je \u010desk\u00e1 investi\u010dn\u00ed skupina (resp. holdingov\u00e1 spole\u010dnost). Byla zalo\u017eena 27. kv\u011btna 1994, p\u016fvodn\u011b jako spole\u010dnost s ru\u010den\u00edm omezen\u00fdm.\nTrigema je p\u016fvodem \u010desk\u00e1 spole\u010dnost zalo\u017eena v roce 1994. Z mal\u00e9 lok\u00e1ln\u00ed firmy Trigema vyrostla v akciovou spole\u010dnost. Prim\u00e1rn\u011b se specializuje na development a stavebnictv\u00ed, ale m\u00e1 p\u0159esah i do dal\u0161\u00edch oblast\u00ed jak\u00fdm jsou nemovitostn\u00ed fondy, venture kapit\u00e1ly nebo cestovn\u00ed ruch. Skupina k roku 2022 vlastnila aktiva v hodnot\u011b 6,2 miliardy korun.", "<<>>: Co je M3 (polop\u00e1sov\u00fd obrn\u011bn\u00fd transport\u00e9r)? <<>>: M3 Half-track, ofici\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00fd jako Carrier, Personnel Half-track M3, byl americk\u00fd polop\u00e1sov\u00fd obrn\u011bn\u00fd transport\u00e9r pou\u017e\u00edvan\u00fd b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Byl u americk\u00fdch voj\u00e1k\u016f popul\u00e1rn\u00ed stejn\u011b jako Universal carrier u britsk\u00fdch. Byl to v\u0161ak multifunk\u010dn\u011bj\u0161\u00ed transport\u00e9r, proto\u017ee uvezl 10 mu\u017e\u016f a dosahoval rychlosti kolem 72 km/h s dojezdem kolem 320 km. Pou\u017e\u00edval se tak\u00e9 jako st\u00edha\u010d tank\u016f nebo nosi\u010d minometu \u010di d\u011blost\u0159eleck\u00fd taha\u010d. V r\u00e1mci dohody o p\u016fj\u010dce a pron\u00e1jmu byl dod\u00e1v\u00e1n i do SSSR.\nObrn\u011bn\u00fd transport\u00e9r M3, stejn\u011b jako jeho prot\u011bj\u0161ek M2, vznikl v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed podle francouzsk\u00e9ho kolop\u00e1su zna\u010dky Citro\u00ebn-K\u00e9gresse. Zat\u00edmco M2 Half Track Car byl ur\u010den zejm\u00e9na jako d\u011blost\u0159eleck\u00fd taha\u010d, M3 byla pou\u017e\u00edv\u00e1na zejm\u00e9na jako obrn\u011bn\u00e9 vozidlo pro p\u0159epravu p\u011bchoty, ov\u0161em i v tomto p\u0159\u00edpad\u011b do\u0161lo k mnoha \u00faprav\u00e1m k dal\u0161\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. M3 m\u011bla del\u0161\u00ed trup ne\u017e M2 a byla uzp\u016fsobena k p\u0159eprav\u011b p\u011bchoty. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdzbroje M3 byl 12,7 mm kulomet um\u00edst\u011bn\u00fd naho\u0159e za kabinou os\u00e1dky a dal\u0161\u00ed 7,62mm kulomety by mohly b\u00fdt pou\u017eity z prostoru pro p\u0159epravu voj\u00e1k\u016f. Celkov\u00e1 produkce M3 \u010dinila t\u00e9m\u011b\u0159 41000 vozidel. Pro pot\u0159eby spojenc\u016f za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v r\u00e1mci programu Lend-Lease bylo v americk\u00e9 firm\u011b International Harvester vyr\u00e1b\u011bna obm\u011bna kolop\u00e1su M3, nazvan\u00e1 jako M5.\nObrn\u011bn\u00e9 transport\u00e9ry Half-track m\u011bla ve v\u00fdzbroji i \u010ceskoslovensk\u00e1 samostatn\u00e1 obrn\u011bn\u00e1 brig\u00e1da.\nM3 \u2013 z\u00e1kladn\u00ed verze.\nM3E2/M5 \u2013 Half-track od firmy International Harvester, ur\u010den\u00e9 pro v\u00fdvoz do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Kanady a SSSR.\nT12/M3 75 mm GMC \u2013 samohybn\u00e9 d\u011blo se 75mm kan\u00f3nem.\nT12 HMC \u2013 M3 s houfnic\u00ed r\u00e1\u017ee 75 nebo 105 mm, pou\u017e\u00edv\u00e1n u americk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty.\nT48 57 mm GMC \u2013 M3 s protitankov\u00fdm kan\u00f3nem r\u00e1\u017ee 57 mm. Celkem bylo vyrobeno 962 ks, 60 jich bylo dod\u00e1ny v r\u00e1mci programu Lend-Lease do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a 650 do SSSR, kde slou\u017eily po n\u00e1zvem SU-57.\nT30 75 mm HMC \u2013 M3 s houfnic\u00ed r\u00e1\u017ee 75 mm.\nT38 105 mm HMC \u2013 M3 se 105mm houfnic\u00ed.\nT19 105 mm HMC \u2013 M3 se 105mm houfnic\u00ed M2A1.\nT19/M21 81 mm MMC \u2013 M3 s 81mm minometem.\nT1E4/M13 MGMC \u2013 protiletadlov\u00e1 varianta s 2 kulomety M2HB .\nM14 MGMC \u2013 M13 MGMC varianta, postaven\u00e1 na podvozku M5. Dod\u00e1v\u00e1no zejm\u00e9na do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie.\nM16 MGMC \u2013 protiletadlov\u00e1 varianta M3 se 4 kulomety M2HB .\nM17 MGMC \u2013 M16 MGMC varianta, postaven\u00e1 na podvozku M5. Dod\u00e1v\u00e1no zejm\u00e9na do SSSR.\nT28E1 CGMC \u2013 M3 vybavena jedn\u00edm M1A2 37mm automatick\u00fdm kan\u00f3nem M1A2 a dv\u011bma kulomety M2WC.\nM3 Mk. A \u2013 M5 APC \u2013 M3 ur\u010den\u00e9 pro Izrael po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. V r\u016fzn\u00fdch obm\u011bn\u00e1ch dod\u00e1v\u00e1ny Izraeli a\u017e do 60. let.", "<<>>: Co je Marg Helgenberger? <<>>: Mary Margaret Helgenberger (* 16. listopadu 1958, Fremont, Nebraska, USA) je americk\u00e1 here\u010dka nominovan\u00e1 na Emmy a Zlat\u00fd gl\u00f3bus. Je zn\u00e1m\u00e1 d\u00edky roli Catherine Willowsov\u00e9 v seri\u00e1lu Krimin\u00e1lka Las Vegas a KC Koloski v seri\u00e1lu China Beach, za kterou obdr\u017eela cenu Emmy.\nJe dcerou zdravotn\u00ed sestry a kontrolora masa, m\u00e1 n\u011bmeck\u00e9 a irsk\u00e9 p\u0159edky a dostalo se j\u00ed katolick\u00e9 v\u00fdchovy. M\u00e1 star\u0161\u00ed sestru Ann a mlad\u0161\u00edho bratra Curta. Ne\u017e \u0161la na vysokou, cht\u011bla b\u00fdt zdravotn\u00ed sestrou po sv\u00e9 matce, stala se ale moder\u00e1torkou po\u010das\u00ed. Po \u0161kole dostala prvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed roli v jedn\u00e9 dlouhotrvaj\u00edc\u00ed soap ope\u0159e. Pak vyst\u0159\u00eddala n\u011bkolik men\u0161\u00edch rol\u00ed v r\u016fzn\u00fdch seri\u00e1lech. V roce 1988 p\u0159i\u0161la jej\u00ed velk\u00e1 role v seri\u00e1lu China Beach, za kterou z\u00edskala Emmy. Pak p\u0159i\u0161lo kone\u010dn\u011b n\u011bkolik rol\u00ed ve filmech (After Midnight, Always, A Guy Named Joe, Mizerov\u00e9, Mutant,...). B\u011bhem devades\u00e1t\u00fdch let se objevila v mnoha televizn\u00edch po\u0159adech (nap\u0159. Pohotovost). Dal\u0161\u00ed velkou rol\u00ed byla a\u017e Catherine Willowsov\u00e1 v seri\u00e1lu Krimin\u00e1lka Las Vegas, kter\u00e1 j\u00ed p\u0159inesla dv\u011b nominace na Emmy i na Zlat\u00fd gl\u00f3bus. Hr\u00e1la tak\u00e9 v Oscarov\u00e9 Erin Brockovich, ve filmu V dobr\u00e9 spole\u010dnosti.\nV jej\u00edm domovsk\u00e9m m\u011bst\u011b North Bend ve st\u00e1t\u011b Nebraska pojmenovali ulici, kde bydl\u00ed Helgenberger Avenue.\nPravideln\u011b se umis\u0165uje v seznamech nejp\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00edch \u017een, kde je v\u011bt\u0161inou jednou z nejstar\u0161\u00edch, kter\u00e9 se um\u00edstily. V roce 2003 ji oslovil Playboy, aby se pro n\u011bj svl\u00e9kla, ale odm\u00edtla.\nJej\u00edm man\u017eelem je herec Alan Rosenberg, se kter\u00fdm m\u00e1 syna Hugha Howarda (* 21. \u0159\u00edjen 1990).", "<<>>: Co je Krok (\u010dasopis)? <<>>: Krok byl prvn\u00ed \u010desk\u00fd v\u011bdeck\u00fd \u010dasopis, s podtitulem \"we\u0159egn\u00fd spis w\u0161enau\u010dn\u00fd pro wzd\u011blance n\u00e1rodu \u010desko-slowansk\u00e9ho\". Jeho inici\u00e1torem byl Josef Jungmann.\n\u010casopis byl vyd\u00e1v\u00e1n od roku 1821 do roku 1840 v se\u0161itech a v nepravideln\u00fdch period\u00e1ch, do roku 1823 jich vy\u0161el jen jeden svazek, do roku 1840 vy\u0161ly 4 svazky, \u0159e\u010deno dne\u0161n\u00edm term\u00ednem byl to jen \"ob\u010dasn\u00edk\". Jeho prvn\u00edm a jedin\u00fdm \u0161\u00e9fredaktorem byl Jan Svatopluk Presl, na redakci se pod\u00edlel jeho bratr Karel Presl. Krom\u011b Presla do \u010dasopisu p\u0159isp\u00edvali p\u0159edev\u0161\u00edm Josef Jungmann, Jan Evangelista Purkyn\u011b a Anton\u00edn Jungmann. \u010casopis tiskl Jan Hostiv\u00edt Posp\u00ed\u0161il v Praze a v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. \nKrok byl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010dasopisem p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdm a b\u00e1snick\u00fdm. K jeho z\u00e1niku p\u0159isp\u011bla jednak v\u0161estrann\u00e1 koncepce \u010casopisu \u010cesk\u00e9ho musea, a d\u00e1le nov\u00e1 p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e1 koncepce mlad\u0161\u00edch p\u0159isp\u011bvatel\u016f, veden\u00fdch J. E. Purkyn\u011bm. Po z\u00e1niku jej vyst\u0159\u00eddaly dva dodnes vych\u00e1zej\u00edc\u00ed \u010dasopisy: \n\u017diva, od roku 1853 veden\u00e1 J .E. Purkyn\u011bm,\nVesm\u00edr, \"\u010dasopis pro \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u011bdy p\u0159\u00edrodn\u00ed, zem\u011b- a n\u00e1rodopisn\u00e9\", vyd\u00e1van\u00fd od roku 1871.\nPopularizuj\u00edc\u00ed nau\u010dn\u00e9 \u010dasopisy:\nKrok (2) vych\u00e1zel v letech 1863\u20131866,\nKrok (3) byl \u010desk\u00fd obecn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dasopis, v\u011bnovan\u00fd ve\u0161ker\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m st\u0159edn\u00edho \u0161kolstva, kter\u00fd sv\u00fdm n\u00e1zvem z\u00e1m\u011brn\u011b nav\u00e1zal na p\u0159edchoz\u00ed \u010dasopis v\u011bdeck\u00fd. Vych\u00e1zel v Praze v letech 1877\u20131899. Vyd\u00e1val ho profesor Akademick\u00e9ho gymn\u00e1zia Franti\u0161ek Xaver Prus\u00edk, \u010dl\u00e1nky p\u0159isp\u00edvalo \u0161est st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch profesor\u016f: V\u00e1clav Emanuel Mourek, Bohumil Bau\u0161e, Petr Durd\u00edk, Jan Hulakovsk\u00fd, Jan Slav\u00edk a Josef \u0160koda. Tiskl Franti\u0161ek \u0160im\u00e1\u010dek,\nKrok je obl\u00edben\u00fd titul i dal\u0161\u00edch \u010dasopis\u016f a revu\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00edch dosud, nap\u0159. KROK \u2013 Kulturn\u00ed revue Olomouck\u00e9ho kraje.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury, svazek 2., ed. Jaroslav Vl\u010dek. Praha 1951, s.", "<<>>: Co je Prase savanov\u00e9? <<>>: Prase savanov\u00e9 (Phacochoerus africanus) je nep\u0159e\u017ev\u00fdkav\u00fd sudokopytn\u00edk z \u010deledi prasatovit\u00fdch. \u017dije v savan\u00e1ch a les\u00edch subsaharsk\u00e9 Afriky. D\u0159\u00edve bylo uv\u00e1d\u011bno pouze jako poddruh prasete bradavi\u010dnat\u00e9ho (P. aethiopicus), ale dnes se ob\u011b pokl\u00e1daj\u00ed za samostatn\u00e9 druhy. Zat\u00edmco prase bradavi\u010dnat\u00e9 \u017eije v severn\u00ed Keni, Som\u00e1lsku a v\u00fdchodn\u00ed Etiopii, prase savanov\u00e9 ob\u00fdv\u00e1 velkou oblast st\u0159edn\u00ed, ji\u017en\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Afriky od Eritrey po Jihoafrickou republiku.\nPrase savanov\u00e9 dor\u016fst\u00e1 d\u00e9lky 1,3\u20131,7 m, ocas m\u011b\u0159\u00ed mezi a\u017e 50 cm. V\u00fd\u0161ka v kohoutku dosahuje 70\u201385 cm, hmotnost se pohybuje v rozmez\u00ed 120\u2013150 kg. Bachyn\u011b je asi o 20% men\u0161\u00ed ne\u017e kanec a m\u00e1 tak\u00e9 slab\u0161\u00ed tes\u00e1ky. Prase bradavi\u010dnat\u00e9 m\u00e1 \u0161ed\u00e9 a\u017e hn\u011bdo\u010derven\u00e9 zbarven\u00ed, v\u011bt\u0161ina t\u011bla je lys\u00e1, nebo porostl\u00e1 jen \u0159\u00eddk\u00fdmi \u0161t\u011btinami. Na h\u0159bet\u011b jsou \u0161t\u011btiny dlouh\u00e9 a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed z\u0159etelnou h\u0159\u00edvu. Hlava je velk\u00e1, m\u00e1 \u0161irok\u00fd ryp\u00e1k, velmi dlouh\u00e9, vzh\u016fru zahnut\u00e9 tes\u00e1ky, dor\u016fstaj\u00edc\u00ed u kanc\u016f d\u00e9lky a\u017e 60 cm a po stran\u00e1ch hlavy dva p\u00e1ry v\u00fdr\u016fstk\u016f, podobn\u00fdch bradavic\u00edm. Ty slou\u017e\u00ed patrn\u011b k tlumen\u00ed n\u00e1raz\u016f p\u0159i vz\u00e1jemn\u00fdch souboj\u00edch kanc\u016f a chr\u00e1n\u00ed lebku p\u0159ed po\u0161kozen\u00edm. Ocas je velmi dlouh\u00fd, ale tenk\u00fd, bi\u010dovit\u00fd a zv\u00ed\u0159ata ho \u010dasto nos\u00ed strnule vzh\u016fru, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i \u00fat\u011bku. Ze smysl\u016f je nejlep\u0161\u00ed \u010dich. Od p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho prasete bradavi\u010dnat\u00e9ho se prase savanov\u00e9 odli\u0161uje v\u011bt\u0161\u00ed velikost\u00ed, del\u0161\u00edmi, v\u00edce rozev\u0159en\u00fdmi tes\u00e1ky a v\u00fdrazn\u011b konvexn\u00edm profilem hlavy.\nPrase savanov\u00e9 ob\u00fdv\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 celou subsaharskou Afriku krom\u011b pralesn\u00edch oblast\u00ed, hor Etiopie, Kapska a Africk\u00e9ho rohu. Na Africk\u00e9m rohu ho zastupuje prav\u00e9 prase bradavi\u010dnat\u00e9, kter\u00e9 \u017eilo d\u0159\u00edve i v Kapsku, kde v\u0161ak bylo vyhubeno. Preferuje sice otev\u0159en\u00e9 travnat\u00e9 savany, ale najdeme ho i v polopou\u0161t\u00edch, v k\u0159ovinat\u00e9 bu\u0161i a m\u00edsty i v hor\u00e1ch, a\u017e do v\u00fd\u0161e 3000 metr\u016f nad mo\u0159em. Podm\u00ednkou jejich v\u00fdskytu je alespo\u0148 sez\u00f3nn\u00ed dostatek vody, i kdy\u017e je schopn\u00e9 do\u010dasn\u011b kr\u00fdt spot\u0159ebu vody potravou (z du\u017enat\u00fdch hl\u00edz a oddenk\u016f). Obvykle je st\u00e1l\u00e9, nemigruje.\n\u017div\u00ed se hlavn\u011b r\u016fzn\u00fdmi travinami (vousatka, troskut), a to jak jejich nadzemn\u00edmi \u010d\u00e1stmi, tak i oddenky a ko\u0159eny, ale tak\u00e9 plody, ko\u0159eny a hl\u00edzami jin\u00fdch rostlin. P\u0159i vyr\u00fdv\u00e1n\u00ed podzemn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed rostlin si pom\u00e1h\u00e1 siln\u00fdmi kly. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b po\u017e\u00edr\u00e1 i bezobratl\u00e9 \u017eivo\u010dichy (nap\u0159. velk\u00e9 mnohono\u017eky),, drobn\u00e9 obratlovce a nepohrdne ani mr\u0161inami a trusem r\u016fzn\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f. P\u0159i ryt\u00ed \u010dasto kle\u010d\u00ed na kolenou p\u0159edn\u00edch kon\u010detin, opat\u0159en\u00fdch tvrd\u00fdmi mozoly, co\u017e p\u016fsob\u00ed pon\u011bkud komicky. Prase savanov\u00e9 m\u00e1 r\u00e1do dostatek vody, v\u00e1l\u00ed se r\u00e1do v bahn\u011b a tak\u00e9 se koupe, ale je schopn\u00e9 del\u0161\u00ed dobu p\u0159e\u017e\u00edt i bez vody. Jej\u00ed spot\u0159ebu mu m\u016f\u017ee kr\u00fdt potrava (oddenky, hl\u00edzy, ko\u0159eny).\nPrasata savanov\u00e1 nejsou p\u0159\u00edli\u0161 spole\u010densk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Rodinn\u00e9 skupiny tvo\u0159\u00ed samice s ml\u00e1\u010faty, kanci jsou samot\u00e1\u0159\u0161t\u00ed. Aktivn\u00ed jsou za soumraku a v noci, ve dne v\u011bt\u0161inou odpo\u010d\u00edvaj\u00ed v no\u0159e. Nora m\u016f\u017ee b\u00fdt velmi hlubok\u00e1, prase si ji bu\u010fto vyhrabe samo, nebo pro sebe roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed noru jin\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete (hrab\u00e1\u010d, dikobraz, hyena), m\u016f\u017ee b\u00fdt hlubok\u00e1 a\u017e 10 m. V no\u0159e prase odpo\u010d\u00edv\u00e1, samice zde rod\u00ed selata a prasata se zde tak\u00e9 ukr\u00fdvaj\u00ed p\u0159ed pred\u00e1tory. V p\u0159\u00edpad\u011b ohro\u017een\u00ed prchaj\u00ed do nory, kam zal\u00e9zaj\u00ed pozadu a br\u00e1n\u00ed se masivn\u00ed hlavou s ostr\u00fdmi kly.\nDosp\u011bl\u00ed se oz\u00fdvaj\u00ed fun\u011bn\u00edm, nechrochtaj\u00ed, selata kvi\u010d\u00ed. Pokud jsou selata v ohro\u017een\u00ed, \u010dasto nehnut\u011b zalehnou a p\u0159edst\u00edraj\u00ed smrt, pokud se jich v\u0161ak \u010dlov\u011bk nebo jin\u00fd pred\u00e1tor dotkne, zakvi\u010d\u00ed a p\u0159ivolaj\u00ed t\u00edm mat\u010dinu pomoc. Lov\u00ed je p\u0159edev\u0161\u00edm lvi, levharti a psi hyenovit\u00ed, prase se jim v\u0161ak \u010dasto dok\u00e1\u017ee ubr\u00e1nit. Post\u0159elen\u00e9 prase savanov\u00e9 mnohdy napadne i \u010dlov\u011bka a dok\u00e1\u017ee ho sv\u00fdmi tes\u00e1ky smrteln\u011b zranit.\nPohlavn\u00ed zralosti dosahuj\u00ed prasata ve v\u011bku 18\u201324 m\u011bs\u00edc\u016f. Samci se v\u0161ak do p\u00e1\u0159en\u00ed zapojuj\u00ed a\u017e ve v\u011bku 4 let. \u0158\u00edje prob\u00edh\u00e1 v\u011bt\u0161inou ve \u010dtvrt\u00e9m nebo p\u00e1t\u00e9m m\u011bs\u00edci od za\u010d\u00e1tku obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f. Kanci v t\u00e9to dob\u011b bojuj\u00ed dlouh\u00fdmi kly nebo se p\u0159etla\u010duj\u00ed hlavami. D\u00edky siln\u00e9 k\u016f\u017ei a \"bradavic\u00edm\", kter\u00e9 slou\u017e\u00ed jako chr\u00e1ni\u010de, v\u0161ak v\u011bt\u0161inou nedoch\u00e1z\u00ed k v\u00e1\u017en\u00fdm zran\u011bn\u00edm. Samice se v\u011bt\u0161inou p\u00e1\u0159\u00ed s v\u00edce kanci. B\u0159ezost trv\u00e1 \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, n\u011bkdy i d\u00e9le, co\u017e je nejd\u00e9le ze v\u0161ech druh\u016f prasat (krom\u011b p. bradavi\u010dnat\u00e9ho). Samice rod\u00ed v no\u0159e 3\u20134, v\u00fdjime\u010dn\u011b a\u017e 8 dob\u0159e vyvinut\u00fdch selat. Ta po narozen\u00ed v\u00e1\u017e\u00ed asi 0,5 kg. Selata pro\u017eij\u00ed prvn\u00edch 7 t\u00fddn\u016f \u017eivota v no\u0159e a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva m\u011bs\u00edce je matka vod\u00ed a koj\u00ed. Selata jsou velmi n\u00e1chyln\u00e1 k p\u0159eh\u0159\u00e1t\u00ed i prochladnut\u00ed. Samec se o ml\u00e1\u010fata nestar\u00e1. Dosp\u011blosti se do\u017e\u00edv\u00e1 m\u00e9n\u011b ne\u017e polovina ml\u00e1\u010fat. Prasata savanov\u00e1 se v p\u0159\u00edrod\u011b do\u017e\u00edvaj\u00ed i v\u00edce ne\u017e patn\u00e1ct let, v zajet\u00ed i v\u00edce ne\u017e dvacet.\nV\u011bdci rozezn\u00e1vaj\u00ed \u010dty\u0159i poddruhy prasete savanov\u00e9ho, kter\u00e9 se v\u0161ak li\u0161\u00ed jen velmi m\u00e1lo.\nPhacochoerus africanus africanus \u2013 Sahel a p\u0159ilehl\u00e9 oblasti od Senegalu po S\u00fad\u00e1n.\nPhacochoerus africanus aeliani \u2013 Eritera a Etiopie.\nPhacochoerus africanus massaicus \u2013 V\u00fdchodn\u00ed Afrika a oblast velk\u00fdch jezer.\nPhacochoerus africanus sundevalii \u2013 Ji\u017en\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Afrika.\nV rom\u00e1nu Henryka Sienkiewicze Pou\u0161t\u00ed a pralesem je zm\u00edn\u011bn divok\u00fd kanec ngiri, kter\u00fd smrteln\u011b zranil \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho cestovatele Lindeho. Vzhledem k tomu, \u017ee se p\u0159\u00edb\u011bh odehr\u00e1l v dne\u0161n\u00ed Ugand\u011b, m\u011blo by se jednat o prase savanov\u00e9. Prasetem savanov\u00fdm je rovn\u011b\u017e dobr\u00e1ck\u00fd pa\u0161\u00edk Pumba, popul\u00e1rn\u00ed postavi\u010dka z animovan\u00e9ho filmu Lv\u00ed kr\u00e1l.\nZOO Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9\nZOO Plze\u0148\nZOO Zl\u00edn\n \nPrase savanov\u00e9 \u2013 AFRIKAonline.", "<<>>: Co je L\u00e9k? <<>>: L\u00e9k je l\u00e9\u010divo upraven\u00e9 do definitivn\u00ed podoby, v jak\u00e9 se pou\u017e\u00edv\u00e1 a pod\u00e1v\u00e1 pacientovi (\u010dlov\u011bku nebo zv\u00ed\u0159eti).\nPojem \u201el\u00e9k\u201c je definov\u00e1n ve farmakologii (zab\u00fdv\u00e1 se l\u00e9ky). Na rozd\u00edl od pojm\u016f \u201el\u00e9\u010divo\u201c, \u201el\u00e9\u010div\u00e1 l\u00e1tka\u201c a \u201el\u00e9\u010div\u00fd p\u0159\u00edpravek\u201c nem\u00e1 \u201el\u00e9k\u201c definici v z\u00e1kon\u011b.\nV\u0161echna l\u00e9\u010diva (l\u00e9\u010div\u00e9 l\u00e1tky a l\u00e9\u010div\u00e9 p\u0159\u00edpravky) jsou potenci\u00e1ln\u00edmi l\u00e9ky, kter\u00fdmi se st\u00e1vaj\u00ed v okam\u017eiku, kdy jsou spr\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsobem pod\u00e1ny pacientovi. Proces je vyj\u00e1d\u0159en tzv. z\u00e1konem o vzniku l\u00e9ku, kter\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee na po\u010d\u00e1tku jsou l\u00e9\u010div\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 se v pr\u016fb\u011bhu technologick\u00fdch proces\u016f a po sm\u00edch\u00e1n\u00ed s vhodn\u00fdmi pomocn\u00fdmi l\u00e1tkami st\u00e1vaj\u00ed l\u00e9\u010div\u00fdmi p\u0159\u00edpravky. Ve vhodn\u00e9m obalu a ve vhodn\u00fd okam\u017eik pod\u00e1n\u00ed pacientovi se pak l\u00e9\u010div\u00fd p\u0159\u00edpravek st\u00e1v\u00e1 l\u00e9kem, kter\u00fd m\u016f\u017ee p\u0159\u00edzniv\u011b ovlivnit zdravotn\u00ed stav \u010di b\u00fdt pou\u017eit k diagnostice onemocn\u011bn\u00ed.\nl\u00e9\u010div\u00e1 l\u00e1tka \u2192 l\u00e9\u010div\u00fd p\u0159\u00edpravek \u2192 l\u00e9k\nV d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch byl pro antiseptick\u00e9 \u010di antibiotick\u00e9 vlastnosti za l\u00e9k pova\u017eov\u00e1n i nap\u0159\u00edklad tehdy vz\u00e1cn\u00fd cukr (ve form\u011b medu \u010di z cukrov\u00e9 t\u0159tiny), alkohol \u010di ko\u0159en\u00ed (nap\u0159\u00edklad sko\u0159ice, tymi\u00e1n). D\u00e1le tak\u00e9 \u010daj, k\u00e1va, \u010dokol\u00e1da a dal\u0161\u00ed potraviny.\nD\u0159\u00edve l\u00e9k p\u0159ipravovali m\u00e1gov\u00e9 a pozd\u011bji \u0161lo o chr\u00e1mov\u00e9 l\u00e9\u010ditelstv\u00ed spojen\u00e9 s v\u00edrou. Av\u0161ak d\u0159\u00edve l\u00e9ky pou\u017e\u00edvali i neandrt\u00e1lci a i samotn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata pou\u017e\u00edvaj\u00ed vlastn\u00ed l\u00e9ky.Samotn\u00e9 slovo \u201el\u00e9k\u201c poch\u00e1z\u00ed se seversk\u00fdch jazyk\u016f. Forma pod\u00e1n\u00ed se mu st\u00e1v\u00e1 synonymem (pr\u00e1\u0161ek, tableta).", "<<>>: Co je Maigret klade past (film, 2016)? <<>>: Maigret klade past (v origin\u00e1le Maigret Sets a Trap) je britsk\u00fd hran\u00fd film z roku 2016, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed minis\u00e9rie Maigret. Film nato\u010dil Ashley Pearce podle stejnojmenn\u00e9ho rom\u00e1nu Georgese Simenona. Komisa\u0159 Maigret, kter\u00e9ho hraje Rowan Atkinson, p\u00e1tr\u00e1 po s\u00e9riov\u00e9m vrahovi, kter\u00fd zab\u00edj\u00ed mlad\u00e9 \u017eeny v Pa\u0159\u00ed\u017ei.\nV pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 \u010dtvrti Montmartre do\u0161lo k vra\u017ed\u011b mlad\u00e9 \u017eeny, kter\u00e1 je u\u017e p\u00e1tou v po\u0159ad\u00ed. Ve\u0159ejnost je zneklidn\u011bna a komisa\u0159 Maigret spolu s vy\u0161et\u0159ovac\u00edm soudcem jsou p\u0159edvol\u00e1ni p\u0159ed ministra. Komisa\u0159 se rozhodne nal\u00ed\u010dit past a n\u011bkolik \u017een od policie slou\u017e\u00ed jako volavky. Jedna z \u017een je p\u0159epadena a vrahovi utrhne knofl\u00edk. Vrah v\u0161ak unikne. D\u00edky l\u00e1tce z obleku se Maigret dostane a\u017e k bytov\u00e9mu architektovi Marcelovi Moncinovi, kter\u00fd se st\u00e1v\u00e1 hlavn\u00edm podez\u0159el\u00fdm. Ten je zat\u010den, ale zap\u00edr\u00e1. Vy\u0161et\u0159ovac\u00ed soudce odvol\u00e1 Maigreta z p\u0159\u00edpadu a pov\u011b\u0159\u00ed jej komisa\u0159em, kter\u00fd p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed z Bordeaux. Mezit\u00edm ve \u010dtvrti dojde k dal\u0161\u00ed vra\u017ed\u011b. Maigret p\u0159edvol\u00e1 man\u017eelku a matku architekta a man\u017eelka se p\u0159izn\u00e1, \u017ee posledn\u00ed vra\u017edu sp\u00e1chala ona, aby zachr\u00e1nila sv\u00e9ho man\u017eela.", "<<>>: Co je Internationaux de Strasbourg 2013? <<>>: Internationaux de Strasbourg 2013 byl tenisov\u00fd turnaj po\u0159\u00e1dan\u00fd jako sou\u010d\u00e1st \u017eensk\u00e9ho okruhu WTA Tour, kter\u00fd se hr\u00e1l na otev\u0159en\u00fdch antukov\u00fdch dvorc\u00edch m\u011bstsk\u00e9ho are\u00e1lu. Konal se mezi 18. a\u017e 25. kv\u011btnem 2013 ve francouzsk\u00e9m \u0160trasburku jako 27. ro\u010dn\u00edk turnaje.\nTurnaj s rozpo\u010dtem 235 000 dolar\u016f pat\u0159il do kategorie WTA International Tournaments. Nejv\u00fd\u0161e nasazenou hr\u00e1\u010dkou ve dvouh\u0159e se stala sv\u011btov\u00e1 \u010dtrn\u00e1ctka Marion Bartoliov\u00e1 z Francie.\n1) \u017deb\u0159\u00ed\u010dek WTA k 13. kv\u011btnu 2013.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Claire Feuersteinov\u00e1\n Caroline Garciaov\u00e1\n Virginie Razzanov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky postoupily z kvalifikace:\n Marta Domachowsk\u00e1\n Magda Linetteov\u00e1\n Flavia Pennettaov\u00e1\n Shelby Rogersov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Lara Arruabarrenov\u00e1\n Maria Kirilenkov\u00e1\n Anabel Medinaov\u00e1 Garriguesov\u00e1\n Pauline Parmentierov\u00e1\n Heather Watsonov\u00e1\n1) \u017deb\u0159\u00ed\u010dek WTA k 13. kv\u011btnu 2013; \u010d\u00edslo je sou\u010dtem um\u00edst\u011bn\u00ed obou \u010dlenek p\u00e1ru.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Claire Feuersteinov\u00e1 / Lara Michelov\u00e1\n Caroline Garciaov\u00e1 / Mathilde Johanssonov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r do sout\u011b\u017ee nastoupil z pozice n\u00e1hradn\u00edka:\n Marta Domachowsk\u00e1 / Mar\u00eda Teresa Torrov\u00e1 Florov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Olga Pu\u010dkovov\u00e1v pr\u016fb\u011bhu turnaje Daniela Hantuchov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed prav\u00e9ho ramena)\n Aliz\u00e9 Cornetov\u00e1 vs. Lucie Hradeck\u00e1, 7\u20136(7\u20134), 6\u20130\n Kimiko Dateov\u00e1 / Chanelle Scheepersov\u00e1 vs. Cara Blackov\u00e1 / Marina Erakovicov\u00e1, 6\u20134, 3\u20136, \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2013 Internationaux de Strasbourg na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Libyjsk\u00e1 vlajka? <<>>: Vlajka Libye je pou\u017e\u00edv\u00e1na od za\u010d\u00e1tku ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v roce 2011 a byla hlavn\u00edm symbolem revoluce. P\u0159evzata byla od Libyjsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed (1951\u20131969).\nVlajka je tvo\u0159ena listem o pom\u011bru stran 1:2 se t\u0159emi vodorovn\u00fdmi pruhy: \u010derven\u00fdm, \u010dern\u00fdm a zelen\u00fdm v pom\u011bru 1:2:1. Uprost\u0159ed vlajky je um\u00edst\u011bn b\u00edl\u00fd p\u016flm\u011bs\u00edc a b\u00edl\u00e1 p\u011btic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda.\nBarvy vlajky symbolizuj\u00ed t\u0159i historick\u00e9 libyjsk\u00e9 kraje: Fezz\u00e1n (\u010derven\u00e1), Kyrenaiku (\u010dern\u00e1) a Tripolsko (zelen\u00e1).\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nPob\u0159e\u017e\u00ed dne\u0161n\u00ed Libye bylo os\u00eddlov\u00e1no ji\u017e ve starov\u011bku (F\u00e9ni\u010dany, \u0158eky, \u0158\u00edmany \u010di Araby). Prvn\u00ed (dolo\u017een\u00e9) vlajky tohoto \u00fazem\u00ed jsou historick\u00e9 vlajky dne\u0161n\u00edch m\u011bst Tripolisu a Bengh\u00e1z\u00ed, kter\u00e9 na mapu St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e nakreslil roku 1462 Ibrahim Tripolsk\u00fd. Vlajku Tripolisu tvo\u0159il zelen\u00fd list s b\u00edl\u00fdm p\u016flm\u011bs\u00edcem. Vlajka Bengh\u00e1z\u00ed byla \u010derven\u00e1, s b\u00edl\u00fdm p\u016flm\u011bs\u00edcem a \u010dty\u0159mi, pod sebou um\u00edst\u011bn\u00fdmi hv\u011bzdami ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti (nejsou obr\u00e1zky).Od 16. stolet\u00ed bylo \u00fazem\u00ed postupn\u011b p\u0159ipojov\u00e1no k Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Roku 1510 dobyli \u0160pan\u011bl\u00e9 Tripolis, roku 1521 byla k Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i p\u0159ipojena Kyrenaika a roku 1551 Tripolsko. Vlajka osmansk\u00e9ho sult\u00e1na (zaveden\u00e1 roku 1518) byla u\u017e\u00edv\u00e1na pro tureck\u00fd vazalsk\u00fd st\u00e1t Tripolis i pot\u00e9 co tuto vlajku sult\u00e1n opustil. Vlajka m\u011bla na zelen\u00e9m listu t\u0159i p\u016flm\u011bs\u00edce, polo\u017een\u00e9 proti sob\u011b. Oproti zobrazen\u00e9 vlajce, jsou ve zdroji p\u016flm\u011bs\u00edce bl\u00ed\u017ee \u017eer\u010fov\u00e9 \u010d\u00e1sti.Roku 1710 vytvo\u0159il Ahmed Karamanli d\u011bdi\u010dn\u00fd emir\u00e1t Tripolsk\u00e9 m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed spojen\u00edm Tripolska, Kyrenaiky a Fezz\u00e1nu. U\u017e\u00edval vlajku se st\u0159\u00eddav\u011b \u010derven\u00fdmi a \u017elut\u00fdmi, horizont\u00e1ln\u00edmi pruhy - 6 \u010derven\u00fdch, 5 \u017elut\u00fdch (nen\u00ed obr\u00e1zek). Roku 1835 byl emir\u00e1t pora\u017een, navr\u00e1cen k Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a vr\u00e1ceny vlajky Tripolska.V pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b jsou zn\u00e1my i jin\u00e9 vlajky, \u0161lo v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b o vlajky lok\u00e1ln\u00ed \u010di obchodn\u00ed. Zem\u011b od roku 1835 u\u017e\u00edvala na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni vlajku Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Ta byla tvo\u0159ena \u010derven\u00fdm listem s b\u00edl\u00fdm p\u016flm\u011bs\u00edcem a b\u00edlou osmic\u00edpou hv\u011bzdou. V roce 1844 byla hv\u011bzda zm\u011bn\u011bna na p\u011btic\u00edpou a embl\u00e9m se posunul k \u017eerdi.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nPo Italsko-tureck\u00e9 v\u00e1lce anektovala It\u00e1lie 18. \u0159\u00edjna 1912 \u00fazem\u00ed Libye a vytvo\u0159ila dv\u011b kolonie: Tripolsko a Kyrenaiku. Po z\u0159\u00edzen\u00ed koloni\u00ed se za\u010dala u\u017e\u00edvat tehdej\u0161\u00ed vlajka Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Po odporu obyvatelstva byla 16. listopadu 1918 vyhl\u00e1\u0161ena Tripolsk\u00e1 republika a v roce 1919 p\u0159iznala It\u00e1lie autonomii Tripolsk\u00e9 republice i emir\u00e1tu Kyranaika. Ob\u011b \u00fazem\u00ed u\u017e\u00edvala sv\u00e9 vlajky, jejich existence je v\u0161ak sporn\u00e1. Roku 1922 uzav\u0159ely tyto st\u00e1ty pakt proti It\u00e1lii ale 12. listopadu 1922 po fa\u0161istick\u00e9m p\u0159evratu v It\u00e1lii byla koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1va obnovena. Plnou kontrolu se nad \u00fazem\u00edm poda\u0159ilo obnovit a\u017e v roce 1933 a v\u0161echna t\u0159i historick\u00e1 \u00fazem\u00ed byla od 1. ledna 1934 sjednocena pod n\u00e1zvem Libye. Nov\u00e1 vlajka nebyla p\u0159ijata, u\u017e\u00edvala se vlajka Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.B\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed strany st\u0159\u00eddaly v kontrole na \u010d\u00e1stmi \u00fazem\u00ed Libye, v letech 1942\u201343 byly Tripolisko a Kyrenaika obsazena Brity a v roce 1943 byl Fezz\u00e1n obsazen Francouzi. Britsk\u00e9 a francouzsk\u00e9 vlajky se tak staly vlajkami p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch \u00fazem\u00ed. Po v\u00e1lce se na z\u00e1klad\u011b Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 smlouvy (M\u00edrov\u00e1 smlouva s It\u00e1li\u00ed) z 10. \u00fanora 1947 stala Libye sv\u011b\u0159eneck\u00fdm \u00fazem\u00edm OSN pod spole\u010dnou spr\u00e1vou Francie a Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV roce 1949 vznikl, po jednostrann\u00e9m vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti, Emir\u00e1t Kyrenaika, kter\u00fd byl 1. \u010dervna t\u00e9ho\u017e roku uzn\u00e1n i Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm. Vlajkou emir\u00e1tu se stal \u010dern\u00fd list s b\u00edl\u00fdm p\u016flm\u011bs\u00edcem a b\u00edlou, p\u011btic\u00edpou hv\u011bzdou. Vlajka se u\u017e\u00edvala v Kyranaice ji\u017e od roku 1947 s pom\u011brem 1:2, dle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f byl pom\u011br 2:3. Vlajka byla odvozena z praporu dynastie Senussi.24. prosince 1951 bylo vyhl\u00e1\u0161eno Spojen\u00e9 libyjsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed jako federace Kyrenaiky, Tripoliska a Fezz\u00e1nu. Vlajkou (p\u0159ijatou ji\u017e 21. prosince 1951) se stal list se t\u0159emi horizont\u00e1ln\u00edmi pruhy o pom\u011bru 1:2:1, s barvami \u010derven\u00e1 (dle \u00fastavy sign\u00e1ln\u00ed \u010derven\u00e1), \u010dern\u00e1 a zelen\u00e1 (permanentn\u00ed zele\u0148). Uprost\u0159ed listu o pom\u011bru 1:2 byl b\u00edl\u00fd p\u016flm\u011bs\u00edc s b\u00edlou, p\u011btic\u00edpou hv\u011bzdou. Dle \u00fastavy ze dne 7. \u0159\u00edjna 1951 je v \u010dl\u00e1nku 7, hlavy prvn\u00ed, pops\u00e1na vlajka tak, \u017ee p\u016flm\u011bs\u00edc mus\u00ed b\u00fdt na stran\u011b hv\u011bzdy p\u0159ivr\u00e1cen\u00e9 k \u017eerdi a st\u0159ed kru\u017enice (je\u017e tvo\u0159\u00ed z \u010d\u00e1sti p\u016flm\u011bs\u00edc) je p\u0159esn\u011b ve st\u0159edu vlajky. Hv\u011bzda m\u00e1 le\u017eet v otev\u0159en\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u016flm\u011bs\u00edce a jeden c\u00edp sm\u011b\u0159uje do st\u0159edu vlajky. \u010cl\u00e1nek ur\u010duje i dal\u0161\u00ed rozm\u011bry a um\u00edst\u011bn\u00ed p\u016flm\u011bs\u00edce i hv\u011bzdy. Barvy vlajky symbolizovaly t\u0159i z\u00e1kladn\u00ed provincie: \u010derven\u00e1 symbolizovala Fezz\u00e1n, zelen\u00e1 Tripolsko a m\u00edsto narozen\u00ed libyjsk\u00e9ho kr\u00e1le Idrise I. a \u010dern\u00e1 barva pruhu s b\u00edl\u00fdm p\u016flm\u011bs\u00edcem a hv\u011bzdou symbolizovala Kyrenaiku, p\u016flm\u011bs\u00edc p\u0159es\u00eddlen\u00ed proroka Mohameda z Mekky do Med\u00edny v roce 622 (tzv. Hid\u017eru) a hv\u011bzda symbolizovala nad\u011bji. Vlajka je shodn\u00e1 se sou\u010dasnou vlajkou, u\u017e\u00edvanou od roku 2011.25. dubna 1963 se federace Spojen\u00e9ho libyjsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed zm\u011bnila na unit\u00e1rn\u00ed Libyjsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. St\u00e1tn\u00ed symboly se v t\u00e9to souvislosti nezm\u011bnily.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n1. z\u00e1\u0159\u00ed 1969 vznikla po vojensk\u00e9m pu\u010di Libyjsk\u00e1 arabsk\u00e1 republika v \u010dele s Muammarem Kadd\u00e1f\u00edm. Vlajkou se stala 7. listopadu 1969, po vzoru dal\u0161\u00edch arabsk\u00fdch zem\u00ed, vlajka s \u010derveno-b\u00edlo-\u010dern\u00fdmi horizont\u00e1ln\u00edmi pruhy.2. z\u00e1\u0159\u00ed 1971 byla ustanovena Federace arabsk\u00fdch republik. \u010clensk\u00fdmi st\u00e1ty byly krom\u011b Libye je\u0161t\u011b Egypt a S\u00fdrie. Nov\u00e1 vlajka o pom\u011bru 2:3 byla zavedena s \u00fa\u010dinnost\u00ed od 1. ledna 1972. Byla tvo\u0159ena \u010derveno-b\u00edlo-\u010dern\u00fdmi horizont\u00e1ln\u00edmi pruhy se \u017elut\u00fdm znakem federace uprost\u0159ed b\u00edl\u00e9ho pruhu. Znak byl tvo\u0159en sokolem, hled\u00edc\u00edm heraldicky vlevo. Sokol m\u011bl na hrudi um\u00edst\u011bn\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd \u0161t\u00edt (tak\u00e9 \u017elut\u00fd) a dr\u017eel v pa\u0159\u00e1tech stuhu s arabsk\u00fdm n\u00e1pisem Federace arabsk\u00fdch republik. Na rozd\u00edl od egyptsk\u00e9 a syrsk\u00e9 vlajky (ty byly toto\u017en\u00e9) bylo pod stuhou je\u0161t\u011b ohrani\u010den\u00e9 pole s arabsk\u00fdm n\u00e1pisem Arabsk\u00e1 libyjsk\u00e1 republika. \u010cerven\u00e1 barva na vlajce symbolizovala boje za svobodu, b\u00edl\u00e1 m\u00edr a \u010dern\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed minulost. Sokol byl symbolem kmene Kuraj\u0161ovc\u016f.2. b\u0159ezna 1977 byl zm\u011bn\u011bn n\u00e1zev Libye na Velk\u00e1 libyjsk\u00e1 arabsk\u00e1 lidov\u00e1 socialistick\u00e1 d\u017eam\u00e1h\u00edr\u00edje. Ke zm\u011bn\u011b st\u00e1tn\u00edch symbol\u016f v t\u00e9to souvislosti nedo\u0161lo. 17. listopadu t\u00e9ho\u017e roku ale egyptsk\u00fd prezident Anvar as-S\u00e1d\u00e1t zah\u00e1jil m\u00edrov\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed s Izraelem. Libyjsk\u00e1 vl\u00e1da n\u00e1sledn\u011b p\u0159eru\u0161ila s Egyptem ve\u0161ker\u00e9 styky a p\u0159ijala usnesen\u00ed o zm\u011bn\u011b st\u00e1tn\u00ed vlajky. D\u016fvodem bylo vyv\u011b\u0161en\u00ed egyptsk\u00fdch vlajek p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b S\u00e1d\u00e1ta v Jeruzal\u00e9m\u011b, kter\u00e9 klasifikovala jako znesv\u011bcen\u00ed sv\u00e9 vlajky. Mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 zased\u00e1n\u00ed parlamentu schv\u00e1lilo usnesen\u00ed o zni\u010den\u00ed v\u0161ech libyjsk\u00fdch, dosavadn\u00edch vlajek na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 se uskute\u010dnilo 19. listopadu. V tento den byly libyjsk\u00fdmi diplomaty tyto vlajky na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve\u0159ejn\u011b p\u00e1leny a na zastupitelsk\u00fdch \u00fa\u0159adech zavl\u00e1ly unik\u00e1tn\u00ed, monochromatick\u00e9, zelen\u00e9 vlajky. Zelen\u00e1 barva vlajky symbolizovala isl\u00e1m, Zelenou revoluci a Zelenou knihu Muammara Kadd\u00e1f\u00edho. Pom\u011br stran vlajky byl stanoven na 1:2.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nOd 13. ledna 2011 v n\u00e1vaznosti na protesty v jin\u00fdch arabsk\u00fdch zem\u00edch za\u010daly v Libyi demonstrace proti Kadd\u00e1f\u00edmu kter\u00e9 p\u0159erostly v libyjskou ob\u010danskou v\u00e1lku. Symbolem protest\u016f se stala vlajka Libyjsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed z let 1951\u20131969. 3. b\u0159ezna se stala tato vlajka ofici\u00e1ln\u00ed vlajkou tzv. Do\u010dasn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed p\u0159echodn\u00e9 rady; krom\u011b vlajky z roku 1951 se u\u017e\u00edvaly i jej\u00ed varianty se stejn\u011b \u0161irok\u00fdmi pruhy, ale i pruhy svisl\u00fdmi. Zem\u011b byla n\u00e1sledn\u011b p\u0159ejmenov\u00e1na na Libyjsk\u00fd st\u00e1t. Pot\u00e9, co byla v z\u00e1\u0159\u00ed 2011 Do\u010dasn\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed p\u0159echodn\u00e1 rada p\u0159ijata Valn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm OSN jako pr\u00e1voplatn\u00fd z\u00e1stupce Libye, za\u010dalo OSN pou\u017e\u00edvat nov\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed ozna\u010den\u00ed st\u00e1tu a novou vlajku.", "<<>>: Co je Kostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (Sebnitz)? <<>>: Kostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (n\u011bmecky Kirche Kreuzerh\u00f6hung \u010di Kreuzerh\u00f6hungskirche) je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd fili\u00e1ln\u00ed kostel v sask\u00e9m velk\u00e9m okresn\u00edm m\u011bst\u011b Sebnitz. Novogotick\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed stavba poch\u00e1z\u00ed z let 1890\u20131892. Pl\u00e1ny zpracoval dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00fd architekt Christian Gottfried Schramm (1857\u20131922).\nM\u011bsto Sebnitz bylo od roku 1539, kdy se prosadila reformace, protestantsk\u00e9. V druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed se za\u010dal zvy\u0161ovat po\u010det katol\u00edk\u016f a na sv\u00e1tek svat\u00e9ho \u0160t\u011bp\u00e1na roku 1887 se po 348 letech v prozat\u00edmn\u00ed kapli (d\u016fm na adrese Kapellenweg 16) konala prvn\u00ed m\u0161e svat\u00e1. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byla zalo\u017eena samostatn\u00e1 \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 farnost a za\u010daly p\u0159\u00edpravy na stavbu vlastn\u00edho svatost\u00e1nku. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een 28. dubna 1890. Podle pl\u00e1n\u016f Christiana Gottfrieda Schramma (1857\u20131922) z Dr\u00e1\u017e\u010fan kostel postavil Gustav Adolf Reinhardt ze Sebnitz. Stavba byla dokon\u010dena o dva roky pozd\u011bji a 27. \u010dervna 1892 ji vysv\u011btil biskup a apo\u0161tolsk\u00fd prefekt Ludwig Wahl (1831\u20131905).B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v roce 1942 musela farnost odevzdat velk\u00fd a st\u0159edn\u00ed zvon pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely. Roku 1944 se od sebnitzk\u00e9 farnosti odd\u011blil Neustadt in Sachsen a tamn\u00ed fili\u00e1ln\u00ed kostel svat\u00e9 Gertrudy se stal farn\u00edm. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se sebnitzk\u00e1 farn\u00ed obec rozrostla kv\u016fli p\u0159\u00edchodu vys\u00eddlenc\u016f ze Sudet, Slezska a Ma\u010farska. V letech 1960 a\u017e 1964 pro\u0161el kostel rozs\u00e1hl\u00fdmi \u00fapravami; odstran\u011bny byly p\u016fvodn\u00ed malby, vitr\u00e1\u017ee, bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e a dal\u0161\u00ed interi\u00e9rov\u00e9 prvky. V letech 1974 a\u017e 1975 prob\u011bhla celkov\u00e1 rekonstrukce v\u011b\u017ee, roku 1988 byla nov\u011b pokryta st\u0159echa. Zat\u00edm posledn\u00ed rekonstrukce kosteln\u00ed lodi byla provedena v letech 1990 a\u017e 1991. Roku 2007 se slou\u010dila do t\u00e9 doby samostatn\u00e1 sebnitzk\u00e1 farnost s farnost\u00ed neustadtskou a z farn\u00edho kostela Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee se stal kostel fili\u00e1ln\u00ed. V roce 2018 byl za\u010dlen\u011bn do \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti Pirna.\nKostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee je vyu\u017e\u00edv\u00e1n k pravideln\u00fdm ned\u011bln\u00edm bohoslu\u017eb\u00e1m a je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka pod \u010d\u00edslem 09276723.\nJednolodn\u00ed neorientovan\u00fd kostel stoj\u00ed na p\u016fdorysu latinsk\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny jsou oblo\u017eeny p\u00edskovcem. Z pr\u016f\u010del\u00ed vyb\u00edh\u00e1 v\u011b\u017e vysok\u00e1 54 metr\u016f, kter\u00e1 vytv\u00e1\u0159\u00ed rizalit dopln\u011bn\u00fd port\u00e1lem a bronzovou sochou Madony z roku 1960 od Georga Nawrotha. Mal\u00fd zvon, kter\u00fd jako jedin\u00fd p\u0159e\u010dkal v\u00e1le\u010dn\u00e9 rekvizice, slou\u017e\u00ed k odb\u00edjen\u00ed hodinov\u00fdch interval\u016f. K p\u016fvodn\u00edmu mobili\u00e1\u0159i pat\u0159\u00ed kamenn\u00e1 k\u0159titelnice stoj\u00edc\u00ed nedaleko vchodu. D\u0159ev\u011bn\u00e9 zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed Kristova Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z Mikul\u00e1\u0161ovic (Je\u017e\u00ed\u0161 na k\u0159\u00ed\u017ei) a z Budy\u0161\u00edna (Panna Marie a Jan Evangelista). Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice byla p\u016fvodn\u011b vytes\u00e1na pro hornolu\u017eick\u00fd kl\u00e1\u0161ter Sankt Marienstern. P\u016fvodn\u00ed vybaven\u00ed dopl\u0148uj\u00ed novodob\u00e9 prvky. Modern\u00ed hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 zobrazuje Posledn\u00ed ve\u010de\u0159i P\u00e1n\u011b, vitr\u00e1\u017eov\u00e9 okno za n\u00edm od Wolframa H\u00e4nsche poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z roku 1998 p\u0159edstavuje Zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed Krista. K\u0159\u00ed\u017eovou cestu vytvo\u0159il roku 1965 Johannes Georgi. Varhany s t\u0159in\u00e1cti rejst\u0159\u00edky ve dvou manu\u00e1lech a 560 p\u00ed\u0161\u0165alami vyrobila roku 1892 budy\u0161\u00ednsk\u00e1 firma Hermann Eule.\nAre\u00e1l kostela dopl\u0148uje patrov\u00e1 budova fary a b\u00fdval\u00e1 farn\u00ed \u0161kola. Naproti kostelu stoj\u00ed budova policejn\u00ed stanice ve stylu art deco. P\u0159ibli\u017en\u011b 300 metr\u016f severoz\u00e1padn\u011b se nach\u00e1z\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice Sebnitz. Evangelicko-lutersk\u00fd kostel svat\u00e9ho Petra a Pavla le\u017e\u00ed jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem ve vzd\u00e1lenosti cca 500 metr\u016f.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nMEICHE, Alfred. Historisch-Topographische Beschreibung der Amtshauptmannschaft Pirna. Dresden: Buchdruckerei der Wilhelm und Bertha v. Baensch Stiftung, 1927. 397 s. (n\u011bmecky) \nM\u00d6SCHNER, Dietmar. Kirchen in der S\u00e4chsisch-B\u00f6hmischen Schweiz. Bad Schandau: Tourismusverband S\u00e4chsische Schweiz e. V., 2002. 88 s. ISBN 3-9806841-0-5. (n\u011bmecky) \n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky farnosti Archivov\u00e1no 17. 10. 2017 na Wayback Machine.\nDenkmalpflege in Sachsen.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed park Kan\u010dend\u017eenga? <<>>: N\u00e1rodn\u00ed park Kan\u010dend\u017eenga je chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed v indick\u00e9m spolkov\u00e9m st\u00e1t\u011b Sikkim, na hranic\u00edch s Nep\u00e1lem a \u010c\u00ednou (Tibetem). Je za\u0159azen mezi sv\u011btov\u00e9 d\u011bdictv\u00ed UNESCO, z\u00e1rove\u0148 je i biosf\u00e9rickou rezervac\u00ed. Park je v celosv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku v\u00fdjime\u010dn\u00fd kv\u016fli nejextr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bn\u011b nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky v jak\u00e9koli chr\u00e1n\u011bn\u00e9 oblasti na sv\u011bt\u011b. Nejni\u017e\u0161\u00ed m\u00edsto parku je v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1220 m n. m., nejvy\u0161\u0161\u00edm bodem je Kan\u010dend\u017eenga (8586 m n. m.), tzn. p\u0159es sedm tis\u00edc v\u00fd\u0161kov\u00fdch metr\u016f. Jeho rozloha je 1784 km\u00b2.\nNejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm topografick\u00fd prvkem n\u00e1rodn\u00edho parku je masiv Kan\u010dend\u017eenga. Masiv m\u00e1 p\u011bt hlavn\u00edch h\u0159eben\u016f, kter\u00e9 se t\u00e1hnou r\u016fzn\u00fdmi sm\u011bry a obsahuj\u00ed n\u011bkolik vrchol\u016f, kter\u00e9 se ty\u010d\u00ed nad 6000 metr\u016f n. m. P\u0159ibli\u017en\u011b 90 % parku le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce nad 3000 metr\u016f a 70 % nad 4000 metr\u016f. V parku se nach\u00e1z\u00ed na 280 ledovc\u016f, v\u010detn\u011b cca 25 km dlouh\u00e9ho ledovce Zemu a v\u00edce ne\u017e 300 jezer. \u00dadol\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed jsou v porovn\u00e1n\u00ed s t\u011bmi v severn\u00ed \u010d\u00e1sti parku strm\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee nebyla vyhlazena erozn\u00ed silou zaledn\u011bn\u00ed. \u00dadol\u00ed se strm\u00fdmi svahy ve spojen\u00ed s vysokou \u00farovn\u00ed taj\u00edc\u00ed vody vedou k tomu, \u017ee zdej\u0161\u00ed \u0159eky maj\u00ed jednu z nejvy\u0161\u0161\u00edch rychlost\u00ed sedimentace ze v\u0161ech him\u00e1lajsk\u00fdch \u0159ek. Park n\u00e1le\u017e\u00ed do povod\u00ed \u0159eky Tista.\nKlima v parku koreluje s jeho topografi\u00ed a je proto vysoce heterogenn\u00ed. Ve v\u011bt\u0161in\u011b parku panuje monzunov\u00e9 klima, kter\u00e9mu dominuje prodlou\u017een\u00e9 obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f. Letn\u00ed monzun obvykle trv\u00e1 od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed a je tlumen velmi kr\u00e1tk\u00fdm jarem a podzimem v dubnu a \u0159\u00edjnu. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 ro\u010dn\u00ed sr\u00e1\u017eky jsou nejvy\u0161\u0161\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b (2750 mm) a nejni\u017e\u0161\u00ed na severoz\u00e1pad\u011b (750 mm). Nejchladn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc je leden (pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota 4 \u00b0C v ni\u017e\u0161\u00edch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch, \u221217 \u00b0C v alpinsk\u00e9 z\u00f3n\u011b), nejteplej\u0161\u00edm pak \u010dervenec (22 \u00b0C, respektive 12 \u00b0C).\nVegetaci na \u00fazem\u00ed parku lze rozvrstvit do \u010dty\u0159 hlavn\u00edch v\u00fd\u0161kov\u00fdch z\u00f3n:\nsubtropick\u00e1 z\u00f3na (do nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 2000 m n. m.) - dominantn\u00ed rostliny Alnus nepalensis, Schima wallichii, Castanopsis spp., Quercus spp., Engelhardtia spicata\nz\u00f3na m\u00edrn\u00e9ho klima (2000 - 3000 m n. m.) - dominantn\u00ed rostliny Quercus spp., Rhododendron spp., Junisperus spp.\nsubalpinsk\u00e1 oblast (3000 - 4000 m n. m.) - dominantn\u00ed rostliny Rhododendron spp., Junisperus spp.\nalpinsk\u00e1 z\u00f3na (4000 - 4500 m n. m.) - dominantn\u00ed rostliny Meconopsis spp., Delphinium spp., Gentiana spp., Saussurea spp. Ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch nad 4500 m n. m. jsou ji\u017e ledovce, sn\u00edh a hol\u00fd skaln\u00ed masiv.\nV oblasti je asi 22 endemick\u00fdch a 22 vz\u00e1cn\u00fdch a ohro\u017een\u00fdch rostlin. V rezervaci rostou n\u011bkter\u00e9 z nov\u011b popsan\u00fdch rostlinn\u00fdch taxon\u016f jako Myrmechis bakhimensis (vstava\u010dovit\u00e9), Craniotome furcata var. sikkimensis (hluchavkovit\u00e9), Craniotome furcata var. ureolata (hluchavkovit\u00e9) a Cortiella gauri (mi\u0159\u00edkovit\u00e9). Jsou zde hojn\u011b zastoupeny epifyty a li\u00e1ny. Krom\u011b toho je v oblasti zaznamen\u00e1no asi 30 druh\u016f rododendron\u016f a 42 potvrzen\u00fdch druh\u016f savc\u016f pat\u0159\u00edc\u00edch do 16 \u010deled\u00ed, nap\u0159. irbis (Uncia uncia), panda \u010derven\u00e1 (Ailurus fulgens fulgens), dhoul (Cuon alpinus), poletu\u0161ka \u010dernob\u00edl\u00e1 (Hylopetes alboniger), vlk him\u00e1lajsk\u00fd (Canis himalayensis).", "<<>>: Co je .ar? <<>>: .ar je internetov\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed dom\u00e9na nejvy\u0161\u0161\u00edho \u0159\u00e1du pro st\u00e1t nebo \u00fazem\u00ed Argentina. Je spravov\u00e1na organizac\u00ed NIC Argentina. Registrov\u00e1n\u00ed dom\u00e9ny .AR p\u0159\u00edmo, nen\u00ed povoleno, pouze 8 dom\u00e9n II, \u0159\u00e1d n\u00ed\u017ee je otev\u0159eno v\u0161em, a\u010dkoli lok\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtomnost v Argentin\u011b je vy\u017eadov\u00e1na.\nJe zde 8 dom\u00e9n II. \u0159\u00e1du:\nCOM.AR - Firmy a jednotliv\u00ed ob\u010dan\u00e9 v Argentin\u011b\nEDU.AR - Vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce\nGOB.AR - Lok\u00e1ln\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed vl\u00e1da\nINT.AR - Mezin\u00e1rodn\u00ed subjekty a p\u0159edstavitel\u00e9 zahrani\u010dn\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed v Argentin\u011b.\nMIL.AR - Arm\u00e1da\nNET.AR - poskytovatel\u00e9 internetov\u00fdch slu\u017eeb licencovan\u00fdch u Comisi\u00f3n Nacional de Comunicaciones\nORG.AR - Neziskov\u00e9 organizace\nTUR.AR - Turistick\u00e9 a cestovn\u00ed firmy licencovan\u00e9 u Ministerio de Turismo de la Naci\u00f3n\nV listopadu 2008 bylo povoleno pou\u017eit\u00ed speci\u00e1ln\u00edch znak\u016f ve jm\u00e9nech dom\u00e9n, v\u010detn\u011b \u00f1, \u00e7, \u00e1, \u00e9, \u00ed \u00f3, \u00fa, \u00e4, \u00eb, \u00ef, \u00f6, a \u00fc.", "<<>>: Co je Aneka? <<>>: Aneka (* 20. listopadu 1954, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Mary Sandeman) je skotsk\u00e1 folkov\u00e1 zp\u011bva\u010dka jednoho hitu. Mnoho sv\u00fdch p\u00edsn\u00ed zp\u00edv\u00e1 gaelsky.\nV roce 1981 vydala p\u00edse\u0148 Japanese Boy a stejnojmenn\u00e9 album pod pseudonymem Aneka. Dos\u00e1hla vysok\u00e9ho um\u00edst\u011bn\u00ed v evropsk\u00fdch hitpar\u00e1d\u00e1ch a p\u00edse\u0148 se um\u00edstila na prvn\u00edch m\u00edstech hitpar\u00e1d ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, \u0160v\u00fdcarsku a Belgii. S Little lady n\u00e1sledoval pozd\u011bji men\u0161\u00ed hit, kter\u00fd se v N\u011bmecku a Rakousku Dva roky pozd\u011bji n\u00e1sledoval s Ooh Shooby Doo Doo Lang je\u0161t\u011b jeden men\u0161\u00ed hit, ale v popov\u00e9 bran\u017ei se t\u00edm nemohla usadit. Jej\u00ed dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 p\u00edsn\u011b jsou nap\u0159\u00edklad Heart to Beat, Starshine, I Was Free stejn\u011b jako Come Back to Me a It'll Be All Right.\nJej\u00ed prvn\u00ed a jedin\u00e9 LP Japanese Boy bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 v Belgii, Anglii, \u0160v\u00e9dsku, \u0160v\u00fdcarsku a N\u011bmecku. Neil Ross byl n\u00e1pomocen produkci, p\u00edsn\u011b byly ps\u00e1ny Bobbym Heatliem\nDnes se Mary Sandeman soust\u0159ed\u00ed op\u011bt na skotsk\u00fd folk.\nJej\u00ed p\u00edse\u0148 \"Japanese Boy\" se objevila ve fiktivn\u00edm r\u00e1diu videohry Grand Theft Auto: Vice City.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Aneka na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je C\u00edsa\u0159sk\u00e9 l\u00e1zn\u011b (Teplice)? <<>>: C\u00edsa\u0159sk\u00e9 l\u00e1zn\u011b jsou jednou z nejstar\u0161\u00edch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch budov severo\u010desk\u00e9ho m\u011bsta Teplice. Sv\u00e9 jm\u00e9no maj\u00ed d\u00edky l\u00e9\u010debn\u00e9mu pobytu dvou c\u00edsa\u0159\u016f. L\u00e1zn\u011b i dnes poskytuj\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 slu\u017eby. S\u00eddl\u00ed zde Klinika CLT.\nBudova v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b byla postavena v roce 1845. V letech 1870 a\u017e 1872 byla podle pl\u00e1nu stavitele Ing. Adolfa Siegmunda budova zcela p\u0159estav\u011bna v novorenesan\u010dn\u00edm slohu. Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitou p\u0159estavbu prod\u011blala v letech 1912 a\u017e 1914.\nZdej\u0161\u00ed l\u00e1zn\u011b nav\u0161t\u00edvili jako pacienti n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159 Vil\u00e9m I. a rakousk\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef.\nVe zdej\u0161\u00edch l\u00e1zn\u00edch se l\u00e9\u010d\u00ed po\u00farazov\u00e9 stavy po ortopedick\u00fdch operac\u00edch, c\u00e9vn\u00ed a dal\u0161\u00ed choroby. Nab\u00edz\u00ed se zde term\u00e1ln\u00ed i bahenn\u00ed koupele, elektrol\u00e9\u010dba a mnoho dal\u0161\u00edch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch procedur.\nV l\u00e1zn\u00edch je baz\u00e9n a sauna, fungovala zde Klinika CLT. K dispozici je 114 l\u016f\u017eek a kav\u00e1rna.\nL\u00e1ze\u0148sk\u00e1 budova m\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed adresu Laubeho n\u00e1m\u011bst\u00ed 227/2, 41501 Teplice. Z druh\u00e9 strany l\u00e1zn\u00ed je L\u00e1ze\u0148sk\u00fd park s Kolost\u016fjovou ka\u0161nou, po boc\u00edch budovy jsou ulice Rooseveltova a U C\u00edsa\u0159sk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed.\nZ obou stran l\u00e1zn\u00ed jsou vedeny linky MHD, na Laubeho n\u00e1m\u011bst\u00ed maj\u00ed svou zast\u00e1vku. Kdysi zde jezdily tramvaje.\nL\u00e1ze\u0148sk\u00e1 budova je st\u00e1tem chr\u00e1n\u011bn\u00e1 kulturn\u00ed pam\u00e1tka (\u010d. 43446/5-2496), v seznamu vedena od 3. 5. 1958.\n \nWeb L\u00e1zn\u011b Teplice\nWeb Firmy.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Michaela (Horn\u00ed P\u011bna)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Michaela je dvojlodn\u00ed gotick\u00fd a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b barokn\u00ed kostel nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve vesnici Horn\u00ed P\u011bna. Vystav\u011bn\u00fd byl ve 14. stolet\u00ed. Od roku 1958 pat\u0159\u00ed mezi kulturn\u00ed pam\u00e1tky.\nKostel je dominantou obce Horn\u00ed P\u011bna. Presbyt\u00e1\u0159 je zde polygon\u00e1ln\u00ed a sakristie se nach\u00e1z\u00ed na severu kostela. Je zde pozdn\u011bgotick\u00e1 kruchta se s\u00ed\u0165ovou klenbou a kamenn\u00fdmi pil\u00ed\u0159i.\nKostel byl vystav\u011bn v 1. \u010dtvrtin\u011b 14. stolet\u00ed. V roce 1359 se stal farn\u00edm kostelem. Koncem 15. stolet\u00ed zde byla z\u0159\u00edzena kruchta. V 17. stolet\u00ed pro\u0161el rozs\u00e1hlou barokn\u00ed p\u0159estavbou. V roce 1672 byla upravena a barokn\u011b sklenuta lo\u010f, o dev\u011bt let pozd\u011bji byla p\u0159istav\u011bna v\u011b\u017e. V roce 1709 byla p\u0159istav\u011bna severn\u00ed lo\u010f. Roku 1717 zde byla z\u0159\u00edzena kostnice. Dal\u0161\u00ed \u00fapravy prob\u00edhaly v letech 1726 a\u017e 1727.\nHorn\u00ed P\u011bna\n \n kostel sv. Martina . N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Planet of the Apes (seri\u00e1l)? <<>>: Planet of the Apes je americk\u00fd dobrodru\u017en\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l vytvo\u0159en\u00fd Anthonym Wilsonem pro stanici CBS. \u00davodn\u00ed d\u00edl m\u011bl premi\u00e9ru 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1974 a seri\u00e1l byl vys\u00edl\u00e1n do 6. prosince 1974. V hlavn\u00edch rol\u00ed se p\u0159edstavili Roddy McDowall, Ron Harper, James Naughton, Mark Lenard a Booth Colman.\nSeri\u00e1l sleduje p\u0159\u00edb\u011bh Alana Virdona a Petera Burkea, dvou americk\u00fdch astronaut\u016f z 20. stolet\u00ed, kte\u0159\u00ed \u010dasov\u00fdm skokem skon\u010dili v budoucnosti, v n\u00ed\u017e si opice podma\u0148uj\u00ed lidi. Ti se sna\u017e\u00ed spole\u010dn\u011b se \u0161impanzem Galenem naj\u00edt cestu zp\u00e1tky dom\u016f, pom\u00e1haj\u00ed utla\u010dovan\u00fdm lidem a vyh\u00fdbaj\u00ed se opic\u00edm a \u00fa\u0159ad\u016fm.\nRoddy McDowall jako \u0161impanz Galen\nRon Harper jako plukovn\u00edk Alan Virdon\nJames Naughton jako major Peter J. Burke\nMark Lenard jako \u0161\u00e9f ochranky Urko (11 d\u00edl\u016f)\nBooth Colman jako radn\u00ed Zaius (6 d\u00edl\u016f)\nJohn Hoyt jako \u0161impanz Barlow (2 d\u00edly)\nJacqueline Scott jako \u0161impanz (2 d\u00edly)\nV roce 1981 bylo deset d\u00edl\u016f seri\u00e1lu sest\u0159\u00edh\u00e1no do p\u011bti televizn\u00edch film\u016f. Tyto sn\u00edmky pak byly prod\u00e1ny do dal\u0161\u00edch zem\u00ed, v\u010detn\u011b \u010ceska.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Planet of the Apes (TV series) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Smr\u017eovka \u2013 Josef\u016fv D\u016fl? <<>>: \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Smr\u017eovka \u2013 Josef\u016fv D\u016fl le\u017e\u00ed v Jizersk\u00fdch hor\u00e1ch. V j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1du pro cestuj\u00edc\u00ed je uvedena pod \u010d\u00edslem 034. Tra\u0165 je provozov\u00e1na jak pro osobn\u00ed, tak n\u00e1kladn\u00ed dopravu. J\u00edzda osobn\u00edm vlakem po cel\u00e9 trati trv\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 12 minut.\nTra\u0165 byla postavena v roce 1894, v \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku byla zprovozn\u011bna.\nDr\u00e1hu vlastnila spole\u010dnost Liberecko-jablonecko-tanvaldsk\u00e1 dr\u00e1ha od zprovozn\u011bn\u00ed trati a\u017e do sv\u00e9ho zest\u00e1tn\u011bn\u00ed v roce 1930.\nV roce 1900 byly podle tehdej\u0161\u00edho j\u00edzdn\u00edho \u0159\u00e1du v provozu tyto stanice:\nSmr\u017eovka\nGeorgenthal-Albrechtsdorf\nAntoniwald\nJosefsthal-Maxsdorf\nPo t\u00e9to trati v sou\u010dasnosti jezd\u00ed osobn\u00ed vlaky Smr\u017eovka - Josef\u016fv D\u016fl.\nDo roku 2011 byla doprava zaji\u0161\u0165ov\u00e1na motorov\u00fdmi vozy 810. Od t\u00e9 doby byly vyst\u0159\u00edd\u00e1ny jednotkami Regionova. Dopravu na trati provozuj\u00ed \u010cesk\u00e9 dr\u00e1hy na z\u00e1klad\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed vypsan\u00e9m Libereck\u00fdm krajem. Smlouva je platn\u00e1 a\u017e do roku 2026.", "<<>>: Co je IrDA? <<>>: IrDA je komunika\u010dn\u00ed infra\u010derven\u00fd port vytvo\u0159en\u00fd konsorciem IrDa (Infrared Data Association), kter\u00e9 popisuje bezdr\u00e1tovou komunikaci pomoc\u00ed infra\u010derven\u00e9ho sv\u011btla. IrDA definuje standardy koncov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed a protokol\u016f, pomoc\u00ed kter\u00fdch za\u0159izuje komunikaci. IrDA byl vytvo\u0159en pro komunikaci s p\u0159enosn\u00fdmi (mobiln\u00edmi) za\u0159\u00edzen\u00edmi bez nutnosti pou\u017eit\u00ed komunika\u010dn\u00edho kabelu.\nIrDA vys\u00edl\u00e1 a p\u0159ij\u00edm\u00e1 modulovan\u00e9 infra\u010derven\u00e9 sv\u011btlo (z\u00e1\u0159en\u00ed) o vlnov\u00e9 d\u00e9lce 875 nm. Vys\u00edla\u010dem jsou infra\u010derven\u00e9 LED diody (nebo infra\u010derven\u00e9 laserov\u00e9 diody). P\u0159ij\u00edma\u010dem jsou fotodiody. V\u00fdrobci vyr\u00e1b\u00ed sady (p\u0159ij\u00edma\u010d + vys\u00edla\u010d) p\u0159\u00edmo pou\u017eiteln\u00e9 v elektronick\u00fdch aplikac\u00edch. IrDA je sou\u010d\u00e1st\u00ed notebook\u016f, mobiln\u00edch telefon\u016f, PDA apod. V sou\u010dasnosti je IrDA vytla\u010dov\u00e1no radiov\u00fdm p\u0159enosem (Bluetooth), kter\u00fd eliminuje z\u00e1kladn\u00ed nev\u00fdhodu infra\u010derven\u00e9ho p\u0159enosu \u2013 pot\u0159ebu p\u0159\u00edm\u00e9 viditelnosti.\nIrDA (IrDA verze 1.0 a 1.1) pracuje do vzd\u00e1lenosti 1.0 m p\u0159i bitov\u00e9 chybovosti BER (Bit Error Rate) a pom\u011br chybn\u011b a spr\u00e1vn\u011b p\u0159enesen\u00fdch bit\u016f \n \n \n \n \n 10\n \n \u2212\n 9\n \n \n \n \n {displaystyle 10^{-9}}\n a maxim\u00e1ln\u00ed \u00farove\u0148 okoln\u00edho osv\u011btlen\u00ed 10 lux (denn\u00ed sv\u011btlo). Tyto hodnoty jsou definovan\u00e9 pro nesoum\u011brnost p\u0159ij\u00edma\u010de a vys\u00edla\u010de 15 \u00b0. Rychlosti (IrDA 1.0) jsou 2400 \u2013 115 200 b/s. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se pulzn\u00ed modulace 3/16 d\u00e9lky doby trv\u00e1n\u00ed bitu. Form\u00e1t dat je jako p\u0159i s\u00e9riov\u00e9m p\u0159enosu (asynchronn\u00ed p\u0159enos se start bitem). IrDA definuje tak\u00e9 low-power IrDA za\u0159\u00edzen\u00ed s dosahem do 20 cm a max. rychlost\u00ed 115 kb/s. Pulzn\u00ed modulace se pou\u017e\u00edv\u00e1, aby LED diody mohly vys\u00edlat maxim\u00e1ln\u00edm v\u00fdkonem (nemohou takto sv\u00edtit trvale \u2013 proto pulzy).\nIrLAP (IrDA Infrared Link Access Protocol), je HDLC protokol zm\u011bn\u011bn\u00fd pro IrDA komunikaci \u2013 zapouzd\u0159en\u00ed r\u00e1mc\u016f V p\u0159\u00edpad\u011b v\u00edce IrDA za\u0159\u00edzen\u00ed je jedno prim\u00e1rn\u011b a ostatn\u00ed sekund\u00e1rn\u011b. IrLAP popisuje jak komunikace navazuje a jak\u00e9 bude \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed. Startovac\u00ed rychlost je v\u017edy 9600, po synchronizaci se vytvo\u0159\u00ed komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1ly s jednotliv\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi.\nIrLMP (IrDA Infrared Link Management Protocol) proto\u017ee konfigurace IrDA s\u00edt\u011b se m\u016f\u017ee m\u011bnit \u2013 za b\u011bhu p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed / ub\u00fdvaj\u00ed nov\u00e1 IR za\u0159\u00edzen\u00ed, tak ka\u017ed\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed se ohla\u0161uje IrLMP protokolem, kter\u00fd b\u011b\u017e\u00ed nad IrLAP protokolem. Funkc\u00ed IrLMP je detekovat nov\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kontrolovat toky dat a p\u0159ep\u00ednat v\u00edce stanic (jak se vyskytuj\u00ed).\nTinyTP (IrDA Transport Protocols) je vrstva kter\u00e1 dr\u017e\u00ed virtu\u00e1ln\u00ed kan\u00e1l mezi za\u0159\u00edzen\u00edmi a opravuje chyby na lince, vytv\u00e1\u0159\u00ed rozd\u011blen\u00ed dat do paket\u016f (obdoba TP).\nIrOBEX (IrDA Object Exchange Protocol) je jednoduch\u00fd protokol s p\u0159\u00edkazy PUT a GET dovoluj\u00edc\u00ed p\u0159en\u00e1\u0161et bin\u00e1rn\u011b data mezi stanicemi. Extensions to IrOBEX for Ir Mobile Communications je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed IrOBEX pro mobiln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed (handheld, PDA, mobil) \u2013 definuje jak p\u0159en\u00e1\u0161et informace ve vztahu k GSM (vyt\u00e1\u010den\u00ed \u010d\u00edsel, SMS, p\u0159enos hlasu \u2026) IR.\nIrTran-P (Infrared Transfer Picture) je specifikace pro p\u0159enos obr\u00e1zk\u016f z digit\u00e1ln\u00edch fotoapar\u00e1t\u016f p\u0159es IrDA.\nBluetooth\nWi-Fi\nWiMAX\n \nwww.irda.", "<<>>: Co je Emanuel Quirenz (1929)? <<>>: Emanuel Quirenz (4. kv\u011btna 1929 \u2013 30. listopadu 2000) byl \u010desk\u00fd silni\u010dn\u00ed motocyklov\u00fd z\u00e1vodn\u00edk. V z\u00e1vodech mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska startoval i jeho syn Emanuel Quirenz mlad\u0161\u00ed.\nV Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska silni\u010dn\u00edch motocykl\u016f startoval v letech 1959\u20131979. Jezdil ve t\u0159\u00edd\u00e1ch do 125 cm\u00b3, 250 cm\u00b3 a 350 cm\u00b3 na motocyklech \u010cZ, Jawa a Yamaha.\nMistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska silni\u010dn\u00edch motocykl\u016f \u2013 celkov\u00e1 klasifikace\n1959 do 250 cm\u00b3 \u2013 12. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1960 do 175 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 \u010cZ\n1960 do 250 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 Jawa\n1961 do 125 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 \u010cZ OHC\n1961 do 175 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 \u010cZ\n1961 do 250 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 Jawa\n1962 do 175 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 \u010cZ\n1962 do 250 cm\u00b3 \u2013 14. m\u00edsto \u2013 Rojex\n1964 do 250 cm\u00b3 \u2013 nebodoval \u2013 Jawa\n1968 do 250 cm\u00b3 \u2013 13. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1969 do 250 cm\u00b3 \u2013 12. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1970 do 250 cm\u00b3 \u2013 10. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1971 do 250 cm\u00b3 \u2013 11. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1971 do 350 cm\u00b3 \u2013 12. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1972 do 250 cm\u00b3 \u2013 13. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1972 do 350 cm\u00b3 \u2013 18. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1973 do 250 cm\u00b3 \u2013 14. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1973 do 350 cm\u00b3 \u2013 15. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1974 do 250 cm\u00b3 \u2013 15. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1974 do 350 cm\u00b3 \u2013 15. m\u00edsto \u2013 Jawa\n1975 do 250 cm\u00b3 \u2013 17. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1975 do 350 cm\u00b3 \u2013 19. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1976 do 250 cm\u00b3 \u2013 17. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1976 do 350 cm\u00b3 \u2013 9. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1977 do 250 cm\u00b3 \u2013 17. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1977 do 350 cm\u00b3 \u2013 9. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1978 do 250 cm\u00b3 \u2013 14. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1978 do 350 cm\u00b3 \u2013 11. m\u00edsto \u2013 Yamaha\n1979 do 350 cm\u00b3 \u2013 16. m\u00edsto \u2013 Yamaha\nJi\u0159\u00ed Franek: Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska silni\u010dn\u00edch motocykl\u016f 1954\u20131992\nEmanuel Quirenz st. by se dnes do\u017eil 90 letHistorie rychlostn\u00edch z\u00e1vod\u016f motocykl\u016f a automobil\u016f v T\u0159eb\u00ed\u010di \u2013 2. \u010d\u00e1st.", "<<>>: Co je Kosmick\u00e1 sonda? <<>>: Kosmick\u00e1 sonda je um\u011bl\u00e9 kosmick\u00e9 t\u011bleso bez lidsk\u00e9 pos\u00e1dky vypu\u0161t\u011bn\u00e9 k M\u011bs\u00edci nebo na \u00fanikovou dr\u00e1hu ze zemsk\u00e9ho gravita\u010dn\u00edho pole. \u00dakolem t\u011bchto sond je v\u00fdzkum vlastnost\u00ed prostoru, kter\u00fdm prol\u00e9taj\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bles slune\u010dn\u00ed soustavy, k nim\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed.\nPodle hlavn\u00edho zkouman\u00e9ho objektu je d\u011bl\u00edme obvykle na:\nm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed (lun\u00e1rn\u00ed) sondy, zkoumaj\u00edc\u00ed M\u011bs\u00edc a jeho okol\u00ed;\nmeziplanet\u00e1rn\u00ed (interplanet\u00e1rn\u00ed) sondy, zkoumaj\u00edc\u00ed vlastnosti meziplanet\u00e1rn\u00edho prostoru, hmoty a pol\u00ed v n\u011bm se nach\u00e1zej\u00edc\u00edch;\nslune\u010dn\u00ed (sol\u00e1rn\u00ed) sondy, zkoumaj\u00edc\u00ed bli\u017e\u0161\u00ed okol\u00ed Slunce;\nplanet\u00e1rn\u00ed sondy, zkoumaj\u00edc\u00ed pevn\u00e1 t\u011blesa slune\u010dn\u00ed soustavy, p\u0159edev\u0161\u00edm planety, jejich satelity (m\u011bs\u00edce) a planetky;\nkomet\u00e1rn\u00ed sondy, zkoumaj\u00edc\u00ed vlastnosti komet;\nmezihv\u011bzdn\u00e9 (interstel\u00e1rn\u00ed) sondy, ur\u010den\u00e9 k pr\u016fzkumu vlastnost\u00ed mezihv\u011bzdn\u00e9ho prostoru za hranicemi slune\u010dn\u00ed soustavy (zat\u00edm nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 sonda vypu\u0161t\u011bna, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 sondy, p\u0159edev\u0161\u00edm Voyager 1, Voyager 2 a New Horizons j\u00edm budou prol\u00e9tat).Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed podkategorii shora uveden\u00fdch typ\u016f sond tvo\u0159\u00ed n\u00e1vratov\u00e9 sondy, kter\u00e9 po pr\u016fzkumu c\u00edl\u016f sv\u00e9ho letu a p\u0159\u00edpadn\u00e9m odb\u011bru vzork\u016f materi\u00e1lu se vr\u00e1t\u00ed se sv\u00fdm n\u00e1kladem zp\u011bt na Zemi.\nV nejstar\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 literatu\u0159e v 50. a 60. l\u00e9tech 20. stol. byly kosmick\u00e9 sondy pod vlivem rusk\u00fdch sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f a technick\u00e9 literatury naz\u00fdv\u00e1ny meziplanet\u00e1rn\u00ed automatick\u00e9 stanice; tento term\u00edn se dnes ji\u017e v \u010desk\u00e9 odborn\u00e9 literatu\u0159e nepou\u017e\u00edv\u00e1.\nV\u011bt\u0161inu americk\u00fdch kosmick\u00fdch sond provozovala Laborato\u0159 proudov\u00e9ho pohonu (JPL) (kter\u00e1 sama n\u011bkter\u00e9 z nich i navrhla a postavila) resp. st\u0159edisko NASA Ames Research Center; v sou\u010dasnosti b\u00fdvaj\u00ed jejich provozovateli specializovan\u00e9 laborato\u0159e p\u0159edn\u00edch americk\u00fdch univerzit v r\u00e1mci kontrakt\u016f s NASA, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00fdrobu sond zaji\u0161\u0165uj\u00ed r\u016fzn\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 firmy.\nV b\u00fdval\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu v\u011bt\u0161inu m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch sond a prvn\u00edch planet\u00e1rn\u00edch sond vyvinula, postavila a provozovala konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159 OKB-1 (nyn\u00ed firma RKK En\u011brgija) hlavn\u00edho konstrukt\u00e9ra balistick\u00fdch raket a kosmick\u00e9 techniky S. P. Koroljova. Stavbu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i provoz pozd\u011bj\u0161\u00edch planet\u00e1rn\u00edch sond (od roku 1965) zaji\u0161\u0165ovalo V\u011bdecko-v\u00fdrobn\u00ed sdru\u017een\u00ed S. A. Lavo\u010dkina, resp. v\u00fdzkumn\u00e1 \u010d\u00e1st tohoto koncernu, V\u011bdecko-v\u00fdzkumn\u00e9 st\u0159edisko G. N. Babakina. Pozd\u011bji koordinaci v\u011bdeck\u00e9 n\u00e1pln\u011b mis\u00ed kosmick\u00fdch sond a \u0159\u00edzen\u00ed jejich letu p\u0159eb\u00edral st\u00e1le v\u00edce \u00dastav kosmick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f (IKI) AN SSSR.\nU mis\u00ed, jejich\u017e sondy se dostanou do velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti od Slunce, se mohou ud\u00e1vat dva \u010dasy ud\u00e1lost\u00ed. Jeliko\u017e \u0161\u00ed\u0159en\u00ed sign\u00e1l\u016f je omezena rychlost\u00ed sv\u011btla, m\u016f\u017ee se \u010das ud\u00e1losti sondy li\u0161it od \u010dasu p\u0159\u00edjmu sign\u00e1lu na Zemi a\u017e o des\u00edtky minut. Ozna\u010duj\u00ed se anglick\u00fdmi zkratkami SCET (z Spacecraft Event Time, \u010das ud\u00e1losti sondy) a ERT (z Earth Receive Time, \u010das p\u0159\u00edjmu na Zemi).", "<<>>: Co je Eparchie irkutsk\u00e1? <<>>: Eparchie Irkutsk je eparchie rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Rusku.\nZahrnuje spr\u00e1vn\u00ed hranice \u00fazem\u00ed Irkutsk\u00e9ho, Alarsk\u00e9ho, Angarsk\u00e9ho, Balagansk\u00e9ho, Bajandajevsk\u00e9ho, Bochansk\u00e9ho, Ka\u010dugsk\u00e9ho, Olchonsk\u00e9ho, Osinsk\u00e9ho, Slju\u010fansk\u00e9ho, Usolsk\u00e9ho, Us\u0165-Kutsk\u00e9ho, Us\u0165-Udinsk\u00e9ho, \u010ceremchovsk\u00e9ho, \u010cunsk\u00e9ho, \u0160elechovsk\u00e9ho a Echirit-Bulagatsk\u00e9ho raj\u00f3nu Irkutsk\u00e9 oblasti.\nEparchi\u00e1ln\u00edmu biskupovi n\u00e1le\u017e\u00ed titul biskup irkutsk\u00fd a angarsk\u00fd.\nRoku 1707 byl zalo\u017een irkutsk\u00fd vikari\u00e1t tobolsk\u00e9 metropole s titulem biskupa irkutsk\u00fd a n\u011br\u010dinsk\u00fd. Roku 1727 byl vikari\u00e1t pov\u00fd\u0161en na samostatnou eparchii.\nRozs\u00e1hl\u00e1 eparchie, kter\u00e1 od roku 1731 zahrnovala \u00fazem\u00ed Jakutska se roz\u0161\u00ed\u0159ila na celou Sibi\u0159, rusk\u00fd D\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod a na Alja\u0161ku. V prosinci 1840 byla z\u0159\u00edzena z \u010d\u00e1sti jej\u00edho \u00fazem\u00ed eparchie kam\u010datsk\u00e1, kurilsk\u00e1 a aleutsk\u00e1, do kter\u00e9 bylo 26. \u010dervna 1852 p\u0159e\u0159azeno \u00fazem\u00ed Jakutska.\nDne 28. ledna 1894 vznikl vikari\u00e1t \u010cita, kter\u00fd byl 12. b\u0159ezna t\u00e9ho\u017e roku pov\u00fd\u0161en na eparchii. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed m\u011bla eparchie hranice podobn\u00e9 t\u011bm modern\u00edm. Po Rusk\u00e9 revoluci roku 1917 byly pod tlakem autorit zni\u010deny a uzav\u0159eny duchovn\u00ed instituce Sibi\u0159e a D\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu. Zru\u0161eny byly i m\u00edstn\u00ed eparchie, jejich\u017e \u00fazem\u00ed se z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti ve 30. letech navr\u00e1tilo zp\u011bt do irkutsk\u00e9 eparchie. Stejn\u00fd osud potkalo i irkutskou eparchie, kter\u00e1 byla v\u0161ak roku 1943 obnovena.\nV letech 1945-1949 spravovala \u00fazem\u00ed D\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu eparchie chabarovsk\u00e1. N\u00e1sledn\u011b p\u0159evzala jurisdikci irkutsk\u00e1 eparchie.\nA\u017e do konce sov\u011btsk\u00e9ho obdob\u00ed byla irkutsk\u00e1 eparchie nejv\u011bt\u0161\u00ed v Rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi.\nRoku 1993 byla rozhodnut\u00edm Svat\u00e9ho synodu z\u0159\u00edzena z \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed eparchie nov\u00e1 eparchie jakutsk\u00e1 a roku 1994 eparchie \u010ditsk\u00e1.\nDne 5. \u0159\u00edjna 2011 byly z Eparchie odd\u011bleny nov\u00e9 eparchie Bratsk a Sajansk. O den pozd\u011bji byly eparchie bratsk\u00e1, irkutsk\u00e1 a sajansk\u00e1 v\u010dlen\u011bny do nov\u011b vznikl\u00e9 irkutsk\u00e9 metropole.\n1706\u20131714 Varlaam (Kossovskij)\n1721\u20131721 Ignatij (Smola)\n1727\u20131731 Innokentij (Kul\u010dickij), svato\u0159e\u010den\u00fd\n1732\u20131747 Innokentij (N\u011brunovi\u010d)\n1753\u20131771 Sofronij (Kristalevskij), svato\u0159e\u010den\u00fd\n1772\u20131789 Michail (Mitkevi\u010d)\n1789\u20131814 Veniamin (Bagrjanskij)\n1814\u20131830 Michail (Burdukov)\n1830\u20131831 Irinej (N\u011bstorovi\u010d)\n1831\u20131835 Meletij (Leontovi\u010d), svato\u0159e\u010den\u00fd\n1835\u20131838 Innokentij (Alexandrov)\n1838\u20131853 Nil (Isakovi\u010d)\n1853\u20131856 Afanasij (Sokolov)\n1856\u20131860 Jevsevij (Orlinskij)\n1860\u20131873 Parfenij (Popov)\n1873\u20131892 Veniamin (Blagonravov)\n1892\u20131892 Makarij (Darskij)\n1892\u20131911 Tichon Troickij-Don\u011bbin\n1911\u20131915 Serafim (Me\u0161\u010derjakov)\n1916\u20131918 Ioann (Smirnov)\n1918\u20131920 Zosima (Sidorovskij)\n1920\u20131920 Iakov (Pjatnickij)\n1920\u20131924 Anatolij (Kamenskij), svato\u0159e\u010den\u00fd mu\u010dedn\u00edk\n1924\u20131925 Gurij (St\u011bpanov), svato\u0159e\u010den\u00fd mu\u010dedn\u00edk\n1924\u20131924 Ioann (Bratoljubov), do\u010dasn\u00fd administr\u00e1tor\n1925\u20131926 Iraklij (Popov), do\u010dasn\u00fd administr\u00e1tor\n1926\u20131927 Jevsevij (Ro\u017ed\u011bstvenskij), do\u010dasn\u00fd administr\u00e1tor, svato\u0159e\u010den\u00fd mu\u010dedn\u00edk\n1927\u20131929 Kiprian (Komarovskij), do\u010dasn\u00fd administr\u00e1tor\n1929\u20131930 Varsonofij (Luzin)\n1930\u20131933 Dionisij (Prozorovskij)\n1933\u20131937 Pavel (Pavlovskij)\n1938\u20131943 eparchie neobsazena\n1943\u20131943 Filipp (Stavickij), nep\u0159evzal eparchii\n1944\u20131948 Varfolomej (Gorodcev), do\u010dasn\u00fd administr\u00e1tor\n1948\u20131949 Juvenalij (Kilin)\n1949\u20131958 Palladij (\u0160erst\u011bnnikov)\n1958\u20131973 Veniamin (Novickij)\n1973\u20131975 Vladimir (Kotljarov)\n1975\u20131980 Serapion (Fad\u011bjev)\n1980\u20131982 Mefodij (N\u011bmcov)\n1982\u20131984 Juvenalij (Tarasov)\n1984\u20131990 Chrizostom (Marti\u0161kin)\n1990\u20132019 Vadim (Lazebnyj)\nod 2019 Maximilian (Kljujev)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0418\u0440\u043a\u0443\u0442\u0441\u043a\u0430\u044f \u0435\u043f\u0430\u0440\u0445\u0438\u044f na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Campionatul de Fotbal al Rom\u00e2niei 1923/1924? <<>>: Dvan\u00e1ct\u00fd ro\u010dn\u00edk Campionatul de Fotbal al Rom\u00e2niei (Rumunsk\u00e9ho fotbalov\u00e9ho mistrovstv\u00ed) se konal od 13. \u010dervence do 17. srpna 1924. \nTurnaje se z\u00fa\u010dastnilo ji\u017e nov\u011b dev\u011bt klub\u016f. Hr\u00e1lo se vy\u0159azovac\u00edm zp\u016fsobem a titul z\u00edskal pot\u0159et\u00ed ve sv\u00e9 klubov\u00e9 historii a obh\u00e1jce z minul\u00fdch dvou ro\u010dn\u00edku Chinezul Teme\u0161v\u00e1r, kter\u00fd porazil ve fin\u00e1le CA Velk\u00fd Varad\u00edn 4:1.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Campionatul Na\u021bional de Fotbal al Rom\u00e2niei 1923-1924 na rumunsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0160t\u011bp\u00e1n II. z Medlova? <<>>: \u0160t\u011bp\u00e1n II. z Medlova (1208\u20131256) byl moravsk\u00fd \u0161lechtic z rodu p\u00e1n\u016f z Medlova.\nJeho otcem byl moravsk\u00fd \u0161lechtic \u0160t\u011bp\u00e1n I. z Medlova. Jestli\u017ee o otci existuje pom\u011brn\u011b dosti p\u00edsemn\u00fdch materi\u00e1l\u016f, o \u0160t\u011bp\u00e1novi II. jsou informace skoup\u00e9. Spolu se sv\u00fdm bratrem Jimramem I. z Medlova se stal zakladatelem rodu, kter\u00fd se psal \"z Pern\u0161tejna,\" \"z Byst\u0159ice,\" \"z Otaslavic,\" \"z Aue\u0161perka,\" \"z Kamene\" pota\u017emo \"ze Zub\u0161tejna\" a \"z Jakubova\".", "<<>>: Co je Prozor? <<>>: Prozor (srbsky \u041f\u0440\u043e\u0437\u043e\u0440) nebo t\u00e9\u017e Prozor-Rama (srbsky \u041f\u0440\u043e\u0437\u043e\u0440-\u0420\u0430\u043c\u0430) je m\u011bsto a spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko op\u010diny Prozor-Rama v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b v Hercegovsko-neretvansk\u00e9m kantonu. Nach\u00e1z\u00ed se asi 108 km z\u00e1padn\u011b od Sarajeva. V roce 2013 \u017eilo v Prozoru 3 858 obyvatel, v cel\u00e9 op\u010din\u011b Prozor-Rama pak 16 297 obyvatel.\nSou\u010d\u00e1st\u00ed op\u010diny je celkem 52 trvale obydlen\u00fdch vesnic. Nejv\u011bt\u0161\u00edm s\u00eddlem op\u010diny je m\u011bsto Prozor, dal\u0161\u00edmi v\u011bt\u0161\u00edmi s\u00eddly jsou vesnice Rumboci a Gmi\u0107i.\nNach\u00e1zely se zde t\u00e9\u017e zanikl\u00e9 vesnice Gornji Vi\u0161njani, Ivanci, Paji\u0107i a \u0160erovina.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Prozor-Rama na bosensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kolektivn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed? <<>>: Kolektivn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed neboli kolektivn\u00ed akce je dobrovoln\u00e9 samoorganizovan\u00e9 sjednocen\u00ed ur\u010dit\u00fdch akt\u00e9r\u016f (jednotlivc\u016f nebo organizac\u00ed) za \u00fa\u010delem dosa\u017een\u00ed spole\u010dn\u00e9ho prosp\u011bchu (materi\u00e1ln\u00edho nebo nemateri\u00e1ln\u00edho). P\u0159\u00edkladem kolektivn\u00ed akce na \u00farovni jednotlivc\u016f je st\u00e1vka v tov\u00e1rn\u011b: akt\u00e9\u0159i (d\u011bln\u00edci) se bez vn\u011bj\u0161\u00edho donucen\u00ed sami zkoordinuj\u00ed a z\u00e1rove\u0148 zastav\u00ed pr\u00e1ci, aby donutili vlastn\u00edka tov\u00e1rny zlep\u0161it jejich mzdu nebo pracovn\u00ed podm\u00ednky. P\u0159\u00edkladem na \u00farovni organizac\u00ed jsou mezin\u00e1rodn\u00ed m\u00edrov\u00e9 mise (nap\u0159\u00edklad SFOR), k nim\u017e st\u00e1ty dobrovoln\u011b p\u0159isp\u00edvaj\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed sv\u00fdch arm\u00e1d, aby se v ur\u010dit\u00e9m regionu dos\u00e1hlo ukon\u010den\u00ed n\u00e1sil\u00ed.\nKolektivn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed v ur\u010dit\u00fdch podob\u00e1ch zkoumali ji\u017e d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed myslitel\u00e9, ale pojem s\u00e1m vytvo\u0159il ekonom Mancur Olson a zavedl ho knihou Logika kolektivn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed (The Logic of Collective Action) roku 1965. Formuloval zde probl\u00e9m kolektivn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed, tedy ot\u00e1zku, pro\u010d se akt\u00e9\u0159i \u010dasto ke kolektivn\u00ed akci nep\u0159ipoj\u00ed, i kdy\u017e by pro n\u011b byla v\u00fdhodn\u00e1, a pokusil se ho \u0159e\u0161it metodami ekonomick\u00e9 teorie racion\u00e1ln\u00ed volby. Takto vid\u011bn\u00fd probl\u00e9m kolektivn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed b\u00fdv\u00e1 oz\u0159ejmov\u00e1n modelov\u00fdmi situacemi z ekonomie a teorie her, jako je v\u011bz\u0148ovo dilema (kolektivn\u00ed akce vz\u00e1jemn\u011b nekomunikuj\u00edc\u00edch akt\u00e9r\u016f), probl\u00e9m \u010dern\u00e9ho pasa\u017e\u00e9ra (parazitovat na kolektivn\u00ed akci jin\u00fdch akt\u00e9r\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ipojit se k nim), trag\u00e9die ob\u010diny (probl\u00e9m koordinace akt\u00e9r\u016f, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvaj\u00ed spole\u010dn\u00fd zdroj) anebo problematika externalit (d\u016fsledky kolektivn\u00ed akce pro nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 akt\u00e9ry).", "<<>>: Co je Otev\u0159en\u00e1 soustava? <<>>: Jako otev\u0159en\u00e1 soustava, \u010dasto tak\u00e9 otev\u0159en\u00fd syst\u00e9m, (nap\u0159. \u017eiv\u00e9 organismy) se ozna\u010duje takov\u00e1 soustava, kde doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdm\u011bn\u011b energie i hmoty s okol\u00edm. V otev\u0159en\u00e9 soustav\u011b nem\u016f\u017ee nastat termodynamick\u00e1 rovnov\u00e1ha.", "<<>>: Co je Hracholusky (z\u00e1mek)? <<>>: Hracholusky jsou zanikl\u00fd z\u00e1mek ve stejnojmenn\u00e9 vesnici u \u00dalic v okrese Plze\u0148-sever. Z\u00e1meck\u00fd are\u00e1l byl p\u016fvodn\u011b tvo\u0159en budovou star\u00e9ho z\u00e1mku v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m dvo\u0159e, p\u0159i jeho\u017e v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b byl ve druh\u00e9 polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed postaven nov\u00fd z\u00e1mek. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byly zbo\u0159eny hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy a oba pansk\u00e9 domy za\u010daly ch\u00e1trat. Star\u00fd z\u00e1mek byl nakonec p\u0159i roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed parkovi\u0161t\u011b v letech 2012\u20132013 zbo\u0159en, nov\u00fd z\u00e1mek byl zbo\u0159en v roce 2017.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Hracholusk\u00e1ch poch\u00e1z\u00ed z roku 1415, ale vesnice vznikla nejsp\u00ed\u0161e ji\u017e ve dvan\u00e1ct\u00e9m a\u017e \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed. A\u017e do konce \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed pat\u0159ila k panstv\u00ed bl\u00edzk\u00e9ho hradu Buben. V bl\u00ed\u017ee nezn\u00e1m\u00e9 dob\u011b ji z\u00edskali p\u00e1ni z \u0158\u00ed\u010dan, kter\u00fdm pat\u0159ilo panstv\u00ed P\u0148ovany. Nejsp\u00ed\u0161e Old\u0159ich z \u0158\u00ed\u010dan k P\u0148ovan\u016fm p\u0159ikoupil i Hracholusky. Jeho synov\u00e9 si rozd\u011blili d\u011bdictv\u00ed tak, \u017ee P\u0148ovany s Hracholuskami zd\u011bdil Kry\u0161tof Pavel z \u0158\u00ed\u010dan, kter\u00fd v roce 1617 prodal \u010d\u00e1st sv\u00e9ho majetku a ponechal si pouze Hracholusky, ze kter\u00fdch vytvo\u0159il nov\u00e9 panstv\u00ed. N\u011bkdy v dob\u011b mezi lety 1617\u20131618 si ve vsi zalo\u017eil nejsp\u00ed\u0161e pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed tvrz. Roku 1654 panstv\u00ed vlastnila vdova Kate\u0159ina, rozen\u00e1 \u017d\u00e1kovcov\u00e1 ze \u017d\u00e1kavy. Cel\u00e9 panstv\u00ed tvo\u0159il pouze pansk\u00fd dv\u016fr, \u010dty\u0159i selsk\u00e9 usedlosti (z toho jedna pust\u00e1) a dva drobn\u00ed zem\u011bd\u011blci.Okolo roku 1669 panstv\u00ed zd\u011bdila dcera Ludmila Eli\u0161ka \u0158\u00ed\u010dansk\u00e1 provdan\u00e1 za Divi\u0161e Protivu \u010cern\u00edna z Chudenic. Spole\u010dn\u011b na statku hospoda\u0159ili do roku 1674 a ovdov\u011bl\u00e1 Eli\u0161ka roku 1680 odk\u00e1zala majetek Vil\u00e9mu Leopoldovi z \u0158\u00ed\u010dan, jeho\u017e man\u017eelkou byla Barbora Ludmila \u00dalick\u00e1 z Ple\u0161nice, nete\u0159 Divi\u0161e Protivy \u010cern\u00edna. Roku 1684 statek koupil Vil\u00e9m\u016fv p\u0159\u00edbuzn\u00fd He\u0159man Vil\u00e9m z \u0158\u00ed\u010dan a vlastnil ho a\u017e do smrti v roce 1703. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byl p\u00e1nem na \u00dalic\u00edch a Hracholusk\u00e1ch hrab\u011b Franti\u0161ek Hartman z Klenov\u00e9 a Janovic. P\u0159esto\u017ee vlastnil i dal\u0161\u00ed panstv\u00ed, nedok\u00e1zal dob\u0159e hospoda\u0159it, a jeho majetek byl v roce 1711 \u00fa\u0159edn\u011b rozprod\u00e1n. Hracholusk\u00fd statek koupil Arno\u0161t Henig\u00e1r ze \u017deberka, kter\u00fd si jej ji\u017e od po\u010d\u00e1tku osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed pronaj\u00edmal. \u017dil zde a\u017e do smrti v roce 1733, kdy panstv\u00ed koupil Jan Albert (Albrecht) Vidr\u0161perg\u00e1r z Vidr\u0161perku, kter\u00fd se o\u017eenil s Arno\u0161tovo druhorozenou dcerou Annou Josefou. B\u011bhem dal\u0161\u00edch let se zadlu\u017eil a v Hracholusk\u00e1ch \u017eila jeho matka Jana Alberta Vidr\u0161perg\u00e1rov\u00e1, rozen\u00e1 Tichtlov\u00e1. Po smrti Jana Alberta Vidr\u0161perg\u00e1ra prob\u011bhla v letech 1742\u20131743 dra\u017eba, ve kter\u00e9 statek koupil Josef Franti\u0161ek Pergl\u00e1r z Perglasu. Umo\u017enil v\u0161ak, aby zde do sv\u00e9 smrti \u017eila vdova Anna Josefa Vidr\u0161perg\u00e1rov\u00e1.Po Pergl\u00e1rov\u011b smrti v roce 1759 hracholusk\u00fd statek zd\u011bdila jeho druh\u00e1 man\u017eelka Marie Josefa \u0160\u00e9nov\u00e1 ze \u0160\u00e9nu, a o t\u0159i roky pozd\u011bji jej prodala Karlu Anton\u00ednu Van\u010durovi z \u0158ehnic. I on byl \u0161patn\u00fdm hospod\u00e1\u0159em, a nedok\u00e1zal splatit ani plnou kupn\u00ed cenu, kdy\u017e byl statek v roce 1770 znovu prod\u00e1n v dra\u017eb\u011b. Tentokr\u00e1t jej koupil svobodn\u00fd p\u00e1n Jan V\u00e1clav Steinbach z Kranich\u0161tejna, kter\u00fd s\u00eddlil v bl\u00edzk\u00e9m Luhov\u011b. Po n\u011bm Hracholusky s Dolany a T\u0159ebobuz\u00ed zd\u011bdila dcera Marie Anna Steinbachov\u00e1. S n\u00ed se o\u017eenil hrab\u011b Maria V\u00e1clav Josef Bo\u0159ek Dohalsk\u00fd z Dohalic, kter\u00e9mu pat\u0159ila \u0159ada okoln\u00edch statk\u016f. Marie Anna p\u0159e\u017eila man\u017eela o jeden rok a roku 1825 po n\u00ed panstv\u00ed zd\u011bdil svobodn\u00fd p\u00e1n V\u00e1clav Pergl\u00e1r z Perglasu. V t\u00e9 dob\u011b pansk\u00e9 s\u00eddlo v Hracholusk\u00e1ch, n\u011bkdy d\u0159\u00edve barokn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00e9, slou\u017eilo pouze k ubytov\u00e1n\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f.V\u00e1clav\u016fv synovec svobodn\u00fd p\u00e1n Ludv\u00edk Dob\u0159ensk\u00fd z Dob\u0159enic prodal roku 1865 velkostatek Filipu Goldreichovi, od kter\u00e9ho jej o t\u0159i roky pozd\u011bji odkoupil doktor Anton\u00edn Jaksch, kter\u00fd nechal v pravd\u011bpodobn\u011b v letech 1868\u20131872 ve dvo\u0159e v sousedstv\u00ed barokn\u00edho domu postavit nov\u00fd z\u00e1mek. Dv\u016fr potom v roce 1887 zd\u011bdili synov\u00e9 August a Rudolf Jakschov\u00e9. Po smrti v\u0161ech bratr\u016f nakonec statek p\u0159ipadl Rudolfovi, kter\u00fd ho spravoval a\u017e do smrti v roce 1946. Jeho dv\u011b dcery byly odsunuty do Rakouska a dv\u016fr p\u0159ipadl st\u00e1tn\u00edmu statku. Pozd\u011bji bylo v z\u00e1mku um\u00edst\u011bno rekrea\u010dn\u00ed st\u0159edisko \u0160kody Plze\u0148, kter\u00e9 nechalo strhnout hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. Dal\u0161\u00edmi majiteli se stala Tesla N\u00fd\u0159any a od poloviny devades\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed spole\u010dnost Dioss.Star\u00fd barokn\u00ed z\u00e1mek z\u00e1mek byl ve velmi \u0161patn\u00e9m stavu ji\u017e na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Je\u0161t\u011b v roce 2012 byly nad z\u0159\u00edcen\u00fdmi klenbami patrn\u00e9 malovan\u00e9 z\u00e1klopov\u00e9 stropy, ale vzhledem k chyb\u011bj\u00edc\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 ochran\u011b a \u0161patn\u00e9mu stavu byla budova na p\u0159elomu let 2012 a 2013 zbo\u0159ena p\u0159i roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed parkovi\u0161t\u011b. Ve \u0161patn\u00e9m stavu z\u016fstala takt\u00e9\u017e budova nov\u00e9ho z\u00e1mku, kter\u00e1 byla zbo\u0159ena v roce 2017.\nHracholusk\u00fd pansk\u00fd dv\u016fr byl zalo\u017een ve svahu. Star\u00fd z\u00e1mek st\u00e1val p\u0159ed svou demolic\u00ed p\u0159i jeho ji\u017en\u00ed stran\u011b. Nov\u00fd z\u00e1mek nechal Anton\u00edn Jaksch postavit pod\u00e9l v\u00fdchodn\u00ed strany, p\u0159i\u010dem\u017e vyu\u017eil n\u011bjakou star\u0161\u00ed budovu, jej\u00ed\u017e zdivo b\u00fdvalo v jihoz\u00e1padn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed.\nBarokn\u011b a pozd\u011bji klasicistn\u011b upraven\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed budova star\u00e9ho z\u00e1mku m\u011bla obd\u00e9ln\u00fd p\u016fdorys s rozm\u011bru 23 \u00d7 10 metr\u016f a mansardovou st\u0159echu. Pod budovou b\u00fdval valen\u011b klenut\u00fd sklep. Ve vstupn\u00edm s\u00e1le se nach\u00e1zela d\u0159ev\u011bn\u00e1 spi\u017e\u00edrna a vstup do sklepa. Po prav\u00e9 i lev\u00e9 stran\u011b b\u00fdvaly \u010dtve\u0159ice m\u00edstnost\u00ed. Jedna ze z\u00e1padn\u00edch byla klenut\u00e1 k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou a do v\u0161ech m\u00edstnost\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b byla dodate\u010dn\u011b vlo\u017eena klenba plackov\u00e1. Dal\u0161\u00ed dv\u011b m\u00edstnosti s ploch\u00fdmi stropy se nach\u00e1zely ji\u017en\u011b od vstupn\u00ed haly. V\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed polovina domu byly samostatn\u011b vyt\u00e1p\u011bn\u00e9.\nBudova nov\u00e9ho z\u00e1mku m\u011bla p\u016fdorys o rozm\u011brech 28 \u00d7 11 metr\u016f. P\u016fvodn\u011b byla nejsp\u00ed\u0161e jen p\u0159\u00edzemn\u00ed a patro nechal p\u0159istav\u011bt nejsp\u00ed\u0161e a\u017e Rudolf Jaksch mezi lety 1897\u20131908. Sm\u011brem do dvora m\u00e1 sedmios\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed s hlavn\u00edm vstupem. Za n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed pr\u016fchoz\u00ed vstupn\u00ed s\u00ed\u0148, kterou bylo mo\u017en\u00e9 proj\u00edt do zahrady. Z haly se po t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e9m schodi\u0161ti sestupuje do ji\u017en\u00ed poloviny z\u00e1mku, kde se nach\u00e1zela chodba se schodi\u0161t\u011bm do prvn\u00edho patra a dv\u011b m\u00edstnosti zaklenut\u00e9 valenou a k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou. B\u00fdvalo zde to\u010dit\u00e9 schodi\u0161t\u011b do patra ur\u010den\u00e9 nejsp\u00ed\u0161e pro slu\u017eebnictvo. V severn\u00ed polovin\u011b z\u00e1mku byl vchod do sklepa a trojice m\u00edstnost\u00ed, z nich\u017e jedna m\u011bla valenou klenbu. Podobn\u00e9 \u010dlen\u011bn\u00ed m\u011blo tak\u00e9 prvn\u00ed patro, kde byly v\u0161echny m\u00edstnosti plochostrop\u00e9. V krovu nad n\u00edm byly patrn\u00e9 stopy druhotn\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed tr\u00e1m\u016f a \u010d\u00e1st p\u016fdy slou\u017eila k uskladn\u011bn\u00ed obil\u00ed.\nRO\u017dMBERSK\u00dd, Petr; NOVOBILSK\u00dd, Milan. Hracholusk\u00e1 kaple a z\u00e1mek. 1. vyd. Plze\u0148: Ing. Petr Mikota, 2001. 32 s. (Zapomenut\u00e9 hrady, tvrze a m\u00edsta; sv. 24). ISBN 80-902692-6-5. Vlo\u017eena kapitola Konec star\u00e9ho z\u00e1mku v Hracholusk\u00e1ch (2013). \nANDERLE, Jan. Hracholusk\u00fd z\u00e1mek. Hl\u00e1ska. 2002, ro\u010d. XIII, \u010d\u00eds. 2, s. 25\u201326. Dostupn\u00e9 online. ISSN 1212-4974.", "<<>>: Co je Machynlleth? <<>>: Machynlleth je m\u011bsto v hrabstv\u00ed Powys ve Walesu ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. A\u017e do roku 1955 bylo s\u00eddlem vel\u0161sk\u00e9ho parlamentu a tedy hlavn\u00edm m\u011bstem Walesu.\nV roce 2001 zde \u017eilo 2 147 obyvatel.", "<<>>: Co je Kurt Weber? <<>>: Kurt Weber (24. kv\u011btna 1928, T\u011b\u0161\u00edn \u2013 4. \u010dervna 2015, Mohu\u010d) byl polsk\u00fd kameraman a re\u017eis\u00e9r \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.\nKameroval nap\u0159\u00edklad filmy Der K\u00f6nig von St. Pauli (1998), Winterspelt 1944 (1978), Morderca zostawia \u015blad (1967), Salto (1965), Zaduszki (1961).\nOd roku 1979 byl profesorem na Univerzit\u011b Johannese Gutenberga v Mohu\u010di.", "<<>>: Co je FN SCAR? <<>>: FN SCAR (neboli Special Forces Combat Assault Rifle) nebo SCAR je \u00fato\u010dn\u00e1 pu\u0161ka, kter\u00e1 m\u00e1 v americk\u00e9 arm\u00e1d\u011b (prozat\u00edm hlavn\u011b u speci\u00e1ln\u00edch jednotek) nahradit pu\u0161ky M16 (Mk 18), M4A1 (Mk 18), M14 DMR (Mk 18), CQBR (Mk 18) a SR 25 (Mk 11).Komplet SCAR (\u010desky: bojov\u00e1 \u00fato\u010dn\u00e1 pu\u0161ka pro speci\u00e1ln\u00ed operace) tvo\u0159\u00ed dvojice zbran\u00ed ve dvou r\u00e1\u017e\u00edch s 60% pod\u00edlem shodn\u00fdch konstruk\u010dn\u00edch prvk\u016f a na 90 % stejn\u00fdm ergonomick\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm. Do kompletu SCAR je\u0161t\u011b pat\u0159\u00ed 40 mm gran\u00e1tomet EGLM, p\u0159ipojiteln\u00fd pod hlave\u0148 obou zbran\u00ed nebo pou\u017eiteln\u00fd samostatn\u011b (s vlastn\u00ed pa\u017ebou).\n\"Leh\u010d\u00ed\" typ SCAR-L (L=Light=lehk\u00fd) je ur\u010den pro st\u0159elbu munic\u00ed 5,56 \u00d7 45 mm NATO a je ur\u010den pro boj p\u0159edev\u0161\u00edm v m\u011bstsk\u00fdch z\u00e1stavb\u00e1ch.\n\"T\u011b\u017e\u0161\u00ed\" typ SCAR-H (H=Heavy=t\u011b\u017ek\u00fd) je ur\u010den pro st\u0159elbu munic\u00ed 7,62 \u00d7 51 mm NATO a je ur\u010den pro boj p\u0159edev\u0161\u00edm v otev\u0159en\u00e9m nebo horsk\u00e9m ter\u00e9nu.\nAutomatika obou zbran\u00ed je zalo\u017eena na odb\u011bru prachov\u00fdch plyn\u016f z hlavn\u011b. Na z\u00e1v\u011brov\u00fd mechanismus nep\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edmo (prost\u0159ednictv\u00edm plynov\u00e9 trubice, jako u pu\u0161ek M16 a M4), ale p\u00edstem s kr\u00e1tk\u00fdm chodem. Uzam\u010den\u00ed je \u0159e\u0161eno oto\u010dn\u00fdm z\u00e1vorn\u00edkem.\nSt\u0159elba je mo\u017en\u00e1 jednotliv\u00fdmi ranami nebo d\u00e1vkou. P\u0159ep\u00edna\u010d re\u017eimu st\u0159elby je oboustrann\u00fd. P\u00e1ka pro nap\u00edn\u00e1n\u00ed z\u00e1v\u011bru je napravo nad v\u00fdhozn\u00fdm ok\u00e9nkem, ale je mo\u017en\u00e9 ji p\u0159ed\u011blat na levou stranu. V\u00fdhozn\u00e9 ok\u00e9nko je na prav\u00e9 stran\u011b a na konci je opat\u0159eno deflektorem, zabra\u0148uj\u00edc\u00edm kontaktu vyst\u0159elen\u00e9 n\u00e1bojnice s obli\u010dejem st\u0159elce.\nSCAR-L vyu\u017e\u00edv\u00e1 z\u00e1sobn\u00edk na 30 n\u00e1boj\u016f (5,56 \u00d7 45 mm NATO) a SCAR-H vyu\u017e\u00edv\u00e1 z\u00e1sobn\u00edk na 20 n\u00e1boj\u016f (7,62 \u00d7 51 mm NATO).\nPa\u017eba obou zbran\u00ed je shodn\u00e1, teleskopicky v\u00fdsuvn\u00e1 (6 poloh) a sklopn\u00e1 na pravou stranu zbran\u011b, ani\u017e by byly omezeny mo\u017enosti st\u0159elby.\nPro ob\u011b varianty zbran\u00ed je na v\u00fdb\u011br celkem ze 3 druh\u016f hlavn\u00ed podle d\u00e9lky, kter\u00e9 jsou zam\u011bniteln\u00e9 b\u011bhem 5 minut (d\u00edky speci\u00e1ln\u00edmu kl\u00ed\u010di)\nSCAR-L Standard - standardn\u00ed verze, s hlavn\u00ed dlouhou 351 mm\nSCAR-L CQC - zkr\u00e1cen\u00e1 verze, karabina s hlavn\u00ed dlouhou 253 mm\nSCAR-L Sniper - verze pro p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed st\u0159elbu , s hlavn\u00ed dlouhou 457 mm\nSCAR-H Standard - standardn\u00ed verze, s hlavn\u00ed dlouhou 406 mm\nSCAR-H CQC - zkr\u00e1cen\u00e1 verze, karabina s hlavn\u00ed dlouhou 330 mm\nSCAR-H Sniper - verze pro p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed st\u0159elbu, s hlavn\u00ed dlouhou 508 mmPodle firmy FN Herstal budou prozat\u00edm dlouh\u00e9 hlavn\u011b k dispozici pouze pro americk\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed jednotky.", "<<>>: Co je Alois F\u00e1borsk\u00fd? <<>>: Alois F\u00e1borsk\u00fd (23. srpna 1880 T\u0159ebechovice \u2013 2. \u010dervence 1937 T\u0159ebechovice) byl \u010desk\u00fd podnikatel a pr\u016fmysln\u00edk, kter\u00fd spoluzalo\u017eil firmu na v\u00fdrobu z\u00e1mk\u016f zna\u010dky FAB.\nNarodil se v rodin\u011b kupce Anton\u00edna F\u00e1borsk\u00e9ho z T\u0159ebechovic a jeho \u017eeny Aloisie, rozen\u00e9 Rambousk\u00e9, dce\u0159i m\u00edstn\u00edho hostinsk\u00e9ho. Jeho o rok mlad\u0161\u00ed sestra Marie zem\u0159ela ve v\u011bku necel\u00fdch 3 m\u011bs\u00edc\u016f. Dal\u0161\u00ed sestra Vilem\u00edna zem\u0159ela z\u00e1hy po porodu a matka o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji, 18. srpna 1883, na otravu krve.\nRoku 1896 z\u00edskal Anton\u00edn F\u00e1borsk\u00fd od sv\u00e9ho tch\u00e1na budovu hostince, kterou roku 1909 postoupil synovi Aloisovi. Rodina F\u00e1borsk\u00fdch vlastnila v T\u0159ebechovic\u00edch je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva domy.\nJi\u017e na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed vlastnil Alois n\u011bkolik obchod\u016f se \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00fdm zbo\u017e\u00edm. V roce 1911 se vzdal v T\u0159ebechovic\u00edch obchodu se sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, hrac\u00edmi kartami a v\u00fdroby lihovin studenou cestou. V tom sam\u00e9m roce spolu s Franti\u0161kem \u0160edou zalo\u017eil firmu Tov\u00e1rna na \u017eelezn\u00e9 zbo\u017e\u00ed F\u00e1borsk\u00fd \u2013 \u0160eda v Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou. V\u00fdrobn\u00edm programem byla v\u00fdroba \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9ho zbo\u017e\u00ed a jeho prodej (zejm\u00e9na zadlabac\u00ed a d\u00f3zick\u00e9 z\u00e1mky). Na za\u010d\u00e1tku m\u011bla tov\u00e1rna 20 zam\u011bstnanc\u016f. Do Rychnova se pot\u00e9 v roce 1912 i odst\u011bhoval. V roce 1916 Franti\u0161ka \u0160edu vyplatil a jeho novou spole\u010dnic\u00ed se stala jeho man\u017eelka Marie. Av\u0161ak teprve v roce 1923 do\u0161lo k \u00faprav\u011b n\u00e1zvu na Tov\u00e1rna na \u017eelezn\u00e9 zbo\u017e\u00ed A. F\u00e1borsk\u00fd. Nejproslulej\u0161\u00edm v\u00fdrobn\u00edm programem firmy byly cylindrick\u00e9 vlo\u017eky zna\u010dky FAB, jejich\u017e v\u00fdroba zapo\u010dala roku 1934.\nRodina F\u00e1borsk\u00fdch m\u00e1 v T\u0159ebechovic\u00edch na h\u0159bitov\u011b rodinnou hrobku.\nMatrika T\u0159ebechovice pod Orebem - narozen\u00ed 1866\u20131888, sign. 164-3618, S. 225\nMatrika T\u0159ebechovice pod Orebem - zem\u0159el\u00ed 1860\u20131913, sign. 164-6669, S. 131\nM\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad v T\u0159ebechovic\u00edch pod Orebem. T\u0159ebechovick\u00e9 Hal\u00f3, 2008, \u010d. 5, S. 9 Dostupn\u00e9 online\nPAVL\u00cd\u010cKOV\u00c1, Tereza. P\u0159\u00edsp\u011bvek k d\u011bjin\u00e1m tov\u00e1rny na \u017eelezn\u00e9 zbo\u017e\u00ed A. F\u00e1borsk\u00fd, spol. s r.o. do roku 1945 ve sv\u011btle archivn\u00edho fondu firmy. Orlick\u00e9 hory a Podorlicko 17. MGOH Rychnov nad Kn\u011b\u017enou. 2010, s. 183, 185\u2013194. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Sean Avery? <<>>: Sean Avery (* 10. dubna 1980, North York, Ontario, Kanada) je b\u00fdval\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed hokejista. Pat\u0159il mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed provokat\u00e9ry a nejm\u00e9n\u011b obl\u00edben\u00e9 hr\u00e1\u010de cel\u00e9 NHL.\nV roce 1999 podepsal smlouvu jako voln\u00fd hr\u00e1\u010d s t\u00fdmem Detroit Red Wings a t\u00edm za\u010dal svoji kari\u00e9ru v NHL, kde hned prvn\u00ed sezonu (2000/2001 oslavil s t\u00fdmem Stanley Cup po boku hv\u011bzd typu Steve Yzerman, Brandon Shannahan, Brett Hull, Dominik Ha\u0161ek, a dal\u0161\u00edch...\nV roce 2003 p\u0159estoupil do Los Angeles Kings, kde se vypracoval v jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch provokat\u00e9r\u016f NHL, t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm se v\u0161ak stal a\u017e v New Yorku. V roce 2006, je\u0161t\u011b v t\u00fdmu Kings, byl nejtrestan\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d sez\u00f3ny s celkov\u00fdm po\u010dtem 257 trestn\u00fdch minut.\nV roce 2007 p\u0159estoupil do t\u00fdmu New York Rangers, kde se stal nejnen\u00e1vid\u011bn\u011bj\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem cel\u00e9 NHL. U Rangers se hokejov\u011b zlep\u0161il, dokonce hr\u00e1l ke konci sez\u00f3ny v prvn\u00ed formaci spole\u010dn\u011b s Jarom\u00edrem J\u00e1grem. V playoff pak proslul provokativn\u00edm m\u00e1v\u00e1n\u00edm hokejkou p\u0159ed Martinem Brodeurem z New Jersey Devils, kter\u00e9 rozd\u011blilo celou NHL na dva t\u00e1bory \u2013 jeden byl pro zaveden\u00ed vylou\u010den\u00ed za provokace a druh\u00fd obhajoval to, \u017ee vlastn\u011b nic neud\u011blal. Nakonec do\u0161lo k \u00faprav\u011b pravidel NHL pod n\u00e1zvem \"The Sean Avery Rule\", zkr\u00e1cen\u011b \"Avery Rule\".\nB\u011bhem sez\u00f3ny 2007/08 se n\u011bkolikr\u00e1t porval se sv\u00fdm protihr\u00e1\u010dem Darcy Tuckerem z Toronta, kter\u00fd je tak\u00e9 ligov\u00fd provokat\u00e9r. Jednou dokonce u\u017e p\u0159i rozbruslen\u00ed.\nV roce 2008 se coby nechr\u00e1n\u011bn\u00fd voln\u00fd hr\u00e1\u010d upsal na \u010dty\u0159i roky t\u00fdmu Dallas Stars.\nNa sv\u00e9m kont\u011b m\u00e1 5 hatrick\u016f Gordieho Howea, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee za jeden z\u00e1pas si stihl p\u0159ipsat vst\u0159elen\u00fd g\u00f3l, nahr\u00e1vku a je\u0161t\u011b se porvat.\nV sez\u00f3n\u011b 2008/2009 byl hr\u00e1\u010dem Dallas Stars, ale je\u0161t\u011b v t\u00e9\u017ee sez\u00f3n\u011b byl t\u00fdmem suspendov\u00e1n za to, \u017ee p\u0159ed z\u00e1pasem s Calgary nazval sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b hanliv\u00fdm v\u00fdrazem \u201esloppy seconds\u201c a musel j\u00edt na kurz ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, kter\u00fd \u00fasp\u011b\u0161n\u011b absolvoval a New York Rangers si ho vzaly zp\u00e1tky. Nejd\u0159\u00edve odehr\u00e1l p\u00e1r z\u00e1pas\u016f na farm\u011b a pak se vr\u00e1til.\nV Sezon\u011b 2011/2012 se mu po kempu neda\u0159ilo vr\u00e1tit do hlavn\u00edho t\u00fdmu, ale kv\u016fli zran\u011bn\u00ed mnoha hr\u00e1\u010d\u016f si ho povolaly zp\u011bt. B\u011bhem pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 doby (celkem 100 minut na led\u011b) vst\u0159elil 3 g\u00f3ly, vlivem dlouhodob\u00fdch neshod s kou\u010dem Tortorellou si vyslou\u017eil j\u00edzdenku zp\u011bt do CT Whale, kde za sedm z\u00e1pas\u016f posb\u00edral 3 body. Proto\u017ee v posledn\u00edm z\u00e1pase, dne 27. ledna 2012, dal g\u00f3l a n\u00e1sledn\u011b vyvolal poty\u010dku ud\u011blal si dal\u0161\u00ed vroubek u kou\u010de a od t\u00e9 doby nehr\u00e1l. Dne 6. b\u0159ezna 2012 mu bylo ozn\u00e1meno \u017ee nemus\u00ed chodit na tr\u00e9ninky, nepo\u010d\u00edtaj\u00ed s n\u00edm v playoff a ani v z\u00e1pasech Whale. Tento stav je \u010dasto p\u0159ipisov\u00e1n je\u0161itnosti kou\u010d\u016f.\nProslul n\u011bkolika rom\u00e1nky se slavn\u00fdmi here\u010dkami, nap\u0159\u00edklad Elishou Cuthbert a Rachel Hunter.\nSe sv\u00fdm spoluhr\u00e1\u010dem Henrikem Lunqvistem zalo\u017eil Restauraci Tyni\u2019s na Manhattanu.\nAvery se v\u011bnuje p\u0159edev\u0161\u00edm hokeji a m\u00f3d\u011b.\nV roce 2005 si tak\u00e9 zahr\u00e1l minirole ve filmu The Rocket o slavn\u00e9m hokejistovi Mauricy Richardovi z Montrealu Canadiens, kter\u00fd zem\u0159el v roce 2000.\nPo konci kari\u00e9ry vydal dv\u011b autobiografie Ice Capades a Offside, kde si nebere serv\u00edtky a \u010dten\u00e1\u0159i p\u0159ibli\u017euje zejm\u00e9na \u017eivoty hr\u00e1\u010d\u016f a tren\u00e9r\u016f, kritikou ne\u0161et\u0159\u00ed zejm. na Tortorellovi, kde uv\u00e1d\u00ed, \u017ee jej hr\u00e1\u010di nebrali v\u00e1\u017en\u011b, proto\u017ee neum\u011bl ani po\u0159\u00e1dn\u011b bruslit a Mari\u00e1n G\u00e1bor\u00edk jej p\u0159\u00edmo nen\u00e1vid\u011bl.\nV roce 2015 se o\u017eenil s americkou modelkou Hilary Rhoda.\nV roce 2020 se jim narodil syn Nash.\n \nSean Avery \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nSean Avery \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nSean Avery \u2013 statistiky na NHL.", "<<>>: Co je Morris\u016fv \u010derv? <<>>: Morris\u016fv \u010derv (anglicky Morris worm, n\u011bkdy ozna\u010dovan\u00fd tak\u00e9 jako Internet worm) byl jeden z prvn\u00edch po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch \u010derv\u016f, kter\u00fd ke sv\u00e9mu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed vyu\u017e\u00edval celosv\u011btov\u00e9 s\u00edt\u011b internet (obecn\u011b je mu p\u0159ipisov\u00e1no absolutn\u00ed prvenstv\u00ed). Jednalo se o prvn\u00ed po\u010d\u00edta\u010dovou hrozbu, kter\u00e1 p\u0159it\u00e1hla zna\u010dn\u00fd z\u00e1jem m\u00e9di\u00ed. Byl vytvo\u0159en tehdy 23let\u00fdm studentem Cornellovy univerzity Robertem Tappanem Morrisem. K jeho vypu\u0161t\u011bn\u00ed do\u0161lo 2. listopadu 1988 za vyu\u017eit\u00ed po\u010d\u00edta\u010de institutu MIT. Autor byl prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem, obvin\u011bn\u00fdm v USA z poru\u0161en\u00ed z\u00e1kona Computer Fraud and Abuse Act z roku 1986, t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky a s n\u00ed spojen\u00e9 podvodn\u00e9 \u010dinnosti.\nPodle slov autora nebyl \u010derv vytvo\u0159en pro destruktivn\u00ed \u00fa\u010dely, ale jako n\u00e1stroj pro zm\u011b\u0159en\u00ed po\u010dtu po\u010d\u00edta\u010d\u016f p\u0159ipojen\u00fdch k internetu. Nicm\u00e9n\u011b d\u016fvodem pro vypu\u0161t\u011bn\u00ed \u010derva z institutu MIT bylo pr\u00e1v\u011b zamaskov\u00e1n\u00ed faktu, \u017ee jeho autor poch\u00e1z\u00ed z Cornellu. (Shodou okolnost\u00ed zast\u00e1v\u00e1 Robert Morris v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v institutu MIT post profesora.) Program zneu\u017e\u00edval zn\u00e1m\u00e9 zranitelnosti programu Unix Sendmail, protokolu Finger, RSH/RExec a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slab\u00fdch hesel. K\u00f3d byl v\u0161ak navr\u017een chybn\u011b, nebo\u0165 jako bezpe\u010dnostn\u00ed pojistku obsahoval funkci, kter\u00e1 zp\u016fsobila, \u017ee jeden po\u010d\u00edta\u010d mohl b\u00fdt naka\u017een \u010dervem hned n\u011bkolikr\u00e1t, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159i ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed infikaci doch\u00e1z\u00ed ke zpomalov\u00e1n\u00ed po\u010d\u00edta\u010de, n\u011bkdy a\u017e na hranici nepou\u017eitelnosti.\nPrim\u00e1rn\u011b byl program ur\u010den k naka\u017een\u00ed pouze po\u010d\u00edta\u010d\u016f typu DEC VAX s opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem BSD 4/ Sun 3.\nSou\u010d\u00e1st\u00ed, kter\u00e1 z p\u016fvodn\u011b ne\u0161kodn\u00e9ho d\u00edla vytvo\u0159ila velmi re\u00e1lnou hrozbu, byl mechanismus \u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Ten p\u0159ed naka\u017een\u00edm po\u010d\u00edta\u010de ov\u011b\u0159oval, zda ji\u017e nebyl infikov\u00e1n, dotazem na po\u010d\u00edta\u010d. Proti takov\u00e9mu mechanismu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u0161ak existovala jednoduch\u00e1 obrana: vytvo\u0159it skript, kter\u00fd p\u0159i ka\u017ed\u00e9m takov\u00e9m dotazu za\u0161le kladnou odpov\u011b\u010f. Proto byl program navr\u017een tak, aby po\u010d\u00edta\u010d infikoval s pravd\u011bpodobnost\u00ed 1:7 i p\u0159esto, \u017ee obdr\u017eel kladnou odpov\u011b\u010f. Tento postup zp\u016fsobil nadbyte\u010dn\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u2013 \u010derv se \u0161\u00ed\u0159il velmi rychle, n\u011bkter\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de v\u0161ak infikoval v\u00edcekr\u00e1t.\nObvykle se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u010dervem Morris bylo infikov\u00e1no asi 6 000 po\u010d\u00edta\u010d\u016f zalo\u017een\u00fdch na Unixu. Paul Graham se k t\u00e9to statistice vyj\u00e1d\u0159il n\u00e1sledovn\u011b:\n\u201eByl jsem p\u0159\u00edtomen vzniku t\u00e9to statistiky, postup byl asi takov\u00fd: odhadovalo se, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b bylo k internetu p\u0159ipojen\u00fdch asi 60 000 po\u010d\u00edta\u010d\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e infikovan\u00fdch mohlo b\u00fdt asi deset procent.\u201c\nRobert T. Morris byl obvin\u011bn a n\u00e1sledn\u011b usv\u011bd\u010den z poru\u0161en\u00ed z\u00e1kona Computer Fraud and Abuse Act. Po odvol\u00e1n\u00ed byl odsouzen k t\u0159\u00edlet\u00e9mu podm\u00edn\u011bn\u00e9mu trestu, 400 hodin ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch prac\u00ed a pokut\u011b ve v\u00fd\u0161i 10 000 americk\u00fdch dolar\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Morris worm na anglick\u00e9 Wikipedii.\nwww.earchiv.cz \u2014 Ji\u0159\u00ed Peterka: Internetov\u00fdm \u010derv\u016fm je 16 let\n21.", "<<>>: Co je David Liebman? <<>>: David Liebman (* 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 Brooklyn, New York, USA) je americk\u00fd jazzov\u00fd saxofonista a fl\u00e9tnista. Ve sv\u00fdch dev\u00edti letech za\u010dal hr\u00e1t na klav\u00edr a od dvan\u00e1cti na saxofon. Studoval americkou historii na New York University. Po\u010d\u00e1tkem sedmdes\u00e1t\u00fdch let spolupracoval s Genyou Ravan a skupinou Ten Wheel Drive. Pozd\u011bji nahr\u00e1l dv\u011b studiov\u00e1 alba s Milesem Davisem, On the Corner (1972) a Get Up with It (1974). Rovn\u011b se pod\u00edlel na n\u011bkolika albech Elvina Jonese a hr\u00e1l na albu My Goal's Beyond Johna McLaughlina. Mezi dal\u0161\u00ed hudebn\u00edky, se kter\u00fdmi spolupracoval pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad Randy Brecker, Jack DeJohnette, Pat Metheny nebo Don Alias.", "<<>>: Co je Silvano Villanueva Gonz\u00e1lez? <<>>: Blahoslaven\u00fd Silvano Villanueva Gonz\u00e1lez, \u0159eholn\u00edm jm\u00e9nem Silvano Mar\u00eda (6. \u00fanora 1916, Hu\u00e9rmeces \u2013 18. srpna 1936, Carabanchel Bajo), byl \u0161pan\u011blsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd klerik, \u0159eholn\u00edk \u0158\u00e1du karmelit\u00e1n\u016f a mu\u010dedn\u00edk.\nNarodil se 6. \u00fanora 1916 v Hu\u00e9rmeces jako syn farm\u00e1\u0159\u016f.\nV \u010dasn\u00e9m v\u011bku se rozhodl vstoupit do \u0159\u00e1du karmelit\u00e1n\u016f v Ond\u011b a p\u0159ijal jm\u00e9no Silvano Mar\u00eda. Ve stejnou dobu byl p\u0159ijat do ni\u017e\u0161\u00edho semin\u00e1\u0159e ve Villarreal.\nKdy\u017e v \u010dervenci roku 1936 vypukla \u0160pan\u011blsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka a protikatolick\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, on a dal\u0161\u00edch 7 klerik\u016f cestovali do Kastilie. Na cest\u011b je zajali milicion\u00e1\u0159i. N\u00e1sledn\u011b byli ubytov\u00e1ni v dom\u011b Paseo de las Delicias. Dne 18. srpna byli na h\u0159bitov\u011b Carabanchel Bajo zast\u0159eleni.\nJejich ostatky se nach\u00e1z\u00ed ve svatyni Nuestra Se\u00f1ora de El Henar v Cu\u00e9llar.\nPo roce 1990 byl v arcidiec\u00e9zi Madrid zah\u00e1jen jeho beatifika\u010dn\u00ed proces spolu s dal\u0161\u00edmi 24 mu\u010dedn\u00edky Kongregace \u0161kolsk\u00fdch brat\u0159\u00ed a \u0158\u00e1du karmelit\u00e1n\u016f. Dne 19. prosince 2011 uznal pape\u017e Benedikt XVI. mu\u010dednictv\u00ed t\u00e9to skupiny \u0159eholn\u00edk\u016f. Blaho\u0159e\u010deni byli 13. \u0159\u00edjna 2013 ve skupin\u011b 522 mu\u010dedn\u00edk\u016f \u0161pan\u011blsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky.", "<<>>: Co je Nogliki? <<>>: Nogliki (rusky \u041d\u043e\u0433\u043b\u0438\u043a\u0438) je s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu v Sachalinsk\u00e9 oblasti v Rusku. \u017dije zde 10 518 obyvatel (2023).\nObec se nach\u00e1z\u00ed na severov\u00fdchod\u011b ostrova Sachalin, na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Tym, 9 km od jej\u00edho \u00fast\u00ed do Nyjsk\u00e9ho z\u00e1livu Ochotsk\u00e9ho mo\u0159e. V oblasti obce se do Tymu vl\u00e9vaj\u00ed \u0159eky Im\u010din a Nogliki.\nNogliki jsou spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem stejnojmenn\u00e9ho raj\u00f3nu. Obec se nach\u00e1z\u00ed vzdu\u0161nou \u010darou 613 km severn\u011b od oblastn\u00edho centra Ju\u017eno-Sachalinsku. \nV roce 1929 byla na b\u0159ehu \u0159eky Tym postavena prvn\u00ed dvoupatrov\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 budova, t\u00edm byly polo\u017eeny z\u00e1klady nov\u00e9 obce. Ve 30. letech 20. stolet\u00ed se zde za\u010dal rozv\u00edjet ropn\u00fd pr\u016fmysl. B\u011bhem Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky poskytovali m\u00edstn\u00ed nafta\u0159i palivo pro ve\u0161ker\u00e9 vojensk\u00e9 vybaven\u00ed Sachalinu.V roce 1960 z\u00edskala obec status s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu.\nV l\u00e9t\u011b 1998 vypukly v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Sachalinu, v\u010detn\u011b Nogliki, obrovsk\u00e9 po\u017e\u00e1ry. P\u0159ipravovala se evakuace obce, nad kterou se n\u011bkolik t\u00fddn\u016f vzn\u00e1\u0161el hust\u00fd smog. Po dobu n\u011bkolika t\u00fddn\u016f hasi\u010di bojovali s po\u017e\u00e1rem a Nogliki se poda\u0159ilo zachr\u00e1nit.\nV roce 2009 byla v obci postavena nov\u00e1 okresn\u00ed nemocnice a nejv\u011bt\u0161\u00ed sportovn\u00ed are\u00e1l na cel\u00e9m Sachalinu.\nV Nogliki tradi\u010dn\u011b prosperuje ryb\u00e1\u0159sk\u00fd a lesnick\u00fd pr\u016fmysl, po roce 2000 se rozv\u00edj\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed ropy a zemn\u00edho plynu. Nogliki slou\u017e\u00ed jako z\u00e1kladna pro projekty Sachalin-1 a Sachalin-2.\nV obci je \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice Nogliki, kter\u00e1 je kone\u010dnou stanic\u00ed Sachalinsk\u00e9 \u017eeleznice z Korsakova a Ju\u017eno-Sachalinsku.\nLeti\u0161t\u011b bylo od po\u010d\u00e1tku ur\u010deno pro pracovn\u00edky spole\u010dnost\u00ed ropn\u00fdch a plyn\u00e1rensk\u00fdch t\u011b\u017eebn\u00edch spole\u010dnost\u00ed. V roce 2004 bylo leti\u0161t\u011b otev\u0159eno i pro ve\u0159ejnost. Od roku 2017 jsou z leti\u0161t\u011b poskytov\u00e1ny leteckou spole\u010dnost\u00ed Aurora civiln\u00ed lety do Chabarovsku a Ju\u017eno-Sachalinsku.\nVrtuln\u00edky z leti\u0161t\u011b obsluhuj\u00ed tak\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed t\u011b\u017eebn\u00ed plo\u0161iny.\nV obci funguje m\u011bstsk\u00e1 hromadn\u00e1 doprava zaji\u0161\u0165ovan\u00e1 autobusy. Existuje zde pravideln\u00e9 autobusov\u00e9 spojen\u00ed s Ochou a Poronajskem.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041d\u043e\u0433\u043b\u0438\u043a\u0438 na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Patrik Pinte? <<>>: Patrik Pinte (* 6. ledna 1997, Dunajsk\u00e1 Streda) je slovensk\u00fd fotbalov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk \u010di z\u00e1lo\u017en\u00edk ma\u010farsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, od \u010dervence 2017 hr\u00e1\u010d klubu Szombathelyi Halad\u00e1s. Nastupuje na hrotu \u00fatoku nebo na prav\u00e9m kraji z\u00e1lohy, jeho otec Attila Pinte je b\u00fdval\u00fd fotbalista.\nJe odchovancem Slovanu Bratislava, kam p\u0159i\u0161el v pr\u016fb\u011bhu ml\u00e1de\u017ee z mu\u017estva FC \u0160TK 1914 \u0160amor\u00edn.\nV pr\u016fb\u011bhu sezony 2015/16 se propracoval do seniorsk\u00e9 kategorie Slovanu, kde nastupoval za rezervu.\nV \u010dervnu 2016 uzav\u0159el s t\u00fdmem stejn\u011b jako Samuel \u0160ef\u010d\u00edk, Juraj Kotula, Dominik Greif, Adam Laczk\u00f3, Denis Potoma a Frederik Valach profesion\u00e1ln\u00ed kontrakt. Sv\u016fj debut v A-mu\u017estvu si odbyl 19. \u00fanora 2017 ve 20. ligov\u00e9m kole proti Tatranu Pre\u0161ov (v\u00fdhra 2:0), kdy\u017e v 89. minut\u011b vyst\u0159\u00eddal Seydoubu Soumaha. V sezon\u011b 2016/17 se pod\u00edlel na zisku dom\u00e1c\u00edho poh\u00e1ru, p\u0159esto\u017ee ve fin\u00e1le hran\u00e9m 1. kv\u011btna 2017 proti tehdy druholigov\u00e9mu t\u00fdmu MFK Skalica nenastoupil. Jeho spoluhr\u00e1\u010di porazili soupe\u0159e v pom\u011bru 3:0. Celkem v ro\u010dn\u00edku 2016/17 odehr\u00e1l p\u011bt ligov\u00fdch utk\u00e1n\u00ed. V \u010dervnu 2017 podepsal s veden\u00edm novou smlouvu s platnost\u00ed na dva roky.\nKr\u00e1tce po uzav\u0159en\u00ed nov\u00e9ho kontraktu se Slovanem projevil z\u00e1jem podepsat t\u0159\u00edletou smlouvu s ma\u010farsk\u00fdm klubem Szombathelyi Halad\u00e1s, veden\u00ed Slovanu Bratislava mu vy\u0161lo vst\u0159\u00edct a umo\u017enilo mu p\u0159estup.\nProfil hr\u00e1\u010de na skslovan.com (slovensky) \nProfil hr\u00e1\u010de na fortunaliga.sk (slovensky)\nProfil hr\u00e1\u010de na soccerway.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.co.", "<<>>: Co je Sud\u00edn? <<>>: Sud\u00edn (n\u011bmecky Sudin) je vesnice pod Orlick\u00fdmi horami ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch, \u010d\u00e1st obce Ba\u010det\u00edn v okrese Rychnov nad Kn\u011b\u017enou v Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9m kraji. Nach\u00e1z\u00ed se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 475 m a \u017eije zde 52 obyvatel. Uprost\u0159ed Sud\u00edna je kapli\u010dka sv. Anny s nov\u011b instalovanou d\u0159ev\u011bnou sochou.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka v zemsk\u00e9m archivu o existenci Sud\u00edna je z roku 1458.\nV letech 1869\u20131950 byla samostatnou obc\u00ed a od roku 1961 se vesnice stala sou\u010d\u00e1st\u00ed obce Ba\u010det\u00edn.", "<<>>: Co je Kavinova deska? <<>>: Kavinova deska (t\u00e9\u017e Kavin\u016fv pomn\u00edk) se nach\u00e1z\u00ed na trase mod\u0159e zna\u010den\u00e9 turistick\u00e9 stezky, zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 jako Kavinova cesta, vedouc\u00ed z Pece pod Sn\u011b\u017ekou na Sn\u011b\u017eku. P\u0159edstavuje ji pam\u011btn\u00ed deska zasazen\u00e1 do kamene v m\u00edst\u011b, kde m\u011bly b\u00fdt rozpt\u00fdleny ostatky botanika Karla Kaviny (1890\u20131948), kter\u00fd se v\u00fdrazn\u011b pod\u00edlel na vzniku Krkono\u0161sk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku (KRNAP). V okol\u00ed cesty pak \u010dasto roste violka \u017elut\u00e1 sudetsk\u00e1.\n \n\u010cl\u00e1nek na krasnecechy.", "<<>>: Co je T-St-S 78? <<>>: Srub T-St-S 78 byl projektov\u00e1n jako levostrann\u00fd d\u011blost\u0159eleck\u00fd srub t\u011b\u017ek\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed na Trutnovsku um\u00edst\u011bn\u00fd vpravo od st\u0159edu tvrze Stachelberg. Srub byl vybudov\u00e1n jako sou\u010d\u00e1st tvrzov\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed \u010ceskoslovenska p\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou.\n\u00da\u010delem srubu m\u011blo b\u00fdt palebn\u011b pokr\u00fdt jihov\u00fdchodn\u00ed prostor Krkono\u0161, tedy prostor \u00fadol\u00ed Vizova, Such\u00e9ho dolu a Albe\u0159ic a p\u0159ehradit mo\u017en\u00fd postup nep\u0159\u00edtele ve sm\u011bru Albe\u0159ice-Horn\u00ed Mar\u0161ov. Okraj palebn\u00e9ho v\u011bj\u00ed\u0159e zasahoval a\u017e na \u017dacl\u00e9\u0159sk\u00fd h\u0159bet.\nProjekt tvrze pl\u00e1noval s v\u00fdstavbou srubu na jihov\u00fdchodn\u00edm svahu, tedy na odvr\u00e1cen\u00e9 stran\u011b od nep\u0159\u00edtele tak, aby byl ter\u00e9nem kryt p\u0159ed p\u0159\u00edmou palbou. Velikost a masa betonu tohoto srubu vy\u017eadovala d\u011blen\u00ed srubu na dv\u011b \u010d\u00e1sti dilata\u010dn\u00ed sp\u00e1rou.\nSrub byl vyzbrojen obdobn\u011b jako druh\u00fd d\u011blost\u0159eleck\u00fd srub pevnosti T-St-S 77. Hlavn\u00ed palebn\u00e9 zbran\u011b m\u011bly b\u00fdt 3 kusy 10 cm houfnice vz. 38 s dost\u0159elem 11.950 metr\u016f um\u00edst\u011bn\u00e9 pod betonem. Pro vlastn\u00ed ochranu srubu byly instalov\u00e1ny 3 kusy lehk\u00fdch kulomet\u016f vz. 26, 2 um\u00edst\u011bn\u00e9 ve zvonech a jeden soub\u011b\u017en\u011b se st\u0159\u00edlnami pro kryt\u00ed kaponi\u00e9ry p\u0159ed nimi. Samotn\u00fd nouzov\u00fd v\u00fdchod do p\u0159\u00edkopu byl ji\u0161t\u011bn st\u0159\u00edlnou pro ru\u010dn\u00ed palnou zbra\u0148. A\u010dkoliv byly houfnice p\u0159edev\u0161\u00edm ur\u010deny pro d\u00e1lkovou palbu, bylo mo\u017eno s nimi post\u0159elovat i vnit\u0159n\u00ed prostor tvrze.\nT-St-S 78\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nK 1. \u0159\u00edjnu 1938 byly proveden pouze v\u00fdkop pro z\u00e1kladovou desku a v\u00fdlom \u0161achty, kter\u00e1 byla pozd\u011bji zasyp\u00e1na.\nJi\u0159\u00ed Nov\u00e1k: Opevn\u011bn\u00ed na Stachelbergu, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Jablonn\u00e9 na Orlic\u00ed 1998, ISBN 80-902326-0-4\nZden\u011bk Komanec, Michal Pr\u00e1\u0161il: Tvrze \u010deskoslovensk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed 1935-1938 1.d\u00edl, Spole\u010dnost p\u0159\u00e1tel \u010deskoslovensk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, s.r.o.", "<<>>: Co je Toronto FC? <<>>: Toronto FC je kanadsk\u00fd fotbalov\u00fd klub hraj\u00edc\u00ed severoamerickou Major League Soccer. Byl zalo\u017een v roce 2006, do MLS vstoupil v roce 2007.", "<<>>: Co je Jind\u0159ich Francouzsk\u00fd (1121\u20131175)? <<>>: Jind\u0159ich Francouzsk\u00fd (francouzsky Henri de France , 1121 /1123?- 13. listopadu 1175 ) byl biskup v Beauvais a arcibiskup reme\u0161sk\u00fd z dynastie Kapetovc\u016f.\nNarodil se jako t\u0159et\u00ed syn francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka VI. a jeho man\u017eelky Ad\u00e9ly z Maurienne. Jako mlad\u0161\u00ed syn se nem\u011bl st\u00e1t kr\u00e1lem, p\u0159ipravoval se c\u00edrkevn\u00ed kari\u00e9ru. Ji\u017e v p\u011bti letech jej otec nechal jmenovat opatem v Saint-Mellon v Pontoise a Notre-Dame v Poissy. Roku 1146 ode\u0161el jako mnich do cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Clairvaux a o t\u0159i roky pozd\u011bji byl zvolen biskupem v Beauvais. Po smrti opata Sugera roku 1151 se stal jedn\u00edm z r\u00e1dc\u016f sv\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho bratra. Roku 1162 pov\u00fd\u0161il na arcibiskupa reme\u0161sk\u00e9ho.", "<<>>: Co je Ferenc Raichle? <<>>: Ferenc Raichle (23. \u00fanora 1869, Apatin, Rakousko-Uhersko \u2013 12. dubna 1960, Budape\u0161\u0165, Ma\u010farsko) byl ma\u010farsk\u00fd architekt z obdob\u00ed secese a podnikatel. Navrhl a nechal zbudovat celou \u0159adu staveb v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti tehdej\u0161\u00edch Uher, tedy na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Vojvodiny a ji\u017en\u00edho Ma\u010farska (Subotica, Ba\u010dka Topola, Szeged).", "<<>>: Co je LGBT pr\u00e1va v Kambod\u017ei? <<>>: Lesby, gayov\u00e9, bisexu\u00e1lov\u00e9 a translid\u00e9 (LGBT) se v Kambod\u017ei setk\u00e1vaj\u00ed s pr\u00e1vn\u00edmi komplikacemi nezn\u00e1m\u00fdmi pro v\u011bt\u0161inov\u00e9 obyvatelstvo. Stejnopohlavn\u00ed aktivita homosexu\u00e1ln\u00edch/transgender jedinc\u016f je zde leg\u00e1ln\u00ed, jeliko\u017e nikdy nebyla ze strany st\u00e1tu trest\u00e1n. Ov\u0161em nen\u00ed zde \u017e\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed forma stejnopohlavn\u00edho sou\u017eit\u00ed \u010di pr\u00e1vn\u00ed ochrana t\u011bchto jedinc\u016f nap\u0159. v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed \u010di na ve\u0159ejnosti ohledn\u011b homofobn\u00edch \u010di transgender ur\u00e1\u017eek. \nI p\u0159es tradi\u010dn\u00ed pohledy Kambod\u017ean\u016f v posledn\u00edch letech v\u0161ak spole\u010dnost zauj\u00edm\u00e1 liber\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed postoje v\u016f\u010di LGBT jedinc\u016fm (zejm\u00e9na nejen d\u00edky \u0161ir\u0161\u00edmu pov\u011bdom\u00ed o LGBT lidech ve spole\u010dnosti, ale tak\u00e9 podporou zaveden\u00ed stejnopohlavn\u00edch s\u0148atk\u016f liber\u00e1ln\u00edho kambod\u017esk\u00e9ho kr\u00e1le Norodoma Sihamoniho).\nSoukrom\u00e9 stejnopohlavn\u00ed styky jsou povoleny, pokud oba jedinci jsou star\u0161\u00ed 15 let a oba souhlas\u00ed. Stejnopohlavn\u00ed aktivity nikdy nebyly v historii Kambod\u017ee trest\u00e1ny, ale za ileg\u00e1ln\u00ed se pova\u017euje prostituce (v\u010detn\u011b \u017eensk\u00e9) pod trestem vysok\u00e9 pokuty, kter\u00e1 je trestn\u00e1 dle Kambod\u017esk\u00e9ho trestn\u00edho z\u00e1kon\u00edku, odst. 298.Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk a Z\u00e1kon o man\u017eelstv\u00ed a rodin\u011b v\u00fdslovn\u011b zakazuje s\u0148atky stejnopohlavn\u00edch p\u00e1r\u016f a nepovoluje ani adopce d\u011bt\u00ed stejnopohlavn\u00edmi p\u00e1ry. Od r. 1993 byla novelizov\u00e1na kambod\u017esk\u00e1 \u00fastava, kter\u00e1 jasn\u011b definuje man\u017eelstv\u00ed jako svazek mu\u017ee a \u017eeny. Mnoho lid\u00ed v\u0161ak od 90. let 20. stolet\u00ed dostalo \u0161ir\u0161\u00ed pov\u011bdom\u00ed o LGBT komunit\u011b a jej\u00edch nerovnostech v porovn\u00e1n\u00ed s heterosexu\u00e1ln\u00edmi p\u00e1ry. \nN\u011bkolik stejnopohlavn\u00edch s\u0148atk\u016f bylo odd\u00e1no b\u011bhem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho ob\u0159adu. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u00e1bo\u017eensk\u00fd s\u0148atek ze z\u00e1\u0159\u00ed 1995, kdy jej uzav\u0159eli mu\u017ei Khav Sokha a Pum Eth ve vesnici Kro Bao Ach Kok v provincii Kandal. M\u00edstn\u00ed \u00fa\u0159ady nejd\u0159\u00edve protestovali, ale pozd\u011bji jej za\u010dali tolerovat (pozn. Sokha vychov\u00e1val s partnerem 3 d\u011bti z p\u0159edchoz\u00edho man\u017eelstv\u00ed).V \u00fanoru 2004 dokonce o stejnopohlavn\u00edch svazc\u00edch ve\u0159ejn\u011b mluvil samotn\u00fd kr\u00e1l Norodom Sihamoni, kter\u00fd stejnopohlavn\u00ed man\u017eelstv\u00ed \u010di jinou alternativu osobn\u011b podpo\u0159il. Inspiraci pr\u00fd na\u0161el b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy San Francisca, kde byl dle jeho slov \u201cdoslova unesen\u201c.\nRoku 2015 ve\u0159ejn\u011b vystoupil mluv\u010d\u00ed Rady ministr\u016f Phay Siphan, kter\u00fd osobn\u011b vyj\u00e1d\u0159il podporu rovnosti LGBT lid\u00ed a sl\u00edbil, \u017ee se bude sna\u017eit se sv\u00fdmi spolupracovn\u00edky o prosazen\u00ed takov\u00e9 legislativy, kter\u00e1 by zaru\u010dila rovnost LGBT jedinc\u016f.Byla tak\u00e9 zalo\u017eena Rainbow Community Kampuchea (khmersky: \u179f\u17a0\u1782\u1798\u1793\u17cd\u17a5\u1793\u17d2\u1791\u1792\u1793\u17bc\u1780\u1798\u17d2\u1796\u17bb\u1787\u17b6, v p\u0159ekladu: Duhov\u00e1 komunita Kambod\u017ea), kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed ve spolupr\u00e1ci s m\u00edstn\u00edmi \u00fa\u0159ady sestavit seznam Kambod\u017ean\u016f, kte\u0159\u00ed \u0159e\u0161\u00ed kv\u016fli sv\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed orientaci vzath s rodinou. Jen za rok 2018 (formul\u00e1\u0159 byl vyv\u011b\u0161en v 50 obc\u00edch po cel\u00e9 zemi) se p\u0159ihl\u00e1silo 21 LGBT p\u00e1r\u016f.\nJedinci nemohou za\u017e\u00e1dat o \u00fa\u0159edn\u00ed zm\u011bnu pohlav\u00ed i kdyby podstoupili chirurgickou sterilizaci a kambod\u017esk\u00e9 \u00fa\u0159ady neuzn\u00e1vaj\u00ed t\u0159et\u00ed pohlav\u00ed.\nHlavn\u00ed centrum kambod\u017esk\u00e9 LGBT kultury je soust\u0159ed\u011bno v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Phnompenh a Siem Reap, kde je mnoho gay bar\u016f a je zde popul\u00e1rn\u00ed gay turistika. Zat\u00edmco mnoz\u00ed zahrani\u010dn\u00ed LGBT lid\u00e9 se c\u00edt\u00ed b\u00fdt relativn\u011b v bezpe\u010dn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, tak m\u00edstn\u00ed LGBT jedinci se st\u00e1le pot\u00fdkaj\u00ed se spole\u010denskou diskriminac\u00ed a ob\u010dasn\u00fdmi ur\u00e1\u017ekami kv\u016fli jejich odli\u0161n\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed orientaci.\nV roce 2003 se v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Phnompenh uskute\u010dnil d\u00edky m\u00edstn\u00edm LGBT organizac\u00edm prvn\u00ed gay pride, kter\u00fd sklidil pom\u011brn\u011b velk\u00fd ohlas. Proto se ka\u017ed\u00fd rok opakuje a \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f p\u0159ib\u00fdv\u00e1. Prvn\u00ed gay pride v Siem Reapu se uskute\u010dnil r. 2018.\nDle pr\u016fzkumu od spole\u010dnosti TNS z roku 2015 se uk\u00e1zalo, \u017ee a\u017e 55% v\u0161ech respondent\u016f bylo pro stejnopohlavn\u00ed man\u017eelstv\u00ed, 30% proti a 15% se ozna\u010dilo za neutr\u00e1ln\u00edch. Mnoho LGBT jedinc\u016f tak\u00e9 uvedlo, \u017ee se minim\u00e1ln\u011b jednou setkali ze strany rodiny nebo p\u0159\u00e1tel diskriminace.B\u011bhem rozhovoru z roku 2018 s Ithem Sovannareachem, zakladatel spole\u010dnosti La Chhouk Recycled & Creative Fashion, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b \u0159ekl: \u201eP\u0159ed p\u011bti a\u017e 10 lety vid\u011bli Kambod\u017ean\u00e9 LGBT komunitu jako soci\u00e1ln\u00ed odpad ... a v dne\u0161n\u00ed dob\u011b je daleko m\u00e9n\u011b diskriminace, proto\u017ee lid\u00e9 maj\u00ed v\u00edce informac\u00ed o LGBT d\u00edky novin\u00e1m a televizi.\u201c. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku LGBT rights in Cambodia na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Katar\u00edna Neve\u010falov\u00e1? <<>>: Katar\u00edna Roth Neve\u010falov\u00e1 (rozen\u00e1 Neve\u010falov\u00e1; * 10. listopadu 1982) je slovensk\u00e1 politi\u010dka. P\u016fsob\u00ed jako poslankyn\u011b Evropsk\u00e9ho parlamentu ji\u017e druh\u00e9 volebn\u00ed obdob\u00ed, je \u010dlenkou Pokrokov\u00e9ho spojenectv\u00ed socialist\u016f a demokrat\u016f (S&D).\nOd ml\u00e1d\u00ed p\u016fsobila v r\u016fzn\u00fdch ml\u00e1de\u017enick\u00fdch organizac\u00edch, \u010d\u00edm\u017e se dostala i do politiky a v dob\u011b sv\u00e9ho prvn\u00edho zvolen\u00ed do Evropsk\u00e9ho parlamentu se stala historicky nejmlad\u0161\u00ed slovenskou europoslankyn\u00ed. Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci v\u017edy podporovala lep\u0161\u00ed zastoupen\u00ed mlad\u0161\u00ed generace v politice a sna\u017e\u00ed se, aby m\u011bl ve v\u0161ech rozhodnut\u00edch siln\u011bj\u0161\u00ed hlas. Bojuje za zru\u0161en\u00ed d\u011btsk\u00e9 pr\u00e1ce a za slu\u0161n\u00e9 platy pro st\u00e1\u017eisty.\nB\u011bhem obdob\u00ed 10 let byla m\u00edstop\u0159edsedkyn\u00ed Strany evropsk\u00fdch socialist\u016f a nyn\u00ed je m\u00edstop\u0159edsedkyn\u00ed Socialistick\u00e9 internacion\u00e1ly (Socialist International).\nB\u011bhem historicky prvn\u00edho slovensk\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed v Rad\u011b Evropsk\u00e9 unie p\u016fsobila jako diplomatka na St\u00e1l\u00e9m zastoupen\u00ed SR v Bruselu, kde se v\u011bnovala kohezn\u00ed politice a struktur\u00e1ln\u00edm fond\u016fm. Jako feministka s nad\u0161en\u00edm podporuje stejn\u00e9 postaven\u00ed \u017een a mu\u017e\u016f ve spole\u010dnosti i v politice a je aktivn\u00ed ve V\u00fdboru EP pro pr\u00e1va \u017een a rovnost pohlav\u00ed.\nMezi lety 2009 a 2014 byla poslankyn\u00ed Evropsk\u00e9ho parlamentu a \u010dlenkou frakce Pokrokov\u00e9ho spojenectv\u00ed socialist\u016f a demokrat\u016f (S&D). \nDo Evropsk\u00e9ho parlamentu se znovu vr\u00e1tila koncem roku 2022, kdy p\u0159evzala mand\u00e1t po zesnul\u00e9m Miroslavovi \u010c\u00ed\u017eovi. Aktu\u00e1ln\u011b zast\u00e1v\u00e1 post st\u00e1l\u00e9 zpravodajky V\u00fdboru pro mezin\u00e1rodn\u00ed obchod pro Rusko a st\u00e1l\u00e9 st\u00ednov\u00e9 zpravodajky S&D pro St\u0159edn\u00ed Asii. \n\u010clenem:\nINTA \u2013 V\u00fdbor pro mezin\u00e1rodn\u00ed obchod\nDCAR \u2013 Delegace v Parlamentn\u00edm v\u00fdboru EU \u2013 Cariforum\nD-RU \u2013 Delegace ve V\u00fdboru pro parlamentn\u00ed spolupr\u00e1ci EU \u2013 Rusko \nN\u00e1hradnice:\nECON \u2013 Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a m\u011bnov\u00fd v\u00fdbor\nAGRI \u2013 V\u00fdbor pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed a rozvoj venkova\nFEMM \u2013 V\u00fdbor pro pr\u00e1va \u017een a rovnost pohlav\u00ed\nD-CN \u2013 Delegace pro vztahy s \u010c\u00ednskou lidovou republikou\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Katar\u00edna Neve\u010falov\u00e1 na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Intern\u00e1t? <<>>: Intern\u00e1t (v \u010cesk\u00e9 republice v \u0159e\u010di \u00fa\u0159edn\u00edch dokument\u016f \u010dast\u011bji ozna\u010dovan\u00fd jako domov ml\u00e1de\u017ee) je ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro \u017e\u00e1ky st\u0159edn\u00edch a n\u011bkdy i vysok\u00fdch \u0161kol. U b\u011b\u017en\u00fdch \u0161kol \u010dasto funguje pouze v pr\u016fb\u011bhu v\u00fduky (mimo pr\u00e1zdniny a \u010dasto i mimo v\u00edkendy), u mezin\u00e1rodn\u011b proslul\u00fdch \u0161kol v\u0161ak jsou intern\u00e1ty \u010dasto otev\u0159eny po cel\u00fd rok.\nU n\u011bkter\u00fdch \u0161kol funguje intern\u00e1t pouze jako ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 umo\u017enit studium \u017e\u00e1k\u016fm ze vzd\u00e1len\u00e9ho bydli\u0161t\u011b, u tzv. intern\u00e1tn\u00edch \u0161kol je pak ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161koly a m\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00fd pod\u00edl na v\u00fdchov\u011b a formov\u00e1n\u00ed osobnost\u00ed \u017e\u00e1k\u016f, u kter\u00fdch se bydlen\u00ed v intern\u00e1tu p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 \u010di striktn\u011b vy\u017eaduje. Na ka\u017ed\u00e9m pat\u0159e jsou vychovatelky, kter\u00e9 dohl\u00ed\u017e\u00ed na studenty a zodpov\u00eddaj\u00ed za jejich bezpe\u010dnost. Chlapci jsou v\u011bt\u0161inou na jin\u00e9m pat\u0159e ne\u017e d\u00edvky a nav\u0161t\u011bvov\u00e1n\u00ed na pokoj\u00edch je zak\u00e1z\u00e1no. P\u0159\u00edkladem intern\u00e1tn\u00ed \u0161koly v \u010cesk\u00e9 republice jsou nap\u0159. Arcibiskupsk\u00e9 gymn\u00e1zium v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei \u010di Open Gate \u2013 gymn\u00e1zium a z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola nebo nov\u011b otev\u0159en\u00e9 gymn\u00e1zium Carlsbad International School v Karlov\u00fdch Varech.\n\u0158ada intern\u00e1t\u016f (Domov\u016f ml\u00e1de\u017ee) nen\u00ed p\u0159i\u0159azena pouze konkr\u00e9tn\u00ed \u0161kole, ale poskytuje ubytov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1k\u016fm st\u0159edn\u00edch \u0161kol a student\u016fm vy\u0161\u0161\u00edch odborn\u00fdch \u0161kol r\u016fzn\u00e9ho typu. V 90. letech se objevil unik\u00e1tn\u00ed projekt koncepce domova ml\u00e1de\u017ee penzionov\u00e9ho typu, kter\u00fd byl v experiment\u00e1ln\u00edm provozu ov\u011b\u0159en a pozd\u011bji implementov\u00e1n v K\u0159es\u0165ansk\u00e9m domov\u011b ml\u00e1de\u017ee u sv. Ludmily v Praze.\nPozn\u00e1mka: slovensky znamen\u00e1 intern\u00e1t (hovorov\u011b intr\u00e1k) i vysoko\u0161kolskou kolej.", "<<>>: Co je Trojit\u00e1? <<>>: Trojit\u00e1 je svobodn\u00fd e-mailov\u00fd klient podporuj\u00edc\u00ed protokoly IMAP a SMTP. Program byl vyvinut pomoc\u00ed knihovny Qt C++. C\u00edlem autor\u016f je vyvinout rychl\u00e9ho a multiplatformov\u00e9ho e-mailov\u00e9ho klienta za pou\u017eit\u00ed otev\u0159en\u00fdch standard\u016f, kter\u00fd vyu\u017e\u00edv\u00e1 dostupn\u00fdch syst\u00e9mov\u00fdch zdroj\u016f efektivn\u00edm zp\u016fsobem.\nProgram Trojit\u00e1 umo\u017e\u0148uje spravovat kontakty ve form\u00e1tu abook, kter\u00fd poprv\u00e9 zavedl textov\u00fd program abook addressbook program.\nNa podzim 2012 se program Trojit\u00e1 stal sou\u010d\u00e1st\u00ed komunity KDE.\nProgram Trojit\u00e1 za\u010d\u00ednal jako cvi\u010dn\u00fd projekt Jana Kundr\u00e1ta, kdy\u017e studoval programov\u00e1n\u00ed. B\u011bhem jeho studi\u00ed se program Trojit\u00e1 stal t\u00e9matem autorovy bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 a diplomov\u00e9 pr\u00e1ce. Pro Kundr\u00e1tov\u011b promoci se projekt stal sou\u010d\u00e1st\u00ed KDE komunity, kde z\u00edskal nov\u00e9 v\u00fdvoj\u00e1\u0159e a byl p\u0159elo\u017een do 33 jazyk\u016f.\nOd roku 2012 se Trojit\u00e1 \u00fa\u010dastnila dvou kol sout\u011b\u017e\u00ed Google Code-In a Google Summer of Code. Od roku 2016 do programu Trojit\u00e1 p\u0159isp\u011blo sv\u00fdmi p\u0159\u00edsp\u011bvky v\u00edce ne\u017e \u0161edes\u00e1t v\u00fdvoj\u00e1\u0159\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Trojit\u00e1 na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Nep\u0159ejov (Nad\u011bjkov)? <<>>: Nep\u0159ejov (n\u011bmecky Nepschejow) je osada, \u010d\u00e1st obce Nad\u011bjkov v okrese T\u00e1bor. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2 km na v\u00fdchod od Nad\u011bjkova. Je zde evidov\u00e1no 5 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo osm obyvatel.Nep\u0159ejov le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Starcova Lhota o v\u00fdm\u011b\u0159e 6,06 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1654.", "<<>>: Co je Grand Prix Kanady 2017? <<>>: Grand Prix Kanady 2017 (ofici\u00e1ln\u011b Formula 1 Grand Prix du Canada 2017) se jela na okruhu Circuit Gilles Villeneuve v Montr\u00e9alu v Kanad\u011b dne 11. \u010dervna 2017. Z\u00e1vod byl sedm\u00fdm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2017 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPozn\u00e1mky\nPozn\u00e1mky\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2017 Canadian Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jakub \u010cech (zvuka\u0159)? <<>>: Jakub \u010cech (* 24. dubna 1973 Praha) je \u010desk\u00fd filmov\u00fd zvuka\u0159, \u0161estin\u00e1sobn\u00fd dr\u017eitel \u010cesk\u00e9ho lva, a cestovatel.Poch\u00e1z\u00ed z Prahy. V d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed se aktivn\u011b v\u011bnoval skautingu, pozd\u011bji hudb\u011b (bigb\u00edtu), nicm\u00e9n\u011b vystudoval zvukovou tvorbu na FAMU. Prvn\u00ed filmem, na n\u011bm\u017e pracoval samostatn\u011b jako zvuka\u0159, byli Samot\u00e1\u0159i. Od t\u00e9 doby spolupracuje zejm\u00e9na s re\u017eis\u00e9ry Janem Sv\u011br\u00e1kem, Davidem Ond\u0159\u00ed\u010dkem, Ivanem Zachari\u00e1\u0161em a V\u00e1clavem Marhoulem, pracoval na n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch film\u016f a byl mnohokr\u00e1t nominov\u00e1n na cenu \u010cesk\u00fd lev v kategorii Nejlep\u0161\u00ed zvuk. V\u00edt\u011bzem se stal \u0161estkr\u00e1t s filmy Grandhotel (2006), Tobruk (2008), 3 sez\u00f3ny v pekle (2009), Kuky se vrac\u00ed (2010), Ve st\u00ednu (2011) a Po strni\u0161ti bos (2017).\nVe 40 letech na radu l\u00e9ka\u0159\u016f zm\u011bnil sv\u016fj \u017eivotn\u00ed styl v\u010detn\u011b \u017eivotospr\u00e1vy. Za\u010dal se v\u011bnovat cestov\u00e1n\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00e1lkov\u00fdm pochod\u016fm, o nich\u017e si vede cestovatelsk\u00fd blog. Mimo jin\u00e9 v roce 2016 u\u0161el 4200 km dlouh\u00fd Pacific Crest Trail a v roce 2018 4500 km dlouh\u00fd Continental Divide Trail. Z\u00e1pisky z t\u011bchto cest byly vyd\u00e1ny kni\u017en\u011b.", "<<>>: Co je Vstupn\u00ed draft NHL 2019? <<>>: Vstupn\u00ed draft NHL 2019 byl 57. vstupn\u00edm draftem v historii NHL. Konal se od 21. \u010dervna do 22. \u010dervna 2019 v Rogers Ar\u00e9n\u011b v Vancouveru, v Kanad\u011b (v dom\u00e1c\u00ed ar\u00e9n\u011b t\u00fdmu Vancouver Canucks).", "<<>>: Co je Konr\u00e1d (probo\u0161t v 15. stolet\u00ed)? <<>>: Konr\u00e1d byl 30. probo\u0161t litom\u011b\u0159ick\u00e9 kapituly sv. \u0160t\u011bp\u00e1na v letech 1435\u20131442.\nZpr\u00e1vy o 30. litom\u011b\u0159ick\u00e9m probo\u0161tovi jsou velice slab\u00e9. Nen\u00ed zn\u00e1mo ani jeho cel\u00e9 jm\u00e9no. Prvn\u00edm dokumentem, kter\u00fd zmi\u0148uje jeho osobu, je listina zachovan\u00e1 v konfirma\u010dn\u00ed knize, kde roku 1435 volili, z d\u016fvodu husitsk\u00fdch nepokoj\u016f v \u010cech\u00e1ch, v exilu \u017eij\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9 kapituly litom\u011b\u0159ick\u00e9 nov\u00e9ho kanovn\u00edka pleb\u00e1na \u2013 Jana z Mili\u010d\u00edna. Mezi voli\u010di byl Konr\u00e1d, probo\u0161t litom\u011b\u0159ick\u00fd, kter\u00fd byl \u010dlenem metropolitn\u00ed kapituly a \u017eil s ostatn\u00edmi katolick\u00fdmi duchovn\u00edmi v exilu. Historik V\u00e1clav Vladivoj Tomek uv\u00e1d\u00ed, \u017ee litom\u011b\u0159ick\u00fd probo\u0161t Konr\u00e1d je uveden i jako l\u00e9ka\u0159.\nV letech 1436\u20131442 nen\u00ed zn\u00e1mo jm\u00e9no litom\u011b\u0159ick\u00e9ho probo\u0161ta, a pokud byl v\u016fbec jmenov\u00e1n, byl patrn\u011b i s dal\u0161\u00edmi katolick\u00fdmi vedouc\u00edmi duchovn\u00edmi v exilu v \u017ditav\u011b. Je pouze p\u0159edpoklad, \u017ee tuto funkci form\u00e1ln\u011b vykon\u00e1val probo\u0161t Konr\u00e1d.\nBART\u016eN\u011aK V\u00e1clav, Od probo\u0161tstv\u00ed k biskupstv\u00ed (1057-1957), in 900 let litom\u011b\u0159ick\u00e9 kapituly, \u010cesk\u00e1 katolick\u00e1 charita, Praha 1959, s. 41.\nMACEK Jaroslav, 950 let litom\u011b\u0159ick\u00e9 kapituly, Karmelit\u00e1nsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, Kosteln\u00ed Vyd\u0159\u00ed 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 50.", "<<>>: Co je Marcha (p\u0159\u00edtok Leny)? <<>>: Marcha (rusky \u041c\u0430\u0440\u0445\u0430, jakutsky \u041c\u0430\u0440\u0445\u0430) je \u0159eka v Jakutsk\u00e9 republice v Rusku. Je 346 km dlouh\u00e1. Povod\u00ed m\u00e1 rozlohu 8 910 km\u00b2.\nTe\u010de po P\u0159ilensk\u00e9 planin\u011b. Na horn\u00edm toku prot\u00e9k\u00e1 p\u0159es \u0161est m\u011blk\u00fdch jezer. Na doln\u00edm toku je zna\u010dn\u011b \u010dlenit\u00e1. \u00dast\u00ed zleva do Leny.\nNejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edtokem je zprava Namyld\u017eylach.\nZdrojem vody jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sn\u011bhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed pr\u016ftok vody pobl\u00ed\u017e \u00fast\u00ed \u010din\u00ed 20,8 m\u00b3/s. Zamrz\u00e1 v \u0159\u00edjnu a rozmrz\u00e1 v kv\u011btnu. V kv\u011btnu a \u010dervnu dosahuje nejvy\u0161\u0161\u00edch vodn\u00edch stav\u016f.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u041c\u0430\u0440\u0445\u0430\u201c.", "<<>>: Co je \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze? <<>>: \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze (\u010cZU) je ve\u0159ejn\u00e1 vysok\u00e1 \u0161kola univerzitn\u00edho typu se s\u00eddlem v Praze\u2013Suchdole. Zalo\u017eena byla v roce 1952 a skl\u00e1d\u00e1 se ze \u0161esti fakult a jednoho institutu. Do roku 1995 nesla n\u00e1zev Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e1 v Praze. V angli\u010dtin\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev Czech University of Life Sciences Prague (CZU).\nPokud pomineme historii zem\u011bd\u011blsk\u00fdch a p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch obor\u016f na Univerzit\u011b Karlov\u011b, historie \u010cZU za\u010d\u00edn\u00e1 v roce 1906, kdy byl z\u0159\u00edzen \u010dty\u0159let\u00fd zem\u011bd\u011blsk\u00fd obor p\u0159i \u010cesk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161kole technick\u00e9. D\u011bkanem se stal biolog profesor Julius Stoklasa.\nV roce 1920 vznikla Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed p\u0159i \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m (\u010cVUT). V t\u00e9 dob\u011b \u0161kola s\u00eddlila v Havl\u00ed\u010dkov\u00fdch sadech. V roce 1936 se p\u0159est\u011bhovala do nov\u011b postaven\u00fdch budov v Dejvic\u00edch. V roce 1920 z\u00edskala \u0161kola zest\u00e1tn\u011bn\u00fd dv\u016fr rodiny Lichtenstein\u016f v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi a Netluk\u00e1ch s ml\u00fdnem Podleskem, kde z\u0159\u00eddila \u0161koln\u00ed statek (\u0160koln\u00ed z\u00e1vod zem\u011bd\u011blsk\u00fd Uh\u0159\u00edn\u011bves II.), nejprve v pron\u00e1jmu a v roce 1923 ho odkoupila.Podle smlouvy ze dne 21. \u00fanora 1923 obn\u00e1\u0161ela kupn\u00ed cena za pozemky v rozloze 575 ha s ve\u0161ker\u00fdmi pr\u00e1vy, povinnostmi a budovami obnos 2 970 000 K\u010d. Krom\u011b toho byl p\u0159evzat \u017eiv\u00fd i mrtv\u00fd invent\u00e1\u0159, osev a z\u00e1soby za celkovou \u010d\u00e1stku 1 800 000 K\u010d. Do kupn\u00ed smlouvy byly pojaty i ostatn\u00ed p\u0159in\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed pozemky, lesy a rybn\u00edky. Po vyd\u00e1n\u00ed z\u00e1kona \u010d. 404 Sb. z. a n. ze dne 18. prosince 1922 o \u00faprav\u011b hospoda\u0159en\u00ed ve st\u00e1tn\u00edch z\u00e1vodech, byl v roce 1925 dosavadn\u00ed Spr\u00e1vn\u00ed v\u00fdbor z\u00e1vodu p\u0159em\u011bn\u011bn na \u0159editelstv\u00ed, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 z\u00e1stupc\u016f profesorsk\u00e9ho sboru Vys. \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed v Praze, ze dvou z\u00e1stupc\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9 praxe a ze dvou z\u00e1stupc\u016f \u201eDru\u017estva hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch lihovar\u016f\u201c. \u0158editelstv\u00ed v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi bylo p\u0159em\u011bn\u011bno na M\u00edstn\u00ed spr\u00e1vu, v\u0161echny z\u00e1le\u017eitosti spadaly do kompetence ministerstva \u0161kolstv\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m byl z\u0159\u00edzen Spr\u00e1vn\u00ed sbor a st\u00e1l\u00e1 revisn\u00ed komise. Z\u00e1vod se stal st\u00e1tn\u00edm podnikem, na kter\u00e9m poslucha\u010di Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed v Praze vykon\u00e1vali po cel\u00fd rok povinnou a pr\u00e1zdninovou praxi.\nVysok\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed v Praze bylo v roce 1945 obnoveno v r\u00e1mci \u010cesk\u00e9ho vysok\u00e9ho u\u010den\u00ed technick\u00e9ho pod n\u00e1zvem Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed. \u0160kola m\u011bla s\u00eddlo v Dejvic\u00edch, kde existovala a\u017e do 8. \u010dervence 1952, kdy byla vl\u00e1dn\u00edm na\u0159\u00edzen\u00edm \u010d. 40 Sb. vytvo\u0159ena samostatn\u00e1 Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e1 v Praze, rozd\u011blen\u00e1 na t\u0159i fakulty: 1. agronomickou, 2. ekonomiky a organizace socialistick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed a 3. fakultu mechaniza\u010dn\u00ed. Studium lesnictv\u00ed bylo odd\u011bleno a lesnick\u00e1 fakulta z\u016fstala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010cVUT a\u017e do roku 1959, kdy byla lesnick\u00e1 fakulta p\u0159i\u010dlen\u011bna k V\u0160Z. V roce 1964 byla zru\u0161ena a fungovala jako samostatn\u00e1 organiza\u010dn\u00ed jednotka \u201eV\u011bdeck\u00fd lesnick\u00fd \u00fastav\u201c, kter\u00fd byl v roce 1981 p\u0159ebudov\u00e1n na \u00dastav aplikovan\u00e9 ekologie a ekotechniky. V roce 1960 byla vytvo\u0159ena Provozn\u011b ekonomick\u00e1 fakulta v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch., dnes Agronomick\u00e1 fakulta Jiho\u010desk\u00e9 univerzity. Snahou vl\u00e1dnouc\u00ed KS\u010c bylo z nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 V\u0160Z v Praze vytvo\u0159it hlavn\u00ed \u0161kolsk\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pro p\u0159\u00edpravu vedouc\u00edch k\u00e1dr\u016f pro JZD \u010di obecn\u011b pro stranick\u00fd a \u00fa\u0159edn\u00ed apar\u00e1t zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se zem\u011bd\u011blstv\u00edm.Po roce 1945 nastaly zm\u011bny v obsahu \u0159\u00e1dn\u00e9ho studia, ve \u0161koln\u00edm roce 1948/1949 byly do u\u010debn\u00edho pl\u00e1nu za\u0159azeny p\u0159edm\u011bty ze spole\u010densk\u00fdch nauk a v\u00fduka rusk\u00e9ho jazyka, od roku 45/46 brann\u00e1 v\u00fdchova a nauka o obran\u011b st\u00e1tu, od roku 1950 byla pro v\u0161echny poslucha\u010de povinn\u00e1 v\u00fduka marxismu-leninismu v rozsahu \u010dty\u0159 hodin t\u00fddn\u011b po dobu \u010dty\u0159 let, ve \u0161koln\u00edm roce 1951/1952 byla pro mu\u017ee zavedena po jednom dni v t\u00fddnu vojensk\u00e1 p\u0159\u00edprava, \u010d\u00edm\u017e se absolvent\u016fm vojensk\u00e1 slu\u017eba zkr\u00e1tila na \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f. Ji\u017e ve \u0161koln\u00edm roce 1950/51 za\u010dali na tehdej\u0161\u00ed V\u0160ZL studovat absolventi d\u011blnick\u00fdch p\u0159\u00edpravek, kte\u0159\u00ed se tak\u00e9 aktivn\u011b pod\u00edleli na pr\u00e1ce \u0161koln\u00ed organizace KS\u010c. P\u0159i \u0161koln\u00edm z\u00e1vod\u011b Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi byly od roku 1951 z podn\u011btu ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed po\u0159\u00e1d\u00e1ny kurzy k v\u00fdcviku dru\u017estevn\u00edk\u016f JZD, prvn\u00ed t\u00fddenn\u00ed praktick\u00fd kurz pro dru\u017estevn\u00edky jednotliv\u00fdch kraj\u016f ve dnech 26. 2. - 3. 3. 1951 byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n pro v\u00fduku strojn\u00edho dojen\u00ed. \u00dakolem t\u011bchto absolvent\u016f pak bylo prov\u00e1d\u011bt v\u00fdcvik doji\u010d\u016f strojn\u00edho dojen\u00ed v JZD po jednotliv\u00fdch kraj\u00edch. Dal\u0161\u00ed kurzy byly uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny pro obvodn\u00ed zootechniky.Studium do roku 1952 trvalo \u010dty\u0159i roky (osm semestr\u016f), od roku 1952 bylo p\u011btilet\u00e9, v roce 1981 op\u011btovn\u011b zkr\u00e1ceno na \u010dty\u0159i roky. V roce 1952/53 bylo studium rozd\u011bleno na technick\u00fd a p\u011bstebn\u00ed obor a prodlou\u017eeno na 9 semestr\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e 9. semestr slou\u017eil ke zpracov\u00e1n\u00ed diplomov\u00e9 pr\u00e1ce. Usnesen\u00edm vl\u00e1dy z 11. listopadu 1952 bylo na vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch na n\u011bkter\u00fdch fakult\u00e1ch z\u0159\u00edzeno ve\u010dern\u00ed studium pro pracuj\u00edc\u00ed, kam byli uchaze\u010di p\u0159ij\u00edm\u00e1ni na z\u00e1klad\u011b zkou\u0161ky podle zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159edpis\u016f, a d\u00e1lkov\u00e9 studium. To bylo na lesnick\u00e9 fakult\u011b zavedeno ve \u0161koln\u00edm roce 1953/1954 pro 15 a\u017e 20 poslucha\u010d\u016f. V letech 1958 a\u017e 1962 prob\u011bhly na agronomick\u00e9 fakult\u011b dva \u010dty\u0159let\u00e9 cykly studia vybran\u00fdch stranick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, celkem je absolvovalo 54 osob. Od roku 1956 se studium prodlou\u017eilo na 10 semestr\u016f. Ve \u0161koln\u00edm roce 1959/1960 byla na \u0161kole zavedena pro d\u011blnick\u00e9 k\u00e1dry studijn\u00ed forma v podob\u011b t\u0159\u00edlet\u00fdch d\u00e1lkov\u00fdch kurz\u016f pro vybran\u00e9 pracovn\u00edky. K tomu vydalo ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed, lesn\u00edho a vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed 4. srpna 1960 prov\u00e1d\u011bc\u00ed sm\u011brnice, kter\u00fdmi upravilo zkr\u00e1cen\u00e9 vysoko\u0161kolsk\u00e9 a st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9 studium pro k\u00e1dry JZD a socialistick\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch z\u00e1vod\u016f.\n\u2014Soci\u00e1ln\u00ed zabezpe\u010den\u00ed: v\u011bstn\u00edk S\u00daSZ, 1957, s. 9 \nJednolet\u00e9 studium pro funkcion\u00e1\u0159e JZD a ostatn\u00edch socialistick\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch z\u00e1vod\u016f bylo z\u0159\u00edzeno p\u0159i st\u0159edn\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch ve studijn\u00edch oborech: p\u011bstitelsko-chovatelsk\u00fd, ekonomick\u00fd a mechaniza\u010dn\u00ed. Poslucha\u010di t\u011bchto \u0161kol, kter\u00fdmi byli vysp\u011bl\u00ed d\u011bln\u00edci a roln\u00edci, pak byli po jednolet\u00e9m p\u0159\u00edpravn\u00e9m studiu p\u0159ijati na vysok\u00e9 \u0161koly. Studium nahrazovalo d\u011blnick\u00fdm k\u00e1dr\u016fm st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9 studium zakon\u010den\u00e9 maturitou. Po absolvov\u00e1n\u00ed zkr\u00e1cen\u00e9ho t\u0159\u00edlet\u00e9ho vysoko\u0161kolsk\u00e9ho studia obdr\u017eeli absolventi titul in\u017een\u00fdra, kter\u00fd byl rovnopr\u00e1vn\u00fd s in\u017een\u00fdrsk\u00fdm titulem \u0159\u00e1dn\u00e9ho vysoko\u0161kolsk\u00e9ho studia.V prvn\u00ed polovin\u011b 60. let se \u0161kola p\u0159est\u011bhovala do nov\u011b budovan\u00e9ho are\u00e1lu v Praze-Suchdole, stala se tak jedinou \u0161kolou americk\u00e9ho typu (tedy \u0161kolou, kde jsou v\u0161echny fakulty, koleje i dal\u0161\u00ed z\u00e1zem\u00ed v jednom m\u00edst\u011b) v \u010ceskoslovensku. V roce 1961 byla zah\u00e1jena v\u00fduka na \u010dtvrt\u00e9 fakult\u011b \u0161koly v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Tato fakulta je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed Jiho\u010desk\u00e9 univerzity. V roce 1964 byla lesnick\u00e1 fakulta p\u0159em\u011bn\u011bna na V\u011bdeck\u00fd lesnick\u00fd \u00fastav, n\u011bkte\u0159\u00ed pedagogov\u00e9 a odborn\u00edci se p\u0159esunuli do z\u00e1mku v Kostelci nad \u010cern\u00fdmi lesy.\nLesnick\u00e1 fakulta byla obnovena v roce 1990. Ta po n\u011bkolika letech p\u0159es\u00eddlila do nov\u011b postaven\u00e9 budovy v are\u00e1lu, p\u016fvodn\u011b navr\u017een\u00e9 jako odborn\u00e9 pracovi\u0161t\u011b Agronomick\u00e9 fakulty. Od roku 1993 bylo zavedeno i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u0159\u00edlet\u00e9 bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 studium a v roce 1995 byl zm\u011bn\u011bn n\u00e1zev na \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze. V roce 2007 Lesnick\u00e1 fakulta zanikla a m\u00edsto n\u00ed vznikly dv\u011b nov\u00e9 fakulty - Fakulta \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a Fakulta lesnick\u00e1 a d\u0159eva\u0159sk\u00e1. V roce 2013 se Institut trop\u016f a subtrop\u016f transformoval rozhodnut\u00edm akademick\u00e9ho sen\u00e1tu \u010cZU v Praze na Fakultu tropick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b prob\u00edhaj\u00ed zm\u011bny, kter\u00e9 maj\u00ed vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium sladit v r\u00e1mci Evropsk\u00e9 unie a dohod ze Sillebily.\nV roce 2015 a 2016 byly otev\u0159eny nejv\u011bt\u0161\u00ed investi\u010dn\u00ed projekty od doby v\u00fdstavby suchdolsk\u00e9ho are\u00e1lu, a to D\u0159eva\u0159sk\u00fd pavilon FLD a druh\u00e1 \u010d\u00e1st Mezifakultn\u00edho centra environment\u00e1ln\u00edch v\u011bd. Sou\u010dasn\u011b se poda\u0159ilo uskute\u010dnit n\u011bkolik projekt\u016f v r\u00e1mci OP V\u00fdzkum a v\u00fdvoj pro inovace zam\u011b\u0159en\u00fdch na po\u0159\u00edzen\u00ed profesion\u00e1ln\u00edho laboratorn\u00edho vybaven\u00ed.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze skl\u00e1d\u00e1 z 6 fakult, 1 institutu, 1 celouniverzitn\u00edho pedagogick\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b a 2 \u0161koln\u00edch podnik\u016f.\nFakulta agrobiologie, potravinov\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f\nFakulta lesnick\u00e1 a d\u0159eva\u0159sk\u00e1\nFakulta tropick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed (b\u00fdval\u00fd Institut trop\u016f a subtrop\u016f, resp. Institut tropick\u00e9ho a subtropick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed)\nFakulta \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed\nProvozn\u011b ekonomick\u00e1 fakulta\nTechnick\u00e1 fakulta\nInstitut vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a poradenstv\u00ed\nKatedra t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy\nKnihovna \u010cZU (d\u0159\u00edve Studijn\u00ed a informa\u010dn\u00ed centrum)\n\u0160koln\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fd podnik L\u00e1ny\n\u0160koln\u00ed lesn\u00ed podnik v Kostelci nad \u010cern\u00fdmi lesy\nNa \u010cZU p\u016fsob\u00ed mnoho studentsk\u00fdch spolk\u016f. Nap\u0159\u00edklad:\nPoint One (web)\nAsociace student\u016f p\u0159i \u010cZU v Praze\nBeFair na \u010cZU\niZUN, Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 Univerzitn\u00ed Noviny \u010cZU\nStudentsk\u00e1 Unie \u010cZU\n\u010cZU:GO!\nElitn\u00ed projekty \u010cZU\nAIESEC\nIAAS\nASA\nPUPEN\nSpolek myslivc\u016f p\u0159i FLD \u010cZU v Praze\nStudentsk\u00fd z\u00e1jmov\u00fd spolek FLD \u010cZU v Praze\nVysoko\u0161kolsk\u00fd LGBT klub\nMana\u017eersk\u00fd klub\nAk\u010dn\u00ed t\u00fdm PEF\nUniverzitn\u00ed t\u00fdm roztlesk\u00e1va\u010dek Wild Cheerleaders\nKolejn\u00ed rada KaM \u010cZU\nVladim\u00edr Kosil; prof. Dr. Ing. DrSc. 1952 \u2013 1960\nKarel Kudrna; akademik 1960 \u2013 1966\nEmil Kunz; prof. Dr. Ing. DrSc. 1966 \u2013 1970\nCtibor L\u00e9dl; prof. Ing. DrSc. dr.h.c. 1970 \u2013 1985\nJosef \u010cervenka; prof. Ing. CSc. 1985 \u2013 1990\nJi\u0159\u00ed Petr; prof. Ing. DrSc. dr.h.c. 1990 \u2013 1994\nJan Hron; prof. Ing. DrSc. dr.h.c. 1994 \u2013 2000\nJosef Koz\u00e1k; Prof. Ing. DrSc. dr.h.c. 2000 \u2013 2003\nJan Hron; prof. Ing. DrSc. dr.h.c. 2003 \u2013 2010\nJi\u0159\u00ed Bal\u00edk; prof. Ing. CSc. dr. h. c. 2010 \u2013 2018\nPetr Skleni\u010dka; prof. Ing. CSc. 2018 \u2013 dosud\nMendelova univerzita v Brn\u011b - Brno\nJiho\u010desk\u00e1 univerzita v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nMark\u00e9ta Davidov\u00e1, biatlonistka\nLubo\u0161 Vl\u010dek, executive director \u0160koda Auto a.s.\nJan Bedn\u00e1\u0159, Business Director BEDNAR.com\nTereza Skoumalov\u00e1, modelka\nOnd\u0159ej Kozlovsk\u00fd, olympionik\nPavel Hor\u010di\u010dka, \u0161lechtitel\nJan Dole\u017eal, prezident Agr\u00e1rn\u00ed komory \u010cR\nJi\u0159\u00ed Lejnar, \u0159editel Hypocenter, spoluzakladatel Miss Agro\nFerdinand Leffler, zahradn\u00ed architekt\nEli\u0161ka C\u00edlkov\u00e1, hudebn\u00ed skladatelka\nTereza \u010cernochov\u00e1, zp\u011bva\u010dka\nMark\u00e9ta Havlov\u00e1, \u0159editelka odboru startup\u016f agentury CzechInvest\nDagmar Honsov\u00e1, meteorolo\u017eka\nKarla Mr\u00e1\u010dkov\u00e1, moder\u00e1torka\nBarbora \u0160pot\u00e1kov\u00e1, \u010desk\u00e1 atletka\nMiroslav Poche, politik, ekonom\nTom\u00e1\u0161 Mart\u00ednek, politik\nMiroslav Toman (1960), politik, ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed\nZdenek Wasserbauer, biskup\nMiroslav Toman (1935), politik, ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed\nJan Royt, \u010desk\u00fd historik um\u011bn\u00ed a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog\nEyasu Abraha Alle, politik, ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed a p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f v Etiopii\nFranti\u0161ek \u010cuba - p\u0159edseda JZD Slu\u0161ovice, sen\u00e1tor\nPECHAR, Josef. Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e1 v Praze-Suchdole. . 1967, \u010d\u00eds. 5, s. 271\u2013276. ISSN 0300-5305.", "<<>>: Co je Parosphromenus deissneri? <<>>: R\u00e1jov\u010d\u00edk Deissner\u016fv (Parosphromenus deissneri, \u010desky t\u00e9\u017e r\u00e1jovec Deissner\u016fv) je vz\u00e1cn\u00e1 ryba z jihov\u00fdchodn\u00ed Asie. \u017dije v t\u011bch nejtemn\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech pralesa, kde \u010d\u00edh\u00e1 na svou ko\u0159ist, kterou je obvykle hmyz. Je velmi opatrn\u00e1 a \u010d\u00edh\u00e1 ze z\u00e1lohy.", "<<>>: Co je Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia? <<>>: Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia (v doslovn\u00e9m p\u0159ekladu Hrdinov\u00e9 Moci a Magie III: Obnova Erathie) je po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra \u017e\u00e1nru tahov\u00e1 strategie, vydan\u00e1 v roce 1999 firmou 3DO. K t\u00e9to h\u0159e tak\u00e9 vy\u0161ly dva datadisky \u2013 Heroes of Might and Magic III: Armageddon's Blade a Heroes of Might and Magic III: The Shadow of Death. Wake of Gods (WoG) Team tak\u00e9 vytvo\u0159il freeware datadisk \u201eIn the Wake of Gods\u201c, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt \u201en\u00e1hradou\u201c za odli\u0161n\u00fd \u010dtvrt\u00fd d\u00edl s\u00e9rie.\nHern\u00ed sv\u011bt je rozd\u011blen do dvou \u010d\u00e1st\u00ed: podzem\u00ed a obzor. Ob\u011b \u010d\u00e1sti p\u0159ekypuj\u00ed stv\u016frami, poklady a r\u016fzn\u00fdmi z\u00e1hadami. Hrdinov\u00e9 se sv\u00fdmi arm\u00e1dami dob\u00fdvaj\u00ed m\u011bsta r\u016fzn\u00fdch druh\u016f, kde lze naj\u00edmat dal\u0161\u00ed hrdiny a dal\u0161\u00ed jednotky do arm\u00e1dy. Krajinu mohou tvo\u0159it louky, lesy, pou\u0161t\u011b, sn\u00edh, ba\u017einy, sope\u010dn\u00e1 p\u016fda, pustina, jeskyn\u011b i vodn\u00ed plochy. Prost\u0159ed\u00ed v jednotliv\u00fdch krajin\u00e1ch tvo\u0159\u00ed hory, sk\u00e1ly, roviny, \u0159\u00ed\u010dn\u00ed toky i oce\u00e1ny a rozlehl\u00e9 travnat\u00e9 pl\u00e1n\u011b.\nP\u0159\u00edb\u011bhov\u00e1 \u010d\u00e1st se odehr\u00e1v\u00e1 na Enrothu, tedy na stejn\u00e9m sv\u011bt\u011b jako p\u0159ede\u0161l\u00e9 dva d\u00edly s\u00e9rie. Tentokr\u00e1t se d\u011bj p\u0159esouv\u00e1 na ji\u017en\u00ed kontinent Antagarich, kde lid\u00e9 \u017eij\u00ed v kr\u00e1lovstv\u00ed Erathie. Kontinent Antagarich ob\u00fdvaj\u00ed krom\u011b lid\u00ed i mno\u017estv\u00ed nadp\u0159irozen\u00fdch \u017eiv\u00fdch forem a jin\u00fdch druh\u016f inteligentn\u00edch bytost\u00ed, je\u017e zde \u017eij\u00ed ve sv\u00fdch kr\u00e1lovstv\u00edch. Na Antagarichu jich bylo celkem jeden\u00e1ct. Jsou jimi:\nErathie - tvo\u0159\u00ed st\u0159ed kontinentu, \u017eij\u00ed zde p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b lid\u00e9 a p\u0159evl\u00e1daj\u00ed zde m\u011bsta typu Hrad. Hlavn\u00ed m\u011bsto je Steadwick a vl\u00e1dnou zde kr\u00e1lov\u00e9 Gryf\u00ed srdce. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed lesy, louky, hory a pustiny.\nAvLee - nach\u00e1z\u00ed se na severu kontinentu, \u017eij\u00ed zde p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b lesn\u00ed elfov\u00e9 a p\u0159evl\u00e1daj\u00ed zde m\u011bsta typu Ba\u0161ta. Krom\u011b elf\u016f je AvLee domovem pro kentaury, trpasl\u00edky a v\u00edly. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Pierpont. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed hlubok\u00e9 lesy.\nPoroben\u00e9 zem\u011b - jin\u00fdm n\u00e1zvem t\u00e9\u017e Harmondale. Le\u017e\u00ed p\u0159i hranic\u00edch Erathie s AvLee na v\u00fdchod\u011b a \u017eij\u00ed zde elfov\u00e9 i lid\u00e9. Hlavn\u00edm m\u011bstem jsou Welnin a Harmondale. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed hlubok\u00e9 lesy.\nBracada - le\u017e\u00ed na nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti kontinentu, \u017eij\u00ed zde p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010darod\u011bjov\u00e9 a p\u0159evl\u00e1daj\u00ed m\u011bsta typu V\u011b\u017e. Hlavn\u00ed m\u011bsto je Celeste, vzdu\u0161n\u00e9 m\u011bsto. P\u0159edch\u016fdcem Bracady byla \u0159\u00ed\u0161e Bracaduun a jedin\u00fdm vl\u00e1dcem v cel\u00e9 historii je \u201eNesmrteln\u00fd kr\u00e1l\u201c Gavin Magnus. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed pou\u0161t\u011b na severu a zasn\u011b\u017een\u00e9 hory na jihu.\nDeyja - rozkl\u00e1d\u00e1 se v pustin\u00e1ch st\u0159edo-severn\u00ed \u010d\u00e1sti kontinentu mezi Erathi\u00ed a AvLee, \u017eij\u00ed zde nekromanti a jejich nemrtv\u00ed p\u0159isluhova\u010di a p\u0159evl\u00e1daj\u00ed zde m\u011bsta typu Poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Hlavn\u00ed m\u011bsto je potemn\u011bl\u00fd hrad Moulder. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed pustiny a sopky.\nEeofol - tvo\u0159\u00ed v\u00fdchodn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed kontinentu. D\u0159\u00edve zde \u017eili hobiti, av\u0161ak v pr\u016fb\u011bhu Might and Magic VI: The Mandate of Heaven ovl\u00e1dli Eeofol d\u00e9moni\u010dt\u00ed Kreeganovci, a tak zde p\u0159evl\u00e1daj\u00ed m\u011bsta typu Peklo. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Kreelah. D\u0159\u00edve byla oblast \u00farodn\u00e1 s kr\u00e1snou p\u0159\u00edrodou, nyn\u00ed p\u0159evl\u00e1d\u00e1 sope\u010dn\u00e1 krajina.\nNighon - nach\u00e1z\u00ed se na ostrov\u011b v\u00fdchodn\u011b od kontinentu a v podzem\u00ed pod ostrovem, pod Nighonsk\u00fdm pr\u016flivem i pod samotnou Erathi\u00ed. \u017dij\u00ed zde p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b troglodyt\u00e9, minotau\u0159i, harpyje a dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 sjednocuj\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed tyrani a \u010darod\u011bjov\u00e9, kter\u00e9 jednou za n\u011bkolik stolet\u00ed sjednot\u00ed jedin\u00fd vl\u00e1dce. Nighon nem\u00e1 hlavn\u00ed m\u011bsto, p\u0159evl\u00e1daj\u00ed m\u011bsta typu Kobka. Na ostrov\u011b Nighon p\u0159evl\u00e1daj\u00ed pustiny a vysok\u00e9, zasn\u011b\u017een\u00e9 hory. V podzem\u00ed je rozs\u00e1hl\u00fd jeskynn\u00ed syst\u00e9m.\nKrewlod - jin\u00fdm n\u00e1zvem t\u00e9\u017e Pustiny. Rozkl\u00e1d\u00e1 se na jihoz\u00e1pad\u011b kontinentu, \u017eij\u00ed zde barbar\u0161t\u00ed lid\u00e9, sk\u0159eti, zlob\u0159i, goblini a dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 druhy a p\u0159evl\u00e1daj\u00ed m\u011bsta typu Tvrz. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Ulgak. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed drsn\u00e9 a such\u00e9 pustiny.\nTatalia - jin\u00fdm n\u00e1zvem t\u00e9\u017e Ba\u017einy. Le\u017e\u00ed na z\u00e1pad\u011b kontinentu severn\u011b od Krewlodu, \u017eij\u00ed zde je\u0161t\u011b\u0159\u00ed lid\u00e9 a v men\u0161in\u011b i lid\u00e9 a \u010darod\u011bjnice, z jejich\u017e jazyka poch\u00e1z\u00ed n\u00e1zev, jen\u017e znamen\u00e1 doslova spole\u010denstv\u00ed. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed m\u011bsta typu Pevnost a hlavn\u00ed m\u011bsto je nezn\u00e1m\u00e9. P\u0159evl\u00e1daj\u00ed mok\u0159ady a ba\u017einy.\nPhynaxia - nach\u00e1zelo se v m\u00edstech, kde le\u017e\u00ed Poroben\u00e9 zem\u011b a tamn\u00ed obyvatelstvo, je\u017e muselo sn\u00e1\u0161et st\u0159\u00eddav\u011b nadvl\u00e1du AvLee a Erathie, se pova\u017euje za phynaxijce.\nVori - nach\u00e1z\u00ed se na velk\u00e9m ostrov\u011b severoz\u00e1padn\u011b od kontinentu. \u017dij\u00ed zde sn\u011b\u017en\u00ed elfov\u00e9, nejstar\u0161\u00ed druh elf\u016f na cel\u00e9m Enrothu. Ostrov pokr\u00fdvaj\u00ed zasn\u011b\u017een\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159\u00edstupn\u00e9 velehory. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Volee.\nVe h\u0159e je celkem osm druh\u016f m\u011bst, z nich\u017e ka\u017ed\u00e9 m\u00e1 sv\u00e9 v\u00fdhody i nev\u00fdhody a ka\u017ed\u00e9 d\u00e1v\u00e1 hr\u00e1\u010di jin\u00e9 bojov\u00e9 tvory. V ka\u017ed\u00e9m m\u011bst\u011b ka\u017ed\u00e9ho n\u00e1roda je mo\u017en\u00e9 najmout hrdinu a jednotky, je\u017e lze vylep\u0161it. Jednotky jsou rozd\u011blen\u00e9 do sedmi \u00farovn\u00ed. Hrdinov\u00e9 (mu\u017esk\u00e9ho nebo \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed) jsou p\u0159edem vytvo\u0159en\u00ed a zam\u011b\u0159en\u00ed bu\u010f na magii, nebo na boj. Hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee hrdiny vylep\u0161ovat vyb\u00edr\u00e1n\u00edm nov\u00fdch schopnost\u00ed p\u0159i dosa\u017een\u00ed dal\u0161\u00ed \u00farovn\u011b, d\u00e1vat jim r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, zlep\u0161uj\u00edc\u00ed jejich vlastnosti, a d\u00e1vat jim arm\u00e1dy. Ka\u017ed\u00fd hrdina m\u016f\u017ee m\u00edt najednou u sebe maxim\u00e1ln\u011b sedm druh\u016f jednotek, minim\u00e1ln\u011b mus\u00ed m\u00edt alespo\u0148 jednu.\nHrad (angl. Castle) je m\u011bstem lid\u00ed, je\u017e vzhledov\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 st\u0159edov\u011bkou pevnost. V hradu lze postavit st\u00e1je, je\u017e hrdinovi, kter\u00fd ho nav\u0161t\u00edv\u00ed, umo\u017en\u00ed uj\u00edt za jeden hern\u00ed den del\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost ne\u017e obvykle.\nJednotky:Kopin\u00edk \u2192 Halapartn\u00edk\nLukost\u0159elec \u2192 Elitn\u00ed st\u0159elec\nGryf \u2192 Kr\u00e1lovsk\u00fd gryf\n\u0160erm\u00ed\u0159 \u2192 K\u0159i\u017e\u00e1k\nMnich \u2192 Fanatik\nJezdec \u2192 \u0160ampion\nAnd\u011bl \u2192 Archand\u011blHrdinov\u00e9:Ryt\u00ed\u0159 - hrdina moci\nKn\u011bz - hrdina magie\nBa\u0161ta (angl. Rampart) je m\u011bstem elf\u016f, je\u017e p\u0159ipom\u00edn\u00e1 prost\u00e9 lesn\u00ed s\u00eddlo. V ba\u0161t\u011b lze postavit pokladnici, je\u017e hr\u00e1\u010di d\u00e1 prvn\u00edho dne v ka\u017ed\u00e9m hern\u00edm t\u00fddnu 10 % zlata nav\u00edc dle aktu\u00e1ln\u00edho stavu.\nJednotky:Kentaur \u2192 Kentau\u0159\u00ed kapit\u00e1n\nTrpasl\u00edk \u2192 Bojov\u00fd trpasl\u00edk\nElf \u2192 Velk\u00fd elf\nPegas \u2192 St\u0159\u00edbrn\u00fd pegas\nStromov\u00fd str\u00e1\u017ece \u2192 Stromov\u00fd voj\u00e1k\nJednoro\u017eec \u2192 Bojov\u00fd jednoro\u017eec\nZelen\u00fd drak \u2192 Zlat\u00fd drakHrdinov\u00e9:Hrani\u010d\u00e1\u0159 - hrdina moci\nDruid - hrdina magie\nV\u011b\u017e (angl. Tower) je m\u011bstem kouzeln\u00edk\u016f, je\u017e tvo\u0159\u00ed vysok\u00e9 v\u011b\u017ee v zasn\u011b\u017een\u00fdch hor\u00e1ch. Ve v\u011b\u017ei lze postavit Ze\u010f znalost\u00ed, d\u00edky n\u00ed\u017e ka\u017ed\u00fd hrdina p\u0159i prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b dan\u00e9ho m\u011bsta dostane bonus +1 ke znalostem. D\u00e1le se d\u00edky Knihovn\u011b m\u016f\u017ee hrdina nau\u010dit o jeden druh magie ka\u017ed\u00e9 t\u0159\u00eddy v\u00edce ne\u017e v jin\u00fdch hradech. V\u011b\u017e d\u00e1le m\u00e1 budovu Pozorovatelnu, tak\u017ee m\u00e1 hr\u00e1\u010d na map\u011b dobrodru\u017estv\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed v\u00fdhled po okol\u00ed. Ve m\u011bst\u011b si lze po postaven\u00ed Obchodu s artefakty pro hrdinu n\u011bjak\u00fd zakoupit.\nJednotky:Gremlin \u2192 Mistr gremlin\nKamenn\u00fd chrli\u010d \u2192 Obsidi\u00e1nov\u00fd chrli\u010d\nKamenn\u00fd golem \u2192 \u017delezn\u00fd golem\nM\u00e1g \u2192 Arcim\u00e1g\nD\u017ein \u2192 Mistr d\u017ein\nNaga \u2192 Kr\u00e1lovna nag\nObr \u2192 Tit\u00e1nHrdinov\u00e9:Alchymista - hrdina moci\nKouzeln\u00edk - hrdina magie\nPeklo (angl. Inferno) je m\u011bstem d\u00e9mon\u016f, je\u017e stoj\u00ed na l\u00e1vov\u00e9m podkladu. V pekle lze stav\u011bt \u0158\u00e1d ohn\u011b, d\u00edky n\u011bmu\u017e ka\u017ed\u00fd hrdina p\u0159i prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b dan\u00e9ho m\u011bsta dostane bonus +1 k s\u00edle kouzel. D\u00e1le lze d\u00edky Br\u00e1n\u011b p\u0159esouvat okam\u017eit\u011b celou arm\u00e1du do jin\u00e9ho m\u011bsta pekla s Br\u00e1nou, \u010d\u00edm\u017e je umo\u017en\u011bno hrdin\u016fm p\u0159esouvat se v r\u00e1mci t\u00e9ho\u017e hern\u00edho dne do jak\u00e9koliv pekeln\u00e9ho m\u011bsta na jakoukoliv vzd\u00e1lenost.\nJednotky:\u010e\u00e1bl\u00edk \u2192 Rar\u00e1\u0161ek\nGog \u2192 Magog\nPekeln\u00fd pes \u2192 Kerberos\nD\u00e9mon \u2192 Rohat\u00fd d\u00e9mon\nSatan \u2192 Pekeln\u00fd p\u00e1n\nEfr\u00edt \u2192 Sult\u00e1n efr\u00edt\u016f\n\u010e\u00e1bel \u2192 Arci\u010f\u00e1belHrdinov\u00e9:D\u00e9mon - hrdina moci\nKac\u00ed\u0159 - hrdina magie\nPoh\u0159ebi\u0161t\u011b (angl. Necropolis) je m\u011bstem nemrtv\u00fdch, je\u017e stoj\u00ed na mrtvoln\u011b p\u00e1chnouc\u00edm z\u00e1kladu. V poh\u0159ebi\u0161ti lze postavit Zesilova\u010d nekromancie, kter\u00fd vylep\u0161\u00ed v\u0161em hrdin\u016fm schopnost nekromancie o 10 %. D\u00e1le lze dal\u0161\u00ed budovou nep\u0159\u00e1tel\u016fm p\u0159ekr\u00fdt viditelnost v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed m\u011bsta oblakem temnoty a v m\u011bni\u010di lze z jednotek ostatn\u00edch hrad\u016f tvo\u0159it kostlivce.\nJednotky:Kostlivec \u2192 V\u00e1le\u010dn\u00fd kostlivec\nChod\u00edc\u00ed mrtvola \u2192 Zombie\nDuch \u2192 P\u0159\u00edzrak\nUp\u00edr \u2192 P\u00e1n up\u00edr\u016f\nLich \u2192 Mocn\u00fd lich\n\u010cern\u00fd ryt\u00ed\u0159 \u2192 Hroziv\u00fd ryt\u00ed\u0159\nKost\u011bn\u00fd drak \u2192 P\u0159\u00edzra\u010dn\u00fd drakHrdinov\u00e9:Temn\u00fd ryt\u00ed\u0159 - hrdina moci\nNekromant - hrdina magie\nKobka (angl. Dungeon) je m\u011bstem podzemn\u00edch lid\u00ed, je\u017e se vyskytuje na st\u011bn\u00e1ch jesky\u0148. V kobce lze postavit Bojov\u00e9 \u0161kole, kter\u00e9 ka\u017ed\u00e9mu hrdinovi prvn\u011b nav\u0161t\u011bvuj\u00edc\u00edho m\u011bsto d\u00e1 1000 zku\u0161enostn\u00edch bod\u016f. D\u00e1le si d\u00edky V\u00edru many m\u016f\u017ee jednou za t\u00fdden jeden hrdina doplnit okam\u017eit\u011b manu a\u017e na dvojn\u00e1sobek obvykl\u00e9 hodnoty. Port\u00e1lem p\u0159ivol\u00e1n\u00ed lze najmout n\u011bkter\u00e9 jednotky nav\u00edc z obydl\u00ed, je\u017e hr\u00e1\u010d vlastn\u00ed v otev\u0159en\u00e9 krajin\u011b. Ve m\u011bst\u011b si lze po postaven\u00ed Obchodu s artefakty pro hrdinu n\u011bjak\u00fd zakoupit.\nJednotky:Troglodyt \u2192 Pekeln\u00fd troglodyt\nHarpyje \u2192 Star\u00e1 harpyje\nPozorovatel \u2192 Oko zla\nMed\u00faza \u2192 Kr\u00e1lovna med\u00faz\nMinotaur \u2192 Kr\u00e1l minotaur\u016f\nMantikora \u2192 \u0160korpikora\nRud\u00fd drak \u2192 \u010cern\u00fd drakHrdinov\u00e9:Tyran - hrdina moci\n\u010carod\u011bj - hrdina magie\nTvrz (angl. Stronghold) je m\u011bstem barbar\u016f, je\u017e se vyskytuje na skalnat\u00e9m ter\u00e9nu. Jedn\u00e1 se o m\u011bsto moci, a proto se zde lze nau\u010dit magii nejv\u00fd\u0161e t\u0159et\u00ed \u00farovn\u011b. Ve m\u011bst\u011b si lze d\u00edky Cechu sm\u011bnit svoje jednotky za suroviny, v S\u00edni Valhaly ka\u017ed\u00fd hrdina p\u0159i prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b dan\u00e9ho m\u011bsta dostane bonus +1 k s\u00edle a d\u00edky \u00danikov\u00e9mu tunelu je mo\u017en\u00e9 pro br\u00e1n\u00edc\u00edho se hrdinu v hradu ut\u00e9ct z bitvy, co\u017e je v jin\u00fdch hradech nemo\u017en\u00e9.\nJednotky:Goblin \u2192 Hobgoblin\nVl\u010d\u00ed jezdec \u2192 Vl\u010d\u00ed n\u00e1jezdn\u00edk\nSk\u0159et \u2192 Sk\u0159et\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edk\nZlobr \u2192 Zlob\u0159\u00ed m\u00e1g\nRoch \u2192 Hromov\u00fd pt\u00e1k\nKyklop \u2192 Kr\u00e1l kyklop\u016f\nBehemot \u2192 Starov\u011bk\u00fd behemotHrdinov\u00e9:Barbar - hrdina moci\nBojov\u00fd m\u00e1g - hrdina magie\nPevnost (angl. Fortress) je m\u011bstem je\u0161t\u011b\u0159\u00edch lid\u00ed, je\u017e se vyskytuje v mo\u010d\u00e1lech. Jedn\u00e1 se o m\u011bsto moci, a proto se zde lze nau\u010dit magii nejv\u00fd\u0161e t\u0159et\u00ed \u00farovn\u011b. Ve m\u011bst\u011b lze postavit Klec n\u00e1\u010deln\u00edk\u016f, d\u00edky n\u00ed\u017e ka\u017ed\u00fd hrdina p\u0159i prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b dan\u00e9ho m\u011bsta dostane bonus +1 k obran\u011b. Dal\u0161\u00ed budovy pos\u00edl\u00ed hrdinu br\u00e1n\u00edc\u00edho hrad.\nJednotky:Gnol \u2192 Gnol n\u00e1jezdn\u00edk\nJe\u0161t\u011br\u010d\u00ed mu\u017e \u2192 Je\u0161t\u011br\u010d\u00ed voj\u00e1k\nHad\u00ed v\u00e1\u017eka \u2192 Dra\u010d\u00ed v\u00e1\u017eka\nBazili\u0161ek \u2192 Velk\u00fd bazili\u0161ek\nGorgona \u2192 Mocn\u00e1 Gorgona\nJe\u0161t\u011br \u2192 Je\u0161t\u011b\u0159\u00ed vl\u00e1dce\nHydra \u2192 Hydra chaosuHrdinov\u00e9:P\u00e1n \u0161elem - hrdina moci\n\u010carod\u011bjnice - hrdina magie\nD\u011bj hry navazuje na Might and Magic VI: Mandate of Heaven a vzd\u00e1len\u011bji i na druh\u00fd d\u00edl t\u00e9to s\u00e9rie Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars. Je vypr\u00e1v\u011bn v sedmi kampan\u00edch z r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f pohledu, z nich\u017e prvn\u00ed t\u0159i prob\u00edhaj\u00ed sou\u010dasn\u011b a dal\u0161\u00ed na n\u011b postupn\u011b navazuj\u00ed. Odehr\u00e1v\u00e1 se na kontinentu Antagarich v kr\u00e1lovstv\u00ed Erathii.\nPo zmizen\u00ed kr\u00e1le Rolanda, jen\u017e se stal vlada\u0159em Erathie na konci druh\u00e9ho d\u00edlu s\u00e9rie, vl\u00e1dne jeho man\u017eelka, kr\u00e1lovna Catherine \u017delezn\u00e1 p\u011bst. Ofici\u00e1ln\u00ed Roland\u016fv n\u00e1stupce m\u011bl b\u00fdt jej\u00ed otec Nicolas Gryf\u00ed srdce, jen\u017e v\u0161ak byl za podez\u0159el\u00fdch okolnost\u00ed zabit a bez jeho veden\u00ed za\u010dalo cel\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed rychle upadat. Z podzem\u00ed se toti\u017e vyno\u0159il nov\u00fd nep\u0159\u00edtel, a to spojen\u00e9 s\u00edly Nighonu (podzemn\u00edch lid\u00ed) a Eeofolu (s\u00edly pekla-Kreeganovc\u016f). Catherine byla nucena urychlen\u011b odcestovat do Bracady, aby vyjednala vojensk\u00e9 spojenectv\u00ed s kr\u00e1lem Gavinem Magnusem. Pov\u011b\u0159ila sv\u00e9 gener\u00e1ly z Enrothu, odkud poch\u00e1zel i Roland, aby p\u0159ipluli k b\u0159eh\u016fm Erathie ve velk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00edch, shrom\u00e1\u017edili z \u0159ad prost\u00e9ho lidu domobranu, ur\u010dili rozsah nighonsk\u00e9 okupace a zjistili, kudy se do Erathie v\u016fbec dostali.\nSir Christian tedy dostal za \u00fakol obsadit od p\u0159\u00edstavn\u00ed z\u00e1kladny Caryatid na jihu zem\u011b m\u00edstn\u00ed centrum nighonsk\u00fdch tyran\u016f, aby zdr\u017eel p\u0159\u00edsun posil jejich invazn\u00ed arm\u00e1dy, ne\u017e do oblasti doraz\u00ed dal\u0161\u00ed jednotky erathijsk\u00e9 arm\u00e1dy. V druh\u00e9 misi sir Christian a t\u0159i nejlep\u0161\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 z prvn\u00ed mise postupuj\u00ed na p\u0159\u00edkaz Catherine k hlavn\u00edmu m\u011bstu Steadwick, kter\u00e9 mezit\u00edm padlo do rukou sil Nighonu a Kreeganovc\u016f z Eofolu. P\u0159i cest\u011b na sever je roln\u00edci informovali o obkl\u00ed\u010den\u00ed m\u011bsta Fair Feather nighonsk\u00fdmi jednotkami, av\u0161ak and\u011bl\u00e9 dr\u017e\u00ed nad m\u011bstem ochrannou ruku. Dle jin\u00fdch zpr\u00e1v jinde drt\u00ed kreegansk\u00e9 invazn\u00ed s\u00edly, a proto s nimi ve m\u011bst\u011b hrdinov\u00e9 uzav\u0159eli spojenectv\u00ed. Pot\u00e9 razi\u00ed v podzem\u00ed vyplenili \u010dty\u0159i nighonsk\u00e1 m\u011bsta, odkud neust\u00e1le \u00fato\u010dili na m\u011bsto. Ve t\u0159et\u00ed misi dorazili ke Gryf\u00ed sk\u00e1le, kam gryfov\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b migruj\u00ed k n\u00e1mluv\u00e1m, a kter\u00e9 zkrotil kr\u00e1l Gryf\u00ed srdce I., aby zah\u00e1jil jejich vojensk\u00fd v\u00fdcvik. S pomoc\u00ed gryf\u016f kdysi sjednotil roztrou\u0161en\u00e9 lidsk\u00e9 kmeny do kr\u00e1lovstv\u00ed Erathie, a tak kr\u00e1lov\u00e9 Gryf\u00ed srdce v\u017edy v\u011b\u0159ili, \u017ee jsou tato l\u00e9taj\u00edc\u00ed zv\u00ed\u0159ata kl\u00ed\u010dem k v\u00edt\u011bzstv\u00ed v jak\u00e9koliv v\u00e1lce. Budou tedy hr\u00e1t rozhoduj\u00edc\u00ed \u00falohu i v bitv\u011b o Steadwick, jen\u017ee okol\u00ed Gryf\u00ed sk\u00e1ly obsadily spojen\u00e9 s\u00edly Nighonu and Kreeganovc\u016f. Hrdinov\u00e9 v \u010dele s Christianem tedy museli celou oblast a v\u0161ech sedm hn\u00edzdi\u0161\u0165 gryf\u016f zajistit.\nEeofol a Nighon uzav\u0159ely spojenectv\u00ed proti Erathii za \u00fa\u010delem obsazen\u00ed jej\u00edho hlavn\u00edho m\u011bsta Steadwicku. Dle historick\u00fdch pramen\u016f Steadwick nikdy nepadl do rukou nep\u0159\u00e1tel Erathie, a tak tyrani i Kreeganovci zah\u00e1jili kampa\u0148, je\u017e nav\u017edy zm\u011bn\u00ed tuto skute\u010dnost. Nedovol\u00ed, aby Erathie je\u0161t\u011b n\u011bkdy naru\u0161ila jejich hodnoty a podzemn\u00ed zp\u016fsob \u017eivota. K tomu vyu\u017eij\u00ed moment p\u0159ekvapen\u00ed.\nNejprve Kreeganovci \u017e\u00e1dali zbavit se kr\u00e1lovny zlat\u00fdch drak\u016f na jihov\u00fdchod\u011b Erathie, proto\u017ee zlat\u00ed draci jsou sou\u010d\u00e1st jednotek elf\u016f, ob\u00fdvaj\u00edc\u00edch oblast. Bez nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch drak\u016f bude postup na Steadwick plynulej\u0161\u00ed. Ne\u017e ale pekeln\u00edci mohli zab\u00edt draka, museli p\u0159emoci zdej\u0161\u00ed lidsk\u00e9 a elfsk\u00e9 pos\u00e1dky d\u0159\u00edve, ne\u017e budou p\u0159\u00edli\u0161 pos\u00edlen\u00e9. Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b dostali v\u016fdci Nighonu zpr\u00e1vu o vylod\u011bn\u00ed flotily enrothsk\u00fdch lod\u00ed na jihu Erathie. Nev\u00ed, kdo jim vel\u00ed a kolik m\u00e1 voj\u00e1k\u016f, ale dle informac\u00ed Kreeganovc\u016f j\u00edm ur\u010dit\u011b nen\u00ed Roland \u017delezn\u00e1 p\u011bst. Pl\u00e1n z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00fd a zahajuj\u00ed posledn\u00ed f\u00e1zi invaze z podzem\u00ed k upevn\u011bn\u00ed kontroly nad jihov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed, aby mohli povolat v\u00edce posil z Nighonu. Jakmile poraz\u00ed v\u0161echna zdej\u0161\u00ed m\u011bsta Erathie a m\u011bsta zdej\u0161\u00ed men\u0161iny elf\u016f z AvLee a kouzeln\u00edk\u016f z Bracady, spoj\u00ed tyrani a Kreeganovci sv\u00e9 arm\u00e1dy k pochodu na Steadwick. Tyrani z Nighonu a Kreeganovci dostali informaci, \u017ee kr\u00e1lovna Catherine \u017delezn\u00e1 p\u011bst \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyjednala spojenectv\u00ed s Bracadou i s AvLee, vrac\u00ed se do Erathie a \u017ee v\u00ed o pl\u00e1nu tyran\u016f a Kreeganovc\u016f k obsazen\u00ed Steadwicku. Proto mus\u00ed Steadwick padnout do t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f, nebo\u0165 kr\u00e1lovnu Catherine a jej\u00ed arm\u00e1du d\u00e9le nezdr\u017e\u00ed. Tyrani a Kreeganovci trp\u011bliv\u011b nast\u0159\u00e1dali s\u00edly a ude\u0159ili p\u0159\u00edmo na hlavn\u00ed m\u011bsto Erathie p\u0159es br\u00e1ny chr\u00e1n\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstup. M\u011bsto samotn\u00e9 br\u00e1nil s velkou arm\u00e1dou gener\u00e1l Kendal, regent Erathie, av\u0161ak Kreeganovci a tyrani z Nighonu p\u0159esto slavili v\u00edt\u011bzstv\u00ed a Steadwick padl do jejich rukou.\nV dob\u011b kolapsu Erathie pod n\u00e1porem Kreeganovc\u016f a Nighonu na v\u00fdchod\u011b se \u017eoldn\u00e9\u0159\u016fm a kdejak\u00fdm mizer\u016fm otev\u0159ely mo\u017enosti plenit \u00fazem\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed na z\u00e1pad\u011b, p\u0159\u00edpadn\u011b tato \u00fazem\u00ed ovl\u00e1dnout.\nBarbarsk\u00fd n\u00e1rod Krewlod mnohokr\u00e1t bojoval v p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch \u0161arv\u00e1tk\u00e1ch s Erathi\u00ed, ale tentokr\u00e1t vlivem okolnost\u00ed snadno vyhr\u00e1l. Jeden \u017eoldn\u00e9\u0159 tedy dostal od v\u00e9vody Winstona Boraguse za \u00fakol vyu\u017e\u00edt situace, rychle vyplenit erathijsk\u00e9 oblasti pod\u00e9l hranic s Krewlodem a zajistit 200 tis\u00edc zlat\u00fdch k dal\u0161\u00ed v\u00e1lce s Tatali\u00ed. Pokud v\u0161ak padne, Boragus ho ozna\u010d\u00ed za pouh\u00e9ho odpadl\u00edka, kter\u00fd nejedn\u00e1 v z\u00e1jmu Krewlodu.\nTatalie byla p\u0159ed dvaceti lety po s\u00e9rii p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch konflikt\u016f s Erathi\u00ed nucena podepsat m\u00edr, av\u0161ak ten s odchodem kr\u00e1le Gryf\u00ed srdce skon\u010dil. Tatalie v\u0161ak nikdy nem\u011bla agresivn\u00ed vojenskou doktr\u00ednu, a proto hled\u00e1 gener\u00e1ly, kte\u0159\u00ed povedou tatalsk\u00e9 mnohopo\u010detn\u00e9 arm\u00e1dy je\u0161t\u011br\u016f. Jeden \u017eoldn\u00e9\u0159 pr\u00e1v\u011b dostal od posla kr\u00e1le Tralosska dopis vyz\u00edvaj\u00edc\u00ed k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u00fazem\u00ed na \u00fakor Erathie. K tomu je t\u0159eba obsadit v\u0161echny doly v oblasti kolem hranic, nebo\u0165 se bl\u00ed\u017e\u00ed konflikt s Krewlodem.\nPo t\u011bchto dvou bitv\u00e1ch toti\u017e Tatalii od Krewlodu odd\u011bloval jen \u00fazk\u00fd pruh kr\u00e1lovstv\u00ed Erathie, kter\u00fd si n\u00e1rokovali je\u0161t\u011b\u0159i i barba\u0159i. Proti sob\u011b se tedy postavili oba \u017eoldn\u00e9\u0159i, h\u00e1j\u00edc\u00ed z\u00e1jmy Krewlodu respektive Tatalie. Pro druhou stranou bude ka\u017ed\u00fd z nich vn\u00edm\u00e1n jako zr\u00e1dce, av\u0161ak ironi\u00ed je, \u017ee toto \u00fazem\u00ed je pro oba n\u00e1rody stejn\u011b bezv\u00fdznamn\u00e9. A tak bojuj\u00ed Tatalie od z\u00e1padu a Krewlod od v\u00fdchodu, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00edt\u011bz ovl\u00e1dne i t\u011bch p\u00e1r lidsk\u00fdch s\u00eddel, kter\u00e9 zde zbyly.\nTato kampa\u0148 se zp\u0159\u00edstupn\u00ed po dohr\u00e1n\u00ed v\u0161ech t\u0159\u00ed p\u0159ede\u0161l\u00fdch. Gener\u00e1lov\u00e9 kr\u00e1lovny Catherine se sice nep\u0159\u00e1tel\u016fm postavili, ale Erathie je p\u0159esto na pokraji z\u00e1niku. Mus\u00ed dob\u00fdt zp\u011bt hlavn\u00ed m\u011bsto Steadwick a vyhnat v\u0161echny invazn\u00ed s\u00edly z kr\u00e1lovstv\u00ed. K tomu pomohou nov\u00ed spojenci z AvLee a Bracady.\nS\u00edly Nighonu a Eeofolu se po dobyt\u00ed Steadwicku zabarik\u00e1dovaly ve m\u011bst\u011b a zamezily ve\u0161ker\u00fd p\u0159\u00edstup po zemi. Do m\u011bsta se \u0161lo dostat jedin\u011b skrz nov\u011b vykutan\u00e9 podzemn\u00ed cesty. K osvobozen\u00ed Steadwicku poslou\u017eili siru Christianovi i spojenci z Bracady, kte\u0159\u00ed pomohli od jihov\u00fdchodu osvobodit dv\u011b jin\u00e1 m\u011bsta. Na severoz\u00e1pad\u011b nep\u0159\u00edtel v\u011bznil gener\u00e1la Kendala a po jeho osvobozen\u00ed a po ovl\u00e1dnut\u00ed v\u0161ech m\u011bst na povrchu provedli vp\u00e1d do podzem\u00ed nighonsk\u00fdch tyran\u016f. Potom u\u017e nebylo slo\u017eit\u00e9 dob\u00fdt Steadwick zp\u011bt.\nNedlouho pot\u00e9 dorazil za Christianem velvyslanec z AvLee se vzkazem od kr\u00e1lovny Catherine. Po znovudobyt\u00ed Steadwicku toti\u017e nav\u0161t\u00edvil kr\u00e1lovsk\u00fd dv\u016fr posel Lucifera Kreegana, jen\u017e tvrdil, \u017ee dr\u017e\u00ed kr\u00e1le Rolanda \u017deleznou p\u011bst v zajet\u00ed a \u017e\u00e1daj\u00ed v\u00fdkupn\u00e9 jeden milion ve zlat\u011b. Kr\u00e1lovna rozk\u00e1zala neplatit, a tak posla podrobili v\u00fdslechu. Ten prozradil, \u017ee Rolanda dr\u017e\u00ed ve m\u011bst\u011b Kleesive v nitru Eeofolu, kter\u00e9mu vl\u00e1dne kmen Kreelah. Z\u00e1chrannou misi podpo\u0159ilo i AvLee, by\u0165 nebylo mo\u017en\u00e9 arm\u00e1dy z r\u016fzn\u00fdch sm\u011br\u016f slou\u010dit, ne\u017e proniknou do Eeofolu. Pak se st\u0159etly v Kleesive s v\u016fdcem klanu Kreelah a v\u011bzn\u011bn\u00e9ho Rolanda skute\u010dn\u011b na\u0161li a osvobodili.\nMezit\u00edm dle vyslance z Bracady Winstana Langera krotila Erathie situaci na z\u00e1pad\u011b, kde o erathijsk\u00e9 \u00fazem\u00ed bojovaly Tatalie a Krewlod u\u017e cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. A\u010dkoliv Bracada nem\u011bla z\u00e1jem o veden\u00ed dal\u0161\u00edch v\u00e1lek, kr\u00e1l Gavin Magnus poslal do Erathie posily s t\u00edm, \u017ee tento boj se nevyhraje brilantn\u00ed taktikou, ale po\u010dtem mrtvol. V bitv\u011b je mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edvat nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Tatalie a Krewlodu a obsazovat jedno m\u011bsto po druh\u00e9m. Pak lze celou oblast znovu vr\u00e1tit Erathii.\nPo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 z\u00e1chran\u011b Rolanda a uklidn\u011bn\u00ed situace na z\u00e1pad\u011b prob\u011bhlo vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, jak se nighonsk\u00fdm tyran\u016fm a Kreeganovc\u016fm v\u016fbec povedlo Erathii napadnout z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst v tak ohromn\u00e9m po\u010dtu. Zjistili, \u017ee nighon\u0161t\u00ed tyrani pro \u00fa\u010del invaze podkopali cel\u00fd oce\u00e1n a Erathii spojily p\u0159\u00edmo s Nighonem. Catherine tedy vyslala na v\u00fdchodn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed sbor arm\u00e1d pod velen\u00edm sira Christiana, Astr\u00e1la (p\u0159edstavitele Bracady) a Jenovy (p\u0159edstavitelky AvLee), aby zlikvidovali zbytek Kreeganovc\u016f a tyran\u016f na pevnin\u011b a pot\u00e9 je pron\u00e1sledovali skrz podzem\u00ed zp\u011bt na jejich ostrov Nighon. V podzem\u00ed se nach\u00e1zelo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed nighonsk\u00fdch m\u011bst, proto byly bitvy s nimi n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Po spln\u011bn\u00ed mise byla obnova Erathie dokon\u010dena. Boje v\u0161ak nekon\u010d\u00ed, nebo\u0165 se objevila nov\u00e1 hrozba.\nTato kampa\u0148 se zp\u0159\u00edstupn\u00ed po dohr\u00e1n\u00ed prvn\u00edch t\u0159\u00ed. Cel\u00fd konflikt v Erathii t\u011b\u0161il p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky n\u00e1roda nekromancer\u016f Deyja, nebo\u0165 smrt tolika bytost\u00ed ve v\u00e1lce znamenala nekone\u010dnou sklize\u0148 pro arm\u00e1dy nemrtv\u00fdch. P\u016fvodn\u011b cht\u011bli nekromance\u0159i pouze kr\u00e1le Gryf\u00ed srdce zab\u00edt za to, \u017ee je vyhnal coby kac\u00ed\u0159e z Erathie, ale nyn\u00ed se naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost Erathii dob\u00fdt.\nAv\u0161ak kr\u00e1lovna Catherine pro n\u011b byla p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00fd soupe\u0159, a tak nekromance\u0159i pot\u0159ebovali naj\u00edt velitele nemrtv\u00fdch hord, kter\u00fd bude schopn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ona. A tak sestavili pl\u00e1n, kdy se b\u011bhem rozhoduj\u00edc\u00edch boj\u016f Erathie s Nighonem a Eeofolem prosm\u00fdknou do Erathia. Najdou hrob kr\u00e1le Nicolase Gryf\u00ed srdce a o\u017eiv\u00ed ho jako nemrtv\u00e9ho gener\u00e1la. K tomu pot\u0159ebovali sehnat do t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f artefakt Duch skl\u00ed\u010denosti a dopravit ho do m\u011bsta Stonecastle, kde nalezli kr\u00e1l\u016fv hrob d\u0159\u00edve, ne\u017e z n\u011bj vyprchal jeho duch. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m ritu\u00e1lu jmenovali nemrtv\u00e9ho Nicolase sv\u00fdm v\u016fdcem, jeho\u017e zem\u011b se stane brzy jejich zem\u00ed.\nVelitele z\u00edskali, nyn\u00ed pot\u0159ebovali arm\u00e1du kostlivc\u016f. Vidomina, nekromantsk\u00e1 u\u010dednice p\u016fvodem z Bracady, a Vokial provedli p\u0159es \u0159eku invazi do odlehl\u00e9ho regionu Erathie, kde o\u017eivili padl\u00e9 nep\u0159\u00e1tele jako kostlivce a m\u011bnili obyvatelstvo dobyt\u00fdch m\u011bst rovn\u011b\u017e v kostlivce. V po\u010dtu 2500 kostlivc\u016f byli p\u0159ipraveni. V oblasti t\u00e9\u017e narazili na nekromancera Sandra, kter\u00fd se k nim r\u00e1d p\u0159idal a p\u0159ijal Vidominu do u\u010den\u00ed.\nNarazili na probl\u00e9m, nebo\u0165 ryt\u00ed\u0159 smrti jm\u00e9nem Mot se odm\u00edtal podvolit rozkaz\u016fm nemrtv\u00e9ho kr\u00e1le Gryf\u00edho srdce. Motovo \u00fazem\u00ed se toti\u017e nach\u00e1z\u00ed nejbl\u00ed\u017ee k Erathii, a tak se nekromance\u0159i rozhodli ho zab\u00edt a n\u00e1sledn\u011b o\u017eivit jako nemrtv\u00e9ho bez vlastn\u00ed v\u016fle pro v\u00fdstrahu ostatn\u00edm. Po jeho likvidaci a recyklaci se nekromance\u0159i rozhodli podniknout z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd krok v jejich pl\u00e1nu prov\u00e9st invazi do Erathie. Nemrtv\u00fd kr\u00e1l Gryf\u00ed srdce znal tamn\u00ed gener\u00e1ly, kter\u00e9 s\u00e1m vycvi\u010dil, a tak v\u00ed, \u017ee se spol\u00e9haj\u00ed na bojovou mor\u00e1lku vojska, kter\u00e1 na nemrtv\u00e9 nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd vliv. Jakmile bylo v t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch obsazeno v\u0161ech p\u011bt p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edch m\u011bst, nekromance\u0159i se radovali z \u00fasp\u011bchu.\nTato kampa\u0148 se zp\u0159\u00edstupn\u00ed po dohr\u00e1n\u00ed kampan\u00ed \"Osvobozen\u00ed\" a \"A\u0165 \u017eije kr\u00e1l.\" Kr\u00e1lovna Catherine si posteskla, \u017ee jej\u00ed nejhor\u0161\u00ed obavy se potvrdily. Jej\u00ed otec Nicolas Gryf\u00ed srdce nezem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed, ale byl otr\u00e1ven. Je\u0161t\u011b p\u0159ed vypuknut\u00edm prvn\u00edch boj\u016f vedl gener\u00e1l Kendal marn\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, ale nyn\u00ed k n\u00ed p\u0159i\u0161ly zpr\u00e1vy od nekromancer\u016f. P\u0159iznali se, \u017ee jej\u00edho otce o\u017eivili, aby vedl jejich arm\u00e1dy proti n\u00ed, jen\u017ee ten ihned po sv\u00e9m o\u017eiven\u00ed ve form\u011b liche zavra\u017edil nekromantsk\u00e9ho kr\u00e1le Finnease Vilmara a p\u0159evzal velen\u00ed nad arm\u00e1dou. Nekromance\u0159i p\u0159iznali, \u017ee stvo\u0159ili monstrum, kter\u00e9 nejsou schopni sami zastavit, nebo\u0165 se Vilmarovi nezda\u0159ilo seslat upout\u00e1vac\u00ed kouzlo. Jako gesto dobr\u00e9 v\u016fle za Catherine poslali sv\u00e9ho posla Nimbuse, kter\u00fd v\u00ed, kdo tehdy zavra\u017edil kr\u00e1le Nicolase.\nV prvn\u00ed misi je pot\u0159eba Nimbuse dostat do hradu za Catherine. V dal\u0161\u00ed misi pak s pomoc\u00ed Nimbuse, spojenc\u016f z AvLee a z Bracady vy\u017eene v\u0161echny nekromancery, kte\u0159\u00ed p\u0159edt\u00edm vtrhli do Erathie. Z nekromantsk\u00fdch arm\u00e1d u\u017e zbyla pouze nekropole, kde s\u00eddlil Catherin nemrtv\u00fd otec, av\u0161ak byla velmi dob\u0159e st\u0159e\u017eena. Catherine se rozhodla ve t\u0159et\u00ed misi velet \u00fatoku osobn\u011b po boku lorda Haarta, co\u017e pro ni bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 a bolestn\u00e9. Od Nimbuse se toti\u017e dov\u011bd\u011bla, \u017ee lord Haart je ten zr\u00e1dce, kter\u00fd na p\u0159\u00edkaz Vilmarova nekromantsk\u00e9ho kultu, jeho\u017e byl Haart tajn\u011b \u010dlenem, otr\u00e1vil v\u00edno jej\u00edho otce. V boji v\u0161ak lord Haart nesm\u00ed padnout, nebo\u0165 si pro n\u011bj Catherine p\u0159ichystala p\u0159ekvapen\u00ed. Po por\u00e1\u017ece nemrtv\u00e9 arm\u00e1dy vzala Haarta na pr\u016fzkum vnit\u0159ku Stonecastle, kde sv\u00e9mu nemrtv\u00e9mu otci sama uk\u00e1zala, kdo ho zradil. P\u0159ekvapen\u00e9ho lorda Haarta tak popravil s\u00e1m Nicolas Gryf\u00ed srdce, jen\u017e ho coby nemrtv\u00fd kr\u00e1l hledal v cel\u00e9 Erathii, aby se s n\u00edm vypo\u0159\u00e1dal. Catherine pak seslala svat\u00e9 kouzlo na odstran\u011bn\u00ed temnoty z jej\u00edho otce a na n\u00e1vrat jeho ducha zp\u011bt k v\u011b\u010dn\u00e9mu odpo\u010dinku.\nPosledn\u00ed kampa\u0148, je\u017e se odemkne po spln\u011bn\u00ed \"P\u00edsn\u011b pro otce,\" se zab\u00fdv\u00e1 bojem separatist\u016f za nez\u00e1vislost Poroben\u00fdch zem\u00ed (Contested Lands), nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se na severov\u00fdchodn\u00edch hranic\u00edch Erathie s AvLee, kter\u00e9 se v pr\u016fb\u011bhu d\u011bjin ocit\u00e1valy pod kontrolou jedn\u00e9 \u010di druh\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. D\u00edky skon\u010den\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m o obnovu Erathie se pro obyvatele Poroben\u00fdch zem\u00ed naskytla historick\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost a hrdina Faruk byl vybr\u00e1n, aby vyvedl Poroben\u00e9 zem\u011b trvale z nadvl\u00e1dy Erathie i AvLee. Spojenectv\u00ed obou dvou proti Kreeganovc\u016fm, Nighonu a nekromancer\u016fm nakonec \u010dasem uvadne a ob\u011b kr\u00e1lovstv\u00ed za\u010dnou op\u011bt bojovat pod jejich okny o vliv nad jejich domovy.\nPro za\u010d\u00e1tek pot\u0159ebovali k \u00fasp\u011bchu n\u011bco daleko v\u011bt\u0161\u00edho ne\u017e dostate\u010dn\u011b silnou arm\u00e1du na odra\u017een\u00ed vojsk obou kr\u00e1lovstv\u00ed. Pot\u0159ebuj\u00ed symbolick\u00fd z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men sv\u00e9ho st\u00e1tu, ale hraj\u00ed o \u010das. Mus\u00ed v \u010darovn\u00e9m kraji v okol\u00ed m\u011bsta Avalon, kde jednoro\u017eci promlouvaj\u00ed ke strom\u016fm, nal\u00e9zt gr\u00e1l. V dal\u0161\u00ed misi je pot\u0159eba z\u00edskat pro nez\u00e1vislost ve\u0159ejnou podporu, nebo\u0165 mezi obyvateli je je\u0161t\u011b mnoho t\u011bch, kte\u0159\u00ed podporuj\u00ed nadvl\u00e1du Erathie nebo AvLee, kte\u0159\u00ed se stav\u00ed k separatist\u016fm nep\u0159\u00e1telsky. Starosta Faruk Welnin z m\u011bsta Welninu vyslal za separatisty posla, aby jim nab\u00eddl ochranu a podporu. Separatist\u00e9 pod veden\u00edm Rylanda, jen\u017e m\u00e1 u sebe gr\u00e1l, se proto museli vydat na pochod do Welninu p\u0159es nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u00fazem\u00ed, aby zde vybudovali svatost\u00e1nek gr\u00e1lu. Takto se z Welninu kone\u010dn\u011b stane hlavn\u00ed m\u00edsto odporu.\nJen\u017ee po ovl\u00e1dnut\u00ed Welninu separatisty se do Poroben\u00fdch zem\u00ed rychle p\u0159esunuly arm\u00e1dy Erathie i Avlee, aby zde \"obnovily po\u0159\u00e1dek.\" Jejich vp\u00e1d hroz\u00ed p\u0159er\u016fst ve velkou v\u00e1lku, a tak se separatist\u00e9 soust\u0159ed\u00ed na co nejrychlej\u0161\u00ed vybudov\u00e1n\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Welninu, je\u017e se pak stane skute\u010dnou z\u00e1kladnou pro ozbrojen\u00fd odpor za nez\u00e1vislost, kterou t\u00edmto dnem slavnostn\u011b vyhla\u0161uj\u00ed. Obyvatel\u00e9 Welninu se v\u0161ak mus\u00ed vypo\u0159\u00e1dat s nedostatkem surovin, av\u0161ak s ide\u00e1ln\u00edm hospoda\u0159en\u00edm se surovinami se to d\u00e1 zvl\u00e1dnout b\u011bhem jedin\u00e9ho hern\u00edho t\u00fddne. Separatist\u00e9 v\u0161ak netu\u0161ili, \u017ee v pozad\u00ed jejich boje st\u00e1l Archibald, bratr kr\u00e1le Rolanda, kter\u00fd byl ve druh\u00e9m d\u00edle pora\u017een a prom\u011bn\u011bn v k\u00e1men.\nDne 29. ledna 2015, t\u00e9m\u011b\u0159 16 let po vyd\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00ed hry Heroes of Might and Magic III, v\u00fdvoj\u00e1\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost Ubisoft vydala novou verzi hry v HD rozli\u0161en\u00ed, je\u017e je kompatibiln\u00ed s nov\u011bj\u0161\u00edmi opera\u010dn\u00edmi syst\u00e9my na osobn\u00ed po\u010d\u00edta\u010de i pro syst\u00e9my Android a iOS pro tablety. HD edice v\u0161ak obsahuje pouze z\u00e1kladn\u00ed hru bez datadisk\u016f, nebo\u0165 dle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed Ubisoftu byly zdrojov\u00e9 k\u00f3dy k ob\u011bma datadisk\u016fm ztraceny.", "<<>>: Co je Michal Simon? <<>>: Michal Simon (* 25. kv\u011btna 2002 Mlad\u00e1 Boleslav) je \u010desk\u00fd ledn\u00ed hokejista hraj\u00edc\u00ed na postu \u00fato\u010dn\u00edka.\nS hokejem za\u010d\u00ednal ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, v tamn\u00edm brusla\u0159sk\u00e9m klubu. Nastupoval za n\u011bj i v ml\u00e1de\u017enick\u00e9m a juniorsk\u00e9m v\u011bku. Na sez\u00f3nu 2020/2021 ode\u0161el do Finska, kde hr\u00e1l za v\u00fdb\u011br do dvaceti let klubu H\u00e4meenlinnan Pallokerho (HPK). Po odehr\u00e1n\u00ed sez\u00f3ny se ale vr\u00e1til zp\u011bt do sv\u00e9 vlasti. Prvn\u011b mezi mladoboleslavsk\u00fdmi mu\u017ei se v sout\u011b\u017en\u00edm utk\u00e1n\u00ed objevil b\u011bhem ro\u010dn\u00edku 2021/2022, b\u011bhem kter\u00e9ho rovn\u011b\u017e hostoval v \u00dast\u00ed nad Labem. Na sez\u00f3nu 2022/2023 ode\u0161el na hostov\u00e1n\u00ed do pra\u017esk\u00e9 Slavie.V ml\u00e1de\u017enick\u00fdch letech pat\u0159il do reprezenta\u010dn\u00edch v\u00fdb\u011br\u016f sv\u00e9 zem\u011b, kdy\u017e nastoupil v dresu v\u00fdb\u011bru do 16, pot\u00e9 i do 17 a n\u00e1sledn\u011b rovn\u011b\u017e 18 let.\nMichal Simon \u2013 statistiky na Eliteprospects.", "<<>>: Co je Hajvoron? <<>>: Hajvoron (ukrajinsky \u0413\u0430\u0439\u0432\u043e\u0440\u043e\u043d; rusky \u0413\u0430\u0439\u0432\u043e\u0440\u043e\u043d \u2013 Gajvoron) je m\u011bsto na z\u00e1pad\u011b Kirovohradsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Le\u017e\u00ed na prav\u00e9m b\u0159ehu Ji\u017en\u00edho Bugu ve vzd\u00e1lenosti 176 kilometr\u016f na z\u00e1pad od Kropyvnyck\u00e9ho, spr\u00e1vn\u00edho st\u0159ediska oblasti. V roce 2012 \u017eilo ve m\u011bst\u011b p\u0159es patn\u00e1ct tis\u00edc obyvatel.\nHajvoron byl zalo\u017een v roce 1796 na m\u00edst\u011b star\u0161\u00edho koz\u00e1ck\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e centrum le\u017eelo p\u016fvodn\u011b severoz\u00e1padn\u011b od sou\u010dasn\u00e9ho centra. Od roku 1899 se za\u010dal st\u00e1vat centrem dne\u0161n\u00edch Hajvoronsk\u00fdch \u00fazkorozchodek, s\u00edt\u011b \u00fazkorozchodn\u00fdch \u017eeleznic o d\u00e9lce 188 kilometr\u016f.\nM\u011bstem je Hajvoron od roku 1949.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hajworon na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je J\u00f3zef Maria Hoene-Wro\u0144ski? <<>>: J\u00f3zef Maria Hoene-Wro\u0144ski (23. srpen 1776, Wolsztyn \u2013 9. srpen 1853, Neuilly-sur-Seine) byl polsk\u00fd filozof a matematik, autor pojmu mesianismus. V matematice se v\u011bnoval teorii algebraick\u00fdch a diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic. Psal francouzsky, ve Francii str\u00e1vil velkou \u010d\u00e1st \u017eivota. Roku 1815 sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no J\u00f3zef Hoene roz\u0161\u00ed\u0159il na J\u00f3zef Maria Hoene-Wro\u0144ski.\nSvou kari\u00e9ru za\u010dal v arm\u00e1d\u011b. Vystudoval kadetn\u00ed \u0161kolu ve Var\u0161av\u011b, na\u010de\u017e narukoval k d\u011blost\u0159electvu. Roku 1794 se jako d\u016fstojn\u00edk z\u00fa\u010dastnil obrany Var\u0161avy p\u0159ed prusk\u00fdm vojskem. V bitv\u011b u Maciejowic padl do rusk\u00e9ho zajet\u00ed. Na p\u0159\u00edmluvu gener\u00e1la Tormasova byl propu\u0161t\u011bn a vstoupil jako major do rusk\u00e9ho vojska, kde nakonec dos\u00e1hl hodnosti podplukovn\u00edka. Roku 1797 ruskou arm\u00e1du opustil a ode\u0161el do N\u011bmecka, kde za\u010dal studovat filozofii a pr\u00e1va. Uchv\u00e1tilo ho hlavn\u011b d\u00edlo Kantovo. Roku 1800 natrvalo p\u0159es\u00eddlil do Francie. P\u016fsobil v Pa\u0159\u00ed\u017ei, pot\u00e9 v Marseille, kde tak\u00e9 vydal sv\u00e1 prvn\u00ed dv\u011b filozofick\u00e1 d\u00edla: Le bombardier polonais a La critique de la raison pure.\nPot\u00e9 pracoval deset let v \u00fastran\u00ed. O t\u00e9to etap\u011b Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd uv\u00e1d\u011bl: \u201eOd t\u00e9 doby Wro\u0144ski Hoene d\u00e1val se un\u00e1\u0161eti blouznivou mysl\u00ed svou, \u017ee v pomyslech sv\u00fdch dostihl z\u00e1rodk\u016f velik\u00fdch objev\u016fv a \u017ee jest mu souzeno posv\u011btiti \u017eivot sv\u016fj dobru cel\u00e9 spole\u010dnosti lidsk\u00e9. Po deset let pracoval v \u00fapln\u00e9m \u00fastran\u00ed o rozvinut\u00ed filosofick\u00fdch a mathematick\u00fdch sv\u00fdch objev\u016fv.\u201c\nRoku 1810 v Pa\u0159\u00ed\u017ei p\u0159edlo\u017eil v\u00fdsledky sv\u00fdch matematick\u00fdch studi\u00ed francouzsk\u00e9mu institutu a vydal pr\u00e1ce Introduction \u00e0 la philosophie des math\u00e9matiques (\u00davod do filosofie matematiky, 1811) a R\u00e9solution g\u00e9n\u00e9rale des \u00e9quations de tous les degr\u00e9s (Obecn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed rovnic v\u0161ech stup\u0148\u016f, 1812).\nOtt\u016fv slovn\u00edk o reakci na tato d\u00edla soudil: \u201eAv\u0161ak v\u00fdklad jeho podan\u00fd v t\u011bchto dvou spisech p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9ho sm\u011bru a pohrdaj\u00edc\u00ed v\u0161emi autoritami ve v\u011bd\u011b, byl p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee institut p\u0159iznav Wro\u0144ski hoenek\u00e9mu pouze jak\u00e9si zn\u00e1mosti formul\u00ed mathematick\u00fdch, odsoudil jej jako \u010dlov\u011bka zbaven\u00e9ho zdrav\u00fdch smysl\u016f. Wro\u0144ski hoene t\u00edm velmi jsa popuzen, vedl od t\u00e9 chv\u00edle urputn\u00fd boj proti Legendrov\u00ed, Aragovi, Lagrangeovi, Lacroixovi a jin\u00fdm u\u010denc\u016fm franc., co\u017e zp\u016fsobilo trudn\u00e9 jeho polo\u017een\u00ed hmotn\u00e9.\u201c\nNe\u00fasp\u011bch ho p\u0159ivedl do zna\u010dn\u011b slo\u017eit\u00e9 ekonomick\u00e9 situace, jedin\u00fdm zdrojem jeho p\u0159\u00edjm\u016f bylo vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v mal\u00e9m pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m penzion\u00e1tu. Zlomem se stalo setk\u00e1n\u00ed s bank\u00e9\u0159em Arsonem, p\u0159\u00edvr\u017eencem mysticismu, kter\u00fd se pro Hoene-Wro\u0144sk\u00e9ho d\u00edlo nadchl a podepsal s n\u00edm smlouvu, \u017ee za zasv\u011bcen\u00ed do jeho u\u010den\u00ed mu vyplat\u00ed honor\u00e1\u0159 300 000 frank\u016f. Kdy\u017e Arson vyst\u0159\u00edzliv\u011bl, cht\u011bl smlouvu zru\u0161it, ale Hoene-Wro\u0144ski dal v\u011bc k soudu, kter\u00fd nakonec Arsona p\u0159inutil smlouvu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b dodr\u017eet, co\u017e zna\u010dn\u011b zlep\u0161ilo Wro\u0144sk\u00e9ho finan\u010dn\u00ed situaci. Pen\u00edze mu umo\u017enily znovu se pono\u0159it do studi\u00ed a tak\u00e9 od roku 1818 vyd\u00e1vat \u010dasopis Le Sphinx, kde za\u010dal p\u0159edstavovat sv\u016fj filozofick\u00fd a n\u00e1bo\u017eensko-politick\u00fd syst\u00e9m, jen\u017e nazval \u201emesianismus\u201c.\nTento syst\u00e9m cht\u011bl shrnout do p\u011btid\u00edln\u00e9ho spisu, z n\u011bho\u017e v\u0161ak vy\u0161ly jen dva prvn\u00ed d\u00edly Prodrome de la politique moderne (1831) a Metapolitique messianique (1840). V prvn\u00edm popsal lidstvo jako chorobn\u00e9, a rovn\u011b\u017e to, jak se s\u00edly sv\u011bta formuj\u00ed do dvou protich\u016fdn\u00fdch blok\u016f, kter\u00e9 svedou fin\u00e1ln\u00ed z\u00e1pas. Druh\u00e1 kniha se v\u00edce v\u011bnuje stavu soudob\u00e9 Francie.\nSvou filozofii Wro\u0144ski naz\u00fdval t\u00e9\u017e \u201eachromatickou\u201c, co\u017e m\u011blo nazna\u010dit, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1 transcendent\u00e1ln\u00ed pravdy, na ni\u017e soudob\u00e1 filozofie ani teologie nem\u016f\u017ee dos\u00e1hnout.\nPoliticky byl konzervativcem, p\u0159edstavitelem ultrakatolicismu, p\u0159\u00edvr\u017eencem jezuit\u016f a v\u00e1\u0161niv\u00fdm odp\u016frcem demokracie.\nVelk\u00e9 \u00fakoly a z\u00e1\u0159ivou budoucnost v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch tis\u00edci letech p\u0159ipisoval Slovan\u016fm, Rusko je podle n\u011bj p\u0159edur\u010deno k v\u016fd\u010d\u00edmu postaven\u00ed v Evrop\u011b.\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, heslo Wronski Hoene. Sv. 27, str. 308\n \nPortr\u00e9t v MacTutor History of Mathematics archive univerzity St.", "<<>>: Co je Judea? <<>>: Provincie Judea (latinsky Iudaea, \u0159ecky \u0399\u03bf\u03c5\u03b4\u03b1\u03af\u03b1, hebrejsky \u05d9\u05d4\u05d5\u05d3\u05d4) byla \u0159\u00edmsk\u00e1 provincie existuj\u00edc\u00ed v letech 6\u2013132 n. l. Jej\u00edm j\u00e1drem bylo Judsko a Sama\u0159sko, pozd\u011bji v\u0161ak do n\u00ed byly za\u010dlen\u011bny i ostatn\u00ed \u010d\u00e1sti Herodova kr\u00e1lovstv\u00ed. Provincie spadala pod p\u0159\u00edmou \u0159\u00edmskou spr\u00e1vu.\n\u0158\u00edm\u0161t\u00ed spr\u00e1vcov\u00e9 se ov\u0161em v\u016f\u010di \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu c\u00edt\u011bn\u00ed chovali necitliv\u011b, mnoz\u00ed z nich byli nav\u00edc neschopn\u00ed, tak\u017ee st\u00e1le v\u00edce rostla nespokojenost obyvatel s \u0159\u00edmskou nadvl\u00e1dou. Kdy\u017e potom Gessius Florus roku 66 vyplenil chr\u00e1mov\u00fd poklad, vypukla prvn\u00ed \u017eidovsk\u00e1 v\u00e1lka. Povstalci ov\u0161em byli roz\u0161t\u011bpen\u00ed do n\u011bkolika znep\u0159\u00e1telen\u00fdch frakc\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e \u0159\u00edmsk\u00e9 vojsko veden\u00e9 Vespasianem a Titem dobylo Galileu a oblehlo Jeruzal\u00e9m, vypukla v tomto m\u011bst\u011b ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka. Roku 70 byl nakonec Jeruzal\u00e9m dobyt a srovn\u00e1n se zem\u00ed i spolu s Chr\u00e1mem. Roku 74 byl zlomen odpor posledn\u00edch povstalc\u016f.\nZni\u010den\u00ed Chr\u00e1m\u016f m\u011blo v\u00e1\u017en\u00e9 d\u016fsledky pro \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, nebo\u0165 \u017did\u00e9 ztratili m\u00edsto kon\u00e1n\u00ed bohoslu\u017eby. \u00dast\u0159edn\u00ed m\u00edsto ve formuj\u00edc\u00edm se rab\u00ednsk\u00e9m judaismu z\u00edskalo studium T\u00f3ry. V Javne vznikl palestinsk\u00fd biblick\u00fd k\u00e1non a za\u010dal se utv\u00e1\u0159et materi\u00e1l, kter\u00fd byl pozd\u011bji seps\u00e1n v Mi\u0161n\u011b.\nHadri\u00e1nova snaha prosadit v Judeji pohanstv\u00ed v\u0161ak vyvolala Bar Kochbovo povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo znovu tvrd\u011b potla\u010deno. Tentokr\u00e1t nav\u00edc \u017did\u016fm bylo zak\u00e1z\u00e1no jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a provincie Judea se p\u0159em\u011bnila na provincii Syria Palaestina. Oblast Judska se vylidnila a t\u011b\u017ei\u0161t\u011b \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed se p\u0159esunulo do Galileje a \u017eidovsk\u00e9 diaspory.\nPoprv\u00e9 vojsko \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e do Palestiny vstoupilo roku 63 p\u0159. n. l., kdy\u017e Pompeius rozhodl mocensk\u00fd spor mezi Hyrk\u00e1nem II. a jeho bratrem Aristob\u00falem II. Vl\u00e1da spr\u00e1vc\u016f ur\u010den\u00fdch \u0158\u00edmem v\u0161ak zemi pokoj nep\u0159inesla a spr\u00e1vci museli neust\u00e1le ti\u0161it nepokoje. Ke konci 40. let 1. stolet\u00ed p\u0159. n. l. nav\u00edc p\u0159\u00edvr\u017eenci Hasmoneovce Antigona vyu\u017eili boje o moc uvnit\u0159 \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a parthsk\u00e9ho vp\u00e1du do S\u00fdrie k vyvol\u00e1n\u00ed povst\u00e1n\u00ed a svr\u017een\u00ed p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016f \u0158\u00edman\u016f.Herodes, kter\u00fd uprchl do \u0158\u00edma v\u0161ak dok\u00e1zal z\u00edskat p\u0159\u00edze\u0148 \u0159\u00edmsk\u00e9ho sen\u00e1tu, kter\u00fd jej jmenoval \u017eidovsk\u00fdm kr\u00e1lem. B\u011bhem roku 37 pak Herodes Judsko dobyl, Antigona nechal popravit a o\u017eenil se s vnu\u010dkou Hyrk\u00e1na II. Mariamn\u00e9, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159i\u017eenil do rodu Hasmoneovc\u016f. Herodes se sice dok\u00e1zal vyhnout p\u0159\u00edm\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 spr\u00e1v\u011b, judsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed se v\u0161ak stalo vazalsk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm, je\u017e nesm\u011blo vykon\u00e1vat vlastn\u00ed samostatnou zahrani\u010dn\u00ed politiku. Ve vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitostech ov\u0161em Herodes disponoval plnou moc\u00ed.Po Herodov\u011b smrti n\u00e1sledovaly n\u00e1stupnick\u00e9 spory a zpochyb\u0148ov\u00e1n\u00ed Herodovy z\u00e1v\u011bti. \u0158\u00edman\u00e9 v\u0161ak z\u00e1v\u011b\u0165 potvrdili, tak\u017ee si Herodovo kr\u00e1lovstv\u00ed mezi sebe rozd\u011blili Filip (4 p\u0159. n. l. - 33/34 n. l., okrajov\u00e9 oblasti v S\u00fdrii), Herodes Antipas (4 p\u0159. n. l. - 39 n. l., Galilea a Perea) a Archelaos (4 p\u0159. n. l. - 6 n. l., Judsko, Sama\u0159sko, Idumea).\nArchelaova vl\u00e1da byla ov\u0161em natolik krut\u00e1, \u017ee \u017did\u00e9 vyslali k c\u00edsa\u0159i delegaci a dos\u00e1hli jeho sesazen\u00ed. Judsko a Sama\u0159sko se pak stalo \u0159\u00edmskou provinci\u00ed, kterou spravoval prefekt (6\u201344) a pozd\u011bji prokur\u00e1tor (44\u201370) se s\u00eddlem v Caesareji P\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9. Prefekt / prokur\u00e1tor disponoval jen pomocn\u00fdmi vojensk\u00fdmi sbory. V\u00fdkon ob\u010dansk\u00e9ho a trestn\u00edho pr\u00e1va \u0158\u00edman\u00e9 ponechali \u017eidovsk\u00fdm autorit\u00e1m (sanhedrinu), trest smrti ov\u0161em z\u016fstal vyhrazen prokur\u00e1torovi. \u017did\u00e9 po\u017e\u00edvali zna\u010dn\u00e9 politick\u00e9 i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 autonomie, kter\u00e1 v\u0161ak byla omezena prefektov\u00fdm / prokur\u00e1torov\u00fdm pr\u00e1vem jmenovat a odvolat velekn\u011bze.Vl\u00e1da prefekt\u016f a prokur\u00e1tor\u016f ov\u0161em nebyla v\u016f\u010di \u017eidovsk\u00e9mu c\u00edt\u011bn\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 citliv\u00e1. Nap\u0159\u00edklad Pontius Pilatus (26-36) nechal vystav\u011bt akvadukt z chr\u00e1mov\u00e9ho pokladu, a dokonce se v Chr\u00e1mu sna\u017eil postavit sochu zbo\u017e\u0161t\u011bl\u00e9ho Caliguly. V letech (37-44) byly v\u0161echny oblasti b\u00fdval\u00e9ho Herodova kr\u00e1lovstv\u00ed op\u011bt sjednoceny pod vl\u00e1du Arippy I., jen\u017e obdr\u017eel titul \u017eidovsk\u00e9ho kr\u00e1le d\u00edky sv\u00e9mu p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Caligulou, po jeho smrti v\u0161ak v\u0161echna tato \u00fazem\u00ed p\u0159ipadla do provincie Judea.\nObyvatelstvo Judeje bylo bilingvn\u00ed, mluvilo \u0159ecky a aramejsky; hebrej\u0161tina nach\u00e1zela sv\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed ji\u017e jen jako liturgick\u00fd \u010di posv\u00e1tn\u00fd jazyk. Za\u0159azen\u00edm Judska do \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e se otev\u0159ely jej\u00edm obyvatel\u016fm nov\u00e9 mo\u017enosti, tak\u017ee mnoz\u00ed odch\u00e1zeli do jin\u00fdch kon\u010din \u0159\u00ed\u0161e. \u010casto v\u0161ak d\u00e1le udr\u017eovali se svou domovinou kontakty, d\u00e1le vyzn\u00e1vali judaismus a na mnoh\u00fdch m\u00edstech tak vytvo\u0159ili \u017eidovskou pospolitost (nap\u0159\u00edklad v \u0158\u00edm\u011b). Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita \u017eila v Egypt\u011b, kde \u017did\u00e9 podle n\u011bkter\u00fdch odhad\u016f tvo\u0159ili a\u017e 10 % obyvatelstva, v\u011bt\u0161ina z nich \u017eila v Alexandrii.\nNeschopn\u00e1 vl\u00e1da \u0159\u00edmsk\u00fdch spr\u00e1vc\u016f vyvol\u00e1vala odpor obyvatelstva. Nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed hnut\u00ed p\u0159edstavovali zel\u00f3ti. Toto hnut\u00ed se rozpadalo na r\u016fzn\u00e9 soupe\u0159\u00edc\u00ed skupinky, pojil je v\u0161ak spole\u010dn\u00fd c\u00edl: svr\u017een\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy, kter\u00fd se sna\u017eili realizovat drobn\u00fdmi \u00fatoky na c\u00edle \u0159\u00edmsk\u00e9 spr\u00e1vy a kolaboranty. Um\u00edrn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed skupinu p\u0159edstavovali farizeov\u00e9, kte\u0159\u00ed po\u017e\u00edvali podpory \u0161irok\u00fdch vrstev obyvatelstva. \u0158\u00edmskou nadvl\u00e1du interpretovali jako trest za h\u0159\u00edchy hasmoneovsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, v budoucnu v\u0161ak m\u011bla b\u00fdt \u0159\u00edmsk\u00e1 nadvl\u00e1da p\u0159ekon\u00e1na. Na druh\u00e9 stran\u011b spektra st\u00e1li saduceov\u00e9, hel\u00e9nizovan\u00e1 hierokracie (kn\u011b\u017esk\u00e1 aristokracie), je\u017e byla d\u0159\u00edve spjata s vl\u00e1dnouc\u00edmi Hasmoneovci a nyn\u00ed \u0161iroce kolaborovala s \u0158\u00edmany.Mezi apolitick\u00e1 hnut\u00ed pat\u0159ili esejci, jejich\u017e centrem byl Kumr\u00e1n v Judsk\u00e9 pou\u0161ti na b\u0159ehu Mrtv\u00e9ho mo\u0159e, \u017eili v\u0161ak tak\u00e9 na mnoha dal\u0161\u00edch m\u00edstech po cel\u00e9 Judeji. V\u00fdznamn\u00e1 skupina esejc\u016f \u017eila tak\u00e9 v Jeruzal\u00e9m\u011b. Posledn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm hnut\u00edm bylo k\u0159es\u0165anstv\u00ed, je\u017e pova\u017eovalo Je\u017e\u00ed\u0161e Nazaretsk\u00e9ho, kter\u00e9ho \u0158\u00edman\u00e9 uk\u0159i\u017eovali, za mesi\u00e1\u0161e. P\u0159\u00edvr\u017eence v\u0161ak k\u0159es\u0165anstv\u00ed za\u010dalo z\u00edsk\u00e1vat a\u017e po prvn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 v\u00e1lce.Od poloviny 40. let se situace v provincii za\u010dala \u0159\u00edmsk\u00fdm prokur\u00e1tor\u016fm vymykat z rukou. Aktivita zel\u00f3t\u016f prudce rostla, stejn\u011b jako vystoupen\u00ed \u00fadajn\u00fdch mesi\u00e1\u0161\u016f, prorok\u016f a demagog\u016f. Krom\u011b zel\u00f3t\u016f za\u010dali vytv\u00e1\u0159et sv\u00e9 boj\u016fvky tak\u00e9 saduceov\u00e9 a m\u011bstsk\u00e1 aristokracie, tak\u017ee k nepokoj\u016fm a poty\u010dk\u00e1m doch\u00e1zelo v Judeji st\u00e1le \u010dast\u011bji.\nKdy\u017e prokur\u00e1tor Gessius Florus (64-66) vyplenil chr\u00e1mov\u00fd poklad, zah\u00e1jili zel\u00f3ti povst\u00e1n\u00ed. Podporu farize\u016f ov\u0161em nez\u00edskali a od saduce\u016f ji ani nemohli o\u010dek\u00e1vat, co\u017e zap\u0159\u00ed\u010dinilo roz\u0161t\u011bpen\u00ed zel\u00f3t\u016f. Brzy v\u0161ak p\u0159it\u00e1hl s vojskem syrsk\u00fd m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed Cestius Gallus, co\u017e p\u0159inutilo \u017eidovsk\u00e9 frakce se sjednotit, do organizace boje se dokonce zapojil velekn\u011bz, tak\u017ee \u017did\u00e9 pak spole\u010dn\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 vojsko porazili.\u017did\u00e9 potom za\u010dali v\u00e1lku p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z iniciativy farize\u016f organizovat systematicky. Do jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed provincie byli vysl\u00e1ni vojen\u0161t\u00ed velitel\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli proti\u0159\u00edmsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed organizovat. \u017did\u00e9 za\u010dali tak\u00e9 razit sv\u00e9 vlastn\u00ed mince. \u0158\u00edman\u00e9 na potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed vyslali t\u0159i legie pod veden\u00edm Vespasiana. Vespasianus roku 67 ude\u0159il na Galileu, kterou d\u00edky spor\u016fm mezi \u017eidovsk\u00fdmi frakcemi rychle dobyl, a \u017eidovsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho velitele Josefa ben Matitj\u00e1ha (ve slu\u017eb\u00e1ch \u0158\u00edman\u016f p\u0159ijal jm\u00e9no Flavius Iosephus) zajali.\nVespasianus pak pokra\u010doval na jih, po Neronov\u011b smrti byl v\u0161ak provol\u00e1n c\u00edsa\u0159em, a tak Palestinu opustil a velen\u00ed p\u0159enechal sv\u00e9mu synovi Titovi. Ten oblehl Jeruzal\u00e9m s c\u00edlem jej vyhladov\u011bt. To ji\u017e v tomto m\u011bst\u011b zu\u0159ila ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka mezi jednotliv\u00fdmi \u017eidovsk\u00fdmi frakcemi. B\u011bhem roku 70 \u0159\u00edmsk\u00e9 vojsko postupn\u011b vyhladov\u011bl\u00fd Jeruzal\u00e9m dob\u00fdvalo, a\u017e nakonec m\u011bsto zcela srovnalo se zem\u00ed, v\u010detn\u011b Chr\u00e1mu. Dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i roky \u0159\u00edmsk\u00e9 vojsko likvidovalo posledn\u00ed m\u00edsta odporu, posledn\u00ed tvrz Masada \u0158\u00edman\u00e9 obsadili roku 74.\nV\u00e1lka p\u0159inesla poni\u010den\u00ed a vylidn\u011bn\u00ed mnoha oblast\u00ed a zchudnut\u00ed obyvatelstva. Zni\u010den\u00ed Chr\u00e1mu rovn\u011b\u017e znamenalo konec chr\u00e1mov\u00e9ho kultu, tak\u017ee \u017did\u00e9 nyn\u00ed museli hledat novou formu sv\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Iniciativy se ujali farizeov\u00e9, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili transformovat svatost Chr\u00e1mu do v\u0161ech oblast\u00ed ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota. Hlavn\u00edm \u00fakonem posv\u011bcuj\u00edc\u00edm \u010dlov\u011bka ji\u017e nebyla chr\u00e1mov\u00e1 bohoslu\u017eba, n\u00fdbr\u017e ka\u017edodenn\u00ed studium T\u00f3ry. Centrem tohoto hnut\u00ed, z n\u011bho\u017e vze\u0161la rab\u00ednsk\u00e1 forma judaismu, byla n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 \u0161kola v Javne, kterou zalo\u017eil Jochanan ben Zakaj. V tomto m\u011bst\u011b z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 vznikl palestinsk\u00fd biblick\u00fd k\u00e1non a za\u010dal se formovat materi\u00e1l, jen\u017e byl pozd\u011bji seps\u00e1n v Mi\u0161n\u011b.Proces vytv\u00e1\u0159en\u00ed nauky rab\u00ednsk\u00e9ho judaismu s sebou nesl tak\u00e9 prohlubov\u00e1n\u00ed rozpor\u016f mezi \u017didy a k\u0159es\u0165any, a\u017e \u017did\u00e9 nakonec k\u0159es\u0165any ze sv\u00e9ho st\u0159edu vylou\u010dili. To jen spolu se z\u00e1nikem \u017eidok\u0159es\u0165ansk\u00e9 komunity v Jeruzal\u00e9m\u011b urychlilo proces p\u0159esouv\u00e1n\u00ed t\u011b\u017ei\u0161t\u011b z \u017eidok\u0159es\u0165an\u016f na pohanok\u0159es\u0165any a proces hel\u00e9nizace k\u0159es\u0165anstv\u00ed.S potla\u010den\u00edm povst\u00e1n\u00ed ode\u0161lo mnoho \u017did\u016f z Palestiny do jin\u00fdch oblast\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Kdy\u017e pak c\u00edsa\u0159 Traianus t\u00e1hl proti Parth\u016fm, vyu\u017eili toho \u017did\u00e9 v Kyrenaice roku 115 k povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se roz\u0161\u00ed\u0159ilo tak\u00e9 do Egypta a n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch m\u00edst \u017eidovsk\u00e9 diaspory. Lusius Quietus toto povst\u00e1n\u00ed potla\u010dil a\u017e roku 117 po dvou letech v\u00e1lky.\nRoku 132 vypuklo dal\u0161\u00ed velk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v Palestin\u011b. D\u016fvody povst\u00e1n\u00ed nejsou zcela zn\u00e1my, podn\u011btem mohl b\u00fdt snad Hadri\u00e1n\u016fv z\u00e1m\u011br zak\u00e1zat \u017did\u016fm ob\u0159\u00edzku nebo vybudovat na m\u00edst\u011b zbo\u0159en\u00e9ho Jeruzal\u00e9ma hel\u00e9nistick\u00e9 m\u011bsto Aelia Capitolina. Do \u010dela povst\u00e1n\u00ed se postavil \u0160imon bar Kochba, s n\u00edm\u017e byly spojeny n\u011bkter\u00e9 mesi\u00e1\u0161sk\u00e9 p\u0159edstavy. Povst\u00e1n\u00ed zprvu dosahovalo \u00fasp\u011bch\u016f, nakonec se v\u0161ak veliteli \u0159\u00edmsk\u00e9 legie Sextu Iuliu Severovi poda\u0159ilo povstalce zatla\u010dit do Judsk\u00e9 pou\u0161t\u011b, kde byl nakonec jejich odpor zlomen.V\u00fdsledky v\u00e1lky byly pro \u017didy drastick\u00e9. Hadri\u00e1n zak\u00e1zal \u017did\u016fm jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, nechal popravovat \u017eidovsk\u00e9 u\u010dence a odv\u00e9st mnoho \u017did\u016f do otroctv\u00ed. Na m\u00edst\u011b Jeruzal\u00e9ma nechal postavit \u0159\u00edmsk\u00e9 m\u011bsto Aelia Capitolina, do kter\u00e9ho byl \u017did\u016fm vstup zak\u00e1z\u00e1n a ve kter\u00e9m nechal vybudovat chr\u00e1m se dv\u011bma sochami, jednou Jovovou, druhou svou. \u017didovsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed Judska se ocitlo v trosk\u00e1ch a \u017eivot palestinsk\u00fdch \u017did\u016f se p\u0159esunul do Galileje. \u017didovsk\u00e9 historick\u00e9 n\u00e1roky na tuto oblast m\u011bly b\u00fdt zapomenuty, k \u010demu\u017e m\u011blo p\u0159isp\u011bt i p\u0159em\u011bn\u011bn\u00ed provincie Judea v provincii Syria Palaestina, kter\u00e1 odkazovala na Peli\u0161tejce, d\u00e1vn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 nep\u0159\u00e1tele.", "<<>>: Co je Linda Fergaov\u00e1? <<>>: Linda Fergaov\u00e1 (nep\u0159ech\u00fdlen\u011b Linda Ferga-Khodadin) (* 24. prosince 1976) je b\u00fdval\u00e1 francouzsk\u00e1 atletka, jej\u00ed\u017e specializac\u00ed byl b\u011bh na 60 a 100 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek.\nOd konce 90. let 20. stolet\u00ed se v\u011bnovala kr\u00e1tk\u00fdm p\u0159ek\u00e1\u017ekov\u00fdm b\u011bh\u016fm. Na t\u011bchto trat\u00edch z\u00edsk\u00e1vala medaile na halov\u00fdch mistrovstv\u00edch sv\u011bta i Evropy \u2013 na halov\u00e9m sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v roce 2004 skon\u010dila t\u0159et\u00ed v b\u011bhu na 60 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek. Je\u0161t\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byla na halov\u00fdch \u0161ampion\u00e1tech star\u00e9ho kontinentu \u2013 v roce 1998 vybojovala bronzovou medaili ve skoku dalek\u00e9m, v letech 2000 a 2002 se stala halovou mistryn\u00ed Evropy v b\u011bhu na 60 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek.\nNa olympi\u00e1d\u011b v Sydney v roce 2000 byla \u010dlenkou francouzsk\u00e9 \u0161tafety na 4 \u00d7 100 metr\u016f, kter\u00e1 po diskvalifikaci americk\u00e9 \u0161tafety z\u00edskala bronzov\u00e9 medaile.\nLinda Fergaov\u00e1 na str\u00e1nk\u00e1ch Sv\u011btov\u00e9 atletiky (anglicky)\n(anglicky) Profil na all-athletics.com Archivov\u00e1no 9. 4. 2017 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Nemotice? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Nemotice je \u00fazemn\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v d\u011bkan\u00e1tu Slavkov, s farn\u00edm kostelem sv. V\u00e1clava.\nDo farnosti n\u00e1le\u017e\u00ed \u00fazem\u00ed t\u011bchto obc\u00ed:\nMouchnice \u2013 kaple sv. Cyrila a Metod\u011bje\nNemotice \u2013 farn\u00ed kostel sv. V\u00e1clava\nSnov\u00eddky\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nKostel svat\u00e9ho V\u00e1clava byl vysv\u011bcen roku 1794. Po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed byl p\u0159estav\u011bn a roz\u0161\u00ed\u0159en.\nNemotice se staly samostatnou farnost\u00ed od roku 1859.\nV\u00e1clav \u017dd\u00e1rsk\u00fd (1856\u20131868)\nKarel Lang (do roku 1882)\nJosef Schildberger (1874\u20131883)\nBartolom\u011bj Matin\u016f (1883\u20131887)\nAugustin Novotn\u00fd (1887\u20131895)\nIgn\u00e1c Gibala (1895\u20131896)\nAlois Jedli\u010dka (1896\u20131902)\nJosef Lakota (1903\u20131928)\nJosef Buchta\nMetod\u011bj Brzobohat\u00fd (1929\u20131946)\nJosef B\u00e1lka (1946\u20131948)\nFranti\u0161ek Hyn\u0161t (1948\u20131983)\nZden\u011bk Proke\u0161 (1983\u20131993)Od roku 1993 je farnost spravov\u00e1na z Milonic.\nPetr Ne\u0161por (1993\u20132001)\nMiroslav Slav\u00ed\u010dek (2001\u20132006)\nPavel Lacina (2006-2013)\nJan Krbec (2013\u20132016)\nMartin Kohoutek (2016\u20132022)\nStanislav Mahovsk\u00fd (od roku 2022)\nFara slou\u017e\u00ed nejen pastora\u010dn\u00edm aktivit\u00e1m farnosti, ale tak\u00e9 k rekrea\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Je po rekonstrukci vnit\u0159n\u00edch prostor za\u0159\u00edzen\u00e1 k ubytov\u00e1n\u00ed a\u017e dvan\u00e1cti osob.Dnem vz\u00e1jemn\u00fdch modliteb farnost\u00ed za bohoslovce a bohoslovc\u016f za farnosti brn\u011bnsk\u00e9 diec\u00e9ze je 20. b\u0159ezen. Adora\u010dn\u00ed den p\u0159ipad\u00e1 na 2. srpna.\nVe farnosti se po\u0159\u00e1d\u00e1 t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1 sb\u00edrka. V roce 2016 se p\u0159i sb\u00edrce vybralo 18 646 korun. SLu\u017ebu liturgick\u00e9ho varhan\u00edka vykon\u00e1vaj\u00ed Michael Korbi\u010dka, Magdalena U\u010d\u0148ov\u00e1 a Kl\u00e1ra Paul\u00edkov\u00e1.", "<<>>: Co je Gene Wilder? <<>>: Gene Wilder, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Jerome Silberman (11. \u010dervna 1933, Milwaukee \u2013 29. srpna 2016) byl americk\u00fd herec, komik, re\u017eis\u00e9r, scen\u00e1rista a spisovatel \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.\nNa hollywoodsk\u00e9m pl\u00e1tn\u011b se poprv\u00e9 mihl ve slavn\u00e9m filmu Bonnie a Clyde (1967), jeho prvn\u00ed velkou filmovou rol\u00ed byl v\u0161ak a\u017e Leo Bloom v muzik\u00e1lu Producenti (1968), za ni byl tak\u00e9 nominov\u00e1n na Oscara za v\u00fdkon ve vedlej\u0161\u00ed roli. Dal\u0161\u00ed velkou p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed byl Willy Wonka ve filmov\u00e9m muzik\u00e1lu Pan Wonka a jeho \u010dokol\u00e1dovna (1971), za ni byl nominov\u00e1n na Zlat\u00fd gl\u00f3bus. Woody Allen ho pot\u00e9 obsadil do sv\u00e9 popul\u00e1rn\u00ed komedie V\u0161echno, co jste kdy cht\u011bli v\u011bd\u011bt o sexu (ale b\u00e1li jste se zeptat) z roku 1972. Vyvrcholen\u00edm spolupr\u00e1ce s re\u017eis\u00e9rem Melem Brooksem, s n\u00edm\u017e nato\u010dil u\u017e Producenty, byl sn\u00edmek Mlad\u00fd Frankenstein (1974), kde Wilder nejen hr\u00e1l tituln\u00ed postavu, ale na kter\u00e9m se pod\u00edlel i scen\u00e1risticky, za co\u017e byl nominov\u00e1n na Oscara. Roku 1975 se Wilder poprv\u00e9 chopil re\u017eis\u00e9rsk\u00e9 taktovky, v hudebn\u00ed komedii Dobrodru\u017estv\u00ed mlad\u0161\u00edho a chyt\u0159ej\u0161\u00edho bratra Sherlocka Holmese. Ve sn\u00edmku St\u0159\u00edbrn\u00fd blesk z roku 1976 se poprv\u00e9 potkal na pl\u00e1tn\u011b s \u010derno\u0161sk\u00fdm komikem Richardem Pryorem, s n\u00edm\u017e pozd\u011bji nato\u010dil ve dvojici je\u0161t\u011b n\u011bkolik film\u016f (Nevid\u00edm zlo, nesly\u0161\u00edm zlo, Still crazy, Another You aj.), a byl za sv\u016fj v\u00fdkon znovu nominov\u00e1n na Zlat\u00fd gl\u00f3bus (a znovu neusp\u011bl \u2013 jako po celou svou kari\u00e9ru). Ve filmu Nejv\u011bt\u0161\u00ed milovn\u00edk (1977) ztv\u00e1rnil idol n\u011bm\u00e9 \u00e9ry Rudolpha Valentina a byl to prvn\u00ed film, u n\u011bj\u017e byl re\u017eis\u00e9rem, scen\u00e1ristou, producentem i hercem v hlavn\u00ed roli. Na za\u010d\u00e1tku 90. let se s filmov\u00fdm pl\u00e1tnem rozlou\u010dil. Ob\u010das se objevil v televizi (nap\u0159. v sitcomu Will & Grace, za co\u017e obdr\u017eel roku 2002 Emmy), ale p\u0159edev\u0161\u00edm se za\u010dal v\u011bnovat charit\u011b (pot\u00e9, co jeho \u017eena, here\u010dka Gilda Radnerov\u00e1, onemocn\u011bla rakovinou) a psan\u00ed knih. Krom sv\u00fdch pam\u011bt\u00ed Kiss Me Like a Stranger: My Search for Love and Art napsal i n\u011bkolik rom\u00e1n\u016f (My French Whore, The Woman Who Wouldn't, Something to Remember You By: A Perilous Romance).\nJe zn\u00e1m svou podporou Demokratick\u00e9 strany.\n \nGene Wilder v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nHeslo v Britannice\nGene Wilder v Internet Movie Database (anglicky)\nPortr\u00e9t na Biography.", "<<>>: Co je Prvn\u00ed jihlavsk\u00e1 tramvaj? <<>>: Prvn\u00ed jihlavsk\u00e1 tramvaj, s jihlavsk\u00fdm eviden\u010dn\u00edm \u010d\u00edslem 1 a pozd\u011bji opavsk\u00fdm 13, je jedin\u00e9 alespo\u0148 z\u010d\u00e1sti dochovan\u00e9 vozidlo n\u011bkdej\u0161\u00ed tramvajov\u00e9 dopravy v Jihlav\u011b. Dod\u00e1na byla roku 1909 stroj\u00edrnami ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci, v provozu byla nejprve v Jihlav\u011b, pot\u00e9 v Opav\u011b, pak jej\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148 slou\u017eila jako zahradn\u00ed domek a sen\u00edk a v roce 2012 ji odkoupilo m\u011bsto Jihlava. V roce 2014 byla prohl\u00e1\u0161ena za movitou kulturn\u00ed pam\u00e1tku, \u010d\u00edm\u017e byly zastaveny snahy o jej\u00ed renovaci. Podle pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016f je druhou nejstar\u0161\u00ed dochovanou tramvaj\u00ed v \u010cesk\u00e9 republice, v po\u0159ad\u00ed po plze\u0148sk\u00e9 tramvaji z roku 1899.\nV roce 1909 byly do Jihlavy dod\u00e1ny celkem t\u0159i motorov\u00e9 vozy (\u010d. 1\u20133) spolu se t\u0159emi vozy vle\u010dn\u00fdmi, osobn\u00edmi \u010d. 1a a 1b a n\u00e1kladn\u00edm \u010d. 1c (p\u016fvodn\u011b \u010d. 1b). V\u0161ech \u0161est voz\u016f dodala \u0160t\u00fdrskohradeck\u00e1 vagon\u00e1\u0159sk\u00e1 a stroj\u00edrensk\u00e1 tov\u00e1rna ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci, elektrickou v\u00fdzbroj pro motorov\u00e9 vozy spole\u010dnost AEG. Vozy \u010d. 1 a 2 dne 26. srpna 1909 slavnostn\u011b zahajovaly jihlavskou tramvajovou dopravu, vyzdoben\u00e9 kv\u011btinami a tak\u00e9 rakousko-uherskou vlajkou.Po ukon\u010den\u00ed provozu v Jihlav\u011b roku 1948 byly v\u0161echny jihlavsk\u00e9 vozy dod\u00e1ny do Opavy. V letech 1949\u20131951 jezdil v\u016fz v Opav\u011b, kde dostal eviden\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo 13, z provozu byl pak vy\u0159azen v \u00fanoru 1951.\nPo vy\u0159azen\u00ed z opavsk\u00e9ho provozu byla tramvaj \u010di jej\u00ed vozov\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 prod\u00e1na soukrom\u00e9 osob\u011b, aby slou\u017eila jako zahradn\u00ed domek. V roce 1976 ji spolu se zahradou, kde st\u00e1la, koupil zootechnik JZD Rudolf Chrom\u00fd, kter\u00fd ji kv\u016fli prodlou\u017een\u00ed \u017eivotnosti pokryl p\u00e1len\u00fdmi ta\u0161kami a des\u00edtky let ji ve Slavkov\u011b u Opavy vyu\u017e\u00edval jako sen\u00edk.O historii tramvaje majitel zpo\u010d\u00e1tku nev\u011bd\u011bl, prvn\u00ed z\u00e1jemci se u n\u011bj za\u010dali objevovat po roce 1989. Z\u00e1jem projevovaly nap\u0159\u00edklad mimojihlavsk\u00e9 spolky sb\u011bratel\u016f historick\u00fdch vozidel. M\u011bsto Jihlava pozd\u011bji ocenilo, \u017ee vozovou sk\u0159\u00ed\u0148 zachr\u00e1nil p\u0159ed z\u00e1nikem a \u017ee zabr\u00e1nil i tomu, aby nap\u0159\u00edklad p\u0159ekupn\u00edci z vozu vybrali dobov\u00e9 smaltovan\u00e9 tabulky s pokyny pro cestuj\u00edc\u00ed a \u0159idi\u010de. Na t\u00e9to zahrad\u011b ji objevilo jihlavsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed Za z\u00e1chranu historick\u00fdch trolejbus\u016f a autobus\u016f a za\u010dalo vyjedn\u00e1vat s veden\u00edm m\u011bsta o jej\u00edm p\u0159evozu do Jihlavy a rekonstrukci. Za toto ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed se pozd\u011bji do m\u00e9di\u00ed vyjad\u0159oval Lud\u011bk Bohu\u0148ovsk\u00fd, za sdru\u017een\u00ed jednal jeho p\u0159edseda Viktor Nov\u00e1k. Podle nov\u011bj\u0161\u00edho zdroje tramvaj vyp\u00e1trali dva \u00fa\u0159edn\u00edci jihlavsk\u00e9ho magistr\u00e1tu. Impulsem k n\u00e1vratu tramvaje do Jihlavy byla renovace secesn\u00edho mostu U J\u00e1n\u016f, kter\u00fd byl v roce 1908 vystav\u011bn pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tramvajov\u00e9 dr\u00e1ze.\nM\u011bsto nejprve \u017e\u00e1dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky ani na p\u0159evoz, ani na rekonstrukci vozu neuvolnilo. A\u017e na konci \u0159\u00edjna 2012 zakoupilo dochovanou vozovou sk\u0159\u00ed\u0148 vozu za 30 000 korun. M\u011bstsk\u00e9 zastupitelstvo schv\u00e1lilo t\u00e9\u017e \u010d\u00e1stku 1,5 milion\u016f korun na renovaci tramvaje. Podle dosavadn\u00edho vlastn\u00edka pana Chrom\u00e9ho m\u00e1 n\u00e1vrat tramvaje do Jihlavy sv\u016fj v\u00fdznam. Pan Chrom\u00fd m\u011bl pr\u00fd na odkup tramvaje v\u00edce nab\u00eddek, ale tuto pova\u017eoval za nejseri\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Podle dohody m\u011bl za tramvaj dostat tolik, kolik ho bude st\u00e1t stavba nov\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho sen\u00edku. M\u011bsto ho p\u0159edb\u011b\u017en\u011b pozvalo na p\u0159\u00edpadn\u00e9 slavnostn\u00ed odhalen\u00ed opraven\u00e9ho vozu, av\u0161ak n\u011bkolik t\u00fddn\u016f po prodeji tramvaje zem\u0159el.Tramvaj byla p\u0159evezena do firmy Olpas Moravia v Krnov\u011b, kter\u00e1 se rekonstrukcemi voz\u016f zab\u00fdv\u00e1, ov\u0161em na renovaci tramvaje se m\u011bsto je\u0161t\u011b chystalo vypsat v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed. Rekonstrukce m\u011bla trvat zhruba rok a\u017e rok a p\u016fl a podle prim\u00e1tora Jaroslava Vymazala se renovovan\u00e1 tramvaj mohla vr\u00e1tit do Jihlavy nejd\u0159\u00edve na ja\u0159e 2014. Do v\u00fdb\u011brov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed na opravu tramvaje se v\u0161ak nikdo nep\u0159ihl\u00e1sil.Radnice podnikla \u0159adu pokus\u016f o dohled\u00e1n\u00ed chyb\u011bj\u00edc\u00edho podvozku nebo co nejv\u00edce podobn\u00e9ho podvozku, na kter\u00fd by bylo mo\u017en\u00e9 tramvaj usadit, a p\u00e1trala i v Rakousku, ale bez \u00fasp\u011bchu. Uva\u017eovalo se i o v\u00fdrob\u011b podvozku na z\u00e1klad\u011b dostupn\u00e9 dokumentace vozu.\nP\u0159i p\u016fvodn\u00edch jedn\u00e1n\u00edch se uva\u017eovalo o tom, \u017ee by byly zasazeny tramvajov\u00e9 koleje do dla\u017eby na Masarykov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed a rekonstruovan\u00e1 tramvaj by na n\u011b byla trvale usazena. P\u0159i schv\u00e1len\u00ed m\u011bstsk\u00e9 investice do tramvaje a jej\u00ed renovace se po\u010d\u00edtalo s t\u00edm, \u017ee bude st\u00e1t na koleji na zrekonstruovan\u00e9m J\u00e1nsk\u00e9m most\u011b (most\u011b U J\u00e1n\u016f), kde byly p\u0159i rekonstrukci odhaleny p\u016fvodn\u00ed koleje v dla\u017eb\u011b, ale uva\u017eovalo se t\u00e9\u017e o m\u00edstech p\u0159ed sou\u010dasnou vozovnou, hlavn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00edm \u010di v prostoru p\u0159ed dne\u0161n\u00edm McDonaldem, kde v roce 1909 poprv\u00e9 vyjela na tra\u0165. Secesn\u00ed most U J\u00e1n\u016f byl otev\u00edr\u00e1n sou\u010dasn\u011b se slavnostn\u00edm zah\u00e1jen\u00edm tramvajov\u00e9ho provozu v roce 1909, je v\u00fdznamn\u00fdm koridorem pro p\u011b\u0161\u00ed i uzlem cyklistick\u00e9 dopravy a tramvaj by zde podle slov prim\u00e1tora mohla slou\u017eit t\u0159eba jako informa\u010dn\u00ed st\u00e1nek nebo ob\u010derstven\u00ed. Rovn\u011b\u017e by ji zde bylo mo\u017en\u00e9 nasv\u00edtit a zabezpe\u010dit elektronicky i kamerov\u00fdm dohledem. Prim\u00e1tor uva\u017eoval o tom, \u017ee by v letn\u00edm obdob\u00ed byla na most\u011b a na zimn\u00ed obdob\u00ed by byla p\u0159emis\u0165ov\u00e1na na n\u00e1m\u011bst\u00ed. M\u011bsto m\u00e1 k dispozici uskladn\u011bn\u00e9 kolejnice, kter\u00e9 byly p\u0159i rekonstrukci nalezeny jako zpevn\u011bn\u00ed stropu j\u00eddelny jihlavsk\u00e9 ml\u00e9k\u00e1rny.Dopravn\u00ed podnik m\u011bsta Jihlavy se v p\u0159\u00edpadu v roce 2012 nijak neanga\u017eoval, jeho \u0159editel Josef Vil\u00edm o z\u00e1m\u011bru v \u0159\u00edjnu 2012 nic nev\u011bd\u011bl a nikdo jej s n\u00edm nekonzultoval.Pot\u00e9, co bylo zru\u0161eno v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed na opravu, do n\u011bj\u017e se nikdo nep\u0159ihl\u00e1sil, byla tramvajov\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 v roce 2013 p\u0159evezena z Krnova do Jihlavy. V t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b trval z\u00e1jem m\u011bsta uv\u00e9st vozidlo do co nejlep\u0161\u00edho stavu.\nVrak tramvaje stoj\u00ed v jedn\u00e9 z mnoha gar\u00e1\u017e\u00ed v b\u00fdval\u00e9m vojensk\u00e9m are\u00e1lu v P\u00edstov\u011b. Podle \u010dl\u00e1nku z roku 2016 stoj\u00ed v such\u00e9m a teplotn\u011b st\u00e1l\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, tak\u017ee d\u00e1l nech\u00e1tr\u00e1, are\u00e1l je st\u0159e\u017een\u00fd a pat\u0159\u00ed m\u011bstu. Podle \u010dl\u00e1nku z roku 2018 se tramvaj st\u00e1v\u00e1 vrakem a pokusy o jej\u00ed z\u00e1chranu ustaly.\nMinisterstvo kultury prohl\u00e1silo na n\u00e1vrh brn\u011bnsk\u00e9ho ob\u010dana Ji\u0159\u00edho \u0160tursy z ledna 2014 tramvaj je\u0161t\u011b koncem srpna t\u00e9ho\u017e roku movitou kulturn\u00ed pam\u00e1tkou i p\u0159es nesouhlas vlastn\u00edka, m\u011bsta Jihlavy. Navrhovatel jako d\u016fvod uvedl, \u017ee v\u016fz je v\u00fdjime\u010dn\u00fd jak z hlediska historie, tak i konstrukce. Zpam\u00e1tn\u011bn\u00ed doporu\u010dil i krajsk\u00fd \u00fa\u0159ad a pracovi\u0161t\u011b N\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu v Tel\u010di. NP\u00da na podporu pam\u00e1tkov\u00e9 ochrany uvedl, \u017ee v\u016fz reprezentuje podobn\u00e9 vozy, kter\u00e9 byly v provozu i v Opav\u011b, T\u011b\u0161\u00edn\u011b a v Most\u011b. M\u011bsto Jihlava proti pam\u00e1tkov\u00e9 ochran\u011b nam\u00edtalo, \u017ee \u00fapln\u011b chyb\u00ed podvozek, d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u010d\u00e1sti jsou shnil\u00e9, oplechov\u00e1n\u00ed ztrouchniv\u011bl\u00e9 a rekonstrukce objektu ji\u017e prakticky nen\u00ed mo\u017en\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e prohla\u0161ovat repliku za kulturn\u00ed pam\u00e1tku pova\u017euje m\u011bsto za nevhodn\u00e9. Ministerstvo se s n\u00e1mitkou vypo\u0159\u00e1dalo t\u00edm, \u017ee a\u010dkoliv je tramvaj ve \u0161patn\u00e9m stavu, jej\u00ed obnova je z hlediska pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de mo\u017en\u00e1: v interi\u00e9ru se dochovala \u0159ada cenn\u00fdch detail\u016f, jako t\u0159eba n\u00e1pisov\u00e9 cedule, poli\u010dky, dr\u017e\u00e1ky, d\u0159ev\u011bn\u00e9 lavice, oblo\u017een\u00ed st\u011bn i n\u011bkter\u00e1 okenn\u00ed skla, zven\u010d\u00ed pak oplechov\u00e1n\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b a z boku m\u011bstsk\u00fd znak a obnova je provediteln\u00e1 na z\u00e1klad\u011b dochovan\u00e9 fotografick\u00e9 i archivn\u00ed dokumentace \u010di na z\u00e1klad\u011b zachovan\u00fdch prvk\u016f z obdobn\u00fdch voz\u016f. Podle prim\u00e1tora Jihlavy prohl\u00e1\u0161en\u00ed pam\u00e1tkov\u00e1 ochrana pl\u00e1novanou renovaci zkomplikovalo a ministerstvo kultury by m\u011blo n\u00e9st n\u00e1sledky a prodra\u017eenou renovaci zaplatit. Zpam\u00e1tn\u011bn\u00ed podle mluv\u010d\u00edho radnice paradoxn\u011b tramvaji v\u00edc u\u0161kodilo ne\u017e pomohlo, proto\u017ee kv\u016fli n\u011bm mus\u00ed renovaci prov\u00e9st certifikovan\u00e9 firmy, tak\u017ee by st\u00e1la \u0161est \u010d v\u00edce milion\u016f korun, kter\u00e9 na n\u011b zastupitelstvo pravd\u011bpodobn\u011b neuvoln\u00ed. Pro m\u011bsto by tedy bylo v\u00fdchodiskem darovat torzo tramvaje ministerstvu kultury, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011bsto by si mohlo mnohem levn\u011bji pro sv\u00e9 \u00fa\u010dely vyrobit pam\u00e1tkov\u011b nechr\u00e1n\u011bnou repliku tramvaje. Posledn\u00ed odhady n\u00e1klad\u016f na rekonstrukci tramvaje v souladu s pam\u00e1tkov\u00fdm z\u00e1konem byly deset a\u017e dvan\u00e1ct milion\u016f korun, co\u017e vedlo k tomu, \u017ee z\u00e1jem m\u011bsta na renovaci tramvaje zcela ustal.Radnice p\u00e1trala po mo\u017en\u00e9m spolufinancov\u00e1n\u00ed renovace tramvaje, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 zdroje nebyly dostupn\u00e9. Bylo navrhov\u00e1no t\u00e9\u017e p\u0159ed\u00e1n\u00ed tramvaje st\u00e1tu. Po \u010dty\u0159i roky od vyhl\u00e1\u0161en\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 ochrany na tramvaj \u201enikdo nes\u00e1hl\u201c a nepokusil se ani z\u00edskat dotace na jej\u00ed opravu ani o jej\u00ed konzervaci v nyn\u011bj\u0161\u00edm stavu.V polovin\u011b prosince 2018 tajemn\u00edk jihlavsk\u00e9ho magistr\u00e1tu Ev\u017een Z\u00e1mek uvedl dotaz, jak se jmenuje \u00fa\u0159edn\u00edk, kter\u00fd vid\u011bl jako posledn\u00ed prvn\u00ed jihlavskou tramvaj, jako jeden z p\u0159\u00edklad\u016f, jak bizarn\u00ed dotazy (\u017e\u00e1dosti o informace) pos\u00edl\u00e1 jihlavsk\u00e9mu magistr\u00e1tu jist\u00fd ob\u010dan podle z\u00e1kona o svobodn\u00e9m p\u0159\u00edstupu k informac\u00edm. Z jin\u00fdch okolnost\u00ed tajemn\u00edk vyvozoval, \u017ee tomuto ob\u010danovi nejde a\u017e tak o informace, ale o ur\u010dit\u00fd \u0161ikan\u00f3zn\u00ed postup v\u016f\u010di m\u011bstu \u010di \u00fa\u0159adu. Prim\u00e1torka Karol\u00edna Koubov\u00e1 v t\u00e9 souvislosti pro iDnes.cz uvedla, \u017ee vn\u00edm\u00e1 pr\u00e1vo na informace jako jeden z d\u016fle\u017eit\u00fdch zp\u016fsob\u016f ve\u0159ejn\u00e9 kontroly st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, nicm\u00e9n\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt n\u00e1strojem \u0161ikany nebo prost\u011b hra\u010dkou pro n\u011bkoho, kdo se zneu\u017eit\u00edm pr\u00e1va dob\u0159e bav\u00ed, proto\u017ee lidskou pr\u00e1ci a ve\u0159ejn\u00e9 pen\u00edze vynalo\u017een\u00e9 na \u0159e\u0161en\u00ed t\u011bchto \u201af\u00f3rk\u016f\u2018 bychom rozhodn\u011b um\u011bli vyu\u017e\u00edt smyslupln\u011bji. Na \u017e\u00e1dost z 30. dubna 2018, evidovanou pod \u010d\u00edslem INFO 58/18, magistr\u00e1t uvedl, \u017ee posledn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem, kter\u00fd vid\u011bl prvn\u00ed jihlavskou tramvaj, byl Pavel Sahula, vedouc\u00ed odd\u011blen\u00ed spr\u00e1vy budov kancel\u00e1\u0159e tajemn\u00edka Magistr\u00e1tu m\u011bsta Jihlavy, a posledn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 fotografie stavu prvn\u00ed jihlavsk\u00e9 tramvaje byla po\u0159\u00edzena 15. ledna 2016.\nJihlavsk\u00e9 a opavsk\u00e9 tramvaje byly \u00fazkorozchodn\u00e9 (rozchod 1000 mm). Tramvaj o d\u00e9lce 7,5 metru, \u0161\u00ed\u0159ce 2 metry a v\u00fd\u0161ce 3,2 metru m\u011bla p\u016fvodn\u011b lyrov\u00fd sb\u011bra\u010d. Dod\u00e1na byla v \u010derveno-b\u00edl\u00e9 kombinaci dopln\u011bn\u00e9 zlat\u00fdmi linkami a ornamenty, uprost\u0159ed bo\u010dnic se nach\u00e1zel znak m\u011bsta, st\u0159echa byla \u0161ed\u00e1. V\u016fz m\u00e1 dva odd\u00edly pro cestuj\u00edc\u00ed. Je jedin\u00fdm dochovan\u00fdm vozem tohoto typu, jak\u00fd byl provozov\u00e1n i v Opav\u011b, T\u011b\u0161\u00edn\u011b a v Most\u011b, a jedn\u00edm z m\u00e1la dochovan\u00fdch voz\u016f pro metrov\u00fd rozchod.", "<<>>: Co je Doris (planetka)? <<>>: (48) Doris je planetka nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v hlavn\u00edm p\u00e1su asteroid\u016f. Jej\u00ed pr\u016fm\u011br \u010din\u00ed asi 222 km. Byla objevena 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1857 n\u011bmecko-francouzsk\u00fdm astronomem H. Goldschmidtem.", "<<>>: Co je Eorpwald? <<>>: Eorpwald, ps\u00e1no tak\u00e9 Erpenwald nebo Earpwald, byl anglosask\u00fd kr\u00e1l kr\u00e1lovstv\u00ed V\u00fdchodn\u00ed Anglie, kter\u00e9 zhruba zahrnovalo sou\u010dasn\u00e1 hrabstv\u00ed Norfolk a Suffolk. Na tr\u016fn nastoupil n\u011bkdy kolem roku 624. Jeho panov\u00e1n\u00ed nem\u011blo dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, o n\u011bkolik let pozd\u011bji byl zavra\u017ed\u011bn jedn\u00edm z \u0161lechtic\u016f. Stalo se tak n\u011bkdy mezi lety 627\u2013632. Eorpwald nastoupil na tr\u016fn jako nez\u00e1visl\u00fd vl\u00e1dce V\u00fdchodn\u00edch Angl\u016f po sv\u00e9m otci kr\u00e1li R\u00e6dwaldovi. Rodem n\u00e1le\u017eel k anglosask\u00e9 dynastii zn\u00e1m\u00e9 jako Wuffingov\u00e9, pojmenovan\u00e9 po pololegend\u00e1rn\u00edm kr\u00e1li Wuffovi.\nO jeho \u017eivot\u011b a kr\u00e1tk\u00e9 vl\u00e1d\u011b je zn\u00e1mo jen m\u00e1lo, nebo\u0165 o kr\u00e1lovstv\u00ed V\u00fdchodn\u00edch Angl\u016f se dochovalo jen m\u00e1lo p\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f. Hlavn\u00edm zdrojem o Eorpwaldov\u011b \u017eivot\u011b jsou tak pouze latinsky psan\u00e9 C\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny n\u00e1roda Angl\u016f z pera Bedy Ctihodn\u00e9ho, sepsan\u00e9 a\u017e v 8. stolet\u00ed. Brzy pot\u00e9, co se Eorpwald stal kr\u00e1lem, z\u00edskal k\u0159es\u0165ansk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a byl pok\u0159t\u011bn v roce 627 nebo 632. Nedlouho po jeho konverzi k nov\u00e9 v\u00ed\u0159e byl zabit pohansk\u00fdm \u0161lechticem Ricberhtem, kter\u00fd ho na tr\u016fnu patrn\u011b vyst\u0159\u00eddal, nevl\u00e1dl v\u0161ak d\u00e9le ne\u017e t\u0159i roky. Motiv Ricberhtovy vra\u017edy byl pravd\u011bpodobn\u011b politick\u00fd i n\u00e1bo\u017eensk\u00fd. Podle n\u011bkter\u00fdch historik\u016f jako je Nicholas John Higham byl Eorpwald v o\u010d\u00edch sv\u00e9 \u0161lechty ch\u00e1p\u00e1n jako vl\u00e1dce p\u0159\u00edli\u0161 poddajn\u00fd v\u016f\u010di Northumbrii, \u010dili mohl b\u00fdt i pova\u017eov\u00e1n za panovn\u00edka slab\u00e9ho. Po Eorpwaldov\u011b smrti do\u0161lo k restauraci star\u00fdch po\u0159\u00e1dk\u016f n\u00e1vratem k p\u016fvodn\u00edmu germ\u00e1nsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Eorpwald byl prvn\u00edm anglick\u00fdm kr\u00e1lem, kter\u00fd zem\u0159el z d\u016fvodu p\u0159ijet\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed mu\u010dednickou smrt\u00ed. C\u00edrkev ho po jeho smrti uct\u00edvala jako svat\u00e9ho a mu\u010dedn\u00edka. Eorpwald nicm\u00e9n\u011b nebyl \u00fapln\u00fdm k\u0159es\u0165anem, vyzn\u00e1val ob\u011b n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed sou\u010dasn\u011b jako jeho otec R\u00e6dwald, patrn\u011b aby nep\u016fsobil rozkol ve sv\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed a vy\u0161el vst\u0159\u00edc jak c\u00edrkvi, tak i pohan\u016fm.\nV roce 1939 byla v Sutton Hoo v anglick\u00e9m Suffolku pod jednou ze dvou velk\u00fdch mohyl nalezena poh\u0159ebn\u00ed lo\u010f. Zde pochovan\u00fd velmo\u017e, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed v\u00fdchodoanglick\u00fd panovn\u00edk, je nej\u010dast\u011bji britsk\u00fdmi historiky pokl\u00e1d\u00e1n za Eorpwaldova otce R\u00e6dwalda, nen\u00ed v\u0161ak ani vylou\u010deno, \u017ee zde byl poh\u0159ben s\u00e1m R\u00e6dwald\u016fv zavra\u017ed\u011bn\u00fd syn.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Eorpwald of East Anglia na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bible pra\u017esk\u00e1? <<>>: Bible pra\u017esk\u00e1 je prvn\u00ed \u010desk\u00e1 a v\u016fbec slovansk\u00e1 ti\u0161t\u011bn\u00e1 Bible. Byla vyd\u00e1na v roce 1488 v men\u0161\u00edm foliu na 602 listech. Na konci jsou p\u0159ipojeny rejst\u0159\u00edky epi\u0161toln\u00edch a evangeln\u00edch \u010dten\u00ed na ned\u011ble, st\u0159edy a p\u00e1tky (v postn\u00ed dob\u011b i na v\u0161edn\u00ed dny) a rejst\u0159\u00edk sv\u00e1te\u010dn\u00edch \u010dten\u00ed pro c\u00edrkevn\u00ed rok.\nPra\u017esk\u00e1 bible za\u010d\u00edn\u00e1 nov\u011b p\u0159elo\u017een\u00fdmi prology sv. Jeron\u00fdma, jeho list Paulinovi rozd\u011blen\u00fd do 8 kapitol a krat\u0161\u00ed list biskupu Desideriovi coby p\u0159edmluva k Pentateuchu. V z\u00e1v\u011bru je p\u0159ipojena Modlitba Mena\u0161eho, nav\u00edc od klasick\u00e9ho k\u00e1nonu obsahuje i Druhou knihu Ezdr\u00e1\u0161ovu (v b\u011b\u017en\u00e9m zna\u010den\u00ed 3. knihu Ezdr\u00e1\u0161ovu).\nTextov\u011b se jedn\u00e1 o tzv. \u010dtvrtou redakci staro\u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu Bible, provedenou za vl\u00e1dy Vladislava Jagellonsk\u00e9ho. Z t\u00e9to redakce vy\u0161ly p\u0159ed Pra\u017eskou bibl\u00ed Dlaba\u010d\u016fv Nov\u00fd z\u00e1kon, prvn\u00ed, v Praze ti\u0161t\u011bn\u00fd \u017ealt\u00e1\u0159 (1487), po Bibli pra\u017esk\u00e9 pak je\u0161t\u011b \u2013 s mal\u00fdmi \u00fapravami \u2013 Bible kutnohorsk\u00e1, Bible ben\u00e1tsk\u00e1 a dal\u0161\u00ed.\nV Moravsk\u00e9 zemsk\u00e9 knihovn\u011b v Brn\u011b se nach\u00e1z\u00ed rukopis obsahuj\u00edc\u00ed opis tisku Pra\u017esk\u00e9 bible. I kdy\u017e opis nen\u00ed zcela v\u011brn\u00fd, m\u00e1 odli\u0161nou ortografii, n\u011bkdy i slovosled nebo jednotliv\u00e1 slova. Zd\u00e1 se, \u017ee text byl p\u00edsa\u0159i diktov\u00e1n. V rukopise jsou pom\u011brn\u011b \u010dast\u00e9 p\u00edsa\u0159sk\u00e9 chyby (nap\u0159. na kazanie m\u00edsto naka\u017eenie, \u010dast\u011bji gemu m\u00edsto gmenu; d\u016fsledn\u011b p\u00ed\u0161e mloviti m\u00edsto mluviti). D\u016fkazem, \u017ee p\u0159edlohou byla Pra\u017esk\u00e1 Bible, m\u016f\u017ee b\u00fdt i skute\u010dnost, \u017ee \u017ealm 63 je v rukopisu ops\u00e1n je\u0161t\u011b jednou po \u017ealmu 64 (na f. 49r); v Pra\u017esk\u00e9 Bibli nedopat\u0159en\u00edm saze\u010d\u016f byl toti\u017e vys\u00e1zen dvakr\u00e1t t\u00fd\u017e text na posledn\u00ed str\u00e1nce slo\u017eky F a na prvn\u00ed str\u00e1nce slo\u017eky G. Rubrik\u00e1tor rukopisu si opakov\u00e1n\u00ed \u017ealmu pov\u0161imnul pozn\u00e1mkou: Iste psalmus habundat quia prius scripta est ... (Tento \u017ealm p\u0159eb\u00fdv\u00e1, nebo\u0165 byl naps\u00e1n p\u0159edt\u00edm...).\nM\u011bstsk\u00e1 knihovna v Praze m\u00e1 ve sv\u00e9m fondu jeden z prvotisk\u016f Pra\u017esk\u00e9 bible. Jeho d\u00e1rcem byl podle l\u00edstku z Gener\u00e1ln\u00edho katalogu d\u016fstojn\u00fd pan K. Proch\u00e1zka v r. 1936, ale tato skute\u010dnost nen\u00ed zat\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dolo\u017eena.\nPra\u017eskou bibli poznamenala p\u0159edev\u0161\u00edm ni\u010div\u00e1 povode\u0148 v roce 2002, po kter\u00e9 n\u00e1sledovalo zmra\u017een\u00ed a rozs\u00e1hl\u00e9 restaurov\u00e1n\u00ed. Nyn\u00ed je Pra\u017esk\u00e1 bible op\u011bt v dobr\u00e9m stavu a je ulo\u017eena v depozit\u00e1\u0159i Odd\u011blen\u00ed vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f, zrak\u016fm ve\u0159ejnosti je vystavena v\u00fdjime\u010dn\u011b, naposledy p\u0159i v\u00fdstav\u011b ke 120. v\u00fdro\u010d\u00ed M\u011bstsk\u00e9 knihovny v Praze v \u0159\u00edjnu 2011.", "<<>>: Co je Bucegi (poho\u0159\u00ed)? <<>>: Bucegi je nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed poho\u0159\u00ed Ji\u017en\u00edch Karpat. Nach\u00e1z\u00ed se ve st\u0159edn\u00edm Rumunsku, na jih od m\u011bsta Bra\u0161ov. Jeho nejvy\u0161\u0161\u00edm bodem je hora Omu, jej\u00ed\u017e vrchol se nach\u00e1z\u00ed 2507 metr\u016f nad mo\u0159em. Bucegi soused\u00ed s poho\u0159\u00edmi Fagara\u0161 a Piatra Craiului.\nZ geologick\u00e9ho hlediska je poho\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00e1pencov\u00e9, tud\u00ed\u017e se v n\u011bm nach\u00e1zej\u00ed krasov\u00e9 \u00fatvary, jeskyn\u011b, sout\u011bsky, z\u00e1vrty, zv\u011btraliny. K nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed tzv. Baby (rumunsky Babele) a Sfinx (rumunsky Sfinxul), obl\u00edben\u00e9 turistick\u00e9 c\u00edle. Typick\u00fdm je t\u00e9\u017e kontrast mezi strm\u00fdmi v\u00fdchodn\u00edmi, severn\u00edmi i z\u00e1padn\u00edmi svahy a m\u00edrn\u011b zvln\u011bnou n\u00e1horn\u00ed plo\u0161inou hlavn\u00edho h\u0159betu.D\u016fle\u017eit\u00fdm turistick\u00fdm bodem je obec Sinaia, ze kter\u00e9 jezd\u00ed kabinov\u00e1 lanovka do dvou stanic. Na vrcholu hory Caraiman se nach\u00e1z\u00ed pam\u011btn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e ob\u011btem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nRumuni v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee Bucegi bylo ve star\u00fdch D\u00e1ck\u00fdch m\u00fdtech naz\u00fdv\u00e1no Kogaion. To bylo s\u00eddlem nejvy\u0161\u0161\u00edho d\u00e1ck\u00e9ho boha Zamolxise.", "<<>>: Co je Zlat\u00fd m\u00ed\u010d 1987? <<>>: Zlat\u00fd m\u00ed\u010d, cenu pro nejlep\u0161\u00edho fotbalistu Evropy dle mezin\u00e1rodn\u00edho panelu sportovn\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f, v roce 1987 z\u00edskal nizozemsk\u00fd fotbalista Ruud Gullit, kter\u00fd b\u011bhem roku p\u0159estoupil z PSV Eindhoven do AC Mil\u00e1n. \u0160lo o 32. ro\u010dn\u00edk ankety, organizoval ho \u010dasopis France Football a v\u00fdsledky ur\u010dili sportovn\u00ed publicist\u00e9 z 27 zem\u00ed Evropy.\n(anglicky) Ballon d'or 1987 rsssf.com.", "<<>>: Co je Vila Mandi\u0107 (Sarajevo)? <<>>: Vila Mandi\u0107 se nach\u00e1z\u00ed v metropoli Bosny a Hercegoviny, Sarajevu na ulici Petrakijina.\nVila byla dokon\u010dena v roce 1903 pro tehdej\u0161\u00edho politika a advok\u00e1ta Nikolu Mandi\u0107e. Navrhl ji \u010desk\u00fd architekt Karel Pa\u0159\u00edk, kter\u00fd se na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed v\u011bnoval rozs\u00e1hl\u00e9 modernizaci a evropeizaci tehdy orient\u00e1ln\u00edho Sarajeva. Velkolep\u00e1 patrov\u00e1 vila m\u00e1 \u0159adu historizuj\u00edc\u00edch prvk\u016f; n\u00e1padn\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed se sloupy a tympanonem, monument\u00e1ln\u00ed vstup, okna se \u0161ambr\u00e1nami apod. \nV roce 1945 byla v r\u00e1mci vlny zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed po p\u0159\u00edchodu komunist\u016f k moci zn\u00e1rodn\u011bna a d\u00e1na do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm americk\u00fdm jako konzul\u00e1t. Ten zde z\u016fstal ale pouze n\u011bkolik let a nakonec zde byly kancel\u00e1\u0159e m\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru Svazu komunist\u016f Sarajeva.\nOd roku 1984 ve vile s\u00eddlilo muzeum v\u011bnovan\u00e9 olympijsk\u00fdm hr\u00e1m, kter\u00e9 se v bosensk\u00e9 metropoli konaly. Expozice byla provedena obdobn\u00fdm zp\u016fsobem, jako tomu bylo v olympijsk\u00e9m muzeu v Lausanne ve \u0160v\u00fdcarsku. Mezi lety 1984 a\u017e 1992 ze bylo uskute\u010dn\u011bno na 300 r\u016fzn\u00fdch v\u00fdstav v\u011bnovan\u00fdch sportu.B\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed m\u011bsta p\u0159i v\u00e1lce v prvn\u00ed polovin\u011b 90. let 20. stolet\u00ed byla budova poni\u010dena gran\u00e1tometnou palbou a t\u011b\u017ece po\u0161kozena. Byla jednou z prvn\u00edch ost\u0159elovan\u00fdch budov; zam\u011bstnanci muzea proto ji\u017e v dubnu roku 1992 vyst\u011bhovali velkou \u010d\u00e1st expon\u00e1t\u016f do sklep\u016f sportovn\u00ed haly Zetra. V t\u00e9to hale se nach\u00e1z\u00ed olympijsk\u00e9 muzeum od roku 2004.\nPo skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byla vila jednou z m\u00e1la historick\u00fdch budov, kter\u00e1 nepro\u0161la rozs\u00e1hlou rekonstrukc\u00ed, jako v p\u0159\u00edpad\u011b zbytku m\u011bsta. A to i p\u0159esto, \u017ee v roce 1998 byl realizov\u00e1n projekt obnovy, kter\u00fd byl ofici\u00e1ln\u011b roku 2000 zah\u00e1jen. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je spolu s n\u011bkolika okoln\u00edmi vilami kulturn\u00ed pam\u00e1tkou. Obnova budovy byla realizov\u00e1na a\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b roku 2018 a o\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee bude dokon\u010dena v lednu 2019. M\u011bsto Sarajevo v\u011bnovalo na obnovu muzea sumu 100 tis\u00edc konvertibiln\u00edch marek.", "<<>>: Co je Radek Aubrecht? <<>>: Radek Aubrecht (* 1979) je \u010desk\u00fd pedagog, populariz\u00e1tor modern\u00ed a region\u00e1ln\u00ed historie a trojn\u00e1sobn\u00fd finalista Global Teacher Prize Czech Republic.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed Pedagogick\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy v Praze se stal vyu\u010duj\u00edc\u00edm d\u011bjepisu a z\u00e1klad\u016f spole\u010densk\u00fdch v\u011bd na pra\u017esk\u00e9m Gymn\u00e1ziu Na Zatlance, kde p\u016fsob\u00ed i v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b. Pat\u0159\u00ed k t\u00e9 \u010d\u00e1sti u\u010ditel\u016f, kter\u00e1 klade d\u016fraz na modern\u00ed d\u011bjiny. Je \u010dlenem konzulta\u010dn\u00edho t\u00fdmu N\u00e1rodn\u00edho institutu pro dal\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (NIDV) a pod\u00edlel se na pilot\u00e1\u017ei alternativn\u00edho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho pl\u00e1nu, kter\u00fd klade d\u016fraz pr\u00e1v\u011b na modern\u00ed d\u011bjiny. T\u00e9\u017e se ve sv\u00e9 profesi v\u011bnuje projektov\u00e9 v\u00fduce: se sv\u00fdmi studenty nap\u0159. sepsal a vydal knihu N\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed Praha, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b vy\u0161la i v n\u011bmeck\u00e9 mutaci. Se studenty t\u00e9\u017e p\u00ed\u0161e \u010dl\u00e1nky na Wikipedii. Od roku 2010 je po\u0159adatelem neform\u00e1ln\u00ed p\u0159ehl\u00eddky studentsk\u00fdch prac\u00ed a projekt\u016f s n\u00e1zvem Studentsk\u00e9 projektov\u00e9 f\u00f3rum Zatlanka.\nRadek Aubrecht je autorem v\u00edce ne\u017e 150 \u010dl\u00e1nk\u016f, n\u011bkolika studi\u00ed a publikac\u00ed. Zam\u011b\u0159uje se p\u0159edev\u0161\u00edm na popularizaci d\u011bjin, v r\u00e1mci kter\u00e9 se v\u011bnuje zejm\u00e9na osobnostem z \u0159ad n\u011bmeck\u00e9 a \u017eidovsk\u00e9 komunity v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a osobnostem rodn\u00e9ho regionu. Publikuje p\u0159edev\u0161\u00edm v \u010dasopise Ro\u0161 chode\u0161 a region\u00e1ln\u00edm tisku. Odborn\u00e9 studie otiskl ve sborn\u00edku Minulost\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje.\nD\u00e1le se v\u011bnuje problematice \u0161kolstv\u00ed, a to zejm\u00e9na na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Rodina a \u0161kola. Od roku 2020 p\u00ed\u0161e eseje, koment\u00e1\u0159e a anal\u00fdzy tak\u00e9 pro Novou orientaci.\n2019: Finalista Global Teacher Prize CR 2019\n2018: Finalista Global Teacher Prize CR 2018\n2017: Finalista Global Teacher Prize CR 2017\nPublikace130 let a osobnost\u00ed sm\u00edchovsk\u00e9ho gymn\u00e1zia, Gymn\u00e1zium Na Zatlance, Praha 2014, 117 s. (vedouc\u00ed autorsk\u00e9ho kolektivu, autor koncepce a \u0159ady text\u016f)\nN\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed Praha (galerie osobnost\u00ed), Gymn\u00e1zium Na Zatlance, Praha 2013, 266 s. (vedouc\u00ed autorsk\u00e9ho kolektivu a autor \u0159ady text\u016f)\nJubilejn\u00ed almanach sm\u00edchovsk\u00e9ho gymn\u00e1zia (1883\u20132008), Gymn\u00e1zium Na Zatlance, Praha 2008, 128 s. /vedouc\u00ed autorsk\u00e9ho kolektivu, autor koncepce a kl\u00ed\u010dov\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed/\nMaturitn\u00ed ot\u00e1zky z d\u011bjepisu, (1. vyd.) Tutor s. r. o., Praha 2006 (2. vyd\u00e1n\u00ed Fragment, Praha 2007), 176 s. (spoluautor Michal Kaderka)Studie a \u010dl\u00e1nky (v\u00fdb\u011br)Ve st\u00ednu Anny Frankov\u00e9. Den\u00edk Ruth Maierov\u00e9 a norsk\u00e1 debata o mor\u00e1ln\u00ed spoluodpov\u011bdnosti za holocaust, In: D\u011bjiny a sou\u010dasnost, 2015, \u010d. 7, s. 36\u201338.\nDvoj\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed pra\u017esk\u00e9ho rod\u00e1ka: nacionalismus v \u017eivot\u011b a d\u00edle Hanse Kohna, In: D\u011bjiny a sou\u010dasnost, 2011, \u010d. 10, s. 24\u201325.\n\u010cesk\u00e9 region\u00e1ln\u00ed d\u011bjepisectv\u00ed na Sokolovsku v obdob\u00ed 1945\u201368, In: Minulost\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje 40, Plze\u0148 2005, s. 249\u2013274.\n\u010cesk\u00e9 vlastiv\u011bda na Sokolovsku v obdob\u00ed od posledn\u00ed \u010dtvrtiny 19. stolet\u00ed do roku 1938, In: Minulost\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje 39, Plze\u0148 2004, s. 221\u2013260.\nAnton\u00edn Prokop Schmitt, In: Minulost\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje 37, Plze\u0148 2002, s. 127\u2013149.\nZa V\u00e1clavem N\u011bmcem. In: Minulost\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje 37, Plze\u0148 2002, s. 270\u2013272.\nPROKOP, Vladim\u00edr \u2013 SMOLA, Luk\u00e1\u0161: Biografick\u00fd lexikon sokolovsk\u00e9ho regionu, Sokolov 2009, s. 315.", "<<>>: Co je Kovov\u00e1 vazba? <<>>: Kovov\u00e1 vazba je specifick\u00fd typ chemick\u00e9 vazby, kter\u00e1 se ustavuje mezi atomy kov\u016f.\nOzna\u010den\u00ed kovov\u00e1 vazba vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edstavy modern\u00ed teorie kov\u016f, podle kter\u00e9 jsou valen\u010dn\u00ed elektrony atom\u016f tvo\u0159\u00edc\u00ed kov voln\u011b sd\u00edlen\u00e9 mezi v\u0161emi atomy, tak\u017ee kovov\u00e9 ionty jsou obklopeny a prostoupeny jak\u00fdmsi \u201eelektronov\u00fdm plynem\u201c. P\u0159\u00edtomnost takov\u00fdch voln\u00fdch elektron\u016f velmi dob\u0159e vysv\u011btluje vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, kovov\u00fd lesk, pravidelnou krystalickou m\u0159\u00ed\u017eku, n\u00edzkou elektronegativitu, tvorbu kationt\u016f, nepr\u016fhlednost a dal\u0161\u00ed vlastnosti kov\u016f.\nSoudr\u017enost krystal\u016f je zp\u016fsobov\u00e1na r\u016fzn\u00fdmi silami podle toho, jak\u00e9 \u010d\u00e1stice tvo\u0159\u00ed krystalickou strukturu. U iontov\u00fdch krystal\u016f jsou soudr\u017en\u00e9 s\u00edly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b elektrostatick\u00e9. Podobnou strukturu jako iontov\u00e9 krystaly maj\u00ed i l\u00e1tky, u kter\u00fdch se vedle iontov\u00e9ho charakteru uplatn\u00ed i kovalentn\u00ed charakter. Jsou-li krystalick\u00e9 struktury vybudov\u00e1ny z molekul, uplatn\u00ed se Van der Waalsovy s\u00edly, vod\u00edkov\u00e1 vazba nebo slab\u00e9 elektrostatick\u00e9 interakce.\nTepeln\u00e1 a elektrick\u00e1 vodivost je ovlivn\u011bna elektronov\u00fdm plynem, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed mezi uzlov\u00fdmi body m\u0159\u00ed\u017eky. Nap\u0159\u00edklad u ho\u0159\u010d\u00edku je po\u010det valen\u010dn\u00edch elektron\u016f 3s, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b doch\u00e1z\u00ed k p\u0159ekryvu vrstev 3s a 3p , tak\u017ee ze v\u0161ech molekulov\u00fdch orbital\u016f z valen\u010dn\u00ed vrstvy vznikl\u00e9ho z vrstvy 3s a 3p o dan\u00e9 energii je jich zapln\u011bna jen \u010dtvrtina. Elektrony mohou v kovech snadno p\u0159ech\u00e1zet do voln\u00fdch molekulov\u00fdch orbital\u016f ve valen\u010dn\u00ed vrstv\u011b, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsobuj\u00ed dobrou elektrickou vodivost. \u010c\u00edm jsou uzlov\u00e9 body bl\u00ed\u017e u sebe, t\u00edm h\u016f\u0159e elektrony proch\u00e1zej\u00ed a vodivost je tedy slab\u0161\u00ed\nP\u0159i kov\u00e1n\u00ed nebo tv\u00e1\u0159en\u00ed se d\u00edky delokalizaci vazebn\u00fdch elektron\u016f jednotliv\u00e9 vrstvy krystalov\u00e9 m\u0159\u00ed\u017eky po sob\u011b voln\u011b posouvaj\u00ed. Kujnost je ovlivn\u011bna vzd\u00e1lenost\u00ed uzlov\u00fdch bod\u016f. \u010c\u00edm jsou uzlov\u00e9 body k sob\u011b bl\u00ed\u017ee, t\u00edm je kov tvrd\u0161\u00ed, ale k\u0159eh\u010d\u00ed. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je kov m\u011bk\u010d\u00ed a snadno se upravuje.\n \nA.", "<<>>: Co je \u0164i Teng-kchuej? <<>>: \u0164i Teng-kchuej (\u010d\u00ednsky pchin-jinem J\u01d0 D\u0113ngku\u00ed, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u7eaa\u767b\u594e, tradi\u010dn\u00ed \u7d00\u767b\u594e; 17. b\u0159ezna 1923 \u2014 13. \u010dervence 1988) byl \u010d\u00ednsk\u00fd komunistick\u00fd politik, zprvu region\u00e1ln\u00ed politik v Che-nanu byl koncem 60. let Mao Ce-tungem vyzdvi\u017een do vysok\u00fdch funkc\u00ed, kandid\u00e1t (1969\u20131973) a \u010dlen (1973\u20131980) politbyra \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny, m\u00edstop\u0159edseda vl\u00e1dy (1975\u20131980). Pat\u0159il mezi stoupence kulturn\u00ed revoluce, kte\u0159\u00ed od po\u010d\u00e1tku 70. let konsolidovali zemi, ve veden\u00ed strany odpov\u00eddal za organiza\u010dn\u00ed a person\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky. Roku 1976 se s Maov\u00fdm n\u00e1stupcem Chua Kuo-fengem a v\u011bt\u0161inou politbyra postavil proti levicov\u00fdm radik\u00e1l\u016fm (gang \u010dty\u0159). S dal\u0161\u00edmi stoupenci Chua Kuo-fenga byl roku 1980 pod tlakem skupiny kolem Teng Siao-pchinga odvol\u00e1n z funkc\u00ed.\n\u0164i Teng-kchuej se narodil 17. b\u0159ezna 1923 v okrese Wu-siang na jihov\u00fdchod\u011b provincie \u0160an-si. Po vypuknut\u00ed druh\u00e9 \u010d\u00ednsko-japonsk\u00e9 v\u00e1lky v roce 1937 se je\u0161t\u011b p\u0159ed dovr\u0161en\u00edm 15 let zapojil do protijaponsk\u00e9ho odboje a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku vstoupil do Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny. B\u011bhem protijaponsk\u00e9 v\u00e1lky a n\u00e1sledn\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky p\u016fsobil v r\u016fzn\u00fdch stranick\u00fdch funkc\u00edch v\u010detn\u011b stranick\u00e9ho tajemn\u00edka okresu Lu-\u0161an v provincii Che-nan. P\u0159esto\u017ee se b\u011bhem v\u00e1lek \u00fa\u010dastnil n\u011bkter\u00fdch bitev, up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee m\u00e1 jen mal\u00e9 vojensk\u00e9 zku\u0161enosti, a to i pot\u00e9, co ho Mao Ce-tung v 70. letech 20. stolet\u00ed prosadil do nejvy\u0161\u0161\u00edch vojensk\u00fdch funkc\u00ed.\nPo v\u00edt\u011bzstv\u00ed komunistick\u00e9 strany v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce a vzniku \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky v roce 1949 \u0164i nad\u00e1le p\u016fsobil jako m\u00edstn\u00ed stranick\u00fd funkcion\u00e1\u0159 v Che-nanu. V roce 1951 se poprv\u00e9 setkal s Maem b\u011bhem Maovy cesty po Che-nanu. \u0164i, tehdy z\u00e1stupce tajemn\u00edka v\u00fdboru KS \u010c\u00edny prefektury S\u00fc-\u010dchang, si \u00fadajn\u011b z\u00edskal Maovu p\u0159\u00edze\u0148 t\u00edm, \u017ee na Maovy ot\u00e1zky odpov\u00eddal p\u0159\u00edmo a up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee b\u011bhem komunistick\u00e9 revoluce omylem zabil nevinn\u00e9 lidi. Mao jeho pr\u00e1ci pochv\u00e1lil a \u0164i byl brzy pov\u00fd\u0161en na stranick\u00e9ho tajemn\u00edka S\u00fc-\u010dchang, a to ve v\u011bku pouh\u00fdch 28 let. B\u011bhem Velk\u00e9ho skoku (1958-1961) p\u016fsobil jako stranick\u00fd tajemn\u00edk prefektury Luo-jang. Vyhnul se prov\u00e1d\u011bn\u00ed katastrofick\u00e9 politiky jin\u00fdch m\u00edstn\u00edch funkcion\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e1 v Che-nanu zp\u016fsobila rozs\u00e1hl\u00fd hladomor, zejm\u00e9na v prefektu\u0159e Sin-jang, v n\u00ed\u017e zem\u0159elo hlady v\u00edce ne\u017e milion lid\u00ed. Naopak v Luo-jangu jich zem\u0159elo jen m\u00e1lo. Mao Ce-tung nav\u0161t\u00edvil Che-nan p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem kulturn\u00ed revoluce v\u00edce ne\u017e desetkr\u00e1t a kdykoli byl v provincii, povolal \u0164i Teng-kchuej k pod\u00e1n\u00ed zpr\u00e1vy. A\u010dkoli byl Mao o t\u0159icet let star\u0161\u00ed ne\u017e \u0164i, ve\u0159ejn\u011b o n\u011bm mluvil jako o sv\u00e9m \u201estar\u00e9m p\u0159\u00edteli\u201c.Kdy\u017e v roce 1966 vypukla kulturn\u00ed revoluce, byl \u0164i z\u00e1stupcem tajemn\u00edka provin\u010dn\u00edho v\u00fdboru KS \u010c\u00edny stal se m\u00edstop\u0159edsedou v\u00fdboru pro kulturn\u00ed revoluci v Che-nanu, tedy fakticky z\u00e1stupcem p\u0159edsedy provin\u010dn\u00ed vl\u00e1dy. Kdy\u017e se v lednu 1967 \u010c\u00ednou p\u0159ehnala tzv. lednov\u00e1 bou\u0159e, \u010c\u00edna upadla do anarchie a radik\u00e1ln\u00ed frakce Rud\u00fdch gard se zmocnily mnoha m\u00edstn\u00edch vl\u00e1d, v\u010detn\u011b t\u00e9 v Che-nanu. \u0164i byl povstalci \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f v\u011bzn\u011bn. V \u010dervenci 1967 byl v\u0161ak propu\u0161t\u011bn a roku 1968 jmenov\u00e1n m\u00edstop\u0159edsedou chenansk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru. P\u0159edpokl\u00e1dalo se, \u017ee k propu\u0161t\u011bn\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159isp\u011bly jeho vztahy s Maem.\nV roce 1969 byl na IX. sjezdu KS \u010c\u00edny zvolen \u010dlenem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a na prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed \u00daV na z\u00e1v\u011br sjezdu i kandid\u00e1tem politbyra. Jako jeden z Maov\u00fdch v\u011brn\u00fdch stoupenc\u016f se v dubnu 1971 stal \u010dlenem pracovn\u00ed skupiny \u00fast\u0159edn\u00ed vojensk\u00e9 komise, skupiny dvan\u00e1cti voj\u00e1k\u016f a politik\u016f, kte\u0159\u00ed \u0159\u00eddili ozbrojen\u00e9 s\u00edly st\u00e1tu. Ve veden\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed vojensk\u00e9 komise p\u016fsobil do \u00fanora 1975. V \u0159\u00edjnu 1972 byl tak\u00e9 jmenov\u00e1n politick\u00fdm komisa\u0159em Pekingsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho okruhu (do z\u00e1\u0159\u00ed 1977, jako n\u00e1stupce na ja\u0159e zem\u0159el\u00e9ho Sie Fu-\u010d\u2019a). Na X. sjezdu KS \u010c\u00edny byl zvolen ji\u017e \u010dlenem politbyra, roku 1974 se pod\u00edlel na organizaci a konsolidaci strany, v lednu 1975 byl p\u0159i sestavov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 vl\u00e1dy jmenov\u00e1n jej\u00edm m\u00edstop\u0159edsedou, ve vl\u00e1d\u011b odpov\u00eddal za ka\u017edodenn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy (s Li Sien-nienem a Chua Kuo-fengem, celkov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy m\u011bl na starosti Teng Siao-pching, kter\u00fd zastupoval nemocn\u00e9ho premi\u00e9ra \u010cou En-laje.), person\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky (analogicky odpov\u00eddal za organizaci a person\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky v politbyru p\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed strany) a z\u00e1le\u017eitosti pr\u00e1ce a mezd. Po roce 1976 \u0159\u00eddil i zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Od \u010dervna 1978 do ledna 1980 p\u0159edsedal politick\u00e9 a pr\u00e1vn\u00ed skupin\u011b \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru.\nPo Maov\u011b smrti v roce 1976 podpo\u0159il Maova n\u00e1stupce Chua Kuo-fenga a pomohl Chuovi zatknout takzvan\u00fd \u201egang \u010dty\u0159\u201c, levicov\u00e9 radik\u00e1ly v politbyru. V r\u00e1mci akc\u00ed proti gangu \u010dty\u0159 m\u011bl na starosti p\u0159evzet\u00ed m\u00e9di\u00ed, kter\u00e1 radik\u00e1lov\u00e9 do sv\u00e9ho svr\u017een\u00ed ovl\u00e1dali. Na XI. sjezdu KS \u010c\u00edny roku 1977 byl potvrzen v politbyru.\n\u0164i Teng-chuej pat\u0159il ke \u010dlen\u016fm politbyra, kte\u0159\u00ed m\u011bli dobr\u00e9 vztahy s Chua Kuo-fengem; kdy\u017e se Teng Siao-pching rozhodl p\u0159evz\u00edt veden\u00ed strany a zem\u011b, postavil se nejd\u0159\u00edve proti Chuov\u00fdm stoupenc\u016fm. Od roku 1978 se tak \u0164i stal ter\u010dem kritiky za svou \u010dinnost v obdob\u00ed kulturn\u00ed revoluce, a nakonec byl spole\u010dn\u011b s Wang Tung-singem, Wu Tem a \u010cchen Si-lienem v \u00fanoru 1980 odvol\u00e1n z politbyra, v dubnu 1980 byl odvol\u00e1n z vl\u00e1dy. \nOd roku 1982 pracoval ve V\u00fdzkumn\u00e9m centru pro rozvoj venkova. Zem\u0159el v Pekingu 13. \u010dervence 1988 na n\u00e1sledky nemoci ve v\u011bku 65 let.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ji Denghui na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Radslav star\u0161\u00ed Kinsk\u00fd z Vchynic a Tetova? <<>>: Radslav star\u0161\u00ed (I.) Vchynsk\u00fd (Kinsk\u00fd) z Vchynic a Tetova, zvan\u00fd Bohat\u00fd nebo Boh\u00e1\u010d (n\u011bmecky Radislaw der \u00c4ltere (I.) Kinsky von Wchinitz und Tettau; ve star\u0161\u00edch pramenech uv\u00e1d\u011bn tak\u00e9 jako Racek Vchynsk\u00fd; \u2020 16. srpna 1619, Praha) byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic z ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho rodu Kinsk\u00fdch (tehdy v\u0161ak psan\u00fdch Vchyn\u0161t\u00ed). V roce 1596 byl pov\u00fd\u0161en do pansk\u00e9ho stavu, od t\u00e9 doby se on a jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed psali z Vchynic a Tetova. Pansk\u00fd stav mu byl potvrzen v roce 1611. Jako dobr\u00fd hospod\u00e1\u0159 podstatn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il rodinn\u00fd majetek, v roce 1615 byl sedm\u00fdm nejbohat\u0161\u00edm \u0161lechticem v zemi.\nNarodil se jako syn V\u00e1clava Dlaska Vchynsk\u00e9ho (zavra\u017ed\u011bn 1542) a jeho man\u017eelky Anny z V\u0159esovic (\u2020 1556). Jako v\u011bt\u0161ina \u0161lechtic\u016f v \u010cech\u00e1ch t\u00e9to doby byl utrakvistou. Jeho mlad\u0161\u00ed bratr Jan (star\u0161\u00ed) Dlask (\u2020 1590) zast\u00e1val post karl\u0161tejnsk\u00e9ho purkrab\u00edho, ale nepohodl se s c\u00edsa\u0159em Rudolfem II. a pro domn\u011blou ur\u00e1\u017eku panovnick\u00e9ho majest\u00e1tu byl v roce 1586 zbaven funkce.\nDo ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota vstoupil v polovin\u011b 60. let 16. stolet\u00ed s pravd\u011bpodobnou podporou star\u0161\u00edho bratra Jana, n\u011bkolikr\u00e1t se stal hejtmanem Rakovnick\u00e9ho kraje za ryt\u00ed\u0159sk\u00fd stav (1567\u20131568, 1569\u20131570, 1571\u20131572, 1573\u20131574, 1575\u20131576). Hejtmanem za pansk\u00fd stav byl z\u00e1rove\u0148 v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk rodu Krakowsk\u00fdch a Nowohradsk\u00fdch z Kolowrat. V roce 1566, na po\u010d\u00e1tku 90. let a v roce 1594 ze z\u00fa\u010dastnil protitureck\u00e9ho ta\u017een\u00ed. P\u0159i posledn\u00ed v\u00fdprav\u011b zast\u00e1val hodnost rytmistra (kapit\u00e1na). V roce 1572 byl \u010dlenem deputace \u010desk\u00fdch p\u00e1n\u016f a ryt\u00ed\u0159\u016f do Polska veden\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00edm kancl\u00e9\u0159em Vratislavem z Pern\u0161tejna (1530\u20131582) a nejvy\u0161\u0161\u00edm purkrab\u00edm Vil\u00e9mem z Ro\u017emberka (1535\u20131592). V roce 1583 vystupoval jako stavovsk\u00fd mustrher (n\u011bmecky Musterherr im K\u00f6nigreich B\u00f6hmen), jeho povinnost\u00ed bylo svol\u00e1vat zemskou hotovost v kraji, uskute\u010d\u0148ovat jej\u00ed p\u0159ehl\u00eddku, po\u0159izoval soupis p\u0159\u00edtomn\u00fdch voj\u00e1k\u016f, staral se o v\u00fdplatu \u017eoldu. Od roku 1585 byl p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edm komorn\u00edho soudu za ryt\u00ed\u0159sk\u00fd stav.\nV roce 1594 byl jmenov\u00e1n c\u00edsa\u0159sk\u00fdm radou. V roce 1598 ho c\u00edsa\u0159 vyslal jako sv\u00e9ho komisa\u0159e na jedn\u00e1n\u00ed moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu v Brn\u011b. Byl jedn\u00edm z direktor\u016f, kter\u00e9ho utrakvisti\u010dt\u00ed stavov\u00e9 na zemsk\u00e9m sn\u011bmu konan\u00e9m v \u010dervnu 1609 na Starom\u011bstsk\u00e9 radnici pov\u011b\u0159ili dodr\u017eov\u00e1n\u00edm n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody. V letech 1611\u20131618 za vl\u00e1dy Maty\u00e1\u0161e zast\u00e1val Radslav \u00fa\u0159ad kr\u00e1lovsk\u00e9ho hofmistra. Z vd\u011b\u010dnosti Habsburk\u016fm z\u00e1sadn\u011b podpo\u0159il p\u0159ijet\u00ed Ferdinanda II. za \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le na sn\u011bmu v roce 1617.S v\u00fdrazn\u00fdm r\u016fstem majetku usiloval tak\u00e9 o vy\u0161\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed, jeho aktivity v tomto sm\u011bru zes\u00edlily po nucen\u00e9 rezignaci star\u0161\u00edho bratra Jana na zemsk\u00e9 \u00fa\u0159ady, co\u017e Radslav vn\u00edmal jako \u00fajmu cel\u00e9 rodin\u011b. Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv\u00e9ho rodu do pansk\u00e9ho stavu se mu poda\u0159ilo fal\u0161ov\u00e1n\u00edm listin, p\u016fj\u010dkami zemsk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm, kter\u00e9 si t\u00edm zav\u00e1zal, i c\u00edsa\u0159i Rudolfu II., kter\u00fd byl nav\u00edc oslaben spory se sv\u00fdm bratrem. V roce 1596 nechal vyhotovit fale\u0161n\u00e9 listiny s pe\u010det\u00ed kr\u00e1le V\u00e1clava IV., kter\u00e9 m\u011bly dok\u00e1zat p\u0159\u00edbuznost Vchynsk\u00fdch s pansk\u00fdm rodem Tetour\u016f z Tetova. Sv\u016fj n\u00e1rok vznesl na z\u00e1klad\u011b podobnosti erb\u016f (t\u0159i vl\u010d\u00ed zuby na \u010derven\u00e9m poli). Tetourov\u00e9 byly pravd\u011bpodobn\u011b \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu, ale pozd\u011bji se usadili v Lu\u017eici. Oba rody se s legendou o p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed i v pozd\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch ztoto\u017enily. Radslav nav\u00edc p\u016fsobil tak\u00e9 jako poru\u010dn\u00edk osi\u0159el\u00fdch d\u011bt\u00ed po Janu Tetourovi z Tetova (\u2020 1596) a m\u011bl p\u0159\u00edstup do jejich archivu. Nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrab\u00edho kancl\u00e9\u0159e Adama II. z Hradce (1549\u20131596) si zav\u00e1zal p\u016fj\u010dkou. Na z\u00e1klad\u011b doporu\u010den\u00ed \u010desk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, kterou vedl m\u00edstokancl\u00e9\u0159 Kry\u0161tof \u017delinsk\u00fd ze Sebuz\u00edna, av\u0161ak bez projedn\u00e1n\u00ed zemsk\u00e9ho sn\u011bmu obnovil 21. b\u0159ezna 1596 Rudolf II. Vchynsk\u00fdm pansk\u00fd stav (restituce pansk\u00e9ho stavu). Od t\u00e9 doby se Radslav, jeho synovci a bratranec za\u010dali ps\u00e1t z Vchynic a Tetova. T\u00edm se vyhnul zvyku nov\u011b pov\u00fd\u0161en\u00fdch rod\u016f d\u00e1vat po dal\u0161\u00ed t\u0159i generace ceremoni\u00e1ln\u011b p\u0159ednost starobyl\u00fdm pansk\u00fdm rod\u016fm. V roce 1597 u\u017e byl hejtmanem Litom\u011b\u0159ick\u00e9ho kraje za pansk\u00fd stav. Ve fale\u0161n\u00fdch listin\u00e1ch byly nalezeny zna\u010dn\u00e9 nedostatky a opr\u00e1vn\u011bn\u011b budily podez\u0159en\u00ed. Pod tlakem zemsk\u00e9ho sn\u011bmu sestavil c\u00edsa\u0159 \u010dtrn\u00e1cti\u010dlennou komisi, kter\u00e1 m\u011bla zm\u00edn\u011bn\u00e9 listiny prov\u011b\u0159it. Ve snaze udr\u017eet si tento rod na sv\u00e9 stran\u011b v boji s Maty\u00e1\u0161em v turbulentn\u00ed dob\u011b vp\u00e1du Pasovsk\u00fdch do \u010cech potvrdil Rudolf II. Vchynsk\u00fdm jejich pansk\u00fd stav znovu 11. b\u0159ezna 1611. Zemsk\u00fd sn\u011bm vzal c\u00edsa\u0159ovo stanovisko na v\u011bdom\u00ed a tento rod p\u0159ijal nakonec 18. kv\u011btna 1611 bezv\u00fdhradn\u011b mezi p\u00e1ny. Za pansk\u00fd stav byl ji\u017e od roku 1604 \u010dlenem zemsk\u00e9ho soudu.Byl tak\u00e9 mecen\u00e1\u0161em um\u011bn\u00ed a kultury. V roce 1598 podpo\u0159il vyd\u00e1n\u00ed Kastnerova Nov\u00e9ho a star\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e s pranostikou na rok 1599 v pra\u017esk\u00e9 tisk\u00e1rn\u011b Ji\u0159\u00edho Jakuba Da\u010dick\u00e9ho. Po roce 1612 podporoval protestantsk\u00e9 spisy vydan\u00e9 u Sixta Palmy Mo\u010didlansk\u00e9ho a Daniela Karla z Karlsperku. Bylo mu bylo dedikov\u00e1no n\u011bkolik knih, nap\u0159\u00edklad v roce 1617 \u010desk\u00fd p\u0159eklad d\u00edla luter\u00e1nsk\u00e9ho teologa Johanna Arndta \u010ctvery knihy o prav\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed a v roce 1598 Hortulus animae (Zahrada du\u0161e) Davida Crinita z Hlava\u010dova.Zem\u0159el v roce 1619 v pr\u016fb\u011bhu \u010cesk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Byl pochov\u00e1n v kostele sv. Jana K\u0159titele v Teplic\u00edch, kde byl d\u0159\u00edve poh\u0159ben jeho bratr Jan.\nPo otci zd\u011bdil men\u0161\u00ed statek Petrovice na Rakovnicku, ujal se ho okolo roku 1555 a v roce 1587 ho s tvrz\u00ed, dvorem a dal\u0161\u00edm majetkem prodal Ferdinandu Ren\u0161pergerovi z Ren\u0161perka na Dr\u017ekovic\u00edch (\u2020 1614). Jako schopn\u00fd, podnikav\u00fd a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd hospod\u00e1\u0159 podstatn\u011b zv\u011bt\u0161il rodinn\u00fd majetek. Velk\u00e9 bohatstv\u00ed nast\u0159\u00e1dal d\u00edky promy\u0161len\u00e9mu \u00fav\u011brov\u00e9mu podnik\u00e1n\u00ed. Podobn\u011b si po\u010d\u00ednali tak\u00e9 ryt\u00ed\u0159i Bohuslav Malovec z Malovic (\u2020 1608) a Adam Hrz\u00e1n z Harasova (1563\u20131619). P\u0159\u00edkladem jeho finan\u010dn\u00ed obratnosti je koup\u011b panstv\u00ed Krakovec od jeho dlu\u017en\u00edka Kry\u0161tofa Jind\u0159icha Krakowsk\u00e9ho z Kolowrat (\u2020 1596) za 1 250 kop \u010desk\u00fdch gro\u0161\u016f v roce 1588 a jeho rychl\u00fd odprodej n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku bratranci Jaroslavu ze Vchynic na Drastech za 16 500 kop m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch gro\u0161\u016f.Po s\u0148atku soust\u0159edil Radslav pozornost na severn\u00ed \u010cechy, odkud poch\u00e1zela rodina man\u017eelky a kde se pak nach\u00e1zela v\u011bt\u0161ina jeho statk\u016f. V roce 1575 koupil na Litom\u011b\u0159icku statek Zaho\u0159any s tvrz\u00ed.Panstv\u00ed Teplice zd\u011bdila jeho man\u017eelka se sestrami v roce 1573. Spole\u010dn\u011b s bratrem Janem od nich zadlu\u017een\u00fd majetek v roce 1585 (nebo 1580) odkoupil. Teplick\u00fd z\u00e1mek nechali p\u0159estav\u011bt v tehdy m\u00f3dn\u00edm renesan\u010dn\u00edm stylu a u n\u011bj zalo\u017eili zahradu s letohr\u00e1dkem. Jeho teplick\u00e9 panstv\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159ilo o sedmdes\u00e1t osedl\u00fdch. Vystupoval sebejist\u011b, po vybudov\u00e1n\u00ed pivovaru ve star\u00e9 tvrzi se dostal s teplick\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165any do sporu o pr\u00e1vo v\u00e1re\u010dn\u00e9 a s poddan\u00fdmi se p\u0159el o v\u00fd\u0161i roboty.V roce 1590 koupil pobl\u00ed\u017e Teplic od Vil\u00e9ma z V\u0159esovic Doubravskou Horu za 10250 kop gro\u0161\u016f. K Doubravsk\u00e9 ho\u0159e pat\u0159ily Trnovany s pivovarem a ml\u00fdnem, \u0160anov, dv\u016fr Doubravice s vinicemi, rybn\u00edky, chmelnic\u00ed a \u010d\u00e1st plat\u016f z Teplic a Bohosudova. Po roce 1588 z\u00edskal tvrz Malhostice (na Teplicku).D\u00e1le z\u00edskal v roce 1602 od \u0160lejnic\u016f panstv\u00ed Han\u0161pach (Lipov\u00e1) a v roce 1607 rumbursk\u00e9 panstv\u00ed s pust\u00fd hradem Tol\u0161tejnem, kter\u00fd m\u011bl hodnotu pouh\u00fdch 2 000 kop gro\u0161\u016f m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch. Hrad v\u0161ak nechal obnovit. Od zadlu\u017een\u00e9ho Jana z Vartenberka, na jeho\u017e majetek byla uvalena nucen\u00e1 spr\u00e1va, koupil v roce 1614 za vysokou \u010d\u00e1stku 176 000 kop gro\u0161\u016f m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch Bene\u0161ov nad Plou\u010dnic\u00ed a \u010ceskou Kamenici. Stejn\u011b jako na jin\u00fdch sv\u00fdch panstv\u00edch, tak i v \u010cesk\u00e9 Kamenici se dostal do sporu s m\u011b\u0161\u0165any. Jednalo se o up\u00edr\u00e1n\u00ed v\u00e1re\u010dn\u00e9ho pr\u00e1va, kameni\u010dt\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 nakonec v eskalaci sporu uschovali sv\u00e1 privilegia v Praze a na jedn\u00e1n\u00ed Radslava Kinsk\u00e9ho si st\u011b\u017eovali i u c\u00edsa\u0159e. V roce 1616 se m\u011bstsk\u00e1 rada \u010cesk\u00e9 Kamenice odhodlala k neobvykl\u00e9mu kroku a rozhodla se vykoupit z poddanstv\u00ed. K tomu m\u011bl poslou\u017eit vysok\u00fd \u00fav\u011br 170 000 tolar\u016f poskytnut\u00fd sask\u00fdm kurfi\u0159tem Janem Ji\u0159\u00edm. Ne\u017e k tomu do\u0161lo, vypuklo stavovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed a Jan Ji\u0159\u00ed Sask\u00fd jako jeden z mo\u017en\u00fdch kandid\u00e1t\u016f na \u010desk\u00fd tr\u016fn od transakce ustoupil.Na jihu \u010cech koupil v roce 1602 od Ludmily z Lobkowicz Novou Byst\u0159ici. O p\u011bt let pozd\u011bji z\u00e1mek spolu s \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta vyho\u0159el, av\u0161ak do roku 1611 byl opraven a p\u0159estav\u011bn v renesan\u010dn\u00edm slohu. V roce 1615 toto daleko polo\u017een\u00e9 panstv\u00ed prodal Lucii Ot\u00fdlie z Hradce provdan\u00e9 za Vil\u00e9ma Slavatu z Chlumu.V roce 1603 \u017eilo na jeho panstv\u00edch 937 osedl\u00fdch, byl tedy mezi 15 nejbohat\u0161\u00edmi \u0161lechtici v \u010cech\u00e1ch. V roce 1615 se sv\u00fdmi 2155 osedl\u00fdmi obsadil sedmou p\u0159\u00ed\u010dku nejbohat\u0161\u00edch \u0161lechtic\u016f. Vlastnil tak\u00e9 nemovitosti v Praze. Jednalo se o d\u016fm na Hrad\u010danech (dne\u0161n\u00ed Trauttmansdorffsk\u00fd pal\u00e1c) zd\u011bd\u011bn\u00fd po bratru Janovi, v roce 1604 pak koupil pal\u00e1c v Husov\u011b ulici (dne\u0161n\u00ed Clam-Gallas\u016fv pal\u00e1c).\nProto\u017ee zem\u0159el bezd\u011btn\u00fd, d\u011bdictv\u00ed p\u0159e\u0161lo na synovce, d\u011bti jeho bratra Jana star\u0161\u00edho na z\u00e1klad\u011b \"mocn\u00e9ho listu\" Rudolfa II., kter\u00fdm se kr\u00e1l vzdal pr\u00e1va od\u00famrt\u011b. Z\u00e1v\u011b\u0165 je z roku 1616. V\u00e1clav (1572\u20131626) p\u0159estoupil na katolickou v\u00edru a byl ze z\u00e1v\u011bti vy\u0161krtnut. Vil\u00e9m zd\u011bdil Teplice, \u010d\u00e1st panstv\u00ed \u010cesk\u00e1 Kamenice a d\u016fm na Star\u00e9m M\u011bst\u011b pra\u017ek\u00e9m. Radslav mlad\u0161\u00ed z\u00edskal Han\u0161pach a \u010d\u00e1st panstv\u00ed \u010cesk\u00e1 Kamenice. Old\u0159ich pod\u011bdil Rumburk, Zaho\u0159any a Ta\u0161ov a kone\u010dn\u011b prasynovec Jan Oktavi\u00e1n (1604\u20131679) Z\u00e1smuky a Ho\u0161tice.\nO\u017eenil se s Ester Kostomlatskou z V\u0159esovic.Jeho synovci aktivn\u011b vystoupili za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, av\u0161ak na opa\u010dn\u00fdch stran\u00e1ch. Na stran\u011b protestant\u016f st\u00e1l Old\u0159ich (1583\u20131620) a Radslav mlad\u0161\u00ed (1582\u20131660), kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili pra\u017esk\u00e9 defenestrace. Vil\u00e9m (1574\u20131634) byl v roce 1628 pov\u00fd\u0161en na hrab\u011bte a byl siln\u00fdm zast\u00e1ncem Albrechta z Vald\u0161tejna.\nB\u016e\u017dEK, V\u00e1clav. Ryt\u00ed\u0159i renesan\u010dn\u00edch \u010cech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. \nB\u016e\u017dEK, V\u00e1clav. \u00dav\u011brov\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed \u0161lechty v p\u0159edb\u011blohorsk\u00fdch \u010cech\u00e1ch. Praha: \u00da\u010cSSD \u010cSAV, 1989. 360 s. (Monographia Historica Bohemica. 4.). \nJU\u0158\u00cdK, Pavel. Kin\u0161t\u00ed: B\u016fh, \u010dest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. \u2013 Kni\u017en\u00ed klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 17\u201320. \nKINCLOV\u00c1, Veronika. Situace \u010desk\u00e9 \u0161lechty po roce 1918 na p\u0159\u00edkladu rodu Kinsk\u00fdch (do roku 1939) (bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce). Brno: Masarykova univerzita v Brn\u011b, Filozofick\u00e1 fakulta, Historick\u00fd \u00fastav, 2007. 42 s. Dostupn\u00e9 online. S. 7\u20138. \nRICHTER, Karel. S\u00e1ga rodu Kinsk\u00fdch. : 144 s. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 9. \nBiografie v Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich\nRodokmen na str\u00e1nk\u00e1ch genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)\nRodokmen s erby na str\u00e1nk\u00e1ch www.roskildehistorie.", "<<>>: Co je Enrico Conci? <<>>: Enrico Conci (24. \u010dervna 1866 Trento \u2013 25. b\u0159ezna 1960 Trento) byl italsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a politik italsk\u00e9 n\u00e1rodnosti z Tyrolska (respektive z Ji\u017en\u00edho Tyrolska), na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed poslanec p\u0159edlitavsk\u00e9 \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady, v letech 1920\u20131922 prezident prozat\u00edmn\u00ed region\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy provincie Tridentsko-Horn\u00ed Adi\u017ee, v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed i po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u010dlen italsk\u00e9ho sen\u00e1tu.\nJeho otcem byl Germano Conci, matkou Maria de Zinis. Jeho man\u017eelkou se stala Maria Sandri. M\u011bl n\u011bkolik d\u011bt\u00ed, z nich\u017e Elisabetta Conci byla v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed italskou politi\u010dkou. Vystudoval pr\u00e1va na Univerzit\u011b Innsbruck (v posmrtn\u00e9 vzpom\u00ednce v italsk\u00e9m parlamentu uv\u00e1d\u011bna Univerzita \u0160t\u00fdrsk\u00fd Hradec). Z\u00edskal titul doktora pr\u00e1v. Profes\u00ed byl advok\u00e1tem. Byl t\u00e9\u017e ofici\u00e1ln\u00edm tlumo\u010dn\u00edkem do n\u011bm\u010diny a francouz\u0161tiny. V 90. letech 19. stolet\u00ed se uv\u00e1d\u00ed i jako prezident spo\u0159itelny v Trentu.V letech 1896\u20131914 zasedal jako poslanec Tyrolsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, p\u0159i\u010dem\u017e v letech 1901\u20131914 byl i \u010dlenem zemsk\u00e9ho v\u00fdboru. V roce 1908 se stal n\u00e1m\u011bstkem zemsk\u00e9ho hejtmana (p\u0159edsedy sn\u011bmu a nejvy\u0161\u0161\u00edho p\u0159edstavitele zemsk\u00e9 samospr\u00e1vy) Tyrolska. Funkci n\u00e1m\u011bstka hejtmana zast\u00e1val a\u017e do roku 1918.Byl i poslancem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam usedl ve volb\u00e1ch roku 1897 za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed v Tyrolsku, obvod Cles, Cavalese. Mand\u00e1t zde obh\u00e1jil i ve volb\u00e1ch roku 1901. Usp\u011bl rovn\u011b\u017e ve volb\u00e1ch roku 1907, konan\u00fdch poprv\u00e9 podle v\u0161eobecn\u00e9ho a rovn\u00e9ho volebn\u00edho pr\u00e1va. Byl zvolen za obvod Tyrolsko 25. Mand\u00e1t zde obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1911. Byl m\u00edstop\u0159edsedou sn\u011bmovny v jej\u00edm XXI. zased\u00e1n\u00ed. Na tuto funkci rezignoval 22. \u0159\u00edjna 1913. Ve volebn\u00edm obdob\u00ed 1897\u20131901 se uv\u00e1d\u00ed jako Dr. Enrico Conci, kandid\u00e1t advokacie, bytem Trento. Jako poslanec prosazoval zejm\u00e9na rozvoj dopravn\u00ed infrastruktury v ji\u017en\u00edm Tyrolsku. Zasadil se o v\u00fdstavbu tramvajov\u00e9 s\u00edt\u011b v Trentu.Ve volb\u00e1ch roku 1897 kandidoval do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady jako italsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed katolick\u00fd kandid\u00e1t. V lednu 1899 se uv\u00e1d\u00ed jako italsk\u00fd poslanec, kter\u00fd spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi klerik\u00e1ln\u00edmi Italy odm\u00edtl vstup do poslaneck\u00e9ho Italsk\u00e9ho klubu a hodlal v n\u011bm p\u016fsobit jen jako hospitant. Jako italsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed klerik\u00e1l se uv\u00e1d\u00ed i ve volb\u00e1ch roku 1901. Je zachycen na fotografii, publikovan\u00e9 v kv\u011btnu 1906 (ov\u0161em po\u0159\u00edzen\u00e9 cca v roce 1904), mezi 18 \u010dleny poslaneck\u00e9ho klubu Italsk\u00e9 sjednocen\u00ed (Italienische Vereinigung) na \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b. Po volb\u00e1ch roku 1907 zasedal v poslaneck\u00e9m klubu Italsk\u00e1 lidov\u00e1 strana, stejn\u011b tak po volb\u00e1ch roku 1911.Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl pro sv\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed v roce 1915 internov\u00e1n s rodinou v Linci a byl nucen se pravideln\u011b hl\u00e1sit na policii. Do parlamentu se mohl vr\u00e1tit na sklonku v\u00e1lky. V kv\u011btnu 1918 p\u0159ednesl \u0159e\u010d v Praze, ve kter\u00e9 vyzval k osvobozen\u00ed utla\u010dovan\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Za tento projev byl zbaven funkce n\u00e1m\u011bstka zemsk\u00e9ho hejtmana. Vr\u00e1til pak \u0158\u00e1d Franti\u0161ka Josefa. V politick\u00e9 dr\u00e1ze pokra\u010doval i po rozpadu Rakouska-Uherska. V prosinci 1918 se stal spr\u00e1vn\u00edm komisa\u0159em provincie Tridentsko-Horn\u00ed Adi\u017ee a od listopadu 1920 do \u0159\u00edjna 1922 zast\u00e1val funkci prezidenta prozat\u00edmn\u00ed region\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy pro Ji\u017en\u00ed Tyrolsko (provincie Tridentsko-Horn\u00ed Adi\u017ee).V roce 1920 a 1921 mu byl ud\u011blen \u0158\u00e1d italsk\u00e9 koruny. Roku 1920 byl za z\u00e1sluhy jmenov\u00e1n za \u010dlena italsk\u00e9ho sen\u00e1tu. T\u00e9ho\u017e roku byl jmenov\u00e1n do region\u00e1ln\u00edho veden\u00ed Italsk\u00e9 lidov\u00e9 strany. Z funkce prezidenta prozat\u00edmn\u00ed region\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy ho v \u0159\u00edjnu 1922 vytla\u010dilo p\u0159evzet\u00ed moci italsk\u00fdmi fa\u0161isty. St\u00e1hl se pak do \u00fastran\u00ed. V roce 1924 se ale ve\u0159ejn\u011b zastal Alcida De Gasperiho, jen\u017e byl ter\u010dem kampan\u011b fa\u0161ist\u016f.Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n kv\u016fli sv\u00e9 politick\u00e9 \u010dinnosti v obdob\u00ed fa\u0161istick\u00e9 vl\u00e1dy, ale po \u010dase se mohl vr\u00e1tit do politick\u00e9ho d\u011bn\u00ed. Od roku 1945 byl sen\u00e1torem Italsk\u00e9 republiky.", "<<>>: Co je ArtFormer? <<>>: ArtFormer: Ancient Stories je po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra od \u010desk\u00e9ho nez\u00e1visl\u00e9ho hern\u00edho studia Buffa Software. Za titulem, kter\u00fd je zasazen do obdob\u00ed prav\u011bku a starov\u011bku stoj\u00ed Jan \u0160\u00eddlo jako vedouc\u00ed v\u00fdvoje a Adam Hrub\u00fd jako hlavn\u00ed program\u00e1tor. D\u00e1le na h\u0159e spolupracovalo a\u017e deset extern\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f z r\u016fzn\u00fdch obor\u016f nap\u0159\u00ed\u010d \u010desk\u00fdm hern\u00edm pr\u016fmyslem. \nHra je 2D plo\u0161inovkou stoj\u00edc\u00ed na principech tzv. \"cinematic platformer\u016f\" a mechanism\u016f Prince z Persie (Jordan Mechner, 1989) dopln\u011bnou o logick\u00e9 puzzly a minihry. Hr\u00e1\u010dova postava mus\u00ed p\u0159ekon\u00e1vat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky je\u017e u stoj\u00ed v cest\u011b. Hra se skl\u00e1d\u00e1 ze \u010dty\u0159 hlavn\u00edch kapitol, kter\u00e9 postupn\u011b p\u0159edstavuj\u00ed \u010dty\u0159i v\u00fdznamn\u00e9 um\u011bleck\u00e9 styly - Prav\u011bk\u00e9 malby, Egyptsk\u00e9 papyry, \u0158eck\u00e9 hrn\u010d\u00ed\u0159stv\u00ed a \u0158\u00edmsk\u00e9 mozaiky. Koncept ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed je p\u0159izp\u016fsoben tak, aby bylo na kl\u00e1vesnici mo\u017en\u00e9 hru hr\u00e1t pomoc\u00ed jedn\u00e9 ruky a byla tak p\u0159\u00edstupn\u00e1 osob\u00e1m t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00fdm se zhor\u0161enou hybnost\u00ed horn\u00ed kon\u010detiny. Hra krom\u011b hlavn\u00ed hratelnosti spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v putov\u00e1n\u00ed, pr\u016fzkumu prost\u0159ed\u00ed a souboj\u016f s nep\u0159\u00e1teli nab\u00edz\u00ed cestov\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed historick\u00fdch lod\u00ed, voz\u016f a kon\u00ed a je p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b dopln\u011bna o jednoduch\u00e9 puzzly spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed nej\u010dast\u011bji v poskl\u00e1d\u00e1n\u00ed historick\u00e9ho d\u00edla v tematick\u00e9 spojitosti s odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edm se d\u011bjem hry.Jednotliv\u00e9 hern\u00ed prvky jsou roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9 hry. V prav\u011bku je hr\u00e1\u010d sezn\u00e1men se z\u00e1kladn\u00edmi principy - dialogem, pohybem a soubojov\u00fdm syst\u00e9mem. V druh\u00e9 kapitole hr\u00e1\u010d z\u00edsk\u00e1v\u00e1 mo\u017enost kombo \u00fatoku a putuje prvn\u00edm dopravn\u00edm prost\u0159edkem. Ve t\u0159et\u00ed kapitole jsou hr\u00e1\u010dovy mo\u017enosti obohaceny o invent\u00e1\u0159 s vybaven\u00edm, kter\u00fd je ve \u010dtvrt\u00e9 kapitole dopln\u011bn\u00fd o funguj\u00edc\u00ed ekonomiku s mo\u017enost\u00ed n\u00e1kupu zbran\u00ed a zbroj\u00ed u obchodn\u00edk\u016f za vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze.Hern\u00ed doba ArtFormer: Ancient Stories je odhadov\u00e1na mezi p\u011bti a\u017e deseti hodinami p\u0159\u00edb\u011bhov\u00e9 kampan\u011b, rozd\u011blen\u00e9 do osmi level\u016f ve \u010dty\u0159 tematick\u00fdch kapitol\u00e1ch. Ka\u017ed\u00e1 \u010d\u00e1st je dopln\u011bna o encyklopedii odkr\u00fdvaj\u00edc\u00ed historick\u00e9 pozad\u00ed vyu\u017eit\u00fdch um\u011bleck\u00fdch p\u0159edloh. Hra je dostupn\u00e1 na osobn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u00edch skrz obchod Steam.", "<<>>: Co je Tereza Salte? <<>>: Tereza Salte (* 21. kv\u011btna 1988) je \u010desk\u00e1 blogerka, influencerka, podcasterka, spisovatelka a podnikatelka.\nSv\u016fj blog TerezaInOslo za\u010dala ps\u00e1t, kdy\u017e se p\u0159est\u011bhovala za sv\u00fdm norsk\u00fdm p\u0159\u00edtelem, nyn\u00ed man\u017eelem, Johnem Erikem Jonassenem Saltem do hlavn\u00edho m\u011bsta Norska Osla. P\u00ed\u0161e \u010dl\u00e1nky p\u0159edev\u0161\u00edm s motiva\u010dn\u00edmi a lifestylov\u00fdmi t\u00e9maty, nevyh\u00fdb\u00e1 se v\u0161ak ani nep\u0159\u00edjemn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m. Za sv\u016fj blog z\u00edskala n\u011bkolik ocen\u011bn\u00ed: v roce 2014 a 2015 vyhr\u00e1la kategorii \"Life\" ankety Blogerka roku. V dal\u0161\u00edm ro\u010dn\u00edku t\u00e9\u017ee ankety, nov\u011b pod n\u00e1zvem Czech Blog Awards, skon\u010dila ve stejn\u00e9 kategorii na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b a v roce 2017 na \u0161est\u00e9m.\nSe sv\u00fdm man\u017eelem, vystudovan\u00fdm pr\u00e1vn\u00edkem, zalo\u017eila v roce 2015 agenturu Elite Bloggers, co\u017e je spole\u010dnost zprost\u0159edkov\u00e1vaj\u00edc\u00ed marketingovou spolupr\u00e1ci mezi firmami a influencery. Dbaj\u00ed na to, aby byla p\u0159edev\u0161\u00edm na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch d\u016fsledn\u011b ozna\u010dov\u00e1na placen\u00e1 reklama. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zastupuj\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 25 \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch blogerek. V jejich studi\u00edch krom\u011b setk\u00e1v\u00e1n\u00ed s dan\u00fdmi osobnostmi, mohou tito lid\u00e9 nahr\u00e1vat nap\u0159\u00edklad podcasty.\nV roce 2017 vydala kn\u00ed\u017eku \u0160leha\u010dkov\u00e1 oblaka, kter\u00e1 je zalo\u017eena na jej\u00edm \u017eivotn\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhu a blogov\u00fdch z\u00e1pisc\u00edch. Knihu pok\u0159tila jej\u00ed sestra, \u010desk\u00e1 modelka B\u00e1ra Kol\u00e1\u0159ov\u00e1. V roce 2020 vydala svoji druhou knihu Karamelov\u00e1 d\u017eungle, kter\u00e1 navazuje na jej\u00ed p\u0159ede\u0161l\u00fd titul \u0160leha\u010dkov\u00e1 oblaka a v n\u00ed\u017e vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o spole\u010dn\u00e9m podnik\u00e1n\u00ed se sv\u00fdm man\u017eelem.\nV roce 2018 za\u010dala nahr\u00e1vat podcasty pod n\u00e1zvem V oblac\u00edch. V\u011bnuje se v nich nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm t\u00e9mat\u016fm jako nap\u0159. podnik\u00e1n\u00ed, mate\u0159stv\u00ed, lifestyle, soci\u00e1ln\u00ed sit\u011b nebo motivace. Jej\u00ed audiotvorba z\u00edskala v roce 2019 nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed v sout\u011b\u017ei Podcast roku v kategorii Lifestyle. Od roku 2019 nahr\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b jeden druh podcastu, a sice spole\u010dn\u011b se zn\u00e1m\u00fdm youtuberem Kovym, kter\u00fd pojmenovali Linka.\nTereza Salte vyr\u016fstala v pra\u017esk\u00e9 \u010dtvrti O\u0159echovka. Od sv\u00fdch p\u011bti let se v\u011bnovala gymnastice a stala se mistryn\u00ed nejen \u010cesk\u00e9 republiky, ale i Norska. Vystudovala politologii na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK. V roce 2011 se p\u0159est\u011bhovala do Norska, kde na Univerzit\u011b v Oslu absolvovala magistersk\u00e9 studium v oboru Culture, Environment and Sustainability. V z\u00e1\u0159\u00ed 2013 si v Praze vzala sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Johna Erika (*16. kv\u011btna 1987). V Oslu \u017eili a\u017e do l\u00e9ta roku 2015, pot\u00e9 se se sv\u00fdm man\u017eelem vr\u00e1tila do Prahy.\nV roce 2017 se jim narodil prvn\u00ed syn William a 25. \u00fanora 2021 druh\u00fd syn Matheo.", "<<>>: Co je Tamar Valley (Tasm\u00e1nie)? <<>>: Tamar Valley je \u00fadol\u00ed na severu australsk\u00e9ho ostrova a spolov\u00e9ho st\u00e1tu Tasm\u00e1nie, kter\u00fdm prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka Tamar River.\n\u00dadol\u00ed Tamar Valley se t\u00e1hne od Launcestonu severoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem asi 50 kilometr\u016f k m\u011bstu George Town a pot\u00e9 dal\u0161\u00edch deset kilometr\u016f a\u017e k \u00fast\u00ed \u0159eky Tamar River v \u00fa\u017ein\u011b Bass Street.\n\u00dadol\u00ed Tamar Valley je bohat\u00e9 na pam\u011btihodnosti:\nmost Batman Bridge je m\u00edstem, kde st\u00e1tn\u00ed silnice B73 p\u0159et\u00edn\u00e1 \u0159eku Tamar River\nzcela na severu, jen n\u011bkolik kilometr\u016f z\u00e1padn\u011b od \u00fadol\u00ed, se nach\u00e1z\u00ed n\u00e1rodn\u00ed park Narawntapu National Park\u00dadol\u00ed je bohat\u00e9 t\u00e9\u017e na rozs\u00e1hl\u00e9 lesn\u00ed oblasti, n\u00e1b\u0159e\u017en\u00ed krajinky ap.\n\u00dadol\u00ed Tamar Valley\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nVina\u0159sk\u00e1 stezka (Tamar Valley Wine Route) v Tamar Valley vede za Launcestonem (zejm\u00e9na na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Tamar River) na obou stran\u00e1ch d\u00e1lnice A7 a\u017e do Beaconsfieldu. Pot\u00e9 pokra\u010duje v\u00fdchodn\u00edm sm\u011bren p\u0159es Kayena a Rowella a p\u0159es Batman Bridge a d\u00e1le na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky k Pipers River a Pipersbrook, pot\u00e9 pak na jih zp\u011bt k Launcestonu.V\u00edce ne\u017e 30 vinic a vinn\u00fdch sklep\u016f, kter\u00e9 se zde za\u010daly zakl\u00e1dat po roce 1800, vyr\u00e1b\u00ed dobr\u00fdch 40 procent tasm\u00e1nsk\u00e9ho kvalitn\u00edho v\u00edna. Hrozny zahrnuj\u00ed odr\u016fdy jako Pinot noir, Chardonnay, Riesling a Sauvignon blanc.", "<<>>: Co je \u00c1cstesz\u00e9r? <<>>: \u00c1cstesz\u00e9r (n\u011bmecky Tesier, Zierndorf) je vesnice v Ma\u010farsku v \u017eup\u011b Kom\u00e1rom-Esztergom, spadaj\u00edc\u00ed pod okres Kisb\u00e9r. Nach\u00e1z\u00ed se asi 10 km jihoz\u00e1padn\u011b od Kisb\u00e9ru. V roce 2015 zde \u017eilo 696 obyvatel, z nich\u017e jsou 87,5 % Ma\u010fa\u0159i, 5,4 % Romov\u00e9, 0,7 % N\u011bmci, 0,4 % Chorvati a 0,3 % Rumuni.\nSousedn\u00edmi vesnicemi jsou Aka, Bakonyszombathely, Csatka a S\u00far.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u00c1cstesz\u00e9r na ma\u010farsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lynn Andersonov\u00e1? <<>>: Lynn Andersonov\u00e1 (nep\u0159ech\u00fdlen\u011b Anderson; 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1947, Grand Forks, Severn\u00ed Dakota, USA \u2013 30. \u010dervence 2015, Nashville, Tennessee) byla americk\u00e1 zp\u011bva\u010dka. \nHudb\u011b se v\u011bnovala ji\u017e od d\u011btstv\u00ed d\u00edky podpo\u0159e sv\u00fdch rodi\u010d\u016f (jej\u00ed matkou byla zp\u011bva\u010dka Liz Anderson). Sv\u016fj prvn\u00ed singl nazvan\u00fd \u201eFor Better or for Worse\u201c vydala v roce 1966 a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce vy\u0161lo jej\u00ed debutov\u00e9 album. B\u011bhem sedmdes\u00e1t\u00fdch let vydala velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00ed nahr\u00e1vek, ale jej\u00ed aktivity poklesly b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dek\u00e1dy. V letech 1968 a\u017e 1977 byl jej\u00edm man\u017eelem autor p\u00edsn\u00ed a hudebn\u00ed producent Glenn Sutton. Byla dr\u017eitelkou mnoha ocen\u011bn\u00ed, v\u010detn\u011b ceny Grammy.", "<<>>: Co je Seznam nositel\u016f Prezidentsk\u00e9 medaile svobody? <<>>: Jedn\u00e1 se o abecedn\u00ed (ne\u00fapln\u00fd) seznam nositel\u016f Prezidentsk\u00e9 medaile svobody, kte\u0159\u00ed jsou seskupeni podle \u010dinnosti, za kterou ocen\u011bn\u00ed z\u00edskali. Prezidentskou medaili svobody ud\u011bluje prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f \"za zvl\u00e1\u0161t\u011b z\u00e1slu\u017en\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek k (1) bezpe\u010dnosti nebo n\u00e1rodn\u00edm z\u00e1jm\u016fm Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, nebo (2) sv\u011btov\u00e9mu m\u00edru, nebo za (3) kulturn\u00ed \u010di jin\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 nebo soukrom\u00e9 \u00fasil\u00ed \"; medaile je ud\u011blov\u00e1na jednotlivc\u016fm vybran\u00fdch prezidentem nebo jemu doporu\u010den\u00fdch Distinguished Civilian Service Awards Board. Jedinou v\u00fdjimkou z pravidla, \u017ee ocen\u011bn\u00e9 vyb\u00edr\u00e1 \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed prezident, byli hned prvn\u00ed ocen\u011bn\u00ed, kter\u00e9 vybral prezident John F. Kennedy p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e na n\u011bj byl sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t. T\u011bm ocen\u011bn\u00ed p\u0159edal jeho n\u00e1stupce v \u00fa\u0159adu, Lyndon B. Johnson. Americk\u00fd prezident Barack Obama ud\u011blil 123 medail\u00ed, nejv\u00edce v historii, n\u00e1sledovan\u00fd prezidentem Ronaldem Reaganem se 102 ocen\u011bn\u00fdmi.\nPouze dva lid\u00e9, Ellsworth Bunker a Colin Powell, z\u00edskali Prezidentskou medaili svobody dvakr\u00e1t. Colin Powell z\u00edskal sv\u00e9 druh\u00e9 ocen\u011bn\u00ed s vyznamen\u00e1n\u00edm, zat\u00edmco Ellsworth Bunker z\u00edskal s vyznamen\u00e1n\u00edm ob\u011b sv\u00e9 medaile.\nTento seznam nezahrnuje ty, kte\u0159\u00ed z\u00edskali podobn\u011b pojmenovanou, ale odli\u0161nou Medaili svobody, ocen\u011bn\u00ed ud\u011blovan\u00e9 p\u0159ed rokem 1963.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku List of Presidential Medal of Freedom recipients na anglick\u00e9 Wikipedii.\n : Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-1-56802-128-7.", "<<>>: Co je Jerzy Adamski? <<>>: Jerzy Adamski (14. b\u0159ezna 1937, Sierpc \u2013 6. prosince 2002, Bydho\u0161\u0165) byl polsk\u00fd amat\u00e9rsk\u00fd boxer, dr\u017eitel st\u0159\u00edbrn\u00e9 olympijsk\u00e9 medaile v p\u00e9rov\u00e9 v\u00e1ze z Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1960 v \u0158\u00edm\u011b.\nAdamski p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201eJopek\u201c za\u010dal boxovat jako teenager v klubu Polonia Pi\u0142a, v letech 1953 \u2013 1965 vyst\u0159\u00eddal bydho\u0161\u0165sk\u00e9 kluby Brda, Start a Astoria. Od roku 1956 byl pod veden\u00edm tren\u00e9ra Felikse Stamma \u010dlenem n\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu a stal se boxerem sv\u011btov\u00e9 extrat\u0159\u00eddy nejprve v bantamov\u00e9 a z\u00e1hy v p\u00e9rov\u00e9 v\u00e1ze, pro ni\u017e m\u011bl t\u011blesn\u00e9 a pohybov\u00e9 p\u0159edpoklady. M\u011bl sestru Lucynu a bratry Ryszarda a Jana, vystudoval st\u0159edn\u00ed \u0161kolu strojn\u00ed a elektrotechnickou. V civilu byl z\u00e1me\u010dn\u00edkem a mechanikem na polsk\u00fdch \u017eeleznic\u00edch. Byl \u017eenat\u00fd (man\u017eelka El\u017cbieta) a m\u011bl syna Marka.\nPrvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed titul z\u00edskal v bantamov\u00e9 v\u00e1ze v roce 1956 a o rok pozd\u011bji v t\u00e9to kategorii reprezentoval na mistrovstv\u00ed Evropy v Praze, kde jej ve \u010dtvrtfin\u00e1le porazil Ital Gianfranco Piovesani. V letech 1959 \u2013 1964 s v\u00fdjimkou roku 1963 byl mistrem Polska v p\u00e9rov\u00e9 v\u00e1ze. V roce 1959 odjel do Lucernu na mistrovstv\u00ed Evropy, kde se po v\u00edt\u011bzstv\u00edch nad K\u00e1lmanem Dubovszk\u00fdm (Ma\u010farsko), Sandro Lopopolem (It\u00e1lie), Andr\u00e9 Junckerem (Francie) porazil ve fin\u00e1le Petera Goschku z N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republiky a stal se mistrem Evropy. Na dal\u0161\u00ed ME 1961 do B\u011blehradu nominov\u00e1n nebyl, a tak se dal\u0161\u00edho evropsk\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu z\u00fa\u010dastnil a\u017e v roce 1963 v Moskv\u011b. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Paulem Buddem (NSR) a semifin\u00e1lov\u00e9 por\u00e1\u017ece se Stanislavem St\u011bpa\u0161kinem z SSSR (k.o.) odvezl dom\u016f bronzovou medaili. V Moskv\u011b jeho reprezenta\u010dn\u00ed kari\u00e9ra skon\u010dila a v roce 1965 z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnost ukon\u010dil.\nNa Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v \u0158\u00edm\u011b se sout\u011b\u017ee v p\u00e9rov\u00e9 v\u00e1ze z\u00fa\u010dastnilo 31 boxer\u016f. V 1. kole byl soupe\u0159em Adamsk\u00e9ho Mohandas Lijanage Sumith z Cejlonu, kter\u00fd ode\u0161el pora\u017een na body 0:5. V osmifin\u00e1le si stejn\u00fdm pom\u011brem Adamski poradil s Japoncem \u0160inecu Suzukim i ve \u010dtvrtfin\u00e1le se \u0160v\u00fdcarem Ernstem Chervetem. V semifin\u00e1le nastoupil Adamski proti Jihoafri\u010danu Williamu Meyersovi a zv\u00edt\u011bzil 4:1. Ve fin\u00e1lov\u00e9m z\u00e1pase podlehl dom\u00e1c\u00edmu Italovi Francesco Mussovi 1:4. Pro Polsko tak z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou olympijskou medaili.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Jerzy Adamski (bokser) na polsk\u00e9 Wikipedii, Jerzy Adamski na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii a Jerzy Adamski na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vulk\u00e1n (planeta)? <<>>: Vulk\u00e1n je hypotetick\u00e1 planeta, o kter\u00e9 se v 19. stolet\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee ob\u00edh\u00e1 kolem Slunce uvnit\u0159 dr\u00e1hy Merkuru. D\u016fvodem, pro\u010d byla tato planeta hled\u00e1na, byly nevysv\u011btliteln\u00e9 nesrovnalosti v ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze Merkuru. Ty jsou v sou\u010dasnosti vysv\u011btleny obecnou teori\u00ed relativity.\nFrancouzsk\u00fd matematik Urbain Le Verrier, kter\u00fd se ji\u017e d\u0159\u00edve pod\u00edlel na objeven\u00ed Neptunu pomoc\u00ed rozboru poruch v ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze Uranu, se tyto nesrovnalosti v p\u0159\u00edpad\u011b Merkuru v roce 1860 pokusil vysv\u011btlit pr\u00e1v\u011b existenc\u00ed t\u00e9to hypotetick\u00e9 planety. Z\u00e1hy pot\u00e9 n\u011bkolik pozorovatel\u016f skute\u010dn\u011b objevilo t\u00e9m\u011b\u0159 dvacet nov\u00fdch objekt\u016f, o kter\u00fdch se do t\u00e9 doby p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee unikaly pozornosti kv\u016fli p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 bl\u00edzkosti ke Slunci. Samotn\u00fd Le Verrier svou domn\u011bnku zalo\u017eil na pozorov\u00e1n\u00ed jednoho amat\u00e9rsk\u00e9ho astronoma, podle jeho\u017e z\u00e1pisu spo\u010d\u00edtal ob\u011b\u017enou dobu Vulk\u00e1nu na 19 dn\u00ed.\nB\u011bhem \u00fapln\u00e9ho zatm\u011bn\u00ed Slunce v roce 1860 prob\u011bhla rozs\u00e1hl\u00e1 p\u00e1trac\u00ed akce, b\u011bhem kter\u00e9 se ale na \u017e\u00e1dn\u00fd podez\u0159el\u00fd objekt nenarazilo. K \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu pozorov\u00e1n\u00ed do\u0161lo a\u017e 4. dubna 1875, kdy se skvrnu proch\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159es slune\u010dn\u00ed kotou\u010d poda\u0159ilo dokonce vyfotografovat. Nav\u00edc k p\u0159echodu do\u0161lo pouh\u00fd den pot\u00e9, kdy byl podle p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy d\u0159\u00edve p\u0159edpov\u011bzen. P\u0159i zatm\u011bn\u00ed v roce 1878 bylo pozorov\u00e1no dokonce n\u011bkolik z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch objekt\u016f v bl\u00edzkosti Slunce. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b \u0161lo ale nejsp\u00ed\u0161e o dv\u011b hv\u011bzdy. V dal\u0161\u00edch letech doch\u00e1zelo k dal\u0161\u00edm zatm\u011bn\u00edm, vylep\u0161ovala se pozorovac\u00ed technika, ale k \u017e\u00e1dn\u00fdm dal\u0161\u00edm objev\u016fm nedo\u0161lo.\nExistence odchylek v dr\u00e1ze Merkuru je v sou\u010dasnosti vysv\u011btlena obecnou teori\u00ed relativity. Pozd\u011bj\u0161\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed prostoru uvnit\u0159 dr\u00e1hy Merkuru dokonce potvrdila, \u017ee se v tomto prostoru nenach\u00e1zej\u00ed ani \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed planetky, jen n\u011bkolik objekt\u016f, kter\u00e9 dr\u00e1hu Merkuru k\u0159\u00ed\u017e\u00ed.\nSt\u00e1\u010den\u00ed perihelia Merkura\nVulkanoidy\n \nwww.hvezdarna.", "<<>>: Co je Toronto FC? <<>>: Toronto FC je kanadsk\u00fd fotbalov\u00fd klub hraj\u00edc\u00ed severoamerickou Major League Soccer. Byl zalo\u017een v roce 2006, do MLS vstoupil v roce 2007.", "<<>>: Co je Metro v Si-anu? <<>>: Metro v Si-anu je souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro syst\u00e9m metra v provincii \u0160en-si v \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice, jeho\u017e j\u00e1dro pokr\u00fdv\u00e1 hlavn\u00ed provin\u010dn\u00ed m\u011bsto Si-an a soused\u00edc\u00ed m\u011bstskou prefekturu Sien-jang. K roku 2018 m\u011blo 5 linek se sto stanicemi a celkov\u00e1 d\u00e9lka s\u00edt\u011b byla 161,8 kilometr\u016f.\nJako prvn\u00ed byla uvedena do provozu Linka 2 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2011, druh\u00e1 Linka 1 15. z\u00e1\u0159\u00ed 2013 a t\u0159et\u00ed Linka 3 8. listopadu 2016. Linka 4 byla otev\u0159ena 26. prosince 2018 a od 29. z\u00e1\u0159\u00ed 2019 je v provozu i Leti\u0161tn\u00ed linka vedouc\u00ed ze Siansk\u00e9ho severn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Si-an Sien-jang.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Xi'an Metro na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chantal van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1? <<>>: Chantal van den Broek-Blaak (za svobodna Blaak; * 22. \u0159\u00edjna 1989) je nizozemsk\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed silni\u010dn\u00ed cyklistka jezd\u00edc\u00ed za UCI Women's WorldTeam SD Worx. V roce 2017 se stala mistryn\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vodu v norsk\u00e9m Bergenu.\nVan den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 se v letech 2006 a 2007 stala nizozemskou juniorskou \u0161ampionkou v \u010dasovce. V roce 2009 se stala mistryn\u00ed Evropy v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vodu do 23 let a toho sam\u00e9ho roku zaznamenala 3. m\u00edsto na Ronde van Drenthe, z\u00e1vodu, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed UCI Women's Road World Cupu.\nVan den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 svou profesion\u00e1ln\u00ed kari\u00e9ru za\u010dala v roce 2008 s nizozemsk\u00fdm t\u00fdmem AA-Drink Cycling Team a z\u016fstala s n\u00edm a\u017e do z\u00e1niku v roce 2012. N\u00e1sledn\u011b se na jednu sez\u00f3nu p\u0159esunula do americk\u00e9ho t\u00fdmu Team TIBCO\u2013To The Top.\nV roce 2014 se van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 p\u0159ipojila k t\u00fdmu Specialized\u2013lululemon a vyhr\u00e1la s n\u00edm sv\u016fj prvn\u00ed z\u00e1vod v r\u00e1mci UCI Women's Road World Cupu, Open de Su\u00e8de V\u00e5rg\u00e5rda.\nSpole\u010dn\u011b se sponzory Specialized, Lululemon Athletica a s t\u00fdmovou kolegyn\u00ed Evelyn Stevensovou se p\u0159ed sez\u00f3nou 2015 van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 p\u0159esunula do t\u00fdmu Boels\u2013Dolmans. V roce 2015 vyhr\u00e1la klasiku Le Samyn des Dames.\nV roce 2016 si van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 p\u0159ipsala sv\u00e1 dosud nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed kari\u00e9ry, kdy\u017e vyhr\u00e1la Le Samyn des Dames, Ronde van Drenthe, Gent\u2013Wevelgem a Holland Ladies Tour.\nV roce 2017 se van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 stala mistryn\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vodu pot\u00e9, co ujela vedouc\u00ed skupin\u011b 8 km p\u0159ed c\u00edlem. V duhov\u00e9m dresu pak n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok vyhr\u00e1la klasiku Amstel Gold Race.V roce 2019 van den Broekov\u00e1-Blaakov\u00e1 vyhr\u00e1la poprv\u00e9 v kari\u00e9\u0159e klasiku Omloop Het Nieuwsblad a o rok pozd\u011bji vyhr\u00e1la sv\u016fj prvn\u00ed monument, Kolem Flander.\nV \u0159\u00edjnu 2019 si Chantal Blaakov\u00e1 vzala b\u00fdval\u00e9ho profesion\u00e1ln\u00edho cyklistu Larse van den Broeka.\n2007\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n v\u00edt\u011bzka \u010dasovky juniorek\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n5. m\u00edsto \u010dasovka juniorek\n10. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod juniorek2008\n6. m\u00edsto Ronde van Gelderland\n2009\nMistrovstv\u00ed Evropy\n v\u00edt\u011bzka silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu do 23 let\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n2. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod\n3. m\u00edsto Grand Prix de Dottignies\n4. m\u00edsto Ronde van Drenthe\n4. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n7. m\u00edsto Omloop van Borsele\nHolland Ladies Tour\n8. m\u00edsto celkov\u011b\n8. m\u00edsto Trofeo Alfredo Binda-Comune di Cittiglio\n10. m\u00edsto Ronde van Gelderland\n2010\n2. m\u00edsto Holland Hills Classic\n5. m\u00edsto Ronde van Drenthe\n6. m\u00edsto Kolem Flander\n7. m\u00edsto Open de Su\u00e8de V\u00e5rg\u00e5rda\nMistrovstv\u00ed Evropy\n9. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod do 23 let2011\nv\u00edt\u011bzka Erondegemse Pijl\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n3. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod\n3. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n4. m\u00edsto GP de Plouay\nHolland Ladies Tour\n5. m\u00edsto celkov\u011b\n6. m\u00edsto Trofeo Alfredo Binda\nMistrovstv\u00ed Evropy\n8. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod do 23 let\nSter Zeeuwsche Eilanden\n10. m\u00edsto celkov\u011b\nv\u00edt\u011bzka 2. etapy2012\n2. m\u00edsto Ronde van Gelderland\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n 3. m\u00edsto t\u00fdmov\u00e1 \u010dasovka\n4. m\u00edsto EPZ Omloop van Borsele\n5. m\u00edsto Holland Hills Classic\n5. m\u00edsto 7-Dorpenomloop Aalburg\nEnergiewacht Tour\n8. m\u00edsto celkov\u011b2013\n3. m\u00edsto Chrono Gatineau\n5. m\u00edsto Trofeo Alfredo Binda\n7. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n7. m\u00edsto Grand Prix cycliste de Gatineau\nHolland Ladies Tour\n8. m\u00edsto celkov\u011b\nBelgium Tour\n9. m\u00edsto celkov\u011b2014\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n v\u00edt\u011bzka t\u00fdmov\u00e9 \u010dasovky\nv\u00edt\u011bzka Drentse 8\nv\u00edt\u011bzka Open de Su\u00e8de V\u00e5rg\u00e5rda TTT\nv\u00edt\u011bzka Open de Su\u00e8de V\u00e5rg\u00e5rda\nEnergiewacht Tour\nv\u00edt\u011bzka 5. etapy\n4. m\u00edsto Ronde van Drenthe\n5. m\u00edsto Novilon EDR Cup\n7. m\u00edsto Ronde van Overijssel\n2015\nv\u00edt\u011bzka Le Samyn des Dames\nv\u00edt\u011bzka RaboRonde Heerlen\nEmakumeen Euskal Bira\nv\u00edt\u011bzka 3. etapy\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n 2. m\u00edsto t\u00fdmov\u00e1 \u010dasovka\n2. m\u00edsto Omloop van het Hageland\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n3. m\u00edsto \u010dasovka\n3. m\u00edsto Crescent Women World Cup V\u00e5rg\u00e5rda TTT\n4. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\nEPZ Omloop van Borsele\n4. m\u00edsto \u010dasovka\n5. m\u00edsto Gooik\u2013Geraardsbergen\u2013Gooik\n6. m\u00edsto Holland Hills Classic\n9. m\u00edsto Kolem Flander\n9. m\u00edsto Ronde van Overijssel\n2016\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n v\u00edt\u011bzka t\u00fdmov\u00e9 \u010dasovky\nHolland Ladies Tour\n celkov\u00fd v\u00edt\u011bz\nv\u00edt\u011bz 2. etapy (TTT)\nv\u00edt\u011bzka Le Samyn des Dames\nv\u00edt\u011bzka Ronde van Drenthe\nv\u00edt\u011bzka Gent\u2013Wevelgem\nv\u00edt\u011bzka Crescent V\u00e5rg\u00e5rda UCI Women's WorldTour TTT\nEnergiewacht Tour\nv\u00edt\u011bzka 1. (TTT) a 2. etapy\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n2. m\u00edsto \u010dasovka\n2. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n3. m\u00edsto Kolem Flander\n3. m\u00edsto Crescent V\u00e5rg\u00e5rda UCI Women's WorldTour\n4. m\u00edsto Madrid Challenge by La Vuelta\n5. m\u00edsto Gooik\u2013Geraardsbergen\u2013Gooik\n6. m\u00edsto Omloop van Borsele\n2017\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n v\u00edt\u011bzka silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu\n 2. m\u00edsto t\u00fdmov\u00e1 \u010dasovka\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n v\u00edt\u011bzka silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu\nv\u00edt\u011bzka Crescent V\u00e5rg\u00e5rda UCI Women's WorldTour TTT\nHealthy Ageing Tour\nv\u00edt\u011bzka 2. (TTT) a 4. etapy\nGiro Rosa\nv\u00edt\u011bzka 1. etapy (TTT)\n2. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n3. m\u00edsto Kolem Flander\n4. m\u00edsto Trofeo Alfredo Binda\nHolland Ladies Tour\n6. m\u00edsto celkov\u011b\n8. m\u00edsto Gent\u2013Wevelgem\n9. m\u00edsto Ronde van Drenthe\n2018\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n v\u00edt\u011bzka silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu\nv\u00edt\u011bzka Amstel Gold Race\nv\u00edt\u011bzka Crescent V\u00e5rg\u00e5rda UCI Women's WorldTour TTT\nHolland Ladies Tour\nv\u00edt\u011bzka 5. etapy\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n 2. m\u00edsto t\u00fdmov\u00e1 \u010dasovka\nHealthy Ageing Tour\n2. m\u00edsto celkov\u011b\nv\u00edt\u011bzka etap 3b (TTT) a 4\n2. m\u00edsto Trofeo Alfredo Binda\n4. m\u00edsto Strade Bianche\n5. m\u00edsto Kolem Flander\n2019\nv\u00edt\u011bzka Omloop Het Nieuwsblad\nEvropsk\u00e9 hry\n 2. m\u00edsto \u010dasovka\n2. m\u00edsto Ronde van Drenthe\n7. m\u00edsto Kolem Flander\n10. m\u00edsto Strade Bianche\n2020\nv\u00edt\u011bzka Le Samyn des Dames\nv\u00edt\u011bzka Kolem Flander\nMistrovstv\u00ed Evropy\n4. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod\n4. m\u00edsto Omloop Het Nieuwsblad\n2021\nHolland Ladies Tour\n celkov\u00e1 v\u00edt\u011bzka\nv\u00edt\u011bzka Strade Bianche\nv\u00edt\u011bzka Dwars door het Hageland\nv\u00edt\u011bzka Drentse Acht van Westerveld\n10. m\u00edsto Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Roubaix\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chantal van den Broek-Blaak na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Stella (opera)? <<>>: Stella je prvn\u00ed opera (op. 18) slovensk\u00e9ho skladatele \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu Ladislava Holoubka. Vznikla v letech 1937\u20131938 na libreto, kter\u00e9 si napsal skladatel s\u00e1m spolu se svou man\u017eelkou man\u017eelkou Alic\u00ed P\u00e1ri\u010dkovou (tehdy \u010dlenkou sboru opery SND) podle novely Stella Fregelius: A Tale of Three Destinies anglick\u00e9ho spisovatele fantasticko-dobrodru\u017en\u00e9 literatury Henryho Ridera Haggarda. Premi\u00e9ru m\u011bla ve Slovensk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm divadle 18. b\u0159ezna 1939. Je to prvn\u00ed slovensk\u00e1 opera na soudob\u00fd, i kdy\u017e exotick\u00fd n\u00e1m\u011bt. Jako v jedn\u00e9 z prvn\u00edch oper se v n\u00ed vyskytuje televize.\nHoloubkova Stella je po Detvanovi Viliama Figu\u0161e-Bystr\u00e9ho a nev\u00fdznamn\u00fdch Matajovi a Mat\u00fa\u0161i Tren\u010diansk\u00e9m Jozefa Rosinsk\u00e9ho teprve \u010dtvrt\u00e1 slovensk\u00e1 (toti\u017e na slovensk\u00e9 libreto psan\u00e1) opera. Jej\u00ed autor Ladislav Holoubek se ji\u017e v 19 letech, roku 1932, stal dirigentem Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho divadla a rychle v n\u011bm nabyl praktick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed. Jeho opern\u00ed prvotina byla nastudov\u00e1na v napjat\u00e9 dob\u011b po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed autonomie Slovenska a nucen\u00e9m odchodu ze SND v\u011bt\u0161iny \u010desk\u00fdch um\u011blc\u016f, v\u010detn\u011b \u0161\u00e9fa opery Karla Nedbala. To se Holoubka p\u0159\u00edmo nedotklo: byl sice \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu a narodil se v Praze, ale od sv\u00fdch \u0161esti let \u017eil na Slovensku. Za Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu byl jako hlavn\u00ed dirigent SND a autor t\u0159\u00ed (z celkem \u010dty\u0159) v t\u00e9 dob\u011b premi\u00e9rovan\u00fdch slovensk\u00fdch oper jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed slovensk\u00e9ho hudebn\u00edho \u017eivota. \nN\u00e1m\u011btov\u011b je Stella oproti p\u0159edchoz\u00edm pokus\u016fm o slovenskou operu novinkou \u2013 jde o baladick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh se siln\u011b charakterizovanou atmosf\u00e9rou nehostinn\u00e9ho p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed v Anglii, kde si drsn\u00e1 p\u0159\u00edroda podr\u017euje soustavnou nadvl\u00e1du nad \u010dlov\u011bkem i p\u0159es ve\u0161ker\u00fd technick\u00fd pokrok. Krutost p\u0159\u00edrodn\u00edch \u017eivl\u016f nach\u00e1z\u00ed odraz ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m i krut\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed postav, jeho\u017e st\u0159edobodem je \u201efemme fatale\u201c, tituln\u00ed hrdinka. P\u0159esto\u017ee v\u00fdznamnou roli v d\u011bji hraje tehdy technologicky p\u0159evratn\u00e1 televize, skladatel v (\u013eu\u010f\u00e1ck\u00e9m) tisku p\u0159\u00edb\u011bh vykl\u00e1dal p\u0159edev\u0161\u00edm jako \u201eb\u00e1se\u0148 na v\u00edru v Boha, na posmrtn\u00fd \u017eivot a na \u010distou du\u0161evn\u00ed l\u00e1sku\u201c. Holoubek pom\u00fd\u0161lel na zhudebn\u011bn\u00ed Haggardova rom\u00e1nu ji\u017e kolem roku 1930 \u2013 je\u0161t\u011b jako n\u00e1ctilet\u00fd \u2013 a dlouho pro ni hledal libretistu; mezit\u00edm ji\u017e pojal my\u0161lenku na \u00fast\u0159edn\u00ed Stellinu p\u00edse\u0148. Nakonec se roku 1937 rozhodl zpracovat libreto s\u00e1m se svou man\u017eelkou Alic\u00ed P\u00e1ri\u010dkovou: spole\u010dn\u011b vypracovali dramatickou kostru libreta a P\u00e1ri\u010dkov\u00e1 vypracovala v\u00fdsledn\u00fd text. Podle pozd\u011bj\u0161\u00edho hodnocen\u00ed je slabinou libreta stati\u010dnost \u0159ady situac\u00ed i mno\u017estv\u00ed vedlej\u0161\u00edch z\u00e1pletek a postav odv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edch pozornost od hlavn\u00ed linie p\u0159\u00edb\u011bhu a zdr\u017euj\u00edc\u00edch sp\u00e1d d\u011bje. Rovn\u011b\u017e jazyk libreta je p\u0159\u00edli\u0161 prozaick\u00fd a nedopov\u00edd\u00e1 atmosf\u00e9\u0159e a citov\u00e9 vypjatosti jednotliv\u00fdch sc\u00e9n, je nav\u00edc m\u00e1lo diferencov\u00e1n, tak\u017ee se v\u0161echny postavy p\u0159es z\u00e1sadn\u00ed r\u016fznost charakter\u016f vyjad\u0159uj\u00ed stejn\u00fdm stylem.Holoubek se p\u0159i charakterizaci sv\u00e9ho stylu odm\u00edtal hl\u00e1sit k n\u011bkter\u00e9mu konkr\u00e9tn\u00edmu sm\u011bru, vymezoval se v\u0161ak v\u016f\u010di meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 avantgard\u011b: \u201eSna\u017e\u00edm se ps\u00e1t v\u017edy hudbu, inspirovanou citovou hudbu, a ne su\u0161e vypo\u010d\u00edtan\u00e9 um\u011blosti. Nechci b\u00fdt \u201aorigin\u00e1ln\u00ed\u201b za ka\u017edou cenu.\u201c P\u0159es vyu\u017eit\u00ed motivu nejmodern\u011bj\u0161\u00ed dobov\u00e9 techniky p\u0159edstavuje Stella podle muzikologa Igora Vajdy sv\u00fdm n\u00e1m\u011btem (a kone\u010dn\u011b i hudebn\u00edm zpracov\u00e1n\u00edm) \u201ejak\u00fdsi opo\u017ed\u011bn\u00fd z\u00e1van evropsk\u00e9ho fin de si\u00e8cle\u201c. Skladatel ji \u00fadajn\u011b slo\u017eil pod siln\u00fdm dojmem bratislavsk\u00e9 inscenace Lady Macbeth Mcensk\u00e9ho \u00fajezdu Dmitrije \u0160ostakovi\u010de; v soudob\u00e9m tisku mezi sv\u00fdmi vzory pro tuto operu vyzdvihl Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka a V\u00edt\u011bzslava Nov\u00e1ka.\nSkladatel v ope\u0159e prok\u00e1zal smysl pro dramati\u010dnost; jednotliv\u00e9 \u00faseky v podstat\u011b tradi\u010dn\u00edch forem (sc\u00e9na, recitativ, ans\u00e1mbl) po sob\u011b n\u00e1sleduj\u00ed rychle a bez p\u0159echod\u016f. Hudba sama je postavena na novoromantick\u00e9m z\u00e1klad\u011b a vyskytuj\u00ed se n\u011bkter\u00e9 rozv\u00edjen\u00e9 p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 motivy (pochmurn\u00fd motiv Chr\u00e1mu zem\u0159el\u00fdch, motiv v\u00e1\u0161niv\u00e9 l\u00e1sky tituln\u00ed hrdinky a vyn\u00e1lezce, motiv smrti). Z\u00e1klad opery tkv\u00ed v orchestru, v n\u011bm\u017e Holoubek zda\u0159ile vyu\u017e\u00edv\u00e1 kontrapunkt a instrumenta\u010dn\u00ed techniku, jako\u017e i bohatou harmonii. P\u0159edehra (\u00fa\u010dinn\u011b a atmosf\u00e9ricky budovan\u00e1 na z\u00e1klad\u011b passacaglie) a orchestr\u00e1ln\u00ed mezihry jsou \u0161iroce symfonicky rozvinut\u00e9. Slabinou je vok\u00e1ln\u00ed slo\u017eka, nebo\u0165 hlasy jsou traktov\u00e1ny sp\u00ed\u0161e n\u00e1strojov\u011b a melodie odvozeny z orchestru ne\u017e jako samostatn\u00e9, a rovn\u011b\u017e jednotliv\u00e9 postavy nejsou vok\u00e1ln\u011b individualizov\u00e1ny.Premi\u00e9ra Stelly 18. b\u0159ezna 1939 p\u0159ipadla do doby t\u011bsn\u011b po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu, v dob\u011b p\u0159edstaven\u00ed se nav\u00edc p\u0159ed divadlem konala slavnost Hlinkovy gardy a Hlinkovy ml\u00e1de\u017ee, tak\u017ee do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry unikla pozornosti div\u00e1k\u016f i tisku. Dobov\u00e1 kritika shled\u00e1vala ve Stelle p\u0159edev\u0161\u00edm vliv soudob\u00e9 \u010desk\u00e9 opern\u00ed tvorby. Hudebn\u00ed recenzent den\u00edku Slov\u00e1k Jozef Hlavat\u00fd j\u00ed ve sv\u00e9 kritice up\u00edral ozna\u010den\u00ed \u201eslovensk\u00e1 opera\u201c, i kdy\u017e svou recenzi nazval \u201eZasa o jeden krok \u010falej\u201c (na cest\u011b k tomuto c\u00edli) a tvrdil, \u017ee tato opera \u201e\u0159evy\u0161uje dosavadn\u00ed pokusy o slovenskou operu svou hudebn\u00ed technikou\u201c. Chyb\u011bla mu p\u0159edev\u0161\u00edm prov\u00e1zanost prozaick\u00e9ho a \u00fadajn\u011b nedramatick\u00e9ho libreta s patetickou hudbou. \u201eTe\u010f jsme vid\u011bli Stellu, d\u00edlo rutinovan\u00e9ho kapeln\u00edka, kter\u00fd zn\u00e1 v\u0161echny man\u00fdry orchestru a jevi\u0161t\u011b, vyslechli jsme zvu\u010dn\u00e9 a vtipn\u00e9 orchestr\u00e1ln\u00ed pas\u00e1\u017ee, sbory a s\u00f3lov\u00e1 \u010d\u00edsla, ba i zp\u00edvanou a recitovanou konverzaci s\u00f3list\u016f, bylo to \u2013 p\u0159iznejme si \u2013 p\u011bkn\u00e9 a p\u016fsobiv\u00e9, ale \u2013 opera to nebyla, alespo\u0148 ne ve smyslu dramatick\u00e9m.\u201c Pova\u017eoval hudbu Stelly za poslucha\u010dsky p\u0159\u00edstupnou, \u201eneproblematickou a nemodern\u00ed\u201c.Skladatel svou prvn\u00ed operu pozd\u011bji dvakr\u00e1t p\u0159epracoval, v letech 1948\u20131949 a znovu v letech 1954\u20131955, zejm\u00e9na na z\u00e1klad\u011b p\u0159ipom\u00ednek k libretu. Tato posledn\u00ed verze byla uvedena v St\u00e1tn\u00edm divadle v Ko\u0161ic\u00edch roku 1958 a jen ona se dochovala. Stella pak ji\u017e jako celek nebyla uvedena, i kdy\u017e se ob\u010das hraj\u00ed p\u016fsobiv\u00e9 instrument\u00e1ln\u00ed mezihry ve skladatelov\u011b \u00faprav\u011b pro orchestr.\n(1. obraz, v \u201eChr\u00e1m\u011b mrtv\u00fdch\u201c) Opu\u0161t\u011bnou z\u0159\u00edceninu zvanou \u201eChr\u00e1m mrtv\u00fdch\u201c, star\u00e9 s\u00eddlo Monk\u016f na sam\u00e9m b\u0159ehu nehostinn\u00e9ho mo\u0159e, vyu\u017e\u00edv\u00e1 vyn\u00e1lezce Morris Monk ke sv\u00fdm pokus\u016fm s televizn\u00edm vys\u00edl\u00e1n\u00edm. S experimenty mu pom\u00e1h\u00e1 jeho snoubenka Mary. P\u0159\u00edstroj, kter\u00fd m\u00e1 zprost\u0159edkov\u00e1vat zvukov\u00e9 a obrazov\u00e9 spojen\u00ed s nedalek\u00fdm z\u00e1mkem Monk\u016f, byl velkou bou\u0159\u00ed po\u0161kozen, po oprav\u00e1ch se v\u0161ak poda\u0159\u00ed nav\u00e1zat se z\u00e1mkem spojen\u00ed. Na obrazovce se objev\u00ed Morris\u016fv otec Richard, kter\u00fd \u017e\u00e1d\u00e1 Mary, aby se rychle vr\u00e1tila na z\u00e1mek. P\u0159i bou\u0159i pobl\u00ed\u017e ztroskotala lo\u010f a je t\u0159eba o\u0161et\u0159it zran\u011bn\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou p\u0159in\u00e1\u0161eni na z\u00e1mek.\n(2. obraz, terasa z\u00e1mku) Morris hled\u00ed na rozbou\u0159en\u00e9 mo\u0159e. Mary se zat\u00edm usilovn\u011b v\u011bnuje trose\u010dn\u00edk\u016fm a Richard vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby synovi p\u0159ipomn\u011bl t\u00ed\u017eivou hmotnou situaci jejich rodiny, ji\u017e lze vy\u0159e\u0161it jen urychlen\u00edm Morrisova s\u0148atku se z\u00e1mo\u017enou Mary. Morris otci slibuje vyhov\u011bt. Na terasu vb\u00edh\u00e1 roz\u010dilen\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 smysl\u016f zbaven\u00fd norsk\u00fd far\u00e1\u0159 Fregelius, jeden ze zachr\u00e1n\u011bn\u00fdch cestuj\u00edc\u00edch, a hled\u00e1 svou dceru Stellu, je\u017e z\u016fstala na lodi. N\u00e1mo\u0159n\u00edci, kte\u0159\u00ed nehodu zavinili, ji v\u0161ak nechali v trosk\u00e1ch kor\u00e1bu bez pomoci. Richard a Morris zbab\u011bl\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky vyhazuj\u00ed ze z\u00e1mku a sluha Tom\u00e1\u0161 mezit\u00edm chl\u00e1chol\u00ed a odv\u00e1d\u00ed Fregelia. Morris, kter\u00fd na terase op\u011bt osam\u011bl, sly\u0161\u00ed z mo\u0159e zn\u00edt \u017eensk\u00fd hlas zp\u00edvaj\u00edc\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00edse\u0148. Je to nepochybn\u011b Stella, je\u017e se dosud nach\u00e1z\u00ed na palub\u011b lodi uv\u00e1zl\u00e9 na skalisku. Morris nev\u00e1h\u00e1, odvazuje \u010dlun a vyd\u00e1v\u00e1 se na neklidn\u00e9 mo\u0159e.\n(1. obraz, pokoj na z\u00e1mku) V\u0161ichni napjat\u011b o\u010dek\u00e1vaj\u00ed Morris\u016fv n\u00e1vrat, far\u00e1\u0159 Fregelius se modl\u00ed. Brzy na to se Morris skute\u010dn\u011b vrac\u00ed se zachr\u00e1n\u011bnou Stellou. Far\u00e1\u0159 ji nad\u0161en\u011b obj\u00edm\u00e1 a v\u0161ichni chv\u00e1l\u00ed jej\u00edho hrdinn\u00e9ho zachr\u00e1nce.\n(2. obraz, z\u00e1meck\u00e1 kaple) Stella na kolenou vykon\u00e1v\u00e1 d\u011bkovnou modlitbu za svou z\u00e1chranu v z\u00e1meck\u00e9 kapli. Ta v\u0161ak ji\u017e d\u00e1vno slou\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm jako Morrisova druh\u00e1 laborato\u0159 a vyn\u00e1lezce se v\u011bnuje sv\u00e9mu p\u0159\u00edstroji tak zan\u00edcen\u011b, \u017ee si Stelly v\u0161imne a\u017e po drahn\u00e9 chv\u00edli. D\u00e1vaj\u00ed se do hovoru o televizi a pak i o zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00edsni, kterou Stella na skalisku zp\u00edvala. D\u00edvka vysv\u011btluje, \u017ee je to star\u00fd n\u00e1p\u011bv, kter\u00fd norsk\u00e9 \u017eeny zp\u00edvaj\u00ed v\u017edy p\u0159ed smrt\u00ed \u2013 o n\u00ed\u017e si ji\u017e myslela, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Morrise tajemn\u00e1 \u017eena fascinuje stejn\u011b jako on ji a vzru\u0161en\u00fd rozhovor brzy vy\u00fast\u00ed v to, \u017ee si navz\u00e1jem p\u0159\u00edsahaj\u00ed p\u0159ed olt\u00e1\u0159em v\u011brnost a\u017e do smrti. N\u00e1hodn\u00fdmi sv\u011bdky p\u0159\u00edsahy se st\u00e1vaj\u00ed Richard a Mary a jsou z n\u00ed pochopiteln\u011b rozlad\u011bni. Stella a\u017e nyn\u00ed zji\u0161\u0165uje, \u017ee Mary je Morrisova snoubenka, a v rozru\u0161en\u00ed prch\u00e1 do noci. Morris se k otcovu rozho\u0159\u010den\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 za n\u00ed.\n(1. obraz, prostranstv\u00ed p\u0159ed venkovsk\u00fdm kostelem) Stellu a v jej\u00edm z\u00e1pat\u00ed Morrise zavedla cesta k m\u00edstn\u00edmu kostel\u00edku, kde pr\u00e1v\u011b kon\u010d\u00ed rann\u00ed bohoslu\u017eba. Stella tam hled\u00e1 sv\u00e9ho otce, s n\u00edm\u017e se chce rozlou\u010dit a odej\u00edt sama do sv\u011bta. Vych\u00e1zej\u00edc\u00ed lid\u00e9 \u017eenu, kter\u00e1 zjevn\u011b str\u00e1vila noc v lese a nebyla ani na m\u0161i, ozna\u010duj\u00ed za \u010darod\u011bjnici. Fregelius se v\u0161ak dcery p\u0159ed nimi zastane tak \u00fa\u010dinnou \u0159e\u010d\u00ed, \u017ee ji lid\u00e9 odpros\u00ed. Stela se lou\u010d\u00ed s nech\u00e1paj\u00edc\u00edm otcem a odch\u00e1z\u00ed \u2013 n\u011bco ji neodolateln\u011b t\u00e1hne k \u201eChr\u00e1mu mrtv\u00fdch\u201c.\n(2. obraz, z\u00e1meck\u00e1 kaple) Venku zu\u0159\u00ed bou\u0159e a Morris truchl\u00ed po Stelle, je\u017e mu zmizela nezn\u00e1mo kam. Tu se ozve sign\u00e1l p\u0159\u00edstroje a na druh\u00e9 stran\u011b, v \u201eChr\u00e1mu mrtv\u00fdch\u201c, se objev\u00ed Stella. Ale v p\u0159\u00edboji je star\u00e1 z\u0159\u00edcenina zaplavena a hrout\u00ed se. Stella na obrazovce zp\u00edv\u00e1 znovu a naposledy svou p\u0159edsmrtnou p\u00edse\u0148. Pak se spojen\u00ed p\u0159eru\u0161\u00ed. Morris si uv\u011bdomuje, \u017ee Stella je mrtva, a s v\u00fdk\u0159ikem ztr\u00e1c\u00ed v\u011bdom\u00ed.\nVAJDA, Igor. Slovensk\u00e1 opera. Bratislava: Opus, 1988. 368 s. 62-001-88 SOP.", "<<>>: Co je TGF-\u03b2? <<>>: TGF-\u03b2 (z angl. transforming growth factor \u03b2) je ozna\u010den\u00ed pro n\u011bkolik mimobun\u011b\u010dn\u00fdch homodimern\u00edch protein\u016f, kter\u00e9 pracuj\u00ed jako cytokiny a l\u00e1tky reguluj\u00edc\u00ed d\u011blen\u00ed. Obvykle se uv\u00e1d\u00ed t\u0159i, jindy a\u017e p\u011bt z\u00e1stupc\u016f TGF-\u03b2 rodiny (nej\u010dast\u011bji se setk\u00e1v\u00e1me se t\u0159emi sav\u010d\u00edmi typy: TGF-\u03b21, TGF-\u03b22 a TGF-\u03b23). Jsou to mal\u00e9 proteiny tvo\u0159en\u00e9 112 (u TGF-\u03b25 114) aminokyselinami. U savc\u016f je moment\u00e1ln\u011b pops\u00e1no 33 gen\u016f pro TGF-\u03b2.Produkci TGF-\u03b2 m\u016f\u017eeme pozorovat v cel\u00e9 \u0159ad\u011b bun\u011b\u010dn\u00fdch typ\u016f, jako jsou fibroblasty, krevn\u00ed desti\u010dky, monocyty, chondrocyty nebo osteoblasty. P\u016fsoben\u00ed TGF-\u03b2 je zprost\u0159edkov\u00e1no TGF-\u03b2 receptory, co\u017e jsou serin/threonin kin\u00e1zy. V r\u00e1mci klasick\u00e9 fosforyla\u010dn\u00ed kask\u00e1dy se v bu\u0148k\u00e1ch sign\u00e1l p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed pomoc\u00ed Smad protein\u016f a\u017e do j\u00e1dra. Zde doch\u00e1z\u00ed ke zm\u011bn\u00e1m genov\u00e9 exprese, kter\u00e1 je nav\u00edc regulov\u00e1na pro TGF-\u03b2 specifick\u00fdmi transkrip\u010dn\u00edmi faktory FoxO \u010di C/EBP\u03b2. TGF-\u03b2 mohou m\u00edt celou \u0159adu funkc\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e kone\u010dn\u00fd efekt \u010dasto z\u00e1vis\u00ed na konkr\u00e9tn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch a p\u016fsoben\u00ed dal\u0161\u00edch faktor\u016f (nap\u0159. ostatn\u00edch cytokin\u016f). Zm\u011bny indukovan\u00e9 TGF-\u03b2 se t\u00fdkaj\u00ed embryon\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje, bun\u011b\u010dn\u00e9 diferenciace a proliferace, sekrece hormon\u016f a regulace imunitn\u00edho syst\u00e9mu. Jednaj\u00ed \u010dasto synergicky s TGF-\u03b1. Obecn\u011b se setk\u00e1v\u00e1me s cytostatick\u00fdmi \u00fa\u010dinky TGF-\u03b2 (Indukce exprese inhibitor\u016f cyklin-dependentn\u00edch kin\u00e1z zp\u016fsobuje arest v r\u00e1mci bun\u011b\u010dn\u00e9ho cyklu.), nicm\u00e9n\u011b v jin\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch m\u016f\u017ee proliferaci ovliv\u0148ovat pozitivn\u011b.\nTGF-\u03b2 je obecn\u011b exprimov\u00e1n v podob\u011b prekurzoru, kter\u00fd by po sekreci nemohl interagovat s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi receptory na c\u00edlov\u00fdch bu\u0148k\u00e1ch. Neaktivn\u00ed forma TGF-\u03b2 m\u016f\u017ee b\u00fdt shroma\u017e\u010fov\u00e1na v krevn\u00edch desti\u010dk\u00e1ch, nebo v extracelul\u00e1rn\u00ed matrix (ECM). V r\u00e1mci ECM m\u016f\u017ee TGF-\u03b2 interagovat s \u03b12-makroglobulinem a dekorinem, co\u017e ale vede k inhibici maturace. Naopak vazba na albumin \u010di IgG nem\u00e1 na maturaci vliv. \u00dapln\u00fd mechanismus maturace TGF-\u03b2 zat\u00edm nebyl zcela definov\u00e1n, nicm\u00e9n\u011b potenci\u00e1ln\u00edch drah bylo pops\u00e1no n\u011bkolik. \nPrekurzor nejd\u0159\u00edve proch\u00e1z\u00ed sest\u0159ihem, kdy C-termin\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st slou\u017e\u00ed jako jak\u00fdsi nosi\u010d (LAP; latency-associated peptide) pro N-termin\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st, kter\u00e1 pozd\u011bji p\u0159edstavuje maturovan\u00fd TGF-\u03b2. Tyto dva sest\u0159ihov\u00e9 produkty spolu pak tvo\u0159\u00ed mal\u00fd latentn\u00ed komplex, z n\u011bho\u017e ale nejd\u0159\u00edve mus\u00ed vzniknout velk\u00fd latentn\u00ed komplex asociac\u00ed s LTBP (latent TGF-\u03b2-binding protein). Teprve potom m\u016f\u017ee doj\u00edt k sekreci latentn\u00edho komplexu L-TGF-\u03b2. Samotn\u00e1 maturace m\u016f\u017ee prob\u00edhat dv\u011bma zp\u016fsoby. LAP je bu\u010fto zcela odstran\u011bn nebo dojde ke konforma\u010dn\u00ed zm\u011bn\u011b komplexu, p\u0159i n\u00ed\u017e se TGF-\u03b2 st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edstupn\u00fdm pro membr\u00e1nov\u00e9 receptory.\nV prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b doch\u00e1z\u00ed k proteolytick\u00e9mu \u0161t\u011bpen\u00ed TGF-\u03b2 pomoc\u00ed serinov\u00e9 prote\u00e1zy \u2013 plazminu. Neaktivn\u00ed plazminogen se nach\u00e1z\u00ed na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b plazmatick\u00e9 membr\u00e1ny v komplexu s urokin\u00e1zov\u00fdm aktiv\u00e1torem (uPA), kter\u00fd je asociov\u00e1n s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm intracelul\u00e1rn\u011b orientovan\u00fdm receptorem (uPAR). Je-li uPA aktivov\u00e1n, doch\u00e1z\u00ed k uvoln\u011bn\u00ed plazminu z plazminogenu. L-TGF-\u03b2 m\u016f\u017ee b\u00fdt extracelul\u00e1rn\u011b asociovan\u00fd s receptorov\u00fdm komplexem M-6-P/IGF-IIR (mannose-6-phosphate/insulin-like growth factor-II receptor), nebo s ligandem nav\u00e1zan\u00fdm na ektodom\u00e9nu povrchov\u00e9ho receptoru CD36 \u2013 TSP-1 (thrombospondin-1). V obou p\u0159\u00edpadech je pak L-TGF-\u03b2 pomoc\u00ed plazminu roz\u0161t\u011bpen na LAP a samotn\u00fd maturovan\u00fd TGF-\u03b2. V druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemus\u00ed doch\u00e1zet k proteol\u00fdze peptidu. K odhalen\u00ed vazebn\u00e9ho m\u00edsta pro receptor sta\u010d\u00ed konforma\u010dn\u00ed zm\u011bna L-TGF-\u03b2 zprost\u0159edkov\u00e1na aktinov\u00fdm cytoskeletem uvnit\u0159 bu\u0148ky, kter\u00fd s latentn\u00edm komplexem interaguje skrz membr\u00e1nov\u00fd integrin \u03b1V\u03b26.\nP\u016fsoben\u00ed TGF-\u03b2 m\u016f\u017ee b\u00fdt autokrinn\u00ed i parakrinn\u00ed. V r\u00e1mci organismu doch\u00e1z\u00ed k expresi n\u011bkolika typ\u016f receptor\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkter\u00e9 zprost\u0159edkov\u00e1vaj\u00ed TGF-\u03b2-indukovanou signalizaci, zat\u00edmco jin\u00e9 TGF-\u03b2 pouze v\u00e1\u017eou a prezentuj\u00ed dal\u0161\u00edm receptor\u016fm.V p\u0159\u00edpad\u011b klasick\u00e9 i neklasick\u00e9 dr\u00e1hy za\u010d\u00edn\u00e1 signalizace na \u00farovni membr\u00e1nov\u00fdch receptor\u016f TGFR. Receptory TGFR I a II jsou z\u00e1rove\u0148 kin\u00e1zami. Dojde-li k nav\u00e1z\u00e1n\u00ed TGF-\u03b2, TGFR II fosforyluje (a t\u00edm aktivuje) TGFR I. V r\u00e1mci klasick\u00e9 kask\u00e1dy je pak sign\u00e1l p\u0159enesen na Smad2 a 3, kter\u00e9 po asociaci se Smad4 prostupuj\u00ed do j\u00e1dra a indukuj\u00ed expresi konkr\u00e9tn\u00edch gen\u016f. Neklasick\u00e9 kask\u00e1dy se \u00fa\u010dastn\u00ed nap\u0159. TRAF, PI3K, MAPKK a dal\u0161\u00ed.T\u0159et\u00edm takov\u00fdm receptorem je TGFR III, tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako betaglykan. Na rozd\u00edl od v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch receptor\u016f m\u00e1 jen kr\u00e1tkou cytoplazmatickou dom\u00e9nu bez kin\u00e1zov\u00e9 aktivity. Jeho ektodom\u00e9na ale obsahuje jedno proxim\u00e1ln\u00ed a jedno dist\u00e1ln\u00ed vazebn\u00e9 m\u00edsto pro TGF-\u03b2. Tato ektodom\u00e9na m\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161t\u011bpena za vzniku solubiln\u00edho fragmentu, kter\u00fd je schopen s pom\u011brn\u011b vysokou afinitou vychyt\u00e1vat a t\u00edm neutralizovat TGF-\u03b2. Pom\u011br membr\u00e1nov\u00e9 a solubiln\u00ed formy TGFR III je tedy kl\u00ed\u010dov\u00fd pro v\u00fdsledn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed TGF-\u03b2.\nTGF-\u03b2 je nezbytn\u00fd pro spr\u00e1vn\u00fd v\u00fdvoj n\u011bkter\u00fdch bun\u011b\u010dn\u00fdch slo\u017eek imunitn\u00edho syst\u00e9mu. Spolu s transkrip\u010dn\u00edm faktorem FoxP3 se pod\u00edl\u00ed na diferenciaci regula\u010dn\u00edch T-lymfocyt\u016f, synergick\u00fdm p\u016fsoben\u00edm s interleukiny IL-6 a IL-21 pak zaji\u0161\u0165uje diferenciaci pomocn\u00fdch T-lymfocyt\u016f Th17. Nicm\u00e9n\u011b p\u016fsoben\u00ed toho cytokinu je obecn\u011b protiz\u00e1n\u011btliv\u00e9 a m\u016f\u017ee b\u00fdt v mnoha p\u0159\u00edpadech a\u017e imunosupresivn\u00ed. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f je sn\u00ed\u017een\u00ed cytotoxicity NK bun\u011bk. Mezi d\u016fsledky pat\u0159\u00ed oslaben\u00ed degranulace nebo sn\u00ed\u017een\u00e1 schopnost rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed defektn\u00edch bun\u011bk. Zaj\u00edmav\u00fdm fenom\u00e9nem je exprese tohoto cytokinu bu\u0148kami n\u00e1dorov\u00e9 tk\u00e1n\u011b. TGF-\u03b2 zde m\u016f\u017ee v r\u00e1mci n\u00e1doru p\u016fsobit autokrinn\u011b, kdy doch\u00e1z\u00ed k down-regulaci exprese CD48 receptor\u016f na povrchu n\u00e1dorov\u00fdch bun\u011bk. Z\u00e1rove\u0148 ale negativn\u011b ovliv\u0148uje expresi povrchov\u00fdch molekul ICAM-1 na membr\u00e1n\u011b NK bun\u011bk. Rakovinn\u00e9 bu\u0148ky jsou pak ve v\u00fdsledku odoln\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di p\u016fsoben\u00ed imunitn\u00edho syst\u00e9mu.", "<<>>: Co je Tereza Vili\u0161ov\u00e1? <<>>: Tereza Vili\u0161ov\u00e1 (* 30. ledna 1981 Ostrava) je \u010desk\u00e1 divadeln\u00ed a televizn\u00ed here\u010dka.\nV roce 2004 vstoupila do anga\u017em\u00e1 v ostravsk\u00e9m Divadle Petra Bezru\u010de. Za roli Amy v divadeln\u00ed h\u0159e M\u016fj romantick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh z\u00edskala Cenu Th\u00e1lie a Cenu Alfr\u00e9da Radoka.\nOd roku 2015 je \u010dlenkou \u010dinohern\u00edho souboru N\u00e1rodn\u00edho divadla.\n2006 Petr Kole\u010dko: Britney goes to heaven, Britney Spears, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Daniel \u0160pinar\n2007 Alexandr Sergejevi\u010d Pu\u0161kin: Ev\u017een On\u011bgin, Ta\u0165\u00e1na, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Jan Mikul\u00e1\u0161ek\n2009 Jan Balab\u00e1n, Ivan Mot\u00fdl: Bezru\u010d?!, Mary\u010dka Magdonov\u00e1, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Martin Franti\u0161\u00e1k\n2009 George Orwell, Jan Mikul\u00e1\u0161ek: 1984, Smithov\u00e1 & cvi\u010ditelka & Goldstein 5 (alternace Sarah Hav\u00e1\u010dov\u00e1), Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Jan Mikul\u00e1\u0161ek\n2011 William Shakespeare: Romeo a Julie, Kapuletov\u00e1, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Anna Petr\u017eelkov\u00e1\n2012 Boris Vian: P\u011bna dn\u00ed, Chlo\u00e9, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Anna Petr\u017eelkov\u00e1\n2012 Emily Bront\u00ebov\u00e1: Na v\u011btrn\u00e9 h\u016frce, Isabela Lintonov\u00e1, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Anna Petr\u017eelkov\u00e1\n2013 Daniel C. Jackson: M\u016fj romantick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, Amy, Divadlo Petra Bezru\u010de, re\u017eie Daniel \u0160pinar\n2013 Lev Nikolajevi\u010d Tolstoj: Anna Karenina, Anna Karenina, Divadlo Na z\u00e1bradl\u00ed, re\u017eie Daniel \u0160pinar\n2015 Anja Hillingov\u00e1: Spolu/Sami, Na\u010fa, N\u00e1rodn\u00ed divadlo - Nov\u00e1 sc\u00e9na, re\u017eie Daniel \u0160pinar\n2016 Caryl Churchillov\u00e1: L\u00e1ska a informace, N\u00e1rodn\u00ed divadlo - Nov\u00e1 sc\u00e9na, re\u017eie Petra Tejnorov\u00e1\n2016 Ladislav Fuks: Spalova\u010d mrtvol, Lakm\u00e9 (alternace Pavla Beretov\u00e1), Stavovsk\u00e9 divadlo, re\u017eie Jan Mikul\u00e1\u0161ek\n2017 Federico Garc\u00eda Lorca: Krvav\u00e1 svatba, Leonardova \u017eena, Stavovsk\u00e9 divadlo, re\u017eie SKUTR\nTereza Vili\u0161ov\u00e1 v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nTereza Vili\u0161ov\u00e1 Archivov\u00e1no 7. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Neils Walwin Holm? <<>>: Neils Walwin Holm (1866, Zlatonosn\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed \u2013 1927) byl z\u00e1padoafrick\u00fd fotograf a pozd\u011bji advok\u00e1t. Byl \u201ep\u0159edn\u00edm fotografem Lagosu v z\u00e1padn\u00ed Africe v letech 1890\u20131910\u201c.\nHolm se narodil na Zlatonosn\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed. \u0160kolu opustil v roce 1883 a vyu\u010dil se u sv\u00fdch bratranc\u016f, kte\u0159\u00ed byli profesion\u00e1ln\u00edmi fotografy. Kdy\u017e je opustil v roce 1885, z\u00edskal pov\u011b\u0159en\u00ed od n\u011bmeck\u00e9ho obchodn\u00edka, kter\u00fd pro n\u011bj dov\u00e1\u017eel fotografick\u00e9 vybaven\u00ed. S jeho pov\u011b\u0159en\u00edm se mu poda\u0159ilo zakoupit vybaven\u00ed a v roce 1886 se p\u0159est\u011bhoval do kolonie Lagos.Tam vybudoval \u00fasp\u011b\u0161nou fotografickou firmu a z\u00edskal prvn\u00ed zak\u00e1zky od koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy. Jako prvn\u00ed v kolonii Lagos zavedl suchou desku s pou\u017eit\u00edm desek vyroben\u00fdch v Ilfordu v Anglii. O\u017eenil se v roce 1890, a\u010dkoli jeho man\u017eelka zem\u0159ela v roce 1892.V \u010dervenci 1893 Holm poprv\u00e9 cestoval do Brit\u00e1nie, nav\u0161t\u00edvil v\u00fdstavu Kr\u00e1lovsk\u00e9 fotografick\u00e9 spole\u010dnosti v lond\u00fdnsk\u00e9m Pall Mall. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu do Lagosu ve sv\u00fdch inzer\u00e1tech vystupoval jako z\u00e1padoafrick\u00fd z\u00e1stupce britsk\u00fdch v\u00fdrobc\u016f. Udr\u017eoval transatlantick\u00e9 spojen\u00ed pomoc\u00ed telegrafick\u00e9 kabelov\u00e9 adresy a reklam v britsk\u00e9m \u010dasopise Practical Photographer. V roce 1895 byl zvolen \u010dlenem Kr\u00e1lovsk\u00e9 fotografick\u00e9 spole\u010dnosti a v roce 1896 postoupil na stupe\u0148 Fellow.V roce 1900 se vr\u00e1til do Lond\u00fdna, aby se z\u00fa\u010dastnil prvn\u00ed panafrick\u00e9 konference. Lond\u00fdn znovu nav\u0161t\u00edvil v roce 1903.V roce 1910 se vzdal fotografov\u00e1n\u00ed a v letech 1910 a\u017e 1917 studoval v Middle Temple jako advok\u00e1t pro soudy v Lagosu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Neils Walwin Holm na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Steve Allen? <<>>: Steve Allen (26. prosince 1921 \u2013 30. \u0159\u00edjna 2000) byl americk\u00fd komik, herec, spisovatel, hudebn\u00edk a hudebn\u00ed skladatel.\nNarodil se roku 1921 v New Yorku do rodiny irsk\u00e9ho p\u016fvodu. Pozd\u011bji se p\u0159est\u011bhoval do Los Angeles, kde p\u016fsobil jako hlasatel na r\u016fzn\u00fdch rozhlasov\u00fdch stanic\u00edch. Roku 1955 hr\u00e1l hlavn\u00ed roli ve filmu The Benny Goodman Story. V roce 1954 se stal v\u016fbec prvn\u00edm uvad\u011b\u010dem po\u0159adu The Tonight Show, kter\u00fd pozd\u011bji uv\u00e1d\u011bli nap\u0159\u00edklad Johnny Carson (1962\u20131992) a Jimmy Fallon (od 2014). On s\u00e1m z postu ode\u0161el roku 1957, kdy jej nahradil Jack Paar. Pozd\u011bji, v letech 1956 a\u017e 1964, m\u011bl na NBC vlastn\u00ed po\u0159ad The Steve Allen Show. V roce 1964 nahradil p\u016fvodn\u00edho moder\u00e1tora Garryho Moorea v po\u0159adu I've Got a Secret, ve kter\u00e9m z\u016fstal po dobu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dev\u00edti let.\nPozd\u011bji p\u016fsobil v dal\u0161\u00edch televizn\u00edch po\u0159adech a p\u016fsobil i jako herec. Jako skladatel p\u0159isp\u011bl nap\u0159\u00edklad do filmu A Man Called Dagger z roku 1967. D\u00e1le je autorem v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti knih. Roku 1986 byl uveden do Television Hall of Fame. M\u00e1 dv\u011b hv\u011bzdy na Hollywoodsk\u00e9m chodn\u00edku sl\u00e1vy, prvn\u00ed za svou rozhlasovou tvorbu a druhou za televizn\u00ed. Jeho prvn\u00ed man\u017eelkou byla v letech 1943 a\u017e 1952 Dorothy Goodman. Roku 1954 se o\u017eenil s here\u010dkou Jayne Meadows, se kterou z\u016fstal a\u017e do sv\u00e9 smrti. Zem\u0159el roku 2000 ve v\u011bku 78 let.", "<<>>: Co je Nachal Tamar? <<>>: Nachal Tamar (hebrejsky: \u05e0\u05d7\u05dc \u05ea\u05de\u05e8) je v\u00e1d\u00ed o d\u00e9lce cca 15 kilometr\u016f v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Negevsk\u00e9 pou\u0161t\u011b v Izraeli.\nZa\u010d\u00edn\u00e1 v kopcovit\u00e9m masivu Ma'ale Tamar pobl\u00ed\u017e v\u00fdchodn\u00edho \u00faseku d\u00e1lnice \u010d\u00edslo 25 v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce okolo 400 metr\u016f. Sm\u011b\u0159uje pak k jihu a jihov\u00fdchodu zcela neos\u00eddlenou krajinou, p\u0159i\u010dem\u017e prudce kles\u00e1 a za\u0159ez\u00e1v\u00e1 se do okoln\u00edho ter\u00e9nu. St\u00e1le p\u0159itom sleduje pod\u00e9l ji\u017en\u00ed strany d\u00e1lnici \u010d\u00edslo 25, znovu prudce kles\u00e1, zleva p\u0159ij\u00edm\u00e1 v\u00e1d\u00ed Nachal Peres a m\u00edj\u00ed k\u0159i\u017eovatku d\u00e1lnice \u010d\u00edslo 90 d\u00e1lnice \u010d\u00edslo 25 (k\u0159i\u017eovatka ha-Arava) a te\u010de severov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem p\u0159\u00edkopovou propadlinou v n\u00ed\u017e \u00fast\u00ed do v\u00e1d\u00ed Nachal Cin, je\u017e kr\u00e1tce na to kon\u010d\u00ed v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Mrtv\u00e9ho mo\u0159e.Na toku Nachal Tamar se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik sout\u011bsek a ka\u0148on\u016f s vodop\u00e1dy o v\u00fd\u0161ce 10-20 metr\u016f. V\u00e1d\u00ed je turisticky vyu\u017e\u00edv\u00e1no a vybaveno \u017eelezn\u00fdmi schody a stupni pro p\u0159ekon\u00e1n\u00ed nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edch \u00fasek\u016f.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u05e0\u05d7\u05dc \u05ea\u05de\u05e8\u200e na hebrejsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pr\u00e1zdniny? <<>>: Pr\u00e1zdniny jsou obdob\u00ed volna na z\u00e1kladn\u00edch, st\u0159edn\u00edch \u010di vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Pro \u010desk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161koly jsou term\u00edny pr\u00e1zdnin ur\u010dov\u00e1ny sm\u011brnic\u00ed ministerstva \u0161kolstv\u00ed se zhruba ro\u010dn\u00edm p\u0159edstihem.\nDekret Marie Terezie z roku 1776 zavedl podzimn\u00ed (hlavn\u00ed) pr\u00e1zdniny na 21. z\u00e1\u0159\u00ed a\u017e 31. \u0159\u00edjna (\u0161koln\u00ed rok za\u010d\u00ednal listopadem). Na\u0159\u00edzen\u00edm Josefa II. z roku 1786 byly hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny p\u0159esunuty na 16. \u010dervenec a\u017e 31. srpen. Poprv\u00e9 hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny za\u010daly v \u010dervenci v roce 1787. D\u016fvodem bylo, aby d\u011bti mohly pom\u00e1hat rodi\u010d\u016fm na pol\u00edch.Po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed byly pr\u00e1zdniny na venkovsk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch 2 a\u017e 3 t\u00fddny (v n\u011bkter\u00fdch se u\u010dilo bez p\u0159est\u00e1n\u00ed) a na hlavn\u00edch a re\u00e1ln\u00edch \u0161kol\u00e1ch byly od 15. srpna do 30. z\u00e1\u0159\u00ed. Pozd\u011bji za\u010d\u00ednaly od 16. srpna. V ni\u017e\u0161\u00edch t\u0159\u00edd\u00e1ch byly jen 4 t\u00fddny. V\u00fdnosem ministerstva z roku 1919 i z roku 1935 bylo stanoveno, \u017ee \u0161koln\u00ed rok trv\u00e1 od 1. z\u00e1\u0159\u00ed do 31. srpna a \u017ee hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed od 29. \u010dervna do 31. srpna.\nDruhy, d\u00e9lku a term\u00edny \u0161koln\u00edch pr\u00e1zdnin stanovuje Ministerstvo \u0161kolstv\u00ed, ml\u00e1de\u017ee a t\u011blov\u00fdchovy vyhl\u00e1\u0161kou.\nPodle vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 16/2005 Sb. Obdob\u00ed \u0161koln\u00edch pr\u00e1zdnin tvo\u0159\u00ed v sou\u010dasnosti podzimn\u00ed pr\u00e1zdniny, v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny, pololetn\u00ed pr\u00e1zdniny, jarn\u00ed pr\u00e1zdniny, velikono\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny a letn\u00ed pr\u00e1zdniny. \nPodzimn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed 2 dny a p\u0159i\u010dle\u0148uj\u00ed se ke st\u00e1tn\u00edmu sv\u00e1tku 28. \u0159\u00edjna; jejich po\u010d\u00e1tek stanov\u00ed pro ka\u017ed\u00fd \u0161koln\u00ed rok Ministerstvo \u0161kolstv\u00ed, ml\u00e1de\u017ee a t\u011blov\u00fdchovy. \nV\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed od 23. prosince do 2. ledna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku v\u010detn\u011b. P\u0159ipadne-li 23. prosinec na \u00fater\u00fd, za\u010d\u00ednaj\u00ed pr\u00e1zdniny ji\u017e p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm pond\u011bl\u00edm. Jestli\u017ee 3. leden p\u0159ipadne na p\u00e1tek, kon\u010d\u00ed pr\u00e1zdniny t\u00edmto p\u00e1tkem. \nPololetn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed jeden den a p\u0159ipadaj\u00ed na p\u00e1tek v dob\u011b od 29. ledna do 4. \u00fanora (nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u00e1tek po vyd\u00e1n\u00ed pololetn\u00edho vysv\u011bd\u010den\u00ed).\nJarn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed jeden t\u00fdden. Term\u00edny jejich kon\u00e1n\u00ed se r\u016fzn\u00ed podle s\u00eddla \u0161koly v jednotliv\u00fdch okresech. \nVelikono\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny p\u0159ipadaj\u00ed na \u010dtvrtek, kter\u00fd p\u0159edch\u00e1z\u00ed Velk\u00e9mu p\u00e1tku a Velikono\u010dn\u00edmu pond\u011bl\u00ed. Do roku 2016, kdy se stal Velk\u00fd p\u00e1tek st\u00e1tem uznan\u00fdm sv\u00e1tkem, p\u0159ipadaly pr\u00e1zdniny i na tento den.\nNejdel\u0161\u00ed pr\u00e1zdniny jsou v\u017edy letn\u00ed pr\u00e1zdniny, nejdel\u0161\u00ed dobu mohou b\u00fdt (v\u010detn\u011b v\u00edkend\u016f) a\u017e 67 dn\u016f dlouh\u00e9, nejkrat\u0161\u00ed dobu mohou b\u00fdt 62 dn\u016f. V\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny jsou druh\u00e9 nejdel\u0161\u00ed, nejdel\u0161\u00ed mohou b\u00fdt a\u017e 16 dn\u016f (pokud je \u0160t\u011bdr\u00fd den v \u00fater\u00fd nebo ve st\u0159edu), nejkrat\u0161\u00ed v\u0161ak pouze 11 dn\u016f, pokud je \u0160t\u011bdr\u00fd den v sobotu nebo v ned\u011bli. V\u0161echny krat\u0161\u00ed pr\u00e1zdniny krom\u011b podzimn\u00edch jsou nem\u011bnn\u00e9, jarn\u00ed pr\u00e1zdniny (v\u010detn\u011b v\u00edkend\u016f) trvaj\u00ed 7 dn\u00ed, podzimn\u00ed nejd\u00e9le 6 dn\u016f, nejm\u00e9n\u011b 3 dny, velikono\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny 5 dn\u016f. Nejkrat\u0161\u00ed pr\u00e1zdniny, pololetn\u00ed, jsou dlouh\u00e9 obvykle pouze 3 dny.\nObjevuj\u00ed se n\u00e1vrhy na p\u0159esunut\u00ed term\u00ednu hlavn\u00edch pr\u00e1zdnin do jin\u00e9ho \u010dasov\u00e9ho rozmez\u00ed. Podle odborn\u00edk\u016f by p\u0159esunut\u00ed hlavn\u00edch pr\u00e1zdnin na \u010derven a \u010dervenec p\u0159ineslo v\u00edc probl\u00e9m\u016f ne\u017e pozitiv. D\u016fvodem k p\u0159esunu za\u010d\u00e1tku na \u010derven b\u00fdv\u00e1 v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed po\u010das\u00ed v \u010dervnu, ne\u017e srpnu, co\u017e ale meteorologick\u00e9 \u00fadaje nepotvrzuj\u00ed. Podle Ji\u0159\u00edho Zaj\u00ed\u010dka, \u0159editele Masarykovy st\u0159edn\u00ed \u0161koly chemick\u00e9 v Praze a p\u0159edsedy Unie \u0161kolsk\u00fdch asociac\u00ed \u010cR, by byla zm\u011bna \u0161kolsk\u00e9 legislativy vzhledem nepredikovatelnosti meteorologick\u00fdch v\u00fdkyv\u016f kontraproduktivn\u00ed, proto\u017ee jsou spolu prov\u00e1z\u00e1ny term\u00edny kon\u00e1n\u00ed p\u0159ij\u00edmac\u00edch, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch, maturitn\u00edch a st\u00e1tn\u00edch zkou\u0161ek.\nKrom\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch \u0159\u00e1dn\u00fdch pr\u00e1zdnin mohou b\u00fdt vyhl\u00e1\u0161eny i mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1zdniny, zpravidla v d\u016fsledku n\u011bjak\u00e9 ud\u00e1losti nebo okolnosti, kter\u00e1 \u010din\u00ed v\u00fduku nevhodnou. Za komunistick\u00e9ho \u010ceskoslovenska se n\u011bkolikr\u00e1t vyskytly tzv. uheln\u00e9 pr\u00e1zdniny (nap\u0159. 1979) \u2013 \u0161lo o mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1zdniny za mraziv\u00fdch zim, kdy \u0161koly nem\u011bly dost uhl\u00ed k vytopen\u00ed t\u0159\u00edd.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edpadem tzv. ch\u0159ipkov\u00e9 pr\u00e1zdniny v \u010dase ch\u0159ipkov\u00e9 epidemie, kter\u00e9 vyhla\u0161uje m\u00edstn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd hygienik (zpravidla podle okres\u016f) v okam\u017eiku, kdy po\u010det nemocn\u00fdch mezi \u017e\u00e1ky dos\u00e1hne ur\u010dit\u00e9 meze. \u00da\u010delem je omezit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed epidemie. V roce 1995 byly dne 13. prosince vyhl\u00e1\u0161eny hlavn\u00edm hygienikem dokonce celost\u00e1tn\u00ed ch\u0159ipkov\u00e9 pr\u00e1zdniny, na kter\u00e9 pak navazovaly \u0159\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1zdniny v\u00e1no\u010dn\u00ed.\nV roce 2020 byla v souvislosti s pandemi\u00ed covidu-19 p\u0159eru\u0161ena prezen\u010dn\u00ed v\u00fduka a prodlu\u017eovaly se podzimn\u00ed pr\u00e1zdniny.\nPr\u00e1zdniny na vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch jsou ur\u010dov\u00e1ny v akademick\u00e9m kalend\u00e1\u0159i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly. Jejich vyhl\u00e1\u0161en\u00ed je v pravomoci rektora. Zpravidla za\u010d\u00ednaj\u00ed po letn\u00edm zkou\u0161kov\u00e9m obdob\u00ed v prvn\u00ed polovin\u011b \u010dervence a trvaj\u00ed do prvn\u00ed poloviny z\u00e1\u0159\u00ed, kdy je z\u00e1pis do dal\u0161\u00edho ro\u010dn\u00edku. N\u011bkdy jsou pr\u00e1zdniny zkr\u00e1ceny r\u016fzn\u00fdmi praxemi. \u010casto i b\u011bhem pr\u00e1zdnin mohou studenti konat zkou\u0161ky v opravn\u00fdch term\u00ednech. Doba vyu\u010dov\u00e1n\u00ed se d\u011bl\u00ed na semestry \u010di trimestry.\nHlavn\u00ed pr\u00e1zdniny v roce 2018 byly od 4. \u010dervna do asi poloviny srpna.\nHlavn\u00ed pr\u00e1zdniny byly v roce 2018 v obdob\u00ed od 7. \u010dervence do 19. srpna.\nPr\u00e1zdniny jsou stanoveny rozd\u00edln\u011b v jednotliv\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00edch. Za\u010d\u00e1tek hlavn\u00edch pr\u00e1zdnin je zhruba v rozmez\u00ed od 25. \u010dervna do 20. \u010dervence, konec od za\u010d\u00e1tku srpna do poloviny z\u00e1\u0159\u00ed. Hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed v\u011bt\u0161inou jen p\u0159ibli\u017en\u011b p\u011bt a\u017e \u0161est t\u00fddn\u016f.\nHlavn\u00ed pr\u00e1zdniny byly v roce 2018 v obdob\u00ed od 23. \u010dervna do 31. srpna.\nHlavn\u00ed pr\u00e1zdniny jsou dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed. Ve V\u00eddni, Doln\u00edch Rakous\u00edch a Burgenlandu za\u010d\u00ednaj\u00ed za\u010d\u00e1tkem \u010dervence a kon\u010d\u00ed za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed, v ostatn\u00edch spolkov\u00fdch zem\u00edch o t\u00fdden pozd\u011bji.\nV roce 2018 hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny za\u010d\u00ednaly 2. \u010dervence a kon\u010dily 31. srpna.\nPr\u00e1zdniny jsou stanoveny rozd\u00edln\u011b v jednotliv\u00fdch kantonech. Za\u010d\u00e1tek hlavn\u00edch pr\u00e1zdnin je zhruba v rozmez\u00ed od poloviny \u010dervna do 20. \u010dervence, konec od za\u010d\u00e1tku srpna do za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed. Hlavn\u00ed pr\u00e1zdniny trvaj\u00ed od t\u0159\u00ed t\u00fddn\u016f do dvou a p\u016fl m\u011bs\u00edce, v\u011bt\u0161inou v\u0161ak p\u011bt nebo \u0161est t\u00fddn\u016f. V kantonu Aargau byly letn\u00ed pr\u00e1zdniny od 12. \u010dervence do 12. srpna.\nHlavn\u00ed pr\u00e1zdniny v roce 2018 byly v obdob\u00ed od 8. \u010dervna do 17. z\u00e1\u0159\u00ed.\nV \u010cesk\u00e9 republice se pojmem \u201epr\u00e1zdniny\u201c n\u011bkdy ozna\u010duje obdob\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f \u010dervence a srpna.V 19. stolet\u00ed se ji\u017e tak\u00e9 vyskytuj\u00ed parlamentn\u00ed pr\u00e1zdniny. Ty b\u00fdvaj\u00ed nepravideln\u00e9.\nRoku 1928 je upravena doba pro soudn\u00ed pr\u00e1zdniny na dobu od 1. \u010dervence do 31. srpna.\nSlovo pr\u00e1zdniny se objevuje v n\u00e1zvu r\u016fzn\u00fdch knih, film\u016f nebo hudebn\u00edch alb, viz Pr\u00e1zdniny (rozcestn\u00edk).", "<<>>: Co je Hydrophiloidea? <<>>: Hydrophiloidea je nad\u010dele\u010f brouk\u016f. Zahrnuje 6 \u010deled\u00ed, mezi nimi i vodn\u00ed mrcho\u017erouty, \u010dele\u010f Hydrophilidae.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hydrophiloidea na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kanton La Grand-Croix? <<>>: Kanton La Grand-Croix (francouzsky Canton de La Grand-Croix) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Loire v regionu Rh\u00f4ne-Alpes. Tvo\u0159\u00ed ho 10 obc\u00ed.", "<<>>: Co je Dustin Kohn? <<>>: Dustin Kohn (* 2. \u00fanora 1987, Kanada) je kanadsk\u00fd ledn\u00ed hokejista.", "<<>>: Co je Kanton Saint-Michel-sur-Orge? <<>>: Canton de Saint-Michel-sur-Orge je francouzsk\u00fd kanton v departementu Essonne v regionu \u00cele-de-France. Vznikl 7. prosince 1975.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Canton de Saint-Michel-sur-Orge na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je P\u00e1ni z B\u00edl\u00e9? <<>>: P\u00e1ni z B\u00edl\u00e9 byli n\u011bmeck\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Durynska, kter\u00fd se asi na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed p\u0159est\u011bhoval do \u010cech.\nJejich prap\u0159edek Jet\u0159ich (\u2020 1543) koupil od Alexandra hrab\u011bte s Leisneku \u0159ehlovick\u00fd statek, z n\u011bj\u017e posl\u00e9ze odprodal ves Dubici. Se svou man\u017eelkou Marj\u00e1nou z H\u0159ivic m\u011bl syny J\u00e1chyma a Jana. Jan dr\u017eel roku 1566\u20131570 b\u011blu\u0161ick\u00fd statek a \u017eil je\u0161t\u011b pravd\u011bpodobn\u011b roku 1597.\nJan Jet\u0159ich z B\u00edl\u00e9, dolo\u017een roku 1612 v \u00dast\u00ed a roku 1616 na Jen\u00edkov\u011b, je bu\u010f on s\u00e1m nebo jeho syn. J\u00e1chym z B\u00edl\u00e9 byl c\u00edsa\u0159sk\u00fdm radou a hejtmanem v J\u00e1chymov\u011b, jeho man\u017eelkou byla Al\u017eb\u011bta z Bern\u0161tejna (\u2020 1586), kterou u\u010dinil roku 1567 poru\u010dnic\u00ed jeho d\u011bt\u00ed. P\u0159idal ji do rady sv\u00e9ho str\u00fdce Hendrycha z B\u00edl\u00e9 na Hegenrodu a sv\u00e9ho bratra Jana. Zem\u0159el roku 1569. Jeho synov\u00e9 Hendrych, Bed\u0159ich, Adolf, J\u00e1chym a Ji\u0159\u00ed se roku 1587 rozd\u011blili o otcovsk\u00fd statek, tak \u017ee Bed\u0159ich, Adolf a Ji\u0159\u00ed dostali \u0158ehlovice, ostatn\u00ed dva Rt\u00edn a Malhostice. Adolf m\u011bl s man\u017eelkou Annou ze Zolhauzu dceru Al\u017eb\u011btu (1596) a se sv\u00fdmi mlad\u0161\u00edmi bratry brzo zem\u0159el. Hendrych byl odsouzen roku 1623 ke ztr\u00e1t\u011b sv\u00e9ho statku v Sezemic\u00edch, kter\u00fd mu byl pak proti zaplacen\u00ed t\u00e9ho\u017e d\u00edlu ponech\u00e1n.\nFridrich z B\u00edl\u00e9 koupil roku 1592 Dubkovice, roku 1617 statek Uh\u0159ice, kter\u00fd roku 1618 prodal a asi v tu dobu m\u011bl tak\u00e9 Chotom\u00ed\u0159. Proto\u017ee byl horliv\u00fdm evangel\u00edkem, byl roku 1609 zvolen za defenzora a roku 1618 za jednoho z direktor\u016f. Jednal se slezsk\u00fdmi stavy a v\u00e9vodou o pomoci. P\u0159i mnoh\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech byl proti rakousk\u00fdm rod\u016fm. Od kr\u00e1le Fridricha Falck\u00e9ho byl ur\u010den hejtmanem n\u011bmeck\u00fdch l\u00e9n a purkrab\u00edm hradeck\u00e9ho kraje. Z t\u011bchto p\u0159\u00ed\u010din byl odsouzen ke ztr\u00e1t\u011b hrdla, cti a statk\u016f. Dne 21. \u010dervna 1621 byl s\u0165at v Praze a jeho hlava byla p\u0159ibita na mosteckou v\u011b\u017e. Jeho prvn\u00ed man\u017eelkou byla Beatrix a druhou Anna ze Zolhauzu. Synovi Bed\u0159ichovi a dce\u0159i Eufrosin\u011b byl za pod\u00edl ponech\u00e1n po matce Beatrici statek \u0158ehlovice. Necht\u011bli v\u0161ak s ostatn\u00edmi p\u0159ijmout vnucenou v\u00edru, proto statek prodali a roku 1628 se vyst\u011bhovali do \u0158\u00ed\u0161e. \nPotomci svobodn\u00fdch p\u00e1n\u016f z B\u00edl\u00e9 \u017eili je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed v Sasku. Z jejich rodu byl tak\u00e9 slavn\u00fd hv\u011bzd\u00e1\u0159, svobodn\u00fd p\u00e1n Vil\u00e9m z B\u00edl\u00e9 (\u2020 1856).\n\u0160t\u00edt v jeho\u017e st\u0159edu je ostrva s t\u0159emi vzh\u016fru postaven\u00fdmi suky a po stran\u00e1ch jsou dva kl\u00ed\u010de o t\u0159ech zubech. Nad p\u0159ilbic\u00ed je tat\u00e1\u017e ostrva mezi dv\u011bma k\u0159\u00eddly.", "<<>>: Co je Nikon D60? <<>>: Nikon D60 je digit\u00e1ln\u00ed jednook\u00e1 zrcadlovka, kter\u00e1 je na trhu od 29.1.2008.\nByla nej\u010dast\u011bji prod\u00e1v\u00e1na s objektivem Nikkor 18-55mm AF-S. Nikon D60 je n\u00e1stupce modelu Nikon D40x.", "<<>>: Co je Pavel Janou\u0161ek? <<>>: Pavel Janou\u0161ek (* 26. b\u0159ezna 1956) je \u010desk\u00fd liter\u00e1rn\u00ed a divadeln\u00ed v\u011bdec. Zab\u00fdv\u00e1 se teori\u00ed, histori\u00ed i lexikografi\u00ed \u010desk\u00e9 literatury a divadla, zvl\u00e1\u0161t\u011b dramatu a pr\u00f3zy 20. stolet\u00ed. Systematicky se v\u011bnuje tak\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed kritice. \nV letech 1971\u20131975 studoval na St\u0159edn\u00ed um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole v Praze (obor propaga\u010dn\u00ed grafika a velkoplo\u0161n\u00e1 reklama), n\u00e1sledn\u011b v r. 1975\u20131980 na FF UK v Praze (obory \u010de\u0161tina, v\u00fdtvarn\u00e1 v\u00fdchova, divadeln\u00ed a filmov\u00e1 v\u011bda).\nPo studi\u00edch za\u010dal p\u016fsobit v \u00dastavu pro \u010deskou literaturu Akademie v\u011bd \u010cR (tehdy \u00dastav pro \u010deskou a sv\u011btovou literaturu AV \u010cR), mezi roky 1984\u20131987 nejprve jako odborn\u00fd pracovn\u00edk, od roce 1987 jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk odd\u011blen\u00ed teorie literatury. Od roku 1990\u20131999 zast\u00e1v\u00e1 m\u00edsto vedouc\u00edho odd\u011blen\u00ed sou\u010dasn\u00e9 literatury, respektive odd\u011blen\u00ed pro v\u00fdzkum literatury 20. stolet\u00ed a literatury sou\u010dasn\u00e9. V obdob\u00ed 1993\u20131999 byl z\u00e1stupcem \u0159editele, 1999\u20132011 \u0159editelem \u00dastavu pro \u010deskou literaturu AV \u010cR. V letech 1999\u20132001 a 2010\u20132013 byl \u010dlenem v\u011bdeck\u00e9 rady Akademie v\u011bd \u010cR, v letech 2013\u20132017 byl \u010dlenem jej\u00ed Akademick\u00e9 rady, kde m\u011bl na starosti zejm\u00e9na propagaci a popularizaci v\u011bdy.\nV prosinci 1989 pat\u0159il mezi zakladatele Obce spisovatel\u016f. V roce 1990 spolu s dal\u0161\u00edmi zalo\u017eil liter\u00e1rn\u00ed \u010dasopis Tvar a stal se p\u0159edsedou jeho redak\u010dn\u00ed rady. Od roku 1993 je p\u0159edsedou ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Klub p\u0159\u00e1tel Tvaru, kter\u00e9 tento \u010dasopis vyd\u00e1v\u00e1. Od sklonku osmdes\u00e1t\u00fdch let vyu\u010duje na vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, zejm\u00e9na na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK (divadeln\u00ed v\u011bda 1988\u20131989 a od 2007), ale i fakult\u011b pedagogick\u00e9 pra\u017esk\u00e9 (1999\u20132009) a \u00fasteck\u00e9 2010\u20132013). Od roku 2009 pak soustavn\u011b p\u016fsob\u00ed rovn\u011b\u017e na Divadeln\u00ed fakult\u011b AMU.\n\u010cty\u0159svazkov\u00e9 D\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945\u20131989, je\u017e vypracoval t\u00fdm veden\u00fd Pavlem Janou\u0161kem, obdr\u017eely Hl\u00e1vkovu cenu za nejlep\u0161\u00ed publikaci v oblasti humanitn\u00edch v\u011bd za rok 2008. Tematicky jim p\u0159edch\u00e1zej\u00ed op\u011bt kolektivn\u00ed D\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury v protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava z roku 2022. Monografie Ten, kter\u00fd bude byla v roce 2014 nominov\u00e1na na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu. V roce 2018 obdr\u017eel nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00fd grant v \u010cesk\u00e9 republice, Akademickou pr\u00e9mii (Praemium Academiae). Jako liter\u00e1rn\u00ed kritik pou\u017e\u00edval \u0159adu pseudonym\u016f, zejm\u00e9na Alois Burda a Eli\u0161ka F. Ju\u0159\u00edkov\u00e1.\nJeho man\u017eelkou je st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 profesorka Ji\u0159ina Janou\u0161kov\u00e1.\nPavel Janou\u0161ek zast\u00e1v\u00e1, \u010di v minulosti zast\u00e1val mimo jin\u00e9 tyto akademick\u00e9 funkce:\n\u010dlen rady Pam\u00e1tn\u00edku n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed (1991-2010, od r. 2001 jej\u00ed p\u0159edseda)\n\u010dlen v\u011bdeck\u00e9 rady Akademie v\u011bd \u010cR (1999\u20132001, 2010-2013)\n\u010dlen v\u011bdeck\u00e9 rady Pedagogick\u00e9 fakulty Jiho\u010desk\u00e9 univerzity (1999\u20132001)\n\u010dlen v\u011bdeck\u00e9 rady (2002\u20132007) a rady (od r. 2007 m\u00edstop\u0159edseda) Slovansk\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR\n\u010dlen Akademick\u00e9 rady Liter\u00e1rn\u00ed akademie (2001-2011)\n\u010dlen oborov\u00e9 rady Grantov\u00e9 agentury AV \u010cR (1996\u20131998, 1997-1998 p\u0159edseda)\n\u010dlen oborov\u00e9 rady Grantov\u00e9 agentury \u010cR (jazyk a literatura, 2001-2006, od r. 2002 p\u0159edseda podoborov\u00e9 komise, od r. 2003 p\u0159edseda oborov\u00e9 komise)\n\u010dlen oborov\u00e9ho panelu Grantov\u00e9 agentury \u010cR (estetika, hudebn\u00ed v\u011bdy a v\u011bdy o um\u011bn\u00ed, od 2015)\nm\u00edstop\u0159edseda \u010cesk\u00e9ho komit\u00e9tu slavist\u016f (2005-2009)\n\u010dlen rady Obce spisovatel\u016f (1989\u20131996, 2002\u20132004)\np\u0159edseda Nadace Obce spisovatel\u016f (1994\u20131998)\np\u0159edseda redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopisu Tvar (od r. 1990-93)\np\u0159edseda spr\u00e1vn\u00ed rady Klubu p\u0159\u00e1tel Tvaru (od r. 1993)\n\u010dlen redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopisu Divadeln\u00ed revue (od r. 1988)\n\u010dlen spr\u00e1vn\u00ed rady Nadace Alfr\u00e9da Radoka, respektive Nada\u010dn\u00edho fondu Cen Alfr\u00e9da Radoka) (1991-2012)\n\u010dlen Um\u011bleck\u00e9 rady AMU (od 2014)\nRozm\u011bry dramatu. Autorsk\u00fd subjekt a v\u00fdvojov\u00e9 prom\u011bny poetiky \u010desk\u00e9ho meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho dramatu. Praha: Panorama 1989, 307 s.\nStudie o dramatu. Drama jako liter\u00e1rn\u00ed fakt. Intern\u00ed subjekt v dramatu. \u010capkova poetika v dramatu a \u201enepoveden\u00e9\u201c konce jeho her. Geneze norem (Poetika budovatelsk\u00e9ho dramatu). Praha: \u00dastav pro \u010deskou a sv\u011btovou literaturu Akademie v\u011bd \u010cR] \u2013 H & H 1993, 154 s.\nSlovn\u00edk \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f od roku 1945. D\u00edl 1, A\u2013L, Praha: Br\u00e1na 1995. , reedice 1998, 551 s.\nSlovn\u00edk \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f od roku 1945. D\u00edl 2, M]\u2013\u017d. Praha: Br\u00e1na, Kni\u017en\u00ed klub 1998. , 791 s.\nTime-out aneb M\u00e9 kritick\u00e9 pokusy, bl\u00e1boly a omyly z let 1987-1999. Brno: Host 2001, 141 s.\nPosledn\u00ed s\u00fad aneb M\u016fj \u017eivot v kritice. , Olomouc: Votobia, 2001, 190 s.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945\u20131989, svazek I (1945\u20131948). , Praha: Academia 2007, 432 s.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945\u20131989, svazek II (1948\u20131958). , Praha: Academia 2007, 560 s.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945\u20131989, svazek III (1958\u20131969). , Praha: Academia 2008, 688 s.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945\u20131989, svazek IV (1968\u20131989). , Praha: Academia 2008, 978 s.\nIvan Vysko\u010dil a jeho neliteratura, Brno: Host 2009, 384 s.\nHrav\u011b i drav\u011b. Kritikova abeceda, Praha: Academia 2009, 364 s.] 13. \nP\u0159ehledn\u00e9 d\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury 1945-1989. , Praha: Academia 2012, 487 s.\n\u010cern\u00e1 ko\u010dka. Subjekt znalce v my\u0161len\u00ed o literatu\u0159e a jeho komunika\u010dn\u00ed strategie. Praha: Academia 2012, 279 s.15. \nTen, kter\u00fd byl. Vladim\u00edr Macura mezi literaturou, v\u011bdou a hrou. \u00davod povahopisn\u00fd. Praha: Academia 2012, 564 s.\nPavel Janou\u0161ek ...a dal\u0161\u00ed studie. Praha: Academia 2018, 312 s.\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury v protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava, , Praha: Academia 2022, 735 s.", "<<>>: Co je \u0160t\u011bp\u00e1n Popovi\u010d? <<>>: \u0160t\u011bp\u00e1n Popovi\u010d (28. prosince 1945 \u00dast\u00ed nad Labem \u2013 13. \u010dervna 2019) byl \u010desk\u00fd mana\u017eer, dlouholet\u00fd \u0159editel skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho koncernu.\nNarodil se v \u00dast\u00ed nad Labem 25. prosince 1945. Vystudoval Vysokou \u0161kolu strojn\u00ed a textiln\u00ed v Liberci, zam\u011b\u0159en\u00ed na skl\u00e1\u0159sk\u00e9 technologie. Kr\u00e1tce pracoval jako strojn\u00edk a pot\u00e9 jako technolog ve skl\u00e1rn\u011b. Na p\u0159elomu 70. a 80. let \u0159\u00eddil z\u00e1vod Lesn\u00ed br\u00e1na v Dub\u00ed, kter\u00fd se zab\u00fdval produkc\u00ed sklen\u011bn\u00fdch vl\u00e1ken a n\u00e1sledn\u011b proch\u00e1zel \u0159editelsk\u00fdmi posty firem Sklotas, Sklo Union a Obas.\nOd roku 1978 byl \u0159adov\u00fdm \u010dlenem KS\u010c, v\u00fdslovn\u011b se ohradil proti tvrzen\u00ed, \u017ee byl jej\u00edm funkcion\u00e1\u0159em.\nV roce 1989 se stal teplick\u00e9m Sklo Unionu gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem a \u0159\u00eddil jeho privatizaci do rukou spole\u010dnosti Glaverbel. Provedl ji vy\u010dlen\u011bn\u00edm prosperuj\u00edc\u00edch provoz\u016f na v\u00fdrobu ploch\u00e9ho skla a sklen\u011bn\u00fdch cihel do spole\u010dnost\u00ed Sklotas a Vitrablok, kter\u00e9 se pozd\u011bji slou\u010dily do akciov\u00e9 spole\u010dnosti Glavunion. Glaverbel z\u00edskal jej\u00ed akcie. Nad\u00e1le st\u00e1l v \u010dele \u010desk\u00e9 divize Glaverbelu a krom\u011b toho se pod\u00edlel i na obdobn\u00e9m zp\u016fsobu z\u00edsk\u00e1n\u00ed jeho rusk\u00e9 v\u011btve.V roce 1990 rozhodl o tom, \u017ee Sklo Union poskytne \u010dty\u0159icetimilionovou p\u016fj\u010dku investi\u010dn\u00ed spole\u010dnosti PPF, kterou kv\u016fli \u00fa\u010dasti v nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed kup\u00f3nov\u00e9 privatizaci zalo\u017eili podnikatel\u00e9 Petr Kellner a Milan Vinkler. Za to pak byl s\u00e1m \u010dlenem p\u0159edstavenstva PPF. Samotn\u00fd Sklo Union byl privatizov\u00e1n kup\u00f3novou metodou a postupn\u011b ho ovl\u00e1dl ve sv\u00e9m Harvardsk\u00e9m pr\u016fmyslov\u00e9m holdingu Viktor Ko\u017een\u00fd.\nOd roku 2001 byl \u0160t\u011bp\u00e1n Popovi\u010d v\u00fdkonn\u00fdm \u0159editelem Glaverbel Group pro st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropu.Z postu gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele teplick\u00fdch skl\u00e1ren spole\u010dnosti ode\u0161el v roce 2009, kdy se spole\u010dnost jmenovala AGC Flat Glass Czech.\nV letech 1990 st\u00e1l u zalo\u017een\u00ed Svazu pr\u016fmyslu a dopravy \u010cesk\u00e9 republiky a v letech 1993 a\u017e 2000 byl jeho p\u0159edsedou. Je jeho \u010destn\u00fdm \u010dlenem.Byl p\u0159edsedou dozor\u010d\u00ed rady L\u00e1zn\u00ed Teplice. Proto\u017ee teplick\u00fd skl\u00e1\u0159sk\u00fd podnik vlastnil FK Teplice, st\u00e1l jako p\u0159edseda p\u0159edstavenstva i v \u010dele tohoto fotbalov\u00e9ho klubu. V roce 2005 se o n\u011bm uva\u017eovalo i jako o mo\u017en\u00e9m kandid\u00e1tu na p\u0159edsedu \u010ceskomoravsk\u00e9ho fotbalov\u00e9ho svazu.V roce 2009 vy\u0161la v nakladatelstv\u00ed Grada jeho technologick\u00e1 monografie V\u00fdroba a zpracov\u00e1n\u00ed ploch\u00e9ho skla, psan\u00e1 p\u016fvodn\u011b pro habilita\u010dn\u00ed \u00fa\u010dely.\nS man\u017eelkou Ivou m\u011bl dv\u011b d\u011bti, syna Radka a dceru Andreu. Radek Popovi\u010d se v roce 2011 stal gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem L\u00e1zn\u00ed Teplice Ten si pot\u00e9 vzal za \u017eenu Lucii Popovi\u010dovou, kter\u00e1 se v\u011bnuje p\u011bstov\u00e1n\u00ed v\u00edna. . \nDostal \u0159adu resortn\u00edch a podnikatelsk\u00fdch ocen\u011bn\u00ed, mj. dvakr\u00e1t titulem mana\u017eer roku (1993 a 1997). Za financov\u00e1n\u00ed oprav nemocnic a \u0161kol v Bosn\u011b byl jmenov\u00e1n ryt\u00ed\u0159em \u010desk\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho \u0158\u00e1du sv. Konstantina. V roce 2015 byl Svazem pr\u016fmyslu a dopravy \u010cR uveden do Galerie osobnost\u00ed pr\u016fmyslu.28. \u0159\u00edjna 2016 ho prezident Milo\u0161 Zeman vyznamenal Medail\u00ed Za z\u00e1sluhy.", "<<>>: Co je Pe\u010den\u00e1 Alja\u0161ka? <<>>: Pe\u010den\u00e1 Alja\u0161ka (anglicky Baked Alaska, francouzsky Omelette norv\u00e9gienne, norsk\u00e1 omeleta) je dezert v podob\u011b hork\u00e9 pusinky pln\u011bn\u00e9 zmrzlinou nebo zmrazen\u00fdm ovocn\u00fdm pyr\u00e9. \nP\u0159ipravuje se tak, \u017ee se kope\u010dek zmrzliny posad\u00ed na tenk\u00fd pl\u00e1t pi\u0161kotov\u00e9ho korpusu a ze v\u0161ech stran pokryje sn\u011bhem z b\u00edlk\u016f u\u0161lehan\u00fdch cukrem. V\u0161e se d\u00e1 do rozp\u00e1len\u00e9 trouby a zape\u010de se kr\u00e1tce p\u0159i vysok\u00e9 teplot\u011b, aby sn\u00edh ztuhl, ale nep\u0159ip\u00e1lil se. Proto\u017ee sn\u00edh obsahuje hodn\u011b vzduchov\u00fdch bublin, je dobr\u00fdm tepeln\u00fdm izolantem a zabra\u0148uje zmrzlin\u011b, aby se roztekla. Pe\u010den\u00e1 Alja\u0161ka se pod\u00e1v\u00e1 s ovocem, n\u011bkdy se tak\u00e9 na stole poleje alkoholem a zap\u00e1l\u00ed.\nPodle popul\u00e1rn\u00ed legendy tento dezert vznikl v newyorsk\u00e9 restauraci Delmonico\u2019s na oslavu p\u0159ipojen\u00ed Alja\u0161ky k USA, av\u0161ak existuj\u00ed zm\u00ednky, \u017ee jej na jedn\u00e9 recepci pod\u00e1val prezident Thomas Jefferson ji\u017e roku 1802.\n \nhttp://whatscookingamerica.net/History/IceCream/BakedAlaska.htm\nhttp://www.labuznik.", "<<>>: Co je Taxonomick\u00fd klasifika\u010dn\u00ed syst\u00e9m p\u016fd \u010cesk\u00e9 republiky? <<>>: Taxonomick\u00fd klasifika\u010dn\u00ed syst\u00e9m p\u016fd \u010cesk\u00e9 republiky byl vytvo\u0159en, aby se mohly jednotliv\u00e9 kategorie p\u016fd v \u010cR t\u0159\u00eddit do p\u0159ehledn\u00e9ho syst\u00e9mu podle sv\u00fdch vlastnost\u00ed. Tato klasifikace se pou\u017e\u00edv\u00e1 v \u010cesk\u00e9 republice a na Slovensku. V ostatn\u00edch zem\u00edch se bu\u010f pou\u017e\u00edvaj\u00ed m\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed klasifikace, nebo se pou\u017e\u00edv\u00e1 americk\u00fd syst\u00e9m klasifikace p\u016fd podle USDA. Mezin\u00e1rodn\u00ed klasifikace p\u016fd se v posledn\u00ed dob\u011b moc nevyu\u017e\u00edv\u00e1 a nahrazuje ji na mezin\u00e1rodn\u00edm poli sp\u00ed\u0161e klasifikace americk\u00e1.\nV hierarchii klasifikace se rozli\u0161uj\u00ed:\nreferen\u010dn\u00ed t\u0159\u00eddy p\u016fd (skupiny) \u2013 d\u011bl\u00ed se podle hlavn\u00edch rys\u016f v\u00fdvoje p\u016fdy. Ke ko\u0159enu n\u00e1zvu se p\u0159ipojuje koncovka -sol .\np\u016fdn\u00ed typy \u2013 hlavn\u00ed jednotky klasifikace p\u016fd, d\u011bl\u00ed se podle skladby diagnostick\u00fdch p\u016fdn\u00edch horizont\u016f. Ke ko\u0159enu n\u00e1zvu se p\u0159ipojuje koncovka -zem. V \u010cesku se vyskytuje 28 t\u011bchto p\u016fdn\u00edch typ\u016f.\np\u016fdn\u00ed subtypy \u2013 jsou to jednotliv\u00e9 modifikace p\u016fdn\u00edch typ\u016f, zpravidla v hloubce n\u00ed\u017ee 0,20 \u2013 0,25 m\nvariety \u2013 v\u00fdskyt horizont\u016f a znak\u016f ve svrchn\u00edch 0,20-0,25 m u lesn\u00edch p\u016fd, d\u00e1le vyjad\u0159uj\u00ed m\u00e9n\u011b v\u00fdrazn\u00e9 znaky v p\u016fdn\u00edm profilu ne\u017e subtypov\u00e9\nf\u00e1ze \u2013 charakterizuj\u00ed formy nadlo\u017en\u00edho humusu lesn\u00edch p\u016fd\nformy \u2013 vyjad\u0159uj\u00ed typ substr\u00e1tu, jeho zrnitosti, vrstevnatosti a mineralogick\u00e9ho slo\u017een\u00ed\nStrom (do \u00farovn\u011b p\u016fdn\u00edch typ\u016f):\nN\u011aME\u010cEK, J., a kolektiv. Taxonomick\u00fd klasifika\u010dn\u00ed syst\u00e9m p\u016fd \u010cesk\u00e9 republiky. 2., uprav. vyd. Praha: \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita, 2011. \nSoil Survey Staff. Soil taxonomy: A basic system of soil classification for making and interpreting soil surveys. 2. vyd. : Natural Resources Conservation Service, 1999. (U.S. Department of Agriculture Handbook; sv. 436). \nIUSS Working Group WRB. World Reference Base for Soil Resources 2014, update 2015, International soil classification system for naming soils and creating legends for soil maps. Rome: FAO, 2015. (World Soil Resources Reports; sv. 106).", "<<>>: Co je S\u00e1s\u00e1n? <<>>: S\u00e1s\u00e1n (v pahlavsk\u00e9m p\u00edsmu ; zem\u0159. kol. 200 n. l.) byl velekn\u011bz chr\u00e1mu bohyn\u011b An\u00e1hity ve m\u011bst\u011b Stachru v \u00edr\u00e1nsk\u00e9 provincii F\u00e1rs (\u0159ecky Persis) a z\u00e1rove\u0148 zakladatel rodu, kter\u00fd po\u010d\u00ednaje Arda\u0161\u00edrem I. (224 \u2013 240/241) vl\u00e1dl p\u0159es \u010dty\u0159i sta let \u00cdr\u00e1nu a Mezopot\u00e1mii (odtud S\u00e1s\u00e1novci).\nS\u00e1s\u00e1n je jednou z nejz\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00edch postav starov\u011bk\u00fdch persk\u00fdch d\u011bjin. Podle nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho pod\u00e1n\u00ed byl otcem P\u00e1paka, pozd\u011bj\u0161\u00edho kr\u00e1le ve Stachru a d\u011bdem kr\u00e1le kr\u00e1l\u016f Arda\u0161\u00edra I., kter\u00fd vyvr\u00e1til parthskou \u0159\u00ed\u0161i a zalo\u017eil \u0159\u00ed\u0161i novoperskou. N\u011bkter\u00e9 prameny v\u0161ak tvrd\u00ed, \u017ee S\u00e1s\u00e1n byl ve skute\u010dnosti Arda\u0161\u00edrov\u00fdm otcem a \u017ee P\u00e1pak jeho syna p\u0159ijal pouze za vlastn\u00edho. Tento zmatek zp\u016fsobuje diametr\u00e1ln\u011b odli\u0161n\u00e9 interpretace po\u010d\u00e1tk\u016f s\u00e1s\u00e1novsk\u00fdch d\u011bjin.\nKL\u00cdMA, Otakar. Sl\u00e1va a p\u00e1d star\u00e9ho \u00cdr\u00e1nu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. \nSCHIPPMANN, Klaus. Grundz\u00fcge der Geschichte des sasanidischen Reiches. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. viii, 155 s. ISBN 3-534-07826-8.", "<<>>: Co je Kaple svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (Ba\u00f1ares)? <<>>: Kaple svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee je rom\u00e1nsk\u00e1 stavba v obci Ba\u00f1ares (La Rioja). Je \u0161pan\u011blskou kulturn\u00ed pam\u00e1tkou (RI-51-0001606) od roku 1964. Byla postavena jako sou\u010d\u00e1st kl\u00e1\u0161tera Santa Maria. V 15. stolet\u00ed byl postaven nov\u00fd kostel a kaple byla do n\u011bj v\u010dlen\u011bna. Roku 1975 byla posunuta kus d\u00e1l jihoz\u00e1padn\u011b od kostela.\nV tympanonu je zobrazeno Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f.", "<<>>: Co je Bill Tilden? <<>>: William Tatem Tilden (10. \u00fanora 1893, Filadelfie, USA \u2013 5. \u010dervna 1953, Los Angeles, tamt\u00e9\u017e), p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201eBig Bill\u201c (Velk\u00fd Bill), je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch tenist\u016f v\u0161ech dob, a to nejen pro dosa\u017een\u00e9 v\u00fdsledky, ale tak\u00e9 d\u00edky dokonale zvl\u00e1dnut\u00e9 \u00faderov\u00e9 technice a z\u00e1pasov\u00e9 taktice. Mezin\u00e1rodn\u00edmu tenisu dominoval ve 20. letech 20. stolet\u00ed, kdy byl tento americk\u00fd hr\u00e1\u010d sedm let na pozici sv\u011btov\u00e9 jedni\u010dky. Je po n\u011bm nazv\u00e1n sedm\u00fd game setu. Ve dvouh\u0159e zv\u00edt\u011bzil t\u0159ikr\u00e1t ve Wimbledonu (jedenkr\u00e1t ve \u010dty\u0159h\u0159e) a sedmkr\u00e1t na US Open (p\u011bt titul\u016f ze \u010dty\u0159hry).\nP\u0159ezd\u00edvku \u201eVelk\u00fd Bill\u201c z\u00edskal pro jeho velkou postavu a tenisov\u00e9 v\u00fdkony, na rozd\u00edl od partnera v dru\u017estvu Davisova poh\u00e1ru \u201eMal\u00e9ho Bila\u201c Billa Johnstona. V obdob\u00ed 1920\u20131926 se spolupod\u00edlel na zisku po sob\u011b jdouc\u00edch sedmi triumf\u016f Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f v Davisov\u00e9 poh\u00e1ru, kdy vyhr\u00e1l t\u0159in\u00e1ct fin\u00e1lov\u00fdch z\u00e1pas\u016f v \u0159ad\u011b. Na tenisov\u00fdch turnaj\u00edch v t\u00e9to period\u011b neprohr\u00e1l d\u016fle\u017eit\u00fd z\u00e1pas. V roce 1931 p\u0159e\u0161el od amat\u00e9r\u016f k profesion\u00e1l\u016fm. Je autorem knihy o tenisov\u00e9 teorii techniky a taktiky z\u00e1pasu. Podal ucelen\u00fd rozbor \u00fader\u016f s rotac\u00ed, stejn\u011b jako n\u00e1vod na obranu p\u0159ed nimi. Je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele koncepce celodvorcov\u00e9ho stylu. Do mezin\u00e1rodn\u00ed tenisov\u00e9 s\u00edn\u011b sl\u00e1vy byl uveden v roce 1959 v Newportu na Rhode Islandu.\nTilden teoreticky rozebral d\u016fle\u017eitost sedm\u00e9 hry (7. game) v posledn\u00edm setu pro d\u016fle\u017eitost z\u00e1pasu. Tvrdil, \u017ee p\u0159i z\u00e1pasech p\u0159ibli\u017en\u011b rovnocenn\u00fdch soupe\u0159\u016f b\u00fdv\u00e1 pro v\u00edt\u011bzstv\u00ed v z\u00e1pase rozhoduj\u00edc\u00ed sedm\u00fd game posledn\u00edho setu. D\u016fle\u017eitost se nav\u00edc zvy\u0161uje p\u0159i vyhran\u00e9m pod\u00e1n\u00ed soupe\u0159e za stavu 3:3. V modern\u00ed dob\u011b, kdy je praktikov\u00e1n v daleko v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e \u00fato\u010dn\u00fd tenis, je tato klasick\u00e1 pou\u010dka m\u00e9n\u011b platn\u00e1. Rozhoduj\u00edc\u00ed b\u00fdv\u00e1 vyhran\u00e9 soupe\u0159ovo pod\u00e1n\u00ed nez\u00e1visle na po\u0159ad\u00ed hry v setu.\nFrench ChampionshipsFinalista ve dvouh\u0159e: 1927, 1930\nV\u00edt\u011bz ve sm\u00ed\u0161en\u00e9 \u010dty\u0159h\u0159e: 1930WimbledonV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1920, 1921, 1930\nV\u00edt\u011bz ve \u010dty\u0159h\u0159e: 1927US ChampionshipsV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1929\nFinalista ve dvouh\u0159e: 1918, 1919, 1927\nV\u00edt\u011bz ve \u010dty\u0159h\u0159e: 1918, 1921, 1922, 1923, 1927\nFinalista ve \u010dty\u0159h\u0159e: 1919, 1926\nV\u00edt\u011bz ve sm\u00ed\u0161en\u00e9 \u010dty\u0159h\u0159e: 1913, 1914, 1922, 1923\nFinalista ve sm\u00ed\u0161en\u00e9 \u010dty\u0159h\u0159e: 1916, 1917, 1919, 1921, 1924\nWembley, AnglieFinalista ve dvouh\u0159e: 1935, 1936, 1937, 1938Profesion\u00e1ln\u00ed mistrovstv\u00ed USAV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1931, 1935Profesion\u00e1ln\u00ed mistrovstv\u00ed FrancieV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1934\nTenisov\u00e9 mistrovstv\u00ed USA mu\u017e\u016f na antuceV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1918, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927CincinnatiV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1926Los AngelesV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1927\nV\u00edt\u011bz ve \u010dty\u0159h\u0159e: 1927World Hard Court Championships (WHCC)V\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1921Monte CarloV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1930\u0158\u00edmV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1930Seabright Invitational (Rumson, New Jersey)V\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1919, 1927Queen's ClubV\u00edt\u011bz ve dvouh\u0159e: 1928, 1929\nLichner, I. et al.(1985): Mal\u00e1 encyklopedie tenisu. Olympia, Praha\n \n(anglicky)Mezin\u00e1rodn\u00ed tenisov\u00e1 s\u00ed\u0148 sl\u00e1vy - Bill Tilden\n(anglicky)Bill Tilden Profil Billa Tildena\n(\u010desky)Rovnost (07.12.", "<<>>: Co je Pechova Lhota? <<>>: Pechova Lhota (n\u011bmecky Pech Lhota) je m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st obce Hrejkovice. Le\u017e\u00ed dva kilometry severn\u011b od Hrejkovic a sedm kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od Milevska.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1421, kdy byla ves zastavena kr\u00e1lem Zikmundem Mat\u011bji Brusovi z Kov\u00e1\u0159ova. Roku 1461 p\u0159e\u0161la ves pod orlick\u00e9 panstv\u00ed. V 16. stolet\u00ed pat\u0159ila milevsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru a posl\u00e9ze op\u011bt p\u0159ipadla k orlick\u00e9mu panstv\u00ed.\nSbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f byl zalo\u017een roku 1892.\nV Pechov\u011b Lhot\u011b se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik kapli\u010dek a k\u0159\u00ed\u017e\u016f.\nGotizuj\u00edc\u00ed kaple Panny Marie a svat\u00e9ho V\u00e1clava se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1vsi. Byla postavena na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00ed kaple z roku 1788, kter\u00e1 byla zasv\u011bcena svat\u00e9mu Janu Nepomuck\u00e9mu. Kapacita p\u016fvodn\u00ed kaple neposta\u010dovala a tak bylo rozhodnuto postavit novou. Ale pro nedostatek financ\u00ed k t\u00e9to stavb\u011b do\u0161lo a\u017e po finan\u010dn\u00ed sb\u00edrce m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f. Tak\u00e9 se na stavb\u011b kaple pod\u00edleli svou prac\u00ed. Stavba byla zapo\u010data v roce 1926. Rok pot\u00e9 byla stavba dokon\u010dena a kaple byla vysv\u011bcena.Dal\u0161\u00ed rekonstrukc\u00ed pro\u0161la kaple v roce 1969 a 2006. Krom kaple byl opraven i k\u0159\u00ed\u017e p\u0159ed n\u00ed. Kaple m\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd p\u016fdorys, vrchol je ukon\u010den\u00fd v\u011b\u017ei\u010dkou. Zvonek ve v\u011b\u017ei\u010dky je z p\u016fvodn\u00ed kaple. Byl zakoupen roku 1889. P\u016fvodn\u00ed zvon toho roku praskl. Na zadn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u0159echy je p\u016fvodn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eek, kter\u00fd b\u00fdval na v\u011b\u017ei p\u016fvodn\u00ed kaple. P\u016fvodn\u00ed v\u00fdmalba je na strop\u011b i na st\u011bn\u00e1ch. Ka\u017edou prvn\u00ed sobotu v m\u011bs\u00edci je v n\u00ed slou\u017eena m\u0161e.\nVedle kaple se nach\u00e1z\u00ed , kter\u00fd b\u00fdval i p\u0159ed p\u016fvodn\u00ed stavbou.\nDruhou kapli\u010dkou je kaple Panny Marie Lurdsk\u00e9 a and\u011bl\u016f str\u00e1\u017en\u00fdch na Vinici.Nach\u00e1z\u00ed se na kopci severn\u011b od vesnice. Byla postavena na soukrom\u00e9m pozemku m\u00edstn\u00edho krej\u010d\u00edho \u010ce\u0148ka Z\u00edtka za pen\u011b\u017en\u00ed pomoci a spolu\u00fa\u010dasti ostatn\u00edch m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f. Kaple byla postavena roku 1906. V tomto roce vypukl v obci velik\u00fd po\u017e\u00e1r od \u00faderu blesku a d\u016fm, kde krej\u010d\u00ed bydlel byl u\u0161et\u0159en. U\u010dinil slib and\u011bl\u016fm str\u00e1\u017en\u00fdm a jako projev pod\u011bkov\u00e1n\u00ed byla t\u00e9ho\u017e roku postavena tato kaple. D\u011bkovn\u00e1 proces\u00ed byla dvakr\u00e1t do roka a trvala a\u017e do vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V dal\u0161\u00edm roce p\u0159istavil pan Z\u00edtek ke kapli zadn\u00ed v\u00fdklenek a na sv\u00e9 n\u00e1klady i novou v\u011b\u017ei\u010dku. P\u0159ed kapl\u00ed bylo souso\u0161\u00ed Kalv\u00e1rie. Do v\u00fdklenku vzadu byla um\u00edst\u011bna socha Panny Marie Lurdsk\u00e9, kter\u00e1 byla darem z Ameriky. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla kaple i s Kalv\u00e1rii poni\u010dena. D\u00edky obecn\u00ed sb\u00edrce byla v roce 1969 opravena nejen kaple, ale i okol\u00ed. V roce 2008 byla opravena.\nNa strom\u011b vedle t\u00e9to kaple je zav\u011b\u0161en\u00fd svat\u00fd obr\u00e1zek Panny Marie \u010censtochovsk\u00e9.\nV\u00fdklenkov\u00e1 kaple svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho se nach\u00e1z\u00ed v st\u0159edu vesnice, v terasu. M\u00e1 t\u00e9\u017e jm\u00e9no po sv\u00e9m zakladateli. Podle vypr\u00e1v\u011bn\u00ed se v roce 1944 zd\u00e1l \u017eiv\u00fd sen panu \u0160tv\u00e1novi. P\u0159i ned\u011bln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b kov\u00e1\u0159ovsk\u00e9ho kostela se mu zd\u00e1lo, \u017ee socha Jana Nepomuck\u00e9ho mluv\u00ed a pohybuje se. Tak si dodal odvahy a ot\u00e1zal se svat\u00e9ho, kdy skon\u010d\u00ed v\u00e1lka a jak dopadne. Dostal odpov\u011b\u010f, \u017ee konec se bl\u00ed\u017e\u00ed a dopadne dob\u0159e pro m\u00edstn\u00ed. Pan \u0160tv\u00e1n z radosti sl\u00edbil za brzk\u00e9 ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky postaven\u00ed kaple ve sv\u00e9m plot\u011b, kter\u00fd se chystal opravit. Po ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky byl tento slib spln\u011bn a v\u00fdklenkov\u00e1 kaple byla postavena. Zedn\u00edk, kter\u00fd ji stav\u011bl, v\u011bnoval d\u0159ev\u011bnou sochu sv\u011btce. Pozd\u011bji byla zcizena. Do kaple byla instalov\u00e1na s\u00e1drov\u00e1 replika, kter\u00e1 byla tak\u00e9 odcizena. Tak byly vy\u0159ez\u00e1ny rovnou dv\u011b sochy sv\u011btce, kter\u00e9 byly tak\u00e9 zcizeny.\nPomn\u00edk padl\u00fdm v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce je um\u00edst\u011bn\u00fd vpravo od vchodu do kaple. Jsou na n\u011bm vyryta jm\u00e9na m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed padli na front\u011b. Pod touto deskou je zazd\u011bn\u00fd podstavec, na kter\u00e9m v p\u016fvodn\u00ed kapli st\u00e1vala socha sv\u011btce. Tato deska m\u00e1 na sob\u011b letopo\u010det 1788 a n\u00e1sledn\u011b byl vytes\u00e1n dal\u0161\u00ed 1926. Jedn\u00e1 se o data zalo\u017een\u00ed kapl\u00ed.\nKamen\u00edk\u016fv k\u0159\u00ed\u017e je postaven\u00fd na m\u00edst\u011b, kde b\u00fdval d\u0159ev\u011bn\u00fd protireforma\u010dn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e. Zbytky tohoto k\u0159\u00ed\u017ee jsou vsazeny do horn\u00ed \u010d\u00e1sti k\u0159\u00ed\u017ee. Jedn\u00e1 se o jedin\u00fd k\u0159\u00ed\u017e v p\u00edseck\u00e9m regionu, kter\u00fd m\u00e1 takovouto relikvii. Kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e byl postaven\u00fd roku 1832, tato datace je na podstavci k\u0159\u00ed\u017ee. Postavit jej nechal m\u00edstn\u00ed ob\u010dan \u010cmol\u00edk.\nLumpus\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 ve vsi u komunikace sm\u011brem k N\u00edkovic\u016fm proti m\u00edstn\u00edmu krav\u00ednu.\nKoc\u00e1b\u016fv k\u0159\u00ed\u017e je tak\u00e9 kamenn\u00fd a je tak\u00e9 u komunikace z vesnice sm\u011brem ke Kostelce nad Vltavou. Byl postaven\u00fd roku 1892 m\u00edstn\u00edm ob\u010danem Josefem Dvo\u0159\u00e1kem.\nK\u0159\u00ed\u017e u Matou\u0161e se nach\u00e1z\u00ed u rybn\u00edka Sm\u00ed\u0161ek u b\u00fdval\u00e9 cesty do Vepic. Je tak\u00e9 kamenn\u00fd, ale je neudr\u017eovan\u00fd. Podle datace byl postaven\u00fd roku 1936 na m\u00edst\u011b, kde tragicky zahynul ob\u010dan z nedalek\u00fdch Vepic, kdy\u017e byl zavalen\u00fd nalo\u017eenou f\u016frou, kterou t\u00e1hli spla\u0161en\u00ed kon\u011b.\nHouser\u016fv k\u0159\u00ed\u017e je kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e v ohr\u00e1dce. Nach\u00e1z\u00ed se u komunikace z Kov\u00e1\u0159ova do Milevska na k\u0159i\u017eovatce do vesnice. Byl postaven\u00fd na soukrom\u00e9m pozemku m\u00edstn\u00edho ob\u010dana Dvo\u0159\u00e1ka roku 1894. Pov\u011bst, kter\u00e1 se vztahuje k tomuto k\u0159\u00ed\u017ei prav\u00ed, \u017ee v obci stra\u0161ilo. Zjevovala se zde mal\u00e1 sv\u011bt\u00e9lka, kter\u00e1 necht\u011bla odej\u00edt ze vsi, dokud neodejde alespo\u0148 jedno d\u011bv\u010de do kl\u00e1\u0161tera. Nakonec do kl\u00e1\u0161tera ode\u0161lo dvacet \u010dty\u0159i d\u00edvek a stra\u0161ideln\u00e1 sv\u011bt\u00e9lka ze vsi nav\u017edy zmizela.\nKolas\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed zhruba p\u016fl kilometru od kaple Panny Marie a and\u011bl\u016f str\u00e1\u017en\u00fdch na Vinici v pol\u00edch. Je nedaleko v pahorku u modr\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dky. P\u016fvodn\u011b st\u00e1val na h\u0159bitov\u011b. Sem jej nechal roku 1926 p\u0159em\u00edstit V\u00e1clav Z\u00edtek k b\u00fdval\u00e9 cest\u011b do Vesce.\nKo\u0161k\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed na samot\u011b, kde se \u0159\u00edk\u00e1 U Ko\u0161k\u016f. K\u0159\u00ed\u017e nechal postavit po sv\u00e9m \u0161\u0165astn\u00e9m n\u00e1vratu z fronty a na po\u010dest sv\u00fdch padl\u00fdch kamar\u00e1d\u016f roku 1918 Vincenc Vejrostek.\n\u0160ime\u010dk\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed u komunikace do Hrejkovic. Byl postaven\u00fd roku 1903 a t\u00e9ho\u017e roku byl vysv\u011bcen\u00fd. Postavit si jej nechal m\u00edstn\u00ed ob\u010dan Josef \u0160ime\u010dek.\nBene\u0161\u016fv k\u0159\u00ed\u017e je v pol\u00edch za krav\u00ednem, za vs\u00ed. Byl postaven\u00fd roku 1918 Barborou Ba\u0161t\u00fd\u0159ovou. Je to drobn\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek na kamenn\u00e9m podstavci.\nHrunk\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed po lev\u00e9 stran\u011b cesty vedouc\u00ed k vrchu Vinice. Zde bylo posledn\u00ed m\u00edsto, kde se zem\u0159el\u00fd lou\u010dil se svou rodnou vesnic\u00ed, Touto cestou se ub\u00edraly poh\u0159ebn\u00ed pr\u016fvody na h\u0159bitov. P\u016fvodn\u011b zde st\u00e1val d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Na podstavci k\u0159\u00ed\u017ee je \u0161patn\u011b \u010diteln\u00e1 datace 1824 a podle m\u00edstn\u00ed kroniky se jedn\u00e1 o nejstar\u0161\u00ed k\u0159\u00ed\u017e v obci. K\u0159\u00ed\u017e byl rekonstruov\u00e1n roku 1930 m\u00edstn\u00edm ob\u010danem Hrunkem, kter\u00fd ode\u0161el do Ameriky za prac\u00ed.\nFial\u016fv k\u0159\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo ve vesnici. P\u016fvodn\u011b zde vedla star\u00e1 cesta k P\u0159\u00edlepovu. Je v kamenn\u00e9m terasu a vedou k n\u011bmu kamenn\u00e9 schody. Byl postaven\u00fd roku 1903 Mat\u011bjem Jedli\u010dkou.V dubnu 2015 byly prohl\u00e1\u0161eny za kulturn\u00ed pam\u00e1tku polorouben\u00e9 chl\u00e9vy usedlosti \u010dp. 6.", "<<>>: Co je Okrasn\u00e1 zahrada? <<>>: Okrasn\u00e1 zahrada je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd n\u00e1zev pro typ zahrady, kter\u00e1 neslou\u017e\u00ed hlavn\u00edm \u00fa\u010delem k p\u011bstov\u00e1n\u00ed ovoce a zeleniny ale k rekreaci nebo reprezentaci. Jako okrasn\u00e1 zahrada tak m\u016f\u017ee b\u00fdt ozna\u010dena i p\u0159edzahr\u00e1dka. Slou\u017e\u00ed jako dekorace. Vytv\u00e1\u0159en\u00ed okrasn\u00fdch zahrad se n\u011bkdy zab\u00fdvaj\u00ed zahradn\u00edci nebo zahradn\u00ed architekti, ale v\u011bt\u0161inu okrasn\u00fdch zahrad zakl\u00e1daj\u00ed upravuj\u00ed a udr\u017euj\u00ed majitel\u00e9. \u00dapravami okrasn\u00fdch zahrad se zab\u00fdv\u00e1 obor zahradn\u00ed architektura.\nOkrasn\u00e9 zahrady mohou b\u00fdt vytvo\u0159eny z mnoha druh\u016f rostlin a jejich celkov\u00fd vzhled m\u016f\u017ee b\u00fdt zcela odli\u0161n\u00fd. Jsou rozli\u0161ov\u00e1ny zahradn\u00ed styly kter\u00e9 jsou d\u011bleny podle zp\u016fsobu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed prvk\u016f a pou\u017eit\u00ed t\u011bchto charakteristick\u00fdch \u00faprav k vyzn\u011bn\u00ed celku.\nVzhledem k tomu, \u017ee ke\u0159e, stromy a kv\u011btiny kvetou v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch roku m\u016f\u017ee b\u00fdt design zahrady uspo\u0159\u00e1d\u00e1n pro kveten\u00ed v pr\u016fb\u011bhu m\u011bn\u00edc\u00edch se ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed. Kv\u011btinov\u00e9 zahrady mohou kombinovat rostliny r\u016fzn\u00fdch taxonomick\u00fdch druh\u016f, textur, v\u00fd\u0161ky r\u016fstu, barvy olist\u011bn\u00ed i kveten\u00ed, a v\u016fn\u011b vytv\u00e1\u0159et kompozice zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00ed n\u011bkter\u00e9 rostliny jako objekty zvl\u00e1\u0161tn\u00edho z\u00e1jmu. Okrasn\u00e1 zahrada m\u016f\u017ee zahrnovat a obvykle zahrnuje i jin\u00e9 prvky ne\u017e kv\u011btiny, nap\u0159\u00edklad ke\u0159e, stromy, stavebn\u00ed prvky apod.\nVzhled zahrad je n\u00e1m\u011btem, nebo zmi\u0148ov\u00e1n v lidov\u00e9 tvo\u0159ivosti i v um\u011bleck\u00fdch prac\u00edch, kter\u00e9 jsou pova\u017eov\u00e1ny za objekty v\u00fdznamn\u00e9 kulturn\u00ed ceny. Vzhledov\u011b se zahrady, kter\u00e9 jsou pova\u017eov\u00e1ny za kr\u00e1sn\u00e9, mohou li\u0161it, nebo b\u00fdt dokonce charakterizov\u00e1ny zcela opa\u010dn\u00fdmi vlastnostmi.\nOkrasn\u00e9 zahrady mohou ale nemus\u00ed tvo\u0159it:\nv\u00fdsadby bylin, ke\u0159\u016f a strom\u016f\nzpevn\u011bn\u00e9 plochy. odpo\u010d\u00edvadla a cesty\nvodn\u00ed plochy\ndekorace a zahradn\u00ed n\u00e1bytek\nstavebn\u00ed \u00fapravy\u00dapravy mal\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho pozemku jsou obvykle provedeny podle form\u00e1ln\u00edho stylu a zalo\u017eeny na \u010dist\u011b geometrick\u00fdch link\u00e1ch. Jsou zde p\u0159\u00edm\u00e9 chodn\u00edky a pravo\u00fahl\u00e9 nebo kruhov\u00e9 oblasti tr\u00e1vy nebo rostlin. \nPokud jsou terasy nezbytn\u00e9, jsou upraveny tak, \u017ee jejich linie tvo\u0159\u00ed \u010d\u00e1st hlavn\u00edho r\u00e1mce. \u017div\u00e9 ploty zde b\u00fdvaj\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b zast\u0159i\u017een\u00e9, nach\u00e1zej\u00ed se zde pravideln\u011b upraven\u00e9 kv\u011btinov\u00e9 z\u00e1hony (pokud n\u011bjak\u00e9) a dal\u0161\u00ed dopl\u0148ky. \n\u201eDobr\u00fd vkus p\u0159i zalo\u017een\u00ed a \u00faprav\u011b zahrady bude p\u0159in\u00e1\u0161et sv\u00e9mu vlastn\u00edku stejn\u011b mnoho pot\u011b\u0161en\u00ed jako dobr\u00fd vkus v architektu\u0159e, literatu\u0159e nebo hudb\u011b. A pr\u00e1v\u011b tak, jako n\u011bkdo kultivuje dobr\u00fd vkus v literatu\u0159e bez \u00famyslu st\u00e1t se n\u011bkdy spisovatelem, tak jin\u00fd m\u016f\u017ee \u0159\u00e1dn\u011b vyt\u0159\u00edbit sv\u016fj smysl pro zahradn\u00ed architekturu bez nad\u011bje st\u00e1t se n\u011bkdy zahradn\u00edm architektem.\u201c \u201eZahradnick\u00e9 um\u011bn\u00ed nab\u00edz\u00ed velk\u00e9 v\u00fdhody pro sv\u00e9 milovn\u00edky: Mohou jej pou\u017e\u00edt v\u0161ude, a to s pom\u011brn\u011b mal\u00fdmi v\u00fddaji, kter\u00e9 mohou splatit z jejich vlastn\u00edho rozpo\u010dtu. Chud\u00e1 pradlena kter\u00e1 m\u00e1 st\u011b\u017e\u00ed \u010das na to, pod\u00edvat se na sochu George Washingtona v m\u011bstsk\u00e9m parku, a st\u011b\u017e\u00ed dost hotovosti aby si koupila nejlevn\u011bj\u0161\u00ed barvotisk, je schopna p\u011bstovat mu\u0161k\u00e1ty ve sv\u00fdch oknech a m\u00edt p\u011bkn\u00fd z\u00e1hon m\u011bs\u00ed\u010dk\u016f a flox\u016f ve dvo\u0159e. P\u0159\u00edle\u017eitost kultivovat smysl pro tento druh um\u011bn\u00ed, z\u00e1le\u017e\u00ed v\u0161echna na n\u00e1s. Jen n\u011bkolik m\u00e1lo um\u011bleck\u00fdch galeri\u00ed a v\u00fdstav nab\u00edz\u00ed vstup zdarma. Pohled kolemjdouc\u00edch do zahrad m\u016f\u017ee b\u00fdt snadno proch\u00e1zkou takovou galeri\u00ed.\u201c\u201eKv\u011btinomilovn\u00fd amat\u00e9r chce v\u0161echno co uvid\u00ed ve \u0161kolka\u0159sk\u00e9m katalogu. Takov\u00e1 touha je po\u017eehn\u00e1n\u00edm, jen kdy\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b zdr\u017eenliv\u00e1. Mo\u017en\u00e1 to bude l\u00e9pe p\u0159ijateln\u00e1 rada \u0159\u00edci, \u017ee v\u00edce v\u011bc\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u011bstov\u00e1no s vkusn\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm uvnit\u0159 mal\u00e9ho aran\u017em\u00e1 hustou v\u00fdsadbou bylin nebo letni\u010dek a trvalek v nepravideln\u00fdch z\u00e1honech ne\u017e n\u011bjak\u00fdm syst\u00e9mem v\u00fdsadby do z\u00e1hon\u016f nebo skupin tak, jak je to obvykle provedeno na mal\u00fdch ploch\u00e1ch.\u201c Studie ze \u0160v\u00fdcarska ukazuj\u00ed, \u017ee druhov\u011b chud\u00e9 a nudn\u00e9 zahrady jsou obecn\u011b pova\u017eov\u00e1ny za estetick\u00e9. Nikdo nepova\u017euje za kr\u00e1sn\u00e9 zcela chaotick\u00e9 zahrady. Hodnocen\u00ed kr\u00e1sy je \u010dasto z\u00e1visl\u00e9 na m\u00edn\u011bn\u00ed soused\u016f a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, m\u00edn\u011bn\u00ed \u0161ir\u0161\u00edho okol\u00ed a priorit\u00e1ch, hodnotov\u00e9m \u0159eb\u0159\u00ed\u010dku cel\u00e9 spole\u010dnosti. N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 si snadno vytv\u00e1\u0159ej\u00ed sv\u00e9 p\u0159edstavy o kr\u00e1se v z\u00e1vislosti na m\u00edn\u011bn\u00ed okol\u00ed nebo se krom\u011b sv\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch nechaj\u00ed \u0159\u00eddit p\u0159\u00edmo pokyny takov\u00e9 osoby jako je \u201earbiter elegantum\u201c, \u201ekulturtr\u00e9gra\u201c nebo \u201em\u00f3dn\u00ed policie\u201c bez ohledu na sv\u00e9 pot\u0159eby. P\u0159i tvorb\u011b zahrad se ale lze \u010dasto setkat s pot\u0159ebou napodobovat sousedn\u00ed zahrady, nevybo\u010dovat.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nZahrady slou\u017e\u00ed obvykle k t\u011bmto \u00fa\u010del\u016fm : \nP\u011bstov\u00e1n\u00ed rostlin, p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u011btin, ovoce, zeleniny, ko\u0159en\u00ed, okrasn\u00fdch rostlin a krmiva.\nUm\u00edst\u011bn\u00ed p\u011bstovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at a pozorov\u00e1n\u00ed a lov zv\u00ed\u0159at voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch (nap\u0159\u00edklad hmyzu)\nOdpo\u010dinek , sportov\u00e1n\u00ed \u010di z\u00e1bava v soukrom\u00ed nebo s p\u0159\u00e1teli \u010di rodinou.\nobvykle snadn\u00e1 \u00fadr\u017eba oproti zeleninov\u00e9 zahrad\u011b a celkov\u00e9 esteticky l\u00e9pe hodnocen\u00fd vzhled\nve v\u011bt\u0161in\u011b zahrad tohoto typu je dostatek prostoru pro aktivn\u00ed odpo\u010dinek oproti zeleninov\u00e9 zahrad\u011b\nudr\u017eovan\u00e1 dob\u0159e zalo\u017een\u00e1 okrasn\u00e1 zahrada zp\u016fsob\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee majitele u pozorovatele\n\u00fadr\u017eba je \u010dasto nezbytn\u00e1 \u2013 odplevelen\u00ed, tvarov\u00e1n\u00ed strom\u016f a ke\u0159\u016f.\nsni\u017eov\u00e1n\u00ed druhov\u00e9 rozmanitosti, pe\u010dliv\u011b udr\u017eovan\u00e9 travnat\u00e9 plochy jsou kulturn\u00ed pou\u0161t\u00ed, podobn\u011b jako pole \u0159epky nebo obil\u00ed, doch\u00e1z\u00ed k v\u00e1\u017en\u00e9mu po\u0161kozov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody\nnemo\u017enost pozorovat norm\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edrodu\n\u010d\u00ednsk\u00e1 zahrada\nkorejsk\u00e1 zahrada\nbabylonsk\u00e1 zahrada \u2013 Visut\u00e9 zahrady Semiramidiny\negyptsk\u00e1 zahrada\njaponsk\u00e1 zahrada\npersk\u00e1 zahrada\n\u0159\u00edmsk\u00e1 zahrada\nitalsk\u00e1 zahrada\nst\u0159edov\u011bk\u00e1 zahrada\nfrancouzsk\u00e1 zahrada\nmaursk\u00e1 zahrada\nholandsk\u00e1 zahrada\nferme orn\u00e9e\nvenkovsk\u00e1 zahrada\nzenov\u00e1 zahrada\np\u0159\u00edrodn\u00ed zahrada\nfunkcionalistick\u00e1 zahrada a postfunkcionalistick\u00e1 zahrada\nzahrada a park v \u201epacificko atlantick\u00e9m stylu\u201c\nfeng \u0161uej zahrada\nRecept\u00e1\u0159\n.magazinzahrada.", "<<>>: Co je William Vallance Douglas Hodge? <<>>: William Vallance Douglas Hodge (17. \u010dervna 1903, Edinburgh, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 7. \u010dervenec 1975, Cambridge) byl skotsk\u00fd matematik, kter\u00fd se zab\u00fdval p\u0159edev\u0161\u00edm geometri\u00ed. Je objevitelem dalekos\u00e1hl\u00fdch souvislost\u00ed mezi algebraickou geometri\u00ed a diferenci\u00e1ln\u00ed geometri\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e dosa\u017een\u00e9 v\u00fdsledky v t\u00e9to oblasti dnes tvo\u0159\u00ed teorii naz\u00fdvanou Hodgeova teorie. Je tak\u00e9 autorem d\u016fle\u017eit\u00fdch v\u00fdsledk\u016f v oblasti K\u00e4hlerovych variet.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku William Vallance Douglas Hodge na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je H\u00e9l\u00e9cine? <<>>: H\u00e9l\u00e9cine (valonsky: \u00c9lessene; nizozemsky: Heylissem/Heilissem) je valonsk\u00e1 obec v belgick\u00e9 provincii Valonsk\u00fd Brabant. V H\u00e9l\u00e9cine \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 3 500 obyvatel. Celkov\u00e1 rozloha obce je 16,6 km\u00b2.\nObec se skl\u00e1d\u00e1 z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed: Linsmeau, Neerheylissem a Opheylissem.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku H\u00e9l\u00e9cine na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hurik\u00e1n Florence (2000)? <<>>: Hurik\u00e1n Florence byl 10. bou\u0159\u00ed atlantick\u00e9 hurik\u00e1nov\u00e9 sez\u00f3ny 2000. Zformoval se 10. z\u00e1\u0159\u00ed a rozpt\u00fdlil o 9 dn\u00ed pozd\u011bji. Do t\u00e9to doby to byl nesmrtonosn\u011bj\u0161\u00ed hurik\u00e1n sez\u00f3ny, zabil celkem 3 lidi. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost v\u011btru byla 130 km/h. Na obr\u00e1zku vpravo vid\u00edme hurik\u00e1n nad Atlantikem, 3 dny po zformov\u00e1n\u00ed. Jeliko\u017e p\u016fsobil pouze nad oce\u00e1nem, nebyly zaznamen\u00e1ny v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody.\nPrvn\u00edch p\u00e1r dn\u016f se bou\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 nepohybovala. Zformovala se jako porucha severov\u00fdchodn\u011b od Floridy. Postupovala z\u00e1padn\u011b a\u017e jihoz\u00e1padn\u011b a zes\u00edlila na tropickou depresi. Tou ale byla jen kr\u00e1tce a z deprese se stala tropick\u00e1 bou\u0159e a v\u011btry p\u0159esahovaly rychlost 80 km/h. Bou\u0159e se sto\u010dila na severoz\u00e1pad a zes\u00edlila na hurik\u00e1n 1. stupn\u011b. Postupn\u011b hurik\u00e1n sl\u00e1bl a nabral sm\u011br jih u\u017e jako tropick\u00e1 bou\u0159e. Ta nijak nesl\u00e1bla a sto\u010dila se na jihov\u00fdchod, pot\u00e9 na v\u00fdchod a nakonec na severov\u00fdchod a zes\u00edlila op\u011bt na hurik\u00e1n 1. stupn\u011b. Ten \u0161el d\u00e1le na severov\u00fdchod a rozpt\u00fdlil se 19. z\u00e1\u0159\u00ed u Kanady jako tropick\u00e1 bou\u0159e.", "<<>>: Co je Jan Karel J\u00e1chym Slavata z Chlumu a Ko\u0161umberka? <<>>: Jan Karel J\u00e1chym Slavata z Chlumu a Ko\u0161umberka (1640 nebo 13. ledna 1641 \u2013 21. \u010dervence 1712 \u0158\u00edm), \u0159eholn\u00edm jm\u00e9nem Karel Felix od svat\u00e9 Terezie, latinsky Carolus Felix a Sancta Teresia byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic, posledn\u00ed mu\u017esk\u00fd \u010dlen rodu Slavat\u016f a v letech 1680\u20131683 gener\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00fd \u0159\u00e1du bos\u00fdch karmelit\u00e1n\u016f.\nNarodil se jako posledn\u00ed syn J\u00e1chyma Old\u0159icha Slavaty z Chlumu a Ko\u0161umberka (1606\u20131645) a jeho man\u017eelky Marie Franti\u0161ky z Meggau (1609\u20131676). Jeho star\u0161\u00ed brat\u0159i se prosadili v zemsk\u00e9 spr\u00e1v\u011b, Ferdinand Vil\u00e9m zast\u00e1val \u00fa\u0159ad nejvy\u0161\u0161\u00edho dvorsk\u00e9ho sud\u00edho \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, zat\u00edmco Jan Ji\u0159\u00ed J\u00e1chym byl nejvy\u0161\u0161\u00edm zemsk\u00fdm sud\u00edm a posl\u00e9ze nejvy\u0161\u0161\u00edm hofmistrem \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\nDostalo se mu dobr\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. V d\u011btstv\u00ed se v letech 1648\u20131654 vzd\u011bl\u00e1val na jezuitsk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Jind\u0159ichov\u011b Hradci. V letech 1654\u20131657 byl vychov\u00e1v\u00e1n spolu s budouc\u00edm c\u00edsa\u0159em Leopoldem I., se kter\u00fdm si i v pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u011bku dopisoval a podporoval ho. Ke dvoru se dostal d\u00edky sv\u00e9 matce, kter\u00e1 tam p\u016fsobila jako hofmistryn\u011b. \u010ce\u0161tinu v\u0161ak zapomn\u011bl nebo se \u010desky nikdy nenau\u010dil. V roce 1658 se zapsal ke studiu filozofie na univerzit\u011b v Ingolstadtu v Bavorsku a z\u016fstal tam asi rok. V listopadu 1659 se zapsal na pr\u00e1va na univerzit\u011b v Lovani v Habsbursk\u00e9m Nizozem\u00ed.Zasnoubil se s Kl\u00e1rou z Attems, ale z\u00e1snuby byly zru\u0161eny. Na po\u010d\u00e1tku 60. let 17. stolet\u00ed se rozhodl pro c\u00edrkevn\u00ed dr\u00e1hu. B\u011bhem kaval\u00edrsk\u00e9 cesty do It\u00e1lie vstoupil do \u017eebrav\u00e9ho \u0159\u00e1du bos\u00fdch karmelit\u00e1n\u016f. V roce 1663 slo\u017eil slavn\u00e9 sliby a byl vysv\u011bcen na kn\u011bze. P\u016fsobil v konventech Santa Maria della Scala a Trastevere (Zatibe\u0159\u00ed) v \u0158\u00edm\u011b a Santi Silvestro e Teresa v Caprarole. V roce 1668 \u017eil s dev\u00edti karmelit\u00e1ny v nov\u011b otev\u0159en\u00e9 poustevn\u011b Montevirginio nedaleko \u0158\u00edma. Poskytl finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky, kter\u00e9 zajistil od matky, na dostavbu tam\u011bj\u0161\u00ed kaple sv. Karla Boromejsk\u00e9ho.V roce 1671 se stal p\u0159edstaven\u00fdm kl\u00e1\u0161tera bos\u00fdch karmelit\u00e1n\u016f na Mal\u00e9 Stran\u011b a pozd\u011bji tak\u00e9 ve V\u00eddni. Osmkr\u00e1t byl gener\u00e1ln\u00ed kapitulou zvolen do nejvy\u0161\u0161\u00edch \u0159\u00e1dov\u00fdch funkc\u00ed, co\u017e bylo ojedin\u011bl\u00e9. Funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed bylo t\u0159\u00edlet\u00e9. Stal se gener\u00e1ln\u00edm prokur\u00e1torem (1674\u20131677, 1677\u20131680, 1692\u20131695, 1698\u20131701), kter\u00fd zastupoval \u0159\u00e1d u pape\u017esk\u00e9 kurie, a jedn\u00edm z gener\u00e1ln\u00edch definitor\u016f (1689\u20131692, 1701\u20131704, 1707\u20131710), to znamen\u00e1 bezprost\u0159edn\u00ed poradce gener\u00e1ln\u00edho p\u0159edstaven\u00e9ho. V letech 1680\u20131683 byl dokonce jako prvn\u00ed \u010cech gener\u00e1ln\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm (gener\u00e1ln\u00edm probo\u0161tem) cel\u00e9ho \u0159\u00e1du.Jako \u0159\u00e1dov\u00fd funkcion\u00e1\u0159 cestoval, setkal se dokonce s francouzsk\u00fdm kr\u00e1lem Ludv\u00edkem XIV. (vl\u00e1dl 1643\u20131715). Nav\u0161t\u00edvil Jind\u0159ich\u016fv Hradec, kde franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v\u011bnoval ostatky sv. Theodora, a v roce 1682 Tel\u010d. V Praze oddal svou nete\u0159 Marii Josefu Slavatovou s He\u0159manem Jakubem \u010cern\u00ednem z Chudenic. Po smrti posledn\u00edho bratra Franti\u0161ka Leopolda Vil\u00e9ma v roce 1691 se vzdal d\u011bdictv\u00ed.\nZem\u0159el 21. \u010dervence 1712 v \u0158\u00edm\u011b ve v\u011bku 71 let a byl pochov\u00e1n v tam\u011bj\u0161\u00edm kostele sv. Pankr\u00e1ce. Byl ultimus familiae (posledn\u00ed z rodu), j\u00edm vym\u0159el rod Slavat\u016f po me\u010di.\nJan Karel J\u00e1chym se m\u011bl o\u017eenit s Kl\u00e1rou Terezi\u00ed z Attems, av\u0161ak po z\u00e1snub\u00e1ch uspo\u0159\u00e1dal 13. \u0159\u00edjna 1662 v les\u00edch okolo Tel\u010de hon. Spadl z kon\u011b, zabloudil a spadl do vl\u010d\u00ed j\u00e1my, jak se tehdy \u0159\u00edkalo d\u00edr\u00e1m po d\u016fln\u00ed \u010dinnosti. Jin\u00e9 verze tvrd\u00ed, \u017ee to byla past na vlky. Neda\u0159ilo se mu vy\u0161plhat, jeho vol\u00e1n\u00ed nikdo z dru\u017einy nesly\u0161el, proto se modlil k Pann\u011b Marii a sl\u00edbil, \u017ee pokud bude zachr\u00e1n\u011bn, vstoup\u00ed do kl\u00e1\u0161tera \u0159\u00e1du, jeho\u017e mnicha potk\u00e1 jako prvn\u00edho. R\u00e1no ho prochladl\u00e9ho na\u0161li. Zru\u0161il z\u00e1snuby a stal se karmelit\u00e1nem. Na m\u00edst\u011b mezi Tel\u010d\u00ed a Vanovem, kde \u0161lechtic pro\u017eil bezesnou noc, nechala jeho matka v roce 1663 postavit osmibokou kapli svat\u00e9ho Karla Boromejsk\u00e9ho. Zaj\u00edmavost\u00ed kaple je, \u017ee dva men\u0161\u00ed vchody vedou do krypty, kde je pietn\u011b zachov\u00e1na obezd\u011bn\u00e1 vl\u010d\u00ed j\u00e1ma. Klenbu kaple pokr\u00fdv\u00e1 freska, kter\u00e1 p\u0159edstavuje sc\u00e9nu \u0161lechtice ve spole\u010dnosti sv\u00e9 snoubenky, d\u00e1le jeho p\u00e1d z b\u00edl\u00e9ho kon\u011b, modlitbu v j\u00e1m\u011b a nakonec sc\u00e9nu venkovan\u016f tahaj\u00edc\u00edch \u0161lechtice z j\u00e1my. Nad nimi uprost\u0159ed se vzn\u00e1\u0161\u00ed Panna Marie. Proto\u017ee byl Jan Karel J\u00e1chym posledn\u00edm mu\u017esk\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem rodu, mohl od pape\u017ee z\u00edskat dispens a pokusit se zplodit potomka, on v\u0161ak tvrdo\u0161\u00edjn\u011b odm\u00edtl. Asi by byla zm\u011bna pro pades\u00e1tilet\u00e9ho mnicha p\u0159\u00edli\u0161 radik\u00e1ln\u00ed. \u00dadajn\u011b prohl\u00e1sil: \u201eKdy\u017e rod Slavat\u016f vym\u0159e, sv\u011bt p\u0159ece nezahyne.\u201cP\u0159\u00edb\u011bh je sice l\u00edbiv\u00fd, ale asi ne zcela pravdiv\u00fd. Podle korespondence se rozhodl vstoupit do \u0159\u00e1du u\u017e v b\u0159eznu 1661. Nav\u00edc se dochovala j\u00edm psan\u00e1 listina, kde zmi\u0148uje p\u00e1d do j\u00e1my v lese, ale u\u017e 13. \u0159\u00edjna 1653, kdy\u017e mu bylo 13 let. O slibu st\u00e1t se \u0159eholn\u00edkem zm\u00ednka chyb\u00ed. Tak\u00e9 teorie, \u017ee opravdu takov\u00fd slib u\u010dinil a rodi\u010de ho odm\u00edtli respektovat a zasnoubili ho, se nejev\u00ed jako spr\u00e1vn\u00e1, proto\u017ee byl \u010dtvrt\u00fdm synem a pro mlad\u0161\u00ed potomky byla v\u011bt\u0161inou ur\u010dena c\u00edrkevn\u00ed dr\u00e1ha. P\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 mnoho otazn\u00edk\u016f.\nNa z\u00e1mku v Jind\u0159ichov\u011b Hradci je vystavena dvojice barokn\u00edch obraz\u016f, z nich\u017e prvn\u00ed p\u0159edstavuje Jana Karla J\u00e1chyma Slavatu v divadeln\u00edm kost\u00fdmu trojsk\u00e9ho prince Parida, kter\u00fd dr\u017e\u00ed podobiznou snoubenky v ruce. Druh\u00fd obraz zpodob\u0148uje jeho snoubenku Kl\u00e1ru z Attems v kost\u00fdmu bohyn\u011b lovu Diany.V Jind\u0159ichov\u011b Hradci se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 olejomalba (inv. \u010d\u00edslo 581), kter\u00e1 zn\u00e1zor\u0148uje mlad\u00e9ho Jana Karla J\u00e1chyma p\u0159ed jeho vstupem do \u0159\u00e1du. Je od\u011bn do zdoben\u00e9ho sv\u011btsk\u00e9ho roucha s v\u00fdraz\u00fdm krajkov\u00fdm l\u00edmcem a bohat\u011b nab\u00edran\u00fdmi ruk\u00e1vy. Symboly ukryt\u00e9 na obraze jsou dob\u0159e \u010diteln\u00e9. Vlevo dole jsou namalov\u00e1ny p\u0159ilba a \u0161t\u00edt se slavatovsk\u00fdm erbem \u2013 odznaky \u0161lechtick\u00e9ho stavbu a rodov\u00e9 d\u016fstojnosti, kter\u00fdch se \u0161lechtic gestem sv\u00e9 prav\u00e9 ruky z\u0159\u00edk\u00e1. Zat\u00edmco levou rukou poukazuje na krucifix, na svou dal\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hu v \u0159\u00e1du.V portr\u00e9tn\u00ed galerii general\u00e1tu bos\u00fdch karmelit\u00e1n\u016f v \u0158\u00edm\u011b vis\u00ed podobizna Jana Karla J\u00e1chyma, tehdy u\u017e otce Karla Felixe od sv. Terezie jako gener\u00e1ln\u00edho p\u0159evora \u0159\u00e1du.\nJU\u0158\u00cdK, Pavel. Dominia p\u00e1n\u016f z Hradce, Slavat\u016f a Czernin\u016f. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 180\u2013183. \nMA\u0164A, Petr. Leopold I. a posledn\u00ed Slavata. K osobn\u00ed korespondenci panovn\u00edk\u016f ran\u00e9ho novov\u011bku. In: Facta probant homines: Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f k \u017eivotn\u00edmu jubileu prof. Dr. Zde\u0148ky Hled\u00edkov\u00e9. Praha: Scriptorium, 1998. ISBN 80-86197-00-X. S. 245\u2013257.\nMA\u0164A, Petr. Sv\u011bt \u010desk\u00e9 aristokracie (1500\u20131700). Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 513\u2013518, 880\u2013884. \nRodokmen Slavat\u016f (Marek Miroslav)\nB\u00edl\u00e1 m\u00edsta III: Posledn\u00ed sv\u00e9ho rodu...", "<<>>: Co je Kdo je kdo v mykologii? <<>>: Kdo je kdo v mykologii je kr\u00e1tk\u00fd \u010desko-americk\u00fd film re\u017eis\u00e9rky Marie Dvo\u0159\u00e1kov\u00e9 z roku 2016 ocen\u011bn\u00fd Studentsk\u00fdm Oscarem. Film vypr\u00e1v\u00ed o mlad\u00e9m trombonistovi, kter\u00fd se ocitne v pokoji pln\u00e9m buj\u00edc\u00ed pl\u00edsn\u011b.\nFilm nato\u010dila absolventka FAMU \u017eij\u00edc\u00ed v New Yorku. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 z\u00edskal dotaci 25 000 dolar\u016f od Sloanovy nadace, film se ale nat\u00e1\u010del ve studi\u00edch na Barrandov\u011b. To\u010dilo na klasick\u00fd celuloidov\u00fd film, v\u011bt\u0161ina trik\u016f vznikala analogov\u011b. Filmovanou pl\u00edse\u0148 dod\u00e1vali do studia v Petriho misk\u00e1ch p\u0159\u00edmo z Mikrobiologick\u00e9ho \u00fastavu Akademie v\u011bd.\nFilm byl uveden nap\u0159. na festivalu Telluride v Coloradu \u010di v Karlov\u00fdch Varech.", "<<>>: Co je Rocky V? <<>>: Rocky V je americk\u00fd film z roku 1990, p\u00e1t\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed filmov\u00e9 s\u00e9rie Rocky, navazuj\u00edc\u00ed na sn\u00edmky Rocky, II, III, IV a n\u00e1sledovan\u00fd filmem Rocky Balboa. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsal p\u0159edstavitel Rockyho Balboa Sylvester Stallone.\nP\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 tam, kde kon\u010dil Rocky IV. Po vyhran\u00e9m souboji s Ivanem Drago se Rocky vrac\u00ed do St\u00e1t\u016f a pro zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee kon\u010d\u00ed s boxem. Rozhodne se ale tr\u00e9novat mlad\u00e9ho a nad\u011bjn\u00e9ho Tommyho Gunna.\nPo v\u00edt\u011bzn\u00e9m z\u00e1pase m\u00e1 Rocky Balboa (Sylvester Stallone) zdravotn\u00ed probl\u00e9my. Nech\u00e1 si zavolat Adrianu (Talia Shire) a \u0159\u00edk\u00e1 j\u00ed, \u017ee nem\u016f\u017ee zastavit t\u0159es rukou. Nav\u00edc j\u00ed za\u010dne oslovovat \"Micku\", co\u017e je jm\u00e9no zesnul\u00e9ho tren\u00e9ra. Adriana m\u00e1 o Rockyho velk\u00fd strach a tak se ihned vracej\u00ed do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde je na leti\u0161ti p\u0159iv\u00edt\u00e1 jejich syn Robert (Sage Stallone). U\u017e na tiskov\u00e9 konferenci se na Rockyho neurvale obrac\u00ed George Washington Duke (parodie na Dona Kinga) s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 nov\u00e9ho soupe\u0159e o titul. Union Cane chce s Rockym boxovat a slibuje mu, \u017ee to, co za\u017eil s Dragem nebylo nic proti tomu, co mu chyst\u00e1 on. Rocky v\u0161ak jak\u00e9koliv z\u00e1pasy odm\u00edt\u00e1 a Adriana p\u0159\u00edmo vystupuje p\u0159ed novin\u00e1\u0159e a oznamuje, \u017ee Rocky s boxem skon\u010dil.\nDoma se strhuje h\u00e1dka. Paulie (Burt Young) toti\u017e p\u0159ed odletem do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu podepsal za Rockyho blanket pro plnou moc v domn\u011bn\u00ed, \u017ee podepisuje \u017e\u00e1dost o da\u0148ov\u00fd odklad. \u00da\u010detn\u00ed pen\u00edze zpronev\u011b\u0159il a Balboovi p\u0159i\u0161li o ve\u0161ker\u00e9 pen\u00edze. Jedin\u00e9, co z\u016fst\u00e1v\u00e1 nezadlu\u017een\u00e9 je star\u00e1 t\u011blocvi\u010dna po Mickeym Goldmillovi. Rocky nejprve chce p\u0159istoupit na dal\u0161\u00ed souboj proti Unionovi, ale Adriana je striktn\u011b proti a pros\u00ed ho, aby \u0161el na vy\u0161et\u0159en\u00ed.\nRocky podstupuje l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed a dokto\u0159i zji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee trp\u00ed syndromem boxer\u016f \"cavum septum pellucidum\", co\u017e je d\u00edra v membr\u00e1n\u011b odd\u011bluj\u00edc\u00ed dutiny lebe\u010dn\u00ed. Rocky tak nem\u016f\u017ee boxovat, proto\u017ee by mu nebyla prodlou\u017eena licence. Rocky nech\u00e1v\u00e1 dra\u017eit sv\u016fj majetek, aby zaplatil dluhy, kter\u00e9 vznikly.\nRocky se i s rodinou st\u011bhuje zp\u011bt do chud\u00e9 \u010dtvrti Filadelfie, kde jej ov\u0161em soused\u00e9 v\u00edtaj\u00ed jako sv\u00e9ho. Duke se sna\u017e\u00ed opakovan\u011b p\u0159emluvit Adrianu nebo Rockyho k tomu, aby Balboa znovu nastoupil do ringu, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Rocky m\u00e1 sp\u00ed\u0161e starost o Roberta jr., kter\u00fd mus\u00ed nastoupit do \u0161koly kam chodil i Rocky, ale v\u00ed, \u017ee on na ulici nevyrostl a neum\u00ed se br\u00e1nit.\nRockyho s Pauliem zastavuje na ulici dvacetilet\u00fd mlad\u00edk, Tommy Gunn. Vysv\u011btluje Rockymu, \u017ee je boxer a cht\u011bl by, aby ho Balboa tr\u00e9noval. Robert jr. m\u00e1 ve \u0161kole opravdu probl\u00e9my, kdy\u017e jej \u0161ikanuj\u00ed dva spolu\u017e\u00e1ci. Tommy Gunn se objevuje znovu v t\u011blocvi\u010dn\u011b Rockyho a p\u0159edv\u00e1d\u00ed, \u017ee p\u00e1ru opravdu m\u00e1. Rocky ho p\u0159esto odm\u00edt\u00e1 mana\u017eerovat, proto\u017ee se na to nec\u00edt\u00ed. P\u0159i posledn\u00edm pokusu vysv\u011btluje Rockymu, \u017ee dal v\u0161echno na j\u00edzdenku do Filadelfie a svoje vybaven\u00ed, nem\u00e1 nic v\u00edc ne\u017e co s sebou nese a to v\u0161e proto, aby se dostal k Rockymu. Rocky nakonec souhlas\u00ed a proto\u017ee Tommy nem\u00e1 kam j\u00edt, bere jej k sob\u011b dom\u016f.\nRocky tr\u00e9nuje Tommyho a upout\u00e1v\u00e1 se na n\u011bj \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. V n\u011bm vid\u00ed sebe a v sob\u011b vid\u00ed Mickeyho, kter\u00fd jej tr\u00e9noval. Naproti tomu za\u010d\u00edn\u00e1 zanedb\u00e1vat Roberta, sv\u00e9ho syna. Ten m\u00e1 st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my a tak za\u010d\u00edn\u00e1 chodit do Rockyho t\u011blocvi\u010dny tr\u00e9novat si \u00fadery. D\u00edky tomu se pozd\u011bji zbav\u00ed dot\u00edrav\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f, ale Rocky st\u00e1le na jeho p\u0159\u00edb\u011bh nem\u00e1 \u010das, proto\u017ee neust\u00e1le je zam\u011bstn\u00e1n Tommy Gunnem.\nTommy Gunn je st\u00e1le \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed a vyhr\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed z\u00e1pasy. V\u0161ude je v\u0161ak ozna\u010dov\u00e1n jako \"Rockyho chlapec\", \"Rockyho Robot\" apod. Mezit\u00edm se Union Cane st\u00e1v\u00e1 \u0161ampi\u00f3nem. Tommy u\u017e m\u00e1 dost druho\u0159ad\u00fdch z\u00e1pas\u016f a chce se utkat o titul, ale Balboa se domn\u00edv\u00e1, \u017ee je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el \u010das. Tommy tak podl\u00e9h\u00e1 v\u00e1ben\u00ed pen\u011bz slibovan\u00fdch Dukem. Rocky ho varuje, \u017ee jestli podep\u00ed\u0161e smlouvu, stane se jenom loutkou. Tommy p\u0159esto Rockyho opou\u0161t\u00ed, ani\u017e by tu\u0161il, \u017ee je pouze sou\u010d\u00e1st\u00ed Dukeova pl\u00e1nu, jak dostat Balbou do ringu.\nRocky se udob\u0159uje se sv\u00fdm synem. Tommy bojuje o titul s Canem a pom\u011brn\u011b snadno v\u00edt\u011bz\u00ed. Z\u00e1hy je v\u0161ak vyp\u00edsk\u00e1n publikem, kter\u00e9 v\u00ed, \u017ee opustil jejich mil\u00e1\u010dka Rockyho. Tommy nav\u00edc v\u011bnuje pod\u011bkov\u00e1n\u00ed nam\u00edsto Rockymu Dukeovi. Na tiskov\u00e9 konferenci je slovn\u011b napaden novin\u00e1\u0159i, \u017ee Union nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd soupe\u0159 a nikdo nebude Gunna akceptovat jako \u0161ampi\u00f3na. Duke vysv\u011btluje Tommymu, \u017ee mus\u00ed dostat Rockyho do ringu a vyd\u00e1vaj\u00ed se za n\u00edm do hospody, kam ode\u0161el s Pauliem.\nB\u011bhem h\u00e1dky v hospod\u011b Tommy ude\u0159\u00ed Paulieho a Rocky se s n\u00edm rozhodne utkat rovnou venku. Duke to Tommymu zakazuje, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee Balboa je pouli\u010dn\u00ed boxer a Tommy, kter\u00fd nedostal nikdy r\u00e1nu rukou bez rukavice, proti n\u011bmu nem\u00e1 \u0161anci. Skute\u010dn\u011b ho Rocky sund\u00e1 pomoc\u00ed n\u011bkolika \u00fader\u016f, ale Tommy jej z\u00e1ke\u0159n\u011b napadne zezadu. Rockymu se projevuje zran\u011bn\u00ed ze z\u00e1pasu s Dragem, ale op\u011bt se zved\u00e1 a por\u00e1\u017e\u00ed Gunna v pouli\u010dn\u00ed rva\u010dce za sv\u011btel televizn\u00edch kamer a \u0159ady div\u00e1k\u016f. Rocky je oslavov\u00e1n pouli\u010dn\u00edm publikem a na sam\u00fd z\u00e1v\u011br je\u0161t\u011b u\u0161t\u011bd\u0159\u00ed jednu r\u00e1nu Dukeovi, by\u0165 mu ten vyhro\u017euje, \u017ee ho za\u017ealuje.\nHudba k filmu nen\u00ed origin\u00e1ln\u00ed, ale slo\u017een\u00e1 od tv\u016frc\u016f jako Joey B. Ellis, Elton John, MC Hammer, 7A3, MC Tab, Rob Base, a Bill Conti.\nRocky Balboa\nRocky (filmov\u00e1 s\u00e9rie)\nRocky Balboa - The italian stalion Archivov\u00e1no 30. 11. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Wellesleyov\u00e9? <<>>: Wellesleyov\u00e9 jsou britsk\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod. P\u016fvodn\u00ed rod Wellesley (Wesley) byl star\u00fdm irsk\u00fdm klanem uv\u00e1d\u011bn\u00fdm ji\u017e od 12. stolet\u00ed. Tato rodina vym\u0159ela v roce 1728 a jm\u00e9no Wellesley spolu s majetkem v Irsku p\u0159e\u0161lo na sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fd rod Cowley\u016f. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem rodu byl poln\u00ed mar\u0161\u00e1l a vojev\u016fdce napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek Arthur Wellesley, 1. v\u00e9voda z Wellingtonu (1769\u20131852), kter\u00fd v roce 1814 z\u00edskal titul v\u00e9vody z Wellingtonu. V\u00fdznamn\u00e9ho postaven\u00ed dos\u00e1hli tak\u00e9 jeho brat\u0159i Richard Wellesley, mark\u00fdz Wellesley (1760\u20131842), William Wellesley, 3. hrab\u011b z Morningtonu (1763\u20131845), a Henry Wellesley, 1. baron Cowley (1773\u20131847). V sou\u010dasnosti je hlavn\u00edm p\u0159edstavitelem rodu Charles Valerian Wellesley, 9. v\u00e9voda z Wellingtonu (* 1945), b\u00fdval\u00fd poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu. Majetkem v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu jsou Stratfield Saye House a Apsley House v Lond\u00fdn\u011b.\nP\u016fvodn\u00ed rod Wellesley (respektive Wesley) pat\u0159il ke star\u00fdm irsk\u00fdm klan\u016fm a ji\u017e ve 12. stolet\u00ed se p\u0159edkov\u00e9 uv\u00e1d\u011bj\u00ed jako majitel\u00e9 panstv\u00ed Dangan Castle v hrabstv\u00ed Meath. Waleran de Wesley byl ve 13. stolet\u00ed lordem sud\u00edm v Irsku a jeho potomci zast\u00e1vali spr\u00e1vn\u00ed funkce v hrabstv\u00ed Meath, p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b tak\u00e9 zasedali v irsk\u00e9m parlamentu. Posledn\u00edm potomkem rodu Wesley byl Garret Wesley (1665\u20131728), dlouholet\u00fd poslanec irsk\u00e9ho parlamentu. Po vym\u0159en\u00ed rodu p\u0159e\u0161el hrad Dangan Castle na rodinu Cowley (respektive Colley), kter\u00e1 byli s Wellesleyi n\u011bkolin\u00e1sobn\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm s\u0148atk\u016f. Cowleyov\u00e9 maj\u00ed p\u016fvod v Anglii (hrabstv\u00ed Rutland), kde jsou zmi\u0148ov\u00e1ni od po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed, ale Robert Cowley (1470\u20131546) jako v\u00fdznamn\u00fd pr\u00e1vn\u00edk za vl\u00e1dy Jind\u0159icha VIII. p\u0159es\u00eddlil do Irska a stal se z\u00e1stupcem irsk\u00e9ho lorda kancl\u00e9\u0159e. Jeho vnuk Henry Cowley (\u2020 1584) proslul jako vojev\u016fdce a politik al\u017eb\u011btinsk\u00e9 \u00e9ry a nechal postavit hrad Castle Carbury v irsk\u00e9m hrabstv\u00ed Kildare.\nV roce 1728 p\u016fvodn\u00ed rod Wellesley vym\u0159el a jm\u00e9no spolu s majetkem p\u0159evzali Cowleyov\u00e9. V roce 1746 z\u00edskali irsk\u00fd titul barona z Morningtonu (odvozen\u00fd od n\u00e1zvu stejnojmenn\u00e9 vesnice v hrabstv\u00ed Meath severn\u011b od Dublinu), v dal\u0161\u00ed generaci obdr\u017eeli titul hrabat (1760). V generaci syn\u016f 1. hrab\u011bte z Morningtonu se z Wellesley\u016f stala v\u00fdznamn\u00e1 aristokratick\u00e1 dynastie ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed britskou historii po celou prvn\u00ed polovinu 19. stolet\u00ed. Jako prvn\u00ed vynikl Richard Wellesley, 1. mark\u00fdz Wellesley (1760\u20131842), ve funkci indick\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho guvern\u00e9ra, v r\u00e1mci napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek se ale mnohem slavn\u011bj\u0161\u00edm stal jeho mlad\u0161\u00ed bratr Arthur Wellesley, 1. v\u00e9voda z Wellingtonu (1769\u20131852), poln\u00ed mar\u0161\u00e1l a v\u00edt\u011bz bitvy u Waterloo. V\u00fdznamn\u00e9ho postaven\u00ed dos\u00e1hli tak\u00e9 dal\u0161\u00ed brat\u0159i William (1763\u20131845) a Henry (1773\u20131847). V\u0161ichni \u010dty\u0159i brat\u0159i z\u00edskali peersk\u00e9 tituly s \u010dlenstv\u00edm v britsk\u00e9 Sn\u011bmovn\u011b lord\u016f a vysok\u00e9 postaven\u00ed si udr\u017eeli jejich potomci v n\u011bkolika generac\u00edch a\u017e do 20. stolet\u00ed.\nZakladatelem rodov\u00e9ho vzestupu byl Richard Cowley (1690\u20131758), absolvent dublinsk\u00e9 univerzity a dlouholet\u00fd poslanec irsk\u00e9ho parlamentu. V roce 1728 zd\u011bdil majetek sv\u00e9ho bratrance Garreta Wesleye (1665\u20131728) a z\u00e1rove\u0148 p\u0159ijal jm\u00e9no Wesley, respektive Wellesley. V roce 1746 z\u00edskal titul barona Morningtona, kter\u00fd platil pouze pro Irsko, v 18. stolet\u00ed nechal p\u0159estav\u011bt starobyl\u00e9 rodov\u00e9 s\u00eddlo Dangan Castle v irsk\u00e9m hrabstv\u00ed Meath. Jeho syn Garret Wellesley (1735\u20131781) byl v roce 1760 pov\u00fd\u0161en na hrab\u011bte z Morningtonu, kter\u00fd ale st\u00e1le platil pouze pro Irsko. Do britsk\u00e9 Sn\u011bmovny lord\u016f se Wellesleyov\u00e9 dostali a\u017e v dal\u0161\u00ed generaci. D\u011bdicem 1. hrab\u011bte byl nejstar\u0161\u00ed syn Richard Wellesley (1760\u20131842), kter\u00fd b\u011bhem sv\u00e9 dlouholet\u00e9 kari\u00e9ry byl gener\u00e1ln\u00edm guvern\u00e9rem v Indii, britsk\u00fdm ministrem zahrani\u010d\u00ed nebo m\u00edstokr\u00e1lem v Irsku. Ji\u017e v roce 1797 z\u00edskal britsk\u00fd titul barona Wellesleye a nedlouho pot\u00e9 byl pov\u00fd\u0161en na irsk\u00e9ho mark\u00fdze Wellesleye. M\u011bl po\u010detn\u00e9 nelegitimn\u00ed potomstvo, ale man\u017eelsk\u00e9 potomky nem\u011bl, tak\u017ee mark\u00fdz\u00e1t Wellesley jeho \u00famrt\u00edm zanikl. Titul hrab\u011bte z Morningtonu p\u0159e\u0161el na mlad\u0161\u00edho bratra Williama (1763\u20131845), kter\u00fd ji\u017e p\u0159edt\u00edm zasedal ve Sn\u011bmovn\u011b lord\u016f jako baron Maryborough. William jako d\u011bdic sv\u00e9ho bratrance Sira Williama Pole u\u017e\u00edval od roku 1781 p\u0159\u00edjmen\u00ed Wellesley-Pole a po rodin\u011b Pole p\u0159evzal statky v Irsku se z\u00e1mkem Ballyfin House. Tento majetek prodal v roce 1813.\nV dal\u0161\u00ed generaci byl 4. hrab\u011btem z Morningtonu William Pole\u2013Wellesley (1788\u20131857), kter\u00fd se o\u017eenil s Catherine Tylney\u2013Long (1789\u20131825) a na z\u00e1klad\u011b toho p\u0159ijal p\u0159\u00edjmen\u00ed Tylney\u2013Long\u2013Pole\u2013Wellesley. Catherine byla d\u011bdi\u010dkou rodu Long (panstv\u00ed Draycot House v hrabstv\u00ed Wiltshire), ale pota\u017emo tak\u00e9 spolud\u011bdi\u010dkou v\u00fdznamn\u00e9ho bank\u00e9\u0159sk\u00e9ho rodu Child\u016f, tak\u017ee po smrti sv\u00e9ho bratra v roce 1805 byla majitelkou statk\u016f ve t\u0159ech hrabstv\u00edch s ro\u010dn\u00edm p\u0159\u00edjmem 40 000 liber a p\u0159edev\u0161\u00edm velkolep\u00e9ho rodov\u00e9ho s\u00eddla Wanstead House v Lond\u00fdn\u011b. \u010ctvrt\u00fd hrab\u011b z Morningtonu se jen okrajov\u011b v\u011bnoval ve\u0159ejn\u00e9 \u010dinnosti jako politik, proslul hlavn\u011b rozma\u0159il\u00fdm stylem \u017eivota, tak\u017ee po smrti jeho man\u017eelky skon\u010dila zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st majetku v exeku\u010dn\u00edm prodeji. Posledn\u00edm potomkem t\u00e9to linie byl jeho syn William Wellesley, 5. hrab\u011b z Morningtonu (1813\u20131863). Po jeho smrti p\u0159e\u0161el titul hrabat z Morningtonu na linii v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu, zat\u00edmco statky ve Wiltshire p\u0159evzala mlad\u0161\u00ed linie hrabat Cowley\u016f.\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem rodu Wellesley\u016f byl Arthur Wellesley, 1. v\u00e9voda z Wellingtonu (1769\u20131852), t\u0159et\u00ed syn 1. hrab\u011bte z Morningtonu, kter\u00fd proslul jako vojev\u016fdce napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, poln\u00ed mar\u0161\u00e1l a hrdina od Waterloo, pozd\u011bji byl tak\u00e9 dvakr\u00e1t britsk\u00fdm ministersk\u00fdm p\u0159edsedou. Ve \u0161lechtick\u00e9 hierarchii za\u010dal stoupat b\u011bhem sv\u00e9ho ta\u017een\u00ed proti Francii na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b (vikomt Wellington 1809, hrab\u011b a mark\u00fdz z Wellingtonu 1812). Po skon\u010den\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek obdr\u017eel titul v\u00e9vody z Wellingtonu, \u0159adu \u0161lechtick\u00fdch titul\u016f ale z\u00edskal tak\u00e9 v zahrani\u010d\u00ed (\u0160pan\u011blsko, Portugalsko, Nizozemsko). Na jeho v\u00fdjime\u010dn\u00e9m postaven\u00ed ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed i v r\u00e1mci cel\u00e9 Evropy profitoval cel\u00fd rod Wellesley\u016f v\u010detn\u011b jeho vlastn\u00edch potomk\u016f. Nejstar\u0161\u00ed syn a d\u011bdic titul\u016f Arthur Richard Wellesley, 2. v\u00e9voda z Wellingtonu (1807\u20131884), dos\u00e1hl v arm\u00e1d\u011b hodnosti gener\u00e1lporu\u010d\u00edka a zast\u00e1val vysok\u00e9 funkce u dvora, byl t\u00e9\u017e ryt\u00ed\u0159em Podvazkov\u00e9ho \u0159\u00e1du. Zem\u0159el bez potomstva a titul v\u00e9vody zd\u011bdili postupn\u011b dva synovci, Henry Wellesley, 3. v\u00e9voda z Wellingtonu (1846\u20131900), a Arthur Wellesley, 4. v\u00e9voda z Wellingtonu (1849\u20131934), oba takt\u00e9\u017e slou\u017eili v arm\u00e1d\u011b. Tradi\u010dn\u00ed vojensk\u00e1 slu\u017eba se stala osudnou Henrymu Wellesleyovi, 6. v\u00e9vodovi z Wellingtonu (1912\u20131943), kter\u00fd jako poru\u010d\u00edk padl za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v It\u00e1lii. Proto\u017ee byl bezd\u011btn\u00fd, tituly po n\u011bm zd\u011bdil str\u00fdc Gerald Wellesley, 7. v\u00e9voda z Wellingtonu (1885\u20131972), kter\u00fd p\u016fsobil v diplomacii a v letech 1936\u20131943 byl inspektorem kr\u00e1lovsk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch sb\u00edrek. Sou\u010dasn\u00fdm p\u0159edstavitelem t\u00e9to rodov\u00e9 v\u011btve je Charles Valerian Wellesley, 9. v\u00e9voda z Wellingtonu (* 1945), kter\u00fd byl v letech 1979\u20131989 poslancem Evropsk\u00e9ho parlamentu za Konzervativn\u00ed stranu.\nD\u00edky osobnosti mar\u0161\u00e1la Wellingtona u\u017e\u00edvaj\u00ed Wellesleyov\u00e9 v t\u00e9to linii \u0161lechtickou titulaturu, kter\u00e1 zahrnuje \u0161lechtick\u00e9 tituly z Brit\u00e1nie, \u0160pan\u011blska, Portugalska a Nizozem\u00ed. Sou\u010dasn\u00e1 titulatura v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu vypad\u00e1 n\u00e1sledovn\u011b: v\u00e9voda z Wellingtonu, mark\u00fdz z Wellingtonu, mark\u00fdz Douro, hrab\u011b z Morningtonu, hrab\u011b z Wellingtonu, vikomt Wellington, baron Mornington, baron Douro, kn\u00ed\u017ee z Waterloo, v\u00e9voda da Vittoria, mark\u00fdz de Torres Vedras, v\u00e9voda de Ciudad Rodrigo, hrab\u011b de Vimeiro, \u0161pan\u011blsk\u00fd grand 1. t\u0159\u00eddy. P\u011bt z dev\u00edti v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu z\u00edskalo Podvazkov\u00fd \u0159\u00e1d.\nHlavn\u00edm s\u00eddlem v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu je z\u00e1mek Stratfield Saye House v ji\u017en\u00ed Anglii (hrabstv\u00ed Hampshire). Barokn\u00ed z\u00e1mek zde postavila rodina Pitt\u016f zbohatl\u00e1 v koloni\u00edch, od nich je po napoleonsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch koupil st\u00e1t a v roce 1817 v\u011bnoval jako n\u00e1rodn\u00ed dar mar\u0161\u00e1lu Wellingtonovi. Ten m\u011bl velkolep\u00e9 pl\u00e1ny p\u016fvodn\u00ed z\u00e1mek zbo\u0159it a postavit nov\u00fd s n\u00e1zvem Waterloo Palace, kv\u016fli vysok\u00fdm finan\u010dn\u00edm n\u00e1klad\u016fm z toho ale se\u0161lo. N\u00e1sledn\u011b nicm\u00e9n\u011b prob\u011bhly \u010detn\u00e9 \u00fapravy st\u00e1vaj\u00edc\u00edch budov. Z\u00e1mek Stratfield Saye House je p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti jako muzeum mar\u0161\u00e1la Wellingtona.Dal\u0161\u00edm s\u00eddlem se stal lond\u00fdnsk\u00fd pal\u00e1c Apsley House, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b koupil v roce 1807 mar\u0161\u00e1l\u016fv bratr Richard Wellesley. V\u00e9voda Wellington po skon\u010den\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek pot\u0159eboval reprezentativn\u00ed s\u00eddlo odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho postaven\u00ed v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b a od bratra v roce 1817 koupil. Po rezignaci na ambici\u00f3zn\u00ed pl\u00e1ny p\u0159estav\u011bt z\u00e1mek Stratfield Saye House investoval mar\u0161\u00e1l Wellington v n\u011bkolika etap\u00e1ch vysok\u00e9 \u010d\u00e1stky do \u00faprav Apsley House. Gerald Wellesley, 7. v\u00e9voda z Wellingtonu, v\u011bnoval pal\u00e1c v roce 1947 st\u00e1t\u016f, ale na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona Wellington Museum Act (1947) je nad\u00e1le vy\u010dlen\u011bna \u010d\u00e1st pal\u00e1ce pro pobyt rodiny v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu. Pal\u00e1c Apsley House spravuje organizace English Heritage.\nNejmlad\u0161\u00ed bratr mar\u0161\u00e1la Wellingtona, Henry Wellesley (1773\u20131847), byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm diplomatem za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek a dlouholet\u00fdm velvyslancem ve \u0160pan\u011blsku, Francii a Rakousku. V roce 1828 z\u00edskal titul barona a vstoupil do Sn\u011bmovny lord\u016f (titul Cowley of Wesley odkazuje na p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9na obou sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdch rodin). Jeho syn Henry Wellesley, takt\u00e9\u017e v\u00fdznamn\u00fd diplomat, z\u00edskal v roce 1857 titul hrab\u011bte (z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 titul vikomta Dangana odvozen\u00fd od p\u016fvodn\u00edho rodov\u00e9ho s\u00eddla v Irsku). V roce 1863 zd\u011bdil po vym\u0159el\u00e9 linii hrabat z Morningtonu statky ve Wiltshire se z\u00e1mkem Draycot House. Sou\u010dasn\u00fdm p\u0159edstavitelem t\u00e9to v\u011btve je Garret Graham Wellesley, 7. hrab\u011b Cowley (* 1934), kter\u00fd se v\u011bnoval podnik\u00e1n\u00ed a \u017eije v Lond\u00fdn\u011b.\nRichard Wellesley, 1. baron Mornington (1690\u20131758), poslanec irsk\u00e9ho parlamentu, 1746 baron Mornington\nGarret Wellesley, 1. hrab\u011b z Morningtonu (1735\u20131781), poslanec irsk\u00e9ho parlamentu, hudebn\u00ed skladatel, 1760 hrab\u011b z Morningtonu\nRichard Wellesley, 1. mark\u00fdz Wellesley (1760\u20131842), Gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r Indie, ministr zahrani\u010d\u00ed, m\u00edstokr\u00e1l v Irsku, 1799 mark\u00fdz Wellesley\nWilliam Wellesley, 3. hrab\u011b z Morningtonu (1763\u20131845),\nArthur Wellesley, 1. v\u00e9voda z Wellingtonu (1769\u20131852), poln\u00ed mar\u0161\u00e1l, v\u00edt\u011bz od Waterloo, britsk\u00fd premi\u00e9r 1828\u20131830 a 1834, 1814 v\u00e9voda z Wellingtonu\nHenry Wellesley, 1. baron Cowley (1773\u20131847), diplomat, velvyslanec ve \u0160pan\u011blsku, Rakousku a Francii, 1828 baron Cowley\nHenry Wellesley, 1. hrab\u011b Cowley (1804\u20131884), diplomat, velvyslanec ve Francii, 1857 hrab\u011b Cowley\nArthur Wellesley, 2. v\u00e9voda z Wellingtonu (1807\u20131884), gener\u00e1l, nejvy\u0161\u0161\u00ed \u0161tolba Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed\nlord Charles Wellesley (1808\u20131858), gener\u00e1l, mar\u0161\u00e1lek kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora\nGeorge Wellesley (1814\u20131901), admir\u00e1l\nELBL, Pavel B.: Wellington. Buldok s tv\u00e1\u0159\u00ed gentlemana; Praha, 2018 528 stran ISBN 978-80-7497-247-8\nRES, Daniel: Wellington. V\u00edt\u011bz od Waterloo; Praha, 2018 456 stran ISBN 978-80-907311-0-3\nRodokmen v\u00e9vod\u016f z Wellingtonu Archivov\u00e1no 10. 9. 2018 na Wayback Machine.\nRodokmen hrabat Cowley\u016f Archivov\u00e1no 18. 8. 2018 na Wayback Machine.\nRodokmen hrabat z Morningtonu Archivov\u00e1no 12. 10. 2017 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1ha? <<>>: Zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1ha je v \u010desk\u00e9 dr\u00e1\u017en\u00ed terminologii s \u00fa\u010dinnost\u00ed od 1. dubna 2017 jedna z kategori\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00edch drah, a to dr\u00e1ha, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed zejm\u00e9na k prov\u00e1d\u011bn\u00ed zku\u0161ebn\u00edho provozu dr\u00e1\u017en\u00edch vozidel nebo zkou\u0161ek pro schv\u00e1len\u00ed typu nebo zm\u011bny typu dr\u00e1\u017en\u00edch vozidel a dr\u00e1\u017en\u00ed infrastruktury. Kategorie byla do z\u00e1kona \u010d. 266/1994 Sb., o drah\u00e1ch, zavedena noveliza\u010dn\u00edm z\u00e1konem \u010d. 319/2016 Sb., do roku 2017 byl \u017eelezni\u010dn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed okruh Cerhenice kategorizov\u00e1n jako vle\u010dka.\nNa zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hy se vztahuj\u00ed stejn\u00e1 obecn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed ustanoven\u00ed jako na dr\u00e1hy, resp. \u017eelezni\u010dn\u00ed dr\u00e1hy obecn\u011b. Ochrann\u00e9 p\u00e1smo dr\u00e1hy je u zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hy shodn\u00e9 jako u dr\u00e1hy celost\u00e1tn\u00ed vybudovan\u00e9 pro rychlost v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 160 km/h, tj. 100 m od osy krajn\u00ed koleje, nejm\u00e9n\u011b v\u0161ak 30 m od hranic obvodu dr\u00e1hy (\u00a7 8 odst. 1 p\u00edsm. b z\u00e1kona o dr\u00e1h\u00e1ch). V rozhodnut\u00ed o vyd\u00e1n\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edho povolen\u00ed pro zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hu dr\u00e1\u017en\u00ed spr\u00e1vn\u00ed \u00fa\u0159ad stanov\u00ed podm\u00ednky, za jak\u00fdch lze na t\u00e9to dr\u00e1ze provozovat zku\u0161ebn\u00ed provoz dr\u00e1\u017en\u00edch vozidel nebo zkou\u0161ky pro schv\u00e1len\u00ed typu nebo zm\u011bny typu dr\u00e1\u017en\u00edch vozidel a dr\u00e1\u017en\u00ed infrastruktury.\nPrvn\u00ed a zat\u00edm jedinou \u010deskou \u017eelezni\u010dn\u00ed drahou, kter\u00e9 byla do t\u00e9to kategorie za\u0159azena, je \u017eelezni\u010dn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed okruh Cerhenice. Nejprve musel vlastn\u00edk, V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav \u017eelezni\u010dn\u00ed, po\u017e\u00e1dat o zm\u011bnu kategorizace dr\u00e1hy, p\u0159i\u010dem\u017e \u017e\u00e1dost musela obsahovat p\u0159esn\u00fd popis koleji\u0161t\u011b. Za\u010d\u00e1tkem dubna byla \u017e\u00e1dost pod\u00e1na Dr\u00e1\u017en\u00edmu \u00fa\u0159adu a ten v \u010dervnu 2017 vydal rozhodnut\u00ed o zm\u011bn\u011b kategorizace dr\u00e1hy. K provozov\u00e1n\u00ed dr\u00e1hy bylo d\u00e1le nutn\u00e9 vydat je\u0161t\u011b \u00fa\u0159edn\u00ed povolen\u00ed. B\u011bhem jedn\u00e1n\u00ed Dr\u00e1\u017en\u00ed \u00fa\u0159ad stanovil 9 podm\u00ednek pro vyd\u00e1n\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edho povolen\u00ed: vytvo\u0159en\u00ed syst\u00e9mu vnit\u0159n\u00edch p\u0159edpis\u016f, syst\u00e9mu bezpe\u010dnosti a o postupech p\u0159i vzniku mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, podm\u00ednek pro zdravotn\u00ed a odbornou zp\u016fsobilost osob obsluhuj\u00edc\u00edch zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hu, \u0159\u00edd\u00edc\u00edch dr\u00e1\u017en\u00ed vozidlo, pro vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed osv\u011bd\u010den\u00ed strojvedouc\u00edho, m\u011b\u0159en\u00ed a prohl\u00eddek zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hy a provoz ur\u010den\u00fdch technick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. Provozovatel mus\u00ed nav\u00edc respektovat z\u00e1sady stanoven\u00e9 z\u00e1konem minim\u00e1ln\u011b na \u00farovni dr\u00e1hy celost\u00e1tn\u00ed. Historicky prvn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed povolen\u00ed v \u010cesk\u00e9 republice vydan\u00e9 k provozov\u00e1n\u00ed zku\u0161ebn\u00ed dr\u00e1hy \u017delezni\u010dn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed okruh Cerhenice plat\u00ed od 1. prosince 2017.", "<<>>: Co je Vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed? <<>>: Vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed (z angl. negotiation) definuje H. Vykopalov\u00e1 v knize Komunikace jako sou\u010d\u00e1st profese jako proces, jeho\u017e pomoc\u00ed se dv\u011b strany s odli\u0161n\u00fdm vn\u00edm\u00e1n\u00edm, s odli\u0161n\u00fdmi pot\u0159ebami a motivy pokou\u0161ej\u00ed shodnout na v\u011bci spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1jmu.\nS vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00edm se setk\u00e1v\u00e1me tam, kde se jeden druh\u00e9ho sna\u017e\u00edme ovlivnit, p\u0159esv\u011bd\u010dit, kde se o n\u011b\u010dem rozhodujeme. Jedn\u00e1 se o proces, ve kter\u00e9m doch\u00e1z\u00ed ke vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b informac\u00ed a k rozhodov\u00e1n\u00ed. P\u0159edt\u00edm ne\u017e za\u010dneme vyjedn\u00e1vat, je nutno zn\u00e1t sv\u00e9 slab\u00e9 a siln\u00e9 str\u00e1nky. D\u00e1le bychom m\u011bli v\u011bd\u011bt, jak\u00fd jsme vyjednava\u010dsk\u00fd typ a jak\u00e9 kvality a slabiny m\u00e1 n\u00e1\u0161 komunika\u010dn\u00ed partner.\nVyjednavatel mus\u00ed m\u00edt jist\u00fd specifick\u00fd typ znalost\u00ed a dovednost\u00ed. Jejich prost\u0159ednictv\u00edm m\u016f\u017ee z\u00edskat komunikuj\u00edc\u00ed na svou stranu.\nP\u0159i vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed jsou ur\u010duj\u00edc\u00edmi faktory mimo jin\u00e9:\ninformace\n\u010das\nmoc\u010c\u00edm v\u00edce informac\u00ed m\u00e1me, t\u00edm l\u00e9pe a zac\u00edlen\u011bji m\u016f\u017eeme doty\u010dn\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010dovat. Na vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed je pot\u0159eba m\u00edt tak\u00e9 dostatek \u010dasu. Moc m\u016f\u017eeme definovat jako prost\u0159edek uskute\u010d\u0148ov\u00e1n\u00ed c\u00edl\u016f.\nV\u011bt\u0161inu vyjednava\u010d\u016f m\u016f\u017eeme podle Vykopalov\u00e9 rozd\u011blit do t\u0159\u00ed kategori\u00ed:\nTvrd\u00ed vyjednava\u010di cht\u011bj\u00ed sv\u00e9 z\u00e1jmy a pot\u0159eby prosadit za ka\u017edou cenu. Jejich partne\u0159i se mohou po skon\u010den\u00ed jedn\u00e1n\u00ed c\u00edtit \u010dasto jako podvedeni nebo oklam\u00e1ni.\nM\u011bkc\u00ed vyjednava\u010di ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f sv\u00e9mu komunika\u010dn\u00edmu partnerovi ustupuj\u00ed a na konci vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed odch\u00e1zej\u00ed \u201epora\u017eeni\u201c, p\u0159ipadaj\u00ed si sami zneu\u017eit\u00ed. St\u00e1v\u00e1 se tak i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee akt vyjedn\u00e1vac\u00ed iniciovali. Zejm\u00e9na u melancholick\u00fdch charakterotyp\u016f toto m\u016f\u017ee m\u00edt velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9 psychologick\u00e9 d\u016fsledky.\nKonzultativn\u00ed vyjednava\u010d se sna\u017e\u00ed o uzav\u0159en\u00ed dohody, aby byly uspokojeny pot\u0159eby a z\u00e1jmy obou vyjedn\u00e1vac\u00edch stran. Uplat\u0148uje do vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed principy, kter\u00e9 v pragmalingvistick\u00e9 teorii definujeme jako princip j\u00e1 jsem ok - ty jsi ok.\nP\u0159ed samotn\u00fdm vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00edm je t\u0159eba stanoven\u00ed c\u00edl\u016f a volby strategie. Vykopalov\u00e1 vymezuje c\u00edle jako ide\u00e1ln\u00ed (maxim\u00e1ln\u00ed, pro vyjednava\u010de nejlep\u0161\u00ed, stanoven\u00e9 v \u00favodu) a minim\u00e1ln\u00ed (spodn\u00ed hranice toho, co m\u016f\u017eeme \u010di mus\u00edme vyjednat - \u010dasto se aktivuje na konci vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed jako tzv. nejhor\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed).\nStrategie vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00e1. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee taktikou m\u00edn\u00edme sp\u00ed\u0161e kr\u00e1tkodob\u00e9 aktivity, zat\u00edmco strategi\u00ed ty dlouhodob\u00e9.\nH. Vykopalov\u00e1 ve sv\u00e9 knize rozli\u0161uje 3 z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00edstupy k vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed podle toho, jak\u00fdm zp\u016fsobem partne\u0159i p\u0159i vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed postupuj\u00ed p\u0159i p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch pozic:\nP\u0159\u00edstup v\u00fdhra-v\u00fdhra\nu tohoto p\u0159\u00edstupu se partne\u0159i sna\u017e\u00ed dohodnout na v\u011bci spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1jmu tak, aby byly spokojeny ob\u011b vyjedn\u00e1vac\u00ed strany. Proces prob\u00edh\u00e1 bez n\u00e1tlakov\u00fdch metod a \u00fadajn\u011b je z dlouhodob\u00e9ho hlediska pro spolupr\u00e1ci nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed.\nP\u0159\u00edstup v\u00fdhra-prohra\nje typick\u00fd t\u00edm, \u017ee jeden z partner\u016f chce z\u00edskat maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fdhody pro sebe, a to i za cenu nev\u00fdhod pro druh\u00e9ho partnera. N\u00e1tlakov\u00e9 techniky zde svoje m\u00edsto maj\u00ed. M\u016f\u017ee ale doj\u00edt nap\u0159\u00edklad k po\u0161kozen\u00ed image firmy, osoby atp.\nPozi\u010dn\u00ed vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed\nje zvl\u00e1\u0161tn\u00edm typem vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. * p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed pozic, kdy ob\u011b strany v\u011bd\u00ed, \u017ee uskute\u010dn\u011bn\u00ed jejich po\u017eadavk\u016f je nere\u00e1ln\u00e9 a budou muset vyjedn\u00e1vat o \u00fastupc\u00edch nebo slevov\u00e1n\u00ed z p\u016fvodn\u00edch n\u00e1vrh\u016f. Cel\u00fd proces pak prov\u00e1z\u00ed f\u00e1ze jako vymezov\u00e1n\u00ed pozic, dohoda a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed pozi\u010dn\u00edho r\u00e1mce. Pokud upev\u0148ujeme vlastn\u00ed pozici p\u0159\u00edli\u0161 horliv\u011b s mnoha minusy pro komunika\u010dn\u00edho partnera, m\u016f\u017ee vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed skon\u010dit neshodou. Tento zp\u016fsob pozi\u010dn\u00edho vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 taktikou vedouc\u00ed k p\u0159edem pl\u00e1novan\u00e9 nedohod\u011b.\nVe vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed aktivujeme jist\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed dovednosti. Rozli\u0161ujeme v\u011bt\u0161inou dovednosti konven\u010dn\u00ed, neboli tradi\u010dn\u00ed a nekonven\u010dn\u00ed.\nTradi\u010dn\u00ed vyjedn\u00e1vac\u00ed dovednosti:\npou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed otev\u0159en\u00fdch ot\u00e1zek, co\u017e jsou ot\u00e1zky, na kter\u00e9 komunika\u010dn\u00ed partner neodpov\u00edd\u00e1 ano - ne... typicky za\u010d\u00ednaj\u00ed slovy pro\u010d, co, jak \u2026 (opakem je ot\u00e1zka uzav\u0159en\u00e1)\nparafr\u00e1zov\u00e1n\u00ed, tedy reformulace sd\u011blen\u00ed komunika\u010dn\u00edho partnera. M\u016f\u017ee p\u016fsobit jako projeven\u00ed z\u00e1jmu, ale je to tak\u00e9 prost\u0159edek pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u010dasu, zp\u011btnou vazbu a podobn\u011b.\nodml\u010den\u00ed se, kdy od druh\u00e9 strany o\u010dek\u00e1v\u00e1me sd\u011blen\u00ed dal\u0161\u00edch informac\u00ed, u druh\u00e9 strany m\u016f\u017ee vyvolat negativn\u00ed reakce\nob\u010dasn\u00e9 shrnut\u00ed je dovednost, kter\u00e1 n\u00e1m pom\u00e1h\u00e1 udr\u017eet jedn\u00e1n\u00ed v konkr\u00e9tn\u00edm r\u00e1mci, a slou\u017e\u00ed k p\u0159ehlednosti p\u0159i vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. M\u016f\u017ee bohu\u017eel p\u016fsobit dojmem zdr\u017eov\u00e1n\u00ed.\nakceptov\u00e1n\u00ed pocit\u016f a emoc\u00ed je d\u016fle\u017eitou slo\u017ekou jak\u00e9koliv komunikace, v\u010detn\u011b komunikace tzv. asertivn\u00ed. U vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed je diagnostika pocit\u016f partnera z\u00e1kladn\u00edm prost\u0159edkem efektivity jedn\u00e1n\u00ed.Nekonven\u010dn\u00ed vyjedn\u00e1vac\u00ed dovednosti:\nz\u00e1m\u011brn\u00e9 neporozum\u011bn\u00ed, tj. nepochopen\u00ed druh\u00e9 strany, kdy je druh\u00e1 strana nucena v\u0161echno l\u00e9pe vysv\u011btlit, zopakovat a pop\u0159\u00edpad\u011b poskytnout dal\u0161\u00ed informace. M\u016f\u017ee vyvolat nelibost a nechu\u0165 k dal\u0161\u00ed komunikaci;\nzveli\u010dov\u00e1n\u00ed \u0159e\u010den\u00e9ho, u\u017e\u00edvaj\u00ed se slova jako nikdy, v\u017edycky, ka\u017ed\u00fd, nikdo. Toto m\u016f\u017ee p\u016fsobit manipulativn\u011b;\nne\u010dekan\u00fd tah nast\u00e1v\u00e1, kdy\u017e v pr\u016fb\u011bhu vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed dojde k ne\u010dekan\u00e9 zm\u011bn\u011b t\u00e9matu, k ne\u010dekan\u00e9 reakc\u00ed nebo chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 odvr\u00e1t\u00ed pozornost jin\u00fdm sm\u011brem. Tato dovednost spr\u00e1vn\u011b funguje pouze p\u0159i prvn\u00edm \u010di jedin\u00e9m u\u017eit\u00ed v komunika\u010dn\u00edm r\u00e1mci, jinak m\u016f\u017ee p\u016fsobit odm\u00edtav\u011b a vyvolat agresivitu;\nsarkasmus, tj. kousav\u00e9 zesm\u011b\u0161\u0148ov\u00e1n\u00ed druh\u00e9 strany, vyvol\u00e1v\u00e1 emotivn\u00ed reakce;\nzahlcen\u00ed, druh\u00e1 strana je zasycena velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm p\u0159ebyte\u010dn\u00fdch informac\u00ed, kter\u00e9 nen\u00ed schopna pochopit, zv\u00e1\u017eit je a rozhodnout se. Pomoc\u00ed t\u00e9to dovednosti m\u016f\u017eeme s druhou stranou manipulovat, ale s rizikem ztr\u00e1ty d\u016fv\u011bry;\nmanipulace s kompetencemi je taktika u\u017e\u00edvan\u00e1 pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u010dasu pro vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010di p\u0159evahy. P\u0159esv\u011bd\u010dujeme druh\u00e9ho o vlastn\u00edch kompetenc\u00edch.Vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed komunikace v\u0161ednodenn\u00ed i v\u00e1zan\u00e9 na specifick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. \u010cesk\u00fd ekvivalent v\u00fdrazu negotiation je negociace.\nVYKOPALOV\u00c1, H. Komunikace jako sou\u010d\u00e1st profese. Zl\u00edn: Univerzita Tom\u00e1\u0161e Bati, 2005. ISBN 80-7318-344-7, s. 58-63.\nWATZLAWICK, Paul: Pragmatika lidsk\u00e9 komunikace. Brno 2011. ISBN 978-80-87325-00-1.\n \nUm\u00edte vyjedn\u00e1vat . . Dostupn\u00e9 z: https://web.archive.org/web/20140517023704/http://www.zaujmi.cz/spolecnost/uzitecne/umeni-vyjednavani/\nVyjedn\u00e1vac\u00ed taktiky . . Dostupn\u00e9 z: www2.fpf.sluky.cz/old/Vyjednavaci%20taktiky.", "<<>>: Co je Mohamed Hachaichi? <<>>: Mohamed Hachaichi (26. \u00fanora 1951 \u2013 6. \u010derven 2013) byl al\u017e\u00edrsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk, volnostyla\u0159. V roce 1980 na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Moskv\u011b vypadl v kategorii do 52 kg ve t\u0159et\u00edm kole a obsadil tak d\u011blen\u00e9 des\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. V letech 1981 a 1982 vybojoval bronz na mistrovstv\u00ed Afriky.", "<<>>: Co je Leave Home? <<>>: Leave Home je druh\u00e9 studiov\u00e9 album skupiny Ramones. Obsahuje klasick\u00e9 skladby od Ramones jako \"Pinhead\" a \"Gimme Gimme Shock Treatment.\" P\u016fvodn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed obsahuje skladbu \"Carbona Not Glue\" jako p\u00e1tou stopu, ale po n\u00e1mitk\u00e1ch spole\u010dnosti Carbona byla tato skladba sta\u017eena a jej\u00ed m\u00edsto obsadil singl B-side \"Babysitter\".\n\"Glad to See You Go\" (text: Dee Dee Ramone / hudba: Joey Ramone) \u2013 2:10\n\"Gimme Gimme Shock Treatment\" \u2013 1:38\n\"I Remember You\" \u2013 2:15\n\"Oh Oh I Love Her So\" \u2013 2:03\n\"Carbona Not Glue\" \u2013 1:52\n\"Suzy Is a Headbanger\" \u2013 2:08\n\"Pinhead\" (Dee Dee Ramone) \u2013 2:42\n\"Now I Wanna Be a Good Boy\" \u2013 2:10\n\"Swallow My Pride\" (Joey Ramone) \u2013 2:03\n\"What's Your Game\" \u2013 2:33\n\"California Sun\" (Henry Glover / Morris Levy) \u2013 1:58\n\"Commando\" \u2013 1:51\n\"You're Gonna Kill That Girl\" \u2013 2:36\n\"You Should Never Have Opened That Door\" \u2013 1:54\nV\u0161echny skladby mimo \"Babysitter\" jsou live nahr\u00e1vky.", "<<>>: Co je Gateway? <<>>: Gateway (br\u00e1na) je v informatice n\u00e1zev aktivn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed (s\u00ed\u0165ov\u00e9ho uzlu), kter\u00e9 m\u00e1 v po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edti nejvy\u0161\u0161\u00ed postaven\u00ed. Br\u00e1na propojuje dv\u011b s\u00edt\u011b pracuj\u00edc\u00ed s odli\u0161n\u00fdmi komunika\u010dn\u00edmi protokoly. Vykon\u00e1v\u00e1 i funkci routeru (sm\u011brova\u010de), a proto ji \u0159ad\u00edme v posloupnosti s\u00ed\u0165ov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed nad sm\u011brova\u010d. P\u0159\u00edkladem br\u00e1ny je po\u010d\u00edta\u010d, kter\u00fd pomoc\u00ed webov\u00e9 str\u00e1nky p\u0159ijme z Internetu zpr\u00e1vu, kterou ode\u0161le do mobiln\u00ed GSM s\u00edt\u011b v podob\u011b SMS zpr\u00e1vy.\nOzna\u010den\u00ed default gateway (implicitn\u00ed br\u00e1na) ozna\u010duje router (sm\u011brova\u010d), p\u0159es kter\u00fd se stanice dostanou do vn\u011bj\u0161\u00ed s\u00edt\u011b (tj. obvykle do Internetu). Oba v\u00fdznamy jsou \u010dasto nespr\u00e1vn\u011b zam\u011b\u0148ov\u00e1ny.\nPrvn\u00ed typem br\u00e1ny je br\u00e1na pracuj\u00edc\u00ed na aplika\u010dn\u00ed \u00farovni (viz Referen\u010dn\u00ed model ISO/OSI). Krom\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho p\u0159\u00edkladu propojen\u00ed GSM s\u00edt\u011b a Internetu to jsou i br\u00e1ny mezi r\u016fzn\u00fdmi s\u00edt\u011bmi pro zas\u00edl\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v (ICQ, Jabber, \u2026) a podobn\u011b. Br\u00e1na p\u0159ijme celou zpr\u00e1vu, kter\u00e1 se m\u016f\u017ee skl\u00e1dat z mnoha men\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed (nap\u0159. datagram\u016f). Pak zpr\u00e1vu p\u0159evede do form\u00e1tu ur\u010den\u00e9ho pro c\u00edlovou s\u00ed\u0165 a ode\u0161le. Br\u00e1nu tak tvo\u0159\u00ed speci\u00e1ln\u00ed program spu\u0161t\u011bn\u00fd na po\u010d\u00edta\u010di, kter\u00fd je p\u0159ipojen do obou r\u016fzn\u00fdch s\u00edt\u00ed (tj. nap\u0159\u00edklad do Internetu pomoc\u00ed s\u00ed\u0165ov\u00e9 karty a do GSM s\u00edt\u011b pomoc\u00ed mobiln\u00edho telefonu p\u0159ipojen\u00e9ho p\u0159es s\u00e9riov\u00fd port).\nDruh\u00fdm typem br\u00e1ny je br\u00e1na pracuj\u00edc\u00ed na transportn\u00ed nebo s\u00ed\u0165ov\u00e9 vrstv\u011b. Tyto br\u00e1ny pracuj\u00ed na ni\u017e\u0161\u00ed s\u00ed\u0165ov\u00e9 vrstv\u011b, nap\u0159\u00edklad p\u0159\u00edmo s datagramy. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b br\u00e1na nedek\u00f3duje celou zpr\u00e1vu, ale jen transformuje datagramy jedn\u00e9 s\u00edt\u011b do datagram\u016f s\u00edt\u011b druh\u00e9. P\u0159\u00edkladem je tzv. SOCKS, kde doch\u00e1z\u00ed k p\u0159enosu datagram\u016f TCP/IP p\u0159es s\u00ed\u0165, kter\u00e1 TCP/IP nepodporuje. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b TCP/IP aplikace pou\u017e\u00edv\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed subsyst\u00e9m, kter\u00fd zajist\u00ed doru\u010den\u00ed datagram\u016f a\u017e k br\u00e1n\u011b pomoc\u00ed jin\u00e9ho protokolu (nap\u0159. IPX/SPX) a v br\u00e1n\u011b prob\u00edh\u00e1 zp\u011btn\u00fd p\u0159evod do protokolu TCP/IP a odesl\u00e1n\u00ed do c\u00edlov\u00e9ho m\u00edsta v Internetu. P\u0159evod pracuje samoz\u0159ejm\u011b ob\u011bma sm\u011bry.\nN\u011bkter\u00e9 po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edt\u011b se chr\u00e1n\u00ed proti p\u0159\u00edm\u00e9mu p\u0159\u00edstupu ciz\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f. P\u0159inese-li si n\u011bkdo do takov\u00e9 s\u00edt\u011b notebook, musel by si nejprve zdlouhav\u011b zajistit administrativn\u00ed povolen\u00ed, sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d slo\u017eit\u011b konfigurovat (viz IEEE 802.1X), instalovat dopl\u0148uj\u00edc\u00ed software a podobn\u011b. Z tohoto d\u016fvodu m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00edstup ke zdroj\u016fm takov\u00e9 s\u00edt\u011b omezen pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00ed br\u00e1ny.\nP\u0159ipoj\u00ed-li se do s\u00edt\u011b nezn\u00e1m\u00fd po\u010d\u00edta\u010d (nezn\u00e1m\u00e1 IP adresa, MAC adresa a podobn\u011b), je ve\u0161ker\u00fd jeho provoz p\u0159esm\u011brov\u00e1n na br\u00e1nu (nap\u0159. pomoc\u00ed VLAN). Ve spolupr\u00e1ci s webov\u00fdm prohl\u00ed\u017ee\u010dem, kter\u00fd je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdbavy v\u011bt\u0161iny po\u010d\u00edta\u010d\u016f, umo\u017en\u00ed br\u00e1na na z\u00e1klad\u011b znalosti u\u017eivatelsk\u00e9ho jm\u00e9na a hesla autentizaci. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 autentizaci zajist\u00ed br\u00e1na rekonfiguraci s\u00ed\u0165ov\u00fdch prvk\u016f, kter\u00e9 odblokuj\u00ed p\u0159\u00edstup p\u0159ipojen\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de.\nOpakova\u010d (repeater)\nBridge (most)\nRouter (sm\u011brova\u010d)\nSwitch (p\u0159ep\u00edna\u010d)\nHub (rozbo\u010dova\u010d)\nTCP/IP\nNetwork address translation\nPods\u00ed\u0165\nhttps://web.archive.org/web/20070414193707/http://www.gvp.cz/local/new/ucebnice/vyptech/internet/tcpip.htm \u2013 TCP/IP\nhttp://www.volny.cz/daransky/protocols.htm \u2013 Protokoly\nhttp://www.earchiv.cz/a93/a343c120.", "<<>>: Co je Miliardtina? <<>>: Miliardtina je pojem, kter\u00fd v des\u00edtkov\u00e9 soustav\u011b p\u0159edstavuje \u010d\u00edslo. Des\u00edtkov\u00e1 soustava uzn\u00e1v\u00e1 dva z\u00e1kladn\u00ed druhy z\u00e1pisu. V kr\u00e1tk\u00e9 soustav\u011b se v\u016fbec o \u010d\u00edslo nejedn\u00e1, jeliko\u017e ho tato soustava v\u016fbec nezn\u00e1 . V dlouh\u00e9 soustav\u011b, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edv\u00e1 v \u010cesku p\u0159edstavuje \u010d\u00edslo 10\u22129 (0,000000001).", "<<>>: Co je Sov\u011btsk\u00fd svaz na Hopmanov\u011b poh\u00e1ru? <<>>: Sov\u011btsk\u00fd svaz se poprv\u00e9 \u00fa\u010dastnil 2. ro\u010dn\u00edku Hopmanova poh\u00e1ru v roce 1990. V d\u016fsledku rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu na konci roku 1991 startovali n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok na Hopmanov\u011b poh\u00e1ru sportovci tohoto rozpadl\u00e9ho st\u00e1tu pod vlajkou organice Spole\u010denstv\u00ed nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f a po roce 1992 ji\u017e pod vlajkou sv\u00fdch zemi, Uzbekist\u00e1nu, Ruska, Kazachst\u00e1nu \u010di Ukrajiny.\nTabulka uv\u00e1d\u00ed seznam sov\u011btsk\u00fdch tenist\u016f, kte\u0159\u00ed reprezentovali st\u00e1t na Hopmanov\u011b poh\u00e1ru.\nV/P \u2013 v\u00fdhry/prohry\nSpole\u010denstv\u00ed nez\u00e1visl\u00fdch st\u00e1t\u016f na Hopmanov\u011b poh\u00e1ruKazachst\u00e1n na Hopmanov\u011b poh\u00e1ruRusko na Hopmanov\u011b poh\u00e1ruUkrajina na Hopmanov\u011b poh\u00e1ruUzbekist\u00e1n na Hopmanov\u011b poh\u00e1ru\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Soviet union at the Hopman Cup na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Karel \u0160af\u00e1\u0159 (pedagog)? <<>>: Karel \u0160af\u00e1\u0159 (28. ledna 1889 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 3. \u010dervna 1970 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice) byl \u010desk\u00fd st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd u\u010ditel, p\u0159ekladatel a kulturn\u00ed pracovn\u00edk.\nKarel \u0160af\u00e1\u0159 se narodil v J\u00edrovcov\u011b ulici \u010dp. 439. Poch\u00e1zel z \u0161esti d\u011bt\u00ed, dva jeho brat\u0159i (Jan 1886\u20131887 a Ludwig 1892\u20131897) v\u0161ak zem\u0159eli v \u00fatl\u00e9m v\u011bku. Jeho otec Mat\u011bj \u0160af\u00e1\u0159 byl truhl\u00e1\u0159em a um\u0159el v roce 1894. O Karla a o jeho t\u0159i sestry Kristinu (1881), Marii (1884) a Teresii (1890) se pak starala jeho matka Krist\u00edna, rozen\u00e1 Fojtlov\u00e1, kter\u00e1 poch\u00e1zela z Vele\u0161\u00edna a byla pranete\u0159\u00ed obrozeneck\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Josefa Vlastimila Kamar\u00fdta. Po smrti otce mu, z\u00e1sluhou sdru\u017een\u00ed \u010deskobud\u011bjovick\u00fdch katolick\u00fdch tovary\u0161\u016f, pom\u00e1hal mal\u00ed\u0159 Jan \u0158eho\u0159, kter\u00fd poch\u00e1zel z D\u0159itn\u011b a kter\u00fd mu tam zajistil pr\u00e1zdninov\u00e9 pobyty.\nJi\u017e v ml\u00e1d\u00ed se u n\u011bj projevil z\u00e1jem o filologii. P\u0159i sv\u00e9m studiu na \u010deskobud\u011bjovick\u00e9m Jirs\u00edkov\u011b gymn\u00e1ziu si jeho nad\u00e1n\u00ed v\u0161iml profesor rom\u00e1nsk\u00e9 filologie Prokop Miroslav Ha\u0161kovec, kter\u00fd tam tenkr\u00e1t u\u010dil. V roce 1908 se \u0160af\u00e1\u0159 s Ha\u0161kovcem setkal znovu, a to na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy, kde Ha\u0161kovec p\u016fsobil jako docent francouzsk\u00e9 literatury, a kde \u0160af\u00e1\u0159 za\u010dal studovat n\u011bm\u010dinu a francouz\u0161tinu. Pozd\u011bji se specializoval na francouz\u0161tinu a k tomu orientalistiku. \nPo 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se stal tlumo\u010dn\u00edkem pro italskou kontroln\u00ed komisi. \u017dil v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, kde do roku 1940 u\u010dil na re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu a na d\u00edv\u010d\u00edm reformn\u00edm re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu Jany Z\u00e1tkov\u00e9, potom ode\u0161el do v\u00fdslu\u017eby a v\u011bnoval se p\u0159ekladatelstv\u00ed. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch se stal \u010dlenem Alliance fran\u00e7aise a sekce Institutu di Cultura Italiana. Byl \u010dlenem Klubu p\u0159ekladatel\u016f. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch je po n\u011bm pojmenov\u00e1na ulice.\nP\u0159ekl\u00e1dal z francouz\u0161tiny, ture\u010dtiny, arab\u0161tiny, ital\u0161tiny.\nPoh\u0159ben\u00fd chr\u00e1m \u2013 Maurice Maeterlinck. Praha: Rudolf Bro\u017e, 1911\nPov\u00eddka o kr\u00e1li, jeho synu, vez\u00edrech a otrokyni \u2013 nezn\u00e1m\u00fd autor arabsk\u00fd; napsal i \u00favod; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 28. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1912\nEpisoda o Velled\u011b \u2013 Fran\u00e7ois Ren\u00e9 Chateaubriand; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 29. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1912\nP\u0159\u00edb\u011bh pan\u00ed de la Pommeraye a mark\u00fdza des Arcis \u2013 Denis Diderot; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 52. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1913\nMark\u00fdza \u2013 George Sand; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 57. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1913Dumy samot\u00e1\u0159sk\u00e9ho chodce na des\u00edti proch\u00e1zk\u00e1ch \u2013 Jean Jacques Rousseau. Praha: Sokol, 1913\nVypravov\u00e1n\u00ed Sindb\u00e1da n\u00e1mo\u0159n\u00edka z arabsk\u00e9 sb\u00edrky poh\u00e1dek \"Tis\u00edc a jedna noc\" \u2013 Praha: Jan Laichter, 1914\nNapraven\u00fd \u0161karohl\u00edd \u2013 Jean Marmontel; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 92. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1916\nPozemky na prodej \u2013 Edmond About; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 93. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1916\nTragick\u00e1 p\u0159\u00edhoda li\u0161\u00e1kova \u2013 Louis Pergaud; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 94. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1916\nB\u00edl\u00fd b\u00fdk \u2013 F. A. Voltaire; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 100. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1916\nVzpom\u00ednky z d\u011btstv\u00ed a jino\u0161stv\u00ed \u2013 Ernest Renan. Praha: Jan Sv\u00e1tek, 1925\nRom\u00e1n o Tristanovi a Isold\u011b \u2013 Joseph B\u00e9dier. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1929\nPozn\u00e1mky a vysv\u011btlivky k Rabelaisov\u011b knize \u017divot Gargantu\u016fv a Pantagruel\u016fv \u2013 Karel \u0160af\u00e1\u0159 a Josef Rejlek. Praha: Dru\u017estevn\u00ed pr\u00e1ce, 1931\nNep\u0159\u00e1tel\u00e9 sebe sam\u00fdch: rom\u00e1n ze \u017eivota anglick\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f \u2013 Robert Tressel. Praha: Karel Boreck\u00fd, 1931\nHeptameron novel p\u0159evzne\u0161en\u00e9 a p\u0159eslavn\u00e9 princezny Mark\u00e9ty d\u2019Angouleme, kr\u00e1lovny Navarsk\u00e9 \u2013 a opat\u0159il pozn\u00e1mkami; se 76 obr\u00e1zky od Toyen. Praha: Dru\u017estevn\u00ed pr\u00e1ce, 1932\nP\u0159\u00edb\u011bh o jinochu a smutn\u00fdch starc\u00edch \u2013 z arabsk\u00e9ho origin\u00e1lu \"Tis\u00edce a jedn\u00e9 noci\"; t\u0159emi such\u00fdmi jehlami a dv\u011bma kresbami vyzdobil Franti\u0161ek Pavelka. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice: Dru\u017estevn\u00ed pr\u00e1ce, 1939\nMl\u00fdn na P\u00e1du: historick\u00fd rom\u00e1n. III, Sv\u011bt star\u00fd a v\u011b\u010dn\u011b nov\u00fd \u2013 Riccardo Bacchelli. Praha: Novina, 1943\nSmrt vlka \u2013 Alfred de Vigny; d\u0159evorytem vyzdobil Jan Kon\u016fpek. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice: Dru\u017estevn\u00ed pr\u00e1ce, 1945\nGargantua a Pantagruel \u2013 Fran\u00e7ois Rabelais; p\u0159eklad Jiho\u010desk\u00e9 Thel\u00e9my; upravili Josef Rejlek a Karel \u0160af\u00e1\u0159; kone\u010dn\u00e1 redakce a p\u0159edmluva Josef Kopal; ilustrace Gustav Dor\u00e9e... Praha: Melantrich, 1953\nKn\u011b\u017ena de Cl\u00e8ves \u2013 Marie Madeleine de La Fayette; a opat\u0159il pozn\u00e1mkami. Praha: SNKLHU, 1959\nHeptameron \u2013 Mark\u00e9ta Navarsk\u00e1; ilustroval Ota Jane\u010dek; doslov Josef Kopal. Praha: SNKLHU, 1960\nIluminovan\u00e9 rukopisy vy\u0161ebrodsk\u00e9 \u2013 \u00favod napsal a katalog sestavil Anton\u00edn Friedl; francouzsk\u00e9 resum\u00e9 Karel \u0160af\u00e1\u0159, n\u011bmeck\u00e9 resum\u00e9 Marie Kotrbov\u00e1; barevn\u00e9 fotografie Ladislav Neubert, \u010dernob\u00edl\u00e9 fotografie Josef \u0160echtl. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice: Krajsk\u00e1 knihovna, 1967\nPravdiv\u00e1 historie \u2013 Charles Louis de Secondat, baron de La Br\u00e8de et de Montesquieu; ilustroval Petr Po\u0161. Praha: Odeon, 1983\nV dob\u011b sv\u00fdch studi\u00ed v Praze shrom\u00e1\u017edil z podn\u011btu P. M. Ha\u0161kovce okolo sebe krou\u017eek mlad\u00fdch student\u016f\u2013romanist\u016f Jiho\u010deskou Thel\u00e9mu, jej\u00edmi\u017e \u010dleny se krom\u011b \u0160af\u00e1\u0159e stali Jan \u010cart, Franti\u0161ek Kamar\u00fdt, Stanislav Malec a Josef Rejlek. Krou\u017eek za\u010dal p\u0159ekl\u00e1dat jedno ze z\u00e1kladn\u00edch a t\u011b\u017eko p\u0159elo\u017eiteln\u00fdch d\u011bl sv\u011btov\u00e9 literatury, napsan\u00e9 v 16. stolet\u00ed, Gargantua a Pantagruela od Fran\u00e7oise Rabelaise. B\u011bhem p\u0159ekladu druh\u00e9 knihy tohoto d\u00edla \u010cart a Malec od p\u0159ekl\u00e1d\u00e1n\u00ed odstoupili, Franti\u0161ek Kamar\u00fdt padl ve v\u00e1lce (jeho jm\u00e9no je na pomn\u00edku li\u0161ovsk\u00fdch ob\u010dan\u016f padl\u00fdch v 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce) a p\u0159eklad cel\u00e9ho d\u00edla dokon\u010dil \u0160af\u00e1\u0159 s Rejlkem s t\u00edm, \u017ee n\u011bkter\u00e9 ver\u0161e p\u0159elo\u017eili Cyril Van\u011bk, Alois Kraj\u00edc a Miroslav Haller. \u0160af\u00e1\u0159 provedl tak\u00e9 kone\u010dnou redakci cel\u00e9ho p\u0159ekladu.\nKarel \u0160af\u00e1\u0159: person\u00e1ln\u00ed bibliografie \u2013 zpracovala Ji\u0159ina Miku\u0161kovi\u010dov\u00e1; v \u00favodu pozn. Miroslava Hallera a v\u00fd\u0148atek z projevu Ladislava Stehl\u00edka. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, Krajsk\u00e1 knihovna, 1976\nKarel \u0160af\u00e1\u0159: (1889-1970): soupis osobn\u00edho fondu \u2013 zpracovala Jana Makovcov\u00e1.", "<<>>: Co je E. L. James? <<>>: Erika Leonard, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Erika Mitchell (* 7. b\u0159ezna 1963, Lond\u00fdn), zn\u00e1m\u00e1 pod pseudonymem E. L. James, je britsk\u00e1 autorka trilogie bestseller\u016f Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f \u0161edi, Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f temnoty a Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f svobody. Dohromady se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech prodalo v\u00edce ne\u017e 35 milion\u016f v\u00fdtisk\u016f a p\u0159es 90 milion\u016f v\u00fdtisk\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Trilogie je nejrychleji prod\u00e1van\u00fdm paperbackem v\u0161ech dob. V roce 2012 ji americk\u00fd \u010dasopis Time za\u0159adil mezi sto nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed sv\u011bta. Magaz\u00ednem Publishers Weekly byla v roce 2016 ozna\u010dena \"osobnost\u00ed roku\".\nPo p\u011btadvaceti letech pr\u00e1ce v televizi se E. L. James rozhodla splnit si d\u011btsk\u00fd sen a pustila se do psan\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd, jak doufala, budou \u010dten\u00e1\u0159i milovat. V\u00fdsledkem jej\u00edho sna\u017een\u00ed je smysln\u00e1 romance o bohat\u00e9m a mlad\u00e9m podnikateli Christianu Greyovi, kter\u00fd se pot\u00fdk\u00e1 s chut\u00ed po kontrole a erotick\u00fdch hr\u00e1tk\u00e1ch. E. L. James se p\u0159i psan\u00ed Pades\u00e1ti odst\u00edn\u016f cht\u011bla vyrovnat s kriz\u00ed st\u0159edn\u00edho v\u011bku. Knihu postupn\u011b zve\u0159ej\u0148ovala na sv\u00e9m blogu. V\u00e1\u0161e\u0148 a sexu\u00e1ln\u00ed fantazie s v\u016fn\u00ed zak\u00e1zan\u00e9ho ovoce okouzlily statis\u00edce \u010dten\u00e1\u0159ek. A ty volaly po dal\u0161\u00edm pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, a tak vznikla dv\u011b nem\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.\nS man\u017eelem Niallem Leonardem (s\u0148atek v roce 1987, prozaik a scen\u00e1rista - pod\u00edlel se i na zpracov\u00e1n\u00ed dvou pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Pades\u00e1ti odst\u00edn\u016f) m\u00e1 dva syny, \u017eije st\u0159\u00eddav\u011b v rodinn\u00e9m domku v z\u00e1padn\u00edm Lond\u00fdn\u011b a ve sv\u00e9 losangelsk\u00e9 vile. V sou\u010dasnosti pracuje na filmov\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed jej\u00edho dal\u0161\u00edho erotick\u00e9ho hitu The Mister. Nat\u00e1\u010den\u00ed by m\u011blo za\u010d\u00edt v roce 2022.\nFifty Shades of Grey (2011), \u010desky Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f \u0161edi (2012) \u2013 zfilmov\u00e1no 2015\nFifty Shades Darker (2012), \u010desky Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f temnoty (2013) \u2013 zfilmov\u00e1no 2017\nFifty Shades Freed (2012), \u010desky Pades\u00e1t odst\u00edn\u016f svobody (2013) \u2013 zfilmov\u00e1no 2018\nGrey (2015), \u010desky Grey: pades\u00e1t odst\u00edn\u016f \u0161edi pohledem Christiana Greye (2016)\nDarker (2018, 1. vyd\u00e1n\u00ed v \u010cr 2017)\nMister (2019, 1. vyd\u00e1n\u00ed v \u010cr 2019)\nFreed (2021, 1. vyd\u00e1n\u00ed v \u010cr 2021)\n \nN\u011b\u017en\u00e1 pouta, sladk\u00e9 bi\u010de.", "<<>>: Co je V\u00e1clav Rodomil Kramerius? <<>>: V\u00e1clav Rodomil Kramerius (6. duben 1792 Praha \u2013 6. \u010dervna 1861 Praha), syn vydavatele V. M. Krameria, redaktor, autor a p\u0159ekladatel stovky pov\u00eddek a novel.\nPok\u0159t\u011bn byl jako V\u00e1clav Franti\u0161ek \u010cen\u011bk (Wenzeslaus Franciscus Vincenz), pozd\u011bji si dal vlasteneck\u00e9 jm\u00e9no Rodomil. Byl prvorozen\u00fdm synem v\u00fdznamn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho vydavatele \u010cesk\u00e9 expedice. V otcov\u011b podniku pracoval jako typograf, od roku 1813 (bylo mu 21 let a otec byl ji\u017e mrtv\u00fd) jako redaktor Krameriov\u00fdch c.k.vlasteneck\u00fdch novin. Pak pom\u00e1hal matce v\u00e9st \u010ceskou expedici, ale nem\u011bli v podnik\u00e1n\u00ed \u00fasp\u011bch, tak\u017ee v roce 1823 vydavatelsk\u00e9 pr\u00e1vo na \u0159adu \u010desk\u00fdch novin a \u010dasopis\u016f prodali. Nech\u00e1val se zam\u011bstnat jako korektor a typograf u r\u016fzn\u00fdch tisk\u00e1ren v \u010cech\u00e1ch a psal. \u0158adu pov\u00eddek p\u0159ekl\u00e1dal z n\u011bm\u010diny, angli\u010dtiny, ru\u0161tiny a francouz\u0161tiny. V roce 1836 se kv\u016fli nedostatku pen\u011bz \u017eivil ve V\u00eddni prodejem brakov\u00e9 literatury a voskov\u00fdch figurek. Po n\u00e1vratu se sna\u017eil vyd\u00e1vat dal\u0161\u00ed noviny: \u010ceskoslovansk\u00fd vlasteneck\u00fd den\u00edk, \u010dasopis Hacaf\u00edrek v kacabajce s mal\u00fdm \u00fasp\u011bchem. Pak u\u017e jen psal a \u017eivil se jako korektor. Zem\u0159el v chudobinci U milosrdn\u00fdch brat\u0159\u00ed na Karlov\u011b. Hrob m\u00e1 v Praze na Ol\u0161anech.\n\u017d\u00e1nrov\u011b bylo velice rozmanit\u00e9, jeho pov\u00eddky a novely byly historick\u00e9, poh\u00e1dkov\u00e9, sentiment\u00e1ln\u00ed, psal cestopisy i ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 i stra\u0161ideln\u00e9 rom\u00e1nky. N\u011bkter\u00e9 z nich jsou za\u0159azov\u00e1ny jako p\u0159edch\u016fdci dne\u0161n\u00edho \u017e\u00e1nru fantasy a horor.. Dob\u011b vzniku odpov\u00eddaj\u00ed jejich velmi dlouh\u00e9 n\u00e1zvy. V roce 1988 byl vyd\u00e1n v\u00fdbor z jeho tvorby v\u010detn\u011b jeho \u017eivotopisu s n\u00e1zvem Kn\u00ed\u017eky lidov\u00e9ho \u010dten\u00ed.\nN\u00e1stiny temn\u00e9 p\u016flnoci:P\u0159\u00edb\u011bhy z \u010dasu ryt\u00ed\u0159stva starov\u011bk\u00e9ho, z\u00e1ke\u0159nictva a podobn\u00fdch dobrodru\u017estv\u00ed (1861)\nZnamenit\u00e9 a podivn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy pana Pr\u00e1\u0161\u00edlka, se kter\u00fdmi se na mnoh\u00fdch sv\u00fdch cest\u00e1ch po ve\u0161ker\u00e9m sv\u011bt\u011b setkal a mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9 skutky vykonal, jako\u017e s\u00e1m vypravuje (1855)\n V\u00e1clav Rodomil Kramerius. In: Vladim\u00edr Forst a kolektiv. Lexikon \u010desk\u00e9 literatury : osobnosti, d\u00edla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupn\u00e9 online. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/II. K\u2013L. S. 933\u2013936.", "<<>>: Co je R\u00e9servoir de l'h\u00f4pital Saint-Louis? <<>>: R\u00e9servoir de l'h\u00f4pital Saint-Louis (\u010desky n\u00e1dr\u017e v nemocnici sv. Ludv\u00edka) je z\u00e1sob\u00e1rna pitn\u00e9 vody v Pa\u0159\u00ed\u017ei ze 17. stolet\u00ed.\nN\u00e1dr\u017e se nach\u00e1z\u00ed v 10. obvodu na ulici Rue Juliette-Dodu. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed komplexu nemocnice Svat\u00e9ho Ludv\u00edka, le\u017e\u00ed na jeho v\u00fdchodn\u00edm okraji.\nRezervo\u00e1r je obd\u00e9ln\u00e1 stavba asi deset metr\u016f dlouh\u00e1, relativn\u011b n\u00edzko polo\u017een\u00e1 ve srovn\u00e1n\u00ed s okoln\u00edm ter\u00e9nem. Je postavena z kamene se st\u0159echou pokrytou ta\u0161kami. Jej\u00ed jihov\u00fdchodn\u00ed strana je dopln\u011bna \u0161esti kamenn\u00fdmi op\u011brn\u00fdmi pil\u00ed\u0159i.\nStavba vznikla v 17. stolet\u00ed pro shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed vody z pramen\u016f na n\u00e1vr\u0161\u00ed Belleville. Budova je vedena od roku 2006 jako historick\u00e1 pam\u00e1tka v r\u00e1mci ochrany vodovodn\u00edho celku Belleville.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku R\u00e9servoir de l'h\u00f4pital Saint-Louis na francouzsk\u00e9 Wikipedii.\n \n(francouzsky) Str\u00e1nky spole\u010dnosti Eau de Paris Archivov\u00e1no 7. 2. 2011 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Markleeville? <<>>: Markleeville je spr\u00e1vn\u00ed m\u011bsto okresu Alpine County v Kalifornii. K roku 2010 zde \u017eilo 210 obyvatel, p\u0159i\u010dem\u017e 91 % byli b\u011blo\u0161i.", "<<>>: Co je Masakr v Baze 2015? <<>>: Jako masakr v Baze je ozna\u010dov\u00e1na s\u00e9rie masov\u00fdch vra\u017ed sp\u00e1chan\u00fdch salafistickou d\u017eih\u00e1dstickou skupinou Boko Haram v nigerijsk\u00e9m m\u011bst\u011b Baga mezi 3. a 7. lednem 2015. \n\u00datok za\u010dal 3. ledna, kdy\u017e Boko Haram obsadila z\u00e1kladnu, kter\u00e1 byla s\u00eddlem mezin\u00e1rodn\u00edch sil z \u010cadu, Nigeru a Nig\u00e9rie. Ozbrojenci pot\u00e9 vyhnali tis\u00edce m\u00edstn\u00edch obyvatel a sp\u00e1chali masakry, kter\u00e9 vyvrcholily 7. ledna.\nBylo nahl\u00e1\u0161eno mnoho ob\u011bt\u00ed, ale rozsah masakru je nejasn\u00fd. M\u00edstn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci a prchaj\u00edc\u00ed obyvatel\u00e9 citovan\u00ed medii oznamovali, \u017ee \u201enejm\u00e9n\u011b 2 000\u201c bylo zabito nebo jsou nezv\u011bstn\u00ed, dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy hovo\u0159ily o \u201enem\u00e9n\u011b stovce\u201c mrtv\u00fdch, zat\u00edmco nigerijsk\u00e9 ministerstvo obrany vydalo prohl\u00e1\u0161en\u00ed \u017ee po\u010det ob\u011bt\u00ed, v\u010detn\u011b ozbrojenc\u016f, nep\u0159ekro\u010dil 150. N\u011bkte\u0159\u00ed vl\u00e1dn\u00ed \u010dinitel\u00e9 pop\u0159eli \u017ee by po\u010det ob\u011bt\u00ed v regionu byl tak vysok\u00fd, jak ho uv\u00e1d\u011bla m\u00e9dia. N\u011bkte\u0159\u00ed dokonce tvrdili, \u017ee k masakru nedo\u0161lo a nigerijsk\u00e1 arm\u00e1da ozbrojence z oblasti vypudila. Tato tvrzen\u00ed byla vyvr\u00e1cena m\u00edstn\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky, p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edmi a mezin\u00e1rodn\u00edmi m\u00e9dii. \nBaga a nejm\u00e9n\u011b \u0161estn\u00e1ct dal\u0161\u00edch m\u011bst bylo zni\u010deno. 35 000 lid\u00ed opustilo sv\u00e9 domovy, n\u011bkte\u0159\u00ed se na \u00fat\u011bku utopili v \u010cadsk\u00e9m jeze\u0159e a \u010d\u00e1st z nich uv\u00e1zla na jeho ostrovech. V d\u016fsledku \u00fatoku z\u00edskala Boko Haram kontrolu nad 70 % nigerijsk\u00e9ho st\u00e1tu Borno. V\u016fdce skupiny Boko Haram Abubakar Shekau se na videonahr\u00e1vce p\u0159ihl\u00e1sil k odpov\u011bdnosti za \u00fatok.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2015 Baga massacre na anglick\u00e9 Wikipedii.\nMasakr v Baze 2013\nNigerijsk\u00e9 Lidice? Boko Haram ma\u017eou z mapy m\u011bsta a vesnice Archivov\u00e1no 21. 7. 2015 na Wayback Machine. na webu \u010cT24.", "<<>>: Co je Hotel Alcron? <<>>: Hotel Alcron je budova \u010d. 623/40 v Praze na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b v ulici \u0160t\u011bp\u00e1nsk\u00e1. Hotel byl postaven v roce 1932 ve stylu art deco.\nHotel Alcron nechal postavit architekt Alois Krofta (n\u00e1zev budovy je slo\u017een z \u010d\u00e1st\u00ed jeho jm\u00e9na). Krofta byl majitelem a provozovatelem hotelu a\u017e do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V roce 1948 byl Alcron zabaven komunistickou vl\u00e1dou.\nPo p\u00e1du komunismu byl hotel v roce 1990 uzav\u0159en a rodina Kroftov\u00fdch v roce 1992 uplatnila restitu\u010dn\u00ed n\u00e1roky. N\u00e1sledoval soudn\u00ed spor mezi dv\u011bma b\u00fdval\u00fdmi man\u017eelkami Krofty a jednou z jejich dcer. Ka\u017ed\u00e1 ze t\u0159\u00ed \u017een nakonec z\u00edskala 1/3 vlastnictv\u00ed, kter\u00e9 v roce 1995 prodala rakousk\u00e9 firm\u011b CROWN WSF spol. s r.o. (WSF Group). V roce 1996 nov\u00ed majitel\u00e9 uzav\u0159eli smlouvu se spole\u010dnost\u00ed Radisson SAS Hotels, aby hotel po jeho znovuotev\u0159en\u00ed spravovala. Hotel byl p\u0159estav\u011bn a zmodernizov\u00e1n, p\u0159i\u010dem\u017e historick\u00e9 spole\u010densk\u00e9 prostory byly obnoveny do p\u016fvodn\u00ed podoby ve stylu art deco. Hotel byl znovu otev\u0159en 1. srpna 1998 jako Radisson SAS Hotel Prague. O dva roky pozd\u011bji si spole\u010dnost CROWN WSF spol. s r.o. zajistila pr\u00e1vo pou\u017e\u00edvat n\u00e1zev Alcron a hotel byl p\u0159ejmenov\u00e1n na Radisson SAS Alcron Hotel.\nV roce 2008 byl hotel op\u011bt renovov\u00e1n. V roce 2009 byl hotel p\u0159ejmenov\u00e1n na Radisson Blu Alcron Hotel. Po dvaceti letech spr\u00e1vy spole\u010dnost\u00ed Radisson Blu se hotel Alcron osamostatnil a 1. ledna 2019 nese jm\u00e9no Alcron Hotel Prague.\nHotel pro\u0161el v roce 2022 kompletn\u00ed rekonstrukc\u00ed a po dokon\u010den\u00ed byl otev\u0159en v b\u0159eznu 2023 pod zna\u010dkou Almanac X Alcron Prague.\nV hotelu se nach\u00e1zely dv\u011b restaurace (Alcron a La Rotonde) a jeden bar (BeBop Lobby Bar). Restaurace Alcron, kter\u00e1 m\u011bla kapacitu 24 m\u00edst, obdr\u017eela v letech 2012\u20132017 michelinskou hv\u011bzdu. V roce 2017 se um\u00edstila v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Best Fine Dining na 7. m\u00edst\u011b v Evrop\u011b a na 11. m\u00edst\u011b na sv\u011bt\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Radisson Blu Alcron Hotel na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ewald Danel? <<>>: Ewald Danel (* 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1956, Horn\u00ed Such\u00e1) je \u010desk\u00fd houslista a dirigent.\nDanel studoval hru na housle a dirigov\u00e1n\u00ed na Jan\u00e1\u010dkov\u011b konzervato\u0159i v Ostrav\u011b a Vysok\u00e9 \u0161kole m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Bratislav\u011b. Absolvoval dirigentsk\u00fd kurz u Karla \u00d6sterreichera, kurz sborov\u00e9ho dirigov\u00e1n\u00ed u Jana Wierszy\u0142owsk\u00e9ho a doktorandsk\u00e9 studium u Bohdana Warchala.\nOd roku 1985 je koncertn\u00edm mistrem Slovensk\u00e9 filharmonie, se kterou spolupracuje i jako s\u00f3lista a dirigent. Od roku 2001 je tak\u00e9 um\u011bleck\u00fdm vedouc\u00edm Slovensk\u00e9ho komorn\u00edho orchestru.\nDanel koncertoval v mnoha zem\u00edch sv\u011bta, nap\u0159\u00edklad v Japonsku, Koreji, Egypt\u011b, Panam\u011b, Braz\u00edlii a USA. Dlouhodob\u00e1 spolupr\u00e1ce jej spojuje s Orquestra Sinfonica Municipal Sao Paulo, Hiroshima Symphony Orchestru, Akita Chamber Orchestru, Tokyo Harmonia Chamber Orchestru, hostitelsky vystupoval s orchestry Klang Verwaltung M\u00fcnchen, Orchestru Ensemble Kanazawa, Nachem y, Pra\u017eskou komorn\u00ed filharmoni\u00ed, Orquesta Filarm\u00f3nica de M\u00e1laga, Jan\u00e1\u010dkovou filharmoni\u00ed Ostrava a dal\u0161\u00ed. V Hiroshima Symphony Orchestra byl v letech 2008 \u2013 2014 hlavn\u00edm hostuj\u00edc\u00edm dirigentem.\nV sou\u010dasnosti (2023) je pedagogem na Akademii um\u011bn\u00ed v Bansk\u00e9 Bystrici.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost V\u00fdslun\u00ed? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost V\u00fdslun\u00ed (lat. Sonnenberga) je zanikl\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka sdru\u017euj\u00edc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 katol\u00edky ve V\u00fdslun\u00ed a okol\u00ed. Organiza\u010dn\u011b spadala do kru\u0161nohorsk\u00e9ho vikari\u00e1tu, kter\u00fd je jedn\u00edm z deseti vikari\u00e1t\u016f litom\u011b\u0159ick\u00e9 diec\u00e9ze.\nJi\u017e od roku 1572 farnost existovala. Matriky jsou vedeny od roku 1640. Nov\u011b byla farnost kanonicky ustavena roku 1726.\nFarnost existovala do 31. prosince 2012 jako sou\u010d\u00e1st chomutovsk\u00e9ho farn\u00edho obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla slou\u010den\u00edm do farnosti-d\u011bkanstv\u00ed Chomutov.\nZa\u010d\u00e1tek p\u016fsobnosti jmenovan\u00e9ho v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b farnosti od:\nKrom\u011b kn\u011b\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00edch v \u010dele farnosti, p\u016fsobili ve farnosti v pr\u016fb\u011bhu jej\u00ed historie i jin\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161inou pracovali jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159i, kaplani, katechet\u00e9, v\u00fdpomocn\u00ed duchovn\u00ed aj.\nDo farnosti n\u00e1le\u017eelo \u00fazem\u00ed obc\u00ed:\nK\u00fd\u0161ovice (Gaischwitz)\nSob\u011btice (Zobietitz)\nT\u0159eb\u00ed\u0161ka (Triebischl)\n\u00dabo\u010d\u00ed (Zieberle)\nVolyn\u011b (Wohlau)\nV\u00fdslun\u00ed (Sonnenberg)\nVe farnosti se mohou nach\u00e1zet i dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby, m\u00edsta \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho kultu a pam\u011btihodnosti, kter\u00e9 neobsahuje tato tabulka.", "<<>>: Co je Michal Kov\u00e1\u010d? <<>>: Michal Kov\u00e1\u010d (5. srpna 1930 \u013dubi\u0161a \u2013 5. \u0159\u00edjna 2016 Bratislava) byl slovensk\u00fd ekonom, bank\u00e9\u0159 a politik. Po absolvov\u00e1n\u00ed studi\u00ed pracoval v bankovnictv\u00ed a\u017e do roku 1989. Po sametov\u00e9 revoluci p\u016fsobil jako ministr financ\u00ed federativn\u00edho Slovenska, \u010deskoslovensk\u00fd poslanec VPN, pozd\u011bji HZDS, a posledn\u00ed p\u0159edseda Sn\u011bmovny lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatn\u00e9 Slovensk\u00e9 republiky byl zvolen jej\u00edm prvn\u00edm prezidentem, tuto funkci zast\u00e1val v letech 1993\u20131998. Obdob\u00ed jeho prezidentsk\u00e9 p\u016fsobnosti bylo poznamen\u00e1no konflikty s tehdej\u0161\u00edm p\u0159edsedou vl\u00e1dy Vladim\u00edrem Me\u010diarem.\nVystudoval Vysokou \u0161kolu ekonomickou v Bratislav\u011b. Zde pak po jeden rok p\u016fsobil jako asistent. Pak nastoupil jako zam\u011bstnanec oblastn\u00ed pobo\u010dky St\u00e1tn\u00ed banky \u010deskoslovensk\u00e9. V bankovnictv\u00ed pracoval od roku 1956 a\u017e do prosince 1989. Krom\u011b toho p\u016fsobil do roku 1967 jako pedagog a extern\u00ed pracovn\u00edk Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9. V letech 1965\u20131966 byl pedagogem na bankovn\u00ed \u0161kole na Kub\u011b a v letech 1967\u20131969 p\u016fsobil na postu n\u00e1m\u011bstka v \u017divnostensk\u00e9 bance v Lond\u00fdn\u011b. Odtud byl sta\u017een v roce 1969 a v roce 1970 vylou\u010den z Komunistick\u00e9 strany Slovenska v r\u00e1mci \u010distek po srpnov\u00e9 okupaci \u010ceskoslovenska. Za normalizace byl zam\u011bstn\u00e1n jako bankovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk na pobo\u010dce St\u00e1tn\u00ed banky \u010deskoslovensk\u00e9 Bratislava-m\u011bsto. Mimo to od roku 1978 do roku 1989 byl v\u011bdeck\u00fdm pracovn\u00edkem V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pro finance a \u00fav\u011br, pozd\u011bji \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdzkumu. Specializoval se na ot\u00e1zky m\u011bnov\u00e9 politiky a bankovnictv\u00ed. Od roku 1987 p\u0159edn\u00e1\u0161el na Stavebn\u00ed fakult\u011b Slovensk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly technick\u00e9.\nVe volb\u00e1ch roku 1990 byl zvolen za VPN do Sn\u011bmovny lidu (volebn\u00ed obvod V\u00fdchodoslovensk\u00fd kraj). Zast\u00e1val tehdy i vl\u00e1dn\u00ed funkci. Ve vl\u00e1d\u011b Milana \u010ci\u010de, prvn\u00ed vl\u00e1d\u011b V. Me\u010diara a vl\u00e1d\u011b J. \u010carnogursk\u00e9ho p\u016fsobil od prosince 1989 jako ministr financ\u00ed Slovensk\u00e9 republiky v r\u00e1mci \u010ceskoslovenska. Jeho prvn\u00ed ministersk\u00e9 anga\u017em\u00e1 skon\u010dilo v roce 1991, kdy Vladim\u00edr Me\u010diar ztratil premi\u00e9rsk\u00fd post a kdy se hnut\u00ed VPN rozlo\u017eilo. V r\u00e1mci rozkolu ve VPN p\u0159estoupil do HZDS Vladim\u00edra Me\u010diara, opustil vl\u00e1du a za HZDS zasedal po zbytek funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed ve feder\u00e1ln\u00edm parlamentu.V kv\u011btnu 1991 byl na ustavuj\u00edc\u00edm sn\u011bmu HZDS zvolen m\u00edstop\u0159edsedou t\u00e9to formace.Mand\u00e1t v parlamentu obh\u00e1jil za HZDS ve volb\u00e1ch roku 1992. Stal se p\u0159edsedou Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Ve FS setrval do z\u00e1niku \u010ceskoslovenska v prosinci 1992. P\u0159ed volbami v roce 1992 se Michal Kov\u00e1\u010d a Jozef Morav\u010d\u00edk neform\u00e1ln\u011b se\u0161li (bez v\u011bdom\u00ed Vladim\u00edra Me\u010diara) se z\u00e1stupcem ODS a p\u0159edali mu n\u00e1vrh uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010desko-slovensk\u00fdch vztah\u016f v podob\u011b voln\u00e9 unie. \u0160lo o sond\u00e1\u017e mo\u017enosti dohody HZDS s o\u010dek\u00e1vanou v\u00edt\u011bznou stranou v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. S podobnou my\u0161lenkou pak HZDS operovalo v po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00edch povolebn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Na prvn\u00ed povolebn\u00ed sch\u016fzce, mezit\u00edm co spolu mluvili V\u00e1clav Klaus a Vladim\u00edr Me\u010diar, p\u0159edlo\u017eil Michal Kov\u00e1\u010d m\u00edstop\u0159edsedovi ODS Miroslavu Mackovi op\u011btovn\u011b projekt \u010desko-slovensk\u00e9 unie, kter\u00fd ale ODS odm\u00edtla a Macek s\u00e1m jej ozna\u010dil za projekt \u201eslovensk\u00e9ho st\u00e1tu s \u010deskou poji\u0161\u0165ovnou\u201c. Jako p\u0159edseda Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vedl je\u0161t\u011b v pr\u016fb\u011bhu srpna 1992 jedn\u00e1n\u00ed i se z\u00e1stupci \u010desk\u00e9 opozice (\u010cSSD, \u010cSS, Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 strana), kde byl projekt \u010desko-slovensk\u00e9 unie hodnocen kladn\u011b, ale pro nesouhlas ODS coby koali\u010dn\u00edho partnera HZDS v jedn\u00e1n\u00ed nebylo pokra\u010dov\u00e1no. My\u0161lenku dohody HZDS s \u010deskou opozic\u00ed ov\u0161em nad\u00e1le propagoval Kov\u00e1\u010d\u016fv poradce, kter\u00fdm se stal Jaroslav \u0160abata, \u010desk\u00fd politik z okruhu Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra a Ob\u010dansk\u00e9ho hnut\u00ed, kter\u00fd jako jeden z m\u00e1la \u010desk\u00fdch politik\u016f m\u011bl dobr\u00e9 vztahy s Vladim\u00edrem Me\u010diarem.\nCesta k rozpadu \u010ceskoslovenska dohodou kl\u00ed\u010dov\u00fdch stran \u010desk\u00e9 i slovensk\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed koalice nakonec nebyla revidov\u00e1na a Kov\u00e1\u010d se za\u010dal p\u0159ipravovat na svou politickou budoucnost v r\u00e1mci samostatn\u00e9 Slovensk\u00e9 republiky. Koncem roku 1992 byli on a jeho jmenovec Roman Kov\u00e1\u010d nominanty HZDS na post slovensk\u00e9ho prezidenta, p\u0159i\u010dem\u017e po s\u00e9rii pohovor\u016f s \u010dlenskou z\u00e1kladnou byl v lednu 1993 jako ofici\u00e1ln\u00ed kandid\u00e1t HZDS vybr\u00e1n Roman Kov\u00e1\u010d. V prvn\u00edm kole prezidentsk\u00e9 volby v N\u00e1rodn\u00ed rad\u011b SR 26. ledna ov\u0161em z\u00edskal jen 69 hlas\u016f a nedos\u00e1hl tak na po\u017eadovan\u00e9 kv\u00f3rum 90 hlas\u016f. Nez\u00edskal dokonce podporu ani od v\u0161ech poslanc\u016f za HZDS. 27. ledna 1993 v druh\u00e9m kole z\u00edskal 78 hlas\u016f (jeho protikandid\u00e1t Milan Ft\u00e1\u010dnik z levicov\u00e9 strany SD\u013d jen 31). Ani to nesta\u010dilo na zvolen\u00ed prezidentem. Z\u00e1stupci politick\u00fdch stran se pak dohodli, \u017ee v \u00fanoru 1993 se uskute\u010dn\u00ed nov\u00e1 volba. Z n\u00ed byli ov\u0161em vylou\u010deni v\u0161ichni ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00ed kandid\u00e1ti z 1. volby. Roman Kov\u00e1\u010d t\u00edm ztratil svou nominaci a slovensk\u00fdm prezidentem se pak stal Michal Kov\u00e1\u010d.Post prezidenta samostatn\u00e9ho Slovenska zast\u00e1val v letech 1993\u20131998. B\u011bhem sv\u00e9ho prezidentsk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed m\u011bl n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch spor\u016f s tehdej\u0161\u00edm slovensk\u00fdm premi\u00e9rem Vladim\u00edrem Me\u010diarem. Na zased\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00ed rady SR 9. b\u0159ezna 1994 kritizoval prezident Kov\u00e1\u010d Me\u010diarovu politiku. Me\u010diarova vl\u00e1da se pak rozpadla a byla do\u010dasn\u011b nahrazena vl\u00e1dou Jozefa Morav\u010d\u00edka, kterou koncem roku ov\u0161em vyst\u0159\u00eddal op\u011bt kabinet Vladim\u00edra Me\u010diara, jen\u017e vyhr\u00e1l volby. Konfliktn\u00ed sou\u017eit\u00ed p\u0159edsedy vl\u00e1dy a prezidenta Kov\u00e1\u010de tak pokra\u010dovalo. Zn\u00e1ma je kauza \u00fanosu Michala Kov\u00e1\u010de mlad\u0161\u00edho, jej\u00ed\u017e akt\u00e9ry Me\u010diar pozd\u011bji ve funkci \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edho prezidenta amnestoval. Kv\u016fli neschopnosti politick\u00e9 sc\u00e9ny dohodnout se na obsazen\u00ed prezidentsk\u00e9ho postu po Michalu Kov\u00e1\u010dovi se v t\u00e9to funkci vyst\u0159\u00eddali dal\u0161\u00ed \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed prezidenti a teprve po v\u00edc ne\u017e roce do funkce nastoupil Rudolf Schuster, zvolen\u00fd ji\u017e p\u0159\u00edmou volbou.\nKov\u00e1\u010de l\u00e9ta tr\u00e1pila Parkinsonova choroba. Po p\u0159evozu do nemocnice v p\u00e1tek 30. z\u00e1\u0159\u00ed 2016 a po zhor\u0161en\u00ed stavu ho l\u00e9ka\u0159i uvedli do um\u011bl\u00e9ho sp\u00e1nku. Na za\u010d\u00e1tku t\u00fddne se Kov\u00e1\u010d\u016fv zdravotn\u00ed stav zlep\u0161il, byl p\u0159i v\u011bdom\u00ed a d\u00fdchal s\u00e1m. Pot\u00e9 se v\u0161ak jeho stav zhor\u0161il a ve st\u0159edu 5. \u0159\u00edjna 2016 ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch zem\u0159el.\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du z\u00e1sluh o Italskou republiku \u2013 It\u00e1lie, 1994\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du za z\u00e1sluhy Polsk\u00e9 republiky \u2013 Polsko, 1994\n \u0158\u00e1d b\u00edl\u00e9 orlice \u2013 Polsko, 18. srpna 1997\n \u0158\u00e1d Andreje Hlinky II. t\u0159\u00eddy \u2013 Slovensko, 28. \u0159\u00edjna 1998\n \u0158\u00e1d \u013dudov\u00edta \u0160t\u00fara I. t\u0159\u00eddy \u2013 Slovensko, 3.", "<<>>: Co je Seznam p\u0159\u00edtok\u016f Nerisu? <<>>: Toto je seznam p\u0159\u00edtok\u016f Nerisu. Dal\u0161\u00ed informace o t\u00e9to \u0159ece viz \u010dl\u00e1nek Neris.\nNeris se v B\u011blorusku jmenuje \u0412\u0456\u043b\u0456\u044f, v Litv\u011b a\u017e do soutoku s \u0159ekou \u017deimenou Vilija a teprve od tohoto soutoku se naz\u00fdv\u00e1 Neris.\nLev\u00e9:\nV B\u011blorusku (jako p\u0159\u00edtoky Vilije (\u0412\u0456\u043b\u0456\u044f)):V Litv\u011b (jako p\u0159\u00edtoky Vilije):V Litv\u011b (jako p\u0159\u00edtoky Nerisu):Prav\u00e9:\nV B\u011blorusku (jako p\u0159\u00edtoky Vilije (\u0412\u0456\u043b\u0456\u044f)):St\u00e1tn\u00ed hranice: 234,5 \u0159km\nV Litv\u011b (jako p\u0159\u00edtoky Vilije):V Litv\u011b (jako p\u0159\u00edtoky Nerisu):\nLietuvos autokeli\u0173 atlasas (Autoatlas Litvy) 1:200 000 : J\u0101\u0146a S\u0113ta Map publishers Ltd.", "<<>>: Co je Zpo\u017ed\u011bn\u00ed (syst\u00e9mov\u00e1 dynamika)? <<>>: Zpo\u017ed\u011bn\u00ed je v syst\u00e9mov\u00e9 dynamice \u010das mezi p\u0159\u00ed\u010dinou, kter\u00e1 zp\u016fsob\u00ed v syst\u00e9mu zm\u011bnu, a jej\u00edm d\u016fsledkem (pop\u0159\u00edpad\u011b uv\u011bdom\u011bn\u00ed si tohoto d\u016fsledku). Tyto p\u0159\u00ed\u010diny a d\u016fsledky mohou b\u00fdt jak fyzick\u00e9 povahy, tak se m\u016f\u017ee jednat o informace. V tom p\u0159\u00edpad\u011b mluv\u00edme o zpo\u017ed\u011bn\u00ed v informa\u010dn\u00edch toc\u00edch.\nZpo\u017ed\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee vznikat z \u010dasov\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho fyzik\u00e1ln\u00edho jevu, jen\u017e zasahuje do d\u011bje.\nP\u0159\u00edkladem pro vysv\u011btlen\u00ed pojmu zpo\u017ed\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt:\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi schv\u00e1len\u00edm regulace porodnosti ur\u010dit\u00e9ho st\u00e1tu a dosa\u017een\u00ed nulov\u00e9ho r\u016fstu populace (25 let)\nprodleva mezi aplikac\u00ed pesticidu a jeho p\u016fsoben\u00edm a jeho pr\u016fnikem do spodn\u00edch vod (jednotky m\u011bs\u00edc\u016f; jednotky let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi investic\u00ed do elektr\u00e1rny a jej\u00edm dokon\u010den\u00edm (v pr\u016fm\u011bru 10-15 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi zji\u0161t\u011bn\u00edm lo\u017eiska ropy a ust\u00e1len\u00edm produkce (10 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi vrcholem objev\u016f ropn\u00fdch lo\u017eisek a vrcholem produkce, tzv. ropn\u00fdm zlomem (45 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi z\u00e1kazem pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed polychlorovan\u00fdch bifenyl\u016f a poklesem jejich koncentrace ze spodn\u00edch vod pod 1 mg/l (p\u0159ibli\u017en\u011b 80 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi rozhodnut\u00edm zm\u011bny strategie v souvislosti s ropn\u00fdm zlomem a uveden\u00edm t\u00e9to zm\u011bny v realitu (minim\u00e1ln\u011b 20 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed informa\u010dn\u00edch tok\u016f \u2013 zpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi za\u010d\u00e1tkem produkce freon\u016f a zji\u0161t\u011bn\u00ed jejich vlivu na oz\u00f3novou vrstvu (cca 30 let)\nzpo\u017ed\u011bn\u00ed mezi po\u010d\u00e1tkem produkce freon\u016f a jejich rozlo\u017een\u00edm v atmosf\u00e9\u0159e (130 resp. 200 let u dvou nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch: CFC-011 a 012, 360 let u CFC-114 a 560 let u CFC-115)\nZpo\u017ed\u011bn\u00ed je jednou z nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din p\u0159ekmitu.\nTento typ zpo\u017ed\u011bn\u00ed komplikuje strategick\u00e1 rozhodnut\u00ed.\nZpo\u017ed\u011bn\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00fd syst\u00e9mov\u00fd faktor, maj\u00edc\u00ed z\u00e1sadn\u00ed negativn\u00ed vliv pro mo\u017enosti regulace veli\u010din (jako mohou b\u00fdt hlavn\u00ed ekonomick\u00e9, demografick\u00e9 \u010di ekologick\u00e9 ukazatele), v nich\u017e p\u016fsob\u00ed.\nDonella Meadows stanovila zpo\u017ed\u011bn\u00ed jako dev\u00e1t\u00fd z Dvan\u00e1cti bod\u016f p\u016fsoben\u00ed pro z\u00e1sah do syst\u00e9mu.\nMeadowsov\u00e1, D., Randers, J.", "<<>>: Co je Topo\u013e\u010diansky park? <<>>: Topo\u013e\u010diansky park je chr\u00e1n\u011bn\u00fd are\u00e1l na okraji Tribe\u010dsk\u00fdch vrch\u016f.\nNach\u00e1z\u00ed se v okrese Zlat\u00e9 Moravce v Nitransk\u00e9m kraji. \u00dazem\u00ed bylo vyhl\u00e1\u0161eno v roce 1982 na rozloze 10,33 ha. P\u0159edm\u011btem ochrany je mimo\u0159\u00e1dn\u011b cenn\u00fd historick\u00fd park na okraji obce Topo\u013e\u010dianky. Jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejstar\u0161\u00edch na Slovensku. N\u011bkte\u0159\u00ed jedinci v parku poch\u00e1zej\u00ed ji\u017e z let 1800\u20131810. Celkov\u011b se zde nach\u00e1z\u00ed v\u00edce ne\u017e 300 taxon\u016f d\u0159evin.", "<<>>: Co je Panavia Tornado? <<>>: Panavia Tornado je s\u00e9rie dvoum\u00edstn\u00fdch dvoumotorov\u00fdch bojov\u00fdch letoun\u016f s m\u011bnitelnou \u0161\u00edpovitost\u00ed k\u0159\u00eddla, kter\u00e9 byly spole\u010dn\u011b vyvinuty Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm, N\u011bmeckem a It\u00e1li\u00ed. Existuj\u00ed t\u0159i z\u00e1kladn\u00ed verze Tornada, st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9r Tornado IDS (Interdictor / Strike) ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii zna\u010den\u00e9 Panavia Tornado GR.1, letoun pro elektronick\u00fd boj \u2013 Tornado ECR (Electronic Combat/ Reconnaissance) a p\u0159epadov\u00fd st\u00edha\u010d Tornado ADV (Air Defence Variant). Cvi\u010dn\u00e9 bojov\u00e9 stroje pro n\u00e1cvik letu p\u0159i rychlosti M=2 nesly ozna\u010den\u00ed Panavia Tornado T.3.\nTornado bylo vyvinuto a vyr\u00e1b\u011bno spole\u010dnost\u00ed Panavia Aircraft GmbH \u2013 trojn\u00e1rodn\u00edm konsorciem slo\u017een\u00e9 z British Aerospace (d\u0159\u00edve British Aircraft Corporation), MBB ze z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka a italsk\u00e9 Aeritalie. Poprv\u00e9 vzl\u00e9tl 14. srpna 1974 a uveden do slu\u017eby byl v letech 1979\u20131980. D\u00edky v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e9 konstrukci byl schopen p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed do slu\u017eby nahradit n\u011bkolik r\u016fzn\u00fdch typ\u016f letadel. Sa\u00fadsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo (RSAF) se, vedle t\u0159\u00ed p\u016fvodn\u00edch partnersk\u00fdch zem\u00ed, stalo jedin\u00fdm exportn\u00edm z\u00e1kazn\u00edkem letadel Tornado. V\u00fdcvikov\u00e1 a vyhodnocovac\u00ed jednotka p\u016fsob\u00edc\u00ed v RAF Cottesmore zn\u00e1m\u00e1 jako Tri-National Tornado Training Establishment, udr\u017euje \u00farove\u0148 mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce i mimo v\u00fdrobn\u00ed f\u00e1zi.\nTornado slou\u017eilo u Royal Air Force (RAF), italsk\u00e9ho letectva a sa\u00fadsk\u00e9ho letectva b\u011bhem v\u00e1lky v Z\u00e1livu v roce 1991, ve kter\u00e9 Tornada provedla mnoho \u00fadern\u00fdch mis\u00ed v n\u00edzk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Torn\u00e1da byla tak\u00e9 nasazena v Jugosl\u00e1vii b\u011bhem bosensk\u00e9 v\u00e1lky a v\u00e1lky v Kosovu, v Ir\u00e1ku, Libyi b\u011bhem libyjsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, jako\u017e i v men\u0161\u00edch rol\u00edch v Afgh\u00e1nist\u00e1nu, Jemenu a S\u00fdrii. Celkem bylo vyrobeno 992 letadel v\u0161ech variant.\nLetoun byl vyvinut a postaven firmou Panavia \u2013 konsorciem slo\u017een\u00e9ho z firem British Aerospace (d\u0159\u00edve British Aircraft Corporation), MBB ze Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka a Alenia Aeronautica z It\u00e1lie.\nPrvn\u00ed z dev\u00edti objednan\u00fdch prototyp\u016f, n\u011bmeck\u00fd P-01, vzl\u00e9tl poprv\u00e9 14. srpna 1974 poh\u00e1n\u011bn\u00fd dvojic\u00ed turbodmychadlov\u00fdch motor\u016f Turbo-Union RB.199 Mk.103 s tahem po 37,78/64,45 kN. Druh\u00fd prototyp MRCA P-02 (XX945) zal\u00e9tan\u00fd 30. \u0159\u00edjna 1974 byl britsk\u00fd a byl ur\u010den ke zkou\u0161k\u00e1m v\u00fdzbroje. Italsk\u00fd prototyp P-05 byl zal\u00e9t\u00e1n v prosinci 1975, kter\u00fd v\u0161ak havaroval v d\u016fsledku poruchy elektronick\u00e9ho syst\u00e9mu aktivn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed (CSAS). Tento syst\u00e9m prod\u011blal slo\u017eit\u00fd v\u00fdvoj a trp\u011bl \u010dast\u00fdmi poruchami, zejm\u00e9na bloku pro ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed motor\u016f. Do zah\u00e1jen\u00ed s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby byl dolad\u011bn. Posledn\u00ed prototyp P-09 byl zal\u00e9t\u00e1n v \u0159\u00edjnu 1976.\nPrvn\u00ed st\u00edhac\u00ed bombardovac\u00ed Tornado IDS bylo zal\u00e9t\u00e1no v \u010dervenci 1979 a do pln\u00e9 slu\u017eby vstoupilo v roce 1982. S\u00e9riov\u00e9 letouny m\u011bly instalovan\u00e9 pohonn\u00e9 jednotky RB-199-34R-04 Mk.101 s tahem po 35,51/66,74 kN. K vybaven\u00ed pat\u0159il mapovac\u00ed radiolok\u00e1tor a p\u0159\u00edstroj pro sledov\u00e1n\u00ed ter\u00e9nu, laserov\u00fd d\u00e1lkom\u011br a po\u010d\u00edta\u010d pro syst\u00e9m CSAS. Tornada IDS ur\u010den\u00e1 k specializovan\u00fdm bojov\u00fdm let\u016fm zahrnuj\u00edc\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitevn\u00ed \u00fakoly byly zna\u010deny Tornado GR.1B a pro uml\u010den\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 obrany a pr\u016fzkum Tornado GR.1A.\n\u010cist\u011b britskou z\u00e1le\u017eitost\u00ed se stal v\u00fdvoj Tornada ADV (Air Defence Variant) v z\u00e1vodech BAe ve Wartonu, ozna\u010den\u00e9ho Panavia Tornado F.Mk 2 a ur\u010den\u00e9ho prim\u00e1rn\u011b pro vzdu\u0161n\u00fd boj. Prodlu\u017een\u00fd trup o 1,36 m umo\u017e\u0148oval n\u00e9st v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sobu paliva, prav\u00fd kan\u00f3n byl nahrazen v\u00fdklopn\u00fdm n\u00e1stavcem pro tankov\u00e1n\u00ed paliva za letu. Do p\u0159\u00edd\u011b byl instalov\u00e1n nov\u00fd st\u0159eleck\u00fd radiolok\u00e1tor AI.24 Foxhunter spole\u010dnosti Marconi jako sou\u010d\u00e1st automatick\u00e9ho syst\u00e9mu vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed, vyhodnocov\u00e1n\u00ed a zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed c\u00edl\u016f. Prvn\u00ed F.Mk 2 byl zal\u00e9t\u00e1n 27. \u0159\u00edjna 1979.\nProvizorn\u00ed varianta F.Mk 2 byla brzy nahrazena stroji Panavia Tornado F.Mk 3. Prvn\u00ed ze 152 vyroben\u00fdch kus\u016f p\u0159evzalo RAF v roce 1986 a od t\u00e9 doby pro\u0161ly n\u011bkolika moderniza\u010dn\u00edmi etapami. Prvn\u00ed zahrnovala ovl\u00e1dac\u00ed prvky soust\u0159ed\u011bn\u00e9 na plynov\u00e9 a \u0159\u00edd\u00edc\u00ed p\u00e1ce (HOTAS), potah z materi\u00e1lu pohlcuj\u00edc\u00edho radarov\u00e9 vlny (RAM) a v\u00fdmetnice infra\u010derven\u00fdch klamn\u00fdch c\u00edl\u016f. Ve druh\u00e9 etap\u011b bylo zdokonaleno po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 a radarov\u00e9 zobrazen\u00ed a zabudov\u00e1n syst\u00e9m p\u0159enosu dat JTIDS. Nakonec pro\u0161la modernizac\u00ed stovka stroj\u016f F.Mk 3 v r\u00e1mci programu Capability Sustainment Programme (CSP). Nov\u00e1 digit\u00e1ln\u00ed avionika a vyu\u017eit\u00ed zam\u011b\u0159ova\u010de vestav\u011bn\u00e9ho v pilotn\u00ed p\u0159ilb\u011b umo\u017e\u0148uj\u00ed pou\u017eit\u00ed \u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile) a ASRAAM (Advanced Short-Range Air-to-Air Missile). Letouny byly vybaveny nov\u00fdm radarem, schopn\u00fdm sou\u010dasn\u00e9ho zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed n\u011bkolika pohybliv\u00fdch c\u00edl\u016f a zdokonalen\u00fdmi prost\u0159edky vlastn\u00ed ochrany.\nDal\u0161\u00ed modernizac\u00ed pro zv\u00fd\u0161en\u00ed a sjednocen\u00ed opera\u010dn\u00ed hodnoty Common Operational Value (COV) charakterizovaly \u00fapravy draku, kokpit s nov\u00fdmi displeji, kompatibiln\u00ed s br\u00fdlemi pro no\u010dn\u00ed vid\u011bn\u00ed, GPS a radiostanice Have Quick. Prvn\u00ed stroje CSP/COV byly RAF p\u0159ed\u00e1ny v roce 2000.\nV kv\u011btnu 1998 se sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdzbroje RAF staly modernizovan\u00e9 letouny IDS Panavia Tornado GR.4 s mo\u017enost\u00ed pou\u017e\u00edvat kontejnery TIALD (Target Imaging And Laser Designation) pro \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159esn\u011b nav\u00e1d\u011bn\u00fdch zbran\u00ed, br\u00fdlemi pro no\u010dn\u00ed vid\u011bn\u00ed a zdokonalen\u00fdmi prost\u0159edky pro vlastn\u00ed ochranu. V obou kabin\u00e1ch byly instalov\u00e1ny v\u00edcefunk\u010dn\u00ed displeje.\nPr\u016fzkumn\u00e1 verze GR.1A byla obdobn\u011b modernizov\u00e1na programem Mid-life Upgrade na verzi GR.4A. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e9 Tornado GR.4 vzl\u00e9tlo z tov\u00e1rn\u00edho leti\u0161t\u011b BAe Systems ve Wartonu 4. dubna 1997. Za jeho \u0159\u00edzen\u00edm byli Graham Wardell a Phil Compton. Hlavn\u00edm vn\u011bj\u0161\u00edm rozpozn\u00e1vac\u00edm znakem Tornada GR.4 od star\u0161\u00ed verze GR.Mk 1 je instalace pouzdra termovizn\u00edho syst\u00e9mu FLIR (Forward Looking Infra-Red) GEC 1010 na lev\u00e9 stran\u011b pod p\u0159\u00edd\u00ed.\nAby letadlo zasahovalo po\u017eadovan\u00fdch letov\u00fdch vlastnost\u00ed p\u0159i n\u00edzk\u00fdch, ale i nadzvukov\u00fdch rychlostech, rozhodli se konstrukt\u00e9\u0159i pro k\u0159\u00eddla s m\u011bnitelnou geometri\u00ed. Pilot Panavia Tornado tak m\u016f\u017ee b\u011bhem letu m\u011bnit \u00fahel, kter\u00fd sv\u00edraj\u00ed k\u0159\u00eddla s trupem v rozsahu od 25 do 67 stup\u0148\u016f. V poloze, kdy jsou k\u0159\u00eddla maxim\u00e1ln\u011b p\u0159ita\u017eeny k trupu, dok\u00e1\u017ee letadlo vyvinout vysok\u00e9 rychlosti i v n\u00edzk\u00fdch letov\u00fdch hladin\u00e1ch. Nastaven\u00ed geometrie k\u0159\u00eddel na 67\u00b0 je vhodn\u00e9 k dosa\u017een\u00ed co nejlep\u0161\u00edho vztlaku p\u0159i vzletu a p\u0159ist\u00e1v\u00e1n\u00ed letadla. V z\u00e1vislosti na tom, jak se m\u011bn\u00ed geometrie k\u0159\u00eddel, nat\u00e1\u010dej\u00ed se i z\u00e1v\u011bsn\u00edky zbran\u00ed, aby byly neust\u00e1le ve sm\u011bru letu Tornada. N\u011bkter\u00e9 varianty letadel Tornado ADV byly vybaveny automatick\u00fdm nastavov\u00e1n\u00edm geometrie k\u0159\u00eddel, \u010d\u00edm\u017e se sn\u00ed\u017eila z\u00e1t\u011b\u017e pilota.\nV dvoum\u00edstn\u00e9m kokpitu sed\u00ed vp\u0159edu pilot a za n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed sedadlo navig\u00e1tora, kter\u00fd se z\u00e1rove\u0148 star\u00e1 o obsluhu zbra\u0148ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f.\nTornado bylo na svou dobu vybaveno modern\u00ed avionikou, v\u010detn\u011b dopplerovsk\u00e9ho radaru pro kop\u00edrov\u00e1n\u00ed ter\u00e9nu, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval letadlu rychl\u00fd p\u0159elet v minim\u00e1ln\u00edch v\u00fd\u0161k\u00e1ch 20\u201350 m nad zem\u00ed. Tento radiolok\u00e1tor pln\u00ed tak\u00e9 bojovou funkci, tj. vyhled\u00e1n\u00ed a zam\u011b\u0159en\u00ed c\u00edl\u016f. St\u00edhac\u00ed verze Tornado ADV m\u00e1 integrovan\u00fd radar AI.24 Foxhunter, kter\u00fd je schopen sledovat a\u017e 20 c\u00edl\u016f na vzd\u00e1lenost 160 km. Pr\u016fzkumn\u00e9 Tornado ECR se tak\u00e9 li\u0161\u00ed od ostatn\u00edch verz\u00ed rozd\u00edlnou avionikou \u2013 m\u00e1 infra\u010derven\u00fd zobrazovac\u00ed syst\u00e9m pro pr\u016fzkumn\u00e9 lety Honeywell nebo ELS syst\u00e9m, schopn\u00fd zaznamenat nep\u0159\u00e1telsk\u00fd radar. Tornada britsk\u00e9ho letectva jsou vybavena syst\u00e9mem LRMTS, kter\u00fd se skl\u00e1d\u00e1 z laserov\u00e9ho d\u00e1lkom\u011bru a laserov\u00e9ho zna\u010dkova\u010de. Ten dok\u00e1\u017ee ozna\u010dit c\u00edl pro laserem nav\u00e1d\u011bnou munici a\u017e do vzd\u00e1lenosti 18\u201320 km. V\u00fdjimku p\u0159edstavuj\u00ed jen \u0161patn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed podm\u00ednky, jako je mlha (dosah 5\u20136 km) nebo d\u00e9\u0161\u0165 (2 km).\nPro jednotn\u00fd v\u00fdcvik pilot\u016f a oper\u00e1tor\u016f elektroniky letoun\u016f Tornado v\u0161ech t\u0159\u00ed st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnily na v\u00fdvoji a v\u00fdrob\u011b, bylo na z\u00e1kladn\u011b RAF v Cottesmore otev\u0159eno v lednu 1981 v\u00fdcvikov\u00e9 st\u0159edisko Tri-national Tornado Training Establishment. P\u016fvodn\u00edch 15 stroj\u016f bylo roz\u0161\u00ed\u0159eno na 50 letoun\u016f. Prvn\u00ed opera\u010dn\u00ed jednotkou se stala 9. peru\u0165 RAF, kter\u00e1 prvn\u00ed letouny p\u0159evzala 1. \u010dervna 1982 na z\u00e1kladn\u011b RAF Honington.Prvn\u00ed Tornado F.Mk 2 bylo dod\u00e1no k opera\u010dn\u00ed p\u0159e\u0161kolovac\u00ed jednotce (OCU) \u010d. 229 na z\u00e1kladn\u011b RAF Coningsby v Linconshiru v listopadu 1984. \nStroje F.Mk 3 jako prvn\u00ed obdr\u017eela v kv\u011btnu 1987 29. peru\u0165 RAF v Coningsby. Za pln\u011b opera\u010dn\u00ed byla uzn\u00e1na koncem listopadu t\u00e9ho\u017e roku. Celkem bylo p\u0159ezbrojeno sedm perut\u00ed a 229. OCU (Operational Conversion Unit), ze kter\u00e9 se 1. \u010dervna 1992 stala 56. z\u00e1lo\u017en\u00ed peru\u0165.\nPrvn\u00ed Tornada GR.4 byla do \u0159adov\u00e9 slu\u017eby zavedena v kv\u011btnu 1998.\nItalsk\u00e1, britsk\u00e1 a sa\u00fadskoarabsk\u00e1 Tornada si pro\u0161la bojov\u00fdm k\u0159tem v roce 1991 ve v\u00e1lce v Z\u00e1livu. It\u00e1lie nasadila 8 stroj\u016f Tornado IDS a b\u011bhem cel\u00e9 operace p\u0159i\u0161lo jen o 1 letadlo, kter\u00e9 bylo sest\u0159eleno ir\u00e1ckou protivzdu\u0161nou obranou.\nBrit\u00e1nie nasadila t\u00e9m\u011b\u0159 60 letadel Tornado GR1 a n\u011bkolik stroj\u016f Tornado ADV, kter\u00e9 je m\u011bly chr\u00e1nit p\u0159ed ir\u00e1ck\u00fdmi st\u00edha\u010dkami. Pomoc\u00ed kazetov\u00fdch pum JP 233 ni\u010dily britsk\u00e1 Tornada startovac\u00ed dr\u00e1hy a vy\u0159azovala tak ir\u00e1ck\u00e1 leti\u0161t\u011b z provozu. \u00dato\u010dily i na jin\u00e9 pozemn\u00ed c\u00edle a to hlavn\u011b laserem nav\u00e1d\u011bn\u00fdmi pumami. P\u0159i t\u011bchto n\u00e1letech jim asistovala letadla Blackburn Buccaneer, kter\u00e1 laserov\u00fdm zna\u010dkova\u010dem oza\u0159ovala pro Tornada c\u00edle. Pr\u016fzkumn\u00e9 verze Tornado GR1A vyhled\u00e1valy odpalovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed ir\u00e1ck\u00fdch raket Scud. B\u011bhem boj\u016f ztratila RAF celkem 6 letadel Tornado, p\u0159i\u010dem\u017e jedno z nich bylo sest\u0159eleno syst\u00e9mem Igla.\nPrvn\u00ed nasazen\u00ed n\u011bmeck\u00fdch letoun\u016f Panavia Tornado bylo z\u00e1rove\u0148 prvn\u00edm vojensk\u00fdm nasazen\u00edm Luftwaffe od 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V roce 1995 v r\u00e1mci zapojen\u00ed NATO do v\u00e1lky v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b prov\u00e1d\u011blo 15 pr\u016fzkumn\u00fdch stroj\u016f Tornado IDS sumarizaci \u0161kod zp\u016fsoben\u00fdch p\u0159edchoz\u00edmi n\u00e1lety, ale tak\u00e9 vyhled\u00e1valy c\u00edle pro dal\u0161\u00ed bombardov\u00e1n\u00ed. Operace Rozhodn\u00e1 s\u00edla, jak bylo nazv\u00e1no bombardov\u00e1n\u00ed srbsk\u00fdch pozic, se z\u00fa\u010dastnila tak\u00e9 britsk\u00e1 a italsk\u00e1 Tornada.\nB\u011bhem operace Spojeneck\u00e1 s\u00edla ( byly v roce 1999 nasazeny n\u011bmeck\u00e9, italsk\u00e9, ale i britsk\u00e9 letouny Panavia Tornado.\nN\u011bmeck\u00e1 Tornada ECR d\u011blala doprovod ostatn\u00edm spojeneck\u00fdm letadl\u016fm. Byla vyzbrojena raketami typu vzduch-zem\u011b AGM-88 HARM, aby odvr\u00e1tila potenci\u00e1ln\u00ed pokusy jugosl\u00e1vsk\u00fdch radar\u016f zam\u011b\u0159it stroje NATO.\nItalsk\u00e9 letectvo nasadilo v Kosovu celkem 22 letadel Panavia Tornado. Stroje verze IDS podnikaly n\u00e1lety na pozemn\u00ed c\u00edle, zat\u00edmco Tornada ECR nad bojovou oblast\u00ed hl\u00eddkovala. Sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u011bchto hl\u00eddkov\u00fdch mis\u00ed bylo i aktivn\u00ed potla\u010dov\u00e1n\u00ed srbsk\u00e9 protivzdu\u0161n\u00e9 obrany. Na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 radary tak italsk\u00e9 Tornada vyst\u0159elila 115 raket AGM-88 HARM. Mluv\u010d\u00ed NATO ke konci operace v\u0161ak uvedl, \u017ee z celkem 25 mobiln\u00edch syst\u00e9m\u016f 2K12 Kub byly zni\u010deny pouze 3 baterie.Britsk\u00e1 RAF se pod\u00edlela v Kosovu na tis\u00edcovce n\u00e1let\u016f, kter\u00e9 uskute\u010dnilo 12 letadel Tornado GR1 spolu s 12 stroji Harrier GR7. K ni\u010den\u00ed pozemn\u00edch c\u00edl\u016f pou\u017e\u00edvaly laserem nav\u00e1d\u011bn\u00e9 pumy Paveway II.Od \u010dervna 2007 a\u017e do listopadu 2010 bylo 6 n\u011bmeck\u00fdch pr\u016fzkumn\u00fdch letoun\u016f Tornado nasazeno v severn\u00edm Afgh\u00e1nist\u00e1nu. V\u00e1lky v Afgh\u00e1nist\u00e1nu se z\u00fa\u010dastnily i italsk\u00e9 a britsk\u00e9 letouny Tornado IDS, kter\u00e9 bombardovaly pozice Talibanu nav\u00e1d\u011bn\u00ed pumami Paveway IV.\nV roce 2011 se italsk\u00e1 Tornada verze IDS a ECR z\u00fa\u010dastnila vojensk\u00e9 intervence v Libyi. Krom\u011b nav\u00e1d\u011bn\u00fdch pum Paveway a JDAM pou\u017eily asi 30 st\u0159el s plochou dr\u00e1hou letu Storm Shadow. Pumy JDAM a st\u0159ely Storm Shadow byly italsk\u00fdm letectvem pou\u017eity v boji poprv\u00e9.Britsk\u00e9 letouny Panavia Tornado GR4 provedly \u0159adu n\u00e1let\u016f s pou\u017eit\u00edm p\u0159esn\u011b nav\u00e1d\u011bn\u00fdch pum Paveway IV. Proti mobiln\u00edm c\u00edl\u016fm, jako byly vojensk\u00e1 vozidla Kadd\u00e1f\u00edho jednotek, pou\u017eily st\u0159ely vzduch-zem\u011b Brimstone.29. z\u00e1\u0159\u00ed 2014 za\u00fato\u010dily britsk\u00e9 st\u00edha\u010dky Tornado GR4 poprv\u00e9 na pozice Isl\u00e1msk\u00e9ho st\u00e1tu v Ir\u00e1ku. Letadla bombardovala d\u011blost\u0159eleck\u00e9 pozice laserem nav\u00e1d\u011bn\u00fdmi pumami Paveway IV a jedno ozbrojen\u00e9 vozidlo zni\u010dily \u0159\u00edzenou st\u0159elou Brimstone. Letadla Tornado spolu s drony MQ-9 Reaper, kter\u00e9 za\u010daly bombardovat pozice ISIL v listopadu 2014, uskute\u010dnily do srpna 2015 celkem 250 n\u00e1let\u016f. V noci 2. prosince 2015 schv\u00e1lil britsk\u00fd parlament roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed n\u00e1let\u016f kr\u00e1lovsk\u00e9ho letectva proti radik\u00e1l\u016fm z Isl\u00e1msk\u00e9ho st\u00e1tu i na \u00fazem\u00ed S\u00fdrie. U\u017e o n\u011bkolik hodin po tomto usnesen\u00ed vzl\u00e9tly 4 letouny Tornado GR4 z britsk\u00e9 z\u00e1kladny Akrotiri na Kypru a bombardovaly ropn\u00e9 pole Omar ve v\u00fdchodn\u00ed S\u00fdrii, kter\u00e9 je pod kontrolou d\u017eih\u00e1dist\u016f. Letadla zas\u00e1hla 6 c\u00edl\u016f laserem nav\u00e1d\u011bn\u00fdmi pumami Paveway IV a vr\u00e1tila se bezpe\u010dn\u011b na z\u00e1kladnu.\nTornado GR1 je verze ur\u010den\u00e1 k pr\u016fnik\u016fm nep\u0159\u00e1telskou obranou v mal\u00e9 v\u00fd\u0161ce a bl\u00edzkou leteckou podporu. Tato varianta m\u00e1 dva kan\u00f3ny, um\u00edst\u011bn\u00e9 ka\u017ed\u00fd na jedn\u00e9 stran\u011b trupu.\nTornado GR1B je verze speci\u00e1ln\u011b ur\u010den\u00e1 k boji proti lod\u00edm. Pro tento \u00fa\u010del je vybavena \u010dty\u0159mi raketami Sea Eagle.\nTornado GR4 je modernizac\u00ed verze GR1, v r\u00e1mci n\u00ed\u017e byly integrov\u00e1ny pumy Paveway IV a nov\u00fd zabezpe\u010den\u00fd komunika\u010dn\u00ed syst\u00e9m.\nTornado GR1A/GR4A p\u0159edstavuj\u00ed pr\u016fzkumn\u00e9 varianty letadel Tornado.\nVarianta pou\u017e\u00edvan\u00e1 n\u011bmeck\u00fdm a italsk\u00fdm letectvem k potla\u010den\u00ed protivzdu\u0161n\u00e9 obrany nep\u0159\u00edtele. M\u00e1 senzory schopn\u00e9 detekovat radary a je vybavena st\u0159elami AGM-88 HARM. Na rozd\u00edl od italsk\u00fdch Torn\u00e1d ECR poh\u00e1n\u011bj\u00ed n\u011bmeck\u00e1 letadla v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motory RB199 Mk.105, av\u0161ak chyb\u00ed jim kan\u00f3n.\nZkratka ADV (air defence variant) ozna\u010duje st\u00edhac\u00ed letoun ur\u010den\u00fd k ochran\u011b vzdu\u0161n\u00e9ho prostoru p\u0159ed strategick\u00fdmi bombard\u00e9ry.\nN\u011bmecko N\u011bmecko\nLuftwaffe: 87 letoun\u016f ve verzi IDS a 29 stroj\u016f ECR\nMarineflieger: p\u016fvodn\u011b 112 letoun\u016f, v roce 2005 posledn\u00ed p\u0159ed\u00e1ny LuftwaffeSa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie\nSa\u00fadsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo: 80 letadel IDSSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nRoyal Air Force: 102 stroj\u016f ve variant\u00e1ch GR4/GR4AIt\u00e1lie It\u00e1lie\nItalsk\u00e9 letectvo: 52 letadel ve verzi IDS a 16 stroj\u016f typu ECR\nZdroj:International Warbirds: An Illustrated Guide to World Military Aircraft, 1914\u20132000, Tornado, Modern Fighting Aircraft\nPos\u00e1dka: 2 (pilot a oper\u00e1tor elektronick\u00fdch a zbra\u0148ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f)\nD\u00e9lka: 16,72 m\nRozp\u011bt\u00ed:\nRozlo\u017een\u00e9: 13,91 m (25\u00b0)\nSlo\u017een\u00e9: 8,60 m (67\u00b0)\nV\u00fd\u0161ka: 5,95 m\nNosn\u00e1 plocha : 26,6 m\u00b2\nHmotnost (pr\u00e1zdn\u00fd): 13 890 kg\nMaxim\u00e1ln\u00ed vzletov\u00e1 hmotnost: 28 000 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 2 \u00d7 dvouproudov\u00fd motor Turbo-Union RB199-34R Mk 103 s p\u0159\u00eddavn\u00fdm spalov\u00e1n\u00edm\nSuch\u00fd tah: 43,8 kN\nTah s fors\u00e1\u017e\u00ed: 76,8 kN\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 2 665 km/h\nDolet: 1 390 km\nP\u0159eletov\u00fd dolet: 3 890 km se \u010dty\u0159mi p\u0159\u00edd. n\u00e1dr\u017eemi\nDostup: 15 240 m\nStoupavost: 76,7 m/s\nTah/Hmotnost: 0,55\n1\u00d7 kan\u00f3n Mauser BK-27 r\u00e1\u017ee 27 mm se z\u00e1sobou munice 180 ks\n11 extern\u00edch z\u00e1v\u011bs\u016f (4x pod k\u0159\u00eddly, 7x pod trupem ) \u2013 s nosnost\u00ed do 9 000kg\nSt\u0159ely vzduch-vzduch:\nAIM-132 ASRAAM\nAIM-9 Sidewinder\nSt\u0159ely vzduch-zem\u011b:\n6 \u00d7 AGM-65 Maverick\n12 \u00d7 Brimstone\n2 \u00d7 Storm Shadow\n9 \u00d7 ALARM\nPumy:\n3 \u00d7 Paveway II\n2 \u00d7 Paveway III\n5 \u00d7 Paveway IV\nBL755\nJin\u00e9:\nRAPTOR \u2013 kontejner, ur\u010den\u00fd na leteck\u00fd pr\u016fzkum\nLITENING \u2013 zam\u011b\u0159ovac\u00ed kontejner na laserem nav\u00e1d\u011bn\u00e9 pumy\nTIALD \u2013 zam\u011b\u0159ovac\u00ed kontejner na laserem nav\u00e1d\u011bn\u00e9 pumy\nBAE Systems Sky Shadow \u2013 kontejner elektronick\u00e9ho boje\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Panavia Tornado na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nDONALD, David. Vojensk\u00e9 proudov\u00e9 letouny. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co., 1998. ISBN 80-7237-135-5. \nDONALD, David. Kapesn\u00ed encyklopedie Vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 135 a\u017e 137. \nJACKSON, Robert. Modern\u00ed vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2006. ISBN 80-7360-190-7. S. 54 a\u017e 57. \nN\u011aME\u010cEK, V\u00e1clav. Vojensk\u00e1 letadla 5. Praha: Na\u0161e vojsko, 1982. 432 s. Kapitola Americk\u00e9 st\u00edhac\u00ed letouny, s. 293 a\u017e 296. \nGREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufl\u00e1\u017ee/Vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 207. \nGENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 55, 199 a 220. \n\u0160PA\u010cEK, Jaroslav. Tornado GR4. Letectv\u00ed a kosmonautika. 2002, ro\u010d. 78., \u010d\u00eds. 9, s. 22\u201325. ISSN 0024-1156. \n \n Galerie Panavia Tornado na Wikimedia Commons\nAirforce Fact Files\nFAS - BAe Tornado\n(anglicky) Kamufl\u00e1\u017ee letounu Panavia Tornado Archivov\u00e1no 13. 2. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Uzyn? <<>>: Uzyn (ukrajinsky \u0423\u0437\u0438\u043d; rusky \u0423\u0437\u0438\u043d \u2013 Uzin) je m\u011bsto v Kyjevsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Le\u017e\u00ed ji\u017en\u011b od Kyjeva a v\u00fdchodn\u011b od B\u00edl\u00e9 Cerekve, m\u011bstem je od roku 1971. Ve m\u011bst\u011b \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 12 tis\u00edc obyvatel.\nJe zde celost\u00e1tn\u011b v\u00fdznamn\u00fd cukrovar.", "<<>>: Co je Marie Eleonora z Kounic-Rietbergu? <<>>: Marie Eleonora z Kounic-Rietbergu (n\u011bmecky Maria Eleonora, Gr\u00e4fin von Kaunitz-Rietberg; 18. dubna 1723 V\u00edde\u0148 \u2013 7. kv\u011btna 1776 \u010cerven\u00fd Kame\u0148 / V\u00f6r\u00f6sk\u0151) byla \u0161lechti\u010dna z \u010desk\u00e9ho hrab\u011bc\u00edho rodu Kounic\u016f z Rietbergu.\nNarodila se ve V\u00eddni jako dcera Maxmili\u00e1na Old\u0159icha z Kounic-Rietbergu (1679 V\u00edde\u0148 \u2013 1746 Brno) a jeho man\u017eelky Marie Ernestiny Franti\u0161ky V\u00fdchodofr\u00edsk\u00e9, hrab\u011bnky z Rietbergu (1689\u20131758 Brno).\nMarie Eleonora m\u011bla dva bratry, politika V\u00e1clava Anton\u00edna, Karla Josefa a sestru Marii Johanu Franti\u0161ku.\nProvdala se 24. listopadu 1742 v Brn\u011b za Rudolfa Josefa P\u00e1lffyho z Erd\u0151du (1719\u20131768), s n\u00edm\u017e m\u011bla s n\u00ed\u017e m\u011bl deset d\u011bt\u00ed: sedm dcer a t\u0159i syny, mezi nimi Rudolfa Karla (1750\u20131802).\n Maria Eleonora, Gr\u00e4fin von Kaunitz-Rietberg. geni_family_tree . . Dostupn\u00e9 online. \nRodokmen Kaunitz\u016f na str\u00e1nk\u00e1ch genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)\nRodokmen P\u00e1lffy\u016f na str\u00e1nk\u00e1ch genealogy.euweb.", "<<>>: Co je Moira Kelly? <<>>: Moira Kelly (* 6. b\u0159ezna 1968 Queens, New York, USA) je americk\u00e1 here\u010dka, kter\u00e1 se stala zn\u00e1mou svou rol\u00ed ve filmu Ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed z roku 1992, kde si po boku herce D. B. Sweeneyho zahr\u00e1la ambici\u00f3zn\u00ed krasoblusla\u0159ku.\nDcera houslisty Petera a o\u0161et\u0159ovatelky Anne, narozena v Queensu ve st\u00e1t\u011b New York. Sv\u00e1 st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 studia na Connetquot Sennior High School ukon\u010dila roku 1986. Pot\u00e9 absolvovala manhattanskou \u0161kolu Marymount College. V\u011bnovala se i h\u0159e na housle a opern\u00edmu zp\u011bvu.\nSvoji hereckou kari\u00e9ru zah\u00e1jila v roce 1991, kdy nato\u010dila sv\u016fj prvn\u00ed film L\u00e1ska, l\u017ei a vra\u017eda. V tomto filmu p\u0159edstavovala hlavn\u00ed hrdinku Cinnamon, dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u00edvku, kterou jej\u00ed otec zmanipuloval k vra\u017ed\u011b sv\u00e9 macechy. Na filmov\u00e9m pl\u00e1tn\u011b se nejv\u00edce proslavila se svou rol\u00ed nesnesiteln\u00e9 Kate Moseley ve filmu Ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed, kter\u00e1 spole\u010dn\u011b s b\u00fdval\u00fdm hr\u00e1\u010dem ledn\u00edho hokeje (D.B.Sweeney) tr\u00e9nuje na olympijsk\u00e9 hry v krasobruslen\u00ed. Od re\u017eis\u00e9ra Richarda Attenborougha dostala nab\u00eddku na zt\u011blesn\u011bn\u00ed Hetty Kelly, \u017eeny, kter\u00e1 v\u00fdrazn\u011b ovlivnila \u017eivot Charlieho Chaplina ve stejnojmenn\u00e9m filmu Chaplinz roku 1992. Ve filmu Chaplin si zahr\u00e1la po boku herce Roberta Downeyho Jr..Dal\u0161\u00ed z jej\u00edch v\u00fdrazn\u00fdch rol\u00ed byla role st\u0159edo\u0161kola\u010dky Donny Hayward z filmu Twin Peaks. Sv\u016fj hlas prop\u016fj\u010dila kreslen\u00e9 postavi\u010dce Nale ve filmech Lv\u00ed kr\u00e1l, Lv\u00ed kr\u00e1l 2: Simb\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh a Lv\u00ed kr\u00e1l 3: Hakuna Matata. Roku 2003 si tak\u00e9 zahr\u00e1la matku Lucase Scotta (Chad Michael Murray) v drama seri\u00e1lu One Tree Hill.\nVe sv\u00fdch t\u0159iceti dvou letech se provdala za americk\u00e9ho obchodn\u00edka Steva Hewitta, se kter\u00fdm m\u00e1 dv\u011b d\u011bti. Dceru Ellu a syna Eamona.", "<<>>: Co je Sunbeam Maori? <<>>: Sunbeam Maori byl leteck\u00fd motor zkonstruovan\u00fd firmou Sunbeam Motor Car Co. Ltd., s\u00eddl\u00edc\u00ed v anglick\u00e9m Wolverhamptonu, zaveden\u00fd do v\u00fdroby v roce 1918. Motory Maori mj. poh\u00e1n\u011bly letouny Fairey F.22 Campania, Grahame-White Ganymede, Handley Page O/400, Short 184 \u010di vzducholo\u010f R 34.\nZaj\u00edmavost\u00ed koncepce motor\u016f Sunbeam Maori I a Maori II bylo um\u00edst\u011bn\u00ed v\u00fdfukov\u00fdch ventil\u016f na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b v\u00e1lc\u016f, tak\u017ee v\u00fdfuky vy\u00fas\u0165ovaly mezi \u0159ady v\u00e1lc\u016f, do spole\u010dn\u00e9ho sb\u011bra\u010de.\nSunbeam Maori I, 250 hp\nSunbeam Maori II, 250 hp \u2014 vych\u00e1z\u00ed z motoru Maori I s mal\u00fdmi konstruk\u010dn\u00edmi zm\u011bnami\nSunbeam Maori III, 250 hp \u2014 v\u00fdfukov\u00e9 ventily na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b v\u00e1lc\u016f, dva karbur\u00e1tory Claudel-Hobson H.C.7\nSunbeam Maori IV, 250 hp \u2014 motor upraven\u00fd pro pohon vzducholod\u00ed, poh\u00e1n\u011bl R 33 a R 34.\nTyp: p\u00edstov\u00fd leteck\u00fd motor, \u010dty\u0159dob\u00fd z\u00e1\u017eehov\u00fd vodou chlazen\u00fd vidlicov\u00fd dvan\u00e1ctiv\u00e1lec (bloky v\u00e1lc\u016f sv\u00edraj\u00ed \u00fahel 60\u00b0) s atmosf\u00e9rick\u00fdm pln\u011bn\u00edm, vybaven\u00fd reduktorem, motor poh\u00e1n\u00ed levoto\u010divou ta\u017enou (pop\u0159.", "<<>>: Co je Karl von Kielmannsegg? <<>>: Karl von Kielmannsegg (12. \u010dervna 1835 V\u00edde\u0148 \u2013 4. kv\u011btna 1915 Hainstetten) byl rakousk\u00fd \u0161lechtic a politik n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, v 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady.\nVystudoval gymn\u00e1zium a zem\u011bd\u011blskou akademii v Mosonmagyar\u00f3v\u00e1ru. V letech 1853\u20131854 studoval zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed na akademii v sask\u00e9m Tharandtu. V letech 1854\u20131857 prod\u011blal vojenskou slu\u017ebu. Od roku 1858 vlastnil panstv\u00ed Hainstetten. V obdob\u00ed let 1862\u20131880 byl p\u0159edsedou okresn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 spole\u010dnosti v Amstettenu. P\u0159edsedal tamn\u00edmu spo\u0159iteln\u00edmu a z\u00e1lo\u017en\u00edmu spolku. Zast\u00e1val funkci p\u0159edsedy okresn\u00edho silni\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Byl \u010dlenem obecn\u00ed rady ve Viehdorfu a v Neustadtl an der Donau. Od roku 1885 zast\u00e1val funkci kur\u00e1tora zemsk\u00e9 hypote\u010dn\u00ed banky.Zapojil se i do politiky. Dlouhodob\u011b zasedal jako poslanec Dolnorakousk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, kam nastoupil roku 1869 a \u010dlenem sn\u011bmu z\u016fstal a\u017e do roku 1902. Do roku 1877 zastupoval kurii velkostatk\u00e1\u0159skou, pak a\u017e do roku 1884 kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed, obvod Amstetten a n\u00e1sledn\u011b a\u017e do konce sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na sn\u011bmu op\u011bt za velkostatk\u00e1\u0159skou kurii. V prvn\u00edch letech pat\u0159il do konzervativn\u00ed Strany konzervativn\u00edho velkostatku, pak ale od roku 1871 p\u0159e\u0161el do Strany \u00fastavov\u011brn\u00e9ho velkostatku. V dob\u011b, kdy zastupoval kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed, pat\u0159il na sn\u011bmu k \u00dastavn\u00ed stran\u011b. Od roku 1871 do roku 1883 a znovu v letech 1883\u20131886 byl i \u010dlenem zemsk\u00e9ho v\u00fdboru.Byl tak\u00e9 poslancem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam ho poprv\u00e9 delegoval Dolnorakousk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm roku 1870 (\u0158\u00ed\u0161sk\u00e1 rada byla tehdy je\u0161t\u011b volena nep\u0159\u00edmo zemsk\u00fdmi sn\u011bmy). Op\u011btovn\u011b ho do parlamentu zemsk\u00fd sn\u011bm vyslal i roku 1871. Usp\u011bl tak\u00e9 v prvn\u00edch p\u0159\u00edm\u00fdch volb\u00e1ch roku 1873 za velkostatk\u00e1\u0159skou kurii v Doln\u00edch Rakous\u00edch. Mand\u00e1t zde obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1879, volb\u00e1ch roku 1885, volb\u00e1ch roku 1891, volb\u00e1ch roku 1897 a volb\u00e1ch roku 1901. V roce 1873 se uv\u00e1d\u00ed jako baron Karl von Kielmannsegg, bytem Hainstetten.V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok \u00fastavov\u011brn\u00fdch (tzv. \u00dastavn\u00ed strana, centralisticky a prov\u00edde\u0148sky orientovan\u00e1), v jeho\u017e r\u00e1mci p\u0159edstavoval k\u0159\u00eddlo Strany \u00fastavov\u011brn\u00e9ho velkostatku. Jako \u00fastavov\u011brn\u00fd poslanec se uv\u00e1d\u00ed i po volb\u00e1ch roku 1879. V \u0159\u00edjnu 1879 je zmi\u0148ov\u00e1n coby \u010dlen staron\u011bmeck\u00e9ho Klubu liber\u00e1l\u016f (Club der Liberalen). Od roku 1881 byl \u010dlenem klubu Sjednocen\u00e9 levice, do kter\u00e9ho se spojilo n\u011bkolik \u00fastavov\u011brn\u00fdch (liber\u00e1ln\u011b a centralisticky orientovan\u00fdch politick\u00fdch proud\u016f). Za tento klub usp\u011bl i ve volb\u00e1ch roku 1885. Po rozpadu Sjednocen\u00e9 levice p\u0159e\u0161el do frakce N\u011bmeckorakousk\u00fd klub. V roce 1890 se uv\u00e1d\u00ed jako poslanec obnoven\u00e9ho klubu n\u011bmeck\u00fdch liber\u00e1l\u016f, nyn\u00ed ofici\u00e1ln\u011b naz\u00fdvan\u00e9ho Sjednocen\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 levice. I ve volb\u00e1ch roku 1891 byl na \u0158\u00ed\u0161skou radu zvolen za klub Sjednocen\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 levice. Po volb\u00e1ch roku 1897 se uv\u00e1d\u00ed jako \u00fastavov\u011brn\u00fd velkostatk\u00e1\u0159.Zem\u0159el v kv\u011btnu 1915 na sv\u00e9m z\u00e1mku.", "<<>>: Co je Ford Racing? <<>>: Ford Racing je z\u00e1vodn\u00ed odv\u011btv\u00ed automobilky Ford. V sou\u010dasnosti se zam\u011b\u0159uje na Rally, NASCAR, Mistrovstv\u00ed sv\u011bta cestovn\u00edch voz\u016f, V8 SuperCars, Grand-Am, FIA GT, Formule Drift, Formule Ford a ADAC GT Masters. T\u00fdm m\u00e1 za sebou mnoho titul\u016f v rally a zn\u00e1m\u00fd jeho rallyov\u00fd model je Ford RS200. V sou\u010dasnosti je jejich voze Ford Fiesta RS WRC.\nFord do rally postavil mnoho aut dnes m\u00e1 mnoho voz\u016f Fiesta a vyv\u00edj\u00ed dal\u0161\u00ed. Jsou tu: Fiesta S2000, Fiesta RS WRC, Fiesta R2, Fiesta RRC a nejnov\u011bj\u0161\u00ed Fiesta R5. S\u00e9rie Fiest nahradila p\u0159edchoz\u00ed s\u00e9rii Focus\u016f kter\u00e9 nahradily p\u0159edt\u00edm Escorty a ty Sierry. Posledn\u00ed titul v poh\u00e1ru konstrukt\u00e9r\u016f Ford vyhr\u00e1l s Focusem WRC v roce 2007 s jezdci Marcusem Gr\u00f6nholmem a Mikkem Hirvonenem. Dnes V Rally provozuje t\u00fdm Qatar M-Sport World Rally Team s jezdci Madsem Ostbergem, Jevgenijem Novikovem, Nasserem Al Attiyahem a l\u00eddrem t\u00fdmu Thierry Neuvillem. \u0160\u00e9fem t\u00fdmu je Malcolm Wilson.\nJi\u017e p\u0159ed t\u00edm ale t\u00fdm p\u0159ipravoval vozy Ford Lotus Cortina a Ford Escort a Ford Capri prvn\u00ed generace. Velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm vozem se stal Escort RS 1800 postaven\u00fd na z\u00e1kladu druh\u00e9 generace. V \u00e9\u0159e skupiny B se t\u00fdm od sezony mistrovstv\u00ed sv\u011bta v rallye 1986 \u00fa\u010dastnil s vozem Ford RS200. Po zru\u0161en\u00ed skupiny B se chv\u00edli objevovaly vozy Escort RS2000, ale v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f z\u00edskal t\u00fdm s upraven\u00fdm vozy Ford Sierra Cosworth, Sierra RS Cosworth a Sierra XR4i. Po diskvalifikaci t\u00fdmu Toyota Motorsport se hlavn\u00ed hv\u011bzdou t\u00fdmu stal Carlos Sainz. V sezon\u011b 1996 z\u00edskal s vozem Ford Escort RS Cosworth titul vicemistra.\nOd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezony vstoupily v platnost p\u0159edpisy o kategorii WRC a t\u00fdm Ford byl jeden z prvn\u00edch dvou, kter\u00e9 se do t\u00e9to kategorie zapojily. Od sezony 1999 za\u010dal t\u00fdm nasazovat Ford Focus WRC a stal se tak prvn\u00edm t\u00fdmem mistrovstv\u00ed sv\u011bta, kter\u00fd p\u0159edstavil druh\u00fd v\u016fz specifikace WRC. T\u00fdmov\u00fdm jezdcem se stal Colin McRae, kter\u00fd v t\u00fdmu vydr\u017eel a\u017e do sezony mistrovstv\u00ed sv\u011bta v rallye 2003. Toho od roku 2000 doplnil navr\u00e1tiv\u0161\u00ed Sainz a Francois Delecour. V ni\u017e\u0161\u00ed kategorii t\u00fdm pravideln\u011b nasazoval vozy Ford Puma Kit Car a Puma S1600. Kdy\u017e Puma zest\u00e1rla, nahradil j\u00ed nov\u00fd typ Ford Fiesta S1600.\nOd roku 2002 se v t\u00fdmu objevil je\u0161t\u011b Markko M\u00e4rtin. Focus byl kompletn\u011b p\u0159epracov\u00e1n v roce 2003, kdy do t\u00fdmu p\u0159i\u0161el Mikko Hirvonen. Od roku 2006 byl p\u0159edstaven speci\u00e1l na z\u00e1klad\u011b druh\u00e9 generace Focusu. \u010clenem t\u00fdmu se stal Marcus Gr\u00f6nholm. Od roku 2010 se t\u00fdm za\u010dal anga\u017eovat i v \u0161ampion\u00e1tech IRC a SWRC s nov\u00fdm vozem Ford Fiesta S2000. Prvn\u00edm startem tohoto vozu byla Rallye Monte Carlo 2010, kde Hirvonen zv\u00edt\u011bzil. Od sezony Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v rallye 2011 t\u00fdm startuje s vozy Ford Fiesta RS WRC.", "<<>>: Co je \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy? <<>>: \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy jsou krajinnou oblast\u00ed (horopisnou jednotkou) na severoz\u00e1pad\u011b Hornosvrateck\u00e9 vrchoviny a jej\u00edm geomorfologick\u00fdm podcelkem o rozloze 485,78 km2, sou\u010d\u00e1st \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchoviny v region\u00e1ln\u00edm \u010dlen\u011bn\u00ed georeli\u00e9fu (tvaru zemsk\u00e9ho povrchu) \u010ceska. Le\u017e\u00ed z hlediska administrativn\u011b spr\u00e1vn\u00edho v\u011bt\u0161inou rozlohy v Kraji Vyso\u010dina, men\u0161\u00ed severn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed v Pardubick\u00e9m kraji.Typem georeli\u00e9fu ploch\u00e1 vrchovina s vyklenut\u00fdm zemsk\u00fdm povrchem v nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch p\u0159ibli\u017en\u011b 385\u2013836 m, se st\u0159edn\u00ed v\u00fd\u0161kou 658,9 m a st\u0159edn\u00edm sklonem 5\u00b013\u2019, tvo\u0159\u00ed ji horniny poli\u010dsk\u00e9ho krystalinika (pararula, perlov\u00e1 rula, svor) v oblasti Borovsk\u00e9ho lesa, svrateck\u00e9ho krystalinika (migmatit, ortorula, rula) v Dev\u00edtiskalsk\u00e9 a Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchovin\u011b, metamorfity svrateck\u00e9ho krystalinika v Milovsk\u00e9 kotlin\u011b (dvojsl\u00eddn\u00fd svor, v mal\u00fdch ostr\u016fvc\u00edch t\u00e9\u017e mramor a drobn\u011b zrnit\u00e1 biotitick\u00e1 rula) a v Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchovin\u011b tak\u00e9 metamorfn\u00ed jednotky v moldanubiku, nap\u0159. amfibolit a pararula mezi Byst\u0159ic\u00ed nad Pern\u0161tejnem a Vlachovicemi.V krajin\u011b typick\u00e9 \u00fazk\u00e9 h\u0159bety se skalisky (nap\u0159. Dr\u00e1tenick\u00e1 sk\u00e1la, Paseck\u00e1 sk\u00e1la aj.), skaln\u00edm syst\u00e9mem typu mal\u00e9ho skaln\u00edho m\u011bsta (p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Dev\u011bt skal) a hlubok\u00e1 rozev\u0159en\u00e1 \u00fadol\u00ed, charakteristick\u00fd \u00fadoln\u00ed profil je ozna\u010dov\u00e1n jako \u201e\u017e\u010f\u00e1rsk\u00fd\u201c typ georeli\u00e9fu. Prameni\u0161t\u011b \u0159ek Novohradky, S\u00e1zavy a Svratky, nejn\u00ed\u017ee je situovan\u00e1 hladina \u0159eky Svratky v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 385 m pod p\u0159ehradn\u00ed hr\u00e1z\u00ed vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee V\u00edr I na rozhran\u00ed Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchoviny a Sulkoveck\u00e9 vrchoviny (katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00ed Karas\u00edn a V\u00edr).Horopisem (orografie) v nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch stoup\u00e1 na jihoz\u00e1padn\u00edm h\u0159betu Borovsk\u00e9ho lesa s vrcholy Otava (734,5 m) a Karl\u0161tejn (783,4 m), v\u00fd\u0161ky nad 800 m dosahuj\u00ed vrchy v Dev\u00edtiskalsk\u00e9 vrchovin\u011b a v Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchovin\u011b, nejvy\u0161\u0161\u00ed bod \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch vrch\u016f le\u017e\u00ed na skalnat\u00e9m vrcholu se zem\u011bpisn\u00fdm n\u00e1zvem Dev\u011bt skal (836,1 m n. m.) na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce K\u0159i\u017e\u00e1nky v okrese \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edm do Kraje Vyso\u010dina.\nV geografii \u010ceska jsou \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy situov\u00e1ny p\u0159ibli\u017en\u011b v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti st\u00e1tn\u00edho \u00fazem\u00ed, na severoz\u00e1pad\u011b Hornosvrateck\u00e9 vrchoviny, v rozsahu nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161ek od nejni\u017e\u0161\u00ed polohy 385 m na \u00farovni hladiny \u0159eky Svratky pod \u00fadoln\u00ed vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed V\u00edr I., na rozhran\u00ed katastr\u016f obc\u00ed Karas\u00edn a V\u00edr, do 836 m na nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholu Dev\u011bt skal v katastru Moravsk\u00e9 K\u0159i\u017e\u00e1nky. Nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol Dev\u011bt skal (836,1 m n. m.) je vzd\u00e1len cca 50,54 km v\u00fdchodo-jihov\u00fdchodn\u011b (99\u00b0) od geografick\u00e9ho, p\u0159esn\u011bji geometrick\u00e9ho st\u0159edu \u010ceska.\nZ hornin p\u0159evl\u00e1daj\u00ed krystalick\u00e9 b\u0159idlice (metamorfovan\u00e9 - p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9 horniny), jimi\u017e m\u00edsty prostupuj\u00ed rulov\u00e9 v\u011b\u017ee. Ve star\u0161\u00edch \u010dtvrtohor\u00e1ch (pleistoc\u00e9n), vlivem denudace (odn\u00e1\u0161en\u00ed rozru\u0161en\u00fdch hornin p\u016fsoben\u00edm v\u011btru, mrazu, vody a dal\u0161\u00edmi erozn\u00edmi vlivy) do\u0161lo k rozru\u0161en\u00ed povrchu hornin, vytvo\u0159ily se kamenn\u00e9 su\u0165ov\u00e9 haldy, na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech kamenn\u00e9 mo\u0159e. Odoln\u011bj\u0161\u00ed hornina z\u016fstala v podob\u011b skaln\u00edch \u00fatvar\u016f \u2013 izolovan\u00fdch skal, skaln\u00edch hradeb a dal\u0161\u00edch tzv. kryogenn\u00edch tvar\u016f (nap\u0159. mrazov\u00fdch srub\u016f, kryoplana\u010dn\u00edch teras, balvanov\u00fdch proud\u016f aj.) v lokalit\u00e1ch Borovsk\u00e9ho lesa (\u010cty\u0159i palice, Zkamen\u011bl\u00fd z\u00e1mek), Dev\u00edtiskalsk\u00e9 vrchoviny (Dev\u011bt skal, Dr\u00e1tenick\u00e1 sk\u00e1la, Malinsk\u00e1 sk\u00e1la) a Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchoviny (Bohdalec, Paseck\u00e1 sk\u00e1la).\nVrcholy skal jsou v\u011bt\u0161inou ploch\u00e9, skaln\u00ed st\u011bny s vrouben\u00fdmi tvary (vo\u0161tiny, v\u00fdklenky, pseudo\u0161krapy aj.), n\u011bkter\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary jsou vymezen\u00e9 tak\u00e9 pro horolezeckou \u010dinnost (nap\u0159. Dr\u00e1tenick\u00e1 sk\u00e1la a dal\u0161\u00ed). V lokalit\u011b p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky Dev\u011bt skal tvo\u0159\u00ed skupina dev\u00edti v\u011bt\u0161\u00edch skaln\u00edch \u00fatvar\u016f mal\u00e9 skaln\u00ed m\u011bsto vznikl\u00e9 mrazov\u00fdm zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00edm rul, na \u00fapat\u00ed skaln\u00edch blok\u016f balvanit\u00e1 pole (migmatity) a spole\u010denstva smrkov\u00fdch bu\u010din, nejvy\u0161\u0161\u00ed skaln\u00ed hradba, tzv. Hlavn\u00ed blok, ve vrcholov\u00e9 \u010d\u00e1sti upraven\u00e1 pro vyhl\u00eddku (rozhled omezen\u00fd vzrostl\u00fdmi stromy), je nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch vrch\u016f.\nKrajinn\u00e1 oblast (geomorfologick\u00e1 jednotka) je nepravideln\u00e9ho tvaru, vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed p\u016fdorys troj\u00faheln\u00edku s vrcholy v katastrech Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem, Prose\u010d a Vojn\u016fv M\u011bstec. Vzd\u00e1lenost okrajov\u00fdch m\u00edst nap\u0159. Prose\u010d \u2013 Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem (sever \u2013 jih) \u010din\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 35 km a Borovnice \u2013 Karlov (v\u00fdchod \u2013 z\u00e1pad) kolem 21 km, od t\u00e9to linie k severov\u00fdchodu (Prose\u010d) a k jihov\u00fdchodu (Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem) se postupn\u011b zu\u017euje. \u00dazemn\u011b ji vymezuj\u00ed obce a m\u00edsta prezentovan\u00e1 rozhran\u00edm geomorfologick\u00fdch okrsk\u016f Borovsk\u00fd les, Dev\u00edtiskalsk\u00e1 vrchovina a Pohledeckoskalsk\u00e1 vrchovina.\u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy lze p\u0159ibli\u017en\u011b vymezit obcemi (m\u00edsty) po obvodu (bez \u00fazemn\u00edch v\u00fdstupk\u016f) od nejsevern\u011bj\u0161\u00edho bodu:\nProse\u010d u Skut\u010de (lokalita Borka, p\u0159esn\u011bji \u0159eka Novohradka ve Vranick\u00e9m \u00fadol\u00ed pod bezejmenn\u00fdm vrcholem 495,5 m) \u2013 Budislav u Litomy\u0161le (Kamenn\u00e9 Sedli\u0161t\u011b) \u2013 Lubn\u00e1 u Poli\u010dky (Skeln\u00e1 Hu\u0165) \u2013 \u0160irok\u00fd D\u016fl - Old\u0159i\u0161 u Poli\u010dky (\u010cern\u00fd potok u levostrann\u00e9ho p\u0159\u00edtoku s n\u00e1zvem Pot\u016f\u010dek) \u2013 Kamenec u Poli\u010dky \u2013 S\u00e1dek \u2013 Borovnice (vrch Horka 577,6 m) \u2013 Jimramov \u2013 pod\u00e9l koryta \u0159eky Svratky k jej\u00edmu pravostrann\u00e9mu p\u0159\u00edtoku Byst\u0159ice \u2013 Hrd\u00e1 Ves \u2013 Dvo\u0159i\u0161t\u011b \u2013 Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem (lokalita Ochoz, vrchol 589,2 m) \u2013 Rodkov (lokalita \u0160\u00ed\u0159ava \u2013 Na vr\u0161\u00edch 540,8 m) \u2013 Rozsochy \u2013 Kundratice u Rozsoch \u2013 Divi\u0161ov \u2013 Zub\u0159\u00ed \u2013 Pohledec \u2013 Mar\u0161ovice \u2013 Ji\u0159\u00edkovice \u2013 Lhotka u \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou (lokality Hora\u010dky \u2013 K\u0159\u00edby 661 m) \u2013 Po\u010d\u00edtky (potok Perni\u010dka \u2013 lokalita Klusa\u010d) \u2013 Sv\u011btnov (Lempersk\u00fd potok \u2013 rybn\u00edk Pstru\u017e\u00e1k) \u2013 \u0160krdlovice \u2013 Karlov \u2013 Vojn\u016fv M\u011bstec (M\u011bsteck\u00fd potok \u2013 Such\u00fd kopec 683,8 m) \u2013 Vortov\u00e1 (lesn\u00ed lokalita Na Kozinci, Vortovsk\u00fd potok) \u2013 Lhoty (lesn\u00ed lokalita M\u00fdto) \u2013 Her\u00e1lec (rybn\u00edk \u0160antr\u016f\u010dek \u2013 Kocanda \u2013 Bru\u0161ovec \u2013 B\u0159ezov\u00fd vrch) \u2013 Svratka (koryto \u0159eky Svratky \u2013 Chlum\u011bt\u00ednsk\u00e1 cesta) \u2013 Svratouch (vrchol sedla mezi vrchy Otava a U ob\u011b\u0161en\u00e9ho) \u2013 Krouna (okrajem lesa u silnice II/354 \u2013 Ol\u0161iny a\u017e nad lokalitu Pleskotka u \u017eelezni\u010dn\u00ed trati 261) \u2013 \u010cachnov (lokalita \u0158e\u017en\u00edzka) \u2013 Pust\u00e1 Kamenice (Pekelec \u2013 \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vka \u2013 v\u00fd\u0161kov\u00fd bod U javoru 658,6 m) \u2013 Rychnov (Rychnovsk\u00fd potok, most silnice I/34) \u2013 Otradov (lokalita Na zadech) \u2013 \u010cesk\u00e1 Rybn\u00e1 a op\u011bt Prose\u010d.\nZem\u011bpisn\u00e9 jm\u00e9no (oronymum) je spojen\u00edm p\u0159\u00eddavn\u00e9ho jm\u00e9na \u201e\u017e\u010f\u00e1rsk\u00fd\" (adjektivum) a obecn\u00e9ho podstatn\u00e9ho jm\u00e9na \u201evrch\" (substantivum) ve v\u00fdznamu kopec. P\u016fvod slova \u201e\u017e\u010f\u00e1rsk\u00fd\" se vztahuje k ozna\u010den\u00ed zp\u016fsobu z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed pozemk\u016f vypalov\u00e1n\u00edm neboli \u017e\u010f\u00e1\u0159en\u00edm na \u00fazem\u00ed s p\u016fvodn\u011b lesn\u00edm porostem.\n\u010cesk\u00fdm \u00fa\u0159adem zem\u011bm\u011b\u0159ick\u00fdm a katastr\u00e1ln\u00edm standardizovan\u00e9 jm\u00e9no v podob\u011b \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy je zem\u011bpisn\u00fdm n\u00e1zvem:\nvrchoviny vymezen\u00e9 \u00fazem\u00edm geomorfologick\u00e9 jednotky (podcelek)\nchr\u00e1n\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed (Chr\u00e1n\u011bn\u00e1 krajinn\u00e1 oblast \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy)\nGeomorfologie \u0159ad\u00ed \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy mezi geomorfologick\u00e9 podcelky v r\u00e1mci region\u00e1ln\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed georeli\u00e9fu proveden\u00e9ho syst\u00e9mov\u011b pro cel\u00e9 \u00fazem\u00ed \u010ceska, v seznamu geomorfologick\u00fdch jednotek je ozna\u010dena \u010dty\u0159m\u00edstn\u00fdm indexem \u201eIIC-4A\". Obecn\u011b se stejnou stavbou zemsk\u00e9 k\u016fry (morfostrukturou), v\u00fdvojem povrchov\u00fdch tvar\u016f zemsk\u00e9ho povrchu (georeli\u00e9fu) a geomorfologick\u00e9 historie jako geomorfologick\u00fd celek Hornosvrateck\u00e1 vrchovina, sv\u00fdm tvarem a v\u00fdvojem geomorfologick\u00e1 jednotka v\u00edce stejnorod\u00e1 (homogenn\u011bj\u0161\u00ed). Z hlediska stavby zemsk\u00e9 k\u016fry tvo\u0159\u00ed sou\u010d\u00e1st dev\u00edtiskalsko-s\u00fdko\u0159sk\u00e9 megaantiklin\u00e1ly (velk\u00e9ho prot\u00e1hl\u00e9ho a vyklenut\u00e9ho tvaru zemsk\u00e9ho povrchu) vymezen\u00e9 na severoz\u00e1pad\u011b Dev\u00edtiskalskou vrchovinou (\u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy) a na jihov\u00fdchod\u011b S\u00fdko\u0159skou hornatinou (Nedv\u011bdick\u00e1 vrchovina) v r\u00e1mci geomorfologick\u00e9ho celku Hornosvrateck\u00e9 vrchoviny.Skladebn\u00e9 \u010d\u00e1sti \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch vrch\u016f tvo\u0159\u00ed \u010dty\u0159i geomorfologick\u00e9 okrsky:\nBorovsk\u00fd les (index IIC-4A-1), rozloha 114,39 km2\nPohledeckoskalsk\u00e1 vrchovina (index IIC-4A-2), rozloha 247,92 km2\nDev\u00edtiskalsk\u00e1 vrchovina (index IIC-4A-3), rozloha 110,00 km2\nMilovsk\u00e1 kotlina (index IIC-4A-4), rozloha 13,48 km2V centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti geomorfologick\u00e9ho podcelku se vytvo\u0159ila sn\u00ed\u017eenina, p\u0159edstavov\u00e1na rozlohou nejmen\u0161\u00edm geomorfologick\u00fdm okrskem Milovsk\u00e1 kotlina, severn\u00ed okraj tvo\u0159\u00ed ploch\u00e1 vrchovina Borovsk\u00e9ho lesa, sm\u011brem na jihov\u00fdchod plochou nejv\u011bt\u0161\u00ed Pohledeckoskalsk\u00e1 vrchovina a na severoz\u00e1pad\u011b je okrajov\u00fdm a horopisn\u011b nejvy\u0161\u0161\u00edm okrskem \u010dlenit\u00e1 Dev\u00edtiskalsk\u00e1 vrchovina klenbovit\u00e9ho tvaru.Sousedn\u00ed geomorfologick\u00e9 podcelky (od nejsevern\u011bj\u0161\u00edho bodu v katastru Prose\u010de) tvo\u0159\u00ed:\nLou\u010densk\u00e1 tabule (index VIC-3B) na severov\u00fdchod\u011b (Prose\u010d \u2013 \u0160irok\u00fd D\u016fl) v geomorfologick\u00e9m celku Svitavsk\u00e1 pahorkatina (index VIC-3)\nNedv\u011bdick\u00e1 vrchovina (index IIC-4B) na v\u00fdchod\u011b a\u017e jihov\u00fdchod\u011b (\u0160irok\u00fd D\u016fl \u2013 Rodkov) v geomorfologick\u00e9m celku Hornosvrateck\u00e1 vrchovina (index IIC-4)\nB\u00edte\u0161sk\u00e1 vrchovina (index IIC-5A) na jihoz\u00e1pad\u011b (Rodkov \u2013 \u0160krdlovice) v geomorfologick\u00e9m celku K\u0159i\u017eanovsk\u00e1 vrchovina (index IIC-5)\nHavl\u00ed\u010dkobrodsk\u00e1 pahorkatina (index IIC-2C) na z\u00e1pad\u011b (\u0160krdlovice \u2013 Vojn\u016fv M\u011bstec) v geomorfologick\u00e9m celku Hornos\u00e1zavsk\u00e1 pahorkatina (index IIC-2)\nSe\u010dsk\u00e1 vrchovina (index IIC-3B) na severoz\u00e1pad\u011b (Vojn\u016fv M\u011bstec \u2013 Prose\u010d) v geomorfologick\u00e9m celku \u017delezn\u00e9 hory (IIC-3)Reli\u00e9f krajiny, typick\u00fd zalesn\u011bn\u00fdmi \u00fazk\u00fdmi h\u0159bety odd\u011blen\u00fdmi hlubok\u00fdmi a \u0161irok\u00fdmi \u00fadol\u00edmi, dal v\u00fdznam geomorfologick\u00e9mu ozna\u010den\u00ed \u201e\u017e\u010f\u00e1rsk\u00fd typ georeli\u00e9fu\u201c, v krajin\u011b mnoho\u010detn\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary, prameni\u0161t\u011b vodn\u00edch tok\u016f, zbytky p\u016fvodn\u00edho pralesa v n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci \u017d\u00e1kova hora.\nV lokalit\u00e1ch p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky Rybensk\u00e9 Perni\u010dky a Milovsk\u00e9 Perni\u010dky se vytvo\u0159ily zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00edm horniny na bochn\u00edkovit\u00fdch vrcholech rulov\u00fdch skal jedine\u010dn\u00e9 skaln\u00ed m\u00edsy o r\u016fzn\u00e9m pr\u016fm\u011bru a prohlouben\u00ed nazvan\u00e9 podle jejich tvaru perni\u010dky, na v\u00edce m\u00edstech \u010detn\u00e9 balvanovit\u00e9 proudy a sut\u011b (p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky Malinsk\u00e1 sk\u00e1la, Zkamen\u011bl\u00fd z\u00e1mek a dal\u0161\u00ed).\nV\u00fdznamn\u00e9 a nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchy tvo\u0159\u00ed Otava (734,5 m) a Karl\u0161tejn (783,4 m) v geomorfologick\u00e9m okrsku Borovsk\u00fd les, s nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 800 m a vy\u0161\u0161\u00ed jsou to Bohdalec (801,1 m), Vysok\u00fd kopec (805,8 m), Pohledeck\u00e1 sk\u00e1la (812 m), Bucht\u016fv kopec (812,9 m), Paseck\u00e1 sk\u00e1la (818,6 m), Kope\u010dek (821,7 m) v geomorfologick\u00e9m okrsku Pohledeckoskalsk\u00e1 vrchovina, Tis\u016fvka (800,3 m), Lisovsk\u00e1 sk\u00e1la (801,7 m), Kamenn\u00fd vrch (802,5 m), \u0160indeln\u00fd vrch (805,7 m), \u017d\u00e1kova hora (809,9), Malinsk\u00e1 sk\u00e1la (813,2 m), Such\u00fd kopec (816,9 m), K\u0159iv\u00fd javor (823,5 m), K\u0159ovina (829,7 m) a Dev\u011bt skal (836,1 m) v geomorfologick\u00e9m okrsku Dev\u00edtiskalsk\u00e1 vrchovina.\nKrajinnou oblast charakterizuje drsn\u011bj\u0161\u00ed, chladn\u00e9 a vlhk\u00e9 podneb\u00ed, v\u011bt\u0161inou se severoz\u00e1padn\u00edmi a jihov\u00fdchodn\u00edmi v\u011btry (nejchladn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bs\u00edcem je leden, nejteplej\u0161\u00edm \u010dervenec). Po\u010das\u00ed v oblasti sleduje nap\u0159. meteorologick\u00e1 stanice Svratouch v s\u00edti \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu.\nGeologick\u00e9 podlo\u017e\u00ed tvo\u0159\u00ed horniny pararula, svor, perlov\u00e1 rula, migmatit (proterozoikum), ortorula, v ostr\u016fvc\u00edch amfibolit, skarn, mramor a biotitick\u00e9 ruly (paleozoikum a\u017e proterozoikum), kvarcit (proterozoikum) a nad Borovou u Poli\u010dky t\u00e9\u017e granit (paleozoikum) v lokalit\u00e1ch Borovsk\u00e9ho lesa, dvojsl\u00eddn\u00fd migmatit a\u017e ortorula, tak\u00e9 dvojsl\u00eddn\u00fd svor a drobn\u011b zrnit\u00e1 biotitick\u00e1 rula, kvarcit a amfibolit v Dev\u00edtiskalsk\u00e9 vrchovin\u011b, dvojsl\u00eddn\u00fd svor, v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e ortorula a v mal\u00fdch ostr\u016fvc\u00edch mramor a drobn\u011b zrnit\u00e1 biotitick\u00e1 rula v Milovsk\u00e9 kotlin\u011b a v Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchovin\u011b tak\u00e9 amfibolit a pararula. V m\u00edstech vodn\u00edch tok\u016f a n\u00e1dr\u017e\u00ed hl\u00edna, p\u00edsek, \u0161t\u011brk nivn\u00edho sedimentu (kvart\u00e9r).\n V\u00fdznamn\u00e9 geologick\u00e9 lokality \nV\u00fdznamn\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary tvo\u0159\u00ed sou\u010d\u00e1st geologick\u00fdch lokalit dokumentovan\u00fdch \u010ceskou geologickou slu\u017ebou, z hlediska zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed \u010ceska n\u00e1le\u017e\u00ed v\u011bt\u0161inou i mezi maloplo\u0161n\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace nebo p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky. Mezi dokumentovan\u00e9 geologick\u00e9 lokality pat\u0159\u00ed tak\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00e9 lomy (pod Louck\u00fdm kopcem, Svratka), b\u00fdval\u00e1 lo\u017eiska \u017eelezn\u00e9 rudy a pr\u016fzkumn\u00e9 \u0161achty na uranovou rudu (Ruda u \u010cachnova, \u010cachnov), v\u00fdchozy hornin (Pust\u00e1 Rybn\u00e1) nebo ra\u0161elini\u0161t\u011b mezi Bubnovan\u00fdm kopcem a Rovinou (Ra\u0161elini\u0161t\u011b Karl\u0161tejn, Pust\u00e1 Rybn\u00e1) aj.Skaln\u00ed \u00fatvary na zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9m \u00fazem\u00ed:\nB\u00edl\u00e1 sk\u00e1la\n\u010cty\u0159i palice\nDev\u011bt skal\nDr\u00e1tenick\u00e1 sk\u00e1la\nLisovsk\u00e1 sk\u00e1la\nMalinsk\u00e1 sk\u00e1la\nMilovsk\u00e9 Perni\u010dky\nPaseck\u00e1 sk\u00e1la\nPohledeck\u00e1 sk\u00e1la\nRybensk\u00e9 Perni\u010dky\nV\u00e1vrova sk\u00e1la\nVl\u010d\u00ed k\u00e1men\nZkamen\u011bl\u00fd z\u00e1mek\nVodstvo n\u00e1le\u017e\u00ed do povod\u00ed evropsk\u00fdch \u0159ek Labe (Novohradka, S\u00e1zava) a Dunaje (Svratka), oblast\u00ed proch\u00e1z\u00ed rozvodnice Labe \u2013 Dunaj, \u010d\u00e1st hlavn\u00edho evropsk\u00e9ho rozvod\u00ed. Pramenn\u00e1 oblast v\u00fdznamn\u00fdch \u0159ek le\u017e\u00ed v Borovsk\u00e9m lese (Novohradka) a v Dev\u00edtiskalsk\u00e9 vrchovin\u011b (S\u00e1zava se zdrojnic\u00ed nazvanou Stru\u017en\u00fd potok a s rozs\u00e1hl\u00fdm prameni\u0161t\u011bm s v\u00edce zdrojnicemi Svratka).\nRozlohou v\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edky byly vybudov\u00e1ny v Milovsk\u00e9 kotlin\u011b, Ky\u0161persk\u00fd a \u0158asn\u00edk (K\u0159i\u017e\u00e1nky), Milovsk\u00fd (Sn\u011b\u017en\u00e9) a tak\u00e9 v Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchovin\u011b, Domaninsk\u00fd (Doman\u00edn), Medlovsk\u00fd (Fry\u0161ava pod \u017d\u00e1kovou horou), Skalsk\u00fd (Lhota u L\u00edsku), Sykovec (T\u0159i Studn\u011b), Zubersk\u00fd (Zub\u0159\u00ed u Nov\u00e9ho M\u011bsta na Morav\u011b).\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka uv\u00e1d\u00ed 17 nejvy\u0161\u0161\u00edch vrchol\u016f, kter\u00e9 p\u0159esahuj\u00ed v\u00fd\u0161ku 800 m n. m.:\nNadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 801,1 metr\u016f dosahuje Bohdalec na vrcholu mrazov\u00e9ho srubu, trigonometrick\u00fd bod s nivelac\u00ed 790,6 m n. m. le\u017e\u00ed pod skaln\u00edm \u00fatvarem, m\u011b\u0159en\u00ed provedeno v roce 2016. Po\u010det tzv. osmistovek (ps\u00e1no t\u00e9\u017e 8istovek) v r\u00e1mci \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchoviny je celkem osmn\u00e1ct, nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161ku 800 m p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 i Javo\u0159ice (837 m), nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol geomorfologick\u00e9 podsoustavy.\nChr\u00e1n\u011bn\u00e1 krajinn\u00e1 oblast \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed geomorfologick\u00e9ho podcelku \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy a plochou zasahuje i na \u00fazem\u00ed sousedn\u00edch geomorfologick\u00fdch jednotek, B\u00edte\u0161sk\u00e1 vrchovina, Havl\u00ed\u010dkobrodsk\u00e1 pahorkatina a Se\u010dsk\u00e1 vrchovina. S rozlohou p\u0159ibli\u017en\u011b 70889 ha je velkoplo\u0161n\u00e9 zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm institutem ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny v okresech \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou, Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod, Chrudim a Svitavy.\nSlavnostn\u011b vyhl\u00e1\u0161en\u00e1 27. \u010dervna 1970 arm\u00e1dn\u00edm gener\u00e1lem Ludv\u00edkem Svobodou, tehdej\u0161\u00edm prezidentem \u010ceskoslovenska, v lokalit\u011b nazvan\u00e9 \u201eSt\u0159\u00edbrn\u00e1 stud\u00e1nka\u201c, u jednoho z pramen\u016f zdrojnic \u0159eky Svratky. Pr\u00e1vn\u00ed \u00fa\u010dinnosti nabyl v\u00fdnos b\u00fdval\u00e9ho Ministerstva kultury \u010cSR dnem 30. \u010dervence 1970, \u00fa\u010delem byla ochrana krajiny s v\u00fdznamn\u00fdm zastoupen\u00edm p\u0159irozen\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f a typick\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch prvk\u016f (skaln\u00edch \u00fatvar\u016f, prameni\u0161\u0165 vodn\u00edch tok\u016f, lesn\u00edch komplex\u016f), tak\u00e9 p\u00e9\u010de o maloplo\u0161n\u00e1 zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed (n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci \u017d\u00e1kova hora a \u010detn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace a pam\u00e1tky).\nV\u00fdznamn\u00e9 krajinn\u00e9 prvky, rulov\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary na zalesn\u011bn\u00fdch \u00fazk\u00fdch h\u0159betech, ra\u0161elini\u0161t\u011b a mok\u0159adn\u00ed spole\u010denstva, \u0159\u00ed\u010dn\u00ed krajina v povod\u00ed Svratky, \u0161irok\u00e1 \u00fadol\u00ed, lesn\u00ed spole\u010denstva, vegeta\u010dn\u00ed pokryv, lidov\u00e1 architektura aj., typick\u00e9 pro utv\u00e1\u0159en\u00ed a vzhled krajiny, byly d\u016fvodem pro vyhl\u00e1\u0161en\u00ed velkoplo\u0161n\u00e9ho zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed, p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st plochy geomorfologick\u00e9 jednotky krom\u011b \u010d\u00e1sti Borovsk\u00e9ho lesa na severu (Borov\u00e1 \u2013 Prose\u010d) a Pohledeckoskalsk\u00e9 vrchoviny na jihov\u00fdchod\u011b (Jimramov \u2013 Hrd\u00e1 Ves \u2013 Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem \u2013 Divi\u0161ov).\nV\u011bt\u0161\u00ed po\u010det lokalit je sou\u010d\u00e1st\u00ed maloplo\u0161n\u00fdch zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00ed, n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace \u017d\u00e1kova hora, p\u0159\u00edrodn\u00edch rezervac\u00ed \u010cty\u0159i palice, Dama\u0161ek, Meandry Svratky u Milov, Ol\u0161ina u Sklen\u00e9ho a p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek B\u00edl\u00e1 sk\u00e1la, Bro\u017eova sk\u00e1la, \u010cern\u00e1 sk\u00e1la, Dev\u011bt skal, Dr\u00e1tenick\u00e1 sk\u00e1la, Lisovsk\u00e1 sk\u00e1la, Malinsk\u00e1 sk\u00e1la, Milovsk\u00e9 Perni\u010dky, Paseck\u00e1 sk\u00e1la, Rybensk\u00e9 Perni\u010dky, Sklensk\u00e9 louky, Such\u00e9 kopce, Tis\u016fvka, Vl\u010d\u00ed k\u00e1men a Zkamen\u011bl\u00fd z\u00e1mek.\nV ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku oblast\u00ed vedeny obchodn\u00ed cesty, vy\u0161\u0161\u00ed polohy os\u00eddlov\u00e1ny od 13. stolet\u00ed, na kolonizaci \u00fazem\u00ed se pod\u00edlely kl\u00e1\u0161tery, nap\u0159\u00edklad p\u016fvodn\u011b gotick\u00fd cisterci\u00e1ck\u00fd Studnice Blahoslaven\u00e9 Panny Marie, pozd\u011bji barokn\u011b upravovan\u00fd (barokn\u00ed gotika, \u00fa\u010dast na stavebn\u00ed \u00faprav\u011b Jan Bla\u017eej Santini-Aichel), po zru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161tera p\u0159ebudov\u00e1n na z\u00e1mek, dnes z\u00e1meck\u00fd are\u00e1l ve \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou.\nV severn\u00ed \u010d\u00e1sti \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch vrch\u016f, v obci Svratouch, vybudov\u00e1n ve stylu pozdn\u00edho baroka v 18. stolet\u00ed tzv. lov\u010d\u00ed z\u00e1me\u010dek Karl\u0161tejn hrab\u011btem Filipem Kinsk\u00fdm, tehdy majitelem rychmbursk\u00e9ho panstv\u00ed.\nVe 14. stolet\u00ed v krajin\u011b t\u011b\u017eba hornin, z nich z\u00edsk\u00e1v\u00e1no st\u0159\u00edbro, \u017eelezo aj., hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj znamenal po\u010detn\u00ed r\u016fst obyvatelstva, tak\u00e9 n\u011bmeck\u00e9ho, v 18. stolet\u00ed zav\u00e1d\u011bno nap\u0159\u00edklad p\u011bstov\u00e1n\u00ed lnu a jeho zpracov\u00e1n\u00ed. P\u016fda v oblasti p\u0159\u00edzniv\u00e1 pro p\u011bstov\u00e1n\u00ed nen\u00e1ro\u010dn\u00fdch plodin, nap\u0159. brambor, v zem\u011bd\u011blstv\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ena \u017eivo\u010di\u0161n\u00e1 produkce (pastevectv\u00ed), vyu\u017e\u00edv\u00e1na energie vodn\u00edch tok\u016f (hamry, ml\u00fdny).\nV r\u00e1mci administrativn\u011b spr\u00e1vn\u00edho d\u011blen\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky zasahuje do krajinn\u00e9 oblasti nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed okres \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou (b\u00fdval\u00e9 s\u00eddlo okresu, m\u011bsto \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou, le\u017e\u00ed v B\u00edte\u0161sk\u00e9 vrchovin\u011b), mal\u00fdm okrajem na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed m\u011bstyse Krucemburk tak\u00e9 okres Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod, oba n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed do Kraje Vyso\u010dina, v severn\u00ed a severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti okres Chrudim a okres Svitavy v Pardubick\u00e9m kraji.\nM\u011bsta, m\u011bstyse a obce s katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00edm alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b le\u017e\u00edc\u00edm v oblasti geomorfologick\u00e9ho podcelku \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy:\nBorov\u00e1\nBorovnice\nB\u0159eziny\nByst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem\nCikh\u00e1j\nDa\u0148kovice\nFranti\u0161ky\nFry\u0161ava pod \u017d\u00e1kovou horou\nHer\u00e1lec\nJimramov\nKadov\nKr\u00e1sn\u00e9\nKrucemburk, mal\u00e1 lokalita v severoz\u00e1padn\u00ed vrcholov\u00e9 \u010d\u00e1sti Such\u00e9ho kopce (683,8 m n. m.)\nK\u0159i\u017e\u00e1nky\nL\u00edsek\nMar\u0161ovice\nNov\u00e9 M\u011bsto na Morav\u011b\nOld\u0159i\u0161\nProse\u010d\nPust\u00e1 Kamenice, jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed obce\nPust\u00e1 Rybn\u00e1\nRokytno\nS\u00e1dek\nSklen\u00e9\nSn\u011b\u017en\u00e9\nSv\u011btnov\nSvratka\nSvratouch\n\u0160krdlovice\nTelec\u00ed\nT\u0159i Studn\u011b\nV\u011bcov\nVojn\u016fv M\u011bstec\nB\u00cdNA, Jan; DEMEK, Jarom\u00edr. Z n\u00ed\u017ein do hor. Geomorfologick\u00e9 jednotky \u010cesk\u00e9 republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. \nDEMEK, Jarom\u00edr; MACKOV\u010cIN, Peter; BALATKA, B\u0159etislav, a kol. Zem\u011bpisn\u00fd lexikon \u010cR. Hory a n\u00ed\u017einy. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. \nHAVL\u00cd\u010cKOV\u00c1, Tereza. Hodnocen\u00ed topoklimatu ve vybran\u00fdch lokalit\u00e1ch CHKO \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy se zam\u011b\u0159en\u00edm na vznik m\u00edstn\u00edch klimatick\u00fdch efekt\u016f. Olomouc, 2008. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Univerzita Palack\u00e9ho. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc. Dostupn\u00e9 online. \nKA\u0160PAROV\u00c1, Lucie. \u0158\u00ed\u010dn\u00ed d\u0159evo a geomorfologie meandruj\u00edc\u00edho koryta Svratky. Brno, 2012. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Mgr. Zden\u011bk M\u00e1\u010dka, Ph.D. Dostupn\u00e9 online. \nSMETANA, Mirek. Mapov\u00e1n\u00ed korytovo-nivn\u00edch jednotek \u0159eky Svratky v CHKO \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy. Brno, 2008. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Mgr. Zden\u011bk M\u00e1\u010dka, Ph.D. Dostupn\u00e9 online. \nBorovsk\u00fd les (geomorfologick\u00fd okrsek)\nDev\u00edtiskalsk\u00e1 vrchovina (geomorfologick\u00fd okrsek)\nHornosvrateck\u00e1 vrchovina (geomorfologick\u00fd celek)\nMilovsk\u00e1 kotlina (geomorfologick\u00fd okrsek)\nPohledeckoskalsk\u00e1 vrchovina (geomorfologick\u00fd okrsek)\n \nAgentura ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny \u010cesk\u00e9 republiky \u2013 Region\u00e1ln\u00ed pracovi\u0161t\u011b Spr\u00e1va CHKO \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy Archivov\u00e1no 24. 8. 2013 na Wayback Machine.\n\u010cesk\u00fd hydrometeorologick\u00fd \u00fastav \u2013 meteorologick\u00e1 stanice Svratouch (webov\u00e1 kamera, po\u010das\u00ed on-line)\nMapa vrchol\u016f \u2013 tzv. osmistovky\nVrch \u2013 Internetov\u00e1 jazykov\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka\n\u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy \u2013 dalek\u00e9 v\u00fdhledy (fotografick\u00fd soukrom\u00fd projekt)\nTuristick\u00fd port\u00e1l \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9 vrchy.", "<<>>: Co je Hepterakt? <<>>: V geometrii je hepterakt sedmirozm\u011brnou analogi\u00ed krychle, jde tedy o speci\u00e1ln\u00ed variantu nadkrychle pro d=7.\nTyto vzorce uv\u00e1d\u011bj\u00ed obsah hepteraktu a jeho k-rozm\u011brn\u00e9 povrchy.", "<<>>: Co je Depandance? <<>>: Depandance (t\u00e9\u017e dependance) ozna\u010duje vedlej\u0161\u00ed budovu ubytovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed s budovou hlavn\u00ed jeden organiza\u010dn\u00ed celek. Hlavn\u00ed budova zaji\u0161\u0165uje pro depandanci pln\u00fd rozsah slu\u017eeb odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kategorii a t\u0159\u00edd\u011b (jednotn\u00fd p\u0159\u00edjem host\u016f nebo stravov\u00e1n\u00ed) a tato nen\u00ed vzd\u00e1lena v\u00edce ne\u017e 500 metr\u016f. Depandance nem\u016f\u017ee b\u00fdt za\u0159azena do jin\u00e9 hv\u011bzdi\u010dkov\u00e9 kategorie ne\u017e hlavn\u00ed budova. Koncept je typick\u00fd pro komplexy s pavilony, nap\u0159. hotely \u010di l\u00e1zn\u011b.\nTerminologie v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vych\u00e1z\u00ed z doporu\u010duj\u00edc\u00edch metodik vyd\u00e1van\u00fdch profesn\u00edm svazem Asociace hotel\u016f a restaurac\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky na z\u00e1klad\u011b evropsk\u00e9ho syst\u00e9mu Hotelstars. Metodiky jsou sestavov\u00e1ny pro p\u011btilet\u00e1 obdob\u00ed s c\u00edlem stanovit minim\u00e1ln\u00ed po\u017eadavky pro za\u0159azen\u00ed ubytovac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, aby se mohl spot\u0159ebitel v jejich v\u00fdb\u011bru l\u00e9pe orientovat.\nOfici\u00e1ln\u00ed jednotn\u00e1 klasifikace ubytovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky 2021\u20132025. Asociace hotel\u016f a restaurac\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, Praha 2021. Dostupn\u00e9 online Archivov\u00e1no 9. 6. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie (Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b)? <<>>: Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd d\u011bkansk\u00fd kostel stoj\u00edc\u00ed uprost\u0159ed Goethova n\u00e1m\u011bst\u00ed v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch. Kostel byl postaven v novobyzantsk\u00e9m slohu podle projektu architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna. Staviteli byli Anton Thurner a Josef Kranner. Hlavn\u00edm inici\u00e1torem stavby nov\u00e9ho kostela v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch byl tepelsk\u00fd opat Marian Josef Heinl. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een v roce 1844 a kostel byl slavnostn\u011b vysv\u011bcen v roce 1848. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nKostel v novobyzantsk\u00e9m slohu byl postaven na m\u00edst\u011b zd\u011bn\u00e9 kaple Narozen\u00ed Panny Marie z roku 1820. Kaple byla je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t stavebn\u011b roz\u0161i\u0159ov\u00e1na (1835 a 1843), ale z kapacitn\u00edch d\u016fvod\u016f p\u0159estala vyhovovat a v roce 1848 byla str\u017eena.\nO v\u00fdstavbu nov\u00e9ho chr\u00e1mu se zaslou\u017eil p\u0159edev\u0161\u00edm tepelsk\u00fd opat Marian Heinl, kter\u00fd z\u0159\u00eddil v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch samostatnou farnost. P\u0159\u00e1l si vybudovat kostel, kter\u00fd by se stal d\u016fstojnou dominantou m\u011bsta. Proto bylo pro stavbu vybr\u00e1no vyv\u00fd\u0161en\u00e9, ze v\u0161ech stran dob\u0159e viditeln\u00e9 m\u00edsto. Do Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli host\u00e9 z V\u00fdchodu i Z\u00e1padu a proto bylo opatov\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm vyj\u00e1d\u0159it v architektu\u0159e chr\u00e1mu my\u0161lenku spojen\u00ed z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kultury. Tomu nejl\u00e9pe odpov\u00eddala p\u0159edstava mnichovsk\u00e9ho architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna, kter\u00fd navrhl chr\u00e1m podle vzoru byzantsk\u00fdch osmibok\u00fdch staveb. Stavba zapo\u010dala v roce 1844 a dokon\u010dena byla v roce 1848. Nad hlavn\u00edm vchodem do kostela byl um\u00edst\u011bn znak zakladatele kl\u00e1\u0161tera Tepl\u00e1, blahoslaven\u00e9ho Hroznaty, t\u0159i jelen\u00ed parohy v zlat\u00e9m poli. Uvnit\u0159 jsou p\u00edsmena M. J. H. A. T. vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed, \u017ee kostel nechal postavit Marian Josef Heinl, tepelsk\u00fd opat (Abt Teplensis).\nPrvn\u00ed zasv\u011bcen\u00ed (benedikce) kostela opatem Marianem Heinlem se konalo dne 19. listopadu 1848. Ofici\u00e1ln\u00ed zasv\u011bcen\u00ed (konsekrace) pra\u017esk\u00fdm arcibiskupem Bed\u0159ichem Schwarzenbergem prob\u011bhlo dne 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1850.\nExteri\u00e9rDo kostela se p\u0159ich\u00e1z\u00ed po 33 schodech, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed dovr\u0161en\u00fd v\u011bk Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. T\u0159i p\u0159eru\u0161en\u00ed schodi\u0161t\u011b pak upom\u00ednaj\u00ed na t\u0159i klop\u00fdtnut\u00ed Krista p\u0159i nesen\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee na Golgotu.\nP\u016fdorys kostela m\u00e1 tvar osmi\u00faheln\u00edku. Na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se nach\u00e1z\u00ed p\u016flkruhov\u00e1 apsida kryt\u00e1 n\u00edzkou plechovou st\u0159echou nad n\u00ed\u017e p\u0159ech\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed \u0159\u00edmsa v n\u00edzk\u00fd troj\u00faheln\u00fd \u0161t\u00edt. M\u011blk\u00fd rizalit na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b je zakon\u010den dv\u011bma v\u011b\u017eemi se zvonicemi a hodinami. Uprost\u0159ed, nad vchodem je um\u00edst\u011bno velk\u00e9 rozetov\u00e9 okno s malbou Panny Marie s Je\u017e\u00ed\u0161kem na skle od Josefa Kranera. Za oknem na galerii je um\u00edst\u011bn k\u016fr s varhanami. Trojice vysok\u00fdch p\u016flkruhov\u00fdch oken \u010dlen\u00ed spolu s \u0159\u00edmsami fas\u00e1du v ka\u017ed\u00e9m z osmi pol\u00ed (krom\u011b pr\u016f\u010del\u00ed). Exteri\u00e9r (i interi\u00e9r) kostela je \u010dlen\u011bn osmi \u201evta\u017een\u00fdmi\u201c pil\u00ed\u0159i, na nich\u017e jsou zvenku um\u00edst\u011bny sochy and\u011bl\u016f, kter\u00e9 vytvo\u0159il Josef Max a v roce 1847 nainstaloval jeho \u017e\u00e1k Josef Paris.\nNad t\u0159emi vchody do kostela se nach\u00e1zej\u00ed t\u0159i tympanony vyzdoben\u00e9 sochami Josefa Maxe. V tympanonu nad hlavn\u00edm port\u00e1lem jsou um\u00edst\u011bny sochy sed\u00edc\u00ed Panny Marie s \u017eezlem v ruce a dvou and\u011bl\u016f po stran\u00e1ch. V tympanonu severn\u00edho port\u00e1lu je modl\u00edc\u00ed se Panna Marie, evangelista Luk\u00e1\u0161 a kr\u00e1l David. Nad port\u00e1lem jsou um\u00edst\u011bny sochy sv\u011btc\u016f premonstr\u00e1tsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, zakladatele \u0159\u00e1du sv. Norberta a u\u010dence sv. Augustina. V t\u0159et\u00edm tympanonu nad ji\u017en\u00edm port\u00e1lem (trvale uzav\u0159en) je Panna Maria se sv. Josefem v pozad\u00ed a se t\u0159emi kr\u00e1li, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u0161li poklonit Je\u017e\u00ed\u0161kovi. Nad tympanonem stoj\u00ed je\u0161t\u011b so\u0161ky sv. Petra a sv. Pavla.\nKostel je ukon\u010den osmibok\u00fdm tamburem s p\u011btic\u00ed p\u016flkruhov\u011b zaklenut\u00fdch oken v ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1sti. Tambur je zakryt n\u00edzkou stanovou st\u0159echou z eternitu.\nInteri\u00e9rPrvn\u00edm hlubok\u00fdm dojmem na p\u0159\u00edchoz\u00ed p\u016fsob\u00ed mohutn\u00e1 modr\u00e1 klenba s mno\u017estv\u00edm hv\u011bzd (p\u016fvodn\u011b zlat\u00fdch), p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed oblohu. Dla\u017eba kostela je geometricky uspo\u0159\u00e1dan\u00e1, vzor ve tvaru \u010dty\u0159 velk\u00fdch p\u00edsmen M znamenaj\u00edc\u00edch: Marie, Mater Messiae Mundi (Marie, matka Spasitele sv\u011bta) vych\u00e1z\u00ed na \u010dty\u0159i sv\u011btov\u00e9 strany a vrac\u00ed se do st\u0159edu, kter\u00fd tvo\u0159\u00ed sv\u011btov\u00fd \u010dtverec s kruhem, znak \u201ev\u011b\u010dn\u00e9ho Boha\u201c. V p\u0159\u00edzem\u00ed interi\u00e9ru jsou mezi sloupy um\u00edst\u011bny kaple, odd\u011blen\u00e9 od vlastn\u00edho prostoru trojd\u00edlnou ark\u00e1dou. V pat\u0159e se spojuj\u00ed ark\u00e1dy s galeri\u00ed. V interi\u00e9ru kostela se nach\u00e1z\u00ed mnoho um\u011bleck\u00fdch pam\u00e1tek:\nhlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 Panny Marie je d\u0159ev\u011bn\u00fd, zdoben\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fdmi pil\u00ed\u0159i a lomenic\u00ed. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz od v\u00edde\u0148sk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Carla von Hampela zobrazuje Pannu Marii stoupaj\u00edc\u00ed k nebesk\u00fdm v\u00fd\u0161in\u00e1m za dohledu dvou and\u011bl\u016f, um\u00edst\u011bn\u00fdch na horn\u00edm okraji olt\u00e1\u0159e \u2013 socha\u0159sk\u00e9ho d\u00edla Josefa Maxe. Po stran\u011b olt\u00e1\u0159e stoj\u00edc\u00ed sochy sv. Petra a sv. Jana a so\u0161ka Dobr\u00e9ho past\u00fd\u0159e nad kazatelnou jsou rovn\u011b\u017e d\u00edlem Josefa Maxe.\nk\u0159titelnice zdoben\u00e1 symboly \u010dty\u0159 evangelist\u016f (Josef Max)\npostrann\u00ed olt\u00e1\u0159e zasv\u011bcen\u00e9 sv. Norbertu a sv. Janu Nepomuck\u00e9mu se sochami sv. Anton\u00edna a sv. Franti\u0161ka Serafinsk\u00e9ho\nolt\u00e1\u0159 Panny Marie \u010censtochovsk\u00e9, tzv. \u201e\u010cern\u00e9 Madony\u201c je darem polsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Sigismunda von Dobieszewski, kter\u00fd p\u016fsobil koncem 19. stolet\u00ed v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch jako l\u00e1ze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a redaktor l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho \u010dasopisu Klinika. Obraz na olt\u00e1\u0159i Panny Marie Czenstochovsk\u00e9 je kopi\u00ed \u010cern\u00e9 Madony z paulinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Jasn\u00e9 Ho\u0159e v polsk\u00e9m m\u011bst\u011b \u010censtochov\u00e1, zhotovenou v roce 1891. Olt\u00e1\u0159 z\u00e1rove\u0148 p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b se do zdej\u0161\u00edch l\u00e1zn\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo l\u00e9\u010dit mnoho Pol\u00e1k\u016f\nolt\u00e1\u0159 sv. Norberta s obrazem t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f od mal\u00ed\u0159e Gustava Kratzmanna z Chrastavy. Uprost\u0159ed stoj\u00edc\u00ed sv. Norbert, zakladatel premonstr\u00e1tsk\u00e9ho \u0159\u00e1du m\u00e1 po pravici kle\u010d\u00edc\u00edho bl. Hroznatu a po levici zakladatele zdej\u0161\u00edho kostela opata Mariana Josefa Heinla\nolt\u00e1\u0159\u00edk sv. Josefa, s olt\u00e1\u0159n\u00edm obrazem z roku 1888 od mal\u00ed\u0159e Jana Kastnera (vlevo od olt\u00e1\u0159e sv. Norberta). Pobl\u00ed\u017e, u ji\u017en\u00edho vchodu je um\u00edst\u011bna socha sv. Terezie z Lisieux, patronky misi\u00ed\nd\u0159evo\u0159ezba v prostoru hlavn\u00edho vchodu do kostela \u201eTr\u016fn\u00edc\u00ed Matka Bo\u017e\u00ed s d\u011b\u0165\u00e1tkem\u201c z Mayerova kr\u00e1lovsk\u00e9ho um\u011bleck\u00e9ho \u00fastavu v Mnichov\u011b (Mayerschen k\u00f6nigliche Hof- und Kunstanstalt in M\u00fcnchen), dar Henrika Howarda, v\u00e9vody z Norfolku za navr\u00e1cen\u00ed zdrav\u00ed jeho man\u017eelce ve zdej\u0161\u00edch l\u00e1zn\u00edch\nsochy dvou and\u011bl\u016f s miskami na sv\u011bcenou vodu (Josef Max)\nolt\u00e1\u0159 Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee s obrazem n\u011bmeck\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Heinricha M\u00fcckeho\nolt\u00e1\u0159\u00edk sv. Tade\u00e1\u0161e\nkazatelna je d\u00edlem architekta Hermanna Bergmanna a \u0161tukat\u00e9r\u016f Giovanni Pellegriniho z Prahy a Badera z Mnichova. Zdob\u00ed ji sochy Moj\u017e\u00ed\u0161e a Elij\u00e1\u0161e, staroz\u00e1konn\u00edch prorok\u016f a sochy apo\u0161tol\u016f sv. Petra a Pavla. Na st\u0159e\u0161e kazatelny jsou zobrazeny symboly V\u00edry, Nad\u011bje a L\u00e1sky. Na spodn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u0159\u00ed\u0161ky je st\u0159\u00edbrn\u00e1 holubice, znak Ducha svat\u00e9ho. Naho\u0159e na kazateln\u011b je ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 Maxova so\u0161ka Dobr\u00e9ho past\u00fd\u0159e. Na zadn\u00ed stran\u011b kazatelny jsou na tabuli uvedena jm\u00e9na tv\u016frc\u016f chr\u00e1mu\nobrazy K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty z roku 1887 t\u00e1hnouc\u00ed se po cel\u00e9m obvodu kostela jsou d\u00edlem mal\u00ed\u0159e Josefa Mathausera\nvarhany z roku 1848, um\u00edst\u011bn\u00e9 nad vchodem do kostela poch\u00e1zej\u00ed z d\u00edlny Jana Ferdinanda Gutha z \u010cist\u00e9 u Rakovn\u00edka, maj\u00ed 3 manu\u00e1ly, 45 rejst\u0159\u00edk\u016f a 2800 p\u00ed\u0161\u0165al\nnov\u011bj\u0161\u00ed socha bl. Hroznaty, \u010desk\u00e9ho \u0161lechtice a zakladatele premonstr\u00e1tsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Tepl\u00e1 (kolem roku 1975) u ji\u017en\u00edho port\u00e1lu\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nGNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. 1. vyd. Augsburg: Benno Filser Verlag, 1932. Kapitola Tepl. Dekanalkirche zu s. \u00c4gidius.. (n\u011bmecky) \n\u0160VANDRL\u00cdK, Richard. 150 let kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch. Hamelika. Z\u00e1\u0159\u00ed 1997, \u010d\u00eds. 8. \nPOCHE, Emanuel, kolektiv v\u011bdeck\u00fdch a odborn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f \u00dastavu teorie a d\u011bjin um\u011bn\u00ed \u010cSAV v Praze. Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 636 s. Kapitola Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b. \nK\u0159es\u0165ansk\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed architektura\nMari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b\n \n \u0158\u00edmskokatolick\u00fd d\u011bkansk\u00fd kostel - Nanebevzet\u00ed Panny Marie . Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b: Hamelika . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Kanton Gennes? <<>>: Kanton Gennes (fr. Canton de Gennes) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Maine-et-Loire v regionu Pays de la Loire. Tvo\u0159\u00ed ho 10 obc\u00ed.", "<<>>: Co je Falklandsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace? <<>>: Falklandsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace je n\u00e1rodn\u00ed hokejov\u00e9 mu\u017estvo Falkland. Falklandy dosud nejsou \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00ed federace ledn\u00edho hokeje a nemohou se proto \u00fa\u010dastnit mistrovstv\u00ed sv\u011bta ani zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her.\n02.07.2015 Falklandy 8:2 Yetis de Cero Grado Santiago \nHr\u00e1lo se 40 minut.\n03.07.2015 Falklandy 14:3 Kotaix Punta Arenas \nHr\u00e1lo se 40 minut.\n04.07.2015 Falklandy 6:3 Dragones Rio Grande \nHr\u00e1lo se 40 minut.\n05.07.2015 Falklandy 9:3 Dragones Rio Grande \nHr\u00e1lo se 40 minut.", "<<>>: Co je Micky Yoochun? <<>>: Pak Ju-\u010dchon (hangul: \ubc15\uc720\ucc9c, han\u010da: \u6734\u6709\u5929; * 4. \u010dervna 1986), n\u011bkdy tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd pod sv\u00fdm koncertn\u00edm jm\u00e9nem Micky Yoochun (v Ji\u017en\u00ed Koreji), je korejsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, rapper, skladatel, texta\u0159 a herec. Byl \u010dlenem popul\u00e1rn\u00edho jihokorejsk\u00e9ho boy bandu JYJ, ale debutoval i jako \u010dlen jihokorejsk\u00e9 popov\u00e9 skupiny TVXQ.\nDne 23. dubna 2019 ozn\u00e1mila agentura, z d\u016fvodu jeho zapojen\u00ed do drogov\u00e9 af\u00e9ry, Park's Yoochun\u016fv odchod do d\u016fchodu. 19. listopadu 2020 vydal navzdory sv\u00e9mu slibu, \u017ee odejde ze z\u00e1bavn\u00edho pr\u016fmyslu, album Re: mind.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Supply (2018)? <<>>: T\u0159\u00edda Supply je t\u0159\u00edda z\u00e1sobovac\u00edch tanker\u016f stav\u011bn\u00fdch pro australsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo v r\u00e1mci moderniza\u010dn\u00edho programu SEA 1654. Konstruk\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00ed ze \u0161pan\u011blsk\u00e9ho tankeru Cantabria (A15). Jejich \u00fakolem bude z\u00e1sobovat australsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b palivem, munic\u00ed, vodou, munic\u00ed, n\u00e1hradn\u00edmi d\u00edly a dal\u0161\u00edmi z\u00e1sobami. Z\u00e1rove\u0148 budou vhodn\u00e9 pro podporu humanit\u00e1rn\u00edch operac\u00ed a poskytov\u00e1n\u00ed pomoci p\u0159i \u017eiveln\u00edch pohrom\u00e1ch. Celkem byly objedn\u00e1ny dv\u011b jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy, pojmenovan\u00e9 Supply a Stalwart. Ve slu\u017eb\u011b nahrad\u00ed zastar\u00e1vaj\u00edc\u00ed tankery HMAS Success (OR 304) a HMAS Sirius (O 266).\nC\u00edlem australsk\u00e9ho zbrojn\u00edho programu SEA 1654 je n\u00e1hrada australsk\u00fdch z\u00e1sobovac\u00edch tanker\u016f Success a Sirius. Program byl p\u016fvodn\u011b rozd\u011blen na \u010dty\u0159i f\u00e1ze. Ve strategii rozvoje (Defence White Paper) z roku 2000 byla poprv\u00e9 uvedena pot\u0159eba n\u00e1hrady st\u00e1vaj\u00edc\u00edch tanker\u016f HMAS Westralia (O 195) a Success. C\u00edlem bylo z\u00edsk\u00e1n\u00ed v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edch plavidel postaven\u00fdch dom\u00e1c\u00edmi lod\u011bnicemi. Realizace za\u010dala defini\u010dn\u00ed f\u00e1z\u00ed SEA 1654 Phase 1. Kv\u016fli nutnosti urychlen\u00e9ho vy\u0159azen\u00ed tankeru Westralia byla v r\u00e1mci programu SEA 1654 Phase 2A z\u00edsk\u00e1na provizorn\u00ed n\u00e1hrada v podob\u011b upraven\u00e9ho civiln\u00edho tankeru Sirius. Od p\u016fvodn\u011b zva\u017eovan\u00e9 n\u00e1hrady Siriusu nov\u00fdm plavidlem postaven\u00fdm v Austr\u00e1lii bylo upu\u0161t\u011bno a program p\u0159e\u0161el p\u0159\u00edmo ke stavb\u011b dvou modern\u00edch tanker\u016f objednan\u00fdch v r\u00e1mci SEA 1654 Phase 3.V sout\u011b\u017ei na stavbu nov\u00fdch z\u00e1sobovac\u00edch tanker\u016f se utkala \u0161pan\u011blsk\u00e1 lod\u011bnice Navantia s modifikac\u00ed tankeru Cantabria (A15) a jihokorejsk\u00e1 Daewoo s rodinou z\u00e1sobovac\u00edch lod\u00ed AEGIR (nap\u0159. britsk\u00e1 t\u0159\u00edda Tide). Zv\u00edt\u011bzila Navantia a za vzor pro nov\u00e9 tankery byla zvolena \u0161pan\u011blsk\u00e1 z\u00e1sobovac\u00ed lo\u010f Cantabria. V kv\u011btnu 2016 Navantia z\u00edskala kontrakt v cen\u011b 640 milion\u016f dolar\u016f na stavbu dvou nov\u00fdch tanker\u016f a jejich p\u011btiletou technickou podporu. Slavnostn\u00ed prvn\u00ed \u0159ez\u00e1n\u00ed oceli na prototypov\u00fd tanker prob\u011bhlo 19. \u010dervna 2017. K\u00fdl prototypov\u00e9ho plavidla byl zalo\u017een 17. listopadu 2017. Prvn\u00ed \u0159ez\u00e1n\u00ed oceli na druh\u00fd tanker prob\u011bhlo 4. dubna 2018. Plavidla maj\u00ed b\u00fdt dod\u00e1na v letech 2019-2020.Jednotky t\u0159\u00eddy SEA 1654:\nTankery budou m\u00edt dvoutrupou koncepci a unesou a\u017e 9800 tun n\u00e1kladu. Jejich kapacita bude 1450 m3 leteck\u00e9ho paliva JP-5, 8200 m3 lodn\u00ed nafty, 140 m3 pitn\u00e9 vody, 270 tun munice a 470 tun dal\u0161\u00edch z\u00e1sob. Na ka\u017ed\u00e9m boku budou dv\u011b z\u00e1sobovac\u00ed stanice, p\u0159i\u010dem\u017e p\u00e1t\u00e1 (pouze pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed paliva) bude na z\u00e1di. Budou vybaveny ubikacemi pro celkem 122 osob. Budou vybaveny bojov\u00fdm \u0159\u00edd\u00edc\u00edm syst\u00e9mem SAAB 9LV. Na z\u00e1di bude p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plocha pro vrtuln\u00edk. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159\u00ed dva diesely MAN 18V 32/40, ka\u017ed\u00fd s v\u00fdkonem 9000 kW p\u0159i 750 ot\u00e1\u010dk\u00e1ch za minutu. Elektrickou energii dodaj\u00ed \u010dty\u0159i sady gener\u00e1tor\u016f MAN 7L21/31 IMO Tier II, ka\u017ed\u00fd s v\u00fdkonem 1500 kW. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dos\u00e1hne 20 uzl\u016f. Dosah bude 6000 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i rychlosti 13 uzl\u016f.", "<<>>: Co je Jezbiny? <<>>: Jezbiny (n\u011bmecky Jesbin) jsou b\u00fdval\u00e1 vesnice, od roku 1950 \u010d\u00e1st m\u011bsta Jarom\u011b\u0159 v okrese N\u00e1chod. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km jihoz\u00e1padn\u011b od centra Jarom\u011b\u0159e. Obc\u00ed proch\u00e1zela silnice I/33, kter\u00e1 byla v roce 1990 p\u0159elo\u017eena na nov\u011b postaven\u00fd obchvat Jezbin a Semonic. Mezi obchvat a Jezbiny je vkl\u00edn\u011bna \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Pardubice - Jarom\u011b\u0159 - Liberec.\nV Jezbin\u00e1ch aktivn\u011b p\u016fsob\u00ed sdru\u017een\u00ed dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f a Sokol Jezbiny. Ten disponuje t\u011blocvi\u010dnou pou\u017e\u00edvanou t\u00e9\u017e ke kulturn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, kter\u00e1 je propojen\u00e1 s m\u00edstn\u00edm hostincem, i modern\u00edm venkovn\u00edm sportovn\u00edm are\u00e1lem. V Jezbin\u00e1ch t\u00e9\u017e fungovala ji\u017e zanikl\u00e1 mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola a stejn\u011b tak uzav\u0159en\u00fd obchod s potravinami. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 93 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 256 obyvatel.Katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed m\u00e1 rozlohu 1,08 km2. Zna\u010dnou \u010d\u00e1st obce zab\u00edr\u00e1 p\u016fvodn\u00ed JZD, kter\u00e9 i dnes provozuje zem\u011bd\u011blskou v\u00fdrobu. Pr\u00e1v\u011b v tomto are\u00e1lu vypukl 7.9.2008 velk\u00fd po\u017e\u00e1r skladovac\u00ed haly. \u0160koda byla vy\u010d\u00edslena na cca 24 mil. korun.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \n Encyklopedick\u00e9 heslo Jezbiny v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\nKatastr\u00e1ln\u00ed mapa katastru Jezbiny na webu \u010c\u00daZK\nStr\u00e1nky Sdru\u017een\u00ed dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f Jezbiny Archivov\u00e1no 14. 4. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kvas? <<>>: Kvas (b\u011blorusky: \u043a\u0432\u0430\u0441; litevsky: gira; rusky: \u043a\u0432\u0430\u0441; ukrajinsky: \u043a\u0432\u0430\u0441, \u0445\u043b\u0456\u0431\u043d\u0438\u0439 \u043a\u0432\u0430\u0441, \u0441\u0438\u0440\u0456\u0432\u0435\u0446\u044c; loty\u0161sky: kvass; estonsky: kali; polsky: kwas chlebowy) je n\u00e1poj vyr\u00e1b\u011bn\u00fd kva\u0161en\u00edm obilnin s m\u00edrn\u00fdm obsahem alkoholu (do 0,5 %). N\u00e1poj je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm v Rusku, v B\u011blorusku, na Ukrajin\u011b, v Pobalt\u00ed nebo tak\u00e9 v Kazachst\u00e1nu a na Sibi\u0159i u Evenk\u016f, kte\u0159\u00ed ho naz\u00fdvaj\u00ed br\u00e1ga.\nPodle Jungmannova slovn\u00edku z roku 1835 byl kvas zn\u00e1m\u00fd d\u0159\u00edve i \u010cech\u016fm a od tohoto n\u00e1poje bylo odvozeno ozna\u010den\u00ed kvas pro hostinu (t\u00e9\u017e hodokvas).V sou\u010dasnosti jsou pod n\u00e1zvem \u201ekvas\u201c (a jeho jinojazy\u010dn\u00fdmi ekvivalenty) b\u011b\u017en\u011b prod\u00e1v\u00e1ny tak\u00e9 hotov\u011b balen\u00e9 sycen\u00e9, zcela nealkoholick\u00e9 n\u00e1poje s p\u0159\u00edchut\u00ed kvasu. Je-li tradi\u010dn\u00ed fermentovan\u00fd kvas prod\u00e1v\u00e1n jako hotov\u011b balen\u00fd, b\u00fdv\u00e1 odli\u0161ov\u00e1n n\u011bjak\u00fdm p\u0159\u00edvlastkem vyjad\u0159uj\u00edc\u00edm jeho tradi\u010dnost (nejp\u0159esn\u011bji jako \u201efermentovan\u00fd kvas\u201c), jako rozli\u0161en\u00ed poslou\u017e\u00ed tak\u00e9 ud\u00e1van\u00fd obsah alkoholu. Typicky se v\u0161ak v tepl\u00fdch dnech \u010depuje ve st\u00e1nc\u00edch na ulici.\nP\u0159i p\u016fvodn\u00edm postupu v\u00fdroby kvasu se nech\u00e1 kvasit voda, mouka a tekut\u00e9 sladov\u00e9 t\u011bsto. Zkva\u0161en\u00fd z\u00e1klad kvasu se d\u00e1le z\u0159ed\u00ed vodou, p\u0159idaj\u00ed se kvasnice, cukr a aromatick\u00e9 p\u0159\u00eddavky a pot\u00e9 se uva\u0159\u00ed. Aromatick\u00fdm p\u0159\u00eddavkem m\u016f\u017ee b\u00fdt ovoce \u010di ovocn\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va (t\u0159e\u0161n\u011b, maliny, citr\u00f3ny, aj.), anebo z\u00e1zvor \u010di m\u00e1ta. Tradi\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fd kvas je tedy p\u0159\u00edbuzn\u00fd pivu. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1ze procesu va\u0159en\u00ed obou n\u00e1poj\u016f jsou velmi podobn\u00e9. Postup v\u00fdroby tradi\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00ed z mlet\u00ed obil\u00ed, m\u00edch\u00e1n\u00ed s vodou, pak va\u0159en\u00ed a kva\u0161en\u00ed. Proces kva\u0161en\u00ed kvasu je krat\u0161\u00ed a nen\u00ed chmelen.\nKvas je fermentovan\u00fd, p\u011bniv\u00fd m\u00edrn\u011b alkoholick\u00fd n\u00e1poj s v\u00fdraznou p\u0159\u00edrodn\u00ed chut\u00ed a aroma \u017eitn\u00e9ho chleba, neobsahuje syntetick\u00e9 l\u00e1tky ur\u010den\u00e9 k aromatizaci ani barviva. Technologie zpracovan\u00ed obil\u00ed vyvinut\u00e1 ji\u017e na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed umo\u017e\u0148uje zachovat vitaminy E a B, miner\u00e1ly a dal\u0161\u00ed biologicky aktivn\u00ed l\u00e1tky.\nP\u0159ed u\u017eit\u00edm se doporu\u010duje chladit n\u00e1poj pod +15 \u00b0C.\nKvas obsahuje vodu, cukr, \u017eitno-je\u010dmenn\u00fd slad, oxid uhli\u010dit\u00fd, kyselinu ml\u00e9\u010dnou, citronovou, askorbovou (vitam\u00edn C), v\u00e1pn\u00edk, ho\u0159\u010d\u00edk, vitam\u00edny B1, B2, B6, B12, E.\nPr\u016fm\u011brn\u00e9 v\u00fd\u017eivov\u00e9 hodnoty na 100 ml jsou:\nTuky \u2013 0g, sacharidy \u2013 8,3g, b\u00edlkoviny \u2013 0,1g, energetick\u00e1 hodnota 34 kcal (142 kJ)\nV\u011bt\u0161ina nealkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f se v dne\u0161n\u00ed dob\u011b vyr\u00e1b\u00ed sm\u00edch\u00e1n\u00edm vody a koncentr\u00e1t\u016f, s p\u0159\u00eddavky barviv a r\u016fzn\u00fdch dochucovadel a konzervant\u016f.", "<<>>: Co je \u0160\u00edfr? <<>>: \u0160\u00edfr (nebo t\u00e9\u017e \u0160ifry, v minulosti z\u0159ejm\u011b t\u00e9\u017e Schefer) je n\u00e1zev n\u011bkdej\u0161\u00edho b\u0159idli\u010dn\u00e9ho lomu, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed nedaleko Svobodn\u00fdch He\u0159manic mezi Opavou a Brunt\u00e1lem. Lom je v sou\u010dasnosti zatopen\u00fd, v minulosti na n\u011bm ale prob\u00edhala intenzivn\u00ed t\u011b\u017eba b\u0159idlice, kter\u00e1 se zde zpracov\u00e1vala na st\u0159e\u0161n\u00ed krytinu. Historie lomu sah\u00e1 daleko do minulosti - te\u017eba b\u0159idlice je dolo\u017eena p\u0159inejmen\u0161\u00edm do obdob\u00ed po skon\u010den\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V t\u00e9 dob\u011b lom i v\u00fdrobnu vlastnil Emil Tatzel, kter\u00fd zde m\u011bl firmu u\u017e od roku 1921. Historie sah\u00e1 mo\u017en\u00e1 a\u017e do roku 1824, kdy se v n\u011bm t\u011b\u017eila b\u0159idlice za pou\u017eit\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce.\u010cinnost lomu byla obnovena znovu po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, ov\u0161em po dosa\u017een\u00ed hloubky asi 37 metr\u016f ho zaplavila spodn\u00ed voda, kter\u00e1 pronikala \u0161tolou vyra\u017eenou za \u00fa\u010delem ov\u011b\u0159en\u00ed kvality b\u0159idlice. Podle pam\u011btn\u00edk\u016f byl p\u0159\u00edtok vody tak siln\u00fd, \u017ee ho nedok\u00e1zala zvl\u00e1dat ani nov\u011b instalovan\u00e1 \u010derpadla.V sou\u010dasnosti je lomov\u00e1 j\u00e1ma zatopen\u00e1, jezero, kter\u00e9 ji vypl\u0148uje, dosahuje d\u00e9lky 500 m, \u0161\u00ed\u0159ky mezi 30 a 70 m a hloubky a\u017e 36 m. Teplota u dna b\u00fdv\u00e1 m\u00e1lokdy vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 4 stupn\u011b Celsia.Na dn\u011b zatopen\u00e9ho lomu se v minulosti uskute\u010dnil nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd experiment s dlouhodob\u00fdm pobytem \u010dlov\u011bka pod vodou, tehdy t\u0159et\u00ed na sv\u011bt\u011b. Vil\u00e9m Koci\u00e1n a Vladim\u00edr Geist se mezi 21. a 26. listopadem roku 1967 pono\u0159ili na dno lomu \u0160\u00edfr a cel\u00fdch 100 hodin setrvali v hloubce 25 metr\u016f. Keson pak z\u016fstal na dn\u011b jezera jako pam\u00e1tn\u00edk.\nZatopen\u00fd lom dlouhodob\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed pot\u00e1p\u011b\u010di (p\u0159ibli\u017en\u011b od roku 1950). Ti ho poprv\u00e9 za\u010dali mapovat mezi lety 1959 a 1960. Pozd\u011bji v n\u011bm opakovan\u011b doch\u00e1zelo (a doch\u00e1z\u00ed) i ke smrteln\u00fdm nehod\u00e1m pot\u00e1p\u011b\u010d\u016f.\nLom v sou\u010dasnosti slou\u017e\u00ed k tr\u00e9ninku pot\u00e1p\u011b\u010d\u016f, v l\u00e9t\u011b tak\u00e9 jako p\u0159\u00edrodn\u00ed koupali\u0161t\u011b. Jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed je n\u00e1stupn\u00ed molo, pl\u00e1\u017e i parkovi\u0161t\u011b.", "<<>>: Co je Bohumilice (Ko\u017el\u00ed)? <<>>: Bohumilice (n\u011bmecky Bohumilitz) je vesnice, \u010d\u00e1st obce Ko\u017el\u00ed v okrese Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km na sever od Ko\u017el\u00ed. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 73 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 156 obyvatel.Bohumilice le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Bohumilice u Ko\u017el\u00ed o rozloze 2,78 km2.\nN\u00e1zev se vyv\u00edjel od varianty de Bohumilicz (1289, 1396), Bohomilicze (1540), w Bohumiliczych (1542), Bohumilycze (1654) a\u017e k podob\u011b Bohumielicze v roce 1787. M\u00edstn\u00ed jm\u00e9no znamenalo ves lid\u00ed Bohumilov\u00fdch.\nDo roku 1960 byly samostatnou obc\u00ed, od roku 1961 spadaj\u00ed jako m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st pod obce Ko\u017el\u00ed.", "<<>>: Co je Bronopol? <<>>: Bronopol (mezin\u00e1rodn\u00ed nechr\u00e1n\u011bn\u00fd n\u00e1zev; systematicky 2-brom-2-nitropropan-1,3-diol) je b\u00edl\u00e1 a\u017e na\u017eloutl\u00e1 organick\u00e1 slou\u010denina pou\u017e\u00edvan\u00e1 jako protimikrobi\u00e1ln\u00ed l\u00e1tka.\nBronopol se za\u010dal pou\u017e\u00edvat na za\u010d\u00e1tku 60. let 20. stolet\u00ed jako konzerva\u010dn\u00ed l\u00e1tka v l\u00e9c\u00edch. Vzhledem k n\u00edzk\u00e9 toxicit\u011b a vysok\u00e9 \u00fa\u010dinnosti proti bakteri\u00edm, obzvl\u00e1\u0161t\u011b gramnegativn\u00edm, na\u0161el bronopol vyu\u017eit\u00ed jako konzervant v \u0159ad\u011b v\u00fdrobk\u016f, jako jsou \u0161ampony a dal\u0161\u00ed kosmetika. Pozd\u011bji na\u0161el vyu\u017eit\u00ed i v pr\u016fmyslu, nap\u0159\u00edklad v pap\u00edrn\u00e1ch a p\u0159i dezinfekci vody.\nBronopol se vyr\u00e1b\u00ed bromac\u00ed di(hydroxymethyl)nitromethanu, z\u00edskan\u00e9ho nitroaldolovou reakc\u00ed z nitromethanu. Ro\u010dn\u011b se t\u00e9to l\u00e1tky vyrob\u00ed okolo 5 000 tun.\nBronopol se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako \u00fa\u010dinn\u00fd konzervant ve v\u00fdrobc\u00edch pro dom\u00e1cnosti i pr\u016fmysl (v podstat\u011b v\u0161echna pr\u016fmyslov\u00e1 potrub\u00ed mohou b\u00fdt prost\u0159ed\u00edm, kde se mno\u017e\u00ed bakterie, \u010d\u00edm\u017e vznik\u00e1 sliz a doch\u00e1z\u00ed ke korozi - v mnoha p\u0159\u00edpadech tomu m\u016f\u017ee zabr\u00e1nit pou\u017eit\u00ed bronopolu).\nV prost\u0159edc\u00edch osobn\u00ed hygieny se pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u00e9to l\u00e1tky od 80. let 20. stolet\u00ed omezuje, proto\u017ee se z n\u00ed mohou tvo\u0159it nitrosaminy. P\u0159esto\u017ee samotn\u00fd bronopol nen\u00ed nitrosa\u010dn\u00edm \u010dinidlem, tak v podm\u00ednk\u00e1ch, kdy se rozkl\u00e1d\u00e1 (v z\u00e1sadit\u00fdch roztoc\u00edch a/nebo za vy\u0161\u0161\u00edch teplot) m\u016f\u017ee uvol\u0148ovat dusitanov\u00e9 ionty a mal\u00e1 mno\u017estv\u00ed formaldehydu, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b reaguj\u00ed se sekund\u00e1rn\u00edmi aminy za vzniku nitrosamin\u016f.\nTvorb\u011b nitrosamin\u016f lze zabr\u00e1nit odstran\u011bn\u00edm bronopolu, \u010di amin\u016f nebo amid\u016f, nebo pou\u017eit\u00edm inhibitor\u016f.\nBronopol se dod\u00e1v\u00e1 v podob\u011b krystal\u016f nebo krystalick\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku, kter\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt b\u00edl\u00fd a\u017e sv\u011btle \u017elut\u00fd; \u017elut\u00e9 zbarven\u00ed zp\u016fsobuje chelatace \u017eeleza b\u011bhem v\u00fdroby.\n\u010cist\u00fd bronopol m\u00e1 teplotu t\u00e1n\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 130 \u00b0C; vzhledem k jeho polymorfii u n\u011bj ov\u0161em p\u0159i 100 a\u017e 105 \u00b0C doch\u00e1z\u00ed ke zm\u011bn\u011b krystalov\u00e9 struktury, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy zam\u011b\u0148ov\u00e1na za t\u00e1n\u00ed.\nP\u0159i teplot\u00e1ch nad 140 \u00b0C se bronopol exotermn\u011b rozkl\u00e1d\u00e1 na bromovod\u00edk a oxidy dus\u00edku.\nBronopol je dob\u0159e rozpustn\u00fd ve vod\u011b; rozpou\u0161t\u011bn\u00ed je endotermn\u00ed. Za pokojov\u00e9 teploty lze vytvo\u0159it vodn\u00e9 roztoky obsahuj\u00edc\u00ed a\u017e 28 hmotnostn\u00edch procent t\u00e9to l\u00e1tky.\nBronopol se \u0161patn\u011b rozpou\u0161t\u00ed v nepol\u00e1rn\u00edch rozpou\u0161t\u011bdlech, ale vykazuje dobrou rozpustnost v pol\u00e1rn\u00edch organick\u00fdch rozpou\u0161t\u011bdlech.\nStudie rozpustnosti ukazuj\u00ed, \u017ee bronopol m\u00e1 mnohem v\u011bt\u0161\u00ed afinitu k pol\u00e1rn\u00edm prost\u0159ed\u00edm ne\u017e k nepol\u00e1rn\u00edm. V soustav\u00e1ch slo\u017een\u00fdch ze dvou f\u00e1z\u00ed se p\u0159ednostn\u011b odd\u011bluje do pol\u00e1rn\u00ed (obvykle vodn\u00e9) f\u00e1ze.\nVe vodn\u00fdch roztoc\u00edch je bronopol nejst\u00e1lej\u0161\u00ed p\u0159i kysel\u00fdch a\u017e neutr\u00e1ln\u00edch pH. V z\u00e1sadit\u00fdch roztoc\u00edch m\u00e1 na stabilitu velk\u00fd vliv teplota.\nV siln\u011b z\u00e1sadit\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se bronopol rozkl\u00e1d\u00e1 za vzniku mal\u00fdch mno\u017estv\u00ed formaldehydu, kter\u00fd nem\u00e1 vliv na biologickou aktivitu bronopolu. Rozkladem se tak\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed bromidov\u00e9 a dusitanov\u00e9 anionty, bromnitroethanol a 2-hydroxymethyl-2-nitropropan-1,3-diol.\nV letech 2005\u20132006 byl 2-brom-2-nitropropan-1,3-diol 15. nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm alergenem u lid\u00ed s kontaktn\u00ed dermatitidou. Tato l\u00e1tka se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako n\u00e1hrada formaldehydu, jako dezinfekce, a jako konzervant. Na k\u016f\u017ei se dost\u00e1v\u00e1 z v\u00fdrobk\u016f pro osobn\u00ed hygienu a z povrchov\u00fdch l\u00e9\u010div.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bronopol na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Getting Better? <<>>: Getting Better je p\u00edse\u0148 od skupiny The Beatles za\u010dlen\u011bn\u00e1 do hudebn\u00edho alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band z roku 1967. Hudba a slova jsou d\u00edlem autorsk\u00e9 dvojice Lennon/McCartney.\nN\u00e1zev skladby inspiroval buben\u00edk Jimmy Nicol, kter\u00fd b\u011bhem p\u0159edchoz\u00edho turn\u00e9 The Beatles do\u010dasn\u011b zastupoval Ringo Starra. Po ka\u017ed\u00e9m koncertu komentoval sv\u016fj v\u00fdkon slovy it's getting better (zlep\u0161uje se to). Text p\u00edsn\u011b m\u00e1 formu den\u00edkov\u00e9 zpov\u011bdi. Anton\u00edn Matzner v textu spat\u0159uje autobiografick\u00e9 prvky s odkazy na \u017eivot Johna Lennona, kter\u00fd je jej\u00edm autorem.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Adolf Hering? <<>>: Franti\u0161ek Adolf Hering (4. \u010dervence 1853, Karlov - 30. srpna 1910, Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b) byl \u010desk\u00fd in\u017een\u00fdr, \u0159editel a prokurista Ringhofferov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Praze na Sm\u00edchov\u00e9.\nNarodil se jako prvn\u00ed ze t\u0159\u00ed sourozenc\u016f v osad\u011b Karlov na K\u0159ivokl\u00e1tsku. Karlov je dnes \u010d\u00e1st\u00ed obce Roztoky u K\u0159ivokl\u00e1tu. Jeho otec byl (podle tehdej\u0161\u00ed terminologie) mistr ov\u010d\u00e1k - vrchnostensk\u00fd sluha ov\u010d\u00e1ck\u00fd na panstv\u00ed F\u00fcrstenberg\u016f na z\u00e1mku Ni\u017ebor. V dob\u011b jeho dosp\u00edv\u00e1n\u00ed se postupn\u011b m\u011bnil charakter regionu K\u0159ivokl\u00e1tska a i obce Ni\u017ebor (tehdy Nov\u00e1 hu\u0165) a \u0159ada mlad\u00fdch lid\u00ed odch\u00e1zela do rozv\u00edjej\u00edc\u00edho se Kladna a do Prahy. Nejstar\u0161\u00edmu synovi mohla rodina poskytnout vzhledem k jeho nad\u00e1n\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Franti\u0161ek Adolf Hering v\u011bt\u0161inu aktivn\u00edho \u017eivota pak pro\u017eil v Praze, a c\u00edtil se p\u0159edev\u0161\u00edm Sm\u00edchov\u00e1kem. Ve sv\u00e9m aktivn\u00edm v\u011bku se pohyboval v kruz\u00edch vzd\u011blanc\u016f, m\u011bl dobr\u00e9 vztahy s rodinou barona Ringhoffera, v\u00fdznamn\u00e9ho podnikatele a politika. Jeho p\u0159\u00edtelem byl cestovatel Josef Ko\u0159ensk\u00fd, a tak\u00e9 Vojta N\u00e1prstek, znal se i s dal\u0161\u00edmi v\u00fdznamn\u00fdmi osobnostmi z technick\u00e9, obchodn\u00ed i kulturn\u00ed sf\u00e9ry tehdej\u0161\u00ed spole\u010dnosti. Na konci 19. stolet\u00ed pat\u0159il mezi zn\u00e1m\u00e9 pra\u017esk\u00e9 sb\u011bratele um\u011bn\u00ed. Jeho \u017eivotn\u00ed dr\u00e1ha, kterou se s\u00e1m profesn\u011b prezentoval p\u0159edev\u0161\u00edm jako dopravn\u00ed technik, byla velmi obs\u00e1hl\u00e1 a r\u016fznorod\u00e1. P\u0159es svoje prioritn\u00ed technick\u00e9 a obchodn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed m\u011bl velk\u00fd okruh z\u00e1jm\u016f. Ve sv\u00e9 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed funkci ve sm\u00edchovsk\u00e9 firm\u011b dbal na slu\u0161n\u00e9 vztahy k zam\u011bstnanc\u016fm a d\u011bln\u00edk\u016fm, a m\u011bl proto mezi nimi i odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed autoritu. F.A.Hering d\u00edky sv\u00fdm z\u00e1sluh\u00e1m obdr\u017eel ryt\u00ed\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e \u0159\u00e1du Franti\u0161ka Josefa, \u0159\u00e1d \u017eelezn\u00e9 koruny III.t\u0159\u00eddy a d\u016fstojnick\u00fd \u0159\u00e1d Rumunsk\u00e9 koruny. F.A.Hering se roku 1908 ve v\u011bku 55 let vzdal z d\u016fvodu zdravotn\u00edch probl\u00e9m\u016f funkce \u0159editele, ale z\u016fstal i nad\u00e1le prokuristou a \u010dlenem rodinn\u00e9 rady Ringhoffer\u016f.\nZem\u0159el v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch dne 30. srpna 1910 ve 23:00 hodin ve v\u011bku 57 let na srde\u010dn\u00ed mrtvici. Poh\u0159eb m\u011bl 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1910 v basilice sv. V\u00e1clava na Sm\u00edchov\u011b, byl poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b na Malvazink\u00e1ch, ale jeho hrob ji\u017e nen\u00ed k nalezen\u00ed.\nV Praze studoval na ni\u017e\u0161\u00edm gymnasiu v Praze III., a maturoval na re\u00e1ln\u00e9 \u0161kole v Karl\u00edn\u011b. Po absolvov\u00e1n\u00ed \u0161koly pracoval nejd\u0159\u00edve dva roky jako jako volont\u00e9r v kladensk\u00fdch hut\u00edch, pat\u0159\u00edc\u00edch Pra\u017esk\u00e9 \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti. Pot\u00e9 vstoupil do slu\u017eeb tov\u00e1rny Franti\u0161ka Ringhoffera na Sm\u00edchov\u011b, nejd\u0159\u00edve jako asistent, a d\u00e1le byl pov\u00fd\u0161en do funkce \u0161\u00e9f in\u017een\u00fdra kresl\u00edren. V letech osmdes\u00e1t\u00fdch zast\u00e1val funkci vrchn\u00edho in\u017een\u00fdra ve voz\u00e1rn\u011b.\nOd roku 1891, tedy od sv\u00fdch 36 let, do roku 1908, tedy celkem 17 let, byl ve funkci \u0159editele t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 firmy. Z\u00e1rove\u0148 se vstupem do t\u00e9to pozice obdr\u017eel nejprve tzv. kolektivn\u00ed prokuru, pozd\u011bji pak samostatnou prokuru, a stal se \u010dlenem rodinn\u00e9 rady majitel\u016f firmy. Vedl ve\u0161ker\u00fd rozs\u00e1hl\u00fd export firmy do Ruska, Rumunska, Bulharska, Srbska, Turecka, Francie, Mal\u00e9 Asie a do severn\u00ed Afriky. F. A. Hering podnikal st\u00e1le studijn\u00ed cesty po cel\u00e9 Evrop\u011b a do Severn\u00ed Ameriky. D\u00edky sv\u00fdm obchodn\u00edm cest\u00e1m znal dopodrobna rusk\u00fd trh i zemi jako takovou. Ovl\u00e1dal \u0161est jazyk\u016f (\u010desk\u00fd, n\u011bmeck\u00fd, francouzsk\u00fd, anglick\u00fd, rusk\u00fd a polsk\u00fd). Byl krom\u011b sv\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 \u0159editelsk\u00e9 agendy tak\u00e9 p\u0159edsedou Z\u00e1vodn\u00ed nemocensk\u00e9 pokladny a \"V\u00fdboru ku spr\u00e1v\u011b v\u0161ech ku blahu d\u011blnictva sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed\". Pod\u00edlel se v\u00fdznamn\u011b na n\u011bkter\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch programech, kter\u00e9 se pak staly vzorem i pro ostatn\u00ed spole\u010dnosti. Byl to nap\u0159\u00edklad Zam\u011bstnaneck\u00fd penzijn\u00ed fond z roku 1878, nebo D\u011blnick\u00e9 starobn\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed z roku 1889, kter\u00e9 na tehdej\u0161\u00ed dobu zaji\u0161\u0165ovaly zam\u011bstnanc\u016fm vcelku solidn\u00ed d\u016fchody, v\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f (invalidn\u00ed renta, poh\u0159ebn\u00e9, v\u00fdchovn\u00e9 na d\u011bti atd.). Tehdy tak\u00e9 tov\u00e1rna rovn\u011b\u017e nechala stav\u011bt domy na sm\u00edchovsk\u00e9 Mr\u00e1zovce pro sv\u00e9 zam\u011bstnance (celkem pro 700 rodin), kter\u00e9 u\u017e m\u011bly vodovod i kanalizaci. Tato firma byla \u0161tikou i v dal\u0161\u00edch oblastech, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed z\u00e1vodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 a ambulantn\u00ed slu\u017eba, kter\u00e1 m\u011bla od roku 1886 st\u00e1lou pohotovost.\nPod veden\u00edm z\u00e1stupce majitel\u016f Ing. Franti\u0161ka Ringhoffera se v podniku realizovala \u0159ada progresivn\u00edch a v\u00fdvojov\u00fdch zm\u011bn, na nich\u017e se F. A. Hering s posice \u0159editele v\u00fdznamn\u011b pod\u00edlel. Da\u0159ilo se vyv\u00edjet a produkovat konkuren\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed vagony (4500 voz\u016f za l\u00e9ta 1874 - 1890) a spole\u010dn\u011b s tramvajemi je i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b exportovat do zahrani\u010d\u00ed. Postupn\u011b do\u0161lo k vybudov\u00e1n\u00ed v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed vagonky v rakousk\u00e9 monarchii, kter\u00e1 od roku 1863 vyr\u00e1b\u011bla i vozy osobn\u00ed. Prvn\u00edch deset vagon\u016f bylo prod\u00e1no ji\u017en\u00ed st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1ze. Zanedlouho p\u0159i\u0161la presti\u017en\u00ed zak\u00e1zka, a to p\u0159\u00edmo od c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora ve V\u00eddni. Rodinn\u00e1 firma Ringhoffer na jej\u00edm podklad\u011b nap\u0159. dodala t\u0159i salonn\u00ed vozy pro rakouskou c\u00edsa\u0159ovnu Al\u017eb\u011btu.\nF. A. Hering publikoval \u0159adu odborn\u00fdch n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00fdch a technick\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f a pojedn\u00e1n\u00ed, nap\u0159. mimo jin\u00e9 D\u011bjiny stavby vagon\u016f v Rakousku, pro ministerstvo obchodu sestavoval oficieln\u00ed zpr\u00e1vy o sv\u011btov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch v Pa\u0159\u00ed\u017ei a v Chicagu, a mnoho dal\u0161\u00edch stat\u00ed.\nJako zn\u00e1m\u00fd n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159 byl vybr\u00e1n mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dleny N\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fastavu p\u0159i \u010cesk\u00e9 akademii c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa pro v\u011bdy, slovesnost a um\u011bn\u00ed a vedl zde odbor pr\u016fmyslu a hornictv\u00ed. Jeho odborn\u00fd z\u00e1jem byl ale podstatn\u011b \u0161ir\u0161\u00ed. Byl nap\u0159. mimo jin\u00e9 i nap\u0159. \u010dlenem \u201ePermanenz-Komission f\u00fcr Feststellung der Handelswerte u. der Zwischen-verkehrs-Statistik\u201c p\u0159i ministerstvu obchodu, byl del\u0161\u00ed dobu komer\u010dn\u00edm radou (soudcem-laikem) p\u0159i pra\u017esk\u00e9m Obchodn\u00edm soudu, \u010dlenem Kuratoria Technologick\u00e9ho muzea p\u0159i Obchodn\u00ed komo\u0159e pra\u017esk\u00e9, byl \u010dlenem p\u0159\u00edpravn\u00e9ho v\u00fdboru Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho v Praze v roce 1891, byl jmenov\u00e1n Ministerstvem kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed na m\u00edsto po zem\u0159el\u00e9m vrchn\u00edm st\u00e1tn\u00edm radovi Hl\u00e1vkovi \u010dlenem \u010cesk\u00e9 sekce Modern\u00ed galerie Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho, v pra\u017esk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch a kulturn\u00edch kruz\u00edch byl zn\u00e1m\u00fd jako sb\u011bratel um\u011bn\u00ed. Byl v\u00fdznamn\u00fdm don\u00e1torem, finan\u010dn\u011b podporoval mj. cesty Josefa Ko\u0159ensk\u00e9ho, do sb\u00edrek Modern\u00ed galerie odk\u00e1zal \u0161est v\u00fdznamn\u00fdch obraz\u016f \u010desk\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f.\nV roce 1896 vydal vlastn\u00edm n\u00e1kladem cestopisnou kn\u00ed\u017eku \u201eCestovn\u00ed upom\u00ednky z Ameriky\u201c ve vydavatelstv\u00ed J. Otto. Kniha popisuje, jak bylo sedm sm\u00edchovsk\u00fdch p\u0159\u00e1tel (mlad\u00fd baron Frant. R., dva synov\u00e9 sm\u00edchovsk\u00fdch tov\u00e1rn\u00edk\u016f a \u010dty\u0159i in\u017een\u00fd\u0159i) vysl\u00e1no na pozn\u00e1vac\u00ed cestu do Ameriky. V roce jejich cesty se v Chicagu konala Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava 1893, kterou skupina cestovatel\u016f nav\u0161t\u00edvila. V\u00fdstava byla po\u0159\u00e1d\u00e1na v souvislosti s 500. v\u00fdro\u010d\u00edm objeven\u00ed Ameriky Kry\u0161tofem Kolumbem (zkomolen\u011b se ji \u0159\u00edkalo Kolumbick\u00e1 v\u00fdstava). Na cestu vyrazili 30. dubna 1893 a projeli n\u011bkolik velk\u00fdch americk\u00fdch m\u011bst, nap\u0159. New York, Chicago, St.Louis, Pittsburgh, Cincinnati, Washington, Philadelphia, nav\u0161t\u00edvili n\u011bkolik zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek a p\u0159edev\u0161\u00edm si prohl\u00e9dli n\u011bkter\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 americk\u00e9 podniky, v\u010detn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdrobce vag\u00f3n\u016f - Pullmannovy z\u00e1vody. Cesta byla dob\u0159e p\u0159ipravena a organizov\u00e1na. Na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b byly zastoupeny i n\u011bkter\u00e9 \u010desk\u00e9 firmy, v\u010detn\u011b Ringhofferov\u00fdch z\u00e1vod\u016f. V\u00fdprava se vr\u00e1tila do Prahy 23. \u010dervna t\u00e9ho\u017e roku, p\u0159i\u010dem\u017e je na n\u00e1dra\u017e\u00ed v\u00edtal i Vojta N\u00e1prstek, kter\u00fd jejich cestu sledoval. V Americe se setk\u00e1vali i s krajany a d\u00edky tomu, \u017ee nav\u0161t\u00edvili r\u016fzn\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 podniky a instituce, z\u00edskali mnoho informac\u00ed o \u017eivot\u011b v Americe. V\u0161echny tyto informace Hering shrom\u00e1\u017edil a uvedl v t\u00e9to kn\u00ed\u017ece, kter\u00e1 v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b m\u011bla velkou informa\u010dn\u00ed hodnotu. Kniha je i v digitalizovan\u00e9 podob\u011b ulo\u017eena v N\u00e1rodn\u00ed knihovn\u011b, co\u017e b\u00fdv\u00e1 u soukrom\u00fdch tisk\u016f m\u00e1lo obvykl\u00e9. Zaj\u00edmav\u00e1 je posledn\u00ed v\u011bta kn\u00ed\u017eky, kde autor p\u00ed\u0161e, \u017ee po p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed po n\u00e1vratu \u201e\u2026 o hodinu pozd\u011bji \u00fa\u0159adoval jsem ji\u017e zase u sv\u00e9ho psac\u00edho stolu v tov\u00e1rn\u011b\u201c. Ve sv\u00e9 knize se zmi\u0148uje i o tom, \u017ee si s p\u0159\u00edtelem Josefem Ko\u0159ensk\u00fdm, kter\u00fd se proslavil popisem sv\u00fdch dvou velk\u00fdch cest (Kolem sv\u011bta a do Asie), vym\u011b\u0148ovali navz\u00e1jem informace. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee oba byli nez\u00e1visle na sob\u011b v Americe ve stejn\u00e9m obdob\u00ed, na ja\u0159e a v l\u00e9t\u011b roku 1893. Ko\u0159ensk\u00fd popsal svoje z\u00e1\u017eitky a poznatky z cesty po Americe v kn\u00ed\u017ece \u201eCesta kolem sv\u011bta\u201c. Zat\u00edmco Hering se sv\u00fdmi spole\u010dn\u00edky odjel na cestu 30. dubna 1893, Ko\u0159ensk\u00fd 23. kv\u011btna 1893, tak\u017ee se nemohli potkat ani na lodi. Ko\u0159ensk\u00e9ho kn\u00ed\u017eka byla vyd\u00e1na v roce 1895, Heringova v roce 1896. Hering vedle barona Ringhoffera ze sv\u00fdch prost\u0159edk\u016f i finan\u010dn\u011b podporoval Ko\u0159ensk\u00e9 cestovatelsk\u00e9 pl\u00e1ny. Zat\u00edmco Ko\u0159ensk\u00e9ho kn\u00ed\u017eka byla tehdy velmi popul\u00e1rn\u00ed, a autora proslavila, Hering svoji kn\u00ed\u017eku vydal s\u00e1m sv\u00fdm n\u00e1kladem v po\u010dtu 46 kus\u016f a byla ur\u010dena jen pro vybran\u00fd okruh \u010dten\u00e1\u0159\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm pro jeho p\u0159\u00e1tele.\n \nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. Ilustrovan\u00e1 encyklopedie obecn\u00fdch v\u011bdomost\u00ed. Praha: J.Otto 1888\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd nov\u00e9 doby. Dodatky k velik\u00e9mu Ottovu slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9mu. Praha: J.Otto, 1933. D.2, sv.2.\nMasaryk\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, sv. 3 H-Kn. Lidov\u00e1 encyklopedie v\u0161eobecn\u00fdch v\u011bdomost\u00ed. Praha: \u010ceskoslovensk\u00fd kompas, 1927. S. 153\nCestovn\u00ed upom\u00ednky z Ameriky - F.A.", "<<>>: Co je Joachim du Bellay? <<>>: Joachim du Bellay (asi 1522, Lir\u00e9 \u2013 1. ledna 1560, Pa\u0159\u00ed\u017e) byl francouzsk\u00fd renesan\u010dn\u00ed spisovatel, b\u00e1sn\u00edk a kritik.\n\u010clen liter\u00e1rn\u00ed skupiny La Pl\u00e9iade (Plej\u00e1da), kter\u00e1 se pokusila vn\u00e9st do francouzsk\u00e9 literatury antick\u00e9 prvky. Bellay\u016fv text D\u00e9fense et illustration de la langue fran\u00e7aise (Obrana a oslava francouzsk\u00e9ho jazyka) z roku 1549 se stal jak\u00fdmsi manifestem Plej\u00e1dy. Druhou kl\u00ed\u010dovou osobnost\u00ed skupiny byl Pierre de Ronsard, Bellay\u016fv bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel a spolupracovn\u00edk. Ve sv\u00fdch b\u00e1sn\u00edch uvedl Bellay do francouzsk\u00e9 literatury petrarkovsk\u00fd sonet. Ideov\u011b byl humanistou, svou lyrikou p\u0159edznamenal romantismus.\nPoch\u00e1zel ze \u0161lechtick\u00e9 rodiny, vystudoval pr\u00e1va na univerzit\u00e1ch v Poitiers a v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Velmi ho ovlivnil jeho pobyt v \u0158\u00edm\u011b, kam ho vzal jeho vlivn\u00fd bratranec Jean du Bellay, kardin\u00e1l a diplomat. Bellay se zde nadchl pro antickou kulturu a ho\u0159ce zklamal n\u00edzkou duchovn\u00ed \u00farovn\u00ed Vatik\u00e1nu, na co\u017e reagoval satirickou skladbou Regrets (Stesky), kter\u00e1 byla, jako jedno z m\u00e1la jeho d\u011bl, p\u0159elo\u017eena i do \u010de\u0161tiny.", "<<>>: Co je Pas\u00far? <<>>: Pas\u00far (Persky: \u067e\u0627\u0633\u0648\u0631, hl\u00e1skujeme: pasur) je karetn\u00ed hra persk\u00e9ho p\u016fvodu. B\u00fdvala ve 20. stolet\u00ed \u010dasto hr\u00e1na v \u00cdr\u00e1nu (a dokl\u00e1d\u00e1 smysl \u00cdr\u00e1nc\u016f pro matematiku, kombinov\u00e1n\u00ed a taktiku); hraje se podobn\u011b jako italsk\u00e1 hra Cassino a je\u0161t\u011b v\u00edce podobn\u011b jako egyptsk\u00e1 hra Bastra. Pas\u00far je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd pod jm\u00e9ny \u010cahar Barg (4 karty), Haft Kh\u00e2j (sedm k\u0159\u00ed\u017e\u016f), nebo Haft Va \u010cahar, J\u00e2zdah (7 + 4 = 11); v\u00fdznam spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee hr\u00e1\u010di cht\u011bj\u00ed vyhr\u00e1t 7 k\u0159\u00ed\u017e\u016f ve h\u0159e se 4 kartami v ruce, kde 11 je v\u00fdhern\u00ed \u010d\u00edslo).\nJeden standardn\u00ed bal\u00ed\u010dek 52 karet a 2, 3 nebo 4 hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed se st\u0159\u00eddaj\u00ed v roli bank\u00e9\u0159e. C\u00edlem hry je z\u00edskat co nejv\u00edce bod\u016f, a to d\u00edky z\u00edsk\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch (cenn\u00fdch) karet.\nRozd\u00e1me \u010dty\u0159i karty l\u00edcem dol\u016f pro ka\u017ed\u00e9ho hr\u00e1\u010de a \u010dty\u0159i polo\u017een\u00e9 l\u00edcem nahoru na stolek utvo\u0159\u00ed bank (t\u00e9\u017e baz\u00e9n nebo rybn\u00edk), ve st\u0159edu stolku. Pokud je jednou z karet v bal\u00edku kluk (Jack), je vlo\u017eena na n\u00e1hodn\u00e9 m\u00edsto zp\u011bt do bal\u00ed\u010dku a je nahrazena novou kartou, a je-li to op\u011bt kluk, nebo pokud je v\u00edce kluk\u016f v banku, rozdaj\u00ed se karty do banku znovu.\nZa\u010d\u00edn\u00e1 hr\u00e1\u010d vlevo od bank\u00e9\u0159e, hr\u00e1\u010di se b\u011bhem hry zbavuj\u00ed karet v ruce, dokud v\u0161echny nele\u017e\u00ed na stole \u2013 bu\u010f v banku (l\u00edcem nahoru) nebo (\u00fasp\u011b\u0161n\u011b zobchodovan\u00e9) ve \u0161ty\u0161\u00edch (l\u00edcem dol\u016f). Bank\u00e9\u0159 pak znovu rozd\u00e1v\u00e1 \u010dty\u0159i karty ka\u017ed\u00e9mu hr\u00e1\u010di (ale ne do banku) a hra pokra\u010duje, dokud je bal\u00ed\u010dek vy\u010derp\u00e1n. Hr\u00e1\u010d hraje v\u017edy jen jednou kartou, a to dv\u011bma zp\u016fsoby:\nbu\u010f p\u0159id\u00e1n\u00edm karty do banku (l\u00edcem nahoru), pokud mu \u017e\u00e1dn\u00fd obchod nevych\u00e1z\u00ed,\nnebo pomoc\u00ed t\u00e9to karty provede obchod a vyzvedne si jednu nebo v\u00edce karet z banku (a cel\u00fd \u0161tych si polo\u017e\u00ed stranou)Hr\u00e1\u010d nesm\u00ed p\u0159idat kartu do banku, pokud pomoc\u00ed t\u00e9to karty je schopen ud\u011blat obchod (\u0161tych) a vyzvednout jednu nebo v\u00edce karet z banku. Hr\u00e1\u010d si mus\u00ed vyzvednout tyto karty nebo hr\u00e1t jinou kartou.\nKarty lze vyzvednout n\u00e1sledovn\u011b.\n1. Hodnota karty umo\u017e\u0148uje vyzvednout jednu nebo v\u00edce karet, se kter\u00fdmi spole\u010dn\u011b tvo\u0159\u00ed sou\u010det jeden\u00e1ct.\n \nP\u0159\u00edklad: Baz\u00e9n obsahuje eso (kter\u00e9 zde m\u00e1 hodnotu 1), 2, 2, 4 a 10 v r\u016fzn\u00fdch barv\u00e1ch. Hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee pomoc\u00ed sv\u00e9 des\u00edtky sebrat eso; dev\u00edtkou si vyzvedne jednu z obou dvojek; osmi\u010dkou odebere eso a jednu z obou dvojek; sedmi\u010dkou bere \u010dty\u0159ku nebo ob\u011b dvojky; \u0161estkou vyzvedne eso a bu\u010f \u010dty\u0159ku, nebo ob\u011b dvojky; p\u011btkou vyzvedne \u010dty\u0159ku a jednu z obou dvojek; \u010dty\u0159kou sebere \u010dty\u0159ku, eso a jednu z obou dvojek; trojkou vyzvedne \u010dty\u0159ku a ob\u011b dvojky; dvojkou vyzvedne \u010dty\u0159kou ob\u011b dvojky a eso; esem pak m\u016f\u017ee shr\u00e1bnout des\u00edtku.\n2. Kr\u00e1l vyzvedne jednoho kr\u00e1le, kr\u00e1lovna jednu kr\u00e1lovnu.\n3. Kluk zvedne v\u0161echny kluky a \u010d\u00edsla na stole (v\u010detn\u011b es), ale ne kr\u00e1le a kr\u00e1lovny.\n4. Pokud hr\u00e1\u010d svou posledn\u00ed kartou v posledn\u00edm kole zvedne posledn\u00ed obchodovatelnou kartu, v\u0161echny pat\u0159\u00ed mu i v\u0161echny zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed karty v banku.\nHr\u00e1\u010d si vyzvednut\u00e9 karty (dohromady s kartou vyzved\u00e1vac\u00ed), tedy cel\u00fd \u0161tych, odkl\u00e1d\u00e1 l\u00edcem dol\u016f bokem \u201ena svou kupku\u201c na kraji stolku. C\u00edlem hry je nasb\u00edrat co nejv\u00edce bod\u016f, kter\u00e9 jsou se\u010d\u00edt\u00e1ny po posledn\u00edm kole (po ukon\u010den\u00ed obchodov\u00e1n\u00ed), kdy\u017e je bal\u00ed\u010dek vy\u010derp\u00e1n a hr\u00e1\u010di u\u017e v na ruce nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 karty. Bodov\u00e1n\u00ed se podle lokality m\u00edrn\u011b li\u0161\u00ed, ale obecn\u011b je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:\nV\u011bt\u0161ina k\u0159\u00ed\u017e\u016f: 7 bod\u016f (p\u0159i dvou hr\u00e1\u010d\u00edch je v\u011bt\u0161ina k\u0159\u00ed\u017e\u016f pr\u00e1v\u011b 7)\nDes\u00edtka k\u00e1rov\u00e1: 3 body \nDvojka k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1: 2 body\nKa\u017ed\u00e9 eso: 1 bod\nKa\u017ed\u00fd kluk: 1 bod\nKa\u017ed\u00fd s\u00far: 5 bod\u016f\nTak\u017ee je mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout celkem 20 mo\u017en\u00fdch bod\u016f v ka\u017ed\u00e9m kole + libovoln\u00fd po\u010det p\u0159\u00edplatk\u016f (po 5 bodech) za ka\u017ed\u00fd s\u00far (viz n\u00ed\u017ee), kter\u00fd je z\u00edsk\u00e1n. Pokud (p\u0159i t\u0159ech nebo \u010dty\u0159ech hr\u00e1\u010d\u00edch) nikdo nez\u00edsk\u00e1 v\u011bt\u0161inu k\u0159\u00ed\u017e\u016f, bude celkov\u00fd sou\u010det bod\u016f \u010dinit jen 13.\nS\u00far (pr\u00e9mii) hr\u00e1\u010d z\u00edsk\u00e1, kdy\u017e vyzvedne v\u0161echny zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed karty v banku (vyb\u00edl\u00ed bank). Existuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 v\u00fdjimky:\nPokud jsou karty z banku vybr\u00e1ny pomoc\u00ed kluka\nPokud v banku le\u017e\u00ed kr\u00e1l nebo kr\u00e1lovna\nPomoc\u00ed s\u00faru nelze sk\u00f3rovat v posledn\u00edm kole hry (v n\u011bkter\u00fdch lokalit\u00e1ch)Hr\u00e1\u010d usnad\u0148uje p\u0159ezkum po\u010dtu z\u00edskan\u00fdch s\u00far\u016f tak, \u017ee jednu kartu z takov\u00e9ho \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho \u0161tychu polo\u017e\u00ed do sv\u00e9 hrom\u00e1dky l\u00edcem nahoru, p\u0159\u00edpadn\u011b ji je\u0161t\u011b povyt\u00e1hne,\nJednotliv\u00e1 hra kon\u010d\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00edm bal\u00ed\u010dku a polo\u017een\u00edm v\u0161ech karet, kter\u00e9 m\u011bli hr\u00e1\u010di na ruce.\nHru je mo\u017en\u00e9 opakovat tak dlouho, dokud n\u011bkdo nedos\u00e1hne 62 a v\u00edce bod\u016f. Hru je ale mo\u017en\u00e9 hr\u00e1t i netradi\u010dn\u011b na t\u0159i v\u00edt\u011bzn\u00e9 nebo ji limitovat \u010dasov\u011b.\nLotfollah Nosreti (2010)\nBasra card game\nHow to play Pasur\nPas\u00far na pagat.", "<<>>: Co je J\u00e1n Gr\u0148a? <<>>: J\u00e1n Gr\u0148a (* 14. prosince 1961) je b\u00fdval\u00fd slovensk\u00fd fotbalista, \u00fato\u010dn\u00edk.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za Tatran Pre\u0161ov. V \u010deskoslovensk\u00e9 lize nastoupil v 47 utk\u00e1n\u00edch a dal 3 g\u00f3ly.", "<<>>: Co je Manfred Matuschewski? <<>>: Manfred Matuschewski (* 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1939, Oberweimar, Durynsko) je b\u00fdval\u00fd v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fd atlet, dvojn\u00e1sobn\u00fd mistr Evropy v b\u011bhu na 800 metr\u016f.\nDvakr\u00e1t reprezentoval na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch (\u0158\u00edm 1960, Tokio 1964).\nByl historicky prvn\u00edm atletem z N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 republiky, kter\u00fd z\u00edskal na atletick\u00fdch mistrovstv\u00edch Evropy zlatou medaili. Atleti z NDR startovali na evropsk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu poprv\u00e9 a\u017e v roce 1958, tehdy v dresu spole\u010dn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho t\u00fdmu. Na mistrovstv\u00ed Evropy 1958 ve Stockholmu z\u00edskali atleti z NDR dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile (skokan o ty\u010di Manfred Preu\u00dfger a sprinterka Hannelore Sadauov\u00e1 v b\u011bhu na 200 metr\u016f), ale zlatou medaili tehdy je\u0161t\u011b nez\u00edskali \u017e\u00e1dnou.\nZ\u00e1vodil za klub SC Turbine Erfurt, v jeho\u017e barv\u00e1ch startovalo v 60. letech i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch \u0161pi\u010dkov\u00fdch v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fdch b\u011b\u017ec\u016f na st\u0159edn\u00edch a dlouh\u00fdch trat\u00edch (nap\u0159\u00edklad sv\u011btov\u00fd rekordman na 3000 metr\u016f Siegfried Herrmann, sv\u011btov\u00fd rekordman na 1000m J\u00fcrgen May nebo dal\u0161\u00ed mistr Evropy v b\u011bhu na 800 metr\u016f, Dieter Fromm).\nMatuschewski m\u011bl p\u0159ezd\u00edvku Milli-Matu (\"Milimetrov\u00fd Matuschewski\"), kterou si vyslou\u017eil t\u00edm, \u017ee sv\u00e9 z\u00e1vody vyhr\u00e1val a\u017e na c\u00edlov\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e, s doslova milimetrov\u00fdmi n\u00e1skoky p\u0159ed sv\u00fdmi soupe\u0159i.\n800 m 1:45,7 (Lipsko 27.7.1969)\n\u0161tafeta 4 \u00d7 1500 metr\u016f 14:58,0, Postupim, 23.7.1963. T\u00fdm N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 republiky z\u00edskal sv\u011btov\u00fd rekord v m\u00edla\u0159sk\u00e9 \u0161tafet\u011b op\u011bt do sv\u00fdch rukou (\u010dasem 15:11,4 ho v letech 1958-1961 dr\u017eela jin\u00e1 v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 \u0161tafeta, jej\u00edm\u017e \u010dlenem Matuschewski nebyl, 28.6.1961 tento rekord ve Versailles p\u0159ekonal t\u00fdm Francie \u010dasem 15:04,2). V Postupimi se \u010dtve\u0159ici MANFRED MATUSCHEWSKI, J\u00fcrgen May, Siegfried Herrmann a Siegfried Valentin poda\u0159ilo poprv\u00e9 v historii t\u00e9to discipl\u00edny prolomit hranici 15 minut a jej\u00ed sv\u011btov\u00fd rekord vydr\u017eel a\u017e do 25.6.1965, kdy ho znovu p\u0159ekonala \u0161tafeta Francie (14:49,0).\n1:45,9, Budape\u0161\u0165, 4.9.1966\n1:45,7, Lipsko, 27.7.1969\n3:10,6, Stockholm, 2.9.1962, n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm NDR (Speer, MATUSCHEWSKI, Sch\u00fcler, Benkwitz)\n14:58,0, Postupim, 23.7.1963, n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm NDR (MATUSCHEWSKI, May, Herrmann, Valentin) --- sv\u011btov\u00fd rekord\n7:20,1, V\u00fdmar, 13.9.1959, SC Turbine Erfurt (Nothnagel, K\u00f6nig, MATUSCHEWSKI)\n7:16,8, Berl\u00edn, 16.5.1960, SC Turbine Erfurt (K\u00f6chert, K\u00f6nig, MATUSCHEWSKI)\n7:13,7, Jena, 20.8.1961, SC Turbine Erfurt (Richtzenhain, Herrmann, MATUSCHEWSKI)\n7:12,3, Rostock, 15.7.1962, SC Turbine Erfurt (May, Herrmann, MATUSCHEWSKI)\n7:06,8, Riesa, 21.7.1963, SC Turbine Erfurt (May, Herrmann, MATUSCHEWSKI)\n1959 (1:49,6)\n1960 (1:47,7)\n1961 (1:49,5)\n1962 (1:48,9)\n1963 (1:49,0)\n1964 (1:50,7)\n1965 (1:51,4)\n1966 (1:47,1)\n1969 (1:47,5)\n1969 (3:46,0)\nKleine Enzyklop\u00e4die - K\u00f6rperkultur und Sport, Namen und Zahlen, 1974, VEB Bibilographisches Institut Leipzig, str.", "<<>>: Co je Tactical Ops? <<>>: Tactical Ops: Assault on Terror je online multiplayerov\u00e1 po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra, kter\u00e1 je podobn\u00e1 Counter-Strike. Nejd\u0159\u00edve v prosinci 1999 vy\u0161la jako m\u00f3d pro Unreal Tournament, av\u0161ak v roce 2002 v USA ji\u017e vy\u0161la pln\u00e1 verze, kter\u00e1 ke hran\u00ed nepot\u0159ebovala p\u016fvodn\u00ed hru Unreal Tournament.\nHra byla vytvo\u0159ena Kamehan Studios a nyn\u011bj\u0161\u00ed posledn\u00ed verze nese ozna\u010den\u00ed 3.4.0. Nicm\u00e9n\u011b v roce 2004 dostali fanou\u0161ci povolen\u00ed od Atari k vytvo\u0159en\u00ed patch pro opravu z\u00e1sadn\u00edch chyb. Tento patch nese ozna\u010den\u00ed 3.5.0 a byl vypu\u0161t\u011bn 16. b\u0159ezna 2005.\nHern\u00ed prvky Tactical Ops jsou kombinac\u00ed her Counter-Strike a Unreal Tournament. To znamen\u00e1, \u017ee hra je oproti Counter-Strike svi\u017en\u011bj\u0161\u00ed, dovoluje v\u00edce rychl\u00fdch pohyb\u016f, tak jako tomu je v Unreal Tournament. K zabit\u00ed protivn\u00edka tak\u00e9 pot\u0159ebujete v\u00edce z\u00e1sah\u016f, ne\u017e u Counter-Strike. D\u00edky tomu hra p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed v\u00edce z\u00e1bavy v podob\u011b v\u011bt\u0161\u00edch p\u0159est\u0159elek mezi protivn\u00edky, proto\u017ee V\u00e1s v\u011bt\u0161inou jedna r\u00e1na nezabije.\nVe h\u0159e existuj\u00ed dv\u011b strany. Terorist\u00e9 a speci\u00e1ln\u00ed jednotka. Na za\u010d\u00e1tku ka\u017ed\u00e9ho kola se hr\u00e1\u010di objev\u00ed na sv\u00fdch v\u00fdchoz\u00edch bodech. V z\u00f3n\u00e1ch n\u00e1kupu (t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy shodn\u00e1 m\u00edsta s v\u00fdchoz\u00edmi body), si hr\u00e1\u010di mohou nakoupit zbran\u011b a vybaven\u00ed. Ka\u017ed\u00e9 kolo za\u010d\u00edn\u00e1 s desetisekundovou pauzou, k nakoupen\u00ed zbran\u00ed a vybaven\u00ed. Zbran\u011b a vybaven\u00ed m\u016f\u017eete nakoupit v menu pomoc\u00ed my\u0161i, nebo zrychlen\u011b pomoc\u00ed kl\u00e1vesov\u00fdch zkratek. Hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee m\u00edt najednou a\u017e 4 zbran\u011b, av\u0161ak ka\u017edou z jin\u00e9 skupiny. V prvn\u00ed skupin\u011b zbran\u00ed m\u00e1me mal\u00e9 ru\u010dn\u00ed pistole. V druh\u00e9 skupin\u011b se vyskytuj\u00ed zbran\u011b st\u0159edn\u00ed velikosti, jako je samopal MP5, nebo brokovnice Mossberg 500. Ve t\u0159et\u00ed skupin\u011b m\u00e1me velk\u00e9 zbran\u011b, jako jsou kulomety, odst\u0159elovac\u00ed pu\u0161ky a podobn\u011b. V posledn\u00ed \u010dtvrt\u00e9 kategorii jsou v\u00fdbu\u0161n\u00e9 ru\u010dn\u00ed gran\u00e1ty, kou\u0159ov\u00fd gran\u00e1t, nebo gran\u00e1t se slzn\u00fdm plynem. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b m\u00e1 hr\u00e1\u010d mo\u017enost nakoupit nepr\u016fst\u0159elnou vestu, helmu a chr\u00e1ni\u010de na nohy.\nPo vypr\u0161en\u00ed zahajovac\u00ed desetisekundov\u00e9 pauzy, kdy se hr\u00e1\u010di nemohli h\u00fdbat, nast\u00e1v\u00e1 souboj mezi t\u00fdmy, kdy se jeden t\u00fdm sna\u017e\u00ed druh\u00fd t\u00fdm eliminovat, ne\u017e vypr\u0161\u00ed \u010das pro jedno kolo (obvykle 2 minuty). Druhou mo\u017enost\u00ed, jak vyhr\u00e1t kolo, je spln\u011bn\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd dan\u00e1 mapa nab\u00edz\u00ed.\nVe h\u0159e existuje 5 z\u00e1kladn\u00edch typ\u016f sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f:\nZ\u00e1chrana rukojm\u00ed: Speci\u00e1ln\u00ed jednotky se sna\u017e\u00ed naj\u00edt a zachr\u00e1nit rukojm\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou dr\u017eeni teroristy. Teroristi maj\u00ed za \u00fakol br\u00e1nit Speci\u00e1ln\u00ed jednotce osvobodit rukojm\u00ed. Speci\u00e1ln\u00ed jednotka mus\u00ed naj\u00edt v\u0161echny rukojm\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou na map\u011b a odv\u00e9st je k z\u00e1chrann\u00e9mu bodu, kter\u00fd je v\u011bt\u0161inou shodn\u00fd s v\u00fdchoz\u00edm bodem Speci\u00e1ln\u00ed jednotky. Terorist\u00e9 vyhraj\u00ed, pokud eliminuj\u00ed ve\u0161ker\u00e9 hr\u00e1\u010de Speci\u00e1ln\u00ed jednotky, nebo pokud vypr\u0161\u00ed \u010das kola. Speci\u00e1ln\u00ed jednotka vyhraje, pokud eliminuje v\u0161echny teroristy, nebo pokud zachr\u00e1n\u00ed v\u0161echny rukojm\u00ed.\nBomba: Terorist\u00e9 se sna\u017e\u00ed polo\u017eit bombu na ozna\u010den\u00e9m m\u00edst\u011b na map\u011b a chr\u00e1nit ji, dokud nevybuchne. Speci\u00e1ln\u00ed jednotka se jim v tom sna\u017e\u00ed zabr\u00e1nit, a pokud ji\u017e je bomba polo\u017eena, tak ji zne\u0161kodnit ne\u017e vybuchne. Terorist\u00e9 vyhraj\u00ed, kdy\u017e eliminuj\u00ed celou speci\u00e1ln\u00ed jednotku, nebo pokud vybuchne bomba. Speci\u00e1ln\u00ed jednotka vyhraje, kdy\u017e eliminuje teroristy. Av\u0161ak pokud ji\u017e terorist\u00e9 stihli polo\u017eit bombu, tak mus\u00ed b\u00fdt zne\u0161kodn\u011bna, ne\u017e vybuchne, jinak vyhraj\u00ed terorist\u00e9.\nHacking: V tomto sc\u00e9n\u00e1\u0159i jsou na map\u011b dv\u011b konzole. Jedna pro teroristy a druh\u00e1 pro speci\u00e1ln\u00ed jednotku. Vyhr\u00e1v\u00e1 ten t\u00fdm, kter\u00fd jako prvn\u00ed eliminuje druh\u00fd t\u00fdm, nebo jako prvn\u00ed se mu poda\u0159\u00ed hacknout konzolu protivn\u00edka.\nDeathmatch: V tomto typu hry je jedin\u00fd \u00fakol a to v dan\u00e9m \u010dase eliminovat v\u0161echny \u010dleny protivn\u00edkova t\u00fdmu. Vyhr\u00e1v\u00e1 ten t\u00fdm, kter\u00fd p\u0159e\u017eije.\nCapture the Flag: Tento sc\u00e9n\u00e1\u0159 je podobn\u00fd, jako u ostatn\u00edch multiplayerov\u00fdch her. \u00dakolem t\u00fdmu je z\u00edskat protivn\u00edkovu vlajku a dopravit ji zp\u011bt ke sv\u00e9 vlajce. Na rozd\u00edl od ostatn\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, zde hra nen\u00ed rozd\u011blena do kol, ale hraje se \u201enonstop\u201c. To znamen\u00e1, \u017ee pokud je n\u011bkter\u00fd hr\u00e1\u010d eliminov\u00e1n, tak se ihned objev\u00ed na sv\u00e9m v\u00fdchoz\u00edm bod\u011b a hraje d\u00e1l, ale prvn\u00edch deset sekund po znovuobjeven\u00ed, hr\u00e1\u010d nem\u016f\u017ee st\u0159\u00edlet, ani b\u00fdt zasa\u017een. Celou hru vyhr\u00e1v\u00e1 ten t\u00fdm, kter\u00fd z\u00edsk\u00e1 nejv\u00edce vlajek.\nTactical Ops nab\u00edz\u00ed velk\u00fd v\u00fdb\u011br zbran\u00ed. Krom\u011b n\u00ed\u017ee uveden\u00fdch, kter\u00e9 jsou v ofici\u00e1ln\u00edm singleplayeru, nab\u00edz\u00ed n\u011bkter\u00e9 online servery dal\u0161\u00ed zbran\u011b, jako je Steyer AUG, Famas, toxick\u00e9 gran\u00e1ty, C4 bomby a dal\u0161\u00ed.\nZ\u00e1kladn\u00ed zbran\u011b ve skupin\u00e1ch:\n1. Skupina:\nGlock 23 (GL 23)\nDesert Eagle (Black Hawk)\nBeretta 92F/FS (9F2 Glorietta)\nTaurus Raging Bull (Raging Cobra)\n2. Skupina\nHK SMG II (AP II)\nMP5SD\nMP5 Navy\nMAC-10 (UZI)\nMossberg 590 (Berg 509)\nSaiga-12 (AS 12)\n3. Skupina\nAK-47\nSIG-551 (SW Commando)\nKulomet M60\nM4A2/M203\nHK 33 (RK3)\nParker Hale M85\nM16A2\nMSG90 (SR 90)\n4. Skupina\nGran\u00e1t\nT\u0159i\u0161tiv\u00fd gran\u00e1t\nFlashbang\nD\u00fdmovnice\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Tactical Ops: Assault on Terror na anglick\u00e9 Wikipedii, Tactical Ops na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii a Tactical Ops: Assault on Terror na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam planetek 117501-117750? <<>>: Pozn\u00e1mky: Prov. ozn. \u2013 prvn\u00ed provizorn\u00ed ozna\u010den\u00ed planetky; Abs. mag. \u2013 absolutn\u00ed hv\u011bzdn\u00e1 velikost;\na \u2013 velk\u00e1 poloosa dr\u00e1hy v astronomick\u00fdch jednotk\u00e1ch; e \u2013 excentricita dr\u00e1hy;\ni \u2013 sklon dr\u00e1hy ve stupn\u00edch; P \u2013 doba ob\u011bhu v roc\u00edch; \u2013 Typ obj. \u2013 klasifikace objektu do rodiny, k\u00f3dy pro ozna\u010den\u00ed t\u0159\u00edd:\nHLD \u2013 Hildina skupina,\nMBA \u2013 planetka v hlavn\u00edm p\u00e1su.\nData pou\u017eita se svolen\u00edm / Data used with permission\n\u00a9 IAU: Minor Planet Center.", "<<>>: Co je Landstra\u00dfe? <<>>: Landstra\u00dfe () je 3. v\u00edde\u0148sk\u00fd m\u011bstsk\u00fd obvod. Le\u017e\u00ed v bl\u00edzkosti centra V\u00eddn\u011b, sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho konglomer\u00e1tu se stal v 19. stolet\u00ed. Landstra\u00dfe je hust\u011b os\u00eddlen\u00e9 \u00fazem\u00ed s mnoha obytn\u00fdmi i pr\u016fmyslov\u00fdmi stavbami. \u017dije zde 85 508 obyvatel na plo\u0161e 7.42 km\u00b2 (tzn., \u017ee hustota os\u00eddlen\u00ed je zde 12 000 obyvatel na km\u00b2)\nN\u00e1zev Landstra\u00dfe znamen\u00e1 \"zemsk\u00e1 cesta\" a jako obec existuje asi od roku 1200 n. l. V roce 1192 zde byl po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 t\u0159et\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdprav\u011b zajat anglick\u00fd kr\u00e1l Richard Lv\u00ed srdce v sousedstv\u00ed Erdberge.\nNach\u00e1zej\u00ed se zde v\u00fdznamn\u00e9 historick\u00e9 objekty, jako nap\u0159\u00edklad z\u00e1mek Belvedere, z 18. stolet\u00ed se zahradami, rezidence prince Ev\u017eena Savojsk\u00e9ho, kde dnes s\u00eddl\u00ed Rakousk\u00e1 galerie. Dal\u0161\u00edm zaj\u00edmav\u00fdm pal\u00e1cem je residence postaven\u00e1 rusk\u00fdm velvyslancem ve V\u00eddni, hrab\u011btem Razumovsk\u00fdm. Na Schwarzenbersk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed (Schwarzenbergplatz) se nach\u00e1z\u00ed Schwarzenbersk\u00fd pal\u00e1c a jezdeck\u00e1 socha generalissima c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy, Karla I. Filipa ze Schwarzenbergu.\nK mlad\u0161\u00edm architektonick\u00fdm zaj\u00edmavostem pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na slavn\u00fd Hundertwasserhaus, bytov\u00fd d\u016fm navr\u017een\u00fd ve \u201csnov\u00e9m stylu\u201d, d\u00edlo architekta a mal\u00ed\u0159e Friedensreicha Hundertwassera. Mezi muzea v Landstra\u00dfe pat\u0159\u00ed tak\u00e9 KunstHausWien (rovn\u011b\u017e d\u00edlo F. Hundertwassera) a Muzeum pad\u011bl\u00e1n\u00ed.\nRakousk\u00fd kancl\u00e9\u0159 Metternich (1773\u20131859) jednou prohl\u00e1sil, \u017ee \"Balk\u00e1n za\u010d\u00edn\u00e1 na Rennwegu\", co\u017e tehdy byla pouze ulice v Landstra\u00dfe, vedouc\u00ed z V\u00eddn\u011b sm\u011brem na v\u00fdchod.\nObvod Landstra\u00dfe se nach\u00e1z\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b m\u011bstsk\u00e9ho centra V\u00eddn\u011b. Rozkl\u00e1d\u00e1 se na plo\u0161e 7.42 km, co\u017e p\u0159edstavuje 1.8 % rozlohy V\u00eddn\u011b. Jako jeden z \"vnit\u0159n\u00edch obvod\u016f\" V\u00eddn\u011b m\u00e1 Landstra\u00dfe pom\u011brn\u011b mnoho zelen\u011b. Jednu z p\u0159irozen\u00fdch hranic obvodu tvo\u0159\u00ed tok Dunaje, kde \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kan\u00e1l Dunaje tvo\u0159\u00ed v\u00fdchodn\u00ed a V\u00edde\u0148sk\u00e1 \u0159eka tvo\u0159\u00ed severoz\u00e1padn\u00ed hranici. Na ji\u017en\u00ed hranici Landstra\u00dfe se pak nach\u00e1z\u00ed Laaer Berg.\nRusk\u00fd pravoslavn\u00fd chr\u00e1m sv. Mikul\u00e1\u0161e Divotvorce na Jaur\u00e8sgasse je s\u00eddlo rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 obce ve V\u00eddni. Byl postaven roku 1899.\nSrbsk\u00fd pravoslavn\u00fd chr\u00e1m sv. S\u00e1vy se nach\u00e1z\u00ed v p\u0159\u00edzem\u00ed jednoho z obytn\u00fdch dom\u016f postaven\u00e9ho roku 1890.Ve dvo\u0159e jednoho domu na Kolonitzgasse se nach\u00e1z\u00ed Arm\u00e9nsk\u00fd apo\u0161tolsk\u00fd kostel sv. Ripsimy vysv\u011bcen\u00fd roku 1968. Budova chr\u00e1mu nen\u00ed patrn\u00e1 z ulice, do jej\u00ed jurisdikce v\u0161ak spadaj\u00ed vedle eparchie rakousk\u00e9, tak\u00e9 \u010cesk\u00e1 a Slovensk\u00e1, Ma\u010farsk\u00e1 a Skandin\u00e1vsk\u00e1.\nV p\u0159\u00edzem\u00ed jednoho z obytn\u00fdch dom\u016f na Sebastianplatz se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 roku 1970 vysv\u011bcen\u00fd kostel sv. Pavla Evangelick\u00e9 c\u00edrkve augsbursk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed.\nKostel svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty p\u0159i kl\u00e1\u0161te\u0159e a nemocnici sv. Al\u017eb\u011bty\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Landstra\u00dfe na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n\"Wien - 3. Bezirk/Landstrasse\", Wien.gv.at, 2008, webpage (15 subpages): Wien.gv.", "<<>>: Co je Kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed DPH? <<>>: Kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed DPH je da\u0148ov\u00fd v\u00fdkaz, kter\u00fd byl jako n\u00e1stroj pro odhalov\u00e1n\u00ed da\u0148ov\u00fdch podvod\u016f (nap\u0159. karuselov\u00fdch obchod\u016f) od 1. ledna 2016 zaveden v \u010cesku \u00fapravou z\u00e1kona o DPH \u010d.235/2004 Sb. (d\u00e1le jen Z\u00e1kon) z\u00e1konem \u010d.360/2014 Sb. p\u0159ijat\u00fdm poslaneckou sn\u011bmovnou 22.12.2014. Obsah hl\u00e1\u0161en\u00ed vych\u00e1z\u00ed ze vzorov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e a pokyn\u016f k jeho vypln\u011bn\u00ed (d\u00e1le jen Pokyny). Dal\u0161\u00ed up\u0159esn\u011bn\u00ed jsou v ot\u00e1zk\u00e1ch a odpov\u011bd\u00edch Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine. (d\u00e1le jen Odpov\u011bdi) a na webu Archivov\u00e1no 9. 12. 2015 na Wayback Machine. spr\u00e1vce dan\u011b.\nKontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed DPH nenahradilo p\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH, ani souhrnn\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed podle \u00a7102, ale nahradilo v\u00fdpis z evidence pro \u00fa\u010dely DPH podle \u00a7 92a p\u0159edchoz\u00edho zn\u011bn\u00ed z\u00e1kona o DPH.\nV \u010cesk\u00e9 republice je kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed povinn\u00e9 od 1. ledna 2016. Zavedl jej ministr financ\u00ed Andrej Babi\u0161 (tehdy z\u00e1stupce ANO 2011). \u00da\u010delem kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed m\u00e1 b\u00fdt zabr\u00e1n\u011bn\u00ed tzv. karuselov\u00fdch podvod\u016f. Hl\u00e1\u0161en\u00ed m\u00e1 pomoci zabr\u00e1nit t\u011bmto podvod\u016fm a vybrat tak vy\u0161\u0161\u00ed dan\u011b. Dle n\u00e1zoru n\u011bkter\u00fdch odborn\u00edk\u016f kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed zat\u011b\u017euje mal\u00e9 a st\u0159edn\u00ed podnikatele dal\u0161\u00ed byrokraci\u00ed.Kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed pod\u00e1vaj\u00ed v\u0161ichni pl\u00e1tci DPH v \u010cesk\u00e9 republice v\u010detn\u011b zahrani\u010dn\u00edch subjekt\u016f. V p\u0159\u00edpad\u011b spole\u010dnosti pod\u00e1v\u00e1 kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed vybran\u00fd spole\u010dn\u00edk. Pr\u00e1vnick\u00e9 osoby hl\u00e1\u0161en\u00ed pod\u00e1vaj\u00ed v\u017edy m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, v\u017edy do 25 dn\u016f za p\u0159edchoz\u00ed kalend\u00e1\u0159n\u00ed m\u011bs\u00edc. Fyzick\u00e9 osoby si mohou vybrat mezi m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmi a \u010dtvrtletn\u00edmi spl\u00e1tkami. Hl\u00e1\u0161en\u00ed lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny spr\u00e1vce dan\u011b.Za nepod\u00e1n\u00ed kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed \u010di prodlevu uvaluje finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad r\u016fzn\u011b vysok\u00e9 sankce od 1000 K\u010d a\u017e po 500 000 K\u010d. V kontroln\u00edm hl\u00e1\u0161en\u00ed se uv\u00e1d\u00ed v\u0161echny tuzemsk\u00e9 vydan\u00e9 a p\u0159ijat\u00e9 faktury. Sankce naskakuj\u00ed od p\u00e1t\u00e9ho dne od odesl\u00e1n\u00ed e-mailu s v\u00fdzvou pro pod\u00e1n\u00ed kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed.\nHl\u00e1\u0161en\u00ed pod\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fd pl\u00e1tce DPH v\u017edy, kdy\u017e pod\u00e1v\u00e1 p\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH.\nPodle \u00a7101c pod\u00e1v\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed ka\u017ed\u00fd pl\u00e1tce DPH, kter\u00fd m\u011bl ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed n\u011bjakou operaci, kter\u00e1 m\u011bla n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s DPH (p\u0159ijal, nebo uskute\u010dnil tuzemsk\u00e9 pln\u011bn\u00ed \u010di platbu na n\u011bj, nebo uplat\u0148uje n\u00e1rok na odpo\u010det dan\u011b). V ustanoven\u00ed nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdjimka, proto se hl\u00e1\u0161en\u00ed t\u00fdk\u00e1 v\u0161ech pl\u00e1tc\u016f DPH bez ohledu na jejich obrat. Tedy i drobn\u00fdch podnikatel\u016f, kte\u0159\u00ed se stali pl\u00e1tci DPH dobrovoln\u011b a nedosahuj\u00ed obrat\u016f pro povinnou registraci. D\u016fvodem jejich za\u0159azen\u00ed bylo z\u0159ejm\u011b to, \u017ee do da\u0148ov\u00fdch podvod\u016f b\u00fdvaj\u00ed zapojeny podnikaj\u00edc\u00ed fyzick\u00e9 osoby v roli b\u00edl\u00fdch kon\u00ed.\nUstanoven\u00ed \u00a7101c je d\u00e1le rozv\u00edjeno Kapitolou 1.1 Pokyn\u016f. Ta d\u00e1v\u00e1 typy operac\u00ed do vztahu s polo\u017ekami P\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH, do kter\u00fdch se zapo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed, up\u0159es\u0148uje pod\u00e1v\u00e1n\u00ed za skupiny, spole\u010dnosti a v insolvenci. Tak\u00e9 uv\u00e1d\u00ed, kdo hl\u00e1\u0161en\u00ed nepod\u00e1v\u00e1. Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno, hl\u00e1\u0161en\u00ed nemus\u00ed pl\u00e1tce DPH podat jen, kdy\u017e ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed nem\u011bl \u017e\u00e1dnou operaci souvisej\u00edc\u00ed s DPH.\nKontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed se podle \u00a7101e pod\u00e1v\u00e1 ve stejn\u00fdch term\u00ednech jako p\u0159izn\u00e1n\u00ed DPH, tedy do 25. dne m\u011bs\u00edce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho po konci p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho sledovan\u00e9ho obdob\u00ed. Dal\u0161\u00ed up\u0159esn\u011bn\u00ed (nap\u0159. datum pod\u00e1n\u00ed prvn\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed) jsou v kapitole 1.3 Pokyn\u016f.\nV hl\u00e1\u0161en\u00ed jde o stejn\u00e9 operace jako v p\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH. Jen se n\u011bkter\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed operace a b\u011b\u017en\u00e9 operace s pl\u00e1tci DPH v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 10 tis. K\u010d neuv\u00e1d\u011bj\u00ed v sou\u010dtech, ale jednotliv\u011b.\nPro men\u0161\u00edho podnikatele, kter\u00fd m\u00e1 jen m\u00e1lo v\u011bt\u0161\u00edch operac\u00ed s pl\u00e1tci DPH, nen\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed o moc slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH. V\u011bt\u0161inu aktivit vyk\u00e1\u017ee v sou\u010dtu, p\u00e1r v\u011bt\u0161\u00edch polo\u017eek jednotliv\u011b a do ostatn\u00edch \u010d\u00e1sti v\u00fdkazu nem\u00e1 co vyplnit.\nZ\u00e1kon obsah hl\u00e1\u0161en\u00ed definuje v 101d odst.1 velmi obecn\u011b: \".. p\u0159edepsan\u00e9 \u00fadaje pot\u0159ebn\u00e9 pro spr\u00e1vu dan\u011b\". Skute\u010dn\u00fd obsah hl\u00e1\u0161en\u00ed vych\u00e1z\u00ed ze vzorov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e a popisu v Pokynech. P\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00ed seznam operac\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed b\u00fdt v hl\u00e1\u0161en\u00ed, na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch Finan\u010dn\u00ed spr\u00e1vy Archivov\u00e1no 9. 12. 2015 na Wayback Machine. nen\u00ed.\nB\u011b\u017en\u00e9 men\u0161\u00ed operace se vykazuj\u00ed v sou\u010dtech, podobn\u011b jako v p\u0159izn\u00e1n\u00ed k DPH. Jednotliv\u011b se vykazuj\u00ed jen v\u011bt\u0161\u00ed a speci\u00e1ln\u00ed operace (p\u0159enesen\u00ed da\u0148ov\u00e9 povinnosti, obchody se zlatem, se zahrani\u010dn\u00edmi osobami a opravy dan\u011b u insolventn\u00edch pohled\u00e1vek), kter\u00e9 jsou z\u0159ejm\u011b nej\u010dast\u011bji zdrojem podvod\u016f. U jednotliv\u00e9 operace se uv\u00e1d\u011bj\u00ed z\u00e1kladn\u00ed informace - identifikace protistrany (v\u011bt\u0161inou jen DI\u010c), objem obchodu, struktura a v\u00fd\u0161e DPH. P\u0159esn\u00e9 informace o p\u0159edm\u011btu obchodu (prodej auta, n\u00e1kup j\u00edzdenek, zpracov\u00e1n\u00ed posudku,..) p\u0159edm\u011btem hl\u00e1\u0161en\u00ed nejsou. Pouze u speci\u00e1ln\u00edch operac\u00ed s p\u0159enesen\u00edm da\u0148ov\u00e9 povinnosti se uv\u00e1d\u00ed typ p\u0159edm\u011btu pln\u011bn\u00ed.\nB\u011b\u017en\u00e9 operace (neuveden\u00e9 mezi speci\u00e1ln\u00edmi), kde pl\u00e1tce\nuskute\u010dnil zdaniteln\u00e9 pln\u011bn\u00ed v tuzemsku (\u00a7108 odst.1 p\u00edsm.a)\nuplat\u0148uje n\u00e1rok na odpo\u010det dan\u011b (\u00a773 odst.1 p\u00edsm.a),se uv\u00e1d\u011bj\u00ed v sou\u010dtu, nebo jednotliv\u011b podle objemu operace a toho, zda protistrana je, \u010di nen\u00ed pl\u00e1tcem DPH.\nJednotliv\u011b (v odd\u00edlech A4 a B2) se vykazuje b\u011b\u017en\u00e1 operace, pokud\nje protistrana pl\u00e1tce DPH a objem (v\u010detn\u011b DPH) p\u0159es\u00e1hl limit 10 tis. K\u010d.V sou\u010dtu (v odd\u00edlech A5 a B3) se vykazuje b\u011b\u017en\u00e1 operace, pokud\nje protistrana pl\u00e1tce DPH a objem (v\u010detn\u011b DPH) nedos\u00e1hl limitu 10 tis. K\u010d\nnevznikla povinnost vystavit da\u0148ov\u00fd doklad\nt\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy, kdy\u017e je protistrana nepl\u00e1tcem DPH a to bez ohledu na v\u00fd\u0161iV\u00fdjimky jsou\nprodeje investi\u010dn\u00edho zlata nepl\u00e1tc\u016fm DPH vykazovan\u00e9 v odd\u00edlu A3 (kapitola A3 Pokyn\u016f)\nnadlimitn\u00ed pln\u011bn\u00ed pro nepl\u00e1tce povinn\u00e9 k dani a pr\u00e1vnick\u00e9 osoby nepovinn\u00e9 k dani uv\u00e1d\u011bn\u00e9 jednotliv\u011b v odd\u00edlu A4 (kapitola A4 Pokyn\u016f)Objem operace se posuzuje samostatn\u011b za ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd \u00fa\u010detn\u00ed doklad s vlastn\u00edm k\u00f3dem (\u010d\u00edslo faktury,..).\nPokud je n\u011bkolik jednotliv\u00fdch doklad\u016f spojeno (j\u00edzdenky, \u00fa\u010dtenky,..) a vlo\u017eeno do \u00fa\u010detnictv\u00ed jako jedna polo\u017eka, neposuzuje se v\u00fd\u0161e pln\u011bn\u00ed za celek, ale za samostatn\u00e9 doklady. Pokud n\u011bkter\u00fd p\u0159es\u00e1hne limit, uvede se jednotliv\u011b, ostatn\u00ed se uv\u00e1d\u00ed v sou\u010dtech.\nNaproti tomu v p\u0159\u00edpadech spl\u00e1tkov\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e (\u00a731), platebn\u00edho kalend\u00e1\u0159e (\u00a731a) a souhrnn\u00e9ho da\u0148ov\u00e9ho dokladu (\u00a731b) se pro posouzen\u00ed limitu bere sou\u010det v\u0161ech plateb. Dal\u0161\u00ed podrobnosti k vykazov\u00e1n\u00ed t\u011bchto p\u0159\u00edpad\u016f, nebo zvl\u00e1\u0161tn\u00edho re\u017eimu pro cestovn\u00ed slu\u017ebu (\u00a789) a pro pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed (\u00a790) jsou v kapitole A4 Pokyn\u016f. Vykazov\u00e1n\u00ed z\u00e1loh se v\u011bnuj\u00ed tak\u00e9 Odpov\u011bdi zde Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine. a spl\u00e1tkov\u00fdm kalend\u00e1\u0159\u016fm tady Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nSpr\u00e1vce dan\u011b po\u017eaduje vykazov\u00e1n\u00ed t\u011bchto operac\u00ed jednotliv\u011b z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee b\u00fdvaj\u00ed \u010dasto zdrojem da\u0148ov\u00fdch podvod\u016f. Nejsou v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 b\u011b\u017en\u00e9 a budou se tedy t\u00fdkat sp\u00ed\u0161 jen men\u0161\u00edho po\u010dtu firem a podnikatel\u016f. A\u017e na dod\u00e1n\u00ed investi\u010dn\u00edho zlata jde v\u00fdhradn\u011b o operace s pl\u00e1tci DPH. Jednotliv\u00e9 typy operac\u00ed maj\u00ed v hl\u00e1\u0161en\u00ed v\u011bt\u0161inou sv\u016fj vlastn\u00ed odd\u00edl.\n P\u0159enesen\u00ed da\u0148ov\u00e9 povinnosti v tuzemsku \nOperace podle \u00a792a a souvisej\u00edc\u00edch se vykazuj\u00ed v odd\u00edlech A1 a B1 v z\u00e1vislosti na sm\u011bru operace (p\u0159ijat\u00e9, \u010di poskytnut\u00e9 pln\u011bn\u00ed). U t\u011bchto operac\u00ed dodavatel fakturuje bez DPH a uvede jen sazbu DPH. Odb\u011bratel m\u00e1 povinnost v\u00fd\u0161i DPH dopo\u010d\u00edtat, p\u0159iznat a zaplatit. A za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek si ji m\u016f\u017ee rovnou ode\u010d\u00edst jako da\u0148 na vstupu. V\u00fdhodou pro odb\u011bratele je, \u017ee nenese i t\u00ed\u017ei DPH, pokud odb\u011bratel nezaplat\u00ed v\u010das.\nParagraf \u00a792a upravuje p\u0159enesen\u00ed da\u0148ov\u00e9 povinnosti obecn\u011b, konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edpady jsou a\u017e v souvisej\u00edc\u00edch paragrafech (\u0159azeno podle pravd\u011bpodobnosti vyu\u017eit\u00ed):\n\u00a792c dod\u00e1n\u00ed odpad\u016f a sb\u011brn\u00fdch surovin uveden\u00fdch v p\u0159\u00edloze 5\n\u00a792e dod\u00e1n\u00ed stavebn\u00edch a mont\u00e1\u017en\u00edch prac\u00ed\n\u00a792d dod\u00e1n\u00ed nemovit\u00e9 v\u011bci\n\u00a792b dod\u00e1n\u00ed zlata\n\u00a792f u operac\u00ed uveden\u00fdch v p\u0159\u00edloze 6, ale jen v p\u0159\u00edpadech stanoven\u00fdch na\u0159\u00edzen\u00edm vl\u00e1dy\n\u00a792g u operac\u00ed podl\u00e9haj\u00edc\u00ed mechanismu rychl\u00e9 reakce v p\u0159\u00edpadech stanoven\u00fdch na\u0159\u00edzen\u00edm vl\u00e1dy\n P\u0159ijet\u00ed pln\u011bn\u00ed ze zahrani\u010d\u00ed \nOperace podle \u00a7108 odst.1 p\u00edsm.b) a c), \u00a724a \u00a725 se uv\u00e1d\u011bj\u00ed v odd\u00edle A2. Ustanoven\u00ed paragrafu \u00a7108 definuj\u00ed operaci a osoby povinn\u00e9 p\u0159iznat da\u0148, dal\u0161\u00ed dva paragrafy up\u0159es\u0148uj\u00ed dal\u0161\u00ed souvisej\u00edc\u00ed okolnosti a podm\u00ednky. Zbo\u017e\u00ed je dod\u00e1no ze zahrani\u010d\u00ed bez dan\u011b a p\u0159\u00edjemce je povinen da\u0148 dopo\u010d\u00edtat, p\u0159iznat a zaplatit.\n Opravy v\u00fd\u0161e dan\u011b u pohled\u00e1vek za dlu\u017en\u00edky v insolven\u010dn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed \nOperace podle \u00a744 nemaj\u00ed vlastn\u00ed odd\u00edl. Uv\u00e1d\u011bj\u00ed se spolu s b\u011b\u017en\u00fdmi operacemi nad 10 tis. K\u010d v odd\u00edlech A4 nebo B2 a to s ohledem na sm\u011br opravy (sn\u00ed\u017een\u00ed nebo zv\u00fd\u0161en\u00ed), a v\u017edy, bez ohledu na v\u00fd\u0161i opravy dan\u011b.\n Dod\u00e1n\u00ed investi\u010dn\u00edho zlata \nOperace podle \u00a7101c odst.1 p\u00edsm.c bod 2 se uv\u00e1d\u011bj\u00ed v odd\u00edle A3 a to u dod\u00e1vky pro pl\u00e1tce i nepl\u00e1tce DPH (kapitola A3 Pokyn\u016f). Jde o p\u0159\u00edpady n\u00e1kupu neinvesti\u010dn\u00edho zlata s DPH, jeho p\u0159em\u011bn\u011bnu na investi\u010dn\u00ed a dod\u00e1n\u00ed v re\u017eimu osvobozen\u00ed od dan\u011b (\u00a792). V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je mo\u017eno \u017e\u00e1dat o odpo\u010det a vr\u00e1cen\u00ed dan\u011b.\nHl\u00e1\u0161en\u00ed lze podat pouze elektronicky. Sta\u010d\u00ed na to b\u011b\u017en\u00fd po\u010d\u00edta\u010d s internetem a prohl\u00ed\u017ee\u010dem.\nPovinnost podat elektronicky plat\u00ed bez v\u00fdjimek, tedy i pro drobn\u00e9 podnikatele s mal\u00fdm obratem. Pap\u00edrov\u00e1 forma by znesnad\u0148ovala rychl\u00e9 a p\u0159esn\u00e9 odhalov\u00e1n\u00ed da\u0148ov\u00fdch podvod\u016f. Pro st\u00e1t i firmy s v\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem jednotliv\u011b vykazovan\u00fdch operac\u00ed by byla nav\u00edc pracn\u00e1 a drah\u00e1.\nWebov\u00fd formul\u00e1\u0159 um\u00ed i na\u010d\u00edst data z XML souboru, ale slou\u017e\u00ed hlavn\u011b pro ru\u010dn\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed pod\u00e1n\u00ed. Umo\u017e\u0148uje podat hl\u00e1\u0161en\u00ed i drobn\u00fdm podnikatel\u016fm, kte\u0159\u00ed maj\u00ed pap\u00edrov\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, nebo maj\u00ed jednoduch\u00fd \u00fa\u010detn\u00ed program bez mo\u017enosti exportu dat pro XML pod\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed.\nPro pr\u00e1ci s formul\u00e1\u0159em sta\u010d\u00ed b\u011b\u017en\u00fd po\u010d\u00edta\u010d s internetem a prohl\u00ed\u017ee\u010dem. Jeho nastaven\u00ed a spln\u011bn\u00ed p\u0159edepsan\u00fdch technick\u00fdch po\u017eadavk\u016f je ale dobr\u00e9 si p\u0159edem ov\u011b\u0159it a vy\u0159e\u0161it p\u0159\u00edpadn\u00e9 nedostatky.\n Odd\u00edly \nSekce s odd\u00edly Ax a Bx za\u010d\u00ednaj\u00ed speci\u00e1ln\u00edmi operacemi, b\u011b\u017en\u00e9 jsou a\u017e na konci sekc\u00ed.\nWebov\u00fd formul\u00e1\u0159 m\u00e1 n\u011bkolik \u010d\u00e1st\u00ed (odd\u00edl\u016f) pro r\u016fzn\u00e9 typ \u00fadaj\u016f. Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed si odd\u00edly jsou tabulce zv\u00fdrazn\u011bny barevn\u011b.\nProti vzorov\u00e9mu formul\u00e1\u0159i m\u00e1 webov\u00fd nav\u00edc 2 pomocn\u00e9 \u010d\u00e1sti \u201e\u00davod\u201c a \u201eZ\u00e1v\u011br\u201c, kde se \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fadaje nezad\u00e1vaj\u00ed. Obsahuj\u00ed jen tla\u010d\u00edtka n\u011bkter\u00fdch funkc\u00ed, vysv\u011btluj\u00edc\u00ed texty. A \u010d\u00e1st \u201e\u00davod\u201c tak\u00e9 seznam odd\u00edl\u016f s kr\u00e1tk\u00fdm popisem jejich obsahu, ale bez podrobn\u011bj\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed. K zad\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f neslou\u017e\u00ed ani odd\u00edl \u201eC\u201c, jsou v n\u011bm\u017e jen automaticky po\u010d\u00edtan\u00e9 kontroln\u00ed sou\u010dty.\nDo odd\u00edl\u016f \u201eZ\u00e1hlav\u00ed\u201c a \u201ePl\u00e1tce\u201c se uv\u00e1d\u011bj\u00ed z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje pro identifikaci pod\u00e1n\u00ed a firmy, kter\u00e9 jsou b\u011b\u017en\u00e9 i na tituln\u00edch stran\u00e1ch jin\u00fdch v\u00fdkaz\u016f.\nPodstatou hl\u00e1\u0161en\u00ed jsou 2 sekce s odd\u00edly \u201eA1-5\u201c a \u201eB1-3\u201c. Tam se zad\u00e1vaj\u00ed informace o jednotliv\u00fdch typech operac\u00ed popsan\u00fdch v kapitole \u201eP\u0159edm\u011bt hl\u00e1\u0161en\u00ed\u201c. Odd\u00edly na formul\u00e1\u0159i nejsou \u0159azeny s ohledem na pot\u0159eby klienta, ale podle spr\u00e1vce dan\u011b. Na za\u010d\u00e1tku sekc\u00ed jsou odd\u00edly pro m\u00e1lo b\u011b\u017en\u00e9 operace, odd\u00edly pro b\u011b\u017en\u00e9 operace jsou a\u017e na konci sekc\u00ed.\n Polo\u017eky v odd\u00edlech \nU jednotliv\u00e9 operace je uvedena identifikace protistrany (v\u011bt\u0161inou jen DI\u010c), finan\u010dn\u00ed \u00fadaje (z\u00e1klady a v\u00fd\u0161e DPH) a p\u0159\u00edpadn\u00e9 up\u0159esn\u011bn\u00ed k pln\u011bn\u00ed. Konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159edm\u011bt pln\u011bn\u00ed se neuv\u00e1d\u00ed. V tabulce s p\u0159ehledem polo\u017eek jsou odd\u00edly v po\u0159ad\u00ed podle obvyklosti operac\u00ed a souvisej\u00edc\u00ed u sebe. Proti formul\u00e1\u0159i je upraveno i po\u0159ad\u00ed polo\u017eek, aby se dal obsah odd\u00edl\u016f dob\u0159e porovnat.\nOdd\u00edly \u201eA5\u201c a \u201eB3\u201c obsahuj\u00ed jen souhrny za operace pod 10 tis. K\u010d (s DPH) a operace s nepl\u00e1tci dan\u011b. Ostatn\u00ed odd\u00edly obsahuj\u00ed informace k jednotliv\u00fdm operac\u00edm.\nEviden\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo dokladu by m\u011blo b\u00fdt zaps\u00e1no stejn\u011b jako na dokladu. Podstatn\u00e9 jsou jen p\u00edsmena a \u010d\u00edslice, velikost p\u00edsmen se nerozli\u0161uje. P\u0159\u00edpadn\u00fd text p\u0159ed \u010d\u00edslem dokladu se neuv\u00e1d\u00ed. Nap\u0159\u00edklad ozna\u010den\u00ed \u201eFakt.\u010d. Fa100_321/2016\u201c bude uvedeno jako Fa100_321/2016. Lze i velikost p\u00edsmen a p\u0159\u00edpadn\u011b vynechat nealfanumerick\u00e9 znaky FA1003212016, ale p\u0159i ru\u010dn\u00edm zad\u00e1v\u00e1n\u00ed to sni\u017euje p\u0159ehlednost. V\u00edce viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nJako identifikace protistrany slou\u017e\u00ed se u tuzemc\u016f DI\u010c bez \u00favodn\u00edch p\u00edsmen CZ. U zahrani\u010dn\u00edch pl\u00e1tc\u016f n\u00e1rodn\u00ed k\u00f3d VAT ID a k\u00f3d zem\u011b. U prodeje investi\u010dn\u00edho zlata se uv\u00e1d\u00ed pln\u00e9 jm\u00e9no protistrany, adresa bydli\u0161t\u011b/s\u00eddla u fyzick\u00fdch osob i datum narozen\u00ed. V\u00edce viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nJako rozhodn\u00e9 datum operace slou\u017e\u00ed datum uskute\u010dn\u011bn\u00ed (zdaniteln\u00e9ho) pln\u011bn\u00ed DU(Z)P, nebo datum povinnosti p\u0159iznat da\u0148 DPPD (viz tabulku, podrobn\u011b \u00a721 a\u017e \u00a725, vysv\u011btlen\u00ed nap\u0159. tady Archivov\u00e1no 23. 6. 2020 na Wayback Machine.). DPPD je obvykle stejn\u00e9 jako DU(Z)P a\u017e na n\u011bkter\u00e9 v\u00fdjimky - z b\u011b\u017en\u00fdch nap\u0159. p\u0159ijet\u00ed z\u00e1lohy. K vykazov\u00e1n\u00ed z\u00e1loh v\u00edce viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nPro z\u00e1klad a v\u00fd\u0161e dan\u011b jsou ve v\u00fdkazu 3 dvojice polo\u017eek rozli\u0161en\u00e9 \u010d\u00edslem 1-3 (1=z\u00e1kladn\u00ed sazba, 2=1.sn\u00ed\u017een\u00e1 sazba, 3.=2. sn\u00ed\u017een\u00e1 sazba). Prorok 2016 plat\u00ed sazby 21%,15% a 10%. V p\u0159\u00edpad\u011b poskytnut\u00ed pln\u011bn\u00ed s p\u0159enesen\u00edm da\u0148ov\u00e9 povinnosti se uv\u00e1d\u00ed jen z\u00e1klad bez uveden\u00ed sazby dan\u011b a p\u0159i prodeji investi\u010dn\u00edho zlata hodnota osvobozen\u00e9ho pln\u011bn\u00ed.\nU n\u011bkter\u00fdch operac\u00ed se zad\u00e1v\u00e1 up\u0159esn\u011bn\u00ed k pln\u011bn\u00ed.(viz tabulku) U operac\u00ed s p\u0159enosem da\u0148ov\u00e9 povinnosti se zad\u00e1v\u00e1 v\u00fdb\u011brem z \u010d\u00edseln\u00edku k\u00f3d p\u0159edm\u011btu pln\u011bn\u00ed. V\u00fdznam k\u00f3d\u016f je uveden v n\u00e1pov\u011bd\u011b dostupn\u00e9 po kliknut\u00ed na hlavi\u010dku sloupce (pozor od 1.2.2016 se v\u00fdznam \u010d\u00edseln\u00fdch k\u00f3d\u016f m\u011bnil). D\u00e1le k p\u0159enesen\u00ed da\u0148ov\u00e9 povinnosti viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nU b\u011b\u017en\u00fdch operac\u00ed s pl\u00e1tci DPH nad 10 tis. K\u010d se zad\u00e1v\u00e1 v\u00fdb\u011brem z \u010d\u00edseln\u00edku k\u00f3d re\u017eimu pln\u011bn\u00ed (0 = b\u011b\u017en\u00e9 pln\u011bn\u00ed, 1 = zvl\u00e1\u0161tn\u00ed re\u017eim pro cestovn\u00ed slu\u017ebu (\u00a789), 2 = zvl\u00e1\u0161tn\u00ed re\u017eim pro pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed (\u00a790), p\u0159\u00edznak, zda jde o pom\u011brn\u00fd n\u00e1rok na odpo\u010det dan\u011b (v\u00edce viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine.), a p\u0159\u00edznak, \u017ee jde o opravu v\u00fd\u0161e dan\u011b u pohled\u00e1vek za dlu\u017en\u00edky v insolventn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed (\u00a744), vice viz Odpov\u011bdi Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\nK oprav\u00e1m dal\u0161\u00edch pohled\u00e1vek podle \u00a742 a \u00a743 viz Odpov\u011bdi zde Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine. a zde Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine..\n Mo\u017enosti pr\u00e1ce s webov\u00fdm formul\u00e1\u0159em \nRozpracovan\u00fd formul\u00e1\u0159 se automaticky neukl\u00e1d\u00e1 a po 30 minut\u00e1ch ne\u010dinnosti je zru\u0161en. D\u00e1 se ru\u010dn\u011b ulo\u017eit na lok\u00e1ln\u00ed disk v menu na lev\u00e9 stran\u011b tla\u010d\u00edtkem \u201eUlo\u017een\u00ed prac. souboru\u201c a pak na\u010d\u00edst tla\u010d\u00edtkem \u201eNa\u010dten\u00ed souboru\u201c.\nWebov\u00fd formul\u00e1\u0159 m\u00e1 vlevo od hlavn\u00ed oblasti (se zelen\u00fdm podtiskem) je\u0161t\u011b nab\u00eddku. V nab\u00eddce jsou tla\u010d\u00edtka pro vyvol\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch funkc\u00ed a tak\u00e9 pro navigaci ve formul\u00e1\u0159i. Formul\u00e1\u0159 m\u00e1 sice v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed, ale technicky je to jedin\u00e1 webov\u00e1 str\u00e1nka. Proto mezi jeho \u010d\u00e1stmi nelze p\u0159ech\u00e1zet pomoc\u00ed tla\u010d\u00edtek Zp\u011bt/Vp\u0159ed prohl\u00ed\u017ee\u010de a je pot\u0159eba pou\u017e\u00edvat pouze tla\u010d\u00edtka formul\u00e1\u0159e. Jsou k dispozici p\u0159echody P\u0159edchoz\u00ed strana a Dal\u0161\u00ed strana, ale jednodu\u0161\u0161\u00ed je klikat do seznamu \u010d\u00e1st\u00ed (odd\u00edl\u016f) na konci nab\u00eddky. Tak\u00e9 ze str\u00e1nek vyvolan\u00fdch tla\u010d\u00edtky dal\u0161\u00edch funkc\u00ed je pot\u0159eba se vracet tla\u010d\u00edtkem Zp\u011bt formul\u00e1\u0159e a ne prohl\u00ed\u017ee\u010de.\nP\u0159i zad\u00e1v\u00e1n\u00ed se pro n\u011bkter\u00e9 polo\u017eky vyb\u00edraj\u00ed hodnoty z \u010d\u00edseln\u00edk\u016f, nebo kalend\u00e1\u0159e a n\u011bkde (finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad, adresa,..) funguje i automatick\u00e9 dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed (nap\u0159. po vybr\u00e1n\u00ed PS\u010c z nab\u00eddky se vypln\u00ed obec a st\u00e1t).\nK dispozici je n\u00e1pov\u011bda k v\u00fdznamu polo\u017eek formul\u00e1\u0159e. Po najet\u00ed kurzorem na otazn\u00edk u n\u00e1zvu polo\u017eky, nebo bloku polo\u017eek se objev\u00ed do\u010dasn\u00e9 okno s n\u00e1pov\u011bdou, kter\u00e9 zmiz\u00ed, kdy\u017e se kurzor p\u0159esune jinam. Okno n\u00e1pov\u011bdy se d\u00e1 kliknut\u00edm na otazn\u00edk otev\u0159\u00edt trvale co\u017e se hod\u00ed u del\u0161\u00ed n\u00e1pov\u011bdy, kterou je pot\u0159eba listovat. Okno lze zav\u0159\u00edt kliknut\u00edm na X v prav\u00e9m horn\u00edm rohu.\nV re\u017eimu spu\u0161t\u011bn\u00e9m tla\u010d\u00edtkem \u201ePr\u016fvodce\u201c se n\u011bkter\u00e9 polo\u017eky na formul\u00e1\u0159i objev\u00ed s podrobn\u011bj\u0161\u00edm popisem (odpov\u00edd\u00e1 n\u00e1pov\u011bd\u011b), zmiz\u00ed nab\u00eddka a formul\u00e1\u0159 se d\u00e1 proch\u00e1zet tla\u010d\u00edtky Dal\u0161\u00ed/P\u0159edchoz\u00ed krok jen str\u00e1nku po str\u00e1nce vp\u0159ed nebo vzad. Podrobn\u011bj\u0161\u00ed popis polo\u017eek se t\u00fdk\u00e1 jen prvn\u00edch dvou odd\u00edl\u016f (Z\u00e1hlav\u00ed a Pl\u00e1tce), dal\u0161\u00ed odd\u00edly vypadaj\u00ed stejn\u011b jako v norm\u00e1ln\u00edm re\u017eimu, jen je nefunk\u010dn\u00ed n\u00e1pov\u011bda u odd\u00edl\u016f A5 a B3 (operace vykazovan\u00e9 v sou\u010dtech). Tla\u010d\u00edtkem Opustit pr\u016fvodce se d\u00e1 vr\u00e1tit zp\u011bt do norm\u00e1ln\u00edho re\u017eimu.\nPokud v n\u011bkter\u00e9m odd\u00edlu pro jednotliv\u00e9 operace nesta\u010d\u00ed po\u010det \u0159\u00e1dek, lze p\u0159idat dal\u0161\u00ed str\u00e1nku (20 \u0159\u00e1dek), ale jen tehdy, nen\u00ed-li na p\u0159edchoz\u00ed str\u00e1nce posledn\u00ed \u0159\u00e1dka zcela pr\u00e1zdn\u00e1 (obsah jin\u00fdch \u0159\u00e1dek p\u0159edchoz\u00ed str\u00e1nky se nekontroluje). Jednou p\u0159idanou str\u00e1nku u\u017e nejde vymazat. Ale je odstran\u011bna automaticky, kdy\u017e se vyma\u017ee obsah v\u0161ech jej\u00edch \u0159\u00e1dek a p\u0159ejde se na p\u0159edchoz\u00ed str\u00e1nku. Pro maz\u00e1n\u00ed \u0159\u00e1dky slou\u017e\u00ed tla\u010d\u00edtko s k\u0159\u00ed\u017ekem (X) vedle \u010d\u00edsla \u0159\u00e1dky. Zru\u0161\u00ed celou \u0159\u00e1dku a v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed posune o jednu nahoru. Celkov\u00fd po\u010det \u0159\u00e1dek na str\u00e1nk\u00e1ch se nezm\u011bn\u00ed, proto\u017ee je pevn\u011b d\u00e1n. Opakovan\u00fdm ru\u0161en\u00edm \u0159\u00e1dek jen p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed na konci posledn\u00ed str\u00e1nky odd\u00edlu pr\u00e1zdn\u00e9 \u0159\u00e1dky a kdy\u017e na n\u00ed u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 nepr\u00e1zdn\u00e1 \u0159\u00e1dka nezb\u00fdv\u00e1, je posledn\u00ed str\u00e1nka odstran\u011bna.\nPr\u016fb\u011b\u017en\u00e1 kontrola chyb zadan\u00fdch hodnot n\u011bkdy nefunguje dob\u0159e a po oprav\u011b probl\u00e9mov\u00fdch polo\u017eek se nesma\u017eou \u010derven\u00e9 texty upozorn\u011bn\u00ed zapsan\u00e9 na formul\u00e1\u0159i. Ov\u011b\u0159it skute\u010dn\u00e1 stav lze tla\u010d\u00edtkem Kontrola str\u00e1nky z nab\u00eddky. Tla\u010d\u00edtko Protokol chyb kontroluje cel\u00e9 pod\u00e1n\u00ed a vyp\u00ed\u0161e seznam chyb s p\u0159\u00edpadn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm. Kliknut\u00edm na \u0159\u00e1dek v seznamu chyb se d\u00e1 p\u0159ej\u00edt na polo\u017eku s chybou. Chyby se d\u011bl\u00ed na kritick\u00e9, kter\u00e9 nedovol\u00ed odesl\u00e1n\u00ed formul\u00e1\u0159e, a chyby propustn\u00e9. Ale p\u0159i odesl\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed se z\u00e1va\u017en\u00fdmi propustn\u00fdmi chybami bude spr\u00e1vce dan\u011b po\u017eadovat jejich odstran\u011bn\u00ed.\nJe-li hl\u00e1\u0161en\u00ed bez kritick\u00fdch chyb, d\u00e1 se tla\u010d\u00edtkem \u201eOdesl\u00e1n\u00ed p\u00edsemnosti\u201c ulo\u017eit v XLM form\u00e1tu tla\u010d\u00edtkem \u201eUlo\u017eit k odesl\u00e1n\u00ed do datov\u00e9 schr\u00e1nky\u201c, nebo p\u0159ej\u00edt na str\u00e1nku pro jeho odesl\u00e1n\u00ed tla\u010d\u00edtkem \u201eOdesl\u00e1n\u00ed p\u00edsemnosti\u201c. P\u0159i odes\u00edl\u00e1n\u00ed formul\u00e1\u0159e je dobr\u00e9 ulo\u017eit si odes\u00edlan\u00e1 XML data (odkaz Podepisovan\u00fd obsah p\u00edsemnosti \u00fapln\u011b dole) a tak\u00e9 zadat email, aby bylo mo\u017eno pozd\u011bji z\u00edskat informace o stavu pod\u00e1n\u00ed. Ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu je dobr\u00e9 si zaznamenat i podac\u00ed \u010d\u00edslo, kter\u00e9 je p\u0159id\u011bleno po odesl\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed. Je pot\u0159eba si ulo\u017eit i vygenerovan\u00fd potvrzovac\u00ed soubor ve form\u00e1tu P7S, kter\u00fd je jedin\u00fdm d\u016fkazem odesl\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed a tak\u00e9 jeho PDF verzi, kterou lze po vyti\u0161t\u011bn\u00ed a podeps\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edt pro potvrzen\u00ed elektronicky neov\u011b\u0159en\u00e9ho pod\u00e1n\u00ed.\nTla\u010d\u00edtkem \u201e\u00dapln\u00fd opis k tisku\u201c se d\u00e1 ze zadan\u00fdch dat vygenerovat a pak ulo\u017eit a p\u0159\u00edpadn\u011b i vytisknout soubor v podob\u011b vzorov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e. V\u00fdsledn\u00fd tisk nelze pou\u017e\u00edt pro fyzick\u00e9 pod\u00e1n\u00ed, ani jako d\u016fkaz, \u017ee bylo uskute\u010dn\u011bno elektronick\u00e9 pod\u00e1n\u00ed. Je vhodn\u00fd jen pro p\u0159ehled a p\u0159\u00edpadnou pap\u00edrovou archivaci toho, co bylo pod\u00e1no.\nTla\u010d\u00edtkem \u201eUlo\u017een\u00ed prac. souboru\u201c se d\u00e1 ulo\u017eit aktu\u00e1ln\u00ed stav rozpracovan\u00e9ho formul\u00e1\u0159e na disk a v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby znovu na\u010d\u00edst tla\u010d\u00edtkem \u201eNa\u010dten\u00ed souboru\u201c. P\u0159i ru\u010dn\u00edm zad\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho pod\u00e1n\u00ed je z\u00e1lohov\u00e1n\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, proto\u017ee data se nikam automaticky neukl\u00e1daj\u00ed a po 30 minut\u00e1ch ne\u010dinnosti, nebo p\u0159i probl\u00e9mech t\u0159eba s prohl\u00ed\u017ee\u010dem by byla cel\u00e1 neulo\u017een\u00e1 pr\u00e1ce ztracena. Stav dat se ukl\u00e1d\u00e1 do XML souboru DPHKH1---<\u010das_vygenerov\u00e1n\u00ed>-pracovni.xml, kter\u00fd m\u00e1 soubor stejn\u00fd form\u00e1t jako soubor vytvo\u0159en\u00fd tla\u010d\u00edtkem \u201eUlo\u017eit k odesl\u00e1n\u00ed do datov\u00e9 schr\u00e1nky\u201c, nebo (a\u017e na zazipovan\u00e1n\u00ed) soubor vygenerovan\u00fd p\u0159i odes\u00edl\u00e1n\u00ed pod\u00e1n\u00ed (odkaz Podepisovan\u00fd obsah p\u00edsemnosti).\nDatov\u00e9 XML hl\u00e1\u0161en\u00ed exportovan\u00e9, nebo p\u0159\u00edmo odeslan\u00e9 z \u00fa\u010detnictv\u00ed je vhodn\u00e9 pro v\u011bt\u0161\u00ed firmy.\nU v\u011bt\u0161\u00edch firem by bylo ru\u010dn\u00ed zad\u00e1v\u00e1n\u00ed kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed do webov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e p\u0159\u00edli\u0161 pracn\u00e9, n\u00e1kladn\u00e9 a chybov\u00e9. Lze ho vyu\u017e\u00edt snad jen jako nouzovou variantu do realizace vhodn\u011bj\u0161\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed. Z\u00e1kladem \u0159e\u0161en\u00ed pro v\u011bt\u0161\u00ed firmy je p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed dat v XML souborech. Jejich obsah a struktura jsou ur\u010deny spr\u00e1vcem dan\u011b ve specifikaci dostupn\u00e9 na jeho webu. Popis struktury je u\u017eite\u010dn\u00fd pro program\u00e1tory \u00fa\u010detn\u00edch program\u016f, b\u011b\u017en\u00ed u\u017eivatel\u00e9 ho nepot\u0159ebuj\u00ed.\nXML soubor pro kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed je obvykle generov\u00e1ny \u00fa\u010detn\u00edm programem. Pak je bu\u010f p\u0159\u00edmo odesl\u00e1n s elektronick\u00fdm podpisem spr\u00e1vci dan\u011b, nebo ulo\u017een pro n\u00e1sledn\u00e9 ru\u010dn\u00ed odesl\u00e1n\u00ed. Pro ru\u010dn\u00ed XML souboru s hl\u00e1\u0161en\u00edm odesl\u00e1n\u00ed lze vyu\u017e\u00edt datovou schr\u00e1nku, nebo stejn\u00fd webov\u00fd formul\u00e1\u0159, jak\u00fd se vyu\u017e\u00edv\u00e1 pro ru\u010dn\u00ed zad\u00e1n\u00ed. V odd\u00edlu \u00davod se XML soubor na\u010dte a pak ode\u0161le stejn\u011b jako p\u0159i ru\u010dn\u00edm zpracov\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed-li XML soubor p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd (do 10 MB), d\u00e1 se po na\u010dten\u00ed ve webov\u00e9m formul\u00e1\u0159i i prohl\u00ed\u017eet a p\u0159\u00edpadn\u011b editovat.\nKa\u017ed\u00e9 pod\u00e1n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt bu\u010f potvrzeno bu\u010f elektronicky p\u0159i odesl\u00e1n\u00ed nebo n\u00e1sledn\u00e9 doru\u010den\u00edm vyti\u0161t\u011bn\u00e9ho potvrzen\u00ed spr\u00e1vci dan\u011b, nejpozd\u011bji do data povinnosti odevzdat hl\u00e1\u0161en\u00ed.\nPro odesl\u00e1n\u00ed a potvrzen\u00ed jsou k dispozici (podrobn\u011bji zde) tyto mo\u017enost\u00ed (podrobn\u011bji zde):\nodesl\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edmo z \u00fa\u010detn\u00edho programu s elektronick\u00fdm podpisem\nodesl\u00e1n\u00edm p\u0159es datovou schr\u00e1nku\nna\u010dten\u00edm a odesl\u00e1n\u00edm p\u0159es webov\u00fd formul\u00e1\u0159 (EPO)\ns elektronick\u00fdm podpisem\ns p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00edm do datov\u00e9 schr\u00e1nky\ns n\u00e1sledn\u00fdm doru\u010den\u00edm vyti\u0161t\u011bn\u00e9ho potvrzen\u00ed spr\u00e1vci dan\u011bTechnicky nejjednodu\u0161\u0161\u00ed je potvrzen\u00ed doru\u010den\u00edm vlastnoru\u010dn\u011b podepsan\u00e9ho vyti\u0161t\u011bn\u00e9ho potvrzovac\u00edho formul\u00e1\u0159e na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad. Potvrzen\u00ed je po odesl\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed vygenerov\u00e1no v PDF i v datov\u00e9 podob\u011b a ob\u011b verze je pot\u0159eba si pomoc\u00ed odkaz\u016f na p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 str\u00e1nce ulo\u017eit na sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d jako doklad o pod\u00e1n\u00ed.\nTechnicky jednodu\u0161\u0161\u00ed variantou elektronick\u00e9ho potvrzov\u00e1n\u00ed je vyu\u017eit\u00ed datov\u00e9 schr\u00e1nky. Hl\u00e1\u0161en\u00ed lze bu\u010f potvrdit p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00edm do datov\u00e9 schr\u00e1nky b\u011bhem odes\u00edl\u00e1n\u00ed, nebo ho lze p\u0159es datovou schr\u00e1nku poslat v podob\u011b XML souboru. Pr\u00e1vnick\u00e9 osoby maj\u00ed datovou schr\u00e1nku z\u0159\u00edzenou ze z\u00e1kona Archivov\u00e1no 20. 3. 2016 na Wayback Machine., podnikatel\u00e9 o ni mohou po\u017e\u00e1dat Archivov\u00e1no 25. 3. 2016 na Wayback Machine.. \u010cesk\u00e1 po\u0161ta provozuje slu\u017ebu bezplatn\u011b, placen\u00e9 jsou jen dopl\u0148kov\u00e9 slu\u017eby Archivov\u00e1no 24. 3. 2016 na Wayback Machine. a autorizovan\u00e9 vyti\u0161t\u011bn\u00ed zpr\u00e1vy. Po z\u0159\u00edzen\u00ed datov\u00e9 schr\u00e1nky by spr\u00e1vce dan\u011b i ostatn\u00ed org\u00e1ny st\u00e1tn\u00ed moci mohou s jej\u00edm vlastn\u00edkem komunikovat u\u017e jen elektronicky. V datov\u00e9 schr\u00e1nce se d\u00e1 nastavit zas\u00edl\u00e1n\u00ed emailu s upozorn\u011bn\u00edm na p\u0159ijet\u00ed nov\u00e9 zpr\u00e1vy.\nPotvrzov\u00e1n\u00ed uzn\u00e1van\u00fdm elektronick\u00fdm podpisem (d\u00e1le jen EP), neboli kvalifikovan\u00fdm certifik\u00e1tem, je mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edt b\u011bhem odesl\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed a je nutn\u00fd i pro odes\u00edl\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edmo z \u00fa\u010detn\u00edho programu. Mus\u00ed j\u00edt o uzn\u00e1van\u00fd EP a ne o zaru\u010den\u00fd EP (rozd\u00edl vysv\u011btlen zde), jak nespr\u00e1vn\u011b nazna\u010duje matouc\u00ed zkratka ZAREP pou\u017e\u00edvan\u00e1 \u010dasto na webu spr\u00e1vce dan\u011b. Certifik\u00e1t s po\u017eadovan\u00fdmi vlastnostmi lze z\u00edskat u jedn\u00e9 ze t\u0159\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch firem Archivov\u00e1no 14. 7. 2009 na Wayback Machine. (certifika\u0159n\u00edch autorit). Jde o placenou slu\u017ebu a doba platnosti certifik\u00e1tu je 1 rok. Dal\u0161\u00ed informace k pou\u017eit\u00ed EP jsou na webu spr\u00e1vce dan\u011b zde a zde.\nPro elektronick\u00e9 pod\u00e1n\u00ed sta\u010d\u00ed b\u011b\u017en\u00fd po\u010d\u00edta\u010d s webov\u00fdm prohl\u00ed\u017ee\u010dem a internetem.\nPo\u010d\u00edta\u010d pro elektronick\u00e9 pod\u00e1n\u00ed by m\u011bl spl\u0148ovat p\u0159edepsan\u00e9 technick\u00e9 po\u017eadavky, jinak nemus\u00ed b\u00fdt n\u011bkter\u00e9 funkce da\u0148ov\u00e9ho port\u00e1lu pln\u011b, nebo v\u016fbec dostupn\u00e9. M\u011bl by je v\u0161ak b\u00fdt schopen splnit ka\u017ed\u00fd \u201eb\u011b\u017en\u00fd po\u010d\u00edta\u010d\u201c, ale je dobr\u00e9 ho p\u0159edem otestovat. Test na str\u00e1nce Kontrola nastaven\u00ed po\u010d\u00edta\u010de se spust\u00ed tla\u010d\u00edtkem \u201eZjistit\u201c, kter\u00e9 je zcela vlevo naho\u0159e nad sloupcem nab\u00eddek. Ve v\u00fdstupu je p\u0159ehled dostupnosti funkc\u00ed da\u0148ov\u00e9ho port\u00e1lu, zji\u0161t\u011bn\u00e9 nedostatky konfigurace s odkazy na jejich \u0159e\u0161eni a v tabulce v\u0161echny testovan\u00e9 vlastnost\u00ed po\u010d\u00edta\u010de.\nPro z\u00e1kladn\u00ed pod\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed webov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e mus\u00ed b\u00fdt dostupn\u00e9 alespo\u0148 funkce\nVypln\u011bn\u00ed inteligentn\u00edch elektronick\u00fdch formul\u00e1\u0159\u016f EPO2\nMo\u017enost odesl\u00e1n\u00ed vypln\u011bn\u00e9ho EPO formul\u00e1\u0159e po s\u00edti InternetPodpora star\u00e9ho form\u00e1tu EPO1 nen\u00ed pot\u0159eba.\nPro elektronickou autorizaci pod\u00e1n\u00ed mus\u00ed b\u00fdt je\u0161t\u011b dostupn\u00e1 alespo\u0148 jedna z t\u011bchto funkc\u00ed\nPodeps\u00e1n\u00ed vypln\u011bn\u00e9ho EPO formul\u00e1\u0159e uzn\u00e1van\u00fdm elektronick\u00fdm podpisem\nP\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed k neve\u0159ejn\u00fdm slu\u017eb\u00e1m da\u0148ov\u00e9ho port\u00e1luv z\u00e1vislosti na pou\u017eit\u00e9m typu autorizace.\nZ\u00e1kladn\u00ed informace jsou v aktu\u00e1ln\u00edm zn\u011bn\u00ed Z\u00e1kona o DPH, na jeho\u017e paragrafy vedou i odkazy z t\u00e9to str\u00e1nky. Z\u00e1kon s\u00e1m v\u0161ak nesta\u010d\u00ed, proto\u017ee neobsahuje v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 informace. Ofici\u00e1ln\u00edm zdrojem z\u00e1kon\u016f je jen Sb\u00edrka z\u00e1kon\u016f, ale v n\u00ed pln\u00e1 zn\u011bn\u00ed upraven\u00fdch z\u00e1kon\u016f obvykle nevych\u00e1zej\u00ed. Zde pou\u017eit\u00fd web www.zakonyprolidi.cz je uveden na str\u00e1nk\u00e1ch Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny mezi zdroji pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed textu z\u00e1kona. Jako jedin\u00fd nab\u00edz\u00ed voln\u00fd p\u0159\u00edstup k z\u00e1kon\u016fm v aktu\u00e1ln\u00edm zn\u011bn\u00ed a m\u00e1 dob\u0159e ud\u011blan\u00fd hierarchick\u00fd obsah s mo\u017enost\u00ed odkaz\u016f na jednotliv\u00e9 paragrafy.\nPokyny pro vypln\u011bn\u00ed kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed jsou nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00ed a nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed zdroje z\u00e1vazn\u00fdch informac\u00ed k hl\u00e1\u0161en\u00ed. M\u00e1 20 stran ne zrovna jednoduch\u00e9ho textu bez seznamu kapitol. Je vhodn\u00e9 ho nejd\u0159\u00edv jen rychle proj\u00edt, aby si \u010dlov\u011bk ud\u011blal p\u0159edstavu o jeho obsahu. P\u0159\u00edpadn\u00ed odkazy z t\u00e9to str\u00e1nky vedou na cel\u00fd dokument a v odkazu je uvedeno \u010d\u00edslo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kapitoly.\n\u010casto kladen\u00e9 ot\u00e1zky Archivov\u00e1no 12. 3. 2016 na Wayback Machine. d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ehled o n\u011bkter\u00fdch probl\u00e9mech u\u017eivatel\u016f a jejich v\u00fdklad spr\u00e1vcem dan\u011b. Je to pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00fd dokument \u010dlen\u011bn\u00fd na kapitoly. Na za\u010d\u00e1tku je seznam kapitol, na kter\u00e9 vedou i odkazy z t\u00e9to str\u00e1nky.\nVzorov\u00fd formul\u00e1\u0159 slou\u017e\u00ed jen jako uk\u00e1zka struktury a obsahu pod\u00e1n\u00ed - tak by vypadal pap\u00edrov\u00fd formul\u00e1\u0159, kdyby pod\u00e1n\u00ed nebylo \u010dist\u011b elektronick\u00e9. Po vypln\u011bn\u00ed dat do webov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e se podle tohoto vzoru d\u00e1 vygenerovat PDF soubor s pod\u00e1n\u00edm. D\u00e1 se ulo\u017eit, p\u0159\u00edpadn\u011b i vytisknout, aby u\u017eivatel vid\u011bl, jak\u00e9 \u00fadaje do hl\u00e1\u0161en\u00ed zadal. Tuto vyti\u0161t\u011bnou verzi nelze pou\u017e\u00edt pro pod\u00e1n\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed.\nVideo ukazuje vypln\u011bn\u00ed jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed. Cel\u00e9 trv\u00e1 skoro 27 minut a pro ka\u017ed\u00fd odd\u00edl ukazuje zad\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 faktury. Nezab\u00fdv\u00e1 se mo\u017enostmi odesl\u00e1n\u00ed a moc nevysv\u011btluje ani typy operac\u00ed, kter\u00e9 do odd\u00edl\u016f pat\u0159\u00ed. Proto\u017ee jsou polo\u017eky odd\u00edl\u016f stejn\u00e9, nebo podobn\u00e9, \u0159adu odd\u00edl\u016f b\u011b\u017en\u00fd podnikatel nevyu\u017eije a odd\u00edly jsou ve v\u00fdkazu \u0159azeny od t\u011bch pro speci\u00e1ln\u00ed operace, je sledov\u00e1n\u00ed dost zdlouhav\u00e9 a informa\u010dn\u011b chud\u00e9. Video m\u00e1 12 \u010d\u00e1st\u00ed a kdy\u017e se najede kurzorem nad jeho okno, objev\u00ed se \u0161ipky pro posun na dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st. \u010clov\u011bk tedy m\u016f\u017ee pro n\u011bj neu\u017eite\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159esko\u010dit (pokud v\u00ed, kter\u00e9 to jsou).\nNa webu Finan\u010dn\u00ed spr\u00e1vy jsou pro kontroln\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed DPH vytvo\u0159eny str\u00e1nky Archivov\u00e1no 9. 12. 2015 na Wayback Machine., na kter\u00fdch je mnoho r\u016fzn\u00fdch informac\u00ed. Nejsou v\u0161ak p\u0159ehledn\u00e9 a nen\u00ed snadn\u00e9 tam naj\u00edt jasn\u00e9 odpov\u011bdi na z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky. To bylo hlavn\u00edm d\u016fvodem pro vznik t\u00e9to str\u00e1nky.\nN\u00e1stroj kritizovala Komora da\u0148ov\u00fdch poradc\u016f \u010cesk\u00e9 republiky. Po spu\u0161t\u011bn\u00ed kontroln\u00edho hl\u00e1\u0161en\u00ed bylo zaznamen\u00e1no mnoho chyb, v\u011bt\u0161ina pl\u00e1tc\u016f nestihla podat v term\u00ednu, cel\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed obsahuje p\u0159\u00edli\u0161 komplikovan\u00fdch krok\u016f a 21 sen\u00e1tor\u016f s kontroln\u00edm hl\u00e1\u0161en\u00edm v\u016fbec nesouhlas\u00ed.", "<<>>: Co je Odst\u0159elova\u010d: Odvetn\u00e1 zbra\u0148? <<>>: Odst\u0159elova\u010d: Odvetn\u00e1 zbra\u0148 (rusky \u0421\u043d\u0430\u0439\u043f\u0435\u0440: \u041e\u0440\u0443\u0436\u0438\u0435 \u0432\u043e\u0437\u043c\u0435\u0437\u0434\u0438\u044f \u2013 Snajper: Oru\u017eije vozmezdija) je rusk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd film z roku 2009 re\u017eis\u00e9ra Alexandra Jefremova.\nFilm se d\u011bjov\u011b d\u011bl\u00ed na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Prvn\u00ed se odehr\u00e1v\u00e1 v dob\u011b boj\u016f o Stalingrad (nat\u00e1\u010deno v opu\u0161t\u011bn\u00e9m tov\u00e1rn\u00edm komplexu v Minsku), kter\u00fdch se \u00fa\u010dastn\u00ed tak\u00e9 jednotka odst\u0159elova\u010d\u016f pod veden\u00edm nadporu\u010d\u00edka Ja\u0161ina (Dmitrij Pevcov). Ta je velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, dokud se nest\u0159etne s jednotkou odst\u0159elova\u010d\u016f kapit\u00e1na Kleista (Joachim Paul Assb\u00f6ck). Do Ja\u0161ina je zamilov\u00e1na mlad\u00e1 b\u011blorusk\u00e1 odst\u0159elova\u010dka Alesja (Alina Andrejevna Sergejeva), ale Kleistovi se poda\u0159\u00ed ji zast\u0159elit a Ja\u0161ina zranit podepsanou kulkou.\nPo v\u00e1lce se Ja\u0161in stane velitelem obsazen\u00e9ho v\u00fdchodoprusk\u00e9ho m\u011bsta. Na m\u00edstn\u00edm z\u00e1mku (nat\u00e1\u010deno na Mirsk\u00e9m z\u00e1mku) se najdou \u010d\u00e1sti pl\u00e1n\u016f raket V-2. Do m\u011bsta proto p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed in\u017een\u00fdr Michajlovsk\u00fd (Pawe\u0142 Del\u0105g) se svou asistentkou (Marija Mironova) a majorem NKVD Osipovem (Sergej Beljajev), aby z\u00e1le\u017eitost pro\u0161et\u0159ili. Nalezen\u00ed pl\u00e1n\u016f skute\u010dn\u011b nen\u00ed n\u00e1hoda, v \u010d\u00e1sti z\u00e1mku je ukryta tajn\u00e1 laborato\u0159 nacistick\u00e9ho v\u011bdce Hamerbola (Vladas Bagdonas) pokra\u010duj\u00edc\u00edho ve v\u00fdvoji z\u00e1zra\u010dn\u00e9 zbran\u011b. Ochranu mu zaji\u0161\u0165uj\u00ed odst\u0159elova\u010di pod Kleistov\u00fdm velen\u00edm, co\u017e si Ja\u0161in uv\u011bdom\u00ed, kdy\u017e se nalezne Kleistem podepsan\u00e1 kulka v t\u011ble jednoho z voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed n\u00e1hodou odhalili \u010d\u00e1st tajemstv\u00ed a Kleist je musel zast\u0159elit.\nPosl\u00e9ze se k tajemstv\u00ed dostane i Michajlovsk\u00fd a N\u011bmci jej zajmou. Major Osipov p\u0159es Ja\u0161inovo varov\u00e1n\u00ed na\u0159\u00edd\u00ed prohledat z\u00e1mek sv\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, ale ti jsou zmasakrov\u00e1ni Kleistov\u00fdmi odst\u0159elova\u010di. Ja\u0161in pak povol\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 star\u00e9 kolegy odst\u0159elova\u010de a nakonec Kleista zabije, ov\u0161em Ja\u0161inovi p\u0159\u00e1tel\u00e9 v boji tak\u00e9 zahynou.\nObsazen\u00ed filmu je mezin\u00e1rodn\u00ed, v\u00fdznamn\u00e9 role hr\u00e1li ru\u0161t\u00ed a b\u011bloru\u0161t\u00ed herci, ale i Pol\u00e1k, Litevec a N\u011bmec.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f \u0421\u043d\u0430\u0439\u043f\u0435\u0440: \u041e\u0440\u0443\u0436\u0438\u0435 \u0432\u043e\u0437\u043c\u0435\u0437\u0434\u0438\u044f na rusk\u00e9 Wikipedii a Snajper. Bro\u0144 odwetu na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Parndorf? <<>>: Parndorf (slovensky Pandorf, ma\u010farsky P\u00e1ndorfalu, chorvatsky Pandrof) je obec v rakousk\u00e9 spolkov\u00e9 zemi Burgenland v okrese Neusiedl am See. Obec le\u017e\u00ed na plo\u0161in\u011b na okraji Karnuntsk\u00e9 br\u00e1ny, 7 km severn\u011b od Nezidersk\u00e9ho jezera. St\u0159edn\u00ed nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka \u010din\u00ed 182 metr\u016f a \u017eije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 4 700 obyvatel.\nP\u0159ed p\u0159ipojen\u00edm \u00fazem\u00ed Burgenlandu k Rakousku byl Parndorf sou\u010d\u00e1st\u00ed Mo\u0161onsk\u00e9 \u017eupy. Je zde v\u00fdznamn\u00fd \u017eelezni\u010dn\u00ed uzel a pobl\u00ed\u017e tak\u00e9 k\u0159i\u017eovatka d\u00e1lnic A4 a A6.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Parndorf na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Monterrey Open 2021? <<>>: Monterrey Open 2021, ofici\u00e1ln\u011b se jm\u00e9nem sponzora Abierto GNP Seguros 2021, byl tenisov\u00fd turnaj po\u0159\u00e1dan\u00fd jako sou\u010d\u00e1st \u017eensk\u00e9ho okruhu WTA Tour, kter\u00fd se odehr\u00e1val v are\u00e1lu Clubu Sonoma na otev\u0159en\u00fdch dvorc\u00edch s tvrd\u00fdm povrchem. Konal se mezi 15. a\u017e 21. b\u0159eznem 2021 v mexick\u00e9m Monterrey jako t\u0159in\u00e1ct\u00fd ro\u010dn\u00edk turnaje.\nUd\u00e1lost s rozpo\u010dtem 235 238 dolar\u016f pat\u0159ila do kategorie WTA 250. Nejv\u00fd\u0161e nasazenou ve dvouh\u0159e se stala \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e1 \u010dtvrt\u00e1 tenistka sv\u011bta Sloane Stephensov\u00e1 ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kterou na \u00favod vy\u0159adila slovensk\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e1 pora\u017een\u00e1 z kvalifikace Krist\u00edna Ku\u010dov\u00e1. Jako posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00e1 \u00fa\u010dastnice do singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee nastoupila 144. hr\u00e1\u010dka \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, Kana\u010fanka Eugenie Bouchardov\u00e1.Prvn\u00ed titul na okruhu WTA Tour vyhr\u00e1la Kana\u010fanka Leylah Fernandezov\u00e1, v 18 letech nejmlad\u0161\u00ed singlistka ve startovn\u00edm poli, je\u017e se po turnaji premi\u00e9rov\u011b posunula na 72. p\u0159\u00ed\u010dku \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. Deblovou trofej si odvezly Ameri\u010danky Caroline Dolehideov\u00e1 a Asia Muhammadov\u00e1, kter\u00e9 z\u00edskaly prvn\u00ed spole\u010dnou trofej.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Caroline Dolehideov\u00e1\n Coco Vandewegheov\u00e1\n Renata Zaraz\u00faov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky nastoupily do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee pod \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkovou ochranou:\n Katie Boulterov\u00e1\n Anna Karol\u00edna Schmiedlov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dka obdr\u017eela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdjimku:\n Eugenie Bouchardov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky postoupily z kvalifikace:\n Viktorija Golubicov\u00e1\n Kaja Juvanov\u00e1\n Anna Kalinsk\u00e1\n Camila Osoriov\u00e1\n Majar \u0160ar\u00edfov\u00e1\n Lesja Curenkov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky postoupily z kvalifikace jako tzv. \u0161\u0165astn\u00e9 pora\u017een\u00e9:\n Harriet Dartov\u00e1\n Krist\u00edna Ku\u010dov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Viktoria Azarenkov\u00e1 \u2192 nahradila ji Jasmine Paoliniov\u00e1\n Marie Bouzkov\u00e1 \u2192 nahradila ji Krist\u00edna Ku\u010dov\u00e1\n Coco Gauffov\u00e1 \u2192 nahradila ji Varvara Gra\u010dovov\u00e1\n Polona Hercogov\u00e1 \u2192 nahradila ji Nina Stojanovi\u0107ov\u00e1\n Ons D\u017eab\u00farov\u00e1 \u2192 nahradila ji Anna Karol\u00edna Schmiedlov\u00e1\n Johanna Kontaov\u00e1 \u2192 nahradila ji Tamara Zidan\u0161ekov\u00e1\n Danka Kovini\u0107ov\u00e1 \u2192 nahradila ji Harriet Dartov\u00e1\n Magda Linetteov\u00e1 \u2192 nahradila ji Martina Trevisanov\u00e1\n Ajla Tomljanovi\u0107ov\u00e1 \u2192 nahradila ji \u010cu Lin\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Fernanda Contrerasov\u00e1 / Marcela Zacar\u00edasov\u00e1\n Camila Osoriov\u00e1 / Renata Zaraz\u00faov\u00e1\nv pr\u016fb\u011bhu turnaje Marie Bouzkov\u00e1 / Sara Sorribesov\u00e1 Tormov\u00e1 \u2192 nahradily je Paula Kaniov\u00e1-Chodu\u0144ov\u00e1 / Katarzyna Piterov\u00e1\n Anna Kalinsk\u00e1 / Vikt\u00f3ria Ku\u017emov\u00e1 \u2192 nahradily je Greet Minnenov\u00e1 / Ingrid Neelov\u00e1\n Leylah Fernandezov\u00e1 vs. Viktorija Golubicov\u00e1, 6\u20131, 6\u20134.\n Caroline Dolehideov\u00e1 / Asia Muhammadov\u00e1 vs. Heather Watsonov\u00e1 / \u010ceng Saj-saj 6\u20132, 6\u20133\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2021 Monterrey Open na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Dopravn\u00ed uzel? <<>>: Dopravn\u00ed uzel, nebo tak\u00e9 dopravn\u00ed k\u0159i\u017eovatka nebo dopravn\u00ed hub, je soust\u0159ed\u011bn\u00ed dopravn\u00edch cest a tah\u016f. Lze tak ozna\u010dit bu\u010f konkr\u00e9tn\u00ed dopravn\u00ed termin\u00e1l (n\u00e1dra\u017e\u00ed, autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed, stanice metra, k\u0159i\u017eovatka, n\u00e1m\u011bst\u00ed), nebo, v \u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdznamu a v kontextu d\u00e1lkov\u00e9 dopravy, cel\u00e9 m\u011bsto.\nDoch\u00e1z\u00ed zde k v\u00fdm\u011bn\u011b cestuj\u00edc\u00edch nebo n\u00e1kladu mezi vozidly nebo mezi zp\u016fsoby p\u0159epravy. Ve\u0159ejn\u00e9 dopravn\u00ed huby (dopravn\u00ed termin\u00e1ly) zahrnuj\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, rychlodr\u00e1hu, autobusov\u00e9 a tramvajov\u00e9 zast\u00e1vky, leti\u0161t\u011b a p\u0159\u00edstavn\u00ed mola, n\u00e1kladn\u00ed huby pak zahrnuj\u00ed depa, p\u0159ekladi\u0161t\u011b, p\u0159\u00edstavy a termin\u00e1ly n\u00e1kladn\u00edch vozidel nebo jejich kombinaci. Pro soukromou p\u0159epravu mohou jako hub fungovat parkovi\u0161t\u011b.\nDopravn\u00edm uzlem v \u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdznamu b\u00fdv\u00e1 bu\u010f v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto (Praha, V\u00edde\u0148, Budape\u0161\u0165, \u0160t\u011bt\u00edn, Lond\u00fdn) nebo i m\u011bsto men\u0161\u00ed, kter\u00e9 le\u017e\u00ed u k\u0159\u00ed\u017een\u00ed nebo v\u011btven\u00ed dopravn\u00edch cest (\u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1, Svidn\u00edk, Hegyeshalom, Wrze\u015bnia, Ystad). Je obvykl\u00e9, \u017ee k\u0159\u00ed\u017een\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00edch \u010di jin\u00fdch tras vede k o\u017eiven\u00ed obchodu m\u011bsta a n\u00e1sledn\u011b k jeho rozvoji. Tak tomu bylo u mnoh\u00fdch s\u00eddel, nap\u0159\u00edklad u \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic \u010di Zl\u00edna. Dopravn\u00edmi uzly b\u00fdvaj\u00ed i velk\u00e1 p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e1 p\u0159\u00edstavn\u00ed m\u011bsta, m\u011bsta s v\u00fdznamn\u00fdmi leti\u0161ti atd.\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed postaven\u00ed m\u00e1 uzlov\u00e9 leti\u0161t\u011b, kter\u00e9 aerolinky u\u017e\u00edvaj\u00ed jako p\u0159estupn\u00ed m\u00edsto, aby dopravily cestuj\u00edc\u00ed do c\u00edlov\u00e9ho m\u00edsta ur\u010den\u00ed. Spole\u010dnost Delta Air Lines zavedla organizaci leteck\u00e9 p\u0159epravy s vyu\u017eit\u00edm hubu a paprsk\u016f v roce 1955 ze sv\u00e9ho leti\u0161t\u011b v Atlant\u011b (USA), aby konkurovala spole\u010dnosti Eastern Air Lines. Spole\u010dnost FedEx p\u0159ijala model hubu a paprsk\u016f pro p\u0159epravu no\u010dn\u00edch z\u00e1silek b\u011bhem 70. let. Po deregulaci leteck\u00e9ho pr\u016fmyslu v USA (1978) byl syst\u00e9m hubu p\u0159ijat n\u011bkolika aerolinkami.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Transport hub na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Steny Hoyer? <<>>: Steny Hamilton Hoyer (* 14. \u010dervna 1939) je americk\u00fd politik.\nNarodil se v New Yorku. Jeho otec poch\u00e1zel z D\u00e1nska a pojmenoval sv\u00e9ho syna Steny, co\u017e vych\u00e1z\u00ed z d\u00e1nsk\u00e9ho Steen. V roce 1963 ukon\u010dil studium na University of Maryland, College Park, kde se rovn\u011b\u017e stal \u010dlenem bratrstva Sigma Chi. V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech rovn\u011b\u017e p\u016fsobil jako st\u00e1\u017eista u tehdej\u0161\u00edho sen\u00e1tora za Maryland Daniela Brewstera. Tehdy zde pracovala i Nancy Pelosi.\nHoyer m\u00e1 t\u0159i dcery: Susan, Stefany a Anne. Jeho man\u017eelka, Judy Pickett Hoyer, zem\u0159ela v roce 1997. M\u00e1 tak\u00e9 dv\u011b vnu\u010dky, jednoho vnuka a jednu pravnu\u010dku.\nInterrupce: Hoyer je pro volbu.\nSoci\u00e1ln\u00ed v\u011bci: Hoyer podporuje afirmativn\u00ed akce a pr\u00e1va gay\u016f.\nPr\u00e1vo dr\u017eet zbra\u0148: Hoyer je proti neregistrovan\u00e9mu dr\u017een\u00ed zbran\u00ed.\nSoukrom\u00ed: Hoyer hlasoval proti imunit\u011b pro telekomunika\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e9 umo\u017enili Bushov\u011b administrativ\u011b p\u0159\u00edstup do z\u00e1znamu o telefonn\u00edch hovorech, apod. bez soudn\u00edho p\u0159\u00edkazu, atd.\nDan\u011b: Hoyer podporuje progresivn\u00ed zdan\u011bn\u00ed.\nIndie: Hoyer podporuje civiln\u00ed nukle\u00e1rn\u00ed spolupr\u00e1ci.\nIr\u00e1k: Hoyer zpo\u010d\u00e1tku podporoval v\u00e1lku v Ir\u00e1ku.\nIzrael: Hoyer podporuje Izrael.\n\u00cdr\u00e1n: Hoyer \u0159ekl, \u017ee \u00cdr\u00e1n s nukle\u00e1rn\u00edmi zbran\u011bmi je nep\u0159\u00edpustn\u00fd a nevylou\u010dil ani pou\u017eit\u00ed vojensk\u00e9 s\u00edly.\nLidsk\u00e1 pr\u00e1va: Hoyer je hlasit\u00fdm podporovatelem lidsk\u00fdch pr\u00e1v po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.", "<<>>: Co je Leopoldschlag? <<>>: Leopoldschlag je m\u011bstys v Horn\u00edm Rakousku v okrese Freistadt v M\u00fchlviertelu. Je zde rozvod\u00ed mezi Labem a Dunajem. Obec hrani\u010d\u00ed na severu s \u010ceskou republikou; je zde hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Wullowitz \u2013 Doln\u00ed Dvo\u0159i\u0161t\u011b.\nHiltschen\nLeopoldschlag\n Dorf Leopoldschlag\n Edlbruck\n Eisenhut\n Hammern, v\u010detn\u011b Geierhammer a R\u00f6\u00dflhammer\n Hiltschen\n Leitmannsdorf\n Mardetschlag\n Markt Leopoldschlag\n Pramh\u00f6f\n Stiegersdorf\n Wullowitz\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o s\u00eddle poch\u00e1z\u00ed z roku 1356, kde je uvedeno jako Marchtt Leopoltzlag. Na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed (1415\u20131434) vpadli do oblasti husit\u00e9 a zpusto\u0161ili ji. Kostel v Leopoldchlagu byl postaven v roce 1526. V roce 1593 byl Leopoldchlagu ud\u011blen erb s potvrzen\u00edm tr\u017en\u00edho pr\u00e1va. Z tohoto obdob\u00ed m\u016f\u017ee poch\u00e1zet i pran\u00fd\u0159 na n\u00e1m\u011bst\u00ed. V roce 1732 m\u011bsto postavilo tr\u017en\u00ed ka\u0161nu a kolem roku 1750 svatoj\u00e1nsk\u00fd sloup na n\u00e1m\u011bst\u00ed. B\u011bhem napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek bylo m\u00edsto n\u011bkolikr\u00e1t obsazeno. Od st\u0159edov\u011bku do 19. stolet\u00ed bylo v Mal\u0161i hodn\u011b vody,a tak se d\u0159evo odv\u00e1\u017eelo na sever sm\u011brem na \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice a Prahu. Po\u0161ta byla z\u0159\u00edzena v roce 1867 a existovala a\u017e do roku 2003. V roce 1876 byla zalo\u017eena Gendarmerie Post Leopoldschlag, kter\u00e1 byla v roce 2005 p\u0159em\u011bn\u011bna na pohrani\u010dn\u00ed policejn\u00ed stanici. V letech 1983 a 1984 byl na Hiltschnerbergu postaven kostel Maria Schnee, proto\u017ee poutn\u00ed kostel v Cetvin\u00e1ch ji\u017e nebyl kv\u016fli \u017eelezn\u00e9 opon\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd. V roce 1986 p\u0159i\u0161el do Leopoldschlagu prvn\u00ed st\u00e1l\u00fd l\u00e9ka\u0159.\nObc\u00ed proch\u00e1z\u00ed evropsk\u00e1 silnice E55 (rakousk\u00e1 silnice B310); je zde silni\u010dn\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Wullowitz \u2013 Doln\u00ed Dvo\u0159i\u0161t\u011b.\nLeopold Kemeter (1808\u20131873), v 60. letech 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady.\nU osady Hamern je turistick\u00fd hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Hamern\u2013Cetviny.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Leopoldschlag na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jakob Kolletschka? <<>>: Jakob Kolletschka (24. \u010dervence 1803, B\u011bl\u00e1 nad Svitavou \u2013 13. b\u0159ezna 1847, V\u00edde\u0148) byl \u010desko-rakousk\u00fd patolog a soudn\u00ed l\u00e9ka\u0159.\nPok\u0159t\u011bn byl jako Jakob Koletschka, syn rycht\u00e1\u0159e a roln\u00edka Franze Koletschka a matky Anny Marie, rozen\u00e9 Krschkov\u00e9. Promoval ve V\u00eddni v roce 1836. Roku 1843 byl jmenov\u00e1n profesorem st\u00e1tn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed (hygieny) a soudn\u00ed medic\u00edny.\nU\u010dil na V\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b a p\u016fsobil ve V\u0161eobecn\u00e9 nemocnici m\u011bsta V\u00eddn\u011b. Deset let se v\u011bnoval patologick\u00e9 anatomii v \u00fastavu Rokitansk\u00e9ho.\nP\u016fsobil na porodnick\u00e9 klinice, kde spolupracoval s l\u00e9ka\u0159em Ign\u00e1cem Filipem Semmelweisem, kter\u00fd zkoumal p\u0159\u00ed\u010dinu hore\u010dky omladnic. Zde zem\u0159el v roce 1847 na sepsi pot\u00e9, co byl medikem \u0159\u00edznut p\u0159i pitv\u011b. Semmelweiss n\u00e1sledn\u011b provedl rozbor jeho krve a zjistil, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou \u00famrt\u00ed byla infekce jedem, kter\u00fd se do r\u00e1ny dostal. Utvrdil se tak v p\u0159\u00ed\u010din\u011b tehdy \u010dast\u00e9ho \u00famrt\u00ed \u017een po porodu, zvan\u00e9ho hore\u010dka omladnic. Pozd\u011bji bylo z tohoto d\u016fvodu na\u0159\u00edzeno v\u0161em l\u00e9ka\u0159\u016fm a student\u016fm pracuj\u00edc\u00edm na odd\u011blen\u00ed um\u00fdvat si ruce a n\u00e1stroje p\u0159ed proveden\u00edm vy\u0161et\u0159en\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jakob Kolletschka na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Black Clouds & Silver Linings? <<>>: Black Clouds & Silver Linings je des\u00e1t\u00e9 studiov\u00e9 album americk\u00e9 progresivn\u00ed metalov\u00e9 kapely Dream Theater, vydan\u00e9 23. \u010dervna 2009 prost\u0159ednictv\u00edm Roadrunner Records. Je to posledn\u00ed album s buben\u00edkem a zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Mikem Portnoyem p\u0159ed sv\u00fdm odchodem dne 8. z\u00e1\u0159\u00ed 2010. Album bylo nahr\u00e1no v obdob\u00ed od \u0159\u00edjna 2008 do b\u0159ezna 2009 v Avatar Studios v New Yorku. Bylo produkov\u00e1no Johnem Petrucci a Portnoyem.\nTexty albu byly naps\u00e1ny Johnem Petrucci a Mikem Portnoyem, a v\u0161echny krom\u011b jedn\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed osobn\u00edch zku\u0161enost\u00ed o znepokojiv\u00fdch nebo t\u011b\u017ek\u00fdch chv\u00edl\u00edch sv\u00e9ho \u017eivota. John Petrucci napsal texty ke \u010dty\u0159em skladb\u00e1m. \"A Nightmare to Remember \" je inspirov\u00e1na autonehodou z d\u011btstv\u00ed; \"The Count of Tuscany \" je o skute\u010dn\u00e9m setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl v Tosk\u00e1nsku; a \"Wither \" je o procesu kter\u00e9 proch\u00e1cz\u00ed p\u0159i psan\u00ed p\u00edsn\u00ed. P\u00edse\u0148 \"A Rite of Passage\u201c se zab\u00edv\u00e1 zedn\u00e1\u0159stv\u00edm; byl vyd\u00e1n i video singl, vy\u0161el 8. kv\u011btna 2009. \"The Best of Times\" napsal Mike Portnoy o sv\u00e9m otci, kter\u00fd zem\u0159el na rakovinu. \"Jen jsem cht\u011bl napsat n\u011bco, co bylo poctou na\u0161eho spole\u010dn\u00e9ho \u017eivota\" \u0159ekl Portnoy, kter\u00fd hr\u00e1l p\u00edse\u0148 pro jeho otce p\u0159ed jeho smrt\u00ed. \"The Shattered Fortress \" je p\u00e1t\u00e1 a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st Twelve-step Suite.\n\"Wither \" byl vyd\u00e1n jako singl dne 15. z\u00e1\u0159\u00ed 2009. Krom\u011b albov\u00e9 verze skladby, singl obsahoval alternativn\u00ed verzi hronou pouze klav\u00edr a zp\u011bv, demo verzi se zp\u011bvem Johna Petrucci a demo verzi \"The Best of Times\" kterou zp\u00edv\u00e1 Mike Portnoy. K p\u00edsni byl vyd\u00e1n i video klip 18. listopadu 2009.\nSpeci\u00e1ln\u00ed edice alba obsahuje 3 CD. Na druh\u00e9m CD byli v\u0161echny skladby alba v instument\u00e1n\u00ed verzi a 3 CD obsahuje 6 p\u0159evzat\u00fdch cover verz\u00ed s n\u00e1zvem \"Uncovered 2008/2009\"\nHudbu slo\u017eili John Petrucci, Mike Portnoy, John Myung a Jordan Rudess, pokud nen\u00ed uvedeno jinak.", "<<>>: Co je Du\u0161an Chlap\u00edk? <<>>: Du\u0161an Chlap\u00edk (* 22. \u00fanora 1940) je b\u00fdval\u00fd slovensk\u00fd fotbalista, z\u00e1lo\u017en\u00edk.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za Jednotu Tren\u010d\u00edn a ZVL \u017dilina. Dal 3 ligov\u00e9 g\u00f3ly. Ze \u017diliny p\u0159estoupil do Spartaku Martin.\nKolektiv autor\u016f: Sv\u011bt devades\u00e1ti minut I. \u2013 Olympia 1976\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.", "<<>>: Co je Miloslav Slov\u00e1\u010dek? <<>>: Miloslav Slov\u00e1\u010dek (* 8. kv\u011btna 1929) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska a poslanec Sn\u011bmovny lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za normalizace.\nK roku 1971 a 1976 se profesn\u011b uv\u00e1d\u00ed jako se\u0159izova\u010d. K roku 1976 je z\u00e1rove\u0148 zmi\u0148ov\u00e1n jako \u010dlen Okresn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c v okrese Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b. Poch\u00e1zel z obce M\u00edkovice. Pracoval v podniku Z\u00e1vody p\u0159esn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed (ZPS) Uhersk\u00fd Brod.Ve volb\u00e1ch roku 1971 zasedl do Sn\u011bmovny lidu (volebn\u00ed obvod \u010d. 107 - Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b, Jihomoravsk\u00fd kraj). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1976 (obvod Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b). Ve FS setrval do konce funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, tedy do voleb roku 1981.", "<<>>: Co je Steamboat Geyser? <<>>: Steamboat Geyser je nejvy\u0161\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd aktivn\u00ed gejz\u00edr na Zemi nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v oblasti Norris Geyser Basin v Yellowstonsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm parku, Wyoming, USA dosahuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161ky okolo 90 metr\u016f, kter\u00fd ale za posledn\u00edch 20 let soptil p\u0159ibli\u017en\u011b desetkr\u00e1t. Nejedn\u00e1 se ale o historicky zn\u00e1m\u00fd gejz\u00edr vytrysk\u00e1vaj\u00edc\u00ed do nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ky. T\u00edm byl gejz\u00edr Waimangu Geyser v oblasti Taupo Volcanic Zone na Nov\u00e9m Z\u00e9landu, dosahuj\u00edc\u00ed oby\u010dejn\u011b v\u00fd\u0161ky okolo 160 m, ale n\u011bkter\u00e9 superv\u00fdtrysky vyvrhly vodu a\u017e do v\u00fd\u0161ky 460 m. Tento gejz\u00edr je ale od roku 1904 neaktivn\u00ed.Gejz\u00edr vyvrhuje vodu zcela nepravideln\u011b a nep\u0159edv\u00eddateln\u011b, doba jednoho v\u00fdtrysku se pohybuje mezi 3 a\u017e 40 minutami.", "<<>>: Co je ITS Cup 2018 \u2013 \u017eensk\u00e1 dvouhra? <<>>: \u017densk\u00e1 dvouhra ITS Cupu 2018 prob\u00edhala ve druh\u00e9 polovin\u011b \u010dervence 2018. Do singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee olomouck\u00e9ho tenisov\u00e9ho turnaje hran\u00e9ho na antuce nastoupilo t\u0159icet dva hr\u00e1\u010dek. Obh\u00e1jkyni trofeje byla 22let\u00e1 Ameri\u010danka Bernarda Peraov\u00e1, kter\u00e1 do turnaje nezas\u00e1hla.\nV\u00edt\u011bzkou se stala p\u00e1t\u00e1 nasazen\u00e1, 21let\u00e1 Francouzka Fiona Ferrov\u00e1, je\u017e ve fin\u00e1le zdolala \u010ce\u0161ku t\u00e9ho\u017e v\u011bku Karol\u00ednu Muchovou po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 6\u20134 a 6\u20134. Na okruhu ITF vybojovala \u010dtvrt\u00fd singlov\u00fd titul, prvn\u00ed s dotac\u00ed 80 tis\u00edc dolar\u016f, a t\u0159et\u00ed v \u0159ad\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2018 ITS Cup \u2013 Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Brdo (rozhledna)? <<>>: Rozhledna Brdo je kamenn\u00e1 vyhl\u00eddkov\u00e1 v\u011b\u017e na nejvy\u0161\u0161\u00edm stejnojmenn\u00e9m vrcholu Ch\u0159ib\u016f. Z rozhledny lze dohl\u00e9dnout na Malou Fatru, Roh\u00e1\u010de, Jesen\u00edky, Beskydy a Vset\u00ednsk\u00e9 vrchy, ojedin\u011ble i h\u0159ebeny Alp. Rozhledna je vysok\u00e1 24 m a m\u00e1 celkem 99 schod\u016f. Na rozhledn\u011b je mo\u017en\u00e9 zakoupit turistickou zn\u00e1mku \u010d. 1009 (Brdo - rozhledna Ch\u0159iby).\nNa vrcholu Brda st\u00e1vala a\u017e do 70. let 20. stolet\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 rozhledna. Stavba nov\u00e9 kamenn\u00e9 rozhledny byla zah\u00e1jena 28. \u0159\u00edjna 2001 a slavnostn\u011b otev\u0159ena p\u0159esn\u011b o t\u0159i roky pozd\u011bji dne 28. \u0159\u00edjna 2004. Jednalo se o prvn\u00ed kamennou rozhlednu postavenou na \u00fazem\u00ed \u010ceska od 30. let 20. stolet\u00ed. O v\u00fdstavbu se zaslou\u017eilo Sdru\u017een\u00ed pro podporu m\u00edstn\u00edch iniciativ Ch\u0159iby. Autorem projektu je architekt Svatopluk Sl\u00e1de\u010dek. Na stavbu byl pou\u017eit p\u00edskovec z kamenolomu \u017dlutava a dubov\u00e9 d\u0159evo z m\u00edstn\u00edch les\u016f. N\u00e1klady na stavbu dos\u00e1hly cca 5,5 mili\u00f3n\u016f korun.", "<<>>: Co je Vojkovi\u0107\u016fv, Or\u0161i\u0107\u016fv a Rauch\u016fv pal\u00e1c? <<>>: Vojkovi\u0107\u016fv, Or\u0161i\u0107\u016fv a Rauch\u016fv pal\u00e1c (chorvatsky Pala\u010da Vojkovi\u0107, Or\u0161i\u0107, Rauch), t\u00e9\u017e b\u00fdval\u00e1 budova Chorvatsk\u00e9ho historick\u00e9ho muzea (chorvatsky Hrvatski povijesni muzej) je barokn\u00ed pal\u00e1c v chorvatsk\u00e9m Z\u00e1h\u0159ebu. Stavba se nach\u00e1z\u00ed na adrese Antuna Gustava Mato\u0161a 9 v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Chorvatska. Objekt je kulturn\u00ed pam\u00e1tka. Je evidov\u00e1na v katalogu chorvatsk\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek pod \u010d\u00edslem Z-188.\nN\u00e1padn\u00fd objekt m\u00e1 p\u016fdorys ve tvaru p\u00edsmene U. Patrov\u00e1 stavba m\u00e1 fas\u00e1du s bohat\u00fdmi barokn\u00edmi dekoracemi a pozoruhodn\u00fdm pr\u016f\u010del\u00edm. To spolu s tympanonem a barokn\u00edmi sloupy \u00fast\u00ed mimo jin\u00e9 do ulice Josipa Freudenreicha a je tak dob\u0159e viditeln\u00e9 i z n\u00e1m\u011bst\u00ed svat\u00e9ho Marka p\u0159\u00edmo v centru Horn\u00edho m\u011bsta (chorvatsky Gornji Grad).\nBudova byla postavena roku 1764 a nen\u00ed zn\u00e1mo, kdo byl architektem stavby. Finance pro vznik pal\u00e1ce zajistil gr\u00f3f Sigismund Vojkovi\u0107 (Vojkffy), znak jeho rodu je vyobrazen na pr\u016f\u010del\u00ed stavby. V 19. stolet\u00ed z\u00edskal objekt rod Or\u0161i\u0107\u016f a pozd\u011bji Rauch\u016f, proto je v n\u00e1zvu v\u00edce vlastn\u00edk\u016f r\u016fzn\u011b uv\u00e1d\u011bno. V roce 1947 (dle jin\u00fdch zdroj\u016f 1959) bylo do budovy um\u00edst\u011bno Chorvatsk\u00e9 historick\u00e9 muzeum, to m\u00e1 od roku 2007 ale s\u00eddlo v jin\u00e9m objektu.\nPetra Korani\u0107: Prenamjena vara\u017edinskih pala\u010da Herczer i Sermage u muzejske namjene (chorvatsky)\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pala\u010da Vojkovi\u0107 u Zagrebu na chorvatsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Fabiano Caruana? <<>>: Fabiano Luigi Caruana (* 30. \u010dervence 1992, Miami) je \u0161achista s italsk\u00fdm i americk\u00fdm ob\u010danstv\u00edm.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2014 nepora\u017een\u00fd opanoval Sinquefield Cup v St. Louis ziskem 8,5/10 (+7 -0 =3), o cel\u00e9 3 body p\u0159ed druh\u00fdm Carlsenem. Z\u00e1rove\u0148 se prezentoval jedn\u00edm z nejdominantn\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdkon\u016f v\u0161ech dob (ELO performance 3103).\nV \u0159\u00edjnu 2014 dos\u00e1hl hodnocen\u00ed 2844 FIDE Elo, co\u017e ho na n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f u\u010dinilo \u0161achovou dvojkou sv\u011btov\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. Od t\u00e9 doby se dr\u017e\u00ed v prvn\u00ed des\u00edtce.V b\u0159eznu 2016 se \u00fa\u010dastnil Turnaje kandid\u00e1t\u016f v Moskv\u011b, jeho\u017e v\u00edt\u011bz z\u00edskal pr\u00e1vo vyzvat Magnuse Carlsena v souboji o titul mistra sv\u011bta. P\u0159ed posledn\u00edm kolem se d\u011blil o prvn\u00ed m\u00edsto se Sergejem Karjakinem a o titulu tak rozhodovala jejich vz\u00e1jemn\u00e1 partie, kterou shodou okolnost\u00ed hr\u00e1li v posledn\u00edm kole. V n\u00ed Caruana ve vyrovnan\u00e9 pozici chyboval, Karjakin ob\u011btoval v\u011b\u017e a o p\u00e1r tah\u016f pozd\u011bji se mu Caruana v \u010dasov\u00e9 t\u00edsni a zcela ztracen\u00e9 pozici musel vzd\u00e1t, kv\u016fli \u010demu\u017e se musel spokojit jen se druh\u00fdm m\u00edstem se ziskem 7,5 bodu z 14 parti\u00ed.\nV roce 2016 skon\u010dil druh\u00fd na turnaji London Chess Classic 2016. Tam si proti Hikaru Nakamurovi b\u00edl\u00fdmi p\u0159ichystal pe\u010dliv\u011b zanalyzovanou Najdorfovu variantu v Sicilsk\u00e9 obran\u011b, kde ob\u011btoval d\u00e1mu za dvojici jezdc\u016f, co\u017e by za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed byla v\u00fdm\u011bna nev\u00fdhodn\u00e1, v dan\u00e9 pozici v\u0161ak podle Caruanov\u00fdch slov byla soupe\u0159ova d\u00e1ma zcela bezmocn\u00e1. Caruana po partii prohl\u00e1sil, \u017ee kdy\u017e v anal\u00fdze p\u0159i\u0161el na tuto variantu s ob\u011bt\u00ed, p\u0159estal d\u00e1le analyzovat, proto\u017ee pr\u00fd nikdy nevid\u011bl tak \u0161patnou pozici pro \u010dern\u00e9ho.Fabiano Caruana \u2013 Hikaru Nakamura 1-0 (London Chess Classic 2016, 6. kolo)\n1. e4 c5 2. Jf3 d6 3. d4 cxd4 4. Jxd4 Jf6 5. Jc3 a6 6. Sg5 e6 7. f4 h6 8. Sh4 Db6 9. a3 Se7 10. Sf2 Dc7 11. Df3 Jbd7 12. O-O-O b5 13. g4 g5 14. h4 gxf4 15. Se2 b4 16. axb4 Je5 17. Dxf4 Jexg4 18. Sxg4 e5 19. Dxf6 Sxf6 20. Jd5 Dd8 21. Jf5!! Vb8 22. Jxf6+ Dxf6 23. Vxd6 Se6 24. Vhd1 O-O 25. h5 Dg5+ 26. Se3 Df6 27. Jxh6+ Kh8 28. Sf5 De7 29. b5 De8 30. Jxf7+ Vxf7 31. Vxe6 Dxb5 32. Vh6+ 1-0\nFabiano Caruana \u2013 Hikaru Nakamura 1-0 (London Chess Classic 2016, 6. kolo) - EN verze kv\u016fli editaci PGN\n1. e4 c5 2. Nf3 d6 3. d4 cxd4 4. Nxd4 Nf6 5. Nc3 a6 6. Bg5 e6 7. f4 h6 8. Bh4 Qb6 9. a3 Be7 10. Bf2 Qc7 11. Qf3 Nbd7 12. O-O-O b5 13. g4 g5 14. h4 gxf4 15. Be2 b4 16. axb4 Ne5 17. Qxf4 Nexg4 18. Bxg4 e5 19. Qxf6 Bxf6 20. Nd5 Qd8 21. Nf5!! Rb8 22. Nxf6+ Qxf6 23. Rxd6 Be6 24. Rhd1 O-O 25. h5 Qg5+ 26. Be3 Qf6 27. Nxh6+ Kh8 28. Bf5 Qe7 29. b5 Qe8 30. Nxf7+ Rxf7 31. Rxe6 Qxb5 32. Rh6+ 1-0\nV b\u0159eznu 2018 se \u00fa\u010dastnil Turnaje kandid\u00e1t\u016f v Berl\u00edn\u011b, kde zv\u00edt\u011bzil s 9 body ze 14 (+5 =8 -1), s n\u00e1skokem 1 bodu p\u0159ed Sergejem Karjakinem a \u0160achrijarem Mamedjarovem a stal se tak nov\u00fdm vyzyvatelem Magnuse Carlsena.\nZ\u00e1pas o titul mistra sv\u011bta v roce 2018 s norsk\u00fdm \u0161achistou Magnusem Carlsenem Caruana v tie-breaku prohr\u00e1l, kdy\u017e v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti z\u00e1pas skon\u010dil 12 rem\u00edzami.\n Poprv\u00e9 v historii souboje o titul mistra sv\u011bta v\u0161echny v\u00e1\u017en\u00e9 partie skon\u010dily rem\u00edzou. P\u0159esto\u017ee m\u011bl Carlsen n\u011bkolik \u0161anc\u00ed sk\u00f3rovat (p\u0159edev\u0161\u00edm v 1. a 12. paritii), nepoda\u0159ilo se mu \u0161ance vyu\u017e\u00edt. Caruana m\u011bl obrovskou \u0161anci v 6. partii, kdy m\u011bl figuru nav\u00edc, ale Carslen postavil pevnost. Po\u010d\u00edta\u010d ukazoval mat 30. tahem, Garry Kasparov prohl\u00e1sil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b by to nena\u0161el.V lednu 2020 vyhr\u00e1l mezin\u00e1rodn\u00ed turnaj ve Wijku aan Zee.\n \nFabiano Caruana na chessgames.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Husinec? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Husinec je \u00fazemn\u00edm spole\u010denstv\u00edm \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v r\u00e1mci prachatick\u00e9ho vikari\u00e1tu \u010ceskobud\u011bjovick\u00e9 diec\u00e9ze.\nHusinec byl p\u016fvodn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed farnosti La\u017ei\u0161t\u011b. Kostel je prvn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1n v roce 1359. A\u017e v roce 1745 byla z\u0159\u00edzena samostatn\u00e1 farnost.\nFarnost Husinec je administrov\u00e1na ex currendo z Prachatic.", "<<>>: Co je Porcela Plus? <<>>: Porcela Plus byla \u010desk\u00e1 obchodn\u00ed spole\u010dnost.\nSpole\u010dnost Porcela Plus byla zalo\u017eena 28. \u010dervence 1992, jedin\u00fdm vlastn\u00edkem a jednatelem byl Radovan Kv\u011bt. Porcela Plus byl p\u016fvodn\u011b n\u00e1zev jednoho ze z\u00e1vod\u016f st\u00e1tn\u00edho podniku Karlovarsk\u00fd porcel\u00e1n, pro kter\u00fd Radovan Kv\u011bt pracoval. V listopadu 1992 zalo\u017eila Porcela Plus dce\u0159inou spole\u010dnost Mottl Glas, ve kter\u00e9 m\u011bli minoritn\u00ed pod\u00edly Milan Mottl (33 %) a Mark\u00e9ta Charouzov\u00e1 (7 %).V roce 1994 byla Porcela Plus transformov\u00e1na na akciovou spole\u010dnost, ve kter\u00e9 z\u00edskala polovi\u010dn\u00ed pod\u00edl skupina Charouz Holding. P\u0159edsedou p\u0159edstavenstva se stal Radovan Kv\u011bt, p\u0159edsedou dozor\u010d\u00ed rady Jan Trajbold. Podala dv\u011b z osmi nab\u00eddek na koupi st\u00e1tn\u00edho 42 % pod\u00edlu ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9 firm\u011b Crystalex Nov\u00fd Bor. Nab\u00eddka Mottl Glas ve v\u00fd\u0161i 1058 milion\u016f korun se um\u00edstila na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, firma v\u0161ak do 15 dn\u016f (do 19. ledna 1995) nezaplatila po\u017eadovan\u00fdch 10 % z kupn\u00ed ceny. Na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se um\u00edstila samotn\u00e1 Porcela Plus s nab\u00eddkou 818 milion\u016f korun, na t\u0159et\u00edm spole\u010dnost West Bohemia Glass nab\u00edzej\u00edc\u00ed 678 milion\u016f korun, ve kter\u00e9 z\u00edskali je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem sout\u011b\u017ee mana\u017ee\u0159i Porcely Plus majoritn\u00ed pod\u00edl. Fond n\u00e1rodn\u00edho majetku cht\u011bl uspo\u0159\u00e1dat druh\u00e9 kolo sout\u011b\u017ee, vl\u00e1da V\u00e1clava Klause ho v\u0161ak zru\u0161ila s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee chce prodat cel\u00fdch 73 % akci\u00ed.21. kv\u011btna 1997 schv\u00e1lila vl\u00e1da V\u00e1clava Klause n\u00e1vrh ministra financ\u00ed Ivana Ko\u010d\u00e1rn\u00edka, na z\u00e1klad\u011b kter\u00e9ho st\u00e1t Porcele Plus prodal sv\u016fj 72 % pod\u00edl v Crystalexu. Na konci srpna 1997 Porcela Plus vlastnila majoritn\u00ed pod\u00edly ve spole\u010dnostech Karlovarsk\u00fd porcel\u00e1n a Crystalex, kter\u00e9 dohromady zam\u011bstn\u00e1valy zhruba 6500 zam\u011bstnanc\u016f.16. \u010dervna 2000 byla na Investi\u010dn\u00ed a po\u0161tovn\u00ed banku uvalena nucen\u00e1 spr\u00e1va, mana\u017ee\u0159i Porcely Plus n\u00e1sledn\u011b dojednali p\u0159efinancov\u00e1n\u00ed \u00fav\u011br\u016f konsorciem bank. V roce 2001 prodala Porcela Plus dce\u0159inou spole\u010dnost Crystalex. V letech 2001-2007 byl postupn\u011b navy\u0161ov\u00e1n z\u00e1kladn\u00ed kapit\u00e1l a spole\u010dnost Porcel\u00e1n holding vlastn\u011bn\u00e1 spole\u010dnost\u00ed Charouz Holding (50 %), Radovanem Kv\u011btem (25 %) a Janem Sou\u010dkem (25 %) p\u0159i\u0161la o majoritu v Porcele Plus. Pod\u00edl Charouz Holding z\u00edskal v roce 2004 fond Tritton registrovan\u00fd na Kajmansk\u00fdch ostrovech.V z\u00e1\u0159\u00ed 2008 podali \u010dlenov\u00e9 p\u0159edstavenstva Porcely Radovan Kv\u011bt (p\u0159edseda) a Jan Sou\u010dek (m\u00edstop\u0159edseda) na spole\u010dnost insolven\u010dn\u00ed n\u00e1vrh. V n\u00e1sledn\u00e9m konkursn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed uznal spr\u00e1vce konkursn\u00ed podstaty z\u00e1vazky ve v\u00fd\u0161i 1,7 miliardy korun. Nejv\u011bt\u0161\u00edm v\u011b\u0159itelem byla britsk\u00e1 HSBC Bank plc, kter\u00e1 p\u0159ihl\u00e1sila pohled\u00e1vky za v\u00edce ne\u017e miliardu korun. P\u0159esto\u017ee m\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu\npohled\u00e1vek zaji\u0161t\u011bn\u00fdch, z\u00edskala zp\u011bt pouze 12 % jejich hodnoty. Nezaji\u0161t\u011bn\u00fdm v\u011b\u0159itel\u016fm spr\u00e1vce vyplatil 7 % hodnoty jejich pohled\u00e1vek.", "<<>>: Co je Bitva u Tertry? <<>>: Bitva u Tertry bylo vojensk\u00e9 st\u0159etnut\u00ed mezi austrasijsk\u00fdmi silami pod veden\u00edm majordoma Pipina II. Prost\u0159edn\u00edho na jedn\u00e9 stran\u011b a vojsky Neustrie a Burgundska veden\u00e9 kr\u00e1lem Theuderichem III. a majordomem Bercharem na stran\u011b druh\u00e9. Vojensk\u00e9 st\u0159etnut\u00ed prob\u011bhlo roku 687 u vesnice Tertry, asi 50 kilometr\u016f od Amiens. Pr\u016fb\u011bh bitvy zaznamenaly austrasijsk\u00e9 an\u00e1ly Annales Mettenses priores. Pipinovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed na dlouh\u00e1 l\u00e9ta zajistilo hegemonii Pipinovc\u016f (pozd\u011bj\u0161\u00edch Karlovc\u016f) a Austrasie v cel\u00e9 Franck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i.\nOd roku 679 cel\u00e9 fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i form\u00e1ln\u011b panoval kr\u00e1l Theuderich III. z dynastie Merovejc\u016f. Fakticky v\u0161ak byla \u0159\u00ed\u0161e rozd\u011blena na Neustrii, odkud Theuderich poch\u00e1zel, Austrasii a Burgundsko, kde de facto vl\u00e1dli m\u00edstn\u00ed majordomov\u00e9. Jednotliv\u00e1 kr\u00e1lovstv\u00ed mezi sebou t\u00e9m\u011b\u0159 neust\u00e1le vedla n\u011bjak\u00e9 spory. V roce 681 uzav\u0159el austrasijsk\u00fd majordomus Pipin II. Prost\u0159edn\u00ed m\u00edr se sv\u00fdm neustrijsk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem Warattonem. Kdy\u017e Waratto o p\u011bt let pozd\u011bji skonal, moci se v Neustrii chopil Berchar, jen\u017e pod n\u00e1tlakem \u0161lechty odm\u00edtl s Pipinem nad\u00e1le udr\u017eovat m\u00edr. Roku 687 spolu s kr\u00e1lem Theuderichem a neustrijskou i burgundskou \u0161lechtou vyt\u00e1hli do Austrasie. Pipin jim v\u0161ak u\u0161t\u011bd\u0159il zdrcuj\u00edc\u00ed por\u00e1\u017eku v bitv\u011b u Terty. Podle historika Michaela Frassetta byla tato bitva v podstat\u011b v\u00fdsledkem dlouholet\u00fdch spor\u016f mezi neustrijskou a austrasijskou elitou.Po austrasijsk\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed byl Berchar zapuzen a Pipin post majordoma v Neustrii i Burgundsku p\u0159edal sv\u00e9mu oddan\u00e9mu p\u0159\u00edvr\u017eenci Nordebertovi, \u010d\u00edm\u017e si ob\u011b zem\u011b podmanil. Kr\u00e1l Theuderich III. byl donucen uznat Pipinovu nadvl\u00e1du nad celou franskou \u0159\u00ed\u0161i, co\u017e kone\u010dn\u011b potvrdilo \u00falohu merovejsk\u00e9ho kr\u00e1le jako pouh\u00e9 loutky v ruk\u00e1ch majordoma. Bitva u Terty p\u0159edstavuje velmi v\u00fdznamn\u00fd mezn\u00edk v historii Pipinovc\u016f, kte\u0159\u00ed si t\u00edmto v\u00edt\u011bzstv\u00edm zajistili hegemonii v cel\u00e9 fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Battle of Tertry na anglick\u00e9 Wikipedii.\nBACHRACH, Bernard, 2013. Charlemagne's Early Campaigns (768\u2013777): A Diplomatic and Military Analysis. Boston; Leiden: Brill Publishers. ISBN 978-9-00424-477-1. \nCOSTAMBEYS, Marios; INNES, Matthew; MACLEAN, Simon, 2012. The Carolingian World. Cambridge and New York: Cambridge University Press. ISBN 978-0-52156-366-6. \nFRASSETTO, Michael, 2003. Encyclopedia of Barbarian Europe: Society in Transformation. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO. ISBN 978-1-57607-263-9. \nFRASSETTO, Michael, 2013. The Early Medieval World: From the Fall of Rome to the Time of Charlemagne. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO. OCLC 931447923 \nJAMES, Edward, 1995. The Oxford History of Medieval Europe. New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19280-133-3. Kapitola The Northern World in the Dark Ages, 400\u2013900. \nMCKITTERICK, Rosamond, 1983. The Frankish Kingdoms under the Carolingians, 751\u2013987. London: Longman. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-582-49005-7. \nMCKITTERICK, Rosamond, 2008. Charlemagne: The Formation of a European Identity. New York: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-71645-1. \nPEALE, Bernard, 2013. Charlemagne's Early Campaigns (768\u2013777): A Diplomatic and Military Analysis. Boston; Leiden: Brill Publishers. ISBN 978-9-00424-477-1. \nSMITH-CLARE, Israel, 1897. Medi\u00e6val History. New York: R. S. Peale & J. A. Hill. \nWALLACE-HADRILL, J. M., 2004. The Barbarian West, 400\u20131000. Malden, MA: Wiley-Blackwell. ISBN 978-0-63120-292-9. \nWICKHAM, Chris, 2016. Medieval Europe. New Haven and London: Yale University Press. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-0-30020-834-4. \nFransk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e za Merovejc\u016f na www.e-stredovek.", "<<>>: Co je Spole\u010dnost Franze Kafky? <<>>: Spole\u010dnost Franze Kafky (SFK) vznikla v roce 1990 jako sdru\u017een\u00ed ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed usilovali splatit kulturn\u00ed dluh jednomu z nejv\u011bt\u0161\u00edch pra\u017esk\u00fdch rod\u00e1k\u016f a sv\u011btov\u00fdch spisovatel\u016f Franzi Kafkovi. Jeho d\u00edlo je pro SFK neodmysliteln\u011b spjato s Prahou a s \u010desk\u00fdmi zem\u011bmi, kde vzniklo, a s kulturami ve kter\u00fdch Kafka \u017eil: \u010deskou, n\u011bmeckou a \u017eidovskou. Je pro ni tak\u00e9 symbolem s\u00edly um\u011bleck\u00e9ho slova, je\u017e p\u0159e\u017eilo nep\u0159\u00e1telstv\u00ed dvou totalitn\u00edch diktatur \u2013 nacistick\u00e9 a komunistick\u00e9. Pracuje s c\u00edlem rozv\u00edjet liter\u00e1rn\u00ed a humanistick\u00fd odkaz Franze Kafky a dal\u0161\u00edch autor\u016f n\u011bmeck\u00e9 a \u017eidovsk\u00e9 men\u0161iny v Praze a v \u010desk\u00fdch zem\u00edch minul\u00e9ho stolet\u00ed, jako spole\u010dnost liter\u00e1rn\u00ed usiluje \u0161\u00ed\u0159it a propagovat hodnoty um\u011bleck\u00e9 literatury obecn\u011b. To je jej\u00edm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm \u00fakolem a p\u0159irozen\u00fdm posl\u00e1n\u00edm.\nSpole\u010dnost Franze Kafky p\u016fsob\u00ed ji\u017e 30 let. Vybudovala pomn\u00edk Franze Kafky na pra\u017esk\u00e9m Star\u00e9m M\u011bst\u011b, vydala poprv\u00e9 v \u00faplnosti d\u00edlo Franze Kafky v \u010desk\u00e9m jazyce ve 13 svazc\u00edch s kritick\u00fdm apar\u00e1tem, vydala poprv\u00e9 v \u00faplnosti, v\u010detn\u011b \u010dasopiseck\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f a dopis\u016f, d\u00edlo Karla Pol\u00e1\u010dka, vybudovala informa\u010dn\u00ed st\u0159edisko s knihovnou d\u011bl pra\u017esk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch a \u017eidovsk\u00fdch autor\u016f, vybudovala d\u016fstojn\u00fd prostor pro historickou knihovnu Franze Kafky s celou \u0159adou unik\u00e1tn\u00edch tisk\u016f, organizuje mezin\u00e1rodn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed Cenu Franze Kafky, v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci oce\u0148uje a p\u0159iv\u00e1d\u00ed do Prahy p\u0159edn\u00ed spisovatele sv\u011bta a soust\u0159e\u010fuje tak pozornost sv\u011btov\u00fdch m\u00e9di\u00ed k m\u011bstu jako liter\u00e1rn\u00ed metropoli. Dal\u0161\u00edm ze st\u011b\u017eejn\u00edch projekt\u016f Spole\u010dnosti je studentsk\u00e1 liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017e o nejlep\u0161\u00ed esej, Cena Maxe Broda, kterou SFK organizuje od roku 1994. Cena Maxe Broda je od roku 2020 \u010desko-slovenskou sout\u011b\u017e\u00ed.\nZa dobu sv\u00e9 existence SFK zorganizovala stovky liter\u00e1rn\u00edch po\u0159ad\u016f, p\u0159edn\u00e1\u0161ek a v\u00fdstav zam\u011b\u0159en\u00fdch na literaturu, a ke dv\u011bma des\u00edtk\u00e1m mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00ed.", "<<>>: Co je Tunel Pre\u0161ov? <<>>: Tunel Pre\u0161ov je d\u00e1lni\u010dn\u00ed dvoutubusov\u00fd tunel s d\u00e9lkou 2244 metr\u016f. Nach\u00e1z\u00ed se na \u00faseku d\u00e1lnice D1 ve slovensk\u00e9m Pre\u0161ov\u011b.\nTunel tvo\u0159\u00ed dva paraleln\u00ed tubusy ur\u010den\u00e9 pro jednosm\u011brn\u00fd provoz. Oba tunelov\u00e9 tubusy maj\u00ed dva j\u00edzdn\u00ed pruhy a \u0161\u00ed\u0159ku mezi obrubn\u00edky 7,5 metru. D\u00e9lka severn\u00ed roury je 2230,5 m, d\u00e9lka ji\u017en\u00ed roury je 2244,0 m. Tunel m\u00e1 pod\u00e9ln\u011b klesaj\u00edc\u00ed sklon \u22121,88 %. Maxim\u00e1ln\u00ed povolen\u00e1 rychlost bude 100 km/h.\nSou\u010d\u00e1st\u00ed technologick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed tunelu jsou SOS v\u00fdklenky, v\u00fdklenky pro hydrant po\u017e\u00e1rn\u00edho vodovodu, hl\u00e1sky nouzov\u00e9ho vol\u00e1n\u00ed, kamery a dal\u0161\u00ed technicko-zabezpe\u010dovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed.\nTunel se stav\u00ed v r\u00e1mci pre\u0161ovsk\u00e9ho jihoz\u00e1padn\u00edho d\u00e1lni\u010dn\u00edho obchvatu. Tendr vyhr\u00e1lo sdru\u017een\u00ed firem Eurovia SK, Eurovia CS, Doprastav, Metrostav a Metrostav Slovakia. Smlouva na v\u00fdstavbu byla podeps\u00e1na 6. dubna 2017, samotn\u00e1 v\u00fdstavba ofici\u00e1ln\u011b za\u010dala 30. kv\u011btna 2017. Raz\u00edc\u00ed pr\u00e1ce se naplno rozb\u011bhly 23. srpna 2018 po vysv\u011bcen\u00ed tunelu a osazen\u00ed sochy svat\u00e9 Barbory. Slavnostn\u00ed pror\u00e1\u017eka tunelu se uskute\u010dnila 13. \u010dervna 2019. Jihoz\u00e1padn\u00ed obchvat a tunel Pre\u0161ov byl slavnostn\u011b otev\u0159en a p\u0159ed\u00e1n do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed motorist\u016fm dne 28. \u0159\u00edjna 2021.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tunel Pre\u0161ov na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Aman (Tolkien)? <<>>: Aman (bla\u017een\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e) je kontinent le\u017e\u00edc\u00ed v Tolkienov\u011b sv\u011bt\u011b. P\u0159ed p\u00e1dem N\u00famenoru se nach\u00e1zel na z\u00e1pad od St\u0159edozem\u011b p\u0159es mo\u0159e Belegaer, po n\u011bm v\u0161ak byl vy\u0148at z Ardy a jen elfov\u00e9 tam mohou doplout. V Amanu se nach\u00e1z\u00ed Valinor, kde \u017eij\u00ed Valar a t\u0159i rody elf\u016f: Vanyar, \u010d\u00e1st Noldor a \u010d\u00e1st Teleri. Pobl\u00ed\u017e v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed le\u017e\u00ed ostrov Tol Eress\u00eba.\nPo zni\u010den\u00ed ostrova Almaren v d\u00e1vn\u00fdch \u010dasech p\u0159ed probuzen\u00edm elf\u016f se Valar p\u0159est\u011bhovali do Amanu a zalo\u017eili zde Valinor. Na obranu nov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vyzdvihli pod\u00e9l v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed obrovsk\u00e9 hory pojmenovan\u00e9 Pel\u00f3ri a do mo\u0159e na v\u00fdchod\u011b, Belegaeru, rozm\u00edstili Za\u010darovan\u00e9 ostrovy, aby zabr\u00e1nili plavc\u016fm dos\u00e1hnout pob\u0159e\u017e\u00ed.\nZ nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu v\u0161ak nechali na ostrov\u011b za horami Pel\u00f3ri opu\u0161t\u011bn\u00e9 dv\u011b zem\u011b: Araman na severov\u00fdchod\u011b a Avathar na jihov\u00fdchod\u011b. Ungoliant, prastar\u00e9 stvo\u0159en\u00ed s podobou obrovsk\u00e9ho pavouka, se poda\u0159ilo skr\u00fdt v Avatharu. Kdy\u017e Melkor unikl ze zajet\u00ed, uprchl pr\u00e1v\u011b za Ungoliant a s n\u00ed sp\u0159\u00e1dal pl\u00e1ny na pomstu v\u016f\u010di Valar.\nPrvn\u00ed mo\u0159eplavec, kter\u00fd se dostal skrz p\u00e1s Za\u010darovan\u00fdch ostrov\u016f byl E\u00e4rendil, jen\u017e plul do Valinoru pro pomoc proti Morgothovi (Melkorovi). Poda\u0159ilo se mu to z\u0159ejm\u011b d\u00edky silmarilu, kter\u00fd dostal od sv\u00e9 \u017eeny Elwing. Nakonec byl se svou \u017e\u00e1dost\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a Valar vyt\u00e1hli do V\u00e1lky hn\u011bvu a rozhodli se odstranit ostrovy z mo\u0159e.\nBrzy po v\u00e1lce byl v Belegaeru bl\u00ed\u017ee ke b\u0159eh\u016fm Amanu vyzdvihnut ostrov N\u00famenor a byly na n\u011bj p\u0159ivedeny t\u0159i domy Edain. Ti byly od nyn\u011bj\u0161ka naz\u00fdv\u00e1ni D\u00fanadany, co\u017e znamen\u00e1 Mu\u017ei z\u00e1padu. Za boj proti Morgothovi jim bylo po\u017eehn\u00e1no a dostali mnoho dar\u016f od Valar a elf\u016f z Tol Eress\u00eba. Valar v\u0161ak spr\u00e1vn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee N\u00famenorejci budou cht\u00edt j\u00edt do Amanu z\u00edskat nesmrtelnost (a\u010dkoliv smrteln\u00ed z\u016fst\u00e1vali v Amanu st\u00e1le smrteln\u00fdmi), a tak jim zak\u00e1zali plavit se na z\u00e1pad od ostrova. Ke konci druh\u00e9ho v\u011bku skute\u010dn\u011b tento z\u00e1kaz poru\u0161ili, k \u010demu\u017e bohat\u011b p\u0159isp\u011bl Sauron. Pod velen\u00edm kr\u00e1le Ar-Pharaz\u00f4na Zlat\u00e9ho vypluli do Amanu s velikou arm\u00e1dou. Kdy\u017e se ut\u00e1bo\u0159ili v okol\u00ed T\u00fany a Ar-Pharaz\u00f4n prohl\u00e1sil Aman za sv\u016fj, Valar p\u0159edali vl\u00e1du nad sv\u011btem Eruovi. A Il\u00favatar uk\u00e1zal svou moc: v mo\u0159i mezi Amanem a N\u00famenorem se otev\u0159ela obrovsk\u00e1 propast a pohltila v\u0161echny Ar-Pharaz\u00f4novi lod\u011b i samotn\u00fd ostrov N\u00famenor. Na samotn\u00e9ho Ar-Pharaz\u00f4na a jeho vojsko zem\u011bt\u0159esen\u00ed svrhlo \u010d\u00e1st hor Pel\u00f3ri, \u010d\u00edm\u017e je nav\u017edy (nebo do Posledn\u00ed bitvy a Dne soudu) uv\u011bznilo ve sk\u00e1le. \u0158\u00edk\u00e1 se ale, \u017ee je to nezabilo, a \u017ee pod hromadami suti st\u00e1le \u017eij\u00ed.\nPot\u00e9 Eru vy\u0148al Aman ze sf\u00e9r sv\u011bta. Do te\u010f byla zem\u011b placat\u00e1, on ji ale rozlomil na dva kusy a ten, kter\u00fd obsahoval St\u0159edozem, zakulatil. Kdy\u017e se od t\u00e9 doby pokou\u0161eli n\u00e1mo\u0159n\u00edci plout po E\u00e4rendilov\u00fdch stop\u00e1ch, dostali se jednodu\u0161e na d\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod. Pro elfy v\u0161ak existuje P\u0159\u00edm\u00e1 cesta do Valinoru, na kter\u00e9 lo\u010f opust\u00ed zak\u0159iven\u00ed zem\u011b a dopluje k b\u0159eh\u016fm Amanu. Velmi m\u00e1lo smrteln\u00edk\u016f dos\u00e1hlo touto cestou Valinoru, mezi nimi je Bilbo Pytl\u00edk, Frodo Pytl\u00edk, Samv\u011bd K\u0159epelka a Gimli.", "<<>>: Co je Harald Schumacher? <<>>: Harald Anton Schumacher (* 6. b\u0159ezen 1954, D\u00fcren) je b\u00fdval\u00fd n\u011bmeck\u00fd fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159. S reprezentac\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00ed N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republiky vyhr\u00e1l roku 1980 mistrovstv\u00ed Evropy a z\u00edskal dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta - ze \u0160pan\u011blska 82 i Mexika 86. Krom toho hr\u00e1l i na mistrovstv\u00ed Evropy roku 1984. Celkem za n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm odehr\u00e1l 76 z\u00e1pas\u016f. S 1. FC K\u00f6ln se stal mistrem N\u011bmecka (1978) a t\u0159ikr\u00e1t vyhr\u00e1l n\u011bmeck\u00fd poh\u00e1r (1977, 1978, 1983). Mistrovsk\u00fd titul z\u00edskal i b\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed ve Fenerbahce Istanbul (1989). V letech 1984 a 1986 byl vyhl\u00e1\u0161en nejlep\u0161\u00edm fotbalistou N\u011bmecka.\nSchumacher je zn\u00e1m i kv\u016fli situaci z Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1982 ve \u0160pan\u011blsku. V semifin\u00e1le proti N\u011bmecku (3:3 po prodlou\u017een\u00ed, v penaltov\u00e9m rozst\u0159elu vyhr\u00e1li N\u011bmci 5:4) dostal ve druh\u00e9m polo\u010dase za stavu 1:1 dlouhou p\u0159ihr\u00e1vku vzduchem od Michela Platiniho francouzsk\u00fd obr\u00e1nce Patrick Battiston a b\u011b\u017eel s\u00e1m na n\u011bj. Schumacher proti n\u011bmu vyb\u011bhl, Battistonovi se poda\u0159ilo vyst\u0159elit mimo br\u00e1nu. Schumacher vysko\u010dil do vzduchu nohou nap\u0159ed a v pln\u00e9 rychlosti trefil Battistona. Ten byl v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn, m\u011bl vyra\u017een\u00e9 dva zuby, zlomen\u00e1 t\u0159i \u017eebra a pochrouman\u00fd kr\u010dn\u00ed obratel. Nizozemsk\u00fd rozhod\u010d\u00ed Charles Corver Schumachera nevylou\u010dil, dokonce ani neodp\u00edskal faul. Schumacher se nestaral o stav zran\u011bn\u00e9ho protihr\u00e1\u010de a po utk\u00e1n\u00ed v rozhovoru netaktn\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee mu zaplat\u00ed zuba\u0159e. Michel Platini uvedl, \u017ee si myslel, \u017ee Battiston je mrtv\u00fd, proto\u017ee nem\u011bl puls a byl bled\u00fd. Battiston se ze zran\u011bn\u00ed zotavil, Schumacher se mu omluvil a\u017e dodate\u010dn\u011b. Ve Francii se stal ihned nejnen\u00e1vid\u011bn\u011bj\u0161\u00edm mu\u017eem.\n \nStatistiky FIFA Archivov\u00e1no 1. 7. 2013 na Wayback Machine.\nPortr\u00e9t na Goalkeeping Museum.", "<<>>: Co je Er\u00edba-Adad I.? <<>>: Er\u00edba-Adad (dosl. \u201eAdad rozmno\u017eil/p\u0159idal\u201c) byl asyrsk\u00fd kr\u00e1l v obdob\u00ed mezi 1392\u20131366 p\u0159. n. l.. Byl synem A\u0161\u0161ur-b\u00e9l-ni\u0161\u00e9\u0161i, kter\u00fd As\u00fdrii vl\u00e1dl mezi roky 1419\u20131411 p\u0159. n. l. Je uv\u00e1d\u011bn jako posledn\u00ed kr\u00e1l staroasyrsk\u00e9ho obdob\u00ed; jeho syn A\u0161\u0161ur-uballit I. je prvn\u00edm vl\u00e1dcem st\u0159edoasyrsk\u00e9ho obdob\u00ed: As\u00fdrie se vymanila zpod mitannsk\u00e9 nadvl\u00e1dy.\nEr\u00edba-Adad byl pravd\u011bpodobn\u011b vazalem Mitanni. V t\u00e9 dob\u011b se v\u0161ak Mitannsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e ot\u0159\u00e1sala kv\u016fli v\u00e1lce o n\u00e1slednictv\u00ed mezi Tu\u0161rattou a jeho bratrem Artatamou II. (pozd\u011bji i jeho synem \u0160uttarnou II.). V podstat\u011b v\u0161ichni se prohla\u0161ovali za churritsk\u00e9 kr\u00e1le a mezit\u00edm se uch\u00e1zeli o podporu ze strany sv\u00fdch asyrsk\u00fdch vazal\u016f. D\u00edky tomu vznikla na mitannsk\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m dvo\u0159e siln\u00e1 proasyrsk\u00e1 klika, \u010deho\u017e dok\u00e1zal jak Er\u00edba-Adad, tak i hlavn\u011b jeho syn A\u0161\u0161ur-uballit I. dokonale vyu\u017e\u00edt ve prosp\u011bch asyrsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.", "<<>>: Co je Geoff Tate? <<>>: Jeffrey Wayne Tate (* 14. ledna 1959 Stuttgart, N\u011bmecko), zn\u00e1m\u00fd jako Geoff Tate, je americk\u00fd zp\u011bv\u00e1k narozen\u00fd v N\u011bmecku. Nejv\u00edce se proslavil jako zp\u011bv\u00e1k americk\u00e9 kapely Queensr\u00ffche, v n\u00ed\u017e p\u016fsobil od jej\u00edho zalo\u017een\u00ed v roce 1981 a\u017e do rozpadu o 31 let pozd\u011bji. Na v\u00fdslun\u00ed se skupina dostala v roce 1988 vyd\u00e1n\u00edm konceptu\u00e1ln\u00edho alba Operation: Mindcrime. To se pozd\u011bji stalo jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl historie heavy metalu a progresivn\u00edho metalu.Po sv\u00e9m odchodu z Queensr\u00ffche za\u010dal Tate vystupovat jednak s\u00f3lov\u011b a jednak se sv\u00fdm projektem Operation: Mindcrime, kter\u00fd Tate v roce 2018 rozpustil a zalo\u017eil s\u00f3lovou skupinu pod sv\u00fdm jm\u00e9nem. Od roku 2016 je t\u00e9\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed metalov\u00e9 opery Avantasia. Tateova dcera Emily Tate je t\u00e9\u017e zp\u011bva\u010dkou, p\u016fsob\u00ed ve sv\u00e9 kapele Till Death Do Us Part.\n S\u00f3lov\u00e1 alba \nGeoff Tate (2002)\nKings & Thieves (2012)\n Geoff Tate's Queensr\u00ffche \nFrequency Unknown (2013)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Geoff Tate na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vito Volterra? <<>>: Vito Volterra (3. kv\u011btna 1860 Ancona \u2013 11. \u0159\u00edjna 1940 \u0158\u00edm) byl italsk\u00fd matematik a fyzik. Je zn\u00e1m\u00fd pro sv\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky k matematick\u00e9 biologii a \u0159e\u0161en\u00ed integr\u00e1ln\u00edch rovnic.\nNarodil se v Ancon\u011b v Pape\u017esk\u00e9m st\u00e1tu (dnes It\u00e1lie) v chud\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodin\u011b. Projeval matematick\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. V\u011bnoval se geometrii a tak\u00e9 probl\u00e9mu t\u0159\u00ed t\u011bles. Nav\u0161t\u011bvoval p\u0159edn\u00e1\u0161ky ve Florencii a od roku 1878 studoval na univerzit\u011b v Pise u Bettiho. V roce 1882 z\u00edskal doktor\u00e1t z fyziky za pr\u00e1ci v oblasti hydrodynamiky.\nV roce 1883 se stal profesorem mechaniky v Pise a po smrti Enrica Bettiho nastoupil na jeho jako profesor matematick\u00e9 fyziky. V roce 1892 byl v Tur\u00edn\u011b jmenov\u00e1n profesorem mechaniky. V roce 1900 se stal profesorem matematick\u00e9 fyziky na univerzit\u011b v \u0158\u00edm\u011b.\nPracoval na teorii funkcion\u00e1l\u016f, co\u017e mu umo\u017enilo p\u0159isp\u011bt do oblasti integr\u00e1ln\u00edch a integrodiferenci\u00e1ln\u00edch rovnic. Pomoc\u00ed sv\u00e9ho funkcion\u00e1ln\u00edho po\u010dtu uk\u00e1zal, \u017ee postupy z Hamiltonovsk\u00e9 mechaniky p\u0159i integrace diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic lze pou\u017e\u00edt tak\u00e9 v jin\u00fdch oblastech matematick\u00e9 fyziky. Publikoval tak\u00e9 \u010dl\u00e1nky o parci\u00e1ln\u00edch diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic\u00edch (zvl\u00e1\u0161t\u011b rovnici cylindrick\u00fdch vln).\nStudoval Volterrovu integr\u00e1ln\u00ed rovnici a zab\u00fdval se pou\u017eit\u00edm funkcion\u00e1ln\u00ed anal\u00fdzy p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed integr\u00e1ln\u00edch rovnic.\nV roce 1905 byl zvolen do italsk\u00e9ho parlamentu.\nZa prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil Volterra u letectva. Po v\u00e1lce se vr\u00e1til na univerzitu v \u0158\u00edm\u011b, kde se za\u010dal zab\u00fdvat matematickou biologi\u00ed. Studoval Verhulstovu rovnici a logistickou k\u0159ivku.\nPo n\u00e1stupu fa\u0161ismu v It\u00e1lii v roce 1922 se proti n\u011bmu v italsk\u00e9m parlamentu postavil. Fa\u0161istick\u00e1 vl\u00e1da po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed parlamentu (1930) donutila Volterru v roce 1931 opustit Univerzitu v \u0158\u00edm\u011b. Od roku 1932 pob\u00fdval v zahrani\u010d\u00ed.\nKr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed v roce 1940 se vr\u00e1til do \u0158\u00edma.", "<<>>: Co je Kamil Krofta? <<>>: Kamil Krofta (17. \u010dervence 1876 Plze\u0148 \u2013 16. srpna 1945 Vr\u00e1\u017e) byl \u010desk\u00fd historik Gollovy \u0161koly, univerzitn\u00ed profesor, \u010deskoslovensk\u00fd politik a diplomat.\nKamil Krofta se narodil v rodin\u011b plze\u0148sk\u00e9ho advok\u00e1ta a staro\u010desk\u00e9ho politika Josefa Krofty a jeho \u017eeny Marie, rozen\u00e9 Sv\u00e1tkov\u00e9. Byl t\u0159et\u00edm z deseti sourozenc\u016f. Vystudoval gymn\u00e1zium v Plzni a v letech 1894\u20131896 studoval na filozofick\u00e9 fakult\u011b Karlovo\u2013Ferdinandovy univerzity v Plzni. Pot\u00e9 studoval na Institut f\u00fcr \u00d6sterreichische Geschichtsforschung ve V\u00eddni. Doktorem filozofie byl promov\u00e1n v Praze v roce 1898. O rok pozd\u011bji ukon\u010dil i v\u00edde\u0148sk\u00e1 studia.\nPo ukon\u010den\u00ed studi\u00ed pob\u00fdval dva roky na stipendijn\u00edm pobytu ve Vatik\u00e1nu, kde p\u0159ipravoval k vyd\u00e1n\u00ed bohemika \u2013 pape\u017esk\u00e9 listiny z let 1378\u20131404. Vynikaj\u00edc\u00ed v\u00fdsledky jeho pr\u00e1ce byly referenc\u00ed pro p\u0159ijet\u00ed do pra\u017esk\u00e9ho Zemsk\u00e9ho archivu, kde pracoval v obdob\u00ed 1901\u20131911.\nV roce 1904 byl jmenov\u00e1n dopisuj\u00edc\u00edm \u010dlenem \u010cesk\u00e9 akademie pro v\u011bdy, slovesnost a um\u011bn\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce se habilitoval na pra\u017esk\u00e9 \u010desk\u00e9 univerzit\u011b. Dne 11. listopadu 1911 byl Kamil Krofta na t\u00e9to univerzit\u011b jmenov\u00e1n mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem rakousk\u00fdch d\u011bjin a 29. \u00fanora 1912 opustil Zemsk\u00fd archiv, aby na univerzitu nastoupil.\nV roce 1919 byl Kamil Krofta jmenov\u00e1n \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u0159etelem ke Slovensku, ale ji\u017e 22. b\u0159ezna 1920 se stal prvn\u00edm vyslancem \u010cSR u Svat\u00e9ho stolce a ve funkci byl do prosince 1921 (v\u00fdrazn\u011b se zaslou\u017eil o uzn\u00e1n\u00ed \u010cSR Svat\u00fdm stolcem). V lednu 1922 se stal vyslancem ve V\u00eddni, od roku 1925 v Berl\u00edn\u011b. V roce 1927 se vr\u00e1til do \u010ceskoslovenska, kde byl zam\u011bstn\u00e1n na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed jako \u0161\u00e9f jeho presidia. Byl z\u00e1stupcem tehdej\u0161\u00edho ministra zahrani\u010d\u00ed Edvarda Bene\u0161e a v dob\u011b jeho nep\u0159\u00edtomnosti ministerstvo \u0159\u00eddil. Stejn\u011b tak zastupoval ministra zahrani\u010d\u00ed (a sou\u010dasn\u011b p\u0159edsedu vl\u00e1dy) Milana Hod\u017eu pot\u00e9, co byl Edvard Bene\u0161 v roce 1935 zvolen presidentem republiky. V \u010dervnu 1936 ode\u0161el do d\u016fchodu.\nPo sv\u00e9m zvolen\u00ed presidentem zprostil Edvard Bene\u0161 29. \u00fanora 1936 Milana Hod\u017eu \u0159\u00edzen\u00ed ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a Kamila Kroftu jmenoval ministrem. (Hod\u017ea se postu vzdal kv\u016fli usm\u00ed\u0159en\u00ed Republik\u00e1nsk\u00e9 strany \u010deskoslovensk\u00e9ho venkova s prezidentem republiky.) Krofta byl Bene\u0161ov\u00fdm stoupencem, a tak Bene\u0161 nad\u00e1le jeho prost\u0159ednictv\u00edm ur\u010doval z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky.Ministrem zahrani\u010d\u00ed byl Krofta i v dob\u011b Mnichovsk\u00e9 dohody, a\u017e do 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1938; kr\u00e1tce po Bene\u0161ov\u011b abdikaci z funkce ode\u0161el. Nad\u00e1le se v\u011bnoval v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci.\nOd ledna 1943 byl spoluzakladatelem odbojov\u00e9 skupiny P\u0159\u00edpravn\u00fd revolu\u010dn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, jeho\u017e dal\u0161\u00edmi \u010dleny byli b\u00e1sn\u00edk Jaroslav Kvapil a pr\u00e1vn\u00edk Emil L\u00e1ny. Ve vojensk\u00e9 slo\u017ece v\u00fdboru p\u016fsobily zbytky Obrany n\u00e1roda s jej\u00edm posledn\u00edm zemsk\u00fd velitelem gener\u00e1lem Zde\u0148kem Nov\u00e1kem. V l\u00e9t\u011b 1944 byli v\u0161ichni vedouc\u00ed \u010dinitel\u00e9 P\u0159\u00edpravn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho revolu\u010dn\u00edho v\u00fdboru uv\u011bzn\u011bni.\nKamil Krofta byl po zat\u010den\u00ed v\u011bzn\u011bn na Pankr\u00e1ci a pot\u00e9 v terez\u00ednsk\u00e9 Mal\u00e9 pevnosti a spolu s dal\u0161\u00edmi diplomaty na z\u00e1me\u010dku Jener\u00e1lka. Propu\u0161t\u011bn byl na za\u010d\u00e1tku Pra\u017esk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, 5. kv\u011btna 1945, na p\u0159\u00edkaz nacistick\u00e9ho pohlav\u00e1ra Karla Hermanna Franka, kter\u00fd cht\u011bl v Protektor\u00e1tu ustanovit p\u0159echodnou vl\u00e1du, aby se zabr\u00e1nilo krveprolit\u00ed. Krofta v\u0161ak \u00fa\u010dast v t\u00e9to vl\u00e1d\u011b odm\u00edtl.Uv\u00edtal je\u0161t\u011b presidenta Bene\u0161e p\u0159i jeho n\u00e1vratu do vlasti, zem\u0159el kr\u00e1tce na to na n\u00e1sledky v\u011bzn\u011bn\u00ed, v sanatoriu ve Vr\u00e1\u017ei. Poh\u0159ben byl na h\u0159bitov\u011b v D\u00fd\u0161in\u011b.\nDne 9. \u0159\u00edjna 1905 se v Ejpovic\u00edch o\u017eenil se \u0160t\u011bp\u00e1nkou Tylovou (1881\u20131943), dcerou m\u00edstn\u00edho majitele ml\u00fdna. Man\u017eel\u00e9 Kroftovi m\u011bli syny Ji\u0159\u00edho (* 1904, \u0158\u00edm) a Jana.\nBydleli na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Legi\u00ed \u010dp. 729/31 Praha 5, Sm\u00edchov (v sou\u010dasnosti Jan\u00e1\u010dkovo n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed).\n11. b\u0159ezen - 8. duben 1848. (1919) \nB\u00edl\u00e1 hora\nBoj o m\u00edr a bezpe\u010dnost st\u00e1tu. (1934) \u2013 \u010deskoslovensk\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika v projevech ministra Dra Ed. Bene\u0161e, 1924 \u2013 1933 \n\u010cechov\u00e9 a Slov\u00e1ci p\u0159ed sv\u00fdm st\u00e1tn\u00edm sjednocen\u00edm\n\u010cechy do v\u00e1lek husitsk\u00fdch. (1930) \n\u010cten\u00ed o \u00fastavn\u00edch d\u011bjin\u00e1ch slovensk\u00fdch. (1924) \nD\u011bjinn\u00e9 z\u00e1klady na\u0161\u00ed samostatnosti. (1933) \u2013 projev na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze v p\u0159edve\u010der 28. \u0159\u00edjna 1933 \nD\u011bjiny \u010deskoslovensk\u00e9. (1946) \nHistoria Fratrum a Rozmlouv\u00e1n\u00ed star\u00e9ho \u010cecha s mlad\u00fdm ryt\u00ed\u0159em\nChel\u010dick\u00fd a Jednota v XV. stolet\u00ed. (1916) \u2013 nov\u00fd otisk prac\u00ed: Petr Chel\u010dick\u00fd a jeho u\u010den\u00ed, Jednota bratrsk\u00e1 v XV. stolet\u00ed, Nov\u00e9 spisy o Valdensk\u00fdch \nKomenskij, kak zaver\u0161itel gusitskoj tradiciji. (1946) \nKurie a c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1va zem\u00ed \u010desk\u00fdch v dob\u011b p\u0159edhusitsk\u00e9\nListy z n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch d\u011bjin \u010desk\u00fdch\nMajest\u00e1t Rudolfa II. (1909) \nMal\u00e9 d\u011bjiny \u010deskoslovensk\u00e9. (1947) \nMasarykova politick\u00e1 demokracie. (1935) \nMistr Jan Hus. (1908) \u2013 p\u0159edn\u00e1\u0161ka prosloven\u00e1 ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b dne 4. \u010dervence 1908 \nMonumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. (1903) \nNa\u0161e minulost a p\u0159\u00edtomnost. (1936) \nNa\u0161e star\u00e9 legendy a za\u010d\u00e1tky na\u0161eho duchovn\u00edho \u017eivota. (1947) \nNesmrteln\u00fd n\u00e1rod. (1940) \u2013 od B\u00edl\u00e9 hory k Palack\u00e9mu (Snaha o zv\u00fd\u0161en\u00ed sebev\u011bdom\u00ed \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda; v\u00fdtisk zaslal Krofta Aloisi Eli\u00e1\u0161ovi s osobn\u00edm dopisem) \nN\u011bmci v \u010ceskoslovensk\u00e9m st\u00e1t\u011b. (1937) \nPolitick\u00e1 postava Karla Kram\u00e1\u0159e. (1930) \nP\u0159ehled d\u011bjin selsk\u00e9ho stavu v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b\n\u0158\u00edm a \u010cechy p\u0159ed hnut\u00edm husitsk\u00fdm. (1906) \nSborn\u00edk prac\u00ed historick\u00fdch. (1906) \nSn\u011bmy \u010desk\u00e9 od l\u00e9ta 1526 a\u017e po na\u0161i dobu. (1910) \nSpole\u010dnost n\u00e1rod\u016f v mezin\u00e1rodn\u00ed politice. (1936) \nDie Tschechoslovakei und die Kleine Entente in der heutigen europ\u00e4ischen Politik. (1937) \u2013 Expos\u00e9 des Aussenministers : Vorgetragen am 21. Mai 1937 in den Aussenaussch\u00fcssen des Abgeordnetenhauses und des Senates der Nationalversammlung \nV\u00fdchova k st\u00e1tnosti. (1935) \u2013 v\u00fdchova k brannosti, v\u00fdchova politick\u00e1, propaganda st\u00e1tu \nZ dob na\u0161\u00ed prvn\u00ed republiky. (1939) \n\u017di\u017eka a husitsk\u00e1 revoluce. (1936) \nV roce 1992 byl Kamil Krofta vyznamen\u00e1n \u0158\u00e1dem Tom\u00e1\u0161e Garrigua Masaryka I. t\u0159\u00eddy in memoriam.\nUlice Kroftova je v Praze 5, Brn\u011b\u2013\u017dabov\u0159esk\u00e1ch a v Opav\u011b\nBARTO\u0160, Franti\u0161ek Mich\u00e1lek. Kamil Krofta. 1. vyd. Praha: Orbis, 1946. 37 s.\nDEJMEK, Jind\u0159ich. Historik v \u010dele diplomacie: Kamil Krofta: studie z d\u011bjin \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky v letech 1936-1938. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 397 s. ISBN 80-7184-593-0.\nFORST, Vladim\u00edr ed. et al. Lexikon \u010desk\u00e9 literatury: osobnosti, d\u00edla, instituce. Svazek 2/II. Praha: Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2. S. 983\u2013985. \nGL\u00dcCKLICH, Julius. Kamil Krofta. Vyd. 1. V Praze: \u010cesk\u00e1 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed, 1947. 70 s.\nHONAJZER, Ji\u0159\u00ed (1995): Vznik a rozpad vl\u00e1dn\u00edch koalic v \u010ceskoslovensku v letech 1918\u20131938. Praha: Orbis.\nKUTNAR, Franti\u0161ek; MAREK, Jaroslav. P\u0159ehledn\u00e9 d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho d\u011bjepisectv\u00ed : od po\u010d\u00e1tk\u016f n\u00e1rodn\u00ed kultury a\u017e do sklonku t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. 2. vyd. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. \nMOR\u00c1VKOV\u00c1, Nad\u011b\u017eda. Plze\u0148an Kamil Krofta. Plze\u0148: Koni\u00e1\u0161, 2016. 359 s. ISBN 978-80-86948-25-6.\n\u0160TECH, V. V. V zaml\u017een\u00e9m zrcadle. Praha : \u010ceskoslovensk\u00fd spisovatel, 1969, str. 179\n Autor Kamil Krofta ve Wikizdroj\u00edch\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Kamil Krofta\nDigitalizovan\u00e1 d\u00edla Kamila Krofty v digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Kramerius NK \u010cR.\nKamil Krofta v Lexikonu \u010desk\u00e9 literatury v Digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Akademie v\u011bd \u010cR\n Prof. PhDr. Kamil Krofta . vlada.cz . Dostupn\u00e9 online. \nKamil Krofta: Tradice 28. \u0159\u00edjna \u2013 z\u00e1znam rozhlasov\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky prof.", "<<>>: Co je Finarfin? <<>>: Finarfin je fiktivn\u00ed postava z Tolkienovy knihy Silmarillion. Jedn\u00e1 se o noldorsk\u00e9ho elfa, t\u0159et\u00edho a nejmlad\u0161\u00edho Finw\u00ebho syna, nevlastn\u00edho bratra F\u00ebanora a bratra Fingolfina. Ze v\u0161ech t\u0159\u00ed bratr\u016f se nejm\u00e9n\u011b proslavil v d\u011bjin\u00e1ch St\u0159edozem\u011b, proto\u017ee se odm\u00edtl pod\u00edlet na Vzpou\u0159e Noldor a po odchodu v\u011bt\u0161iny z nich z\u016fstal se sv\u00fdm lidem v Amanu.\nNejmlad\u0161\u00ed Finw\u00ebho syn Finarfin je popisov\u00e1n jako nejsli\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed a srdcem nejmoud\u0159ej\u0161\u00ed ze v\u0161ech t\u0159\u00ed bratr\u016f. Po matce Indis, kter\u00e1 poch\u00e1zela z rodu Vanyar, zd\u011bdil on i jeho potomci zlat\u00e9 vlasy, co\u017e bylo mezi Noldor v\u00fdjime\u010dn\u00e9.\nFinarfin se narodil ve Valinoru v m\u011bst\u011b Tirion velekr\u00e1li Noldor Finw\u00ebmu a jeho druh\u00e9 man\u017eelce Indis. Finw\u00ebho nejstar\u0161\u00ed syn F\u00ebanor v\u0161ak nemiloval sv\u00e9 dva nevlastn\u00ed bratry, co\u017e p\u016fsobilo v noldorsk\u00e9m lidu neklid. Za man\u017eelku si Finarfin vzal E\u00e4rwen, dceru Olw\u00ebho, co\u017e pos\u00edlilo vazbu mezi Noldor a Teleri. Z man\u017eelstv\u00ed s E\u00e4rwen se narodila jeho dcera Galadriel a synov\u00e9 Finrod, Angrod a Aegnor.\nPropu\u0161t\u011bn\u00fd Melkor zasel mezi lidem Noldor mnoho l\u017e\u00ed a poda\u0159ilo se mu tak\u00e9 po\u0161tvat vzn\u011btliv\u00e9ho F\u00ebanora proti nevlastn\u00edm bratr\u016fm. Pot\u00e9, co Melkor usmrtil Finw\u00ebho a uprchnul z Amanu se Silmarily, vyz\u00fdval F\u00ebanor Noldor k jeho okam\u017eit\u00e9mu pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Finarfin tehdy mluvil proti sv\u00e9mu bratrovi a varoval elfy p\u0159ed un\u00e1hlen\u00fdm rozhodnut\u00edm. Nakonec v\u0161ak F\u00ebanorova plamenn\u00e1 \u0159e\u010d p\u0159esv\u011bd\u010dila v\u011bt\u0161inu Finw\u00ebho lidu k odchodu z Valinoru. Finarfin opou\u0161t\u011bl Tirion krajn\u011b nerad. On ani nikdo z jeho lidu se nezapojil do tragick\u00e9ho Zab\u00edjen\u00ed rodn\u00fdch, ke kter\u00e9mu do\u0161lo v p\u0159\u00edstavu Alqualond\u00eb. F\u00ebanor\u016fv lid a horliv\u00e1 \u010d\u00e1st z Fingolfinova voje tehdy napadla p\u0159\u00edbuzn\u00e9 Finarfinovy \u017eeny E\u00e4rwen a n\u00e1sil\u00edm se zmocnila lod\u00ed Teleri. T\u00edmto \u010dinem na sebe v\u0161ak Noldor p\u0159ivolali hn\u011bv Valar a Mandosovu kletbu. Zarmoucen\u00fd Finarfin se po Mandosov\u00fdch slovech obr\u00e1til a s \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch se vr\u00e1til do Tirionu. Tam z\u00edskal odpu\u0161t\u011bn\u00ed Valar a byl ustanoven vl\u00e1dcem zbytku Noldor ve Valinoru.\nPo n\u00e1vratu do Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vl\u00e1dl Finarfin zbyl\u00fdm Noldor ve Valinoru po cel\u00fd prvn\u00ed v\u011bk. Do d\u011bjin St\u0159edozem\u011b se tak zapsal a\u017e na jeho konci, kdy vedl Valinorsk\u00e9 Noldor do v\u00e1lky hn\u011bvu, v n\u00ed\u017e byl pora\u017een Temn\u00fd p\u00e1n Morgoth.\nTOLKIEN, John Ronald Reuel, 1992. Silmarillion. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Christopher Tolkien; p\u0159eklad Stanislava Po\u0161ustov\u00e1. Praha: Mlad\u00e1 fronta. ISBN 80-204-0336-1.", "<<>>: Co je Klenovice (Mile\u0161ov)? <<>>: Klenovice je velk\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Mile\u0161ov v okrese P\u0159\u00edbram. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 km na jihoz\u00e1pad od Mile\u0161ova. Je zde evidov\u00e1no 392 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 120 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1490.\n\u00dazem\u00ed eviden\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti Klenovice je toto\u017en\u00e9 s katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Orlick\u00e9 Zl\u00e1kovice o rozloze 6,98 km\u00b2. Na \u00fazem\u00ed Zbenick\u00fdch Zl\u00e1kovic i Orlick\u00fdch Zl\u00e1kovic stoj\u00ed i hr\u00e1z Orlick\u00e9 p\u0159ehrady, budovan\u00e9 v letech 1954\u20131961, jej\u00ed\u017e n\u00e1dr\u017e oboj\u00ed Zl\u00e1kovice zatopila.\n\u00dadol\u00edm v\u00fdchodn\u011b od vesnice prot\u00e9k\u00e1 Hrachovka, severoz\u00e1padn\u011b od vesnice te\u010de k Vltav\u011b bezejmenn\u00fd potok, v jeho\u017e \u00fadol\u00ed se nach\u00e1zela dnes zatopen\u00e1 vesnice Orlick\u00e9 Zl\u00e1kovice, vzd\u00e1len\u00e1 asi 2 kilometry od vesnice Klenovice. \nP\u0159\u00edmo ve vesnici Klenovice se na n\u00e1vsi nach\u00e1z\u00ed kaple, pobl\u00ed\u017e n\u00e1vsi je um\u00edst\u011bn\u00fd pietn\u00ed pomn\u00edk partyz\u00e1na. U komunikace 10236 z Klenovic do Koubalovy Lhoty se na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed nach\u00e1z\u00ed v\u00fdklenkov\u00e1 kaple.\nK eviden\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti Klenovice v\u0161ak krom\u011b samotn\u00e9 vesnice pat\u0159\u00ed i rekrea\u010dn\u00ed osady pod\u00e9l orlick\u00e9 p\u0159ehradn\u00ed n\u00e1dr\u017ee. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich jsou Trhovky, u nich\u017e se nach\u00e1z\u00ed i stejnojmenn\u00e9 p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b osobn\u00ed lodn\u00ed dopravy a kemp Trhovky. Na Trhovky severn\u011b navazuje lokalita V Borech \u010di Bor, kde se nach\u00e1z\u00ed i kemp Bor. Ostroh s Trhovkami a Borem je zavr\u0161en kopcem zvan\u00fdm Bo\u0159\u00edm (421 m). Na jeho \u00fapat\u00ed sm\u011brem k \u0159ece se nach\u00e1zela dnes zatopen\u00ed vesnice T\u011bchnice. Severn\u011bji za \u00fadol\u00edm bezejmenn\u00e9ho p\u0159\u00edtoku Vltavy se nach\u00e1zej\u00ed rekrea\u010dn\u00ed osady Struhy III, Struhy II a Struhy I, v\u00fdchodn\u011b od Struh III statek V Lomech a dal\u0161\u00ed samoty. Kolem vrchu P\u00edse\u010dn\u00e1 (433 m) se pak nach\u00e1zej\u00ed je\u0161t\u011b rekrea\u010dn\u00ed osady Lou\u017eek I, Lou\u017eek II a Sala\u0161 a samota B\u00e1rta. V zatopen\u00e9m hlubok\u00e9m \u00fadol\u00ed mezi Lou\u017ekem II a Sala\u0161\u00ed se nach\u00e1zely Orlick\u00e9 Zl\u00e1kovice. Pobl\u00ed\u017e orlick\u00e9 p\u0159ehradn\u00ed hr\u00e1ze se na \u00fazem\u00ed \u010d\u00e1sti Klenovice nach\u00e1z\u00ed kemp Popel\u00edky, u n\u011bj\u017e se nach\u00e1zej\u00ed dva p\u00e1ry autobusov\u00fdch zast\u00e1vek a p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b lodn\u00ed dopravy. K \u00fazem\u00ed Klenovic pat\u0159\u00ed je\u0161t\u011b v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st hr\u00e1ze a ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st solenick\u00e9 l\u00e1vky p\u0159es Vltavu.", "<<>>: Co je Pavel La\u0161ka? <<>>: Pavel La\u0161ka (10. ledna 1907, V\u011b\u017e u Havl\u00ed\u010dkova Brodu \u2013 10. prosince 1983, Praha) byl \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159 narozen\u00fd v rodin\u011b \u0159\u00edd\u00edc\u00edho u\u010ditele Jana La\u0161ky (1851\u20131959).\nCel\u00e9 rann\u00e9 d\u011btstv\u00ed pro\u017eil v Okrouhlici, kam se rodina p\u0159est\u011bhovala. Tady se potk\u00e1val s mal\u00ed\u0159em Janem Zrzav\u00fdm. V letech 1917-1925 nav\u0161t\u011bvoval Pavel La\u0161ka v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b gymn\u00e1zium Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho Po maturit\u011b byl p\u0159ijat v roce 1925 na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze do t\u0159\u00eddy Jakuba Obrovsk\u00e9ho. V dal\u0161\u00edm roce p\u0159estoupil do t\u0159\u00eddy Maxe \u0160vabinsk\u00e9ho kde studoval figur\u00e1ln\u00ed malbu do roku 1931.V roce 1929 byl vyznamen\u00e1n cenou za malbu. Po ukon\u010den\u00ed studi\u00ed odcestoval do It\u00e1lie a do Francie. Po n\u00e1vratu p\u016fsobil jako v\u00fdtvarn\u00edk a pedagog na St\u00e1tn\u00edm re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, v Su\u0161ici (1934\u20131936) a v T\u00e1bo\u0159e, kam se v roce 1937 p\u0159est\u011bhoval. Zde bydlel a p\u016fsobil do roku 1948. Na jihu \u010cech se sezn\u00e1mil s \u010dleny um\u011bleck\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Linie, zejm\u00e9na s mal\u00ed\u0159em Karlem Valtrem s n\u00edm ho pojilo celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. S jiho\u010desk\u00fdmi v\u00fdtvarn\u00edky pak vystavoval od roku 1935 na skupinov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch. V\u011bnoval se t\u00e9\u017e graficePo n\u00e1vratu do Prahy p\u016fsobil jako pedagog. Vyu\u010doval od roku 1958 v\u00fdtvarnou v\u00fdchovu a kreslen\u00ed na st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch, v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech pak na St\u0159edn\u00ed knihovnick\u00e9 a osv\u011btov\u00e9 \u0161kole v Praze.Pro ve\u0159ejnost tak\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161el na t\u00e9ma v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bni a jak se d\u00edvat na obraz. Byl \u010dlenem skupiny M\u00e1j 57, Index.Zem\u0159el v Praze 10. prosince 1983.\nPrvn\u00ed obrazy byly vzpom\u00ednkou na pobyt v Bretani, Sna\u017eil se vyh\u00fdbat konvenci. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech tvo\u0159il v r\u00e1mci dozn\u00edvaj\u00edc\u00edho lyrick\u00e9ho kubismu, pozd\u011bji se dot\u00fdkaj\u00ed jeho d\u00edla i surrealismu. Obrazy maj\u00ed sv\u011b\u017e\u00ed barevnou skladbu. Po roce 1948 se uch\u00fdlil se svoj\u00ed tvorbou do soukrom\u00ed a do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru se pomalu vracel koncem pades\u00e1t\u00fdch let. D\u00edla se vyzna\u010duj\u00ed barevn\u00fdmi kontrasty, zaj\u00edmav\u00e1 jsou jeho z\u00e1ti\u0161\u00ed. V\u011bnoval se i grafice, ve kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed jednoduch\u00e9 kresby detail\u016f o\u017eiven\u00e9 lidmi i stroji, ale i obrazy fantastick\u00fdch kv\u011btin a rostlin. Roli hraje protiklad tmy a sv\u011btla, kdy sv\u011btlo je dobro, tma je chaos - viz. obr\u00e1zek V kv\u011btnu 1945,1946.St\u00e1le sledoval zahrani\u010dn\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed a nov\u00e9 sm\u011bry v n\u011bm. Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed bylo La\u0161kovo d\u00edlo za\u0159azeno do souboru \u010deskoslovensk\u00e9ho modern\u00edho um\u011bn\u00ed pro mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstavy v It\u00e1lii (Bologna), ve Spolkov\u00e9 republice N\u011bmecko (Berl\u00edn) a v Jugosl\u00e1vii. Obrazy jsou v \u010desk\u00fdch galeri\u00edch, nap\u0159. v Al\u0161ov\u011b jiho\u010desk\u00e9 galerii v Hlubok\u00e9 nad Vltavou, v N\u00e1rodn\u00ed galerii v Praze, v Galerii hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy a v soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch.\n1934 Jind\u0159ich\u016fv Hradec: Pavel La\u0161ka (s Franti\u0161kem Prchl\u00edkem)1962 Brno Kabinet um\u011bn\u00ed n. p. Kniha: Pavel La\u0161ka, Obrazy. 1942-62,\n1963 Blansko, Kulturn\u00ed st\u0159edisko1964 Klub ONV Prahy 6: Pavel La\u0161ka. Pr\u00e1ce z posledn\u00edch let,1965 Strakonice, Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum: Pavel La\u0161ka. Obrazy z let 1930-1965\n1966 T\u00e1bor, Muzeum husitsk\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed Jiskra: Pavel La\u0161ka. Obrazy z let 1930-19651966 Pelh\u0159imov, Kino Vesm\u00edr: Pavel La\u0161ka. Obrazy z let 1930-19651969 Praha, Galerie Vincence Kram\u00e1\u0159e: La\u0161ka / Tich\u00fd (s Lu\u010fkem Tich\u00fdm)1969 T\u00e1bor, Vestibul Divadla Oskara Nedbala: Pavel La\u0161ka1974 Brno, Mal\u00e1 galerie \u010ceskoslovensk\u00e9ho spisovatele: Pavel La\u0161ka1977 Praha Galerie \u010deskoslovensk\u00fd spisovatel: Pavel La\u0161ka. Obrazy a kresby 1941-1976,1980 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice Foyer Mal\u00e9 sc\u00e9ny Domu kultury ROH: Pavel La\u0161ka. Grafika1982 Praha, Galerie Vincence Kram\u00e1\u0159e: Pavel La\u0161ka. V\u00fdb\u011br z mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho d\u00edla,1986 Ostrov nad Oh\u0159\u00ed: Pavel La\u0161ka. V\u00fdb\u011br z d\u00edla.1991 Praha, \u00dast\u0159edn\u00ed kulturn\u00ed d\u016fm \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159\u016f, Praha: Pavel La\u0161ka. Obrazy,1998 Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod, M\u011bstsk\u00e9 muzeum: Pavel La\u0161ka. Osobnost a d\u00edlo.\n1935-1948 V\u00fdstavy se Sdru\u017een\u00edm jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f se s\u00eddlem v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch1938 - 46. v\u00fdstava Sdru\u017een\u00ed jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, K.V.U. Ale\u0161, Brno1941 \u010clensk\u00e1 v\u00fdstava Sdru\u017een\u00ed jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Jednota V\u00da, Vor\u0161ilsk\u00e1 ul., Praha1941 1. v\u00fdstava Sdru\u017een\u00ed jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f v r\u00e1mci Salonu jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Sezimovo \u00dast\u00ed1942 II. salon jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Spole\u010densk\u00fd d\u016fm Ba\u0165a, Sezimovo \u00dast\u00ed1943 86. \u010dlensk\u00e1 v\u00fdstava Sdru\u017een\u00ed jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Svaz \u010cesk\u00e9ho d\u00edla, Praha1943 III. salon jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Spole\u010densk\u00fd d\u016fm Ba\u0165a, Sezimovo \u00dast\u00ed1946 \u010clensk\u00e1 v\u00fdstava Sdru\u017een\u00ed jiho\u010desk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, Osv\u011btov\u00fd d\u016fm, T\u00e1bor1940 V\u00fdstava mal\u00ed\u0159\u016f Jind\u0159ichohradecka (Alex, La\u0161ka, Pl\u00edva, Prchl\u00edk, Vobo\u0159il), N\u00e1rodn\u00ed d\u016fm, Jind\u0159ich\u016fv Hradec1941 V\u00fdstava obraz\u016f, kreseb, grafik a plastik akademick\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f Pavla La\u0161ky, \u00c1dy Nov\u00e1ka, Franti\u0161ka Prchl\u00edka a akademick\u00fdch socha\u0159\u016f Jo\u017eky Antka, Mirka Stejskala, Salon V\u00fdtvarn\u00e9 d\u00edlo, Jungmannovo n\u00e1m\u011bst\u00ed, Praha1942 N\u00e1rod um\u011blc\u016fm, T\u00e1bor1945 V\u00fdstava \"T\u00e1borsk\u00e9 p\u011btky\", D\u016fm arm\u00e1dy, T\u00e1bor1946 TVAR, V\u00fdtvarn\u00edci Malostransk\u00e9 besedy, Jarn\u00ed \u010dlensk\u00e1 v\u00fdstava, Malostransk\u00e1 beseda, Praha1966 Tv\u016fr\u010d\u00ed kolektiv INDEX, Galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Roudnice nad Labem1967 Tv\u016fr\u010d\u00ed kolektiv INDEX, Galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Karlovy Vary a Galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed Cheb1968 INDEX, Galerie Vincence Kram\u00e1\u0159e, Praha\n1969 La\u0161ka, Tich\u00fd, Galerie Vincence Kram\u00e1\u0159e, Praha1969 Artisti contemporanei di Praga, Museo Civico, Bologna, It\u00e1lie1970 Prager Kunstler, Haus am Kleistpark, Berl\u00edn, Spolkov\u00e1 republika N\u011bmec1970 Sodobna \u010de\u0161koslova\u0161ka umetnost, Mestna galerija, Ljubljana, Jugosl\u00e1vie - Mestna galerija, Piran, Jugosl\u00e1vie\n - Salon uluh-a, Zagreb, Jugosl\u00e1vie\n1986 \u010cesk\u00e9 um\u011bn\u00ed 20. stolet\u00ed (p\u0159\u00edr\u016fstky AJG 1980-1985), Al\u0161ova jiho\u010desk\u00e1 galerie Hlubok\u00e1 nad Vltavou\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nURBAN, Ji\u0159\u00ed, PADRTA, Ji\u0159\u00ed, LAMA\u010c, Miroslav: Pavel La\u0161ka. 1.vyd. Praha: Nakladatelstv\u00ed Oswald. 2002. 240 s. ISBN 80-85433-63-X\nhttps://www.skolstvi.", "<<>>: Co je Fredericco Corleone? <<>>: Fredericco Corleone je fiktivn\u00ed postava z rom\u00e1nu Kmotr od Maria Puza. \nFredericco Corleone je prost\u0159edn\u00edm synem Vita Corleona. Jako o Donov\u011b n\u00e1stupci se o n\u011bm neuva\u017eovalo. P\u016fvodn\u011b se nervov\u011b zhroutil, pot\u00e9 co byl sv\u011bdkem post\u0159elen\u00ed sv\u00e9ho otce. Pozd\u011bji se stal \u0159editelem hotelu v Las Vegas. U Dona upadl v m\u00edrnou nemilost, kdy\u017e za\u010dal podnikat r\u016fzn\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed v\u00fdst\u0159ednosti, jako kdy\u017e si nap\u0159\u00edklad vzal do postele dv\u011b \u017eeny najednou. Jednoho dne Michaela nev\u011bdomky zrad\u00ed a a\u010dkoli mu Michael nab\u00edz\u00ed milost, uprchne do New Yorku. Pozd\u011bji se vrac\u00ed, ov\u0161em Michael jej nech\u00e1v\u00e1 p\u0159i ryba\u0159en\u00ed na jeze\u0159e u sv\u00e9ho domu zab\u00edt.", "<<>>: Co je Abarema? <<>>: Abarema je rod rostlin z \u010deledi bobovit\u00e9. Jsou to stromy s dvakr\u00e1t zpe\u0159en\u00fdmi listy a kv\u011bty s dlouh\u00fdmi, vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edmi ty\u010dinkami, uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi v kulovit\u00fdch nebo klasovit\u00fdch kv\u011btenstv\u00edch. Rod zahrnuje 46 druh\u016f a je roz\u0161\u00ed\u0159en v tropick\u00e9 Americe.\nZ\u00e1stupci rodu Abarema jsou beztrnn\u00e9, obvykle st\u00e1lezelen\u00e9 stromy nebo ke\u0159ovit\u00e9 stromky. Listy jsou dvakr\u00e1t zpe\u0159en\u00e9, slo\u017een\u00e9 z 1 a\u017e 6 p\u00e1r\u016f postrann\u00edch \u017eeber nesouc\u00edch 1 a\u017e 13 p\u00e1r\u016f pom\u011brn\u011b velk\u00fdch l\u00edstk\u016f. Na \u0159ap\u00edku listu je miskovit\u00e9 nebo bradav\u010dit\u00e9 nekt\u00e1rium. Palisty jsou drobn\u00e9 a opadav\u00e9. Kv\u011bty jsou p\u0159isedl\u00e9 nebo kr\u00e1tce stopkat\u00e9, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 v kulovit\u00fdch hl\u00e1vk\u00e1ch nebo \u0159id\u010deji v klasech. Kv\u011btenstv\u00ed jsou jednotliv\u00e1 nebo po dvou v \u00fa\u017elab\u00ed list\u016f. Vrcholov\u00fd kv\u011bt v hl\u00e1vce je obvykle del\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e postrann\u00ed kv\u011bty. Kalich je zvonkovit\u00fd. Koruna je trubkovit\u00e1 nebo \u00fazce n\u00e1levkovit\u00e1. Ty\u010dinek je mnoho a dlouze vy\u010dn\u00edvaj\u00ed z kv\u011bt\u016f. Nitky ty\u010dinek jsou srostl\u00e9 do trubi\u010dky. Lusky jsou dlouh\u00e9 a \u00fazk\u00e9, n\u00e1padn\u011b sto\u010den\u00e9 do kruhu, srpovit\u00e9 nebo i p\u0159\u00edm\u00e9, u n\u011bkter\u00fdch druh\u016f mezi semeny za\u0161krcovan\u00e9. Pukaj\u00ed 2 tenk\u00fdmi, ko\u017eovit\u00fdmi nebo d\u0159evnat\u00fdmi chlopn\u011bmi. Uvnit\u0159 jsou lusky oran\u017eovo\u010derven\u011b zbarven\u00e9. Semena jsou bez m\u00ed\u0161ku.\nRod Abarema zahrnuje asi 46 druh\u016f. Je roz\u0161\u00ed\u0159en v tropick\u00e9 Americe od Mexika a karibsk\u00fdch ostrov\u016f po jihov\u00fdchodn\u00ed Braz\u00edlii. Nejv\u00edc druh\u016f se vyskytuje v Guyansk\u00e9 vyso\u010din\u011b a v Amazonii. Abaremy se vyskytuj\u00ed na cel\u00e9 \u0161k\u00e1le tropick\u00fdch biotop\u016f, jen v\u00fdjime\u010dn\u011b v\u0161ak rostou na zaplavovan\u00fdch p\u016fd\u00e1ch.\nAbarema p\u0159ipom\u00edn\u00e1 rod alb\u00edzie (Albizia), od n\u011bj\u017e se odli\u0161uje zejm\u00e9na pukav\u00fdmi plody a znaky na semenech. Na rozd\u00edl od dal\u0161\u00edho podobn\u00e9ho rodu, Pithecellobium, nem\u00e1 semena s m\u00ed\u0161kem ani palisty p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9 v trny.\nK\u016fra Abarema barbouriana obsahuje p\u011bniv\u00e9 saponiny a je m\u00edstn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1na p\u0159i pran\u00ed pr\u00e1dla.", "<<>>: Co je VDNCh (stanice metra v Moskv\u011b)? <<>>: VDNCh (rusky \u0412\u0414\u041d\u0425) je stanice moskevsk\u00e9ho metra v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Kalu\u017esko-Ri\u017esk\u00e9 linky. Pojmenov\u00e1na je podle nedalek\u00e9ho v\u00fdstavi\u0161t\u011b.\nVDNCh je podzemn\u00ed ra\u017een\u00e1 trojlodn\u00ed stanice, zalo\u017een\u00e1 53,5 m hluboko. Nen\u00ed p\u0159estupn\u00ed a m\u00e1 dva povrchov\u00e9 vestibuly (prvn\u00ed je p\u016fvodn\u00ed, druh\u00fd dobudov\u00e1n roku 1997), kter\u00e9 jsou s n\u00e1stupi\u0161t\u011bm spojen\u00e9 eskal\u00e1torov\u00fdmi tunely.\nJako severn\u00ed kone\u010dn\u00e1 pro linku Ri\u017eskaja byla VDNCh otev\u0159ena 1. kv\u011btna 1958. Stejn\u011b jako cel\u00fd prvn\u00ed \u00fasek oran\u017eov\u00e9 linky, i tato stanice odpov\u00edd\u00e1 dob\u011b \u00fastupu od stalinistick\u00e9ho k stroh\u00e9mu architektonick\u00e9mu proveden\u00ed. P\u016fvodn\u011b m\u011bly b\u00fdt nap\u0159\u00edklad v prostupech dekorativn\u00ed mozaiky, ty v\u0161ak nakonec byly odstran\u011bny. Osv\u011btlen\u00ed je v\u0161ak st\u00e1le zaji\u0161\u0165ov\u00e1no lustry.\nV letech 1991 a 1992 se objevilo n\u011bkolik n\u00e1m\u011bt\u016f na p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed stanice (v t\u00e9to dob\u011b v cel\u00e9 s\u00edti metra byla odstran\u011bna alespo\u0148 \u010d\u00e1st ideologick\u00fdch n\u00e1zv\u016f), k n\u011bmu\u017e nakonec nedo\u0161lo.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ji vyu\u017eije ka\u017ed\u00fd den okolo 119 000 cestuj\u00edc\u00edch, co\u017e VDNCh \u010din\u00ed jednu z nejv\u00edce vyt\u00ed\u017een\u00fdch v cel\u00e9 s\u00edti metra.\nNa stanici VDNCh se odehr\u00e1v\u00e1 za\u010d\u00e1tek knihy Metro 2033 od Dmitrije Gluchovsk\u00e9ho.\n \nProfil stanice na str\u00e1nk\u00e1ch Mymetro.ru (rusky)\nFotogalerie na str\u00e1nk\u00e1ch Elektrodepo Sviblovo (rusky) Archivov\u00e1no 14. 3. 2007 na Wayback Machine.\nInformace a fotografie na str\u00e1nk\u00e1ch metrowalks.", "<<>>: Co je Hans Knauss? <<>>: Hans Knauss (* 9. \u00fanor 1971 Schladming) je rakousk\u00fd ly\u017ea\u0159.\n1994 \u2013 Lillehammer:\n20. m\u00edsto \u2013 Super G\n1998 \u2013 Nagano\nSt\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile \u2013 Super G\n4. m\u00edsto \u2013 Ob\u0159\u00ed slalom\n1996 \u2013 Sierra Nevada\n16. m\u00edsto \u2013 Sjezd\n9. m\u00edsto \u2013 Super G\n1997 \u2013 Sestriere\n7. m\u00edsto \u2013 Ob\u0159\u00ed slalom\n4. m\u00edsto \u2013 Super G\n1999 \u2013 Beaver Creek\nBronz \u2013 Super G\n4. m\u00edsto \u2013 Sjezd\n2003 \u2013 St.Moritz\nSt\u0159\u00edbro \u2013 Ob\u0159\u00ed slalom\nV roce 2006 se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnil automobilov\u00fdch z\u00e1vod\u016f FIA GT s vozem Porsche 911GT3 RS.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed Evropy v basketbalu \u017een 1999? <<>>: 27. mistrovstv\u00ed Evropy v basketbalu \u017een prob\u011bhlo v dnech 28. kv\u011btna \u2013 6. \u010dervna v polsk\u00fdch m\u011bstech Pozna\u0148, Pruszk\u00f3w a Katowice.\nTurnaje se z\u00fa\u010dastnilo 12 t\u00fdm\u016f, rozd\u011blen\u00fdch do dvou \u0161esti\u010dlenn\u00fdch skupin. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i dru\u017estva postoupila do Play off. Mistrem Evropy se stalo dru\u017estvo Polska.\n Loty\u0161sko - Chorvatsko 76:71 (32:38)\n28. kv\u011btna (16:00) - 1999\n Rusko - N\u011bmecko 65:48 (35:27)\n28. kv\u011btna (18:00) - 1999\n Francie - Slovensko 56:43 (35:17)\n28. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Chorvatsko - N\u011bmecko 73:63 (44:24)\n29. kv\u011btna (16:00) - 1999\n Rusko - Francie 59:53 (30:23)\n29. kv\u011btna (18:00) - 1999\n Slovensko - Loty\u0161sko 68:43 (18:25)\n29. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Rusko - Chorvatsko 73:50 (35:18)\n30. kv\u011btna (16:00) - 1999\n Francie - Loty\u0161sko 63:56 (37:38)\n30. kv\u011btna (18:00) - 1999\n Slovensko - N\u011bmecko 75:61 (40:27)\n30. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Francie - Chorvatsko 71:51 (36:24)\n1. \u010dervna (16:00) - 1999\n N\u011bmecko - Loty\u0161sko 75:65 (41:32)\n1. \u010dervna (18:00) - 1999\n Rusko - Slovensko 71:59 (35:34)\n1. \u010dervna (20:00) - 1999\n Francie - N\u011bmecko 68:60 (31:29)\n2. \u010dervna (16:00) - 1999\n Chorvatsko - Slovensko 64:53 (30:26)\n2. \u010dervna (18:00) - 1999\n Rusko - Loty\u0161sko 100:71 (48:42)\n2. \u010dervna (20:00) - 1999\n \u010cesko - It\u00e1lie 67:52 (37:20)\n28. kv\u011btna (16:00) - 1999\n Litva - Polsko 79:72 (38:30)\n28. kv\u011btna (18:00) - 1999\n Jugosl\u00e1vie - Bosna a Hercegovina 93:48 (43:27)\n28. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Litva - It\u00e1lie 63:57 (31:24)\n29. kv\u011btna (16:00) - 1999\n Polsko - Jugosl\u00e1vie 81:74 (41:40)\n29. kv\u011btna (18:00) - 1999\n \u010cesko - Bosna a Hercegovina 90:59 (45:29)\n29. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Jugosl\u00e1vie - Litva 59:55 (35:33)\n30. kv\u011btna (16:00) - 1999\n \u010cesko - Polsko 78:75pp (37:41, 65:65)\n30. kv\u011btna (18:00) - 1999\n It\u00e1lie - Bosna a Hercegovina 64:44 (35:28)\n30. kv\u011btna (20:00) - 1999\n Litva - \u010cesko 86:76pp (38:40, 72:72)\n1. \u010dervna (16:00) - 1999\n Polsko - Bosna a Hercegovina 75:53 (36:26)\n1. \u010dervna (18:00) - 1999\n It\u00e1lie - Jugosl\u00e1vie 59:58 (26:34)\n1. \u010dervna (20:00) - 1999\n Litva - Bosna a Hercegovina 99:69 (60:35)\n2. \u010dervna (16:00) - 1999\n Jugosl\u00e1vie - \u010cesko 85:75 (42:35)\n2. \u010dervna (18:00) - 1999\n Polsko - It\u00e1lie 80:71 (38:32)\n2. \u010dervna (20:00) - 1999\n \u010ctvrtfin\u00e1le \n Francie - Jugosl\u00e1vie 64:58 (31:29)\n4. \u010dervna (14:00) - 1999\n Slovensko - Litva 69:63 (37:23)\n4. \u010dervna (16:00) - 1999\n Polsko - Chorvatsko 72:51 (32:24)\n4. \u010dervna (18:00) - 1999\n Rusko - \u010cesko 61:51 (32:31)\n4. \u010dervna (20:00) - 1999\n Semifin\u00e1le \n Polsko - Rusko 66:61 (29:29)\n5. \u010dervna (18:00) - 1999\n Francie - Slovensko 66:39 (33:16)\n5. \u010dervna (20:00) - 1999\n Fin\u00e1le \n Polsko - Francie 59:56 (35:31)\n6. \u010dervna (19:00) - 1999\n O 3. m\u00edsto \n Rusko - Slovensko 78:49 (35:22)\n6. \u010dervna (17:00) - 1999\n O 5. - 8. m\u00edsto \n Litva - Jugosl\u00e1vie 71:57 (31:32)\n5. \u010dervna (14:00) - 1999\n \u010cesko - Chorvatsko 67:52 (36:29)\n5. \u010dervna (16:00) - 1999\n O 5. m\u00edsto \n \u010cesko - Litva 53:43 (28:25)\n6. \u010dervna (15:00) - 1999\n O 7. m\u00edsto \n Jugosl\u00e1vie - Chorvatsko 88:61 (52:32)\n6. \u010dervna (13:00) - 1999\n O 9. - 12. m\u00edsto \n Bosna a Hercegovina - N\u011bmecko 75:65 (36:35)\n4. \u010dervna (10:00) - 1999\n Loty\u0161sko - It\u00e1lie 55:54 (32:24)\n5. \u010dervna (12:00) - 1999\n O 9. m\u00edsto \n Loty\u0161sko - Bosna a Hercegovina 64:60 (31:41)\n5. \u010dervna (12:00) - 1999\n O 11. m\u00edsto \n It\u00e1lie - N\u011bmecko 73:69 (31:36)\n5.", "<<>>: Co je Peristyl? <<>>: Peristyl (z \u0159ec. peristylion, od peri-, kolem a stylos, sloup) je v antick\u00e9 architektu\u0159e \u010dtvercov\u00fd nebo obd\u00e9ln\u00fd dvorek, obklopen\u00fd kryt\u00fdm sloupo\u0159ad\u00edm (kolon\u00e1dou). Vnit\u0159n\u00ed plocha mohla b\u00fdt dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1, anebo os\u00e1zen\u00e1 kv\u011btinami. Peristyl \u010dasto obsahoval ka\u0161nu a dom\u00e1c\u00ed svaty\u0148ku zem\u0159el\u00fdch p\u0159edk\u016f (lararium). Ozna\u010den\u00ed peristyl se pou\u017e\u00edv\u00e1 i pro podobn\u00e9 prostory v egyptsk\u00fdch a asijsk\u00fdch domech.\nDl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd peristyl se objevuje v \u0158ecku v 5. stol. p\u0159. n. l., od 2. stolet\u00ed p\u0159. n. l. se objevuje i v It\u00e1lii, kde se stal nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed bohat\u00fdch venkovsk\u00fdch vil i m\u011bstsk\u00fdch dom\u016f. Na rozd\u00edl od sp\u00ed\u0161e hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho atria slou\u017eil k pobytu i k setk\u00e1v\u00e1n\u00ed. V pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b b\u00fdval peristyl tak\u00e9 jakousi p\u0159eds\u00edn\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00fdch basilik. Vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny peristylu b\u00fdvaly ozdobeny malbami nebo mozaikami. V 6. stolet\u00ed n. l. se zm\u011bnou \u017eivotn\u00edho stylu a s mizen\u00edm \u0159\u00edmsk\u00e9 aristokracie peristyly definitivn\u011b miz\u00ed a objevuj\u00ed se jako p\u0159eds\u00edn\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00fdch basilik a kostel\u016f. Ve st\u0159edov\u011bku se z peristylu vyvinul Rajsk\u00fd dv\u016fr s k\u0159\u00ed\u017eovou chodbou kl\u00e1\u0161ter\u016f a katedr\u00e1l. Vnit\u0159n\u00ed prostor kvadratury b\u00fdval obvykle os\u00e1zen ke\u0159i a kv\u011btinami a b\u00fdvala zde tak\u00e9 studna nebo ka\u0161na. R\u016fzn\u00e9 formy peristylu o\u017eily op\u011bt v italsk\u00e9 renesanci i v bohat\u00fdch modern\u00edch vil\u00e1ch.", "<<>>: Co je Sov\u011bt\u0161t\u00ed kosmonauti? <<>>: Sov\u011bt\u0161t\u00ed kosmonauti byli \u010dlenov\u00e9 odd\u00edl\u016f a skupin kosmonaut\u016f existuj\u00edc\u00edch v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Prvn\u00ed skupina kosmonaut\u016f byla zformov\u00e1na v b\u0159eznu 1960 z vojensk\u00fdch pilot\u016f. Pro jejich v\u00fdcvik vzniklo St\u0159edisko p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f nedaleko Moskvy, kolem centra vyrostlo Hv\u011bzdn\u00e9 m\u011bste\u010dko.\nZ\u00e1hy po za\u010d\u00e1tku kosmick\u00fdch let\u016f prosazovalo veden\u00ed konstruk\u010dn\u00edch kancel\u00e1\u0159\u00ed a v\u00fdrobn\u00edch z\u00e1vod\u016f \u00fa\u010dast sv\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f v kosmick\u00fdch letech. V b\u0159eznu 1967 padlo rozhodnut\u00ed vl\u00e1dy o ofici\u00e1ln\u00edm zalo\u017een\u00ed samostatn\u00fdch odd\u00edl\u016f v ministerstvu v\u0161eobecn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed, zdravotnictv\u00ed a Akademii v\u011bd. V pr\u016fb\u011bhu doby se ka\u017ed\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 instituce v\u00fdrazn\u011bji z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e1 v kosmick\u00e9m programu sna\u017eila o sestaven\u00ed vlastn\u00edho odd\u00edlu kosmonaut\u016f. Plnohodnotn\u00fd odd\u00edl pravideln\u011b se \u00fa\u010dastn\u00edc\u00ed let\u016f do vesm\u00edru sestavila ale pouze spole\u010dnost CKBEM (pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e1 na NPO Energija).\nV Sov\u011btsk\u00e9m svazu byla prvn\u00ed skupina kosmonaut\u016f vznikla v roce 1960. Bylo rozhodnuto vybrat dvaceti\u010dlenn\u00fd odd\u00edl z vojensk\u00fdch pilot\u016f. Pro p\u0159\u00edpravu a v\u00fdb\u011br kosmonaut\u016f vzniklo Centrum p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f (CPK) pod\u0159\u00edzen\u00e9 velitelstv\u00ed vojensk\u00e9ho letectva. L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 hodnocen\u00ed kandid\u00e1t\u016f provedla \u00dast\u0159edn\u00ed vojensk\u00e1 v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00e1 leteck\u00e1 nemocnice (CVNIAG VVS, \u0426\u0435\u043d\u0442\u0440\u0430\u043b\u044c\u043d\u044b\u0439 \u0432\u043e\u0435\u043d\u043d\u044b\u0439 \u043d\u0430\u0443\u0447\u043d\u043e-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0430\u0432\u0438\u0430\u0446\u0438\u043e\u043d\u043d\u044b\u0439 \u0433\u043e\u0441\u043f\u0438\u0442\u0430\u043b\u044c \u0412\u0412\u0421).\nZ\u00e1hy po za\u010d\u00e1tku kosmick\u00fdch let\u016f prosazovalo veden\u00ed konstruk\u010dn\u00edch kancel\u00e1\u0159\u00ed a v\u00fdrobn\u00edch z\u00e1vod\u016f v \u010dele s Koroljovem \u00fa\u010dast sv\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f v kosmick\u00fdch letech. Od roku 1965 prob\u00edhalo l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 posuzov\u00e1n\u00ed civilist\u016f v Institutu l\u00e9ka\u0159sko-biologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f ministerstva zdravotnictv\u00ed (IMBP, \u0418\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442 \u043c\u0435\u0434\u0438\u043a\u043e-\u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0445 \u043f\u0440\u043e\u0431\u043b\u0435\u043c), zalo\u017een\u00e9ho roku 1963. Voj\u00e1ci ve snaze udr\u017eet si kontrolu nad kosmonauty hodnocen\u00ed Institutu neuzn\u00e1vali, po\u017eadovali po kandid\u00e1tech potvrzen\u00ed sv\u00e9 komise z CVNIAG. V b\u0159eznu 1967 padlo rozhodnut\u00ed o ofici\u00e1ln\u00edm zalo\u017een\u00ed samostatn\u00fdch odd\u00edl\u016f v ministerstvu v\u0161eobecn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed (v CKBEM), zdravotnictv\u00ed (v IMBP) a Akademii v\u011bd. Kosmonauty m\u011bly organizace t\u011bchto rezort\u016f hledat mezi sv\u00fdmi zam\u011bstnanci, zdravotn\u00ed stav posoudily u voj\u00e1k\u016f komise CVNIAG, u civilist\u016f IMBP a kone\u010dn\u00fd verdikt vynesla Hlavn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 komise (\u0413\u043b\u0430\u0432\u043d\u0430\u044f \u043c\u0435\u0434\u0438\u0446\u0438\u043d\u0441\u043a\u0430\u044f \u043a\u043e\u043c\u0438\u0441\u0441\u0438\u044f \u2013 \u0413\u041c\u041a) sestaven\u00e1 ze z\u00e1stupc\u016f obou \u00fastav\u016f.\nPo z\u00edsk\u00e1n\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho souhlasu St\u00e1tn\u00ed mezirezortn\u00ed komise (GMVK, \u0413\u043e\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u0430\u044f \u041c\u0435\u0436\u0432\u0435\u0434\u043e\u043c\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u0430\u044f \u041a\u043e\u043c\u0438\u0441\u0441\u0438\u044f \u2013 \u0413\u041c\u0412\u041a) d\u00e1vala doporu\u010den\u00ed k za\u0159azen\u00ed do odd\u00edlu nebo skupiny kosmonaut\u016f. Vlastn\u00ed za\u0159azen\u00ed bylo provedeno p\u0159\u00edkazem vedouc\u00edho organizace ze kter\u00e9 kandid\u00e1t poch\u00e1zel, p\u0159\u00edpadn\u011b nad\u0159\u00edzen\u00e9ho ministra (nap\u0159. u vojensk\u00fdch letc\u016f rozkazem hlavn\u00edho velitele letectva nebo ministra obrany). Nov\u00fd kosmonaut byl za\u0159azen jako poslucha\u010d-kosmonaut (\u0441\u043b\u0443\u0448\u0430\u0442\u0435\u043b-\u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442), v 80. letech kandid\u00e1t na kosmonauty (\u043a\u0430\u043d\u0434\u0438\u0434\u0430\u0442 \u0432 \u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442\u044b-\u0438\u0441\u043f\u044b\u0442\u0430\u0442\u0435\u043b\u0438). Pro\u0161el prvn\u00ed f\u00e1z\u00ed kosmonautick\u00e9ho v\u00fdcviku \u2013 v\u0161eobecnou p\u0159\u00edpravou, obvykle dvouletou. Po absolvov\u00e1n\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 kosmick\u00e9 p\u0159\u00edpravy slo\u017eil kandid\u00e1t p\u0159ed GMVK zkou\u0161ky, zpravidla \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, z\u00edskal kvalifikaci zku\u0161ebn\u00ed kosmonaut (\u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442-\u0438\u0441\u043f\u044b\u0442\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c, vytvo\u0159eno analogicky ke zku\u0161ebn\u00ed letec \u2013 \u043b\u0435\u0442\u0447\u0438\u043a-\u0438\u0441\u043f\u044b\u0442\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c) nebo kosmonaut-v\u00fdzkumn\u00edk (\u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c) a byl za\u0159azen mezi aktivn\u00ed kosmonauty odd\u00edlu nebo skupiny sv\u00e9 organizace.\nP\u0159\u00edprava kosmonaut\u016f na let sest\u00e1vala ze t\u0159\u00ed etap.\nC\u00edlem v\u0161eobecn\u00e9 kosmick\u00e9 p\u0159\u00edpravy bylo z\u00edsk\u00e1n\u00ed znalost\u00ed, n\u00e1vyk\u016f a dovednost\u00ed tvo\u0159\u00edc\u00edch z\u00e1klady profese kosmonauta. Kandid\u00e1ti proch\u00e1zeli p\u0159\u00edpravou fyzickou, leteckou, para\u0161utistickou a l\u00e9ka\u0159sko-biologickou, v\u00fdcvikem k p\u0159e\u017eit\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b hav\u00e1rie nebo p\u0159ist\u00e1n\u00ed v neobydlen\u00fdch oblastech, tr\u00e9novali ve stavu bezt\u00ed\u017ee. Seznamovali se s kosmodromy, nosn\u00fdmi raketami, kosmick\u00fdmi lod\u011bmi. Studovali teorii kosmick\u00fdch let\u016f, navigaci ve vesm\u00edru, \u0159\u00edzen\u00ed kosmick\u00fdch lod\u00ed. V\u0161eobecn\u00e1 p\u0159\u00edprava trvala obvykle dva roky, zakon\u010dena byla zkou\u0161kou p\u0159ed st\u00e1tn\u00ed mezirezortn\u00ed komis\u00ed.\nB\u011bhem p\u0159\u00edpravy na let ve skupin\u011b se zdokonalovaly a upev\u0148ovaly znalosti kosmonaut\u016f. V t\u00e9to f\u00e1zi p\u0159\u00edpravy byli kosmonauti rozd\u011bleni do skupin podle typ\u016f kosmick\u00fdch lod\u00ed, ve kter\u00fdch m\u011bli let\u011bt. P\u0159ipravovali se pak na lety ur\u010den\u00fdm typem kosmick\u00e9 lodi.\nV p\u0159edletov\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b se pos\u00e1dka secvi\u010dovala a p\u0159ipravovala na pln\u011bn\u00ed programu konkr\u00e9tn\u00edho kosmick\u00e9ho letu.V obdob\u00ed mezi kosmick\u00fdmi lety pracovali kosmonauti ve st\u0159edisku \u0159\u00edzen\u00ed let\u016f nebo sv\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 organizaci, spolupracovali na v\u00fdvoji a zkou\u0161k\u00e1ch nov\u00fdch kosmick\u00fdch lod\u00ed, \u00fa\u010dastnili se l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch i technick\u00fdch experiment\u016f a zkou\u0161ek.\nPrvn\u00ed kosmick\u00e9 lod\u011b (programu Vostok) byly jednom\u00edstn\u00e9, ve v\u00edcem\u00edstn\u00fdch lod\u00edch m\u00e1 ka\u017ed\u00fd \u010dlen pos\u00e1dky sv\u00e9 vlastn\u00ed \u00fakoly a odpov\u011bdnost.\nV Voschodu-1 let\u011bli velitel pos\u00e1dky (\u043a\u043e\u043c\u0430\u043d\u0434\u0438\u0440 \u044d\u043a\u0438\u043f\u0430\u0436\u0430), palubn\u00ed in\u017een\u00fdr (\u0431\u043e\u0440\u0442\u0438\u043d\u0436\u0435\u043d\u0435\u0440) a l\u00e9ka\u0159 (\u0432\u0440\u0430\u0447). V Voschodu-2 byl velitel lodi (\u043a\u043e\u043c\u0430\u043d\u0434\u0438\u0440 \u043a\u043e\u0440\u0430\u0431\u043b\u044f) a druh\u00fd pilot (\u0432\u0442\u043e\u0440\u043e\u0439 \u043f\u0438\u043b\u043e\u0442).\nV dal\u0161\u00edch sov\u011btsk\u00fdch a rusk\u00fdch kosmick\u00fdch plavidlech byl prvn\u00ed \u010dlen pos\u00e1dky v\u017edy velitel lod\u011b (\u043a\u043e\u043c\u0430\u043d\u0434\u0438\u0440 \u044d\u043a\u0438\u043f\u0430\u0436\u0430). Druh\u00fd byl palubn\u00ed in\u017een\u00fdr (\u0431\u043e\u0440\u0442\u0438\u043d\u0436\u0435\u043d\u0435\u0440), pouze ve dvou\u010dlenn\u00fdch pos\u00e1dk\u00e1ch programu Interkosmos l\u00e9tal zahrani\u010dn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk jako kosmonaut-v\u00fdzkumn\u00edk (\u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c). Eventu\u00e1ln\u00ed t\u0159et\u00ed \u010dlen pos\u00e1dky byl naz\u00fdv\u00e1n r\u016fzn\u011b v z\u00e1vislosti na jeho \u00fakolech. Zprvu v letech 1969 \u2013 1971 in\u017een\u00fdr-v\u00fdzkumn\u00edk (\u0438\u043d\u0436\u0435\u043d\u0435\u0440-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c, ale Nikolaj Rukavi\u0161nikov v Sojuzu-10 \u0438\u043d\u0436\u0435\u043d\u0435\u0440-\u0438\u0441\u043f\u044b\u0442\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c). Po ne\u0161t\u011bst\u00ed Sojuzu-11 v \u010dervnu 1971 l\u00e9tali Sov\u011bti do roku 1980 jen ve dvou. Pot\u00e9 byl t\u0159et\u00ed \u010dlen pos\u00e1dky obvykle kosmonaut-v\u00fdzkumn\u00edk (\u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c). Pouze Valerij Poljakov let\u011bl jako l\u00e9ka\u0159-v\u00fdzkumn\u00edk (\u0432\u0440\u0430\u0447-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c).\nPozd\u011bji u\u017e v rusk\u00fdch lod\u00edch Sojuz TM-31, TMA-1 a TMA-5 byl t\u0159et\u00ed \u010dlen pos\u00e1dky palubn\u00ed in\u017een\u00fdr 2 (\u0431\u043e\u0440\u0442\u0438\u043d\u0436\u0435\u043d\u0435\u0440-2). Takzvan\u00ed kosmi\u010dt\u00ed turist\u00e9 jsou ofici\u00e1ln\u011b \u00fa\u010dastn\u00edci kosmick\u00e9ho letu (\u0443\u0447\u0430\u0441\u0442\u043d\u0438\u043a \u043a\u043e\u0441\u043c\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u043f\u043e\u043b\u0451\u0442\u0430).\nPo prvn\u00edm letu dost\u00e1vali kosmonauti \u010destn\u00e9 tituly \u201eletec-kosmonaut SSSR\u201c a \u201eHrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu\u201c, s titulem Hrdiny je v\u017edy sou\u010dasn\u011b ud\u011blov\u00e1na medaile \u201eZlat\u00e1 hv\u011bzda hrdiny Sov\u011btsk\u00e9ho svazu\u201c a Lenin\u016fv \u0159\u00e1d, vojen\u0161t\u00ed kosmonauti byli \u010dasto pov\u00fd\u0161eni (Gagarin mimo\u0159\u00e1dn\u011b o dva stupn\u011b, z nadporu\u010d\u00edka na majora). Po druh\u00e9m letu byl kosmonautovi ud\u011blen druh\u00fd titul Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, se Zlatou hv\u011bzdou a Leninov\u00fdm \u0159\u00e1dem. Po t\u0159et\u00edm a dal\u0161\u00edm letu u\u017e pouze Lenin\u016fv \u0159\u00e1d. Kosmonauti \u00fa\u010dastn\u00edc\u00ed se let\u016f mezin\u00e1rodn\u00edch pos\u00e1dek obvykle z\u00edsk\u00e1vali i vyznamen\u00e1n\u00ed on\u011bch st\u00e1t\u016f.\nV Sov\u011btsk\u00e9m svazu neexistoval jednotn\u00fd odd\u00edl kosmonaut\u016f. Samostatn\u00e9 odd\u00edly a skupiny udr\u017eovaly ministerstva obrany (odd\u00edl St\u0159ediska p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f J. A.Gagarina, skupina kosmonaut\u016f GKNII VVS V. P. \u010ckalova), v\u0161eobecn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed (Odd\u00edl kosmonaut\u016f CKBEM/NPO Energija, Skupina kosmonaut\u016f CKBM), zdravotnictv\u00ed (Odd\u00edl kosmonaut\u016f Institutu l\u00e9ka\u0159sko-biologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f), leteck\u00e9ho pr\u016fmyslu (Odd\u00edl kosmonaut\u016f Letecko-v\u00fdzkumn\u00e9ho institutu M. M. Gromova) a Akademie v\u011bd (Skupina kosmonaut\u016f Akademie v\u011bd).\nOfici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev odd\u00edlu byl Odd\u00edl kosmonaut\u016f St\u0159ediska p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f vojensk\u00e9ho letectva (CPK VVS, \u041e\u0442\u0440\u044f\u0434 \u0426\u0435\u043d\u0442\u0440\u0430 \u043f\u043e\u0434\u0433\u043e\u0442\u043e\u0432\u043a\u0438 \u043a\u043e\u0441\u043c\u043e\u043d\u0430\u0432\u0442\u043e\u0432 \u0412\u043e\u0435\u043d\u043d\u043e-\u0432\u043e\u0437\u0434\u0443\u0448\u043d\u044b\u0445 \u0441\u0438\u043b (\u0426\u041f\u041a \u0412\u0412\u0421), od roku 2009 funguje jako odd\u00edl NII CPK J. A. Gagarina (\u041d\u0418\u0418 \u0426\u041f\u041a \u0438\u043c.\u042e.\u0410.\u0413\u0430\u0433\u0430\u0440\u0438\u043d\u0430).Odd\u00edl CPK byl nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejstar\u0161\u00ed odd\u00edl kosmonaut\u016f v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Vznikl roku 1960, jako relativn\u011b samostatn\u00e1 jednotka vojensk\u00e9ho letectva, 25 km severov\u00fdchodn\u011b od Moskvy. Na m\u00edst\u011b byla vybudov\u00e1na nov\u00e1 obec nazvan\u00e1 Hv\u011bzdn\u00e9 m\u011bste\u010dko. Odd\u00edl byl pod\u0159\u00edzen pomocn\u00edkovi hlavn\u00edho velitele letectva pro p\u0159\u00edpravu a zebezpe\u010den\u00ed kosmick\u00fdch let\u016f (funkce byla z\u0159\u00edzena roku 1960, zast\u00e1val ji gener\u00e1l Nikolaj Kamanin, pot\u00e9 v letech 1971 \u2013 1992 gener\u00e1l a b\u00fdval\u00fd kosmonaut Vladimir \u0160atalov). Odd\u00edlem pro\u0161lo do z\u00e1niku Sov\u011btsk\u00e9ho svazu 110 lid\u00ed, koncem roku 1992 m\u011bl 21 \u010dlen\u016f.\nV\u00fdrobce nosn\u00fdch raket, kosmick\u00fdch dru\u017eic a lod\u00ed \u00dast\u0159edn\u00ed konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159 experiment\u00e1ln\u00edho stroj\u00edrenstv\u00ed (CKBEM, naz\u00fdvan\u00e1 takto v letech 1966\u20131974, p\u0159edt\u00edm Zku\u0161ebn\u00ed konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159 \u010d. 1, OKB 1; pot\u00e9 spole\u010dnost Energija) m\u011bl z\u00e1jem o vlastn\u00ed kosmonauty. Prvn\u00ed osmi\u010dlenn\u00e1 skupina kandid\u00e1t\u016f-kosmonaut\u016f byla z\u0159\u00edzena rozhodnut\u00edm \u0159editele CKBEM Vasilije Mi\u0161ina u\u017e 23. kv\u011btna 1966. Jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 zah\u00e1jili teoretickou i praktickou p\u0159\u00edpravu k let\u016fm v lod\u00edch Sojuz, pozd\u011bji, po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed odporu voj\u00e1k\u016f ze St\u0159ediska p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f, i v lun\u00e1rn\u00edm programu. Po p\u0159ijet\u00ed pravidel vytv\u00e1\u0159en\u00ed odd\u00edl\u016f a v\u00fdb\u011bru kosmonaut\u016f v b\u0159eznu 1967 byl p\u0159\u00edkazem ministra v\u0161eobecn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed Sergeje Afanasjeva z 27. kv\u011btna 1968 vytvo\u0159en jeden\u00e1cti\u010dlenn\u00fd odd\u00edl CKBEM. Kosmonauti CKBEM (od 1974 NPO Energija) obsazovali m\u00edsta palubn\u00edch in\u017een\u00fdr\u016f v Sojuzech (v prvn\u00edch trojm\u00edstn\u00fdch lod\u00edch (do roku 1971) m\u011bli dokonce dv\u011b m\u00edsta ze t\u0159\u00ed. V n\u011bkter\u00fdch dvou\u010dlenn\u00fdch pos\u00e1dk\u00e1ch let\u016f Interkosmos byli i veliteli.\nO vlastn\u00edch kosmonautech se v Akademii v\u011bd diskutovalo od roku 1963. B\u011bhem roku 1965 byl p\u0159ipraven status, zp\u016fsob v\u00fdb\u011bru a v\u00fdcviku \u010dlen\u016f odd\u00edlu. Za\u010d\u00e1tkem roku 1966 se organizace v\u00fdb\u011bru ujal Georgij Katys. 31. \u0159\u00edjna 1966 pro\u0161li \u010dty\u0159i kandid\u00e1ti mezirezortn\u00ed l\u00e9ka\u0159skou komis\u00ed a od 22. kv\u011btna 1967 jako \u010dlenov\u00e9 skupiny kosmonaut\u016f Akademie v\u011bd zah\u00e1jili p\u0159\u00edpravu v CPK (od kv\u011btna 1968 v\u010detn\u011b Katyse), p\u0159i\u010dem\u017e po\u010d\u00edtali s \u00fa\u010dast\u00ed v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm programu. V\u0161eobecnou p\u0159\u00edpravu ukon\u010dili v l\u00e9t\u011b 1968, ale po ukon\u010den\u00ed lun\u00e1rn\u00edho programu a pomal\u00e9m rozvoji orbit\u00e1ln\u00edch stanic se nad\u011bje na lety vytratily. Skupina se do roku 1974 postupn\u011b roze\u0161la.Dal\u0161\u00edm kosmonautem AV se stala a\u017e roku 1980 Irina Laty\u0161evov\u00e1, p\u0159ipravovala se s kosmonauty NPO Energija, ale k let\u016fm se nedostala. V 80. letech byli na z\u00e1v\u011br kari\u00e9ry z odd\u00edlu NPO Energija do Akademie v\u011bd p\u0159elo\u017eeni Georgij Gre\u010dko (6. \u010dervence 1986) a Valentin Lebed\u011bv (4. listopadu 1989).\nV Institutu l\u00e9ka\u0159sko-biologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f (IMBP, \u0418\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442 \u043c\u0435\u0434\u0438\u043a\u043e-\u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0445 \u043f\u0440\u043e\u0431\u043b\u0435\u043c) vznikla vlastn\u00ed skupina kosmonaut\u016f IMBP 5. kv\u011btna 1972, 21. \u010dervence 1978 byla reorganizov\u00e1na v odd\u00edl. V \u010dele odd\u00edlu st\u00e1l Valerij Poljakov (1978 \u2013 1988), po n\u011bm German Arzamasov (1989 \u2013 16. \u010dervna 1994), pak Vasilij Lukja\u0148uk (16. \u010dervna 1994 \u2013 2000) a Boris Morukov (2000 \u2013 13. listopadu 2007). Do vesm\u00edru se dostal pouze dvakr\u00e1t Poljakov a jednou Morukov\nVeden\u00ed CKBM (Centr\u00e1ln\u00ed konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159e stroj\u00edrenstv\u00ed, \u0426\u0435\u043d\u0442\u0440\u0430\u043b\u044c\u043d\u043e\u0435 \u043a\u043e\u043d\u0441\u0442\u0440\u0443\u043a\u0442\u043e\u0440\u0441\u043a\u043e\u0435 \u0431\u044e\u0440\u043e \u043c\u0430\u0448\u0438\u043d\u043e\u0441\u0442\u0440\u043e\u0435\u043d\u0438\u044f) v r\u00e1mci programu Almaz po\u010d\u00edtalo s lety sv\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f na orbit\u00e1ln\u00ed stanice v kosmick\u00e9 lodi TKS. Prvn\u00ed kandid\u00e1ti pro\u0161li l\u00e9ka\u0159skou komis\u00ed a byli za\u010dlen\u011bni do skupiny kosmonaut\u016f CKBM v r\u00e1mci podniku roku 1968, skupinou pro\u0161lo 16 lid\u00ed, \u0161est z nich dos\u00e1hlo kvalifikace zku\u0161ebn\u00ed kosmonaut. Nejbl\u00ed\u017ee ke kosmick\u00e9mu letu se dostali Valerij Makru\u0161in, Valerij Romanov a Dmitrij Jujukov, kdy\u017e byli v prosinci 1978 ur\u010deni do pos\u00e1dek. Ale zanedlouho (roku 1981) byl cel\u00fd program let\u016f lod\u00ed TKS zru\u0161en. Podnik p\u0159esto udr\u017eoval skupinu je\u0161t\u011b sedm let, ne\u017e ji roku 1987 rozpustil.\nMinisterstvo leteck\u00e9ho pr\u016fmyslu zalo\u017eilo v Letecko-v\u00fdzkumn\u00e9m institutu M.M.Gromova (\u041b\u0435\u0442\u043d\u043e-\u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0438\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442 \u0438\u043c. \u041c.\u041c.\u0413\u0440\u043e\u043c\u043e\u0432\u0430) v r\u00e1mci programu sov\u011btsk\u00e9ho raketopl\u00e1nu Buran vlastn\u00ed odd\u00edl kosmonaut\u016f. Vznikl roku 1981, pro\u0161lo j\u00edm 11 kosmonaut\u016f, vesm\u011bs dosud zku\u0161ebn\u00edch letc\u016f institutu. Aby p\u0159i prvn\u00edch letech Buranu byli v pos\u00e1dce kosmonauti ze zku\u0161enostmi z vesm\u00edru, absolvovali Igor Volk a Anatolij Lev\u010denko kr\u00e1tkodob\u00e9 lety lod\u00ed Sojuz na stanici Mir. Program Buran byl p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm pilotovan\u00fdch let\u016f zru\u0161en, odd\u00edl byl rozpu\u0161t\u011bn roku 2002.\nV r\u00e1mci vojensk\u00e9ho letectva se na lety raketopl\u00e1nem Buran p\u0159ipravovala skupina v odd\u00edlu CPK. Nez\u00e1visle vznikla 7. srpna 1987 dal\u0161\u00ed skupina kosmonaut\u016f ze zku\u0161ebn\u00edch letc\u016f St\u00e1tn\u00edho v\u011bdecko-zku\u0161ebn\u00edho institutu vojensk\u00e9ho letectva \u010ckalova (\u0413\u043e\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u043e\u0433\u043e \u041a\u0440\u0430\u0441\u043d\u043e\u0437\u043d\u0430\u043c\u0435\u043d\u043d\u043e\u0433\u043e \u043d\u0430\u0443\u0447\u043d\u043e-\u0438\u0441\u043f\u044b\u0442\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e\u0433\u043e \u0438\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442\u0430 (\u0413\u041a\u041d\u0418\u0418) \u0412\u0412\u0421 \u0438\u043c. \u0412.\u041f.\u0427\u043a\u0430\u043b\u043e\u0432\u0430), kterou pro\u0161lo 16 kosmonaut\u016f, zru\u0161ena byla 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1996. Kosmick\u00fd let absolvovalo p\u011bt b\u00fdval\u00fdch \u010dlen\u016f skupiny, \u010dty\u0159i po p\u0159elo\u017een\u00ed do CPK a p\u00e1t\u00fd Leonid Kade\u0148uk pozd\u011bji za Ukrajinu v raketopl\u00e1nu.\n N\u00e1bor na Voschod 1 \nRozhodnut\u00ed o letu n\u011bkolika\u010dlenn\u00e9 pos\u00e1dky do vesm\u00edru padlo koncem roku 1963. Ofici\u00e1ln\u011b rozhodla o \u00faprav\u011b lodi Vostok pro t\u0159i kosmonauty vojensko-pr\u016fmyslov\u00e1 komise vl\u00e1dy v b\u0159eznu 1964. Sou\u010dasn\u011b dostalo CPK za \u00fakol p\u0159ipravit pos\u00e1dku ve slo\u017een\u00ed kosmonaut, v\u011bdec, l\u00e9ka\u0159. Neprodlen\u011b byl zah\u00e1jen v\u00fdb\u011br vhodn\u00fdch kandid\u00e1t\u016f. Od 1. \u010dervna 1964 zah\u00e1jili v\u00fdcvik v CPK zku\u0161ebn\u00ed letec OKB-156 Vladimir Nikolajevi\u010d Benderov a l\u00e9ka\u0159 Institutu biofyziky Akademie l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch v\u011bd Boris Ivanovi\u010d Poljakov (oba byli vy\u0159azeni u\u017e 2. \u010dervna), d\u00e1le l\u00e9ka\u0159i Institutu leteck\u00e9 a kosmick\u00e9 medic\u00edny vojensk\u00e9ho letectva Boris Borisovi\u010d Jegorov a Vasilij Grigorjevi\u010d Lazarev, l\u00e9ka\u0159 z CPK Alexej Vasiljevi\u010d Sorokin, v\u011bdec z Institutu automatiky a telemechaniky Akademie v\u011bd Georgij Petrovi\u010d Katys a konstrukt\u00e9r OKB-1 Konstantin Petrovi\u010d Feoktistov. Na funkce velitel\u016f pos\u00e1dek byli ur\u010deni Boris Volynov a Vladimir Komarov z odd\u00edlu CPK. Do vesm\u00edru vzl\u00e9tli ve Voschodu 1 dne 12. \u0159\u00edjna 1964 Komarov, Feoktistov, Jegorov.Feoktistov byl pozd\u011bji (roku 1968) form\u00e1ln\u011b za\u0159azen do odd\u00edlu kosmonaut\u016f CKBEM/NPO Energija. Lazarev se stal \u010dlenem odd\u00edlu kosmonaut\u016f CPK od ledna 1966 do listopadu 1985, absolvoval jeden kosmick\u00fd let roku 1973 a suborbit\u00e1ln\u00ed let o dva roky pozd\u011bji. Ostatn\u00ed se v\u00edce kosmick\u00fdch let\u016f ani p\u0159\u00edpravy k nim ne\u00fa\u010dastnili.\n Novin\u00e1\u0159i ve vesm\u00edru \nPodle vzpom\u00ednek Jaroslava Golovanova n\u00e1pad na let novin\u00e1\u0159e do kosmu dostal on b\u011bhem jednoho ze setk\u00e1n\u00ed se Sergejem Koroljovem koncem roku 1964. Smyslem akce m\u011bla b\u00fdt popularizace kosmick\u00e9ho programu v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee novin\u00e1\u0159 dok\u00e1\u017ee z\u00e1\u017eitek z cesty do vesm\u00edru vyl\u00ed\u010dit p\u0159ita\u017eliv\u011bji ne\u017e profesion\u00e1ln\u00ed kosmonaut. Koroljov ideu podpo\u0159il a v l\u00e9t\u011b 1965 Golovanov str\u00e1vil dva t\u00fddny v IMBP na pozorov\u00e1n\u00ed. Setkal se zde s Jurijem Letunovem, kter\u00e9mu let do vesm\u00edru navrhl tak\u00e9 Koroljov. K ob\u011bma novin\u00e1\u0159\u016fm m\u011bli l\u00e9ka\u0159i men\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednky a pozvali je na dal\u0161\u00ed testy p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok. Nez\u00e1visle Michail Rebrov vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee my\u0161lenka na let novin\u00e1\u0159e do vesm\u00edru vznikla v pr\u016fb\u011bhu jeho rozhovoru s Koroljovem, Rebrov pro\u0161el roku 1965 prohl\u00eddkami v IMBP bez probl\u00e9m\u016f a z\u00edskal souhlas k kosmick\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b. Po \u00famrt\u00ed Koroljova v lednu 1966 byl projekt novin\u00e1\u0159sk\u00e9ho letu nejd\u0159\u00edve odlo\u017een a potom zapomenut.Podruh\u00e9 se my\u0161lenka na let sov\u011btsk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e do vesm\u00edru objevila po ozn\u00e1men\u00ed letu report\u00e9r\u016f japonsk\u00e9 televizn\u00ed spole\u010dnosti TBS v b\u0159eznu 1989. Informace vzbudila mezi sov\u011btsk\u00fdmi \u017eurnalisty velk\u00fd ohlas, b\u011bhem t\u00fddne zorganizoval Svaz novin\u00e1\u0159\u016f \"kosmickou\" komisi pod p\u0159edsednictv\u00edm Vladimira Gubareva, redaktora odd\u011blen\u00ed v\u011bdy Pravdy. Komise vyhl\u00e1sila projekt Kosmos \u2013 d\u011btem. S t\u00edm, \u017ee honor\u00e1\u0159e a v\u00fdt\u011b\u017eek z publikac\u00ed souvisej\u00edc\u00edch s akc\u00ed budou v\u011bnov\u00e1ny ve prosp\u011bch d\u011bt\u00ed. Byl vyhl\u00e1\u0161en konkurz, 37 vybran\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f od prosince 1989 do b\u0159ezna 1990 proch\u00e1zelo l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm, souhlas l\u00e9ka\u0159\u016f k v\u00fdcviku z\u00edskalo \u0161est kandid\u00e1t\u016f \u2013 Alexandr St\u011bpanovi\u010d Andrju\u0161kov a Valerij Vasiljevi\u010d Baberdin z Krasnoj zvezdy, Jurij Jurjevi\u010d Krikun z Ukrt\u011blefilmu, Pavel Petrovi\u010d Muchortov z Sov\u011btskoj molod\u011b\u017ei v Rize, Sv\u011btlana Ok\u0165abrjevna Omel\u010denkov\u00e1 z Vozdu\u0161novo transporta a Valerij Jurjevi\u010d \u0160arov z Literaturnoj gazety. V\u0161ech \u0161est z\u00edskalo 11. kv\u011btna 1990 doporu\u010den\u00ed St\u00e1tn\u00ed meziresortn\u00ed komise k v\u00fdcviku. V\u0161eobecnou kosmickou p\u0159\u00edpravu zah\u00e1jila \u0161estice 1. \u0159\u00edjna 1990, ale u\u017e v prosinci 1990 odstartoval do vesm\u00edru report\u00e9r TBS Tojohiro Akijama. Dne 7. \u00fanora 1992 byla, po slo\u017een\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch zkou\u0161ek, v\u0161em \u0161esti p\u0159izn\u00e1na kvalifikace kosmonaut-v\u00fdzkumn\u00edk. Nicm\u00e9n\u011b d\u00e1le program nepokra\u010doval a v\u0161ichni se vr\u00e1tili do redakc\u00ed.\n IES Patona AV Ukrajiny (Vladimir Fartu\u0161nyj) \nRoku 1963 se Sergej Koroljov domluvil s Borisem Patonem, \u0159editelem kyjevsk\u00e9ho Institutu elektrick\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed J. O. Patona, na spolupr\u00e1ci v oblasti sva\u0159ov\u00e1n\u00ed kov\u016f v kosmu. Od roku 1964 rozpracov\u00e1vala skupina pracovn\u00edku institutu metody sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ve vakuu a bezt\u00ed\u017ei. Ke zkou\u0161k\u00e1m ve stavu bezt\u00ed\u017ee v upraven\u00e9m letadle absolvovali para\u0161utistick\u00fd v\u00fdcvik. V letech 1966-1969 byla postupn\u011b zdokonalena sv\u00e1\u0159ec\u00ed aparatura nazvan\u00e1 Vulk\u00e1n, pou\u017eita byla p\u0159i letu Sojuzu 6 (1969).Na ja\u0159e 1965 se Sergej Koroljov domluvil s Borisem Patonem, \u017ee experiment provede zam\u011bstnanec institutu. Od dubna 1965 do kv\u011btna 1966 prob\u00edhaly prohl\u00eddky v IMBP, z 22 Kyjevan\u016f z\u016fstali dva kandid\u00e1ti \u2013 Jurij Lapkin a Vladimir Fartu\u0161nyj. Oba zah\u00e1jili v\u00fdcvik spole\u010dn\u011b s odd\u00edlem CKBEM. V prosinci 1967 byli posl\u00e1ni do CPK, ale zdej\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159i dali souhlas k p\u0159\u00edprav\u011b pouze Fartu\u0161n\u00e9mu, a to a\u017e v kv\u011btnu 1968. Ten byl ihned p\u0159i\u0159azen k odd\u00edlu CKBEM, jmenov\u00e1n kosmonautem-v\u00fdzkumn\u00edkem IES byl 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1968. Od listopadu 1969 byl za\u0159azen jako palubn\u00ed in\u017een\u00fdr do jedn\u00e9 z pos\u00e1dek Sojuzu programu Kontakt (s Alexejem Gubarevem), po zran\u011bn\u00ed p\u0159i autonehod\u011b byl v \u010dervnu 1970 odstran\u011bn od p\u0159\u00edpravy. Dne 6. dubna 1973 ztratil status kosmonauta ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f.\n Moskevsk\u00fd stroj\u00edrensk\u00fd z\u00e1vod \u201eRychlost\u201c (Sv\u011btlana Savick\u00e1) \nV letech 1979-1980 prob\u011bhl v Sov\u011btsk\u00e9m svazu druh\u00fd \u017eensk\u00fd n\u00e1bor mezi kosmonauty. Kosmonautkami se stalo celkem osm \u017een z r\u016fzn\u00fdch organizac\u00ed. Mezi nimi Sv\u011btlana Savick\u00e1, zku\u0161ebn\u00ed letec z Moskevsk\u00e9ho stroj\u00edrensk\u00e9ho z\u00e1vodu \u201eRychlost\u201c (\u041c\u043e\u0441\u043a\u043e\u0432\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u043c\u0430\u0448\u0438\u043d\u043e\u0441\u0442\u0440\u043e\u0438\u0442\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e\u0433\u043e \u0437\u0430\u0432\u043e\u0434\u0430 (\u041c\u041c\u0417) \u00ab\u0421\u043a\u043e\u0440\u043e\u0441\u0442\u044c\u00bb). Savick\u00e1 z\u00edskala v kv\u011btnu 1979 souhlas Hlavn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komise ke kosmick\u00e9mu v\u00fdcviku, od prosince t\u00e9ho\u017e roku do \u010dervna 1980 v NPO Energija proch\u00e1zela (s ostatn\u00edmi kandid\u00e1tkami) p\u0159edb\u011b\u017enou technickou p\u0159\u00edpravou. Od srpna 1980 byla p\u0159id\u011blena k odd\u00edlu kosmonaut\u016f Energije, 23. \u010dervna 1981 po skon\u010den\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 kosmick\u00e9 p\u0159\u00edpravy byla jmenov\u00e1na zku\u0161ebn\u00edm kosmonautem MMZ Skoros\u0165. Ale u\u017e od 16. kv\u011btna 1983 se stala zam\u011bstnancem Energije a \u010dlenem jej\u00edho odd\u00edlu kosmonaut\u016f. Roku 1982 a 1984 vzl\u00e9tla do vesm\u00edru, z odd\u00edlu Energije ode\u0161la v \u0159\u00edjnu 1993.\n V\u0161esvazov\u00e9 kardiologick\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 st\u0159edisko Akademie l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch v\u011bd SSSR (Oleg A\u0165kov) \nL\u00e9ka\u0159 Institutu klinick\u00e9 kardiologie V\u0161esvazov\u00e9ho kardiologick\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho st\u0159ediska Akademie l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch v\u011bd SSSR (\u0418\u043d\u0441\u0442\u0438\u0442\u0443\u0442\u0430 \u043a\u043b\u0438\u043d\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0439 \u043a\u0430\u0440\u0434\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0438 \u0412\u0441\u0435\u0441\u043e\u044e\u0437\u043d\u043e\u0433\u043e \u043a\u0430\u0440\u0434\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u043d\u0430\u0443\u0447\u043d\u043e\u0433\u043e \u0446\u0435\u043d\u0442\u0440\u0430 \u0410\u043a\u0430\u0434\u0435\u043c\u0438\u0438 \u043c\u0435\u0434\u0438\u0446\u0438\u043d\u0441\u043a\u0438\u0445 \u043d\u0430\u0443\u043a \u0421\u0421\u0421\u0420) Oleg A\u0165kov roku 1976 na doporu\u010den\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edka l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 spr\u00e1vy CPK plukovn\u00edka Jerjomina pro\u0161el zdravotn\u00edmi testy v IMBP a v lednu 1977 z\u00edskal souhlas Hlavn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komise ke kosmonautick\u00e9mu v\u00fdcviku.\nNicm\u00e9n\u011b st\u00e1t se kosmonautem IMBP odm\u00edtl, p\u0159esto ka\u017edoro\u010dn\u011b proch\u00e1zel l\u00e9ka\u0159skou prohl\u00eddkou nutnou k udr\u017een\u00ed pr\u00e1va na v\u00fdcvik. Roku 1982 byl vybr\u00e1n Konstantin Feoktistov pro program letu star\u00e9ho kosmonauta, a A\u0165kov m\u011bl sledovat jeho zdravotn\u00ed stav p\u0159\u00edmo na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze. Od srpna 1982 se individu\u00e1ln\u011b p\u0159ipravoval k letu v NPO Energija, v b\u0159eznu 1983 z\u00edskal souhlas St\u00e1tn\u00ed meziresortn\u00ed komise k v\u00fdcviku a od \u010dervna se ve zrychlen\u00e9m tempu p\u0159ipravoval v CPK.\nFeoktistov mezit\u00edm onemocn\u011bl, pot\u00e9 byl A\u0165kov za\u0159azen do 3. z\u00e1kladn\u00ed pos\u00e1dky Saljutu 7 s Leonidem Kizimem a Vladimirem Solovjovem, s nimi\u017e ve vesm\u00edru str\u00e1vil od \u00fanora do \u0159\u00edjna 1984 tehdy rekordn\u00edch 236 dn\u00ed.\n NPP Zvezda (Vladimir Severin) \nNPP Zvezda (\u041d\u0430\u0443\u0447\u043d\u043e-\u043f\u0440\u043e\u0438\u0437\u0432\u043e\u0434\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u043e\u0435 \u043f\u0440\u0435\u0434\u043f\u0440\u0438\u044f\u0442\u0438\u0435 \u0417\u0432\u0435\u0437\u0434\u0430) byl jedin\u00fd sov\u011btsk\u00fd a je jedin\u00fd rusk\u00fd podnik vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed skafandry pro kosmonauty. Dlouhou dobu v\u00fdrobky podniku zkou\u0161eli extern\u00ed spolupracovn\u00edci. Roku 1982 vznikla v podniku zku\u0161ebn\u00ed skupina, v n\u00ed vznikla idea, \u017ee pro podnik bude u\u017eite\u010dn\u00e9 m\u00edt zku\u0161enosti se skafandry ve vesm\u00edru z prvn\u00ed ruky. Jeden z v\u00fdzkumn\u00edk\u016f, Vladimir Gajevi\u010d Severin, si podal p\u0159ihl\u00e1\u0161ku do odd\u00edlu kosmonaut\u016f, pro\u0161el v\u0161emi koly v\u00fdb\u011bru a 11. kv\u011btna 1990 z\u00edskal souhlas St\u00e1tn\u00ed meziresortn\u00ed komise k za\u0159azen\u00ed do v\u00fdcviku. V\u0161eobecnou kosmickou p\u0159\u00edpravu absolvoval v CPK, 11. b\u0159ezna 1992 z\u00edskal kvalifikaci kosmonaut-v\u00fdzkumn\u00edk a byl za\u0159azen do skupiny p\u0159ipravuj\u00edc\u00ed se k let\u016fm na Mir. Do \u017e\u00e1dn\u00e9 hlavn\u00ed ani z\u00e1lo\u017en\u00ed pos\u00e1dky nebyl za\u0159azen. Roku 1995 z CPK ode\u0161el.\n Kaza\u0161sk\u00fd let \nP\u0159i p\u0159\u00edprav\u00e1ch oslav 30. let kosmodromu Bajkonur vznikla roku 1985 my\u0161lenka poslat do vesm\u00edru kosmonauta kaza\u0161sk\u00e9 n\u00e1rodnosti. Ale z Kazach\u016f slou\u017e\u00edc\u00edch ve vojensk\u00e9m letectvu \u017e\u00e1dn\u00fd nepro\u0161el p\u0159es l\u00e9ka\u0159e, po roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00fdb\u011bru o civiln\u00ed letce usp\u011bl Talgat Musabajev, ale pak cel\u00e1 v\u011bc utichla. Roku 1989 pl\u00e1n o\u017eivil nov\u00fd prvn\u00ed tajemn\u00edk \u00daV KS Kazachst\u00e1nu Nazarbajev. A tak v \u0159\u00edjnu 1990 Musabajev zah\u00e1jil v\u00fdcvik v CPK spole\u010dn\u011b se skupinou novin\u00e1\u0159\u016f. Koncem roku se k nim p\u0159ipojil je\u0161t\u011b Toktar Aubakirov, zku\u0161ebn\u00ed letec OKB Mikojana. Do vesm\u00edru vzl\u00e9tl Aubakirov v \u0159\u00edjnu 1991 jako \u010dlen 8. n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed expedice na stanici Mir. Musabajev u\u017e v b\u0159eznu 1991 vstoupil do odd\u00edlu CPK, Aubakirov po letu za\u010dal pracovat v kaza\u0161sk\u00e9m St\u00e1tn\u00edm v\u00fdboru obrany.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Bl\u00e1ha (poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu)? <<>>: Franti\u0161ek Bl\u00e1ha, t\u00e9\u017e Franti\u0161ek Blaha nebo Franz Blaha (15. z\u00e1\u0159\u00ed 1813 Z\u00e1brdovice \u2013 5. b\u0159ezna 1879 Staatz), byl rakousk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed a politik \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti z Moravy, poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu.\nV roce 1835 vystudoval teologii v Brn\u011b. Od b\u0159ezna 1856 do dubna 1876 p\u016fsobil jako far\u00e1\u0159 v Heraltic\u00edch. Pak z\u00edskal probo\u0161tn\u00ed prebendu v dolnorakousk\u00e9m Staatzu.Zapojil se i do vysok\u00e9 politiky. V dopl\u0148ovac\u00edch zemsk\u00fdch volb\u00e1ch roku 1866 byl zvolen na Moravsk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm, kde zastupoval kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed, obvod Jihlava, Velk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, T\u0159eb\u00ed\u010d. Je uv\u00e1d\u011bn jako kandid\u00e1t n\u00e1rodn\u00ed strany, v jin\u00e9m zdroji coby kandid\u00e1t slovansk\u00e9 strany.Zem\u0159el v b\u0159eznu 1879.", "<<>>: Co je Seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu V.I.P.? <<>>: Toto je seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu V.I.P. Americk\u00fd ak\u010dn\u00ed seri\u00e1l V.I.P. byl premi\u00e9rov\u011b vys\u00edl\u00e1n v letech 1998\u20132002 v syndikaci, celkem vzniklo 88 d\u00edl\u016f rozd\u011blen\u00fdch do \u010dty\u0159 \u0159ad.\nD\u00edly \u010d. 9\u201322 druh\u00e9 \u0159ady byly v \u010desk\u00e9 premi\u00e9\u0159e vys\u00edl\u00e1ny kr\u00e1tce po p\u016flnoci, v seznamu je datum \u010desk\u00e9 premi\u00e9ry uvedeno podle televizn\u00edho dne, tj. hodiny 00.00\u201306.00 se po\u010d\u00edtaj\u00ed k p\u0159edchoz\u00edmu kalend\u00e1\u0159n\u00edmu dni.\nP\u0159ehled d\u00edl\u016f seri\u00e1lu V.I.P. na SerialZone\nP\u0159ehled d\u00edl\u016f seri\u00e1lu V.I.P.", "<<>>: Co je Rosalind Franklinov\u00e1? <<>>: Rosalind Elsie Franklinov\u00e1 (25. \u010dervence 1920 Notting Hill \u2013 16. dubna 1958 Chelsea) byla anglick\u00e1 biofyzi\u010dka, chemi\u010dka a biolo\u017eka, kter\u00e1 se zab\u00fdvala p\u0159edev\u0161\u00edm rentgenovou krystalografi\u00ed.\nJej\u00ed pr\u00e1ce byla kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro pochopen\u00ed molekul\u00e1rn\u00edch struktur DNA (deoxyribonukleov\u00e1 kyselina), RNA (ribonukleov\u00e1 kyselina), vir\u016f, uhl\u00ed a grafitu. Pr\u00e1ce na rentgenov\u00fdch difrak\u010dn\u00edch obrazech DNA na King's College v Lond\u00fdn\u011b vedla k objevu dvojit\u00e9 \u0161roubovice DNA. Nobelovu cenu za fyziologii a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v roce 1962 za to z\u00edskali Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins. A\u017e v roce 2023 v\u011bdci na z\u00e1klad\u011b nov\u00fdch d\u016fkaz\u016f dosp\u011bli k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Rosalind Franklin\u00e1 byla rovnocenn\u00fdm hr\u00e1\u010dem v procesu objevov\u00e1n\u00ed DNA.\nKr\u00e1lovsk\u00e1 spole\u010dnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge - britsk\u00e1 u\u010den\u00e1 spole\u010dnost \u010dili akademie pro podporu v\u011bd) na jej\u00ed po\u010dest ud\u011bluje \u017een\u00e1m cenu Rosalindy Franklinov\u00e9 za v\u00fdzkum a \u00fasil\u00ed o rovnost \u017een a mu\u017e\u016f. \nFranklinov\u00e1 se narodila v Notting Hill v Lond\u00fdn\u011b do bohat\u00e9 a vlivn\u00e9 britsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny. Jej\u00ed otec, Ellis Arthur Franklin (1894\u20131964), byl politicky liber\u00e1ln\u00ed lond\u00fdnsk\u00fd obchodn\u00ed bank\u00e9\u0159, kter\u00fd u\u010dil na m\u011bstsk\u00e9 Working Men's College. Jej\u00ed matkou byla Muriel Frances Waley (1894\u20131976). Rosalind byla druh\u00fdm d\u00edt\u011btem v rodin\u011b p\u011bti d\u011bt\u00ed. David (1919\u20131986) byl nejstar\u0161\u00edm bratrem, Colin (1923\u20132020), Roland (* 1926) a Jenifer (* 1929) byli jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sourozenci.\nJej\u00ed prastr\u00fdc z otcovy strany byl Herbert Samuel (pozd\u011bji vikomt Samuel), kter\u00fd byl ministrem vnitra v roce 1916 a prvn\u00edm praktikuj\u00edc\u00edm \u017didem, kter\u00fd slou\u017eil v britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Jej\u00ed teta, Helen Caroline Franklinov\u00e1, byla provd\u00e1na za Normana de Mattos Bentwiche, kter\u00fd byl gener\u00e1ln\u00edm prokur\u00e1torem v britsk\u00e9m mand\u00e1tu Palestina.\nB\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pom\u00e1hali jej\u00ed rodi\u010de \u017eidovsk\u00fdm uprchl\u00edk\u016fm z Evropy, zejm\u00e9na d\u011btem z Kindertransport\u016f.\nFranklinov\u00e1 studovala na jedn\u00e9 z m\u00e1la d\u00edv\u010d\u00edch \u0161kol, kde se vyu\u010dovala fyzika a chemie. D\u00edky tomu pak mohla studovat na Cambridgsk\u00e9 univerzit\u011b, kterou absolvovala v roce 1941 s titulem z p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd a pot\u00e9 se zapsala na doktor\u00e1t z fyzik\u00e1ln\u00ed chemie pod dohledem Ronalda Georga Wreyforda Norrishe.\nV roce 1942 p\u0159ijala v\u00fdzkumnou pozici v British Coal Utilisation Research Association (BCURA). V\u00fdzkum uhl\u00ed pomohl Franklinov\u00e9 z\u00edskat doktor\u00e1t z Cambridge v roce 1945.\nV roce 1947 se p\u0159est\u011bhovala do Pa\u0159\u00ed\u017ee a jako postdoktorandka pracovala pod Jacquesem Meringem v Laboratoire Central des Services Chimiques de l'\u00c9tat, kde se stala uzn\u00e1vanou rentgenovou krystalografkou.\nV roce 1951 po n\u00e1stupu na King's College v Lond\u00fdn\u011b jako v\u00fdzkumn\u00fd pracovn\u00edk objevila n\u011bkter\u00e9 kl\u00ed\u010dov\u00e9 vlastnosti DNA, kter\u00e9 pomohly k odhalen\u00ed struktury dvojit\u00e9 \u0161roubovice DNA.\nV roce 1953 kv\u016fli nesouhlasu se sv\u00fdm \u0159editelem Johnem Randallem a kolegou Mauricem Wilkinsem byla Franklinov\u00e1 nucena p\u0159ej\u00edt na Birkbeck College. Pracoval tam pod veden\u00edm Johna Desmonda Bernala na molekul\u00e1rn\u00edch struktur\u00e1ch vir\u016f.\nV roce 1958 den p\u0159ed odhalen\u00edm struktury viru tab\u00e1kov\u00e9 mozaiky na mezin\u00e1rodn\u00edm veletrhu v Bruselu zem\u0159ela Franklinov\u00e1 na rakovinu vaje\u010dn\u00edk\u016f ve v\u011bku 37 let. \u010clen jej\u00edho t\u00fdmu Aaron Klug pokra\u010doval v jej\u00edm v\u00fdzkumu a v roce 1982 za n\u011bj z\u00edskal Nobelovu cenu za chemii.\nFranklinov\u00e1 se v\u011bnovala p\u0159edev\u0161\u00edm rentgenov\u00e9 krystalografii, kter\u00e1 zkoum\u00e1 ohyb (difrakci) paprsk\u016f monochromatick\u00e9ho rentgenov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed p\u0159i pr\u016fchodu zkoumanou l\u00e1tkou.\nV letech 1942 a\u017e 1945 aplikovala rentgenovou krystalografii na amorfn\u00ed l\u00e1tky (p\u0159edev\u0161\u00edm na uhl\u00ed, grafit a jin\u00e9 uhl\u00edkat\u00e9 materi\u00e1ly). Publikovala n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f, kter\u00e9 se staly sou\u010d\u00e1st\u00ed hlavn\u00edho proudu fyziky a chemie uhl\u00ed a uhl\u00edku. Jej\u00ed poznatky byly pops\u00e1ny v monografii z roku 1993 a jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed u\u010debnic o chemii a fyzice uhl\u00edku. \nPozd\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce na rentgenov\u00e9 difrakci protein\u016f a lipid\u016f ji postupn\u011b p\u0159ivedla k pr\u00e1ci na vl\u00e1knu DNA, nebo\u0165 v t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo k nov\u00e9mu v\u00fdvoji v t\u00e9to oblasti, a ona byla pova\u017eov\u00e1na za jedinou zku\u0161enou experiment\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkumnic\u00ed v oblasti rentgenov\u00e9 difrakce.\nV roce 1950 \u0161v\u00fdcarsk\u00fd chemik Rudolf Signer v Bernu p\u0159ipravil vysoce \u010dist\u00fd vzorek DNA z telec\u00edho brzl\u00edku, kter\u00fd byl voln\u011b distribuov\u00e1n. Franklinov\u00e1 na n\u011bm za\u010dala pracovat a pou\u017eila novou rentgenovou elektronku s jemn\u00fdm zaost\u0159en\u00edm a mikrokamerou. Bezprost\u0159edn\u00edm zji\u0161t\u011bn\u00edm bylo, \u017ee DNA m\u00e1 tvar \u0161roubovice a \u017ee fosf\u00e1tov\u00e1 skupina le\u017e\u00ed mimo hlavn\u00ed \u0159et\u011bzec DNA. Data prezentovala na p\u0159edn\u00e1\u0161ce v listopadu 1951 v King's College v Lond\u00fdn\u011b. Jej\u00ed pr\u00e1ce byla pozd\u011bji pou\u017eita ke spr\u00e1vn\u00e9mu ur\u010den\u00ed struktury DNA americk\u00fdm v\u011bdcem James Daweym Watsonem a britsk\u00fdm v\u011bdcem Francisem Crickem. Ve sv\u00e9 slavn\u00e9 pr\u00e1ci z roku 1953 jej\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek zm\u00ednili pouze n\u011bkolika slovy. Takov\u00e9to p\u0159ipisov\u00e1n\u00ed objev\u016f v\u011bdky\u0148 mu\u017esk\u00fdm koleg\u016fm je p\u0159\u00edkladem Matildina efektu. Z\u00e1sluhy Franklin byly docen\u011bny a\u017e ke konci 60. let. Watson a Crick dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za medic\u00ednu za objasn\u011bn\u00ed molekul\u00e1rn\u00ed struktury nukleov\u00fdch kyselin.\nV roce 1956 Franklin za\u010dala sv\u016fj v\u00fdzkum na poli virologie po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Kalifornsk\u00e9 univerzity v Berkeley, kde j\u00ed navrhli v\u00fdzkum viru obrny. Se svou skupinou pak za\u010dala de\u0161ifrovat strukturu viru obrny v krystalick\u00e9m stavu pomoc\u00ed rentgenov\u00e9 difrakce. Kv\u016fli sv\u00e9mu rychle se zhor\u0161uj\u00edc\u00edmu zdrav\u00ed byla nucena svou pr\u00e1ci ukon\u010dit. \u010clen jej\u00edho t\u00fdmu Aaron Klug pokra\u010doval v jej\u00edm v\u00fdzkumu a v roce 1982 za to z\u00edskal Nobelovu cenu za chemii.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Rosalind Franklin na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Maxmili\u00e1n Maux? <<>>: Maxmili\u00e1n Maux (25. kv\u011btna 1828 Velk\u00e9 Popovice \u2013 20. listopadu 1891 Radujevac) byl \u010desk\u00fd politick\u00fd aktivista, student techniky, \u00fa\u010dastn\u00edk revolu\u010dn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed roku 1848 a 1849 v Rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed, nejprve v Praze, posl\u00e9ze pak revolu\u010dn\u00edho d\u011bn\u00ed v Uhersku, pozd\u011bj\u0161\u00ed politick\u00fd emigrant v zahrani\u010d\u00ed a pedagog. Rakousk\u00fdmi \u00fa\u0159ady byl v \u010dervnu 1848 st\u00edh\u00e1n jako hlavn\u00ed podez\u0159el\u00fd ze zast\u0159elen\u00ed kn\u011b\u017eny Marie Eleonory Windischgr\u00e4tzov\u00e9 b\u011bhem pra\u017esk\u00fdch Svatodu\u0161n\u00edch bou\u0159\u00ed, posl\u00e9ze pak jako jeden z hlavn\u00edch str\u016fjc\u016f tzv. M\u00e1jov\u00e9ho spiknut\u00ed v kv\u011btnu roku 1849.\nKe zpro\u0161t\u011bn\u00ed obvin\u011bn\u00ed Mauxe z vra\u017edy kn\u011b\u017eny Windischgr\u00e4tzov\u00e9 dopomohla kriminalisticko-balistick\u00e1 expert\u00edza, vlbec prvn\u00ed pou\u017eit\u00ed t\u00e9to metody v historii Rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed a mo\u017en\u00e1 i cel\u00e9 kriminalistiky.\nNarodil se ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch do rodiny zdej\u0161\u00edho lesn\u00edka. Po absolvov\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edho a st\u0159edn\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed studoval pra\u017eskou polytechniku. Identifikoval se s \u010desk\u00fdm vlasteneck\u00fdm hnut\u00edm a vstoupil do \u010desk\u00e9ho studentsk\u00e9ho spolku Sl\u00e1vie. Zde se sezn\u00e1mil mj. s Josefem V\u00e1clavem Fri\u010dem, V\u00e1clavem Hodkem, Adolfem Vil\u00e9mem Strakou a dal\u0161\u00edmi revolu\u010dn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edmi studenty. \u0158adil se k radik\u00e1ln\u00edm liber\u00e1l\u016fm.\nS po\u010d\u00e1tkem roku 1848 s\u00edlila v \u0159ad\u011b evropsk\u00fdch zem\u00edch pot\u0159eba garance \u0159ady ob\u010dansk\u00fdch svobod, mj. prost\u0159ednictv\u00edm \u00fastavy. Situace v Rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed byla zjit\u0159ena u\u017e od tzv. B\u0159eznov\u00e9 revoluce, p\u0159i kter\u00e9 v ulic\u00edch V\u00eddn\u011b zahynulo po z\u00e1sahu vojska n\u011bkolik des\u00edtek lid\u00ed. Maux se jako \u010dlen Sl\u00e1vie pod\u00edlel na organizaci sch\u016fz\u00ed spolku a tak\u00e9 vlasteneck\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed na ho\u0159e \u0158\u00edp na ja\u0159e 1848. Pravd\u011bpodobn\u011b byl p\u0159\u00edtomen i na Slovansk\u00e9ho sjezdu konan\u00e9m od 2. do 12. \u010dervna v Praze, kam p\u0159ijel rovn\u011b\u017e radik\u00e1ln\u00ed rusk\u00fd myslitel Michail Alexandrovi\u010d Bakunin. Stal se tak\u00e9 \u010dlenem kohorty student\u016f pra\u017esk\u00e9 polytechniky, polovojensk\u00e9 vlasteneck\u00e9 milice. V ji\u017e kv\u011btnu 1848 byl do Prahy povol\u00e1n vojensk\u00fd velitel Alfr\u00e9d Windischgr\u00e4tz, aby potla\u010dil projevy nespokojenosti Pra\u017ean\u016f s absolutistickou vl\u00e1dou\nVzhledem k postupn\u00e9mu p\u0159iost\u0159ov\u00e1n\u00ed situace se kn\u00ed\u017ee 8. \u010dervna rozhodl uspo\u0159\u00e1dat vojenskou p\u0159ehl\u00eddku k demonstraci s\u00edly c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy. Pra\u017ean\u00e9 na to odpov\u011bd\u011bli 12. \u010dervna velkou m\u0161\u00ed na Ko\u0148sk\u00e9m trhu, kterou slou\u017eil kn\u011bz a zap\u00e1len\u00fd vlastenec Jan Arnold. Maux se ud\u00e1losti spolu s dal\u0161\u00edmi \u010dleny Sl\u00e1vie z\u00fa\u010dastnil, i p\u0159es v\u00fdslovnou \u017e\u00e1dost, aby byli \u00fa\u010dastn\u00edci akce neozbrojeni, p\u0159inesl s sebou loveckou dvouhlav\u0148ovou brokovnici, patrn\u011b vlastn\u011bnou jeho otcem lesn\u00edkem. Po m\u0161i se \u010d\u00e1st Pra\u017ean\u016f vydala p\u0159ed budovu vojensk\u00e9ho velitelstv\u00ed (b\u00fdval\u00fd pal\u00e1c Pacht\u016f z R\u00e1jova) na rohu Celetn\u00e9 ulice a Ovocn\u00e9ho trhu, kde v tu dobu pob\u00fdval Windischgr\u00e4tz se svoj\u00ed rodinou a p\u0159\u00e1teli.\nPoty\u010dky s c\u00edsa\u0159sk\u00fdmi odd\u00edly za\u010daly u\u017e u Pra\u0161n\u00e9 br\u00e1ny a postupn\u011b se posouvaly Celetnou ulic\u00ed na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed. O p\u016fl p\u00e1t\u00e9 odpoledne pak do\u0161lo p\u0159ed velitelstv\u00edm k tragick\u00e9 ud\u00e1losti, kdy byla u okna budovy v pat\u0159e zast\u0159elena Windischgr\u00e4tzova man\u017eelka Eleonora, kter\u00e1 cht\u011bla vyhl\u00e9dnout na ulici. Po z\u00e1sahu kulkou do \u010dela byla na m\u00edst\u011b mrtv\u00e1.\nMaux, ktet\u00fd p\u0159i sr\u00e1\u017ek\u00e1ch s vojskem utrp\u011bl se\u010dnou r\u00e1nu, byl nedlouho pot\u00e9 rakousk\u00fdmi voj\u00e1ky vyp\u00e1tr\u00e1n, ve\u010der zat\u010den a ozna\u010den jako hlavn\u00ed podez\u0159el\u00fd ze smrti kn\u011b\u017eny, nebo\u0165 v\u00edcero sv\u011bdk\u016f odpov\u011bd\u011blo, \u017ee byl ve chv\u00edl\u00edch jej\u00ed smrti ozbrojen. Podez\u0159en\u00ed na n\u011bm utkv\u011blo rovn\u011b\u017e d\u00edky v\u00fdznamn\u00e9mu postaven\u00ed v \u0159ad\u00e1ch pra\u017esk\u00e9ho studentstva. Po sv\u00e9m zat\u010den\u00ed byl demonstrativn\u011b veden v poutech ulicemi m\u011bsta, n\u00e1sledn\u011b uv\u011bzn\u011bn, vysl\u00fdch\u00e1n a surov\u011b bit. Internov\u00e1n z\u016fstal po celou dobu tzv. Pra\u017esk\u00e9ho \u010dervnov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed a do boj\u016f v ulic\u00edch Prahy tak nezas\u00e1hl. Nav\u00edc proti n\u011bmu neexistoval p\u0159\u00edm\u00fd d\u016fkaz. Jeho vinu pak vyvr\u00e1tila do t\u00e9 doby nevyu\u017e\u00edvan\u00e1 balistick\u00e1 expert\u00edza proveden\u00e1 pra\u017esk\u00fdm pu\u0161ka\u0159em Antonem Vincenzem Lebedou. Zbroja\u0159sk\u00fd odborn\u00edk porovnal r\u00e1\u017ei Mauxovy pu\u0161ky s velikost\u00ed pr\u016fst\u0159elu ve skle okna a i z hlediska rozd\u00edln\u00fdch povah n\u00e1boj\u016f zbran\u011b (Maux vlastnil brokovnici, kde\u017eto kn\u011b\u017ena zem\u0159ela po z\u00e1sahu jednou kulkou) podez\u0159en\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o vra\u017eednou zbra\u0148, vyvr\u00e1til. Jednalo se tak o prvn\u00ed vyu\u017eit\u00ed soudn\u00ed balistiky v historii Rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed a mo\u017en\u00e1 i v cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Maux byl nakonec z v\u011bzen\u00ed propu\u0161t\u011bn a\u017e s dal\u0161\u00edmi zadr\u017een\u00fdmi na amnestii 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1848.\nVe sv\u00e9 politick\u00e9 a revolu\u010dn\u00ed \u010dinnosti v\u0161ak neustal. Zapojil se roku 1849 do p\u0159\u00edprav tzv. M\u00e1jov\u00e9ho spiknut\u00ed p\u0159ipravuj\u00edc\u00ed v Praze liber\u00e1ln\u00ed p\u0159evrat, po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed s p\u0159emo\u017een\u00edm pra\u017esk\u00fdch vojensk\u00fdch pos\u00e1dek. Dal\u0161\u00edmi \u010dleny spiknut\u00ed byli J. V. Fri\u010d, V\u00e1clav Hodek, Adolf Vil\u00e9m Straka, Johann Rittig, Franti\u0161ek Girgl, V\u00e1clav Pavel Kleinert a dal\u0161\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm mlad\u00ed pra\u017e\u0161t\u00ed studenti. Maux, stejn\u011b jako ostatn\u00ed pro \u00fa\u010dely konspirace u\u017e\u00edval kryc\u00ed jm\u00e9no, v jeho p\u0159\u00edpad\u011b B\u00e9m (neboli \u010cech). Pod\u00edlel se na \u0161\u00ed\u0159en\u00ed zpr\u00e1v o povst\u00e1n\u00ed mimo Prahu, tak\u00e9 byl spoluzodpov\u011bdn\u00fd za n\u00e1kup prachu a v\u00fdrobu patron. Spiknut\u00ed bylo v\u0161ak okolo 9. kv\u011btna 1849 prozrazeno a po jeho \u010dlenech vyhl\u00e1\u0161eno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. Maux, i vzhledem ke sv\u00e9mu vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed ohledn\u011b vra\u017edy kn\u011b\u017eny Windischgr\u00e4tzov\u00e9, byl ozna\u010den za jednoho z hlavn\u00edch str\u016fjc\u016f spiknut\u00ed a st\u00edh\u00e1n pro velezradu, s hrozbou mo\u017en\u00e9ho trestu smrti. Nejprve se ji\u017e 10. kv\u011btna uch\u00fdlil na venkov, z\u00e1hy se v\u0161ak rozhodl \u010cechy opustit. Poda\u0159ilo se mu dostat do Srbska, odkud se dostal do Rakouskem ovl\u00e1dan\u00fdch Uher, kde se zapojil do zdej\u0161\u00edho protirakousk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Po jeho potla\u010den\u00ed se spolu s uhersk\u00fdmi politick\u00fdmi uprchl\u00edky, v\u010detn\u011b Lajose Kossutha. p\u0159esunul na \u00fazem\u00ed Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, odkud se mu n\u00e1sledn\u011b povedlo vycestovat do Anglie. Sem posl\u00e9ze p\u0159es\u00eddlilo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch politick\u00fdch emigrant\u016f, v\u010detn\u011b Adolfa Gustava Straky a posl\u00e9ze i J. V. Fri\u010de.\nVe Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed se usadil, o\u017eenil, kde za\u010dal obchodovat s sheffieldsk\u00fdm zbo\u017e\u00edm. N\u00e1sledn\u011b za\u010dal p\u016fsobit jako obchodn\u00ed cestuj\u00edc\u00ed v oblasti St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e. P\u0159i sv\u00e9m pobytu v B\u011blehrad\u011b byl na \u017e\u00e1dost rakousk\u00e9ho konzula srbskou vl\u00e1dou Alexandra Djordjevi\u010de zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn v \u010cech\u00e1ch, na pra\u017esk\u00e9 Novom\u011bstsk\u00e9 radnici.Posl\u00e9ze je uv\u00e1d\u011bn jako u\u010ditel n\u011bm\u010diny v srbsk\u00e9m m\u011bst\u011b Aleksinac.\nMaxmili\u00e1n Maux zem\u0159el 20. listopadu 1891 v srbsk\u00e9 obci Radujevac ve v\u011bku 63 let.\nTRAUB, Hugo. Kv\u011btnov\u00e9 spiknut\u00ed v \u010cech\u00e1ch roku 1849. Praha: \u0160olc a \u0160im\u00e1\u010dek, 1929.\nDENIS, Ernest. \u010cechy po B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e, II: Probuzen\u00ed. K federalismu. Praha: Burs\u00edk a Kohout, 1905. s. 333.", "<<>>: Co je Poseidonovo zlato? <<>>: Poseidonovo zlato (1993, Poseidon's Gold) je historick\u00fd detektivn\u00ed rom\u00e1n anglick\u00e9 spisovatelky Lindsey Davisov\u00e9. Jde o p\u00e1t\u00fd d\u00edl dvacetid\u00edln\u00e9 kni\u017en\u00ed s\u00e9rie, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v antick\u00e9m \u0158\u00edm\u011b za vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Vespasiana. Jej\u00edm hlavn\u00edm hrdinou je soukrom\u00fd inform\u00e1tor (vlastn\u011b soukrom\u00fd detektiv) Marcus Didius Falco, kter\u00fd je tak\u00e9 vyprav\u011b\u010dem rom\u00e1nu.\nRoku 72 se Falco vrac\u00ed po \u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch z Germ\u00e1nie do \u0158\u00edma. Sv\u016fj byt najde zdemolovan\u00fd od lupi\u010d\u016f a u sv\u00e9 matky se dostane do konfliktu se zpupn\u00fdm legion\u00e1\u0159em, kter\u00fd se u n\u00ed ubytoval. Legion\u00e1\u0159 byl spolubojovn\u00edkem Falconova bratra Festa, kter\u00fd padl roku 68 v Judei, b\u011bhem prvn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 v\u00e1lky. Je proto pova\u017eov\u00e1n za hrdinu, Falco v\u0161ak zjist\u00ed, \u017ee se dopou\u0161t\u011bl podvod\u016f a podivn\u00fdch k\u0161eft\u016f s um\u011bleck\u00fdmi poklady, p\u0159iv\u00e1\u017een\u00fdmi z \u0158ecka. Legion\u00e1\u0159 Falconovi vyhro\u017euje a po\u017eaduje po n\u011bm, jako po vykonavateli bratrovy poz\u016fstalosti, pro sebe i sv\u00e9 druhy ze sdru\u017een\u00ed legion\u00e1\u0159\u016f n\u00e1hradu \u0161kody, kterou utrp\u011bli, kdy\u017e investovali zna\u010dn\u00e9 pen\u00edze do Festov\u00fdch obchod\u016f s um\u011bleck\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, p\u0159edev\u0161\u00edm do n\u00e1kupu vz\u00e1cn\u00e9 sochy boha Poseidona, kter\u00e1 se p\u0159i p\u0159evozu potopila i s lod\u00ed. Kdy\u017e je vyd\u011bra\u010dsk\u00fd voj\u00e1k zavra\u017ed\u011bn, hlavn\u00edm podez\u0159el\u00fdm se st\u00e1v\u00e1 Falco. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm je na\u0161t\u011bst\u00ed pov\u011b\u0159en jeho p\u0159\u00edtel Petronius, velitel vigil\u016f (vlastn\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 policie), tak\u017ee se m\u016f\u017ee s\u00e1m v\u011bnovat p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. Aby o\u010distil sv\u00e9 jm\u00e9no, mus\u00ed tak\u00e9 spolupracovat se sv\u00fdm otcem, dra\u017eebn\u00edkem a um\u011bleck\u00fdm znalcem, kter\u00fd rodinu p\u0159ed lety opustil. S jeho pomoc\u00ed a s podporou Heleny Justiny, dcery sen\u00e1tora Decima Camilla Vera, kter\u00e1 je Falconovou dru\u017ekou, se mu poda\u0159\u00ed odhalit skute\u010dn\u00e9ho pachatele.\nFalco: Poseidon's Gold (2009), rozhlasov\u00e1 hra, BBC World Radio 4, dramatizace Mary Cutlerov\u00e1.\nPoseidonovo zlato (Praha: BB/art 2004), p\u0159elo\u017eila Alena Jindrov\u00e1-\u0160pilarov\u00e1.\nPoseidonovo zlato (Praha: BB/art 2008), p\u0159elo\u017eila Alena Jindrov\u00e1-\u0160pilarov\u00e1.", "<<>>: Co je Paul Kiparsky? <<>>: Paul Kiparsky (* 28. ledna 1941 Helsinki) je finsko-americk\u00fd jazykov\u011bdec, profesor lingvistiky na Stanfordov\u011b univerzit\u011b.\nKiparsky se zab\u00fdv\u00e1 mj. p\u016fvodem jazyka a historickou lingvistikou.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Dozorec? <<>>: Ji\u0159\u00ed Dozorec (* 23. dubna 1977, Jablonec nad Nisou) je b\u00fdval\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista hraj\u00edc\u00ed druhou ligu za klub Bohemians 1905. V tomto t\u00fdmu odehr\u00e1l 19 z\u00e1pas\u016f a nedal ani jeden g\u00f3l. Jeho otec Ji\u0159\u00ed Dozorec (1951) hr\u00e1l v \u010deskoslovensk\u00e9 lize za LIAZ Jablonec.\nSvoji kari\u00e9ru za\u010d\u00ednal v Jablonci, kde hr\u00e1l za \u017e\u00e1kovsk\u00fd a pozd\u011bji i za dorosteneck\u00fd klub. V 16 letech se dostal do \u010desk\u00e9 reprezentace do 16 let. Tren\u00e9r reprezentace si ho vybral p\u0159i z\u00e1pase Jablonec vs. AC Sparta Praha, kter\u00fd jablone\u010dt\u00ed vyhr\u00e1li 4-2 a v\u0161echny \u010dty\u0159i g\u00f3ly dal Ji\u0159\u00ed Dozorec. Dozorec byl v nominaci pro z\u00e1pasy v It\u00e1lii a na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Japonsku.\nJi\u0159\u00ed Dozorec hr\u00e1l za FK Jablonec, ne\u017e ho z\u00edskal pra\u017esk\u00fd klub Bohemians 1905. V roce 2004 ve v\u011bku 26 musel ukon\u010dit svoj\u00ed kari\u00e9ru pro zran\u011bn\u00ed kolene. Dva roky nehr\u00e1l a zalo\u017eil rodinu, s n\u00ed\u017e se p\u0159est\u011bhoval do \u010cel\u00e1kovic. Vedl vesnick\u00fd t\u00fdm Sportovn\u00ed Sdru\u017een\u00ed Ostr\u00e1, za kter\u00fd nastupoval s kapit\u00e1nskou p\u00e1skou a s \u010d\u00edslem 7. Od roku 2012 vedl jako tren\u00e9r \u017e\u00e1kovsk\u00fd t\u00fdm Ostr\u00e9. Spolu s t\u00fdmem S. S. Ostr\u00e1 A postoupil poprv\u00e9 v historii klubu do I.A t\u0159\u00eddy. V sou\u010dasn\u00e9m k\u00e1dru hraje s Petrem Mikolandou.", "<<>>: Co je Ryszard Wolny? <<>>: Ryszard Marcin Wolny (* 24. b\u0159ezna 1969 Racib\u00f3rz, Polsko) je b\u00fdval\u00fd polsk\u00fd reprezentant v z\u00e1pase, specializuj\u00edc\u00ed se na z\u00e1pas \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00fd.\nV letech 1988 a\u017e 2004 startoval na p\u011bti olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch. V roce 1996 v Atlant\u011b vybojoval ve v\u00e1hov\u00e9 kategorii do 68 kg zlatou olympijskou medaili. P\u0159i sv\u00e9 olympijsk\u00e9 premi\u00e9\u0159e v roce 1988 v Soulu vypadl v kategorii do 57 kg ve druh\u00e9m kole, v roce 1992 v Atlant\u011b v kategorii do 68 kg obsadil 7. m\u00edsto, stejn\u011b jako v roce 2000 v Sydney, zde ji\u017e v kategorii do 69 kg. V roce 2004 v Ath\u00e9n\u00e1ch zavr\u0161il svoji olympijskou \u00fa\u010dast 17. m\u00edstem v kategorii do 66 kg\nV roce 1990 vybojoval na mistrovstv\u00ed sv\u011bta bronzovou medaili v kategorii do 62 kg. V roce 1989 zv\u00edt\u011bzil na mistrovstv\u00ed Evropy v kategorii do 62 kg. V roce 1995 vybojoval st\u0159\u00edbro v kategorii do 68 kg, v roce 1999 v kategorii do 69 kg. V roce 1990 vybojoval bronz v kategorii do 62 kg.\n \nRyszard Wolny v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\n(polsky) Profil na str\u00e1nk\u00e1ch olimpijski.", "<<>>: Co je Mikroten? <<>>: Mikroten je velmi tenk\u00e1 plastov\u00e1 polyetylenov\u00e1 f\u00f3lie, nej\u010dast\u011bji u\u017e\u00edvan\u00e1 k balen\u00ed a uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed potravin. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b je tento plastov\u00fd materi\u00e1l hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n zejm\u00e9na v maloobchodn\u00edch prodejn\u00e1ch potravin, jsou z n\u011bj nej\u010dast\u011bji vyrobeny potravin\u00e1\u0159sk\u00e9 s\u00e1\u010dky r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed.\nP\u016fvodn\u011b se jednalo o obchodn\u00ed zna\u010dku podniku Granitol Moravsk\u00fd Beroun, kter\u00e1 dnes ji\u017e p\u0159e\u0161la do b\u011b\u017en\u00e9ho hovorov\u00e9ho jazyka (procesem zvan\u00fdm apelativizace propri\u00ed). Na Morav\u011b se mikrotenov\u00e9mu s\u00e1\u010dku n\u011bkdy nespr\u00e1vn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 silonov\u00fd s\u00e1\u010dek.\nMikroten pat\u0159\u00ed mezi v\u00fdrobky z vysokohustotn\u00edho polyethylenu se zkratkou HDPE z anglick\u00e9ho High-density polyethylene. Tato l\u00e1tka se z\u00edsk\u00e1v\u00e1 Zieglerovou\u2013Nattovou metodou a jedn\u00e1 se o vysoce krystalick\u00fd kopolymer se 4000 a\u017e 7000 ethylenov\u00fdmi jednotkami. Relativn\u00ed molekulov\u00e1 hmotnost se pohybuje mezi 100 000 a\u017e 200 000. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se z HDPE vyr\u00e1b\u011bj\u00ed tak\u00e9 l\u00e1hve, trubky a dal\u0161\u00ed. Jedn\u00e1 se o pevn\u00fd a tepeln\u011b st\u00e1l\u00fd recyklovateln\u00fd plast. \nPETR\u00c1\u010cKOV\u00c1, V\u011bra; KRAUS, Ji\u0159\u00ed, a kol. Akademick\u00fd slovn\u00edk ciz\u00edch slov A-\u017d. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. \nMCMURRY, John. Organick\u00e1 chemie. Praha: V\u0160CHT, 2007. 1270 s. ISBN 978-80-7080-637-1.", "<<>>: Co je Cannibal Tours? <<>>: Cannibal Tours je dokument\u00e1rn\u00ed film australsk\u00e9ho re\u017eis\u00e9ra Dennise O'Rourkea. Film, kter\u00fd v\u00fdrazn\u011b \u010derp\u00e1 z etnografick\u00fdch a antropologick\u00fdch postup\u016f je tak\u00e9 kousav\u00fdm koment\u00e1\u0159em modern\u00ed a globalizovan\u00e9 spole\u010dnosti.\nFilm sleduje americk\u00e9 a evropsk\u00e9 turisty, je\u017e cestuj\u00ed od vesnice k vesnici povod\u00edm \u0159eky Sepik ve st\u00e1t\u011b Papua Nov\u00e1 Guinea a sna\u017e\u00ed se co nejv\u00fdhodn\u011bji koupit n\u011bjak\u00e9 suven\u00fdry, plat\u00ed za mo\u017enost sledovat doned\u00e1vna posv\u00e1tn\u00e9 ritu\u00e1ly b\u00fdval\u00fdch lidojed\u016f a horliv\u011b si fotografuj\u00ed ka\u017ed\u00fd aspekt pro n\u011b primitivn\u00edho \u017eivota. M\u00edstn\u00ed lid\u00e9 je p\u0159\u00edli\u0161 nezajmaj\u00ed, nehovo\u0159\u00ed s nimi o jin\u00fdch v\u011bcech, ne\u017e je cena suven\u00fdr\u016f \u010di p\u00e1r dolar\u016f za p\u00f3zov\u00e1n\u00ed na fotografii a sami r\u00e1di na palub\u011b v\u00fdletn\u00ed lodi debatuj\u00ed o vysp\u011blosti sv\u00e9 civilizace. Zdej\u0161\u00ed lid\u00e9 a m\u00edstn\u00ed d\u017eungle je pro n\u011b zosobn\u011bn\u00edm mystiky a tajemna.Vesni\u010dan\u00e9 si naopak st\u011b\u017euj\u00ed na nutnost kup\u010dit se svou identitou. Vad\u00ed jim i p\u0159\u00edstup cizinc\u016f, kte\u0159\u00ed o v\u0161em smlouvaj\u00ed, zat\u00edmco oni se, za z turismu z\u00edskan\u00e9 pen\u00edze, u\u017eiv\u00ed jen obt\u00ed\u017en\u011b. Star\u00fd obyvatel vesnice Camillus to shrnuje lapid\u00e1rn\u011b: \u017dijeme mezi dv\u011bma sv\u011bty... V\u0161e co v\u00edme je to, \u017ee to jsou lid\u00e9 z ciz\u00ed zem\u011b. Sed\u00edme tu a jsme zmaten\u00ed, zat\u00edmco oni si v\u0161e neust\u00e1le fot\u00ed. O'Rourke se u turist\u016f zam\u011b\u0159il p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd etnocentrismus, jeho\u017e projevem je i snaha turist\u016f exotizovat ka\u017ed\u00fd aspekt m\u00edstn\u00edho \u017eivota.\nS\u00e1m O'Rourke uv\u00e1d\u00ed, \u017ee jeho film je mimo jin\u00e9 pokusem o pochopen\u00ed m\u00edsta t\u011bch druh\u00fdch v p\u0159edstav\u00e1ch (z\u00e1padn\u00ed) ve\u0159ejnosti a hled\u00e1 d\u016fvody pro\u010d se lid\u00e9, \u0159ad\u00edc\u00ed sebe do civilizovan\u00e9ho sv\u011bta, cht\u011bj\u00ed setkat s lidmi, je\u017e naopak \u0159ad\u00ed mezi necivilizovan\u00e9 (primitivy). Film je tak i kritikou z\u00e1padn\u00ed masov\u00e9 kultury a vzhledem ke sv\u00e9mu t\u00e9matu se vztahuje i k antropologii turismu. Setk\u00e1n\u00ed cizinc\u016f a m\u00edstn\u00edch lid\u00ed toti\u017e prov\u00e1z\u00ed kontakty na \u00farovni obchodu, zat\u00edmco k obohacen\u00ed kulturn\u00edmu, vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmu \u010di spiritu\u00e1ln\u00edmu doch\u00e1z\u00ed jen z\u0159\u00eddka. Domorod\u00e1 kultura se pak zu\u017euje na komer\u010dn\u00ed produkt (komodifikace). Kritika autora zach\u00e1z\u00ed a\u017e tak daleko, \u017ee modern\u00ed turismus vn\u00edm\u00e1 jako jist\u00e9ho n\u00e1stupce koloni\u00e1ln\u00edch objevitelsk\u00fdch expedic\u00ed (lid\u00e9 z koloni\u00e1ln\u00edch zem\u00ed dodnes up\u0159ednost\u0148uj\u00ed sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 kolonie jako pr\u00e1zdninov\u00e9 destinace).Setk\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel, s pro n\u011b nov\u00fdm a podivn\u00fdm fenom\u00e9nem turismu, odr\u00e1\u017e\u00ed i motto filmu, kter\u00e9 zn\u00ed:\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Cannibal Tours na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je MTV Video Music Award for Best Group Video? <<>>: Nejlep\u0161\u00ed videoklip skupiny je kategorie, kter\u00e1 se ud\u00edl\u00ed na MTV Video Music Awards. Zde je p\u0159ehled v\u0161ech v\u00edt\u011bz\u016f.", "<<>>: Co je Alex Hirsch? <<>>: Alexander Robert Hirsch (* 18. \u010dervna 1985 Piedmont, Kalifornie) je americk\u00fd spisovatel, anim\u00e1tor, dab\u00e9r a producent. Je zn\u00e1m\u00fd hlavn\u011b jako tv\u016frce animovan\u00e9ho televizn\u00edho seri\u00e1lu Gravity Falls (\u010desky M\u011bste\u010dko z\u00e1had), pro kter\u00fd namluvil hlasy Zlejdy Stana, Soose a Billa Ciphera. V roce 2016 z\u00edskal za tento seri\u00e1l ceny BAFTA a Annie. V roce 2016 vydal Hirsch Den\u00edk 3 a v roce 2018 knihu Lost Legends.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed soukrom\u00e9 um\u011bleck\u00e9 univerzity v Kalifornii (California Institute of the Arts, CalArts) se Hirsch stal nejprve scen\u00e1ristou pro seri\u00e1l The Marvelous Misadventures of Flapjack na Cartoon Network, kde pracoval spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi absolventy CalArts (J. G. Quintel, Pendleton Ward a Pat McHale). Pozd\u011bji se zapojil do rozv\u00edjen\u00ed pilotn\u00edho seri\u00e1lu Disney Channel Fish Hooks spolu s Maxwellem Atomsem a budouc\u00edm tv\u016frcem seri\u00e1lu Rick a Morty Justinem Roilandem.\nV roce 2012 vytvo\u0159il Hirsch \u0159adu Gravity Falls pro Disney Channel. Premi\u00e9ra se uskute\u010dnila v \u010dervnu 2012. Namluvil hlasy Zlejdy Stana, Soose, Old Man McGucketa, Billa Ciphera a dal\u0161\u00edch drobn\u00fdch postav. Z\u00edskal ceny BAFTA Children's Award a Annie Award v roce 2015 a byl nominov\u00e1n na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch ocen\u011bn\u00ed (v\u010detn\u011b Peabody Award v roce 2016). Hirsch v \u00fanoru 2016 Gravity Falls podle pl\u00e1nu ukon\u010dil, aby se mohl v\u011bnovat dal\u0161\u00edm projekt\u016fm.\nV \u010dervenci 2016 uspo\u0159\u00e1dal Hirsch pro fanou\u0161ky Gravity Falls hon za pokladem (zn\u00e1m\u00fd jako \u201eCipher Hunt\u201c) se stopami skryt\u00fdmi po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, v\u010detn\u011b Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, Japonska a Ruska. C\u00edlem bylo naj\u00edt sochu postavy z Gravity Falls, Billa Ciphera. Po dvou t\u00fddnech fanou\u0161ci seri\u00e1lu objevili sochu v Reedsportu v Oregonu. Tato akce se \u010dasov\u011b shodovala s vyd\u00e1n\u00edm Hirschovy knihy Gravity Falls: Journal 3, kter\u00e1 vy\u0161la 26. \u010dervence 2016 a stala se bestsellerem (byla \u010d\u00edslem 1 na New York Times Bestseller t\u00e9m\u011b\u0159 rok).\nMimo M\u011bste\u010dka z\u00e1had Hirsch prop\u016fj\u010dil sv\u016fj hlas i pro \u0159adu projekt\u016f v\u010detn\u011b seri\u00e1l\u016f Phineas & Ferb nebo Rick a Morty. V srpnu roku 2016 bylo ozn\u00e1meno, \u017ee Hirsch jedn\u00e1 o sc\u00e9n\u00e1\u0159i k filmu o pok\u00e9monovi Pikachu. V \u00fanoru 2017 se jako spoluautor pod\u00edlel na animovan\u00e9m filmu o Spider-Manovi spole\u010dnosti Sony.\nSeri\u00e1l M\u011bste\u010dko z\u00e1had je inspirov\u00e1n Alexov\u00fdm d\u011btsk\u00fdm z\u00e1\u017eitkem, kdy se sv\u00fdm dvoj\u010detem Ariel Hirschovou (podle kter\u00e9 je ztv\u00e1rn\u011bna Mabel Pinesov\u00e1) jeli na pr\u00e1zdniny za p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi. V seri\u00e1lu dostane Mabel pras\u00e1tko, proto\u017ee ho Ariel jako mal\u00e1 cht\u011bla jako mazl\u00ed\u010dka. Alex se rozhodl ji toto p\u0159\u00e1n\u00ed splnit alespo\u0148 ve sv\u00e9m seri\u00e1lu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Alex Hirsch na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Perisoreus? <<>>: Perisoreus je rod pt\u00e1k\u016f z \u010deledi krkavcovit\u00ed (Corvidae).", "<<>>: Co je Radostice u Trocnova (\u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vka)? <<>>: Radostice u Trocnova je \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vka v \u010cesku v obci Radostice. Le\u017e\u00ed na trati \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Gm\u00fcnd v j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1du pro cestuj\u00edc\u00ed ozna\u010den\u00e9 \u010d\u00edslem 199 mezi stanicemi Trocnov a Borovany v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 500 m n. m. Le\u017e\u00ed p\u0159i silnici 15519.\nZast\u00e1vkou proch\u00e1z\u00ed jednokolejn\u00e1 elektrizovan\u00e1 tra\u0165ov\u00e1 kolej. M\u00e1 jednostrann\u00e9 n\u00e1stupi\u0161t\u011b dlouh\u00e9 110 metr\u016f. Zast\u00e1vka m\u00e1 osv\u011btlen\u00ed. Nach\u00e1z\u00ed se kousek za\u010d\u00e1tku \u010derven\u00e9ho turistick\u00e9ho zna\u010den\u00ed rozcestn\u00edku Radostice - zast. \u017est.\nTra\u0165 zde vede od roku 1869, zast\u00e1vka na ni byla z\u0159\u00edzena v roce 1971. V letech 2006 a\u017e 2010 prob\u011bhla elektrifikace soustavou 25 kV 50 Hz AC a modernizace t\u00e9to zast\u00e1vky. Elektrick\u00fd provoz v \u00faseku \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - Nov\u00e9 Hrady byl zah\u00e1jen 18. ledna 2009.\nZast\u00e1vku obsluhuj\u00ed osobn\u00ed vlaky.\nZast\u00e1vka nezaji\u0161\u0165uje odbaven\u00ed (nelze koupit j\u00edzdenky), odbaven\u00ed cestuj\u00edc\u00edch se prov\u00e1d\u00ed ve vlaku.", "<<>>: Co je 1625? <<>>: 1625 (MDCXXV) byl rok, kter\u00fd dle gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e zapo\u010dal st\u0159edou.\nNa z\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Afriky vznik\u00e1 nov\u00e1 dahomsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e pod kr\u00e1lem Akabou, ale v\u0161ude jinde nar\u016fst\u00e1 evropsk\u00fd vliv.\nPortugalci obchoduj\u00ed se z\u00e1padoafrick\u00fdmi kr\u00e1lovstv\u00edmi se zlatem, slonovinou, pep\u0159em a textilem. Vym\u011b\u0148uj\u00ed tyto v\u00fdrobky za zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 pro Afri\u010dany pranepatrn\u00fd smysl.\nFrancouzi otev\u00edraj\u00ed p\u0159\u00edstav v Cayenne v Guayan\u011b.\nHolan\u010fan\u00e9 zakl\u00e1daj\u00ed Nov\u00fd Amsterodam (nyn\u00ed New York)\n1568\u20131648 \u2013 Nizozemsk\u00e1 revoluce\n1568\u20131648 \u2013 Osmdes\u00e1tilet\u00e1 v\u00e1lka\n1618\u20131648 \u2013 T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka\n1619\u20131626 \u2013 Povst\u00e1n\u00ed Gabriela Betlena\n1624\u20131625 \u2013 Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Bredy\n \u010cesko \n11. kv\u011btna \u2013 Al\u017eb\u011bta Marie Minsterbersk\u00e1, posledn\u00ed Pod\u011bbradovna, z rodiny kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad (\u2020 17. b\u0159ezna 1686)\n10. srpna \u2013 V\u00e1clav Mo\u0159ic Salomon von Friedberg, \u0161lechtic a obr\u00e1nce Brna proti \u0160v\u00e9d\u016fm (\u2020 6. b\u0159ezna 1702)\nnezn\u00e1m\u00e9 datum\nJan K\u0159titel Erna, moravsk\u00fd stavitel (\u2020 24. \u00fanora 1698)\n Sv\u011bt \n14. \u00fanora \u2013 Marie Eufroz\u00fdna Falck\u00e1, falckrab\u011bnka a \u0161v\u00e9dsk\u00e1 princezna (\u2020 24. \u0159\u00edjen 1687)\n13. kv\u011btna \u2013 Carlo Maratta, italsk\u00fd mal\u00ed\u0159 p\u016fsob\u00edc\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v \u0158\u00edm\u011b (\u2020 15. prosince 1713)\n25. kv\u011btna \u2013 Sebasti\u00e1n Fabricius, n\u011bmeck\u00fd evangelick\u00fd kn\u011bz a spisovatel p\u016fsob\u00edc\u00ed v Horn\u00edch Uhr\u00e1ch (\u2020 10. kv\u011btna 1681)\n06. \u010dervna \u2013 Domenico Guidi, italsk\u00fd socha\u0159 (\u2020 28. b\u0159ezna 1701)\n08. \u010dervna \u2013 Giovanni Domenico Cassini, italsko-francouzsk\u00fd astronom (\u2020 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1712)\n14. srpna \u2013 Fran\u00e7ois Harlay de Champvallon, arcibiskup v Rouenu a v Pa\u0159\u00ed\u017ei (\u2020 6. srpna 1695)\n16. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 \u0158eho\u0159 Barbarigo, ben\u00e1tsk\u00fd kardin\u00e1l a biskup (\u2020 17. \u010dervna 1697)\n24. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Johan de Witt, nizozemsk\u00fd politik (\u2020 20. srpna 1672)\n05. \u0159\u00edjna \u2013 Eduard Falck\u00fd, falck\u00fd princ, syn Fridricha Falck\u00e9ho (\u2020 13. b\u0159ezna 1663)\n18. \u0159\u00edjna \u2013 Gasparo Sartorio, italsk\u00fd barokn\u00ed hudebn\u00ed skladatel (\u2020 17. \u0159\u00edjna 1680)\n19. \u0159\u00edjna \u2013 Pierre Nicole, francouzsk\u00fd jansenistick\u00fd teolog (\u2020 16. listopadu 1695)\n01. listopadu \u2013 J\u00e1n Sinapius-Hor\u010di\u010dka, evangelick\u00fd kn\u011bz, spisovatel (\u2020 6. srpna 1682)\n13. listopadu \u2013 Vil\u00e9m Kry\u0161tof Hesensko-Hombursk\u00fd, lankrab\u011b hesensko-hombursk\u00fd (\u2020 27. srpna 1681)\n20. listopadu \u2013 pok\u0159t\u011bn Paulus Potter, nizozemsk\u00fd mal\u00ed\u0159 (\u2020 17. ledna 1654)\n30. listopadu \u2013 Jean Domat, francouzsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk (\u2020 14. b\u0159ezna 1696)\nnezn\u00e1m\u00e9 datum\nCharles d'Albert d'Ailly, francouzsk\u00fd gener\u00e1l a diplomat (\u2020 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1698)\nFran\u00e7ois de Cr\u00e9quy, mar\u0161\u00e1l Francie (\u2020 3. \u00fanora 1687)\nAnton\u00edn Bruodin, irsk\u00fd franti\u0161k\u00e1n (\u2020 1671/75/80)\nJohana Beatrix z Ditrich\u0161tejna, kn\u011b\u017ena z Lichten\u0161tejna a Ditrich\u0161tejna (\u2020 26. b\u0159ezna 1676)\n \u010cesko \n13. kv\u011btna \u2013 Anna Barbora Colonnov\u00e1 z Felsu, \u010desk\u00e1 \u0161lechti\u010dna n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu (* 13. kv\u011btna 1583)\n6. \u010dervna \u2013 Anna Marie \u0160emberov\u00e1 z Boskovic a \u010cern\u00e9 Hory, \u010desk\u00e1 \u0161lechti\u010dna a kn\u011b\u017ena z Lichten\u0161tejna (* 1575)\n15. \u0159\u00edjna \u2013 Valentin Arnold, n\u011bmeck\u00fd zvona\u0159 p\u016fsob\u00edc\u00ed v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch (* ?)\n13. listopadu \u2013 Jan Daniel Kapr z Kapr\u0161tejna, \u0161lechtic z rodu Kapr\u016f z Kapr\u0161tejna (* ?)\n15. prosince \u2013 \u0160t\u011bp\u00e1n Ji\u0159\u00ed ze \u0160ternberka, zakladatel \u010desko\u0161ternbersk\u00e9 linie konopi\u0161\u0165sk\u00e9 v\u011btve rodu \u0160ternberk\u016f (* 1570)\nnezn\u00e1m\u00e9 datum\nV\u00e1clav Mol z Mod\u0159elic, moravsk\u00fd \u0161lechtic (* okolo 1570)\n Sv\u011bt \n13. ledna \u2013 Jan Brueghel star\u0161\u00ed, belgick\u00fd mal\u00ed\u0159 (* 1568)\n17. ledna \u2013 Marie Vladimirovna Dolgorukovov\u00e1, rusk\u00e1 carevna, man\u017eelka Michaila Fjodorovi\u010de (* ?)\n26. \u00fanora \u2013 Anna Vasa, \u0161v\u00e9dsk\u00e1 princezna a sestra kr\u00e1le Zikmunda III. (* 17. kv\u011btna 1568)\n05. b\u0159ezna \u2013 Jeremi\u00e1\u0161 z Valachie, rumunsk\u00fd kapuc\u00edn p\u016fsob\u00edc\u00ed v It\u00e1lii (* 29. \u010dervna 1556)\n07. b\u0159ezna \u2013 Johann Bayer, n\u011bmeck\u00fd astronom a pr\u00e1vn\u00edk\n25. b\u0159ezna \u2013 Giambattista Marino, italsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk (* 18. \u0159\u00edjna 1569)\n27. b\u0159ezna \u2013 Jakub I. Stuart, skotsk\u00fd kr\u00e1l (* 19. \u010dervna 1566)\n10. dubna \u2013 Svat\u00fd Michael de Sanctis, \u0161pan\u011blsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd sv\u011btec (* 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1591)\n23. dubna \u2013 Mo\u0159ic Nasavsk\u00fd, oran\u017esk\u00fd princ (* 14. listopadu 1567)\n27. dubna \u2013 Terumoto M\u00f3ri, daimj\u00f3 \u2013 hlava klanu M\u00f3ri (* 22. ledna 1553)\n01. \u010dervna \u2013 Honor\u00e9 d\u2019Urf\u00e9, francouzsk\u00fd spisovatel (* 11. \u00fanora 1567)\n05. \u010dervna \u2013 Orlando Gibbons, anglick\u00fd renesan\u010dn\u00ed skladatel a varhan\u00edk (* 25. prosince 1583)\n21. \u010dervna \u2013 Inigo Jones, anglick\u00fd architekt vel\u0161sk\u00e9ho p\u016fvodu (* 15. \u010dervence 1573)\n19. \u010dervence\nAl\u017eb\u011bta D\u00e1nsk\u00e1, princezna d\u00e1nsk\u00e1 a v\u00e9vodkyn\u011b brun\u0161vicko-l\u00fcnebursk\u00e1 (* 25. srpna 1573)\nSamuel Besler, polsk\u00fd hudebn\u00ed skladatel (* 15. prosince 1574)\n19. srpna \u2013 Fridrich Vil\u00e9m T\u011b\u0161\u00ednsk\u00fd, t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fd kn\u00ed\u017ee (* 9. listopadu 1601)\n29. srpna \u2013 poh\u0159ben John Fletcher, anglick\u00fd dramatik (k\u0159t\u011bn 20. prosince 1579)\n30. srpna \u2013 Anna Prusk\u00e1, kurfi\u0159tka braniborsk\u00e1, v\u00e9vodkyn\u011b prusk\u00e1 (* 3. \u010dervence 1576)\n13. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Franti\u0161ek Batthy\u00e1ny, uhersk\u00fd \u0161lechtic (* 1577)\n19. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Eitel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringensk\u00fd, n\u011bmeck\u00fd \u0161lechtic, kardin\u00e1l a biskup (* 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1582)\n08. prosince \u2013 Kristina Hol\u0161t\u00fdnsko-Gottorpsk\u00e1, \u0161v\u00e9dsk\u00e1 kr\u00e1lovna (* 13. dubna 1573)\nAnglie \u2013 Jakub I. Stuart (1603\u20131625) / Karel I. (1625\u20131649)\nFrancie \u2013 Ludv\u00edk XIII. (1610\u20131643)\nHabsbursk\u00e1 monarchie \u2013 Ferdinand II. (1619\u20131637)\nOsmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Murad IV. (1623\u20131640)\nPolsko-litevsk\u00e1 unie \u2013 Zikmund III. Vasa (1587\u20131632)\nRusko \u2013 Michail I. (1613\u20131645)\n\u0160pan\u011blsko \u2013 Filip IV. (1621\u20131665)\n\u0160v\u00e9dsko \u2013 Gustav II. Adolf (1611\u20131632)\nPape\u017e \u2013 Urban VIII. (1623\u20131644)\nPersk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Abb\u00e1s I.", "<<>>: Co je Julius R\u00fctgers? <<>>: Julius R\u00fctgers (11. \u010dervence 1830 Bensberg \u2013 6. srpna 1903 Berl\u00edn) byl n\u011bmeck\u00fd podnikatel, pr\u016fmysln\u00edk podnikaj\u00edc\u00ed v chemick\u00e9m pr\u016fmyslu, p\u0159esn\u011bji ve zpracov\u00e1n\u00ed dehtu, p\u0159edev\u0161\u00edm v N\u011bmecku a v moravsk\u00fdch a slezsk\u00fdch oblastech Rakouska-Uherska. J\u00edm pou\u017eit\u00e9 postupy v\u00fdrazn\u011b zlevnily proces chemick\u00e9 produkce, na konci 19. stolet\u00ed vlastnila firma Julius R\u00fctgers v po cel\u00e9m N\u011bmeck\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed a v moravsk\u00fdch a slezsk\u00fdch oblastech Rakouska-Uherska p\u0159es 70 tov\u00e1rn\u00edch provoz\u016f.\nNarodil se v Bensbergu nedaleko Kol\u00edna nad R\u00fdnem v tehdej\u0161\u00edm Prusku do rodiny kr\u00e1lovsk\u00e9ho katastr\u00e1ln\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka Martina R\u00fctgerse. Jeho otec z\u00e1hy za\u010dal pracovat p\u0159i vym\u011b\u0159ovac\u00edch prac\u00edch p\u0159i stavb\u011b prusk\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b v Por\u00fdn\u00ed a Por\u00fa\u0159\u00ed. Julius v 16 letech p\u0159eru\u0161il studia, aby mohl odej\u00edt pracovat jako spr\u00e1vn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk na statek Wilkau u Vratislavi v prusk\u00e9m Slezsku, n\u00e1sledn\u011b se vr\u00e1til do Por\u00fdn\u00ed, kde za\u010dal pracovat jako vrchn\u00ed spr\u00e1vce na panstv\u00ed rodiny Schoeller\u016f.\nRoku 1849 se vr\u00e1til zp\u011bt k rodin\u011b, aby pomohl \u0159\u00eddit krachuj\u00edc\u00ed otcovu tov\u00e1rnu na impregnaci d\u0159ev\u011bn\u00fdch \u017eelezni\u010dn\u00edch pra\u017ec\u016f v Neussu. V\u00fdrobn\u00ed probl\u00e9my v z\u00e1vodu nav\u00edc zcela zastavily pr\u00e1ce na budov\u00e1n\u00ed \u017eeleznice mezi D\u00fcsseldorfem a C\u00e1chami. Julius se rozhodl zm\u011bnit zp\u016fsob v\u00fdroby pra\u017ec\u016f a nam\u00edsto roztok\u016f zelen\u00e9 skalice a s\u00edranu barnat\u00e9ho uplatnil ve v\u00fdrob\u011b patent Angli\u010dana Johna Bethella tkv\u00edc\u00ed v impregnaci pra\u017ec\u016f kreosotem vyr\u00e1b\u011bn\u00fdm z \u010dernouheln\u00e9ho dehtu. Ten vznikal jako odpadn\u00ed surovina p\u0159i v\u00fdrob\u011b plynu \u010di oceli a nedost\u00e1valo se mu dal\u0161\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed. R\u00fctgers za\u010dal dehet a dehtov\u00e9 oleje skupovat, v prvn\u00edch f\u00e1z\u00edch i z Anglie, p\u0159edev\u0161\u00edm v okol\u00ed plyn\u00e1ren a ocel\u00e1ren pak zakl\u00e1dal deht\u00e1rny, jejich po\u010det pr\u016fb\u011b\u017en\u011b vzr\u016fstal. Firma sou\u010dasn\u011b vyr\u00e1b\u011bla t\u00e9\u017e barviva, chemick\u00e9 suroviny, prekurzory l\u00e9\u010div \u010di prvn\u00ed plastov\u00e9 hmoty.\nV\u00fdznamnou podnikatelskou aktivitu vyv\u00edjel R\u00fctgers od roku 1854 v okol\u00ed Moravsk\u00e9 Ostravy, co\u017e souviselo s m\u00edstn\u00ed rozs\u00e1hlou \u017eelezni\u010dn\u00ed v\u00fdstavbou podn\u00edcenou t\u011b\u017ebou \u010dern\u00e9ho uhl\u00ed. Roku 1893 byl otev\u0159ena deht\u00e1rna v Z\u00e1b\u0159ehu. Postupn\u011b byly budov\u00e1ny dal\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed jednotky: v roce 1894 krystaliza\u010dn\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed antracenov\u00fdch olej\u016f, v roce 1896 destilace olej\u016f. Tehdy z\u00e1vod zpracov\u00e1val asi 20 tis\u00edc tun dehtu ro\u010dn\u011b. Jako v prvn\u00edm z\u00e1vod\u011b na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed zde byla v roce 1899 zah\u00e1jena v\u00fdroba \u010dist\u00e9ho toluenu, \u010dist\u00e9ho benzenu a rozpou\u0161t\u011bc\u00edho benzolu, o rok pozd\u011bji tak\u00e9 antracenu. Do roku 1905 taky byl vybudov\u00e1n tak\u00e9 z\u00e1vod na komplexn\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed benzolu a dehtu z koksoven na \u00fazem\u00ed Ostravsko-karvinsk\u00e9ho rev\u00edru (pozd\u011bj\u0161\u00ed DEZA).\nR\u00fctgers byl propag\u00e1torem v\u011bdy a techniky, a tak\u00e9 zast\u00e1ncem konceptu povinn\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed, s\u00e1m byl v tomto ohledu velmi progresivn\u00ed, kdy\u017e pro sv\u00e9 zam\u011bstnance zakl\u00e1dal jako jeden z prvn\u00edch zam\u011bstnavatel\u016f fondy, ze kter\u00fdch jim byly posl\u00e9ze vypl\u00e1ceny starobn\u00ed d\u016fchody.\nJulius R\u00fctgers zem\u0159el 6. srpna 1903 v Berl\u00edn\u011b v 73 letech.\nFirma Julius R\u00fctgers nad\u00e1le pokra\u010dovala ve sv\u00e9m provozu a rozvoji a pozd\u011bji se stala z\u00e1kladem \u0159ady velk\u00fdch chemick\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f. Roku 2005 byla na vodu spu\u0161t\u011bna \u0159\u00ed\u010dn\u00ed lo\u010f pojmenovan\u00e1 Julius R\u00fctgers s domovsk\u00fdm p\u0159\u00edstavem v Duisburgu. Na R\u00fctgersovu po\u010dest byla pojmenov\u00e1na tak\u00e9 jedna z ulic v n\u011bmeck\u00e9m m\u011bst\u011b Erkner.\n\u017divotopis a tov\u00e1rna v Z\u00e1b\u0159ehu Archivov\u00e1no 19. 8. 2020 na Wayback Machine.\nChemi\u010dka v M.", "<<>>: Co je Western & Southern Financial Group Women's Open 2010? <<>>: Tenisov\u00fd turnaj na okruhu WTA Western & Southern Financial Group Women's Open 2010 se konal ve dnech 9. - 15. srpna v americk\u00e9m Cincinnati venku na kurtech s tvrd\u00fdm povrchem. Odm\u011bny \u010dinily 2 000 000 USD.\nV z\u00e1vorce je kolo, ve kter\u00e9m hr\u00e1\u010dka vypadla. Prvn\u00edch osm nasazen\u00fdch hr\u00e1\u010dek m\u011blo v 1. kole voln\u00fd los.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky z\u00edskaly do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee divokou kartu od po\u0159adatel\u016f:\n Jamie Hamptonov\u00e1\n Christina McHaleov\u00e1\n Coco Vandewegheov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky se probojovaly do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee z kvalifikace:\n Akgul Amanmuradovov\u00e1\n Gr\u00e9ta Arnov\u00e1\n Sorana C\u00eersteaov\u00e1\n Kimiko Dateov\u00e1\n V\u011bra Du\u0161evinov\u00e1\n Bojana Jovanovsk\u00e1\n Vania Kingov\u00e1\n Alla Kudrjavcevov\u00e1\n Nuria Llagosteraov\u00e1 Vivesov\u00e1\n Ajumi Moritov\u00e1\n Monica Niculescuov\u00e1\n Anastasia Rodionovov\u00e1\n Justine Heninov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed lokte)\n Samantha Stosurov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed ramene)\n Serena Williamsov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed nohy)\n Venus Williamsov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed kolene)\n Mar\u00eda Jos\u00e9 Mart\u00ednezov\u00e1 S\u00e1nchezov\u00e1 (zran\u011bn\u00ed kolene)\n Fin\u00e1lov\u00e1 f\u00e1ze \n Horn\u00ed polovina \n 1. sekce \n 2. sekce \n 3. sekce \n 4. sekce \nV z\u00e1vorce je kolo, ve kter\u00e9m hr\u00e1\u010dky vypadly. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i nasazen\u00e9 p\u00e1ry m\u011bly v 1. kole voln\u00fd los.\n Liezel Huberov\u00e1 / Nad\u011b\u017eda Petrovov\u00e1 (semifin\u00e1le)\n Gisela Dulkov\u00e1 / Flavia Pennettaov\u00e1 (semifin\u00e1le)\n Kv\u011bta Peschkeov\u00e1 / Katarina Srebotnikov\u00e1 (2. kolo)\n Lisa Raymondov\u00e1 / Rennae Stubbsov\u00e1 (fin\u00e1le)\n Vania Kingov\u00e1 / Jaroslava \u0160vedovov\u00e1 (2. kolo)\n Alisa Klejbanovov\u00e1 / Jekat\u011brina Makarovov\u00e1 (1. kolo)\n \u010can Jung-\u017ean / \u010ceng \u0164ie (\u010dtvrtfin\u00e1le)\n Cara Blackov\u00e1 / Anastasia Rodionovov\u00e1 (\u010dtvrtfin\u00e1le)\n Fin\u00e1lov\u00e1 f\u00e1ze \n Horn\u00ed polovina \n Doln\u00ed polovina \nPavouk dvouhry\nPavouk kvalifikace dvouhry\nPavouk \u010dty\u0159hry Archivov\u00e1no 20. 8. 2010 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je V\u00edde\u0148sk\u00e9 p\u00e1rky? <<>>: V\u00edde\u0148sk\u00e9 p\u00e1rky jsou masn\u00fdm v\u00fdrobkem, kter\u00fd vznikl podle frankfurtsk\u00fdch p\u00e1rk\u016f.\nZakladatelem jejich v\u00fdroby je rakousk\u00fd \u0159ezn\u00edk Johan Georg Lahner, kter\u00fd se je nau\u010dil d\u011blat ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud se v roce 1805 p\u0159est\u011bhoval zp\u011bt do V\u00eddn\u011b, kde zalo\u017eil vlastn\u00ed v\u00fdrobu. Od n\u011bj v\u00fdrobek ukradli dal\u0161\u00ed \u0159ezn\u00edci a t\u011bmto p\u00e1rk\u016fm se za\u010dalo \u0159\u00edkat V\u00edde\u0148sk\u00e9 p\u00e1rky. Odtud se jejich v\u00fdroba roz\u0161\u00ed\u0159ila i do \u010desk\u00fdch zem\u00ed, kde se staly pochoutkov\u00fdm v\u00fdrobkem.\nJejich v\u00fdrobci byli \u0159ezn\u00edci Satrapa ze Studen\u00e9, Hulata ze Stra\u0161nic, proslavila se i masna v Kostelci u Jihlavy.\nKvalita t\u011bchto p\u00e1rk\u016f se v \u010cesku dr\u017eela a\u017e do po\u010d\u00e1tku 90. let 20. stolet\u00ed. Zru\u0161en\u00ed norem jakosti potravin v roce 1993 zp\u016fsobilo v \u010cesku obecn\u011b destabilizaci jakosti masn\u00fdch v\u00fdrobk\u016f.Origin\u00e1ln\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9 p\u00e1rky se vyr\u00e1b\u011bj\u00ed z vep\u0159ov\u00e9ho masa, a jsou ve skopov\u00e9m st\u0159\u00edvku. V \u010cesku je kvalita t\u011bchto p\u00e1rk\u016f rozd\u00edln\u00e1. Lze koupit v\u00edde\u0148sk\u00e9 p\u00e1rky, kter\u00e9 obsahuj\u00ed 95 % masa, ale existuj\u00ed i v\u00fdrobky, kde pod\u00edl masa je n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 50 %.", "<<>>: Co je Warren Clarke? <<>>: Warren Clarke (26. dubna 1947 Oldham, Anglie \u2013 12. listopadu 2014) byl anglick\u00fd herec a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd producent a re\u017eis\u00e9r.\nV televizi za\u010d\u00ednal v britsk\u00e9 \u201em\u00fddlov\u00e9 ope\u0159e\u201c Coronation Street (dokonce dvakr\u00e1t \u2013 roku 1966 jako Kenny Pickup, pot\u00e9 v r. 1968 jako Gary Bailey).\nJeho prvn\u00ed velkou rol\u00ed ve filmu byl Dim v Kubrickov\u011b kultovn\u00edm filmu Mechanick\u00fd pomeran\u010d (1971). N\u00e1sledovala druh\u00e1 role po boku Malcolma McDowella ve filmu O Lucky Man! (1973).\nPot\u00e9 Clarke ztv\u00e1rnil p\u0159es stovku televizn\u00edch a filmov\u00fdch rol\u00ed v Brit\u00e1nii i cizin\u011b, za zm\u00edn\u011bn\u00ed nap\u0159. stoj\u00ed rusk\u00fd disident Pavel Upenskoj ve filmu Firefox Clinta Eastwooda (1982).\nKomedi\u00e1ln\u00ed nad\u00e1n\u00ed dok\u00e1zal jako Oliver Cromwell v jedn\u00e9 epizod\u011b zn\u00e1m\u00e9ho seri\u00e1lu \u010cern\u00e1 zmije (s Rowanem Atkinsonem v hlavn\u00ed roli, 1988). V roce 1984 si zahr\u00e1l netypickou roli \u2013 des\u00e1tn\u00edka britsk\u00e9 arm\u00e1dy v Indii Dixona, otev\u0159en\u011b se hl\u00e1s\u00edc\u00edho k homosexualit\u011b.\nCelosv\u011btov\u011b i v \u010cesku je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed d\u00edky sv\u00e9 roli detektiva superintendanta Andyho (Andrewa) Dalziela v televizn\u00edm seri\u00e1lu Dalziel a Pascoe; z celkem 61 epizod nato\u010den\u00fdch v letech 1996\u20132007 jich tak\u00e9 33 produkoval nebo spoluprodukoval (2000\u20132007) a 3 re\u017e\u00edroval (2002, 2006).V roce 2009 ztv\u00e1rnil kapit\u00e1na Peterse v televizn\u00edm filmu podle Agathy Christie Pro\u010d nepo\u017e\u00e1dali Evanse? (nato\u010den\u00e9m v \u0159ad\u011b p\u0159\u00edb\u011bh\u016f sle\u010dny Marplov\u00e9, i kdy\u017e v p\u0159edlohov\u00e9 knize nevystupovala).", "<<>>: Co je Backstage Books? <<>>: Backstage Books je brn\u011bnsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, kter\u00e9 vzniklo v roce 2012. Jeho zakladatelem je Martin Toman.Zpo\u010d\u00e1tku \u0161lo o nakladatelstv\u00ed zam\u011b\u0159en\u00e9 na e-knihy za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch autor\u016f, dnes ji\u017e vyd\u00e1v\u00e1 i knihy ti\u0161t\u011bn\u00e9, a to jak za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm, tak etablovan\u00fdm autor\u016fm. \u017d\u00e1nrov\u011b jde o r\u016fznorod\u00e9 tituly, zahrnuj\u00edc\u00ed beletrii i odbornou literaturu, pr\u00f3zu i poezii v\u010detn\u011b cestopis\u016f \u010di fantasy. Mezi autory pat\u0159\u00ed lektor etikety Daniel \u0160m\u00edd \u010di modelka, foodblogerka a \u00fa\u010dastnice televizn\u00ed sout\u011b\u017ee MasterChef \u010cesko Denisa Cziglov\u00e1. V nakladatelstv\u00ed tak\u00e9 vy\u0161la sb\u00edrka google poezie \u010di kniha \u017divot s diagn\u00f3zu, kterou napsala blogerka a spisovatelka Jana Ry\u0161\u00e1nkov\u00e1, kter\u00e1 ji\u017e t\u0159ikr\u00e1t porazila onkologickou nemoc.\nBackstage Books rovn\u011b\u017e poskytuje nakladatelsk\u00e9 slu\u017eby samovydavatel\u016fm. Pro financov\u00e1n\u00ed vyd\u00e1n\u00ed publikac\u00ed nez\u0159\u00eddka vol\u00ed crowdfunding.", "<<>>: Co je Viktor Nikod\u00e9m? <<>>: Viktor Nikodem (12. \u00fanora 1885, T\u0159eb\u00ed\u010d \u2013 20. \u00fanora 1958, Praha) byl \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159, v\u00fdtvarn\u00fd kritik a legion\u00e1\u0159. Jeho otcem byl Vil\u00e9m Nikod\u00e9m, matkou byla Sofie Nikod\u00e9mov\u00e1, narodil se v dom\u011b na t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9 Litoltov\u011b ulici. V roce 1921 se o\u017eenil s Bo\u017eenou Ku\u017emovou z Litovle. Zem\u0159el v roce 1958 na nemoc spojenou s chrlen\u00edm krve.\nVystudoval tzv. obecnou \u0161kolu v T\u0159eb\u00ed\u010di, kde tak\u00e9 pokra\u010doval na gymn\u00e1ziu, po vystudov\u00e1n\u00ed gymn\u00e1zia vystudoval germanistiku na Univerzit\u011b Karlov\u011b v Praze (1906\u20131914), kdy v r\u00e1mci studia str\u00e1vil semestr na V\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b a semestr na univerzit\u011b v Nice.\nPo ukon\u010den\u00ed studi\u00ed narukoval k jihlavsk\u00e9mu 14. pluku a s n\u00edm ode\u0161el do Halle v Tyrolsku, v roce 1916 byl p\u0159evelen na Ruskou frontu, kde byl zajat. V roce 1917 vstoupil do \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed a byl za\u0159azen do 6. a pozd\u011bji do 7. pluku, kde se op\u011bt setkal se spolu\u017e\u00e1kem z gymn\u00e1zia Janem Syrov\u00fdm. V roce 1918 p\u0159e\u0161el do fotografick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed \u0161t\u00e1bu \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy a pokra\u010doval v cest\u011b do Vladivostoku spolu s dal\u0161\u00edmi voj\u00e1ky. V t\u00e9 dob\u011b se rozhodl, \u017ee se stane mal\u00ed\u0159em. V roce 1920 se z Vladivostoku spolu s 6. plukem (tzv. Han\u00e1ck\u00fdm) vr\u00e1til do \u010cSR a posl\u00e9ze nastoupil jako v\u00fdtvarn\u00fd poradce do Pam\u00e1tn\u00edku odboje. Mezi m\u011bs\u00edci \u00fanorem a kv\u011btnem v roce 1921 prob\u011bhla v prostor\u00e1ch pam\u00e1tn\u00edku odboje v\u00fdstava v\u00fdtvarn\u00fdch prac\u00ed legion\u00e1\u0159\u016f, po v\u00fdstav\u011b byla vyd\u00e1na publikace \"\u010ceskoslovensk\u00e9 legie v Rusku \u2013 Mal\u00ed\u0159sk\u00e9 dokumenty\". Ve slu\u017eb\u00e1ch pam\u00e1tn\u00edku odboje p\u016fsobil a\u017e do roku 1925, kdy ode\u0161el jako \u0161t\u00e1bn\u00ed kapit\u00e1n do v\u00fdslu\u017eby.\nPo odchodu do civilu se stal redaktorem kulturn\u00ed rubriky listu N\u00e1rodn\u00ed osvobozen\u00ed, kde p\u016fsobil do roku 1948. Mezit\u00edm se v\u011bnoval redakci \u010dl\u00e1nk\u016f mimo jin\u00e9 v \u010dasopise Voln\u00e9 sm\u011bry, Zv\u011brokruh a podobn\u011b. Stejn\u011b tak se v\u011bnoval monografi\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm s v\u00fdtvarnou tematikou.\nSoubor jeho d\u00edla je ulo\u017een v Muzeu Vyso\u010diny v T\u0159eb\u00ed\u010di.\nPes druh\u00e9 roty, Franti\u0161ek Langer, ilustrace Viktor Nikodem\nLegion\u00e1\u0159sk\u00fd almanach 1923 : ve prosp\u011bch postaven\u00ed \"Pam\u00e1tn\u00edku osvobozen\u00ed\" musea a archivu \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed a cel\u00e9ho osvobozensk\u00e9ho hnut\u00ed, upravil Viktor Nikod\u00e9m\nT\u0159et\u00ed rota : Rom\u00e1n, Josef Kopta, ilustrace Viktor Nikodem\nJak jsme \u017eili a bojovali na Rusi : 25 list\u016f linoleov\u00fdch \u0159ezeb, Viktor Nikodem\nEdouard Manet : , text Viktor Nikodem\nGustave Courbet, text Viktor Nikodem\nSouborn\u00e1 v\u00fdstava socha\u0159sk\u00e9ho d\u00edla Otty Gutfreunda : Duben 1948, text Viktor Nikodem\nBed\u0159ich Van\u00ed\u010dek : , Viktor Nikodem\n1921 \u2013 Pam\u00e1tn\u00edk odboje, v\u00fdstava prac\u00ed rusk\u00fdch legion\u00e1\u0159\u016f\n2007 \u2013 Muzeum Vyso\u010diny T\u0159eb\u00ed\u010d, Viktor Nikodem a jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9\n2010 \u2013 Kabinet Ex libris, Nov\u00e1 v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148, Chrudim, Viktor Nikodem \u2013 intimn\u00ed zpov\u011b\u010f\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Viktor Nikod\u00e9m\nZEJDA, Radovan. Viktor Nikodem. T\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00fd zpravodaj. 06. 2014, \u010d\u00eds. 06/2014, s. 9.", "<<>>: Co je Synagoga v Tomaru? <<>>: Synagoga v portugalsk\u00e9m m\u011bst\u011b Tomar byla vystav\u011bna v 1. polovin\u011b 15. stolet\u00ed. Je jednou ze dvou zachovan\u00fdch portugalsk\u00fdch st\u0159edov\u011bk\u00fdch synagog (druh\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed v Castelo de Vide).\nV dob\u011b dokon\u010den\u00ed synagogy \u010d\u00edtala m\u00edstn\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita asi 150 a\u017e 200 lid\u00ed, co\u017e bylo 30 a\u017e 40 % obyvatel Tomaru. Po vyhn\u00e1n\u00ed \u017did\u016f ze \u0160pan\u011blska v roce 1492 se \u017eidovsk\u00e1 obec je\u0161t\u011b rozrostla. \u017didovsk\u00e1 kongregace byla otev\u0159en\u011b aktivn\u00ed a\u017e do roku 1496, kdy kr\u00e1l Manuel I. Portugalsk\u00fd za\u010dal nutit \u017didy ke konverzi ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed nebo odchodu ze zem\u011b. Pot\u00e9 byla z\u0159ejm\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e1 do roku 1516, kdy ji koupil soukromn\u00edk s \u00famyslem p\u0159em\u011bnit ji na v\u011bznici. Tomuto \u00fa\u010delu tak\u00e9 asi slou\u017eila, a to do 50. let 16. stolet\u00ed.\nKoncem 16. a za\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed se n\u011bkdej\u0161\u00ed synagoga stala katolickou kapl\u00ed. Naz\u00fdvala se Ermida de S\u00e3o Bartolomeu (Poustevna sv. Bartolom\u011bje) a jako katolick\u00e1 svatyn\u011b slou\u017eila do 19. stolet\u00ed. Od t\u00e9 doby do roku 1920, kdy ji poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvili portugal\u0161t\u00ed archeologov\u00e9, se v n\u00ed skladovalo seno a pozd\u011bji v\u00edno a potraviny. \nDne 29. \u010dervence 1921 portugalsk\u00e1 vl\u00e1da budovu prohl\u00e1sila za n\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tku. Dne 5. kv\u011btna 1923 ji tehdej\u0161\u00ed majitel Joaquim Cardoso Tavares prodal polsk\u00e9mu \u017eidovsk\u00e9mu in\u017een\u00fdrovi Samuelu Schwarzovi, kter\u00fd budovu opravil a provedl prvn\u00ed vykop\u00e1vky. Dne 27. \u010dervence 1939 Schwarz budovu v\u011bnoval portugalsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b s podm\u00ednkou, \u017ee v n\u00ed bude z\u0159\u00edzeno muzeum. V\u00fdm\u011bnou za to z\u00edskal pro sebe a svou \u017eenu portugalsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed, kter\u00e9 je uchr\u00e1nilo b\u011bhem holocaustu. \nOd roku 1939 budova funguje jako Portugalsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 muzeum Abrahama Zacuta. Do jeho sb\u00edrky pat\u0159\u00ed nap\u0159. n\u011bkolik st\u0159edov\u011bk\u00fdch n\u00e1hrobn\u00edch kamen\u016f ze \u017eidovsk\u00fdch h\u0159bitov\u016f v Portugalsku, kamenn\u00e1 deska s pozdravn\u00fdm n\u00e1pisem ze synagogy v Lisabonu datovan\u00e1 rokem 1307 nebo n\u00e1pisem z Belmonte ze 13. stolet\u00ed, na kter\u00e9m je Bo\u017e\u00ed jm\u00e9no zn\u00e1zorn\u011bno t\u0159emi te\u010dkami zp\u016fsobem p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm svitky od Mrtv\u00e9ho mo\u0159e.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Synagogue of Tomar na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Nov\u00e1 Lhota (Vidice)? <<>>: Nov\u00e1 Lhota (n\u011bmecky Neu Lhota) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Vidice v okrese Kutn\u00e1 Hora. Nach\u00e1z\u00ed se asi t\u0159i kilometry v\u00fdchodn\u011b od Vidic. V\u00fdchodn\u011b od Nov\u00e9 Lhoty se nach\u00e1zela Star\u00e1 Lhota, kter\u00e1 byla v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed zatopena vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed Vrchlice. Nov\u00e1 Lhota le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Rozt\u011b\u017e o v\u00fdm\u011b\u0159e 5,02 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1393.", "<<>>: Co je Jak vycvi\u010dit draka 2? <<>>: Jak vycvi\u010dit draka 2 (v anglick\u00e9m origin\u00e1le How to Train Your Dragon 2) je americk\u00fd animovan\u00fd fantasy ak\u010dn\u00ed film studia DreamWorks, kter\u00fd m\u011bl premi\u00e9ru v \u010cR 19. \u010dervna 2014. Jde o volnou adaptaci stejnojmenn\u00e9 knihy britsk\u00e9 autorky Cressidy Cowellov\u00e9. Jedn\u00e1 se o voln\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed animovan\u00e9ho filmu Jak vycvi\u010dit draka z roku 2010 a je v trilogii druh\u00fdm filmem v po\u0159ad\u00ed.\nFilm Jak vycvi\u010dit draka 2 z\u00edskal v roce 2015 Zlat\u00fd gl\u00f3bus za nejlep\u0161\u00ed animovan\u00fd film a v roce 2015 byl nominov\u00e1n na Oskara za nejlep\u0161\u00ed animovan\u00fd film, av\u0161ak nominaci neprom\u011bnil.\nOstrov Blp, kde \u017eije hlavn\u00ed hrdina \u0160ky\u0165\u00e1k, byl d\u0159\u00edve m\u00edstem, kde se s draky bojovalo. Dnes v\u0161ak vikingov\u00e9 a draci ji\u017e na\u0161li cestu, jak spolu \u017eit v m\u00edru a respektu. \u0160ky\u0165\u00e1k se se sv\u00fdm drakem Bezzubkou sna\u017e\u00ed objevit a zmapovat je\u0161t\u011b neprozkouman\u00e9 zem\u011b v okol\u00ed i nov\u00e9 druhy drak\u016f. Jeho otec si p\u0159eje, aby po n\u011bm p\u0159evzal hodnost n\u00e1\u010deln\u00edka, \u0160ky\u0165\u00e1k se v\u0161ak na tuto zodpov\u011bdnou funkci je\u0161t\u011b nec\u00edt\u00ed a chce nejd\u0159\u00edve poznat s\u00e1m sebe. P\u0159i prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch kraj\u016f \u0160ky\u0165\u00e1k a Astrid se sv\u00fdmi draky objev\u00ed poz\u016fstatky pevnosti, kter\u00e9 jsou pro\u0161pikovan\u00e9 obrovsk\u00fdmi kusy led\u016f. Setkaj\u00ed se tam s lovci drak\u016f veden\u00fdmi Eretem, kter\u00fd si mysl\u00ed, \u017ee za zni\u010den\u00ed jejich pevnosti a vypu\u0161t\u011bn\u00ed v\u0161ech chycen\u00fdch drak\u016f mohou oni. Dra\u010d\u00ed jezdci Ereretov\u00fdm s\u00edt\u00edm uniknou a let\u00ed p\u0159edat zpr\u00e1vu o tom, \u017ee se Drago Rudvist sna\u017e\u00ed vybudovat dra\u010d\u00ed arm\u00e1du. Kdy\u017e to v\u0161ak Kli\u010fas sly\u0161\u00ed, nechce s Dragem bojovat a m\u00edsto toho nech\u00e1 cel\u00fd Blp uzav\u0159\u00edt. V posledn\u00ed chv\u00edli \u0160ky\u0165\u00e1k s Bezzubkou, v z\u00e1v\u011bsu s Astrid s Bu\u0159inou opou\u0161t\u011bj\u00ed ostrov a pokou\u0161ej\u00ed se Draga naj\u00edt, aby ho mohli p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee s draky nen\u00ed t\u0159eba bojovat, \u017ee ve skute\u010dnosti to jsou m\u00edrumilovn\u00e1 stvo\u0159en\u00ed.\nP\u0159i sv\u00e9m putov\u00e1n\u00ed se dost\u00e1vaj\u00ed a\u017e k ledov\u00e9 jeskyni, kter\u00e1 je \u00fato\u010di\u0161t\u011bm tis\u00edc\u016f drak\u016f v\u0161ech velikost\u00ed a druh\u016f. Tyto draky chr\u00e1n\u00ed obrovsk\u00fd Alfa drak. Zde se \u0160ky\u0165\u00e1k setk\u00e1v\u00e1 se svoj\u00ed matkou Valkou, kter\u00e1 je tajemnou dra\u010d\u00ed jezdkyn\u00ed. Matka mu vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh, pro\u010d od nich ode\u0161la, a je hrd\u00e1, \u017ee syn \u0161el v jejich \u0161l\u00e9p\u011bjej\u00edch. Nem\u016f\u017ee uv\u011b\u0159it, \u017ee se mu povedlo Vikingy zm\u011bnit a p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby s draky p\u0159estali bojovat a nau\u010dili se s nimi vych\u00e1zet. Kli\u010fas s Tlamounem, kte\u0159\u00ed \u0160ky\u0165\u00e1ka stopovali pot\u00e9, co utekl, naleznou tak\u00e9 jeskyni a pro Kli\u010fase je setk\u00e1n\u00ed se svou ztracenou \u017eenou velmi siln\u00e9. Na dlouh\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed ale nen\u00ed \u010das, proto\u017ee na pevnost za\u00fato\u010d\u00ed Drago a vyz\u00fdv\u00e1 Alfa draka na souboj. N\u00e1sledn\u00e1 bitva dvou obrovsk\u00fdch drak\u016f kon\u010d\u00ed smrt\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho Alfa draka a vl\u00e1du nad v\u0161emi draky p\u0159eb\u00edr\u00e1 drak, kter\u00e9ho m\u00e1 ve sv\u00e9 moci Drago. V\u0161echny draky ovl\u00e1d\u00e1 pomoc\u00ed hypn\u00f3zy. \u0160ky\u0165\u00e1k se sna\u017e\u00ed Draga p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby p\u0159estal s n\u00e1sil\u00edm a \u017eil s draky v m\u00edru. Ale Drago se ho pokus\u00ed zab\u00edt. Poru\u010d\u00ed Alfa drakovi, aby zhypnotizoval Bezzubku, a pot\u00e9 Bezzubkovi p\u0159ik\u00e1\u017ee zab\u00edt \u0160ky\u0165\u00e1ka. Na posledn\u00ed chv\u00edli v\u0161ak do cesty r\u00e1n\u011b z Bezzubkovy tlamy sko\u010d\u00ed Kli\u010fas Velik\u00e1n, aby ochr\u00e1nil sv\u00e9ho syna. Kli\u010fas padne mrtv\u00fd k zemi. Bezzubka se prob\u00edr\u00e1 z hypn\u00f3zy a nic nech\u00e1paje, str\u010d\u00ed \u010dum\u00e1kem do le\u017e\u00edc\u00edho Kli\u010fase. \u0160ky\u0165\u00e1k odh\u00e1n\u00ed Bezzubku pry\u010d, i kdy\u017e v\u00ed, \u017ee Bezzubka za smrt jeho otce nem\u016f\u017ee. Drago se se v\u0161emi draky vyd\u00e1v\u00e1 dob\u00fdt Blp a \u0160ky\u0165\u00e1k s ostatn\u00edmi poh\u0159b\u00edv\u00e1 sv\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka, kter\u00e9mu p\u0159ej\u00ed \u0161\u0165astn\u00fd p\u0159echod do Valhaly. Dra\u010d\u00ed jezdci nasedaj\u00ed na dra\u010d\u00ed ml\u00e1\u010fata, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 neposlouchaj\u00ed nikoho, a vyd\u00e1vaj\u00ed se zachr\u00e1nit Blp. Zjist\u00ed, \u017ee Drago u\u017e napadl vesnici a z\u00edskal kontrolu nad v\u0161emi draky ve vesnici. \u0160ky\u0165\u00e1k se vyd\u00e1v\u00e1 za Bezzubkou, kter\u00e9ho si osedlal Drago, a ostatn\u00edm d\u00e1v\u00e1 za \u00fakol odkl\u00e1kat pozornost Alfa draka. \u0160ky\u0165\u00e1kovi se d\u00edky spole\u010dn\u00fdm vzpom\u00ednk\u00e1m a s\u00edle jejich vztahu povede osvobodit Bezzubku z vlivu Alfa drak a Bezzubka shod\u00ed Draga k zemi. Velk\u00e9mu Alfa drakovi se povede zas\u00e1hnout kusem ledu \u0160ky\u0165\u00e1ka s Bezzubkou. Led ale za\u010dne mod\u0159e z\u00e1\u0159it, a\u017e najednou praskne a objev\u00ed se nezran\u011bn\u00e1 dvojice Bezzubka \u2013 \u0160ky\u0165\u00e1k. Bezzubka vyzve Alfa draka na souboj, a kdy\u017e na n\u011bj za\u010dne st\u0159\u00edlet, naru\u0161\u00ed t\u00edm jeho hypnotick\u00fd vliv na ostatn\u00ed draky. Ti se pak p\u0159idaj\u00ed na stranu Bezzubky a pomohou mu. Bezzubka se tak st\u00e1v\u00e1 nov\u00fdm Alfa drakem, a kdy\u017e se obrovsk\u00e9mu Mrazidrakovi, b\u00fdval\u00e9mu Alfa drakovi, ulom\u00ed jeden z jeho kl\u016f, vzd\u00e1v\u00e1 se a vrac\u00ed se zp\u011bt do mo\u0159e. Vikingov\u00e9 slav\u00ed sv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed a \u0160ky\u0165\u00e1k se st\u00e1v\u00e1 nov\u00fdm n\u00e1\u010deln\u00edkem.", "<<>>: Co je Provincie? <<>>: Provincie (z latinsk\u00e9ho provincia = z\u00f3na vlivu; pl. provinciae) je \u00fazemn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed celek. P\u016fvodn\u011b ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b oblast p\u016fsoben\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, pozd\u011bji \u00fazemn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka. V pozdn\u00ed latin\u011b tak\u00e9 obecn\u00e9 ozna\u010den\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u00fazemn\u00edch celk\u016f.\nP\u016fvodn\u011b ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b z\u00e1kladn\u00ed a do konce 3. stolet\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka \u0159\u00edmsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed mimo Apeninsk\u00fd poloostrov; oblast p\u016fsoben\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, prokonzul\u016f. Pojem provincia p\u016fvodn\u011b neozna\u010doval \u00fazem\u00ed stanoven\u00e9 geograficky, ale slou\u017eil k ur\u010den\u00ed \u00fazemn\u00ed p\u016fsobnosti \u00fa\u0159edn\u00edka, jemu\u017e n\u00e1le\u017eelo tzv. imperium. Prvn\u00ed \u0159\u00edmskou provinci\u00ed byla Sic\u00edlie.\nOd st\u0159edov\u011bku se tak ozna\u010duje \u00fazemn\u00ed obvod arcibiskupstv\u00ed a tak\u00e9 \u00fazemn\u00ed obvody n\u011bkter\u00fdch katolick\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f a kongregac\u00ed (dominik\u00e1ni, jezuit\u00e9, salesi\u00e1ni); viz t\u00e9\u017e provinci\u00e1l.\nGeomorfologick\u00e1 provincie je jednotka t\u0159et\u00ed \u00farovn\u011b v hierarchick\u00e9m geomorfologick\u00e9m \u010dlen\u011bn\u00ed povrchu Zem\u011b. (Nad\u0159azenou jednotkou je geomorfologick\u00fd subsyst\u00e9m, pod\u0159azenou geomorfologick\u00e1 subprovincie.)\nV n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch (It\u00e1lie, \u0160pan\u011blsko) jsou provincie ni\u017e\u0161\u00edmi \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00edmi celky. Nap\u0159\u00edklad v Belgii je provincie v sou\u010dasnosti mezistupn\u011bm mezi \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00edm celkem vy\u0161\u0161\u00edm (region) a ni\u017e\u0161\u00edm (arrondissement); kanadsk\u00e9 provincie jsou st\u00e1ty sdru\u017een\u00e9 ve federaci.\nJako provincie se ozna\u010duj\u00ed tak\u00e9 \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00ed celky v n\u011bkter\u00fdch asijsk\u00fdch a africk\u00fdch st\u00e1tech (nap\u0159. v \u010c\u00edn\u011b, \u00cdr\u00e1nu) a v n\u011bkter\u00fdch jin\u00fdch, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b arabsk\u00fdch st\u00e1tech, p\u0159i\u010dem\u017e ozna\u010den\u00ed v m\u00edstn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edm jazyce nem\u00e1 s p\u016fvodn\u011b latinsk\u00fdm slovem \u201eprovincia\u201c \u010dasto nic spole\u010dn\u00e9ho.\nAngli\u010dtina v\u00fdrazem \u201eprovince\u201c (provincie, oblast) ozna\u010duje r\u016fzn\u00e9, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vy\u0161\u0161\u00ed \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00ed celky v \u0159ad\u011b st\u00e1t\u016f (nap\u0159. korunn\u00ed zem\u011b v Rakousku-Uhersku).\nGRANT, Michael, D\u011bjiny antick\u00e9ho \u0158\u00edma, Praha, BB/art, 2006. ISBN 80-7341-930-0\nVOLN\u00dd, Zden\u011bk, ed. Toulky minulost\u00ed sv\u011bta. T\u0159et\u00ed d\u00edl. 2. vyd. Praha: Via facti, 2016. ISBN 978-80-904103-4-3.\nZAMAROVSK\u00dd, Vojt\u011bch, D\u011bjiny psan\u00e9 \u0158\u00edmem, Bratislava, Perfekt, 2005.", "<<>>: Co je Jez\u00e1bel? <<>>: Jez\u00e1bel je staroz\u00e1konn\u00ed postava, dcera f\u00e9nick\u00e9ho kr\u00e1le Sid\u00f3nu Etbaala I., man\u017eelka kr\u00e1le Achaba (9. stolet\u00ed p\u0159. n. l.). Podle 1. knihy kr\u00e1lovsk\u00e9 prosazovala v Izraeli pohansk\u00e9 kulty, proslula svou bezohlednost\u00ed a nakonec byla svr\u017eena z okna sv\u00e9ho pal\u00e1ce.\nJez\u00e1bel byla dcerou Etbaala, kr\u00e1le a kn\u011bze T\u00fdru a Sid\u00f3nu. Provdala se za izraelsk\u00e9ho kr\u00e1le Achaba (871-852 p\u0159. Kr). S\u0148atek Jez\u00e1bel s Achabem znamenal stvrzen\u00ed spojenectv\u00ed mezi T\u00fdrem a Izraelem, j\u00edm\u017e cht\u011bl Achab vyv\u00e1\u017eit nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Dama\u0161ku v\u016f\u010di Izraeli. Achab tak\u00e9 zajistil, aby Jez\u00e1bel mohla i v nov\u00e9m domov\u011b v Sama\u0159\u00ed uct\u00edvat sv\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho boha Baala.\nM\u011bla panova\u010dnou povahu, byla tvrdohlav\u00e1 a energick\u00e1. Pat\u0159ila k fanatick\u00fdm vyznava\u010d\u016fm Melkarta, t\u00fdrsk\u00e9ho Baala, a za Achabovy vl\u00e1dy pat\u0159ilo k jej\u00edmu slu\u017eebnictvu 450 jeho prorok\u016f a d\u00e1le 400 prorok\u016f bohyn\u011b A\u0161\u00e9ry. Po\u017eadovala, aby jej\u00ed b\u016fh m\u011bl p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u00e1 pr\u00e1va jako Jahve, B\u016fh Izraele. T\u00edm se dostala do konfliktu s prorokem Elij\u00e1\u0161em. K souboji mezi Jahvem a Baalem do\u0161lo na ho\u0159e Karmel, kde B\u016fh Izraele slavn\u011b zv\u00edt\u011bzil. Elij\u00e1\u0161 pak vyvra\u017edil v\u0161echny Jez\u00e1beliny proroky, co\u017e v\u0161ak jej\u00ed horlivost nezmen\u0161ilo, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Jez\u00e1belino pojet\u00ed absolutistick\u00e9 monarchie bylo v rozporu s hebrejsk\u00fdm smluvn\u00edm vztahem mezi Hospodinem, kr\u00e1lem a lidem. Sehr\u00e1la hlavn\u00ed roli v p\u0159\u00edpadu N\u00e1botovy vinice, kdy jej\u00ed sv\u00e9voln\u00e9 a krut\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed m\u011blo dopad na celou spole\u010dnost a tak\u00e9 podkopalo Achabovo postaven\u00ed.\nN\u00e1bot byl majitelem vinice, po n\u00ed\u017e ba\u017eil Achab, N\u00e1bot se v\u0161ak vinice odm\u00edtl vzd\u00e1t, proto\u017ee byla \u010d\u00e1st\u00ed rodinn\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed. Jez\u00e1bel p\u0159im\u011bla m\u00edstn\u00ed star\u0161\u00ed, aby N\u00e1bota pov\u00fd\u0161ili a pak proti n\u011bmu podali fale\u0161n\u00e9 obvin\u011bn\u00ed z rouh\u00e1n\u00ed. N\u00e1bot byl ukamenov\u00e1n. Proto\u017ee Jez\u00e1bel sama tak\u00e9 tento zlo\u010din p\u0159ipravovala, stihlo ji za to neblah\u00e9 proroctv\u00ed Elij\u00e1\u0161ovo (\"Jez\u00e1belu se\u017eerou na valech Jizreelu psi\"), kter\u00e9 se vyplnilo za revoluce Jeh\u00faovy (845 p\u0159. Kr.): Jez\u00e1bel byla dvo\u0159any vyhozena z okna pal\u00e1ce v Jizreelu, u\u0161lap\u00e1na ko\u0148mi a se\u017er\u00e1na psy. Jez\u00e1bel m\u011bla t\u0159i d\u011bti \u2013 Achazj\u00e1\u0161e, J\u00f3rama a Atalju. Po Achabov\u011b smrti uplat\u0148ovala Jez\u00e1bel v Izraeli sv\u016fj vliv je\u0161t\u011b 10 let v roli kr\u00e1lovny matky, a to za vl\u00e1dy Achazj\u00e1\u0161e a pak v dob\u011b J\u00f3ramov\u011b.\n\u2014(\u00bbLum\u00edr\u00ab 1893)\nJez\u00e1bel se stala symbolem \u017eensk\u00e9 \u0161patnosti, projeven\u00e9 obzvl\u00e1\u0161t\u011b namalovanou tv\u00e1\u0159\u00ed. V listu do Thyatir (Zjeven\u00ed Janovo 2,20) je jako \"\u017eena Jez\u00e1bel\" ozna\u010dena sv\u016fdn\u00e1 prorokyn\u011b, kter\u00e1 pod rou\u0161kou n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed podporovala nemor\u00e1lnost a modl\u00e1\u0159stv\u00ed (Nikolait\u00e9). Mohlo j\u00edt o jednotlivce nebo skupinu v r\u00e1mci sboru. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se toto jm\u00e9no stalo symbolem odpadlictv\u00ed.\nP\u00edse\u0148 Jezabel naps\u00e1na Waynem Shanklinem a interpretov\u00e1na Frankiem Lainem. V na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1 d\u00edky Waldemaru Matu\u0161kovi z roku 1964. V roce 2010 se pokusila o cover i britsk\u00e1 zp\u011bva\u010dka Anna Calvi.\nP\u00edse\u0148 inspirov\u00e1na symbolem Jez\u00e1bel se objevuje mj. u Depeche Mode na desce Sounds of the Universe (2009).\nFilm Jezebel z roku 1938 re\u017eis\u00e9ra Williama Wylera s Bette Davisovou a Henry Fondou v hlavn\u00edch rol\u00edch.\nP\u00edse\u0148 Jezebel z roku 2020 od ostravsk\u00e9ho interpreta Sergeie Barracudy.\nP\u00edse\u0148 Jezebel z roku 2022 od finsk\u00e9 kapely The Rasmus.\n \nhttp://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/jezabel\nhttp://bible-women.blogspot.com/search/label/Jezebel\nhttp://www.artandpopularculture.com/Jezebel_(biblical)\nNov\u00fd biblick\u00fd slovn\u00edk. Praha: N\u00e1vrat dom\u016f, 1996. ISBN 80-85495-65-1.\nCALVOCORESSI, Peter. Kdo je kdo v bibli. Praha: Baronet, 1996. ISBN 80-85890-63-1.\nEncyklopedie bible, A-L. Bratislava: Gemini, 1992. ISBN 80-85265-31-1.", "<<>>: Co je Jozef Isra\u00ebls? <<>>: Jozef Isra\u00ebls (v\u00fdslovnost ; 27. ledna 1824 - 12. srpna 1911) byl nizozemsk\u00fd mal\u00ed\u0159. Byl v\u00fdznamn\u00fdm \u010dlenem skupiny krajin\u00e1\u0159\u016f ozna\u010dovan\u00e9 jako Haagsk\u00e1 \u0161kola a za sv\u00e9ho \u017eivota \u201enejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm holandsk\u00fdm um\u011blcem druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed\u201c.\nIsra\u00ebls se narodil v Groningenu \u017eidovsk\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Jeho otec Hartog Abraham Isra\u00ebls byl sm\u011bn\u00e1rn\u00edkem a cht\u011bl, aby se Jozef stal obchodn\u00edkem. Matka Mathilda Salomonov\u00e1 rozen\u00e1 Polackov\u00e1 doufala, \u017ee se Jozef stane rab\u00ednem. Kdy\u017e Isra\u00eblsovi bylo jeden\u00e1ct let, za\u010dal studovat malbu na Akademii Minerva v Groningenu.\nVe studiu pokra\u010doval v Amsterdamu na Kr\u00e1lovsk\u00e9 akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00ed St\u00e1tn\u00ed akademi\u00ed v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed. Byl \u017e\u00e1kem Jana Krusemana a studoval kresbu. Od z\u00e1\u0159\u00ed 1845 do kv\u011btna 1847 byl v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde pracoval v ateli\u00e9ru mal\u00ed\u0159e historie Picota a nav\u0161t\u011bvoval kurzy na Ecole des Beaux-Arts pod veden\u00edm Jamese Pradiera, Horace Verneta a Paula Delaroche. V z\u00e1\u0159\u00ed 1845 se vr\u00e1til do Amsterdamu, kde pokra\u010doval ve studiu na Akademii a\u017e do kv\u011btna 1847. V Amsterdamu z\u016fstal do roku 1870, kdy se p\u0159est\u011bhoval do Haagu a stal se p\u0159edn\u00edm \u010dlenem Haagsk\u00e9 \u0161koly krajin\u00e1\u0159\u016f.Isra\u00ebls se o\u017eenil s Aleidou rozenou Schaapovou a spolu m\u011bli dv\u011b d\u011bti, dceru Mathildu Annu Isra\u00eblsovou a syna Isaaca Lazaruse Isra\u00eblse, narozen\u00e9ho v roce 1865, kter\u00fd se tak\u00e9 stal v\u00fdtvarn\u00fdm mal\u00ed\u0159em. Jozef Isra\u00ebls zem\u0159el v Scheveningenu 12. srpna 1911.\nIsra\u00ebls b\u00fdv\u00e1 \u010dasto p\u0159irovn\u00e1v\u00e1n k Jeanu-Fran\u00e7oisovi Milletovi. Oba vyjad\u0159ovali humanitu a soucit skrz \u017eivoty chud\u00fdch a prost\u00fdch lid\u00ed; ale zat\u00edmco Millet byl b\u00e1sn\u00edk poklidn\u00e9ho venkovsk\u00e9ho \u017eivota, t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech Isra\u00eblsov\u00fdch obrazech zazn\u00edv\u00e1 pronikav\u00fd \u017eal. Edmond Duranty o nich \u0159ekl, \u017ee byly malov\u00e1ny depres\u00ed a utrpen\u00edm.Isra\u00ebls za\u010d\u00ednal historick\u00fdmi a dramatick\u00fdmi t\u00e9maty v tehdej\u0161\u00edm romantick\u00e9m stylu. N\u00e1hodou po nemoci odjel nabrat s\u00edly do ryb\u00e1\u0159sk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Zandvoort u Haarlemu, a tam ho zas\u00e1hla ka\u017edodenn\u00ed tragi\u010dnost \u017eivota. Od t\u00e9 doby razil nov\u00fd sm\u011br um\u011bleck\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, up\u0159\u00edmn\u011b realistick\u00fd, pln\u00fd emoc\u00ed a soucitu.Mezi jeho n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edla pat\u0159\u00ed Ryb\u00e1\u0159 ze Zandvoortu (v Amsterdamsk\u00e9 galerii), Tich\u00fd d\u016fm (z\u00edskal zlatou medaili na bruselsk\u00e9m Salonu roku 1858) a Vesnick\u00fd chud\u00fd (ocen\u011bn v Manchesteru).V roce 1862 Isra\u00ebls dos\u00e1hl velk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu v Lond\u00fdn\u011b s obrazy Ztroskotan\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk a Kol\u00e9bka, kter\u00e9 \u010dasopis Athenaeum ozna\u010dil za nejdojemn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla v\u00fdstavy. Portr\u00e9t Jozefa Isra\u00eblse namaloval skotsk\u00fd mal\u00ed\u0159 George Paul Chalmers.\nMezi Isra\u00eblsova pozd\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla pat\u0159\u00ed Vdovec, St\u00e1\u0159\u00ed, Rolnick\u00e1 rodina u stolu a S\u00e1m na sv\u011bt\u011b (Van Gogh Museum / Amsterdamsk\u00e1 galerie), d\u00e1le Interi\u00e9r (Galerie Dordrecht), Skromn\u00e9 j\u00eddlo (Glasgow museum), D\u011bln\u00edci mo\u0159e, Rozhovor beze slov, Mezi poli a mo\u0159sk\u00fdm pob\u0159e\u017e\u00edm a Prodejce cetek (ocen\u011bn\u00fd na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v roce 1900).\nDavid zp\u00edv\u00e1 p\u0159ed Saulem, jedno z jeho pozd\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl, jako by nazna\u010dovalo n\u00e1vrat ctihodn\u00e9ho um\u011blce k rembrandtovsk\u00e9 not\u011b jeho ml\u00e1d\u00ed. Jako mal\u00ed\u0159 akvarel\u016f a lept\u016f vytvo\u0159il Isra\u00ebls obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed d\u011bl, kter\u00e1 jsou stejn\u011b jako jeho olejomalby pln\u00e1 hlubok\u00e9ho citu. Obvykle pracoval s rozm\u00e1chl\u00fdmi masami sv\u011btla a st\u00ednu, kter\u00e9 d\u00e1vaj\u00ed vyniknout hlavn\u00edmu t\u00e9matu v\u010detn\u011b jeho detail\u016f. Isra\u00ebls pravd\u011bpodobn\u011b ovlivnil mnoho dal\u0161\u00edch um\u011blc\u016f, jako byl skotsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Robert McGregor (1847-1922).\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jozef Isra\u00ebls na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tomasz Stadnicki? <<>>: Tomasz Stadnicki (9. \u0159\u00edjna 1838 \u2013 leden 1912 Lvov) byl rakousk\u00fd \u0161lechtic a politik polsk\u00e9 n\u00e1rodnosti z Hali\u010de, na konci 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady.\nByl poslancem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam usedl ve volb\u00e1ch roku 1885 za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed v Hali\u010di, obvod Zolo\u010div, Peremy\u0161ljany atd. Slib slo\u017eil 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1885. Ve volebn\u00edm obdob\u00ed 1885\u20131891 se uv\u00e1d\u00ed jako hrab\u011b Thomas Stadnicki, statk\u00e1\u0159, bytem Sudova Vy\u0161nja.Na \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b je v roce 1885 uv\u00e1d\u011bn coby \u010dlen Polsk\u00e9ho klubu.Zem\u0159el v lednu 1912.", "<<>>: Co je .aq? <<>>: .aq je internetov\u00e1 dom\u00e9na nejvy\u0161\u0161\u00edho \u0159\u00e1du pro \u00fazem\u00ed Antarktida. Je rezervov\u00e1na pro organizace kter\u00e9 vedou pr\u00e1ce na Antarktid\u011b nebo podporuj\u00ed v\u00fdzkumy na Antarktidu a Ji\u017en\u00ed ledov\u00fd oce\u00e1n. Je spravov\u00e1na instituc\u00ed Peter Mott of Mott a spole\u010dn\u00edky z Aucklandu na Nov\u00e9m Z\u00e9landu.\nObvykl\u00e9 internetov\u00e9 p\u0159ipojen\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt provedeno pouze prost\u0159ednictv\u00edm pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed satelitn\u00edho p\u0159ipojen\u00ed nebo podobn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed.\nAustralsk\u00e1 vl\u00e1da pou\u017e\u00edv\u00e1 dom\u00e9nu .aq pro ofici\u00e1ln\u00ed s\u00ed\u0165 Heardova ostrova a McDonaldovy ostrovy - \u201eheardisland.aq\u201c. Nicm\u00e9n\u011b tyto ostrovy maj\u00ed vlastn\u00ed TLD \u201e.hm\u201c. Registr .hm byl p\u0159eveden na priv\u00e1tn\u00ed registr a je otev\u0159en\u00fd pro v\u0161eobecn\u00e9 registrace.", "<<>>: Co je Petra Jungmanov\u00e1? <<>>: Petra Jungmanov\u00e1 (* 11. \u010dervence 1971 Kladno) je \u010desk\u00e1 here\u010dka, zp\u011bva\u010dka a moder\u00e1torka.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed St\u0159edn\u00ed pedagogick\u00e9 \u0161koly v Beroun\u011b m\u011bla v pl\u00e1nu pokra\u010dovat oborem\nt\u011blov\u00fdchova na vysok\u00e9 \u0161kole, ov\u0161em ke studiu nebyla p\u0159ijata. N\u00e1sledn\u011b vyu\u010dovala jeden akademick\u00fd rok na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole, a pot\u00e9 nastoupila na obor muzik\u00e1lov\u00e9 herectv\u00ed Jan\u00e1\u010dkovy akademie m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Brn\u011b, kter\u00fd ukon\u010dila roku 1994. P\u0159i studiu hr\u00e1la jako host v M\u011bstsk\u00e9m divadle Brno, kam tak\u00e9 po absolutoriu 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1993 nastoupila do st\u00e1l\u00e9ho anga\u017em\u00e1. V roce 1996 str\u00e1vila p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f pobytem v Kanad\u011b.\nPot\u00e9 byla obsazena do n\u011bkolika velk\u00fdch rol\u00ed. Za postavu Harry v muzik\u00e1lu Babylon autorsk\u00e9 dvojice Stanislava Mo\u0161i a Zde\u0148ka Merty, kter\u00fd m\u011bl premi\u00e9ru v roce 1998, obdr\u017eela presti\u017en\u00ed Cenu Th\u00e1lie v kategorii opereta, muzik\u00e1l. Vedle domovsk\u00e9 sc\u00e9ny \u00fa\u010dinkovala jako host v dal\u0161\u00edch divadlech v\u010detn\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla Brno, Hudebn\u00edho divadla Karl\u00edn \u010di G-studia Centrum v Brn\u011b. S Hudebn\u00edm divadlem Karl\u00edn v roce 2000 vycestovala na m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pracovn\u00ed z\u00e1jezd po Japonsku, na n\u011bm\u017e odehr\u00e1la v muzik\u00e1lu My Fair Lady hlavn\u00ed postavu Lisy Doolittlov\u00e9. Roku 2003 ukon\u010dila st\u00e1l\u00e9 anga\u017em\u00e1 v brn\u011bnsk\u00e9m M\u011bstsk\u00e9m divadle a rozhodla se pro svobodn\u00e9 povol\u00e1n\u00ed.\nPostupn\u011b nav\u00e1zala pracovn\u00ed aktivity s n\u011bkolika sc\u00e9nami, pra\u017esk\u00fdmi divadly Rokoko, Metro na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, Pal\u00e1cem Blan\u00edk, \u0160vandov\u00fdm divadlem na Sm\u00edchov\u011b. St\u00e1le hostuje na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed sc\u00e9n\u011b v M\u011bstsk\u00e9m divadle Brno.\nKrom\u011b herectv\u00ed se tak\u00e9 v\u011bnuje dabingu, moderov\u00e1n\u00ed a charitativn\u00ed \u010dinnosti. \u0158adu let se \u00fa\u010dastn\u00ed benefi\u010dn\u00edch koncert\u016f Roberta J\u00edchy a v roli konferenci\u00e9rky se pod\u00edl\u00ed na benefi\u010dn\u00edch plesech cyklist\u016f ve prosp\u011bch Nada\u010dn\u00edho fondu d\u011btsk\u00e9 onkologie Krtek. V roce 2000 byla ocen\u011bna za svou pr\u00e1ci na brn\u011bnsk\u00e9m Chodn\u00edku sl\u00e1vy p\u0159ed M\u011bstsk\u00fdm divadlem, kdy\u017e do jedn\u00e9 z kachl\u00ed chodn\u00edku otiskla sv\u00e9 dlan\u011b.\nV roce 2001 b\u011bhem nat\u00e1\u010den\u00ed detektivn\u00edho filmu Den, kdy nevy\u0161lo slunce nav\u00e1zala partnersk\u00fd vztah s hercem Vladim\u00edrem Dlouh\u00fdm (1958\u20132010), za kter\u00e9ho se roku 2008 provdala. Dne 29. z\u00e1\u0159\u00ed 2006 p\u0159ivedla na sv\u011bt dvoj\u010data Jana a Ji\u0159\u00edho Dlouh\u00fdch.\n1994 \u2013 Br\u00e9msk\u00e1 svoboda (TV film)\n1995 \u2013 Detektiv Martin Tomsa (TV seri\u00e1l, And\u011bla)\n1997 \u2013 \u010cetnick\u00e9 humoresky (TV seri\u00e1l)\n1998 \u2013 Brouk v hlav\u011b (divadlo)\n2001 \u2013 Den, kdy nevy\u0161lo slunce (TV film, Eva Jerol\u00edmov\u00e1)\n2001 \u2013 O princezn\u011b se zlat\u00fdm lukem (TV film, Borka)\n2001 \u2013 St\u0159\u00edbrn\u00e1 paruka (TV seri\u00e1l, Magda Bro\u017eov\u00e1)\n2002 \u2013 Babylon (TV film)\n2004 \u2013 M\u00edsto naho\u0159e (TV seri\u00e1l, Lenka Rokytov\u00e1)\n2004 \u2013 Du\u0161e jako kavi\u00e1r (Marcela)\n2006 \u2013 Pravidla l\u017ei (Jolana)\n2006 \u2013 M\u00edsto v \u017eivot\u011b (TV seri\u00e1l, Lenka Rokytov\u00e1)\n2010 \u2013 Ulice (TV seri\u00e1l, Marta Seidlov\u00e1)\n2011 \u2013 Policajti z centra (TV seri\u00e1l, Sabina)\n2017 \u2013 Boh\u00e9ma (TV seri\u00e1l, Eli\u0161ka Novotn\u00e1)\n2019 \u2013 Ordinace v r\u016f\u017eov\u00e9 zahrad\u011b 2 (TV seri\u00e1l, Radmila Machalick\u00e1)\n2021 \u2013 Specialist\u00e9 (TV seri\u00e1l)\n1999 \u2013 My Fair Lady (ze Zel\u0148\u00e1ku)\n2000 \u2013 My Fair Karl\u00edn\n2000 \u2013 Zp\u00edv\u00e1n\u00ed na farm\u011b (TV seri\u00e1l)\n2003 \u2013 Muzik\u00e1ly na cest\u00e1ch (TV film)\n2005 \u2013 Adieu Mozart\n1993 \u2013 Kung Fu: Legenda pokra\u010duje (TV seri\u00e1l)\n1994 \u2013 Dallas (TV seri\u00e1l) \u2013 Charlene Tilton (Lucy Ewingov\u00e1 Cooperov\u00e1)\n1995 \u2013 Z\u016fsta\u0148 hladov\u00fd \u2013 Kathleen Miller (Dorothy Stephensov\u00e1)\n1994 \u2013 Stanislav Mo\u0161a, dramatizace podle McCoye \u2013 Kon\u011b se tak\u00e9 st\u0159\u00edlej\u00ed \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Gloria (absolventsk\u00e1 role)\nAnga\u017em\u00e1 od 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1993 do roku 2003.\n1992 \u2013 Ji\u0159\u00ed Voskovec a Jan Werich \u2013 Divotvorn\u00fd hrnec \u2013 re\u017eie Rudolf Tes\u00e1\u010dek \u2013 Zuzana\n1993 \u2013 Stanislav Mo\u0161a a Zden\u011bk Merta \u2013 Sny svatoj\u00e1nsk\u00fdch noc\u00ed \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Helena, Tit\u00e1nie\n1993 \u2013 Stanislav Mo\u0161a a Zden\u011bk Merta \u2013 Bastard (vizualizovan\u00e9 oratorium) \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Mark\u00e9tka, Satan\n1993 \u2013 Christopher Durang \u2013 Nevyl\u00e9\u010diteln\u00ed \u2013 re\u017eie Petr Vesel\u00fd \u2013 Prudence\n1994 \u2013 Gustav Sk\u00e1la a Miki Jel\u00ednek \u2013 Popelka \u2013 re\u017eie Gustav Sk\u00e1la \u2013 \u0160a\u0161ek\n1995 \u2013 Martin Fahrner a Petr Ulrych \u2013 Legenda \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Princezna Veronika\n1995 \u2013 V\u00edt\u011bzslav Nezval \u2013 Manon Lescaut \u2013 re\u017eie Stanisla Mo\u0161a \u2013 Manon\n1995 \u2013 Ferdinand Bruckner\u2013 Al\u017eb\u011bta Anglick\u00e1 \u2013 re\u017eie Zden\u011bk \u010cern\u00edn \u2013 Dvorn\u00ed d\u00e1ma\n1995 \u2013 Michael Frayn \u2013 Bez roucha \u2013 re\u017eie Zden\u011bk Du\u0161ek \u2013 Poppy\n1996 \u2013 Arthur Laurents, Leonard Bernstein, Stephen Sondheim \u2013 West Side Story \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Anita\n1996 \u2013 Georges Feydeau \u2013 Brouk v hlav\u011b \u2013 re\u017eie Gustav Sk\u00e1la \u2013 Yveta\n1996 \u2013 To nejlep\u0161\u00ed z muzik\u00e1l\u016f\n1997 \u2013 Petr Ulrych, Stanislav Mo\u0161a \u2013 Rad\u00faz a Mahulena \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Prija, z\u00e1skok Mahulena\n1997 \u2013 Grigorij Gorin \u2013 Kean IV. \u2013 re\u017eie Zden\u011bk \u010cern\u00edn \u2013 z\u00e1skok Helena\n1997 \u2013 Roman Rolland \u2013 Hra o l\u00e1sce, smrti a v\u011b\u010dnosti\u2026 \u2013 Franti\u0161ek Mi\u0161ka a Stanislav Mo\u0161a \u2013 Chlorida Soncyov\u00e1\n1998 \u2013 Luigi Pirandello \u2013 Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 svou pravdu \u2013 re\u017eie Zden\u011bk Du\u0161ek \u2013 Dina\n1998 \u2013 Zdenek Merta a Stanislav Mo\u0161a \u2013 Babylon \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Harra (Cena Th\u00e1lie)\n1999 \u2013 Alan J. Lerner, Frederick Loewe \u2013 My Fair Lady (ze Zel\u0148\u00e1ku) \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 L\u00edza \u010eul\u00ednkov\u00e1\n1999 \u2013 Ladislav Stroupe\u017enick\u00fd \u2013 Na\u0161i Furianti \u2013 re\u017eie Zden\u011bk \u010cern\u00edn \u2013 Mark\u00fdtka\n2000 \u2013 Hv\u011bzdn\u00e9 nebe muzik\u00e1l\u016f\n2000 \u2013 Carlo Goldoni \u2013 Sluha dvou p\u00e1n\u016f \u2013 re\u017eie Zden\u011bk \u010cern\u00edn \u2013 pozd\u011bji, Beatrice Rasponi\n2000 \u2013 Stanislav Mo\u0161a a Zdenek Merta \u2013 Sv\u011bt pln\u00fd and\u011bl\u016f \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Sandra\n2001 \u2013 Petr Ulrych, Stanislav Mo\u0161a \u2013 Kolo\u010dava \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a \u2013 Jevka, Hafa\n2002 \u2013 Pavel Kohout \u2013 Dv\u011b gorily proti mafii \u2013 re\u017eie Martin Glaser \u2013 Viktorie N\u00e1dhern\u00e1\n2002 \u2013 Muzik\u00e1ly z Broadwaye \u2013 re\u017eie Stanislav Mo\u0161a\n1998 \u2013 N\u00e1rodn\u00ed divadlo Brno: R. Rodgers a O. Hammerstein \u2013 Ji\u017en\u00ed Pacifik \u2013 re\u017eie Mojm\u00edr Weimann \u2013 Forbytov\u00e1\n2000 \u2013 Hudebn\u00ed divadlo Karl\u00edn: Alan J. Lerner, Frederick Loewe \u2013 My Fair Lady \u2013 re\u017eie Petr Novotn\u00fd \u2013 L\u00edza Doolitlov\u00e1\n2000 \u2013 G-studio Centrum, Brno: Dan Goggin \u2013 Jepti\u0161ky I. + II. \u2013 re\u017eie Karol Spi\u0161iak \u2013 sestra Marie Roberta\n2000 \u2013 G-studio Centrum, Brno: koncertn\u00ed projekt Viva I. Muzik\u00e1l Live \u2013 re\u017eie Petr Gazd\u00edk\n2000 \u2013 Man\u00e9\u017e Bolka Pol\u00edvky re\u017eie R. Chudoba\n2002 \u2013 G-studio Centrum, Brno: koncertn\u00ed projekt Viva II. Kapky de\u0161t\u011b z Broadwaye \u2013 re\u017eie Petr Gazd\u00edk\n2003 \u2013 Divadlo Metro, Praha: Prosper Merim\u00e9 \u2013 Carmen \u2013 re\u017eie G. Sk\u00e1la \u2013 Carmen\n2004 \u2013 Divadlo Rokoko, Praha: Timberlake Wertenbakerov\u00e1 \u2013 Pod ji\u017en\u00edm k\u0159\u00ed\u017eem \u2013 re\u017eie Kate\u0159ina Iv\u00e1kov\u00e1 \u2013 trestankyn\u011b L\u00edza Mordenov\u00e1\n2004 \u2013 Pal\u00e1c Blan\u00edk, Praha: Willy Russell \u2013 Pokrevn\u00ed brat\u0159\u00ed \u2013 re\u017eie Anton\u00edn Proch\u00e1zka \u2013 Mrs. Lyonsov\u00e1\n2004 \u2013 Brno, Semilasso: Benefi\u010dn\u00ed koncert Roberta J\u00edchy\n2008 \u2013 Divadlo G-Studio, Brno \u2013 V\u00e1no\u010dn\u00ed koncert Roberta J\u00edchy a jeho host\u016f pro Krtka (NF Krtek)\n2009 \u2013 \u0160vandovo divadlo, Praha: Lars von Trier \u2013 Kdo je tady \u0159editel? \u2013 re\u017eie Daniel Hrbek \u2013 Lise\n2009 \u2013 Brno, Semilasso: Benefi\u010dn\u00ed koncert Roberta J\u00edchy a jeho host\u016f pro Krtka2022/23 \u2013 Divadlo Rokoko, Praha: Zdena Salivarov\u00e1 \u2013 Honzlov\u00e1 \u2013 re\u017eie Jakub Nvota \u2013 Fantov\u00e1\n1999 \u2013 Cena Th\u00e1lie za rok 1998 v oboru muzik\u00e1lov\u00e9 herectv\u00ed za roli Harry v muzik\u00e1lu Babylon Stanislava Mo\u0161i a Zde\u0148ka Merty\n1999 \u2013 v\u00edt\u011bzka div\u00e1ck\u00e9 ankety K\u0159\u00eddla \u2013 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed here\u010dka M\u011bstsk\u00e9ho divadla Brno\n2000 \u2013 v\u00edt\u011bzka div\u00e1ck\u00e9 ankety K\u0159\u00eddla \u2013 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed here\u010dka M\u011bstsk\u00e9ho divadla Brno\n2002 \u2013 v\u00edt\u011bzka div\u00e1ck\u00e9 ankety K\u0159\u00eddla \u2013 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed here\u010dka M\u011bstsk\u00e9ho divadla Brno\nFIKEJZ, Milo\u0161. \u010cesk\u00fd film : herci a here\u010dky; D\u00edl 1. A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. S. 541. \nVARMU\u017dOV\u00c1, Vladim\u00edra; HROUDA, Vladim\u00edr. Popul\u00e1rn\u00ed slovn\u00edk \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch herc\u016f. Praha: Erika, 2007. ISBN 80-7277-332-1. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Petra Jungmanov\u00e1\nPetra Jungmanov\u00e1 \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka\nPetra Jungmanov\u00e1 v archivu N\u00e1rodn\u00edho divadla Brno\nPetra Jungmanov\u00e1 v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nPetra Jungmanov\u00e1 ve Filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nPetra Jungmanov\u00e1 na Kinoboxu.cz\nPetra Jungmanov\u00e1 v Internet Movie Database (anglicky)\nPetra Jungmannov\u00e1 na Dabingforum.", "<<>>: Co je 2005 XA8 (planetka)? <<>>: 2005 XA8 je planetka pat\u0159\u00edc\u00ed do Apollonovy skupiny. Spad\u00e1 sou\u010dasn\u011b mezi objekty pravideln\u011b se p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed k Zemi (NEO). Proto\u017ee se v budoucnu m\u016f\u017ee zna\u010dn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit k Zemi, byla za\u0159azena t\u00e9\u017e mezi potenci\u00e1ln\u011b nebezpe\u010dn\u00e9 planetky (PHA). Jej\u00ed dr\u00e1ha v\u0161ak prozat\u00edm nen\u00ed definitivn\u011b stanovena, proto j\u00ed nebylo dosud p\u0159id\u011bleno katalogov\u00e9 \u010d\u00edslo.\nVzhledem k tomu, \u017ee byla pozorov\u00e1na jen 12 dn\u00ed b\u011bhem mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed k Zemi, nestihli astronomov\u00e9 prov\u00e9st spektroskopick\u00fd v\u00fdzkum. Proto o jej\u00edm chemick\u00e9m slo\u017een\u00ed nen\u00ed nic zn\u00e1mo. Jej\u00ed pr\u016fm\u011br je odhadov\u00e1n na z\u00e1klad\u011b hv\u011bzdn\u00e9 velikosti a proto\u017ee nen\u00ed zn\u00e1mo ani albedo jej\u00edho povrchu, je proto zna\u010dn\u011b nejist\u00fd, stejn\u011b jako \u00fadaje o hmotnosti a st\u0159edn\u00ed hustot\u011b, uveden\u00e9 v p\u0159ipojen\u00e9 tabulce.\nPlanetku objevili 6. prosince 2005 kolem 07:40 sv\u011btov\u00e9ho \u010dasu (UTC) na Lincoln Laboratory Observatory jednometrov\u00fdm dalekohledem s CCD kamerou v r\u00e1mci programu LINEAR astronomov\u00e9 M. Bezpalko, L. Manguso, D. Torres, R. Kracke, A. Milner a H. Love. Necel\u00fd den p\u0159ed t\u00edm, 5. prosince 2005 v 11:12 UTC, prol\u00e9tla rychlost\u00ed 12,22 km/s v minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenosti 224 tis. km od st\u0159edu Zem\u011b. \nZe znalosti sou\u010dasn\u00fdch element\u016f dr\u00e1hy planetky vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee minim\u00e1ln\u00ed vypo\u010d\u00edtan\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi jej\u00ed drahou a dr\u00e1hou Zem\u011b \u010din\u00ed 214 tis. km. Nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed k Zemi na vzd\u00e1lenost 10,9 mil. km se o\u010dek\u00e1v\u00e1 17. \u010dervence 2022. V tomto stolet\u00ed dojde je\u0161t\u011b k dal\u0161\u00edm bezprobl\u00e9mov\u00fdm p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00edm tohoto t\u011blesa k Zemi, a to 2032, 2044 a 2054. V roce 2091 m\u00e1 prol\u00e9tnout kolem Marsu ve vzd\u00e1lenosti p\u0159ibli\u017en\u011b 7,4 mil. km. \nOd roku 2063 se v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd rok bude zna\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017eovat k Zemi v\u017edy po\u010d\u00e1tkem prosince. Nejv\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed bude hrozit 5. prosince 2076. P\u0159esto kumulativn\u00ed pravd\u011bpodobnost sr\u00e1\u017eky se Zem\u00ed v pr\u016fb\u011bhu 21. stolet\u00ed nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 a byla vy\u010d\u00edslena americk\u00fdm st\u0159ediskem pro sledov\u00e1n\u00ed PHA na 7,9\u00d710\u22125 (tj. 1:13 000). Obdob\u00ed bl\u00edzk\u00fdch pr\u016flet\u016f m\u00e1 skon\u010dit v prosinci 2086. Na tur\u00ednsk\u00e9 \u0161k\u00e1le je proto klasifikov\u00e1na stupn\u011bm 0, na palermsk\u00e9 \u22124,55. \nPodle anal\u00fdz italsk\u00e9ho st\u0159ediska pro sledov\u00e1n\u00ed nebezpe\u010dn\u00fdch planetek je v\u0161ak americk\u00fdmi odborn\u00edky vypo\u010d\u00edtan\u00e1 hodnota pravd\u011bpodobnosti kolize zna\u010dn\u011b nadhodnocen\u00e1. Pokud by v\u0161ak ke sr\u00e1\u017ece p\u0159esto do\u0161lo, \u010dinila by rychlost st\u0159etu t\u011blesa se Zem\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 16,43 km/s. Vzhledem k odhadovan\u00fdm rozm\u011br\u016fm by jej\u00ed kolize se Zem\u00ed zp\u016fsobila men\u0161\u00ed \u0161kody.\nAsteroid 2005 XA8 \u2013 NEO page.", "<<>>: Co je Gigantspinosaurus? <<>>: Gigantspinosaurus (\"je\u0161t\u011br s ob\u0159\u00edmi trny\"), byl rod ptakop\u00e1nv\u00e9ho dinosaura ze skupiny Stegosauria. \u017dil v obdob\u00ed pozdn\u00ed jury (asi p\u0159ed 160 miliony let) na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed provincie S\u2019-\u010dchuan v \u010c\u00edn\u011b (souvrstv\u00ed \u0160a-si-miao).\nFosilie tohoto obrn\u011bn\u00e9ho dinosaura byly objeveny v roce 1985 v sedimentech souvrstv\u00ed Shaximiao (geologick\u00fd v\u011bk oxford, asi p\u0159ed 163 a\u017e 157 miliony let) a p\u016fvodn\u011b byly p\u0159i\u0159azeny jin\u00e9mu stegosauridovi rodu Tuojiangosaurus. V roce 1992 pak bylo pro holotyp ZDM 0019 zvoleno nov\u00e9 jm\u00e9no a dinosaurus byl form\u00e1ln\u011b pops\u00e1n jako Gigantspinosaurus sichuanensis. Teprve po roce 2006 v\u0161ak bylo i z\u00e1padn\u00edmi paleontology ofici\u00e1ln\u011b uzn\u00e1no, \u017ee se nejedn\u00e1 o nomen nudum, ale o platn\u00fd taxon. V roce 2018 byla publikov\u00e1na komplexn\u00ed studie o tomto dosud nep\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9m dinosaurovi.\nP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee Gigantspinosaurus byl navzdory sv\u00e9mu jm\u00e9nu sp\u00ed\u0161e men\u0161\u00edm z\u00e1stupcem sv\u00e9 skupiny. Na d\u00e9lku m\u011b\u0159il asi 4,2 metru a v\u00e1\u017eil kolem 700 kilogram\u016f. Podle jin\u00e9ho odhadu byl v\u0161ak dlouh\u00fd a\u017e 7 metr\u016f. N\u00e1padn\u00fdm znakem dinosaura jsou relativn\u011b mal\u00e9 h\u0159betn\u00ed desky a naopak velmi dlouh\u00e9 \"ramenn\u00ed\" bodce (spinae parascapulares), kter\u00e9 tomuto stegosaurovi vynesly jeho rodov\u00e9 jm\u00e9no. V roce 2008 byl ozn\u00e1men objev fosiln\u00edch otisk\u016f k\u016f\u017ee, pat\u0159\u00edc\u00edch pravd\u011bpodobn\u011b tomuto dinosaurovi. Na plo\u0161e 414 \u010dtvere\u010dn\u00edch centimetr\u016f se nach\u00e1z\u00ed mno\u017estv\u00ed drobn\u00fdch hrbolk\u016f a \u0161upinek o pr\u016fm\u011bru 5,7 a\u017e 9,2 milimetru.V\u00fdzkum fosiln\u00edch kost\u00ed druhu G. sichuanensis odhalil, \u017ee tito dinosau\u0159i vykazuj\u00ed \u010detn\u00e9 patologie v podob\u011b zlomenin kost\u00ed (fraktur) a stopy po kostn\u00edch nemocech.\nPodle studie paleontolo\u017eky Susannah Maidmentov\u00e9 byl G. sichuanensis baz\u00e1ln\u00edm (v\u00fdvojov\u011b primitivn\u00edm) z\u00e1stupcem skupiny Stegosauria. Podle \u010d\u00ednsk\u00fdch paleontolog\u016f v\u0161ak byl sp\u00ed\u0161e z\u00e1stupcem vlastn\u00ed pod\u010deledi Huayangosaurinae.\nGao, R., Zhu, S. & Huang, D. (1986). . Vertebrata PalAsiatica 24: 78-79.\nOuyang, H. (1992). \"Discovery of Gigantspinosaurus sichanensis and its scapular spine orientation\". Abstracts and Summaries for Youth Academic Symposium on New Discoveries and Ideas in Stratigraphic Paleontology (\u010d\u00ednsky). 0: 47\u201349.\nBao-Qiao Hao; et al. (2018). Femoral osteopathy in Gigantspinosaurus sichuanensis (Dinosauria: Stegosauria) from the Late Jurassic of Sichuan Basin, Southwestern China. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2018.1561673\n \nInformace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek o gigantspinosaurovi na webu Smithsonian.com (anglicky)\nSOCHA, Vladim\u00edr. Je\u0161t\u011br s ob\u0159\u00edm trnem. OSEL.cz . 28. b\u0159ezna 2019. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Zl\u00fd za\u010d\u00e1tek? <<>>: Zl\u00fd za\u010d\u00e1tek je d\u011btsk\u00e1 novela a prvn\u00ed kniha v \u0158ad\u011b ne\u0161\u0165astn\u00fdch p\u0159\u00edhod od Daniela Handlera vydan\u00e1 pod pseudonymem Lemony Snicket.\nKniha seznamuje \u010dten\u00e1\u0159e se t\u0159emi ned\u00e1vno osi\u0159el\u00fdmi sirotky Baudelairov\u00fdmi. \u010ctrn\u00e1ctiletou Violet, dvan\u00e1ctilet\u00fdm Klausem a nemluvn\u011btem Sunny, kte\u0159\u00ed jsou d\u00e1ni do v\u00fdchovy ke sv\u00e9mu vzd\u00e1len\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu, hrab\u011bti Olafovi, kter\u00fd se chce zmocnit d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 po sob\u011b zanechali jejich rodi\u010de. Pot\u00e9, co jim p\u0159id\u011bl\u00ed \u0161pinavou, o\u0161klivou a neza\u0159\u00edzenou kom\u016frku, v n\u00ed\u017e maj\u00ed bydlet, rozd\u011bl\u00ed jim \u00fakoly. Sourozenci mus\u00ed ka\u017ed\u00fd den obstarat ve\u0161ker\u00e9 dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce. Hrab\u011b Olaf je ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd herec. Jednoho dne sourozenc\u016fm ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee bude hr\u00e1t velkolepou hru, ve kter\u00e9 si zahraje tak\u00e9 Violet, coby nev\u011bsta. Violet nejd\u0159\u00edve nech\u00e1pe, pro\u010d to hrab\u011b Olaf d\u011bl\u00e1. Pak ale lest se sourozenci prohl\u00e9dne. Olaf si ji chce b\u011bhem hry vz\u00edt za pr\u00e1voplatnou man\u017eelku a t\u00edm z\u00edskat ohromn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed po jejich rodi\u010d\u00edch. Nakonec se mu ale pl\u00e1n nezda\u0159\u00ed a zloduch na posledn\u00ed chv\u00edli prch\u00e1 pry\u010d p\u0159ed spravedlnost\u00ed. Sourozenci tak ztr\u00e1c\u00ed opatrovn\u00edka. Kn\u00ed\u017eka kon\u010d\u00ed t\u00edm, jak sourozenci jedou v aut\u011b pana Poea k nov\u00e9mu opatrovn\u00edkovi.", "<<>>: Co je Trag\u00e9die na K2 (1986)? <<>>: Trag\u00e9di\u00ed na K2 v roce 1986 je souhrnn\u011b ozna\u010dov\u00e1na s\u00e9rie \u00famrt\u00ed horolezc\u016f b\u011bhem letn\u00ed sez\u00f3ny 1986 na ho\u0159e K2 (8611 m) v poho\u0159\u00ed Kar\u00e1k\u00f3ram v P\u00e1kist\u00e1nu. Mezi 13 mrtv\u00fdmi horolezci byli tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00ed z\u00e1stupci tohoto sportu ze Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed Alan Rouse a Julie Tullis a francouzsk\u00fd man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r Maurice a Liliane Barrardovi. Smrti se \u0161t\u011bst\u00edm unikli horolezeck\u00e9 legendy Wanda Rutkiewiczov\u00e1, Jerzy Kukuczka a Kurt Diemberger. N\u011bkdy se t\u011bmto ud\u00e1lostem \u0159\u00edk\u00e1 tak\u00e9 \u010cern\u00e9 l\u00e9to.\nLetn\u00ed sez\u00f3na roku 1986 byla ve znamen\u00ed pokus\u016f o prvn\u00ed \u017eensk\u00fd v\u00fdstup na K2, poko\u0159en\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho jihoz\u00e1padn\u00edho \u017eebra zn\u00e1m\u00e9ho jako \u201eMagic Line (magick\u00e1 cesta)\u201c a nebezpe\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 ji\u017en\u00ed cesty zn\u00e1m\u00e9 jako \u201ePolish Line (polsk\u00e1 cesta)\u201c. O v\u00fdstup se pokusilo hned n\u011bkolik v\u00fdprav - Ameri\u010dan\u00e9, Angli\u010dan\u00e9, Francouzi, Pol\u00e1ci, Korejci, Raku\u0161an\u00e9, Baskov\u00e9, Italov\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm.\nCesta Magic Line p\u0159edstavovala z\u00e1sadn\u00ed horolezeck\u00fd probl\u00e9m na K2 kter\u00fd se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161el v roce 1979 zdolat i Reinhold Messner, kter\u00fd tuto cestu ozna\u010dil za \u201esebevra\u017eednou\u201c, co\u017e ale pozd\u011bji pop\u0159el. Sebevra\u017eednou je podle n\u011bho ji\u017en\u00ed, polsk\u00e1 cesta (viz n\u00ed\u017ee). Jako prvn\u00ed v sezon\u011b 1986 do t\u00e9to cesty nastoupili Ameri\u010dan\u00e9 a Italov\u00e9. Americk\u00fd pokus v\u0161ak dopadl tragicky kdy\u017e 21. \u010dervna v lavin\u011b zahynuli ve v\u00fd\u0161ce 6800 m v\u016fdce v\u00fdpravy John Smolich a jeho t\u00fdmov\u00fd kolega Alan Pennington. Pennington byl bez zn\u00e1mek \u017eivota z laviny vyta\u017een dv\u011bma sv\u011bdky ud\u00e1losti, Smolichovo t\u011blo se nikdy nena\u0161lo. Americk\u00e1 v\u00fdprava byla okam\u017eit\u011b ukon\u010dena. Italov\u00e9 na Magic Line z\u016fstali. Renato Casarottose dvakr\u00e1t dos\u00e1hl v\u00fd\u0161ky okolo 8200 m, ale nemohl pokra\u010dovat. Sv\u016fj pokus nakonec vzdal. 16. \u010dervence se p\u0159i n\u00e1vratu nedaleko z\u00e1kladn\u00edho t\u00e1bora propadl do ledovcov\u00e9 trhliny. Dok\u00e1zal je\u0161t\u011b zavolal sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni, kter\u00e1 poslala pomoc. Dokonce se ho poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout \u017eiv\u00e9ho, n\u011bkolik minut po vyta\u017een\u00ed v\u0161ak zem\u0159el.\nO 3 dny pozd\u011bji, 23. \u010dervna, se o dosa\u017een\u00ed vrcholu klasickou cestou Abruzziho \u017eebrem pokusila i francouzsk\u00e1 v\u00fdprava, jej\u00ed\u017e \u010dlenkou byla i zn\u00e1m\u00e1 Polka Wanda Rutkiewiczov\u00e1, kter\u00e1 se k Francouz\u016fm p\u0159ipojila kv\u016fli vlekl\u00fdm spor\u016fm s polsk\u00fdmi horolezci. Ambici st\u00e1t se prvn\u00ed \u017eenou na vrcholu K2 m\u011bla i jej\u00ed kolegyn\u011b z t\u00fdmu Liliane Barrardov\u00e1, proto Rutkiewiczovou p\u0159ekvapilo, kdy\u017e ji r\u00e1no v den \u00fatoku zastihla ve spole\u010dnosti man\u017eela Maurice a Michela Parmentiera p\u0159i bohat\u00e9 sn\u00eddani. Rutkiewiczovou tento pohled pobavil kv\u016fli zn\u00e1m\u00fdm stereotyp\u016fm o Francouz\u00edch, ale z\u00e1rove\u0148 p\u0159ekvapil, proto\u017ee p\u0159ed vrcholov\u00fdm \u00fatokem b\u011b\u017en\u011b horolezci moc nejed\u00ed. Barrardov\u00e1 tak\u00e9 kv\u016fli tomuto zdr\u017een\u00ed p\u0159i\u0161la o mo\u017enost b\u00fdt prvn\u00ed \u017eenou na vrcholu K2. Tou se tak stala pr\u00e1v\u011b Polka, kter\u00e1 na vrcholu stanula s n\u00e1skokem asi 30 minut. Ob\u011b \u017eeny vystoupily bez pou\u017eit\u00ed p\u0159\u00eddavn\u00e9ho kysl\u00edku. P\u0159i sestupu je v\u0161ak zastihla bou\u0159e a tak museli bivakovat bez spac\u00edch pytl\u016f v nebezpe\u010dn\u00e9 oblasti zn\u00e1m\u00e9 jako \u201eButylka\u201c. V noci jim do\u0161el plyn v oh\u0159\u00edva\u010di, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 k rozpou\u0161t\u011bn\u00ed sn\u011bhu na pitnou vodu. Aby p\u0159ede\u0161el hrozb\u011b dehydratace, vypravil se Parmentier pro plyn n\u00ed\u017ee do t\u00e1bora Bask\u016f n\u00e1sledovan\u00fd velice zesl\u00e1blou Rutkiewiczovou. V extr\u00e9mn\u00ed mrazu a siln\u00e9m v\u011btru z\u016fstali man\u017eel\u00e9 Barrardovi daleko vzadu. Ani Baskov\u00e9 v\u0161ak plyn nem\u011bli. Rutkiewiczov\u00e1 se nakonec dostala v bou\u0159i k lanu ozna\u010den\u00e9mu ly\u017ea\u0159sk\u00fdmi h\u016flkami, kter\u00e9 si vzala jako oporu a do baskick\u00e9ho t\u00e1bora se nakonec dostala na pokraji \u00fapln\u00e9ho vy\u010derp\u00e1n\u00ed a s v\u00e1\u017en\u00fdmi omrzlinami. Barrardovi se do bezpe\u010d\u00ed nikdy nedostali a nen\u00ed jasn\u00e9, co se s nimi stalo. Rutkiewiczov\u00e1 byla n\u011bjak\u00fd \u010das p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee jejich smrt zavinila pr\u00e1v\u011b ona sebr\u00e1n\u00edm h\u016flek, kter\u00e9 ve v\u00e1nici ozna\u010dovaly sestupovou cestu. T\u011blo Liliane Barrardov\u00e9 objevila o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji korejsk\u00e1 v\u00fdprava na ledovci Godwin-Austen ve v\u00fd\u0161ce asi 5300 m. T\u011blo Maurice Barrarda bylo objeveno a\u017e v roce 1998 pouze n\u011bkolik metr\u016f nad z\u00e1kladn\u00edm t\u00e1borem. Oba man\u017eel\u00e9 byli poh\u0159beni u memori\u00e1lu Gilkey na \u00fapat\u00ed hory.\nRok 1986 byl jedn\u00edm z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch pro Polsko. Na ho\u0159e K2 p\u016fsobilo jak polsk\u00e9 sm\u00ed\u0161en\u00e9 dru\u017estvo na Magic Line, tak i Wanda Rutkiewiczov\u00e1 ve francouzsk\u00e9m t\u00fdmu a Jerzy Kukuczka s Tadeuszem Piotrowskim v mezin\u00e1rodn\u00edm t\u00fdmu pod n\u011bmeck\u00fdm veden\u00edm. Prvn\u00ed trag\u00e9die zas\u00e1hla Pol\u00e1ky kr\u00e1tce po historick\u00e9m zdol\u00e1n\u00ed ji\u017en\u00ed cesty zn\u00e1m\u00e9 dnes jako polsk\u00e1 cesta. Kukuczka a Piotrowski byli otr\u00e1veni p\u0159\u00edstupem koleg\u016f z mezin\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu, kte\u0159\u00ed nejevili mnoho z\u00e1jmu o v\u00fdstup a o \u017e\u00e1dn\u00e9m pokusu o novou cestu necht\u011bli ani sly\u0161et. Kdy\u017e se nav\u00edc v z\u00e1kladn\u00edm t\u00e1bo\u0159e usadilo hned n\u011bkolik v\u00fdprav sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm na klasickou cestu, rozhodli se, \u017ee polezou zat\u00edm nepoko\u0159enou cestou prost\u0159edkem ji\u017en\u00ed st\u011bny, o kterou se Kukuczka ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil v roce 1982 s Wojciechem Kurtykou. K jejich pokusu se nakonec p\u0159idali tak\u00e9 t\u0159i \u0160v\u00fdca\u0159i a jeden N\u011bmec, v\u0161ichni v\u0161ak postupn\u011b vzdali. Kukuczka a Piotrowski sv\u016fj v\u00fdstup ukon\u010dili 24. \u010dervna ve v\u00fd\u0161ce asi 7400 m kv\u016fli sn\u011bhov\u00e9 bou\u0159i (stejn\u00e1, kter\u00e1 zas\u00e1hla Francouze na klasick\u00e9 cest\u011b), zanechali zde svou v\u00fdstroj a sestoupili do z\u00e1kladn\u00edho t\u00e1bora. Po zlep\u0161en\u00ed po\u010das\u00ed 3. \u010dervence u\u017e pouze ve dvou zah\u00e1jili druh\u00fd pokus. Zanechanou v\u00fdstroj si vyzvedli bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f a i dal\u0161\u00ed v\u00fdstup vypadal slibn\u011b, v 8200 m v\u0161ak narazili na n\u00e1ro\u010dnou p\u0159ek\u00e1\u017eku, kv\u016fli kter\u00e9 museli v t\u00e9to extr\u00e9mn\u00ed v\u00fd\u0161ce dvakr\u00e1t bivakovat. Nakonec se rozhodli zahodit v\u011bt\u0161inu vybaven\u00ed a pokra\u010dovat bez z\u00e1t\u011b\u017ee. Ve v\u00fd\u0161ce 8300 metr\u016f se jejich cesta spojila s klasickou Abruzziho cestou. Nav\u00edc se jim poda\u0159ilo naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 z\u00e1soby v opu\u0161t\u011bn\u00e9m bivaku po Francouz\u00edch. 7. \u010dervence kone\u010dn\u011b dos\u00e1hli vrcholu, p\u0159i n\u00e1vratu se v\u0161ak rychle setm\u011blo a sestup s pomoc\u00ed \u010delov\u00e9 lampy byl p\u0159\u00edli\u0161 riskantn\u00ed, proto museli vydr\u017eet dal\u0161\u00ed bivak ve sn\u011b\u017en\u00e9 j\u00e1m\u011b. 10. \u010dervence se dvojice dostala na dohled korejsk\u00e9ho t\u00e1bora ve v\u00fd\u0161ce 7400 m, bohu\u017eel, byl p\u0159ed nimi prudk\u00fd sestup a Piotrowski nechal lano na m\u00edst\u011b bivaku. P\u0159i pokusu o sestup bez lana se Piotrowsk\u00e9mu nejd\u0159\u00edve uvolnila ma\u010dka, p\u0159i zaseknut\u00ed druh\u00e9 nohy do ledu i druh\u00e1 a on se z\u0159\u00edtil. P\u0159itom m\u00e1lem strhl Kukuczku, kter\u00fd se tak\u00e9 nem\u011bl jak jistit a udr\u017eel se ve st\u011bn\u011b jen s velk\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm. Nakonec se dostal do rakousk\u00e9ho t\u00e1bora. Polsk\u00e1 cesta nebyla kv\u016fli sv\u00e9 nebezpe\u010dnosti nikdy zopakov\u00e1na.\nNa tento \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd prvov\u00fdstup ji\u017en\u00ed cestou nav\u00e1zala vz\u00e1p\u011bt\u00ed polsk\u00e1 v\u00fdprava se slovenskou \u00fa\u010dast\u00ed 3. srpna prvov\u00fdstupem na Magic Line. Celkem se jednalo o 7 horolezc\u016f. Pol\u00e1ci pou\u017eili lana zanechan\u00e1 v\u00fdpravami ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a It\u00e1lie (viz v\u00fd\u0161e), ale prvn\u00ed pokus museli p\u0159eru\u0161it kv\u016fli zhor\u0161en\u00e9mu po\u010das\u00ed. P\u0159i tom druh\u00e9m byli nuceni postupn\u011b bivakovat v 8000 a 8400 m. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b Wojciech Wr\u00f3\u017c, Przemyslaw Piasecki a Slov\u00e1k Peter Bo\u017e\u00edk dos\u00e1hli v 6 hodin ve\u010der vrcholu, padlo okam\u017eit\u00e9 rozhodnut\u00ed sestoupit po klasick\u00e9 cest\u011b m\u00edsto n\u00e1vratu po n\u00e1ro\u010dn\u00e9 Magic Line. Okolo p\u016flnoci sestupovali ve v\u00fd\u0161ce 8100 m po fixn\u00edch lanech v po\u0159ad\u00ed Piasecki, Bo\u017e\u00edk, Wr\u00f3\u017c n\u00e1sledov\u00e1ni jedn\u00edm \u010dlenem korejsk\u00e9ho t\u00fdmu na stejn\u00e9m lan\u011b. Piasecki a Bo\u017e\u00edk n\u00e1hle usly\u0161eli n\u011bjak\u00fd hluk, ale kv\u016fli tm\u011b a houstnouc\u00ed v\u00e1nici nic nevid\u011bli. Byli tak zesl\u00e1bl\u00ed, \u017ee se ani nemohli pokusit vr\u00e1tit se k Wr\u00f3\u017covi. Kdy\u017e je asi po p\u016fl hodin\u011b do\u0161el korejsk\u00fd horolezec a potvrdil jim, \u017ee ho v\u016fbec nepotkal, usoudili, \u017ee spadl a nen\u00ed mu jak pomoci. Pokra\u010dovali proto v sestupu. Wr\u00f3\u017c se z\u0159ejm\u011b z\u0159\u00edtil p\u0159i p\u0159ipev\u0148ov\u00e1n\u00ed k nov\u00e9mu \u00faseku lana, kdy byl na okam\u017eik neji\u0161t\u011bn\u00fd. Jakmile dorazila do z\u00e1kladn\u00edho t\u00e1bora zpr\u00e1va o nehod\u011b, dostali ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 polsk\u00e9ho t\u00fdmu pokyn k ukon\u010den\u00ed v\u00fdstupu. Anna Czerwi\u0144ska a Peter Bo\u017e\u00edk utrp\u011bli p\u0159i sestupu omrzliny nohou, Piasecki m\u011bl krevn\u00ed sra\u017eeniny v o\u010d\u00edch. Dobroslawa Miodowiczov\u00e1-Wolfov\u00e1 se u\u017e p\u0159edt\u00edm rozhodla kv\u016fli n\u00e1ro\u010dnosti opustit Magic Line a p\u0159idala se k britsko-rakousk\u00e9 skupin\u011b, kter\u00e1 se pokusila o v\u00fdstup klasickou cestou bez povolen\u00ed (viz n\u00ed\u017ee).\n4. srpna p\u0159i\u0161el o \u017eivot hlavn\u00ed nosi\u010d korejsk\u00e9 v\u00fdpravy P\u00e1kist\u00e1nec Muhammad Ali kter\u00e9ho na klasick\u00e9 cest\u011b Abruzziho \u017eebrem zas\u00e1hli padaj\u00edc\u00ed kameny.\nZat\u00edmco v obdob\u00ed mezi 21 \u010dervnem a 4. srpnem zem\u0159elo dohromady 7 horolezc\u016f a jeden nosi\u010d p\u0159i \u0161esti samostatn\u00fdch v\u00fdstupech, v srpnu zem\u0159elo 5 horolezc\u016f b\u011bhem jedin\u00e9ho v\u00fdstupu. V u\u017e\u0161\u00edm smyslu se tak trag\u00e9di\u00ed na K2 v roce 1986 n\u011bkdy mysl\u00ed pr\u00e1v\u011b tento katastrof\u00e1ln\u00ed v\u00fdstup neofici\u00e1ln\u00edho mezin\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu ke kter\u00e9mu do\u0161lo na za\u010d\u00e1tku srpna.\nBritsk\u00e1 expedice veden\u00e1 Alanem Rousem zkou\u0161ela vystoupit z\u00e1padn\u00edm h\u0159ebenem, pro kter\u00fd m\u011bli platn\u00e9 povolen\u00ed. Po opakovan\u00fdch ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokusech zalo\u017eit v\u00fd\u0161kov\u00e9 t\u00e1bory se t\u00fdm nakonec rozpadl a v z\u00e1kladn\u00edm t\u00e1bo\u0159e z n\u011bho zbyl pouze v\u016fdce Rouse a kameraman Jim Curran. Ti se spojili se zbytkem rakousk\u00e9 v\u00fdpravy, kter\u00e1 m\u011bla tak\u00e9 velk\u00e9 probl\u00e9my. Tvo\u0159ili j\u00ed Alfred Imitzer, Hannes Wieser, Willi Bauer, Kurt Diemberger a jeho britsk\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b Julie Tullis. K ob\u011bma t\u00fdm\u016fm se p\u0159ipojila tak\u00e9 Polka Dobroslawa Miodowiczov\u00e1-Wolfov\u00e1. Skupina se dohodla, \u017ee se pokus\u00ed o v\u00fdstup klasickou cestou bez povolen\u00ed. V\u0161ichni horolezci s v\u00fdjimkou Currana se bez probl\u00e9mu dostali a\u017e do 4. v\u00fd\u0161kov\u00e9ho t\u00e1bora. Z nejasn\u00fdch d\u016fvod\u016f se zde rozhodli po\u010dkat jeden den, co\u017e v takov\u00e9 v\u00fd\u0161ce znamen\u00e1 pouze zbyte\u010dn\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed organismu. 4. srpna se Rouse a Wolfov\u00e1 vydali k vrcholu n\u00e1sledov\u00e1ni o n\u011bco pozd\u011bji Bauerem a Imitzerem. Wolfov\u00e1 rychle odpadla a usnula ve sn\u011bhu. Rous\u016fv postup se v\u00fdrazn\u011b zpomalil a dvojice Raku\u0161an\u016f ho tak snadno dostihla. Na vrcholu stanuli ve 4 hodiny ve\u010der. Alan Rouse se tak stal prvn\u00edm Britem, kter\u00fd zdolal K2. Cestou do t\u00e1bora zvedli sp\u00edc\u00ed Wolfovou a donutili j\u00ed sestoupit s nimi. Potkali tak\u00e9 Diembergera s Tullisovou, kte\u0159\u00ed i p\u0159es pozdn\u00ed hodinu st\u00e1le stoupali nahoru. Po marn\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed, aby se okam\u017eit\u011b oto\u010dili, je nechali j\u00edt a vr\u00e1tili se do t\u00e1bora. Tullisov\u00e1 dos\u00e1hla vrcholu a\u017e v 7 hodin ve\u010der kdy u\u017e bylo na bezpe\u010dn\u00fd n\u00e1vrat pozd\u011b. Kr\u00e1tce pot\u00e9 nav\u00edc spadla a nemohla pokra\u010dovat dol\u016f. S Diembergerem se proto rozhodli bivakovat. Wieser se o v\u00fdstup ani nepokusil a z\u016fstal ve stanu. V\u0161em se nakonec poda\u0159ilo dostat bezpe\u010dn\u011b zp\u00e1tky do 4. t\u00e1bora, kr\u00e1tce na to se v\u0161ak za\u010dalo prudce zhor\u0161ovat po\u010das\u00ed. V\u00edtr dos\u00e1hl rychlosti a\u017e 160 km/h a za\u010dalo hust\u011b sn\u011b\u017eit. V t\u00e1bo\u0159e tak\u00e9 do\u0161ly z\u00e1soby a p\u0159edev\u0161\u00edm absence pitn\u00e9 vody mohla zp\u016fsobit rychlou smrt kv\u016fli houstnut\u00ed krve. Po\u010das\u00ed se ani v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech nezlep\u0161ilo. V noci z 6. na 7. srpna n\u00e1hle zem\u0159ela Tullisov\u00e1, z\u0159ejm\u011b na otok plic. 10. srpna p\u0159estalo sn\u011b\u017eit a a\u010dkoliv prudce spadla teplota a nav\u00e1t\u00fd sn\u00edh znesnad\u0148oval ch\u016fzi, bylo rozhodnuto, \u017ee okam\u017eit\u00fd sestup je jedin\u00e1 mo\u017enost jak se zachr\u00e1nit. Rouse nebyl schopn\u00fd opustit stan a proto byl ponech\u00e1n sv\u00e9mu osudu. Po pouh\u00fdch n\u011bkolika metrech odpadli do sn\u011bhu tak\u00e9 Imitzer a Wieser. Zbyl\u00e9 trojici se je nepoda\u0159ilo postavit a museli je zanechat na m\u00edst\u011b. Jako posledn\u00ed se odd\u011blila Wolfov\u00e1 jej\u00ed\u017e t\u011blo bylo objeveno Japonci o rok pozd\u011bji stoj\u00edc\u00ed op\u0159en\u00e9 o sk\u00e1lu. Diemberger a Bauer se dostali do 3. v\u00fd\u0161kov\u00e9ho t\u00e1bora, kter\u00fd byl kompletn\u011b zni\u010den\u00fd. P\u0159esto se jim poda\u0159ilo sej\u00edt a\u017e do 2. v\u00fd\u0161kov\u00e9ho t\u00e1bora ze kter\u00e9ho Bauer dal\u0161\u00ed den sestoupil s\u00e1m a Diembergera snesl Curran s dvojic\u00ed Pol\u00e1k\u016f. Bauer i Diemberger se dostali do bezpe\u010d\u00ed 16. srpna. Kv\u016fli omrzlin\u00e1m p\u0159i\u0161li o n\u011bkolik prst\u016f na ruk\u00e1ch a na noh\u00e1ch. Pro Diembergera se jednalo o posledn\u00ed v\u00fdstup na osmitis\u00edcovou horu.\nN\u011bkolik horolezc\u016f, kte\u0159\u00ed tuto sez\u00f3nu na K2 se \u0161t\u011bst\u00edm p\u0159e\u017eili, zem\u0159elo p\u0159i jin\u00fdch v\u00fdprav\u00e1ch nedlouho pot\u00e9: Peter Bo\u017e\u00edk (1988, Mount Everest), Jerzy Kukuczka (1989, Lhoce), Wanda Rutkiewiczov\u00e1 (1992, Kan\u010dend\u017eenga).\nMan\u017eel\u00e9 Barrardovi se trag\u00e9dii t\u00e9m\u011b\u0159 vyhnuli kdy\u017e si ve\u0161ker\u00e9 finance pot\u0159ebn\u00e9 na expedici zapomn\u011bli na zadn\u00edm sedadle tax\u00edku. Probl\u00e9m se jim nakonec poda\u0159ilo vy\u0159e\u0161it a p\u0159i sv\u00e9m pokusu zem\u0159eli.\n\u010clenem italsk\u00e9ho t\u00fdmu byl i \u010desk\u00fd horolezec Josef Rakoncaj, kter\u00fd \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dos\u00e1hl vrcholu klasickou cestou a stal se tak prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9mu se to poda\u0159ilo dvakr\u00e1t (poprv\u00e9 v roce 1983).\nV letn\u00ed sez\u00f3n\u011b 1986 horu \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zdolalo celkem 26 horolezc\u016f. Pom\u011br v\u00fdstup\u016f v\u016f\u010di \u00famrt\u00edm byl tedy 2:1.\nJe\u0161t\u011b v roce 1986 byla K2 n\u011bkter\u00fdmi odborn\u00edky pova\u017eov\u00e1na za nejvy\u0161\u0161\u00ed horu sv\u011bta. Ti upozor\u0148ovali na nep\u0159esnost m\u011b\u0159en\u00ed pomoc\u00ed triangulace a vyz\u00fdvali k pou\u017eit\u00ed modern\u00edch metod. Pr\u00e1v\u011b b\u011bhem tragick\u00e9ho l\u00e9ta se o m\u011b\u0159en\u00ed pomoc\u00ed Dopplerova radaru pokusil profesor George Wallerstein, kter\u00e9mu se v\u0161ak p\u0159ed\u010dasn\u011b vybila baterie. P\u0159esto publikoval \u010dl\u00e1nky s tvrzen\u00edm, \u017ee je K2 opravdu vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e Mount Everest. O pouh\u00fd rok pozd\u011bji bylo uve\u0159ejn\u011bno podrobn\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed obou hor, kter\u00e9 definitivn\u011b odsunulo K2 na 2. m\u00edsto. M\u011b\u0159en\u00ed provedl Ital Ardito Desio, kter\u00fd nem\u011bl d\u016fvod o ni\u017e\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ce K2 lh\u00e1t, jeliko\u017e se jednalo o v\u016fdce \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 expedice z roku 1954 a v p\u0159\u00edpad\u011b prvenstv\u00ed K2 by to byl pr\u00e1v\u011b jeho t\u00fdm, kter\u00fd nejvy\u0161\u0161\u00ed horu sv\u011bta jako prvn\u00ed poko\u0159il.\nNovin\u00e1\u0159 a spisovatel Jon Krakauer byl t\u011bmito ud\u00e1lostmi hluboce ot\u0159esen a napsal o nich \u010dl\u00e1nek pro \u010dasopis Outside. Ten ho o 10 let pozd\u011bji poslal na Mount Everest kv\u016fli report\u00e1\u017ei o komer\u010dn\u00edch expedic\u00edch. B\u011bhem jeho vlastn\u00edho v\u00fdstupu pak do\u0161lo k jedn\u00e9 z nejhor\u0161\u00edch horolezeck\u00fdch katastrof, kdy\u017e v bou\u0159i zahynulo 8 horolezc\u016f.\nJim Curran napsal o t\u00e9to ud\u00e1losti v roce 1987 knihu Triumph and Tragedy.\nOsud Dobroslawy Miodowiczov\u00e9-Wolfov\u00e9 je p\u0159edm\u011btem polsk\u00e9ho dokumentu Za cene zicia (Za cenu \u017eivota) z roku 2002.", "<<>>: Co je Po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd \u010derv? <<>>: Po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd \u010derv je v informatice specifick\u00fd po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd program, kter\u00fd je schopen automatick\u00e9ho rozes\u00edl\u00e1n\u00ed kopi\u00ed sebe sama na jin\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de. Pot\u00e9, co infikuje syst\u00e9m, p\u0159evezme kontrolu nad prost\u0159edky zodpov\u011bdn\u00fdmi za s\u00ed\u0165ovou komunikaci a vyu\u017e\u00edv\u00e1 je ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed.\nKrom\u011b sv\u00e9ho vlastn\u00edho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na \u00fasp\u011b\u0161nost \u010derva, vykon\u00e1v\u00e1 obvykle tento program v po\u010d\u00edta\u010di n\u011bjakou sekund\u00e1rn\u00ed \u010dinnost, kter\u00e1 je \u010dervem nesena jako \u201en\u00e1klad\u201c (k\u00f3d, kter\u00fd tvo\u0159\u00ed n\u00e1klad se naz\u00fdv\u00e1 anglicky payload). Typicky se jedn\u00e1 o:\nzneprovozn\u011bn\u00ed po\u010d\u00edta\u010de, nebo jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed\nodstra\u0148ov\u00e1n\u00ed soubor\u016f ulo\u017een\u00fdch v po\u010d\u00edta\u010di\n\u0161ifrov\u00e1n\u00ed soubor\u016f u\u017eivatele kryptovir\u00e1ln\u00edm \u00fatokem jako n\u00e1tlak k zaplacen\u00ed poplatku, po kter\u00e9m je p\u0159isl\u00edbena jejich op\u011btovn\u00e1 dekrypce\nprohled\u00e1v\u00e1n\u00ed po\u010d\u00edta\u010de za \u00fa\u010delem z\u00edsk\u00e1n\u00ed osobn\u00edch dat, kter\u00e1 mohou pro autora programu znamenat n\u011bjak\u00fd profit\nvytv\u00e1\u0159en\u00ed \u201ezadn\u00edch vr\u00e1tek\u201c do syst\u00e9mu (tzv. backdoor), kter\u00e1 pot\u00e9 mohou b\u00fdt vyu\u017eita jako p\u0159\u00edm\u00e1 cesta k infikov\u00e1n\u00ed po\u010d\u00edta\u010de dal\u0161\u00edmi n\u00e1kazami\njako d\u016fsledek jin\u00e9 \u010dinnosti zp\u016fsobuj\u00ed nestandardn\u00ed chov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu.A\u0165 u\u017e je \u010dinnost, kterou takov\u00fd program vykon\u00e1v\u00e1 v s\u00edti, jak\u00e1koli, v\u017edy s sebou nese vedlej\u0161\u00ed efekty, kter\u00e9 jsou d\u016fsledkem t\u00e9to \u010dinnosti. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy je, v p\u0159\u00edpad\u011b v\u011bt\u0161\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u010derva, t\u011bmito infekcemi sni\u017eov\u00e1na rychlost pr\u016ftoku dat mezi jednotliv\u00fdmi po\u010d\u00edta\u010di (a t\u00edm i cel\u00fd internet) a zp\u016fsobuj\u00ed men\u0161\u00ed \u010di v\u011bt\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed \u0161kody majitel\u016fm posti\u017een\u00fdch po\u010d\u00edta\u010d\u016f \u2013 a\u0165 u\u017e se jedn\u00e1 o soukrom\u00e9 vlastn\u00edky, nebo cel\u00e9 firmy. Proto jsou, nez\u00e1visle na z\u00e1m\u011bru autora, pova\u017eov\u00e1ny za malware.\nSlovo \u010derv (anglicky worm) bylo p\u0159ejato z rom\u00e1nu Jezdec na r\u00e1zov\u00e9 vln\u011b (John Brunner, 1975), v n\u011bm\u017e byl jako Tapeworm ozna\u010den program schopn\u00fd samostatn\u00e9ho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Jeho \u00fakolem bylo vy\u0159adit z provozu celou telefonn\u00ed s\u00ed\u0165 na pokyn sv\u00e9ho autora.\nHistoricky prvn\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 \u010dervy vytvo\u0159ili John F. Schoch a John A. Hupp. Spole\u010dn\u011b je implementovali ve st\u0159edisku Xerox PARC, kde m\u011bli za \u00fakol monitorovat vyt\u00ed\u017een\u00ed procesor\u016f po\u010d\u00edta\u010d\u016f p\u0159ipojen\u00fdch k s\u00edti a v p\u0159\u00edpad\u011b ne\u010dinnosti jim zadat n\u011bjakou \u00falohu. Dos\u00e1hli tak optim\u00e1ln\u00edho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00edho potenci\u00e1lu st\u0159ediska.\nMezi prosp\u011b\u0161n\u00e9 \u010dervy pat\u0159ila rovn\u011b\u017e rodina \u010derv\u016f Nachi, kter\u00e1 odstra\u0148ovala ostatn\u00ed malware, stahovala bezpe\u010dnostn\u00ed aktualizace z webu Microsoft Update a instalovala je na infikovan\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di. \u010cervi tak z\u00e1platovali ty sam\u00e9 chyby, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvali ke sv\u00e9mu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed. I kdy\u017e bylo jejich \u00fakolem zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farovn\u011b zabezpe\u010den\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f, zp\u016fsobovali zna\u010dn\u00e9 zpomalov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b a restartov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu po instalaci ka\u017ed\u00e9 aktualizace.M\u016f\u017eeme tedy \u0159\u00edci, \u017ee p\u016fvodn\u00edm z\u00e1m\u011brem po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch \u010derv\u016f nebylo \u0161kodit, ale pom\u00e1hat a celkov\u011b zlep\u0161ovat pr\u00e1ci s PC.\nZlomov\u00fdm okam\u017eikem byl 2. listopad 1988, kdy se \u010derv ozna\u010dovan\u00fd jako Morris\u016fv \u010derv, vytvo\u0159en\u00fd tehdy 23let\u00fdm studentem Cornellovy univerzity Robertem T. Morrisem, za\u010dal d\u00edky chybn\u011b naprogramovan\u00e9mu mechanismu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed nekontrolovan\u011b mno\u017eit a zp\u016fsobil tehdej\u0161\u00edmu internetu zna\u010dn\u00e9 \u0161kody. Z p\u016fvodn\u011b nevinn\u00e9ho programu, ur\u010den\u00e9ho ke zm\u011b\u0159en\u00ed rozsahu internetu, se tak stala velmi re\u00e1ln\u00e1 hrozba.\nPot\u00e9, co si po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 komunita uv\u011bdomila svou zranitelnost, byly podniknuty n\u011bkter\u00e9 kroky vedouc\u00ed ke zv\u00fd\u0161en\u00ed zabezpe\u010den\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f jako forma prevence p\u0159ed podobn\u00fdmi \u00fatoky. Sou\u010dasn\u011b s t\u00edm se v\u0161ak tyto infiltrace dost\u00e1valy na denn\u00ed po\u0159\u00e1dek.\nV historii nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdm \u010dervem byl \u010derv I Love You, kter\u00fd po sv\u00e9m vypu\u0161t\u011bn\u00ed v roce 2000 nap\u00e1chal \u0161kody v \u0159\u00e1du des\u00edtek milion\u016f americk\u00fdch dolar\u016f a ochromil provoz n\u011bkter\u00fdch internetov\u00fdch slu\u017eeb na n\u011bkolik dn\u016f.\nP\u0159\u00edkladem \u010derv\u016f z ned\u00e1vn\u00e9 minulosti jsou \u010dervi Sasser a Blaster, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvali zranitelnosti opera\u010dn\u00edho syst\u00e9mu Microsoft Windows a p\u0159eru\u0161ovali u\u017eivatelovu pr\u00e1ci s po\u010d\u00edta\u010dem v d\u016fsledku opakovan\u00e9ho vyp\u00edn\u00e1n\u00ed PC.\nStejn\u011b jako po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch vir\u016f, i po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch \u010derv\u016f existuje n\u011bkolik druh\u016f. Ty rozli\u0161ujeme podle zp\u016fsobu, kter\u00fdm se \u0161\u00ed\u0159\u00ed.\nE-mailov\u00ed \u010dervi vyu\u017e\u00edvaj\u00ed ke sv\u00e9mu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed elektronick\u00e9 po\u0161ty. Pot\u00e9, co infikuj\u00ed nov\u00fd po\u010d\u00edta\u010d, se za\u010dnou rozes\u00edlat na e-mailov\u00e9 adresy, kter\u00e9 z\u00edskaj\u00ed bu\u010f z e-mailov\u00e9ho adres\u00e1\u0159e ob\u011bti po\u010d\u00edta\u010de, nebo prohled\u00e1v\u00e1n\u00edm obsahu ulo\u017een\u00fdch soubor\u016f a extrahov\u00e1n\u00edm \u0159et\u011bzc\u016f, kter\u00e9 vyhovuj\u00ed tvaru e-mailov\u00e9 adresy. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u0159\u00edpadem jsou s\u00edt\u011b botnet, slo\u017een\u00e9 z po\u010d\u00edta\u010d\u016f infikovan\u00fdch k tomu uzp\u016fsoben\u00fdm \u010dervem, kdy infikovan\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de na p\u0159\u00edkaz autora infekce zas\u00edlaj\u00ed hromadn\u011b SPAM, nebo uskute\u010d\u0148uj\u00ed \u00fatoky typu DDoS na jin\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de.\nObsah infikovan\u00e9 zpr\u00e1vy zaslan\u00e9 e-mailov\u00fdm \u010dervem obvykle obsahuje vlastn\u00ed \u0161kodliv\u00fd program jako p\u0159\u00edlohu, p\u0159\u00edpadn\u011b odkazuje na webov\u00e9 str\u00e1nky, kter\u00e9 jsou schopny infikovat po\u010d\u00edta\u010d p\u0159\u00edjemce.\nV\u00fdhodou takov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu je mo\u017enost vyu\u017e\u00edt e-mailov\u00e9ho \u00fa\u010dtu ob\u011bti a v kombinaci s pou\u017eit\u00edm adres dostupn\u00fdch v adres\u00e1\u0159i e-mailov\u00fdch adres p\u016fsobit jako v\u011brohodn\u00e1 korespondence.\nInternetov\u00fd \u010derv vyu\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161echny dostupn\u00e9 s\u00ed\u0165ov\u00e9 prost\u0159edky po\u010d\u00edta\u010de ke skenov\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f v s\u00edti. Pokud najde po\u010d\u00edta\u010d, kter\u00fd je zraniteln\u00fd a um\u00ed-li t\u00e9to zranitelnosti vyu\u017e\u00edt, provede na takov\u00fd po\u010d\u00edta\u010d \u00fatok a (v z\u00e1vislosti na z\u00e1va\u017enosti t\u00e9to zranitelnosti) je v ide\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b schopen spu\u0161t\u011bn\u00ed \u0161kodliv\u00e9ho k\u00f3du a vlastn\u00ed instalace do syst\u00e9mu.\nV\u00fdhodou tohoto p\u0159\u00edstupu je fakt, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b efektivn\u00edho vyu\u017eit\u00ed zranitelnosti po\u010d\u00edta\u010de je mo\u017eno jej infikovat bez v\u011bdom\u00ed nebo p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed u\u017eivatele.\nTyto druhy po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch \u010derv\u016f vyu\u017e\u00edvaj\u00ed ke sv\u00e9mu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed s\u00edt\u00ed pro komunikaci v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase. Zat\u00edmco v p\u0159\u00edpad\u011b IM \u010derv\u016f tito obvykle rozes\u00edlaj\u00ed odkazy na webov\u00e9 str\u00e1nky schopn\u00e9 infikovat po\u010d\u00edta\u010d p\u0159\u00edjemce, IRC \u010dervi zas\u00edlaj\u00ed sv\u016fj program jako (spustiteln\u00fd) soubor. (Z toho plyne jejich men\u0161\u00ed nebezpe\u010dnost, nebo\u0165 aby mohlo doj\u00edt k infekci, mus\u00ed u\u017eivatel potvrdit p\u0159ijet\u00ed souboru, ulo\u017eit jej a n\u00e1sledn\u011b spustit.)\nV\u00fdhodou tohoto p\u0159\u00edstupu je, stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b e-mailov\u00fdch \u010derv\u016f, mo\u017enost zas\u00edl\u00e1n\u00ed odkaz\u016f a soubor\u016f jm\u00e9nem u\u017eivatele napaden\u00e9ho syst\u00e9mu a p\u016fsobit v\u011brohodn\u011b.\nTento druh kop\u00edruje sv\u016fj program jako (spustiteln\u00fd) soubor do sd\u00edlen\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed (typicky na sd\u00edlen\u00fd prostor lok\u00e1ln\u00edho po\u010d\u00edta\u010de), nebo na vzd\u00e1len\u00fd po\u010d\u00edta\u010d, kdy d\u00e1v\u00e1 tento soubor k dispozici ke sta\u017een\u00ed. Po sta\u017een\u00ed a spu\u0161t\u011bn\u00ed takov\u00e9ho souboru, kter\u00fd je obvykle pojmenov\u00e1n n\u00e1zvem, kter\u00fd nevzbuzuje \u017e\u00e1dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed, dojde k infikaci po\u010d\u00edta\u010de.\nV\u00fdhodou tohoto p\u0159\u00edstupu je fakt, \u017ee dne\u0161n\u00ed sd\u00edlec\u00ed s\u00edt\u011b jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny ke sd\u00edlen\u00ed neleg\u00e1ln\u00edho obsahu a tud\u00ed\u017e, v kombinaci s p\u0159\u00edhodn\u00fdm pojmenov\u00e1n\u00edm souboru, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e9 mo\u017enosti \u0161\u00ed\u0159en\u00ed.\nV podstat\u011b neexistuje ucelen\u00fd n\u00e1vod, jak uchr\u00e1nit sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d od jak\u00e9koli infiltrace p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z internetu. Vezmeme-li v\u0161ak v \u00favahu omezen\u00e9 mo\u017enosti \u0161\u00ed\u0159en\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch \u010derv\u016f, m\u016f\u017eeme vyvodit n\u011bkolik jednoduch\u00fdch krok\u016f, jak se t\u011bmto a mnoh\u00fdm podobn\u00fdm infiltrac\u00edm zcela vyhnout:\nneotv\u00edrat p\u0159\u00edlohy e-mail\u016f s neo\u010dek\u00e1van\u00fdm typem p\u0159ilo\u017een\u00fdch soubor\u016f, jejich\u017e obsah nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m\nnespou\u0161t\u011bt odkazy na nezn\u00e1m\u00e9/podez\u0159el\u00e9 str\u00e1nky a ani se po t\u011bchto webech nepohybovat\nnestahovat sd\u00edlen\u00fd neleg\u00e1ln\u00ed obsah\npou\u017e\u00edvat antivirov\u00fd a ide\u00e1ln\u011b i antispywarov\u00fd software, kter\u00fd je schopen nejen zastavit ji\u017e prob\u00edhaj\u00edc\u00ed infekci, ale v p\u0159\u00edpad\u011b spr\u00e1vn\u00e9 funk\u010dnosti a nastaven\u00ed rovn\u011b\u017e p\u0159edej\u00edt naka\u017een\u00ed po\u010d\u00edta\u010de\npou\u017e\u00edvat firewall\npou\u017e\u00edvat v\u017edy nejaktu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed verzi opera\u010dn\u00edho syst\u00e9mu s instalovan\u00fdmi opravn\u00fdmi bal\u00ed\u010dky.Vzhledem k faktu, \u017ee po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 infiltrace ze z\u0159ejm\u00fdch d\u016fvod\u016f \u00fato\u010d\u00ed na nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed platformy a software, m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed alternativ \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm v\u00fdchodiskem z t\u011bchto probl\u00e9m\u016f. Nelze v\u0161ak spol\u00e9hat na to, \u017ee po\u010d\u00edta\u010d bude stoprocentn\u011b ochr\u00e1n\u011bn, nebo\u0165 v\u00fdhoda t\u011bchto alternativn\u00edch platforem nespo\u010d\u00edv\u00e1 nutn\u011b v jejich vy\u0161\u0161\u00ed bezpe\u010dnosti, ale pr\u00e1v\u011b v jejich alternativnosti.\nNullrouting\nRoutery vybaven\u00e9 aktivn\u00edmi ACL\nJin\u00e9 s\u00ed\u0165ov\u00e9 prvky schopn\u00e9 aktivn\u00ed ochrany\nMorris\u016fv \u010derv\nI Love You\nPo\u010d\u00edta\u010dov\u00fd virus\n \nMicrosoft.com \u2013 Popis r\u016fzn\u00fdch infiltrac\u00ed na webu spole\u010dnosti Microsoft\nT\u00fdden.cz \u2013 Des\u00edtky \u010desk\u00fdch u\u017eivatel\u016f Facebooku napadl po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd \u010derv\nwww.earchiv.cz \u2013 Ji\u0159\u00ed Peterka: Internetov\u00fdm \u010derv\u016fm je 16 let\nNebezpe\u010dn\u00fd \u010derv z flash disku: Infikov\u00e1no 9 milion\u016f po\u010d\u00edta\u010d\u016f\nsecurityworld.", "<<>>: Co je Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Benigna Dijonsk\u00e9ho? <<>>: Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Benigna Dijonsk\u00e9ho v Dijonu byla budov\u00e1na od roku 1280 do poloviny 14. stolet\u00ed. Pod katedr\u00e1lou je krypta, kter\u00e1 byla p\u016fvodn\u011b nejni\u017e\u0161\u00edm patrem p\u016fvodn\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9 rotundy.", "<<>>: Co je Z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e1 lajka? <<>>: Z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e1 lajka (rusky: Laika Zapadno-Sibirskaia, anglicky: West Siberian Laika) je plemeno psa, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Ruska. Ve sv\u00e9 domovin\u011b, na Uralu a na Z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i, je chov\u00e1na jako v\u0161estrann\u00fd loveck\u00fd pes p\u0159edev\u0161\u00edm k lovu velk\u00e9 zv\u011b\u0159e a jako ta\u017en\u00fd sa\u0148ov\u00fd pes. Pojmenov\u00e1n\u00ed Lajka je odvozeno od rusk\u00e9ho slova \u043b\u0430\u044f\u0442\u044c = \u0161t\u011bkat. Lajky toti\u017e po nalezen\u00ed zv\u011b\u0159e hlasit\u011b \u0161t\u011bkaj\u00ed. Mimo lajky z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e9 existuj\u00ed tak\u00e9 lajky v\u00fdchodosibi\u0159sk\u00e9, ruskoevropsk\u00e9, jakutsk\u00e9 a karelofinsk\u00e1.\nJe to st\u0159edn\u011b velk\u00fd a\u017e velk\u00fd, siln\u00fd a statn\u00fd pes pevn\u00e9 konstituce, s jasn\u011b vyj\u00e1d\u0159en\u00fdm pohlavn\u00edm dimorfismem, psi jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e feny, s vyj\u00e1d\u0159en\u00fdm sam\u010d\u00edm v\u00fdrazem. Form\u00e1t t\u011bla je \u010dtvercov\u00fd, h\u0159bet je rovn\u00fd, s v\u00fdrazn\u00fdm kohoutkem, bedra jsou kr\u00e1tk\u00e1, z\u00e1\u010f m\u00edrn\u011b sva\u017eit\u00e1. Pevn\u011b zato\u010den\u00fd ocas je vysoce nasazen\u00fd a nesen\u00fd nad h\u0159betem \u010di nad bedry. Hrudn\u00edk je prostorn\u00fd, b\u0159icho m\u00edrn\u011b vta\u017een\u00e9. Kon\u010detiny jsou dob\u0159e za\u00fahlen\u00e9, tlapky maj\u00ed ov\u00e1ln\u00fd tvar, pasp\u00e1rky nejsou \u017e\u00e1douc\u00ed. Hlava je such\u00e1, kl\u00ednovit\u00e9ho tvaru, s m\u00edrn\u00fdm stopem. Tlama je dlouh\u00e1, s dob\u0159e p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edmi pysky, \u017e\u00e1douc\u00ed je kompletn\u00ed chrup a n\u016f\u017ekov\u00fd skus. O\u010di nejsou p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9, maj\u00ed ov\u00e1ln\u00fd tvar, jsou \u0161ikmo polo\u017een\u00e9 a pon\u011bkud hluboce posazen\u00e9, hn\u011bd\u00e9 nebo tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 barvy. U\u0161i jsou vysoko postaven\u00e9, stojat\u00e9, troj\u00faheln\u00edkov\u00e9ho tvaru.\nSrst je patrov\u00e1, skl\u00e1d\u00e1 se z hust\u00e9, vlnit\u00e9 podsady a drsn\u00e9 a rovn\u00e9 kryc\u00ed srsti, kter\u00e1 chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed nep\u0159\u00edzn\u00ed po\u010das\u00ed. Na obli\u010deji, na u\u0161\u00edch a na kon\u010detin\u00e1ch je srst kr\u00e1tk\u00e1, na t\u011ble je del\u0161\u00ed a tvo\u0159\u00ed l\u00edmec a kalhoty, ocas je rovnom\u011brn\u011b bohat\u011b osrst\u011bn\u00fd, bez tvorby vlajky. P\u0159\u00edpustn\u00e9 zbarven\u00ed je \u0161ed\u00e9, pep\u0159 a s\u016fl, b\u00edl\u00e9, \u010derven\u00e9 a \u017elut\u00e9 ve v\u0161ech odst\u00ednech a strakat\u00e9 s plotnami uveden\u00fdch barev.\nJe to vyrovnan\u00fd, sebev\u011bdom\u00fd pes se siln\u00fdm loveck\u00fdm pudem. Je temperamentn\u00ed, pom\u011brn\u011b rychle a velmi r\u00e1d se u\u010d\u00ed, ale je to pes jednoho p\u00e1na. M\u00e1 sice r\u00e1d jeho rodinu, ale p\u0159\u00edli\u0161 ji nerespektuje. K ciz\u00edm lidem je odta\u017eit\u00fd a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, nikoliv v\u0161ak agresivn\u00ed. M\u00e1 velmi r\u00e1d d\u011bti. M\u016f\u017ee b\u00fdt celoro\u010dn\u011b venku, av\u0161ak nesnese b\u00fdt dlouho s\u00e1m, samota je mu nep\u0159\u00edjemn\u00e1.\nHod\u00ed se pro vyrovnan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, nejl\u00e9pe pro jednotlivce, kter\u00fd m\u00e1 zku\u0161enosti s dominantn\u00edmi plemeny a um\u00ed se chovat jako \u201ev\u016fdce sme\u010dky\u201c, kter\u00e9ho by z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e1 lajka respektovala.\nZ\u00e1padosibi\u0159sk\u00e1 lajka je potomek ps\u016f doprov\u00e1zej\u00edc\u00edch p\u016fvodn\u00ed obyvatelstvo Sibi\u0159e v oblasti \u0159eky Ob, Os\u0165jaky. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed vytvo\u0159ili ru\u0161t\u00ed kynologov\u00e9 prvn\u00ed standard t\u011bchto ps\u016f a nazvaly je chantejsk\u00e9 a mansijsk\u00e9 lajky. V roce 1947 do\u0161lo k vytvo\u0159en\u00ed nov\u00fdch standard\u016f lajek a chantensk\u00e9 a mansijsk\u00e9 lajky byly spojeny do jedin\u00e9ho plemene, sou\u010dasn\u00fd standard z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e9 lajky poch\u00e1z\u00ed z roku 1952.\nZ\u00e1padosibi\u0159sk\u00e1 lajka je v\u0161estrann\u00fd loveck\u00fd pes, vhodn\u00fd ke stopov\u00e1n\u00ed, vystavov\u00e1n\u00ed i k p\u0159in\u00e1\u0161en\u00ed velk\u00e9 i mal\u00e9 zv\u011b\u0159e. Ve sv\u00e9 domovin\u011b je pou\u017e\u00edvan\u00fd k lovu medv\u011bd\u016f, los\u016f i rys\u016f, je vhodn\u00e1 t\u00e9\u017e k lovu pernat\u00e9 zv\u011b\u0159e. Je pou\u017eiteln\u00fd t\u00e9\u017e jako pes hl\u00eddac\u00ed a k tahu.\nC\u00cdSA\u0158OVSK\u00dd, Michal. Pes. Praha: Altercan, 2008. 902 s. ISBN 978-80-900820-1-4. \nVERHOEF-VERHALLEN, Esther. PSI Velk\u00fd atlas plemen. 3. vyd. Praha: REBO Productions CZ spol s.r.o., 2010. 544 s. ISBN 978-80-255-0433-8.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed Evropy v z\u00e1pasu \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00e9m 2014? <<>>: Mistrovstv\u00ed Evropy v z\u00e1pasu \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00e9m prob\u011bhlo v Helsink\u00e1ch, Finsko ve dnech 5.-6. dubna 2014.\n-59 kg - Michal Nov\u00e1k (Jiskra Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod), vypadl v prvn\u00edm z\u00e1pasu s \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1ncem M\u0259mm\u0259dovem (0:1)\n-66 kg - Filip Dubsk\u00fd (Sokol Plze\u0148 I), vypadl v prvn\u00edm z\u00e1pasu s \u0158ekem Matiasem (0:1)\n-71 kg - Tom\u00e1\u0161 Sobeck\u00fd (PSK Olymp Praha), vypadl v prvn\u00edm z\u00e1pasu s \u0158ekem Prevolarakisem (0:1)\n-75 kg - Petr Nov\u00e1k (Jiskra Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod), vypadl ve druh\u00e9m z\u00e1pasu se \u0160v\u00e9dem Rosengrenem (1:1)\n-80 kg - Artur Omarov (CW Chomutov), vypadl ve druh\u00e9m z\u00e1pasu s pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u00edt\u011bzem Ma\u010farem B\u00e1csim, v oprav\u00e1ch prohr\u00e1l se \u0160v\u00e9dem Bergem, obsadil 8. m\u00edsto (2:2)\n-85 kg - Pavel Powada (T\u017d T\u0159inec), vypadl v prvn\u00edm z\u00e1pasu s Gruz\u00edncem Koblia\u0161vilim (0:1)Celkov\u00e1 z\u00e1pasov\u00e1 bilance - 3:7\nSOB - 05.04.2014 - bantamov\u00e1 v\u00e1ha (\u221259 kg), p\u00e9rov\u00e1 v\u00e1ha (\u221266 kg), t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha (\u221298 kg), supert\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha (\u2212130 kg)\nNED - 06.04.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Palack\u00fd? <<>>: Franti\u0161ek Palack\u00fd (14. \u010dervna 1798 Hodslavice \u2013 26. kv\u011btna 1876 Praha-Nov\u00e9 M\u011bsto) byl \u010desk\u00fd historik, politik, spisovatel a organiz\u00e1tor ve\u0159ejn\u00e9ho kulturn\u00edho a v\u011bdeck\u00e9ho \u017eivota v soudob\u00e9 Praze. Je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele modern\u00edho \u010desk\u00e9ho d\u011bjepisectv\u00ed, m\u00e1 p\u0159ezd\u00edvku Otec n\u00e1roda.\nNarodil se v Hodslavic\u00edch na v\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b (Vala\u0161sko) jako p\u00e1t\u00e9 z 12 d\u011bt\u00ed, z nich\u017e 8 se do\u017eilo dosp\u011blosti. Poch\u00e1zel z protestantsk\u00e9 rodiny augsbursk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed s dlouhou tradic\u00ed. Jeho otec Ji\u0159\u00ed Palack\u00fd (* 1768) byl u\u010ditelem na m\u00edstn\u00ed \u0161kole a lok\u00e1ln\u00edm faktorem dom\u00e1c\u00edch tkalc\u016f, jeho matka byla Anna, rozen\u00e1 K\u0159i\u017eanov\u00e1, po jej\u00ed smrti se otec podruh\u00e9 o\u017eenil s Julianou. Franti\u0161ek a jeho brat\u0159i se nejprve vzd\u011bl\u00e1vali u sv\u00e9ho otce. Franti\u0161ek pot\u00e9 (1807\u20131809) nastoupil do v\u00fdznamn\u00e9 z\u00e1meck\u00e9 \u0161koly (filantropinium) v n\u011bmeckojazy\u010dn\u00e9m Kunvaldu (dne\u0161n\u00ed Kun\u00edn) u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, z\u0159\u00edzen\u00e9 hrab\u011bnkou Mari\u00ed Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809\u20131812 pokra\u010doval studiem latinsk\u00e9 \u0161koly v Tren\u010d\u00edn\u011b a n\u00e1sledovalo evangelick\u00e9 lyceum (do r. 1818) v Pre\u0161purku (dnes Bratislava), kde se sezn\u00e1mil a sp\u0159\u00e1telil s Pavlem Josefem \u0160afa\u0159\u00edkem. V Tren\u010d\u00edn\u011b bydlel u otce \u013dudov\u00edta \u0160t\u00fara Samuela, kter\u00fd byl tak\u00e9 jeho u\u010ditelem.\nP\u0159esto\u017ee si Palack\u00e9ho otec p\u0159\u00e1l, aby se tak\u00e9 z jeho syna stal evangelick\u00fd u\u010ditel a kn\u011bz, syn nepokra\u010doval d\u00e1l ve studi\u00edch, ale nastoupil v letech 1819\u20131823 jako vychovatel do uhersk\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch rodin. D\u016fvodem odm\u00edtnut\u00ed otcova p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla l\u00e1ska k uhersk\u00e9 \u0161lechti\u010dn\u011b Nin\u011b Zerdahelyov\u00e9, rozen\u00e9 B\u00e1loghov\u00e9, se kterou se Palack\u00fd sezn\u00e1mil v Pre\u0161purku.Rok 1820 Franti\u0161ek Palack\u00fd str\u00e1vil jako vychovatel se sv\u00fdmi sv\u011b\u0159enci Karlem a Janem Nepomukem Cz\u00fasov\u00fdmi ve V\u00eddni. Toto p\u016fsoben\u00ed ve vy\u0161\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch kruz\u00edch mu jednak umo\u017enilo p\u0159\u00edstup do sv\u011bta vy\u0161\u0161\u00ed kultury, ale tak\u00e9 m\u011bl dost p\u0159\u00edle\u017eitosti pokra\u010dovat ve sv\u00e9m sebevzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, v t\u00e9to dob\u011b hlavn\u011b ve filozofii a estetice (ovlivn\u011bn byl p\u0159edev\u0161\u00edm I. Kantem, F. Schillerem a J. G. Herderem). Z\u00edskal tak\u00e9 dobr\u00fd p\u0159ehled o politice a politick\u00e9m d\u011bn\u00ed nejen v habsbursk\u00fdch zem\u00edch a intenz\u00edvn\u011b studoval i ciz\u00ed jazyky (b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota ovl\u00e1dl latinu, \u0159e\u010dtinu, n\u011bm\u010dinu, \u010de\u0161tinu, ma\u010far\u0161tinu, portugal\u0161tinu, angli\u010dtinu, francouz\u0161tinu, ital\u0161tinu, ru\u0161tinu a staroslov\u011bn\u0161tinu). Z tohoto obdob\u00ed poch\u00e1zej\u00ed \u010dasopiseck\u00e9 studie o estetice (P\u0159ehled d\u011bjin krasov\u011bdy nebo O krasov\u011bd\u011b) a spole\u010dn\u011b s \u0160afa\u0159\u00edkem napsan\u00ed Po\u010d\u00e1tkov\u00e9 \u010desk\u00e9ho b\u00e1snictv\u00ed, obzvl\u00e1\u0161t\u011b proz\u00f3die (1818). V ml\u00e1d\u00ed m\u011bl Palack\u00fd velk\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed ambice, napsal n\u011bkolik nep\u0159\u00edli\u0161 hodnotn\u00fdch b\u00e1sn\u00ed (v \u010de\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b, \u010dasom\u011brn\u00fdm ver\u0161em), v\u011bt\u0161inou k r\u016fzn\u00fdm p\u0159\u00edle\u017eitostem, p\u0159\u00e1tel\u016fm, nebo s filosofickou tematikou. M\u011bl ale velk\u00e9 pl\u00e1ny, za\u010dal ps\u00e1t trag\u00e9dii o Kate\u0159in\u011b Velik\u00e9, pozd\u011bji o Janu Husovi, a rozs\u00e1hl\u00fd historick\u00fd epos o Napoleonovi, ani jedno z t\u011bchto d\u011bl nedokon\u010dil. Po\u0159\u00eddil velmi kvalitn\u00ed \u010desk\u00fd p\u0159eklad Ossiana, podvr\u017een\u00e9 b\u00e1snick\u00e9 pr\u00f3zy z keltsk\u00fdch d\u011bjin Skotska.\nN\u011bkdy v roce 1819 se Palack\u00fd rozhodl nad\u00e1le se v\u011bnovat p\u0159edev\u0161\u00edm studiu \u010desk\u00fdch d\u011bjin. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem kontaktoval Josefa Jungmanna, kter\u00e9ho \u017e\u00e1dal o p\u0159ijet\u00ed a o pomoc: poskytnut\u00ed z\u00e1kladn\u00edch historiografick\u00fdch informac\u00ed a zasv\u011bcen\u00ed do metodiky historikovy pr\u00e1ce. Jungmannovi se Palack\u00e9ho c\u00edlev\u011bdomost, koncep\u010dnost a oddanost oboru l\u00edbila, poskytl mu maximum sv\u00fdch znalost\u00ed i spole\u010densk\u00fdch kontakt\u016f a stal se jeho celo\u017eivotn\u00edm p\u0159\u00edtelem. V b\u0159eznu 1823 Palack\u00fd napsal dopis podobn\u00e9ho zn\u011bn\u00ed i Josefu Dobrovsk\u00e9mu a nedlouho pot\u00e9 (11. dubna 1823) dorazil do Prahy osobn\u011b.\nNejprve Palack\u00e9ho zam\u011bstnal Josef Dobrovsk\u00fd, pozd\u011bji Franti\u0161ek \u0160ternberk-Manderscheid na tvorb\u011b \u0161lechtick\u00fdch rodokmen\u016f. \u0160ternberkov\u00e9 ho posl\u00e9ze zam\u011bstnali jako rodinn\u00e9ho archiv\u00e1\u0159e. Spolupr\u00e1ce s Dobrovsk\u00fdm m\u011bla do budoucnosti na Palack\u00e9ho zna\u010dn\u00fd vliv, nau\u010dil se od n\u011bj historiografickou kritickou metodu a z\u00edskal i zku\u0161enosti s filologicko-kritickou metodou. Ur\u010dit\u00e9 nap\u011bt\u00ed ve vztahu pak znamenal odli\u0161n\u00fd n\u00e1zor na pravost Rukopisu zelenohorsk\u00e9ho, kde se Palack\u00fd s Dobrovsk\u00e9ho kritikou neztoto\u017enil.\nV t\u00e9to dob\u011b se ji\u017e stal v Praze mezi vzd\u011blan\u00fdmi a vlasteneck\u00fdmi kruhy zn\u00e1mou osobnost\u00ed, o jej\u00edm\u017e v\u00fdrazn\u00e9m talentu a intelektu\u00e1ln\u00edch kvalit\u00e1ch se nepochybovalo.\nV roce 1827 Palack\u00fd za\u010dal vyd\u00e1vat na nab\u00eddku hrab\u011bte Ka\u0161para \u0160ternberka muzejn\u00ed \u010dasopisy (n\u011bmeck\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk Monatsschrift des b\u00f6hmen Museums a \u010desk\u00fd \u010dtvrtletn\u00edk \u010casopis Spole\u010dnosti vlasteneck\u00e9ho muzea v \u010cech\u00e1ch). Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee mezi \u010desk\u00fdmi vlastenci bylo zpo\u010d\u00e1tku zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed spor\u016f (p\u0159edev\u0161\u00edm s F. L. \u010celakovsk\u00fdm), kter\u00fdm se nel\u00edbila forma a pravopis t\u011bchto \u010dasopis\u016f. V t\u011bchto sporech se pln\u011b projevovala rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bnost \u010desk\u00e9ho vlasteneck\u00e9ho hnut\u00ed. Pro mal\u00fd z\u00e1jem o n\u011bmeck\u00fd \u010dasopis byl roku 1831 zm\u011bn\u011bn na \u010dtvrtletn\u00edk a o rok pozd\u011bji (1832) zru\u0161en \u00fapln\u011b. Roku 1838 za\u010dal \u010deskou verzi redigovat Pavel Josef \u0160afa\u0159\u00edk. Vedle redaktorsk\u00e9 \u010dinnosti se na chodu muzea pod\u00edlel i jako \u010dlen muzejn\u00edho v\u00fdboru (od 1830) a od 1834 jako jednatel tohoto v\u00fdboru.\nV roce 1827 se Franti\u0161ek Palack\u00fd o\u017eenil s mlad\u0161\u00ed dcerou velkostatk\u00e1\u0159e a advok\u00e1ta Jana M\u011bchury, Terezi\u00ed M\u011bchurovou, a\u010dkoliv mu rodina i rodinn\u00fd l\u00e9ka\u0159 V\u00e1clav Stan\u011bk s\u0148atek rozmlouvali s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee Terezie m\u00e1 t\u011b\u017ekou srde\u010dn\u00ed vadu a nen\u00ed pro man\u017eelstv\u00ed zp\u016fsobil\u00e1. S Terezi\u00ed vychoval dv\u011b d\u011bti, syna Jana (budouc\u00edho p\u0159\u00edrodov\u011bdce), a dceru Marii, pozd\u011bji provdanou za Franti\u0161ka Ladislava Riegera. Jejich vychovatelem byl V\u00e1clav Vladivoj Tomek, kter\u00fd ve sv\u00fdch Pam\u011btech popsal t\u011b\u017ekou pr\u00e1ci, kterou m\u011bl zejm\u00e9na s hyperaktivn\u00edm a neposlu\u0161n\u00fdm Janem. D\u00edky dobr\u00e9mu majetkov\u00e9mu zabezpe\u010den\u00ed rodiny M\u011bchurov\u00fdch a pozd\u011bji tak\u00e9 rodiny sv\u00e9ho zet\u011b Franti\u0161ka Ladislava Riegera, mohl Palack\u00fd ps\u00e1t sv\u00e9 d\u00edlo v klidu rodinn\u00fdch panstv\u00ed, jednak ve v\u00edkendov\u00e9m \u010cerven\u00e9m dom\u011b (t\u00e9\u017e zvan\u00e9m \u010cerven\u00fd lis) v Praze - Libni, a d\u00e1le na z\u00e1mc\u00edch v Ot\u00edn\u011b, Chocomy\u0161li nebo v Lobkovic\u00edch u M\u011bln\u00edka. S ohledem na chatrn\u00e9 zdrav\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky (m\u011bla srde\u010dn\u00ed vadu), kterou Palack\u00fd velmi a st\u00e1le miloval, rodina jezdila \u010dasto do l\u00e1zn\u00ed, nej\u010dast\u011bji na francouzskou Rivi\u00e9ru do Nice (Nizza), tak\u00e9 do okol\u00ed Neapole.\nV roce 1827 s n\u00edm za\u010daly vyjedn\u00e1vat \u010desk\u00e9 stavy, kter\u00e9 jej cht\u011bly po smrti Franti\u0161ka Pubi\u010dky jmenovat do pozice ofici\u00e1ln\u00edho stavovsk\u00e9ho historiografa. Pro ur\u010dit\u00e9 komplikace byl opravdu jmenov\u00e1n a\u017e 1838, plat ov\u0161em dost\u00e1val ji\u017e mnohem d\u0159\u00edve s t\u00edm, \u017ee m\u011bl dokon\u010dit Pubi\u010dkovy Chronologische Geschichte B\u00f6hmens. Proto\u017ee v\u0161ak toto d\u00edlo bylo v 30. letech metodicky i koncep\u010dn\u011b zastaral\u00e9, za\u010dal Palack\u00fd usilovat o mo\u017enost sepsat \u010desk\u00e9 d\u011bjiny \u00fapln\u011b nov\u011b, na z\u00e1klad\u011b pramenn\u00fdch fond\u016f i diplomatick\u00e9ho charakteru a s ohledem i na soci\u00e1ln\u00ed, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd, n\u00e1bo\u017eensk\u00fd a kulturn\u00ed v\u00fdvoj st\u00e1tu. Stavy po usilovn\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed svolily v b\u0159eznu 1831. V\u00fdsledkem takto nov\u011b pojat\u00fdch \u010desk\u00fdch d\u011bjin se staly Geschichte von B\u00f6hmen (1836\u20131867).\nV letech 1827\u20131848 cestoval po archivech cel\u00e9 Evropy, aby vyt\u011b\u017eil p\u00edsemn\u00e9 prameny k \u010desk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m. Za\u010dal v \u010cech\u00e1ch archivem v T\u0159eboni, pokra\u010doval v Dr\u00e1\u017e\u010fanech, Lipsku a Berl\u00edn\u011b. Nejd\u00e9le pob\u00fdval v It\u00e1lii v \u0158\u00edm\u011b, kde se sp\u0159\u00e1telil s mal\u00ed\u0159em Josefem Vojt\u011bchem Hellichem, d\u00e1le v Udine, Perugii, Padov\u011b, Ben\u00e1tk\u00e1ch, Florencii, Neapoli, velmi \u010dasto studoval ve V\u00eddni i v dal\u0161\u00edch m\u011bstech monarchie. P\u0159\u00e1telil se d\u00e1le s J\u00e1nem Koll\u00e1rem, Karlem Havl\u00ed\u010dkem Borovsk\u00fdm, Egonem Ebertem, \u010di s l\u00e9ka\u0159i Heldem a Sta\u0148kem.\nV roce 1829 vytvo\u0159il projekt \u010desk\u00e9 encyklopedie, kter\u00fd po slibn\u00e9m za\u010d\u00e1tku ztroskotal a z kter\u00e9ho\u017eto pokusu vznikla roku 1831 Matice \u010desk\u00e1, jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo financovat \u010desk\u00e9 knihy, kter\u00e9 by nemohly jako nelukrativn\u00ed vyj\u00edt u soukrom\u00fdch vydavatel\u016f. \u010ceskou encyklopedii vydal a\u017e jeho ze\u0165 Franti\u0161ek Ladislav Rieger pod n\u00e1zvem Riegr\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. Od roku 1829 byl \u0159\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem Kr\u00e1lovsk\u00e9 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti nauk, sekret\u00e1\u0159em (1839\u20131844), direktorem (p\u0159edsedou) pak v letech 1835\u20131836 a 1868\u20131875.V roce 1840 vy\u0161el prvn\u00ed d\u00edl Archivu \u010desk\u00e9ho, edice \u010desky psan\u00fdch historick\u00fdch pramen\u016f, kter\u00e1 obsahovala i podklady pro dal\u0161\u00ed d\u00edly Geschichte von B\u00f6hmen. Na tvorb\u011b t\u00e9to edice se pod\u00edleli tak\u00e9 V. V. Tomek a K. J. Erben, kte\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b s Palack\u00fdm prozkoum\u00e1vali arch\u00edvy a opisovali listiny. S Tomkem za\u010dal posl\u00e9ze Palack\u00fd po\u010d\u00edtat jako se sv\u00fdm z\u00e1stupcem ve funkci stavovsk\u00e9ho historiografa.\nV dob\u011b, kdy p\u0159ipravoval k vyd\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed d\u00edl sv\u00fdch Geschichte von B\u00f6hmen (kter\u00fd m\u011bl obsahovat v\u00fdvoj st\u00e1tu v dob\u011b p\u0159edhusitsk\u00e9 a husitsk\u00e9), ji\u017e b\u011bhem publikov\u00e1n\u00ed d\u00edl\u010d\u00edch prac\u00ed a d\u00e1le p\u0159i schvalov\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u00e9 verze se dostal do konfliktu s rakouskou cenzurou, nebo\u0165 ta jej obvinila, \u017ee pod\u00e1n\u00ed po\u010d\u00e1tk\u016f husitstv\u00ed je nam\u00ed\u0159eno proti katolick\u00e9 c\u00edrkvi (a to i p\u0159esto, \u017ee se Palack\u00fd, by\u0165 protestant, \u00fazkostliv\u011b sna\u017eil sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed do v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce nevm\u011b\u0161ovat).\nOd roku 1844 pracoval na \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu tohoto d\u00edla, nicm\u00e9n\u011b nejednalo se o \u010dist\u00fd p\u0159eklad, do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry v \u010desk\u00e9 verzi prohloubil historiografickou reflexi \u010desk\u00fdch d\u011bjin a kladl v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz na \u010desk\u00e9 obyvatelstvo jako nositele \u010desk\u00fdch d\u011bjin. Roku 1848 vy\u0161el prvn\u00ed d\u00edl jeho vrcholn\u00e9ho d\u00edla D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v \u010cech\u00e1ch a v Morav\u011b.\nPo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zpr\u00e1v o revoluci ve Francii v \u00fanoru 1848 zast\u00e1val Franti\u0161ek Palack\u00fd n\u00e1zor, \u017ee \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed by se nad\u00e1le m\u011blo dr\u017eet leg\u00e1ln\u00edch prost\u0159edk\u016f, stav\u011bl se proto velmi rezervovan\u011b v\u016f\u010di aktivit\u00e1m Svatov\u00e1clavsk\u00e9ho v\u00fdboru a na po\u010d\u00e1tku dubna se zapojil rad\u011bji do aktivit prozat\u00edmn\u00ed guberni\u00e1ln\u00ed komise, kterou ustanovil \u0161\u00e9f zemsk\u00e9 spr\u00e1vy hrab\u011b Rudolf Stadion jako protiv\u00e1hu Svatov\u00e1clavsk\u00e9ho v\u00fdboru. Palack\u00fd se z\u00e1rove\u0148 vcelku ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b sna\u017eil m\u00edrnit rostouc\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi \u010cechy a N\u011bmci a p\u0159esv\u011bd\u010dit \u010desk\u00e9 stavy, aby p\u0159ijaly za sv\u00e9 z\u00e1sady liber\u00e1ln\u00edho konstitucionalismu.\nVelmi z\u00e1hy si v\u0161ak Palack\u00fd z\u00edskal roli politick\u00e9ho v\u016fdce \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed, kdy\u017e nejd\u0159\u00edve 8. dubna 1848 anonymn\u011b v N\u00e1rodn\u00edch novin\u00e1ch publikoval \u010dl\u00e1nek, v n\u011bm\u017e zd\u016fvodnil, pro\u010d se \u010ce\u0161i nemohou pod\u00edlet na n\u011bmeck\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm sjednocen\u00ed a poslat sv\u00e9 z\u00e1stupce do frankfurtsk\u00e9ho parlamentu, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed 11. dubna 1848 \u201ePsan\u00edm do Frankfurtu\u201c s obdobn\u00fdm zd\u016fvodn\u011bn\u00edm odm\u00edtl pozv\u00e1n\u00ed st\u00e1t se \u010dlenem p\u0159\u00edpravn\u00e9ho v\u00fdboru tohoto parlamentu. Palack\u00fd v \u201ePsan\u00ed do Frankfurtu\u201c rovn\u011b\u017e rozv\u00edjel koncept austroslavismu, ani\u017e by si ov\u0161em uv\u011bdomil, \u017ee idea rakousk\u00e9ho st\u00e1tu zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00edho r\u016fznorod\u00e9 rovnopr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1rody nejen odporuje z\u00e1jm\u016fm n\u011bmeck\u00e9ho sjednocovac\u00edho hnut\u00ed, ale tak\u00e9 polsk\u00fdm a ma\u010farsk\u00fdm nacion\u00e1ln\u00edm snah\u00e1m, a nav\u00edc \u017ee realizace austroslavistick\u00e9ho konceptu by velmi omezila politick\u00fd vliv habsbursk\u00e9 dynastie v N\u011bmecku.10. dubna 1848 byla prozat\u00edmn\u00ed guberni\u00e1ln\u00ed komise slou\u010dena se Svatov\u00e1clavsk\u00fdm v\u00fdborem. \u010clenem takto vznikl\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru se stal i Palack\u00fd. Jako jeden ze z\u00e1stupc\u016f N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru se tak\u00e9 na konci dubna \u00fa\u010dastnil vyhrocen\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed s deleg\u00e1ty frankfurtsk\u00e9ho v\u00fdboru. Dne 8. kv\u011btna Palack\u00fd dostal p\u0159ekvapivou nab\u00eddku st\u00e1t se ministrem vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, zejm\u00e9na kv\u016fli odli\u0161n\u00e9mu n\u00e1zoru ministra vnitra Franze Pillersdorfera na frankfurtsk\u00fd parlament. Naopak nab\u00eddku nov\u00e9ho guberni\u00e1ln\u00edho prezidenta Lva Thuna, aby zaujal m\u00edsto v provizorn\u00ed zemsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b, Palack\u00fd 30. kv\u011btna p\u0159ijal jako \u0161anci podpo\u0159it Thunovy autonomistick\u00e9 snahy. Kdy\u017e si v\u0161ak uv\u011bdomil, \u017ee ve skute\u010dnosti jde Thunovi o z\u00edsk\u00e1n\u00ed kontroly nad \u010dleny N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru, o vyman\u011bn\u00ed se z vlivu \u201erevolu\u010dn\u00ed\u201c v\u00edde\u0148sk\u00e9 vl\u00e1dy a o vytvo\u0159en\u00ed z\u00e1kladny ke kontrarevoluci, provizorn\u00ed zemskou vl\u00e1du 12. \u010dervna opustil.Mezit\u00edm se v Praze za\u010dal p\u0159ipravovat Slovansk\u00fd sjezd. Thun s jeho po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm souhlasil, kdy\u017e se mu Palack\u00fd zaru\u010dil, \u017ee na n\u011bm slovansk\u00e9 n\u00e1rody vyslov\u00ed podporu habsbursk\u00e9 monarchii. Palack\u00fd v\u0161ak ve sv\u00e9 intenzivn\u00ed snaze vtisknout sjezdu austroslavick\u00fd r\u00e1z p\u0159\u00edli\u0161 neusp\u011bl, nebo\u0165 do Prahy se sjelo i zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed z\u00e1stupc\u016f ze slovansk\u00fdch \u00fazem\u00ed mimo habsburskou monarchii (zejm. deleg\u00e1ti polsk\u00e9 emigrace ve Francii nebo rusk\u00fd emigrant Michail Alexandrovi\u010d Bakunin), kte\u0159\u00ed na zachov\u00e1n\u00ed monarchie nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1jem. Palack\u00fd tedy sice z pozice sjezdov\u00e9ho p\u0159edsedy sjezd 2. \u010dervna zah\u00e1jil, nedok\u00e1zal v\u0161ak nab\u00eddnout takov\u00fd program, kter\u00fd by dok\u00e1zal p\u0159eklenout r\u016fznorod\u00e9 z\u00e1jmy z\u00e1stupc\u016f jednotliv\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Sjezd byl p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010den ji\u017e 12. \u010dervna kv\u016fli vypuknut\u00ed povst\u00e1n\u00ed v Praze.B\u011bhem povst\u00e1n\u00ed se Palack\u00fd sna\u017eil zprost\u0159edkovat kompromis mezi povstalci a vojskem a p\u0159im\u011bl radik\u00e1ln\u00ed studenty k propu\u0161t\u011bn\u00ed zajat\u00e9ho guberni\u00e1ln\u00edho prezidenta Thuna. I p\u0159es svou um\u00edrn\u011bnost se Palack\u00fd nevyhnul na\u0159\u010den\u00ed, \u017ee pr\u00fd byl p\u016fvodcem revolu\u010dn\u00edho komplotu a \u017ee Slovansk\u00fd sjezd m\u011bl ve skute\u010dnosti p\u0159edstavovat ideovou p\u0159\u00edpravu na v\u00e1lku Slovan\u016f proti N\u011bmc\u016fm.\nVe volb\u00e1ch do \u00fastavod\u00e1rn\u00e9ho parlamentu byl Franti\u0161ek Palack\u00fd zvolen za volebn\u00ed obvod Praha-m\u011bsto II a zaujal v\u016fd\u010d\u00ed roli mezi \u010desk\u00fdmi poslanci z \u010cech a Moravy. Jako \u010dlen \u00fastavn\u00ed subkomise vypracoval ji\u017e 5. srpna 1848 n\u00e1vrh rakousk\u00e9 \u00fastavy, je\u017e obsahoval principy austroslavismu a sna\u017eil se naj\u00edt rovnov\u00e1hu mezi centralismem a federalismem. V parlamentn\u00edm pl\u00e9nu v\u0161ak m\u00edsto projedn\u00e1n\u00ed tohoto n\u00e1vrhu bylo up\u0159ednostn\u011bno jedn\u00e1n\u00ed o pal\u010div\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zce zru\u0161en\u00ed poddanstv\u00ed. Mezit\u00edm jej man\u017eelka Terezie v korespondenci v konzervativn\u00edm duchu nab\u00e1dala, aby se ve V\u00eddni nestal p\u0159\u00edli\u0161n\u00fdm demokratem, a vyjad\u0159ovala p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se vzdal poslaneck\u00e9ho mand\u00e1tu a rad\u011bji se v\u011bnoval bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edmu povol\u00e1n\u00ed historika. Proti t\u011bmto doporu\u010den\u00edm se Palack\u00fd ohradil, na druhou stranu ov\u0161em 2. z\u00e1\u0159\u00ed podruh\u00e9 odm\u00edtl nab\u00eddku pozice ministra kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.\nKdy\u017e 6. \u0159\u00edjna 1848 vypukla ve V\u00eddni dal\u0161\u00ed revolu\u010dn\u00ed vlna, \u010de\u0161t\u00ed poslanci rad\u011bji m\u011bsto opustili a 22. \u0159\u00edjna vydali deklaraci, \u017ee usnesen\u00ed parlamentu nepova\u017euj\u00ed za z\u00e1vazn\u00e1, proto\u017ee jsou pr\u00fd vynucena revolu\u010dn\u00edm terorem. Stejn\u00e9 tvrzen\u00ed zopakoval ve sv\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed 24. \u0159\u00edjna i Palack\u00fd, jen\u017e nav\u00edc po\u017eadoval bezodkladn\u00e9 p\u0159elo\u017een\u00ed sn\u011bmu do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, kde \u00fastavod\u00e1rn\u00fd sn\u011bm 22. listopadu 1848 skute\u010dn\u011b zah\u00e1jil sv\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. Palack\u00fd se na obnoven\u00e9m sn\u011bmu sna\u017eil vytvo\u0159it klub slovansk\u00fdch poslanc\u016f, jeho\u017e austroslavistick\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed v\u0161ak st\u011b\u017e\u00ed mohlo p\u0159il\u00e1kat hali\u010dsk\u00e9 Pol\u00e1ky.Vzhledem k posledn\u00edm revolu\u010dn\u00edm ne\u00fasp\u011bch\u016fm velkon\u011bmc\u016f v N\u011bmecku a ve V\u00eddni se nicm\u00e9n\u011b Palack\u00fd myln\u011b domn\u00edval, \u017ee pr\u00e1v\u011b austroslavismus m\u00e1 za dan\u00e9 situace neb\u00fdvale velk\u00e9 \u0161ance na prosazen\u00ed. Jen pomalu si uv\u011bdomoval, \u017ee por\u00e1\u017eka v\u00edde\u0148sk\u00e9 revoluce znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00ed reakce, \u017ee nov\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. toleruje jedn\u00e1n\u00ed sn\u011bmu z pouh\u00e9 nezbytnosti a \u017ee vl\u00e1da Felixe Schwarzenberga hodl\u00e1 jednat nez\u00e1visle na sn\u011bmu. Nakonec nad Palack\u00e9ho federalistick\u00fdm n\u00e1vrhem \u00fastavy z\u00edskala navrch centralistick\u00e1 p\u0159edloha Kajetana Mayera, a frustrovan\u00fd Palack\u00fd se proto po\u010d\u00e1tkem \u00fanora vzdal funkce m\u00edstop\u0159edsedy v \u00fastavn\u00edm v\u00fdboru.Ve\u010der 6. b\u0159ezna 1849 se Franti\u0161ek Palack\u00fd a dal\u0161\u00ed poslanci se\u0161li s ministrem vnitra Franzem Stadionem, kter\u00fd jim ozn\u00e1mil, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne bude krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd sn\u011bm rozpu\u0161t\u011bn a oktrojov\u00e1na Stadionova \u00fastava. Palack\u00e9ho tento v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed zasko\u010dil a stejn\u011b jako ostatn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed politici nev\u011bd\u011bl, jak se po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed sn\u011bmu zachovat, a tak doporu\u010doval zachovat klid a po\u010dkat na dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed. S\u00e1m se z ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota st\u00e1hl, jeliko\u017e byl unaven politick\u00fdmi spory na p\u016fd\u011b parlamentu a proto\u017ee se cht\u011bl v\u011bnovat sv\u00e9 rodin\u011b a pr\u00e1ci historika, kter\u00e9 v posledn\u00edm roce zanedb\u00e1val. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed stavu oble\u017een\u00ed na Prahou kv\u016fli M\u00e1jov\u00e9mu spiknut\u00ed Palack\u00fd pob\u00fdval mimo Prahu na studijn\u00edch a l\u00e9\u010debn\u00fdch pobytech.\nJe\u0161t\u011b na konci roku 1849 v sob\u011b Franti\u0161ek Palack\u00fd choval nad\u011bji, \u017ee se vymo\u017eenosti revolu\u010dn\u00edch let 1848\u20131849 poda\u0159\u00ed udr\u017eet a \u017ee represe postihnou jen radik\u00e1ln\u00ed demokraty. Ve skute\u010dnosti dalo \u010desk\u00e9 m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed Palack\u00e9ho na seznam \u201ezkompromitovan\u00fdch\u201c osob, je\u017e m\u011bly b\u00fdt policejn\u011b sledov\u00e1ny. V srpnu 1850 byl sice je\u0161t\u011b zvolen do pra\u017esk\u00e9ho \u0161ir\u0161\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru, ale kdy\u017e v b\u0159eznu 1851 vystoupil proti n\u00e1vrhu ud\u011blit \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed Felixi Schwarzenbergovi, donutily jej \u00fa\u0159ady odej\u00edt z politiky, \u010d\u00edm\u017e ostatn\u011b vysly\u0161el i p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky. Kv\u016fli \u00fa\u0159edn\u00edmu tlaku se v \u00fanoru 1852 vzdal i funkce p\u0159edsedy v\u00fdboru pro stavbu N\u00e1rodn\u00edho divadla pot\u00e9, co zorganizoval \u00fasp\u011b\u0161nou sb\u00edrku na zakoupen\u00ed pozemku pro divadlo. Palack\u00fd tak cht\u011bl svou energii investovat do rozvoje \u010dinnosti \u010cesk\u00e9ho muzea, v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti jako \u0160afa\u0159\u00edk \u010di \u010celakovsk\u00fd se ov\u0161em odm\u00edtli na projektu nau\u010dn\u00e9ho slovn\u00edku pod\u00edlet a v \u010dervenci 1852 mj. kv\u016fli agitaci Palack\u00e9ho odp\u016frc\u016f nebyl znovuzvolen do muzejn\u00edho v\u00fdboru.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed l\u00e9ta tr\u00e1vil Palack\u00fd prac\u00ed na z\u00e1mku Lobkovice, kter\u00fd Terezie Palack\u00e1 zd\u011bdila po smrti sv\u00e9ho otce roku 1852, studijn\u00edmi pobyty ve Francii a N\u011bmecku, b\u011bhem nich\u017e byl ob\u010das sledov\u00e1n rakousk\u00fdmi agenty. Palack\u00fd d\u00e1le pracoval na sv\u00e9m historick\u00e9m d\u00edle, zejm\u00e9na na dal\u0161\u00edch d\u00edlech Geschichte von B\u00f6hmen, kter\u00e9 se v\u0161ak stalo zdrojem spor\u016f s \u010desk\u00fdm zemsk\u00fdm v\u00fdborem, jen\u017e se z pozice financuj\u00edc\u00ed instituce postavil proti Palack\u00e9ho z\u00e1m\u011bru vyd\u00e1vat toto d\u00edlo origin\u00e1ln\u011b v \u010de\u0161tin\u011b nam\u00edsto v n\u011bm\u010din\u011b.Roku 1858 se Palack\u00fd zapojil do pr\u00e1ce na Riegrov\u011b Slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m, jeho\u017e autorsk\u00fd kolektiv sest\u00e1val i z osob, kte\u0159\u00ed se Palack\u00e9ho v posledn\u00edch letech z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f stranily (nap\u0159. V\u00e1clav Vladivoj Tomek). Stejn\u00e9ho roku vydal tak\u00e9 n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f, v nich\u017e ve sporu o Rukopisy h\u00e1jil jejich pravost, co\u017e jej n\u00e1zorov\u011b sbli\u017eovalo s n\u011bkter\u00fdmi \u010dleny \u201evl\u00e1dn\u00ed strany\u201c (zejm. s Josefem a Hermenegildem Jire\u010dkem, kte\u0159\u00ed za\u010d\u00ednali b\u00fdt zklam\u00e1ni, \u017ee ani p\u0159es svou loajalitu v\u016f\u010di vl\u00e1d\u011b nemohou p\u0159\u00edli\u0161 realizovat sv\u00e9 p\u0159edstavy o \u010desk\u00e9m kulturn\u00edm obrozen\u00ed.A\u010dkoli Palack\u00fd v letech 1859\u20131860 pob\u00fdval v Nice, k v\u00e1lce v It\u00e1lii se v podstat\u011b nevyjad\u0159oval, v\u016f\u010di n\u00e1znak\u016fm liberalizace pom\u011br\u016f v Rakousku byl skeptick\u00fd, politickou iniciativu p\u0159enech\u00e1val sv\u00e9mu zeti F. L. Riegerovi a omezil se na spolupodeps\u00e1n\u00ed Riegrova memoranda o pot\u0159eb\u00e1ch \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda z 14. \u010dervna 1860. Sv\u016fj pod\u00edl na tom m\u011bla t\u011b\u017ek\u00e1 nemoc Terezie Palack\u00e9, je\u017e b\u011bhem n\u00e1vratu do \u010cech 18. srpna 1860 zem\u0159ela.\nZ obdob\u00ed neoabsolutismu Franti\u0161ek Palack\u00fd vy\u0161el podle Ji\u0159\u00edho \u0160taifa jako nezpochybniteln\u00e1 mor\u00e1ln\u00ed autorita \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti. Dokonce i radik\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 mu byli ji\u017e na po\u010d\u00e1tku 60. let 19. stolet\u00ed p\u0159iznat titul \u201eOtce n\u00e1roda\u201c, kter\u00fd jako d\u011bjepisec ne\u00fanavn\u011b vychov\u00e1val \u010desk\u00fd n\u00e1rod. Respekt v\u016f\u010di Palack\u00e9mu projevily i mnoh\u00e9 obce, je\u017e mu ud\u011blily \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Ve\u0161ker\u00e9 projevy v\u011bt\u0161inou nekritick\u00e9 \u00facty nicm\u00e9n\u011b vedly Palack\u00e9ho k autoritativnosti.Autoritu Palack\u00e9ho potvrdil i c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I., jen\u017e jej jako prvn\u00edho \u010cecha ne\u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu v dubnu 1861 jmenoval do\u017eivotn\u00edm \u010dlenem pansk\u00e9 sn\u011bmovny. Palack\u00fd v n\u00ed kritizoval \u00danorovou \u00fastavu a prosazoval autonomn\u00ed pr\u00e1va zemsk\u00fdch sn\u011bm\u016f, t\u00ed\u017eiv\u011b v\u0161ak c\u00edtil, \u017ee jeho projevy nemaj\u00ed k\u00fd\u017een\u00fd ohlas, a tak v z\u00e1\u0159\u00ed 1861 vyhl\u00e1sil pasivn\u00ed rezistenci v\u016f\u010di pansk\u00e9 sn\u011bmovn\u011b a a\u017e do sv\u00e9 smrti se pak ji\u017e do n\u00ed nevr\u00e1til.\nPalack\u00fd se proto mnohem v\u00edce soust\u0159edil na zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed role mezi poslanci \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, do n\u011bho\u017e byl zvolen ve volb\u00e1ch roku 1861 hned ve \u010dty\u0159ech volebn\u00edch obvodech, p\u0159i\u010dem\u017e mand\u00e1t p\u0159ijal za volebn\u00ed obvod Karl\u00edn v kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed. Na p\u016fd\u011b zemsk\u00e9ho sn\u011bmu pak ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b prosazoval zejm\u00e9na volebn\u00ed reformu, je\u017e m\u011bla odstranit nevyv\u00e1\u017eenost \u010deskojazy\u010dn\u00fdch a n\u011bmeckojazy\u010dn\u00fdch volebn\u00edch obvod\u016f. Anga\u017eoval se tak\u00e9 \u010desk\u00e9ho spolkov\u00e9ho \u017eivota, zejm\u00e9na roku 1862 spoluzakl\u00e1dal spolek Svatobor, jako jeho\u017e p\u0159edseda pak p\u016fsobil a\u017e do roku 1875. Roku 1868 mu bylo sv\u011b\u0159eno slavnostn\u00ed poklep\u00e1n\u00ed na z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men N\u00e1rodn\u00edho divadla a pat\u0159il k \u010deln\u00fdm \u0159e\u010dn\u00edk\u016fm na r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch oslav\u00e1ch, co\u017e vedlo k p\u0159ezd\u00edvce Otec n\u00e1roda.\nPalack\u00e9ho snahy o pos\u00edlen\u00ed kolektivn\u00edho \u010desk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed za\u010dala z\u00e1hy naru\u0161ovat mlad\u00e1 generace \u010desk\u00fdch liber\u00e1l\u016f, kter\u00e1 nehodlala Palack\u00e9ho n\u00e1zory nekriticky p\u0159ej\u00edmat, co\u017e si Palack\u00fd bral velmi osobn\u011b. Rod\u00edc\u00ed se mlado\u010desk\u00e1 frakce nesouhlasila zejm\u00e9na s odporem Palack\u00e9ho v\u016f\u010di polsk\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed roku 1863 a demokratizaci volebn\u00edho pr\u00e1va. Kdy\u017e Palack\u00fd nemohl prosadit sv\u00e9 vize uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1tu ani na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9, ani na zemsk\u00e9 \u00farovni, sepsal je alespo\u0148 roku 1865 v pojedn\u00e1n\u00ed Idea st\u00e1tu rakousk\u00e9ho, obsahuj\u00edc\u00ed i proslulou v\u011btu \u201eByli jsme p\u0159ed Rakouskem, budeme i po n\u011bm!\u201c Rakousko-uhersk\u00e9mu vyrovn\u00e1n\u00ed roku 1867 ov\u0161em \u010de\u0161t\u00ed politici s Palack\u00fdm a Riegerem v \u010dele nedok\u00e1zali zabr\u00e1nit, nebo\u0165 nedok\u00e1zali z\u00edskat \u00fa\u010dinnou podporu ani v Rakousku, ani ve Francii, ani v Rusku, kam \u010desk\u00e1 delegace vykonala \u201epou\u0165\u201c. V reakci na rakousko-uhersk\u00e9 vyrovn\u00e1n\u00ed pak 81 poslanc\u016f zemsk\u00e9ho sn\u011bmu v \u010dele s Palack\u00fdm a Riegerem vydalo 22. srpna 1868 \u010desk\u00e9 st\u00e1topr\u00e1vn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed (st\u00e1topr\u00e1vn\u00ed deklarace \u010desk\u00fdch poslanc\u016f).Roku 1867 Palack\u00fd op\u011bt v obvodu Karl\u00edn obh\u00e1jil mand\u00e1t v \u010desk\u00e9m zemsk\u00e9m sn\u011bmu, a to p\u0159i volb\u00e1ch v lednu i v b\u0159eznu 1867. Kv\u016fli ne\u00fa\u010dasti na jedn\u00e1n\u00ed byl v z\u00e1\u0159\u00ed 1868 sice s dal\u0161\u00edmi \u010desk\u00fdmi poslanci zbaven mand\u00e1tu, v z\u00e1\u0159\u00ed 1869 v\u0161ak byl zvolen znovu, stejn\u011b jako v \u0159\u00e1dn\u00fdch volb\u00e1ch roku 1870. V zemsk\u00fdch volb\u00e1ch roku 1872 byl zvolen za m\u011bstskou kurii v obvodu Praha-Nov\u00e9 M\u011bsto. Pokra\u010doval ale v pasivn\u00ed opozici a byl periodicky zbavov\u00e1n mand\u00e1tu a op\u011btovn\u011b volen v dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch roku 1873, dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch roku 1874, 1875 a 1876.Roku 1865 Palack\u00fd vydal posledn\u00ed d\u00edl Geschichte von B\u00f6hmen, kter\u00e9 tak dovedl do roku 1526. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se dostal do ostr\u00e9 historiografick\u00e9 polemiky se spolkem \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch historik\u016f (Konstantin H\u00f6fler, Ludwig Schlesinger, Julius Lippert), na druhou stranu se mu dostalo ocen\u011bn\u00ed od Matice slovensk\u00e9, historick\u00e9 spole\u010dnosti v Krakov\u011b a Lublani. Roku 1866 pak obdr\u017eel od c\u00edsa\u0159e \u0159\u00e1d \u017delezn\u00e9 koruny II. t\u0159\u00eddy, na jeho\u017e z\u00e1klad\u011b si mohl n\u00e1rokovat \u0161lechtick\u00fd titul, tohoto pr\u00e1va ov\u0161em nikdy nevyu\u017eil. Nakonec v letech 1868\u20131875 zast\u00e1val pozici prezidenta Kr\u00e1lovsk\u00e9 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti nauk.\nFranti\u0161ek Palack\u00fd zem\u0159el 26. kv\u011btna 1876. Jeho poh\u0159eb se stal celon\u00e1rodn\u00ed tryznou, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnilo desetitis\u00edce truchl\u00edc\u00edch. Po rodinn\u00e9m rozlou\u010den\u00ed se zesnul\u00fdm bylo jeho nabalzamovan\u00e9 t\u011blo vystaveno v zasedac\u00ed s\u00edni Starom\u011bstsk\u00e9 radnice a 31. kv\u011btna pak p\u0159evezeno na tehdej\u0161\u00ed h\u0159bitov u kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie v Lobkovic\u00edch, kde bylo poh\u0159beno.\nRozs\u00e1hl\u00e9 Palack\u00e9ho historick\u00e9 d\u00edlo se stalo miln\u00edkem \u010desk\u00e9 historiografie. Cel\u00e9 nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed generace historik\u016f se vlastn\u011b ve sv\u00e9m d\u00edle v\u016f\u010di n\u011bmu a jeho pojet\u00ed musely n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vymezit. Jeho tvorba nebyla jen shlukem historick\u00fdch fakt\u016f, chronologicky se\u0159azen\u00fdch. Podle Palack\u00e9ho historie p\u0159edstavovala organick\u00fd celek skute\u010dnost\u00ed protknut\u00fd hlavn\u00ed lini\u00ed (ideou). Proto tak\u00e9 jako jeden z prvn\u00edch \u010desk\u00fdch historik\u016f detailn\u011b studoval nejen politick\u00e9 d\u011bjiny, ale i d\u011bjiny st\u00e1topr\u00e1vn\u00ed (vliv polsk\u00e9ho historika W. A. Maciejowskeho), soci\u00e1ln\u00ed, um\u011bn\u00ed, v\u011bdy \u010di d\u011bjiny ka\u017edodennosti. Palack\u00fd pod vlivem Hegelovy dialektiky pova\u017eoval za hlavn\u00ed lini\u00ed \u010desk\u00fdch d\u011bjin neust\u00e1l\u00fd z\u00e1pas Slovan\u016f a N\u011bmc\u016f. T\u011bmto dv\u011bma princip\u016fm tak\u00e9 p\u0159i\u0159adil ur\u010dit\u00e9 charakteristiky. Pro ten n\u011bmeck\u00fd byla typick\u00e1 podnikavost, \u0159emesln\u00e1 dovednost, politick\u00e1 organizovanost, ale tak\u00e9 v\u00fdbojnost a n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 agilnost. Naopak pro Slovany m\u011bla b\u00fdt typick\u00e1 rovnost, m\u00edrumilovnost, ale i sklon k anarchii.\nNa sv\u011btov\u00e9 \u00farovni to pak byla polarita dvou sil, kter\u00e9 se neust\u00e1le ovliv\u0148ovaly a st\u0159et\u00e1valy (tyto s\u00edly mohou b\u00fdt vyj\u00e1d\u0159eny r\u016fzn\u011b: svoboda \u2013 autorita, demokracie \u2013 feudalismus, v\u011bda \u2013 v\u00edra). Tento boj dvou sil a\u0165 ji\u017e na n\u00e1rodn\u00ed \u010di sv\u011btov\u00e9 \u00farovni Palack\u00fd nepova\u017euje za ne\u00farodn\u00fd. Naopak neust\u00e1l\u00e1 konfrontace roz\u0161i\u0159uje obzor, je semeni\u0161t\u011bm nov\u00fdch my\u0161lenek \u010di m\u016f\u017ee v\u00e9st ke smi\u0159ov\u00e1n\u00ed protiklad\u016f.\nPalack\u00e9ho v\u00fdklad si takto v podstat\u011b vzn\u00e1\u0161el n\u00e1rok i na pedagogick\u00e9 a pou\u010dn\u00e9 posl\u00e1n\u00ed. My\u0161lenka \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti, \u010dasto v boji s n\u011bmeck\u00fdm elementem, byla z\u00e1vazkem, kter\u00fd se nesl nap\u0159\u00ed\u010d generacemi.\nVrcholem \u010desk\u00fdch d\u011bjin je pro n\u011bj bezesporu husitstv\u00ed, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed p\u00e1te\u0159 jeho hlavn\u00edho d\u00edla. P\u0159edev\u0161\u00edm klade do pop\u0159ed\u00ed my\u0161lenkov\u00fd a soci\u00e1ln\u00ed obsah husitstv\u00ed a to i radik\u00e1ln\u00edho k\u0159\u00eddla p\u0159edstavovan\u00e9ho \u017di\u017ekou, \u017delivsk\u00fdm a t\u00e1bority. Stav\u00ed se tak do ur\u010dit\u00e9ho kontrastu proti star\u0161\u00ed osv\u00edceneck\u00e9 historiografii (Jungmann nebo Dobrovsk\u00fd), kter\u00e1 se v\u016f\u010di husitstv\u00ed v\u011bt\u0161inou vyhrazovala.\nNa horu Radho\u0161\u0165 \u2013 b\u00e1se\u0148\nM\u00e1 modlitba dne 26. \u010dervence 1818 \u2013 hymnus\nIde\u00e1l \u0159\u00ed\u0161e \u2013 \u00f3da z roku 1920\nStaro\u010desk\u00fd v\u0161eobecn\u00fd kalend\u00e1\u0159\n\u017divot Jana Amose Komensk\u00e9ho\nZb\u011brky ze staro\u017eitnosti \u010deskoslovansk\u00e9\nPo\u010d\u00e1tkov\u00e9 \u010desk\u00e9ho b\u00e1snictv\u00ed, obzvl\u00e1\u0161t\u011b prosodie \u2013 vyd\u00e1no anonymn\u011b (1818), d\u00edlo sepsal spolu s P. J. \u0160afa\u0159\u00edkem a J. Benediktim (Blahoslav). T\u00edmto d\u00edlem za\u010d\u00edn\u00e1 roztr\u017eka mezi tzv. Jungmanovci a p\u0159\u00edznivci J. Dobrovsk\u00e9ho. \nJoseph Dobrowsk\u00fd's Leben und gelehrtes Wirken. Prag : Haase, 1833 -- 64 s. Zdigitalizov\u00e1no v r\u00e1mci slu\u017eby Elektronick\u00e9 knihy na objedn\u00e1vku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brn\u011b. \nKr\u00e1sov\u011bda \u010dili o kr\u00e1se a um\u011bn\u00ed knihy patery \u2013 d\u00edlo zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se estetikou, p\u016fvodn\u011b cht\u011bl napsat p\u011bt knih, napsal pouze dv\u011b a \u010d\u00e1st t\u0159et\u00ed. \nOkus \u010desk\u00e9 terminologie filosofick\u00e9 \u2013 snaha o vytvo\u0159en\u00ed \u010desk\u00e9 filosofick\u00e9 terminologie, tato j\u00edm navr\u017een\u00e1 terminologie se z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti ujala.\n Historick\u00e1 \nSta\u0159\u00ed letopisov\u00e9 \u010de\u0161t\u00ed od roku 1378 do roku 1527 \nGeschichte von B\u00f6hmen\n1. d\u00edl (do 1198)\n2. d\u00edl (1198\u20131306)\n3. d\u00edl (1306\u20131378) \nD\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v \u010cech\u00e1ch a v Morav\u011b \u2013 vych\u00e1zelo jak \u010desky, tak n\u011bmecky. Toto d\u00edlo je velik\u00e9 rozsahem, Palack\u00fd se sna\u017eil vytvo\u0159it obraz \u010desk\u00fdch d\u011bjin. N\u011bkter\u00e9 pas\u00e1\u017ee (p\u0159edev\u0161\u00edm husitstv\u00ed) podl\u00e9haly rakousk\u00e9 teologick\u00e9 cenzu\u0159e.\n1. d\u00edl (do r. 1125) \n2. d\u00edl (1125\u20131403) \n3. d\u00edl (1403\u20131439) \n4. d\u00edl (1439\u20131471) \n5. d\u00edl (1471\u20131526) \nPom\u016fcky ku pozn\u00e1n\u00ed \u0159\u00e1d\u016f zemsk\u00fdch kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho v druh\u00e9 polovin\u011b XIII. stolet\u00ed \u2013 pokus o shrnut\u00ed \u017eivota v polovin\u011b 13. stolet\u00ed.\nPom\u016fcky ku pozn\u00e1n\u00ed staro\u010desk\u00e9ho pr\u00e1va i \u0159\u00e1du soudn\u00edho\nP\u0159ehled sou\u010dasn\u00fdch nejvy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f a ou\u0159edn\u00edk\u016f zemsk\u00fdch i dvorsk\u00fdch v kr\u00e1lovstv\u00edm \u010cesk\u00e9m, od nejstar\u0161\u00edch \u010das\u016fv a\u017e do nyn\u011bj\u0161ka \u2013 vy\u0161lo i n\u011bmecky.\nPopis kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho \u2013 soupis v\u0161ech obc\u00ed v \u010cech\u00e1ch se z\u00e1kladn\u00edmi \u00fadaji (vyd\u00e1no 1848, data z let 1843-6).\nStru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny Prahy (Skizze einer Geschichte von Prag)\nIdea st\u00e1tu rakousk\u00e9ho \u2013 (1865) popis jeho p\u0159edstav o feder\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Rakouska, p\u0159eje si jeho zachov\u00e1n\u00ed.\nFranti\u0161ka Palack\u00e9ho korrespondence a z\u00e1pisky, Praha 1863 D\u00e1le se zachovala \u010d\u00e1st jeho korespondence s v\u00fdznamn\u00fdmi osobnostmi t\u00e9to doby a zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed novinov\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f.\nsochy a pomn\u00edky: Praha \u2013 Pomn\u00edk F. Palack\u00e9ho na Palack\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed od Stanislava Suchardy 1902; Panteon N\u00e1rodn\u00edho muzea, P\u00edsek Ludv\u00edk Wurzel (1886), Hodslavice, \u010celechovice - na \u00fapat\u00ed Velk\u00e9ho Kos\u00ed\u0159e (1898), Koz\u00ed hora Brno-\u017dabov\u0159esky, T\u0159eb\u00ed\u010d\nbusty: Pam\u00e1tn\u00edk F. Palack\u00e9ho Praha 1 Palack\u00e9ho ul. 7, 1. Josef V\u00e1clav Myslbek, 2. Anton\u00edn Popp 1898; Tom\u00e1\u0161 Seidan (N\u00e1rodn\u00ed muzeum), Jind\u0159ich Wielgus (N\u00e1rodn\u00ed muzeum),\nposmrtn\u00e1 maska a odlitek prav\u00e9 ruky; N\u00e1rodn\u00ed muzeum- Historick\u00e9 muzeum (1876)\nplakety: Stanislav Sucharda 1912\nt\u0159\u00ed\u010dtvrte\u010dn\u00ed postava, olejomalba na pl\u00e1tn\u011b, Josef Vojt\u011bch Hellich, 1846 (N\u00e1rodn\u00ed muzeum)\npolovi\u010dn\u00ed postava, olejomalba na pl\u00e1tn\u011b, Agathon Klemt (N\u00e1rodn\u00ed muzeum)\nsvatebn\u00ed portr\u00e9tn\u00ed miniatura, kva\u0161 na slonovin\u011b, Jind\u0159ich Sch\u00f6dl, 1827 (N\u00e1rodn\u00ed muzeum)\nlitografie, Adolf Dauthage, 1855\nT\u0159\u00ed\u010dtvrte\u010dn\u00ed postava v klobouku, litografie,Max \u0160vabinsk\u00fd, 1835, (Pam\u00e1tn\u00edk Franti\u0161ka Palack\u00e9ho-Praha);\nt\u0159i fotografie, nap\u0159. ateli\u00e9r Ludwig Angerer, V\u00edde\u0148\nmedaile: F. Seidan 1861; 1876; \u010cerm\u00e1kov\u00e9 Ho\u0159ovice 1895, I.B. Pichl 1897, A. Popp 1898; Bohuslav Vl\u010dek 1898; V. \u0160makal (n\u011bkolik pro r\u016fzn\u00e1 m\u011bsta) 1898- 1899, K. Babka 1948\nmedaile- insignie pro \u0159et\u011bzy Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci (Otakar \u0160paniel, J. Benda) 1946\ntis\u00edcikorunov\u00e1 \u010desk\u00e1 bankovka, Old\u0159ich Kulh\u00e1nek, Praha 1993\n200 korunov\u00e1 st\u0159\u00edbrn\u00e1 mince, Vladim\u00edr Oppl, Praha 1998\npo\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka, \u010cesk\u00e1 republika 1998\nByt rodin Franti\u0161ka Palack\u00e9ho a Franti\u0161ka Ladislava Riegera v Palack\u00e9ho ulici \u010d. 7 v Praze 1 byl z\u00e1sluhou Palack\u00e9ho vnu\u010dky Libu\u0161e Br\u00e1fov\u00e9 prom\u011bn\u011bn v Pam\u00e1tn\u00edk a od roku 1930 z\u010d\u00e1sti zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti k ob\u010dasn\u00fdm prohl\u00eddk\u00e1m. Pravnuk F.P. a vnuk F.L.R. Bohuslav Rieger, d\u011bdic nemovitosti, byl v roce 1951 donucen k darov\u00e1n\u00ed domu i vnit\u0159n\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed bytu v\u010detn\u011b v\u011bt\u0161iny obraz\u016f a soch N\u00e1rodn\u00edmu muzeu, (\u010d\u00e1st domu i um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f z\u00edskal zp\u011bt v restituci); N\u00e1rodn\u00ed muzeum zde od t\u00e9 doby provozuje celou expozici, renovovanou roku 1998, b\u011b\u017en\u011b dostupnou na objedn\u00e1vku, o Muzejn\u00ed noci a ve v\u00fdro\u010dn\u00ed dny F.P.\nJm\u00e9no Franti\u0161ka Palack\u00e9ho bylo um\u00edst\u011bno pod okny N\u00e1rodn\u00edho muzea v Praze spolu s mnoha dal\u0161\u00edmi, viz dvaasedmdes\u00e1t jmen \u010desk\u00e9 historie.\nNa Palack\u00e9ho v Moravskoslezsk\u00e9m kraji upom\u00edn\u00e1 jednak pam\u00e1tn\u00edk v rodn\u00fdch Hodslavic\u00edch, tak tak\u00e9 expozice na z\u00e1mku Kun\u00edn, kde Palack\u00fd mezi roky 1807 a 1809 pob\u00fdval.\nV p\u0159edve\u010der poh\u0159bu vy\u0148al dr. V\u00e1clav Steffal Palack\u00e9ho mozek a um\u00edstil ho do zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sklen\u011bn\u00e9 n\u00e1doby, kter\u00e1 byla ulo\u017eena \u201ena v\u011b\u010dnou pam\u00e1tku\u201c v N\u00e1rodn\u00edm muzeu. Prohl\u00e1sil p\u0159itom, \u017ee \u201elebka jest nadoby\u010dejn\u011b kr\u00e1sn\u011b tvo\u0159ena, mozku mnoho a t\u00fd\u017e tak\u00e9 velmi p\u011bkn\u00fd\u201c. Okolnosti a v\u00fdsledek pitvy popsal n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku v \u010casopise \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f. Mozek z\u016fstal v hlavn\u00edm s\u00eddle muzea do roku 2015, kdy byl p\u0159i rekonstrukci budovy p\u0159evezen do Pam\u00e1tn\u00edku v Palack\u00e9ho ulici. Zva\u017eovalo se tak\u00e9, zda m\u00e1 b\u00fdt nad\u00e1le udr\u017eov\u00e1n, nebo rad\u011bji poh\u0159ben se zbytkem t\u011bla v rodinn\u00e9 hrobce.\nV roce 1918 byl nov\u011b vznikaj\u00edc\u00ed p\u011b\u0161\u00ed st\u0159eleck\u00fd pluk 3. divize \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00ed na Rusi pojmenov\u00e1n \u201epluk Franti\u0161ka Palack\u00e9ho\u201c\nJe po n\u011bm pojmenovan\u00e9 gymn\u00e1zium v Neratovic\u00edch a gymn\u00e1zium ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.\n\u017divot Franti\u0161ka Palack\u00e9ho zachytil televizn\u00ed film Sv\u011bdek \u010dasu (1988, re\u017eie Ji\u0159\u00ed B\u011blka, v hlavn\u00ed roli Martin Stropnick\u00fd). Postava Franti\u0161ka Palack\u00e9ho vystupuje tak\u00e9 ve filmech Za rann\u00edch \u010derv\u00e1nk\u016f (1934, re\u017eie Josef Rovensk\u00fd, v roli Palack\u00e9ho Bed\u0159ich Vrbsk\u00fd) a Mlad\u00e1 l\u00e9ta (1952, re\u017eie V\u00e1clav Kr\u0161ka, v roli Palack\u00e9ho Zden\u011bk \u0160t\u011bp\u00e1nek).\nBAYER, Franti\u0161ek. Fr. Palack\u00e9ho posledn\u00ed lou\u010den\u00ed s rodnou Morav\u011bnkou roku 1873. P\u0159erov: F. Bayer, 1898. Dostupn\u00e9 online. \n\u010cERVINKOV\u00c1-RIEGROV\u00c1, Marie. Vlastn\u00ed \u017eivotopis Franti\u0161ka Palack\u00e9ho . Marie \u010cervinkov\u00e1-Riegrov\u00e1, 1885. Dostupn\u00e9 online. \nBiografick\u00fd slovn\u00edk archiv\u00e1\u0159\u016f \u010desk\u00fdch zem\u00ed / Jaroslava Hoffmanov\u00e1, Jana Pra\u017e\u00e1kov\u00e1. Praha : Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 472\u2013473.\n Bohemia docta : k historick\u00fdm ko\u0159en\u016fm v\u011bdy v \u010desk\u00fdch zem\u00edch / Alena M\u00ed\u0161kov\u00e1, Martin Franc, Anton\u00edn Kostl\u00e1n (eds.). Praha: Academia, 2010. 529 s. ISBN 978-80-200-1809-0. S. 139\u2013140. \n \u010ce\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 19. a po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. 3. vyd. Praha: \u010ceskoslovensk\u00fd spisovatel, 1982. 371 s. S. 210\u2013212. \n\u010cIN\u00c1TL, Kamil. D\u011bjiny a vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Praha: Argo, 2011. 384 s. ISBN 978-80-257-0390-8. \n D\u011bjiny \u010desk\u00e9 literatury. 2., Literatura n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed / Redaktor svazku Felix Vodi\u010dka. 1. vyd. Praha: \u010ceskoslovensk\u00e1 akademie v\u011bd, 1960. 684 s. S. 634\u2013636. \nDROBN\u00c1, Zoroslava, Pam\u00e1tn\u00edk Franti\u0161ka Palack\u00e9ho. N\u00e1rodn\u00ed muzeum Praha 1978.\nMetamorf\u00f3zy politiky - Pra\u017esk\u00e9 pomn\u00edky 19. stolet\u00ed, kolektiv autor\u016f, eds. K.Kuthanov\u00e1 a H. Svato\u0161ov\u00e1. Archiv hl.m.Prahy Praha 2013.\nHRABOV\u00c1, Libu\u0161e; POSP\u00cdCHAL, Miroslav, a kol. Palack\u00e9ho cesta : pohledy na \u017eivot a \u010dinnost Franti\u0161ka Palack\u00e9ho a lid\u00ed mu bl\u00edzk\u00fdch : sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f k 200. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Franti\u0161ka Palack\u00e9ho. Olomouc: Univerzita Palack\u00e9ho, 1998. 158 s. ISBN 80-7067-860-7. \nK\u00c1LAL, Karel. \u010cten\u00ed o Franti\u0161ku Palack\u00e9m . Brno: Nov\u00fd lid, 1926. Dostupn\u00e9 online. \nKOSAT\u00cdK, Pavel. \u010ce\u0161t\u00ed demokrat\u00e9 : 50 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Praha: Mlad\u00e1 fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8. \nKO\u0158ALKA, Ji\u0159\u00ed. \u010ce\u0161i v habsbursk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a v Evrop\u011b 1815-1914 : soci\u00e1ln\u011bhistorick\u00e9 souvislosti vytv\u00e1\u0159en\u00ed novodob\u00e9ho n\u00e1roda a n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zky v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Praha: Argo, 1996. 354 s. ISBN 80-7203-022-1. \nKO\u0158ALKA, Ji\u0159\u00ed. Franti\u0161ek Palack\u00fd : (1798-1876) : \u017eivotopis. Praha: Argo, 1998. 661 s. ISBN 80-7203-125-2. \nK\u0158EN, Jan. Franti\u0161ek Palack\u00fd. Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed: Chrastina, 1898. Dostupn\u00e9 online. \nK\u0158EN, Jan. Franti\u0161ek Palack\u00fd. Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed: Brat\u0159i Chrastinov\u00e9, 1898. Dostupn\u00e9 online. \nKUD\u011aLKA, Milan; \u0160IME\u010cEK, Zden\u011bk; VE\u010cERKA, Radoslav. \u010cesk\u00e1 slavistika v prvn\u00edm obdob\u00ed sv\u00e9ho v\u00fdvoje do po\u010d\u00e1tku 60. let 19. stolet\u00ed. 1. vyd. Praha: Historick\u00fd \u00fastav, 1995. 393 s. ISBN 80-85268-41-8. S. 179\u2013187. \nKUD\u011aLKA, Milan; \u0160IME\u010cEK, Zden\u011bk, a kol. \u010ceskoslovensk\u00e9 pr\u00e1ce o jazyce, d\u011bjin\u00e1ch a kultu\u0159e slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f od r. 1760 : biograficko-bibliografick\u00fd slovn\u00edk. 1. vyd. Praha: St\u00e1tn\u00ed pedagogick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1972. 560 s. S. 352\u2013354. \nKUTNAR, Franti\u0161ek; MAREK, Jaroslav. P\u0159ehledn\u00e9 d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho d\u011bjepisectv\u00ed : od po\u010d\u00e1tk\u016f n\u00e1rodn\u00ed kultury a\u017e do sklonku t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. 2. vyd. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. \nMORAVA, Ji\u0159\u00ed. Palack\u00fd : \u010cech, Raku\u0161an, Evropan. 2. vyd. Praha: Vy\u0161ehrad ; \u010cesk\u00fd spisovatel, 1998. 247 s. ISBN 80-7021-249-7. \nMACHOVEC, Milan. Franti\u0161ek Palack\u00fd a \u010desk\u00e1 filosofie. Praha: \u010cSAV, 1961. 126 s. \nRYP\u00c1\u010cEK, Franti\u0161ek Jaroslav. Franti\u0161ek Palack\u00fd. Brno: Matice Moravsk\u00e1, 1898. Dostupn\u00e9 online. \n\u0160MAHEL, Franti\u0161ek; DOLE\u017dALOV\u00c1, Eva, a kol. Franti\u0161ek Palack\u00fd: d\u011bjiny a dne\u0161ek : 1798-1998. Praha: Historick\u00fd \u00fastav AV \u010cR, 1999. 556 s. ISBN 80-7286-003-8. \n\u0160TAIF, Ji\u0159\u00ed. Franti\u0161ek Palack\u00fd : \u017eivot, d\u00edlo, m\u00fdtus. Praha: Vy\u0161ehrad, 2009. 368 s. ISBN 978-80-7021-981-2.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na (Hora Svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na)? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na st\u00e1val v Ho\u0159e Svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na v okrese Chomutov. A\u017e do sv\u00e9ho z\u00e1niku b\u00fdval farn\u00edm kostelem ve farnosti Hora Svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na. St\u00e1val ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed, kter\u00e1 byla po demolici kostela zm\u011bn\u011bna na park.\nP\u016fvodn\u00ed m\u011bstsk\u00fd kostel zalo\u017een\u00fd v \u0161estn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed \u0160ebesti\u00e1nem z Veitmile vyho\u0159el spolu s dal\u0161\u00edmi 109 domy p\u0159i velk\u00e9m po\u017e\u00e1ru m\u011bsta dne 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1854. Jeho trosky byly odklizeny a\u017e o dvacet let pozd\u011bji v roce 1874. Ve stejn\u00e9m roce byla chomutovsk\u00fdm stavitelem Josefem Dauschem zah\u00e1jena stavba nov\u00e9ho kostela, kter\u00fd byl vysv\u011bcen roku 1877. V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed bylo pro \u0161patn\u00fd technick\u00fd stav rozhodnuto o jeho demolici, ke kter\u00e9 do\u0161lo 15. nebo 25. b\u0159ezna 1967. Zbo\u0159en\u00ed kostela \u017e\u00e1dala tak\u00e9 arm\u00e1da, podle kter\u00e9 mohl b\u00fdt v\u00fdznamn\u00fdm naviga\u010dn\u00edm bodem p\u0159i \u00fatoku na bl\u00edzk\u00e9 kas\u00e1rny raketov\u00e9ho vojska.\nJednolodn\u00ed kostel m\u011bl obd\u00e9ln\u00fd p\u016fdorys a pravo\u00fahl\u00fd presbyt\u00e1\u0159 zakon\u010den\u00fd p\u016flkruhovou apsidou. U ji\u017en\u00ed st\u011bny lodi st\u00e1la \u0161t\u00edhl\u00e1 hranolov\u00e1 v\u011b\u017e a mal\u00e1 sakristie. Drobn\u00e1 sanktusov\u00e1 v\u00ed\u017eka se zvedala tak\u00e9 nad vyvrcholen\u00edm v\u00fdchodn\u00edho \u0161t\u00edtu. Interi\u00e9r byl zaklenut\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b plackovou klenbou a apsida konchou.\nV\u011bt\u0161ina za\u0159\u00edzen\u00ed byla ze druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Pat\u0159ily k n\u011bmu obraz \u010ctrn\u00e1cti svat\u00fdch pomocn\u00edk\u016f od mal\u00ed\u0159e V. Hendlicha z roku 1860 a Pieta pod kruchtou od J. Wertschitzk\u00e9ho z Chomutova. Ze star\u0161\u00edho kostela poch\u00e1zely k\u0159titelnice s c\u00ednovou n\u00e1dobou z roku 1730 a krucifix z konce osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.", "<<>>: Co je Sedmipo\u010detn\u00edci? <<>>: Svat\u00ed Sedmipo\u010detn\u00edci (Sedm slovansk\u00fdch svat\u00fdch \u010di Sedm apo\u0161tol\u016f Bulharska) je souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro sedm svat\u00fdch: svat\u00fd Cyril, svat\u00fd Metod\u011bj, svat\u00fd Gorazd, svat\u00fd Kliment, svat\u00fd Naum, svat\u00fd S\u00e1va a svat\u00fd Angel\u00e1r. Jde o sv. Cyrila a sv. Metod\u011bje a jejich \u017e\u00e1ky; n\u011bkte\u0159\u00ed z nich po vyhn\u00e1n\u00ed z Velk\u00e9 Moravy zalo\u017eili v Ochridu st\u0159edisko slovansk\u00e9 bohoslu\u017eby. Sv. Kliment se tam stal biskupem a je tam i pochov\u00e1n.\nSv. Cyril, Metod\u011bj a jejich \u017e\u00e1ci jsou spole\u010dn\u011b uct\u00edv\u00e1ni p\u0159edev\u0161\u00edm v \u0159eckokatolick\u00e9 c\u00edrkvi a mezi pravoslavn\u00fdmi hlavn\u011b v Bulharsku, jejich sv\u00e1tek p\u0159ipad\u00e1 na 27. \u010dervenec; katolick\u00e1 c\u00edrkev tento den slav\u00ed sv\u00e1tek svat\u00e9ho Gorazda a jeho spole\u010dn\u00edk\u016f. Z\u0159ejm\u011b jedin\u00e1 kaple v \u010cesku zasv\u011bcen\u00e1 spole\u010dn\u011b svat\u00fdm Sedmipo\u010detn\u00edk\u016fm se nach\u00e1z\u00ed v obci V\u00edr (kaple svat\u00fdch Sedmipo\u010detn\u00edk\u016f a svat\u00e9 Zdislavy).\n\u0160KOVIERA, Andrej. Sv\u00e4t\u00ed slovansk\u00ed sedmopo\u010detn\u00edci. 1. vyd. Bratislava : Slovensk\u00fd komit\u00e9t slavistov - Slavistick\u00fd \u00fastav J\u00e1na Stanislava SAV, 2010. 247 s. ISBN 978-80-89489-02-2. Dostupn\u00e9 online.\nVelkomoravsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e\n \n Encyklopedick\u00e9 heslo Sedmipo\u010detn\u00ed svat\u00ed v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\nCesty v\u00edry: Sedmipo\u010detn\u00edci - svat\u00ed u\u010dedn\u00edci svat\u00fdch\nSvat\u00ed Cyril a Metod\u011bj a Sedmipo\u010detn\u00edci - p\u0159edn\u00e1\u0161ka\nAndrej \u0160koviera: Sv\u00e4t\u00ed sedmopo\u010detn\u00edci Archivov\u00e1no 22. 2. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Orogeneze? <<>>: Orogeneze, voln\u011b p\u0159elo\u017eena do \u010de\u0161tiny jako horotvorba \u010di horotvo\u0159en\u00ed (z \u0159eck\u00e9ho oros \u201ehora\u201c a genesis \u201evznik\u201c), spr\u00e1vn\u011bji a v u\u017e\u0161\u00edm smyslu tektogeneze je pom\u011brn\u011b rychl\u00fd geologick\u00fd proces, p\u0159i kter\u00e9m v\u011bt\u0161inou vlivem proces\u016f deskov\u00e9 tektoniky vznikaj\u00ed p\u00e1semn\u00e1 poho\u0159\u00ed (naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e orogenn\u00ed p\u00e1sma). Zahrnuje v sob\u011b jednak tektonick\u00e9 procesy, vnitrodeskov\u00e9 zkr\u00e1cen\u00ed, zes\u00edlen\u00ed k\u016fry, jako\u017e i v\u00fdzdvih poho\u0159\u00ed. Orogeneze v\u017edy souvis\u00ed s deskovou tektonikou.\nJedn\u00e1 se o proces, kter\u00fd je dlouhodob\u00fd a kter\u00fd trv\u00e1 mili\u00f3ny a\u017e des\u00edtky mili\u00f3n\u016f let. Horskou soustavu vzniklou orogenez\u00ed naz\u00fdv\u00e1me orog\u00e9n.\nN\u011bkdy je orogeneze zam\u011b\u0148ov\u00e1na s term\u00ednem vr\u00e1sn\u011bn\u00ed, co\u017e v\u0161ak je jen jeden z proces\u016f, kter\u00e9 orogenezi doprov\u00e1zej\u00ed. Term\u00edn orogeneze by m\u011bl b\u00fdt spjat hlavn\u011b se st\u00e1diem vzniku pozitivn\u00edho georeli\u00e9fu, tedy se z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm st\u00e1diem vzniku poho\u0159\u00ed, zat\u00edmco tektogeneze by m\u011bla zahrnovat \u0161ir\u0161\u00ed r\u00e1mec d\u011bj\u016f, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159edch\u00e1zely. V sou\u010dasnosti v\u0161ak p\u0159evl\u00e1d\u00e1 pou\u017eit\u00ed term\u00ednu orogeneze pro cel\u00fd proces vzniku poho\u0159\u00ed. Orogeneze se v\u011bt\u0161inou d\u011bl\u00ed na \u0159adu d\u00edl\u010d\u00edch maxim neboli f\u00e1z\u00ed. V pr\u016fb\u011bhu orogeneze doch\u00e1z\u00ed ke vzniku charakteristick\u00fdch geologick\u00fdch \u00fatvar\u016f v podob\u011b fly\u0161e a molasy.\nOrogeneze je spojena s pohybem tektonick\u00fdch desek a s jejich vz\u00e1jemn\u00fdmi kolizemi. P\u0159i orogenezi doch\u00e1z\u00ed k tomu, \u017ee se dv\u011b litosf\u00e9rick\u00e9 desky sraz\u00ed a jedna se za\u010dne podsouvat pod druhou (kolize, subdukce). B\u011bhem procesu doch\u00e1z\u00ed vlivem ohromn\u00fdch tlak\u016f a teplot ke vr\u00e1sn\u011bn\u00ed a taven\u00ed hornin, kter\u00e9 m\u00e1 za n\u00e1sledek vyzdvihov\u00e1n\u00ed oblast\u00ed, kter\u00e9 se st\u00e1vaj\u00ed poho\u0159\u00edmi.\nV historii rozezn\u00e1v\u00e1me 4 z\u00e1kladn\u00ed orogenetick\u00e9 jednotky:\nkadomsk\u00e9 (assynthsk\u00e9) vr\u00e1sn\u011bn\u00ed\nkaledonsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed\nhercynsk\u00e9 (varisk\u00e9) vr\u00e1sn\u011bn\u00ed\nalpinsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (n\u011bkdy zvan\u00e9 alpsko-him\u00e1lajsk\u00e9)Jde o ozna\u010den\u00ed cel\u00fdch geologick\u00fdch epoch, ve kter\u00fdch doch\u00e1zelo na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech planety k jednotliv\u00fdm horotvorn\u00fdm pohyb\u016fm. V u\u017e\u0161\u00edm smyslu se uveden\u00e9 n\u00e1zvy vztahuj\u00ed na konkr\u00e9tn\u00ed orogenezi v r\u00e1mci dan\u00e9 epochy. Nap\u0159\u00edklad hercynsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed v u\u017e\u0161\u00edm smyslu ozna\u010duje vznik hercynsk\u00fdch poho\u0159\u00ed p\u0159i sr\u00e1\u017ece Eurameriky a Gondwany, ale v \u0161ir\u0161\u00edm smyslu jsou hercynsk\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed i mnoh\u00e1 dal\u0161\u00ed horstva (hercynidy) vznikl\u00e1 jin\u00fdmi sr\u00e1\u017ekami ve stejn\u00e9 epo\u0161e, t\u0159eba Ural nebo \u0164an-\u0161an. P\u0159\u00edkladem dal\u0161\u00ed orogeneze je nap\u0159\u00edklad Grenvillsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed.\nOrogenn\u00ed p\u00e1sma jsou obvykle dlouh\u00e1 p\u00e1sma v\u00fdrazn\u011b deformovan\u00fdch hornin, kter\u00e9 jsou b\u011b\u017en\u011b zvr\u00e1sn\u011bn\u00e9 a rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9 zlomy. Tyto zlomy rozd\u011bluj\u00ed horniny na soustavu mal\u00fdch desek (nezam\u011b\u0148ovat s tektonick\u00fdmi deskami). Desky jsou naskl\u00e1d\u00e1ny v r\u00e1mci p\u00e1sma jedna vedle druh\u00e9. V\u00fd\u0161ka vytvo\u0159en\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f koresponduje s hloubkou pono\u0159en\u00ed jejich z\u00e1kladny. \u010c\u00edm je dan\u00e9 poho\u0159\u00ed v\u00fd\u0161e, t\u00edm v\u00edce kles\u00e1 i masa hornin, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se pod nimi (nap\u0159. poho\u0159\u00ed Him\u00e1laj je pono\u0159eno a\u017e do hloubky 130 kilometr\u016f).\nProces tvorby orogenn\u00edho p\u00e1sma trv\u00e1 i miliony let. Nast\u00e1v\u00e1 bu\u010f p\u0159i sr\u00e1\u017ece dvou kontinent\u00e1ln\u00edch desek, p\u0159i\u010dem\u017e horniny jsou kolizn\u011b deformov\u00e1ny a \u010dasto podrobeny metamorf\u00f3ze nebo se vyskytuje na styku kontinent\u00e1ln\u00ed a oce\u00e1nsk\u00e9 desky, kdy v\u0161ak nedoch\u00e1z\u00ed ke kolizi (Andy).\nTerm\u00edn orogeneze zavedl Cleveland Abbe mlad\u0161\u00ed v roce 1889. Pojem orog\u00e9n byl zaveden d\u0159\u00edve.\nP\u0159edt\u00edm ne\u017e se za\u010dali problematikou vzniku poho\u0159\u00ed zab\u00fdvat v\u011bdci, byla v evropsk\u00e9 civilizaci vysv\u011btlov\u00e1na p\u0159\u00edtomnost poho\u0159\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi u\u010denci jako d\u016fsledek stvo\u0159en\u00ed a biblick\u00e9 potopy. Poho\u0159\u00ed byla, podobn\u011b jako v\u0161echno ne\u017eiv\u00e9, popisov\u00e1na jako statick\u00e1 a nem\u011bnn\u00e1.\nPojem orog\u00e9n pou\u017eili poprv\u00e9 \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed geologov\u00e9 Amanz Gressly v roce 1840 a Jules Thurmann v roce 1854 u\u017eil slovo orog\u00e9nn\u00ed ve spojen\u00ed se vznikem horsk\u00fdch v\u00fd\u0161in, stejn\u011b tak pou\u017e\u00edvali term\u00edn horotvorn\u00fd, kter\u00fd takt\u00e9\u017e popisoval tyto procesy. D\u016fle\u017eit\u00e1 z hlediska dal\u0161\u00edho rozvoje v\u00fdzkumu byla pr\u00e1ce Elie de Beaumonta z roku 1852, v n\u00ed\u017e tvrdil, \u017ee v\u0161echna horsk\u00e1 p\u00e1sma nejsou stejn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed. Vr\u00e1sn\u011bn\u00ed pova\u017eoval za d\u016fsledek chladnut\u00ed zemsk\u00e9 k\u016fry. V\u00fdzkumy dal\u0161\u00edch geolog\u016f jako nap\u0159\u00edklad Eduarda Suesse (1875) potvrdily v\u00fdznam horizont\u00e1ln\u00edch pohyb\u016f hornin. Koncept geosynklin\u00e1l, nebo tak\u00e9 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho poklesu zemsk\u00e9 k\u016fry, vytvo\u0159ili ameri\u010dt\u00ed geologov\u00e9 James Hall a James Dwight Dana. Tato teorie se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozv\u00edjela a\u017e do konce 60. let 20. stolet\u00ed, kdy se uk\u00e1zala jako p\u0159ekonan\u00e1.\nMezi dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 objevy pat\u0159ily pr\u00e1ce Gustava Steinmanna, kter\u00fd rozeznal n\u011bkolik typ\u016f p\u00e1smov\u00fdch poho\u0159\u00ed, v\u010detn\u011b alpinsk\u00e9ho typu orogenn\u00edch p\u00e1sem, charakteristick\u00fdch fly\u0161ov\u00fdmi a molasov\u00fdmi sedimenty. Objevil tak\u00e9 ofiolitov\u00fd komplex a tholeitick\u00e9 bazalty. Jeho d\u00edlo spolu s pracemi M. A. Bertranda, Arnolda Eschera a Alberta Heima p\u0159isp\u011blo k objasn\u011bn\u00ed p\u0159\u00edkrov\u016f a celkov\u00e9mu prohlouben\u00ed znalost\u00ed o tvorb\u011b poho\u0159\u00ed. P\u0159edstava p\u0159\u00edkrov\u016f nazna\u010dovala, \u017ee velk\u00fd v\u00fdznam p\u0159i vzniku poho\u0159\u00ed mohou m\u00edt i horizont\u00e1ln\u00ed pohyby. Podobn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 byly i pr\u00e1ce Leopolda von Buch, kter\u00fd analyzoval orogenn\u00ed \u010dinnost na z\u00e1klad\u011b deformac\u00ed hornin, tento princip se dodnes pou\u017e\u00edv\u00e1 i p\u0159es existuj\u00edc\u00ed metody radiometrick\u00e9 anal\u00fdzy v\u011bku hornin.\nV roce 1967 Henk Zwart obr\u00e1til pozornost na rozd\u00edln\u00e9 p\u0159\u00edpady p\u0159em\u011bny hornin v orogenn\u00edch p\u00e1smech a rozd\u011blil je na t\u0159i typy (alpinsk\u00e9, hercynsk\u00e9 a kordillersk\u00e9). Toto rozd\u011blen\u00ed v roce 1979 upravil Wallace Spencer Pitcher.\nA\u017e do za\u010d\u00e1tku 60. let se tyto objevy spojovaly v teorii geosynklin\u00e1l, kter\u00e1 vysv\u011btlovala kontrakci v\u011bt\u0161inou pomoc\u00ed teorie chladnouc\u00ed Zem\u011b. Mezi odp\u016frci t\u00e9to teorie pat\u0159ili v\u011bdci, kte\u0159\u00ed pova\u017eovali za d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed sp\u00ed\u0161e vertik\u00e1ln\u00ed pohyby k\u016fry (tzv. tafrotektonika), nebo ti, kte\u0159\u00ed usuzovali, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou orogeneze je konvexe v astenosf\u00e9\u0159e nebo pl\u00e1\u0161ti. Teprve pozd\u011bji ust\u00e1lila pohledy na vznik poho\u0159\u00ed teorie deskov\u00e9 tektoniky. Uk\u00e1zalo se, \u017ee p\u00e1semn\u00e1 poho\u0159\u00ed jsou v podstat\u011b stopy po d\u00e1vn\u00fdch sr\u00e1\u017ek\u00e1ch litosf\u00e9rick\u00fdch desek.\nVznik topograficky pozitivn\u00edho georeli\u00e9fu m\u016f\u017ee b\u00fdt zp\u016fsoben koliz\u00ed a deformac\u00ed litosf\u00e9rick\u00fdch desek nebo vulkanickou aktivitou. Proces vzniku p\u00e1semn\u00fdch poho\u0159\u00ed je dlouhodob\u00fd a prob\u00edh\u00e1 v n\u011bkolika f\u00e1z\u00edch, m\u016f\u017ee trvat des\u00edtky milion\u016f let a m\u016f\u017ee zp\u016fsobit vytvo\u0159en\u00ed p\u00e1smov\u00fdch poho\u0159\u00ed na m\u00edstech, kde byla p\u0159edt\u00edm rovina nebo mo\u0159sk\u00e9 dno. Vrstvy hornin jsou b\u011bhem tohoto procesu v\u00fdrazn\u011b deformov\u00e1ny, p\u0159i\u010dem\u017e na mnoha m\u00edstech doch\u00e1z\u00ed k jejich p\u0159em\u011bn\u011b. Vrstvy, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b le\u017eely na dn\u011b mo\u0159e, se \u010dasto dostanou do velk\u00fdch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161ek. Nap\u0159\u00edklad vrchol nejvy\u0161\u0161\u00ed hory na Zemi \u2013 Mount Everestu tvo\u0159\u00ed v\u00e1pence, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b vznikly v mo\u0159i. Problematika studia p\u00e1smov\u00fdch poho\u0159\u00ed je proto velmi obs\u00e1hl\u00e1 a u ka\u017ed\u00e9ho poho\u0159\u00ed je studium zalo\u017eeno na stovk\u00e1ch rozs\u00e1hl\u00fdch prac\u00ed geolog\u016f. A\u017e na jejich z\u00e1klad\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159edstaven celkov\u00fd obraz poho\u0159\u00ed a jeho historie. Ka\u017ed\u00e9 poho\u0159\u00ed m\u00e1 sv\u00e1 specifika a je sv\u00fdmi vlastnostmi jedine\u010dn\u00e9, m\u00e1 v\u0161ak i mnoho rys\u016f, kter\u00e9 jej spojuj\u00ed s ostatn\u00edmi p\u00e1semn\u00fdmi poho\u0159\u00edmi.\nP\u00e1semn\u00e1 poho\u0159\u00ed vznikaj\u00ed na m\u00edstech, p\u016fvodn\u00edch oce\u00e1nsk\u00fdch prostor. V takov\u00fdch oce\u00e1nsk\u00fdch p\u00e1nv\u00edch existuj\u00edc\u00edch des\u00edtky milion\u016f let se mohou nahromadit velk\u00e9 vrstvy usazen\u00fdch hornin. V ur\u010dit\u00e9m st\u00e1diu v\u0161ak v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e vznik\u00e1 nap\u011bt\u00ed, zp\u016fsoben\u00e9 p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00edm tektonick\u00fdch desek. K\u016fra oce\u00e1n\u016f m\u00e1 p\u0159itom tendenci se podsouvat pod kontinenty nebo jinou mlad\u0161\u00ed k\u016fru sousedn\u00edch oce\u00e1n\u016f (tzv. subdukce). P\u0159i tom n\u011bkdy doch\u00e1z\u00ed i k odlepov\u00e1n\u00ed usazen\u00fdch hornin a jejich n\u00e1sunu, nap\u0159. v podob\u011b p\u0159\u00edkrov\u016f. Pohyby litosf\u00e9rick\u00fdch desek jsou podle dne\u0161n\u00edch p\u0159edstav podm\u00edn\u011bny zejm\u00e9na tepeln\u00fdm proud\u011bn\u00edm v zemsk\u00e9m pl\u00e1\u0161ti nebo astenosf\u00e9\u0159e. V d\u016fsledku pohyb\u016f desek doch\u00e1z\u00ed na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech k jejich kolizi. Tento proces se naz\u00fdv\u00e1 konvergence desek a m\u016f\u017ee m\u00edt n\u011bkolik podob, je to bu\u010f kolize dvou oce\u00e1nsk\u00fdch desek, kde vznik\u00e1 \u0159et\u011bzec sope\u010dn\u00fdch ostrov\u016f, kter\u00e9 mohou m\u00edt i charakter sope\u010dn\u00e9ho poho\u0159\u00ed, nap\u0159. poho\u0159\u00ed ve St\u0159edn\u00ed Americe a Karibiku. P\u0159i sr\u00e1\u017ece oce\u00e1nsk\u00e9 a pevninsk\u00e9 desky nebo ostrovn\u00edho oblouku nesen\u00e9ho oce\u00e1nskou deskou a kontinentu doch\u00e1z\u00ed ke vzniku poho\u0159\u00ed jako jsou Andy. P\u0159i sr\u00e1\u017ek\u00e1ch dvou pevninsk\u00fdch desek vznikaj\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed poho\u0159\u00ed jako jsou Alpy nebo Him\u00e1laj. Tyto t\u0159i typy poho\u0159\u00ed vznikaj\u00ed p\u0159i kolizi, existuj\u00ed v\u0161ak i poho\u0159\u00ed, jejich\u017e vznik nen\u00ed v\u00e1z\u00e1n na kolizi. Jsou to nap\u0159\u00edklad p\u00e1sma st\u0159edooce\u00e1nsk\u00fdch h\u0159bet\u016f v oce\u00e1nech, nap\u0159. St\u0159edoatlantsk\u00fd h\u0159bet nebo oce\u00e1nsk\u00e9 ostrovy nad hork\u00fdmi skvrnami, nap\u0159. Havajsk\u00e9 ostrovy. Jin\u00e1 poho\u0159\u00ed vznikaj\u00ed uprost\u0159ed kontinent\u016f a jejich vznik je zp\u016fsoben vyzvednut\u00edm okraj\u016f riftov\u00fdch oblast\u00ed, nap\u0159. ve V\u00fdchodn\u00ed Africe.\nOce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra vznik\u00e1 v st\u0159edooce\u00e1nsk\u00fdch h\u0159betech. V\u00fdlevy l\u00e1vy pod\u00e9l jej\u00ed osy se roz\u0161i\u0159uj\u00ed oce\u00e1ny. Oce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra je sm\u011brem od st\u0159edooce\u00e1nsk\u00e9ho h\u0159betu star\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee je v\u00edce prosycena vodou a zat\u00ed\u017eena siln\u011bj\u0161\u00edm sediment\u00e1rn\u00edm pokryvem. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee konvergence v litosf\u00e9\u0159e zp\u016fsob\u00ed nap\u011bt\u00ed na hranici dvou oce\u00e1nsk\u00fdch desek, doch\u00e1z\u00ed k podsunut\u00ed star\u0161\u00ed oce\u00e1nsk\u00e9 litosf\u00e9ry pod mlad\u0161\u00ed. Proces podsouv\u00e1n\u00ed desek je ozna\u010dov\u00e1n jako subdukce. Z no\u0159\u00edc\u00ed desky unik\u00e1 voda, kter\u00e1 zp\u016fsobuje v nadlo\u017en\u00ed desce nebo v astenosf\u00e9rick\u00e9m kl\u00ednu parci\u00e1ln\u00ed taven\u00ed a vznik magmatu, kter\u00e9 m\u016f\u017ee pronikat na povrch a vytv\u00e1\u0159et \u0159et\u011bzec sope\u010dn\u00fdch ostrov\u016f. V oblasti nad subduk\u010dn\u00ed z\u00f3nou se tvo\u0159\u00ed tzv. p\u0159edoblouk, nebo p\u0159edobloukov\u00e1 p\u00e1nev, za n\u00ed vznik\u00e1 ostrovn\u00ed oblouk a d\u00e1le mezi ostrovn\u00edm obloukem a nejbli\u017e\u0161\u00edm kontinentem zaobloukov\u00e1 p\u00e1nev nebo okrajov\u00e9 mo\u0159e.\nOstrovn\u00ed oblouk m\u016f\u017ee proj\u00edt n\u011bkolika stadii v\u00fdvoje a v\u00fdrazn\u011b vyvinut\u00e9 ostrovn\u00ed oblouky jako jsou nap\u0159\u00edklad Japonsk\u00e9 ostrovy, mohou dosahovat zna\u010dn\u00e9 v\u00fd\u0161ky.\nKontinent\u00e1ln\u00ed zemsk\u00e1 k\u016fra je tvo\u0159ena horninami p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b granitoidn\u00edho charakteru, kter\u00e9 jsou leh\u010d\u00ed ne\u017e horniny oce\u00e1nsk\u00e9 k\u016fry, ve kter\u00fdch p\u0159eva\u017euj\u00ed bazalty, a proto se p\u0159i konvergenci takov\u00fdch desek pono\u0159uje oce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy pod pevninskou k\u016fru. Subdukuj\u00edc\u00ed oce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra vystaven\u00e1 vysok\u00e9mu tlaku a teplot\u011b uvol\u0148uje vodu a fluida, jimi\u017e je prosycena. Ta stoupaj\u00ed nad z\u00f3nu subdukce a zp\u016fsobuj\u00ed natavov\u00e1n\u00ed okoln\u00edch hornin. Vznik\u00e1 nov\u00e9 magma, kter\u00e9 m\u00e1 charakter p\u0159echodn\u00e9ho \u010dlenu mezi slo\u017een\u00edm oce\u00e1nsk\u00e9 a kontinent\u00e1ln\u00ed k\u016fry, naz\u00fdv\u00e1 se intermedi\u00e1ln\u00ed magma a na povrchu vytv\u00e1\u0159\u00ed horniny zvan\u00e9 andezity. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech v\u0161ak m\u016f\u017ee nad subduk\u010dn\u00ed z\u00f3nou doj\u00edt i ke vzniku granitick\u00e9ho magmatu (tzv. I typ granitoidn\u00edch hornin).\nTakov\u00fd typ konvergence nevyvol\u00e1v\u00e1 kompresi jedn\u00e9 desky druhou, ke kompresi doch\u00e1z\u00ed pouze na nadlo\u017en\u00ed kontinent\u00e1ln\u00ed desce. Takov\u00fd typ orogenn\u00edho p\u00e1sma se naz\u00fdv\u00e1 nekolizn\u00ed. P\u0159\u00edkladem poho\u0159\u00ed, kter\u00e9 vzniklo p\u0159i kolizi oce\u00e1nsk\u00e9 pevninsk\u00e9 k\u016fry jsou Skalnat\u00e9 hory nebo Andy.\nNa okraj\u00edch oce\u00e1nsk\u00fdch desek se mohou nach\u00e1zet oce\u00e1nsk\u00e9 ostrovn\u00ed oblouky. Sr\u00e1\u017eka s kontinentem, vyvolan\u00e1 subdukc\u00ed zaobloukov\u00fdch p\u00e1nv\u00ed, m\u016f\u017ee tak\u00e9 vyvolat vznik p\u00e1semn\u00fdch poho\u0159\u00ed, ale men\u0161\u00edho rozsahu (nap\u0159. Tchaj-wan, Nov\u00e1 Guinea).\nPro sr\u00e1\u017eku dvou kontinent\u00e1ln\u00edch litosf\u00e9rick\u00fdch desek je typick\u00e9, \u017ee nedoch\u00e1z\u00ed k t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 subdukci resp. jej\u00ed rozsah je nepom\u011brn\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b subdukce oce\u00e1nsk\u00e9 k\u016fry. Ob\u011b desky jsou toti\u017e lehk\u00e9 a nemohou proto cel\u00e9 zanikat v zemsk\u00e9m pl\u00e1\u0161ti tak jako oce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra. Po z\u00e1niku oce\u00e1nu, kter\u00fd je p\u016fvodn\u011b odd\u011bloval, v\u0161ak m\u016f\u017ee doj\u00edt k n\u00e1sunu jedn\u00e9 desky na druhou. Na m\u00edst\u011b, kde se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed, je pevninsk\u00e1 k\u016fra dvojn\u00e1sobn\u011b siln\u00e1, co\u017e mus\u00ed bezpodm\u00edne\u010dn\u011b v\u00e9st k vytvo\u0159en\u00ed velmi vysok\u00e9, ale i plo\u0161n\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 horsk\u00e9 stavby jakou je n\u00e1horn\u00ed plo\u0161ina. Horniny, kter\u00e9 se p\u0159edt\u00edm nach\u00e1zely ve zmen\u0161uj\u00edc\u00edm se sedimenta\u010dn\u00edm prostoru jsou posti\u017eeny p\u016fsoben\u00edm velk\u00fdch sil, kter\u00e9 je mohou zvr\u00e1snit, nebo vytla\u010dit z p\u016fvodn\u00edho prostoru v podob\u011b p\u0159\u00edkrov\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e mohou b\u00fdt vyneseny do velk\u00fdch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161ek. Obrovsk\u00fd odpor, kter\u00fd kontinent\u00e1ln\u00ed bloky navz\u00e1jem kladou, m\u00e1 nakonec za n\u00e1sledek zastaven\u00ed jejich vz\u00e1jemn\u00e9ho pohybu. Horniny, kter\u00e9 se v pr\u016fb\u011bhu t\u011bchto d\u011bj\u016f p\u0159i\u010dlenily ke kontinentu u\u017e nav\u017edy z\u016fstanou sou\u010d\u00e1st\u00ed pevninsk\u00e9 k\u016fry. Orogeneze je proto v podstat\u011b nejen vznikem poho\u0159\u00ed, ale i vznikem nov\u00e9 kontinent\u00e1ln\u00ed zemsk\u00e9 k\u016fry.\nP\u0159i sr\u00e1\u017ece kontinent\u016f vznik\u00e1 na spodn\u00ed desce i takzvan\u00e1 okrajov\u00e1 p\u00e1nev p\u0159edpol\u00ed, je to ohnut\u00e1 oblast, kter\u00e1 vznik\u00e1 v d\u016fsledku p\u016fsoben\u00ed hmot nadlo\u017en\u00edch desky. Tato p\u00e1nev se vypl\u0148uje hlavn\u011b usazen\u00fdmi horninami, kter\u00e9 poch\u00e1zej\u00ed ze zvedaj\u00edc\u00edho se poho\u0159\u00ed. P\u0159\u00edkladem poho\u0159\u00ed, kter\u00e1 vznikla koliz\u00ed kontinent\u016f jsou Him\u00e1laj, Ural, Alpy \u010di Karpaty.\nU\u017e prvn\u00ed geology, kte\u0159\u00ed zkoumali poho\u0159\u00ed, zaujalo, \u017ee mezi horninami vyzdvi\u017een\u00fdmi do velk\u00fdch v\u00fd\u0161ek se nach\u00e1z\u00ed neoby\u010dejn\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mo\u0159sk\u00fdch sediment\u016f. S\u00edla t\u011bchto vrstev 8 a\u017e 10kr\u00e1t p\u0159evy\u0161ovala tlou\u0161\u0165ky usazen\u00fdch hornin, kter\u00e9 se usadily ve stejn\u00e9m obdob\u00ed na stabiln\u00edch platform\u00e1ch. Z toho se usuzuje, \u017ee na m\u00edstech, kde se nyn\u00ed nach\u00e1zej\u00ed poho\u0159\u00ed, v obdob\u00edch p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch v\u00fdzdvihu, zemsk\u00e1 k\u016fra intenzivn\u011b pokles\u00e1vala, toto pokles\u00e1v\u00e1n\u00ed je spojeno se zten\u010dov\u00e1n\u00edm k\u016fry, tzv. extenz\u00ed. Oblasti dne\u0161n\u00edch p\u00e1smov\u00fdch poho\u0159\u00ed byly p\u016fvodn\u011b m\u00edstem, kde vznikly \u010dasto velmi komplikovan\u00e9 p\u00e1nve oce\u00e1nsk\u00e9ho typu. Ty se intenzivn\u011b vypl\u0148ovaly sedimenty, kter\u00e9 se ukl\u00e1daly nej\u010dast\u011bji na okraj\u00edch t\u011bchto p\u00e1nv\u00ed (na \u0161elfu), proto\u017ee mno\u017estv\u00ed z nich bylo dopraveno \u0159ekami, nebo vznikalo z odum\u0159el\u00fdch organism\u016f, kter\u00fdm se nejv\u00edce da\u0159ilo v m\u011bl\u010d\u00ed vod\u011b. P\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed kontinent\u016f m\u00e1 za n\u00e1sledek ukon\u010den\u00ed extenze a za\u010d\u00e1tek konvergence. Oce\u00e1nsk\u00e9 dno se podsouv\u00e1 pod p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se kontinent, ale \u010d\u00e1st sediment\u016f, kter\u00e1 na n\u011bm le\u017e\u00ed, se m\u016f\u017ee zachovat, p\u0159i\u010dem\u017e vznik\u00e1 tzv. akre\u010dn\u00ed kl\u00edn. Oce\u00e1nsk\u00e9 p\u00e1nve jsou tak v d\u016fsledku konvergen\u010dn\u00edho pohybu desek stla\u010den\u00e9 a deformovan\u00e9.\nPo z\u00e1niku oce\u00e1nsk\u00fdch prostor doch\u00e1z\u00ed ke kolizi kontinent\u00e1ln\u00edch blok\u016f. Hlavn\u00ed etapa t\u00e9to zm\u011bny je naz\u00fdv\u00e1na orogeneze. Deformace prob\u00edh\u00e1 zkracov\u00e1n\u00edm, vznikem n\u00e1sunov\u00fdch zlom\u016f a vr\u00e1sn\u011bn\u00edm. Cel\u00e9 vrstvy hornin jsou stla\u010dov\u00e1ny do vr\u00e1s, \u010di dal\u0161\u00edch struktur. Pod\u00e9l zlom\u016f vznikaj\u00edc\u00edch v d\u016fsledku p\u016fsoben\u00ed mocn\u00fdch sil, doch\u00e1z\u00ed k p\u0159esmyk\u016fm a vzniku sm\u011brn\u00fdch pohyb\u016f \u010di p\u0159\u00edkrov\u016f. P\u0159i rozs\u00e1hl\u00e9 kontinent\u00e1ln\u00ed kolizi doch\u00e1z\u00ed k r\u016fzn\u011b velk\u00e9mu nasunut\u00ed jedn\u00e9 kontinent\u00e1ln\u00ed desky na druhou. Hlub\u0161\u00ed \u201epoh\u0159ben\u00e9\u201c horniny podl\u00e9haj\u00ed metamorf\u00f3ze, kter\u00e1 m\u016f\u017ee hrani\u010dit a\u017e s anatex\u00ed, natavov\u00e1n\u00edm pohlcen\u00fdch hornin. To m\u016f\u017ee m\u00edt za n\u00e1sledek i pr\u016fniky granitoidn\u00edho magmatu, kter\u00e9 tuhne v hloubk\u00e1ch ve form\u011b pluton\u016f. Na orogenezi se tedy pod\u00edl\u00ed mnoho faktor\u016f a d\u011bj\u016f, jejich\u017e pod\u00edl nen\u00ed na v\u0161ech m\u00edstech stejn\u00fd.\nPo skon\u010den\u00ed kontinent\u00e1ln\u00ed kolize je k\u016fra v oblasti orog\u00e9nu zes\u00edlena. Tento stav je v\u0161ak energeticky nev\u00fdhodn\u00fd a p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b k\u0159emenno-\u017eivcov\u00e9 horniny ve v\u011bt\u0161\u00edch hloubk\u00e1ch se za\u010d\u00ednaj\u00ed rozt\u00e9kat. Orog\u00e9n tak m\u016f\u017ee p\u0159ej\u00edt do stadia gravita\u010dn\u00edho kolapsu, \u010dasto s tvorbou velk\u00fdch extenzn\u00edch zlom\u016f. Modelem takov\u00e9ho rozpadu je metamorfn\u00ed k\u016frov\u00fd komplex.\nP\u0159i v\u00fdzdvihu poho\u0159\u00ed vy\u010dn\u00edv\u00e1 nad povrch Zem\u011b pouze zlomek horninov\u00fdch masiv\u016f, mnohem v\u011bt\u0161\u00ed masy hornin tvo\u0159\u00ed ko\u0159enov\u00e9 \u010d\u00e1sti poho\u0159\u00ed. Tyto hluboce pono\u0159en\u00e9 \u010d\u00e1sti nadn\u00e1\u0161ej\u00ed poho\u0159\u00ed podobn\u011b jako ledovec plovouc\u00ed v mo\u0159i. V\u00fdzdvih poho\u0159\u00ed je relativn\u011b pomal\u00fd proces trvaj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dov\u011b miliony let. Horniny, kter\u00e9 se ve v\u011bt\u0161\u00ed nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce nach\u00e1zej\u00ed ve zt\u00ed\u017een\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch jsou rozru\u0161ov\u00e1ny eroz\u00ed, proto jsou dne\u0161n\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti poho\u0159\u00ed pouze zbytky skute\u010dn\u00e9ho objemu hornin, kter\u00fd ji\u017e byl odnesen. Masy hornin v ko\u0159enov\u00e9 z\u00f3n\u011b maj\u00ed v d\u016fsledku sv\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed teploty tendenci stoupat, umo\u017e\u0148uje to i postupn\u00e1 eroze, kter\u00e1 odn\u00e1\u0161\u00ed horniny z jejich nadlo\u017e\u00ed. V\u00fdzdvih poho\u0159\u00ed se v\u0161ak zastav\u00ed, proto\u017ee podobn\u011b jako eroze rozru\u0161uje horniny na povrchu, teplo zemsk\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b postupn\u011b zp\u016fsobuje natavov\u00e1n\u00ed ko\u0159enov\u00e9 z\u00f3ny. Tento proces geologov\u00e9 naz\u00fdvaj\u00ed izostatick\u00e9 vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Tak nakonec z vysok\u00fdch poho\u0159\u00ed z\u016fstanou jen obna\u017een\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti, takzvan\u00e9 kratog\u00e9ny, v\u011bt\u0161inou tvo\u0159en\u00e9 granity, \u010di siln\u011b p\u0159em\u011bn\u011bn\u00fdmi horninami. P\u0159\u00edkladem kratog\u00e9n\u016f jsou nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti zemsk\u00e9 k\u016fry, jako nap\u0159\u00edklad \u010cesk\u00fd masiv.\nN\u011bmeck\u00fd geolog Hans Stille porovn\u00e1val st\u00e1\u0159\u00ed orogenn\u00edch pohyb\u016f v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta a dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee existuj\u00ed jist\u00e9 orogenn\u00ed cykly, kter\u00e9 lze d\u011blit na orogenn\u00ed f\u00e1ze. Stille p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee tyto se ud\u00e1ly synchronn\u011b po cel\u00e9 Zemi. Dnes je zn\u00e1mo, \u017ee star\u00e9 orog\u00e9ny jsou projevy deskov\u011b tektonick\u00fdch pohyb\u016f, kter\u00e9 nemus\u00ed m\u00edt glob\u00e1ln\u00ed charakter. Jeho nomenklatura orogenn\u00edch cykl\u016f se v\u0161ak v\u00fdrazn\u011b nezm\u011bnila a dodnes se s obm\u011bnami pou\u017e\u00edv\u00e1.\nGrenvillsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (1 300 mil. let, prekambrium): vznik Rodinie, stopy v hornin\u00e1ch Severn\u00ed Karol\u00edny, Newfoundlandu a Skotska.\nKadomsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (assynthsk\u00e9; 650 mil. let, neoproterozoikum) sr\u00e1\u017eka n\u011bkolika ostrovn\u00edch oblouk\u016f, konec formov\u00e1n\u00ed prekambrick\u00e9ho krystalinika Evropy\nKaledonsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (415 mil. let, devon): sr\u00e1\u017eka Laurentie s Baltikou, vznik severn\u00ed \u010d\u00e1sti Apala\u010dsk\u00fdch hor, vytvo\u0159en\u00ed poho\u0159\u00ed na Britsk\u00fdch ostrovech a ve Skandin\u00e1vii.\nHercynsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (varisk\u00e9, appala\u010dsk\u00e9; 390 a\u017e 310 mil. let, devon a\u017e karbon): sr\u00e1\u017eka Eurameriky s Gondwana, vznik ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Apala\u010dsk\u00fdch hor, Mesety a hercynsk\u00fdch poho\u0159\u00ed v Evrop\u011b.\nAltajsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (300 mil. let, karbon): sr\u00e1\u017eka Kazachst\u00e1nie se Sibi\u0159\u00ed, vznik poho\u0159\u00ed Altaj.\nUralsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (280 mil. let, perm): sr\u00e1\u017eka Sibi\u0159e s Pangeou v oblasti Baltiky a Uralu.\nKimmersk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (150 a\u017e 50 mil. let, jura): sr\u00e1\u017eka Kimmerie s Laurasi\u00ed, kterou v t\u00e9 dob\u011b tvo\u0159ila (Eurasijsk\u00e1 deska, Asie) a hory St\u0159edn\u00ed Asie.\nAlpinsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed (alpsko-him\u00e1lajsk\u00e9; 150 a\u017e 35 mil. let, jura a\u017e terci\u00e9r): sr\u00e1\u017eka Afriky, Ar\u00e1bie a Indick\u00e9 desky s Eurasijskou deskou. Vzniklo poho\u0159\u00ed Atlas, Sierra Nevada, Pyreneje, st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 ostrovy, Apeniny, Alpy, Karpaty, poho\u0159\u00ed na Balk\u00e1n\u011b (Din\u00e1rsk\u00e9 hory, Star\u00e1 planina a Helenidy) a v Anatolii, d\u00e1le vysok\u00e1 poho\u0159\u00ed Kavkaz, Pam\u00edr, Him\u00e1laj. Star\u0161\u00ed masivy, kter\u00e9 vznikly ji\u017e p\u0159i p\u0159ede\u0161l\u00e9m hercynsk\u00e9m a kimmersk\u00e9m vr\u00e1sn\u011bn\u00ed byly na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech (nap\u0159. v Krkono\u0161\u00edch) vyzvednuty do v\u00fd\u0161ky a\u017e v d\u016fsledku zlom\u016f prov\u00e1zej\u00edc\u00edch alpinsk\u00e9 vr\u00e1sn\u011bn\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Orogen\u00e9za na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nRechwalder, P. a Jablonsk\u00fd, J. (2003) V\u0161eobecn\u00e1 geologie 2. Bratislava, Univerzita Komensk\u00e9ho ISBN 80-223-1664-4 s.", "<<>>: Co je \u017danibek-ch\u00e1n? <<>>: \u017danibek-ch\u00e1n, pln\u00fdm jm\u00e9nem \u00c4bu Sa\u00efd J\u00e4n\u0131bek Bahad\u00fcr Han b\u00efn Baraq Sultan (kaza\u0161sky: \u04d8\u0431\u0443 \u0421\u0430\u0438\u0434 \u0416\u04d9\u043d\u0456\u0431\u0435\u043a \u0411\u0430\u04bb\u0430\u0434\u04af\u0440 \u0445\u0430\u043d \u0431\u0438\u043d \u0411\u0430\u0440\u0430\u049b \u0441\u04b1\u043b\u0442\u0430\u043d) (1428-1480) byl spolu s Kerej-ch\u00e1nem zakladatelem Kaza\u0161sk\u00e9ho chan\u00e1tu a jeho druh\u00fdm vl\u00e1dcem (ch\u00e1nem), v letech 1474 \u20131480. Byl synem Barak-ch\u00e1na, vl\u00e1dce Zlat\u00e9 hordy z let 1423 a\u017e 1429; jeho rodokmen sah\u00e1 a\u017e k \u010cingisch\u00e1novi. M\u011bl dev\u011bt syn\u016f, nejstar\u0161\u00ed Kasym-ch\u00e1n se stal \u010dtvrt\u00fdm panovn\u00edkem Kaza\u0161sk\u00e9ho chan\u00e1tu.\nKoncem 50. let 14. stolet\u00ed se asi 200 000 nom\u00e1d\u016f v \u010dele s \u017danibekem a Kerejem (podle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f byli brat\u0159i, ale nen\u00ed to zcela jist\u00e9) odd\u011blila od Uzbeck\u00e9ho chan\u00e1tu, jemu\u017e vl\u00e1dl Abu'l Chajr-ch\u00e1n. Ode\u0161li do Mogolistanu a usadili se v \u00fadol\u00edch \u0159ek Chu a Talas. Ch\u00e1n Mogolistanu se s nimi spojil a nab\u00eddl jim podporu. Abu'l Chajr-ch\u00e1n proti nim v roce 1468 podnikl vojensk\u00e9 ta\u017een\u00ed, ale na cest\u011b do Mogolistanu n\u00e1hle zem\u0159el. Nahradil ho jeho syn \u0160ejch Hajdar, ale ten byl brzy zavra\u017ed\u011bn sibi\u0159sk\u00fdm ch\u00e1nem Ibakem. Tohoto mocensk\u00e9ho vakua \u017danibek a Krej vyu\u017eili a zalo\u017eili nov\u00fd st\u00e1t, Kaza\u0161sk\u00fd chan\u00e1t. Kerej usedl na tr\u016fn jako prvn\u00ed a pov\u011b\u0159il \u017danibeka spr\u00e1vou z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b. Kdy\u017e Kerej padl v boji s Uzbeky, z\u0159ejm\u011b roku 1474, nastoupil na tr\u016fm \u017danibek.\n\u017danibek z\u00edskal \u010destn\u00fd titul \u201eAz\u201c, co\u017e znamen\u00e1 \u201emoudr\u00fd\u201c. Je tak n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1n Az-\u017danibek.\nNesm\u00ed b\u00fdt zam\u011b\u0148ov\u00e1n s D\u017eanibekem, ch\u00e1nem Zlat\u00e9 hordy z let 1342 a\u017e 1357.\n1. \u010dervna 2010 byl v Astan\u011b odhalen pomn\u00edk Kereje a \u017danibeka od socha\u0159e Renata Abenova. Celkov\u00e1 v\u00fd\u0161ka pomn\u00edku od z\u00e1kladny po korunu praporu je 12 metr\u016f, v\u00fd\u0161ka stoj\u00edc\u00ed postavy \u017danibeka-ch\u00e1na je 5,25 m, v\u00fd\u0161ka sed\u00edc\u00ed postavy Kereje-ch\u00e1na je 4 metry. Hmotnost pomn\u00edku je 16,2 tuny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Janibek Khan na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Z\u00e1pas na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1980 \u2013 mu\u017ei, \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00fd do 62 kg? <<>>: Z\u00e1pas \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00fd ve v\u00e1hov\u00e9 kategorii do 62 kg prob\u00edhal na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1980 v Moskv\u011b, v atletick\u00e9 hale CSKA Moskva. O medaile se utkalo celkem 11 z\u00e1pasn\u00edk\u016f.\nZa prohru z\u00e1pasn\u00edci z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed z\u00e1porn\u00e9 body. 6 bod\u016f vy\u0159azuje z\u00e1pasn\u00edka z dal\u0161\u00edch boj\u016f. Pot\u00e9, co zb\u00fdvaj\u00ed posledn\u00ed t\u0159i borci, utkaj\u00ed se tito ve fin\u00e1lov\u00e9m kole o medaile.\nLegendaTF \u2014 Lopatkov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed\nIN \u2014 V\u00edt\u011bzstv\u00ed pro soupe\u0159ovo zran\u011bn\u00ed\nDQ \u2014 V\u00edt\u011bzstv\u00ed pro soupe\u0159ovu pasivitu\nD1 \u2014 V\u00edt\u011bzstv\u00ed pro soupe\u0159ovu pasivitu, v\u00edt\u011bz takt\u00e9\u017e napom\u00edn\u00e1n\nD2 \u2014 Oba z\u00e1pasn\u00edci diskvalifikov\u00e1ni pro pasivitu\nFF \u2014 Kontuma\u010dn\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed\nDNA \u2014 Soupe\u0159 nenastoupil\nTPP \u2014 Trestn\u00e9 body celkem\nMPP \u2014 Trestn\u00e9 body za z\u00e1pasSankce0 \u2013 Lopatkov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, technick\u00e1 p\u0159evaha, pro pasivitu, zran\u011bn\u00ed soupe\u0159e, nenastoupen\u00ed\n0,5 \u2013 V\u00fdhra na body, 8-11 bod\u016f rozd\u00edl\n1 \u2013 V\u00fdhra na body, 1-7 bod\u016f rozd\u00edl\n2 \u2013 V\u00fdhra pro pasivitu, v\u00edt\u011bz takt\u00e9\u017e napom\u00edn\u00e1n\n3 \u2013 Prohra na body, 1-7 body rozd\u00edl\n3,5 \u2013 Prohra na body, 8-11 bod\u016f rozd\u00edlu\n4 \u2013 Prohra lopatkov\u00e1, technickou p\u0159evahu, pro pasivitu, zran\u011bn\u00ed, nenastoupen\u00ed\nV\u00fdsledky z p\u0159edchoz\u00edch kol se zapo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed do fin\u00e1le (\u017elut\u011b zv\u00fdrazn\u011bno)\n Stelios Myjakis (GRE)\n Istv\u00e1n T\u00f3th (HUN)\n Boris Kramarenko (URS)\n Ivan Frgi\u0107 (YUG)\n Panaiot Kirov (BUL)\n Kazimierz Lipie\u0144 (POL)\n Radwan Karout (SYR)\n Michal Vejsada (TCH)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Wrestling at the 1980 Summer Olympics \u2013 Men's Greco-Roman 62 kg na anglick\u00e9 Wikipedii.\n(anglicky) Ofici\u00e1ln\u00ed zpr\u00e1va Archivov\u00e1no 27. 9. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je My\u0161\u00ed kyselka? <<>>: My\u0161\u00ed kyselka t\u00e9\u017e Valsk\u00e1 kyselka je hydrogenuhli\u010ditanov\u00e1 v\u00e1penato-ho\u0159e\u010dnat\u00e1 \u017eeleznat\u00e1 slab\u011b mineralizovan\u00e1 kyselka. Pramen se nach\u00e1z\u00ed severoz\u00e1padn\u011b od h\u00e1jenky \"PRAMEN\" a 200 metr\u016f severn\u011b od \u017eelezni\u010dn\u00ed trati do Chebu. Prvn\u00ed anal\u00fdzu provedl Miroslav Dovolil v roce 1959 a evidoval ji ve sv\u00e9 diplomov\u00e9 pr\u00e1ci pod n\u00e1zvem \"\u0160ance - pramen \u010d\u00eds.83\" a \u0159adil ji k po\u010detn\u00e9mu v\u00fdskytu pramen\u016f v t\u00e9to lokalit\u011b.\nKyselka dostala jm\u00e9no \u201eMy\u0161\u00ed\u201c, proto\u017ee se v n\u00ed \u010dasto nach\u00e1zely utopen\u00e9 my\u0161i. D\u0159\u00edve byla zn\u00e1m\u00e1 pod n\u00e1zvem \u201eValsk\u00e1 kyselka\u201c, jeliko\u017e ji znali hlavn\u011b ob\u010dan\u00e9 \u0160anc\u00ed (Val\u016f).\nMy\u0161\u00ed kyselka v datab\u00e1zi eSTUD\u00c1NKY\n My\u0161\u00ed kyselka . Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b: Hamelika . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Paavo Nurmi? <<>>: Paavo Johannes Nurmi (13. \u010dervna 1897, Turku \u2013 2. \u0159\u00edjna 1973, Helsinki) byl finsk\u00fd b\u011b\u017eec, dev\u00edtin\u00e1sobn\u00fd olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz.\nPat\u0159\u00ed do trojice proslul\u00fdch \u201eL\u00e9taj\u00edc\u00edch Fin\u016f\u201c des\u00e1t\u00fdch a dvac\u00e1t\u00fdch let po boku Villeho Ritoly a Hannese Kolehmainena. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed byl nejlep\u0161\u00edm sv\u011btov\u00fdm b\u011b\u017ecem na st\u0159edn\u00edch a dlouh\u00fdch trat\u00edch, dr\u017eel sv\u011btov\u00e9 rekordy na trat\u00edch od 1 500 m a\u017e po 20 km.\nNurmi z\u00edskal celkem dev\u011bt zlat\u00fdch a t\u0159i st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v letech 1920 a\u017e 1928. V roce 1932 nemohl roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy, proto\u017ee v jednom ze z\u00e1vod\u016f p\u0159ijal finan\u010dn\u00ed odm\u011bnu a byl prohl\u00e1\u0161en za profesion\u00e1la.\nP\u0159i zah\u00e1jen\u00ed LOH 1952 v Helsink\u00e1ch za\u017eehl olympijsk\u00fd ohe\u0148.\nPaavo Nurmi se narodil v Turku ve Finsku do rodiny tesa\u0159e Johana Fredrika Nurmiho a man\u017eelky Matildy Wilhelmiiny Lainov\u00e9. Nurmiho sourozenci Siiri, Saara, Martti a Lahja se narodili v letech 1898, 1902, 1905 a 1908. V roce 1903 se cel\u00e1 rodina odst\u011bhovala ze severn\u00ed \u010dtvrti Raunistula v Turku do centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta do bytu o 40 metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Zde Nurmi \u017eil a\u017e do roku 1932. Nurmiho a jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 byli siln\u011b inspirov\u00e1ni Angli\u010danem Alfredem Shrubbem, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b byl proslul\u00fdm b\u011b\u017ecem na dlouh\u00e9 trat\u011b. Ka\u017ed\u00fd den spole\u010dn\u011b b\u011b\u017eeli nebo chodili plavat k \u0161est kilometr\u016f vzd\u00e1len\u00e9mu Ostrovn\u00edmu mo\u0159i, odkud se zase stejn\u00fdm zp\u016fsobem vraceli zp\u011bt. N\u011bkdy tyto v\u00fdlety absolvovali dokonce i dvakr\u00e1t denn\u011b. Kdy\u017e bylo Nurmimu jeden\u00e1ct let, byl schopn\u00fd zab\u011bhnout 1500 metr\u016f v \u010dase 5:02. Jeho otec zem\u0159el v roce 1910 a sestra o rok pozd\u011bji, kv\u016fli \u010demu\u017e se rodina dostala do finan\u010dn\u00ed krize a musela pronaj\u00edmat svoj\u00ed kuchyni jin\u00e9 rodin\u011b, a p\u0159itom sama \u017e\u00edt v jedin\u00e9 m\u00edstnosti. Nurmi, a\u010d byl velmi talentovan\u00fdm studentem, musel zanechat \u0161koly a p\u0159ijmout pr\u00e1ci posl\u00ed\u010dka v peka\u0159stv\u00ed, aby pomohl rodin\u011b ve finan\u010dn\u00ed t\u00edsni. A\u010dkoli v t\u00e9to dob\u011b p\u0159estal b\u011bhat, tak i p\u0159esto si zvy\u0161oval svoji fyzickou zdatnost, kdy\u017e musel tla\u010dit t\u011b\u017ek\u00e9 voz\u00edky do prudk\u00fdch kopc\u016f ve m\u011bst\u011b Turku. D\u00edky t\u00e9to \u00famorn\u00e9 pr\u00e1ci si dle sv\u00fdch slov dokonale zpevnil svaly na z\u00e1dech a noh\u00e1ch, co\u017e mu v\u00fdrazn\u011b pomohlo do budouc\u00edch let.\nSvoji v\u00e1\u0161e\u0148 k b\u011bhu znovu rozdm\u00fdchal v 15 letech, kdy jej k b\u011bh\u00e1n\u00ed p\u0159ivedly v\u00fdkony dom\u00e1c\u00edho b\u011b\u017ece Hannese Kolehmainena, o kter\u00e9m se \u0159\u00edkalo, \u017ee na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1912 \u201edostal Finsko na mapu sv\u011bta\u201c. N\u011bkolik dn\u00ed po t\u00e9to ud\u00e1losti si za\u0161el koupit sv\u00e9 prvn\u00ed b\u011b\u017eeck\u00e9 boty. Jeho obvykl\u00e9 tr\u00e9ninky se v l\u00e9t\u011b skl\u00e1daly z p\u0159espoln\u00edho b\u011bhu, kde\u017eto v zim\u011b se v\u011bnoval b\u011bhu na ly\u017e\u00edch. V roce 1914 se p\u0159ihl\u00e1sil do sportovn\u00edho klubu Turun Urheiluliitto a vyhr\u00e1l sv\u016fj prvn\u00ed z\u00e1vod na 3000 m. O dva roky pozd\u011bji vylep\u0161il sv\u016fj tr\u00e9ninkov\u00fd program, kdy\u017e jej roz\u0161\u00ed\u0159il o ch\u016fzi, sprintov\u00e1n\u00ed a kalistheniku (cvi\u010den\u00ed s vlastn\u00ed t\u011blesnou vahou). Po celou dobu musel st\u00e1le finan\u010dn\u011b zaji\u0161\u0165ovat svoji rodinu, pro kterou vyd\u011bl\u00e1val pen\u00edze v nov\u00e9 pr\u00e1ci v d\u00edln\u011b Ab. H. Ahlberg & Co. Zde pracoval a\u017e do sv\u00e9ho nastoupen\u00ed do vojensk\u00e9 slu\u017eby v dubnu roku 1919 ke kulometn\u00e9 rot\u011b k Porinsk\u00e9 brig\u00e1d\u011b. B\u011bhem Finsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky Paavo z\u016fst\u00e1val politicky ne\u010dinn\u00fd k d\u011bn\u00ed a sp\u00ed\u0161e se zam\u011b\u0159oval na svoji p\u0159\u00edpravu na olympijsk\u00e9 hry. Po v\u00e1lce se rozhodl, \u017ee se nep\u0159ipoj\u00ed k nov\u011b vznikl\u00e9 Finsk\u00e9 d\u011blnick\u00e9 sportovn\u00ed federaci, ale nam\u00edsto toho napsal dopis jej\u00edmu hlavn\u00edmu p\u0159edsedovi, ve kter\u00e9m kritizoval diskriminaci sv\u00fdch koleg\u016f z \u0159ad d\u011bln\u00edk\u016f a atlet\u016f.\nB\u011bhem sv\u00e9 slu\u017eby v arm\u00e1d\u011b ud\u011blal rychl\u00fd dojem p\u0159i sportovn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch; kdy\u017e ostatn\u00ed pochodovali pod\u00e9l trat\u011b, Nurmi ji byl schopen celou zab\u011bhnout a to i s pu\u0161kou na ramenou a batohem pln\u00fdm p\u00edskem na z\u00e1dech. Kv\u016fli sv\u00e9 tvrdohlavosti m\u011bl v\u0161ak Nurmi probl\u00e9my s nad\u0159\u00edzen\u00fdm podd\u016fstojn\u00edkem, av\u0161ak m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, nebo\u0165 se t\u011b\u0161il v oblib\u011b sv\u00e9mu dal\u0161\u00edmu nad\u0159\u00edzen\u00e9mu a to i p\u0159esto, \u017ee odm\u00edtal slo\u017eit vojenskou p\u0159\u00edsahu. D\u00edky tomu, \u017ee jejich velitel, Hugo \u00d6sterman, byl velk\u00fdm nad\u0161encem sportu, bylo Nurmimu a n\u011bkolika dal\u0161\u00edm atlet\u016fm d\u00e1no extra volno, aby se mohli v\u011bnovat tr\u00e9ninku. Nurmi p\u0159i tr\u00e9ninku \u010dasto improvizoval a vyu\u017e\u00edval zdej\u0161\u00ed vojensk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed; dr\u017eel se jedouc\u00edho vlaku, \u010d\u00edm\u017e prodlu\u017eoval sv\u016fj krok a zvy\u0161oval svoji mo\u017enou kadenci krok\u016f a p\u0159i b\u011bhu tak\u00e9 nosil t\u011b\u017ek\u00e9 kovan\u00e9 kanady, d\u00edky kter\u00fdm posiloval nohy. Nurmi tak za\u010dal poko\u0159ovat sv\u00e1 osobn\u00ed maxima a za\u010dal se p\u0159ibli\u017eovat k vybr\u00e1n\u00ed do n\u00e1rodn\u00ed olympijsk\u00e9 reprezentace. V b\u0159eznu roku 1920 byl pov\u00fd\u0161en na des\u00e1tn\u00edka (finsk\u00fd alikersantti). 29. kv\u011btna t\u00e9ho\u017e roku se mu povedlo vytvo\u0159it sv\u016fj prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed rekord, v b\u011bhu na 3000 m, a n\u00e1sledn\u011b v \u010dervenci zv\u00edt\u011bzil i v olympijsk\u00e9 kvalifikaci na 1500 m a 5000 m.\nNa sv\u00e9m prvn\u00edm debutu se Nurmi uk\u00e1zal a\u017e v srpnu b\u011bhem Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1920 v Antverp\u00e1ch v Belgii. Zde z\u00edskal svoj\u00ed prvn\u00ed olympijskou medaili, kdy v b\u011bhu na 5000 m dob\u011bhl druh\u00fd hned za Francouzem Josephem Guillemotem. Tohle byl jedin\u00fd okam\u017eik, kdy Nurmi na olympi\u00e1d\u011b prohr\u00e1l s n\u011bk\u00fdm, kdo nebyl Fin. V dal\u0161\u00edch atletick\u00fdch discipl\u00edn\u00e1ch byl t\u00e9m\u011b\u0159 neporaziteln\u00fd; poda\u0159ilo se mu vyhr\u00e1t b\u011bh na 10 000 m, kdy v posledn\u00ed zat\u00e1\u010dce sprintem p\u0159edb\u011bhl Guillemota a poda\u0159ilo se mu zlep\u0161it si sv\u016fj osobn\u00ed rekord o v\u00edce ne\u017e minutu. Pot\u00e9 zv\u00edt\u011bzil v p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu, kde porazil \u0160v\u00e9da Erica Backmana, a v p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu dru\u017estev, kde spole\u010dn\u011b s Heikkim Liimatainenem a Teodorem Koskenniemem spole\u010dn\u011b porazili britsk\u00fd a \u0161v\u00e9dsk\u00fd t\u00fdm. Nurmiho v\u00edt\u011bzstv\u00ed na t\u00e9to olympi\u00e1d\u011b pomohlo i jeho rodin\u011b v Turku, kter\u00e1 si n\u00e1sledn\u011b mohla dovolit elektrick\u00e9 osv\u00edcen\u00ed a tekouc\u00ed vodu do dom\u00e1cnosti. Nurmi d\u00e1le obdr\u017eel \u0161koln\u00ed stipendium, co\u017e mu umo\u017enilo studovat na pr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole Teollisuuskoulu v Helsink\u00e1ch.\nPo sv\u00e9 proh\u0159e nad Guillemotem se rozhodl, \u017ee sv\u00e9 v\u00fdkony p\u0159i z\u00e1vodech bude pe\u010dliv\u011b zkoumat a analyzovat, zejm\u00e9na kv\u016fli tomu, \u017ee ze za\u010d\u00e1tku z\u00e1vod\u016f v\u017edy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle zab\u011bhne prvn\u00edch n\u011bkolik kol. Proto za\u010dal b\u011bhem z\u00e1vod\u016f pou\u017e\u00edvat stopky, \u010d\u00edm\u017e si mohl p\u0159esn\u011b m\u011b\u0159it \u010das jednotliv\u00fdch kol a dokonale ur\u010dovat tempo b\u011bhu a rovnom\u011brn\u011b rozm\u00edstit sv\u00e9 s\u00edly. Pokou\u0161el se o perfektn\u00ed vyt\u0159\u00edben\u00ed sv\u00e9 techniky a taktiky do takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee dosavadn\u00ed technika a taktika soupe\u0159\u016f by se nemohla t\u00e9 jeho rovnat. Roku 1921 ve Stockholmu vytvo\u0159il sv\u016fj prvn\u00ed sv\u011btov\u00fd rekord a to v b\u011bhu na 10 000 m. V roce 1922 poko\u0159il sv\u011btov\u00e9 rekordy v b\u011bhu na 2000 m, 3000 m a 5000 m. O rok pozd\u011bji nastolil nov\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord i v b\u011bhu na 1500 m a na 1 m\u00edli. P\u0159edt\u00edm ani dodnes nebylo b\u011b\u017ece, kter\u00fd by sou\u010dasn\u011b dr\u017eel rekordy v b\u011bhu na 1 m\u00edli, 5000 m a 10 000 m. Nurmi tak\u00e9 otestoval svoji rychlost, kdy na mistrovstv\u00ed Finska z\u00e1vodil v b\u011bhu na 800 m, povedlo se mu zde zv\u00edt\u011bzit, a je\u0161t\u011b k tomu vylep\u0161it dosavadn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed rekord. Nurmi exceloval v matematice a po dokon\u010den\u00ed studi\u00ed z\u00edskal titul in\u017een\u00fdra a navr\u00e1til se dom\u016f, kde se za\u010dal p\u0159ipravovat na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed Letn\u00ed olympijsk\u00e9 hry 1924 v Pa\u0159\u00ed\u017ei.\nZpo\u010d\u00e1tku byla jeho \u00fa\u010dast na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch pon\u011bkud nejist\u00e1, nebo\u0165 se musel pot\u00fdkat se zran\u011bn\u00edm kolena na ja\u0159e t\u00e9ho\u017e roku, na\u0161t\u011bst\u00ed se mu poda\u0159ilo v\u0161e vyl\u00e9\u010dit a nad\u00e1le za\u010dal pokra\u010dovat znovu b\u011bhat i dvakr\u00e1t denn\u011b (tzv. dvouf\u00e1zov\u00fd tr\u00e9nink). Nurmi 19. \u010dervna je\u0161t\u011b mimo program olympijsk\u00fdch her vytvo\u0159il nov\u00e9 sv\u011btov\u00e9 rekordy v b\u011bhu na 1500 m a 5000 m na El\u00e4intarhensk\u00e9m stadionu, p\u0159i\u010dem\u017e pauza mezi ob\u011bma trat\u011bmi \u010dinila pouhou hodinu. Ve fin\u00e1le b\u011bhu na 1500 m na Olympi\u00e1d\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei byl dokonce schopn\u00fd zab\u011bhnout prvn\u00edch 800 m o t\u00e9m\u011b\u0159 3 sekundy rychleji ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jeho jedin\u00fd konkurenceschopn\u00fd soupe\u0159, Ameri\u010dan Ray Watson, p\u0159ed posledn\u00edm kolem k Nurmimu \u0161t\u011bst\u00ed odstoupil. Nurmi u\u017e tedy m\u011bl jist\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed a mohl lehce sn\u00ed\u017eit ji\u017e tak drastick\u00e9 tempo, ale i tak se mu povedlo v t\u00e9to distanci vylep\u0161it olympijsk\u00fd rekord o 3 vte\u0159iny. Za v\u00edt\u011bzn\u00fdm Nurmim dob\u011bhli Willy Sch\u00e4rer, H.B. Stallard a Douglas Lowe. Fin\u00e1le b\u011bhu na 5000 m se konalo za m\u00e9n\u011b ne\u017e dv\u011b hodiny a jako s nejsiln\u011bj\u0161\u00edm soupe\u0159em zde m\u011bl Nurmi soupe\u0159it se sv\u00fdm krajanem Villem Ritilou, kter\u00fd ji\u017e na t\u00e9to Olympi\u00e1d\u011b vyhr\u00e1l b\u011bh na 3000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek a b\u011bh na 10 000 m. Ritola a Edvin Wide se spole\u010dn\u011b dohodli, \u017ee se pokus\u00ed Nurmiho z\u00e1m\u011brn\u011b naprosto vy\u010derpat a zbavit se jej za pomoc\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 rychl\u00e9ho tempa, kter\u00e9 odpov\u00edd\u00e1 tempu pot\u0159ebn\u00e9ho pro p\u0159ekon\u00e1n\u00ed sv\u011btov\u00e9ho rekordu. Pot\u00e9, co si Nurmi uv\u011bdomil, \u017ee nyn\u00ed nesoupe\u0159\u00ed s v\u00fdsledn\u00fdm \u010dasem, ale jen a pouze s t\u011bmito dv\u011bma b\u011b\u017eci, zahodil sv\u00e9 stopky a pln\u011b se pono\u0159il do nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho souboje. Od Fin\u016f se \u010dasem za\u010dal vzdalovat \u0160v\u00e9d Edvin Wide, kter\u00fd ji\u017e nezvl\u00e1dal st\u00e1vaj\u00edc\u00ed tempo a souboj se nyn\u00ed p\u0159enesl mezi Paava Nurmiho a Villa Ritolu. V c\u00edlov\u00e9 rovince se Ritola pokusil p\u0159edb\u011bhnout sv\u00e9ho soupe\u0159e po vn\u011bj\u0161\u00ed dr\u00e1ze, av\u0161ak Nurmi byl st\u00e1le schopen zareagovat a je\u0161t\u011b zv\u00fd\u0161il sv\u00e9 tempo, \u010d\u00edm\u017e nakonec zv\u00edt\u011bzil nad Ritolou o jeden metr.\nOlympi\u00e1da d\u00e1le pokra\u010dovala p\u0159espoln\u00edm b\u011bhem, kter\u00fd byl v\u0161ak doprov\u00e1zen horkem neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 45 \u00b0C, kv\u016fli \u010demu\u017e pouze 15 z p\u016fvodn\u00edch 38 b\u011b\u017ec\u016f dokon\u010dilo z\u00e1vod. Zbytek z\u00e1vodn\u00edk\u016f nebyl schopen z\u00e1vod dokon\u010dit, z \u010deho\u017e 8 b\u011b\u017ec\u016f muselo b\u00fdt odneseno na nos\u00edtk\u00e1ch. Jeden z francouzsk\u00fdch z\u00e1vodn\u00edk\u016f za\u010dal na stadionu v n\u00e1b\u011bhu do posledn\u00ed kola pob\u00edhat do kole\u010dka, pot\u00e9 se ze sv\u00e9 mal\u00e1tnosti probudil a velkou rychlost\u00ed vyrazil op\u011bt dokon\u010dit z\u00e1vod, av\u0161ak vlivem dezorientace m\u00edsto na z\u00e1vodn\u00ed tra\u0165 vyrazil p\u0159\u00edmo do tribuny a upadl do bezv\u011bdom\u00ed. Wide, kter\u00fd se zpo\u010d\u00e1tku dr\u017eel na p\u0159edn\u00ed pozici, nakonec tak\u00e9 z\u00e1vod nedokon\u010dil, a pozd\u011bji bylo myln\u011b prohla\u0161ov\u00e1no, \u017ee zem\u0159el v nemocnici. Na Nurmim byly zn\u00e1t jen nepatrn\u00e9 zn\u00e1mky vy\u010derp\u00e1n\u00ed i pot\u00e9, co o minutu a p\u016fl porazil sv\u00e9ho krajana Villa Ritolu, kter\u00fd do c\u00edle dob\u011bhl na druh\u00e9m m\u00edst\u011b. Kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee Finsko nakonec nez\u00edskane zlatou medaili ze sout\u011b\u017ee t\u00fdm\u016f, tak se ke stadionu najednou za\u010dal p\u0159ibli\u017eovat dezorientovan\u00fd finsk\u00fd b\u011b\u017eec Liimatainen, kter\u00fd byl st\u011b\u017e\u00ed s to pohybovat se vp\u0159ed. Jeden z b\u011b\u017ec\u016f p\u0159ed n\u00edm najednou 50 m p\u0159ed c\u00edlem omdlel a Liimatainen si tedy myslel, \u017ee u\u017e dorazil do c\u00edle, a tak se pokusil odej\u00edt ze z\u00e1vodn\u00ed trat\u011b. V tu chv\u00edli ignoroval v\u0161echny v\u00fdk\u0159iky a nab\u00e1d\u00e1n\u00ed div\u00e1k\u016f, a\u0165 z\u00e1vod dokon\u010d\u00ed. Nakonec si v\u0161e spr\u00e1vn\u011b uv\u011bdomil, op\u011bt se vydal spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem a po dokon\u010den\u00ed z\u00e1vodu na 12. m\u00edst\u011b zajistil finsk\u00e9mu t\u00fdmu zlatou medaili. Ti, kte\u0159\u00ed byli sv\u011bdky toho, co se p\u0159i tomto z\u00e1vod\u011b stalo, byli naprosto \u0161okov\u00e1n\u00ed, a proto olympijsk\u00fd v\u00fdbor zak\u00e1zal kon\u00e1n\u00ed p\u0159espoln\u00edch b\u011bh\u016f ve v\u0161ech nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch.\nDal\u0161\u00edho dne p\u0159i z\u00e1vod\u011b na 3000 m t\u00fdm\u016f spole\u010dn\u011b zv\u00edt\u011bzili Nurmi a Ritola, kte\u0159\u00ed se um\u00edstili na prvn\u00edm a druh\u00e9m m\u00edst\u011b, s pomoc\u00ed Eliase Katze, kter\u00fd z\u00e1vod dokon\u010dil na p\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. Nurmi zde celkov\u011b vyhr\u00e1l p\u011bt zlat\u00fdch medail\u00ed z p\u011bti r\u016fzn\u00fdch b\u011b\u017eeck\u00fdch discipl\u00edn, ale i p\u0159esto se z olympijsk\u00fdch her vracel s pocitem k\u0159ivdy, nebo\u0165 z\u00e1m\u011brn\u011b nebyl vybr\u00e1n na b\u011bh na 10 000 m, kde by si mohl uh\u00e1jit sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd titul. Nam\u00edsto toho byli do tohoto z\u00e1vodu vybr\u00e1ni jin\u00ed hv\u011bzdn\u00ed fin\u0161t\u00ed b\u011b\u017eci, a to i p\u0159esto \u017ee je Nurmimu tato tra\u0165 ze v\u0161ech nejmilej\u0161\u00ed. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu do Finsku op\u011bt p\u0159ekonal sv\u011btov\u00fd rekord na 10 000 m, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b platil po cel\u00fdch n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 13 let, dokud jej nep\u0159ekonal op\u011bt jeho krajan, Ilmari Salminen. Paavo Nurmi tedy sou\u010dasn\u011b dr\u017eel sv\u011btov\u00e9 rekordy v b\u011bhu na 1500 m, na 1 m\u00edli, 3000 m, 5000 m a 10 000 m.\nZa\u010d\u00e1tkem roku 1925 Nurmi se uvolil, \u017ee se vyd\u00e1 na turn\u00e9 po Spojen\u00fdch st\u00e1tech ur\u010den\u00e9 pro zaujet\u00ed \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. Celkem se b\u011bhem 5 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho turn\u00e9 z\u00fa\u010dastnil 55 z\u00e1vod\u016f (z nich\u017e 45 se konalo v hale). Prvn\u00ed ze z\u00e1vod\u016f se konal 6. ledna roku 1925 na Madison Square Garden. Jeho prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 z\u00e1vodn\u00ed vystoupen\u00ed p\u0159ineslo stejn\u00fd v\u00fdsledek, jako d\u0159\u00edve z\u00e1vody v Helsink\u00e1ch a v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Nurmi porazil domovsk\u00e9 b\u011b\u017ece Joieho Raye a Lloyda Hahna v b\u011bhu na 1 m\u00edli a sv\u00e9ho krajana Villa Ritolu v b\u011bhu na 5000 m, p\u0159i\u010dem\u017e op\u011bt vytvo\u0159il nov\u00e9 sv\u011btov\u00e9 rekordy pro ob\u011b b\u011b\u017eeck\u00e9 discipl\u00edny. D\u00e1le se mu t\u00e9m\u011b\u0159 pravideln\u011b da\u0159ilo poko\u0159ovat st\u00e1vaj\u00edc\u00ed sv\u011btov\u00e9 rekordy pro deset dal\u0161\u00edch b\u011b\u017eeck\u00fdch discipl\u00edn a nastolit nov\u00e9 nejlep\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00fdsledky pro m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 discipl\u00edny. Dohromady vyhr\u00e1l 51 z\u00e1vod\u016f, z \u010deho\u017e z jednoho z\u00e1vodu odstoupil a dva z\u00e1vody prohr\u00e1l, nebo\u0165 p\u0159\u00edmo neodpov\u00eddaly jeho distan\u010dn\u00edmu zam\u011b\u0159en\u00ed. Jedn\u00edm z jeho prohran\u00fdch z\u00e1vod\u016f byl z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd z\u00e1vod v b\u011bhu na p\u016fl m\u00edle na Yankee stadium, kde dob\u011bhl druh\u00fd za slavn\u00fdm americk\u00fdm b\u011b\u017ecem, Alanem Helffrichem. Tak tedy skon\u010dil Nurm\u016fv 4let\u00fd nep\u0159etr\u017eit\u00fd \u0159et\u011bzec v\u00fdher 121 z\u00e1vod\u016f, jejich\u017e distance se pohybovala od 800 m a v\u00fd\u0161e. A\u010dkoli Nurmi nesn\u00e1\u0161el prohru jako nic jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b, byl to pr\u00e1v\u011b on s\u00e1m, kdo jako prvn\u00ed pogratuloval Helffrichovi k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. D\u00edky tomuto turn\u00e9 se Nurmi po cel\u00e9 Americe t\u011b\u0161il obrovsk\u00e9 obl\u00edbenosti. Tak\u00e9 souhlasil s t\u00edm, \u017ee se v B\u00edl\u00e9m dom\u011b setk\u00e1 s tehdej\u0161\u00edm prezidentem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, Calvinem Coolidgem. Nurmi n\u00e1sledn\u011b opustil Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 a vr\u00e1til se do Finska, nebo\u0165 se ob\u00e1val, \u017ee tyto velmi \u010detn\u00e9 z\u00e1vody jej naprosto vy\u010derpaly.\nPo sv\u00e9m n\u00e1vratu do Finska Nurmi ztr\u00e1cel motivaci k b\u011bhu, kter\u00e1 byla nav\u00edc podporov\u00e1na revmatismem a probl\u00e9my s achillovou \u0161lachou. Tak\u00e9 ode\u0161el ze sv\u00e9 st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce strojn\u00edho projektanta a za\u010dal se intenzivn\u011b u\u010dit o podnik\u00e1n\u00ed a obchodn\u00ed \u010dinnosti. Kdy\u017e se z Nurmiho stal obchodn\u00edk s akciemi, tak mezi jeho obchodn\u00ed poradce pat\u0159il dokonce i Risto Ryto, \u0159editel Bank of Finland a budouc\u00ed prezident Finska. V roce 1926 v Berl\u00edn\u011b Nurmi poko\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed sv\u011btov\u00fd rekord a to Wid\u016fv rekord v b\u011bhu na 3000 m. Pot\u00e9 tento v\u00fdkon je\u0161t\u011b vylep\u0161\u00ed ve Stockholmu, kde se jej v\u0161ak opakovan\u011b sna\u017e\u00ed zpomalit Nils Ekl\u00f6f, kter\u00fd t\u00edmto cht\u011bl pomoci sv\u00e9mu pora\u017een\u00e9mu krajanovi Wideovi. Kv\u016fli tomuto incidentu se Nurmi na \u0160v\u00e9dy rozhn\u011bval a za\u0159ekl se, \u017ee u\u017e nikdy nebude z\u00e1vodit s Ekl\u00f6fem. V \u0159\u00edjnu roku 1926 byl pora\u017een v b\u011bhu na 1500 m, kde jej porazil N\u011bmec Otto Peltzer, kter\u00fd si spole\u010dn\u011b s prvn\u00edm m\u00edstem odnesl tak\u00e9 nov\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord v b\u011bhu na 1500 m. Nurmi byl tedy po p\u011bti letech pora\u017een na trati del\u0161\u00ed ne\u017e 1000 m, kde dr\u017eel s\u00e9rii 133 v \u0159ad\u011b vyhran\u00fdch z\u00e1vod\u016f. V roce 1927 mu bylo zak\u00e1z\u00e1no \u00fa\u010dastnit se mezist\u00e1tn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed pot\u00e9, co odm\u00edtl \u00fa\u010dast na Finsko-\u0160v\u00e9dsk\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm utk\u00e1n\u00ed, kde m\u011bl z\u00e1vodit pr\u00e1v\u011b s Ekl\u00f6fem. Tak\u00e9 byl zru\u0161en Peltzer\u016fv odvetn\u00fd z\u00e1vod v b\u011bhu na 1500 m, kter\u00fd se m\u011bl konat ve V\u00eddni. Nurmi tedy ukon\u010dil tuto sez\u00f3nu a a\u017e do konce prosince hrozil, \u017ee se nez\u00fa\u010dastn\u00ed Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1928. P\u0159i nomina\u010dn\u00edch z\u00e1vodech na Olympi\u00e1du 1928 v z\u00e1vod\u011b na 1500 m dob\u011bhl na t\u0159et\u00ed pozici, kdy jej p\u0159edb\u011bhli pozd\u011bji zlat\u00ed a bronzov\u00fd Harri Larva a Eino Purje, co\u017e jej dovedlo k rozhodnut\u00ed, \u017ee se bude zam\u011b\u0159ovat na del\u0161\u00ed trat\u011b. Do sv\u00e9ho olympijsk\u00e9ho programu tedy za\u0159adil i steeplechase, a\u010d v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b sout\u011b\u017eil pouze dvakr\u00e1t ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, z \u010deho\u017e jednou na 2 m\u00edlov\u00e9m steeplechase na Britsk\u00e9m mistrovstv\u00ed roku 1922, kde se mu poda\u0159ilo tento z\u00e1vod vyhr\u00e1t.\nNa Olympi\u00e1d\u011b 1928 v Amsterdam\u011b Nurmi z\u00e1vodil ve t\u0159ech discipl\u00edn\u00e1ch. V b\u011bhu na 10 000 m se mu poda\u0159ilo vyhr\u00e1t, kdy\u017e za sebou nechal Villa Ritolu, kter\u00e9ho z druh\u00e9 pozice p\u0159edb\u011bhl na c\u00edlov\u00e9 rovince. Je\u0161t\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem fin\u00e1le v b\u011bhu na 5000 m se Nurmi zranil, kdy\u017e b\u011bhem kvalifika\u010dn\u00edho kola na steeplechase spadl na vodn\u00edm p\u0159\u00edkopu, kde si pohmo\u017edil bok a podvrtnul nohu. V tu chv\u00edli Francouz Lucien Duquesne zastavil, aby Nurmimu pomohl zp\u011bt na nohy, za co\u017e mu byl Nurmi velmi vd\u011b\u010dn\u00fd. Fin n\u00e1sledn\u011b Lucienovi pomohl udr\u017eovat tempo a nab\u00eddl mu, \u017ee jej nech\u00e1 vyhr\u00e1t kvalifika\u010dn\u00ed kolo, co\u017e v\u0161ak Francouz ze slu\u0161nosti odm\u00edtl. V b\u011bhu na 5000 m cht\u011bl Nurmi zopakovat sv\u016fj triumf nad Ritolou, av\u0161ak nam\u00edsto toho se mu jeho krajan za\u010dal vzdalovat z dosahu. Zd\u00e1lo se, \u017ee Nurmi je b\u011bhem tohoto z\u00e1vodu v\u00edce na kraji sv\u00fdch sil ne\u017e kdy d\u0159\u00edve a st\u011b\u017e\u00ed byl s to udr\u017eet si za sebou \u0160v\u00e9da Wida. Nakonec si v\u0161ak nad Widem udr\u017eel dostate\u010dn\u00fd odstup a z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili. Po t\u011bchto v\u00fdkonech Nurmi nem\u011bl dostatek \u010dasu na odpo\u010dinek a l\u00e9\u010dbu sv\u00fdch zran\u011bn\u00ed na fin\u00e1le ve steeplechase, kter\u00e9 se konalo hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne. Zde s velik\u00fdmi nesn\u00e1zemi p\u0159ekon\u00e1val p\u0159ek\u00e1\u017eky, d\u00edky \u010demu\u017e si jeho krajan, Toivo Loukola, je\u017e se speci\u00e1ln\u011b zam\u011b\u0159uje na steeplechase, nad Nurmim z\u00edskal zna\u010dn\u00fd n\u00e1skok. V posledn\u00edm kole Nurmi zv\u00fd\u0161il sv\u00e9 tempo a bezpe\u010dn\u011b za sebou zanechal sv\u00e9 soupe\u0159e. Do c\u00edle dob\u011bhl dev\u011bt vte\u0159in za nov\u011b stanoven\u00fdm sv\u011btov\u00fdm rekordem, kter\u00fd vytvo\u0159il v\u00edt\u011bzn\u00fd Toivo Loukola. I tak si alespo\u0148 vylep\u0161il sv\u016fj osobn\u00ed rekord. A\u010dkoli Ville Ritola z\u00e1vod nedokon\u010dil, tak posledn\u00ed pozici na stupni v\u00edt\u011bz\u016f doplnil takt\u00e9\u017e Fin, Ove Andersen, d\u00edky \u010demu\u017e si Finsk\u00e1 v\u00fdprava z t\u00e9to discipl\u00edny odnesla v\u0161echny medaile, kter\u00e9 mohla na Olympi\u00e1d\u011b 1928 v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b z\u00edskat.\nNurmi jednou ve \u0161v\u00e9dsk\u00fdch novin\u00e1ch uvedl, \u017ee \u201etohle je skute\u010dn\u011b moje \u00fapln\u011b posledn\u00ed sez\u00f3na na dr\u00e1ze. U\u017e na to za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt star\u00fd. U\u017e jsem se naz\u00e1vodil cel\u00fdch patn\u00e1ct let a za\u010d\u00edn\u00e1m toho u\u017e m\u00edt dost.\u201c Av\u0161ak i p\u0159esto nep\u0159estal s b\u011bhem \u00fapln\u011b a za\u010dal se zam\u011b\u0159ovat na dlouh\u00e9 trat\u011b. V \u0159\u00edjnu roku 1928 vytvo\u0159il nov\u00e9 sv\u011btov\u00e9 rekordy v b\u011bhu na 15 km, 10 milov\u00fd a hodinov\u00fd b\u011bh, kter\u00fd zab\u011bhl v Berl\u00edn\u011b. Jeho posledn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00fd rekord nebyl p\u0159ekon\u00e1n po cel\u00fdch 17 let, dokud jej roku 1945 nevylep\u0161il op\u011bt dal\u0161\u00ed Fin, Viljo Heino, kter\u00e9mu se povedlo dob\u011bhnout o 129 m d\u00e1l ne\u017e Nurmimu. V lednu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku se Nurmi vydal na druh\u00e9 turn\u00e9 po Spojen\u00fdch st\u00e1tech se za\u010d\u00e1tkem v New Yorku, kde byl poprv\u00e9 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b pora\u017een v b\u011bhu na jednu m\u00edli a to Rayem Congerem v ka\u017edoro\u010dn\u011b se konaj\u00edc\u00edm z\u00e1vod\u011b Wanamaker Mile v Brooklynu. Samotn\u00fd Fin zaostal sedm vte\u0159in za sv\u00fdm b\u00fdval\u00fdm sv\u011btov\u00fdm rekordem z roku 1925, co\u017e vedlo k diskuz\u00edm, zdali na n\u011bho ji\u017e nen\u00ed jedna m\u00edle a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e1 distance. Roku 1930 op\u011bt vytvo\u0159il nov\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord a to v b\u011bhu na 20 km. V roce 1931 uk\u00e1zal, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017ee dominovat i na krat\u0161\u00edch trat\u00edch, kdy\u017e v pom\u011brn\u011b nep\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e9m b\u011bhu na dv\u011b m\u00edle porazil sv\u00e9 krajany Lauriho Lehtinena, Lauriho Virtanena a Volmariho Iso-Holla, a sou\u010dasn\u011b vytvo\u0159il nov\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b, kde se stal prvn\u00edm b\u011b\u017ecem na sv\u011bt\u011b, kter\u00fd v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b prolomil hranici dev\u00edti minut. V nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed Olympi\u00e1d\u011b 1932 v Los Angeles byl Nurmi rozhodnut, \u017ee bude z\u00e1vodit pouze v b\u011bhu na 10 000 m a v maratonu, co\u017e doplnil vyj\u00e1d\u0159en\u00edm, \u017ee \u201ese nez\u00fa\u010dastn\u00edm b\u011bhu na 5000 m, nebo\u0165 Finsko zde ji\u017e m\u00e1 p\u0159inejmen\u0161\u00edm t\u0159i dal\u0161\u00ed skv\u011bl\u00e9 b\u011b\u017ece.\u201c\nV dubnu roku 1932 byl Nurmi Mezin\u00e1rodn\u00ed amat\u00e9rskou atletickou federac\u00ed (dnes p\u0159ejmenovanou na Mezin\u00e1rodn\u00ed asociaci atletick\u00fdch federac\u00ed, zkr\u00e1cen\u011b IAAF) vylou\u010den z mezin\u00e1rodn\u00edch atletick\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed do t\u00e9 doby, dokud nebude Finskou atletickou federac\u00ed p\u0159ezkoum\u00e1n jeho status amat\u00e9rsk\u00e9ho b\u011b\u017ece. Fin\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 kritizovali IAAF za to, \u017ee tak u\u010dinila bez projedn\u00e1n\u00ed, av\u0161ak souhlasili se spu\u0161t\u011bn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed. Je zvykem, \u017ee IAAF p\u0159ij\u00edm\u00e1 kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed sv\u00e9ho odd\u011blen\u00ed pro ur\u010dit\u00fd st\u00e1t, na\u010de\u017e americk\u00e1 tiskov\u00e1 agentura Associated Press napsala, \u017ee \u201enen\u00ed skoro \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, \u017ee pokud by Finsk\u00e1 federace zbavila Nurmiho provin\u011bn\u00ed, pak mezin\u00e1rodn\u00ed org\u00e1n bez n\u00e1mitek p\u0159ijme rozhodnut\u00ed IAAF.\u201c O t\u00fdden pozd\u011bji Finsk\u00e1 atletick\u00e1 federace rozhodla ve prosp\u011bch Nurmiho, nebo\u0165 u n\u011bho neshledala \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy potvrzuj\u00edc\u00ed status profesion\u00e1la. Nurmi v t\u00e9 dob\u011b pevn\u011b doufal, \u017ee jeho p\u0159eru\u0161en\u00ed sportovn\u00ed \u00fa\u010dasti bude do nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch olympijsk\u00fdch her zru\u0161eno.\n26. \u010dervna roku 1932 startoval na sv\u00e9m prvn\u00edm maratonu v \u017eivot\u011b, kter\u00fd byl kvalifika\u010dn\u00edm z\u00e1vodem pro spln\u011bn\u00ed limit\u016f pot\u0159ebn\u00fdch pro start na olympi\u00e1d\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e Nurmi zdolal cel\u00fd z\u00e1vod \u00fapln\u011b bez vody. B\u011b\u017eel se zde \u201estar\u00fd\u201c maraton, kter\u00fd celkem m\u011b\u0159\u00ed 40,2 km (25 mil), jen\u017e zab\u011bhl v \u010dase 2:22:03,8 \u2013 za st\u00e1l\u00e9ho tempa by to vzhledem k dne\u0161n\u00edmu maratonu odpov\u00eddalo \u010dasu 2:29:00. Pokud by se tedy b\u011b\u017eel maraton o standardn\u00ed d\u00e9lce, Nurmi by \u00fato\u010dil na sv\u011btov\u00fd rekord, kter\u00fd tehdy dr\u017eel Ameri\u010dan Albert Michelsen s \u010dasem 2:29:01,8. Druh\u00fd za Nurmim dob\u011bhl jeho krajan, Armas Toivonen, budouc\u00ed bronzov\u00fd medailista v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b, kter\u00fd v\u0161ak nad sv\u00fdm v\u00edt\u011bzn\u00fdm krajanem ztratil \u0161est minut. Z Nurmiho v\u00fdsledn\u00e9ho \u010dasu se nakonec stal nov\u00fd neofici\u00e1ln\u00ed rekord v \u201ekr\u00e1tk\u00e9m\u201c maratonu. P\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee ji\u017e toho za svoji sportovn\u00ed kari\u00e9ru dok\u00e1zal ji\u017e dost, rozhodl se p\u0159estat se z\u00e1vod\u011bn\u00edm, a to i zejm\u00e9na kv\u016fli sv\u00fdm probl\u00e9m\u016fm s achillovou \u0161lachou. Ale Finsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor i tak Nurmiho p\u0159ihl\u00e1sil na b\u011bh na 10 000 a na maraton. V t\u00e9\u017ee dob\u011b britsk\u00e9 noviny The Guardian napsaly, \u017ee \u201eV kvalifika\u010dn\u00edch z\u00e1vodech byly jeho v\u00fdsledn\u00e9 \u010dasy t\u00e9m\u011b\u0159 k neuv\u011b\u0159en\u00ed.\u201c, d\u00edky \u010demu\u017e se Nurmi rozhodl, \u017ee op\u011bt za\u010dne tr\u00e9novat a vyrazil tedy do olympijsk\u00e9 vesnice v Los Angeles a to i navzdory sv\u00e9mu zran\u011bn\u00ed. Nurmi si n\u00e1sledn\u011b dal za c\u00edl, \u017ee svoji sportovn\u00ed kari\u00e9ru zakon\u010d\u00ed se zlatou medail\u00ed z maratonu kolem krku, jako se p\u0159edt\u00edm kr\u00e1tce po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce povedlo jeho krajanovi Hannesu Kolehmainenovi.\nBohu\u017eel t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i dny p\u0159ed startem b\u011bhu na 10 000 m se speci\u00e1ln\u00ed komise IAAF (kter\u00e1 byla tvo\u0159ena stejn\u00fdmi \u010dleny jako p\u0159i minul\u00e9m procesu) rozhodla pro vylou\u010den\u00ed Nurmiho ze startovn\u00edho pole a zak\u00e1zala mu z\u00e1vodit na Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Los Angeles. Prezident IAAF a p\u0159edsedaj\u00edc\u00ed v\u00fdkonn\u00e9 rady, Sigfrid Edstr\u00f6m ozn\u00e1mil, \u017ee cel\u00fd sjezd IAAF, jeho\u017e kon\u00e1n\u00ed se bylo napl\u00e1nov\u00e1no na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den, nemohl schv\u00e1lit Nurmiho op\u011btovn\u00e9 navr\u00e1cen\u00ed se na Olympijsk\u00e9 hry, av\u0161ak pouze p\u0159ezkoumali ur\u010dit\u00e9 \u010d\u00e1sti a politick\u00fd podtext spjat\u00e9 s t\u00edmto p\u0159\u00edpadem. Americk\u00e1 tiskov\u00e1 agentura Associated Press toto nazvala jako \u201ejednou z nejl\u00e9pe proveden\u00fdch politicky zam\u011b\u0159en\u00fdch intrik v historii atletiky,\u201c a d\u00e1le napsali, \u017ee tyto Olympijsk\u00e9 hry budou jako \u201e Hamlet, ale bez proslul\u00e9ho D\u00e1na v hlavn\u00ed roli.\u201c Tis\u00edce lid\u00ed se v Helsink\u00e1ch dali na protest proti t\u011bmto ud\u00e1lostem. Bli\u017e\u0161\u00ed detaily k Nurmimu p\u0159\u00edpadu nebyly ve\u0159ejn\u00e9mu tisku poskytnuty, av\u0161ak podle neofici\u00e1ln\u00edch informac\u00ed se jednalo o to, \u017ee Nurmi V Berl\u00edn\u011b na podzim roku 1931 p\u0159ijal od zdej\u0161\u00edch po\u0159adatel\u016f men\u0161\u00ed finan\u010dn\u00ed obnos ve v\u00fd\u0161i p\u0159ibli\u017en\u011b okolo $250\u2013500. Toto tvrzen\u00ed roz\u0161i\u0159oval Karl Ritter von Halt, na\u010de\u017e mu pot\u00e9 Edstr\u00f6m za\u010dal pos\u00edlat st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce v\u00fdhru\u017en\u011bj\u0161\u00ed dopisy, ve kter\u00fdch st\u00e1lo, \u017ee pokud by d\u016fkazy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Nurmiho obvin\u011bn\u00ed byly shled\u00e1ny pravdiv\u00fdmi, pak bude \u201ebohu\u017eel muset \u010delit jejich p\u0159\u00edsn\u00e9mu jedn\u00e1ni v\u016f\u010di N\u011bmeck\u00e9 atletick\u00e9 asociaci.\u201cV\u0161ichni \u00fa\u010dastn\u00edci maratonu v p\u0159edve\u010der z\u00e1vodu (krom\u011b Fin\u016f, jejich\u017e postoj k t\u00e9to situaci byl ji\u017e zn\u00e1m) podali petici po\u017eaduj\u00edc\u00ed Nurmiho op\u011btovn\u00fd n\u00e1vrat do z\u00e1vodu. Bo Ekelund, bronzov\u00fd medailista ve skoku vysok\u00e9m, Edstr\u00f6mova prav\u00e1 ruka, gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk IAAF a hlava \u0160v\u00e9dsk\u00e9 atletick\u00e9 federace, pod n\u00e1tlakem finsk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f p\u0159istoupil na to, \u017ee by mohl Nurmimu domluvit \u00fa\u010dast na z\u00e1vod\u011b, av\u0161ak mimo sout\u011b\u017e. Av\u0161ak i p\u0159esto Finsko st\u00e1le trvalo na tom, \u017ee pokud bude Nurmi i nad\u00e1le pova\u017eov\u00e1n za profesion\u00e1ln\u00edho sportovce, i tak by m\u011bl z\u00edskat povolen\u00ed ke startu na z\u00e1vod\u011b. I p\u0159esto, \u017ee se Nurmi musel pot\u00fdkat s nata\u017eenou achillovou \u0161lachou, tak prohla\u0161oval, \u017ee by mohl cel\u00fd z\u00e1vod vyhr\u00e1t s n\u00e1skokem i p\u011bti minut. Po skon\u010den\u00ed rady bylo potvrzeno, \u017ee Nurmi nen\u00ed profesion\u00e1ln\u00edm sportovcem. \u010clenov\u00e9 rady hlasovali ve prosp\u011bch Fina pro zpro\u0161t\u011bn\u00ed z\u00e1kazu z\u00e1vod\u011bn\u00ed 13 ku 12 hlas\u016f. Av\u0161ak pro t\u011bsn\u00fd v\u00fdsledek hlasov\u00e1n\u00ed byla cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost odlo\u017eena projedn\u00e1n\u00ed b\u011bhem sportovn\u00edho m\u00edtinku ve Stockholmu konaj\u00edc\u00edho se roce 1934. Finov\u00e9 obvinili \u0161v\u00e9dsk\u00e9 p\u0159edstavitele, \u017ee se za pomoc\u00ed podl\u00fdch intrik a trik\u016f pokou\u0161eli poru\u0161it nurmiho status amat\u00e9rsk\u00e9ho sportovce, na\u010de\u017e se \u0160v\u00e9dskem ukon\u010dili v\u0161echny vztahy souvisej\u00edc\u00ed s atletickou spoluprac\u00ed. Av\u0161ak je\u0161t\u011b rok p\u0159ed nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm sportovn\u00edm m\u00edtinkem se situace jak v m\u00e9di\u00edch tak i ve sportu natolik vyost\u0159ila, \u017ee Finsko nakonec vystoupilo z Finsko-\u0161v\u00e9dk\u00e9ho mezist\u00e1tn\u00edho utk\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9, co byla Nurmimu zak\u00e1z\u00e1na sportovn\u00ed \u010dinnost v mezin\u00e1rodn\u00edch utk\u00e1n\u00ed, tak se Finsko do roku 1939 nehodlalo k utk\u00e1n\u00ed op\u011btovn\u011b zapojit.\nNurmi odm\u00edtl vydat se na \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hu profesion\u00e1ln\u00edho b\u011b\u017ece a nam\u00edsto toho i nad\u00e1le ve Finsku fungoval jako amat\u00e9rsk\u00fd b\u011b\u017eec. V roce 1933 poprv\u00e9 za posledn\u00ed t\u0159i roky z\u00e1vodil v b\u011bhu na 1500 m, kde se mu povedlo zv\u00edt\u011bzit a z\u00edskat finsk\u00fd mistrovsk\u00fd titul, a to nav\u00edc ve sv\u00e9m nejlep\u0161\u00edm \u010dase od roku 1926. Finsko na jedn\u00e1n\u00ed IAAF roku 1934 p\u0159edlo\u017eilo dva n\u00e1vrhy, kter\u00e9 v\u0161ak byly zam\u00edtnuty. Zased\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159edneslo sv\u00e9 vlastn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 by umo\u017e\u0148ovalo odvolat v\u0161echny atlety, kte\u0159\u00ed by mohli konat v rozporu s na\u0159\u00edzen\u00edm o amat\u00e9rstv\u00ed sportovc\u016f, je\u017e na\u0159izuje IAAF. Nakonec bylo v hlasov\u00e1n\u00ed 12 ku 5 hlasy definitivn\u011b rozhodnuto, \u017ee Nurmimu je zak\u00e1z\u00e1no \u00fa\u010dastnit se jak\u00fdkoliv mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vod\u016f. Je t\u0159eba v\u0161ak zd\u016fraznit, \u017ee mnoho lid\u00ed se zde zdr\u017eelo hlasov\u00e1n\u00ed. Ani ne za t\u0159i t\u00fddny ji\u017e Nurmi nadobro skon\u010dil se z\u00e1vod\u011bn\u00edm, na\u010de\u017e svoji kari\u00e9ru sportovn\u00edho b\u011b\u017ece zakon\u010dil v\u00edt\u011bzstv\u00edm v z\u00e1vod\u011b na sv\u00e9 nejmilej\u0161\u00ed distanci, 10 000 m, je\u017e se konala ve Vyborgu (v t\u00e9 dob\u011b finsk\u00e9 m\u011bsto Viipuri) 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1934. V t\u00e9to discipl\u00edn\u011b z\u016fstal po 14 let b\u011bhem sv\u00e9 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed kari\u00e9ry nepora\u017een. V p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu z\u016fstal dokonce nepora\u017een po cel\u00fdch 19 let nepora\u017een.\nNurmi byl zn\u00e1m t\u00edm, \u017ee b\u011bhem sv\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 kari\u00e9ry se nikdy s nik\u00fdm ned\u011blil o sv\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 metody. Kdy\u017e se kdokoli kdy odv\u00e1\u017eil p\u0159idat k Nurmimu b\u011bhem tr\u00e9ninku, tak Nurmi jednodu\u0161e zv\u00fd\u0161il tempo a dokonale v\u0161echny odv\u00e1\u017elivce set\u0159\u00e1sl. Dokonce i jeho t\u00fdmov\u00fd spolub\u011b\u017eec, Harri Larva, se pr\u00fd od Nurmiho nenau\u010dil t\u00e9m\u011b\u0159 nic z jeho tr\u00e9ninkov\u00fdch metod. Po konci sv\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 kari\u00e9ry za\u010dal Nurmi za Finskou atletickou federaci tr\u00e9novat finsk\u00e9 vrcholov\u00e9 b\u011b\u017ece, kte\u0159\u00ed se m\u011bli \u00fa\u010dast Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1936 v Berl\u00edn\u011b. Pot\u00e9, co bylo hlasov\u00e1n\u00edm 40 ku 38 hlas\u016f rozhodnuto, \u017ee Finsk\u00e1 atletick\u00e1 federace ukon\u010d\u00ed sv\u00e9 vztahy se \u0160v\u00e9dskou atletickou federac\u00ed, tak Nurmi spole\u010dn\u011b s cel\u00fdm p\u0159edstavenstvem FAF vystoupili z t\u00e9to organizace. Av\u0161ak po t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch se Nurmi zp\u011btn\u011b vr\u00e1til k tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch b\u011b\u017eeck\u00fdch sv\u011b\u0159enc\u016f na olympijsk\u00e9 hry, co\u017e se uk\u00e1zala jako spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed, nebo\u0165 Finsko na t\u011bchto Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch z b\u011b\u017eeck\u00fdch discipl\u00edn z\u00edskalo celkem z\u00edskalo t\u0159i zlat\u00e9, t\u0159i st\u0159\u00edbrn\u00e9 a jednu bronzovou medaili. V roce 1936 si Nurmi v Helsink\u00e1ch otev\u0159el vlastn\u00ed galanterii. Tento obchod se pro zn\u00e1most sv\u00e9ho majitele stal vyhled\u00e1vanou ve\u0159ejnou atrakc\u00ed a dokonce jej jednou nav\u0161t\u00edvil i Emil Z\u00e1topek, kter\u00fd, jako v\u011bt\u0161ina ostatn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, doufal, \u017ee se zde bude moci setkat s Paavem Nurmim. Av\u0161ak Nurmi tr\u00e1vil v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u010dasu v zadn\u00ed m\u00edstnosti tohoto obchodu, kde se staral o sv\u016fj druh\u00fd podnik - stavebnictv\u00ed. Nurmi celkem postavil 40 bytov\u00fdch dom\u016f s n\u011bkolika sty byty v ka\u017ed\u00e9 z budov a z Nurmiho se za p\u011bt let stal milion\u00e1\u0159. Dokonce i jeho nejzaryt\u011bj\u0161\u00ed soupe\u0159, Ville Ritola, nakonec skon\u010dil v jednom z t\u011bchto byt\u016f a to za polovi\u010dn\u00ed n\u00e1jemn\u00e9. Nurmi tak\u00e9 investoval na akciov\u00e9m trhu, a i d\u00edky tomu se stal jedn\u00edm z nejbohat\u0161\u00edch lid\u00ed z cel\u00e9ho Finska.B\u011bhem obdob\u00ed zimn\u00ed v\u00e1lky mezi Finskem a Sov\u011btsk\u00fdm svazem v \u00fanoru roku 1940 Nurmi vycestoval ze sv\u00e9 rodn\u00e9 zem\u011b do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm sv\u011b\u0159encem, Taistem M\u00e4ki, kter\u00fd jako prvn\u00ed na sv\u011bt\u011b zab\u011bhl 10 000 m pod 30 minut. Ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech se pokou\u0161eli z\u00edsk\u00e1vat prost\u0159edky na pomoc Finsku b\u011bhem konfliktu se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Jedn\u00edm z prost\u0159edk\u016f, jak z\u00edsk\u00e1vali z\u00e1soby a pen\u00edze pro Finsko, bylo turn\u00e9 nap\u0159\u00ed\u010d cel\u00fdmi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, kter\u00e9 zprost\u0159edkov\u00e1val tehdej\u0161\u00ed prezident Herbert Hoover, jen\u017e Nurmiho s M\u00e4kim ve\u0159ejn\u011b naz\u00fdval \u201eambasadory nejskv\u011blej\u0161\u00edho sportovn\u00edho n\u00e1rodu na sv\u011bt\u011b.\u201c B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy San Francisca v\u0161ak Nurmi obdr\u017eel zpr\u00e1vu, \u017ee jeden z jeho sv\u011b\u0159enc\u016f, Gunnar H\u00f6ckert, olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz na 5 000 m z roku 1936 v Berl\u00edn\u011b, byl zabit ve v\u00e1lce. Koncem dubna se Nurmi vr\u00e1til zp\u011bt do Finska, kde pozd\u011bji b\u011bhem pokra\u010dovac\u00ed v\u00e1lky slou\u017eil u poln\u00ed po\u0161ty (Delivery company) a t\u00e9\u017e jako \u0161kolitel vojensk\u00e9ho person\u00e1lu (trainer in the military staff). Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011bl b\u00fdt v \u00fanoru roku 1942 propu\u0161t\u011bn ze slu\u017eby, mu byla ud\u011blena hodnost nadrotmistra (ylikersantti) a n\u00e1sledn\u011b i prapor\u010d\u00edka (v\u00e4\u00e4peli).\nV roce 1952 se Urhovi K. Kekkonenovi , finsk\u00e9mu p\u0159edsedovi vl\u00e1dy a b\u00fdval\u00e9mu p\u0159edsedovi finsk\u00e9 atletick\u00e9 spole\u010dnosti, povedlo Nurmiho p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo ponese olympijskou pochode\u0148 na olympijsk\u00fd stadion a zap\u00e1l\u00ed olympijsk\u00fd ohe\u0148 na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1952 v Helsink\u00e1ch. Kdy\u017e na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch b\u011bhem zahajovac\u00edho ceremoni\u00e1lu vystoupil, dav byl uveden v naprost\u00fd \u00fa\u017eas. Sportovn\u00ed magaz\u00edn Sports Illustrated o tom napsal, \u017ee \u201edav div\u00e1k\u016f ihned rozpoznal Nurmiho nezam\u011bniteln\u00fd styl b\u011bhu. Kdy\u017e se k div\u00e1k\u016fm p\u0159ibl\u00ed\u017eil na vzd\u00e1lenost, ze kter\u00e9 jej bylo mo\u017en\u00e9 rozpoznat, vlny j\u00e1sotu za\u010daly napl\u0148ovat cel\u00fd stadion, pot\u00e9 za\u010daly s\u00edlit, a\u017e nakonec dav propukl v \u010dir\u00e9 bur\u00e1cen\u00ed. Kdy\u017e dru\u017estva ze v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch zem\u00ed byla ji\u017e rozestav\u011bna ve formac\u00edch a n\u00e1hle uvid\u011bla postavu Paava Nurmiho prob\u00edhaj\u00edc\u00ed po stadionu, v tu r\u00e1nu v\u0161ichni poru\u0161ili sv\u00e9 formace a jako mal\u00fd \u0161kol\u00e1ci se rychle rozeb\u011bhli k okraji dr\u00e1hy.\u201c Pot\u00e9, co Nurmi za\u017eehnul ob\u0159\u00ed pochode\u0148, p\u0159edal pochode\u0148 sv\u00e9mu idolu, Hannesu Kolehmainenovi, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b za\u017eehnul olympijsk\u00fd ohe\u0148 ve v\u011b\u017ei. Na zru\u0161en\u00fdch Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1940 v Helsink\u00e1ch bylo pl\u00e1nov\u00e1no, \u017ee Nurmi povede finskou v\u00fdpravu k 50 zlat\u00fdm medail\u00edm.Nurmimu p\u0159ipadalo, \u017ee z\u00edskal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc uzn\u00e1n\u00ed jako b\u011b\u017eec, a naopak a\u017e nepom\u011brn\u011b m\u00e1lo k jeho podnikatelsk\u00fdm \u00fasp\u011bch\u016fm. Av\u0161ak jeho z\u00e1jem o b\u011bh\u00e1n\u00ed nikdy zcela nevyprchal a dokonce se i n\u011bkolikr\u00e1t pokusil o n\u00e1vrat na b\u011b\u017eeckou sc\u00e9nu. V roce 1946 se utkal se sv\u00fdm star\u00fdm rivalem Edvinem Widem ve Stockholmu na benefi\u010dn\u00ed akci v\u011bnovan\u00e9 ob\u011bt\u00edm \u0158eck\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. Naposledy Nurmi z\u00e1vodil dne 18. \u00fanora roku 1966 v Madison Square Garden, kam p\u0159ilet\u011bl na pozv\u00e1n\u00ed New York Athletic Club (Newyoursk\u00fd atletick\u00fd klub). V roce 1962 Nurmi p\u0159edpov\u00edd\u00e1, \u017ee ekonomicky prosperuj\u00edc\u00ed st\u00e1ty se ve sportu na dlouh\u00fdch distanc\u00edch budou v budoucnu pot\u00fdkat s velik\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi: \u201e\u010c\u00edm je vy\u0161\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed standard v zemi, t\u00edm b\u00fdvaj\u00ed slab\u0161\u00ed v\u00fdsledky v z\u00e1le\u017eitostech, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed pr\u00e1ci a je v nich t\u0159eba p\u0159ekon\u00e1vat obt\u00ed\u017ee. R\u00e1d bych varoval tuto novou generaci: 'Nenechte se t\u00edmto zpohodln\u011bl\u00fdm \u017eivotem dov\u00e9st k lenosti. Nenechte, aby dne\u0161n\u00ed nov\u00e9 zp\u016fsoby dopravy ve v\u00e1s nezabily instinkt pro p\u0159irozen\u00e9 cvi\u010den\u00ed zdatnost. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc mlad\u00fdch lid\u00ed si dnes zvyklo na to, \u017ee dokonce i na velmi kr\u00e1tk\u00e9 vzd\u00e1lenosti doj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed autem. '\u201c V roce 1966 se p\u0159ed 300 host\u016f ze sportovn\u00edch klub\u016f chopil mikrofonu a otev\u0159en\u011b kritizoval pozici vytrvalostn\u00edho b\u011bhu ve Finsku, kde sportovn\u00edmu veden\u00ed vyt\u00fdkal, \u017ee se sna\u017e\u00ed pouze zaujmout ve\u0159ejnost, a od v\u0161ech atlet\u016f \u017e\u00e1dal, aby ob\u011btovali v\u0161e k tomu, aby dos\u00e1hli n\u011b\u010deho. Nurmi se nakonec do\u017eil doby, kdy byla jeho prosba vysly\u0161ena. V 70. letech 20. stolet\u00ed nastalo znovunavr\u00e1cen\u00ed finsk\u00e9 atletiky ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce, za co\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl dr\u017e\u00ed Lasse Vir\u00e9n a Pekka Vasala, v\u00edt\u011bzov\u00e9 olympijsk\u00fdch her. Nurmi pochvaloval b\u011b\u017eeck\u00fd styl Vir\u00e9na a tak\u00e9 Vasalovi radil, aby se zam\u011b\u0159il na Kipchogeho Keina.A\u010dkoli v roce 1964 Nurmi p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed prezidenta Lyndona B. Johnsona, aby znovu nav\u0161t\u00edvil B\u00edl\u00fd d\u016fm, tak do t\u00e9 doby \u017eil v \u00fastran\u00ed, a to respektive a\u017e do konce 60. let 20. stolet\u00ed, kdy svolil k tomu, \u017ee za\u010dne poskytovat rozhovory do novin. Na sv\u00e9 70. narozeniny Nurmi souhlasil s poskytnut\u00edm rozhovoru pro finskou celost\u00e1tn\u00ed ve\u0159ejnostn\u00ed vys\u00edlac\u00ed spole\u010dnost Yle, pouze pokud by rozhovor vedl s\u00e1m finsk\u00fd prezident Urho K. Kekkonen. V dob\u00e1ch, kdy se pot\u00fdkal se zdravotn\u00edmi probl\u00e9my (minim\u00e1ln\u011b jedn\u00edm infarktem, mozkovou mrtvic\u00ed a sl\u00e1bnouc\u00edm zrakem), se Nurmi \u010dasto vyjad\u0159oval kriticky ke sportu a naz\u00fdval jej ztr\u00e1tou \u010dasu v porovn\u00e1n\u00ed s v\u011bdou a um\u011bn\u00edm. Zem\u0159el v Helsink\u00e1ch roku 1973 a na jeho pam\u00e1tku byl vystrojen st\u00e1tn\u00ed poh\u0159eb. Finsk\u00fd prezident U. K. Kekkonen se tohoto poh\u0159bu z\u00fa\u010dastnil, kde ve sv\u00e9m proslovu velebil Nurmiho: \u201eLid\u00e9 prozkoum\u00e1vaj\u00ed nov\u00e9 obzory pro n\u00e1sledovn\u00edky. Av\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00ed takov\u00fd nep\u0159ich\u00e1zej\u00ed a ani nep\u0159ijdou, nebo\u0165 lid\u00e9 jeho (Nurmiho) t\u0159\u00eddy pominuli spole\u010dn\u011b s n\u00edm.\u201c Na Nurmiho \u017e\u00e1dost, kter\u00fd m\u011bl r\u00e1d klasickou hudbu a s\u00e1m hr\u00e1l na housle, byla na poh\u0159ebn\u00edm ob\u0159adu zahr\u00e1na p\u00edse\u0148 Vaiennut viulu (utlumen\u00e9 housle) slo\u017een\u00e1 Konstem Jylh\u00e4ou. Nurmiho posledn\u00ed b\u011b\u017eeck\u00fd rekord byl p\u0159ekon\u00e1n roku 1996. Jednalo se o finsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed halov\u00fd rekord z roku 1926 v b\u011bhu na 2 000 m. Tento rekord vydr\u017eel po 71 let.\nMezi l\u00e9ty 1932 a 1935 byl Nurmi \u017eenat\u00fd se Sylvou Laaksonen (1907\u20131968), kter\u00e1 byla ve Finsku ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1mou osobnost\u00ed. Sylva Laaksonen byla bohu\u017eel jin\u00e9 povahy ne\u017e Nurmi, nebo\u0165 nikdy nejevila \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1jem o atletiku, co\u017e se uk\u00e1zalo jako k\u00e1men \u00farazu p\u0159i v\u00fdchov\u011b jejich syna, Mattiho Nurmiho. Pro tiskovou agenturu Associated press v roce 1933 uvedla, \u017ee \u201em\u00edra, kterou vyhrazoval \u010das atletice, byla tak ne\u00fanosn\u00e1, \u017ee m\u011b nakonec donutila za\u017e\u00e1dat o rozvod.\u201c Z jejich syna, Mattiho Nurmiho, se stal b\u011b\u017eec na st\u0159edn\u00ed trat\u011b a podnikatel \u2013 samouk. Matti Nurmi vztah mezi sebou a sv\u00fdm otcem pojmenoval jako \u201enelehk\u00fd\u201c a sv\u00e9ho otce obdivoval zejm\u00e9na pro jeho podnikatelsk\u00e9 schopnosti a nikoli pro jeho \u010detn\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 \u00fasp\u011bchy. Matti nikdy se sv\u00fdm otcem nehovo\u0159il o slavn\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 kari\u00e9\u0159e sv\u00e9ho rodi\u010de. Nakonec se syn se sv\u00fdmi b\u011b\u017eeck\u00fdmi v\u00fdkony dok\u00e1zal vyrovnat sv\u00e9mu otci alespo\u0148 na trat\u00edch 3000 m a 800 m, kde v prvn\u00ed z trat\u00ed dorovnal otc\u016fv v\u00fdkon a ve druh\u00e9 trati sv\u00e9ho otce dokonce p\u0159ekonal a to \u010dasem 1:53. Na pam\u00e1tn\u00e9m z\u00e1vod\u011b v b\u011bhu na 1500 m z 11. \u010dervence roku 1957, kdy \u201et\u0159i Olaviov\u00e9\u201c (Salsola, Salonen a Vuorisalo) sou\u010dasn\u011b poko\u0159ili dosavadn\u00ed sv\u011btov\u00fd rekord, dob\u011bhl Matti Nurmi na dev\u00e1t\u00e9 pozici, p\u0159i\u010dem\u017e za sv\u011btov\u00fdm rekordem sv\u00e9ho otce z roku 1924 zaostal pouze o 2,2 vte\u0159iny.", "<<>>: Co je Sanidin? <<>>: Sanidin (Nose, 1808), chemick\u00fd vzorec KAlSi3O8, je jednoklonn\u00fd miner\u00e1l ze skupiny tektosilik\u00e1t\u016f. Je to vysokoteplotn\u00ed K-\u017eivec, kter\u00e1 se \u010dasem m\u011bn\u00ed p\u0159es ortoklas na mikroklin. N\u00e1zev je slo\u017een z \u0159eck\u00fdch slov \u03c3\u03b1\u03bd\u03b9\u03c2 (san\u00eds) \u2013 tabulka a \u03b5\u03af\u03b4\u03bf\u03c2 (idos) \u2013 vid\u011bt.\nmagmatick\u00fd \u2013 b\u011b\u017en\u011b ve felsick\u00fdch v\u00fdlevn\u00fdch a \u017eiln\u00fdch neovulkanick\u00fdch hornin\u00e1ch (ryolity, fonolity, trachyty), ve sf\u00e9rolitech vulkanick\u00fdch skel,\nmetamorfn\u00ed \u2013 vysokoteplotn\u00ed kontaktn\u00ed metamorf\u00f3zou vyv\u0159el\u00fdch hornin s vysok\u00fdm obsahem draseln\u00fdch \u017eivc\u016f (sanidinitov\u00e1 facie),\nhydroterm\u00e1ln\u00ed\nKrystaly obvykle tabulkov\u00e9 podle {010}, se \u010dtvercov\u00fdm pr\u016f\u0159ezem, a\u017e 50 cm. Jehlicovit\u00e9 krystaly vypl\u0148uj\u00ed sf\u00e9rolity. Dvoj\u010dat\u011bn\u00ed: b\u011b\u017en\u011b podle karlovarsk\u00e9ho z\u00e1kona.\nFyzik\u00e1ln\u00ed vlastnosti: Tvrdost 6, k\u0159ehk\u00fd, hustota 2,56 \u2013 2,62 g/cm\u00b3, \u0161t\u011bpnost dokonal\u00e1 podle {001} a {010}, lom lasturnat\u00fd a\u017e nepravideln\u00fd. P\u0159ed dmuchavkou se jen obt\u00ed\u017en\u011b tav\u00ed (p\u0159i cca 1170 \u00b0C) za vzniku kaln\u00e9ho skla.\nOptick\u00e9 vlastnosti: Barva: bezbarv\u00fd, b\u00edl\u00e1, \u0161ed\u00e1, na\u017eloutl\u00e1, \u010dervenav\u00e1. Lesk skeln\u00fd, na \u0161t\u011bpn\u00fdch ploch\u00e1ch perle\u0165ov\u00fd, pr\u016fhlednost: pr\u016fhledn\u00fd a\u017e pr\u016fsvitn\u00fd, vryp b\u00edl\u00fd.\nChemick\u00e9 vlastnosti: Slo\u017een\u00ed: K 10,69 %, Na 2,10 %, Al 9,84 %, Si 30,72 %, O 46,66 %. Rozpustn\u00fd v HF\nazulicit \u2013 modr\u00e9 zabarven\u00ed\nortoklas, mikroklin, plagioklas\nbiotit, muskovit, nefel\u00edn, k\u0159emen, magnetit\nSanidin je dokonale m\u00edsiteln\u00fd s vysokoteplotn\u00edm albitem.\nN\u011bkdy jako drah\u00fd k\u00e1men \u2013 fasetov\u00e9 brusy, kabo\u0161ony.\nM\u00edsty hojn\u00fd miner\u00e1l, dob\u0159e vyvinut\u00e9 krystaly tvo\u0159\u00ed jen vz\u00e1cn\u011b.\n\u010cesko \u2013 Podhorn\u00ed vrch u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed\nSlovensko \u2013 Vyhne, Hlin\u00edk nad Hronom\nN\u011bmecko \u2013 Kaiserstuhl, Drachenfels\nIt\u00e1lie \u2013 Vesuv\nRusko \u2013 poloostrov Kola\na dal\u0161\u00ed.\nDana, E.S. (1892) Dana's system of mineralogy , (6th edition), 318.\n\u010eU\u010eA, Rudolf; REJL, Lubo\u0161. Miner\u00e1ly. Fotografie Du\u0161an Slivka. 1., \u010desk\u00e9 vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velk\u00fd pr\u016fvodce). ISBN 80-7151-030-0. \nSeznam miner\u00e1l\u016f\n \nSanidin na webu mindat.", "<<>>: Co je Jozef Holl\u00fd? <<>>: Jozef Holl\u00fd (8. \u010dervence 1950 \u2013 3. kv\u011btna 2020) byl slovensk\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce a z\u00e1lo\u017en\u00edk. Po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed kari\u00e9ry p\u016fsob\u00ed jako vedouc\u00ed mu\u017estva Tren\u010d\u00edna.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za Jednotu Tren\u010d\u00edn. Nastoupil ve 113 ligov\u00fdch utk\u00e1n\u00edch a dal 6 g\u00f3l\u016f. V ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch hr\u00e1l za Gum\u00e1rne P\u00fachov. V\u00edt\u011bz Slovensk\u00e9ho a finalista \u010ceskoslovensk\u00e9ho poh\u00e1ru 1978.\nJE\u0158\u00c1BEK, Lubo\u0161: \u010cesk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd fotbal: lexikon osobnost\u00ed a klub\u016f 1906\u20132006, Praha, Grada 2007.\n\u010ceskoslovensk\u00fd sport, 7. 4.", "<<>>: Co je Alexandre Song? <<>>: Alexandre Dimitri Song Billong (* 9. z\u00e1\u0159\u00ed 1987, Douala, Kamerun), zkr\u00e1cen\u011b zn\u00e1m jako Alex Song, je kamerunsk\u00fd fotbalista, kter\u00fd v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b hraje jako defenzivn\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edk v d\u017eibutsk\u00e9m klubu Association Sportive d'Arta. V ml\u00e1de\u017enick\u00fdch kategori\u00edch reprezentoval Francii a Kamerun, na seniorsk\u00e9 \u00farovni obl\u00e9k\u00e1 reprezenta\u010dn\u00ed dres Kamerunu.\nJeho p\u0159\u00edbuzn\u00fdm je b\u00fdval\u00fd kamerunsk\u00fd fotbalov\u00fd reprezentant Rigobert Song.\nOdehr\u00e1l n\u011bkolik zapas\u016f za francouzskou ml\u00e1de\u017enickou reprezentaci U16.\nV A-t\u00fdmu Kamerunu debutoval v roce 2005.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na National-football-teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na www.arsenal.", "<<>>: Co je Ende Gel\u00e4nde? <<>>: Ende Gel\u00e4nde je souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed protestn\u00edch akc\u00ed proti hn\u011bdouheln\u00e9mu pr\u016fmyslu v N\u011bmecku. Od roku 2015 je ka\u017edoro\u010dn\u011b organizuje hnut\u00ed Ende Gel\u00e4nde. Jde o masivn\u00ed protestn\u00ed akce, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed formu ob\u010dansk\u00e9 neposlu\u0161nosti.\nPrvn\u00ed protest r\u00e1movan\u00fd jako Ende Gel\u00e4nde se uskute\u010dnil 15. srpna 2015 v hn\u011bdouheln\u00e9m dole Garzweiler na severoz\u00e1pad\u011b N\u011bmecka. D\u016fl, vlastn\u011bn\u00fd spole\u010dnost\u00ed RWE, je pova\u017eovan\u00fd za nejv\u011bt\u0161\u00ed zdroj emis\u00ed v Evrop\u011b. Mezi 7. a 17. srpnem se pobl\u00ed\u017e konal Klimakemp s letn\u00ed \u0161kolou ner\u016fstu a klimatick\u00e9 spravedlnosti. V den akce se 1500 aktivist\u016f a aktivistek pokusilo vstoupit do dolu Garzweiler, policie posl\u00e9ze hovo\u0159ila o 805 osob\u00e1ch, kter\u00e9 pronikly do oblasti. V d\u016fsledku toho se poda\u0159ilo zablokovat t\u0159i ze sedmi rypadel v dole, dal\u0161\u00ed z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f st\u00e1la. Blok\u00e1da byla je\u0161t\u011b ten den odpoledne ukon\u010dena policisty, kter\u00fdch bylo na m\u00edst\u011b 1200.\nV roce 2016 se Ende Gel\u00e4nde uskute\u010dnilo v Lu\u017eici mezi 13. a 15. kv\u011btnem. C\u00edlem byl povrchov\u00fd d\u016fl Welzow-S\u00fcd a p\u0159ilehl\u00e1 hn\u011bdouheln\u00e1 elektr\u00e1rna Schwarze Pumpe. Oboje tehdy vlastnila spole\u010dnost Vattenfall, vlastn\u011bn\u00e1 \u0161v\u00e9dskou vl\u00e1dou. Protesty m\u011bly za c\u00edl zabr\u00e1nit prodeji infrastruktury do soukrom\u00e9ho sektoru. Podle Ende Gel\u00e4nde m\u011bl Vattenfall nam\u00edsto prodeje hradit \u0161kody zp\u016fsoben\u00e9 t\u011b\u017ebou uhl\u00ed a elektr\u00e1rnu zav\u0159\u00edt. V z\u00e1\u0159\u00ed 2016 je navzdory protest\u016fm zakoupila spole\u010dnost EPH.Lu\u017eick\u00e9ho klimakempu se z\u00fa\u010dastnilo p\u0159es 4000 lid\u00ed, protest\u016f n\u00e1sledn\u011b zhruba 3500. Ty trvaly 48 hodin, p\u0159i\u010dem\u017e se poda\u0159ilo na 24 hodin zablokovat dod\u00e1vky uhl\u00ed do elektr\u00e1rny. Ta byla nucena po dobu protestu sn\u00ed\u017eit svou v\u00fdrobu na 20 % kapacity. Akce byla organiz\u00e1tory vn\u00edman\u00e1 jako \"nejv\u011bt\u0161\u00ed akce ob\u010dansk\u00e9 neposlu\u0161nosti proti fosiln\u00edm paliv\u016fm\"\nPrvn\u00ed Ende Gel\u00e4nde roku 2017 se konalo mezi 25. a 27. srpnem pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Erkelenz na severoz\u00e1pad\u011b N\u011bmecka, protest\u016f se v pr\u016fb\u011bhu dn\u00ed z\u00fa\u010dastnilo celkem zhruba 5000 aktivist\u016f a aktivistek. C\u00edlem byla infrastruktura navazuj\u00edc\u00ed na d\u016fl Garzweiler, konkr\u00e9tn\u011b koleje, po kter\u00fdch se hn\u011bd\u00e9 uhl\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed do elektr\u00e1ren Neurath a Frimmersdorf. Krom toho zhruba 3500 demonstruj\u00edc\u00edch vytvo\u0159ilo lidsk\u00fd \u0159et\u011bz pobl\u00ed\u017e dolu Hambach, takt\u00e9\u017e vlastn\u011bn\u00e9m RWE.Tent\u00fd\u017e rok se 5. listopadu konaly dal\u0161\u00ed protesty p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti Konference OSN o zm\u011bn\u011b klimatu (COP23), konan\u00e9 v Bonnu. P\u0159es 4000 aktivist\u016f a aktivistek se pokusilo dostat do dolu Hambach, co\u017e se n\u011bkolika stovk\u00e1m poda\u0159ilo. C\u00edlem bylo pouk\u00e1zat na to, \u017ee \"pro opravdovou ochranu klimatu je pot\u0159eba zastavit t\u011b\u017ebu fosiln\u00edch paliv\".\nMezi 26. a 28. \u0159\u00edjnem 2018 se uskute\u010dnilo Ende Gel\u00e4nde op\u011bt v R\u00fdnsk\u00e9m hn\u011bdouheln\u00e9m rev\u00edru. Protesty byly masivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edchoz\u00ed roky, z\u00fa\u010dastnilo se jich okolo 6500 aktivist\u016f a aktivistek. Tento rok byly t\u011bsn\u011b spjaty s rezistenc\u00ed za zachov\u00e1n\u00ed Hamba\u0161sk\u00e9ho lesa a c\u00edlily na uhelnou infrastrukturu v jeho okol\u00ed. V\u00fdsledkem byla v\u00edce ne\u017e 24 hodin trvaj\u00edc\u00ed blok\u00e1da kolej\u00ed vedouc\u00edch z Hamba\u0161sk\u00e9ho dolu, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159eru\u0161il jeho transport do elektr\u00e1ren. V blok\u00e1d\u011b bylo podle hnut\u00ed zhruba 4000 osob, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina po ukon\u010den\u00ed protestu m\u00edsto opustila.\nPrvn\u00ed Ende Gel\u00e4nde roku 2019 se uskute\u010dnilo v \u010dervnu, a jeho v\u00fdsledkem byla 45 hodin trvaj\u00edc\u00ed blok\u00e1da z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed elektr\u00e1rny Neurath uhl\u00edm. Protestuj\u00edc\u00ed prosazovali rychlej\u0161\u00ed konec t\u011b\u017eby uhl\u00ed ne\u017e v sou\u010dasnosti p\u0159ij\u00edman\u00fd rok 2038. V sobotu 22. \u010dervna se konal i soub\u011b\u017en\u00fd protest, navazuj\u00edc\u00ed na p\u00e1te\u010dn\u00ed demonstraci hnut\u00ed Fridays for Future v C\u00e1ch\u00e1ch; byl na okraji dolu u obce Keyenberg, kter\u00e1 je ohro\u017eena postupuj\u00edc\u00ed t\u011b\u017ebou. Celkem se akc\u00ed z\u00fa\u010dastnilo zhruba 7000 osob, z nich\u017e asi 2000 blokovalo d\u016fl Garzweiler.Dal\u0161\u00ed Ende Gel\u00e4nde se konalo 30. listopadu v Lu\u017eici. Aktivist\u00e9 a aktivistky c\u00edlili na povrchov\u00e9 doly Welzow-S\u00fcd, J\u00e4nschwalde a Schleenhein. Blok\u00e1dy dol\u016f trvaly n\u011bkolik hodin, pot\u00e9 byly pl\u00e1novan\u011b ukon\u010deny. Protest\u016f se podle Ende Gel\u00e4nde z\u00fa\u010dastnilo asi 4000 osob. Akce se op\u011bt konaly v n\u00e1vaznosti na glob\u00e1ln\u00ed st\u00e1vku za klima, kter\u00e9 se den p\u0159edt\u00edm z\u00fa\u010dastnilo jen v N\u011bmecku zhruba 630 000 lid\u00ed.", "<<>>: Co je Ko\u010dkodan Hamlyn\u016fv? <<>>: Ko\u010dkodan Hamlyn\u016fv (Cercopithecus hamlyni, anglicky Hamlyn\u2019s Monkey) je prim\u00e1t roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd v Demokratick\u00e9 Republice Kongo, Rwand\u011b a na jihoz\u00e1pad\u011b Ugandy. \u017dije v hust\u00fdch bambusov\u00fdch a de\u0161tn\u00fdch prales\u00edch od kopcovit\u00fdch a\u017e po vysokohorsk\u00e9 ter\u00e9ny v poho\u0159\u00ed Virunga v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 900 a\u017e 4600 m.\nObli\u010dej a p\u0159edn\u00ed strana je \u010dern\u00e1, h\u0159betn\u00ed \u010d\u00e1st pak olivov\u011b \u0161ed\u00e1. P\u0159es obli\u010dej od \u010dela po horn\u00ed pysk se t\u00e1hne charakteristick\u00fd b\u00edl\u00fd prou\u017eek, kter\u00fd d\u00e1v\u00e1 ko\u010dkodanu Hamlynovu jak\u00e9si sov\u00ed vzez\u0159en\u00ed. Nad obo\u010d\u00edm je vid\u011bt vodorovn\u011b orientovan\u00fd pruh hn\u011bdozelen\u011b zbarven\u00e9 srsti. Ve spojen\u00ed oba prou\u017eky vytv\u00e1\u0159ej\u00ed p\u00edsmeno \u201eT\u201c. Zbarven\u00ed dosp\u011bl\u00fdch jedinc\u016f vytv\u00e1\u0159\u00ed dokonal\u00e9 maskov\u00e1n\u00ed p\u0159ed dravci. Srst maj\u00ed dlouhou a hustou. Oblast genit\u00e1li\u00ed je hol\u00e1, sv\u011btle mod\u0159e zbarven\u00e1. Jasn\u011bj\u0161\u00ed probarven\u00ed reproduk\u010dn\u00edch org\u00e1n\u016f nast\u00e1v\u00e1 v obdob\u00ed pohlavn\u00ed dosp\u011blosti.\nJedine\u010dn\u011b uzp\u016fsoben\u00e9 kon\u010detiny s dlouh\u00fdmi \u010dl\u00e1nky prst\u016f umo\u017e\u0148uj\u00ed siln\u00e9 uchopen\u00ed, je\u017e je pro n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 zejm\u00e9na p\u0159i pohybu v mokr\u00e9m bambusu. Zadn\u00ed kon\u010detiny maj\u00ed oproti jin\u00fdm ko\u010dkodan\u016fm krat\u0161\u00ed, proto nejsou dobr\u00fdmi skokany. Pohlavn\u00ed dimorfismus je p\u0159edev\u0161\u00edm ve velikosti. Samci v dosp\u011blosti dosahuj\u00ed d\u00e9lky t\u011bla 50 a\u017e 70 cm a hmotnosti 7 a\u017e 10 kg, zat\u00edmco samice dor\u016fstaj\u00ed jen do 40 a\u017e 60 cm a maj\u00ed hmotnost jen 4 a\u017e 6 kg.\nKo\u010dkodan Hamlyn\u016fv \u017eije ve spodn\u00edch patrech pralesa a poj\u00edd\u00e1 plody, semena, listy a v\u00fdjime\u010dn\u011b i \u017eivo\u010dichy. Preferuje r\u016fstov\u00e9 vrcholy bambus\u016f, ale i jin\u00fdch strom\u016f. Vyhled\u00e1v\u00e1 r\u016fzn\u00e9 byliny, obzvl\u00e1\u0161t\u011b divok\u00e9 mi\u0159\u00edkovit\u00e9 rostliny. Plody poj\u00edd\u00e1 sez\u00f3nn\u011b. Tento druh m\u00e1 l\u00edcn\u00ed vaky, ve kter\u00fdch shroma\u017e\u010fuje potravu p\u0159i pastv\u011b.\nJako jedin\u00fd z ko\u010dkodan\u016f je tento druh aktivn\u00ed i v noci. \u017dij\u00ed ve skupin\u00e1ch \u010d\u00edtaj\u00edc\u00edch okolo deseti jedinc\u016f. Jsou vedeny dominantn\u00edm samcem. Rozsah jejich dom\u00e1c\u00ed lokality b\u00fdv\u00e1 pom\u011brn\u011b mal\u00fd, co\u017e je d\u00e1no hojnost\u00ed potravy a n\u00edzk\u00fdm po\u010dtem jedinc\u016f ve skupin\u00e1ch. Sv\u00e9 teritorium si jednotliv\u00e9 tlupy zna\u010dkuj\u00ed pachov\u00fdmi \u017el\u00e1zami na hrudi. P\u0159eb\u00fdvaj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na stromech, ale sl\u00e9zaj\u00ed i na zem, kde se pohybuj\u00ed po \u010dty\u0159ech kon\u010detin\u00e1ch.\nKomunikace mezi jedinci je hlasov\u00e1, vizu\u00e1ln\u00ed, \u010dichov\u00e1 (\u017el\u00e1zov\u00e9 v\u00fdm\u011b\u0161ky) a dotekov\u00e1. Nap\u0159\u00edklad v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fd stav d\u00e1vaj\u00ed najevo strnul\u00fdm a up\u0159en\u00fdm pohledem na objekt, p\u0159itom zvedaj\u00ed obo\u010d\u00ed a k\u016f\u017ei na obli\u010deji nap\u00ednaj\u00ed pohybem u\u0161\u00ed vzad. To v\u0161e b\u00fdv\u00e1 p\u0159ibarveno otev\u00edr\u00e1n\u00edm \u00fast, n\u011bkdy i cen\u011bn\u00edm zub\u016f a pohybem rt\u016f. P\u0159ibarven\u00ed vr\u010den\u00edm z\u00e1vis\u00ed na roz\u010d\u00edlen\u00ed a d\u016frazu, je\u017e chce jedinec do posunk\u016f vlo\u017eit.\nSe samicemi se p\u00e1\u0159\u00ed jen dominantn\u00ed samec. D\u00e9lka b\u0159ezosti je 5 a\u017e 6 m\u011bs\u00edc\u016f. Samice rod\u00ed jedno, zcela v\u00fdjime\u010dn\u011b i dv\u011b ml\u00e1\u010fata od kv\u011btna do \u0159\u00edjna. Do dal\u0161\u00ed b\u0159ezosti se pak m\u016f\u017ee dostat a\u017e po dvou letech od porodu.\nNovorozen\u00e1 ml\u00e1\u010fata jsou sv\u011btle \u017elutohn\u011bd\u00e1, v pr\u016fb\u011bhu dosp\u00edv\u00e1n\u00ed postupn\u011b \u0161ednou, okolo jejich r\u016f\u017eov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed se za\u010dne vytv\u00e1\u0159et \u010dern\u00e9 okru\u017e\u00ed a n\u00e1sledn\u011b se p\u0159ebarvuje cel\u00e1 obli\u010dejov\u00e1 \u010d\u00e1st.\nProto\u017ee se nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tohoto druhu do jin\u00fdch oblast\u00ed, jsou tito ko\u010dkodani z\u00e1visl\u00ed na situaci v regionu jejich v\u00fdskytu. T\u011b\u017eba d\u0159eva a v\u00e1lka se na jejich po\u010dtech dosti negativn\u011b podepisuje. B\u00fdvaj\u00ed loveni lidmi a leopardy. Zranitelnost spo\u010d\u00edv\u00e1 i ve velice n\u00edzk\u00e9m popula\u010dn\u00edm p\u0159\u00edr\u016fstku. Mo\u017enost vyhynut\u00ed nesni\u017euj\u00ed ani pokusy um\u011bl\u00e9ho odchovu v zajet\u00ed, kter\u00e9 jen vz\u00e1cn\u011b kon\u010dily zd\u00e1rn\u011b.\nDruh ko\u010dkodan Hamlyn\u016fm se d\u011bl\u00ed na dva poddruhy:\nCercopithecus hamlyni hamlyni Pocock, 1907 \u2013 \u017eij\u00edc\u00ed na v\u00fdchod od jezera Kivu a sopek Nyiragongo a Nyamuragira,\nCercopithecus hamlyni kahuziensis Colyn et Rahm, 1987 \u2013 \u017eij\u00edc\u00ed na z\u00e1pad od jezera Kivu a sopek Nyiragongo a Nyamuragira.\nLud\u011bk Dobroruka, Zv\u00ed\u0159ata cel\u00e9ho sv\u011bta, St\u00e1tn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, sv. 5, 1979\n \n Taxon Cercopithecus hamlyni ve Wikidruz\u00edch\nhttps://web.archive.org/web/20090323003211/http://www.afrikaonline.cz/view.", "<<>>: Co je Ally McBealov\u00e1? <<>>: Ally McBealov\u00e1 (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Ally McBeal) je americk\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l, kter\u00fd byl od roku 1997 do roku 2002 v angli\u010dtin\u011b vys\u00edl\u00e1n na televizi Fox, v \u010cesku byl vys\u00edl\u00e1n \u010ceskou televiz\u00ed a od b\u0159ezna 2011 na Prima Love. Hlavn\u00ed roli pr\u00e1vni\u010dky Ally McBealov\u00e9 zahr\u00e1la Calista Flockhartov\u00e1, dal\u0161\u00ed role pr\u00e1vn\u00edk\u016f ve fiktivn\u00ed bostonsk\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 firm\u011b (Cage, Fish a spol.) zahr\u00e1li nap\u0159\u00edklad Lucy Liu, Peter MacNicol, Greg Germann a Jane Krakowski. Seri\u00e1l obdr\u017eel cenu Emmy a Zlat\u00fd gl\u00f3bus.", "<<>>: Co je R\u00f3bert Veselovsk\u00fd? <<>>: R\u00f3bert Veselovsk\u00fd (* 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1985, Nitra) je slovensk\u00fd fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159.\nJe odchovancem FC Nitra. V osmn\u00e1cti letech ode\u0161el do 1. FC Slov\u00e1cko, jednu sez\u00f3nu hostoval ve Slovanu Bratislava a v roce 2006 p\u0159estoupil do \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho klubu \u00d6sters IF hraj\u00edc\u00edho t\u0159et\u00ed ligu. Pot\u00e9 hostoval v d\u00e1nsk\u00e9m Viborg FF a norsk\u00e9m FK Haugesund. Do Viborgu v roce 2009 p\u0159estoupil. Od ledna 2012 do l\u00e9ta 2013 hr\u00e1l v AC Horsens.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2013 p\u0159estoupil do rumunsk\u00e9ho celku Universitatea Klu\u017e, kde podepsal ro\u010dn\u00ed smlouvu. Anga\u017em\u00e1 p\u0159edch\u00e1zela zkou\u0161ka, Veselovsk\u00fd odchytal dv\u011b p\u0159\u00edpravn\u00e1 utk\u00e1n\u00ed, s jeho v\u00fdkonem panovala spokojenost. Po sezon\u011b 2013/14, v nich\u017e b\u011bhem 24 utk\u00e1n\u00ed vychytal osmkr\u00e1t \u010dist\u00e9 konto a Klu\u017e se zachr\u00e1nila v Lize I, podepsal novou dvouletou smlouvu. Ve h\u0159e byla je\u0161t\u011b nab\u00eddka z mistrovsk\u00e9 Steauy Bukure\u0161\u0165, ale ta cht\u011bla Veselovsk\u00e9ho pro pozici brank\u00e1\u0159sk\u00e9 dvojky. Hr\u00e1\u010d up\u0159ednostnil setrv\u00e1n\u00ed v Klu\u017ei i z d\u016fvodu v\u011bt\u0161\u00ed vyt\u00ed\u017eenosti mezi ty\u010demi.V \u010dervenci 2015 p\u0159estoupil do klubu FK Mlad\u00e1 Boleslav a podepsal zde smlouvu na 2 roky.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na worldfootball.", "<<>>: Co je Dean Geyer? <<>>: Dean Stanley Geyer (* 20. b\u0159ezna 1986, Johannesburg, Jihoafrick\u00e1 republika) je australsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, texta\u0159 a herec, kter\u00fd skon\u010dil v roce 2006 na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b v televizn\u00ed talentov\u00e9 sout\u011b\u017ei Australian Idol. M\u011bl roli Tye Harpera v australsk\u00e9m seri\u00e1lu Neighbours. P\u0159idal se k obsazen\u00ed americk\u00e9ho seri\u00e1lu Glee, kde ve 4. s\u00e9rii ztv\u00e1r\u0148uje Brodyho Westona.\nNarodil se v Johannesburgu v Jihoafrick\u00e9 republice jako nejstar\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed. M\u00e1 dv\u011b mlad\u0161\u00ed sestry, kter\u00e9 se zaj\u00edmaj\u00ed o bojov\u00e1 um\u011bn\u00ed. Dean\u016fv z\u00e1jem o hudbu za\u010dal ji\u017e v jeho ran\u00e9m d\u011btstv\u00ed. Nau\u010dil se hr\u00e1t na kytaru a napsal svou prvn\u00ed p\u00edse\u0148 nazvanou \"Change\", kter\u00e1 byla zalo\u017eena na jeho st\u011bhov\u00e1n\u00ed se z Jihoafrick\u00e9 republiky do Austr\u00e1lie. Na konkurzu na Australian Idol zp\u00edval svou vlastn\u00ed p\u00edse\u0148 s n\u00e1zvem \"Nice to Meet You\".\nV roce 2004 zalo\u017eil kapelu nazvanou \"Third Edge\" a nahr\u00e1l svou hudbu ve Studiu 52. Studio 52 pot\u00e9 dovolilo Geyerovi a jeho skupin\u011b vystoupit na p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen Kool Skools awards night, ale skupina z\u00edskala pouze nominaci.\nV dubnu 2007 za\u010dal chodit ze zp\u011bva\u010dkou Lisou Origliasso z australsk\u00e9ho dua The Veronicas, kterou potkal na p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen ARIA Awards. V dubnu 2008 Origliasso ve\u0159ejn\u011b ozn\u00e1mila, \u017ee jsou s Geyerem zasnouben\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b kv\u016fli pracovn\u00edm z\u00e1vazk\u016fm se jejich zasnouben\u00ed v \u010dervenci 2008 zru\u0161ilo. Geyer v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b chod\u00ed s here\u010dkou Jillian Murray, svou kolegyn\u00ed s filmu Never Back Down 2: The Beatdown. Geyer je k\u0159es\u0165an.\n\u0158ekl, \u017ee mezi dva jeho hudebn\u00ed idoly pat\u0159\u00ed Bon Jovi a Marc Cohn.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Dean Geyer na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Policajt v Beverly Hills II? <<>>: Policajt v Beverly Hills II (v americk\u00e9m origin\u00e1le: Beverly Hills Cop II) je americk\u00fd ak\u010dn\u00ed film z roku 1987. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Tony Scott. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Eddie Murphy, Judge Reinhold, John Ashton, J\u00fcrgen Prochnow a Ronny Cox. Jedn\u00e1 se o pokra\u010dov\u00e1n\u00ed filmu Policajt v Beverly Hills.\nFilm byl nominov\u00e1n na Oscara a Zlat\u00fd gl\u00f3bus v kategorii nejlep\u0161\u00ed tituln\u00ed p\u00edse\u0148.\naktu\u00e1ln\u00ed k 23. \u010dervenci 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e dobr\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: 71 %\nimdb.com: 6,4 z 10\nfdb.", "<<>>: Co je Bohrium? <<>>: Bohrium (chemick\u00e1 zna\u010dka Bh) je patn\u00e1ct\u00fd transuran, siln\u011b radioaktivn\u00ed kovov\u00fd prvek, p\u0159ipravovan\u00fd um\u011ble v cyklotronu nebo urychlova\u010di \u010d\u00e1stic.\nBohrium doposud nebylo izolov\u00e1no v dostate\u010dn\u011b velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed, aby bylo mo\u017eno ur\u010dit v\u0161echny jeho fyzik\u00e1ln\u00ed konstanty. P\u0159i sv\u00e9 poloze v periodick\u00e9 tabulce prvk\u016f by sv\u00fdmi vlastnostmi m\u011blo p\u0159ipom\u00ednat rhenium, jeho oxidy by tedy m\u011bly b\u00fdt kyselinotvorn\u00e9.\nJeho nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd izotop 270Bh m\u00e1 polo\u010das p\u0159em\u011bny 60 sekund.\nPrvn\u00ed p\u0159\u00edpravu prvku s atomov\u00fdm \u010d\u00edslem 107 ohl\u00e1sila skupina veden\u00e1 Georgijem Fljorovem v roce 1976 v laborato\u0159\u00edch \u00dastavu jadern\u00e9ho v\u00fdzkumu v Dubn\u011b v b\u00fdval\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Bombardov\u00e1n\u00edm izotopu bismutu j\u00e1dry atomu chromu z\u00edskali izotop 261Bh s polo\u010dasem p\u0159em\u011bny p\u0159ibli\u017en\u011b 10 milisekund.\n 20983 Bi + 5424 Cr \u2192 261107 Bh + 10 nPotvrzen\u00ed t\u00e9to jadern\u00e9 synt\u00e9zy se poda\u0159ilo roku 1981 v \u00dastavu pro v\u00fdzkum t\u011b\u017ek\u00fdch iont\u016f v n\u011bmeck\u00e9m Darmstadtu. Zde byl tak\u00e9 syntetizov\u00e1n izotop 262Bh s del\u0161\u00ed dobou \u017eivota.\nPrvotn\u00ed n\u00e1vrh na pojmenov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho prvku zn\u011bl nielsbohrium na po\u010dest d\u00e1nsk\u00e9ho fyzika Nielse Bohra. Pozd\u011bji na zased\u00e1n\u00ed IUPAC v roce 1997 definitivn\u011b potvrzeno pojmenov\u00e1n\u00ed prvku bohrium s chemickou zna\u010dkou Bh. V Rusku se n\u00e1zvem nielsbohrium (chemick\u00fd symbol Ns) ozna\u010duje prvek dubnium.\nDoposud je zn\u00e1mo n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 16 izotop\u016f bohria:\nN. N. Greenwood \u2013 A. Earnshaw, Chemie prvk\u016f 1. d\u00edl, 1. vyd\u00e1n\u00ed 1993 ISBN 80-85427-38-9\n7.", "<<>>: Co je Operace Gid'on? <<>>: Operace Gid'on (hebrejsky \u05de\u05d1\u05e6\u05e2 \u05d2\u05d3\u05e2\u05d5\u05df\u200e, mivca Gid'on) byla vojensk\u00e1 akce proveden\u00e1 v kv\u011btnu 1948, v dob\u011b konce britsk\u00e9ho mand\u00e1tu nad Palestinou, je\u0161t\u011b p\u0159ed vznikem st\u00e1tu Izrael, \u017eidovsk\u00fdmi jednotkami Hagana, jej\u00edm\u017e v\u00fdsledkem bylo ovl\u00e1dnut\u00ed arabsk\u00e9ho m\u011bsta Bejsan a okoln\u00edch oblast\u00ed v Bejt\u0161e'ansk\u00e9m \u00fadol\u00ed p\u0159i \u0159ece Jord\u00e1n.\nV listopadu 1947 p\u0159ijala Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f pl\u00e1n na rozd\u011blen\u00ed Palestiny. Podle n\u011bj m\u011bl b\u00fdt britsk\u00fd mand\u00e1t nad Palestinou nahrazen dv\u011bma samostatn\u00fdmi st\u00e1ty: \u017eidovsk\u00fdm a arabsk\u00fdm. V d\u016fsledku emoc\u00ed p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch konci britsk\u00e9ho mand\u00e1tu se v letech 1947\u20131948, je\u0161t\u011b p\u0159ed vlastn\u00ed prvn\u00ed arabsko-izraelskou v\u00e1lkou, rozpoutala ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka v Palestin\u011b mezi \u017didy a Araby, kter\u00e1 se v m\u011bs\u00edc\u00edch a t\u00fddnech p\u0159ed koncem mand\u00e1tu zost\u0159ovala a krom\u011b izolovan\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed a teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f nab\u00fdvala r\u00e1z konven\u010dn\u00edho konfliktu. Na \u017eidovsk\u00e9 stran\u011b \u0161lo o c\u00edlen\u00fd pl\u00e1n (takzvan\u00fd Pl\u00e1n Dalet), kdy \u017eidovsk\u00e9 jednotky obsazovaly je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem mand\u00e1tu kl\u00ed\u010dov\u00e9 oblasti p\u0159id\u011blen\u00e9 rozhodnut\u00edm OSN budouc\u00edmu \u017eidovsk\u00e9mu st\u00e1tu. Ve stejn\u00e9 dob\u011b \u017did\u00e9 ovl\u00e1dli m\u011bsta Tiberias, Safed nebo Haifa.\nOperace prob\u011bhla v prvn\u00ed polovin\u011b kv\u011btna 1948. 12. kv\u011btna 1948 Bejsan dobyly \u017eidovsk\u00e9 s\u00edly Hagany. Operaci provedla brig\u00e1da Golani. Populace z Bejsanu a z okoln\u00edch vesnic v d\u016fsledku boj\u016f opustila sv\u00e9 domovy. Takto zanikly nap\u0159\u00edklad vesnice Farwana nebo Tal a\u0161-\u0160auk (pobl\u00ed\u017e \u017eidovsk\u00e9 vesnice Nir David), nebo al-Ham\u00edd\u00edja (pobl\u00ed\u017e nyn\u011bj\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e9 vesnice Chamadja). Bejsan byl pak b\u011bhem 50. let 20. stolet\u00ed rychle dos\u00eddlen jako \u017eidovsk\u00e9 m\u011bsto Bejt \u0160e'an.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed \u010cern\u00fd (herec)? <<>>: Ji\u0159\u00ed \u010cern\u00fd (* 17. \u00fanora 1982 Praha) je \u010desk\u00fd divadeln\u00ed a filmov\u00fd herec.Narodil se v roce 1982 v Praze. Ml\u00e1d\u00ed str\u00e1vil v pra\u017esk\u00fdch Mod\u0159anech. V letech 1996\u20131997 absolvoval divadeln\u00ed st\u00e1\u017e na Francouzsk\u00e9m institutu a kurz pantomimy pod veden\u00edm mistra Ji\u0159\u00edho Kaftana. V letech 1997\u20132001 studoval hudebn\u011b\u2013dramatick\u00fd obor pod veden\u00edm Gabriely Vr\u00e1nov\u00e9 a Ivana \u0158ez\u00e1\u010de na Pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i, kde v roce 2001 maturoval. Ve stejn\u00e9m roce p\u0159ijal anga\u017em\u00e1 v \u00fasteck\u00e9m \u010cinohern\u00edm studiu. Od roku 2003 z\u00e1rove\u0148 p\u016fsobil v pra\u017esk\u00e9m Divadle Komedie (Pra\u017esk\u00e9 komorn\u00ed divadlo s.r.o.|Pra\u017esk\u00e9 komorn\u00edm divadle). Jako herec hostoval nap\u0159\u00edklad v Mal\u00e9m divadle v Liberci, Divadle Ponec v Praze, v N\u00e1rodn\u00edm divadle, ve Studio hrdin\u016f, v \u010cinohern\u00edm Klubu Deutsches Theater v Berl\u00edn\u011b, nebo v divadle v Br\u00e9m\u00e1ch. \u00da\u010dastnil se sout\u011b\u017ee Slam poetry (v roce 2004 se stal vicemistrem \u010cesk\u00e9 republiky), byl \u010dinn\u00fd ve stand-up comedy Na stoj\u00e1ka. \nObjevil se i ve filmech Modr\u00fd tygr, L\u00edb\u00e1nky nebo Kr\u00e1sno. \u00da\u010dinkoval i v seri\u00e1lech \u017divot a doba soudce A. K., Mordparta \u010di D\u00e1ma a Kr\u00e1l. Byl nominov\u00e1n na \u010cesk\u00e9ho lva a Cenu \u010desk\u00e9 filmov\u00e9 kritiky v kategorii nejlep\u0161\u00ed herec ve vedlej\u0161\u00ed roli za postavu Jana Bendy ve filmu L\u00edb\u00e1nky. Tak\u00e9 byl v roce 2015 nominov\u00e1n na Shooting star na Berl\u00ednsk\u00e9m Bien\u00e1le a v t\u00e9m\u017ee roce z\u00edskal Cenu za nejlep\u0161\u00ed hereck\u00fd v\u00fdkon Mezin\u00e1rodn\u00edho filmov\u00e9ho festivalu v Dra\u010di. \u017dije v \u00dast\u00ed nad Labem.\n2001 M. Ravenhill, Shopping and fucking, role: Gary, re\u017eie: Michal Do\u010dekal\n2001 A. P. \u010cechov, Ivanov, role: Doktor Lvov, re\u017eie: David Czesany\n2002 J. Lep\u0161\u00edk, L. Noha, Bareder Pape\u017eis, role: Spike, re\u017eie: Leo\u0161 Noha\n2004 M. Bambu\u0161ek, P\u00edsek, role: Marco, re\u017eie: Thomas Zielinski\n2005 J. Rudi\u0161, Alois Nebel, role: Vachek, re\u017eie: Nat\u00e1lia De\u00e1kov\u00e1\n2005 R. Spregelburd, Panika, role: Kv\u00eddo Sosa, re\u017eie: J\u00e1n \u0160imko\n2007 J. Rudi\u0161, P. P\u00edcha, Strange Love, role: Michal, re\u017eie: Thomas Zielinski\n2003 W. Schwab, Antiklimax, role: Marij\u00e1n\u010din bratr, re\u017eie: Du\u0161an Pa\u0159\u00edzek\n2005 R. Musil, Zmatky hovance T\u00f6rlese, role: Basini, re\u017eie: David Du\u0161an Pa\u0159\u00edzek (ve spolupr\u00e1ci s Deutsches Theatre Berlin)\n2006 E. Tobi\u00e1\u0161, Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed pokra\u010duje, role: Senzibil, re\u017eie: Jan Nebesk\u00fd\n2007 D. D. Pa\u0159\u00edzek, Proces, role: Vy\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed soudce, re\u017eie: Du\u0161an Pa\u0159\u00edzek\n2008 D. Ja\u0159ab, Karlovo n\u00e1m\u011bst\u00ed, role: Karel V\u00e1gner, re\u017eie: David Ja\u0159ab\n2009 O. Bukowski, Host\u00e9, role: Lutz Mirsch, re\u017eie: Thomas Zielinski\n2010 F. Wedekind, D. Ja\u0159ab, Lulu, role: Alva Sch\u00f6n, re\u017eie: David Ja\u0159ab\n2011 R. W. Fassbinder, M\u011bsto, odpad, smrt, role: Oskar, re\u017eie: Du\u0161an Pa\u0159\u00edzek\n2012 B. M.", "<<>>: Co je 256? <<>>: Per\u0161an\u00e9 dob\u00fdvaj\u00ed m\u011bsto Dura Eur\u00f3pos na Eufratu.\nVzhledem k barbarsk\u00fdm vp\u00e1d\u016fm za\u010d\u00ednaj\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e1 m\u011bsta s budov\u00e1n\u00edm opevn\u011bn\u00ed.\nBerbe\u0159i masakruj\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 usedl\u00edky v severn\u00ed Africe.\nz\u00e1\u0159\u00ed \u2013 v Kart\u00e1gu za\u010dal c\u00edrkevn\u00ed koncil \u2013 kartaginsk\u00e1 synoda.\n Prob\u00edhaj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti \n249\u2013262: Cypri\u00e1n\u016fv mor\nAreios (Arius), pozd\u011bj\u0161\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fd kn\u011bz v Alexandrii (arianismus)\nPape\u017e \u2013 \u0160t\u011bp\u00e1n I. (254\u2013257) + Novaci\u00e1n, vzdoropape\u017e (251\u2013258)\n\u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Valerianus (253\u2013260) + Gallienus (253\u2013268) + Valerianus mlad\u0161\u00ed, spoluvlada\u0159 (255\u2013257/258)\nPersk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 \u0160\u00e1p\u00far I. (240/241\u2013271/272)\nKu\u0161\u00e1nsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 V\u00e1\u0161i\u0161ka (247\u2013267)\nArm\u00e9nie \u2013 Artavazd VI. (252\u2013283)\nKavkazsk\u00e1 Iberie \u2013 Mirdat II.", "<<>>: Co je Nengmjon? <<>>: Nengmjon je jedn\u00edm z n\u00e1rodn\u00edch j\u00eddel Koreje. Je to studen\u00e1 nudlov\u00e1 pol\u00e9vka. Zvl\u00e1\u0161t\u011b popul\u00e1rn\u00ed je v l\u00e9t\u011b.\nPod\u00e1v\u00e1 se s chlazen\u00fdm hov\u011bz\u00edm v\u00fdvarem a s nakl\u00e1dan\u00fdmi \u0159edkvi\u010dkami. Lze tak\u00e9 pod\u00e1vat s kr\u00e1jenou korejskou hru\u0161kou a natvrdo va\u0159en\u00fdm vejcem. Toto j\u00eddlo je \u010dasto pod\u00e1v\u00e1no s octem a ho\u0159\u010dic\u00ed.", "<<>>: Co je Neonatologie? <<>>: Neonatologie je podobor pediatrie, kter\u00fd se specializuje na p\u00e9\u010di o fyziologick\u00e9 i patologick\u00e9 novorozence.\nPodle sou\u010dasn\u00fdch p\u0159edpis\u016f je neonatologie specializa\u010dn\u00ed obor, pro jeho\u017e absolvov\u00e1n\u00ed je vy\u017eadov\u00e1na nejm\u00e9n\u011b p\u011btilet\u00e1 praxe podle pl\u00e1nu oboru pediatrie a nejm\u00e9n\u011b rok praxe na akreditovan\u00e9m neonatologick\u00e9m pracovi\u0161ti.\nNeonatolog je nejv\u00fd\u0161e kvalifikovan\u00fdm odborn\u00edkem v oblasti p\u00e9\u010de o novorozence a je opr\u00e1vn\u011bn pracovat na v\u0161ech \u00fasec\u00edch p\u00e9\u010de o novorozence, zejm\u00e9na na neonatologick\u00fdch pracovi\u0161t\u00edch III. typu (perinatologick\u00fdch centrech III. typu). Z\u00edskan\u00e1 specializace oprav\u0148uje dr\u017eitele uch\u00e1zet se o m\u00edsto vedouc\u00edho l\u00e9ka\u0159e na neonatologick\u00fdch pracovi\u0161t\u00edch II. typu a p\u0159ednosty na neonatologick\u00fdch odd\u011blen\u00edch III. typu. Sou\u010dasn\u011b z\u00edsk\u00e1v\u00e1 odbornou kvalifikaci pod\u00edlet se na pregradu\u00e1ln\u00edm a postgradu\u00e1ln\u00edm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v oboru neonatologie.\nNovorozeneck\u00fd v\u011bk je definov\u00e1n jako v\u011bk od narozen\u00ed do 28. dne a to bez ohledu na to, zda do\u0161lo k porodu v term\u00ednu \u010di nikoliv. Pokud je novorozenec zdrav\u00fd a narodil se v term\u00ednu (tj. 40. t\u00fdden t\u011bhotenstv\u00ed), m\u011bl by vykazovat n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zn\u00e1mky dono\u0161enosti:\nv\u00fd\u0161ka 50 cm, v\u00e1ha 2500 - 4800 g\ndob\u0159e vyvinut\u00fd podko\u017en\u00ed tuk\nk\u016f\u017ee je r\u016f\u017eov\u00e1 a kryt\u00e1 m\u00e1zkem\nna hlav\u011b jsou jemn\u00e9 vlasy\nnehty p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed konce prst\u016f\nplosky nohou jsou r\u00fdhovan\u00e9\nu\u0161n\u00ed boltce jsou dob\u0159e vyvinuty\ngenit\u00e1l je zral\u00fd\nNeonatologick\u00e1 pracovi\u0161t\u011b jsou hierarchicky organizov\u00e1na do t\u0159\u00ed stup\u0148\u016f:\npracovi\u0161t\u011b I. stupn\u011b - zaji\u0161\u0165uj\u00ed p\u00e9\u010di o fyziologick\u00e9ho novorozence\npracovi\u0161t\u011b II. stupn\u011b - zaji\u0161\u0165uj\u00ed p\u00e9\u010di i o novorozence se st\u0159edn\u011b t\u011b\u017ekou adaptac\u00ed\npracovi\u0161t\u011b III. stupn\u011b (perinatologick\u00e1 centra) - zaji\u0161\u0165uj\u00ed intenzivn\u00ed p\u00e9\u010di i pro novorozence s t\u011b\u017ekou adaptac\u00ed\nPracovi\u0161t\u011b I. stupn\u011b, nebo t\u00e9\u017e region\u00e1ln\u00ed pracovi\u0161t\u011b, zaji\u0161\u0165uj\u00ed poporodn\u00ed p\u00e9\u010di o zdrav\u00e9 nebo jen lehce komplikovan\u00e9 novorozence. Obvykle jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed porodnic. V roce 2006 bylo v \u010cR 115 novorozeneck\u00fdch odd\u011blen\u00ed.\nPracovi\u0161t\u011b II. stupn\u011b, nebo t\u00e9\u017e intermedi\u00e1rn\u00ed pracovi\u0161t\u011b, jsou obvykle sp\u00e1dov\u00fdmi pracovi\u0161ti pro pracovi\u0161t\u011b I. stupn\u011b. Zaji\u0161\u0165uj\u00ed p\u00e9\u010di o novorozence se st\u0159edn\u011b t\u011b\u017ekou adaptac\u00ed, nej\u010dast\u011bji o p\u0159ed\u010dasn\u011b narozen\u00e9 d\u011bti narozen\u00e9 po 32. t\u00fddnu t\u011bhotenstv\u00ed. Jsou schopna zajistit kr\u00e1tkodobou podporu d\u00fdch\u00e1n\u00ed, nemaj\u00ed v\u0161ak vybaven\u00ed pro dlouhodobou intenzivn\u00ed p\u00e9\u010di. Takov\u00fdchto pracovi\u0161\u0165 bylo v roce 2006 v \u010cR 7.\nPracovi\u0161t\u011b III. stupn\u011b, nebo t\u00e9\u017e perinatologick\u00e1 centra, poskytuj\u00ed p\u00e9\u010di novorozenc\u016fm s t\u011b\u017ekou adaptac\u00ed, v\u010detn\u011b nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f. Tato pracovi\u0161t\u011b mohou zajistit i dlouhodobou intenzivn\u00ed p\u00e9\u010di v\u010detn\u011b um\u011bl\u00e9 plicn\u00ed ventilace. Na n\u011bkter\u00fdch pracovi\u0161t\u00edch je i mo\u017enost zajistit mimot\u011bln\u00ed okysli\u010dov\u00e1n\u00ed krve. Takov\u00fdchto pracovi\u0161\u0165 bylo v roce 2006 v \u010cR 12.\nVelmi v\u00fdhodn\u00fd je p\u0159i hroz\u00edc\u00edm p\u0159ed\u010dasn\u00e9m porodu p\u0159evoz matky na pracovi\u0161t\u011b II. nebo III. stupn\u011b, kde se novorozenci dostane ihned po porodu adekv\u00e1tn\u00ed p\u00e9\u010de. Tento tzv. transport in utero (lat. v d\u011bloze) podstatn\u011b zvy\u0161uje nad\u011bji novorozence nejen na p\u0159e\u017eit\u00ed, ale i na minimalizaci n\u00e1sledk\u016f.\nNeonatologie b\u00fdv\u00e1 vystavov\u00e1na kritice, \u017ee umo\u017e\u0148uje p\u0159e\u017eit\u00ed i t\u011b\u017ece posti\u017een\u00fdm d\u011btem a t\u00edm zvy\u0161uje z\u00e1t\u011b\u017e pro syst\u00e9m zdravotn\u00ed a soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de. Podle statistik (\u00fastn\u00ed sd\u011blen\u00ed) v\u0161ak po\u010det zdravotn\u011b posti\u017een\u00fdch d\u011bt\u00ed v d\u016fsledku \u0161patn\u00e9 poporodn\u00ed adaptace z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00fd - neonatologie umo\u017e\u0148uje p\u0159e\u017e\u00edt i t\u011b\u017ece posti\u017een\u00fdm, kte\u0159\u00ed by bez p\u00e9\u010de zem\u0159eli, ale z\u00e1rove\u0148 d\u00edky p\u00e9\u010di neonatolog\u016f mnoh\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 by skon\u010dily se zdravotn\u00edm posti\u017een\u00edm, pokra\u010duj\u00ed do dal\u0161\u00edho \u017eivota s minim\u00e1ln\u00edm nebo s \u017e\u00e1dn\u00fdm po\u0161kozen\u00edm.\nLebl J. et al.: Preklinick\u00e1 pediatrie. 2. vyd\u00e1n\u00ed. Gal\u00e9n/Karolinum, Praha 2007\nInstitut postgradu\u00e1ln\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pracovn\u00edk\u016f ve zdravotnictv\u00ed - mj. i seznam obor\u016f v \u010cR Archivov\u00e1no 17. 12. 2008 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Radmila Adamov\u00e1? <<>>: Radmila Adamov\u00e1 (* 28. \u0159\u00edjna 1975 Brno) je \u010desk\u00e1 divadeln\u00ed v\u011bdkyn\u011b a autorka divadeln\u00edch her.\nJe absolventkou Filozofick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity v Brn\u011b, svou profesn\u00ed dr\u00e1hu za\u010dala v amat\u00e9rsk\u00e9m souboru M+M jako autorka, re\u017eis\u00e9rka a sc\u00e9nick\u00e1 v\u00fdtvarnice. Dramatick\u00e9 tvorb\u011b se v\u011bnuje soustavn\u011b od roku 2005, je autorkou n\u011bkolika divadeln\u00edch her, Holky Elky, Little Sister, \u010cesk\u00e9 kuchty super buchty aj. Nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hla hrou Holky Elky, kter\u00e1 z\u00edskala Cenu Evalda Schorma, byla uvedena v Bohemian National Hall v New Yorku a vy\u0161la i kni\u017en\u011b. Jej\u00ed dramata byla uvedena na r\u016fzn\u00fdch divadeln\u00edch sc\u00e9n\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad v N\u00e1rodn\u00edm divadle moravskoslezsk\u00e9m v Ostrav\u011b, ve Slov\u00e1ck\u00e9m divadle v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, v Divadle LET\u00cd a v Divadle Na z\u00e1bradl\u00ed.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed Vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly informa\u010dn\u00edch a knihovnick\u00fdch slu\u017eeb v Brn\u011b vystudovala na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b obor teorie a historie divadla, studium ukon\u010dila v roce 2006 diplomovou prac\u00ed Ji\u0159\u00ed Pokorn\u00fd - divadeln\u00ed tvorba.V letech 1998\u20132003 p\u016fsobila jako autorka, re\u017eis\u00e9rka a sc\u00e9nick\u00e1 v\u00fdtvarnice souboru M+M. Na sc\u00e9n\u011b divadeln\u00edho souboru inscenovala vlastn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed texty, nap\u0159\u00edklad Jeden den Josef\u00edny, Gloria, monodrama Pan B\u016f. Dramatick\u00e9 tvorb\u011b se za\u010dala intenzivn\u011b v\u011bnovat od roku 2005, od t\u00e9ho\u017e roku ji zastupuje agentura Dilia. V letech 2007/2008 studovala m\u00e9dia a komunikaci ve Finsku na Laponsk\u00e9 univerzit\u011b v Rovaniemi. T\u00e9ma jej\u00ed diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce zn\u00ed Principy \u010desk\u00e9 re\u017eie na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed v d\u00edle J. Pokorn\u00e9ho, M. Do\u010dekala a J. Nebesk\u00e9ho.\nHra Holky Elky z\u00edskala v roce 2005 Cenu Evalda Schorma, byla p\u0159elo\u017eena do angli\u010dtiny a n\u011bm\u010diny. V roce 2006 m\u011bla premi\u00e9ru v Divadle Let\u00ed v Praze, v angli\u010dtin\u011b byla uvedena jako sc\u00e9nick\u00e9 \u010dten\u00ed v \u010cesk\u00e9m centru (Bohemian National Hall) v New Yorku a v roce 2007 byla vyd\u00e1na v nakladatelstv\u00ed V\u011btrn\u00e9 Ml\u00fdny. Premi\u00e9ra hry Eliadova knihovna prob\u011bhla v Divadle Na z\u00e1bradl\u00ed v roce 2006, v t\u00e9m\u017ee roce bylo uvedeno i drama (Come On) Let \u0301s Play (Everybody). Hra Little Sister byla inscenovan\u00e1 v roce 2008 ve Slov\u00e1ck\u00e9m divadle v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Hra \u010cesk\u00e9 kuchty super buchty vznikla pro rozhlas v r\u00e1mci cyklu Hry a dokumenty nov\u00e9 generace a byla inscenov\u00e1na v \u010cesk\u00e9m rozhlase Brno v roce 2010; t\u00e9ho\u017e roku byla uvedena divadeln\u00ed verze hry jako sc\u00e9nick\u00e9 \u010dten\u00ed v Divadle Let\u00ed v r\u00e1mci projektu 8v8. Drama Kr\u00e1mek l\u00e1kav\u00fd vzniklo v roce 2011 v r\u00e1mci projektu Immigrants' Theatre. V r\u00e1mci cyklu sc\u00e9nick\u00fdch skic 8@8, jeho\u017e c\u00edlem byla propagace sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 a zahrani\u010dn\u00ed dramatiky a kter\u00fd prob\u00edhal od roku 2005, vznikla v roce 2015 hra Silent House.\nDivadeln\u00ed hry - v\u00fdb\u011brHolky Elky, premi\u00e9ra 2006, kni\u017en\u011b 2007\nEliadova knihovna, premi\u00e9ra 2006\n(Come On) Let \u0301s Play (Everybody), premi\u00e9ra 2006\nLittle Sister, premi\u00e9ra 2008\n\u010cesk\u00e9 kuchty super buchty, premi\u00e9ra 2010\nSilent House, premi\u00e9ra 2015\nJUNGMANNOV\u00c1, Lenka: Dv\u011b generace sou\u010dasn\u00fdch \u010desk\u00fdch dramati\u010dek, in: \u017deny - divadlo - d\u011bjiny, Univerzita Pardubice 2015\nJUNGMANNOV\u00c1, Lenka; VODI\u010cKA, Libor. \u010cesk\u00e9 drama v letech 1989\u20132010. Svazek 49. Praha: Academia, 2016. 24 s. (V\u011bda kolem n\u00e1s). Dostupn\u00e9 online. \nRozhovor s Radmilou Adamovou Archivov\u00e1no 14. 3. 2017 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Aephanemer? <<>>: Aephanemer je francouzsk\u00e1 metalov\u00e1 kapela, zalo\u017een\u00e1 v roce 2014 v Toulouse. Jejich hudebn\u00ed styl je ozna\u010dov\u00e1n jako melodick\u00fd death metal. Aephanemer vznikl jako s\u00f3lov\u00fd projekt kytaristy Martina Hamiche, kter\u00fd po \u00fasp\u011bchu debutov\u00e9ho EP Know Thyself p\u0159ibral dal\u0161\u00ed hudebn\u00edky. N\u00e1zev Aephanemer je kombinac\u00ed francouzsk\u00fdch slov \u00e9ph\u00e9m\u00e8re (prchav\u00fd, pom\u00edjiv\u00fd) a f\u00e2n\u00e9e (zvadl\u00fd). Skupina dosud vydala \u010dty\u0159i alba; v\u0161echna jsou voln\u011b dostupn\u00e1 na Youtube. Prvn\u00ed t\u0159i alba jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b instrument\u00e1ln\u00ed; posledn\u00edmu dominuj\u00ed skladby s vok\u00e1ln\u00edmi party s typick\u00fdm \"growlingem\".\n2014 : Know Thyself (EP)\n2016 : Memento Mori\n2019 : Prokopton\n2021 : A Dream of Wilderness\nMartin Hamiche \u2013 s\u00f3lov\u00e1 kytara (od 2014)\nMarion Bascoul \u2013 vok\u00e1ly a rytmick\u00e1 kytara (od 2014)\nMicka\u00ebl Bonnevialle \u2013 bic\u00ed (od 2014)\nLucie Woaye-Hune \u2013 baskytara (od 2017)\nAnthony Delmas \u2013 baskytara (2014\u20132017)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Aephanemer na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lajk\u00f3 \u2013 Cig\u00e1ny az \u0171rben? <<>>: Lajk\u00f3 \u2013 Cig\u00e1ny az \u0171rben je ma\u010farsk\u00fd hran\u00fd film z roku 2018, kter\u00fd re\u017e\u00edroval Bal\u00e1zs Lengyel. \u010cern\u00e1 komedie pojedn\u00e1v\u00e1 o tom, kdo byl opravdu prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem ve vesm\u00edru. Sn\u00edmek byl v \u010cR uveden v roce 2019 na filmov\u00e9m festivalu Febiofest pod n\u00e1zvem Lajko \u2013 Cik\u00e1n ve vesm\u00edru.\nLajk\u00f3 poch\u00e1z\u00ed z cik\u00e1nsk\u00e9 rodiny na ma\u010farsk\u00e9m venkov\u011b. U\u017e od mala ho fascinuje l\u00e9t\u00e1n\u00ed do vesm\u00edru a sn\u00ed o tom, \u017ee se jednoho dne stane kosmonautem. Zat\u00edm v\u0161ak pracuje jako pilot pr\u00e1\u0161kovac\u00edho letadla v JZD Rud\u00fd vep\u0159. V jeho aktivit\u00e1ch ho podporuje str\u00fdc Karmazsin. V roce 1956 se Lajk\u00f3 rozhodne dos\u00e1hnout stratosf\u00e9ry pomoc\u00ed horkovzdu\u0161n\u00e9ho bal\u00f3nu, ov\u0161em je sest\u0159elen p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Rud\u00e9 arm\u00e1dy, kte\u0159\u00ed jej pova\u017euj\u00ed za \u00fa\u010dastn\u00edka ma\u010farsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Lajk\u00f3 skon\u010d\u00ed ve v\u011bzen\u00ed, kde se setk\u00e1 se sv\u00fdm otcem. Z v\u011bzen\u00ed se dostane d\u00edky intervenci str\u00fdce Karmazsina. Ten upozorn\u00ed Sov\u011bty na Lajk\u016fv z\u00e1jem o l\u00e9t\u00e1n\u00ed a Lajk\u00f3 je vybr\u00e1n do tajn\u00e9ho kosmick\u00e9ho programu. Odj\u00ed\u017ed\u00ed proto s Karmazsinem do Bajkonuru. P\u0159ipoj\u00ed se k nim i Lajk\u016fv otec, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo uprchnout z v\u011bzen\u00ed. Lajk\u00f3 m\u00e1 \u0161anci st\u00e1t se prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd polet\u00ed do vesm\u00edru. Nicm\u00e9n\u011b se mus\u00ed prosadit v konkurenci dal\u0161\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u2013 mongolsk\u00e9ho buddhisty, estonsk\u00e9ho revolucion\u00e1\u0159e a n\u011bmeck\u00e9 zajatkyn\u011b z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V nastal\u00e9 sout\u011b\u017ei, na kterou dohl\u00ed\u017e\u00ed Leonid Ilji\u010d Bre\u017en\u011bv, se rozhodne, kdo polet\u00ed do vesm\u00edru jako prvn\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b sv\u011bt se mus\u00ed dozv\u011bd\u011bt, \u017ee opravdu prvn\u00edm \u010dlov\u011bkem ve vesm\u00edru byl Rus Jurij Gagarin.", "<<>>: Co je \u0164in-\u010dchang? <<>>: \u0164in-\u010dchang (\u010d\u00ednsky \u91d1\u660c, pchin-jinem J\u012bnch\u0101ng) je m\u011bstsk\u00e1 prefektura v \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice, kde pat\u0159\u00ed k provincii Kan-su. Cel\u00e1 prefektura m\u00e1 rozlohu 8 896 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f a v roce 2007 v n\u00ed \u017eil necel\u00fd p\u016flmilion obyvatel.\n\u0164in-\u010dchang le\u017e\u00ed ve st\u0159edu provincie Kan-su, z\u00e1pad\u011b od \u017dlut\u00e9 \u0159eky. Na severu hrani\u010d\u00ed s Vnit\u0159n\u00edm Mongolskem, na z\u00e1pad\u011b s prefekturou \u010cang-jie a na v\u00fdchod\u011b s prefekturou Wu-wej.\n\u0164in-\u010dchang m\u00e1 stanici na 377. kilometru \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b Lan-\u010dou \u2013 Sin-\u0165iang.", "<<>>: Co je Fjodor Smolov? <<>>: Fjodor Michajlovi\u010d Smolov (rusky \u0424\u0451\u0434\u043e\u0440 \u041c\u0438\u0445\u0430\u0439\u043b\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0421\u043c\u043e\u043b\u043e\u0432; * 9. \u00fanora 1990, Saratov, RSFSR, Sov\u011btsk\u00fd svaz) je rusk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk a reprezentant, kter\u00fd hraje od roku 2015 za klub FK Krasnodar.\nMimo Rusko p\u016fsobil na klubov\u00e9 \u00farovni v Nizozemsku.\n Master-Saturn Jegorjevsk (ml\u00e1de\u017e)\n FK Dynamo Moskva 2007\u20132015\n\u2192 Feyenoord (hostov\u00e1n\u00ed) 2010\n\u2192 FK An\u017ei Macha\u010dkala (hostov\u00e1n\u00ed) 2012\u20132013\n\u2192 FK An\u017ei Macha\u010dkala (hostov\u00e1n\u00ed) 2014\n\u2192 FK Ural (hostov\u00e1n\u00ed) 2014\u20132015\n FK Krasnodar 2015\u2013\nV A-mu\u017estvu Ruska debutoval 14. 11. 2012 v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m utk\u00e1n\u00ed v Krasnodaru proti t\u00fdmu USA (rem\u00edza 2:2). P\u0159i sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e vst\u0159elil jednu branku.Tren\u00e9r Leonid Sluckij jej za\u0159adil do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 23\u010dlenn\u00e9 nominace na EURO 2016 ve Francii, kde Rusko obsadilo se ziskem jedin\u00e9ho bodu posledn\u00ed \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto v z\u00e1kladn\u00ed skupin\u011b B. Smolov odehr\u00e1l na turnaji v\u0161echny t\u0159i z\u00e1pasy sv\u00e9ho t\u00fdmu ve skupin\u011b B.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National-football-teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, eu-football.", "<<>>: Co je Worms 4: Mayhem? <<>>: Worms 4: Mayhem je po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra na principu tahov\u00e9 strategie. Byla vytvo\u0159ena firmou Team17 v roce 2005 a v \u010cR je zn\u00e1m\u00e1 pod n\u00e1zvem Worms 4: Tot\u00e1ln\u00ed n\u00e1\u0159ez. Hra je v po\u0159ad\u00ed s\u00e9rie Worms dvan\u00e1ct\u00e1. Jedn\u00e1 se o t\u0159et\u00ed titul, kter\u00fd byl vytvo\u0159en ve 3D grafice. Hr\u00e1\u010d ovl\u00e1d\u00e1 malou skupinu \u010derv\u016f (worm\u016f) na deformovateln\u00e9m hrac\u00edm poli. Hra m\u00e1 humorn\u00e9 animace v cartoon-stylu.\nHru m\u016f\u017eete hr\u00e1t n\u011bkolika styly (nap\u0159. p\u0159\u00edb\u011bh, v\u00edce hr\u00e1\u010d\u016f, rychl\u00e1 hra atd.). P\u0159\u00edb\u011bh je animovan\u00fd s mnoha vtipn\u00fdmi sc\u00e9nami a dostanete se tam do \u010das\u016f minul\u00fdch i sou\u010dasn\u00fdch. V nab\u00eddce m\u00e1te ji\u017e n\u011bkolik \u010derv\u00edch skupin na boje, ale m\u016f\u017eete si vytvo\u0159it t\u00fdm podle vlastn\u00ed chuti. P\u0159i tvo\u0159en\u00ed t\u00fdmu si lze vybrat z mnoha mo\u017enost\u00ed, co bude \u010derv nosit, jak bude mluvit, atd.\nHra je ozvl\u00e1\u0161tn\u011bn\u00e1 tak\u00e9 zbran\u011bmi, se kter\u00fdmi se ve skute\u010dnosti nesetk\u00e1me:\nbazuka\nnav\u00e1d\u011bn\u00e1 st\u0159ela\nbrokovnice\notr\u00e1ven\u00fd \u0161\u00edp\nstr\u00e1\u017en\u00ed d\u011blo\nodst\u0159elova\u010dka (sniperka)\ngran\u00e1t\nst\u0159epinov\u00fd gran\u00e1t\nplynov\u00fd gran\u00e1t\nsvat\u00fd gran\u00e1t\nban\u00e1nov\u00e1 bomba\ntlus\u0165och\nohniv\u00e1 r\u00e1na\ndloubnut\u00ed\nbaseballov\u00e1 p\u00e1lka\nleteck\u00fd n\u00e1let\n\u0161\u00edlen\u00e9 kr\u00e1vy\n\u00fanos mimozem\u0161\u0165any\nmina\ndynamit\nove\u010dka\nstar\u00e1 d\u00e1ma\nnafoukan\u00fd Brit\nl\u00e9taj\u00edc\u00ed ove\u010dka\npovode\u0148\nkladivo\nhv\u011bzdn\u00fd prach\nbetonov\u00fd osel\ntajn\u00e1 zbra\u0148 (voliteln\u00e1 pro ka\u017ed\u00fd t\u00fdm)\nNa v\u00fdb\u011br je n\u011bkolik n\u00e1stroj\u016f, kter\u00e9 v\u00e1m usnad\u0148uj\u00ed souboj \u010di v n\u011bm jinak pom\u00e1haj\u00ed.", "<<>>: Co je Daniel Woods? <<>>: Daniel Woods (* 1. srpna 1989 Richardson, Texas) je americk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed lezec a reprezentant ve sportovn\u00edm lezen\u00ed, mistr USA a juniorsk\u00fd vicemistr sv\u011bta, ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm jako bouldrista.", "<<>>: Co je Mali\u010dkosti? <<>>: Mali\u010dkosti (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Trinkets) je americk\u00fd dramatick\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l streamovac\u00ed televize Netflix, jeho\u017e prvn\u00ed \u0159ada byla vyd\u00e1na 14. \u010dervna 2019. Seri\u00e1l je inspirovan\u00fd stejnojmenn\u00fdm rom\u00e1nem Kirsten Smith. Tv\u016frci seri\u00e1lu jsou Smith, Amy Andelson a Emily Meyer. Hlavn\u00ed role hraj\u00ed Brianna Hildebrand, Kiana Madeira a Quintessa Swindell.\nBrianna Hildebrand jako Elodie Davis, st\u0159edo\u0161kola\u010dka a kleptomanka, kter\u00e1 se po smrti sv\u00e9 matky p\u0159est\u011bhuje z Albuquerque z Nov\u00e9ho Mexika do Portlandu v Oregonu.\nKiana Madeira jako Moe Truax\nQuintessa Swindell jako Tabitha Foster\nBrandon Butler jako Brady Finch, Tabithy agresivn\u00ed p\u0159\u00edtel/ex-p\u0159\u00edtel\nOdiseas Georgiadis jako Noah Simos\nLarry Sullivan jako Doug Davis, otec Elodie\nDana Green jako Jenna Block, Elodie nevlastn\u00ed matka\nHenry Zaga jako Luka Novak, \u010dlen anonymn\u00edch kleptoman\u016f\nLarisa Oleynik jako Shawn\nJessica Lynn Skinner jako Kayla Landis\nOctober Moore jako Vicky\nJoy Bryant jako Lori Foster, Tabithina matka.\nDne 15. \u0159\u00edjna 2018 streamovac\u00ed televize Netflix ozn\u00e1mil objedn\u00e1vku produkce prvn\u00ed \u0159ady.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Trinkets (TV series) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Moyenmoutier? <<>>: Moyenmoutier je francouzsk\u00e1 obec v departementu Vosges v regionu Grand Est. V roce 2013 zde \u017eilo 3 282 obyvatel.\nSousedn\u00ed obce jsou: Ban-de-Sapt, Celles-sur-Plaine, Denipaire, \u00c9tival-Clairefontaine, Hurbache, M\u00e9nil-de-Senones, Raon-l'\u00c9tape, Senones a La Voivre.\nLokalita byla os\u00eddlena p\u0159i starobyl\u00e9 soln\u00e9 stezce pod kapl\u00ed sv. Bla\u017eeje, v r\u00e1mci k\u0159es\u0165ansk\u00e9 kolonizace v\u00fdchodn\u00edch \u00fazem\u00ed Merovejsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. V okrese Vosges se to uskute\u010d\u0148ovalo p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00edt\u00ed prvn\u00edch kl\u00e1\u0161ter\u016f. Vytvo\u0159ily pomysln\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, dodnes naz\u00fdvan\u00fd posv\u00e1tn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e Lotrinska nebo kl\u00e1\u0161tern\u00ed k\u0159\u00ed\u017e Vosges. Uprost\u0159ed n\u011bho sv. Hydulf roku 671 zalo\u017eil opatstv\u00ed Moyenmoutiers, kter\u00e9 st\u00e1lo na p\u016fli cesty mezi Senones, \u00c9tivalem, Saint-Di\u00e9 na jihu a Bonmoutier (ve Val-et-Ch\u00e2tillon) na severu. P\u0159i n\u011bm pozd\u011bji vyrostla kl\u00e1\u0161tern\u00ed ves. N\u00e1zev obce je odvozen od kl\u00e1\u0161tera (\"mosier\"). O k\u0159es\u0165anskou kolonizaci sousedn\u00edho \u00fazem\u00ed Alsaska se postaral Hydulf\u016fv bratr svat\u00fd Erhard z \u0158ezna.\nV roce 915 Ma\u010fa\u0159i opatstv\u00ed vyplenili, bylo p\u0159estav\u011bno kolem roku 960. Zdej\u0161\u00ed mnich Humbert de Moyenmoutier neblaze proslul jako vyslanec pape\u017ee Lva IX. v Byzanci, jeden ze str\u016fjc\u016f c\u00edrkevn\u00edho rozkolu roku 1054. Ve 12. stolet\u00ed postavil Aubert de Parroy na sk\u00e1le Haute-Pierre hrad, v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm stolet\u00ed zni\u010den\u00fd.\nKoncem \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed vlivem reformace kl\u00e1\u0161ter zpustl.\nV roce 1604 pape\u017e Klement VII. schv\u00e1lil ustaven\u00ed Kongregace Svat\u00fdch Vanna a Hydulfa, je\u017e zajistila katolickou protireformaci Lotrinska. 18. stolet\u00ed bylo zlat\u00fdm v\u011bkem opatstv\u00ed, kdy zde p\u016fsobil Dom Augustin Calmet, profesor filozofie a teologie, pozd\u011bji opat sousedn\u00edho kl\u00e1\u0161tera Senones.\nFrancouzsk\u00e1 revoluce kl\u00e1\u0161ter zru\u0161ila. Obyvatelstvo zde z\u016fstalo d\u00edky textiln\u00edmu pr\u016fmyslu, zaveden\u00e9mu od roku 1806. V letech 1914\u20131918 zde v boj\u00edch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky padlo n\u011bkolik des\u00edtek Francouz\u016f.\nPo\u010det obyvatel\nOpatstv\u00ed benediktin\u016f, zalo\u017eeno r. 671, p\u0159estav\u011bno v 18. stolet\u00ed, restaurov\u00e1no kolem roku 2004.\nB\u00fdval\u00fd kl\u00e1\u0161tern\u00ed kostel sv. Hydulfa\nKapli\u010dka sv. Bla\u017eeje\nPomn\u00edk ob\u011btem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky\n\u00dadaje o historii byly p\u0159evzaty z \u010dl\u00e1nku ve francouzsk\u00e9 wikipedii.", "<<>>: Co je Miroslav Ulmann? <<>>: Miroslav Ulmann (6. prosince 1929, Turnov, \u010ceskoslovensko \u2013 1. listopadu 2009) byl \u010desk\u00fd urbanista a mal\u00ed\u0159.\nJi\u017e v d\u011btstv\u00ed a b\u011bhem studi\u00ed se vzd\u011bl\u00e1val u mal\u00ed\u0159\u016f Karla Kinsk\u00e9ho a Karla Vika. Po jeho absolvov\u00e1n\u00ed gymn\u00e1zia, kde byl jeho spolu\u017e\u00e1kem i Josef V\u00e1clav Scheybal, vystudoval na pra\u017esk\u00e9 Vysok\u00e9 \u0161kole architektury a pozemn\u00edho stavitelstv\u00ed (dnes Fakulta architektury \u010cVUT v Praze) obor urbanismus. N\u00e1sledn\u011b nastoupil na libereck\u00fd krajsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor a pot\u00e9 do Stavoprojektu, v n\u011bm\u017e zpracoval jeden z n\u00e1vrh\u016f na v\u00fdstavbu nov\u00e9ho hotelu na vrcholu Je\u0161t\u011bdu, kter\u00fd m\u011bl nahradit hotel, jen\u017e roku 1963 vyho\u0159el. Jeho n\u00e1vrh v\u0161ak vybr\u00e1n nebyl. Dal\u0161\u00edch 25 let byl zam\u011bstn\u00e1n v M\u011bstsk\u00e9m urbanistick\u00e9m st\u0159edisku a od roku 1998 je \u010dinn\u00fd v Euroregionu Nisa. Zaj\u00edmal se tak\u00e9 o turistiku a p\u016fsobil jako p\u0159edseda turnovsk\u00e9 pobo\u010dky Klubu \u010desk\u00fdch turist\u016f.Po celou dobu v\u0161ak kreslil (t\u00e9matem jeho kresby se staly p\u0159\u00edroda a krajina). Jeho obrazy jsou tvo\u0159eny technikou akvarelu a vznikaly nejenom p\u0159i jeho cest\u00e1ch po \u010ceskoslovensku, ale i b\u011bhem jeho zahrani\u010dn\u00edch pobyt\u016f. Sv\u00e9 v\u00fdtvory tak\u00e9 vystavoval na v\u00fdstav\u00e1ch.\n EUREX \u2013 kl\u00ed\u010dov\u00e9 slovo Euroregionu . Liberec: Euroregion Nisa . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v seversk\u00e9 kombinaci 2016/2017? <<>>: Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v seversk\u00e9 kombinaci 2016/17 byl 34. ro\u010dn\u00edkem z\u00e1vod\u016f nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u011b v seversk\u00e9 kombinaci (skok na ly\u017e\u00edch + b\u011bh na ly\u017e\u00edch) mu\u017e\u016f. Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r se skl\u00e1d\u00e1 z dvaadvaceti individu\u00e1ln\u00edch z\u00e1vod\u016f a t\u0159ech z\u00e1vod\u016f dru\u017estev. Zah\u00e1jen byl 26. listopadu 2016 ve finsk\u00e9 Ruce a skon\u010dil 19. b\u0159ezna 2017 z\u00e1vodem v n\u011bmeck\u00e9m Schonachu. V\u00edt\u011bzstv\u00ed z minul\u00e9ho ro\u010dn\u00edku obhajoval N\u011bmec Eric Frenzel.", "<<>>: Co je Me\u0161ita v Keturiasde\u0161imt Totori\u0173? <<>>: Me\u0161ita v Keturiasde\u0161imt Totori\u0173 (litevsky Keturiasde\u0161imt Totori\u0173 me\u010det\u0117) je d\u0159ev\u011bn\u00e1 tatarsk\u00e1 me\u0161ita z 19. stolet\u00ed postaven\u00e1 etnikem Lipk\u016f pobl\u00ed\u017e Vilniusu, hlavn\u00edho m\u011bsta Litvy. V are\u00e1lu me\u0161ity se nach\u00e1z\u00ed h\u0159bitov. Me\u0161ita je od roku 1996 kulturn\u00ed pam\u00e1tkou Litvy.\nP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee prvn\u00ed me\u0161ita byla na tomto m\u00edst\u011b postavena za vl\u00e1dy litevsk\u00e9ho velkokn\u00ed\u017eete Vytautase Velik\u00e9ho (1401\u20131430), kdy\u017e se zde usadili propu\u0161t\u011bn\u00ed tatar\u0161t\u00ed zajatci po v\u00e1lce se Zlatou hordou. N\u00e1zev obce Keturiasde\u0161imt Totori\u0173 znamen\u00e1 40 Tatar\u016f. N\u00e1zev podle tradice vznikl tak, \u017ee se zde usadilo 10 Tatar\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli 4 man\u017eelky. Sou\u010dasn\u00e1 me\u0161ita byla postavena v roce 1815.\nMe\u0161ita m\u00e1 st\u011bny z d\u0159ev\u011bn\u00fdch klad\u00ed, vyztu\u017een\u00e9 svisl\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi svorkami. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u0159echy se nach\u00e1z\u00ed mal\u00e1 minaretov\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka. Minaret je osmibok\u00fd, cibulovit\u00e9ho tvaru a je zakon\u010den\u00fd p\u016flm\u011bs\u00edcem.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Keturiasde\u0161imt Totori\u0173 me\u010det\u0117 na litevsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Juno (sonda)? <<>>: Juno je americk\u00e1 kosmick\u00e1 sonda, kter\u00e1 v r\u00e1mci programu New Frontiers dolet\u011bla 5. \u010dervence 2016 k planet\u011b Jupiter. P\u016fvodn\u011b m\u011bla odstartovat v roce 2009, ale kv\u016fli \u0161krt\u016fm v rozpo\u010dtu NASA start prob\u011bhl a\u017e 5. srpna 2011. Z rampy LC-41 na mysu Canaveral ji do vesm\u00edru vynesla raketa Atlas V typ 551. Po p\u011btilet\u00e9 cest\u011b byla sonda navedena na pol\u00e1rn\u00ed ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu kolem Jupiteru.\nSonda odstartovala pomoc\u00ed rakety Atlas V, typ 551 v p\u00e1tek 5. srpna 2011 z kosmodromu na mysu Canaveral na Florid\u011b. Vyu\u017eila man\u00e9vru \u201egravita\u010dn\u00edho praku\u201c, a to tak \u017ee zam\u00ed\u0159ila k Marsu, v \u0159\u00edjnu 2013 pak prolet\u011bla kolem Zem\u011b ve vzd\u00e1lenosti 564 km a z\u00edskala rychlost a energii k letu k Jupiteru. Kr\u00e1tce po pr\u016fletu kolem Zem\u011b NASA ozn\u00e1mila, \u017ee sonda je v nouzov\u00e9m re\u017eimu. Z\u016fst\u00e1v\u00e1 v kontaktu se Zem\u00ed, ale vys\u00edl\u00e1 jen mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed dat. Jednalo se v\u0161ak o plan\u00fd poplach a sonda d\u00e1le pokra\u010dovala \u00fasp\u011b\u0161n\u011b v letu k Jupiteru.\nPo naveden\u00ed na ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu Jupiteru v \u010dervenci 2016 m\u00e1 zkoumat jeho atmosf\u00e9ru a m\u011bs\u00edce.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nSol\u00e1rn\u00ed panely - tato sonda bude prvn\u00ed sondou se sol\u00e1rn\u00edmi panely u Jupiteru (5,2 AU)\nMikrovlnn\u00fd radiometr (MWR)\nInfra\u010derven\u00fd mapova\u010d pol\u00e1rn\u00edch z\u00e1\u0159\u00ed (JIRAM)\nDetektor energetick\u00fdch \u010d\u00e1stic (JEDI)\nDetektor r\u00e1diov\u00fdch a plasmatick\u00fdch vln (WAWES)\nUltrafialov\u00fd spektrograf (UVS)\nKamera\nVysokoziskov\u00e1 ant\u00e9na\nHlavn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 c\u00edle mise sondy Juno k Jupiteru:\nPorozum\u011bt Jupiterov\u00fdm dynamick\u00fdm a struktur\u00e1ln\u00edm vlastnostem prost\u0159ednictv\u00edm stanoven\u00ed hmotnosti a velikosti Jupiterova j\u00e1dra, jeho gravita\u010dn\u00edho a magnetick\u00e9ho pole a vnit\u0159n\u00edho proud\u011bn\u00ed\nProm\u011b\u0159en\u00ed slo\u017een\u00ed Jupiterovy atmosf\u00e9ry, zejm\u00e9na mno\u017estv\u00ed plyn\u016f schopn\u00fdch kondenzace (H2O, NH3, CH4 a H2S), ur\u010dit teplotn\u00ed profil atmosf\u00e9ry planety, profil rychlost\u00ed v\u011btr\u016f a prozkoumat obla\u010dnou pokr\u00fdvku do v\u011bt\u0161\u00ed hloubky, ne\u017e sonda Galileo\nProzkoumat a charakterizovat prostorov\u00e9 struktury Jupiterovy pol\u00e1rn\u00ed magnetosf\u00e9ry\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Juno (spacecraft) na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nWAGNER, Vladim\u00edr. Sonda Juno nap\u00e1jen\u00e1 sol\u00e1rn\u00edmi panely dorazila k Jupiteru. Osel.cz . 2016-07-03 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Gloria Steinemov\u00e1? <<>>: Gloria Steinemov\u00e1 (Gloria Marie Steinem, * 25. b\u0159ezna 1934 Toledo, Ohio) je americk\u00e1 feministka, novin\u00e1\u0159ka a aktivistka za pr\u00e1va \u017een. Je spoluzakladatelkou Koalice odbor\u00e1\u0159sk\u00fdch \u017een (Coalition of Labor Union Women) a z\u00fa\u010dastnila se N\u00e1rodn\u00ed konference \u017een (National Conference of Women) v roce 1977 v Houstonu. Kdy\u017e byl v roce 1991 o\u017eiven \u010dasopis Ms., stala se spoluvydavatelkou. V roce 1993 byla uvedena do americk\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed \u017eensk\u00e9 s\u00edn\u011b sl\u00e1vy (National Women\u2019s Hall of Fame).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Gloria Steinem na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Prostylos? <<>>: Prostylos (staro\u0159ecky \u03c0\u03c1\u03cc \u2018p\u0159ed\u2019 a \u03c3\u03c4\u1fe6\u03bb\u03bf\u03c2 \u2018sloupec\u2019) je jeden z typ\u016f \u0159eck\u00e9ho chr\u00e1mu.\nM\u00e1 na celou \u0161\u00ed\u0159ku chr\u00e1mu p\u0159edsazenou \u0159adu sloup\u016f.a to p\u0159ed pronaosem,(vestibulem antick\u00e9ho chr\u00e1mu antentempel), p\u0159ed cellou chr\u00e1mu, nebo i p\u0159i chyb\u011bj\u00edc\u00edm pronaosu. (viz Vitruvius III 2, 3). Tuto polohu sloup\u016f lze tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159it o sloupy na boc\u00edch, tak\u017ee vznikne vestibul prostylu, nap\u0159\u00edklad 4 \u00d7 2 sloupy. P\u0159\u00edkladem toho je hel\u00e9nistick\u00fd chr\u00e1m v posv\u00e1tn\u00e9 obci Dod\u00f3na. Jednoduch\u00e9 prostyloi jsou nap\u0159\u00edklad: chr\u00e1m A na ostrov\u011b Paros, klenotnice m\u011bsta Gela v Olympii, chr\u00e1m Apollo Patroos na ath\u00e9nsk\u00e9 Ag\u00f3\u0159e, chr\u00e1m \u0159eck\u00e9 bohyn\u011b Demeter v Mil\u00e9tu nebo chr\u00e1m Zeus\u2013Sosipolis v Magnesii nad Menderem.\nProstylos m\u00e1 tak\u00e9 variantu, kter\u00e1 m\u00e1 \u0159adu sloup\u016f na p\u0159edn\u00ed i zadn\u00ed stran\u011b. Naz\u00fdv\u00e1 se amfiprostylos.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Prostylos na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nGottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. Hirmer, Mnichov 2001 (5. vyd\u00e1n\u00ed), ISBN 3-777-48460-1\nHeiner Knell: Architektur der Griechen (= Grundz\u00fcge, sv. 38). 2.dopln\u011bn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1988, ISBN 3-534-80028-1.\nWolfgang M\u00fcller-Wiener, Griechisches Bauwesen in der Antike. C.H.", "<<>>: Co je Zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Z\u00e1h\u0159ebu 2020? <<>>: Zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Z\u00e1h\u0159ebu se odehr\u00e1lo dne 22. b\u0159ezna 2020. Ot\u0159esy o s\u00edle 5,3 stup\u0148\u016f Richterovy stupnice postihly m\u011bsto jeho okol\u00ed spolu s p\u0159ilehlou \u010d\u00e1st\u00ed sousedn\u00edho Slovinska v rann\u00edch hodin\u00e1ch. Po prvn\u00edm ot\u0159esu v 6 hodin 30 minut r\u00e1no se objevily je\u0161t\u011b dva navazuj\u00edc\u00ed se s\u00edlou 5,1 a 3,7 stup\u0148\u016f. Epicentrum se nach\u00e1zelo v bl\u00edzkosti m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Z\u00e1h\u0159ebu Maku\u0161evac.Podle odhadu americk\u00e9 geologick\u00e9 slu\u017eby USGS poc\u00edtilo ot\u0159esy 1,3 milionu lid\u00ed v severn\u00edm Chorvatsku i sousedn\u00edch zem\u00edch. Nam\u011b\u0159il jej tak\u00e9 rakousk\u00fd geologick\u00fd \u00fastav. O\u010dit\u00ed sv\u011bdci uv\u00e1d\u011bli, \u017ee ot\u0159esy trvaly 10 sekund.\nZem\u011bt\u0159esen\u00ed si vy\u017e\u00e1dalo zna\u010dn\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed \u0161kody v chorvatsk\u00e9 metropoli. Ze z\u00e1h\u0159ebsk\u00e9 katedr\u00e1ly se z\u0159\u00edtil kamenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a \u010d\u00e1st ji\u017en\u00ed v\u011b\u017ee na st\u0159echu jedn\u00e9 z bl\u00edzk\u00fdch budov. V bazilice srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova se z\u0159\u00edtil barokn\u00ed strop.\nV zem\u011bt\u0159esen\u00ed byla zran\u011bn\u00e1 15let\u00e1 Anamarija Carevi\u0107, kter\u00e1 den pot\u00e9 zem\u0159ela. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed si vy\u017e\u00e1dalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik zran\u011bn\u00fdch, v\u00edce ne\u017e 10 lid\u00ed je poh\u0159e\u0161ov\u00e1no. M\u011bsto postihly v\u00fdpadky elekt\u0159iny a topen\u00ed, nebo\u0165 byla odstavena hlavn\u00ed tepl\u00e1rna. Vl\u00e1da rozhodla o rozm\u00edst\u011bn\u00ed vojska. Sympatie a pomoc Chorvatsku sl\u00edbila i Evropsk\u00e1 unie.", "<<>>: Co je Rolling Stone \u2013 100 nejlep\u0161\u00edch zp\u011bv\u00e1k\u016f v\u0161ech dob? <<>>: Toto je \u017eeb\u0159\u00ed\u010dek 100 nejlep\u0161\u00edch zp\u011bv\u00e1k\u016f v\u0161ech dob (v anglick\u00e9m origin\u00e1le 100 Greatest Singers of All Time) podle ankety \u010dasopisu Rolling Stone z roku 2008. \u017deb\u0159\u00ed\u010dek sestavilo 179 hudebn\u00edch odborn\u00edk\u016f.\nAretha Franklin\nRay Charles\nElvis Presley\nSam Cooke\nJohn Lennon\nMarvin Gaye\nBob Dylan\nOtis Redding\nStevie Wonder\nJames Brown\nPaul McCartney\nLittle Richard\nRoy Orbison\nAl Green\nRobert Plant\nMick Jagger\nTina Turner\nFreddie Mercury\nBob Marley\nSmokey Robinson\nJohnny Cash\nEtta James\nDavid Bowie\nVan Morrison\nMichael Jackson\nJackie Wilson\nHank Williams\nJanis Joplin\nNina Simone\nPrince\nHowlin' Wolf\nBono\nSteve Winwood\nWhitney Houston\nDusty Springfield\nBruce Springsteen\nNeil Young\nElton John\nJeff Buckley\nCurtis Mayfield\nChuck Berry\nJoni Mitchell\nGeorge Jones\nBobby Bland\nKurt Cobain\nPatsy Cline\nJim Morrison\nBuddy Holly\nDonny Hathaway\nBonnie Raitt\nGladys Knight\nBrian Wilson\nMuddy Waters\nLuther Vandross\nPaul Rodgers\nMavis Staples\nEric Burdon\nChristina Aguilera\nRod Stewart\nBj\u00f6rk\nRoger Daltrey\nLou Reed\nDion\nAxl Rose\nDavid Ruffin\nThom Yorke\nJerry Lee Lewis\nWilson Pickett\nRonnie Spectorov\u00e1\nGregg Allman\nToots Hibbert\nJohn Fogerty\nDolly Parton\nJames Taylor\nIggy Pop\nSteve Perry\nMerle Haggard\nSly Stone\nMariah Carey\nFrankie Valli\nJohn Lee Hooker\nTom Waits\nPatti Smith\nDarlene Love\nSam Moore\nArt Garfunkel\nDon Henley\nWillie Nelson\nSolomon Burke\nThe Everly Brothers\nLevon Helm\nMorrissey\nAnnie Lennox\nKaren Carpenter\nPatti LaBelle\nB. B. King\nJoe Cocker\nStevie Nicks\nSteven Tyler\nMary J.", "<<>>: Co je Andrew Jom Su-d\u017eong? <<>>: Andrew kardin\u00e1l Jom Su-d\u017eong, korejsky \uc5fc\uc218\uc815 \u2013 J\u014fm Sud\u017e\u014fng (* 5. prosince 1943 Ansong), je jihokorejsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed, arcibiskup soulsk\u00fd a od roku 2014 tak\u00e9 kardin\u00e1l. Z\u00e1rove\u0148 je apo\u0161tolsk\u00fdm administr\u00e1torem pchjongjangsk\u00e9 diec\u00e9ze.\nJeho dva brat\u0159i Jom Su-wan a Jom Su-eui se tak\u00e9 stali kn\u011b\u017e\u00edmi. V roce 1958 vstoupil do semin\u00e1\u0159e v Soulu. Studoval na Katolick\u00e9 Korejsk\u00e9 Univerzit\u011b a studium na t\u00e9to univerzit\u011b ukon\u010dil roku 1970 a pozd\u011bji z\u00edskal magistersk\u00fd titul z poradensk\u00e9 psychologie. D\u00e1le studoval ve V\u00fdchodoasijsk\u00e9m pastora\u010dn\u00edm institutu na Filip\u00edn\u00e1ch. Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen dne 8. prosince 1973 arcibiskupem Stephenem Kimem Sou-hwanem. P\u016fsobil jako profesor a p\u0159edseda St\u0159edn\u00ed \u0161koly Song\u0161in, men\u0161\u00edho semin\u00e1\u0159e v Soulu, prokur\u00e1tor Velk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e v Soulu (1987\u20131992), kancl\u00e9\u0159 arcidiec\u00e9ze Soul (1992\u20131998), far\u00e1\u0159 v Mok-dongu.\nDne 1. prosince 2001 ho pape\u017e Jan Pavel II. jmenoval pomocn\u00fdm biskupem Soulu a titul\u00e1rn\u00edm biskupem thibiucask\u00fdm. Biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed p\u0159ijal 25. ledna 2002 z rukou Nicholas \u010cong D\u017ein-soka a spolusv\u011btiteli byli Andreas \u010coj \u010cang-mu a John of the Cross \u010cang-jik. Tento \u00fa\u0159ad vykon\u00e1val do 10. kv\u011btna 2012, kdy byl jmenov\u00e1n arcibiskupem Soulu a dne 29. \u010dervna t\u00e9ho\u017e roku si p\u0159evzal od pape\u017ee Benedikta XVI. pallium. Dne 22. \u00fanora 2014 jej pape\u017e Franti\u0161ek jmenoval kardin\u00e1lem.", "<<>>: Co je Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd kongres? <<>>: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd kongres v roce 1856 byl mezin\u00e1rodn\u00edm setk\u00e1n\u00edm svolan\u00fdm kv\u016fli uzav\u0159en\u00ed m\u00edru po krymsk\u00e9 v\u00e1lce z let 1853\u20131856, jen\u017e se konal v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1856. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho kongresu se z\u00fa\u010dastnili z\u00e1stupci st\u00e1t\u016f, je\u017e se krymsk\u00e9 v\u00e1lky z\u00fa\u010dastnily, tedy Francie, Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, Ruska a Sardinsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, ale tak\u00e9 Rakouska a Pruska, tedy mocnost\u00ed, je\u017e se p\u0159\u00edmo do v\u00e1lky nezapojily.\nV\u00fdsledkem jedn\u00e1n\u00ed na tomto kongresu se stala Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva.", "<<>>: Co je Kantorova hora? <<>>: Kantorova hora (537 m n. m.) je vrchol Li\u0161ovsk\u00e9ho prahu nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v t\u011bsn\u00e9 jihov\u00fdchodn\u00ed bl\u00edzkosti vesnice Jelmo v okrese \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice.\nGeomorfologicky n\u00e1le\u017e\u00ed Kantorova hora do subprovincie \u010cesko-moravsk\u00e9, oblasti Jiho\u010desk\u00e9 p\u00e1nve, celku T\u0159ebo\u0148sk\u00e1 p\u00e1nev, podcelku Li\u0161ovsk\u00fd pr\u00e1h.\nKantorova hora je sou\u010d\u00e1st\u00ed Rudolfovsk\u00e9ho rudn\u00edho rev\u00edru. Samotn\u00fd vrchol Kantorovy hory je zarostl\u00fd h\u00e1jkem uprost\u0159ed pol\u00ed. H\u00e1jek je rozryt\u00fd dosti hlubok\u00fdmi dol\u00edky a v cel\u00e9m jeho prostoru se nach\u00e1z\u00ed vyt\u011b\u017een\u00fd materi\u00e1l tak\u0159ka \u00fapln\u011b rozpadl\u00fd \u2013 jemn\u011b st\u0159\u00edpkovit\u00fd, j\u00edlovit\u00fd, grafitick\u00fd mylonit. Ojedin\u011ble lze nal\u00e9zt (a to i na poli v okol\u00ed) \u00falomky \u017eiloviny tvo\u0159en\u00e9 b\u00edl\u00fdm kalcitem nebo na\u017eloutl\u00fdmi karbon\u00e1ty, p\u0159\u00edpadn\u011b s drobn\u00fdmi zrnky grafitu, bez rudn\u00edch nerost\u016f.\nKantorova hora je registrov\u00e1na jako v\u00fdznamn\u00fd krajinn\u00fd prvek (VKP 131), d\u016fvodem je kompaktn\u00ed listnat\u00fd porost.\nNa Kantorovu horu nevede \u017e\u00e1dn\u00e1 turistick\u00e1 stezka, je v\u0161ak snadno dostupn\u00e1 z cesty z Jelma do Li\u0161ova, od n\u00ed\u017e vrchol le\u017e\u00ed 100 m sm\u011brem na jih.\nZ vrcholu je kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice a na Blansk\u00fd les s vrcholem Kle\u0165.\nNedaleko Kantorovy hory, ve vzd\u00e1lenosti cca 2 km na JV, se nach\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed vrch Li\u0161ovsk\u00e9ho prahu, kopec V\u011btrn\u00edk.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Landkammer? <<>>: Ji\u0159\u00ed Landkammer (1919 nebo 1920 Praha \u2013 ?) byl \u010deskoslovensk\u00fd sportovn\u00ed plavec a p\u00f3lista.\nJako rod\u00e1k z Mal\u00e9 Strany se nau\u010dil plavat v \u010certovce. Z\u00e1vodn\u00edmu plav\u00e1n\u00ed a vodn\u00edmu p\u00f3lu se v\u011bnoval od roku 1935 v klubu \u010cPK Praha. Mezi p\u0159\u00e1teli m\u011bl p\u0159ezd\u00edvku Habe\u0161an. Specializoval se na plaveck\u00fd styl kraul. Jeho tren\u00e9rem byl V\u00edt Krombholz. Noviny ho popisovaly jako hou\u017eevnat\u00e9ho z\u00e1vodn\u00edka s na \u010desk\u00e9 pom\u011bry v\u00fdbornou plaveckou technikou. Na sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed soupe\u0159e Miroslava Bubn\u00edka a Miroslava Bart\u016f\u0161ka ztr\u00e1cel po fyzick\u00e9 str\u00e1nce \u2013 s\u00edla v z\u00e1b\u011bru a v gymnastick\u00fdch prvc\u00edch plav\u00e1n\u00ed \u2013 starty a obr\u00e1tky.Sv\u00e1 nejlep\u0161\u00ed sportovn\u00ed l\u00e9ta pro\u017eil v obdob\u00ed Protektor\u00e1tu, kdy kv\u016fli zn\u00e1m\u00e9mu v\u00e1le\u010dn\u00e9mu konfliktu se nepo\u0159\u00e1daly \u017e\u00e1dn\u00e9 mezist\u00e1tn\u00ed utk\u00e1n\u00ed \u2013 poprv\u00e9 \u010ceskoslovensko reprezentovat a\u017e v roce 1945 v mezist\u00e1tn\u00edm st\u0159etnut\u00ed s Jugosl\u00e1vi\u00ed. V z\u00e1v\u011bru roku 1940 se p\u0159i z\u00e1vodech v hotelov\u00e9m baz\u00e9nu AXA jako prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd plavec p\u0159ibl\u00ed\u017eil na 100 m voln\u00fd zp\u016fsob k magick\u00e9 hranici 60 sekund. Hranici 60s sice p\u0159ekonal v roce 1941, ale pouze ve \u0161tafetov\u00e9m z\u00e1vod\u011b. Jeho zaplavan\u00fd \u010das z prosince 1940 1:00,8 vydr\u017eel dlouh\u00fdch \u0161est let jako platn\u00fd rekord.Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v roce 1945 pokra\u010doval v plaveck\u00e9 kari\u00e9\u0159e, ale sv\u00fdm d\u0159\u00edve zaplaven\u00fdm rekord\u016fm se nep\u0159ibli\u017eoval. V roce 1947 reprezentoval \u010ceskoslovensko na mistrovstv\u00ed Evropy v Monte Carlu. Na trati 400 m voln\u00fd zp\u016fsob nepostoupil z rozplaveb do dal\u0161\u00edch boj\u016f. Se \u0161tafetou na 4\u00d7200 m obsadil kone\u010dn\u00e9 5. m\u00edsto. V roce 1948 na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Lond\u00fdn\u011b nestartoval.\nV roce 1948 vstoupil, v r\u00e1mci slu\u010dovan\u00ed t\u011blov\u00fdchovy, jeho domovsk\u00fd klub \u010cPK Praha do Sokolu Vinohrady. V roce 1951 Sokol Vinohrady f\u00fazoval se z\u00e1vodn\u00ed sokolskou jednotou (ZSJ) \u010cKD\u2013Stalingrad (sou\u010dasn\u00e9 TJ Bohemians Praha). Slou\u010den\u00e1 z\u00e1vodn\u00ed sokolsk\u00e1 jednota prakticky rozpustila pro rok 1952 t\u00fdm vodn\u00edch p\u00f3list\u016f, kter\u00e9mu se v z\u00e1v\u011bru sportovn\u00ed kari\u00e9ry v\u00edce v\u011bnoval. V roce 1953 a 1954 hr\u00e1l za nov\u011b utvo\u0159en\u00fd t\u00fdm vodn\u00edho p\u00f3la p\u0159i DSO Slavoj.", "<<>>: Co je Efekt vz\u00e1cn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele? <<>>: Efekt vz\u00e1cn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele je etologick\u00fd jev, kdy dv\u011b teritori\u00e1ln\u00ed zv\u00ed\u0159ata p\u0159estanou b\u00fdt vz\u00e1jemn\u011b agresivn\u00ed, jakmile dojde k jasn\u00e9mu vymezen\u00ed hranic teritori\u00ed. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Dear enemy effect na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Druh\u00fd tah p\u011b\u0161cem? <<>>: Druh\u00fd tah p\u011b\u0161cem je \u010deskoslovensk\u00fd ak\u010dn\u00ed krimin\u00e1ln\u00ed film se \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed z\u00e1pletkou z roku 1985 re\u017eis\u00e9ra V\u00edta Olmera a scen\u00e1risty Jaroslava Dietla. Hlavn\u00ed hrdina, d\u016fstojn\u00edk kontrarozv\u011bdky Jan Prokop (Karel He\u0159m\u00e1nek), pracuje se sv\u00fdm t\u00fdmem na odhalen\u00ed agenta z\u00e1padn\u00ed \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed centr\u00e1ly, \u0159\u00edd\u00edc\u00ed s\u00ed\u0165 rezident\u016f, kter\u00e1 se pokou\u0161\u00ed z\u00edsk\u00e1vat dom\u00e1c\u00ed odborn\u00edky pro pr\u00e1ci v zahrani\u010d\u00ed; hrdina zn\u00e1 jen jeho jm\u00e9no.", "<<>>: Co je Fluorid kobaltit\u00fd? <<>>: Fluorid kobaltit\u00fd je anorganick\u00e1 slou\u010denina s chemick\u00fdm vzorcem CoF3.\nFluorid kobaltit\u00fd lze p\u0159ipravit reakc\u00ed chloridu kobaltnat\u00e9ho s fluorem p\u0159i 250 \u00b0C:\n2 CoCl2 + 3 F2 \u2192 2 CoF3 + 2 Cl2V t\u00e9to redoxn\u00ed reakci je Co2+ oxidov\u00e1n na Co3+ a Cl\u2212 na Cl2, zat\u00edmco F2 je redukov\u00e1n na F\u2212. Pomoc\u00ed reakce oxidu kobaltnat\u00e9ho nebo fluoridu kobaltnat\u00e9ho s fluorem m\u016f\u017eeme tak\u00e9 p\u0159ipravit fluorid kobaltit\u00fd. Fluorid kobaltit\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 p\u0159ipraven reakc\u00ed chloridu kobaltnat\u00e9ho s fluoridem chlorit\u00fdm a nebo fluoridem bromit\u00fdm.\nFluorid kobaltit\u00fd se rozkl\u00e1d\u00e1 p\u0159i styku s vodou za vzniku kysl\u00edku:\n4 CoF3 + 2 H2O \u2192 4 HF + 4 CoF2 + O2Fluorid kobaltit\u00fd reaguje s fluoridy za vzniku aniontu o slo\u017een\u00ed 3\u2212, kobaltit\u00fd ion v tomto komplexu m\u00e1 vysokospinovou konfiguraci.\nFluorid kobaltit\u00fd je sv\u011btle hn\u011bd\u00fd pr\u00e1\u0161ek, kter\u00fd na vzduchu okam\u017eit\u011b ztmavne. Proto se \u010dist\u00fd fluorid kobaltit\u00fd skladuje ve vzduchot\u011bsn\u00fdch n\u00e1dob\u00e1ch ze skla, k\u0159emene nebo kovu. V proudu plynn\u00e9ho fluoru p\u0159i 600\u2013700 \u00b0C se vypa\u0159uje a n\u00e1sledn\u011b se rozkl\u00e1d\u00e1 na fluorid kobaltnat\u00fd a fluor. Vyskytuje se tak\u00e9 ve form\u011b hydr\u00e1tu, konkr\u00e9tn\u011b dihydr\u00e1tu. \nBezvod\u00fd fluorid kobaltit\u00fd krystalizuje v hexagon\u00e1ln\u00ed krystalov\u00e9 struktu\u0159e, typu fluoridu hlinit\u00e9ho s a = 527.9 pm, \u03b1 = 56.97\u00b0. Ka\u017ed\u00fd atom kobaltu je nav\u00e1z\u00e1n k \u0161esti atom\u016fm fluoru tvaru oktaedru s d\u00e9lkou vazby Co\u2013F 189 pm.\nHydr\u00e1t o slo\u017een\u00ed CoF3\u00b73,5H2O je zn\u00e1m\u00fd. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se \u017ee p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed je popis jako \u00b70,5H2O.Existuje zpr\u00e1va o hydr\u00e1tu CoF3\u00b73,5H2O izomorfn\u00edho k AlF3\u00b73H2O.\nV plynn\u00e9m skupenstv\u00ed by m\u011bl b\u00fdt fluorid kobaltit\u00fd plan\u00e1rn\u00ed.\nFluorid kobaltit\u00fd je siln\u00e9 fluora\u010dn\u00ed \u010dinidlo. Fluorid kobaltit\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 k fluoraci uhlovod\u00edk\u016f na perfluoruhlovod\u00edky:\n2 CoF3 + R-H \u2192 2 CoF2 + R-F + HFFluorid kobaltnat\u00fd je vedlej\u0161\u00edm produktem.\nTyto reakce jsou n\u011bkdy doprov\u00e1zeny p\u0159eskupov\u00e1n\u00edm nebo jin\u00fdmi reakcemi. P\u0159\u00edbuzn\u00e9 \u010dinidlo KCoF4 je selektivn\u011bj\u0161\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Cobalt(III) fluoride na anglick\u00e9 Wikipedii a Cobalt(III)-fluorid na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Charles Mackerras? <<>>: Alan Charles Maclaurin Mackerras (17. listopadu 1925, Schenectady, New York, USA \u2013 14. \u010dervence 2010, Lond\u00fdn, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed) byl britsk\u00fd dirigent a hudebn\u00ed skladatel australsk\u00e9ho p\u016fvodu, mj. zn\u00e1m\u00fd odborn\u00edk na \u010desk\u00fd reperto\u00e1r, \u017e\u00e1k V\u00e1clava Talicha.\nStudoval v Sydney a v Praze. Jeho u\u010ditelem byl p\u0159edev\u0161\u00edm dirigent V\u00e1clav Talich.\nDebutoval v Sadler\u2019s Wells, pozd\u011bj\u0161\u00ed Anglick\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed ope\u0159e.\nV letech 1966\u201369 byl prvn\u00edm dirigentem Hambursk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed opery. V letech 1970\u201377 byl um\u011bleck\u00fdm \u0159editelem Anglick\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed opery.\nV obdob\u00ed 1993\u201396 byl prvn\u00edm hostuj\u00edc\u00edm dirigentem Opern\u00ed spole\u010dnosti v San Franciscu. Rovn\u011b\u017e byl dlouholet\u00fdm spolupracovn\u00edkem Metropolitn\u00ed opery v New Yorku.\nV roce 1995 byl za svoji dlouholetou spolupr\u00e1ci a v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00ednos pro \u010desk\u00fd hudebn\u00ed \u017eivot jmenov\u00e1n hlavn\u00edm hostuj\u00edc\u00edm dirigentem \u010cesk\u00e9 filharmonie.\nV roce 1996 byl ocen\u011bn medail\u00ed Za z\u00e1sluhy I. stupn\u011b.\nV kv\u011btnu 1999 byl jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm doktorem Akademie m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze. V dubnu 2010 obdr\u017eel od ministra kultury V\u00e1clava Riedlbaucha medaili Artis Bohemiae Amicis (P\u0159\u00e1tel\u016fm \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed) za propagaci \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed.\nPETR, Veber. Alan Charles Maclaurin Mackerras. Harmonie. Z\u00e1\u0159\u00ed 2010, \u010d\u00eds. 9, s. 18\u201323. ISSN 1210-8081. \nSir Charles Mackerras, doctor honoris causa, AMU 14.5.1999, vyd.", "<<>>: Co je III. t\u0159\u00edda okresu Tachov? <<>>: III. t\u0159\u00edda okresu Tachov pat\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi t\u0159et\u00edmi t\u0159\u00eddami mezi dev\u00e1t\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed fotbalov\u00e9 sout\u011b\u017ee v \u010cesku. Je \u0159\u00edzena Okresn\u00edm fotbalov\u00fdm svazem Tachov. Hraje se ka\u017ed\u00fd rok od l\u00e9ta do jara se zimn\u00ed p\u0159est\u00e1vkou. V\u00edt\u011bz ka\u017ed\u00e9 ze skupin postupuje do II. t\u0159\u00eddy okresu Tachov.", "<<>>: Co je DIR? <<>>: dir je v informatice n\u00e1zev pro jeden ze z\u00e1kladn\u00edch p\u0159\u00edkaz\u016f syst\u00e9m\u016f MS Windows, MS-DOS a CP/M. V p\u0159\u00edkazov\u00e9m \u0159\u00e1dku slou\u017e\u00ed k vyps\u00e1n\u00ed obsahu adres\u00e1\u0159e. V unixov\u00fdch syst\u00e9mech je jeho obdobou p\u0159\u00edkaz ls.\nPokud je p\u0159\u00edkaz dir vol\u00e1n bez argument\u016f, vyp\u00ed\u0161e soubory a slo\u017eky v aktu\u00e1ln\u00edm pracovn\u00edm adres\u00e1\u0159i. Jako parametr m\u016f\u017ee b\u00fdt specifikov\u00e1n i jin\u00fd adres\u00e1\u0159. Skryt\u00e9 a syst\u00e9mov\u00e9 soubory nejsou vypisov\u00e1ny, pokud to nen\u00ed explicitn\u011b po\u017eadov\u00e1no pomoc\u00ed parametru. Bez parametr\u016f vypisuje p\u0159\u00edkaz soubory a adres\u00e1\u0159e v hol\u00e9m form\u00e1tu, ve kter\u00e9m je vypisov\u00e1n datum vytvo\u0159en\u00ed, velikost souboru, pop\u0159. text v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jde o adres\u00e1\u0159, a n\u00e1zev souboru, resp. adres\u00e1\u0159e. Krom\u011b vlastn\u00edho seznamu vyp\u00ed\u0161e je\u0161t\u011b z\u00e1hlav\u00ed s ozna\u010den\u00edm disku a adres\u00e1\u0159e, jeho\u017e v\u00fdpis je prov\u00e1d\u011bn, a z\u00e1pat\u00ed se shrnut\u00edm po\u010dtu soubor\u016f a adres\u00e1\u0159\u016f a sou\u010dtu velikosti v\u0161ech soubor\u016f.\n Volume in drive W is System\n Volume Serial Number is F8D1-BBB5\n Directory of W:Documents and Settings\n20.10.2008 16:04 .\n20.10.2008 16:04 ..\n11.09.2008 05:36 All Users\n20.10.2008 16:05 boguspet\n20.10.2008 16:05 jamecpet\n20.10.2008 16:05 lamacpet\n20.10.2008 16:05 perutmar\n18.08.2014 09:40 2 366 Rhinoceros Zku\u0161ebn\u00ed verze.lnk\n18.08.2014 09:40 2 336 ScicosLab 4.4.1.lnk\n18.08.2014 09:40 2 324 Trillian.lnk\n 3 File(s) 7\u02d9036 bytes\n 7 Dir(s) 819\u02d9822\u02d9592 bytes free\ndisk: \u2013 v\u00fdpis obsahu adres\u00e1\u0159e na ur\u010den\u00e9m disku,\ncesta \u2013 v\u00fdpis obsahu zvolen\u00e9ho adres\u00e1\u0159e\nsoubor \u2013 v\u00fdpis detail\u016f o zvolen\u00e9m souboru, v p\u0159\u00edpad\u011b pou\u017eit\u00ed hv\u011bzdi\u010dkov\u00e9 konvence v\u00fdpis soubor\u016f jejich\u017e n\u00e1zev obsahuje po\u017eadovan\u00e9 znaky,\n/A:atributy \u2013 v\u00fdpis soubor\u016f se zvolen\u00fdmi atributy, v p\u0159\u00edpad\u011b pou\u017eit\u00ed znaku poml\u010dka p\u0159ed p\u00edsmenem atributu v\u00fdpis soubor\u016f, kter\u00fd tento atribut nastaven nem\u00e1,\n/B \u2013 potla\u010d\u00ed v\u00fdpis z\u00e1hlav\u00ed a z\u00e1pat\u00ed,\n/C \u2013 vyp\u00ed\u0161e odd\u011blova\u010de tis\u00edc\u016f, ale toto je standardn\u00ed chov\u00e1n\u00ed, odd\u011blova\u010de tis\u00edc\u016f lze potla\u010dit volbou /-C. Ve verzi MS-DOS 6.22 tento parametr slou\u017e\u00ed k v\u00fdpisu kompresn\u00edho pom\u011bru, je-li ke komprimaci souboru pou\u017eit program DoubleSpace nebo DriveSpace, je mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 varianta /CH,\n/D \u2013 set\u0159\u00edd\u011bn\u00fd v\u00fdpis soubor\u016f,\n/L \u2013 v\u00fdpis pouze mal\u00fdmi p\u00edsmeny,\n/D \u2013 v\u00fdpis ve form\u00e1tu, kdy jm\u00e9na soubor\u016f jsou um\u00edst\u011bna \u00fapln\u011b vpravo,\n/O:zp\u016fsob \u0159azen\u00ed \u2013 ur\u010duje, podle kter\u00e9 informace o souboru bude v\u00fdpis se\u0159azen (n\u00e1zev, p\u0159\u00edpona souboru, velikost souboru, datum)\n/P \u2013 u rozs\u00e1hl\u00fdch v\u00fdpis\u016f po zapln\u011bn\u00ed obrazovky \u010dek\u00e1 na stisk kl\u00e1vesy pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00fdpisu (alternativn\u011b je mo\u017en\u00e9 stejn\u00e9ho v\u00fdsledku dos\u00e1hnout pomoc\u00ed konstrukce dir | more, kdy v\u00fdstup p\u0159\u00edkazu dir je pos\u00edl\u00e1n rourou p\u0159\u00edkazu more),\n/Q \u2013 vyp\u00ed\u0161e i majitele souboru nebo adres\u00e1\u0159e,\n/R \u2013 vyp\u00ed\u0161e alternativn\u00ed streamy souboru (t\u00fdk\u00e1 se souborov\u00e9ho syst\u00e9mu NTFS),\n/S \u2013 vyp\u00ed\u0161e i obsah v\u0161ech podadres\u00e1\u0159\u016f zvolen\u00e9ho adres\u00e1\u0159e,\n/T:\u010dasov\u00fd \u00fadaj \u2013 ur\u010duje, kter\u00fd \u010dasov\u00fd a datov\u00fd \u00fadaj se bude vypisovat a podle kter\u00e9ho se bude v\u00fdpis \u0159adit, zda podle data vytvo\u0159en\u00ed, posledn\u00ed zm\u011bny nebo posledn\u00edho p\u0159\u00edstupu.\n/W \u2013 v\u00fdpis obsahu adres\u00e1\u0159e bude v \u0161irok\u00e9m form\u00e1tu,\n/X \u2013 krom\u011b dlouh\u00fdch jmen soubor\u016f vypisuje i kr\u00e1tk\u00e1 jm\u00e9na (8.3),\n/4 \u2013 vypisuje rok jako \u010dty\u0159cifern\u00e9 \u010d\u00edslo,\n/? \u2013 m\u00edsto obsahu adres\u00e1\u0159e vyp\u00ed\u0161e n\u00e1pov\u011bdu k p\u0159\u00edkazu.\nPodobn\u00fdm p\u0159\u00edkazem, kter\u00fd slou\u017e\u00ed k v\u00fdpisu obsahu adres\u00e1\u0159e, je p\u0159\u00edkaz tree, kter\u00fd zobraz\u00ed celou stromovou strukturu zvolen\u00e9ho adres\u00e1\u0159e v\u010detn\u011b grafick\u00e9ho zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed stromov\u00e9 struktury.\nBAR\u00c1NEK, Tom\u00e1\u0161. MS-DOS 6.2. : Computer Press, 1991. 208 s. \n\u010cERN\u00dd, Vladislav. MS-DOS 6.2 Prakticky 6.22. : ISBN 80-85828-23-5.", "<<>>: Co je Dalajl\u00e1ma? <<>>: Dalajl\u00e1ma \u010di dalajlama (tibetsky \u0f4f\u0f71\u0f0b\u0f63\u0f60\u0f72\u0f0b\u0f56\u0fb3\u0f0b\u0f58\u0f0b; (Wylie:\ttaa la'i bla ma, \u010desk\u00fd p\u0159epis: talai lama) je pova\u017eov\u00e1n za duchovn\u00edho v\u016fdce Tibe\u0165an\u016f (d\u0159\u00edve i za politick\u00e9ho v\u016fdce, tohoto titulu se v\u0161ak 14. dalajl\u00e1ma 10. b\u0159ezna 2011 v severoindick\u00e9 Dharamsale vzdal s t\u00edmto od\u016fvodn\u011bn\u00edm: \u201eU\u017e v 60. letech jsem opakovan\u011b upozor\u0148oval, \u017ee Tibe\u0165an\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed v\u016fdce zvolen\u00e9ho svobodn\u011b tibetsk\u00fdm lidem, kter\u00e9mu budu moci p\u0159edat moc,\u201c \u2026 \u201eNade\u0161la chv\u00edle tento z\u00e1m\u011br realizovat.\u201c) Je hlavn\u00edm sv\u011btsk\u00fdm p\u0159edstavitelem \u0161koly gelugpa (duchovn\u00edm je gand\u00e4nthipa) a jeho tradi\u010dn\u00ed s\u00eddlo je ve Lhase, v pal\u00e1ci Pot\u00e1la a Norbulingce.\nKa\u017ed\u00fd dalajl\u00e1ma je t\u011bmi, kte\u0159\u00ed ho uzn\u00e1vaj\u00ed, pova\u017eov\u00e1n za reinkarnaci (tibetsky tulku) p\u0159edchoz\u00edho dalajl\u00e1my a z\u00e1rove\u0148 za emanaci Aval\u00f3kit\u00e9\u0161vary (tibetsky \u010c\u00e4nr\u00e4zig), b\u00f3dhisattvy soucitu. Sou\u010dasn\u00fd 14. dalajl\u00e1ma je T\u00e4ndzin Gjamccho, kter\u00fd od roku 1959 \u017eije v exilu v indick\u00e9 Dharamsale.\nSamotn\u00e9 slovo dalajl\u00e1ma se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou slov: z mongolsk\u00e9ho dalaj, co\u017e znamen\u00e1 \u201eoce\u00e1n\u201c, a l\u00e1ma \u010di lama, co\u017e je tibetsk\u00fd ekvivalent sanskrtsk\u00e9ho slova guru. Slovn\u00ed spojen\u00ed dalajl\u00e1ma tak doslova znamen\u00e1 \u201eoce\u00e1nsk\u00fd l\u00e1ma\u201c, \u010dili l\u00e1ma, jeho\u017e moudrost a ctnost jsou hlubok\u00e9 jako oce\u00e1n. V p\u0159enesen\u00e9m slova smyslu b\u00fdv\u00e1 v\u00fdraz dalajl\u00e1ma p\u0159ekl\u00e1d\u00e1n jako \u201eoce\u00e1n moudrosti\u201c. Tibe\u0165an\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed k osloven\u00ed dalajl\u00e1my v\u00fdrazy jako ji\u017ein norbu, gj\u00e4lwa rinpo\u010dhe, kund\u00fcn, gongsa \u010dhenpo \u010di kjabg\u00f6n.\nTitul \u201edalajl\u00e1ma\u201c byl poprv\u00e9 ud\u011blen mongolsk\u00fdm vl\u00e1dcem Altanem-ch\u00e1nem, kter\u00fd j\u00edm v roce 1578 obdaroval S\u00f6nam Gjamccha. S\u00f6nam Gjamccho byl vysoce postaven\u00fd l\u00e1ma, p\u0159edstaven\u00fd kl\u00e1\u0161ter\u016f Sera a D\u00e4pung. Byl pova\u017eov\u00e1n za p\u0159evt\u011blence (tibetsky tulku) Gend\u00fcn Gjamccha (1475\u20131541), co\u017e byl p\u0159evt\u011blenec Gend\u00fcnduba (1391\u20131474). Altan-ch\u00e1n pozval S\u00f6nam Gjamccha v 70. letech 16. stolet\u00ed k mongolsk\u00e9mu dvoru. Kdy\u017e a\u017e na druh\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed S\u00f6nam Gjamccho nab\u00eddku p\u0159ijal, vydal se roku 1577 do Mongolska. Na dvo\u0159e Altan-ch\u00e1na za\u010dal s v\u00fdukou buddhistick\u00e9 nauky a i s\u00e1m Altan-ch\u00e1n brzy buddhismus p\u0159ijal za sv\u016fj. Kdy\u017e byla u\u010ditelsk\u00e1 \u010dinnost S\u00f6nam Gjamccha v Mongolsku u konce, Altan-ch\u00e1n se rozhodl, \u017ee na opl\u00e1tku S\u00f6nam Gjamcchovi ud\u011bl\u00ed titul, kter\u00fd zn\u011bl dalajl\u00e1ma.Titul pak byl zp\u011btn\u011b p\u0159izn\u00e1n tak\u00e9 S\u00f6nam Gjamcchov\u00fdm dv\u011bma p\u0159edch\u016fdc\u016fm, tak\u017ee za prvn\u00edho dalajl\u00e1mu je dnes pova\u017eov\u00e1n Gend\u00fcndub. Kdy\u017e se v roce 1642 stal Ngawang Lozang Gjamccho ofici\u00e1ln\u011b p\u00e1t\u00fdm dalajl\u00e1mou, stal se jako prvn\u00ed dalajl\u00e1ma i sv\u011btsk\u00fdm vl\u00e1dcem Tibetu. U\u017e jeho p\u0159edch\u016fdci zast\u00e1vali vysok\u00e9 postaven\u00ed ve spr\u00e1v\u011b st\u00e1tu, av\u0161ak a\u017e 5. dalajl\u00e1ma se sv\u00fdmi \u010diny (reforma st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy, nav\u00e1z\u00e1n\u00ed diplomatick\u00fdch styk\u016f s ciz\u00edmi zem\u011bmi atd.) dok\u00e1zal st\u00e1t suver\u00e9nn\u00edm tibetsk\u00fdm vl\u00e1dcem. Za Ngawang Lozang Gjamccha se poprv\u00e9 naplno rozvinula my\u0161lenka o \u201ebo\u017esk\u00e9m\u201c p\u016fvodu dalajl\u00e1m\u016f. P\u00e1t\u00fd dalajl\u00e1ma toti\u017e prohl\u00e1sil sebe, sv\u00e9 p\u0159edch\u016fdce i sv\u00e9 n\u00e1stupce za vt\u011blen\u00ed b\u00f3dhisattvy Aval\u00f3kit\u00e9\u0161vary.\nDalajl\u00e1ma je tedy pova\u017eov\u00e1n za p\u0159evt\u011blence neboli tulkua. V Tibetu b\u00fdv\u00e1 zvykem, \u017ee kdy\u017e tulku zem\u0159e, hled\u00e1 se jeho p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed zrozen\u00ed. (Jen pro p\u0159edstavu, v Tibetu jsou takov\u00fdch tulku\u016f stovky.) Logicky to je v\u017edy osoba, kter\u00e1 se narodila po smrti sv\u00e9ho duchovn\u00edho p\u0159edch\u016fdce (v\u011bt\u0161inou okolo roku, ale m\u016f\u017ee se jednat i o men\u0161\u00ed \u010di mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u010dasov\u00fd odstup).\nPot\u00e9, co dalajl\u00e1ma zem\u0159e, tak v p\u0159\u00edhodn\u00e9 dob\u011b, kterou ur\u010d\u00ed zodpov\u011bdn\u00fd tulku nebo regenti t\u00e9to linie, se zvl\u00e1\u0161t\u011b ustanoven\u00e1 komise z mnich\u016f pust\u00ed do vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed dalajl\u00e1mova nov\u00e9ho zrozen\u00ed. M\u00edsto, kde maj\u00ed mni\u0161i hledat, m\u016f\u017ee dalajl\u00e1ma za sv\u00e9ho \u017eivota je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee ur\u010dit s\u00e1m. M\u016f\u017ee se tak st\u00e1t formou \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00edch znamen\u00ed\u201c. Jakmile mni\u0161i najdou d\u00edt\u011b, kter\u00e9 pova\u017euj\u00ed za vt\u011blen\u00ed zesnul\u00e9ho dalajl\u00e1my, je podrobeno zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zkou\u0161k\u00e1m. Jestli\u017ee je \u00fasp\u011b\u0161n\u011b slo\u017e\u00ed, je slavnostn\u011b prohl\u00e1\u0161eno za nov\u00e9ho dalajl\u00e1mu, vzato od rodiny a vychov\u00e1v\u00e1no v kl\u00e1\u0161te\u0159e, kde se mu dostane vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00edch n\u00e1le\u017eitost\u00ed pot\u0159ebn\u00fdch pro vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed funkce dalajl\u00e1my. Pot\u00e9, co dalajl\u00e1ma sv\u00e1 studia zavr\u0161\u00ed, je do sv\u00e9 funkce slavnostn\u011b intronizov\u00e1n. V dob\u011b studi\u00ed za dalajl\u00e1mu vl\u00e1dne regent.\nSou\u010dasn\u00fd 14. dalajl\u00e1ma T\u00e4ndzin Gjamccho (*1935) je nucen od roku 1959 \u017e\u00edt v exilu, a to v Dharamsale v indick\u00e9m st\u00e1t\u011b Him\u00e1\u010dalprad\u00e9\u0161. Vlivem velmi nejist\u00e9 situace v Tibetu, kdy se \u010d\u00ednsk\u00e1 strana sna\u017e\u00ed kontrolovat ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159evt\u011blence a zasahovat do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed tibetsk\u00fdch buddhist\u016f (jako se j\u00ed to poda\u0159ilo nap\u0159. v p\u0159\u00edpad\u011b pan\u010dhenl\u00e1my) se v posledn\u00ed dob\u011b 14. dalajl\u00e1ma nech\u00e1v\u00e1 sly\u0161et, \u017ee jeho p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed zrozen\u00ed nemus\u00ed b\u00fdt v Tibetu, jako tomu bylo u jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f. Tak\u00e9 p\u0159ipustil mo\u017enost, \u017ee se u\u017e v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch letech zrodit v\u00edce nemus\u00ed (\u010dili \u017ee bude posledn\u00edm tulkuem v linii a odejde do\u010dasn\u011b do jin\u00fdch sv\u011bt\u016f) nebo m\u016f\u017ee jeho p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed zrozen\u00edm b\u00fdt \u017eena. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u00e1stupce sou\u010dasn\u00e9ho dalajl\u00e1my bude vybr\u00e1n demokratick\u00fdmi cestami, tzn. volbou podle schopnost\u00ed. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by se v\u0161ak ji\u017e nejednalo o tulkua p\u0159edchoz\u00edch dalajl\u00e1m\u016f, ale \u010dist\u011b o p\u0159edstavitele tibetsk\u00e9ho n\u00e1roda.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka zachycuje seznam osob, kter\u00e9 byly kdy rozpozn\u00e1ny jako p\u0159evt\u011blenci dalajl\u00e1m\u016f, by\u0165 n\u011bkte\u0159\u00ed z nich se faktick\u00e9 vl\u00e1dy nedo\u010dkali:\n(*) Titul \u201edalajl\u00e1ma\u201c byl ud\u011blen prvn\u00edmu a druh\u00e9mu dalajl\u00e1movi posmrtn\u011b.\n\u017dAGABPA, Cip\u00f6n Wang\u010dhug Ded\u00e4n. D\u011bjiny Tibetu. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 Noviny, 2000. ISBN 80-7106-410-6. \nRAMPA, Dr. T. Lobsang. T\u0159et\u00ed oko. Praha: Trigon, 1996. ISBN 80-86159-34-5. \nTSERING, Diki. M\u016fj syn dalajlama : p\u0159\u00edb\u011bh matky. Dekji Cchering, uspo\u0159\u00e1dal, \u00favod a doslov napsal jej\u00ed vnuk Kh\u00e4dub D\u00f6ndub. P\u0159el. Miroslav Po\u0161ta. Praha: Lungta, 2010. ISBN 978-80-902650-3-5.\nBstan-\u2019dzin-rgya-mtsho, dalajlama XIV. Svoboda v exilu : vlastn\u00ed \u017eivotopis. 14. dalajlama T\u00e4ndzin Gjamccho. 2. uprav. vyd. P\u0159el. Josef Kolma\u0161. Praha: Lungta, 2011. ISBN 978-80-902650-5-9.\nBstan-\u2019dzin-rgya-mtsho, dalajlama XIV. Moje duchovn\u00ed pou\u0165 \u017eivotem. Jeho svatost Dalajlama XIV. U\u010den\u00ed, v\u00fdroky a projevy zaznamenala, p\u0159elo\u017eila, upravila a editovala Sofia Stril-Reverov\u00e1. P\u0159el. Danu\u0161e Navr\u00e1tilov\u00e1. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0290-1.\n \nStr\u00e1nky informuj\u00edc\u00ed o Tibetu http://www.tibinfo.cz/\nrozcestn\u00edk buddhistick\u00fdch u\u010den\u00ed http://www.buddhismus.cz/odkazy.php\nVideoz\u00e1znam z p\u0159edn\u00e1\u0161ky 14. Dalajl\u00e1my z 14. 9. 2013 na t\u00e9ma Laskavost a vz\u00e1jemn\u00e1 \u00facta v dne\u0161n\u00ed spole\u010dnosti\n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo dalajl\u00e1ma ve Wikislovn\u00edku\n(anglicky) \u00da\u0159ad Jeho svatosti Dalajl\u00e1my\nSt\u00e1ty a jejich p\u0159edstavitel\u00e9\nDalajlama - linie\n\u010cesk\u00fd rozhlas - Co se d\u011bje s instituc\u00ed dalajlamy?\nDobr\u00e9 srdce.Buddhistick\u00fd pohled na Je\u017e\u00ed\u0161ovo u\u010den\u00ed (uk\u00e1zky) Archivov\u00e1no 4. 11. 2010 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Spr\u00e1vn\u00ed obvod obce s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed Mikulov? <<>>: Spr\u00e1vn\u00ed obvod obce s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed Mikulov je od 1. ledna 2003 jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed spr\u00e1vn\u00edch obvod\u016f roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 p\u016fsobnosti obc\u00ed v okrese B\u0159eclav v Jihomoravsk\u00e9m kraji. \u010c\u00edt\u00e1 17 obc\u00ed.\nM\u011bsto Mikulov je z\u00e1rove\u0148 obc\u00ed s pov\u011b\u0159en\u00fdm obecn\u00edm \u00fa\u0159adem, p\u0159i\u010dem\u017e oba spr\u00e1vn\u00ed obvody se \u00fazemn\u011b shoduj\u00ed.\nPozn\u00e1mka: M\u011bsta jsou vyzna\u010dena tu\u010dn\u011b, m\u011bstyse kurz\u00edvou.", "<<>>: Co je Iwami Ginzan? <<>>: St\u0159\u00edbrn\u00fd d\u016fl Iwami Ginzan (japonsky: \u77f3\u898b\u9280\u5c71, Iwami Ginzan) byl st\u0159\u00edbrn\u00fd d\u016fl v prefektu\u0159e \u0160imane na ostrov\u011b Hon\u0161\u00fa v Japonsku. V \u010dervnu 2007 byl d\u016fl zaps\u00e1n na Seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO pod n\u00e1zvem St\u0159\u00edbrn\u00fd d\u016fl Iwami Ginzan a jeho kulturn\u00ed krajina.D\u016fl za\u010dal rozv\u00edjet v\u00fdznamn\u00fd japonsk\u00fd obchodn\u00edk Kamija D\u017eutei v roce 1526. Nejvy\u0161\u0161\u00ed produkce d\u016fl dos\u00e1hl na po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, kdy se v n\u011bm t\u011b\u017eilo 38 tun st\u0159\u00edbra ro\u010dn\u011b, tedy asi 10 % celosv\u011btov\u00e9 produkce, kter\u00e1 \u010dinila o n\u011bco v\u00edce ne\u017e 400 tun. To p\u0159edstavovalo velkou \u010d\u00e1st t\u011b\u017eby st\u0159\u00edbra v Japonsku, je\u017e se na celosv\u011btov\u00e9 produkci st\u0159\u00edbra v t\u00e9 dob\u011b pod\u00edlelo celou jednu t\u0159etinu.Vyt\u011b\u017een\u00e9 st\u0159\u00edbro bylo \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1no p\u0159i v\u00fdrob\u011b minc\u00ed. O nadvl\u00e1du nad dolem bojovali r\u016fzn\u00ed daimj\u00f3ov\u00e9, a\u017e v roce 1600 jej po bitv\u011b u Sekigahary definitivn\u011b ovl\u00e1dl \u0161\u00f3gun\u00e1t Tokugawa. Pozd\u011bji bylo \u00fazem\u00ed kolem dolu zabezpe\u010deno ploty a d\u0159ev\u011bn\u00fdmi barik\u00e1dami. Uprost\u0159ed komplexu byl postaven hrad Jamabuki.Mno\u017estv\u00ed st\u0159\u00edbra vyt\u011b\u017een\u00e9 z dolu pokleslo b\u011bhem 19. stolet\u00ed a pod t\u00edhou konkurence byl d\u016fl nakonec uzav\u0159en.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Iwami Ginzan Silver Mine na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Puerto Williams? <<>>: Puerto Williams je m\u011bsto v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Chile, \u017eije v n\u011bm asi 2700 obyvatel. Le\u017e\u00ed na severn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova Navarino, u pr\u016flivu Beagle, a je hlavn\u00edm m\u011bstem provincie Chilsk\u00e1 Antarktida. Uch\u00e1z\u00ed se o titul nejji\u017en\u011bj\u0161\u00edho m\u011bsta sv\u011bta.Oblast v minulosti ob\u00fdvali domorod\u00ed Yaghanov\u00e9. V roce 1843 zalo\u017eil John Williams Wilson pevnost Fuerte Bulnes, ale ta byla brzy opu\u0161t\u011bna. Na konci 19. stolet\u00ed propukla v oblasti Oh\u0148ov\u00e9 zem\u011b zlat\u00e1 hore\u010dka a na ostrov\u011b Navarino pob\u00fdvaly stovky zlatokop\u016f. St\u00e1l\u00e9 s\u00eddlo se poda\u0159ilo zalo\u017eit a\u017e v roce 1953 a dostalo n\u00e1zev Puerto Luisa, pozd\u011bji bylo p\u0159ejmenov\u00e1no po J. W. Williamsovi. Puerto Williams je d\u016fle\u017eitou z\u00e1kladnou chilsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Nach\u00e1z\u00ed se zde tak\u00e9 leti\u0161t\u011b Aeropuerto Guardia Marina Za\u00f1artu, muzeum El Museo Antropol\u00f3gico Mart\u00edn Gusinde, z\u00e1kladn\u00ed i st\u0159edn\u00ed \u0161kola, nemocnice, banka a policejn\u00ed stanice. Zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f je turistick\u00fd ruch a lov mo\u0159sk\u00fdch krab\u016f zvan\u00fdch centollo. Klima je subpol\u00e1rn\u00ed, teploty se pohybuj\u00ed mezi 0 \u2013 10 \u00b0C.\nPuerto Williams je jedn\u00edm z m\u011bst, kter\u00e9 se prohla\u0161uj\u00ed za nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Severn\u011bji le\u017e\u00ed Ushuaia (asi 50 000 lid\u00ed) a Punta Arenas (asi 100 000 lid\u00ed), jejich\u017e statut m\u011bsta je nesporn\u00fd. Naproti tomu v Puerto Williams \u017eije n\u011bco p\u0159es dva tis\u00edce obyvatel, tak\u017ee je to sp\u00ed\u0161e m\u011bstys. V Chile je obvykle za m\u011bsto uzn\u00e1v\u00e1no jenom s\u00eddlo, kter\u00e9 m\u00e1 alespo\u0148 p\u011bt tis\u00edc obyvatel, ale v p\u0159\u00edpad\u011b Puerto Williams byla z propaga\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f u\u010din\u011bna v\u00fdjimka. O n\u011bco ji\u017en\u011bji se je\u0161t\u011b nach\u00e1z\u00ed osada Puerto Toro se zhruba pades\u00e1ti obyvateli. D\u00e1l na jih jsou meteorologick\u00e9 z\u00e1kladny na mysu Hoorn, ostrova Diega Ramireze a Ji\u017en\u00edch Orknej\u00edch, ale ty nemaj\u00ed charakter st\u00e1l\u00e9ho s\u00eddla.\n \nhttp://www.americasquarterly.org/node/2184\nhttps://web.archive.org/web/20130422042924/http://www.infinito-sur.com/spanish/chile/chile.", "<<>>: Co je Thin Air (album)? <<>>: Thin Air je t\u0159ic\u00e1t\u00e9 s\u00f3lov\u00e9 studiov\u00e9 album Petera Hammilla. Album vy\u0161lo v \u010dervnu 2009 u vydavatelstv\u00ed Fie! Records. Hammill zde hraje na v\u0161echny n\u00e1stroje a je t\u00e9\u017e producentem alba.\nAutorem v\u0161ech skladeb je Peter Hammill.", "<<>>: Co je Magura (Str\u00e1\u017eovsk\u00e9 vrchy)? <<>>: Magura (1141,3 m n. m.) je nejvy\u0161\u0161\u00ed hora Mal\u00e9 Magury, geomorfologick\u00e9ho podcelku Str\u00e1\u017eovsk\u00fdch vrch\u016f. Nach\u00e1z\u00ed se v okrese Prievidza a nejbli\u017e\u0161\u00edmi obcemi jsou Nevidzany, Poruba a Chvojnica.\npo \u010derven\u00e9 zna\u010dce z Mal\u00e9 Magury (kde se napojuje \u017elut\u00e1 zna\u010dka z obce Teme\u0161) nebo z hory Bo\u0161kovie laz\npo \u017elut\u00e9 zna\u010dce z obce Nevidzany\npo zelen\u00e9 zna\u010dce z obce Poruba\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Magura (1 141,3 m n. m.) na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Technics? <<>>: Technics je zna\u010dka v\u00fdrobk\u016f Japonsk\u00e9ho koncernu Panasonic Corporation Ozna\u010duje \u0159adu v\u00fdrobk\u016f spot\u0159ebn\u00ed elektroniky, p\u0159edev\u0161\u00edm HiFi audiotechniky.\nV roce 2002 byla \u0159ada t\u011bchto v\u00fdrobk\u016f p\u0159ezna\u010dena na jinou zna\u010dku t\u00e9ho\u017e koncernu - Panasonic. Nyn\u00ed se zna\u010dka Technics vrac\u00ed a p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed inovovan\u00e9 legend\u00e1rn\u00ed gramofony \u0159ady sl1200/sl1210 a dal\u0161\u00ed Hi-fi techniku pod sloganem \"Znovu zrozen\u00ed hudby\"\nTento gramofon s p\u0159\u00edm\u00fdm n\u00e1honem (stator v t\u011ble gramofonu, rotor sou\u010d\u00e1st\u00ed tal\u00ed\u0159e gramofonu) a quartz syst\u00e9mem s rychlost\u00ed kontrolovanou stroboskopem (odraz sv\u011btla od kruhov\u00fdch zna\u010dek na boku tal\u00ed\u0159e vytv\u00e1\u0159\u00ed frekvenci, jej\u00ed\u017e hodnota je sn\u00edm\u00e1na a zp\u011btn\u011b ovl\u00e1d\u00e1 rychlost motoru) se vyr\u00e1b\u00ed od roku 1972. M\u00e1 regulaci rychlosti p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed plynule od -8% do +8%, u nov\u011bj\u0161\u00edch model\u016f dokonce p\u0159ep\u00ednateln\u00fd rozsah rychlosti i na +-16% a tak\u00e9 disponuje dv\u011bma pracovn\u00edmi rychlosti (33 1/3 ot/min a 45 ot/min), co\u017e umo\u017e\u0148uje p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed dlouhohraj\u00edc\u00edch desek i tzv. singl\u016f (d\u00e9lka stopy maxim\u00e1ln\u011b cca 8 minut).\nMo\u017enost m\u011bnit plynule rychlost p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed a schopnost gramofonu udr\u017eet p\u0159esn\u011b stanoven\u00e9 ot\u00e1\u010dky jej p\u0159edur\u010dila k tomu, aby se stal op\u011bvovan\u00fdm n\u00e1strojem DJ's. Ti docenili tak\u00e9 velk\u00e9ho to\u010div\u00e9ho momentu motoru gramofonu a jeho robustn\u00ed konstrukci. Gramofon tak\u00e9 disponuje antiskatingem (syst\u00e9mem pro omezen\u00ed odst\u0159ediv\u00fdch sil p\u016fsob\u00edc\u00edch na jehlu), ramenem tvaru S kter\u00e9 vede jehlu ve stop\u011b (bez jej\u00edho ot\u00e1\u010den\u00ed v\u016f\u010di dr\u00e1\u017ece desky ve smyslu osy Y) a pozd\u011bj\u0161\u00ed verze maj\u00ed tak\u00e9 mal\u00e9 vysouvac\u00ed sv\u011btlo pro osv\u011btlen\u00ed bodu dotyku jehly a gramofonov\u00e9 desky.\nKlasick\u00e1 DJ sestava \u010d\u00edt\u00e1 2\u00d7 Technics a 1\u00d7 mixpult s alespo\u0148 dv\u011bma vstupn\u00edmy kan\u00e1ly. Ka\u017ed\u00fd kan\u00e1l m\u00e1 vlastn\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed hlasitosti (to jest pro ka\u017ed\u00fd gramofon zvl\u00e1\u0161\u0165), kter\u00e9 je v\u011bt\u0161inou \u0159e\u0161eno vertik\u00e1ln\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00fdm posuvn\u00fdm ovlada\u010dem = tzv. fader.\nMixpult zpravidla m\u00e1 tak\u00e9 crossfader (plynul\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159echodu mezi vstupem z lev\u00e9ho a prav\u00e9ho gramofonu \u0159e\u0161en\u00e9 horizont\u00e1ln\u00edm posuvn\u00fdm ovlada\u010dem).\nD\u00e1le v\u011bt\u0161inou nechyb\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 ekvaliz\u00e9ry pro ka\u017ed\u00fd vstupn\u00ed kan\u00e1l a mixpult mus\u00ed m\u00edt funkci cue, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje sm\u011b\u0159ovat sign\u00e1l z jednoho gramofonu jen do sluch\u00e1tek, zat\u00edmco z druh\u00e9ho gramofonu jde sign\u00e1l do reproduktor\u016f.\nTento tzv. DJ setup se stal hudebn\u00edm n\u00e1\u010din\u00edm DJ's, kte\u0159\u00ed mixuj\u00ed \u010di hraj\u00ed hudbu z gramofonov\u00fdch desek a z\u016fst\u00e1v\u00e1 j\u00edm i nad\u00e1le. V pr\u016fb\u011bhu let se roz\u0161\u00ed\u0159ily i jin\u00e9 zp\u016fsoby mixov\u00e1n\u00ed skladeb a to za pou\u017eit\u00ed CD, PC, \u010di r\u016fzn\u00fdch HW komponent p\u0159ipojovan\u00fdch k analogov\u00e9mu mixu. Zde bych odk\u00e1zal na zna\u010dky Pioneer, Vestax, Stanton, Numark, Reloop, Denon atd. Pro pou\u017eit\u00ed digit\u00e1ln\u00edch souboru v sou\u010dinnosti s gramofony v klasick\u00e9m dj setupu byl vyvinut tzv. Timecode vinyl, kter\u00fd skrze jehlu gramofonu p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed \u010dasov\u00fd k\u00f3d kter\u00fd ovl\u00e1d\u00e1 skrz mixpult hudebn\u00ed souboru uvnit\u0159 po\u010d\u00edta\u010de. Zna\u010dky v\u00fdrobc\u016f t\u00e9to technologie jsou Rane Serato a N2IT Final Scratch.", "<<>>: Co je Francesco Marchisano? <<>>: Francesco kardin\u00e1l Marchisano (25. \u010dervna 1929 Racconigi \u2013 27. \u010dervence 2014 \u0158\u00edm) byl italsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz, vysok\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk \u0159\u00edmsk\u00e9 kurie, kardin\u00e1l.\nKn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed p\u0159ijal 29. \u010dervna 1952, pot\u00e9 na Pape\u017esk\u00e9 univerzit\u011b Gregoriana z\u00edskal doktor\u00e1t z teologie. V dal\u0161\u00edch letech p\u016fsobil jako profesor semin\u00e1\u0159e v Rivoli a v Kongregaci pro katolickou v\u00fdchovu. Zde byl od \u010dervna 1969 do \u0159\u00edjna 1988 podsekret\u00e1\u0159em. V t\u00e9to funkci vizitoval katolick\u00e9 \u0161koly na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\nV \u0159\u00edjnu 1988 ho pape\u017e Jan Pavel II. jmenoval titul\u00e1rn\u00edm biskupem a sekret\u00e1\u0159em Pape\u017esk\u00e9 komise pro kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed c\u00edrkve a od z\u00e1\u0159\u00ed 1991 p\u0159edsedou Pape\u017esk\u00e9 komise pro archeologii. V dubnu 2002 byl jmenov\u00e1n gener\u00e1ln\u00edm vik\u00e1\u0159em pro Vatik\u00e1n, z\u00e1rove\u0148 p\u0159edsedou Stavebn\u00ed huti baziliky sv. Petra a arcikn\u011bzem vatik\u00e1nsk\u00e9 baziliky. P\u0159i konzisto\u0159i 21. \u0159\u00edjna 2003 ho Jan Pavel II. jmenoval kardin\u00e1lem. Funkci Pape\u017esk\u00e9 komise pro archeologii vykon\u00e1val do srpna 2004, arcikn\u011bzem vatik\u00e1nsk\u00e9 baziliky byl do \u0159\u00edjna 2006, kdy ode\u0161el na odpo\u010dinek. Dne 12. \u010dervna 2014 postoupil z j\u00e1hensk\u00e9ho stupn\u011b do kn\u011b\u017esk\u00e9ho.\nZem\u0159el 27. \u010dervence 2014 v \u0158\u00edm\u011b.\n \nProfil v biografick\u00e9m slovn\u00edku kardin\u00e1l\u016f Salvadora Mirandy\nBiografick\u00e9 heslo na catholic-hierarchy.org\nSeznam kardin\u00e1l\u016f jmenovan\u00fdch Janem Pavlem II.\nSeznam kardin\u00e1l\u016f zem\u0159el\u00fdch ve 21.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost \u017d\u010f\u00e1rec? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost \u017d\u010f\u00e1rec je \u00fazemn\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v d\u011bkan\u00e1tu Ti\u0161nov s farn\u00edm kostelem sv. Petra a Pavla.\n\u017d\u010f\u00e1rec s farn\u00edm kostelem sv. Petra a Pavla\nLubn\u00e9 s kapl\u00ed Panny Marie\nOstrov s kapl\u00ed sv. V\u00e1clava\nRojet\u00edn s kapl\u00ed Narozen\u00ed Panny Marie\nTi\u0161novsk\u00e1 Nov\u00e1 Ves s kapl\u00ed Nanebevzet\u00ed Panny Marie\nV\u00edckov s kapl\u00ed Panny Marie Lurdsk\u00e9\nVratisl\u00e1vka s kapl\u00ed Panny Marie\nRan\u011b gotick\u00e9 j\u00e1dro \u017e\u010f\u00e1reck\u00e9ho kostela bylo postaveno kolem roku 1260, v pozd\u011bj\u0161\u00edch stalet\u00edch bylo upravov\u00e1no. U severn\u00ed st\u011bny presbyt\u00e1\u0159e je p\u0159istav\u011bna sakristie, u ji\u017en\u00ed zdi lodi kaple.\nDuchovn\u00edm spr\u00e1vcem je zde far\u00e1\u0159 z Doln\u00edch Lou\u010dek. Administr\u00e1torem excurrendo byl od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2007 R. D. Mari\u00e1n Kalina. Od 1. srpna 2014 byl jako administr\u00e1tor excurrendo ustanoven R. D. Mgr. Pavel K\u0159iv\u00fd.\nFarnost pravideln\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 t\u0159\u00edkr\u00e1lovou sb\u00edrku - v roce 2015 se p\u0159i n\u00ed ve \u017d\u010f\u00e1rci, Ostrov\u011b a Vickov\u011b vykoledovalo 12 658 korun, ve Vratisl\u00e1vce 4 100 korun. P\u0159i sb\u00edrce v roce 2016 se vybralo ve \u017d\u010f\u00e1rci, Ostrov\u011b a Vickov\u011b 13 341 korun, ve Vratisl\u00e1vce 5 030 korun. O rok pozd\u011bji dos\u00e1hl v\u00fdt\u011b\u017eek sb\u00edrky ve \u017d\u010f\u00e1rci 14 993 korun, ve Vratisl\u00e1vce 6 060 korun.V\u00fduka n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed se kon\u00e1 v budov\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Farnost je zapojena do projektu adopce na d\u00e1lku. Adora\u010dn\u00ed den p\u0159ipad\u00e1 na 24. z\u00e1\u0159\u00ed. Tento den je tak\u00e9 dnem vz\u00e1jemn\u00fdch modliteb farnost\u00ed za bohoslovce a bohoslovc\u016f za farnosti brn\u011bnsk\u00e9 diec\u00e9ze.", "<<>>: Co je Centr\u00e1ln\u00ed registr zbran\u00ed? <<>>: Centr\u00e1ln\u00ed registr zbran\u00ed je v \u010cesk\u00e9 republice neve\u0159ejn\u00fd informa\u010dn\u00ed syst\u00e9m ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy slou\u017e\u00edc\u00ed k v\u00fdkonu st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy v oblasti zbran\u00ed a st\u0159eliva. Slou\u017e\u00ed k jednotn\u00e9 evidenci civiln\u00edch zbran\u00ed vyskytuj\u00edc\u00edch se na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a je veden\u00fd Polici\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. Hlavn\u00edm c\u00edlem jeho vytvo\u0159en\u00ed bylo podle Policie \u010cR \u201ezv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farovn\u011b profesionality Policie v boji s neleg\u00e1ln\u00edm obchodem se zbran\u011bmi a usnadn\u011bn\u00ed pln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch pro \u010ceskou republiku ze Sm\u011brnice Rady 91/477/EHS\u201c. V\u00fdstavbu tohoto syst\u00e9mu do pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du zakotvil z\u00e1kon \u010d. 170/2013 Sb., j\u00edm\u017e byl novelizov\u00e1n z\u00e1kon \u010d. 119/2002 Sb., o zbran\u00edch a st\u0159elivu, zejm\u00e9na vlo\u017een\u00edm nov\u00e9ho \u00a7 73a, Podrobn\u011bj\u0161\u00ed po\u017eadavky stanov\u00ed prov\u00e1d\u011bc\u00ed vyhl\u00e1\u0161ka \u010d. 115/2014 Sb. Do ostr\u00e9ho provozu byl syst\u00e9m spu\u0161t\u011bn 1. \u010dervence 2014. Syst\u00e9m je provozov\u00e1n v r\u00e1mci intranetu Police \u010cR, lze k n\u011bmu v\u0161ak p\u0159istupovat i z internetu. \nNa z\u00e1klad\u011b R\u00e1mcov\u00e9 dohody mezi vl\u00e1dou \u010cesk\u00e9 republiky a \u0160v\u00fdcarskou feder\u00e1ln\u00ed radou byl v r\u00e1mci \u201eProgramu \u0161v\u00fdcarsko\u2013\u010desk\u00e9 spolupr\u00e1ce na sn\u00ed\u017een\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch a soci\u00e1ln\u00edch rozd\u00edl\u016f v r\u00e1mci roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 Evropsk\u00e9 unie\u201c program ve v\u00fd\u0161i 85 % p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 ceny projektu dotov\u00e1n \u0161v\u00fdcarsk\u00fdm fondem pro rozvoj a spolupr\u00e1ci, p\u0159i\u010dem\u017e celkov\u00e1 cena projektu byla odhadnuta na 390 000 CHF. Celkov\u00e9 n\u00e1klady dos\u00e1hly 390 tis\u00edc \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch frank\u016f (8,8 milion\u016f K\u010d).Syst\u00e9m byl navr\u017een tak, aby v budoucnu mohl nahradit v\u0161echny evidence, kter\u00e9 policie vede podle z\u00e1kona o zbran\u00edch.Program m\u00e1 p\u0159isp\u011bt ke zlep\u0161en\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed situace na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a m\u00e1 \u010cesk\u00e9 republice usnadnit pln\u011bn\u00ed povinnost\u00ed, kter\u00e9 j\u00ed vypl\u00fdvaj\u00ed ze Sm\u011brnice Rady 91/477/EHS, o kontrole nab\u00fdv\u00e1n\u00ed a dr\u017een\u00ed zbran\u00ed a ze Sm\u011brnice Evropsk\u00e9ho parlamentu a Rady 2008/51/ES. Policie deklaruje, \u017ee projekt je v souladu i s \u201eProtokolem o nedovolen\u00e9 v\u00fdrob\u011b a distribuci st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed, jejich sou\u010d\u00e1st\u00ed, d\u00edl\u016f a st\u0159eliva, p\u0159ipojen\u00e9ho k \u00damluv\u011b Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f o boji proti mezin\u00e1rodn\u00edmu organizovan\u00e9mu zlo\u010dinu\u201c.V budoucnu m\u00e1 b\u00fdt \u010desk\u00fd registr i z\u00e1kladn\u00edm komunika\u010dn\u00edm prvkem pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed o ztracen\u00fdch a odcizen\u00fdch zbran\u00edch do Schengensk\u00e9ho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu druh\u00e9 generace (SIS II) a z\u00e1m\u011brem je i nab\u00eddnout CRZ jako z\u00e1klad pro v\u00fdstavbu evropsk\u00e9ho registru zbran\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00edho materi\u00e1lu.Po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m ve\u0159ejn\u00e9m v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed na dodavatele aplika\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti (programov\u00e9ho vybaven\u00ed) se Policie rozhodla realizovat programovou \u010d\u00e1st projektu vlastn\u00edmi silami, kv\u016fli \u010demu\u017e musela p\u0159ehodnotit harmonogram a n\u011bkter\u00e9 funkcionality, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159in\u00e9st zjednodu\u0161en\u00ed pracovn\u00edch postup\u016f pro Policii \u010cR, budou dokon\u010deny a\u017e po zah\u00e1jen\u00ed ostr\u00e9ho provozu. Ostr\u00fd provoz byl zah\u00e1jen 1. \u010dervence 2014. Ministerstvo v dubnu 2014 \u017e\u00e1dalo parlament o odklad term\u00ednu spu\u0161t\u011bn\u00ed, proto\u017ee syst\u00e9m je\u0161t\u011b nebyl dostate\u010dn\u011b otestov\u00e1n a byly obavy, aby nedo\u0161lo k podobn\u00e9mu kolapsu jako o dva roky d\u0159\u00edve u Centr\u00e1ln\u00edho registru vozidel. Poslanci v\u0161ak \u017e\u00e1dostem o odklad nevyhov\u011bli. U\u017eivatel\u00e9 syst\u00e9mu skute\u010dn\u011b v prvn\u00edch dni hl\u00e1sili probl\u00e9my s p\u0159\u00edstupem i rychlost\u00ed odezvy. Radek Libovick\u00fd ze spole\u010dnosti Lira IS \u0159ekl, \u017ee pova\u017euje za amat\u00e9rsk\u00e9 spou\u0161t\u011bt aplikaci, ani\u017e by se dop\u0159edu ud\u011blal zku\u0161ebn\u00ed provoz, p\u0159\u00edpadn\u011b oslovili dobrovoln\u00ed teste\u0159i z \u0159ad prodejc\u016f a dovozc\u016f, kte\u0159\u00ed by dali svoje p\u0159ipom\u00ednky a n\u00e1m\u011bty a syst\u00e9m se tak doladil je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00fdm spu\u0161t\u011bn\u00edm.Dne 7. srpna 2014 policejn\u00ed prezident Tom\u00e1\u0161 Tuh\u00fd spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm prvn\u00edm n\u00e1m\u011bstkem Martinem Vondr\u00e1\u0161kem a \u0159editelem pro podporu v\u00fdkonu slu\u017eby Pavlem Osvaldem p\u0159ijal skupinu 22 policist\u016f a ob\u010dansk\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f, kter\u00fdm osobn\u011b pod\u011bkoval za realizaci a spu\u0161t\u011bn\u00ed registru.Spole\u010dn\u011b se spu\u0161t\u011bn\u00edm nov\u00e9 elektronick\u00e9 evidence vyhl\u00e1sila policie tak\u00e9 zbra\u0148ovou amnestii, d\u00edky ni\u017e lid\u00e9 mohli odevzdat policist\u016fm beztrestn\u011b neleg\u00e1ln\u011b dr\u017een\u00e9 zbran\u011b a st\u0159elivo. Brzy po uplynut\u00ed p\u0159echodn\u00e9ho obdob\u00ed pro povinn\u00fd p\u0159echod na nov\u00fd syst\u00e9m do\u0161lo k s\u00e9rii rozs\u00e1hl\u00fdch v\u00fdbuch\u016f v muni\u010dn\u00edch skladech ve Vrb\u011btic\u00edch.\nZadavatelem projektu a spr\u00e1vcem informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu je \u0159editelstv\u00ed slu\u017eby pro zbran\u011b a bezpe\u010dnostn\u00ed materi\u00e1l Policejn\u00edho prezidia \u010cesk\u00e9 republiky (\u0158SZBM). Provozovatelem syst\u00e9mu a z\u00e1rove\u0148 i realiz\u00e1torem projektu a zpracovatelem programov\u00e9 aplikace je odbor informatiky a provozu informa\u010dn\u00edch technologi\u00ed Policejn\u00edho prezidia \u010cR (OIPIT). Na zad\u00e1n\u00ed projektu se pod\u00edlaly i \u010cesk\u00fd \u00fa\u0159ad pro zkou\u0161en\u00ed zbran\u00ed a st\u0159eliva a Asociace v\u00fdrobc\u016f a prodejc\u016f zbran\u00ed a st\u0159eliva. Na realizaci modulu P\u0159epravy se pod\u00edl\u00ed opera\u010dn\u00ed odbor Policejn\u00edho prezidia \u010cesk\u00e9 republiky.\nKa\u017ed\u00e1 zbra\u0148 kategorie A, B nebo C se do centr\u00e1ln\u00edho registru zav\u00e1d\u00ed v dob\u011b sv\u00e9ho vzniku p\u0159i v\u00fdrob\u011b nebo p\u0159i jej\u00edm dovozu na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a je v n\u011bm a\u017e do doby jej\u00edho zni\u010den\u00ed, v\u00fdvozu z \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky nebo jej\u00edho znehodnocen\u00ed. V pr\u016fb\u011bhu \u201e\u017eivota zbran\u011b\u201c jsou v jej\u00edch \u00fadaj\u00edch zaznamen\u00e1v\u00e1ny v\u0161echny zm\u011bny jej\u00edho vlastnictv\u00ed, technick\u00e9 zm\u011bny, \u00fadaje o jej\u00edm ov\u011b\u0159en\u00ed a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed \u00fadaje.V\u00fdrobc\u016fm a dovozc\u016fm zbran\u00ed p\u0159ibyla hned od 1. \u010dervence 2014 nov\u00e1 povinnost vkl\u00e1dat do registru \u00fadaje o v\u0161ech zbran\u00edch a st\u0159elivu, kter\u00e9 vyrobili nebo dovezli na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, a zaznamen\u00e1vat jejich p\u0159evody i jejich prodeje kone\u010dn\u00fdm vlastn\u00edk\u016fm. Z\u00e1rove\u0148 jim skon\u010dila povinnost v\u00e9st \u201epap\u00edrov\u00e9\u201c eviden\u010dn\u00ed knihy zbran\u00ed a st\u0159eliva a pod\u00e1vat m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed v\u00fdkazy o p\u0159evodech zbran\u00ed. B\u011bhem prvn\u00edch t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f maj\u00ed tito podnikatel\u00e9 za \u00fakol do nov\u00e9ho syst\u00e9mu zav\u00e9st v\u0161echny zbran\u011b a st\u0159elivo, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b budou m\u00edt ve sv\u00fdch skladech nebo na prodejn\u00e1ch, a kter\u00e9 maj\u00ed jako p\u0159edm\u011bt sv\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed.Z\u00e1znamy zbran\u00ed a st\u0159eliva tvo\u0159\u00ed knihy (datab\u00e1ze CRZ), kter\u00e9 jsou rozd\u011bleny do eviden\u010dn\u00edch a z\u00e1znamn\u00edch knih. U\u017eivatelsky je registr rozd\u011blen na t\u0159i \u010d\u00e1sti:\npro dr\u017eitele zbrojn\u00edch licenc\u00ed\npro \u010cesk\u00fd \u00fa\u0159ad pro zkou\u0161en\u00ed zbran\u00ed a st\u0159eliva (\u010c\u00daZZS)\npro Policii \u010cRDr\u017eitel\u00e9 zbrojn\u00edch licenc\u00ed vstupuj\u00ed do sv\u00e9 sekce prost\u0159ednictv\u00edm internetu. Na \u00favodn\u00ed obrazovce maj\u00ed p\u0159ehled o pohybech v\u0161ech sv\u00fdch zbran\u00ed a st\u0159eliva (po\u010dty z\u00e1silek k p\u0159ijet\u00ed, k odesl\u00e1n\u00ed, po\u010dty reklamac\u00ed a stav skladu). V jednotliv\u00fdch modulech pak vol\u00ed provozovnu, jej\u00ed\u017e virtu\u00e1ln\u00ed knihy se mu zobraz\u00ed k mo\u017en\u00fdm \u00faprav\u00e1m. \neviden\u010dn\u00ed kniha zbran\u00ed (EKZ) a eviden\u010dn\u00ed kniha st\u0159eliva (EKS), jen pro dr\u017eitele zbrojn\u00edch licenc\u00ed skupin A a\u017e E pro zbran\u011b, kter\u00e9 nemaj\u00ed vyd\u00e1n pr\u016fkaz zbran\u011b. Tato forma evidence je povinn\u00e1.\nz\u00e1znamov\u00e1 kniha zbran\u00ed (ZKZ) a z\u00e1znamov\u00e1 kniha st\u0159eliva (ZKS), pro v\u0161echny dr\u017eitele zbrojn\u00edch licenc\u00ed pro zbran\u011b, kte\u0159\u00ed mohou v\u00e9st evidence zbran\u00ed a st\u0159eliva do t\u011bchto zbran\u00ed, na kter\u00e9 maj\u00ed vyd\u00e1n pr\u016fkaz zbran\u011b. Tato forma evidence je dobrovoln\u00e1, evidenci je mo\u017eno v\u00e9st i postaru v pap\u00edrov\u00fdch nebo off-line elektronick\u00fdch z\u00e1znamn\u00edch knih\u00e1ch.\nmodul P\u0159eprava: formul\u00e1\u0159e \u201e\u017d\u00e1dosti o povolen\u00ed p\u0159epravy\u201c a \u201eHl\u00e1\u0161en\u00ed o p\u0159eprav\u011b zbran\u00ed a st\u0159eliva\u201c.\u010cesk\u00fd \u00fa\u0159ad pro zkou\u0161en\u00ed zbran\u00ed a st\u0159eliva (\u010c\u00daZZS) vstupuje do sv\u00e9 sekce prost\u0159ednictv\u00edm internetu jako org\u00e1n ve\u0159ejn\u00e9 moci. Je mu dostupn\u00fd modul \u201eEKZ \u2013 zku\u0161ebna\u201c, jeho\u017e prost\u0159ednictv\u00edm m\u016f\u017ee p\u0159evz\u00edt zbran\u011b k ov\u011b\u0159en\u00ed, vyzna\u010dit u nich ov\u011b\u0159en\u00ed a p\u0159edat zbran\u011b zp\u011bt.\nPolicie \u010cesk\u00e9 republiky p\u0159istupuje do registru ze sv\u00e9ho intranetu. Pro ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd \u00fatvar policie jsou vytvo\u0159eny eviden\u010dn\u00ed knihy zbran\u00ed \u201eEKZ-policie\u201c, ve kter\u00fdch vedou z\u00e1znamy o zbran\u00edch, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed v jejich skladech.\nPo Masakru v Uhersk\u00fd Brod, kde mu\u017e, obecn\u011b pova\u017eovan\u00fd za podiv\u00edna a \u00fadajn\u011b i s psychick\u00fdmi probl\u00e9my, av\u0161ak s platn\u00fdm zbrojn\u00edm pr\u016fkazem, zast\u0159elil leg\u00e1ln\u011b dr\u017een\u00fdmi zbran\u011bmi 8 osob a n\u00e1sledn\u011b sp\u00e1chal sebevra\u017edu, p\u0159i\u0161lo ministerstvo vnitra s my\u0161lenkou, aby do Centr\u00e1ln\u00edho registru zbran\u00ed m\u011bli p\u0159\u00edm\u00fd vstup zaji\u0161t\u011bn\u00fd i l\u00e9ka\u0159i, aby tak mohli zjistit, zda jejich pacient je dr\u017eitelem zbrojn\u00edho pr\u016fkazu. Dosud tyto informace dost\u00e1val jen registruj\u00edc\u00ed praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159, a to klasickou off-line cestou, a specialist\u00e9, nap\u0159\u00edklad psychiat\u0159i, k nim p\u0159\u00edstup zaji\u0161t\u011bn\u00fd nem\u011bli.\nZ\u00e1kon o zbran\u00edch\nZbrojn\u00ed pr\u016fkaz\nV\u00fdbuchy muni\u010dn\u00edch sklad\u016f ve Vrb\u011btic\u00edch od 16. \u0159\u00edjna 2014\nCentr\u00e1ln\u00ed registr zbran\u00ed, informace a vstup do syst\u00e9mu, Policie \u010cesk\u00e9 republiky\nCentr\u00e1ln\u00ed registr zbran\u00ed, Ministerstvo vnitra \u010cR, 5. 8. 2014\nMartin Vyle\u0165al: Policie spustila nov\u00fd registr zbran\u00ed, pap\u00edry nahradila elektronick\u00e1 evidence, Lupa.cz, 2. 7.", "<<>>: Co je They Don't Care About Us? <<>>: \u201eThey Don't Care About Us\u201c je p\u00edse\u0148 Michaela Jacksona z alba HIStory, kter\u00e1 se dostala do prvn\u00ed des\u00edtky \u017eeb\u0159\u00ed\u010dk\u016f ve v\u0161ech evropsk\u00fdch zem\u00edch a navzdory tomu, \u017ee se ji v USA zdr\u00e1haly hr\u00e1t kv\u016fli kontroverzn\u00edmu textu dos\u00e1hla 30. m\u00edsta v Billboard Hot 100. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se p\u0159i protestech hnut\u00ed Black Live Matter. Jako singl vy\u0161el 31. b\u0159ezna 1996. P\u00edse\u0148 napsal a produkoval s\u00e1m Michael Jackson.\nP\u00edse\u0148 m\u00e1 b\u00fdt kritikou p\u0159edsudk\u016f a n\u00e1sledn\u00e9 nesn\u00e1\u0161enlivosti. Ov\u0161em p\u00edse\u0148 byla \u010dasto p\u0159edev\u0161\u00edm v USA kritizov\u00e1na za \u00fadajn\u00fd rasistick\u00fd a antisemitsk\u00fd obsah v textu \u201eJew me, sue me, everybody do me/ Kick me, kike me, don't you black or white me.\"(\"D\u011blejte ze m\u011b \u017dida, \u017ealujte m\u011b. V\u0161ichni se na m\u011b vrhn\u011bte. Kopejte do m\u011b, odsu\u010fte m\u011b(kv\u016fli etnick\u00e9 z\u00e1\u0161ti v\u016f\u010di \u017eidovsk\u00e9 osob\u011b). Nebudete ze m\u011b te\u010f d\u011blat \u010dernocha nebo b\u011blocha.\u201c). Michael se proti tomu ohradil: \u201eMy\u0161lenka, \u017ee tyto texty mohou b\u00fdt pova\u017eov\u00e1ny za nevhodn\u00e9 mi jsou velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9, proto\u017ee to je zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. P\u00edse\u0148 je ve skute\u010dnosti o bolesti z p\u0159edsudk\u016f a nen\u00e1visti a je to zp\u016fsob jak upoutat pozornost na soci\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 probl\u00e9my. Jsem hlas obvin\u011bn\u00e9ho a napaden\u00e9ho. Jsem hlasem ka\u017ed\u00e9ho. Jsem skinhead, j\u00e1 jsem \u017did, j\u00e1 jsem \u010dern\u00fd mu\u017e, j\u00e1 jsem b\u00edl\u00fd mu\u017e. Nejsem ten, kdo \u00fato\u010d\u00ed. Jedn\u00e1 se o nespravedlnost v\u016f\u010di mlad\u00fdch lidem a o tom, jak je syst\u00e9m m\u016f\u017ee neopr\u00e1vn\u011bn\u011b obvinit. Jsem na\u0161tv\u00e1n a pobou\u0159en z toho, \u017ee bych mohl b\u00fdt tak \u0161patn\u011b pochopen.\u201c\nK p\u00edsni byli nato\u010deny hned 2 videoklipy. Prvn\u00ed byl nato\u010den v Braz\u00edlii, navzdory nevoli \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se to sna\u017eili zak\u00e1zat, proto\u017ee se ob\u00e1vali, \u017ee obrazy chudoby by mohli negativn\u011b ovlivnit cestovn\u00ed ruch. Tak\u00e9 se ob\u00e1vali, \u017ee sc\u00e9ny chudoby a poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fd pr\u00e1v, by k tomu je\u0161t\u011b mohli sn\u00ed\u017eit \u0161ance na po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Letn\u00ed olympi\u00e1dy v roce 2004. Nakonec i p\u0159es p\u016fvodn\u00ed neschv\u00e1len\u00ed brazilsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady mu to bylo d\u00edky soudu umo\u017en\u011bno k nad\u0161en\u00ed mnoha brazilsk\u00fdch fanou\u0161k\u016f. Ve videoklipu jsou i uk\u00e1z\u00e1ny z\u00e1b\u011bry 2 fanynek, kter\u00e9 se dostaly p\u0159es ochranku. Prvn\u00ed ho objala a druh\u00e1 dokonce povalila na zem. Oblast kde se nat\u00e1\u010delo muselo uzav\u0159\u00edt 1500 policist\u016f. Spolupracoval zde s 200 \u010dleny brazilsk\u00e9 kultovn\u00ed skupiny Olodum, V roce 2009 Billboard popsal oblast, kde nat\u00e1\u010del jako \u201evzorov\u00fd model soci\u00e1ln\u00edho rozvoje\u201c a tvrdil, \u017ee Jackson\u016fv vliv byl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zodpov\u011bdn\u00fd za toto zlep\u0161en\u00ed.Druh\u00e1 m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1 verze byla nato\u010dena ve v\u011bzen\u00ed, kde byl Michael nat\u00e1\u010den s\u00e1m v cele nebo v j\u00eddeln\u011b se spoluv\u011bzni i bez nich. Je zobrazen i s pouty. Videoklip je soustavn\u011b prokl\u00e1d\u00e1n skute\u010dn\u00fdmi z\u00e1b\u011bry policist\u016f \u00fato\u010d\u00edc\u00edch na Afroameri\u010dany, vojensk\u00e9ho z\u00e1sahu proti protest\u016fm na n\u00e1m\u011bst\u00ed Nebesk\u00e9ho klidu, Ku Klux Klanu, v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f, genocidy, poprav, nelidskosti stann\u00e9ho pr\u00e1va a dal\u0161\u00ed z\u00e1b\u011bry poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v.", "<<>>: Co je Alicante CF? <<>>: Alicante Club de F\u00fatbol byl \u0161pan\u011blsk\u00fd fotbalov\u00fd klub s\u00eddl\u00edc\u00ed ve m\u011bst\u011b Alicante ve Valencijsk\u00e9m spole\u010denstv\u00ed. Klub byl zalo\u017een v roce 1918, zanikl v roce 2014.\nSv\u00e9 dom\u00e1c\u00ed z\u00e1pasy hr\u00e1l klub na stadionu Ciudad Deportiva de Villafranqueza s kapacitou 4 000 div\u00e1k\u016f.\n1918 \u2013 Alicante FC (Alicante Football Club)\n1941 \u2013 Lucentum CF (Lucentum Club de F\u00fatbol)\n1942 \u2013 Alicante CF (Alicante Club de F\u00fatbol)\nLegenda: Z - z\u00e1pasy, V - v\u00fdhry, R - rem\u00edzy, P - por\u00e1\u017eky, VG - vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly, OG - obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly, +/- - rozd\u00edl sk\u00f3re, B - body, \u010derven\u00e9 podbarven\u00ed - sestup, zelen\u00e9 podbarven\u00ed - postup, sv\u011btle fialov\u00e9 podbarven\u00ed - p\u0159esun do jin\u00e9 sout\u011b\u017ee\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Alicante CF na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cern\u00e1 (p\u0159\u00edtok Mal\u0161e)? <<>>: \u010cern\u00e1 (n\u011bmecky Schwarzaubach, n\u011bkdy \u010desky t\u00e9\u017e \u010cern\u00fd potok, lidov\u011b t\u00e9\u017e \u0160varcava) je \u0159\u00ed\u010dka v okresech Gm\u00fcnd v Doln\u00edch Rakousech a \u010cesk\u00fd Krumlov v Jiho\u010desk\u00e9m kraji. Celkov\u00e1 d\u00e9lka toku \u010din\u00ed 29,3 km, z toho 27,4 km v kategorii v\u00fdznamn\u00fd. Plocha povod\u00ed m\u011b\u0159\u00ed 148,6 km\u00b2.\nPramen\u00ed pod jm\u00e9nem Schwarzaubach v Rakousku na jihoz\u00e1padn\u00edm svahu hory Nebelstein, nad s\u00eddlem Schwarzau. Na \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0159eky se nach\u00e1zej\u00ed splavovac\u00ed n\u00e1dr\u017e Zlat\u00e1 Kti\u0161 a Sob\u011bnovsk\u00e1 p\u0159ehrada. Do Mal\u0161e se vl\u00e9v\u00e1 severn\u011b od Kaplice jako jeden z jej\u00edch v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch pravostrann\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f.\nNejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edtokem \u0159\u00ed\u010dky \u010cern\u00e9 je Poho\u0159sk\u00fd potok. Do \u010cern\u00e9 se vl\u00e9v\u00e1 z lev\u00e9 strany mezi Li\u010dovem a Bene\u0161ovem nad \u010cernou (\u0159.km 11,3). Z v\u011bt\u0161\u00edch tok\u016f se do \u010cern\u00e9 vl\u00e9v\u00e1 je\u0161t\u011b z lev\u00e9 strany Hu\u0165sk\u00fd potok a z prav\u00e9 Lu\u017en\u00fd potok.\nHl\u00e1sn\u00fd profil:\nD\u0159\u00edve se zde intenzivn\u011b plavilo d\u0159\u00edv\u00ed (na 12 km toku). Od roku 1925, kdy byla na \u0159\u00ed\u010dce postavena Sob\u011bnovsk\u00e1 p\u0159ehrada, m\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam v\u00fdroba elektrick\u00e9 energie a protipovod\u0148ov\u00e1 ochrana. S v\u00fdjimkou \u00fadoln\u00ed n\u00e1dr\u017ee jde v\u00fdhradn\u011b o pstruhovou vodu.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \nLi\u010dov \u2013 aktu\u00e1ln\u00ed vodn\u00ed stav na str\u00e1nk\u00e1ch Povod\u00ed Vltavy Archivov\u00e1no 2. 10. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je 1808 ve fotografii? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek obsahuje v\u00fdznamn\u00e9 fotografick\u00e9 ud\u00e1losti v roce 1808.\n20. \u00fanora \u2013 Josiah Johnson Hawes, americk\u00fd fotograf ( \u2020 7.", "<<>>: Co je Pavel Ne\u0161leha? <<>>: Pavel Ne\u0161leha (19. \u00fanora 1937, Praha \u2013 13. z\u00e1\u0159\u00ed 2003, Praha) byl \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159, kresl\u00ed\u0159, grafik a fotograf, v\u00fdrazn\u00fd p\u0159edstavitel generace 60. let a \u010desk\u00e9ho nekonformn\u00edho, avantgardn\u011b zam\u011b\u0159en\u00e9ho modern\u00edho um\u011bn\u00ed. Za grafickou a kresl\u00ed\u0159skou tvorbu z\u00edskal \u0159adu ocen\u011bn\u00ed. Samostatn\u011b vystavoval od roku 1966, kolektivn\u00edch v\u00fdstav doma a v zahrani\u010d\u00ed se z\u00fa\u010dast\u0148oval od roku 1965.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed V\u00fdtvarn\u00e9 \u0161koly v Praze (1952\u20131956), studoval na pra\u017esk\u00e9 Vysok\u00e9 \u0161kole um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 v ateli\u00e9ru monument\u00e1ln\u00ed a u\u017eit\u00e9 malby prof. Aloise Fi\u0161\u00e1rka (1956\u20131962). Abstraktn\u011b koncipovan\u00e1 diplomn\u00ed pr\u00e1ce, navr\u017een\u00e1 pro prostor Divadla hudby do Hradce Kr\u00e1lov\u00e9, byla z ideologick\u00fdch d\u016fvod\u016f zak\u00e1zan\u00e1 a zni\u010dena; studium kon\u010dil souborem expresivn\u00edch maleb z ni\u017e\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edk\u016f \u2013 z\u00edskal cenu \u0161koly. St\u00fdkal se s avantgardn\u011b orientovan\u00fdmi um\u011blci pra\u017esk\u00fdch ateli\u00e9rov\u00fdch Konfrontac\u00ed I a II (1960); poznal grafika Vladim\u00edra Boudn\u00edka, sp\u0159\u00e1telil se s teoretiky Franti\u0161kem \u0160mejkalem a Janem K\u0159\u00ed\u017eem. Po ukon\u010den\u00ed povinn\u00e9 vojensk\u00e9 slu\u017eby (1962\u20131964) za\u010dal vystavovat. V roce 1966 se sezn\u00e1mil s teoretikem Jind\u0159ichem Chalupeck\u00fdm, \u00fa\u010dastnil se jeho aktivit. Na ja\u0159e 1968 z\u00edskal stipendium francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy do Pa\u0159\u00ed\u017ee, uskute\u010dnil \u0159adu studijn\u00ed cest. V roce 1968 se o\u017eenil s Mahulenou Hrom\u00e1dkovou (Mahulena Ne\u0161lehov\u00e1 \u2013 histori\u010dka modern\u00edho um\u011bn\u00ed). Nab\u00eddka pedagoga v oboru kresby na Akademii v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Kasselu, kterou v roce 1970 z\u00edskal, byla \u010desk\u00fdmi \u00fa\u0159ady zam\u00edtnuta. Povolen\u00ed k v\u00fdjezdu nedostal. Roku 1977 se mu narodila dcera Johanka (Johana Ne\u0161lehov\u00e1 \u2013 matemati\u010dka). Za normalizace (1970\u20131989) pat\u0159il do okruhu Jind\u0159icha Chalupeck\u00e9ho. Spoluzalo\u017eil (1987) skupinu Zaostal\u00ed. V roce 1990 obdr\u017eel tv\u016fr\u010d\u00ed grant The Pollock\u2013Krasner Foundation; od t\u00e9ho\u017e roku vedl (do 2002) ateli\u00e9r malby na Vysok\u00e9 \u0161kole um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 v Praze; 1991 jmenov\u00e1n profesorem; 1995 se stal se \u010dlenem S.V.U. M\u00e1nes. V z\u00e1\u0159\u00ed 2003 ne\u010dekan\u011b podlehl zhoubn\u00e9mu onemocn\u011bn\u00ed.\nNe\u0161lehova tematicky bohat\u00e1 tvorba zahrnuje krom\u011b malby, kreseb, grafik a fotografi\u00ed t\u00e9\u017e objekty, instalace, kol\u00e1\u017ee, sv\u011bteln\u00e9 objekty a reli\u00e9fy. Expresivn\u00ed a informeln\u00ed, imaginativn\u011b zam\u011b\u0159en\u00e9 pr\u00e1ce, vznikaj\u00edc\u00ed na p\u0159elomu 50. a 60. let, sm\u011brovaly tvorbu k v\u00fdrazu dramat lidsk\u00e9 existence. Od poloviny 60. let se v d\u00edle prosazovaly n\u00e1znaky figurace vedouc\u00ed v malb\u00e1ch, grafik\u00e1ch a ve velkoform\u00e1tov\u00fdch kresb\u00e1ch k expresivn\u011b nadsazen\u00fdm formac\u00edm detail\u016f a \u010d\u00e1st\u00ed lidsk\u00e9ho t\u011bla. Fotografov\u00e1n\u00ed (od 1968) a z\u00e1jem o p\u0159esn\u011b vid\u011bn\u00fd p\u0159edm\u011bt ovliv\u0148ovaly zp\u016fsob v\u00fdtvarn\u00e9 pr\u00e1ce \u2013 veristicky zpracovan\u00fd prvek v\u0161edn\u00ed reality prot\u00ednala ironick\u00e1 gotesknost a absurdita. Osobit\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 surre\u00e1ln\u00e1 tematika \u00fastila od konce 70. let do meditativn\u00ed hloubavosti a do symbolick\u00e9ho zhodnocen\u00ed sv\u011btla, do n\u011bho\u017e se prom\u00edtla zku\u0161enost se sv\u011bteln\u00fdmi objekty a reli\u00e9fy.\nVztah k p\u0159\u00edrod\u011b, modifikovan\u00fd citacemi romantik\u016f (K. H. M\u00e1cha, C. D. Friedrich) a symbolick\u00fdm pojet\u00edm sv\u011btla, se staly spolu s t\u00e9matem \u017eivl\u016f v 80. letech v\u00fdchodiskem um\u011blcovy dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce. Do koncepce d\u011bl vstupoval paradox spojen\u00ed iluzivn\u00ed malby s re\u00e1ln\u00fdmi prvky; vznikaly rozm\u011brn\u00e9 objekty dve\u0159\u00ed, asambl\u00e1\u017ee a obrazov\u00e9 instalace. T\u00e9ma \u017eivl\u016f, p\u0159\u00edrodn\u00ed prvky a mytick\u00e1 osudovost, zpracov\u00e1van\u00e9 v pastelech, kresb\u00e1ch, fotografi\u00edch, malb\u00e1ch a objektech, nalezly v um\u011blcov\u011b d\u00edle trval\u00e9 motivick\u00e9 zakotven\u00ed. Od konce 90. let se do centra jeho pozornosti op\u011bt dostalo sv\u011btlo obda\u0159en\u00e9 duchovn\u00edmi v\u00fdznamy \u2013 n\u011bkdej\u0161\u00ed pouto k vizu\u00e1ln\u00ed realit\u011b postupn\u011b miz\u00ed v abstrakci barevn\u00fdch znak\u016f a sv\u011bteln\u00fdch viz\u00edch realizovan\u00fdch v technice pastelu. Jimi se tak\u00e9 Ne\u0161lehova tvorba v roce 2003 p\u0159ed\u010dasn\u011b uzav\u0159ela.\nHlava III, 1969; olej, heraklit, 91 \u00d7 66 cm. Galerie Zlat\u00e1 husa, Praha.\nRozlou\u010den\u00ed s C. D. Friedrichem, 1982; akryl, olej, sololit, 180 \u00d7 120 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nCesta, 1983; akryl, olej, sololit, 116 \u00d7 82 cm. N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze \u2013 sb\u00edrka Ji\u0159\u00edho Valocha.\nMinul \u010das (z projektu Iluze v soukrom\u00ed), 1986;, objekt dve\u0159\u00ed, akryl, d\u0159evot\u0159\u00edska, 245 \u00d7 300 \u00d7 50 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nAni na zemi ani na nebi, 1989; akryl, d\u0159evo, lepenka, 265 \u00d7 410 \u00d7 280 cm. N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze.\nDla\u0148, 1969\u201370; tu\u017eka, pap\u00edr, d\u0159ev\u011bn\u00e1 deska, 106 \u00d7 80,5 cm. Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 galerie v Plzni.\nZ cyklu \u017didle, 1972; tu\u017eka, pap\u00edr, 105 \u00d7 88 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\n\u010cas otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed VI, 1978; \u010dern\u00e1 k\u0159\u00edda, pap\u00edr, 49 \u00d7 70 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nOidipus, 1992; uhel, \u010dern\u00e1 k\u0159\u00edda, sololit, 245 \u00d7 160 cm. Severo\u010desk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Litom\u011b\u0159ic\u00edch.\nTajemstv\u00ed znak\u016f, 1993; pastel, pap\u00edr, 132 \u00d7 90 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nOidipus V, 1993; pastel, pap\u00edr, 90 \u00d7 132 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nProm\u011bna zobrazen\u00ed, 1997; pastel, sololit, 244 \u00d7 304 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nZ cyklu Z\u00e1znamy sv\u011btla, 2002\u201303; pastel, pap\u00edr. Pam\u00e1tn\u00edk n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed.\n\u010e\u00e1blovy hlavy IV (ze s\u00e9rie Pocta V\u00e1clavu Lev\u00e9mu), 1977\u20132000; kolorovan\u00e1 fotografie, 26,7 \u00d7 39,2 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nZ cyklu P\u0159\u00edrodn\u00ed struktury I, 2001; digit\u00e1ln\u00ed tisk, 140 \u00d7 205 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nZ cyklu P\u0159\u00edrodn\u00ed struktury, 1973\u20132001; \u010dernob\u00edl\u00e1 fotografie, 27 \u00d7 39 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\nZ cyklu Ojb\u00edn, 2000; \u010dernob\u00edl\u00e1 fotografie, 39,3 \u00d7 26,4 cm. Soukrom\u00e1 sb\u00edrka.\n\u010cesko: zastoupen t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech podstatn\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. Nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed soubory vlastn\u00ed: N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze, Al\u0161ova jiho\u010desk\u00e1 galerie v Hlubok\u00e9, Severo\u010desk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Litom\u011b\u0159ic\u00edch, Galerie modern\u00edho um\u011bn\u00ed v Roudnici nad Labem, Galerie modern\u00edho um\u011bn\u00ed v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, Galerie St\u0159edo\u010desk\u00e9ho kraje v Kutn\u00e9 Ho\u0159e, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Pam\u00e1tn\u00edk n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed v Praze a Pam\u00e1tn\u00edk Terez\u00edn.\nFrancie: Mus\u00e9e national d'art moderne \u2013 Centre G. Pompidou, Pa\u0159\u00ed\u017e; Mus\u00e9e d'art moderne de la Ville de Paris\nChorvatsko: Academy of Zagreb\nN\u011bmecko: Museum Bochum\nPolsko: Museum Sztuki, \u0141\u00f3d\u017e\nSlovinsko: Moderna galerija Ljubljana\nSpojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9: Museum of Drawing and Graphic Art, Washington\nSrbsko: Muzej suvremene umjetnosti, Beograd\nPetr Wittlich: Pavel Ne\u0161leha, Gallery, Praha 2004 (zde v\u00fdb\u011br z bibliografie). ISBN 80-86010-72-4\nZaostal\u00ed FOREVER, Petr Wittlich a Mahulena Ne\u0161lehov\u00e1 (edd.), Gallery, Praha 2007. ISBN 978-80-86990-15-6\nD\u011bjiny \u010desk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed 1958/2000, Rostislav \u0160v\u00e1cha a Marie Platovsk\u00e1 (edd.), Academia, Praha 2007, s. 193, 604\u2013606, 653\u2013655. ISBN 80-200-1489-6\nNov\u00e1 encyklopedie \u010desk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, And\u011bla Horov\u00e1 (ed.), Academia, Praha 1995, s. 564\u2013565. ISBN 80-200-1209-5\nJind\u0159ich Chalupeck\u00fd: Nov\u00e9 um\u011bn\u00ed v \u010cech\u00e1ch, H&H, Praha 1994, s. 72\u201373. ISBN 80-85787-81-4\nJan K\u0159\u00ed\u017e: Pavel Ne\u0161leha (katalog v\u00fdstavy), \u010cesk\u00e9 muzeum v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Praha 1994.\nKarin Thomas: Tradition und Avantgarde in Prag, Du Mont, K\u00f6ln 1991, s. 29\u201330. ISBN 978-3-7701-2842-6\nVictoria Thorson: Great Drawings of All Time \u2013 The Twentieth Century, Shorewood Fine Art Books, New York 1979. ISBN 0-935986-00-6\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Pavel Ne\u0161leha\nPavel Ne\u0161leha v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu abART\nAutor na artlist.cz\nD\u016fm P\u00e1n\u016f z Kun\u0161t\u00e1tu vystavuje fotografie symbolisty Ne\u0161lehy, Krist\u00fdna Chmel\u00edkov\u00e1, 10.", "<<>>: Co je Mendel\u016fv strom? <<>>: Mendel\u016fv strom se nach\u00e1z\u00ed ve Smetanov\u00fdch sadech vedle kostela svat\u00e9ho Jana K\u0159titele v \u010d\u00e1sti Opava-M\u011bsto m\u011bsta Opava v okrese Opava. Nach\u00e1z\u00ed se tak\u00e9 v poho\u0159\u00ed Opavsk\u00e1 pahorkatina v Moravskoslezsk\u00e9m kraji. Je to dub letn\u00ed (Quercus robur).\nStrom byl slavnostn\u011b vysazen dne 2. kv\u011btna 2022 jako p\u0159ipom\u00ednka 200. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed \u010desk\u00e9ho v\u011bdce, kn\u011bze a sv\u011btov\u011b proslul\u00e9ho zakladatele genetiky Johana Gregora Mendela (1822\u20131884). Strom je v bl\u00edzkosti budovy Zemsk\u00e9ho archivu, tj. v b\u00fdval\u00e9 budov\u011b kde Mendel studoval a z\u00e1rove\u0148 se nach\u00e1z\u00ed v bl\u00edzkosti m\u00edstn\u00edho Mendelova gymn\u00e1zia, kter\u00e9 nese jeho jm\u00e9no. Dub byl vybr\u00e1n proto, \u017ee je to strom slovansk\u00fd i germ\u00e1nsk\u00fd, v souvislost s \u010desk\u00fdm a n\u011bmeck\u00fdm jazykem, kter\u00fdmi Mendel mluvil.", "<<>>: Co je Diec\u00e9ze Vaga? <<>>: Diec\u00e9ze Vaga je titul\u00e1rn\u00ed diec\u00e9ze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve.\nVaga, dnes Beja, bylo starobyl\u00e9 biskupsk\u00e9 s\u00eddlo nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v \u0159\u00edmsk\u00e9 provincii Africa Proconsularis. Byla sufrag\u00e1nn\u00ed diec\u00e9z\u00ed arcidiec\u00e9ze Kart\u00e1go. \nJm\u00e9nem zn\u00e1me t\u0159i biskupy: \nSvat\u00fd Libosus: mezi katolick\u00fdmi prel\u00e1ty, kte\u0159\u00ed se v Kart\u00e1gu roku 256 \u00fa\u010dastnili koncilu zab\u00fdvaj\u00edc\u00edm se odpadl\u00edky b\u011bhem ned\u00e1vn\u00e9ho pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, byl jist\u00fd Libosus z Vagy. V roce 258 zem\u0159el mu\u010dednickou smrt\u00ed. Jeho jm\u00e9no je v \u0158\u00edmsk\u00e9m martyrologiu p\u0159ipom\u00edn\u00e1no ke dni 29. prosince.\nAmpelius a Primulus: Roku 411 se z\u00fa\u010dastnili Koncilu v Kart\u00e1gu, na n\u011bm\u017e se se\u0161li spole\u010dn\u011b katoli\u010dt\u00ed a donatisti\u010dt\u00ed biskupov\u00e9 severn\u00ed Afriky, katolick\u00fd biskup Ampeilus a b\u00fdval\u00fd donatista Primulus, kter\u00fd se ji\u017e p\u0159ed t\u00edmto koncilem obr\u00e1til ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e.Od 19. stolet\u00ed je Vaga vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako titul\u00e1rn\u00ed biskupsk\u00e9 s\u00eddlo; sou\u010dasn\u00fdm (od roku 2017) titul\u00e1rn\u00edm biskupem je Anton\u00edn Basler, pomocn\u00fd biskup v olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9zi.\n(anglicky) \u00dadaje o titul\u00e1rn\u00ed diec\u00e9zi na webu www.catholic-hierarchy.org\n(anglicky) \u00dadaje o titul\u00e1rn\u00ed diec\u00e9zi na webu www.gcatholic.org\n(latinsky) Pius Bonifacius Gams, Series episcoporum Ecclesiae Catholicae, Leipzig 1931, s. 469\n(latinsky) Stefano Antonio Morcelli, Africa christiana, sv. I, Brescia 1816, s. 345\n(francouzsky) J. Mesnage, L'Afrique chr\u00e9tienne, Paris 1912, s.", "<<>>: Co je Seznam chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00ed v okrese Sabinov? <<>>: Toto je seznam chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00ed v okrese Sabinov aktu\u00e1ln\u00ed k roku 2015, ve kter\u00e9m jsou uvedena chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed v oblasti okresu Sabinov.\nData v tabulce byla p\u0159evzata z datab\u00e1ze \u0160OPSR.", "<<>>: Co je Obchodn\u00ed d\u016fm Spojen\u00fdch um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00fdch z\u00e1vod\u016f? <<>>: Pobo\u010dka spojen\u00fdch UP z\u00e1vod\u016f (dnes pobo\u010dka Tatra banky) je stavba v Bratislav\u011b na \u0160tef\u00e1nikov\u011b 17.\nBudovu b\u00fdval\u00fdch Spojen\u00fdch UP z\u00e1vod\u016f navrhl jeden z pr\u016fkopn\u00edk\u016f modern\u00ed architektury v \u010ceskoslovensku, tehdy ji\u017e zn\u00e1m\u00fd brn\u011bnsk\u00fd architekt Jan V\u00ed\u0161ek. N\u00e1vrh p\u0159edpokl\u00e1dal funk\u010dn\u00ed vyu\u017eit\u00ed jako bylo v\u00fdstavn\u00ed a prodejn\u00ed prostor pro v\u00fdrobky z oblasti um\u011bleck\u00e9ho pr\u016fmyslu (zkratka UP). Byl to prvn\u00ed jedno\u00fa\u010delov\u00fd obchodn\u00ed d\u016fm realizovan\u00fd v Bratislav\u011b.\nStoj\u00ed v \u0159adov\u00e9 uli\u010dn\u00ed z\u00e1stavb\u011b a nach\u00e1zej\u00ed se v n\u00ed prodejn\u00ed a skladov\u00e9 prostory. V d\u016fsledku tvaru parcely m\u00e1 objekt p\u016fdorys nepravideln\u00e9ho lichob\u011b\u017en\u00edku. Hlavn\u00ed po\u017eadavky, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ze stavebn\u00edho programu, byly dob\u0159e osv\u011btlit prostory slou\u017e\u00edc\u00ed prodeji n\u00e1bytku a co nejv\u00edce je uvolnit od konstruk\u010dn\u00edch prvk\u016f. Z konstruk\u010dn\u00edho hlediska jde o pil\u00ed\u0159ovou soustavu - konstruk\u010dn\u00ed z\u00e1klad tvo\u0159\u00ed \u017eelezobetonov\u00fd skelet nepravideln\u00e9ho nerovn\u00e9ho rozponu sb\u00edhaj\u00edc\u00ed se v p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9m i v pod\u00e9ln\u00e9m sm\u011bru. D\u00e9lkov\u00fd rozd\u00edl mezi uli\u010dn\u00ed a dvorn\u00ed stranou je 4,2 metru. Skelet je dopln\u011bn dut\u00fdm cihlov\u00fdm zdivem.\nObjekt tvo\u0159\u00ed suter\u00e9n a 4 nadzemn\u00ed podla\u017e\u00ed. Suter\u00e9n se st\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1 na skladov\u00e9 prostory. Nadzemn\u00ed podla\u017e\u00ed slou\u017eily na prodejn\u011b - v\u00fdstavn\u00ed \u00fa\u010dely. V p\u0159\u00edzem\u00ed je p\u0159ejezd z ulice do dvora - pas\u00e1\u017e, kter\u00e1 rozd\u011bluje objekt na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Dispozi\u010dn\u00edm z\u00e1kladem ostatn\u00edch podla\u017e\u00ed krom\u011b parteru je halov\u00fd velkoprostor. Dispozice byla p\u016fvodn\u011b maxim\u00e1ln\u011b voln\u00e1 a otev\u0159en\u00e1, zalo\u017een\u00e1 na p\u016fdorysu, kter\u00fd se mohl libovoln\u011b ho \u010dlenit na k\u00f3je lehk\u00fdmi posuvn\u00fdmi p\u0159\u00ed\u010dkami. Komunika\u010dn\u00ed j\u00e1dro spojuj\u00edc\u00ed v\u0161echna podla\u017e\u00ed schodi\u0161t\u011bm a n\u00e1kladn\u00edm v\u00fdtahem bylo v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti objektu. Prav\u00e1 \u010d\u00e1st p\u0159\u00edzem\u00ed funguje jako samostatn\u00e1 obchodn\u00ed jednotka.\nJednoduch\u00e1 a\u017e stroh\u00e1 uli\u010dn\u00ed fas\u00e1da s p\u00e1sov\u00fdmi horizont\u00e1ln\u00edmi okny odr\u00e1\u017eela funkci budovy. Souvisl\u00e1 linie oken p\u0159ech\u00e1z\u00ed na v\u0161ech patrech celou \u0161\u00ed\u0159kou fas\u00e1dy. Tento v\u00fdrazn\u00fd horizont\u00e1ln\u00ed r\u00e1z v\u00fdtvarn\u00e9ho projevu, p\u0159irozen\u011b vyplynul ze z\u00e1kladn\u00edch pot\u0159eb - vyu\u017eit\u00ed na prodejn\u00ed prostory. Po cel\u00e9 d\u00e9lce parteru, z ulice iz pr\u016fjezdu jsou v\u00fdklady.\nDo sebe harmonicky zapadaj\u00edc\u00ed faktory tvo\u0159ily vnit\u0159n\u00ed jednotu nov\u00e9 architektonick\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi. Budova je p\u0159\u00edkladem pom\u011brn\u011b brzk\u00e9ho uplatn\u011bn\u00ed z\u00e1sad funkcionalistick\u00e9 architektury na Slovensku a pat\u0159\u00ed mezi prvn\u00ed objekty modern\u00ed architektury ve m\u011bst\u011b.\nBudova p\u016fvodn\u011b slou\u017eila jako v\u00fdstavn\u00ed a prodejn\u00ed prostor pro v\u00fdrobky z oblasti um\u011bleck\u00e9ho pr\u016fmyslu. Pozd\u011bji se majitel\u00e9 a u\u017eivatel\u00e9 budovy m\u011bnili a prostory p\u0159izp\u016fsobovali r\u016fzn\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m. Dispozi\u010dn\u011b ani konstruk\u010dn\u011b se v\u0161ak krom\u011b t\u0159et\u00edho patra, kde je v sou\u010dasnosti um\u00edst\u011bn sklad a kancel\u00e1\u0159e, nezm\u011bnila. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech byl k budov\u011b, ve dvorn\u00ed \u010d\u00e1sti, p\u0159istav\u011bn podzemn\u00ed sklad se dv\u011bma nadzemn\u00edmi terasami. P\u0159i adaptaci v roce 1984 p\u016fvodn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 okna vym\u011bnili za kovov\u00e9, stejn\u00e9ho tvaru a velikosti.\nP\u0159i p\u0159estavb\u011b v roce 1997 (pod veden\u00edm architekta Petra \u017dalmana) se zm\u011bnila vnit\u0159n\u00ed dispozice a budovu nastavili o jedno podla\u017e\u00ed. Budova m\u011bla p\u016fvodn\u011b 3 patra, roku 1997 postavili je\u0161t\u011b jedno, kter\u00e9 navenek opakuje p\u016fvodn\u00ed podobu pr\u016f\u010del\u00ed, roz\u0161\u00ed\u0159ili budovu ve dvo\u0159e a zm\u011bnili dispozici.\nBudova b\u00fdval\u00fdch Spojen\u00fdch UP z\u00e1vod\u016f m\u00e1 \u010distou funkcion\u00e1ln\u00ed dispozici s logick\u00fdm \u010dlen\u011bn\u00edm ploch, d\u016fsledn\u011b p\u00e1sov\u00fdmi okny po cel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce fas\u00e1dy a plochou st\u0159echu. Parter je vyleh\u010den\u00fd. Je tak uk\u00e1zkov\u00fdm p\u0159\u00edkladem uplatn\u011bn\u00ed z\u00e1sad bauhausovsk\u00e9 architektury v praxi.\n1928 projekt: architekt J. V\u00ed\u0161ek\n1929 realizace, stavitel: Ferrobeton, s.r.o., Brno\n1997 p\u0159estavba\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Obchodn\u00fd dom UP z\u00e1vodov na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nDulla, M .: Slovensk\u00e1 architektura od Jurkovi\u010de po dne\u0161ek, Perfekt, Bratislava 2007\nDulla, M. a kol .: Docomomo, \u00daSTARCH SAV, Bratislava 1995\nDulla, M., Morav\u010d\u00edkov\u00e1, M .: Architektura Slovenska v 20. stolet\u00ed, Slovart, Bratislava 2002, str. 350, 351, 478\nFoltyn, L .: Slovensk\u00e1 architektura a \u010desk\u00e1 avantgarda 1918-1939, Vydavatelstv\u00ed spolku architekt\u016f Slovenska 1993, str. 85, 88\n\u0160lachta, \u0160., Dorotjakov\u00e1, I .", "<<>>: Co je Cena Vladim\u00edra Boudn\u00edka? <<>>: Cena Vladim\u00edra Boudn\u00edka je ocen\u011bn\u00ed pojmenovan\u00e9 po \u010desk\u00e9m grafikovi a mal\u00ed\u0159i Vladim\u00edru Boudn\u00edkovi. Je ud\u011blov\u00e1na v\u00fdznamn\u00fdm grafik\u016fm za celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo ka\u017edoro\u010dn\u011b od roku 1995, kdy ji zalo\u017eilo ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed Inter-Kontakt-Grafik. S ud\u011blen\u00edm ceny je spojena finan\u010dn\u00ed odm\u011bna 30 000 korun, kterou poskytuje hlavn\u00ed m\u011bsto Praha.\nCena Vladim\u00edra Boudn\u00edka a Grafika roku na str\u00e1nk\u00e1ch \u010dasopisu Grapheion Archivov\u00e1no 9. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Mor (Star Trek)? <<>>: Mor je \u010dtvrt\u00e1 epizoda druh\u00e9 \u0159ady animovan\u00e9ho seri\u00e1lu Star Trek. Premi\u00e9ra epizody v USA prob\u011bhla 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1974, v \u010cesk\u00e9 republice 25. ledna 1998.\nHv\u011bzdn\u00e9ho data 5285.6 federa\u010dn\u00ed lo\u010f USS Enterprise NCC-1701 veden\u00e1 kapit\u00e1nem Jamesem T. Kirkem se nach\u00e1z\u00ed na planet\u011b Dramia na p\u0159\u00e1telsk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Je\u0161t\u011b p\u0159ed transportem zp\u011bt na lo\u010f je v\u0161ak kapit\u00e1novi jedn\u00edm z Dramian\u016f p\u0159ed\u00e1n zatyka\u010d na Dr. Leonarda McCoye. Doktor je \u00fadajn\u011b vinen rozpout\u00e1n\u00edm moru na planet\u011b Dramia II p\u0159ed 17 lety, kdy byl vedouc\u00edm expedice, je\u017e m\u011bla na starost o\u010dkov\u00e1n\u00ed obyvatel.\nDramiansk\u00e9 soudy jsou zn\u00e1m\u00e9 jako fra\u0161ka a tak se cel\u00e1 pos\u00e1dka vyd\u00e1v\u00e1 prohledat m\u00edsto \u010dinu, tedy planetu Dramia II. P\u0159i cest\u011b k planet\u011b je dostihuje dramijsk\u00e1 lo\u010f, jej\u00ed\u017e velitel po\u017eaduje po Enterprise, aby zanechala vlastn\u00edho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, jinak bude informovat Federaci. Lst\u00ed jej Kirk se Spockem p\u0159esv\u011bd\u010duje, \u017ee je \u010dern\u00fd pasa\u017e\u00e9r a jeho lo\u010f je tak zabavena. Spolu se tedy transportuj\u00ed na povrch planety, kde nach\u00e1z\u00ed zdevastovanou civilizaci, kter\u00e1 nem\u00e1 r\u00e1da cizince. Velitel dramiansk\u00e9 lodi vysv\u011btluje, \u017ee poz\u016fstal\u00ed obyvatel\u00e9 planety pova\u017euj\u00ed za cizince i jeho, a\u010dkoliv je tak\u00e9 Dramian, proto\u017ee oni sami jsou sp\u00ed\u0161e chod\u00edc\u00ed smrt, kterou tu mor zanechal. Nikdo z nich v\u0161ak nen\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm po moru, ale jde o obyvatele, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li na planetu po zk\u00e1ze.\nDa\u0159\u00ed se v\u0161ak naj\u00edt jedince, kter\u00fd doposud mor p\u0159e\u017eil. Vypr\u00e1v\u00ed o tom, jak naka\u017een\u00ed m\u011bnili barvy pigmentu, p\u0159i\u010dem\u017e posledn\u00ed st\u00e1dium byla modr\u00e1 barva k\u016f\u017ee. Kirk jej bere na Enterprise, aby mohl sv\u011bd\u010dit u soudu. B\u011bhem letu na planetu Dramia se v\u0161ak s\u00e1m dost\u00e1v\u00e1 do posledn\u00ed f\u00e1ze n\u00e1kazy a nemoc se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed i na ostatn\u00ed \u010dleny pos\u00e1dky. Zanedlouho za\u010d\u00ednaj\u00ed kolabovat d\u016fstojn\u00edci na m\u016fstku, vyjma pana Spocka. Dramijsk\u00e1 vl\u00e1da v\u0161ak odm\u00edt\u00e1 vydat McCoye, aby pomohl pos\u00e1dce a i jedin\u00e9mu sv\u011bdkovi. Spock se tak rozhoduje doktora osvobodit proti pravidl\u016fm Federace.\nNa palub\u011b lodi McCoy se Spockem zji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee zm\u011bny barvy nejsou sou\u010d\u00e1st\u00ed nemoci, ale vyvol\u00e1v\u00e1 je zdej\u0161\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed a nemoc je jenom d\u016fsledek vystaven\u00ed tomuto jevu. P\u0159i odfiltrov\u00e1n\u00ed barvy k\u016f\u017ee dok\u00e1\u017ee po\u010d\u00edta\u010d klasifikovat nemoc, ale tak\u00e9 vyvozuje, \u017ee nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1 l\u00e9\u010dba. Spock doporu\u010duje McCoyovi pou\u017e\u00edt modifikovan\u00fd antivirus, kter\u00fd vyvinul d\u0159\u00edve. Antivirus zabral a v\u0161ichni na lodi jsou uzdraveni. V z\u00e1v\u011bru se pos\u00e1dka lou\u010d\u00ed s Dramiany a Spock je\u0161t\u011b p\u0159i odchodu upom\u00edn\u00e1 McCoye, \u017ee zanedbal dost povinnost\u00ed a m\u011bl by je nyn\u00ed dohnat. McCoy nev\u011b\u0159\u00ed sv\u00fdm u\u0161\u00edm a p\u0159i odchodu z m\u00edstnosti pros\u00ed kapit\u00e1na Kirka, \u017ee a\u017e bude n\u011bkdy op\u011bt ve v\u011bzen\u00ed, a\u0165 pro n\u011bj nepos\u00edl\u00e1 Vulk\u00e1nce proto\u017ee tam rad\u0161i z\u010dern\u00e1.\n(anglicky) Albatross (episode) - na Star Trek wiki Memory Alpha\nAlbatross (ST-A 2x02) - na serveru startrek.", "<<>>: Co je Ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch? <<>>: Ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f (anglicky United States Department of Agriculture, zkr\u00e1cen\u011b USDA) je ministerstvo feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy USA odpov\u011bdn\u00e9 za formulaci a implementaci feder\u00e1ln\u00edch z\u00e1kon\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se zem\u011bd\u011blstv\u00ed, lesnictv\u00ed a potravin. Jeho c\u00edlem je uspokojit pot\u0159eby zem\u011bd\u011blc\u016f a chovatel\u016f dobytka, podporovat zem\u011bd\u011blsk\u00fd obchod a v\u00fdrobu, d\u00e1le zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dnosti potravin, ochrana p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f, podpora odlehl\u00fdch venkovsk\u00fdch komunit a boj proti hladu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a ve sv\u011bt\u011b.\nP\u0159ibli\u017en\u011b 80 % rozpo\u010dtu USDA ve v\u00fd\u0161i 141 miliard dolar\u016f jde na potravinov\u00fd program Food and Nutrition Service (FNS). Nejv\u011bt\u0161\u00ed slo\u017ekou rozpo\u010dtu FNS je program dopl\u0148kov\u00e9 v\u00fd\u017eivy Supplemental Nutrition Assistance Program (d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00fd pod n\u00e1zvem Food Stamp program). Tento program poskytuje ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc j\u00eddlo v\u00edce ne\u017e 40 milion\u016fm lid\u00ed s n\u00edzk\u00fdmi p\u0159\u00edjmy a bezdomovc\u016fm.\nOd po\u010d\u00e1tku zalo\u017een\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f m\u011bla americk\u00e1 ekonomika v\u00fdrazn\u011b agr\u00e1rn\u00ed charakter. V t\u00e9 dob\u011b \u00fa\u0159edn\u00edci feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy usilovali o zlep\u0161en\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u00fdnos\u016f. Hledali v zahrani\u010d\u00ed nov\u00e9 a vylep\u0161en\u00e9 odr\u016fdy semen, rostlin a zv\u00ed\u0159at, kter\u00e9 by dovezli a patentovali ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 divize patentov\u00e9ho \u00fa\u0159adu, kter\u00e1 za t\u00edmto \u00fa\u010delem vznikla, se tak stal z\u00e1kladem budouc\u00edho \u00fa\u0159adu zem\u011bd\u011blstv\u00ed.\nV roce 1849 byl patentov\u00fd \u00fa\u0159ad p\u0159eveden pod nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 ministerstvo vnitra. 15. kv\u011btna 1862 zalo\u017eil Abraham Lincoln nez\u00e1visl\u00e9 ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l komisa\u0159, kter\u00fd nebyl \u010dlenem prezidentova kabinetu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku United States Department of Agriculture na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ricoh Open 2017 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra? <<>>: Mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra Ricoh Open 2017 prob\u00edhala v polovin\u011b \u010dervna 2017. Do deblov\u00e9 sout\u011b\u017ee rosmalensk\u00e9ho tenisov\u00e9ho turnaje nastoupilo \u0161estn\u00e1ct dvojic. Obh\u00e1jcem titulu byl p\u00e1r Mate Pavi\u0107 a Michael Venus, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 nestartovali spole\u010dn\u011b. Pavi\u0107 se rozhodl turnaje nez\u00fa\u010dastnit. Spoluhr\u00e1\u010dem Venuse se stal Brazilec Andr\u00e9 S\u00e1, s n\u00edm\u017e skon\u010dil v semifin\u00e1le na raket\u00e1ch Kubota s Melem.\nV\u00edt\u011bzem se stal nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fd polsko-brazilsk\u00fd p\u00e1r \u0141ukasz Kubot a Marcelo Melo, kter\u00fd ve fin\u00e1le zdolal jihoafricko-americk\u00e9 turnajov\u00e9 dvojky Ravena Klaasena s Rajeevem Ramem po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 6\u20133 a 6\u20134. Oba \u0161ampioni si do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP p\u0159ipsali 250 bod\u016f a z\u00edskali p\u00e1tou spole\u010dnou trofej. Kubot vybojoval sedmn\u00e1ct\u00fd deblov\u00fd titul na okruhu ATP Tour a pro Mela to bylo dvac\u00e1t\u00e9 p\u00e1t\u00e9 takov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\n \u0141ukasz Kubot / Marcelo Melo (v\u00edt\u011bzov\u00e9)\n Raven Klaasen / Rajeev Ram (fin\u00e1le)\n Jean-Julien Rojer / Horia Tec\u0103u (\u010dtvrtfin\u00e1le)\n Fabrice Martin / Daniel Nestor (\u010dtvrtfin\u00e1le)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2017 Ricoh Open \u2013 Men's Doubles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Ricoh Open 2017 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je HC Ledn\u00ed Medv\u011bdi Pelh\u0159imov? <<>>: HC Ledn\u00ed Medv\u011bdi Pelh\u0159imov (cel\u00fdm n\u00e1zvem: Hockey Club Ledn\u00ed Medv\u011bdi Pelh\u0159imov) je \u010desk\u00fd klub ledn\u00edho hokeje, kter\u00fd s\u00eddl\u00ed v Pelh\u0159imov\u011b v Kraji Vyso\u010dina. Zalo\u017een byl v roce 1931. Sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev nese od roku 2013. Od sez\u00f3ny 2019/20 p\u016fsob\u00ed v Jiho\u010desk\u00e9 krajsk\u00e9 lize, \u010dtvrt\u00e9 \u010desk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei ledn\u00edho hokeje. Klubov\u00e9 barvy jsou \u010derven\u00e1 a b\u00edl\u00e1.\nSv\u00e9 dom\u00e1c\u00ed z\u00e1pasy odehr\u00e1v\u00e1 na zimn\u00edm stadionu Pelh\u0159imov s kapacitou 3 100 div\u00e1k\u016f.\nPrvn\u00ed sezona ledn\u00edho hokeje r. 1931\u20131932. Z nejstar\u0161\u00edch dochoval\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch materi\u00e1l\u016f o ledn\u00edm hokeji v Pelh\u0159imov\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee po\u010d\u00e1tky pelh\u0159imovsk\u00e9ho hokeje sahaj\u00ed do roku 1931.\nPo\u010d\u00e1tky kanadsk\u00e9ho hockeye v Pelh\u0159imov\u011b vztahuj\u00ed se k zim\u011b 1931\u201332, kdy n\u011bkolik nad\u0161enc\u016f rozhodlo se na sv\u016fj n\u00e1klad opat\u0159it si hole a ze z\u00e1bavy provozovati tento sport. Trainovalo se na N\u00e1rodn\u00edm kluzi\u0161ti, jeho\u017e spr\u00e1va jim vy\u0161la tak dalece vst\u0159\u00edc, \u017ee se nab\u00eddka opat\u0159iti jim postupn\u011b nutnou v\u00fdzbroj. Byla sestavena dv\u011b mu\u017estva, a kdy\u017e bylo po trainingov\u00e9m matchi shled\u00e1n ohromn\u00fd z\u00e1jem obecenstva o tento sport, byl vyjedn\u00e1n p\u0159\u00e1telsk\u00fd z\u00e1pas s S. K. T\u00e1borem. Pelh\u0159imov\u0161t\u00ed hokejist\u00e9 prohr\u00e1li dopoledne 3:0, odpoledne 5:1, co\u017e bylo vlastn\u011b jejich velik\u00fdm \u00fasp\u011bchem. Dal\u0161\u00ed z\u00e1pasy v\u0161ak dok\u00e1zaly, \u017ee pelh\u0159imovsk\u00e9 mu\u017estvo je mu\u017estvem mlad\u00fdch velmi talentovan\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f, nebo\u0165 skon\u010dily vesm\u011bs jejich sportovn\u00edm i mor\u00e1ln\u00edm \u00fasp\u011bchem. Pon\u011bvad\u017e mu\u017estvo tvo\u0159ili v\u011bt\u0161inou studenti, hr\u00e1no pod n\u00e1zvem SOKH (Studentsk\u00fd odbor kanadsk\u00e9ho hokeje).\nHokejov\u00e1 sezona skon\u010dila tedy velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem pelh\u0159imovsk\u00fdch kana\u010fan\u016f, v jejich\u017e prvn\u00edm mu\u017estvu hr\u00e1li tito hr\u00e1\u010di: Posp\u00ed\u0161il, V\u016fjt\u011bch, Kotsmich E., Schuller, Soukup, \u0160mrha, Dostal, Kotsmich L. Druh\u00e9 mu\u017estvo tvo\u0159ili hr\u00e1\u010di: Trojan, \u0160molka, Kotsmich Lad., Moudr, Eschner, Kvitsk\u00fd, Kotrnoch st., \u0160\u00edma. Prvn\u00ed sch\u016fze v\u00fdboru uskute\u010dn\u011bn\u00e1 dne 22. listopadu 1932. S druhou nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed sezonou znovu o\u017eivl v Pelh\u0159imov\u011b ohromn\u00fd z\u00e1jem o ledn\u00ed hokej. Tehdy se J.U.C. p. Karel Proche rozhodl zalo\u017eit v Pelh\u0159imov\u011b hokejov\u00fd club sdru\u017een\u00fd ve svazu kanadsk\u00e9ho hokeje. Na den 22.11.1932 svolal sch\u016fzi z\u00e1jemc\u016f o kanadu.\nZvolen\u00fd v\u00fdbor p\u0159edseda: J.U.C. Karel Proche, m\u00edstop\u0159edseda: V\u00e1clav V\u016fjt\u011bch, jednatel: Dobrodinsk\u00fd, pokladn\u00edk: V. \u0160m\u00edd, zapisovatel: Jar. Dostal,I.revisor: L\u00e1\u010fa Kotsmich, II.revisor: J. Posp\u00ed\u0161il, manager: Leonid \u0160vamberk, n\u00e1hradn\u00edci: Hotovec a E. Kotsmich P\u0159\u00edtomno bylo celkem 12 z\u00e1jemc\u016f. Managerovi \u0160vamberkovi vymezeny jeho povinnosti, na kluzi\u0161ti je mu k dispozici spr\u00e1vce p. \u0160im\u016fnek. Na n\u00e1vrh p\u0159edsedy bylo jednomysln\u011b p\u0159ijato, \u017ee spolkov\u00e1 na\u0161e m\u00edstnost bude v hotelu Slavie, na kter\u00e9m bude tak\u00e9 upevn\u011bn n\u00e1\u0161 klubov\u00fd \u0161t\u00edt. P\u0159edseda ozn\u00e1mil, \u017ee jeho dotaz o p\u0159ijet\u00ed do svazu byl v\u00fdborem ligy kanadsk\u00e9ho hockeye p\u0159\u00edzniv\u011b p\u0159ijat, a proto \u017ee po\u0161leme definitivn\u00ed p\u0159ihl\u00e1\u0161ku a vypln\u00edme pot\u0159ebn\u00e9 formality.\n\u00da\u0159edn\u00ed n\u00e1zev klubu je Hockeyov\u00fd club Pelh\u0159imov (H.C.P.). Klubov\u00e9 barvy modr\u00e1 a \u017elut\u00e1. V t\u011bchto barv\u00e1ch budou zhotoveny svetry, pun\u010dochy a klubovn\u00ed \u0161t\u00edt. Objedn\u00e1ny nov\u00e9 hole a pot\u0159ebn\u00e1 v\u00fdzbroj pro hr\u00e1\u010de prvn\u00edho mu\u017estva. Nab\u00eddky podalo v\u00edce firem, nejv\u00edce vyhovovala firma Porges. Svetry zhotov\u00ed m\u00edstn\u00ed firma Hostomsk\u00fd. Budou zhotoveny nov\u00e9 mantinely, vysok\u00e9 25 cm. Sestavu mu\u017estva ur\u010d\u00ed kapit\u00e1n a bude ozn\u00e1mena ve sk\u0159\u00edni um\u00edst\u011bn\u00e9 na hotelu Sl\u00e1vie\nZdroj:\n1931 \u2013 HC Pelh\u0159imov (Hockeyov\u00fd club Pelh\u0159imov)\nHC Spartak Pelh\u0159imov (Hockey Club Spartak Pelh\u0159imov)\n2013 \u2013 HC Ledn\u00ed Medv\u011bdi Pelh\u0159imov (Hockey Club Ledn\u00ed Medv\u011bdi Pelh\u0159imov)\nStru\u010dn\u00fd p\u0159ehledZdroj:\n1946\u20131947: V\u00fdchodo\u010desk\u00e1 divize \u2013 sk. A (2. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010ceskoslovensku)\n1958\u20131959: Oblastn\u00ed sout\u011b\u017e \u2013 sk. A (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010ceskoslovensku)\n2001\u20132002: Jiho\u010desk\u00fd krajsk\u00fd p\u0159ebor (4. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2002\u20132008: 2. liga \u2013 sk. St\u0159ed (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2008\u20132009: 2. liga \u2013 sk. V\u00fdchod (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2009\u20132013: 2. liga \u2013 sk. St\u0159ed (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2013\u20132016: 2. liga \u2013 sk. Z\u00e1pad (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2016\u20132018: 2. liga \u2013 sk. St\u0159ed (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2018\u20132019: 2. liga \u2013 sk. Jih (3. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cesk\u00e9 republice)\n2019\u2013 : Jiho\u010desk\u00e1 krajsk\u00e1 liga (4.", "<<>>: Co je Arcidiec\u00e9ze Nueva Segovia? <<>>: Arcidiec\u00e9ze Nueva Segovia (latinsky Archidioecesis Novae Segobiae) je metropolitn\u00edm stolcem na Filip\u00edn\u00e1ch. V roce 2016 v n\u00ed \u017eilo 669 793 obyvatel, z toho bylo pok\u0159t\u011bno 584 174 osob. V \u010dele je arcibiskup Mario Mendoza Peralta.\nArcidiec\u00e9ze zahrnuje provincii Ilocos Sur na ostrov\u011b Luzon.\nArcibiskup s\u00eddl\u00ed ve Viganu, kde se nach\u00e1z\u00ed katedr\u00e1la Obr\u00e1cen\u00ed svat\u00e9ho Pavla. Ve m\u011bst\u011b Santa Maria je kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie, jeden z filip\u00ednsk\u00fdch barokn\u00edch kostel\u016f, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.\nArcidiec\u00e9ze je roz\u010dlen\u011bna do 41 farnost\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Arcidiocesi di Nueva Segovia na italsk\u00e9 Wikipedii.\n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev na Filip\u00edn\u00e1ch\n \n\u00dadaje o diec\u00e9zi na str\u00e1nk\u00e1ch catholic-hierarchy.org\n\u00dadaje o diec\u00e9zi na str\u00e1nk\u00e1ch gcatholic.", "<<>>: Co je Luisa Al\u017eb\u011bta Kuronsk\u00e1? <<>>: Luisa Al\u017eb\u011bta Kuronsk\u00e1 (12. srpna 1646 \u2013 16. prosince 1690) byla kuronskou princeznou z rodiny Ketteler a s\u0148atkem hesensko-homburskou lankrab\u011bnkou.\nLuisa Al\u017eb\u011bta se narodila jako dcera Jakuba Kettlera a Luisy \u0160arloty, nejstar\u0161\u00ed dcery Ji\u0159\u00edho Vil\u00e9ma Braniborsk\u00e9ho.\n23. \u0159\u00edjna 1670 se v C\u00f6llnu provdala za budouc\u00edho lankrab\u011bte Fridricha II. Hesensko-Hombursk\u00e9ho. Fridrich v z\u00e1jmu s\u0148atku konvertoval ke kalvinismu. Tato konverze ho p\u0159ivedla k u\u017e\u0161\u00edm vztah\u016fm s kn\u00ed\u017eec\u00edmi domy v Braniborsku a Hesensko-Kasselsku, kter\u00e9 byly tak\u00e9 kalvinistick\u00e9. Luisina sestra Marie Am\u00e1lie se v roce 1673 provdala za hesensko-kasselsk\u00e9ho lankrab\u011bte Karla. Luisa Al\u017eb\u011bta byla nete\u0159\u00ed kurfi\u0159ta Fridricha Vil\u00e9ma I. Braniborsk\u00e9ho. Tento vztah dovolil Fridrichovi p\u0159ipojit se v roce 1672 k prusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a st\u00e1t se velitelem v\u0161ech voj\u00e1k\u016f kurfi\u0159tstv\u00ed.\nKalvinistka Luisa Al\u017eb\u011bta hr\u00e1la v\u00fdznamnou roli v os\u00eddlen\u00ed vytla\u010den\u00fdch Hugenot\u016f a Valdensk\u00fdch ve Friedrichsdorfu a Dornholzhausenu, jako\u017e i p\u0159i formov\u00e1n\u00ed kalvinistick\u00fdch sbor\u016f ve Weferlingenu a Bad Homburgu.\n\u0160arlota Hesensko-Hombursk\u00e1 (17. \u010dervna 1672 \u2013 29. srpna 1738), \u26ad 1694 Jan Arno\u0161t III. Sasko-V\u00fdmarsk\u00fd (22. \u010dervna 1664 \u2013 10. kv\u011btna 1707), v\u00e9voda sasko-v\u00fdmarsk\u00fdFridrich III. Hesensko-Hombursk\u00fd (19. kv\u011btna 1673 \u2013 8. \u010dervna 1746), lankrab\u011b hesensko-hombursk\u00fd,\n\u26ad 1700 Al\u017eb\u011bta Dorotea Hesensko-Darmstadtsk\u00e1 (24. dubna 1676 \u2013 9. z\u00e1\u0159\u00ed 1721)\n\u26ad 1728 Krist\u00fdna \u0160arlota Nasavsko-Ottweilersk\u00e1 (2. z\u00e1\u0159\u00ed 1685 \u2013 6. listopadu 1761)Karel Kristi\u00e1n Hesensko-Hombursk\u00fd (1674\u20131695), padl p\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Namuru\nHedvika Luisa Hesensko-Hombursk\u00e1 (1675\u20131760), \u26ad 1718 hrab\u011b Adam Fridrich von Schlieb (1677\u20131752)Filip Hesensko-Hombursk\u00fd (1676 \u2013 15. listopadu 1703), padl v bitv\u011b u Speyerbachu\nVilem\u00edna Marie Hesensko-Hombursk\u00e1 (1678\u20131770), \u26ad 1711 Anton\u00edn II. Aldenbursk\u00fd (1681\u20131738)Eleonora Mark\u00e9ta Hesensko-Hombursk\u00e1 (1679\u20131763)\nAl\u017eb\u011bta Franti\u0161ka Hesensko-Hombursk\u00e1 (6. ledna 1681 \u2013 12. listopadu 1707), \u26ad 1702 Fridrich Vil\u00e9m Adolf Nasavsko-Siegensk\u00fd (20. \u00fanora 1680 \u2013 13. \u00fanora 1722)Johana Ernestina Hesensko-Hombursk\u00e1 (1682\u20131698)\nFerdinand Hesensko-Hombursk\u00fd (*/\u2020 1683)\nKarel Ferdinand Hesensko-Hombursk\u00fd (1684\u20131688)\nKazim\u00edr Vil\u00e9m Hesensko-Hombursk\u00fd (23. b\u0159ezna 1690 \u2013 9. \u0159\u00edjna 1726), \u26ad 1722 Kristina \u0160arlota ze Solms-Braunfels (10. listopadu 1690 \u2013 16. \u0159\u00edjna 1771)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Louise Elisabeth of Courland na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Petrohradsk\u00e1 smlouva? <<>>: Petrohradsk\u00e1 smlouva (japonsky \u6a3a\u592a\u30fb\u5343\u5cf6\u4ea4\u63db\u6761\u7d04, rusky \u041f\u0435\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0434\u043e\u0433\u043e\u0432\u043e\u0440) byla uzav\u0159ena mezi Japonsk\u00fdm c\u00edsa\u0159stv\u00edm a Ruskem 7. kv\u011btna 1875 a ratifikov\u00e1na v Tokiu 22. srpna 1875. \u00da\u010dinnou se stala v roce 1877.Podle podm\u00ednek smlouvy Japonsko p\u0159ed\u00e1v\u00e1 Rusku \u010d\u00e1st Sachalinu v\u00fdm\u011bnou za Kurilsk\u00e9 ostrovy, kter\u00e9 vlastn\u00ed Rusko (ostrovy mezi Iturupem a Kam\u010datkou). Ve v\u00fdsledku je cel\u00fd Sachalin p\u0159ipojen k Rusku a cel\u00e9 Kurilsk\u00e9 souostrov\u00ed p\u0159ipojeno k Japonsku.Text origin\u00e1lu smlouvy je naps\u00e1n francouzsky. Rozd\u00edly v japonsk\u00e9m p\u0159ekladu p\u0159isp\u011bly ke sporu o to, co tvo\u0159\u00ed Kurilsk\u00e9 ostrovy. Petrohradsk\u00e1 smlouva je sou\u010d\u00e1st\u00ed dlouhotrvaj\u00edc\u00edho a nerozhodnut\u00e9ho sporu o svrchovanost nad Kurilsk\u00fdmi ostrovy.\nRusk\u00fd v\u00fdzkumn\u00edk Vasilij Michajlovi\u010d Golovnin byl pov\u011b\u0159en carem Alexandrem I., aby zmapoval Kurilsk\u00e9 ostrovy. V roce 1811, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke Kuna\u0161iru, byl s celou pos\u00e1dkou \u0161alupy Diana vzat na b\u0159eh a tam Japonci uv\u011bzn\u011bn.Kv\u016fli naru\u0161en\u00ed japonsk\u00e9 izolacionistick\u00e9 politiky sakoku byli po dva roky v\u011bzn\u011bni a propu\u0161t\u011bni byli v roce 1813. Tato ud\u00e1lost, zn\u00e1m\u00e1 jako Golovnin\u016fv incident (\u0418\u043d\u0446\u0438\u0434\u0435\u043d\u0442 \u0413\u043e\u043b\u043e\u0432\u043d\u0438\u043d\u0430) Rus\u016fm uk\u00e1zala, \u017ee hranice mezi Ruskem a Japonskem je p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1gn\u00ed. Aby se vyhnuli podobn\u00fdm nedorozum\u011bn\u00edm, jako byl Golovnin\u016fv incident, pot\u0159ebovali hranici jasn\u011b definovat.\n\u0160imodsk\u00e1 dohoda z roku 1855 stanovila hranici mezi Ruskem a Japonskem v pr\u016flivu mezi kurilsk\u00fdmi ostrovy Iturup (Etorofu) a Urup (Uruppu), av\u0161ak status Sachalinu (Karafuto) z\u016fstal otev\u0159en\u00fd. Bez dob\u0159e definovan\u00fdch hranic za\u010dalo mezi rusk\u00fdmi a japonsk\u00fdmi osadn\u00edky doch\u00e1zet k incident\u016fm. K n\u00e1prav\u011b situace byl japonskou vl\u00e1dou posl\u00e1n do Petrohradu velvyslanec Takeaki Enomoto s \u00fakolem jasn\u011b ur\u010dit hranice v t\u00e9to oblasti. Po ro\u010dn\u00edm vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed Japonsko souhlasilo, \u017ee se vzd\u00e1 sv\u00fdch n\u00e1rok\u016f na Sachalin v\u00fdm\u011bnou za od\u0161kodn\u011bn\u00ed pro japonsk\u00e9 obyvatele. Japon\u0161t\u00ed ryb\u00e1\u0159i z\u00edskaj\u00ed p\u0159\u00edstup do Ochotsk\u00e9ho mo\u0159e, desetilet\u00e9 bezplatn\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed rusk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f v oblasti a Japonsko z\u00edsk\u00e1 cel\u00e9 Kurilsk\u00e9 ostrovy. Japonsk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed st\u00e1le pova\u017euje tuto smlouvu za z\u00e1klad pro stanoven\u00ed severn\u00edch hranic.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Treaty of Saint Petersburg (1875) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tjol\u00f6holm? <<>>: Hrad Tjol\u00f6holm (\u0161v\u00e9dsky: Tjol\u00f6holms slott) je z\u00e1mek, vybudovan\u00fd v letech 1898\u20131904 ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9 provincii Halland.\nZ\u00e1mek byl postaven ve stylu Arts and Crafts architektem Larsem Wahlmannem.\nV roce 2010 zde byl re\u017eis\u00e9rem Larsem von Trierem nat\u00e1\u010den \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd film Melancholia.\nTjol\u00f6holm se nach\u00e1z\u00ed na poloostrov\u011b u Kungsback\u00e9ho fjordu, na pob\u0159e\u017e\u00ed Kattegatsk\u00e9 \u00fa\u017einy.\nV t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti z\u00e1mku je Tjol\u00f6holmsk\u00fd kostel, kter\u00fd byl postaven jako kaple pro zam\u011bstnance. Na rozd\u00edl od jin\u00fdch staveb u Tjol\u00f6holmu, nen\u00ed kostel navr\u017een Wahlmannem, ale g\u00f6teborsk\u00fdm architektem Hansem Hedlundem. Architektonick\u00fd styl je podobn\u00fd jako u hradu. Kosteln\u00ed v\u011b\u017e nem\u00e1 st\u0159echu b\u011b\u017en\u00e9ho typu, ale spl\u00fdv\u00e1 s hradebn\u00ed zd\u00ed.", "<<>>: Co je Statuario? <<>>: Statuario je jedn\u00edm z p\u0159ibli\u017en\u011b 50 druh\u016f kararsk\u00e9ho mramoru z lom\u016f u Carrary v It\u00e1lii. Je velmi jemnozrnn\u00fd a t\u0159pytiv\u011b b\u00edl\u00fd a\u017e slab\u011b na\u017eloutl\u00fd. Poch\u00e1z\u00ed z lom\u016f v hor\u00e1ch Altissimo u m\u011bsta Seravezza v Apu\u00e1nsk\u00fdch Alp\u00e1ch, odkud si vozil mramor i Michelangelo Buonarroti. Term\u00edn (statue = socha) je odvozen z faktu, \u017ee pr\u00e1v\u011b tento k\u00e1men se pro zhotovov\u00e1n\u00ed soch u\u017e\u00edv\u00e1 po stalet\u00ed.\nPro kamenosocha\u0159skou pr\u00e1ci m\u00e1 b\u00fdt hornina \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1 a m\u011bla by m\u00edt krystalickou zrnitost vhodnou pro opracov\u00e1v\u00e1n\u00ed. Statuario spl\u0148uje tyto po\u017eadavky zvl\u00e1\u0161t\u011b dob\u0159e a d\u00edky krystalk\u016fm kalcitu je vhodn\u00fd i pro filigr\u00e1nsk\u00e9 pr\u00e1ce. Lom sv\u011btla v jeho kalcitov\u00fdch krystalech zp\u016fsobuje voskov\u00fd vzhled povrchu a soch\u00e1m d\u00e1v\u00e1 dojem \u017eiv\u00e9ho t\u011bla. Tento mramor se rozpozn\u00e1 podle jemn\u00e9 zrnitosti a slab\u011b na\u017eloutl\u00e9 barvy, \u0161ed\u00e9 pruhy jsou v n\u011bm velmi vz\u00e1cn\u00e9. \u017dilkovan\u00e9 druhy se obchoduj\u00ed pod n\u00e1zvem Statuario venato. \u010cist\u011b b\u00edl\u00fd druh je rozhoduj\u00edc\u00edm krit\u00e9riem, proto\u017ee levn\u011bj\u0161\u00ed \u017eilkovan\u00e9 druhy i pod n\u00e1zvem Carrara ordinario nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dist\u00fd b\u00edl\u00fd z\u00e1kladn\u00ed t\u00f3n.\nVzhledem ke sv\u00fdm vlastnostem je mramor Statuario drah\u00fd a vyhled\u00e1van\u00fd. Je ho nedostatek, proto\u017ee od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let (1960) se neust\u00e1le roz\u0161i\u0159ovalo jeho pr\u016fmyslov\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Z v\u00edce ne\u017e dvou milion\u016f tun mramoru vyt\u011b\u017een\u00e9ho ka\u017ed\u00fd rok v It\u00e1lii poch\u00e1zej\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b dv\u011b t\u0159etiny z lo\u017eisek v okol\u00ed Carrary. P\u0159itom se \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9 odr\u016fdy z jin\u00fdch lom\u016f tohoto mramoru ne\u017e u m\u011bsta Seravezza ozna\u010duj\u00ed tak\u00e9 jako Statuario. Mnoz\u00ed um\u011blci po\u017eaduj\u00ed, aby se vlastn\u00ed socha\u0159sk\u00fd k\u00e1men Statuario ve stavebnictv\u00ed pokud mo\u017eno ji\u017e tolik nepou\u017e\u00edval.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Statuario na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nFrederick Bradley: Guida alle Cave di Marmo di Carrara. Lucca 1991\nChristiane Klapisch-Zuber: Les ma\u00eetres du marbre, Carrare 1300-1600. Paris 1969\nFriedrich M\u00fcller: Internationale Natursteinkartei. 3. Aufl. 1993. Ebner Verlag.", "<<>>: Co je Tarator? <<>>: Tarator \u010di taratur (alb\u00e1nsky, srbsky: tarator, bulharsky: \u0442\u0430\u0440\u0430\u0442\u043e\u0440, makedonsky: \u0442\u0430\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440), je tradi\u010dn\u00ed balk\u00e1nsk\u00e9 j\u00eddlo. Je to studen\u00e1 pol\u00e9vka nebo tekut\u00fd sal\u00e1t), popul\u00e1rn\u00ed v l\u00e9t\u011b v Alb\u00e1nii, Bulharsku, Severn\u00ed Makedonii, jihov\u00fdchodn\u00edm Srbsku, Turecku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu, \u00cdr\u00e1nu, Libanonu, S\u00fdrii, Jord\u00e1nsku, Izraeli, Palestin\u011b, Arm\u00e9nii a na Kypru (kde je zn\u00e1m\u00fd jako Ttalattouri). Je vyroben z jogurtu, okurky, \u010desneku, vla\u0161sk\u00fdch o\u0159ech\u016f, kopru, rostlinn\u00e9ho oleje a vody; pod\u00e1v\u00e1 se chlazen\u00fd nebo dokonce s ledem. V m\u00edstn\u00edch variant\u00e1ch je jogurt nahrazen vodou s octem, vynech\u00e1vaj\u00ed se o\u0159echy nebo kopr, nebo se p\u0159id\u00e1v\u00e1 chleba. Okurky b\u00fdvaj\u00ed ve vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edpadech nahrazeny hl\u00e1vkov\u00fdm sal\u00e1tem nebo mrkv\u00ed. Tarator je druh letn\u00edho sal\u00e1tu.\nTarator se j\u00ed v Alb\u00e1nii podobn\u011b jako v jin\u00fdch zem\u00edch. Nicm\u00e9n\u011b voda, o\u0159echy, ovoce a kopr se nepou\u017e\u00edv\u00e1. Olivov\u00fd olej \u010dasto nahrazuje jin\u00e9 rostlinn\u00e9 oleje. V jin\u00e9 variaci je tento pokrm obohacen\u00fd o omeletu, nakr\u00e1jenou na mal\u00e9 kousky a p\u0159idanou do sm\u011bsi. D\u00edky v\u00fd\u017eivov\u00e9 hodnot\u011b vajec m\u016f\u017ee b\u00fdt takov\u00fdto tarator pod\u00e1v\u00e1n jako hlavn\u00ed chod.\nV Bulharsku je tarator obl\u00edben\u00fd p\u0159edkrm, ale pod\u00e1v\u00e1 se i jako p\u0159\u00edloha, spolu se \u0161opsk\u00fdm sal\u00e1tem s v\u011bt\u0161inou j\u00eddel. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se v\u00edce slune\u010dnicov\u00fd a olivov\u00fd olej, zat\u00edmco o\u0159echy se n\u011bkdy vynech\u00e1vaj\u00ed. Tarator je v Bulharsku popul\u00e1rn\u00edm j\u00eddlem; sal\u00e1tov\u00e1 verze taratoru je zn\u00e1m\u00e1 jako \u201esal\u00e1t Sn\u011b\u017eenka/Sn\u011bhurka\u201c (bulharsky: \u0441\u0430\u043b\u0430\u0442\u0430 \u0441\u043d\u0435\u0436\u0430\u043d\u043a\u0430), tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00fd such\u00fd tarator. Je vyrobena z hust\u00e9ho jogurtu, z kter\u00e9ho se nech\u00e1 odkapat voda, okurky a ko\u0159en\u00ed. Je mo\u017en\u00e9 ji pod\u00e1vat jako p\u0159edkrm nebo jako vedlej\u0161\u00ed j\u00eddlo. V l\u00e9t\u011b se jedn\u00e1 o b\u011b\u017en\u00e9 osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed j\u00eddlo.\nV \u0158ecku je podobn\u00e9 j\u00eddlo zn\u00e1m\u00e9 jako tzatziki. Tzatziki obvykle nav\u00edc obsahuje olivov\u00fd olej, petr\u017eelku a m\u00e1tu. Slovo pou\u017eit\u00e9 pro kyperskou variantu, ttalattouri, poch\u00e1z\u00ed p\u0159es per\u0161tinu ze slova tarator.\nPodobn\u00fd pokrm v \u00cdr\u00e1nu se naz\u00fdv\u00e1 Ab-Doogh-Khiar. Obsahuje s\u016fl, bazalku, p\u00f3rek, m\u00e1tu, \u010dern\u00fd pep\u0159, rozinky a led. N\u011bkdy se t\u011bsn\u011b p\u0159ed pod\u00e1v\u00e1n\u00edm pokrmu mohou p\u0159idat su\u0161en\u00e9 chlebov\u00e9 \u010dipsy. Podobn\u011b jako u obilnin mus\u00ed su\u0161en\u00e9 chlebov\u00e9 chipsy z\u016fstal k\u0159upav\u00e9.\nV Srbsku je tarator sp\u00ed\u0161e ne\u017e pol\u00e9vka popul\u00e1rn\u00ed jako sal\u00e1t a om\u00e1\u010dka na nam\u00e1\u010den\u00ed; je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako \"tarator salata\". Je p\u0159ipraven z jogurtu, pl\u00e1tk\u016f okurky a na kosti\u010dky nakr\u00e1jen\u00fdm \u010desnekem a pod\u00e1v\u00e1 se chlazen\u00fd.\nV Turecku je tarator obecn\u011b om\u00e1\u010dkou, kter\u00e1 se j\u00ed se sma\u017een\u00fdmi rybami \u010di chobotnicemi. Om\u00e1\u010dka obsahuje b\u00edlou strouhanku, vla\u0161sk\u00e9 o\u0159echy, citr\u00f3novou \u0161\u0165\u00e1vu nebo ocet, s\u016fl, pep\u0159, \u010desnek, bylinky a jogurt. Jedna tureck\u00e1 verze pod jm\u00e9nem tahinli tarator, je podobn\u00e9 j\u00eddlo speci\u00e1ln\u011b obsahuj\u00edc\u00ed tahinu nebo sezam. V pob\u0159e\u017en\u00edch m\u011bstech Turecka se sma\u017een\u00e9 olihn\u011b \u010di sl\u00e1vky t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy pod\u00e1vaj\u00ed s om\u00e1\u010dkou tarator.\nV Severn\u00ed Makedonii je Tarator nebo taratur p\u0159ipravov\u00e1n s \u010desnekem, z kysel\u00e9ho ml\u00e9ka, okurek, slune\u010dnicov\u00e9ho oleje a soli. Je zdoben\u00fd koprem a pod\u00e1v\u00e1 se bu\u010f p\u0159i pokojov\u00e9 teplot\u011b nebo chlazen\u00fd (n\u011bkdy p\u0159id\u00e1n\u00edm ledu).\nEtymologicky taratuar (-tori) souvis\u00ed s alb\u00e1nsk\u00fdm Dhalla a 'rumunsk\u00fdm zara (stejn\u00fd v\u00fdznam), zat\u00edmco alb\u00e1nsk\u00e9 jm\u00e9no pro jogurt je kos.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tarator na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Valerie Solanasov\u00e1? <<>>: Valerie Jean Solanasov\u00e1 (9. dubna 1936 Ventnor City, New Jersey \u2013 25. dubna 1988 San Francisco, Kalifornie) byla americk\u00e1 spisovatelka.\nPo rozvodu sv\u00fdch rodi\u010d\u016f se p\u0159est\u011bhovala do Washingtonu. Pozd\u011bji utekla z domova a \u010dasem se dostala na universitu University of Maryland v College Parku. Kdy\u017e se p\u0159est\u011bhovala do New Yorku, za\u010dala pracovat na sv\u00e9m manifestu SCUM, kter\u00fd poprv\u00e9 publikovala v \u0159\u00edjnu 1967 a ve kter\u00e9m vyz\u00fdv\u00e1 \u017eeny, aby \u201esvrhly vl\u00e1du, odstranily syst\u00e9m pen\u011bz, zavedly \u00faplnou automatizaci a eliminovaly mu\u017esk\u00e9 pohlav\u00ed\u201c. Rovn\u011b\u017e napsala divadeln\u00ed hru Up Your Ass.V roce 1967 se poprv\u00e9 setkala s Andy Warholem, kdy hr\u00e1la v jeho filmu I, a Man. O n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji dne 3. \u010dervna 1968 se pokusila Warhola zast\u0159elit. Za sv\u016fj \u010din dostala t\u0159i roky v\u011bzen\u00ed, jeden si v\u0161ak ji\u017e odsed\u011bla b\u011bhem \u010dek\u00e1n\u00ed na soud. Byla propu\u0161t\u011bna v srpnu 1971, ale hned v listopadu byla kv\u016fli v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm dopis\u016fm op\u011bt zav\u0159ena. V roce 1973 byla p\u0159evezena do psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny. Zem\u0159ela v dubnu 1988, n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po Warholov\u011b smrti.\nV roce 1996 o n\u00ed kanadsk\u00e1 re\u017eis\u00e9rka Mary Harronov\u00e1 nato\u010dila film St\u0159elila jsem Andyho Warhola, jej\u00ed roli zde ztv\u00e1rnila Lili Taylorov\u00e1.\n \n Osoba Valerie Solanasov\u00e1 ve Wikicit\u00e1tech (anglicky)\nValerie Solanasov\u00e1 na Find a Grave (anglicky)\nValerie Solanasov\u00e1 v Internet Movie Database (anglicky)\nBAER, Freddie, 1996. SCUM Manifesto. Redakce Valerie Solanas. Edinburgh, UK: AK Press. ISBN 1-873176-44-9. Kapitola About Valerie Solanas, s. 48\u201357. (anglicky) \nBUCHANAN, Paul D., 2011. Radical Feminists: A Guide to an American Subculture. Santa Barbara, CA: Greenwood. ISBN 978-1-59884-356-9.", "<<>>: Co je Ko\u010di\u010d\u00ed akn\u00e9? <<>>: Ko\u010di\u010d\u00ed akn\u00e9 je akn\u00e9 u ko\u010dek. Jde o \u010dast\u00fd zdravotn\u00ed probl\u00e9m u t\u011bchto zv\u00ed\u0159at. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jsou symptomy m\u00edrn\u00e9 a \u010dasem zmiz\u00ed. V\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpady v\u0161ak kaz\u00ed vzhled ko\u010dky a pr\u016fb\u011bh nemoci je chronick\u00fd. Ko\u010di\u010d\u00ed akn\u00e9 se vyskytuje u ko\u010dek obou pohlav\u00ed, v\u0161ech v\u011bk\u016f i plemen.\nKo\u010di\u010d\u00ed akn\u00e9 je typicky zp\u016fsobeno bakteri\u00e1ln\u00ed infekc\u00ed. Jin\u00e9 podobn\u00e9 (ale daleko vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed) probl\u00e9my jsou zp\u016fsobeny rozto\u010di, demodik\u00f3zou, pl\u00edsn\u011bmi \u010di kvasinkami, a autoimunitn\u00edmi nemocemi.\n\u010cern\u00e9 te\u010dky se objev\u00ed v srsti kolem tlami\u010dky a na brad\u011b. Nen\u00ed to \u0161p\u00edna, ale \u010dern\u00fd maz. Ucpan\u00e9 mazov\u00e9 \u017el\u00e1zky vlasov\u00fdch folikul vedou k uhr\u016fm (tzv. komedon\u016fm), kter\u00e9 se pak zan\u00edt\u00ed, opuchnou, a tvo\u0159\u00ed se v\u0159edy a stroupky. N\u011bkdy to ko\u010dku sv\u011bd\u00ed a dr\u00e1\u017ed\u00ed; \u010dast\u00e9 drb\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee zp\u016fsobit krv\u00e1cen\u00ed. K\u016f\u017ee b\u00fdv\u00e1 rud\u00e1 a bolestiv\u00e1, a po \u010dase i lys\u00e1.\nhyperaktivn\u00ed mazov\u00e9 \u017el\u00e1zy\nnedostate\u010dn\u00e1 hygiena\nalergie na krmivo\nplastov\u00e9 misky\nstres\nKrom\u011b \u010dist\u00fdch keramikov\u00fdch \u010di sklen\u011bn\u00fdch misek a zkou\u0161en\u00ed jin\u00e9ho typu \u017er\u00e1dla (zvl\u00e1\u0161t\u011b granol\u00ed), rad\u00ed veterin\u00e1\u0159i n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:\nbenzoyl peroxid \u2013 \u017eel\u00e9\nmupirocin \u2013 kr\u00e9m\nisotretinoin (Retin-A)\nsystemick\u00e1 antibiotika\nkortikosteroidy\ndomn\u011bnky o hormon\u00e1ln\u00ed b\u00e1zi byly p\u0159ekon\u00e1ny; dnes se d\u00e1v\u00e1 d\u016fraz na genetickou n\u00e1chylnostKo\u010di\u010d\u00ed diskuze na internetu rad\u00ed om\u00fdv\u00e1n\u00ed he\u0159m\u00e1nkov\u00fdm \u010dajem, \u010di pot\u00edr\u00e1n\u00ed Betadinem (Jodisolem), nebo alkoholem.", "<<>>: Co je Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst? <<>>: Hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm (ekonomick\u00fdm) r\u016fstem se rozum\u00ed vzestup hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho potenci\u00e1lu zem\u011b, ke kter\u00e9mu doch\u00e1z\u00ed v souvislosti s kvantitativn\u00edm zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm (r\u016fstem) potenci\u00e1ln\u00edho hrub\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho produktu.\nP\u0159i sledov\u00e1n\u00ed r\u016fstu produktu je proto t\u0159eba odli\u0161ovat dvoj\u00ed situaci:\nJedn\u00e1 se o zv\u00fd\u0161en\u00ed kr\u00e1tkodob\u00e9, kter\u00e9 je po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b vyst\u0159\u00eddan\u00e9 poklesem produktu.\nJedn\u00e1 se o dlouhodob\u00fd trend spojen\u00fd obvykle s v\u00edcem\u00e9n\u011b plynul\u00fdm zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm produk\u010dn\u00edch mo\u017enost\u00ed ekonomiky.V prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b jde o r\u016fst skute\u010dn\u00e9ho produktu ve smyslu jeho cyklick\u00e9ho kol\u00eds\u00e1n\u00ed, ve druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jde o dlouhodob\u00fd r\u016fst potenci\u00e1ln\u00edho produktu, neboli o hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst.\nZdroje umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed r\u016fst potenci\u00e1ln\u00edho produktu jsou tvo\u0159eny n\u011bkolika slo\u017ekami:\nLidsk\u00e9 zdroje, a to\nmno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce,\nlidsk\u00fd kapit\u00e1l, tj. vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, zru\u010dnost a zku\u0161enosti pracovn\u00edk\u016f, n\u00e1klady na jejich z\u00edsk\u00e1n\u00ed, zv\u00fd\u0161en\u00ed a udr\u017een\u00ed, a d\u00e1le i motivace a schopnost podnik\u00e1n\u00ed.\nP\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje, a to\nmno\u017estv\u00ed p\u016fdy a nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed,\nkvalita t\u011bchto zdroj\u016f (\u00farodnost p\u016fdy, kvalita nerost\u016f, klimatick\u00e9 podm\u00ednky).\nKapit\u00e1lov\u00e9 zdroje v podob\u011b kapit\u00e1lov\u00fdch statk\u016f, jejich\u017e stav (z\u00e1soba) je obnovov\u00e1n a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n investi\u010dn\u00edmi statky. Pat\u0159\u00ed sem\nstroje a za\u0159\u00edzen\u00ed, budovy, stavby apod.\ntechnick\u00e1 \u00farove\u0148 t\u011bchto statk\u016f \u2013 jejich v\u00fdkonnost, p\u0159esnost, pracovn\u00ed a energetick\u00e1 n\u00e1ro\u010dnost.Obecn\u011bji je mo\u017eno zdroje hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho (ekonomick\u00e9ho) r\u016fstu rozd\u011blit do dvou skupin:\nKvantitativn\u00ed zdroje r\u016fstu: do v\u00fdroby jsou zapojov\u00e1na nov\u00e1 kvanta pr\u00e1ce, p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f a kapit\u00e1lu se stejn\u00fdmi kvalitativn\u00edmi charakteristikami. Je-li hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst zalo\u017een na t\u011bchto zdroj\u00edch, b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n jako extenzivn\u00ed r\u016fst.\nKvalitativn\u00ed zdroje r\u016fstu: zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed kvalifikace pracovn\u00edk\u016f, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed kvalitn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f, rozvoj technick\u00e9 \u00farovn\u011b fixn\u00edho kapit\u00e1lu. Je-li zdrojem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b rozvoj kvalitativn\u00edch str\u00e1nek v\u00fdrobn\u00edch faktor\u016f, hovo\u0159\u00edme o intenzivn\u00edm r\u016fstu.Vyu\u017eit\u00ed v\u0161ech zdroj\u016f r\u016fstu je v\u017edy podm\u00edn\u011bno jejich specifick\u00fdm propojen\u00edm (kombinac\u00ed) a za\u010dlen\u011bn\u00edm (alokac\u00ed) do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch odv\u011btv\u00ed v\u00fdroby. V \u0161ir\u0161\u00edm smyslu proto m\u016f\u017eeme zahrnout mezi kvalitativn\u00ed zdroje r\u016fstu tak\u00e9:\nd\u011blbu pr\u00e1ce v n\u00e1rodn\u00edm a mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku, a s n\u00ed spojenou liberalizaci mezin\u00e1rodn\u00edho pohybu statk\u016f a v\u00fdrobn\u00edch faktor\u016f,\nregulaci nebo deregulaci trhu vl\u00e1dami,\ninforma\u010dn\u00ed vybaven\u00ed v\u00fdrobc\u016f podm\u00edn\u011bn\u00e9 rozvojem informa\u010dn\u00edch technologi\u00ed a p\u0159\u00edstupem k informac\u00edm (v\u00fdznam internetu).V hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 realit\u011b doch\u00e1z\u00ed v rozvinut\u00fdch ekonomik\u00e1ch v\u017edy ke kombinaci obou typ\u016f zdroj\u016f \u2013 kvantitativn\u00edch a kvalitativn\u00edch. Jde p\u0159itom o takov\u00fd v\u00fdvoj zdroj\u016f hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu, jejich\u017e v\u00fdsledkem je obvykle dlouhodob\u00fd r\u016fst (nikoliv stagnace nebo pokles) potenci\u00e1ln\u00edho produktu.\nKvalitativn\u00ed zdroje hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu b\u00fdvaj\u00ed ozna\u010dov\u00e1n tak\u00e9 jako technologick\u00e1 zm\u011bna (technologick\u00fd pokrok nebo technologick\u00fd regres). Technologick\u00e1 zm\u011bna v podob\u011b zkvalit\u0148ov\u00e1n\u00ed kapit\u00e1lov\u00fdch statk\u016f b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1na jako zp\u0159edm\u011btn\u011bn\u00e1 technologick\u00e1 zm\u011bna, ostatn\u00ed jsou nezp\u0159edm\u011btn\u011bnou technologickou zm\u011bnou.\nDosavadn\u00ed charakteristika ekonomick\u00e9ho r\u016fstu jako dlouhodob\u00e9ho v\u00fdvoje potenci\u00e1ln\u00edho re\u00e1ln\u00e9ho produktu se t\u00fdkala \u00fazce teoretick\u00e9ho vymezen\u00ed r\u016fstu. Mimo oblast ekonomick\u00e9 teorie se v\u0161ak pojem ekonomick\u00fd r\u016fst \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 jako synonymum v\u00fdvoje skute\u010dn\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho produktu. Tento v\u00fdvoj m\u016f\u017eeme vyj\u00e1d\u0159it absolutn\u011b (p\u0159\u00edr\u016fstek v mld. K\u010d jako rozd\u00edl produktu v obdob\u00ed t a produktu v p\u0159edchoz\u00edm obdob\u00ed), p\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak tempo r\u016fstu re\u00e1ln\u00e9ho produktu.\nKrom\u011b v\u00fdvoje absolutn\u00ed v\u00fd\u0161e produktu je sledov\u00e1n i v\u00fdvoj relativn\u00edch ukazatel\u016f produktu, nej\u010dast\u011bji v\u00fdvoj produktu na 1 obyvatele, a to op\u011bt bu\u010f jeho absolutn\u00ed zm\u011bna nebo jako tempo r\u016fstu. Za p\u0159edpokladu, \u017ee obyvatelstvo roste stejn\u011b rychle jako mno\u017estv\u00ed pou\u017eit\u00ed pr\u00e1ce (pracovn\u00ed vstup), m\u016f\u017eeme ztoto\u017enit tempo r\u016fstu produktu na 1 obyvatele s tempem r\u016fstu produktu na jednotku pou\u017eit\u00e9 pr\u00e1ce, tedy s tempem r\u016fstu produktivity pr\u00e1ce.\nUkazatel produktu na jednoho obyvatele vyjad\u0159uje ekonomickou \u00farove\u0148 dan\u00e9 zem\u011b, analogicky tempo r\u016fstu produktu na 1 obyvatele vyjad\u0159uje v\u00fdvoj ekonomick\u00e9 \u00farovn\u011b. Je pova\u017eov\u00e1no za z\u00e1kladn\u00ed ukazatel v\u00fdvoje \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b v dan\u00e9 zemi. Jeho vypov\u00eddac\u00ed schopnost v\u0161ak m\u016f\u017ee b\u00fdt velmi omezen\u00e1 v d\u016fsledku nerovnom\u011brn\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed d\u016fchod\u016f. Proto je t\u0159eba sledovat t\u00e9\u017e tempo r\u016fstu re\u00e1ln\u00fdch mezd a jin\u00e9 ukazatele.\nEkonomick\u00e1 teorie obsahuje \u0159adu konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edstupu v podob\u011b r\u016fzn\u00fdch r\u016fstov\u00fdch model\u016f, kter\u00e9 rozd\u00edln\u011b zohled\u0148uj\u00ed v\u00fdznam jednotliv\u00fdch zdroj\u016f r\u016fstu a zkoumaj\u00ed rozmanit\u00e9 aspekty hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu v\u010detn\u011b omezen\u00ed r\u016fstu.\nJednoduch\u00fd klasick\u00fd model vytvo\u0159il Thomas Robert Malthus. Tento model pracuje se stagnuj\u00edc\u00edm mno\u017estv\u00edm a kvalitou p\u016fdy (ve\u0161ker\u00e1 p\u016fda je vyu\u017e\u00edv\u00e1na) a neuva\u017euje ani v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed r\u016fst mno\u017estv\u00ed kapit\u00e1lu, ani jeho technick\u00fd rozvoj. Jedin\u00fdm zdrojem ekonomick\u00e9ho r\u016fstu je v tomto modelu r\u016fst obyvatelstva (mno\u017estv\u00ed pracovn\u00edch vstup\u016f), co\u017e je v\u0161ak spojeno s klesaj\u00edc\u00edm mezn\u00edm produktem pr\u00e1ce. Tempo r\u016fstu produktu se postupn\u011b sni\u017euje, a\u017e se dostane pod tempo r\u016fstu obyvatelstva. Kles\u00e1 proto produkt na 1 obyvatele a klesaj\u00ed re\u00e1ln\u00e9 mzdy a\u017e na \u00farove\u0148 \u017eivotn\u00edho minima, kde se r\u016fst obyvatelstva (a t\u00edm i produktu) zastav\u00ed.\nZv\u00fd\u0161en\u00ed produktu na 1 obyvatele a re\u00e1ln\u00e9 mzdy je mo\u017en\u00e9 v t\u011bchto podm\u00ednk\u00e1ch dos\u00e1hnout bu\u010f za cenu zv\u00fd\u0161en\u00e9 \u00famrtnosti (v\u00e1lky, epidemie), nebo sn\u00ed\u017een\u00edm porodnosti. R\u016fst re\u00e1ln\u00fdch mezd v\u0161ak povede k r\u016fstu porodnosti (k r\u016fstu mno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce) a op\u011bt k ust\u00e1len\u00ed produktu na \u00farovni odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00edmu minimu, s n\u00e1slednou stagnac\u00ed mno\u017estv\u00ed obyvatelstva. Dlouhodob\u00e9 udr\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00fd\u0161e re\u00e1ln\u00fdch mezd na \u00farovni \u017eivotn\u00edho minima p\u0159edstavuje v tomto modelu tzv. \u017eelezn\u00fd z\u00e1kon mzdov\u00fd. P\u0159i t\u00e9to tzv. subsisten\u010dn\u00ed \u00farovni mezd dojde k nulov\u00e9mu r\u016fstu mno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce, a t\u00edm i k nulov\u00e9mu r\u016fstu produktu.\nPrvn\u00ed modely teorie r\u016fstu se objevily a\u017e ve 40. letech 20. stolet\u00ed v podob\u011b keynesi\u00e1nsk\u00fdch r\u016fstov\u00fdch model\u016f. Ty byly v 50. a 60. letech zast\u00edn\u011bny neoklasick\u00fdmi teoriemi r\u016fstu, z nich\u017e nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je r\u016fstov\u00fd model R. M. Solowa. Neoklasick\u00e9 teorie hledaly kvantitativn\u00ed vztahy mezi r\u016fstem produktu a r\u016fstem kapit\u00e1lu a pr\u00e1ce, nedostatkem v\u0161ak bylo, \u017ee nevysv\u011btlovaly zdroje hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zdroj r\u016fstu, tedy technologick\u00fd pokrok je v neoklasick\u00fdch modelech exogenn\u00ed (tud\u00ed\u017e nevysv\u011btlenou) veli\u010dinou.\na\u017e ve 2. polovin\u011b 80 let se objevily teorie endogenn\u00edho r\u016fstu, kter\u00e9 se sna\u017eily vysv\u011btlit technologick\u00fd pokrok jako endogenn\u00ed veli\u010dinu v r\u00e1mci r\u016fstov\u00e9ho modelu.\nNeoklasick\u00fd model r\u016fstu \u2013 produk\u010dn\u00ed funkce a investi\u010dn\u00ed funkce:\nneoklasick\u00fd model r\u016fstu R. M. Solowa se skl\u00e1d\u00e1 z produk\u010dn\u00ed funkce dlouh\u00e9ho obdob\u00ed a z investi\u010dn\u00ed funkce dlouh\u00e9ho obdob\u00ed\nproduk\u010dn\u00ed funkce dlouh\u00e9ho obdob\u00ed \n \n \n \n Y\n =\n f\n (\n K\n ,\n L\n )\n \n \n {displaystyle Y=f(K,L)}\n \u2013 produkt je z\u00e1visl\u00fd na pr\u00e1ci a kapit\u00e1lu\nZ\u00e1kladn\u00ed vlastnost\u00ed produk\u010dn\u00ed funkce, se kterou Solow\u016fv model pracuje je to, \u017ee vykazuje konstantn\u00ed v\u00fdnosy z rozsahu \u2013 dan\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek pr\u00e1ce a kapit\u00e1lu vyvol\u00e1 stejn\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek produktu.\nintenzivn\u00ed produk\u010dn\u00ed funkce: produkt na jednoho pracovn\u00edka \n \n \n \n Y\n \u00f7\n L\n \n \n {displaystyle Ydiv L}\n je d\u00e1n funkc\u00ed kapit\u00e1lu na jednoho pracovn\u00edka \n \n \n \n f\n (\n K\n \u00f7\n L\n )\n \n \n {displaystyle f(Kdiv L)}\n \u2013 tvar t\u00e9to funkce je d\u00e1n klesaj\u00edc\u00edmi v\u00fdnosy z kapit\u00e1lu.\nproduk\u010dn\u00ed funkce v Solowov\u011b modelu m\u00e1 tedy dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed vlastnosti: konstantn\u00ed v\u00fdnosy z rozsahu a klesaj\u00edc\u00ed v\u00fdnosy z kapit\u00e1lu.Druh\u00fd stavebn\u00ed k\u00e1men Solowova modelu \u2013 dlouhodob\u00e1 investi\u010dn\u00ed funkce:\np\u0159edpoklad je, \u017ee v dlouh\u00e9m obdob\u00ed jsou rozpo\u010dty v rovnov\u00e1ze a \u010dist\u00fd v\u00fdvoz je nulov\u00fd, v tom p\u0159\u00edpad\u011b \n \n \n \n Y\n =\n C\n +\n I\n \n \n {displaystyle Y=C+I}\n a za t\u011bchto p\u0159edpokladu tak\u00e9 plat\u00ed, \u017ee \n \n \n \n C\n +\n S\n =\n Y\n \n \n {displaystyle C+S=Y}\n ,\ntedy z toho plyne, \u017ee \n \n \n \n S\n =\n I\n \n \n {displaystyle S=I}\n \nm\u00edra \u00faspor \u2013 pod\u00edl \u00faspor na d\u016fchodu \n \n \n \n s\n =\n S\n \u00f7\n Y\n \n \n {displaystyle s=Sdiv Y}\n \npotom \n \n \n \n I\n =\n s\n \u00d7\n Y\n \n \n {displaystyle I=stimes Y}\n \ninvestice se rovnaj\u00ed t\u00e9 \u010d\u00e1sti dom\u00e1c\u00edho produktu, kter\u00e1 nen\u00ed spot\u0159ebov\u00e1na, n\u00fdbr\u017e je uspo\u0159ena. Investice tedy rostou s r\u016fstem dom\u00e1c\u00edho produktu a jsou t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed, \u010d\u00edm je vy\u0161\u0161\u00ed m\u00edra \u00faspor\npokud ob\u011b strany vyd\u011bl\u00edme L dostaneme \n \n \n \n I\n \u00f7\n L\n =\n s\n \u00d7\n Y\n \u00f7\n L\n \n \n {displaystyle Idiv L=stimes Ydiv L}\n (investice a produkt na pracovn\u00edka \n \n \n \n I\n \u00f7\n L\n \n \n {displaystyle Idiv L}\n ,\n \n \n \n Y\n \u00f7\n L\n \n \n {displaystyle Ydiv L}\n ), zakresleno do grafu.\nHospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst v neoklasick\u00e9m modelu je spojen s permanentn\u011b vy\u010di\u0161t\u011bn\u00fdmi trhy v\u00fdrobn\u00edch faktor\u016f, neboli s neust\u00e1lou tzv. plnou zam\u011bstnanost\u00ed. Keynesi\u00e1nsk\u00e1 ekonomie se naopak zab\u00fdv\u00e1 hospod\u00e1\u0159stv\u00edm s nezam\u011bstnanost\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159i tzv. pln\u00e9 zam\u011bstnanosti. Keynesovsk\u00e9 pojet\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edpokladu, \u017ee rozhoduj\u00edc\u00edm stimulem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu je rostouc\u00ed dom\u00e1c\u00ed, pop\u0159. zahrani\u010dn\u00ed popt\u00e1vka. Nezbytn\u00fdm p\u0159edpokladem ov\u0161em je, \u017ee v ekonomice existuj\u00ed nevyu\u017eit\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed zdroje, p\u0159edev\u0161\u00edm dostate\u010dn\u00e1 nab\u00eddka pracovn\u00ed s\u00edly v po\u017eadovan\u00e9 kvalifika\u010dn\u00ed struktu\u0159e. Vezme-li v \u00favahu strukturu agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky, potom lze konstatovat, \u017ee hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst m\u016f\u017ee vyvolat:\nr\u016fst soukrom\u00e9 spot\u0159eby,\nzv\u00fd\u0161en\u00ed investi\u010dn\u00ed aktivity podnikov\u00e9 sf\u00e9ry,\nr\u016fst vl\u00e1dn\u00edch v\u00fddaj\u016f,\nr\u016fst exportu.Teoretick\u00e9 z\u00e1klady popt\u00e1vkov\u011b orientovan\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu rozpracovali n\u00e1sledovn\u00edci J. M. Keynese (mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed modely pat\u0159\u00ed model r\u016fstu R. Harroda a E. Domara). Vych\u00e1zej\u00ed z p\u0159edpokladu, \u017ee investice jako sou\u010d\u00e1st agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky vytv\u00e1\u0159ej\u00ed nejen nov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed kapacity, ale i nov\u00e9 d\u016fchody, a tak prost\u0159ednictv\u00edm multiplik\u00e1toru v\u00fdznamn\u011b dynamizuj\u00ed r\u016fst HDP.\nSpecifick\u00fd nestandardn\u00ed p\u0159\u00edstup k problematice dlouhodob\u00e9ho v\u00fdvoje produktu (nebo produktu na 1 obyvatele) zauj\u00edmaj\u00ed auto\u0159i ozna\u010dovan\u00ed n\u011bkdy jako \u0161kola mez\u00ed r\u016fstu. Z\u00e1klady tohoto p\u0159\u00edstupu byly vytvo\u0159eny osobnostmi sdru\u017een\u00fdmi od konce 60. let v tzv. \u0158\u00edmsk\u00e9m klubu.\nUveden\u00fd p\u0159\u00edstup se vyzna\u010duje zkoum\u00e1n\u00edm vz\u00e1jemn\u00e9 podm\u00edn\u011bnosti celosv\u011btov\u00e9ho v\u00fdvoje n\u011bkolika prom\u011bnn\u00fdch: obyvatelstva, pr\u016fmyslov\u00e9 produkce a produkce potravin, zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a vy\u010derp\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f. Zkoum\u00e1 d\u00e1le v\u00fdvoj ukazatel\u016f \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b, jako produkt na 1 obyvatele a st\u0159edn\u00ed d\u00e9lka \u017eivota, p\u0159i\u010dem\u017e zohled\u0148uje situaci sou\u010dasn\u00e9 generace a generac\u00ed budouc\u00edch.\nAuto\u0159i doch\u00e1zej\u00ed k r\u016fzn\u00fdm model\u016fm v\u00fdvoje produktu:\nP\u0159i pokra\u010duj\u00edc\u00edm rychl\u00e9m r\u016fstu obyvatelstva, spojen\u00e9m s r\u016fstem produktu a s poklesem neobnoviteln\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f, doprov\u00e1zen\u00e9m rostouc\u00edm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, za\u010dnou po \u010dase p\u016fsobit limity r\u016fstu: vy\u010derpanost p\u016fdy, nedostatek surovin a paliv, neschopnost p\u0159\u00edrody absorbovat zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Tyto z\u00e1v\u011bry b\u00fdvaj\u00ed p\u0159irovn\u00e1v\u00e1ny k Malthusov\u011b p\u0159\u00edstupu, jeho\u017e z\u00e1kladem je rozpor mezi rychle rostouc\u00edm obyvatelstvem a nedostate\u010dn\u00fdm r\u016fstem prost\u0159edk\u016f k ob\u017eiv\u011b.\nAlternativou je regulace porodnosti a\u017e k zastaven\u00ed r\u016fstu populace a omezen\u00ed v\u00fdroby n\u00e1ro\u010dn\u00e9 na p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje. T\u00edm se zpomal\u00ed a\u017e zastav\u00ed zejm\u00e9na r\u016fst pr\u016fmyslov\u00e9 produkce a t\u00edm i omez\u00ed zne\u010di\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed. P\u0159i stagnuj\u00edc\u00edm po\u010dtu obyvatelstva z\u016fstane za t\u011bchto podm\u00ednek dlouhodob\u011b stabiln\u00ed (tedy nikoliv klesaj\u00edc\u00ed jako v prvn\u00ed variant\u011b) objem pr\u016fmyslov\u00e9 a potravinov\u00e9 produkce na 1 obyvatele.\nOd 80. let 20. stolet\u00ed jsou vyv\u00edjeny nov\u00e9 teorie hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu, reaguj\u00edc\u00ed na sporn\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi tradi\u010dn\u00edho neoklasick\u00e9ho (Solowova) modelu r\u016fstu.Teorie endogenn\u00edho r\u016fstu se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit dlouhodob\u00e9 p\u0159etrv\u00e1v\u00e1n\u00ed rozd\u00edl\u016f mezi rozvinut\u00fdmi a m\u00e9n\u011b rozvinut\u00fdmi zem\u011bmi. Vysv\u011btlen\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v technologick\u00e9m pokroku v podob\u011b zkvalit\u0148ov\u00e1n\u00ed fyzick\u00e9ho i lidsk\u00e9ho kapit\u00e1lu. Tento technologick\u00fd pokrok m\u00e1 endogenn\u00ed charakter \u2013 je generov\u00e1n silami uvnit\u0159 ekonomiky.\nTento technologick\u00fd pokrok je p\u0159itom podm\u00edn\u011bn:\nur\u010ditou v\u00fdchoz\u00ed kvantitativn\u00ed i kvalitativn\u00ed \u00farovn\u00ed fyzick\u00e9ho kapit\u00e1lu. V\u00fdznamn\u00e9 nov\u00e9 my\u0161lenky (objevy, zlep\u0161en\u00ed) vznikaj\u00ed a p\u0159i ur\u010dit\u00e9 relativn\u011b vysok\u00e9 ekonomick\u00e9 \u00farovni, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje financovat v\u00fdzkum, zvy\u0161ovat kvalifikaci pracovn\u00edk\u016f apod.,\nur\u010dit\u00fdmi institucion\u00e1ln\u00edmi podm\u00ednkami, jako jsou vl\u00e1dn\u00ed podpora v\u00fdzkumu (co\u017e se d\u00e1 od\u016fvodnit charakterem v\u011bdomost\u00ed jako ve\u0159ejn\u00e9ho statku), tradi\u010dn\u00ed iniciativou pracovn\u00edk\u016f aj.Endogenn\u00edho ekonomick\u00e9ho r\u016fstu nelze tud\u00ed\u017e dos\u00e1hnout v jak\u00e9koliv ekonomice pouh\u00fdm jednor\u00e1zov\u00fdm poskytnut\u00edm modern\u00edho kapit\u00e1lov\u00e9ho vybaven\u00ed a za\u0161kolen\u00edm pracovn\u00edk\u016f, n\u00fdbr\u017e je v\u00fdsledkem dlouhodob\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdvoje.\nPost-keynesi\u00e1nsk\u00e1 teorie d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost \u00faloze rozd\u011blen\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f a identifikuje re\u017eimy popt\u00e1vky na z\u00e1klad\u011b mezd. Kl\u00ed\u010dovou roli hraj\u00ed finan\u010dn\u00ed prom\u011bnn\u00e9, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed endogenn\u00ed nestabilitu a finan\u010dn\u00ed cykly (minsk\u00e9 dluhov\u00e9 cykly). Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst je pova\u017eov\u00e1n za proces z\u00e1visl\u00fd na cest\u011b (s hysterez\u00ed nezam\u011bstnanosti kv\u016fli mzdov\u00fdm norm\u00e1m) a nen\u00ed ukotven v rovnov\u00e1ze na stran\u011b nab\u00eddky. Jak zd\u016fraznil Keynes, ekonomick\u00e1 rozhodnut\u00ed a aktivita v nejistot\u011b (neergodicit\u011b) nemaj\u00ed automaticky tendenci k pln\u00e9mu vyu\u017eit\u00ed kapacity. Firmy obecn\u011b nemohou ne\u017e p\u0159izp\u016fsobit svou produkci o\u010dek\u00e1van\u00e9 popt\u00e1vce. O\u010dek\u00e1van\u00e1 popt\u00e1vka je hybnou silou produkce, \u010das od \u010dasu, a vel\u00ed inovac\u00edm a akumulaci kapit\u00e1lu, kter\u00e9 v dlouhodob\u00e9m horizontu umo\u017e\u0148uj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed produkci navzdory demografick\u00e9mu omezen\u00ed.\nExistuj\u00ed \u010dty\u0159i slo\u017eky agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky: spot\u0159eba, investice, vl\u00e1da a zahrani\u010dn\u00ed sektor. Keynesi\u00e1nskou odpov\u011bd\u00ed na recesi nebo nezam\u011bstnanost je zv\u00fd\u0161en\u00ed k\u0159ivky agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky. Mohli byste to ud\u011blat sn\u00ed\u017een\u00edm dan\u00ed ke stimulaci spot\u0159eby, sn\u00ed\u017een\u00edm \u00farokov\u00fdch sazeb ke stimulaci investic, nebo by vl\u00e1da mohla dos\u00e1hnout deficitu sn\u00ed\u017een\u00edm dan\u00ed nebo zv\u00fd\u0161en\u00edm v\u00fddaj\u016f. \u010ctvrt\u00fdm zp\u016fsobem zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed funkce agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky je samoz\u0159ejm\u011b zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdvozu ve srovn\u00e1n\u00ed s dovozem. Jedin\u00fdm p\u0159ijateln\u00fdm zp\u016fsobem, jak stimulovat agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vku, je dnes (Neoliber\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m glob\u00e1ln\u011b-mana\u017eersk\u00e9ho kasino kapitalismu) exportn\u00ed r\u016fst. N\u011bmecko bylo jedn\u00edm z hlavn\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f. Fungovalo to nejen proto, \u017ee vytv\u00e1\u0159elo pracovn\u00ed m\u00edsta. Pokud existuje ur\u010dit\u00e1 m\u00edra flexibility sm\u011bnn\u00e9ho kurzu, p\u0159ebytek b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu m\u00e1 tendenci zvy\u0161ovat sm\u011bnn\u00fd kurz tak, \u017ee \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 stoup\u00e1, proto\u017ee dovoz zlev\u0148uje. N\u011bmeck\u00e9 odbory nemuseli po\u017eadovat vy\u0161\u0161\u00ed mzdy, aby z\u00edskaly vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00e9 mzdy, proto\u017ee sm\u011bnn\u00fd kurz to ud\u011blal. R\u016fst veden\u00fd exportem se stal podivnou formou stimulu agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky. Klamem v\u0161ak je, \u017ee ne ka\u017ed\u00e1 zem\u011b m\u016f\u017ee prov\u00e1d\u011bt politiku r\u016fstu zalo\u017eenou na exportu. P\u0159ebytky b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu z definice nejsou dostupn\u00e9 v\u0161em n\u00e1rod\u016fm sou\u010dasn\u011b a defla\u010dn\u00ed p\u0159edsudky omezuj\u00ed r\u016fst sv\u011btov\u00e9 ekonomiky.\nRe\u00e1ln\u00fd sv\u011bt je v\u017edy v pohybu, vn\u011bj\u0161\u00ed/autonomn\u00ed r\u016fst popt\u00e1vky, determinanty investic, \u00faspor a \u010dist\u00e9ho exportu jsou d\u016fle\u017eit\u00e9, pro kter\u00e9 hraje roli rozd\u011blen\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f.\nN\u011bkolik zem\u00ed si p\u0159eje usilovat o omezov\u00e1n\u00ed mezd na z\u00e1klad\u011b exportu, aby z\u00edskala konkuren\u010dn\u00ed v\u00fdhodu (N\u011bmecko, Asij\u0161t\u00ed tyg\u0159i, apod.). Ale na \u00farovni cel\u00e9ho sv\u011bta je planeta Zem\u011b uzav\u0159enou ekonomikou. V\u0161echny zem\u011b nemohou b\u00fdt \u010dist\u00fdmi v\u00fdvozci. I euroz\u00f3na je relativn\u011b uzav\u0159en\u00e1 oblast. Empirick\u00e9 studie ukazuj\u00ed, \u017ee v\u011bt\u0161ina zem\u00ed je v re\u017eimu dom\u00e1c\u00ed popt\u00e1vky na z\u00e1klad\u011b mezd. Neoliberalismus vedl k re\u017eim\u016fm r\u016fstu zalo\u017een\u00fdm na dluhu nebo exportu (Lavoie a Stockhammer 2012; Hein 2012). Oba spol\u00e9haj\u00ed na potla\u010den\u00ed mezd. Oba jsou ekonomicky nestabiln\u00ed a soci\u00e1ln\u011b nevyv\u00e1\u017een\u00ed. Strategie r\u016fstu veden\u00e9ho mzdami tak vede k nejudr\u017eiteln\u011bj\u0161\u00edmu procesu r\u016fstu, proto\u017ee zv\u00fd\u0161en\u00ed mzdov\u00e9ho pod\u00edlu pracovn\u00edk\u016f v\u017edy zvy\u0161uje r\u016fst a vyu\u017eit\u00ed kapacity bez ohledu na charakter ekonomiky. Stimulace mezd v EU by nejen zlep\u0161ila hospod\u00e1\u0159skou v\u00fdkonnost, ale tak\u00e9 by pomohla vypo\u0159\u00e1dat se s neudr\u017eiteln\u00fdm r\u016fstem, kter\u00fd je zp\u016fsoben bu\u010f dluhem, nebo nadm\u011brn\u00fdm spol\u00e9h\u00e1n\u00edm na v\u00fdvoz. Politiku vy\u0161\u0161\u00edch mezd lze realizovat ve velk\u00e9 jedin\u00e9 zemi s velk\u00fdm dom\u00e1c\u00edm trhem, jako je Velk\u00e1 Brit\u00e1nie nebo N\u011bmecko, ale dopad by byl siln\u011bj\u0161\u00ed, kdyby byl koordinov\u00e1n na evropsk\u00e9 \u00farovni.\n\u00da\u010dinky, kter\u00e9 mohou vyplynout z o\u017eiven\u00ed veden\u00e9ho mzdami, na r\u016fst, a tedy i zam\u011bstnanost, jsou pozitivn\u00ed, jsou v\u0161ak tak\u00e9 m\u00edrn\u00e9ho rozsahu. Pokles pod\u00edlu mezd na n\u00e1rodn\u00edm d\u016fchodu izolovan\u011b vede k ni\u017e\u0161\u00edmu r\u016fstu ve Finsku, Francii, N\u011bmecku, \u0158ecku, It\u00e1lii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, \u0160pan\u011blsku, \u0160v\u00e9dsku a Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, zat\u00edmco stimuluje r\u016fst v Rakousku, Belgii, D\u00e1nsku a Irsku. Sou\u010dasn\u00fd pokles pod\u00edlu mezd v\u0161ak vede k celkov\u00e9mu poklesu HDP EU15. EU15 jako celek je tedy ekonomikou vedenou mzdami. Krom\u011b toho Rakousko a Irsko poci\u0165uj\u00ed negativn\u00ed dopady na r\u016fst, kdy\u017e spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi obchodn\u00edmi partnery sni\u017euj\u00ed sv\u016fj mzdov\u00fd pod\u00edl.\nI kdy\u017e je n\u011bkdy postkeynesi\u00e1nsk\u00e1 literatura karikov\u00e1na jako obh\u00e1jce trval\u00e9 fisk\u00e1ln\u00ed expanze a st\u00e1le vy\u0161\u0161\u00edch mezd za v\u0161ech okolnost\u00ed, nab\u00edz\u00ed spoustu d\u016fvod\u016f, pro\u010d m\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fasporn\u00e1 zaujatost v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech strategicky racion\u00e1ln\u00ed. Zaprv\u00e9, pro mal\u00e9 otev\u0159en\u00e9 ekonomiky mohou \u201eziskem veden\u00e9\u201c r\u016fstov\u00e9 strategie p\u0159in\u00e1\u0161et lep\u0161\u00ed v\u00fdsledky ne\u017e \u201emzdov\u00e9\u201c strategie (viz nap\u0159. Lavoie a Stockhammer 2012). Za druh\u00e9, proto\u017ee sou\u010dasn\u00fd re\u017eim glob\u00e1ln\u00edho r\u016fstu je sp\u00ed\u0161e \u201ekonkuren\u010dn\u00ed\u201c ne\u017e \u201edopl\u0148kov\u00fd\u201c, mal\u00e9 otev\u0159en\u00e9 ekonomiky mohou b\u00fdt racion\u00e1ln\u011b opatrn\u00e9 v\u016f\u010di politik\u00e1m, kter\u00e9 by mohly v\u00e9st k deficit\u016fm platebn\u00ed bilance (McCombie a Thirwall 1999). Za t\u0159et\u00ed, u\u017e Keynes tomu v\u0161emu rozum\u011bl, proto\u017ee st\u00e1ty mus\u00ed hledat dom\u00e1c\u00ed plnou zam\u011bstnanost, jinak bude r\u016fst veden\u00fd exportem pova\u017eov\u00e1n za strategicky v\u00fdhodn\u00fd ka\u017ed\u00fdm n\u00e1rodem jednotliv\u011b (jak zd\u016fraz\u0148uje nap\u0159\u00edklad Davidson 1999, 10). I kdy\u017e lze podniknout r\u016fzn\u00e9 kroky k zabr\u00e1n\u011bn\u00ed tohoto procesu, dokonce i monet\u00e1rn\u00ed suver\u00e9nn\u00ed mal\u00e9 otev\u0159en\u00e9 ekonomiky pravd\u011bpodobn\u011b podstupuj\u00ed nezanedbateln\u00e9 ekonomick\u00e9 riziko t\u00edm, \u017ee po dlouhou dobu budou m\u00edt deficit b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu. Skute\u010dnost, \u017ee se velk\u00fd po\u010det sou\u010dasn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch st\u00e1t\u016f jev\u00ed jako strategicky motivovan\u00fdch k prov\u00e1d\u011bn\u00ed politik konkuren\u010dn\u00edch \u00fasporn\u00fdch opat\u0159en\u00ed a \u201eneomerkantilismu\u201c (a\u0165 u\u017e racion\u00e1ln\u011b \u010di nikoli), je problematick\u00e1 z ekonomick\u00e9ho i politick\u00e9ho hlediska. P\u0159ebytky b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu z definice nejsou dostupn\u00e9 v\u0161em n\u00e1rod\u016fm sou\u010dasn\u011b a defla\u010dn\u00ed p\u0159edsudky omezuj\u00ed r\u016fst sv\u011btov\u00e9 ekonomiky (Wray 2012, 140, 218). Krom\u011b toho sout\u011b\u017e o obchodn\u00ed p\u0159ebytky s nulov\u00fdm sou\u010dtem zhor\u0161uje kulturn\u00ed \u201ejin\u00e9\u201c a nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 obrazy (Bui 2019). V\u00fdsledkem mohou b\u00fdt obchodn\u00ed v\u00e1lky a dokonce i vojensk\u00e9 konflikty (Mitchell a Fazi 2017, 203).\n Wage led growth \nRozd\u00edl mezi r\u016fstem veden\u00fdm mzdou a r\u016fstem veden\u00fdm ziskem je hlavn\u00edm rysem postkeynesovsk\u00e9 ekonomiky a spustil rozs\u00e1hlou ekonometrickou literaturu zam\u011b\u0159enou na identifikaci toho, zda jsou ekonomiky vedeny mzdou nebo ziskem. Zv\u00fd\u0161en\u00ed mzdov\u00e9ho pod\u00edlu m\u00e1 rozporupln\u00e9 \u00fa\u010dinky na subagreg\u00e1ty agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky (Spot\u0159eba, investice, vl\u00e1dn\u00ed v\u00fddaje, export). V\u00fddaje na soukromou spot\u0159ebu by se m\u011bly zv\u00fd\u0161it, proto\u017ee mzdov\u00e9 p\u0159\u00edjmy jsou obvykle spojeny s vy\u0161\u0161\u00edmi spot\u0159ebn\u00edmi sklony ne\u017e kapit\u00e1lov\u00e9 p\u0159\u00edjmy. Investi\u010dn\u00ed v\u00fddaje by m\u011bly b\u00fdt negativn\u011b ovlivn\u011bny, proto\u017ee investice budou pozitivn\u011b z\u00e1viset na zisku. \u010cist\u00fd export bude negativn\u011b ovlivn\u011bn, proto\u017ee zv\u00fd\u0161en\u00ed mzdov\u00e9ho pod\u00edlu odpov\u00edd\u00e1 zv\u00fd\u0161en\u00ed jednotkov\u00fdch n\u00e1klad\u016f pr\u00e1ce a t\u00edm i ztr\u00e1t\u011b konkurenceschopnosti. Souhrnn\u00e1 popt\u00e1vka tedy teoreticky m\u016f\u017ee b\u00fdt vedena mzdou nebo ziskem v z\u00e1vislosti na tom, jak se tyto efekty s\u010d\u00edtaj\u00ed. V\u00fdsledky budou z\u00e1sadn\u011b z\u00e1viset na tom, jak je ekonomika mezin\u00e1rodn\u011b otev\u0159en\u00e1. Sv\u011btov\u00e1 ekonomika a velk\u00e9 ekonomick\u00e9 oblasti (EU, USA, apod.) budou pravd\u011bpodobn\u011b vedeny mzdami.\nPostkeynesi\u00e1n\u0161t\u00ed ekonomov\u00e9 diskutuj\u00ed o tom, zda je agregovan\u00e1 popt\u00e1vka v kr\u00e1tkodob\u00e9m horizontu vedena mzdou nebo ziskem, ale \u00fadaje z mnoha zem\u00ed ukazuj\u00ed, \u017ee v dlouhodob\u00e9m horizontu byly spojeny s poklesy ukazatel\u016f popt\u00e1vky (jako je m\u00edra utilizace nebo r\u016fstu) s paraleln\u00edm poklesem mzdov\u00e9ho pod\u00edlu. Pro ty, kdo v\u011b\u0159\u00ed v popt\u00e1vku vedenou mzdami, je vysv\u011btlen\u00ed jednoduch\u00e9: s\u00edly jako globalizace a financializace stla\u010dily mzdov\u00fd pod\u00edl, co\u017e n\u00e1sledn\u011b sni\u017euje utilizaci v kr\u00e1tkodob\u00e9m horizontu a r\u016fst v dlouhodob\u00e9m horizontu. Pro ty, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159\u00ed v popt\u00e1vku zalo\u017eenou na zisku, se tvrd\u00ed, \u017ee je mo\u017en\u00e9 jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. To znamen\u00e1 faktory, kter\u00e9 sni\u017euj\u00ed agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vku \u2013 jako je financializace, nerovnost mezd a kontrak\u010dn\u00ed m\u011bnov\u00e1 a fisk\u00e1ln\u00ed politika (c\u00edlen\u00ed inflace a fisk\u00e1ln\u00ed \u00fasporn\u00e1 opat\u0159en\u00ed) \u2013 nep\u0159\u00edmo sni\u017euj\u00ed mzdy v pom\u011bru k produktivit\u011b, \u010d\u00edm\u017e sni\u017euj\u00ed mzdov\u00fd pod\u00edl za p\u0159edpokladu, \u017ee distribu\u010dn\u00ed vztah vykazuje \u201eziskov\u00e9 stla\u010den\u00ed\u201c chov\u00e1n\u00ed.\n Thirwall\u016fv z\u00e1kon hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu \nPostkeynesi\u00e1n\u0161t\u00ed ekonomov\u00e9, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed dlouhodob\u00fdm r\u016fstem v otev\u0159en\u00fdch ekonomik\u00e1ch, vyvinuli dva souvisej\u00edc\u00ed, ale z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00e9 teoretick\u00e9 p\u0159\u00edstupy: kumulativn\u00ed model p\u0159\u00ed\u010din v\u00fdvozu (the export-led cumulative causation model) a model r\u016fstu omezen\u00edm platebn\u00ed bilance (the balance-of-payments-constrained growth model). Prvn\u00ed p\u0159\u00edstup zd\u016fraz\u0148uje mo\u017enost, \u017ee n\u011bkter\u00e9 zem\u011b mohou dos\u00e1hnout st\u00e1le se roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edch \u201ectnostn\u00fdch kruh\u016f\u201c rychlej\u0161\u00edho technologick\u00e9ho pokroku, zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed konkurenceschopnosti, zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed v\u00fdvozu a rychl\u00e9ho r\u016fstu produkce (i kdy\u017e v tomto pohledu mohou b\u00fdt jin\u00e9 zem\u011b odsouzeny k tomu, aby trp\u011bly \u201eza\u010darovan\u00fdmi kruhy\u201c \u2013 \u201ePomalej\u0161\u00ed technologick\u00fd pokrok, zhor\u0161uj\u00edc\u00ed se konkurenceschopnost, stagnuj\u00edc\u00ed v\u00fdvoz a pomal\u00fd r\u016fst produkce). Na druhou stranu, modely omezen\u00e9ho r\u016fstu platebn\u00ed bilance zd\u016fraz\u0148uj\u00ed omezen\u00ed kladen\u00e1 na r\u016fst n\u00e1roda nutnost\u00ed financovat nezbytn\u00fd dovoz bu\u010f r\u016fstem v\u00fdvozu, nebo finan\u010dn\u00edm p\u0159\u00edlivem ciz\u00edho kapit\u00e1lu.\nThirlwall zpracov\u00e1v\u00e1 svou vlastn\u00ed dynamickou anal\u00fdzu \u201eThirlwall\u016fv z\u00e1kon\u201c. Z\u00e1kon mimo jin\u00e9 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee tempo r\u016fstu zem\u011b v souladu s rovnov\u00e1\u017enou platebn\u00ed bilanc\u00ed je nep\u0159\u00edmo spojeno s jeho chut\u00ed k dovozu, co\u017e zase z\u00e1vis\u00ed na struktu\u0159e dom\u00e1c\u00ed produkce a struktu\u0159e dovozu. V empirick\u00fdch testech model funguje pozoruhodn\u011b dob\u0159e. Vezmeme-li v \u00favahu p\u0159\u00edliv kapit\u00e1lu, financov\u00e1n\u00ed schodk\u016f b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu, p\u0159edpov\u011bdi zalo\u017een\u00e9 na modelu p\u0159\u00edli\u0161 nezlep\u0161\u00ed. Thirlwall doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1v\u011bru: \u201eR\u016fst v\u00fdvozu, nikoliv kapit\u00e1lov\u00e9 toky, je zdaleka nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed prom\u011bnnou \u0159\u00edd\u00edc\u00ed v\u00fdkonnost r\u016fstu\u201c. Hlavn\u00ed poselstv\u00ed je:\npokud si m\u00e9n\u011b rozvinut\u00e1 zem\u011b p\u0159eje r\u016fst rychleji, mus\u00ed nejprve zv\u00fd\u0161it po\u017eadavek na platebn\u00ed bilanci.\nProto\u017ee ani devalvace m\u011bny ani dovozn\u00ed kontroly nemohou tento \u00fakol \u00fa\u010dinn\u011b splnit, zb\u00fdv\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd druh ochrany \u201eza\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch odv\u011btv\u00ed\u201c, podpora v\u00fdvozu a substituce dovozu \u2013 opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 obhajoval Friedrich List a pozd\u011bji Nicholas Kaldor a zem\u011b jako Japonsko, Ji\u017en\u00ed Korea a \u010c\u00edna se v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti \u00fasp\u011b\u0161n\u011b implementovala.\nJe zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee Thirlwall poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee jakmile se zem\u011b staly bohat\u00fdmi pod ochrann\u00fdm p\u00e1sem, m\u011bly tendenci m\u011bnit strany a rozhodly se pro voln\u00fd obchod.Dopady liberalizace obchodu po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a\u017e do tzv. Washingtonsk\u00e9ho konsensu jako v\u00fdrazu \u201eideologie voln\u00fdch trh\u016f a voln\u00e9ho obchodu\u201c. Thirlwall siln\u011b zpochyb\u0148uje tradi\u010dn\u00ed mantru, \u017ee voln\u00fd obchod je v\u0161eobecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fd. Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd d\u016fkaz, \u017ee liberalizace obchodu spustila v\u0161echny zem\u011b na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu. Liberalizace obchodu v\u00fdrazn\u011b nesn\u00ed\u017eila sv\u011btovou chudobu. Na rozd\u00edl od p\u0159edpov\u011bd\u00ed ortodoxn\u00ed teorie v\u0161ak zhor\u0161ilo rozd\u011blen\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f mezi bohat\u00e9 a chud\u00e9 zem\u011b a mezi kvalifikovan\u00fdmi a nekvalifikovan\u00fdmi v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00fdmi silami uvnit\u0159 zem\u00ed. Thirlwall uzav\u00edr\u00e1, \u017ee \u2018Liberalizace obchodu celkov\u011b nesplnila o\u010dek\u00e1van\u00e9 sliby. Mezi r\u00e9torikou liberalizace obchodu a realitou existuje rozd\u00edl (str. 125). Ortodoxn\u00ed teorie je ob\u011bt\u00ed zejm\u00e9na t\u0159\u00ed my\u0161lenek, na nich\u017e je zalo\u017eena:\np\u0159edpoklad p\u0159irozen\u00e9 tendence ekonomick\u00e9ho syst\u00e9mu k pln\u00e9mu vyu\u017eit\u00ed sv\u00fdch produk\u010dn\u00edch zdroj\u016f;\nmy\u0161lenku, \u017ee na struktu\u0159e v\u00fdroby nez\u00e1le\u017e\u00ed a \u017ee v\u0161e, co lze \u0159\u00edci, lze dos\u00e1hnout pomoc\u00ed modelu s makroekonomickou produk\u010dn\u00ed funkc\u00ed;\nmy\u0161lenka, \u017ee platebn\u00ed bilance je samo-vyrovn\u00e1vac\u00ed. Liberalizace obchodu v\u0161ak m\u011bla nep\u0159\u00edzniv\u00fd dopad na obchodn\u00ed bilanci a saldo b\u011b\u017en\u00e9ho \u00fa\u010dtu mnoha m\u00e9n\u011b rozvinut\u00fdch zem\u00ed.Zdrojem defla\u010dn\u00edho zkreslen\u00ed ve sv\u011btov\u00e9 ekonomice jsou programy MMF a Sv\u011btov\u00e9 banky v rozvojov\u00fdch zem\u00edch. Podm\u00edn\u011bnost MMF a programy struktur\u00e1ln\u00edho p\u0159izp\u016fsoben\u00ed Sv\u011btov\u00e9 banky v chud\u00fdch zem\u00edch byly v\u017edy eufemismy pro deflaci, proto\u017ee ob\u011b instituce \u0161patn\u011b ch\u00e1pou povahu pot\u00ed\u017e\u00ed s platebn\u00ed bilanc\u00ed a inflac\u00ed v t\u011bchto zem\u00edch. Deficity platebn\u00ed bilance jsou spojeny se zem\u011bmi, kter\u00e9 si \u201e\u017eij\u00ed nad pom\u011bry\u201c, zat\u00edmco v praxi jsou deficity vlastn\u00ed struktu\u0159e v\u00fdroby a obchodu (Thirlwall 2006). Proto\u017ee d\u016fchodov\u00e1 elasticita popt\u00e1vky po v\u00fdvozu z LDC je relativn\u011b n\u00edzk\u00e1 (prim\u00e1rn\u00ed produkty podl\u00e9haj\u00ed Engelovu z\u00e1konu) a d\u016fchodov\u00e1 elasticita popt\u00e1vky po jejich dovozu je relativn\u011b vysok\u00e1, jsou deficity nevyhnuteln\u00e9, pokud se LDC sna\u017e\u00ed r\u016fst stejn\u011b rychle jako rozvinut\u00e9 zem\u011b. Za sou\u010dasn\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du jsou penalizov\u00e1ny deficitn\u00ed zem\u011b, nikoli zem\u011b s p\u0159ebytkem. Podobn\u011b je inflace v nejm\u00e9n\u011b rozvinut\u00fdch zem\u00edch pova\u017eov\u00e1na MMF a Sv\u011btovou bankou za popt\u00e1vkovou inflaci, kterou je t\u0159eba \u201evyl\u00e9\u010dit\u201c monet\u00e1rn\u00ed a fisk\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edsnost\u00ed, zat\u00edmco v praxi m\u00e1 velk\u00e1 \u010d\u00e1st inflace v rozvojov\u00fdch zem\u00edch struktur\u00e1ln\u00ed rozmanitost zp\u016fsobenou p\u0159ek\u00e1\u017ekami ve v\u00fdrobn\u00edm syst\u00e9mu a struktur\u00e1ln\u00edmi zm\u011bna. Pokusy o kontrolu struktur\u00e1ln\u00ed inflace (nebo inflace s tlakem n\u00e1klad\u016f) pomoc\u00ed defla\u010dn\u00edch politik agreg\u00e1tn\u00ed popt\u00e1vky jednodu\u0161e zpomaluj\u00ed r\u016fst, zp\u016fsobuj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed nezam\u011bstnanost a ma\u0159\u00ed proces rozvoje.\n Protekcionismus \nSusan Strange (1985) pova\u017eovala protekcionismus za nep\u0159\u00edmou formu poskytov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de. Na jedn\u00e9 stran\u011b znovu a znovu konstatovala, \u017ee ohledy na dom\u00e1c\u00ed blahobyt v mocn\u00fdch st\u00e1tech maj\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd vliv na strukturu a organizaci glob\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 ekonomie. Protekcionismus \u2013 kter\u00fd by mohl b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za nep\u0159\u00edmou formu poskytov\u00e1n\u00ed blahobytu \u2013 byl podle jej\u00edho n\u00e1zoru ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed struktury sv\u011btov\u00e9 produkce a v polovin\u011b 80. let tvrdila, \u017ee sv\u011btov\u00fd obchod m\u016f\u017ee snadno a pohodln\u011b koexistovat se stabiln\u00ed a p\u0159edv\u00eddatelnou \u00farovn\u00ed protekcionismu (Strange 1985: 236\u201237 a 255; viz t\u00e9\u017e Stopford a Strange 1991: 62). Protekcionismus zde hr\u00e1l politicky d\u016fle\u017eitou roli p\u0159i tlumen\u00ed zraniteln\u00fdch pracovn\u00edk\u016f (kte\u0159\u00ed byli tak\u00e9 voli\u010di) ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Ve sv\u00e9 posledn\u00ed publikaci tak\u00e9 poznamenala, \u017ee neschopnost poskytov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de dr\u017eet krok s distribu\u010dn\u00edmi nedostatky glob\u00e1ln\u00edho kapitalismu bylo ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed toho, co posm\u011b\u0161n\u011b naz\u00fdvala \u201eWestfailure\u201c syst\u00e9m (Strange 1999: 346\u201347).\nNa druhou stranu postupem \u010dasu za\u010dala pova\u017eovat vnitropolitick\u00e9 a ekonomick\u00e9 z\u00e1klady Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f z\u00e1rove\u0148 za z\u00e1kladn\u00ed rysy \u0161ir\u0161\u00ed glob\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 ekonomie. M\u016f\u017eeme to vid\u011bt v jej\u00edm pojet\u00ed struktur\u00e1ln\u00ed moci, kter\u00e1 navenek vyza\u0159uje ze s\u00edt\u00ed a vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed generovan\u00fdch institucion\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm dominantn\u00edch st\u00e1t\u016f (Strange 1988: 39\u201242). Nakonec dosp\u011bla k tomu, \u017ee sama glob\u00e1ln\u00ed politickou ekonomii identifikovala jako neteritori\u00e1ln\u00ed nebo nadn\u00e1rodn\u00ed americk\u00e9 imp\u00e9rium, co\u017e znamenalo, \u017ee poskytov\u00e1n\u00ed blahobytu v Americe se ve skute\u010dnosti stalo sv\u011btov\u00fdm politick\u00fdm probl\u00e9mem pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jeho nedostate\u010dnost zp\u016fsobila nefunk\u010dnost americk\u00e9ho politick\u00e9ho syst\u00e9mu a n\u00e1chylnost k n\u00e1hl\u00fdm politick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m. kdy\u017e se marginalizovan\u00ed a zraniteln\u00ed ob\u010dan\u00e9 politicky mobilizovali (Strange 1989). Tak mohl b\u00fdt podle Strange dom\u00e1c\u00ed soci\u00e1ln\u00ed m\u00edr pova\u017eov\u00e1n za \u201eglob\u00e1ln\u00ed\u201c probl\u00e9m.\nKl\u00ed\u010dov\u00fdm bodem je, \u017ee vytvo\u0159en\u00ed odv\u011btv\u00ed, kter\u00e1 dala rostouc\u00ed n\u00e1vratnost m\u011b\u0159\u00edtku (obecn\u011b zpracovatelsk\u00fd pr\u016fmysl) \u2013 sp\u00ed\u0161e ne\u017e \u201esni\u017euj\u00edc\u00ed n\u00e1vratnost m\u011b\u0159\u00edtka\u201c \u2013 to je to, co ozna\u010duje \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd ekonomick\u00fd rozvoj. Jakmile se nov\u00e1 v\u00fdrobn\u00ed odv\u011btv\u00ed stanou mezin\u00e1rodn\u011b konkurenceschopn\u00fdmi, je mo\u017en\u00e9 sn\u00ed\u017eit nebo odstranit sazby. Upozor\u0148ujeme tak\u00e9, \u017ee tato politika je dokonale slu\u010diteln\u00e1 se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee jin\u00e9 typy sazeb (ochrana neefektivn\u00edch \u017eadatel\u016f o n\u00e1jemn\u00e9) nebo \u0161patn\u011b zam\u011b\u0159en\u00e9 sazby mohou b\u00fdt \u0161kodliv\u00e9 pro hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj. K pr\u016fmyslov\u00e9mu vzletu jsou samoz\u0159ejm\u011b zapot\u0159eb\u00ed dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 faktory, jako nap\u0159\u00edklad:\nschopnost z\u00edskat p\u0159\u00edstup a zav\u00e9st technologii a v\u00fdrobn\u00ed metody ve v\u00fdrob\u011b, jako\u017e i schopnost udr\u017eet technologick\u00fd rozvoj a r\u016fst produktivity ve v\u00fdrob\u011b (bod t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Kaldorov\u00fdch z\u00e1kon\u016f o r\u016fstu a Verdoornova z\u00e1kona);Kaldor-Verdoorn\u016fv efekt: R\u016fst produkce zp\u016fsobuje r\u016fst produktivity d\u00edky indukovan\u00e9 akumulaci kapit\u00e1lu a t\u00edm i zt\u011blesn\u011bn\u00edm nejnov\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdrobn\u00edch technologi\u00ed. V\u00fdznamnou roli v tomto pozitivn\u00edm vztahu mezi r\u016fstem produkce a produktivity hraj\u00ed tak\u00e9 \u00faspory z rozsahu a p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed ned\u011blitelnosti. \u201eR\u016fst HDP pozitivn\u011b souvis\u00ed s r\u016fstem v\u00fdrobn\u00edho sektoru. To lze snad l\u00e9pe \u0159\u00edci, pokud jde o rychlej\u0161\u00ed r\u016fst HDP, t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed je r\u016fst pr\u016fmyslov\u00e9ho r\u016fstu ve srovn\u00e1n\u00ed s r\u016fstem HDP: to znamen\u00e1, \u017ee pod\u00edl pr\u016fmyslu na HDP roste. Produktivita v\u00fdrobn\u00edho sektoru pozitivn\u011b souvis\u00ed s r\u016fstem v\u00fdrobn\u00edho sektoru (tak\u00e9 se naz\u00fdv\u00e1 Verdoorn\u016fv z\u00e1kon). Zde je argumentem, \u017ee ve v\u00fdrob\u011b doch\u00e1z\u00ed ke zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed n\u00e1vratnosti. Mohou to b\u00fdt statick\u00e9 \u2013 kde \u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je velikost sektoru, t\u00edm ni\u017e\u0161\u00ed jsou pr\u016fm\u011brn\u00e9 n\u00e1klady \u2013 nebo dynamick\u00e9 prost\u0159ednictv\u00edm indukovan\u00e9ho \u00fa\u010dinku, kter\u00fd m\u00e1 r\u016fst v\u00fdstupu na akumulaci kapit\u00e1lu a technick\u00fd pokrok. U\u010den\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm efekt\u016f bude pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9. Produktivita nev\u00fdrobn\u00edho sektoru pozitivn\u011b souvis\u00ed s r\u016fstem v\u00fdrobn\u00edho sektoru. Tento posledn\u00ed z\u00e1kon je nejm\u00e9n\u011b intuitivn\u00ed a je zalo\u017een na argumentu, \u017ee nepr\u016fmyslov\u00fd sektor m\u00e1 klesaj\u00edc\u00ed v\u00fdnosy. S postupuj\u00edc\u00edm p\u0159esunem zdroj\u016f vzroste pr\u016fm\u011brn\u00e1 produktivita t\u011bch, kte\u0159\u00ed z\u016fstanou.\u201c Z\u00e1kon 3 lze tak\u00e9 popsat n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi v\u00fdrazy: S r\u016fstem produk\u010dn\u00ed v\u00fdroby se pracovn\u00ed toky z klesaj\u00edc\u00edch nebo konstantn\u00edch n\u00e1vrat\u016f z sektor\u016f jako je zem\u011bd\u011blstv\u00ed do v\u00fdrobn\u00edho sektoru, co\u017e je proces, kter\u00fd tak\u00e9 zvy\u0161uje produktivitu v nev\u00fdrobn\u00edch odv\u011btv\u00edch, tak\u017ee v\u00fdvoj v\u00fdrobn\u00edho sektoru m\u00e1 tendenci zv\u00fd\u0161it tempo r\u016fstu produktivity v cel\u00e9 ekonomice (Thirlwall 1983: 346).\nTechnologick\u00e1 zm\u011bna vyvolan\u00e1 cenou faktoru: Zm\u011bny relativn\u00edch faktorov\u00fdch cen zp\u016fsobuj\u00ed zm\u011bnu technologie pou\u017eit\u00e9 ve v\u00fdrobn\u00edm procesu. Zejm\u00e9na rostouc\u00ed re\u00e1ln\u00e9 mzdy (siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e r\u016fst produktivity) mohou vyvolat technick\u00fd pokrok \u0161et\u0159\u00edc\u00ed pracovn\u00ed s\u00edlu.\nT\u0159et\u00ed pracovn\u00ed mechanismus souvis\u00ed s \u201esoci\u00e1ln\u00edmi vztahy v\u00fdroby\u201c. Motivace pracovn\u00edk\u016f, a t\u00edm i jejich produktivita, jejich ochota d\u00e1le investovat do (specifick\u00e9ho) lidsk\u00e9ho kapit\u00e1lu nebo p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed nov\u00fdch technologi\u00ed, m\u016f\u017ee z\u00e1viset na celkov\u00e9m syst\u00e9mu regulace trhu pr\u00e1ce (zejm\u00e9na na ochran\u011b zam\u011bstnanosti). P\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed regulaci trhu pr\u00e1ce auto\u0159i pova\u017euj\u00ed za p\u0159\u00ednosnou pro celkov\u00e9 klima a pohodu pracovn\u00edka. Siln\u011bj\u0161\u00ed regulace trhu pr\u00e1ce proto m\u016f\u017ee m\u00edt pozitivn\u00ed vliv na r\u016fst produktivity.dostate\u010dn\u011b velk\u00fd vnit\u0159n\u00ed trh s vyroben\u00fdm zbo\u017e\u00edm nebo, nen\u00ed-li to mo\u017en\u00e9, spolehliv\u00e9 v\u00fdvozn\u00ed trhy k dosa\u017een\u00ed r\u016fstu na z\u00e1klad\u011b v\u00fdvozu;\nschopnost p\u0159ekonat ve\u0161ker\u00e1 omezen\u00ed platebn\u00ed bilance s v\u00fdvojem hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a p\u0159\u00edpady, kdy dojde k obchodn\u00edmu schodku. To samoz\u0159ejm\u011b znamen\u00e1, \u017ee mus\u00edte vz\u00edt v \u00favahu Thirlwall\u016fv z\u00e1kon.PKM tvrd\u00ed, \u017ee obecn\u00e1 teorie rovnov\u00e1hy je bezcenn\u00e1. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v\u0161echny modely v\u0161eobecn\u00e9 rovnov\u00e1hy pou\u017e\u00edvan\u00e9 k podpo\u0159e teorie voln\u00e9ho obchodu nelze br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Protekcionismus m\u016f\u017ee fungovat a b\u00fdt prosp\u011b\u0161n\u00fd. Jak p\u0159iklad lze pou\u017e\u00edt tyto zem\u011b jako vhodn\u00e9 p\u0159\u00edpadov\u00e9 studie:\nSpojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 a N\u011bmecko a jejich hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj v 19. stolet\u00ed\nBritsk\u00fd protekcionismus proti indick\u00fdm bavln\u011bn\u00fdm textil\u016fm\n\u010c\u00edna v sou\u010dasnosti\nAsij\u0161t\u00ed tyg\u0159i\nByzantsk\u00fd rozvoj v bavln\u011b za Justini\u00e1na\nKoncepce udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje p\u0159edstavuje takov\u00fd v\u00fdvoj v\u00fdroby a spot\u0159eby, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje uspokojov\u00e1n\u00ed dne\u0161n\u00edch pot\u0159eb tak, aby nedo\u0161lo k omezen\u00ed v uspokojov\u00e1n\u00ed t\u011bchto pot\u0159eb budouc\u00edch generac\u00ed. Jde tedy o ekonomick\u00fd v\u00fdvoj, kter\u00fd respektuje planet\u00e1rn\u00ed meze r\u016fstu. Udr\u017eitelnost p\u0159itom do\u010dasn\u011b neznamen\u00e1 nulov\u00fd r\u016fst, zd\u016fraz\u0148uje v\u0161ak kvalitativn\u00ed rozvoj p\u0159ed fyzickou (kvantitativn\u00ed) expanz\u00ed.\nKl\u00ed\u010dov\u00fd je vztah tohoto v\u00fdvoje k p\u0159\u00edrodn\u00edm zdroj\u016fm. Udr\u017eiteln\u00fd rozvoj je podm\u00edn\u011bn (nap\u0159.) takov\u00fdm jejich vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm, kdy\nv p\u0159\u00edpad\u011b obnoviteln\u00e9ho zdroje (ryby, lesy apod.) je udr\u017eiteln\u00e1 regenera\u010dn\u00ed schopnost tohoto zdroje,\nv p\u0159\u00edpad\u011b neobnoviteln\u00e9ho zdroje (nap\u0159. nerostn\u00e9 suroviny) je jeho vyt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed nahrazov\u00e1no technologick\u00fdm pokrokem,\nzne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a produkci odpad\u016f je nutno redukovat na \u00farove\u0148, \u00fanosnou pro jejich p\u0159irozenou likvidaci p\u0159\u00edrodou.Praktick\u00e1 opat\u0159en\u00ed ve sm\u011bru realizace udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje fakticky z\u00e1vis\u00ed na v\u016fli jednotliv\u00fdch zem\u00ed (vl\u00e1d), resp. jejich vlivu v mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00edch. To je v rozporu s glob\u00e1ln\u00edm charakterem v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch probl\u00e9m\u016f a probl\u00e9m\u016f navazuj\u00edc\u00edch. V souhrnn\u00e9m p\u0159ehledu jde zejm\u00e9na o\nvy\u010derp\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f,\nzne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed,\nnedostatek surovin,\np\u0159elidn\u011bn\u00ed,\nnerovnom\u011brnost hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdvoje,\nmigrace obyvatelstva etc.D\u00edky p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 souvislosti mezi HDP a spot\u0159ebou energie je tak\u00e9 t\u0159eba zv\u00e1\u017eit p\u0159ehodnocen\u00ed r\u016fstov\u00e9ho imperativu.", "<<>>: Co je Carey Price? <<>>: Carey Price (* 16. srpna 1987, Anahim Lake, Britsk\u00e1 Kolumbie, Kanada) je kanadsk\u00fd hokejov\u00fd brank\u00e1\u0159 hraj\u00edc\u00ed v t\u00fdmu Montreal Canadiens v severoamerick\u00e9 lize NHL.\nPot\u00e9, co byl Price draftov\u00e1n Montrealem Canadiens, tak pokra\u010doval v juniorsk\u00e9 lize WHL za Tri-City Americans. Ve sv\u00e9 posledn\u00ed sez\u00f3n\u011b ve WHL (2006-07) z\u00edskal Del Wilson Trophy pro nejlep\u0161\u00edho brank\u00e1\u0159e WHL a byl jmenov\u00e1n do prvn\u00edho All-Star Teamu WHL a vyhr\u00e1l cenu CHL Goaltender of the Year pro nejlep\u0161\u00edho brank\u00e1\u0159e cel\u00e9 CHL, kter\u00e1 sdru\u017euje nejelitn\u011bj\u0161\u00ed juniorsk\u00e9 ligy Kanady.\nPot\u00e9, co v roce 2007 podepsal s Montrealem t\u0159\u00edlet\u00fd nov\u00e1\u010dkovsk\u00fd kontrakt, tak za\u010dal nastupovat v ni\u017e\u0161\u00ed severoamerick\u00e9 lize AHL za Hamilton Bulldogs. K Hamiltonu se p\u0159ipojil na posledn\u00ed t\u0159i z\u00e1pasy z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti a poprv\u00e9 nastoupil 13. dubna 2007 proti Grand Rapids Griffins a byl hned jmenov\u00e1n prvn\u00ed hv\u011bzdou z\u00e1pasu, kdy\u017e zastavil 27 z 28 st\u0159el. Price vedl Bulldogs i v playoff a p\u0159ipsal si 15 v\u00edt\u011bzstv\u00ed a \u0161est por\u00e1\u017eek. V prvn\u00edm z\u00e1pase fin\u00e1le vychytal \u010dist\u00e9 konto. N\u00e1sledn\u011b vyhr\u00e1l Jack A. Butterfield Trophy pro neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00edho hokejistu playoff Calder Cupu a stal se nejmlad\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem, kter\u00fd tuto trofej z\u00edskal.\nP\u0159ed sez\u00f3nou 2007-08 byl potvrzen v sestav\u011b Canadiens. Debutoval 10. \u0159\u00edjna 2007 proti Pittsburghu Penguins a p\u0159i v\u00fdh\u0159e 3:2 chytil 26 st\u0159el. Po prvn\u00edm m\u011bs\u00edci v NHL mu byl ud\u011blen Molson Cup za m\u011bs\u00edc \u0159\u00edjen, kter\u00fd je ud\u011blov\u00e1n hr\u00e1\u010di, kter\u00fd byl nej\u010dast\u011bji vybr\u00e1n jako prvn\u00ed hv\u011bzda z\u00e1pasu. A\u010dkoliv byl uprost\u0159ed sez\u00f3ny, b\u011bhem ledna p\u0159e\u0159azen do Hamiltonu v AHL, tak byl po m\u011bs\u00edci povol\u00e1n zp\u011bt aby mohl v klubu plnit roli prvn\u00edho brank\u00e1\u0159e, pot\u00e9 co byla p\u0159ed p\u0159estupovou uz\u00e1v\u011brkou vym\u011bn\u011bna dosavadn\u00ed brank\u00e1\u0159sk\u00e1 jedni\u010dka Cristobal Huet do Washingtonu Capitals. N\u00e1sledn\u011b byl Price jmenov\u00e1n nov\u00e1\u010dkem m\u011bs\u00edce b\u0159ezna a hv\u011bzdou t\u00fddne NHL za prvn\u00ed t\u00fdden v dubnu 2008. Pomohl Canadiens k prvn\u00edmu m\u00edstu ve v\u00fdchodn\u00ed konferenci, co\u017e se t\u00fdmu povedlo poprv\u00e9 od sez\u00f3ny 1991-92. Price po z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti vyhr\u00e1l v\u011bt\u0161inu statistik nov\u00e1\u010dk\u016f-brank\u00e1\u0159\u016f.\nVstup do playoff proti Bostonu Bruins za\u010dal Price vychytan\u00fdm \u010dist\u00fdm kontem p\u0159i v\u00edt\u011bzstv\u00ed 1:0, co\u017e jako nov\u00e1\u010dek Canadiens dok\u00e1zal naposledy Patrick Roy v roce 1986. Dal\u0161\u00ed \u010dist\u00e9 konto vychytal v sedm\u00e9m z\u00e1pase a postoupili tak do dal\u0161\u00edho kola, ve kter\u00e9m vypadli s Philadelphi\u00ed Flyers.\nPo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m za\u010d\u00e1tku sez\u00f3ny 2008-09, kdy z\u00edskal sv\u016fj druh\u00fd Molson Cup za m\u011bs\u00edc listopad, si 30. prosince 2008 zranil kotn\u00edk, kv\u016fli \u010demu\u017e chyb\u011bl skoro m\u011bs\u00edc, b\u011bhem kter\u00e9ho byl zvolen jako prvn\u00ed brank\u00e1\u0159 do NHL All-Star Game 2009 v Montrealu spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi spoluhr\u00e1\u010di Alexejem Kovaljovem, Andrejem Markovem a Mikem Komisarkem. Kdy\u017e se 20. ledna 2009 vr\u00e1til na led, tak byl p\u0159i por\u00e1\u017ece 2:4 proti Atlant\u011b Thrashers st\u0159\u00edd\u00e1n n\u00e1hradn\u00edkem Jaroslavem Hal\u00e1kem. Do playoff se kvalifikovali z osm\u00e9ho m\u00edsta ve v\u00fdchodn\u00ed konferenci a v prvn\u00edm kole hr\u00e1li s Bostonem Bruins, se kter\u00fdm vypadli u\u017e po \u010dty\u0159ech z\u00e1pasech. B\u011bhem posledn\u00edho utk\u00e1n\u00ed prvn\u00edho kola v Bell Centru, v Montrealu div\u00e1ci sarkasticky tleskali ve stoje.\nPrice b\u011bhem sez\u00f3ny 2009-10 vychytal pouze 13 v\u00edt\u011bzn\u00fdch z\u00e1pas\u016f a p\u0159ed playoff ho na pozici jedni\u010dky t\u00fdmu nahradil Jaroslav Hal\u00e1k, kter\u00fd chytal za Canadiens i v playoff, do kter\u00e9ho se dostali z osm\u00e9ho m\u00edsta. Canadiens se dostali a\u017e do fin\u00e1le v\u00fdchodn\u00ed konference, pot\u00e9 co porazily oba favority na Stanley Cup \u2013 Washington Capitals a Pittsburgh Penguins, ale Price chytal pouze ve \u010dty\u0159ech z\u00e1pasech. Vrcholem sez\u00f3ny pro Price bylo utk\u00e1n\u00ed 4. prosince 2009, v n\u011bm\u017e chytil 37 z 38 st\u0159el p\u0159i v\u00edt\u011bzstv\u00ed 5:1 nad Bostonem Bruins, ve kter\u00e9m Canadiens slavili 100 let sv\u00e9 existence.\nV l\u00e9t\u011b 2010 se Price i Hal\u00e1k stali omezen\u011b voln\u00fdmi hr\u00e1\u010di, co\u017e rozho\u0159elo debaty o tom, jestli z\u016fstane hrdina posledn\u00edho playoff Hal\u00e1k a nebo mlad\u0161\u00ed Price. Po t\u00fddnech spekulac\u00ed v m\u00e9di\u00edch si Canadiens vybrali Price a Hal\u00e1ka vym\u011bnili do St. Louis Blues a s Pricem prodlou\u017eili smlouvu o 2 roky na 5,5 milionu USD (asi 110 mili\u00f3n\u016f k\u010d). V roce 2017 podepsal osmilet\u00fd kontrakt na 10,5 milionu USD.\nNejlep\u0161\u00ed brank\u00e1\u0159 na MSJ \u2013 2007\nNeju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d na MSJ \u2013 2007\nJack A. Butterfield Trophy \u2013 2006/07\nCHL 1. All-Star Team \u2013 2006/07\nCHL Goaltender of the Year \u2013 2006/07\nDel Wilson Trophy \u2013 2006/07\nNHL All-Rookie Team \u2013 2007/08\nNHL All-Star Game \u2013 2009, 2010\nWilliam M. Jennings Trophy - 2014/15\nVezina Trophy 2015\nTed Lindsay Award 2015\nHart Memorial Trophy 2015\nNHL First All-Star Team 2015\nLou Marsh Trophy 2015\nLionel Conacher Award 2015\nSt\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile na MS do 17 let \u2013 2004\nSt\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile na MS do 18 let \u2013 2005\nZlat\u00e1 medaile na MSJ \u2013 2007\nCalder\u016fv poh\u00e1r \u2013 2006/07\nClarence S. Campbell Bowl NHL - v\u00edt\u011bz z\u00e1padn\u00ed konference - 2021\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Carey Price na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nCarey Price \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nCarey Price \u2013 statistiky na NHL.", "<<>>: Co je Zaz? <<>>: ZAZ (ukrajinsky \u0417\u0410\u0417) je automobilka v ukrajinsk\u00e9m Z\u00e1poro\u017e\u00ed, proslula hlavn\u011b v\u00fdrobou Z\u00e1poro\u017ece a Tavrie.", "<<>>: Co je Obytn\u00fd soubor Karlova Ves? <<>>: Obytn\u00fd soubor Karlova Ves je situov\u00e1n v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta Bratislava. Koncepc\u00ed byly 3 \u010dtvrt\u011b K\u00fatiky, Rovnice, Dlh\u00e9 diely pro 21 000 obyvatel s po\u010dtem byt\u016f 5800. P\u016fvodn\u00ed z\u00e1m\u011br byl navr\u017een dokonce pro 30 000 obyvatel.\nNa \u00fazemn\u00edm pl\u00e1nu \u010d\u00e1sti K\u00fatiky spolupracovali i J. Chovanec, F. Milu\u010dk\u00fd a A. Pla\u010dko. S\u00eddli\u0161t\u011b Dlh\u00e9 diely se dokon\u010dilo jako posledn\u00ed.\nV Bratislav\u011b byl v roce 1961 schv\u00e1len \u00fazemn\u00ed pl\u00e1n. Na jeho z\u00e1klad\u011b se \u0159e\u0161ilo n\u011bkolik variant na nov\u00fd obytn\u00fd soubor Karlova Ves. Pat\u0159ily sem urbanistick\u00e9 studie od prof. Hru\u0161ky, \u0160t\u011bp\u00e1na \u010eurkovi\u010de, \u0160t\u011bp\u00e1na Svetka \u010di Stanislava Tala\u0161e.\nN\u00e1vrh, kter\u00fd se za\u010dal uskute\u010d\u0148ovat v roce 1957 byl v\u00fdsledkem spolupr\u00e1ce Stanislava Tala\u0161e, Josefa Fabi\u00e1nka, Karla R\u016f\u017eka a kolektivu. Prost\u0159ed\u00ed nov\u00e9ho obytn\u00e9ho souboru bylo rozd\u00edln\u00e9 od ostatn\u00edch ve vlnitosti ter\u00e9nu. S typem z\u00e1stavby v r\u00e1mci takov\u00e9ho ter\u00e9nu, jak\u00fdm je Karlovesk\u00e9 \u00fadol\u00ed, nebyl dosud dostatek zku\u0161enost\u00ed.\nN\u00e1vrh p\u0159inesl \u0159adu kompozi\u010dn\u00edch p\u0159\u00edstup\u016f, kter\u00e9 nakonec podtrhly kvalitu \u0159e\u0161en\u00ed. St\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed z\u00e1stavby s voln\u00fdmi plochami, hum\u00e1nn\u00ed m\u011b\u0159\u00edtko, rozmanitost pou\u017eit\u00fdch bytov\u00fdch dom\u016f, vertik\u00e1ln\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed, diferenciace p\u011b\u0161\u00edho pohybu. Jednot\u00edc\u00edm prvkem je hlavn\u00ed komunikace, kter\u00e1 je dvakr\u00e1t zalomen\u00e1, otev\u00edr\u00e1 pohledy na objekty ob\u010dansk\u00e9 vybavenosti.\nVyst\u0159\u00edd\u00e1n\u00edm hust\u00e9 koncentrace objekt\u016f s uvoln\u011bn\u00fdmi prostory se poda\u0159ilo jednak zachovat st\u00e1vaj\u00edc\u00ed vysokou zele\u0148 a jednak umo\u017enit optick\u00fd kontakt s okoln\u00ed p\u0159\u00edrodou.\nV r\u00e1mci pou\u017eit\u00fdch typizovan\u00fdch bytov\u00fdch dom\u016f se st\u0159\u00eddaly sek\u010dn\u00ed bytov\u00e9 objekty s mont\u00e1\u017e\u00ed velkorozm\u011brov\u00fdch panel\u016f. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 typy montovan\u00fdch objekt\u016f byly ur\u010deny pro rovinu. V Karlovesk\u00e9 \u00fadol\u00ed bylo c\u00edlem architekt\u016f nal\u00e9zt kompromis pro funk\u010dn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a z\u00e1rove\u0148 respektov\u00e1n\u00ed pohled\u016f, kter\u00e9 nab\u00edzel vlnit\u00fd ter\u00e9n.\nJednotliv\u00e9 bytov\u00e9 jednotky maj\u00ed t\u0159i v\u00fd\u0161kov\u00e9 hladiny - 4, 6 - 8, 12 podla\u017e\u00ed, kde se rozd\u011blovaly na n\u00edzkopodla\u017en\u00ed z\u00e1stavbu, 50% z\u00e1stavby byly objekty st\u0159edn\u00ed v\u00fd\u0161kov\u00e9 hladiny, orientovan\u00e9 ve sm\u011bru v\u00fdchod z\u00e1pad, nakonec nejvy\u0161\u0161\u00ed byly v\u011b\u017eov\u00e9 domy. V\u0161echny rozm\u00edst\u011bny s c\u00edlem vytvo\u0159it dynamick\u00e9 struktury.\nMezi n\u00e1vrhy bytov\u00fdch dom\u016f p\u0159inesl mnoho nov\u00e1torsk\u00e9ho Jozef Fabi\u00e1nek, nap\u0159\u00edklad mezonetov\u00fd d\u016fm na Jergorovom n\u00e1m\u011bst\u00ed. \nN\u00e1vrh p\u0159in\u00e1\u0161el i ot\u00e1zku parkov\u00e1n\u00ed, kde se auto\u0159i sna\u017eili reagovat na n\u00e1znaky budouc\u00ed expanze motorismu. V \u0159e\u0161en\u00ed po\u010d\u00edtali s mimo\u00farov\u0148ov\u00fdmi k\u0159i\u017eovatkami \u010di parkovac\u00edho st\u00e1n\u00ed, gar\u00e1\u017eemi, setkali se v\u0161ak s komplikacemi p\u0159i schvalov\u00e1n\u00ed.\nV\u00fdstavba byla v roce 1972 ocen\u011bna Cenou Du\u0161ana Jurkovi\u010de v kategori\u00ed architektonick\u00e9 tvorby.\nArchitektura a urbanismus 1, 2/1967, str. 59 - 60\nCena Du\u0161ana Jurkovi\u010de 1972, Projekt 10/1973, str. 49\nDulla, M .: Pom\u011brnost a p\u0159im\u011b\u0159enost. S\u00eddli\u0161t\u011b Karlova Ves v Bratislav\u011b, Projekt 10/1988, str. 15 - 20\nKus\u00fd, M .: Architektura na Slovensku 1945 - 1975, Pallas, Bratislava, 1976, str.135 - 140\nMichalec, I .: N\u011bkolik probl\u00e9m\u016f s\u00eddli\u0161\u0165 na Slovensku, Projekt 1/1967, str.13-18\nSko\u010dek, I .: Probl\u00e9my bydlen\u00ed, Projekt 6/1965, str. 119\nSko\u010dek, I .: Rozhovor s M. Be\u0148u\u0161ka, Projekt 6/1965, str. 127\nS\u00eddli\u0161t\u011b Karlova Ves, Projekt 1/1970, str. 9 - 13, 41\nTala\u0161, S .: Jakou metodou jsme navrhovali obytn\u00fd celek, Projekt 1, 2/1975, str. 28 - 31\nTala\u0161, S .: Na za\u010d\u00e1tku byla tv\u016fr\u010d\u00ed atmosf\u00e9ra ..., Projekt 10/1988, str. 15 - 20\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Obytn\u00fd s\u00fabor Karlova Ves na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mimo\u0148sk\u00e9 rybn\u00edky? <<>>: Mimo\u0148sk\u00e9 rybn\u00edky jsou soustavou \u010dty\u0159 chovn\u00fdch rybn\u00edk\u016f nal\u00e9zaj\u00edc\u00edch se asi 1 km severov\u00fdchodn\u011b od centra m\u011bsta Mimo\u0148 v okrese \u010cesk\u00e1 L\u00edpa nap\u00e1jen\u00fdch z \u0159eky Plou\u010dnice. Rozloha vodn\u00edch ploch je 0,5 ha rybn\u00edk I, 0,4 ha rybn\u00edk II, 14 ha rybn\u00edk III a 0,6 ha rybn\u00edk IV po\u010d\u00edt\u00e1no ve sm\u011bru od jihu. Rybn\u00edky jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny pro chov ryb.", "<<>>: Co je Markus Gro\u00dfkopf? <<>>: Markus Peter Grosskopf (* 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1965 Hamburk) je n\u011bmeck\u00fd hudebn\u00edk a texta\u0159, nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako baskytarista, doprovodn\u00fd zp\u011bv\u00e1k a zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlen n\u011bmeck\u00e9 speedmetalov\u00e9 skupiny Helloween. Spolu s Michaelem Weikathem byl jeden ze dvou posledn\u00edch zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f kapely, dokud se v roce 2017 nevr\u00e1til Kai Hansen. Krom\u011b p\u016fsoben\u00ed ve skupin\u011b Helloween m\u00e1 tak\u00e9 n\u011bkolik dal\u0161\u00edch projekt\u016f, nap\u0159. skupinu Shockmachine.\nGrosskopf za\u010dal na baskytaru v patn\u00e1cti letech. Pozd\u011bji se p\u0159ipojil ke skupin\u011b Kaie Hansena s n\u00e1zvem Second Hell. Brzy pot\u00e9 se spojili s b\u00fdval\u00fdm kytaristou Powerfool, Michaelem Weikathem, a zm\u011bnili si jm\u00e9no na Helloween. P\u016fvodn\u00ed sestavu tvo\u0159ili Kai Hansen (kytara, zp\u011bv), Michael Weikath (kytara), Grosskopf (baskytara) a Ingo Schwichtenberg (bic\u00ed).\nOd roku 1984 Grosskopf p\u016fsob\u00ed ve skupin\u011b Helloween jako baskytarista a doprovodn\u00fd zp\u011bv\u00e1k. Je tak\u00e9 autorem text\u016f n\u011bkter\u00fdch p\u00edsn\u00ed, v\u011bt\u0161inou pou\u017e\u00edvan\u00fdch jako B-strany. Od vyd\u00e1n\u00ed alba Rabbit Don't come Easy v roce 2003, kde napsal t\u0159i skladby, se jeho p\u00edsn\u011b b\u011b\u017en\u011b objevuj\u00ed na studiov\u00fdch albech skupiny. Spolu s Michaelem Weikathem je jedin\u00fdm nep\u0159etr\u017eit\u00fdm \u010dlenem Helloween.\nV roce 2017 se s ostatn\u00edmi \u010dleny skupiny (Kai Hansen, Michael Kiske, Andi Deris, Sascha Gerstner, Dani L\u00f6ble) z\u00fa\u010dastnil turn\u00e9 \u201ePumpkins United\u201c Reunion Tour.\nPrvn\u00edm Grosskopfov\u00fdm vedlej\u0161\u00edm projektem byl Shockmachine, kde p\u016fsobil z\u00e1rove\u0148 jako baskytarista a doprovodn\u00fd kytarista. Prvn\u00ed eponymn\u00ed studiov\u00e9 album vy\u0161lo roku 1998. Hr\u00e1l na prvn\u00edch dvou albech superskupiny Avantasia \u2013 The Metal Opera a The Metal Opera Part II, vydan\u00fdch v letech 2001 a 2002. V roce 2001 hr\u00e1l tak\u00e9 se skupinou Uriah Heep v orchestr\u00e1ln\u00ed verzi jejich p\u00edsn\u011b Salisbury.V letech 2002 a 2007 fungoval jako baskytarista, kytarista a producent skupiny Kickhunter. Zalo\u017eil tak\u00e9 vlastn\u00ed vedlej\u0161\u00ed projekt Bassinvaders.V roce 2015 hr\u00e1l se skupinou Judas Priest, poprv\u00e9 v Srbsku a pot\u00e9 v dal\u0161\u00edch zem\u00edch (Rusko, Japonsko, Austr\u00e1lie, Spojen\u00e9 st\u00e1ty). O rok pozd\u011bji vystupoval se skupinou Gotthard.\nGrosskopf\u016fv styl hry zahrnuje v\u00fdrazn\u00e9 basov\u00e9 linky a ob\u010dasn\u00e1 s\u00f3la \u2013 nap\u0159\u00edklad v p\u00edsn\u00edch \u201eMetal (Is The Law)\u201c \u010di \u201eEagle Fly Free\u201c. Pou\u017e\u00edv\u00e1 prsty i trs\u00e1tko, v\u017edy podle dan\u00e9 skladby \u2013 u jednodu\u0161\u0161\u00edch basov\u00fdch linek (\u201eI Want Out\u201c apod.) hraje s trs\u00e1tkem, slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed (\u201eEagle Fly Free\u201c, \u201eHalloween\u201c) hraje prsty.\nHelloween (1985)\nWalls of Jericho (1985)\nKeeper of the Seven Keys Part 1 (1987)\nKeeper of the Seven Keys Part 2 (1988)\nPink Bubbles Go Ape (1991)\nChameleon (1993)\nMaster of the Rings (1994)\nThe Time of the Oath (1996)\nBetter Than Raw (1998)\nMetal Jukebox (1999)\nThe Dark Ride (2000)\nRabbit Don't Come Easy (2003)\nKeeper of the Seven Keys: The Legacy (2005)\nGambling with the Devil (2007)\nUnarmed \u2013 Best of 25th Anniversary (2009)\n7 Sinners (2010)\nStraight Out of Hell (2013)\nMy God-Given Right (2015)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Markus Grosskopf na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jherson Vergara? <<>>: Jherson Vergara Am\u00fa (* 26. kv\u011btna 1994, Florida, Valle del Cauca, Kolumbie) je kolumbijsk\u00fd fotbalov\u00fd obr\u00e1nce, kter\u00fd naposledy hr\u00e1l ve t\u0159et\u00ed lize za klub Olbia Calcio 1905.\nReprezentoval Kolumbii v ml\u00e1de\u017enick\u00fdch v\u00fdb\u011brech U17 a U20. Z\u00fa\u010dastnil se mj. Mistrovstv\u00ed sv\u011bta hr\u00e1\u010d\u016f do 20 let 2013 v Turecku, kde mlad\u00ed Kolumbijci vypadli v osmifin\u00e1le s Ji\u017en\u00ed Koreou v penaltov\u00e9m rozst\u0159elu.\nz Deportes Quind\u00edo do AC Mil\u00e1n za 2 430 000 Euro\n1x na MS 20 let (2013)\n1x na MJA 20 let (2013 \u2013 zlato)\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.", "<<>>: Co je Princ a chu\u010fas? <<>>: Princ a chu\u010fas (v anglick\u00e9m origin\u00e1le The Prince and the Pauper) je rom\u00e1n od americk\u00e9ho autora Marka Twaina, kter\u00fd si z\u00edskal popularitu nejen u d\u011bt\u00ed, ale i u dosp\u011bl\u00fdch. Rom\u00e1n byl publikov\u00e1n v roce 1882 v USA a p\u0159edstavuje Twain\u016fv prvn\u00ed pokus o rom\u00e1novou historickou fikci. Odehr\u00e1v\u00e1 se v 16. stolet\u00ed a vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh dvou mlad\u00fdch chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed se narodili ve stejn\u00fd den, av\u0161ak ka\u017ed\u00fd do jin\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. D\u00edky velice podobn\u00e9mu a\u017e identick\u00e9mu vzhledu se mohou oba chlapci prohodit a vyzkou\u0161et si \u017eivot toho druh\u00e9ho. Tom Canty, chud\u00fd chlapec \u017eij\u00edc\u00ed se sv\u00fdm n\u00e1silnick\u00fdm otcem alkoholikem v dom\u011b U kaldounu pobl\u00ed\u017e Pudinkov\u00e9 ulice v Lond\u00fdn\u011b, tak dost\u00e1v\u00e1 d\u00edky sv\u00e9mu vzhledu mo\u017enost zkusit si \u017eivot kr\u00e1lovsk\u00e9ho syna Edward VI., syna Jind\u0159icha VIII. a kr\u00e1lovsk\u00fd syn Edward VI. m\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost zakusit \u017eivot anglick\u00e9 chudiny.\nV dom\u011b U kaldonu \u017eil mal\u00fd chlapec Tom Canty s dobrosrde\u010dnou matkou, sestrami Betty a Nanny, s p\u0159\u00edsn\u00fdm otcem a babi\u010dkou.\nTom byl z velice chud\u00e9 rodiny a od d\u011btstv\u00ed musel chodit \u017eebrat, pokud dom\u016f nic nedonesl byl otcem bit.\nTom byl \u0161\u0165astn\u00fd, neuv\u011bdomoval si, v jak\u00fdch pom\u011brech \u017eije, jeliko\u017e ostatn\u00ed chlapci z domu byli z velice podobn\u00fdch pom\u011br\u016f. To se v\u0161ak zm\u011bnilo, kdy\u017e za\u010dal star\u00fd kn\u011bz Andrew Toma tajn\u011b vzd\u011bl\u00e1vat, nosil mu rom\u00e1ny a Tom se za\u010dal vlivem kn\u011bze a knih m\u011bnit. Zm\u011bnil chov\u00e1n\u00ed i \u0159e\u010d, lid\u00e9 k n\u011bmu za\u010dali vzhl\u00ed\u017eet a chodit si k n\u011bmu pro rady, proto\u017ee d\u00edky vzd\u011bl\u00e1n\u00ed m\u011bl rozhled. D\u00edky rom\u00e1n\u016fm se Tomov\u00fdm jedin\u00fdm snem stalo vid\u011bt opravdov\u00e9ho prince.\nJednoho r\u00e1na se Tom proch\u00e1zel, \u0161el tak daleko, a\u017e do\u0161el k Westminstersk\u00e9mu pal\u00e1ci a zahl\u00e9dl prince Edwarda. P\u0159itiskl se na m\u0159\u00ed\u017ee, aby ho l\u00e9pe vid\u011bl, ale jeden z voj\u00e1k\u016f ho hrub\u011b odt\u00e1hl zp\u011bt mezi div\u00e1ky. Toho si v\u0161iml mlad\u00fd princ, na\u0159\u00eddil otev\u0159\u00edt m\u0159\u00ed\u017e a mlad\u00e9ho Toma a vzal ho s sebou do sv\u00e9 komnaty v pal\u00e1ci.\nPrinc se Toma vypt\u00e1val na jeho \u017eivot a p\u0159i jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zatou\u017eil se tak\u00e9 koupat v \u0159ece a z\u00e1vodit v b\u011bhu s ostatn\u00edmi hochy. Tom si cht\u011bl zkusit princovo oble\u010den\u00ed a jeliko\u017e si byli velice podobn\u00ed, tak princ navrhl se vym\u011bnit. Tom souhlasil a ze z\u00e1mku nevy\u0161el v potrhan\u00e9m oble\u010den\u00ed Tom, n\u00fdbr\u017e princ Edward. Ten se toulal ulicemi do doby, ne\u017e ho odt\u00e1hl Tom\u016fv otec dom\u016f. Tom se mezit\u00edm za\u010dal b\u00e1t o \u017eivot, proto\u017ee kdyby se zjistilo, \u017ee nen\u00ed princ, tak ho \u010dek\u00e1 trest smrti. Tom se sv\u011b\u0159\u00ed hrab\u011bnce Jane Grey s t\u00edm, kdo doopravdy je a v pal\u00e1ci si za\u010dnou lid\u00e9 \u0161eptat, \u017ee princ p\u0159i\u0161el o rozum.\nJind\u0159ich VIII. je tou dobou nemocen a z\u00e1rove\u0148 zarmoucen t\u00edm, \u017ee se jeho syn zbl\u00e1znil. Vyd\u00e1 rozkaz, aby v\u0161ichni, kdo prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee jeho syn je bl\u00e1zen byli tvrd\u011b potrest\u00e1ni. D\u00edky tomu, \u017ee prince pova\u017euj\u00ed za bl\u00e1zna, tak m\u016f\u017ee z\u016fstat Tom bez trestu v pal\u00e1ci a vyd\u00e1vat se za prince.\nMezit\u00edm je prav\u00fd princ odchytnut Johnem Cantym, kter\u00fd ho doma zbije s podporou Tomovy babi\u010dky. Oba ho pova\u017euj\u00ed za bl\u00e1zna, jen Tomova kumatka m\u00e1 podez\u0159en\u00ed, \u017ee to nen\u00ed jej\u00ed syn, jeliko\u017e m\u00e1 jin\u00e9 chov\u00e1n\u00ed i zvyky. Edward je p\u0159ed n\u00e1sil\u00edm zachr\u00e1n\u011bn vyslou\u017eil\u00fdm voj\u00e1kem Milesem Hendonem, kter\u00fd pova\u017euje prince za chud\u00e9ho hocha, co p\u0159i\u0161el o rozum a mysl\u00ed si, \u017ee je princ, p\u0159esto mu Hendon nerozmlouv\u00e1 a chov\u00e1 se k n\u011bmu jako k princi.\nKdy\u017e se princ dostane do v\u011bzen\u00ed p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm Huga, kter\u00fd je jedn\u00edm z Johnov\u00fdch kump\u00e1n\u016f, Hendon mu svoj\u00ed chytrost\u00ed pom\u016f\u017ee na svobodu. Podruh\u00e9 se dostanou do v\u011bzen\u00ed oba, Hendon\u016fv sobeck\u00fd bratr na\u0159kne MIlese z podvodu, \u017ee se vyd\u00e1v\u00e1 za jeho mrtv\u00e9ho bratra. Ve v\u011bzen\u00ed Milese zachr\u00e1n\u00ed prince znovu t\u00edm, \u017ee p\u0159evezme v\u0161echny r\u00e1ny bi\u010dem, co m\u00e1 dostat princ, na sebe.\nTom si postupn\u011b v pal\u00e1ci zvykne, nau\u010d\u00ed se postupn\u011b chov\u00e1n\u00ed a po smrti Jind\u0159ich VIII. se uj\u00edm\u00e1 vl\u00e1dy. Tomovi se postupn\u011b p\u0159est\u00e1v\u00e1 st\u00fdskat po matce i sestr\u00e1ch a za\u010dne si kralov\u00e1n\u00ed u\u017e\u00edvat, p\u0159i\u010dem\u017e zapom\u00edn\u00e1 na prav\u00e9ho prince, jen\u017e \u017eije t\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot chud\u00e9ho chlapce.\nP\u0159i korunova\u010dn\u00edm pr\u016fvodu spat\u0159il Tom mezi davem svou matku a zakryl si o\u010di dlan\u011bmi ven, matka ho poznala, dostala se k n\u011bmu, ale kr\u00e1lovsk\u00e9 str\u00e1\u017ee ji odstr\u010dili. Tomovi se za\u010dalo st\u00fdskat po matce a najednou necht\u011bl b\u00fdt kr\u00e1lem. P\u0159i korunovaci se z ni\u010deho nic objevil prav\u00fd Edward VI. V potrhan\u00fdch a \u0161pinav\u00fdch hadrech. Tom mu uvolnil tr\u016fn a prohl\u00e1sil, \u017ee Edward VI. je prav\u00fd kr\u00e1l, av\u0161ak v\u00e9voda a p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed tomu necht\u011bli v\u011b\u0159it.\nEdwardovi VI. byla polo\u017eena ot\u00e1zka, na kterou mohl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f jen prav\u00fd princ. Ten si nemohl vzpomenout, kam p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci dal kr\u00e1lovsk\u00e9 pe\u010det\u00edtko. Tom se mu sna\u017eil napov\u00eddat, dokud si prav\u00fd princ nevzpomn\u011bl. Pe\u010det\u00edtko se na\u0161lo, kdy\u017e se v\u0161ak princ zeptal Toma, jak si mohl pamatovat, tak dlouho, kam odlo\u017eil pe\u010det\u00edtko, p\u0159iznal se Tom, \u017ee ztracen\u00e9 pe\u010det\u00edtko pou\u017e\u00edval na otev\u00edr\u00e1n\u00ed o\u0159ech\u016f, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co to je.\nEdward VI. byl nakonec korunov\u00e1n, Tom s matkou a sestrami odm\u011bn\u011bn a Miles Hendon byl pasov\u00e1n na hrab\u011bte z Kentu.\nTom Canty \u2013 necht\u011bn\u00e9 d\u00edt\u011b z chud\u00fdch pom\u011br\u016f miluj\u00edc\u00ed ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 rom\u00e1ny, on a jeho rodina (otec John Canty, matka, tom, babi\u010dka a Tomovy sestry Betty a Nanny \u2013 dvoj\u010data) ob\u00fdvali sv\u011btnici ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e v ubytovn\u011b U kaldonu bl\u00edzko Pudinkov\u00e9 ulice\nEdward Tudor \u2013 princ z Walesu, cel\u00e1 Anglie slavila jeho narozen\u00ed, syn Jind\u0159icha VIII. a pozd\u011bji i kr\u00e1l cel\u00e9 Anglie Edward VI, mal\u00fd chlapec\nJohn Canty \u2013 otec Toma, alkoholik s n\u00e1silnick\u00fdmi sklony, neboj\u00ed se sv\u00e9 d\u011bti zb\u00edt i kv\u016fli mali\u010dkosti a jeho matka (babi\u010dka Toma) ho v tom s nad\u0161en\u00edm podporuje\nTomova matka \u2013 sna\u017e\u00ed se zast\u00e1vat sv\u00fdch d\u011bt\u00ed p\u0159ed man\u017eelem, av\u0161ak nem\u00e1 dostatek s\u00edly, aby se mu vzep\u0159ela, miluje sv\u00e9 d\u011bti\notec Andrew \u2013 star\u00fd kn\u011bz, bydlel s Tomem ve stejn\u00e9m dom\u011b, br\u00e1val si d\u011bti k sob\u011b a tajn\u011b je vychov\u00e1val, Tomovy sestry se b\u00e1ly v\u00fdsm\u011bchu kamar\u00e1dek a rad\u011bji z\u016fstaly zanedban\u00e9\nMiles Hendon \u2013 state\u010dn\u00fd a dobrosrde\u010dn\u00fd vyslou\u017eil\u00fd voj\u00e1k, co se ujal prince, kdy\u017e byl chud\u00fd, po n\u00e1vratu Edwarda VI. na tr\u016fn, byl pasov\u00e1n na hrab\u011bte z Kentu\nMark Twain odsuzuje prost\u0159ednictv\u00edm d\u00edla n\u00e1sil\u00ed v jak\u00e9koliv form\u011b. Hlavn\u00edm motivem je protiklad svobodn\u00e9ho d\u00edt\u011bte a d\u00edt\u011bte, se kter\u00fdm je zach\u00e1zeno jako s otrokem.Kniha Princ a chu\u010fas je naps\u00e1na ve form\u011b poh\u00e1dky pro d\u011bti, av\u0161ak i p\u0159es to v n\u00ed Twain poukazuje na soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti a kritizuje posuzov\u00e1n\u00ed druh\u00fdch podle vzhledu. I kdy\u017e se d\u011bj odehr\u00e1v\u00e1 v 16. stolet\u00ed v Anglii, tak obsahuje rysy satirick\u00e9ho pamfletu, prost\u0159ednictv\u00edm n\u011bho\u017e kritizuje Mark Twain Ameriku v dob\u011b, v n\u00ed\u017e \u017eil.\nD\u00edlo Princ a chu\u010fas se do\u010dkalo n\u011bkolika filmov\u00fdch i divadeln\u00edch adaptac\u00ed.\n Princ a chu\u010fas (1971) \n\u010ceskoslovensk\u00fd dvoud\u00edln\u00fd televizn\u00ed film pojmenovan\u00fd podle stejnojmenn\u00e9 kni\u017en\u00ed p\u0159edlohy byl nato\u010den v roce 1971 a re\u017e\u00edroval ho Ludv\u00edk R\u00e1\u017ea. P\u0159\u00edb\u011bhu n\u00e1hoda svede dohromady dva chlapce, kte\u0159\u00ed si jsou podobni natolik, \u017ee jsou od sebe skoro nerozeznateln\u00ed. Cel\u00fd d\u011bj se odehr\u00e1v\u00e1 v Anglii v dob\u011b panov\u00e1n\u00ed Jind\u0159icha VIII.\n Princ a chu\u010fas (1990) \nAnimovan\u00e1 americk\u00e1 poh\u00e1dka pro d\u011bti z roku 1990 ze studia The Walt Disney Company. Poh\u00e1dku re\u017e\u00edroval George Scribner a zn\u00e1m\u00e9 postavi\u010dky jako je my\u0161\u00e1k Mickey, Goofy, ka\u010der Donald, Pluto apod. a spole\u010dn\u011b ztv\u00e1r\u0148uj\u00ed d\u011bj i postavy z d\u00edla Marka Twaina Princ a chu\u010fas.\n Princ a chu\u010fas (2000) \nBritsko-ma\u010farsk\u00fd film z roku 2000 pojmenovan\u00fd podle stejnojmenn\u00e9 kni\u017en\u00ed p\u0159edlohy re\u017e\u00edrovan\u00fd britsk\u00fdm re\u017eis\u00e9rem Gilesem Fosterem.\n Princ a chu\u010fas (2009) \nHudebn\u00ed inscenace na motivy stejnojmenn\u00e9 knihy od Marka Twaina, kter\u00e1 se hr\u00e1la v letech 2009 a\u017e 2011 v Klicperov\u011b divadle v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. \u00dapravy hry a re\u017eie se ujala re\u017eis\u00e9rka Zoja Mikotov\u00e1.", "<<>>: Co je Beverly Clearyov\u00e1? <<>>: Beverly Atlee Clearyov\u00e1, rozen\u00e1 Bunnov\u00e1 (12. dubna 1916, McMinnville, Oregon \u2013 25. b\u0159ezna 2021, Carmel-by-the-Sea, Kalifornie), byla americk\u00e1 spisovatelka knih pro d\u011bti a ml\u00e1de\u017e. Je pova\u017eov\u00e1na za jednoho z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch americk\u00fdch autor\u016f. Od roku 1950, kdy byla vyd\u00e1na jej\u00ed prvn\u00ed kniha, se prodalo p\u0159es 91 milion\u016f v\u00fdtisk\u016f jej\u00edch knih. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed liter\u00e1rn\u00ed postavy, kter\u00e9 vytvo\u0159ila, pat\u0159\u00ed Ramona Quimbyov\u00e1 a Beezus Quimbyov\u00e1, Henry Huggins a jeho pes Ribsy, a tak\u00e9 Ralph S. Mouse.\nV\u011bt\u0161ina jej\u00edch knih se odehr\u00e1v\u00e1 ve \u010dtvrti pobl\u00ed\u017e Grant Parku v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Portlandu v Oregonu, kde vyr\u016fstala. Jako jedna z prvn\u00ed autor\u016f d\u011btsk\u00e9 literatury vyu\u017eila v narativu sv\u00fdch postav, kter\u00fdmi jsou nej\u010dast\u011bji d\u011bti ze st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy, emocion\u00e1ln\u00ed realismus. B\u011bhem doby, kdy pracovala jako knihovnice, se j\u00ed d\u00edt\u011b v dopise zeptalo: \u201ePro\u010d nikdo nep\u00ed\u0161e knihy o d\u011btech, jako jsme my?\u201c To ji inspirovalo k naps\u00e1n\u00ed jej\u00ed prvn\u00ed knihy s n\u00e1zvem Henry Huggins. V roce 1981 z\u00edskala National Book Award za svou knihu Ramona and her Mother a v roce 1984 Medaili Johna Newberyho za knihu Mil\u00fd pane Henshawe. Za sv\u016fj celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00ednos americk\u00e9 literatu\u0159e obdr\u017eela National Medal of Arts a tak\u00e9 Children\u2019s Literature Legacy Award (do roku 2018 zn\u00e1mou pod n\u00e1zvem Laura Ingalls Wilder Award). V roce 2008 byla portlandsk\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola Fernwood Grammar School, kterou Clearyov\u00e1 nav\u0161t\u011bvovala, p\u0159ejmenov\u00e1na na \u0160kolu Beverly Clearyov\u00e9. Od roku 1995 v Grant Parku tak\u00e9 stoj\u00ed n\u011bkolik soch jej\u00edch nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch liter\u00e1rn\u00edch postav. Beverly Clearyov\u00e1 zem\u0159ela 25. b\u0159ezna 2021 ve v\u011bku 104 let, pouh\u00fdch 18 dn\u00ed p\u0159ed sv\u00fdmi 105. narozeninami.\nBeverly Atlee Bunnov\u00e1 se narodila 12. dubna 1916 v McMinnville v Oregonu. Jej\u00ed otec Chester Lloyd Bunn byl farm\u00e1\u0159em a jej\u00ed matka Mable Atlee Bunnov\u00e1 u\u010ditelkou. Clearyov\u00e1 byla jedin\u00e1\u010dek a vyr\u016fstala na farm\u011b v Yamhillu. Byla vychov\u00e1v\u00e1na v presbyteri\u00e1nsk\u00e9 v\u00ed\u0159e. Kdy\u017e j\u00ed bylo \u0161est let, jej\u00ed rodina se p\u0159est\u011bhovala do Portlandu, jeliko\u017e jej\u00ed otec zde z\u00edskal nab\u00eddku pr\u00e1ce jako bezpe\u010dnostn\u00ed pracovn\u00edk banky.Clearyov\u00e1 si t\u011b\u017eko zvykala na \u017eivot ve m\u011bst\u011b a m\u011bla kv\u016fli tomu pot\u00ed\u017ee i ve \u0161kole. V prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b byla za\u0159azena mezi \u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed m\u011bli pot\u00ed\u017ee \u010d\u00edst. \u201eT\u0159\u00edda byla rozd\u011blen\u00e1 na t\u0159i \u010d\u00e1sti,\u201c vzpom\u00ednala Clearyov\u00e1, \u201emodr\u00e9, \u010derven\u00e9 a \u010dern\u00e9 pt\u00e1\u010dky. J\u00e1 jsem pat\u0159ila mezi \u010dern\u00e9, co\u017e bylo pova\u017eov\u00e1no za ostudu. Cht\u011bla jsem \u010d\u00edst, ale prost\u011b mi to ne\u0161lo.\u201cPo \u010dase se sice jej\u00ed snahy vyplatily a jej\u00ed \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 dovednosti se zlep\u0161ily, ale \u010dten\u00ed samotn\u00e9 ji brzy za\u010dalo nudit. St\u011b\u017eovala si, \u017ee spousta p\u0159\u00edb\u011bh\u016f je p\u0159\u00edli\u0161 prost\u00e1 a p\u0159edv\u00eddateln\u00e1, a p\u0159em\u00fd\u0161lela nad t\u00edm, pro\u010d spisovatel\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 nikdy nep\u00ed\u0161\u00ed s humorem nebo o oby\u010dejn\u00fdch lidech. Av\u0161ak pak jednoho de\u0161tiv\u00e9ho odpoledne narazila na knihu The Dutch Twins od Lucy Fitch Perkinsov\u00e9, kter\u00e1 vypr\u00e1v\u011bla o dobrodru\u017estv\u00edch oby\u010dejn\u00fdch d\u011bt\u00ed. Tato kniha pro ni p\u0159edstavovala procitnut\u00ed, po kter\u00e9m za\u010dala mnoho \u010dasu tr\u00e1vit v knihovn\u011b. Na z\u00e1klad\u011b esej\u00ed, kter\u00e9 psala do \u0161koly, j\u00ed v \u0161est\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b u\u010ditelka navrhla se v budoucnosti v\u011bnovat psan\u00ed knih pro d\u011bti.Pot\u00e9, co v roce 1934 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dila St\u0159edn\u00ed \u0161kolu Ulyssese Granta v Portlandu, se Clearyov\u00e1 rozhodla st\u00e1t se d\u011btskou knihovnic\u00ed a nastoupila na dvouletou \u0161kolu Chaffey Junior College v Ontariu v Kalifornii. Po dvou letech studia byla p\u0159ijala na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde v roce 1938 z\u00edskala bakal\u00e1\u0159sk\u00fd diplom z oboru Anglick\u00fd jazyk. Aby mohla zaplatit \u0161koln\u00e9, pracovala b\u011bhem studia nap\u0159\u00edklad jako \u0161vadlena \u010di pokojsk\u00e1. Clearyov\u00e1 popsala \u010das str\u00e1ven\u00fd na Kalifornsk\u00e9 univerzit\u011b jako \u201edva nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed roky \u017eivota\u201c a byla jednou z prvn\u00edch \u017een ubytovan\u00fdch v prostorech budovy Stebbins Hall. Na tane\u010dn\u00ed z\u00e1bav\u011b organizovan\u00e9 univerzitou tak\u00e9 potkala sv\u00e9ho budouc\u00edho man\u017eela Clarence Clearyho. V roce 1939 absolvovala studium na Washingtonsk\u00e9 univerzit\u011b a z\u00edskala sv\u016fj druh\u00fd bakal\u00e1\u0159sk\u00fd titul z knihovn\u00ed v\u011bdy. Jeliko\u017e jej\u00ed rodi\u010de vztah s Clearym, \u0159imsk\u00fdm katol\u00edkem, neschvalovali, mlad\u00fd p\u00e1r se rozhodl spolu ut\u00e9ct. V roce 1940 se vzali a po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se usadili v Carmel-by-the-Sea v Kalifornii. V roce 1955 se jim narodila dvoj\u010data, Malcolm a Marianne. Od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let \u017eili v Carmel Village v Kalifornii. Jej\u00ed man\u017eel Clarence Cleary zem\u0159el v roce 2004. Beverly Clearyov\u00e1 zem\u0159ela 25. b\u0159ezna 2021 v domov\u011b pro seniory pouh\u00e9 t\u0159i t\u00fddny p\u0159ed jej\u00edmi 105. narozeninami.\nPot\u00e9, co v roce 1939 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b absolvovala studium na Washingtonsk\u00e9 univerzit\u011b, pracovala rok jako d\u011btsk\u00e1 knihovnice v Yakim\u011b ve Washingtonu. Od roku 1942 do roku 1945 pracovala jako knihovnice v nemocnici americk\u00e9 arm\u00e1dy v Oaklandu v Kalifornii, av\u0161ak pot\u00e9 se za\u010dala pln\u011b v\u011bnovat psan\u00ed knih pro d\u011bti.Beverly Clearyov\u00e1 m\u011bla pochopen\u00ed pro mlad\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed jen t\u011b\u017eko nach\u00e1zeli knihy, s jejich\u017e postavami by se dok\u00e1zali ztoto\u017enit. Proto se po p\u00e1r letech, b\u011bhem nich\u017e m\u011bla pot\u00ed\u017ee naj\u00edt dost knih, kter\u00e9 by \u010dten\u00e1\u0159\u016fm mohla doporu\u010dit, a po zku\u0161enostech s \u017eiv\u00fdm vypr\u00e1v\u011bn\u00edm, rozhodla, \u017ee bude ps\u00e1t knihy pro d\u011bti o postav\u00e1ch, kter\u00e9 by jim byly bl\u00edzk\u00e9. Clearyov\u00e1 prohl\u00e1sila: \u201eV\u011b\u0159\u00edm, \u017ee d\u011bt\u0161t\u00ed knihovn\u00edci a knihovnice by m\u011bli m\u00edt jak\u00e9hosi \u201amision\u00e1\u0159sk\u00e9ho ducha\u2018. D\u011bti si zaslou\u017e\u00ed kvalitn\u00ed literaturu a \u00fakolem knihovn\u00edk\u016f je nejen d\u011bti ve \u010dten\u00ed podporovat, ale tak\u00e9 jim pom\u00e1hat s v\u00fdb\u011brem vhodn\u00fdch knih.\u201cPrvn\u00ed kniha Beverly Clearyov\u00e9 s n\u00e1zvem Henry Huggins (1950) zapo\u010dala kni\u017en\u00ed s\u00e9rii to\u010d\u00edc\u00ed se okolo Henryho, jeho psa Ribsyho, jeho kamar\u00e1dky Beezus a jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sestry Ramony, kter\u00e9 bydl\u00ed o p\u00e1r dom\u016f vedle. Postavu Henryho a jeho kamar\u00e1d\u016f Clearyov\u00e1 vymyslela ji\u017e b\u011bhem jej\u00edho p\u016fsoben\u00ed v Yakim\u011b v r\u00e1mci akce organizovan\u00e9 knihovnami, kdy byly d\u011btem vypr\u00e1v\u011bny \u010di \u010dteny p\u0159\u00edb\u011bhy b\u011bhem sobotn\u00edch odpoledn\u00ed. Kniha Henry Huggins je stejn\u011b jako mnoho jej\u00edch pozd\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl zam\u011b\u0159en\u00e1 na ka\u017edodenn\u00ed \u017eivoty oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed. Je zalo\u017een\u00e1 na autor\u010din\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch z d\u011btstv\u00ed, na d\u011btech z jej\u00edho sousedstv\u00ed, ale tak\u00e9 na d\u011btech, kter\u00e9 potkala b\u011bhem sv\u00e9ho knihovnick\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. A\u010dkoliv byla kniha nakladatelstv\u00edm nejd\u0159\u00edve odm\u00edtnuta, pot\u00e9, co Clearyov\u00e1 p\u0159\u00edb\u011bh p\u0159epracovala a za\u010dlenila do n\u011bj postavy Beezus a Ramony, jej v roce 1950 vydalo nakladatelstv\u00ed William Morrow and Company \u2013 prvn\u00ed nakladatelstv\u00ed, kter\u00e9mu Clearyov\u00e1 knihu zaslala.A\u010dkoliv prvn\u00ed kniha bl\u00ed\u017ee se zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na sestry Quimbyovy s n\u00e1zvem Beezus and Ramona byla vyd\u00e1na ji\u017e v roce 1955, trvalo dal\u0161\u00edch t\u0159\u00edn\u00e1ct let, ne\u017e Clearyov\u00e1 napsala dal\u0161\u00ed knihu s Ramonou v hlavn\u00ed roli. Ramona the Pest, kniha vyd\u00e1na v roce 1968, vznikla na popud vydavatele, kter\u00fd Clearyovou ji\u017e dlouho \u017e\u00e1dal o knihu, kter\u00e1 by se zam\u011b\u0159ovala na d\u00edt\u011b v p\u0159ed\u0161koln\u00edm v\u011bku nav\u0161t\u011bvuj\u00edc\u00ed mate\u0159skou \u0161kolu. Clearyov\u00e1 zpo\u010d\u00e1tku odm\u00edtala, jeliko\u017e sama mate\u0159skou \u0161kolu nenav\u0161t\u011bvovala, ale pot\u00e9, co se narodila jej\u00ed dvoj\u010data Malcolm and Marianne a pozd\u011bji za\u010dala chodit do mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly, zm\u011bnila n\u00e1zor.Clearyov\u00e1 tak\u00e9 sepsala sv\u00e9 pam\u011bti, a to ve dvou knih\u00e1ch \u2013 prvn\u00ed nese n\u00e1zev A Girl from Yamhill (1988), zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se na jej\u00ed d\u011btstv\u00ed, a druh\u00e1, s n\u00e1zvem My Own Two Feet (1995), vypr\u00e1v\u00ed o jej\u00edch z\u00e1\u017eitc\u00edch z vysok\u00e9 \u0161koly a z obdob\u00ed dosp\u011blosti a\u017e do doby, kdy nakladatelstv\u00ed p\u0159ijalo jej\u00ed prvn\u00ed knihu. V interview s Los Angeles Times v roce 2011 prohl\u00e1sila: \u201eM\u00e1 kari\u00e9ra byla neoby\u010dejn\u011b \u0161\u0165astn\u00e1.\u201c\nKnihy Beverly Clearyov\u00e9 v\u011bnuj\u00ed pozornost ka\u017edodenn\u00edm mali\u010dkostem pat\u0159\u00edc\u00edm k d\u011btstv\u00ed, zejm\u00e9na jak\u00e9 je to vyr\u016fstat pro d\u011bti ze st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy. Leonard S. Marcus, historik specializuj\u00edc\u00ed se na d\u011btskou literaturu, o d\u00edle Clearyov\u00e9 prohl\u00e1sil: \u201eKdy\u017e jste ve spr\u00e1vn\u00e9m v\u011bku, abyste \u010detli knihy Clearyov\u00e9, jste pravd\u011bpodobn\u011b jako \u010dten\u00e1\u0159i velmi snadno ovlivniteln\u00ed. d\u011bti nejen bav\u00ed, ale tak\u00e9 jim dod\u00e1vaj\u00ed odvahy a pom\u00e1haj\u00ed jim pochopit, co mohou od \u017eivota \u010dekat.\u201c Kritici tak\u00e9 vyzdvihuj\u00ed, jak Clearyov\u00e1 dok\u00e1zala ve sv\u00e9m d\u00edle vyu\u017e\u00edt humor; William Grimes z den\u00edku The New York Times napsal, \u017ee Clearyov\u00e1 psala \u201ehumorn\u00fdm vzru\u0161uj\u00edc\u00edm stylem\u201c a dok\u00e1zala \u201estvo\u0159it p\u016fsobiv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy i z ka\u017edodenn\u00edch probl\u00e9m\u016f, mal\u00fdch nespravedlnost\u00ed a nepochopiteln\u00fdch z\u00e1had \u2013 mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed v prvn\u00ed \u0159ad\u011b dosp\u011bl\u00ed \u2013 kter\u00e9 vystihuj\u00ed \u017eivot americk\u00e9ho d\u00edt\u011bte ze st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy.\u201c Roger Sutton z dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku The Horn Book Magazine zase podot\u00fdk\u00e1, \u017ee \u201eClearyov\u00e1 p\u00ed\u0161e z\u00e1bavn\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 velice sofistikovan\u011b. Jej\u00ed psan\u00ed n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 satiru, co\u017e je nejsp\u00ed\u0161 d\u016fvod, pro\u010d maj\u00ed jej\u00ed knihy v oblib\u011b i dosp\u011bl\u00ed, ale sv\u00e9 postavy st\u00e1le respektuje \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 postava se nebav\u00ed na ciz\u00ed \u00fa\u010det. Mysl\u00edm, \u017ee d\u011bti dok\u00e1\u017e\u00ed ocenit, kdy\u017e maj\u00ed rovn\u00e9 podm\u00ednky s dosp\u011bl\u00fdmi.\u201cPat Pfliegerov\u00e1, profesorka d\u011btsk\u00e9 literatury na Univerzit\u011b West Chester, poznamenala: \u201eD\u016fvodem, pro\u010d jsou Clearyiny knihy st\u00e1le relevantn\u00ed, je fakt, \u017ee sv\u00e9 publikum opravdu ch\u00e1pe. V\u00ed, \u017ee je n\u011bkdy jejich okoln\u00ed sv\u011bt mate \u010di d\u011bs\u00ed, a v\u00ed, \u017ee poci\u0165uj\u00ed mnoho v\u011bc\u00ed, na kter\u00e9 dosp\u011bl\u00ed nejsp\u00ed\u0161 neberou ohled.\u201c Eliza Dresangov\u00e1, profesorka zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se na slu\u017eby pro d\u011bti a ml\u00e1de\u017e na \u0160kole informa\u010dn\u00edch v\u011bd na Washingtonsk\u00e9 univerzit\u011b, alma mater Clearyov\u00e9, \u0159ekla: \u201eJej\u00ed knihy mo\u017en\u00e1 v dne\u0161n\u00ed dob\u011b nep\u016fsob\u00ed tak p\u0159evratn\u011b, ale v dob\u011b, kdy je psala, rozhodn\u011b byly.\u201c Poznamenala tak\u00e9, \u017ee \u201eco se t\u00fd\u010de t\u00e9mat, o kter\u00fdch psala, up\u0159\u00edmnosti, a schopnosti vyobrazit d\u011bti, aby opravdu p\u016fsobily skute\u010dn\u011b\u201c Clearyino d\u00edlo p\u0159ed\u010dilo svoji dobu.\u201c Ve sborn\u00edku Twentieth-Century Children\u2019s Writers je o Clearyov\u00e9 naps\u00e1no n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u201eVliv Beverly Clearyov\u00e9 jako autorky d\u011bl pro d\u011bti je nedoceniteln\u00fd\u2026 jej\u00ed neoby\u010dejn\u00fd talent vytvo\u0159it nezapomenuteln\u00e9 mlad\u00e9 postavy, kter\u00e9 jsou vesel\u00e9ho ducha a maj\u00ed radost ze \u017eivota, k sob\u011b l\u00e1k\u00e1 mlad\u00e9 i star\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e.\u201c\nV roce 1975 obdr\u017eela Beverly Clearyov\u00e1 od Asociace americk\u00fdch knihoven cenu Children\u2019s Literature Legacy Award (do roku 2018 zn\u00e1mou pod n\u00e1zvem Laura Ingalls Wilder Award) za sv\u016fj celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00ednos d\u011btsk\u00e9 literatu\u0159e. V roce 1984 byla nominov\u00e1na na mezin\u00e1rodn\u00ed Cenu Hanse Christiana Andersona, ud\u011blovanou ka\u017ed\u00e9 dva roky. V dubnu roku 2000 ji Knihovna Kongresu jmenovala \u017divou legendou Knihovny Kongresu v kategorii spisovatel\u016f a um\u011blc\u016f za jej\u00ed p\u0159\u00ednos kulturn\u00edmu d\u011bdictv\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch. V roce 2003 obdr\u017eela tak\u00e9 National Medal of Arts.Knihy Beverly Clearyov\u00e9 byly p\u0159elo\u017eeny do v\u00edce ne\u017e 25 jazyk\u016f a z\u00edskaly mnoho ocen\u011bn\u00ed. V roce 1984 z\u00edskala Medaili Johna Newberyho za knihu Mil\u00fd pane Henshawe a jej\u00ed knihy Ramona and Her Father a Ramona Quimby, Age 8 byly zva\u017eov\u00e1ny na Newberyho ocen\u011bn\u00ed. V roce 1981 vyhr\u00e1la National Book Award v kategorii fikce pro d\u011bti za svou knihu Ramona and Her Mother. Mezi jej\u00ed dal\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad William Allen White Children's Book Award za knihu Socks z roku 1973 \u010di Every Child Award ud\u011blovanou asociac\u00ed Children's Book Council.Mnoho autor\u016f, v\u010detn\u011b Laurie Halse Andersonov\u00e9, Judy Blumeov\u00e9, Lauren Myracleov\u00e9 a Jona Scieszky, uv\u00e1d\u00ed, \u017ee tvorba Clearyov\u00e9 m\u011bla velk\u00fd vliv na jejich d\u00edla.Nakladatelstv\u00ed HarperCollins uzn\u00e1v\u00e1 narozeniny Clearyov\u00e9, tedy 12. dubna, jako tzv. \u201eDrop Everything and Read Day\u201c (\u010desky V\u0161eho nech a \u010dti), \u010d\u00edm\u017e chce podpo\u0159it samostatn\u00e9 tich\u00e9 \u010dten\u00ed v r\u00e1mci v\u00fduky.V portlandsk\u00e9 knihovn\u011b Multnomah County Library vytvo\u0159ili na zdi vestibulu mapu vyobrazuj\u00edc\u00ed sousedstv\u00ed Klickitat Street, kde bydl\u00ed postava Henryho Hugginse. Na jej\u00ed po\u010dest je pojmenov\u00e1na tak\u00e9 Zahrada soch Beverly Clearyov\u00e9 pro d\u011bti, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Grant Parku v Portlandu, kde jsou vzty\u010deny sochy postav Henryho Hugginse, jeho psa Ribsyho a tak\u00e9 Ramony Quimbyov\u00e9. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola Fernwood Grammar School, kterou kdysi Clearyov\u00e1 nav\u0161t\u011bvovala, byla roku 2008 ofici\u00e1ln\u011b p\u0159ejmenov\u00e1na na \u0160kolu Beverly Clearyov\u00e9.V roce 2008 j\u00ed Washingtonsk\u00e1 univerzita ud\u011blila cenu Alumnus Summa Laude Dignatus, co\u017e je nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed ud\u011blovan\u00e9 absolvent\u016fm.P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti jej\u00edch st\u00fdch narozenin byl v roce 2016 nato\u010den p\u016flhodinov\u00fd dokument s n\u00e1zvem Discovering Beverly Cleary. Tento dokument mimo jin\u00e9 obsahoval tak\u00e9 rozhovor s devades\u00e1tidev\u00edtiletou Beverly Cleary v jej\u00edm dom\u011b v Carmelu v Kalifornii, fotografie a p\u0159\u00edb\u011bhy z jej\u00edho \u017eivota.22. dubna 2021 p\u0159ijal Sen\u00e1t Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch usnesen\u00ed \u201ek uct\u011bn\u00ed \u017eivota a odkazu oce\u0148ovan\u00e9 autorky knih pro d\u011bti Beverly Clearyov\u00e9\u201c. N\u00e1vrh usnesen\u00ed podal sen\u00e1tor Ron Wyden zastupuj\u00edc\u00ed st\u00e1t Oregon, tedy st\u00e1t, kde se Clearyov\u00e1 narodila.\nAutor\u010dina d\u00edla nevy\u0161la v \u010desk\u00e9m jazyce. Jedinou v\u00fdjimkou je d\u011btsk\u00e1 kniha Mil\u00fd pane Henshawe, kterou v roce 2008 vydalo nakladatelstv\u00ed N\u00e1vrat dom\u016f.\nHenry Huggins (1950)\nHenry and Beezus (1952)\nHenry and Ribsy (1954)\nHenry and the Paper Route (1957)\nHenry and the Clubhouse (1962)\nRibsy (1964)\nBeezus and Ramona (1955)\nRamona the Pest (1968)\nRamona the Brave (1975)\nRamona and Her Father (1977)\nRamona and Her Mother (1979)\nRamona Quimby, Age 8 (1981)\nRamona Forever (1984)\nRamona's World (1999)\nEllen Tebbits (1951)\nOtis Spofford (1953)\nFifteen (1956)\nThe Luckiest Girl (1958)\nJean and Johnny (1959)\nThe Hullabaloo ABC (1960)\nThe Real Hole (1960)\nLeave It To Beaver (1960)\nBeaver and Wally (1961)\nHere's Beaver! (1961)\nTwo Dog Biscuits (1961)\nEmily's Runaway Imagination (1961)\nSister of the Bride(1963)\nThe Mouse and the Motorcycle (1965)\nThe Growing-Up Feet (1967)\nMitch and Amy (1967)\nRunaway Ralph (1970)\nSocks (1973)\nRalph S. Mouse (1982)\nDear Mr. Henshaw (1983; \u010desky Mil\u00fd pane Henshawe, vyd\u00e1no 2008)\nThe Ramona Quimby Diary (1984)\nLucky Chuck (1984)\nJanet's Thingamajigs (1987)\nMuggie Maggie 1990)\nStrider (1991)\nPetey's Bedtime Story (1993)\nTwo Times the Fun (2005)\nA Girl from Yamhill (1988)\nMy Own Two Feet (1995)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Beverly Cleary na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Colin Jackson? <<>>: Colin Ray Jackson (* 18. \u00fanora 1967 Cardiff, Wales) je b\u00fdval\u00fd britsk\u00fd vrcholov\u00fd atlet, dvojn\u00e1sobn\u00fd mistr sv\u011bta a \u010dty\u0159n\u00e1sobn\u00fd mistr Evropy v b\u011bhu na 110 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek, a halov\u00fd mistr sv\u011bta a trojn\u00e1sobn\u00fd halov\u00fd mistr Evropy v b\u011bhu na 60 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek.\n\u010cty\u0159ikr\u00e1t v \u0159ad\u011b dok\u00e1zal vybojovat na ME v atletice (Split 1990, Helsinky 1994, Budape\u0161\u0165 1998, Mnichov 2002) zlatou medaili ve sv\u00e9 discipl\u00edn\u011b. Tot\u00e9\u017e dok\u00e1zali jen dal\u0161\u00ed dva atleti, o\u0161t\u011bpa\u0159i J\u0101nis L\u016bsis a Steve Backley. Mezi \u017eenami si podobn\u011b vedly jen Heike Drechslerov\u00e1 ve skoku dalek\u00e9m a koula\u0159ka Nad\u011b\u017eda \u010ci\u017eovov\u00e1.Mezi jeho \u00fasp\u011bchy pat\u0159\u00ed tak\u00e9 dv\u011b zlat\u00e9 a dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z Her Commonwealthu (1986, 1990, 1994, 2002). V roce 1993 se stal v\u00edt\u011bzem ankety Atlet sv\u011bta a o rok pozd\u011bji v\u00edt\u011bzem ankety Atlet Evropy. Svoji \u00fasp\u011b\u0161nou kari\u00e9ru ukon\u010dil v roce 2002.\n\u010cty\u0159ikr\u00e1t reprezentoval Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch (Soul 1988, Barcelona 1992, Atlanta 1996, Sydney 2000).\nSoul \u2013 2. m\u00edsto (13,28 s)\nBarcelona \u2013 7. m\u00edsto (13,46 s)\nAtlanta \u2013 4. m\u00edsto (13,19 s)\nSydney \u2013 5. m\u00edsto (13,28 s)\nDr\u00e1ha\n110 m p\u0159ek. \u2013 12,91 s \u2013 20. srpna 1993, Stuttgart - Sou\u010dasn\u00fd evropsk\u00fd rekordHala\n60 m p\u0159ek. \u2013 7,30 s \u2013 6. b\u0159ezna 1994, Sindelfingen - Sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord a Sou\u010dasn\u00fd evropsk\u00fd rekord\nKoncem srpna 2017 Jackson v rozhovoru pro \u0161v\u00e9dsk\u00fd televizn\u00ed dokument Rainbow Heroes provedl ve\u0159ejn\u00fd coming out a p\u0159ihl\u00e1sil se ke sv\u00e9 homosexu\u00e1ln\u00ed orientaci. Ji\u017e v roce 2006 jeho b\u00fdval\u00fd partner prodal sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh bulv\u00e1rn\u00edmu m\u00e9diu. A v roce 2008 Jackson ve Voice promluvil o probl\u00e9mu stigmatizace gay sportovc\u016f, tehdy v\u0161ak o sob\u011b uv\u00e1d\u011bl, \u017ee si u\u017e\u00edv\u00e1 svou nezadanost.", "<<>>: Co je Mamuka Mamula\u0161vili? <<>>: Mamuka (U\u0161angi) Mamula\u0161vili (gruz\u00ednsky \u10db\u10d0\u10db\u10e3\u10d9\u10d0 (\u10e3\u10e8\u10d0\u10dc\u10d2\u10d8) \u10db\u10d0\u10db\u10e3\u10da\u10d0\u10e8\u10d5\u10d8\u10da\u10d8, ukrajinsky \u041c\u0430\u043c\u0443\u043a\u0430 \u041c\u0430\u043c\u0443\u043b\u0430\u0448\u0432\u0456\u043b\u0456; 22. dubna 1978 Tbilisi, Gruz\u00ednsk\u00e1 SSR, Sov\u011btsk\u00fd svaz) je gruz\u00ednsk\u00fd velitel polovojensk\u00e9 jednotky, kter\u00fd v sou\u010dasnosti vel\u00ed Gruz\u00ednsk\u00e9 legii.\nMamuka Mamula\u0161vili se narodil 22. dubna 1978 v Tbilisi, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b tehdej\u0161\u00ed Gruz\u00ednsk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Jeho otcem byl gruz\u00ednsk\u00fd vojensk\u00fd d\u016fstojn\u00edk Zurab Mamula\u0161vili.\nMamula\u0161vili bojoval za Gruzii ve v\u00e1lce v Abch\u00e1zii, kdy\u017e mu bylo 14 let, po boku sv\u00e9ho otce, kter\u00fd byl gruz\u00ednsk\u00fdm vojensk\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem. Mamula\u0161vili pozd\u011bji vzpom\u00ednal: \u201eMoje prvn\u00ed v\u00e1lka byla v 90. letech v Abch\u00e1zii\u201c. B\u011bhem v\u00e1lky byl zajat abchazsk\u00fdmi jednotkami a t\u0159i m\u011bs\u00edce dr\u017een, ne\u017e byl propu\u0161t\u011bn.\nMamula\u0161vili bojoval jako zahrani\u010dn\u00ed dobrovoln\u00edk proti rusk\u00fdm jednotk\u00e1m v prvn\u00ed \u010de\u010densk\u00e9 v\u00e1lce.\nPo prvn\u00ed \u010de\u010densk\u00e9 v\u00e1lce odjel Mamula\u0161vili do Pa\u0159\u00ed\u017ee, aby dostudoval. Pot\u00e9 se vr\u00e1til do Gruzie a p\u016fsobil jako vysok\u00fd vojensk\u00fd poradce gruz\u00ednsk\u00e9ho prezidenta Michaila Saaka\u0161viliho.Mamula\u0161vili bojoval za Gruzii v rusko-gruz\u00ednsk\u00e9 v\u00e1lce v roce 2008.\nV roce 2013 se Mamula\u0161vili p\u0159est\u011bhoval na Ukrajinu, aby podpo\u0159il Euromajdan.\nV roce 2014 byl Mamula\u0161vili jedn\u00edm ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f Gruz\u00ednsk\u00e9 legie a v sou\u010dasnosti ji vede proti rusk\u00e9 invazi. Z\u00fa\u010dastnil se bitvy o mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Hostomel.V dubnu 2022 Mamula\u0161vili v rozhovoru prohl\u00e1sil, \u017ee Gruz\u00ednsk\u00e1 legie nebude m\u00edt v\u016f\u010di rusk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm zajatc\u016fm \u017e\u00e1dn\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed v reakci na masakr v Bu\u010di.Mamula\u0161vili podporuje zaveden\u00ed bezletov\u00e9 z\u00f3ny nad Ukrajinou, kter\u00e1 je podle n\u011bj nutn\u00e1, aby se zabr\u00e1nilo rusk\u00fdm leteck\u00fdm \u00fatok\u016fm.\n\u0158\u00e1d za odvahu\n\u0158\u00e1d Ivana Mazepy\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mamuka Mamulashvili na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tisk na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed? <<>>: Tisk na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed (p\u0159eklad anglick\u00e9ho print on demand) je term\u00edn, kter\u00fd se vyu\u017e\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na ve spojen\u00ed s kni\u017en\u00edm trhem. Znamen\u00e1, \u017ee p\u0159i tisku dan\u00e9 v\u011bci (typicky knihy) m\u00e1 ji\u017e jasn\u00e9ho kupce. D\u00edky zkr\u00e1cen\u00ed doby tisku i na jedin\u00fd den lze po objedn\u00e1n\u00ed knihy klientem zak\u00e1zku vyhotovit a zaslat v pr\u016fm\u011bru b\u011bhem dvou dn\u00ed. Klient tak ani nemus\u00ed poznat, \u017ee kniha nebyla skladem.\nTisk na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed v\u00fdhody zejm\u00e9na u publikac\u00ed, kter\u00e9 nejsou \u010dasto popt\u00e1van\u00e9: distributo\u0159i nemusej\u00ed dr\u017eet skladem tis\u00edce titul\u016f a v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu publikaci digit\u00e1ln\u011b dotisknou. V\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady na jeden v\u00fdtisk sice mohou b\u00fdt vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159i ofsetov\u00e9m tisku, ale sni\u017euje se riziko vydavatele z neprodan\u00e9ho n\u00e1kladu, skladovac\u00ed a velkoobchodn\u00ed v\u00fddaje. V\u00fdsledn\u00e1 cena knihy m\u016f\u017ee b\u00fdt i ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159i klasick\u00e9 distribuci.\nV dne\u0161n\u00ed dob\u011b se tak\u00e9 rozr\u016fstaj\u00ed weby, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed potisk r\u016fzn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f (hrnky, trika, samolepky, ta\u0161ky) origin\u00e1ln\u00ed grafikou, kterou na web nahraj\u00ed jej\u00ed u\u017eivatel\u00e9, v\u011bt\u0161inou um\u011blci. Potenci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kazn\u00edk vid\u00ed na webu pouze n\u00e1hledy p\u0159edm\u011bt\u016f (mock-upy) a print-on-demand firma zajist\u00ed ve\u0161kerou pr\u00e1ci ohledn\u011b zhotoven\u00ed, prodeje i distribuce. Tv\u016frce potom od firmy dostane ur\u010dit\u00e1 procenta z prodeje, na z\u00e1klad\u011b toho, jakou si stanov\u00ed mar\u017ei (u n\u011bkter\u00fdch web\u016f je ov\u0161em fixn\u00ed).\nJak se d\u011bl\u00e1 kniha : p\u0159\u00edru\u010dka pro nakladatele / Vladim\u00edr Pistorius. -- 2. vyd.. -- Praha : Paseka, 2005. -- 248 s\nLICHNOVSK\u00c1, Pavla. Print on demand: anal\u00fdza sou\u010dasn\u00e9ho stavu a vyu\u017eitelnosti pro knihovny. Brno, 2009. Bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Petr \u0160ky\u0159\u00edk. Dostupn\u00e9 online. \nHOMOLA, Jan. Elektronick\u00e1 distribuce a form\u00e1ty knih. Brno, 2010. Magistersk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Petr \u0160ky\u0159\u00edk. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Baksan (m\u011bsto)? <<>>: Baksan (rusky \u0411\u0430\u043a\u0441\u0430\u0301\u043d, kabardo-\u010derkesky \u0411\u044d\u0445\u044a\u0441\u044d\u043d) je m\u011bsto v Kabardsko-balkarsk\u00e9 republice v Rusk\u00e9 federaci. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 2010 m\u011bl bezm\u00e1la sedmat\u0159icet tis\u00edc obyvatel.\nBaksan le\u017e\u00ed na severn\u00edm okraji Velk\u00e9ho Kavkazu na \u0159ece Baksanu, prav\u00e9m p\u0159\u00edtoku Malky v povod\u00ed T\u011breku. Od Nal\u010diku, hlavn\u00edho m\u011bsta republiky, je Baksan vzd\u00e1len p\u0159ibli\u017en\u011b p\u011btadvacet kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b.\nP\u0159es Baksan proch\u00e1z\u00ed od severoz\u00e1padu k jihov\u00fdchodu d\u00e1lnice R-217 vedouc\u00ed z Rostova na Donu k \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsko-rusk\u00e9 hranici. Tak\u00e9 tudy proch\u00e1z\u00ed z v\u00fdchodu na jihoz\u00e1pad silnice od Prochladn\u00e9ho do Tyrnyauzu a d\u00e1l k ly\u017ea\u0159sk\u00fdm a turistick\u00fdm st\u0159edisk\u016fm pod Elbrusem.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka je z roku 1748. V roce 1964 se Baksan stal s\u00eddlem m\u011bstsk\u00e9ho typu a v roce 1967 m\u011bstem.\nBeslan Mudranov (* 1986), z\u00e1pasn\u00edk\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Baksan (Stadt) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lotosov\u00fd sed? <<>>: Padm\u00e1sana neboli lotosov\u00fd sed je jedna ze z\u00e1kladn\u00edch medita\u010dn\u00edch poloh j\u00f3gy. Lotos m\u00e1 vyjad\u0159ovat symbol stvo\u0159en\u00ed.\nPozice lotosu je vhodn\u00e1 k meditaci a k pr\u00e1n\u00e1j\u00e1m\u011b, jeliko\u017e omezuje krevn\u00ed ob\u011bh v doln\u00edch kon\u010detin\u00e1ch, a t\u00edm sni\u017euje jejich citlivost D\u00edky padm\u00e1san\u011b doch\u00e1z\u00ed k prota\u017een\u00ed sval\u016f nohou, k otev\u00edr\u00e1n\u00ed ky\u010dl\u00ed a uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed kolenn\u00edch vaz\u016f. Krev z nohou se \u010d\u00e1sten\u010dn\u011b p\u0159em\u00edst\u00ed do b\u0159icha, co\u017e pom\u00e1h\u00e1 v b\u0159i\u0161n\u00ed dutin\u011b. Pozice m\u00e1 zklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinky na nervy.\nPadmas\u00e1na znamen\u00e1 lotosov\u00fd tr\u016fn.\nSed do sukh\u00e1sany. Uchop\u00ed se rukou prav\u00e9 chodidlo, n\u00e1rt se polo\u017e\u00ed na horn\u00ed \u010d\u00e1st lev\u00e9ho stehna tak, aby vn\u011bj\u0161\u00ed okraj chodidla tla\u010dil na kl\u00edn. Pak lev\u00e9 chodilo se sune dop\u0159edu na prav\u00e9 stehno. Chodidla jsou vysouv\u00e1na vzh\u016fru k t\u0159\u00edsl\u016fm a kolena jsou tla\u010dena bl\u00ed\u017ee k sob\u011b. P\u0159i probl\u00e9mech s koleny, ky\u010dlemi je mo\u017en\u00e9 si pomoci popruhy. V\u017edy se za\u010d\u00edn\u00e1 pravou nohou.\nSlab\u0161\u00edm cvi\u010denc\u016fm slou\u017e\u00ed alternativn\u011b sukh\u00e1sana (klasick\u00fd tureck\u00fd sed se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama) nebo ardha padm\u00e1sana (polovi\u010dn\u00ed lotos, kdy je zalo\u017eena jen jedna noha). D\u00e1le je mo\u017en\u00e9 u\u017e\u00edt jednodu\u0161\u0161\u00edch variant a jin\u00fdch \u00e1san, kter\u00e9 cvi\u010dence na pln\u00fd lotos p\u0159ipravuj\u00ed.", "<<>>: Co je Nucleus accumbens? <<>>: Nucleus accumbens (NAcc), tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako accumbens nucleus nebo nucleus accumbens septi (co\u017e je latinsky j\u00e1dro le\u017e\u00edc\u00ed proti p\u0159ep\u00e1\u017ece neboli septu), je sou\u010d\u00e1st\u00ed baz\u00e1ln\u00edch gangli\u00ed koncov\u00e9ho mozku. Jedn\u00e1 se o p\u00e1rov\u00e9 j\u00e1dro, p\u0159edozadn\u00ed \u010d\u00e1st nucleus caudatus a putamen, od nich\u017e je odli\u0161eno mikroskopicko-anatomickou strukturou.\nTvo\u0159\u00ed jej shluk neuron\u016f v r\u00e1mci striata. Hraje d\u016fle\u017eitou roli v mechanismech odm\u011bny, pot\u011b\u0161en\u00ed, sm\u00edchu, z\u00e1vislosti, agrese, strachu, a tak\u00e9 placebo efektu.Morfologicky a funk\u010dn\u011b se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou r\u016fzn\u00fdch odd\u00edl\u016f: vnit\u0159n\u00ed d\u0159en\u011b a povrchov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b. Spoje ncl. accumbes s corpus amygdaloideum jsou zodpov\u011bdn\u00e9 za n\u011bkter\u00e9 pudy a hlavn\u011b vznik z\u00e1vislosti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nucleus accumbens na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Karol\u00edna Zoe Meixnerov\u00e1? <<>>: Karol\u00edna Zoe Meixnerov\u00e1 (* 26. srpna 1993, Turnov), zn\u00e1m\u00e1 tak\u00e9 jako cojezoe_, je \u010desk\u00e1 influencerka, populariz\u00e1torka literatury (zam\u011b\u0159uje se hlavn\u011b na obdob\u00ed romantismu a realismu kolem doby \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed). Je autorkou podcastu Liter\u00e1rn\u00ed hysterie, vydan\u00e9ho v kni\u017en\u00ed podob\u011b pod titulem Pr\u016fvodce liter\u00e1rn\u00ed hysteri\u00ed 19. stolet\u00ed.Poch\u00e1z\u00ed z Turnova. Vystudovala bohemistiku na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK a tak\u00e9 \u017eurnalistiku. Videa s tematikou \u010desk\u00e9 literatury za\u010dala na Instagramu tvo\u0159it v \u010dervnu 2021, v po\u010d\u00e1tc\u00edch zam\u011b\u0159en\u00e9 zejm\u00e9na na osobu Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9. V pr\u016fb\u011bhu l\u00e9ta a podzimu 2021 jej\u00ed popularita v\u00fdrazn\u011b vzrostla, koncem t\u00e9ho\u017e roku m\u011bla p\u0159es 21 tis\u00edc sleduj\u00edc\u00edch na Instagramu a p\u0159es 19 tis\u00edc na TikToku. Mezit\u00edm se oblast jej\u00ed tvorby tematicky roz\u0161\u00ed\u0159ila.Obsadila osm\u00e9 m\u00edsto ankety K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 Lupa \u2013 Cena \u010desk\u00e9ho Internetu 2021, a to v kategorii One(wo)man show.\nPr\u016fvodce liter\u00e1rn\u00ed hysteri\u00ed 19.", "<<>>: Co je Grand Prix Francie 2021? <<>>: Grand Prix Francie 2021 (ofici\u00e1ln\u011b Formula 1 Emirates Grand Prix de France 2021) se jela na okruhu Circuit Paul-Ricard v Le Castellet, Var v Francii dne 20. \u010dervna 2021. Z\u00e1vod byl sedm\u00fdm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2021 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPozn\u00e1mky\nPozn\u00e1mky\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2021 French Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je US Open 2019 \u2013 dvouhra juniorek? <<>>: Dvouhra juniorek US Open 2019 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed 2019. Do singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee newyorsk\u00e9ho tenisov\u00e9ho grandslamu hran\u00e9ho na tvrd\u00e9m povrchu nastoupilo \u0161edes\u00e1t \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010dek. Obh\u00e1jkyn\u00ed titulu byla \u010d\u00ednsk\u00e1 tenistka Wang Si-j\u00fc, kter\u00e1 ji\u017e nebyla v\u011bkov\u011b zp\u016fsobil\u00e1 do juniorsk\u00e9 kategorie zas\u00e1hnout.\nV\u00edt\u011bzkou se stala \u010dtvrt\u00e1 nasazen\u00e1, 17let\u00e1 Kolumbijka Mar\u00eda Camila Osoriov\u00e1 Serranov\u00e1, je\u017e ve fin\u00e1le za 47 minut deklasovala o rok mlad\u0161\u00ed americkou kvalifikantku Alexandru Yepifanovovou po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 6\u20131 a 6\u20130. Juniorskou kari\u00e9ru tak kolumbijsk\u00e1 tenistka ukon\u010dila ziskem premi\u00e9rov\u00e9ho grandslamov\u00e9ho titulu. Do juniorsk\u00e9ho kombinovan\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ITF si p\u0159ipsala 375 bod\u016f.\n 1. sekce \n 2. sekce \n 3. sekce \n 4. sekce \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2019 US Open \u2013 Girls' Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Dvouhra juniorek US Open 2018 . USTA. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Znaky diplomatick\u00e9ho materi\u00e1lu? <<>>: Znaky diplomatick\u00e9ho materi\u00e1lu je souhrn ur\u010dit\u00fdch forem, kter\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt dodr\u017eeny p\u0159i vyhotoven\u00ed ka\u017ed\u00e9 p\u00edsemnosti.\nVn\u011bj\u0161\u00ed znaky listiny jsou patrn\u00e9 pouze na origin\u00e1lu nebo kvalitn\u00ed fotokopii.\nPsac\u00ed l\u00e1tka - v nejstar\u0161\u00edch dob\u00e1ch papyrus a voskov\u00e9 desti\u010dky, pozd\u011bji pergamen a pot\u00e9 pap\u00edr. Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se a\u017e do 14. stolet\u00ed pou\u017e\u00edval vesm\u011bs jen pergamen (a voskov\u00e9 desti\u010dky pro koncepty a podobn\u00e9 p\u0159echodn\u00e9 typy z\u00e1znam\u016f). Pap\u00edr byl pova\u017eov\u00e1n za m\u00e1lo slavnostn\u00ed, a proto se u ofici\u00e1ln\u00edch p\u00edsemnost\u00ed uplat\u0148oval jen z\u0159\u00eddka. \u010cast\u011bji je dolo\u017een\u00fd a\u017e od 14. stolet\u00ed, ale je\u0161t\u011b dlouho pot\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1 alespo\u0148 pro listiny hlavn\u00ed psac\u00ed l\u00e1tkou pergamen. D\u016fle\u017eit\u00fdm znakem nen\u00ed jen obecn\u00fd typ psac\u00ed l\u00e1tky, ale i jej\u00ed bli\u017e\u0161\u00ed ur\u010den\u00ed. Nap\u0159\u00edklad je mo\u017en\u00e9 odli\u0161it italsk\u00fd a st\u0159edoevropsk\u00fd druh pergamenu.\nForm\u00e1t - tvar a velikost p\u00edsemnosti. Je z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti z\u00e1visl\u00fd na druhu psac\u00ed l\u00e1tky a zejm\u00e9na u papyru a pap\u00edru je omezen v\u00fdrobn\u00edmi mo\u017enostmi. Oproti tomu pergamen m\u016f\u017ee m\u00edt r\u016fznorod\u00fd form\u00e1t, p\u0159i\u010dem\u017e jednotliv\u00e9 kusy k\u016f\u017ee lze se\u0161\u00edvat nebo slepovat. Obvykle m\u00e1 pergamen obd\u00e9ln\u00fd tvar a pokud je pot\u0159eba zaznamenat del\u0161\u00ed text, jsou pou\u017eity dvojlisty, spojovan\u00e9 do se\u0161itu \u010di knihy. Jen vz\u00e1cn\u011b je pergamen upraven jako svitek.\nRotulus - typick\u00fd form\u00e1t pro papyrus. Listy jsou spojeny do prot\u00e1hl\u00e9ho obd\u00e9ln\u00edku, dlouh\u00e9ho i des\u00edtky metr\u016f a upraven\u00e9ho jako svitek. Text je ps\u00e1n paraleln\u011b s krat\u0161\u00ed stranou.\nCharta recta - tvar p\u00edsemnosti, kdy je \u0161\u00ed\u0159ka v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e d\u00e9lka (ve st\u0159edov\u011bku \u010dast\u011bj\u0161\u00ed)\nCharta transversa - tvar p\u00edsemnosti, kdy je v\u00fd\u0161ka v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e \u0161\u00ed\u0159ka (m\u00e9n\u011b \u010dast\u00e9)\nLinkov\u00e1n\u00ed - ve st\u0159edov\u011bku bylo prov\u00e1d\u011bno \u0159ed\u011bn\u00fdm inkoustem, ol\u016fvkem nebo rydlem (tzv. slep\u00e9 linkov\u00e1n\u00ed). \u00daprava linkov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt typick\u00e1 pro konkr\u00e9tn\u00ed \u010das \u010di prost\u0159ed\u00ed (m\u00edsto). P\u016fvodn\u011b se objevuj\u00ed pouze vodorovn\u00e9 linky, pozd\u011bji jsou kresleny i linky svisl\u00e9, pro vymezen\u00ed okraj\u016f psac\u00ed l\u00e1tky i sloupc\u016f textu. Pom\u016fckou p\u0159i linkov\u00e1n\u00ed byly postrann\u00ed vpichy, mezi kter\u00e9 se linky kreslily. Na papyru se linkov\u00e1n\u00ed neobjevuje, proto\u017ee v\u00fdrazn\u00e1 struktura rostlinn\u00fdch vl\u00e1ken je nahrazuje.\nInkoust si a\u017e do 19. stolet\u00ed p\u0159ipravovali p\u00edsa\u0159i sami, proto m\u016f\u017ee b\u00fdt zna\u010dn\u011b variabiln\u00ed. V minulosti byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n zejm\u00e9na dub\u011bnkov\u00fd inkoust, jeho\u017e barva kol\u00eds\u00e1 mezi \u010dernou a hn\u011bdou. Zm\u011bny odst\u00ednu inkoustu mohou indikovat, zda byl text naps\u00e1n najednou \u010di na n\u011bkolikr\u00e1t a tak\u00e9 je d\u00edky tomu mo\u017en\u00e9 identifikovat pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpisky, dopl\u0148ky apod. Je v\u0161ak pot\u0159eba po\u010d\u00edtat s ur\u010dit\u00fdm kol\u00eds\u00e1n\u00edm odst\u00ednu i p\u0159i jednor\u00e1zov\u00e9m z\u00e1pise, a to kv\u016fli nam\u00e1\u010den\u00ed pera. Ojedin\u011ble byly k psan\u00ed pou\u017eity i barvy, zejm\u00e9na \u010derven\u00e1 a zlat\u00e1.P\u00edsmo - jeden z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch vn\u011bj\u0161\u00edch znak\u016f. Pou\u017eit\u00e9 p\u00edsmo mus\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b prav\u00e9 p\u00edsemnosti odpov\u00eddat dob\u011b i m\u00edstu jej\u00edho vzniku (pro konkr\u00e9tn\u00ed \u010das i prost\u0159ed\u00ed jsou typick\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed typy p\u00edsma). Ve star\u0161\u00edch dob\u00e1ch jsou listiny ps\u00e1ny ozdobn\u00fdm p\u00edsmem, ale od 13. stolet\u00ed tato zdobnost zanik\u00e1. Na ostatn\u00ed diplomatick\u00fd materi\u00e1l je u\u017e\u00edv\u00e1no b\u011b\u017en\u00e9 p\u00edsa\u0159sk\u00e9 p\u00edsmo. Krom\u011b obecn\u00e9ho typu p\u00edsma hodnot\u00ed diplomatika i individu\u00e1ln\u00ed styl ka\u017ed\u00e9ho p\u00edsa\u0159e, porovn\u00e1vaj\u00ed se tvary jednotliv\u00fdch p\u00edsmen, zp\u016fsob ta\u017een\u00ed p\u00edsma (p\u00edsa\u0159sk\u00fd ductus), doprovodn\u00e9 zna\u010dky i zkratky (v\u00edce viz paleografie).\nV\u00fdzdoba - pro zkr\u00e1\u0161len\u00ed vzhledu se zd\u016fraz\u0148ovala po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed p\u00edsmena nebo \u010d\u00e1sti textu (prodlou\u017een\u00e9 p\u00edsmo, majuskula, inici\u00e1la, apod.)Korektury a razury - opravy, vymaz\u00e1n\u00ed \u010di vy\u0161krab\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edho textu\nGrafick\u00e1 znamen\u00ed - maj\u00ed zdobn\u00fd \u010di pov\u011b\u0159ovac\u00ed charakter. Vyskytuj\u00ed se pouze na listin\u00e1ch.\nk\u0159\u00ed\u017e - \u0159eck\u00fd \u010di m\u00e9n\u011b \u010dasto latinsk\u00fd, \u010dasto zdoben\u00fd. Vyjad\u0159uje symbolickou invokaci Boha.\nchrismon - ozdobn\u00e9 p\u00edsmeno C (zkratka jm\u00e9na Christus). Vyjad\u0159uje symbolickou invokaci Boha na po\u010d\u00e1tku textu.\nlabarum - specifick\u00e1 forma chrismonu. Zk\u0159\u00ed\u017een\u00e1 p\u00edsmena X a P, v \u0159eck\u00e9 abeced\u011b \u010dten\u00e1 jako Ch a R p\u0159edstavuj\u00ed zkratku jm\u00e9na Christus.\nrota - znamen\u00ed, u\u017e\u00edvan\u00e9 k ov\u011b\u0159en\u00ed pravosti listiny. M\u00e1 podobu dvou soust\u0159edn\u00fdch kruh\u016f rozd\u011blen\u00fdch k\u0159\u00ed\u017eem. V\u00fdpl\u0148 kvadrant\u016f i mezikru\u017e\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt r\u016fzn\u00e1. Toto znamen\u00ed se nach\u00e1z\u00ed nej\u010dast\u011bji na slavnostn\u00edch pape\u017esk\u00fdch privilegi\u00edch zhruba do 14. stolet\u00ed, m\u016f\u017ee se v\u0161ak vyskytnout i v jin\u00fdch listin\u00e1ch.\nbene valete - z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd pozdrav, kter\u00fd byl ve sv\u00e9 vrcholn\u00e9 form\u011b u\u017e\u00edv\u00e1n ve form\u011b ozdobn\u00e9ho monogramu. Objevuje se nej\u010dast\u011bji na slavnostn\u00edch pape\u017esk\u00fdch priviegi\u00edch, kde m\u00e1 ov\u011b\u0159ovac\u00ed funkci, podobn\u011b jako rota.\nmonogram - n\u011bkolik p\u00edsmen, propojen\u00fdch ligaturami a vyjad\u0159uj\u00edc\u00edch jm\u00e9no, p\u0159\u00edpadn\u011b titul vydavatele listiny (nahrazuje vlastnoru\u010dn\u00ed podpis). Monogram byl pou\u017e\u00edv\u00e1n t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b v listin\u00e1ch \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00fdch panovn\u00edk\u016f zhruba do 15. stolet\u00ed.\nrekogni\u010dn\u00ed znamen\u00ed - zkratka slova \"subscripsi\" (ss.), ukon\u010duj\u00edc\u00ed pov\u011b\u0159ovac\u00ed formuli, p\u0159ipojovanou jm\u00e9nem vedouc\u00edho kancel\u00e1\u0159e. Objevuje se zejm\u00e9na v listin\u00e1ch \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00fdch panovn\u00edk\u016f, av\u0161ak miz\u00ed ji\u017e b\u011bhem 12. stolet\u00ed.\nznamen\u00ed chirografu - ov\u011b\u0159ovac\u00ed prost\u0159edek chirograf\u016f, tedy listin, psan\u00fdch ve dvou vyhotoven\u00edch. Mezi dva toto\u017en\u00e9 texty se vepsal text a psac\u00ed l\u00e1tka byla p\u0159es n\u011bj p\u0159est\u0159i\u017eena. P\u0159i ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed pravosti se rozst\u0159i\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159ikl\u00e1daly k sob\u011b a musely souhlasit. Tento zp\u016fsob ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed pravosti listin byl p\u0159evzat z Anglie, byl ov\u0161em zna\u010dn\u011b nepraktick\u00fd (k ov\u011b\u0159en\u00ed pravosti byla nutn\u00e1 p\u0159\u00edtomnost obou stran), a proto se p\u0159\u00edli\u0161 neroz\u0161\u00ed\u0159il.\nnot\u00e1\u0159sk\u00e9 znamen\u00ed - grafick\u00e9 znamen\u00ed, doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed ov\u011b\u0159en\u00ed listiny proveden\u00e9 ve\u0159ejn\u00fdm not\u00e1\u0159em\nkoma - p\u0159etvo\u0159en\u00e1 interpunkce za monogramem\nPodpisy, pozn\u00e1mky a p\u0159\u00edpisky kancel\u00e1\u0159sk\u00e9ho p\u016fvodu - podpisy vydavatel\u016f p\u00edsemnost\u00ed se vyskytuj\u00ed \u010dast\u011bji a\u017e od konce 15. stolet\u00ed, nebo\u0165 vydavatel\u00e9 ani p\u0159\u00edjemci do t\u00e9 doby \u010dasto neum\u011bli \u010d\u00edst a ps\u00e1t. K ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed pravosti tak byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny jin\u00e9 prost\u0159edky, zejm\u00e9na pe\u010deti. Kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 pozn\u00e1mky se na p\u00edsemnostech objevuj\u00ed ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e od 14. stolet\u00ed. Jsou mezi nimi pozn\u00e1mky korektor\u016f, tax\u00e1tor\u016f, pozn\u00e1mky registr\u00e1torsk\u00e9 (o z\u00e1pisu do register) i p\u0159\u00edjemeck\u00e9.\nPe\u010deti - nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed (nikoli jedin\u00e1) forma potvrzen\u00ed p\u00edsemnosti. Pe\u010de\u0165 spolehliv\u011b reprezentuje sv\u00e9ho majitele a to i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee p\u0159\u00edjemce neum\u00ed \u010d\u00edst. Je z\u00e1rukou pravosti p\u00edsemnosti a dod\u00e1v\u00e1 j\u00ed ur\u010ditou z\u00e1va\u017enost. B\u011b\u017en\u00e9 otev\u0159en\u00e9 p\u00edsemnosti byly expedov\u00e1ny pouze jednodu\u0161e slo\u017een\u00e9 (pe\u010de\u0165 byla p\u0159iti\u0161t\u011bn\u00e1, p\u0159iv\u011b\u0161en\u00e1 \u010di zav\u011b\u0161en\u00e1), zat\u00edmco listiny s utajen\u00fdm obsahem byly d\u016fmysln\u011b slo\u017eeny a zabezpe\u010deny uzav\u00edrac\u00ed pe\u010det\u00ed (v\u00edce viz sfragistika).\nVnit\u0159n\u00ed znaky listiny jsou ur\u010dit\u00e1 stylistick\u00e1 pravidla, typick\u00e1 pro konkr\u00e9tn\u00ed dobu a m\u00edsto (prost\u0159ed\u00ed). Jsou dob\u0159e patrn\u00e1 i na opisech.\nJazyk - spolu s rozborem p\u00edsma poskytuje \u0159adu \u00fadaj\u016f o p\u016fvodu p\u00edsemnosti. Pro kritickou anal\u00fdzu nesta\u010d\u00ed jen b\u011b\u017en\u00e1 znalost jazyka, ale je nutn\u00e1 i znalost m\u00edstn\u00edch odchylek a dobov\u00fdch tvar\u016f, jejich p\u0159esn\u00fdch v\u00fdznam\u016f, zp\u016fsobu u\u017eit\u00ed a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v p\u00edsemn\u00e9m projevu. Do 14. stolet\u00ed p\u0159evl\u00e1d\u00e1 v diplomatick\u00e9m materi\u00e1lu latina, av\u0161ak od 12. stolet\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00ed do p\u00edsemnost\u00ed postupn\u011b pronikat n\u00e1rodn\u00ed jazyky (ital\u0161tina, francouz\u0161tina, n\u011bm\u010dina a dal\u0161\u00ed). \u010ce\u0161tina se objevuje od 14. stolet\u00ed.\nSkladba - souhrn formul\u00ed, uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch do logick\u00e9ho celku. Skladba z\u00e1vis\u00ed na pr\u00e1vn\u00edm obsahu a form\u011b vyhotoven\u00ed p\u00edsemnosti (slavnostn\u00ed \u010di jednoduch\u00e1) i na zvyklostech ka\u017ed\u00e9 kancel\u00e1\u0159e (v\u00edce viz Skladba listiny).\nStyl (t\u00e9\u017e dikt\u00e1t) - individu\u00e1ln\u00ed styl p\u00edsa\u0159e \u010di kancel\u00e1\u0159e. N\u011bkter\u00e9 p\u00edsemnosti maj\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b promy\u0161len\u00fd styl, v\u010detn\u011b rytmick\u00e9 pr\u00f3zy (st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edzvu\u010dn\u00fdch a nep\u0159\u00edzvu\u010dn\u00fdch slabik na za\u010d\u00e1tku, uprost\u0159ed a zejm\u00e9na na konci v\u011bt) a r\u00fdmovan\u00e9 pr\u00f3zy (shoda slov na konci v\u011bt \u010di soub\u011b\u017en\u011b postaven\u00e9 v\u011btn\u00e9 \u010d\u00e1sti). Tyto projevy v\u0161ak v\u011bt\u0161inou miz\u00ed ve 13. stolet\u00ed.\nsubjektivn\u00ed koncepce \u2013 vydavatel jmenov\u00e1n v 1. osob\u011b, nej\u010dast\u011bji jako majest\u00e1tn\u00ed plur\u00e1l. Tato koncepce je \u010dasto pou\u017e\u00edvan\u00e1 kancel\u00e1\u0159emi pape\u017ee \u010di panovn\u00edk\u016f.\nobjektivn\u00ed koncepce \u2013 vydavatel jmenov\u00e1n v 3. osob\u011b (m\u00e9n\u011b \u010dast\u00e9)\nHLAV\u00c1\u010cEK, Ivan \u2013 KA\u0160PAR, Jaroslav \u2013 NOV\u00dd, Rostislav. Vademecum pomocn\u00fdch v\u011bd historick\u00fdch. 2. vyd. Jino\u010dany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X.\n\u0160EB\u00c1NEK, Jind\u0159ich \u2013 FIALA, Zden\u011bk \u2013 HLED\u00cdKOV\u00c1, Zde\u0148ka. \u010cesk\u00e1 diplomatika do r. 1848. 2. vyd. Praha: SPN, 1971.", "<<>>: Co je Politick\u00fd syst\u00e9m Loty\u0161ska? <<>>: Loty\u0161sk\u00e1 republika je zastupitelsk\u00e1 demokracie, parlamentn\u00ed republika s v\u00edcestranick\u00fdm syst\u00e9mem.\nLoty\u0161sk\u00fd jednokomorov\u00fd parlament se naz\u00fdv\u00e1 Saeima, m\u00e1 100 \u010dlen\u016f volen\u00fdch na 4 roky. Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e1 iniciativa n\u00e1le\u017e\u00ed vl\u00e1d\u011b, prezidentovi, parlamentn\u00ed komisi, p\u011bti poslanc\u016fm \u010di jedn\u00e9 desetin\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch voli\u010d\u016f. Parlament vyslovuje d\u016fv\u011bru vl\u00e1d\u011b, kterou sestavuje premi\u00e9r navr\u017een\u00fd prezidentem, parlament m\u016f\u017ee vyj\u00e1d\u0159it ned\u016fv\u011bru p\u0159edsedovi vl\u00e1dy (vl\u00e1d\u011b jako celku) nebo jednotliv\u00fdm ministr\u016fm.Loty\u0161sk\u00fd prezident je volen nep\u0159\u00edmo na 4 roky s mo\u017enost\u00ed jednoho znovuzvolen\u00ed.\nLoty\u0161sko je \u010dlenem Severoatlantick\u00e1 aliance, Evropsk\u00e9 unie a Mezin\u00e1rodn\u00edho m\u011bnov\u00e9ho fondu.\nHRICOV\u00c1, Helena. Loty\u0161sko: Na pomez\u00ed Baltu, Evropy a Ruska. In: Ladislav Cabada, a kol. Nov\u00e9 demokracie st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy : komparace politick\u00fdch syst\u00e9m\u016f. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 131\u2013156.\n \n\u0160EDO, Jakub. Kontinuita a diskontinuita ve v\u00fdvoji stranicko-politick\u00e9ho syst\u00e9mu Loty\u0161ska . St\u0159edoevropsk\u00e9 politick\u00e9 studie, 2000 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2016-03-05.", "<<>>: Co je Barbora Celjsk\u00e1? <<>>: Barbora Celjsk\u00e1 (slovinsky Barbara Celjska, ma\u010farsky Cillei Borb\u00e1la; 1390\u201395?, Celje \u2013 11. \u010dervence 1451, M\u011bln\u00edk) byla druh\u00e1 man\u017eelka Zikmunda Lucembursk\u00e9ho, a takto \u0159\u00edmsk\u00e1 c\u00edsa\u0159ovna a uhersk\u00e1 a \u010desk\u00e1 kr\u00e1lovna. Skrze jejich dceru Al\u017eb\u011btu jej\u00ed krev dodnes koluje v \u017eil\u00e1ch v\u011bt\u0161iny evropsk\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch dynasti\u00ed.\nNarodila se jako dcera hrab\u011bte He\u0159mana II. Celjsk\u00e9ho a Anny ze Schaunbergu. Jej\u00ed otec byl stran\u00edkem Zikmunda Lucembursk\u00e9ho, jeho otci Karlovi IV. vd\u011b\u010dili Celj\u0161t\u00ed za potvrzen\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed mezi hrabata. D\u00edky sv\u00fdm vztah\u016fm s p\u0159edchoz\u00edm uhersk\u00fdm kr\u00e1lem Ludv\u00edkem byli p\u0159\u00edbuzensky sp\u0159\u00edzn\u011bni s uhersk\u00fdm dvorem.\nZikmund Lucembursk\u00fd ovdov\u011bl roku 1395 a k nov\u00e9mu s\u0148atku se nijak nem\u011bl. Svatba s Barborou byla d\u00edlem uhersk\u00fdch magn\u00e1t\u016f, kte\u0159\u00ed jej roku 1401 zajali. Zazl\u00edvali mu obsazov\u00e1n\u00ed zemsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f cizinci a nemravn\u00fd \u017eivot. He\u0159man Celjsk\u00fd mu pomohl ze zajet\u00ed z\u00e1snubami s Barborou a druhou dceru Annu provdal za Mikul\u00e1\u0161e Gorjansk\u00e9ho. Samotn\u00fd ob\u0159ad se konal z\u0159ejm\u011b v listopadu 1405. Barba\u0159e bylo patn\u00e1ct a Zikmundovi \u010dty\u0159icet let. P\u0159es v\u011bkov\u00fd rozd\u00edl tvo\u0159ili jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch p\u00e1r\u016f tehdej\u0161\u00ed Evropy. Barbora vynikala neoby\u010dejnou kr\u00e1sou, b\u00edlou plet\u00ed a \u0161t\u00edhl\u00fdm vzr\u016fstem. Zrzav\u00fd a velmi mu\u017en\u00fd Zikmund byl jej\u00edm d\u016fstojn\u00fdm prot\u011bj\u0161kem. Za m\u011bs\u00edc po svatb\u011b 6. prosince t\u00e9ho\u017e roku byla Barbora ve Stoli\u010dn\u00e9m B\u011blehrad\u011b korunov\u00e1na.\nZikmund p\u0159iznal Barbo\u0159e rozs\u00e1hl\u00e9 v\u011bnn\u00e9 statky, s jejich\u017e spr\u00e1vou j\u00ed zpo\u010d\u00e1tku pom\u00e1hal otec. 12. prosince 1408 zalo\u017eili man\u017eel\u00e9 Dra\u010d\u00ed \u0159\u00e1d jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 v zakl\u00e1dac\u00ed listin\u011b p\u0159isl\u00edbili, \u017ee budou v\u011brn\u00ed a poslu\u0161n\u00ed nejen Zikmundovi, ale i Barbo\u0159e a p\u0159\u00edpadn\u00e9mu potomstvu. Krom obrany pr\u00e1v Zikmundovy rodiny byl \u0159\u00e1d nam\u00ed\u0159en proti pohan\u016fm systematicky \u00fato\u010d\u00edc\u00edm na uhersk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed.\nRoku 1409 se narodila dcera Al\u017eb\u011bta. Tehdy se je\u0161t\u011b nedalo tu\u0161it, \u017ee Al\u017eb\u011bta bude potomkem jedin\u00fdm. Roku 1411 ji Zikmund zasnoubil se \u010dtrn\u00e1ctilet\u00fdm Albrechtem Habsbursk\u00fdm.\nBarbora se v letech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stala Zikmundovou oporou, zprost\u0159edkovala sm\u00edr s polsk\u00fdm kr\u00e1lem a byla schopn\u00e1 Zikmunda zastupovat v dob\u011b jeho nep\u0159\u00edtomnosti v kr\u00e1lovstv\u00ed. Na podzim roku 1414 se na Zikmundovo p\u0159\u00e1n\u00ed vydala na \u00fazem\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, kde byla v C\u00e1ch\u00e1ch 8. listopadu korunov\u00e1na \u0159\u00edmskou kr\u00e1lovnou. Po korunovaci n\u00e1sledovala \u00fa\u010dast na Kostnick\u00e9m koncilu, kam dorazili na v\u00e1noce a v jejich doprovodu byla i Barbo\u0159ina sestra Al\u017eb\u011bta. Barbora setrvala v Kostnici do p\u016flky \u010dervna 1415, kdy se vr\u00e1tila do Uher.\nZikmund p\u0159ijel do Uherska a\u017e v \u00fanoru 1419 a Barbora byla vyk\u00e1z\u00e1na od kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora kv\u016fli pomluv\u011b. Podle kronik\u00e1\u0159e Eberharda Windeckeho za\u017e\u00edvala pak i s dcerou b\u00eddu, nem\u011bla j\u00eddlo ani \u0161atstvo. Man\u017eelsk\u00e1 roztr\u017eka byla za\u017eehn\u00e1na na v\u00e1noce 1419, kdy Barbora pr\u00fd vkle\u010de \u017e\u00e1dala Zikmunda o odpu\u0161t\u011bn\u00ed a ten ji vzal na milost a\u017e pot\u00e9, co o ni prosila i dcerka Al\u017eb\u011bta. A\u017e kronik\u00e1\u0159i v letech a stolet\u00edch n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hovo\u0159\u00ed o nev\u011b\u0159e a n\u011bkte\u0159\u00ed byli p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee za Barbo\u0159inou nemilost\u00ed byla jej\u00ed neschopnost zast\u00e1vat post regentky. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u0161lo o man\u017eelsk\u00fd spor, proto\u017ee Zikmund nad\u00e1le zahrnoval p\u0159\u00edzn\u00ed Barbo\u0159ina otce He\u0159mana Celjsk\u00e9ho. Po usm\u00ed\u0159en\u00ed Barbora spole\u010dn\u011b s ovdov\u011blou \u017dofii Bavorskou doprov\u00e1zela man\u017eela p\u0159i pobytu v \u010cech\u00e1ch. Jeho pra\u017esk\u00e9 korunovace \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem se nez\u00fa\u010dastnila, byla tou dobou v Kutn\u00e9 Ho\u0159e.Na ja\u0159e 1421 se man\u017eel\u00e9 odebrali zp\u011bt do Uher, kde se jejich vztah urovnal. Roku 1422 provdali Al\u017eb\u011btu za Albrechta Habsbursk\u00e9ho. Roku 1429 doprov\u00e1zela Barbora man\u017eela na sn\u011bm do Lucku, kde se z\u00fa\u010dastnila rokov\u00e1n\u00ed i p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed polsk\u00e9ho kr\u00e1le Vladislava, aby odsouhlasil korunovaci Vitolda litevsk\u00fdm kr\u00e1lem. O rok pozd\u011bji Zikmund jmenoval Barboru op\u011bt regentkou a odjel do N\u011bmecka a pak do It\u00e1lie za c\u00edsa\u0159skou korunou. Barbora v \u010dase jeho nep\u0159\u00edtomnosti musela odol\u00e1vat n\u00e1jezd\u016fm husitsk\u00fdch vojsk a dostala se do sporu s m\u011bsty kv\u016fli novoro\u010dn\u00edm dar\u016fm. Zikmund se vr\u00e1til do Uher roku 1434.\nRoku 1436 se oba vydali do \u010cech, kde Barbora nav\u00e1zala kontakty s Hyncem Pt\u00e1\u010dkem z Pirk\u0161tejna, Ale\u0161em Holick\u00fdm ze \u0160ternberka a sp\u0159\u00e1telila se tak\u00e9 s Old\u0159ichem z Ro\u017emberka. B\u011bhem pobytu v Praze pov\u00fd\u0161il Zikmund Barbo\u0159iny p\u0159\u00edbuzn\u00e9 do kn\u00ed\u017eec\u00edho stavu, \u010d\u00edm\u017e si vyslou\u017eil hlasit\u00e9 protesty jejich lenn\u00edho p\u00e1na Fridricha Habsbursk\u00e9ho. 11. \u00fanora 1437 byla Barbora v katedr\u00e1le sv. V\u00edta biskupem Filibertem korunov\u00e1na \u010deskou kr\u00e1lovnou a t\u00e9ho\u017e dne dostala od man\u017eela v\u011bnn\u00e9 statky \u010desk\u00fdch kr\u00e1loven. N\u00e1sledn\u011b m\u011bli man\u017eel\u00e9 spor o budoucnost hrabstv\u00ed Gorice, \u0161lo o sf\u00e9ru vlivu Celjsk\u00fdch. St\u00e1rnouc\u00ed Zikmund se z\u0159ejm\u011b nechal ovliv\u0148ovat dvorskou klikou okolo Ka\u0161para \u0160lika a d\u00edky tomu vznikla i v\u00e1\u017en\u00e1 man\u017eelsk\u00e1 roztr\u017eka. Po dobyt\u00ed hradu Sion se zhor\u0161il Zikmund\u016fv zdravotn\u00ed stav natolik, \u017ee se rozhodl k n\u00e1vratu do Uher.\nPrst na noze zas\u00e1hla gangr\u00e9na, amputovali mu jej a \u00fadajn\u011b po d\u00e9lce celou nohu roz\u0159\u00edzli. V tomto stavu putoval c\u00edsa\u0159 do Znojma, kde 8. prosince zem\u0159el. T\u011bsn\u011b p\u0159ed svou smrt\u00ed nechal Barboru i s jej\u00edmi dvorn\u00edmi d\u00e1mami zatknout. Posledn\u00ed v\u00fdzkumy p\u00edsemn\u00e9ho materi\u00e1lu nazna\u010duj\u00ed, \u017ee ne\u0161lo o Barbo\u0159ino spiknut\u00ed s utrakvisty proti n\u00e1stupnictv\u00ed zet\u011b Albrechta, jak se po l\u00e9ta tradovalo. Zd\u00e1 se, \u017ee za jej\u00edm zat\u010den\u00edm st\u00e1l samotn\u00fd Albrecht. Barbora byla uv\u011bzn\u011bna, donucena podepsat, \u017ee se vzd\u00e1v\u00e1 sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho majetku a n\u011bjakou dobu str\u00e1vila v polsk\u00e9m exilu. Paradoxn\u011b posl\u00e9ze na\u0161la \u00fato\u010di\u0161t\u011b v \u010cech\u00e1ch, ve v\u011bnn\u00fdch m\u011bstech \u010desk\u00fdch kr\u00e1loven. Po celou dobu se za jej\u00ed v\u011bc bral Hynek Pt\u00e1\u010dek z Pirk\u0161tejna.\n\u201e\u017dena, ji\u017e sta\u0159ena\u201c, \u0159\u00edk\u00e1 Ene\u00e1\u0161 Silvius, \u201epojala \u00famysl znovu se vd\u00e1t, zapudila z mysli dceru, kter\u00e1 vyrostla v nad\u011bji na kr\u00e1lovsk\u00fd tr\u016fn a provdala se za rakousk\u00e9ho v\u00e9vodu Albrechta, a neuva\u017eovala o ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e o radostech nov\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed.\u201c\nTato slova popisuj\u00ed za\u010d\u00e1tek roztr\u017eky mezi matkou a dcerou, kter\u00e1 nastala po \u00famrt\u00ed Zikmunda. Ob\u011b, Barbora i Al\u017eb\u011bta, si \u010dinily n\u00e1rok na tr\u016fn a svedly o n\u011bj boj, kter\u00fd v\u0161ak Barbora prohr\u00e1la. Ode\u0161la pak do sv\u00e9ho v\u011bnn\u00e9ho m\u011bsta M\u011bln\u00edka a a\u017e do sv\u00e9 smrti se ji\u017e politice nev\u011bnovala. Posledn\u00ed l\u00e9ta sv\u00e9ho \u017eivota se Barbora zab\u00fdvala astrologi\u00ed a alchymi\u00ed. Zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd alchymista Jan z L\u00e1zu ji nav\u0161t\u00edvil, aby si ov\u011b\u0159il pov\u011bsti, kter\u00e9 o n\u00ed kolovaly. To, co vid\u011bl, byly pokusy a triky na vysok\u00e9 \u00farovni tehdej\u0161\u00ed alchymie. Dal\u0161\u00ed jej\u00ed rys, sexu\u00e1ln\u00ed n\u00e1ru\u017eivost a \u017e\u00e1dostivost, vedly k pomluv\u00e1m, \u017ee tr\u00e1v\u00ed \u017eivot jako sult\u00e1nka se sv\u00fdmi milenci a pohrd\u00e1 k\u0159es\u0165anskou zdr\u017eenlivost\u00ed, mravn\u00edmi a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi z\u00e1kony.\nBarbora Celjsk\u00e1 se do\u017eila okolo \u0161edes\u00e1ti let, co\u017e byl na tehdej\u0161\u00ed dobu vysok\u00fd v\u011bk; o osm let nakonec p\u0159e\u017eila i svou dceru Al\u017eb\u011btu. Zem\u0159ela v M\u011bln\u00edku b\u011bhem morov\u00e9 epidemie v roce 1451. Na posledn\u00ed cest\u011b ji doprov\u00e1zeli i husit\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed. Jej\u00ed d\u016fstojn\u00fd poh\u0159eb byl posledn\u00ed poctou kr\u00e1lovn\u011b a k\u0159es\u0165ance, kter\u00fd \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyvracel jej\u00ed \u00fadajnou nemravnost a kac\u00ed\u0159stv\u00ed. Byla poh\u0159bena v Martinick\u00e9 kapli v katedr\u00e1le sv. V\u00edta, jej\u00ed hrob se v\u0161ak do dne\u0161n\u00edch dn\u016f nedochoval.\nDo d\u011bjin vstoupila Barbora s pov\u011bst\u00ed po\u017eiva\u010dn\u00e9 bezbo\u017en\u00e9 \u017eeny, za co\u017e vd\u011b\u010d\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm tvrzen\u00ed Ene\u00e1\u0161e Silvia Piccolominiho. V jeho \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch pokra\u010doval i Jan D\u0142ugosz, Hartmann Schedel a dal\u0161\u00ed. Johannes Cuspinianus p\u0159irovnal Barboru k \u0159\u00edmsk\u00e9 Messalin\u011b a Johann Jakob Fugger ozna\u010den\u00ed kr\u00e1lovny poupravil na n\u011bmeckou Messalinu a pod t\u00edmto ozna\u010den\u00edm p\u0159e\u017eila Barbora dodnes.Z dochovan\u00fdch zobrazen\u00ed kr\u00e1lovny Barbory je nutn\u00e9 zm\u00ednit olt\u00e1\u0159 sv. Barbory z finsk\u00e9ho Kalanti, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za kryptoportr\u00e9t Barbory i Zikmunda, kter\u00fd je zde se svou charakteristickou ko\u017ee\u0161inovou \u010depic\u00ed jako Barbo\u0159in otec. Oba jsou tak\u00e9 na fresce Mistra V\u00e1clava v Mari\u00e1nsk\u00e9 kapli v italsk\u00e9m Riffianu z roku 1415 a Barbora zde m\u00e1 stejn\u00fd \u00fa\u010des jako na olt\u00e1\u0159i z Kalanti. Zd\u00e1 se, \u017ee je Barbora zobrazena i na centr\u00e1ln\u00edm panelu Gentsk\u00e9ho olt\u00e1\u0159e v \u010d\u00e1sti Klan\u011bn\u00ed se ber\u00e1nkovi jako vedouc\u00ed postava mu\u010dednic. Barbo\u0159ina \u00fa\u010dast na Kostnick\u00e9m koncilu zanechala stopu v Richentalov\u011b kronice a tak\u00e9 v perokresb\u00e1ch ze \u017eivota Richarda Beauchampa, hrab\u011bte z Warwicku. Jako p\u016fvabn\u00e1 Venu\u0161e je zobrazena v d\u00edle Bellifortis Konrada Kyesera.\nBAUM, Wilhelm. C\u00edsa\u0159 Zikmund. Kostnice, Hus a v\u00e1lky proti Turk\u016fm. Praha: Mlad\u00e1 fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7. \n\u010cECHURA, Jaroslav. \u010cesk\u00e9 zem\u011b v letech 1378-1437. Lucemburkov\u00e9 na \u010desk\u00e9m tr\u016fn\u011b II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. \n\u010cORNEJ, Petr. Velk\u00e9 d\u011bjiny zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1. \nDVO\u0158\u00c1KOV\u00c1, Daniela. Barbora Celjsk\u00e1. \u010cierna kr\u00e1\u013eovn\u00e1. \u017divotn\u00fd pr\u00edbeh uhorskej, r\u00edmsko-nemeckej a \u010deskej kr\u00e1\u013eovnej . : Vydavate\u013estvo Rak, 2014. 304 s. ISBN 978-80-85501-60-5. \nHOENSCH, J\u00f6rg Konrad. Lucemburkov\u00e9. Pozdn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e1 dynastie celoevropsk\u00e9ho v\u00fdznamu 1308\u20131437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. \nKAVKA, Franti\u0161ek. Posledn\u00ed Lucemburk na \u010desk\u00e9m tr\u016fn\u011b. Kr\u00e1lem uprost\u0159ed revoluce. Praha: Mlad\u00e1 fronta, 1998. 290 s. ISBN 80-204-0680-8. \n Kdo byl kdo v na\u0161ich d\u011bjin\u00e1ch do roku 1918 / (Pavel Augusta \u2026 et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 27\u201328. \nVO\u0160AHL\u00cdKOV\u00c1, Pavla, a kol. Biografick\u00fd slovn\u00edk \u010desk\u00fdch zem\u00ed : 2. se\u0161it : B\u2013Ba\u0159. Praha: Libri, 2005. 154\u2013264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 214\u2013215. \nOlt\u00e1\u0159 sv.", "<<>>: Co je Parlamentn\u00ed volby na Malt\u011b 2013? <<>>: Maltsk\u00e9 parlamentn\u00ed volby 2013, ve kter\u00fdch se rozhodovalo o obsazen\u00ed 69 k\u0159esel v jednokomorov\u00e9m parlamentu Sn\u011bmovn\u011b reprezentant\u016f, se uskute\u010dnily v sobotu 9. b\u0159ezna 2013. Pou\u017eit byl op\u011bt volebn\u00ed syst\u00e9m jednoho p\u0159enosn\u00e9ho hlasu (Single transferable vote system) a pro v\u00fdpo\u010det mand\u00e1tov\u00e9ho \u010d\u00edsla pak Droopova volebn\u00ed kv\u00f3ta. Oproti p\u0159edchoz\u00edm volb\u00e1m do\u0161lo k mal\u00fdm zm\u011bn\u00e1m hranic ve t\u0159in\u00e1cti v\u00edcemand\u00e1tov\u00fdch volebn\u00edch obvodech a zlep\u0161en\u00ed podm\u00ednek volby u hospitalizovan\u00fdch voli\u010d\u016f.V\u00edt\u011bzem se poprv\u00e9 od v\u0161eobecn\u00fdch voleb v roce 1996 stali labourist\u00e9, jejich\u017e l\u00eddr Joseph Muscat byl 11. b\u0159ezna jmenov\u00e1n t\u0159in\u00e1ct\u00fdm premi\u00e9rem, ve t\u0159iceti dev\u00edti letech nejmlad\u0161\u00edm od vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti Malty roku 1964. N\u00e1rodn\u00ed strana utrp\u011bla nejv\u011bt\u0161\u00ed por\u00e1\u017eku od voleb v roce 1962. Volebn\u00ed \u00fa\u010dast \u010dinila 93,1 % opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch voli\u010d\u016f.\nPot\u00e9, co byla 10. prosince 2012 vl\u00e1da premi\u00e9ra Lawrence Gonziho pora\u017eena v hlasov\u00e1n\u00ed o n\u00e1vrhu rozpo\u010dtu pro rok 2013, premi\u00e9r o dva dny pozd\u011bji prohl\u00e1sil, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt parlament rozpu\u0161t\u011bn 7. ledna 2013 a volby vyhl\u00e1\u0161eny na 9. b\u0159ezna t\u00e9ho\u017e roku. Kabinet slo\u017een\u00fd ze z\u00e1stupc\u016f N\u00e1rodn\u00ed strany neprosadil n\u00e1vrh rozpo\u010dtu, kdy\u017e se proti n\u011bmu postavil poslanec vl\u00e1dnouc\u00ed strany Franco Debono, kter\u00fd nesouhlasil s dopravn\u00ed reformou, poskytuj\u00edc\u00ed spr\u00e1vu nad n\u00e1rodn\u00ed autobusovou dopravou n\u011bmeck\u00e9mu dopravci. Hlasov\u00e1n\u00ed skon\u010dilo pom\u011brem 34:35 v neprosp\u011bch vl\u00e1dn\u00edho n\u00e1vrhu a kabinet tak ztratil v parlamentu v\u011bt\u0161inu.\n\u00a4 \u2013 v\u00fdzkum ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed zohled\u0148uje preference nerozhodnut\u00fdch voli\u010d\u016f.1) \u2013 uveden n\u00e1skok vedouc\u00edch Labourist\u016f p\u0159ed druhou N\u00e1rodn\u00ed stranou.\nPo sedmn\u00e1cti letech zv\u00edt\u011bzila opozi\u010dn\u00ed Labouristick\u00e1 strana veden\u00e1 p\u0159edsedou Josephem Muscatem, kdy\u017e z\u00edskala 54,38 % platn\u00fdch hlas\u016f opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch voli\u010d\u016f, co\u017e po p\u0159erozd\u011blen\u00ed znamenalo 39 mand\u00e1t\u016f. Druh\u00e1 ve volb\u00e1ch se um\u00edstila vl\u00e1dnouc\u00ed N\u00e1rodn\u00ed strana, jej\u00edm\u017e l\u00eddrem byl premi\u00e9r Lawrence Gonzi. Jeho strana na ostrov\u011b vl\u00e1dla nep\u0159etr\u017eit\u011b od roku 1987, vyjma dvoulet\u00e9 p\u0159est\u00e1vky 1996\u2013\n1998, kdy byli u moci labourist\u00e9 s premi\u00e9rem Alfredem Santem. Na t\u0159et\u00ed pozici se um\u00edstila Demokratick\u00e1 alternativa, subjekt z rodiny zelen\u00fdch stran Global Greens, jemu\u017e se nepoda\u0159ilo z\u00edskat historicky prvn\u00ed poslaneck\u00e1 k\u0159esla. Do voleb zas\u00e1hli tak\u00e9 nez\u00e1visl\u00ed kandid\u00e1ti.\nN\u00e1rodn\u00ed akce, kter\u00e1 postavila kandid\u00e1ty do p\u0159edchoz\u00edch parlamentn\u00edch voleb v b\u0159eznu 2008 i eurovoleb 2009, svou \u010dinnost p\u0159eru\u0161ila v roce 2010 a nesestavila kandid\u00e1tn\u00ed listinu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Maltese general election, 2013 na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Z\u00e1padka? <<>>: Z\u00e1padka, p\u0159esn\u011bji z\u00e1padkov\u00fd mechanismus \u010di z\u00e1padka-rohatka, je jednoduch\u00e9 mechanick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 spolu s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm ozuben\u00fdm kolem (rohatkou) dovoluje ot\u00e1\u010den\u00ed jen v jednom sm\u011bru, kde\u017eto v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru mu br\u00e1n\u00ed. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se v\u0161ude tam, kde je t\u0159eba zabr\u00e1nit zp\u011btn\u00e9mu pohybu n\u011bjak\u00e9ho h\u0159\u00eddele, nap\u0159\u00edklad u hodinov\u00fdch p\u00e9rovn\u00edk\u016f, u navij\u00e1k\u016f a podobn\u011b.\nZ\u00e1padkov\u00e9 kolo je ozuben\u00e9 kolo s nesymetrick\u00fdmi zuby, kter\u00e9 z\u00e1padku v jednom sm\u011bru zvednou, v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru se o ni zastav\u00ed. Z\u00e1padka je p\u00e1\u010dka, kterou k z\u00e1padkov\u00e9mu kolu p\u0159itla\u010duje bu\u010f pru\u017eina, anebo pouze jej\u00ed v\u00e1ha (gravitace).", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9 Anny (Vi\u017e\u0148ov)? <<>>: Kostel svat\u00e9 Anny ve Vi\u017e\u0148ov\u011b v okrese N\u00e1chod byl postaven v letech 1724\u20131728 na objedn\u00e1vku opata broumovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Otmara Daniela Zinkeho OSB podle architektonick\u00e9ho n\u00e1vrhu Kili\u00e1na Ign\u00e1ce Dientzenhofera. Vi\u017e\u0148ovsk\u00fd kostel se \u0159ad\u00ed do tzv. broumovsk\u00e9 skupiny kostel\u016f. Kostel je od 1. \u010dervence 2022 chr\u00e1n\u011bn jako n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nNeorientovan\u00e1, k z\u00e1padu obr\u00e1cen\u00e1 barokn\u00ed stavba z lomov\u00e9ho kamene, stoj\u00ed na h\u0159bitov\u011b ve svahu nad obc\u00ed. Vn\u011bj\u0161ek stavby je \u010dlen\u011bn vodorovn\u00fdmi p\u00e1sy nad trno\u017e\u00ed z tesan\u00fdch kamen\u016f a pod korunn\u00ed \u0159\u00edmsou barokn\u00edho profilu a svisl\u00fdmi meziokenn\u00edmi p\u00e1sy. Vznikl\u00e1 pole jsou om\u00edt\u00e1na vrhanou om\u00edtkou. K eliptick\u00e9 lodi, na pod\u00e9ln\u00fdch stran\u00e1ch m\u00edrn\u011b konk\u00e1vn\u011b prolomen\u00fdch, p\u0159il\u00e9haj\u00ed na krat\u0161\u00edch stran\u00e1ch p\u0159\u00edstavky s otupen\u00fdmi rohy, kryj\u00edc\u00ed na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b mal\u00e9 kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b a na v\u00fdchodn\u00ed kruchtu. V pod\u00e9ln\u00e9 ose kostela je za kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm p\u0159ipojena n\u00edzk\u00e1 sakristie, na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b je p\u0159istav\u011bna hranolov\u00e1 v\u011b\u017e.\nKryt na zaj\u00edmav\u00e9 valbov\u00e9 st\u0159e\u0161e, jev\u00edc\u00ed se jako soustava zborcen\u00fdch ploch, byl p\u016fvodn\u011b \u0161indelov\u00fd, na za\u010d\u00e1tku 20. stol. nahrazen b\u0159idlic\u00ed, ke konci 20. stol. pak plechov\u00fdmi \u0161ablonami.\nVchody do kostela jsou dva. Hlavn\u00ed s dvojk\u0159\u00eddl\u00fdmi dve\u0159mi, 1,80 \u00d7 3,00 m, na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b v\u011b\u017ee. Oba v kamenn\u00e9m, profilovan\u00e9m ost\u011bn\u00ed. Nad vchodem mramorov\u00e1 deska s n\u00e1pisem DEI GENITRICIS MATRI S. ANN\u00c6 EREXIT 1727 O.A.B.\nOkna, vesm\u011bs segmentov\u00e1, v lodi t\u0159i p\u00e1ry, v kn\u011b\u017ei\u0161ti v \u010dele a ve v\u011b\u017ei nad kruchtou po jednom. Dal\u0161\u00ed men\u0161\u00ed okna jsou po jednom po stran\u00e1ch kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b, t\u0159i v sakristii. Ve zvonov\u00e9m pat\u0159e v\u011b\u017ee jsou \u010dty\u0159i velk\u00e1 okna zavr\u0161en\u00e1 p\u016flkruhem, kryt\u00e1 \u017ealuzi\u00ed.\nLo\u010f \u0161irok\u00e1 15 m, dlouh\u00e1 24 m, \u0159e\u0161en\u00e1 jako eliptick\u00fd s\u00e1l na osmi pil\u00ed\u0159\u00edch, v jejich\u017e st\u0159edech je po p\u016fldruh\u00e9m tosk\u00e1nsk\u00e9m pilastru. Nad nimi zalamovan\u00fd dvojd\u00edln\u00fd architr\u00e1v, hladk\u00fd vlys a podstropn\u00ed \u0159\u00edmsa se zubo\u0159ezem. Mezi pil\u00ed\u0159i jsou p\u011btistrann\u00e9 m\u011blk\u00e9 v\u00fdklenky.\nStrop lodi je tr\u00e1mov\u00fd, rovn\u00fd, na vysok\u00fdch n\u00e1b\u011bz\u00edch.\nV\u00edt\u011bzn\u00fd oblouk siln\u00fd 1 m, v rozp\u011bt\u00ed 5 m, vrouben\u00fd v oblouku archivoltou.\nKn\u011b\u017ei\u0161t\u011b 3 \u00d7 6 m, zaklenut\u00e9 \u010deskou plackou. V boc\u00edch p\u016flkruhov\u00e9 v\u00fdklenky sklenut\u00e9 konchou. V kn\u011b\u017ei\u0161ti na klenb\u011b p\u016fvodn\u00ed malba \u201eB\u016fh Otec v oblac\u00edch\u201c\nKruchta vy\u010dn\u00edv\u00e1 pavl\u00e1novit\u011b do lodi, k n\u00ed p\u0159ipojeno na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b jedno pole jako empory.\nV\u00fdprava v sou\u010dasnosti chud\u00e1, p\u016fvodn\u011b barokn\u00ed, v pr\u016fb\u011bhu let dopl\u0148ovan\u00e1 (a pak, nezn\u00e1mo kdy, vesm\u011bs odstran\u011bna).\nHlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 na voln\u011b stoj\u00edc\u00ed menze. Obraz sv. Anna u\u010d\u00ed Marii od K. Sch\u00fcllera z V\u00eddn\u011b z roku 1889.\nKazatelna pavl\u00e1nov\u00e1, d\u0159ev\u011bn\u00e1, se zlacen\u00fdmi korintsk\u00fdmi sloupky s pod\u00e9ln\u011b r\u00fdhovan\u00fdmi d\u0159\u00edky na roz\u00edch a velk\u00fdmi kv\u011bty slune\u010dnice v ornament\u00e1ln\u00edm r\u00e1mov\u00e1n\u00ed na stran\u00e1ch poprsn\u00edku. Na st\u0159\u00ed\u0161ce socha kaj\u00edc\u00edho se Krista. Dobr\u00e9 d\u00edlo v emp\u00edrov\u00e9m slohu z rozhran\u00ed 18. a 19. stolet\u00ed.\nV sou\u010dasnosti je kostel ve velmi \u0161patn\u00e9m stavu. Do kostela zat\u00e9k\u00e1, ze stropu v m\u00edstech prav\u00e9ho bo\u010dn\u00edho olt\u00e1\u0159e jsou odpadl\u00e9 asi 2 m\u00b2 om\u00edtky, na dla\u017eb\u011b kostela p\u0159ed kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm vrstva zelen\u00e9ho mechu, odpadl\u00e1 om\u00edtka nad varhanami atd. Bohoslu\u017eby se v kostele nekonaj\u00ed.\nVarhany kostela poch\u00e1zej\u00ed z roku 1899 a jsou od varhan\u00e1\u0159e Paula Noskeho z Broumova. Maj\u00ed dva manu\u00e1ly, mechanickou trakturu s ku\u017eelkovou vzdu\u0161nic\u00ed. Vh\u00e1n\u011bn\u00ed vzduchu je st\u00e1le \u0159e\u0161eno \u0161lap\u00e1n\u00edm m\u011bchu. N\u00e1stroj je ale v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nefunk\u010dn\u00ed. Dispozice varhan je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:\nStroj tak\u00e9 obsahuje manu\u00e1lovou a ped\u00e1lovou spojku.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nCECHNER, Anton\u00edn. Soupis pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v politick\u00e9m okresu Broumovsk\u00e9m. Svazek XLV.. Praha: Archaelogick\u00e1 komise p\u0159i \u010cesk\u00e9 akademii v\u011bd a um\u011bn\u00ed, 1930. 352 s. Dostupn\u00e9 online. Kapitola V\u00ed\u017enov, t\u00e9\u017e Vi\u0161enov (Wiesen) : Kostel sv. Anny, s. 326\u2013330.", "<<>>: Co je \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Z\u00e1b\u0159eh na Morav\u011b \u2013 \u0160umperk? <<>>: \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Z\u00e1b\u0159eh na Morav\u011b \u2013 \u0160umperk (v j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1du pro cestuj\u00edc\u00ed ozna\u010den\u00e1 jako \u010d\u00e1st trati 291). Tra\u0165 vede ze Z\u00e1b\u0159ehu na Morav\u011b p\u0159es Bludov do \u0160umperka. Je to jednokolejn\u00e1 celost\u00e1tn\u00ed tra\u0165. Provoz na trati byl zah\u00e1jen v roce 1871. Elektrick\u00e9 vlaky zde jezd\u00ed od prosince 2009.\n\u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1 \u2013 P\u0159erov\n\u0160umperk \u2013 Jesen\u00edk \u2013 G\u0142ucho\u0142azy \u2013 Krnov\nOlomouc \u2013 \u0160umperk\n\u0160umperk \u2013 Petrov na Desnou \u2013 Kouty nad Desnou / Sobot\u00edn\nCelou tra\u0165 proj\u00ed\u017ed\u00ed rychl\u00edky Brno \u2013 Olomouc \u2013 \u0160umperk, jedouc\u00ed ve 2h taktu s lokomotivou \u0159ady 362. Od t\u011bchto vlak\u016f se v Z\u00e1b\u0159ehu na Morav\u011b odpoj\u00ed posledn\u00ed obvykle 2 vozy, kter\u00e9 vytvo\u0159\u00ed sp\u011b\u0161n\u00fd vlak do Jesen\u00edku s lokomotivou \u0159ady 750.7. Ten tra\u0165 vyu\u017eije ze Z\u00e1b\u0159ehu po odbo\u010dku Sudkov. P\u00e1te\u0159\u00ed region\u00e1ln\u00ed dopravy jsou osobn\u00ed vlaky Nezamyslice \u2013 Olomouc \u2013 Kouty nad Desnou. Jezd\u00ed v taktu 1\u20132 h s jednotkou RegioPanter nebo lokomotivou \u0159ady 163 a 3 vozy typu Bdt. V \u00faseku \u0160umperk \u2013 Bludov po trati jezd\u00ed i osobn\u00ed vlaky z/do Hanu\u0161ovic, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkter\u00e9 vlaky jedou a\u017e z/do Jesen\u00edku. Na t\u011bchto spoj\u00edch jezd\u00ed motorov\u00e9 vozy 810 \u010di 843, p\u0159\u00edpadn\u011b jednotky Regionova. Nab\u00eddku je\u0161t\u011b dopl\u0148uj\u00ed posilov\u00e9 vlaky Z\u00e1b\u0159eh\u2013\u0160umperk veden\u00e9 t\u00e9\u017e motorov\u00fdmi vozy 810, p\u0159\u00edpadn\u011b 843 nebo jednotkami Regionova.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n na ZelPage.", "<<>>: Co je \u010ctvrt\u00e1 Francouzsk\u00e1 republika? <<>>: \u010ctvrt\u00e1 Francouzsk\u00e1 republika (francouzsky Quatri\u00e8me R\u00e9publique fran\u00e7aise) byl politick\u00fd re\u017eim ve Francii v letech 1946 a\u017e 1958.\nFrancouzsk\u00e1 \u010dtvrt\u00e1 republika m\u011bla pouze dva prezidenty:\nVincent Auriol\nRen\u00e9 Coty\nV roce 1945 se p\u0159edsedou vl\u00e1dy stal Charles de Gaulle, ale pro neshody s komunisty a demokratick\u00fdmi socialisty v roce 1946 podal demisi. V \u010dele vl\u00e1dy stanuli komunist\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 a spole\u010dn\u011b vytvo\u0159ili novou \u00fastavu a ustanovili IV. republiku (1946\u20131958). B\u011bhem let 1946\u20131958 se v\u0161ak pro nestabilitu vyst\u0159\u00eddalo na 20 vl\u00e1d a 2 prezidenti a v roce 1956 t\u00e9m\u011b\u0159 vypukla ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka, nebo\u0165 arm\u00e1dy byly nespokojen\u00e9 kv\u016fli neust\u00e1l\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m v Al\u017e\u00edrsku a Indo\u010d\u00edn\u011b. V roce 1958 byl de Gaulle zvolen prezidentem a ten ustanovil V. republiku.\nTripartismus\nJean-Jacques Becker (1996): Histoire politique de la France depuis 1945. Cinqui\u00e8me \u00e9dition mise \u00e0 jour, Paris: Armand Colin.\nWilfried Loth (2005): \u201eVon der IV. zur V. Republik\u201c, in: Adolf Kimmel, Henrik Uterwedde (Hg.): L\u00e4nderbericht Frankreich. 2. Aufl., Bonn: Bundeszentrale f\u00fcr politische Bildung.\nErnst Weisenfeld (1982): Frankreichs Geschichte seit dem Krieg. Von de Gaulle bis Mitterrand. 2., \u00fcberarb. u. erg. Aufl., M\u00fcnchen: Beck.\nLes Constitutions de la France depuis 1789. Pr\u00e9sentation par Jacques Godechot; Paris: Flammarion, 1995.", "<<>>: Co je Ch\u00e1chov? <<>>: Ch\u00e1chov je zanikl\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00e1 vesnice, kter\u00e1 st\u00e1vala v jihoz\u00e1padn\u00edm c\u00edpu katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Rokycany. Os\u00eddlena byla od druh\u00e9 poloviny t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed do patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kdy zpustla a nebyla obnovena. Poz\u016fstatky vesnice jsou od roku 2015 chr\u00e1n\u011bny jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nN\u00e1zev vesnice zn\u011bl p\u016fvodn\u011b snad H\u00e1chov a byl odvozen pravd\u011bpodobn\u011b ze jm\u00e9na Havel, respektive jeho zkratek Hach, H\u00e1cha nebo Ha\u0161ek. V p\u00edsemn\u00fdch pramenech se objevuje ve tvarech: Chachow (1379, 1412), Chachov (1454) a w Chachowie (1545).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1379. Podle archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f ves vznikla pravd\u011bpodobn\u011b u\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, ale v\u011bt\u0161ina nalezen\u00e9 keramiky poch\u00e1z\u00ed ze \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho a\u017e prvn\u00ed poloviny patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.Podle zpr\u00e1vy z roku 1379 platil pan Vil\u00e9m ze sv\u00fdch vesnic Ch\u00e1chov a Mokrou\u0161e gener\u00e1ln\u00ed berni ve v\u00fd\u0161i dev\u011bt h\u0159iven st\u0159\u00edbra. Na p\u0159elomu \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho a patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed vesnici vlastnil Jenec z \u010cachrova, kter\u00fd ji v roce 1412 prodal pra\u017esk\u00e9 kapitule. Roku 1420 byl Ch\u00e1chov mezi vesnicemi, kter\u00e9 kr\u00e1l Zikmund Lucembursk\u00fd zastavil Bohuslavovi z R\u00fdzmberka a z Janovic. N\u011bkdy b\u011bhem husitsk\u00fdch v\u00e1lek nebo v dob\u011b v\u00e1lek za kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad vesnice zpustla. Roku 1493 sice pat\u0159ila Mikul\u00e1\u0161i a Janovi Bohuchval\u016fm z Hr\u00e1dku, ale byla uv\u00e1d\u011bna jako pust\u00e1. Dal\u0161\u00ed z\u00e1pisy o pust\u00e9 vsi Ch\u00e1chov poch\u00e1z\u00ed z let 1542 a 1545.\nVesnice st\u00e1vala na severn\u00edm \u00fapat\u00ed vrchu Mar\u0161\u00e1l ve \u0160vihovsk\u00e9 vrchovin\u011b. M\u011bla troj\u00faheln\u00edkov\u00fd nebo lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fd p\u016fdorys a domy obklopovaly \u00fast\u0159edn\u00ed n\u00e1ves. Podle ter\u00e9nn\u00edho pr\u016fzkumu v n\u00ed st\u00e1lo dev\u011bt usedlost\u00ed, a \u0159adila se tak ke st\u0159edn\u011b velk\u00fdm vesnic\u00edm. \u0160\u00ed\u0159ka usedlost\u00ed se pohybovala od 35 do 45 metr\u016f. Domy m\u011bly nejsp\u00ed\u0161e d\u0159evohlinitou konstrukci, kter\u00e1 st\u00e1vala na kamenn\u00e9 podezd\u00edvce, ale n\u011bkter\u00e9 objekty byly zd\u011bn\u00e9 a v jejich konstrukci se krom\u011b kamene uplat\u0148ovaly cihly. V severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti vsi snad st\u00e1val hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr.\nVA\u0158EKA, Pavel; BURA\u010cINSK\u00c1, Miroslava; RO\u017dMBERSK\u00dd, Petr; VESEL\u00c1, Renata. Archeologie zanikl\u00fdch st\u0159edov\u011bk\u00fdch vesnic na Rokycansku. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Pavel Va\u0159eka, Petr Ro\u017embersk\u00fd. D\u00edl II. Plze\u0148: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zanikl\u00e1 ves Ch\u00e1chov, s. 3\u201325.", "<<>>: Co je Hr\u00e1zd\u011bn\u00fd kostel? <<>>: Hr\u00e1zd\u011bn\u00fd kostel je sakr\u00e1ln\u00ed stavba, jej\u00edmi\u017e nosn\u00fdmi prvky jsou d\u0159ev\u011bn\u00e9 tr\u00e1my jako v hr\u00e1zd\u011bn\u00e9m dom\u011b. Hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 kostely jsou podtypem d\u0159ev\u011bn\u00fdch kostel\u016f a v\u011bt\u0161inou z\u00e1rove\u0148 pat\u0159\u00ed mezi vesnick\u00e9 kostely. Byly postaveny hlavn\u011b v oblastech, kter\u00e9 jsou chud\u00e9 na vhodn\u00fd stavebn\u00ed k\u00e1men, a v m\u00edstech, kde nebyly v dob\u011b v\u00fdstavby dostate\u010dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na kamennou stavbu.\nHr\u00e1zd\u011bn\u00e9 kostely byly stav\u011bny zejm\u00e9na ve t\u0159ech obdob\u00edch:\nran\u00fd st\u0159edov\u011bk: p\u0159edev\u0161\u00edm oblast Fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, p\u0159edrom\u00e1nsk\u00e9 obdob\u00ed\nbaroko: severn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko a francouzsk\u00e1 Champagne\n19. stolet\u00ed: Prusko poskytovalo obc\u00edm p\u0159edem p\u0159ipraven\u00e9 stavebn\u00ed pl\u00e1ny kostel\u016f a \u0161kol\nOblast hr\u00e1zd\u011bn\u00fdch kostel\u016f se t\u00e1hne Evropou od Nizozemska p\u0159es severn\u00ed a st\u0159edn\u00ed N\u011bmecko a\u017e do v\u00fdchodn\u00edho Pruska a do jist\u00e9 m\u00edry kop\u00edruje takzvanou izoglosu hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 architektury. Ojedin\u011bl\u00e1 koncentrace hesensk\u00fdch hr\u00e1zd\u011bn\u00fdch kostel\u016f, zejm\u00e9na v oblasti Vogelbergu, souvis\u00ed s reformac\u00ed. Za hesensk\u00e9ho lankrab\u011bte Filipa I. byla na synod\u011b v Hombergu zah\u00e1jena roku 1526 reformace a d\u00edky tomu mnoho vesnic, kter\u00e9 nem\u011bly vlastn\u00ed kostel, dostalo povolen\u00ed postavit si vlastn\u00ed. Tak se vyvinula jedine\u010dn\u00e1 kulturn\u00ed krajina s mno\u017estv\u00edm hr\u00e1zd\u011bn\u00fdch kostel\u016f.\nPro nejstar\u0161\u00ed dochovan\u00e9 stavby p\u0159ibli\u017en\u011b z obdob\u00ed let 1500\u20131650 jsou charakteristick\u00e9 p\u0159\u00edkr\u00e9 proporce, obvykle pravo\u00fahl\u00e9 kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b a horn\u00ed patro, \u010dasto vyu\u017e\u00edvan\u00e9 \u010dist\u011b k sv\u011btsk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, ponejv\u00edce jako s\u00fdpky (nap\u0159. kostel ve Wagenfurthu). A\u017e kolem roku 1700 se za\u010d\u00ednaj\u00ed pravideln\u011b objevovat polygon\u00e1ln\u00ed kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b.\nDal\u0161\u00ed velkou oblast\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed hr\u00e1zd\u011bn\u00fdch kostel\u016f je polsk\u00e1 \u010d\u00e1st Slezska, kde se nach\u00e1z\u00ed velk\u00e1 \u0159ada evangelick\u00fdch hr\u00e1zd\u011bn\u00fdch kostel\u016f, \u010dasto \u00factyhodn\u00fdch rozm\u011br\u016f, jak je tomu nap\u0159\u00edklad u luter\u00e1nsk\u00e9ho kostela ve Sv\u00eddnici. Na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed jsou dochov\u00e1ny t\u0159i hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby, a to v severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. V\u0161echny souvis\u00ed s n\u011bmeck\u00fdm etnikem. Jedn\u00e1 se o kostel svat\u00e9ho V\u00e1clava v \u017datci, prvn\u011b dolo\u017een\u00fd ve 14. stolet\u00ed jako patron\u00e1t m\u00edstn\u00edho cechu peka\u0159\u016f. Jeho dochovan\u00e1 podoba poch\u00e1z\u00ed z roku 1684, kdy ho m\u011b\u0161\u0165an Johann Hossmann nechal roz\u0161\u00ed\u0159it o hr\u00e1zd\u011bnou lo\u010f. Druh\u00fdm p\u0159\u00edkladem je \u0161pit\u00e1ln\u00ed kostel V\u0161ech svat\u00fdch v J\u00e1chymov\u011b z roku 1516 a t\u0159et\u00edm kaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice (hr\u00e1zd\u011bn\u00e1 \u010d\u00e1st poch\u00e1z\u00ed z roku 1753) ze zanikl\u00fdch \u017dichlic u Modlan, kter\u00e1 byla p\u0159enesena zubrnick\u00e9ho skanzenu.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Fachwerkkirche na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jaroslav Celba? <<>>: Jaroslav Celba (26. prosince 1924 Kramolna u N\u00e1choda \u2013 27. \u00fanora 2013 Bene\u0161ov) byl jazzov\u00fd kytarista a hudebn\u00ed skladatel, autor hudby k animovan\u00fdm film\u016fm a seri\u00e1l\u016fm. Na kytaru hr\u00e1l v jazzov\u00e9 kapele spole\u010dn\u011b s Josefem \u0160kvoreck\u00fdm. Ten jej ve sv\u00fdch Zbab\u011blc\u00edch i dal\u0161\u00edch rom\u00e1nech, ztv\u00e1rnil jako kytaristu Har\u00fdka. A\u010dkoliv jeho hlavn\u00edm oborem byla p\u0159edev\u0161\u00edm filmov\u00e1 a sc\u00e9nick\u00e1 hudba, v\u011bnoval se i komponov\u00e1n\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 hudby.Studoval na \u010cVUT a Univerzit\u011b Karlov\u011b v Praze. Ochrann\u00fd svaz autorsk\u00fd (OSA) eviduje 227 d\u011bl, u nich\u017e je autorem nebo spoluautorem.Jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed melodie zn\u00ed v n\u011bkter\u00fdch s\u00e9ri\u00edch cyklu televizn\u00edch Ve\u010dern\u00ed\u010dk\u016f, nap\u0159\u00edklad Poh\u00e1dky z mechu a kaprad\u00ed, O makov\u00e9 panence, \u0160tafl\u00edk a \u0160pagetka, O klukovi z plak\u00e1tu. V 50. letech 20. stolet\u00ed byl tehdej\u0161\u00edm re\u017eimem nepr\u00e1vem odsouzen a po dva roky nespravedliv\u011b v\u011bzn\u011bn, pozd\u011bji byl rehabilitov\u00e1n. Jeho u\u010diteli byli Z. St\u0159edov\u00e1 a Emil Hradeck\u00fd, u kter\u00e9ho nejprve studoval skladbu a dirigov\u00e1n\u00ed, pozd\u011bji i hudebn\u00ed teorii.Krom\u011b hudby pro animovan\u00fd film a televizn\u00ed seri\u00e1ly je autorem skladby Harlek\u00fdn pro smy\u010dcov\u00fd kvartet, baletn\u00edch poh\u00e1dek D\u011bv\u010d\u00e1tko se sirkami podle Hanse Christiana Andersena a O dvan\u00e1cti m\u011bs\u00ed\u010dk\u00e1ch na motivy p\u0159\u00edb\u011bhu Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9.V roce 2009 p\u0159evzal \u010destn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed za p\u0159\u00ednos \u010desk\u00e9 kultu\u0159e p\u0159i oslav\u00e1ch 90 let svazu OSA. O dva roky pozd\u011bji v roce 2011 jej svaz OSA vyhl\u00e1sil nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm autorem v zahrani\u010d\u00ed. Podle statistik z \u00fanora 2013 pat\u0159il mezi dvacet nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch skladatel\u016f za posledn\u00edch 20 let.\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jaroslav Celba\nJaroslav Celba v \u010cesk\u00e9m hudebn\u00edm slovn\u00edku osob a instituc\u00ed\nBiografie Archivov\u00e1no 25. 11. 2006 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Mu\u017e bez minulosti? <<>>: Mu\u017e bez minulosti (finsky Mies vailla menneisyytt\u00e4) je finsk\u00fd film re\u017eis\u00e9ra Akiho Kaurism\u00e4kiho. Film se \u0159ad\u00ed mezi dramata a ho\u0159k\u00e9 komedie. Je to druh\u00fd d\u00edl jeho Finsk\u00e9 trilogie. Byl nato\u010den v roce 2002. Hlavn\u00ed role v n\u011bm ztv\u00e1rnili Markku Peltola, Kati Outinen a Juhani Niemel\u00e4.\nFilm byl v roce 2002 nominov\u00e1n na Oscara jako nejlep\u0161\u00ed cizojazy\u010dn\u00fd film a vyhr\u00e1l hlavn\u00ed cenu v Cannes.\nKr\u00e1tce po p\u0159\u00edjezdu do Helsinek je mu\u017e p\u0159epaden v parku a v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn na hlav\u011b. Probud\u00ed se v nemocnici a zjist\u00ed, \u017ee ztratil pam\u011b\u0165. Za\u010d\u00edn\u00e1 \u017eivot od nuly za pomoci Arm\u00e1dy sp\u00e1sy a chud\u00fdch p\u0159\u00e1tel.", "<<>>: Co je N\u00e1hradn\u00ed sladidlo? <<>>: N\u00e1hradn\u00ed sladidlo (t\u00e9\u017e n\u00e1hra\u017eka cukru) je potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 p\u0159\u00edsada, s v\u011bt\u0161\u00edm chu\u0165ov\u00fdm efektem ne\u017e cukr, ale obvykle s men\u0161\u00edm mno\u017estv\u00edm potravinov\u00e9 energie. N\u00e1hradn\u00ed sladidla mohou b\u00fdt vyrobena synteticky nebo se m\u016f\u017ee jednat o p\u0159\u00edrodn\u00ed l\u00e1tky. Syntetick\u00e1 sladidla jsou v\u011bt\u0161inou ozna\u010dov\u00e1na jako um\u011bl\u00e1 sladidla. Jsou \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1na pro sni\u017eov\u00e1n\u00ed t\u011blesn\u00e9 hmotnosti. Jejich konzumace v\u0161ak vede k n\u00e1r\u016fstu hmotnosti. Podobn\u011b vede i k rozvoji prvn\u00edho st\u00e1dia cukrovky \u2013 intolerance gluk\u00f3zy (prediabetes). Sladidlo sice o\u0161\u00e1l\u00ed receptory jazyka, ale nikoli odezvu st\u0159ev, kter\u00e1 je pro cukr jin\u00e1.Ka\u017ed\u00e9 sladidlo m\u00e1 vlastn\u00ed \u201esladkost\u201c, respektive sladivost (dle pou\u017eit\u00e9 l\u00e1tky m\u016f\u017ee b\u00fdt sladidlo 10\u00d7 a\u017e 300 000\u00d7 slad\u0161\u00ed ne\u017e cukr). Sladidla maj\u00ed velmi m\u00e1lo nebo \u017e\u00e1dn\u00e9 kalorie. Krom\u011b toho nepodporuj\u00ed tvorbu zubn\u00edch kaz\u016f, jeliko\u017e nenab\u00edz\u00ed bakteri\u00edm \u017e\u00e1dnou v\u00fd\u017eivu. Sladkost sladidla je vyjad\u0159ov\u00e1na na sachar\u00f3ze, kter\u00e1 vyjad\u0159uje hodnotu sladkosti 1.\nD\u016fle\u017eit\u00e1 t\u0159\u00edda n\u00e1hradn\u00edch sladidel je t\u0159\u00edda vysokointenzivn\u00edch sladidel. Jsou to slou\u010deniny jejich\u017e sladkost je mnohokr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e sachar\u00f3zy. Proto je pot\u0159eba mnohem m\u00e9n\u011b sladidla s \u010dasto zanedbateln\u00fdm energetick\u00fdm p\u0159\u00edsp\u011bvkem. Pocit sladkosti zp\u016fsoben\u00fd t\u011bmito slou\u010deninami (\u201eprofil sladkosti\u201c) je n\u011bkdy znateln\u011b odli\u0161n\u00fd od sachar\u00f3zy, proto jsou pou\u017e\u00edv\u00e1na v komplexn\u00edch sm\u011bsic\u00edch, kter\u00e9 dosahuj\u00ed co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00edho sladk\u00e9ho pocitu.\nV\u011bt\u0161ina n\u00e1hradn\u00edch sladidel schv\u00e1len\u00fdch pro pou\u017eit\u00ed v potravin\u00e1ch jsou um\u011ble syntetizovan\u00e9 slou\u010deniny. Jsou v\u0161ak i p\u0159irozen\u00e1 n\u00e1hradn\u00ed sladidla, v\u010detn\u011b sorbitolu a xylitolu, je\u017e se vyskytuj\u00ed v bobul\u00edch, ovoci a houb\u00e1ch. Tato p\u0159irozen\u00e1 sladidla jsou mnohdy vyr\u00e1b\u011bna synteticky.\nUm\u011bl\u00e1 n\u00e1hradn\u00ed sladidla zahrnuj\u00ed sacharin, aspartam a cyklam\u00e1t, zat\u00edmco p\u0159irozen\u00e1 zahrnuj\u00ed sorbitol a xylitol.\nAspartam je podle IARC mo\u017en\u00fd karcinogen.\nUm\u011bl\u00e1 n\u00e1hradn\u00ed sladidla, v\u010detn\u011b jednotliv\u011b sacharinu, aspartamu a cyklam\u00e1tu, jsou p\u0159edm\u011btem spor\u016f o svoji zdravotn\u00ed nez\u00e1vadnost. V\u00fdsledky v\u011bdeck\u00fdch studi\u00ed jsou v\u0161ak mnohozna\u010dn\u00e9. N\u00e1hradn\u00ed sladidla mohou zvy\u0161ovat riziko jist\u00fdch druh\u016f rakovin. Ale i rafinovan\u00fd cukr je p\u0159edm\u011btem kritiky.", "<<>>: Co je Riegrovo n\u00e1m\u011bst\u00ed (Hradec Kr\u00e1lov\u00e9)? <<>>: Riegrovo n\u00e1m\u011bst\u00ed je ve\u0159ejn\u00e9 prostranstv\u00ed, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se p\u0159ed budovou hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. Jeho prost\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st zab\u00edraj\u00ed n\u00e1stupi\u0161t\u011b m\u011bstsk\u00e9 trolejbusov\u00e9 a autobusov\u00e9 dopravy.\nNaproti n\u00e1dra\u017en\u00ed budov\u011b stoj\u00ed hotel \u010cernigov, po jeho lev\u00e9 stran\u011b le\u017e\u00ed s\u00eddlo spole\u010dnost\u00ed Skupiny \u010cEZ pro oblast v\u00fdchodn\u00edch \u010cech. V roce 1998 byl na n\u00e1m\u011bst\u00ed vystav\u011bn pam\u00e1tn\u00edk ob\u011btem komunismu.\nN\u00e1m\u011bst\u00ed pro\u0161lo, v souvislosti s v\u00fdstavbou termin\u00e1lu hromadn\u00e9 dopravy v roce 2008, rozs\u00e1hlou rekonstrukc\u00ed, kter\u00e1 vylou\u010dila osobn\u00ed dopravu. V \u010d\u00e1sti p\u0159ed hotelem \u010cernigov byla postavena troj\u00faheln\u00edkov\u00e1 font\u00e1na. Asfaltov\u00fd povrch nahradila \u017eulov\u00e1 dla\u017eba. Na m\u00edsto byly vys\u00e1zeny \u0159ady platan\u016f. Autorem projektu rekonstrukce n\u00e1m\u011bst\u00ed byl, stejn\u011b jako u termin\u00e1lu hromadn\u00e9 dopravy, Atelier designu a architektury Patrika Kotase.V roce 2013 vyrostla v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti, p\u00e1r metr\u016f od font\u00e1ny, prvn\u00ed cyklov\u011b\u017e v Evrop\u011b. V souvislosti pl\u00e1novanou demolic\u00ed hotelu \u010cernigov v\u0161ak byla v roce 2019 demontov\u00e1na.", "<<>>: Co je K\u0159i\u017eovatka Koruna? <<>>: K\u0159i\u017eovatka Koruna (n\u011bkdy tak\u00e9 zvan\u00e1 \u201ek\u0159i\u017eovatka U Koruny\u201c) je v\u00fdznamn\u00fd dopravn\u00ed uzel na Go\u010d\u00e1rov\u011b t\u0159\u00edd\u011b v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 na Pra\u017esk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed. Jedn\u00e1 se o kruhov\u00fd objezd, kter\u00fd m\u00e1 sv\u00fdm tvarem p\u0159ipom\u00ednat kr\u00e1lovskou korunu, \u010d\u00edm\u017e odkazuje na Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 jako kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto. Uprost\u0159ed k\u0159i\u017eovatky se nach\u00e1z\u00ed font\u00e1na.P\u016fvodn\u011b semafory \u0159\u00edzen\u00e1 k\u0159i\u017eovatka byla p\u0159estav\u011bna kruhovou v letech 2015\u20132016. Autory architektonick\u00e9ho n\u00e1vrhu byli doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Ji\u0159\u00ed Shejbal, Ing. arch. Michal Pot\u016f\u010dek a Ing. arch. Jarom\u00edr Chmel\u00edk. Na rohu k\u0159i\u017eovatky se nach\u00e1z\u00ed obchodn\u00ed centrum Aupark, kter\u00e9 bylo vystav\u011bno spole\u010dn\u011b s rekonstrukc\u00ed k\u0159i\u017eovatky. V roce 2017 byla k\u0159i\u017eovatka ocen\u011bna titulem Dopravn\u00ed stavba roku 2016.\nProjekt k\u0159i\u017eovatky se stal ter\u010dem kritiky, p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli jeho cen\u011b, kter\u00e1 se z p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch 65 milion\u016f vy\u0161plhala na 120 milion\u016f korun. Kompletn\u00ed \u010d\u00e1stku zaplatilo m\u011bsto Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 ze sv\u00e9ho rozpo\u010dtu. Architekta V\u011bra Kone\u010dn\u00e1 se vyj\u00e1d\u0159ila o zbyte\u010dnosti font\u00e1ny. Podle n\u00ed \u201eFont\u00e1ny pat\u0159\u00ed do park\u016f, na n\u00e1m\u011bst\u00ed, prost\u011b tam, kde maj\u00ed smysl.\u201c Ve\u0159ejnost v\u0161ak popudily hlavn\u011b sloupky, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed objezdu, a kv\u016fli kter\u00fdm za\u010dali n\u011bkte\u0159\u00ed k\u0159i\u017eovatce p\u0159ezd\u00edvat \u201eTrnov\u00e1 koruna\u201d. \u0160pi\u010dat\u00e9 sloupky mohou b\u00fdt podle n\u011bkter\u00fdch n\u00e1zor\u016f nebezpe\u010dn\u00e9 pro cyklisty a chodce, kte\u0159\u00ed by se v p\u0159\u00edpad\u011b p\u00e1du mohli o sloupky zranit. M\u011bsto pozd\u011bji na kr\u00e1tkou dobu p\u0159idalo na sloupky tenisov\u00e9 m\u00ed\u010dky jako \u201ebezpe\u010dnostn\u00ed prvky\u201c. Architekt Patrik Kotas reagoval argumentem, \u017ee jsou sloupky odvr\u00e1cen\u00e9 od cyklostezky a stejn\u011b se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee zranit o cokoliv, nehled\u011b na ostr\u00e9 hrany. Po otev\u0159en\u00ed k\u0159i\u017eovatky pro dopravu se brzy za\u010daly objevovat dopravn\u00ed z\u00e1cpy i p\u0159esto, \u017ee projekt k\u0159i\u017eovatky po\u010d\u00edtal s v\u00fdvojem dopravy a\u017e do roku 2032. Kv\u016fli kolon\u00e1m musela b\u00fdt zm\u011bn\u011bna autobusov\u00e1 linka \u010d. 15 a po \u0161edes\u00e1ti dnech od otev\u0159en\u00ed k\u0159i\u017eovatky, bylo rozhodnuto o p\u0159estavb\u011b p\u0159ilehl\u00e9 cyklostezky, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed projektu, kv\u016fli nevyhovuj\u00edc\u00edmu dopravn\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed. Cel\u00fd projekt tak\u00e9 rozh\u00e1dal hradeck\u00e9 zastupitele.", "<<>>: Co je North American F-86 Sabre? <<>>: North American Aviation F-86 Sabre, n\u011bkdy naz\u00fdvan\u00fd Sabrejet, je americk\u00fd proudov\u00fd transonick\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun. Vyr\u00e1b\u011bn byl spole\u010dnost\u00ed North American Aviation a ve\u0161el ve zn\u00e1most jako prvn\u00ed americk\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun se \u0161\u00edpov\u00fdm k\u0159\u00eddlem, kter\u00fd mohl \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u010delit sov\u011btsk\u00e9mu letounu MiG-15 v souboj\u00edch b\u011bhem Korejsk\u00e9 v\u00e1lky (1950\u20131953), kde do\u0161lo k prvn\u00edm st\u0159et\u016fm mezi proudov\u00fdmi letouny v historii. Vzhledem k tomu, \u017ee \u0161lo o jeden z nejlep\u0161\u00edch a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch st\u00edhac\u00edch letoun\u016f v t\u00e9to v\u00e1lce, je F-86 tak\u00e9 vysoce hodnocen ve srovn\u00e1n\u00ed se st\u00edha\u010di jin\u00e9 \u00e9ry. A\u010dkoli byl vyvinut na konci \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech a koncem pades\u00e1t\u00fdch let byl ji\u017e zastaral\u00fd, uk\u00e1zal se jako v\u0161estrann\u00fd a adaptabiln\u00ed a jako frontov\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun nad\u00e1le slou\u017eil v \u010detn\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil\u00e1ch. Posledn\u00ed letouny byly z aktivn\u00ed slu\u017eby vy\u0159azeny v 90. letech v Bol\u00edvii.\nD\u00edky \u00fasp\u011bchu letounu bylo nakonec mezi lety 1949 a 1956 vyrobeno 7 800 letoun\u016f, a to nejen v USA, ale i v It\u00e1lii a Japonsku. Krom\u011b toho bylo americk\u00fdm n\u00e1mo\u0159nictvem nakoupeno 738 modifikovan\u00fdch palubn\u00edch letoun\u016f zna\u010den\u00fdch jako FJ-2 a -3. Varianty F-86 byly vyr\u00e1b\u011bny tak\u00e9 v Kanad\u011b a Austr\u00e1lii. Ve velk\u00fdch s\u00e9ri\u00edch jej vyr\u00e1b\u011bla kanadsk\u00e1 firma Canadair pod ozna\u010den\u00edm Canadair Sabre. U t\u011bchto variant byl v\u011bt\u0161inou instalov\u00e1n v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motor Avro Canada Orenda. Kanadsk\u00e9 F-86 pou\u017e\u00edvala tak\u00e9 \u0159ada st\u00e1t\u016f NATO. V\u00fdrazn\u011b upravenou verzi F-86 vyr\u00e1b\u011bla australsk\u00e1 tov\u00e1rna CAC pod ozna\u010den\u00edm CAC CA-27 Sabre. Canadair vyrobil celkem 1 815 drak\u016f a Sabre se tak\u00e9 stal nejv\u00edce vyr\u00e1b\u011bn\u00fdm z\u00e1padn\u00edm proudov\u00fdm st\u00edhac\u00edm letounem s celkovou produkc\u00ed 9 860 kus\u016f v\u0161ech variant.\nFirma North American zareagovala na po\u017eadavek USAAF na v\u00fdvoj st\u00edhac\u00edho letounu st\u0159edn\u00edho doletu, schopn\u00e9ho doprovodu bombard\u00e9r\u016f i \u00fatok\u016f na pozemn\u00ed c\u00edle. Na projektu NA-140 za\u010dali konstrukt\u00e9\u0159i firmy pracovat v listopadu 1944. Vych\u00e1zeli p\u0159itom z projektu NA\u2013134 pro n\u00e1mo\u0159nictvo, kter\u00fd se do s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby dostal jako typ North American FJ-1 Fury.Dne 18. kv\u011btna 1945 firma z\u00edskala objedn\u00e1vku USAAF na postaven\u00ed trojice prototyp\u016f ozna\u010den\u00fdch XP-86. Maketa letounu byla schv\u00e1lena 20. \u010dervna 1945, v\u00fdsledky m\u011b\u0159en\u00ed z aerodynamick\u00e9ho tunelu ale uk\u00e1zaly, \u017ee letoun v navrhovan\u00e9 podob\u011b nedos\u00e1hne po\u017eadovan\u00e9 rychlosti 600 mil/hod (965 km/hod). \u0158e\u0161en\u00ed se poda\u0159ilo nal\u00e9zt vyu\u017eit\u00edm poznatk\u016f o \u0161\u00edpov\u00e9m k\u0159\u00eddle z uko\u0159ist\u011bn\u00fdch nacistick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f. Pro letoun pak bylo zvoleno k\u0159\u00eddlo o \u0161\u00edpu 35\u00b0 (stejn\u00fd \u0161\u00edp m\u011bly i ocasn\u00ed plochy), \u0161t\u00edhlost\u00ed 4,79, tlou\u0161\u0165kou profilu 11 % u ko\u0159ene a 10 % na konci, vybaven\u00e9 automatick\u00fdmi sloty na n\u00e1b\u011b\u017en\u00e9 hran\u011b. Praktick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed k\u0159\u00eddla si ov\u0161em vy\u017e\u00e1dalo mnoho zkou\u0161ek, co\u017e stavbu prototyp\u016f oddalovalo.V prosinci 1946 objednalo letectvo zav\u00e1d\u011bc\u00ed s\u00e9rii 33 letadel P-86A. Prvn\u00ed prototyp XP-86 vzl\u00e9tl ze z\u00e1kladny Muroc dne 1. \u0159\u00edjna 1947. Pilotoval ho George Welch. Dne 26. dubna 1948 prototyp jako druh\u00fd americk\u00fd letoun p\u0159ekonal rychlost zvuku. Stalo se tak v sestupn\u00e9m letu. Dal\u0161\u00ed dva prototypy n\u00e1sledovaly po\u010d\u00e1tkem roku 1948. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00fd F-86A-1 byl letectvu p\u0159ed\u00e1n 28. kv\u011btna 1948.\nF-86 byl p\u0159ijat do slu\u017eby v americk\u00e9m letectvu roku 1949. Zn\u00e1m\u00fdm se stal zejm\u00e9na pro sv\u00e9 nasazen\u00ed v Korejsk\u00e9 v\u00e1lce, ve kter\u00e9 byl hlavn\u00edm americk\u00fdm st\u00edhac\u00edm letounem a pravideln\u011b se st\u0159et\u00e1val se st\u00edhac\u00edmi letouny sov\u011btsk\u00e9 konstrukce typu MiG-15. V\u00fdkony sov\u011btsk\u00e9ho typu byly pro s\u00edly OSN nep\u0159\u00edjemn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm a donutily USAAF k nasazen\u00ed nov\u00fdch F-86 v Koreji. Oblast \u010dast\u00fdch st\u0159et\u016f s MiGy se dnes ozna\u010duje jako \u201ealej MiG\u016f\u201c. P\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 F-86 tak\u00e9 bojovaly v Indicko-p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lce v roce 1965.\nXF-86 \u2013 t\u0159i prototypy, p\u016fvodn\u011b ozna\u010den\u00e9 jako XP-86 \u010di North American model NA-140.YF-86A \u2013 Prvn\u00ed prototyp s motorem General Electric J47.F-86A \u2013 Model NA-151 a NA-161. Postaveno 554 kus\u016f.DF-86A \u2013 N\u011bkolik F-86A, p\u0159estav\u011bn\u00fdch na bezpilotn\u00ed c\u00edle.RF-86A \u2013 P\u0159estavba F-86A na pr\u016fzkumnou variantu. 11 kus\u016f.F-86B \u2013 Model NA-152. Objedn\u00e1no 188 kus\u016f jako vylep\u0161en\u00ed F-86A s v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edm motorem, prostorn\u011bj\u0161\u00edm trupem a siln\u011bj\u0161\u00edmi brzdami. Nakonec dod\u00e1ny jako F-86A-5.F-86C \u2013 NA-157. D\u00e1lkov\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun. P\u016fvodn\u011b objedn\u00e1no 118 kus\u016f, ale postaveny nakonec jen dva prototypy ozna\u010den\u00e9 YF-93A.YF-86D \u2013 NA-164. Prototyp varianty ur\u010den\u00e9 pro boj za ka\u017ed\u00e9ho po\u010das\u00ed. P\u016fvodn\u011b ozna\u010den YF-95A.F-86D \u2013 Varianta pro boj za ka\u017ed\u00e9ho po\u010das\u00ed vybaven\u00e1 radarem v p\u0159\u00eddi. P\u016fvodn\u011b ozna\u010den\u00e1 F-95A. Postaveno 2 506 kus\u016f. Modely NA-165, NA-177, NA-173, NA-190 a NA-201. S ostatn\u00edmi variantami F-86 se shodovalo jen 25 % jejich d\u00edl\u016f. M\u011bly \u0161ir\u0161\u00ed trup pro um\u00edst\u011bn\u00ed radaru s v\u011bt\u0161\u00edho motoru s p\u0159\u00eddavn\u00fdm spalov\u00e1n\u00edm. V\u00fdzbroj tvo\u0159ilo 24 ne\u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el FFAR r\u00e1\u017ee 2,75 palce \"Mighty Mouse\".F-86E \u2013 Vylep\u0161en\u00fd syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed, plovouc\u00ed v\u00fd\u0161kovka. Model NA-170 a NA-172. Postaveno 456 kus\u016f. 60 z nich postavil pro USAF Canadair.F-86E(M) \u2013 Ozna\u010den\u00ed p\u016fvodn\u011b britsk\u00fdch F-86, p\u0159edan\u00fdch dal\u0161\u00edm st\u00e1t\u016fm NATO.QF-86E \u2013 Modifikace kanadsk\u00fdch Sabr\u016f, upraven\u00fdch na cvi\u010dn\u00e9 c\u00edle.F-86F \u2013 V\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motor a nov\u00e9 k\u0159\u00eddlo. Postaveno 2 239 kus\u016f (300 z nich bylo dokon\u010deno v Japonsku). F-86F m\u011bl zna\u010dn\u011b lep\u0161\u00ed vlastnosti ve vysok\u00fdch rychlostech a vy\u0161\u0161\u00ed p\u0159ist\u00e1vac\u00ed rychlost. Podvarianta F-40 m\u011bla za cenu m\u00edrn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed rychlosti zlep\u0161en\u00e9 letov\u00e9 vlastnosti ve vysok\u00fdch a n\u00edzk\u00fdch rychlostech a lep\u0161\u00ed vlastnosti p\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed. Hodn\u011b star\u0161\u00edch F-86F bylo pozd\u011bji upraveno na standard F-86F-40.QF-86F \u2013 50 p\u016fvodn\u011b Japonsk\u00fdch F-86F, p\u0159estav\u011bn\u00fdch pro US Navy na cvi\u010dn\u00e9 c\u00edle.RF-86F \u2013 N\u011bkolik F-86F upraven\u00fdch na pr\u016fzkumn\u00e9. Takto bylo upraveno i 18 japonsk\u00fdch F-86F.TF-86F \u2013 2 kusy F-86F, upraven\u00e9 na dvousedadlov\u00e9 cvi\u010dn\u00e9 letouny s prodlou\u017een\u00fdm trupem. Ozna\u010deny jako model NA-204.F-86G \u2013 Pl\u00e1novan\u00e9 ozna\u010den\u00ed F-86D s vylep\u0161en\u00fdm motorem a dal\u0161\u00edmi zm\u011bnami. V\u0161ech 406 postaven\u00fdch kus\u016f ale bylo ozna\u010deno jako F-86D.YF-86H \u2013 V\u00fdrazn\u011b upraven\u00fd st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9r s hlub\u0161\u00edm trupem, jin\u00fdm motorem a v\u011bt\u0161\u00edm rozp\u011bt\u00edm. Postaveny dva kusy jako model NA-187.F-86H \u2013 S\u00e9riov\u00e1 verze YF-86H. St\u00edhac\u00ed bombard\u00e9r schopn\u00fd n\u00e9st jadern\u00e9 zbran\u011b. Postaveno 473 kus\u016f jako model NA-187 a NA-203.QF-86H \u2013 29 kus\u016f F-86H, upraven\u00fdch na cvi\u010dn\u00e9 c\u00edle.F-86J \u2013 Jeden kus F-86A s motorem Orenda, ozna\u010den\u00fd jako NA-167. Uva\u017eovan\u00e1 varianta s v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edmi kanadsk\u00fdmi motory. Nerealizov\u00e1no.YF-86K \u2013 F-86D upraven\u00e1 pro export. M\u00edsto raket m\u011bla 4 kan\u00f3ny r\u00e1\u017ee 20 mm, zjednodu\u0161en\u00fd syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed palby. 2 kusy.F-86K \u2013 Varianta F-86D vyvinut\u00e1 pro letectva NATO. Postaveno 120 kus\u016f v USA a dal\u0161\u00edch 221 postavil italsk\u00fd FIAT. M\u00edsto raket nesl 4 kan\u00f3ny M24A-1 po 132 n\u00e1boj\u00edch.F-86L \u2013 Upraven\u00e9 F-86D s novou elektronikou, upraven\u00fdm kokpitem. 981 p\u0159estav\u011bn\u00fdch kus\u016f.\nCAC CA-27 Sabre\nCanadair Sabre Mk 1\nCanadair Sabre Mk 2\nCanadair Sabre Mk 3\nCanadair Sabre Mk 4\nCanadair Sabre Mk 5\nCanadair Sabre Mk 6\nNorth American \u2013 6297 F-86\nCanadair \u2013 1815 ks.\nCAC \u2013 112 ks.\nFIAT \u2013 221 ks.\nMitsubishi \u2013 300 ks.\nCelkem: 9 860 ks.\n \u2013 Austr\u00e1lie \u2013 Royal Australian Air Force\n \u2013 Argentina \u2013 Argentinsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Banglad\u00e9\u0161\n \u2013 Barma\n \u2013 Belgie\n \u2013 Bol\u00edvie\n \u2013 \u010c\u00ednsk\u00e1 republika \u2013 Letectvo \u010c\u00ednsk\u00e9 republiky\n \u2013 D\u00e1nsko \u2013 D\u00e1nsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Etiopie \u2013 Etiopsk\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 letectvo\n \u2013 Filip\u00edny\n \u2013 Francie \u2013 Francouzsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Honduras\n \u2013 Indon\u00e9sie\n \u2013 Ir\u00e1k\n \u2013 \u00cdr\u00e1nsk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed\n \u2013 It\u00e1lie \u2013 Aeronautica Militare\n \u2013 Japonsko \u2013 Japonsk\u00e9 leteck\u00e9 s\u00edly sebeobrany\n \u2013 Jihoafrick\u00e1 republika \u2013 South African Air Force\n \u2013 Ji\u017en\u00ed Korea \u2013 Letectvo Korejsk\u00e9 republiky\n \u2013 Jugosl\u00e1vie\n \u2013 Kanada \u2013 Royal Canadian Air Force\n \u2013 Kolumbie\n \u2013 Malajsie\n \u2013 N\u011bmecko \u2013 Luftwaffe\n \u2013 Nizozemsko \u2013 Nizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Norsko\n \u2013 P\u00e1kist\u00e1n\n \u2013 Peru \u2013 Letectvo Peru\n \u2013 Portugalsko \u2013 Portugalsk\u00e9 letectvo\n \u2013 \u0158ecko\n \u2013 Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie\n \u2013 \u0160pan\u011blsko \u2013 \u0160pan\u011blsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Thajsko \u2013 Thajsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo\n \u2013 Tunisko\n \u2013 Turecko \u2013 Tureck\u00e9 letectvo\n \u2013 Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 \u2013 USAF\n \u2013 Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Royal Air Force\n \u2013 Venezuela \u2013 Venezuelsk\u00e9 letectvo\nOs\u00e1dka: 1\nD\u00e9lka: 11,4 m\nRozp\u011bt\u00ed: 11,3 m\nV\u00fd\u0161ka: 4,5 m\nNosn\u00e1 plocha: 29,11 m\u00b2\nHmotnost (pr\u00e1zdn\u00fd): 5 046 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost: 6 894 kg\nMaxim\u00e1ln\u00ed vzletov\u00e1 hmotnost: 8 234 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 1\u00d7 proudov\u00fd motor General Electric J47-GE-27 o tahu 26,3 kN\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 687 mph (1 106 km/h) na \u00farovn\u00ed mo\u0159sk\u00e9 hladiny o bojov\u00e9 hmotnosti 6 447 kg, tak\u00e9 hl\u00e1\u0161eno 678 mph (1 091 km/h) (Mach 1,02) a 599 v 11 000 m p\u0159i 6,960 kg). (597 uzl\u016f (1 106 km/h) v 6 446 m, 1,091 a 964 km/h v 6 960 m)\nP\u00e1dov\u00e1 rychlost: 200 km/h\nDolet: 2 454 km\nBojov\u00fd r\u00e1dius: 414 mi (360 nmi; 667 km) s dv\u011bma 1 000 lb (450 kg) pumami a p\u0159\u00eddavn\u00fdmi n\u00e1dr\u017eemi o objemu 2 200 galon\u016f (US) (760 L)\nDostup: 15 100 m\nPo\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed stoupavost: 45,72 m/s\nPlo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed: 236,7 kg/m\u00b2\nPom\u011br tah/hmotnost: 0,42\n6 \u00d7 12,7mm kulomet M3 (1 800 n\u00e1boj\u016f)\na\u017e 2 400 kg pum, napalmu, ne\u0159\u00edzen\u00fdch st\u0159el. Letoun m\u011bl 4 z\u00e1v\u011bsn\u00edky. Dva z nich byly ur\u010den\u00e9 pro p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee, taktick\u00e9 jadern\u00e9 pumy nebo napalm.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku F-86 Sabre na anglick\u00e9 Wikipedii.\nKADLEC, Jan. Rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed letadel. 2.. vyd. Praha: Na\u0161e vojsko, 1958. S. 156\u2013158. \nPOSP\u00cd\u0160IL, Martin. North American F-86D/L/K Sabre Dog. Letectv\u00ed a kosmonautika. B\u0159ezen 2023, \u010d\u00eds. 3, s. 82 a\u017e 87. ISSN 0024-1156. \n \n(anglicky) F-86 Sabre Pilots Association\n(anglicky) Globalsecurity.", "<<>>: Co je Pavol Horv\u00e1th? <<>>: Pavol \u201ePa\u013eo\u201c Horv\u00e1th (* 14. b\u0159ezna 1963) je slovensk\u00fd baskytarista zn\u00e1m\u00fd z hard rockov\u00e9 skupiny Tublatanka, ve kter\u00e9 p\u016fsobil od roku 1982. S tou nahr\u00e1l 5 studiov\u00fdch alb a ode\u0161el v roce 1993. Jeho vysoce polo\u017een\u00fd vok\u00e1l je typick\u00fd pro mnoho skladeb Tublatanky jako nap\u0159. Prom\u00e9theus, ve kter\u00fdch byl Horv\u00e1th hlavn\u00edm zp\u011bv\u00e1kem. V roce 1996 se jako zp\u011bv\u00e1k, spolu s Peci Uher\u010d\u00edkem a Ferem Grigl\u00e1kem, pod\u00edlel na studiov\u00e9m projektu Magma.\nPo v\u011bt\u0161inu obdob\u00ed v Tublatance hr\u00e1l na basovou kytaru Fender Precision Bass; jak prsty, tak i trs\u00e1tkem.\nPa\u013eo Horv\u00e1th a \u017div\u00e1 voda, woman.", "<<>>: Co je Syst\u00e9m dvoj\u00ed dan\u011b? <<>>: Syst\u00e9m dvoj\u00ed dan\u011b (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu liang-\u0161uej-fa, pchin-jinem li\u01cengshu\u00ec\u200bf\u01ce, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u4e24\u7a0e\u6cd5, tradi\u010dn\u00ed \u5169\u7a05\u6cd5) byl syst\u00e9m zdan\u011bn\u00ed v tchangsk\u00e9 \u010c\u00edn\u011b zaveden\u00fd roku 780 a pou\u017e\u00edvan\u00fd do 16. stolet\u00ed, kdy byl postupn\u011b nahrazen v pr\u016fb\u011bhu reformy jedin\u00e9ho prutu. Spo\u010d\u00edval v nahrazen\u00ed dosavadn\u00edho zdan\u011bn\u00ed v syst\u00e9mu cu-jung-tiao, kter\u00fd byl formou dan\u00ed z hlavy, dvoj\u00ed dan\u00ed: pozemkovou dan\u00ed a dan\u00ed z dom\u00e1cnosti ur\u010dovanou dle majetku, placenou koncem l\u00e9ta a koncem podzimu.\nDa\u0148ov\u00fd syst\u00e9m cu-jung-tiao \u0159\u00ed\u0161e Tchang p\u0159edpokl\u00e1dal u da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f mal\u00e9 a rovn\u00e9 pozemkov\u00e9 vlastnictv\u00ed. Ka\u017ed\u00fd roln\u00edk platil jednotnou d\u00e1vku \u2013 2 tany (119 litr\u016f) zrna (na severu, o polovinu v\u00edce platili p\u011bstitel\u00e9 r\u00fd\u017ee na jihu), 2 \u010dangy (6,22 metr\u016f) hedv\u00e1bn\u00e9 l\u00e1tky (o p\u011btinu v\u00edce pokud bylo hedv\u00e1b\u00ed nahrazeno konop\u00edm nebo rami\u00ed) a cca 120 gram\u016f p\u0159\u00edze a slou\u017eil 20 dn\u016f roboty pro st\u00e1t.V\u00fdb\u011br dan\u011b cu-jung-tiao p\u0159edpokl\u00e1dal u ka\u017ed\u00e9ho poplatn\u00edka p\u0159\u00edjem z jeho pole. U\u017e od druh\u00e9 poloviny 7. stolet\u00ed, za vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Kao-cunga a c\u00edsa\u0159ovny Wu, majitel\u00e9 velk\u00fdch statk\u016f za\u010dali pohlcovat pozemky u\u017e\u00edvan\u00e9 samostatn\u011b hospoda\u0159\u00edc\u00edmi roln\u00edky. Roln\u00edci bez pozemk\u016f n\u00e1sledn\u011b ztratili schopnost platit da\u0148. S postupuj\u00edc\u00edmi roky probl\u00e9my s lidmi bez majetku jen nar\u016fstaly, roln\u00edci bez p\u016fdy se toulali ve snaze o nalezen\u00ed ob\u017eivy, nebyli zaps\u00e1ni v da\u0148ov\u00fdch registrech a vl\u00e1da nad nimi ztr\u00e1cela kontrolu. Nakonec po povst\u00e1n\u00ed An Lu-\u0161ana a souvisej\u00edc\u00ed dezorganizaci st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy da\u0148 cu-jung-tiao ztratila sv\u016fj v\u00fdznam, proto\u017ee b\u011bhem povst\u00e1n\u00ed zahynulo mnoho lid\u00ed a n\u00e1sledn\u011b velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u010c\u00edny z\u00edskaly autonomii na \u00fast\u0159edn\u00ed vl\u00e1d\u011b. V d\u016fsledku toho v\u00fdrazn\u011b kleslo mno\u017estv\u00ed registrovan\u00fdch da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f a v syst\u00e9mu cu-jung-tiao se neda\u0159ilo se vyb\u00edrat dostate\u010dn\u00e9 sumy zrna a l\u00e1tek.\nKrom\u011b dan\u011b cu-jung-tiao existovala i da\u0148 z dom\u00e1cnosti placen\u00e1 v minc\u00edch a da\u0148 z pozemk\u016f, nicm\u00e9n\u011b m\u011bly mnohem men\u0161\u00ed v\u00fdnos. Na postupn\u00fd rozklad vrstvy svobodn\u00fdch roln\u00edk\u016f a sni\u017euj\u00edc\u00ed se v\u00fdb\u011brem dan\u011b cu-jung-tiao \u00fa\u0159ady reagovaly zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm dan\u00ed odv\u00e1d\u011bn\u00fdch dle rozlohy pol\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b dle dom\u00e1cnost\u00ed. Nakonec byla roku 780 byla da\u0148 cu-jung-tiao na n\u00e1vrh kancl\u00e9\u0159e Jang Jena zru\u0161ena, a r\u016fzn\u00e9 dan\u011b a odvody z pozemk\u016f a dom\u00e1cnost\u00ed sjednoceny a zjednodu\u0161eny do syst\u00e9mu dvoj\u00ed dan\u011b, v n\u011bm\u017e se z\u00e1kladem zdan\u011bn\u00ed roln\u00edk\u016f stala pr\u00e1v\u011b da\u0148 z dom\u00e1cnosti a da\u0148 z pozemk\u016f.V syst\u00e9mu dvoj\u00ed dan\u011b poplatn\u00edci odv\u00e1d\u011bli da\u0148 z pozemk\u016f (ti-\u0161uej, \u5730\u7a05) a da\u0148 z dom\u00e1cnosti (chu-\u0161uej, \u6236\u7a05). Pozemkov\u00e1 da\u0148 byla placena v natur\u00e1li\u00edch, a sice v zrnu. Pozemky byly zdan\u011bny podle \u00farodnosti, od 11 \u0161eng\u016f (cca 6,5 litru) po 7 \u0161eng\u016f z 1 mu (836 m\u00b2), ale u nov\u011b z\u00farodn\u011bn\u00fdch pol\u00ed se odv\u00e1d\u011bly pouze 2 \u0161engy z mu. Da\u0148 z dom\u00e1cnosti byla placena v minc\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b (vzhledem k nedostatku minc\u00ed) mohla b\u00fdt vyb\u00edr\u00e1na v l\u00e1tk\u00e1ch. Pro \u00fa\u010dely zdan\u011bn\u00ed byly dom\u00e1cnosti zaregistrov\u00e1ny a rozd\u011bleny do dev\u00edti kategori\u00ed podle sv\u00e9ho bohatstv\u00ed a velikosti.Dan\u011b byly placeny dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b, koncem l\u00e9ta da\u0148 z dom\u00e1cnosti a na podzim po sklizni pozemkov\u00e1 da\u0148.Tchangsk\u00fd st\u00e1t v t\u00e9 dob\u011b (druh\u00e1 polovina 8. stolet\u00ed) byl rozd\u011blen na obvody guvern\u00e9r\u016f \u0165ie-tu-\u0161\u2019. Guvern\u00e9\u0159i vybran\u00e9 dan\u011b byly rozd\u011blovali na d\u00edl pro centr\u00e1ln\u00ed vl\u00e1du (cca t\u0159etina vybran\u00e9 dan\u011b), d\u00edl pro pod\u0159\u00edzen\u00e9 kraje a prefektury a d\u00edl pro vlastn\u00ed apar\u00e1t, vojska a rezervy. Ov\u0161em \u0165ie-tu-\u0161\u2019 severov\u00fdchodu \u0159\u00ed\u0161e byli na centr\u00e1ln\u00ed vl\u00e1d\u011b nez\u00e1visl\u00ed a dan\u011b j\u00ed neplatili, a dal\u0161\u00ed regiony pos\u00edlaly dan\u011b nepravideln\u011b, tak\u017ee vl\u00e1da mohla napevno po\u010d\u00edtat pouze z dan\u011bmi z jihov\u00fdchodu a jihu \u0159\u00ed\u0161e.\nZaveden\u00ed syst\u00e9mu dvoj\u00ed dan\u011b roku 780 znamenalo pouze uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u017eiveln\u011b vznikaj\u00edc\u00edch n\u00e1hrad za da\u0148 cu-jung-tiao. Z dlouhodob\u00e9ho hlediska znamenalo v\u00fdznamn\u00fd posun v p\u0159\u00edstupu ke zdan\u011bn\u00ed poddan\u00fdch. Zat\u00edmco da\u0148 cu-jung-tiao p\u0159edpokl\u00e1dala rovnost\u00e1\u0159sk\u00e9 vlastnictv\u00ed p\u016fdy a stejnou v\u00fd\u0161i dan\u011b placen\u00e9 poplatn\u00edky, syst\u00e9m dvoj\u00ed dan\u011b vych\u00e1zel z uzn\u00e1n\u00ed reality r\u016fznosti majetku u poplatn\u00edk\u016f a danil dle rozlohy p\u016fdy, resp. dle bohatstv\u00ed dom\u00e1cnosti. V\u00fdznamn\u00e9 bylo i zru\u0161en\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 povinn\u00e9 roboty pro st\u00e1t. \u00da\u0159ady sice nad\u00e1le po poddan\u00fdch po\u017eadovali r\u016fzn\u00e9 pr\u00e1ce, nicm\u00e9n\u011b pouze p\u0159\u00edpad od p\u0159\u00edpadu, neexistovala v\u0161eobecn\u00e1 povinnost. Spole\u010dn\u011b s d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm zru\u0161en\u00edm povinn\u00e9 vojensk\u00e9 slu\u017eby v syst\u00e9mu fu-ping reforma p\u0159inesla v\u011bt\u0161\u00ed volnost pracovn\u00edch sil, prosp\u011b\u0161nou pro soukrom\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed.", "<<>>: Co je Archim\u00e9dovsk\u00e9 t\u011bleso (algebra)? <<>>: Algebraick\u00fd pojem archim\u00e9dovsk\u00e9 t\u011bleso ozna\u010duje uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 t\u011bleso s Archim\u00e9dovou vlastnost\u00ed. \nNa uspo\u0159\u00e1dan\u00e9m t\u011blese \n \n \n \n \n \n F\n \n \n \n \n {displaystyle {mathcal {F}}}\n lze definovat absolutn\u00ed hodnotu \u010d\u00edsla \n \n \n \n x\n \u2208\n \n \n F\n \n \n \n \n {displaystyle xin {mathcal {F}}}\n obvykl\u00fdm zp\u016fsobem:\n \n \n \n \n |\n \n x\n \n |\n \n :=\n \n \n {\n \n \n \n x\n ,\n \n \n \n \n pokud \n \n \n x\n \u2265\n 0\n \n \n \n \n \u2212\n x\n ,\n \n \n \n \n pokud \n \n \n x\n <\n 0\n \n \n \n \n \n \n \n \n {displaystyle |x|:={begin{cases}x,&{mbox{pokud }}xgeq 0-x,&{mbox{pokud }}x<0end{cases}}}\n Archim\u00e9dovsk\u00e9 t\u011bleso je potom takov\u00e9 t\u011bleso \n \n \n \n \n \n F\n \n \n \n \n {displaystyle {mathcal {F}}}\n , pro jeho\u017e libovoln\u00fd prvek \n \n \n \n x\n \u2208\n \n \n F\n \n \n \n \n {displaystyle xin {mathcal {F}}}\n existuje p\u0159irozen\u00e9 \u010d\u00edslo \n \n \n \n n\n \u2208\n \n N\n \n \n \n {displaystyle nin mathbb {N} }\n takov\u00e9, \u017ee \n \n \n \n \n \n |\n \n x\n \n |\n \n <\n n\n \n \n {displaystyle |x|>>: Co je Vampeta? <<>>: Marcos Andr\u00e9 Batista dos Santos zn\u00e1m\u00fd jako Vampeta (* 13. b\u0159ezen 1974, Nazar\u00e9) je b\u00fdval\u00fd brazilsk\u00fd fotbalista. Nastupoval pov\u011bt\u0161inou na postu z\u00e1lo\u017en\u00edka.\nV brazilsk\u00e9 reprezentaci p\u016fsobil v letech 1998-2002 a odehr\u00e1l za ni 39 utk\u00e1n\u00ed, v nich\u017e dal 2 g\u00f3ly. Stal se s n\u00ed mistrem sv\u011bta roku 2002. Zlato m\u00e1 t\u00e9\u017e z Copa Am\u00e9rica 1999.S Corinthians vyhr\u00e1l roku 2000 pokusn\u00fd prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk Mistrovstv\u00ed sv\u011bta klub\u016f.S PSV Eindhoven se stal mistrem Nizozemska (1996/97), s Corinthians dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l brazilskou ligu.", "<<>>: Co je Albatros \u0161edohlav\u00fd? <<>>: Albatros \u0161edohlav\u00fd (Thalassarche chrysostoma) je velk\u00fd mo\u0159sk\u00fd pt\u00e1k z rodu Thalassarche a \u010deledi albatrosovit\u00fdch. Vyskytuje se v ji\u017en\u00edch oblastech Atlantsk\u00e9ho, Tich\u00e9ho a Indick\u00e9ho oce\u00e1nu a v severn\u00edch oblastech Ji\u017en\u00edho oce\u00e1nu mezi cca 46\u201364\u00b0 j. \u0161. Na sou\u0161 zal\u00e9t\u00e1 pouze za \u00fa\u010delem hn\u00edzd\u011bn\u00ed. To prob\u00edh\u00e1 v koloni\u00edch ve dvou oblastech na jihu od Chile (Ostrovy Diega Ram\u00edreze a Ildefonsovy ostrovy) a na n\u011bkolika subantarktick\u00fdch ostrovech, konkr\u00e9tn\u011b Ji\u017en\u00ed Georgii, Crozetov\u00fdch ostrovech, Kerguelenech, Macquarie, Ostrovech prince Edvarda a Campbellov\u011b ostrov\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ibli\u017en\u011b polovina hn\u00edzd\u00edc\u00edch p\u00e1r\u016f se nach\u00e1z\u00ed na Ji\u017en\u00ed Georgii. Druh byl poprv\u00e9 pops\u00e1n v roce 1785 n\u011bmeck\u00fdm p\u0159\u00edrodov\u011bdcem Johannem Reinholdem Forsterem.\nAlbatrosi \u0161edohlav\u00ed dosahuj\u00ed v\u00fd\u0161ky 70\u201390 cm, jejich rozp\u011bt\u00ed k\u0159\u00eddel je cca 180\u2013205 cm. Pohlavn\u00ed dimorfismus je nev\u00fdrazn\u00fd \u2013 samci v\u00e1\u017e\u00ed o n\u011bkolik set gram\u016f v\u00edce ne\u017e samice, av\u0161ak v ter\u00e9nu je tento rozd\u00edl nepost\u0159ehnuteln\u00fd. U samc\u016f byla zaznamen\u00e1na v\u00e1ha 3,4\u20133,7 kg, u samic 3\u20133,6 kg. Ope\u0159en\u00ed dosp\u011blc\u016f je na hlav\u011b, krku a h\u0159betu sv\u011btle \u0161ed\u00e9, b\u0159icho a spodn\u00ed partie jsou \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9. K\u0159\u00eddla jsou na svrchn\u00ed stran\u011b tmav\u00e1, na jejich spodn\u00ed \u010d\u00e1sti se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdrazn\u00fd b\u00edl\u00fd pruh ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti k\u0159\u00eddel po cel\u00e9 jejich d\u00e9lce. Ve\u0161ker\u00e9 okraje spodn\u00ed \u010d\u00e1sti k\u0159\u00eddel jsou op\u011bt tmav\u00e9. V\u00fdrazn\u00fd zob\u00e1k je \u010dern\u00fd se syt\u011b \u017elutou linkou pod\u00e9l horn\u00ed \u010d\u00e1sti horn\u00edho zob\u00e1ku a spodn\u00ed \u010d\u00e1sti spodn\u00edho zob\u00e1ku.\nJedn\u00e1 se o monogamn\u00ed pt\u00e1ky, kte\u0159\u00ed utv\u00e1\u0159\u00ed celo\u017eivotn\u00ed p\u00e1ry. Rozmno\u017euj\u00ed se pouze jednou za dva roky, i kdy\u017e men\u0161\u00ed procento jedinc\u016f se v n\u011bkter\u00fdch letech pokou\u0161\u00ed o ka\u017edoro\u010dn\u00ed hn\u00edzd\u011bn\u00ed. Samice klade pouze jedno velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 vejce do hn\u00edzda ku\u017eelovit\u00e9ho tvaru. Inkuba\u010dn\u00ed doba trv\u00e1 72\u201374 dn\u00ed, ml\u00e1\u010fata se osamostat\u0148uj\u00ed za 4\u20135 m\u011bs\u00edc\u016f. \u017div\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm desetiramenatci a rybami, potravu dopl\u0148uje kor\u00fd\u0161i, mr\u0161inami a dal\u0161\u00edmi hlavono\u017eci. Celkov\u00e1 populace se odhaduje na 250 tis\u00edc jedinc\u016f. Vzhledem k tomu, \u017ee vykazuje klesaj\u00edc\u00ed trend, Mezin\u00e1rodn\u00ed svaz ochrany p\u0159\u00edrody hodnot\u00ed druh jako ohro\u017een\u00fd taxon. Ohro\u017een\u00ed populace p\u0159edstavuje zejm\u00e9na rybolov na dlouh\u00e9 lovn\u00e9 \u0161\u0148\u016fry (i kdy\u017e v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e ne\u017e u ostatn\u00edch druh\u016f albatros\u016f), introdukovan\u00ed savci a sou\u010dasn\u00e1 klimatick\u00e1 zm\u011bna.\nAlbatros \u0161edohlav\u00fd byl poprv\u00e9 pops\u00e1n v roce 1785 n\u011bmeck\u00fdm p\u0159\u00edrodov\u011bdcem Johannem Reinholdem Forsterem. Forster druh pojmenoval jako Diomedea chrysostoma a za\u0159adil jej do rodu Diomedea. Zat\u00edmco v\u00fdraz diomedea je odvozeninou jm\u00e9na \u0159eck\u00e9ho mytologick\u00e9ho hrdiny Diom\u00e9da, chrysostoma je slo\u017eeninou \u0159eck\u00fdch v\u00fdraz\u016f \u201ekrysos\u201c (\u201ezlato\u201c) a stoma (\u201e\u00fasta\u201c) a odkazuj\u00ed k syt\u011b \u017elut\u00fdm pruh\u016fm na zob\u00e1ku tohoto albatrosa.O rodov\u00e9m za\u0159azen\u00ed albatrosa \u0161edohlav\u00e9ho (ostatn\u011b i v\u0161ech ostatn\u00edch druh\u016f albatros\u016f) se v\u0161ak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou stalet\u00edch vedly rozs\u00e1hl\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 diskuse. Albatrosi byli r\u016fzn\u011b za\u0159azov\u00e1ni a p\u0159erozd\u011blov\u00e1ni do rozmanit\u00fdch rod\u016f a teprve a\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed se jejich taxonomick\u00fd syst\u00e9m relativn\u011b ust\u00e1lil na dvou rodech, a sice Diomedea, kam se \u0159adil i albatros \u0161edohlav\u00fd, a Phoebetria, kam se tradi\u010dn\u011b \u0159ad\u00ed pouze dva z\u00e1stupci, a sice albatros hn\u011bd\u00fd a sv\u011btloh\u0159bet\u00fd. V roce 1996 publikoval Gary Nunn z Americk\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho muzea v\u00fdsledky sv\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 DNA studie. Nunn navrhl rozd\u011blit albatrosy do 4 rod\u016f, \u010d\u00edm\u017e dal vzniknout i (staro)nov\u00e9mu rodu Thalassarche (tento rod byl v minulosti ji\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1n, av\u0161ak \u010dasto s jin\u00fdmi z\u00e1stupci).V navazuj\u00edc\u00ed studii Nunn s pomoc\u00ed C. J. R. Robertsona navrhli rozd\u011blen\u00ed albatros\u016f na 22 druh\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e albatros \u0161edohlav\u00fd byl za\u0159azen do druhov\u011b nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00edho rodu Thalassarche. N\u00e1vrh obou v\u011bdc\u016f byl v upraven\u00e9 form\u011b akceptov\u00e1n kl\u00ed\u010dov\u00fdmi organizacemi, jako je BirdLife International a ACAP.Nejbli\u017e\u0161\u00edmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi albatrosovit\u00fdch jsou bu\u0159n\u00ed\u010dkovit\u00ed, bu\u0159\u0148\u00e1\u010dkovit\u00ed a bu\u0159\u0148\u00e1kovit\u00ed, kte\u0159\u00ed se spole\u010dn\u011b s albatrosovit\u00fdmi \u0159ad\u00ed do \u0159\u00e1du trubkonos\u00ed. Tito mo\u0159\u0161t\u00ed pt\u00e1ci sd\u00edlej\u00ed n\u011bkolik stejn\u00fdch morfologick\u00fdch rys\u016f, jako jsou trubkovit\u00e9 nozdry, soln\u00e9 \u017el\u00e1zy \u00fast\u00edc\u00ed do nosn\u00edch d\u00edrek, zob\u00e1k slo\u017een\u00fd ze 7\u20139 rohovit\u00fdch desti\u010dek nebo tvorbu \u017ealude\u010dn\u00edho oleje.Jedna z prvn\u00edch historick\u00fdch zm\u00ednek o koloni\u00edch albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch poch\u00e1z\u00ed z roku 1874 z pera francouzsk\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdce Henriho Filhola. Filhol p\u0159i\u0161el do kontaktu s koloni\u00ed albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch na Campbellov\u011b ostrov\u011b, kde tr\u00e1vil n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f na expedici, jej\u00ed\u017e c\u00edlem bylo pozorov\u00e1n\u00ed p\u0159echodu Venu\u0161e.\nAlbatrosi \u0161edohlav\u00ed dosahuj\u00ed v\u00fd\u0161ky 70\u201390 cm, jejich rozp\u011bt\u00ed k\u0159\u00eddel je cca 180\u2013205 cm. Samci v\u00e1\u017e\u00ed 3,4\u20133,7 kg, samice 3\u20133,6 kg. Tyto rozm\u011bry z nich \u010din\u00ed albatrosy st\u0159edn\u00ed velikosti s podobn\u00fdmi t\u011blesn\u00fdmi parametry, jako maj\u00ed \u00fazce p\u0159\u00edbuzn\u00ed albatrosi \u010dernobrv\u00ed. Pohlavn\u00ed dimorfismus je nev\u00fdrazn\u00fd, i kdy\u017e samci b\u00fdvaj\u00ed o n\u011bco t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e samice. Zob\u00e1k je pom\u011brn\u011b dlouh\u00fd, horn\u00ed \u010delist je o n\u011bco del\u0161\u00ed ne\u017e ta spodn\u00ed, za kterou je h\u00e1kovit\u011b zahnut\u00e1. Zob\u00e1k je leskle \u010dern\u00fd se dv\u011bma syt\u011b \u017elut\u00fdmi pruhy. Prvn\u00ed pruh se nach\u00e1z\u00ed na slemeni (horn\u00ed \u010d\u00e1st zob\u00e1ku), kde p\u0159ech\u00e1z\u00ed do broskvov\u011b \u010derven\u00e9 p\u0159i \u0161pi\u010dce zob\u00e1ku. Druh\u00fd pruh je na spodn\u00ed stran\u011b doln\u00edho zob\u00e1ku. Za\u010d\u00edn\u00e1 u jeho ko\u0159ene a postupn\u011b se zu\u017euje s t\u00edm, jak se dost\u00e1v\u00e1 k cirka dv\u011bma t\u0159etin\u00e1m d\u00e9lky, kde \u017elut\u00fd pruh kon\u010d\u00ed. \u010cern\u00e9 trubkovit\u00e9 nozdry jsou p\u0159\u00edtomny po obou stran\u00e1ch horn\u00ed \u010delisti nedaleko ko\u0159ene zob\u00e1ku. O\u010dn\u00ed duhovka je hn\u011bd\u00e1. Kr\u00e1tk\u00e9 nohy se t\u0159emi prsty, opat\u0159en\u00e9 plovac\u00edmi bl\u00e1nami, jsou r\u016f\u017eovo\u2013b\u00edl\u00e9.\nOpe\u0159en\u00ed dosp\u011blc\u016f je na hlav\u011b, krku a h\u0159betu sv\u011btle \u0161ed\u00e9. \u010celo b\u00fdv\u00e1 m\u00edrn\u011b sv\u011btlej\u0161\u00edch \u0161edav\u00fdch odst\u00edn\u016f. Obo\u010d\u00ed je \u010dern\u00e9 a jen velmi kr\u00e1tk\u00e9. T\u011bsn\u011b za okem a pod n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdrazn\u00e1 b\u00edl\u00e1 skvrna ve tvaru p\u016flm\u011bs\u00edce. Pe\u0159\u00ed ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti krku je po jeho obvodu o n\u011bco sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e na zbytku hlavy, co\u017e ob\u010das p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jak\u00fdsi sv\u011btl\u00fd obojek. B\u0159icho je sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 a p\u0159echod mezi \u0161edavou hlavou a sv\u011btl\u00fdm b\u0159ichem je pom\u011brn\u011b n\u00e1hl\u00fd. Pe\u0159\u00ed na lopatk\u00e1ch, z\u00e1dech a svrchn\u00ed stran\u011b k\u0159\u00eddel je \u010dern\u00e9, i kdy\u017e tmavou barvou n\u011bkdy prosv\u011btluje b\u00edl\u00e1 barva okraj\u016f ru\u010dn\u00edch letek. Pe\u0159\u00ed kolem kost\u0159ece (spodn\u00ed \u010d\u00e1sti ocasu) je b\u00edl\u00e9, ocas je \u0161ed\u00fd a v dob\u011b obno\u0161en\u00ed p\u0159ed p\u0159epe\u0159ov\u00e1n\u00edm tmavne \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st k\u0159\u00eddel je v\u011bt\u0161inou tmav\u00e1, av\u0161ak pod\u00e9l st\u0159edu se v cel\u00e9 d\u00e9lce k\u0159\u00eddel t\u00e1hne dlouh\u00fd b\u00edl\u00fd pruh, kter\u00fd m\u00e1 \u0161\u00ed\u0159ku kolem jedn\u00e9 t\u0159etiny hloubky k\u0159\u00eddla. Konec spodn\u00ed strany k\u0159\u00eddel je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010dern\u00fd.Juveniln\u00ed jedinci jsou podobn\u00ed dosp\u011bl\u00fdm, hlavn\u00ed rozd\u00edl je v tmav\u0161\u00ed barv\u011b pe\u0159\u00ed na hlav\u011b a na krku, \u010delo n\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 je\u0161t\u011b sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e u dosp\u011blc\u016f a zob\u00e1k je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sv\u011btle \u010dern\u00fd a \u017elut\u00e9 linky jsou sv\u011btle \u017elut\u00e9 (u dosp\u011blc\u016f syt\u011b \u017elut\u00e9). \u017dlut\u00e9 linky postupem \u010dasu z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed na sytosti a sv\u011btle \u010dern\u00e1 se postupn\u011b m\u011bn\u00ed v tmav\u011b \u010dernou.\n Svatebn\u00ed n\u00e1mluvy \nAlbatrosi hn\u00edzd\u00ed v koloni\u00edch na neobydlen\u00fdch ostrovech obklopen\u00fdch \u0161ir\u00fdm oce\u00e1nem. Doba p\u00e1\u0159en\u00ed z\u00e1vis\u00ed na lokaci kolonie, ale obecn\u011b prob\u00edh\u00e1 mezi koncem srpna (nap\u0159. na Campbellov\u011b ostrov\u011b) a \u0159\u00edjnem. Do t\u00e9\u017ee kolonie p\u0159ich\u00e1z\u00ed pt\u00e1ci hn\u00edzdit ka\u017ed\u00fd rok. Typicky nejd\u0159\u00edve doraz\u00ed samci. Zku\u0161en\u00ed samci (tzn. ti, kte\u0159\u00ed ji\u017e maj\u00ed partnerku), za\u010dnou s vymezov\u00e1n\u00edm teritori\u00ed a stavbou hn\u00edzda, p\u0159\u00edpadn\u011b opravou hn\u00edzda z minul\u00e9ho roku. O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji doraz\u00ed samice. U nezadan\u00fdch jedinc\u016f pak doch\u00e1z\u00ed ke svatebn\u00edm n\u00e1mluv\u00e1m \u010di takzvan\u00fdm svatebn\u00edm tanc\u016fm.Z\u00e1snubn\u00ed tance albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch jsou relativn\u011b jednoduch\u00e9, a to zejm\u00e9na ve srovn\u00e1n\u00ed s n\u011bkter\u00fdmi jin\u00fdmi druhy albatros\u016f, jako je albatros st\u011bhovav\u00fd nebo albatros galap\u00e1\u017esk\u00fd. Jeden z nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edch ritu\u00e1l\u016f p\u0159edv\u00e1d\u00ed samec, kter\u00fd nat\u00e1hne krk a s m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00fdm zob\u00e1kem p\u0159istoup\u00ed k samici, na\u010de\u017e p\u0159evr\u00e1t\u00ed hlavu za ramena, polo\u017e\u00ed ji mezi k\u0159\u00eddla a vyd\u00e1 mru\u010div\u00fd zvuk do oblasti mezi pozdvi\u017een\u00fdmi lokty. Tuto p\u00f3zu neust\u00e1le opakuje a postupn\u011b nab\u00edr\u00e1 na rychlosti i intenzit\u011b a po \u010dase samec za\u010dne natahovat krk dop\u0159edu a hlasit\u011b st\u00e9nat, zat\u00edmco samice je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pasivn\u00ed a potichu.B\u011bhem namlouvac\u00edch ritu\u00e1l\u016f p\u00e1r hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00e9 zob\u00e1ky, kter\u00fdmi se do sebe partne\u0159i s oblibou zakle\u0161\u0165uj\u00ed. Samec nejd\u0159\u00edve polo\u017e\u00ed konec sv\u00e9ho zob\u00e1ku na konec sami\u010d\u010dina zob\u00e1ku, na\u010de\u017e p\u00e1r za\u010dne pomalu kr\u00e1\u010det pospolu. Samec p\u0159itom natahuje krk \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce a ob\u010das s n\u00edm k\u00fdvne nahoru a dol\u016f. P\u00e1r se p\u0159itom \u0161k\u00e1dl\u00ed i nohama. Ritu\u00e1l je zavr\u0161en, kdy\u017e samec za\u010dne sh\u00e1n\u011bt materi\u00e1l na stavbu hn\u00edzda a za\u010dne ho ukazovat samici. Tyto a dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 ritu\u00e1ly prob\u00edhaj\u00ed po dobu n\u011bkolika hn\u00edzdn\u00edch obdob\u00ed mezi r\u016fzn\u00fdmi nezadan\u00fdmi jedinci, dokud se postupnou selekc\u00ed nevytvo\u0159\u00ed p\u00e1ry, kter\u00e9 spolu n\u00e1sledn\u011b z\u016fst\u00e1vaj\u00ed po cel\u00fd \u017eivot.\n P\u00e1\u0159en\u00ed \nU zaveden\u00fdch p\u00e1r\u016f tyto z\u00e1snubn\u00ed tance ji\u017e neprob\u00edhaj\u00ed a po p\u0159\u00edletu samice do kolonie se p\u00e1r jen rutinn\u011b p\u0159iv\u00edt\u00e1 a pot\u00e9 se rovnou vrhnou na kopulaci. P\u00e1\u0159en\u00ed prob\u00edh\u00e1 tak, \u017ee samec stoupne zezadu na samici, nat\u00e1hne krk a za\u010dne \u010distit pe\u0159\u00ed na sami\u010d\u010din\u011b hlav\u011b a prsou, zat\u00edmco sami\u010d\u010din zob\u00e1k z\u016fst\u00e1v\u00e1 ve vodorovn\u00e9 poloze. Kopulace trv\u00e1 pouze kr\u00e1tce. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed si samice n\u011bkdy za\u010dne \u010dechrat pe\u0159\u00ed na z\u00e1dech, kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed roz\u010dep\u00fd\u0159il rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fd samec. B\u011bhem t\u00e9to \u010dinnosti n\u011bkdy samec \u010dist\u00ed pe\u0159\u00ed na jej\u00ed hlav\u011b. Kopulace se pot\u00e9 \u010dasto opakuje, n\u011bkdy a\u017e \u0161estkr\u00e1t b\u011bhem p\u016fl hodiny. Po skon\u010den\u00ed p\u00e1r odl\u00e9t\u00e1 na mo\u0159e se vykrmit. Krmn\u00e1 f\u00e1ze obvykle trv\u00e1 kolem dvou t\u00fddn\u016f, pot\u00e9 se p\u00e1r vrac\u00ed do hn\u00edzda a samice naklade vejce.\n Hn\u00edzd\u011bn\u00ed \nSamice v\u017edy klade pouze jedno vejce. To m\u00e1 rozm\u011bry c. 107\u00d767 mm a je b\u00edl\u00e9 s hn\u011bdo-na\u010dervenal\u00fdmi fl\u00ed\u010dky na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m konci. Hn\u00edzda jsou ku\u017eelovit\u00e9ho tvaru se se\u0159\u00edznut\u00fdm, ploch\u00fdm vrcholem s m\u00edrnou dutinou. Hn\u00edzdo je slo\u017eeno p\u0159edev\u0161\u00edm z klest\u00ed, tr\u00e1vy a hl\u00edny. Jeho v\u00fd\u0161ka je od 10 do 45 cm.Inkuba\u010dn\u00ed doba trv\u00e1 v pr\u016fm\u011bru 72\u201374 dn\u00ed. Na inkubaci se pod\u00edlej\u00ed oba rodi\u010de. Zat\u00edmco jeden z partner\u016f sed\u00ed na vejci, zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed jedinec se vyd\u00e1v\u00e1 na mo\u0159e za potravou. Albatrosi p\u0159itom dok\u00e1\u017e\u00ed urazit na t\u011bchto lovn\u00fdch v\u00fdprav\u00e1ch i tis\u00edce kilometr\u016f. U kolonie v Ji\u017en\u00ed Georgii bylo zaznamen\u00e1no, \u017ee albatrosi se vzdalovali a\u017e do cirka 2200 km od hn\u00edzda a pr\u016fm\u011brn\u00e1 d\u00e9lka v\u00fdpravy za ko\u0159ist\u00ed byla 5\u201326 dn\u016f s pr\u016fm\u011brem 13 dn\u016f na jedinou v\u00fdpravu. Po p\u0159\u00edletu zp\u011bt do hn\u00edzda se partne\u0159i rychle vyst\u0159\u00eddaj\u00ed v sezen\u00ed na vejci, obvykle do 15 minut od p\u0159\u00edletu zp\u011bt.Po vyl\u00edhnut\u00ed je ml\u00e1d\u011b zcela z\u00e1visl\u00e9 na sv\u00fdch rodi\u010d\u00edch. Jeden z nich se nad\u00e1le vyd\u00e1v\u00e1 na mo\u0159e za potravou, zat\u00edmco druh\u00fd rodi\u010d v prvn\u00edch t\u00fddnech z\u016fst\u00e1v\u00e1 s ml\u00e1d\u011btem. Po p\u0159\u00edletu albatrosa s potravou se ml\u00e1d\u011b za\u010dne hlasit\u011b oz\u00fdvat. Zvukov\u00fd projev ml\u00e1d\u011bte se zintenziv\u0148uje, jak se rodi\u010d p\u0159ibli\u017euje s potravou. Albatrosi krm\u00ed sv\u00e1 ml\u00e1\u010fata \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b natr\u00e1venou potravou vyvr\u017eenou z volete spolu se \u017ealude\u010dn\u00edmi oleji, kter\u00e9 jsou obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fd\u017eivn\u00e9. Krmen\u00ed zab\u00edr\u00e1 v\u011bt\u0161inou pouze n\u011bkolik minut a rodi\u010d m\u016f\u017ee b\u00fdt na cest\u011b zp\u011bt na mo\u0159e do 10 minut od p\u0159\u00edletu do hn\u00edzda. P\u0159ed odletem ob\u010das provede nezbytn\u00e9 opravy hn\u00edzda.\nMl\u00e1\u010fata se osamostat\u0148uj\u00ed po cca 116\u2013145 dnech v z\u00e1vislosti na lokaci. Albatrosi \u0161edohlav\u00ed se vrac\u00ed do sv\u00fdch mate\u0159sk\u00fdch koloni\u00ed nej\u010dast\u011bji ve v\u011bku 6\u20137 let, ob\u010das i d\u0159\u00edve. O p\u00e1\u0159en\u00ed se pokou\u0161\u00ed nejd\u0159\u00edve v 8 letech, pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u011bk prvn\u00edho hn\u00edzd\u011bn\u00ed je dokonce 13,5 let, co\u017e p\u0159edstavuje v\u016fbec nejvy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u011bk prvn\u00edho hn\u00edzd\u011bn\u00ed mezi v\u0161emi albatrosy. Byli zaznamen\u00e1ni jedinci, kte\u0159\u00ed se poprv\u00e9 p\u00e1\u0159ili a\u017e v 17 letech. V pr\u016fm\u011bru se albatrosi \u0161edohlav\u00ed do\u017e\u00edvaj\u00ed cirka 35 let, av\u0161ak mohou se do\u017e\u00edt i 60 let.Albatrosi \u0161edohlav\u00ed jsou na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch jin\u00fdch druh\u016f albatros\u016f pom\u011brn\u011b pla\u0161\u00ed a tolik nepron\u00e1sleduj\u00ed ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 lod\u011b. I jejich zvukov\u00e9 projevy jsou mnohem ti\u0161\u0161\u00ed ne\u017e u bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00fdch albatros\u016f \u010dernobrv\u00fdch. Po p\u0159\u00edletu do hn\u00edzda vyd\u00e1vaj\u00ed v\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fd zvuk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed jednoslabi\u010dn\u00e9 m\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1. P\u0159i obran\u011b teritori\u00ed proti ostatn\u00edm albatros\u016fm vyd\u00e1vaj\u00ed rychl\u00e9 \u00e1h\u00e1h\u00e1h\u00e1h\u00e1, co\u017e je doprov\u00e1zeno rychl\u00fdm klap\u00e1n\u00edm zob\u00e1ku. Pon\u011bkud pomalej\u0161\u00ed, av\u0161ak d\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed klap\u00e1n\u00ed nast\u00e1v\u00e1 v p\u0159\u00edpad\u011b ohro\u017een\u00ed pred\u00e1tory, jako jsou chaluhy.Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee albatrosi \u0161edohlav\u00ed se p\u00e1\u0159\u00ed jednou za dva roky. Jedn\u00e1 se o jedin\u00fd druh albatros\u016f z rodu Thalassarche, kter\u00fd se p\u00e1\u0159\u00ed jednou za dva roky, ostatn\u00ed albatrosi z t\u00e9ho\u017e rodu hn\u00edzd\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b. Pokud albatrosi z jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu sel\u017eou ve vyveden\u00ed ml\u00e1\u010fat (nap\u0159. vejce se stane ob\u011bt\u00ed predace, spadne ze sk\u00e1ly apod.), pokus\u00ed se o vyveden\u00ed ml\u00e1\u010fat hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok. Jen mal\u00e9 procento p\u00e1r\u016f, kter\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyvedou ml\u00e1\u010fata, se pokus\u00ed o dal\u0161\u00ed sp\u00e1\u0159en\u00ed ji\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku. Na ostrov\u011b Marion se pokou\u0161\u00ed hn\u00edzdit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m hn\u00edzd\u011bn\u00ed a\u017e 5,4 % albatros\u00edch p\u00e1r\u016f. Naproti tomu na Pta\u010d\u00edm ostrov\u011b v Ji\u017en\u00ed Georgii to je pouze 1 % p\u00e1r\u016f. Tento markantn\u00ed rozd\u00edl je pravd\u011bpodobn\u011b zp\u016fsoben lep\u0161\u00edmi hn\u00edzdn\u00edmi podm\u00ednkami na ostrov\u011b Marion, konkr\u00e9tn\u011b lep\u0161\u00ed dostupnost\u00ed potravy a snadn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupem k v\u011btrn\u00fdm syst\u00e9m\u016fm. U jedinc\u016f hn\u00edzd\u00edc\u00edch ka\u017edoro\u010dn\u011b byla zaznamen\u00e1na znateln\u011b ni\u017e\u0161\u00ed m\u00edra \u00fasp\u011b\u0161nosti vyveden\u00ed ml\u00e1\u010fat, co\u017e je patrn\u011b d\u016fvodem, pro\u010d se pouze mal\u00e9 procento albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch pokou\u0161\u00ed hn\u00edzdit ka\u017ed\u00fd rok.\nStejn\u011b jako ostatn\u00ed albatrosi, i albatros \u0161edohlav\u00fd je vynikaj\u00edc\u00ed letec. Um\u00ed obratn\u011b vyu\u017e\u00edvat v\u00edtr k tomu, aby bez v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1mahy ulet\u011bl tis\u00edce kilometr\u016f. K letu vyu\u017e\u00edv\u00e1 dva letov\u00e9 principy, a sice svahov\u00e9 proud\u011bn\u00ed a dynamick\u00e9 placht\u011bn\u00ed. Tyto techniky mu umo\u017e\u0148uj\u00ed z\u016fstat ve vzduchu po extr\u00e9mn\u011b dlouhou dobu p\u0159i minim\u00e1ln\u00edm energetick\u00e9m v\u00fddeji. K redukci energie mu napom\u00e1h\u00e1 i speci\u00e1ln\u011b vyvinut\u00e1 \u0161lacha, kter\u00e1 po rozta\u017een\u00ed k\u0159\u00eddel \u201ezamkne\u201c k\u0159\u00eddla v nap\u0159\u00edmen\u00e9 pozici, tak\u017ee albatros nemus\u00ed vyu\u017e\u00edvat svaly k jejich udr\u017een\u00ed ve vodorovn\u00e9 poloze. Svaly pou\u017e\u00edv\u00e1 pouze k man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed, kde je energetick\u00fd v\u00fddej minim\u00e1ln\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b pro n\u011bkoliker\u00e9 m\u00e1vnut\u00ed k\u0159\u00eddel p\u0159i vzletu.Albatrosi dok\u00e1\u017e\u00ed vyu\u017e\u00edvat v\u011btru nejen k p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed velk\u00fdch vzd\u00e1lenost\u00ed, ale i k nabr\u00e1n\u00ed velk\u00e9 rychlosti. U albatrosa \u0161edohlav\u00e9ho byla zaznamen\u00e1na vytrval\u00e1 (po dobu kolem 8 hodin) rychlost vodorovn\u00e9ho letu 127 km/h, d\u00edky \u010demu\u017e je zaps\u00e1n v Guinnessov\u011b knize rekord\u016f coby \u201enejrychlej\u0161\u00ed pt\u00e1k ve vodorovn\u00e9m letu\u201c. Dan\u00fd jedinec vyu\u017eil antarktick\u00e9 bou\u0159e pro n\u00e1vrat do sv\u00e9ho hn\u00edzdi\u0161t\u011b a za m\u00e9n\u011b ne\u017e 10 hodin urazil v\u00edce ne\u017e 1000 km. Auto\u0159i studie nav\u00edc pova\u017euj\u00ed 127 km/h za konzervativn\u00ed odhad a dopl\u0148uj\u00ed, \u017ee rychlost albatrosa byla s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed je\u0161t\u011b mnohem vy\u0161\u0161\u00ed.\nMezi hlavn\u00ed potravu albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch pat\u0159\u00ed desetiramenatci a ryby, n\u00e1sledovan\u00ed mihulotvar\u00fdmi, kor\u00fd\u0161i, mr\u0161inami a dal\u0161\u00edmi hlavono\u017eci. P\u0159esn\u00e1 skladba j\u00eddeln\u00ed\u010dk\u016f je v\u00fdrazn\u011b ovlivn\u011bn\u00e1 dostupnost\u00ed potravy. U koloni\u00ed z Ji\u017en\u00ed Georgie, Kerguelen\u016f, Crozetov\u00fdch ostrov\u016f a Campbellova ostrova p\u0159evl\u00e1daj\u00ed v potrav\u011b krakatice z \u010deledi Ommastrephidae (nap\u0159\u00edklad Martialia hyadesi, Galiteuthis glacialis, Kondakovia longimana), zat\u00edmco u pt\u00e1k\u016f z Ostrov\u016f Prince Edwarda dominuj\u00ed v j\u00eddeln\u00ed\u010dku ryby. Kolonie albatros\u016f na Ji\u017en\u00ed Georgii zaznamenala v roce 2000 jeden z abnorm\u00e1ln\u011b tepl\u00fdch rok\u016f, co\u017e m\u011blo za n\u00e1sledek zm\u011bnu potravn\u00edho chov\u00e1n\u00ed ryb i pt\u00e1k\u016f, n\u00e1sledkem \u010deho\u017e p\u0159edstavovali hlavn\u00ed potravu tam\u011bj\u0161\u00edch albatros\u016f kor\u00fd\u0161i. Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem potravn\u00edho oportunismu albatros\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt populace albatros\u016f z Ostrov\u016f Prince Edwarda, kter\u00e1 se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b \u017eiv\u00ed i mr\u0161inami tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f, nebo populace na Ostrovech Diega Ram\u00edreze, kde v letech 2001 a 2002 byly hlavn\u00edm zdrojem potravy tam\u011bj\u0161\u00edch albatros\u016f krakatice Martialia hyadesi, zat\u00edmco v roce 2000 je albatrosi nejedli v\u016fbec.P\u0159i sh\u00e1n\u011bn\u00ed potravy jsou albatrosi \u0161edohlav\u00ed vysoce pelagi\u00e1ln\u00ed, tzn. potravu sb\u00edraj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na hladin\u011b hlubok\u00fdch oce\u00e1nsk\u00fdch vod. To je pom\u011brn\u011b z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl oproti ostatn\u00edm albatros\u016fm z rodu Thalassarche, kte\u0159\u00ed si sh\u00e1n\u00ed potravu p\u0159edev\u0161\u00edm v oblastech kontinent\u00e1ln\u00edch \u0161elf\u016f.Potravu nej\u010dast\u011bji sb\u00edraj\u00ed z povrchu mo\u0159sk\u00e9 hladiny, k \u010demu\u017e albatros\u016fm dob\u0159e slou\u017e\u00ed jejich siln\u00fd zob\u00e1k. Pro ko\u0159ist se v\u0161ak um\u00ed i pot\u00e1p\u011bt a pod vodou si sh\u00e1n\u00ed cca 30\u201340 % ko\u0159isti. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 d\u00e9lka ponoru je kolem t\u0159i \u010dtvrt\u011b metru, nejhlub\u0161\u00ed zaznamenan\u00fd ponor byl 6,5 m. V\u011bt\u0161ina ponor\u016f nast\u00e1v\u00e1 b\u011bhem dne.\nAlbatrosi \u0161edohlav\u00ed p\u0159il\u00e9taj\u00ed na sou\u0161 v\u00fdhradn\u011b za \u00fa\u010delem hn\u00edzd\u011bn\u00ed, ve\u0161ker\u00fd ostatn\u00ed \u010das tr\u00e1v\u00ed na mo\u0159i. Hn\u00edzd\u00ed mezi 46\u201364\u00b0 j. \u0161. na \u0161esti subantarktick\u00fdch ostrovech (Ji\u017en\u00ed Georgie, Crozetovy ostrovy, Kergueleny, Macquarie, Ostrovy prince Edvarda, Campbell\u016fv ostrov) a dvou oblastech na jihu Chile (Ildefonsovy ostrovy a Ostrovy Diega Ram\u00edreze). A\u017e polovina populace p\u0159itom hn\u00edzd\u00ed na Ji\u017en\u00ed Georgii. Celkov\u00e1 populace se k roku 2018 odhadovala na cca 250 tis\u00edc jedinc\u016f. Pt\u00e1ci hn\u00edzd\u00ed v koloni\u00edch na skalnat\u00fdch \u00fatesech a kopc\u00edch p\u0159i okraj\u00edch oce\u00e1nu.Na n\u011bkter\u00fdch ostrovech hn\u00edzd\u00ed albatrosi \u0161edohlav\u00ed v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti p\u0159\u00edbuzn\u00fdch albatros\u016f \u010dernobrv\u00fdch a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech se jejich kolonie dokonce m\u00eds\u00ed (nap\u0159. na Campbellov\u011b ostrov\u011b).Albatrosi str\u00e1v\u00ed v\u011bt\u0161inu \u010dasu na mo\u0159i. V l\u00e9t\u011b se v\u011bt\u0161inou vyskytuj\u00ed v ji\u017en\u011bj\u0161\u00edch mo\u0159\u00edch pobl\u00ed\u017e antarktick\u00fdch b\u0159eh\u016f. V zim\u011b v\u011bt\u0161ina populace albatros\u016f d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost severn\u011bj\u0161\u00edm, teplej\u0161\u00edm vod\u00e1m p\u0159i okraji subtropick\u00e9ho p\u00e1su. Jejich roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed je cirkumpol\u00e1rn\u00ed, tzn. kolem cel\u00e9 Zem\u011b v p\u00e1su ohrani\u010den\u00e9m na severu severn\u00edm c\u00edpem Nov\u00e9ho Z\u00e9landu, ji\u017en\u00edm c\u00edpem Austr\u00e1lie, vodami ji\u017en\u011b od Jihoafrick\u00e9 republiky a pob\u0159e\u017e\u00edm Argentiny a st\u0159edn\u00edho Chile. Na jihu tento pomysln\u00fd p\u00e1s zasahuje do t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti Antarktidy, av\u0161ak albatrosi se vyh\u00fdbaj\u00ed oblastem s ledov\u00fdmi krami.\nNa Campbellov\u011b ostrov\u011b byli albatrosi mezi lety 1890\u20131931 ohro\u017eeni lidskou \u010dinnost\u00ed spojenou s farma\u0159en\u00edm (vypalov\u00e1n\u00ed str\u00e1n\u00ed, loven\u00ed albatros\u016f lidmi a farm\u00e1\u0159sk\u00fdmi psy, ztr\u00e1ta travnat\u00fdch ploch n\u00e1sledkem pasen\u00ed krav a ovc\u00ed). Velkou ranou pro albatrosy byla introdukce nep\u016fvodn\u00edch savc\u016f. Jednalo se hlavn\u011b o zdivo\u010del\u00e9 ko\u010dky, kter\u00e9 ob\u010das poj\u00eddaly jejich ml\u00e1\u010fata. Ko\u010dky zde vyhynuly v 80. letech 20. stolet\u00ed z nezn\u00e1m\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee k jejich vymizen\u00ed do\u0161lo v d\u016fsledku odstran\u011bn\u00ed ovc\u00ed, co\u017e vedlo k op\u011btovn\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed hust\u00e9 vegetace, kter\u00e1 zna\u010dn\u011b zt\u00ed\u017eila ko\u010dk\u00e1m lov a zanech\u00e1vala je permanentn\u011b mokr\u00e9, tak\u017ee snadno prochladly.\nNa albatros\u00ed hn\u00edzdi\u0161t\u011b m\u011bly negativn\u00ed vliv i zdivo\u010del\u00e9 kr\u00e1vy a ovce, kter\u00e9 byly na ostrov\u011b ponech\u00e1ny po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch farm\u00e1\u0159sk\u00fdch pokusech. Ve\u0161ker\u00fd dobytek byl odstran\u011bn b\u011bhem 70. a 80. let, nicm\u00e9n\u011b jejich p\u0159\u00edtomnost se podepsala na celkov\u00e9 degradaci vegetace ostrova. Ml\u00e1\u010fata albatros\u016f ob\u010das zab\u00edjeli i potkani, kte\u0159\u00ed byli na ostrovy zavle\u010deni na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed. Na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed jich bylo na Campbellov\u011b ostrov\u011b a\u017e 200 tis\u00edc. V roce 2001 proto novoz\u00e9landsk\u00e9 Ministerstvo pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de zorganizovalo na tehdej\u0161\u00ed dobu nejv\u011bt\u0161\u00ed hubitelskou akci potkan\u016f na sv\u011bt\u011b. Potkani byli vyhubeni pomoc\u00ed granul\u00ed obsahuj\u00edc\u00edch \u00fa\u010dinnou l\u00e1tku brodifakum, kter\u00e1 byla shazov\u00e1na z helikopt\u00e9r. Celkem bylo takto rozneseno 120 tun jedu po cel\u00e9 plo\u0161e ostrova. Pr\u016fzkum v roce 2003 uk\u00e1zal, \u017ee akce byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a na ostrov\u011b se nenach\u00e1z\u00ed jedin\u00fd potkan. Dal\u0161\u00edm potencion\u00e1ln\u00edm probl\u00e9mem v budoucnu m\u016f\u017ee b\u00fdt nekontrolovan\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed rostlin z rodu Dracophyllum, kter\u00e9 mohou zp\u016fsobit \u00fabytek plochy dostupn\u00e9 pro hn\u00edzd\u011bn\u00ed pt\u00e1k\u016f. Podobn\u00e9 probl\u00e9my existovaly i na dal\u0161\u00edch ostrovech.Populace u ji\u017en\u00edch b\u0159eh\u016f Chile byla v minulosti ohro\u017eena zejm\u00e9na nekontrolovan\u00fdm sb\u011brem vajec pro lidskou spot\u0159ebu. Podobn\u011b na tom byly i populace na Falkland\u00e1ch, kde byla vejce b\u011b\u017en\u011b sb\u00edr\u00e1na jako potrava pro britsk\u00e9 osadn\u00edky (18. a 19. stolet\u00ed), a subantarktick\u00fdch ostrovech, jako je Macquarie \u010di Campbell\u016fv ostrov. O sb\u011bru vajec v\u0161ak nejsou podrobn\u011bj\u0161\u00ed historick\u00e9 z\u00e1znamy, tak\u017ee konkr\u00e9tn\u00ed statistiky chyb\u00ed.\nJednu z hlavn\u00edch hrozeb pro albatrosy \u0161edohlav\u00e9 p\u0159edstavuje rybolov na dlouhou lovnou \u0161\u0148\u016fru. Ten prob\u00edh\u00e1 tak, \u017ee za ryb\u00e1\u0159skou lod\u00ed je ta\u017eena a\u017e 100 km dlouh\u00e1 \u0161\u0148\u016fra s a\u017e 10 tis\u00edci ryb\u00e1\u0159sk\u00fdmi h\u00e1\u010dky s n\u00e1vnadami. Tyto n\u00e1vnady \u010di ji\u017e zachycen\u00fd \u00falovek p\u0159edstavuj\u00ed pro albatrosy l\u00e1kavou ko\u0159ist. Jakmile se v\u0161ak pokus\u00ed tuto ko\u0159ist spolknout, ryb\u00e1\u0159sk\u00fd h\u00e1\u010dek se jim zap\u00edchne v \u00fastech, pt\u00e1ky st\u00e1hne pod hladinu a utop\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b vzhledem k tomu, \u017ee albatrosi \u0161edohlav\u00ed se krm\u00ed hlavn\u011b nad hlubok\u00fdmi oce\u00e1nsk\u00fdmi vodami, kde rybolov na dlouh\u00e9 lovn\u00e9 \u0161\u0148\u016fry nen\u00ed tak \u010dast\u00fd, nep\u0159edstavuje pro n\u011b tento druh rybolovu tak velkou hrozbu jako pro v\u011bt\u0161inu ostatn\u00edch albatros\u016f, kte\u0159\u00ed se krm\u00ed nad kontinent\u00e1ln\u00edmi \u0161elfy.I tak patrn\u011b p\u0159edstavuje rybolov na dlouh\u00e9 lovn\u00e9 \u0161\u0148\u016fry hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu pomal\u00e9ho \u00fabytku albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch. Ochran\u00e1\u0159e znepokojuje zejm\u00e9na komer\u010dn\u00ed rybolov tu\u0148\u00e1k\u016f ji\u017en\u00edch a ledovek patagonsk\u00fdch v bl\u00edzkosti ostrova Marion. Bylo toti\u017e zji\u0161t\u011bno, \u017ee samice z ostrova Marion tr\u00e1v\u00ed v dob\u011b inkubace b\u011bhem sh\u00e1n\u011bn\u00ed potravy v\u00fdrazn\u011b v\u00edce \u010dasu v oblastech komer\u010dn\u00edho rybolovu, \u010d\u00edm\u017e zvy\u0161uj\u00ed sv\u00e9 \u0161ance kontaktu s lo\u010fmi a jejich operacemi a t\u00edm i \u0161ance na zran\u011bn\u00ed \u010di smrt. To m\u016f\u017ee zp\u016fsobit nevyv\u00e1\u017eenost v populaci albatros\u016f, nicm\u00e9n\u011b data nejsou zcela jednozna\u010dn\u00e1 a dostate\u010dn\u00e1 a je pot\u0159eba dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum.Vedle komer\u010dn\u00edho rybolovu jsou glob\u00e1ln\u00ed hrozbou pro albatrosy i klimatick\u00e9 zm\u011bny. Nap\u0159. na Campbellov\u011b ostrov\u011b patrn\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 k pomal\u00e9mu, av\u0161ak st\u00e1l\u00e9mu \u00fabytku albatros\u016f vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed teplota oce\u00e1n\u016f, kter\u00e1 m\u00e1 za n\u00e1sledek zm\u011bnu migra\u010dn\u00edch vzorc\u016f mo\u0159sk\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f a v d\u016fsledku toho i hor\u0161\u00ed dostupnost albatros\u00ed potravy. Zat\u00edm sp\u00ed\u0161e men\u0161\u00ed ohro\u017een\u00ed albatros\u016f p\u0159edstavuje zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se mno\u017estv\u00ed plast\u016f v oce\u00e1nech.Vedle t\u011bchto glob\u00e1ln\u00edch hrozeb existuje i \u0159ada lok\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f. K nejpal\u010div\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed introdukovan\u00ed savci, konkr\u00e9tn\u011b my\u0161i dom\u00e1c\u00ed na ostrov\u011b Marion. My\u0161i byly na ostrov zavle\u010deny n\u00e1mo\u0159n\u00edky n\u011bkdy na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed. V roce 2015 my\u0161i napadly nejm\u00e9n\u011b 4,6 % ml\u00e1\u010fat. Jeliko\u017e ml\u00e1\u010fata ani dosp\u011blci nemaj\u00ed vyvinut\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 instinkty na obranu proti pred\u00e1tor\u016fm, jsou doslova poj\u00edd\u00e1ny za\u017eiva.Odhaduje se, \u017ee jen v posledn\u00edch t\u0159ech desetilet\u00edch 20. stolet\u00ed populace albatros\u016f \u0161edohlav\u00fdch klesla o 20\u201330 %. Z tohoto d\u016fvodu IUCN pova\u017euje albatrose \u0161edohlav\u00e9 za ohro\u017een\u00fd taxon, nicm\u00e9n\u011b z\u00e1rove\u0148 uzn\u00e1v\u00e1, \u017ee pro kvalifikovan\u00fd odhad popula\u010dn\u00edho trendu nejsou zaru\u010den\u00e1 data, av\u0161ak p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee populace ub\u00fdv\u00e1 a bude ub\u00fdvat. Z d\u016fvodu rozs\u00e1hl\u00e9ho are\u00e1lu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed vy\u017eaduje efektivn\u00ed ochrana albatros\u016f mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci. Pro koordinaci ochran\u00e1\u0159sk\u00fdch snah slou\u017e\u00ed Dohoda o ochran\u011b albatros\u016f a bu\u0159\u0148\u00e1k\u016f podepsan\u00e1 v roce 2001. Nadto jsou Campbell\u016fv ostrov a ostrov Macquarie sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.\nK p\u0159irozen\u00fdm pred\u00e1tor\u016fm pat\u0159\u00ed hlavn\u011b jin\u00ed mo\u0159\u0161t\u00ed pt\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se ob\u010das krm\u00ed na vejc\u00edch a ml\u00e1\u010fatech albatros\u016f. T\u011bmito pred\u00e1tory jsou hlavn\u011b \u0161t\u00edtonos sv\u011btlezob\u00fd a chaluha subantarktick\u00e1. Jak n\u011bkter\u00e9 kolonie \u0159\u00eddnou, je mo\u017en\u00e9, \u017ee predace chaluhy bude v budoucnu je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed. K parazit\u016fm albatros\u016f pat\u0159\u00ed hl\u00edstice Diomedenema diomedeae, kter\u00e1 napad\u00e1 vzdu\u0161n\u00e9 vaky pt\u00e1k\u016f.\nBROOKE, Michael. Albatrosses and petrels across the world. Oxford: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-850125-0. (anglicky) \nCARBONERAS, Carles, 1992. Handbook of the Birds of the World Vol I. In: DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; SARGATAL, J. Barcelona: Lynx Edicions. Kapitola Family Diomedeidae (Albatrosses). (anglicky)\nDE ROY, Tui; JONES, Mark; FITTER, Julian, 2009. Albatross : their world, their ways. Albany, Auckland: David Bateman. ISBN 9781869536244. (anglicky) \nMARCHANT, S.; HIGGINS, P. J., 1990. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds. Volume 1, Ratites to ducks; Part A, Ratites to petrels. Svazek 2. Melbourne: Oxford University Press. Dostupn\u00e9 online. ISBN 9780195530681. (anglicky) \nLINDSEY, Terence, 2009. Albatrosses. Collingwood, Vic.: CSIRO. 139 s. ISBN 9780643094215. (anglicky) \nROBERTSON, Hugh; HEATHER, Barrie; DEREK, Onley, 2005. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 0143020404. (anglicky) \nROBERTSON, C. J. R., 1985. Reader's Digest Complete book of New Zealand birds.. Auckland: Reader's Digest. 320 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 094981962X. Kapitola Rock Wren, s. 149. (anglicky) \nTICKELL, W. L. N. Albatrosses. Sussex: Pica Press, 2000. ISBN 1-873403-94-1.", "<<>>: Co je Trub\u00edn? <<>>: Obec Trub\u00edn se nach\u00e1z\u00ed v okrese Beroun ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji, severoz\u00e1padn\u011b od Kr\u00e1lova Dvora, na okraji CHKO K\u0159ivokl\u00e1tsko. \u017dije zde 546 obyvatel.\nLe\u017e\u00ed v \u00fadol\u00ed Po\u010dapelsk\u00e9ho potoka (ji\u017en\u011b od vsi) a Trub\u00ednsk\u00e9ho potoka (prot\u00e9kaj\u00edc\u00edho centrem vsi v jej\u00ed severn\u00ed \u010d\u00e1sti), jeho levostrann\u00e9ho p\u0159\u00edtoku od Svat\u00e9, p\u0159i silnici III/2363 z Kr\u00e1lova Dvora-Po\u010dapel do Svat\u00e9, asi 5 km z\u00e1padn\u011b od Berouna. J\u00e1dro vsi s kapli\u010dkou, n\u00e1vs\u00ed, obecn\u00edm \u00fa\u0159adem a pomn\u00edkem ob\u011bt\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky le\u017e\u00ed p\u0159i ulici, kter\u00e1 vede soub\u011b\u017en\u011b s hlavn\u00ed silnic\u00ed asi 0,2 km severn\u011bji.\nS katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00edm Trub\u00edn soused\u00ed na z\u00e1pad\u011b a jihu \u010d\u00e1sti Kr\u00e1lova Dvora Zaho\u0159any, Po\u010daply a Lev\u00edn, na jihoz\u00e1pad\u011b zdick\u00e1 \u010d\u00e1st \u010cern\u00edn, na z\u00e1pad\u011b obec Svat\u00e1 a na severu obec Trubsk\u00e1.\nNa z\u00e1padn\u00ed a\u017e severov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se nad Trub\u00ednem ty\u010d\u00ed p\u00e1smo kopc\u016f: z\u00e1padn\u011bji listnat\u00fdmi stromy porostl\u00fd h\u0159bet Dubov\u00e1 (445 m n. m.), z n\u011bj\u017e vybo\u010duje sm\u011brem ke vsi Trub\u00ednsk\u00fd vrch (370 m n. m.), jeho\u017e ji\u017en\u00ed \u00fabo\u010d\u00ed je chr\u00e1n\u011bno jako p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka, severn\u011b sm\u011brem k Trubsk\u00e9 le\u017e\u00ed obd\u011bl\u00e1van\u00fd h\u0159bet Hranice, severov\u00fdchodn\u011b obd\u011bl\u00e1van\u00e1 pole Na zadn\u00edch borech (Na bo\u0159\u00edch). Na v\u00fdchod\u011b sm\u011brem k Po\u010dapl\u016fm sm\u011b\u0159uje lesn\u00ed p\u00e1smo V h\u00e1jku, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed k Po\u010dapl\u016fm. Severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st obce v\u010detn\u011b Trub\u00ednsk\u00e9ho vrchu spad\u00e1 do CHKO K\u0159ivokl\u00e1tsko.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vsi poch\u00e1z\u00ed z roku 1125 \u010di ji\u017e z 11. stolet\u00ed, os\u00eddleno v\u0161ak bylo jej\u00ed \u00fazem\u00ed u\u017e v dob\u011b bronzov\u00e9.Ves v pr\u016fb\u011bhu historie n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159ela. V 11. stolet\u00ed pat\u0159ila vesnice ostrovsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru, pot\u00e9 dal\u0161\u00edm c\u00edrkevn\u00edm subjekt\u016fm, V\u00e1clav II. ji daroval vesnici kr\u00e1lovsk\u00e9mu m\u011bstu Berounu. Kolem roku 1460 ji V\u00e1clav IV. p\u0159i\u010dlenil pod kr\u00e1lovsk\u00e9 hrady To\u010dn\u00edk a \u017debr\u00e1k. C\u00edsa\u0159 Ferdinand roku 1557 prodal panstv\u00ed Janu z Lobkovic. Za povst\u00e1n\u00ed proti Rudolfovi II. v\u0161ak Lobkovic\u016fm majetek propadl a Trub\u00edn byl p\u0159ipojen ke kr\u00e1lovsk\u00e9mu Kr\u00e1lovu Dvoru. P\u0159i zaveden\u00ed obecn\u00edho z\u0159\u00edzen\u00ed roku 1850 se stal samostatnou obc\u00ed.\nRoku 1976 byla vesnice op\u011bt p\u0159ipojena ke Kr\u00e1lovu Dvoru a od 1. ledna 1980 i s n\u00edm k Berounu. Od 24. listopadu 1990 je op\u011bt Trub\u00edn samostatnou obc\u00ed. Je \u010dlenem mikroregionu Hudlicko. V roce 2018 bylo v obci uspo\u0159\u00e1d\u00e1no m\u00edstn\u00ed referendum o znovup\u0159ipojen\u00ed ke Kr\u00e1lovu Dvoru, kter\u00e9 ale ob\u010dan\u00e9 odm\u00edtli v\u011bt\u0161inou 182 hlas\u016f oproti 74 pro p\u0159ipojen\u00ed.V obdob\u00ed kolektivizace zde vzniklo Jednotn\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dru\u017estvo, p\u016fsob\u00ed zde sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f. V ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed prob\u00edh\u00e1 developersk\u00fdm zp\u016fsobem nov\u00e1 v\u00fdstavba (U star\u00e9 cihelny). \u00dazemn\u00ed pl\u00e1n vymezuje pro novou v\u00fdstavbu plochy, kter\u00e9 by v p\u0159\u00edpad\u011b pln\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed mohly zv\u00fd\u0161it po\u010det obyvatel obce a\u017e na \u010dty\u0159n\u00e1sobek, na cca 850.\nD\u011bjiny \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00edho za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed zahrnuj\u00ed obdob\u00ed od roku 1850 do sou\u010dasnosti. V chronologick\u00e9m p\u0159ehledu je uvedena \u00fazemn\u011b administrativn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost obce v roce, kdy ke zm\u011bn\u011b do\u0161lo:\n1850 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj Praha, politick\u00fd okres Sm\u00edchov, soudn\u00ed okres Beroun\n1855 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj Praha, soudn\u00ed okres Beroun\n1868 zem\u011b \u010desk\u00e1, politick\u00fd okres Ho\u0159ovice, soudn\u00ed okres Beroun\n1936 zem\u011b \u010desk\u00e1, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Beroun\n1939 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Kol\u00edn, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Beroun\n1942 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Praha, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Beroun\n1945 zem\u011b \u010desk\u00e1, spr\u00e1vn\u00ed i soudn\u00ed okres Beroun\n1949 Pra\u017esk\u00fd kraj, okres Beroun\n1960 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, okres Beroun\n2003 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, okres Beroun, obec s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed Beroun\nV obci Trub\u00edn (380 obyvatel) byly v roce 1932 evidov\u00e1ny tyto \u017eivnosti a obchody: cihelna, 2 hostince, konsum V\u010dela, kov\u00e1\u0159, lom, 3 obchody se sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, trafika.\nP\u0159es obec proch\u00e1z\u00ed silnice III/2363. Ve vzd\u00e1lenosti 1,5 km lze najet na silnici II/605 Praha \u2013 Beroun \u2013 \u017debr\u00e1k \u2013 Plze\u0148 a na soub\u011b\u017enou d\u00e1lnici D5 s exitem 22 (Beroun-z\u00e1pad). Na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b ve Svat\u00e9 se silnice III/2363 napojuje ve vzd\u00e1lenosti 3 kilometr\u016f na silnici II/236 v \u00faseku Zdice \u2013 Roztoky u K\u0159ivokl\u00e1tu.\nV roce 2011 obci zastavovala autobusov\u00e1 linka SID C24 Beroun\u2013Skryje (v pracovn\u00edch dnech 2 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.). O v\u00edkendu byla obec bez dopravn\u00ed obsluhy. V roce 2019 na lince v pracovn\u00edch dnech jezd\u00ed 8 a p\u016fl p\u00e1r\u016f spoj\u016f (o pr\u00e1zdnin\u00e1ch o p\u00e1r m\u00e9n\u011b) a o v\u00edkendov\u00fdch dnech t\u0159\u00ed p\u00e1ry spoj\u016f, vesm\u011bs p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch jako p\u0159\u00edm\u00e9 spoje z linky 210002 (linka B MHD Beroun a Kr\u00e1l\u016fv Dv\u016fr) od Ni\u017eboru nebo naopak, tedy na trase Ni\u017ebor \u2013 Svat\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e m\u00edstn\u00ed dopravce se transformoval ve spole\u010dnost Arriva St\u0159edn\u00ed \u010cechy.\nV\u011bt\u0161ina autobusov\u00fdch spoj\u016f spojuje Trub\u00edn s uzlov\u00fdm \u017eelezni\u010dn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00edm Beroun.", "<<>>: Co je Aventoft? <<>>: Aventoft (fr\u00edsky Oowentoft) je n\u011bmeck\u00e1 obec v Severn\u00edm Fr\u00edsku v spolkov\u00e9 zemi \u0160lesvicko-Hol\u0161t\u00fdnsko. Le\u017e\u00ed na hranic\u00edch s D\u00e1nskem.\nV obci stoj\u00ed jednolodn\u00ed kostel ze 13. stolet\u00ed s neorom\u00e1nskou v\u011b\u017e\u00ed postavenou v roce 1911.\nP\u016fvodn\u011b ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 obec je v sou\u010dasnosti s\u00eddlem n\u011bkolika firem, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b d\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1kazn\u00edky. Je zde nejsevern\u011bji polo\u017een\u00e9 leti\u0161t\u011b v N\u011bmecku.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Aventoft na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je SS Magnetic (1891)? <<>>: SS Magnetic byl mal\u00fd parn\u00edk spole\u010dnosti White Star Line vybudovan\u00fd v lod\u011bnic\u00edch Harland & Wolff v Belfastu. Slou\u017eil jako parn\u00edk p\u0159ev\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed cestuj\u00edc\u00ed na v\u011bt\u0161\u00ed lo\u010f, kter\u00e1 nemohla zakotvit p\u0159\u00edmo v p\u0159\u00edstavu. V roce 1932 byl prod\u00e1n a n\u00e1sledn\u011b se\u0161rotov\u00e1n v roce 1935.", "<<>>: Co je Ciaran Clark? <<>>: Ciaran Clark (* 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1989 Harrow) je irsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista, kter\u00fd hraje na pozici st\u0159edn\u00edho obr\u00e1nce za anglick\u00fd klub Sheffield United FC, kde je na hostov\u00e1n\u00ed z Newcastlu United. Na ml\u00e1de\u017enick\u00e9 \u00farovni reprezentoval Anglii, na seniorsk\u00e9 obl\u00e9kal reprezenta\u010dn\u00ed dres Irska. V n\u011bm odehr\u00e1l mezi lety 2011 a 2021 35 utk\u00e1n\u00ed, ve kter\u00fdch vst\u0159elil 2 branky.\nClark hr\u00e1l v ml\u00e1de\u017enick\u00fdch t\u00fdmech klubu Aston Villa FC. V A-mu\u017estvu p\u016fsobil od roku 2009 do l\u00e9ta 2016. V srpnu 2016 p\u0159estoupil do jin\u00e9ho anglick\u00e9ho klubu Newcastle United.\nCiaran Clark p\u016fvodn\u011b reprezentoval Anglii v ml\u00e1de\u017enick\u00fdch v\u00fdb\u011brech. V reprezentaci U20 byl kapit\u00e1nem.\nV roce 2010 vyslovil touhu hr\u00e1t za irsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm, co\u017e bylo mo\u017en\u00e9 d\u00edky tomu, \u017ee m\u011bl irsk\u00e9 rodi\u010de. Debutoval 8. \u00fanora 2011 proti Walesu (v\u00fdhra 3:0).\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National Football Teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, eu-football.", "<<>>: Co je Krit\u00e9ria konvergence \u0159ad? <<>>: Krit\u00e9ria konvergence jsou v matematice metody testov\u00e1n\u00ed konvergence, podm\u00edn\u011bn\u00e9 konvergence, absolutn\u00ed konvergence, intervalov\u00e9 konvergence nebo divergence nekone\u010dn\u00fdch \u0159ad \n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum _{n=1}^{infty }a_{n}}\n .\nUr\u010den\u00ed sou\u010dtu \u0159ady a tedy rozhodnut\u00ed o konvergenci nebo divergenci b\u00fdv\u00e1 \u010dasto pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u00e9. V mnoha p\u0159\u00edpadech je posta\u010duj\u00edc\u00ed nahradit sou\u010det nekone\u010dn\u00e9 \u0159ady \n \n \n \n s\n \n \n \n {displaystyle s,}\n jej\u00edm \n \n \n \n n\n \n \n \n {displaystyle n,}\n -t\u00fdm \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm sou\u010dtem \n \n \n \n \n s\n \n n\n \n \n \n \n \n {displaystyle s_{n},}\n . U konvergentn\u00edch \u0159ad se chyba \n \n \n \n \n |\n \n \n s\n \n n\n \n \n \u2212\n s\n \n |\n \n \n \n \n {displaystyle |s_{n}-s|,}\n , kter\u00e9 se touto n\u00e1hradou dopou\u0161t\u00edme, s rostouc\u00edm \n \n \n \n n\n \n \n \n {displaystyle n,}\n zmen\u0161uje. U divergentn\u00edch \u0159ad tomu tak ale nen\u00ed. Je tedy d\u016fle\u017eit\u00e9 um\u011bt rozhodnout o konvergenci nebo divergenci dan\u00e9 \u0159ady, ani\u017e bychom z\u00edskali sou\u010det \u0159ady.\nK tomuto \u00fa\u010delu m\u016f\u017eeme pou\u017e\u00edt bu\u010f p\u0159\u00edmo podm\u00ednky konvergence \u0159ad, nebo tzv. krit\u00e9ria konvergence \u0159ad.\nKrit\u00e9ria konvergence \u0159ad uleh\u010duj\u00ed rozhodnut\u00ed o konvergenci (nebo divergenci) nekone\u010dn\u00e9 \u0159ady. Krit\u00e9ri\u00ed pro ur\u010dov\u00e1n\u00ed konvergence existuje cel\u00e1 \u0159ada, p\u0159i\u010dem\u017e ka\u017ed\u00fd \u0159e\u0161en\u00fd p\u0159\u00edpad je nutno posuzovat zvl\u00e1\u0161\u0165 a zvolit vhodn\u00e9 krit\u00e9rium.\nP\u0159i srovn\u00e1vac\u00edm (porovn\u00e1vac\u00edm) krit\u00e9riu uva\u017eujeme dv\u011b \u0159ady s nez\u00e1porn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n ,\n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n},sum b_{n}}\n , p\u0159i\u010dem\u017e pro v\u0161echna \n \n \n \n n\n \n \n \n {displaystyle n,}\n plat\u00ed \n \n \n \n 0\n \u2264\n \n a\n \n n\n \n \n \u2264\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n \n {displaystyle 0leq a_{n}leq b_{n},}\n . \u0158adu \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n ozna\u010dujeme jako minorantn\u00ed \u0159adu (minorantu) k \u0159ad\u011b \n \n \n \n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum b_{n}}\n a \u0159adu \n \n \n \n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum b_{n}}\n jako majorantn\u00ed \u0159adu (majorantu) k \u0159ad\u011b \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n . Potom plat\u00ed, \u017ee pokud konverguje majoranta, tzn. \n \n \n \n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum b_{n}}\n , konverguje tak\u00e9 minoranta, tedy \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n . Diverguje-li minoranta \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n , diverguje tak\u00e9 majoranta, tedy \n \n \n \n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum b_{n}}\n .\nP\u0159i pod\u00edlov\u00e9m krit\u00e9riu konverguje \u0159ada s kladn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n tehdy, existuje-li re\u00e1ln\u00e9 \u010d\u00edslo \n \n \n \n 0\n <\n q\n <\n 1\n \n \n {displaystyle 0\n 1\n \n \n \n {displaystyle L>1,}\n a pro \n \n \n \n L\n =\n 1\n \n \n \n {displaystyle L=1,}\n m\u016f\u017ee b\u00fdt konvergentn\u00ed nebo divergentn\u00ed.\nP\u0159i odmocninov\u00e9m (Cauchyov\u011b) krit\u00e9riu uva\u017eujeme, \u017ee \u0159ada s kladn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n konverguje, pokud existuje re\u00e1ln\u00e9 \u010d\u00edslo \n \n \n \n 0\n \u2264\n q\n <\n 1\n \n \n {displaystyle 0leq q<1}\n a pro ka\u017ed\u00e9 \n \n \n \n n\n \n \n {displaystyle n}\n plat\u00ed \n \n \n \n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n n\n \n \n \n \u2264\n q\n \n \n {displaystyle {sqrt{a_{n}}}leq q}\n . Pro p\u0159\u00edpad \n \n \n \n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n n\n \n \n \n >\n 1\n \n \n {displaystyle {sqrt{a_{n}}}>1}\n \u0159ada diverguje.\nPokud pro \u0159adu s kladn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n zavedeme \n \n \n \n K\n =\n \n lim\n \n n\n \u2192\n \u221e\n \n \n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n n\n \n \n \n \n \n {displaystyle K=lim _{nto infty }{sqrt{a_{n}}}}\n , pak m\u016f\u017eeme pou\u017e\u00edt limitn\u00ed odmocninov\u00e9 krit\u00e9rium, podle kter\u00e9ho je \u0159ada konvergentn\u00ed pro \n \n \n \n K\n <\n 1\n \n \n \n {displaystyle K<1,}\n , divergentn\u00ed pro \n \n \n \n K\n >\n 1\n \n \n \n {displaystyle K>1,}\n a pro \n \n \n \n K\n =\n 1\n \n \n \n {displaystyle K=1,}\n m\u016f\u017ee konvergovat nebo divergovat.\nPodle Raabeova krit\u00e9ria je \u0159ada s kladn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n konvergentn\u00ed tehdy, pokud existuje takov\u00e9 \n \n \n \n r\n \u2208\n \n R\n \n ,\n r\n >\n 1\n \n \n {displaystyle rin mathbb {R} ,r>1}\n a takov\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 \u010d\u00edslo \n \n \n \n \n n\n \n 0\n \n \n \u2208\n \n N\n \n \n \n {displaystyle n_{0}in mathbb {N} }\n , \u017ee pro v\u0161echna \n \n \n \n n\n \u2265\n \n n\n \n 0\n \n \n \n \n {displaystyle ngeq n_{0}}\n plat\u00ed \n \n \n \n n\n \n (\n \n 1\n \u2212\n \n \n \n a\n \n n\n +\n 1\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n \n )\n \n \u2265\n r\n >\n 1\n \n \n {displaystyle nleft(1-{frac {a_{n+1}}{a_{n}}}right)geq r>1}\n .\nJestli\u017ee existuje \n \n \n \n \n n\n \n 0\n \n \n \u2208\n \n N\n \n \n \n {displaystyle n_{0}in mathbb {N} }\n takov\u00e9, \u017ee pro v\u0161echna \n \n \n \n n\n \u2265\n \n n\n \n 0\n \n \n \n \n {displaystyle ngeq n_{0}}\n plat\u00ed \n \n \n \n n\n \n (\n \n 1\n \u2212\n \n \n \n a\n \n n\n +\n 1\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n \n )\n \n \u2264\n 1\n \n \n {displaystyle nleft(1-{frac {a_{n+1}}{a_{n}}}right)leq 1}\n , pak \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n diverguje.\nJestli\u017ee pro \u0159adu s kladn\u00fdmi \u010dleny \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n zavedeme \n \n \n \n M\n =\n \n lim\n \n n\n \u2192\n \u221e\n \n \n n\n \n (\n \n 1\n \u2212\n \n \n \n a\n \n n\n +\n 1\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle M=lim _{nto infty }nleft(1-{frac {a_{n+1}}{a_{n}}}right)}\n , pak na z\u00e1klad\u011b limitn\u00edho Raabeova krit\u00e9ria ur\u010d\u00edme, \u017ee \u0159ada konverguje pro \n \n \n \n M\n >\n 1\n \n \n \n {displaystyle M>1,}\n , diverguje pro \n \n \n \n M\n <\n 1\n \n \n \n {displaystyle M<1,}\n a pro \n \n \n \n M\n =\n 1\n \n \n \n {displaystyle M=1,}\n m\u016f\u017ee konvergovat i divergovat.\nNech\u0165 \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n je \u0159ada s kladn\u00fdmi \u010dleny, jej\u00ed\u017e \u010dleny lze vyj\u00e1d\u0159it jako \n \n \n \n \n a\n \n n\n \n \n =\n f\n (\n n\n )\n \n \n \n {displaystyle a_{n}=f(n),}\n . Pokud ve funkci \n \n \n \n f\n (\n n\n )\n \n \n \n {displaystyle f(n),}\n nahrad\u00edme diskr\u00e9tn\u00ed prom\u011bnnou \n \n \n \n n\n \n \n \n {displaystyle n,}\n spojitou prom\u011bnnou \n \n \n \n x\n \n \n \n {displaystyle x,}\n , p\u0159i\u010dem\u017e \n \n \n \n f\n (\n x\n )\n \n \n \n {displaystyle f(x),}\n bude spojitou a klesaj\u00edc\u00ed funkc\u00ed na intervalu \n \n \n \n \u27e8\n 1\n ,\n +\n \u221e\n )\n \n \n {displaystyle langle 1,+infty )}\n , pak podle tzv. integr\u00e1ln\u00edho krit\u00e9ria je \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n konvergentn\u00ed tehdy, pokud konverguje integr\u00e1l \n \n \n \n \n \u222b\n \n a\n \n \n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{a}^{infty }f(x)mathrm {d} x}\n . Pokud integr\u00e1l \n \n \n \n \n \u222b\n \n a\n \n \n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{a}^{infty }f(x)mathrm {d} x}\n diverguje, pak diverguje tak\u00e9 \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n .\nPro alternuj\u00edc\u00ed \u0159ady, kter\u00e9 zap\u00ed\u0161eme jako \n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n \n (\n \u2212\n 1\n )\n \n \n n\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum _{n=1}^{infty }{(-1)}^{n}a_{n}}\n , kde \n \n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \u2265\n 0\n \n \n \n {displaystyle a_{n}geq 0,}\n , lze pou\u017e\u00edt Leibnizovo krit\u00e9rium. Podle tohoto krit\u00e9ria konverguje uveden\u00e1 alternuj\u00edc\u00ed \u0159ada tehdy, pokud existuje \n \n \n \n \n n\n \n 0\n \n \n \n \n {displaystyle n_{0}}\n takov\u00e9, \u017ee \n \n \n \n \n a\n \n \n n\n \n 0\n \n \n \n \n >\n \n a\n \n \n n\n \n 0\n \n \n +\n 1\n \n \n >\n \n a\n \n \n n\n \n 0\n \n \n +\n 2\n \n \n >\n .\n .\n .\n \n \n \n {displaystyle a_{n_{0}}>a_{n_{0}+1}>a_{n_{0}+2}>...,}\n (tj. od ur\u010dit\u00e9ho indexu ryze monot\u00f3nn\u011b kles\u00e1), a z\u00e1rove\u0148 \n \n \n \n \n lim\n \n n\n \u2192\n \u221e\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n =\n 0\n \n \n {displaystyle lim _{nto infty }a_{n}=0}\n .\nNech\u0165 \n \n \n \n (\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (a_{n}),}\n je kladn\u00e1 posloupnost, pro ni\u017e existuj\u00ed \n \n \n \n q\n ,\n \u03b1\n \u2208\n \n R\n \n \n \n {displaystyle q,alpha in mathbb {R} }\n , kladn\u00e9 \n \n \n \n \u03b5\n \n \n {displaystyle varepsilon }\n a omezen\u00e1 posloupnost \n \n \n \n (\n \n c\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (c_{n}),}\n takov\u00e1, \u017ee pro v\u0161echny \n \n \n \n n\n \u2208\n \n N\n \n \n \n {displaystyle nin mathbb {N} }\n plat\u00ed:\n \n \n \n \n \n \n a\n \n n\n +\n 1\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n =\n q\n \u2212\n \n \n \u03b1\n n\n \n \n +\n \n \n \n c\n \n n\n \n \n \n n\n \n 1\n +\n \u03b5\n \n \n \n \n \n \n {displaystyle {frac {a_{n+1}}{a_{n}}}=q-{frac {alpha }{n}}+{frac {c_{n}}{n^{1+varepsilon }}}}\n Kdy\u017e \n \n \n \n q\n <\n 1\n \n \n \n {displaystyle q<1,}\n nebo kdy\u017e \n \n \n \n q\n =\n 1\n \n \n \n {displaystyle q=1,}\n a \n \n \n \n \u03b1\n >\n 1\n \n \n \n {displaystyle alpha >1,}\n , pak \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n konverguje.\nKdy\u017e \n \n \n \n q\n >\n 1\n \n \n \n {displaystyle q>1,}\n nebo kdy\u017e \n \n \n \n q\n =\n 1\n \n \n \n {displaystyle q=1,}\n a \n \n \n \n \u03b1\n \u2264\n 1\n \n \n {displaystyle alpha leq 1}\n , pak \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}}\n diverguje.\nNech\u0165 \n \n \n \n (\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (a_{n}),}\n je re\u00e1ln\u00e1 posloupnost a \n \n \n \n (\n \n b\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (b_{n}),}\n komplexn\u00ed posloupnost, pro kter\u00e9 plat\u00ed:\n \n \n \n (\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (a_{n}),}\n je od jist\u00e9ho indexu monotonn\u00ed a \n \n \n \n \n lim\n \n n\n \u2192\n \u221e\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n =\n 0\n \n \n {displaystyle lim _{nto infty }a_{n}=0}\n ;\n \n \n \n (\n \n b\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (b_{n}),}\n m\u00e1 omezenou posloupnost \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdch sou\u010dt\u016f.Pak \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}b_{n}}\n konverguje.\nNech\u0165 \n \n \n \n (\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (a_{n}),}\n je re\u00e1ln\u00e1 posloupnost a \n \n \n \n (\n \n b\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (b_{n}),}\n komplexn\u00ed posloupnost, pro kter\u00e9 plat\u00ed:\n \n \n \n (\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n {displaystyle (a_{n}),}\n je monotonn\u00ed a omezen\u00e1;\n \n \n \n \u2211\n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum b_{n}}\n je konvergentn\u00ed \u0159ada.Pak \u0159ada \n \n \n \n \u2211\n \n a\n \n n\n \n \n \n b\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum a_{n}b_{n}}\n konverguje.\nExistuje tak\u00e9 verze Abelova krit\u00e9ria stejnom\u011brn\u00e9 konvergence pro \u0159ady funkc\u00ed.\nUva\u017eujme \u0159adu\n \n \n \n (\n \u2217\n )\n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n \n 1\n \n n\n \n \u03b1\n \n \n \n \n .\n \n \n {displaystyle (*);;;sum _{n=1}^{infty }{frac {1}{n^{alpha }}}.}\n \nZ Cauchyova kondenza\u010dn\u00edho testu vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee (*) je kone\u010dn\u011b konvergentn\u00ed, jestli\u017ee\n \n \n \n (\n \u2217\n \u2217\n )\n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n 2\n \n n\n \n \n \n \n (\n \n \n 1\n \n 2\n \n n\n \n \n \n \n )\n \n \n \u03b1\n \n \n \n \n {displaystyle (**);;;sum _{n=1}^{infty }2^{n}left({frac {1}{2^{n}}}right)^{alpha }}\n je kone\u010dn\u011b konvergentn\u00ed. Proto\u017ee\n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n 2\n \n n\n \n \n \n \n (\n \n \n 1\n \n 2\n \n n\n \n \n \n \n )\n \n \n \u03b1\n \n \n =\n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n 2\n \n n\n \u2212\n n\n \u03b1\n \n \n =\n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n 2\n \n (\n 1\n \u2212\n \u03b1\n )\n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum _{n=1}^{infty }2^{n}left({frac {1}{2^{n}}}right)^{alpha }=sum _{n=1}^{infty }2^{n-nalpha }=sum _{n=1}^{infty }2^{(1-alpha )n}}\n (**) je geometrick\u00e1 \u0159ada s kvocientem \n \n \n \n \n 2\n \n (\n 1\n \u2212\n \u03b1\n )\n \n \n \n \n {displaystyle 2^{(1-alpha )}}\n . (**) je kone\u010dn\u011b konvergentn\u00ed, jestli\u017ee jej\u00ed kvocient je men\u0161\u00ed ne\u017e jedna (jmenovit\u011b \n \n \n \n \u03b1\n >\n 1\n \n \n {displaystyle alpha >1}\n ). Tedy (*) je kone\u010dn\u011b konvergentn\u00ed pr\u00e1v\u011b tehdy, kdy\u017e \n \n \n \n \u03b1\n >\n 1\n \n \n {displaystyle alpha >1}\n .\nV\u011bt\u0161ina test\u016f sice zkoum\u00e1 konvergenci nekone\u010dn\u00fdch \u0159ad, ale mohou b\u00fdt tak\u00e9 pou\u017eity pro zji\u0161t\u011bn\u00ed konvergence nebo divergence nekone\u010dn\u00fdch sou\u010din\u016f. Toho lze dos\u00e1hnout pou\u017eit\u00edm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u011bty: Nech\u0165 \n \n \n \n \n \n {\n \n a\n \n n\n \n \n }\n \n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n \n {displaystyle left{a_{n}right}_{n=1}^{infty }}\n je posloupnost kladn\u00fdch \u010d\u00edsel. Pak nekone\u010dn\u00fd sou\u010din \n \n \n \n \n \u220f\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n (\n 1\n +\n \n a\n \n n\n \n \n )\n \n \n {displaystyle prod _{n=1}^{infty }(1+a_{n})}\n konverguje pr\u00e1v\u011b tehdy, kdy\u017e konverguje \u0159ada \n \n \n \n \n \u2211\n \n n\n =\n 1\n \n \n \u221e\n \n \n \n a\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle sum _{n=1}^{infty }a_{n}}\n . D\u00e1le obdobn\u011b, jestli\u017ee \n \n \n \n 0\n <\n \n a\n \n n\n \n \n <\n 1\n \n \n {displaystyle 0>>: Co je Platan v B\u011bstvin\u011b? <<>>: Platan v B\u011bstvin\u011b je pam\u00e1tn\u00fd strom. Chr\u00e1n\u011bn\u00fd platan javorolist\u00fd (Platanus hispanica) roste u z\u00e1mku v obci B\u011bstvina. Jeho v\u00fd\u0161ka dosahuje cca 40 m a obvod kmene ve v\u00fd\u010detn\u00ed v\u00fd\u0161ce je cca 584 cm (\u00fadaj z roku 2009). Kmen se ve v\u00fd\u0161ce cca 2,5 m rozv\u011btvuje do t\u0159\u00ed hlavn\u00edch v\u011btv\u00ed. Jedn\u00e1 se o mimo\u0159\u00e1dn\u011b vzrostl\u00fd strom, kter\u00fd je chr\u00e1n\u011bn od roku 1996.", "<<>>: Co je \u017boliborz? <<>>: \u017boliborz je m\u011bstsk\u00fd obvod ve Var\u0161av\u011b v severn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta. Nach\u00e1z\u00ed se p\u0159\u00edmo severn\u011b od centra m\u011bsta, na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Visla. M\u00e1 rozlohu 8,5 km\u00b2 a asi 50 tis\u00edc obyvatel. Je to jeden z nejmen\u0161\u00edch var\u0161avsk\u00fdch obvod\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u017boliborz na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cesk\u00e1 sportovn\u00ed spole\u010dnost? <<>>: \u010cSS Praha (cel\u00fdm n\u00e1zvem: \u010cesk\u00e1 sportovn\u00ed spole\u010dnost Praha) byl \u010deskoslovensk\u00fd klub ledn\u00edho hokeje, kter\u00fd s\u00eddlil v Praze. V roce 1911 se klub z\u00fa\u010dastnil druh\u00e9ho ro\u010dn\u00edku Mistrovstv\u00ed zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9. Klub do\u0161el a\u017e do fin\u00e1le, kde podlehl pra\u017esk\u00e9 Slavii 3:0. V roce 1914 se \u010cSS z\u00fa\u010dastnila presti\u017en\u00edho mezin\u00e1rodn\u00edho turnaje v Les Avants, kde se t\u00fdm um\u00edstil na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b. V roce 1919 se klub z\u00fa\u010dastnil prvn\u00edho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho hokejov\u00e9 turnaje v zemi. Turnaje se z\u00fa\u010dastnily ov\u0161em jenom t\u0159i t\u00fdmy z toho dva byly celky pra\u017esk\u00e9 Slavie. \u010cSS se nakonec um\u00edstila na druh\u00e9m m\u00edst\u011b.\nKrom\u011b ledn\u00edho hokeje m\u011bl klub odd\u00edly tenisu, veslov\u00e1n\u00ed, zimn\u00edch sport\u016f a r\u016fzn\u00fdch dal\u0161\u00edch. Klubovna se nach\u00e1zela na St\u0159eleck\u00e9m ostrov\u011b. Klub byl rozpu\u0161t\u011bn v letech 1922 a\u017e 1923.\u010cesk\u00e1 sportovn\u00ed spole\u010dnost v Olomouci, sv\u00e9ho \u010dasu jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch olomouck\u00fdch spor\u00adtovn\u00edch klub\u016f, byla zalo\u017eena v roce 1922 z iniciativy skupiny sportovc\u016f sdru\u017ee\u00adn\u00fdch kolem dvou \u017eurnalist\u016f a propag\u00e1tor\u016f amat\u00e9rsk\u00e9ho sportu Josefa Friedla a Josefa Sedl\u00e1\u010dka. V pp\u010d\u00e1tc\u00edch z\u00edskal klub \u0159adu \u010dlen\u016f, kte\u0159\u00ed opustili star\u0161\u00ed Spor\u00adtovn\u00ed klub Olomouc. CSS vyv\u00edjela \u010cinnost v \u0159ad\u011b sportovn\u00edch odv\u011btv\u00ed (fotbal, atletika, tenis, box, h\u00e1zen\u00e1, volejbal, hokej, cyklistika, ly\u017eov\u00e1n\u00ed, stoln\u00ed tenis, \u0161achy ad.), v nich\u017e jej\u00ed z\u00e1vodn\u00edci dosahovali v\u00fdborn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f. H\u0159i\u0161t\u011b \u010cSS se nejprve nach\u00e1zelo na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Moravy p\u0159i mostu na t\u0159\u00edd\u011b \u010cesk\u00fdch legi\u00ed (dnes Masarykova) a v roce 1930 bylo z d\u016fvodu v\u00fdstavby bloku obytn\u00fdch dom\u016f posunuto o n\u011bco d\u00e1le po proudu \u0159eky s adresou na t\u0159\u00edd\u011b Karla IV. (dnes 17. listopadu). Tento are\u00e1l, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd slangov\u011b z\u0159ejm\u011b zkomolen\u00edm zkratky CSS jako \u201e\u010cesnek\", le\u017eel v prostor\u00e1ch dne\u0161n\u00edch budov kolej\u00ed Univerzity Palack\u00e9ho (kolej 17. listopadu, V\u0160 menza, kolej \u0160meralova) a pokra\u010doval d\u00e1l sm\u011brem k \u0159ece Morav\u011b, kde je dnes men\u0161\u00ed asfaltov\u00e9 a travnat\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b - jedin\u00fd poz\u016fstatek n\u011bkdej\u00ad\u0161\u00edho sportovi\u0161t\u011b. Spole\u010dnost pravideln\u011b bruslila, s\u00e1\u0148kovala, ly\u017eovala a konala t\u00fary k Rad\u00edkovu a ke Svat\u00e9mu Kope\u010dku, kde si z\u0159\u00eddila s\u00e1\u0148kovac\u00ed dr\u00e1hu.Krom\u011b p\u011bstov\u00e1n\u00ed sportu byla \u010cSS aktivn\u00ed p\u0159i po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed, ples\u016f, p\u0159edn\u00e1\u0161ek i exhibic. \u010cinnost CSS byla n\u00e1siln\u011b ukon\u00ad\u010dena v obdob\u00ed okupace v roce 1942, jej\u00ed p\u00edsemnosti byly zabaveny a majetek za\u00adstaven olomouck\u00fdm gestapem. Jm\u00e9na \u010dlen\u016f klubu, kte\u0159\u00ed padli za ob\u011b\u0165 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, jsou uvedena na pam\u011btn\u00ed desce um\u00edst\u011bn\u00e9 na zdi vlevo od budovy koleje 17. listopadu. Obnoven\u00e1 \u010dinnost po roce 1945 byla ukon\u010dena v d\u016fsledku sjednocen\u00ed t\u011blov\u00fdchovy a sportovn\u00edch organizac\u00ed podle z\u00e1kona o st\u00e1tn\u00ed p\u00e9\u010di o t\u011blesnou v\u00fd\u00adchovu a sport ze dne 14. \u010dervence 1949. Majetek byl p\u0159eveden na \u010ceskosloven\u00adskou obec sokolskou.\nStru\u010dn\u00fd p\u0159ehledZdroj: \n1911: Mistrovstv\u00ed zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 (1. ligov\u00e1 \u00farove\u0148 v \u010cech\u00e1ch)\n1919: Mistrovstv\u00ed \u010cSHS (1.", "<<>>: Co je Peter, Paul and Mary? <<>>: Peter, Paul and Mary bylo americk\u00e9 folkov\u00e9 trio, kter\u00e9 v\u00fdznamn\u011b ovlivnilo hudebn\u00ed sc\u00e9nu 60. let. \u010cleny tria, je\u017e dal dohromady mana\u017eer Albert Grossman v roce 1961, byli Peter Yarrow, Paul Stookey a Mary Traversov\u00e1. \u010cinnost skupina p\u0159eru\u0161ila v roce 1970, znovu se dala dohromady roku 1978 a vystupovala pod zna\u010dkou Peter, Paul and Mary a\u017e do smrti Mary Traversov\u00e9 v roce 2009.\nSkupina zp\u00edvala vlastn\u00ed i p\u0159evzat\u00e9 p\u00edsn\u011b. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159ily 500 Miles, Dylanovy Blowin' in the Wind, The Times They Are a-Changin' \u010di Don't Think Twice, It's All Right, Denverova Leaving on a Jet Plane \u010di Seegerovy skladby Where Have All the Flowers Gone? a If I Had a Hammer. Yarrow napsal hit Puff, the Magic Dragon.\nDv\u011b alba skupiny, prvn\u00ed Peter, Paul and Mary (1962) a t\u0159et\u00ed In the Wind (1963), dos\u00e1hla na prvn\u00ed m\u00edsto americk\u00e9 albov\u00e9 hitpar\u00e1dy. Rozlu\u010dkov\u00e9 album The Prague Sessions z roku 2010 bylo nato\u010deno ve spolupr\u00e1ci s \u010cesk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm symfonick\u00fdm orchestrem.Roku 1963 zazp\u00edvali dv\u011b p\u00edsn\u011b (If I Had a Hammer, Blowin' in the Wind) na proslul\u00e9m Pochodu na Washington za pr\u00e1ci a svobodu, kde Martin Luther King p\u0159ednesl slavn\u00fd projev I Have a Dream.", "<<>>: Co je Jan Opolsk\u00fd? <<>>: Jan Opolsk\u00fd (15. \u010dervenec 1875 Nov\u00e1 Paka \u2013 20. kv\u011bten 1942 Praha) byl \u010desk\u00fd b\u00e1sn\u00edk a prozaik, p\u0159edstavitel symbolismu.\nNarodil se v rodin\u011b advok\u00e1tn\u00edho koncipienta Josefa Opolsk\u00e9ho. Otec i matka Kate\u0159ina, rozen\u00e1 Men\u010d\u00edkov\u00e1, poch\u00e1zeli z Nov\u00e9 Paky. V rodn\u00e9m m\u011bst\u011b chodil do obecn\u00e9 i do m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly a pak se v d\u00edln\u011b novopack\u00e9ho mal\u00ed\u0159e a majitele mal\u00ed\u0159sk\u00e9 d\u00edlny V\u00e1clava Kretschmera (1849-1921) vyu\u010dil a stal kopistou. Jako mal\u00ed\u0159 byl zam\u011bstn\u00e1n a\u017e do roku 1914. O jeho mal\u00ed\u0159sk\u00e9 zru\u010dnosti sv\u011bd\u010d\u00ed obraz dochovan\u00fd v novopack\u00e9m muzeu (pravd\u011bpodobn\u011b podle svatebn\u00ed fotografie).Brzy osi\u0159el, matka mu zem\u0159ela v deseti letech, otec v devaten\u00e1cti. S jejich p\u0159ed\u010dasnou smrt\u00ed se \u010dasto vyrovn\u00e1val ve sv\u00e9m d\u00edle. 23. srpna 1902 se o\u017eenil s dcerou novopack\u00e9ho obchodn\u00edka Franti\u0161kou Endovou. Od roku 1914 pracoval jako prokurista v textiln\u00ed firm\u011b Oty Krtetschmera; kdy\u017e byla firma v roce 1921 p\u0159em\u00edst\u011bna do Prahy, p\u0159est\u011bhoval se i Jan Opolsk\u00fd. V roce 1935 ode\u0161el do penze.\nZem\u0159el v Praze a byl pochov\u00e1n na m\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v Nov\u00e9 Pace.\nJana Opolsk\u00e9ho ovlivnili novopa\u010dt\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, obchodn\u00edk \u017eelezem Josef Anton (\u0159\u00edkalo se, \u017ee m\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed knihovnu na okrese), u\u010ditel B\u0159etislav Jamp\u00edlek (znalec duchovn\u00edch a okultn\u00edch nauk) a spisovatel Karel Sezima, kter\u00fd v Nov\u00e9 Pace pob\u00fdval. Celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed spojovalo Jana Opolsk\u00e9ho s Josefem Karlem \u0160lejharem (rod\u00e1kem ze Star\u00e9 Paky), kter\u00e9mu v\u011bnoval n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 texty. Po p\u0159\u00edchodu do Prahy se sezn\u00e1mil s dal\u0161\u00edmi autory - Ji\u0159\u00edm Kar\u00e1skem ze Lvovic, Viktorem Dykem a Anton\u00ednem Kl\u00e1\u0161tersk\u00fdm.\nOd vyzr\u00e1l\u00e9 prvotiny Sv\u011bt smutn\u00fdch (1899) se jeho d\u00edlo ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nevyv\u00edjelo a je pro n\u011bj typick\u00e1 tragika a pesimismus. Nov\u00fd sm\u011br v duchu novoromantismu zaznamenal a\u017e v pozdn\u00ed sb\u00edrce \u010cten\u00ed z hv\u011bzd a obelisk\u016f (1935). V\u011bt\u0161ina d\u011bl Jana Opolsk\u00e9ho byla vyti\u0161t\u011bna, s ohledem na jeho siln\u00fd z\u00e1jem o v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed a kr\u00e1snou knihu, mal\u00fdmi n\u00e1klady jako bibliofilie. V\u00edce ne\u017e 60 let (mezi 1944 a 2000) nebyla jeho poezie ani pr\u00f3za vyd\u00e1v\u00e1na a byl z \u010desk\u00e9 literatury prakticky vymaz\u00e1n. V\u00fdjimkou byl v\u00fdbor z d\u00edla P\u0159edstaven\u00ed v soumraku z roku 1968, kter\u00fd vydal Odeon v roce 1968 v edici Sv\u011btov\u00e1 \u010detba (svazek 390), ale v n\u00e1kladu pouh\u00fdch 1 500 v\u00fdtisk\u016f.\nSv\u011bt smutn\u00fdch (prvn\u00ed sb\u00edrka, navazuj\u00edc\u00ed na Karla Hlav\u00e1\u010dka; vydal Josef Pelcl, Praha, 1899)\nKlek\u00e1n\u00ed (vydal Josef Pelcl, Praha, 1900) \nJedy a l\u00e9ky (vydal dr. Eduard Gr\u00e9gr, Praha, 1901)\nPod t\u00edhou \u017eivota (vydal B. Ko\u010d\u00ed, Praha, 1909)\nVer\u0161e o \u017eivot\u011b a smrti (vydal F. Borov\u00fd, Praha, 1918)\nMuka a zd\u00e1n\u00ed (vydal Stanislav Mina\u0159\u00edk, Praha, 1921)\nD\u011bdictv\u00ed (vydal Ludv\u00edk Brad\u00e1\u010d, Praha-Kr\u00e1l. Vinohrady, 1923)\nHv\u011bzda mo\u0159sk\u00e1 (vydal Ludv\u00edk Brad\u00e1\u010d, Praha, 1925)\nZ t\u011b\u017ek\u00e9ho srdce (vydal Ludv\u00edk Brad\u00e1\u010d, Praha, 1925)\nBelveder (d\u0159evoryty K. Vika, vydalo Sdru\u017een\u00ed \u010desk\u00fdch um\u011blc\u016f grafik\u016f, Praha, 1931)\nHory a doly a lesy (vydal Liter\u00e1rn\u00ed odbor Um\u011bleck\u00e9 besedy, Kruh \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f, Praha 1931)\n O studni kr\u00e1sy (vlastn\u00edm n\u00e1kladem, Praha, 1932)\nPanu O. Kretschmerovi (vyd\u00e1no vlastn\u00edm n\u00e1kladem, Praha, 1934)\n\u010cten\u00ed z hv\u011bzd a obelisk\u016f (vydala Um\u011bleck\u00e1 Beseda, Praha, 1935)\nKameje (d\u0159evoryt Franti\u0161ek Kobliha, vydali F. Kar\u00e1sek, arch. F. Koz\u00e1k, doc. Ing. B. Pra\u010dka, Praha, 1935)\nVisut\u00e9 zahrady (vydal M\u00fcller a spol., Turnov, 1935)\nPr\u00f3zy Jana Opolsk\u00e9ho nejsou stylov\u011b vzd\u00e1len\u00e9 od jeho b\u00e1sn\u00ed, jedn\u00e1 s o miniatury bez d\u011bjov\u00e9 slo\u017eky.\nKresby uhlem (drobn\u00e9 lyrick\u00e9 pr\u00f3zy s minimalizovan\u00fdm d\u011bjem, vydal B. Ko\u010d\u00ed, Praha, 1907)\nHrst ironie a satiry (kritick\u00e9 post\u0159ehy k sou\u010dasnosti, Stopa, Praha, 1911) \nDemaskovan\u00ed (d\u0159evoryty Pravoslav Kot\u00edk, vydal B. Ko\u010d\u00ed, Praha, 1916)\nNov\u00e1 zem\u011b (vydal Pla\u010dek, Pacov, 1918)\nGalerie zv\u00ed\u0159at (vydal A. Kr\u00e1l, Praha-Sm\u00edchov, 1921) \nZ t\u011b\u017ek\u00e9ho srdce (vydal Ludv\u00edk Brad\u00e1\u010d, Praha, 1925)\nMal\u00e9 prosy (vydal M\u00fcller a spol., Turnov, 1926)\nUp\u00edr a jin\u00e9 pr\u00f3sy (vydal B. Ko\u010d\u00ed, Praha, 1926) \nZe tmy do tmy (d\u0159evoryty Franti\u0161ek Kobliha (vyd\u00e1no vlastn\u00edm n\u00e1kladem, Praha, 1926)\nMedailony : b\u00e1sn\u011b a prosy (vydal Franti\u0161ek Kobliha, Praha, 1927)\nPoh\u00e1dka o p\u011bvci (vydal Spolek graf. um\u011blc\u016f Hollar, Praha, 1927)\nVitrina (vydal Arthur Nov\u00e1k, Praha, 1927)\nStradivari (il. Franti\u0161ek Kobliha, vydal Svatopluk Kl\u00edr a F.J. Kl\u00edr, Kladno 1928)\nV\u00edry i t\u016fn\u011b(vydal Dr. \u0160t\u011bp\u00e1n Je\u017e, Praha, 1928)\nMelusina (k rytin\u011b Karla Purkyn\u011b, vydal Jarmil Krecar, Praha, 1929)\n\u010cern\u00e9 lesy (Franti\u0161ek Kobliha ; \u00favodn\u00ed b\u00e1se\u0148 v pr\u00f3ze Jan Opolsk\u00fd, n\u00e1kladem vlastn\u00edm, Praha, 1930)\nMiniatury (vydal \u0160t\u011bp\u00e1n Je\u017e, Praha, 1930)\nPod patinou v\u011bk\u016f (vydal Dr. \u0160t\u011bp\u00e1n Je\u017e, Praha, 1937)\n\u017divotn\u00ed \u00faskal\u00ed Albrechta D\u00fcrera (vydal Hollar, Praha, 1935)\nD\u00edlo F. Koblihy (vydal S.\u010c.U.G. Hollar, Praha, 1937)\nG. Courbet (vydal Hollar, Sdru\u017een\u00ed \u010desk\u00fdch um\u011blc\u016f grafik\u016f, Praha, 1937)\nHranolem k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu (ilustrace: Alois Fi\u0161\u00e1rekvydal Jos. R. Vil\u00edmek, Praha, 1944)\nR\u016f\u017eena Jesensk\u00e1 (vydala \u010cesk\u00e1 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed, Praha, 1944)\nP\u0159edstaven\u00ed v soumraku (v\u00fdb\u011br, uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a p\u0159edmluva Ivan Slav\u00edk, vydal Odeon, Praha, 1968)\nStar\u00e9 lesy (b\u00e1sn\u011b a drobn\u00e9 pr\u00f3zy, vybrali a doprovodn\u00fdmi texty opat\u0159ili V\u00e1clav C\u00edlek a Pavel Kostiuk ; ilustrace Vladim\u00edr Merta, vydala Mal\u00e1 Sk\u00e1la, Praha, 2010)\nS\u00e1m v\u0161echen \u017eivot b\u00fdti (v\u00fdbor z d\u00edla, edi\u010dn\u011b p\u0159ipravil a doslov napsal Petr Fabian, vydal Dybbuk, Praha, 2013)\nD\u011btsk\u00fd hymnus na slova Jana Opolsk\u00e9ho zhudebnil Josef Bohuslav Foerster (St\u00e1tn\u00ed nakladatelstv\u00ed Praha, 1928 a 1929)\n1928 byl zvolen \u0159\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem \u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed\n1928-1931 s 1932-1937 byl \u010dlenem redak\u010dn\u00ed rady Lum\u00edraSpolupracoval s grafick\u00fdm sdru\u017een\u00edm Hollar, byl \u010dlenem Kruhu \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f a Um\u011bleck\u00e9 besedy. P\u0159\u00e1telil se s Josefem Karlem \u0160lejharem, Ji\u0159\u00edm Kar\u00e1skem ze Lvovic, Viktorem Dykem, Hanu\u0161em Jel\u00ednkem a dal\u0161\u00edmi.\nMezi p\u0159\u00e1tele Jana Opolsk\u00e9ho pat\u0159ili Viktor Dyk a Franti\u0161ek Kobliha. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed p\u016fvabn\u00e1 fotografie karetn\u00ed spole\u010dnosti, uve\u0159ejn\u011bn\u00e1 v Pestr\u00e9m t\u00fddnu v roce 1929. (Na sn\u00edmku zprava man\u017eelka Viktora Dyka, Franti\u0161ek Kobliha, Jan Opolsk\u00fd, Viktor Dyk.)\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nOPEL\u00cdK, Ji\u0159\u00ed. Lexikon \u010desk\u00e9 literatury - Osobnosti, d\u00edla, instituce - M-O. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Jan Opel\u00edk. \nHOR\u010c\u00cdKOV\u00c1, Lucie. Jan Opolsk\u00fd a jeho prozaick\u00e9 d\u00edlo v dobov\u00e9m liter\u00e1rn\u00edm kontextu. Praha, 2010. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Filozofick\u00e1 fakulta UK, \u00dastav \u010desk\u00e9 literatury a liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdy. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Marie Moravcov\u00e1. Dostupn\u00e9 online. \nSLAV\u00cdK IVAN: B\u00e1sn\u00edk miniatur a devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta. In:OPOLSK\u00dd, Jan. P\u0159edstaven\u00ed v soumraku. Praha: Odeon, 1968. Kapitola P\u0159edmluva. \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jan Opolsk\u00fd\n \n Autor Jan Opolsk\u00fd ve Wikizdroj\u00edch\nJan Opolsk\u00fd v Lexikonu \u010desk\u00e9 literatury v Digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Akademie v\u011bd \u010cR\nJsem rod\u00e1k mrtv\u00e9ho, v\u0161ak nejv\u011bt\u0161\u00edho sv\u011bta...", "<<>>: Co je DETA? <<>>: Deta je rumunsk\u00e9 m\u011bsto v \u017eup\u011b Timi\u0219. Ve m\u011bst\u011b \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 5 700 obyvatel.\nAdministrativn\u011b k m\u011bstu n\u00e1le\u017e\u00ed i vesnice Opati\u021ba.", "<<>>: Co je Joseph Marshall (cestovatel)? <<>>: Joseph Marshall byl britsk\u00fd cestovatel z 2. poloviny 18. stolet\u00ed. Je autorem hospod\u00e1\u0159sky zam\u011b\u0159en\u00e9ho cestopisu Travels in Holland, Flanders, Germany, of Denmark, Sweden, Lapland, Russia, Ukraine and Poland. Marshall tyto zem\u011b nav\u0161t\u00edvil v letech 1768\u20131770 a jeho cestopis byl vyd\u00e1n v roce 1773 v Lond\u00fdn\u011b.Roky narozen\u00ed a \u00famrt\u00ed autora nejsou zn\u00e1my; jeho specializac\u00ed bylo zem\u011bd\u011blstv\u00ed.\nVe druh\u00e9 polovin\u011b 18. stolet\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159il z\u00e1jem lid\u00ed o cestov\u00e1n\u00ed a cestopisy, u\u017e se nejednalo pouze o kaval\u00edrsk\u00e9 cesty \u0161lechtic\u016f. Z profesn\u00edch \u010di jin\u00fdch z\u00e1jm\u016f za\u010dali cestovat prvn\u00ed badatel\u00e9 i turist\u00e9 z \u0159ad st\u0159edn\u00ed spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy. Pro Angli\u010dany cestuj\u00edc\u00ed po evropsk\u00e9m kontinentu nepat\u0159ily \u010desk\u00e9 zem\u011b k atraktivn\u00edm c\u00edl\u016fm, v\u011bt\u0161inou se p\u0159es n\u011b jen proj\u00ed\u017ed\u011blo \u2013 se zast\u00e1vkou v Praze.\nObraz \u010desk\u00fdch zem\u00ed byl anglick\u00e9 ve\u0159ejnosti p\u0159edstaven Marshallem takto:\nPostaven\u00ed poddan\u00fdch v \u010cech\u00e1ch hodnotil autor velmi negativn\u011b, venkovsk\u00e1 staven\u00ed na Nymbursku p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 k nejnuzn\u011bj\u0161\u00edm chatr\u010d\u00edm, rovn\u011b\u017e zach\u00e1zen\u00ed s venkovany na Litom\u011b\u0159icku a jejich situaci hodnot\u00ed autor h\u016f\u0159 ne\u017e situace venkovan\u016f v sousedn\u00edm Sasku. Ost\u0159e vystupuje proti p\u0159\u00edstupu \u0161lechty k venkovan\u016fm a doporu\u010duje anglick\u00e9 praktiky. O hospoda\u0159en\u00ed v oblasti mezi Litom\u011b\u0159icemi a Prahou autor \u0159\u00edk\u00e1: \u201e...nikdy jsem nevid\u011bl hor\u0161\u00ed je\u010dmen, nebo jin\u00e9 obil\u00ed pln\u00e9 plevele; a cen\u00ed si ho asi m\u00e1lo, jeliko\u017e jsem vid\u011bl na mnoha pol\u00edch je\u010dmene p\u00e1st se dobytek, co\u017e m\u011b p\u0159ivedlo k ot\u00e1zce, zda ho sej\u00ed s \u00famyslem, aby byl spasen zelen\u00fd. Ale nebyl to ten p\u0159\u00edpad, \u0161lo o pouh\u00fd p\u0159\u00edklad hloup\u00e9ho zanedb\u00e1v\u00e1n\u00ed.\u201c (Viz strany 304\u2013310 cestopisu.)\nP\u0159\u00edzniv\u011bji autor hodnot\u00ed situaci na Morav\u011b. Zmi\u0148uje p\u0159\u00e1telsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed obyvatel Olomouce, ale v hornat\u00e9 oblasti mezi Litomy\u0161l\u00ed a Olomouc\u00ed jsou v jeho o\u010d\u00edch lid\u00e9 hrub\u00ed a vzpurn\u00ed, rovn\u011b\u017e \u017eij\u00ed v lep\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch ne\u017e lid\u00e9 z n\u00ed\u017ein. Na rozd\u00edl od n\u00ed\u017ein jejich domy a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed vypadaj\u00ed l\u00e9pe; venkovan\u00e9 vlastn\u00ed v\u00edce dobytka a n\u011bkte\u0159\u00ed z nich jsou i vlastn\u00edky p\u016fdy. Horal\u00e9 jsou velmi hou\u017eevnat\u00ed, maj\u00ed v\u00edce svobody a nepracuj\u00ed pro sv\u00e9 p\u00e1ny v\u00edce ne\u017e t\u0159i dny v t\u00fddnu. (Strany 313\u2013314.)V Praze pob\u00fdval J. Marshall ve dnech 18. srpna \u2013 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1770. Ve m\u011bst\u011b byly je\u0161t\u011b patrn\u00e9 \u0161kody zp\u016fsoben\u00e9 Sedmiletou v\u00e1lkou. V\u00fdzdoba Karlova mostu dobov\u00e9mu vkusu protestantsk\u00fdch Angli\u010dan\u016f v\u0161eobecn\u011b neodpov\u00eddala, nap\u0159\u00edklad Hester Thrale o n\u011bm napsala: \u201eTen slavn\u00fd most je jednodu\u0161e o\u0161kliv\u00fd, \u0159ekla bych, p\u0159ecpan\u00fd obrovsk\u00fdmi souso\u0161\u00edmi \u0161patn\u011b zhotoven\u00fdch soch p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 velikosti, a\u010dkoli se p\u0159es n\u011bj d\u00e1 snadno projet a je velmi dlouh\u00fd\u201c. Joseph Marshall sice uzn\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201eto je solidn\u00ed stavba, nicm\u00e9n\u011b zcela postr\u00e1daj\u00edc\u00ed jakoukoliv eleganci; a kdy\u017e cestovatel sly\u0161\u00ed, \u017ee se stav\u011bla 150 let, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee musela vznikat v extr\u00e9mn\u011b chud\u00e9m obdob\u00ed, nebo b\u00fdt postavena panovn\u00edkem nevelk\u00e9ho ducha\u201c. (Strany 305\u2013306 cestopisu.)\nFERENCOV\u00c1, Hana. \u010cechy a Morava o\u010dima anglick\u00fdch cestovatel\u016f 1570\u20131800 . Olomouc: Univerzita Palack\u00e9ho v Olomouci, 2017 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je T\u0159apatka d\u0159\u00edpat\u00e1? <<>>: T\u0159apatka d\u0159\u00edpat\u00e1 (Rudbeckia laciniata) je vy\u0161\u0161\u00ed \u017elut\u011b kvetouc\u00ed rostlina z \u010deledi hv\u011bzdicovit\u00fdch (Asteraceae), kter\u00e1 z na\u0161ich zahrad a park\u016f \"utekla\" do voln\u00e9 p\u0159\u00edrody kde se s \u00fasp\u011bchem roz\u0161i\u0159uje. Poch\u00e1z\u00ed ze Severn\u00ed Ameriky.\nRostlina poch\u00e1z\u00ed, jako v\u0161echny t\u0159apatky, ze Severn\u00ed Ameriky. Za p\u016fvodn\u00ed m\u00edsta v\u00fdskytu je pova\u017eov\u00e1n jihov\u00fdchod Kanady a st\u0159ed i v\u00fdchod Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f severoamerick\u00fdch. Do Evropy se dostala pro sv\u00e9 kv\u011bty jako okrasn\u00e1 rostlina park\u016f a zahrad v 17. stolet\u00ed, kde zdom\u00e1cn\u011bla a zplan\u011bla. Mimo Evropu roste na v\u00fdchod a\u017e po Kavkaz, d\u00e1le v \u010c\u00edn\u011b, Japonsku i na Nov\u00e9m Z\u00e9landu. Je milovn\u00edkem vlh\u010d\u00edch m\u00edst s provzdu\u0161n\u011bnou, na \u017eiviny bohatou p\u016fdou, roste na b\u0159ez\u00edch vodn\u00edch tok\u016f, okraj\u00edch les\u016f, pod\u00e9l cest a \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed i na skl\u00e1dk\u00e1ch. Nesn\u00e1\u0161\u00ed p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 intenzivn\u00ed oslun\u011bn\u00ed a sucho.\nV \u010cesk\u00e9 republice roste ve velk\u00e9m rozsahu pouze m\u00edstn\u011b, nap\u0159. na b\u0159ez\u00edch horn\u00ed Lu\u017enice, Divok\u00e9 Orlice, na Fr\u00fddlantsku, Ostravsku a pod Beskydami.\nJe to vytrval\u00e1 bylina s plaziv\u00fdmi d\u0159evnat\u00fdmi podzemn\u00edmi oddenky, ze kter\u00fdch vyr\u016fstaj\u00ed vzp\u0159\u00edmen\u00e9 lodyhy, v z\u00e1vislosti na vlastnostech stanovi\u0161t\u011b vysok\u00e9 50 a\u017e 250 cm, v horn\u00ed \u010d\u00e1sti se v\u011btv\u00ed. Zelen\u00e9 listy na nich vyr\u016fstaj\u00ed st\u0159\u00eddav\u011b, jsou hol\u00e9 stejn\u011b jako lodyha sama nebo \u0159\u00eddce chlupat\u00e9. Jejich tvar je velice variabiln\u00ed, b\u00fdvaj\u00ed dlouh\u00e9 12 a\u017e 30 cm a \u0161irok\u00e9 6 a\u017e 20 cm. Spodn\u00ed a prost\u0159edn\u00ed listy s \u0159ap\u00edky maj\u00ed \u010depele p\u00e9rovit\u011b lalo\u010dn\u00e9 a\u017e roz\u0159ezan\u00e9, za\u0161pi\u010dat\u011bn\u00e9, s \u00fakrojky s pilovit\u00fdmi okraji. Nejvy\u0161\u0161\u00ed listy jsou p\u0159isedl\u00e9, ned\u011blen\u00e9, vej\u010dit\u00e9ho tvaru s celistv\u00fdm nebo pilovit\u00fdm okrajem.\nNa lodyze vyr\u016fst\u00e1 na dlouh\u00fdch stopk\u00e1ch jeden nebo n\u011bkolik kv\u011btn\u00edch \u00fabor\u016f (max. 25) m\u00edvaj\u00edc\u00ed v pr\u016fm\u011bru 7 a\u017e 12 cm. Kv\u011btn\u00ed l\u016f\u017eko je nejprve polokulovit\u00e9, pozd\u011bji se st\u00e1v\u00e1 a\u017e sloupovit\u011b vyklenut\u00e9. Lys\u00e9 z\u00e1krovn\u00ed listeny dlouh\u00e9 do 2 cm jsou vej\u010dit\u00e9, za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00e9, nazp\u011bt ohnut\u00e9. \u010casto jsou nesouos\u00e9 a chlupat\u00e9. Jazykovit\u00e9 obvodov\u00e9 kv\u011bty, obvykle 8 a\u017e 12, maj\u00ed zlato\u017elutou barvu. Jsou eliptick\u00e9ho a\u017e obkopinat\u00e9ho tvaru, b\u00fdvaj\u00ed ohnut\u00e9 dolu a maj\u00ed d\u00e9lku 3 a\u017e 6 cm. Velmi po\u010detn\u00e9, 150 a\u017e 300, jsou \u017elutozelen\u00e9 a\u017e hn\u011bdofialov\u00e9 trubkovit\u00e9 kv\u011bty ter\u010de, maj\u00edc\u00ed p\u011bt korunn\u00edch pl\u00e1tk\u016f nej\u010dast\u011bji \u017elut\u00fdch, p\u011bt ty\u010dinek s pra\u0161n\u00edky a vystouplou \u010dn\u011blku s dvojitou bliznou. Kvetou od \u010dervence do z\u00e1\u0159\u00ed.\nPlodem je tmav\u00e1 \u010dty\u0159hrann\u00e1 na\u017eka s \u00fazk\u00fdm lemem dlouh\u00e1 3 a\u017e 5 mm. T\u0159apatka d\u0159\u00edpat\u00e1 se rozmno\u017euje generativn\u011b \u2013 semeny i vegetativn\u011b \u2013 oddenky.\nV \u010cesk\u00e9 republice je pova\u017eov\u00e1na za neofytickou invazivn\u00ed rostlinu, ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b byla na \u00fazem\u00ed \u010ceska prvn\u011b pozorov\u00e1na ji\u017e v roce 1859. Mimo potla\u010dov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edch rostlin, m\u00edsty vytv\u00e1\u0159\u00ed a\u017e monodominantn\u00ed porosty, je pova\u017eov\u00e1na za nevhodnou pro dobytek, ovce i prasata. Populace rostouc\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b odpov\u00eddaj\u00ed typu, kter\u00fd se u n\u00e1s p\u011bstoval v 19. stolet\u00ed a dnes je v kultu\u0159e vz\u00e1cn\u00fd.V n\u011bkter\u00fdch oblastech je v\u0161ak t\u0159apatka d\u0159\u00edpat\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159ena a\u017e velmi, nap\u0159. v povod\u00ed \u0159eky Odry, je za\u0159azena jej\u00ed likvidace ve stupni d\u016fle\u017eitosti \u010d. 2, tj. hned za k\u0159\u00eddlatkami. Za\u010dala se velice rychle rozmno\u017eovat zejm\u00e9na od 50. let, co\u017e z\u0159ejm\u011b souviselo se zm\u011bnou zp\u016fsobu obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u016fdy (extenzivn\u00ed hospoda\u0159en\u00ed, \u00fastup od pravideln\u00e9ho kosen\u00ed). V sou\u010dasnosti v\u0161ak ji\u017e pravideln\u00e9 kosen\u00ed nen\u00ed samo o sob\u011b dosta\u010duj\u00edc\u00ed, nutno ho doplnit o herbicidy. Rozv\u011btven\u00fd ko\u0159enov\u00fd syst\u00e9m s dob\u0159e regeneruj\u00edc\u00edmi oddenky znesnad\u0148uje mechanickou likvidaci. Dok\u00e1\u017ee rychle os\u00eddlit nezarostl\u00e1 m\u00edsta, b\u00fdv\u00e1 jednou z prvn\u00edch rostlin kter\u00e9 obsazuj\u00ed nap\u0159. uvoln\u011bn\u00e9 prostory po vyklu\u010den\u00e9 k\u0159\u00eddlatce.\nJej\u00ed hlavn\u00ed v\u00fdznam pro na\u0161e prost\u0159ed\u00ed je estetick\u00fd, p\u011bstuje se st\u00e1le jako okrasn\u00e1 rostlina. Typy kter\u00e9 se v sou\u010dasnosti \u0161lecht\u00ed jsou oproti p\u016fvodn\u00edm v\u016f\u010di zpla\u0148ov\u00e1n\u00ed odoln\u011bj\u0161\u00ed. V zemi sv\u00e9ho p\u016fvodu, v Severn\u00ed Americe, je p\u016fvodn\u00edmi obyvateli pou\u017e\u00edv\u00e1na v domorod\u00e9 kuchyni i v l\u00e9\u010ditelstv\u00ed, nap\u0159. na \u010di\u0161t\u011bn\u00ed tr\u00e1vic\u00ed soustavy nebo obklady pop\u00e1lenin, b\u011b\u017en\u011b se ale nedoporu\u010duje. Z list\u016f a oddenku lze z\u00edskat p\u0159\u00edrodn\u00ed \u017elut\u00e9 barvivo.\nV m\u00edstech jej\u00edho p\u016fvodu, v Severn\u00ed Americe, rozli\u0161uj\u00ed p\u011bt variet t\u0159apatky d\u0159\u00edpat\u00e9:\nRudbeckia laciniata L.var. laciniata\nRudbeckia laciniata L. var. ampla (A. Nelson) Cronquist\nRudbeckia laciniata L.var. bipinnata Perdue\nRudbeckia laciniata L.var. heterophylla (Torr. et A. Gray) Fernald et B. G. Schub.\nRudbeckia laciniata L.var. humilis A.", "<<>>: Co je Bas\u00edd\u017e? <<>>: Bas\u00edd\u017e-e Mostazaf\u00edn (persky \u0628\u0633\u064a\u062c \u0645\u0633\u062a\u0636\u0639\u0641\u064a\u0646\u200e, \u010desky mobilizace utla\u010dovan\u00fdch) nebo cel\u00fdm n\u00e1zvem N\u00edr\u00fa-je Muq\u00e1wamat-e Bas\u00edd\u017e (persky \u0646\u06cc\u0631\u0648\u06cc \u0645\u0642\u0627\u0648\u0645\u062a \u0628\u0633\u06cc\u062c\u200e, \u010desky Mobilizace sil odporu) je polovojensk\u00e1 organizace zalo\u017een\u00e1 Ajatoll\u00e1hem Chomejn\u00edm v dob\u011b \u00edr\u00e1nsko-ir\u00e1ck\u00e9 v\u00e1lky. Organizace je pod p\u0159\u00edm\u00fdm velen\u00edm \u00cdr\u00e1nsk\u00fdch revolu\u010dn\u00edch gard a je tak\u00e9 pod kontrolou nejvy\u0161\u0161\u00edho v\u016fdce \u00cdr\u00e1nu Sajjida Al\u00edho Chamene\u00edho.\nRekruti se skl\u00e1daj\u00ed z chlapc\u016f do 18 let, z mu\u017e\u016f st\u0159edn\u00edho v\u011bku nad 45 let a \u017een v\u0161ech v\u011bkov\u00fdch kategori\u00ed. Velitelem t\u00e9to polovojensk\u00e9 organizace je brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Mohammad Rez\u00e1 Naqd\u00ed.\nPo isl\u00e1msk\u00e9 revoluci v \u00cdr\u00e1nu v roce 1979 se k moci dostal Ajatoll\u00e1h Chomejn\u00ed. V zemi zavl\u00e1dl chaos, kter\u00e9ho vyu\u017eil dikt\u00e1tor Sadd\u00e1m Husajn a dne 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1980 na \u00cdr\u00e1n za\u00fato\u010dil. C\u00edlem t\u00e9to v\u00e1lky byla snaha Ir\u00e1ku ovl\u00e1dnout bohat\u00e1 ropn\u00e1 nalezi\u0161t\u011b v \u00edr\u00e1nsk\u00e9 provincii Ch\u00fazist\u00e1n. Z\u00e1rove\u0148 by tak\u00e9 do\u0161lo k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu a politick\u00e9mu zhroucen\u00ed nov\u00e9ho re\u017eimu, co\u017e se zamlouvalo hlavn\u011b Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. Spojen\u00e9 st\u00e1ty v t\u00e9to v\u00e1lce vid\u011bly hlavn\u011b p\u0159\u00edle\u017eitost ke znovuovl\u00e1dnut\u00ed \u00cdr\u00e1nu. Z po\u010d\u00e1tku ir\u00e1ck\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie slavila \u00fasp\u011bch, av\u0161ak v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed se za\u010dalo brzy obracet ve prosp\u011bch \u00cdr\u00e1nu. \u00cdr\u00e1n si uv\u011bdomoval, \u017ee m\u00e1 nedostatek zku\u0161en\u00fdch voj\u00e1k\u016f a nem\u016f\u017ee je ztr\u00e1cet ve vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00e1lce. (V\u011bt\u0161ina schopn\u00fdch voj\u00e1k\u016f p\u016fvodn\u011b slou\u017eila p\u0159ede\u0161l\u00e9mu re\u017eimu a po revoluci byli tito voj\u00e1ci popraveni nebo uv\u011bzn\u011bni.) Z toho d\u016fvodu Ajatoll\u00e1h Chomejn\u00ed ve sv\u00e9m projevu 20. b\u0159ezna 1982 nast\u00ednil vytvo\u0159en\u00ed polovojensk\u00fdch odd\u00edl\u016f tvo\u0159en\u00fdch mal\u00fdmi chlapci ve v\u011bku od 12 let. V\u00fdsledkem t\u00e9to v\u00fdzvy byly tis\u00edce dobrovoln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli odv\u00e1d\u011bni p\u0159\u00edmo na frontu. V roce 1983 ji\u017e Revolu\u010dn\u00ed gardy vycvi\u010dily 2 400 000 dobrovoln\u00edk\u016f, z nich\u017e 450 000 bylo posl\u00e1no na frontu. Bas\u00edd\u017eov\u00e9 se zam\u011b\u0159ili hlavn\u011b na likvidaci minov\u00fdch pol\u00ed, kter\u00fdmi proch\u00e1zeli za zp\u011bvu n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 oslavovaly hrdinstv\u00ed a mu\u010dednickou smrt im\u00e1ma Husajna v bitv\u011b u m\u011bsta Karbal\u00e1.\nPo skon\u010den\u00ed \u00edr\u00e1nsko-ir\u00e1ck\u00e9 v\u00e1lky se milice Bas\u00edd\u017e staly jedn\u00edm z hlavn\u00edch pil\u00ed\u0159\u016f re\u017eimu, kter\u00fd se pod\u00edl\u00ed na vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnosti st\u00e1tu. Milice tak\u00e9 p\u016fsob\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b krize a \u017eiveln\u00edch katastrof.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Basij na anglick\u00e9 Wikipedii a \u0633\u0627\u0632\u0645\u0627\u0646 \u0628\u0633\u06cc\u062c \u0645\u0633\u062a\u0636\u0639\u0641\u06cc\u0646\u200e na persk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jan Kostohryz? <<>>: Jan Kostohryz (23. srpna 1911 Praha \u2013 25. listopadu 1978 Praha) byl \u010desk\u00fd palubn\u00ed radiotelegrafista a pilot britsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho letectva Royal Airforce (RAF) a posledn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd velitel 311. \u010deskoslovensk\u00e9 bombardovac\u00ed peruti RAF.\nJan Kostohryz vyrostl jako syn mal\u00ed\u0159e pokoj\u016f v Hlubok\u00e9 nad Vltavou a maturoval na re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Po ukon\u010den\u00ed z\u00e1kladn\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eby se rozhodl pro dr\u00e1hu d\u016fstojn\u00edka z povol\u00e1n\u00ed a po n\u00e1sledn\u00e9m studiu a r\u016fzn\u00fdch vojensk\u00fdch pozic\u00edch byl propu\u0161t\u011bn z vojensk\u00e9 slu\u017eby v \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1d\u011b 30. \u010dervna 1939. V \u00fanoru 1940 ileg\u00e1ln\u011b p\u0159ekro\u010dil hranice protektor\u00e1tu a p\u0159es Slovensko, Ma\u010farsko, Jugosl\u00e1vii a S\u00fdrii se dostal do Francie, odkud 7. \u010dervence 1940 p\u0159es Gibraltar odplul do Anglie, kde se n\u00e1sledn\u011b stal jedn\u00edm ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f 311. \u010deskoslovensk\u00e9 bombardovac\u00ed peruti. Vzhledem ke sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed vojensk\u00e9 kvalifikaci zpo\u010d\u00e1tku l\u00e9tal jako palubn\u00ed radiotelegrafista, ne\u017e v prosinci 1942 ukon\u010dil pilotn\u00ed v\u00fdcvik (\u010d\u00e1st absolvoval v Kanad\u011b). Od dubna 1943 ji\u017e l\u00e9tal jako pilot \u2013 kapit\u00e1n letounu a postupn\u011b byl jmenov\u00e1n kapit\u00e1nem letky a pov\u00fd\u0161en na Squadron Leadera, \u0161t\u00e1bn\u00edho kapit\u00e1na, Wing Commandera a n\u00e1sledn\u011b ustanoven posledn\u00edm v\u00e1le\u010dn\u00fdm velitelem 311. peruti. Po odl\u00e9t\u00e1n\u00ed celkem 75 bojov\u00fdch mis\u00ed v celkov\u00e9m \u010dase 592 opera\u010dn\u00edch hodin byl na ja\u0159e 1945 navr\u017een k ud\u011blen\u00ed \u0158\u00e1du za vynikaj\u00edc\u00ed slu\u017ebu (anglicky: Distinguished Service Order \u2013 DSO), kter\u00fd obdr\u017eel jako jedin\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd bombardovac\u00ed letec. Do \u010ceskoslovenska se vr\u00e1til v \u010dervenci 1945 a p\u016fsobil v r\u016fzn\u00fdch arm\u00e1dn\u00edch pozic\u00edch, k \u010demu\u017e mu po n\u00e1stupu KS\u010c k moci zpo\u010d\u00e1tku pom\u00e1halo i jeho \u010dlenstv\u00ed ve stran\u011b, do kter\u00e9 vstoupil v lednu 1948. Po\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let byl v\u0161ak zat\u010den a obvin\u011bn ze \u010dlenstv\u00ed v ileg\u00e1ln\u00ed organizaci sv\u00e9ho bratrance Josefa Kostohryze. M\u011bl \u00fadajn\u011b shroma\u017e\u010fovat \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed zpr\u00e1vy o \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Ve vykonstruovan\u00e9m procesu byl 3. \u00fanora 1954 odsouzen za velezradu a vyzv\u011bda\u010dstv\u00ed k 16 let\u016fm odn\u011bt\u00ed svobody. V\u00edce ne\u017e \u0161est let str\u00e1vil v uranov\u00fdch dolech na J\u00e1chymovsku a ve v\u011bznici v Leopoldov\u011b, ne\u017e byl v kv\u011btnu 1960 na z\u00e1klad\u011b amnestie propu\u0161t\u011bn na svobodu. V kv\u011btnu 1969 byl rehabilitov\u00e1n a v b\u0159eznu 1970 mu byla navr\u00e1cena hodnost plukovn\u00edka. N\u00e1sledkem let v\u011bzn\u011bn\u00ed se mu v\u00fdrazn\u011b zhor\u0161ovalo zdrav\u00ed, ne\u017e zem\u0159el v Praze ve v\u011bku 67 let.\nByl kr\u00e1tce \u017eenat s Robertou Cochraine-Muir (1945-1947), dcera Busa Cochraine-Muir (nar. 2. prosince 1945). Syn Miroslav Pek\u00e1rek (1939-1983).\nB\u00e1sn\u00edk a p\u0159ekladatel, Josef Kostohryz, byl jeho bratrancem. Humanit\u00e1rn\u00ed pracovn\u00edk, Petr Kostohryz, je vnukem jeho mlad\u0161\u00edho bratra Anton\u00edna Kostohryze.\n\u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (\u010dty\u0159ikr\u00e1t)\n\u010ceskoslovensk\u00e1 medaile za chrabrost p\u0159ed nep\u0159\u00edtelem\n\u010ceskoslovensk\u00e1 medaile Za Z\u00e1sluhy 1. stupn\u011b\n\u010ceskoslovensk\u00fd vojensk\u00fd \u0159\u00e1d b\u00edl\u00e9ho lva Za v\u00edt\u011bzstv\u00ed\n\u0158\u00e1d za vynikaj\u00edc\u00ed slu\u017ebu (Distinguished Service Order)\nAtlantic Star\nDefence Medal\nOrden partyzanske zvijezde\nState\u010dn\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd letec na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bsta Hlubok\u00e1 nad Vltavou\nJan Kostohryz na str\u00e1nk\u00e1ch www.totalita.cz\n311.", "<<>>: Co je Pikes Peak International Hill Climb? <<>>: Pikes Peak International Hill Climb (PPIHC) je ka\u017edoro\u010dn\u00ed automobilov\u00fd a motocyklov\u00fd z\u00e1vod na horu Pikes Peak v Coloradu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. Trat m\u011b\u0159\u00ed 19,99 km (12,42 mil), m\u00e1 156 zat\u00e1\u010dek a m\u00e1 p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed 1440 m (4720 ft) od za\u010d\u00e1tku na Sedm\u00e9 m\u00edli silnice Pikes Peak do c\u00edle ve v\u00fd\u0161ce 4300 m (14 110 stop), tedy s pr\u016fm\u011brn\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm 7 %. V minulosti se jezdil na dvou povr\u0161\u00edch (\u0161otolina a asfalt), ale od srpna 2011 je cel\u00e1 tra\u0165 vyasfaltov\u00e1na, a proto jsou v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ro\u010dn\u00edky v cel\u00e9 d\u00e9lce po zpevn\u011bn\u00e9m povrchu.\nZ\u00e1vod je za\u0159azen do mezin\u00e1rodn\u00edho kalend\u00e1\u0159e pod hlavi\u010dkou FIA. Pikes Peak se kon\u00e1 pravideln\u011b od roku 1916, je to druh\u00fd nejstar\u0161\u00ed motoristick\u00fd z\u00e1vod ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou r\u016fzn\u00e9 t\u0159\u00eddy automobil\u016f, n\u00e1kladn\u00edch aut, motocykl\u016f a \u010dty\u0159kolek.\nPrvn\u00ed z\u00e1vod Pikes Peak International Hill Climb zalo\u017eil Spencer Penrose. Roz\u0161\u00ed\u0159il \u00fazk\u00e9 silnice na mnohem \u0161ir\u0161\u00ed Pikes Peak Highway. Rozhodl se tak podpo\u0159it turisty k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a zalo\u017eil z\u00e1vod do oblak.\nNejstar\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e1 t\u0159\u00edda je Open Wheel. Poprv\u00e9 se v n\u00ed z\u00e1vodilo v roce 1916 a vyhr\u00e1li v n\u00ed takov\u00ed jezdci jako Mario Andretti, Al Unser, Bobby Unser a Robby Unser. 4. \u010dervence 1966 Bobby Unser vyhr\u00e1l z\u00e1vod celkov\u011b poosm\u00e9 za deset let. Akce byla sou\u010d\u00e1st\u00ed AAA a USAC IndyCar v letech 1946\u20131970. Prvn\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b Stock Car byl Nick Sanborn v Oldsmobile Toronado. \nV roce 1984 se z\u00e1vodu z\u00fa\u010dastnili prvn\u00ed Evropan\u00e9. Z Norska rallycrossov\u00fd z\u00e1vodn\u00edk Martin Schanche (Ford Escort Mk3 4x4) a francouzsk\u00e1 rally jezdkyn\u011b Mich\u00e8le Moutonov\u00e1 (Audi Sport Quattro), \u010d\u00edm\u017e za\u010dali novou \u00e9ru \u2013 v Evrop\u011b v t\u00e9 doby z\u00e1vod nebyl prakticky v\u016fbec zn\u00e1m. Zat\u00edmco Schanche neusp\u011bl kv\u016fli defektu na prav\u00e9 p\u0159edn\u00ed pneumatice, Moutonov\u00e1 se svou spolujezdkyn\u00ed z rallyov\u00e9ho mistrovstv\u00ed sv\u011bta Fabrizi\u00ed Ponsovou z It\u00e1lie vyhr\u00e1la kategorii Rally Open.\nO v\u00edt\u011bzstv\u00ed Fina Ariho Vatanena s vozem Peugeot 405 T16 v roce 1988 nato\u010dil francouzsk\u00fd re\u017eis\u00e9r Jean-Louis Mourey \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd kr\u00e1tk\u00fd film s n\u00e1zvem Climb Dance.\nZ\u00e1vodu se 3x (1994,1995,1996) z\u00fa\u010dastnil \u010desk\u00fd jezdec Anton\u00edn Charouz, kter\u00fd v roce 1994 vytvo\u0159il s vozem Ford Escort RS Cosworth rekord trati v t\u0159\u00edd\u011b produk\u010dn\u00edch voz\u016f (v Evrop\u011b ozna\u010dov\u00e1na jako skupina N).\nV roce 2011 byl posledn\u00ed z\u00e1vod Pikes Peak Hill Climb, p\u0159i kter\u00e9m na trati byla \u0161otolina. M\u011bsto Colorado Springs bylo n\u00e1sledn\u011b p\u0159inuceno Sierra Clubem vyasfaltovat silnici a\u017e na vrchol hory. Projekt byl dokon\u010den v srpnu 2011 a v\u00fdsledkem bylo p\u0159ekon\u00e1n\u00ed mnoha rekord\u016f v roce 2012.\nV roce 2013 Francouz S\u00e9bastien Loeb vyhr\u00e1l z\u00e1vod v Peugeotu 208 T16 Pikes Peak v \u010dase 8 minut 13,878 sekund a p\u0159ekonal tak p\u0159edchoz\u00ed rekord z roku 2012 o v\u00edce ne\u017e jednu minutu. Jeho rekord vydr\u017eel a\u017e do roku 2018, kdy Romain Dumas v elektromobilu Volkswagen I.D.R jako prvn\u00ed prolomil hranici osmi minut \u010dasem 7:57,148.\nUnlimited \u2013 vozy tak\u0159ka bez omezen\u00ed za p\u0159edpokladu, \u017ee projdou technickou kontrolou\nOpen Wheel \u2013 tradi\u010dn\u00ed Pikes Peak z\u00e1vodn\u00ed vozy. Jedn\u00e1 se vozy od formul\u00ed po buggy.\nMini Sprint \u2013 mal\u00e9 open wheel vozy, jsou men\u0161\u00ed a leh\u010d\u00ed\nSuper Stock Car \u2013 s\u00e9riov\u00e9 vozy s trubkov\u00fdm r\u00e1mem\nPro Truck \u2013 off-road a SUV vozy\nPikes Peak Open \u2013 auta a n\u00e1kladn\u00ed auta, kter\u00e9 vypadaj\u00ed jako s\u00e9riov\u00e9 vozy, ale maj\u00ed velmi m\u00e1lo v\u011bc\u00ed z p\u016fvodn\u00edho vozu\nTime Attack 4WD \u2013 produk\u010dn\u00ed vozy s n\u00e1honem na v\u0161echny \u010dty\u0159i kola\nTime Attack 2WD \u2013 produk\u010dn\u00ed vozy s n\u00e1honem na jednu n\u00e1pravu\nHPSS (High Performance Showroom Stock) \u2013 jedn\u00e1 se o vozy se s\u00e9riov\u00fdm v\u00fdkonem, ale s modern\u00edmi bezpe\u010dnostn\u00edmi prvky\nExhibition Car/Truck \u2013 auta a n\u00e1kladn\u00ed automobily, kter\u00e9 se nevejdou do b\u011b\u017en\u00fdch kategori\u00ed. \u010casto tyto vozy d\u011blaj\u00ed pokrok v oblasti alternativn\u00edch paliv a technologi\u00ed.", "<<>>: Co je Star Boys? <<>>: Star Boys je dev\u00e1t\u00e9 studiov\u00e9 album \u010desk\u00e9 popov\u00e9 kapely T\u011b\u017ekej Pokondr. Album vy\u0161lo v roce 2017.", "<<>>: Co je Milo\u0161 Axman? <<>>: Milo\u0161 Axman (20. listopadu 1926 Litovel \u2013 30. ledna 1990 Brno) byl \u010desk\u00fd socha\u0159, profesor, rektor AVU a politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska.\nMilo\u0161 Axman se narodil 20. listopadu v roce 1926 v Litovli. Poch\u00e1zel z ekonomicky neut\u011b\u0161en\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed rodiny zkrachoval\u00e9ho knihtiska\u0159e, na kterou drtiv\u011b dopadly d\u016fsledky Velk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize. \nV roce 1937 byl p\u0159ijat na litovelsk\u00e9 re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium (dnes Gymn\u00e1zium Jana Opletala), kde se sezn\u00e1mil se studentem posledn\u00edho ro\u010dn\u00edku Janem Opletalem, jedn\u00edm z v\u016fdc\u016f budouc\u00edho studentsk\u00e9ho odboje, kter\u00fd zaplatil za sv\u016fj postoj \u017eivotem. Axman se na \u0161kole za okupace v roce 1942 z\u00fa\u010dastnil p\u0159\u00edpravy ost\u0159e protiokupa\u010dn\u00ed a antifa\u0161istick\u00e9 divadeln\u00ed hry a byl \u201ejen\u201c vylou\u010den ze \u0161koly. \nPot\u00e9 pracoval jako lesn\u00ed d\u011bln\u00edk v Ba\u0165ov\u00fdch z\u00e1vodech ve Zl\u00edn\u011b. Kv\u016fli uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol 17. listopadu 1939 za\u010dal svoje v\u00fdtvarn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v ba\u0165ov\u011b \u0160kole um\u011bn\u00ed ve Zl\u00edn\u011b, kam doch\u00e1zel mezi lety 1943 a 1947. Tato soukrom\u00e1 \u0161kola nem\u011bla status vysok\u00e9 \u0161koly, ale fakticky nab\u00edzela vysoko\u0161kolskou \u00farove\u0148 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee socha\u0159sk\u00e9 ateli\u00e9ry vedli profeso\u0159i Vincenc Makovsk\u00fd a Jan Kavan. Veden\u00ed \u0161koly se v pedagogick\u00fdch postupech inspirovalo progresivn\u00ed \u0161kolou Bauhaus. \nV z\u00e1v\u011bru v\u00e1lky se Axman pod\u00edlel na odbojov\u00e9 \u010dinnosti. Byl sou\u010d\u00e1st\u00ed bu\u0148ky organizace Na\u0161e Pravda, kter\u00e1 zaji\u0161\u0165ovala spojovac\u00ed \u010dl\u00e1nek mezi partyz\u00e1ny moravsko-slovensk\u00e9ho pomez\u00ed a d\u011blnick\u00fdmi odbojov\u00fdmi skupinami ve Zl\u00ednsk\u00fdch z\u00e1vodech. Za svoje protifa\u0161istick\u00e9 aktivity byl Axman za t\u0159et\u00ed republiky vyznamen\u00e1n. Jeho odboj\u00e1\u0159sk\u00fd kolega, mal\u00ed\u0159 V\u00e1clav Chad, byl v \u00fanoru roku 1945 odhalen gestapem a popraven.\nPo studi\u00edch p\u016fsobil jako Kavan\u016fv asistent ve Zl\u00edn\u011b a od roku 1952 p\u016fsobil na kated\u0159e teorie architektury a v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy FA VUT v Brn\u011b. Nejprve jako Makovsk\u00e9ho asistent a v letech 1962\u20131980 jako vedouc\u00ed. Mezit\u00edm od roku 1973 za\u010dal vyu\u010dovat tak\u00e9 socha\u0159stv\u00ed na pra\u017esk\u00e9 AVU, kde se roku 1976 stal rektorem a tuto funkci vykon\u00e1val a\u017e do roku 1985.\nAnga\u017eoval se i politicky a spole\u010densky. Na ja\u0159e roku 1945 vstoupil, spole\u010dn\u011b s v\u011bt\u0161inou spolu\u017e\u00e1k\u016f a pedagogick\u00e9ho sboru, manifesta\u010dn\u011b do KS\u010c a byl funkcion\u00e1\u0159em ve Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. Ve volb\u00e1ch roku 1971 byl zvolen za KS\u010c do Sn\u011bmovny lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za volebn\u00ed obvod Jihomoravsk\u00fd kraj. Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1976 (obvod Brno-m\u011bsto-severoz\u00e1pad) a ve FS setrval do konce funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, tedy do voleb roku 1981.\nV\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota tvo\u0159il realisticky pojednou figurou v pozdn\u011b modernistick\u00e9 zkratce, n\u011bkdy kombinovanou s geometrickou abstrakc\u00ed jako dekorativn\u00ed doprovod. V komorn\u011bj\u0161\u00ed plastice citoval p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd surrealismus a prvorepublikovou avantgardu inspirovanou p\u0159edev\u0161\u00edm tvorbou Ladislava Z\u00edvra nebo Vincence Makovsk\u00e9ho ze 30. let 20. stolet\u00ed. T\u00e9matem jeho soch byl v\u011bt\u0161inou \u010dlov\u011bk a pr\u00e1ce a dal\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata. Soci\u00e1ln\u00ed rozm\u011br akcentuje nap\u0159\u00edklad jeho socha Doji\u010dka z roku 1952. Pro re\u00e1ln\u011b socialistick\u00fd re\u017eim vytvo\u0159il tak\u00e9 \u0159adu oslavn\u00fdch pam\u00e1tn\u00edk\u016f. Jedn\u00e1 se o monument\u00e1ln\u00ed pomn\u00edky p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 ud\u00e1losti, zejm\u00e9na z \u010desk\u00fdch d\u011bjin ale tak\u00e9 pomn\u00edky komunistick\u00fdch v\u016fdc\u016f (pam\u00e1tn\u00edk umu\u010den\u00fdm v Prlov\u011b z roku 1947, nebo z roku 1950 dva projekty pro pam\u00e1tn\u00edk osvobozen\u00ed v Praze 14. \u0159\u00edjen 1918 a Dukelsk\u00fd bojovn\u00edk, socha Klementa Gottwalda v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei z roku 1975), p\u0159\u00edpadn\u011b pomn\u00edky r\u016fzn\u00fdm osobnostem (Mikol\u00e1\u0161 Ale\u0161, V\u00e1clav Chad, Alois Jir\u00e1sek (spolu s Makovsk\u00fdm), Michelangelo).\nJe tak\u00e9 autorem sochy Bratrstv\u00ed v boji, kter\u00e1 stoj\u00ed p\u0159ed pam\u00e1tn\u00edkem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v Hrabyni pobl\u00ed\u017e Opavy, nebo Pomn\u00edku babick\u00e9 trag\u00e9die v obci Babice (p\u0159\u00edpad Babice v roce 1951), kter\u00fd byl odhalen 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1975, do roku 1997 chr\u00e1n\u011bn\u00fd jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f a v obci z\u016fstal i po roce 1990.Medi\u00e1ln\u011b je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jeho souso\u0161\u00ed s ofici\u00e1ln\u00edm kontroverzn\u00edm n\u00e1zvem Komunist\u00e9 nebo tak\u00e9 Pam\u00e1tn\u00edk budov\u00e1n\u00ed socialismu. Podle socha\u0159ova syna byl ateli\u00e9rov\u00fdm n\u00e1zvem Pracuj\u00edc\u00ed. Toto souso\u0161\u00ed navrhl Axman u\u017e v roce 1956. Form\u00e1ln\u011b je velmi podobn\u00e9 slavn\u011bj\u0161\u00edmu d\u00edlu Nov\u00fd v\u011bk pro Expo 58 v Bruselu od Vincence Makovsk\u00e9ho, kter\u00e9 je um\u00edst\u011bn\u00e9 p\u0159ed Feder\u00e1ln\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm (v sou\u010dasnosti budovou N\u00e1rodn\u00edho muzea) v Praze a p\u0159ed Brn\u011bnsk\u00fdmi v\u00fdstavi\u0161t\u011bm a je kulturn\u00ed pam\u00e1tkou. Makovsk\u00fd se toti\u017e nechal ve sv\u00e9m d\u00edle inspirovat modelem sv\u00e9ho studenta \u2013 Milo\u0161em Axmanem. Axmanova socha byla realizov\u00e1na a\u017e v roce 1973 v Brn\u011b na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed a v roce 1977 v Ostrav\u011b proti \u00da\u0159adu m\u011bstsk\u00e9ho obvodu Ostrava-Jih. Brn\u011bnsk\u00e1 realizace byla odstran\u011bna vz\u00e1p\u011bt\u00ed po revoluci v roce 1990. Od roku 2021 je v ohro\u017een\u00ed pl\u00e1novanou netransparentn\u00ed privatizac\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho prostranstv\u00ed i realizace v m\u011bstsk\u00e9m obvodu Ostrava-Jih. Svoj\u00ed form\u00e1ln\u011b kvalitn\u00ed a \u0159emesln\u011b dokonalou tvorbou ve stylu pozdn\u00ed, a od 80. let neaktu\u00e1ln\u00ed moderny, byl Milo\u0161 Axman souputn\u00edkem ostravsk\u00e9ho socha\u0159e Vladislava Gajdy.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nAxmanovy hojn\u00e9 realizace ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru se staly \u010dastou inspirac\u00ed sou\u010dasn\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. Nap\u0159\u00edklad grafik a pedagog z Fakulty v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed VUT Jan \u0160r\u00e1mek vytvo\u0159il na motivy dnes u\u017e zanikl\u00e9ho souso\u0161\u00ed Komunist\u00e9, kter\u00e1 st\u00e1la na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Brn\u011b, s\u00e9rii grafik. Axmanova socha se stala v r\u00e1mci festivalu Brno Art Open 2017, po\u0159\u00e1dan\u00e9m Domem um\u011bn\u00ed m\u011bsta Brna, t\u00e9matem site specific monument\u00e1ln\u00ed instalace nazvan\u00e9 Z\u00e1\u0159i\u010d.\nGalerie hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy\nKrajsk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed ve Zl\u00edn\u011b, p. o.\nMoravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b\nMuzeum m\u011bsta Brna\nN\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze\nOblastn\u00ed galerie Vyso\u010diny v Jihlav\u011b\nSevero\u010desk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Litom\u011b\u0159ic\u00edch\n\u010cUBRDA, Zden\u011bk. Milo\u0161 Axman. Praha: Odeon, 1988. (Um\u011bleck\u00e9 profily). \n Osobnosti - \u010cesko : Ott\u016fv slovn\u00edk. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 23. \n\u0160EBELA, Jan. Milo\u0161 Axman. Praha: Nakladatelstv\u00ed \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f, 1958. (Sou\u010dasn\u00e9 profily). \nTOME\u0160, Josef, a kol. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed : I. d\u00edl : A-J. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 34. \nTOMAN, Prokop. Nov\u00fd slovn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f : Dodatky.. 4. vyd. Ostrava: V\u00fdtvarn\u00e9 centrum Chagall, 1994. ISBN 80-900648-4-1. S. 20. \nVO\u0160AHL\u00cdKOV\u00c1, Pavla, a kol. Biografick\u00fd slovn\u00edk \u010desk\u00fdch zem\u00ed : 1. se\u0161it : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 151\u2013152. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Milo\u0161 Axman\nMilo\u0161 Axman v Encyklopedii d\u011bjin m\u011bsta Brna\nMilo\u0161 Axman v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu abART\nMilo\u0161 Axman v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu Socharstvi.", "<<>>: Co je GET? <<>>: GET je v informatice jedna z dotazovac\u00edch metod HTTP protokolu, kterou webov\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d (klient) z\u00edsk\u00e1v\u00e1 webovou str\u00e1nku (nebo jin\u00fd objekt \u2013 nap\u0159\u00edklad obr\u00e1zek) z webov\u00e9ho serveru. Ozna\u010duje t\u00e9\u017e jednu z dvou metod p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed metaprom\u011bnn\u00fdch z webov\u00e9ho formul\u00e1\u0159e na webov\u00fd server, kde mohou b\u00fdt informace zpracov\u00e1ny (nap\u0159\u00edklad PHP skriptem). Alternativn\u00ed metodou je POST.\nMetoda GET vyu\u017e\u00edv\u00e1 URI dokumentu, kter\u00fd pro HTTP jednozna\u010dn\u011b identifikuje jednotliv\u00e9 objekty na WWW serverech (lidov\u011b \u201ena Internetu\u201c). Pou\u017e\u00edvaj\u00ed ji webov\u00e9 prohl\u00ed\u017ee\u010de, kdy\u017e z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed webov\u00e9 str\u00e1nky nebo jejich sou\u010d\u00e1sti. Ru\u010dn\u011b lze tento postup snadno uk\u00e1zat na z\u00edsk\u00e1n\u00ed tohoto \u010dl\u00e1nku Wikipedie z p\u0159\u00edkazov\u00e9ho \u0159\u00e1dku (nap\u0159. v Linuxu). V p\u0159\u00edkladu je pou\u017eito URI tohoto \u010dl\u00e1nku s adresou http://cs.wikipedia.org/wiki/GET:\ntelnet cs.wikipedia.org 80\nGET /wiki/GET HTTP/1.0\nzde stisknout Enter\nURI objektu nesm\u00ed obsahovat speci\u00e1ln\u00ed znaky, kter\u00e9 proto mus\u00ed b\u00fdt zak\u00f3dov\u00e1ny (escapov\u00e1ny) (nap\u0159\u00edklad znak mezery za %20 nebo +).\nProm\u011bnn\u00e9 z formul\u00e1\u0159e se p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed pomoc\u00ed k\u00f3dov\u00e1n\u00ed do URI dokumenty za znakem otazn\u00edk, nap\u0159\u00edklad v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm URI je z\u00edsk\u00e1na historie tohoto \u010dl\u00e1nku:\nhttp://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=GET&action=history\nV tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsou p\u0159ed\u00e1ny dv\u011b metaprom\u011bnn\u00e9: title a action. Lze p\u0159ed\u00e1vat v\u00edce metaprom\u011bnn\u00fdch. N\u00e1zev je od hodnoty odd\u011blen rovn\u00edtkem, jednotliv\u00e9 dvojice n\u00e1zev=hodnota jsou pak odd\u011bleny znakem ampersandu. Takto je mo\u017en\u00e9 p\u0159edat pouze omezen\u00e9 mno\u017estv\u00ed dat, nebo\u0165 maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lka URI v po\u017eadavku GET je 512 bajt\u016f (by\u0165 v\u011bt\u0161ina prohl\u00ed\u017ee\u010d\u016f podporuje i del\u0161\u00ed URI). P\u0159edan\u00e9 metaprom\u011bnn\u00e9 se zpracov\u00e1vaj\u00ed na stran\u011b webov\u00e9ho serveru.\nMetoda GET by se m\u011bla pou\u017e\u00edvat pouze pro statick\u00e9 objekty (webov\u00e9 str\u00e1nky), kter\u00e9 se v \u010dase m\u011bn\u00ed m\u00e1lo. P\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed metaprom\u011bnn\u00fdch z webov\u00fdch formul\u00e1\u0159\u016f m\u016f\u017ee u metody GET u\u017eivatel snadno zm\u011bnit jejich obsah jednoduchou modifikac\u00ed pou\u017eit\u00e9ho URI. URI je tak\u00e9 ukl\u00e1d\u00e1no do historie str\u00e1nek webov\u00e9ho prohl\u00ed\u017ee\u010de nebo do logovac\u00edho souboru webov\u00e9ho serveru. Proto by se p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed metaprom\u011bnn\u00fdch z webov\u00fdch formul\u00e1\u0159\u016f pomoc\u00ed metody GET nem\u011blo pou\u017e\u00edvat na citliv\u00e1 data (nap\u0159\u00edklad hesla). Je obvykl\u00e9, \u017ee se data z\u00edskan\u00e1 metodou GET cachuj\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e cachov\u00e1n\u00ed lze d\u00e1le ovlivnit pomoc\u00ed hlavi\u010dky dotazu, kter\u00fd obsahuje polo\u017eky If-Modified-Since, If-Unmodified-Since, If-Match, If-None-Match nebo If-Range.\nData, kter\u00e1 na stran\u011b serveru zp\u016fsob\u00ed n\u011bjakou akci (nap\u0159\u00edklad zm\u011bnu v datab\u00e1zi), by m\u011bla b\u00fdt z v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f p\u0159ed\u00e1v\u00e1na pomoc\u00ed metody POST.", "<<>>: Co je MEVRO? <<>>: MEVRO, cel\u00fdm n\u00e1zvem Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava rozhlasu, byla akce po\u0159\u00e1dan\u00e1 jak\u00e9 sou\u010d\u00e1st oslav 25. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed Radiojournalu/\u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu od 15. kv\u011btna do 11. \u010dervence 1948 na V\u00fdstavi\u0161ti Praha. Jej\u00ed pr\u016fb\u011bh byl ovlivn\u011bn atmosf\u00e9rou po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky, kdy\u017e v\u00fdstavu bojkotovaly z\u00e1padn\u00ed zem\u011b a se\u0161lo tak z p\u0159ipravovan\u00e9 spolupr\u00e1ce s BBC. P\u0159esto m\u011bla v\u00fdstava mimo\u0159\u00e1dn\u00fd \u00fasp\u011bch a nav\u0161t\u00edvilo ji v\u00edce ne\u017e 315 000 osob. V r\u00e1mci v\u00fdstavy se poprv\u00e9 na \u010deskoslovensk\u00e9m \u00fazem\u00ed uskute\u010dnilo experiment\u00e1ln\u00ed televizn\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed.Hlavn\u00ed atrakc\u00ed bylo \u201erozhlasov\u00e9 viv\u00e1rium\u201c \u2013 studio s prosklenou st\u011bnou, kter\u00e9 umo\u017e\u0148ovalo n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f \u017eiv\u011b sledovat p\u0159\u00edpravu vys\u00edl\u00e1n\u00ed. S t\u00edm souvisela nov\u00e1torsk\u00e1 relace nazvan\u00e1 Studio Mevro na vln\u011b 415 m: cel\u00fd den se vys\u00edlal z v\u00fdstavy do cel\u00e9 republiky z\u00e1bavn\u00fd proud aktualit, rozhovor\u016f se zaj\u00edmav\u00fdmi osobnostmi a hudby, zalo\u017een\u00fd p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na improvizaci (odpov\u00eddalo se na telefonick\u00e9 dotazy poslucha\u010d\u016f, hr\u00e1ly se p\u00edsni\u010dky na p\u0159\u00e1n\u00ed). Po\u0159ady uv\u00e1d\u011bla mlad\u00e1 moder\u00e1torsk\u00e1 dvojice naz\u00fdvan\u00e1 \u201eti dva\u201c (Pavel Kohout a Karel Kyncl), do vys\u00edl\u00e1n\u00ed vstupovaly i postavi\u010dky Mevru\u0161ky (Hana Albrechtov\u00e1) a D\u011bdy Mevrou\u0161e (Ludv\u00edk \u0158ezn\u00ed\u010dek). Ohlas byl zna\u010dn\u00fd, Studio Mevro m\u011blo denn\u011b okolo p\u016fl milionu poslucha\u010d\u016f. \nTento \u00fasp\u011bch vedl k tomu, \u017ee i po skon\u010den\u00ed v\u00fdstavy vyhradil \u010ceskoslovensk\u00fd rozhlas ve sv\u00e9m programu tomuto tv\u016fr\u010d\u00edmu t\u00fdmu tzv. mevr\u00e1ck\u00e9 ned\u011ble. \u010ceskoslovensk\u00fd svaz ml\u00e1de\u017ee pak za\u010dal organizovat akce naz\u00fdvan\u00e9 mevr\u00e1n\u00ed, kdy se v r\u016fzn\u00fdch s\u00e1lech sch\u00e1zeli lid\u00e9 a vedli po rozhlasov\u00e9m vzoru \u017eiv\u00e9 besedy s pozvan\u00fdmi hosty na aktu\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata. Mevr\u00e1ck\u00e9 hnut\u00ed p\u0159isp\u011blo k propagaci komunistick\u00e9 ideologie mezi mladou generac\u00ed, ale jak se re\u017eim upev\u0148oval, staly se necenzurovan\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 rozhovory ne\u017e\u00e1douc\u00edmi a akce byla zastavena.", "<<>>: Co je Gejza Vrabe\u013e? <<>>: Gejza Vrabe\u013e (1935 Solivar \u2013 4. b\u0159ezna 2003 tamt\u00e9\u017e), uv\u00e1d\u011bn\u00fd i jako Gejza Vr\u00e1bel nebo Gejza Vr\u00e1be\u013e, byl slovensk\u00fd fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159.\nOdchovanec Slovanu Solivar chytal v \u010deskoslovensk\u00e9 lize za Tatran Pre\u0161ov, Tankistu Praha a Jednotu Ko\u0161ice.\nLubo\u0161 Je\u0159\u00e1bek: \u010ceskoslovensk\u00fd fotbal v \u010d\u00edslech a faktech \u2013 Olympia 1991\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nMAGDA, Eugen: Storo\u010dnica ko\u0161ick\u00e9ho futbalu (1903\u20132003) \u2013 Eugen Magda 2003\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu \u2013 Radovan Jel\u00ednek 2006\nHviezdna partia bude spom\u00edna\u0165 na VSS, korzar.sme.", "<<>>: Co je M\u00edstopisn\u00fd seznam m\u011bst, vesnic a samot H\u0159ebe\u010dska? <<>>: N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed m\u00edstopisn\u00fd seznam m\u011bst, vesnic a samot H\u0159ebe\u010dska vych\u00e1z\u00ed z mapy H\u0159ebe\u010dsk\u00e9ho jazykov\u00e9ho ostrova publikovan\u00e9 v Mitteilungen zur Volkskunde des Sch\u00f6nhengster Landes z roku 1906, pro pot\u0159eby \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit seznam z \u010dl\u00e1nku M\u00edstopisn\u00fd slovn\u00edk H\u0159ebe\u010dska pro 19. a 20. stolet\u00ed, kter\u00fd vy\u0161el v Moravskot\u0159ebovsk\u00fdch vlastiv\u011bdn\u00fdch listech \u010d. 13, 2002, s. 9-37 (tento seznam uv\u00e1d\u00ed 272 polo\u017eek (vesnice, osady, \u010d\u00e1sti obc\u00ed (nap\u0159. Mand\u017eursko) samoty (My\u0161\u00ed D\u00edra), osam\u011bl\u00e9 hostince (nap\u0159. Gener\u00e1l Laudon), ml\u00fdny (Dolsk\u00fd Ml\u00fdn) nebo v\u00fdletn\u00ed m\u00edsta (Sv\u011btl\u00fd D\u016fl)).\nMitteilungen zur Volkskunde des Sch\u00f6nhengster Landes. M\u00e4hrische Tr\u00fcbau , 1906.\nMoravskot\u0159ebovsk\u00e9 vlastiv\u011bdn\u00e9 listy. V Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 : M\u011bstsk\u00e9 muzeum v Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9, 2002.", "<<>>: Co je Terezie Tom\u00e1nkov\u00e1? <<>>: Terezie Tom\u00e1nkov\u00e1 (t\u00e9\u017e Ka\u0161parovsk\u00e1, * \u200e20. \u010dervence 1978 Brumov-Bylnice) je \u010desk\u00e1 televizn\u00ed moder\u00e1torka zpravodajsk\u00e9ho kan\u00e1lu CNN Prima News, kde krom\u011b jin\u00e9ho moderuje diskusn\u00ed po\u0159ad Partie Terezie Tom\u00e1nkov\u00e9.\nVystudovala \u017eurnalistiku na Univerzit\u011b Palack\u00e9ho v Olomouci, kde z\u00edskala akademick\u00fd titul Mgr.V roce 2000 se stala report\u00e9rkou a parlamentn\u00ed zpravodajkou televize Prima. N\u00e1sledn\u011b se stala jednou z moder\u00e1torek hlavn\u00ed zpravodajsk\u00e9 relace televize Prima, kterou moderovala ve dvojici nejd\u0159\u00edve s Ji\u0159\u00edm Chumem, posl\u00e9ze s Tom\u00e1\u0161em Draho\u0148ovsk\u00fdm a nakonec s Tom\u00e1\u0161em Hauptvogelem. V roce 2018 s moderov\u00e1n\u00edm zpravodajsk\u00e9 relace skon\u010dila, jeliko\u017e se stala vedouc\u00ed publicistick\u00e9 redakce televize Prima. Od roku 2014 moderuje tak\u00e9 diskuzn\u00ed po\u0159ad TV Prima Partie, kter\u00fd byl pozd\u011bji p\u0159ejmenov\u00e1n na Partii Terezie Tom\u00e1nkov\u00e9. P\u016fsob\u00ed tak\u00e9 jako extern\u00ed akademick\u00fd pracovn\u00edk na Metropolitn\u00ed univerzit\u011b Praha.", "<<>>: Co je Ladislav M\u00e1cha? <<>>: Ladislav M\u00e1cha (19. \u010dervna 1923 Vi\u0161\u0148ov\u00e1 \u2013 30. z\u00e1\u0159\u00ed 2018) byl v letech 1945-1963 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk StB, pozd\u011bji pr\u00e1vn\u00edk v PZO a \u00fa\u0159edn\u00edk na ministerstvu lesn\u00edho a vodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Zn\u00e1m\u00fd je p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00edm, \u017ee v \u00fanoru 1950 p\u0159i \"vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed\" \u010diho\u0161\u0165sk\u00e9ho z\u00e1zraku ve Valdic\u00edch besti\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem umu\u010dil k smrti \u010diho\u0161\u0165sk\u00e9ho far\u00e1\u0159e Josefa Toufara.\nPoch\u00e1zel z Vi\u0161\u0148ov\u00e9 u P\u0159\u00edbrami. V d\u011btstv\u00ed ministroval v katolick\u00e9m kostele a chod\u00edval s proces\u00edmi na Svatou Horu. Vyu\u010dil se automechanikem.Od roku 1943 byl zapojen v ileg\u00e1ln\u00ed skupin\u011b \u201eSrp a kladivo\u201c. Dne 13. \u00fanora 1944 byl zat\u010den gestapem a za protist\u00e1tn\u00ed \u010dinnost odsouzen k trestu smrti. V \u00fanoru 1945 uprchl z dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed a do konce v\u00e1lky bojoval proti N\u011bmc\u016fm v partyz\u00e1nsk\u00e9 skupin\u011b v brdsk\u00fdch les\u00edch. Od 1. \u010dervna 1945 byl \u010dlenem KS\u010c, u SNB pracoval od 10. \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku.\nV roce 1950 byl vy\u0161et\u0159ovatelem v p\u0159\u00edpadu far\u00e1\u0159e Josefa Toufara z \u010c\u00edho\u0161ti (\u010c\u00edho\u0161\u0165sk\u00fd z\u00e1zrak). Toufara podroboval krut\u00e9mu mu\u010den\u00ed, na jeho\u017e n\u00e1sledky kn\u011bz zem\u0159el. V souvislosti s \u010c\u00edho\u0161t\u00ed d\u00e1le vy\u0161et\u0159oval i jin\u00e9 osoby, nap\u0159\u00edklad d\u011bkana z Led\u010de nad S\u00e1zavou V\u00e1clava Slav\u00ed\u010dka, kter\u00fd sice jeho metody p\u0159e\u017eil, ale po M\u00e1chov\u011b vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed m\u011bl celo\u017eivotn\u00ed n\u00e1sledky na psychice. M\u00e1cha je zmi\u0148ov\u00e1n nap\u0159. v knize historika Bo\u0159ivoje \u010celovsk\u00e9ho Strana sv\u011bt\u00ed prost\u0159edky.\nV roce 1963 byl potrest\u00e1n stranickou d\u016ftkou za mu\u010den\u00ed a propu\u0161t\u011bn z ministerstva vnitra, v roce 1968 byl vzat do vazby pro podez\u0159en\u00ed z trestn\u00e9ho \u010dinu vra\u017edy a zneu\u017eit\u00ed pravomoci ve\u0159ejn\u00e9ho \u010dinitele. Okresn\u00ed soud v P\u0159\u00edbrami mu v\u0161ak vra\u017edu neprok\u00e1zal a zneu\u017eit\u00ed bylo proml\u010deno. Snahy o nov\u00e9 pro\u0161et\u0159en\u00ed kauzy far\u00e1\u0159e Toufara M\u00e1cha bedliv\u011b sledoval a ozna\u010doval je za systematick\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a \u0161ikanu sv\u00e9 osoby. Zodpov\u011bdnost za smrt nevinn\u00e9ho kn\u011bze odm\u00edtal, sami jeho tehdej\u0161\u00ed spolupracovn\u00edci v\u0161ak dosv\u011bd\u010dili, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na Toufarov\u011b t\u00fdr\u00e1n\u00ed m\u011bl pr\u00e1v\u011b on.\nV roce 1998 jej Obvodn\u00ed soud pro Prahu 6 uznal vinn\u00fdm ze zneu\u017eit\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed moci a t\u011b\u017ek\u00e9ho po\u0161kozen\u00ed na t\u011ble a odsoudil jej na p\u011bt let nepodm\u00edn\u011bn\u011b. O rok pozd\u011bji M\u011bstsk\u00fd soud v Praze potvrdil jeho vinu, ale sn\u00ed\u017eil trest odn\u011bt\u00ed svobody na dva roky nepodm\u00edn\u011bn\u011b.V\u00fdkon trestu nastoupil 16. ledna 2002 pot\u00e9, co nastoupit n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl kv\u016fli sv\u00e9mu zdravotn\u00edmu stavu. Po roce byl po uplynut\u00ed poloviny trestu podm\u00edn\u011bn\u011b propu\u0161t\u011bn.\nV dob\u011b politick\u00e9ho uvoln\u011bn\u00ed p\u0159ed vp\u00e1dem vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy v srpnu 1968 mohla dokonce i v socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku vyj\u00edt i takto nesmlouvav\u00e1 charakteristika L. M\u00e1chy: \u201eP\u011bta\u010dty\u0159icetilet\u00fd vysok\u00fd, ramenat\u00fd, eleg\u00e1n atletick\u00e9 postavy, mu\u017e, kter\u00fd ve sv\u00fdch sedmadvaceti letech dok\u00e1zal umu\u010dit bezbrann\u00e9ho 48let\u00e9ho far\u00e1\u0159e. Marn\u011b za sebou zametal stopu, marn\u011b si nasazoval masku seri\u00f3zn\u00edho \u010dlov\u011bka, jeho\u017e jedinou v\u00e1\u0161n\u00ed je myslivost. Do konce l\u00e9ta d\u00e1lkov\u011b studoval, a\u017e to dot\u00e1hl na promovan\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka. Tak\u00e9 jeho \u017eena je pr\u00e1vni\u010dkou, d\u011bti nemaj\u00ed, \u0159\u00edk\u00e1me si s kolegou: \u2013 na\u0161t\u011bst\u00ed. Bydl\u00ed v elegantn\u00edm dvoupokojov\u00e9m byt\u011b, nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed by je nav\u0161t\u011bvovali.\u201c\nStr\u00e1nky v\u011bnovan\u00e9 \u010c\u00edho\u0161\u0165sk\u00e9mu z\u00e1zraku\nFotografie\nK\u00e1drov\u00fd posudek ministerstva vnitra na L.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed Evropy ve fotbale hr\u00e1\u010d\u016f do 19 let 2014? <<>>: Mistrovstv\u00ed Evropy ve fotbale hr\u00e1\u010d\u016f do 19 let 2014 se konalo od 19. do 31. \u010dervence 2014 v Ma\u010farsku. V\u00edt\u011bzstv\u00ed obhajovala reprezentace Srbska, kter\u00e1 v\u0161ak po penaltov\u00e9m rozst\u0159elu vypadla v semifin\u00e1le. Turnaje se mohli \u00fa\u010dastnit hr\u00e1\u010di narozen\u00ed nejd\u0159\u00edve 1. ledna 1995. V\u00edt\u011bzem se stalo N\u011bmecko, kter\u00e9 z\u00edskalo sv\u016fj t\u0159et\u00ed titul v t\u00e9to kategorii.\nByla sehr\u00e1na kvalifikace, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnilo 53 reprezentac\u00ed (Ma\u010farsko m\u011blo \u00fa\u010dast na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m turnaji jistou jako po\u0159adatel). V prvn\u00ed f\u00e1zi bylo 53 t\u00fdm\u016f rozlosov\u00e1no do 13 skupin, v nich se utkal ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm jednokolov\u011b na stadionech jednoho z \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f skupiny jako v\u00edkendov\u00fd turnaj. V\u00edt\u011bzov\u00e9 skupin, t\u00fdmy na druh\u00fdch m\u00edstech a nejlep\u0161\u00ed t\u00fdm ze \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku celk\u016f um\u00edst\u011bn\u00fdch na t\u0159et\u00edch m\u00edstech postoupili do druh\u00e9 f\u00e1ze. Ve druh\u00e9 \u010d\u00e1sti bylo 28 t\u00fdm\u016f rozlosov\u00e1no do 7 skupin po \u010dty\u0159ech. Op\u011bt se utkal ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm jednokolov\u011b na stadionech jednoho z \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f skupiny jako v\u00edkendov\u00fd turnaj. V\u0161ech 7 v\u00edt\u011bz\u016f skupin postoupilo na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd turnaj.", "<<>>: Co je Nykteris? <<>>: Nykteris (Nycteris) je rod letoun\u016f. Jde o jedin\u00fd \u017eij\u00edc\u00ed rod v r\u00e1mci \u010deledi nykteridovit\u00ed, \u010desky t\u00e9\u017e r\u00fdhonosovit\u00ed (Nycteridae). Jeho z\u00e1stupci jsou roz\u0161\u00ed\u0159eni od Afriky po jihov\u00fdchodn\u00ed Asii.\nRod nykteris poprv\u00e9 v\u011bdecky popsali francouz\u0161t\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdci \u00c9tienne Geoffroy Saint-Hilaire a Georges Cuvier v roce 1795. Jako autorita pro popis \u010deledi je uv\u00e1d\u011bn Holan\u010fan Jan van der Hoeven (1855). V\u011bdeck\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed vych\u00e1z\u00ed z \u0159e\u010dtiny (\u201enykt-\u201c; odkazuje na noc).V r\u00e1mci tradi\u010dn\u00ed systematiky letoun\u016f p\u0159edstavovali nykteridovit\u00ed jednu z \u010deled\u00ed po\u010detn\u00e9ho pod\u0159\u00e1du netop\u00fd\u0159i (Microchiroptera). Morfologick\u00e9 anal\u00fdzy ji pokl\u00e1daly za p\u0159\u00edbuznou vr\u00e1pencovit\u00fdm (Rhinolophidae), pavr\u00e1pencovit\u00fdm (Hipposideridae) a megadermovit\u00fdm (Megadermatidae).Modern\u00ed systematika letoun\u016f, na z\u00e1klad\u011b n\u00ed\u017e nejsou p\u016fvodn\u00ed netop\u00fd\u0159i monofyletick\u00fdm taxonem, klasifikuje \u010dele\u010f nykteridovit\u00fdch v r\u00e1mci pod\u0159\u00e1du netop\u00fdrotva\u0159\u00ed (Yangochiroptera) a nad\u010deledi pochvorepovci (Emballonuridae). Ten vyjma nykteridovit\u00fdch zahrnuje i \u010dele\u010f embalonurovit\u00ed (Emballonuridae). Sporn\u00e1 je pozice \u010deledi myzopodovit\u00ed (Myzopodidae), jej\u00ed\u017e z\u00e1stupci dnes p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed pouze na Madagaskaru. N\u011bkter\u00e9 fylogenetick\u00e9 studie ji pokl\u00e1daj\u00ed za p\u0159\u00edbuznou s embalonurovit\u00fdmi a nykteridovit\u00fdmi, jindy je v\u0161ak klasifikov\u00e1na sp\u00ed\u0161e jako baz\u00e1ln\u00ed linie nad\u010deledi vamp\u00fdrovci (Noctilionoidea), p\u0159\u00edpadn\u011b jako taxon netop\u00fdrovc\u016f (Vespertilionoidea).Rozezn\u00e1v\u00e1ny jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed druhy rodu Nycteris:\ndruh Nycteris arge Thomas, 1903\ndruh Nycteris gambiensis (K. Andersen, 1912) \u2013 nykteris gambijsk\u00e1\ndruh Nycteris grandis Peters, 1865 \u2013 nykteris velk\u00e1\ndruh Nycteris hispida (Schreber, 1775) \u2013 nykteris chlupat\u00e1\ndruh Nycteris intermedia Aellen, 1959 \u2013 nykteris prost\u0159edn\u00ed\ndruh Nycteris javanica \u00c9. Geoffroy, 1813 \u2013 nykteris j\u00e1vsk\u00e1\ndruh Nycteris macrotis Dobson, 1876 \u2013 nykteris velkouch\u00e1\ndruh Nycteris madagascariensis G. Grandidier, 1937\ndruh Nycteris major (K. Andersen, 1912) \u2013 nykteris velk\u00e1\ndruh Nycteris nana (K. Andersen, 1912) \u2013 nykteris mal\u00e1\ndruh Nycteris thebaica \u00c9. Geoffroy, 1818 \u2013 nykteris egyptsk\u00e1\ndruh Nycteris tragata (K. Andersen, 1912) \u2013 nykteris malajsk\u00e1\ndruh Nycteris vinsoni Dalquest, 1965\ndruh Nycteris woodi K. Andersen, 1914 \u2013 nykteris WoodovaZ hlediska evolu\u010dn\u00ed historie je divergence mezi Nycteridae a Emballonuridae odhadov\u00e1na na v\u00edce ne\u017e 50 milion\u016f let. P\u016fvod \u010deledi je africk\u00fd, s n\u00e1slednou expanz\u00ed n\u011bkolika druh\u016f do Asie, je\u017e z\u0159ejm\u011b prob\u011bhla ve dvou vln\u00e1ch. Poprv\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu pluvi\u00e1ln\u00edho obdob\u00ed v mioc\u00e9nu nebo plioc\u00e9nu, kdy do\u0161lo k migraci p\u0159es souvisl\u00fd lesn\u00ed koridor, jen\u017e se t\u00e1hl a\u017e do v\u00fdchodn\u00ed Asie; podruh\u00e9 pak po vp\u00e1du N. thebaica na Arabsk\u00fd poloostrov. Nejist\u00e1 je evolu\u010dn\u00ed historie madagaskarsk\u00fdch nykteridovit\u00fdch (zastoupen\u00fdch \u0161patn\u011b zn\u00e1m\u00fdm druhem N. madagascariensis). V\u00fdznamn\u00e1 adaptivn\u00ed radiace prob\u011bhla zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpad\u011b africk\u00fdch nykteridovit\u00fdch a dnes se mezi nimi etabluj\u00ed druhy z rozli\u010dn\u00fdch stanovi\u0161\u0165, od tropick\u00fdch les\u016f po aridn\u00ed oblasti.\nNykteris egyptsk\u00e1 (N. thebaica) dosahuje d\u00e9lky t\u011bla 9,2 a\u017e 12 cm, d\u00e9lky ocasu 4,6 a\u017e 5,9 cm a t\u011blesn\u00e9 hmotnosti 9 a\u017e 13,5 g. Mezi identifika\u010dn\u00ed znaky netop\u00fdr\u016f rodu nykteris pat\u0159\u00ed:\n\u0161irok\u00e1 k\u0159\u00eddla;\nkostnat\u00e1 opora ve tvaru p\u00edsmene T, je\u017e na ocase vyztu\u017euje zadn\u00ed okraj uropatagi\u00e1ln\u00ed membr\u00e1ny, v n\u00ed\u017e je ocas zano\u0159en;\nvelmi v\u00fdrazn\u00e9 u\u0161n\u00ed boltce s vyvinut\u00fdm v\u00ed\u010dkem neboli tragem;\nlistovit\u00e9 v\u00fdb\u011b\u017eky na \u010denichu;\ndlouh\u00e1 br\u00e1zda t\u00e1hnouc\u00ed se p\u0159es obli\u010dej.Echoloka\u010dn\u00ed pulzy jsou vyd\u00e1v\u00e1ny prost\u0159ednictv\u00edm nosn\u00edch d\u00edrek, \u010demu\u017e posledn\u00ed dv\u011b adaptace napom\u00e1haj\u00ed.Skelet kombinuje d\u00edlem primitivn\u00ed, d\u00edlem odvozen\u00e9 znaky. Nezvykl\u00e1 je anatomie ramenn\u00edho pletence (cingulum pectorale), jen\u017e je modifikov\u00e1n ve sm\u011bru zv\u011bt\u0161en\u00ed a zes\u00edlen\u00ed hrudn\u00ed kosti. Tyto modifikace jsou p\u0159\u00edkladem konvergentn\u00ed evoluce, proto\u017ee vesm\u011bs odpov\u00eddaj\u00ed podobn\u00fdm evolu\u010dn\u00edm trend\u016fm u pt\u00e1k\u016f. Naproti tomu ostatn\u00ed netop\u00fd\u0159i b\u011bhem evoluce sp\u00ed\u0161e modifikovali stavbu ramenn\u00edch a loketn\u00edch kloub\u016f, kter\u00e9 u nykteridovit\u00fdch z\u016fst\u00e1vaj\u00ed zna\u010dn\u011b primitivn\u00ed. Za odvozen\u00fd znak t\u00e9to \u010deledi lze naopak pova\u017eovat ztr\u00e1tu \u010dl\u00e1nk\u016f prst\u016f p\u0159edn\u00edch kon\u010detin, kdy druh\u00fd prst zachov\u00e1v\u00e1 pouze z\u00e1prstn\u00ed k\u016fstku neboli metacarpus, t\u0159et\u00ed prst pak nese pouze dva \u010dl\u00e1nky. Lebka je dlouh\u00e1 a \u00fazk\u00e1, v meziorbit\u00e1ln\u00ed oblasti hluboce konk\u00e1vn\u00ed. Celkov\u00fd zubn\u00ed vzorec \u010din\u00ed 2.1.1.33.1.2.3 = 32 zub\u016f.\nNetop\u00fd\u0159i rodu nykteris se vyskytuj\u00ed v rozmanit\u00fdch biotopech a vyu\u017e\u00edvaj\u00ed tak\u00e9 r\u016fznorod\u00e1 h\u0159adovi\u0161t\u011b: od dutin strom\u016f p\u0159es d\u00edry v tlej\u00edc\u00edch kmenech a\u017e po tunely vyhlouben\u00e9 hrabav\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty \u010di lidsk\u00e9 stavby. Plat\u00ed, \u017ee h\u0159aduj\u00edc\u00ed jedinci neb\u00fdvaj\u00ed ve vz\u00e1jemn\u00e9m fyzick\u00e9m kontaktu. Na rozd\u00edl od \u0159ady jin\u00fdch druh\u016f netop\u00fdr\u016f tak\u00e9 nykteridovit\u00ed neupadaj\u00ed do stavu naprost\u00e9 strnulosti.V\u011bt\u0161ina nykteridovit\u00fdch je hmyzo\u017erav\u00e1, a\u010dkoli v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1stupci, jako nykteris velk\u00e1 (Nycteris grandis), lapaj\u00ed i n\u011bkter\u00e9 obratlovce. Let je pro tyto netop\u00fdry energeticky n\u00e1ro\u010dn\u00fd, a proto j\u00edm tr\u00e1v\u00ed jen mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u010dasu. Velmi n\u00edzk\u00e9 pom\u011bry stran a n\u00edzk\u00e9 a\u017e velmi n\u00edzk\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed k\u0159\u00eddel z nich v\u0161ak ve vzduchu d\u011bl\u00e1 velmi obratn\u00e9 letce, co\u017e jim jednak umo\u017e\u0148uje pronikat do st\u00edsn\u011bn\u00fdch prostor nep\u0159\u00edstupn\u00fdch pro ostatn\u00ed netop\u00fdry, jednak sh\u00e1n\u011bt potravu nad zem\u00ed a v hust\u00e9 vegetaci. Ko\u0159ist je detekov\u00e1na jak pomoc\u00ed echolokace, tak prost\u0159ednictv\u00edm detekce j\u00ed vyd\u00e1van\u00fdch zvuk\u016f. Samotn\u00e9 echoloka\u010dn\u00ed vol\u00e1n\u00ed je toti\u017e jen kr\u00e1tk\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed a n\u00edzk\u00e9 intenzity, kv\u016fli \u010demu\u017e nykteridovit\u00ed dostali p\u0159ezd\u00edvku \u201e\u0161eptaj\u00edc\u00ed netop\u00fd\u0159i\u201c. Echoloka\u010dn\u00ed pulzy vykazuj\u00ed konstantn\u00ed frekvenci (tj. typ CF).Obecn\u00fdch informac\u00ed o rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed nykteridovit\u00fdch bylo z\u00edsk\u00e1no jen m\u00e1lo. Vrhy ml\u00e1\u010fat pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ipadaj\u00ed na za\u010d\u00e1tek obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e samice rod\u00ed pouze jedin\u00e9ho potomka.", "<<>>: Co je K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta (Brunt\u00e1l)? <<>>: K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta v Brunt\u00e1lu se nach\u00e1z\u00ed na Uhl\u00ed\u0159sk\u00e9m vrchu vzd\u00e1len\u00e9m cca 2,5 kilometru jihoz\u00e1padn\u011b od centra m\u011bsta.\nK\u0159\u00ed\u017eovou cestu na Uhl\u00ed\u0159sk\u00e9m vrchu na p\u0159\u00edstupov\u00e9 cest\u011b ke kostelu Panny Marie Pomocn\u00e9 tvo\u0159\u00ed \u010dtrn\u00e1ct zastaven\u00ed zhotoven\u00fdch roku 2001 brunt\u00e1lsk\u00fdm um\u011bleck\u00fdm \u0159ezb\u00e1\u0159em Franti\u0161kem Nedomlelem. Podstavce jsou z r\u016fzn\u00fdch druh\u016f hornin z okol\u00ed, d\u0159ev\u011bn\u00e9 plastiky zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed v\u00fdjevy z Kristovy cesty na Golgotu z r\u016fzn\u00fdch druh\u016f d\u0159ev, kter\u00e9 se vyskytuj\u00ed v N\u00edzk\u00e9m Jesen\u00edku. Na \u010deln\u00edch stran\u00e1ch kv\u00e1dr\u016f jsou um\u00edst\u011bny mramorov\u00e9 desky s n\u00e1pisem don\u00e1tora zastaven\u00ed z vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 sb\u00edrky. Dne 13.10.2007 byla kompletn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta slavnostn\u011b po\u017eehn\u00e1na.P\u016fvodn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta byla postavena pod\u00e9l horn\u00ed \u010d\u00e1sti promen\u00e1dn\u00ed cesty v roce 1916. Tvo\u0159ilo ji 14 stojan\u016f s obrazy k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty, kter\u00e9 namaloval mal\u00ed\u0159 Franz Templer podle p\u0159edloh Gebhardta Fugela z Mnichova. Zastaven\u00ed vydr\u017eela jen kr\u00e1tce, po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla torza jednotliv\u00fdch zastaven\u00ed odstran\u011bna.\nNa vrcholu byla roku 1653 postavena d\u0159ev\u011bn\u00e1 poutn\u00ed kaple. Roku 1758 zde byl otev\u0159en poutn\u00ed kostel zasv\u011bcen\u00fd Pann\u011b Marii Pomocn\u00e9. Kostel byl v pr\u016fb\u011bhu let n\u011bkolikr\u00e1t po\u0161kozen blesky a byl n\u011bkolikr\u00e1t obnovov\u00e1n. Vedle kostela st\u00e1la fara, hostinec a mramorov\u00fd k\u0159\u00ed\u017e.\nLipov\u00e1 alej je \u010dty\u0159\u0159ad\u00e1 a byla vys\u00e1zena v letech 1766 - 1770 po v\u00fdstavb\u011b nov\u00e9ho poutn\u00edho kostela. Vys\u00e1zet ji dal svobodn\u00fd p\u00e1n komtur von Riedheim. Alej se skl\u00e1d\u00e1 z hlavn\u00ed aleje \u0161irok\u00e9 12 metr\u016f a dvou bo\u010dn\u00edch alej\u00ed \u0161irok\u00fdch 4 metry. K velk\u00e9 aleji byla v letech 1885 - 1889 na popud okra\u0161lovac\u00edho spolku v Brunt\u00e1le vys\u00e1zena l\u00edpami od Kobyl\u00edho rybn\u00edka tzv. \"promen\u00e1dn\u00ed cesta\".\nRoku 1973 byly stromy aleje prohl\u00e1\u0161eny za pam\u00e1tn\u00e9. Cel\u00fd are\u00e1l v\u010detn\u011b lipov\u00e9 aleje je Kulturn\u00ed pam\u00e1tkou \u010cesk\u00e9 republiky.\nBrunt\u00e1l\nUhl\u00ed\u0159sk\u00fd vrch (Brunt\u00e1lsk\u00e1 vrchovina)\n \nTuristika.cz. Uhl\u00ed\u0159sk\u00fd vrch: Fotogalerie.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek \u0160milauer? <<>>: Franti\u0161ek \u0160milauer, k\u0159t\u011bn\u00fd Franti\u0161ek Josef (3. \u0159\u00edjna 1892 \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed \u2013 6. \u0159\u00edjna 1972 \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed), byl \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159, socha\u0159, grafik a st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd pedagog.\nNarodil se v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed do rodiny v\u00fdprav\u010d\u00edho Karla \u0160milauera a jeho \u017eeny Marie roz. Mare\u0161ov\u00e9. Po absolvov\u00e1n\u00ed obecn\u00e9 a m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly pokra\u010doval ve studiu na litomy\u0161lsk\u00e9m gymn\u00e1ziu, kde v roce 1911 maturoval. N\u00e1sledn\u011b pokra\u010doval ve studiu na pra\u017esk\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 akademii, kde se v letech 1913\u20131918 vzd\u011bl\u00e1val u profesor\u016f J. Preislera a A. Br\u00f6mseho. Mezi jeho spolu\u017e\u00e1ky pat\u0159ili nap\u0159. Vl. Rada, V. Rabas a V. Sedl\u00e1\u010dek, s n\u00edm\u017e nav\u00e1zal pevn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 trvalo cel\u00fd \u017eivot. V roce 1918 studium zd\u00e1rn\u011b absolvoval a z\u00edskal tak titul akademick\u00fd mal\u00ed\u0159. Po slo\u017een\u00ed nezbytn\u00e9 profesorsk\u00e9 zkou\u0161ky zasv\u011btil sv\u016fj dal\u0161\u00ed \u017eivot u\u010ditelsk\u00e9 dr\u00e1ze.\nKr\u00e1tce p\u016fsobil jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd u\u010ditel kreslen\u00ed v Kol\u00edn\u011b a n\u00e1sledn\u011b v roce 1924 ode\u0161el s dal\u0161\u00edmi kolegy na Slovensko. Usadil se v \u017dilin\u011b, kde p\u016fsobil a\u017e do roku 1938 jako u\u010ditel kreslen\u00ed. Zde se v\u011bnoval nejen sv\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 tvorb\u011b, ale mj. st\u00e1l i u zrodu slovensk\u00e9ho skautingu, sb\u00edral zbran\u011b a lidov\u00e9 um\u011bn\u00ed, byl liter\u00e1rn\u011b \u010dinn\u00fd, p\u011bstoval hudbu, divadlo, motorismus \u010di turistiku. B\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na Slovensku vytvo\u0159il reli\u00e9fy pro salesi\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v \u017dilin\u011b a \u0161kolu v B\u00e1nsk\u00e9 Bystrici, realizoval i keramick\u00fd basreli\u00e9f st\u00e1tn\u00edho znaku a vymodeloval origin\u00e1l bronzov\u00e9 desky na pam\u011b\u0165 legion\u00e1\u0159\u016f pro sokolovnu v \u017dilin\u011b aj.\nV pohnut\u00e9 dob\u011b druh\u00e9 republiky a sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u016fsobil v Praze jako profesor kreslen\u00ed na karl\u00ednsk\u00e9 re\u00e1lce a po osvobozen\u00ed zast\u00e1val do roku 1951 funkci \u0159editele gymn\u00e1zia v \u0160umperku. Zbytek \u017eivota pak pro\u017eil v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed, kde byl mj. spr\u00e1vcem Okresn\u00edho muzeaa v letech 1961\u20131964 vyu\u010doval v\u00fdtvarn\u00e9 obory na \u00fasteck\u00e9 Lidov\u00e9 \u0161kole um\u011bn\u00ed, kde vychoval \u0159adu v\u00fdtvarn\u00edk\u016f a mal\u00ed\u0159\u016f. Ke konci sv\u00e9ho \u017eivota zcela oslepl a v \u0159\u00edjnu roku 1972 v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed zem\u0159el.\n1946 \u010clov\u011bk a pr\u00e1ce, Pavilon Myslbek, Praha\n1949/1950 Pracuj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk ve v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed v\u0161ech dob, D\u016fm um\u011bn\u00ed, Olomouc\n1950/1951 V\u00fdtvarn\u00e1 \u00faroda 1950, D\u016fm v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Praha\n1951 \u010clensk\u00e1 v\u00fdstava Krajsk\u00e9ho st\u0159ediska Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f v Olomouci \u2013 1951, D\u016fm um\u011bn\u00ed, Olomouc\n2020 M\u00faza m\u00faz: \u017eena, Galerie pod radnic\u00ed, \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed\n1983 \u2013 V\u00fdtvarn\u00ed um\u011blci jihov\u00fdchodn\u00edch \u010cech (Stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled \u017eivotopisn\u00fdch dat mal\u00ed\u0159\u016f, socha\u0159\u016f a grafik\u016f Jihov\u00fdchodn\u00edch \u010cech. Rod\u00e1k\u016f i t\u011bch, kte\u0159\u00ed zde krat\u0161\u00ed \u010di del\u0161\u00ed dobu \u017eili nebo zde hledali n\u00e1m\u011bty a inspiraci pro svoji tvorbu.), V\u00fdchodo\u010desk\u00e1 galerie v Pardubic\u00edch, Pardubice\n1993 \u2013 Nov\u00fd slovn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f (II. d\u00edl; L\u2013\u017d), V\u00fdtvarn\u00e9 centrum Chagall, Ostrava\n1996 \u2013 Mal\u00ed\u0159i Orlicka a Podorlicka (Mal\u00fd lexikon), M\u011bstsk\u00e9 muzeum, Lan\u0161kroun\n2006 \u2013 Slovn\u00edk \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f 1950\u20132006 (XVI. \u0160an\u2013\u0160ta), V\u00fdtvarn\u00e9 centrum Chagall, Ostrava\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Franti\u0161ek \u0160milauer\nFranti\u0161ek \u0160milauer v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu abART\nOsobnosti regionu, Franti\u0161ek \u0160milauer \nM\u011bstsk\u00e1 galerie Litomy\u0161l, \u0160milauerov\u00e9 \u2013 mal\u00ed\u0159i \u010dty\u0159 generac\u00ed Archivov\u00e1no 1. 3. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Branick\u00e9 sk\u00e1ly? <<>>: Branick\u00e9 sk\u00e1ly jsou p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka v Praze-Bran\u00edku, kter\u00e1 byla vyhl\u00e1\u0161ena 29. dubna 1968. Branick\u00e9 sk\u00e1ly tvo\u0159\u00ed z\u00e1padn\u00ed str\u00e1\u0148 vrchu Dobe\u0161ka s b\u00fdval\u00fdm lomem na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Vltavy v Bran\u00edku, pobl\u00ed\u017e zast\u00e1vky MHD P\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b. Jsou ohrani\u010deny na v\u00fdchod\u011b ulic\u00ed Na Dobe\u0161ce, na z\u00e1pad\u011b ulic\u00ed Mod\u0159anskou, na severu ulic\u00ed Vysok\u00e1 cesta a na jihu Starou cestou, kter\u00e1 je odd\u011bluje od \u0160koln\u00edho vrchu. Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed zauj\u00edm\u00e1 rozlohu 9,1 hektaru v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce mezi 190 a 264 metry. a zahrnuje \u0160koln\u00ed vrch a samotn\u00e9 Branick\u00e9 sk\u00e1ly s lesoparkem Dobe\u0161ka. Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed je ve spr\u00e1v\u011b Magistr\u00e1tu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy.\nDle vyhl\u00e1\u0161ky, publikovan\u00e9 ve Sb\u00edrce na\u0159\u00edzen\u00ed, vyhl\u00e1\u0161ek a instrukci N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, vydan\u00e9 dne 29. \u010dervna 1968, zahrnuje nov\u011b vyhl\u00e1\u0161en\u00fd chr\u00e1n\u011bn\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u00fdtvor Branick\u00e9 sk\u00e1ly b\u00fdval\u00fd lom a sousedn\u00ed vrch zvan\u00fd \"\u0161koln\u00ed\" se zachovan\u00fdmi zbytky skaln\u00ed stepi a nalezi\u0161t\u011bm zkamen\u011blin. Nav\u00edc, jak je zd\u016frazn\u011bno ve vyhl\u00e1\u0161ce, cel\u00fd \u00fatvar je v\u00fdzna\u010dn\u00fd krajin\u00e1\u0159sky.\nNejm\u00e9n\u011b od poloviny 18. stolet\u00ed a\u017e do roku 1928. se zde t\u011b\u017eil v\u00e1penec. U paty lom\u016f vznikaly v\u00e1penky, v nich\u017e se p\u00e1lilo zn\u00e1m\u00e9 pra\u017esk\u00e9 starom\u011bstsk\u00e9 v\u00e1pno. \u0160lo o hydraulick\u00e9 v\u00e1pno, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvalo p\u0159i vodn\u00edch stavb\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad pro pra\u017esk\u00e1 n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed, a v\u016fbec pro v\u00fdstavbu m\u011bsta v 19. stolet\u00ed a na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zde vybudovala n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da n\u011bkolik \u0161tol pro um\u00edst\u011bn\u00ed podzemn\u00ed tov\u00e1rny, chr\u00e1n\u011bn\u00e9 proti bombardov\u00e1n\u00ed. Tento komplex tvo\u0159\u00ed sedm r\u016fzn\u011b dlouh\u00fdch chodeb. Spole\u010dnost Nautilus usiluje o jejich zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed ve\u0159ejnosti a um\u00edst\u011bn\u00ed expozice o historii objektu.Les Dobe\u0161ka na p\u016fvodn\u011b hol\u00e9 Branick\u00e9 sk\u00e1le byl zalo\u017een roku 1917. Autorem 2 metry vysok\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 vyhl\u00eddkov\u00e9 tribuny je architekt a herec David V\u00e1vra.\nBranick\u00e9 sk\u00e1ly pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdchoz\u016fm siluru a devonu oblasti Barrandienu a poskytuj\u00ed informace o v\u00fdvoji pra\u017esk\u00e9 p\u00e1nve ve vy\u0161\u0161\u00edm siluru a spodn\u00edm devonu. Jsou zde k vid\u011bn\u00ed unik\u00e1tn\u00ed skaln\u00ed v\u00fdchozy s odkryt\u00fdmi geologick\u00fdmi profily. Sk\u00e1ly skr\u00fdvaj\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00fd v\u00e1pencov\u00fd lom, kter\u00fd je jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f jejich vyhl\u00e1\u0161en\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tkou.Na z\u00e1padn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed m\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u00e9ho \u0160koln\u00edho vrchu vystupuj\u00ed pobl\u00ed\u017e vrcholu polohy v\u00e1penc\u016f a jejich styk s nadlo\u017en\u00edmi b\u0159idlicemi tak d\u00e1v\u00e1 mo\u017enost vid\u011bt plnohodnotnou uk\u00e1zku hranice mezi silursk\u00fdmi stupni ludlow a p\u0159\u00eddol. Tato uk\u00e1zka zna\u010d\u00edc\u00ed se mezin\u00e1rodn\u00edm stratotypem byla schv\u00e1lena v roce 1984 na Mezin\u00e1rodn\u00edm geologick\u00e9m kongresu v Moskv\u011b. V ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m v\u00e1penci se nach\u00e1z\u00ed bohat\u00e9 nalezi\u0161t\u011b zkamen\u011blin hlavono\u017ec\u016f a trilobit\u016f. Spekuluje se o tom, zda prvn\u00ed n\u00e1lez z na\u0161eho \u00fazem\u00ed z roku 1770 byl pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky.\nDal\u0161\u00edm d\u016fvodem ochrany tohoto \u00fazem\u00ed je p\u0159\u00edtomnost xerotermn\u00ed (teplomiln\u00e9) skaln\u00ed vegetace. P\u016fvodn\u00ed vegetace zde toti\u017e byla naru\u0161ena lomovou \u010dinnost\u00ed a po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed zde byla vysazena v roce 1917 borovice \u010dern\u00e1 (Pinus nigra) p\u016fsob\u00edc\u00ed dnes na vrcholc\u00edch Branick\u00e9 sk\u00e1ly velmi nep\u0159irozen\u011b. Krom\u011b n\u00ed je tu hojn\u00fd v\u00fdskyt d\u0159\u00ednu obecn\u00e9ho (Cornus mas), p\u011bchavy v\u00e1pnomiln\u00e9 (Sesleria albicans) a mod\u0159ence tenkokv\u011bt\u00e9ho (Muscari tenuiflorum). Za zm\u00ednku stoj\u00ed je\u0161t\u011b v\u00fdskyt teplomiln\u00e9 muchom\u016frky Vittadiniho (Amanita vittadinii) nad skalami.\u0160koln\u00ed vrch se vyzna\u010duje bezles\u00edm. Jako velk\u00fd probl\u00e9m se uk\u00e1zal v n\u00e1letech jasanu a ak\u00e1tu (Robinia pseudoacacia), kter\u00e9 zde ohro\u017euj\u00ed porosty, je\u017e jsou p\u0159edm\u011btem ochrany. Tak\u00e9 se tu nach\u00e1z\u00ed ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e kavyl Ivan\u016fv (Stipa pennata), kavyl sli\u010dn\u00fd (Stipa pulcherrima), b\u011bloz\u00e1\u0159ku liliovitou (Anthericum liliago) nebo vlnici chlupatou (Oxytropis pilosa). Ob\u011b tyto lokality maj\u00ed kolem sebe nep\u016fvodn\u00ed porosty d\u0159evin.\nNa Branick\u00e9 sk\u00e1le se zachovaly zbytky teplomiln\u00e9 stepn\u00ed fauny. Z bezobratl\u00fdch jsou to mandelinkovit\u00e9 druhy jako Cryptocephalus fulvus, Longitarsus celticus \u010di Dibolia cynoglossi, z nosatcovit\u00fdch Otiorhynchus rugosostriatus a z\u00e1stupce pl\u017e\u016f Granaria frumentum \u010di Pupilla sterri. Jako z\u00e1stupce obratlovc\u016f se zde vyskytuje je\u0161t\u011brka obecn\u00e1 (Lacerta agilis) nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na v\u00fdslunn\u00fdch m\u00edstech nebo pravideln\u011b zde hn\u00edzd\u00edc\u00ed po\u0161tolka obecn\u00e1 (Falco tinnunculus). Na \u0160koln\u00edm vrchu se pak vyskytuje p\u011bnkava obecn\u00e1 (Fringilla coelebs). Ve \u0161tol\u00e1ch p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b p\u0159ezimov\u00e1vaj\u00ed netop\u00fd\u0159i (Microchiroptera).\nU Branick\u00fdch skal je v pl\u00e1nu udr\u017eov\u00e1n\u00ed odkryt\u00ed geologick\u00fdch profil\u016f, vzhledem k tomu, \u017ee je dnes lomov\u00e1 st\u011bna d\u016fle\u017eit\u00fdm odkryvem devonsk\u00fdch v\u00e1penc\u016f. Tak\u00e9 je pot\u0159eba zbavovat se n\u00e1let\u016f d\u0159evin a p\u0159ev\u00e9st tak lesn\u00ed porost na \u0161\u00edp\u00e1kovou doubravu. U \u0160koln\u00edho vrchu se m\u00e1 udr\u017eovat bezles\u00ed.\nDne 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2010 nabylo pr\u00e1vn\u00ed moci rozhodnut\u00ed Magistr\u00e1tu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, kter\u00fdm se povoluje provozov\u00e1n\u00ed horolezectv\u00ed v n\u011bkter\u00fdch chr\u00e1n\u011bn\u00fdch lokalit\u00e1ch na \u00fazem\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta \u010cR. V\u00fdjimka se vztahuje na p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Divok\u00e1 \u0160\u00e1rka, Prokopsk\u00e9 \u00fadol\u00ed a \u00dadol\u00ed \u00dan\u011btick\u00e9ho potoka, k nim\u017e od uveden\u00e9ho data znovu p\u0159ibyla i PP Branick\u00e9 sk\u00e1ly, kter\u00e1 byla rovn\u011b\u017e v p\u0159ede\u0161l\u00e9m povolen\u00ed. Povolen\u00ed plat\u00ed do konce roku 2020 a vztahuje se pro v\u0161echny horolezce, organizovan\u00e9 i neorganizovan\u00e9. V oblasti Branick\u00fdch skal se nach\u00e1zej\u00ed \u010dty\u0159i des\u00edtky lezeck\u00fdch cest r\u016fzn\u00e9 obt\u00ed\u017enosti - podle klasifikace UIAA od stupn\u011b 3 a\u017e po stupe\u0148 10.\nZeman, Ji\u0159\u00ed: S batohem po \u010cesku, ISBN 978-80-7268-652-0\nSeznam chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00ed v Praze\n \nPodzemn\u00ed tov\u00e1rna v Bran\u00edku na Stream.cz, 20. 5.", "<<>>: Co je Porsche Tennis Grand Prix 2009? <<>>: Tenisov\u00fd turnaj WTA Porsche Tennis Grand Prix 2009 se konal ve dnech 27. dubna \u2013 3. kv\u011btna v n\u011bmeck\u00e9m Stuttgartu v hale na kurtech s antukov\u00e9m povrchem. Odm\u011bny \u010dinily 700,000 USD.\n Fin\u00e1lov\u00e1 f\u00e1ze \n Horn\u00ed polovina \n Doln\u00ed polovina \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka turnaje\nPavouk pro dvouhru a \u010dty\u0159hru Archivov\u00e1no 10. 6. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Wolfrumova vila? <<>>: Wolfrumova vila (p\u0159esn\u011bji Vila Carla Friedricha Wolfruma) je historizuj\u00edc\u00ed pal\u00e1cov\u00e1 vila ve strm\u00e9m svahu nad centrem \u00dast\u00ed nad Labem. Nechal ji postavit tov\u00e1rn\u00edk Carl Friedrich Wolfrum. K budov\u011b n\u00e1le\u017e\u00ed rozlehl\u00e1 zahrada, ve kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed baz\u00e9n, vod\u00e1rna, grotta a dal\u0161\u00ed drobn\u00e1 architektura. Krom\u011b toho m\u00e1 vila dv\u011b vr\u00e1tnice postaven\u00e9 ve stejn\u00e9m stylu. Tento are\u00e1l je, mimo obou vr\u00e1tnic pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn od roku 1977.Samotn\u00e1 budova m\u00e1 4 patra, z toho jedno z \u010d\u00e1sti suter\u00e9nn\u00ed. Nad n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed patro s terasami, kter\u00e9 jsou propojeny se spodn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zahrady dvojramenn\u00fdm to\u010dit\u00fdm schodi\u0161t\u011bm. Fas\u00e1da je oblo\u017eena p\u00edskovcem a zdobena \u0159\u00edmsami, ark\u00fd\u0159i, balustr\u00e1dy a dal\u0161\u00edmi detaily. Hlavn\u00ed vchod se nach\u00e1z\u00ed v zadn\u00ed (severoz\u00e1padn\u00ed) \u010d\u00e1sti stavby ve v\u011b\u017ei\u010dce.\nVilu si nechal navrhnout od v\u00edde\u0148sk\u00e9 architektonick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho nejstar\u0161\u00ed syn v\u00fdznamn\u00e9ho podnikatele a politika Carla George Wolfruma jako rodinn\u00e9 s\u00eddlo. Tato autorsk\u00e1 dvojice se pod\u00edlela na dal\u0161\u00edch stavb\u00e1ch rodiny Wolfrum\u016f, jmenovit\u011b na vile dal\u0161\u00edho syna Ludwiga Wolfruma, tov\u00e1rn\u011b v \u00fasteck\u00e9 \u010dtvrti P\u0159edlice, rodinn\u00e9 hrobce a vil\u00e1ch jin\u00fdch rodin v \u00dast\u00ed nad Labem. Stav\u011bla se mezi lety 1887 a\u017e 1910. Rodina zde \u017eila a\u017e do odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva v roce 1945. Pot\u00e9 budovu z\u00edskal \u010cesk\u00fd rozhlas, kter\u00fd zde m\u00e1 od t\u00e9 doby sv\u00e9 s\u00eddlo.", "<<>>: Co je Josef Dubsk\u00fd (stavitel)? <<>>: Josef Dubsk\u00fd (chorvatsky Josip Dubsky, 1868 Beroun \u2013 16. listopadu 1933 Z\u00e1h\u0159eb) byl \u010desk\u00fd architekt, stavitel a podnikatel, p\u016fsob\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na \u00fazem\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00edho Chorvatska. \nNarodil se v Beroun\u011b ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Vystudoval architekturu a stavitelstv\u00ed na pra\u017esk\u00e9 polytechnice, pot\u00e9 vstoupil do slu\u017eeb stavebn\u00ed firmy Hr\u016fza & Rosenberg. Ta jej jako in\u017een\u00fdra poslala roku 1897 do Z\u00e1h\u0159ebu na tehdej\u0161\u00edm \u00fazem\u00ed Rakouska-Uherska, kde se jako zam\u011bstnanec fili\u00e1lky provedl mnoho velk\u00fdch prac\u00ed. Ji\u017e roku 1898 se zde natrvalo usadil a obchodn\u011b osamostatnil, z\u0159idil si v Z\u00e1h\u0159ebu firmu se spole\u010dn\u00edky s n\u00e1zvem Ast & Co., kterou vedl, od roku 1901 pak pracoval pod hlavi\u010dkou vlastn\u00ed firmy J. Dubsk\u00fd a spol.\nPodnik provedl mj. velk\u00e9 vodn\u00ed stavby na \u0159ece S\u00e1v\u011b, prov\u00e1d\u011bl tak\u00e9 realizaci prvn\u00edch \u017eelezobetonov\u00fdch stavebn\u00edch konstrukc\u00ed v Chorvatsku \u010di v\u00fdstavbu \u0159ady most\u016f. Dubsk\u00fd se pak aktivn\u011b zapojoval do \u017eivota \u010desk\u00e9 komunity v Z\u00e1h\u0159ebu: byl \u010destn\u00fdm \u010dlenem zdej\u0161\u00ed \u010cesk\u00e9 Besedy \u010di \u010dlenem v\u00fdboru Savezu hrv. industrialaca v Zagrebu.\nZem\u0159el 16. listopadu 1933 v Z\u00e1h\u0159ebu ve v\u011bku 64 nebo 65 let. Poh\u0159ben byl v rodinn\u00e9 hrobce na zdej\u0161\u00edm h\u0159bitov\u011b Mirogoj.\nv\u00fdstavba rezervo\u00e1ru pro vodovod m\u011bsta Z\u00e1h\u0159ebu\nparn\u00ed ml\u00fdn v Z\u00e1h\u0159ebu (1908)\nstavba tov\u00e1rny Bothe & Ehrmann\nkanalizace ve m\u011bst\u011b Banja Luka\nrealizace hydrocentr\u00e1ly v Duga Resa\nSEKANINA, Franti\u0161ek. Album representant\u016f v\u0161ech obor\u016f ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota \u010deskoslovensk\u00e9ho. Praha: Um\u011bleck\u00e9 nakladatelstv\u00ed Josef Zeibrdlich, 1927, s. 929. Dostupn\u00e9 online\nV\u011bstn\u00edk SIA. Praha: Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch in\u017een\u00fdr\u016f, 20.1.1934, 2(1). s. 2. ISSN 1804-4743. Dostupn\u00e9 online\nVlast: v\u011bstn\u00edk \u010deskoslovansk\u00fdch spolk\u016f zahrani\u010dn\u00edch. V Br\u00e9m\u00e1ch: Spolek \"Husit\u00e9\", 01.03.1914, undefined(3). s. 6. Dostupn\u00e9 online\nVL\u010cEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architekt\u016f, stavitel\u016f, zedn\u00edk\u016f a kamen\u00edk\u016f v \u010cech\u00e1ch, Praha 2004.", "<<>>: Co je Nubar Pa\u0161a? <<>>: Nubar Pa\u0161a, arabsky \u0646\u0648\u0628\u0627\u0631 \u0628\u0627\u0634\u0627\u200e, arm\u00e9nsky \u0546\u0578\u0582\u057a\u0561\u0580 \u0553\u0561\u0577\u0561, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Nubar Nubarjan, arm\u00e9nsky \u0546\u0578\u0582\u057a\u0561\u0580 \u0546\u0578\u0582\u057a\u0561\u0580\u0565\u0561\u0576 (Leden 1825, \u0130zmir \u2013 14. leden 1899, Pa\u0159\u00ed\u017e) byl arm\u00e9nsko-egyptsk\u00fd politik a prvn\u00ed premi\u00e9r Egypta. Tuto funkci zast\u00e1val ve t\u0159ech obdob\u00edch, v letech 1878-1879, 1884-1888 a 1894-1895.\nByl synem arm\u00e9nsk\u00e9ho obchodn\u00edka, kter\u00fd se o\u017eenil s p\u0159\u00edbuznou Bogose Bej Jusufiana, ministra m\u00edstokr\u00e1le Muhammada Al\u00ed Pa\u0161i. To mu otev\u0159elo cestu k vysok\u00fdm st\u00e1tn\u00edm funkc\u00edm, p\u0159esto\u017ee byl k\u0159es\u0165anem.\nZ\u00edskal vzd\u011bl\u00e1n\u00ed u jezuit\u016f ve Francii, kde se nau\u010dil skv\u011ble francouzsky a \u0159adu dal\u0161\u00edch jazyk\u016f. D\u016fv\u011brn\u011b se tak\u00e9 obezn\u00e1mil s evropskou kulturou, co\u017e mu pozd\u011bji dob\u0159e poslou\u017eilo p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed s evropsk\u00fdmi politiky.\nV osmn\u00e1cti se vr\u00e1til do Egypta a za\u010dal pracovat pro Bogose Beje, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b zast\u00e1val funkci ministra obchodu a zahrani\u010d\u00ed. Pot\u00e9 pov\u00fd\u0161il do pozice druh\u00e9ho tajemn\u00edka Muhammada Al\u00ed Pa\u0161i a je\u0161t\u011b pozd\u011bji (1845) prvn\u00edho tajemn\u00edka Muhammadova syna a nov\u00e9ho m\u00edstokr\u00e1le Egypta Ibrah\u00edma Pa\u0161i. Do stejn\u00e9 funkce Nubara p\u0159ijal i Ibrah\u00edm\u016fv n\u00e1stupce Abb\u00e1s Pa\u0161a. Pro Ibrah\u00edma i Abb\u00e1se vykonal Nubar \u0159adu diplomatick\u00fdch mis\u00ed, kl\u00ed\u010dov\u00e9 bylo zejm\u00e9na jedn\u00e1n\u00ed v Lond\u00fdn\u011b, v n\u011bm\u017e m\u011bl p\u0159im\u011bt Osmanskou \u0159\u00ed\u0161i, aby dodr\u017eela sv\u00e9 smlouvy, kter\u00e9 udr\u017eovaly pozici rodu Muhammada Al\u00edho v Egypt\u011b. Za \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed obdr\u017eel titul \u201ebej\u201c (n\u00e1\u010deln\u00edk).\nAbb\u00e1s\u016fv n\u00e1stupce Muhammad Sa\u00edd Pa\u0161a odvolal Nubara z funkce (1854), nicm\u00e9n\u011b ji\u017e dva roky pot\u00e9 ho ud\u011blal sv\u00fdm prvn\u00edm tajemn\u00edkem a pov\u011b\u0159il zejm\u00e9na spr\u00e1vou v oblasti dopravy. Nubar se pak zaslou\u017eil o dobudov\u00e1n\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00edho spojen\u00ed mezi K\u00e1hirou a Suezem. Vrtkav\u00fd Sa\u00edd sice Nubara znovu propustil, ale prvn\u00edm tajemn\u00edkem ho jmenoval znovu a tuto funkci zast\u00e1val a\u017e do Sa\u00eddovy smrti roku 1863.\nSa\u00edd\u016fv n\u00e1stupce Ismail Pa\u0161a u\u010dinil z Nubara sv\u00e9ho kl\u00ed\u010dov\u00e9ho mu\u017ee a pov\u011b\u0159il ho zejm\u00e9na \u0159\u00edzen\u00edm v\u00fdstavby Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu. Navzdory m\u00edstokr\u00e1lov\u00fdm pochybnostem o mo\u017enostech dokon\u010dit tak obrovsk\u00fd projekt, Nubar byl tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, \u017ee mu Ismail ud\u011blil titul Pa\u0161a, jen z\u0159\u00eddkakdy ud\u011blovan\u00fd k\u0159es\u0165an\u016fm. Nav\u00edc se mu poda\u0159ilo urovnat spory mezi Egyptem a stavebn\u00ed spole\u010dnost\u00ed, za pomoci arbitr\u00e1\u017ee Napoleona III. Po n\u00e1vratu z pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed byl jmenov\u00e1n ministrem ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed, v roce 1866 pak ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed. V t\u00e9to funkci se mu poda\u0159ilo prosadit soudn\u00ed reformu a vytvo\u0159it syst\u00e9m sm\u00ed\u0161en\u00fdch soud\u016f (vznikl v roce 1875) \u2013 do t\u00e9 doby mohli b\u00fdt p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci sedmn\u00e1cti r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rod\u016f ob\u017ealov\u00e1ni za zlo\u010diny sp\u00e1chan\u00e9 na \u00fazem\u00ed Egypta jen u soudu sv\u00e9 zem\u011b (na konzul\u00e1t\u011b). Nubar p\u0159esv\u011bd\u010dil v\u0161ech 17 mocnost\u00ed (v\u010detn\u011b Francie, Ruska \u010di It\u00e1lie), aby se z\u0159ekly t\u00e9to pravomoci a nechaly sv\u00e9 ob\u010dany soudit etnicky sm\u00ed\u0161en\u00fdmi tribun\u00e1ly v Egypt\u011b dle jednotn\u00e9ho egyptsk\u00e9ho pr\u00e1va.\nIsmailova spr\u00e1va zem\u011b byla nicm\u00e9n\u011b nezodpov\u011bdn\u00e1 a Egypt p\u0159ivedla na pokraj bankrotu. Nav\u00edc Ismail nerespektoval mnoh\u00e1 rozhodnut\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch soud\u016f, je\u017e prosadil Nubar, a za\u010dal jejich z\u0159\u00edzen\u00ed litovat. To p\u0159im\u011blo Velkou Brit\u00e1nii a Francii k intervenc\u00edm. Ismail se podvolil a ministerstvo financ\u00ed (Charles Rivers Wilson) a ministerstvo ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed (Mark\u00fdz de Bligni\u00e8res) za\u010dali \u0159\u00eddit z\u00e1stupci t\u011bchto dvou velmoc\u00ed. Nubar byl postaven do \u010dela kabinetu a v t\u00e9to chv\u00edli se pokusil omezit Ismailovu moc zaveden\u00edm konstitu\u010dn\u00ed vl\u00e1dy, co\u017e vedlo Ismaila k podn\u011bcov\u00e1n\u00ed vzpoury v arm\u00e1d\u011b. Francie s Brit\u00e1ni\u00ed se v t\u00e9to chv\u00edli za Nubara nepostavily a nechaly ho odvolat, av\u0161ak brzy pochopily, \u017ee situace je neudr\u017eiteln\u00e1 a po dohod\u011b s osmansk\u00fdm sult\u00e1nem Ismaila zbavily vl\u00e1dy a nahradily ho jeho synem Tawfiqem (1879).\nRoku 1882 Brit\u00e1nie nakonec Egypt vojensky obsadila a Nubara jmenovala znovu premi\u00e9rem (1884). Britov\u00e9 omezili na minimum moc m\u00edstokr\u00e1le a pos\u00edlili pr\u00e1v\u011b pravomoci premi\u00e9ra, nicm\u00e9n\u011b Nubar byl pouh\u00fdm vykonavatelem britsk\u00e9 v\u016fle (zejm\u00e9na lorda Cromera), jak s\u00e1m s trpkost\u00ed p\u0159iznal. P\u0159esto ho roku 1888 Britov\u00e9 odvolali (\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i pod tlakem m\u00edstokr\u00e1le Tawfiqa) jako p\u0159\u00edli\u0161 nez\u00e1visl\u00e9ho. Nahradil ho Rijad Pa\u0161a. Roku 1894 byl Nubar znovu jmenov\u00e1n premi\u00e9rem, av\u0161ak kr\u00e1tce pot\u00e9 rezignoval, kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu zdravotn\u00edmu stavu i spor\u016fm s Brity.\nNubar\u016fv syn, Bogos Nubar, nechal roku 1930 v Jerevanu postavit novou \u010dtvr\u0165, kter\u00e1 byla pojmenov\u00e1na Nubara\u0161en, na po\u010dest Nubara Pa\u0161i.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nubar Pasha na anglick\u00e9 Wikipedii.\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, heslo Nubar pa\u0161a. Sv. 18, str.", "<<>>: Co je Karr\u00f6sten? <<>>: Karr\u00f6sten je obec v Rakousku ve spolkov\u00e9 zemi Tyrolsko v okrese Imst.\n\u017dije zde 686 obyvatel (1. 1. 2021).\nObec le\u017e\u00ed v \u00fadol\u00ed Oberinntalu na jihoz\u00e1padn\u00edm svahu hory Tschirgant (2372 m n.m.), p\u0159i \u00fast\u00ed \u00fadol\u00ed Gurgl (Gurgltal) do \u00fadol\u00ed Inntalu. T\u011b\u017eba se zde provozovala ji\u017e v dob\u011b bronzov\u00e9, kter\u00e1 vzkv\u00e9tala v 16. stolet\u00ed. Obec ohro\u017eovaly \u010detn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy.\nGeologick\u00e1 stezka poskytuje informace o slo\u017een\u00ed hornin v t\u00e9to oblasti a vede kolem \u00fast\u00ed b\u00fdval\u00fdch \u0161tol a hald vyt\u011b\u017een\u00e9 hlu\u0161iny. Od roku 2014 je na v\u00fdstupu z Karr\u00f6stenu do Karr\u00f6ster Almu mal\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 vyhl\u00eddkov\u00e1 plo\u0161ina, kter\u00e1 dob\u0159e spl\u00fdv\u00e1 s krajinou, s v\u00fdhledem na \u00fadol\u00ed Imstsk\u00e9 kotliny.Na svaz\u00edch se da\u0159\u00ed ovoci a kuku\u0159ici. Ve v\u00fd\u0161ce 1000 m n. m. roste ka\u0161tanovn\u00edk set\u00fd nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fd v Severn\u00edm Tyrolsku, kter\u00fd byl v roce 1960 vyhl\u00e1\u0161en p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tkou.\nZvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je velk\u00fd po\u010det hodin slune\u010dn\u00edho svitu. Ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi obcemi v Tyrolsku je v tomto ohledu na druh\u00e9m m\u00edst\u011b.\nKarr\u00f6sten\nBrennbichl\nK\u00f6nigskapelle\nObec soused\u00ed s obcemi Tarrenz na severu, Haiming a Roppen na v\u00fdchod\u011b, Karres na jihov\u00fdchod\u011b, Arzl im Pitztal na jihu a s m\u011bstem Imst na z\u00e1pad\u011b.\nOblast kolem a v Karr\u00f6stenu byla os\u00eddlena ji\u017e v dob\u011b bronzov\u00e9 (2000 - 800 p\u0159. n. l.), proto\u017ee \u00fazem\u00ed se nach\u00e1z\u00ed mezi pr\u016fsmyky Fern (Fernpass) a Reschen (Reschenpass), kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b byly v\u00fdznamn\u00fdmi komunikacemi. Archeologick\u00e9 n\u00e1lezy urnov\u00fdch hrob\u016f z roku 1972 potvrzuj\u00ed, \u017ee jsou star\u0161\u00ed v\u00edce ne\u017e 3000 let.\nV 16. stolet\u00ed p\u0159. n. l. p\u0159i\u0161li do oblasti ob\u00fdvan\u00e9 Brenony (p\u016fvodn\u00ed iryl\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9) \u0158\u00edman\u00e9 po Via Claudia. N\u00e1lez cihlov\u00e9 hrobky s ostatky \u0158\u00edmana v roce 1972 tento p\u0159edpoklad pos\u00edlil. V hrob\u011b byla nalezena \u0159\u00edmsk\u00e1 mince s podobiznou \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Augusta, kter\u00fd zem\u0159el v roce 14 p\u0159. n. l. Ilyrsk\u00fd kmen byl romanizov\u00e1n a\u017e do 6. stolet\u00ed, pot\u00e9 \u0158\u00edmany vytla\u010dili Bavo\u0159i.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1300, kde je uv\u00e1d\u011bn jako Waibel de Aeusten. N\u00e1zev Kerrosten je poprv\u00e9 uv\u00e1d\u011bn v roce 1336 v urb\u00e1\u0159i opatstv\u00ed Stams.\nObyvatel\u00e9 Karr\u00f6stenu podl\u00e9hali imstsk\u00e9mu soudn\u00edmu dvoru a jeho farnosti.\nD\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed obce bylo hornictv\u00ed. Na svaz\u00edch Tschirgant byly \u010detn\u00e9 \u0161toly pro dob\u00fdv\u00e1n\u00ed rudy. Po n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m hornick\u00e9m povst\u00e1n\u00ed v roce 1532 t\u011b\u017eba upadala, a\u017e koncem 17. stolet\u00ed ustala.\nSou\u010dasn\u00e1 obec (2021) je malebnou vesnic\u00ed, kter\u00e1 \u017eije z turistick\u00e9ho ruchu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Karr\u00f6sten na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Alb\u00e1n\u0161tina? <<>>: Alb\u00e1n\u0161tina (alb\u00e1nsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropsk\u00fd jazyk, kter\u00fdm mluv\u00ed p\u0159es 6 milion\u016f lid\u00ed v Alb\u00e1nii a Kosovu. V\u00fdznamn\u00e9 alb\u00e1nsk\u00e9 men\u0161iny se v\u0161ak nach\u00e1zej\u00ed tak\u00e9 v sousedn\u00edch zem\u00edch jako nap\u0159. v Severn\u00ed Makedonii, \u010cern\u00e9 Ho\u0159e a \u0158ecku, ale i v It\u00e1lii (na Sic\u00edlii) \u010di v USA.\nPostupem \u010dasu se vyvinul severn\u00ed a ji\u017en\u00ed dialekt, dodnes nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd z nich status ofici\u00e1ln\u00edho standardu alb\u00e1n\u0161tiny. Ji\u017en\u00ed dialekt se naz\u00fdv\u00e1 toski\u010dtina (p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk Tosk) a hovo\u0159\u00ed se j\u00edm v ji\u017en\u00ed Alb\u00e1nii zhruba na jih od \u0159eky Shkumbi. Severn\u00ed dialekt alb\u00e1n\u0161tiny je geg\u0161tina (p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk Geg) a mluv\u00ed se j\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v horsk\u00fdch oblastech severn\u00ed Alb\u00e1nie a v Kosovu.\nJazyk byl ovlivn\u011bn latinou, \u0159e\u010dtinou, ale tak\u00e9 slovansk\u00fdmi jazyky. V r\u00e1mci indoevropsk\u00fdch jazyk\u016f tvo\u0159\u00ed samostatnou v\u011btev. Jeho historick\u00fd p\u016fvod je zna\u010dn\u011b nejasn\u00fd, uva\u017euje se o p\u0159\u00edslu\u0161nosti k ilyrsk\u00fdm jazyk\u016fm.\nAlb\u00e1n\u0161tina pou\u017e\u00edv\u00e1 latinku, ale pravopis je sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd a kombinuje r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edstupy. N\u011bkter\u00e9 jevy jsou p\u0159evzaty ze slovansk\u00e9ho okol\u00ed (nap\u0159. c a j se vyslovuje stejn\u011b jako v \u010de\u0161tin\u011b), n\u011bkter\u00e9 jsou shodn\u00e9 s angli\u010dtinou (sh , th ), n\u011bkter\u00e9 s ture\u010dtinou (\u00e7 ), n\u011bkter\u00e9 jsou zcela specifick\u00e9 (x , q , ll ). Palatalizovan\u00e9 souhl\u00e1sky jsou (krom\u011b \u00e7) zapisov\u00e1ny sp\u0159e\u017ekami s vyu\u017eit\u00edm h (sh, xh, zh) nebo j (gj, nj).\nN\u011bkter\u00e1 alb\u00e1nsk\u00e1 osobn\u00ed jm\u00e9na jsou v \u010de\u0161tin\u011b tradi\u010dn\u011b p\u0159episov\u00e1na (Enver Hoxha na Enver Hod\u017ea), n\u011bkdy p\u0159epis i v\u00fdslovnost kol\u00eds\u00e1 (U\u00c7K / UCK / U\u010cK).\nZnak \u00e7 se n\u011bkdy zapisuje i jako ch nebo v\u00fdjime\u010dn\u011b q.\nPro alb\u00e1n\u0161tinu je charakteristick\u00fd velmi \u010dast\u00fd v\u00fdskyt graf\u00e9mu \u00eb, tzv. \u0161va, zejm\u00e9na v koncovk\u00e1ch slov.\nDnes se alb\u00e1n\u0161tina p\u00ed\u0161e upravenou latinkou, jak je vid\u011bt ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 tabulce. P\u0159ed rokem 1908 byly nicm\u00e9n\u011b u\u017e\u00edv\u00e1ny hned \u010dty\u0159i hlavn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 soustavy:\nlatinka (ve \u010dty\u0159ech variant\u00e1ch)\n\u0159eck\u00e9 p\u00edsmo (ve dvou variant\u00e1ch)\nturecko-arabsk\u00e9 p\u00edsmo\ncyriliceV roce 1908, kdy se konal kongres v Monastiru (Bitola), byla jako celoalb\u00e1nsk\u00e9 p\u00edsmo navr\u017eena upraven\u00e1 (resp. dopln\u011bn\u00e1) latinka, kterou postupn\u011b p\u0159ijalo cel\u00e9 alb\u00e1nsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed.\nOt\u010den\u00e1\u0161 (modlitba P\u00e1n\u011b):\nAti yn\u00eb q\u00eb je n\u00eb qiell, u sh\u00ebnjt\u00ebroft\u00eb emri yt.\nartht\u00eb mbret\u00ebria jote; u b\u00ebft\u00eb d\u00ebshira jote,\nsi n\u00eb qiell, edhe mbi dhe.\nbuk\u00ebn ton\u00eb t\u00eb p\u00ebrdit\u00ebshme jepna neve sot;\nedhe falna fajet tona,\nsikund\u00ebr edhe ne ua falim fajtor\u00ebvet tan\u00eb;\nedhe mos na shtjer\u00eb n\u00eb ngasje, po shp\u00ebtona nga i ligu;\nsepse jotja \u00ebsht\u00eb mbret\u00ebria e fuqia e lavdia n\u00eb jet\u00ebt t\u00eb jet\u00ebvet.\nAmin.\n\u0158eka Shkumbini, kter\u00e1 prot\u00e9k\u00e1 st\u0159edn\u00ed Alb\u00e1ni\u00ed od v\u00fdchodu k z\u00e1padu, od sebe odd\u011bluje dv\u011b skupiny alb\u00e1nsk\u00fdch mluv\u010d\u00edch: na severu \u017eij\u00edc\u00ed Gegy a na jihu \u017eij\u00edc\u00ed Tosky.\nGegov\u00e9 tvo\u0159\u00ed dv\u011b t\u0159etiny v\u0161ech alb\u00e1nsk\u00fdch mluv\u010d\u00edch a jsou mezi nimi jak katol\u00edci, tak muslimov\u00e9. Ji\u017en\u00ed Toskov\u00e9 jsou bu\u010f muslimov\u00e9 nebo pravoslavn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd z t\u011bchto hlavn\u00edch dialekt\u016f se d\u00e1le d\u011bl\u00ed na n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed.\nN\u00e1\u0159e\u010d\u00ed geg\u0161tiny:\nsevern\u00ed\ncentr\u00e1ln\u00ed\nji\u017en\u00edV r\u00e1mci severn\u00edho n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed geg\u0161tiny se rozli\u0161uje jeho severoz\u00e1padn\u00ed a severov\u00fdchodn\u00ed varianta\nN\u00e1\u0159e\u010d\u00ed toski\u010dtiny:\nsevern\u00ed\nji\u017en\u00edJi\u017en\u00ed varieta se \u010dasto d\u011bl\u00ed d\u00e1le na podskupiny pojmenovan\u00e9 \u00c7am\u00ebria a Lab\u00ebria.\nA\u017e do 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky existovala tedy dvoj\u00ed liter\u00e1rn\u00ed tradice, stav\u011bj\u00edc\u00ed na obou t\u011bchto dialektech. Dlouhodob\u00e1 politick\u00e1 a spole\u010densk\u00e1 nestabilita (tj. hlavn\u011b z\u00e1bor Alb\u00e1nie osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed) zabr\u00e1nily tomu, aby se jeden z dialekt\u016f prosadil jako hlavn\u00ed. Ji\u017e v roce 1917 do\u0161lo k pokusu uz\u00e1konit celost\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed jazyk, zalo\u017een\u00fd na jihogegsk\u00e9m (konkr\u00e9tn\u011b elbasansk\u00e9m) n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed, ov\u0161em tato snaha selhala. Po skon\u010den\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se tedy do t\u011bchto snah vlo\u017eil (komunistick\u00fd) st\u00e1t. Proto\u017ee hlavn\u00ed \u00falohu v komunistick\u00e9 stran\u011b a t\u00edm i ve st\u00e1tn\u00edm apar\u00e1tu v t\u00e9 dob\u011b hr\u00e1li politici z ji\u017en\u00ed Alb\u00e1nie, do\u0161lo nakonec v roce 1972 ke sjednocen\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed alb\u00e1n\u0161tiny na severotosksk\u00e9m z\u00e1kladu s gegsk\u00fdmi prvky. Geg\u0161tina tak byla na \u00fastupu jak v politick\u00e9m, tak v liter\u00e1rn\u00edm \u017eivot\u011b. Po zhroucen\u00ed komunistick\u00e9ho re\u017eimu do\u0161lo k o\u017eiven\u00ed liter\u00e1rn\u00ed tvorby v geg\u0161tin\u011b.\nZ\u00e1klady \u010desk\u00e9 albanistiky polo\u017eil zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd filolog, Jan Urban Jarn\u00edk.\nHoxha, M., Gojani-Jakupi, L. \u010cesko-alb\u00e1nsk\u00fd slovn\u00edk a konverzace. LEDA. 1. vyd. 2004.192 S. ISBN 80-7335-035-1.\nTomkov\u00e1, H., Monari, V. Alb\u00e1nsko-\u010desk\u00fd a \u010desko-alb\u00e1nsk\u00fd slovn\u00edk. LEDA. 1. vyd. 2007. 592 S. ISBN 978-80-7335-110-6.\nGramelov\u00e1, Lucie. Mluvnice alb\u00e1n\u0161tiny. Tribun EU. 1. vyd. 2008. 78 S. ISBN 978-80-7399-585-0.\nKolektiv autor\u016f. \u010cesko-alb\u00e1nsk\u00e1 konverzace. Lingea. 1. vyd. 2010. 320 S. ISBN 978-80-87062-97-5.\nSurov\u010d\u00e1k, Martin. Z\u00e1klady albanistiky. Brno, FF MU. 1. vyd. 2013. 183 S.\nV zemi \u0160kipetar\u016f. In: Plav, 6/2010. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk pro sv\u011btovou literaturu. 48 S.", "<<>>: Co je \u0160achov\u00fd vlak? <<>>: \u0160achov\u00fd vlak je mimo\u0159\u00e1dn\u00fd vlak, kter\u00fd je vypravov\u00e1n v souvislosti s po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm \u0161achov\u00e9ho turnaje. Tento vlak poprv\u00e9 vypravily \u010cesk\u00e9 dr\u00e1hy z iniciativy Pra\u017esk\u00e9 \u0161achov\u00e9 spole\u010dnosti a s podporou Era Po\u0161tovn\u00ed spo\u0159itelny v roce 2011 a akce je opakov\u00e1na ka\u017edoro\u010dn\u011b. Vlak proj\u00ed\u017ed\u00ed st\u0159edoevropsk\u00fdmi m\u011bsty, p\u0159i\u010dem\u017e b\u011bhem j\u00edzdy se hraj\u00ed jednotliv\u00e1 kola turnaje, zat\u00edmco v jednotliv\u00fdch m\u011bstech, kde \u00fa\u010dastn\u00edci nocuj\u00ed, maj\u00ed mo\u017enost si b\u011bhem odpoledne prohl\u00e9dnout pam\u00e1tky.\nV roce 2011 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-V\u00edde\u0148 (Meidling)-Budape\u0161\u0165 (Nyugati)-Bratislava (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Krakov (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnili hr\u00e1\u010di 9 zem\u00ed (\u010cesko, Ukrajina, Rusko, N\u011bmecko, Slovensko, Nizozemsko, Francie, Polsko, \u0160v\u00fdcarsko). Zv\u00edt\u011bzil Richard Biolek p\u0159ed Robertem Cvekem a Petrem Piskem.\nV roce 2012 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Dr\u00e1\u017e\u010fany (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Vratislav (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Pie\u0161\u0165any (n\u00e1dra\u017e\u00ed)-V\u00edde\u0148 (Meidling)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnili hr\u00e1\u010di 10 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Slovensko, USA, Nizozemsko, Anglie, Rakousko, \u0160v\u00e9dsko, \u010c\u00edna, Finsko). Zv\u00edt\u011bzil Martin Petr p\u0159ed Janem-Dietrichem Wendtem a J\u00e1nem Plachetkou.\nV roce 2013 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-\u0158ezno (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Innsbruck (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Salcburk (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-\u010cesk\u00fd Krumlov (n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnili hr\u00e1\u010di 14 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Slovensko, USA, Nizozemsko, Anglie, Braz\u00edlie, \u0160v\u00e9dsko, Francie, Lucembursko, \u0160v\u00fdcarsko, Skotsko, Polsko, Mexiko). Zv\u00edt\u011bzil Vlastimil Hort p\u0159ed Alexem Cherniackem a Pavlem Ben\u010dem.\nV roce 2014 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-V\u00edde\u0148 (Westbahnhof)-Budape\u0161\u0165 (Nyugati)-Tren\u010d\u00edn (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Krakov (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnili hr\u00e1\u010di 16 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Nizozemsko, Francie, Rusko, \u0160v\u00e9dsko, \u0160v\u00fdcarsko, USA, Austr\u00e1lie, Braz\u00edlie, Kanada, Egypt, Island, Izrael, Lichten\u0161tejnsko, Polsko). Zv\u00edt\u011bzil Ian Rogers p\u0159ed Martinem Petrem a Vlastimilem Hortem.\nV roce 2015 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Dr\u00e1\u017e\u010fany (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Vratislav (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Bratislava (Nov\u00e9 Mesto)-V\u00edde\u0148 (Westbahnhof)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnilo 120 hr\u00e1\u010d\u016f z 19 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Nizozemsko, \u0160v\u00e9dsko, Rakousko, Anglie, USA, Francie, Izrael, It\u00e1lie, Norsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Vietnam). Zv\u00edt\u011bzil Lars Karlsson p\u0159ed Juliem Sadorrou a Rajem Tischbierkem.\nV roce 2016 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-\u0158ezno (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Innsbruck (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Salcburk (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-\u010cesk\u00fd Krumlov (n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnilo 114 hr\u00e1\u010d\u016f z 18 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Nizozemsko, \u0160v\u00e9dsko, Rakousko, Belgie, Anglie, USA, \u0160pan\u011blsko, Francie, Izrael, It\u00e1lie, Jord\u00e1nsko, Norsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Kolumbie, \u0160v\u00fdcarsko, Turecko, Ukrajina). Zv\u00edt\u011bzil Suat Atalik p\u0159ed Svenem Roemlingem a Brentem Burgem.\nV roce 2017 proj\u00ed\u017ed\u011bl vlak trasu Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Olomouc (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Tren\u010d\u00edn (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Bratislava (Nov\u00e9 Mesto)-Lednice (n\u00e1dra\u017e\u00ed)-Praha (Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed). Turnaje se z\u00fa\u010dastnilo 80 hr\u00e1\u010d\u016f z 15 zem\u00ed (\u010cesko, N\u011bmecko, Nizozemsko, \u0160v\u00e9dsko, Rakousko, Belgie, Anglie, USA, Francie, Izrael, Norsko, Rusko, \u0160v\u00fdcarsko, Austr\u00e1lie, Ukrajina). Zv\u00edt\u011bzil Roman Khaetsky p\u0159ed Dr. Thomasem Hoepflem a Olegem Maximovem.", "<<>>: Co je Demonymum? <<>>: Demonymum, z \u0159eck\u00e9ho \u03b4\u1fc6\u03bc\u03bf\u03c2 (d\u00e9mos, lid) a \u1f44\u03bd\u03bf\u03bc\u03b1 (onoma, jm\u00e9no), \u010desky obyvatelsk\u00fd n\u00e1zev, obyvatelsk\u00e9 jm\u00e9no, je jm\u00e9no motivovan\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nost\u00ed k m\u00edstu.\nObyvatelsk\u00e9 n\u00e1zvy jsou n\u00e1zvy propri\u00e1ln\u00ed (proprium = vlastn\u00ed jm\u00e9no) a n\u00e1zvy apelativn\u00ed (apelativum = obecn\u00e9 jm\u00e9no):\n1. obyvatelsk\u00e9 n\u00e1zvy propri\u00e1ln\u00ed jsou n\u00e1zvy obyvatel obc\u00ed (m\u011bst, m\u011bstys\u016f, vesnic), st\u00e1t\u016f a region\u016f:\nn\u00e1zvy obyvatel obc\u00ed, vesnic, m\u011bstsk\u00fdch \u010dtvrt\u00ed a jin\u00fdch s\u00eddeln\u00edch celk\u016f: Pra\u017ean/Pra\u017e\u00e1k, Br\u0148an/Br\u0148\u00e1k, Olomou\u010dan/Olomou\u010d\u00e1k, Plze\u0148an/Plze\u0148\u00e1k, Ostravan/Ostrav\u00e1k, Hrade\u010dan/Hrade\u010d\u00e1k, Newyor\u010dan, Rychnov\u00e1k, Rychnov\u0161t\u00ed, \u017di\u017ekov\u00e1k/\u017di\u017ekovan, Vinohra\u010f\u00e1k/Vinohra\u010fan, Sm\u00edchov\u00e1k/Sm\u00edchovan, Dejvi\u010d\u00e1k/Dejvi\u010dan (tvar s p\u0159\u00edponou \u2011an je v\u00fdjime\u010dn\u00fd, tvar s p\u0159\u00edponou \u2011\u00e1k m\u00e1 hovorov\u00fd r\u00e1z)\nn\u00e1zvy obyvatel st\u00e1t\u016f: \u010cech; B\u011blorus, D\u00e1n, Chorvat, Ir, Mongol/Mongolec; Estonec, Jord\u00e1nec, Lichten\u0161tejnec, Nizozemec, Slovinec, Thajec; Al\u017e\u00ed\u0159an, Lucembur\u010dan, Moldavan/Moldavec, Raku\u0161an, Tunisan; Slov\u00e1k, Pol\u00e1k; Arm\u00e9n/Arm\u00e9nec, Brazilec, Kolumbijec; Angli\u010dan, Australan, Indon\u00e9san, Kalifor\u0148an, Sy\u0159an; Barm\u00e1nec, Kub\u00e1nec, Peru\u00e1nec, Portorik\u00e1nec/Portori\u010dan; Ital, Ind; Francouz; Ir\u00e1\u010dan, Texasan, Kuvaj\u0165an, Novoz\u00e9lan\u010fan; Flori\u010fan, Kambod\u017ean; Chilan, Zimbabwan, Seychelan, Maledivan, Kon\u017ean; Surinamec, Nep\u00e1lec, Izraelec; Litevec, Eritrejec, Guinejec, Nikaragujec; Paraguayec, Libyjec; \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nec, Tchajwanec; Bahraj\u0148an, Michiga\u0148an, Madagaska\u0159an; Arizo\u0148an, Botswa\u0148an, Venezuelan/Venezuelec; Hai\u0165an, Fid\u017eijec, Malijec, Filip\u00ednec; Kazach/Kazachst\u00e1nec, T\u00e1d\u017eik, Turkmen, Uzbek\nn\u00e1zvy obyvatel historick\u00fdch st\u00e1t\u016f a politick\u00fdch celk\u016f a jin\u00fdch politick\u00fdch a etnografick\u00fdch region\u016f: Asy\u0159an, Babyl\u00f3\u0148an/Babylo\u0148an, Habe\u0161an, Mezopot\u00e1mec, \u010cechoslov\u00e1k, Alsasan, Andalusan, Kosovan, Moravan, Norman\u010fan, Sicilan, Slezan, \u0160t\u00fd\u0159an, Tibe\u0165an; Provens\u00e1lec, Bretonec; Sas, Bavor, St\u0159edo\u010dech\nn\u00e1zvy obyvatel sv\u011btad\u00edl\u016f: Afri\u010dan, Evropan. N\u00e1zev Ameri\u010dan se u\u017e\u00edv\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 zpravidla sp\u00ed\u0161e k ozna\u010den\u00ed obyvatel USA; nevztahuje se zpravidla na ka\u017ed\u00e9ho obyvatele sv\u011btad\u00edlu Ameriky. Australan je n\u00e1zvem ka\u017ed\u00e9ho obyvatele sv\u011btad\u00edlu Austr\u00e1lie, proto\u017ee sv\u011btad\u00edl je toto\u017en\u00fd s jedin\u00fdm st\u00e1tn\u00edm \u00fatvarem. Pro obyvatele Asie je neutr\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed ozna\u010den\u00ed Asijec, zat\u00edm v\u00fdraz Asiat vyjad\u0159uje sp\u00ed\u0161e rasovou p\u0159\u00edslu\u0161nost.\nn\u00e1zvy obyvatel jin\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u011b-geografick\u00fdch celk\u016f a region\u016f, nap\u0159. poho\u0159\u00ed, n\u00ed\u017ein, ostrov\u016f, poloostrov\u016f: Him\u00e1lajec, Saha\u0159an, Sicilan, Kru\u0161nohorec\nn\u00e1zvy obyvatel vesm\u00edrn\u00fdch t\u011bles (planet, hv\u011bzd): Mar\u0165an, Venu\u0161an, M\u011bs\u00ed\u010d\u0148an/M\u011bs\u00ed\u010dan, s p\u016fvodn\u011b apelativn\u00edm v\u00fdznamem pozem\u0161\u0165an2. obyvatelsk\u00e9 n\u00e1zvy apelativn\u00ed: vesni\u010dan, venkovan, m\u011b\u0161\u0165\u00e1k, m\u011b\u0161\u0165an, malom\u011b\u0161\u0165\u00e1k, horal, ostrovan, seve\u0159an, ji\u017ean, z\u00e1pa\u010f\u00e1k, hor\u0148\u00e1k, dol\u0148\u00e1k, p\u0159\u00edp. nebe\u0161\u0165an, vesm\u00ed\u0159an.Ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b jsou demonyma \u010dasto odvozena od p\u016fvodn\u00edch latinsk\u00fdch n\u00e1zv\u016f obydlen\u00fdch m\u00edst, nap\u0159. Alcal\u00e1 de Henares (Complutum) \u2013 complutense (i v n\u00e1zvu univerzity Universidad Complutense de Madrid), Sevilla (Hispalis) \u2013 hispalense, Valladolid (Vallisoletum) \u2013 vallisoletano, Zaragoza (Caesaraugusta) \u2013 cesaraugustano \u010di M\u00e9rida (Augusta Emerita) \u2013 emeritense.\nKARL\u00cdK, Petr; NEKULA, Marek a PLESKALOV\u00c1, Jana, eds. Nov\u00fd encyklopedick\u00fd slovn\u00edk \u010de\u0161tiny. A\u2013M, N\u2013\u017d. Praha: NLN, Nakl. Lidov\u00e9 noviny, 2016. 1092 s., s. 1101\u20132183. ISBN 978-80-7422-480-5.", "<<>>: Co je Medomet? <<>>: Medomet je za\u0159\u00edzen\u00ed pro z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed medu ze v\u010del\u00edch pl\u00e1st\u016f. Funkce medometu je zalo\u017eena na p\u016fsoben\u00ed odst\u0159ediv\u00e9 s\u00edly.\nMedomet vynalezl Franz von Hruschka v roce 1865. Traduje se, \u017ee k objevu pomohla n\u00e1hoda \u2013 nete\u0159 Franze von Hruschky nesla dom\u016f med v ko\u0161\u00ed\u010dku, kter\u00fdm tak vytrvale to\u010dila, a\u017e ve\u0161ker\u00fd med vytekl. Prvn\u00ed medomety byly d\u0159ev\u011bn\u00e9, pozd\u011bji kovov\u00e9, poc\u00ednovan\u00e9 nebo s ochrann\u00fdm n\u00e1t\u011brem. V sou\u010dasnosti je tendence pou\u017e\u00edvat z hygienick\u00fdch d\u016fvod\u016f medomety nerezov\u00e9 nebo s plastov\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm a nerezov\u00fdm ko\u0161em.\nP\u0159ed vyn\u00e1lezem medometu se med z pl\u00e1st\u016f lisoval, nech\u00e1val vykapat nebo vy\u017ev\u00fdk\u00e1val. Pl\u00e1sty v\u011bt\u0161inou ne\u0161lo pou\u017e\u00edt opakovan\u011b, byly zni\u010den\u00e9.\nPodle uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed r\u00e1mk\u016f rozli\u0161ujeme medomety:\ntangenci\u00e1ln\u00ed\nPodle uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ko\u0161e medometu rozli\u0161ujeme tangenci\u00e1ln\u00ed medomety:\nzvratn\u00e9 \u2013 p\u0159i zm\u011bn\u011b smyslu ot\u00e1\u010dek se kazety s pl\u00e1sty samy oto\u010d\u00ed\nnezvratn\u00e9 \u2013 pl\u00e1sty je nutn\u00e9 ot\u00e1\u010det ru\u010dn\u011b\npl\u00e1sty jsou rozlo\u017eeny plochou ke st\u011bn\u011b medometu\nvyt\u00e1\u010d\u00ed se nejprve jedna a pak druh\u00e1 strana\nvyt\u00e1\u010den\u00ed prob\u00edh\u00e1 vy\u0161\u0161\u00ed rychlost\u00ed krat\u0161\u00ed dobu (\u00b1 2\u20133 minuty)\n\u00fa\u010dinnost vyt\u00e1\u010den\u00ed je vy\u0161\u0161\u00ed zejm\u00e9na u hust\u011bj\u0161\u00edho \u010di melecit\u00f3zn\u00edho meduradi\u00e1ln\u00ed\npl\u00e1sty jsou rozlo\u017eeny paprskovit\u011b ke st\u011bn\u011b medometu \u2013 neot\u00e1\u010d\u00ed se\nmaj\u00ed jednodu\u0161\u0161\u00ed konstrukci\nvyt\u00e1\u010den\u00ed prob\u00edh\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed rychlost\u00ed del\u0161\u00ed dobu (\u00b1 10 minut)\n\u00fa\u010dinnost vyt\u00e1\u010den\u00ed je ni\u017e\u0161\u00ed u vychladl\u00fdch pl\u00e1st\u016f \u010di hust\u0161\u00edho medu\nTEXL, Petr. Za vyn\u00e1lezcem medometu Franti\u0161kem Hru\u0161kou. Modern\u00ed v\u010dela\u0159. Duben 2009, ro\u010d. VI/2009, \u010d\u00eds. 2, s. 43, 44. Dostupn\u00e9 online. ISSN 1214-5793.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Tesa\u0159 (politik)? <<>>: Franti\u0161ek Tesa\u0159 (20. srpna 1923 - listopad 2008) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska, po\u00fanorov\u00fd poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSSR a poslanec Sn\u011bmovny lidu a Sn\u011bmovny n\u00e1rod\u016f Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za normalizace.\nV letech 1962-1964 byl vedouc\u00edm tajemn\u00edkem Okresn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c v Pardubic\u00edch, v letech 1964-1968 vedouc\u00edm tajemn\u00edkem severo\u010desk\u00e9ho Krajsk\u00e9ho v\u00fdboru KS\u010c. Po b\u0159eznov\u00e9 konferenci po\u010d\u00e1tkem pra\u017esk\u00e9ho jara ale z tohoto postu musel odej\u00edt (byl ozna\u010den za p\u0159edstavitele konzervativn\u00edch sil). Do vysok\u00fdch stranick\u00fdch post\u016f se vr\u00e1til po invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do \u010ceskoslovenska za normalizace. Od roku 1969 byl vedouc\u00edm tajemn\u00edkem v\u00fdchodo\u010desk\u00e9ho KV KS\u010c. 13. sjezd KS\u010c ho zvolil za \u010dlena \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska. 14. sjezd KS\u010c, 15. sjezd KS\u010c, 16. sjezd KS\u010c a 17. sjezd KS\u010c ho ve funkci potvrdil. V roce 1973 mu byl ud\u011blen \u0158\u00e1d pr\u00e1ce a \u0158\u00e1d V\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fanora a roku 1983 \u0158\u00e1d republiky.Po volb\u00e1ch roku 1964 byl zvolen za KS\u010c do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSSR za Severo\u010desk\u00fd kraj. Mand\u00e1t nabyl a\u017e dodate\u010dn\u011b v lednu 1968 po dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch vypsan\u00fdch pot\u00e9, co zem\u0159el poslanec Jan Harus. Byl tehdy vedouc\u00edm tajemn\u00edkem severo\u010desk\u00e9ho Krajsk\u00e9ho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska. V N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zasedal a\u017e do konce volebn\u00edho obdob\u00ed parlamentu v roce 1968.K roku 1968 se zmi\u0148uje coby politick\u00fd pracovn\u00edk \u00daV KS\u010c z volebn\u00edho obvodu Jablonec nad Nisou. Po srpnu 1968 byl \u0159azen k ultralevicov\u00e9 kolabora\u010dn\u00ed frakci KS\u010c a pat\u0159il mezi jej\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 opory v region\u00e1ln\u00edch struktur\u00e1ch.Po federalizaci \u010ceskoslovenska usedl roku 1969 do Sn\u011bmovny lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (volebn\u00ed obvod Jablonec nad Nisou). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v roce 1971, volb\u00e1ch v roce 1976, volb\u00e1ch v roce 1981 a volb\u00e1ch v roce 1986. Ve Feder\u00e1ln\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na poslaneck\u00fd post v r\u00e1mci procesu kooptace do Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed po sametov\u00e9 revoluci.Od ledna 1988 do ledna 1989 p\u016fsobil ve funkci p\u0159edsedy \u00dast\u0159edn\u00ed rady dru\u017estev.", "<<>>: Co je Peter Altenberg? <<>>: Peter Altenberg, p\u016fvodn\u00edm jm\u00e9nem Richard Engl\u00e4nder (9. b\u0159ezen 1859, V\u00edde\u0148 \u2013 19. leden 1919, V\u00edde\u0148) byl rakousk\u00fd spisovatel \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.\nProslavil se p\u0159edev\u0161\u00edm drobn\u00fdmi pr\u00f3zami, kter\u00e9 zachycuj\u00ed \u017eivotn\u00ed pocit V\u00edde\u0148\u00e1k\u016f v dob\u011b p\u0159ed rozpadem rakousko-uhersk\u00e9ho mocn\u00e1\u0159stv\u00ed. Stylistickou inspiraci nalezl ve francouzsk\u00e9m \u00fatvaru b\u00e1sn\u011b v pr\u00f3ze.\nPat\u0159il do okruhu autor\u016f kolem Arthura Schnitzlera (Hermann Bahr, Hugo von Hofmannsthal, Karl Kraus, Alfred Polgar aj.). Typick\u00fdm pro n\u011bj byl boh\u00e9msk\u00fd styl \u017eivota.\nJak j\u00e1 to vid\u00edm (Wie ich es sehe, 1896)\nAshantee (1898)\nCo mi p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed den (Was der Tag mir zutr\u00e4gt, 1901)\nProdromos (1906)\nPoh\u00e1dky \u017eivota (M\u00e4rchen des Lebens, 1908)\nListy s obr\u00e1zky ze v\u0161edn\u00edho \u017eivota (Bilderb\u00f6gen des kleinen Lebens, 1909)\nStar\u00e9 nov\u00e9 (Neues Altes, 1911)\nSemmering 1912 (1913)\nSklize\u0148 (Fechsung, 1915)\nPab\u011brkov\u00e1n\u00ed (Nachfechsung, 1916)\nVita ipsa (1918)\nVe\u010der m\u00e9ho \u017eivota (Mein Lebensabend, 1919)\nOdkaz (Der Nachlass, 1925)\nSEBALD, Winfried Georg. Domov pln\u00fd \u00fazkosti : eseje k rakousk\u00e9 literatu\u0159e. P\u0159eklad Radovan Charv\u00e1t. Mart\u00ednkovice: Opus, 2021. 169 s. (Opus; sv. 74). ISBN 978-80-87048-70-2. Kapitola Peter Altenberg : Le paysan de Vienne, s. 54\u201371.", "<<>>: Co je Eparchie daugavpilsk\u00e1? <<>>: Eparchie Daugavpils je eparchie loty\u0161sk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve.\nZahrnuje spr\u00e1vn\u00ed hranice \u00fazem\u00ed Daugavpilsk\u00e9ho, Balvuck\u00e9ho, Gulbenesk\u00e9ho, J\u0113kabpilsk\u00e9ho, Kr\u0101slavsk\u00e9ho, L\u012bv\u0101nsk\u00e9ho, Ludzack\u00e9ho, Madonsk\u00e9ho, Prei\u013cick\u00e9ho a R\u0113zeknesk\u00e9ho raj\u00f3nu Loty\u0161ska.\nEparchi\u00e1ln\u00edmu biskupovi n\u00e1le\u017e\u00ed titul biskup daugavpilsk\u00fd a r\u0113zeknesk\u00fd.\nDne 30. kv\u011btna 1913 byl z\u0159\u00edzen dvinsk\u00fd vikari\u00e1t polock\u00e9 eparchie. Byl pojmenov\u00e1n po m\u011bst\u011b Dvinsk (dnes Daugavpils). S\u00eddlem biskupa byl monast\u00fdr Zjeven\u00ed P\u00e1n\u011b v Polocku.\nDne 6. \u010dervence 1989 byl Svat\u00fdm synodem z\u0159\u00edzen Daugavpilsk\u00fd vikari\u00e1t ri\u017esk\u00e9 eparchie.\nDne 12. \u00fanora 2013 se Synod Loty\u0161sk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve rozhodl podat \u017e\u00e1dost o z\u0159\u00edzen\u00ed daugavpilsk\u00e9 eparchie.\nDne 12. b\u0159ezna 2013 Svat\u00fd synod z\u0159\u00eddil samostatnou eparchii.\n1913\u20131920 Panteleimon (Ro\u017enovskij)\n1989\u20131990 Aleksandrs (Kudrja\u0161ovs)\n2006\u20132013 Aleksandrs (Matrjo\u0146ins)\nod 2013 Aleksandrs (Matrjo\u0146ins)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0414\u0430\u0443\u0433\u0430\u0432\u043f\u0438\u043b\u0441\u0441\u043a\u0430\u044f \u0438 \u0420\u0435\u0437\u0435\u043a\u043d\u0435\u043d\u0441\u043a\u0430\u044f \u0435\u043f\u0430\u0440\u0445\u0438\u044f na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ropucha? <<>>: Ropucha je \u010desk\u00e9 rodov\u00e9 jm\u00e9no pro velk\u00fd po\u010det druh\u016f n\u011bkolika rod\u016f \u017eab \u010deledi ropuchovit\u00ed (Bufonidae).", "<<>>: Co je Opatstv\u00ed Subiaco? <<>>: \u00dazemn\u00ed opatstv\u00ed Subiaco je \u00fazemn\u00ed opatstv\u00ed benediktinsk\u00e9ho \u0159\u00e1du v Laziu zalo\u017een\u00e9 v 6. stolet\u00ed svat\u00fdm Benediktem. Nach\u00e1z\u00ed se v obci Subiaco a jeho mu\u017esk\u00e1 komunita \u017eije na dvou m\u00edstech: v kl\u00e1\u0161te\u0159e sv. Scholastiky a v kl\u00e1\u0161te\u0159e sv. Benedikta (Sacro Specco). Katedr\u00e1lou \u00fazemn\u00edho opatstv\u00ed je kostel sv. Scholastiky.\nRoku 2002 bylo od \u00fazemn\u00edho opatstv\u00ed odlou\u010deno 28 farnost\u00ed; v r\u00e1mci \u00fazemn\u00edho opatstv\u00ed z\u016fstala jen jedin\u00e1, funguj\u00edc\u00ed p\u0159i katedr\u00e1le sv. Scholastiky (pro ponech\u00e1n\u00ed statusu \u00fazemn\u00edho opatstv\u00ed).", "<<>>: Co je Richie Sambora? <<>>: Richard Stephen Sambora (* 11. \u010dervence 1959 v Perth Amboy, New Jersey, USA) je americk\u00fd kytarista a b\u00fdval\u00fd \u010dlen rockov\u00e9 skupiny Bon Jovi. Vedle hry na kytaru tak\u00e9 zp\u00edval vok\u00e1ly spole\u010dn\u011b s frontmenem kapely, Jonem Bon Jovim. P\u016fsob\u00ed rovn\u011b\u017e jako spoluautor text\u016f a hudby t\u00e9to hudebn\u00ed skupiny.\nP\u0159ed kapelou Bon Jovi se pod\u00edlel na kytarov\u00fdch partech skupin jako Screaming Minds, Bruce Foster Band nebo u Joa Cockera. D\u00e1le p\u016fsobil ve skupin\u011b The Message, na albu, kter\u00e9 se jmenovalo Lessons. K Bon Jovi se dostal zaj\u00edmav\u00fdm zp\u016fsobem. Jon: \u201cJednoho ve\u010dera jsem byl na velk\u00e9m koncert\u011b, kter\u00fd po\u0159\u00e1dala jedna rozhlasov\u00e1 stanice. Kdy\u017e jsem \u0161el z jevi\u0161t\u011b, jeden t\u00fdpek mezi div\u00e1ky mi \u0159ekl \u00b4Budu tv\u016fj kytarista\u00b4. J\u00e1 jsem se mu sm\u00e1l a \u0161el jsem d\u00e1l. Pozd\u011bji jsem ho sly\u0161el hr\u00e1t a bylo v\u0161e jasn\u00e9.\u201d\nV roce 1991 vydal prvou s\u00f3lovou desku Stranger In This Town. Deska, kter\u00e1 je bluesov\u011b lad\u011bn\u00e1, byla vydan\u00e1 b\u011bhem sedmn\u00e1cti m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pauzy kapely Bon Jovi. Album se um\u00edstilo na 36. pozici Billboard 200 a 20. pozici UK Albums Chart. Obsahuje t\u0159i singly \u201eStranger In This Town\u201c, \u201eBallad Of Youth\u201c a \u201eOne Light Burning\u201c.\nDruhou s\u00f3lovou desku vydal v roce 1998 a pojmenoval ji Undiscovered Soul. Z t\u00e9to desky poch\u00e1z\u00ed \u010dty\u0159i singly \u201eMade In America\u201c, \u201eHard Times Come Easy\u201c, \u201eIn It For Love\u201c a tituln\u00ed skladba \u201eUndiscovered Soul\u201c.\nT\u0159et\u00ed s\u00f3lov\u00e1 deska Aftermath Of The Lowdown vy\u0161la 12. z\u00e1\u0159\u00ed 2012.\nV roce 1994 se o\u017eenil s here\u010dkou Heather Locklear, s kterou m\u00e1 dceru Ava Elizabeth, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la na sv\u011bt v \u0159\u00edjnu 1997. V \u00fanoru 2006 po\u017e\u00e1dala Heather o rozvod a rozvedli se.\nV roce 2013 ozn\u00e1mil uprost\u0159ed turn\u00e9 Because We Can - The Tour, \u017ee z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f p\u0159eru\u0161uje koncertov\u00e1n\u00ed s kapelou a uch\u00fdlil se do Los Angeles, ve skupin\u011b jej do\u010dasn\u011b a n\u00e1sledn\u011b ofici\u00e1ln\u011b nahradil Phil X.\n1991 \u2013 Stranger in This Town\n1998 \u2013 Undiscovered Soul\n2012 \u2013 Aftermath of the Lowdown\n1984 \u2013 Bon Jovi\n1985 \u2013 7800\u00b0 Fahrenheit\n1986 \u2013 Slippery When Wet\n1988 \u2013 New Jersey\n1992 \u2013 Keep the Faith\n1994 \u2013 Cross Road\n1995 \u2013 These Days\n2000 \u2013 Crush\n2001 \u2013 One Wild Night Live 1985\u20132001\n2002 \u2013 Bounce\n2003 \u2013 This Left Feels Right\n2004 \u2013 100,000,000 Bon Jovi Fans Can't Be Wrong...\n2005 \u2013 Have A Nice Day\n2007 \u2013 Lost Highway\n2009 \u2013 The Circle\n2010 \u2013 Greatest Hits\n2013 \u2013 What About Now\n2015 \u2013 Burning Bridges (V t\u00e9 dob\u011b u\u017e nebyl Richie v kapele, ale v albu se objevily p\u00edsn\u011b slo\u017een\u00e9 v jeho p\u0159\u00edtomnosti.)\n2004 \u2013 Shark Frenzy\n1980 \u2013 Lessons\n \nbonjovi.", "<<>>: Co je Arsenal VG 70? <<>>: Arsenal VG 70 byl experiment\u00e1ln\u00ed letoun vyroben\u00fd ve Francii kr\u00e1tce po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fd m\u011bl poslou\u017eit k z\u00edsk\u00e1n\u00ed zku\u0161enost\u00ed p\u0159i v\u00fdvoji proudov\u00fdch st\u00edhac\u00edch letoun\u016f. Jednalo se o aerodynamicky tvarovan\u00fd hornoplo\u0161n\u00edk s \u0161\u00edpov\u00fdmi nosn\u00fdmi plochami, k jeho\u017e pohonu poslou\u017eil ko\u0159istn\u00ed proudov\u00fd motor n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu Junkers Jumo 004. P\u016flkruhov\u00e9 vstupn\u00ed \u00fastroj\u00ed se nach\u00e1zelo pod trupem.\nProjekt v\u00fdroby zdokonalen\u00e9 verze VG 80 s britsk\u00fdm motorem Rolls-Royce Nene nebyl realizov\u00e1n.\n\u00dadaje podle\nOs\u00e1dka: 1 (pilot)\nD\u00e9lka: 9,7 m\nRozp\u011bt\u00ed: 8,5 m\nNosn\u00e1 plocha: 15 m\u00b2\nV\u00fd\u0161ka: 2,3 m\nVzletov\u00e1 hmotnost: 3 000 kg\nPalivov\u00e1 kapacita: 700 l\nPohonn\u00e1 jednotka: 1 \u00d7 proudov\u00fd motor Junkers Motoren Jumo 004B-2\nTah pohonn\u00e9 jednotky: 8,4 kN\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 900 km/h\nP\u0159ist\u00e1vac\u00ed rychlost: 150 km/h\nPlo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed: 200 kg/m\u00b2\nDolet:\nPraktick\u00fd dostup:\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Arsenal VG 70 na anglick\u00e9 Wikipedii.\nBRIDGMAN, Leonard. Jane's All the World's Aircraft 1947. London: Sampson Low, Marston & Co, 1947. S. 117 an.. (anglicky) \nTAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupn\u00e9 online. ISBN 1-85170-324-1. S. 81. (anglicky) \n World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing Kapitola File 89, s. 81. (anglicky) \nArsenal de l'A\u00e9ronautique\nArsenal VG 90\n \nArsenal VG.70 na www.valka.cz\n(francouzsky) Arsenal VG-70 na www.aviafrance.", "<<>>: Co je Iwaidjansk\u00e9 jazyky? <<>>: Iwaidjansk\u00e9 jazyky jsou velmi malou jazykovou rodinou, do kter\u00fdch pat\u0159\u00ed n\u011bkolik m\u00e1lo domorod\u00fdch jazyk\u016f na severu Austr\u00e1lie (p\u0159esn\u011bji v Arnhemsk\u00e9 zemi, p\u0159edev\u0161\u00edm pak na ostrovech Goulburn a Croker), na \u00fazem\u00ed Severn\u00edho teritoria.\nExistuj\u00ed u\u017e jen 2 \u017eiv\u00e9 iwaidjansk\u00e9 jazyky, z nich\u017e oba maj\u00ed okolo 150 mluv\u010d\u00edch: jazyk iwaidja, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v komunit\u011b Minjilang na ostrov\u011b Croker a jazyk maung, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v komunit\u011b Warruwi na ostrov\u011b Goulburn. Oba jazyky se u\u010d\u00ed i d\u011bti. Jazyk amurdag vym\u0159el v roce 2016 se smrt\u00ed Charlieho Munguldy, posledn\u00edho mluv\u010d\u00edho tohoto jazyka.\nPodskupiny iwaidjansk\u00fdch jazyk\u016f a jednotliv\u00e9 jazyky:\n\u2020 ozna\u010duje mrtv\u00e9 jazyky\nIwaidjansk\u00e9 jazyky byly ovlivn\u011bny makasar\u0161tinou, malaj\u0161tinou a jazykem bininj gun-wok (z gunwingguansk\u00e9 jazykov\u00e9 rodiny). Existuje teorie o arnhemsk\u00e9 jazykov\u00e9 rodin\u011b, kam maj\u00ed pat\u0159it pr\u00e1v\u011b idwaidjansk\u00e9 jazyky spolu s burarransk\u00fdmi jazyky a n\u011bkolika izol\u00e1ty.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Iwaidjan languages na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Skoranovice? <<>>: Skoranovice (n\u011bmecky Skuranowitz) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Martinice u On\u0161ova v okrese Pelh\u0159imov. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2 km na sever od Martinic u On\u0161ova. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 13 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 17 obyvatel.Skoranovice je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 2,4 km2.", "<<>>: Co je Karate na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch? <<>>: Karate na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch je sou\u010d\u00e1st\u00ed olympijsk\u00e9ho programu v letech 2020\u20132021. Karate bylo mezi olympijsk\u00e9 sporty za\u0159azeno z rozhodnut\u00ed Mezin\u00e1rodn\u00edho olympijsk\u00e9ho v\u00fdboru (MOV) v roce 2016, a to pro nejbli\u017e\u0161\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed letn\u00ed olympijsk\u00e9 hry (LOH), nebo\u0165 si jej vybrali jejich organiz\u00e1to\u0159i pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed programu olympi\u00e1dy. Olympijskou premi\u00e9ru si karate odbylo na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2020 v Tokiu, kter\u00e9 se kv\u016fli pandemii covidu-19 uskute\u010dnily v roce 2021. Proto\u017ee \u0161lo o dopl\u0148kov\u00fd sport pouze pro LOH 2020, nikoliv o trval\u00e9 za\u0159azen\u00ed sportu do olympijsk\u00e9ho programu, na dal\u0161\u00edch Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2024 v Pa\u0159\u00ed\u017ei se sout\u011b\u017ee v karate neuskute\u010dn\u00ed, nebo\u0165 si organiz\u00e1to\u0159i akce vybrali jin\u00e9 sporty.", "<<>>: Co je Petr Claver? <<>>: Svat\u00fd Petr Claver (26. \u010derven 1580 Verdu - 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1654 Cartagena) byl jezuitsk\u00fd kn\u011bz, kter\u00fd p\u016fsobil p\u0159edev\u0161\u00edm mezi \u010dern\u00fdmi otroky v Kolumbii.\nPetr Claver se narodil v roce 1580 ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m Verdunu. Studoval od roku 1596 svobodn\u00e1 um\u011bn\u00ed v Barcelon\u011b a v roce 1602 vstoupil do jezuitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Ode\u0161el na misie do Kolumbie, kde byl v roce 1616 vysv\u011bcen na kn\u011bze. A\u017e do sv\u00e9 smrti 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1654 v kolumbijsk\u00e9 Cartagen\u011b se v\u011bnoval apo\u0161tol\u00e1tu \u010dern\u00fdch habe\u0161sk\u00fdch otrok\u016f.\nV roce 1888 jej svato\u0159e\u010dil pape\u017e Lev XIII. a v roce 1896 byl prohl\u00e1\u0161en patronem misi\u00ed mezi \u010dernochy.\nKatolick\u00e1 c\u00edrkev slav\u00ed jeho pam\u00e1tku 9. z\u00e1\u0159\u00ed.\n \nSeznam sv\u011btc\u016f a mu\u010dedn\u00edk\u016f katolick\u00e9 c\u00edrkve\nSCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svat\u00fdmi. 2. vyd. Kosteln\u00ed Vyd\u0159\u00ed: Karmelit\u00e1nsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.", "<<>>: Co je Seznam m\u011bst ve Svazijsku? <<>>: Toto je seznam m\u011bst ve Svazijsku.\nZdaleka nejv\u011bt\u0161\u00edmi aglomeracemi ve Svazijsku jsou Manzini, kde \u017eije 110 537 obyvatel, a Mbabane, kde \u017eije 76 218 obyvatel. Dohromady to p\u0159edstavuje asi 17% obyvatelstva cel\u00e9 zem\u011b.\nV n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulce jsou uvedena m\u011bsta nad 1 000 obyvatel, v\u00fdsledky s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed obyvatelstva z 25. srpna 1986 a 11. kv\u011btna 1997, odhady po\u010dtu obyvatel k 1. lednu 2005 a distrikty, do nich\u017e m\u011bsta n\u00e1le\u017e\u00ed. Po\u010det obyvatel se vztahuje na vlastn\u00ed m\u011bsto bez p\u0159edm\u011bst\u00ed. M\u011bsta jsou se\u0159azena podle velikosti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Liste der St\u00e4dte in Swasiland na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mark Rutte? <<>>: Mark Rutte (* 14. \u00fanora 1967 Haag) je nizozemsk\u00fd politik, od \u0159\u00edjna 2010 p\u0159edseda vl\u00e1dy a \u0161\u00e9f Rady ministr\u016f Nizozemsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a v letech 2006\u20132010 poslanec doln\u00ed komory (Tweede Kamer). Od \u010dervna 2006 zast\u00e1v\u00e1 post l\u00eddra politick\u00e9 strany Lidov\u00e9 strany pro svobodu a demokracii.\nV letech 1979\u20131985 absolvoval gymn\u00e1zium zam\u011b\u0159en\u00e9 na um\u011bn\u00ed. P\u016fvodn\u011b cht\u011bl vystudovat konzervato\u0159 a st\u00e1t se koncertn\u00edm klav\u00edristou.\nRoku 1992 ukon\u010dil studium na Leidensk\u00e9 univerzit\u011b, kde z\u00edskal titul magistra v oboru historie. Pot\u00e9 za\u010dal pracovat v soukrom\u00e9m sektoru jako mana\u017eer firem Unilever a Calv\u00e9. V letech 1997\u20132000 byl zam\u011bstnancem Van den Bergh Nederland, \u010dlena skupiny Unilever. V roce 2000 se stal \u010dlenem Corporate Human Resources Group a od roku 2002 vedl oblast lidsk\u00fdch zdroj\u016f pro IgloMora Groep, op\u011bt pat\u0159\u00edc\u00ed Unileveru.V letech 2002\u20132004 p\u016fsobil jako st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 (n\u00e1m\u011bstek ministra, kter\u00fd je \u010dlenem vl\u00e1dy) pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed, pot\u00e9 dva roky 2004\u20132006 jako st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kulturu a v\u011bdu.\nPo parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v \u010dervnu 2010 sestavil jako l\u00eddr VVD koali\u010dn\u00ed men\u0161inov\u00fd kabinet spolu s K\u0159es\u0165anskodemokratickou v\u00fdzvou (CDA) za podpory Strany pro svobodu (PVV), kter\u00fd byl jmenov\u00e1n kr\u00e1lovnou 14. \u0159\u00edjna. Po p\u0159ed\u010dasn\u00fdch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v z\u00e1\u0159\u00ed 2012 sestavil znovu jako l\u00eddr VVD dal\u0161\u00ed vl\u00e1du, tentokr\u00e1t v\u011bt\u0161inovou koalici spole\u010dn\u011b se Stranou pr\u00e1ce.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mark Rutte na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je P\u00e1ni z Drahotu\u0161? <<>>: P\u00e1ni z Drahotu\u0161 byli v\u00fdznamn\u00fdm moravsk\u00fdm rodem, kter\u00fd p\u0159e\u017eil a\u017e do prvn\u00ed poloviny 17. stolet\u00ed. \nRod poch\u00e1zel z p\u0159edk\u016f Radoslava z Ceblovic, kter\u00fd byl v roce 1227 ve funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho lov\u010d\u00edho a jeho syna Crhy, kter\u00fd byl v\u00fdznamn\u00fdm p\u00e1nem a p\u016fsobil jako purkrab\u00ed na hrad\u011b D\u011bvi\u010dky a purkrab\u00ed m\u011bsta Olomouce. Crha z\u00edskal rozlehl\u00e9 majetky na Drahansk\u00e9 vrchovin\u011b s centrem na tvrzi v Jedovnic\u00edch. Tento majetek pak z\u00edskali po jeho smrti v roce 1251 jeho synov\u00e9 Bohu\u0161 a Hartman, kte\u0159\u00ed tuto oblast kolonizovali. Bohu\u0161ovi daroval v 60. letech 13. stolet\u00ed kr\u00e1l za v\u011brn\u00e9 slu\u017eby oblast kolem Lipn\u00edka nad Be\u010dvou, kde Bohu\u0161 postavil hrad Drahotu\u0161 a zalo\u017eil tak moravsk\u00fd rod p\u00e1n\u016f z Drahotu\u0161. \nBohu\u0161 z Drahotu\u0161 se v\u0161ak \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho majetku na Drahansk\u00e9 vrchovin\u011b nevzdal a rozs\u00e1hl\u00fd otc\u016fv majetek byl rozd\u011blen. Zat\u00edmco jeho bratr Hartman postavil hrad Hol\u0161tejn jako centrum hol\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed, on si ponechal v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st s hradem Drahans a se Smilov\u00fdm hradem, kter\u00fd byl nazv\u00e1n po jeho synovi Smilovi. Drahans, kter\u00fd se uv\u00e1d\u00ed ve Zbraslavsk\u00e9 kronice jako Drahu\u0161, se stal roku 1312 jedn\u00edm z hrad\u016f, kter\u00e9 obsadil loupe\u017en\u00fd \u0161lechtic Fridu\u0161 z Linavy a kter\u00fd byl po ta\u017een\u00ed kr\u00e1le Jana Lucembursk\u00e9ho pobo\u0159en. Podle n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch majetkov\u00fdch transakc\u00ed je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee p\u00e1ni z Drahotu\u0161 ji\u017e tento hrad s m\u011bste\u010dkem Drahany a okoln\u00edmi vesnicemi po roce 1312 nevlastnili. \nCentrem rodu byl hrad Drahotu\u0161, na jeho\u017e \u00fazem\u00ed vystav\u011bl Fridu\u0161 z Linavy protipr\u00e1vn\u011b hrad Helf\u0161tejn (dne\u0161n\u00ed n\u00e1zev Helf\u0161t\u00fdn). D\u011blo se tak z\u0159ejm\u011b za tich\u00e9ho souhlasu potomk\u016f Bohu\u0161e z Drahotu\u0161, proto\u017ee Fridu\u0161ovou \u017eenou se patrn\u011b stala p\u0159\u00edslu\u0161nice jejich rodu a v roce 1358 se uv\u00e1d\u00ed v listin\u00e1ch Fridu\u0161 z Drahotu\u0161. Hrad Helf\u0161tejn s Lipn\u00edkem a s \u010d\u00e1st\u00ed drahotu\u0161sk\u00e9ho panstv\u00ed v\u0161ak z\u00edskali od kr\u00e1le Krava\u0159ov\u00e9, kter\u00fdm toto zbo\u017e\u00ed z\u016fstalo i p\u0159esto, \u017ee se o tento rodov\u00fd majetek uch\u00e1zel \u010cen\u011bk z Drahotu\u0161. Zd\u00e1 se, \u017ee se tyto rody dohodly, proto\u017ee Jan z Krava\u0159 roku 1348 prohl\u00e1sil, \u017ee hrad Drahotu\u0161 n\u00e1le\u017e\u00ed syn\u016fm Bohu\u0161e (II.) z Drahotu\u0161. \nRoku 1371 prodali p\u00e1ni z Drahotu\u0161 sv\u016fj rodov\u00fd hrad moravsk\u00e9mu markrab\u011bti Janu Jind\u0159ichovi a p\u0159est\u011bhovali se na Opavsko, kde z\u00edskali s\u00eddlo v Bene\u0161ov\u011b a hradi\u0161t\u011b Z\u00e1vada s vesnic\u00ed Z\u00e1vada. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky tohoto pat\u0159il Jan \u0160utar z Drahotu\u0161, kter\u00fd se roku 1431 stal nejvy\u0161\u0161\u00edm komorn\u00edkem opavsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed a byl velk\u00fdm obh\u00e1jcem \u010de\u0161tiny. Jind\u0159ich z Drahotu\u0161 na Bene\u0161ov\u011b v letech 1555-1558 p\u016fsobil ve funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho komorn\u00edka krnovsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed. Vav\u0159inec z Drahotu\u0161 na Bene\u0161ov\u011b zast\u00e1val v letech 1549-1554 \u00fa\u0159ad zemsk\u00e9ho hejtmana opavsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed. I dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci rodu p\u016fsobili ve v\u00fdznamn\u00fdch funkc\u00edch ve Slezsku. Posledn\u00edm mu\u017esk\u00fdm potomkem rodu byl Volf z Drahotu\u0161, kter\u00e9mu byl jako \u00fa\u010dastn\u00edkovi protihabsbursk\u00e9ho odboje konfiskov\u00e1n majetek a zem\u0159el v roce 1638.\n\u010cERN\u00dd-K\u0158ET\u00cdNSK\u00dd Erv\u00edn, Nejstar\u0161\u00ed historie hradu a m\u011bste\u010dka Hol\u0161tejna a panstv\u00ed hol\u0161tejnsk\u00e9ho, Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad Hol\u0161tejn, Hol\u0161tejn 1991\n\u0160KVR\u0147\u00c1K Jan. \u00dapadek p\u00e1n\u016f z Drahotu\u0161 v p\u0159edhusitsk\u00e9m obdob\u00ed, in: Sborn\u00edk St\u00e1tn\u00edho okresn\u00edho archivu P\u0159erov / P\u0159erov : Zemsk\u00fd archiv v Opav\u011b - St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv P\u0159erov , (2015), s. 5-26. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je La Gon\u00e2ve? <<>>: La Gon\u00e2ve je ostrov v Gon\u00e2vsk\u00e9m z\u00e1livu u z\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Haiti. Je po hlavn\u00edm ostrov\u011b Hispaniola nejv\u011bt\u0161\u00edm ostrovem zem\u011b, m\u00e1 rozlohu 743 km\u00b2. \u017dije na n\u011bm okolo sto t\u0159iceti tis\u00edc obyvatel, z toho asi polovina v nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bst\u011b Anse-\u00e0-Galets na severov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed. Tvo\u0159\u00ed samostatn\u00fd arrondissement v r\u00e1mci Z\u00e1padn\u00edho departementu Haiti.\nPob\u0159e\u017e\u00ed je lemov\u00e1no kor\u00e1lov\u00fdmi \u00fatesy a mangrovy, vnitrozem\u00ed je kopcovit\u00e9, nejvy\u0161\u0161\u00ed bod dosahuje 778 metr\u016f nad mo\u0159em. Ostrov je tvo\u0159en p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v\u00e1pencem, p\u016fda je ne\u00farodn\u00e1 a z\u00e1soby pitn\u00e9 vody nedostate\u010dn\u00e9, probl\u00e9mem je masivn\u00ed odles\u0148ov\u00e1n\u00ed. \u017divotn\u00ed \u00farove\u0148 je velmi n\u00edzk\u00e1 i na haitsk\u00e9 pom\u011bry: \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee pokud je Haiti zapomenutou zem\u00ed, pak Gon\u00e2ve je zapomenutou \u010d\u00e1st\u00ed Haiti. Odlehl\u00fd a nehostinn\u00fd ostrov le\u017eel stranou z\u00e1jm\u016f koloniz\u00e1tor\u016f a stal se \u00fato\u010di\u0161t\u011bm pir\u00e1t\u016f a uprchl\u00fdch otrok\u016f. V letech 1926 a\u017e 1929 byl faktick\u00fdm vl\u00e1dcem ostrova americk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk polsk\u00e9ho p\u016fvodu Faustin Wirkus, kter\u00fd se o\u017eenil s domorodou princeznou a byl zasv\u011bcen do n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v\u00fad\u00fa. Na ostrov\u011b existuje hnut\u00ed Mouvman Sendika Pou La Gonave, usiluj\u00edc\u00ed o odtr\u017een\u00ed od Haiti. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed na Haiti 2010 se ostrovu vyhnulo, jeho ekonomika v\u0161ak byla v\u00e1\u017en\u011b po\u0161kozena p\u0159etr\u017een\u00edm kontakt\u016f s pevninou a nutnost\u00ed postarat se o mno\u017estv\u00ed uprchl\u00edk\u016f. Na Gon\u00e2ve p\u016fsob\u00ed \u0159ada zahrani\u010dn\u00edch dobro\u010dinn\u00fdch organizac\u00ed, usiluj\u00edc\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm o lep\u0161\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou.Cliff Richard nahr\u00e1l v roce 1984 p\u00edse\u0148 \"La Gonave\", inspirovanou osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou ostrova.", "<<>>: Co je Upraven\u00ed vztahu s \u010cSSR? <<>>: Upraven\u00ed vztahu s \u010cSSR byl proces zaveden\u00fd v roce 1977 na z\u00e1klad\u011b sm\u011brnic p\u0159edsednictva vl\u00e1dy \u010cSSR:\nSm\u011brnice o \u00faprav\u011b pr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f \u010cSSR k ob\u010dan\u016fm, kte\u0159\u00ed se zdr\u017euj\u00ed v cizin\u011b bez povolen\u00ed \u010deskoslovensk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, schv\u00e1len\u00fdch usnesen\u00edm vl\u00e1dy \u010cSSR \u010d\u00edslo 58 z 16. b\u0159ezna 1977. Tyto sm\u011brnice vy\u0161ly v \u00dast\u0159edn\u00edm v\u011bstn\u00edku \u010cesk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky \u010d\u00e1stka 2/1977.\nSm\u011brnice rozli\u0161ovaly n\u011bkolik druh\u016f emigrant\u016f:\nEmigranti, kte\u0159\u00ed nebyli zbaveni ob\u010danstv\u00ed a cht\u011bli se nav\u017edy vr\u00e1tit do \u010cSSR (odd\u00edl 1), nemuseli splnit nic. Sta\u010dilo po\u017e\u00e1dat o cestovn\u00ed doklad. (Ve slangu n\u011bkter\u00fdch emigrant\u016f se pro tuto skupinu u\u017e\u00edv\u00e1 pojem navr\u00e1tilec.)\nEmigranti, kte\u0159\u00ed si cht\u011bli ponechat ob\u010danstv\u00ed \u010cSSR (odd\u00edl 2) a moci nav\u0161t\u011bvovat \u010ceskoslovensko. Ve slangu n\u011bkter\u00fdch emigrant\u016f se pro n\u011b pou\u017e\u00edval hanliv\u00fd v\u00fdraz upravenec. Aby obdr\u017eeli \u010deskoslovensk\u00fd cestovn\u00ed pas a povolen\u00ed k dlouhodob\u00e9mu pobytu v cizin\u011b, museli tito emigranti:\nzaslat p\u00edsemnou \u017e\u00e1dost o \u201eupraven\u00ed vztah\u016f s \u010ceskoslovenskou socialistickou republikou\u201c\npo\u017e\u00e1dat prezidenta republiky o milost (pokud byli odsouzeni za n\u011bjak\u00fd trestn\u00fd \u010din a neprob\u011bhla amnestie)\nmuseli splnit podm\u00ednky stejn\u00e9 jako pro vystaven\u00ed vyst\u011bhovaleck\u00e9ho pasu - pravd\u011bpodobn\u011b \u0161lo o \u00fahradu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed\nnav\u00edc museli podepsat prohl\u00e1\u0161en\u00ed, ve kter\u00e9m se m\u011bli zav\u00e1zat, \u017ee se budou chovat jako \u0159\u00e1dn\u00ed ob\u010dan\u00e9 \u010cSSR\nEmigranti, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli nechat vyv\u00e1zat ze st\u00e1tn\u00edho svazku (p\u0159i\u010dem\u017e byli n\u00e1sledn\u011b dle \u00a7 14 z\u00e1kona \u010d\u00edslo 39/1969 Sb. zbaveni ob\u010danstv\u00ed \u010cSSR). Z\u00e1jemci museli v tomto p\u0159\u00edpad\u011b splnit stejn\u00e9 podm\u00ednky jako p\u0159edchoz\u00ed skupina a nav\u00edc museli potvrdit, \u017ee jsou ob\u010dany jin\u00e9ho st\u00e1tu. Podpis prohl\u00e1\u0161en\u00ed o \u0159\u00e1dn\u00e9m chov\u00e1n\u00ed nebyl vy\u017eadov\u00e1n. Po spln\u011bn\u00ed v\u0161ech podm\u00ednek p\u0159estali b\u00fdt ob\u010dany \u010cSSR a sm\u011bli cestovat do \u010cSSR jako cizinci. (odd\u00edl 3)\nEmigranti, kte\u0159\u00ed byli proti sv\u00e9 v\u016fli zbaveni ob\u010danstv\u00ed podle \u00a7 14 a z\u00e1kona \u010d\u00edslo 39/1969 Sb., o nab\u00fdv\u00e1n\u00ed a pozb\u00fdv\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edho ob\u010danstv\u00ed \u010cesk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky (dopln\u011bn\u00e9ho opat\u0159en\u00edm 124/1969 Sb.), proto\u017ee vyv\u00edjeli \u010dinnost \u201enep\u0159\u00e1telskou\u201c \u010cSSR (odd\u00edl 4). Na tyto osoby se mo\u017enost \u00fapravy nevztahovala, bylo jim zak\u00e1z\u00e1no cestovat do \u010cSSR a nikdo nesm\u011bl vycestovat za nimi.\nEmigranti, kte\u0159\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 vztahy s \u010cSSR neupravovali ani nebyli zbaveni ob\u010danstv\u00ed, nem\u011bli mo\u017enost \u010cSSR nav\u0161t\u00edvit ani nesm\u011bl nikdo nav\u0161t\u00edvit je (odd\u00edl 5).Sm\u011brnice, krom\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00fdch humanit\u00e1rn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f, vy\u017eadovaly pro \u00fapravu vztah\u016f p\u011btilet\u00e9 trv\u00e1n\u00ed neleg\u00e1ln\u00edho pobytu v cizin\u011b.\nProto\u017ee o vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bchto mo\u017enost\u00ed byl mal\u00fd z\u00e1jem (do b\u0159ezna 1980 celkov\u011b 20 616 \u017e\u00e1dost\u00ed, z v\u011bt\u0161iny jsou to \u017e\u00e1dosti o milost prezidenta republiky), doch\u00e1zelo v letech 1981, 1984 a 1988 ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed po\u017eadavk\u016f a \u00faprav\u00e1m sm\u011brnice, kter\u00e9 m\u011bly proces zjednodu\u0161it. Okolo roku 1988 tak mohl nav\u0161t\u00edvit \u010cSSR t\u00e9m\u011b\u0159 kdokoliv, pokud dostal v\u00edzum a provedl povinnou v\u00fdm\u011bnu pen\u011bz. Tento proces skon\u010dil listopadov\u00fdmi ud\u00e1lostmi roku 1989. Seznamy emigrant\u016f, kte\u0159\u00ed si do t\u00e9 doby \u201eupravili vztahy s \u010cSSR\u201c, nebyly nikdy zve\u0159ejn\u011bny.\nPejorativn\u00ed v\u00fdraz upravenec u\u017e\u00edv\u00e1 \u010d\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9 emigrace pro osoby, kter\u00e9 podle tehdej\u0161\u00edch z\u00e1kon\u016f neleg\u00e1ln\u011b emigrovaly z \u010cSSR mezi lety 1948 a\u017e 1989 (ale hlavn\u011b mezi lety 1968 a\u017e 1989) a po z\u00edsk\u00e1n\u00ed ob\u010danstv\u00ed jin\u00e9 zem\u011b (v\u011bt\u0161inou Kanada, Austr\u00e1lie a zem\u011b z\u00e1padn\u00ed Evropy) se obr\u00e1tily na zastupitelsk\u00fd \u00fa\u0159ad komunistick\u00e9 \u010cSSR se \u017e\u00e1dost\u00ed o umo\u017en\u011bn\u00ed beztrestn\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed do \u010cSSR p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed, tedy o upraven\u00ed vztah\u016f dle bodu 2 v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 sm\u011brnice (n\u011bkte\u0159\u00ed pod toto ozna\u010den\u00ed zahrnuj\u00ed i osoby spadaj\u00edc\u00ed pod bod 3). Net\u00fdkalo se t\u011bch, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do USA, proto\u017ee automaticky kv\u016fli mezin\u00e1rodn\u00ed dohod\u011b z roku 1928 z\u00edsk\u00e1n\u00edm americk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed ztratili \u010deskoslovensk\u00e9.\nPodle sv\u011bdectv\u00ed n\u011bkter\u00fdch emigrant\u016f byly osoby, kter\u00e9 podstoupily proces \u00fapravy vztah\u016f, \u010dasto p\u0159edm\u011btem ne\u017e\u00e1douc\u00ed pozornosti a n\u00e1tlaku ze strany StB. I kdy\u017e se nikdy neprok\u00e1zala p\u0159\u00edm\u00e1 spojitost mezi \u201eupravenci\u201c a agenty StB nebo kontrarozv\u011bdky, vn\u00edmala je ta \u010d\u00e1st emigrace, pro kterou bylo z osobn\u00edch a politick\u00fdch d\u016fvod\u016f nemysliteln\u00e9 komunisty \u0159\u00edzenou zemi a jej\u00ed p\u0159edstavitele o cokoliv \u017e\u00e1dat, jako rizikov\u00fd faktor a mo\u017en\u00e9 agenty StB. Riziko n\u00e1tlaku na to, aby osoby po upraven\u00ed sv\u00e9ho vztahu byly spolupracovn\u00edky StB, podle sou\u010dasn\u00fdch historik\u016f tak\u00e9 p\u0159isp\u00edvalo k mal\u00e9mu z\u00e1jmu emigrant\u016f o celou proceduru.\nOTA, Ul\u010d. Velik\u00e1ni a malik\u00e1ni. Praha: \u0160ulc a \u0160varc, 2012. 265 s. ISBN 978-80-7244-307-9. Kapitola \u00daprava vztahu, s. 210. \n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo upravenec ve Wikislovn\u00edku\n D\u00edlo \u00daprava vztah\u016f \u010cSSR k ob\u010dan\u016fm v zahrani\u010d\u00ed ve Wikizdroj\u00edch\nJan Hanzl\u00edk: \u010ceskoslovensk\u00e1 emigrace o\u010dima tajn\u00fdch materi\u00e1l\u016f (Sborn\u00edk Securitas Imperii 9, str. 302)\nOta Ul\u010d: Disharmonick\u00fd vztah: N\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny a mo\u017enosti \u0159e\u0161en\u00ed (p\u0159\u00edsp\u011bvek na konferenci SVU)\nStanislav Reini\u0161: Je to star\u00e1 historie - nebo nen\u00ed? Archivov\u00e1no 26. 4. 2016 na Wayback Machine. (Neviditeln\u00fd pes)\nV\u00e1clav Ch\u00fdsk\u00fd: Exil jako d\u016fsledek totalitarismu Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (Neviditeln\u00fd pes)\nKarel A.", "<<>>: Co je Josef Nesvadba? <<>>: Josef Nesvadba (19. \u010dervna 1926 Praha \u2013 26. dubna 2005 Praha) byl \u010desk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a spisovatel. V obdob\u00ed socialismu byl spolu s Ludv\u00edkem Sou\u010dkem nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm p\u0159edstavitelem \u017e\u00e1nru v\u011bdeckofantastick\u00e9 literatury (science fiction). Jeho tvorba pokra\u010dovala d\u00e1le i po sametov\u00e9 revoluci v roce 1989.\nNarodil se do u\u010ditelsk\u00e9 rodiny, otec byl profesorem na obchodn\u00ed \u0161kole a tak\u00e9 matka byla u\u010ditelkou. Studia za\u010dal na anglick\u00e9m gymn\u00e1ziu, z n\u011bho\u017e v roce 1941 p\u0159e\u0161el na gymn\u00e1zium \u010desk\u00e9.\nJako mnoha jin\u00fdm, i Nesvadbovi zkomplikovala studia na gymn\u00e1ziu nacistick\u00e1 okupace, maturovat mohl a\u017e po v\u00e1lce v roce 1945.\nOd 19 let vyu\u017eil znalost angli\u010dtiny, za\u010dal s prvn\u00edmi p\u0159eklady. V letech 1945\u20131950 absolvoval l\u00e9ka\u0159skou fakultu v Praze, obor psychiatrie \u2013 vedle sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce byl i v\u00fdznamn\u00fdch psychiatrem a pat\u0159il k pr\u016fkopn\u00edk\u016fm skupinov\u00e9 psychoterapie v \u010cesku. Pr\u00e1v\u011b b\u011bhem studia poznal i Ludv\u00edka Sou\u010dka a oba tv\u016frci sci-fi se sp\u0159\u00e1telili. V letech 1949\u20131950 byl scen\u00e1ristou v \u010ceskoslovensk\u00e9m st\u00e1tn\u00edm filmu. Roku 1950 nastoupil do interny nemocnice v Teplic\u00edch, kde pracoval do roku 1952. Pak p\u016fsobil jako vojensk\u00fd l\u00e9ka\u0159 u letectva a v Arm\u00e1dn\u00edm um\u011bleck\u00e9m souboru. Od roku 1956 a\u017e do odchodu do d\u016fchodu v roce 1992 pracoval jako psychoterapeut na psychiatrick\u00e9m odd\u011blen\u00ed Fakultn\u00ed polikliniky v Praze; byl evidov\u00e1n tak\u00e9 jako agent StB pod kryc\u00edm jm\u00e9nem Autor.\nKrom\u011b p\u0159eklad\u016f z angli\u010dtiny psal p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b divadeln\u00ed hry a pov\u00eddky \u2013 n\u011bkolik jeho pov\u00eddek bylo i zfilmov\u00e1no, nap\u0159\u00edklad Blbec z Xeenem\u00fcnde (1960) a Tarzanova smrt.\nMnoho sv\u00fdch prac\u00ed uve\u0159ejnil v \u0159ad\u011b \u010dasopis\u016f (Mlad\u00e1 archa, Generace, Kvart, Mlad\u00e1 fronta, St\u0159edo\u0161kol\u00e1k). Spolupracoval na cel\u00e9 \u0159ad\u011b film\u016f (nap\u0159. Up\u00edr z Feratu, Pane, vy jste vdova!) a televizn\u00edch a rozhlasov\u00fdch seri\u00e1l\u016f (Bambinot).\nB\u011bhem \u017eivota hodn\u011b cestoval, nav\u0161t\u00edvil Asii (Vietnam, \u010c\u00edna), dva roky str\u00e1vil v USA.\nV roce 1983 mu byl ud\u011blen titul zaslou\u017eil\u00fd um\u011blec. Byl p\u0159edsedou Sekce pro v\u011bdeckofantastickou literaturu p\u0159i Svazu spisovatel; zastupoval \u010ceskoslovensko na n\u011bkolika SF kongresech. Byl p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 sekce World SF a dvojn\u00e1sobn\u00fdm nositelem ceny t\u00e9to organizace.Jeho dcera je spisovatelka B\u00e1ra Nesvadbov\u00e1.\nV\u00fdprava do Oce\u00e1nie, napsal 1949, premi\u00e9ra 1950\nOcelov\u00fd kruh\nR\u00e1no, premi\u00e9ra 1948\nBudou \u017e\u00edt, premi\u00e9ra 1949, drama o okupaci\nSv\u00e1rov, 1950\nT\u0159i podpisy, 1954\nZ\u00e1snuby barona Liebiga, \u00faprava star\u0161\u00ed hry Sv\u00e1rov, premi\u00e9ra 1956\nMimo\u0159\u00e1dn\u00e1 ud\u00e1lost, 1956, z vojensk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed\nTarzanova smrt, 1958 \u2013 sb\u00edrka 13 pov\u00eddek, v\u011bt\u0161inou non sci-fi, ve kter\u00fdch v\u00fdrazn\u011b uplatnil sv\u00e9 zku\u0161enosti psychiatra; v r. 1966 vy\u0161el v \u010cs. spisovateli pod t\u00edmt\u00e9\u017e n\u00e1zvem v\u00fdbor z p\u0159edchoz\u00edch sb\u00edrek.\nEinstein\u016fv mozek, 1960 \u2013 pov\u00eddkov\u00e1 sb\u00edrka, tentokr\u00e1t ji\u017e scifi; obsahuje mj. pov\u00eddky Einstein\u016fv mozek, Blbec z Xeenem\u00fcnde, Posledn\u00ed cesta kapit\u00e1na Nema, Vyn\u00e1lez proti sob\u011b a Ztracen\u00e1 tv\u00e1\u0159, z nich\u017e Einstein\u016fv mozek, Blbec z Xeenem\u00fcnde a Ztracen\u00e1 tv\u00e1\u0159 byly zfilmov\u00e1ny\nV\u00fdprava opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, 1962 \u2013 obsahuje dal\u0161\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 pov\u00eddky z Nesvadbovy tvorby (celkem dev\u011bt), mimo jin\u00e9 V\u00fdprava opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, Up\u00edr Ltd., Jak zem\u0159el kapit\u00e1n Nemo, Druh\u00fd ostrov dr. Moreaua \u010di And\u011bl posledn\u00edho soudu; pr\u00e1v\u011b pov\u00eddka Up\u00edr Ltd. se stala n\u00e1m\u011btem k filmu Up\u00edr z Feratu\nPosledn\u00ed cesty kapit\u00e1na Nema, 1966 \u2013 11 sci-fi pov\u00eddek spojen\u00fdch postavou kapit\u00e1na Nema \nT\u0159i dobrodru\u017estv\u00ed, 1972 \u2013 obsahuje novely P\u0159\u00edpad Zlat\u00e9ho Buddhy (1960), Jak p\u0159edst\u00edrat smrt (1971) a Absolutn\u00ed stroj\n\u0158idi\u010dsk\u00fd pr\u016fkaz rodi\u010d\u016f, 1979 \u2013 pov\u00eddkov\u00fd triptych na motivy rodi\u010dovsk\u00e9 v\u00fdchovy, obsahuje pov\u00eddky Romance v dur, Kojen\u0161tina a Spasitel \u2013 pov\u00eddka z budoucnosti, pou\u017eita jako n\u00e1m\u011bt k televizn\u00edmu seri\u00e1lu Bambinot\nMinehava podruh\u00e9, 1981 nese podtitulek (n\u00e1pady star\u00e9ho psychiatra): Psychofikce a obsahuje t\u0159i rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed pov\u00eddky: Minehava podruh\u00e9 aneb Psychoskop Mariana Koldy, L\u00e1ska aneb Citov\u00fd kondenz\u00e1tor Heleny V\u00e1vrov\u00e9 a Setk\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho druhu aneb Labyrinty Joan Hartlov\u00e9.\nDialog s doktorem Dongem, 1964 \u2013 filozoficko-politick\u00fd rom\u00e1n z vietnamsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, groteskn\u00ed a ironizuj\u00edc\u00ed prvky\nBludy Erika N., 1974 \u2013 v\u011bdeckofantastick\u00fd rom\u00e1n s detektivn\u00ed z\u00e1pletkou; odehr\u00e1v\u00e1 se na tajemn\u00e9m ostrov\u011b v Jadersk\u00e9m mo\u0159i; mnoho nevysv\u011btliteln\u00fdch \u00fakaz\u016f\nTajn\u00e1 zpr\u00e1va z Prahy, 1978 \u2013 rom\u00e1n v\u011bnovan\u00fd glob\u00e1ln\u00edm probl\u00e9m\u016fm, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b autobiografick\u00fd; neobsahuje sci-fi motivy, jde sp\u00ed\u0161e o spole\u010densko-dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n; p\u016fvodn\u00ed rukopis nepro\u0161el cenzurou (proto\u017ee obsahoval motivy invaze vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy v srpnu 1968 a n\u00e1sledn\u00e9 vlny emigrac\u00ed) a Nesvadba ho musel podstatn\u011b p\u0159epracovat (origin\u00e1ln\u00ed podoba vy\u0161la v r. 1991 pod titulem Prvn\u00ed zpr\u00e1va z Prahy)\nHled\u00e1m za man\u017eela mu\u017ee, 1986 \u2013 tento rom\u00e1n s podtitulem Druh\u00e9 tis\u00edcilet\u00ed neskon\u010d\u00ed autor charakterizuje jako sexfikci a \u0159\u00edk\u00e1 k n\u011bmu: \u201es nads\u00e1zkou lze \u0159\u00edci, \u017ee hrdinkami t\u00e9to kn\u00ed\u017eky jsou dv\u011b \u017eeny. \u017dij\u00ed v rozd\u00edln\u00fdch spole\u010densk\u00fdch z\u0159\u00edzen\u00edch, jsou sokyn\u011b, ale maj\u00ed spole\u010dn\u00fd probl\u00e9m: nemohou naj\u00edt p\u0159im\u011b\u0159en\u00e9ho partnera.\u201c\nPeklo Bene\u0161, 2002 \u2013 tematizuje alternativn\u00ed historii, ve kter\u00e9 roku 1938 nedo\u0161lo k Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b.\nCesta kolem sv\u011bta za 80 dn\u00ed od J. Verna, 1962\nMimo\u0159\u00e1dn\u00e1 ud\u00e1lost, 1956\nDialog s doktorem Dongem, 1962\nPoradna dr. B\u00edlka v seri\u00e1lu Jak se m\u00e1te Vondrovi, vys\u00edl\u00e1no 1977\nUkraden\u00e9 fantasie, 1962\nBlbec z Xeenem\u00fcnde, 1962\nTarzanova smrt, 1962\nZtracen\u00e1 tv\u00e1\u0159, 1965\nZabil jsem Einsteina, p\u00e1nov\u00e9\u2026, 1969\nPane, vy jste vdova, 1970\nSle\u010dna Golem, 1972\nTajemstv\u00ed zlat\u00e9ho Buddhy, 1973\nZ\u00edtra vstanu a opa\u0159\u00edm se \u010dajem, 1977\nKam zmizel kur\u00fdr, 1981\nUp\u00edr z Feratu, 1982\nTV seri\u00e1l Bambinot\n \u010ce\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 20. stolet\u00ed. Praha: \u010ceskoslovensk\u00fd spisovatel, 1985. \nJi\u0159\u00ed Hoskovec. Literatura prohr\u00e1v\u00e1 s obrazov\u00fdmi m\u00e9dii. Rozhovor. Psychologie dnes. Praha: Port\u00e1l, 22. srpna 2001, ro\u010d. VII, \u010d\u00eds. 9 (z\u00e1\u0159\u00ed 2001), s. 1, 2. . ISSN 1211-5886. \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Josef Nesvadba\nJosef Nesvadba na Kinoboxu.cz\nPrvn\u00ed v\u00fdchodoevropsk\u00fd autor sci-fi, jeho\u017e d\u00edlo bylo p\u0159elo\u017eeno do angli\u010dtiny Po\u0159ad \u010cesk\u00e9ho rozhlasu Plus, podrobn\u00e9 \u017eivotopisn\u00e9 informace, uk\u00e1zky z m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch prac\u00ed, rozhovory s Josefem Nesvadbou, citace z materi\u00e1l\u016f St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti.", "<<>>: Co je Violka olysal\u00e1? <<>>: Violka olysal\u00e1 (Viola epipsila) je vytrval\u00e1 bylina z \u010deledi violkovit\u00e9 (Violaceae). Listy jsou jednoduch\u00e9, na b\u00e1zi srd\u010dit\u00e9, na vrcholu \u0161pi\u010dat\u00e9 a\u017e tup\u00e9, \u010depele list\u016f jsou \u0161iroce vej\u010dit\u00e9 a\u017e okrouhle vej\u010dit\u00e9, na okraji jemn\u011b vroubkovan\u00e9 a\u017e trochu pilovit\u00e1. Lodyha se nevytv\u00e1\u0159\u00ed, listy jsou pouze v p\u0159\u00edzemn\u00ed r\u016f\u017eici a jsou v\u011bt\u0161inou jen 2 (na rozd\u00edl od violky bahenn\u00ed, kter\u00e1 jich m\u00e1 nej\u010dast\u011bji 2-6). Na kv\u011btn\u00ed stopce jsou 2 list\u00e9nce, um\u00edst\u011bn\u00e9 v horn\u00ed t\u0159etin\u011b d\u00e9lky kv\u011btn\u00ed stopky (podobn\u00e1 violka bahenn\u00ed je m\u00e1 v polovin\u011b kv\u011btn\u00ed stopky nebo je\u0161t\u011b n\u00ed\u017ee). Kv\u011bty jsou nevonn\u00e9. P\u0159\u00edv\u011bsky kali\u0161n\u00edch l\u00edstk\u016f jsou kr\u00e1tk\u00e9 a zaokrouhlen\u00e9. Korunn\u00ed l\u00edstky jsou nej\u010dast\u011bji bled\u011b fialov\u00e9, n\u011bkdy s b\u011blav\u00fdm n\u00e1dechem, ostruha je kr\u00e1tk\u00e1 a celkem siln\u00e1, tak\u00e9 sv\u011btle fialov\u00e1. \u010cn\u011blka je na vrcholu ter\u010dovit\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1. Kvete od kv\u011btna do \u010dervna. Plodem je tobolka.\nObr\u00e1zky viz zde \nRoste hlavn\u011b v severn\u00ed Evrop\u011b, na jih souvisle po D\u00e1nsko, severn\u00ed N\u011bmecko a Polsko, na z\u00e1pad od D\u00e1nska v Evrop\u011b zcela chyb\u00ed. D\u00e1le na jih jsou jen ojedin\u011bl\u00e9 lokality, kde je (nebo \u010dast\u011bji byla, nebo\u0165 mnoh\u00e9 u\u017e zanikly) glaci\u00e1ln\u00edm reliktem. Viola epipsila subsp. epipsila sah\u00e1 na v\u00fdchod a\u017e po st\u0159edn\u00ed Sibi\u0159, d\u00e1le pak roste Viola epipsila subsp. repens, kter\u00e1 sah\u00e1 sv\u00fdm v\u00fdskytem a\u017e do severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Severn\u00ed Ameriky. Mapka roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zde \nV \u010cR v sou\u010dasnosti u\u017e neroste a nen\u00ed jist\u00e9, jestli v historick\u00e9 dob\u011b v\u016fbec rostla. Je herb\u00e1\u0159ov\u011b dolo\u017eena od Leskovce nad Moravic\u00ed u Brunt\u00e1lu z 19. stolet\u00ed. Nen\u00ed v\u0161ak jist\u00e9, zda herb\u00e1\u0159ov\u00e9 polo\u017eky nepoch\u00e1zej\u00ed z Polska a nebyla k nim p\u0159ips\u00e1na \u0161patn\u00e1 lokalita. Dnes s jistotou v severn\u00edm Polsku. Historick\u00fd v\u00fdskyt na sousedn\u00edm Slovensku je jist\u00fd, zbyla zde v\u0161ak posledn\u00ed lokalita: . Jedn\u00e1 se stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b violky bahenn\u00ed o druh ra\u0161elini\u0161\u0165.\nKirschner J. et Skalick\u00fd V. (1990) :Viola \u2013 In: Hejn\u00fd S. et Slav\u00edk B. (eds.), Kv\u011btena \u010cesk\u00e9 republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0\nSuda J. (2002) :Viola \u2013 In: Kub\u00e1t K. et al. (eds.), Kl\u00ed\u010d ke kv\u011bten\u011b \u010cesk\u00e9 republiky. - Praha: Academia, 2002. - p.", "<<>>: Co je Brooksley Born? <<>>: Brooksley E. Born (* 27. srpna 1940 San Francisco) je americk\u00e1 pr\u00e1vni\u010dka.\nU\u017e v roce 1998 varovala vl\u00e1du i kongres, \u017ee voln\u00e9 obchodov\u00e1n\u00ed s finan\u010dn\u00edmi deriv\u00e1ty a dal\u0161\u00edmi n\u00e1stroji term\u00ednovan\u00fdch obchod\u016f je nebezpe\u010dn\u00e9 pro stabilitu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.\nVystudovala angli\u010dtinu a pr\u00e1va na Stanfordov\u011b univerzit\u011b v Palo Alto a roku 1964 promovala jako nejlep\u0161\u00ed v ro\u010dn\u00edku. Pracovala jako asistentka u odvolac\u00edho soudu ve Washingtonu D.C. a pak v mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed kancel\u00e1\u0159i Arnold a Porter, kde se zab\u00fdvala obchody s deriv\u00e1ty a pokusy o monopolizaci trhu. P\u016fsobila v \u0159ad\u011b dobrovoln\u00fdch funkc\u00ed, od roku 1980 p\u0159edsedala komisi nejv\u011bt\u0161\u00ed americk\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 organizace (American Bar Association) pro nominace soudc\u016f a roku 1993 se o n\u00ed hovo\u0159ilo jako o kandid\u00e1tce na nejvy\u0161\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyni (Attorney General). Spolu s M. Tucker vedla na Americk\u00e9 katolick\u00e9 univerzit\u011b ve Washingtonu (CUA) patrn\u011b prvn\u00ed kurz o nerovnopr\u00e1vn\u00e9m postaven\u00ed \u017een v americk\u00e9m pr\u00e1vu.\nRoku 1994 ji president Bill Clinton jmenoval do komise pro dozor nad term\u00ednov\u00fdmi obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) a od roku 1996 byla jej\u00ed p\u0159edsedkyn\u00ed. V t\u00e9to funkci si za\u010dala v\u0161\u00edmat rizik, spojen\u00fdch s term\u00ednovan\u00fdmi obchody, zejm\u00e9na pokud se d\u011blaj\u00ed mimo burzu (OTC) a jejich pln\u011bn\u00ed nikdo nekontroluje. Typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem je tzv. swap, kter\u00fd nem\u00e1 standardizovan\u00e9 podm\u00ednky a m\u016f\u017ee se bl\u00ed\u017eit s\u00e1zce na zm\u011bny hodnoty n\u011bjak\u00e9 komodity nebo cenn\u00e9ho pap\u00edru.\nRoku 1998 se hedge fond LTCM s objemem v bilionech dolar\u016f ocitl na pokraji bankrotu, z\u00e1sah Feder\u00e1ln\u00ed banky jej v\u0161ak zachr\u00e1nil. Born navrhovala, aby se p\u016fsobnost CFTC vztahovala i na tyto dosud neregulovan\u00e9 obchody a p\u0159\u00edpad se tak nemohl opakovat. Na n\u00e1tlak finan\u010dn\u00edch instituc\u00ed a p\u0159edsedy Feder\u00e1ln\u00ed banky A. Greenspana v\u0161ak kongres jej\u00ed n\u00e1vrh zam\u00edtl, na\u010de\u017e Born ze sv\u00e9 funkce resignovala. Objem trhu s deriv\u00e1ty pak d\u00e1le rostl, a\u017e 15. z\u00e1\u0159\u00ed 2008 zkrachovala banka Lehman Brothers a spustila tak sv\u011btovou finan\u010dn\u00ed krizi. Novin\u00e1\u0159i p\u0159ipomn\u011bli, \u017ee krizi by se p\u0159ede\u0161lo, kdyby byl Bornov\u00e9 n\u00e1vrh p\u0159ijat, ona sama to v\u0161ak komentovala a\u017e roku 2009, kdy byla vyznamen\u00e1na cenou J. F. Kennedyho \"Profily odvahy\" za ob\u010danskou state\u010dnost.\nSv\u011btov\u00e1 finan\u010dn\u00ed krize 2008\nFinan\u010dn\u00ed deriv\u00e1t\nFutures kontrakt\nOver-the-counter\n \n(anglicky)\nOdborn\u00fd profil na str\u00e1nk\u00e1ch Arnold & Porter\nProjev p\u0159i p\u0159evzet\u00ed ceny Profiles in Courage\nNECN video z ud\u00edlen\u00ed ceny\nSv\u011bdeectv\u00ed B. Born p\u0159ed parlamentn\u00edm v\u00fdborem (24. 7.", "<<>>: Co je Avraham Daus? <<>>: Avraham Daus (hebrejsky: \u05d0\u05d1\u05e8\u05d4\u05dd \u05d3\u05d0\u05d5\u05e1, \u200e6. \u010dervna 1902 \u2013 25. \u010dervna 1974) byl izraelsk\u00fd dirigent a hudebn\u00ed skladatel.\nNarodil se v Berl\u00edn\u011b v tehdej\u0161\u00edm N\u011bmeck\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed jako nejstar\u0161\u00ed syn v z\u00e1mo\u017en\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 asimilovan\u00e9 rodin\u011b. V letech 1919 a\u017e 1921 studoval hru na piano a komponov\u00e1n\u00ed na Hochschule der K\u00fcnste v Berl\u00edn\u011b a posl\u00e9ze na Hochschule f\u00fcr Musik und Theater v Mnichov\u011b. Mezi lety 1922 a 1933 p\u016fsobil v opern\u00edch domech ve Wroc\u0142awi, Dortmundu, Krefeldu a Wuppertalu. Po vzestupu nacismu v N\u011bmecku v roce 1933 m\u011bl kv\u016fli sv\u00e9mu \u017eidovsk\u00e9mu p\u016fvodu zak\u00e1z\u00e1no pracovat a proto emigroval do Francie. Od roku 1928 byl aktivn\u00ed v sionistick\u00e9m hnut\u00ed a v roce 1936 emigroval do britsk\u00e9 mand\u00e1tn\u00ed Palestiny.V mand\u00e1tn\u00ed Palestin\u011b a pozd\u011bji v Izraeli \u017eil v kibucu a pracoval jako u\u010ditel hudby a sborov\u00fd dirigent. O\u017eenil se s u\u010ditelkou um\u011bn\u00ed a ilustr\u00e1torkou Ilse Kantorovou, sestrou spisovatele Friedricha Torberga. Spole\u010dn\u011b m\u011bli dv\u011b dcery, Tamar a Tirsu.\nZem\u0159el v roce 1974 v Tel Avivu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Avraham Daus na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nGRADENWITZ, Peter. The Music of Israel: From the Biblical Era to Modern Times. Portland: Amadeus Press, 1996. 472 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-1574670127.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Bulis? <<>>: Ji\u0159\u00ed Bulis (3. \u0159\u00edjna 1946 Chomutov \u2013 12. kv\u011btna 1993 Olomouc) byl \u010desk\u00fd hudebn\u00edk, skladatel a klav\u00edrista. Autor filmov\u00e9, divadeln\u00ed, sc\u00e9nick\u00e9 i jazzov\u00e9 hudby.\nJm\u00e9no skladatele Ji\u0159\u00edho Bulise je spjato zejm\u00e9na s brn\u011bnskou divadeln\u00ed sc\u00e9nou, nicm\u00e9n\u011b autor s\u00e1m poch\u00e1z\u00ed ze severn\u00edch \u010cech. Narodil se v Chomutov\u011b a po slo\u017een\u00ed maturity na m\u00edstn\u00edm gymn\u00e1ziu se p\u0159esunul do Brna, kde studoval hudebn\u00ed v\u00fdchovu na Pedagogick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Jana Evangelisty Purkyn\u011b a v letech 1966\u20131971 skladbu na Jan\u00e1\u010dkov\u011b akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed (JAMU). Po ukon\u010den\u00ed studi\u00ed se nejprve \u017eivil jako u\u010ditel na Vejvanovsk\u00e9ho konzervato\u0159i v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, od konce sedmdes\u00e1t\u00fdch let se ji\u017e ale naplno v\u011bnoval pouze skl\u00e1d\u00e1n\u00ed. Jeho tvorba byla nane\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ed\u010dasn\u011b p\u0159eru\u0161ena. Bulis zem\u0159el ve sv\u00fdch 46 letech, 12. kv\u011btna 1993, p\u0159i automobilov\u00e9 nehod\u011b na d\u00e1lnici mezi Olomouc\u00ed a Prost\u011bjovem, pot\u00e9, co nezvl\u00e1dl \u0159\u00edzen\u00ed na sv\u00e9 cest\u011b z Brna do Ostravy. Posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed s Ji\u0159\u00edm Bulisem prob\u011bhlo na h\u0159bitov\u011b v Prost\u011bjov\u011b.\nA\u010dkoli se \u017e\u00e1dn\u00e1 jeho skladba nestala \u201ehitem\u201c, kter\u00fd by vstoupil do pov\u011bdom\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti, p\u0159esto z\u016fstala Bulisova hudba nezapomenuteln\u00e1 pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo se s n\u00ed m\u011bl mo\u017enost n\u011bkdy setkat.\nT\u011b\u017ei\u0161t\u011b Bulisovy tvorby nepochybn\u011b spo\u010d\u00edv\u00e1 v komponov\u00e1n\u00ed hudby k divadeln\u00edm p\u0159edstaven\u00edm. Nejv\u00edce spolupracoval s prost\u011bjovsk\u00fdm HaDivadlem a brn\u011bnsk\u00fdm Divadlem na prov\u00e1zku, ale jeho hudba byla pou\u017eita i v inscenac\u00edch jin\u00fdch divadel. Hudbu Ji\u0159\u00edho Bulise je mo\u017en\u00e9 sly\u0161et i v p\u0159edstaven\u00edch, kter\u00e1 vznikaj\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b.\nJi\u017e v polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech slo\u017eil Ji\u0159\u00ed Bulis hudbu pro chomutovsk\u00e9 Divadlo v podloub\u00ed pro kabaretn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed R\u016f\u017ee a dv\u011b kosti stehenn\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let za\u010dala \u00e9ra jeho spolupr\u00e1ce s Divadlem na prov\u00e1zku, kde skl\u00e1dal hudbu p\u0159edev\u0161\u00edm pro p\u0159edstaven\u00ed Boleslava Pol\u00edvky. Bulis se v n\u011bkolika inscenac\u00edch Divadla na prov\u00e1zku objevil i v men\u0161\u00edch rol\u00edch (obvykle jako klav\u00edrista, ale ztv\u00e1rnil nap\u0159\u00edklad i nohy Alenky a \u017dvahlava).\nAm a Ea (1973)\nP\u00e9pe (1974)\nPezza versus \u010corba (1975)\nPosledn\u00ed le\u010d (1981)\nSeance (1987)\n\u0160a\u0161ek a kr\u00e1lovna (1983)\nTerapie (1985)\nTrose\u010dn\u00edk (1977)Od roku 1977 se Bulis v\u011bnoval tvorb\u011b pro prost\u011bjovsk\u00e9 HaDivadlo. Spolupracoval ale i s jin\u00fdmi sc\u00e9nami, nap\u0159. se zl\u00ednsk\u00fdm Divadlem pracuj\u00edc\u00edch. Na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let slo\u017eil hudbu pro inscenace Ivo Krobota v pra\u017esk\u00e9m \u010cinohern\u00edm klubu. D\u00e1le psal pro pra\u017esk\u00e9 Dejvick\u00e9 divadlo nebo kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 loutkov\u00e9 Divadlo DRAK.\nBylo jich 5 1/2, Guma, N\u00e1vrat ztracen\u00e9ho syna, Panoptikum, Pou\u0165 k milosrdn\u00fdm a dal\u0161\u00ed\nBou\u0159e, Marianiny rozmary, N\u011b\u017en\u00fd barbar, Rodina Roth\u016fV posledn\u00edch letech se stala Bulisova hudba inspirac\u00ed pro vznik komponovan\u00fdch po\u0159ad\u016f v\u011bnovan\u00fdch speci\u00e1ln\u011b Bulisov\u011b tvorb\u011b (viz n\u00ed\u017ee), ale zazn\u00edv\u00e1 i v jin\u00fdch divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00edch. Bulis je nap\u0159\u00edklad obl\u00edben\u00fdm skladatelem re\u017eis\u00e9ra Vladim\u00edra Mor\u00e1vka, kter\u00fd jeho hudbu pou\u017eil ve sv\u00fdch nezapomenuteln\u00fdch inscenac\u00edch Hamlet a Mary\u0161a, popravd\u011b v\u0161ak Ma\u0159ka \u010dili To m\u00e1\u0161 za to, bestij\u00f3! uveden\u00fdch v kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9m Klicperov\u011b divadle.\nHaDivadlo \u2013 Proklatec aneb Soire\u00e9 s p\u00edsn\u011bmi J. Bulise ve zmizel\u00e9 kav\u00e1rn\u011b Kolbaba (sc\u00e9n\u00e1\u0159 a re\u017eie Arno\u0161t Goldflam). (V n\u00e1zvu p\u0159edstaven\u00ed je zm\u00edn\u011bna Bulisova obl\u00edben\u00e1 kav\u00e1rna.)\nDivadlo v Dlouh\u00e9, Praha \u2013 Kabaret Pr\u00e9vert-Bulis (sc\u00e9n\u00e1\u0159 a re\u017eie Jan Borna).\nK mnoha sv\u00fdm skladb\u00e1m si Ji\u0159\u00ed Bulis psal texty s\u00e1m. V\u011bt\u0161inou jsou prostoupeny temn\u011b melancholickou poetickou linkou a obst\u00e1ly by jist\u011b i jako samostatn\u00e9 b\u00e1snick\u00e9 \u00fatvary (nap\u0159. And\u011bl radosti, Jedno jm\u00e9no, Nekone\u010dn\u00fd val\u010d\u00edk nebo jeho patrn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed skladba Host\u00e9 na zemi). V ostatn\u00edch p\u0159\u00edpadech Bulis \u010dasto sahal k b\u00e1sn\u00edm zn\u00e1m\u00fdch autor\u016f. Zhudebnil nap\u0159\u00edklad n\u011bkter\u00e9 b\u00e1sn\u011b Sergeje Jesenina. D\u00e1le spolupracoval s Janem Vod\u0148ansk\u00fdm nebo Zde\u0148kem \u0160laisem. Lah\u016fdkou jsou pak jist\u011b skladby \u201eDe\u0161tn\u00edk z Piccadilly\u201c s textem Jaroslava Seiferta a \u201eSv\u00edt\u00e1, Marie\u201c na text Daniila Charmse.\nOrigin\u00e1ln\u00ed Bulisova hudba byla pou\u017eita v \u0159ad\u011b film\u016f, mimo jin\u00e9 i ve sn\u00edmc\u00edch Juraje Jakubiska nebo V\u011bry Chytilov\u00e9.\nD\u011bdictv\u00ed aneb Kurvaho\u0161igutntag (1992) \u2013 re\u017eie V\u011bra Chytilov\u00e1\nLep\u0161\u00ed je b\u00fdt bohat\u00fd a zdrav\u00fd ne\u017e chud\u00fd a nemocn\u00fd (1992, spolu s Milo\u0161em Krko\u0161kou) - re\u017eie Juraj Jakubisko\nSv\u011bdek um\u00edraj\u00edc\u00edho \u010dasu (1990) \u2013 re\u017eie Miloslav Luther\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed bytosti (1990) \u2013 re\u017eie Fero Feni\u010d\nChodn\u00edk cez Dunaj (1989) \u2013 re\u017eie Miloslav Luther\nSed\u00edm na kon\u00e1ri a je mi dobre (1989) \u2013 re\u017eie Juraj Jakubisko\n\u0160tek (1988) \u2013 re\u017eie Miloslav Luther\n\u0160a\u0161ek a kr\u00e1lovna (1987) \u2013 re\u017eie V\u011bra Chytilov\u00e1\nPosledn\u00ed le\u010d (1981) \u2013 re\u017eie Vladim\u00edr S\u00eds\nJi\u0159\u00ed Bulis je autorem hudby pro v\u00edce ne\u017e 30 televizn\u00edch film\u016f a inscenac\u00ed (Faust, Hedvika, Jan houslista, Komtesa Mary, N\u00e1led\u00ed, Narozeniny, V\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edpad, Zjasn\u011bn\u00e1 noc, Zlat\u00fd drak aj.). Slo\u017eil tak\u00e9 hudbu pro n\u011bkolik d\u00edl\u016f tehdy obl\u00edben\u00e9ho seri\u00e1lu Bakal\u00e1\u0159i.\nB\u011bhem autorova \u017eivota nedo\u0161lo k vyd\u00e1n\u00ed jeho vlastn\u00edho alba, Bulisovy pr\u00e1ce se proto \u010dasto dochovaly jen ve form\u011b amat\u00e9rsk\u00fdch zvukov\u00fdch nahr\u00e1vek rozpt\u00fdlen\u00fdch po r\u016fzn\u00fdch arch\u00edvech a soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. P\u0159esto po Bulisov\u011b smrti vy\u0161lo n\u011bkolik kompilac\u00ed, kter\u00e9 kvalitn\u011b mapuj\u00ed jeho tvorbu. Vynikaj\u00edc\u00ed album Tich\u00e9 p\u00edsn\u011b nap\u0159\u00edklad vzniklo ze z\u00e1znamu jednoho z Bulisov\u00fdch proslul\u00fdch v\u00e1no\u010dn\u00edch ve\u010d\u00edrk\u016f (nahr\u00e1vku po\u0159\u00eddil Jan Ber\u00e1nek v roce 1981).\nTich\u00e9 p\u00edsn\u011b (Sony Music Bonton, 1998) \u2013 Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed skladby nazp\u00edvan\u00e9 Ji\u0159\u00edm Bulisem za vlastn\u00edho klav\u00edrn\u00edho doprovodu.\nHost\u00e9 na Zemi (HaDivadlo, 1998) \u2013 P\u00edsn\u011b Ji\u0159\u00edho Bulise nazp\u00edvan\u00e9 herci HaDivadla pro inscenaci Proklatec aneb Soire\u00e9 s p\u00edsn\u011bmi J. Bulise ve zmizel\u00e9 kav\u00e1rn\u011b Kolbaba (sc\u00e9n\u00e1\u0159 a re\u017eie Arno\u0161t Goldflam).\nWorks / V\u011bci (Wolf Records, 2005) \u2013 Sebran\u00e9 origin\u00e1ln\u00ed nahr\u00e1vky zp\u00edvan\u00fdch i instrument\u00e1ln\u00edch (sc\u00e9nick\u00fdch) skladeb.\nKdo nev\u00ed co s l\u00e1skou (Divadlo v Dlouh\u00e9, 2005) \u2013 P\u00edsn\u011b Ji\u0159\u00edho Bulise z inscenace Kabaret Pr\u00e9vert-Bulis v pod\u00e1n\u00ed herc\u016f pra\u017esk\u00e9ho Divadla v Dlouh\u00e9 (sc\u00e9n\u00e1\u0159 a re\u017eie Jan Borna).V Roce 2015 vy\u0161lo tribute album Hommage \u00e0 Ji\u0159\u00ed Bulis iniciovan\u00e9 Martinem Ky\u0161persk\u00fdm ve spolupr\u00e1ci s Bulisovou dcerou Luci\u00ed Dlabolovou.\nKlime\u0161ov\u00e1, E.: Hudba, lid\u00e9, sv\u011bt. Hudebn\u00ed rozhledy, Vol. 28, No. 6.\nMart\u00ednkov\u00e1, A. (ed.): \u010ce\u0161t\u00ed skladatel\u00e9 sou\u010dasnosti. Praha : Panton, 1985.\n Kdo je kdo : 91/92 : \u010cesk\u00e1 republika, feder\u00e1ln\u00ed org\u00e1ny \u010cSFR. D\u00edl 1, A\u2013M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 95. \n Osobnosti - \u010cesko : Ott\u016fv slovn\u00edk. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 83. \nVO\u0160AHL\u00cdKOV\u00c1, Pavla, a kol. Biografick\u00fd slovn\u00edk \u010desk\u00fdch zem\u00ed : 8. se\u0161it : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 313\u2013314. \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Ji\u0159\u00ed Bulis\n\u017divotopis Ji\u0159\u00edho Bulise na wolfrecords.freemusic.cz\nJi\u0159\u00ed Bulis v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nJi\u0159\u00ed Bulis na Kinoboxu.cz\nJi\u0159\u00ed Bulis v Encyklopedii d\u011bjin m\u011bsta Brna\n\u017divotopis Ji\u0159\u00edho Bulise na www.freemusic.cz\nLIS\u00c1, Hana: Ji\u0159\u00ed Bulis. V\u00fdb\u011br kulturn\u00edch v\u00fdro\u010d\u00ed 2021 . \u00dast\u00ed nad Labem: Severo\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna, 2021, L(2), 1\u20134 . ISSN 1803-6953.", "<<>>: Co je Nevlastn\u00ed integr\u00e1l? <<>>: Klasick\u00fd Riemann\u016fv ur\u010dit\u00fd integr\u00e1l je definovan\u00fd na intervalu kone\u010dn\u00e9 d\u00e9lky. N\u011bkdy je nutn\u00e9 integrovat i na polop\u0159\u00edmce nebo na cel\u00e9 p\u0159\u00edmce. K tomu se pou\u017e\u00edv\u00e1 nevlastn\u00ed integr\u00e1l, kter\u00fd je zaveden pou\u017eit\u00edm limitn\u00edho p\u0159echodu v integr\u00e1lu na intervalu kone\u010dn\u00e9 d\u00e9lky.\nJestli\u017ee funkce funkce \n \n \n \n f\n \n \n {displaystyle f}\n je integrovateln\u00e1 na ka\u017ed\u00e9m kone\u010dn\u00e9m intervalu \n \n \n \n \u27e8\n a\n ,\n b\n \u27e9\n \n \n {displaystyle langle a,brangle }\n a existuje vlastn\u00ed limita:\n \n \n \n \n lim\n \n t\n \u2192\n \u221e\n \n \n \n \u222b\n \n a\n \n \n t\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle lim _{tto infty }int _{a}^{t}f(x)mathrm {d} x}\n respektive:\n \n \n \n \n lim\n \n t\n \u2192\n \u2212\n \u221e\n \n \n \n \u222b\n \n t\n \n \n b\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle lim _{tto -infty }int _{t}^{b}f(x)mathrm {d} x}\n pak tuto limitu naz\u00fdv\u00e1me konvergentn\u00edm nevlastn\u00edm integr\u00e1lem s nekone\u010dn\u00fdmi mezemi a p\u00ed\u0161eme:\n \n \n \n \n \u222b\n \n a\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{a}^{+infty }f(x)mathrm {d} x}\n respektive:\n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n b\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{b}f(x)mathrm {d} x}\n Jestli\u017ee uveden\u00e9 limity neexistuj\u00ed, \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee nevlastn\u00ed integr\u00e1l diverguje .\nKonverguj\u00ed-li integr\u00e1ly:\n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n a\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n ,\n \n \u222b\n \n a\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{a}f(x)mathrm {d} x,int _{a}^{+infty }f(x)mathrm {d} x}\n .\u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee integr\u00e1l\n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{+infty }f(x)mathrm {d} x}\n .konverguje , a p\u00ed\u0161eme:\n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n =\n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n a\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n +\n \n \u222b\n \n a\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n .\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{+infty }f(x)mathrm {d} x=int _{-infty }^{a}f(x)mathrm {d} x+int _{a}^{+infty }f(x)mathrm {d} x.}\n Neexistuje-li aspo\u0148 jeden z integr\u00e1l\u016f \n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n a\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{a}f(x)mathrm {d} x}\n a \n \n \n \n \n \u222b\n \n a\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{a}^{+infty }f(x)mathrm {d} x}\n , \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee integr\u00e1l \n \n \n \n \n \u222b\n \n \u2212\n \u221e\n \n \n +\n \u221e\n \n \n f\n (\n x\n )\n \n d\n \n x\n \n \n {displaystyle int _{-infty }^{+infty }f(x)mathrm {d} x}\n diverguje \nPozn\u00e1mka. Stejn\u00fdm zp\u016fsobem je mo\u017eno roz\u0161\u00ed\u0159it integr\u00e1l i na neohrani\u010den\u00e9 funkce. Nap\u0159\u00edklad V praxi proto rozli\u0161ujeme nevlastn\u00ed integr\u00e1l vlivem funkce a nevlastn\u00ed integr\u00e1l vlivem meze.", "<<>>: Co je Savoia-Marchetti SM.73? <<>>: Savoia-Marchetti SM.73 Pipistrello (Netop\u00fdr) byl italsk\u00fd t\u0159\u00edmotorov\u00fd dopravn\u00ed letoun z 30. a po\u010d\u00e1tku 40. let 20. stolet\u00ed, vyvinut\u00fd spole\u010dnost\u00ed S.I.A.I. (Societ\u00e0 Idrovolanti Alta Italia, Savoia, Sesto Calende). Prvn\u00ed prototyp vzl\u00e9tl 4. \u010dervna 1934. Stroje SM.73 l\u00e9taly ve slu\u017eb\u00e1ch aerolini\u00ed Sabena, Ala Littoria, \u010cSA a Avio Linee Italiane. Po vypuknut\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky za\u010daly n\u011bkter\u00e9 stroje slou\u017eit jako vojensk\u00e9 transportn\u00ed letouny v Regia Aeronautica a letouny od leteck\u00e9 spole\u010dnosti Sabena v britsk\u00e9m vojensk\u00e9m letectvu RAF.\nDopravn\u00ed letoun, dolnoplo\u0161n\u00edk SM.73 vznikl v\u00fdvojem z \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho dopravn\u00edho hornoplo\u0161n\u00edku SM.71. Firma Savoia-Marchetti se po typu SM.71 za\u010dala touto kategori\u00ed letadel zab\u00fdvat intenzivn\u011bji. Prototyp s motory Gnome-Rh\u00f4ne 9Kfr (o v\u00fdkonu 441 kW/600 k) byl zal\u00e9t\u00e1n 4. \u010dervna 1934 (imatrikulov\u00e1n I-SIAI, z\u016fstal zprvu ve vlastnictv\u00ed tov\u00e1rny SIAI, pozd\u011bji mu bylo p\u0159id\u011bleno vojensk\u00e9 ozna\u010den\u00ed MM.265 a byl \"p\u0159evelen\" do Libye). Od sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce se li\u0161il dolnoplo\u0161n\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm a v\u011bt\u0161\u00ed kabinou pro cestuj\u00edc\u00ed, celkem pro 14 pasa\u017e\u00e9r\u016f, co\u017e neznamenalo n\u011bjak\u00fd v\u00fdrazn\u00fd aerodynamick\u00fd nebo technologick\u00fd pokrok. Do ne zcela vhodn\u011b tvarovan\u00e9ho a prosklen\u00e9ho trupu pronikal intenzivn\u011b hluk z motor\u016f, a tak firma Savoia-Marchetti p\u0159istoupila je\u0161t\u011b v roce 1934 (i na n\u00e1tlak potencion\u00e1ln\u00edch z\u00e1kazn\u00edk\u016f) k celkov\u00e9mu p\u0159epracov\u00e1n\u00ed konstrukce trupu.Nov\u00fd prototyp, kter\u00fd byl zpo\u010d\u00e1tku ozna\u010dov\u00e1n SM.73bis ale pozd\u011bji jen SM.73, se mohl py\u0161nit elegantn\u00edm aerodynamick\u00fdm trupem s velkou sm\u011brovkou, kapkovit\u011b kapotovan\u00fdm pevn\u00fdm podvozkem a a\u017e 18 sedadly pro cestuj\u00edc\u00ed. Celkem bylo vyrobeno 40 letoun\u016f SM.73 a dal\u0161\u00edch 7 v licenci.Letouny se i p\u0159es svou sm\u00ed\u0161enou konstrukci vyzna\u010dovaly vysokou \u017eivotnost\u00ed, zna\u010dnou odolnost\u00ed a spolehlivost\u00ed. P\u0159esto\u017ee se jednalo o p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 stroje vydr\u017eely i za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nam\u00e1havou slu\u017ebu v bojov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch na Balk\u00e1n\u011b a v Africe. B\u011bhem v\u00fdroby do\u0161lo k n\u011bkolika modernizac\u00edm. Za\u010daly se pou\u017e\u00edvat zatahovac\u00ed podvozky, pou\u017e\u00edv\u00e1ny byly v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motory a \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed staviteln\u00e9 vrtule. Konstruk\u010dn\u00ed syst\u00e9m sm\u00ed\u0161en\u00e9 stavby d\u0159evo-kov-pl\u00e1tno pou\u017eila Savoia Marchetti i u sv\u00e9ho bombardovac\u00edho letounu SM.81, co\u017e vlastn\u011b byla vojensk\u00e1 alternativa SM.73. Civiln\u00ed verze m\u011bla sv\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v letounu Savoia-Marchetti SM.75, kter\u00fd se za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt od roku 1938.\nUpraven\u00e1 konstrukce SM.73 vynikala estetickou jemnost\u00ed tvar\u016f. Oproti SM.71 a prvn\u00edmu prototypu SM.73 byly na boc\u00edch kabiny jednotliv\u00e1 okna a ne pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9 prosklen\u00ed s jedn\u00edm oknem po cel\u00e9 d\u00e9lce trupu. Byl to t\u0159\u00edmotorov\u00fd samonosn\u00fd dolnoplo\u0161n\u00edk sm\u00ed\u0161en\u00e9 konstrukce s pevn\u00fdm z\u00e1\u010fov\u00fdm podvozkem. K\u0159\u00eddlo bylo celod\u0159ev\u011bn\u00e9, vodot\u011bsn\u00e9, vybaven\u00e9 vztlakov\u00fdmi klapkami. K\u0159\u00eddlo pota\u017een\u00e9 p\u0159ekli\u017ekou bylo slo\u017eeno ze 3 pod\u00e9ln\u00edk\u016f, z nich\u017e prost\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st byla p\u0159ipevn\u011bna ke trupu. Trup vej\u010dit\u00e9ho tvaru byl sva\u0159en z CrMo ocelov\u00fdch trubek a pota\u017een pl\u00e1tnem.V uzav\u0159en\u00e9 kabin\u011b bylo m\u00edsto pro \u010dty\u0159\u010dlennou pos\u00e1dku a a\u017e 18 cestuj\u00edc\u00edch, z toho pro 4 v sal\u00f3nku 1. t\u0159\u00eddy nad nosn\u00edky k\u0159\u00eddla. Kabina pro cestuj\u00edc\u00ed byla tedy rozd\u011blena na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Mezi \u010dty\u0159mi \u010dleny pos\u00e1dky byla i palubn\u00ed pr\u016fvod\u010d\u00ed. Prostor pro zavazadla byl pod podlahami obou t\u011bchto kabin. Kola hlavn\u00edch podvozkov\u00fdch noh, opat\u0159en\u00fdch tlumi\u010di a n\u00edzkotlak\u00fdmi pneumatikami, byla kryta kapkovit\u00fdmi kapotami podvozkov\u00fdch kol.Ocasn\u00ed plochy zd\u016fraz\u0148ovala \u0161irok\u00e1 svisl\u00e1 ocasn\u00ed plocha, kter\u00e1 dob\u0159e ladila s celkov\u00fdm vzhledem letounu. Zadn\u00ed kormidla byla sva\u0159ena z ocelov\u00fdch trubek pota\u017een\u00fdch pl\u00e1tnem. Vodorovn\u00e1 i svisl\u00e1 ocasn\u00ed plocha byly \u0159iditeln\u00e9: prvn\u00ed za letu, druh\u00e1 na zemi. Motory m\u011bly velk\u00e9 prstencov\u00e9 kryty a motorov\u00e9 lo\u017ee bylo vybaveno, tak jako i lo\u017ee postrann\u00edch motor\u016f, za\u0159\u00edzen\u00ed k tlumen\u00ed vibrac\u00ed typu S.I.A.I.. Centr\u00e1ln\u00ed motor byl um\u00edst\u011bn vp\u0159edu na trupu, oba stranov\u00e9 motory byly vestav\u011bny do k\u0159\u00eddla. Za motorem v kabin\u011b sed\u011bli oba piloti vedle sebe, za n\u00ed pak sed\u011bli mechanik a radiotelegrafista. V k\u0159\u00eddle byl z kabiny mechanika pr\u016flez k ob\u011bma bo\u010dn\u00edm motor\u016fm, co\u017e dovolovalo p\u0159\u00edpadn\u00fd z\u00e1sah na motoru b\u011bhem letu. Motory byly kryty duralov\u00fdmi plechy. Spou\u0161t\u011bn\u00ed motor\u016f obstar\u00e1val kompresor \"Garelli\" ovl\u00e1dan\u00fd z kabiny mechanika. Ak\u010dn\u00ed r\u00e1dius letadla p\u0159i plat\u00edc\u00edm, pln\u00e9m zat\u00ed\u017een\u00ed 2140 kg \u010dinil 1000 km, p\u0159i 1710 kg pak 1400 km, p\u0159i 1500 kg to bylo 1600 km a p\u0159i 1150 kg a\u017e 1930 km.Letoun m\u011bl zdvojen\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed, radiostanici pro navig\u00e1tora, palubn\u00ed bufet, toaletu, 17\u201318 m\u00edst pro cestuj\u00edc\u00ed s jejich zavazadly a n\u00e1kladn\u00ed prostor na zbo\u017e\u00ed do 3500 kg. Byl pou\u017e\u00edv\u00e1n leteck\u00fdmi spole\u010dnostmi SABENA, Ala Littoria, Avio Linee Italiane a \u010cSA. Letouny SM.73 m\u011bly velk\u00fd v\u00fdznam jak pro \u010cSA, tak pro sv\u00e9 belgick\u00e9 a italsk\u00e9 provozovatele.\nPrvn\u00edm z\u00e1kazn\u00edkem se v roce 1935 staly belgick\u00e9 aerolinky Sabena, kter\u00e9 dostaly 5 stroj\u016f z It\u00e1lie a pozd\u011bji v letech 1936 a\u017e 1937 dal\u0161\u00edch 7 vyroben\u00fdch v licenci p\u0159\u00edmo v Belgii u spole\u010dnosti SABCA z Harenu na p\u0159edm\u011bst\u00ed Bruselu. Sabena tyto letouny nasadila na sv\u00e9m baltsk\u00e9m expresu z Lond\u00fdna nebo Pa\u0159\u00ed\u017ee p\u0159es Brusel, Hamburk a Koda\u0148 do \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho Malm\u00f6. L\u00e9taly i na charterov\u00fdch, dovolenkov\u00fdch spoj\u00edch do pob\u0159e\u017en\u00edch destinac\u00ed v Ostende a v Anglii. Ze sedmi stroj\u016f z licen\u010dn\u00ed belgick\u00e9 v\u00fdroby byly n\u011bkter\u00e9 upraveny jen pro 8 cestuj\u00edc\u00edch a p\u0159epravu po\u0161tovn\u00edch z\u00e1silek. Od \u0159\u00edjna 1936 slou\u017eily na trati p\u0159es Saharu spojuj\u00edc\u00ed Brusel s Elisabethvillem v Belgick\u00e9m Kongu.Nejv\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1kazn\u00edkem byly italsk\u00e9 spole\u010dnost Ala Littoria a Avio Linee Italiane s celkem 29 letouny Savoia Marchetti S-73 Pipistrello. Ala Littoria jako prvn\u00ed letoun (v\u00fdr. \u010d. 30006) zaregistrovala v italsk\u00e9m leteck\u00e9m rejst\u0159\u00edku 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1935, kde mu byla p\u0159id\u011blena imatrikulace I-PISA. Tento a dal\u0161\u00ed letouny SM.73 pou\u017e\u00edvala Ala Littoria (zalo\u017eena v roce 1934 z popudu Benita Mussoliniho jako st\u00e1tn\u00ed leteck\u00e1 spole\u010dnost slou\u010den\u00edm n\u011bkolika soukrom\u00fdch spole\u010dnost\u00ed) na sv\u00fdch hlavn\u00edch evropsk\u00fdch tras\u00e1ch, p\u0159edev\u0161\u00edm do Bruselu a Lond\u00fdna, ale tak\u00e9 l\u00e9taly i p\u0159es St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e do italsk\u00fdch koloni\u00ed v severn\u00ed Africe, Eritreje a Habe\u0161e. Dal\u0161\u00ed italsk\u00e1 leteck\u00e1 spole\u010dnost Avio Linee Italiane (zalo\u017eena spole\u010dnost\u00ed FIAT v roce 1926) dostala postupn\u011b 6 stroj\u016f (imatrikulace p\u0159id\u011blena od \u00fanora do dubna 1937), v\u00fdr. \u010d. 30022-7. Od kv\u011btna 1937 se postupn\u011b 6 letoun\u016f SM.73 objevilo ve slu\u017eb\u00e1ch \u010ceskoslovensk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch aerolini\u00ed.\nPo vypuknut\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo 13 italsk\u00fdch SM.73 nasazeno v dopravn\u00ed slu\u017eb\u011b vojensk\u00e9ho letectva na z\u00e1sobovac\u00edch tras\u00e1ch do italsk\u00fdch koloni\u00ed v severn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Africe, p\u0159edev\u0161\u00edm u 603. letky (Squadriglia 603) Regia Aeronautica. Po kapitulaci Belgie v kv\u011btnu 1940 p\u0159elet\u011blo 7 stroj\u016f belgick\u00e9 Sabeny do slu\u017eeb britsk\u00e9 RAF. Dal\u0161\u00ed letouny ze Sabeny se pokusily p\u0159elet\u011bt v l\u00e9t\u011b 1940 p\u0159es ji\u017en\u00ed Francii a Al\u017e\u00edr do Belgick\u00e9ho Konga. V al\u017e\u00edrsk\u00e9m Oranu v\u0161ak pos\u00e1dky i letouny zajali voj\u00e1ci vichistick\u00e9 Francie. P\u00e9tain\u016fv re\u017eim tak cht\u011bl z\u00edskat \u201ekladn\u00e9 body\u201c u nacistick\u00e9ho N\u011bmecka i fa\u0161istick\u00e9 It\u00e1lie. Italov\u00e9 to skute\u010dn\u011b uv\u00edtali, kdy\u017e se letouny SM.73 vr\u00e1tily zp\u011bt do zem\u011b sv\u00e9ho p\u016fvodu. Letouny (ex OO-AGL, OO-AGO, OO-AGQ, OO-AGX, OO-AGY) byly upraveny a za\u010dlen\u011bny do 605. letky (Squadriglia 605) Regia Aeronautica.Z vyroben\u00fdch 47 letoun\u016f jich v letech 1935-1940 dvan\u00e1ct havarovalo, z toho 8 italsk\u00fdch SIAI a 4 vyroben\u00e9 v Belgii spole\u010dnost\u00ed SABCA. N\u011bkter\u00e9 exempl\u00e1\u0159e l\u00e9taly i po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.\nV r\u00e1mci modernizace letov\u00e9ho parku zakoupily \u010ceskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed aerolinie (\u010cSA) \u0161est stroj\u016f, kter\u00e9 byly zaneseny do leteck\u00e9ho rejst\u0159\u00edku s imatrikulacemi OK-BAB a\u017e OK-BAG. V \u010ceskoslovensku byl tento letoun osazen motory Walter Pegas II-M2, pozd\u011bji Walter Pegas III-M2. Letadla \u010cSA odl\u00e9tala z \u010derstv\u011b otev\u0159en\u00e9ho leti\u0161t\u011b v Ruzyni (5. dubna 1937) na pravideln\u00e9 linky vnitrost\u00e1tn\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00ed. Mezin\u00e1rodn\u00ed byly z Prahy p\u0159es U\u017ehorod a Klu\u017e do Bukure\u0161ti (spole\u010dn\u011b s rumunskou spole\u010dnost\u00ed Sarta), z Prahy do Ben\u00e1tek a z Prahy do Bruselu spole\u010dn\u011b se spole\u010dnost\u00ed Sabena. Provoz na trati Praha - Brusel byl ofici\u00e1ln\u011b zah\u00e1jen 5. dubna 1937 p\u0159i otev\u0159en\u00ed leti\u0161t\u011b v Ruzyni. Cena letenky z Prahy do Bruselu \u010dinila 880 K\u010d a cesta na vzd\u00e1lenosti 761 km trvala necel\u00e9 3 hodiny. Provoz na trati Praha - Ben\u00e1tky byl ofici\u00e1ln\u011b zah\u00e1jen 20. kv\u011btna 1937. Linku na trase Bratislava - Celovec (Klagenfurt) - Terst spole\u010dn\u011b provozovaly \u010cSA a Ala Littoria. Jeden z \u010deskoslovensk\u00fdch letoun\u016f (OK-BAG) havaroval 13. srpna 1938 ji\u017en\u011b od n\u011bmeck\u00e9ho Durbachu (nedaleko Oberkirchu v poho\u0159\u00ed Schwarzwald) na lince Praha - \u0160trasburk a byl zcela zni\u010den. Pos\u00e1dka se b\u011bhem letu dostala do slo\u017eit\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch podm\u00ednek bez viditelnosti zem\u011b a p\u0159i kles\u00e1n\u00ed ke \u0160trasburku pilot narazil do h\u0159ebene kopce Brandenkopf (945 m n. m.). V\u0161ech 17 lid\u00ed z pos\u00e1dky v\u010d. \u0161\u00e9fpilota \u010cSA Karla Brabence a cestuj\u00edc\u00edch na palub\u011b zahynulo. Celkem SM.73 u \u010cSA nal\u00e9taly p\u0159edev\u0161\u00edm na zahrani\u010dn\u00edch link\u00e1ch 5371,07 hod a 1 233 302 km.\nSeznam jednotliv\u00fdch stroj\u016f l\u00e9taj\u00edc\u00edch v barv\u00e1ch \u010cSA (podle L+K 5/95):\nS t\u011bmito letouny (vojensk\u00e9 ozna\u010den\u00ed S.73) po\u010d\u00edtalo Ministerstvo n\u00e1rodn\u00ed obrany (MNO) v p\u0159\u00edpad\u011b mobilizace a n\u00e1sledn\u00e9ho vypuknut\u00ed v\u00e1lky. Ihned po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed mobilizace m\u011bly v\u0161echny letouny p\u0159el\u00e9tnout na leti\u0161t\u011b v Kunovic\u00edch, aby je p\u0159evzal Leteck\u00fd sklad 2 a n\u00e1sledn\u011b je - zde s\u00eddl\u00edc\u00ed pobo\u010dka tov\u00e1rny Avia - m\u011bla militarizovat. Byla \u00favaha o vyzbrojen\u00ed dv\u011bma kulomety vz. 30 r\u00e1\u017ee 7,92 mm, s instalac\u00ed p\u0159edn\u00ed st\u0159eleck\u00e9 v\u011b\u017ee Aero (typ z letounu Aero MB-200), po odstran\u011bn\u00ed sedadel s mont\u00e1\u017e\u00ed sklopn\u00fdch lavic a se zes\u00edlen\u00edm podlahy kabiny pro p\u0159epravu n\u00e1kladu.V\u0161ech p\u011bt stroj\u016f \u010cSA po vzniku Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava p\u0159evzala n\u011bmeck\u00e1 Deutsche Luft Hansa (imatrikulace D-ABAB a\u017e ABAF), kter\u00e1 je provozovala po 15. b\u0159eznu 1939 a\u017e do v\u00fdmazu z leteck\u00e9ho rejst\u0159\u00edku v prv\u00e9 polovin\u011b 40. let. V letech 1939-40 byly letouny v \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rozlo\u017een\u00e9m stavu dopraveny po \u017eeleznici do It\u00e1lie. Pot\u00e9 se n\u011bkter\u00e9 z nich dostaly po nezbytn\u00fdch \u00faprav\u00e1ch na frontu na severu Afriky a tam tak\u00e9 byly postupn\u011b zni\u010deny.\nLetouny dod\u00e1van\u00e9 jednotliv\u00fdm leteck\u00fdm spole\u010dnostem se li\u0161ily pou\u017eit\u00fdmi motory podle po\u017eadavk\u016f z\u00e1kazn\u00edk\u016f.\nAla Littoria (pozn. podle italsk\u00e9ho rejst\u0159\u00edku bylo pro Ala Littoria imatrikulov\u00e1no \"pouze\" 23 stroj\u016f)5 stroj\u016f s motory Piaggio Stella IX.RC 9 o v\u00fdkonu 492-515 kW/680-700 k\n10 stroj\u016f s motory Wright Cyclone GR-1820 o v\u00fdkonu 404-559 kW\n16 stroj\u016f s motory Alfa 126 R.C.10 o v\u00fdkonu 559\u2013597 kW/750\u2013801 k\nAvio Linee Italiane\n6 stroj\u016f s motory Alfa 126 R.C.10 o v\u00fdkonu 559\u2013597 kW/750\u2013801 k\nSabena\n5 stroj\u016f (v\u00fdr. \u010d. 3001-3005) s motory Gnome-Rh\u00f4ne 9Kfr Mistral o v\u00fdkonu 441 kW/600 k a s motory Wright Cyclone\n7 stroj\u016f (vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch v letech 1936-7 v licenci u firmy SABCA, 2\u00d7 SABCA Savoia Marchetti S-73 a 5\u00d7 SABCA Savoia Marchetti S-73P) s motory Gnome-Rh\u00f4ne 9Kfr Mistral o v\u00fdkonu 441 kW/600 k a Gnome-Rh\u00f4ne 14Kirs Mistral Major o v\u00fdkonu 639 kW/870 k\n\u010ceskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed aerolinie\n6 stroj\u016f s motory Walter Pegas II-M2 o v\u00fdkonu 382-427 kW/520-580 k a pozd\u011bji III-M2 o v\u00fdkonu 480-545 kW/650-740 k. T\u0159i motory Walter Pegas III-M2 prop\u016fj\u010dovaly letadlu ve v\u00fd\u0161i 1 700 m maxim\u00e1ln\u00ed rychlost 330 km a p\u0159i chodu na 70% v\u00fdkonu, ve v\u00fd\u0161i 2000 m cestovn\u00ed rychlost 295 km.\nItalsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Italsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nAla Littoria\nAvio Linee Italiane\nBelgie Belgie\nSabena\n\u010ceskoslovensko \u010ceskoslovensko\n\u010ceskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed aerolinie\nN\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e N\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e\nDeutsche Luft Hansa (5 stroj\u016f od \u010cSA)\nRACSA Commandant (3 stroje D-APGV/ex I-ABKW, D-APGW/ex I-STAR a D-APGX/ex I-NOVI)\nBelgie Belgie\nKr\u00e1lovsk\u00e9 belgick\u00e9 letectvo (Militair Vliegwezen), pouze v obdob\u00ed bitvy o Belgii (10.\u201328. kv\u011btna 1940)\nItalsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Italsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nRegia Aeronautica (13 letoun\u016f)\nSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\nRoyal Air Force (7 letoun\u016f)\n\u00dadaje pro letoun s motorem Alfa 126 R.C.10 dle\nPos\u00e1dka: 4 (v\u010detn\u011b 1 palubn\u00ed pr\u016fvod\u010d\u00ed)\nKapacita: 14-18 pasa\u017e\u00e9r\u016f\nD\u00e9lka: 17,45 m\nRozp\u011bt\u00ed: 24,0 m\nV\u00fd\u0161ka: 4,60 m\nPlocha k\u0159\u00eddel: 93,00 m2\nPlo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed: 110 kg/m2\nPr\u00e1zdn\u00e1 hmotnost: 6 950 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost: 10 450 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 3\u00d7 vzduchem chlazen\u00fd hv\u011bzdicov\u00fd motor\nPiaggio Stella X.RC 9 (dvouhv\u011bzdicov\u00fd \u010dtrn\u00e1ctiv\u00e1lec, licence Gnome-Rh\u00f4ne 14K Mistral Major)\nWright Cyclone GR-1820 (hv\u011bzdicov\u00fd dev\u00edtiv\u00e1lec)\nAlfa 126 R.C.10 (hv\u011bzdicov\u00fd dev\u00edtiv\u00e1lec, licence Bristol Jupiter)\nGnome-Rh\u00f4ne 9Kfr Mistral (hv\u011bzdicov\u00fd dev\u00edtiv\u00e1lec)\nGnome-Rh\u00f4ne 14K Mistral Major (dvouhv\u011bzdicov\u00fd \u010dtrn\u00e1ctiv\u00e1lec)\nWalter Pegas III-M2 (hv\u011bzdicov\u00fd dev\u00edtiv\u00e1lec, licence Bristol Pegasus)\nV\u00fdkon pohonn\u00e9 jednotky: dle typu motoru\nVrtule: t\u0159\u00edlist\u00e1, kovov\u00e1, na zemi staviteln\u00e1\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 325 km/h\nCestovn\u00ed rychlost: 280 km/h\nP\u0159ist\u00e1vac\u00ed rychlost: 100 km/h\nDolet: 1 000 km - 1 930 km (dle typu motoru a zat\u00ed\u017een\u00ed)\nDostup: 7 400 m\nStoupavost: 10 min do 2000 m\nANGELUCCI, Enzo. World Encyclopedia of Civil Aircraft. New York: Crown Publishers, Inc., 1982. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-517-54724-4. \nBROTZU, E.; CASO, M.; COSOLO, G.: Dimensione Cielo: Aerei Italiani Nella 2a Guerra Mondiale. Vol.7, Transporto Vol.1. Edizioni Bizzarri, Roma 1975.\nKELLER, Ladislav: Nehody dopravn\u00edch letadel v \u010ceskoslovensku 1918-1939 (d\u00edl 1.), Sv\u011bt k\u0159\u00eddel, 2009, 279 s., ISBN 978-80-868-0863-5\nREILICH, Ji\u0159\u00ed; SEHNAL, Ji\u0159\u00ed: Vzduch je na\u0161e mo\u0159e - \u010ceskoslovensk\u00e9 letectv\u00ed 1918 a\u017e 1939. Na\u0161e vojsko, 1993, 192 s., ISBN 80-206-0221-6\nSavoia-Marchetti S.71\nWalter Pegas\nLeteck\u00e9 nehody \u010desk\u00fdch stroj\u016f v zahrani\u010d\u00ed\n \n(anglicky) Kamufl\u00e1\u017ee letounu Savoia(SIAI)-Marchetti S.M.73 Archivov\u00e1no 15. 1. 2015 na Wayback Machine.\nSavoia-Marchetti S.73 na valka.cz\nSavoia-Marchetti SM.73 foto na planes.cz\n(anglicky) Savoia-Marchetti S.73 in SABENA and East Africa na YouTube.com\nLeteck\u00e9 katastrofy a nehody svici.sweb.cz\n(rusky) SM.73 na \u0423\u0433\u043e\u043b\u043e\u043a \u043d\u0435\u0431\u0430 (airwar.ru)\nHav\u00e1ria Savoia Marchetti SM-73 / OK-BAG Archivov\u00e1no 17. 1. 2021 na Wayback Machine. na gonzoaviation.", "<<>>: Co je Lauritz Schoof? <<>>: Lauritz Schoof (* 7. \u0159\u00edjna 1990, Rendsburg, N\u011bmecko) je n\u011bmeck\u00fd vesla\u0159.\nNa olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2012 v Lond\u00fdn\u011b a na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2016 v Riu de Janeiro z\u00edskal zlatou medaili na p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ce. Je t\u00e9\u017e mistrem sv\u011bta na p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ce z roku 2015.\n \nLauritz Schoof v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\nProfil na worldrowing.", "<<>>: Co je Alexander Roslin? <<>>: Alexander Roslin (15. \u010dervence 1718 \u2013 5. \u010dervence 1793) byl \u0161v\u00e9dsk\u00fd mal\u00ed\u0159-portr\u00e9tista 18. stolet\u00ed.\nNarodil se v roce 1718 v Malm\u00f6u ve \u0160v\u00e9dsku. V roce 1759 se o\u017eenil s Mariea-Suzanne Giroustovou. Pob\u00fdval ve Stockholmu, Bayreuthu, It\u00e1lii a od roku 1758 p\u0159edev\u0161\u00edm v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde tak\u00e9 5. \u010dervence roku 1793 zem\u0159el.\nPortr\u00e9toval v\u011bt\u0161inou \u017eeny z bohat\u00fdch rodin, \u0161lechtice nebo jin\u00e9 osobnosti z vy\u0161\u0161\u00edch vrstev. Slavn\u00fd je i jeho portr\u00e9t s n\u00e1zvem D\u00e1ma se z\u00e1vojem (1768), na kter\u00e9m vyobrazil svou \u017eenu, nebo portr\u00e9t Carla Linn\u00e9ho z roku 1775.", "<<>>: Co je Rue Chabanais? <<>>: Rue Chabanais je ulice v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Nach\u00e1z\u00ed se ve 2. obvodu.\nUlice vede od k\u0159i\u017eovatky s Rue des Petits-Champs u domu \u010d. 22 a kon\u010d\u00ed u Rue Rameau \u010d. 9. Ulice je orientov\u00e1na od jihu na sever. Na jihu je kolm\u00e1 k ulici Rue des Petits-Champs a sm\u011brem na sever na ni navazuje n\u00e1m\u011bst\u00ed Square Louvois.\nUlice byla otev\u0159ena v roce 1773 nejprve mezi ulicemi Rue des Petits Champs a Rue Ch\u00e9rubini. Druh\u00e1, mnohem krat\u0161\u00ed \u010d\u00e1st mezi ulicemi Rue Ch\u00e9rubini a Rue Rameau byla zprovozn\u011bna v roce 1838. Ulice z\u00edskala sv\u00e9 jm\u00e9no 4. \u010dervna 1775 podle mark\u00fdze de Chabanais.\nV dom\u011b \u010d. 1. se roku 1814 narodil architekt Eug\u00e8ne Viollet-le-Duc\nV dom\u011b \u010d. 12 se v letech 1878-1946 nach\u00e1zel nev\u011bstinec Le Chabanais.\n \n(francouzsky) Ulice na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bsta Pa\u0159\u00ed\u017ee Archivov\u00e1no 3. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Benedikt Engelken? <<>>: Benedikt Engelken (t\u00e9\u017e Benedictus, Bene\u0161; ? 1629, Praha \u2013 3. \u0159\u00edjna 1681, Plasy) byl v letech 1666\u20131681 opat cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Plas\u00edch.\nPo studiu v semin\u00e1\u0159i v pra\u017esk\u00e9m Bernardinu p\u016fsobil od 26. srpna 1661 jako probo\u0161t v lu\u017eick\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e Maria Stella. Plask\u00fdm opatem byl zvolen 28 hlasy dne 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1666.\nZa jeho vl\u00e1dy z\u00edskal kl\u00e1\u0161ter od rodu Miseron\u016f z Lisonu cel\u00fd zbytek kra\u0161ovsk\u00e9 panstv\u00ed za 27 500 zlat\u00fdch, tj. hrad Kra\u0161ov s vesnicemi Rakolusky, Bohy, Kozojedy, dvory Rohy a Borek s ov\u010d\u00ednem, dva ml\u00fdny a ryb\u00e1rnu.", "<<>>: Co je 240 (\u010d\u00edslo)? <<>>: Dv\u011b st\u011b \u010dty\u0159icet je p\u0159irozen\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00e9 n\u00e1sleduje po \u010d\u00edsle dv\u011b st\u011b t\u0159icet dev\u011bt a p\u0159edch\u00e1z\u00ed \u010d\u00edslu dv\u011b st\u011b \u010dty\u0159icet jedna. \u0158\u00edmsk\u00fdmi \u010d\u00edslicemi se zapisuje CCXL.\nabundantn\u00ed \u010d\u00edslo\nne\u0161\u0165astn\u00e9 \u010d\u00edslo\nnep\u0159\u00edzniv\u00e9 \u010d\u00edsloToto \u010d\u00edslo m\u00e1 20 d\u011blitel\u016f (viz v\u00fd\u0161e), v\u00edce ne\u017e jak\u00e9koliv men\u0161\u00ed \u010d\u00edslo.\n240 je nukleonov\u00e9 \u010d\u00edslo \u010dtvrt\u00e9ho nejstabiln\u011bj\u0161\u00edho izotopu plutonia.\nSilnice II/240 je \u010desk\u00e1 silnice II. t\u0159\u00eddy vedouc\u00ed na trase Praha-St\u0159e\u0161ovice \u2013 Horom\u011b\u0159ice \u2013 Kralupy nad Vltavou \u2013 Velvary \u2013 \u010cernuc \u2013 Roudnice nad Labem \u2013 Polepy \u2013 Lib\u011b\u0161ice \u2013 Horn\u00ed Vysok\u00e9 \u2013 Verne\u0159ice \u2013 Franti\u0161kov nad Plou\u010dnic\u00ed\n240 Vanadis je planetka hlavn\u00edho p\u00e1su.\n240\n240 p\u0159. n. l.\nDo roku 1971 se britsk\u00e1 libra d\u011blila na 240 penc\u00ed.", "<<>>: Co je Tommy Remengesau? <<>>: Thomas Esang \u201eTommy\u201c Remengesau Jr. (* 28. \u00fanora 1956) je palausk\u00fd politik a od roku 2001 do roku 2009 a od roku 2013 prezident Palau.\nJeho otec byl Thomas Remengesau Sr., b\u00fdval\u00fd prezident Palau, a poch\u00e1z\u00ed z osmi d\u011bt\u00ed. Nav\u0161t\u011bvoval Grand Valley State University v Michiganu v USA, kde v roce 1979 promoval.\nV roce 1984 byl ve v\u011bku 28 let zvolen sen\u00e1torem v N\u00e1rodn\u00edm kongresu Palau, a stal se nejmlad\u0161\u00edm sen\u00e1torem, jak\u00fd kdy byl v Palau. V roce 1992 byl zvolen viceprezidentem st\u00e1tu a do funkce nastoupil 1. ledna 1993. V t\u00e9to dob\u011b se stal i ministrem financ\u00ed a v t\u00e9to funkci zajistil finan\u010dn\u00ed stabilitu st\u00e1tu. V roce 1998 se Palau stalo \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00edho m\u011bnov\u00e9ho fondu a Sv\u011btov\u00e9 banky. V roce 2000 byl zvolen prezidentem Palau a do funkce byl uveden 1. ledna 2001. Dne 15. ledna 2009 ho vyst\u0159\u00eddal ve funkci prezidenta Johnson Toribionga \u00fasp\u011b\u0161n\u011b kandidoval v sen\u00e1tn\u00edch volb\u00e1ch. Dne 6. listopadu 2012 porazil Johnsona Toribionga v prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch, kdy dostal p\u0159ibli\u017en\u011b 58 % hlas\u016f a do funkce prezidenta znovu p\u0159\u00edsahal 17. ledna 2013. V roce 2014 z\u00edskal od OSN cenu Champions of Earth Award.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Thomas Remengesau junior na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Coco Chanel (film, 2009)? <<>>: Coco Chanel, ve francouzsk\u00e9m origin\u00e1le Coco avant Chanel, je francouzsk\u00fd \u017eivotopisn\u00fd film z roku 2009 o francouzsk\u00e9 m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159ce Coco Chanel re\u017eis\u00e9rky Anne Fontaine s Audrey Tautou v hlavn\u00ed roli. Film pojedn\u00e1v\u00e1 v\u00edcem\u00e9n\u011b o prvn\u00ed polovin\u011b \u017eivota zn\u00e1m\u00e9 zakladatelsk\u00e9 osobnosti sv\u011btov\u00e9ho m\u00f3dn\u00edho od\u00edv\u00e1n\u00ed, pokr\u00fdv\u00e1 obdob\u00ed jej\u00edho \u017eivota od dob d\u011btstv\u00ed, kdy byla se sestrou v sirot\u010dinci p\u0159ibli\u017en\u011b a\u017e do 40 let jej\u00edho v\u011bku, kdy u\u017e byla v Pa\u0159\u00ed\u017ei renomovanou m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159kou.\nFilm ukazuje Coco Chanel jako\u017eto na svou dobu nejen velmi modern\u00ed a emancipovanou, ale i citlivou i vn\u00edmavou \u017eenu, kter\u00e1 byla rozpolcena p\u0159edev\u0161\u00edm vinou doby a spole\u010dnosti, v n\u00ed\u017e byla nucena \u017e\u00edt, \u017eenu kter\u00e1 \u017eila p\u0159edev\u0161\u00edm ve sv\u011bt\u011b zcela ovl\u00e1dan\u00e9m vlivn\u00fdmi a bohat\u00fdmi mu\u017ei.\nPo \u00favodn\u00edch sc\u00e9n\u00e1ch z dob jej\u00edho d\u011btstv\u00ed v sirot\u010dinci se jej\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh zaob\u00edr\u00e1 jej\u00edmi prvopo\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi um\u011bleck\u00fdmi sklony, kdy spole\u010dn\u011b se sestrou (Marie Gillain) za\u010d\u00ednala jako\u017eto zp\u011bva\u010dka v nep\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdznamn\u00e9m kabaretu, z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm pracovala jako \u0161vadlena. Zde se tak\u00e9 sezn\u00e1mila se sv\u00fdm bohat\u00fdm a vlivn\u00fdm mecen\u00e1\u0161em i ochr\u00e1ncem v jedn\u00e9 osob\u011b \u00c9tiennem Balsanem, se kter\u00fdm pozd\u011bji mnoho let na jeho z\u00e1mku \u017eila. U n\u011bj pak poznala jeho spole\u010dn\u00edka voj\u00e1ka, hr\u00e1\u010de p\u00f3la a obchodn\u00edka Artura Boye Capela (Alessandro Nivola), co\u017e byl bohat\u00fd Angli\u010dan, kter\u00fd s jej\u00edm ochr\u00e1ncem spole\u010dn\u011b obchodoval a kter\u00fd se stal jej\u00ed velkou l\u00e1skou.\nFilm byl nominov\u00e1n na cenu Americk\u00e9 akademie filmov\u00e9ho um\u011bn\u00ed a v\u011bd Oscar za nejlep\u0161\u00ed kost\u00fdmy, d\u00e1le \u010dty\u0159ikr\u00e1t na britskou filmovou cenu BAFTA, p\u011btkr\u00e1t na francouzskou filmovou cenu C\u00e9sar a t\u0159ikr\u00e1t na Evropskou filmovou cenu. Z toho v\u0161eho ov\u0161em z\u00edskal pouze jednoho C\u00e9sara, Catherine Leterrierov\u00e1 obdr\u017eela tuto cenu za kost\u00fdmy.", "<<>>: Co je David Re'em? <<>>: David Re'em (hebrejsky: \u05d3\u05d5\u05d3 \u05e8\u05d0\u05dd) je izraelsk\u00fd politik a b\u00fdval\u00fd poslanec Knesetu za alianci Likud-Ge\u0161er-Comet a stranu Cherut - N\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed.\nNarodil se 28. b\u0159ezna 1953 v Haif\u011b. Slou\u017eil v izraelsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kde dos\u00e1hl hodnosti Sergeant Major (Rav Samal Mitkadem). Vystudoval jeden rok vysok\u00e9 \u0161koly v oboru pr\u00e1vo. Pracoval pak jako starosta. Hovo\u0159\u00ed hebrejsky, arabsky a anglicky.\nByl \u010dlenem sekretari\u00e1tu strany Likud, vedouc\u00edho jej\u00edho arabsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed, m\u00edstop\u0159edseda Asociace m\u00edstn\u00edch samospr\u00e1v. P\u016fsobil jako p\u0159edseda v\u00fdboru na podporu policist\u016f Zevulan, p\u0159edsedal Asociaci pro boj s drogami a Asociaci na podporu senior\u016f, zasedal ve spr\u00e1vn\u00ed rad\u011b spole\u010dnosti Shikmona, ve Sv\u011btov\u00e9 sionistick\u00e9 organizaci byl \u010dlenem jej\u00edho finan\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Byl dlouholet\u00fdm starostou m\u011bsta Kirjat Ata.V izraelsk\u00e9m parlamentu zasedl po volb\u00e1ch v roce 1996, v nich\u017e kandidoval za st\u0159echovou kandid\u00e1tn\u00ed listinu Likud-Ge\u0161er-Comet. V pr\u016fb\u011bhu volebn\u00edho obdob\u00ed ale je\u0161t\u011b s n\u011bkolika kolegy opustili svou stranu a zalo\u017eili novou politickou formaci Cherut - N\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed. V Knesetu zasedal jako \u010dlen v\u00fdboru pro \u00fastavu, pr\u00e1vo a spravedlnost, v\u00fdboru st\u00e1tn\u00ed kontroly, v\u00fdboru pro v\u011bdu a technologii a v\u00fdboru pro z\u00e1le\u017eitosti vnitra a \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.Ve volb\u00e1ch v roce 1999 nebyl zvolen.", "<<>>: Co je Edward Wyndham Tennant? <<>>: Edward Wyndham Tennant (1. \u010dervence 1897, Wiltshire, Anglie \u2013 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1916, Amiens, Francie) byl anglick\u00fd b\u00e1sn\u00edk zabit\u00fd v bitv\u011b na Somm\u011b.\nByl synem Edwarda Tennanta, kter\u00fd se stal Lordem Glenconnerem v roce 1911, a spisovatelky Pamely Wyndhamov\u00e9 , provdan\u00e9 lady Glenconner, pozd\u011bj\u0161\u00ed man\u017eelky Edwarda Graye, 1. vikomta Graye z Fallodonu. Jeho mlad\u0161\u00ed brat\u0159i byli v\u00fdst\u0159edn\u00ed Stephen Tennant a David Tennant, zakladatel klubu Gargoyle v lond\u00fdnsk\u00e9 \u010dtvrti Soho.\nNarodil se ve Stockton House ve Stocktonu ve Wiltshiru, kter\u00fd si jeho otec pronajal od gener\u00e1lmajora A. G. Yeatmana-Biggse Edward Tennant z\u00edskal vzd\u011bl\u00e1n\u00ed na Winchester College. V sedmn\u00e1cti ode\u0161el ze \u0161koly a v prvn\u00edch t\u00fddnech prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se p\u0159ipojil ke gard\u011b britsk\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f.\nTennant byl zn\u00e1m p\u0159\u00e1tel\u016fm a rodin\u011b jako Bim, ale p\u016fvod t\u00e9to p\u0159ezd\u00edvky nen\u00ed zn\u00e1m. \u0158\u00edkalo se, \u017ee byl p\u0159ed svou smrt\u00ed zasnouben\u00fd s Nancy Cunardovou, ale spolehliv\u00fd zdroj Colin Tennant, 3. baron Glenconner, odpov\u011bd\u011bl na tento dotaz p\u00edsemn\u011b: uvedl, \u017ee tato informace je myln\u00e1 a Lois Gordonov\u00e1, \u017eivotopiskyn\u011b Nancy Cunardov\u00e9, ve sv\u00e9m rozs\u00e1hl\u00e9m v\u00fdzkumu nikdy nenarazila na \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak pravdivosti takov\u00e9ho tvrzen\u00ed.\nEdward Tennant je poh\u0159ben na vojensk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v obci Guillemont, bl\u00edzko m\u00edsta posledn\u00edho odpo\u010dinku jeho dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele Raymonda Asquitha, syna premi\u00e9ra Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed Herberta Asquitha, kter\u00fd padl v boji o t\u00fdden d\u0159\u00edve.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Edward Wyndham Tennant na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nEdward Wyndham Tennant at Find a Grave.\nEdward Wyndham Tennant - A Memoir by his mother Pamela Glenconner at OpenLibrary.org. With a photo of E. W. Tennant on page 171.", "<<>>: Co je Seznam medailist\u016f na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v b\u011bhu na 3 000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek? <<>>: Historick\u00fd p\u0159ehled medailist\u016f v b\u011bhu na 3000 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch:\nod roku 1920\nod roku 2008\n(anglicky) P\u0159ehled medailist\u016f \u2013 mu\u017ei 3000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek\n(anglicky) P\u0159ehled medailistek \u2013 \u017eeny 3000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek", "<<>>: Co je Enrico Macias? <<>>: Enrico Macias (* 11. prosince 1938, Constantine, Al\u017e\u00edrsko), vlastn\u00edm jm\u00e9nem Gaston Ghrenassia, je al\u017e\u00edrsko-francouzsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, skladatel a hudebn\u00edk al\u017e\u00edrsk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.\nGaston Ghrenassia se narodil v sefardsk\u00e9 al\u017e\u00edrsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodin\u011b v Constantine v Al\u017e\u00edrsku. Jeho otec, Sylvain Ghrenassia (1914\u20132004), byl houslista v orchestru, kter\u00fd hr\u00e1l p\u0159edev\u0161\u00edm malouf, andaluskou klasickou hudbu. Gaston hr\u00e1l na kytaru od d\u011btstv\u00ed a v 15 letech za\u010dal hr\u00e1t s Cheikh Raymond Leyris Orchestra.\nPracoval jako u\u010ditel, ale z\u00e1rove\u0148 pokra\u010doval ve h\u0159e na kytaru. V roce 1961 zu\u0159ila al\u017e\u00edrsk\u00e1 v\u00e1lka za nez\u00e1vislost a situace se pro \u017eidovsk\u00e9 a evropsk\u00e9 obyvatele Constantine stala neudr\u017eiteln\u00e1. Atent\u00e1t na jeho tch\u00e1na a hudebn\u00edka Cheikha Raymonda Leyrise v roce 1961, kter\u00fd provedla Fronta n\u00e1rodn\u00edho osvobozen\u00ed (FLN), m\u011bl na Gastona Ghrenassiu obrovsk\u00fd dopad a je mo\u017en\u00e9, \u017ee byl zp\u016fsoben jeho nesouhlasem s nez\u00e1vislost\u00ed Al\u017e\u00edrska na Francii. Gaston opustil Al\u017e\u00edrsko se svou \u017eenou Suzy 29. \u010dervence 1961, jeden\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed koncem al\u017e\u00edrsk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost, a ode\u0161el do exilu do Francie. Od t\u00e9 doby mu nebylo dovoleno se do Al\u017e\u00edrska vr\u00e1tit.\nNejprve \u017eil v Argenteuil, nakonec se p\u0159est\u011bhoval do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kde se rozhodl v\u011bnovat se hudb\u011b. A\u010dkoli rozvinul i francouzsk\u00fd reperto\u00e1r, z\u016fstal ve Francii obl\u00edben\u00fdm interpretem arabsko-andalusk\u00e9 hudby a \u017eidovsko-arabsk\u00fdch p\u00edsn\u00ed.\nP\u0159ijal um\u011bleck\u00e9 jm\u00e9no Enrico Macias a svou prvn\u00ed nahr\u00e1vku nato\u010dil v roce 1962 po setk\u00e1n\u00ed s Raymondem Bernardem. V\u00fdsledkem byla nahr\u00e1vka \u201eAdieu mon pays\u201c, kterou slo\u017eil pro sv\u00e9 milovan\u00e9 Al\u017e\u00edrsko. Objevil se ve francouzsk\u00e9 televizi a stal se p\u0159es noc senzac\u00ed. To vedlo k prvn\u00edmu turn\u00e9 v roce 1963.\nNa ja\u0159e 1964 zah\u00e1jil koncert Les Compagnons de la chanson v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Olympii a pot\u00e9 podnikl \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 turn\u00e9 po St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b, s velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem vystupoval v Izraeli, \u0158ecku a Turecku. V Turecku bylo mnoho jeho p\u00edsn\u00ed p\u0159elo\u017eeno a interpretov\u00e1no tureck\u00fdmi um\u011blci. V roce 1965 mu byla ud\u011blena Prix Vincent Scotto. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce zp\u00edval p\u0159ed 120 000 lidmi na stadionu Dynamo v Moskv\u011b a koncertoval ve v\u00edce ne\u017e 40 dal\u0161\u00edch sov\u011btsk\u00fdch m\u011bstech. Procestoval tak\u00e9 Japonsko a nahr\u00e1l tituly ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b a ital\u0161tin\u011b.\nJeho americk\u00fd debut na vyprodan\u00e9m koncertu v Carnegie Hall se konal 17. \u00fanora 1968. Pokra\u010doval v turn\u00e9 po Spojen\u00fdch st\u00e1tech, zp\u00edval v Chicagu, Dallasu a Los Angeles. V Quebecu v Kanad\u011b byl coby frankofonn\u00ed um\u011blec v\u0159ele uv\u00edt\u00e1n.\nV roce 1971 se vr\u00e1til do pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Olympie, pot\u00e9 koncertoval v Royal Albert Hall v Lond\u00fdn\u011b a d\u00e1le v Japonsku, Kanad\u011b, It\u00e1lii a \u0160pan\u011blsku. Druh\u00e9 americk\u00e9 turn\u00e9 vyvrcholilo koncertem v Carnegie Hall v roce 1972. V roce 1974 m\u011bl deset p\u0159edstaven\u00ed v Divadle Uris na Broadwayi a po\u0161est\u00e9 od sv\u00e9ho debutu tak\u00e9 v Olympii.\nProcestoval Francii a v letech 1976 a 1978 byl dvakr\u00e1t v Izraeli. Egyptsk\u00fd prezident Anvar as-S\u00e1d\u00e1t ho pozval do Egypta, aby zp\u00edval za m\u00edr. Stalo se tak pot\u00e9, co byl Macias po mnoho let zak\u00e1z\u00e1n v arabsk\u00fdch zem\u00edch. V Egypt\u011b zp\u00edval p\u0159ed 20 000 lidmi na \u00fapat\u00ed pyramid. Po Sadatov\u011b zavra\u017ed\u011bn\u00ed napsal p\u00edse\u0148 v\u011bnovanou zesnul\u00e9mu prezidentovi s n\u00e1zvem \u201eUn berger vient de tomber\u201c.\nV \u010dervenci 2019 Macias hr\u00e1l v komedii Family Business vys\u00edlan\u00e9 na Netflixu.\nZp\u00edval v mnoha jazyc\u00edch v\u010detn\u011b francouz\u0161tiny, ital\u0161tiny, \u0161pan\u011bl\u0161tiny, hebrej\u0161tiny, ture\u010dtiny, \u0159e\u010dtiny, angli\u010dtiny, arm\u00e9n\u0161tiny, arab\u0161tiny a mnoha jej\u00edch dialekt\u016f a v jidi\u0161.\nEnrico Macias je vdovec. Jeho man\u017eelka Suzy Leyris zem\u0159ela 23. prosince 2008. Jeho album Suzy z roku 1993 je v\u011bnov\u00e1no pr\u00e1v\u011b j\u00ed. M\u00e1 dceru Jocyu Macias a jeho syn Jean-Claude Ghrenassia je hudebn\u00edm producentem.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Enrico Macias na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0160pejchar (Praha)? <<>>: \u0160pejchar je pom\u00edstn\u00ed ozna\u010den\u00ed \u010d\u00e1sti Prahy na hranic\u00edch Letn\u00e9, Buben\u010de a Dejvic, odvozen\u00e9 od n\u011bkdej\u0161\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho \u0161pejcharu, kter\u00fd st\u00e1l na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho n\u00e1ro\u017e\u00ed ulic Badeniho a Milady Hor\u00e1kov\u00e9.V b\u011b\u017en\u00e9 \u0159e\u010di se \u0160pejcharem m\u00edn\u00ed pr\u00e1v\u011b tato k\u0159i\u017eovatka, kter\u00e1 je \u010dty\u0159mez\u00edm katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00ed Bubene\u010d, Dejvice, Hrad\u010dany a Hole\u0161ovice. V n\u00ed je kolejov\u00fd troj\u00faheln\u00edk spojuj\u00edc\u00ed tra\u0165 v ulici Milady Hor\u00e1kov\u00e9 s trat\u00ed v ulici Badeniho. Dal\u0161\u00ed sem za\u00fast\u011bn\u00e1 ulice Pell\u00e9ova v bl\u00edzkosti k\u0159\u00ed\u017e\u00ed \u00farov\u0148ov\u00fdm p\u0159ejezdem \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Praha - Rakovn\u00edk.\nN\u00e1zev zast\u00e1vek m\u011bstsk\u00e9 dopravy \u0160pejchar byl po vybudov\u00e1n\u00ed linky A metra opu\u0161t\u011bn ve prosp\u011bch n\u00e1zvu Hrad\u010dansk\u00e1. Z\u016fstal jen zast\u00e1vk\u00e1m v bl\u00edzk\u00e9 smy\u010dce, kam nen\u00ed vedena \u017e\u00e1dn\u00e1 pravideln\u00e1 linka.", "<<>>: Co je Sportovn\u00ed ostrov Ludv\u00edka Da\u0148ka? <<>>: Sportovn\u00ed ostrov Ludv\u00edka Da\u0148ka je \u0159\u00ed\u010dn\u00ed ostrov v Blansku v niv\u011b \u0159eky Svitavy, o rozloze necel\u00fdch 17,5 ha, mezi hlavn\u00edm tokem a ml\u00fdnsk\u00fdm n\u00e1honem. S okol\u00edm je spojen sedmi mosty a l\u00e1vkami. N\u00e1zev ostrov nese po Ludv\u00edku Da\u0148kovi, olympijsk\u00e9m v\u00edt\u011bzi v hodu diskem.\nOstrov je prot\u00e1hl\u00fd od severu k jihu, je asi 1100 m dlouh\u00fd a 100\u2013260 m \u0161irok\u00fd. Je ploch\u00fd a jeho nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka se pohybuje kolem 270 metr\u016f. Je vyu\u017e\u00edv\u00e1n pro rekreaci a sport.", "<<>>: Co je Ku\u0161inagara? <<>>: Ku\u0161inagara (v sanskrtu \u0915\u0941\u0936\u0940\u0928\u0917\u0930), tak\u00e9 Kusin\u00e1ra, je jedn\u00edm ze \u010dty\u0159 hlavn\u00edch buddhistick\u00fdch poutnick\u00fdch m\u00edst. Podle buddhistick\u00e9ho u\u010den\u00ed je Ku\u0161inagara m\u00edstem, kde Buddha \u0160\u00e1kjamuni ode\u0161el do parinirv\u00e1ny (tzv. \u201ekone\u010dn\u00e9 vyvanut\u00ed\u201c). Jeho odchodu byly p\u0159\u00edtomny bytosti ze v\u0161ech sv\u011bt\u016f v\u010detn\u011b bo\u017esk\u00e9ho. Dnes se zde nach\u00e1z\u00ed chr\u00e1my, st\u00fapy apod.\nV\u00c1\u0147A, Milan. Posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta buddhismu. Praha: Pragma, 1994. ISBN 80-7205-955-6.", "<<>>: Co je Lib\u00e9ma Open 2018 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra? <<>>: Mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra Lib\u00e9ma Open 2018 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b \u010dervna 2018. Do deblov\u00e9 sout\u011b\u017ee rosmalensk\u00e9ho tenisov\u00e9ho turnaje hran\u00e9ho na tr\u00e1v\u011b nastoupilo \u0161estn\u00e1ct dvojic. Obh\u00e1jcem titulu byl p\u00e1r \u0141ukasz Kubot a Marcelo Melo, kter\u00e9 v semifin\u00e1le vy\u0159adili Inglot se \u0160kugorem.\nV\u00edt\u011bzem se stal t\u0159et\u00ed nasazen\u00fd britsko-chorvatsk\u00fd p\u00e1r Dominic Inglot a Franko \u0160kugor, jen\u017e ve fin\u00e1le trvaj\u00edc\u00edm 86 minut zdolal jihafricko-novoz\u00e9landsk\u00e9 turnajov\u00e9 dvojky Ravena Klaasena s Michaelem Venusem po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 7\u20136 a 7\u20135. Oba \u0161ampioni si do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP p\u0159ipsali 250 bod\u016f a z\u00edskali druhou spole\u010dnou trofej. V prob\u00edhaj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b \u010dinil jejich pom\u011br z\u00e1pas\u016f po turnaji 9\u20132. Inglot vybojoval jubilejn\u00ed des\u00e1t\u00fd deblov\u00fd titul na okruhu ATP Tour a pro \u0160kugora to bylo druh\u00e9 takov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\n \u0141ukasz Kubot / Marcelo Melo (semifin\u00e1le)\n Raven Klaasen / Michael Venus (fin\u00e1le)\n Dominic Inglot / Franko \u0160kugor (v\u00edt\u011bzov\u00e9)\n Divi\u017e \u0160aran / Artem Sitak (semifin\u00e1le)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2018 Rosmalen Grass Court Championships \u2013 Men's Doubles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Lib\u00e9ma Open 2018 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Rotunda svat\u00e9ho Old\u0159icha (Hr\u00e1dek)? <<>>: Rotunda svat\u00e9ho Old\u0159icha v Hr\u00e1dku v okrese Znojmo stoj\u00ed v are\u00e1lu kostela svat\u00e9ho Petra a Pavla.\nRotunda poch\u00e1z\u00ed z po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed. Slou\u017eila p\u016fvodn\u011b jako karner u nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho kostela.\nV\u00e1lcov\u00e1 dvoupodla\u017en\u00ed stavba m\u00e1 drobnou apsidu. V jej\u00edm suter\u00e9nu se nach\u00e1z\u00ed kostnice zaklenut\u00e1 kopul\u00ed. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st rotundy je do v\u00fd\u0161e 0,6 metru nad \u00farovn\u00ed ter\u00e9nu vyzd\u011bna z lomov\u00e9ho zdiva, zbyl\u00e1 \u010d\u00e1st je dostav\u011bna z cihel. Vnit\u0159n\u00ed prostory byly v 80. letech 20. stolet\u00ed novodob\u011b upraveny.", "<<>>: Co je Evropsk\u00fd poh\u00e1r junior\u016f ve sportovn\u00edm lezen\u00ed? <<>>: Evropsk\u00fd poh\u00e1r junior\u016f ve sportovn\u00edm lezen\u00ed (anglicky European Youth Cup) je s\u00e9rie lezeck\u00fdch z\u00e1vod\u016f, kter\u00e9 v Evrop\u011b vyhla\u0161uje a organizuje Mezin\u00e1rodn\u00ed federace sportovn\u00edho lezen\u00ed (IFSC) od roku 1996. Sou\u010dasn\u011b se z\u00e1vodn\u00edci mohou \u00fa\u010dastnit ji\u017e od \u0161estn\u00e1cti let Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru ve sportovn\u00edm lezen\u00ed dosp\u011bl\u00fdch.\nV \u010cesk\u00e9 republice po\u0159\u00e1d\u00e1 \u010cesk\u00fd horolezeck\u00fd svaz ka\u017edoro\u010dn\u011b seri\u00e1l z\u00e1vod\u016f \u010cesk\u00e9ho poh\u00e1ru v sout\u011b\u017en\u00edm lezen\u00ed a \u010cesk\u00e9ho poh\u00e1ru ml\u00e1de\u017ee v sout\u011b\u017en\u00edm lezen\u00ed.\nPrvn\u00ed ro\u010dn\u00edk z\u00e1vod\u016f European Youth Cup se konal v roce 1996, za\u010dal v Dortmundu a kon\u010dil v Praze. Z\u00e1vodilo se v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost ve t\u0159ech kategori\u00edch, z p\u011bti z\u00e1vod\u016f se \u0161krtal nejhor\u0161\u00ed v\u00fdsledek. V roce 1997 prob\u011bhlo p\u011bt z\u00e1vod\u016f na obt\u00ed\u017enost a t\u0159et\u00ed kolo se konalo v Chocni.\nV roce 2010 se konalo p\u011bt z\u00e1vod\u016f v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost pod n\u00e1zvem European Youth Series a z\u00e1vodilo se tak\u00e9 v lezen\u00ed na rychlost. V roce 2011 se op\u011bt pod n\u00e1zvem European Youth Cup konalo p\u011bt z\u00e1vod\u016f na obt\u00ed\u017enost, p\u011bt na rychlost a dva v boulderingu. Od roku 2014 se do celkov\u00e9ho hodnocen\u00ed zapo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1 tak\u00e9 Mistrovstv\u00ed Evropy junior\u016f.\nJi\u017e na prvn\u00edch z\u00e1vodech v roce 1996 v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost m\u011bla \u010cesk\u00e1 republika t\u0159i medailisty. T\u0159i medaile z\u00edskal Daniel Kadlec, bronzovou, zlatou a st\u0159\u00edbrnou v kategorii A, celkov\u011b skon\u010dil druh\u00fd. \u0160\u00e1rka Obadalov\u00e1 skon\u010dila celkov\u011b t\u0159et\u00ed v kategorii B, z\u00edskala zlato a bronz, v roce 1997 skon\u010dila celkov\u011b na druh\u00e9m m\u00edst\u011b. Druhou \u010deskou medailistkou se stala v roce 1996 Veronika Hunkov\u00e1, z\u00edskala bronz v kategorii junior\u016f na z\u00e1vodech v Bernu.\nDal\u0161\u00edmi v\u00edt\u011bzi byli Tom\u00e1\u0161 Mr\u00e1zek v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost v juniorsk\u00e9 kategorii (2000 a 2001), Tereza Kyslikov\u00e1 v kategorii B (2001), Silvie Rajfov\u00e1 v kategorii B (2003), v letech 2004-2008 stoj\u00ed za zm\u00ednku p\u011bt st\u0159\u00edbrn\u00fdch medail\u00ed kter\u00e9 z\u00edskal Martin Str\u00e1n\u00edk postupn\u011b ve v\u0161ech kategori\u00edch.\nV letech 2007 a 2008 zv\u00edt\u011bzil Adam Ondra suver\u00e9nn\u011b v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost v kategorii B a od n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku se dr\u017e\u00ed na \u0161pi\u010dce nejen ve sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru mezi dosp\u011bl\u00fdmi v obt\u00ed\u017enosti i boulderingu.\nV roce 2012 zv\u00edt\u011bzil Jan K\u0159\u00ed\u017e celkov\u011b v lezen\u00ed na rychlost v kategorii A, v roce 2011 a 2013 skon\u010dil druh\u00fd, v roce 2015 na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b.\nV roce 2016 zv\u00edt\u011bzil Jakub Kone\u010dn\u00fd v lezen\u00ed na obt\u00ed\u017enost v kategorii A.", "<<>>: Co je Vr\u00e1\u017esk\u00fd potok (p\u0159\u00edtok Stropnice)? <<>>: Vr\u00e1\u017esk\u00fd potok je men\u0161\u00ed vodn\u00ed tok v Novohradsk\u00e9m podh\u016f\u0159\u00ed, levostrann\u00fd p\u0159\u00edtok Stropnice v okrese \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice v Jiho\u010desk\u00e9m kraji. D\u00e9lka toku m\u011b\u0159\u00ed jeden 1,832 km.\nPotok pramen\u00ed pod kopcem Na Vrch\u00e1ch (528 m) jihoz\u00e1padn\u011b od \u010ce\u0159ejova v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 517 metr\u016f a te\u010de severoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem. Potok prot\u00e9k\u00e1 PP Z\u00e1mek a pod zanikl\u00fdm hradem \u00dajezdec. Naproti m\u00edstn\u00ed \u010disti\u010dce odpadn\u00edch vod ji\u017en\u011b od Ostrolovsk\u00e9ho \u00dajezda se Vr\u00e1\u017esk\u00fd potok zleva vl\u00e9v\u00e1 do Stropnice v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 438 metr\u016f.", "<<>>: Co je Narcis taceta? <<>>: Narcis taceta (Narcissus tazetta) je druh jednod\u011blo\u017en\u00e9 rostliny z \u010deledi amarylkovit\u00e9 (Amarillidaceae).\nJedn\u00e1 se o vytrvalou, asi 20\u201350 cm vysokou bylinu, s podzemn\u00ed cibul\u00ed, kter\u00e1 je vejcovit\u00e1 a m\u00e1 asi 30\u201350 mm v pr\u016fm\u011bru. Listy jsou nej\u010dast\u011bji po 4\u20136 v p\u0159\u00edzemn\u00ed r\u016f\u017eici, jsou jednoduch\u00e9, p\u0159isedl\u00e9, s listov\u00fdmi pochvami. \u010cepele list\u016f jsou celokrajn\u00e9, \u010d\u00e1rkovit\u00e9, asi 8\u201315 mm \u0161irok\u00e9, \u010dasto nasiv\u011bl\u00e9, ztlustl\u00e9, \u017eilnatina je soub\u011b\u017en\u00e1. Kv\u011bty jsou oboupohlavn\u00e9, jsou v\u011bt\u0161inou v kv\u011btenstv\u00edch, v neprav\u00fdch okol\u00edc\u00edch asi po 5\u201315 kv\u011btech. Kv\u011bty jsou siln\u011b vonn\u00e9. Pod kv\u011btenstv\u00edm je toulcovit\u00fd listen, kter\u00fd je suchom\u00e1zd\u0159it\u00fd. Okv\u011bt\u00ed se skl\u00e1d\u00e1 z 6 okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f ve 2 p\u0159eslenech (3+3), kter\u00e9 jsou v doln\u00ed \u010d\u00e1sti srostl\u00e9 v okv\u011btn\u00ed trubku, jsou b\u00edl\u00e9 nebo \u017elut\u00e9 (subsp. aureus). V \u00fast\u00ed trubky je l\u00edmcovit\u00e1 pakorunka, kter\u00e1 je \u017elut\u00e1 a\u017e oran\u017eov\u00e1, asi 3\u20136 mm dlouh\u00e1. Ty\u010dinek je 6. Gyneceum je slo\u017eeno ze 3 plodolist\u016f, semen\u00edk je spodn\u00ed. Plodem je t\u0159\u00edpouzdr\u00e1 tobolka.\nP\u0159irozen\u011b je roz\u0161\u00ed\u0159en ve St\u0159edomo\u0159\u00ed, v ji\u017en\u00ed Evrop\u011b i severn\u00ed Africe a v \u00cdr\u00e1nu. Je variabiln\u00ed, v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti are\u00e1lu roste Narcissus tazetta L. subsp. tazetta, jinde pak Narcissus tazetta L. subsp. italicus, a Narcissus tazetta L. subsp. aureus. P\u011bstovan\u00fd a zplan\u011bl\u00fd je v\u0161ak ledaskde jinde, nap\u0159. v \u010c\u00edn\u011b, Japonsku a Severn\u00ed Americe.\nV \u010cR je nep\u016fvodn\u00ed, ale ob\u010das p\u011bstovan\u00e1 okrasn\u00e1 rostlina, vykv\u00e9t\u00e1 brzy na ja\u0159e, u\u017e v \u00fanoru a\u017e dubnu.", "<<>>: Co je Michelada? <<>>: Michelada je m\u00edchan\u00fd n\u00e1poj poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Mexika. Jeho z\u00e1kladn\u00edmi slo\u017ekami jsou sv\u011btl\u00e9 pivo, \u0161\u0165\u00e1va z limetky a chilli papri\u010dka. Podle chuti se m\u016f\u017ee p\u0159idat tak\u00e9 raj\u010datov\u00fd d\u017eus, tabasco, \u00fast\u0159icov\u00e1 om\u00e1\u010dka, maggi nebo worcestrov\u00e1 om\u00e1\u010dka. V r\u016fzn\u00fdch latinskoamerick\u00fdch zem\u00edch se pou\u017e\u00edvaj\u00ed lok\u00e1ln\u00ed ochucovadla jako chamoy, merk\u00e9n nebo taj\u00edn. Koktejl je mo\u017eno obohatit aromatickou \u0161\u0165\u00e1vou z ovoce, nap\u0159\u00edklad mangovou nebo tamarindovou, n\u011bkdy se do michelady p\u0159il\u00e9v\u00e1 tak\u00e9 tequila. Michelada se pod\u00e1v\u00e1 v namra\u017een\u00e9 sklenici, jej\u00ed\u017e okraj je opat\u0159en krustou ze soli a pr\u00e1\u0161kov\u00e9ho chilli. Pije se obvykle sl\u00e1mkou. Je osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm n\u00e1pojem v hork\u00fdch dnech a doporu\u010duje se tak\u00e9 jako l\u00e9k na kocovinu.Recept \u00fadajn\u011b vytvo\u0159il Michel \u00c9sper ve sv\u00e9m tenisov\u00e9m klubu ve m\u011bst\u011b San Luis Potos\u00ed a p\u016fvodn\u00ed ozna\u010den\u00ed \u201eMichelova limon\u00e1da\u201c se \u010dasem zkr\u00e1tilo na michelada. Podle jin\u00e9 verze n\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed z v\u00fdrazu \u201emi chela helada\u201c, tzn. \u201emoje ledov\u00e9 pivo\u201c.Americk\u00e9 spole\u010dnosti Miller Brewing Company a Anheuser-Busch za\u010daly vyr\u00e1b\u011bt hotovou micheladu prod\u00e1vanou jako balen\u00fd n\u00e1poj.", "<<>>: Co je Mubadala Abu Dhabi Open 2023 \u2013 \u017eensk\u00e1 \u010dty\u0159hra? <<>>: \u017densk\u00e1 \u010dty\u0159hra Mubadala Abu Dhabi Open 2023 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b \u00fanora 2023. Do deblov\u00e9 sout\u011b\u017ee ab\u00fazabsk\u00e9ho tenisov\u00e9ho turnaje hran\u00e9ho na tvrd\u00e9m povrchu nastoupilo \u0161estn\u00e1ct p\u00e1r\u016f. V roce 2022 se turnaj nekonal. Japonsk\u00e9 obh\u00e1jkyn\u011b titulu z roku 2021, \u0160\u00fako Aojamov\u00e1 s Enou \u0160ibaharaovou, nestartovaly spole\u010dn\u011b, kdy\u017e \u0160ibaharaov\u00e1 do turnaje nezas\u00e1hla. \nV\u00edt\u011bzem se stal brazilsko-\u010d\u00ednsk\u00fd p\u00e1r Luisa Stefaniov\u00e1 a \u010cang \u0160uaj, kter\u00fd ve fin\u00e1le zdolal japonsko-tchajwanskou dvojici \u0160\u00fako Aojamov\u00e1 a \u010can Chao-\u010dching. Po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 3\u20136 a 6\u20132 rozhodl a\u017e supertiebreak pom\u011brem m\u00ed\u010d\u016f . Ob\u011b \u0161ampionky si do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku WTA p\u0159ipsaly 470 bod\u016f a z\u00edskaly premi\u00e9rovou spole\u010dnou trofej. Stefaniov\u00e1 na okruhu WTA Tour vybojovala sedm\u00fd deblov\u00fd titul a pro \u010cangovou to bylo t\u0159in\u00e1ct\u00e9 takov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2023 Abu Dhabi Open \u2013 Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Mubadala Abu Dhabi Open 2023 \u2013 \u017eensk\u00e1 \u010dty\u0159hra . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je P\u0159enos \u0159et\u011bzce? <<>>: P\u0159enos \u0159et\u011bzce je polymeriza\u010dn\u00ed reakce, p\u0159i n\u00ed\u017e se aktivn\u00ed skupina nar\u016fstaj\u00edc\u00edho polymeru p\u0159esouv\u00e1 na jinou molekulu.\nP\u2022 + XR' \u2192 PX + R'\u2022P\u0159enosy \u0159et\u011bzce sni\u017euj\u00ed st\u0159edn\u00ed mol\u00e1rn\u00ed hmotnosti v\u00fdsledn\u00fdch polymer\u016f. Mohou b\u00fdt vyvol\u00e1ny z\u00e1m\u011brn\u011b (p\u0159id\u00e1n\u00edm p\u0159enosov\u00e9ho \u010dinidla) nebo se objevit jako nevyhnuteln\u00e9 vedlej\u0161\u00ed reakce. K p\u0159enos\u016fm \u0159et\u011bzce doch\u00e1z\u00ed u v\u011bt\u0161iny \u0159et\u011bzcov\u00fdch polymerizac\u00ed; radik\u00e1lov\u00fdch, kationtov\u00fdch, aniontov\u00fdch, koordina\u010dn\u00edch i polymerizac\u00ed s otev\u00edr\u00e1n\u00edm kruhu.\nP\u0159enosy \u0159et\u011bzce se rozd\u011bluj\u00ed do skupin podle druhu molekuly, kter\u00e1 reaguje s nar\u016fstaj\u00edc\u00edm \u0159et\u011bzcem.\nP\u0159enos na p\u0159enosov\u00e9 \u010dinidlo: p\u0159enosov\u00e1 \u010dinidla maj\u00ed nejm\u00e9n\u011b jednu slabou chemickou vazbu, na kterou se \u0159et\u011bzec navazuje. K tomuto \u00fa\u010delu se pou\u017e\u00edvaj\u00ed thioly, nap\u0159\u00edklad dodecylmerkaptan (DDM), a halogenovan\u00e9 uhlovod\u00edky, nap\u0159\u00edklad tetrachlormethan.P\u0159enos na monomer: p\u0159enos \u0159et\u011bzce na monomer prob\u00edh\u00e1 tak, \u017ee polymern\u00ed \u0159et\u011bzec od\u0161t\u011bp\u00ed atom z nezreagovan\u00e9ho monomeru. Proto\u017ee polymerizace prob\u00edhaj\u00ed pouze za p\u0159\u00edtomnosti monomer\u016f, tak p\u0159enos na monomer ur\u010duje teoretickou horn\u00ed mez mol\u00e1rn\u00ed hmotnosti, kter\u00e9 lze u dan\u00e9ho monomeru dos\u00e1hnout. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u00fd je u kationtov\u00fdch polymerizac\u00ed a polymerizac\u00ed s otev\u00edr\u00e1n\u00edm kruhu.P\u0159enos na polymer. P\u0159enos \u0159et\u011bzce m\u016f\u017ee prob\u00edhat na ji\u017e existuj\u00edc\u00edm polymern\u00edm \u0159et\u011bzci; tento d\u011bj \u010dasto nast\u00e1v\u00e1 ke konci radik\u00e1lov\u00fdch polymerizac\u00ed, v dob\u011b, kdy je spot\u0159ebov\u00e1n t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echen monomer. Navazov\u00e1n\u00edm monomer\u016f na nov\u00e1 radik\u00e1lov\u00e1 m\u00edsta na polymern\u00edm \u0159et\u011bzci vznikaj\u00ed rozv\u011btven\u00e9 polymery. Vlastnosti n\u00edzkohustotn\u00edho polyethylenu v\u00fdznamn\u011b ur\u010duje m\u00edra rozv\u011btven\u00ed \u0159et\u011bzce.P\u0159enos na rozpou\u0161t\u011bdlo. P\u0159i polymerizaci s rozpou\u0161t\u011bdlem m\u016f\u017ee jako p\u0159enosov\u00e9 \u010dinidlo slou\u017eit rozpou\u0161t\u011bdlo; takto se mohou vytv\u00e1\u0159et polymery s velmi n\u00edzk\u00fdmi mol\u00e1rn\u00edmi hmotnostmi (oligomery).\nVlastnosti reakc\u00ed s p\u0159enosem \u0159et\u011bzce jsou popsan\u00e9 podrobn\u011b. Od 80. let 20. stolet\u00ed se zkoumaj\u00ed radik\u00e1lov\u00e9 \u017eiv\u00e9 polymerizace, jako jsou polymerizace s katalytick\u00fdm p\u0159enosem \u0159et\u011bzce, RAFT a polymerizace s p\u0159enosem jodu. P\u0159i t\u011bchto reakc\u00edch p\u0159enosy \u0159et\u011bzce vytv\u00e1\u0159ej\u00ed polymern\u00ed \u0159et\u011bzce podobn\u011b aktivn\u00ed jako p\u016fvodn\u00ed p\u0159enosov\u00e1 \u010dinidla, a aktivita \u0159et\u011bzce se tak nesni\u017euje.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chain transfer na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je K\u0159em\u00edk? <<>>: K\u0159em\u00edk (chemick\u00e1 zna\u010dka Si, latinsky silicium) je polokovov\u00fd prvek, hojn\u011b se vyskytuj\u00edc\u00ed v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e. Slou\u017e\u00ed jako z\u00e1kladn\u00ed materi\u00e1l pro v\u00fdrobu polovodi\u010dov\u00fdch sou\u010d\u00e1stek, ale i jako z\u00e1kladn\u00ed surovina pro v\u00fdrobu skla a v\u00fdznamn\u00e1 sou\u010d\u00e1st keramick\u00fdch a stavebn\u00edch materi\u00e1l\u016f.\nK\u0159em\u00edk poprv\u00e9 identifikoval roku 1787 Antoine Lavoisier jako\u017eto slo\u017eku pazourku a jin\u00fdch k\u0159em\u00edkat\u00fdch hornin. Pozd\u011bji, v roce 1800, jej Humphry Davy myln\u011b pova\u017eoval za slou\u010deninu. Roku 1811 Gay-Lussac a Th\u00e9nard pravd\u011bpodobn\u011b vyrobili amorfn\u00ed k\u0159em\u00edk zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00edm drasl\u00edku s tetrafluorosilanem. K\u0159em\u00edk jako\u017eto prvek byl poprv\u00e9 izolov\u00e1n \u0161v\u00e9dsk\u00fdm chemikem J. J. Berzeliem roku 1823. Roku 1824 Berzelius z\u00edskal amorfn\u00ed k\u0159em\u00edk p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fdm postupem jako p\u0159edt\u00edm Gay-Lussac. Berzelius tak\u00e9 produkt p\u0159e\u010distil opakovan\u00fdm prom\u00fdv\u00e1n\u00edm.\nLatinsk\u00fd n\u00e1zev silicium je odvozen od slova silex (2. p\u00e1d silicis), kter\u00e9 ozna\u010dovalo formu k\u0159emene \u010desky naz\u00fdvanou pazourek.\u010cesk\u00fd n\u00e1zev k\u0159em\u00edk je jedn\u00edm z neologism\u016f, kter\u00e9 zavedl v r\u00e1mci nov\u00e9ho \u010desk\u00e9ho chemick\u00e9ho n\u00e1zvoslov\u00ed Jan Svatopluk Presl ve sv\u00fdch knih\u00e1ch Lu\u010dba \u010dili chemie zkusn\u00e1 (1828\u201335) a Nerostopis (1837). \u010cesk\u00fd n\u00e1zev prvku je odvozen od n\u00e1zvu k\u0159emen, jeho\u017e praslovansk\u00fd ko\u0159en m\u00e1 souvislost bu\u010f s ho\u0159en\u00edm (a slovy k\u0159esat \u010di kremace) nebo s \u0159ez\u00e1n\u00edm a sek\u00e1n\u00edm (a nap\u0159. slovem sekera).\nJedn\u00e1 se o pom\u011brn\u011b tvrd\u00fd polokov s vysokou afinitou ke kysl\u00edku. Element\u00e1rn\u00ed k\u0159em\u00edk je na vzduchu neomezen\u011b st\u00e1l\u00fd, v okoln\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b se s n\u00edm v\u0161ak setk\u00e1v\u00e1me prakticky pouze ve form\u011b slou\u010denin, v nich\u017e se vyskytuje pouze v mocenstv\u00ed Si4+.\nJe odoln\u00fd v\u016f\u010di v\u011bt\u0161in\u011b miner\u00e1ln\u00edch kyselin s v\u00fdjimkou sm\u011bsi kyseliny fluorovod\u00edkov\u00e9 (HF) a kyseliny dusi\u010dn\u00e9 (HNO3), velmi snadno se v\u0161ak rozpou\u0161t\u00ed v z\u00e1sadit\u00fdch roztoc\u00edch (nap\u0159. v hydroxidu draseln\u00e9m) za vzniku k\u0159emi\u010ditanov\u00e9ho aniontu \u22122.\nV \u010dist\u00e9 podob\u011b se k\u0159em\u00edk v p\u0159\u00edrod\u011b nevyskytuje, setk\u00e1v\u00e1me se pouze s jeho slou\u010deninami. Je po kysl\u00edku druh\u00fdm nejv\u00edce zastoupen\u00fdm prvkem v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e. Podle posledn\u00edch dostupn\u00fdch \u00fadaj\u016f tvo\u0159\u00ed 26 \u2013 28 % zemsk\u00e9 k\u016fry. V mo\u0159sk\u00e9 vod\u011b je jeho koncentrace pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00e1, pouze 3 mg Si/l, ve vesm\u00edru p\u0159ipad\u00e1 na jeden atom k\u0159em\u00edku pouze p\u0159ibli\u017en\u011b 30 000 atom\u016f vod\u00edku.\nK\u0159em\u00edk je z\u00e1kladn\u00ed slo\u017ekou velk\u00e9 v\u011bt\u0161iny hornin tvo\u0159\u00edc\u00edch zemskou k\u016fru \u2013 p\u0159\u00edkladem mohou b\u00fdt p\u00edskovcov\u00e9 horniny, j\u00edly, \u017euly a p\u0159edev\u0161\u00edm aluminosilik\u00e1tov\u00e9 horniny na b\u00e1zi ortoklasu (aluminosilik\u00e1ty obsahuj\u00edc\u00ed drasl\u00edk) nebo plagioklasu (aluminosilik\u00e1ty obsahuj\u00edc\u00ed sod\u00edk). K\u0159em\u00edk se tedy vyskytuje prakticky ve v\u0161ech vyv\u0159el\u00fdch hornin\u00e1ch.\nMineralogicky je bezesporu nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1stupcem k\u0159emen, chemicky oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd SiO2. Miner\u00e1ly s t\u00edmto slo\u017een\u00edm se li\u0161\u00ed barevn\u011b podle p\u0159\u00edtomnosti mal\u00fdch mno\u017estv\u00ed cizorod\u00fdch prvk\u016f, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed charakteristick\u00e9 zbarven\u00ed krystalick\u00e9ho oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho. T\u00e9m\u011b\u0159 \u010dist\u00fd oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd je mineralogicky ozna\u010dov\u00e1n jako k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, fialov\u011b je zbarven ametyst (p\u0159\u00edm\u011bs Fe4+), \u017elut\u00fd je citr\u00edn (p\u0159\u00edm\u011bs Fe3+), r\u016f\u017eov\u00fd r\u016f\u017een\u00edn (Mn2+), hn\u011bd\u00fd z\u00e1hn\u011bda (p\u0159\u00edm\u011bs Al, Na, Li). Dal\u0161\u00ed, nap\u0159. jaspis, se mohou vyskytovat v n\u011bkolika barevn\u00fdch variant\u00e1ch.\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad miner\u00e1lu na b\u00e1zi oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho je amorfn\u00ed forma t\u00e9to slou\u010deniny \u2013 op\u00e1l. Tento m\u00f3dn\u00ed polodrahokam se vyskytuje v \u0159ad\u011b barevn\u00fdch variant. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se nejv\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed op\u00e1l\u016f dob\u00fdv\u00e1 v Austr\u00e1lii a st\u0159edn\u00ed Americe v\u010detn\u011b Mexika.\nZ biologick\u00e9ho hlediska pat\u0159\u00ed k\u0159em\u00edk mezi biogenn\u00ed prvky, i kdy\u017e jeho obsah v tk\u00e1n\u00edch \u017eiv\u00fdch organism\u016f nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee v t\u011ble dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka je p\u0159\u00edtomen p\u0159ibli\u017en\u011b 1 g k\u0159em\u00edku a to p\u0159edev\u0161\u00edm v kostech, chrupavk\u00e1ch a zubn\u00ed sklovin\u011b, pro jejich\u017e zdrav\u00fd r\u016fst a v\u00fdvoj je nezbytn\u00fd. Zv\u00fd\u0161en\u00fd obsah k\u0159em\u00edku v rostlinn\u00fdch bu\u0148k\u00e1ch m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt nap\u0159. v p\u0159esli\u010dk\u00e1ch nebo \u017eahav\u00fdch chloupc\u00edch kop\u0159iv.\nMimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd je k\u0159em\u00edk pro rozsivky, nebo\u0165 jeho slou\u010deniny tvo\u0159\u00ed hlavn\u00ed slo\u017eku schr\u00e1nky t\u011bchto jednobun\u011b\u010dn\u00fdch \u0159as, frustuly. Jde zejm\u00e9na o vodnat\u00fd polymer oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho, bl\u00edzk\u00fd op\u00e1lu. Rozsivky jsou jedinou skupinou organism\u016f, jej\u00ed\u017e rozvoj je naprosto z\u00e1visl\u00fd na p\u0159\u00edtomnosti rozpustn\u00fdch forem oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho v prost\u0159ed\u00ed. Po vy\u010derp\u00e1n\u00ed zdroj\u016f k\u0159em\u00edku se zastav\u00ed replikace DNA. Rozsivky jsou v\u00fdznamn\u00fdmi prim\u00e1rn\u00edmi producenty biomasy, jejich biomasa tvo\u0159\u00ed 25% z celkov\u00e9ho mno\u017estv\u00ed produkovan\u00e9ho rostlinami.\nK\u0159em\u00edk m\u00e1 tak\u00e9 vyu\u017eit\u00ed p\u0159i v\u00fdrob\u011b skla, porcel\u00e1nu, nebo cementu.\nV\u00fdroba k\u0159em\u00edku v pr\u016fmyslov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku spo\u010d\u00edv\u00e1 v redukci taveniny vysoce \u010dist\u00e9ho oxidu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho v obloukov\u00e9 elektrick\u00e9 peci na grafitov\u00e9 elektrod\u011b, jej\u00ed\u017e materi\u00e1l je p\u0159itom spalov\u00e1n na plynn\u00fd oxid uhelnat\u00fd podle reakce:\nSiO2 + 2C \u2192 Si + 2COza vzniku k\u0159em\u00edku o \u010distot\u011b 97 \u2013 99 %. Pro \u00fa\u010dely elektronick\u00e9ho pr\u016fmyslu je ov\u0161em tato \u010distota naprosto nedostate\u010dn\u00e1, nebo\u0165 v\u00fdroba elektronick\u00fdch sou\u010d\u00e1stek vy\u017eaduje v\u011bt\u0161inou k\u0159em\u00edk o \u010distot\u011b minim\u00e1ln\u011b 99,9999 %, proto\u017ee i nepatrn\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdrazn\u011b ovliv\u0148uje kvalitu vyroben\u00fdch tranzistor\u016f a dal\u0161\u00edch elektronick\u00fdch sou\u010d\u00e1stek.\nJednou z nejstar\u0161\u00edch metod pro p\u0159\u00edpravu vysoce \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku je zon\u00e1ln\u00ed taven\u00ed. \u010ci\u0161t\u011bn\u00fd materi\u00e1l se nejprve uprav\u00ed do tvaru dlouh\u00e9 tenk\u00e9 ty\u010de. Ta se potom ve speci\u00e1ln\u00ed p\u00edcce postupn\u011b p\u0159etavuje tak, aby se taven\u00e1 z\u00f3na posunovala od jednoho konce ke druh\u00e9mu. P\u0159itom se ne\u010distoty p\u0159\u00edtomn\u00e9 v materi\u00e1lu koncentruj\u00ed v roztaven\u00e9 z\u00f3n\u011b a postupn\u011b se dost\u00e1vaj\u00ed ke konci ty\u010de, kter\u00fd se nakonec odstran\u00ed od\u0159\u00edznut\u00edm. N\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fdm opakov\u00e1n\u00edm tohoto postupu vznikne pom\u011brn\u011b vysoce \u010dist\u00fd materi\u00e1l.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se pro p\u0159\u00edpravu extr\u00e9mn\u011b \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku pou\u017e\u00edvaj\u00ed chemick\u00e9 metody. V tzv. Siemensov\u011b postupu je z k\u0159em\u00edku nejprve vyrobena n\u011bjak\u00e1 t\u011bkav\u00e1 slou\u010denina, obvykle trichlorsilan HSiCl3 nebo chlorid k\u0159emi\u010dit\u00fd SiCl4. Tyto plynn\u00e9 slou\u010deniny se potom vedou p\u0159es vrstvu vysoce \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku o teplot\u011b p\u0159es 1 100 \u00b0C. P\u0159itom doch\u00e1z\u00ed k jejich rozkladu a vznikl\u00fd vysoce \u010dist\u00fd k\u0159em\u00edk se ukl\u00e1d\u00e1 v krystalick\u00e9 podob\u011b na p\u016fvodn\u00ed k\u0159em\u00edkovou podlo\u017eku. Reakci trichlorsilanu vystihuje rovnice:\n2 HSiCl3 \u2192 Si + 2 HCl + SiCl4Uveden\u00fdm postupem vznik\u00e1 tzv. polykrystalick\u00fd k\u0159em\u00edk, kter\u00fd typicky obsahuje ne\u010distoty v \u0159\u00e1du jednotek ppb (1 : 1 000 000 000) a pln\u011b vyhovuje po\u017eadavk\u016fm pro v\u00fdrobu elektronick\u00fdch polovodi\u010dov\u00fdch sou\u010d\u00e1stek.\nPo ur\u010ditou dobu byl alternativou k Siemensov\u011b metod\u011b postup DuPont\u016fv, kter\u00fd vych\u00e1zel z chloridu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho a jeho rozkladu p\u0159i teplot\u011b 950 \u00b0C na vysoce \u010dist\u00e9m zinku podle rovnice:\nSiCl4 + 2 Zn \u2192 Si + 2 ZnCl2Technick\u00e9 probl\u00e9my s t\u011bkavost\u00ed vznikaj\u00edc\u00edho chloridu zine\u010dnat\u00e9ho, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b zne\u010di\u0161\u0165oval vyroben\u00fd \u010dist\u00fd k\u0159em\u00edk, vedly nakonec k tomu, \u017ee byl tento proces prakticky opu\u0161t\u011bn.\nJeliko\u017e pro v\u00fdrobu n\u011bkter\u00fdch polovodi\u010dov\u00fdch sou\u010d\u00e1stek je polykrystalick\u00fd k\u0159em\u00edk nepou\u017eiteln\u00fd, pou\u017e\u00edv\u00e1 se k\u0159em\u00edk monokrystalick\u00fd. Obvyklou metodou pro jeho v\u00fdrobu je \u0159\u00edzen\u00e1 krystalizace z taveniny, naz\u00fdvan\u00e1 Czochralsk\u00e9ho proces. P\u0159i tomto postupu je do k\u0159em\u00edkov\u00e9 taveniny vlo\u017een z\u00e1rode\u010dn\u00fd krystal vysoce \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku.\nTento krystal se p\u0159itom ot\u00e1\u010d\u00ed a pulzuje podle p\u0159edem p\u0159esn\u011b definovan\u00e9ho programu, p\u0159i\u010dem\u017e teplota taveniny je tak\u00e9 velmi pe\u010dliv\u011b sledov\u00e1na a \u0159\u00edzena. Cel\u00fd proces prob\u00edh\u00e1 v n\u00e1dob\u00e1ch z velmi \u010dist\u00e9ho k\u0159emene v inertn\u00ed atmosf\u00e9\u0159e argonu. Na z\u00e1rode\u010dn\u00e9m krystalu se pak vylu\u010duj\u00ed dal\u0161\u00ed vrstvy mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku, v\u00fdsledn\u00fd produkt (k\u0159em\u00edkov\u00fd ingot) pak m\u016f\u017ee m\u00edt a\u017e 400 mm v pr\u016fm\u011bru a d\u00e9lku do 2 m, tvo\u0159en je p\u0159itom jedin\u00fdm krystalem. Vyroben\u00fd ingot se po ochlazen\u00ed \u0159e\u017ee na tenk\u00e9 vrstvy (typicky 0,5 mm), le\u0161t\u00ed a je pou\u017eit jako v\u00fdchoz\u00ed surovina pro v\u00fdrobu polovodi\u010dov\u00fdch sou\u010d\u00e1stek.\nMetalurgick\u00fd v\u00fdznam k\u0159em\u00edku spo\u010d\u00edv\u00e1 pouze ve v\u00fdrob\u011b n\u011bkter\u00fdch speci\u00e1ln\u00edch slitin, v nich\u017e jeho pod\u00edl p\u0159edstavuje pouze jednotky procent. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je ferrosilicium, slitina k\u0159em\u00edku a \u017eeleza, kter\u00e1 se vyzna\u010duje vysokou tvrdost\u00ed a chemickou odolnost\u00ed. Pro zv\u00fd\u0161en\u00ed tvrdosti se k\u0159em\u00edk v mal\u00e9m mno\u017estv\u00ed p\u0159id\u00e1v\u00e1 i do speci\u00e1ln\u00edch ocel\u00ed a hlin\u00edkov\u00fdch slitin.\nChemick\u00e1 rafinace se prov\u00e1d\u00ed p\u0159eveden\u00ed na slou\u010deninu trichlorsilanu SiHCl3, a n\u00e1sledn\u00e1 destilace, p\u0159i n\u00ed\u017e se odstran\u00ed v\u011bt\u0161ina ne\u010distot.\nFyzick\u00e9 rafinace:\nP\u00e1smov\u00e9 taven\u00ed: Proces \u010di\u0161t\u011bn\u00ed je zalo\u017een na faktu vy\u0161\u0161\u00ed ochoty ne\u010distot rozpou\u0161t\u011bt se v kapaln\u00e9 (roztaven\u00e9) fazi, ne\u017e v pevn\u00e9. Ingot se tedy pr\u016fb\u011b\u017en\u011b natavuje po cel\u00e9 svoj\u00ed d\u00e9lce, \u010d\u00edm\u017e se ne\u010distoty koncentruj\u00ed v t\u00e9to nataven\u00e9 oblasti a \u010d\u00e1st je\u017e znovu tuhne je o tyto ne\u010distoty ochuzena. Postupn\u011b se tak ne\u010distoty posouvaj\u00ed ke konci ingotu. V\u00edcen\u00e1sobn\u00fdm zopakov\u00e1n\u00edm tohoto procesu lze dos\u00e1hnout po\u017eadovan\u00e9 \u010distoty ve v\u011bt\u0161in\u011b objemu ingotu, vyjma jeho konec kde jsou ne\u010distoty koncentrov\u00e1ny. Tento konec je pro dal\u0161\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed nevhodn\u00fd a je od\u0159ez\u00e1n.\n\u0158ez\u00e1n\u00ed na \u201eSal\u00e1mky\u201c: Po vyta\u017een\u00ed z kel\u00edmku u\u017e je hotov\u00fd polovodi\u010d ur\u010den\u00e9ho typu, kter\u00fd se d\u00e1le roz\u0159ez\u00e1v\u00e1 na ur\u010den\u00e9 pl\u00e1tky, takzvan\u00e9 sal\u00e1mky. Sal\u00e1mky se \u0159e\u017eou diamantov\u00fdm \u0159eza\u010dem, podobn\u00fdm strojem, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 na sal\u00e1m nebo chl\u00e9b.\nBrou\u0161en\u00ed \u2013 Lapov\u00e1n\u00ed: Lapov\u00e1n\u00ed je druh strojn\u00edho obr\u00e1b\u011bn\u00ed. Technicky pat\u0159\u00ed do brou\u0161en\u00ed a le\u0161t\u011bn\u00ed, neupravuje se j\u00edm geometrie ale drsnost materi\u00e1lu. Dosahuje se j\u00edm a\u017e zrcadlov\u00fd lesk materi\u00e1lu. Jde o dokon\u010dovac\u00ed operaci, p\u0159i kter\u00e9 doch\u00e1z\u00ed k \u00fab\u011bru materi\u00e1lu \u00fa\u010dinkem voln\u00fdch zrn brusiva, kter\u00e9 se p\u0159iv\u00e1d\u00ed mezi lapovac\u00ed n\u00e1stroj a lapovan\u00fd povrch. \u0158ezn\u00fd pohyb voln\u00fdch zrn je vyvol\u00e1n pohybem lapovac\u00edho n\u00e1stroje, kter\u00fd je v\u016f\u010di lapovan\u00e9 plo\u0161e nepravideln\u00fd. Proto se zrna brusiva pohybuj\u00ed po st\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00edch drah\u00e1ch, a t\u00edm zanikaj\u00ed stopy po p\u0159edchoz\u00edm obr\u00e1b\u011bn\u00ed.\nOdlept\u00e1n\u00ed: I p\u0159es dokonal\u00e9 obrou\u0161en\u00ed se mus\u00ed sal\u00e1mek vyhladit lept\u00e1n\u00edm slabou kyselinou, kter\u00e1 zarovn\u00e1 ve\u0161ker\u00e9 nerovnosti. Po omyt\u00ed a vyle\u0161t\u011bn\u00ed po odlept\u00e1n\u00ed je sal\u00e1mek omyt v deionizovan\u00e9 vod\u011b, aby se odstranily zbytky kyseliny. Pot\u00e9 je sal\u00e1mek vyle\u0161t\u011bn do vysok\u00e9ho lesku, a je p\u0159ipraven k dal\u0161\u00edmu pou\u017eit\u00ed.\n\u010cist\u00fd k\u0159em\u00edk m\u00e1 z hlediska p\u00e1sov\u00e9 struktury vlastnosti polovodi\u010de. Z hlediska polovodiv\u00fdch aplikac\u00ed se v\u0161ak \u010dast\u011bji pou\u017e\u00edv\u00e1 k\u0159em\u00edk s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed jin\u00e9ho prvku, co\u017e m\u00e1 za n\u00e1sledek elektronovou resp. d\u011brovou vodivost a sn\u00ed\u017een\u00ed elektrick\u00e9ho odporu. Vznik\u00e1 tak polovodi\u010d typu n resp. p; takov\u00fdto materi\u00e1l tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad sou\u010d\u00e1stek jako jsou diody, tranzistory, fotovoltaick\u00e9 \u010dl\u00e1nky a dal\u0161\u00ed.\nPatrn\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed anorganickou slou\u010deninou k\u0159em\u00edku je oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd, SiO2. Tato l\u00e1tka se vyskytuje v \u0159ad\u011b modifikac\u00ed se zcela odli\u0161n\u00fdmi fyzik\u00e1ln\u011b-chemick\u00fdmi vlastnostmi.\nMiner\u00e1ly na b\u00e1zi SiO2 se ve form\u011b polodrahokam\u016f vyskytuj\u00ed v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch barevn\u00fdch odst\u00ednech po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\nZbarven\u00ed: fialov\u00e1 \u2013 ametyst, hn\u011bd\u00e1 \u2013 z\u00e1hn\u011bda, \u017elut\u00e1 \u2013 citrin, bez barvy \u2013 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l\nVe velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed okoln\u00edch hornin je k\u0159emen p\u0159\u00edtomen ve form\u011b \u017eil a vrostlic. P\u0159i erozi hornin doch\u00e1z\u00ed k naru\u0161en\u00ed jej\u00ed struktury a k\u0159emen je jako jedna z nejtvrd\u0161\u00edch a nejodoln\u011bj\u0161\u00edch sou\u010d\u00e1st\u00ed z horniny vyplavov\u00e1n ve form\u011b k\u0159emenn\u00fdch p\u00edsk\u016f, obl\u00e1zk\u016f a valoun\u016f. Tento materi\u00e1l slou\u017e\u00ed jako cenn\u00e1 surovina ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m a stavebn\u00edm pr\u016fmyslu.\nV j\u00edlov\u00fdch hornin\u00e1ch je k\u0159em\u00edk p\u0159\u00edtomen ve form\u011b mikroskopick\u00fdch \u010d\u00e1stic. Tyto horniny jsou z\u00e1kladn\u00ed surovinou v keramick\u00e9m pr\u016fmyslu a uplat\u0148uj\u00ed se i p\u0159i v\u00fdrob\u011b stavebn\u00edch hmot (p\u00e1len\u00e9 cihly a ta\u0161ky).\n Sklo \nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se vyr\u00e1b\u00ed stovky druh\u016f skla pro nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed praktick\u00e9 aplikace, kter\u00e9 se li\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edmi vlastnostmi i vzhledem. Z\u00e1kladn\u00ed surovinou pro v\u00fdrobu skloviny je sm\u011bs, naz\u00fdvan\u00e1 skl\u00e1\u0159sk\u00fd kmen o p\u0159ibli\u017en\u00e9m slo\u017een\u00ed: 50% p\u00edsek (k\u0159emen nebo oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd), 16% soda (uhli\u010ditan sodn\u00fd), 12% v\u00e1penec (uhli\u010ditan v\u00e1penat\u00fd), 18% odpadn\u00ed sklo (drcen\u00e9 st\u0159epy). Tato sm\u011bs tav\u00ed p\u0159i teplot\u011b kolem 1 500 \u00b0C a d\u00e1le zpracov\u00e1v\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdrobu lahv\u00ed lit\u00edm nebo fouk\u00e1n\u00edm.\nP\u0159\u00eddavkem pota\u0161e, uhli\u010ditanu draseln\u00e9ho se z\u00edsk\u00e1v\u00e1 tabulov\u00e9 sklo pro v\u00fdrobu oken, v\u00fdkladn\u00edch sk\u0159\u00edn\u00ed apod. Sklovina p\u0159itom tuhne na vrstv\u011b roztaven\u00e9ho c\u00ednu a vznikl\u00e9 tabule maj\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165 hladk\u00fd povrch \u2013 plaven\u00e9 sklo.\nSklo s vy\u0161\u0161\u00edm obsahem olova se vyzna\u010duje vysok\u00fdm indexem lomu a je zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Olovnat\u00e9 sklo se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro v\u00fdrobu lustr\u016f, bi\u017euterie, ozdobn\u00fdch karaf a sklenic.\nSklo pro v\u00fdrobu optick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f (\u010do\u010dky, hranoly, optick\u00e9 filtry) obsahuje krom\u011b olova i baryum, zinek a titan.\nSkla borosilik\u00e1tov\u00e1 maj\u00ed \u010d\u00e1st sklotvorn\u00e9ho SiO2 nahrazenu oxidem borit\u00fdm. P\u0159\u00edsada oxidu hlinit\u00e9ho zvy\u0161uje jejich pevnost a zlep\u0161uje zpracovatelnost skloviny. Borosilik\u00e1tov\u00e1 skla jsou \u017e\u00e1ruvzdorn\u00e1 a chemicky odoln\u00e1. Slou\u017e\u00ed jako sklo laboratorn\u00ed a varn\u00e9 vyu\u017e\u00edvan\u00e9 v dom\u00e1cnostech.\nChemicky nejjednodu\u0161\u0161\u00ed je k\u0159emenn\u00e9 sklo, taven\u00fd \u010dist\u00fd oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd SiO2. Propou\u0161t\u00ed ultrafialov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, m\u00e1 v\u00fdbornou chemickou tepelnou odolnost a snese prudk\u00e9 ochlazen\u00ed, ani\u017e poprask\u00e1. Vysok\u00e1 tavic\u00ed teplota kolem 1 800 \u00b0C a s t\u00edm spojen\u00e1 cena k\u0159emenn\u00e9ho skla omezuje jeho praktick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed na v\u00fdrobu laboratorn\u00edch pot\u0159eb a speci\u00e1ln\u00edch \u017e\u00e1rovek.\nNa optick\u00e9 kabely se pou\u017e\u00edv\u00e1 obzvl\u00e1\u0161\u0165 \u010dist\u00e9 a pr\u016fhledn\u00e9 sklo.\nK\u0159em\u00edk tvo\u0159\u00ed celou \u0159adu kysl\u00edkat\u00fdch kyselin, z nich\u017e nejjednodu\u0161\u0161\u00ed a nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je kyselina k\u0159emi\u010dit\u00e1 H2SiO3. V dal\u0161\u00edch kyselin\u00e1ch jsou za sebou \u0159et\u011bzeny skupiny . V\u0161echny uveden\u00e9 kyseliny jsou pom\u011brn\u011b slab\u00e9 a nest\u00e1l\u00e9. B\u011b\u017en\u011b se v\u0161ak setk\u00e1v\u00e1me s jejich solemi k\u0159emi\u010ditany, kter\u00e9 jsou velmi stabiln\u00ed.\nK\u0159emi\u010ditany alkalick\u00fdch kov\u016f a kov\u016f alkalick\u00fdch zemin jsou podstatnou sou\u010d\u00e1st\u00ed vyv\u0159el\u00fdch hornin, j\u00edl\u016f, cihl\u00e1\u0159sk\u00fdch hl\u00edn a dal\u0161\u00edch.\nVelmi b\u011b\u017en\u00e9 jsou horniny na b\u00e1zi hlinitok\u0159emi\u010ditan\u016f (aluminosilik\u00e1t\u016f), tzv. \u017eivce. Aluminosil\u00e1tov\u00e9 miner\u00e1ly tvo\u0159\u00ed nap\u0159. orthoklas KAlSi3O8 a plagioklas NaAlSi3O8 .\nVelmi cenn\u00e9 jsou aluminosilik\u00e1ty zvan\u00e9 zeolity, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed komplikovan\u00e9 prostorov\u00e9 s\u00edt\u011b, slo\u017een\u00e9 z tetraedr\u016f SiO4 a AlO4, v\u00e1zan\u00fdch navz\u00e1jem sd\u00edlen\u00edm sv\u00fdch vrcholov\u00fdch kysl\u00edk\u016f. Tvo\u0159\u00ed vz\u00e1jemn\u011b propojen\u00e9 kan\u00e1ly a dutiny, kter\u00e9 obsahuj\u00ed slab\u011b v\u00e1zan\u00e9, tedy v podstat\u011b pohybliv\u00e9 molekuly vody a kationy alkalick\u00fdch kov\u016f (Na, K, Li, Cs) a alkalick\u00fdch zemin (Ca, Mg, Ba, Sr), kter\u00e9 vyrovn\u00e1vaj\u00ed nenasycenou negativn\u00ed valenci AlO4. Zeolity se chovaj\u00ed jako p\u0159\u00edrodn\u00ed iontom\u011bni\u010de nebo molekulov\u00e1 s\u00edta.\n Keramika a stavebn\u00ed hmoty \nKeramika je obecn\u00fd n\u00e1zev pro v\u00fdrobky zhotoven\u00e9 vypalov\u00e1n\u00edm keramick\u00fdch sm\u011bs\u00ed, jejich\u017e hlavn\u00edmi slo\u017ekami jsou kaol\u00edny, j\u00edly a hl\u00edny. Keramick\u00e9 sm\u011bsi z\u00edskaj\u00ed po prohn\u011bten\u00ed s vodou plastick\u00e9 vlastnosti, v tom stavu je lze tvarovat a naopak po vyp\u00e1len\u00ed p\u0159i teplot\u011b 800 a\u017e 1500 \u00b0C plastick\u00e9 vlastnosti ztr\u00e1cej\u00ed a m\u011bn\u00ed se v trvale tvrdou l\u00e1tku zvanou st\u0159ep.\nNejv\u00edce cen\u011bnou keramickou hmotou je porcel\u00e1n, jeho\u017e vstupn\u00ed suroviny tvo\u0159\u00ed sm\u011bs, kter\u00e1 obsahuje pr\u016fm\u011brn\u011b 50 % nej\u010dist\u0161\u00edho kaol\u00ednu, 25 % k\u0159emenn\u00e9ho p\u00edsku a 25 % \u017eivce. Velmi zn\u00e1m\u00fd a cen\u011bn\u00fd je nap\u0159\u00edklad m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fd porcel\u00e1n, v \u010cesku se v\u00fdroba porcel\u00e1nu koncentruje v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch, sv\u011btov\u011b proslul\u00fd je karlovarsk\u00fd porcel\u00e1n.\nCihl\u00e1\u0159sk\u00e9 hl\u00edny jako m\u00e9n\u011b hodnotn\u00e9 keramick\u00e9 suroviny slou\u017e\u00ed pro v\u00fdrobu cihel, st\u0159e\u0161n\u00edch ta\u0161ek a jin\u00fdch stavebn\u00edch materi\u00e1l\u016f. Z j\u00edl\u016f nebo m\u00e9n\u011b hodnotn\u00e9ho kaolinu, \u017eivce a k\u0159emene se vypalov\u00e1n\u00edm p\u0159i teplot\u011b okolo 1300 \u00b0C vyr\u00e1b\u00ed bu\u010f oby\u010dejn\u00e1 kamenina (potrub\u00ed, dla\u017edice) nebo jemn\u00e1 b\u00edl\u00e1 kamenina (tal\u00ed\u0159e, umyvadla, kachl\u00edky, so\u0161ky).\nDal\u0161\u00ed uplatn\u011bn\u00ed ve stavebnictv\u00ed nach\u00e1z\u00ed k\u0159emenn\u00fd p\u00edsek jako slo\u017eka malty a pojiv\u00fdch materi\u00e1l\u016f a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i v\u00fdrob\u011b betonu.\nK\u0159em\u00edk tvo\u0159\u00ed slou\u010deniny s fluorem SiF4, chlorem SiCl4 a bromem SiBr4, kter\u00e9 se mohou d\u00e1le \u0159et\u011bzit za vzniku vy\u0161\u0161\u00edch halogenid\u016f. V\u0161echny uveden\u00e9 slou\u010deniny jsou zna\u010dn\u011b nest\u00e1l\u00e9 a p\u0159i styku s vodou okam\u017eit\u011b hydrolyzuj\u00ed za vzniku gelovit\u00e9 kyseliny k\u0159emi\u010dit\u00e9.\nChlorid k\u0159emi\u010dit\u00fd je zna\u010dn\u011b d\u016fle\u017eitou slou\u010deninou p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b \u010dist\u00e9ho k\u0159em\u00edku pro polovodi\u010dov\u00e9 \u00fa\u010dely (viz v\u00fd\u0161e).\nT\u011bkavosti fluoridu k\u0159emi\u010dit\u00e9ho se v analytick\u00e9 chemii pou\u017e\u00edv\u00e1 k odstran\u011bn\u00ed fluoru z jeho stabiln\u00edch fluorid\u016f AlF3 a fluorid\u016f lantanoid\u016f. Vzorek se p\u0159itom va\u0159\u00ed p\u0159i asi 150 \u00b0C v 50 % kyselin\u011b s\u00edrov\u00e9 ve sklen\u011bn\u00e9 aparatu\u0159e a vznikl\u00fd t\u011bkav\u00fd SiF4 je okam\u017eit\u011b odv\u00e1d\u011bn proudem hork\u00e9 vodn\u00ed p\u00e1ry do roztoku alkalick\u00e9ho hydroxidu, kde je pak mo\u017eno sn\u00e1ze ur\u010dit jeho obsah.\nKrystaly karbidu k\u0159em\u00edku SiC maj\u00ed analogickou krystalickou strukturu jako diamant a pat\u0159\u00ed mezi jedny z nejtvrd\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch l\u00e1tek. V Mohsov\u011b stupnici tvrdosti dosahuje karbid stupn\u011b 9 \u2013 10 a nal\u00e9z\u00e1 uplatn\u011bn\u00ed jako brusn\u00fd materi\u00e1l pod n\u00e1zvem karborundum.\nProto\u017ee k\u0159em\u00edk a uhl\u00edk se v periodick\u00e9 soustav\u011b prvk\u016f nal\u00e9zaj\u00ed v jedn\u00e9 skupin\u011b pod sebou, dalo by se usuzovat, \u017ee k\u0159em\u00edk bude stejn\u011b jako uhl\u00edk vytv\u00e1\u0159et nesm\u00edrn\u011b pestrou \u0161k\u00e1lu slou\u010denin analogick\u00fdch organick\u00fdm l\u00e1tk\u00e1m. Ve star\u0161\u00ed v\u011bdeckofantastick\u00e9 literatu\u0159e jsme se mohli pom\u011brn\u011b \u010dasto setkat s \u017eiv\u00fdmi bytostmi, kter\u00e9 na rozd\u00edl od n\u00e1s maj\u00ed t\u011blo slo\u017een\u00e9 ze silikonov\u00fdch molekul, koupou se v kapaln\u00e9m \u010dpavku, d\u00fdchaj\u00ed sirn\u00e9 p\u00e1ry apod. Skute\u010dnost je v\u0161ak daleko prozai\u010dt\u011bj\u0161\u00ed.\nP\u0159esto\u017ee k\u0159em\u00edk vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0159adu analogick\u00fdch slou\u010denin k uhlovod\u00edk\u016fm, nem\u016f\u017ee jejich mno\u017estv\u00ed nikdy dos\u00e1hnout pestrosti organick\u00fdch l\u00e1tek. D\u016fvodem je p\u0159edev\u0161\u00edm fakt, \u017ee atomy k\u0159em\u00edku nejsou schopny vytv\u00e1\u0159et dvojnou vazbu Si=Si a pochopiteln\u011b ani vazbu trojnou. Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00fd d\u016fvod je s\u00edla vazby mezi dv\u011bma atomy k\u0159em\u00edku, kter\u00e1 je p\u0159ibli\u017en\u011b polovi\u010dn\u00ed, ne\u017e u vazby C-C. V d\u016fsledku toho jsou molekuly o vysok\u00e9m po\u010dtu vazeb Si-Si nest\u00e1l\u00e9 a velmi snadno se rozkl\u00e1daj\u00ed. P\u0159esto v\u0161ak existuj\u00ed skupiny l\u00e1tek, kter\u00e9 jsou analogy mezi organick\u00fdmi slou\u010deninami a podobn\u00fdmi slou\u010deninami k\u0159em\u00edku.\nSilany jsou bezbarv\u00e9 l\u00e1tky o slo\u017een\u00ed SinH2n+2. Prvn\u00ed dva silany jsou plynn\u00e9, od trisilanu Si3H8 kapaln\u00e9. V\u0161echny jsou mimo\u0159\u00e1dn\u011b reaktivn\u00ed a na vzduchu samoz\u00e1paln\u00e9, reakc\u00ed s kysl\u00edkem vznik\u00e1 oxid k\u0159emi\u010dit\u00fd a voda. Ve vod\u011b tak\u00e9 rychle hydrolyzuj\u00ed za uvoln\u011bn\u00ed plynn\u00e9ho vod\u00edku a gelu kyseliny k\u0159emi\u010dit\u00e9.\nSilany jsou velmi siln\u00e1 reduk\u010dn\u00ed \u010dinidla. S halogeny reaguj\u00ed explozivn\u011b, za jist\u00fdch podm\u00ednek (p\u0159\u00edtomnost AlCl3 a vhodn\u00e9 teploty) lze p\u0159ipravit molekuly s jedn\u00edm atomem halogenu SiH3Cl a\u017e SiHCl3 apod.\nSilany se uplat\u0148uj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm jako v\u00fdchoz\u00ed slou\u010deniny pro v\u00fdrobu slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch k\u0159em\u00edkat\u00fdch l\u00e1tek nap\u0159. pro v\u00fdrobu \u010dist\u00e9ho polovodi\u010dov\u00e9ho k\u0159em\u00edku.\nSiloxany jsou slou\u010deniny, kter\u00e9 obsahuj\u00ed v molekule vazbu Si-O-Si. Tato chemick\u00e1 skupina je velmi stabiln\u00ed a m\u016f\u017ee proto b\u00fdt p\u0159ipraven teoreticky neomezen\u00fd \u0159et\u011bzec o slo\u017een\u00ed \u2013(O-Si-O-Si-O)-, zbyl\u00e9 dv\u011b voln\u00e9 vazby k\u0159em\u00edkov\u00e9ho atomu mohou b\u00fdt obsazeny nap\u0159. skupinami \u2013OH nebo nej\u010dast\u011bji organick\u00fdmi ligandy jako -CH3 a dal\u0161\u00edmi. Nejb\u011b\u017en\u011bji u\u017e\u00edvan\u00e9 slou\u010deniny tohoto typu jsou polydimethylsiloxany a maj\u00ed vzorec: (CH3)3SiOnSi(CH3)3.\nUveden\u00e9 l\u00e1tky jsou p\u0159itom za b\u011b\u017en\u00fdch podm\u00ednek zcela stabiln\u00ed a nepodl\u00e9haj\u00ed rozkladu ani v p\u0159\u00edtomnosti kysl\u00edku nebo vody. Podle po\u010dtu siloxanov\u00fdch skupin i jejich ligand\u016f mohou b\u00fdt v\u00fdsledn\u00fdmi produkty jak kapaln\u00e9, tak pevn\u00e9 l\u00e1tky. Jejich dal\u0161\u00ed vlastnost\u00ed je hydrofobie (odpuzuj\u00ed vodu) a prakticky naprost\u00e1 ne\u0161kodnost pro \u017eiv\u00e9 organizmy.\nPraktick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed siloxan\u016f je velmi \u0161irok\u00e9:\nVe stavebnictv\u00ed jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm hydrofobn\u00ed vlastnosti. Jsou slo\u017ekou speci\u00e1ln\u00edch om\u00edtek a n\u00e1t\u011br\u016f, kter\u00e9 zabra\u0148uj\u00ed pronik\u00e1n\u00ed vlhkosti do staveb.\nPevn\u00e9 polymern\u00ed slou\u010deniny na b\u00e1zi siloxan\u016f jsou v\u011bt\u0161inou ozna\u010dov\u00e1ny jako silikonov\u00fd kau\u010duk. Tato l\u00e1tka m\u00e1 elastick\u00e9 vlastnosti podobn\u00e9 klasick\u00e9mu kau\u010duku, nav\u00edc v\u0161ak sn\u00e1\u0161\u00ed mnohem vy\u0161\u0161\u00ed teploty a je t\u00e9m\u011b\u0159 neho\u0159lav\u00e1. Vzhledem k t\u011bmto vlastnostem se ze silikonov\u00e9ho kau\u010duku vyr\u00e1b\u011bj\u00ed r\u016fzn\u00e1 t\u011bsn\u011bn\u00ed nebo vyst\u00fdlky n\u00e1dob pro chemick\u00fd pr\u016fmysl a podobn\u00e9 aplikace.\nHydrofobn\u00ed vlastnosti siloxan\u016f lze potla\u010dit t\u00edm, \u017ee na ur\u010dit\u00e9 procento k\u0159em\u00edkov\u00fdch atom\u016f jsou nav\u00e1z\u00e1ny skupiny \u2013OH. Takov\u00e9 polymery se pak uplat\u0148uj\u00ed v medic\u00edn\u011b pro v\u00fdrobu chirurgick\u00fdch implant\u00e1t\u016f (nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je pravd\u011bpodobn\u011b um\u011bl\u00e9 zv\u011bt\u0161ov\u00e1n\u00ed velikosti \u017eensk\u00fdch prs\u016f).\nKapaln\u00e9 nebo polotuh\u00e9 siloxany jsou zn\u00e1my jako silikonov\u00e9 oleje, pop\u0159. silikonov\u00e9 tuky. Jejich p\u0159ednost\u00ed oproti klasick\u00fdm mazadl\u016fm je odolnost proti vysok\u00fdm teplot\u00e1m a jsou proto nasazov\u00e1ny do prost\u0159ed\u00ed se zv\u00fd\u0161en\u00fdm teplotn\u00edm nam\u00e1h\u00e1n\u00edm nejen jako mazadla, ale i jako m\u00e9dia pro p\u0159enos tepla (olejov\u00e9 l\u00e1zn\u011b).\nK\u0159em\u00edk ani jeho b\u011b\u017en\u00e9 anorganick\u00e9 slou\u010deniny nejsou toxick\u00e9, jsou natolik inertn\u00ed, \u017ee projdou tr\u00e1vic\u00edm traktem zcela neporu\u0161eny. Probl\u00e9my nast\u00e1vaj\u00ed sp\u00ed\u0161e p\u0159i dlouhodob\u00e9m vdechov\u00e1n\u00ed mikroskopick\u00fdch \u010d\u00e1ste\u010dek, vznikaj\u00edc\u00edch p\u0159i brou\u0161en\u00ed za pou\u017eit\u00ed silik\u00e1tov\u00fdch materi\u00e1l\u016f nebo p\u0159i mechanick\u00e9m opracov\u00e1v\u00e1n\u00ed silik\u00e1tov\u00fdch v\u00fdrobk\u016f. Vznik\u00e1 tak choroba silik\u00f3za, kter\u00e1 se projevuje sn\u00ed\u017een\u00edm plicn\u00ed kapacity a du\u0161nost\u00ed.\nP\u0159\u00edsn\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed ov\u0161em mus\u00ed b\u00fdt dodr\u017eov\u00e1na p\u0159i pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdrob\u011b a zpracov\u00e1n\u00ed silan\u016f a jejich chlorovan\u00fdch deriv\u00e1t\u016f. Jejich reakce s kysl\u00edkem nebo vlhkost\u00ed m\u016f\u017ee zp\u016fsobit explozi, \u00fanik toxick\u00e9ho a \u017e\u00edrav\u00e9ho chlorovod\u00edku a jin\u00fdch nebezpe\u010dn\u00fdch slou\u010denin.\nCotton F.A., Wilkinson J.:Anorganick\u00e1 chemie, souborn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed pro pokro\u010dil\u00e9, ACADEMIA, Praha 1973\nHolzbecher Z.:Analytick\u00e1 chemie, SNTL, Praha 1974\nDr. Heinrich Remy, Anorganick\u00e1 chemie 1. d\u00edl, 1. vyd\u00e1n\u00ed 1961\nN. N. Greenwood \u2013 A. Earnshaw, Chemie prvk\u016f 1. d\u00edl, 1. vyd\u00e1n\u00ed 1993 ISBN 80-85427-38-9\nPor\u00e9zn\u00ed k\u0159em\u00edk\n \n Galerie k\u0159em\u00edk na Wikimedia Commons\n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo k\u0159em\u00edk ve Wikislovn\u00edku\n(\u010desky) Chemick\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed port\u00e1l\n(anglicky) Mineral.Galleries.", "<<>>: Co je Finsk\u00e1 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana? <<>>: Finsk\u00e1 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana (finsky Suomen Sosialidemokraattinen Puolue, zkr. SDP) je nejv\u011bt\u0161\u00ed finsk\u00e1 levicov\u00e1 strana. Z\u00e1rove\u0148 je dosud nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm finsk\u00fdm politick\u00fdm uskupen\u00edm. Od roku 1937 pravideln\u011b vl\u00e1dla a\u017e do roku 2003 s v\u00fdjimkou obdob\u00ed 1957\u201366 a 1991\u20131995. Od roku 2023 je v opozici.\nFinsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed demokracie po\u010d\u00e1tku se vyzna\u010dovala siln\u011b radik\u00e1ln\u00edm programem a strana se z\u0159ekla marxistick\u00e9ho konceptu t\u0159\u00eddn\u00edho boje a\u017e na po\u010d\u00e1tku 50. let 20. stolet\u00ed. Od t\u00e9 doby strana prosazuje um\u00edrn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed politiku a ve finsk\u00e9m stranick\u00e9m syst\u00e9mu zauj\u00edm\u00e1 lev\u00fd st\u0159ed politick\u00e9ho spektra. Strana si klade za c\u00edl p\u0159edev\u0161\u00edm spole\u010dnost zalo\u017eenou na socialistick\u00fdch hodnot\u00e1ch, p\u0159i\u010dem\u017e prost\u0159edkem k jej\u00edmu dosa\u017een\u00ed maj\u00ed b\u00fdt soci\u00e1ln\u00ed reformy. V ekonomick\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch zast\u00e1vaj\u00ed fin\u0161t\u00ed demokrat\u00e9 model soci\u00e1ln\u011b tr\u017en\u00ed ekonomiky.Vedle tradi\u010dn\u00edch levicov\u00fdch t\u00e9mat strana p\u0159ejala tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 programov\u00e9 prvky typick\u00e9 pro Novou levici. Program SDP klade d\u016fraz tak\u00e9 \u201ezelen\u00e1\u201c environment\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata a tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed mo\u017enost\u00ed politick\u00e9 participace ob\u010dan\u016f.Pokud jde o postoj SDP k evropsk\u00e9 integraci, tak zauj\u00edm\u00e1 siln\u011b proevropsk\u00fd postoj a stav\u00ed se za federalizaci Evropy. Mezi \u010dleny panuje v t\u00e9to ot\u00e1zce v\u00edcem\u00e9n\u011b shoda, \u010d\u00edm\u017e se li\u0161\u00ed od \u0161v\u00e9dsk\u00fdch \u010di norsk\u00fdch sestersk\u00fdch stran, u nich\u017e je p\u0159\u00edtomn\u00e9 siln\u00e9 euroskeptick\u00e9 k\u0159\u00eddlo.", "<<>>: Co je Marika R\u00f6kkov\u00e1? <<>>: Marika R\u00f6kkov\u00e1 (3. listopadu 1913 K\u00e1hira \u2013 16. kv\u011btna 2004 Baden) byla ma\u010farsk\u00e1 here\u010dka, zp\u011bva\u010dka a tane\u010dnice, kter\u00e1 se proslavila v n\u011bmeck\u00e9m filmu, p\u0159edev\u0161\u00edm za nacistick\u00e9 \u00e9ry ve 40. letech 20. stolet\u00ed, v hudebn\u00edch komedi\u00edch jako Die Frau meiner Tr\u00e4ume (1944) aj. Byla prominentkou nacistick\u00e9ho re\u017eimu, milenkou ministra propagandy Josepha Goebbelse a sama o sob\u011b hovo\u0159ila b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota jako o antikomunistce. Dokumenty odtajn\u011bn\u00e9 ve 21. stolet\u00ed nicm\u00e9n\u011b uk\u00e1zaly, \u017ee R\u00f6kkov\u00e1 byla ve 40. letech sov\u011btskou \u0161pionkou, byla sou\u010d\u00e1st\u00ed sov\u011btsk\u00e9 vyzv\u011bda\u010dsk\u00e9 s\u00edt\u011b Krona a p\u0159edala Sov\u011bt\u016fm nap\u0159\u00edklad pl\u00e1ny na operaci Barbarossa nebo strategii bitvy u Kurska. Jej\u00edm man\u017eelem byl re\u017eis\u00e9r Georg Jacoby, kter\u00fd t\u00e9\u017e nato\u010dil velkou \u010d\u00e1st komedi\u00ed s R\u00f6kkovou ve 40. letech. I on byl \u010dlenem s\u00edt\u011b Krona. R\u00f6kkov\u00e1 m\u011bla po v\u00e1lce distanc ve filmu, ale zru\u0161en byl v roce 1947, by\u0165 po v\u00e1lce se R\u00f6kkov\u00e1 v\u011bnovala hlavn\u011b operetn\u00edmu divadlu. Ot\u00e1zky vyvol\u00e1v\u00e1, \u017ee se b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota k pr\u00e1ci pro Sov\u011bty nikdy nep\u0159ihl\u00e1sila, a \u017ee mo\u017en\u00e1 ve v\u00fdzv\u011bdn\u00e9 \u010dinnosti pokra\u010dovala i po v\u00e1lce. N\u011bmeck\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby toto podez\u0159en\u00ed pr\u00fd prvn\u011b z\u00edskaly v roce 1951.", "<<>>: Co je ISO 3166-2:PM? <<>>: K\u00f3dy ISO 3166-2 pro Saint Pierre a Miquelon neidentifikuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 regiony (stav v roce 2015).\nISO 3166-2, seznam k\u00f3d\u016f \u00fazemn\u011b spr\u00e1vn\u00edch celk\u016f v\u0161ech zem\u00ed.\nISO 3166-1, seznam k\u00f3d\u016f v\u0161ech zem\u00ed, pou\u017e\u00edvan\u00fdch sou\u010dasn\u011b jako jejich dom\u00e9nov\u00e1 jm\u00e9na na internetu.", "<<>>: Co je Impakt faktor? <<>>: Impakt faktor (t\u00e9\u017e impact factor, IF), impaktn\u00ed faktor je scientometrick\u00fd ukazatel pr\u016fm\u011brn\u00e9ho po\u010dtu citac\u00ed v\u011bdeck\u00e9ho \u010dasopisu. Impakt faktor je ka\u017ed\u00fd rok vyhodnocov\u00e1n americk\u00fdm Institutem pro v\u011bdeck\u00e9 informace (ISI) pro vybran\u00fd okruh periodik ozna\u010dovan\u00fdch jako impaktovan\u00e9 \u010dasopisy a publikov\u00e1n ve Zpr\u00e1v\u011b o \u010dasopiseck\u00e9 citovanosti.\nImpakt faktor m\u00e1 velk\u00fd vliv na zp\u016fsob v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce a jej\u00ed hodnocen\u00ed. U\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed impakt faktoru p\u0159edstavuje v\u00fdznamn\u00fd ukazatel kvantity a v\u00fdznamn\u00fd prost\u0159edek pro ur\u010den\u00ed kvality publikac\u00ed. Instituce impakt faktoru b\u00fdv\u00e1 zneu\u017e\u00edv\u00e1na kv\u016fli n\u00edzk\u00e9mu pov\u011bdom\u00ed v z\u00e1vislosti na ideologick\u00e9m a pr\u00e1vn\u00edm v\u00fdvoji spole\u010dnosti. D\u016fraz na v\u00fdznam impakt faktoru sm\u011brem od z\u00e1padu do v\u00fdchodn\u00edch, a to zejm\u00e9na do postkomunistick\u00fdch zem\u00ed kles\u00e1 jednak pr\u00e1v\u011b pro n\u00edzkou m\u00edru informovanosti a jednak pro tenden\u010dn\u00ed zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto prost\u0159edku. Roku 2013 se Akademie v\u011bd \u010cR p\u0159ipojila k Sanfrancisk\u00e9 deklaraci (z roku 2012), kter\u00e1 impakt faktor, kter\u00fd m\u011bl p\u016fvodn\u011b slou\u017eit ke knihovnick\u00e9mu hodnocen\u00ed \u010dasopis\u016f, nedoporu\u010duje nevhodn\u011b pou\u017e\u00edvat na hodnocen\u00ed v\u00fdzkumu.\nImpakt faktor se vypo\u010d\u00edt\u00e1 na z\u00e1klad\u011b citovanosti v\u0161ech prac\u00ed v dan\u00e9m \u010dasopisu v pr\u016fb\u011bhu dvou let. Nap\u0159\u00edklad cita\u010dn\u00ed faktor \u010dasopisu pro rok 2005 se d\u00e1 zjistit n\u00e1sledovn\u011b:\nA = kolikr\u00e1t byly \u010dl\u00e1nky z dan\u00e9ho \u010dasopisu publikovan\u00e9 v letech 2003\u20132004 citov\u00e1ny jin\u00fdmi sledovan\u00fdmi \u010dasopisy v roce 2005\nB = kolik v n\u011bm celkem vy\u0161lo v obdob\u00ed 2003\u20132004 \u010dl\u00e1nk\u016f\nimpakt faktor dan\u00e9ho \u010dasopisu = A/BDo jmenovatele tohoto zlomku se v\u0161ak nezapo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed \u201especi\u00e1ln\u00ed\u201c \u010dl\u00e1nky jako novinky, koment\u00e1\u0159e nebo opravy (errata).\nImpakt faktor tedy ozna\u010duje jen pr\u016fm\u011brn\u00fd po\u010det citac\u00ed, kter\u00e9ho v dan\u00e9m obdob\u00ed doc\u00edlil pr\u016fm\u011brn\u011b citovan\u00fd \u010dl\u00e1nek v dan\u00e9m \u010dasopise. Tento \u00fadaj tedy v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nehovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee dan\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed \u010dl\u00e1nek v dan\u00e9m \u010dasopise skute\u010dn\u011b takov\u00e9 citovanosti dos\u00e1hl. Sp\u00ed\u0161e opak b\u00fdv\u00e1 pravidlem, nebo\u0165 statistick\u00e9 rozlo\u017een\u00ed citac\u00ed b\u00fdv\u00e1 vysoce asymetrick\u00e9 a v\u011bt\u0161inu citac\u00ed tvo\u0159\u00edv\u00e1 mal\u00e1 \u010d\u00e1st \u010dl\u00e1nk\u016f dan\u00e9ho \u010dasopisu. V\u011bt\u0161ina \u010dl\u00e1nk\u016f dan\u00e9ho \u010dasopisu tedy zdaleka nedosahuje t\u011bchto hodnot. P\u016fvodn\u00edm \u00fa\u010delem impakt faktoru tak\u00e9 nebylo m\u011b\u0159it kvalitu \u010dl\u00e1nk\u016f ani \u010dasopis\u016f (a s\u00e1m jejich tv\u016frce Eugene Garfield p\u0159ed takov\u00fdmto zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm impakt faktor\u016f varoval), n\u00fdbr\u017e poskytnout statistick\u00fd n\u00e1stroj k ur\u010dit\u00e9mu porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed cita\u010dn\u00edch frekvenc\u00ed. Za v\u00fdznamn\u011b citovan\u00fd lze pova\u017eovat takov\u00fd \u010dl\u00e1nek, jeho\u017e cita\u010dn\u00ed frekvence je v\u00fdrazn\u011b nad pr\u016fm\u011brem dan\u00e9ho \u010dasopisu.Obory se zvyklostmi tzv. \u201em\u011bkk\u00e9 v\u011bdy\u201c s velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm badatel\u016f, vy\u0161\u0161\u00edm po\u010dtem spoluautor\u016f, velk\u00fdm po\u010dtem obvykle uv\u00e1d\u011bn\u00fdch citac\u00ed a kr\u00e1tk\u00fdm cita\u010dn\u00edm polo\u010dasem m\u00edvaj\u00ed i \u0159\u00e1dov\u011b vy\u0161\u0161\u00ed IF, ne\u017e obory s opa\u010dn\u00fdmi v\u011bdeck\u00fdmi charakteristikami. Nap\u0159. mnoh\u00e9 oblasti molekul\u00e1rn\u00ed biologie nebo experiment\u00e1ln\u00ed medic\u00edny maj\u00ed velmi vysok\u00e9 hodnoty IF (nap\u0159. 5\u201315), zat\u00edmco mnoh\u00e9 oblasti matematiky, teoretick\u00e9 informatiky nebo teoretick\u00e9 fyziky maj\u00ed p\u0159irozen\u00fd IF mnohem ni\u017e\u0161\u00ed (nap\u0159. 0,5\u20131). \u010cast\u00fdmi propag\u00e1tory u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed IF b\u00fdvaj\u00ed proto zejm\u00e9na z\u00e1stupci obor\u016f s p\u0159irozen\u011b vysok\u00fdm IF, zat\u00edmco v oblastech jako matematika, informatika \u010di spole\u010densk\u00e9 v\u011bdy je u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed IF mnohem okrajov\u011bj\u0161\u00ed i sporn\u011bj\u0161\u00ed. V\u00fdjimek je v\u0161ak mnoho. Zcela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad p\u0159edstavuj\u00ed v\u011bdeck\u00e9 \u010dasopisy s p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edm popul\u00e1rn\u011b-v\u011bdn\u00edm charakterem (Nature, Science) a tud\u00ed\u017e extr\u00e9mn\u00edm IF.\nP\u0159ed mechanick\u00fdm porovn\u00e1v\u00e1n\u00edm hodnot IF coby \u201em\u011b\u0159\u00edtka v\u011bdeck\u00e9 kvality\u201c v r\u016fzn\u00fdch oblastech v\u011bdy je zapot\u0159eb\u00ed v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b d\u016frazn\u011b varovat, zejm\u00e9na nen\u00ed-li prov\u00e1d\u011bno scientometricky kompetentn\u00edmi v\u011bdci samotn\u00fdmi a s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch okolnost\u00ed. Anal\u00fdzy ukazuj\u00ed, \u017ee uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed IF coby m\u011b\u0159\u00edtka \u201ekvality\u201c pro jednotliv\u00e9 \u010dl\u00e1nky, v\u011bdce nebo instituce postr\u00e1d\u00e1 v\u011bdeck\u00fd z\u00e1klad. Problematika impact faktoru, jeho historie i sou\u010dasnosti, byla nejnov\u011bji (\u010derven 2009) podrobena anal\u00fdze ve specializovan\u00e9m odborn\u00e9m \u010dasopisu Scientometrics. Tato pr\u00e1ce kanadsk\u00fdch badatel\u016f ukazuje, \u017ee v\u0161echny stavebn\u00ed kameny IF byly a jsou konstruov\u00e1ny zna\u010dn\u011b libovoln\u011b nebo k jin\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, ne\u017e k jak\u00fdm jsou u\u017e\u00edv\u00e1ny. Pr\u00e1ce dosp\u00edv\u00e1 k drtiv\u00e9mu z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u00fdsledkem je chybn\u00e1 metoda, nav\u00edc \u0161iroce otev\u0159en\u00e1 manipulac\u00edm ze strany editor\u016f \u010dasopis\u016f a velmi n\u00e1chyln\u00e1 ke zneu\u017eit\u00ed dal\u0161\u00edmi nekritick\u00fdmi u\u017eivateli.Pokud publikovan\u00fd \u010dl\u00e1nek v n\u00e1zvu obsahuje spojovn\u00edk (poml\u010dku), po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 syst\u00e9my v\u011bdeck\u00fdch datab\u00e1z\u00ed ho v seznamech citovan\u00e9 literatury nemus\u00ed spr\u00e1vn\u011b identifikovat a kles\u00e1 tak jeho ofici\u00e1ln\u00ed citovanost.\nZe seznamu impakt faktor\u016f v\u011bdeck\u00fdch \u010dasopis\u016f specializovan\u00fdch \u010di relevantn\u00edch pro geov\u011bdy:\nNature 44,96 k roku 2018\nScience 29,16 k roku 2003\nGeophysical Journal International 2,78 k roku 2018 \nStudia Geophysica et Geodaetica 0,82 k roku 2018 (vyd\u00e1v\u00e1no AV \u010cR)\nGRIM, Tom\u00e1\u0161. Citace: triky a pov\u011bry. \u017diva. 2009, ro\u010d. 57, \u010d. 3, s. XLIV\u2013XLV. ISSN 0044-4812. Dostupn\u00e9 tak\u00e9 z: http://www.tomasgrim.com/downloadfile/145-grim-ziva-2009-citace-pdf\nCita\u010dn\u00ed index\nImpaktovan\u00fd \u010dasopis\nScientometrie\n \nImpakt faktor v \u010cesk\u00e9 terminologick\u00e9 datab\u00e1zi knihovnictv\u00ed a informa\u010dn\u00ed v\u011bdy (TDKIV)\nP\u0159ehled impaktov\u00fdch \u010dasopis\u016f (Journal Citation Report) na str\u00e1nk\u00e1ch ISI\nEsej na t\u00e9ma impakt faktor na str\u00e1nk\u00e1ch ISI Archivov\u00e1no 11. 10. 2007 na Wayback Machine.\nImpakt faktory v medic\u00edn\u011b: Pom\u011brn\u011b popul\u00e1rn\u00ed onkologick\u00e9 \u010dasopisy Archivov\u00e1no 8. 8. 2014 na Wayback Machine. vs. nap\u0159\u00edklad obor chirurgie Archivov\u00e1no 8. 8. 2014 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie (Hem\u017ee)? <<>>: Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie je poutn\u00ed kostel v Hem\u017ei. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nKostel je um\u00edst\u011bn v ji\u017en\u00edm c\u00edpu Orlick\u00e9 tabule; nedaleko od m\u011bst Choce\u0148 (1,5 km severov\u00fdchodn\u011b) a Brand\u00fdsa nad Orlic\u00ed (3 km z\u00e1padn\u011b). V bl\u00edzkosti se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed \u0159eka Tich\u00e1 Orlice.\nKostel Panny Marie nechal postavit v roce 1683 v barokn\u00edm slohu J. B. Trauttmansdorff. Poutn\u00ed tradice vznikla d\u00edky milostn\u00e9 so\u0161ce Panny Marie s Je\u017e\u00ed\u0161kem, kterou do kostela v\u011bnoval hrab\u011b Kurze. S\u00e1m ji p\u0159ivezl ji\u017e v roce 1662 z Uher.\nKolem kostela se nach\u00e1z\u00ed h\u0159bitov, kter\u00fd je obehn\u00e1n zd\u00ed. V n\u00ed jsou zabudov\u00e1ny t\u0159i kaple tak, \u017ee \u010deln\u00ed strana m\u00ed\u0159\u00ed sm\u011brem dovnit\u0159 (sm\u011brem ke kostelu). Nedaleko kostela se nach\u00e1z\u00ed t\u00e9\u017e voln\u011b stoj\u00edc\u00ed zvonice.\nSamotn\u00fd kostel je obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho p\u016fdorysu. Po stran\u00e1ch jsou m\u011blk\u00e9 kaple. Bo\u010dn\u00ed st\u011bny \u010dlen\u00ed ark\u00e1dami. Presbyt\u00e1\u0159 je p\u016flkruhov\u00fd, na boc\u00edch se nach\u00e1z\u00ed sakristie a orato\u0159. Z vnit\u0159n\u00edho vybaven\u00ed je zaj\u00edmav\u00fd olt\u00e1\u0159 ze 17. stolet\u00ed, na kter\u00e9m je ulo\u017eena ve sk\u0159\u00edni milostn\u00e1 so\u0161ka Madony a obraz Nanebevzet\u00ed Panny Marie v n\u00e1stavci. Sochy sv. Jana K\u0159titele a sv. Franti\u0161ka jsou um\u00edst\u011bny po stran\u00e1ch olt\u00e1\u0159e. Bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e zdob\u00ed obrazy od J. Umlaufa (z roku 1880). Nem\u011blo by se t\u00e9\u017e zapomenout na sochu \"Ecce homo\" a trojd\u00edln\u00e9 varhany (oboje z 18. stolet\u00ed).\nNed\u011ble po 15. 8. (sv\u00e1tek Nanebevzet\u00ed Panny Marie).\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nZden\u011bk Boh\u00e1\u010d. Poutn\u00ed m\u00edsta v \u010cech\u00e1ch. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hv\u011bzda. (\u010dj) \nIrena Dibelkov\u00e1. Nav\u0161tivte poutn\u00ed m\u00edsta v \u010cech\u00e1ch. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x.", "<<>>: Co je Dysnai? <<>>: Dysnai je jezero v Litv\u011b. M\u00e1 rozlohu 24,009 km\u00b2 a pr\u016fm\u011brnou hloubku 3 m. Maxim\u00e1ln\u00ed hloubky dosahuje 6 m.\nPob\u0159e\u017e\u00ed je m\u011blk\u00e9 a jezero m\u00e1 lopatkov\u00fd tvar. Rozkl\u00e1d\u00e1 se na severov\u00fdchodn\u00edm okraji Baltsk\u00e9ho pojeze\u0159\u00ed a m\u00e1 mor\u00e9nov\u00fd p\u016fvod.\nOdt\u00e9k\u00e1 z n\u011bj \u0159eka Dysna.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u0414\u0438\u0441\u043d\u0430\u0439\u201c.", "<<>>: Co je Vstava\u010d bahenn\u00ed? <<>>: Vstava\u010d bahenn\u00ed (Orchis palustris) je a\u017e p\u016fl metru vysok\u00e1, vlhkomiln\u00e1 bylina kvetouc\u00ed koncem jara a po\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta fialov\u011b nachov\u00fdmi a\u017e r\u016f\u017eov\u00fdmi kv\u011bty. V \u010desk\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b je velmi vz\u00e1cn\u00fd, je siln\u011b ohro\u017een vyhynut\u00edm. Celosv\u011btov\u011b je ale \u0159azen mezi m\u00e1lo dot\u010den\u00e9 druhy. N\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 \u0159azen pod n\u00e1zvem rudohl\u00e1vek bahenn\u00ed (Anacamptis palustris) do rodu rudohl\u00e1vek (Anacamptis).\nRoste hlavn\u011b ve St\u0159edomo\u0159\u00ed, odkud se jeho are\u00e1l rozkl\u00e1d\u00e1 na sever po st\u00e1ty Beneluxu a jih Baltu, zasahuje a\u017e do z\u00e1padn\u00edho Ruska. V\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem vyr\u016fst\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 v cel\u00e9 Evrop\u011b i Turecku a d\u00e1le izolovan\u011b v arel\u00e1ch v oblastech Kavkazu, St\u0159edn\u00ed Asie, Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu i na Arabsk\u00e9m poloostrov\u011b. Vyskytuje se tak\u00e9 ve st\u00e1tech severn\u00ed Afriky pod\u00e9l ji\u017en\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e.\nV \u010cech\u00e1ch se vstava\u010d bahenn\u00ed v sou\u010dasnosti \u0159\u00eddce vyskytuje ve st\u0159edn\u00edm a v\u00fdchodn\u00edm Polab\u00ed a jen ojedin\u011ble na Morav\u011b okolo doln\u00edch tok\u016f Dyje a Moravy.\nRoste na vlhk\u00fdch p\u016fd\u00e1ch bohat\u00fdch na miner\u00e1ly a hlavn\u011b v\u00e1pn\u00edk, kter\u00e9 jsou n\u011bkdy a\u017e zasolen\u00e9. Vyskytuje se p\u0159edev\u0161\u00edm na slatini\u0161t\u00edch, mokr\u00fdch a\u017e bahnit\u00fdch louk\u00e1ch a pod\u00e9l r\u00e1kosin u b\u0159eh\u016f rybn\u00edk\u016f a vodn\u00edch p\u0159\u00edkop\u016f.\nVytrval\u00e1 bylina, jej\u00ed\u017e lodyha je za kv\u011btu vysok\u00e1 25 a\u017e 50 cm, v horn\u00ed \u010d\u00e1sti je nafialov\u011bl\u00e1 a vyr\u016fst\u00e1 z kulovit\u00e9 hl\u00edzy. Lodyha je porostl\u00e1 t\u0159emi a\u017e sedmi, 1,5 a\u017e 2 cm \u0161irok\u00fdmi, \u0161ikmo odst\u00e1vaj\u00edc\u00edmi listy, kter\u00e9 se sm\u011brem vzh\u016fru zmen\u0161uj\u00ed.\nNa konci lodyhy vyr\u016fstaj\u00ed velk\u00e9, fialov\u011b nachov\u00e9 a\u017e r\u016f\u017eov\u00e9 kv\u011bty s listeny v \u0159\u00eddk\u00e9m, sedmi a\u017e dvaceti\u010detn\u00e9m klasu. Kv\u011bty jsou na stopk\u00e1ch a maj\u00ed \u0161est okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f ve dvou p\u0159eslenech po t\u0159ech. Vn\u011bj\u0161\u00ed l\u00edstky, 7 a\u017e 15 mm dlouh\u00e9 a 3 a\u017e 6 mm \u0161irok\u00e9, se oh\u00fdbaj\u00ed sm\u011brem ven. Vnit\u0159n\u00ed postrann\u00ed jsou krat\u0161\u00ed, skl\u00e1n\u00ed se k sob\u011b a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dnou p\u0159ilbu. Vnit\u0159n\u00ed st\u0159edn\u00ed l\u00edstek vytv\u00e1\u0159\u00ed pysk, je tmav\u011b skvrnit\u00fd a d\u011blen\u00fd do t\u0159\u00ed plytk\u00fdch lalok\u016f nebo celistv\u00fd. \u00dazce v\u00e1lcovit\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 vodorovn\u00e1, dozadu sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed ostruha je krat\u0161\u00ed nebo stejn\u011b dlouh\u00e1 jako semen\u00edk.\nPlodem je v\u00e1lcovit\u00e1 tobolka s mno\u017estv\u00edm velmi drobn\u00fdch semen.\nVstava\u010d bahenn\u00ed pat\u0159\u00ed k nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm orchidej\u00edm rostouc\u00ed v \u010cesk\u00e9 republice. P\u0159\u00ed\u010dinami jeho \u00fastupu jsou destrukce p\u0159irozen\u00fdch biotop\u016f, kter\u00e9 byly odvodn\u011bny a p\u0159em\u011bn\u011bny na ornou p\u016fdu. Byl proto za\u0159azen ve \"Vyhl\u00e1\u0161ce M\u017dP \u010cR \u010d. 395/1992 Sb. ve zn\u011bn\u00ed vyhl. \u010d. 175/2006 Sb.\", stejn\u011b jako v \"\u010cerven\u00e9m seznamu c\u00e9vnat\u00fdch rostlin \u010cesk\u00e9 republiky\" z roku 2012, mezi kriticky ohro\u017een\u00e9 druhy (\u00a71, C1b).", "<<>>: Co je Eva Sl\u00e1mov\u00e1? <<>>: Eva Sl\u00e1mov\u00e1 (22. z\u00e1\u0159\u00ed 1959 \u2013 24. prosince 2010) byla \u010desk\u00e1 amerikanistka, p\u0159ekladatelka z angli\u010dtiny, divadeln\u00ed re\u017eis\u00e9rka a \u0161\u00e9fredaktorka nakladatelstv\u00ed Argo.\nP\u0159edt\u00edm p\u016fsobila v nakladatelstv\u00ed Odeon. Do \u010de\u0161tiny uvedla v edici \u0159adu v\u00fdznamn\u00fdch ciz\u00edch autor\u016f, v\u011bnovala se i pr\u00e1ci s mlad\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi liter\u00e1rn\u00edmi talenty. Zem\u0159ela ve v\u011bku 51 let na rakovinu.\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Eva Sl\u00e1mov\u00e1\nVe v\u011bku 51 let zem\u0159ela Eva Sl\u00e1mov\u00e1, \u0161\u00e9fredaktorka nakladatelstv\u00ed Argo\nZpr\u00e1va na Topzine.", "<<>>: Co je Anna-Marie McLemore? <<>>: Anna-Marie McLemore je mexicko-ameri\u010dt\u00ed spisovatel*ka p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed magick\u00fd realismus pro ml\u00e1de\u017e. Zn\u00e1m\u00ed je pro sv\u00e9 rom\u00e1ny When the Moon was Ours, je\u017e obdr\u017eel Cenu Stonewall, Wild Beauty a The Weight of Feathers.\nMcLemore je queer osoba latinskoamerick\u00e9ho p\u016fvodu, co\u017e uv\u00e1d\u00ed jako jeden ze sv\u00fdch d\u016fvod\u016f ps\u00e1t o inkluzivn\u00edch, queer, latinskoamerick\u00fdch kolektivech. Jejich man\u017eel je transgender. Sami McLemore je nebin\u00e1rn\u00ed a bigender; pou\u017e\u00edv\u00e1 rodov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmena they/them v singul\u00e1ru.Jako svou inspiraci zmi\u0148uje McLemore poh\u00e1dky a p\u0159\u00edb\u011bhy ze sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed a tak\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m vyr\u016fstali. Mnoho z jejich rom\u00e1n\u016f pojedn\u00e1v\u00e1 o magicko-realistick\u00fdch t\u00e9matech a queer postav\u00e1ch; figuruje v nich \u0161pan\u011bl\u0161tina a francouz\u0161tina. Jednou z knih, kter\u00e9 je p\u0159ivedly na spisovatelskou dr\u00e1hu, je rom\u00e1n Laury Esquivel Like Water for Chocolate a mezi osobnosti, kter\u00e9 je ovlivnily, pat\u0159\u00ed Carla Trujillo, Malinda Lo, Isabel Allende a Federico Garc\u00eda Lorca.\nV roce 2011 byli McLemore spolkem Lambda Literary ocen\u011bni \u201eEmerging writers\u201c.Jejich debutov\u00fd rom\u00e1n pro ml\u00e1de\u017e, The Weight of Feathers, byl vyd\u00e1n v roce 2015 nakladatelstv\u00edm Thomas Dunne Books. Magicko-realistick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o \u010dern\u00e9 magii se zab\u00fdv\u00e1 t\u00e9maty diskriminace a marginalizace a zahrnuje genera\u010dn\u00ed sv\u00e1r mezi mexicko-americkou a romskou rodinou. V roce 2016 se jejich debut ocitl mezi finalisty Debutov\u00e9 ceny Williama C. Morrise a od organizace Bulletin of the Center for Children's Books obdr\u017eel hodnocen\u00ed s hv\u011bzdi\u010dkou. Rovn\u011b\u017e byl v roce 2016 spolkem YALSA jmenov\u00e1n jednou z des\u00edtky nejlep\u0161\u00edch beletri\u00ed pro ml\u00e1de\u017e.Jejich druh\u00fd rom\u00e1n, When the Moon Was Ours, magicko-realistick\u00e1 poh\u00e1dka o l\u00e1sce mezi transgenderov\u00fdm p\u00e1kist\u00e1nsko-americk\u00fdm chlapcem a cisgenderovou queer latinoameri\u010dankou, byl vyd\u00e1n nakladatelstv\u00edm Thomas Dunne Books v roce 2016. V t\u00e9m\u017ee roce obdr\u017eeli McLemore Cenu Jamese Tiptreeho ml. a v roce 2017 \u010cestnou cenu Stonewall. Kirkus Reviews a Booklist jmenovaly When the Moon Was Ours nejlep\u0161\u00ed knihou roku. Rom\u00e1n obdr\u017eel recenzi s hv\u011bzdi\u010dkou od Kirkus Reviews, School Library Journal a Booklistu.T\u0159et\u00ed rom\u00e1n od McLemore, Wild Beauty, o rodin\u011b proklet\u00fdch \u017een a kouzeln\u00fdch zahrad, byl vyd\u00e1n v roce 2017 nakladatelstv\u00edm Feiwel and Friends. Op\u011bt obdr\u017eel recenze s hv\u011bzdi\u010dkou od Kirkus Reviews, School Library Journal a Booklistu; Kirkus Reviews a Booklist jej rovn\u011b\u017e op\u011bt jmenovaly nejlep\u0161\u00ed knihou roku. V roce 2018 byl Wild Beauty nominov\u00e1n na cenu Northern California Book Award.Jejich \u010dtvrt\u00fd rom\u00e1n, Blanca & Roja, je latinskoamerickou adaptac\u00ed Labut\u00edho jezera a Sn\u011bhurky. Tituln\u00ed postavy, sestry, se zamiluj\u00ed do chlapce, kter\u00fd se dok\u00e1\u017ee prom\u011bnit v medv\u011bda, a nebin\u00e1rn\u00edho teenagera, kter\u00fd se dok\u00e1\u017ee prom\u011bnit v labut\u00ed ml\u00e1d\u011b. Rom\u00e1n byl vyd\u00e1n v roce 2018 nakladatelstv\u00edm Feiwel and Friends. Obdr\u017eel recenze s hv\u011bzdi\u010dkou od Kirkus Reviews, School Library Journal a Booklistu. School Library Journal jej ozna\u010dil za nejlep\u0161\u00ed knihu roku 2018.Jejich p\u00e1t\u00fd rom\u00e1n, Dark and Deepest Red, je p\u0159\u00edb\u011bh s dvoj\u00ed d\u011bjovou lini\u00ed zalo\u017een\u00fd na filmu The Red Shoes; d\u011bj se odehr\u00e1v\u00e1 se v roce 1518 ve \u0160trasburku a soub\u011b\u017en\u011b v roce 2018. Kniha byla vyd\u00e1na na po\u010d\u00e1tku roku 2020.Jejich \u0161est\u00fd rom\u00e1n, Miss Meteor, pojedn\u00e1v\u00e1 o dvou d\u00edvk\u00e1ch pokou\u0161ej\u00edc\u00edch se zm\u011bnit budoucnost sv\u00e9ho m\u011bsta, zat\u00edmco se \u00fa\u010dastn\u00ed talentov\u00e9 sout\u011b\u017ee. Miss Meteor vznikl ve spolupr\u00e1ci se spisovatelkou Tehlor Kay Mejiou; jedn\u00e1 se o prvn\u00ed rom\u00e1n, na kter\u00e9m se McLemore pod\u00edleli s jinou autorkou. Byl vyd\u00e1n v roce 2020 nakladatelstv\u00edm HarperCollins.Sedm\u00fd rom\u00e1n McLemore, Mirror Season, byl publikov\u00e1n v b\u0159eznu 2021 nakladatelstv\u00edm Feiwel & Friends. Osm\u00fd rom\u00e1n, Lakelore, bude vyd\u00e1n v roce 2022.Jejich rom\u00e1ny byly p\u0159elo\u017eeny do ture\u010dtiny, ital\u0161tiny a \u0161pan\u011bl\u0161tiny; v \u010de\u0161tin\u011b dosud \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nevy\u0161el.McLemore rovn\u011b\u017e vydali n\u011bkolik pov\u00eddek a esej\u016f pro antologie publikovan\u00e9 v edic\u00edch Ambush, Harlequin Teen, Candlewick, Simon Pulse, Soho Teen, a Algonquin Young Readers.\nKnihy pro ml\u00e1de\u017e\nThe Weight of Feathers (Thomas Dunne Books, 2015)\nWhen the Moon Was Ours (Thomas Dunne Books, 2016)\nWild Beauty (Feiwel and Friends, 2017)\nBlanca & Roja (Feiwel and Friends, 2018)\nMiss Meteor (spolupr\u00e1ce s Tehlor Kay Mejiou) (HarperCollins, 2020)\nDark and Deepest Red (Feiwel & Friends, 2020)\nThe Mirror Season (Feiwel & Friends, 2021)\nLakelore (Feiwel & Friends, 2022)Pov\u00eddky a eseje\nMagical Mayhem, editoval Douglas Rees (Ambush Books, 2012)\n\u201eRoja\u201c v All Out: The No-Longer-Secret Stories of Queer Teens throughout the Ages, editovala Saundra Mitchell (Harlequin Teen, 2018)\n\u201eLove Spell\u201c v Toil & Trouble: 15 Tales of Women & Witchcraft, editovala Tess Sharpe (Harlequin Teen, 2018)\n\u201eGlamour\u201c v The Radical Element, editovala Jessica Spotswood (Candlewick, 2018)\n\u201eHer Hair Was Not of Gold\u201c v Our Stories, Our Voices: 21 YA Authors Get Real About Injustice, Empowerment, and Growing Up Female in America, editovala Amy Reed (Simon Pulse, 2018)\n\u201ePanader\u00eda ~ Pasteler\u00eda\u201c v Hungry Hearts: 13 Tales of Food Love, editovaly Elsie Chapman a Caroline Tung Richmond (Simon Pulse, 2019)\n\u201eUmbra\u201c v 7. vyd\u00e1n\u00ed Foreshadow: A Serial YA Anthology (2019)\n\u201eTurn the Sky to Petals\u201c v Color Outside the Lines, editovala Sangu Mandanna (Soho Teen, 2019)\nDosud nezve\u0159ejn\u011bn\u00fd titul v Body Talk, editovala Kelly Jensen (Algonquin Young Readers, 2020)\n\u201eCristal y Ceniza\u201c v A Universe of Wishes, editovala Dhonielle Clayton (Random House Children's Books, 2020)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anna-Marie McLemore na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chivhu? <<>>: Chivhu, do roku 1982 zvan\u00e9 Enkeldoorn, je mal\u00e9 m\u011bsto v Zimbabwe. V roce 2007 byl po\u010det obyvatel m\u011bsta odhadov\u00e1n na 10 000. M\u011bsto le\u017e\u00ed 146 km ji\u017en\u011b od Harare.\nP\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev m\u011bsta Enkeldoorn je nizozemsk\u00e9ho p\u016fvodu a znamen\u00e1 osam\u011bl\u00fd trn. Odkazuje tak na strom Acacia robusta rostouc\u00ed v oblasti. Tento n\u00e1zev byl p\u0159ijat v roce 1891, ale v roce 1982, b\u011bhem druh\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed nez\u00e1vislosti Zimbabwe, byl zm\u011bn\u011bn na Chivhu. Toto pojmenov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed ze \u0161on\u0161tiny a znamen\u00e1 mraveni\u0161t\u011b.Enkeldoorn byl zalo\u017een afrik\u00e1nsky hovo\u0159\u00edc\u00edmi b\u00farsk\u00fdmi farm\u00e1\u0159i a osadn\u00edky kolem roku 1850 a byl prvn\u00ed osadou v Zimbabwe zalo\u017eenou b\u00edl\u00fdmi osadn\u00edky. Stalo se afrik\u00e1nskou pevnost\u00ed v p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b anglicky mluv\u00edc\u00ed Rhodesii. Z\u00edskalo tak p\u0159ezd\u00edvku Republika Enkeldoorn.\nHospod\u00e1\u0159stv\u00ed Chivhu je zalo\u017eeno na zem\u011bd\u011blstv\u00ed s p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edm chovem dr\u016fbe\u017ee a ml\u00e9\u010dn\u00e9ho skotu. Dal\u0161\u00edmi d\u016fle\u017eit\u00fdmi komoditami jsou hov\u011bz\u00ed, vep\u0159ov\u00e9, kuku\u0159ice a proso.\nVe m\u011bst\u011b se narodili hr\u00e1\u010di kriketu Dirk Viljoen a Gavin Ewing. Z m\u011bsta poch\u00e1zeli i p\u0159edci dal\u0161\u00edho hr\u00e1\u010de kriketu Andyho Blignauta. V Enkeldoornu se narodil i Mathias Kanda, zimbabwsk\u00fd atlet, kter\u00fd v roce 1964 startoval v maratonsk\u00e9m b\u011bhu na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Tokiu. Od sv\u00fdch p\u011bti let v Chivhu vyr\u016fstala i b\u00fdval\u00e1 prvn\u00ed d\u00e1ma Zimbabwe Grace Mugabe.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chivhu na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Viktor von Scheuchenstuel? <<>>: Viktor Ludv\u00edk hrab\u011b von Scheuchenstuel (n\u011bmecky Victor Ludwig Graf von Scheuchenstuel) (10. kv\u011btna 1857 V\u00edtkovice \u2013 17. dubna 1938 V\u00edde\u0148) byl rakousko-uhersk\u00fd gener\u00e1l. V c. k. arm\u00e1d\u011b slou\u017eil od roku 1878, vyst\u0159\u00eddal p\u016fsobi\u0161t\u011b na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech monarchie, jako pos\u00e1dkov\u00fd velitel str\u00e1vil n\u011bkolik let v \u010cech\u00e1ch (Josefov, Praha). Na za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159evzal velen\u00ed arm\u00e1dn\u00edho sboru v Srbsku, pozd\u011bji bojoval tak\u00e9 v It\u00e1lii, Rumunsku a na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b. V roce 1917 dos\u00e1hl hodnosti gener\u00e1lplukovn\u00edka a jako vrchn\u00ed velitel 11. arm\u00e1dy bojoval do konce v\u00e1lky na italsk\u00e9 front\u011b. V roce 1918 byl pov\u00fd\u0161en na hrab\u011bte, po rozpadu monarchie \u017eil v soukrom\u00ed ve V\u00eddni.\nPoch\u00e1zel ze star\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 rodiny, kter\u00e1 byla ji\u017e v roce 1576 pov\u00fd\u0161ena do \u0161lechtick\u00e9ho stavu, nikdy ale nedos\u00e1hla v\u011bt\u0161\u00edho majetku ani vlivu. Narodil se jako nejstar\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed syn\u016f Viktora Scheuchenstuela, kter\u00fd byl hu\u0165mistrem ve v\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1rn\u00e1ch. Viktor Ludv\u00edk z\u00edskal vojensk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed na kadetn\u00ed \u0161kole v Hainburgu a do arm\u00e1dy vstoupil v roce 1878 jako poru\u010d\u00edk. Dal\u0161\u00ed f\u00e1zi vzd\u011bl\u00e1n\u00ed absolvoval na V\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kole (K.u.k. Kriegschule) ve V\u00eddni (1884\u20131886) a v hodnosti nadporu\u010d\u00edka (1883) byl za\u0159azen do d\u016fstojnick\u00e9ho sboru gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu, form\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edslu\u0161el k 21. p\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1d\u011b ve Lvov\u011b. Postupoval v hodnostech (kapit\u00e1n 1889, major 1895) a nad\u00e1le byl d\u016fstojn\u00edkem gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu, kr\u00e1tce p\u016fsobil tak\u00e9 jako velitel \u0161t\u00e1bu p\u011b\u0161\u00ed divize v Brn\u011b. Jako podplukovn\u00edk (1897) byl \u0161\u00e9fem \u0161t\u00e1bu arm\u00e1dn\u00edho sboru ve Lvov\u011b a n\u00e1sledn\u011b velitelem batalionu u 33. p\u011b\u0161\u00edho pluku v Aradu. V roce 1901 byl pov\u00fd\u0161en na plukovn\u00edka a v letech 1903\u20131907 byl velitelem 50. pluku p\u011bchoty v Bra\u0161ov\u011b.K datu 1. listopadu 1907 obdr\u017eel hodnost gener\u00e1lmajora a p\u0159evzal velen\u00ed 69. p\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1dy v Karlsburgu (1907\u20131909). V letech 1909\u20131910 byl kr\u00e1tce velitelem 8. horsk\u00e9 brig\u00e1dy ve Fo\u010di v okupovan\u00e9 Bosn\u011b a Hercegovin\u011b. V letech 1910\u20131912 byl velitelem 10. p\u011b\u0161\u00ed divize v Josefov\u011b a mezit\u00edm byl v roce 1911 pov\u00fd\u0161en do hodnosti poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la. Do za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nad\u00e1le slou\u017eil v \u010cech\u00e1ch a v letech 1912\u20131914 velel 9. p\u011b\u0161\u00ed divizi v Praze.\nNa za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl se svou pra\u017eskou diviz\u00ed za\u0159azen do 8. arm\u00e1dn\u00edho sboru gener\u00e1la Arthura Giesla ur\u010den\u00e9ho k invazi do Srbska. Po prvn\u00edch ne\u00fasp\u011b\u0161\u00edch byl Giesl odvol\u00e1n a velen\u00ed 8. arm\u00e1dn\u00edho sboru p\u0159evzal v z\u00e1\u0159\u00ed 1914 Scheuchenstuel. Pokra\u010doval v boj\u00edch v Srbsku a v prosinci 1914 obsadil B\u011blehrad, kter\u00fd v\u0161ak musel kr\u00e1tce pot\u00e9 vyklidit. Dal\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1dy na Balk\u00e1n\u011b byly umo\u017en\u011bny jen d\u00edky n\u011bmeck\u00e9 pomoci arm\u00e1dy gener\u00e1la Mackensena, jemu\u017e byl Scheuchenstuel pod\u0159\u00edzen. V roce 1915 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti poln\u00edho zbrojmistra a v lednu 1916 se z\u00fa\u010dastnil \u00fatoku na \u010cernou Horu, kter\u00e1 byla a\u017e do konce prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky rakousko-uherskou okupa\u010dn\u00ed z\u00f3nou.\nPo vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9ho stavu ze strany It\u00e1lie byl se sv\u00fdm arm\u00e1dn\u00edm sborem p\u0159evelen na italskou frontu, kde byl za\u010dlen\u011bn do arm\u00e1dn\u00ed skupiny arciv\u00e9vody Ev\u017eena. Vojsko arciv\u00e9vody Ev\u017eena vedlo jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u00fatok v ji\u017en\u00edm Tyrolsku. Po Brusilovov\u011b ofenz\u00edv\u011b byl Scheuchenstuel p\u0159evelen na v\u00fdchodn\u00ed frontu, kde byl v boj\u00edch proti Rus\u016fm 8. arm\u00e1dn\u00ed sbor zcela rozpr\u00e1\u0161en. Kv\u016fli ostr\u00fdm spor\u016fm s vrchn\u00edm velen\u00edm (Franz Conrad von H\u00f6tzendorf) byl zbaven funkce, osobn\u00edm rozhodnut\u00edm c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa byl ale v z\u00e1\u0159\u00ed 1916 znovu povol\u00e1n do aktivn\u00ed slu\u017eby, stal se velitelem nov\u011b zformovan\u00e9ho 1. arm\u00e1dn\u00edho sboru ur\u010den\u00e9ho pro rumunskou frontu a z\u00fa\u010dastnil se boj\u016f v Karpatech.\nV listopadu 1917 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti gener\u00e1lplukovn\u00edka a po mar\u0161\u00e1lu Rohrovi p\u0159evzal vrchn\u00ed velen\u00ed 11. arm\u00e1dy na italsk\u00e9 front\u011b. V boj\u00edch se pot\u00fdkal p\u0159edev\u0161\u00edm s nedostatkem potravin, co\u017e se nezm\u011bnilo ani po intervenci u gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu. Z\u00fa\u010dastnil se z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1ze v\u00e1lky v It\u00e1lii (bitva na Piav\u011b, bitva u Vittorio Veneta). K datu 1. prosince 1918 byl odesl\u00e1n do penze. Pot\u00e9 \u017eil v soukrom\u00ed ve V\u00eddni, kde tak\u00e9 zem\u0159el a spolu se sv\u00fdmi sourozenci je poh\u0159ben na v\u00edde\u0148sk\u00e9m \u00dast\u0159edn\u00edm h\u0159bitov\u011b (\u010destn\u00e1 skupina hrob\u016f 15A).\nB\u011bhem sv\u00e9 vojensk\u00e9 kari\u00e9ry obdr\u017eel \u0159adu ocen\u011bn\u00ed. Byl ryt\u00ed\u0159em Leopoldova \u0159\u00e1du s me\u010di, nositelem \u0158\u00e1du \u017eelezn\u00e9 koruny I. t\u0159\u00eddy s me\u010di a \u0158\u00e1du \u017eelezn\u00e9 koruny II. t\u0159\u00eddy s v\u00e1le\u010dnou dekorac\u00ed, d\u00e1le dr\u017eitelem Vojensk\u00e9ho z\u00e1slu\u017en\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, Vojensk\u00e9 z\u00e1slu\u017en\u00e9 medaile a Vojensk\u00e9ho jubilejn\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee. Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u00edskal ocen\u011bn\u00ed tak\u00e9 od Mezin\u00e1rodn\u00edho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a obdr\u017eel tak\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed od spojeneck\u00fdch mocnost\u00ed, byl nositelem I. a II. stupn\u011b n\u011bmeck\u00e9ho \u017delezn\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a tureck\u00e9ho \u017delezn\u00e9ho p\u016flm\u011bs\u00edce, d\u00e1le byl nositelem b\u00e1densk\u00e9ho \u0158\u00e1du Bertholda I. Jako velitel arm\u00e1dn\u00edho sboru z\u00edskal v roce 1914 titul c. k. tajn\u00e9ho rady s n\u00e1rokem na osloven\u00ed Excelence. Osobn\u00edm dopisem c\u00edsa\u0159e Karla I. byl 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1917 pov\u00fd\u0161en na hrab\u011bte, form\u00e1ln\u011b byl diplom s titulem vystaven k datu 3. ledna 1918.\nVAV\u0158\u00cdNEK, Karel: Almanach \u010desk\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch a ryt\u00ed\u0159sk\u00fdch rod\u016f 2023; Praha, 2015; s.", "<<>>: Co je Monique Garbrechtov\u00e1-Enfeldtov\u00e1? <<>>: Monique Garbrechtov\u00e1-Enfeldtov\u00e1 (* 11. prosince 1968 Postupim), rozen\u00e1 Garbrechtov\u00e1, je b\u00fdval\u00e1 v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 a n\u011bmeck\u00e1 rychlobrusla\u0159ka.\nV roce 1985 skon\u010dila na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b, v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech \u0161ampion\u00e1t vyhr\u00e1la. Ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru debutovala v sez\u00f3n\u011b 1988/1989. Tehdy tak\u00e9 poprv\u00e9 startovala na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu, kde se um\u00edstila na osm\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce, v roce 1991 si z n\u011bj odvezla prvn\u00ed zlatou medaili. Um\u00eds\u0165ovala na p\u0159edn\u00edch p\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch z\u00e1vod\u016f na 500 a 1000 m, z\u00fa\u010dastnila se Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1992 (jeden bronz) i 1994. \u0158adu medail\u00ed z velk\u00fdch sv\u011btov\u00fdch akc\u00ed z\u00edskala na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed v\u010detn\u011b osmi titul\u016f mistryn\u011b sv\u011bta, st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile ze zimn\u00ed olympi\u00e1dy 2002 a \u0161esti v\u00edt\u011bzstv\u00ed v celkov\u00e9m hodnocen\u00ed z\u00e1vod\u016f Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru na 500 a 1000 m. Dne 1. prosince 2005 ukon\u010dila aktivn\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ru.\nOd roku 2000 je vdan\u00e1 za sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho mana\u017eera Magnuse Enfeldta.\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky (n\u011bmecky)\nMonique Garbrechtov\u00e1-Enfeldtov\u00e1 na SpeedSkatingNews.", "<<>>: Co je Konstantinopolsk\u00e1 univerzita? <<>>: Konstantinopolsk\u00e1 univerzita byla vysok\u00e1 \u0161kola v Konstantinopoli, ustaven\u00e1 v roce 425 Theodosiem II. reformou star\u0161\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed \u0161koly z\u0159\u00edzen\u00e9 p\u0159i zalo\u017een\u00ed m\u011bsta Constantinem I. \nKoncem 4. stolet\u00ed, kdy do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e na z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed, se ve Byzantsk\u00e9 (V\u00fdchodn\u00ed) \u0159\u00ed\u0161i prosazovala \u0159e\u010dtina na \u00fakor latiny, a to i v o\ufb01ci\u00e1ln\u00ed sf\u00e9\u0159e. \u0158e\u010dtina byla proto na Konstantinopolsk\u00e9 univerzit po jej\u00edm zalo\u017een\u00ed rovnocenn\u00e1 s latinou. (V 7. stolet\u00ed ji\u017e latina \u0159e\u010dtin\u011b ustoupila.)Konstantinopolsk\u00e1 univerzita zanikla v 15. stolet\u00ed, kdy zanikla i Byzantsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e.", "<<>>: Co je Kadolec (Slavonice)? <<>>: Vesnice Kadolec (n\u011bmecky Kadolz) je osada le\u017e\u00edc\u00ed 3,2 km z\u00e1padn\u011b od Slavonic p\u0159i silnici, vedouc\u00ed ze Slavonic do Star\u00e9ho M\u011bsta pod Land\u0161tejnem. Kadolec je \u010d\u00e1st\u00ed Slavonic a jeho katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed se rozkl\u00e1d\u00e1 na moravsk\u00e9 stran\u011b historick\u00e9 \u010desko-moravsk\u00e9 hranici. V roce 2011 zde trvale \u017eilo t\u0159in\u00e1ct obyvatel. Na n\u00e1vsi je mal\u00fd rybn\u00ed\u010dek a kapli\u010dka. Kadoleck\u00e9 d\u011bti chod\u00ed do \u0161koly do Slavonic.\nP\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no vesnice bylo n\u011bmeck\u00e9 Kadolds (\"Kadoldova\", \"Kadoldovo\" a podobn\u011b) odvozen\u00e9 od osobn\u00edho jm\u00e9na Kadold. Do \u010de\u0161tiny bylo jm\u00e9no p\u0159evedeno jako Kadolec, kter\u00e9 se stalo i z\u00e1kladem nov\u011bj\u0161\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho Kadoletz.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1466.Pravd\u011bpodobn\u011b prvn\u00ed zm\u00ednka je v historick\u00fdch pramenech z roku 1179, kdy je zm\u00edn\u011bna v dokumentu, kter\u00fd pojedn\u00e1v\u00e1 o \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 c\u00edsa\u0159 Fridrich I. Barbarossa p\u0159id\u011blil k dr\u017eav\u011b hradu Raabs.\nV lesn\u00edm \u00faseku silnice \u010d. 152 vedouc\u00ed do Star\u00e9ho m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed historick\u00fd hrani\u010dn\u00ed k\u00e1men mezi Moravou a \u010cechami. Necel\u00fd 1,5 km jihoz\u00e1padn\u011b od osady, se, na jihoz\u00e1padn\u00ed hranici sousedn\u00edho katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Ma\u0159\u00ed\u017e, nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 trojmezn\u00ed hrani\u010dn\u00ed k\u00e1men \u010cechy-Morava-Rakousko.", "<<>>: Co je Ji\u0159ina Petrovick\u00e1? <<>>: Ji\u0159ina Petrovick\u00e1, rozen\u00e1 \u017demli\u010dkov\u00e1 (30. ledna 1923, Pardubice \u2013 10. \u0159\u00edjna 2008, Praha) byla \u010desk\u00e1 here\u010dka, n\u00e1rodn\u00ed um\u011blkyn\u011b.\nVystudovala u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav v Praze (maturovala v roce 1942), hereck\u00e9 \u0161kolen\u00ed z\u00edskala soukrom\u011b u M\u00edly Pa\u010dov\u00e9 a Jaroslava Pr\u016fchy. V sez\u00f3n\u011b 1942/1943 p\u016fsobila v divadle na Kladn\u011b, n\u00e1sledn\u011b p\u0159e\u0161la do Plzn\u011b (1943\u20131945). Po osvobozen\u00ed se stala \u010dlenkou Realistick\u00e9ho divadla, kam ji anga\u017eoval re\u017eis\u00e9r Jan \u0160koda a kde vystupovala a\u017e do roku 1950. Pot\u00e9 p\u016fsobila rok v M\u011bstsk\u00fdch divadlech pra\u017esk\u00fdch a nakonec hr\u00e1la v letech 1951 a\u017e 1990 v pra\u017esk\u00e9m N\u00e1rodn\u00edm divadle. Jej\u00ed posledn\u00ed rol\u00ed byla pan\u00ed Pernellov\u00e1 v Moli\u00e8rov\u011b h\u0159e Tartuffe, ve kter\u00e9 vystupovala na sc\u00e9n\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla od roku 1988 a\u017e do listopadu 1992.\nVe filmu debutovala v roce 1943 (\u010ctrn\u00e1ct\u00fd u stolu), pozd\u011bji hr\u00e1la nap\u0159. ve sn\u00edmc\u00edch Krakatit, Strakonick\u00fd dud\u00e1k \u010di Nah\u00e1 past\u00fd\u0159ka. V\u011bnovala se tak\u00e9 televizn\u00ed (nap\u0159. seri\u00e1ly Rozsudek, Jana Eyrov\u00e1, T\u0159icet p\u0159\u00edpad\u016f majora Zemana, \u017dena za pultem, Rozpaky kucha\u0159e Svatopluka) a rozhlasov\u00e9 tvorb\u011b \u010di recitaci. Nazp\u00edvala t\u00e9\u017e dobov\u00fd hit Pluj\u00ed lodi do Triany ze Cervantesovy hry Li\u0161\u00e1k Pedro. Jej\u00ed celo\u017eivotn\u00ed mistrovstv\u00ed v dabingu bylo v roce 2008 ocen\u011bno ud\u011blen\u00edm Ceny Franti\u0161ka Filipovsk\u00e9ho.\nJej\u00ed matka B\u011bla (1900 - 1988) se okolo roku 1950 provdala za herce Jaroslava Pr\u016fchu (1898 -1963).\n1958 Vyznamen\u00e1n\u00ed Za vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci \n1964 ocen\u011bn\u00ed Zaslou\u017eil\u00e1 \u010dlenka ND\n1968 titul zaslou\u017eil\u00e1 um\u011blkyn\u011b\n1973 Cena Jaroslava Pr\u016fchy\n1978 titul n\u00e1rodn\u00ed um\u011blkyn\u011b\n1983 \u0158\u00e1d V\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fanora \n1983 Laure\u00e1tka st\u00e1tn\u00ed ceny \n2008 Cena Prezidia hereck\u00e9 asociace za celo\u017eivotn\u00ed mistrovstv\u00ed v dabingu.\n1947 Moli\u00e8re: Domn\u011bl\u00fd paroh\u00e1\u010d, Sganarellova \u017eena, Realistick\u00e9 divadlo, re\u017eie Jan \u0160koda\n1951 William Shakespeare: Othello, Desdemona, Tylovo divadlo, re\u017eie Jan \u0160koda\n1952 Alois Jir\u00e1sek: Lucerna, Mlad\u00e1 kn\u011b\u017ena, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie Ladislav Boh\u00e1\u010d\n1954 Gabriela Zapolska: Mor\u00e1lka pan\u00ed Dulsk\u00e9, Mela Dulsk\u00e1, He\u0161a Dulsk\u00e1, Tylovo divadlo, re\u017eie Milo\u0161 Nedbal\n1954 V. V. Ivanov: Obrn\u011bn\u00fd vlak 14-69, Varja, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Salzer\n1954 William Shakespeare: Ben\u00e1tsk\u00fd kupec, Porcie, Tylovo divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Salzer\n1954 Oscar Wilde: Ide\u00e1ln\u00ed man\u017eel, Sle\u010dna Mabel Chilternov\u00e1, Tylovo divadlo, re\u017eie Otomar Krej\u010da\n1955 A. P. \u010cechov: T\u0159i sestry, Nata\u0161a Ivanova, Tylovo divadlo, re\u017eie Zden\u011bk \u0160t\u011bp\u00e1nek\n1956 G. B. Shaw: Svat\u00e1 Jana, Jana z Arcu, Tylovo divadlo, re\u017eie Jarom\u00edr Pleskot\n1958 William Shakespeare: Kr\u00e1l Lear, Goneril, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Salzer\n1959 J\u00f3zsef Darvas: Sp\u00e1len\u00e1 k\u0159\u00eddla, Kl\u00e1ra, Tylovo divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Salzer\n1961 Carlo Goldoni: Poprask na lagun\u011b, Orsetta, Pan\u00ed Libera, Tylovo divadlo, re\u017eie Miroslav Mach\u00e1\u010dek\n1962 Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k: Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1 bojuj\u00edc\u00ed, Karol\u00edna Sv\u011btl\u00e1, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Salzer\n1962 Peter Karva\u0161: Antigona a ti druz\u00ed, Erika, ND, re\u017eie Miroslav Mach\u00e1\u010dek\n1963 William Shakespeare: Sen noci svatoj\u00e1nsk\u00e9, Hipolyta, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie V\u00e1clav \u0160pidla\n1965 Moli\u00e8re: Tartuffe, Elmira, Tylovo divadlo, re\u017eie V\u00e1clav \u0160pidla\n1966 Luigi Pirandello: \u0160est postav hled\u00e1 autora, Here\u010dka, Tylovo divadlo, re\u017eie Miroslav Mach\u00e1\u010dek\n1969 Jean Giraudoux: Trojsk\u00e1 v\u00e1lka nebude, Helena, Tylovo divadlo, re\u017eie Ev\u017een Sokolovsk\u00fd\n1970 Ladislav Stroupe\u017enick\u00fd: Na\u0161i furianti, Terezka, Tylovo divadlo, re\u017eie V\u00edt\u011bzslav Vejra\u017eka\n1971 M. J. Lermontov: Ma\u0161kar\u00e1da, Baronesa \u0160tr\u00e1lov\u00e1, Tylovo divadlo, re\u017eie Tibor Rakovsk\u00fd\n1976 Franti\u0161ek Langer: Periferie, Pan\u00ed, Tylovo divadlo, re\u017eie V\u00e1clav Hude\u010dek\n1978 Giuseppe Verdi: Macbeth, Hlas Lady Macbethov\u00e9, Smetanovo divadlo, re\u017eie V\u00e1clav Ka\u0161l\u00edk\n1981 F. M. Dostojevskij: Idiot, Lizaveta Prokofjevna, Tylovo divadlo, re\u017eie Zden\u011bk Kalo\u010d\n1982 Karel \u010capek: Matka, tituln\u00ed role, Tylovo divadlo, re\u017eie Franti\u0161ek Laurin\n1987 J.K.Tyl: Fidlova\u010dka aneb \u017d\u00e1dn\u00fd hn\u011bv a \u017e\u00e1dn\u00e1 rva\u010dka, Mamselle Margarethe, ND, re\u017eie V\u00e1clav Hude\u010dek\n1988 Moli\u00e8re: Tartuffe, Pan\u00ed Pernellov\u00e1, N\u00e1rodn\u00ed divadlo, re\u017eie Vladim\u00edr Strnisko\nSvatopluk Bene\u0161: B\u00fdt hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 91, 96, 127\nB. Bezou\u0161ka, V. Pivcov\u00e1, J. \u0160vehla: Thespidova k\u00e1ra Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 152, 164, 362\nLadislav Boh\u00e1\u010d: Tis\u00edc a jeden \u017eivot, Odeon, Praha, 1981, str. 224\u20135, 303\nFranti\u0161ek \u010cern\u00fd: Hraje Franti\u0161ek Smol\u00edk, Melantrich, Praha, 1983, str. 333, 337\nFranti\u0161ek \u010cern\u00fd: Theater \u2013 Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 199\nJind\u0159ich \u010cern\u00fd: Osudy \u010desk\u00e9ho divadla po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u2013 Divadlo a spole\u010dnost 1945\u20131955, Academia, Praha, 2007, str. 28, 37, 93, 130, 259, 260, 353, 412, ISBN 978-80-200-1502-0\n\u010cesk\u00e1 divadla : encyklopedie divadeln\u00edch soubor\u016f. Praha : Divadeln\u00ed \u00fastav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 227, 262, 469.\nFIKEJZ, Milo\u0161. \u010cesk\u00fd film : herci a here\u010dky. II. d\u00edl : L\u2013\u0158. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 410\u2013413.\nPetr Ho\u0159ec: Hereck\u00e1 ohl\u00e9dnut\u00ed, Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, Plze\u0148, 1977, str. 168\u2013173\nKarel H\u00f6ger: Z hercova z\u00e1pisn\u00edku, Melantrich, Praha, 1979, str. 434\nEva H\u00f6gerov\u00e1, Ljuba Klosov\u00e1, Vladim\u00edr Justl: Faustovsk\u00e9 srdce Karla H\u00f6gera, Mlad\u00e1 fronta, Praha, 1994, str. 117, 136, 244, ISBN 80-204-0493-7\n Kdo je kdo : 91/92 : \u010cesk\u00e1 republika, feder\u00e1ln\u00ed org\u00e1ny \u010cSFR. D\u00edl 2, N\u2013\u017d. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 730\u2013731. \nKolektiv autor\u016f: N\u00e1rodn\u00ed divadlo a jeho p\u0159edch\u016fdci, Academia, Praha, 1988, str. 365\u20137\nHana Kone\u010dn\u00e1 a kol.: \u010cten\u00ed o N\u00e1rodn\u00edm divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 326, 386, 396, 399\u2013401\nJana Moravcov\u00e1: Ji\u0159ina Petrovick\u00e1 a jej\u00ed st\u0159\u00edpky, Erika, Praha, 1999, ISBN 80-7190-912-2\nTOME\u0160, Josef, a kol. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed : II. d\u00edl : K\u2013P. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 562. \nLadislav Tunys: Hodn\u011b si pamatuju...Perli\u010dky v du\u0161i Raoula Schr\u00e1nila, Ametyst, Praha, 1998, str. 123, ISBN 80-85837-35-8\nMarie Valtrov\u00e1: Kronika rodu Hru\u0161\u00ednsk\u00fdch, Odeon, Praha, 1994, str. 252, ISBN 80-207-0485-X\nMarie Valtrov\u00e1: ORNESTINUM, Slavn\u00e1 \u00e9ra M\u011bstsk\u00fdch divadel pra\u017esk\u00fdch, Br\u00e1na, Praha, 2001, str. 8, 13, 59, 191, ISBN 80-7243-121-8\nMarie Valtrov\u00e1 \u2013 Ota Ornest: Hraje v\u00e1\u0161 tat\u00ednek je\u0161t\u011b na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 211, 214\u20135, 225, 236, ISBN 80-85625-19-9\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Ji\u0159ina Petrovick\u00e1\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 v datab\u00e1zi Archivu N\u00e1rodn\u00edho divadla\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 ve Filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 na Kinoboxu.cz\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 v Internet Movie Database (anglicky)\nJi\u0159ina Petrovick\u00e1 na Dabingforum.", "<<>>: Co je Timothy Dolan? <<>>: Timothy Michael kardin\u00e1l Dolan (* 6. \u00fanora 1950, Saint Louis) je americk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz a od roku 2009 arcibiskup v New Yorku; dne 18. \u00fanora 2012 jej pape\u017e Benedikt XVI. jmenoval kardin\u00e1lem.\nNarodil se jako nejstar\u0161\u00ed z p\u011bti d\u011bt\u00ed leteck\u00e9ho in\u017een\u00fdra Roberta Dolana, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1977, a jeho man\u017eelky Shirley rozen\u00e9 Radcliffov\u00e9. M\u00e1 dva bratry a dv\u011b sestry. Pozd\u011bji se rodina p\u0159est\u011bhovala do nedalek\u00e9ho Ballwinu. U\u017e od d\u011btstv\u00ed se c\u00edtil b\u00fdt povol\u00e1n ke kn\u011b\u017estv\u00ed a zaj\u00edmal se o liturgii. V roce 1964 vstoupil do saintlouisk\u00e9ho p\u0159\u00edpravn\u00e9ho semin\u00e1\u0159e v Shrewsbury, kde n\u00e1sledn\u011b vystudoval filosofii.\nK dal\u0161\u00edmu studiu ho kardin\u00e1l Carberry vyslal do \u0158\u00edma. Tam z\u00edskal licenci\u00e1t teologie a po kn\u011b\u017esk\u00e9m sv\u011bcen\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ijal 19. \u010dervna 1976 z rukou tehdej\u0161\u00edho saintlouisk\u00e9ho pomocn\u00e9ho biskupa O'Meary, p\u016fsobil jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159 ve m\u011bst\u011b Richmond Heights a\u017e do roku 1979. Tehdy za\u010dal sv\u00e1 doktorsk\u00e1 studia na Americk\u00e9 katolick\u00e9 univerzit\u011b (The Catholic University of America) ve Washingtonu se zam\u011b\u0159en\u00edm na d\u011bjiny \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve v USA. Po jejich ukon\u010den\u00ed a n\u00e1vratu do Missouri pracoval v letech 1983\u20131987 v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b; b\u011bhem tohoto obdob\u00ed spolupracoval s arcibiskupem Johnem Mayem na reform\u011b arcidiec\u00e9zn\u00edho kn\u011b\u017esk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e.\nN\u00e1sledn\u011b byl jmenov\u00e1n tajemn\u00edkem nunciatury ve Washingtonu a v roce 1992 ode\u0161el do saintlouisk\u00e9ho kn\u011b\u017esk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e, kde p\u016fsobil jako vicerektor, spiritu\u00e1l a u\u010ditel c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin, sou\u010dasn\u011b vyu\u010doval teologii na univerzit\u011b v Saint Louis. V letech 1994 a\u017e 2001 zast\u00e1val funkci rektora Pape\u017esk\u00e9 severoamerick\u00e9 koleje (Pontificio Collegio Americano del Nord) v \u0158\u00edm\u011b a vyu\u010doval na Pape\u017esk\u00e9 univerzit\u011b Gregoriana a Pape\u017esk\u00e9 univerzit\u011b svat\u00e9ho Tom\u00e1\u0161e Akvinsk\u00e9ho. V roce 1994 obdr\u017eel titul monsignore.\nDne 19. \u010dervna 2001 pape\u017e Jan Pavel II. jmenoval Dolana pomocn\u00fdm biskupem saintlouisk\u00fdm a titul\u00e1rn\u00edm biskupem na\u010d\u00e9zsk\u00fdm. Biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed p\u0159ijal 15. srpna 2001 z rukou arcibiskupa Rigaliho. Jako sv\u00e9 biskupsk\u00e9 heslo si zvolil \u201eIbimus Ad Quem?\u201c (\u010desky \u201ePane, ke komu p\u016fjdeme?\u201c; Jan 6, 68). Ji\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byl jmenov\u00e1n arcibiskupem v Milwaukee ve st\u00e1t\u011b Wisconsin (25. \u010dervna 2002) a 28. srpna 2002 intronizov\u00e1n.\nV t\u00e9to funkci se musel vypo\u0159\u00e1dat s af\u00e9rou t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se sexu\u00e1ln\u00edho zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ze strany n\u011bkter\u00fdch americk\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b v USA vypukla, jako\u017e i s kritickou finan\u010dn\u00ed situac\u00ed sv\u00e9 arcidiec\u00e9ze. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost v\u011bnoval kn\u011b\u017e\u00edm a z\u00e1jemc\u016fm o toto povol\u00e1n\u00ed; b\u011bhem jeho p\u016fsoben\u00ed v t\u00e9to funkci se po\u010det seminarist\u016f zv\u00fd\u0161il. V tomto obdob\u00ed publikoval knihy Povol\u00e1n ke svatosti (Called to Be Holy, 2005) a Ke komu p\u016fjdeme? Pou\u010den\u00ed z apo\u0161tola Petra (To Whom Shall We Go? Lessons from the Apostle Peter, 2008) a spolu se sv\u00fdm bratrem vystoupil v televizn\u00edm po\u0159adu \u017dit\u00ed na\u0161\u00ed v\u00edry (Living Our Faith).\nDne 23. \u00fanora 2009 byl Benediktem XVI. jmenov\u00e1n des\u00e1t\u00fdm arcibiskupem newyorsk\u00fdm. V \u010dele t\u00e9to druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed diec\u00e9ze ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch nahradil Edwarda kardin\u00e1la Egana, kter\u00fd rezignoval kv\u016fli dosa\u017een\u00ed v\u011bku 75 let. P\u0159ed Dolanem b\u00fdvala v posledn\u00ed dob\u011b jmenov\u00e1na arcibiskupem v New Yorku v\u017edy osoba nezast\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u00fa\u0159ad v \u017e\u00e1dn\u00e9 arcidiec\u00e9zi, a to od roku 1939, kdy se newyorsk\u00fdm arcibiskupem stal Francis Joseph Spellman, dosavadn\u00ed pomocn\u00fd biskup bostonsk\u00e9 arcidiec\u00e9ze. Dne 18. \u00fanora 2012 jej pape\u017e Benedikt XVI. jmenoval kardin\u00e1lem.Do \u00fa\u0159adu arcibiskupa newyorsk\u00e9ho byl slavnostn\u011b uveden 15. dubna 2009 v katedr\u00e1le sv. Patrika. Dne 16. listopadu 2010 byl na t\u0159\u00edlet\u00e9 obdob\u00ed zvolen p\u0159edsedou Konference katolick\u00fdch biskup\u016f USA jako prvn\u00ed newyorsk\u00fd biskup, kter\u00fd z\u00edskal tuto funkci, a 5. ledna 2011 se stal \u010dlenem nov\u011b vznikl\u00e9 Pape\u017esk\u00e9 rady pro novou evangelizaci.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Timothy M. Dolan na anglick\u00e9 Wikipedii.\nSeznam \u017eij\u00edc\u00edch kardin\u00e1l\u016f\nSeznam kardin\u00e1l\u016f jmenovan\u00fdch Benediktem XVI.", "<<>>: Co je Durynkov\u00e9? <<>>: Durynkov\u00e9 (v latinsk\u00fdch pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jednoho ze z\u00e1padogerm\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f, kter\u00e9 s\u00eddlily mezi Labem, S\u00e1lou a Kru\u0161n\u00fdmi horami. Na tomto \u00fazem\u00ed vytvo\u0159ily pom\u011brn\u011b mocnou \u0159\u00ed\u0161i, o n\u00ed\u017e jsou prvn\u00ed zpr\u00e1vy v pramenech kolem roku 400. K jej\u00edmu rozmachu do\u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm po p\u00e1du Hun\u016f v polovin\u011b 5. stolet\u00ed. Roku 531 byla \u0159\u00ed\u0161e Durynk\u016f dobyta Franky a zanikla.\nDurynkov\u00e9 postupn\u011b splynuli s ostatn\u00edmi n\u011bmeck\u00fdmi kmeny, ov\u0161em z\u016fstal po nich n\u00e1zev historick\u00e9 zem\u011b \u2013 Durynska (ve st\u0159edov\u011bku lankrabstv\u00ed v r\u00e1mci Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, od roku 1990 spolkov\u00e1 zem\u011b SRN).\nJ\u00cdRA, Josef Anton\u00edn. O keramice nordick\u00e9 a durynsk\u00e9 : P\u0159edneseno na 3. archeologick\u00e9m sjezdu v Boskovic\u00edch dne 1. srpna 1909. Olomouc: Prav\u011bk, 1910. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Robin Cousins? <<>>: Robin Cousins (* 17. srpna 1957 Bristol) je b\u00fdval\u00fd anglick\u00fd krasobrusla\u0159. V\u00edt\u011bz olympijsk\u00e9ho z\u00e1vodu v Lake Placid roku 1980, mistr Evropy z G\u00f6teborgu ze stejn\u00e9ho roku, dr\u017eitel dvou st\u0159\u00edbrn\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta (1979, 1980). Po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry tan\u010dil v ledn\u00edch show a p\u016fsobil i jako choreograf a tane\u010dn\u00edk na divadeln\u00edch a muzik\u00e1lov\u00fdch prknech ve West Endu.", "<<>>: Co je Chomoutova Lhota? <<>>: Chomoutova Lhota (n\u011bmecky Chomout Lhota) je osada, \u010d\u00e1st m\u011bstyse Borot\u00edn v okrese T\u00e1bor. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 km na jihoz\u00e1pad od Borot\u00edna. Je zde evidov\u00e1no 5 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo p\u011bt obyvatel.Chomoutova Lhota le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Pikov o v\u00fdm\u011b\u0159e 8,35 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1421.", "<<>>: Co je Ctirad? <<>>: Ctirad je mu\u017esk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu, v\u00fdznam jm\u00e9na je \u201e\u010destn\u00fd, kdo m\u00e1 r\u00e1d \u010dest\u201c. Podle \u010desk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e m\u00e1 sv\u00e1tek 16. ledna.\nCtiradek, Cti\u0161ek, Cti\u0161a, Ct\u00edk, Cirda, Cira, Ctirous\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka uv\u00e1d\u00ed \u010detnost jm\u00e9na v \u010cR a po\u0159ad\u00ed mezi mu\u017esk\u00fdmi jm\u00e9ny ve srovn\u00e1n\u00ed dvou rok\u016f, pro kter\u00e9 jsou dostupn\u00e9 \u00fadaje MV \u010cR \u2013 lze z n\u00ed tedy vysledovat trend v u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto jm\u00e9na:\nZm\u011bna procentn\u00edho zastoupen\u00ed tohoto jm\u00e9na mezi \u017eij\u00edc\u00edmi mu\u017ei v \u010cR (tj. procentn\u00ed zm\u011bna se zapo\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm celkov\u00e9ho \u00fabytku mu\u017e\u016f v \u010cR za sledovan\u00e9 t\u0159i roky 1999\u20132002) je \u22120,5 %.\nv \u010desk\u00e9 mytologii byl Ctirad vladyka zabit\u00fd vzbou\u0159en\u00fdmi d\u00edvkami v tzv.", "<<>>: Co je \u0158et\u011bzec symbol\u016f? <<>>: \u0158et\u011bzec je v teorii form\u00e1ln\u00edch jazyk\u016f, jedn\u00e9 z oblast\u00ed teoretick\u00e9 informatiky, kone\u010dn\u00e1 posloupnost symbol\u016f ur\u010dit\u00e9 abecedy.\nM\u00edsto term\u00ednu \u0159et\u011bzec se \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 neform\u00e1ln\u00ed ozna\u010den\u00ed slovo, p\u0159\u00edpadn\u011b v\u011bta. V\u011bta se pou\u017e\u00edv\u00e1 zpravidla p\u0159i syntaktick\u00e9 anal\u00fdze, ve kter\u00e9 se pracuje s lexik\u00e1ln\u00edmi symboly, kter\u00e9 jsou samy slo\u017een\u00e9 z element\u00e1rn\u00edch symbol\u016f.\nSpeci\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpadem je pr\u00e1zdn\u00fd \u0159et\u011bzec (pr\u00e1zdn\u00e9 slovo), co\u017e je posloupnost symbol\u016f nulov\u00e9 d\u00e9lky.\nObvykle se ozna\u010duje \u03b5, e nebo \u03bb.\nSouvisl\u00e1 \u010d\u00e1st slova je pod\u0159et\u011bzec (podslovo).", "<<>>: Co je Kuka\u010dka n\u00e1dhern\u00e1? <<>>: Kuka\u010dka n\u00e1dhern\u00e1 (Chrysococcyx lucidus nebo Chalcites lucidus \u2013 viz odd\u00edl nomenklatura) je druh kuka\u010dky z rodu Chrysococcyx, kter\u00e1 se vyskytuje v Austr\u00e1lii, Indon\u00e9sii, na Nov\u00e9 Kaledonii, Nov\u00e9m Z\u00e9landu, Nov\u00e9 Guineji, \u0160alomounov\u00fdch ostrovech a Vanuatu. S d\u00e9lkou t\u011bla 13\u201318 cm se jedn\u00e1 o jednoho z nejmen\u0161\u00edch z\u00e1stupc\u016f \u0159\u00e1du kuka\u010dek. Kuka\u010dka m\u00e1 svrchu n\u00e1padn\u00e9, bronzov\u00e9 ope\u0159en\u00ed s v\u00fdrazn\u00fdm iridiscentn\u00edm (kovov\u011b leskl\u00fdm) zabarven\u00edm na svrchn\u00ed stran\u011b k\u0159\u00eddel. Spodn\u00ed partie jako je b\u0159icho, hru\u010f a spodn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bla jsou b\u00edl\u00e9 s tmav\u011b hn\u011bd\u00fdm pruhov\u00e1n\u00edm. Kr\u00e1tk\u00fd zob\u00e1k je m\u00edrn\u011b zahnut\u00fd sm\u011brem dol\u016f. Ocas je pom\u011brn\u011b dlouh\u00fd, nohy \u0161ed\u00e9 a\u017e \u010dern\u00e9, zespodu bled\u00e9 \u010di na\u017eloutl\u00e9.\nRozezn\u00e1vaj\u00ed se 4 poddruhy, kter\u00e9 se od sebe m\u00edrn\u011b li\u0161\u00ed odli\u0161n\u011b zbarven\u00fdm ope\u0159en\u00edm a \u0161\u00ed\u0159kou zob\u00e1ku. Subsp. lucidus (hn\u00edzd\u00ed na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a p\u0159ilehl\u00fdch ostrovech) a plagosus (hn\u00edzd\u00ed v Austr\u00e1lii) ka\u017edoro\u010dn\u011b migruj\u00ed do zimovi\u0161\u0165 v jihoz\u00e1padn\u00edm Tichomo\u0159\u00ed. Subsp. layardi (Nov\u00e1 Kaledonie, Vanuatu, ostrovy svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee) a harterti (\u0160alomounovy ostrovy) nemigruj\u00ed. Kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 se rozmno\u017euj\u00ed na ja\u0159e. Jedn\u00e1 se o hn\u00edzdn\u00ed parazity, kte\u0159\u00ed kladou sv\u00e1 vejce do hn\u00edzd jin\u00fdch pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed pak obstar\u00e1vaj\u00ed inkubaci i v\u00fdchovu ml\u00e1\u010fat. Zat\u00edmco v Austr\u00e1lii kladou vejce do hn\u00edzd nejm\u00e9n\u011b 65 druh\u016f jin\u00fdch ope\u0159enc\u016f, na Nov\u00e9m Z\u00e9landu kladou sv\u00e1 vejce v\u00fdhradn\u011b do hn\u00edzd st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f novoz\u00e9landsk\u00fdch, na Chathamsk\u00fdch ostrovech jen do hn\u00edzd st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f chathamsk\u00fdch a na Nov\u00e9 Kaledonii jen do hn\u00edzd st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f novokaledonsk\u00fdch. Do hostitelsk\u00e9ho hn\u00edzda kuka\u010dka klade v\u017edy pouze jedno vejce olivov\u00e9 barvy. Celkov\u011b jich m\u016f\u017ee nakl\u00e1st a\u017e 16 za jedno hn\u00edzdn\u00ed obdob\u00ed. Inkuba\u010dn\u00ed doba trv\u00e1 nej\u010dast\u011bji 13\u201315 dn\u00ed. Kuka\u010d\u010dino ml\u00e1d\u011b do n\u011bkolika dn\u00ed po narozen\u00ed vytla\u010d\u00ed z hn\u00edzda potomky sv\u00e9ho hostitele, kte\u0159\u00ed hynou. Po cirka 19 dnech od narozen\u00ed doch\u00e1z\u00ed k prvn\u00edmu letu, av\u0161ak ml\u00e1d\u011b je vykrmov\u00e1no hostitelsk\u00fdmi rodi\u010di po dal\u0161\u00ed 3\u20134 t\u00fddny, na\u010de\u017e se pln\u011b osamostat\u0148uje.\nJedn\u00e1 se o m\u00edsty hojn\u00fd druh se stabiln\u00ed, i kdy\u017e nezn\u00e1mo velkou populac\u00ed. V maorsk\u00e9 kultu\u0159e je p\u0159\u00edlet kuka\u010dek spojov\u00e1n s po\u010d\u00e1tky jara a \u010dasem s\u00e1zen\u00ed bat\u00e1t\u016f, jejich kl\u00ed\u010dov\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 plodiny. IUCN pova\u017euje druh za m\u00e1lo dot\u010den\u00fd.\nDruh byl poprv\u00e9 pops\u00e1n n\u011bmeck\u00fdm p\u0159\u00edrodov\u011bdcem Johannem Friedrichem Gmelinem v roce 1788. Gmelin kuka\u010dku popsal na z\u00e1klad\u011b jedince polapen\u00e9ho na severn\u00edm c\u00edpu Ji\u017en\u00edho ostrova Nov\u00e9ho Z\u00e9landu ve fjordu Queen Charlotte Sound / T\u014dtaranui b\u011bhem Cookovy druh\u00e9 plavby. Gmelin druh nazval Cuculus lucidus.Anglick\u00fd ornitolog John Latham v\u0161ak popsal kuka\u010dku n\u00e1dhernou znovu, a to na z\u00e1klad\u011b exempl\u00e1\u0159e z australsk\u00e9ho Nov\u00e9ho Ji\u017en\u00edho Walesu, a sice v roce 1801. Druh pojmenoval jako Cuculus plagosus. Na tyto dv\u011b populace kuka\u010dek (australsk\u00e1 a novoz\u00e9landsk\u00e1) bylo po mnoh\u00e1 desetilet\u00ed nahl\u00ed\u017eeno jako na dva odd\u011blen\u00e9 druhy, a teprve novodob\u011bj\u0161\u00ed studie uk\u00e1zaly, \u017ee se jedn\u00e1 o tent\u00fd\u017e druh.Binomick\u00e9 jm\u00e9no druhu se uv\u00e1d\u00ed jako Chrysococcyx lucidus (Mezin\u00e1rodn\u00ed ornitologick\u00e1 unie a novoz\u00e9landsk\u00e9 taxonomick\u00e9 autority) nebo Chalcites lucidus (IUCN a australsk\u00e9 taxonomick\u00e9 autority). Druh se tedy \u0159ad\u00ed do rodu Chrysococcyx nebo Chalcites, \u010deledi kuka\u010dkovit\u00ed a \u0159\u00e1du kuka\u010dky.\nV maor\u0161tin\u011b je druh zn\u00e1m jako p\u012bp\u012bwharauroa.\nAmerick\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec Ernst Mayr v roce 1932 navrhl rozd\u011blen\u00ed druhu na 4 poddruhy podle m\u00edsta v\u00fdskytu, a sice:\nC. l. lucidus \u2013 nomin\u00e1tn\u00ed poddruh, vyskytuje se na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a p\u0159ilehl\u00fdch ostrovech (Chathamsk\u00e9 ostrovy, Norfolk); na zimu migruje do jihoz\u00e1padn\u00edho Tichomo\u0159\u00ed.\nC. l. plagosus \u2013 Austr\u00e1lie a Tasm\u00e1nie, p\u0159ezimovat l\u00e9t\u00e1 na sever Austr\u00e1lie a do Papui Nov\u00e9 Guiney.\nC. l. layardi \u2013 Nov\u00e1 Kaledonie, Vanuatu, ostrovy svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee, nemigruje.\nC. l. harterti \u2013 \u0160alomounovy ostrovy, nemigruje.Toto rozd\u011blen\u00ed nicm\u00e9n\u011b zpochybnil ornitolog Brian James Gill (1983), podle kter\u00e9ho nen\u00ed mezi australskou a novoz\u00e9landskou populac\u00ed v\u00fdznamn\u00fd rozd\u00edl. Jsou sice p\u0159\u00edtomn\u00e9 jemn\u00e9 rozd\u00edly v barv\u011b ope\u0159en\u00ed a hlavn\u011b \u0161\u00ed\u0159ce zob\u00e1ku (populace na z\u00e1pad\u011b Austr\u00e1lie m\u00edvaj\u00ed neju\u017e\u0161\u00ed zob\u00e1k a novoz\u00e9landsk\u00e9 kuka\u010dky nej\u0161ir\u0161\u00ed), nicm\u00e9n\u011b tyto rozd\u00edly podle Gilla nejsou natolik v\u00fdznamn\u00e9, aby se jednalo o poddruhy. Gill rozd\u00edly pova\u017eoval za klin\u00e1ln\u00ed variabilitu a navrhl z C. l. plagosus ud\u011blat synonymum pro C. lucidus. To nicm\u00e9n\u011b pozd\u011bji rozporoval australsk\u00fd ornitolog D. I. Rogers, podle kter\u00e9ho kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 z v\u00fdchodn\u00ed Austr\u00e1lie sice maj\u00ed o n\u011bco \u0161ir\u0161\u00ed zob\u00e1k ne\u017e populace ze z\u00e1padn\u00ed Austr\u00e1lie, av\u0161ak ned\u00e1 se v r\u00e1mci australsk\u00e9 populace hovo\u0159it o klin\u00e1ln\u00ed zm\u011bn\u011b. Rogers potvrdil zm\u011bny ope\u0159en\u00ed mezi australskou a novoz\u00e9landskou populac\u00ed.Rozd\u011blen\u00ed do 4 poddruh\u016f p\u0159ij\u00edm\u00e1 \u0159ada autor\u016f jako Higgins (1999) nebo Heather & Robertson (2005), i organizac\u00ed jako Mezin\u00e1rodn\u00ed ornitologick\u00e1 unie, Cornellova ornitologick\u00e1 laborato\u0159 \u010di Animal Diversity Web Michigensk\u00e9 univerzity.\nVybran\u00e1 dobov\u00e1 vyobrazen\u00ed\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nJedn\u00e1 se o malou kuka\u010dku s d\u00e9lkou t\u011bla 13\u201318 cm, s rozp\u011bt\u00edm k\u0159\u00eddel kolem 25\u201332 cm a v\u00e1hou pouh\u00fdch 25 g. Tyto rozm\u011bry z druhu \u010din\u00ed jednu z nejmen\u0161\u00edch z\u00e1stupc\u016f kuka\u010dek na sv\u011bt\u011b (dal\u0161\u00ed kuka\u010dkou podobn\u00e9 d\u00e9lky je kuka\u010dka bronzov\u00e1).Subsp. plagosus m\u00e1 horn\u00ed \u010d\u00e1st hlavy, \u0161\u00edji a horn\u00ed \u010d\u00e1st h\u0159betu ka\u0161tanov\u011b hn\u011bdou s jemn\u011b zelenkav\u00fdm iridiscentn\u00edm n\u00e1dechem. Obli\u010dej je b\u00edl\u00fd s tmav\u011b hn\u011bd\u00fdm \u0159\u00eddk\u00fdm kropen\u00edm, kter\u00e9 b\u00fdv\u00e1 u p\u0159\u00edu\u0161\u00ed rozmazan\u00e9, a\u017e bud\u00ed dojem jednotn\u00e9ho hn\u011bd\u00e9ho pokryvu. Svrchn\u00ed \u010d\u00e1st ocasu je olivov\u011b zelen\u00e1 a\u017e tmav\u00e1, kone\u010dky ocasn\u00edch letek jsou svrchu b\u00edl\u00e9, p\u0159i rozev\u0159en\u00ed ocasu je patrn\u00e9 pruhov\u00e1n\u00ed tmav\u00e9 a b\u00edl\u00e9 barvy. Svrchn\u00ed \u010d\u00e1st ru\u010dn\u00edch a loketn\u00edch letek je syt\u011b zelen\u011b iridiscentn\u00ed, kryc\u00ed letky jsou svrchu do \u010derna. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bla (hru\u010f, boky, b\u0159icho) je b\u00edl\u00e1 s v\u00fdrazn\u00fdm tmav\u011b hn\u011bd\u00fdm iridiscentn\u00edm p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdm pruhov\u00e1n\u00edm. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st ocasu je b\u00edlo-\u010dern\u011b pruhovan\u00e1. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st k\u0159\u00eddel je u kryc\u00edch letek a ramenn\u00ed peruti b\u00edl\u00e1 s \u010dern\u00fdmi pruhy, jinak tmav\u011b \u0161ed\u00e1 s b\u00edl\u00fdm v\u00fdrazn\u00fdm pruhem ve st\u0159edov\u00e9 \u010d\u00e1sti letek. Zob\u00e1k je sv\u011btle \u010dern\u00fd a jemn\u011b zahnut\u00fd dol\u016f. Duhovka je v\u011bt\u0161inou tmav\u011b hn\u011bd\u00e1, ob\u010das m\u016f\u017ee b\u00fdt rezav\u00e1 a v\u00fdjime\u010dn\u011b i \u010derven\u00e1, \u017elut\u00e1, \u0161ed\u00e1 \u010di b\u00edl\u00e1. Nohy jsou \u0161ed\u00e9 a\u017e \u010dern\u00e9, zespodu bled\u00e9 \u010di na\u017eloutl\u00e9.Pohlavn\u00ed dimorfismus je nev\u00fdrazn\u00fd, samice b\u00fdvaj\u00ed pon\u011bkud bled\u0161\u00ed, iridiscentn\u00ed odst\u00edny neb\u00fdvaj\u00ed tak v\u00fdrazn\u00e9. Uprost\u0159ed b\u0159icha jim chyb\u00ed pruhov\u00e1n\u00ed a p\u0159eva\u017euje tam b\u00edl\u00e1. Juveniln\u00ed jedinci jsou bled\u0161\u00ed ne\u017e dosp\u011bl\u00ed a lze je rozpoznat hlavn\u011b podle spodn\u00ed b\u00edl\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla bez pruhov\u00e1n\u00ed ve st\u0159edn\u00ed oblasti (pruhov\u00e1n\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 a\u017e na boc\u00edch).\nSubsp. lucidus je podobn\u00fd subsp. plagosus. Hlavn\u00ed rozd\u00edl u samc\u016f jsou v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed b\u00edl\u00e1 v obli\u010deji s m\u00e9n\u011b v\u00fdrazn\u00fdm, \u0159id\u0161\u00edm kropen\u00edm, m\u00e9n\u011b iridiscentn\u00ed hn\u011bdou ve svrchn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla, kter\u00e1 se n\u011bkdy jev\u00ed sp\u00ed\u0161e a\u017e zelen\u00e1 (nikdy ne ka\u0161tanov\u00e1 jako u subsp. plagogus). Zob\u00e1k je u ko\u0159ene viditeln\u011b \u0161ir\u0161\u00ed a pe\u0159\u00ed u ko\u0159ene spodn\u00ed \u010delisti je mnohem bled\u0161\u00ed. Samice a juveniln\u00ed jedinci jsou velmi podobn\u00ed subsp. plagosus a v ter\u00e9nu jsou prakticky k nerozezn\u00e1n\u00ed.Subsp. layardi b\u00fdv\u00e1 o trochu men\u0161\u00ed ne\u017e subsp. plagosus. Jejich zob\u00e1k je del\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, u ko\u0159ene \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e u subsp. lucidus. Oproti plagosus \u010di lucidus m\u00e1 subsp. layardi \u0161ed\u00e9 \u010delo, kter\u00e9 p\u0159ech\u00e1z\u00ed do ka\u0161tanov\u00e9 p\u0159i uzdi\u010dce a \u0161\u00edji. Pe\u0159\u00ed v obli\u010deji a na \u010dele je b\u00edl\u00e9, tak\u0159ka bez pruhov\u00e1n\u00ed. Svrchn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bla a k\u0159\u00eddel je velmi podobn\u00e1 subsp. plagogus. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bla a k\u0159\u00eddel je sv\u011btl\u00e1, tmav\u011b hn\u011bd\u011b pruhovan\u00e1 s jemn\u00fdm nazelenkav\u00fdm n\u00e1dechem. Pro tento poddruh jsou typick\u00e9 u\u017e\u0161\u00ed tmav\u00e9 pruhy a del\u0161\u00ed ocas ne\u017e u australsk\u00e9 a novoz\u00e9landsk\u00e9 populace.Subsp. harteri je velmi podobn\u00fd subsp. layardi, ale s m\u011bd\u011bn\u00fdm, siln\u011b iridiscentn\u00edm pe\u0159\u00edm na korunce, \u0161\u00edj\u00ed a h\u0159betu. Samice se od samc\u016f odli\u0161uje v\u00fdrazn\u011b ry\u0161av\u011bji zbarven\u00fdm ocasem, sv\u011btle fialovou korunkou, bronzovou \u0161\u00edj\u00ed a sv\u011btle leskl\u00fdm pe\u0159\u00edm na h\u0159betu.\nNa Nov\u00e9m Z\u00e9landu lze kuka\u010dku n\u00e1dhernou zam\u011bnit jen t\u011b\u017eko, podobn\u011b zbarven\u00e9 druhy se na novoz\u00e9landsk\u00fdch ostrovech nevyskytuj\u00ed. V Austr\u00e1lii je kuka\u010dce n\u00e1dhern\u00e9 podobn\u00e1 kuka\u010dka Horsfieldova a kuka\u010dka trpasli\u010d\u00ed.\nJedn\u00e1 se o denn\u00edho pt\u00e1ka. H\u0159aduje v korun\u00e1ch strom\u016f, v\u00fdjime\u010dn\u011b na dr\u00e1tech elektrick\u00e9ho veden\u00ed \u010di na parapetech.\nHlavn\u00edm vol\u00e1n\u00edm kuka\u010dky je hlasit\u00fd, m\u00edrn\u011b stoupaj\u00edc\u00ed, p\u00ed\u0161\u0165alkovit\u00fd, asi vte\u0159inu trvaj\u00edc\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd se 10\u201320\u00d7 opakuje. Posledn\u00ed z \u0159et\u011bzce t\u011bchto t\u00f3n\u016f je v\u011bt\u0161inou klesaj\u00edc\u00ed. Hlas kuka\u010dky je obt\u00ed\u017en\u00e9 lokalizovat, co\u017e je patrn\u011b zp\u016fsobeno t\u00edm, \u017ee kuka\u010dka p\u0159i t\u011bchto vol\u00e1n\u00edch ot\u00e1\u010d\u00ed hlavou, tak\u017ee se zvuk \u0161\u00ed\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdmi sm\u011bry. Nej\u010dast\u011bji doch\u00e1z\u00ed k vok\u00e1ln\u00edm projev\u016fm kuka\u010dky na ja\u0159e a v l\u00e9t\u011b, v nehn\u00edzd\u00edc\u00edm obdob\u00ed jsou v\u011bt\u0161inou tich\u00e9.\nNa po\u010d\u00e1tku hn\u00edzdn\u00edho obdob\u00ed, tedy od konce zimy do l\u00e9ta, doch\u00e1z\u00ed k tvorb\u00e1m p\u00e1r\u016f. Kuka\u010dky se shlukuj\u00ed vysoko v korun\u00e1ch strom\u016f, kde doch\u00e1z\u00ed k n\u00e1mluv\u00e1m. Pt\u00e1ci l\u00e9taj\u00ed z v\u011btve na v\u011btev, \u010dasto tokaj\u00ed a r\u016fzn\u011b m\u00e1vaj\u00ed k\u0159\u00eddly, aby tak zap\u016fsobili na opa\u010dn\u00e9 pohlav\u00ed. Jakmile si dv\u011b kuka\u010dky padnou do oka, odl\u00e9taj\u00ed spolu pry\u010d a pozd\u011bji doch\u00e1z\u00ed ke kopulaci. Sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1mluv m\u016f\u017ee b\u00fdt i z\u00e1snubn\u00ed krmen\u00ed, kter\u00e9 bylo pozorov\u00e1no u p\u00e1ru t\u011bsn\u011b p\u0159ed kopulac\u00ed.\n Kladen\u00ed vejce \nStejn\u011b jako ostatn\u00ed kuka\u010dky, i kuka\u010dka n\u00e1dhern\u00e1 je hn\u00edzdn\u00ed parazit. To znamen\u00e1, \u017ee si nestav\u00ed hn\u00edzdo sama, ale klade vejce do hn\u00edzd jin\u00fdch pt\u00e1k\u016f, tak\u017ee rodi\u010de kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 nehraj\u00ed \u017e\u00e1dnou roli ve vykrmen\u00ed nebo v\u00fdchov\u011b sv\u00fdch ml\u00e1\u010fat.V Austr\u00e1lii kladou sv\u00e1 vejce nej\u010dast\u011bji do hn\u00edzd st\u0159izl\u00edkovcovit\u00fdch (mj. z rodu Acanthiza, Sericornis a Gerygone), modropl\u00e1\u0161tn\u00edkovit\u00fdch a kystr\u00e1\u010dkovit\u00fdch. Nejm\u00e9n\u011b se jedn\u00e1 o 65 r\u016fzn\u00fdch hostitelsk\u00fdch druh\u016f australsk\u00fdch pt\u00e1k\u016f. Na Nov\u00e9m Z\u00e9landu maj\u00ed kuka\u010dky pouze jedin\u00e9ho hostitele, a sice st\u0159\u00edzl\u00edkovce novoz\u00e9landsk\u00e9ho. Podobn\u011b na tom je i populace z Chathamsk\u00fdch ostrov\u016f, jej\u00ed\u017e jedin\u00fd jedin\u00fdm hostitelem je st\u0159\u00edzl\u00edkovec chathamsk\u00fd, nebo kuka\u010dky z Nov\u00e9 Kaledonie, jejich\u017e v\u00fdhradn\u00edm hostitelem je st\u0159\u00edzl\u00edkovec novokaledonsk\u00fd. Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee si vyb\u00edr\u00e1 hn\u00edzda pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed stav\u00ed kopulovit\u00e1 hn\u00edzda \u010di hn\u00edzda s mal\u00fdm vstupn\u00edm otvorem.\nJe\u0161t\u011b do konce 20. stolet\u00ed nebylo \u00fapln\u011b jasn\u00e9, jak\u00fdm zp\u016fsobem kuka\u010dka dost\u00e1v\u00e1 do hostitelsk\u00e9ho hn\u00edzda sv\u00e9 vejce, a n\u011bkte\u0159\u00ed ornitologov\u00e9 spekulovali, \u017ee kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 kladou vejce na zemi a teprve pot\u00e9 jej v zob\u00e1ku donesou do hn\u00edzda. Ov\u011b\u0159en\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed z p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed v\u0161ak tyto spekulace vyvr\u00e1tila. Na Nov\u00e9m Z\u00e9landu i v Austr\u00e1lii bylo pozorov\u00e1no, jak kuka\u010dka n\u00e1dhern\u00e1 vnikne do hn\u00edzda inkubuj\u00edc\u00edho hostitele (st\u0159\u00edzl\u00edkovce novoz\u00e9landsk\u00e9ho, resp. st\u0159\u00edzl\u00edkovce \u017elutokost\u0159ecov\u00e9ho) s hlavou nap\u0159ed, b\u011bhem 5\u201318 vte\u0159in naklade vlastn\u00ed vejce, s ocasem nap\u0159ed vycouv\u00e1 z hn\u00edzda a pot\u00e9 zob\u00e1kem nabere jedno z vajec hostitele a odlet\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159\u00edtomnosti inkubuj\u00edc\u00edho st\u0159\u00edzl\u00edkovce str\u00e1vily kuka\u010dky v hn\u00edzd\u011b krat\u0161\u00ed dobu (pod 10 vte\u0159in), v dob\u011b hostitelovy nep\u0159\u00edtomnosti tam z\u016fstaly o n\u011bkolik vte\u0159in d\u00e9le. Nen\u00ed jasn\u00e9, jak kuka\u010dky nakl\u00e1daj\u00ed s odnesen\u00fdm vejcem hostitele; je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ho poz\u0159ou.St\u0159\u00edzl\u00edkovci mohou b\u00fdt na kuka\u010dku hodn\u011b agresivn\u00ed a kuka\u010dky si n\u011bkdy odn\u00e1\u0161ej\u00ed z\u0159eteln\u00e1 zran\u011bn\u00ed na t\u011ble. Na druhou stranu dosp\u011bl\u00e9 kuka\u010dky p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b zabij\u00ed ji\u017e vyl\u00edhl\u00e1 ml\u00e1\u010fata sv\u00fdch hostitel\u016f, \u010d\u00edm\u017e je patrn\u011b cht\u011bj\u00ed p\u0159inutit k nov\u00e9 sn\u016f\u0161ce a zv\u00fd\u0161it tak sv\u00e9 \u0161ance na dal\u0161\u00ed hn\u00edzdn\u00ed parazitismus. Kuka\u010dky toti\u017e kladou sv\u00e1 vejce jen do hn\u00edzd, kde zrovna doch\u00e1z\u00ed k inkubaci. Sn\u016f\u0161ka st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f posti\u017een\u00e1 hn\u00edzdn\u00edm parazitismem kuka\u010dek v\u011bt\u0161inou vede ke smrti v\u0161ech ml\u00e1\u010fat, pouze p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b se n\u011bkter\u00fdm poda\u0159\u00ed p\u0159e\u017e\u00edt, pokud se vyl\u00edhnou v\u010das a stihnou se osamostatnit, ne\u017e je kuka\u010dka p\u0159eroste.\nKuka\u010dky kladou v\u017edy jedno vejce na jedno hostitelsk\u00e9 hn\u00edzdo. B\u011bhem jedin\u00e9ho hn\u00edzdn\u00edho obdob\u00ed takto jedna kuka\u010dka m\u016f\u017ee nakl\u00e1st a\u017e 16 vajec do 16 r\u016fzn\u00fdch hn\u00edzd. M\u00edra parazitismu na hostitelsk\u00e9m druhu b\u00fdv\u00e1 prom\u011bnliv\u00e1. U australsk\u00fdch st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f \u017elutokost\u0159ecov\u00fdch byl zaznamen\u00e1n parazitismus kuka\u010dkami u 5 % a jin\u00fd rok a\u017e u 30 % jejich populace. U st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f novoz\u00e9landsk\u00fdch v oblasti Kaikoury bylo parazitov\u00e1no a\u017e 55 % hn\u00edzd, u novokaledonsk\u00fdch st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f kuka\u010dky parazitovaly na 16 % jejich hn\u00edzd. Novoz\u00e9landsk\u00e1 populace typicky klade sv\u00e1 vejce do druh\u00e9 sn\u016f\u0161ky st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f. V\u00fdjime\u010dn\u011b kuka\u010dka m\u016f\u017ee nakl\u00e1st vejce do hn\u00edzda, kde se u\u017e nach\u00e1z\u00ed vejce jin\u00e9ho druhu kuka\u010dky.Elipsovit\u00e1 vejce b\u00fdvaj\u00ed olivov\u011b zelen\u00e1 s rozm\u011bry 18,5\u00d712,5 mm a v\u00e1\u017e\u00ed kolem 1,8 g. Inkuba\u010dn\u00ed doba trv\u00e1 13\u201317 dn\u00ed (na Nov\u00e9m Z\u00e9landu nej\u010dast\u011bji 15 dn\u00ed, v Austr\u00e1lii 13\u201314 dn\u00ed). Pro srovn\u00e1n\u00ed to je o cca 4 dny m\u00e9n\u011b, ne\u017e u novoz\u00e9landsk\u00e9ho hostitele, st\u0159\u00edzl\u00edkovce novoz\u00e9landsk\u00e9ho, a o dva 2 dny m\u00e9n\u011b, ne\u017e u st\u0159\u00edzl\u00edkovce novokaledonsk\u00e9ho. Krat\u0161\u00ed inkuba\u010dn\u00ed doba poskytuje kuka\u010dk\u00e1m v\u00fdhodu v tom, \u017ee jejich ml\u00e1\u010fata se vyl\u00edhnou d\u0159\u00edve a mohou tak rychleji vytla\u010dit hostitelsk\u00e1 vejce \u010di ml\u00e1\u010fata, co\u017e zvy\u0161uje \u0161ance ml\u00e1\u010fat na p\u0159e\u017eit\u00ed.\n Ml\u00e1\u010fata \nMl\u00e1\u010fata se rod\u00ed altrici\u00e1ln\u00ed (tj. po narozen\u00ed pln\u011b z\u00e1visl\u00e1 na \u201erodi\u010d\u00edch\u201c), neope\u0159en\u00e1 a slep\u00e1. V dal\u0161\u00edch n\u011bkolika dnech postupn\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed rozev\u00edrat o\u010di, kter\u00e9 jsou pln\u011b otev\u0159en\u00e9 v 9. dni \u017eivota. Ve st\u00e1\u0159\u00ed 15 dn\u016f jsou ml\u00e1\u010fata pln\u011b ope\u0159en\u00e1.Mlad\u00e1 kuka\u010dka v prvn\u00edch n\u011bkolika dnech po narozen\u00ed vytla\u010d\u00ed ml\u00e1\u010fata hostitelsk\u00e9ho druhu z hn\u00edzda. Tito hostitelovi potomci hynou a kuka\u010dka je vykrmena a vychov\u00e1na samostatn\u011b. Ml\u00e1d\u011b kuka\u010dky se typicky rod\u00ed p\u0159ed narozen\u00edm hostitelsk\u00fdch ml\u00e1\u010fat, nad kter\u00fdmi pak m\u00e1 fyzicky navrch. Pokud se narod\u00ed a\u017e po narozen\u00ed hostitelsk\u00fdch ml\u00e1\u010fat, dojde k instinktivn\u00edmu vytla\u010den\u00ed hostitelsk\u00fdch ku\u0159at a\u017e pozd\u011bji \u2013 v dob\u011b, kdy je kuka\u010dka velikostn\u011b doroste. Ml\u00e1d\u011b kuka\u010dky \u017eebr\u00e1 o potravu pisklav\u00fdm \u201e\u00ed\u00ed\u00ed-\u00ed\u00ed\u00ed-\u00ed\u00ed\u00ed\u201c. Hostitelsk\u00fd druh vykrmuje ml\u00e1d\u011b po dal\u0161\u00edch cca 19 dn\u00ed, na\u010de\u017e doch\u00e1z\u00ed k prvn\u00edmu letu a kuka\u010dka opou\u0161t\u00ed hn\u00edzdo. Po opu\u0161t\u011bn\u00ed hn\u00edzda hostitelsk\u00fd druh nad\u00e1le sh\u00e1n\u00ed kuka\u010dce potravu po dobu 3\u20134 t\u00fddn\u016f, dokud nedojde k jej\u00edmu \u00fapln\u00e9mu osamostatn\u011bn\u00ed.\n\u017div\u00ed se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hmyzem (no\u010dn\u00ed mot\u00fdli, housenky, tiplice, po\u0161vatky, mravenci). Potravu lov\u00ed v\u011bt\u0161inou tak, \u017ee potichu sed\u00ed v z\u00e1krytu hust\u00e9 koruny strom\u016f, odkud pozoruje d\u011bn\u00ed pod sebou. Jakmile spat\u0159\u00ed vhodnou ko\u0159ist, snese se na ni, sezobne ji a vr\u00e1t\u00ed se na sv\u00e9 stanovi\u0161t\u011b, kde \u00falovek poz\u0159e. Krm\u00ed se samostatn\u011b nebo v men\u0161\u00edch hejnech do cca 5 pt\u00e1k\u016f. Ob\u010das jsou kuka\u010dky k vid\u011bn\u00ed, jak se krm\u00ed se stejn\u00fdmi druhy pt\u00e1k\u016f, na kter\u00fdch parazituj\u00ed.Kuka\u010dky konzumuj\u00ed i n\u011bkter\u00e9 druhy hmyzu, kter\u00e9 jsou pro \u0159adu dal\u0161\u00edch pt\u00e1k\u016f toxick\u00e9, jako jsou slun\u00e9\u010dkovit\u00ed nebo r\u016fzn\u00e9 druhy housenek. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt chlupat\u00e1 housenka no\u010dn\u00edho mot\u00fdla Nyctemera annulata, kter\u00e1 vedle vysok\u00e9 m\u00edry toxin\u016f disponuje i \u010detn\u00fdmi ostny. Zat\u00edmco tato housenka je pro drtivou v\u011bt\u0161inu pt\u00e1k\u016f nepo\u017eivateln\u00e1, podle jednoho z v\u00fdzkum\u016f potravn\u00edch n\u00e1vyk\u016f kuka\u010dek se jednalo o nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed potravu kuka\u010dky.Kuka\u010dky p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b po\u017e\u00edraj\u00ed i vejce jin\u00fdch pt\u00e1k\u016f \u2013 a to nejen t\u011bch, na kter\u00fdch parazituj\u00ed. N\u011bkdy jednodu\u0161e nav\u0161t\u00edv\u00ed i hn\u00edzdo jin\u00e9ho pt\u00e1ka, z n\u011bho\u017e si v zob\u00e1ku odnesou vejce, kter\u00e9 pozd\u011bji poz\u0159ou.\nVyskytuje se v Austr\u00e1lii, Indon\u00e9sii, na Nov\u00e9 Kaledonii, Nov\u00e9m Z\u00e9landu, Papui Nov\u00e9 Guineji, \u0160alomounov\u00fdch ostrovech a Vanuatu. Ob\u010das se zatoul\u00e1 i do oblasti Mikron\u00e9sie. V Austr\u00e1lii je druh hojn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en na z\u00e1pad\u011b a v\u00fdchod\u011b. V z\u00e1padn\u00ed Austr\u00e1lii se vyskytuje z\u00e1padn\u011b od pou\u0161t\u011b Nullarbor a severn\u011b od \u017dralo\u010d\u00ed z\u00e1toky. Na v\u00fdchod\u011b Austr\u00e1lie druh ob\u00fdv\u00e1 oblasti od severn\u00edho c\u00edpu Austr\u00e1lie (Yorsk\u00fd poloostrov) a\u017e po ji\u017en\u00ed oblasti Tasm\u00e1nie. Na Nov\u00e9m Z\u00e9landu druh hn\u00edzd\u00ed vedle hlavn\u00edch ostrov\u016f (Ji\u017en\u00ed, Severn\u00ed, Stewart\u016fv) i na men\u0161\u00edch p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00fdch ostr\u016fvc\u00edch nedaleko novoz\u00e9landsk\u00e9 pevniny i na vzd\u00e1len\u00fdch Chathamsk\u00fdch ostrovech. Novoz\u00e9landsk\u00e1 populace ob\u00fdv\u00e1 lesy do cca 1200 m n. m., ta australsk\u00e1 a\u017e do cca 1800 m n. m.Hustota teritori\u00ed v obdob\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed se li\u0161\u00ed podle oblasti. V Austr\u00e1lii se pohybovala od 0,02\u20130,47 pt\u00e1k\u016f na hektar lesa. Naproti tomu na Chathamsk\u00fdch ostrovech, kde jsou kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 pom\u011brn\u011b vz\u00e1cn\u00e9, bylo pozorov\u00e1no pouh\u00fdch 6 pt\u00e1k\u016f na 12 500 hektarech.Celkov\u00e1 populace druhu nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1, av\u0161ak IUCN pova\u017euje kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 za \u201em\u00edstn\u011b b\u011b\u017en\u00e9\u201c. Populaci hodnot\u00ed jako stabiln\u00ed a jeliko\u017e ji nic akutn\u011b neohro\u017euje, druh pova\u017euje za m\u00e1lo dot\u010den\u00fd. Na Nov\u00e9m Z\u00e9landu kuka\u010dk\u00e1m prosp\u00edv\u00e1 hojn\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed st\u0159\u00edzl\u00edkovc\u016f novoz\u00e9landsk\u00fdch, kte\u0159\u00ed se dob\u0159e adaptovali na antropomorfn\u00ed zm\u011bny v krajin\u011b.\nC. l. layardi (Nov\u00e1 Kaledonie, Vanuatu, ostrovy svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee) a C. l. harterti (\u0160alomounovy ostrovy) p\u0159edstavuj\u00ed nemigruj\u00edc\u00ed populace. C. l. lucidus a C. l. plagosus jsou p\u0159i nejmen\u0161\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b migruj\u00edc\u00ed druh, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina nebo cel\u00e1 populace migruje severn\u00edm sm\u011brem do sv\u00fdch zimovi\u0161\u0165. Doba migrace se li\u0161\u00ed podle roku a na p\u0159\u00edlet a odlet kuka\u010dek m\u00edv\u00e1 vliv po\u010das\u00ed, nicm\u00e9n\u011b obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee kuka\u010dky odl\u00e9taj\u00ed do zimovi\u0161\u0165 n\u011bkdy po\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta (cca prosinec) a p\u0159il\u00e9taj\u00ed zp\u011bt koncem zimy \u010di po\u010d\u00e1tkem jara (cca z\u00e1\u0159\u00ed).\nMigra\u010dn\u00ed cesty druhu nejsou zcela vyjasn\u011bny. Co je zn\u00e1mo je to, \u017ee subsp. lucidus hn\u00edzd\u00edc\u00ed na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a na p\u0159ilehl\u00fdch ostrovech migruje do zimovi\u0161\u0165 v jihoz\u00e1padn\u00edm Tichomo\u0159\u00ed. P\u0159i nejmen\u0161\u00edm n\u011bkte\u0159\u00ed migranti z t\u00e9to populace protahuj\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Austr\u00e1li\u00ed a p\u0159es ostrov Lorda Howa. Co se t\u00fd\u010de subsp. plagosus, tak je zn\u00e1mo, \u017ee p\u0159i nejmen\u0161\u00edm \u010d\u00e1st migruj\u00edc\u00ed populace m\u00ed\u0159\u00ed do Papui Nov\u00e9 Guiney a na Mal\u00e9 Sundy, a protahuje v\u00fdchodn\u00ed Austr\u00e1li\u00ed. Studium migrace p\u0159edev\u0161\u00edm v Austr\u00e1lii je zt\u00ed\u017eeno pom\u011brn\u011b t\u011b\u017ekou identifikac\u00ed poddruh\u016f v ter\u00e9nu; nen\u00ed nap\u0159. jasn\u00e9, zda severov\u00fdchodn\u00ed populace australsk\u00fdch kuka\u010dek subsp. plagosus tak\u00e9 migruje, nebo se jedn\u00e1 o nemigruj\u00edc\u00ed subpopulaci poddruhu. Situaci v oblasti komplikuje mj. pr\u016ftah subsp. lucidus.P\u0159ed migrac\u00ed se kuka\u010dka patrn\u011b vykrmuje. Po migra\u010dn\u00edch tras\u00e1ch se pohybuje v mal\u00fdch hejnech a \u010dast\u00fd v\u00fdskyt pod\u00e9l \u0159ek v dob\u011b migrace napov\u00edd\u00e1, \u017ee migruje pod\u00e9l vodn\u00edch tok\u016f. Migra\u010dn\u00ed lety prob\u00edhaj\u00ed za tmy. V\u011bt\u0161inou se vrac\u00ed do stejn\u00e9 lokace, nicm\u00e9n\u011b v\u00fdskyt vhodn\u00fdch hostitel\u016f m\u016f\u017ee m\u00edt na jejich roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed st\u011b\u017eejn\u00ed vliv a m\u016f\u017ee kuka\u010dky p\u0159im\u011bt roz\u0161\u00ed\u0159it se do nov\u00fdch oblast\u00ed. Po p\u0159\u00edletu do c\u00edlov\u00e9 destinace b\u00fdvaj\u00ed kuka\u010dky hlu\u010dn\u00e9 a zna\u010dn\u011b vy\u010derpan\u00e9. Prvn\u00ed den a\u017e dva z\u016fst\u00e1vaj\u00ed pospolu v mal\u00fdch hejnech, ne\u017e se rozlet\u00ed do lesa hledat hostitelsk\u00e9 populace a zakl\u00e1dat teritoria. Po migraci doch\u00e1z\u00ed k p\u0159epe\u0159ov\u00e1n\u00ed.Kuka\u010dky poprv\u00e9 migruj\u00ed v prvn\u00edm roce \u017eivota. Mlad\u00ed pt\u00e1ci patrn\u011b z\u016fst\u00e1vaj\u00ed na zimovi\u0161t\u00edch i p\u0159es sv\u00e9 prvn\u00ed l\u00e9to a vrac\u00ed se zp\u011bt do oblasti sv\u00fdch nat\u00e1ln\u00edch teritori\u00ed a\u017e na p\u0159es rok, tedy ve druh\u00e9m roce \u017eivota.\nOb\u00fdv\u00e1 \u0161irokou \u0161k\u00e1lu biotop\u016f, jako jsou lesy, k\u0159ovinat\u00e9 oblasti, v\u0159esovi\u0161t\u011b, de\u0161tn\u00e9 pralesy, borovicov\u00e9 plant\u00e1\u017ee i m\u011bstsk\u00e9 parky a zahrady. V\u011bt\u0161inou se pohybuje v korun\u00e1ch strom\u016f \u010di ke\u0159\u016f.\nKuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 jsou nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9 t\u00edm, \u017ee \u010dasto nar\u00e1\u017e\u00ed do lidsk\u00fdch objekt\u016f, nej\u010dast\u011bji oken. Mnoho lid\u00ed tak poprv\u00e9 spat\u0159\u00ed jejich nezvykl\u00e9 iridiscentn\u00ed ope\u0159en\u00ed, a\u017e kdy\u017e najdou mrtv\u00e9ho pt\u00e1ka pod parapetem sv\u00e9ho domu.I kdy\u017e jsou kuka\u010dky v Austr\u00e1lii a na Nov\u00e9m Z\u00e9landu m\u00edstn\u011b hojn\u00e9, do budoucna na n\u011b m\u016f\u017ee m\u00edt negativn\u00ed vliv pokra\u010duj\u00edc\u00ed odles\u0148ov\u00e1n\u00ed v oblastech jejich zimovi\u0161\u0165. Vedle \u010dlov\u011bka jsou hlavn\u00ed hrozbou kuka\u010dek introdukovan\u00ed pred\u00e1to\u0159i, p\u0159edev\u0161\u00edm ko\u010dky, kter\u00e9 \u00fato\u010d\u00ed na kuka\u010dky p\u0159i sb\u011bru housenek na zemi.\nV maorsk\u00e9 kultu\u0159e byly kuka\u010dky n\u00e1dhern\u00e9 pova\u017eov\u00e1ny za posly jara. Kdy\u017e kuka\u010dky po p\u0159\u00edletu na Nov\u00fd Z\u00e9land za\u010daly hlasit\u011b hv\u00edzdat, Maorov\u00e9 to vn\u00edmali jako na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed na chladn\u00e9 po\u010das\u00ed. Jakmile v\u0161ak kuka\u010dky zapo\u010daly zp\u00edvat i dal\u0161\u00ed melodie, bylo to vn\u00edm\u00e1no jako znamen\u00ed brzk\u00e9ho p\u0159\u00edchodu letn\u00edho, tepl\u00e9ho po\u010das\u00ed. P\u0159\u00edlet kuka\u010dek byl spojov\u00e1n s po\u010d\u00e1tkem s\u00e1zen\u00ed bat\u00e1t\u016f, kl\u00ed\u010dov\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 plodiny Maor\u016f. O kuka\u010dk\u00e1ch se dochovala \u0159ada p\u00edsn\u00ed a po\u0159ekadel (whakatauk\u012b). Jedno z nich ve voln\u00e9m p\u0159ekladu zn\u00ed \u201eJsi jako kuka\u010dka n\u00e1dhern\u00e1\u201c, co\u017e se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro ozna\u010den\u00ed leniv\u00fdch, nezodpov\u011bdn\u00fdch rodi\u010d\u016f nebo jako nad\u00e1vka mu\u017ei s mimoman\u017eelsk\u00fdmi d\u011btmi.\nHEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; DEREK, Onley, 2005. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0143020404. (anglicky) \nHIGGINS, P. J.; ROGERS, D. I., 1999. Handbook. In: HIGGINS, P. J. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Parrots to dollarbird. Mrlbourne: Oxford University Press. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0195530713. Svazek 4. (anglicky)\nKolektiv autor\u016f, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4.", "<<>>: Co je Jakovlje? <<>>: Jakovlje je vesnice a spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko stejnojmenn\u00e9 op\u010diny v Chorvatsku v Z\u00e1h\u0159ebsk\u00e9 \u017eup\u011b. Nach\u00e1z\u00ed se asi 15 km severov\u00fdchodn\u011b od Zapre\u0161i\u0107e a asi 30 km severoz\u00e1padn\u011b od centra Z\u00e1h\u0159ebu. V roce 2011 \u017eilo v Jakovlje 2 572 obyvatel, v cel\u00e9 op\u010din\u011b pak 3 930 obyvatel.\nSou\u010d\u00e1st\u00ed op\u010diny jsou celkem 3 trvale obydlen\u00e9 vesnice.\nIgri\u0161\u0107e \u2013 731 obyvatel\nJakovlje \u2013 2 572 obyvatel\nKraljev Vrh \u2013 627 obyvatelBl\u00edzko op\u010diny proch\u00e1z\u00ed d\u00e1lnice A2, na n\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed stejnojmenn\u00e1 odpo\u010d\u00edvka Jakovlje.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jakovlje (Hrvatska) na bosensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mal\u00fd P\u011b\u010d\u00edn? <<>>: Mal\u00fd P\u011b\u010d\u00edn (n\u011bmecky Klein Pantschen) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Da\u010dice v okrese Jind\u0159ich\u016fv Hradec. Nach\u00e1z\u00ed se asi 3,5 km na severov\u00fdchod od Da\u010dic. Proch\u00e1z\u00ed tudy \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Kostelec u Jihlavy \u2013 Slavonice se zast\u00e1vkou Mal\u00fd P\u011b\u010d\u00edn. Mal\u00fd P\u011b\u010d\u00edn je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 5,51 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1415.", "<<>>: Co je Zbavme se Constance? <<>>: Zbavme se Constance (anglicky Let's All Kill Constance) je mysteri\u00f3zn\u00ed rom\u00e1n s detektivn\u00ed z\u00e1pletkou americk\u00e9ho spisovatele Raye Bradburyho. Jde o t\u0159et\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd d\u00edl tzv. kalifornsk\u00e9 trilogie, kam je\u0161t\u011b pat\u0159\u00ed rom\u00e1ny Smrt je v\u017edycky osam\u011bl\u00e1 (1985, Death Is a Lonely Business) a H\u0159bitov \u0161\u00edlenc\u016f (1990, A Graveyard for Lunatics). Roku 2009 byla trilogie vyd\u00e1na souborn\u011b pod n\u00e1zvem Where Everything Ends (Kde v\u0161echno kon\u010d\u00ed).Soukrom\u00fd detektiv Elmo Crumley, re\u017eis\u00e9r Fritz Wong a hv\u011bzda n\u011bm\u00e9ho filmu Constance Rattiganov\u00e1 vystupuj\u00ed ji\u017e v p\u0159ede\u0161l\u00fdch \u010d\u00e1stech trilogie. Jm\u00e9no detektiva zvolil Bradbury podle spisovatele drsn\u00e9 \u0161koly Jamese Crumleyho. P\u0159edlohou pro postavu autoritativn\u00edho re\u017eis\u00e9ra Fritze Wonga byli dva skute\u010dn\u00ed Bradburyho p\u0159\u00e1tel\u00e9, re\u017eis\u00e9r Fritz Lang a kameraman \u010d\u00ednsk\u00e9ho p\u016fvodu James Wong Howe. Do postavy Constance se prom\u00edtla Bradburyho platonick\u00e1 l\u00e1ska z ml\u00e1d\u00ed k here\u010dce Katharine Hepburnov\u00e9.\nP\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 jedn\u00e9 de\u0161tiv\u00e9, bou\u0159liv\u00e9 noci v roce 1960 a je op\u011bt vypr\u00e1v\u011bn bezejmenn\u00fdm scen\u00e1ristou a spisovatelem science fiction jako p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed dva d\u00edly trilogie. V tomto rom\u00e1nu m\u00e1 p\u0159ezd\u00edvku Willie. Sna\u017e\u00ed ve sv\u00e9m bungalovu u mo\u0159e pobl\u00ed\u017e Los Angeles dokon\u010dit sv\u016fj rom\u00e1n. Na jeho dve\u0159e zaklepe promo\u010den\u00e1 a vyd\u011b\u0161en\u00e1 \u017eena a \u017e\u00e1d\u00e1 ho o pomoc. Willie v n\u00ed pozn\u00e1v\u00e1 Constanci Rattiganovou, postar\u0161\u00ed, ale st\u00e1le p\u0159ita\u017elivou filmovou hv\u011bzdu, kter\u00e1 m\u00e1 svou rezidenci pobl\u00ed\u017e jeho bungalovu. Spisovatelova man\u017eelka Maggie, kter\u00e1 na n\u011bj \u017e\u00e1rl\u00ed, proto\u017ee se jako scen\u00e1rista st\u00fdk\u00e1 s filmov\u00fdmi here\u010dkami, ten den odjela na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k p\u0159\u00edbuzn\u00fdm.\nWillie pozve Constanci d\u00e1l, aby se osu\u0161ila a ona mu ukazuje z\u00e1pisn\u00edk, kter\u00fd na\u0161la pohozen\u00fd p\u0159ed sv\u00fdmi dve\u0159mi a kter\u00fd obsahuje abecedn\u00ed seznam lid\u00ed, kter\u00e9 znala a kte\u0159\u00ed u\u017e v\u011bt\u0161inou ne\u017eij\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 mu ukazuje sv\u016fj osobn\u00ed adres\u00e1\u0159, kde je jej\u00ed jm\u00e9no i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch jmen, dosud \u017eij\u00edc\u00edch osob, ozna\u010deno \u010derven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. Pt\u00e1 se Willieho, co si mysl\u00ed o t\u011bchto \u201eknih\u00e1ch mrtv\u00fdch\u201c.\nR\u00e1no je Constance pry\u010d a ob\u011b knihy zanechala v bungalovu. Willie ji hled\u00e1 v jej\u00ed rezidenci, ale Constance tam nen\u00ed. \u010casto ji v\u00eddal, jak plave daleko do mo\u0159e spolu s lachtany a pak se s p\u0159\u00edlivovou vlnou vrac\u00ed zp\u011bt na b\u0159eh. Hled\u00e1 ji proto u mo\u0159e a kdy\u017e se Constance neobjevuje, povol\u00e1 Willie na pomoc sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, soukrom\u00e9ho detektiva.\nDetektiv Elmo Crumley a Willie za\u010d\u00ednaj\u00ed p\u00e1trat podle jmen ozna\u010den\u00fdch k\u0159\u00ed\u017eky v adres\u00e1\u0159i, kter\u00fd mu Constance zanechala. P\u00e1tr\u00e1n\u00ed je tak postupn\u011b zav\u00e1d\u00ed k lidem, kte\u0159\u00ed maj\u00ed s Constanc\u00ed \u00fazk\u00e9 vazby. Nejd\u0159\u00edve k jej\u00edmu prvn\u00edmu man\u017eelovi, b\u00fdval\u00e9mu spr\u00e1vci kolejov\u00e9 dr\u00e1hy na \u00fates Mount Lowe, star\u00e9mu polo\u0161\u00edlen\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00fd \u017eije obklopen obrovsk\u00fdmi stohy star\u00fdch novin, kter\u00e9 sb\u00edr\u00e1 u\u017e des\u00edtky let. D\u00e1le k v\u011b\u0161tkyni Califii, kter\u00e1 v minulosti p\u0159edpov\u011bd\u011bla Constanci \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot po boku tohoto mu\u017ee. Constance ho ale z nudy brzy po svatb\u011b opustila. Potom nav\u0161t\u011bvuj\u00ed jej\u00edho bratra, dvoj\u010de, fanatick\u00e9ho kn\u011bze a nesmi\u0159iteln\u00e9ho odp\u016frce jak\u00e9hokoliv h\u0159\u00edchu. Pak je stopy zavedou do \u010c\u00ednsk\u00e9ho kina, kde je ji\u017e mnoho let prom\u00edta\u010dem jej\u00ed star\u00fd otec, jeho\u017e kabina je vyzdobena fotografiemi m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch here\u010dek. Z p\u00e1tr\u00e1n\u00ed vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee kr\u00e1tce p\u0159ed dvojic\u00ed mu\u017e\u016f, nav\u0161t\u00edvila tyto osoby i Constance a v\u0161ichni tito lid\u00e9 n\u00e1hle um\u00edraj\u00ed, ale bez zavin\u011bn\u00ed ciz\u00ed osoby.\nOtec Constance je je\u0161t\u011b p\u0159ed svou smrt\u00ed pos\u00edl\u00e1 za mu\u017eem, b\u00fdval\u00fdm uzn\u00e1van\u00fdm imit\u00e1torem slavn\u00fdch hollywoodsk\u00fdch here\u010dek. Ten jim prozrad\u00ed, \u017ee ho p\u0159ed lety Constance Rattiganov\u00e1 nav\u0161t\u00edvila a on ji, spolu s mistrem rychl\u00fdch mu\u017esk\u00fdch p\u0159evlek\u016f, nau\u010dil jak se za kr\u00e1tkou dobu st\u00e1t jinou \u017eenou, s jin\u00fdm fyzick\u00fdm vzhledem, chov\u00e1n\u00edm i vystupov\u00e1n\u00edm. Tak\u00e9 se p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201eknihu mrtv\u00fdch\u201c j\u00ed ze sta\u0159eck\u00e9 zlomyslnosti nechal poslat on. Po t\u00e9to informaci detektiv i Willie pochop\u00ed, \u017ee Constance Rattiganov\u00e1, aby se brzy neokoukala, byla v\u0161emi t\u011bmi here\u010dkami s r\u016fzn\u00fdmi jm\u00e9ny i vzhledem, kter\u00e9 se v\u017edy na jednu nebo dv\u011b sez\u00f3ny objevily na pl\u00e1tn\u011b a pak zase zmizely. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee Constance \u017eila v minulosti \u017eivotem pln\u00fdm milenc\u016f, man\u017eel\u016f, alkoholu a l\u017e\u00ed, pomoc\u00ed nich\u017e z\u00edsk\u00e1vala st\u00e1le nov\u00e9 role. Kdy\u017e se oba mu\u017ei vr\u00e1t\u00ed do \u010c\u00ednsk\u00e9ho kina, zjist\u00ed \u017ee fotografie here\u010dek v kabin\u011b jej\u00edho otce zmizely.\nDo dal\u0161\u00edho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po Constanci a jej\u00edm minul\u00e9m \u017eivot\u011b se postupn\u011b zapoj\u00ed dal\u0161\u00ed dva Willieho p\u0159\u00e1tel\u00e9, slep\u00fd \u010dernoch Henry a autoritativn\u00ed re\u017eis\u00e9r Fritz Wong. Hled\u00e1n\u00ed je zav\u00e1d\u00ed na bizarn\u00ed m\u00edsta v Los Angeles, do stok a podzemn\u00edch katakomb, v nich\u017e \u017eij\u00ed bezdomovci, nebo na kamenn\u00fd h\u0159bitov. Sv\u011btlo do p\u0159\u00edpadu vnese sd\u011blen\u00ed Fritze Wonga, kter\u00fd jim \u0159ekne, \u017ee ho Constance p\u0159ed m\u011bs\u00edcem nav\u0161t\u00edvila a cht\u011bla, aby j\u00ed sv\u011b\u0159il hlavn\u00ed roli v p\u0159ipravovan\u00e9m filmu podle divadeln\u00ed hry G.B. Shawa Svat\u00e1 Jana. Kdy\u017e vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 pochybnosti, Constance utekla. V\u0161ichni si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee here\u010dka je rozhodnuta poh\u0159b\u00edt svoji minulost, aby se o\u010distila, a pokud tuto \u017eivotn\u00ed roli nez\u00edsk\u00e1, skoncovat i sama se sebou. To potvrd\u00ed i n\u00e1v\u0161t\u011bva h\u0159bitova, kde jim \u00fa\u0159edn\u00edk sd\u011bl\u00ed, \u017ee na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den je p\u0159ipravov\u00e1n poh\u0159eb Constance Rattiganov\u00e9 v jejich rodinn\u00e9 hrobce.\nWillie si od re\u017eis\u00e9ra vynut\u00ed slib, \u017ee pokud Constanci najde a p\u0159ivede, roli ji d\u00e1. S\u00e1m se pak v noci vyd\u00e1 do rodinn\u00e9 hrobky, kde skute\u010dn\u011b Constanci objev\u00ed a sl\u00edb\u00ed j\u00ed, \u017ee kdy\u017e se s n\u00edm vr\u00e1t\u00ed, vysn\u011bnou roli dostane. Constance s n\u00edm odch\u00e1z\u00ed a druh\u00fd den r\u00e1no si jde, jako obvykle, zaplavat daleko do mo\u0159e, zat\u00edmco \u010dty\u0159i mu\u017ei sed\u00ed na b\u0159ehu pobl\u00ed\u017e jej\u00ed rezidence a \u010dekaj\u00ed. Vtom se vrac\u00ed Willieho man\u017eelka Maggie a ztrop\u00ed man\u017eelovi \u017e\u00e1rlivou sc\u00e9nu. Z\u00e1rove\u0148 ale p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee ho i po t\u011bch letech, co jsou spolu, st\u00e1le miluje. Konec p\u0159\u00edb\u011bhu je nazna\u010den\u00fd, ale nejednozna\u010dn\u00fd. P\u0159\u00edlivov\u00e1 vlna se vrac\u00ed ke b\u0159ehu, ale z p\u011btice lid\u00ed na pl\u00e1\u017ei si n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159ej\u00ed, aby se s n\u00ed tentokr\u00e1t Constance nevr\u00e1tila.\nD\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e samotn\u00fd z\u00e1v\u011br p\u0159\u00edb\u011bhu, je Bradburyho poselstv\u00ed, \u017ee i ten nejv\u011bt\u0161\u00ed h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk m\u00e1 pr\u00e1vo na druhou \u0161anci, stejn\u011b jako m\u00e1 pr\u00e1vo rozhodnout svobodn\u011b a s\u00e1m o sv\u00e9m osudu. Bradbury pou\u017e\u00edv\u00e1 v d\u00edle rychl\u00e9 (staccato) dialogy, kter\u00e9 mohou m\u00edt i v\u00edce v\u00fdznam\u016f a vy\u017eaduj\u00ed \u010dten\u00e1\u0159ovu pozornost i p\u0159edstavivost.\nZbavme se Constance, Baronet, Praha 2004, p\u0159elo\u017eila Jana Pavl\u00edkov\u00e1.", "<<>>: Co je Johann Thurnher? <<>>: Johann Thurnher, t\u00e9\u017e Johannes Thurnher (10. prosince 1838 Haselstauden \u2013 22. listopadu 1909 Dornbirn), byl rakousk\u00fd podnikatel a politik n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti z Vorarlberska, v 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady.\nPoch\u00e1zel z rolnick\u00e9 rodiny. P\u016fsobil jako kupec a obchodn\u00edk s v\u00ednem. Byl dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd. M\u011bl deset d\u011bt\u00ed. Vychodil n\u00e1rodn\u00ed \u0161kolu v Haselstauden, dvout\u0159\u00eddn\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1lnou \u0161kolu v Dornbirnu a obchodn\u00ed \u0161kolu v Lindau. Nastoupil do obchodu s v\u00ednem sv\u00e9ho str\u00fdce jako \u00fa\u010detn\u00ed. Pozd\u011bji podnik roz\u0161\u00ed\u0159il na obchod se sklem a porcel\u00e1nem.Byl aktivn\u00ed i ve\u0159ejn\u011b a politicky. Vedl noviny Die Vereinsbl\u00fcthen (pozd\u011bji Landbote). V roce 1888 inicioval vznik u\u010ditelsk\u00e9ho \u00fastavu. Byl \u010dlenem zemsk\u00e9 \u0161koln\u00ed rady a roku 1870 spoluzakladatelem katolick\u00e9ho tiskov\u00e9ho spolku.Byl tak\u00e9 poslancem \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam nastoupil v prvn\u00edch p\u0159\u00edm\u00fdch volb\u00e1ch roku 1873 za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed ve Vorarlbersku, obvod Feldkirch, Bludenz, Montafon. Slib slo\u017eil 10. prosince 1873. Mand\u00e1t zde obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1879 a volb\u00e1ch roku 1885. V roce 1873 se uv\u00e1d\u00ed jako Johann Thurnher, obchodn\u00edk, bytem Dornbirn.V roce 1873 zastupoval v parlamentu opozi\u010dn\u00ed blok. Byl \u010dlenem poslaneck\u00e9ho Hohenwartova klubu (tzv. Strana pr\u00e1va, kter\u00e1 byla konzervativn\u011b a federalisticky orientov\u00e1na). Po volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1885 se uv\u00e1d\u00ed jako \u010dlen Liechtensteinova klubu, kter\u00fd byl katolicky orientov\u00e1n. V roce 1890 se ov\u0161em ji\u017e uv\u00e1d\u00ed jako poslanec bez klubov\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.Od roku 1870 zasedal jako poslanec Vorarlbersk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, kde zastupoval konzervativn\u00ed blok. Zvolen byl za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed, obvod Feldkirch, Dornbirn. Zemsk\u00fdm poslancem byl a\u017e do roku 1902. V letech 1871\u20131902 byl tak\u00e9 \u010dlenem zemsk\u00e9ho v\u00fdboru.", "<<>>: Co je Atent\u00e1t na Jovenela Mo\u00efseho? <<>>: Atent\u00e1t na Jovenela Mo\u00efseho, prezidenta Haiti, byl sp\u00e1ch\u00e1n 7. \u010dervence 2021 hodinu po p\u016flnoci m\u00edstn\u00edho \u010dasu v jeho rezidenci v P\u00e9tion-Ville, je\u017e tvo\u0159\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed hlavn\u00edho haitsk\u00e9ho m\u011bsta Port-au-Prince. \u010cin provedlo celkem 28 pachatel\u016f poch\u00e1zej\u00edc\u00edch ze zahrani\u010d\u00ed (26 kolumbijsk\u00e9 a 2 americk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti). P\u0159i \u00fatoku byla v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bna i haitsk\u00e1 prvn\u00ed d\u00e1ma Martine Mo\u00efseov\u00e1, kter\u00e1 byla letecky transportov\u00e1na do USA, kde se zotavila. Haitsk\u00e1 policie b\u011bhem dne po \u00fatoku ozn\u00e1mila, \u017ee t\u0159i pachatel\u00e9 byli zast\u0159eleni a dvacet dal\u0161\u00edch bylo zat\u010deno. P\u00e1tr\u00e1n\u00ed po dal\u0161\u00edch pachatel\u00edch a po organiz\u00e1torech atent\u00e1tu dosud prob\u00edh\u00e1. Dne 11. \u010dervence haitsk\u00e1 policie jednoho podez\u0159el\u00e9ho z organizace atent\u00e1tu zadr\u017eela. Pozornost vy\u0161et\u0159ovatel\u016f se zam\u011b\u0159ila tak\u00e9 na vrcholn\u00e9 \u010dleny prezidentsk\u00e9 ochranky, je\u017e prezidenta neochr\u00e1nila, nav\u00edc panovaly pochyby o tom, pro\u010d nebyl ani jeden \u010dlen ochranky zabit nebo zran\u011bn.\nC\u00edlem \u00fato\u010dn\u00edk\u016f byl prezident Haiti Jovenel Mo\u00efse, jen\u017e se funkce ujal po bou\u0159liv\u00e9m pr\u016fb\u011bhu prezidentsk\u00fdch voleb v roce 2015 a opakovan\u00fdch voleb v roce 2016, kdy\u017e kon\u010dil mand\u00e1t jeho p\u0159edch\u016fdce Michela Martellyho. V opakovan\u00fdch volb\u00e1ch Mo\u00efse z\u00edskal 56 % hlas\u016f a vyhr\u00e1l je hned v prvn\u00edm kole. Prezidentsk\u00fd slib vlivem probl\u00e9m\u016f v zemi a nep\u0159\u00edzniv\u00fdch situac\u00ed slo\u017eil a\u017e 7. \u00fanora 2017, kdy se ofici\u00e1ln\u011b ujal \u00fa\u0159adu.Jeho vl\u00e1da se po cel\u00e9 funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed pot\u00fdkala se \u0161patn\u00fdm ekonomick\u00fdm i bezpe\u010dnostn\u00edm stavem zem\u011b a s mohutn\u00fdmi a n\u00e1siln\u00fdmi protivl\u00e1dn\u00edmi protesty. Ty vrcholily v roce 2021 vleklou \u00fastavn\u00ed kriz\u00ed, kdy\u017e se haitsk\u00e1 opozice do\u017eadovala Mo\u00efseho konce ve funkci prezidenta a nov\u00fdch voleb kv\u016fli spor\u016fm o term\u00edny za\u010d\u00e1tku a konce prezidentova mand\u00e1tu, ale ten jejich po\u017eadavky odm\u00edtal s t\u00edm, \u017ee mu mand\u00e1t dle \u00dastavy kon\u010d\u00ed a\u017e v \u00fanoru 2022. Celou zemi zachv\u00e1tily dal\u0161\u00ed mohutn\u00e9 protesty, kdy demonstranti po\u017eadovali Mo\u00efseho odchod, a opozice si v lednu 2021 vyvolila soudce Josepha M\u00e9c\u00e8ne Jean-Louise jako kandid\u00e1ta na \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edho prezidenta.Mo\u00efsemu se dostalo podpory ze zahrani\u010d\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b z USA a ze strany Organizace americk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Do toho se p\u0159idaly probl\u00e9my souvisej\u00edc\u00ed s nefunk\u010dnost\u00ed parlamentu, jen\u017e byl paralyzov\u00e1n od roku 2019, kdy se m\u011bly uskute\u010dnit parlamentn\u00ed volby a je\u017e byly odlo\u017eeny nakonec a\u017e na z\u00e1\u0159\u00ed 2021. Prezident Mo\u00efse tak v\u00edce ne\u017e rok a p\u016fl \u0159\u00eddil zemi prezidentsk\u00fdmi dekrety, a to se setk\u00e1valo s nevol\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku roku 2021 \u010delil pokusu o st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat. Mo\u00efse tvrdil, \u017ee v \u00fanoru toho roku tento pokus o st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat zma\u0159il a nechal zatknout p\u0159inejmen\u0161\u00edm 23 vlivn\u00fdch osob.Dle zji\u0161t\u011bn\u00ed novin\u00e1\u0159\u016f z The New York Times pracoval Mo\u00efse p\u0159ed svou smrt\u00ed na odhalen\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 korupce u politik\u016f a u podnikatel\u016f, kte\u0159\u00ed v zemi prov\u00e1d\u011bli neleg\u00e1ln\u00ed obchody s drogami, a sv\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159epos\u00edlal do USA. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed figurou v jeho seznamu byl podnikatel Charles Saint-R\u00e9my, kter\u00fd byl \u0161vagrem b\u00fdval\u00e9ho haitsk\u00e9ho prezidenta Michela Martellyho. Mo\u00efse t\u00e9\u017e hodlal r\u00e1zn\u011b ukon\u010dit pror\u016fst\u00e1n\u00ed organizovan\u00e9ho zlo\u010dinu do politiky a pokusy o ovl\u00e1dnut\u00ed st\u00e1tu, o kter\u00e9 se sna\u017eily n\u011bkter\u00e9 z\u00e1mo\u017en\u00e9 rodiny v\u010detn\u011b Martellyov\u00fdch. \u010ciny t\u011bchto osob hodlal na vlastn\u00ed p\u011bst odhalit pot\u00e9, kdy byl zma\u0159en onen pokus o pu\u010d v \u00fanoru, p\u0159i kter\u00e9m z n\u011bj obvinil haitskou elitu.Mo\u00efse b\u011bhem \u010dty\u0159 let vl\u00e1dy vym\u011bnil celkem sedm premi\u00e9r\u016f, posledn\u00edm byl Ariel Henry, jeho\u017e jmenoval do funkce 5. \u010dervence, v p\u0159edve\u010der tohoto atent\u00e1tu, a tak novope\u010den\u00fd premi\u00e9r je\u0161t\u011b nestihl slo\u017eit slib a nebyl uveden do funkce.\nPodle gener\u00e1la Jorgeho Luise Vargase Valencii, n\u00e1\u010deln\u00edka Kolumbijsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed policie, byli \u00fato\u010dn\u00edci naverbov\u00e1ni do slu\u017eeb \u010dty\u0159 soukrom\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. D\u00e1le uvedl domn\u011bnku, \u017ee pachatel\u00e9 provedli \u00fatok na prezidenta Haiti pouze z d\u016fvodu p\u0159isl\u00edben\u00e9 finan\u010dn\u00ed odm\u011bny.Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee financov\u00e1n\u00ed atent\u00e1tu zaji\u0161\u0165ovala floridsk\u00e1 spole\u010dnost Worldwide Investment Development Group. Jej\u00ed majitel Walter Veintemilla se v kv\u011btnu 2021 setkal s 63let\u00fdm Ameri\u010danem haitsk\u00e9ho p\u016fvodu Christianem Emmanuelem Sanonem, jen\u017e se s\u00e1m popisoval jako pastor a l\u00e9ka\u0159 a vid\u011bl se jako mo\u017en\u00fd budouc\u00ed prezident t\u00e9 zem\u011b, aby si promluvili o mo\u017en\u00e9m politick\u00e9m zvratu na Haiti. Poskytl mu \u00fav\u011bry, jimi\u017e m\u011bl kr\u00fdt svou vlastn\u00ed bezpe\u010dnost b\u011bhem p\u0159ipravovan\u00e9 \u201erevoluce\u201c. Zna\u010dn\u00e1 finan\u010dn\u00ed suma byla p\u0159evedena miamsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed agentu\u0159e CTU Security, kter\u00e1 najala \u017eoldn\u00e9\u0159e z Kolumbie. Kolumbijsk\u00fd prezident Iv\u00e1n Duque M\u00e1rquez se k tomu vyj\u00e1d\u0159il tak, \u017ee v\u011bt\u0161ina z t\u011bchto Kolumbijc\u016f \u0161la na Haiti s p\u0159\u00edslibem, \u017ee tam budou pracovat jako ochranka, ale p\u0159ipustil, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z nich v\u011bd\u011bli, jak\u00fd je skute\u010dn\u00fd \u00fa\u010del jejich cesty.Emeritn\u00ed adjunktn\u00ed profesor Parnell Duverger, jen\u017e vyu\u010doval na Broward College ekonomii, uvedl, \u017ee se z\u00fa\u010dastnil p\u0159ibli\u017en\u011b deseti sch\u016fzek, kde obvin\u011bn\u00ed pl\u00e1novali budouc\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed na Haiti, a\u017e by Mo\u00efse rezignoval. K t\u011bmto sch\u016fzk\u00e1m doch\u00e1zelo na Florid\u011b a v Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice po dobu n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed atent\u00e1tem. Vra\u017eda prezidenta nebo pu\u010d proti n\u011bmu se v\u0161ak dle Duvergera nepl\u00e1novala na ani jedn\u00e9, pouze se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee by se Sanon stal nakonec premi\u00e9rem Haiti. Dal\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem t\u011bchto sch\u016fzek byl konzultant p\u0159i OSN Frantz Gilot a i ten pop\u0159el, \u017ee se jednalo o pl\u00e1nech vra\u017edy prezidenta.Novin\u00e1\u0159i z Wall Street Journal provedli vlastn\u00ed \u0161et\u0159en\u00ed ud\u00e1lost\u00ed a zjistili, \u017ee si CTU Security najala kolumbijsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho veter\u00e1na Duberneye Capadora k naverbov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch b\u00fdval\u00fdch voj\u00e1k\u016f. \u010cinil tak prost\u0159ednictv\u00edm aplikace WhatsApp a sliboval jim m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed plat 3 000 USD za ochranu vlivn\u00fdch haitsk\u00fdch politik\u016f. Tvrdil jim, \u017ee CTU Security m\u00e1 zaji\u0161t\u011bnou podporu od americk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed, zat\u00edmco se oni budou pod\u00edlet na p\u0159\u00edpadn\u00fdch pouli\u010dn\u00edch boj\u00edch a \u017e\u00edt v \u201eo\u0161unt\u011bl\u00e9m p\u0159\u00edbytku\u201c. O pl\u00e1nech vra\u017edy nebo svr\u017een\u00ed prezidenta se jim ale nezmi\u0148oval.Spole\u010dnost CTU Security zaplatila podez\u0159el\u00fdm prost\u0159ednictv\u00edm firemn\u00ed kreditn\u00ed karty 19 letenek z kolumbijsk\u00e9ho hlavn\u00edho m\u011bsta Bogoty do hlavn\u00edho m\u011bsta Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky Santo Domingo. Dle gener\u00e1la Valencii se dva podez\u0159el\u00ed Duberney Capador Giraldo a Germ\u00e1n Alejandro Rivera Garc\u00eda dostali z Bogoty do Santa Domingy p\u0159es Panamu. Ze Santa Dominga se pak 10. kv\u011btna p\u0159epravili letecky do haitsk\u00e9ho Port-au-Prince. Jeden\u00e1ct dal\u0161\u00edch podez\u0159el\u00fdch Kolumbijc\u016f se z Bogoty p\u0159epravilo letecky do letoviska Punta Cana v Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice a\u017e 4. \u010dervna a p\u0159ekro\u010dili pozemn\u00ed hranici s Haiti 7. \u010dervna.Kolumbijsk\u00fdm \u017eoldn\u00e9\u0159\u016fm bylo pozd\u011bji sd\u011bleno, \u017ee budou chr\u00e1nit samotn\u00e9ho Mo\u00efseho. Dne 22. \u010dervna se \u017eoldn\u00e9\u0159i setkali s \u0161\u00e9fem CTU Security, kter\u00fd jim \u0159ekl, \u017ee dopomohou ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed chudoby v Haiti zv\u00fd\u0161en\u00edm bezpe\u010dnosti, a t\u00edm p\u0159il\u00e1kaj\u00ed do zem\u011b zahrani\u010dn\u00ed investory. Soudce, jen\u017e vysl\u00fdchal oba americk\u00e9 ob\u010dany haitsk\u00e9ho p\u016fvodu podez\u0159el\u00e9 z \u00fatoku, tvrdil, \u017ee jeden z nich byl v Haiti m\u011bs\u00edc p\u0159ed sp\u00e1ch\u00e1n\u00edm \u010dinu a druh\u00fd zde \u017eil ji\u017e p\u016fl roku. Oba vypov\u011bd\u011bli, \u017ee se spiknut\u00ed, je\u017e vedlo k proveden\u00ed atent\u00e1tu, intenzivn\u011b pl\u00e1novalo v hotelu v P\u00e9tion-Ville cel\u00fd m\u011bs\u00edc.N\u00e1\u010deln\u00edk Haitsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed policie L\u00e9on Charles vydal prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee Sanon p\u0159icestoval letecky na Haiti v \u010dervnu a kontaktoval dv\u011b dal\u0161\u00ed osoby stoj\u00edc\u00ed za spiknut\u00edm k proveden\u00ed vra\u017edy prezidenta. \u00dato\u010dn\u00edci byli p\u016fvodn\u011b najati, aby ho chr\u00e1nili, ale pozd\u011bji jim dal za \u00fakol zatknout prezidenta Mo\u00efseho, aby ho s\u00e1m ve funkci nahradil. Charles dodal, \u017ee n\u011bkter\u00e9 \u00fato\u010dn\u00edky najal s\u00e1m prost\u0159ednictv\u00edm bezpe\u010dnostn\u00ed agentury CTU Security a 22 dal\u0161\u00edch najal pozd\u011bji.Dle Charlese byl jeden z podez\u0159el\u00fdch z organizace atent\u00e1t\u016f b\u00fdval\u00fd zam\u011bstnanec haitsk\u00e9 vl\u00e1dy Joseph Felix Badio, jen\u017e ve \u010dtvrti s prezidentsk\u00fdm s\u00eddlem pronajal d\u016fm pro atent\u00e1tn\u00edky. Majitel haitsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed agentury \"Corvington Courier & Security Service\" Reynaldo Corvington poskytl atent\u00e1tn\u00edk\u016fm ubytov\u00e1n\u00ed a s pomoc\u00ed jednoho z \u00fato\u010dn\u00edk\u016f obstaral sir\u00e9ny do jejich aut. B\u00fdval\u00fd haitsk\u00fd sen\u00e1tor John Jo\u00ebl Joseph byl \u0161\u00e9fem policie t\u00e9\u017e ozna\u010den za jednoho z organiz\u00e1tor\u016f, kter\u00fd zajistil pro \u00fato\u010dn\u00edky zbran\u011b a organizoval spikleneck\u00e9 porady.Dle st\u00ed\u017enosti podan\u00e9 na Ministerstvo spravedlnosti Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch se podez\u0159el\u00ed na Haiti p\u0159ipravovali n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, co\u017e bylo zji\u0161t\u011bno z rozhovor\u016f s nimi a z po\u0159\u00edzen\u00fdch sn\u00edmk\u016f. Podez\u0159el\u00ed vypov\u011bd\u011bli, \u017ee p\u016fvodn\u011b m\u011bli v pl\u00e1nu Mo\u00efseho pouze un\u00e9st, kdy\u017e se dva t\u00fddny p\u0159ed atent\u00e1tem vracel z pracovn\u00ed cesty z Turecka. Av\u0161ak byli nuceni to vzd\u00e1t, kdy\u017e nedostali pokyn k proveden\u00ed akce. Hodlali tak\u00e9 vyu\u017e\u00edt na \u00fanos prezidenta zlo\u010dineck\u00fd gang Fant\u00f4m 509, slo\u017een\u00fd z nespokojen\u00fdch b\u00fdval\u00fdch policist\u016f, ale nakonec tak neu\u010dinili. Jeden ze zat\u010den\u00fdch p\u0159iznal, \u017ee ho pl\u00e1novali un\u00e9st p\u0159\u00edmo na leti\u0161ti Toussaint Louverture a odvl\u00e9ci ho ze zem\u011b, av\u0161ak tento pl\u00e1n byl zru\u0161en, proto\u017ee se jim nepovedlo sehnat soukrom\u00e9 letadlo. 6. \u010dervence mu ale \u0159ekli, \u017ee se pl\u00e1n zm\u011bnil a maj\u00ed Mo\u00efseho zab\u00edt.V nahr\u00e1vk\u00e1ch s p\u0159izn\u00e1n\u00edm viny, kter\u00e9 se dostaly na ve\u0159ejnost d\u00edky zpravodajstv\u00ed Noticias Caracol, p\u0159iznali pachatel\u00e9 haitsk\u00e9 policii sv\u00e9 zapojen\u00ed do atent\u00e1tu a tak\u00e9, \u017ee dostali kr\u00e1tce p\u0159ed proveden\u00edm operace rozkaz od jednoho z organiz\u00e1tor\u016f zab\u00edt Mo\u00efseho spolu se v\u0161emi p\u0159\u00edtomn\u00fdmi v jeho dom\u011b a ukr\u00e1st v\u0161echny pen\u00edze, kter\u00e9 tam najdou. Po akci m\u011bli ut\u00e9ct do prezidentsk\u00e9ho pal\u00e1ce, kde by nov\u00fd prezident skl\u00e1dal p\u0159\u00edsahu, a tak si mysleli, \u017ee je policie ochr\u00e1n\u00ed. Dle informac\u00ed od The New York Times podez\u0159el\u00ed vypov\u011bd\u011bli, \u017ee mezi jejich hlavn\u00ed \u00fakoly pat\u0159ilo i nalezen\u00ed Mo\u00efseho seznamu vlivn\u00fdch osob zapleten\u00fdch do korupce a obchodu s drogami.Podez\u0159el\u00fd Rodolphe Jaar v rozhovoru s novin\u00e1\u0159i The New York Times p\u0159iznal, \u017ee pl\u00e1noval a financoval spiknut\u00ed v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e, \u017ee c\u00edlem je pouze odstavit Mo\u00efseho od moci, a o kter\u00e9m soudil, \u017ee vl\u00e1dne autoritativn\u00edm zp\u016fsobem. K pachatel\u016fm se p\u0159idal, kdy\u017e mu \u0159ekli, \u017ee akce m\u00e1 podporu USA, kter\u00e9 m\u011blo st\u00e1t o Mo\u00efseho odchod kv\u016fli jeho \u00fadajn\u00fdm vazb\u00e1m na teroristy a pa\u0161er\u00e1ky drog. Dodal, \u017ee poskytl 130 000 USD k proveden\u00ed p\u0159evratu, \u00fakryt pro Kolumbijce a zbran\u011b. Jaar d\u00e1le uvedl, \u017ee s v\u016fdcem gangu Fantom 509 prob\u00edral p\u0159epaden\u00ed Mo\u00efseho rezidence, ale ti nakonec spolupr\u00e1ci t\u00fdden p\u0159ed akc\u00ed odm\u00edtli. Potom Kolumbijc\u016fm \u0159ekli, \u017ee se mise zm\u011bnila a p\u0159epaden\u00ed rezidence maj\u00ed prov\u00e9st oni. Dle m\u00edstop\u0159\u00edse\u017en\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed na FBI a dle v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f se Jaar setkal s dal\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem spiknut\u00ed p\u0159ed proveden\u00edm atent\u00e1tu a pl\u00e1novali Mo\u00efseho zat\u010den\u00ed p\u0159i jeho n\u00e1vratu z Turecka. Kdy\u017e tento pl\u00e1n selhal, druh\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk spiknut\u00ed odcestoval 28. \u010dervna z Haiti do Miami, aby zde po\u017e\u00e1dal o asistenci na zac\u00edlen\u00ed Mo\u00efseho. Noviny The Miami Herald uvedly, \u017ee o tomto v\u00fdvoji tak\u00e9 informoval CTU. Dle m\u00edstop\u0159\u00edse\u017en\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed ji\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed spiklenci v\u011bd\u011bli, \u017ee skute\u010dn\u00fdm \u00fakolem je vra\u017eda prezidenta.\nV noci 7. \u010dervence 2021 kolem 1:00 m\u00edstn\u00edho \u010dasu p\u0159epadla ozbrojen\u00e1 skupina Mo\u00efseho d\u016fm na adrese P\u00e8lerin 5, P\u00e9tion-Ville, jen\u017e je p\u0159edm\u011bst\u00edm Port-au-Prince. Palbu zah\u00e1jili na jeho kancel\u00e1\u0159 a lo\u017enici, pot\u00e9 ob\u011b m\u00edstnosti vyrabovali. \u010clen\u016f ozbrojen\u00e9 skupiny, kte\u0159\u00ed na\u0161li, zbili a n\u011bkolikr\u00e1t st\u0159elili Mo\u00efseho, jen\u017e zran\u011bn\u00edm na m\u00edst\u011b podlehl, bylo dle gener\u00e1la Valencii, n\u00e1\u010deln\u00edka kolumbijsk\u00e9 policie, sedm. \u010cty\u0159i z nich (naz\u00fdvan\u00ed \"T\u00fdm Delta\") vstoupili do jeho lo\u017enice, zat\u00edmco zbytek z\u016fstal venku. Jakmile Mo\u00efse zjistil, \u017ee na jeho rezidenci \u00fato\u010d\u00ed, zatelefonoval n\u011bkolika policejn\u00edm d\u016fstojn\u00edk\u016fm o pomoc, ale nikdo z nich nedorazil na m\u00edsto \u010dinu v\u010das. Byl zasa\u017een celkem dvan\u00e1cti kulkami a p\u0159i\u0161el n\u00e1sledkem t\u00e9to st\u0159elby o jedno oko. Cel\u00fd d\u016fm byl prost\u0159\u00edlen\u00fd kulkami r\u00e1\u017ee 9mm a r\u00e1\u017ee 5,56mm. V\u0161ichni velitel\u00e9 jednotliv\u00fdch t\u00fdm\u016f m\u011bli u sebe mobiln\u00ed telefony Samsung Galaxy, aby jimi po\u0159\u00eddili fotografie Mo\u00efseho mrtv\u00e9ho t\u011bla a odeslali je jako d\u016fkaz jeho \u00famrt\u00ed organiz\u00e1tor\u016fm atent\u00e1tu.\u00dato\u010dn\u00edci st\u0159\u00edleli tak\u00e9 do haitsk\u00e9 prvn\u00ed d\u00e1my Martine Mo\u00efseov\u00e9 a zas\u00e1hli ji n\u011bkolikr\u00e1t do pa\u017e\u00ed, dlan\u00ed, b\u0159icha a do stehen. Jejich dcera byla v budov\u011b v dob\u011b \u00fatoku p\u0159\u00edtomna tak\u00e9. P\u0159ed \u00fato\u010dn\u00edky se schovala v lo\u017enici jednoho z jej\u00edch nep\u0159\u00edtomn\u00fdch bratr\u016f a vyv\u00e1zla bez zran\u011bn\u00ed. Zato dva sluhov\u00e9 byli \u00fato\u010dn\u00edky sv\u00e1z\u00e1ni, ale nebyli zast\u0159eleni. Martine Mo\u00efseov\u00e1 vypov\u011bd\u011bla, \u017ee \u00fato\u010dn\u00edci vyplenili lo\u017enici jej\u00edho man\u017eela a prohled\u00e1vali jeho pracovn\u00ed slo\u017eky p\u0159edt\u00edm, ne\u017e za\u00fato\u010dili na ni. Potom ode\u0161li v domn\u011bn\u00ed, \u017ee je mrtv\u00e1. Dle haitsk\u00e9 policie atent\u00e1tn\u00edci ukradli v\u0161echny pen\u00edze nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v dom\u011b. N\u011bkolik podez\u0159el\u00fdch se pozd\u011bji p\u0159iznalo, \u017ee mezi ukraden\u00fdmi pracovn\u00edmi slo\u017ekami byl i Mo\u00efseho seznam zkorumpovan\u00fdch osob zapleten\u00fdch do obchod\u016f s drogami.B\u00fdval\u00fd premi\u00e9r Haiti Laurent Lamothe potvrdil, \u017ee prezidentsk\u00e9 s\u00eddlo obvykle hl\u00edd\u00e1 100 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f prezidentsk\u00e9 str\u00e1\u017ee. Sv\u011bdci ze sousedstv\u00ed ale vypov\u011bd\u011bli, \u017ee se kolem prezidentsk\u00e9ho s\u00eddla pohybovalo v\u011bt\u0161inou jen n\u011bkolik m\u00e1lo str\u00e1\u017e\u00ed. Dle vy\u0161et\u0159ovac\u00edho protokolu Haitsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed policie bylo na str\u00e1\u017ei v dob\u011b proveden\u00ed atent\u00e1tu pouze \u0161est p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f ochranky. Dle tohoto protokolu byli dva str\u00e1\u017en\u00ed inform\u00e1to\u0159i a ostatn\u00ed nekladli \u017e\u00e1dn\u00fd odpor.Lid\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed v sousedstv\u00ed vypov\u011bd\u011bli, \u017ee v noci sly\u0161eli kr\u00e1tce po proveden\u00ed \u00fatoku st\u0159elbu z t\u011b\u017ek\u00e9ho kulometu. D\u00e1le vid\u011bli v sousedstv\u00ed pob\u00edhat osoby oble\u010den\u00e9 v \u010dern\u00e9m, kter\u00e9 jim p\u0159ipom\u00ednaly p\u0159epadov\u00fd odd\u00edl speci\u00e1ln\u00edch jednotek, a sly\u0161eli i zvuky poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z dron\u016f a od exploze, pravd\u011bpodobn\u011b gran\u00e1tu. Obyvatel\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed v bl\u00edzkosti m\u00edsta \u00fatoku nato\u010dili amat\u00e9rsk\u00e9 z\u00e1b\u011bry \u00fato\u010dn\u00edk\u016f, v nich\u017e zazn\u011blo z megafonu v anglick\u00e9m jazyce, \u017ee jsou \u010dleny americk\u00e9ho \u00da\u0159adu pro pot\u00edr\u00e1n\u00ed drog (DEA), a\u010dkoliv ani jeden z identifikovan\u00fdch pachatel\u016f ve skute\u010dnosti v t\u00e9to protidrogov\u00e9 organizaci nikdy nep\u016fsobil. Dle autor\u016f z\u00e1b\u011br\u016f \u00fato\u010dn\u00edci dok\u00e1zali odzbrojit Mo\u00efseho ochranku d\u0159\u00edve, ne\u017e zazn\u011blo, \u017ee je prezident mrtev.Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne vydal dosluhuj\u00edc\u00ed (ale vinou atent\u00e1tu ofici\u00e1ln\u011b neodvolan\u00fd) premi\u00e9r Haiti Claude Joseph prohl\u00e1\u0161en\u00ed, v n\u011bm\u017e z \u00fatoku obvinil \u201eskupinu neidentifikovan\u00fdch osob\u201c. Joseph k tomu dodal, \u017ee \u00fato\u010dn\u00edci byli ozbrojeni arm\u00e1dn\u00edmi pu\u0161kami a hovo\u0159ili anglicky a \u0161pan\u011blsky. Jejich \u010din ozna\u010dil za \u201eot\u0159esn\u00fd, nelidsk\u00fd a barbarsk\u00fd\u201c. Dal\u0161\u00ed vysoce postaven\u00fd haitsk\u00fd vl\u00e1dn\u00ed \u010dinitel popsal \u00fato\u010dn\u00edky jako \u201e\u017eold\u00e1ky\u201c.\nP\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci Haitsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed policie se s \u00fato\u010dn\u00edky poprv\u00e9 st\u0159etli kr\u00e1tce pot\u00e9, kdy opustili Mo\u00efseho rezidenci. Okam\u017eit\u011b nechali uzav\u0159\u00edt Mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Toussaint Louverture a na\u0159\u00eddili vr\u00e1tit se zp\u011bt v\u0161em letadl\u016fm, je\u017e ji\u017e odlet\u011bla, aby \u00fato\u010dn\u00edci a organiz\u00e1to\u0159i atent\u00e1tu neunikli ze zem\u011b. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyslankyn\u011b OSN v Haiti Helen La Lime \u0159ekla, \u017ee n\u011bkolik ozbrojenc\u016f se zabarik\u00e1dovalo ve dvou budov\u00e1ch v Port-au-Prince.\u0160\u00e9f haitsk\u00e9 policie L\u00e9on Charles pozd\u011bji b\u011bhem dne potvrdil, \u017ee policist\u00e9 nad\u00e1le bojuj\u00ed proti pachatel\u016fm atent\u00e1tu na prezidenta. Kdy\u017e p\u0159est\u0159elka mezi ozbrojenci a policisty na druh\u00fd den vrcholila, zajala obkl\u00ed\u010den\u00e1 skupina \u00fato\u010dn\u00edk\u016f t\u0159i policisty jako rukojm\u00ed, ale ti byli sv\u00fdmi kolegy pozd\u011bji osvobozeni. Jeden\u00e1ct atent\u00e1tn\u00edk\u016f vtrhlo na pozemky pat\u0159\u00edc\u00ed velvyslanectv\u00ed Tchaj-wanu v Port-au-Prince. Ti nakonec skon\u010dili v rukou policie, ani\u017e by p\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed kladli odpor, jeliko\u017e tchajwansk\u00e1 vl\u00e1da policejn\u00edm jednotk\u00e1m povolila vkro\u010dit na p\u016fdu velvyslanectv\u00ed, kdy\u017e toho dne 8. \u010dervence odvolala svou exteritorialitu.Zabit\u00ed prezidenta rozhn\u011bvalo m\u00edstn\u00ed obyvatele a ti ochotn\u011b policist\u016fm pom\u00e1hali v p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. D\u00edky nim dok\u00e1zali policist\u00e9 n\u011bkolik dal\u0161\u00edch pachatel\u016f, kte\u0159\u00ed z m\u00edst boj\u016f uprchli, vystopovat v bu\u0161i. N\u011bkolik civilist\u016f ale zareagovalo tak, \u017ee podp\u00e1lilo t\u0159i automobily, kter\u00e9 \u00fato\u010dn\u00edci pou\u017e\u00edvali, \u010d\u00edm\u017e v\u0161ak zni\u010dili nen\u00e1vratn\u011b mo\u017en\u00e9 d\u016fkazy. \u0160\u00e9f haitsk\u00e9 policie proto vyzval obyvatelstvo ke klidu.P\u0159i p\u0159est\u0159elk\u00e1ch s polici\u00ed byli zabiti t\u0159i kolumbij\u0161t\u00ed atent\u00e1tn\u00edci a dal\u0161\u00edch 18 Kolumbijc\u016f i oba Ameri\u010dan\u00e9 byli zat\u010deni. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed p\u011btice \u00fato\u010dn\u00edk\u016f uprchla. Policie vyhl\u00e1sila celost\u00e1tn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed nejen po t\u00e9to p\u011btici, ale tak\u00e9 po organiz\u00e1torech atent\u00e1tu na prezidenta.Ke 30. \u010dervenci bylo zat\u010deno 44 podez\u0159el\u00fdch, mezi nimi\u017e bylo 18 Kolumbijc\u016f, 3 Ameri\u010dan\u00e9 haitsk\u00e9ho p\u016fvodu, 12 haitsk\u00fdch policist\u016f a \u0161est civilist\u016f z Haiti napom\u00e1haj\u00edc\u00edch pachatel\u016fm.Jeden z p\u011btice prchaj\u00edc\u00edch Kolumbijc\u016f Mario Antonio Palacios byl nakonec dopaden v \u0159\u00edjnu 2021 na Jamajce. Po jeho deportaci do Kolumbie p\u0159es Panamu byl 3. ledna 2022 zat\u010den i v t\u00e9to st\u0159edoamerick\u00e9 zemi a okam\u017eit\u011b dopraven do vazby v USA.Soub\u011b\u017en\u011b s dopaden\u00edm pachatel\u016f \u010dinu bylo vyhl\u00e1\u0161eno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po organiz\u00e1torech. St\u0159elc\u016f, kter\u00e9 si najali na vra\u017edu prezidenta Mo\u00efseho, bylo 28, z nich\u017e 26 poch\u00e1zelo z Kolumbie a dva byli Ameri\u010dan\u00e9 haitsk\u00e9ho p\u016fvodu.Dva zadr\u017een\u00ed ameri\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 byli James J. Solages, narozen\u00fd v jihohaitsk\u00e9m Jacmelu a \u017eij\u00edc\u00ed ve Fort Lauderdale, a Joseph Vincent. Solages byl dle jeho profilu na str\u00e1nk\u00e1ch LinkedIn agentem v diplomacii, b\u00fdval\u00fd \u0161\u00e9f ostrahy kanadsk\u00e9 ambas\u00e1dy v Haiti a zakladatel charitativn\u00ed organizace \u201eFwa Sa A Jacmel Avan\u201c (v haitsk\u00e9 kreol\u0161tin\u011b: Tentokr\u00e1t Jacmel prvn\u00ed). Dle webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch t\u00e9to charity byl stavebn\u00edm in\u017een\u00fdrem (ve firm\u011b EJS Maintenance & Repair), konzultantem, zast\u00e1ncem chud\u00fdch d\u011bt\u00ed a politikem podporuj\u00edc\u00edm Haiti. Ministerstvo zahrani\u010d\u00ed Kanady potvrdilo, \u017ee Solages na ambas\u00e1d\u011b skute\u010dn\u011b kr\u00e1tce pracoval jako rezervn\u00ed ostraha najat\u00e1 p\u0159es soukromou agenturu v roce 2010. Naposledy pracoval pro presti\u017en\u00ed pe\u010dovatelskou spole\u010dnost The Carlisle Palm Beach v Lantan\u011b, kde 12. dubna 2021 n\u00e1hle dal v\u00fdpov\u011b\u010f. Po sv\u00e9m dopaden\u00ed Solages vypov\u011bd\u011bl, \u017ee pob\u00fdval v Haiti m\u011bs\u00edc p\u0159ed \u00fatokem, a \u017ee si \u201etuto pr\u00e1ci na\u0161el na internetu.\u201c Jeho str\u00fdc vypov\u011bd\u011bl, \u017ee Solages naz\u00fdval Mo\u00efseho bl\u00e1znem, ale nikdy nic nesv\u011bd\u010dilo, \u017ee by m\u011bl z\u00e1m\u011br ho zab\u00edt. Druh\u00fdm byl 55let\u00fd Joseph Vincent z Miami, kter\u00fd v Haiti moment\u00e1ln\u011b pob\u00fdval p\u016fl roku u sv\u00e9ho bratrance. Oba dva dle v\u00fdpov\u011bdi ostatn\u00edm \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm slou\u017eili pouze jako tlumo\u010dn\u00edci a cel\u00e1 operace dle nich byla p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e1 jako \u201ezatknout\u201c, nikoliv zab\u00edt. Tvrdili, \u017ee jejich t\u00fdm p\u0159i vp\u00e1du do prezidentsk\u00e9ho s\u00eddla nalezl prezidenta ji\u017e mrtv\u00e9ho. Vincent byl pozd\u011bji potvrzen jako p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd inform\u00e1tor Americk\u00e9ho \u00fa\u0159adu pro pot\u00edr\u00e1n\u00ed drog (DEA).Pachatel\u016f kolumbijsk\u00e9 n\u00e1rodnosti bylo v prvn\u00edch dnech po atent\u00e1tu identifikov\u00e1no dvacet, z nich\u017e 17 bylo dle gener\u00e1ln\u00edho velitele ozbrojen\u00fdch slo\u017eek Kolumbie Luise Fernanda Navarra Jim\u00e9neze b\u00fdval\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Kolumbijsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed arm\u00e1dy s hodnostmi od voj\u00edna po podplukovn\u00edka, kte\u0159\u00ed svou slu\u017ebu ukon\u010dovali v letech 2018 a\u017e 2020. Nakonec bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee b\u00fdval\u00fdch kolumbijsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f bylo nejm\u00e9n\u011b 21, z nich\u017e 3 byli p\u0159i p\u0159est\u0159elk\u00e1ch s polici\u00ed zast\u0159eleni. N\u011bkte\u0159\u00ed v minulosti pro\u0161li dle Ministerstva obrany Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch v\u00fdcvikem a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm programem, kter\u00fd organizovaly USA.Haitsk\u00e1 policie 11. \u010dervence ozn\u00e1mila, \u017ee zatkla jednoho z mozk\u016f cel\u00e9 operace zabit\u00ed prezidenta, kter\u00fd usiloval o to st\u00e1t se prezidentem s\u00e1m, a to z\u00e1mo\u017en\u00e9ho doktora a podnikatele Christiana Emmanuela Sanona. Sanon \u017eil na Florid\u011b a na Haiti se vr\u00e1til soukrom\u00fdm letadlem v doprovodu dal\u0161\u00edch kolumbijsk\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f na za\u010d\u00e1tku \u010dervna, tedy ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy do zem\u011b p\u0159i\u0161li p\u0159es Dominik\u00e1nskou republiku i ostatn\u00ed. Dle n\u00e1\u010deln\u00edka haitsk\u00e9 policie L\u00e9ona Charlese m\u011bli \u00fato\u010dn\u00edci p\u016fvodn\u011b zajistit bezpe\u010dnost Sanona, ale pak byla jejich mise zm\u011bn\u011bna. Na Sanonovu stopu se dostali, kdy\u017e ho jeden z Kolumbijc\u016f po sv\u00e9m zat\u010den\u00ed kontaktoval a ten pak kontaktoval dal\u0161\u00ed dva \u201eintelektu\u00e1ln\u00ed autory atent\u00e1tu\u201c. P\u0159i domovn\u00ed prohl\u00eddce se u n\u011bj v dom\u011b na\u0161ly dvacet krabic s n\u00e1boji, sou\u010d\u00e1stky do zbran\u00ed, \u010dty\u0159i pozn\u00e1vac\u00ed zna\u010dky z Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky a \u010depice s logem americk\u00e9ho \u00da\u0159adu pro pot\u00edr\u00e1n\u00ed drog (DEA).14. \u010dervence ozn\u00e1mila haitsk\u00e1 policie pokrok k objasn\u011bn\u00ed p\u0159\u00edpadu. Potvrdila zat\u010den\u00ed t\u0159\u00ed osob: Gilberta Dragona, jen\u017e b\u00fdval v\u016fdcem n\u011bkdej\u0161\u00edho rebelsk\u00e9ho uskupen\u00ed N\u00e1rodn\u00ed revolu\u010dn\u00ed fronta osvobozen\u00ed a obnovy Haiti, kter\u00e9 bylo \u00fa\u010dastn\u00edkem st\u00e1tn\u00edho p\u0159evratu v roce 2004. L\u00e9on Charles ho ozna\u010dil za hlavn\u00edho podez\u0159el\u00e9ho. Dal\u0161\u00edm zat\u010den\u00fdm byl haitsk\u00fd ob\u010dan Reynaldo Corvington, vlastn\u00edk bezpe\u010dnostn\u00ed agentury Corvington Courier & Security Service, kter\u00fd pom\u00e1hal pachatel\u016fm s \u00fapravou vozidel najat\u00fdch k proveden\u00ed atent\u00e1tu. U obou dvou se v jejich domech na\u0161ly zbran\u011b. Dal\u0161\u00edm podez\u0159el\u00fdm je b\u00fdval\u00fd zam\u011bstnanec ministerstva spravedlnosti a ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti na protikorup\u010dn\u00edm odd\u011blen\u00ed Joseph Felix Badio, kter\u00fd byl z d\u016fvodu neetick\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed v kv\u011btnu propu\u0161t\u011bn a jen\u017e ve \u010dtvrti s prezidentsk\u00fdm s\u00eddlem pronajal d\u016fm pro atent\u00e1tn\u00edky, kte\u0159\u00ed m\u011bli za \u00fakol pr\u016fzkum okol\u00ed. Policie t\u00e9\u017e vyhl\u00e1sila celost\u00e1tn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po b\u00fdval\u00e9m pracovn\u00edkovi DEA a pa\u0161er\u00e1kovi drog Rodolphovi Jaarovi, jen\u017e byl v roce 2013 v USA odsouzen ke \u010dty\u0159let\u00e9mu trestu v\u011bzen\u00ed za kr\u00e1de\u017e drog, je\u017e zajistila DEA. Jaar byl p\u0159\u00edtomen na porad\u011b ostatn\u00edch podez\u0159el\u00fdch, kterou vedl Corvington. Kdy\u017e haitsk\u00e1 policie toho dne identifikovala mezi podez\u0159el\u00fdmi z organizace atent\u00e1tu majitele CTU Security Antonia Intriaga, uvedla stroze, \u017ee pr\u00e1v\u011b on podepsal kontrakty na Haiti s \u00fato\u010dn\u00edky, ale v\u00edce informac\u00ed v t\u00e9to v\u011bci neposkytla s odvol\u00e1n\u00edm na pokra\u010duj\u00edc\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Jeho d\u016fm na Haiti spolu s domem n\u011bkdej\u0161\u00edho v\u016fdce rebel\u016f Gilberta Dragona prohledala policie a nalezla mnoho zbran\u00ed. Joseph Felix Badio, kter\u00fd je b\u00fdval\u00fdm vl\u00e1dn\u00edm zam\u011bstnancem, byl kolumbijsk\u00fdm policejn\u00edm \u0161\u00e9fem gener\u00e1lem Valenciou obvin\u011bn, \u017ee dv\u011bma \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm na\u0159\u00eddil zavra\u017edit Mo\u00efseho n\u011bkolik dn\u016f p\u0159ed proveden\u00edm atent\u00e1tu.D\u00e1le tak\u00e9 vyhl\u00e1sila p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po b\u00fdval\u00e9m sen\u00e1torovi Johnovi Jo\u00ebl Josephovi, Mo\u00efseho politick\u00e9m protivn\u00edkovi, jeho\u017e chr\u00e1nila zbyl\u00e1 p\u011btice Kolumbijc\u016f. John Jo\u00ebl Joseph byl coby jeden z hlavn\u00edch podez\u0159el\u00fdch ze zosnov\u00e1n\u00ed atent\u00e1tu, kter\u00fd z\u00e1soboval ostatn\u00ed pachatele zbran\u011bmi a organizoval porady, nakonec dopaden 14. ledna 2022 na Jamajce tamn\u00ed polici\u00ed, kdy\u017e bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee se s rodinou na ostrov v prosinci p\u0159eplavil lod\u00ed. Spolu s n\u00edm byli pozat\u00fdk\u00e1ni i jeho rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci.Haitsk\u00fd vrchn\u00ed prokur\u00e1tor Bedford Claude potvrdil, \u017ee Mo\u00efseho nejv\u00fd\u0161e postaven\u00ed t\u011blesn\u00ed str\u00e1\u017eci budou p\u0159edvedeni k v\u00fdslechu, v\u010detn\u011b \u0159editele prezidentsk\u00e9 ostrahy Jeana Laguela Civila a bezpe\u010dnostn\u00edho \u0159editele prezidentsk\u00e9ho pal\u00e1ce Dimitrije H\u00e9rarda. Nez\u00e1visl\u00e9 Haitsk\u00e9 centrum anal\u00fdzy a v\u00fdzkumu lidsk\u00fdch pr\u00e1v vzneslo ot\u00e1zku, jak se mohlo \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm pov\u00e9st vstoupit a\u017e do lo\u017enice prezidenta, ani\u017e by p\u0159itom byl zabit nebo zran\u011bn jedin\u00fd \u010dlen prezidentsk\u00e9 ochranky. Dle report\u00e9ra Johna Otise z americk\u00e9 National Public Radio je tato skute\u010dnost podez\u0159el\u00e1, a a\u0165 u\u017e m\u011bli Kolumbijci k \u010dinu jak\u00fdkoliv motiv, hait\u0161t\u00ed vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee ti nebyli mozky cel\u00e9 operace proveden\u00ed atent\u00e1tu na prezidenta.\" Haitsk\u00fd opozi\u010dn\u00ed politik, n\u011bkdej\u0161\u00ed sen\u00e1tor a kandid\u00e1t na prezidenta ve volb\u00e1ch v roce 2015 Steven Beno\u00eet obvinil z \u00fatoku na prezidenta p\u0159\u00edmo prezidentskou ochranku v domn\u011bn\u00ed, \u017ee prezidenta zabili jeho vlastn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed agenti. Dle n\u011bj to Kolumbijci neprovedli. Kolumbijsk\u00e1 m\u00e9dia p\u0159i\u0161la s informac\u00ed, \u017ee m\u011bl H\u00e9rard n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159ed atent\u00e1tem nav\u0161t\u00edvit Kolumbii a washingtonsk\u00e9 Centrum pro ekonomick\u00fd a politick\u00fd v\u00fdzkum uvedlo, \u017ee je doty\u010dn\u00fd v USA vy\u0161et\u0159ov\u00e1n kv\u016fli napojen\u00ed na pa\u0161er\u00e1ky zbran\u00ed. H\u00e9rard podnikl v pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed poloviny roku 2021 celkem sedm cest do Kolumbie, Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky a Ekv\u00e1doru. K cest\u00e1m vyu\u017e\u00edval ekv\u00e1dorsk\u00fd pas. 22. \u010dervence 2021 potvrdil ekv\u00e1dorsk\u00fd prezident Guillermo Lasso, \u017ee H\u00e9rard z\u00edskal ekv\u00e1dorsk\u00fd pas v souvislosti se stipendiem na Vy\u0161\u0161\u00ed vojenskou \u0161kolu Eloye Alfary.Policie nakonec p\u011bt \u010dlen\u016f prezidentsk\u00e9 ochranky, kte\u0159\u00ed se zapojili do spiknut\u00ed na proveden\u00ed atent\u00e1tu, pozat\u00fdkala. Mezi zat\u010den\u00fdmi byl i \u0161\u00e9f ochranky Dimitri H\u00e9rard. V\u00fdslech\u016fm bylo podrobeno celkem 24 policejn\u00edch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f zodpov\u011bdn\u00fdch za bezpe\u010dnost prezidenta Mo\u00efseho.Dne 23. \u010dervence byl vyd\u00e1n zatyka\u010d na Wendelle Coq Th\u00e9lotovou, b\u00fdvalou soudkyni Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu na Haity za vra\u017edu a ozbrojenou loupe\u017e v souvislosti s atent\u00e1tem. Mo\u00efse ji toti\u017e v \u00fanoru 2021 z funkce odvolal a haitsk\u00fd policejn\u00ed mluv\u010d\u00ed gener\u00e1l Marie Michelle Verrier 30. \u010dervence ozn\u00e1mil, \u017ee podez\u0159el\u00ed z Kolumbie a z USA p\u0159iznali, \u017ee dvakr\u00e1t nav\u0161t\u00edvili d\u016fm Th\u00e9lotov\u00e9, kter\u00e1 jim vysv\u011btlila podrobnosti ohledn\u011b kontraktu, kter\u00fd tam podepisovali.26. \u010dervence byl zat\u010den \u0159editel prezidentsk\u00e9 ostrahy Jean Laguel Civil. Dne 3. srpna po\u017e\u00e1dala haitsk\u00e1 vl\u00e1da ofici\u00e1ln\u011b o pomoc OSN s mezin\u00e1rodn\u00edm vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm. Hait\u0161t\u00ed vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se t\u00edmto p\u0159\u00edpadem toti\u017e mezit\u00edm uvedli, \u017ee jim je vyhro\u017eov\u00e1no smrt\u00ed, a tak se museli za\u010d\u00edt ukr\u00fdvat pot\u00e9, kdy jejich \u017e\u00e1dosti o ochranu vl\u00e1dn\u00ed \u00fa\u0159ady ignorovaly. \u00da\u0159ady t\u00e9\u017e policisty vinily z procedur\u00e1ln\u00edch pochyben\u00ed. Nav\u00edc soudce Mathieu Chanlatte, jen\u017e dostal p\u0159\u00edpad na starost, rezignoval 13. srpna z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f. Jeho rezignace v\u0161ak p\u0159i\u0161la den pot\u00e9, kdy jeho asistent za z\u00e1hadn\u00fdch okolnost\u00ed zem\u0159el.Claude si na 10. z\u00e1\u0159\u00ed pozval k pohovoru premi\u00e9ra Ariela Henryho, aby s n\u00edm projednal skute\u010dnost, \u017ee kr\u00e1tce po proveden\u00ed atent\u00e1tu dvakr\u00e1t telefonicky hovo\u0159il s Josephem Felixem Badiem, jedn\u00edm z mozk\u016f tohoto zlo\u010dinu. Tyto telefon\u00e1ty provedl v 4:07 a 4:20 m\u00edstn\u00edho \u010dasu. Henry se v\u0161ak odm\u00edtl tohoto pohovoru z\u00fa\u010dastnit. Claude tedy po\u017e\u00e1dal soudce, jen\u017e m\u011bl p\u0159\u00edpad na starosti, aby provedl opat\u0159en\u00ed, kter\u00fdmi by premi\u00e9rovi zak\u00e1zal opustit zemi, proto\u017ee proti n\u011bmu hodlal vzn\u00e9st \u017ealobu. Premi\u00e9r Henry reagoval tak, \u017ee Claudeho vyhodil z m\u00edsta vrchn\u00edho prokur\u00e1tora a nahradil ho Frantz Louis Juste, ale Claude p\u0159esto z\u016fstal ve funkci, proto\u017ee premi\u00e9r nem\u00e1 na odvol\u00e1n\u00ed vrchn\u00edho prokur\u00e1tora pot\u0159ebnou pravomoc, a tomu tak bylo p\u0159ece p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdm opat\u0159en\u00edm zak\u00e1z\u00e1no vycestovat ze zem\u011b. 16. z\u00e1\u0159\u00ed vydala Henryho kancel\u00e1\u0159 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee t\u00e9 noci, kdy do\u0161lo k atent\u00e1tu, volalo Henrymu takov\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed, kter\u00e9 zaj\u00edmalo zaji\u0161t\u011bn\u00ed jeho bezpe\u010d\u00ed, \u017ee nebylo mo\u017en\u00e9 identifikovat ka\u017ed\u00e9ho volaj\u00edc\u00edho. Z\u00e1rove\u0148 odm\u00edtla podez\u0159en\u00ed, je\u017e bylo proti Henrymu vzneseno.Dle policie byl Dragon v kontaktu s jedn\u00edm d\u016fstojn\u00edkem zodpov\u011bdn\u00fdm za bezpe\u010dnost Mo\u00efseho a slou\u017eil jako inform\u00e1tor organiz\u00e1tor\u016f atent\u00e1tu. Zpr\u00e1va t\u00e9\u017e hovo\u0159\u00ed o jeho obvin\u011bn\u00ed z pad\u011bl\u00e1n\u00ed insigni\u00ed DEA pro \u00fato\u010dn\u00edky. Mezit\u00edm byl i H\u00e9rard obvin\u011bn, \u017ee se znal se t\u0159emi podez\u0159el\u00fdmi organiz\u00e1tory \u00fatoku a rovn\u011b\u017e byl jejich inform\u00e1torem, nav\u00edc dle v\u00fdpov\u011bd\u00ed ostatn\u00edch zat\u010den\u00fdch z\u00e1soboval \u00fato\u010dn\u00edky zbran\u011bmi. Civil byl dle v\u00fdpov\u011bd\u00ed ostatn\u00edch zat\u010den\u00fdch obvin\u011bn z podpl\u00e1cen\u00ed 80 \u010dlen\u016f Mo\u00efseho ochranky sumou 80 000 USD.V investigativn\u00ed report\u00e1\u017ei v The New York Times z ledna 2022 se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee premi\u00e9r Henry m\u011bl vazby na Badia a oba z\u016fstali v \u00fazk\u00e9m kontaktu i po atent\u00e1tu. Dva hait\u0161t\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci vypov\u011bd\u011bli novin\u00e1\u0159\u016fm, \u017ee Badio dvakr\u00e1t vkro\u010dil do Henryho rezidence, ani\u017e by ho jakkoliv zdr\u017eovala ochranka, a to i p\u0159esto, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b bylo ji\u017e po Badiovi vyhl\u00e1\u0161eno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. Rodolphe Jaar, kter\u00fd ji\u017e p\u0159iznal financov\u00e1n\u00ed a pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed atent\u00e1tu, vypov\u011bd\u011bl, \u017ee Badio popisoval Henryho jako n\u011bkoho, s k\u00fdm lze po\u010d\u00edtat jako se spojencem, a koho lze po skon\u010den\u00ed Mo\u00efseho vl\u00e1dy ovl\u00e1dat. Jaar tvrdil, \u017ee Badio \u017e\u00e1dal Henryho o pomoc s \u00fat\u011bkem, s \u010d\u00edm\u017e souhlasil. D\u00e1le uvedl, \u017ee pl\u00e1novali u\u010dinit Windelle Coq-Th\u00e9lotovou prezidentkou zem\u011b a Badio po\u017e\u00e1dal o pomoc policejn\u00edho n\u00e1\u010deln\u00edka Frantze Elb\u00e9ho se sh\u00e1n\u011bn\u00edm zbran\u00ed. Elb\u00e9 mu v\u0161ak pomoc odm\u00edtl s t\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 zbran\u011b nem\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 neu\u010dinil nic pro to, aby cel\u00e9 spiknut\u00ed zastavil.Chanlatte\u016fv n\u00e1stupce Garry Or\u00e9lien coby dozoruj\u00edc\u00ed soudce od p\u0159\u00edpadu odstoupil 21. ledna 2022 z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f. Jeho rezignace p\u0159i\u0161la pot\u00e9, kdy byl s\u00e1m obvin\u011bn organizac\u00ed National Network for the Defense of Human Rights z korup\u010dn\u00edho jedn\u00e1n\u00ed za \u00fa\u010delem osvobozen\u00ed jist\u00fdch osob a zru\u0161en\u00ed zatyka\u010d\u016f. Je\u0161t\u011b v roce 2021 v\u0161ak Or\u00e9lien poskytl zvukovou nahr\u00e1vku CNN, v n\u00ed\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee premi\u00e9r Henry sehr\u00e1l v pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed atent\u00e1tu svou roli a p\u0159\u00e1telil se s mozky spiknut\u00ed. Jeho tvrzen\u00ed bylo podpo\u0159eno n\u011bkolika d\u016fstojn\u00edky haitsk\u00e9 policie, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. CNN tak\u00e9 pov\u011bd\u011bl, \u017ee Henry ma\u0159il vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, a \u017ee si nevzpom\u00edn\u00e1, \u017ee by o p\u0159\u00edpadu mluvil s k\u00fdmkoliv do detailu, proto\u017ee \u201evelk\u00e1 spousta osob\u201c se pokou\u0161ela p\u0159\u00edpad ovliv\u0148ovat a on \u201enecht\u011bl hr\u00e1t jejich hru.\u201c Pozd\u011bji v rozhovoru pro Radio Cara\u00efbes pop\u0159el, \u017ee by obvi\u0148oval Henryho z \u00fa\u010dasti na atent\u00e1tu, a tvrdil, \u017ee report\u00e1\u017e CNN byla zam\u011b\u0159ena pouze na zni\u010den\u00ed jeho kari\u00e9ry a na jeho donucen\u00ed uch\u00fdlit se do exilu nebo aby byl s\u00e1m nakonec zabit.N\u00ed\u017ee je seznam potvrzen\u00fdch \u00fato\u010dn\u00edk\u016f:\nJako prvn\u00ed stanul p\u0159ed soudem kolumbijsk\u00fd \u017eoldn\u00e9\u0159 a b\u00fdval\u00fd voj\u00e1k Mario Antonio Palacios, kter\u00fd pat\u0159il k p\u011bti\u010dlenn\u00e9 skupin\u011b, kterou se haitsk\u00fdm policist\u016fm neda\u0159ilo dopadnout. Ten nakonec uprchl z Haiti na Jamajku, kde byl v \u0159\u00edjnu 2021 zat\u010den za ileg\u00e1ln\u00ed vstup do zem\u011b. S koncem roku 2021 ho jamajsk\u00fd soud za tento p\u0159e\u010din odsoudil a vyhostil ze zem\u011b, a tak Palacios m\u00ed\u0159il p\u0159es Panamu do Kolumbie. 3. ledna 2022 byl na leti\u0161ti v Panam\u011b zat\u010den na z\u00e1klad\u011b p\u00e1tr\u00e1n\u00ed interpolu, prost\u0159ednictv\u00edm kter\u00e9ho po n\u011bm p\u00e1traly USA i Haiti. S jeho souhlasem byl tedy p\u0159evezen do USA, kde proti n\u011bmu byla u\u017e v listopadu vznesena \u017ealoba u jihofloridsk\u00e9ho obvodn\u00edho soudu. O den pozd\u011bji 4. ledna byl postaven p\u0159ed tento soud, kde \u010delil ob\u017ealob\u011b ze spiknut\u00ed, jeho\u017e c\u00edlem bylo sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed vra\u017edy nebo \u00fanos mimo \u00fazem\u00ed USA, a z poskytnut\u00ed hmotn\u00e9 podpory k \u010din\u016fm, o kter\u00fdch dop\u0159edu v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edm podpo\u0159\u00ed toto spiknut\u00ed. U soudu \u010del\u00ed mo\u017enosti, \u017ee dostane do\u017eivotn\u00ed trest v\u011bzen\u00ed, pokud mu bude vina dok\u00e1z\u00e1na. U soudu Palacios hodl\u00e1 obh\u00e1jit svou nevinu. Jeho p\u0159\u00edpad se projedn\u00e1v\u00e1 dle americk\u00e9ho pr\u00e1va proto, \u017ee \u010d\u00e1st p\u0159\u00edprav atent\u00e1tu se odehr\u00e1la na \u00fazem\u00ed USA.Dne 8. ledna 2022 byl zat\u010den Rodolphe Jaar v Dominik\u00e1nsk\u00e9 republice na \u017e\u00e1dost USA. Jaar po zat\u010den\u00ed souhlasi se spoluprac\u00ed s vy\u0161et\u0159ovateli a dobrovoln\u011b vydal souhlas k cest\u011b do USA, kam byl vyd\u00e1n 19. ledna. Obvodn\u00ed soud Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch pro ji\u017en\u00ed Floridu ho hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den obvinil stejn\u011b jako Palacia ze spiknut\u00ed, jeho\u017e c\u00edlem bylo sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed vra\u017edy nebo \u00fanos mimo \u00fazem\u00ed USA, a z poskytnut\u00ed hmotn\u00e9 podpory k \u010din\u016fm, o kter\u00fdch dop\u0159edu v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edm podpo\u0159\u00ed toto spiknut\u00ed. Dle ob\u017ealoby poskytl ubytov\u00e1n\u00ed 20 kolumbijsk\u00fdm atent\u00e1tn\u00edk\u016fm, za co\u017e mu v p\u0159\u00edpad\u011b prok\u00e1z\u00e1n\u00ed viny hroz\u00ed a\u017e do\u017eivotn\u00ed trest v\u011bzen\u00ed. D\u00e1le \u010del\u00ed obvin\u011bn\u00edm, \u017ee pachatel\u016fm atent\u00e1tu poskytl zbran\u011b, a \u017ee byl p\u0159\u00edtomen p\u0159i podpisu \u017e\u00e1dosti jin\u00e9ho podez\u0159el\u00e9ho o asistenci p\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed Mo\u00efseho ze strany b\u00fdval\u00e9 haitsk\u00e9 soudkyn\u011b,, a \u017ee se setkal s dal\u0161\u00edm mozkem spiknut\u00ed, aby pomohl ostatn\u00edm pachatel\u016fm ukr\u00fdt se po proveden\u00ed atent\u00e1tu.Ostatn\u00ed pachatel\u00e9, kte\u0159\u00ed byli dopadeni na Haiti, na soud st\u00e1le \u010dekaj\u00ed. Marta Luc\u00eda Ram\u00edrezov\u00e1, viceprezidentka a ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Kolumbie, u\u017e na sklonku \u010dervence 2021 vyzvala haitsk\u00e9 org\u00e1ny, aby zajistily pro kolumbijsk\u00e9 podez\u0159el\u00e9 spravedliv\u00fd proces a dostalo se jim pat\u0159i\u010dn\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de, nebo\u0165 n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed utrp\u011bli zran\u011bn\u00ed a nebylo jim o\u0161et\u0159eno. Tak\u00e9 uvedla, \u017ee kolumbijsk\u00fd konzul\u00e1t na Haiti shledal nesrovnalosti p\u0159i postupu jejich zadr\u017een\u00ed a tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee jim nebyli p\u0159id\u011bleni pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1stupci.\nDodatek k \u00dastav\u011b Haiti z roku 2012 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v situaci, kdy dojde k \u00famrt\u00ed prezidenta, m\u00e1 jeho v\u00fdkonn\u00e9 pravomoci p\u0159evz\u00edt rada ministr\u016f, kter\u00e9 p\u0159edsed\u00e1 premi\u00e9r, ne\u017e bude zvolen nov\u00fd prezident. \u00dastava tak\u00e9 stanovuje, \u017ee Haitsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zvol\u00ed \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edho prezidenta, tak\u017ee je jej\u00ed v\u00fdklad nejasn\u00fd, a tud\u00ed\u017e by se o prezidentsk\u00e9 pravomoci d\u011blily dv\u011b osoby, \u010d\u00edm\u017e by zemi zachv\u00e1til chaos. Situaci v\u0161ak v tomto p\u0159\u00edpad\u011b komplikuje fakt, \u017ee se neuskute\u010dnily parlamentn\u00ed volby v roce 2019 a byly odlo\u017eeny a\u017e na z\u00e1v\u011br roku 2021, a kv\u016fli tomu bylo Haitsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed rok a p\u016fl ne\u010dinn\u00e9 a nefunk\u010dn\u00ed. Premi\u00e9r Claude Joseph ost\u0159e atent\u00e1t na prezidenta odsoudil a v zemi vyhl\u00e1sil \u010dtrn\u00e1ctidenn\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav.Kr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed Mo\u00efse jmenoval nov\u00fdm premi\u00e9rem Ariela Henryho, kter\u00fd m\u011bl nahradit dosavadn\u00edho premi\u00e9ra Claudeho Josepha, ale Henry se sv\u00e9 role neujal je\u0161t\u011b p\u0159ed proveden\u00edm atent\u00e1tu. Henry se tedy prohl\u00e1sil pr\u00e1voplatn\u00fdm premi\u00e9rem zem\u011b a\u017e po Mo\u00efseho smrti. Jakmile USA uznaly Josepha jako \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edho prezidenta Haiti, Henry ozna\u010dil jejich volbu za chybu, ale z\u00e1rove\u0148 prohl\u00e1sil, \u017ee se nebude pou\u0161t\u011bt do \u017e\u00e1dn\u00fdch konfrontac\u00ed o moc, aby se situace v zemi d\u00e1le nezhor\u0161ovala.Den po atent\u00e1tu, 8. \u010dervence ozn\u00e1mil Joseph, \u017ee podzimn\u00ed term\u00edn parlamentn\u00edch voleb plat\u00ed a volby se uskute\u010dn\u00ed i p\u0159es proveden\u00fd atent\u00e1t. Ozn\u00e1mil, \u017ee \u201eP\u0159edseda vl\u00e1dy slibuje uspo\u0159\u00e1dat rozhovory s l\u00eddry opozice a s dal\u0161\u00edmi hr\u00e1\u010di v \u017eivot\u011b n\u00e1roda, aby se uklidnila sociopolitick\u00e9 klima, aby se uleh\u010dil pr\u016fb\u011bh v\u0161eobecn\u00fdch a rovn\u00fdch voleb dle \u010dasov\u00e9ho pl\u00e1nu, kter\u00fd nastavila Prozat\u00edmn\u00ed volebn\u00ed rada.\u201c Joseph prohl\u00e1sil, \u017ee zemi bude v\u00e9st a\u017e do zvolen\u00ed nov\u00e9ho prezidenta, k \u010demu\u017e dojde v tomt\u00e9\u017e term\u00ednu jako u parlamentn\u00edch voleb, kter\u00e9 se uskute\u010dn\u00ed 26. z\u00e1\u0159\u00ed 2021.Mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Toussaint Louverture, je\u017e bylo 7. \u010dervence uzav\u0159eno a v\u0161echna letadla byla svol\u00e1na zp\u011bt na leti\u0161t\u011b a uzemn\u011bna, obnovilo brzy \u010dinnost kv\u016fli p\u0159eprav\u011b Haitsk\u00e9 Prvn\u00ed d\u00e1my Martine Mo\u00efseov\u00e9 k leteck\u00e9mu p\u0159esunu do Fort Lauderdale na Florid\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b v 15:30 t\u00e9ho\u017e dne. \u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed prezident Joseph popsal jej\u00ed stav jako stabilizovan\u00fd. Byla p\u0159ijata do miamsk\u00e9 Nemocnice Jackson Memorial. Haitsk\u00fd velvyslanec v USA Bocchit Edmond uvedl, \u017ee jej\u00ed stav je stabilizovan\u00fd, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b je kritick\u00fd.\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed prezident a premi\u00e9r Claude Joseph je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm 7. \u010dervence po\u017e\u00e1dal ofici\u00e1ln\u011b OSN, aby nasadila sv\u00e9 m\u00edrov\u00e9 jednotky v jeho zemi do doby, ne\u017e se situace stabilizuje. Po\u017e\u00e1dal tak\u00e9 o vojenskou pomoc USA. Americk\u00e1 vl\u00e1da ale slovy sv\u00e9ho vysoce postaven\u00e9ho \u010dlena v rozhovoru s Reuters uvedla, \u017ee nepl\u00e1nuje v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vyslat americk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky na Haiti.", "<<>>: Co je Horace Ashenfelter? <<>>: Horace \u201eNip\u201c Ashenfelter, III (23. ledna 1923 Collegeville, Pensylv\u00e1nie \u2013 6. ledna 2018, West Orange, New Jersey) byl americk\u00fd atlet, olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz v b\u011bhu na 3000 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek.\nNa olympi\u00e1d\u011b v Helsink\u00e1ch v roce 1952 nejd\u0159\u00edve vytvo\u0159il v rozb\u011bhu na 3000 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek nov\u00fd rekord USA a ve fin\u00e1le ne\u010dekan\u011b zv\u00edt\u011bzil p\u0159ed favoritem sov\u011btsk\u00fdm reprezentantem Vladim\u00edrem Kazancevem v nov\u00e9m sv\u011btov\u00e9m rekordu 8:45,4. Ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b startoval i na olympi\u00e1d\u011b v Melbourne v roce 1956, ale nepostoupil do fin\u00e1le.\nByl mistrem USA v b\u011bhu na 10 000 metr\u016f (v roce 1950) a na 3000 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek v letech 1951, 1953 a 1956.\n \nHorace Ashenfelter v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\nhttps://www.nytimes.com/2018/01/07/obituaries/horace-ashenfelter-dead-olympic-steeplechase.", "<<>>: Co je Messier 109? <<>>: Messier 109 (tak\u00e9 M109 nebo NGC 3992) je spir\u00e1ln\u00ed galaxie s p\u0159\u00ed\u010dkou v souhv\u011bzd\u00ed Velk\u00e9 medv\u011bdice. Pravd\u011bpodobn\u011b ji objevil Charles Messier na ja\u0159e roku 1781. Od Zem\u011b je vzd\u00e1lena p\u0159ibli\u017en\u011b 85 milion\u016f sv\u011bteln\u00fdch let\na je nejjasn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem skupiny galaxi\u00ed M 109.\nM109 se d\u00e1 velmi snadno nal\u00e9zt 40\u2032 jihov\u00fdchodn\u011b od jasn\u00e9 a velmi zn\u00e1m\u00e9 hv\u011bzdy Phekda (\u03b3 UMa), kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed zn\u00e1m\u00e9ho asterismu s n\u00e1zvem Velk\u00fd v\u016fz. P\u0159esto\u017ee nen\u00ed viditeln\u00e1 triedry nebo hled\u00e1\u010dky o pr\u016fm\u011bru 50 \u010di 60 mm, d\u00e1 se snadno vyhledat p\u0159\u00edmo dalekohledem pomoc\u00ed hv\u011bzdy Phekda, ale pro n\u00e1sledn\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed je lep\u0161\u00ed um\u00edstit zorn\u00e9 pole dalekohledu mimo tuto hv\u011bzdu, jinak by ru\u0161ila slab\u00e9 sv\u011btlo galaxie.\nNejl\u00e9pe viditelnou \u010d\u00e1st\u00ed galaxie je j\u00e1dro, ze kter\u00e9ho vych\u00e1z\u00ed na dv\u011b strany galaktick\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dka a z jej\u00edch konc\u016f se odv\u00edj\u00ed dv\u011b spir\u00e1ln\u00ed ramena.M109 m\u00e1 velkou severn\u00ed deklinaci, proto je na velk\u00e9 \u010d\u00e1sti severn\u00ed polokoule cirkumpol\u00e1rn\u00ed, a to v t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 Evrop\u011b a velk\u00e9 \u010d\u00e1sti severn\u00ed Ameriky. Naopak na ji\u017en\u00ed polokouli je viditeln\u00e1 pouze do st\u0159edn\u00edch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159ek m\u00edrn\u00e9ho p\u00e1su. Nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed pro jej\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed na ve\u010dern\u00ed obloze je od ledna do srpna.\n1\u00b0 jihoz\u00e1padn\u011b od M109 le\u017e\u00ed podobn\u011b jasn\u00e1 galaxie s p\u0159\u00ed\u010dkou NGC 3953, kter\u00e1 tak\u00e9 pat\u0159\u00ed do skupiny galaxi\u00ed M 109.\nTuto galaxii pravd\u011bpodobn\u011b objevil Charles Messier, kdy\u017e na ja\u0159e roku 1781 hledal t\u0159i mlhoviny, kter\u00e9 v t\u00e9to oblasti oblohy objevil jeho spolupracovn\u00edk Pierre M\u00e9chain. Tyto t\u0159i mlhoviny si Messier zapsal do sv\u00fdch pozn\u00e1mek pod ozna\u010den\u00edm 97, 98 a 99, ale pouze u Sov\u00ed mlhoviny (M97) stihl zm\u011b\u0159it jej\u00ed polohu, tak\u017ee v kone\u010dn\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed Messierova katalogu pod \u010d\u00edsly 98 a 99 vystupuj\u00ed jin\u00e9 objekty. 12. dubna 1789 tuto galaxii nez\u00e1visle spoluobjevil William Herschel, ale myln\u011b ji pova\u017eoval za planet\u00e1rn\u00ed mlhovinu.M109 do Messierova katalogu p\u0159idal a\u017e v roce 1953 Owen Gingerich, kter\u00fd usoudil, \u017ee Messier i M\u00e9chain pozorovali galaxii NGC 3992. Henk Bril ov\u0161em v roce 2006 prozkoumal historick\u00e9 prameny a dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee M\u00e9chain pozoroval sousedn\u00ed galaxii NGC 3953 a Messier d\u00edky pozorov\u00e1n\u00ed t\u00e9to galaxie objevil NGC 3992.\nD\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed odhady vzd\u00e1lenosti M109 od Zem\u011b uv\u00e1d\u011bly hodnoty kolem 55 milion\u016f sv\u011bteln\u00fdch let. Nov\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdzkumy odhaduj\u00ed jej\u00ed vzd\u00e1lenost na 85 milion\u016f sv\u011bteln\u00fdch let a M109 by tak mohla b\u00fdt nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm objektem Messierova katalogu.\nGalaxie m\u00e1 \u00fahlov\u00fd rozm\u011br 7,5'x4,4' a hv\u011bzdnou velikost 9,8. Od Slunce se vzdaluje rychlost\u00ed 1 046 km/s.\nV roce 1956 byla v t\u00e9to galaxii objevena zat\u00edm jedin\u00e1 supernova typu Ia, kter\u00e1 8. b\u0159ezna 1956 dos\u00e1hla magnitudy 12,3 a dostala ozna\u010den\u00ed SN 1956A.M109 m\u00e1 t\u0159i satelitn\u00ed galaxie ozna\u010dovan\u00e9 jako UGC 6923, UGC 6940 a UGC 6969 a pravd\u011bpodobn\u011b i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch je\u0161t\u011b men\u0161\u00edch galaxi\u00ed. U t\u00e9to soustavy galaxi\u00ed bylo podrobn\u011b pozorov\u00e1no emisn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed vod\u00edku. Oblast neutr\u00e1ln\u00edho vod\u00edku je kolem t\u00e9to galaxie rovnom\u011brn\u011b rozprost\u0159ena a trochu p\u0159esahuje mimo galaktick\u00fd disk, ale v bl\u00edzkosti galaktick\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dky neutr\u00e1ln\u00ed vod\u00edk chyb\u00ed. Vod\u00edk byl mo\u017en\u00e1 do p\u0159\u00ed\u010dky vta\u017een a d\u00edky tomu, \u017ee ji\u017e nebyl dopln\u011bn, se d\u00e1 usoudit, \u017ee v astronomicky ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b galaxie nepohltila \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed galaxii.M109 je nejjasn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem skupiny galaxi\u00ed M 109, co\u017e je velk\u00e1 skupina galaxi\u00ed v souhv\u011bzd\u00ed Velk\u00e9 medv\u011bdice, kter\u00e1 m\u016f\u017ee m\u00edt v\u00edce ne\u017e 50 \u010dlen\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f M109 na italsk\u00e9 Wikipedii a Messier 109 na anglick\u00e9 Wikipedii. \nO'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) \nToshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas . 2005 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2018-11-05. (anglicky) - Atlas hv\u011bzdn\u00e9 oblohy voln\u011b sta\u017eiteln\u00fd ve form\u00e1tu PDF.\nTIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6\u00b0. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-943396-14-X. \nTIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. \nTIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-521-80084-6. \n \n NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 109 . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n SIMBAD Astronomical Database: Results for M 109 . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n SEDS Messier Objects Database: Messier 109 . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nKODRI\u0160, Michal. Pr\u016fvodce hv\u011bzdnou oblohou: Velk\u00e1 medv\u011bdice . . Dostupn\u00e9 online. \nNASA - APOD. Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne - Messier 109 . astro.cz, 2013-05-23 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Kyselina malonov\u00e1? <<>>: Kyselina malonov\u00e1, systematicky: kyselina propandiov\u00e1, latinsky: acidum malonicum je nasycen\u00e1 dikarboxylov\u00e1 kyselina (druh\u00e1 nejjednodu\u0161\u0161\u00ed dikarboxylov\u00e1 kyselina po kyselin\u011b \u0161\u0165avelov\u00e9). Jej\u00ed slo\u017een\u00ed vystihuje vzorec CH2(COOH)2. Za norm\u00e1ln\u00edch podm\u00ednek to je b\u00edl\u00e1 pevn\u00e1 krystalick\u00e1 l\u00e1tka. Jej\u00ed soli a estery se ozna\u010duj\u00ed jako malonany, respektive propandionany, aniont se naz\u00fdv\u00e1 malon\u00e1t.\nObvykl\u00e1 p\u0159\u00edprava kyseliny malonov\u00e9 za\u010d\u00edn\u00e1 u kyseliny chloroctov\u00e9:\nReakc\u00ed kyseliny chloroctov\u00e9 s uhli\u010ditanem sodn\u00fdm vznik\u00e1 sodn\u00e1 s\u016fl, kter\u00e1 reaguje s kyanidem sodn\u00fdm za vzniku sodn\u00e9 soli kyseliny kyanooctov\u00e9 nukleofiln\u00ed substituc\u00ed. Nitrilov\u00e1 skupina je hydrolyzov\u00e1na roztokem hydroxidu sodn\u00e9ho, \u010d\u00edm\u017e vznik\u00e1 malon\u00e1t sodn\u00fd, z n\u011bho\u017e je kyselina malonov\u00e1 vyt\u011bsn\u011bna siln\u011bj\u0161\u00ed kyselinou.\nPr\u016fmyslov\u011b se kyselina malonov\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed hydrol\u00fdzou jej\u00edch ester\u016f.\nTuto kyselinu poprv\u00e9 p\u0159ipravil roku 1858 francouzsk\u00fd chemik Victor Dessaignes oxidac\u00ed kyseliny jable\u010dn\u00e9.\nV posledn\u00ed dob\u011b se tak\u00e9 vyr\u00e1b\u00ed kva\u0161en\u00edm gluk\u00f3zy. Tento \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob m\u00e1 v\u00fdhody d\u00edky omezen\u00ed mno\u017estv\u00ed kyanidu a kyseliny chloroctov\u00e9.\nD\u0159\u00edve se myslelo, \u017ee je kyselina malonov\u00e1 obsa\u017eena ve velk\u00fdch koncentrac\u00edch v \u010derven\u00e9 \u0159ep\u011b, av\u0161ak studie slo\u017een\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch destil\u00e1t\u016f neprok\u00e1zala jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost. Deriv\u00e1t kyseliny malonov\u00e9 a koenzymu A, malonyl-CoA, je spole\u010dn\u011b s acetyl-CoA d\u016fle\u017eit\u00fdm prekurzorem v synt\u00e9ze mastn\u00fdch kyselin. Malonyl-CoA se tvo\u0159\u00ed z acetyl-CoA reakc\u00ed katalyzovanou enzymem acetyl-CoA karboxyl\u00e1zou a malon\u00e1t je p\u0159epraven na transportn\u00ed protein, aby byl p\u0159ipojen na \u0159et\u011bzec mastn\u00e9 kyseliny.\nKyselina malonov\u00e1 je kompetitivn\u00ed inhibitor sukcin\u00e1tdehydrogen\u00e1zy v oxidativn\u00ed fosforylaci.\nPokud je zv\u00fd\u0161en\u00e1 hladina kyseliny malonov\u00e9 doprov\u00e1zena zv\u00fd\u0161enou hladinou kyseliny methylmalonov\u00e9, m\u016f\u017ee to tak\u00e9 znamenat \u010dasto p\u0159ehl\u00ed\u017eenou metabolickou poruchu, kombinovan\u00e1 malonov\u00e1 a methylmalonov\u00e1 acidurie (CMAMMA).\nDob\u0159e zn\u00e1ma je reakce, kdy kyselina malonov\u00e1 kondenzuje s mo\u010dovinou za vzniku kyseliny barbiturov\u00e9.\nTepeln\u00e1 kapacita pevn\u00e9 l\u00e1tky za st\u00e1l\u00e9ho tlaku\nKyselina malonov\u00e1 je prekurzorem n\u011bkter\u00fdch polyester\u016f. Tak\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt slo\u017ekou alkydov\u00fdch prysky\u0159ic, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaj\u00ed v n\u00e1t\u011brech na ochranu proti ultrafialov\u00e9mu z\u00e1\u0159en\u00ed a korozi.\nV potravin\u00e1ch a l\u00e9\u010divech m\u016f\u017ee b\u00fdt kyselina malonov\u00e1 pou\u017eita jako regul\u00e1tor kyselosti.\nPou\u017e\u00edv\u00e1 se tak\u00e9 jako surovina na v\u00fdrobu mnoha l\u00e1tek, nap\u0159\u00edklad gama-nonalaktonu, slo\u017eky v\u016fn\u00ed a aromat, kyseliny sko\u0159icov\u00e9 a kyseliny valproov\u00e9.", "<<>>: Co je M\u00fcrzstegsk\u00e9 Alpy? <<>>: M\u00fcrzstegsk\u00e9 Alpy je poho\u0159\u00ed \u0159ad\u00edc\u00ed se do skupiny Severn\u00edch v\u00e1pencov\u00fdch Alp, le\u017e\u00edc\u00ed ve spolkov\u00fdch zem\u00edch Doln\u00ed Rakousko a \u0160t\u00fdrsko v Rakousku. Sv\u00fdm charakterem hol\u00fdch travnat\u00fdch samostatn\u00fdch masiv\u016f p\u0159ipom\u00edn\u00e1 slovenskou Malou Fatru.\nDominantn\u00edm stavebn\u00edm prvkem je v\u00e1penec, kter\u00fd na mnoha m\u00edstech vystupuje napovrch. V n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech se nach\u00e1z\u00ed i dolomit vytvo\u0159en\u00fd v triasu.\nPoho\u0159\u00ed je vymezeno \u00fadol\u00edm \u0159eky Salza na severu masivu, na v\u00fdchod\u011b odd\u011bluje M\u00fcrzstegsk\u00e9 Alpy od sousedn\u00ed skupiny Rax \u0159eka Schwarza. Na jihu tvo\u0159\u00ed hranici velk\u00e9 \u00fadol\u00ed \u0159eky Mur.\nCel\u00e9 poho\u0159\u00ed se skl\u00e1d\u00e1 z n\u011bkolika samostatn\u00fdch celk\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00ed partie hledejme ve skupin\u011b Veitsch Alpe (Hohe Veitsch, 1 981 m), tvo\u0159\u00edc\u00ed prot\u00e1hl\u00fd h\u0159eben na v\u00fdchodn\u00edm okraji poho\u0159\u00ed. Dal\u0161\u00edm horsk\u00fdm celkem je G\u00f6llergruppe (G\u00f6ller, 1 766 m), kter\u00fd tvo\u0159\u00ed se sousedn\u00edm vrcholem Gippel (1 699 m) \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b skalnat\u00fd h\u0159eben v bl\u00edzkosti zn\u00e1m\u00e9ho poutn\u00edho m\u011bsta Mariazell. Posledn\u00ed horskou skupinou M\u00fcrzstegsk\u00fdch Alp je n\u00e1horn\u00ed plo\u0161ina Schneealpe (Windberg, 1 903 m), kter\u00e1 p\u0159\u00edmo navazuje na sousedn\u00ed poho\u0159\u00ed Rax.", "<<>>: Co je Horn\u00ed Lipov\u00e1? <<>>: Horn\u00ed Lipov\u00e1 (n\u011bm. Oberlindewiese, Ober-Lindewiese, Ober Lindewiese) je vesnice le\u017e\u00edc\u00ed v Olomouck\u00e9m kraji, v okrese Jesen\u00edk, kter\u00e1 je \u010d\u00e1st\u00ed obce Lipov\u00e1-l\u00e1zn\u011b, se kterou na v\u00fdchod\u011b t\u011bsn\u011b soused\u00ed. Roku 2001 \u010dinil po\u010det obyvatel 346.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Horn\u00ed Lipov\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z roku 1689. Ves byla zalo\u017eena na fr\u00fdvaldovsk\u00e9m panstv\u00ed vratislavsk\u00e9ho biskupa roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm Doln\u00ed Lipov\u00e9 sm\u011brem k Ramzovsk\u00e9mu sedlu a od zm\u00edn\u011bn\u00e9 vesnice se osamostatnila zejm\u00e9na z\u0159\u00edzen\u00edm samostatn\u00e9ho fojtstv\u00ed (\u0161olt\u00e9zstv\u00ed), jeho\u017e existenci k roku 1696 dokl\u00e1d\u00e1 zachovan\u00fd kamenn\u00fd znak. Zem\u011bd\u011blsky obd\u011bl\u00e1van\u00e9 p\u016fdy tu nebylo zpo\u010d\u00e1tku mnoho, obyvatel\u00e9 se \u017eivili zejm\u00e9na pastevectv\u00edm. V\u00fdznamn\u00fd rozvoj obce nastal po roce 1777, kdy vrchnost za\u010dala dosud propachtovan\u00e9 pastevn\u00ed pozemky p\u0159id\u011blovat do d\u011bdi\u010dn\u00e9ho vlastnictv\u00ed. Rozvoj Horn\u00ed Lipov\u00e9 lze sledovat na po\u010dtu obyvatel: zat\u00edmco roku 1748 zde bylo zaznamen\u00e1no jen 31 zahradn\u00edk\u016f (tj. men\u0161\u00edch zem\u011bd\u011blc\u016f), roku 1836 ji\u017e zde bylo 86 sedl\u00e1k\u016f, 68 zahradn\u00edk\u016f a 271 domk\u00e1\u0159\u016f, celkem 1138 st\u00e1l\u00fdch obyvatel. Vzestupn\u00fd trend se pak zm\u00edrnil a p\u0159ed koncem 19. stolet\u00ed zastavil.\nObec m\u011bla n\u011bkdy od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed vlastn\u00ed \u0161kolu, farou v\u0161ak spadala pod Doln\u00ed Lipovou. Pr\u016fmysl zde nevznikl. V\u00fdznamn\u00e1 v\u0161ak pro obec byla stavba \u017eeleznice z Hanu\u0161ovic do Jesen\u00edka roku 1888, nad obc\u00ed vznikla stejnojmenn\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice. Velk\u00e9 p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed tra\u0165 p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 pomoc\u00ed \u0159ady oblouk\u016f, co\u017e j\u00ed vyneslo p\u0159\u00edzvisko \u201eSlezsk\u00fd Semmering\u201c.\nObyvatelstvo obce bylo v\u011bt\u0161inou n\u011bmeck\u00e9. \u010cesk\u00e1 men\u0161ina se vytvo\u0159ila a\u017e po vzniku \u010ceskoslovenska a v roce 1938 byla z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159inucena k odchodu. Za II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se ve V\u00e1penn\u00e9m \u00fadol\u00ed pobl\u00ed\u017e obce nach\u00e1zel men\u0161\u00ed zajateck\u00fd t\u00e1bor.\nPo odsunu n\u011bmeck\u00fdch obyvatel se Horn\u00ed Lipovou poda\u0159ilo dos\u00eddlit jen zpola, pak nav\u00edc po\u010det obyvatel d\u00e1le pozvolna klesal, nebo\u0165 zdej\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed nenab\u00edzelo dostatek zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Roku 1960 nav\u00edc byla dosud samostatn\u00e1 Horn\u00ed Lipov\u00e1 slou\u010dena s Doln\u00ed Lipovou v novou obec se spole\u010dn\u00fdm n\u00e1zvem Lipov\u00e1-l\u00e1zn\u011b. Sou\u010dasn\u011b byla od Horn\u00ed Lipov\u00e9 odd\u011blena osada Ramzov\u00e1, kter\u00e1 byla jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed od roku 1850. Ramzov\u00e1 byla p\u0159i\u010dlen\u011bna jako m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st k obci Ostru\u017en\u00e1, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ji\u017e na historick\u00e9m \u00fazem\u00ed Moravy.V sou\u010dasnosti je Horn\u00ed Lipov\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm st\u0159ediskem zimn\u00ed i letn\u00ed horsk\u00e9 turistiky, souvisej\u00edc\u00ed t\u00e9\u017e s l\u00e1ze\u0148stv\u00edm v Doln\u00ed Lipov\u00e9. Nov\u011b bylo otev\u0159eno Muzeum Slezsk\u00e9ho Semmeringu, zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se na historii zdej\u0161\u00ed malebn\u00e9 i technicky zaj\u00edmav\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed trati. N\u00e1dra\u017e\u00ed poslou\u017eilo tak\u00e9 jako p\u0159edobraz stanice B\u00edl\u00fd potok v p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch o Aloisu Nebelovi.\nPo\u010det obyvatel Horn\u00ed Lipov\u00e9 podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed nebo jin\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edch z\u00e1znam\u016f:\nV Horn\u00ed Lipov\u00e9 je evidov\u00e1no 217 adres : 145 \u010d\u00edsel popisn\u00fdch (trval\u00e9 objekty) a 72 \u010d\u00edsla eviden\u010dn\u00ed (do\u010dasn\u00e9 \u010di rekrea\u010dn\u00ed objekty). P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu roku 2001 zde bylo napo\u010dteno 135 dom\u016f, z toho 97 trvale obydlen\u00fdch.", "<<>>: Co je Makoto? <<>>: Makoto \u0160imizu (japonsky \u6e05\u6c34\u8aa0, * 1977, Tokio, Japonsko), zn\u00e1m\u00fd jako Makoto, je japonsk\u00fd drum and bassov\u00fd hudebn\u00edk, DJ a herec. Krom\u011b jin\u00fdch charakteristick\u00fdch rys\u016f Makotovy tvorby, pat\u0159\u00ed i vlivy hudby 70. let, jako soul, funk, jazz fusion. Ty lze sly\u0161et v p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b jeho hudebn\u00ed tvorby.Inspirov\u00e1n albem Logical Progression od LTJ Bukema a albem Timeless od Goldieho, za\u010dal experimentovat se sv\u00fdmi vlastn\u00edmi drum and bassov\u00fdmi kompozicemi. Tento jeho jedine\u010dn\u00fd styl zaujal LTJ Bukema a jeho vydavatelstv\u00ed Good Looking Records, p\u0159i\u010dem\u017e se pozd\u011bji objevil na n\u011bkolika mix CD LTJ Bukemem. Prvn\u00ed Makotovo album, Human Elements bylo vyd\u00e1no v roce 2003 a druh\u00e9 Believe in My Soul v roce 2007. Jeho hudba se tak\u00e9 objevila v soundtrac\u00edch videoher Gran Turismo 5 a Tourist Trophy.\n Studiov\u00e1 alba \n2003: Human Elements\n2007: Believe In My Soul\n2011: Souled Out\n Vybran\u00e9 kompilace \n2000: LTJ Bukem Featuring MC Conrad & amp; DRS / Makoto Progression Sessions 5\n2011: Something We Can Do\n1998: Down Angel / EchoVox (Positive Machine Soul Mix)\n1998: Wave / Jupiters Field (12 \")\n1999: Enterprise / Sweet Changes\n1999: Far East / Butterfly\n2000: Situations EP\n2000: Situations EP\n2001: Takkyu Ishin Feat. Tabita Nanao * / Makoto Feat. Lori Fine \u30e9 \u30b9 \u30c8 \u30b7 \u30fc \u30f3 / You'RE Divine (Edit) (12 \")\n2001: Cascade (4) / JLaze / Makoto Mysteries / trapezoid / Blackberry Jam / Voices (2x12 \")\n2001: You'RE Divine (12 \")\n2001: Blackberry Jam / Voices (12 \")\n2002: Musical Message EP\n2003: My Soul\n2003: Time 2003\n2004: Laroque / Makoto Sublime Intervention / What To Do (12 \", Single, Promo)\n2004: Joy EP Plate 1\n2005: MC Conrad & amp; Makoto Golden Girl\n2007: Sonic & amp; Makoto Tearing Soul / Lovesong\n2007: Greg Packer & amp; Makoto Pleasure / Science Fiction\n2007: Makoto & amp; Specialist (4) Pachinko / A Different Story\n2007: Hurinkazan (12 \")\n2007: Eastern Dub pt.2 (12 \")\n2008: Zinc * & amp; Makoto / Makoto & amp; Deeizm Fade Away / Monotonik\n2009: Makati * / Greg Packer & amp; Muller Music In Me (Greg Packer Remix) / Kat Magnit\n2009: Nikdo Weston Presents Makoto & amp; Kez Ym Featuring Takumi Kaneko From Cro Magnon * Chameleon (12 \", Ltd, 180)\n2009: A Sides * & amp; Makoto Spacetrain / The Final Fugutive (12 \")\n2009: Sentimental Moods / And I Love Her (12 \")\n2011: Tower Of Love / Keep Me Down (12 \")\n2011: DJ Marky & amp; Makoto / Makoto Aquarius / Good Old Days (12 \")\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Makoto na anglick\u00e9 Wikipedii a Makoto na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Teacher self-efficacy? <<>>: Teacher self-efficacy (\u010desky osobn\u011b vn\u00edman\u00e1 zdatnost u\u010ditele) je vlastn\u00ed p\u0159edstava u\u010ditele o jeho u\u010ditelsk\u00fdch kompetenc\u00edch. Nejde o skute\u010dn\u00e9 kompetence, ale pouze o jejich interpretaci a reflexi. U\u010ditel\u00e9, kte\u0159\u00ed vn\u00edmaj\u00ed svoji u\u010ditelskou zdatnost pozitivn\u011b, maj\u00ed lep\u0161\u00ed p\u0159edpoklady pro to, aby vyu\u017eili v\u0161ech sv\u00fdch profesn\u00edch v\u011bdomost\u00ed a dovednost\u00ed. Osobn\u011b vn\u00edman\u00e1 zdatnost u\u010ditele je vnit\u0159n\u00edm regul\u00e1torem jeho \u010dinnosti a nem\u016f\u017ee b\u00fdt posouzena pouh\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm u\u010ditelova chov\u00e1n\u00ed.Pokud m\u00e1 u\u010ditel vy\u0159e\u0161it ur\u010ditou vyu\u010dovac\u00ed situaci nebo probl\u00e9m, nejprve zhodnot\u00ed svoje profesn\u00ed kompetence a sv\u016fj emocion\u00e1ln\u00ed stav a pot\u00e9 podm\u00ednky vn\u011bj\u0161\u00edch faktor\u016f vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Zv\u00e1\u017e\u00ed, jak t\u011b\u017ek\u00e9 bude dos\u00e1hnout \u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu a v\u0161e porovn\u00e1 s p\u0159edchoz\u00edmi zku\u0161enostmi. Na z\u00e1klad\u011b kognitivn\u00edho zhodnocen\u00ed potom d\u00e1le postupuje k vy\u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu. U nezku\u0161en\u00fdch u\u010ditel\u016f to m\u016f\u017ee b\u00fdt problematick\u00e9 \u2013 zhodnocen\u00ed m\u016f\u017ee trvat del\u0161\u00ed dobu a nemus\u00ed b\u00fdt realistick\u00e9. Pokud u\u010ditel svoji osobn\u00ed zdatnost vn\u00edm\u00e1 realisticky a pozitivn\u011b, m\u016f\u017ee se snadn\u011bji dopracovat k po\u017eadovan\u00e9mu c\u00edli.\nTeacher self-efficacy je konstrukt, kter\u00fd byl vytvo\u0159en vedle p\u016fvodn\u00edho konstruktu self-efficacy. Americk\u00fd psycholog Bandura definuje self-efficacy jako sebed\u016fv\u011bru ve vlastn\u00ed schopnosti, sebe-\u00fa\u010dinnost, sebeuplatn\u011bn\u00ed, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o vlastn\u00ed zp\u016fsobilosti pl\u00e1novat a jednat zp\u016fsobem nezbytn\u00fdm k dosa\u017een\u00ed n\u011bjak\u00e9ho c\u00edle, zvl\u00e1dnut\u00ed n\u011bjak\u00e9 situace \u010di \u00fakolu v nej\u0161ir\u0161\u00edm slova smyslu.Self-efficacy m\u00e1 dv\u011b slo\u017eky:\nO\u010dek\u00e1vanou \u00fa\u010dinnost (efficacy belief)\nO\u010dek\u00e1van\u00fd v\u00fdsledek (outcome expectancy)P\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jedinec m\u00e1 schopnosti, znalosti a dovednosti pro dosa\u017een\u00ed po\u017eadovan\u00e9ho v\u00fdsledku p\u0159edch\u00e1z\u00ed f\u00e1zi, kdy \u010dlov\u011bk hodnot\u00ed, zda jeho chov\u00e1n\u00ed a konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce povedou k po\u017eadovan\u00e9mu v\u00fdsledku. U\u010ditel mus\u00ed vn\u00edmat ob\u011b slo\u017eky pozitivn\u011b.\nD\u00e9lka u\u010ditelsk\u00e9 praxe je v\u00fdznamn\u00fdm faktorem vn\u00edm\u00e1n\u00ed profesn\u00ed zdatnosti. Studenti pedagogick\u00fdch fakult maj\u00ed o n\u011bco m\u00e1lo vy\u0161\u0161\u00ed sebehodnocen\u00ed ne\u017e u\u010ditel\u00e9 s prax\u00ed do p\u011bti let. Studenti u\u010ditelstv\u00ed maj\u00ed mnohdy nere\u00e1ln\u00e9 hodnocen\u00ed svoj\u00ed zdatnosti a pot\u00e9, p\u0159i n\u00e1stupu do profese, se mnohdy setk\u00e1vaj\u00ed se \u0161okem z reality. Za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed u\u010ditel\u00e9 teprve buduj\u00ed u\u010ditelskou identitu a zkou\u0161ej\u00ed r\u016fzn\u00e9 strategie a metody. Nejvy\u0161\u0161\u00ed sk\u00f3re teacher self-efficacy uv\u00e1d\u011bj\u00ed u\u010ditel\u00e9 experti s prax\u00ed nad p\u011bt let.\nPodle teorie Bandury pomohou zlep\u0161it rozvoj teacher self-efficacy \u010dty\u0159i oblasti podn\u011bt\u016f:\nSituace, kdy u\u010ditel uplat\u0148uje p\u0159edchoz\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd postup \u0159e\u0161en\u00ed (Mastery teaching experiences)\nPozorov\u00e1n\u00ed efektivn\u00edho pracovn\u00edho v\u00fdkonu sv\u00fdch koleg\u016f (Vicarious experience)\nEmocion\u00e1ln\u00ed podpora a persuaze od koleg\u016f (Social persuasion)\nPozitivn\u00ed fyziologick\u00fd a emocion\u00e1ln\u00ed stav ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed hodnocen\u00ed self-efficacy (Physiological and emotional states)\nProfese u\u010ditele m\u016f\u017ee b\u00fdt velmi stresuj\u00edc\u00ed. Pokud se u\u010ditel rozhoduje opustit u\u010ditelskou profesi, je to \u010dasto na z\u00e1klad\u011b pracovn\u00edho vy\u010derp\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee pramenit z nedostatku pracovn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f, probl\u00e9mov\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1k\u016f, nedostate\u010dn\u00e9 soudr\u017enosti s pracovn\u00edm kolektivem a \u010dasov\u00e9ho presu.Syndrom vyho\u0159en\u00ed se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed faktor\u016f:\nEmocion\u00e1ln\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed\nPocity cynismu\nPocity nedostate\u010dnostiPozitivn\u00ed \u0161koln\u00ed klima a dobr\u00e9 hodnocen\u00ed vn\u00edman\u00e9 zdatnosti u\u010ditele je p\u0159edpokladem pracovn\u00ed spokojenosti. Existuje vztah mezi syndromem vyho\u0159en\u00ed a negativn\u00edm ohodnocen\u00edm vn\u00edman\u00e9 zdatnosti u\u010ditele. St\u00e1le v\u0161ak plat\u00ed, \u017ee rozhoduj\u00edc\u00ed jsou individu\u00e1ln\u00ed faktory a vlastnosti dan\u00e9ho jedince. Self-efficacy m\u016f\u017ee ovlivnit pracovn\u00ed spokojenost, proto\u017ee jedinci s lep\u0161\u00edm ohodnocen\u00edm vlastn\u00ed zdatnosti se l\u00e9pe vyrovn\u00e1vaj\u00ed s obt\u00ed\u017en\u00fdmi situacemi, l\u00e9pe dosahuj\u00ed vyty\u010den\u00fdch c\u00edl\u016f, jsou vytrvalej\u0161\u00ed a d\u00edky tomu p\u0159ich\u00e1zej\u00ed k zadostiu\u010din\u011bn\u00ed ze sv\u00e9 pr\u00e1ce.\nU\u010ditelsk\u00e1 profese nezahrnuje jenom individu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci ve smyslu vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b. U\u010ditel vstupuje do \u0161irok\u00e9ho kontextu odborn\u00fdch a soci\u00e1ln\u00edch interakc\u00ed s ostatn\u00edmi \u010dleny u\u010ditelsk\u00e9ho sboru. U u\u010ditele se rozv\u00edj\u00ed vn\u00edman\u00e1 profesn\u00ed zdatnost u\u010ditelsk\u00e9ho kolektivu. Vn\u00edman\u00e1 profesn\u00ed zdatnost u\u010ditelsk\u00e9ho kolektivu je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o jeho schopnostech \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vykon\u00e1vat vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnost. Jedn\u00e1 se o vn\u00edm\u00e1n\u00ed u\u010ditelsk\u00e9ho sboru jako celku, jeho\u017e zdrojem je nap\u0159. \u00fasp\u011b\u0161nost \u0161koly a pozitivn\u00ed zp\u011btn\u00e1 vazba od \u017e\u00e1k\u016f, rodi\u010d\u016f nebo m\u00e9di\u00ed. K jeho budov\u00e1n\u00ed p\u0159isp\u00edv\u00e1 dobr\u00e9 klima, humor a pohoda ve sboru.\n\u017d\u00e1ka neovliv\u0148uje pouze to, co u\u010ditel \u0159\u00edk\u00e1, ale i to, jak se chov\u00e1. Kompetence u\u010ditele nez\u00e1vis\u00ed pouze na jeho schopnosti n\u011bco p\u0159ed\u00e1vat, ale i na jeho v\u00ed\u0159e ve schopnost toto p\u0159ed\u00e1vat. Teacher self-efficacy podmi\u0148uje snahu, \u00fa\u010del a chu\u0165 u\u010dit se. Vysok\u00e9 ohodnocen\u00ed m\u00e1 dobr\u00fd vliv na \u017e\u00e1ka, proto\u017ee ho motivuje k pr\u00e1ci a u\u010den\u00ed. U\u010ditel je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nkem ve vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm syst\u00e9mu, zast\u00e1v\u00e1 vedouc\u00ed \u00falohu v p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed nejen u\u010diva, ale i kulturn\u00edch, soci\u00e1ln\u00edch a mor\u00e1ln\u00edch hodnot. U\u010ditelovo nad\u0161en\u00ed pro pr\u00e1ci a dobr\u00e9 ohodnocen\u00ed self-efficacy jsou d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem pro \u017e\u00e1kovu motivaci k p\u0159edm\u011btu, z\u00e1m\u011br u\u010dit se a porozum\u011bt p\u0159edm\u011btu. Takov\u00fdto u\u010ditel se neboj\u00ed zav\u00e1d\u011bt ve v\u00fduce inovace, podn\u011bcovat u \u017e\u00e1k\u016f nov\u00e9 n\u00e1pady a podporovat je ve vlastn\u00ed autonomii, aby se neb\u00e1li \u0159e\u0161it slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u00falohy.\nPro hodnocen\u00ed a m\u011b\u0159en\u00ed teacher self-efficacy se pou\u017e\u00edvaj\u00ed \u0161k\u00e1lov\u00e9 sebehodnot\u00edc\u00ed dotazn\u00edky. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed Teacher efficacy scale od Gibsonov\u00e9, kter\u00e1 obsahuje t\u0159icet polo\u017eek, kde u\u010ditel vyb\u00edr\u00e1 ze \u0161k\u00e1ly \u0161esti bod\u016f \u2013 od \u201ezcela nesouhlas\u00edm\u201c po \u201ezcela souhlas\u00edm\u201c. Obsahuje polo\u017eky, kter\u00e9 hodnot\u00ed v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 vlastnosti vn\u00edman\u00e9 \u00fa\u010dinnosti. Tento dotazn\u00edk funguje ji\u017e od roku 1983 a pro n\u011bkter\u00e9 v\u00fdzkumy nebyl dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Vznikaj\u00ed tedy jeho \u010detn\u00e9 modifikace.\nBandura, Albert. Self-efficacy: The exercise of control. New York Henry Holt & Co. 1997\nWiegerov\u00e1, Adriana, Svato\u0161, Tom\u00e1\u0161; Pavelkov\u00e1, Isabella; Mare\u0161, Ji\u0159\u00ed; Hrabal, Vladim\u00edr; Ficov\u00e1, Lucia; Gavora, Peter. SELF-EFFICACY v eduka\u010dn\u00fdch s\u00favislostiach. Bratislava SPN\u2013Mlad\u00e9 let\u00e1 2012, stran 90.", "<<>>: Co je St\u0159ihoruk\u00fd Edward? <<>>: St\u0159ihoruk\u00fd Edward je americk\u00fd romantick\u00fd fantasy film z roku 1990 v hlavn\u00ed roli s Johnny Deppem, kter\u00fd nato\u010dil re\u017eis\u00e9r Tim Burton. Filmov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh pojedn\u00e1v\u00e1 o nedokon\u010den\u00e9m um\u011bl\u00e9m mu\u017ei jm\u00e9nem Edward, kter\u00fd m\u011bl m\u00edsto rukou n\u016f\u017eky. Octne se v jedn\u00e9 rodin\u011b, kde se zamiluje do n\u00e1ctilet\u00e9 Kim. Ve filmu d\u00e1le hraj\u00ed Winona Ryder, Dianne Wiest, Anthony Michael Hall, Kathy Baker, Vincent Price, a Alan Arkin.\nPostar\u0161\u00ed \u017eena popisuje sv\u00e9 vnu\u010dce, odkud se bere sn\u00edh. Pov\u00edd\u00e1 j\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o mlad\u00e9m mu\u017ei jm\u00e9nem Edward (Johnny Depp) s n\u016f\u017ekami m\u00edsto rukou, kter\u00e9ho vytvo\u0159il vyn\u00e1lezce (Vincent Price). Kone\u010dn\u00fdm v\u00fdsledkem jeho sna\u017een\u00ed byl \u010dlov\u011bku podobn\u00fd mlad\u00edk, kter\u00fd m\u011bl v\u0161e krom\u011b rukou, ale v moment, kdy mu je vyn\u00e1lezce cht\u011bl ruce d\u00e1t, zem\u0159el na infarkt. A tak z\u016fstal ml\u00e1denec nav\u017edy nedokon\u010den\u00fd.\nMnoho let pot\u00e9, co byl Edward stvo\u0159en, nav\u0161t\u00edv\u00ed dealerka Avonu Peg Boggs (Dianne Wiest) velk\u00fd d\u016fm na kopci nad m\u011bstem, ve kter\u00e9m Edward \u017eije. Najde jej zde samotn\u00e9ho a rozhodne se ho vz\u00edt k sob\u011b dom\u016f. Skamar\u00e1d\u00ed se s jej\u00edm synem Kevinem (Robert Oliveri) a man\u017eelem Billem (Alan Arkin). Pozd\u011bji se Edward zamiluje je\u0161t\u011b do jejich dcery Kim (Winona Ryder).\nPeginy soused\u00e9 jsou nad\u0161eni Edwardov\u00fdm obratn\u00fdm st\u0159ih\u00e1n\u00edm \u017eiv\u00e9ho plotu a kade\u0159nick\u00fdm umem, nicm\u00e9n\u011b dva jin\u00ed lid\u00e9 z m\u011bsta, fanaticky v\u011b\u0159\u00edc\u00ed Esmeralda (O-Lan Jones) a Kimin p\u0159\u00edtel Jim (Anthony Michael Hall), k n\u011bmu ihned za\u010dnou chovat averzi. Joyce, \u017eena v dom\u00e1cnosti ze sousedstv\u00ed, nab\u00eddne, aby si s n\u00ed Edward otev\u0159el kade\u0159nick\u00fd salon. Zat\u00edmco si prohl\u00ed\u017e\u00ed jeho mo\u017en\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed, pokus\u00ed se ho sv\u00e9st, na\u010de\u017e on zpanika\u0159\u00ed a m\u00edsto opust\u00ed.\nJim by cht\u011bl pen\u00edze na dod\u00e1vku, a tak vyu\u017eije Edwardovy schopnosti otev\u00edr\u00e1n\u00ed z\u00e1mk\u016f a vloup\u00e1 se do domu rodi\u010d\u016f. Rozezn\u00ed se v\u0161ak alarm a v\u0161ichni a\u017e na Edwarda ute\u010dou, p\u0159esto\u017ee Kim rozezlen\u011b trv\u00e1 na tom, aby se pro n\u011bj vr\u00e1tili. Je uv\u011bzn\u011bn, av\u0161ak propu\u0161t\u011bn, kdy\u017e psychologick\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed uk\u00e1\u017ee, \u017ee jeho izolace mu umo\u017enila \u017e\u00edt bez smyslu pro realitu a zdrav\u00fd rozum. Mezit\u00edm se Joyce rozzu\u0159en\u00e1 Edwardov\u00fdm odm\u00edtnut\u00edm rozhodne mu pomst\u00edt a prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee se ji pokusil zn\u00e1silnit. To spole\u010dn\u011b s vloup\u00e1n\u00edm zruinuje jeho reputaci mezi lidmi. Boj\u00ed se ho t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd krom\u011b Boggovy rodiny, a tak se i z nich stanou vyvr\u017een\u00ed.\nKdy\u017e rodina p\u0159ipravuje v\u00e1no\u010dn\u00ed dekorace, Edward vytvo\u0159\u00ed ledovou sochu and\u011bla. Odl\u00e9taj\u00edc\u00ed kusy vytvo\u0159\u00ed efekt padaj\u00edc\u00edho sn\u011bhu, pod kter\u00fdm Kim tancuje. Jim ji vyru\u0161\u00ed a Edward ji necht\u011bn\u011b poran\u00ed ruku. Jim \u0159ekne, \u017ee to ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b a napadne ho. Edward ute\u010de pry\u010d a roztrh\u00e1 na sob\u011b \u0161aty, kter\u00e9 mu dala Peg. Pak se roz\u010dilen\u00fd toul\u00e1 po okol\u00ed. Kdy\u017e to Kim vid\u00ed, s Jimem se rozejde. Ten se jde op\u00edt do kamar\u00e1dovy dod\u00e1vky. Potom se vr\u00e1t\u00ed Edward a Kim jej obejme. Kevina t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ejede Jim\u016fv opil\u00fd kamar\u00e1d. Edward jej na posledn\u00ed chv\u00edli odstr\u010d\u00ed, ale sv\u00fdmi n\u016f\u017ekami jej poran\u00ed. Sv\u011bdkov\u00e9 ud\u00e1losti si mysl\u00ed, \u017ee na Kevina za\u00fato\u010dil. Kdy\u017e je sly\u0161et policejn\u00ed sir\u00e9na, Edward se vr\u00e1t\u00ed do sv\u00e9ho velk\u00e9ho domu nad m\u011bstem. Dav lid\u00ed jej tam n\u00e1sleduje.\nKim se tam dostane p\u0159ed ostatn\u00edmi a znovu se s n\u00edm setk\u00e1. Jim je n\u00e1sleduje a brut\u00e1ln\u011b Edwarda napadne. Ten na \u00fatok nereaguje a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e Jim d\u00e1 facku tak\u00e9 Kim a str\u010d\u00ed do n\u00ed. Edward mu probodne \u017ealudek a zabije ho vyhozen\u00edm z okna. Kim Edwardovi vyzn\u00e1 l\u00e1sku, pol\u00edb\u00ed jej a rozlou\u010d\u00ed se s n\u00edm. Aby jej zachr\u00e1nila, p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed lidi z m\u011bsta, \u017ee se v souboji s Jimem zabili navz\u00e1jem. \u0158ekne jim, \u017ee se na n\u011b z\u0159\u00edtila st\u0159echa a uk\u00e1\u017ee jim ruku s n\u016f\u017ekami \u2013 podobnou, jako m\u011bl Edward. Nato se v\u0161ichni vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.\nObjev\u00ed se op\u011bt postar\u0161\u00ed \u017eena ze za\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edb\u011bhu. Uk\u00e1\u017ee se, \u017ee je to Kim. \u0158ekne sv\u00e9 vnu\u010dce, \u017ee u\u017e Edwarda nikdy znovu nevid\u011bla. Rozhodla se jej znovu nenav\u0161t\u011bvovat, proto\u017ee chce, aby si ji pamatoval jako mladou. Tak\u00e9 prozrad\u00ed, \u017ee Edward je st\u00e1le na\u017eivu. Je nesmrteln\u00fd, jak se zd\u00e1, jeliko\u017e je um\u011bl\u00fd a nem\u016f\u017ee st\u00e1rnout. Kdy\u017e tvo\u0159\u00ed sv\u00e9 ledov\u00e9 sochy, vznik\u00e1 tak sn\u00edh, kter\u00fd pad\u00e1 na m\u011bsto pod n\u00edm. \u201eOb\u010das m\u011b je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee\u0161 zastihnout, jak v n\u011bm tancuji,\u201c \u0159ekne sv\u00e9 vnu\u010dce. Zat\u00edmco Edward vytv\u00e1\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed ledov\u00e9 sochy, retrospektivn\u00ed z\u00e1b\u011br uk\u00e1\u017ee mladou Kim, jak tancuje ve sn\u011bhu padaj\u00edc\u00edm ze sochy and\u011bla nad n\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Edward Scissorhands na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam vodn\u00edch ploch v okrese Pardubice? <<>>: Jedn\u00e1 se o zat\u00edm ne\u00fapln\u00fd seznam vodn\u00edch ploch (rybn\u00edk\u016f, p\u00edsn\u00edk\u016f atd.) v okrese Pardubice.", "<<>>: Co je Italsk\u00e1 mu\u017esk\u00e1 volejbalov\u00e1 reprezentace? <<>>: Italsk\u00e1 volejbalov\u00e1 reprezentace mu\u017e\u016f reprezentuje It\u00e1lii na mezin\u00e1rodn\u00edch volejbalov\u00fdch akc\u00edch, jako je mistrovstv\u00ed sv\u011bta nebo mistrovstv\u00ed Evropy. Od 90. let 20. stolet\u00ed pat\u0159\u00ed k nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm reprezentac\u00edm v Evrop\u011b, m\u00e1 na sv\u00e9m kont\u011b \u010dty\u0159i tituly mistr\u016f sv\u011bta (1990, 1994, 1998, 2022) a sedm titul\u016f mistr\u016f Evropy (1989, 1993, 1995, 1999, 2003, 2005, 2021).", "<<>>: Co je Jump Up!? <<>>: Jump Up! je \u0161estn\u00e1ct\u00e9 studiov\u00e9 album britsk\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka a texta\u0159e Eltona Johna, vydan\u00e9 v roce 1982. Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii bylo vyd\u00e1v\u00e1no pod zna\u010dkou The Rocket Record Company a ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech pak vydavatelstv\u00edm Geffen Records. Mimo jin\u00e9 obsahuje i p\u00edse\u0148 \u201eEmpty Garden (Hey Hey Johnny)\u201c, v\u011bnovanou pam\u00e1tce zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho \u010dlena skupiny The Beatles Johna Lennona.", "<<>>: Co je Seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Mu\u017e s posl\u00e1n\u00edm? <<>>: Toto je seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Mu\u017e s posl\u00e1n\u00edm.", "<<>>: Co je \u0160kurativci? <<>>: \u0160kurativci (\u010desky \u0160kuratovce, ukrajinsky \u0428\u043a\u0443\u0440\u0430\u0442\u0456\u0432\u0446\u0456, ma\u010farsky Bereghalmos) jsou obec na Ukrajin\u011b, v Zakarpatsk\u00e9 oblasti, v okrese Muka\u010devo, ve vesnick\u00e9 komunit\u011b Velyki Lu\u010dky. V roce 2001 zde \u017eilo 113 obyvatel.\nObec byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Uherska, pot\u00e9 byla (na z\u00e1klad\u011b Trianonsk\u00e9 smlouvy) sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010ceskoslovenska. Od roku 1945 byly \u0160kurativci sou\u010d\u00e1st\u00ed Ukrajinsk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed SSSR, a nakonec od roku 1991 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed samostatn\u00e9 Ukrajiny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0428\u043a\u0443\u0440\u0430\u0442\u0456\u0432\u0446\u0456 na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pa-ta-ling? <<>>: M\u011bstys Pa-ta-ling (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu Pa-ta-ling \u010den, pchin-jinem B\u0101d\u00e1l\u01d0ng Zh\u00e8n, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u516b\u8fbe\u5cad\u9547, tradi\u010dn\u00ed \u516b\u9054\u5dba\u93ae) je m\u011bstys p\u0159\u00edslu\u0161ej\u00edc\u00ed do okresu Jen-\u010dching v Pekingu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky. M\u00e1 rozlohu p\u0159ibli\u017en\u011b 96 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f a k roku 2007 v n\u011bm \u017eilo p\u0159es \u0161est tis\u00edc obyvatel. \nJe turisticky v\u00fdznamn\u00fdm c\u00edlem, nebo\u0165 ve zdej\u0161\u00edch hor\u00e1ch \u0164\u00fcn-tu-\u0161an (\u010d\u00e1st poho\u0159\u00ed Jen-\u0161an) le\u017e\u00ed nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed \u00fasek Velk\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 zdi. Ten poch\u00e1z\u00ed p\u016fvodn\u011b z roku 1504, z mingsk\u00e9ho obdob\u00ed, ale byl v pades\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed restaurov\u00e1n a otev\u0159en pro turisty.\nPa-taling m\u00e1 dobr\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed s centrem Pekingu, nebo\u0165 p\u0159es n\u011bj vede a m\u00e1 v n\u011bm n\u00e1dra\u017e\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Peking \u2013 Pao-tchou vedouc\u00ed z Pekingsk\u00e9ho severn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Badaling na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tomus ad Antiochenos? <<>>: Tomus ad Antiochenos \u010di List Antiochijsk\u00fd je starov\u011bk\u00e1 listina, kterou sepsal asi v roce 362 svat\u00fd Atan\u00e1\u0161, biskup v Alexandrii a odeslal k\u0159es\u0165an\u016fm do Antiochie. Tato listina hr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli v diskus\u00edch o Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojici v pr\u016fb\u011bhu 4. stolet\u00ed.\nV roce 361 nastoupil na \u0159\u00edmsk\u00fd tr\u016fn c\u00edsa\u0159 Juli\u00e1n Apostata. P\u0159esto\u017ee byl s\u00e1m k\u0159t\u011bn\u00fd, rozhodl se pro n\u00e1vrat k tradi\u010dn\u00edmu \u0159\u00edmsk\u00e9mu pohansk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. B\u011bhem jeho kr\u00e1tk\u00e9 vl\u00e1dy zru\u0161il v\u0161echna c\u00edrkevn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed, a proto se mohli vr\u00e1tit do sv\u00fdch diec\u00e9z\u00ed v\u0161ichni exilovan\u00ed \u010di jinak potrestan\u00ed biskupov\u00e9, jak ari\u00e1ni, tak ti, kdo vyzn\u00e1vali nicejskou v\u00edru. Tehdy se biskup Atan\u00e1\u0161 odhodlal k z\u00e1sadn\u00edmu politicko-n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu \u010dinu. Rozhodl se, \u017ee definitivn\u011b poraz\u00ed arianismus, a pokusil se zformovat antiari\u00e1nsk\u00fd t\u00e1bor. Jeho snaha se uk\u00e1zala jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a v 50. a 60. letech 4. stolet\u00ed ari\u00e1ni ztratili p\u0159evahu. Mnoz\u00ed biskupov\u00e9 obl\u00edben\u00ed u Konstantinov\u00fdch n\u00e1stupc\u016f i u cel\u00e9ho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora Byzatsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e p\u0159ilnuli k arianisk\u00e9 v\u00ed\u0159e, zat\u00edmco Atan\u00e1\u0161 a de facto cel\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd z\u00e1pad z\u016fstali v\u011brn\u00fdmi stoupenci prvn\u00edho koncilu v Niceji. \nV t\u00e9 dob\u011b Atan\u00e1\u0161 svolal do Alexandrie shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a sepsal listinu Tomus ad Antiochenos, kterou poslal do Antiochie. Hlavn\u00edm z\u00e1jmem listiny bylo dos\u00e1hnout teologick\u00e9 dohody na z\u00e1klad\u011b nicejsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Alexandrijsk\u00fd patriarcha pochopil, \u017ee mus\u00ed na svou stranu dostat homoi\u00fasi\u00e1ny, a proto dojednal spojenectv\u00ed mezi nimi a homo\u00fasi\u00e1ny, kte\u0159\u00ed uznali nicejsk\u00e9 kr\u00e9do, pln\u011b p\u0159ijali koncil a potvdili, \u017ee Kristus je stejn\u00e9 podstaty s Otcem. Listina se stala podkladem t\u0159em kappadokijsk\u00fdm teolog\u016fm: Basilea Velik\u00e9ho, jeho bratra \u0158eho\u0159e z Nyssy a jejich p\u0159\u00edtele \u0158eho\u0159e z Nazianzu, kte\u0159\u00ed n\u00e1sledn\u011b zalo\u017eili projev jedn\u00e9 bytosti (Ousia) na t\u0159i hypot\u00e9zy Bo\u017e\u00ed, kter\u00e9 se staly z\u00e1vazn\u00fdmi p\u0159i Prvn\u00edm konstantinopolsk\u00fdm koncilu. C\u00edrkev pak p\u0159ijala za vlastn\u00ed nauku obsah Nicejsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed i Nicejsko-konstantinopolsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Tato vyzn\u00e1n\u00ed uzn\u00e1v\u00e1 naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina sou\u010dasn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed. Ari\u00e1nstv\u00ed p\u0159e\u017e\u00edvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik stalet\u00ed u germ\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f, av\u0161ak v teologick\u00fdch debat\u00e1ch ji\u017e nehr\u00e1lo \u017e\u00e1dnou roli.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tomus ad Antiochenos na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je 7 Billion Humans? <<>>: 7 Billion Humans je logick\u00e1 videohra od americk\u00e9ho studia Tomorrow Corporation, kter\u00e1 vy\u0161la 23. srpna 2018 pro Microsoft Windows, macOS, Linux a 25. \u0159\u00edjna 2018 pro Nintendo Switch. Hra byla navr\u017eena jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed hry Human Resource Machine, hr\u00e1\u010di v n\u00ed \u0159e\u0161\u00ed h\u00e1danky pomoc\u00ed p\u0159esouv\u00e1n\u00ed n\u011bkolika datov\u00fdch kostek pomoc\u00ed lidsk\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e ve h\u0159e pou\u017e\u00edvaj\u00ed programovac\u00ed jazyk.\nPodobn\u011b jako ve h\u0159e Human Resource Machine maj\u00ed hr\u00e1\u010di za \u00fakol vy\u0159e\u0161it v\u00edce ne\u017e 60 programovac\u00edch h\u00e1danek, kter\u00e9 obvykle zahrnuj\u00ed p\u0159esouv\u00e1n\u00ed \u010d\u00edseln\u00fdch datov\u00fdch kostek za pomoci lidsk\u00fdch pracovn\u00edk\u016f. \u00daloha m\u016f\u017ee nap\u0159\u00edklad po hr\u00e1\u010di po\u017eadovat, aby naprogramoval lidi tak, aby se\u0159adili \u010d\u00edsla na datov\u00fdch kostk\u00e1ch podle po\u0159ad\u00ed. Programovac\u00ed jazyk je podobn\u00fd jazyku symbolick\u00fdch adres, umo\u017e\u0148uje jednoduch\u00e9 smy\u010dky, logiku, ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed do pam\u011bti a v\u00fdpo\u010dty. Stejn\u011b jako u jeho p\u0159edch\u016fdce lze k\u00f3d upravovat v textov\u00e9 podob\u011b kop\u00edrov\u00e1n\u00edm a vkl\u00e1d\u00e1n\u00edm.\nStejn\u00fd program slou\u017e\u00ed k ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u0161ech lid\u00ed sou\u010dasn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e umo\u017e\u0148uje ka\u017ed\u00e9mu \u010dlov\u011bku postupovat v r\u00e1mci projektu podle sv\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed logiky na z\u00e1klad\u011b jeho aktu\u00e1ln\u00edho stavu, nap\u0159\u00edklad se pohybovat doleva nebo doprava na z\u00e1klad\u011b porovn\u00e1n\u00ed hodnoty datov\u00e9 kostky, kterou zrovna dr\u017e\u00ed. Lid\u00e9 budou proch\u00e1zet programem, dokud nebude spln\u011bno \u0159e\u0161en\u00ed programu, nebo dokud v\u0161ichni lid\u00e9 nedojdou na konec programu a z\u00e1rove\u0148 nebude spln\u011bno \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu, v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b mus\u00ed hr\u00e1\u010d program p\u0159epracovat. Hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee proch\u00e1zet programem a vybrat libovoln\u00e9ho jednotliv\u00e9ho \u010dlov\u011bka a sledovat jeho postup programem pro \u00fa\u010dely n\u00e1sledn\u00e9ho lad\u011bn\u00ed.\nJakmile hr\u00e1\u010d dos\u00e1hne funk\u010dn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed dan\u00e9ho probl\u00e9mu, hra pak simuluje dal\u0161\u00edch 25 p\u0159\u00edpad\u016f, kdy se zm\u011bn\u00ed n\u00e1hodn\u00e9 faktory (nap\u0159\u00edklad hodnoty datov\u00fdch kostek), kter\u00e9 mohou zp\u016fsobit selh\u00e1n\u00ed programu. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je pak hr\u00e1\u010d hodnocen podle po\u010dtu krok\u016f programu a po\u010dtu sekund (cykl\u016f), kter\u00e9 pot\u0159ebuje k dokon\u010den\u00ed programu. V\u011bt\u0161ina \u00farovn\u00ed nab\u00edz\u00ed dva voliteln\u00e9 \u00fakoly, a to p\u0159ekonat pr\u016fm\u011brn\u00e9 kroky a pr\u016fm\u011brn\u00e9 sekundy s optimalizac\u00ed sv\u00e9ho programu. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 7 Billion Humans na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je St\u00e1tn\u00ed symbol? <<>>: St\u00e1tn\u00ed symbol je v\u00fdtvarn\u00e9 nebo hudebn\u00ed znamen\u00ed, kter\u00e9 si st\u00e1t \u00fastavou ur\u010dil jako ofici\u00e1ln\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed sv\u00e9 toto\u017enosti a svrchovanosti. Symbol st\u00e1t reprezentuje a obvykle vych\u00e1z\u00ed z jeho historie, tradic a n\u00e1rodn\u00edch symbol\u016f.\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed symboly jsou:\nVlajka\nZnak\nHymnaSt\u00e1tn\u00edm symbol\u016fm jako viditeln\u00e9 nebo zvukov\u00e9 reprezentaci st\u00e1tu se obvykle prokazuje ur\u010dit\u00e1 \u00facta.\nV n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech se slav\u00ed den vlajky, speci\u00e1ln\u00ed sv\u00e1tek, spojen\u00fd se st\u00e1tn\u00ed, n\u00e1rodn\u00ed nebo i jinou vlajkou. Tento den je ur\u010den\u00fd k oslav\u011b historick\u00e9 ud\u00e1losti,\njako je nap\u0159\u00edklad p\u0159ijet\u00ed \u010di prvn\u00ed vyv\u011b\u0161en\u00ed vlajky dan\u00e9 zem\u011b. Tento den se vlajka slavnostn\u011b vyv\u011b\u0161uje a oslavuje.Hanoben\u00ed st\u00e1tn\u00edho symbolu se naopak v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch trest\u00e1. Hanoben\u00ed st\u00e1tn\u00edch symbol\u016f jin\u00e9ho st\u00e1tu m\u016f\u017ee v\u00e9st k diplomatick\u00e9mu konfliktu.\nSt\u00e1tn\u00ed symboly obvykle vych\u00e1zej\u00ed z n\u00e1rodn\u00edch symbol\u016f, s nimi\u017e se ob\u010dan\u00e9 v\u011bt\u0161inou ztoto\u017e\u0148uj\u00ed a kter\u00e9 jim umo\u017e\u0148uj\u00ed tuto identitu tak\u00e9 vyjad\u0159ovat. Mezi n\u00e1rodn\u00ed symboly mohou - krom\u011b vlajky, znaku a hymny - pat\u0159it tak\u00e9:\nN\u00e1rodn\u00ed barvy\nN\u00e1rodn\u00ed embl\u00e9my jako heraldick\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kv\u011bty a stromy nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 symboly (k\u0159\u00ed\u017e, hv\u011bzda a podobn\u011b)\nKorunova\u010dn\u00ed klenoty\nHistorick\u00e9 postavy, zakladatel\u00e9 a hrdinov\u00e9\nV\u00fdznamn\u00e1 m\u00edsta nebo stavby\nN\u00e1rodn\u00ed sv\u00e1tky\nN\u00e1rodn\u00ed pov\u011bsti\nN\u00e1rodn\u00ed j\u00eddla\nN\u00e1rodn\u00ed sporty atd.\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, heslo N\u00e1rodn\u00ed barvy. Sv. 17, str. 1046\nSymbol\nHeraldika\nVexilologie\nSt\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek\nN\u00e1rod\nSt\u00e1tn\u00ed symboly \u010cesk\u00e9 republiky\nMetodick\u00fd port\u00e1l: St\u00e1tn\u00ed symboly Archivov\u00e1no 24. 7. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je J\u00e1chym Novotn\u00fd? <<>>: J\u00e1chym Novotn\u00fd (* 5. prosince 1998, Praha) je \u010desk\u00fd herec.\n2010 Touha\n2012 M\u016fj bratr\n2013 Piknik\n2016 Ani ve snu!\n2013 Nevinn\u00e9 l\u017ei, 6. d\u00edl: Chromozom\n2014 Nevinn\u00e9 l\u017ei, 2. s\u00e9rie, 3. d\u00edl: Na dn\u011b skleni\u010dky\n2015 \"V.I.P Vra\u017edy\", 1.s\u00e9rie, 7. d\u00edl: S.E.D.M.E.R.O\n2016 J\u00e1, Mattoni 1. s\u00e9rie, 1 a 4. d\u00edl\n2018 Specialist\u00e9, 2. s\u00e9rie, 37. d\u00edl\n2018 Profesor T., 1. s\u00e9rie. 8. d\u00edl\n2010 Ve Spessartu op\u011bt stra\u0161\u00ed! \u2013 Nico\n2010 Secretariat \u2013 Chris\n2011 \u0160patn\u00e9 zpr\u00e1vy pro Medv\u011bdy \u2013 Prem\n2011 Pozor, hodn\u00fd pes! \u2013 Fred\n2012 Liverpoolsk\u00fd brank\u00e1\u0159 \u2013 Einar\n2012 Ka\u017ed\u00fd druh\u00fd t\u00fdden \u2013 Hugo\n2012 \u010e\u00e1belsk\u00e1 lest \u2013 Adam\n2012 Candyman: Sbohem masu \u2013 Matthew\n2012 B\u00edl\u00e9 p\u00edsky \u2013 Ben Dolezal\na dal\u0161\u00ed...\n2010 Gaspard a Lisa \u2013 Adrien\n2011 Tatonkovy p\u0159\u00edb\u011bhy\n2011 Beethoven \u2013 Ted\n2012 Zpr\u00e1vy Minimaxu \u2013 Bence\na dal\u0161\u00ed...\nNevinn\u00e9 l\u017ei, Na dn\u011b skleni\u010dky\nNevinn\u00e9 l\u017ei, Chromozom\nJ\u00e1chym Novotn\u00fd ve Filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nJ\u00e1chym Novotn\u00fd na dabingforu.", "<<>>: Co je Seznam moravsk\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f, H? <<>>: Tento seznam obsahuje v\u00fd\u010det \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f, kter\u00e9 byly v minulosti spjaty s Markrabstv\u00edm moravsk\u00fdm. Podm\u00ednkou uveden\u00ed je dr\u017eba majetku, kter\u00e1 byla v minulosti jedn\u00edm z hlavn\u00edch atribut\u016f \u0161lechty, p\u0159\u00edpadn\u011b, zejm\u00e9na u \u0161lechty novodob\u00e9, jejich slu\u017eby ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b na \u00fazem\u00ed Moravy \u010di podnikatelsk\u00e9 aktivity. Plat\u00ed rovn\u011b\u017e, \u017ee u \u0161lechty, kter\u00e1 nedr\u017eela konkr\u00e9tn\u00ed nemovit\u00fd majetek, jsou uvedeny cel\u00e9 rody, tj. rodiny, kter\u00e9 na dan\u00e9m \u00fazem\u00ed \u017eily alespo\u0148 po dv\u011b generace, nejsou tud\u00ed\u017e zahrnuti a po\u010d\u00edt\u00e1ni za dom\u00e1c\u00ed \u0161lechtu jednotlivci, kte\u0159\u00ed na Morav\u011b vykon\u00e1vali pouze ur\u010dit\u00e9 funkce (politick\u00e9, vojensk\u00e9 apod.) po p\u0159echodnou \u010di kr\u00e1tkou dobu. Nejsou rovn\u011b\u017e zahrnuti c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i z \u0159ad \u0161lechty, kte\u0159\u00ed poch\u00e1zeli ze \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f z jin\u00fdch zem\u00ed.", "<<>>: Co je Karel Bedn\u00e1\u0159? <<>>: Karel Bedn\u00e1\u0159 (17. \u00fanora 1910, Jarom\u011b\u0159ice nad Rokytnou \u2013 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1970, Praha) byl \u010desk\u00fd archiv\u00e1\u0159, historik a geograf.\nKarel Bedn\u00e1\u0159 se narodil v roce 1910 v Jarom\u011b\u0159ic\u00edch nad Rokytnou, jeho otec zem\u0159el v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, vyu\u010dil se jako model\u00e1\u0159 a nastoupil do \u010cKD v Praze-Vyso\u010danech.Pozd\u011bji za\u010dal pracoval v Archivu zem\u011b \u010desk\u00e9, b\u011bhem pr\u00e1ce se vzd\u011bl\u00e1val a v roce 1951 obh\u00e1jil disertaci na P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy, v\u011bnoval se s\u00eddeln\u00edmu zem\u011bpisu. V roce 1952 nastoupil do fotolaborato\u0159e Historick\u00e9ho \u00fastavu \u010cSAV, v roce 1959 p\u0159e\u0161el do odd\u011blen\u00ed pro historickou geografii. V letech 1951\u20131959 p\u016fsobil tak\u00e9 jako p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed obor\u016f archivnictv\u00ed a vyu\u017eit\u00ed fotografie v archivnictv\u00ed na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy. V roce 1967 se stal tajemn\u00edkem Komise pro historickou geografii a redaktorem sborn\u00edku Historick\u00e1 geografie. V roce 1966 obh\u00e1jil titul kandid\u00e1ta v\u011bd s prac\u00ed k d\u011bjin\u00e1m pr\u016fmyslu.P\u016fsobil tak\u00e9 v odborov\u00e9m hnut\u00ed nebo v Sokolu.", "<<>>: Co je Frances Hodgson Burnettov\u00e1? <<>>: Frances Eliza Hodgson Burnettov\u00e1 (24. listopadu 1849, Manchester, Anglie \u2013 29. \u0159\u00edjna 1924, Long Island, New York, USA) byla anglo-americk\u00e1 prozai\u010dka a dramati\u010dka, autorka v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti knih a t\u0159in\u00e1cti divadeln\u00edch her pro d\u011bti i pro dosp\u011bl\u00e9.\nRozen\u00e1 Hodgsonov\u00e1, d\u011btstv\u00ed pro\u017eila v Anglii. Po smrti otce se zchudl\u00e1 rodina (matka a sourozenci) p\u0159est\u011bhovala roku 1865 do USA k p\u0159\u00edbuzn\u00fdm do Knoxville v Tennessee. V devaten\u00e1cti letech za\u010dala v r\u016fzn\u00fdch \u010dasopisech publikovat sv\u00e9 prvn\u00ed pr\u00e1ce, aby finan\u010dn\u011b pomohla rodin\u011b, proto\u017ee se po smrti sv\u00e9 matky musela starat o \u010dty\u0159i mlad\u0161\u00ed sourozence. Roku 1873 se provdala za Swana Burnetta, dva roky s n\u00edm \u017eila v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde se j\u00ed narodili dva synov\u00e9. Po n\u00e1vratu do USA se s man\u017eelem usadila ve Washingtonu a zde za\u010dala ps\u00e1t sv\u00e1 rom\u00e1nov\u00e1 d\u00edla. Jej\u00ed sentiment\u00e1ln\u00ed a naivn\u011b moralistn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy se staly velmi obl\u00edben\u00fdmi a vyd\u00e1n\u00ed jej\u00edho rom\u00e1nu Little Lord Fauntleroy (Mal\u00fd lord Fauntleroy) roku 1886 z n\u00ed ud\u011blalo sv\u011btov\u011b proslulou autorku.Pozd\u011bji \u017eila st\u0159\u00eddav\u011b v USA a v Anglii. Roku 1892 zem\u0159el jej\u00ed nejstar\u0161\u00ed syn na tuberkul\u00f3zu, co\u017e u n\u00ed vyvolalo deprese, se kter\u00fdmi z\u00e1pasila po zbytek \u017eivota. Roku 1898 se rozvedla, nebo\u0165 jej\u00ed man\u017eel \u017eil velmi marnotratn\u00fdm \u017eivotem. Znovu se provdala roku 1900, ale toto man\u017eelstv\u00ed vydr\u017eelo pouze rok. Ke konci \u017eivota se usadila na Long Islandu v New Yorku, kde roku 1924 zem\u0159ela.\nFrances Burnettov\u00e1 ve sv\u00fdch rom\u00e1nech \u00fasp\u011b\u0161n\u011b kombinovala realistick\u00e9 detaily ve vykreslen\u00ed postav a prost\u0159ed\u00ed s romantick\u00fdmi z\u00e1pletkami pln\u00fdmi ne\u010dekan\u00fdch zvrat\u016f. N\u011bkolik sv\u00fdch rom\u00e1n\u016f tak\u00e9 zdramatizovala.\nThat Lass o' Lowrie's (1877, \u010desky jako Mal\u00e1 miss), rom\u00e1n\nLindsay's Luck (1878), rom\u00e1n\nHaworth's (1879), rom\u00e1n\nLouisiana (1880, \u010desky jako Venkovanka), rom\u00e1n\nA Fair Barbarian (1881, \u010cestn\u00fd barbar), rom\u00e1n\nEsmeralda (1881), rom\u00e1n\nThrough One Administration (1883, B\u011bhem jednoho volebn\u00edho obdob\u00ed), rom\u00e1n\nLittle Lord Fauntleroy (1886, Mal\u00fd lord Fauntleroy), autor\u010din nejslavn\u011bj\u0161\u00ed rom\u00e1n, p\u0159\u00edb\u011bh mal\u00e9ho chlapce, jeho\u017e otec je p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk anglick\u00e9ho \u0161lechtick\u00e9ho rodu a matka chud\u00e1 Ameri\u010danka. Po smrti sv\u00e9ho otce \u017eije chlapec jako d\u011bdic \u0161lechtick\u00e9ho titulu se svou matkou u despotick\u00e9ho konzervativn\u00edho d\u011bde\u010dka v Anglii, kter\u00fd se pod jeho vlivem zm\u011bn\u00ed v laskav\u00e9ho mu\u017ee a usm\u00ed\u0159\u00ed se i se svou snachou.\nSara Crewe or What Happened at Miss Minchin's (1888), rom\u00e1n, roku 1905 vyd\u00e1n v p\u0159epracovan\u00e9 verzi pod n\u00e1zvem A Little Princess (Mal\u00e1 princezna)\nThe Fortunes of Philippa Fairfax (1888, \u0160t\u011bst\u011bna Philippa Fairfaxe), rom\u00e1n\nThe Pretty Sister of Jos\u00e9 (1889, Hezk\u00e1 sestra Jos\u00e9ova), rom\u00e1n\nThe Drury Lane Boys' Club (1892), rom\u00e1n\nThe One I Knew the Best of All (1893, \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho jsem znala nejl\u00e9pe), autobiografie, vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed\nTwo little pilgrims' progress. A story of the City Beautiful (1895), rom\u00e1n\nA Lady of Quality (1896, D\u00e1ma z lep\u0161\u00ed spole\u010dnosti), rom\u00e1n\nIn Connection with the De Willoughby Claim (1899), rom\u00e1n\nThe Making of a Marchioness (1901, \u010desky jako Mark\u00fdza nebo jako Jak se stala mark\u00fdzou), rom\u00e1n\nA Little Princess (1902, Mal\u00e1 princezna), divadeln\u00ed hra podle rom\u00e1nu Sara Crewe\nThe Land of the Blue Flower (1904), rom\u00e1n\nA Little Princess (1905, Mal\u00e1 princezna), p\u0159epracovan\u00e1 verze rom\u00e1nu Sara Crewe z roku 1898\nQueen Silver-Bell (1906), rom\u00e1n\nThe Shuttle (1907), rom\u00e1n\nThe Secret Garden (1911, Tajn\u00e1 zahrada), rom\u00e1n, ve kter\u00e9m se dev\u00edtilet\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko po smrti sv\u00fdch rodi\u010d\u016f ocit\u00e1 v pochmurn\u00e9m dom\u011b podiv\u00ednsk\u00e9ho str\u00fdce, kde nalezne z jej\u00edho pohledu tajemnou zahradu.\nThe Lost Prince (1915, Ztracen\u00fd princ), rom\u00e1n\nThe Little Hunchback Zia (1916), rom\u00e1n\nThe Head of the House of Coombe (1922), rom\u00e1n\nV on-line datab\u00e1zi Internet Movie Database je mo\u017eno nal\u00e9zt 55 filmov\u00fdch a televizn\u00edch titul\u016f, z nich\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dvacet bylo nato\u010deno ji\u017e v \u00e9\u0159e n\u011bm\u00e9ho filmu. K nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm adaptac\u00edm pat\u0159\u00ed americk\u00fd film Little Lord Fauntleroy (Mal\u00fd lord Fauntleroy) re\u017eis\u00e9ra Johna Cromwella z roku 1936 a rovn\u011b\u017e americk\u00fd film The Little Princess (Mal\u00e1 princezna) re\u017eis\u00e9ra Waltera Langa z roku 1939 se Shirley Templeovou v tituln\u00ed roli.\nPrvn\u00ed filmov\u00e9 adaptace rom\u00e1nu Mal\u00fd lord Fauntleroy dokonce ovlivnily d\u011btskou m\u00f3du, kdy se sametov\u00fd oblek s b\u00edl\u00fdm krajkov\u00fdm l\u00edmcem stal vzorem chlapeck\u00e9ho oble\u010den\u00ed.\nMal\u00fd lord, Josef R. Vil\u00edmek, Praha 1893, p\u0159elo\u017eila Eli\u0161ka Kr\u00e1snohorsk\u00e1, znovu 1902, 1924 a 1946\nMal\u00fd lord Fauntleroy, Bed\u0159ich Ko\u010d\u00ed, Praha 1907, p\u0159elo\u017eil V. A. Jung, znovu 1909\nMal\u00fd lord, Alois Hynek, Praha 1907, p\u0159elo\u017eil F. J. Andrl\u00edk\nMal\u00e1 miss, Hejda a Tu\u010dek, Praha 1909, p\u0159elo\u017eil Rudolf Kristinek, znovu Vojt\u011bch \u0160eba, Praha 1933\nMal\u00fd lord, Emil \u0160olc, Praha 1912, p\u0159elo\u017eil Jan Dlouh\u00fd, znovu \u0160olc a \u0160im\u00e1\u010dek, Praha 1922, 1930 a 1933\nMark\u00fdza, N\u00e1rodn\u00ed politika, Praha 1915, p\u0159elo\u017eila Krista Lev\u00e1\nMal\u00fd lord Fauntleroy, Ign\u00e1c Leopold Kober, Praha 1919, p\u0159elo\u017eil Otakar Hink\nVenkovanka, Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 knihkupectv\u00ed A. Neubert, Praha 1920, p\u0159elo\u017eil Karel Weinfurter\nTajemn\u00e1 zahrada, Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 knihkupectv\u00ed A. Neubert, Praha 1920, p\u0159elo\u017eil Karel Weinfurter\nMal\u00fd lord, Alois Hynek, Praha 1921, p\u0159elo\u017eila Ida Zwachov\u00e1\nMal\u00fd lord Fauntleroy, O. Py\u0161vejc, Praha 1922, p\u0159elo\u017eil Karel Weinfurter\nMal\u00fd lord, V. Sala\u010d, Praha 1925, p\u0159elo\u017eil Jaroslav Kripner, znovu Vojt\u011bch \u0160eba, Praha 1932 a 1946\nJak se stala mark\u00fdzou, Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 knihkupectv\u00ed A. Neubert, Praha 1925, p\u0159elo\u017eil Karel Weinfurter\nHezk\u00e1 sestra Jos\u00e9ova, Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 knihkupectv\u00ed A. Neubert, Praha 1925, p\u0159elo\u017eil Karel Weinfurter\nMal\u00fd lord, Karel Hlou\u0161ek, Praha 1937, znovu 1940\nMal\u00fd lord, Nez\u00e1visl\u00fd novin\u00e1\u0159, Kladno 1991, p\u0159elo\u017eil Filip Alan\nMal\u00fd lord, Road, Praha 1991, p\u0159elo\u017eila Jana Pacnerov\u00e1\nMal\u00fd lord, Albatros, Praha 1991, p\u0159elo\u017eila Alena Dezortov\u00e1\nMal\u00fd lord, Kos\u00edk, Praha 1991 p\u0159elo\u017eil Jind\u0159ich Ka\u0161\u00e1k\nTajn\u00e1 zahrada, JUNIOR, Bratislava 1994, p\u0159elo\u017eil Sa\u0161a Borovec\nTajn\u00e1 zahrada, Kni\u017en\u00ed klub, Praha 2009, p\u0159elo\u017eil Lum\u00edr Mikulka\nMal\u00e1 princezna, Malvern, Praha 2014, p\u0159elo\u017eila Lucie Nekulov\u00e1\nTajemn\u00e1 zahrada, LEDA, 2020, p\u0159elo\u017eil Lum\u00edr Mikulka\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Frances Hodgson Burnettov\u00e1\nDigitalizovan\u00e1 d\u00edla Frances Hodgson Burnettov\u00e9 v digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Kramerius NK \u010cR.\n(anglicky) http://www.online-literature.", "<<>>: Co je Karina? <<>>: Karina je \u017eensk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no. Podle \u010desk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e m\u00e1 sv\u00e1tek 2. ledna.\nJm\u00e9no vzniklo splynut\u00edm dvou obdobn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edch jmen. Italsk\u00e9 Carina (\u201ehezk\u00e1, mil\u00e1\u201c) a seversk\u00e9 zkr\u00e1ceniny Kathariny (\u201e\u010dist\u00e1, cudn\u00e1\u201c).\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka uv\u00e1d\u00ed \u010detnost jm\u00e9na v \u010cR a po\u0159ad\u00ed mezi \u017eensk\u00fdmi jm\u00e9ny ve srovn\u00e1n\u00ed dvou rok\u016f, pro kter\u00e9 jsou dostupn\u00e9 \u00fadaje MV \u010cR \u2013 lze z n\u00ed tedy vysledovat trend v u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto jm\u00e9na:\nZm\u011bna procentn\u00edho zastoupen\u00ed tohoto jm\u00e9na mezi \u017eij\u00edc\u00edmi \u017eenami v \u010cR (tj. procentn\u00ed zm\u011bna se zapo\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm celkov\u00e9ho \u00fabytku \u017een v \u010cR za sledovan\u00e9 t\u0159i roky) je +3,9%.\nZm\u011bna procentn\u00edho zastoupen\u00ed tohoto jm\u00e9na mezi \u017eij\u00edc\u00edmi \u017eenami v \u010cR (tj. procentn\u00ed zm\u011bna se zapo\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm celkov\u00e9ho \u00fabytku \u017een v \u010cR za sledovan\u00e9 t\u0159i roky) je +2,7%.\nCarina Damm \u2013 brazilsk\u00e1 bojovnice Jiu Jitsu\nCarina G\u00f6decke \u2013 n\u011bmeck\u00e1 politi\u010dka\nCarina Jahn \u2013 fotografka\nCarina Wiese \u2013 n\u011bmeck\u00e1 here\u010dka\nCarina Zampini \u2013 argentinsk\u00e1 here\u010dka\nKarina \u2013 vl. jm.", "<<>>: Co je P\u0159\u00edb\u011bnice? <<>>: P\u0159\u00edb\u011bnice jsou z\u0159\u00edcenina hradu 3,5 kilometru severoz\u00e1padn\u011b od Mal\u0161ic a osm kilometr\u016f jihoz\u00e1padn\u011b od T\u00e1bora v okrese T\u00e1bor. Hrad st\u00e1l na v\u00fdrazn\u00e9 ostro\u017en\u011b obt\u00e9kan\u00e9 meandrem Lu\u017enice v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 410 metr\u016f. Sou\u010d\u00e1st\u00ed s\u00eddeln\u00edho komplexu byl tak\u00e9 latr\u00e1n a men\u0161\u00ed hrad P\u0159\u00edb\u011bni\u010dky na prot\u011bj\u0161\u00edm b\u0159ehu \u0159eky. Spole\u010dn\u011b jsou chr\u00e1n\u011bny jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.Spolu s hradem Star\u00e1 Dub\u00e1 byly P\u0159\u00edb\u011bnice jedin\u00fdmi hrady, kter\u00e9 mohly ve t\u0159in\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed sv\u00fdm rozsahem a kvalitativn\u00edm proveden\u00edm konkurovat men\u0161\u00edm kr\u00e1lovsk\u00fdm hrad\u016fm s obvodovou z\u00e1stavbou, a demonstrovaly tak moc a mo\u017enosti sv\u00fdch majitel\u016f.\nHrad je zn\u00e1m od t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kdy n\u00e1le\u017eel rodu V\u00edtkovc\u016f. Jeho zakladateli byli pravd\u011bpodobn\u011b V\u00edtek V. z P\u0159\u00edb\u011bnic a jeho bratr Vok I. z Ro\u017emberka, kte\u0159\u00ed jsou uvedeni jako majitel\u00e9 v roce 1243. Po smrti V\u00edtka z P\u0159\u00edb\u011bnic v roce 1259 hrad z\u016fstal Vokovi a po n\u011bm ho zd\u011bdili jeho synov\u00e9 Jind\u0159ich I. z Ro\u017emberka a V\u00edtek II. z P\u0159\u00edb\u011bnic. Po Jind\u0159ichov\u011b smrti z\u00edskal hrad jeho syn Petr I. z Ro\u017emberka, kter\u00fd za\u010dal s v\u00fdraznou p\u0159estavbou, b\u011bhem n\u00ed\u017e na hrad\u011b vznikla kaple. Petr I. zem\u0159el roku 1347 a jeho synov\u00e9 Petr II. z Ro\u017emberka, Old\u0159ich I. z Ro\u017emberka, Jan I. z Ro\u017emberka a Jo\u0161t I. z Ro\u017emberka si rodov\u00fd majetek rozd\u011blili mezi sebe a hrad spravoval purkrab\u00ed P\u0159ib\u00edk z Vy\u0161etic.\nPan Jind\u0159ich III. z Ro\u017emberka, syn Old\u0159icha I., spravoval hrad. Projevoval siln\u00e9 nesympatie ke kr\u00e1li V\u00e1clavu IV. Pat\u0159il k pansk\u00e9 jednot\u011b, kter\u00e1 se odhodlala k otev\u0159en\u00e9 vzpou\u0159e proti kr\u00e1li v roce 1394. Kdy\u017e se kr\u00e1l vracel z hradu \u017debr\u00e1k, zajali jej a odvezli k internaci do Prahy. Odtud do P\u0159\u00edb\u011bnic, kde byl kr\u00e1l kr\u00e1tce v\u011bzn\u011bn a posl\u00e9ze, proto\u017ee se jim P\u0159\u00edb\u011bnice nezd\u00e1ly p\u0159\u00edli\u0161 bezpe\u010dn\u00e9, do \u010cesk\u00e9ho Krumlova.\nV patn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed pob\u00fdval na hrad\u011b Jind\u0159ich\u016fv syn Old\u0159ich II. z Ro\u017emberka. Zpo\u010d\u00e1tku byl p\u0159\u00edvr\u017eencem husit\u016f, a dokonce dovolil na sv\u00fdch panstv\u00edch k\u00e1zat podoboj\u00ed zp\u016fsob. Vzhledem k nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti radik\u00e1ln\u00edho T\u00e1bora v\u0161ak pozd\u011bji p\u0159e\u0161el na stranu katol\u00edk\u016f, vyhnal husitsk\u00e9 kn\u011bze ze sv\u00fdch panstv\u00ed a pokusil se T\u00e1bor oblehnout. T\u00e1borit\u00e9 to komentovali: \u201enejprve jenom kulhal, ale nyn\u00ed ochorav\u011bl na duchu.\u201c Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed T\u00e1bora nedopadlo v Old\u0159ich\u016fv prosp\u011bch a tak nechal vsadit do v\u011bzen\u00ed na P\u0159\u00edb\u011bnic\u00edch v\u0161echny kn\u011bze, kter\u00e9 dostihl. Z\u00e1rove\u0148 byli n\u011bkte\u0159\u00ed uv\u011bzn\u011bni i na Choustn\u00edku a Helfenburku.\nJedn\u00edm z v\u011bzn\u011bn\u00fdch kn\u011bz\u016f na P\u0159\u00edb\u011bnic\u00edch byl V\u00e1clav Koranda. Ve v\u011b\u017ei se mu poda\u0159ilo uvolnit z kl\u00e1dy a osvobodit ostatn\u00ed t\u00e1borsk\u00e9 v\u011bzn\u011b. Spole\u010dn\u011b potom zajali str\u00e1\u017ee a str\u00e1\u017en\u00e9ho Odolena, kter\u00fd se k husit\u016fm p\u0159idal, vyslali do T\u00e1bora pro pomoc za hejtmanem Zby\u0148kem z Buchova. T\u00e1borit\u00e9 pot\u00e9 hrad snadno dobyli, proto\u017ee b\u00fdval\u00ed v\u011bzni vrh\u00e1n\u00edm kamen\u016f z v\u011b\u017ee znemo\u017enili pos\u00e1dce \u00fa\u010dinnou obranu. Nepomohl ani ro\u017embersk\u00fd odd\u00edl, kter\u00fd dorazil ze Sob\u011bslavi a\u017e v okam\u017eiku, kdy T\u00e1borit\u00e9 \u00fato\u010dili na br\u00e1nu. Ud\u00e1lost p\u0159ipom\u00ednal pam\u00e1tn\u00fd strom Korand\u016fv smrk, kter\u00fd padl roku 2000. Husit\u00e9 na P\u0159\u00edb\u011bnic\u00edch z\u00edskali velkou ko\u0159ist, proto\u017ee \u0159ada c\u00edrkevn\u00edch instituc\u00ed na pevn\u00fd hrad ukryla velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed cennost\u00ed. Pob\u00fdval zde i titul\u00e1rn\u00ed nikopolsk\u00fd biskup He\u0159man z Mindelheimu, kter\u00e9ho husit\u00e9 v roce 1417 donutili sv\u011btit sv\u00e9 kn\u011bze. P\u0159esto byl u P\u0159\u00edb\u011bnic odsouzen k trestu smrti utopen\u00edm a hozen do Lu\u017enice. Biskup v\u0161ak m\u011blkou \u0159eku snadno p\u0159ekonal a teprve na b\u0159ehu byl utlu\u010den kameny.V roce 1421 byl na hrad\u011b v\u011bzn\u011bn Bohuslav ze \u0160vamberka. Pod hradem se us\u00eddlila sekta adamit\u016f, kter\u00e9 odtud vyhnal Jan \u017di\u017eka. Pades\u00e1t lid\u00ed p\u0159itom nechal up\u00e1lit. Pozd\u011bji jich bylo up\u00e1leno je\u0161t\u011b 25, ale u\u017e za jeho nep\u0159\u00edtomnosti. V obdob\u00ed 1422\u20131427 doch\u00e1zelo k \u010dast\u00fdm st\u0159etnut\u00edm katol\u00edk\u016f s husity, \u010d\u00edm\u017e trp\u011blo zejm\u00e9na okol\u00ed hradu. V roce 1428 bylo vyp\u00e1leno m\u011bste\u010dko P\u0159\u00edb\u011bnice.\nPo bitv\u011b u Lipan v roce 1434 byl t\u00e1borsk\u00fd svaz nucen odol\u00e1vat zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00edmu se tlaku Ro\u017emberk\u016f. V roce 1437 v\u0161ak uzav\u0159eli m\u00edrovou dohodu, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed bylo zbo\u0159en\u00ed obou p\u0159\u00edb\u011bnick\u00fdch hrad\u016f i podhradn\u00edho m\u011bste\u010dka. Po roce 1667 byl hrad v zemsk\u00fdch desk\u00e1ch uv\u00e1d\u011bn jako zbo\u0159en\u00fd se zbytky, kter\u00e9 jsou zarostl\u00e9 lesem.\nP\u0159\u00edstupov\u00e1 cesta vedla od jihov\u00fdchodu. Nejprve pro\u0161la p\u0159edhrad\u00edm chr\u00e1n\u011bn\u00fdm p\u0159\u00edkopem a valem. Potom p\u0159ekonala druh\u00fd p\u0159\u00edkop a vstoupila do \u010dty\u0159d\u00edln\u00e9ho j\u00e1dra hradu. Nad p\u0159\u00edkopem st\u00e1l \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b dochovan\u00fd neobvykle osmibok\u00fd bergfrit. Cesta v\u0161ak pokra\u010dovala dlouh\u00fdm park\u00e1nem pod\u00e9l z\u00e1padn\u00ed strany hradu na prvn\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kde se dochovaly pouze zbytky \u010dty\u0159hrann\u00e9 v\u011b\u017ee. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee zde st\u00e1la tak\u00e9 dosud nelokalizovan\u00e1 hradn\u00ed kaple. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed se cesta oto\u010dila o 180\u00b0 a pr\u016fjezdem v pal\u00e1cov\u00e9m k\u0159\u00eddle vstoupila na mal\u00e9 st\u0159edn\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed obklopen\u00e9 ze v\u0161ech stran dal\u0161\u00edmi pal\u00e1cov\u00fdmi k\u0159\u00eddly. Jihoz\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo byly \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vykop\u00e1no v prvn\u00ed polovin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Jeho n\u00e1dvorn\u00ed stranu podp\u00edraly op\u011br\u00e1ky, kter\u00e9 mohly n\u00e9st pavla\u010d. Na jih od pal\u00e1ce bylo t\u0159et\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed s nezn\u00e1mou z\u00e1stavbou a za n\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed \u010dtvrt\u00e9 se zm\u00edn\u011bnou osmibokou v\u011b\u017e\u00ed. V patn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed byly na nejstrm\u011bj\u0161\u00ed severov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b pal\u00e1cov\u00e9ho okrsku postaveny dv\u011b hranolov\u00e9 ba\u0161ty spojen\u00e9 park\u00e1nem.\nNa jihoz\u00e1padn\u00ed stran\u011b ostro\u017eny se nach\u00e1zelo podhradn\u00ed m\u011bste\u010dko, ze kter\u00e9ho se dochovaly zbytky dom\u016f a hradeb. Sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bste\u010dka byl ml\u00fdn.\nHrad je voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd. P\u0159\u00edmo p\u0159es n\u011bj vede \u017elut\u011b zna\u010den\u00e1 turistick\u00e1 trasa z T\u00e1bora. V b\u00fdval\u00e9m latr\u00e1nu tak\u00e9 kon\u010d\u00ed mod\u0159e zna\u010den\u00e1 trasa z Mal\u0161ic a proch\u00e1z\u00ed j\u00edm \u010derven\u011b zna\u010den\u00e1 trasa \u00fadol\u00edm Lu\u017enice.\nDva lid\u00e9 se na Kv\u011btnou ned\u011bli vydali k hradu. Potkali celou \u010dernou ovci, kter\u00e1 je dovedla a\u017e na m\u00edsto, kde byli dva \u010dern\u011b oble\u010den\u00ed mu\u017ei a p\u0159eb\u00edrali se hromadou pen\u011bz a pokladem. V\u0161e to hl\u00eddal velik\u00fd \u010dern\u00fd pes. Jakmile hl\u00edda\u010di pokladu spat\u0159ili oba pocestn\u00e9, tak je stra\u0161ili hrozn\u00fdmi zp\u016fsoby. Oba z lesa utekli. Jeden z toho ze\u0161\u00edlel a zem\u0159el a druh\u00fd do smrti ne\u0159ekl, co to vlastn\u011b v lese vid\u011bli.\nMyslivec z Mal\u0161ic se vydal na hrad. Cestou sly\u0161el \u0159in\u010den\u00ed. P\u0159ipom\u00ednalo mu to \u0159in\u010den\u00ed \u0159et\u011bzu a jak byl zv\u011bdav\u00fd, tak se vydal d\u00e1l. Uvid\u011bl op\u011bt dva \u010dern\u00e9 chlapy a op\u011bt poklad. Ale on se jich nelekl a cht\u011bl si jeden pen\u00edz vz\u00edt na pam\u00e1tku. Zarazil ho \u010dern\u00fd pes a pen\u00edz mu sebral. Myslivec se dal na \u00fat\u011bk s tou my\u0161lenkou, \u017ee si p\u0159\u00ed\u0161t\u011b na to sam\u00e9 m\u00edsto zajde a poklad najde. Ale to m\u00edsto u\u017e nikdy nena\u0161el.\nNa hrad\u011b byl v\u011bzn\u011bn kr\u00e1l V\u00e1clav IV. a za trest nechal po sv\u00e9m propu\u0161t\u011bn\u00ed hrad pobo\u0159it. Hradn\u00ed zvon p\u0159itom zapadl do zem\u011b. O mnoho let pozd\u011bji tam tesa\u0159ka sekala tr\u00e1vu. Srp se j\u00ed do n\u011b\u010deho zapletl. Ozvalo se zazvon\u011bn\u00ed a \u017eena vykopla ze zem\u011b zvon. Jak se polekala, tak zaklela a zvon se skut\u00e1lel do \u0159eky Lu\u017enice. P\u0159itom hlasit\u011b zvonil: \u201eV\u00e1clave, V\u00e1clave, pamatuj, pamatuj!\u201c Na dn\u011b \u0159eky je pr\u00fd dodnes.\nNa P\u0159\u00edb\u011bnic\u00edch se nach\u00e1zel poklad \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00e9 tal\u00ed\u0159e. M\u00edstn\u00ed myslivec cestou na hrad, do\u0161el ke studni a ty st\u0159\u00edbrn\u00e9 tal\u00ed\u0159e vid\u011bl le\u017eet na dn\u011b. Ale proto\u017ee m\u011bl ve zvyku jadrn\u011b kl\u00edt, zaklel a tal\u00ed\u0159e zmizely.\nDva pytl\u00e1ci nev\u011b\u0159ili pov\u011bstem, \u017ee na hrad\u011b stra\u0161\u00ed a chodili pytla\u010dit k vod\u011b. Jednou sly\u0161eli zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dupot, p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee je to srnec a tak na n\u011bj \u010d\u00edhali. Zv\u00ed\u0159e k nim dosk\u00e1kalo a p\u0159ed nimi se postavilo na zadn\u00ed. Jak\u00e9 bylo jejich p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e m\u011blo rohy a dlouh\u00fd ocas. Ale nic jim neubl\u00ed\u017eil a pokojn\u011b ode\u0161el.\nHajn\u00fd a pas\u00e1k se domluvili, \u017ee p\u016fjdou hodn\u011b brzo r\u00e1no p\u00e1st dobytek. Potkali \u017eenskou postavu a hajn\u00fd se pustil do vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed, \u017ee pokud neuhne z cesty, \u017ee bude zle. A bylo. \u017densk\u00e1 postava se ho nezalekla a vstupovala mu do cesty, neust\u00e1le, a\u017e dostal strach. Nem\u011bla ruce, ani nohy, povl\u00e1vala nad zem\u00ed. Po kohout\u00edm kokrh\u00e1n\u00ed zmizela do\u010dista.\nSEDL\u00c1\u010cEK, August. Hrady, z\u00e1mky a tvrze Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho: P\u00edsecko. Svazek VII. Praha: Ji\u0159\u00ed \u010c\u00ed\u017eek \u2013 ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola P\u0159ib\u011bnice a P\u0159ib\u011bni\u010dky hrady, s. 60\u201377. \n Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Karel T\u0159\u00edska. Svazek V. Ji\u017en\u00ed \u010cechy. Praha: Nakladatelstv\u00ed Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola P\u0159\u00edb\u011bnice \u2013 hrad, s. 160. \nWENIG, Adolf. \u010cesk\u00e9 pov\u011bsti. Praha: Olympia, 1975. \n \n D\u00edlo P\u0159\u00edb\u011bnice ve Wikizdroj\u00edch\nP\u0159\u00edb\u011bnice na Hrady.", "<<>>: Co je Jan \u0160pl\u00edchal? <<>>: Jan \u0160pl\u00edchal (17. prosince 1929, Sloupnice \u2013 14. b\u0159ezna 2019 Praha) byl \u010desk\u00fd um\u011bleck\u00fd fotograf pracuj\u00edc\u00ed technikou fotomont\u00e1\u017ee. \u017dil a tvo\u0159il v Praze.\nJan \u0160pl\u00edchal vystudoval v letech 1945\u20131948 Um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu v Jablonci nad Nisou a m\u011bl v \u00famyslu st\u00e1t se mal\u00ed\u0159em. Roku 1949 byl p\u0159ijat na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze, ale n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byl z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f vylou\u010den. V roce 1950 za\u010dal pracovat jako retu\u0161\u00e9r v Orbisu (b\u00fdval\u00e9m Grafick\u00e9m z\u00e1vod\u011b Neubert a synov\u00e9) a byl zde zam\u011bstn\u00e1n a\u017e do d\u016fchodu. Po ukon\u010den\u00ed z\u00e1kladn\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eby, kterou absolvoval u pomocn\u00fdch technick\u00fdch prapor\u016f (PTP), se o\u017eenil s Libu\u0161\u00ed \u0160truplovou. M\u011bli dv\u011b d\u011bti, syna Daniela a dceru V\u011bru. V t\u00e9to dob\u011b \u0160pl\u00edchal nav\u0161t\u011bvoval kurzy fotografie a za\u010dal fotografovat. V roce 1986 jeho \u017eena Libu\u0161e po dlouh\u00e9 nemoci zem\u0159ela a Jan \u0160pl\u00edchal se na n\u011bjakou dobu fotograficky odml\u010del. V dal\u0161\u00edm obdob\u00ed hledal osobn\u00ed v\u00fdraz fotografie a soust\u0159edil se na fotomont\u00e1\u017e, ve kter\u00e9 na\u0161el adekv\u00e1tn\u00ed prost\u0159edek pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed vlastn\u00edho vid\u011bn\u00ed sv\u011bta. Fotografie \u0159ad\u00ed do seri\u00e1l\u016f \u010di cykl\u016f, ve kter\u00fdch reflektuje novou \u017eivotn\u00ed situaci. Podnikl cesty do Argentiny, Egypta, Izraele, Nizozemska, Chile, \u0160pan\u011blska a Francie. V roce 1998 se o\u017eenil s Miladou Mitkovou.\nSvaz \u010dsl. v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f\nAsociace fotograf\u016f\nAktiv voln\u00e9 fotografie PHP\nJan \u0160pl\u00edchal po nedokon\u010den\u00e9m studiu mal\u00ed\u0159stv\u00ed p\u0159ijal pr\u00e1ci v tisk\u00e1rn\u011b a zau\u010dil se jako hlubotiskov\u00fd retu\u0161\u00e9r barev. Pracoval na vynikaj\u00edc\u00edch fotografick\u00fdch publikac\u00edch t\u00e9 doby (Josef Sudek, Josef Ehm, brat\u0159\u00ed Formanov\u00e9 aj.) a objevil tak v\u00fdrazov\u00e9 mo\u017enosti fotografie. Tato okolnost ovlivnila jeho dal\u0161\u00ed sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed. St\u00e1l\u00fd styk s fotografick\u00fdmi procesy a materi\u00e1ly mu umo\u017enil proniknout do taj\u016f \u0159emesla fotografie, co\u017e byl p\u0159edpoklad ke zvl\u00e1dnut\u00ed komplikovan\u00e9ho procesu fotomont\u00e1\u017ee. Jan \u0160pl\u00edchal byl p\u0159ijat do v\u00fdtvarn\u00e9 skupiny PROM\u011aNA, kterou tvo\u0159ili mal\u00ed\u0159i Miroslav Rada, Karel Malich, P\u0159emysl Posp\u00ed\u0161il, Milan Albich a Ivan Mina\u0159\u00edk. Od sedmdes\u00e1t\u00fdch let pravideln\u011b vystavoval se skupinou samostatn\u011b u n\u00e1s i v zahrani\u010d\u00ed. Tematicky je pro \u0160pl\u00edchalovy fotomont\u00e1\u017ee p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 hled\u00e1n\u00ed obraz\u016f, kter\u00e9 \u010dlov\u011bka p\u0159esahuj\u00ed, posunuj\u00ed realitu do vnit\u0159n\u00edho, hlub\u0161\u00edho, smyslupln\u00e9ho vztahu \u010dlov\u011bka s p\u0159\u00edrodou a vz\u00e1jemnou soun\u00e1le\u017eitost. Pracuje s metaforami, kter\u00e9 maj\u00ed delik\u00e1tn\u00ed posl\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161et p\u0159\u00edle\u017eitosti ke konfrontac\u00edm.\n\u010cl\u00e1nky v\u011bnovan\u00e9 jeho tvorb\u011b od Petra Tauska, Karla Dvo\u0159\u00e1ka a Ji\u0159\u00edho \u0160er\u00fdch s bohat\u00fdm obrazov\u00fdm doprovodem vych\u00e1zely v \u010dasopisu \u010ceskoslovensk\u00e1 fotografie a Revue fotografie. V 80. letech za\u010dal vytv\u00e1\u0159et diap\u00e1sma s hudbou (Stvo\u0159en\u00ed, Krajiny, Podzimn\u00ed arboretum, Doteky krajin, Kameny, kameny). V r. 1986 nato\u010dil na z\u00e1klad\u011b zku\u0161enost\u00ed s manipulovanou fotomont\u00e1\u017e\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed film ORBIS TERRARUM ve Studiu kr\u00e1tk\u00e9ho filmu na Barrandov\u011b.Od sedmdes\u00e1t\u00fdch let spolupracuje s nakladatelstv\u00edmi Orbis, Odeon, Artia, Lidov\u00e1 demokracie, Lidov\u00e9 noviny, Oik\u00famen\u00e9, Kalich, Karolinum, Mlad\u00e1 fronta aj. na kni\u017en\u00edch fotografick\u00fdch ilustrac\u00edch.\nOd osmdes\u00e1t\u00fdch let \u0160pl\u00edchal spolupracoval jako v\u00fdtvarn\u00edk s n\u011bkter\u00fdmi architekty. Do interi\u00e9r\u016f byly instalov\u00e1ny jeho velkoform\u00e1tov\u00e9 fotomont\u00e1\u017ee (nemocnice na Karlov\u011b n\u00e1m. v Praze, evangelick\u00fd kostel v Lounech, ve Zl\u00edn\u011b, v Praze - Bran\u00edku, sborov\u00fd s\u00e1l u sv. Klimenta v Praze, rekrea\u010dn\u00ed objekt v J\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch, penzion Holliday v Praze - Sm\u00edchov\u011b, kav\u00e1rna RETRO v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b).\nV devades\u00e1t\u00fdch letech vytvo\u0159il sc\u00e9nick\u00e9 fotografie k ope\u0159e Proces (F. Kafka) a k Jan\u00e1\u010dkov\u011b Li\u0161ce Bystrou\u0161ce pro St\u00e1tn\u00ed operu Praha. V roce 1996 nato\u010dil re\u017eis\u00e9r Petr Skala pro \u010cT o \u0160pl\u00edchalovi kr\u00e1tk\u00fd film Hled\u00e1n\u00ed sv\u011btla a v roce 2009 \u017eivotopisn\u00fd medailon V\u00fdtvarnick\u00e9 konfese.\nHlavn\u00ed pr\u00e1ce Jana \u0160pl\u00edchala vyu\u017e\u00edvaj\u00ed jako v\u00fdrazov\u00fd prost\u0159edek fotomont\u00e1\u017e. V praxi se jedn\u00e1 o \u0159adu d\u00edl\u010d\u00edch technik, jako je sendvi\u010d, pozitivn\u00ed v\u00edceexpozice, zrcadlen\u00ed, rota\u010dn\u00ed posuv, Sabatier\u016fv efekt, solarizace atd. Digit\u00e1ln\u00ed technika proces kombinov\u00e1n\u00ed v\u00edce sn\u00edmk\u016f v jeden v\u00fdtvarn\u00fd obraz zjednodu\u0161ila, pr\u00e1ce ve v\u00edce vrstv\u00e1ch fotografick\u00e9ho editoru umo\u017e\u0148uje dos\u00e1hnout podobn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f jako n\u00e1ro\u010dn\u00fd pozitivn\u00ed proces ve fotokomo\u0159e. V posledn\u00edm desetilet\u00ed vzniklo n\u011bkolik soubor\u016f v\u00fdtvarn\u00fdch fotomont\u00e1\u017e\u00ed ji\u017e ryze digit\u00e1ln\u00ed technologi\u00ed.\nStruktury 1962\u20131963\n\u0160t\u00edty 1962\u20131965\nPortr\u00e9ty 1965\u20131990\nNa \u017eidovsk\u00e9 t\u00e9ma 1966\u20131968\nPraha 1967\u20131981\nKatedr\u00e1ly 1969\u20131981\nStvo\u0159en\u00ed 1974\u20131979\nAkty 1974\u20131992\nKrajiny 1974\u20131992\nFranz Kafka 1982\u20131991\nNa k\u0159es\u0165ansk\u00e9 t\u00e9ma 1982\nLabyrinty 1984\nIzrael 1990\u20131994\nKrajiny m\u00e9ho domova 1993\u20131994\nImaginativn\u00ed krajiny 1993\u20131994\nP\u0159\u00edb\u011bh jez\u00edrka 1998\u20131999\nSo\u0161n\u00e9 \u2013 antiso\u0161n\u00e9 2000\u20132003\nMetamorf\u00f3zy 2004\n\u0160pan\u011blsko 2007 \u2013 barevn\u00e9\nPa\u0159\u00ed\u017e 2007 \u2013 barevn\u00e9\nMoravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b\nM\u011bstsk\u00e1 galerie Hodon\u00edn\nUm\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 muzeum v Praze\nSb\u00edrka Pra\u017esk\u00e9ho domu fotografie (PHP)\nGalerie Kicken \u2013 Berlin \u2013 SRN\nSt\u00e4dtische Museum Freiburg \u2013 SRN\nN\u00e1rodn\u00ed muzeum fotografie \u2013 Jind\u0159ich\u016fv Hradec\nGalerie Baudelaire \u2013 Antverpy, Belgie\nsoukrom\u00e9 sb\u00edrky doma i v zahrani\u010d\u00ed\nV\u00fdb\u011br ze 35 samostatn\u00fdch v\u00fdstav v \u010cesk\u00e9 republice a 32 v zahrani\u010d\u00ed\n1964 Klub um\u011bn\u00ed \u2013 Cheb\n1967 galerie Dromedaris \u2013 Enkhuizen, Holandsko\n1968 Z\u00e1meck\u00e1 galerie \u2013 Duchcov\n1970 Galerie Fronta \u2013 Praha\n1975 Galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed \u2013 Hodon\u00edn\n1979 Zentrum ZIF Bielefeld, N\u011bmecko\n1980 D\u016fm p\u00e1n\u016f z Kun\u0161t\u00e1tu \u2013 Brno\n1982 V\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 Fotochema \u2013 Praha\n1983 Galerie naho\u0159e \u2013 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\n1983 \u010csl. kulturn\u00ed st\u0159edisko \u2013 Bukure\u0161\u0165, Rumunsko, Lindemannsgalerie \u2013 Stuttgart, SRN\n1984 V\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 Fotochema \u2013 Praha\n1986 Foto \u2013 Forum \u2013 Frankfurt, SRN\n1987 M\u011bstsk\u00e9 muzeum \u2013 Ho\u0159ice\n1988 \u010csl. kulturn\u00ed st\u0159edisko \u2013 Havana, Kuba\n1989 Goethe Institut C\u00f3rdoba \u2013 Argentina\n1990 St\u00e4dtische Museum Freiburg \u2013 SRN\n1991 galerie Genesis \u2013 Praha\n1993 Evropsk\u00fd parlament \u2013 Strassburg, Francie, Landestag \u2013 D\u00fcsseldorf, SRN\n1994 Pra\u017esk\u00fd d\u016fm fotografie, Goethe Institut \u2013 Santiago de Chile, St\u00e1tn\u00ed opera \u2013 Praha\n1995 Galerie Teinitzer \u2013 Jind\u0159ich\u016fv Hradec, Kulturn\u00ed d\u016fm \u2013 Bechyn\u011b\n1998 D\u016fm Gustava Mahlera \u2013 Jihlava\n1999 D\u016fm Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka \u2013 Hav\u00ed\u0159ov\n2000 Mal\u00e1 galerie \u010cs. spo\u0159itelny \u2013 Kladno\n2001 Muzeum Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska \u2013 Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e, Galerie pod radnic\u00ed \u2013 \u00dast\u00ed n. Orl.\n2004 PHP \u2013 Praha, D\u016fm u ryt\u00ed\u0159\u016f \u2013 Litomy\u0161l\n2005 Galerie Chagall \u2013 Ostrava\n2004 Galerie Radost \u2013 Hav\u00ed\u0159ov\n2009 Galerie Pecka \u2013 Praha\n2014 Galerie Baudelaire \u2013 Antverpy, Belgie\nVybran\u00e9 portr\u00e9tn\u00ed fotografie Jana \u0160pl\u00edchala\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nKarel Dvo\u0159\u00e1k: Fotografick\u00e9 mont\u00e1\u017ee Jana \u0160pl\u00edchala, \u010csl. fotografie \u010d. 9 /1972\nKarel Dvo\u0159\u00e1k: O fotomont\u00e1\u017ei s Janem \u0160pl\u00edchalem, Revue fotografie \u010d. 3 /1973\nKarel Dvo\u0159\u00e1k: Z tv\u016fr\u010d\u00ed d\u00edlny Jana \u0160pl\u00edchala, \u010csl. fotografie \u010d.10/1976\nJi\u0159\u00ed \u0160er\u00fdch: Fotomont\u00e1\u017ee Jana \u0160pl\u00edchala, \u010csl. fotografie \u010d. 8/1983\nH. H. Hofst\u00e4tter: Die drei K\u00fcnstler in Prag, \u010dasopis M\u00fcnster, 1986\nR. Hillebrandt: Manipulierte Wirklichkeit, Fotoheft 5/1989\nJan \u0160pl\u00edchal: V\u00fdstava fotomont\u00e1\u017e\u00ed, 1984, \u0160er\u00fdch Ji\u0159\u00ed, kat. 6 s., V\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 Fotochema, Praha\nJan \u0160pl\u00edchal : fotografie, 1999, Hol\u00fd Petr, kat. 46 s., ISBN 80-238-4029-0\nJan \u0160pl\u00edchal: Fotografie, 2005, \u0160er\u00fdch Ji\u0159\u00ed, kat. 4 s., Galerie Chagall, Ostrava\nMartin Hru\u0161ka: Fotografie jako smysl existence, Orbis, Praha, 1981\nContemporary Photographers, Petr Tausk, Macmillan Publisher, 1982\nMichel Auer: Photographers Encyclopaedia 1839 to the present, Camera Obscura, \u0160v\u00fdcarsko, 1985\nThe Naked and the Nude, Jorge Lewinski, Weidenfeld & Nicolson, London, 1987\nBildgebende Fotografie, Gottfried J\u00e4ger, DuMont 1988\nTschechoslowakische Photografie der Gegenwart, Museum Ludwig, K\u00f6ln, 1990\nEncyklopedie \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch fotograf\u016f. Praha 1993, s. 366\u2013367\n\u010cesk\u00e1 fotografie 1989\u20131994, Asociace fotograf\u016f, 1994\nJi\u0159\u00ed \u0160er\u00fdch a Jan \u0160pl\u00edchal, Praha uprost\u0159ed proudu, Foto Mida 2004, ISBN 80-902967-0-X\nPeter Mikula: Fotografie Jana \u0160pl\u00edchala, diplomov\u00e1 pr\u00e1ce FAMU, 1991\nIng. Tom\u00e1\u0161 Trojan: Tvorba Jana \u0160pl\u00edchala od 90. let do sou\u010dasnosti, bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce, Slezsk\u00e1 univerzita v Opav\u011b 2015 Dostupn\u00e9 on line\n \nVlastn\u00ed webov\u00e9 str\u00e1nky Jana \u0160pl\u00edchala\nV\u00fdtvarnick\u00e9 konfese: Jan \u0160pl\u00edchal, \u010cT 2010, re\u017e.", "<<>>: Co je \u0158e\u010di\u010dka? <<>>: \u0158e\u010di\u010dka je levostrann\u00fd p\u0159\u00edtok \u0159eky Ne\u017e\u00e1rky v okrese Jind\u0159ich\u016fv Hradec v Jiho\u010desk\u00e9m kraji. D\u00e9lka toku \u010din\u00ed 11,2 km. Plocha povod\u00ed m\u011b\u0159\u00ed 20,3 km\u00b2.\nPramen \u0158e\u010di\u010dky je v posledn\u00edm rybn\u00ed\u010dku z kask\u00e1dy 6 rybn\u00ed\u010dk\u016f od Ka\u010dleh sm\u011brem na kopec. Rybn\u00ed\u010dek je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zarostl\u00fd r\u00e1kos\u00edm. Na tom po\u010dtu rybn\u00ed\u010dk\u016f pod pramenem \u0158e\u010di\u010dky m\u016f\u017eeme vid\u011bt pr\u00e1ci d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch generac\u00ed, kdy m\u011bli z\u00e1jem zachytit co nejv\u00edce vody pro pozd\u011bj\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed. Do roku 1989 byl zase z\u00e1jem vodu odv\u00e9st, aby mohla b\u00fdt pole obd\u011bl\u00e1v\u00e1na t\u011b\u017ek\u00fdmi traktory. Dnes je snaha obnovit d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed re\u017eim zachyt\u00e1v\u00e1n\u00ed vody.\nK prameni se dostanete od autobusov\u00e9 zast\u00e1vky Ka\u010dlehy \u00favozovou cestou nahoru do kopce. Ka\u010dlehy vede cyklostezka \u010d. 1241 (J. Hradec - \u010cesk\u00fd Rudolec)\n\u0158e\u010di\u010dka prot\u00e9k\u00e1 horn\u00edm a doln\u00edm Ka\u010dle\u017esk\u00fdm rybn\u00edkem. Vl\u00e9v\u00e1 se do n\u00ed \u0159ada rybn\u00ed\u010dk\u016f a pot\u016f\u010dku zleva, pak velk\u00e1 kask\u00e1da 7 rybn\u00edk\u016f zprava spojen\u00fdch bezejmenn\u00fdm pot\u016f\u010dkem. Vl\u00e9v\u00e1 se do Ot\u00ednsk\u00e9ho rybn\u00edka, do kter\u00e9ho se zprava vl\u00e9v\u00e1 bezejmenn\u00fd potok o celkov\u00e9 d\u00e9lce 3,797 km, kter\u00fd spojuje kask\u00e1da 7 rybn\u00edk\u016f, z nich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed jsou rybn\u00edk Jednot\u00e1\u0159 a Pr\u016fto\u010dn\u00fd. D\u00e1le zprava se do Ot\u00ednsk\u00e9ho rybn\u00edka vl\u00e9v\u00e1 rybn\u00edk Nov\u00fd Ot\u00edn. \u0158e\u010di\u010dka prot\u00e9k\u00e1 obc\u00ed Ot\u00edn a n\u011bkolika rybn\u00edky v n\u00ed, zprava p\u0159it\u00e9k\u00e1 dal\u0161\u00ed kask\u00e1da 5 rybn\u00edk\u016f.\nP\u0159es louky pokra\u010duje \u0158e\u010di\u010dka do krajn\u00ed \u010dtvrti Jind\u0159ichova Hradce, kde do n\u00ed na kraji m\u011bsta p\u0159it\u00e9k\u00e1 zleva bezejmenn\u00fd potok, kter\u00fd prot\u00e9k\u00e1 kask\u00e1dou 5 rybn\u00edk\u016f, z nich nejv\u011bt\u0161\u00ed je Kunifer. \u0158e\u010di\u010dka prot\u00e9k\u00e1 ji\u017en\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00edm Jind\u0159ichova Hradce pod\u00e9l ulice \u0158e\u010di\u010dka a d\u00e1le p\u0159es Jir\u00e1skovu \u010dtvr\u0165.\nNa konci m\u011bsta se do n\u00ed zleva vl\u00e9v\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 \u010disti\u010dka odpadn\u00edch vod, obt\u00e9k\u00e1 Mal\u00edkovsk\u00fd rybn\u00edk a vl\u00e9v\u00e1 se do \u0159eky Ne\u017e\u00e1rky.\n\u0158e\u010di\u010dka nem\u00edv\u00e1 tolik vody, aby ohro\u017eovala sv\u00e9 okol\u00ed. P\u0159ed Jind\u0159ichov\u00fdm Hradcem prot\u00e9k\u00e1 dvojic\u00ed kan\u00e1l\u016f pod silni\u010dn\u00ed p\u0159elo\u017ekou, kan\u00e1ly by mno\u017estv\u00ed vody omezily, tedy p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed vody by se teoreticky mohlo p\u0159ed silni\u010dn\u00ed p\u0159elo\u017ekou vytvo\u0159it jezero, kter\u00e9 by ale nikomu nevadilo. Za p\u0159elo\u017ekou za\u010d\u00edn\u00e1 na prav\u00e9 stran\u011b \u0158e\u010di\u010dky souvisl\u00e1 v\u00fdstavba na navezen\u00e9 zemin\u011b, zemina je v\u00fd\u0161e, ne\u017e louky na lev\u00e9 stran\u011b, tedy i p\u0159i nejv\u011bt\u0161\u00edm pr\u016ftoku hladina nedos\u00e1hne \u00farovn\u011b navezen\u00ed zemin\u011b, rozl\u00e9v\u00e1 se na louky do \u0161\u00ed\u0159e des\u00edtky metr\u016f a jako takov\u00e1 je pro to ur\u010dena i \u00fazemn\u00edm pl\u00e1nem. Probl\u00e9m by mohl nastat, kdyby do\u0161lo k n\u011bjak\u00e9mu vytvo\u0159en\u00ed hr\u00e1ze, teoreticky je to mo\u017en\u00e9, proto\u017ee louky d\u00e1le do m\u011bsta jsou zastaveny zahradami s ploty a i na lev\u00e9 stran\u011b se objevil rodinn\u00fd d\u016fm, mosty a gar\u00e1\u017ee a nakonec i podzemn\u00ed roury.\n\u0158e\u010di\u010dka b\u00fdvala d\u0159\u00edve \u010dasto barevn\u00e1. V b\u00fdval\u00e9 textilce Jitka se barvila d\u017e\u00ednovina a barva ob\u010das vytekla do kan\u00e1lu, v\u011bt\u0161inou nedbalost\u00ed obsluhy ne\u017e technickou z\u00e1vadou. Podzemn\u00ed kan\u00e1l z textilky \u00fast\u00ed na kraji Ot\u00edna a od toho m\u00edsta b\u00fdvaly b\u0159ehy zbarven\u00e9 podle pr\u00e1v\u011b po\u017e\u00edvan\u00e9 barvy, modr\u00e9 nebo \u010dern\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee v textilce pracovali tis\u00edce obyvatel Jind\u0159ichova Hradce, nebyl z\u00e1jem tov\u00e1rnu n\u011bjak postihovat a v\u00fdrobu zastavovat. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ji\u017e textilka neexistuje.\nDal\u0161\u00edm zdrojem zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed byla, a zdrojem ohro\u017een\u00ed st\u00e1le je, pr\u016fmyslov\u00e1 z\u00f3na na tzv. \"Ciheln\u011b\" (mezi ulicemi U Cihelny a Rezkovou). Ze z\u00f3ny vede kan\u00e1l pod\u00e9l ulice Rezkovy, pod obchodn\u00ed z\u00f3nou a \u00fast\u00ed do \u0158e\u010di\u010dky p\u0159ed propust\u00ed pod silnic\u00ed. Ze z\u00f3ny ob\u010das vyteklo n\u011bjak\u00e9 nezji\u0161t\u011bn\u00e9 nahn\u011bdl\u00e9 zne\u010dist\u011bn\u00ed a op\u011bt obarvilo b\u0159ehy.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b doch\u00e1z\u00ed ke zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u0158e\u010di\u010dky hlavn\u011b obyvateli Ot\u00edna, p\u0159i vy\u0161\u0161\u00ed vod\u011b se objevuj\u00ed v \u0158e\u010di\u010dce pravideln\u011b prkna, um\u011blohmotn\u00e9 pytle, sklenice, seno, tr\u00e1va, n\u00e1hodn\u011b hasic\u00ed p\u0159\u00edstroj, ko\u010d\u00e1rek a obdobn\u011b. A v\u0161e r\u016fzn\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 viset na b\u0159ez\u00edch \u0158e\u010di\u010dky. V Ot\u00edn\u011b z dom\u016f vede \u0159ada kan\u00e1l\u016f do \u0158e\u010di\u010dky.\nV Ot\u00ednu je nov\u00fd rybn\u00edk a od t\u00e9 doby se \u010dasto objevuj\u00ed v \u0158e\u010di\u010dce mrtv\u00e9 ryby.\nCelkov\u011b je tedy \u0158e\u010di\u010dka nezp\u016fsobil\u00e1 na odb\u011br pitn\u00e9 vody a ke koup\u00e1n\u00ed, zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ale nen\u00ed tak velk\u00e9, voda m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b st\u00e1le slou\u017eit k zal\u00e9v\u00e1n\u00ed.\n \nOt\u00edn \u2013 aktu\u00e1ln\u00ed vodn\u00ed stav na str\u00e1nk\u00e1ch Povod\u00ed Vltavy Archivov\u00e1no 1. 9. 2018 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Mo\u0161ava? <<>>: Mo\u0161ava (plur\u00e1l Mo\u0161avot; hebrejsky \u05de\u05d5\u05e9\u05d1\u05d4\u200e, plur\u00e1l \u05de\u05d5\u05e9\u05d1\u05d5\u05ea\u200e, doslova \u201ekolonie\u201c, anglicky Moshava) je typ men\u0161\u00edho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho s\u00eddla v Izraeli. Na rozd\u00edl od mo\u0161av\u016f a kibuc\u016f jde o \u010dist\u011b individu\u00e1ln\u00ed typ os\u00eddlen\u00ed, bez kolektivn\u00edch forem hospoda\u0159en\u00ed.\nMo\u0161avot jsou nejstar\u0161\u00edm s\u00eddeln\u00edm typem novov\u011bk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho osidlov\u00e1n\u00ed Palestiny. Byly z\u0159izov\u00e1ny ji\u017e b\u011bhem Prvn\u00ed aliji pro nov\u011b zakl\u00e1dan\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 osady v pob\u0159e\u017en\u00ed n\u00ed\u017ein\u011b koncem 19. stolet\u00ed. Jako mo\u0161ava tak byly ustaveny obce Chadera, Netanja, Petach Tikva, Ri\u0161on le-Cijon nebo Rechovot. Tyto p\u016fvodn\u011b zem\u011bd\u011blsk\u00e9 vesnice se ov\u0161em postupn\u011b b\u011bhem 20. stolet\u00ed prom\u011bnily v m\u011bstsk\u00e1 s\u00eddla. Mnoh\u00e9 z t\u011bchto osad byly spojeny s aktivitami barona Edmonda Jamese de Rothschilda. Nejstar\u0161\u00ed z t\u011bchto prvn\u00edch osad Petach Tikva je naz\u00fdv\u00e1na \u201eMatkou Mo\u0161avot\u201c. Zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed mo\u0161avot pokra\u010dovalo a\u017e do 30. let 20. stolet\u00ed, ale v t\u00e9 dob\u011b za\u010daly u nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch s\u00eddel p\u0159evl\u00e1dat jin\u00e9 formy \u2013 mo\u0161av a kibuc. Po vzniku st\u00e1tu Izrael v roce 1948 nebyla mo\u0161ava uzn\u00e1na jako ofici\u00e1ln\u00ed forma v kategorizaci s\u00eddel. Mnoh\u00e9 z mo\u0161avot se tak form\u00e1ln\u011b zm\u011bnily na m\u00edstn\u00ed rady, tedy mal\u00e1 m\u011bsta. Teprve v 80. letech 20. stolet\u00ed vznikla prvn\u00ed nov\u00e1 mo\u0161ava, a to vesnice Kidmat Cvi na Golansk\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Moshava na anglick\u00e9 Wikipedii a \u05de\u05d5\u05e9\u05d1\u05d4\u200e na hebrejsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve florbale 2002? <<>>: Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve florbale mu\u017e\u016f 2002 bylo 4. ro\u010dn\u00edkem mistrovstv\u00ed sv\u011bta mu\u017e\u016f. Konalo se ve Finsku ve m\u011bst\u011b Helsinki od 18. do 25. kv\u011btna 2002.\nJako na v\u0161ech p\u0159edchoz\u00edch mistrovstv\u00edch sv\u011bta mu\u017e\u016f, zv\u00edt\u011bzilo po\u010dtvrt\u00e9 \u0160v\u00e9dsko.\u010cesk\u00fd t\u00fdm skon\u010dil na \u010dtvrt\u00e9m m\u00edst\u011b. V z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti poprv\u00e9 v historii porazil Finy.\nKa\u017ed\u00e1 skupina m\u011bla 4 t\u00fdmy.\nDivize A 1.\u20138. m\u00edsto: skupina A, skupina B\nDivize B 9.\u201324. m\u00edsto: skupina A, skupina B, skupina C, skupina D\nV\u00edt\u011bzov\u00e9 hraj\u00ed o 5. m\u00edsto, pora\u017een\u00ed o 7. m\u00edsto.\nP\u0159esto\u017ee skon\u010dilo N\u011bmecko v Divizi A posledn\u00ed, nesestupovalo, proto\u017ee na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm mistrovstv\u00ed se po\u010det t\u00fdm\u016f zv\u00fd\u0161il na 10.", "<<>>: Co je Nestori\u00e1nstv\u00ed? <<>>: Nestori\u00e1nstv\u00ed \u010di nestorianismus je christologick\u00e1 nauka pojmenovan\u00e1 po Nestoriovi, kter\u00fd byl odsouzen roku 431 na Efezsk\u00e9m koncilu.\nNestori\u00e1ni \u2013 Asyrsk\u00e1 c\u00edrkev V\u00fdchodu pat\u0159\u00ed do skupiny starobyl\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch c\u00edrkv\u00ed, kter\u00e9 se v p\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed odd\u011blily od v\u011bt\u0161inov\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 c\u00edrkve a vydaly se samostatnou cestou. Do t\u00e9to skupiny d\u00e1le pat\u0159\u00ed Syrsk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev, Koptsk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev, Etiopsk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev, Arm\u00e9nsk\u00e1 apo\u0161tolsk\u00e1 c\u00edrkev a Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev Indie. Tyto c\u00edrkve neuznaly v\u00fdsledky 4. ekumenick\u00e9ho koncilu v Chalkedonu \u2013 u\u017e\u00edv\u00e1 se pro n\u011b t\u00e9\u017e n\u00e1zvu c\u00edrkve p\u0159edchalkedonsk\u00e9. Vznik t\u011bchto c\u00edrkv\u00ed je v\u00fdsledkem christologick\u00fdch spor\u016f b\u011bhem 4. a 5. stolet\u00ed, kdy se c\u00edrkev pokou\u0161ela formulovat vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry podle antick\u00fdch kategori\u00ed. Souborn\u00e9 ozna\u010den\u00ed c\u00edrkv\u00ed \u2013 h\u00e9 orthodoxos anatolik\u00e9 ekkl\u00e9sia. V\u00fdraz orthodoxos je zde ch\u00e1p\u00e1n v souvislosti s \u0159eck\u00fdm doxa, sl\u00e1va.\nNa rovin\u011b dogmatick\u00e9 byl veden spor o vz\u00e1jemn\u00fd pom\u011br dvou p\u0159irozenost\u00ed Kristov\u00fdch, bo\u017esk\u00e9 a lidsk\u00e9: v jak\u00e9m smyslu byl Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus z\u00e1rove\u0148 B\u016fh a z\u00e1rove\u0148 \u010dlov\u011bk. Teologick\u00e1 \u0161kola antiochejsk\u00e1, jej\u00edm\u017e \u017e\u00e1kem byl Nestorios, patriarcha Konstantinopolsk\u00fd (428-431), rozli\u0161ovala bo\u017eskou \u2013 Logos (slovo) a lidskou str\u00e1nku Je\u017e\u00ed\u0161e a\u017e k hranici jej\u00ed odd\u011blitelnosti \u2013 dyofyzitismu. Na stran\u011b druh\u00e9 st\u00e1la teologick\u00e1 \u0161kola alexandrijsk\u00e1, mezi jej\u00ed\u017e p\u0159edstavitele pat\u0159il patriarcha Cyril Alexandrijsk\u00fd, kter\u00e1 byla n\u00e1zoru, \u017ee spojen\u00ed obou je tak t\u011bsn\u00e9, \u017ee je mo\u017en\u00e9 hovo\u0159it jen o jedn\u00e9 p\u0159irozenosti, a to boholidsk\u00e9. Mluvil o fyzick\u00e9m sjednocen\u00ed a o jedn\u00e9 p\u0159irozenosti Logu, kter\u00e9 se stalo t\u011blem. Cyrilovu nauku n\u00e1sledn\u011b rozvinul Eutych\u00e9s, opat kl\u00e1\u0161tera u Konstantinopole, kter\u00fd spojoval ob\u011b p\u0159irozenosti navz\u00e1jem tak, \u017ee lidsk\u00e1 p\u0159irozenost byla bo\u017eskou \u00fapln\u011b pohlcena; tato nauka se ozna\u010duje jako monofyzitismus.Cyril napadl Nestoria v list\u011b egyptsk\u00fdm biskup\u016fm o Velikonoc\u00edch roku 429, ujistil se podporou pape\u017ee Celestina I. (422\u2013432) a sestavil 12 anathematism\u016f, kter\u00e9 poslal jm\u00e9nem pape\u017ee Nestoriovi s v\u00fdzvou, aby odvolal. Nestorios v\u0161ak sepsal 12 protianathematism\u016f a z\u00edskal na svou stranu byzantsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Theodosia II. (408\u2013450), jeho\u017e p\u0159im\u011bl, aby spolu se z\u00e1pado\u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em Valentinianem II. (425\u2013455) svolal koncil. Teprve Chalkedonsk\u00fd koncil v roce 451 nalezl formuli, v n\u00ed\u017e je Kristus ozna\u010den jako jedin\u00fd ve dvou p\u0159irozenostech nesm\u00ed\u0161en\u011b, neprom\u011bnn\u011b, nerozd\u011blen\u011b a nerozlu\u010dn\u011b (asyntych\u00f3s, atrept\u00f3s, adiairet\u00f3s, ach\u00f3rist\u00f3s).\nNestorios vid\u011bl v Cyrilov\u011b nauce o jedn\u00e9 p\u0159irozenosti vt\u011blen\u00e9ho Slova nebezpe\u010d\u00ed dok\u00e9tismu a manicheismu. Spor m\u011bl b\u00fdt ukon\u010den na 3. ekumenick\u00e9m koncilu v Efezu, byl v\u0161ak obr\u00e1cen na ot\u00e1zku mariologickou: porodila Je\u017e\u00ed\u0161ova matka Boha (byla Theotokos), nebo \u010dlov\u011bka (byla Anthropotokos)? Nestorios vystoupil proti mari\u00e1nsk\u00e9mu titulu Theotokos, aby zd\u016fraznil, \u017ee Maria neporodila bo\u017estv\u00ed, n\u00fdbr\u017e \u010dlov\u011bka spojen\u00e9ho s bo\u017estv\u00edm. Vyvodil z toho z\u00e1v\u011br, \u017ee Maria by m\u011bla b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1na Kristorodi\u010dkou - Christotokos.\nT\u0159et\u00ed ekumenick\u00fd koncil se se\u0161el v Efezu na popud c\u00edsa\u0159e Theodosia II. dne 22. \u010dervna 431. P\u0159i zahajovac\u00edm jedn\u00e1n\u00ed Nestorios a jeho p\u0159\u00edvr\u017eenci nebyli p\u0159\u00edtomni. Cyril Alexandrijsk\u00fd dal p\u0159e\u010d\u00edst dogmatick\u00fd list, kter\u00fd sepsal o hypostatick\u00e9 jednot\u011b obou p\u0159irozenost\u00ed v Kristu. Sto devades\u00e1t p\u0159\u00edtomn\u00fdch biskup\u016f jej schv\u00e1lilo a podepsalo odsouzen\u00ed Nestoria. T\u00edm byl p\u0159ijat titul Theotokos. Po n\u011bkolika dnech se dostavilo 43 antiochijsk\u00fdch biskup\u016f, kte\u0159\u00ed ustavili protisn\u011bm. Posl\u00e9ze zakro\u010dil c\u00edsa\u0159 a Nestorios i Cyril byli zat\u010deni. Nakonec se Cyril sm\u011bl vr\u00e1tit do Alexandrie, av\u0161ak Nestorios byl posl\u00e1n do vyhnanstv\u00ed, kde kolem r. 451 zem\u0159el. Jeho stoupenci zalo\u017eili c\u00edrkev, o jej\u00ed\u017e s\u00edle sv\u011bd\u010d\u00ed \u017eiv\u00e9 mni\u0161stv\u00ed, v\u00fdznamn\u00e1 teologie \u0161koly v Seleukii a Nisibis. V 16. stolet\u00ed se velk\u00e9 \u010d\u00e1sti nestorianismu sjednotily s \u0158\u00edmem (chaldej\u0161t\u00ed a malabar\u0161t\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9).\nPojmem asyrsk\u00e1 c\u00edrkev V\u00fdchodu ozna\u010dujeme skupiny syrsk\u00fdch k\u0159es\u0165an\u016f v persk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, kte\u0159\u00ed se v roce 410 prohl\u00e1sili za nez\u00e1vislou c\u00edrkev V\u00fdchodu pod jurisdikc\u00ed vlastn\u00edho patriarchy se st\u0159ediskem v persk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Seleukii. Teprve v roce 486 se p\u0159ihl\u00e1sili k u\u010den\u00ed Nestoriovu. Prost\u0159ednictv\u00edm misijn\u00ed \u010dinnosti se nestori\u00e1nstv\u00ed rychle \u0161\u00ed\u0159ilo ze st\u0159edn\u00ed Asie d\u00e1le na v\u00fdchod. V dob\u011b sv\u00e9ho rozkv\u011btu m\u011bli nestori\u00e1ni dvacet p\u011bt metropol\u00ed. Vnesli k\u0159es\u0165anstv\u00ed do \u010c\u00edny, na J\u00e1vu a do Indie, kde byli ozna\u010dov\u00e1ni jako Tom\u00e1\u0161ovi k\u0159es\u0165an\u00e9. Pe\u010dovali o rozvoj kultury a vzd\u011blanosti. Zaslou\u017eili se o uchov\u00e1n\u00ed a p\u0159ed\u00e1n\u00ed antick\u00e9 vzd\u011blanosti arabsk\u00e9mu sv\u011btu a jeho prost\u0159ednictv\u00edm st\u0159edov\u011bk\u00e9 Evrop\u011b Ve st\u0159edn\u00ed Asii \u0159ada mongolsk\u00fdch a turkick\u00fdch kmen\u016f a\u017e po Bajkal na v\u00fdchodn\u00ed Sibi\u0159i konvertovala k nestori\u00e1nstv\u00ed. Ve 14. stolet\u00ed bylo nestori\u00e1nstv\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 vym\u00fdceno T\u00edm\u00farov\u00fdm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm a islamizac\u00ed st\u0159edoasijsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Dnes v\u011bt\u0161ina jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u017eije v S\u00fdrii, Ir\u00e1ku, \u00cdr\u00e1nu a Turecku.\nPo\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nestori\u00e1nsk\u00e1 c\u00edrkev se setkala s thangsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em Tchaj-cungem z\u00e1sluhou \u00fasil\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho mision\u00e1\u0159e Alopena v roce 635, kter\u00fd spolu se syrsk\u00fdmi mision\u00e1\u0159i p\u0159i\u0161el do \u010c\u00edny z Daqinu (\u010d\u00ednsk\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed V\u00fdchodo\u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e nebo S\u00fdrie). Nauka byla zkoum\u00e1na a n\u00e1sledn\u011b schv\u00e1lena c\u00edsa\u0159sk\u00fdm ediktem umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edm jej\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed po cel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Na po\u010dest \u00fasp\u011bch\u016f t\u00e9to komunity byla 7. ledna 781 v tehdej\u0161\u00edm hlavn\u00edm m\u011bst\u011b \u010cchang-anu vzty\u010dena nestori\u00e1nsk\u00e1 st\u00e9la. B\u011bhem vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Wuzonga kolem roku 845 prob\u011bhly proticizineck\u00e9 a protin\u00e1bo\u017eensk\u00e9 kampan\u011b, kter\u00e9 postihly s nestori\u00e1ny i buddhisty a zoroastri\u00e1ny. V t\u00e9 dob\u011b p\u0159eb\u00fdvalo v kl\u00e1\u0161terech na t\u0159i tis\u00edce nestori\u00e1nsk\u00fdch mnich\u016f. Nestori\u00e1nstv\u00ed tyto represe p\u0159e\u017eilo a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se aklimatizovalo v nov\u00e9m kulturn\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Absorbovalo \u0159adu buddhistick\u00fdch i taoistick\u00fdch my\u0161lenek a symboliky (nap\u0159. symbol k\u0159\u00ed\u017ee vyr\u016fstaj\u00edc\u00edho z lotosu). V pr\u016fb\u011bhu \u010d\u00ednsk\u00fdch d\u011bjin nestori\u00e1nstv\u00ed spl\u00fdv\u00e1 s m\u00edstn\u00edmi tradicemi a zanik\u00e1. Posledn\u00edm \u00faderem je mu islamizace severov\u00fdchodn\u00edch kmen\u016f a uzav\u0159en\u00ed zdroje odkud do \u010c\u00edny kdysi po Hedv\u00e1bn\u00e9 stezce dorazilo.\nS rozvojem orientalistiky a vlivem nov\u00fdch objev\u016f postupn\u011b doch\u00e1z\u00ed k p\u0159ehodnocen\u00ed pohled\u016f na Nestoriovu nauku. V oblasti poho\u0159\u00ed Hakkari roku 1895 objevil americk\u00fd mision\u00e1\u0159 v knihovn\u011b nestori\u00e1nsk\u00e9ho patriarchy rukopis ze 16. stolet\u00ed obsahuj\u00edc\u00ed kopii textu psan\u00e9ho Nestoriem. Syrsk\u00fd p\u0159eklad spisu nesl n\u00e1zev Baz\u00e1r H\u00e9rakleid\u016fv.\nV textu Nestorios odm\u00edt\u00e1 herezi, ze kter\u00e9 je obvin\u011bn. Jeho popis Krista se podob\u00e1 formuli Chalkedonsk\u00e9ho koncilu.\nV antropologii je zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed nestori\u00e1n\u016f odm\u00edt\u00e1n\u00ed d\u011bdi\u010dn\u00e9ho h\u0159\u00edchu: ka\u017ed\u00fd h\u0159\u00edch je ot\u00e1zkou osobn\u00edho selh\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00factu prokazuj\u00ed Pann\u011b Marii naz\u00fdvan\u00e9 Christotokos. Sv\u00e1tost\u00ed je sedm: k\u0159est, eucharistie, sv\u011bcen\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, odpu\u0161t\u011bn\u00ed h\u0159\u00edch\u016f, sv\u011bcen\u00ed kvasu, sv\u011bcen\u00ed oleje a k\u0159\u00ed\u017ee. Bohoslu\u017eebnou \u0159e\u010d\u00ed je star\u00e1 v\u00fdchodosyr\u0161tina. Uplat\u0148uje se jen vok\u00e1ln\u00ed hudebn\u00ed projev a chr\u00e1mov\u00fd prostor je zdoben pouze k\u0159\u00ed\u017eem. V Apo\u0161tolsk\u00e9 c\u00edrkvi V\u00fdchodu byla zavedena d\u011bdi\u010dnost \u00fa\u0159adu patriarchy - zpravidla p\u0159ech\u00e1z\u00ed ze str\u00fdce na synovce, nebo\u0165 patriarcha je v\u00e1z\u00e1n celib\u00e1tem. Tak\u00e9 biskupov\u00e9, p\u016fvodn\u011b volen\u00ed kl\u00e9rem sv\u00e9 diec\u00e9ze a potvrzovac\u00ed aklamac\u00ed lidu, p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed sv\u016fj \u00fa\u0159ad p\u0159\u00edbuzn\u00fdm.Mezn\u00edkem v modern\u00edch d\u011bjin\u00e1ch asyrsk\u00e9 c\u00edrkve se stala tzv. asyrsk\u00e1 genocida. V roce 1915 do\u0161lo v d\u016fsledku konfliktu mezi Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed (tzv. mladoturky) a Ruskem ke genocid\u011b p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f asyrsk\u00e9 c\u00edrkve. Bylo zni\u010deno kl\u00e1\u0161tern\u00ed m\u011bsto Kodshanes na jihov\u00fdchodn\u00edm \u00fapat\u00ed poho\u0159\u00ed Hakkari a centrum nestori\u00e1nstv\u00ed v Urmihu (\u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n). Asy\u0159an\u00e9 vyhl\u00e1sili t\u00e9ho\u017e roku Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v\u00e1lku. Po sta\u017een\u00ed rusk\u00fdch jednotek v roce 1917 hledali Asy\u0159an\u00e9 pomoc u Brit\u016f v Ir\u00e1ku. Hlad, epidemie a v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fatrapy si vy\u017e\u00e1daly \u017eivot ka\u017ed\u00e9ho t\u0159et\u00edho Asy\u0159ana \u2013 na konci prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jich \u017eilo u\u017e jen 50 000, p\u0159i\u010dem\u017e z kn\u011b\u017e\u00ed a biskup\u016f nep\u0159e\u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo.\nDal\u0161\u00edm mezn\u00edkem se stal masakr nestori\u00e1nsk\u00fdch Asy\u0159an\u016f v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m Ir\u00e1ku v m\u011bste\u010dku Simel, nach\u00e1zej\u00edc\u00edm se v ir\u00e1ck\u00e9m Kurdist\u00e1nu na trase mezi Mosulem a Zacho, a v t\u0159ia\u0161edes\u00e1ti osad\u00e1ch v Doh\u00fack\u00e9m a Mosulsk\u00e9m distriktu v obdob\u00ed ode dne 7. do 11. srpna 1933. Po\u010det ob\u011bt\u00ed genocidy je odhadov\u00e1n na 600 (britsk\u00fd odhad podle Ronalda Stafforda) a\u017e 3 000 (asyrsk\u00fd odhad). Mnoho Asy\u0159an\u016f v roce 1933 emigrovalo do francouzsk\u00e9 S\u00fdrie, zemi opou\u0161t\u011bli po kr\u00e1tkodob\u00e9m pobytu v uprchlick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e v Mosulu. Dne 7. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1933 byl nestori\u00e1nsk\u00fd patriarcha donucen k emigraci ze zem\u011b, vzd\u00e1n\u00ed se ir\u00e1ck\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed a byl se svou rodinou p\u0159epraven na Kypr, odkud se p\u0159esunul do USA. Vlivem migrace vznikla po\u010detn\u00e1 skupina nestori\u00e1n\u016f v USA, \u010d\u00e1st jich ode\u0161la do Argentiny. C\u00edrkev m\u00e1 v sou\u010dasnosti dva patriarchy - jeden \u017eije v Morton Grove v Illinois ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a druh\u00fd s\u00eddl\u00ed v Bagd\u00e1du v Ir\u00e1ku. Dnes m\u00e1 nestori\u00e1nsk\u00e1 c\u00edrkev v Ir\u00e1ku, \u00cdr\u00e1nu a S\u00fdrii asi 80 000 stoupenc\u016f, 5 000 v Indii a 25 000 v Americe. Podle jin\u00fdch \u00fadaj\u016f m\u00e1 celosv\u011btov\u011b asi 400 tis\u00edc v\u011b\u0159\u00edc\u00edch - VIZ Asyrsk\u00e1 c\u00edrkev V\u00fdchodu.\nFILIPI, Pavel, K\u0159es\u0165anstvo, Historie, statistika, charakteristika k\u0159es\u0165ansk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed, Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1.\nFRANZEN, Augustin, Mal\u00e9 d\u011bjiny c\u00edrkve, Kosteln\u00ed Vyd\u0159\u00ed: Karmelit\u00e1nsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 2006. ISBN 80-7195-082-3.\nLI\u0160\u010c\u00c1K, Vladim\u00edr, Dobrodru\u017estv\u00ed hedv\u00e1bn\u00e9 stezky, po stop\u00e1ch V\u00fdchod - Z\u00e1pad, Praha, 2000.\nV\u00c1VRA, Du\u0161an, \u0160INDEL\u00c1\u0158, Pavel, N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed \u010c\u00edny a Japonska \u2013 sborn\u00edk stat\u00ed, Brno, Masarykova univerzita, 2011.\nKUMARASWAMY, P. R., Islam and Minorities: Need for a Liberal Framework. Mediterranean Quarterly, 2007, ro\u010dn\u00edk XVIII, \u010d. 3, s. 94-109. ISSN 1303-5525.", "<<>>: Co je KSK Beveren? <<>>: KSK Beveren, pln\u00fdm n\u00e1zvem Koninklijke Sportkring Beveren, byl belgick\u00fd fotbalov\u00fd klub z vl\u00e1msk\u00e9ho m\u011bsta Beveren. Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l belgickou ligu (1978/79, 1983/84) a dvakr\u00e1t belgick\u00fd fotbalov\u00fd poh\u00e1r (1977/78, 1982/83). V sez\u00f3n\u011b 1978/79 dos\u00e1hl mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho \u00fasp\u011bchu v evropsk\u00fdch poh\u00e1rech, kdy\u017e postoupil do semifin\u00e1le Poh\u00e1ru v\u00edt\u011bz\u016f poh\u00e1r\u016f.", "<<>>: Co je Gambie? <<>>: Gambie, pln\u00fdm n\u00e1zvem Gambijsk\u00e1 republika, je p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00fd st\u00e1t v z\u00e1padn\u00ed Africe, rozlohou nejmen\u0161\u00ed na africk\u00e9m kontinentu. Le\u017e\u00ed p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed Atlantsk\u00e9ho oce\u00e1nu. Jedin\u00fdm sousedem Gambie je Senegal.\nV 10. a 11. stolet\u00ed bylo \u00fazem\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00ed\u0161e Ghana, ve 14. stolet\u00ed pat\u0159ilo k \u0159\u00ed\u0161i Mali. V 15. stolet\u00ed sem zasahovaly hranice songhajsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. V roce 1455 p\u0159ist\u00e1li u b\u0159eh\u016f Gambie Portugalci, v \u00fast\u00ed \u0159eky Gambie byly tehdy z\u0159\u00edzeny prvn\u00ed obchodn\u00ed stanice, kter\u00e9 byly b\u011bhem n\u011bkolika des\u00edtek let opu\u0161t\u011bny. V 15.\u201319. stol. se na \u00fazem\u00ed Senegambie nach\u00e1zela drobn\u00e1 soupe\u0159\u00edc\u00ed kmenov\u00e1 kr\u00e1lovstv\u00ed. Jejich vz\u00e1jemn\u00e9 rozpory usnadnily kolonizaci oblasti. V oblasti Gambie byla nejvlivn\u011bj\u0161\u00ed mandinksk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e Gabu/Kaabu, zahrnuj\u00edc\u00ed \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Gambie, Casamance a Guiney-Bissau, b\u00fdval\u00fd vazalsk\u00fd st\u00e1t \u0159\u00ed\u0161e Mali, kter\u00fd v\u0161ak byl od roku 1537 nez\u00e1visl\u00fd. V 18. stol. prob\u00edhalo sp\u00ed\u0161e presti\u017en\u00ed ne\u017e hospod\u00e1\u0159sky opodstatn\u011bn\u00e9 soupe\u0159en\u00ed o vliv v oblasti mezi Brit\u00e1ni\u00ed a Franci\u00ed. V letech 1763\u20131783 byla cel\u00e1 Senegambie pod britsk\u00fdm vlivem, roku 1783 dala Versaillesk\u00e1 smlouva kontrolu nad Senegambi\u00ed Francii, britskou p\u0159\u00edtomnost d\u00e1le tvo\u0159ili pouze obchodn\u00edci. Roku 1816 Britov\u00e9 koupili od m\u00edstn\u00edho kr\u00e1le ostrov v \u00fast\u00ed \u0159eky, na kter\u00e9m dnes le\u017e\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsto Banjul, kde vybudovali vojenskou z\u00e1kladnu. M\u011bsto, zvan\u00e9 tehdy Bathurst, rychle rostlo.\nV pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k n\u011bkolika zm\u011bn\u00e1m statusu kolonie: v letech 1821\u20131843 byla Gambie spravov\u00e1na jako sou\u010d\u00e1st Britsk\u00e9 z\u00e1padoafrick\u00e9 federace, pot\u00e9 jako samostatn\u00e1 kolonie s vlastn\u00edm guvern\u00e9rem a v letech 1866\u20131889 spadala pod gener\u00e1ln\u00edho guvern\u00e9ra ve Freetownu (Sierra Leone). V 70. letech 19. stolet\u00ed se britsk\u00e1 vl\u00e1da dvakr\u00e1t pokusila prodat Gambii Francii, \u010demu\u017e br\u00e1nila jak britsk\u00e1 opozice, tak odpor Gambijc\u016f. Druh\u00e1 polovina 19. stolet\u00ed je ve znamen\u00ed tzv. soninksko-marabutsk\u00fdch v\u00e1lek \u2013 s\u00e9rie n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch konflikt\u016f mezi animistick\u00fdmi a muslimsk\u00fdmi obyvateli. Doch\u00e1z\u00ed k postupn\u00e9 islamizaci oblasti. V roce 1889 Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Francie dos\u00e1hly dohody o hranic\u00edch Gambie, kter\u00e9 z\u00edskaly dne\u0161n\u00ed podobu. Od roku 1894 byla zem\u011b britsk\u00fdm protektor\u00e1tem, ve vnitrozem\u00ed byl uplat\u0148ov\u00e1n pro Brity typick\u00fd syst\u00e9m nep\u0159\u00edm\u00e9 spr\u00e1vy. \u00dazem\u00ed Britov\u00e9 rozd\u011blili na 35 oblast\u00ed v \u010dele s n\u00e1\u010deln\u00edky. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Gambijci bojovali v britsk\u00fdch odd\u00edlech v Barm\u011b. V roce 1962 z\u00edskala Gambie vnit\u0159n\u00ed autonomii. Dne 18. \u00fanora 1965 byla vyhl\u00e1\u0161ena nez\u00e1vislost.\nNa rozd\u00edl od sousedn\u00edho Senegalu se politick\u00fd \u017eivot v Gambii rozv\u00edjel velmi pomalu. Univerz\u00e1ln\u00ed volebn\u00ed pr\u00e1vo bylo zavedeno a\u017e v roce 1960. P\u0159ed z\u00edsk\u00e1n\u00edm nez\u00e1vislosti byly v zemi aktivn\u00ed pouze dv\u011b v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed politick\u00e9 strany \u2013 Sjednocen\u00e1 strana (anglicky: United Party - UP), h\u00e1j\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1jmy m\u011bstsk\u00e9ho obyvatelstva pob\u0159e\u017en\u00ed oblasti, a agr\u00e1rn\u011b orientovan\u00e1 Protektor\u00e1tn\u00ed lidov\u00e1 strana, pozd\u011bj\u0161\u00ed Lidov\u00e1 pokrokov\u00e1 strana (anglicky: Protectorate People\u2018s Party/People\u2018s Progressive Party \u2013 PPP), veden\u00e1 Dawdou Jawarou. Ve volb\u00e1ch roku 1962 se stala dominantn\u00ed stranou PPP, a tak to byl Jawara, kter\u00fd p\u0159ivedl zemi k nez\u00e1vislosti v r\u00e1mci Commonwealthu v roce 1965. V roce 1970 se zem\u011b stala republikou v \u010dele s prezidentem.Politick\u00fd v\u00fdvoj lze p\u0159ipodobnit k v\u00fdvoji v jin\u00e9 africk\u00e9 zemi \u2013 Botswan\u011b. Prob\u00edhaly zde \u0159\u00e1dn\u00e9 volby, ze kter\u00fdch v\u017edy s velkou p\u0159evahou jako nejsiln\u011bj\u0161\u00ed parlamentn\u00ed strana vze\u0161la PPP a Jawara byl se zna\u010dn\u00fdm n\u00e1skokem opakovan\u011b volen prezidentem zem\u011b. Ani zde nikdy neprob\u011bhla demokratick\u00e1 v\u00fdm\u011bna mocensk\u00fdch elit. Podobn\u011b jako Botswana, ani Gambie nepokl\u00e1dala za nutn\u00e9 investovat do arm\u00e1dy. A\u017e do roku 1982 nem\u011bla Gambie arm\u00e1du \u017e\u00e1dnou.\nObdob\u00ed Jawarovy vl\u00e1dy b\u00fdv\u00e1 \u010dasto zjednodu\u0161en\u011b vn\u00edm\u00e1no jasn\u011b pozitivn\u011b d\u00edky v\u00edcestranick\u00e9mu syst\u00e9mu, kter\u00fd je v tomto obdob\u00ed africk\u00e9m kontextu v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Jawarova dlouholet\u00e1 vl\u00e1da, by\u0165 legitimizovan\u00e1 opakovan\u00fdmi volbami, ve kter\u00fdch opozice i kv\u016fli zna\u010dn\u011b v\u011bt\u0161inov\u00e9mu volebn\u00edmu syst\u00e9mu nebyla schopna z\u00edskat v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pozice, byla zna\u010dn\u011b autokratick\u00e1 a b\u011bhem t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159iceti let se vl\u00e1dn\u00ed re\u017eim stal v\u00fdrazn\u011b zkorumpovan\u00fdm. Hlavn\u00ed politick\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed nep\u0159edstavovala demokratick\u00e1 opozice, tvo\u0159en\u00e1 z v\u00fdznamn\u00e9 \u010d\u00e1sti uskupen\u00edmi vznikl\u00fdmi z od\u0161t\u011bpen\u00fdch frakc\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed PPP, n\u00fdbr\u017e pokus o st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat v roce 1981. Jawara, pod jeho\u017e veden\u00edm do t\u00e9 doby Gambie nem\u011bla vlastn\u00ed arm\u00e1du, po\u017e\u00e1dal o vojenskou pomoc sousedn\u00ed Senegal. Po t\u00fddenn\u00edch boj\u00edch byli povstalci pora\u017eeni; krvav\u00fd st\u0159et si vy\u017e\u00e1dal p\u0159es 1000 ob\u011bt\u00ed. Pokus o p\u0159evrat m\u011bl dva z\u00e1sadn\u00ed politick\u00e9 d\u016fsledky. Za prv\u00e9 dal o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji vzniknout Senegambijsk\u00e9 konfederaci, kter\u00e1 v\u0161ak byla vzhledem k nerovn\u00e9mu postaven\u00ed velk\u00e9ho Senegalu a mal\u00e9 Gambie rozpu\u0161t\u011bna v roce 1989. Za druh\u00e9 do\u0161lo k vytvo\u0159en\u00ed arm\u00e1dy, nejprve v podob\u011b spole\u010dn\u00e9 senegambijsk\u00e9. Z t\u00e9 se po konci konfederace vy\u010dlenila Gambijsk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed arm\u00e1da.\nZa\u010d\u00e1tkem 90. let za\u010dala nar\u016fstat nespokojenost s Jawarov\u00fdm re\u017eimem, kter\u00fd byl obvi\u0148ov\u00e1n z korupce a finan\u010dn\u00edch machinac\u00ed. Nespokojen\u00e1 za\u010dala b\u00fdt i arm\u00e1da, kter\u00e1 opakovan\u011b protestovala proti opo\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed plateb a neuspokojiv\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m slu\u017eby. P\u0159es tento v\u00fdvoj byl nekrvav\u00fd vojensk\u00fd p\u0159evrat 22. \u010dervence 1994 veden\u00fd poru\u010d\u00edkem Yahyou Jammehem p\u0159ekvapen\u00edm. Snadnost uchopen\u00ed moci patrn\u011b p\u0159ekvapila i samotn\u00e9 akt\u00e9ry pu\u010de. Jawarovy \u017e\u00e1dosti o zahrani\u010dn\u00ed intervenci byly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a Jawarovi samotn\u00e9mu nezbylo ne\u017e odej\u00edt do exilu do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. Bezprost\u0159edn\u00ed pohnutkou k pokusu o p\u0159evrat byla nespokojenost v arm\u00e1d\u011b. Byly probl\u00e9my se stravov\u00e1n\u00edm a ubytov\u00e1n\u00edm, mlad\u00ed d\u016fstojn\u00edci nevid\u011bli svoji perspektivu, nebo\u0165 vy\u0161\u0161\u00ed pozice zauj\u00edmali Nigerijci, jeliko\u017e na z\u00e1klad\u011b vojensk\u00fdch smluv Nig\u00e9rie pom\u00e1hala Gambii budovat vlastn\u00ed arm\u00e1du. S\u00e1m Jammeh pat\u0159il k jednotce, kter\u00e1 se \u00fa\u010dastnila m\u00edrov\u00e9 mise v Lib\u00e9rii, av\u0161ak nedostala za tento \u00fakol zaplaceno.Jammeh st\u00e1l v \u010dele st\u00e1tu nejprve jako p\u0159edseda p\u011bti\u010dlenn\u00e9 Do\u010dasn\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed rady ozbrojen\u00fdch sil (anglicky: Armed Forces Provisional Ruling Council - AFPRC). \u017d\u00e1dn\u00fd z d\u016fstojn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed ji tvo\u0159ili, nebyl star\u0161\u00ed 30 let. P\u0159evrat m\u011bl zpo\u010d\u00e1tku \u0161irokou podporu mezi obyvatelstvem, kter\u00e9 si slibovalo zm\u011bnu po dlouholet\u00e9 zkostnat\u011bl\u00e9 Jawarov\u011b vl\u00e1d\u011b. Jammeh je\u0161t\u011b obratn\u011b zvy\u0161oval o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u00fdmi populistick\u00fdmi prohl\u00e1\u0161en\u00edmi pln\u00fdmi u\u0161lechtil\u00fdch c\u00edl\u016f. \u201eKritizujte n\u00e1s, kdykoliv se zm\u00fdl\u00edme. Nechceme va\u0161i chv\u00e1lu,\u201c vzkazoval m\u00e9di\u00edm.\nJammeh p\u0159est\u00e1l n\u011bkolik pokus\u016f o sv\u00e9 svr\u017een\u00ed, v\u010detn\u011b snahy o p\u0159evrat ze strany n\u011bkter\u00fdch ostatn\u00edch \u010dlen\u016f Rady. Postupn\u011b se z pozice prvn\u00edho mezi rovn\u00fdmi v r\u00e1mci Rady stal jedin\u00fdm, a sm\u011b\u0159oval tak za sv\u00fdm c\u00edlem dos\u00e1hnout v\u00edt\u011bzstv\u00ed v prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch. N\u00e1vrh nov\u00e9 \u00fastavy byl Jammehovi \u0161it\u00fd na m\u00edru, kandid\u00e1t musel b\u00fdt ve v\u011bku mezi 30 a 65 lety. Takov\u00e1to v\u011bkov\u00e1 hranice znemo\u017enila kandidaturu \u0159ad\u011b politick\u00fdch veter\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed se mohli st\u00e1t Jammehov\u00fdmi v\u00e1\u017en\u00fdmi soupe\u0159i. Po\u010det mo\u017en\u00fdch funk\u010dn\u00edch obdob\u00ed prezidenta nebyl omezen. \u00dastava z\u00e1rove\u0148 zaru\u010dovala beztrestnost \u010dlen\u016fm AFPRC za minul\u00e9 \u010diny a byla schv\u00e1lena v referendu 8. srpna 1996.\nJammeh neponechal nic n\u00e1hod\u011b. Z\u00e1kaz \u010dinnosti politick\u00fdch stran byl zru\u0161en jen n\u011bkolik t\u00fddn\u016f p\u0159ed prezidentsk\u00fdmi volbami pl\u00e1novan\u00fdmi na konec z\u00e1\u0159\u00ed 1996. T\u0159i nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed strany minul\u00e9ho re\u017eimu v\u0161ak byly zak\u00e1z\u00e1ny i nad\u00e1le a kandidatura byla zak\u00e1z\u00e1na komukoliv, kdo v letech 1964\u20131994 zast\u00e1val jakoukoliv vl\u00e1dn\u00ed funkci. AFPRC se dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed transformovala v politickou stranu \u2013 Alianci pro vlasteneck\u00e9 p\u0159esm\u011brov\u00e1n\u00ed a v\u00fdstavbu (anglicky: Aliance for Patriotic Reorientation and Construction - APRC).B\u011bhem volebn\u00ed kampan\u011b Jammeh rozdal mezi obyvatelstvo propaga\u010dn\u00ed tri\u010dka v hodnot\u011b 5 mil. USD. Vl\u00e1dou kontrolovan\u00e1 m\u00e9dia vyu\u017eil Jammeh pro vlastn\u00ed kampa\u0148, nepohodln\u00ed novin\u00e1\u0159i byli zat\u00fdk\u00e1ni, protikandid\u00e1ti zastra\u0161ov\u00e1ni. Jammeh v prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch usp\u011bl. Usp\u011bla i APRC v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v lednu 1997, kter\u00e9 byly na rozd\u00edl od voleb prezidentsk\u00fdch opozic\u00ed i v\u011bt\u0161inou mezin\u00e1rodn\u00edch pozorovatel\u016f ozna\u010deny za spravedliv\u00e9.V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech vystupovala Jammehova vl\u00e1da nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi zp\u016fsoby proti nez\u00e1visl\u00e9mu tisku. Nez\u00e1vislost Nez\u00e1visl\u00e9 volebn\u00ed komise byla opakovan\u011b zpochyb\u0148ov\u00e1na. Vl\u00e1da ohl\u00e1sila n\u011bkolik odhalen\u00fdch spiknut\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla v\u00e9st ke st\u00e1tn\u00edmu p\u0159evratu. V zemi rovn\u011b\u017e prob\u011bhlo n\u011bkolik protivl\u00e1dn\u00edch demonstrac\u00ed, kter\u00e9 byly zpravidla n\u00e1siln\u011b rozehn\u00e1ny, a do\u0161lo i k ob\u011btem na \u017eivotech.\nV roce 2001 byla povolena \u010dinnost t\u0159\u00ed stran do t\u00e9 doby zak\u00e1zan\u00fdch, av\u0161ak jejich p\u0159edstavitel\u00e9, kte\u0159\u00ed byli aktivn\u00ed za prvn\u00ed republiky, se st\u00e1le nemohli uch\u00e1zet o st\u00e1tn\u00ed funkce ve volb\u00e1ch. Jawara, kter\u00fd byl v roce 1996 in absentia obvin\u011bn z defraudace a posl\u00e9ze mu byl zabaven ve\u0161ker\u00fd majetek v zemi, byl Jammehem amnestov\u00e1n. V \u010dervnu 2002 se vr\u00e1til do rodn\u00e9 Gambie, setkal se s prezidentem, rezignoval na sv\u00e9, by\u0165 ji\u017e jen form\u00e1ln\u00ed, p\u0159edsednictv\u00ed PPP a rozhodl se odej\u00edt z politick\u00e9ho \u017eivota.\nJammeh sv\u016fj \u00fa\u0159ad obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v \u0159\u00edjnu 2001, kter\u00e9 byly mezin\u00e1rodn\u00edmi pozorovateli ozna\u010deny za celkem spravedliv\u00e9, na rozd\u00edl od gambijsk\u00e9 opozice, kter\u00e1 poukazovala na machinace se seznamy voli\u010d\u016f. Volba byla umo\u017en\u011bna \u0159ad\u011b Senegalc\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v Gambii, zpravidla p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Jammehova etnika Diola, zat\u00edmco Gambijci \u017eij\u00edc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed volit nemohli.\nV\u011bt\u0161ina opozi\u010dn\u00edch stran se rozhodla bojkotovat parlamentn\u00ed volby v lednu 2002, ve kter\u00fdch za velmi n\u00edzk\u00e9 \u00fa\u010dasti voli\u010d\u016f z\u00edskala t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny mand\u00e1ty APRC. Bojkotov\u00e1ny byly i dlouho odkl\u00e1dan\u00e9 m\u00edstn\u00ed volby, kter\u00e9 prob\u011bhly poprv\u00e9 od roku 1992 v dubnu 2002. Podobn\u00e1 situace, kterou lze ozna\u010dit za kvazidemokracii, panovala i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech. Rovn\u011b\u017e posledn\u00ed volby se vyzna\u010dovaly naprosto nerovn\u00fdmi podm\u00ednkami volebn\u00ed kampan\u011b. Nebylo proto p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee Jammeh byl op\u011bt zvolen prezidentem v z\u00e1\u0159\u00ed 2006 a n\u00e1sledn\u011b APRC v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v lednu 2007 z\u00edskala 42 z 48 mo\u017en\u00fdch mand\u00e1t\u016f.V roce 2013 vystoupila Gambie z Commonwealthu a roku 2016 z Mezin\u00e1rodn\u00edho trestn\u00edho soudu (ICC).V prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch konan\u00fdch v prosinci 2016 Jammeh podlehl opozi\u010dn\u00edmu Adamovi Barrowovi, av\u0161ak odm\u00edtl uznat jejich v\u00fdsledek a vzd\u00e1t se sv\u00e9ho postu. N\u00e1sledn\u011b dne 19. ledna 2017 vstoupila do zem\u011b senegalsk\u00e1 arm\u00e1da s podporou st\u00e1t\u016f ECOWAS, aby zajistila bezodkladn\u00e9 p\u0159ed\u00e1n\u00ed moci v\u00edt\u011bzi voleb.V roce 2018 se Gambie vr\u00e1tila do Commonwealthu.\nGambijsk\u00e1 vlajka je tvo\u0159ena listem o pom\u011bru stran 2:3 se t\u0159emi vodorovn\u00fdmi pruhy \u2013 \u010derven\u00fdm, modr\u00fdm a zelen\u00fdm, kter\u00e9 jsou odd\u011bleny b\u00edl\u00fdmi lemy. Pom\u011br \u0161\u00ed\u0159ek pruh\u016f je 6:1:4:1:6.\nGambijsk\u00e1 hymna je p\u00edse\u0148 For The Gambia Our Homeland (\u010desky Pro Gambii, na\u0161i vlast), kterou na motivy lidov\u00e9 gambijsk\u00e9 p\u00edsn\u011b slo\u017eil Jeremy Howe.\n\u00dazem\u00ed Gambie je prakticky tvo\u0159eno pouze \u0161irokou aluvi\u00e1ln\u00ed n\u00ed\u017einou, m\u00edrn\u011b se skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0159ece Gambia, kter\u00e1 vytv\u00e1\u0159\u00ed estu\u00e1riov\u00e9 \u00fast\u00ed do Atlantsk\u00e9ho oce\u00e1nu. V Gambii panuje tropick\u00e9 klima s letn\u00edm obdob\u00edm de\u0161\u0165\u016f. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 ro\u010dn\u00ed teploty se pohybuj\u00ed v rozmez\u00ed 25 \u00b0C a\u017e 26 \u00b0C.\n\u00dazem\u00ed Gambie p\u0159edstavuje typick\u00fd p\u0159\u00edklad um\u011bl\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch hranic definovan\u00fdch bez p\u0159ihl\u00e9dnut\u00ed k m\u00edstn\u00edm geografick\u00fdm \u010di etnick\u00fdm pom\u011br\u016fm. Gambijsk\u00e9 teritorium bylo ur\u010deno jako desetim\u00edlov\u00fd p\u00e1s na obou b\u0159ez\u00edch \u0159eky Gambie v \u00faseku jej\u00ed splavnosti.\nNejvy\u0161\u0161\u00ed bod Gambie (53 m n. m.) se nach\u00e1z\u00ed ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b v oblasti Upper River Division v okrese Wuli asi 1 km od senegalsk\u00e9 hranice. Jedn\u00e1 se o malou v\u00fd\u0161inu pobl\u00ed\u017e osady Maka cca 17 km severoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Fatoto (sou\u0159adnice: ). Je sou\u010d\u00e1st\u00ed Guinejsk\u00e9 vyso\u010diny.\nGambie je rozd\u011blena do p\u011bti kraj\u016f zvan\u00fdch division a jednoho m\u011bsta (city), ty d\u00e1le na 43 okres\u016f.\nLower River (Mansa Konko)\nCentral River (Janjanbureh)\nNorth Bank (Kerewan)\nUpper River (Basse Santa Su)\nWestern (Brikama)Hlavn\u00ed m\u011bsto Banjul je klasifikov\u00e1no jako m\u011bsto na \u00farovni kraje. Nejv\u011bt\u0161\u00edmi m\u011bsty jsou ale Serekunda a Brikama.\nGambie je zaostal\u00fd zem\u011bd\u011blsk\u00fd st\u00e1t. Skl\u00edz\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm podzemnice olejn\u00e1, r\u00fd\u017ee, proso, maniok, lu\u0161t\u011bniny, kuku\u0159ice a bavlna. Chovaj\u00ed se skot, ovce a kozy. V\u00fdznamn\u00fd je rybolov.\nGambie zab\u00edr\u00e1 d\u016fle\u017eitou oblast uprost\u0159ed Senegalu a vzhledem k p\u0159\u00edrodn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m hraje d\u016fle\u017eitou roli pro dopravu zbo\u017e\u00ed v r\u00e1mci Senegalu. Pr\u016fjezd Gambi\u00ed je proto zpoplatn\u011bn.\nD\u016fle\u017eit\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm odv\u011btv\u00edm se st\u00e1v\u00e1 turistika, rozs\u00e1hl\u00e9 turistick\u00e9 komplexy vyr\u016fstaj\u00ed na pob\u0159e\u017e\u00ed Atlantsk\u00e9ho oce\u00e1nu. Gambijsk\u00e9 pl\u00e1\u017ee p\u0159edstavuj\u00ed jedno z nejbli\u017e\u0161\u00edch celoro\u010dn\u011b tepl\u00fdch mo\u0159\u00ed pro turisty ze z\u00e1padn\u00ed Evropy.\n18. 2. 1965 \u2013 9. 2. 1966 \u2013 Sir John Warburton Paul \u2013 gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r reprezentuj\u00edc\u00ed britskou monarchii jako hlava st\u00e1tu\n9. 2. 1966 \u2013 \u010dervenec 1966 \u2013 Sir Farimang Mamadi Singhateh \u2013 \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r reprezentuj\u00edc\u00ed britskou monarchii jako hlava st\u00e1tu\n\u010dervenec 1966 \u2013 24. 4. 1970 \u2013 Sir Farimang Mamadi Singhateh \u2013 gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r reprezentuj\u00edc\u00ed britskou monarchii jako hlava st\u00e1tu\n24. 4. 1970 \u2013 22. 7. 1994 \u2013 Sir Dawda Kairaba Jawara \u2013 prezident; PPP\n30. 7. 1981 \u2013 5. 8. 1981 \u2013 Kukoi Samba Sanyang \u2013 p\u0159edseda N\u00e1rodn\u00ed revolu\u010dn\u00ed rady; vzbou\u0159eneck\u00fd; voj.\n22. 7. 1994 \u2013 28. 9. 1996 \u2013 Yahya Abdul-Azziz Jemus Junkung Jammeh \u2013 p\u0159edseda Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed rady arm\u00e1dn\u00edch sil; voj.\n28. 9. 1996 \u2013 18. 10. 1996 \u2013 Yahya Abdul-Azziz Jemus Junkung Jammeh \u2013 hlava st\u00e1tu\n18. 10. 1996 \u2013 2017 \u2013 Yahya Abdul-Azziz Jemus Junkung Jammeh \u2013 prezident; APRC\nod 2017 \u2013 Adama Barrow \u2013 prezident\n \n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo Gambie ve Wikislovn\u00edku\nGambie \u010desky\n Country of Origin Information Report - Gambia . UK Border Agency, 2011-10-17 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2011-12-08. (anglicky) \n Gambia - Amnesty International Report 2011 . Amnesty International . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2011-09-04. (anglicky) \n Gambia, The (2011) . Freedom House . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2011-08-23. (anglicky) \nBureau of African Affairs. Background Note: Gambita, The . U.S. Department of State, 2011-04-22 . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nCIA. The World Factbook - Gambia, The . Rev. 2011-07-21 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2020-04-24. (anglicky) \nZastupitelsk\u00fd \u00fa\u0159ad \u010cR v Akk\u0159e. Souhrnn\u00e1 teritori\u00e1ln\u00ed informace: Gambie . Businessinfo.cz, 2008-10-20 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2011-08-12. \nCLARK, Andrew, a kol. The Gambia . Encyclopaedia Britannica . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Nobukimi Anajama? <<>>: Nobukimi Anajama (1532\u20131582), zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e pod jm\u00e9nem Baisetsu, byl jedn\u00edm z 24 gener\u00e1l\u016f vojsk \u0160ingena Takedy ve 4. bitv\u011b o Kawanakad\u017eimu (1561) a v bitv\u011b o Mitakagaharu (1572). Byl \u017eenat\u00fd s \u0160ingenovou sestrou. Za sv\u00e9 slu\u017eby obdr\u017eel v roce 1569 hrad a pozemky v provincii Suruga, kde str\u00e1vil bezm\u00e1la 10 let \u017eivota. Byl v\u00fdznamn\u00fdm \u010dl\u00e1nkem v hierarchii klanu Takeda pod veden\u00edm Kacujoriho. Kacujori jej pov\u011b\u0159il, aby vedl arm\u00e1du do bitvy u Naga\u0161ina (1575). Jejich vz\u00e1jemn\u00e9 neshody a nevra\u017eivost v\u0161ak zp\u016fsobily citeln\u00e9 r\u00e1ny Beisecuov\u00fdm vazb\u00e1m na klan Takeda, co\u017e z\u0159ejm\u011b vedlo k jeho p\u0159eb\u011bhnut\u00ed pod vl\u00e1du Iejasua Tokugawy. Za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, po smrti Nobunagy Ody, doprov\u00e1zel Iejasua na cest\u011b do Kj\u00f3ta. Dom\u016f se vraceli ka\u017ed\u00fd jinou cestou, b\u011bhem t\u00e9to pouti byl zabit. Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee jeho smrt zp\u016fsobili pomstychtiv\u00ed vazalov\u00e9 klanu Takeda, kte\u0159\u00ed Anajamu n\u011bkolik t\u00fddn\u016f stopovali.", "<<>>: Co je Tom\u00e1\u0161 Kov\u00e1\u0159\u00edk? <<>>: Tom\u00e1\u0161 Kov\u00e1\u0159\u00edk (cca 1824 \u2013 8. \u0159\u00edjna 1881 Velk\u00fd \u00dajezd) byl rakousk\u00fd politik \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti; poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu.\nByl synem zahradn\u00edka Franti\u0161ka Kov\u00e1\u0159\u00edka ve Velk\u00e9m \u00dajezdu. P\u016fsobil jako starosta ve Velk\u00e9m \u00dajezdu. Z\u00edskal Zlat\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Byl p\u0159edsedou rolnick\u00e9 z\u00e1lo\u017eny ve Velk\u00e9m \u00dajezdu a spr\u00e1vcem tamn\u00ed kontribu\u010densk\u00e9 z\u00e1lo\u017eny. Zast\u00e1val t\u00e9\u017e funkci m\u00edstop\u0159edsedy akciov\u00e9ho cukrovaru v Prosenic\u00edch a \u010dlena okresn\u00ed komise pro oce\u0148ov\u00e1n\u00ed pozemk\u016f.V 70. letech se zapojil i do vysok\u00e9 politiky. V zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v z\u00e1\u0159\u00ed 1871 byl zvolen na Moravsk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm, za kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed, obvod Hranice, Libav\u00e1, Lipn\u00edk. Mand\u00e1t zde obh\u00e1jil i v zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v prosinci 1871. Roku 1872 byl zbaven mand\u00e1tu. Usp\u011bl i v zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 1878. V roce 1871 se uv\u00e1d\u00ed jako ofici\u00e1ln\u00ed kandid\u00e1t N\u00e1rodn\u00ed strany (staro\u010desk\u00e9).Zem\u0159el v \u0159\u00edjnu 1881 ve v\u011bku 57 let. Trp\u011bl plicn\u00edm neduhem. P\u0159\u00ed\u010dinou \u00famrt\u00ed byla tuberkul\u00f3za.", "<<>>: Co je Via Aemilia Scauri? <<>>: Via Aemilia Scauri byla starov\u011bk\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00e1 silnice, kterou nechal zbudovat b\u00fdval\u00fd konzul Marcus Aemilius Scaurus, kdy\u017e byl ve funkci censora v roce 109 p\u0159. n. l.\nJedn\u00e1 se zejm\u00e9na o pob\u0159e\u017en\u00ed cestu, kter\u00e1 kop\u00edruje trasu jin\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice Via Aurelia a spojuje \u0158\u00edm s m\u011bsty Piacenza a Pisa, sm\u011brem p\u0159es Janov. Bl\u00edzko m\u011bsta Cosa se jej\u00ed trasa ot\u00e1\u010d\u00ed sm\u011brem do vnitrozem\u00ed a paraleln\u011b s Via Aurelia. D\u00e1le na sever se Via Aemilia Scauri spojuje s Via Postumia a pokra\u010duje d\u00e1le jako Via Julia Augusta.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Via Aemilia Scauri na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vod\u00e1rensk\u00e1 v\u011b\u017e v Ciheln\u00e1ch? <<>>: Vod\u00e1rensk\u00e1 v\u011b\u017e v Ciheln\u00e1ch je funkcionalistick\u00e1 technick\u00e1 pam\u00e1tka ve m\u011bst\u011b Jarom\u011b\u0159. V roce 1984 byla zaps\u00e1na do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky.\nP\u016fvodn\u00ed jarom\u011b\u0159sk\u00fd vodovod nap\u00e1jel pouli\u010dn\u00ed pumpy a byl z\u00e1sobov\u00e1n z vod\u00e1rny u kaple svat\u00e9 Anny a bl\u00edzk\u00e9 stud\u00e1nky. Byl postaven v letech 1882\u20131887. Projekt nov\u00e9ho vodovodu vypracoval Jan Vladim\u00edr Hr\u00e1sk\u00fd a jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed byla vod\u00e1rensk\u00e1 v\u011b\u017e, jej\u00ed\u017e architektonickou \u00fapravu vytvo\u0159il Franti\u0161ek Janda, \u017e\u00e1k Jana Kot\u011bry. Nov\u00fd jarom\u011b\u0159sk\u00fd vodojem byl postaven v letech 1927 a\u017e 1928 a byl v provozu v letech 1927 a\u017e 1985. Pot\u00e9 za\u010dala b\u00fdt voda p\u0159iv\u00e1d\u011bna vodovodem z vodojemu u Zalo\u0148ova. V sou\u010dasnosti nen\u00ed ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupn\u00fd.\nMohutn\u00e1 v\u00e1lcov\u00e1 v\u011b\u017e vod\u00e1rny m\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159enou n\u00e1dr\u017e ve v\u00fd\u0161ce 20 metr\u016f o objemu 400 m\u00b3. Z t\u00e9 pak byla voda samosp\u00e1dem rozv\u00e1d\u011bna po m\u011bst\u011b. Pohledov\u011b je objekt po v\u00fd\u0161ce rozd\u011blen na \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti. Po obvodu p\u0159\u00edzemn\u00ed \u010d\u00e1sti d\u0159\u00edku vodojemu je ploch\u00e1 st\u0159echa podep\u0159en\u00e1 12 v\u00e1lcov\u00fdmi sloupy. Z n\u00ed vystupuje v\u00e1lcov\u00e1 v\u011b\u017e, kter\u00e1 je \u010dlen\u011bna m\u011blk\u00fdmi liz\u00e9nami. V t\u011ble v\u00e1lce dole a naho\u0159e mezi liz\u00e9nami jsou um\u00edst\u011bna \u010dty\u0159i obd\u00e9ln\u00e1 okna (2 \u00d7 4). Na kalichov\u00fd \u0161irok\u00fd prstenec nased\u00e1 v\u00e1lcov\u00e1 n\u00e1dr\u017e d\u011blena m\u011blk\u00fdmi liz\u00e9nami. N\u00e1dr\u017e je ukon\u010dena ku\u017eelovou m\u011bd\u011bnou st\u0159echou, kter\u00e1 m\u00e1 4 kruhov\u00e9 vik\u00fd\u0159e s velk\u00fdmi okny d\u011blen\u00fdmi do k\u0159\u00ed\u017ee. Na vrcholu st\u0159echy nalezneme makovici a hromosvod.", "<<>>: Co je Martin \u0160trba? <<>>: Martin \u0160trba (* 22. b\u0159ezna 1976 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice) je \u010desk\u00fd ledn\u00ed hokejista hraj\u00edc\u00ed na postu \u00fato\u010dn\u00edka a n\u00e1sledn\u011b tren\u00e9r tohoto sportu.\nS ledn\u00edm hokejem za\u010d\u00ednal ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, v dru\u017estvu HC \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice. Za n\u011b v ro\u010dn\u00edku 119/1995 nastoupil ke sv\u00e9mu prvn\u00edmu utk\u00e1n\u00ed za mu\u017esk\u00fd v\u00fdb\u011br. A\u010d se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm ro\u010dn\u00edku stal pevnou sou\u010d\u00e1st\u00ed k\u00e1dru, ro\u010dn\u00edk 1996/1997 odehr\u00e1l za HC Vajgar Jind\u0159ich\u016fv Hradec. Od sez\u00f3ny 1997/1998 ji\u017e ale op\u011bt pat\u0159il ke hr\u00e1\u010d\u016fm \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho v\u00fdb\u011bru, by\u0165 si b\u011bhem t\u00e9to sez\u00f3ny t\u0159ikr\u00e1t zahr\u00e1l i za IHC P\u00edsek. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch odehr\u00e1l v \u0159ad\u011b za sebou sedm sez\u00f3n, b\u011bhem nich\u017e se (v ro\u010dn\u00edku 2001/2002 stal i sou\u010d\u00e1st\u00ed reprezenta\u010dn\u00edho v\u00fdb\u011bru \u010cesk\u00e9 republiky), ale pot\u00e9 zam\u00ed\u0159il do rusk\u00e9 sout\u011b\u017ee, co celku HK Spartak Moskva. Za n\u011bj nastupoval v ro\u010dn\u00edku 2004/2005, ale v jeho pr\u016fb\u011bhu se vr\u00e1til zp\u011bt do \u010cesk\u00e9 republiky a hr\u00e1l za B\u00edl\u00e9 Tygry Liberec, je\u017e je\u0161t\u011b ve stejn\u00e9 sez\u00f3n\u011b vym\u011bnil za \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, se kter\u00fdmi odehr\u00e1l jak playoff druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee, tak n\u00e1slednou bar\u00e1\u017e.Od ro\u010dn\u00edku 2005/2006 pat\u0159il po t\u0159i sez\u00f3ny do k\u00e1dru dru\u017estva pra\u017esk\u00e9 Sparty. S n\u00ed dok\u00e1zal v prvn\u00edch dvou sez\u00f3n\u00e1ch vyhr\u00e1t titul mistra \u010desk\u00e9 hokejov\u00e9 extraligy, kdy\u017e nejprve Sparta ve fin\u00e1le porazila Slavii v pom\u011bru 4:2 a o rok pozd\u011bji triumf obh\u00e1jili v\u00edt\u011bzstv\u00edm ve stejn\u00e9m pom\u011bru nad Pardubicemi. Po t\u0159et\u00ed sez\u00f3n\u011b se s n\u00edm v\u0161ak t\u00fdm rozlou\u010dil. P\u0159estoupil do celku BK Mlad\u00e1 Boleslav, kter\u00fd tehdy do extraligy postoupil z ni\u017e\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee. Na za\u010d\u00e1tku listopadu t\u00e9ho\u017e roku v\u0161ak v klubu skon\u010dil a dostal svolen\u00ed hledat si nov\u00e9 anga\u017em\u00e1, kter\u00fdm se do konce sez\u00f3ny stalo slovensk\u00e9 mu\u017estvo HKm Zvolen. Pot\u00e9 se vr\u00e1til zp\u011bt do \u010cesk\u00e9 republiky, ale po t\u0159ech odehran\u00fdch z\u00e1pasech za \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice v ro\u010dn\u00edku 2009/2010 p\u0159estoupil do HC T\u00e1bor, za n\u011bj\u017e odehr\u00e1l i n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sez\u00f3nu 2010/2011. Pot\u00e9 pat\u0159il dv\u011b sez\u00f3ny t\u00fdmu HC David Servis \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, ve kter\u00e9m po ro\u010dn\u00edku 2012/2013 svou kari\u00e9ru ukon\u010dil.\nPrvn\u00ed \u0160trbovou tren\u00e9rskou zku\u0161enost\u00ed byl juniorsk\u00fdch v\u00fdb\u011br Motoru \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, by\u0165 ji\u017e b\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed ve Spart\u011b tr\u00e9noval tamn\u00ed d\u011bti. Kdy\u017e v sez\u00f3n\u011b 2015/2016 skon\u010dil u v\u00fdb\u011bru mu\u017e\u016f \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic tren\u00e9r Petr Rosol a mu\u017estvo p\u0159ebral Radek B\u011blohlav, vybral si \u0160trbu za sv\u00e9ho nov\u00e9ho asistenta. Po sez\u00f3n\u011b se stal nov\u00fdm tren\u00e9rem \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho celku Anton\u00edn Stavja\u0148a, \u0160trbu jako sv\u00e9ho asistenta si v\u0161ak ponechal. V polovin\u011b \u0159\u00edjna 2017 u mu\u017estva Stavja\u0148a skon\u010dil. V jedin\u00e9m utk\u00e1n\u00ed (s P\u0159erovem, kter\u00fd porazili 3:0) vedli t\u00fdm Stavja\u0148ovi asistenti \u0160trba s Franti\u0161kem Bombicem, ale pot\u00e9 mu\u017estvo p\u0159bral nov\u00fd tren\u00e9rsk\u00fd t\u00fdm v \u010dele s Marianem Jel\u00ednkem a ten se \u0160trbou ji\u017e nepo\u010d\u00edtal. Vr\u00e1til se proto k \u010deskobud\u011bjovick\u00fdm junior\u016fm jako asistent tren\u00e9ra a ro\u010dn\u00edk 2018/2019 d\u011blal hlavn\u00edho tren\u00e9ra v\u00fdb\u011bru do devaten\u00e1cti let tohoto celku.V sez\u00f3n\u011b 2019/2020 tr\u00e9noval mu\u017estvo Pir\u00e1t\u016f Chomutov, kte\u0159\u00ed p\u0159ed ro\u010dn\u00edkem sestoupili z nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee. Na konci listopadu 2019 u mu\u017estva pro neuspokojiv\u00e9 v\u00fdsledky skon\u010dil. Za\u010d\u00e1tkem dubna 2020 \u0160trbovo anga\u017eov\u00e1n\u00ed na tren\u00e9rsk\u00e9 m\u00edsto ohl\u00e1sila pra\u017esk\u00e1 Slavia, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm neprodlou\u017eila smlouvu se st\u00e1vaj\u00edc\u00edm kou\u010dem Milo\u0161em \u0158\u00edhou mlad\u0161\u00edm. Veden\u00ed pra\u017esk\u00e9ho klubu ho v\u0161ak 13. ledna 2021 kv\u016fli neuspokojiv\u00fdm v\u00fdsledk\u016fm j\u00edm veden\u00e9ho mu\u017estva odvolalo.\nMartin \u0160trba \u2013 statistiky na Eliteprospects.", "<<>>: Co je Martin Macko? <<>>: Martin Macko (17. \u010dervna 1920 \u2013 18. \u010dervna 1977) byl \u010deskoslovensk\u00fd fotbalov\u00fd rozhod\u010d\u00ed.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize p\u016fsobil v letech 1951-1963. \u0158\u00eddil celkem 56 ligov\u00fdch utk\u00e1n\u00ed. Jako mezin\u00e1rodn\u00ed rozhod\u010d\u00ed \u0159\u00eddil v letech 1955-1958 p\u011bt mezist\u00e1tn\u00edch utk\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b jednoho utk\u00e1n\u00ed Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale 1958. V evropsk\u00fdch poh\u00e1rech \u0159\u00eddil v Poh\u00e1ru mistr\u016f evropsk\u00fdch zemi v roce 1959 1 utk\u00e1n\u00ed.\nJE\u0158\u00c1BEK, Lubo\u0161: \u010cesk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd fotbal: lexikon osobnost\u00ed a klub\u016f 1906-2006, Praha, Grada 2007.\n\u0160mapion\u00e1t v JAR bez slovensk\u00fdch rozhod\u010d\u00edch\nFootballzz.co.", "<<>>: Co je S\u00eddli\u0161t\u011b Labsk\u00e1 kotlina II? <<>>: S\u00eddli\u0161t\u011b Labsk\u00e1 kotlina II je n\u00e1zev urbanistick\u00e9ho celku (s\u00eddli\u0161t\u011b) v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, jihov\u00fdchodn\u011b od historick\u00e9ho j\u00e1dra m\u011bsta. V\u011bt\u0161ina s\u00eddli\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Pra\u017esk\u00e9 P\u0159edm\u011bst\u00ed. Jedn\u00e1 se o uk\u00e1zku tzv. kr\u00e1sn\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b z 60. let 20. stolet\u00ed, jeho\u017e hlavn\u00edm projektantem byl B\u0159etislav Petr\u00e1nek.\nUrbanistickou koncepci \u00fazem\u00ed zpracoval v letech 1958 a\u017e 1959 B\u0159etislav Petr\u00e1nek spole\u010dn\u011b s V\u00e1clavem Rohl\u00ed\u010dkem. Tehdej\u0161\u00ed pl\u00e1n po\u010d\u00edtal s 1360 byty.P\u016fvodn\u00ed harmonogram s dokon\u010den\u00edm stavby do roku 1966/67 se nepoda\u0159ilo naplnit. Realizace byla z\u00e1visl\u00e1 na in\u017een\u00fdrsk\u00fdch s\u00edt\u00edch. Podrobn\u00fd projekt byl nav\u00edc nakonec dokon\u010den a\u017e v roce 1964 a zahrnoval 2261 byt\u016f pro 7200 obyvatel. K vlastn\u00ed v\u00fdstavb\u011b s\u00eddli\u0161t\u011b do\u0161lo a\u017e od konce 60. let 20. stolet\u00ed. S\u00eddli\u0161t\u011b bylo nav\u00edc vlivem problematick\u00fdch dod\u00e1vek materi\u00e1lu dokon\u010deno a\u017e o dal\u0161\u00ed dek\u00e1du pozd\u011bji. V roce 1967 se za\u010dalo s in\u017een\u00fdrsk\u00fdmi s\u00edt\u011bmi a technick\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi. V letech 1969\u20131975 byly postaveny bytov\u00e9 domy (plocha byt\u016f dosahuje od 19 do 100 m\u00b2). Nejd\u00e9le se \u010dekalo na ob\u010danskou vybavenost, jej\u00ed\u017e v\u00fdstavba prob\u00edhala v letech 1969\u20131979.\nS\u00eddli\u0161t\u011b se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou spojen\u00fdch celk\u016f (okrsk\u016f), k nim\u017e d\u00e1le pat\u0159\u00ed doprovodn\u00e1 infrastruktura (p\u0159\u00edzemn\u00ed \u010di jednopatrov\u00e1), kterou auto\u0159i vkl\u00ednili mezi ji\u017e existuj\u00edc\u00ed z\u00e1stavbu rodinn\u00fdch domk\u016f. D\u00edky tomu m\u00e1 cel\u00fd urbanistick\u00fd celek decentralizovan\u00fd charakter. Severn\u00ed okrsek navazuje na star\u0161\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b Labsk\u00e1 kotlina I, od n\u011bj\u017e je odd\u011bleno St\u0159eleckou ulic\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho okruhu. Zahrnuje osm dvan\u00e1ctipodla\u017en\u00edch dom\u016f na podno\u017e\u00edch, z nich\u017e dva nejji\u017en\u011bji um\u00edst\u011bn\u00e9 jsou mezonetov\u00e9ho charakteru. Architektonicky balancuj\u00ed na pomez\u00ed minimalismu a brutalismu. Dohromady nab\u00edzej\u00ed \u0161est set byt\u016f. V ji\u017en\u00edm okrsku byl v\u00edce vyu\u017eit s\u00eddli\u0161tn\u00ed princip, nav\u00edc ve velkolep\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. P\u0159i Ra\u0161\u00ednov\u011b t\u0159\u00edd\u011b se nach\u00e1zej\u00ed t\u0159i sedmn\u00e1ctipodla\u017en\u00ed v\u011b\u017eov\u00e9 bytov\u00e9 domy.Projekt z\u00edskal mnoh\u00e1 ocen\u011bn\u00ed v \u010ceskoslovensku i v zahrani\u010d\u00ed. V \u0159ad\u011b ohled\u016f toti\u017e vyu\u017e\u00edval netradi\u010dn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, co\u017e umo\u017e\u0148ovalo obdob\u00ed vzniku v 60. letech 20. stolet\u00ed. Hlavn\u00ed projektant Petr\u00e1nek obdr\u017eel st\u00e1tn\u00ed cenu na celost\u00e1tn\u00ed sout\u011b\u017ei architektonick\u00fdch prac\u00ed za l\u00e9ta 1972\u20131973.Koncepce s\u00eddli\u0161t\u011b z\u016fstala i v 21. stolet\u00ed zachov\u00e1na, n\u011bkter\u00e9 prvky v\u0161ak zanikly, nap\u0159. brouzdali\u0161t\u011b. V ulici V Lipk\u00e1ch pobl\u00ed\u017e prodejny se nach\u00e1zela bronzov\u00e1 sochy d\u00edvky z prvn\u00ed poloviny 70. let. Jej\u00edm autorem byl Ladislav Zem\u00e1nek. Stejn\u00fd autor vytvo\u0159il v roce 1975 sochu d\u00edvky i pro are\u00e1l z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly Bezru\u010dova.\nZ dal\u0161\u00edch um\u011bleck\u00fdch d\u011bl lze zm\u00ednit mozaiku na budov\u011b polikliniky ve Foerstrov\u011b ulici (2. polovina 70. let 20. stolet\u00ed) od Jaroslava K\u00e1brta.\nV Jungmannov\u011b ulici byly postaveny podzemn\u00ed gar\u00e1\u017ee.\nZ\u00e1kladn\u00ed \u0161kola Bezru\u010dova\nMate\u0159sk\u00e1 \u0161kola Kampanova\nMate\u0159sk\u00e1 \u0161kola Kamar\u00e1d, Hrub\u00ednova\nMate\u0159sk\u00e1 \u0161kola Kamar\u00e1d, Veverkova\nZ\u00e1kladn\u00ed \u0161kola a Mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola Prointepo, Hrub\u00ednova\nV r\u00e1mci prostoru s\u00eddli\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed Ob\u0159\u00ed akv\u00e1rium a v prostor\u00e1ch Z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly Bezru\u010dova tak\u00e9 P\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 centrum Hradec Kr\u00e1lov\u00e9.", "<<>>: Co je Helma z Benty Grange? <<>>: Helma z Benty Grange je anglosask\u00e1 helma pokryt\u00e1 kan\u010d\u00edm h\u0159betem ze 7. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu. Byla vyzvednuta Thomasem Batemanem v roce 1848 z mohyly na farm\u011b Benty Grange v Monyashi v z\u00e1padn\u00edm Derbyshiru. Hrobka byla v dob\u011b Batemanov\u00fdch vykop\u00e1vek pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e vykradena, ale st\u00e1le obsahovala dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty vysok\u00e9 hodnoty sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o bohat\u011b vypraven\u00e9m poh\u0159bu, jako nap\u0159\u00edklad fragment\u00e1rn\u00ed poz\u016fstatky z\u00e1v\u011bsn\u00e9 m\u00edsy. Helma je vystavena v muzeu Weston Park v Sheffieldu, kter\u00e9 ji v roce 1893 zakoupilo z Batemanovy poz\u016fstalosti.\nHelma byla zkonstruov\u00e1na tak, \u017ee \u017eelezn\u00e1 kostra byla zven\u010d\u00ed pokryta pl\u00e1ty z rohoviny a zevnit\u0159 l\u00e1tkou nebo k\u016f\u017e\u00ed; organick\u00fd materi\u00e1l se mezit\u00edm rozpadl. Poskytovala ur\u010ditou ochranu proti zbran\u00edm, ale byla tak\u00e9 zdoben\u00e1 a mo\u017en\u00e1 byla ur\u010dena k ob\u0159adn\u00edmu pou\u017eit\u00ed. Jednalo se o prvn\u00ed objevenou anglosaskou helmu; od t\u00e9 doby bylo nalezeno p\u011bt dal\u0161\u00edch, a to ze Sutton Hoo, Yorku, Wollastonu, Shorwellu a Staffordshiru. Helma se vyzna\u010duje jedine\u010dnou kombinac\u00ed konstruk\u010dn\u00edch a technick\u00fdch atribut\u016f, ale pro jej\u00ed jednotliv\u00e9 vlastnosti existuj\u00ed soudob\u00e9 paralely. Je klasifikov\u00e1na jako jedna z takzvan\u00fdch h\u0159ebenov\u00fdch p\u0159ileb pou\u017e\u00edvan\u00fdch v severn\u00ed Evrop\u011b od 6. do 11. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu.\nNejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm prvkem helmy je symbol kance na jej\u00edm vrcholu; tento pohansk\u00fd symbol sm\u011b\u0159uje ke k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu k\u0159\u00ed\u017ei na n\u00e1nosn\u00edku jako projev synkretismu. Je to reprezentativn\u00ed p\u0159\u00edklad Anglie 7. stolet\u00ed, kdy k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i pomalu p\u0159ev\u00e1d\u011bli Anglosasy od tradi\u010dn\u00ed germ\u00e1nsk\u00e9 mytologie. Zd\u00e1 se, \u017ee p\u0159ilba vykazuje v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edklon k pohanstv\u00ed, s velk\u00fdm kancem a mal\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. K\u0159\u00ed\u017eek mohl b\u00fdt p\u0159id\u00e1n pro talismanick\u00fd \u00fa\u010dinek, pomoc jak\u00e9hokoli boha byla na boji\u0161ti v\u00edt\u00e1na. Kanec na vrcholu erbu byl rovn\u011b\u017e spojov\u00e1n s ochranou a zna\u010d\u00ed obdob\u00ed, kdy mohly b\u00fdt p\u0159ilby s kan\u010d\u00edmi h\u0159ebeny pom\u011brn\u011b b\u011b\u017en\u00e9, jako tomu bylo u p\u0159ilby z Wollastonu anebo kance z Guilden Mordenu. Soudob\u00fd epos Beowulf se o takov\u00fdch p\u0159ilb\u00e1ch zmi\u0148uje p\u011btkr\u00e1t a hovo\u0159\u00ed o s\u00edle mu\u017e\u016f, \u201ekdy\u017e zvednut\u00fd me\u010d, jeho otlu\u010den\u00e9 ost\u0159\u00ed a leskl\u00e1 \u010depel pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e1 krv\u00ed, strhne z p\u0159ilby robustn\u00ed kan\u010d\u00ed h\u0159bet\u201c.\nHelma z Benty Grange byla vyrobena pota\u017een\u00edm \u017eelezn\u00e9ho r\u00e1mu rohovinou. Pravd\u011bpodobn\u011b v\u00e1\u017eila asi 1,4 kg (3,1 lb), co\u017e je hmotnost repliky z Weston Park Museum z roku 1986. R\u00e1m, kter\u00fd dnes existuje v \u0161estn\u00e1cti zkorodovan\u00fdch fragmentech, se p\u016fvodn\u011b skl\u00e1dal ze sedmi \u017eelezn\u00fdch p\u00e1s\u016f, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd m\u011bl tlou\u0161\u0165ku 1 a\u017e 2 milimetry. Hlavu obep\u00ednal \u010deln\u00ed p\u00e1s dlouh\u00fd 65 cm a \u0161irok\u00fd 2,5 cm. Dva stejn\u011b \u0161irok\u00e9 p\u00e1sy vedly zep\u0159edu dozadu a ze strany na stranu. P\u00e1sek dlouh\u00fd 40 cm sahal od nosu ke krku a vep\u0159edu m\u011b\u0159il 4,75 cm a vzadu 3,8 cm; prodlou\u017een\u00ed nad nosem bylo rovn\u00e9, zat\u00edmco prodlou\u017een\u00ed vzadu bylo zahnut\u00e9 dovnit\u0159, aby se p\u0159izp\u016fsobilo krku nositele. Bo\u010dn\u00ed p\u00e1sek vedl od ucha k uchu; oba konce jsou m\u00edrn\u011b p\u0159eru\u0161eny pod p\u00e1skem na obo\u010d\u00ed, ale jako sou\u010d\u00e1st ochrany tv\u00e1\u0159e nebo ucha by se prodlou\u017eil je\u0161t\u011b d\u00e1le. Byl p\u0159ipevn\u011bn na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b dextern\u00ed (prav\u00e9) strany \u010delenky, na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b sinistern\u00ed (lev\u00e9) strany nositele a na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b p\u00e1sky od nosu ke krku. \u010cty\u0159i kvadranty vytvo\u0159en\u00e9 touto konfigurac\u00ed byly rozd\u011bleny u\u017e\u0161\u00edm pomocn\u00fdm \u017eelezn\u00fdm prou\u017ekem, z nich\u017e se dnes dochoval pouze jeden. Ka\u017ed\u00fd pomocn\u00fd p\u00e1sek byl p\u0159ipevn\u011bn k vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b \u010delenky ve vzd\u00e1lenosti 7 cm od st\u0159edu bo\u010dn\u00edho p\u00e1sku. Zde byly \u0161irok\u00e9 22 mm (0,87 palce) a zu\u017eovaly se na \u0161\u00ed\u0159ku 15 mm (0,59 palce), ale sm\u011brem k bo\u010dn\u00edmu p\u00e1su se zvedaly pod \u00fahlem 70\u00b0, p\u0159i\u010dem\u017e t\u011bsn\u011b pod h\u0159ebenem se p\u0159ekr\u00fdvaly pod \u00fahlem 50\u00b0. Vnit\u0159n\u00ed strana p\u0159ilby byla p\u016fvodn\u011b nejsp\u00ed\u0161e pod\u0161it\u00e1 k\u016f\u017e\u00ed nebo l\u00e1tkou, kter\u00e1 se mezit\u00edm rozpadla.Do osmi mezer vytvo\u0159en\u00fdch \u017eelezn\u00fdm r\u00e1mem bylo vy\u0159\u00edznuto osm desti\u010dek z rohoviny, pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bk\u010den\u00e9 a oh\u00fdban\u00e9 a p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z dobytka. \u017d\u00e1dn\u00fd roh se dnes nedochoval, ale mineralizovan\u00e9 stopy na \u017eelezn\u00fdch p\u00e1sech zachov\u00e1vaj\u00ed zrnit\u00fd vzor. Desky byly nasazeny na \u017eelezo, \u010d\u00edm\u017e ho zakr\u00fdvaly, a p\u0159il\u00e9haly ke st\u0159edu ka\u017ed\u00e9ho p\u00e1su. Spoje byly zakryty dal\u0161\u00edmi kusy rohoviny, kter\u00e9 byly na\u0159ez\u00e1ny na \u0161\u00ed\u0159ku \u017eelezn\u00fdch p\u00e1s\u016f a polo\u017eeny na n\u011b. T\u0159i vrstvy - dole \u017eelezo, za n\u00edm dv\u011b vrstvy rohoviny - byly spojeny postupn\u011b n\u00fdty: \u017eelezn\u00fdmi n\u00fdty um\u00edst\u011bn\u00fdmi zevnit\u0159 p\u0159ilby a n\u00fdty vyroben\u00fdmi nebo pota\u017een\u00fdmi st\u0159\u00edbrem s ozdobn\u00fdmi hlavicemi ve tvaru dvoub\u0159it\u00e9 sekery, um\u00edst\u011bn\u00fdmi zven\u010d\u00ed, ve vzd\u00e1lenosti 4 cm (1,6 palce). Stopy rohoviny na zadn\u00edm prodlou\u017een\u00ed p\u00e1sku od nosu k temeni a na zadn\u00edm p\u00e1sku na obo\u010d\u00ed nazna\u010duj\u00ed, \u017ee tento materi\u00e1l byl pou\u017eit tak\u00e9 na ochranu krku. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee kusy rohoviny, kter\u00e9 sahaly 5 cm od st\u0159edu \u010deln\u00ed p\u00e1sky ke spodn\u00ed \u010d\u00e1sti zadn\u00ed nosn\u00ed p\u00e1sky, se setk\u00e1valy s ka\u017ed\u00fdm prodlou\u017een\u00edm bo\u010dn\u00ed p\u00e1sky pod \u00fahlem 5\u00b0 a dosahovaly 6,4 cm od st\u0159edu \u010deln\u00ed p\u00e1sky.Krom\u011b estetick\u00fdch prvk\u016f za\u010dlen\u011bn\u00fdch do z\u00e1kladn\u00ed konstrukce p\u0159ilby poskytuj\u00ed dal\u0161\u00ed ozdobu dva prvky: k\u0159\u00ed\u017eek na nosn\u00edm p\u00e1sku a kanec na h\u0159ebenu. St\u0159\u00edbrn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e je 3,9 cm dlouh\u00fd a 2 cm \u0161irok\u00fd a skl\u00e1d\u00e1 se ze dvou \u010d\u00e1st\u00ed. Pod n\u011bj byl p\u0159id\u00e1n st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u00e1sek, kter\u00fd prodlou\u017eil p\u016fvodn\u011b rovnoramenn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Byl um\u00edst\u011bn na vrstvu rohoviny a k p\u0159ilb\u011b p\u0159ipevn\u011bn dv\u011bma n\u00fdty, jedn\u00edm na pr\u016fse\u010d\u00edku obou ramen a jedn\u00edm dole. Kolem k\u0159\u00ed\u017ee je v klikat\u00e9m vzoru um\u00edst\u011bno dvacet dev\u011bt st\u0159\u00edbrn\u00fdch cvo\u010dk\u016f z p\u016fvodn\u00edch \u010dty\u0159iceti, kter\u00e9 byly pravd\u011bpodobn\u011b zasek\u00e1ny nebo vyvrt\u00e1ny do mal\u00fdch otvor\u016f.Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm prvkem helmy z Benty Grange je kanec p\u0159ipevn\u011bn\u00fd na jej\u00edm vrcholu. J\u00e1dro jeho t\u011bla tvo\u0159\u00ed dva kusy dut\u00fdch bronzov\u00fdch trubi\u010dek s pr\u016f\u0159ezem D, jejich\u017e ploch\u00e9 strany jsou od sebe vzd\u00e1leny p\u0159ibli\u017en\u011b 2 mm (0,08 palce). Prostor mezi ob\u011bma polovinami byl vypln\u011bn l\u00e1tkou, pravd\u011bpodobn\u011b rohovinou nebo kovem, kter\u00fd se nyn\u00ed rozpadl; snad vy\u010dn\u00edval vzh\u016fru a tvo\u0159il h\u0159\u00edvu nebo h\u0159bet kance, nebo, jak bylo interpretov\u00e1no na replice, vytv\u00e1\u0159el prohlube\u0148, do n\u00ed\u017e se ve\u0161la h\u0159\u00edva ze skute\u010dn\u00fdch kan\u010d\u00edch \u0161t\u011btin. Po obou stran\u00e1ch bronzov\u00e9ho j\u00e1dra byl p\u0159ipevn\u011bn \u017eelezn\u00fd pl\u00e1t, kter\u00fd tvo\u0159il viditeln\u00fd vn\u011bj\u0161ek kance. \u010cty\u0159i hru\u0161kovit\u00e9 desti\u010dky z pozlacen\u00e9ho st\u0159\u00edbra - se\u0159\u00edznut\u00e9 a vypilovan\u00e9 z \u0159\u00edmsk\u00e9ho st\u0159\u00edbra, jak dokl\u00e1d\u00e1 klasick\u00fd listov\u00fd vzor na rubu lev\u00e9 p\u0159edn\u00ed desti\u010dky a stopy po pilov\u00e1n\u00ed na l\u00edci - p\u016fsobily jako boky, jimi\u017e proch\u00e1zely dva st\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00fdty, ka\u017ed\u00fd na sv\u00e9m konci. Tyto n\u00fdty dr\u017eely pohromad\u011b p\u011bt vrstev kance a byly p\u0159ipevn\u011bny k desti\u010dk\u00e1m. Do t\u011bla kance byly um\u00edst\u011bny otvory, pravd\u011bpodobn\u011b vyra\u017een\u00e9, kter\u00e9 dr\u017eely kruhov\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 cvo\u010dky o pr\u016fm\u011bru p\u0159ibli\u017en\u011b 1,5 mm (0,06 palce). Kol\u00edky, kter\u00e9 byly pravd\u011bpodobn\u011b v jedn\u00e9 rovin\u011b s povrchem t\u011bla, byly vypilov\u00e1ny a pozlaceny a mohly p\u0159edstavovat zlat\u00e9 \u0161t\u011btiny. O\u010di byly tvo\u0159eny 5 mm (0,20 palce) dlouh\u00fdmi ov\u00e1ln\u00fdmi gran\u00e1ty zasazen\u00fdmi do zlat\u00fdch patek s filigr\u00e1nov\u00fdm dr\u00e1t\u011bn\u00fdm lemov\u00e1n\u00edm. Z\u00e1suvky byly 8 mm dlouh\u00e9 a 3,5 mm \u0161irok\u00e9 a m\u011bly 8 mm dlouh\u00e9 d\u0159\u00edky vypln\u011bn\u00e9 v\u010del\u00edm voskem, zapu\u0161t\u011bn\u00e9 do hlavy. Zd\u00e1 se, \u017ee jednotliv\u00e9 kusy pozlacen\u00e9ho bronzu tvo\u0159ily ocas, kly, tlamu, \u010delist a u\u0161i kance, ale dnes po nich z\u016fstalo jen m\u00e1lo stop. Dv\u011b sady \u017eelezn\u00fdch nohou - p\u016fvodn\u011b pravd\u011bpodobn\u011b pevn\u00fdch, ale v d\u016fsledku koroze dut\u00fdch - p\u0159ipev\u0148ovaly t\u011blo k eliptick\u00e9 bronzov\u00e9 desce; ob\u011b sady zobrazuj\u00ed p\u0159edn\u00ed nohy ohnut\u00e9 dop\u0159edu, ani\u017e by zohled\u0148ovaly anatomick\u00e9 rozd\u00edly mezi p\u0159edn\u00edmi a zadn\u00edmi kon\u010detinami kance. Eliptick\u00e1 desti\u010dka je 9 cm dlouh\u00e1 a maxim\u00e1ln\u011b 1,9 cm \u0161irok\u00e1 a odpov\u00edd\u00e1 zak\u0159iven\u00ed p\u0159ilby. \u010cty\u0159i otvory ozna\u010duj\u00ed m\u00edsta pro p\u0159ipevn\u011bn\u00ed nohou a dal\u0161\u00ed t\u0159i spojovaly desti\u010dku s r\u00e1mem p\u0159ilby, krom\u011b velk\u00e9ho otvoru pro n\u00fdt m\u00edrn\u011b za st\u0159edem. Deska byla pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ipevn\u011bna p\u0159\u00edmo k r\u00e1mu, nohy proch\u00e1zely otvory v rohu.\nHelma Benty Grange poskytovala v p\u0159\u00edpad\u011b no\u0161en\u00ed v bitv\u011b ur\u010ditou ochranu a z\u00e1rove\u0148 ozna\u010dovala postaven\u00ed sv\u00e9ho nositele. Jak ukazuje replika z Weston Parku, p\u016fvodn\u011b se jednalo o impozantn\u00ed p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd mohl b\u00fdt ur\u010den k ob\u0159adn\u00edmu pou\u017eit\u00ed. Experimenty s pou\u017eit\u00edm makety repliky tak\u00e9 uk\u00e1zaly, \u017ee p\u0159ilba by odolala \u00fader\u016fm sekerou, kter\u00e9 roh po\u0161kodily, ani\u017e by jej zcela rozbily. \u0160\u00edpy a o\u0161t\u011bpy rohovinu sice prorazily, ale prorazily i modern\u00ed sklolamin\u00e1tov\u00e9 a bezpe\u010dnostn\u00ed p\u0159ilby.\nHelmy byly v\u0161eobecn\u011b v anglosask\u00e9 Anglii vz\u00e1cn\u00e9 a tato z Benty Grange svou bohatost\u00ed i vz\u00e1cnost\u00ed nazna\u010dovala vysok\u00e9 postaven\u00ed majitele. Zd\u00e1 se, \u017ee takov\u00e1 ochrana rozhodn\u011b pat\u0159ila k v\u00fdzbroji z\u00e1mo\u017en\u00fdch lid\u00ed. V soudob\u00e9m eposu Beowulf, b\u00e1sni o kr\u00e1l\u00edch a \u0161lechtic\u00edch, jsou pom\u011brn\u011b \u010dast\u00e9, zat\u00edmco helmou zdoben\u00e9 hroby Vendel a Valsg\u00e4rde ze stejn\u00e9ho obdob\u00ed ve \u0160v\u00e9dsku, pova\u017eovan\u00e9 za poh\u0159by bohat\u00fdch nekr\u00e1l\u016f, nazna\u010duj\u00ed, \u017ee helmy nebyly ur\u010deny v\u00fdhradn\u011b pro elitu. P\u0159esto byly od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed vykop\u00e1ny tis\u00edce za\u0159\u00edzen\u00fdch anglosask\u00fdch hrob\u016f a helmy z\u016fst\u00e1vaj\u00ed vz\u00e1cn\u00e9; to m\u016f\u017ee \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b odr\u00e1\u017eet \u0161patnou m\u00edru p\u0159e\u017eit\u00ed artefakt\u016f nebo dokonce jejich rozpozn\u00e1n\u00ed, ale jejich extr\u00e9mn\u00ed nedostatek nazna\u010duje, \u017ee nikdy nebyly ukl\u00e1d\u00e1ny ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed.\nHelma byla nalezena v hrobce na farm\u011b Benty Grange v hrabstv\u00ed Derbyshire, v dne\u0161n\u00edm n\u00e1rodn\u00edm parku Peak District. Thomas Bateman, archeolog a pam\u00e1tk\u00e1\u0159, kter\u00fd vedl vykop\u00e1vky, popsal Benty Grange jako \u201evyv\u00fd\u0161en\u00e9 a pochmurn\u00e9 m\u00edsto\u201c; jej\u00ed dodnes zachoval\u00fd kurgan se nach\u00e1z\u00ed na prominentn\u00edm m\u00edst\u011b u hlavn\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice, nyn\u00ed A515, pravd\u011bpodobn\u011b proto, aby poh\u0159ebi\u0161t\u011b vid\u011bli proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed pocestn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 byl tak\u00e9 navr\u017een tak, aby se d\u011blil o panorama s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma nedalek\u00fdmi pam\u00e1tkami, kamenn\u00fdm kruhem Arbor Low a mohylou Gib Hill.V sedm\u00e9m stolet\u00ed byl Peak District mal\u00fdm n\u00e1razn\u00edkov\u00fdm p\u00e1smem mezi Merci\u00ed a Northumbri\u00ed, kter\u00fd podle kmenov\u00e9ho \u00fakrytu ob\u00fdvali anglosa\u0161t\u00ed Pecs\u00e6te. Kolem osm\u00e9ho stolet\u00ed se oblast dostala do podru\u010d\u00ed Mercijsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed; Benty Grange a dal\u0161\u00ed bohat\u00e9 kurgany nazna\u010duj\u00ed, \u017ee Pecs\u00e6teov\u00e9 mohli m\u00edt vlastn\u00ed dynastii ji\u017e d\u0159\u00edve, ale neexistuj\u00ed pro to \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 doklady.\nBateman vykopal kurgan dne 3. kv\u011btna 1848. A\u010dkoli se o tom ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b nezm\u00ednil, nebyl pravd\u011bpodobn\u011b prvn\u00ed, kdo hrob vykopal. Skute\u010dnost, \u017ee p\u0159edm\u011bty byly nalezeny ve dvou shluc\u00edch vzd\u00e1len\u00fdch od sebe 6 stop (1,8 m) a \u017ee chyb\u011bly dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 obvykle p\u0159ilbu doprov\u00e1zej\u00ed, nap\u0159\u00edklad me\u010d a \u0161t\u00edt, nazna\u010duje, \u017ee hrob byl ji\u017e d\u0159\u00edve vykraden. Vzhledem k tomu, \u017ee je tak velk\u00fd, mohl alternativn\u011b nebo dodate\u010dn\u011b obsahovat dva hroby, z nich\u017e v\u0161ak Bateman objevil pouze jeden.\nMohyla se skl\u00e1d\u00e1 z centr\u00e1ln\u00ed kruhov\u00e9 mohyly o pr\u016fm\u011bru p\u0159ibli\u017en\u011b 15 m a v\u00fd\u0161ce 0,6 m, z obklopuj\u00edc\u00ed j\u00e1my \u0161irok\u00e9 asi 1 m a hlubok\u00e9 0,3 m a z vn\u011bj\u0161\u00edch polokulovit\u00fdch zemn\u00edch val\u016f \u0161irok\u00fdch asi 3 m a vysok\u00fdch 0,2 m. Cel\u00e1 stavba m\u011b\u0159\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 23 \u00d7 22 m (75 \u00d7 72 stop). Bateman p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee v jej\u00edm st\u0159edu kdysi le\u017eelo t\u011blo, naplocho op\u0159en\u00e9 o p\u016fvodn\u00ed povrch p\u016fdy, z n\u011bho\u017e se zachovalo jen m\u00e1lo; to, co popsal jako jedin\u00fd zbytek, prameny vlas\u016f, se nyn\u00ed pova\u017euje za pl\u00e1\u0161\u0165 z ko\u017ee\u0161iny, hov\u011bz\u00ed k\u016f\u017ee nebo n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho. Nalezen\u00e9 p\u0159edm\u011bty se nach\u00e1zely ve dvou shluc\u00edch. Jeden shluk byl nalezen v oblasti p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch vlas\u016f, druh\u00fd asi 6 stop (1,8 m) z\u00e1padn\u011bji. V prvn\u00ed oblasti Bateman popsal \u201epodivnou sestavu ozdob\u201c, kter\u00e9 bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyjmout ze ztvrdl\u00e9 hl\u00edny. Pat\u0159il k nim poh\u00e1r identifikovan\u00fd p\u016fvodn\u011b jako ko\u017een\u00fd, ale pravd\u011bpodobn\u011b d\u0159ev\u011bn\u00fd, v \u00fast\u00ed o pr\u016fm\u011bru p\u0159ibli\u017en\u011b 3 palce (7,6 cm). Jeho okraj byl lemov\u00e1n st\u0159\u00edbrem, zat\u00edmco jeho povrch zdobily \u201e\u010dty\u0159i kruhov\u00e9 ornamenty a dva k\u0159\u00ed\u017eky z tenk\u00e9ho st\u0159\u00edbra, p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 kol\u00ed\u010dky ze stejn\u00e9ho kovu, sev\u0159en\u00fdmi uvnit\u0159\u201c. D\u00e1le byly nalezeny zbytky t\u0159\u00ed z\u00e1v\u011bsn\u00fdch rozet m\u00edsy, jako\u017e i \u201euzel z velmi jemn\u00e9ho dr\u00e1tu\u201c a \u201ejak\u00e1si tenk\u00e1 kost r\u016fzn\u011b zdoben\u00e1 koso\u010dtverci &c.\u201c p\u0159ipevn\u011bn\u00e1 k hedv\u00e1b\u00ed, kter\u00e9 se v\u0161ak vystaven\u00edm p\u016fsoben\u00ed vzduchu brzy rozpadlo.P\u0159ibli\u017en\u011b 6 stop (1,8 m) z\u00e1padn\u011b od ostatn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f byla nalezena zm\u011b\u0165 \u017eelezn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Po prot\u0159\u00edd\u011bn\u00ed tato hmota zahrnovala soubor \u0159et\u011bz\u016f, \u0161estihrot\u00fd kus \u017eeleza p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed vidle na seno a helmu. Jak popsal Bateman:\n\u201eHelma byla vytvo\u0159ena ze \u017eelezn\u00fdch \u017eeber, kter\u00e1 vyza\u0159ovala z temene hlavy a byla pokryta \u00fazk\u00fdmi pl\u00e1ty rohoviny, vyb\u00edhaj\u00edc\u00edmi \u0161ikmo od \u017eeber, tak\u017ee tvo\u0159ily vzor slane\u010dkov\u00fdch kost\u00ed; konce byly zaji\u0161t\u011bny p\u00e1sy rohoviny, vyza\u0159uj\u00edc\u00edmi podobn\u011b jako \u017eelezn\u00e1 \u017eebra, k nim\u017e byly p\u0159in\u00fdtov\u00e1ny v odstupech asi p\u016fldruh\u00e9ho palce: v\u0161echny n\u00fdty m\u011bly na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b zdoben\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 hlavice a na p\u0159edn\u00edm \u017eebru je mal\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek z t\u00e9ho\u017e kovu. Na vrcholu neboli korun\u011b p\u0159ilby je podlouhl\u00fd ov\u00e1ln\u00fd mosazn\u00fd \u0161t\u00edtek, na n\u011bm\u017e stoj\u00ed ze \u017eeleza vy\u0159ezan\u00e1 postava zv\u00ed\u0159ete, dnes ji\u017e zna\u010dn\u011b zreziv\u011bl\u00e1, ale st\u00e1le velmi dob\u0159e zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed prase: m\u00e1 bronzov\u00e9 o\u010di. Na p\u0159ilb\u011b je tak\u00e9 mnoho men\u0161\u00edch ozdob, bohat\u011b zdoben\u00fdch n\u00fdty, kter\u00e9 k n\u00ed pat\u0159ily, ale kter\u00e9 nen\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159i\u0159adit na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto, jako je tomu i u n\u011bkter\u00fdch mal\u00fdch \u017eelezn\u00fdch spon.\u201c\nBateman uzav\u0159el sv\u016fj popis vykop\u00e1vek z roku 1849 pozn\u00e1mkou o obzvl\u00e1\u0161t\u011b korozivn\u00ed povaze p\u016fdy, co\u017e se podle n\u011bj v roce 1861 obecn\u011b projevilo v tumulech v Derbyshire.\" Domn\u00edval se, \u017ee je to \u201ed\u016fsledek sm\u00edch\u00e1n\u00ed nebo temperov\u00e1n\u00ed s n\u011bjakou korozivn\u00ed kapalinou; v\u00fdsledkem je p\u0159\u00edtomnost tenk\u00fdch okrov\u00fdch \u017eilek v zemi a rozklad t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech lidsk\u00fdch ostatk\u016f\u201c. Bateman\u016fv kamar\u00e1d Llewellynn Jewitt, um\u011blec a staro\u017eitn\u00edk, kter\u00fd Batemana \u010dasto doprov\u00e1zel p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch, namaloval \u010dty\u0159i akvarely zachycuj\u00edc\u00ed n\u00e1lezy, jejich\u017e \u010d\u00e1sti byly zahrnuty do Batemanovy zpr\u00e1vy z roku 1849. Bylo to v\u00edce obraz\u016f, ne\u017e jich Jewitt vytvo\u0159il p\u0159i jak\u00e9mkoli jin\u00e9m z jejich vykop\u00e1vek, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o v\u00fdznamu, kter\u00fd kurhanu v Benty Grange p\u0159ikl\u00e1dali.\nV roce 1948 byla helma p\u0159evezena do Britsk\u00e9ho muzea, kde byla vy\u010di\u0161t\u011bna a prozkoum\u00e1na. O povolen\u00ed k proveden\u00ed t\u011bchto prac\u00ed bylo po\u017e\u00e1d\u00e1no v p\u0159edchoz\u00edm roce, kdy Rupert Bruce-Mitford, kter\u00fd se ned\u00e1vno vr\u00e1til z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ze slu\u017eby u Kr\u00e1lovsk\u00e9ho sign\u00e1ln\u00edho sboru do funkce asistenta spr\u00e1vce muzea, str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das v Sheffieldu zkoum\u00e1n\u00edm hrobov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f z Benty Grange. Dopis T. D. Kendricka z roku 1940 do vojensk\u00e9ho t\u00e1bora Bruce-Mitforda pov\u011b\u0159il jeho funkc\u00ed a odpov\u011bdnost\u00ed za n\u00e1lezy v Sutton Hoo - \u201eP\u0159ipravte se na tento \u00fakol\u201c, st\u00e1lo v z\u00e1v\u011bru dopisu. Po n\u00e1vratu se proto pustil do studia srovn\u00e1vac\u00edho materi\u00e1lu; jeho pr\u00e1ce v roce 1947 zahrnovala vykop\u00e1vky lodn\u00edho hrobu Valsg\u00e4rde 11 ve \u0160v\u00e9dsku po boku Sune Lindqvistov\u00e9 a cestu do Sheffieldu, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo vyjasnit p\u016fvod helmy ze Sutton Hoo srovn\u00e1n\u00edm s jedinou tehdy zn\u00e1mou anglosaskou helmou. Od kur\u00e1tora a spr\u00e1vc\u016f Weston Park Museum bylo z\u00edsk\u00e1no povolen\u00ed k zam\u00fd\u0161len\u00e9 pr\u00e1ci a v \u00fanoru 1948 - kdy ji Bruce-Mitford kr\u00e1tce p\u0159ed st\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00edm jej\u00edho vykop\u00e1n\u00ed vystavil v lond\u00fdnsk\u00e9 Spole\u010dnosti staro\u017eitn\u00edk\u016f - byla p\u0159ilba z Benty Grange p\u0159evezena do Lond\u00fdna.Na pr\u00e1ci v Britsk\u00e9m muzeu dohl\u00ed\u017eel spr\u00e1vce v\u00fdzkumn\u00e9 laborato\u0159e Harold Plenderleith, kter\u00fd v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech, zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpad\u011b kan\u010d\u00edho symbolu, prov\u00e1d\u011bl pr\u00e1ci s\u00e1m; dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky poskytli Bruce-Mitford, technick\u00fd ata\u0161\u00e9 a odborn\u00edk na starov\u011bk\u00e9 kovov\u00e9 v\u00fdrobky Herbert Maryon a archeolo\u017eka a um\u011bleck\u00e1 histori\u010dka Fran\u00e7oise Henryov\u00e1. B\u011bhem sta let po vystaven\u00ed na vzduchu p\u0159ilba d\u00e1le korodovala a n\u011bkter\u00e9 jej\u00ed \u010d\u00e1sti se staly nerozeznateln\u00fdmi. Kanec byl k nerozezn\u00e1n\u00ed a st\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00fdty a k\u0159\u00ed\u017e byly koroz\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b zakryty. Silnou jehlou se poda\u0159ilo inkrustaci sejmout a odhalit z\u00e1kladn\u00ed rysy. B\u011bhem tohoto procesu se kanec, kter\u00fd byl dosud pova\u017eov\u00e1n za pevn\u00fd, zlomil ve dv\u00ed. Bruce-Mitford tuto ud\u00e1lost ozna\u010dil za \u0161\u0165astnou, proto\u017ee odhalila vnit\u0159n\u00ed strukturu kance. Frederic Charles Fraser zkoumal zbytky rohoviny v P\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9m muzeu a prov\u00e1d\u011bl pokusy s m\u011bk\u010den\u00edm a tvarov\u00e1n\u00edm modern\u00ed rohoviny.\nHelma z Benty Grange je na z\u00e1klad\u011b technick\u00e9 konstrukce a v\u00fdzdoby datov\u00e1na do prvn\u00ed poloviny 7. stolet\u00ed n. l.. Je jednou ze \u0161esti anglosask\u00fdch p\u0159ileb, k nim\u017e se p\u0159ipojily pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1lezy ze Sutton Hoo, Yorku, Wollastonu, Shorwellu a Staffordshiru. Krom\u011b franck\u00e9 helmy ze Shorwellu jsou to v\u0161echno p\u0159\u00edklady h\u0159ebenov\u00fdch p\u0159ileb zn\u00e1m\u00fdch v severn\u00ed Evrop\u011b v 6. a\u017e 11. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu. Takov\u00e9 p\u0159ilby se vyzna\u010duj\u00ed v\u00fdrazn\u00fdmi h\u0159ebeny a zaoblen\u00fdmi \u010depci, co\u017e jsou znaky, kter\u00e9 sd\u00edl\u00ed i p\u0159\u00edklad z Benty Grange, a krom\u011b fragmentu z doby vikinsk\u00e9 nalezen\u00e9ho v Kyjev\u011b shodn\u011b poch\u00e1zej\u00ed z Anglie nebo Skandin\u00e1vie; soudob\u00e9 kontinent\u00e1ln\u00ed p\u0159ilby byly p\u0159edev\u0161\u00edm tzv. spangenhelm nebo lamellenhelm.Podoba p\u0159ilby nem\u00e1 mezi dochovan\u00fdmi anglosask\u00fdmi a h\u0159ebenov\u00fdmi p\u0159ilbami obdoby, i kdy\u017e jejich jednotliv\u00e9 znaky jsou spole\u010dn\u00e9. Zat\u00edmco ostatn\u00ed anglosask\u00e9 p\u0159ilby byly typicky tvo\u0159eny \u0161irok\u00fdmi kolm\u00fdmi p\u00e1sy a \u010dty\u0159mi v\u00fdpl\u0148ov\u00fdmi pl\u00e1ty, jejich \u0161v\u00e9dsk\u00e9 prot\u011bj\u0161ky z Vendelu a Valsg\u00e4rde vykazuj\u00ed podobn\u00e9 pou\u017eit\u00ed tenk\u00fdch \u017eelezn\u00fdch r\u00e1m\u016f. Slo\u017eit\u00e1 konstrukce kan\u010d\u00edho h\u0159betu z Benty Grange, kter\u00e1 kombinuje gran\u00e1t, filigr\u00e1n, zlato, st\u0159\u00edbro, \u017eelezo a bronz, je nap\u0159\u00ed\u010d ozdobn\u00fdmi anglosask\u00fdmi p\u0159edm\u011bty ojedin\u011bl\u00e1, ale obecn\u00fd kan\u010d\u00ed h\u0159bet je paraleln\u00ed s kan\u010d\u00edmi h\u0159bety z Wollastonu a Guilden Mordenu. Pou\u017eit\u00ed rohoviny vykazuje je\u0161t\u011b jedna p\u0159ilba, jde v\u0161ak o p\u0159ilbu typu spangenhelm vysoce postaven\u00e9ho d\u00edt\u011bte, objevenou v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem.\nHelma byla vyrobena v dob\u011b po\u010d\u00e1tk\u016f k\u0159es\u0165anstv\u00ed v anglosask\u00e9 Anglii a jsou na n\u00ed patrn\u00e9 jak k\u0159es\u0165ansk\u00e9, tak pohansk\u00e9 motivy. Kanec se odvol\u00e1v\u00e1 na pohanskou tradici a k\u0159\u00ed\u017e na k\u0159es\u0165anskou v\u00edru. Brit\u00e1nie v dob\u011b starov\u011bk\u00e9ho \u0158\u00edma byla ofici\u00e1ln\u011b konvertov\u00e1na ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed ve \u010dtvrt\u00e9m stolet\u00ed, a\u010dkoli keltsk\u00e9 pohanstv\u00ed st\u00e1le z\u016fst\u00e1valo siln\u00e9. V p\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed obr\u00e1tili brit\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i Irsko a v roce 563 se ir\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i s\u00eddl\u00edc\u00ed v kl\u00e1\u0161te\u0159e Iona u z\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Skotska pustili do konverze Pikt\u016f. Po dobyt\u00ed ji\u017en\u00ed Brit\u00e1nie pohansk\u00fdmi Anglosasy v p\u00e1t\u00e9m a \u0161est\u00e9m stolet\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed v Brit\u00e1nii t\u00e9m\u011b\u0159 vymizelo, s v\u00fdjimkou p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch keltsk\u00fdch oblast\u00ed v jihoz\u00e1padn\u00ed Anglii a Walesu. V roce 597 vyslal pape\u017e \u0158eho\u0159 I. Velik\u00fd do Kentu gregori\u00e1nskou misii, kter\u00e1 zah\u00e1jila konverzi Anglosas\u016f. Ta rychle obr\u00e1tila kr\u00e1lovstv\u00ed a\u017e po Northumbrii, ale po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm \u00fasp\u011bchu \u010dasto n\u00e1sledovalo obdob\u00ed odpadlictv\u00ed a v n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech se o kone\u010dn\u00e9 obr\u00e1cen\u00ed postarali ir\u0161t\u00ed mision\u00e1\u0159i z Iony. Nen\u00ed zn\u00e1mo, zda byli Pecs\u00e6tov\u00e9 obr\u00e1ceni stoupenci \u0159\u00edmsk\u00e9 nebo irsk\u00e9 keltsk\u00e9 tradice.Helma z Benty Grange byla vyrobena v tomto obdob\u00ed zm\u011bn, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed jej\u00ed synkretick\u00e9 zobrazen\u00ed. Zd\u016fraz\u0148uje pohansk\u00fd prvek, velk\u00fd kanec dominuje mal\u00e9mu k\u0159\u00ed\u017ei. K\u0159\u00ed\u017e nemus\u00ed nutn\u011b znamenat k\u0159es\u0165anskou v\u00edru; mohl b\u00fdt naopak zvolen pro sv\u016fj amulet\u00e1rn\u00ed \u00fa\u010dinek. A\u0165 u\u017e st\u00e1la za n\u00e1bo\u017eenskou konverz\u00ed jak\u00e1koli politika, bitevn\u00ed pole nebylo m\u00edstem pro diskriminaci boh\u016f.\nKanec m\u011bl symbolick\u00fd v\u00fdznam v prav\u011bk\u00e9 Evrop\u011b, kde byl podle archeolo\u017eky Jennifer Fosterov\u00e9 \u201euct\u00edv\u00e1n, op\u011bvov\u00e1n, loven a poj\u00edd\u00e1n... po tis\u00edcilet\u00ed, a\u017e do sv\u00e9ho faktick\u00e9ho vyhynut\u00ed v ned\u00e1vn\u00e9 historick\u00e9 dob\u011b\u201c. Anglosask\u00e9 symboly kance navazuj\u00ed na tis\u00edc let starou podobnou ikonografii, p\u0159ich\u00e1zej\u00ed po la\u00e9tsk\u00fdch exempl\u00e1\u0159\u00edch ve 4. stolet\u00ed p\u0159. n. l., galsk\u00e9 exempl\u00e1\u0159e o t\u0159i stolet\u00ed pozd\u011bji a \u0159\u00edm\u0161t\u00ed kanci ve 4. stolet\u00ed n. l. Pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159edstavuj\u00ed slou\u010denou tradici evropsk\u00fdch a st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch kultur. U jazykov\u011b keltsk\u00fdch komunit v Evrop\u011b doby \u017eelezn\u00e9 byl pr\u00fd kanec posv\u00e1tnou postavou bohyn\u011b matky, zat\u00edmco \u0159\u00edmsk\u00fd historik Tacitus, p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed kolem 1. stolet\u00ed n. l., nazna\u010dil, \u017ee balt\u0161t\u00ed Aesti nosili v boji symboly kance, aby se dovol\u00e1vali jej\u00ed ochrany.Helmy s kan\u010d\u00edmi h\u0159bety jsou vyobrazeny na kotli z Gundestrupu z p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed, objeven\u00e9m v D\u00e1nsku, a na tal\u00ed\u0159i ze \u0160v\u00e9dska z Torslundy, vyroben\u00e9m o 500 let pozd\u011bji. Tak\u00e9 \u0158\u00edman\u00e9 m\u011bli kance jako jeden z mnoha sv\u00fdch symbol\u016f - \u010dty\u0159i legie, v\u010detn\u011b dvac\u00e1t\u00e9, ho p\u0159ijaly za sv\u016fj znak. V kontinent\u00e1ln\u00ed germ\u00e1nsk\u00e9 tradici se kanec udr\u017eel i b\u011bhem t\u00e9m\u011b\u0159 400 let \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy v Brit\u00e1nii, nap\u0159\u00edklad ve spojen\u00ed se skandin\u00e1vsk\u00fdmi bohy Freyjou a Freyrem. Jeho n\u00e1vrat do pop\u0159ed\u00ed v anglosask\u00e9m obdob\u00ed, jak jej p\u0159edstavuj\u00ed kanci z Benty Grange, Wollastonu, Guilden Mordenu a Horncastlu, proto m\u016f\u017ee nazna\u010dovat sp\u00ed\u0161e post\u0159\u00edmsk\u00e9 znovuzaveden\u00ed germ\u00e1nsk\u00e9 tradice z Evropy ne\u017e pokra\u010dov\u00e1n\u00ed tradice v Brit\u00e1nii p\u0159es 400 let \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. A\u0165 u\u017e je jeho p\u0159esn\u00e1 symbolika jak\u00e1koli, zd\u00e1 se, \u017ee anglosask\u00fd kanec byl spojov\u00e1n s ochranou; b\u00e1sn\u00edk Beowulf to jasn\u011b uv\u00e1d\u00ed, kdy\u017e p\u00ed\u0161e, \u017ee kan\u010d\u00ed symboly na helm\u00e1ch st\u0159e\u017eily bojovn\u00edky, kte\u0159\u00ed je nosili.\nHelma z Benty Grange evokuje anglosaskou b\u00e1se\u0148 Beowulf, v n\u00ed\u017e jsou p\u0159ilby zdoben\u00e9 kan\u010d\u00edmi h\u0159ebeny zm\u00edn\u011bny p\u011btkr\u00e1t. Zd\u00e1 se, \u017ee t\u0159i pas\u00e1\u017ee popisuj\u00ed p\u0159\u00edklady, kter\u00e9 jsou stejn\u011b jako helma Benty Grange zakon\u010deny voln\u011b stoj\u00edc\u00edm kancem. Pot\u00e9, co je \u00c6schere zabit Grendelovou matkou, se v n\u00e1\u0159ku kr\u00e1le Hrothgara hovo\u0159\u00ed o takov\u00fdch helm\u00e1ch.\nZk\u00e1za, kterou zp\u016fsobila Grendelova matka, sama o sob\u011b evokuje helmu s kan\u010d\u00edm h\u0159betem, nebo\u0165 \" n\u00e1por byl men\u0161\u00ed jen o tolik, o kolik je s\u00edla amazonsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00edka men\u0161\u00ed ne\u017e s\u00edla ozbrojen\u00e9ho mu\u017ee, kdy\u017e zvedne me\u010d, jeho zatlu\u010den\u00e9 ost\u0159\u00ed a lesknouc\u00ed se \u010depel pot\u0159\u00edsn\u011bnou krv\u00ed, z helmy strhl robustn\u00ed kan\u010d\u00ed h\u0159bet\" (W\u00e6s se gryre l\u00e6ssa efne swa micle, swa bi\u00f0 m\u00e6g\u00fea cr\u00e6ft, wiggryre wifes be w\u00e6pnedmen, \u00feonne heoru bunden, hamere ge\u00feruen, sweord swate fah swin ofer helme ecgum dyhtig andweard scire\u00f0. ). Tyto dva \u00faryvky pravd\u011bpodobn\u011b odkazuj\u00ed na kan\u010d\u00ed h\u0159ebeny, jak\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na p\u0159ilb\u00e1ch Benty Grange a Wollaston, a na odd\u011blen\u00e9ho kance Guilden Morden.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Benty Grange helmet na anglick\u00e9 Wikipedii.\nALLEN, John Romilly. Metal Bowls of the Late-Celtic and Anglo-Saxon Periods. Archaeologia. 1898, s. 39\u201356. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.1017/s0261340900003842. (anglicky) \n Newspapers.com. Anglo-Saxon Antiquities. The Times. London: 30 October 1948, s. 4. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Newspapers.com. Anglo-Saxon Antiquities. The Morning Post. London: 1 November 1848, s. 2. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Newspapers.com. Anglo-Saxon Antiquities. The Morning Post. Ipswich: 4 November 1848, s. 4. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nBATEMAN, Thomas. Description of the Contents of a Saxon Barrow. The Journal of the British Archaeological Association. 1849, s. 276\u2013279. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.1080/00681288.1848.11886866. (anglicky) \nBATEMAN, Thomas. A Descriptive Catalogue of the Antiquities and Miscellaneous Objects Preserved in the Museum of Thomas Bateman, at Lomberdale House, Derbyshire. Bakewell: James Gratton, 1855. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nBATEMAN, Thomas. Ten Years' Digging in Celtic and Saxon Grave Hills, in the counties of Derby, Stafford, and York, from 1848 to 1858; with notices of some former discoveries, hitherto unpublished, and remarks on the crania and pottery from the mounds. London: John Russell Smith, 1861. Dostupn\u00e9 online. S. 28\u201333. (anglicky) \n Benty Grange \u2013 Barn Conversion \u2013 Peak Venues . . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Beowulf. : , n.d.. (anglicky) \nOld English quotations above use the Klaeber text, published as KLAEBER, Friedrich. Beowulf and The Fight at Finnsburg. Boston: D.C. Heath & Company, 1922. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nBIDDLE, Martin. Rupert Leo Scott Bruce-Mitford: 1914\u20131994. Biographical Memoirs of Fellows of the British Academy. 3 December 2015, s. 58\u201386. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Boar from replica Benty Grange helmet . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n The boar on the replica Benty Grange helmet . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Boat Graves in Sweden. The Archaeological News Letter. August\u2013September 1948, s. 4, 7. (anglicky) \nBOWRING, Joanna. Chronology of Temporary Exhibitions at the British Museum. Redakce Turquet Josephine. London: The British Museum, 2012. (British Museum Research Publications; sv. 189). Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-0-86159-189-3. (anglicky) \nBROWN, Antony. Dowlow Quarry ROMP Environmental Statement Appendix 10.2: Setting Assessment. ARS Ltd Reports. October 2017. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. Annual Report for the Year Ending 31st March 1956. Sheffield: Sheffield City Museum, 1956. OCLC 694999446 Kapitola The Benty Grange Helmet, s. 13\u201315. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. The Sutton Hoo Helmet: A New Reconstruction. The British Museum Quarterly. Autumn 1972, s. 120\u2013130. DOI 10.2307/4423116. JSTOR 4423116. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. Aspects of Anglo-Saxon Archaeology: Sutton Hoo and Other Discoveries. London: Victor Gollancz, 1974. ISBN 978-0-575-01704-7. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. The Sutton Hoo Ship-Burial, Volume 2: Arms, Armour and Regalia. London: British Museum Publications, 1978. ISBN 978-0-7141-1331-9. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. Early Thoughts on Sutton Hoo. Saxon. 1989a. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nBRUCE-MITFORD, Rupert. Anglo-Saxon and Mediaeval Archaeology, History and Art, with special reference to Sutton Hoo: The highly important Working Library and Archive of more than 6,000 titles formed by Dr. Rupert L.S. Bruce-Mitford FBA, D.Litt., FSA. Wickmere: Merrion Book Co., 1989b. OCLC 858531182 (anglicky) \nIncludes prefatory essays My Japanese Background and Forty Years with Sutton Hoo by Bruce-Mitford. The latter was republished in Carver 2004, s. 23\u201328.\nBUTTERWORTH, Jenni; FREGNI, Giovanna; FULLER, Kayleigh; GREAVES, Pieta. The Importance of Multidisciplinary Work Within Archaeological Conservation Projects: Assembly of the Staffordshire Hoard Die-Impressed Sheets. Journal of the Institute of Conservation. 2016, s. 29\u201343. DOI 10.1080/19455224.2016.1155071. (anglicky) \nCARVER, Martin. Before 1983. Sutton Hoo Field Reports. 2004. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.5284/1000266. (anglicky) \nCHANEY, William A. The Cult of Kingship in Anglo-Saxon England: The Transition from Paganism to Christianity. Manchester: Manchester University Press, 1970. OCLC 963628882 (anglicky) \nCHARLES-EDWARDS, Thomas. After Rome. Oxford, UK: Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0-19-924982-4. (anglicky) \nCLUTTON-BROCK, Juliet. A Natural History of Domesticated Mammals. 2nd. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-63247-8. (anglicky) \nCRAMP, Rosemary J. Beowulf and Archaeology. Medieval Archaeology. 1957, s. 57\u201377. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.1080/00766097.1957.11735382. (anglicky) \nDAVIDSON, Hilda Ellis. Beowulf and its Analogues. Redakce Garmonsway George Norman. London: J. M. Dent & Sons, 1968. OCLC 421931242 Kapitola Archaeology and Beowulf, s. 350\u2013360. (anglicky) \nFOSTER, Jennifer. Notes and News: A Boar Figurine from Guilden Morden, Cambs.. Medieval Archaeology. 1977a, s. 166\u2013167. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.5284/1000320. (anglicky) \nImages on plate XIV\nFOSTER, Jennifer. Bronze Boar Figurines in Iron Age and Roman Britain. : , 1977b. ISBN 978-0-904531-74-9. (anglicky) \nFRANK, Roberta. Aedificia Nova: Studies in Honor of Rosemary Cramp. Redakce Karkov Catherine E.. Kalamazoo: Medieval Institute Publications, Western Michigan University, 2008. (Publications of the Richard Rawlinson Center). ISBN 978-1-58044-110-0. Kapitola The Boar on the Helmet, s. 76\u201388. (anglicky) \nGOSS, William Henry. The Life and Death of Llewellynn Jewitt, F.S.A., Etc., with Fragmentary Memoirs of Some of his Famous Literary and Artistic Friends, Especially of Samuel Carter Hall, F.S.A., Etc.. London: Henry Gray, 1889. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nHATTO, Arthur Thomas. Snake-swords and Boar-helmets in Beowulf. English Studies. August 1957a, s. 145\u2013160. DOI 10.1080/00138385708596994. (anglicky) \nHATTO, Arthur Thomas. Notes and News: Snake-swords and Boar-helmets. English Studies. December 1957b, s. 257\u2013259. DOI 10.1080/00138385708597004. (anglicky) \nHEANEY, Seamus. Beowulf: A New Verse Translation. New York: W. W. Norton, 2000. ISBN 978-0-393-32097-8. (anglicky) \n Helmet from Benty Grange . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nHOOD, Jamie; AGER, Barry; WILLIAMS, Craig; HARRINGTON, Susan; CARTWRIGHT, Caroline. Investigating and Interpreting an Early-to-Mid Sixth-Century Frankish Style Helmet. : British Museum, 2012. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-1-904982-80-7. S. 83\u201395. (anglicky) \n Horn bands on replica Benty Grange helmet . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Horn plates from the replica Benty Grange helmet . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nHOWARTH, Elijah. Catalogue of the Bateman Collection of Antiquities in the Sheffield Public Museum. London: Dulau and Co., 1899. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nKEYNES, Simon. The Wiley Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Mercia. Redakce Lapidge Michael. 2nd. vyd. Chichester: Blackwell Publishing, 2014. ISBN 978-0-470-65632-7. DOI 10.1002/9781118316061.ch13. S. 311\u2013313. (anglicky) \nLESTER, Geoff. The Anglo-Saxon Helmet from Benty Grange, Derbyshire. Old English Newsletter. Fall 1987, s. 34\u201335. Dostupn\u00e9 online. ISSN 0030-1973. (anglicky) \nMAYR-HARTING, Henry. The Coming of Christianity to Anglo-Saxon England. 3rd. vyd. University Park: Pennsylvania State University Press, 1991. ISBN 978-0-271-00769-4. (anglicky) \nMEADOWS, Ian. An Anglian Warrior Burial from Wollaston, Northamptonshire. Northamptonshire Archaeology Reports. March 2004. (anglicky) \nOZANNE, Audrey. The Peak Dwellers. Medieval Archaeology. 1962\u20131963, s. 15\u201352. Dostupn\u00e9 online. DOI 10.1080/00766097.1962.11735659. (anglicky) \n Proceedings of the Society of Antiquaries. The Antiquaries Journal. London: Society of Antiquaries of London, July\u2013October 1958, s. 221\u2013228. DOI 10.1017/S0003581500017212. (anglicky) \n Replica Benty Grange helmet in use . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Replica of the helmet from Benty Grange . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nSMITH, Charles Roach. Anglo-Saxon and Frankish Remains. Collectanea Antiqua. 1852, s. 203\u2013248. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nSPEAKE, George. Anglo-Saxon Animal Art. Oxford: Clarendon Press, 1980. ISBN 978-0-19-813194-6. (anglicky) \nSTEUER, Heiko. Studien zur Sachsenforschung. Redakce H\u00e4\u00dfler Hans-J\u00fcrgen. Hildesheim: Lax, 1987. ISBN 978-3-7848-1617-3. Kapitola Helm und Ringschwert: Prunkbewaffnung und Rangabzeichen germanischer Krieger, s. 13\u201321. (n\u011bmecky) \nSTJERNA, Knut. Essays on Questions Connected with the Old English Poem of Beowulf. P\u0159eklad Hall John Richard Clark. London: Viking Club: Society for Northern Research, 1912. (Extra Series; sv. III). Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nTacitus. The Agricola and Germania of Tacitus. P\u0159eklad Church Alfred John. London: Macmillan, 1868. Kapitola Germany and its Tribes. (anglicky) \nTacitus. The Agricola and Germania of Tacitus: With a Revised Text, English Notes, and Maps. Redakce Church Alfred John. London: Macmillan, 1886. Kapitola Germania. (anglicky) \nTWEDDLE, Dominic. The Anglian Helmet from 16\u201322 Coppergate. London: Council for British Archaeology, 1992. (The Archaeology of York; sv. 17/8). Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 25 February 2017. ISBN 1-872414-19-2. (anglicky) \n Watercolour of finds from Benty Grange including escutcheon and cup fittings . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Watercolour showing fragments of metal chainwork . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Watercolour showing fragments of metal chainwork . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Watercolour showing the helmet from Benty Grange . Museums Sheffield . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nWAY, Albert. Notice of a Bronze Relique, Assigned to the Later Roman or the Saxon Age, Discovered at Leckhampton, Gloucestershire. The Archaeological Journal. 1855, s. 7\u201321. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n The Making of England: Anglo-Saxon Art and Culture, AD 600\u2013900. Redakce Webster Leslie. Toronto: University of Toronto Press, 1991. ISBN 978-0-8020-7721-9. (anglicky) \n Weekly List of Applications Validated by the Authority: Applications validated between 18/072012 \u2013 24/07/2012 . . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 24-06-2017.", "<<>>: Co je 1917 v letectv\u00ed? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek obsahuje seznam ud\u00e1lost\u00ed souvisej\u00edc\u00edch s letectv\u00edm, kter\u00e9 prob\u011bhly roku 1917.\nZah\u00e1jen provoz Leti\u0161t\u011b Cheb, prvn\u00edho leti\u0161t\u011b na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho \u010ceska.\nprvn\u00ed let typu Aviatik D.I\nKrvav\u00fd duben \u2013 Royal Flying Corps ztr\u00e1c\u00ed p\u0159i podpo\u0159e Arrask\u00e9 ofenz\u00edvy 245 letadel (z toho 140 v prvn\u00edch dvou t\u00fddnech) ze sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho stavu 365 letadel. 211 \u010dlen\u016f pos\u00e1dek letadel bylo zabito a 108 zajato.\n6. dubna \u2013 Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 vyhla\u0161uj\u00ed v\u00e1lku N\u011bmecku\n9. kv\u011btna \u2013 francouzsk\u00e9 leteck\u00e9 eso Ren\u00e9 Fonck sest\u0159eluje 6 n\u011bmeck\u00fdch letoun\u016f v jednom dni\n11. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 francouzsk\u00e9 leteck\u00e9 eso a n\u00e1rodn\u00ed hrdina Georges Guynemer zahynul v leteck\u00e9m souboji\n26. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Ren\u00e9 Fonck u\u017e podruh\u00e9 sest\u0159eluje 6 n\u011bmeck\u00fdch letoun\u016f v jednom dni\n16. listopadu \u2013 Vzducholo\u010f LZ 104 vystartovala k rekordn\u00edmu letu nad Afrikou. Ulet\u011bla 6 757 km bez mezip\u0159ist\u00e1n\u00ed.\nBerkmans Speed Scout\nGotha G.V, n\u011bmeck\u00fd dvoumotorov\u00fd bombard\u00e9r\nMartinsyde F.1, britsk\u00fd prototyp dvoum\u00edstn\u00e9 st\u00edha\u010dky\nNieuport 24\nOrenco A\nPh\u00f6nix D.I\nSaunders T.1\nStandard E-1\nSopwith Camel zal\u00e9t\u00e1n Harry Hawkerem\n5. ledna \u2013 Sage Type 3\n15. ledna \u2013 Siemens-Schuckert R.VII\n24. ledna \u2013 Aviatik D.I\n28. ledna \u2013 Junkers J.I\n16. \u00fanora \u2013 Fairey Campania\nAnsaldo SVA\n4. dubna \u2013 SPAD S.XIII, francouzsk\u00fd st\u00edhac\u00ed dvouplo\u0161n\u00edk\nPfalz D.III, n\u011bmeck\u00fd st\u00edhac\u00ed dvouplo\u0161n\u00edk\n23. kv\u011btna \u2013 Sopwith 5F.1 Dolphin, britsk\u00fd st\u00edhac\u00ed dvouplo\u0161n\u00edk\nSopwith Cuckoo, britsk\u00fd torp\u00e9dov\u00fd bombard\u00e9r\n5. \u010dervence \u2013 Fokker Dr.I\nAirco D.H.9\nPh\u00f6nix D.I, rakousko-uhersk\u00fd st\u00edhac\u00ed dvouplo\u0161n\u00edk\n13. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Sopwith Hippo\n18. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Junkers J.7\nSopwith 7F.1 Snipe\nSiemens-Schuckert D.III\n15. \u0159\u00edjna \u2013 Alcock Scout\n15. listopadu \u2013 SPAD S.XIV, francouzsk\u00fd plov\u00e1kov\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun\n30.", "<<>>: Co je Subrogace? <<>>: Subrogace ozna\u010duje zm\u011bnu z\u00e1vazku v osob\u011b v\u011b\u0159itele, jestli\u017ee p\u016fvodn\u00edmu v\u011b\u0159iteli pln\u00ed m\u00edsto dlu\u017en\u00edka t\u0159et\u00ed osoba. Ta se d\u00edky tomu dost\u00e1v\u00e1 do pozice v\u011b\u0159itele a dlu\u017en\u00edk pak ji\u017e mus\u00ed plnit j\u00ed, zanikne toti\u017e n\u00e1rok p\u016fvodn\u00edho v\u011b\u0159itele a pohled\u00e1vka p\u0159ejde na v\u011b\u0159itele nov\u00e9ho. Rozli\u0161uje se p\u0159itom subrogace fakultativn\u00ed (\u00a7 1936 odst. 2 OZ) a subrogace ex lege (\u00a7 1937 odst. 2 OZ).Obecn\u011b plat\u00ed, \u017ee v\u011b\u0159itel je povinen p\u0159ijmout pln\u011bn\u00ed dluhu za dlu\u017en\u00edka i od t\u0159et\u00ed osoby, leda\u017ee je toto pln\u011bn\u00ed v\u00e1z\u00e1no na osobn\u00ed vlastnosti dlu\u017en\u00edka, kup\u0159. jde o um\u011bleck\u00fd v\u00fdkon (\u00a7 1936 odst. 1 OZ). U dluh\u016f form\u00e1ln\u011b ciz\u00edch, kdy dan\u00e1 t\u0159et\u00ed osoba nen\u00ed v\u016fbec povinna plnit, je v\u0161ak k takov\u00e9mu spln\u011bn\u00ed pot\u0159eba souhlasu dlu\u017en\u00edka, nebo\u0165 mu nelze zbaven\u00ed se dluhu vnutit. Jestli\u017ee by souhlas nedal, \u0161lo by o pln\u011bn\u00ed bez pr\u00e1vn\u00edho d\u016fvodu (bezd\u016fvodn\u00e9 obohacen\u00ed). T\u0159et\u00ed osoba m\u016f\u017ee nam\u00edsto dlu\u017en\u00edka plnit z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f, proto je tak\u00e9 na jej\u00ed v\u016fli, zda p\u0159i tom v\u016f\u010di p\u016fvodn\u00edmu v\u011b\u0159iteli uplatn\u00ed v\u00fdhradu subrogace. Nechce-li tedy dlu\u017en\u00edka zbavit dluhu bez dal\u0161\u00edch n\u00e1rok\u016f, m\u016f\u017ee sou\u010dasn\u011b po\u017eadovat postoupen\u00ed pohled\u00e1vky (z\u0159ejm\u011b bez nutnosti jej\u00ed form\u00e1ln\u00ed cese) a t\u00edm vstoup\u00ed do pr\u00e1v v\u011b\u0159itele. Neuplatn\u00ed-li naopak v\u00fdhradu subrogace, dluh spln\u011bn\u00edm zanikne.\nNaproti tomu u dluh\u016f form\u00e1ln\u011b vlastn\u00edch, kde t\u0159et\u00ed osoba sice nen\u00ed p\u0159\u00edm\u00fdm dlu\u017en\u00edkem, ale je povinna plnit, nap\u0159. na z\u00e1klad\u011b ru\u010den\u00ed za dluh, souhlasu dlu\u017en\u00edka u\u017e zapot\u0159eb\u00ed nen\u00ed (\u00a7 1937 odst. 1 OZ). V tomto p\u0159\u00edpad\u011b tedy doch\u00e1z\u00ed k subrogaci p\u0159\u00edmo ze z\u00e1kona (ex lege). T\u0159et\u00ed osoba pak m\u00e1 automaticky pr\u00e1vo na to, aby j\u00ed dlu\u017en\u00edk vyrovnal celou pohled\u00e1vku v\u010detn\u011b jej\u00edho p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed a dal\u0161\u00edch souvisej\u00edc\u00edch pr\u00e1v, a p\u016fvodn\u00ed v\u011b\u0159itel j\u00ed mus\u00ed vydat v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 doklady. V obou p\u0159\u00edpadech subrogace, na \u017e\u00e1dost i nastupuj\u00edc\u00ed ze z\u00e1kona, se v\u0161ak toto pr\u00e1vo vztahuje jen na tu \u010d\u00e1st pohled\u00e1vky, kter\u00e1 byla spln\u011bna. Jestli\u017ee tedy nebyl dluh vyrovn\u00e1n cel\u00fd, bude dlu\u017en\u00edk zav\u00e1z\u00e1n jak v rozsahu spln\u011bn\u00e9ho nov\u00e9mu, tak ve zbytku p\u016fvodn\u00edmu v\u011b\u0159iteli. Podobn\u011b pln\u00ed-li za dlu\u017en\u00edka v\u00edce osob, maj\u00ed v\u016f\u010di n\u011bmu pr\u00e1vo na vyrovn\u00e1n\u00ed pom\u011brn\u00e9 (\u00a7 1938 OZ).", "<<>>: Co je Jaktstenen? <<>>: Jaktstenen, nebo Karl XV:s jaktsten, \u010desky Loveck\u00fd k\u00e1men, je vzty\u010den\u00fd v\u00e1pencov\u00fd kv\u00e1drov\u00fd blok a pam\u00e1tn\u00edk um\u00edst\u011bn\u00fd na mohyle z navr\u0161en\u00fdch kamen\u016f. Nach\u00e1z\u00ed se severov\u00fdchodn\u011b u z\u0159\u00edceniny hradu Borgholm u m\u011bsta Borgholm na ostrov\u011b \u00d6land v kraji Kalmar v ji\u017en\u00edm \u0160v\u00e9dsku. Pam\u00e1tn\u00edk, vytvo\u0159en\u00fd ve stylu m\u00edstn\u00edch prehistorick\u00fdch vzty\u010den\u00fdch kamen\u016f, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 t\u0159i hony \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho a norsk\u00e9ho kr\u00e1le Karla XV. Ludv\u00edka Ev\u017eena (1826-1872), kter\u00e9 byly v letech 1864, 1866 a 1868 na \u00d6landu. \u00d6land m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tradici jako kr\u00e1lovsk\u00fd loveck\u00fd rev\u00edr. Pam\u00e1tn\u00edk byl postaven v duchu romantismu v roce 1873 na popud jeho lovc\u016f a m\u00edstn\u00edch obyvatel. Uvnit\u0159 mohyly je zazd\u011bn\u00fd m\u011bd\u011bn\u00fd v\u00e1lec s n\u00e1pisem na pergamenu a t\u0159emi mincemi ra\u017een\u00fdmi za vl\u00e1dy Karla XV.\nNa pam\u00e1tn\u00edku je v runov\u00e9 smy\u010dce je vyryto:\nM\u00edsto je celoro\u010dn\u011b voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9.", "<<>>: Co je Speed Racer (film)? <<>>: Speed Racer je filmov\u00e1 adaptace japonsk\u00e9ho anime seri\u00e1lu Speed Racer z 60. let 20. stolet\u00ed. Film byl naps\u00e1n a re\u017e\u00edrov\u00e1n sourozenci Wachovsk\u00fdmi, kte\u0159\u00ed byli tak\u00e9 koproducenty filmu.\nFilm byl ve v\u00fdvoji od roku 1992, m\u011bnil spisovatele a re\u017eis\u00e9ry, dokud producent Joel Silver neza\u010dal spolupracovat se sourozenci Wachovsk\u00fdmi. Emile Hirsch si zahr\u00e1l roli Speeda, hrdiny animovan\u00e9 s\u00e9rie, a Christina Ricci ztv\u00e1rnila Speedovu p\u0159\u00edtelkyni Trixie. Speed Racer byl nato\u010den mezi \u010dervnem a listopadem 2007 v Postupimi a Berl\u00edn\u011b v N\u011bmecku, s odhadovan\u00fdm rozpo\u010dtem 100 000 000 $. Speed Racer m\u011bl premi\u00e9ru 3. kv\u011btna 2008 jako z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd film Tribeca Film Festival, a do kinodistribuce \u0161el 9. kv\u011btna 2008.\nSpeed Racer je sportovn\u00ed z roku 2008. ak\u010dn\u00ed komedie, kterou napsali a sestry Wachow\u0161t\u00ed. Film je zalo\u017een na stejnojmenn\u00e9m manga a anime seri\u00e1lu z \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Hraj\u00ed: Emile Hirsch, Christina Ricci, John Goodman, Susan Sarandon, Matthew Fox, Roger Allam, Benno F\u00fcrmann, Hiroyuki Sanada, Rain a Richard Roundtree, d\u011bj se to\u010d\u00ed kolem Speed Racera, osmn\u00e1ctilet\u00e9ho automobilov\u00e9ho z\u00e1vodn\u00edka, kter\u00fd n\u00e1sleduje kari\u00e9ru sv\u00e9ho z\u0159ejm\u011b zesnul\u00e9ho bratra a rozhodne se z\u016fstat v\u011brn\u00fd sv\u00e9 rodin\u011b a jejich spole\u010dnosti Racer Motors, co\u017e mu zp\u016fsob\u00ed pot\u00ed\u017ee pot\u00e9, co odm\u00edtne smlouvu, kterou mu E.P. Arnold Royalton, majitel spole\u010dnosti Royalton Industries, mu nab\u00eddne.\nHran\u00fd film Speed Racer byl v v\u00fdvojov\u00e9m pekle od roku 1992, m\u011bnil herce i tv\u016frce, a\u017e v roce 2006 producent Joel Silver a Wachow\u0161t\u00ed ve spolupr\u00e1ci zah\u00e1jili produkci filmu Speed Racer jako rodinn\u00e9ho filmu. Film Speed Racer se nat\u00e1\u010del od \u010dervna do srpna 2007 v Postupimi a Berl\u00edn\u011b a jejich okol\u00ed. Hudbu k filmu slo\u017eil Michael Giacchino.\nSpeed Racer m\u011bl premi\u00e9ru 26. dubna 2008 v Nokia Theater a n\u00e1sledn\u011b byl 9. kv\u011btna 2008 uveden do kin spole\u010dnost\u00ed Warner Bros. Pictures. Film p\u0159i rozpo\u010dtu 120 milion\u016f dolar\u016f celosv\u011btov\u011b vyd\u011blal 93 milion\u016f dolar\u016f, co\u017e z n\u011bj \u010din\u00ed komer\u010dn\u00ed ne\u00fasp\u011bch. N\u00e1sledn\u011b byl nominov\u00e1n v n\u011bkolika kategori\u00edch na Teen Choice Awards a tak\u00e9 na Golden Raspberry Awards. Po prvn\u00edm uveden\u00ed do kin se film setkal s p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b negativn\u00edmi recenzemi. A\u010dkoli film z\u00edskal pochvalu za ak\u010dn\u00ed sekvence, hudebn\u00ed doprovod Michaela Giacchina, kameru a hereck\u00e9 v\u00fdkony, kritici se rozch\u00e1zeli v n\u00e1zoru na p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 pou\u017eit\u00ed po\u010d\u00edta\u010dem generovan\u00fdch obraz\u016f a kritizovali sc\u00e9n\u00e1\u0159 a d\u00e9lku trv\u00e1n\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech si Speed Racer z\u00edskal silnou kultovn\u00ed p\u0159\u00edze\u0148 a n\u011bkte\u0159\u00ed koment\u00e1to\u0159i jej ozna\u010duj\u00ed za \"nedocen\u011bn\u00fd\" a \"nepochopen\u00fd\" film.\nSpeed Racer je osmn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk, jeho\u017e \u017eivotem a l\u00e1skou byly v\u017edy automobilov\u00e9 z\u00e1vody. Jeho rodi\u010de Pops a Mom provozuj\u00ed nez\u00e1vislou firmu Racer Motors, v n\u00ed\u017e se anga\u017euje i jeho bratr Spritle a jeho dom\u00e1c\u00ed \u0161impanz Chim Chim, mechanik Sparky a jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b Trixie. V d\u011btstv\u00ed Speed zbo\u017e\u0148oval sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra Rexe Racera, rekordmana, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b zahynul p\u0159i z\u00e1vod\u011b Casa Cristo 5000 (alias The Crucible), smrteln\u011b nebezpe\u010dn\u00e9m z\u00e1vod\u011b nap\u0159\u00ed\u010d z\u00e1vodn\u00ed rallye. Speed, kter\u00fd se nyn\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 na vlastn\u00ed dr\u00e1hu, d\u00edky sv\u00fdm schopnostem za volantem bratrova Mach 5 a vlastn\u00edho vozu T-180 Mach 6 rychle zamet\u00e1 se z\u00e1vodn\u00edm sv\u011btem, a\u010dkoli ho zaj\u00edm\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm um\u011bn\u00ed z\u00e1vodit a blahobyt jeho rodiny.\nE.P. Arnold Royalton, majitel konglomer\u00e1tu Royalton Industries, nab\u00eddne Speedovi ohromuj\u00edc\u00ed luxusn\u00ed \u017eivotn\u00ed styl v\u00fdm\u011bnou za to, \u017ee s n\u00edm podep\u00ed\u0161e smlouvu o z\u00e1vod\u011bn\u00ed. A\u010dkoli ho to l\u00e1k\u00e1, Speed odm\u00edt\u00e1, proto\u017ee jeho otec ned\u016fv\u011b\u0159uje korporac\u00edm tou\u017e\u00edc\u00edm po moci. Rozzloben\u00fd Royalton odhal\u00ed, \u017ee kl\u00ed\u010dov\u00e9 z\u00e1vody byly po mnoho let fixed korpor\u00e1tn\u00edmi z\u00e1jmy, v\u010detn\u011b jeho samotn\u00e9ho, za \u00fa\u010delem z\u00edsk\u00e1n\u00ed zisku. Royalton si na Speedovi vybije zlost t\u00edm, \u017ee nech\u00e1 sv\u00e9 jezdce p\u0159im\u011bt Speeda k hav\u00e1rii, kter\u00e1 zni\u010d\u00ed Mach 6, a za\u017ealuje Racer Motors za poru\u0161en\u00ed du\u0161evn\u00edho vlastnictv\u00ed. Speed dostane p\u0159\u00edle\u017eitost k odvet\u011b prost\u0159ednictv\u00edm inspektora Detektora, \u0161\u00e9fa odd\u011blen\u00ed korpor\u00e1tn\u00edch zlo\u010din\u016f zpravodajsk\u00e9 agentury. Racer Taejo Togokahn m\u00e1 \u00fadajn\u011b d\u016fkazy, kter\u00e9 by mohly obvinit Royalton, ale nab\u00eddne je pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee Speed a tajemn\u00fd maskovan\u00fd Racer X budou souhlasit s t\u00edm, \u017ee budou z\u00e1vodit v jeho t\u00fdmu v z\u00e1vod\u011b Casa Cristo 5000, co\u017e by tak\u00e9 mohlo podstatn\u011b zv\u00fd\u0161it cenu akci\u00ed jeho rodinn\u00e9ho z\u00e1vodn\u00edho podniku a zablokovat tak Royaltonem dohodnut\u00fd odkup. Speed souhlas\u00ed, ale sv\u00e9 rozhodnut\u00ed p\u0159ed rodinou taj\u00ed a t\u00fdm Detectora provede n\u011bkolik obrann\u00fdch \u00faprav vozu Mach 5, aby Speedovi v rallye pomohl.\nPot\u00e9, co spolu jedou a p\u0159irozen\u011b funguj\u00ed jako t\u00fdm, za\u010dne Speed tu\u0161it, \u017ee Racer X je ve skute\u010dnosti jeho bratr Rex v p\u0159estrojen\u00ed. Jeho rodina zjist\u00ed, \u017ee se do z\u00e1vodu p\u0159ihl\u00e1sil, a souhlas\u00ed, \u017ee ho podpo\u0159\u00ed, i kdy\u017e se na n\u011bj t\u00e1ta zlob\u00ed, \u017ee ho o povolen\u00ed z\u00e1vodit nepo\u017e\u00e1dal d\u0159\u00edve. S rodinou a Trixie, kter\u00e1 mu pom\u00e1h\u00e1, Speed por\u00e1\u017e\u00ed mnoho brut\u00e1ln\u00edch z\u00e1vodn\u00edk\u016f, kter\u00e9 podplatil fix\u00e1tor Cruncher Block, aby ho zastavili, a p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 zd\u00e1nliv\u011b nep\u0159ekonateln\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky, aby vyhr\u00e1l z\u00e1vod, zat\u00edmco t\u00fdm Detectora zat\u00fdk\u00e1 Blocka. Uk\u00e1\u017ee se v\u0161ak, \u017ee Taejoova dohoda byla fale\u0161n\u00e1, proto\u017ee m\u011bl z\u00e1jem pouze zv\u00fd\u0161it hodnotu rodinn\u00e9 firmy, aby vyd\u011blal na odkupu Royaltonu. Rozzu\u0159en\u00fd Speed vyraz\u00ed na tra\u0165, kterou jezdil se sv\u00fdm bratrem, a konfrontuje Racera X se sv\u00fdm podez\u0159en\u00edm, \u017ee je to Rex. Racer X si sund\u00e1 masku, \u010d\u00edm\u017e odhal\u00ed nezn\u00e1mou tv\u00e1\u0159, a \u0159ekne Speedovi, \u017ee Rex je skute\u010dn\u011b mrtv\u00fd, ale porad\u00ed Speedovi, aby nenechal z\u00e1vod\u011bn\u00ed zm\u011bnit jeho povahu a p\u0159i\u0161el na to, jak jezd\u00ed on s\u00e1m. Speed se vrac\u00ed dom\u016f a pl\u00e1nuje odjet, ale Pops mu vyj\u00e1d\u0159\u00ed svou hrdost na Speedovo jedn\u00e1n\u00ed a \u017ee ud\u011blal chybu, kdy\u017e nenechal Speeda nastoupit do z\u00e1vodu, proto\u017ee jeho vlastn\u00ed tvrdohlavost Rexe vyhnala, ne\u017e se dozv\u011bd\u011bl o spiknut\u00ed, kter\u00e9 ovliv\u0148uje pr\u016fb\u011bh z\u00e1vodu. Ne\u010dekan\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Taejoova sestra Horuko a p\u0159ed\u00e1v\u00e1 mu Taejoovu odm\u00edtnutou automatickou pozv\u00e1nku na Velkou cenu. Rodina Racer\u016f se spoj\u00ed a za 32 hodin postav\u00ed nov\u00fd Mach 6.\nSpeed se do Velk\u00e9 ceny p\u0159ihl\u00e1s\u00ed (s pomoc\u00ed inspektora Detektora) proti velk\u00e9 p\u0159esile; Royalton na jeho hlavu vypsal odm\u011bnu 1 000 000 dolar\u016f, kterou ostatn\u00ed jezdci tou\u017e\u00ed z\u00edskat, a on se postav\u00ed proti budouc\u00edmu jezdci S\u00edn\u011b sl\u00e1vy Jacku \"Cannonballovi\" Taylorovi. Speed p\u0159ekon\u00e1 pomal\u00fd start a do\u017eene Taylora, kter\u00fd pomoc\u00ed podvodn\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed zvan\u00e9ho spearhook p\u0159ichyt\u00ed Mach 6 ke sv\u00e9mu vozu. Speed pou\u017eije sv\u00e9 skoky, aby za\u0159\u00edzen\u00ed odhalil videokamer\u00e1m, a zp\u016fsob\u00ed Taylorovu hav\u00e1rii. Speed z\u00e1vod vyhr\u00e1v\u00e1, proto\u017ee se mu poda\u0159ilo odhalit Royaltonovy zlo\u010diny. Zat\u00edmco Racer X p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed, objev\u00ed se flashback. mont\u00e1\u017e odhal\u00ed, \u017ee je ve skute\u010dnosti Rex, kter\u00fd p\u0159edst\u00edral svou smrt a podstoupil plastickou operaci, aby zm\u011bnil sv\u016fj vzhled v r\u00e1mci sv\u00e9ho pl\u00e1nu na ochranu Speeda a z\u00e1vodn\u00edho sportu. Rozhodne se neprozradit svou identitu rodin\u011b a prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee se sv\u00fdm rozhodnut\u00edm mus\u00ed \u017e\u00edt. Rodina z\u00e1vodn\u00edk\u016f oslavuje Speedovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed, Speed a Trixie se pol\u00edb\u00ed, Taejo sv\u011bd\u010d\u00ed proti Royaltonovi a Blockovi a Royalton je posl\u00e1n do v\u011bzen\u00ed.\nEmile Hirsch jako Speed Racer\nNicholas Elia jako mlad\u00fd Speed Racer\nChristina Ricci jako Trixie, Speedova p\u0159\u00edtelkyn\u011b.\nAriel Winter jako mlad\u00e1 Trixie\nJohn Goodman jako Pops Racer, Speed\u016fv otec\nSusan Sarandon jako Mom Racer, Speedova matka\nMatthew Fox jako Racer X, tajemn\u00fd maskovan\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, kter\u00fd m\u00e1 za \u00fakol odhalit korupci podkop\u00e1vaj\u00edc\u00ed WRL.\nScott Porter jako Rex Racer, Speed Racer\u016fv star\u0161\u00ed bratr a idol, o n\u011bm\u017e se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee byl zabit p\u0159i z\u00e1vod\u011b\nRoger Allam jako E.P. Arnolda Royaltona, zkorumpovan\u00e9ho majitele a gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele spole\u010dnosti Royalton Industries\nPaulie Litt jako Spritle Racer, Speed\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr\nBenno F\u00fcrmann jako inspektor Detector, vedouc\u00ed odd\u011blen\u00ed korpor\u00e1tn\u00edch zlo\u010din\u016f \u00dast\u0159edn\u00edho zpravodajsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu\nHiroyuki Sanada jako Mr. Musha, prezident a gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Musha Motors\nRain jako Taejo Togokahn, z\u00e1vodn\u00edk-nov\u00e1\u010dek\nRichard Roundtree jako Ben Burns, koment\u00e1tor z\u00e1vod\u016f a b\u00fdval\u00fd z\u00e1vodn\u00ed \u0161ampion\nMoritz Bleibtreu jako Gray Ghost, francouzsk\u00fd z\u00e1vodn\u00edk Eccran Establishment, kter\u00fd m\u00e1 za \u00fakol zlikvidovat Speeda\nKick Gurry jako Sparky, Speed\u016fv mechanik a nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel\nJohn Benfield jako Cruncher Block, profesion\u00e1ln\u00ed oprav\u00e1\u0159 z\u00e1vod\u016f a v\u016fdce gangu\nChristian Oliver jako Snake Oiler, pochybn\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, kter\u00fd nos\u00ed had\u00ed k\u016f\u017ee z\u00e1vodn\u00ed oble\u010den\u00ed\nRalph Herforth jako Jack \"Cannonball\" Taylor, superhv\u011bzdn\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, \u0161ampion WRL, trojn\u00e1sobn\u00fd v\u00edt\u011bz Grand Prix a budouc\u00ed \u010dlen s\u00edn\u011b sl\u00e1vy sponzorovan\u00fd spole\u010dnost\u00ed Royalton Industries\nYu Nan jako Horuko Togokahn, Taejo Togokhanova sestra\nNayo Wallace jako Minx, v\u011bdkyn\u011b a p\u0159\u00edtelkyn\u011b z\u00e1vodn\u00edka X\nMelvil Poupaud jako Johnny \"Goodboy\" Jones, koment\u00e1tor z\u00e1vod\u016f\nChim Chim, Spritleho dom\u00e1c\u00edho mazl\u00ed\u010dka \u0161impanz a nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele ztv\u00e1rnili dva \u0161impanzi: \"\nTogo Igawa jako Tetsua Togokahn, otec Taejo a Horuko a firemn\u00ed rival Royaltonu i Mushy\nJoon Park jako Kakkoi Teppodama, japonsk\u00fd z\u00e1vodn\u00edk Musha Motors, kter\u00fd m\u00e1 za \u00fakol vy\u0159adit Speeda ve Velk\u00e9 cen\u011b za milion dolar\u016f. V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch titulc\u00edch je uveden jako \"Yakuza Driver\".V p\u016fvodn\u00edm anglick\u00e9m dabingu seri\u00e1lu se jako hlasatel\u00e9 z\u00e1vod\u016f objevuj\u00ed Peter Fernandez a Corinne Orr. Andres Cantor si tak\u00e9 zahraje cameo jako \u0161pan\u011blsky mluv\u00edc\u00ed hlasatel z\u00e1vodu. V epizodn\u00ed roli se objevuje tak\u00e9 venezuelsk\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed z\u00e1vodnice Milka Duno jako Kellie \"Gearbox\" Kalinkovov\u00e1, z\u00e1vodnice Grand Prix, kter\u00e1 m\u00e1 za \u00fakol zlikvidovat Speeda v\u00fdm\u011bnou za inkasov\u00e1n\u00ed odm\u011bny milion dolar\u016f od Royaltonu.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 1992 Joe Pytka ozn\u00e1mil, \u017ee spole\u010dnost Warner Bros. dr\u017e\u00ed opci na vytvo\u0159en\u00ed hran\u00e9 filmov\u00e9 adaptace japonsk\u00e9ho anime a manga seri\u00e1lu ze 60. let 20. stolet\u00ed Speed Racer, kter\u00fd je ve v\u00fdvoji ve spole\u010dnosti Silver Pictures. V \u0159\u00edjnu 1994 dostal zp\u011bv\u00e1k Henry Rollins nab\u00eddku na roli Racera X. Kv\u016fli p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9mu rozpo\u010dtu v\u0161ak v srpnu t\u00e9ho\u017e roku projekt opustil re\u017eis\u00e9r Julien Temple. Bez re\u017eis\u00e9ra z projektu ode\u0161el i Depp. Studio zva\u017eovalo jako n\u00e1hradu za Templa re\u017eis\u00e9ra Guse Van Santa,V z\u00e1\u0159\u00ed 2000 najala spole\u010dnost Warner Bros. a producentka Lauren Shuler Donner re\u017eis\u00e9ra videoklip\u016f Hype Williams, aby se ujal veden\u00ed projektu. V \u0159\u00edjnu 2001 studio najalo scen\u00e1risty Christiana Gudegasta a Paula Scheuringa za 1,2 milionu dolar\u016f, kter\u00e9 si mezi sebou rozd\u011blili, aby napsali sc\u00e9n\u00e1\u0159 k filmu. Nakonec, ani\u017e by se produkce rozb\u011bhla, re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rist\u00e9 projekt opustili. V \u010dervnu 2004 se Vince Vaughn postavil do \u010dela o\u017eiven\u00ed projektu t\u00edm, \u017ee p\u0159edstavil z\u00e1b\u011br filmu, kter\u00fd by v\u00fdrazn\u011bji rozv\u00edjel postavy. Vaughn byl obsazen do role z\u00e1vodn\u00edka X a k projektu byl p\u0159ipojen tak\u00e9 jako v\u00fdkonn\u00fd producent. Vzhledem k tomu, \u017ee se produkce nikdy nerozb\u011bhla, byl Vaughn nakonec od projektu odpojen.\nV \u0159\u00edjnu 2006 studio p\u0159izvalo Wachowsk\u00e9, aby se ujali sc\u00e9n\u00e1\u0159e a re\u017eie filmu. Producent Joel Silver, kter\u00fd s Wachowsk\u00fdmi spolupracoval na filmech V jako Vendeta a Matrix trilogie, vysv\u011btlil, \u017ee doufaj\u00ed, \u017ee filmem, kter\u00fd nebude m\u00edt rating R od Motion Picture Association of America, oslov\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed publikum. V\u00fdtvarn\u00edk vizu\u00e1ln\u00edch efekt\u016f John Gaeta, kter\u00fd z\u00edskal Oscara za nejlep\u0161\u00ed vizu\u00e1ln\u00ed efekty za film Matrix od Wachowsk\u00fdch, byl p\u0159izv\u00e1n, aby pomohl vytvo\u0159it z filmu Speed Racer hranou adaptaci. Produkce m\u011bla za\u010d\u00edt v l\u00e9t\u011b 2007 v evropsk\u00fdch lokac\u00edch a premi\u00e9ra m\u011bla b\u00fdt v l\u00e9t\u011b 2008. V listopadu 2006 bylo datum vyd\u00e1n\u00ed stanoveno na 23. kv\u011btna 2008. Producent Joel Silver popsal Speed Racer jako rodinn\u00fd film v souladu s c\u00edlem Wachowsk\u00fdch oslovit \u0161ir\u0161\u00ed publikum.\nP\u016fvodn\u011b byli do role Speed Racera zva\u017eov\u00e1ni Joseph Gordon-Levitt, Shia LaBeouf a Zac Efron, nakonec v\u0161ak roli z\u00edskal Emile Hirsch. Ne\u017e se Hirsch p\u0159ipravil na roli, zhl\u00e9dl v\u0161echny d\u00edly filmu Speed Racer a nav\u0161t\u00edvil Charlotte Motor Speedway. (v t\u00e9 dob\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako Lowe's Motor Speedway), kde se setkal s jezdcem Jimmie Johnsonem. Do role Trixie byly p\u016fvodn\u011b zva\u017eov\u00e1ny Elisha Cuthbert, Kate Mara a Rose McGowan, roli nakonec z\u00edskala Christina Ricci. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e byl do role Racera X obsazen Matthew Fox, byl p\u016fvodn\u011b zva\u017eov\u00e1n Henry Rollins. Keanu Reevesovi byla nab\u00eddnuta role Racera X, ale ten ji odm\u00edtl.\nV \u00fanoru 2007 si Wachow\u0161t\u00ed pro nat\u00e1\u010den\u00ed vybrali Babelsberg Studios v n\u011bmeck\u00e9 Postupimi. Studio z\u00edskalo od nov\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho Spolkov\u00e9ho filmov\u00e9ho fondu grant ve v\u00fd\u0161i 12,3 milionu dolar\u016f, dosud nejv\u011bt\u0161\u00ed od t\u00e9to organizace, na svou produkci v regionu Berl\u00edn-Braniborsko. \u010c\u00e1stka byla pozd\u011bji nav\u00fd\u0161ena na 13 milion\u016f dolar\u016f. Hlavn\u00ed nat\u00e1\u010den\u00ed za\u010dalo 5. \u010dervna 2007 v Berl\u00edn\u011b, a nat\u00e1\u010delo se v\u00fdhradn\u011b na greenscreen, trvaj\u00edc\u00ed 60 dn\u00ed. Wachow\u0161t\u00ed poprv\u00e9 nat\u00e1\u010deli na video ve vysok\u00e9m rozli\u0161en\u00ed. Wachow\u0161t\u00ed pou\u017eili p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed kameru, kter\u00e1 zaost\u0159ovala na pop\u0159ed\u00ed i pozad\u00ed, aby p\u016fsobila dojmem skute\u010dn\u00e9ho anime. Film m\u00e1 podle Silvera \"retro vzhled budoucnosti\" Nat\u00e1\u010den\u00ed skon\u010dilo 25. srpna 2007.\nV roce 2007 zakoupili Wachow\u0161t\u00ed pr\u00e1va na zvukov\u00e9 efekty a zn\u011blku seri\u00e1lu pro pou\u017eit\u00ed ve filmu. Soundtrack k filmu slo\u017eil Michael Giacchino, provedl Hollywood Studio Symphony a vydal Var\u00e8se Sarabande. Byl pou\u017eit spolu s orchestr\u00e1ln\u00ed hudbou; Warner Bros. p\u0159idalo aktualizovanou verzi \u00fast\u0159edn\u00ed p\u00edsn\u011b \"Go Speed Racer Go\", kter\u00e1 hraje b\u011bhem z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch titulk\u016f a kterou produkovali Ali Dee Theodore a Jason Gleed, a zahr\u00e1li ji Ali Dee and the Deekompressors. Razor & Tie vydal tuto verzi jako extended play 1. ledna 2008 na podporu vyd\u00e1n\u00ed filmu a jako single vydan\u00fd spolu se soundtrackem k filmu 6. kv\u011btna 2008.\nB\u011bhem jeho nat\u00e1\u010den\u00ed se skupina za pr\u00e1va zv\u00ed\u0159at Lid\u00e9 za etick\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed se zv\u00ed\u0159aty zab\u00fdvala t\u00fdr\u00e1n\u00edm zv\u00ed\u0159at. (PETA) vznesla proti filmu obvin\u011bn\u00ed z t\u00fdr\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at a uvedla, \u017ee jeden ze dvou \u0161impanz\u016f pou\u017eit\u00fdch p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed byl \u00fadajn\u011b zbit pot\u00e9, co pokousal d\u011btsk\u00e9ho herce. Incident potvrdila American Humane Association. (AHA) z\u00e1stupce pro bezpe\u010dnost zv\u00ed\u0159at na place, kter\u00fd ozn\u00e1mil, \u017ee n\u00e1hradn\u00edk postavy Spritle, kterou ztv\u00e1rnil Litt, byl bez provokace pokous\u00e1n. Z\u00e1stupce AHA tak\u00e9 uvedl, \u017ee \"ke konci nat\u00e1\u010den\u00ed, b\u011bhem tr\u00e9ninku v p\u0159\u00edtomnosti z\u00e1stupce American Humane, tren\u00e9r v nekontrolovan\u00e9m impulsu \u0161impanze ude\u0159il\". Filmov\u00e9 odd\u011blen\u00ed AHA ozna\u010dilo toto t\u00fdr\u00e1n\u00ed za \"zcela neomluviteln\u00e9 a nep\u0159ijateln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u0159i vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jak\u00e9hokoli zv\u00ed\u0159ete\". AHA za\u0159adila film Speed Racer na sv\u016fj seznam \"nep\u0159ijateln\u00fdch\" hlavn\u011b kv\u016fli tomuto incidentu, p\u0159i\u010dem\u017e AHA poznamenala, \u017ee \"v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fd incident s v\u00fdcvikem po\u0161pinil vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci zbytku produkce\" a \u017ee \"nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou metodu, jak odd\u011blit jedn\u00e1n\u00ed jednoho zam\u011bstnance produkce od produkce jako celku.\"\n Los Angeles Times odhaduje, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 5 000 produkt\u016f spojen\u00fdch s filmem Speed Racer bylo licencov\u00e1no spole\u010dnost\u00ed Warner Bros. Film byl podpo\u0159en mnoha propaga\u010dn\u00edmi partnery s marketingovou podporou p\u0159es 80 milion\u016f dolar\u016f. Mezi partnery pat\u0159\u00ed General Mills, McDonald's, Target, Topps, Esurance, Mattel, Lego a Petrobras. Ve snaze p\u0159il\u00e1kat mezin\u00e1rodn\u00ed publikum film podpo\u0159ily i spole\u010dnosti mimo Ameriku. D\u00edky v\u010dasn\u00e9 podpo\u0159e p\u0159ed uveden\u00edm filmu poskytlo studio spole\u010dnostem 3D po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 modely vozidla Speed Racer Mach 5, aby mohly vozidlo p\u0159esn\u011b zobrazit ve sv\u00e9m zbo\u017e\u00ed.Mattel vyr\u00e1b\u011bl hra\u010dky podle filmu prost\u0159ednictv\u00edm n\u011bkolika diviz\u00ed. Spole\u010dnost Hot Wheels vyr\u00e1b\u011bla odl\u00e9van\u00e1 vozidla, z\u00e1vodn\u00ed sady a sady kolej\u00ed. Spole\u010dnost Tyco vyr\u00e1b\u011bla d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1dan\u00e1 vozidla Mach 5 a z\u00e1vodn\u00ed sady. Spole\u010dnost Radica Games vyr\u00e1b\u011bla videohry, v nich\u017e hr\u00e1\u010di mohou pou\u017e\u00edvat volant auta, spolu s k\u0159\u00ed\u017eovou propagac\u00ed s videohrou U.B. Funkeys. Produkty byly k dispozici od b\u0159ezna 2008. Tak\u00e9 spole\u010dnost Lego vyrobila \u010dty\u0159i sady Lego na motivy filmu. V r\u00e1mci propaga\u010dn\u00ed kampan\u011b spole\u010dnosti General Mills byl b\u011bhem z\u00e1vodu 2008 Crown Royal Presents the Dan Lowry 400, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed 2008 NASCAR Sprint Cup season, slavn\u00fd #43 Dodge Charger spole\u010dnosti Petty Enterprises p\u0159em\u011bn\u011bn na NASCAR. Sprint Cup Series verze Mach 5, kterou \u0159\u00eddil Bobby Labonte.Warner Bros., prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 divize Interactive Entertainment sama vydala videohru na motivy filmu s n\u00e1zvem Speed Racer: The Videogame, kter\u00e1 vy\u0161la 6. kv\u011btna 2008 pro Nintendo DS a Nintendo Wii a 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2008 pro PlayStation 2. p\u016fvodn\u00ed hudbu pro videohru Speed Racer napsala Winifred Phillips a produkovala ji Winnie Waldron. Hra vy\u0161la na Nintendo DS a Wii v kv\u011btnu spolu s uveden\u00edm filmu do kin a na podzim byla vyd\u00e1na na PS2 jako doprovodn\u00fd titul k vyd\u00e1n\u00ed filmu na DVD a Blu-ray. Kv\u016fli kr\u00e1tk\u00e9mu \u010dasov\u00e9mu pl\u00e1nu se studio rozhodlo nevyv\u00edjet hry pro PlayStation 3 a Xbox 360.\nWarner Home Video vydalo Speed Racer na DVD a Blu-ray 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2008. T\u0159\u00eddiskov\u00e1 sada obsahuje hlavn\u00ed film a dopl\u0148kov\u00e9 funkce na prvn\u00edm disku, DVD hru \"Speed Racer Crucible Challenge\" na druh\u00e9m disku a digit\u00e1ln\u00ed kopii filmu na t\u0159et\u00edm disku - posledn\u00ed dva jsou exkluzivn\u00ed pro vyd\u00e1n\u00ed Blu-ray. Americk\u00fd \u010dasopis The US. Prodej DVD dos\u00e1hl v prvn\u00edm t\u00fddnu 6 268 301 dolar\u016f a 390 191 kopi\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e do roku 2013 spot\u0159ebitel\u00e9 utratili 14 277 546 dolar\u016f a prodali 900 361 kopi\u00ed, a 23 milion\u016f dolar\u016f vyd\u011blal k roku 2018.\nSpeed Racer m\u011bl premi\u00e9ru 26. dubna 2008 b\u011bhem akce s odhadovanou cenou 500 000 dolar\u016f v Nokia Theater v Los Angeles, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnilo 4000 lid\u00ed. Do b\u011b\u017en\u00fdch kin byl uveden 9. kv\u011btna 2008 a b\u011bhem premi\u00e9rov\u00e9ho v\u00edkendu vyd\u011blal 18 561 337 dolar\u016f z p\u0159ibli\u017en\u011b 6. m\u00edsta,700 prom\u00edtac\u00edch m\u00edst v 3 606 kinech ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a Kanad\u011b, \u010d\u00edm\u017e se v pokladn\u00e1ch kin um\u00edstil na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b za filmy Iron Man a Co se d\u011bje ve Vegas. O druh\u00e9m v\u00edkendu vyd\u011blal 8 117 459 dolar\u016f a um\u00edstil se na \u010dtvrt\u00e9m m\u00edst\u011b v pokladn\u00e1ch kin. Film uzav\u0159el sv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed 1. srpna 2008 s 43 945 766 dolary na dom\u00e1c\u00edm trhu a 93 945 766 dolary celosv\u011btov\u011b. Na z\u00e1klad\u011b celkov\u00e9ho v\u00fdd\u011blku byl film pova\u017eov\u00e1n za kasovn\u00ed propad\u00e1k. V\u00fdsledky byly hluboko pod o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm studia, vzhledem k tomu, \u017ee n\u00e1klady na v\u00fdrobu filmu Speed Racer byly odhadov\u00e1ny na v\u00edce ne\u017e 120 milion\u016f dolar\u016f. Navzdory n\u00edzk\u00fdm kasovn\u00edm \u010d\u00edsl\u016fm z\u016fstala spole\u010dnost Warner Bros. optimistick\u00e1 ohledn\u011b prodeje souvisej\u00edc\u00edch produkt\u016f, od hra\u010dek po tenisov\u00e9 boty. Brad Globe, prezident spole\u010dnosti Warner Bros. Consumer Products, vyj\u00e1d\u0159il nad\u011bji, \u017ee \"se n\u00e1m se Speed Racerem bude st\u00e1le da\u0159it velmi dob\u0159e\", p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ipustil, \u017ee \"ob\u0159\u00ed film by to v\u0161echno mnohem v\u00edce roz\u0161\u00ed\u0159il\".\nNa agreg\u00e1toru recenz\u00ed Rotten Tomatoes m\u00e1 film hodnocen\u00ed 41 pp\u0159\u00edzniv\u00e9 hodnocen\u00ed na z\u00e1klad\u011b 217 recenz\u00ed s pr\u016fm\u011brn\u00fdm hodnocen\u00edm 5,2/10. Shoda kritik\u016f na t\u00e9to webov\u00e9 str\u00e1nce \u0159\u00edk\u00e1: \"P\u0159et\u00ed\u017een\u00fd speci\u00e1ln\u00edmi efekty, z nich\u017e bol\u00ed hlava, Speed Racer nach\u00e1z\u00ed Wachowsk\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00e9 na vizu\u00e1ln\u00ed vzru\u0161en\u00ed na \u00fakor soudr\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu.\" Poznamenal, \u017ee c\u00edlov\u00e9 publikum by se m\u011blo bavit, ale ostatn\u00ed mohou film pova\u017eovat za \"filmovou sl\u00e1taninu\", p\u0159i\u010dem\u017e se odvol\u00e1vali na jeho nev\u011brohodnost a nedostatek identifikovateln\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed v j\u00edzdn\u00edch sekvenc\u00edch. McCarthy sice poznamenal, \u017ee div\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se zaj\u00edmaj\u00ed o CGI, by to mohli ocenit, ale sn\u00edmek podle n\u011bj ob\u010das p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \"kol\u00e1\u017e z v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly\". Pochvaln\u011b se vyj\u00e1d\u0159il o kame\u0159e, hudebn\u00edm doprovodu a hereck\u00e9m obsazen\u00ed. Zac Bertschy z Anime News Network rovn\u011b\u017e pochv\u00e1lil hereck\u00e9 obsazen\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e uvedl, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bh je \"takov\u00fd, jak\u00fd by ka\u017ed\u00fd o\u010dek\u00e1val\", a dodal, \u017ee \"v\u0161echny postavy jsou kartonov\u00e9 archetypy s dialogy Saturday Morning.\" Speed Racer se \"sna\u017e\u00ed uct\u00edt a osv\u011b\u017eit mladistv\u00e9 nad\u0161en\u00ed z minulosti a nakonec z\u00e1bavu zadus\u00ed sebev\u011bdomou velkolepost\u00ed\", prohl\u00e1sil \u0160ablona:'sThe New York Times. A. O. Scott.Glenn Kenny z \u010dasopisu Premiere kritizoval \u010dasov\u00fd posun vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a n\u011bkolik d\u011bjov\u00fdch lini\u00ed filmu a \u0159ekl, \u017ee \"p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed dosud netu\u0161en\u00e9 \u00farovn\u011b vypr\u00e1v\u011bc\u00ed nesoudr\u017enosti\". Kenny pochv\u00e1lil vzhled filmu a \u0159ekl, \u017ee \"k\u00fd\u010dovitost\", kterou ostatn\u00ed kritizovali, je \"p\u0159esn\u011b t\u00edm \u00fa\u010delem\". Poznamenal, \u017ee film inspiruje k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu zamy\u0161len\u00ed ne\u017e Matrix, a to kv\u016fli jeho \"zjevn\u011b antikapitalistick\u00e9mu d\u011bji\". Podobn\u011b i The New Yorker \u0160ablona:' Anthony Lane uvedl, \u017ee film by p\u0159esto mohl skon\u010dit \"odbarven\u00fd od z\u00e1bavy\" kv\u016fli t\u00e9matu nastolen\u00e9mu v Matrixu, \u017ee jsme v\u0161ichni ovl\u00e1d\u00e1ni. Ve filmu Speed Racer, tvrd\u00ed Lane, to m\u00e1 podobu padoucha Royaltona, kter\u00fd \"p\u0159\u00edsah\u00e1, \u017ee rozdrt\u00ed 'neporazitelnou moc\u00ed pen\u011bz'\". Dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 to mohou ozna\u010dit za z\u00e1bavn\u00e9, ale on \"to jako popov\u00fd fa\u0161ismus\". Jim Emerson, redaktor Chicago Sun-Times, napsal, \u017ee Speed Racer \"je vyroben\u00fd widget, zabalen\u00e9 zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 t\u011b\u017e\u00ed z antropomorfizovan\u00e9 karikatury kapitalistick\u00e9ho zla, aby prodalo sebe a sv\u00e9 dopl\u0148kov\u00e9 produkty\". V dob\u011b uveden\u00ed filmu jej Philip French, kritik The Guardian, ozna\u010dil za \"nejotravn\u011bj\u0161\u00ed kus CGI (\u0160ablona:Sic\") \"posledn\u00edch n\u011bkolika let\".IGN Todd Gilchrist se v recenzi vyj\u00e1d\u0159il kladn\u011b a uvedl, \u017ee Speed Racer \"nen\u00ed jen t\u00edm nejlep\u0161\u00edm filmem, jak\u00fdm mohl b\u00fdt, je v podstat\u011b p\u0159esn\u011b t\u00edm, \u010d\u00edm by m\u011bl b\u00fdt: pln\u00fd vzru\u0161uj\u00edc\u00edch, skv\u011ble vymy\u0161len\u00fdch z\u00e1vod\u016f, prvopl\u00e1nov\u00fdch charakter\u016f a neodolateln\u00e9ho smyslu pro z\u00e1bavu\". Speed Racer ozna\u010dil za \"mistrovsk\u00e9 d\u00edlo sv\u00e9ho druhu\" a pochv\u00e1lil \"extravaganci speci\u00e1ln\u00edch efekt\u016f\" a \"okam\u017eik, kdy se Wachow\u0161t\u00ed z re\u017eis\u00e9rsk\u00fdch z\u00e1zrak\u016f stali skute\u010dn\u00fdmi autory\". Michael Phillips z Chicago Tribune popsal Speed Racer jako \"svi\u017enou popovou z\u00e1bavu a poznamenal, \u017ee Wachow\u0161t\u00ed respektuj\u00ed \"t\u00e9mata cti, hanby, rodinn\u00e9 v\u011brnosti a Vizig\u00f3tyinspirovan\u00e9ho barbarstv\u00ed za volantem\" p\u016fvodn\u00edho d\u00edla. Hereck\u00e9 obsazen\u00ed je chv\u00e1leno jako \"v\u00e1\u017en\u00e9\" a \"jemn\u011b hrav\u00e9\". Konstatoval v\u0161ak, \u017ee \"ve sv\u00e9 polovin\u011b v\u00e1zne\" d\u00edky zbyte\u010dn\u00fdm dialog\u016fm. A\u010dkoli jej Rebecca Murrayov\u00e1 z About.com, za\u0159adila Speed Racer na sv\u016fj seznam \"10 nejlep\u0161\u00edch ak\u010dn\u00edch film\u016f roku 2008\" s t\u00edm, \u017ee \"ak\u010dn\u00ed sekvence jsou rozhodn\u011b poutav\u00e9.\" \u010casopis Time za\u0159adil Speed Racer na sv\u016fj seznam \"25 nejlep\u0161\u00edch sportovn\u00edch film\u016f v\u0161ech dob\" a \"10 nejlep\u0161\u00edch film\u016f roku 2008\". V \u010dl\u00e1nku se p\u00ed\u0161e: \"Ne ka\u017ed\u00fd avantgardn\u00ed film je avantgardn\u00ed. FX mistrovsk\u00e9 d\u00edlo z\u00edsk\u00e1 okam\u017eit\u00e9 div\u00e1ck\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed\", popsal film jako \"bohat\u00fd, kreslen\u00fd sen: nonstop Op art a triumf virtu\u00e1ln\u00ed virtuozity.\"\nRoger Allam ztv\u00e1rnil Arnolda Royaltona, kter\u00fd byl chv\u00e1len; Variety o n\u011bm \u0159ekl, \u017ee vytvo\u0159il \"lahodn\u00e9ho padoucha, kter\u00e9ho lze milovat a\u017e nen\u00e1vid\u011bt\". Time kritik \u010dasopisu Richard Corliss prohl\u00e1sil, \u017ee Allam \"channeling Brit pundit Christopher Hitchens as his most pompestuous\"; podobn\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed provedlo i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch recenzent\u016f.Film se pravideln\u011b objevuje na seznamech nedocen\u011bn\u00fdch film\u016f. Speed Racer byl zvolen t\u0159et\u00edm nejpodce\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm filmem roku 2000 podle N. P. Hortona z Den of Geek, kter\u00fd jej ozna\u010dil za \"film, kter\u00fd zm\u011bnil pravidla hry a kter\u00fd redefinoval a rekonceptualizoval filmovou formu, jak ji zn\u00e1me.\" Nick Hyman, p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed pro Metacritic, za\u0159adil film na sv\u016fj seznam \"film\u016f, kter\u00e9 kritici \u0161patn\u011b pochopili\" a ozna\u010dil jej za \"kultovn\u00ed klasiku ve st\u00e1diu vzniku\". Alejandro Stepenberg z JoBlo.com jej ozna\u010dil za \"t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159ekonateln\u00fd , co se t\u00fd\u010de ak\u010dn\u00edch/dobrodru\u017en\u00fdch/rodinn\u00fdch film\u016f\", zat\u00edmco Slate'\u0160ablona:' Chris Wade jej ozna\u010dil za \"nedocen\u011bn\u00e9 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo\" a prohl\u00e1sil, \u017ee Wachow\u0161t\u00ed \"nato\u010dili brilantn\u00ed vizu\u00e1ln\u00ed komiks, kter\u00fd se odva\u017euje \u017e\u00e1dat, abyste jej brali v\u00e1\u017en\u011b.\" Annalee Newitz z io9 rozebrala deset d\u016fvod\u016f, pro\u010d je podle nich film \"neop\u011bvovan\u00fdm mistrovsk\u00fdm d\u00edlem\", v\u010detn\u011b jeho vizu\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky, humoru a politick\u00fdch t\u00e9mat. Dexter Palmer z Tor.com zva\u017eoval mo\u017enost, \u017ee film je \"nepochopen\u00fdm um\u011bleck\u00fdm filmem\", a vyzdvihoval jeho barevnost, kter\u00e1 \"pot\u011b\u0161\u00ed\", a skute\u010dnost, \u017ee se nesna\u017e\u00ed p\u016fsobit re\u00e1ln\u011b. Palmer jej pochv\u00e1lil, proto\u017ee si nemysl\u00ed, \u017ee filmy mus\u00ed napodobovat realitu, a nakonec uvedl, \u017ee je to \"extr\u00e9mn\u00ed p\u0159ipom\u00ednka toho, co filmy, a zejm\u00e9na fantasy a sci-fi filmy, mohou um\u00edstit na pl\u00e1tno\", a \u017ee je to \"osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed zm\u011bna tempa\" ve filmov\u00e9m pr\u016fmyslu. Collider Kayti Burt jej za\u0159adil na 30. m\u00edsto v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku nejlep\u0161\u00edch hollywoodsk\u00fdch trh\u00e1k\u016f 21. stolet\u00ed, kde uvedl: \"Zat\u00edmco ostatn\u00ed trh\u00e1ky tohoto roku (a desetilet\u00ed) se sna\u017eily sv\u00e9 fantastick\u00e9 p\u0159edlohy zasadit do drsn\u00e9ho, realistick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, Speed Racer se tvrd\u011b p\u0159iklonil opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.\"\nSpeed Racer byl nominov\u00e1n na Golden Trailer Awards v kategorii \"Letn\u00ed blockbuster 2008\", na MTV Movie Award za \"Nejlep\u0161\u00ed dosavadn\u00ed letn\u00ed film\", Na Teen Choice Awards 2008 byl Speed Racer nominov\u00e1n v kategorii \"Movie: 2008 Teen Choice Awards\", \"Herec ve filmu: ak\u010dn\u00ed dobrodru\u017estv\u00ed\" a \"Herec ve filmu: ak\u010dn\u00ed dobrodru\u017estv\u00ed\". Film byl tak\u00e9 nominov\u00e1n na 29. ro\u010dn\u00edk Zlat\u00e9 maliny v kategorii Nejhor\u0161\u00ed prequel, remake, rip-off nebo sequel.\nVariety diskutoval o mo\u017en\u00e9m pokra\u010dov\u00e1n\u00ed a uvedl, \u017ee by k n\u011bmu mohlo doj\u00edt, pokud bude m\u00edt Speed Racer dobr\u00e9 kasovn\u00ed v\u00fdsledky. V roce 2008 o t\u00e9to mo\u017enosti uva\u017eovali Wachow\u0161t\u00ed, kdy\u017e se jich Rain zeptal, pro\u010d m\u00e1 jeho postava takovou radost z v\u00edt\u011bzstv\u00ed Speeda, a oni odpov\u011bd\u011bli, \u017ee by se to mohlo vysv\u011btlit v dal\u0161\u00edm filmu. Rain \u0159ekl, \u017ee byl najat na t\u0159i roky, p\u0159i\u010dem\u017e poznamenal, \u017ee to nen\u00ed z\u00e1ruka. Ricciov\u00e1 to tak\u00e9 zva\u017eovala jako mo\u017enost; uvedla: \"Kdy\u017e jsme v\u0161ichni odch\u00e1zeli, \u0159\u00edkali jsme si: 'Napi\u0161te pokra\u010dov\u00e1n\u00ed!' 'Chceme se vr\u00e1tit'. A oni \u0159\u00edkali: 'J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 v\u00edm. My to ud\u011bl\u00e1me. Nebojte se'\" a dodala, \u017ee by cht\u011bla pro svou postavu v\u00edce ak\u010dn\u00edch sc\u00e9n. Producent Silver \u0159ekl, \u017ee Wachow\u0161t\u00ed \"maj\u00ed skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad na p\u0159\u00edb\u011bh pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed\", ale \u017ee je to \"skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, pokud m\u00e1 smysl ho nato\u010dit.\" V roce 2018 Hirsch na Twitteru uvedl, \u017ee byl naps\u00e1n sc\u00e9n\u00e1\u0159 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Speed Racer (film) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ane\u017eka Habsbursk\u00e1 (1392)? <<>>: Ane\u017eka Habsbursk\u00e1 (1315, V\u00edde\u0148 - 2. \u00fanora 1392, Sv\u00eddnice) byla slezsk\u00e1 kn\u011b\u017ena.\nAne\u017eka byla dcerou rakousk\u00e9ho v\u00e9vody Leopolda a Kate\u0159iny, dcery savojsk\u00e9ho hrab\u011bte Amadea V. a Marie Brabantsk\u00e9. Leopold Habsbursk\u00fd zem\u0159el ji\u017e roku 1326 a zanechal po sob\u011b pouze dv\u011b dcery Ane\u017eku a Kate\u0159inu.\nAne\u017eka byla provd\u00e1na v roce 1339 za kn\u00ed\u017eete Bolka II. Mal\u00e9ho z F\u00fcrstenbergu. Ovdov\u011bla v roce 1368, man\u017eelstv\u00ed bylo pravd\u011bpodobn\u011b bezd\u011btn\u00e9. Podle z\u00e1v\u011bti sv\u00e9ho mu\u017ee se stala spr\u00e1vkyn\u00ed sv\u00eddnicko-javorsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed. Zem\u0159ela v roce 1392 ve Sv\u00eddnici a byla poh\u0159bena ve zdej\u0161\u00edm kostele minorit\u016f.\nHAMANNOV\u00c1, Brigitte. Habsburkov\u00e9. \u017divotopisn\u00e1 encyklopedie. Praha: Br\u00e1na ; Kni\u017en\u00ed klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 30.", "<<>>: Co je \u00dadol? <<>>: \u00dadol je obec na Slovensku v okrese Star\u00e1 \u013dubov\u0148a.\nObec se nach\u00e1z\u00ed v \u00fadol\u00ed \u0159eky Poprad, kter\u00e1 prot\u00e9k\u00e1 sm\u011brem na jih od obce. Na jihu soused\u00ed s obc\u00ed Plave\u010d, na v\u00fdchod\u011b s obc\u00ed Orlov, na severu s obc\u00ed Matysov\u00e1 a na z\u00e1pad\u011b s obc\u00ed Plavnica. Rovina se rozprost\u00edr\u00e1 jedin\u011b po obou stran\u00e1ch \u0159eky Poprad. \u017dije zde 371 obyvatel.\nFarn\u00ed kostel svat\u00e9ho Demetria mu\u010dedn\u00edka byl postaven roku 1866, je chr\u00e1mem \u0158eckokatolick\u00e9 c\u00edrkve. Jedn\u00e1 se o jednolodn\u00ed stavbu s p\u016flkruhov\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em a v\u00fdraznou hranolovou v\u011b\u017e\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u00dadol na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\nhttp://farnostudol.sk/\nhttps://www.dokostola.", "<<>>: Co je \u0158emenice? <<>>: \u0158emenice je sou\u010d\u00e1st \u0159emenov\u00e9ho p\u0159evodu, kter\u00e1 p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed energii z rotuj\u00edc\u00edho h\u0159\u00eddele na \u0159emen a jeho prost\u0159ednictv\u00edm na jin\u00fd h\u0159\u00eddel. Je to kolo na h\u0159\u00eddeli, po jeho\u017e obvodu \u0159emen prob\u00edh\u00e1. Tvar \u0159emenice z\u00e1vis\u00ed na typu \u0159emene - bu\u010f je hladk\u00e1 pro ploch\u00fd \u0159emen, nebo m\u00e1 dr\u00e1\u017eky pro \u0159emen kl\u00ednov\u00fd, p\u0159\u00edpadn\u011b zuby pro \u0159emen ozuben\u00fd.\n\u0158emenice pro ploch\u00fd \u0159emen tvo\u0159ily vybaven\u00ed stroj\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm v 19. a na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Nen\u00e1padnou, ale podstatnou vlastnost\u00ed \u0159emenice je jej\u00ed tvar - nen\u00ed to v\u00e1lec, ale m\u00e1 tvar soudku - uprost\u0159ed dr\u00e1hy \u0159emene m\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed pr\u016fm\u011br. Je t\u00edm zaji\u0161t\u011bno veden\u00ed \u0159emene na podobn\u00e9m principu, na n\u011bm\u017e je zalo\u017eeno nap\u0159\u00edklad i \u017eelezni\u010dn\u00ed dvojkol\u00ed.\n\u0158emenice pro kl\u00ednov\u00fd \u0159emen obsahuje jednu nebo n\u011bkolik dr\u00e1\u017eek, do nich\u017e p\u0159esn\u011b zapad\u00e1 kl\u00ednov\u00fd \u0159emen. Ze\u0161ikmen\u00fd tvar dr\u00e1\u017eek \u0159emenice s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm tvarem \u0159emenu zaji\u0161\u0165uje podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed t\u0159ec\u00ed s\u00edlu proti ploch\u00e9mu \u0159emenu. Tato s\u00edla nav\u00edc se zat\u00ed\u017een\u00edm roste, jak je \u0159emen v\u00edc zatla\u010dov\u00e1n do dr\u00e1\u017eky \u0159emenice.\nT\u00edmto druhem \u0159emenu jsou vybaveny automobilov\u00e9 spalovac\u00ed motory pro pohon ventil\u00e1toru chladi\u010de a dynama \u010di altern\u00e1toru.\nTento typ \u0159emenice p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ozuben\u00e9 kolo. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se tam, kde je nutn\u00e9 zajistit synchronn\u00ed pohyb mechanizm\u016f. Typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem je rozvod spalovac\u00edch motor\u016f, kde p\u0159enos ozuben\u00fdm \u0159emenem konkuruje p\u0159evod\u016fm kolov\u00fdm a \u0159et\u011bzov\u00fdm.\nTento speci\u00e1ln\u00ed druh \u0159emenic pro kl\u00ednov\u00fd \u0159emen je sou\u010d\u00e1st\u00ed konstrukce v\u011bt\u0161iny vari\u00e1tor\u016f. Jedn\u00e1 se o dvojici souos\u00fdch tal\u00ed\u0159ov\u00fdch, lehce ku\u017eelovit\u00fdch kol, kter\u00e1 se k sob\u011b mohou p\u0159ibli\u017eovat nebo od sebe vzdalovat. Jak se m\u011bn\u00ed vzd\u00e1lenost mezi nimi, m\u011bn\u00ed se i pr\u016fm\u011br, po n\u011bm\u017e se pohybuje zapadaj\u00edc\u00ed kl\u00ednov\u00fd \u0159emen.", "<<>>: Co je Vladim\u00edr Rimbala? <<>>: Vladim\u00edr Rimbala (* 26. listopadu 1978 Levo\u010da) je slovensk\u00fd ilustr\u00e1tor, zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se zejm\u00e9na na rekonstrukce prav\u011bk\u00fdch organism\u016f (dinosau\u0159i, ptakoje\u0161t\u011b\u0159i ad.), tedy na tzv. paleoart.\nPo ukon\u010den\u00ed St\u0159edn\u00ed Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161koly a povinn\u00e9 vojensk\u00e9 slu\u017eby se odst\u011bhoval do \u010cech, kde potom pracoval na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech a v r\u016fzn\u00fdch profes\u00edch. B\u011bhem pobytu v Praze pak nav\u00e1zal spolupr\u00e1ci s Jaroslavem Mare\u0161em a ilustroval asi dv\u011b des\u00edtky \u010dl\u00e1nk\u016f v popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00fdch \u010dasopisech, krom\u011b toho v\u0161ak tak\u00e9 p\u011bt knih. Spolupracoval rovn\u011b\u017e se slovensk\u00fdm paleontologem Martinem Kundr\u00e1tem, B. Kearem a dal\u0161\u00edmi. Jeho pr\u00e1ce se objevila i v dokumentu o teropodn\u00edch dinosaurech terizinosaurech. Ilustr\u00e1tor m\u00e1 \u0161irok\u00fd okruh z\u00e1lib, ze kter\u00fdch asi nejv\u00edce up\u0159ednost\u0148uje paleontologii, zoologii a kryptozoologii. Zaj\u00edm\u00e1 se tak\u00e9 o um\u011bn\u00ed a v sou\u010dasnosti m\u00e1 za sebou ji\u017e svou prvn\u00ed v\u00fdstavu vlastn\u00edch prac\u00ed v norsk\u00e9m Troms\u00f8. Ji\u017e p\u0159edt\u00edm n\u011bkolikr\u00e1t vystavoval sv\u00e9 pr\u00e1ce tak\u00e9 v galerii um\u011blc\u016f Spi\u0161a ve Spi\u0161sk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi.\nMoment\u00e1ln\u011b extern\u011b spolupracuje nap\u0159\u00edklad s populariz\u00e1torem paleontologie Vladim\u00edrem Sochou (kniha Dinosau\u0159i od Pekeln\u00e9ho potoka, Legenda jm\u00e9nem Tyrannosaurus rex, Prav\u011bc\u00ed vl\u00e1dci Evropy, d\u00e1le v\u00fdstavy ilustrac\u00ed dinosaur\u016f). V \u010cech\u00e1ch ji\u017e byly jeho ilustrace vystaveny v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou, Dobru\u0161ce nebo v Hlinsku.Vladim\u00edr Rimbala n\u011bkolik let \u017eil a pracoval ve m\u011bst\u011b Troms\u00f8 na severu Norska, nyn\u00ed \u017eije v \u010cesk\u00e9 republice.\nVladim\u00edr Rimbala ilustroval nap\u0159\u00edklad knihy Dinosau\u0159i od Pekeln\u00e9ho potoka (2010), Posledn\u00ed dny dinosaur\u016f (2016), Dinosau\u0159i v \u010cech\u00e1ch (2017), Velk\u00e9 vym\u00edr\u00e1n\u00ed na konci k\u0159\u00eddy (2017), Legenda jm\u00e9nem Tyrannosaurus rex (2019), Prav\u011bc\u00ed vl\u00e1dci Evropy (2020) a Dinosau\u0159i \u2013 rekordy a zaj\u00edmavosti (2021) Vladim\u00edra Sochy, krom\u011b toho tak\u00e9 ilustroval n\u011bkter\u00e9 knihy cestovatele a kryptozoologa Jaroslava Mare\u0161e (1937\u20132021; nap\u0159\u00edklad titul \u0160epot v bu\u0161i).\nUk\u00e1zky tvorby Archivov\u00e1no 11. 8. 2014 na Wayback Machine. (\u010desky)\nV\u00fdstava ilustrac\u00ed V. Rimbaly Archivov\u00e1no 29. 7. 2020 na Wayback Machine. (\u010desky)\nUk\u00e1zka ilustrac\u00ed (video) (\u010desky)\n\u010cl\u00e1nek na webu Topky.sk (slovensky)\nWebov\u00e1 str\u00e1nka V.", "<<>>: Co je Ice Cream for Crow? <<>>: Ice Cream for Crow je dvan\u00e1ct\u00e9 studiov\u00e9 album Captaina Beefhearta a skupiny Magic Band, kter\u00e9 vy\u0161lo v z\u00e1\u0159\u00ed 1982. Je to posledn\u00ed, kde Don Van Vliet pou\u017eil jm\u00e9no Captain Beefheart. Po vyd\u00e1n\u00ed alba se v\u011bnoval kari\u00e9\u0159e jako mal\u00ed\u0159.\nV\u0161echny skladby napsal Don Van Vliet.", "<<>>: Co je Mu\u017e v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei? <<>>: Mu\u017e v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei (gruz\u00ednsky \u10d5\u10d4\u10e4\u10ee\u10d8\u10e1\u10e2\u10e7\u10d0\u10dd\u10e1\u10d0\u10dc\u10d8, Vepchist'q'aosani), doslovn\u011b p\u0159elo\u017eeno Ryt\u00ed\u0159 od\u011bn\u00fd v tyg\u0159\u00ed (\u010di leopard\u00ed) ko\u017ee\u0161in\u011b, je gruz\u00ednsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed epos. Vznikl koncem 12. stolet\u00ed v Gruzii u dvora kr\u00e1lovny Tamary a jeho autorem je podle tradice jej\u00ed dvorn\u00ed b\u00e1sn\u00edk \u0160ota Rustaveli, kter\u00fd v n\u011bm vyjad\u0159uje svou oddanost a l\u00e1sku ke kr\u00e1lovn\u011b. D\u00edlo se stalo gruz\u00ednsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm eposem a nedosti\u017en\u00fdm vzorem ve\u0161ker\u00e9 gruz\u00ednsk\u00e9 poezie, n\u011bkter\u00e9 jeho \u010d\u00e1sti dokonce zlidov\u011bly. Poprv\u00e9 vy\u0161el tiskem roku 1712 v Tbilisi (o vyd\u00e1n\u00ed se zaslou\u017eil gruz\u00ednsk\u00fd kr\u00e1l Vachtang VI.) a n\u00e1sledn\u011b byl p\u0159elo\u017een do mnoha sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f. Nap\u0159\u00edklad do angli\u010dtiny jej p\u0159elo\u017eili okolo roku 1880 man\u017eel\u00e9 Suttnerovi p\u0159i sv\u00e9m pobytu v Gruzii (1876-1885). Roku 1958 vy\u0161el tak\u00e9 \u010desk\u00fd p\u0159eklad z pera Jarom\u00edra Jedli\u010dky.\nEpos je naps\u00e1n ve \u010dty\u0159ver\u0161\u00edch zvan\u00fdch \u0161airi (obsahuje jich 1669) podle persk\u00e9ho vzoru. Je to typick\u00e9 d\u00edlo dvorsk\u00e9 kultury a poezie, stoj\u00edc\u00ed na pomez\u00ed mezi evropskou ryt\u00ed\u0159skou epikou a perskou poezi\u00ed, jakou psal nap\u0159\u00edklad Firdaus\u00ed. Zat\u00edmco forma i re\u00e1lie p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed perskou poezii, d\u016fraz na ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 ctnosti a na \u00factu k \u017een\u00e1m je bli\u017e\u0161\u00ed evropsk\u00e9 kultu\u0159e. A\u010dkoliv se d\u00edlo neodehr\u00e1v\u00e1 v Gruzii a ani jeden z hrdin\u016f nen\u00ed Gruz\u00ednec nebo k\u0159es\u0165an, je cel\u00e9 d\u00edlo prodchnuto gruz\u00ednsk\u00fdm duchem.\nHlavn\u00edmi hrdiny b\u00e1sn\u011b jsou mlad\u00fd arabsk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk Avtandil a jeho p\u0159\u00edtel, indick\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk Tariel, kter\u00fd je on\u00edm mu\u017eem v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei. Avtandil je vysl\u00e1n kr\u00e1lovnou Tinat\u00edn (ztoto\u017en\u011bnou v \u00favodu d\u00edla s kr\u00e1lovnou Tamarou, j\u00ed\u017e autor d\u00edlo dedikoval), aby objasnil toto\u017enost tajemn\u00e9ho mu\u017ee v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei. Avtandil kr\u00e1lovnu tajn\u011b miluje a je t\u00edmto \u00fakolem velmi poct\u011bn. Mu\u017e v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei se kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm objevil v bl\u00edzkosti Tinatinina m\u011bsta, naru\u0161il kr\u00e1lovsk\u00fd hon a zmizel. Avtandil najde v hor\u00e1ch \u017eenu, od n\u00ed\u017e se dozv\u00ed, \u017ee mu\u017e v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei je jej\u00ed bratr Tariel, kter\u00fd ze\u0161\u00edlel z neop\u011btovan\u00e9 l\u00e1sky k princezn\u011b Nest\u00e1n Dared\u017e\u00e1n. Nest\u00e1n Dared\u017e\u00e1n byla dcerou indick\u00e9ho kr\u00e1le, Tarielova lenn\u00edho p\u00e1na a byla zasl\u00edbena persk\u00e9mu princi. Tariel v den svatby persk\u00e9ho prince zavra\u017edil, ale musel uprchnout p\u0159ed hn\u011bvem obou kr\u00e1l\u016f, persk\u00e9ho i indick\u00e9ho. Pozd\u011bji se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Nest\u00e1n Dared\u017e\u00e1n unesli d\u00e9moni Kad\u017eibov\u00e9 a v\u011bzn\u00ed ji na nezn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b. Tariel a Avtandil se stanou pobratimy a rozhodnou se princeznu vysvobodit. S t\u00edm jim pom\u016f\u017ee tak\u00e9 princ Nuradin Fridon, kter\u00fd je p\u0159edt\u00edm ohro\u017eoval. Spole\u010dn\u011b se jim poda\u0159\u00ed Nest\u00e1n Dared\u017e\u00e1n osvobodit a p\u0159\u00edb\u011bh kon\u010d\u00ed \u0161\u0165astn\u011b. Tariel se \u017een\u00ed s Nest\u00e1n Dared\u017e\u00e1n a Avtandil vyzn\u00e1v\u00e1 l\u00e1sku kr\u00e1lovn\u011b Tinatin, kter\u00e1 mu nakonec nab\u00eddne svou ruku.\nMu\u017e v tyg\u0159\u00ed k\u016f\u017ei, SNKLHU, Praha 1958, p\u0159elo\u017eil Jarom\u00edr Jedli\u010dka\n \n(anglicky) Synopsis of the plot\n(anglicky) The Man in the Panther's Skin: full text of M. Wardrop's English translation. Text eposu v angli\u010dtin\u011b.", "<<>>: Co je Nicki Pedersen? <<>>: Nicki Pedersen (* 2. dubna 1977 Odense) je d\u00e1nsk\u00fd plochodr\u00e1\u017en\u00ed jezdec. T\u0159ikr\u00e1t vyhr\u00e1l mistrovstv\u00ed sv\u011bta (2003, 2007, 2008) a \u010dty\u0159ikr\u00e1t triumfoval ve sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru (2006, 2008, 2012, 2014). Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l Zlatou p\u0159ilbu v Pardubic\u00edch (2008, 2010), \u010deskou Grand Prix na Mark\u00e9t\u011b t\u0159ikr\u00e1t (2007, 2008, 2012). Ve sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru odjel celkem 178 velk\u00fdch cen, z toho 49 st\u00e1l na p\u00f3diu, sedmn\u00e1ckr\u00e1t jako v\u00edt\u011bz. Jeho bratr Ronni Pedersen je rovn\u011b\u017e plochodr\u00e1\u017en\u00edm jezdcem.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nicki Pedersen na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Halda (potok)? <<>>: Halda je vodn\u00ed tok o d\u00e9lce 13,5 km, kter\u00fd je pravostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem \u0159eky Libochovky. Prot\u00e9k\u00e1 okresy \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou a Brno-venkov.\nPotok pramen\u00ed v oblasti pod Svatou horou v bl\u00edzkosti silnice z He\u0159manova do Sk\u0159in\u00e1\u0159ova (pobl\u00ed\u017e lokality Na Roz\u00edch). Jeho tok sm\u011b\u0159uje v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem, m\u00edj\u00ed obec Mile\u0161\u00edn a prot\u00e9k\u00e1 rybn\u00edkem Jarn\u00edky a n\u00e1sledn\u011b sm\u011b\u0159uje na jih, kde prot\u00e9k\u00e1 rybn\u00edkem Cihelna, m\u00edj\u00ed obec Rozse\u010d a rybn\u00edk Str\u017eenec. Po pr\u016ftoku obc\u00ed Borovn\u00edk jeho tok sm\u011b\u0159uje na jihov\u00fdchod, prot\u00e9k\u00e1 rybn\u00edkem N\u00edhovsk\u00fdm a n\u00e1sledn\u011b rybn\u00edkem Porubkov\u00fdm a m\u00edj\u00ed obec N\u00edhov do rybn\u00edka Halda, kde m\u011bn\u00ed sm\u011br na v\u00fdchod. Po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati Brno \u2013 Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod a soutoku s potokem B\u0159ezinka m\u011bn\u00ed sm\u011br na sever a severov\u00fdchod do skalnat\u00e9ho \u00fadol\u00ed. V osad\u011b Kutiny vt\u00e9k\u00e1 zprava do \u0159eky Libochovky. V\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl od pramene k \u00fast\u00ed je v\u00edce ne\u017e 230 m.\nOblast se nach\u00e1z\u00ed v geomorfologick\u00e9 oblasti \u010ceskomoravsk\u00e1 vrchovina s celkem K\u0159i\u017eanovsk\u00e1 vrchovina, podcelkem B\u00edte\u0161sk\u00e1 vrchovina, okrskem Debl\u00ednsk\u00e1 vrchovina s nejvy\u0161\u0161\u00edm bodem vrchem Pasn\u00edk (543 m n. m.). Z geologick\u00e9ho hlediska je tvo\u0159ena p\u0159edev\u0161\u00edm metamorfity. V okol\u00ed Borovn\u00edku je v\u00fdskyt serpentinizovan\u00fdch peridotit\u016f s gran\u00e1tem.\nV bl\u00edzkosti pramene se nach\u00e1z\u00ed tvrzi\u0161t\u011b Rohy a p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka He\u0159manov.\nV\u00fdchodn\u011b od obce N\u00edhov v \u00fadol\u00ed potoka pod vrchem Brdo (461 m n. m.) se nach\u00e1z\u00ed N\u00edhovsk\u00e1 madona, pozlacen\u00e1 so\u0161ka od socha\u0159e Lubom\u00edra Laciny.Skalnat\u00fdm \u00fadol\u00edm potoka Haldy vede \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 se dv\u011bma tunely \u2013 Lubensk\u00fdm a N\u00edhovsk\u00fdm, kter\u00e9 byly postaveny v obdob\u00ed 1939\u20131942. V z\u00e1v\u011bru druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako podzemn\u00ed tov\u00e1rny Diana k v\u00fdrob\u011b \u010d\u00e1st\u00ed letadel Bf 109. Tunely byly propojeny \u00fazkorozchodnou dr\u00e1\u017ekou s Lou\u010dsk\u00fdm tunelem a n\u00e1dra\u017e\u00edm v Ti\u0161nov\u011b. Stopy po dr\u00e1\u017ece v podob\u011b n\u00e1spu nebo patek, tak\u00e9 po pomocn\u00fdch stavb\u00e1ch jsou patrn\u00e9 dodnes. U samoty Borky se zachovala betonov\u00e1 n\u00e1dr\u017e a d\u00e1le po toku byly ubikace zam\u011bstnanc\u016f tov\u00e1rny Diana. V jedn\u00e9 z budov je restaurace U Bizona.V bl\u00edzkosti Lubensk\u00e9ho tunelu jsou osamocen\u00e9 skaln\u00ed v\u011b\u017ee, nap\u0159. Pochopova sk\u00e1la.", "<<>>: Co je Dru\u017eina \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f? <<>>: Dru\u017eina \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f byla organizace sdru\u017euj\u00edc\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 invalidy, kter\u00e1 vznikla v roce 1919 p\u0159ejmenov\u00e1n\u00edm organizace Dru\u017eina v\u00e1le\u010dn\u00fdch invalid\u016f zem\u00ed koruny svatov\u00e1clavsk\u00e9 vznikl\u00e9 v roce 1917. Zanikla v roce 1952 slou\u010den\u00edm n\u011bkolika obdobn\u00fdch spolk\u016f do Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch invalid\u016f.\nTento spolek mohl pou\u017e\u00edvat sv\u016fj n\u00e1zev bu\u010f v \u010de\u0161tin\u011b \u2013 Dru\u017eina \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f, pop\u0159\u00edpad\u011b n\u011bmeck\u00fd \u2013 Vereinigung der \u010ds. Kreigsbesch\u00e4digten mit dem Sitz in Prag. Jednalo se o spolek obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fd, nepolitick\u00fd. S\u00eddlem spolku byla Praha, jednac\u00ed \u0159e\u010d\u00ed byla \u010de\u0161tina, sloven\u0161tina, ale v osobn\u00edm jedn\u00e1n\u00ed a hlavn\u011b v p\u00edsemn\u00e9m styku bylo mo\u017eno pou\u017e\u00edvat i n\u011bm\u010dinu nebo ma\u010far\u0161tinu. P\u016fsobnost spolku se vztahovala na celou \u010ceskoslovenskou republiku. P\u0159i sv\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch, na r\u016fzn\u00fdch slavnostech a sjezdech Dru\u017einy, tak\u00e9 p\u0159i poh\u0159bech \u010dlen\u016f a \u00fa\u010dasti na r\u016fzn\u00fdch slavnostech a o v\u00fdzna\u010dn\u00fdch st\u00e1tn\u00edch sv\u00e1tc\u00edch a dnech pou\u017e\u00edval svoji vlajku. Jednou za t\u0159i roky se konal valn\u00fd sjezd Dru\u017einy a mohl b\u00fdt svol\u00e1n kdekoliv v \u010cSR. Hlavn\u00edm s\u00eddlem byla vojensk\u00e1 invalidovna v Praze-Karl\u00edn\u011b.\n\u010clenem dru\u017einy mohl b\u00fdt ka\u017ed\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd po\u0161kozenec v \u010ceskoslovensk\u00e9 republice, pov\u00e1le\u010dn\u00fd vojensk\u00fd hrdina a poz\u016fstal\u00ed po voj\u00ednech, jejich\u017e smrt nastala n\u00e1sledkem kon\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eby, ale i d\u011bti v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f, kter\u00e9 dovr\u0161ily 18 let sv\u00e9ho v\u011bku, \u017eij\u00edc\u00ed v \u010ceskoslovensk\u00e9 republice. O p\u0159ijet\u00ed rozhodovalo p\u0159edstavenstvo a ka\u017ed\u00fd \u010dlen platil z\u00e1pisn\u00e9 a p\u0159\u00edsp\u011bvky. P\u0159i jejich neplacen\u00ed, \u010di pokud jednal \u010dlen proti snah\u00e1m spolku nebo p\u0159i jak\u00e9mkoliv ne\u010destn\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed mohl b\u00fdt \u00fast\u0159edn\u00edm v\u00fdkonn\u00fdm v\u00fdborem vylou\u010den.\nSv\u00fdm \u010dlen\u016fm poskytoval spolek pr\u00e1vn\u00ed ochranu ve v\u011bcech t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se p\u00e9\u010de o v\u00e1le\u010dn\u00e9 po\u0161kozence a p\u0159i sporech, kter\u00e9 vznikly z n\u00e1roku na z\u00e1konn\u00e9 po\u017eitky. Pe\u010doval o bezplatn\u00e9 poskytov\u00e1n\u00ed ve\u0161ker\u00fdch l\u00e9\u010debn\u00fdch a ortopedick\u00fdch pom\u016fcek, pom\u00e1hal v dom\u00e1h\u00e1n\u00ed se \u00fahrady pro nemocn\u00e9 v dom\u00e1c\u00edm l\u00e9\u010den\u00ed \u010di opatrov\u00e1n\u00ed z ve\u0159ejn\u00fdch prost\u0159edk\u016f. Zakl\u00e1dal a vedl sirot\u010dince, \u00fatulky a ozdravovny pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 po\u0161kozence, \u010dleny a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky jejich rodin. Pe\u010doval o \u0161kolen\u00ed a v\u00fdchovu v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f a t\u00edm jim pom\u00e1hal zlep\u0161ovat jejich existenci a uplatn\u011bn\u00ed na trhu pr\u00e1ce. Do\u017eadoval se pro sv\u00e9 \u010dleny nebo skupiny o osvobozen\u00ed od dan\u00ed a poplatn\u00edk\u016f, o prominut\u00ed z\u00e1konit\u00e9ho pr\u016fkazu zp\u016fsobilosti p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u017eivnost\u00ed v\u00fd\u010depn\u00edch, hostinsk\u00fdch konces\u00ed, dru\u017estevn\u00edch, sv\u00e9pomocn\u00fdch a jin\u00fdch \u00fastav\u016f, plak\u00e1tovac\u00edch, \u010distic\u00edch atd. Dom\u00e1hal se prvenstv\u00ed a p\u0159ednostn\u00edho pr\u00e1va pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 a pov\u00e1le\u010dn\u00e9 po\u0161kozence a jejich d\u011bti p\u0159i zad\u00e1v\u00e1n\u00ed \u017eivnostensk\u00fdch prac\u00ed, obchod\u016f, slu\u017eeb a zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v\u016fbec. Dom\u00e1hal se odejmut\u00ed prodejen tab\u00e1ku (trafik) osob\u00e1m, kter\u00e9 na nich nebyly existen\u010dn\u011b v\u00e1z\u00e1ny a zad\u00e1val je v\u00fdhradn\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fdm po\u0161kozenc\u016fm. Stejn\u011b tak usiloval o tot\u00e9\u017e p\u0159i provozov\u00e1n\u00ed kant\u00fdn a biograf\u016f. Zakl\u00e1dal a udr\u017eoval vlastn\u00ed podp\u016frn\u00e9 fondy, jejich\u017e \u00fa\u010delem byla podpora \u010dlen\u016f v p\u0159\u00edpad\u011b ne\u0161t\u011bst\u00ed, nemoci \u010di \u00famrt\u00ed. Pe\u010doval o hygienick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed byt\u016f, eventu\u00e1ln\u011b cel\u00fdch dom\u016f invalidn\u00edch a vdovsk\u00fdch v m\u011bstech a podporoval dru\u017estevn\u00ed stavebnictv\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch po\u0161kozenc\u016f. Organizoval do\u010dasnou v\u00fdm\u011bnu d\u011bt\u00ed chud\u00fdch invalid\u016f a vdov do z\u00e1mo\u017en\u011bj\u0161\u00edch rodin \u2013 zejm\u00e9na na venkov v obdob\u00ed pr\u00e1zdnin; um\u00eds\u0165oval je do l\u00e9\u010debn\u00fdch \u00fastav\u016f a staral se tak\u00e9 o jejich u\u010debn\u00ed pom\u016fcky a \u0161koln\u00e9. Pe\u010doval o kulturn\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1jmy sv\u00fdch \u010dlen\u016f a jejich d\u011bt\u00ed, spolup\u016fsobil p\u0159i akc\u00edch, kter\u00e9 znamenaly soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010di o po\u0161kozence, sna\u017eil se o sou\u010dinnosti se st\u00e1vaj\u00edc\u00edmi st\u00e1tn\u00edmi i soukrom\u00fdmi org\u00e1ny, kter\u00e9 se zab\u00fdvaly soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed.", "<<>>: Co je Dave East? <<>>: David Brewster, Jr. (* 3. \u010derven 1988, New York), sp\u00ed\u0161e zn\u00e1m\u00fd jako Dave East, je americk\u00fd rapper. V \u010dervnu 2016 se objevil na tituln\u00ed str\u00e1nce a v \u010dl\u00e1nku \u010dasopisu XXL \"Freshman Class 2016\".", "<<>>: Co je Ropa vieja? <<>>: Ropa vieja (doslovn\u011b p\u0159elo\u017eeno star\u00e9 hadry nebo star\u00e9 oble\u010den\u00ed) je pokrm z latinskoamerick\u00e9 a \u0161pan\u011blsk\u00e9 kuchyn\u011b, kub\u00e1nsk\u00e1 specialita. Jedn\u00e1 se o ko\u0159en\u011bn\u00e9 du\u0161en\u00e9 trhan\u00e9 maso, ke kter\u00e9mu se jako p\u0159\u00edloha obvykle pod\u00e1v\u00e1 r\u00fd\u017ee, fazole nebo sma\u017een\u00e9 plantainy. Na ko\u0159en\u011bn\u00ed masa se nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edv\u00e1 bobkov\u00fd list, koriandr, tymi\u00e1n nebo h\u0159eb\u00ed\u010dek. Ve \u0160pan\u011blsku se obvykle va\u0159\u00ed s cizrnou.Ropa vieja p\u016fvodn\u011b poch\u00e1z\u00ed ze st\u0159edov\u011bk\u00e9 kuchyn\u011b safardsk\u00fdch \u017did\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ropa vieja na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ost\u0159ice plaziv\u00e1? <<>>: Ost\u0159ice plaziv\u00e1 (Carex repens, syn. Carex posnaniensis, Carex arenaria subsp. arenaria var. repens, Vignea repens) je druh jednod\u011blo\u017en\u00e9 rostliny z \u010deledi \u0161\u00e1chorovit\u00e9 (Cyperaceae). \u010cesk\u00e9 jm\u00e9no ost\u0159ice plaziv\u00e1 nen\u00ed dosud p\u0159\u00edli\u0161 za\u017eit\u00e9, ale uv\u00e1d\u00ed ji tak Dost\u00e1l (1989) pod jm\u00e9nem tu\u0159ice plaziv\u00e1 jako druh, kter\u00fd v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku dosud nebyl nalezen.\nJedn\u00e1 se o rostlinu dosahuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161ky nej\u010dast\u011bji 25-50, vz\u00e1cn\u011b a\u017e 90 cm. Je vytrval\u00e1, netrsnat\u00e1 s dlouh\u00fdmi oddenky, kter\u00e9 jsou 2\u20132,5 mm siln\u00e9, \u010dup\u0159inat\u00e9.Lodyhy jsou trojhrann\u00e9. \u010cepele listu jsou asi 2\u20133, vz\u00e1cn\u011b a\u017e 4 mm \u0161irok\u00e9. Ost\u0159ice plaziv\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi stejnoklas\u00e9 ost\u0159ice, v\u0161echny kl\u00e1sky vypadaj\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u011b. U ost\u0159ice plaziv\u00e9 jsou si kl\u00e1sky navz\u00e1jem podobn\u00e9, nicm\u00e9n\u011b jsou pom\u011brn\u011b v\u00fdrazn\u011b funk\u010dn\u011b odli\u0161eny (trochu v\u00fdjimka mezi stejnoklas\u00fdmi ost\u0159icemi) a asi by \u0161la za\u0159adit i mezi r\u016fznoklas\u00e9 ost\u0159ice. Kv\u011btenstv\u00ed se skl\u00e1d\u00e1 nej\u010dast\u011bji ze 8\u201312 kl\u00e1sk\u016f., kl\u00e1sky jsou podlouhl\u00e9, asi 1\u20131,5 cm dlouh\u00e9. Doln\u00ed kl\u00e1sky jsou \u010dist\u011b sami\u010d\u00ed, st\u0159edn\u00ed oboupohlavn\u00e9 (naho\u0159e sam\u010d\u00ed, dole sami\u010d\u00ed), horn\u00ed jsou sam\u010d\u00ed. Okv\u011bt\u00ed chyb\u00ed. Blizny jsou v\u011bt\u0161inou 2. Plodem je mo\u0161ni\u010dka, kter\u00e1 je cca 4\u20135,5 mm dlouh\u00e1, vej\u010dit\u011b kopinat\u00e1, bled\u011b zelen\u00e1, na okraj\u00edch k\u0159\u00eddlat\u00e1, na vrcholu zakon\u010den\u00e1 dlouh\u00fdm dvouklan\u00fdm zob\u00e1nkem.\nOst\u0159ice plaziv\u00e1 je evropsk\u00fd druh, je roz\u0161\u00ed\u0159ena ve Francii, N\u011bmecku, It\u00e1lii, Rakousku, vz\u00e1cn\u011b v Polsku (7 lokalit), d\u00e1le v Ma\u010farsku a Rumunsku. Ost\u0159ice plaziv\u00e1 je podobn\u00e1 a p\u0159\u00edbuzn\u00e1 v \u010cR relativn\u011b b\u011b\u017en\u00e9mu druhu ost\u0159ice dvou\u0159ad\u00e1 (Carex disticha).", "<<>>: Co je Salasungo? <<>>: Salasungo (tak\u00e9 Ganesh III) je hora vysok\u00e1 7 043 m n. m. nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v poho\u0159\u00ed Him\u00e1laj na hranici mezi Nep\u00e1lem a autonomn\u00ed oblast\u00ed Tibetu v \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice.\nPrvov\u00fdstup provedla japonsko-nep\u00e1lsk\u00e1 expedice severn\u00ed st\u011bnou. Dne 19. \u0159\u00edjna 1979 stanuli na vrcholu horolezci Hideo Ogura, Pemba Tshering \u0160erpa a Dawa Norbu \u0160erpa. O den pozd\u011bji vystoupili na vrchol Japonci Micujasu Maeda, \u0160ind\u017ei Egu\u010di a dva \u0161erpov\u00e9 Mingma Tenzing a Tendi. O dal\u0161\u00ed den pozd\u011bji 21. \u0159\u00edjna dorazili na vrchol je\u0161t\u011b Taka\u0161i Kitahara a Makoto Joko.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Salasungo na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je D\u011bdi\u010dky? <<>>: D\u011bdi\u010dky (n\u011bmecky Dietitschek) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Nemy\u0161l v okrese T\u00e1bor. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 km na jihov\u00fdchod od Nemy\u0161le. Je zde evidov\u00e1no 6 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo deset obyvatel.D\u011bdi\u010dky le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Nemy\u0161l o v\u00fdm\u011b\u0159e 5,77 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1398.", "<<>>: Co je 1959 v doprav\u011b? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek obsahuje seznam ud\u00e1lost\u00ed souvisej\u00edc\u00edch s dopravou, kter\u00e9 prob\u011bhly roku 1959.\n1. ledna Byl zah\u00e1jen provoz trolejbus\u016f v Portu.\n16. b\u0159ezna Lokomotivka \u010cKD p\u0159edala posledn\u00ed parn\u00ed lokomotivu vyrobenou v \u010ceskoslovensku.\n3. dubna Byla zah\u00e1jena stavba norm\u00e1ln\u011brozchodn\u00e9 vysokorychlostn\u00ed trati Tokaido \u0160inkansen v \u00faseku \u00d3saka \u2013 Tokio.8. dubna Bylo rozhodnuto o elektrizaci trati Plze\u0148 \u2013 Hora\u017e\u010fovice p\u0159edm\u011bst\u00ed soustavou 25 kV 50 Hz AC.\n15. \u010dervna V z\u00e1bavn\u00edm parku Disneyland v kalifornsk\u00e9m Anaheimu byl d\u00e1n do provozu monorail dodan\u00fd firmou ALWEG. Jedn\u00e1 se o prvn\u00ed monorail, kter\u00fd byl v denn\u00edm provozu na z\u00e1padn\u00ed polokouli.\n7. \u0159\u00edjna Byl zah\u00e1jen provoz na vnitrom\u011bstsk\u00fdch trolejbusov\u00fdch link\u00e1ch v Simferopolu.17. \u0159\u00edjna V podniku SMZ Dubnica dokon\u010duj\u00ed svou prvn\u00ed lokomotivu (jednalo se elektrickou lokomotivu typ 14 E pro Severo\u010desk\u00e9 hn\u011bdouheln\u00e9 doly).\n6. listopadu Byl zah\u00e1jen trolejbusov\u00fd provoz na mezim\u011bstsk\u00e9 lince Simferopol \u2013 Alu\u0161ta.\nV pr\u016fb\u011bhu roku byly pod elektrickou trakci p\u0159evedeny \u017eelezni\u010dn\u00ed \u00faseky mezi stanicemi Olomouc hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed a T\u0159ebovice v \u010cech\u00e1ch na hlavn\u00edm tahu Praha \u2013 \u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1 \u2013 Olomouc \u2013 P\u0159erov.", "<<>>: Co je Glenn Frey? <<>>: Glenn Lewis Frey (6. listopadu 1948 \u2013 18. ledna 2016) byl americk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, skladatel, producent a herec, zn\u00e1m\u00fd jako zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlen skupiny Eagles. V 70. letech hr\u00e1l ve skupin\u011b Eagles na kytaru, piano a kl\u00e1vesov\u00e9 n\u00e1stroje. Spolu s Donem Henleyem, byl jedn\u00edm ze s\u00f3lov\u00fdch zp\u011bv\u00e1k\u016f Eagles a zp\u00edval s\u00f3lov\u011b ve skladb\u00e1ch jako jsou \"Take It Easy\", \"Peaceful Easy Feeling\", \"Tequila Sunrise\", \"Already Gone\", \"Lyin' Eyes\", \"New Kid in Town\" a \"Heartache Tonight\".\nPo rozpadu Eagles v roce 1980 se v\u011bnoval \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 s\u00f3lov\u00e9 kari\u00e9\u0159e. Vydal sv\u00e9 debutov\u00e9 album No Fun Aloud v roce 1982 a nahr\u00e1l hity, kter\u00e9 se um\u00edstily Top 40 hits \"The One You Love\", \"Smuggler's Blues\", \"Sexy Girl\", \"The Heat Is On\", \"You Belong to the City\", \"True Love\", \"Soul Searchin'\" a \"Livin' Right\".\nJako \u010dlen Eagles z\u00edskal 6 cen Grammy a p\u011bt cen American Music Award. Eagles byli uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame v roce 1998, hned napoprv\u00e9 co byli nominov\u00e1ni.Za svou s\u00f3lovou kari\u00e9ru a jako \u010dlen Eagles z\u00edskalo jeho dvacet\u010dty\u0159i singl\u016f um\u00edst\u011bn\u00ed v Top 40 singles, \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Billboard Hot 100.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Glenn Frey na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Portiva? <<>>: Portiva a.s. je investi\u010dn\u00ed skupina, kter\u00e1 vznikla v \u010dervnu 2018 konsolidac\u00ed aktiv a majetkov\u00fdch pod\u00edl\u016f akcion\u00e1\u0159\u016f skupiny v oblasti energetiky a realit. Historie skupiny sah\u00e1 do roku 1995, kdy byla zalo\u017eena spole\u010dnost ELDACO a.s., kter\u00e1 nyn\u00ed se sv\u00fdmi 14 v\u011btrn\u00fdmi a fotovoltaick\u00fdmi elektr\u00e1rnami tvo\u0159\u00ed energetickou divizi holdingu. PORTIVA se krom\u011b obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f orientuje tak\u00e9 na nemovitostn\u00ed projekty a investice do v\u00fdrobn\u00edch i technologick\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. \nObjem aktiv pod spr\u00e1vou skupiny \u010dinil k 31.12.2018 2,3 mld. K\u010d. Souhrnn\u00fd zisk EBITDA spole\u010dnost\u00ed sdru\u017een\u00fdch ve skupin\u011b dos\u00e1hl v t\u00e9m\u017ee roce 306 mil. K\u010d, \u010dist\u00fd zisk po zdan\u011bn\u00ed \u010dinil 166 mil. K\u010d.", "<<>>: Co je Grand Prix Austr\u00e1lie 2016? <<>>: Grand Prix Austr\u00e1lie 2016 (ofici\u00e1ln\u011b 2016 Rolex Australian Grand Prix) se jela na okruhu Albert Park Circuit v Melbourne v Austr\u00e1lii dne 20. b\u0159ezna 2016. Z\u00e1vod byl prvn\u00edm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2016 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPozn\u00e1mky\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2016 Australian Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Echinostomatidae? <<>>: Echinostomatidae je \u010dele\u010f motolic.\nEchinostomatidae jsou heterogenn\u00ed \u010deled\u00ed motolic a vyzna\u010duj\u00ed se t\u0159\u00edhostitelsk\u00fdmi \u017eivotn\u00edmi cykly s vazbou na vodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Dosp\u011blci b\u011b\u017en\u011b parazituj\u00ed v rozli\u010dn\u00fdch \u010d\u00e1stech za\u017e\u00edvac\u00edho traktu sv\u00fdch definitivn\u00edch hostitel\u016f, jimi\u017e ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f b\u00fdvaj\u00ed vodn\u00ed a polovodn\u00ed savci a pt\u00e1ci, vz\u00e1cn\u011b i n\u011bkter\u00e9 druhy ryb a plaz\u016f. Dosp\u011bl\u00e9 motolice jsou typick\u00e9 sv\u00fdm charakteristick\u00fdm trnit\u00fdm l\u00edmcem v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla, jen\u017e se objevuje ji\u017e u cerkari\u00ed a je pova\u017eov\u00e1n za d\u016fle\u017eit\u00fd taxonomick\u00fd znak. Vaj\u00ed\u010dka dosp\u011blc\u016f jsou vylu\u010dov\u00e1na se stolic\u00ed, maj\u00ed \u0161irok\u00fd ov\u00e1ln\u00fd tvar a embryo se vyv\u00edj\u00ed a\u017e po vylou\u010den\u00ed vaj\u00ed\u010dek do vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Vaje\u010dn\u00e9 v\u00ed\u010dko (operkulum) nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdrazn\u00e9.Z vaj\u00ed\u010dek se l\u00edhnou invazn\u00ed larvy miracidie, jejich\u017e prvn\u00edm mezihostitelem jsou, podobn\u011b jako u drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161iny motolic, vodn\u00ed pl\u017ei, v jejich\u017e t\u011ble prob\u00edh\u00e1 typick\u00fd larv\u00e1ln\u00ed v\u00fdvoj zahrnuj\u00edc\u00ed n\u011bkolik t\u011bln\u00edch pl\u00e1n\u016f. Redie echinostomn\u00edch motolic se vyzna\u010duj\u00ed schopnost\u00ed zab\u00edjet larvy jin\u00fdch motolic, pokud dojde k infekci jednoho pl\u017ee miracidii v\u00edcera druh\u016f. Cerkarie \u2013 larv\u00e1ln\u00ed st\u00e1dia, kter\u00e1 opou\u0161t\u011bj\u00ed mezihostitelsk\u00e9ho pl\u017ee \u2013 n\u00e1sledn\u011b u v\u011bt\u0161iny echinostomn\u00edch motolic pronikaj\u00ed aktivn\u00ed cestou (t\u011blesn\u00fdmi otvory, anebo penetrac\u00ed) do druh\u00e9ho mezihostitele, j\u00edm\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161irok\u00e9 spektrum \u017eivo\u010dich\u016f; n\u00e1kaza definitivn\u00edho hostitele pak prob\u00edh\u00e1 aliment\u00e1rn\u00ed cestou. Na infekc\u00edch \u010dlov\u011bka se jako\u017eto sekund\u00e1rn\u00ed mezihostitel\u00e9 pod\u00edlej\u00ed nap\u0159. hlem\u00fd\u017edi, \u0161keble, sl\u00e1vky, sladkovodn\u00ed kor\u00fd\u0161i, \u017e\u00e1by, hadi nebo sladkovodn\u00ed ryby.\nV\u011bt\u0161ina infekc\u00ed poch\u00e1z\u00ed od st\u0159evn\u00edch motolic rodu Echinostoma (onemocnen\u00ed jimi vyvolan\u00e9 se ozna\u010duje jako echinostomi\u00e1za). \u010clov\u011bk v\u0161ak m\u016f\u017ee p\u0159edstavovat definitivn\u00edho hostitele i pro motolice rod\u016f Acanthoparyphium, Artyfechinostomum, Echinochasmus, Euparyphium, Himasthla, Hypoderaeum \u010di Isthmiophora. Ohniska infekce se endemicky objevuj\u00ed v \u010c\u00edn\u011b, Indii, Thajsku, zem\u00edch Korejsk\u00e9ho poloostrova, Indon\u00e9sii, Malajsii a na Filip\u00edn\u00e1ch. Onemocn\u011bn\u00ed echinostomn\u00edmi motolicemi m\u016f\u017ee b\u00fdt prov\u00e1zeno m\u00e9n\u011b v\u00e1\u017en\u00fdmi i v\u00e1\u017en\u00fdmi za\u017e\u00edvac\u00edmi probl\u00e9my; ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi st\u0159evn\u00edmi motolicemi mohou b\u00fdt infekce z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee trnit\u00fd l\u00edmec echinostomn\u00edch motolic fyzicky po\u0161kozuje epitel st\u0159ev. L\u00e9kem volby je anthelmintikum prazikvantel.\nNa z\u00e1klad\u011b GBIF:\nSystematika v\u010detn\u011b po\u010dtu druh\u016f v jednotliv\u00fdch rodech je v\u0161ak nejasn\u00e1 a komplikuje ji mj. existence kryptick\u00fdch druh\u016f.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Flori\u00e1na (Star\u00e9 Lublice)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Flori\u00e1na je emp\u00edrov\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd farn\u00ed kostel \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti Kru\u017eberk, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce Star\u00e9 Lublice v okrese Opava. V roce 1964 byl zaps\u00e1n do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky.\nV roce 1746 byla postavena zd\u011bn\u00e1 kaple zasv\u011bcena svat\u00e9mu Flori\u00e1novi a v jej\u00ed bl\u00edzkosti v roce 1784 postavena fara. V letech 1810\u20131811 byl na m\u00edst\u011b kaple postaven kostel a kaple byla vkomponov\u00e1na do stavby kostela stavitelem byl Anton\u00edn Englisch. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een 23. dubna 1811 a na z\u00e1v\u011br na v\u011b\u017ei postaven\u00e9ho kostela byl 12. \u0159\u00edjna 1812 usazen k\u0159\u00ed\u017e. V roce 1877 byly instalov\u00e1ny do v\u011b\u017ee hodiny Franzem Kyllianem z Velk\u00fdch Heraltic.\nKostel je jednolodn\u00ed zd\u011bn\u00e1 om\u00edtan\u00e1 orientovan\u00e1 stavba na obd\u00e9ln\u00e9m p\u016fdorysu s trojbok\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm, hranolovou v\u011b\u017e\u00ed v z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed a sakristi\u00ed na ji\u017en\u00ed stran\u011b lodi. Lo\u010f m\u00e1 sedlovou st\u0159echu krytou b\u0159idlic\u00ed, v\u011b\u017e je zakon\u010den\u00e1 odstup\u0148ovanou helmic\u00ed (mansardov\u00e1 helmice). Po stran\u00e1ch v\u011b\u017ee jsou \u0161t\u00edtov\u00e1 k\u0159\u00eddla s volsk\u00fdmi okny. Zdi jsou hladce om\u00edtan\u00e9, okna maj\u00ed p\u016flkulat\u00e9 ukon\u010den\u00ed. Vstupn\u00ed port\u00e1l je jednoduch\u00fd, obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho tvaru. Nad n\u00edm je v\u00fdrazn\u00e9 zasklen\u00e9 kruhov\u00e9 okno. Pr\u016f\u010del\u00ed je vertik\u00e1ln\u011b \u010dlen\u011bno dv\u011bma pilastry s d\u00f3rskou hlavic\u00ed.\nLo\u010f je zaklenuta t\u0159emi poli prusk\u00fdch placek na pasech, podv\u011b\u017e\u00ed m\u00e1 jednu placku. V lodi je \u010dtrn\u00e1ct obraz\u016f K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty z roku 1883. V hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i je um\u00edst\u011bn obraz svat\u00e9ho Flori\u00e1na z roku 1861, kter\u00fd namaloval Josef Kristler z Moravsk\u00e9ho Berouna. Kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b vyzdobil v roce 1883 Pavel Assmann z Opavy.Ve v\u011b\u017ei byly p\u016fvodn\u011b t\u0159i zvony, kter\u00e9 z\u0159ejm\u011b byly p\u0159eneseny ze star\u00e9 kaple. Jeden ze zvon\u016f s reli\u00e9fem Krista na k\u0159\u00ed\u017ei byl ulit asi v druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed. Druh\u00fd zvon byl ulit v roce 1636 a je zdoben reli\u00e9fy Krista na k\u0159\u00ed\u017ei a Madony.\nNa krucht\u011b jsou varhany z roku 1873 od krnovsk\u00e9 varhan\u00e1\u0159sk\u00e9 firmy F. Rieger und S\u00f6hne. Maj\u00ed jeden manu\u00e1l a 11 rejst\u0159\u00edk\u016f s opusov\u00fdm \u010d\u00edslem 2. Jsou to varhany, u\u017e byly vyr\u00e1b\u011bny s\u00e9riov\u00fdm zp\u016fsobem. V roce 2014 byly opravov\u00e1ny.\nV polovin\u011b 19. stolet\u00ed byla u kostela postavena kaple zasv\u011bcena svat\u00e9 Ann\u011b. Pro \u0161patn\u00fd stav a \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 z\u0159\u00edcen\u00ed byla bez v\u011bdom\u00ed stavebn\u00edho a okresn\u00edho \u00fa\u0159adu odstran\u011bna. Jej\u00ed pam\u00e1tkov\u00e1 ochrana zanikla v roce 2002.Kaple byla zd\u011bn\u00e1 drobn\u00e1 stavba na p\u016fdorysu obd\u00e9ln\u00edku uzav\u0159ena apsid\u00e1ln\u00edm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm. Sedlov\u00e1 st\u0159echa byla kryt\u00e1 b\u0159idlic\u00ed. \u0160t\u00edtov\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed bylo zdobeno pilastry a p\u00e1sovou rustikou. Korunn\u00ed profilovan\u00e1 \u0159\u00edmsa byla kryt\u00e1 b\u0159idlic\u00ed, nad n\u00ed byl troj\u00faheln\u00edkov\u00fd \u0161t\u00edt s nehlubok\u00fdm v\u00fdklenkem. V ose pr\u016f\u010del\u00ed byl obd\u00e9ln\u00fd vchod s p\u016flkruhov\u00fdm z\u00e1klenkem. V interi\u00e9ru byla prusk\u00e1 placka, v kn\u011b\u017ei\u0161ti koncha.", "<<>>: Co je Sokolie? <<>>: 'Sokolie je horsk\u00fd vrchol o nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1171 m a pojmenov\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1sti horsk\u00e9ho h\u0159ebene v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Kriv\u00e1\u0148sk\u00e9 Mal\u00e9 Fatry.\nVrchol a h\u0159eben tvo\u0159\u00ed skalnat\u00e9 \u00fatvary. Tento masiv sm\u011b\u0159uje z jihoz\u00e1padu na severov\u00fdchod a je dlouh\u00fd 4,5 km. Na severu masiv ukon\u010duj\u00ed Ties\u0148avy a \u0159eka Var\u00ednka, a rovn\u011b\u017e hrani\u010d\u00ed s masivem Boboty. V ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch tvo\u0159\u00ed masiv tmav\u011b \u0161ed\u00fd v\u00e1penec, p\u0159i\u010dem\u017e hlavn\u00ed \u010d\u00e1st masivu tvo\u0159\u00ed dolomity ze st\u0159edn\u00edho a vrchn\u00edho triasu.\nDominantou cel\u00e9ho masivu jsou eroz\u00ed modelovan\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary. Ve form\u011b v\u011b\u017e\u00ed a kazatelen se t\u00e1hnou po hlavn\u00edm h\u0159ebeni a\u017e ke Ties\u0148av\u00e1m.\nSokolie je pokryto bukov\u011b-jedlov\u00fdmi porosty s v\u00fdskytem borovice a tisu. Rostou zde i k\u0159oviny jako je\u0159\u00e1b muk, ryb\u00edz alp\u00ednsk\u00fd a l\u00fdkovec jedovat\u00fd. Z rostlinstva se v oblasti vyskytuj\u00ed zejm\u00e9na druhy rostouc\u00ed na skaln\u00edm podlo\u017e\u00ed, nap\u0159.: dry\u00e1dka osmipl\u00e1te\u010dn\u00e1, tu\u010dnice alpsk\u00e1, d\u0159\u00edpatka karpatsk\u00e1 (endemit Z\u00e1padn\u00edch Karpat), ho\u0159ec Clusi\u016fv a prvosenka lys\u00e1. Ve skal\u00e1ch hn\u00edzd\u00ed orel skaln\u00ed a sokol st\u011bhovav\u00fd.\nCel\u00fd masiv se nach\u00e1z\u00ed v NP Mal\u00e1 Fatra a jeho severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st pat\u0159\u00ed do n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaceTies\u0148avy.\nJe obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem pro p\u011b\u0161\u00ed turistiku, zejm\u00e9na pro sv\u00e9 skalnat\u00e9 \u00fatvary a v\u00fdhled na okol\u00ed. P\u0159\u00edstup na vrchol je po mod\u0159e zna\u010den\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce z m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti obce Terchov\u00e1-Vy\u0161n\u00e9 Kamence. Trasa pokra\u010duje d\u00e1le k sout\u011bsce a \u0159ece Var\u00ednka. Po zelen\u011b ozna\u010den\u00e9 trase je h\u0159eben p\u0159\u00edstupn\u00fd i z Vr\u00e1tn\u00e9 doliny. A po \u017elut\u011b zna\u010den\u00e9 trase ze sedla Pr\u00edslop.\nNa ji\u017en\u00edm svahu ve Vr\u00e1tn\u00e9 dolin\u011b se nach\u00e1z\u00ed Chata pod Sokol\u00edm a chaty Sokol\u00ed, kde je n\u011bkolik ly\u017ea\u0159sk\u00fdch sjezdovek.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sokolie na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je John Krasinski? <<>>: John Burke Krasinski (* 20. \u0159\u00edjna 1979, Newton, Massachusetts, USA) je americk\u00fd herec, re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rista. Objevil se nap\u0159. ve filmech Kn\u011bz je pod\u011bs, N\u011bjak se to komplikuje, V\u0161ude dob\u0159e, pro\u010d b\u00fdt doma, prop\u016fj\u010dil sv\u016fj hlas postav\u011b Lancelota ve sn\u00edmku Shrek T\u0159et\u00ed, ale nejv\u011bt\u0161\u00ed popularitu mu vynesla role Jima Halperta v seri\u00e1lu Kancl.\nNarodil se v Newtonu v Massachusetts internistovi polsk\u00e9ho p\u016fvodu Ronaldu Krasinskimu a Mary Clare, rozen\u00e9 Doyle, irsk\u00e9ho p\u016fvodu. M\u00e1 dva star\u0161\u00ed bratry Kevina a Paula a byl vychov\u00e1v\u00e1n jako \u0159\u00edmsk\u00fd katol\u00edk. Ji\u017e od d\u011btstv\u00ed se p\u0159\u00e1tel\u00ed se sv\u00fdm kolegou ze seri\u00e1lu Kancl B. J. Novak, chodili spole\u010dn\u011b na stejnou z\u00e1kladn\u00ed i st\u0159edn\u00ed \u0161kolu.P\u0159ed n\u00e1stupem na vysokou \u0161kolu rok vyu\u010doval angli\u010dtinu v Kostarice. Pot\u00e9 pokra\u010doval na Brownov\u011b univerzit\u011b, kde studoval divadeln\u00ed um\u011bn\u00ed. \u0160kolu absolvoval v roce 2001.V listopadu 2008 za\u010dal chodit s anglickou here\u010dkou Emily Bluntovou, s n\u00ed\u017e se v srpnu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku zasnoubil a v \u010dervenci 2010 o\u017eenil. P\u0159edt\u00edm chodil se svou kolegyn\u00ed ze seri\u00e1lu Kancl Rashidou Jones.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed Brownu se p\u0159est\u011bhoval do New Yorku, aby se v\u011bnoval herectv\u00ed. Objevil se v reklam\u00e1ch a televizn\u00edch po\u0159adech, pracoval rovn\u011b\u017e jako \u010d\u00ed\u0161n\u00edk. Objevil se ve h\u0159e What the Eunuch Saw, kterou napsal a re\u017e\u00edroval jeho b\u00fdval\u00fd spolu\u017e\u00e1k. V roce 2000 p\u016fsobil jako pomocn\u00fd dramaturg v Late Night with Conan O'Brien.P\u0159ed kamerou se poprv\u00e9 objevil v roce 2000 v mal\u00e9 roli ve sn\u00edmku Velk\u00e9 trable mal\u00e9ho m\u011bsta. N\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed mal\u00e9 role v seri\u00e1lech a ve filmech, ale upozornil na sebe a\u017e rol\u00ed Jima Halperta v seri\u00e1lu Kancl, v n\u011bm\u017e za\u010dal \u00fa\u010dinkovat v roce 2005. V roce 2010 jednu epizodu tohoto seri\u00e1lu i re\u017e\u00edroval. Pro seri\u00e1l rovn\u011b\u017e nato\u010dil \u00favodn\u00ed z\u00e1b\u011bry m\u011bsta Scrantonu v Pensylv\u00e1nii.\nV roce 2006 byl uveden film Nov\u00ed gaune\u0159i, kde ztv\u00e1rnil postavu Gideona. V t\u00e9m\u017ee roce napsal a re\u017e\u00edroval sn\u00edmek N\u011bco na t\u011bch mu\u017e\u00edch je, jen\u017e byl uveden v roce 2009 na Sundance Film Festivalu. Jedn\u00e1 se o filmovou adaptaci kr\u00e1tk\u00fdch pov\u00eddek Davida Fostera Wallace.Objevil se tak\u00e9 v hlavn\u00edch nebo vedlej\u0161\u00edch rol\u00edch v n\u011bkolika romantick\u00fdch komedi\u00edch. V roce 2007 hr\u00e1l ve filmu Kn\u011bz je pod\u011bs s Mandy Mooreovou a Robinem Williamsem, o rok pozd\u011bji ve sn\u00edmku Tvrd\u00e9 palice s Georgem Clooneym a Renee Zellwegerovou, v dal\u0161\u00edm roce ve filmu V\u0161ude dob\u0159e, pro\u010d b\u00fdt doma s Mayou Rudolphovou. V roce 2009 se objevil vedle Meryl Streepov\u00e9, Aleca Baldwina a Stevea Martina ve filmu N\u011bjak se to komplikuje re\u017eis\u00e9rky Nancy Meyersov\u00e9.\nV roce 2011 si zahr\u00e1l ve filmu N\u011bjak se to komplikuje po boku Ginnifer Goodwin a Kate Hudson. Film v\u0161ak z\u00edskal negativn\u00ed ohlas. O rok pozd\u011bji si zahr\u00e1l ve filmu Nobody Walks, kter\u00fd m\u011bl premi\u00e9ru na Filmov\u00e9m festivalu Sundance. V roce 2015 se stal v\u00fdkonn\u00fdm producentem po\u0159adu Souboj playback\u016f. O rok pozd\u011bji po\u0159ad z\u00edskal nominaci na Cenu Emmy. V roce 2015 si tak\u00e9 zahr\u00e1l po boku Emmy Stoneov\u00e9 ve filmu Aloha. Film z\u00edskal negativn\u00ed ohlas kritik\u016f. V roce 2016 si zahr\u00e1l ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m filmu 13 hodin: Tajn\u00ed voj\u00e1ci z Bengh\u00e1z\u00ed a v dramatick\u00e9m filmu Hollarovi.\nV roce 2018 zre\u017e\u00edroval a sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsal k hororov\u00e9mu filmu Tich\u00e9 m\u00edsto, ve kter\u00e9m si tak\u00e9 zahr\u00e1l se svoj\u00ed man\u017eelkou Emily Bluntovou. Film se stal trh\u00e1kem a vyd\u011blal p\u0159es 325 milion\u016f dolar\u016f. Ve stejn\u00e9m roce tak\u00e9 z\u00edskal hlavn\u00ed roli seri\u00e1lu Jack Ryan.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku John Krasinski na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Restaurace a pivovar Beer Factory? <<>>: Restaurace a pivovar Beer Factory Plze\u0148, otev\u0159en\u00e1 ve\u0159ejnosti 24.11.2016, je spole\u010dn\u00fdm podnikem pivovarn\u00edka a sl\u00e1dka Ing. Josefa Kr\u00fdsla a Viktora Star\u00e9ho, kter\u00fd m\u00e1 na starosti gastronomickou \u010d\u00e1st provozu. Bez zaj\u00edmavosti nen\u00ed, \u017ee restaurace s pivovarem byla otev\u0159ena v dom\u011b pat\u0159\u00edc\u00edmu nevlastn\u00edmi bratru Milo\u0161e Formana, sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9mu matematikovi a emeritn\u00edmu profesorovi na princetonsk\u00e9 univerzit\u011b Josefu Kohnovi. V dob\u011b otev\u0159en\u00ed m\u00e1 pivovar prezentovanou ambici st\u00e1t se s ro\u010dn\u00edm v\u00fdstavem a\u017e 2000 hl druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm pivovarem v Plzni (po Plze\u0148sk\u00e9m Prazdroji). Kapacita varny umo\u017e\u0148uje va\u0159it v\u00e1rku o objemu 10 hl. Interi\u00e9r restaurace a pivovaru s kapacitou 160 host\u016f a s dal\u0161\u00edmi 40 m\u00edsty na zahr\u00e1dce ve vnitrobloku vytvo\u0159ila architektonick\u00e1 kancel\u00e1\u0159 ProjectStudio8. Celkov\u011b je v prostoru restaurace 28 v\u00fd\u010depn\u00edch kohout\u016f (12 v restauraci, 8 v sal\u00f3nku v suter\u00e9nu a 8 na venkovn\u00ed zahr\u00e1dce). Varna pivovaru byla dne 18. listopadu 2016 vysv\u011bcena za p\u0159\u00edtomnosti Jeho excelence Mons. Tom\u00e1\u0161e Holuba, biskupa plze\u0148sk\u00e9ho, a emeritn\u00edho biskupa plze\u0148sk\u00e9ho Mons. Franti\u0161ka Radkovsk\u00e9ho.\nKe dni otev\u0159en\u00ed produkoval pivovar n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed druhy piv:\nStyl: sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k\nParametry: stup\u0148ovitost 19 %, alkohol 4,3 %, ho\u0159kost 35 BU, barva 15 EBC\nSlo\u017een\u00ed: plze\u0148sk\u00fd slad, \u017eateck\u00e9 chmele\nStyl: India Pale Ale\nParametry: stup\u0148ovitost 16 %, alkohol 6,5 %, ho\u0159kost 55 BU, barva 20 EBC\nSlo\u017een\u00ed: Pale Ale slad, karamelov\u00e9 slady, US chmele\nStyl: Amber Ale\nParametry: stup\u0148ovitost 12 %, alkohol 4,3 %, ho\u0159kost 25 BU, barva 35 EBC\nSlo\u017een\u00ed: plze\u0148sk\u00fd slad, karamelov\u00e9 slady, US chmele\nStyl: Black ALE\nParametry: stup\u0148ovitost 13 %, alkohol 4,7 %, ho\u0159kost 20 BU, barva 70 EBC\nSlo\u017een\u00ed: plze\u0148sk\u00fd slad, karamelov\u00e9 slady, US chmele\nStyl: p\u0161eni\u010dn\u00e9 pivo\nParametry: stup\u0148ovitost 12 %, alkohol 4,5 %, ho\u0159kost 17 BU, barva 8 EBC\nSlo\u017een\u00ed: plze\u0148sk\u00fd slad, p\u0161eni\u010dn\u00fd slad, \u017eateck\u00e9 chmele\nStyl: Belgium style\nParametry: stup\u0148ovitost 19 %, alkohol 8,5 %, ho\u0159kost 19 BU, barva 19 EBC\nSlo\u017een\u00ed: plze\u0148sk\u00fd slad, karamelov\u00e9 slady, \u017eateck\u00e9 chmele\nStyl: svrchn\u011b kva\u0161en\u00fd le\u017e\u00e1k\nParametry: stup\u0148ovitost 11 %, alkohol 3,5 %, horkost 40 BU, barva 15 EBC.\nPivo\nPivovar\nPlze\u0148\n \nBeer Factory na Pivodej.", "<<>>: Co je Girolamo Segato? <<>>: Girolamo Segato (13. \u010dervna 1792 \u2013 3. \u00fanora 1836) byl italsk\u00fd mal\u00ed\u0159, zem\u011bpisec a egyptolog.\nNarodil se v roce 1792 v kl\u00e1\u0161te\u0159e ve Vedan\u011b a dostal se do Egypta t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1hodou, tak jako mnoho cestovatel\u016f v t\u00e9 dob\u011b.\nP\u0159i hled\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce odjel Segato do Ben\u00e1tek, kde byl p\u0159edstaven Annibale de Rossettimu, jen\u017e mu nab\u00eddl m\u00edsto u velk\u00e9 obchodn\u00ed firmy, kterou vedla terstsk\u00e1 rodina De Rossetti v K\u00e1hi\u0159e. Segato tedy odjel do Egypta, kde z\u016fstal p\u011bt let, a\u017e do roku 1823. Oproti ostatn\u00edm se p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011bnoval hled\u00e1n\u00edm pam\u00e1tek, ale v\u011bnoval se kreslen\u00ed map a topografick\u00fdch n\u00e1kres\u016f na p\u0159\u00edkaz syna Muhammada Al\u00edho, Chedive Izmaila. Pot\u00e9 se zam\u011b\u0159il na monumenty, kter\u00e9 postavili faraonov\u00e9 nedaleko m\u011bsta, nej\u010dast\u011bji v oblasti Sakk\u00e1ry a Ab\u00fas\u00edru.\nV roce 1820 se \u00fa\u010dastnil velk\u00e9ho vojensk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, kter\u00fd vedl t\u0159et\u00ed syn Muhammada Al\u00edho, Izmail Pa\u0161a. Odjel z K\u00e1hiry 6. kv\u011btna do Asu\u00e1nu a n\u00e1sledn\u011b se vr\u00e1til 29. listopadu zp\u011bt. Po jeho v\u00fdprav\u011b nashrom\u00e1\u017edil ohromn\u00e9 mno\u017estv\u00ed map a v\u00fdkres\u016f.\nSegato podnikl dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumnou cestu, kdy\u017e doprov\u00e1zel v\u00fdpravu prusk\u00e9ho barona Minutoliho do Libyjsk\u00e9 pou\u0161t\u011b na z\u00e1pad od Nilu. Dosp\u011bl a\u017e do o\u00e1zy S\u00edva, kde byla nalezena slune\u010dn\u00ed stud\u00e1nka, za doby Alexandra Velik\u00e9ho.\nPo n\u00e1vratu z t\u00e9to cesty se vr\u00e1til do K\u00e1hiry a v\u011bnoval se zkoum\u00e1n\u00ed archeologick\u00e9ho p\u00e1sma v Sakk\u00e1\u0159e a zejm\u00e9na stup\u0148ovit\u00e9 pyramidy, do kter\u00e9 pozd\u011bji na\u0161el jako prvn\u00ed v modern\u00ed dob\u011b vchod. Po\u0159\u00eddil si prvn\u00ed v\u011bdeckou dokumentaci t\u00e9to pam\u00e1tky.\nZem\u0159el roku 1836 a byl poh\u0159ben v katedr\u00e1le Svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee ve Florencii.", "<<>>: Co je Trak\u00e9nsk\u00fd k\u016f\u0148? <<>>: Trak\u00e9nsk\u00fd k\u016f\u0148 je lehk\u00e9 teplokrevn\u00e9 plemeno p\u016fvodem z b\u00fdval\u00e9 provincie V\u00fdchodn\u00ed Prusko, kde bylo vy\u0161lecht\u011bno na st\u00e1tn\u00ed plemen\u00e1\u0159sk\u00e9 stanici ve m\u011bst\u011b Trakehnen, dnes Jasn\u00e1 Poljana v Kaliningradsk\u00e9 oblasti. Odtud tak\u00e9 poch\u00e1z\u00ed jeho jm\u00e9no. Stanici zalo\u017eil v roce 1731 prusk\u00fd kr\u00e1l Fridrich Vil\u00e9m I. Fungovala a\u017e do roku 1944, kdy oblast V\u00fdchodn\u00edho Pruska zabrala rud\u00e1 arm\u00e1da a m\u011bsto bylo p\u0159ejmenov\u00e1no na Jasnou Poljanu.", "<<>>: Co je Linus? <<>>: Svat\u00fd Linus (zem\u0159el patrn\u011b roku 78 \u010di 79) je pova\u017eov\u00e1n za n\u00e1stupce svat\u00e9ho Petra na pozici \u0159\u00edmsk\u00e9ho biskupa, a tedy za druh\u00e9ho z pape\u017e\u016f.\nVzhledem k chyb\u011bj\u00edc\u00edm dobov\u00fdm pramen\u016fm o n\u011bm nejsou zn\u00e1my \u017e\u00e1dn\u00e9 spolehliv\u00e9 informace, prvn\u011b jeho jm\u00e9no zmi\u0148uje v seznamu \u0159\u00edmsk\u00fdch biskup\u016f sv. Ireneus na konci 2. stolet\u00ed, dal\u0161\u00ed informace p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed Liber Pontificalis a\u017e ze 6. stolet\u00ed.\nC\u00edrkevn\u00ed historici p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc\u00ed biskupsk\u00fd \u00fa\u0159ad se sna\u017e\u00ed dovodit bli\u017e\u0161\u00ed \u00fadaje, nap\u0159\u00edklad kdy p\u0159esn\u011b se stal pape\u017eem (64\u201369), a existuj\u00ed i n\u00e1zory, \u017ee do\u0161lo k p\u0159ehozen\u00ed jmen a on byl v \u0159ad\u011b zapo\u010dat\u00e9 sv. Petrem a\u017e t\u0159et\u00ed nebo \u010dtvrt\u00fd. Podle nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1zoru byl v\u0161ak Linus druh\u00fdm pape\u017eem, a to v letech 67\u201379.\nSvat\u00fd Linus, pape\u017e a mu\u010dedn\u00edk, se narodil patrn\u011b v etrusk\u00e9m m\u011bst\u011b Volaterra v Tosk\u00e1nsku a na k\u0159es\u0165anskou v\u00edru jej obr\u00e1til sv. Petr. Jeho otcem byl Herculanus dei Mauri, matka se \u00fadajn\u011b jmenovala Claudia.\nZastupoval svat\u00e9ho Petra v \u0158\u00edm\u011b po dobu jeho nep\u0159\u00edtomnosti a po Petrov\u011b uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed se stal jeho n\u00e1stupcem, \u0159\u00edmsk\u00fdm biskupem. Nejsp\u00ed\u0161e k n\u011bmu se vztahuje zm\u00ednka ve 2. dopise sv. Pavla Timoteovi, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed Nov\u00e9ho z\u00e1kona.\nP\u0159ipisuje se mu na\u0159\u00edzen\u00ed, \u017ee \u017eeny nemaj\u00ed p\u0159ich\u00e1zet na bohoslu\u017eby bez z\u00e1voje. Byl pova\u017eov\u00e1n za autora apokryfn\u00edho spisu Umu\u010den\u00ed svat\u00fdch Petra a Pavla, av\u0161ak autorstv\u00ed je velmi pochybn\u00e9. Tak\u00e9 zavedl jako symbol \u0159\u00edmsk\u00fdch biskup\u016f palium.\nPodle star\u0161\u00ed tradice zem\u0159el mu\u010dednickou smrt\u00ed, av\u0161ak je to sp\u00ed\u0161e nepravd\u011bpodobn\u00e9. Byl pochov\u00e1n na \u00fapat\u00ed vatik\u00e1nsk\u00e9ho vr\u0161ku.\nTak jako v\u0161ichni pape\u017eov\u00e9 prvn\u00edch stalet\u00ed je uct\u00edv\u00e1n jako sv\u011btec a jeho sv\u00e1tek je \u0159\u00edmskokatolickou c\u00edrkv\u00ed slaven 23. z\u00e1\u0159\u00ed, ve v\u00fdchodn\u00ed c\u00edrkvi 5. listopadu.\nV roce 1615 byl v bazilice sv. Petra objeven n\u00e1hrobek s n\u00e1pisem Linus a byl po \u0159adu let pokl\u00e1d\u00e1n za jeho hrob. Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak je, \u017ee n\u00e1hrobek pat\u0159il jin\u00e9 osob\u011b s del\u0161\u00edm jm\u00e9nem, kde Linus byla pouze koncovka (nap\u0159. Aquilinus, Anullinus).\nGELMI, Josef. Pape\u017eov\u00e9 : Od svat\u00e9ho Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mlad\u00e1 fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0. \nMAXWELL-STUART, P.G. Pape\u017eov\u00e9, \u017eivot a vl\u00e1da. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2. \nRENDINA, Claudio. P\u0159\u00edb\u011bhy pape\u017e\u016f : d\u011bjiny a tajemstv\u00ed : \u017eivotopisy 265 \u0159\u00edmsk\u00fdch pape\u017e\u016f. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.", "<<>>: Co je Seznam z\u00e1h\u0159ebsk\u00fdch biskup\u016f a arcibiskup\u016f? <<>>: Toto je seznam biskup\u016f a arcibiskup\u016f z\u00e1h\u0159ebsk\u00e9 (arci)diec\u00e9ze v chorvatsk\u00e9m Z\u00e1h\u0159ebu.\n1093 Duch z Hah\u00f3tu\n1102 Sigismund\n1103\u20131113 Manases\n1116\u20131131 Francika\n1131\u20131140 Macilin\n1142\u20131155 Verblen\n1156\u20131161 Got\u0161ald\n1162\u20131172 Bernald z Catalaunie\n1172\u20131185 Prodan\n1185\u20131188 Ugrin \u010c\u00e1k\n1193\u20131205 Dominik\n1205\u20131214 Got\u0161ald\n1215\u20131225 \u0160t\u011bp\u00e1n I.\n1225\u20131247 \u0160t\u011bp\u00e1n II. Baboni\u0107\n1247 nebo 1248\u20131262 Filip z Churly\n1263 Farkazij\n1263\u20131287 Timotej\n1287 Anton\u00edn I.\n1288\u20131295 Jan (Ivan) I.\n1295\u20131303 Michal z Bewu\n1303\u20131322 bl. Augustin Ga\u017eoti\u010d (t\u00e9\u017e biskup z Lucery)\n1322\u20131326 Jakub I.\n1326\u20131343 Ladislav z Kabola\n1343\u20131348 Jakub z Piacenzy\n1348\u20131349 Dion\u00fdz Lackovi\u0107\n1350\u20131356 Mikul\u00e1\u0161 I.\n1356\u20131375 \u0160t\u011bp\u00e1n III. Kani\u017esk\u00fd (z Kanizsay)\n1376\u20131378 Demitrij\n1379\u20131386 Pavel Charv\u00e1t z Ban\u010da\n1386\u20131394 Jan II. Smil (Ivan Smilo Bohemus)\n1394\u20131398 Ivan \u0160ipu\u0161ki\n1397\u20131406 Eberhard Alben\n1406\u20131409 Andreas Scolari (t\u00e9\u017e biskup varad\u00ednsk\u00fd)\n1410\u20131420 Eberhard Alben (op\u011bt)\n1421\u20131433 Jan Albeni (Ivan Alben) (t\u00e9\u017e biskup vesprimsk\u00fd a p\u00e9csk\u00fd)\nasi 1437 Jan (Ivan)\n1438 Abel Kristoforov z Kor\u010duly\n1440\u20131454 Benedikt de Zolio\n1454\u20131464 Tom\u00e1\u0161 II. Debrenthey (Toma de Debrenthe, Debrenthey Tam\u00e1s) (t\u00e9\u017e biskup nitransk\u00fd)\n1465\u20131466 Demetrij \u010cupor Moslava\u010dki\n1466\u20131499 Osvald Thuz\n1500\u20131510 Luka Baratin de Segedino (z Seged\u00edna)\n1511 Tom\u00e1\u0161 Baka\u010d z Erd\u00f6dy (Toma Baka\u010d Erd\u00f6dy, Bak\u00f3cz Tam\u00e1s) (t\u00e9\u017e arcibiskup gransk\u00fd)\n1511\u20131518 Jan Baka\u010d z Erd\u00f6dy\n1519\u20131543 \u0160imon z Erd\u00f6dy\n1543\u20131548 Mikul\u00e1\u0161 Ol\u00e1h (Nikola Olah)\n1548\u20131550 Volfgang Vuk de Gyula\n1550\u20131557 Pavel Gregori\u00e1n\n1558\u20131563 Maty\u00e1\u0161 Bruman\n1564\u20131578 Juraj Dra\u0161kovi\u0107 z Trako\u0161\u0107an\n1578\u20131584 Ivan Kranj\u010di\u0107 Moslava\u010dki\n1585\u20131588 Petar Here\u0161inec (1585\u20131588)\n1588\u20131596 Ga\u0161par Stankova\u010dki\n1598\u20131602 Mikul\u00e1\u0161 Zelnicaj Stepani\u0107\n1603\u20131611 \u0160imon Bratuli\u0107\n1611\u20131628 Petar Domitrovi\u0107\n1628\u20131637 Franti\u0161ek Ergelski Hasanovi\u0107\n1637\u20131642 Benedikt Vinkovi\u0107\n1643\u20131647 Martin Bogdan\n1648\u20131667 Petar Petreti\u0107\n1667\u20131687 Martin Borkovi\u0107\n1688\u20131694 Aleksandar Ignacije Mikuli\u0107 Brokunove\u010dki\n1694\u20131703 \u0160t\u011bp\u00e1n Seli\u0161\u010devi\u0107\n1703\u20131708 Martin Brajkovi\u0107\n1708\u20131722 Mirko Eszterh\u00e1zy\n1723\u20131748 Juraj Branjug\n1748\u20131751 Franti\u0161ek Klobu\u0161ick\u00fd\n1751\u20131769 Franti\u0161ek Thauszy\n1770\u20131772 Jan Krstitelj Paxy\n1772\u20131786 Josip Galjuf (Galyuff)\n1787\u20131827 Maksimilijan Vrhovac\n1829\u20131837 Aleksandar Alagovi\u0107\n1837\u20131853 Juraj Haul\u00edk de V\u00e1ralya\nRoku 1852 byla z\u00e1h\u0159ebsk\u00e1 diec\u00e9ze pov\u00fd\u0161ena arcidiec\u00e9zi, a Juraj Haulik se tak stal prvn\u00edm z\u00e1h\u0159ebsk\u00fdm arcibiskupem.", "<<>>: Co je Sojuz 36? <<>>: Sojuz 36 byla kosmick\u00e1 lo\u010f SSSR z roku 1980, kter\u00e1 dopravila na sov\u011btskou orbit\u00e1ln\u00ed stanici Saljut 6 mezin\u00e1rodn\u00ed rusko/ma\u010farskou pos\u00e1dku. Podle katalogu COSPAR dostala ozna\u010den\u00ed 1980-041A a byl to 71. registrovan\u00fd let kosmick\u00e9 lod\u011b s lidmi na palub\u011b ze Zem\u011b. Jej\u00edm volac\u00edm znakem byl ORION.\nDvou\u010dlennou pos\u00e1dku, p\u00e1tou mezin\u00e1rodn\u00ed v r\u00e1mci programu Interkosmos tvo\u0159ili tito kosmonauti:\n Valerij Kubasov, Rus, 45 rok\u016f, jeho t\u0159et\u00ed let\n Bertalan Farkas, Ma\u010far, 30 rok\u016f, prvn\u00ed (a posledn\u00ed) let\nLo\u010f odstartovala 26. kv\u011btna 1980 ve\u010der z kosmodromu Bajkonur s pomoc\u00ed rakety Sojuz U. Start se vyda\u0159il, lo\u010f se dostala na orbitu 191 \u2013 265 km, bez probl\u00e9m\u016f fungoval i zapnut\u00fd syst\u00e9m automatick\u00e9ho p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed . K pevn\u00e9mu p\u0159ipojen\u00ed na zadn\u00ed spojovac\u00ed uzel stanice do\u0161lo ve\u010der 27. kv\u011btna 1980 a kr\u00e1tce p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed SE\u010c oba kosmonauti p\u0159e\u0161li do Saljutu 6. Zde se setkali se \u010dtvrtou z\u00e1kladn\u00ed pos\u00e1dkou stanice, kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem, kte\u0159\u00ed zde slou\u017eili ji\u017e osm t\u00fddn\u016f.\nV dob\u011b jejich p\u0159\u00edletu m\u011bla za sebou stanice p\u0159es 2,5 roku existence na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze Zem\u011b. U jej\u00edho p\u0159edn\u00edho uzlu byla p\u0159ipojena lo\u010f Sojuz 35, se kterou p\u0159ilet\u011bli Popov s Rjuminem.\nMezin\u00e1rodn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva na stanici str\u00e1vila sedm pracovn\u00edch dn\u00ed a b\u011bhem nich provedla cel\u00e1 \u010dtve\u0159ice 20 sov\u011btsko-ma\u010farsk\u00fdch experiment\u016f.\nPotom si ob\u011b pos\u00e1dky vym\u011bnily sv\u00e9 lod\u011b, tedy si p\u0159enesly anatomick\u00e1 sedadla, osobn\u00ed v\u011bci a do star\u0161\u00ed lod\u011b i v\u00fdsledky experiment\u016f.\nKubasov s Farkasem nastoupili 3. \u010dervna 1980 do lod\u011b Sojuz 35, po n\u011bkolika hodin\u00e1ch se od stanice odpojili a zah\u00e1jili sestupn\u00fd man\u00e9vr. Odd\u011blen\u00e1 kabina s pomoc\u00ed pad\u00e1kov\u00e9ho syst\u00e9mu p\u0159ist\u00e1la t\u00e9ho\u017e dne asi 140 km od D\u017eezkazganu na \u00fazem\u00ed Kazachst\u00e1nu..\n\u010clenov\u00e9 st\u00e1l\u00e9 pos\u00e1dky novou lo\u010f p\u0159eparkovali 4. \u010dervna 1980 ze zadn\u00edho na p\u0159edn\u00ed spojovac\u00ed uzel a zde z\u016fstala t\u00e9m\u011b\u0159 dal\u0161\u00ed dva m\u011bs\u00edce. Pak ji vyu\u017eila ke sv\u00e9mu n\u00e1vratu na Zem dal\u0161\u00ed z n\u00e1v\u0161t\u011bv na stanici, Rus Viktor Gorbatko a Vietnamec Pham Tuan. S kabinou lod\u011b p\u0159ist\u00e1li 31. \u010dervence 1980 tak\u00e9 v Kazachst\u00e1nu.\nUdan\u00e1 startovac\u00ed hmotnost byla 6800 kg v\u010d.200 kg paliva pro man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed a brzd\u011bn\u00ed. Lo\u010f se obdobn\u011b jako ostatn\u00ed lod\u011b Sojuz skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed, kulovit\u00e9 orbit\u00e1ln\u00ed sekce, n\u00e1vratov\u00e9 kabiny a sekce p\u0159\u00edstrojov\u00e9. M\u011bla namontov\u00e1no spojovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a pad\u00e1kov\u00fd syst\u00e9m..", "<<>>: Co je Leaving? <<>>: Leaving je \u0161est\u00e9 EP americk\u00e9ho producenta elektronick\u00e9 hudby Skrillexe. Bylo vyd\u00e1no 2. ledna 2013 exkluzivn\u011b \u010dlen\u016fm The Nest (p\u0159edplatitelsk\u00e1 slu\u017eba vydavatelstv\u00ed OWSLA). Bylo tak\u00e9 uploadov\u00e1no na Skrillex\u016fv ofici\u00e1ln\u00ed YouTube kan\u00e1l.\nSong Scary Bolly Dub za\u010dal Skrillex pou\u017e\u00edvat v jeho \u017eiv\u00fdch setech u\u017e zhruba rok p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm alba. Byl pou\u017eit nap\u0159\u00edklad i v setu odehran\u00e9m na festivalu Rock for People.", "<<>>: Co je Archibald Leitch? <<>>: Archibald Keir Leitch (27. dubna 1865, Glasgow \u2013 25. dubna 1939, Lond\u00fdn) byl skotsk\u00fd architekt, kter\u00fd se specializoval na n\u00e1vrhy fotbalov\u00fdch stadion\u016f. Navrhl n\u011bkter\u00e9 z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch fotbalov\u00fdch st\u00e1nk\u016f na britsk\u00fdch ostrovech: Anfield (p\u016fsobi\u0161t\u011b FC Liverpool), Highbury (Arsenal Lond\u00fdn), Stamford Bridge (Chelsea), Old Trafford (Manchester United), Ibrox Park (Glasgow Rangers). Ibrox byl jeho v\u016fbec prvn\u00ed zak\u00e1zkou, vyprojektoval ho v roce 1899. Celkem navrhl kolem dvaceti stadion\u016f, kter\u00fdm vtiskl typick\u00fd ostrovn\u00ed industri\u00e1ln\u00ed r\u00e1z. Mnoho z jeho d\u011bl bylo ov\u0161em str\u017eeno \u010di zna\u010dn\u011b zm\u011bn\u011bno p\u0159i rekonstrukc\u00edch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Archibald Leitch na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je BNP Paribas Open 2021? <<>>: BNP Paribas Open 2021, zn\u00e1m\u00fd jako Indian Wells Masters 2021, byl spole\u010dn\u00fd tenisov\u00fd turnaj mu\u017esk\u00e9ho okruhu ATP Tour a \u017eensk\u00e9ho okruhu WTA Tour, hran\u00fd v are\u00e1lu Indian Wells Tennis Garden na otev\u0159en\u00fdch dvorc\u00edch s tvrd\u00fdm povrchem Plexipave. Konal se v kalifornsk\u00e9m Indian Wells jako 45. ro\u010dn\u00edk mu\u017esk\u00e9ho a 32. ro\u010dn\u00edk \u017eensk\u00e9ho turnaje. P\u016fvodn\u00ed term\u00edn mezi 4. a\u017e 21. b\u0159eznem 2021 byl p\u0159esunut na 5. a\u017e 17. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku kv\u016fli pandemii covidu-19, kter\u00e1 st\u00e1la i za zru\u0161en\u00edm kalifornsk\u00e9 ud\u00e1losti v sez\u00f3n\u011b 2020.Mu\u017esk\u00e1 polovina dotovan\u00e1 9 146 125 dolary se \u0159adila kategorie okruhu ATP Tour Masters 1000. \u017densk\u00e1 \u010d\u00e1st disponovala rozpo\u010dtem 8 150 470 dolar\u016f a pat\u0159ila do kategorie WTA 1000. Nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fdmi v singlov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch se stali sv\u011btov\u00e1 dvojka Daniil Medved\u011bv z Ruska a t\u0159et\u00ed tenistka klasifikace Karol\u00edna Pl\u00ed\u0161kov\u00e1 z \u010ceska. Jako posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci do dvouher nastoupili 110. hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, Kolumbijec Daniel Elahi Gal\u00e1n, a mezi \u017eenami 98. \u017eena klasifikace Lauren Davisov\u00e1 ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.Druh\u00fd singlov\u00fd titul na okruhu ATP Tour vybojoval Cameron Norrie, jen\u017e se stal prvn\u00edm britsk\u00fdm v\u00edt\u011bzem t\u00e9to sout\u011b\u017ee v Indian Wells. Poprv\u00e9 se posunul do elitn\u00ed sv\u011btov\u00e9 dvac\u00edtky na 16. m\u00edsto. Rovn\u011b\u017e Paula Badosov\u00e1 si odvezla druhou singlovou trofej z okruhu WTA Tour, a prvn\u00ed v kategorii WTA 1000. Tak\u00e9 se stala prvn\u00ed \u0161pan\u011blskou \u0161ampionkou v Indian Wells a premi\u00e9rov\u011b pronikla do sv\u011btov\u00e9 dvac\u00edtky na 13. p\u0159\u00ed\u010dku. Mu\u017esk\u00fd debl ovl\u00e1dl australsko-slovensk\u00fd p\u00e1r John Peers a Filip Pol\u00e1\u0161ek, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 si p\u0159ipsali prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd triumf. \u017denskou \u010dty\u0159h\u0159u vyhr\u00e1la tchajwansko-belgick\u00e1 dvojice Sie \u0160u-wej a Elise Mertensov\u00e1. Spoluhr\u00e1\u010dky vybojovaly druhou p\u00e1rovou trofej. Sie se po skon\u010den\u00ed vr\u00e1tila do \u010dela deblov\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku WTA.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di obdr\u017eeli divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Andy Murray\n Holger Rune\n Jack Sock\n Zachary Svajda\n J.J. WolfN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d nastoupil do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee pod \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkovou ochranou:\n Philipp KohlschreiberN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di postoupili z kvalifikace:\n Botic van de Zandschulp\n Salvatore Caruso\n Roberto Marcora\n Maxime Cressy\n Ernesto Escobedo\n Alejandro Tabilo\n Renzo Olivo\n Cem \u0130lkel\n Christopher Eubanks\n Jo\u00e3o Sousa\n Emilio G\u00f3mez\n Aleksandar Vukic\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Alja\u017e Bedene \u2192 nahradil jej Daniel Altmaier\n Alexandr Bublik \u2192 nahradil jej Carlos Taberner\n J\u00e9r\u00e9my Chardy \u2192 nahradil jej Thiago Monteiro\n Marin \u010cili\u0107 \u2192 nahradil jej Jenson Brooksby\n Borna \u0106ori\u0107 \u2192 nahradil jej Guido Pella\n Pablo Cuevas \u2192 nahradil jej Roberto Carball\u00e9s Baena\n Novak Djokovi\u0107 \u2192 nahradil jej Feliciano L\u00f3pez\n Roger Federer \u2192 nahradil jej Philipp Kohlschreiber\n David Goffin \u2192 nahradil jej Jegor Gerasimov\n Ugo Humbert \u2192 nahradil jej Steve Johnson\n Ilja Iva\u0161ka \u2192 nahradil jej Daniel Elahi Gal\u00e1n\n Rafael Nadal \u2192 nahradil jej Brandon Nakashima\n Milos Raonic \u2192 nahradil jej Denis Kudla\n Dominic Thiem \u2192 nahradil jej Facundo Bagnis\n Stan Wawrinka \u2192 nahradil jej Tennys Sandgren\n Mikael Ymer \u2192 nahradil jej Tar\u00f3 Daniel\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n John Isner / Jack Sock\n Steve Johnson / Sam Querrey\n Mackenzie McDonald / Brandon Nakashima\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Kim Clijstersov\u00e1\n Elsa Jacquemotov\u00e1\n Ashlyn Kruegerov\u00e1\n Claire Liuov\u00e1\n Caty McNallyov\u00e1\n Emma Raducanuov\u00e1\n Katrina Scottov\u00e1\n Katie Volynetsov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dka nastoupila do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee pod \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkovou ochranou:\n \u010ceng Saj-sajN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky postoupily z kvalifikace:\n Kateryna Kozlovov\u00e1\n Martina Trevisanov\u00e1\n Elena-Gabriela Ruseov\u00e1\n Astra Sharmaov\u00e1\n Magdalena Fr\u0119chov\u00e1\n Zarina Dijasov\u00e1\n Mai Hontamov\u00e1\n Anna Kalinsk\u00e1\n Usue Maitane Arconadov\u00e1\n Liang En-\u0161uo\n Alycia Parksov\u00e1\n Kirsten Flipkensov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dka postoupila z kvalifikace jako \u0161\u0165astn\u00e1 pora\u017een\u00e1:\n Jasmine Paoliniov\u00e1\n Odhl\u00e1\u0161en\u00ed \np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Jekat\u011brina Alexandrovov\u00e1 \u2192 nahradila ji Marie Bouzkov\u00e1\n Ashleigh Bartyov\u00e1 \u2192 nahradila ji Polona Hercogov\u00e1\n Jennifer Bradyov\u00e1 \u2192 nahradila ji Camila Osoriov\u00e1\n Sofia Keninov\u00e1 \u2192 nahradila ji Ana Konjuhov\u00e1\n Johanna Kontaov\u00e1 \u2192 nahradila ji Sie \u0160u-wej\n Caty McNallyov\u00e1 \u2192 nahradila ji Jasmine Paoliniov\u00e1\n Kristina Mladenovicov\u00e1 \u2192 nahradila ji Nuria P\u00e1rrizasov\u00e1 D\u00edazov\u00e1\n Karol\u00edna Muchov\u00e1 \u2192 nahradila ji Aljaksandra Sasnovi\u010dov\u00e1\n Naomi \u00d3sakaov\u00e1 \u2192 nahradila ji Misaki Doiov\u00e1\n Aryna Sabalenkov\u00e1 \u2192 nahradila ji Lauren Davisov\u00e1\n Alison Van Uytvanckov\u00e1 \u2192 nahradila ji Majar \u0160ar\u00edfov\u00e1\n Jelena Vesninov\u00e1 \u2192 nahradila ji Anna Karol\u00edna Schmiedlov\u00e1\n Serena Williamsov\u00e1 \u2192 nahradila ji Madison Brengleov\u00e1\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Kim Clijstersov\u00e1 / Samantha Stosurov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry nastoupily pod \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkovou ochranou:\n Nao Hibinov\u00e1 / Alicja Rosolsk\u00e1\n Julia Lohoffov\u00e1 / Alexandra Panovov\u00e1\n Anastasia Rodionovov\u00e1 / Arina Rodionovov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Anna Blinkovov\u00e1 / Aljaksandra Sasnovi\u010dov\u00e1 \u2192 nahradily je Ulrikke Eikeriov\u00e1 / Aljaksandra Sasnovi\u010dov\u00e1\n Caroline Garciaov\u00e1 / Kristina Mladenovicov\u00e1 \u2192 nahradily je Kirsten Flipkensov\u00e1 / Sara Sorribesov\u00e1 Tormov\u00e1\n Cameron Norrie vs. Nikoloz Basila\u0161vili, 3\u20136, 6\u20134, 6\u20131\n Paula Badosov\u00e1 vs. Viktoria Azarenkov\u00e1, 7\u20136(7\u20135), 2\u20136, 7\u20136(7\u20132)\n John Peers / Filip Pol\u00e1\u0161ek vs. Aslan Karacev / Andrej Rubljov, 6\u20133, 7\u20136(7\u20135)\n Sie \u0160u-wej / Elise Mertensov\u00e1 vs. Veronika Kud\u011brmetovov\u00e1 / Jelena Rybakinov\u00e1, 7\u20136(7\u20131), 6\u20133\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2021 BNP Paribas Open na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lesbick\u00e1 utopie? <<>>: Lesbick\u00e1 utopie je koncept spole\u010dnosti tvo\u0159en\u00e9 pouze \u017eenami, kter\u00e9 nejsou z\u00e1visl\u00e9 na mu\u017e\u00edch.Takov\u00e9to pojet\u00ed spole\u010dnosti lze nal\u00e9zt v \u0159eck\u00e9 mytologii, v legend\u00e1ch o Amazonk\u00e1ch, n\u00e1rodu \u017eensk\u00fdch bojovnic. Podle legendy v\u0161ak Amazonky jednou za rok nav\u0161t\u00edv\u00ed Gargare\u00e1ny, aby se s nimi pomilovaly.\nK lidsk\u00e9 reprodukci, stejn\u011b tak jako u jin\u00fdch \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdch druh\u016f, je zapot\u0159eb\u00ed \u017eensk\u00e9 vaj\u00ed\u010dko, mu\u017esk\u00e1 spermie a d\u011bloha \u017eeny, jako\u017eto vhodn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed s dostate\u010dn\u00fdmi zdroji \u017eivin, ve kter\u00e9m se embryo m\u016f\u017ee vyvinout v plod a r\u016fst a\u017e do okam\u017eiku porodu.\nJe zn\u00e1mo, \u017ee v\u011bdci vytvo\u0159ili ml\u00e1d\u011b my\u0161i od dvou my\u0161\u00edch samic. Proto existuje t\u00e9ze, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumy tohoto nebo podobn\u00e9ho postupu mohou v budoucnu dovolit dv\u011bma \u017een\u00e1m b\u00fdt genetick\u00fdmi rodi\u010di jednoho d\u00edt\u011bte. V\u011bdci \u00fadajn\u011b objevili metodu, jak oplodnit lidsk\u00e9 vaj\u00ed\u010dko za pomoci genetick\u00e9ho materi\u00e1lu, z jak\u00e9koliv lidsk\u00e9 bu\u0148ky. To by mohlo p\u0159\u00edpadn\u011b umo\u017enit dv\u011bma nebo v\u00edce \u017een\u00e1m ot\u011bhotn\u011bt a porodit d\u00edt\u011b bez mu\u017esk\u00e9ho pod\u00edlu.\nZat\u00edm ov\u0161em nen\u00ed dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee by mohla b\u00fdt tato biotechnologie pou\u017eita i u \u010dlov\u011bka, bez ohledu na etick\u00e9 probl\u00e9my, kter\u00e9 by p\u0159i tom mohly vyvstat.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lesbian utopia na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Eddy Posthuma de Boer? <<>>: Eddy Posthuma de Boer (30. kv\u011btna 1931, Amsterdam \u2013 25. \u010dervence 2021, tamt\u00e9\u017e) byl v\u00fdznamn\u00fd nizozemsk\u00fd fotograf zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdmi portr\u00e9ty oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed a portr\u00e9ty nizozemsk\u00fdch spisovatel\u016f.\nEddy Posthuma de Boer byl jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch fotograf\u016f v Nizozemsku. Kari\u00e9ru za\u010dal v roce 1948 jako asistent fotografie ve zpravodajsk\u00e9 agentu\u0159e Algemeen Nederlands Persbureau. V pades\u00e1t\u00fdch letech za\u010dal d\u011blat report\u00e1\u017ee. Posthuma de Boer v\u017edy pracoval jako nez\u00e1visl\u00fd fotograf. M\u011bl \u0159adu klient\u016f, v\u010detn\u011b Het Parool, de Volkskrant, Time-Life, KRO-Studio, Avenue, Holland Herald a Sabena-Revue. Ud\u011blal tak\u00e9 hodn\u011b pr\u00e1ce zdarma. Byl zn\u00e1m\u00fd hlavn\u011b d\u00edky schopnosti zaznamen\u00e1vat ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot v Nizozemsku i mimo n\u011bj. Krom\u011b toho vytvo\u0159il vynikaj\u00edc\u00ed portr\u00e9ty um\u011blc\u016f: fotografie spisovatel\u016f, mal\u00ed\u0159\u016f a hudebn\u00edk\u016f, k nim\u017e pat\u0159\u00ed Nescio, Reve, Mulisch, Willem de Kooning, The Beatles a stovky dal\u0161\u00edch.\nOd prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed dne 7. dubna 2017 m\u011bl svou fotografii a sloupek v dvout\u00fddenn\u00edch n\u00e1zorov\u00fdch novin\u00e1ch Argus. Od roku 2018 nav\u00edc s dcerou Evou psali t\u00fddenn\u00ed sloupek o fotografii ve Volkskrantu : \u201eJeho fotka, jej\u00ed text\u201c.Jeho d\u00edla lze naj\u00edt mimo jin\u00e9 ve Fotomuseu v Haagu a Rijksmuseu v Amsterdamu.\n1978 \u2013 Amsterdam, Canon Gallery\n1979 \u2013 Parijs, Galerie Phot'Oeil\n1996 \u2013 Breda, De Beyerd: Voor het oog van de Wereld\n2002 \u2013 Amsterdam, Huis Marseille\n2005 \u2013 Den Haag, Letterkundig Museum: Schrijversportretten (s dcerou Tessou PdB)\n2006 \u2013 Rotterdam, Kunsthal: Gezichten van de Wereld\n2008 \u2013 Scheveningen, Beelden aan Zee: Beelden van Glorie en Verval\n2009 \u2013 Amsterdam, Galerie Weesperzijde: Al Jazeerah\n2011 \u2013 Rotterdam,Kunsthal: Amerikanen, Afrikanen en Arabieren\n2016 \u2013 Le Caf\u00e9 Parisien, Saulieu, Sueur de son front\n2020 \u2013 Fotomuseum, Den Haag\nPosthuma de Boer se v roce 1961 vzal muzikolo\u017eku a novin\u00e1\u0159ku Henriettu Klautz, dceru Teda Klautze. Spisovatelka Eva Posthuma de Boer a fotografka Tessa Posthuma de Boer jsou jejich dcerami.\nV roce 2019 utrp\u011bl mozkov\u00fd infarkt doma ve sv\u00e9m dom\u011b v Amsterdamu-v\u00fdchod.\nZem\u0159el 25. \u010dervence 2021 ve v\u011bku 90 let v Amsterdamu UMC (Amsterdam Universitair Medische Centra).\nEddy Posthuma de Boer, 90. Negentig jaar, negentig foto's, negentig columns, Amsterdam, Arguspers, 2021\nEddy & Tessa Posthuma de Boer: Muggen en olfianten. Amsterdam, Ambo/Anthos, 2020. ISBN 9789026354021\nDoor het oog van de tijd. De Reve-foto's van Eddy Posthuma de Boer. Varik, De Weideblik, 2015. ISBN 978-90-77767-54-2\nHet menselijk bestaan. De wereld van fotograaf Eddy Posthuma de Boer. Eindhoven, Lecturis, 2015. ISBN 978-94-6226113-6\nEddy & Tessa Posthuma de Boer: 222 Schrijvers. Literaire portretten. Amsterdam, Bas Lubberhuizen, 2005. ISBN 9789059370906\nBertus Aafjes & Eddy Posthuma de Boer: Carnaval. Utrecht, Bruna, 1968\nAdriaan Morri\u00ebn & Eddy Posthuma de Boer: Amsterdam Leiden, Stafleu, 1959\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Eddy Posthuma de Boer na nizozemsk\u00e9 Wikipedii.\n \nWebov\u00e9 str\u00e1nky Eddy Posthumy de Boer Archivov\u00e1no 23. 4. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Zem\u011bt\u0159esen\u00ed na Haiti 2018? <<>>: Zem\u011bt\u0159esen\u00ed na Haiti 2018 bylo zem\u011bt\u0159esen\u00ed o s\u00edle 5,9 Mw s epicentrem 19 km severoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Port-de-Paix, v n\u011bm\u017e \u017eije p\u0159es 300 000 obyvatel. Poc\u00edtili ho tak\u00e9 obyvatel\u00e9 hlavn\u00edho m\u011bsta Port-au-Prince a vedlej\u0161\u00ed Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky. Jedn\u00e1 se o nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed zem\u011bt\u0159esen\u00ed na Hait\u00e1ch od katastrof\u00e1ln\u00edho zem\u011bt\u0159esen\u00ed v roce 2010.\nP\u0159i ot\u0159esu zem\u0159elo nejm\u00e9n\u011b 17 lid\u00ed, z toho 16 ve m\u011bstech Port-de-Paix a Gros-Morne, a p\u0159es 300 utrp\u011blo zran\u011bn\u00ed. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed zni\u010dilo 4 \u0161koly po\u0161kodilo tis\u00edce dom\u016f.", "<<>>: Co je Ratkovsk\u00e9 Bystr\u00e9? <<>>: Ratkovsk\u00e9 Bystr\u00e9 je obec na Slovensku v okrese Rev\u00faca le\u017e\u00edc\u00ed na \u00fapat\u00ed Veporsk\u00fdch vrch\u016f. \u017dije zde 304 obyvatel. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1413.\nV obci se nach\u00e1z\u00ed klasicistn\u00ed evangelick\u00fd kostel z roku 1787, kter\u00fd byl postaven na m\u00edst\u011b star\u0161\u00edho kostela.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ratkovsk\u00e9 Bystr\u00e9 na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bertol\u00f3nie? <<>>: Bertol\u00f3nie (Bertolonia) je rod rostlin z \u010deledi melastomovit\u00e9. Jsou to pozemn\u00ed nebo epifytn\u00ed byliny a poloke\u0159e. Listy maj\u00ed charakteristickou \u017eilnatinu. Kv\u011bty jsou b\u00edl\u00e9 nebo r\u016f\u017eov\u00e9, p\u011bti\u010detn\u00e9. Rod zahrnuje 19 druh\u016f a je roz\u0161\u00ed\u0159en p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v Braz\u00edlii, jeden druh roste v ji\u017en\u00ed Venezuele. Druh Bertolonia marmorata je p\u011bstov\u00e1n jako st\u00ednomiln\u00e1 pokojov\u00e1 rostlina ozdobn\u00e1 listem.\nBertol\u00f3nie jsou p\u0159\u00edm\u00e9 nebo pol\u00e9hav\u00e9, v\u00fdjime\u010dn\u011b i plaziv\u00e9 byliny a poloke\u0159e. Rostou na zemi, na skal\u00e1ch nebo jako epifyty. Listy jsou vst\u0159\u00edcn\u00e9, k\u0159i\u017emostojn\u00e9, n\u011bkdy nahlou\u010den\u00e9 v r\u016f\u017eici. U druhu B. venezuelensis je jeden z p\u00e1ru protistojn\u00fdch list\u016f redukovan\u00fd a proto vyhl\u00ed\u017eej\u00ed jako st\u0159\u00eddav\u00e9. \u017dilnatina je tvo\u0159en\u00e1 3 a\u017e 9 od b\u00e1ze jdouc\u00edmi hlavn\u00edmi \u017eilkami, p\u0159\u00ed\u010dn\u011b pospojovan\u00fdmi sekund\u00e1rn\u00edmi \u017eilkami. Kv\u011bty jsou p\u011bti\u010detn\u00e9, ve vrcholov\u00fdch kv\u011btenstv\u00edch. Kalich je vytrval\u00fd. Koruna je b\u00edl\u00e1 nebo r\u016f\u017eov\u00e1, korunn\u00ed l\u00edstky jsou eliptick\u00e9, obvej\u010dit\u00e9 nebo okrouhl\u00e9. Ty\u010dinek je 10. Spojidlo je lehce prodlou\u017een\u00e9, bez p\u0159\u00edv\u011bsku nebo na b\u00e1zi s h\u0159betn\u00edm p\u0159\u00edv\u011bskem. Semen\u00edk obsahuje 3 kom\u016frky a nese jednu \u010dn\u011blku zakon\u010denou drobnou bliznou. Plodem je trojhrann\u00e1 tobolka se 3 nevelk\u00fdmi k\u0159\u00eddly, obsahuj\u00edc\u00ed mnoho drobn\u00fdch semen.\nRod bertol\u00f3nie zahrnuje 19 druh\u016f. Celkem 18 druh\u016f jsou endemity Braz\u00edlie, nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det z nich roste v ji\u017en\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b. Druh B. venezuelensis je endemit poho\u0159\u00ed Sierra de la Neblina v ji\u017en\u00ed Venezuele.\nDruh Bertolonia marmorata je p\u011bstov\u00e1n jako pokojov\u00e1 rostlina se zaj\u00edmav\u00fdmi listy. Vy\u017eaduje stinn\u00e9 m\u00edsto, vysokou vlhkost a nep\u0159emok\u0159en\u00fd substr\u00e1t.", "<<>>: Co je Chot\u011bm\u011b\u0159ice t. Pan\u010dava? <<>>: Chot\u011bm\u011b\u0159ice t. Pan\u010dava (n\u011bmecky Chotomierschitz) jsou osada, \u010d\u00e1st obce Zbraslavice v okrese Kutn\u00e1 Hora. Nach\u00e1z\u00ed se jeden kilometr jihoz\u00e1padn\u011b od Zbraslavic, v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Zbraslavice o v\u00fdm\u011b\u0159e 10,86 km\u00b2. Osada le\u017e\u00ed v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Hornos\u00e1zavsk\u00e9 pahorkatiny.\nP\u016fvodn\u00ed tvar jm\u00e9na Chot\u011bm\u011b\u0159ice zn\u011bl Chot\u011bmi\u0159ice a byl odvozen od osobn\u00edho jm\u00e9na Chot\u011bm\u00edr; znamenal tedy \u201eves lid\u00ed Chot\u011bm\u00edrov\u00fdch\u201c. Lidov\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 tvar Chotom\u011b\u0159ice, kter\u00fd byl v minulosti pou\u017e\u00edv\u00e1n i ofici\u00e1ln\u011b, minim\u00e1ln\u011b v 19. stolet\u00ed a po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed. Jm\u00e9no Pan\u010dava se objevilo a\u017e na konci 19. stolet\u00ed (nejpozd\u011bji v roce 1880 jako Pan\u010dova). Bylo to p\u016fvodn\u011b posm\u011b\u0161n\u00e9 ozna\u010den\u00ed, odvozen\u00e9 patrn\u011b z v\u00fdrazu \u201ep\u0159i\u0161el do Pan\u010davy\u201c (tj. nic nevy\u0159\u00eddil), kter\u00e9 souvis\u00ed se jm\u00e9nem m\u011bsta Pan\u010devo v Srbsku, je\u017e se stalo zn\u00e1m\u00fdm jako d\u011bji\u0161t\u011b bitev v letech 1739 a 1849.Sou\u010dasn\u00fd ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev s\u00eddla je \u201eChot\u011bm\u011b\u0159ice t. Pan\u010dava\u201c. V p\u016fvodn\u00edm v\u00fdznamu se jedn\u00e1 o dvojit\u00fd n\u00e1zev, nebo\u0165 v minulosti byla ves ozna\u010dov\u00e1na bu\u010f jako Chot\u011bm\u011b\u0159ice, nebo jako Pan\u010dava. Ve statistick\u00fdch lexikonech obc\u00ed a jinde proto byly uv\u00e1d\u011bny oba rovnocenn\u00e9 n\u00e1zvy spojen\u00e9 p\u0159\u00edslovcem \u201etak\u00e9\u201c, zkracovan\u00e9m jako \u201et.\u201c. Hovorov\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 jeden z n\u00e1zv\u016f, dvojice jmen propojen\u00e1 zkratkou \u201et.\u201c se ale v pozd\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch ust\u00e1lila jako ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev s\u00eddla.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Chot\u011bm\u011b\u0159ic\u00edch poch\u00e1z\u00ed z roku 1388. Od zru\u0161en\u00ed patrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy v polovin\u011b 19. stolet\u00ed je osada sou\u010d\u00e1st\u00ed Zbraslavic.Sou\u010dasn\u00e9 Chot\u011bm\u011b\u0159ice t. Pan\u010dava jsou tvo\u0159eny z\u00e1stavbou n\u011bkolika dom\u016f a rekrea\u010dn\u00edch chat v \u00fadol\u00ed z\u00e1padn\u011b od Zbraslavic, u soutoku Skalice a Hodkovsk\u00e9ho potoka, nedaleko silnice III/3367 (tato \u010d\u00e1st byla ve t\u0159etin\u011b 19. stolet\u00ed ozna\u010dov\u00e1na tak\u00e9 jako Sklen\u00e1 hu\u0165). K osad\u011b tak\u00e9 pat\u0159\u00ed dv\u016fr Chot\u011bm\u011b\u0159ice (\u010dp. 1) s bl\u00edzkou usedlost\u00ed \u010dp. 2, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed ve svahu 1,5 km severoz\u00e1padn\u011b od osady, nad silnic\u00ed do Kraso\u0148ovic. Sou\u010d\u00e1st\u00ed osady naopak nejsou b\u00fdval\u00e9 ml\u00fdny na Hodkovick\u00e9m potoce. Penzion s restaurac\u00ed Pan\u010davsk\u00fd ml\u00fdn (\u010dp. 81, d\u0159\u00edve Kudl\u00e1\u010dk\u016fv nebo Pilsk\u00fd ml\u00fdn) i pila Pan\u010dava (\u010dp. 375, d\u0159\u00edve Pilsk\u00fd ml\u00fdn) jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed Zbraslavic.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \nChot\u011bm\u011b\u0159ice t.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed divize 1945/1946? <<>>: Sout\u011b\u017en\u00ed ro\u010dn\u00edk N\u00e1rodn\u00ed divize 1945/1946 byl 44. ro\u010dn\u00edk nejvy\u0161\u0161\u00ed italsk\u00e9 fotbalov\u00e9 ligy. Konal se od 14. \u0159\u00edjna 1945 do 28. \u010dervence 1946. Tato sezona b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy nespr\u00e1vn\u011b pojmenov\u00e1na jako N\u00e1rodn\u00ed divize, ale jednalo se o Serie A Alta Italia a Serie AB Centro-Sud. Sezona byla zah\u00e1jena po skon\u010den\u00ed 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a skon\u010dila v\u00edt\u011bzstv\u00edm v n\u00e1rodn\u00edm fin\u00e1le Tur\u00edna, kter\u00fd vyhr\u00e1l ji\u017e t\u0159et\u00ed titul.\nNejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem t\u00e9to sezony se stal italsk\u00fd fotbalista Guglielmo Gabetto (Tur\u00edn), kter\u00fd vst\u0159elil celkem 22 branek.\n= Ud\u00e1losti =\nPo skon\u010den\u00ed 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se It\u00e1lie ocitla v trosk\u00e1ch a liga se rozd\u011blila na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Nel\u00edtostn\u00e9 boje pod\u00e9l G\u00f3tsk\u00e1 linie v zim\u011b 1944 v\u00e1\u017en\u011b naru\u0161ily, ne-li zni\u010dily, komunika\u010dn\u00ed linky na Apenin\u00e1ch, tak\u017ee cestov\u00e1n\u00ed mezi P\u00e1dskou n\u00ed\u017einou a italsk\u00fdm poloostrovem bylo velmi obt\u00ed\u017en\u00e9.\nZa t\u011bchto okolnost\u00ed, se Italsk\u00e1 fotbalov\u00e1 federace (FIGC) rozhodla restartovat fotbalov\u00e9 mistrovstv\u00ed se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm vzorcem. Samotn\u00e1 FIGC, kter\u00e1 se z nahodil\u00fdch d\u016fvod\u016f nemohla vr\u00e1tit k jedin\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 skupin\u011b, musela vytvo\u0159it dva samostatn\u00e9 org\u00e1ny. Na severu zem\u011b byla zalo\u017eena Lega Nazionale Alta Italia a byly p\u0159ijaty v\u0161echny kluby, kter\u00e9 m\u011bly n\u00e1rok na \u00fa\u010dast v sezon\u011b 1943/1944, kter\u00e9 nebylo odstartovan\u00e9. Klub Ambrosiana-Inter se vr\u00e1til ke d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmu n\u00e1zvu Inter a tak\u00e9 ostatn\u00ed kluby, kter\u00e9 byli kv\u016fli fa\u0161istick\u00e9mu re\u017eimu p\u0159ejmenov\u00e1ny. Stalo se \u017ee poprv\u00e9 a zat\u00edm naposled se v lize objevili t\u0159i kluby z jednoho m\u011bsta. Byly z Janova (Janov, Sampierdarenese) a (Andrea Doria).\nNa jihu byla situace je\u0161t\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee zde nebyl dostatek klub\u016f - pouze \u010dty\u0159i plus form\u00e1ln\u011b sestupuj\u00edc\u00ed Bari. \u0158e\u0161en\u00ed bylo nalezeno z\u0159\u00edzen\u00edm Central-Southern National League, kter\u00e1 \u0159\u00eddila Serie mista A-B Centro-Sud z t\u00fdm\u016f ze Serie A a Serie B. Celkem zde bylo jeden\u00e1ct klub\u016f, proto\u017ee Pisa se kv\u016fli nedostatku financ\u00ed a nedostupnosti vybombardovan\u00e9ho stadionu odhl\u00e1sila.\nZ ka\u017ed\u00e9 skupiny postoupily nejlep\u0161\u00ed \u010dty\u0159i t\u00fdmy a hr\u00e1ly v jedn\u00e9 skupin\u011b o titul. I kdy\u017e to byl ofici\u00e1ln\u00ed turnaj o titul, nebyl klasifikov\u00e1n jako Serie A.\n= Serie A Alta Italia =\nPozn\u00e1mkyZ = Odehran\u00e9 z\u00e1pasy; V = V\u00edt\u011bzstv\u00ed; R = Rem\u00edzy; P = Prohry; VG = Vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly; OG = Obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly; B = Body\nza v\u00fdhru 2 body, za rem\u00edzu 1 bod, za prohru 0 bod\u016f.\np\u0159i rovnosti bod\u016f se hr\u00e1l dodate\u010dn\u00fd z\u00e1pas o postup do fin\u00e1lov\u00e9 skupiny.\nKlub Mil\u00e1n postoupil do fin\u00e1lov\u00e9 skupiny.\n= Serie mista A-B Centro-Sud =\nPozn\u00e1mkyZ = Odehran\u00e9 z\u00e1pasy; V = V\u00edt\u011bzstv\u00ed; R = Rem\u00edzy; P = Prohry; VG = Vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly; OG = Obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly; B = Body\nza v\u00fdhru 2 body, za rem\u00edzu 1 bod, za prohru 0 bod\u016f.\n= Fin\u00e1lov\u00e1 skupina =\nPozn\u00e1mkyZ = Odehran\u00e9 z\u00e1pasy; V = V\u00edt\u011bzstv\u00ed; R = Rem\u00edzy; P = Prohry; VG = Vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly; OG = Obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly; B = Body\nza v\u00fdhru 2 body, za rem\u00edzu 1 bod, za prohru 0 bod\u016f.\n= V\u00edt\u011bz =\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Divisione Nazionale 1945-1946 na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Furanokumarin? <<>>: Furanokumariny (t\u00e9\u017e furokumariny) jsou p\u0159\u00edrodn\u00ed obrann\u00e9 l\u00e1tky (toxiny) obsa\u017een\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm v rostlin\u00e1ch z \u010deled\u00ed mi\u0159\u00edkovit\u00e9 (Apiaceae) a routovit\u00e9 (Rutaceae). Existuje mnoho r\u016fzn\u00fdch furanokumarin\u016f s toxick\u00fdmi \u00fa\u010dinky pro bakterie, houby \u010di \u017eivo\u010dichy v\u010detn\u011b savc\u016f a ryb.\nN\u011bkter\u00e9 z furanokumarin\u016f jsou fotoaktivn\u00ed, tzn., jejich toxick\u00fd \u00fa\u010dinek je zes\u00edlen p\u016fsoben\u00edm UV z\u00e1\u0159en\u00ed. Celkem dob\u0159e je v\u011bdecky pops\u00e1n \u00fa\u010dinek furanokumarin\u016f na DNA, nicm\u00e9n\u011b n\u011bkter\u00e9 nov\u011bj\u0161\u00ed studie poukazuj\u00ed rovn\u011b\u017e na interakce n\u011bkter\u00fdch furanokumarin\u016f s proteiny a lipidy.\nSkupina furanokumarin\u016f zvan\u00e1 psoraleny se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b lup\u00e9nky a vitiliga. Toto l\u00e9\u010debn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed m\u00e1 dlouhou historickou tradici ji\u017e od star\u00e9ho Egypta.\nMezi rostliny s v\u00fdznamn\u00fdm zastoupen\u00edm furanokumarin\u016f pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad celer nebo limetka. Celer obsahuje n\u011bkolik fotoaktivn\u00edch kumarin\u016f jako nap\u0159\u00edklad psoralen nebo bergapten. Je zn\u00e1m nejm\u00e9n\u011b jeden p\u0159\u00edpad, kdy byla odr\u016fda celeru sta\u017eena z trhu, proto\u017ee se uk\u00e1zalo, \u017ee v pr\u016fb\u011bhu \u0161lecht\u011bn\u00ed do\u0161lo k zhruba osmin\u00e1sobn\u00e9mu zv\u00fd\u0161en\u00ed obsahu psoralenu, co\u017e vedlo k z\u00e1va\u017en\u00fdm ko\u017en\u00edm onemocn\u011bn\u00edm u zem\u011bd\u011blsk\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se zm\u00edn\u011bnou odr\u016fdou p\u0159i\u0161li do p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu.\nZna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed fotoaktivn\u00edch furanokumarin\u016f obsahuj\u00ed tak\u00e9 z\u00e1stupci rodu bol\u0161evn\u00edk, zejm\u00e9na pak bol\u0161evn\u00edk velkolep\u00fd, kter\u00fd zp\u016fsobuje t\u011b\u017ek\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u011b l\u00e9\u010diteln\u00e9 kontaktn\u00ed fotodermatitidy (vyr\u00e1\u017eky a puch\u00fd\u0159e).", "<<>>: Co je Gemenele? <<>>: Gemenele je rumunsk\u00e1 obec v \u017eup\u011b Br\u0103ila. V roce 2011 zde \u017eilo 1 819 obyvatel. Obec se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou \u010d\u00e1st\u00ed.", "<<>>: Co je Rozd\u011blovsk\u00fd most? <<>>: Rozd\u011blovsk\u00fd most \u010d. 238-002 v Kladn\u011b ve V\u00edt\u011bzn\u00e9 ulici stoj\u00ed nad \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u00ed Kralupy nad Vltavou \u2013 Kladno se sousedn\u00ed zast\u00e1vkou Kladno m\u011bsto. Vede po n\u011bm \u010dty\u0159proud\u00e1 silnice II. t\u0159\u00eddy \u010d. II/238 se dv\u011bma chodn\u00edky z Kamenn\u00fdch \u017dehrovic p\u0159es kladenskou \u010dtvr\u0165 Rozd\u011blov do centra m\u011bsta, jeho spr\u00e1vcem je St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj. Oba dva j\u00edzdn\u00ed pruhy podp\u00edraj\u00ed v\u017edy dva v\u011bnce s trojic\u00ed sloup\u016f, celkem m\u00e1 tedy 12 pil\u00ed\u0159\u016f. Na most\u011b jsou tak\u00e9 autobusov\u00e9 zast\u00e1vky, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed p\u0159estup na vlak, ve sm\u011bru k panelov\u00fdm dom\u016fm stoj\u00ed protihlukov\u00e1 ze\u010f.\nNa m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho mostu byl v roce 1970 \u017eelezni\u010dn\u00ed p\u0159ejezd s ru\u010dn\u011b ovl\u00e1dan\u00fdmi z\u00e1vorami. Most byl postaven\u00fd v polovin\u011b 70. let a ustoupila mu \u0159ada domk\u016f, obdobn\u011b jako pod nov\u00fdmi panelov\u00fdmi domy kolem ulice \u010cs. arm\u00e1dy, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e st\u00e1ly. \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 byla zahloubena a u n\u00ed postavena nov\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice. V roce 1977 byla otev\u0159ena lev\u00e1 polovina nadjezdu, v roce 1980 prav\u00e1.\nV letech 2008 a 2009 realizoval St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj celkovou rekonstrukci mostu za 53 mil. K\u010d, polovina byla dokon\u010dena v \u010dervnu 2008 a druh\u00e1 v prosinci 2009. V souvislosti se stavbou \"rychlodr\u00e1hy\" vypracoval tak\u00e9 Metroprojekt Praha projekt a vizualizaci nov\u00e9 vlakov\u00e9 zast\u00e1vky, kter\u00fd sest\u00e1v\u00e1 ze dvou n\u00e1stupi\u0161\u0165 pod\u00e9l dvoukolejn\u00e9 trati se zast\u0159e\u0161en\u00fdmi prosklen\u00fdmi schodi\u0161ti na most ze severoz\u00e1padn\u00ed strany a s budovou od jihov\u00fdchodn\u00ed strany (u nemocnice). Tento futuristick\u00fd projekt nebyl zat\u00edm realizov\u00e1n.\nKOVA\u0158\u00cdK, Ji\u0159\u00ed; SEIFERT, Josef; SLEPI\u010cKA, Zden\u011bk. Kladno : zrcadlo \u010dasu. 1. vyd. Praha: Josef \u017denka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1. \n \nKladnominule.", "<<>>: Co je Opistotonus? <<>>: Opistotonus je specifick\u00e1 poloha, p\u0159i kter\u00e9 le\u017e\u00ed pacient na z\u00e1dech, op\u00edr\u00e1 se o hlavu a paty. M\u00e1 t\u011blo prohnut\u00e9 do oblouku dop\u0159edu jako d\u016fsledek k\u0159e\u010dovit\u00e9ho spasmu z\u00e1dov\u00e9ho svalstva. V\u0161echny svaly v t\u011ble posti\u017een\u00e9ho jsou v t\u011ble sta\u017eeny, horn\u00ed kon\u010detiny jsou zkroucen\u00e9. Tato poloha se naz\u00fdv\u00e1 poloha mostu.\nP\u0159\u00ed\u010dinou opistotonu je tetanus, eklampsie nebo tak\u00e9 mozkov\u00e1 obrna. D\u00e1le m\u016f\u017ee opistotonus zp\u016fsobovat hyst\u00e9rie, z\u00e1chvat histri\u00f3nsk\u00e9 poruchy osobnosti, z\u00e1n\u011bt mening\u016f (meningitida), \u00faraz hlavy a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b tak\u00e9 decerebra\u010dn\u00ed rigidita.", "<<>>: Co je Br\u0148avka? <<>>: Br\u0148avka je citliv\u00e9 m\u00edsto u loketn\u00edho nervu (nervus ulnaris), kter\u00fd prob\u00edh\u00e1 na zadn\u00ed stran\u011b lokte a je kryt jenom vazivem a k\u016f\u017e\u00ed. Br\u0148avka je charakteristick\u00e1 t\u00edm, \u017ee siln\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1raz do n\u00ed hodn\u011b zabol\u00ed (zabrn\u00ed). Podobn\u011b citliv\u00e1 jsou i jin\u00e1 m\u00edsta, kde povrchov\u011b prob\u00edh\u00e1 nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 kryt\u00fd nerv.", "<<>>: Co je Alexandr Th\u00f6ndel? <<>>: Alexandr Th\u00f6ndel (1979 \u2013 7. \u010dervna 2021) byl \u010desk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog.\nVystudoval L\u00e9ka\u0159skou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni a Pr\u00e1vnickou fakultu Univerzity Karlovy.\nVyu\u010doval na Pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b univerzity Karlovy v Praze. V\u011bnoval se zejm\u00e9na ob\u010dansk\u00e9mu pr\u00e1vu (v jeho\u017e r\u00e1mci se specializoval na oblast v\u011bcn\u00fdch pr\u00e1v), pr\u00e1vn\u00edm d\u011bjin\u00e1m a \u0159\u00edmsk\u00e9mu pr\u00e1vu.\nPoh\u0159ben je v Kadov\u011b.\n\u010cern\u00fd m\u011bs\u00edc Univerzity Karlovy. \u0160kola hl\u00e1s\u00ed t\u0159et\u00ed \u00famrt\u00ed, zem\u0159el obl\u00edben\u00fd pedagog Th\u00f6ndel (CNN Prima News, 11. 6. 2021)\nProfil na str\u00e1nk\u00e1ch PrF UK Archivov\u00e1no 11. 9. 2017 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 1980/1981? <<>>: Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v biatlonu 1980/81 byla \u0159ada z\u00e1vod\u016f biatlonu, kterou zorganizovala Mezin\u00e1rodn\u00ed unie modern\u00edho p\u011btiboje (Union Internationale de Pentathlon Moderne \u2013 UIPM). Sez\u00f3na za\u010dala 15. ledna 1981 v \u010deskoslovensk\u00e9m J\u00e1chymov\u011b a skon\u010dila 5. dubna 1981 ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m Heden\u00e4setu. Jednalo se o \u010dtvrtou sez\u00f3nu Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v biatlonu a z\u00e1vodit sm\u011bli pouze mu\u017ei.\nV\u00edt\u011bzem sv\u00e9tov\u00e9ho poh\u00e1ru se stal z\u00e1vodn\u00edk z NDR Frank Ullrich.\n* \u0160tafety technicky nebyly sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, nebo\u0165 se jejich v\u00fdsledky nezapo\u010d\u00edtavaly do hodnocen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 z discipl\u00edn.", "<<>>: Co je Nel\u00edtostn\u00fd souboj? <<>>: Nel\u00edtostn\u00fd souboj (v americk\u00e9m origin\u00e1le: Heat) je americk\u00fd ak\u010dn\u00ed film z roku 1995. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Michael Mann. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Al Pacino, Robert De Niro, Val Kilmer, Jon Voight a Tom Sizemore.\naktu\u00e1ln\u00ed k 19. \u010dervenci 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e velmi dobr\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: 89 %\nimdb.com: 8,3 z 10\nfdb.", "<<>>: Co je Eva Leinweberov\u00e1? <<>>: Eva Leinweberov\u00e1 (* 27. \u00fanora 1973 Olomouc) je \u010desk\u00e1 here\u010dka.\nVyr\u016fstala v Prost\u011bjov\u011b. Vystudovala pra\u017eskou DAMU, je\u0161t\u011b p\u0159ed studiem hr\u00e1la v brn\u011bnsk\u00e9m Divadle Husa na prov\u00e1zku. Po absolvov\u00e1n\u00ed DAMU p\u016fsobila p\u011bt let v Divadle Nabl\u00edzko. D\u00e1le \u00fa\u010dinkovala nap\u0159\u00edklad v Divadle Minor, Divadle Aqualung, Klicperov\u011b divadle nebo M\u011bstsk\u00fdch divadlech pra\u017esk\u00fdch.\n\u0160ir\u0161\u00edmu publiku se p\u0159edstavila v roce 2006 v roli Jitu\u0161 v komedii Ji\u0159\u00edho Vejd\u011blka, \u00da\u010dastn\u00edci z\u00e1jezdu. Od t\u00e9 doby se za\u010dala objevovat v mnoha filmech i televizn\u00edch seri\u00e1lech, ztv\u00e1rnila nap\u0159\u00edklad Fabi\u00e1novou v \u017den\u00e1ch v poku\u0161en\u00ed, Karol\u00ednu Sovovou v Doktoru Martinovi, Vlastu Snopovou v Hv\u011bzd\u00e1ch nad hlavou nebo Radku Ju\u017eanovou v Osad\u011b.", "<<>>: Co je Zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo? <<>>: V kontextu \u010desk\u00e9ho pr\u00e1va je zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo neboli reten\u010dn\u00ed pr\u00e1vo jedno z v\u011bcn\u00fdch pr\u00e1v k ciz\u00ed v\u011bci, jeho\u017e podstatou je opr\u00e1vn\u011bn\u00ed zadr\u017eet ciz\u00ed movitou v\u011bc, kterou m\u00e1 v\u011b\u0159itel opr\u00e1vn\u011bn\u011b u sebe, a to k zaji\u0161t\u011bn\u00ed sv\u00e9 pohled\u00e1vky v\u016f\u010di osob\u011b, kter\u00e9 by jinak byl povinen tuto v\u011bc vydat (t\u00edm nemus\u00ed b\u00fdt v\u017edy vlastn\u00edk v\u011bci). Toto pr\u00e1vo m\u00e1 tedy zaji\u0161\u0165ovac\u00ed funkci a typicky m\u016f\u017ee b\u00fdt realizov\u00e1no nap\u0159. v p\u0159\u00edpad\u011b opravy v\u011bci, kterou ale objednatel nebude cht\u00edt zaplatit, a\u010dkoli zaji\u0161\u0165ovan\u00fd dluh vlastn\u011b obecn\u011b nemus\u00ed se zadr\u017eenou v\u011bc\u00ed v\u016fbec souviset.\nZadr\u017eovan\u00e1 v\u011bc mus\u00ed b\u00fdt v dosavadn\u00ed detenci v\u011b\u0159itele v\u017edy opr\u00e1vn\u011bn\u011b, nem\u016f\u017ee tedy zadr\u017eet v\u011bc, kter\u00e9 se zejm\u00e9na zmocnil n\u00e1siln\u011b nebo lst\u00ed. Zaji\u0161\u0165ovan\u00e1 pohled\u00e1vka mus\u00ed b\u00fdt splatn\u00e1, leda\u017ee dlu\u017en\u00edk nezajist\u00ed sv\u016fj dluh jinak, a\u010dkoli jej zajistit m\u011bl, nebo pokud se v\u00fdslovn\u011b vyj\u00e1d\u0159\u00ed \u010di je z okolnost\u00ed zcela z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jej splnit nehodl\u00e1. Nelze tak\u00e9 zadr\u017eet v\u011bc, jestli\u017ee byl tento zp\u016fsob zaji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159edem smluvn\u011b vylou\u010den. Zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo t\u00e9\u017e nelze uplatnit pro dluhy vznikl\u00e9 v pracovn\u011bpr\u00e1vn\u00edch vztaz\u00edch.Na rozd\u00edl od d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku platn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed \u00faprava nestanov\u00ed v\u00fdslovn\u011b, \u017ee zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo vznik\u00e1 jednostrann\u00fdm pr\u00e1vn\u00edm jedn\u00e1n\u00edm v\u011b\u0159itele, lze to v\u0161ak z n\u00ed odvodit, proto\u017ee danou v\u011bc ze sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle zadr\u017e\u00ed. N\u00e1sledn\u00e1 povinnost vyrozum\u011bt dlu\u017en\u00edka o zadr\u017een\u00ed (v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee p\u016fvodn\u00ed smlouva byla uzav\u0159ena p\u00edsemn\u011b, je t\u0159eba i p\u00edsemn\u00e9ho vyrozum\u011bn\u00ed) m\u00e1 pak ji\u017e jen notifika\u010dn\u00ed charakter.Zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo zanik\u00e1 z\u00e1nikem zaji\u0161t\u011bn\u00e9 pohled\u00e1vky (typicky zaplacen\u00edm), z\u00e1nikem zadr\u017een\u00e9 v\u011bci, vzd\u00e1-li se ho v\u011b\u0159itel jednostrann\u011b nebo dohodou s vlastn\u00edkem v\u011bci (nap\u0159. v\u011bc dobrovoln\u011b vyd\u00e1), dostane-li se v\u011bc trvale z jeho moci nebo z\u00edsk\u00e1-li dostate\u010dnou jistotu, kterou ov\u0161em m\u016f\u017ee poskytnout kdokoli.\nB\u011bhem zadr\u017een\u00ed se v\u011b\u0159itel mus\u00ed o v\u011bc starat s p\u00e9\u010d\u00ed \u0159\u00e1dn\u00e9ho hospod\u00e1\u0159e, chr\u00e1nit ji p\u0159ed po\u0161kozen\u00edm, ztr\u00e1tou nebo zni\u010den\u00edm, jinak odpov\u00edd\u00e1 za \u0161kodu. P\u0159\u00edmo u\u017e\u00edvat v\u011bc m\u016f\u017ee jen se souhlasem dlu\u017en\u00edka. Pokud mu ale vzniknou v souvislosti s p\u00e9\u010d\u00ed o v\u011bc n\u00e1klady, mus\u00ed je uhradit dlu\u017en\u00edk. Podstatou zadr\u017eovac\u00edho pr\u00e1va je zaji\u0161t\u011bn\u00ed pohled\u00e1vky, nebude-li tedy \u0159\u00e1dn\u011b a v\u010das uhrazena, m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u011bc prod\u00e1na v dra\u017eb\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e z v\u00fdt\u011b\u017eku zp\u011bn\u011b\u017een\u00ed m\u00e1 pak v\u011b\u0159itel zcela p\u0159ednostn\u00ed pr\u00e1vo na uspokojen\u00ed sv\u00e9 pohled\u00e1vky, a to i p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm z\u00e1stavn\u00edm v\u011b\u0159itelem.", "<<>>: Co je Okres Wolfsberg? <<>>: Okres Wolfsberg je spr\u00e1vn\u00ed okres v rakousk\u00e9 spolkov\u00e9 zemi Korutany. Centrem okresu je m\u011bsto Wolfsberg. V lednu 2015 \u017eilo v okresu 53 448 lid\u00ed.\nOkres se rozkl\u00e1d\u00e1 na jihu Korutan v Lavantsk\u00e9m \u00fadol\u00ed (Lavanttal). Rozloha okresu je 973,79 km\u00b2.\n\u00dadol\u00edm prot\u00e9k\u00e1 od severu k jihu \u0159eka Lavant, kter\u00e1 se pozd\u011bji u obce Lavam\u00fcnd vl\u00e9v\u00e1 do \u0159eky Dr\u00e1vy (Drau). Spodn\u00ed \u010d\u00e1st okresu se nach\u00e1z\u00ed mezi skalnat\u00fdm p\u00e1smem a \u010d\u00e1st\u00ed Alp, zvanou Saualpe. Horn\u00ed \u010d\u00e1st okresu je pak mezi \u010d\u00e1stmi Alp, kter\u00e9 se naz\u00fdvaj\u00ed Packalpe a Seetaler Alpen. Na severu hrani\u010d\u00ed u pr\u016fsmyku Obdachsk\u00e9 sedlo (Obdacher Sattel) se \u0160t\u00fdrskem.\nSousedn\u00edmi okresy jsou: Murtal na severu, Voitsberg na severov\u00fdchod\u011b, Deutschlandsberg na v\u00fdchod\u011b, V\u00f6lkermarkt na jihu, St. Veit na z\u00e1pad\u011b a Murau na severoz\u00e1pad\u011b. Na jihov\u00fdchod\u011b soused\u00ed se Slovinskem.\nOkres Wolfsberg tvo\u0159\u00ed dev\u011bt obc\u00ed, z toho t\u0159i m\u011bsta a \u010dty\u0159i m\u011bstyse.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bezirk Wolfsberg na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Fortune Bassey? <<>>: Fortune Akpan Bassey (* 6. \u0159\u00edjna 1998 Benin City) je nigerijsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista, kter\u00fd hraje na pozici \u00fato\u010dn\u00edka za plze\u0148sk\u00fd klub Viktoria.\nBassey se narodil v nigerijsk\u00e9m m\u011bst\u011b Benin City a fotbalov\u011b vyrostl v akademii klubu Eagle Wings.\nV \u00fanoru 2018 se p\u0159esunul do \u010ceska, konkr\u00e9tn\u011b do akademie pra\u017esk\u00e9ho klubu Bohemians 1905. V l\u00e9t\u011b byl pu\u0161t\u011bn do t\u0159etiligov\u00e9 Olympie Radot\u00edn, kde pomohl klubu 24 g\u00f3ly v 33 ligov\u00fdch z\u00e1pasech ke kone\u010dn\u00e9 druh\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce v lize, na prvn\u00ed Vy\u0161ehrad m\u011bli manko pouh\u00fdch 3 bod\u016f. Po sez\u00f3n\u011b se p\u0159esunul do druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee, kde pos\u00edlil \u00dast\u00ed nad Labem. S bilanc\u00ed 5 vst\u0159elen\u00fdch branek a 5 asistenc\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2019/20 upoutal pozornost prvoligov\u00fdch \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, kam v l\u00e9t\u011b 2020 nakonec zam\u00ed\u0159il.Do z\u00e1kladn\u00ed sestavy prvoligov\u00e9ho klubu se nedok\u00e1zal prosadit, a tak v lednu 2021 ode\u0161el na p\u016flro\u010dn\u00ed hostov\u00e1n\u00ed bez opce do Vla\u0161imi. Za p\u016flrok tam vst\u0159elil \u010dty\u0159i ligov\u00e9 branky. Po n\u00e1vratu do Bud\u011bjovic v\u0161ak byl \u00fato\u010dn\u00edkem \u010d\u00edslo dva za letn\u00ed posilou Michalem \u0160kodou. Svoji prvn\u00ed branku v \u010desk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei vst\u0159elil 7. srpna 2021, a to do s\u00edt\u011b Ban\u00edku Ostrava. Pot\u00e9, co p\u0159idal dal\u0161\u00ed branku i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm utk\u00e1n\u00ed proti Sigm\u011b Olomouc, se stal stabiln\u00edm \u010dlenem z\u00e1kladn\u00ed sestavy.V listopadu se stal nejlep\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem m\u011bs\u00edce v \u010desk\u00e9 prvn\u00ed lize, a to d\u00edky tomu, \u017ee ve t\u0159ech z\u00e1pasech vst\u0159elil \u010dty\u0159i branky.V lednu 2022 p\u0159estoupil Bassey do t\u00fdmu ma\u010farsk\u00e9ho mistra Ferencv\u00e1rose Budape\u0161\u0165. Podle klubov\u00e9ho webu Jiho\u010dech\u016f se stal nejdra\u017e\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem v jejich historii. Konkr\u00e9tn\u00ed sumu t\u00fdm nezve\u0159ejnil, podle iSport.cz m\u011blo j\u00edt minim\u00e1ln\u011b o 37 milion\u016f korun.\nProfil hr\u00e1\u010de na soccerway.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.", "<<>>: Co je Ius ubique docendi? <<>>: Ius nebo Jus ubique docendi (latinsky pr\u00e1vo kdekoliv u\u010dit) je pojem z oblasti st\u0159edov\u011bk\u00e9ho pr\u00e1va spojen\u00fd se vznikem zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm prvn\u00edch evropsk\u00fdch univerzit. \nTerm\u00edn se poprv\u00e9 objevil v bule pape\u017ee \u0158eho\u0159e IX. z roku 1233. Tato listina byla p\u016fvodn\u011b ur\u010dena pro pape\u017eskou univerzitu v Toulouse, stala se v\u0161ak vzorem pro dal\u0161\u00ed univerzity a do konce 13. stolet\u00ed se p\u0159edpis ius ubique docendi stal neodmyslitelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u011bt\u0161iny univerzit.\nTituly ud\u011blen\u00e9 na univerzit\u00e1ch se schv\u00e1len\u00edm pape\u017ee (pozd\u011bji t\u00e9\u017e c\u00edsa\u0159e) musely b\u00fdt respektov\u00e1ny v cel\u00e9m k\u0159es\u0165ansk\u00e9m sv\u011bt\u011b. Teoreticky mohli profeso\u0159i, magist\u0159i a u\u010denci z t\u011bchto \u0161kol vyu\u010dovat na kter\u00e9koliv fakult\u011b v Evrop\u011b, a\u010dkoli v praxi byla n\u011bkdy vy\u017eadov\u00e1na zkou\u0161ka kandid\u00e1ta (nostrifikace titul\u016f). \nPrivilegium ius ubique docendi ud\u00edlen\u00e9 pape\u017eem sehr\u00e1lo v\u00fdznamnou roli p\u0159i vzniku sou\u010dasn\u00e9 celosv\u011btov\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 komunity.\n D\u011bjiny, jak je mo\u017en\u00e1 nezn\u00e1te \u2013 Wikizdroje. cs.wikisource.org . . Dostupn\u00e9 online. \nZAHRADN\u00cd\u010cEK, Pavel. D\u011bjiny, jak je mo\u017en\u00e1 nezn\u00e1te : 10 m\u00fdt\u016f o k\u0159es\u0165anstv\u00ed ve sv\u011btle historick\u00fdch fakt\u016f. Vyd\u00e1n\u00ed: prvn\u00ed. vyd. Vranov nad Dyj\u00ed: 128 stran s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-80-7266-422-1, ISBN 80-7266-422-0.", "<<>>: Co je Kauliflorie? <<>>: Kauliflorie je schopnost n\u011bkter\u00fdch tropick\u00fdch strom\u016f vytv\u00e1\u0159et kv\u011bty a kv\u011btenstv\u00ed a plody p\u0159\u00edmo na hlavn\u00edch v\u011btv\u00edch nebo i rovnou na kmeni. Tato schopnost je zn\u00e1ma nap\u0159\u00edklad u karamboly a kakaovn\u00edku.\nKv\u011bty u n\u011bkter\u00fdch druh\u016f rostlin vyr\u016fstaj\u00ed ze star\u0161\u00edch v\u011btv\u00ed a nikoliv z kmene. Tento jev se ozna\u010duje jako ramiflorie. U n\u011bkter\u00fdch kauliflorn\u00edch rostlin jsou kv\u011btenstv\u00ed nahlou\u010dena ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti kmene v bl\u00edzkosti p\u016fdn\u00edho povrchu. Je to p\u0159izp\u016fsoben\u00ed opylov\u00e1n\u00ed lezouc\u00edmi \u017eivo\u010dichy v\u010detn\u011b je\u0161t\u011br\u016f a naz\u00fdv\u00e1 se baziflorie \u010di bazikaulikarpie. Lze se s n\u00edm setkat u n\u011bkter\u00fdch druh\u016f rodu f\u00edkovn\u00edk, tupa, Steleocarpus aj.", "<<>>: Co je Adolf L\u00f6w? <<>>: Adolf Anton L\u00f6w (rodn\u00fdm jm\u00e9nem Aron, 13. \u00fanora 1824 Uhersk\u00fd Ostroh \u2013 23. \u00fanora 1883 Brno) byl moravsk\u00fd pr\u016fmysln\u00edk a podnikatel \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, podnikaj\u00edc\u00ed v textiln\u00edm pr\u016fmyslu zejm\u00e9na v Brn\u011b, Helen\u00edn\u011b a Mal\u00e9m Beranov\u011b u Jihlavy. Po jeho smrti p\u0159evzal veden\u00ed rodinn\u00fdch textiln\u00edch tov\u00e1ren syn Karl L\u00f6w.\nNarodil se jako Aron L\u00f6w v ghettu v Uhersk\u00e9m Ostrohu na jihov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b do \u017eidovsk\u00e9 rodiny \u0159ezn\u00edka Solomona L\u00f6wa a Veronicy, rozen\u00e9 Holzerov\u00e9. Jako tkalcovsk\u00fd tovary\u0161 ode\u0161el za\u010d\u00e1tkem 40. let 19. stolet\u00ed se sv\u00fdm bratrem Leopoldem, kter\u00fd byl barv\u00ed\u0159em, do pr\u016fmyslov\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00edho Brna, kde se usadili na p\u0159edm\u011bst\u00ed Z\u00e1brdovice. Aron L\u00f6w byl zpo\u010d\u00e1tku zam\u011bstn\u00e1n v m\u00edstn\u00edch textiln\u00edch z\u00e1vodech, posl\u00e9ze se rozhodl samostatn\u011b podnikat. 15. kv\u011btna 1848 L\u00f6w ceremoni\u00e1ln\u011b konvertoval ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e a p\u0159ijal jm\u00e9no Adolf Anton. T\u00e9ho\u017e roku se v Brn\u011b o\u017eenil s Franziskou Sch\u00f6novou. Vzd\u00e1n\u00ed se \u017eidovsk\u00e9 v\u00edry mohlo mj. souviset s omezen\u00edmi majetkov\u00fdch pr\u00e1v, kter\u00e1 se na \u017eidovsk\u00e9 obyvatelstvo vztahovala a\u017e do ob\u010dansk\u00e9ho zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed rakousko-uherskou \u00fastavou z roku 1867.\nRoku 1858 zalo\u017eil L\u00f6w se sv\u00fdm spole\u010dn\u00edkem a \u0161vagrem Friedrichem Schmalem spole\u010dnost Adolf L\u00f6w et Comp., kter\u00e1 za\u010dala na brn\u011bnsk\u00e9m Cejlu provozovat textiln\u00ed z\u00e1vod na v\u00fdrobu jemn\u00fdch l\u00e1tek. Firma byla nad\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1na, vynikla zejm\u00e9na v\u00fdrobou tzv. vigognov\u00fdch l\u00e1tek, vyroben\u00fdch z kombinace ov\u010d\u00ed vlny a bavlny, tento sortiment uvedla jako prvn\u00ed v Brn\u011b. Roku 1860 odkoupili L\u00f6w a Schmal i tov\u00e1rn\u00ed budovu v Helen\u00edn\u011b u Jihlavy, kter\u00e1 do t\u00e9 doby pat\u0159ila \u017eidovsk\u00e9mu podnikateli V. J. Morawitzovi. V t\u00e9to dob\u011b bylo jeho synovi Karlu jeden\u00e1ct let, i p\u0159es n\u00edzk\u00fd v\u011bk se ho ale otec sna\u017eil zasv\u011btit do chodu veden\u00ed firmy. L\u00f6w rozv\u00edjel v\u00fdrobu v Helen\u00edn\u011b, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159enou na novou tov\u00e1rnu v Mal\u00e9m Beranov\u011b, Schmal nad\u00e1le \u0159\u00eddil provozy v Brn\u011b.\nV\u00fdroba v obou z\u00e1vodech byla nad\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1na. Roku 1873 pojal syn Karl za man\u017eelku Franzisku Schmalovou, dceru Friedricha Schmala. Roku 1875 z firmy vystoupil Friedrich Schmal, nov\u00fdm spole\u010dn\u00edkem firmy se stal Adolf\u016fv syn Karl, firma zm\u011bnila n\u00e1zev na Adolf L\u00f6w et Sohn.\nAdolf L\u00f6w se d\u00e1le anga\u017eoval v \u0159ad\u011b dobro\u010dinn\u00fdch a charitativn\u00edch spolk\u016f: nap\u0159. do sb\u00edrky Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea ze sv\u00fdch prost\u0159edk\u016f opat\u0159il expon\u00e1t mamut\u00edch kl\u016f. Mimo to byl nap\u0159. tak\u00e9 \u010dlenem spr\u00e1vn\u00ed rady D\u011blnick\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed a penzijn\u00ed pokladny. Za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1sluhy v oboru pr\u016fmyslu mu byl ud\u011blen Zlat\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, roku 1880 pak L\u00f6w obdr\u017eel Ryt\u00ed\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Franti\u0161ka Josefa.\nAdolf L\u00f6w zem\u0159el 23. \u00fanora 1883 v Brn\u011b ve v\u011bku 59 let. Byl pochov\u00e1n se svou man\u017eelkou v hrobce na \u00dast\u0159edn\u00edm h\u0159bitov\u011b v Brn\u011b. Jedn\u00e1 se o jednu z nejhonosn\u011bj\u0161\u00edch hrobek v cel\u00e9m are\u00e1lu poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Jej\u00ed stavbu provedl kamen\u00edk Tomola.\nRoku 1848 se L\u00f6w o\u017eenil s Franziskou L\u00f6w, rozenou Sch\u00f6n. M\u011bli spolu celkem 7 d\u011bt\u00ed, z nich\u017e se n\u011bkter\u00e9 nedo\u017eily dosp\u011blosti. D\u011bdicem rodinn\u00fdch tov\u00e1ren se stal nejstar\u0161\u00ed syn Karl L\u00f6w, kter\u00fd se natrvalo usadil v Helen\u00edn\u011b.", "<<>>: Co je Norton County? <<>>: Norton County je okres ve st\u00e1t\u011b Kansas v USA. K roku 2010 zde \u017eilo 5 671 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Norton. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 2 283 km\u00b2.", "<<>>: Co je Drak v Ronov\u011b nad S\u00e1zavou? <<>>: Socha Draka stoj\u00ed od roku 2012 p\u0159ed are\u00e1lem firmy Apoly v obci Ronov nad S\u00e1zavou v okrese Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod v Kraji Vyso\u010dina, pobl\u00ed\u017e silnice I/19 a to v \u00faseku mezi \u017d\u010f\u00e1rem nad S\u00e1zavou a P\u0159ibyslav\u00ed. Autorem je socha\u0159 Michal Ol\u0161iak (*1978), kter\u00fd podobn\u00e9 sochy tvo\u0159\u00ed v regionu \u017dd\u00e1r nad S\u00e1zavou.Um\u011blec draka ztv\u00e1rnil podle vlastn\u00ed p\u0159edstavy \u010desk\u00e9ho poh\u00e1dkov\u00e9ho draka, ale inspirac\u00ed mu byly i obr\u00e1zky z internetu.\nSocha je vytvo\u0159ena ze \u017eelezobetonu a jednou nohou stoj\u00ed na betonov\u00e9 z\u00e1kladn\u011b (betonov\u00fd blok), kter\u00e1 je vytvarov\u00e1na do podoby kamenn\u00fdch cihel. Cel\u00fd komplet m\u00e1 hmotnost p\u0159es 10 tun a v nejvy\u0161\u0161\u00edm bod\u011b dosahuje v\u00fd\u0161ky zhruba 5 metr\u016f. \nInstalaci sochy prov\u00e1zelo rozporn\u00e9 p\u0159ijet\u00ed. Na jednu stranu je oce\u0148ov\u00e1no, \u017ee p\u0159isp\u00edv\u00e1 k o\u017eiven\u00ed turistick\u00e9ho ruchu. Na druhou stranu existuj\u00ed n\u00e1zory, \u017ee plastiky tohoto typu do chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti \u017delezn\u00e9 hory nepat\u0159\u00ed.\n \n\u017dd\u00e1r nad S\u00e1zavou: Sochy Michala Ol\u0161iaka\n\u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou: Sochy Michala Ol\u0161iaka v okol\u00ed \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou\nhttp://www.justride.", "<<>>: Co je Cibou\u0161ov? <<>>: Cibou\u0161ov (n\u011bmecky Zibish) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed v okrese Chomutov. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km na severov\u00fdchod od Kl\u00e1\u0161terce nad Oh\u0159\u00ed. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 22 adres.Cibou\u0161ov le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Mi\u0159etice u Kl\u00e1\u0161terce nad Oh\u0159\u00ed o v\u00fdm\u011b\u0159e 5,78 km\u00b2.\nP\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev vesnice odvozen\u00fd od osobn\u00edho jm\u00e9na byl Chc\u011bbuz ve v\u00fdznamu Ch(o)cebud\u016fv dv\u016fr. Tvar Cibou\u0161ov je v\u00fdsledkem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jazykov\u00e9 p\u0159em\u011bny p\u0159es n\u011bm\u010dinu zp\u011bt do \u010de\u0161tiny. V historick\u00fdch listin\u00e1ch se jm\u00e9no objevuje nap\u0159\u00edklad ve tvarech: Czibusz (1432), Czybussy (1441), Czibussow (1481), Czybus\u00df (1542), Cuebesch (1557), Cziwisch (1566), Ziebisch (1644), Cztiewis\u00df (1654), Zibisch (1787), Ziebisch a Tschiebisch (1846), Cibau\u0161ow (1848) a Cibou\u0161ov (1854).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1367, kdy c\u00edsa\u0159 Karel IV. vy\u0148al cibou\u0161ovsk\u00e9 poddan\u00e9 hasi\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed z pravomoci zemsk\u00e9ho soudu. Pozd\u011bji vesnici z\u00edskali per\u0161tejn\u0161t\u00ed \u0160umburkov\u00e9. Po rozd\u011blen\u00ed panstv\u00ed mezi bratry Ale\u0161e a Vil\u00e9ma ze \u0160umburka v roce 1431 minim\u00e1ln\u011b \u010d\u00e1st vsi p\u0159ipadla Vil\u00e9movi, a stala se tak sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161umbursk\u00e9ho panstv\u00ed. Vil\u00e9m ze \u0160umburka roku 1441 sv\u00e9 platy z Cibou\u0161ova prodal p\u00e1n\u016fm z R\u00fdzmburka. A\u017e do roku 1487 \u010d\u00e1st vesnice vlastnil Bed\u0159ich ze \u0160umburka, kdy ji od n\u011bj koupil Felix z Fictumu. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed Hans z Fictumu Cibou\u0161ov zastavil pra\u017esk\u00fdm m\u011b\u0161\u0165an\u016fm Benjam\u00ednu Vlkanovi a Janu Mik\u0161i z Hrob\u010dic.Od poloviny \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159ich\u00e1zeli do okol\u00ed prospekto\u0159i c\u00edsa\u0159e Karla IV., kte\u0159\u00ed zde vyhled\u00e1vali a t\u011b\u017eili jaspisy a ametysty. Z\u00edskan\u00e9 polodrahokamy byly pou\u017eity k obklad\u016fm st\u011bn kaple svat\u00e9ho V\u00e1clava v katedr\u00e1le na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, k obklad\u016fm kapl\u00ed na hrad\u011b Karl\u0161tejn\u011b a kaple c\u00edsa\u0159ova hradu v Tangerm\u00fcnde. D\u00e1le se z nich \u0159ezaly n\u00e1doby (kofl\u00edky a misky). Tak\u00e9 v dob\u011b renesan\u010dn\u00edho man\u00fdrismu kolem roku 1600 z nich c\u00edsa\u0159\u0161t\u00ed brusi\u010di v Praze, z rodin Miseroni a Castrucci zhotovovali n\u00e1dob\u00ed, \u0161perky a mozaiky. V It\u00e1lii se vyu\u017e\u00edvaly je\u0161t\u011b b\u011bhem sedmn\u00e1ct\u00e9ho a osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed na mozaiky.Podle bern\u00ed ruly z roku 1654 v Cibou\u0161ov\u011b bydlelo deset chalupn\u00edk\u016f a t\u0159i rodiny bez vlastn\u00edch pozemk\u016f. Chalupn\u00edk\u016fm pat\u0159ilo celkem 70,2 strych\u016f pol\u00ed a obyvatel\u00e9 vesnice dohromady chovali patn\u00e1ct krav, 25 jalovic, p\u011bt prasat a osmn\u00e1ct koz. V\u00fdznamn\u00fdm zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f byla t\u011b\u017eba a zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva a jeho doprava k \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00fdm hut\u00edm. Do devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed se vesnice rozrostla. V roce 1863 m\u011bla sedmn\u00e1ct dom\u016f s 99 obyvateli. Jeden d\u016fm byl ve vlastnictv\u00ed obce, kter\u00e1 jej vyu\u017e\u00edvala jako byt pro past\u00fd\u0159e. Krom\u011b soukrom\u00fdch pol\u00ed k vesnici pat\u0159ila necel\u00e1 dv\u011b jitra pol\u00ed a luk a p\u0159es \u0161est jiter lesa. D\u011bti nav\u0161t\u011bvovaly \u0161kolu v Kl\u00e1\u0161terci nad Oh\u0159\u00ed.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 zde \u017eilo 91 obyvatel (z toho 46 mu\u017e\u016f), kte\u0159\u00ed byli krom\u011b jednoho cizince n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. V\u0161ichni pat\u0159ili k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bla vesnice 79 obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti a \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed.\nCibou\u0161ov se nikdy nestal samostatnou obc\u00ed a po zru\u0161en\u00ed poddanstv\u00ed byl \u010d\u00e1st\u00ed Mi\u0159etic. V roce 1869 pat\u0159il k Ra\u0161ovic\u00edm, ale roku 1880 a pozd\u011bji je uv\u00e1d\u011bn znovu jako osada Mi\u0159etic. Spolu s nimi se n\u011bkdy mezi lety 1945 a 1950 stal \u010d\u00e1st\u00ed Kl\u00e1\u0161terce nad Oh\u0159\u00ed. A\u017e do reformy \u00fazemn\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed st\u00e1tu v roce 1960 pat\u0159il do okresu Kada\u0148 a od t\u00e9 doby je v okrese Chomutov.\n Obce chomutovsk\u00e9ho okresu. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Zdena Binterov\u00e1. Chomutov: Okresn\u00ed muzeum v Chomutov\u011b, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Cibou\u0161ov, s. 113. \nVACHATA, Zden\u011bk. Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed. P\u0159ehled d\u011bjin m\u011bsta a okol\u00ed. Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed: M\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad v Kl\u00e1\u0161terci nad Oh\u0159\u00ed, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Cibou\u0161ov, s. 210\u2013211.", "<<>>: Co je Jura Elektroapparate? <<>>: Jura Elektroapparate AG je \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 spole\u010dnost, kterou v roce 1931 zalo\u017eil mechanik Leo Henzirohs-Studer (1902\u20131984).\nVlastn\u00ed produkce byla v 90. letech 20. stolet\u00ed ukon\u010dena. D\u00e1le jsou produkty vyr\u00e1b\u011bny extern\u00edmi v\u00fdrobci. Jm\u00e9no Jura je odvozeno od m\u00edsta prvn\u00edho v\u00fdrobn\u00edho z\u00e1vodu Gebirgszug Juras\u00fcdfu\u00df.\nDnes je spole\u010dnost Jura zn\u00e1ma zejm\u00e9na d\u00edky automatick\u00fdm k\u00e1vovar\u016fm. Vlastn\u00ed v\u00fdroba je prov\u00e1d\u011bna v z\u00e1vodech Eugster/Frismag AG in Romanshorn. Firma Eugster/Frismag AG vyr\u00e1b\u00ed i pro jin\u00e9 zna\u010dky jako nap\u0159\u00edklad Siemens, Bosch nebo AEG \u010di Nespresso.\nAutomatick\u00e9 k\u00e1vovary jsou distribuov\u00e1ny do cel\u00e9ho sv\u011bta. N\u011bmecko - Norimberk/centr\u00e1la, Grainau/gastro, Singen/servis, Rakousko - Rothis,Vorarlberg a jin\u00e9. V \u010cesk\u00e9 republice je spole\u010dnost zastoupena spole\u010dnost\u00ed JURA Czech, se s\u00eddlem v Praze.\nOd roku 2006 je spole\u010dnost Jura partnerem \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho tenisty Rogera Federera. V roce 2008 bylo partnerstv\u00ed prodlou\u017eeno do roku 2016.", "<<>>: Co je Anwaruddin Choudhury? <<>>: Anwaruddin Choudhury Ph.D, D.Sc (* 1959 M\u00e9gh\u00e1laj, Indie) je indick\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec, zn\u00e1m\u00fd pro sv\u016fj v\u00fdzkum fauny severov\u00fdchodn\u00ed Indie.Choudhury se zab\u00fdv\u00e1 ornitologi\u00ed a mammalologi\u00ed (v\u011bdou o savc\u00edch), d\u00e1le je i v\u00fdtvarn\u00edkem, st\u00e1tn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem, fotografem a spisovatelem. Je zn\u00e1m jako v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec a ochr\u00e1nce p\u0159\u00edrody, studuj\u00edc\u00ed divokou p\u0159\u00edrodu v severov\u00fdchodn\u00ed Indii a p\u0159ilehl\u00fdch oblastech. Je \u010destn\u00fdm gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem Nosoro\u017e\u010d\u00ed nadace pro p\u0159\u00edrodu v severov\u00fdchodn\u00ed Indii a byl n\u00e1m\u011bstkem hejtmana distrikt\u016f Baksa a Lakhimpur v \u00c1s\u00e1mu. V sou\u010dasnosti je tajemn\u00edkem vl\u00e1dy \u00c1s\u00e1mu. Je autorem 23 knih a v\u00edce ne\u017e 630 \u010dl\u00e1nk\u016f a v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed. Je zn\u00e1m\u00fd hlavn\u011b sv\u00fdm z\u00e1jmem o ptactvo, nosoro\u017ece indick\u00e9ho a pandy \u010derven\u00e9.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anwaruddin Choudhury na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Kalous? <<>>: Franti\u0161ek Kalous (28. listopadu 1881 Solnice \u2013 15. b\u0159ezna 1965 Semily) byl far\u00e1\u0159, vik\u00e1\u0159 a \u010dlen pra\u017esk\u00e9 diec\u00e9zn\u00ed rady C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9.\nNarodil se v rodin\u011b ko\u017ee\u0161n\u00edka a domk\u00e1\u0159e Josefa Kalouse a jeho man\u017eelky Marie, rozen\u00e9 Ehlov\u00e9. Byl jedin\u00e9 d\u00edt\u011b rodi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed z\u00e1hy zem\u0159eli. Matka v roce 1890 a otec v roce 1893. D\u00edky str\u00fdci Franti\u0161ku Rysovi, vzd\u011blan\u00e9mu kn\u011bzi a b\u00e1sn\u00edkovi, vystudoval rychnovsk\u00e9 gymn\u00e1zium. Od roku 1900 nav\u0161t\u011bvoval Filozofickou fakultu UK v Praze. Jeho specializac\u00ed byl d\u011bjepis a zem\u011bpis. Po promoci p\u016fsobil postupn\u011b jako profesor na re\u00e1lce v T\u00e1bo\u0159e, vy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole v Praze, re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v Pardubic\u00edch a na u\u010ditelsk\u00e9m \u00fastavu v Poli\u010dce. V r. 1910 p\u0159e\u0161el na st\u00e1tn\u00ed re\u00e1lku do P\u0159\u00edbrami, kde p\u016fsobil a\u017e do r. 1939. Dne 7. srpna 1911 se v Poli\u010dce o\u017eenil s Mari\u00ed Pelik\u00e1novou, s n\u00ed\u017e pot\u00e9 vychoval t\u0159i d\u011bti: Marii (* 1912), Vladim\u00edra (* 1914) a Mil\u00ed\u010de (* 1916).Do C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9 vstoupil s celou rodinou bezprost\u0159edn\u011b po jej\u00edm vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v lednu 1920. Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen 31. srpna 1921 ni\u0161sk\u00fdm biskupem Dositejem. Hned po zalo\u017een\u00ed p\u0159\u00edbramsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9 v r. 1921 byl jmenov\u00e1n jej\u00edm far\u00e1\u0159em. N\u011bkolik let z\u00e1rove\u0148 administroval dal\u0161\u00ed obce v okol\u00ed (B\u0159eznice, Dob\u0159\u00ed\u0161, Hostomice pod Brdy, Nov\u00e1 Ves pod Ple\u0161\u00ed). Z jeho popudu a s jeho p\u0159isp\u011bn\u00edm byl v P\u0159\u00edbrami na B\u0159ezov\u00fdch Hor\u00e1ch postaven sbor Mistra Jakoubka ze St\u0159\u00edbra (1936) a v B\u0159eznici Hus\u016fv sbor (1938). V kv\u011btnu 1939 byl patriarchou G. A. Proch\u00e1zkou jmenov\u00e1n vik\u00e1\u0159em pro Podbrdsko.\nVedle far\u00e1\u0159sk\u00e9 slu\u017eby, kterou v P\u0159\u00edbrami konal do r. 1946, se spole\u010dn\u011b s K. Farsk\u00fdm pod\u00edlel na vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9ho Katechismu (1922). Byl spoluautorem U\u010den\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho pro v\u011b\u0159\u00edc\u00ed C\u010cS (1931), kter\u00e9 formuloval prof. A. Spisar. V C\u00edrkvi \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9 je dodnes u\u017e\u00edv\u00e1na tak\u00e9 jeho Odpoledn\u00ed a ve\u010dern\u00ed pobo\u017enost. A\u017e do kv\u011btna 1941 vyd\u00e1val v P\u0159\u00edbrami c\u00edrkevn\u00ed v\u011bstn\u00edk Husitsk\u00e9 Podbrdsko; napsal a p\u0159elo\u017eil \u0159adu drobn\u011bj\u0161\u00edch prac\u00ed, nap\u0159\u00edklad P\u0159\u00edbramskou postylu, je\u017e vy\u0161la i p\u0159es cenzorsk\u00e9 z\u00e1sahy v r. 1944.Dne 7. \u010dervence 1943 byl vzat do zaji\u0161\u0165ovac\u00ed vazby. Ve stejn\u00fd den bylo v P\u0159\u00edbrami a jej\u00edm okol\u00ed zat\u010deno dal\u0161\u00edch 33 osob, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny nejprve v p\u0159\u00edbramsk\u00e9 synagoze a n\u00e1sledn\u011b v\u011bt\u0161ina z nich, v\u010detn\u011b F. Kalouse, p\u0159evezena do v\u011bznice t\u00e1borsk\u00e9ho gestapa. Far\u00e1\u0159 byl um\u00edst\u011bn na cele \u010d. 15. Jak vy\u0161lo najevo p\u0159i v\u00fdslechu, d\u016fvodem jeho zat\u010den\u00ed bylo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed ileg\u00e1ln\u00edch let\u00e1k\u016f, kter\u00e9 se na P\u0159\u00edbramsku objevily v souvislosti s roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm vojensk\u00e9 st\u0159elnice u Bene\u0161ova a s hroz\u00edc\u00edm vyst\u011bhov\u00e1n\u00edm obyvatel z obc\u00ed p\u0159\u00edbramsk\u00e9ho okresu i z dal\u0161\u00edch povltavsk\u00fdch obc\u00ed. Let\u00e1ky z\u00e1rove\u0148 burcovaly k otev\u0159en\u00e9mu odporu v\u016f\u010di okupa\u010dn\u00ed moci. Po proveden\u00e9m \u0161et\u0159en\u00ed se mohl 24. \u010dervence 1943 vr\u00e1tit zp\u011bt do P\u0159\u00edbrami. Pr\u016fb\u011bh v\u011bzn\u011bn\u00ed po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky zachytil v publikaci Vzpom\u00ednky P\u0159\u00edbram\u00e1ka z t\u00e1borsk\u00e9ho krimin\u00e1lu.V r. 1946 se s man\u017eelkou odst\u011bhoval k dce\u0159i do Sokolova. I tam p\u016fsobil jako duchovn\u00ed C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9, a to a\u017e do r. 1950. Posledn\u00ed l\u00e9ta \u017eivota pro\u017eil v Semilech u mlad\u0161\u00edho syna. V c\u00edrkvi byl st\u00e1le aktivn\u00ed, pravideln\u011b nap\u0159\u00edklad p\u0159isp\u00edval do c\u00edrkevn\u00edho tisku. Zem\u0159el 15. b\u0159ezna 1965. Poh\u0159eb se konal o \u010dty\u0159i dny pozd\u011bji v semilsk\u00e9m krematoriu.\nhttps://www.ustrcr.", "<<>>: Co je Seznam vlajek st\u00e1t\u016f sv\u011bta? <<>>: Seznam vlajek st\u00e1t\u016f sv\u011bta je abecedn\u00ed seznam 194 st\u00e1tn\u00edch vlajek, n\u00ed\u017ee pak st\u00e1t\u016f bez pln\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho uzn\u00e1n\u00ed. Vlajky z\u00e1visl\u00fdch \u00fazem\u00ed jsou uvedeny ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edm seznamu.\nNejv\u00edce je na vlajk\u00e1ch \u010derven\u00e1 barva, a ne\u010dast\u011bj\u0161\u00ed pom\u011br stran vlajky je 2:3 (pot\u00e9 1:2 a 3:5).", "<<>>: Co je Frank Mathers Trophy? <<>>: Frank Mathers Trophy (tedy trofej Franka Matherse) je ka\u017edoro\u010dn\u011b ud\u011blovan\u00e1 trofej AHL, kterou dost\u00e1v\u00e1 nejlep\u0161\u00ed mu\u017estvo z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti V\u00fdchodn\u00ed divize. D\u0159\u00edve j\u00ed dost\u00e1val v\u00edt\u011bz Ji\u017en\u00ed \u010di St\u0159edoatlantick\u00e9 divize, pot\u00e9 nejlep\u0161\u00ed mu\u017estvo z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti V\u00fdchodn\u00ed konference. Poprv\u00e9 byla ud\u011blena v sezon\u011b 1995/96\nTrofej nese jm\u00e9no b\u00fdval\u00e9ho tren\u00e9ra a hr\u00e1\u010de Hershey Bears Franka Matherse.\nV\u00edt\u011bz Kanadsk\u00e9 divize2020/21 - Laval RocketV\u00edt\u011bzov\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti V\u00fdchodn\u00ed konference2019/20 - Providence Bruins\n2018/19 - Charlotte Checkers\n2017/18 - Toronto Marlies\n2016/17 - Wilkes-Barre/Scranton Penguins\n2015/16 - Chicago WolvesV\u00edt\u011bzov\u00e9 V\u00fdchodn\u00ed divize2014/15 - Hershey Bears\n2013/14 - Binghamton Senators\n2012/13 - Syracuse Crunch\n2011/12 - Norfolk AdmiralsV\u00edt\u011bzov\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti V\u00fdchodn\u00ed konference2010/11 - Wilkes-Barre/Scranton Penguins\n2009/10 - Hershey Bears\n2008/09 - Hershey Bears\n2007/08 - Providence Bruins\n2006/07 - Hershey Bears\n2005/06 - Portland Pirates\n2004/05 - Manchester Monarchs\n2003/04 - Hartford Wolf PackV\u00edt\u011bzov\u00e9 Ji\u017en\u00ed divize2002/03 - Norfolk Admirals\n2001/02 - Norfolk AdmiralsV\u00edt\u011bzov\u00e9 St\u0159edoatlantick\u00e9 divize2000/01 - Rochester Americans\n1999/00 - Kentucky Thoroughblades\n1998/99 - Philadelphia Phantoms\n1997/98 - Philadelphia Phantoms\n1996/97 - Philadelphia PhantomsV\u00edt\u011bzov\u00e9 Ji\u017en\u00ed divize1995/96 - Binghamton Rangers\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Frank Mathers Trophy na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Noaks ark? <<>>: Noaks ark, \u010desky Noemova archa, je turisticky zn\u00e1m\u00e1 archeologick\u00e1 lokalita, d\u00e1vn\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b a kulturn\u00ed pam\u00e1tka ji\u017en\u00edho \u0160v\u00e9dska. Je to \u010dlov\u011bkem vytvo\u0159en\u00e9 seskupen\u00ed le\u017eat\u00fdch v\u00e1pencov\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 je podobn\u00e9 kromlechu ve tvaru p\u016fdorysu kamenn\u00e9 lodi. D\u00edlo dlouh\u00e9 26 m a 3,5 metru \u0161irok\u00e9 bylo postaveno v dob\u011b bronzov\u00e9 nebo v dob\u011b \u017eelezn\u00e9. Nach\u00e1z\u00ed se v p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci Karum (Karums naturreservat) v okrese Borgholm, na ostrov\u011b \u00d6land v kraji Kalmar. M\u00edsto je sou\u010d\u00e1st\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9ho starov\u011bk\u00e9ho poh\u0159ebi\u0161t\u011b Karums alvar s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi kruhov\u00fdmi a obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdmi seskupen\u00edmi kamen\u016f a osam\u011bl\u00fdch vzty\u010den\u00fdch kamen\u016f.\nPodobnost s biblickou Noemovou archou je jen podle n\u00e1zvu.", "<<>>: Co je Muhammad Sulajm\u00e1n? <<>>: Muhammad Sulajm\u00e1n (arabsky \u0645\u062d\u0645\u062f \u0633\u0644\u064a\u0645\u0627\u0646\u200e\u200e) (* 23. listopadu 1969) je katarsk\u00fd b\u011b\u017eec na st\u0159edn\u00ed trat\u011b.\nNejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem jeho kari\u00e9ry je bronzov\u00e1 medaile z b\u011bhu na 1500 m na OH 1992 v Barcelon\u011b, \u010d\u00edm\u017e se stal historicky prvn\u00edm olympijsk\u00fdm medailistou Kataru. K tomuto \u00fasp\u011bchu mu tehdy pomohl \u010desk\u00fd tren\u00e9r Stanislav Strobl.", "<<>>: Co je Kom\u0148\u00e1tka? <<>>: Kom\u0148\u00e1tka (n\u011bmecky K\u00f6meth) je z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st obce Bohd\u00edkov v okrese \u0160umperk. Proch\u00e1z\u00ed tudy \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 \u0160umperk - Krnov a silnice II/369. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 75 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 132 obyvatel.Kom\u0148\u00e1tka je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 3,92 km2.\nJm\u00e9no vesnice je zdrobn\u011blina star\u00e9ho kom\u0148ata - \"m\u00edstnost pro bydlen\u00ed a span\u00ed\". Ves byla takto nazv\u00e1na nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee tudy proch\u00e1zela obchodn\u00ed cesta, jej\u00ed\u017e u\u017eivatel\u00e9 zde nach\u00e1zeli p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1397.", "<<>>: Co je Olga Bell? <<>>: Olga Bell (* 1983) je rusk\u00e1 zp\u011bva\u010dka. Narodila se v Moskv\u011b, ale od roku 1990 \u017eila na Alja\u0161ce. Ji\u017e od d\u011btstv\u00ed hr\u00e1la na klav\u00edr a pozd\u011bji studovala na bostonsk\u00e9 New England Conservatory. Pozd\u011bji se usadila v New Yorku, kde se v roce 2012 stala \u010dlenkou skupiny Dirty Projectors. Ve skupin\u011b nahradila dosavadn\u00ed zp\u011bva\u010dku Angel Deradoorian. V roce 2011 vydala sv\u00e9 prvn\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album nazvan\u00e9 Diamonite. Roku 2014 vydala album Krai. Obsahuje texty v jej\u00ed rodn\u00e9 ru\u0161tin\u011b. Rovn\u011b\u017e byla \u010dlenkou skupiny Chairlift. Spole\u010dn\u011b s anglick\u00fdm hudebn\u00edkem Tomem Vekem tvo\u0159\u00ed projekt Nothankyou. Roku 2015 vydala EP Incitation.", "<<>>: Co je 1843? <<>>: 1843 (MDCCCXLIII) byl rok, kter\u00fd dle gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e zapo\u010dal ned\u011bl\u00ed.\n4. b\u0159ezna \u2013 V Pa\u0159\u00ed\u017ei za\u010dal vych\u00e1zet t\u00fdden\u00edk L'Illustration.\n24. b\u0159ezna \u2013 Britov\u00e9 zv\u00edt\u011bzili v bitv\u011b u Hajdar\u00e1b\u00e1du a Sindh p\u0159ipojili k Britsk\u00e9 Indii.\n25. b\u0159ezna \u2013 V Lond\u00fdn\u011b byl po 18 letech prac\u00ed otev\u0159en prvn\u00ed 366 metr\u016f dlouh\u00fd tunel pod \u0159ekou Tem\u017e\u00ed. Stavbu \u0159\u00eddil vyn\u00e1lezce raz\u00edc\u00edho \u0161t\u00edtu Marc Isambard Brunel a jeho syn konstrukt\u00e9r Isambard Kingdom Brunel.\n5. \u010dervence \u2013 Janez Bleiweis za\u010dal vyd\u00e1vat druh\u00e9 slovinsky psan\u00e9 noviny \u2013 Kmetijske in rokodelske novice.\n15. srpna \u2013 U Kodan\u011b byl otev\u0159en z\u00e1bavn\u00ed park Tivoli.\n2. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 V Lond\u00fdn\u011b za\u010dal vych\u00e1zet t\u00fdden\u00edk The Economist.\n15. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Po ozbrojen\u00e9m povst\u00e1n\u00ed \u0159eck\u00fd kr\u00e1l Ota I. schv\u00e1lil novou \u00fastavu a \u0158ecko se stalo konstitu\u010dn\u00ed monarchi\u00ed.\n8. listopadu \u2013 T\u0159in\u00e1ctilet\u00e1 Isabela II. byla prohl\u00e1\u0161ena za plnoletou a jako kr\u00e1lovna nastoupila na \u0161pan\u011blsk\u00fd tr\u016fn.\nAnglick\u00fd chemik John Robert Lawes zalo\u017eil prvn\u00ed tov\u00e1rnu na v\u00fdrobu hnojiva superfosf\u00e1t\u016f.\n1817\u20131864 \u2013 Kavkazsk\u00e1 v\u00e1lka\n2. ledna \u2013 V Dr\u00e1\u017e\u010fanech m\u011bla premi\u00e9ru opera Bludn\u00fd Holan\u010fan n\u011bmeck\u00e9ho skladatele Richarda Wagnera.\n23. ledna \u2013 \u0158editel da\u010dick\u00e9ho cukrovaru Jacob Christoph Rad z\u00edskal patent na v\u00fdrobu kostkov\u00e9ho cukru.\n5. \u00fanora \u2013 Na obloze se objevila jedna z nejjasn\u011bj\u0161\u00edch komet 19. stolet\u00ed, kometa C/1843 D1 (tzv. Velk\u00e1 b\u0159eznov\u00e1 kometa).\n11. listopadu \u2013 D\u00e1nsk\u00fd spisovatel Hans Christian Andersen vydal poh\u00e1dku O\u0161kliv\u00e9 k\u00e1\u010d\u00e1tko.\n27. listopadu \u2013 Premi\u00e9ra Balfovy opery The Bohemian Girl v Lond\u00fdn\u011b podle Cervantesovy pov\u00eddky Cik\u00e1ne\u010dka.\n19. prosince \u2013 Anglick\u00fd spisovatel Charles Dickens vydal pov\u00eddku V\u00e1no\u010dn\u00ed koleda.\n\u0160v\u00e9dsk\u00fd chemik Carl Gustaf Mosander objevil chemick\u00fd prvek terbium.\nAmerick\u00fd spisovatel Edgar Allan Poe vydal pov\u00eddky \u010cern\u00fd kocour a Zlat\u00fd brouk.\n22. ledna \u2013 Josef \u010cern\u00fd, filolog, pedagog a p\u0159ekladatel (\u2020 29. listopadu 1906)\n26. ledna \u2013 Wenzel Frind, pomocn\u00fd biskup pra\u017esk\u00e9 arcidiec\u00e9ze (\u2020 2. srpna 1932)\n18. b\u0159ezna\nJosef Langl, rakousk\u00fd mal\u00ed\u0159, grafik a spisovatel \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu (\u2020 27. kv\u011btna 1916)\nKarel Star\u00fd star\u0161\u00ed, architekt (\u2020 22. \u0159\u00edjna 1929)\n4. dubna \u2013 Adolf Rodler, kn\u011bz, publicista a politik (\u2020 31. prosince 1912)\n9. dubna \u2013 Vincenc Prasek, slezsk\u00fd pedagog, jazykov\u011bdec, spisovatel a novin\u00e1\u0159 (\u2020 31. prosince 1912)\n18. kv\u011btna \u2013 Karel Chodounsk\u00fd, l\u00e9ka\u0159, zakladatel \u010desk\u00e9 farmakologie (\u2020 12. kv\u011btna 1931)\n2. \u010dervna \u2013 Vil\u00e9m Tierhier, architekt a politik (\u2020 26. ledna 1908)\n16. \u010dervna \u2013 Jan Mal\u00e1t, hudebn\u00ed skladatel, pedagog, sb\u011bratel lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed (\u2020 2. prosince 1915)\n18. \u010dervna \u2013 David Popper, violocellista a hudebn\u00ed skladatel (\u2020 7. srpen 1913)\n11. \u010dervence \u2013 Jan Pleva, poslanec \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu a \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (\u2020 23. b\u0159ezna 1929)\n22. \u010dervence \u2013 Antal Sta\u0161ek, spisovatel (\u2020 9. \u0159\u00edjna 1931)\n23. \u010dervence \u2013 Jan Reimann, pra\u017esk\u00fd zlatn\u00edk (\u2020 11. dubna 1899)\n12. srpna \u2013 Ferdinand Vali\u0161, pivovarsk\u00fd podnikatel, starosta Prahy (\u2020 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1887)\n13. srpna \u2013 Karel \u0160ebor, houslista, hudebn\u00ed skladatel a dirigent (\u2020 17. kv\u011btna 1903)\n20. srpna \u2013 Ludv\u00edk Holain, duchovn\u00ed a hudebn\u00ed skladatel (\u2020 17. srpna 1916)\n28. srpna \u2013 August Sedl\u00e1\u010dek, historik (\u2020 14. ledna 1926)\n29. srpna \u2013 Erv\u00edn \u0160pindler, novin\u00e1\u0159, spisovatel a politik (\u2020 17. prosince 1918)\n5. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 V\u00e1clav Kosm\u00e1k, novin\u00e1\u0159 a spisovatel (\u2020 15. b\u0159ezna 1898)\n6. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Karel T\u016fma, novin\u00e1\u0159, spisovatel a politik (\u2020 9. kv\u011btna 1917)\n28. z\u00e1\u0159\u00ed\nV\u00e1clav F. Kumpo\u0161t, zakladatel \u010dasopisu Vesm\u00edr (\u2020 26. \u00fanora 1874)\n\u010cen\u011bk \u0160ercl, lingvista (\u2020 4. prosince 1906)\n23. \u0159\u00edjna \u2013 Anton\u00edn \u0158ivn\u00e1\u010d, knihkupec a nakladatel (\u2020 27. srpna 1917)\n26. \u0159\u00edjna \u2013 Mikul\u00e1\u0161 Benda, pedagog a matematik (\u2020 ?)\n7. listopadu \u2013 Josef Hartel, krnovsk\u00fd stavitel a architekt (\u2020 27. kv\u011btna 1914)\n23. listopadu \u2013 Josef D\u011bde\u010dek, pedagog a botanik (\u2020 15. kv\u011btna 1915)\n3. prosince \u2013 Augustin P\u00e1nek, matematik (\u2020 10. prosince 1908)\n3. ledna \u2013 Elz\u00e9ar Abeille de Perrin, francouzsk\u00fd entomolog (\u2020 9. \u0159\u00edjna 1911)\n13. ledna \u2013 Louis L\u00e9ger, francouzsk\u00fd spisovatel a slavista (\u2020 30. dubna 1923)\n15. ledna \u2013 Per Olof Christopher Aurivillius, \u0161v\u00e9dsk\u00fd entomolog (\u2020 20. \u010dervence 1928)\n21. ledna \u2013 \u00c9mile Levassor, francouzsk\u00fd automobilov\u00fd z\u00e1vodn\u00edk (\u2020 14. dubna 1897)\n26. ledna \u2013 J\u00e1n Mocko, slovensk\u00fd evangelick\u00fd duchovn\u00ed, c\u00edrkevn\u00ed a liter\u00e1rn\u00ed historik (\u2020 16. listopadu 1911)\n28. ledna \u2013 Karol Antol\u00edk, slovensk\u00fd fyzik (\u2020 20. \u010dervna 1905)\n29. ledna \u2013 William McKinley, americk\u00fd prezident (\u2020 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1901)\n3. \u00fanora \u2013 William Cornelius Van Horne, americk\u00fd stavitel \u017eeleznic (\u2020 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1915)\n4. \u00fanora \u2013 Alexander Wielemans von Monteforte, rakousk\u00fd architekt (\u2020 7. \u0159\u00edjna 1911)\n22. \u00fanora \u2013 Rudolf Montecuccoli, rakousko-uhersk\u00fd admir\u00e1l (\u2020 16. kv\u011btna 1922)\n28. \u00fanora \u2013 Kazimierz Ch\u0142\u0119dowski, p\u0159edlitavsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk a politik (\u2020 26. b\u0159ezna 1920)\n3. b\u0159ezna \u2013 William Chandler Roberts-Austen, britsk\u00fd metalurg (\u2020 22. listopadu 1902)\n12. b\u0159ezna \u2013 Gabriel Tarde, francouzsk\u00fd sociolog (\u2020 12. kv\u011btna 1904)\n24. b\u0159ezna\nMarie Annunziata Neapolsko-Sicilsk\u00e1, arciv\u00e9vodkyn\u011b rakousk\u00e1 (\u2020 4. kv\u011btna 1871)\nPetko Karavelov, bulharsk\u00fd politik (\u2020 24. ledna 1903)\n30. b\u0159ezna \u2013 Konstantin Michajlovi\u010d Sta\u0148ukovi\u010d, rusk\u00fd spisovatel (\u2020 20. kv\u011btna 1903)\n31. b\u0159ezna \u2013 Bernhard F\u00f6rster, n\u011bmeck\u00fd u\u010ditel (\u2020 3. \u010dervna 1889)\n2. dubna \u2013 Zygmunt Radzimi\u0144ski, polsk\u00fd archeolog, historik, genealog a heraldik (\u2020 12. \u0159\u00edjna 1928)\n4. dubna\nHans Richter, rakousk\u00fd dirigent (\u2020 5. prosince 1916)\nWilliam Henry Jackson, americk\u00fd mal\u00ed\u0159, fotograf a cestovatel (\u2020 30. \u010dervna 1942)\n15. dubna \u2013 Henry James, anglick\u00fd spisovatel (\u2020 28. \u00fanora 1916)\n17. dubna \u2013 Camillo Sitte, rakousk\u00fd architekt a mal\u00ed\u0159 (\u2020 16. listopadu 1903)\n21. dubna \u2013 Walther Flemming, n\u011bmeck\u00fd biolog (\u2020 4. srpna 1905)\n25. dubna \u2013 Alice Sasko-Kobursk\u00e1, britsk\u00e1 princezna, velkov\u00e9vodkyn\u011b hesensk\u00e1 (\u2020 14. prosince 1878)\n6. kv\u011btna \u2013 Grove Karl Gilbert, americk\u00fd geolog (\u2020 1. kv\u011btna 1918)\n10. kv\u011btna \u2013 Benito P\u00e9rez Gald\u00f3s, \u0161pan\u011blsk\u00fd spisovatel (\u2020 4. ledna 1920)\n20. kv\u011btna \u2013 Pere Miquel Marqu\u00e8s, \u0161pan\u011blsk\u00fd hudebn\u00ed skladatel a houslista (\u2020 15. \u00fanora 1918)\n21. kv\u011btna\nLouis Renault, francouzsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk, nositel Nobelovy ceny m\u00edru (\u2020 8. \u00fanora 1918)\nCharles Albert Gobat, \u0161v\u00fdcarsk\u00fd politik, nositel Nobelovy ceny m\u00edru (\u2020 16. b\u0159ezna 1914)\n25. kv\u011btna \u2013 Anna Hesensko-Darmstadtsk\u00e1, meklenbursko-zv\u011b\u0159\u00ednsk\u00e1 velkov\u00e9vodkyn\u011b (\u2020 16. dubna 1865)\n3. \u010dervna \u2013 Frederik VIII., d\u00e1nsk\u00fd kr\u00e1l (\u2020 14. kv\u011btna 1912)\n6. \u010dervna\nLudwig Beissner, n\u011bmeck\u00fd zahradn\u00edk a dendrolog (\u2020 21. prosince 1927)\nHenrieta Marie z Lichten\u0161tejna, kn\u011b\u017ena lichten\u0161tejnsk\u00e1 (\u2020 24. prosince 1931)\n9. \u010dervna\nWilliam Pywell, americk\u00fd report\u00e1\u017en\u00ed fotograf (\u2020 1887)\nBertha von Suttnerov\u00e1, rakousk\u00e1 spisovatelka (\u2020 21. \u010dervna 1914)\n15. \u010dervna \u2013 Edvard Grieg, norsk\u00fd hudebn\u00ed skladatel, klav\u00edrista a dirigent (\u2020 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1907)\n24. \u010dervna \u2013 Johann Brotan, rakousk\u00fd stavitel lokomotiv (\u2020 20. listopadu 1918)\n2. \u010dervence \u2013 Antonio Labriola, italsk\u00fd marxistick\u00fd filozof (\u2020 12. \u00fanora 1904)\n7. \u010dervence \u2013 Camillo Golgi, italsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a v\u011bdec (\u2020 21. ledna 1926)\n21. \u010dervence \u2013 Marie Anna Portugalsk\u00e1, portugalsk\u00e1 a sask\u00e1 princezna (\u2020 5. \u00fanora 1884)\n24. \u010dervence \u2013 Eugene de Blaas, italsk\u00fd mal\u00ed\u0159 (\u2020 10. \u00fanora 1932)\n31. \u010dervence \u2013 Peter Rosegger, rakousk\u00fd spisovatel (\u2020 26. \u010dervence 1918)\n1. srpna \u2013 Emil Schallopp, n\u011bmeck\u00fd \u0161achov\u00fd mistr (\u2020 9. dubna 1919)\n11. srpna \u2013 Arkadij Maximovi\u010d Abaza, rusk\u00fd hudebn\u00ed skladatel a klav\u00edrista (\u2020 16. ledna 1915)\n12. srpna \u2013 Colmar von der Goltz, n\u011bmeck\u00fd a osmansk\u00fd poln\u00ed mar\u0161\u00e1l (\u2020 19. dubna 1916)\n17. srpna \u2013 Kardin\u00e1l Mariano Rampolla del Tindaro, st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 pape\u017esk\u00e9ho st\u00e1tu (\u2020 16. prosince 1913)\n18. srpna \u2013 Cemile Sultan, osmansk\u00e1 princezna a dcera sult\u00e1na Abdulmecida I. (\u2020 7. \u00fanora 1915)\n4. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 J\u00e1n Levoslav Bella, slovensk\u00fd duchovn\u00ed, varhan\u00edk, dirigent a hudebn\u00ed skladatel (\u2020 25. kv\u011btna 1936)\n20. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Nikolaj Alexandrovi\u010d Romanov, rusk\u00fd velkokn\u00ed\u017ee (\u2020 24. dubna 1865)\n25. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Thomas Chrowder Chamberlin, americk\u00fd geolog (\u2020 15. listopadu 1928)\n29. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 David Payne, skotsk\u00fd mal\u00ed\u0159 (\u2020 22. dubna 1894)\n30. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Matylda Bavorsk\u00e1, bavorsk\u00e1 princezna, hrab\u011bnka z Trani (\u2020 18. \u010dervna 1925)\n2. \u0159\u00edjna \u2013 Paul Gaffarel, francouzsk\u00fd historik (\u2020 27. prosince 1920)\n3. \u0159\u00edjna \u2013 Luke Fildes, anglick\u00fd mal\u00ed\u0159 (\u2020 27. \u00fanora 1927)\n12. \u0159\u00edjna \u2013 \u00c9mile Louis Ragonot, francouzsk\u00fd entomolog (\u2020 13. \u0159\u00edjna 1895)\n15. \u0159\u00edjna \u2013 Ambro Pietor, slovensk\u00fd novin\u00e1\u0159 a publicista (\u2020 3. prosince 1906)\n16. \u0159\u00edjna \u2013 \u00c9mile Delahaye, francouzsk\u00fd pr\u016fkopn\u00edk automobilismu (\u2020 1. \u010dervna 1905)\n6. listopadu \u2013 Ferdinand von Schrott, p\u0159edlitavsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk, soudce a politik (\u2020 16. \u0159\u00edjna 1921)\n18. listopadu \u2013 Josip Eugen Tomi\u0107, chorvatsk\u00fd spisovatel (\u2020 13. \u010dervence 1906)\n19. listopadu \u2013 Richard Avenarius, n\u011bmecko-\u0161v\u00fdcarsk\u00fd filozof (\u2020 18. srpna 1896)\n29. listopadu \u2013 Gertrude Jekyll, britsk\u00e1 zahradn\u00ed architektka, spisovatelka (\u2020 8. prosince 1932)\n3. prosince \u2013 Daniele Ranzoni, italsk\u00fd mal\u00ed\u0159 (\u2020 20. \u0159\u00edjna 1889)\n7. prosince \u2013 Marc Ferrez, brazilsk\u00fd fotograf (\u2020 12. ledna 1923)\n11. prosince \u2013 Robert Koch, n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159 a zakladatel bakteriologie (\u2020 27. kv\u011btna 1910)\n21. prosince \u2013 \u00c9mile Levassor, francouzsk\u00fd pr\u016fkopn\u00edk automobilismu (\u2020 14. dubna 1897)\n24. prosince \u2013 Lydia Koidula, estonsk\u00e1 spisovatelka (\u2020 11. srpna 1886)\n29. prosince\nWilliam Botting Hemsley, anglick\u00fd botanik (\u2020 7. \u0159\u00edjna 1924)\nAl\u017eb\u011bta zu Wied, rumunsk\u00e1 kr\u00e1lovna a spisovatelka (\u2020 2. b\u0159ezna 1916)\n? \u2013 John Karl Hillers, americk\u00fd fotograf (\u2020 1925)\n? \u2013 Me'ir Simcha z Dvinsku, rab\u00edn (\u2020 14. srpna 1926)\n? \u2013 Warren Tay, britsk\u00fd oftalmolog (\u2020 15. kv\u011btna 1927)\n? \u2013 Wilhelm Benque, francouzsk\u00fd portr\u00e9tn\u00ed fotograf (\u2020 1903)\n28. ledna \u2013 Jan Nepomuk Vocet, varhan\u00edk a hudebn\u00ed skladatel (* 14. dubna 1777)\n14. b\u0159ezna \u2013 Franti\u0161ek Voce\u010f\u00e1lek, krej\u010d\u00ed, p\u00edsm\u00e1k, dramatik, divadeln\u00edk, herec a obrozenec (* 25. dubna 1762)\n13. \u010dervna \u2013 Josef Nov\u00e1k, \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz (* 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1767)\n23. \u010dervence \u2013 Anton\u00edn M\u00e1nes, mal\u00ed\u0159 (* 3. listopadu 1784)\n28. listopadu \u2013 Vojt\u011bch Benedikt Juhn, mal\u00ed\u0159 (* 21. b\u0159ezna 1779)\n31. prosince \u2013 Anton\u00edn Butz z Rollsbergu, olomouck\u00fd kanovn\u00edk a prel\u00e1t (* 11. \u010dervence 1771)\n11. ledna \u2013 Francis Scott Key, americk\u00fd b\u00e1sn\u00edk, autor hymny USA (* 1. srpna 1779)\n13. ledna \u2013 Luisa Augusta D\u00e1nsk\u00e1, d\u00e1nsk\u00e1 princezna (* 7. \u010dervence 1771)\n23. ledna \u2013 Friedrich de la Motte Fouqu\u00e9, n\u011bmeck\u00fd romantick\u00fd spisovatel, dramatik a b\u00e1sn\u00edk (* 12. \u00fanora 1777)\n28. ledna \u2013 Joachim Otto Ulrich von Levetzow, n\u011bmeck\u00fd \u0161lechtic, meklenbursko-schwerinsk\u00fd dvorn\u00ed mar\u0161\u00e1lek (* 25. b\u0159ezna 1777)\n29. ledna \u2013 Wilhelm Abeken, n\u011bmeck\u00fd archeolog (* 30. dubna 1813)\n30. ledna \u2013 Friedrich von Adelung, n\u011bmeck\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a filozof (* 25. \u00fanora 1768)\n04. \u00fanora \u2013 Theodoros Kolokotronis, \u0159eck\u00fd vojev\u016fdce a n\u00e1rodn\u00ed hrdina (* 3. dubna 1770)\n12. \u00fanora \u2013 Emilie Ortl\u00f6pp, druh\u00e1 man\u017eelka Vil\u00e9ma II. Hesensk\u00e9ho (* 13. kv\u011btna 1791)\n19. \u00fanora \u2013 Saliha Sultan, osmansk\u00e1 princezna a dcera sult\u00e1na Mahmuda II. (* 16. \u010dervna 1811)\n21. b\u0159ezna\nRobert Southey, anglick\u00fd romantick\u00fd b\u00e1sn\u00edk a liter\u00e1rn\u00ed badatel ( 12. srpna 1774)\nGuadalupe Victoria, mexick\u00fd gener\u00e1l a politik, prvn\u00ed prezident nez\u00e1visl\u00e9ho Mexika (* 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1786)\n14. dubna \u2013 Josef Lanner, rakousk\u00fd skladatel (* 12. dubna 1801)\n21. dubna \u2013 August Frederik, v\u00e9voda ze Sussexu, britsk\u00fd princ a syn kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho III. (* 27. ledna 1773)\n24. kv\u011btna \u2013 Sylvestre Fran\u00e7ois Lacroix, francouzsk\u00fd matematik (* 28. dubna 1765)\n28. kv\u011btna \u2013 Noah Webster, americk\u00fd lexikograf (* 16. \u0159\u00edjna 1758)\n06. \u010dervna \u2013 Friedrich H\u00f6lderlin, n\u011bmeck\u00fd lyrik (* 20. b\u0159ezna 1770)\n07. \u010dervna \u2013 Alexis Bouvard, francouzsk\u00fd astronom (* 27. \u010dervna 1767)\n16. \u010dervna \u2013 William Cathcart, 1. hrab\u011b Cathcart, britsk\u00fd \u0161lechtic a st\u00e1tn\u00edk (* 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1755)\n24. \u010dervna \u2013 Johann Friedrich Kind, n\u011bmeck\u00fd spisovatel (* 4. b\u0159ezna 1768)\n02. \u010dervence \u2013 Samuel Hahnemann, n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159, zakladatel homeopatie (* 10. dubna 1755)\n10. srpna \u2013 Jakob Friedrich Fries, n\u011bmeck\u00fd postkantovsk\u00fd filozof (* 23. srpna 1773)\n20. srpna \u2013 Hryhorij Kvitka-Osnovjanenko, ukrajinsk\u00fd prozaik, dramatik, kritik (* 29. listopadu 1778)\n19. z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Gaspard-Gustave de Coriolis, francouzsk\u00fd matematik a fyzik (* 21. kv\u011bten 1792)\n05. \u0159\u00edjna \u2013 Laurent Feuillet, francouzsk\u00fd knihovn\u00edk a spisovatel (* 1768)\n19. \u0159\u00edjna \u2013 Louis-Barth\u00e9l\u00e9my Pradher, francouzsk\u00fd skladatel, klav\u00edrista a hudebn\u00ed pedagog (* 16. prosince 1782)\n27. \u0159\u00edjna \u2013 Edward Finch, britsk\u00fd gener\u00e1l a politik (* 26. dubna 1756)\n01. listopadu \u2013 Julius Vincenc von Krombholz, \u0161lechtic, l\u00e9ka\u0159 a mykolog n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti (* 19. prosince 1782)\n10. listopadu \u2013 John Trumbull, americk\u00fd um\u011blec z obdob\u00ed americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost (* 6. \u010dervna 1756)\n12. prosince \u2013 Vil\u00e9m I. Nizozemsk\u00fd, nizozemsk\u00fd kr\u00e1l a lucembursk\u00fd v\u00e9voda (* 24. srpen 1772)\n18. prosince \u2013 Thomas Graham, britsk\u00fd gener\u00e1l a v\u00fdznamn\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek (* 19. \u0159\u00edjna 1748)\nnezn\u00e1m\u00e9 datum\nThomas Christopher Hofland, anglick\u00fd mal\u00ed\u0159 (* 1777)\nThomas Coulter, irsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 a botanik (* 1793)\nJohn Biscoe, britsk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00ed d\u016fstojn\u00edk a objevitel (* 28. \u010dervna 1794)\nFrancie \u2013 Ludv\u00edk Filip (1830\u20131848)\nKr\u00e1lovstv\u00ed oboj\u00ed Sic\u00edlie \u2013 Ferdinand II. (1830\u20131859)\nOsmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Abd\u00fclmecid I. (1839\u20131861)\nPrusko \u2013 Fridrich Vil\u00e9m IV. (1840\u20131861)\nRakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed \u2013 Ferdinand I. (1835\u20131848)\nRusko \u2013 Mikul\u00e1\u0161 I. (1825\u20131855)\nSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Viktorie (1837\u20131901)\n\u0160pan\u011blsko \u2013 Isabela II. (1833\u20131868)\n\u0160v\u00e9dsko \u2013 Karel XIV. (1818\u20131844)\nUSA \u2013 John Tyler (1841\u20131845)\nPape\u017e \u2013 \u0158eho\u0159 XVI.", "<<>>: Co je Velk\u00fd pohled na Mohu\u010d (V\u00e1clav Hollar)? <<>>: Kresba Velk\u00fd pohled na Mohu\u010d z roku 1632 je ran\u00fdm d\u00edlem V\u00e1clava Hollara a jeho prvn\u00ed velkou kresbou m\u011bstsk\u00e9ho prospektu Je sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky grafiky a kresby N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze.\nKresba perem hn\u011bd\u00fdm t\u00f3nem, kombinovan\u00e1 se \u0161t\u011btcovou kresbou hn\u011bd\u00fdm a \u0161ed\u00fdm t\u00f3nem. Sestavena ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed 211 x 397, 211 x 380, 211 x 363 mm (celkov\u00e1 \u0161\u00ed\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 114 cm). Signatura W. Hollar delin.(eavit) dole uprost\u0159ed. Sou\u010d\u00e1st souboru Hollareum, p\u0159evedeno z N\u00e1rodn\u00edho muzea v Praze r. 1949. Inv. \u010d. K 31239. Kresba m\u011bla pozd\u011bji slou\u017eit jako podklad k leptu a je provedena jako hotov\u00e9 d\u00edlo s \u0159adou drobn\u00fdch detail\u016f.\nV\u00e1clav Hollar po odchodu z \u010cech \u017eil nejprve ve \u0160trasburku a krom\u011b zak\u00e1zek pro kol\u00ednsk\u00e9ho nakladatele Hogenberga a \u0161trasbursk\u00e9ho Heydena tak\u00e9 kop\u00edroval grafick\u00e9 listy nizozemsk\u00e9ho krajin\u00e1\u0159e Jana van de Velde. V letech 1631-1632 pob\u00fdval Frankfurtu a zdokonalil se v grafick\u00fdch technik\u00e1ch, topografick\u00e9 pr\u00e1ci a tvorb\u011b panoramatick\u00fdch pohled\u016f v d\u00edln\u011b Matth\u00e4ea Meriana. Podnikl cestu do Kol\u00edna nad R\u00fdnem a odtud se dvakr\u00e1t nebo t\u0159ikr\u00e1t vydal lod\u00ed po R\u00fdn\u011b a kreslil r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta. Jeho Velk\u00fd pohled na Mohu\u010d vych\u00e1z\u00ed ze star\u0161\u00edch vedut Jorise Hoefnagela (Civitates Orbis terrarum), kter\u00e9 vyd\u00e1val Franz Hogenberg a Hollar je znal z doby sv\u00e9ho \u0161kolen\u00ed v Praze.Hollarovy kresby krajin jsou oproti \u017e\u00e1nrov\u00fdm obr\u00e1zk\u016fm jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b realistick\u00e9 a zachov\u00e1vaj\u00ed p\u0159irozen\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko, v n\u011bm\u017e se dominanty m\u011bst nevymykaj\u00ed z celku. Figur\u00e1ln\u00ed staf\u00e1\u017e v pop\u0159ed\u00ed p\u0159edstavuje mu\u017ee v typick\u00e9m vojensk\u00e9m od\u011bvu a \u017eeny jako konzervativn\u00ed m\u011b\u0161\u0165anky s tuh\u00fdm okru\u017e\u00edm kolem krku. Jejich od\u011bvy odpov\u00eddaj\u00ed \u010dasn\u00e9 dataci kresby. Zlomen\u00fd strom vpravo je mo\u017en\u00e1 Hollarov\u00fdm p\u0159ipomenut\u00edm ni\u010divosti v\u00e1lky., ale m\u016f\u017ee b\u00fdt i motivem p\u0159evzat\u00fdm od Meriana, kter\u00fd sv\u00e9 krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 kresby obvykle dopl\u0148oval divadeln\u011b pojat\u00fdm pop\u0159ed\u00edm s n\u00e1padn\u011b tvarovan\u00fdmi stromy a jin\u00fdmi rekvizitami star\u00e9ho vl\u00e1msk\u00e9ho krajin\u00e1\u0159sk\u00e9ho stylu.\nKresbu m\u011bsta Mohu\u010de lze datovat na z\u00e1klad\u011b skici d\u00edl\u010d\u00edho motivu lev\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta (1632, lept 1634), Hollarovy kresby mohu\u010dsk\u00e9 katedr\u00e1ly (1632) i podle st\u00e1dia v\u00fdstavby pevnosti Gustavus Burg. Na jin\u00e9m pohledu na Mohu\u010d, kter\u00fd Hollar kreslil znovu ze stejn\u00e9ho m\u00edsta b\u011bhem cesty s lordem Arundelem roku 1636, je ji\u017e \u0161v\u00e9dsk\u00e1 pevnost dostav\u011bna (1633). (Denkstein naopak uv\u00e1d\u00ed, \u017ee pevnost je zru\u0161ena a srovn\u00e1na se zem\u00ed.)\nLept podle t\u00e9to kresby vytvo\u0159il V\u00e1clav Hollar mezi lety 1634-1636. Hollar se v n\u011bm nedr\u017eel zcela v\u011brn\u011b sv\u00e9 p\u0159edlohy. Stanovi\u0161t\u011b posunul v\u00fd\u0161 a n\u011bkter\u00e9 detaily pozm\u011bnil, nap\u0159. pontonov\u00fd most, kter\u00fdm proplouv\u00e1 lo\u010f, je na grafick\u00e9m listu uzav\u0159en.\nAlena Volr\u00e1bov\u00e1, in: Alena Volr\u00e1bov\u00e1 (ed.), 101/I Mistrovsk\u00e1 d\u00edla Sb\u00edrky grafiky a kresby N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 144-145\nAlena Volr\u00e1bov\u00e1 (ed.), V\u00e1clav Hollar 1607-1677 a Evropa mezi \u017eivotem a zmarem: . V Praze: N\u00e1rodn\u00ed galerie, 2007, ISBN 978-80-7035-361-5., II/17\nBerthold Roland (ed.), Wenceslaus Hollar: 1607-1677, Drawings, Paintings and Etchings, Landesmuseum Mainz, Mainz 1986, \u010d. kat. 71\nGabriela Kesnerov\u00e1, Anthony Griffiths (eds.), V\u00e1clav Hollar, kresby a grafick\u00e9 listy ze sb\u00edrek Britsk\u00e9ho muzea v Lond\u00fdn\u011b a N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze, Praha 1983, \u010d. kat. 7\nRichard Pennington, A Descriptive catalogue of the etched work of Wenceslas Hollar : 1607-1677, Cambridge university press, Cambridge, London, New York 1982, ISBN 9780521224086\nVladim\u00edr Denkstein, V\u00e1clav Hollar, kresby, Odeon Praha 1978\nJi\u0159ina Volkov\u00e1, katalog v\u00fdstavy V\u00e1clav Hollar, kresby - lepty, N\u00e1rodn\u00ed galerie Praha 1969\nGetty Images: Drawing by the Bohemian artist Vaclav Hollar (13/7/1607 25/3/1577), 'View of Mainz'.", "<<>>: Co je Jean-\u00c9ric Vergne? <<>>: Jean-\u00c9ric Vergne (* 25. dubna 1990 v Pontoise, Francie) je francouzsk\u00fd automobilov\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, pilot Formule E a b\u00fdval\u00fd pilot Formule 1. Moment\u00e1ln\u011b jezd\u00ed v \u0161ampion\u00e1tu Formule E za t\u00fdm DS Techeetah.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v ledn\u00edm hokeji 2007 (Divize I)? <<>>: Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v ledn\u00edm hokeji (Divize I) se prob\u00edhala ve dnech 15. dubna\u201321. dubna 2007 ve m\u011bstech Cicikar (Skupina A) a Lubla\u0148 (Skupina B).\n V\u00fdsledky \n \u010c\u00edna - Kazachst\u00e1n 0:12 (0:3, 0:5, 0:4), 15. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Estonsko - Francie 4:3sn (0:1, 3:2, 0:0 - 0:0), 15. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Nizozemsko - Polsko 3:4sn (0:1, 1:2, 2:0 - 0:0), 15. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Kazachst\u00e1n - Estonsko 2:1 (0:0, 1:0, 1:1), 16. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Francie - Nizozemsko 4:2 (1:1, 2:1, 1:0), 16. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Polsko - \u010c\u00edna 9:1 (2:0, 4:1, 3:0), 16. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Kazachst\u00e1n - Nizozemsko 5:2 (3:1, 1:1, 1:0), 18. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n \u010c\u00edna - Estonsko 4:5 (1:4, 2:1, 1:0), 18. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Francie - Polsko 4:0 (1:0, 3:0, 0:0), 18. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Estonsko - Nizozemsko 3:4pp (1:1, 1:1, 1:1 - 0:1), 19. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Polsko - Kazachst\u00e1n 5:2 (2:0, 3:2, 0:0), 19. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Francie - \u010c\u00edna 10:0 (6:0, 3:0, 1:0), 19. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Nizozemsko - \u010c\u00edna 9:3 (5:0, 1:2, 3:1), 21. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Polsko - Estonsko 4:3pp (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0), 21. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n Kazachst\u00e1n - Francie 1:3 (0:1, 1:0, 0:2), 21. dubna \u2013 \u010cchi-\u010dchi-cha-er\n V\u00fdsledky \n Velk\u00e1 Brit\u00e1nie - Japonsko 4:3 (2:0, 2:1, 0:2), 15. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Ma\u010farsko - Litva 6:1 (2:0, 3:1, 1:0), 15. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Rumunsko - Slovinsko 1:10 (1:3, 0:2, 0:5), 15. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Litva - Velk\u00e1 Brit\u00e1nie 3:2 (0:1, 1:1, 2:0), 16. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Japonsko - Rumunsko 6:5pp (2:1, 2:1, 1:3 - 1:0), 16. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Slovinsko - Ma\u010farsko 4:1 (3:0, 0:1, 1:0), 16. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Litva - Japonsko 2:6 (0:1, 0:3, 2:2), 18. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Rumunsko - Ma\u010farsko 3:5 (1:1, 2:4, 0:0), 18. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Slovinsko - Velk\u00e1 Brit\u00e1nie 4:0 (0:0, 3:0, 1:0), 18. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Litva - Rumunsko 5:2 (1:1, 2:0, 2:1), 19. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Ma\u010farsko - Velk\u00e1 Brit\u00e1nie 4:2 (0:1, 2:1, 2:0), 19. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Japonsko - Slovinsko 1:7 (1:3, 0:1, 0:3), 19. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Velk\u00e1 Brit\u00e1nie - Rumunsko 6:1 (1:0, 4:1, 1:0), 21. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Japonsko - Ma\u010farsko 3:4sn (0:0, 2:1, 1:2 - 0:0), 21. dubna \u2013 Lubla\u0148\n Slovinsko - Litva 4:2 (0:0, 2:1, 2:1), 21. dubna \u2013 Lubla\u0148\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta v ledn\u00edm hokeji 2007\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta v ledn\u00edm hokeji 2007 (Divize II)\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta v ledn\u00edm hokeji 2007 (Divize III)\nRo\u010denka ledn\u00edho hokeje 2007 - Kolektiv autor\u016f, AS press, spol. s.r.o. 2007\n(en) Str\u00e1nky IIHF\n(francouzsky) hockeyarchives.info\n(cs) avlh.sweb.cz/\n(anglicky) hokej.snt.cz Archivov\u00e1no 24. 4. 2013 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Carl Friedrich Mylius? <<>>: Carl Friedrich Mylius (* 10. ledna 1827 Frankfurt nad Mohanem, \u2020 23. kv\u011btna 1916 tamt\u00e9\u017e) byl n\u011bmeck\u00fd fotograf.\nMylius se narodil 10. ledna 1827 ve Frankfurtu nad Mohanem jako syn hodin\u00e1\u0159e. Absolvoval jako u\u010de\u0148 z\u00e1klady litografie. V letech 1842 - 43 studoval na vy\u0161\u0161\u00ed \u0161kole (St\u00e4delschule ?), ale studium nedokon\u010dil. B\u011bhem sv\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed pracoval v r\u016fzn\u00fdch m\u011bstech na jihu N\u011bmecka. Roku 1851 se o\u017eenil v Norimberku. 1854 se vr\u00e1til do Frankfurtu nad Mohanem, kde setrval a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1916. Mylius je poh\u0159ben na hlavn\u00edm h\u0159bitov\u011b ve Frankfurtu.\nMylius se specializoval na architektonickou a krajinn\u00e1\u0159skou fotografii. Dokumentoval procesy zm\u011bny a r\u016fstu ve Frankfurtu, kter\u00fdmi m\u011bsto proch\u00e1zelo v tomto obdob\u00ed. Pracoval v\u00fdhradn\u011b s mokr\u00fdm kolodiov\u00fdm procesem a z\u016fstal u n\u011bj i po roce 1870, kdy byly objeveny such\u00e9 desky. Asi 50 jeho sklen\u011bn\u00fdch negativ\u016f jsou v archivu ve Frankfurtu (nyn\u00ed \u00dastav pro historii m\u011bsta).\nDokumentoval n\u011bmecko-francouzsk\u00fd konflikt v letech 1870\u20131871.\nNovin\u00e1\u0159sk\u00e1 fotografie\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Carl Friedrich Mylius na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Eleonora Breta\u0148sk\u00e1 (1275\u20131342)? <<>>: Eleonora Breta\u0148sk\u00e1 (francouzsky Ali\u00e9nor de Bretagne; 1275 \u2013 16. kv\u011btna 1342) byla \u0161estn\u00e1ct\u00e1 abaty\u0161e kl\u00e1\u0161tera ve Fontevraud a po sv\u00e9m skonu kl\u00e1\u0161teru odk\u00e1zala bohat\u011b iluminovan\u00fd Gradu\u00e1l, dnes ulo\u017een\u00fd v depozit\u00e1\u0159i knihovny v Limoges.\nNarodila se jako jedna z dcer breta\u0148sk\u00e9ho v\u00e9vody Jana II. a Beatrix, dcery anglick\u00e9ho kr\u00e1le Jind\u0159icha III. Ji\u017e v \u00fatl\u00e9m d\u011btstv\u00ed vstoupila do kl\u00e1\u0161tera v Amesbury, kde byla pochov\u00e1na jej\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00e1 jmenovkyn\u011b, celo\u017eivotn\u011b v\u011bzn\u011bn\u00e1 Eleonora Breta\u0148sk\u00e1 a sv\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed s pov\u011bst\u00ed sv\u011btice tam tr\u00e1vila i jej\u00ed babi\u010dka Eleonora Provens\u00e1lsk\u00e1. Roku 1290 ode\u0161la Eleonora do Fontevraud, kde slo\u017eila sliby a roku 1304 se zde stala abaty\u0161\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ali\u00e9nor de Bretagne (1275-1342) na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cesko na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch ml\u00e1de\u017ee? <<>>: \u010cesk\u00e1 republika se letn\u00edch olympijsk\u00fdch her ml\u00e1de\u017ee \u00fa\u010dastnila od prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku v roce 2010, kde z\u00edskala \u0161est medail\u00ed (1/2/3) a dal\u0161\u00ed zlatou v mezin\u00e1rodn\u00edch dru\u017estvech v tenise.\nDosud nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy zde m\u011bli \u010de\u0161t\u00ed sportovci v roce 2018, kdy st\u00e1li jeden\u00e1ctkr\u00e1t na stupn\u00edch v\u00edt\u011bz\u016f, z\u00edskali dv\u011b zlat\u00e9 medaile a celkov\u011b skon\u010dili na dvac\u00e1t\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce, k tomu jedna st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile v mezin\u00e1rodn\u00edm dru\u017estvu.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tabulka ukazuje medailov\u00e9 \u00fasp\u011bchy \u010desk\u00fdch sportovc\u016f na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch ml\u00e1de\u017ee.\nUvedeni jsou vlajkono\u0161i na zahajovac\u00edm ceremoni\u00e1lu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch her.", "<<>>: Co je Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk (\u010ceskoslovensko, 1964)? <<>>: Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk je ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk, kter\u00fd v letech 1964\u20132013 upravoval \u010desk\u00e9 hmotn\u00e9 soukrom\u00e9 pr\u00e1vo a kter\u00fd v pozm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b st\u00e1le plat\u00ed na Slovensku. Jeho dopl\u0148kem v oblasti soukrom\u00e9ho pr\u00e1va procesn\u00edho byl ob\u010dansk\u00fd soudn\u00ed \u0159\u00e1d.\nByl p\u0159ijat N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1zd\u011bn\u00edm v roce 1964 a po\u010d\u00e1tkem 90. let pro\u0161el rozs\u00e1hlou novelizac\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed byla novelizace z\u00e1konem \u010d. 509/1991 Sb. P\u0159esto\u017ee byly od doby jeho vzniku postupn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1ny dal\u0161\u00ed z\u00e1kon\u00edky, upravuj\u00edc\u00ed podrobn\u011bji dal\u0161\u00ed d\u00edl\u010d\u00ed odv\u011btv\u00ed soukrom\u00e9ho pr\u00e1va, zejm\u00e9na obchodn\u00ed z\u00e1kon\u00edk, z\u00e1kon\u00edk pr\u00e1ce a z\u00e1kon o rodin\u011b, ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk z\u016fst\u00e1val podle sv\u00e9ho ustanoven\u00ed \u00a7 853 i pro tato odv\u011btv\u00ed subsidi\u00e1rn\u00edm p\u0159edpisem, jeho\u017e pr\u00e1vn\u00ed normy se uplat\u0148ovaly v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00faprava o dan\u00e9 v\u011bci ml\u010dela. N\u011bkter\u00e1 obecn\u00e1 ustanoven\u00ed ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku (nap\u0159\u00edklad pravidla pro po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed \u010dasu nebo definice nemovit\u00e9 v\u011bci) nach\u00e1zela m\u00edsto i v pr\u00e1vu ve\u0159ejn\u00e9m.\nOd 1. ledna 2014 byl nahrazen nov\u00fdm ob\u010dansk\u00fdm z\u00e1kon\u00edkem.\nOb\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk se d\u0159\u00edve \u010dlenil na dev\u011bt \u010d\u00e1st\u00ed, t\u0159i ale byly b\u011bhem jeho \u00fa\u010dinnosti zru\u0161eny. \u00davodn\u00ed a z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed byla \u010d\u00e1st prvn\u00ed, obecn\u00e1 ustanoven\u00ed, kter\u00e1 obsahovala pr\u00e1vn\u00ed \u00fapravu spole\u010dnou nejen pro dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti z\u00e1kon\u00edku, ale na z\u00e1klad\u011b subsidi\u00e1rn\u00edho vztahu ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku k dal\u0161\u00edm z\u00e1kon\u016fm i pro ob\u010dansk\u00e9 pr\u00e1vo jako takov\u00e9. Dal\u0161\u00ed specializovan\u00e9 \u010d\u00e1sti se v\u011bnovaly pr\u00e1v\u016fm k v\u011bcem, specifick\u00fdm odpov\u011bdnostn\u00edm vztah\u016fm, nabyt\u00ed vlastnictv\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm d\u011bd\u011bn\u00ed a z\u00e1vazk\u016fm. Ve sv\u00e9m posledn\u00edm zn\u011bn\u00ed m\u011bl tuto strukturu:\nObecn\u00e1 ustanoven\u00ed (\u00a7 1\u2013122)\nV\u011bcn\u00e1 pr\u00e1va (d\u0159\u00edve Socialistick\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed a osobn\u00ed vlastnictv\u00ed, \u00a7 123\u2013180)\nzru\u0161eno (d\u0159\u00edve Osobn\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed bytu, jin\u00fdch m\u00edstnost\u00ed a pozemk\u016f, \u00a7 181\u2013221)\nzru\u0161eno (d\u0159\u00edve Slu\u017eby, \u00a7 222\u2013383)\nzru\u0161eno (d\u0159\u00edve Pr\u00e1va a povinnosti z jin\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch \u00fakon\u016f, \u00a7 384\u2013414)\nOdpov\u011bdnost za \u0161kodu a za bezd\u016fvodn\u00e9 obohacen\u00ed (d\u0159\u00edve Odpov\u011bdnost za \u0161kodu a za neopr\u00e1vn\u011bn\u00fd majetkov\u00fd prosp\u011bch, \u00a7 415\u2013459)\nD\u011bd\u011bn\u00ed (d\u0159\u00edve D\u011bd\u011bn\u00ed majetku v osobn\u00edm vlastnictv\u00ed, \u00a7 460\u2013487)\nZ\u00e1vazkov\u00e9 pr\u00e1vo (d\u0159\u00edve neplatila v\u016fbec, \u00a7 488\u2013852k)\nZ\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1, p\u0159echodn\u00e1 a zru\u0161ovac\u00ed ustanoven\u00ed (d\u0159\u00edve Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 ustanoven\u00ed, \u00a7 853\u2013880)\nV hlav\u011b prvn\u00ed byla stanovena p\u016fsobnost z\u00e1kona (okruhy vztah\u016f \u010di situac\u00ed, na kter\u00e9 tento z\u00e1kon dopadal), a to tak, \u017ee upravoval majetkov\u00e9 vztahy pr\u00e1vnick\u00fdch a fyzick\u00fdch osob navz\u00e1jem, vztahy mezi t\u011bmito osobami a st\u00e1tem a vztahy vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z pr\u00e1va na ochranu osobnosti, pokud je speci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kon neupravovala jinak (nap\u0159\u00edklad autorsk\u00e1 pr\u00e1va jsou upravena autorsk\u00fdm z\u00e1konem). Pot\u00e9 n\u00e1sledovaly z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1sady, na kter\u00fdch byl z\u00e1kon vystav\u011bn, zejm\u00e9na z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1sada cel\u00e9ho soukrom\u00e9ho pr\u00e1va \u2013 z\u00e1sada rovn\u00e9ho postaven\u00ed subjekt\u016f soukromopr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f. Z\u00e1kon\u00edk tak\u00e9 reguloval mo\u017enost z\u00e1sahu ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00edch org\u00e1n\u016f (prioritn\u011b soud\u016f, v nal\u00e9hav\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b a pouze pro zachov\u00e1n\u00ed pokojn\u00e9ho stavu org\u00e1n\u016f st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy) do ob\u010danskopr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f i mo\u017enost h\u00e1jit sv\u00e1 pr\u00e1va sv\u00e9pomoc\u00ed.\nV hlav\u011b druh\u00e9 a t\u0159et\u00ed prvn\u00ed \u010d\u00e1sti byly upraveny instituty pr\u00e1vnick\u00e9 a fyzick\u00e9 osoby, v\u010detn\u011b pr\u00e1v na ochranu osobnosti a mo\u017enosti zastoupen\u00ed p\u0159i pr\u00e1vn\u00edch \u00fakonech.\nVelmi d\u016fle\u017eitou ot\u00e1zkou upravenou v hlav\u011b \u010dtvrt\u00e9 byla obecn\u00e1 ustanoven\u00ed pro pr\u00e1vn\u00ed \u00fakony obecn\u011b a zvl\u00e1\u0161t\u011b pak pro smlouvy. Speci\u00e1ln\u00ed ustanoven\u00ed ke smlouv\u00e1m se nach\u00e1zela v \u010d\u00e1sti osm\u00e9, z\u00e1vazkov\u00e9m pr\u00e1vu, v \u010d\u00e1sti prvn\u00ed byly zejm\u00e9na upraveny z\u00e1kladn\u00ed po\u017eadavky na n\u00e1vrh, p\u0159ijet\u00ed, formu smlouvy \u010di mo\u017enost odstoupen\u00ed od n\u00ed. D\u00e1le zde v hlav\u011b p\u00e1t\u00e9 byla komplexn\u00ed \u00faprava v\u0161ech spot\u0159ebitelsk\u00fdch smluv.\nPosledn\u00ed dv\u011b hlavy upravovaly proml\u010den\u00ed, po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed \u010dasu a vymezovaly n\u011bkter\u00e9 obecn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 pojmy, jako je dom\u00e1cnost, v\u011bc (v\u010detn\u011b rozd\u011blen\u00ed na v\u011bci movit\u00e9 a nemovit\u00e9), p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed v\u011bci nebo osoba bl\u00edzk\u00e1.\nV hlav\u011b prvn\u00ed bylo \u0159e\u0161eno nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bcn\u00e9 pr\u00e1vo \u2013 pr\u00e1vo vlastnick\u00e9. V jeho r\u00e1mci se pak rozv\u00e1d\u011blo jeho nab\u00fdv\u00e1n\u00ed, p\u0159ev\u00e1d\u011bn\u00ed na jin\u00e9ho, dr\u017eba i vydr\u017een\u00ed. Ob\u010dansk\u00fdm z\u00e1kon\u00edkem byl obsah tohoto pr\u00e1va ve stylu \u0159\u00edmsk\u00e9ho pr\u00e1va jasn\u011b definov\u00e1n jako pr\u00e1vo v\u011bc dr\u017eet, u\u017e\u00edvat, nakl\u00e1dat s n\u00ed a po\u017e\u00edvat z n\u00ed plody a u\u017eitky. Z\u00e1kon\u00edk tak\u00e9 opakoval z\u00e1sadu obsa\u017eenou ji\u017e v Listin\u011b z\u00e1kladn\u00edch pr\u00e1v a svobod, tedy to, \u017ee v\u0161ichni vlastn\u00edci maj\u00ed stejn\u00e1 pr\u00e1va a povinnosti a je jim poskytov\u00e1na stejn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed ochrana. Na druhou stranu rozv\u00e1d\u011bl i tu z\u00e1sadu, \u017ee vlastnictv\u00ed zavazuje, proto\u017ee obsahuje povinnost za stanoven\u00fdch podm\u00ednek strp\u011bt z\u00e1sah do vlastnick\u00e9ho pr\u00e1va a obsahuje i \u00fapravu sousedsk\u00fdch pr\u00e1v, kdy vlastn\u00edk nesm\u011bl svou v\u011bc\u00ed nad m\u00edru p\u0159im\u011b\u0159enou pom\u011br\u016fm obt\u011b\u017eovat \u010di ohro\u017eovat druh\u00e9. Tak\u00e9 byly regulov\u00e1ny podm\u00ednky vyvlastn\u011bn\u00ed a bylo stanoveno, \u017ee vlastnictv\u00ed byt\u016f upravuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1kon (z\u00e1kon o vlastnictv\u00ed byt\u016f).\nPod\u00edlov\u00e9 spoluvlastnictv\u00ed bylo obsa\u017eeno v hlav\u011b druh\u00e9, spole\u010dn\u00e9 jm\u011bn\u00ed man\u017eel\u016f v hlav\u011b t\u0159et\u00ed. Spoluvlastnictv\u00ed, pokud nebylo dohodnuto jinak, bylo v\u017edy ide\u00e1ln\u00ed, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00fd spoluvlastn\u00edk m\u00e1 na spole\u010dn\u00e9 v\u011bci ide\u00e1ln\u00ed pod\u00edl. Upravena byla i spr\u00e1va spole\u010dn\u00e9 v\u011bci a zru\u0161en\u00ed spoluvlastnictv\u00ed, v\u010detn\u011b p\u0159edkupn\u00edho pr\u00e1va ostatn\u00edch spoluvlastn\u00edk\u016f. Zat\u00edmco pod\u00edlov\u00e9 spoluvlastnictv\u00ed m\u016f\u017ee vzniknout mezi v\u0161emi zp\u016fsobil\u00fdmi subjekty, spole\u010dn\u00e9 jm\u011bn\u00ed man\u017eel\u016f (SJM, d\u0159\u00edve naz\u00fdvan\u00e9 bezpod\u00edlov\u00e9 vlastnictv\u00ed man\u017eel\u016f) jen mezi man\u017eely, tedy nem\u016f\u017ee vzniknout ani mezi registrovan\u00fdmi partnery, a vznik\u00e1 v\u017edy okam\u017eikem uzav\u0159en\u00ed man\u017eelstv\u00ed. Zanik\u00e1 tak\u00e9 spolu s man\u017eelstv\u00edm.\nV hlav\u011b t\u0159et\u00ed jsou upravena pr\u00e1va k ciz\u00edm v\u011bcem, a to jen v\u011bcn\u00e1 b\u0159emena, kdy\u017e z\u00e1stavn\u00ed pr\u00e1vo i zadr\u017eovac\u00ed pr\u00e1vo jsou zvl\u00e1\u0161t\u011b normov\u00e1ny v hlav\u011b \u010dtvrt\u00e9. Krom\u011b z\u00e1stavn\u00edho pr\u00e1va znal ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk i pr\u00e1vo podz\u00e1stavn\u00ed, kdy je zastavena pohled\u00e1vka zaji\u0161t\u011bn\u00e1 p\u016fvodn\u00edm z\u00e1stavn\u00edm pr\u00e1vem a z\u00e1stavou je v\u011bc.\nOdpov\u011bdnost za \u0161kodu je z\u00e1kladn\u00edm odpov\u011bdnostn\u00edm institutem, kter\u00fd ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk znal a kter\u00fd je uplatniteln\u00fd v\u0161eobecn\u011b. V hlavn\u011b prvn\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti byla zakotvena obecn\u00e1 povinnost p\u0159edch\u00e1zen\u00ed \u0161kod\u00e1m, p\u0159\u00edpady, kdy \u0161koda nastane a je za ni n\u011bjak\u00e1 osoba odpov\u011bdn\u00e1, \u0159e\u0161ila hlava druh\u00e1. \u0160lo jak o p\u0159\u00edpady odpov\u011bdnosti obecn\u00e9, kdy\u017e kdokoli poru\u0161\u00ed svou pr\u00e1vn\u00ed povinnost, tak p\u0159\u00edpady odpov\u011bdnosti zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, stanoven\u00e9 nap\u0159\u00edklad za ztr\u00e1tu sv\u011b\u0159en\u00e9 v\u011bci, za \u0161kodu zp\u016fsobenou provozem dopravn\u00edch prost\u0159edk\u016f nebo na vnesen\u00fdch v\u011bcech do ubytovac\u00edch provoz\u016f.\nV hlav\u011b t\u0159et\u00ed bylo upraveno bezd\u016fvodn\u00e9 obohacen\u00ed, tedy p\u0159\u00edpad, kdy n\u011bkdo z\u00edsk\u00e1 na \u00fakor druh\u00e9ho prosp\u011bch, ani\u017e by k tomu byl pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod, takov\u00fd d\u016fvod pozd\u011bji odpadl, \u0161lo o neplatn\u00fd pr\u00e1vn\u00ed \u00fakon nebo o nepoctiv\u00e9 zdroje.\nNabyt\u00ed d\u011bdictv\u00ed bylo hlavou prvn\u00ed stanoveno v\u017edy k okam\u017eiku, kdy zem\u0159el z\u016fstavitel. D\u011bdictv\u00ed nab\u00fdvali d\u011bdicov\u00e9 podle z\u00e1v\u011bti (hlava druh\u00e1), nebo nen\u00ed-li z\u00e1v\u011bti, postupn\u011b podle z\u00e1konn\u00fdch skupin (hlava t\u0159et\u00ed). Pokud takto nikdo d\u011bdictv\u00ed nenabyl, p\u0159ipadlo jako od\u00famr\u0165 st\u00e1tu. V prvn\u00ed hlav\u011b byly tak\u00e9 \u0159e\u0161eny i ot\u00e1zky d\u011bdick\u00e9 nezp\u016fsobilosti, mo\u017enost d\u011bdictv\u00ed odm\u00edtnout, nebo nezd\u00e1rn\u00e9ho potomka vyd\u011bdit. V hlav\u00e1ch t\u0159et\u00ed, \u010dtvrt\u00e9 a p\u00e1t\u00e9 byly je\u0161t\u011b \u0159e\u0161eny ot\u00e1zky spr\u00e1vce d\u011bdictv\u00ed, vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed d\u011bdic\u016f a ochrany d\u011bdice, kter\u00fd spr\u00e1vn\u011b vypo\u0159\u00e1d\u00e1n nebyl. Konkr\u00e9tn\u00ed procesn\u00ed \u00faprava \u0159e\u0161en\u00ed d\u011bdictv\u00ed byla v\u0161ak obsa\u017eena v ustanoven\u00edch ob\u010dansk\u00e9ho soudn\u00edho \u0159\u00e1du, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se nesporn\u00fdch \u0159\u00edzen\u00ed.\nObecn\u00e1 ustanoven\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se z\u00e1vazk\u016f, obligac\u00ed (obligatio), byla obsa\u017eena v hlavn\u011b prvn\u00ed. \u0160lo o pr\u00e1vn\u00ed vztah mezi dv\u011bma subjekty, obecn\u011b naz\u00fdvan\u00fdmi v\u011b\u0159itel a dlu\u017en\u00edk, kter\u00e9 m\u011bly v\u016f\u010di sob\u011b vz\u00e1jemn\u00e1 pr\u00e1va a povinnosti, je\u017e se t\u00fdkala ur\u010dit\u00e9ho objektu vztahu, nap\u0159. v\u011bci. Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee v\u011b\u0159itel m\u011bl pr\u00e1vo na dan\u00e9 pln\u011bn\u00ed od dlu\u017en\u00edka, \u010demu\u017e zrcadlov\u011b odpov\u00edd\u00e1 povinnost dlu\u017en\u00edka toto pln\u011bn\u00ed v\u011b\u0159iteli poskytnout. Dlu\u017en\u00edkova povinnost pak konkr\u00e9tn\u011b mohla spo\u010d\u00edvat v tom, \u017ee m\u011bl n\u011bco d\u00e1t (dare), vykonat (facere), zdr\u017eet se ur\u010dit\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed (omittere) \u010di ur\u010dit\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed strp\u011bt (pati). Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk pak obecn\u011b \u0159e\u0161il ot\u00e1zky vzniku z\u00e1vazku (nej\u010dast\u011bji smlouvou, ale i ze zp\u016fsoben\u00e9 \u0161kody nebo z bezd\u016fvodn\u00e9ho obohacen\u00ed), jeho obsahem, tedy konkr\u00e9tn\u00edmi pr\u00e1vy a povinnostmi, v\u010detn\u011b odpov\u011bdnost\u00ed za vady, stejn\u011b jako mo\u017enost\u00ed jeho zm\u011bny, zaji\u0161t\u011bn\u00ed (nap\u0159. smluvn\u00ed pokutou, ru\u010den\u00edm \u010di z\u00e1stavn\u00ed smlouvou) i z\u00e1niku (p\u0159edev\u0161\u00edm spln\u011bn\u00edm z\u00e1vazku, ale i dohodou, v\u00fdpov\u011bd\u00ed atd.).\nTato obecn\u00e1 ustanoven\u00ed byla pak specifikov\u00e1na u jednotliv\u00fdch smluvn\u00edch druh\u016f, kter\u00e9 byly rozebr\u00e1ny v hlav\u011b druh\u00e9 a\u017e dvac\u00e1t\u00e9 prvn\u00ed, nap\u0159\u00edklad kupn\u00ed smlouva, darovac\u00ed smlouva, smlouva o p\u016fj\u010dce, smlouva o v\u00fdp\u016fj\u010dce, n\u00e1jemn\u00ed smlouva apod. \u0160lo celkem o 19 smluvn\u00edch typ\u016f, bylo ale mo\u017en\u00e9 uzav\u0159\u00edt i smlouvu, kter\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9mu takov\u00e9mu typu neodpov\u00eddala, pak p\u016fjde o smlouvu innomin\u00e1tn\u00ed (nepojmenovanou), kdy se pr\u00e1va a povinnosti na z\u00e1klad\u011b n\u00ed vznikl\u00e1 \u0159\u00eddila t\u00edm smluvn\u00edm typem, kter\u00fd ji byl obsahov\u011b nejbli\u017e\u0161\u00ed.\nSCHELLE, K. - TAUCHEN, J., Ob\u010dansk\u00e9 z\u00e1kon\u00edky: kompletn\u00ed sb\u00edrka ob\u010dansk\u00fdch z\u00e1kon\u00edk\u016f, d\u016fvodov\u00fdch zpr\u00e1v a dobov\u00fdch koment\u00e1\u0159\u016f. Ostrava: Key Publishing, 2012, 1019 s., ISBN 978-80-7418-146-7.\nP\u016fvodn\u00ed zn\u011bn\u00ed ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku z roku 1964\n\u00dapln\u00e9 zn\u011bn\u00ed ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku po novele \u010d. 509/1991 Sb.", "<<>>: Co je Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit? <<>>: Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit je organick\u00e1 slou\u010denina pat\u0159\u00edc\u00ed mezi fosfity. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se ke stabilizaci polymer\u016f, kde slou\u017e\u00ed mimo jin\u00e9 jako antioxidant. Jedn\u00e1 se o fosfit odvozen\u00fd od di-terc-butylfenolu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tris(2,4-di-tert-butylphenyl)phosphite na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lys\u00fd vrch (Opavsk\u00e1 pahorkatina)? <<>>: Lys\u00fd vrch je kopec s nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 296 m, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed ji\u017en\u011b od obce Chucheln\u00e1 u st\u00e1tn\u00ed hranice s Polskem v Opavsk\u00e9 pahorkatin\u011b v okrese Opava v Moravskoslezsk\u00e9m kraji.\nLys\u00fd vrch je nejvy\u0161\u0161\u00edm geografick\u00fdm bodem katastru obce Chucheln\u00e1. Vrch kopce je zalesn\u011bn a u vrcholu je vybudov\u00e1n vodojem pro pot\u0159eby obce Chucheln\u00e1. Z\u00e1padn\u011b pod kopcem je Chuchelensk\u00fd les a silnice s cyklostezkou, turistickou stezkou a nau\u010dnou stezkou Chuchelensk\u00fd les. Severoz\u00e1padn\u00ed svahy obt\u00e9k\u00e1 potok Zbojni\u010dka. Na vrchol kopce vedou jen lesn\u00ed cesty. Kopec a jeho okol\u00ed b\u00fdv\u00e1 ob\u010dasn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n pro z\u00e1vody v orienta\u010dn\u00edm b\u011bhu.", "<<>>: Co je Ilja Bjakin? <<>>: Ilja Vladimirovi\u010d Bjakin (rusky \u0418\u043b\u044c\u044f \u0412\u043b\u0430\u0434\u0438\u043c\u0438\u0440\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0411\u044f\u043a\u0438\u043d, * 2. \u00fanora 1963 v Jekat\u011brinburku, SSSR) je b\u00fdval\u00fd rusk\u00fd hokejov\u00fd obr\u00e1nce, kter\u00fd odehr\u00e1l 57 utk\u00e1n\u00ed v NHL.\nV ml\u00e1de\u017enick\u00fdch kategori\u00edch reprezentoval Sov\u011btsk\u00fd svaz. S t\u00fdmem do 18 let z\u00edskal zlato na juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed Evropy 1981, po\u0159\u00e1dan\u00e9m v SSSR. Za v\u00fdb\u011br do 20 let absolvoval rovn\u011b\u017e dv\u011b mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f \u2013 1982 v USA a Kanad\u011b (4. m\u00edsto, vybr\u00e1n do All star t\u00fdmu) a 1983 v dom\u00e1c\u00edm prost\u0159ed\u00ed (zlato, vybr\u00e1n do All star t\u00fdmu a vyhl\u00e1\u0161en nejlep\u0161\u00edm obr\u00e1ncem).\nDebut v n\u00e1rodn\u00edm t\u00fdmu si odbyl 10.9.1982 v Praze na Poh\u00e1ru Rud\u00e9ho pr\u00e1va proti dom\u00e1c\u00edmu \u010cSSR (4:2). Byl \u010dlenem zlat\u00e9ho mu\u017estva na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Calgary 1988. Startoval tak\u00e9 na MS 1989 ve \u0160v\u00e9dsku (zlato), MS 1990 ve \u0160v\u00fdcarsku (zlato) a MS 1991 ve Finsku (bronz). Celkem za Sov\u011btsk\u00fd svaz odehr\u00e1l 109 utk\u00e1n\u00ed a nast\u0159\u00edlel 21 branek.\nPo rozpadu SSSR hr\u00e1l t\u0159ikr\u00e1t na mistrovstv\u00ed sv\u011bta za Rusko - v letech 1992 v \u010ceskoslovensku (5. m\u00edsto), 1993 v N\u011bmecku (zlato) a 1994 v It\u00e1lii (5. m\u00edsto).\nV mu\u017esk\u00e9 kategorii si poprv\u00e9 zahr\u00e1l v ro\u010dn\u00edku 1979/80, kdy\u017e nastoupil k p\u011bti utk\u00e1n\u00edm ve 4. lize za Kolos Kargapolje. V letech 1980\u201383 hr\u00e1l 2. ligu za mate\u0159sk\u00fd Avtomobilist Sverdlovsk. V nejvy\u0161\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00e9 sout\u011b\u017ei se objevil poprv\u00e9 jako hr\u00e1\u010d HC Spartak Moskva, kde p\u016fsobil t\u0159i roky. V letech 1986\u20131990 hr\u00e1l op\u011bt za Avtomobilist, kter\u00e9mu v prvn\u00ed sezon\u011b pomohl k postupu do prvn\u00ed ligy. Sezonu 1990/91 obl\u00e9kal dres HC CSKA Moskva.\nOd roku 1991 p\u016fsobil v zahrani\u010d\u00ed \u2013 v SC Rapperswil-Jona ve druh\u00e9 \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 lize (1991/92, netradi\u010dn\u011b na pozici \u00fato\u010dn\u00edka) a EV Landshut v n\u011bmeck\u00e9 lize (1992/93). V roce 1993 byl draftov\u00e1n do NHL klubem Edmonton Oilers, v jeho\u017e organizaci odehr\u00e1l ro\u010dn\u00edk 1993/94. P\u0159ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezonou podepsal jako voln\u00fd hr\u00e1\u010d smlouvu se San Jose Sharks, ale i zde str\u00e1vil pouze rok. Dv\u011b sezony pak p\u016fsobil ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9 lize, konkr\u00e9tn\u011b v Malm\u00f6 IF. Sezonu 1997/98 odehr\u00e1l v ni\u017e\u0161\u00ed z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 IHL za Las Vegas Thunder a San Antonio Dragons.\nZ\u00e1v\u011br kari\u00e9ry str\u00e1vil v rusk\u00e9 superlize, kde h\u00e1jil barvy Spartaku Moskva (1998/99), Lada Togliatti (1999-2001), HC CSKA Moskva (2001-2003) a Avangard Omsk (2003). V posledn\u00edm aktivn\u00edm ro\u010dn\u00edku 2003/04 pomohl t\u00fdmu Junos\u0165 Minsk k mistrovsk\u00e9mu titulu v b\u011blorusk\u00e9 lize.\nDebut v NHL (a z\u00e1rove\u0148 prvn\u00ed g\u00f3l) \u2013 6. listopadu 1993 (St. Louis Blues \u2013 EDMONTON OILERS) \u2013 g\u00f3l a dv\u011b asistencepozn: v kolonce play off je u ro\u010dn\u00edku 1991/92 uvedena bilance ze skupiny o udr\u017een\u00ed\nV \u00favodu sezony 2011/12 vedl v Kontinent\u00e1ln\u00ed hokejov\u00e9 lize celek Avtomobilist Jekat\u011brinburg, ale byl ji\u017e v listopadu odvol\u00e1n.\nSyn Michail (narozen 1997) je ml\u00e1de\u017enick\u00fd reprezentant Ruska. Krom\u011b n\u011bj m\u00e1 Bjakin je\u0161t\u011b dv\u011b dcery.\nIlja Bjakin \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nIlja Bjakin \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nIlja Bjakin \u2013 statistiky na NHL.", "<<>>: Co je Imitace (hudba)? <<>>: Imitace v hudb\u011b, resp. v polyfonii, je jeden ze zp\u016fsob\u016f pr\u00e1ce s hudebn\u00edm t\u00e9matem nebo motivem. Imita\u010dn\u00ed technika se hojn\u011b pou\u017e\u00edvala zejm\u00e9na v hudb\u011b obdob\u00ed baroka a spo\u010d\u00edvala v opakov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u010d\u00e1sti skladby (melodie, rytmu apod.).\nP\u016fvodn\u00ed (imitovan\u00e1) melodie se naz\u00fdv\u00e1 proposta (z italsk\u00e9ho \u201en\u00e1vrh\u201c) a jej\u00ed opakov\u00e1n\u00ed (citace) se naz\u00fdv\u00e1 risposta (\u201eodpov\u011b\u010f). Imitace pak m\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fapln\u00e9 a doslovn\u00e9 citov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00ed hudebn\u00ed my\u0161lenky, p\u0159i\u010dem\u017e opakov\u00e1n\u00ed melodie je nezm\u011bn\u011bn\u00e9, ale m\u016f\u017ee rovn\u011b\u017e se jednat o napodoben\u00ed v r\u016fzn\u00fdch obm\u011bn\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad v transponovan\u011b do jin\u00e9 t\u00f3niny, \u010di se zm\u011bn\u011bn\u00fdm t\u00f3norodem (dur/moll). Imitace m\u016f\u017ee prob\u00edhat v t\u00e9m\u017ee nebo jin\u00e9m hlase jako proposta, m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 citov\u00e1na jin\u00fdm n\u00e1strojem, v\u017edy si v\u0161ak zachov\u00e1v\u00e1 p\u016fvodn\u00ed charakter.\nTato technika se pou\u017e\u00edvala hojn\u011b v ran\u011b polyfonn\u00ed hudb\u011b, a zejm\u00e9na pak v obdob\u00ed baroka.\nP\u0159\u00edsn\u00e1 imitace - doslovn\u00e9 citov\u00e1n\u00ed, (i v transposici).\nVoln\u00e1 imitace - zde se mohou rovn\u011b\u017e m\u011bnit melodick\u00e9 intervaly, nebo trv\u00e1n\u00ed not, nap\u0159\u00edklad pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm augmentace a diminuce; m\u016f\u017ee se m\u011bnit takt; anebo m\u016f\u017ee melodie postupovat v inverzi. N\u011bkdy je zachov\u00e1n dokonce pouze rytimck\u00fd p\u016fvodn\u00ed proposty.P\u0159\u00edklady imitace v hudb\u011b jsou k\u00e1nony (nap\u0159. od Johanna Pachelbela), Bachovy fugy a invence a mnoho jin\u00fdch.\n \nZENKL, Lud\u011bk. ABC hudebn\u00edch forem. Praha: Editio B\u00e4renreiter, 2006. 256 s. ISBN 808638533-7.", "<<>>: Co je Kristinehamn? <<>>: Kristinehamn je m\u011bsto v provincii V\u00e4rmland na v\u00fdchod\u011b \u0160v\u00e9dska. V roce 2010 m\u011blo 17 839 obyvatel.\nKristinehamn se nach\u00e1z\u00ed na severn\u00edch b\u0159ez\u00edch jezera V\u00e4nern. Ve m\u011bst\u011b se nach\u00e1z\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstav, jako\u017e i dobr\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed a silni\u010dn\u00ed napojen\u00ed na zbytek zem\u011b. Bl\u00edzk\u00e1 m\u011bsta Karlstad a Karlskoga jsou situov\u00e1ny p\u0159esn\u011b ve st\u0159edu troj\u00faheln\u00edku m\u011bst Oslo, Stockholm a G\u00f6teborg se stejnou vzd\u00e1lenost\u00ed 250 km do ka\u017ed\u00e9ho z nich.\nVe m\u011bst\u011b se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdstava d\u011bl Pabla Picassa a na b\u0159ez\u00edch jezera V\u00e4nern stoj\u00ed 15 metr\u016f vysok\u00e1 socha tohoto um\u011blce. Byla postavena v roce 1965 a je nejvy\u0161\u0161\u00ed sochou Picassa na sv\u011bt\u011b. Nejstar\u0161\u00ed runov\u00fd k\u00e1men v provincii V\u00e4rmland, J\u00e4rsberg, se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 1 km na sever od m\u011bsta.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kristinehamn na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je D\u011bjiny Prahy 1974\u20131980? <<>>: Obdob\u00ed t\u011bchto \u0161esti let (1974 a\u017e 1980) v d\u011bjin\u00e1ch tehdy \u010deskoslovensk\u00e9 metropole symbolizuje rozvoj panelov\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165, zaveden\u00ed metra, v\u00fdstavba magistr\u00e1ly, ale tak\u00e9 tuh\u00e1 normalizace a jist\u00fd \u00fapadek kultury a tv\u016fr\u010d\u00ed svobody.\nJaro a pozd\u011bji l\u00e9to roku 1974 bylo v d\u011bjin\u00e1ch Prahy ve znamen\u00ed mnoha zm\u011bn. 9. kv\u011btna k v\u00fdro\u010d\u00ed 25 let od osvobozen\u00ed \u010ceska a Slovenska Rudou arm\u00e1dou bylo otev\u0159eno metro (prvn\u00ed sedmikilometrov\u00fd \u00fasek z budouc\u00edch n\u011bkolika des\u00edtek celkem t\u0159\u00ed linek) a vy\u0159azeny star\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 tramvaje. 1. \u010dervence pak bylo p\u0159ipojeno dal\u0161\u00edch zhruba 30 obc\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na jihu a v\u00fdchod\u011b m\u011bsta, na severu se v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech naopak hranice neposunuly v\u016fbec. Tato zm\u011bna m\u011bla sv\u016fj v\u00fdznam; byla p\u0159ipravena plocha pro v\u00fdstavbu budouc\u00edch velk\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165, jak\u00fdmi bylo nap\u0159\u00edklad Ji\u017en\u00ed \u010di Jihoz\u00e1padn\u00ed m\u011bsto. Po\u010d\u00edtalo se je\u0161t\u011b i se vznikem velk\u00e9ho s\u00eddli\u0161tn\u00edho celku v oblasti H\u00e1jku a Dub\u010de, od tohoto pl\u00e1nu se v\u0161ak nakonec ustoupilo.\nV silni\u010dn\u00ed doprav\u011b tak\u00e9 doch\u00e1zelo k jist\u00fdm zm\u011bn\u00e1m. Zru\u0161eny byly mnoh\u00e9 tramvajov\u00e9 trat\u011b, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v centru a na jihu m\u011bsta. Za\u010dala se postupn\u011b budovat Severoji\u017en\u00ed magistr\u00e1la a objevily se prvn\u00ed pl\u00e1ny m\u011bstsk\u00e9ho a dal\u0161\u00edch okruh\u016f. Tam, kde okol\u00ed nezm\u011bnilo metro, byly zavedeny alespo\u0148 autobusov\u00e9 linky. Od roku 1979 za\u010dala fungovat nov\u00e1 odbavovac\u00ed hala pra\u017esk\u00e9ho Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed.\nV politice cel\u00e9 zem\u011b m\u011bla dominantn\u00ed postaven\u00ed KS\u010c; mnoz\u00ed lid\u00e9 se syst\u00e9mem jedn\u00e9 vedouc\u00ed strany a permanentn\u00ed vl\u00e1dn\u00ed koalice N\u00e1rodn\u00ed fronty nesouhlasili. Praha tak byla jist\u00fdm centrem odporu v\u016f\u010di re\u017eimu, kter\u00fd p\u0159edstavovala v akademick\u00fdch a kulturn\u00edch kruz\u00edch Charta 77, organizace spisovatel\u016f, herc\u016f a dal\u0161\u00edch osob ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, kter\u00e1 vznikla pr\u00e1v\u011b v metropoli. Aby tehdej\u0161\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed moc manifestovala svoji odhodlanost a jednotu, zalo\u017eila tzv. Antichartu, jej\u00ed\u017e velkolep\u00fd sjezd se ve m\u011bst\u011b o n\u011bco pozd\u011bji t\u00e9\u017e konal.\nTehdej\u0161\u00ed re\u017eim cht\u011bl uk\u00e1zat hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozvoj zem\u011b a z\u00e1rove\u0148 do jist\u00e9 m\u00edry potla\u010dit nespokojenost s nedostatkem spot\u0159ebn\u00edho zbo\u017e\u00ed. Po vzoru z\u00e1padoevropsk\u00fdch zem\u00ed se tedy za\u010daly v metropoli budovat velk\u00e9 obchodn\u00ed domy (Kotva, M\u00e1j, DBK, Krone); a to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b u stanic metra. M\u011bly b\u00fdt uk\u00e1zkou tehdy nejmodern\u011bj\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 architektury. Architekti sice byli z \u010cSSR, v\u00fdstavbu obchodn\u00edch dom\u016f v\u0161ak musely v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech prov\u00e9st firmy ze z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed, vzhledem k nedostatk\u016fm v \u010deskoslovensk\u00e9m stavebnictv\u00ed (hlavn\u011b v technologi\u00edch). Po sv\u00e9m otev\u0159en\u00ed byly nov\u00e9 obchodn\u00ed domy p\u0159edstavov\u00e1ny jako symbol vysp\u011blosti ekonomiky socialistick\u00e9ho re\u017eimu.", "<<>>: Co je Dobra (okres Boles\u0142awiec)? <<>>: Dobra (n\u011bmecky Dobrau) je ves v jihoz\u00e1padn\u00edm Polsku, v Dolnoslezsk\u00e9m vojvodstv\u00ed, v okrese Boles\u0142awiec. Le\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 4 kilometry z\u00e1padn\u011b od Boles\u0142awiec. V roce 2009 m\u011bla Dobra v\u00edce ne\u017e 359 obyvatel.", "<<>>: Co je Miloslav \u010cerm\u00e1k (historik)? <<>>: Miloslav \u010cerm\u00e1k (17. prosince 1941 Olomouc \u2013 8. listopadu 2020 Olomouc) byl \u010desk\u00fd historik a nakladatel. Zam\u011b\u0159oval se na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed d\u011bjiny m\u011bsta Olomouce a st\u0159edomoravsk\u00e9ho regionu.\nRoku 1965 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci (obor d\u011bjepis \u2013 \u010de\u0161tina), o t\u0159i roky pozd\u011bji zde z\u00edskal titul doktora filosofie a v roce 1992 na Masarykov\u011b univerzit\u011b v Brn\u011b v oboru \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin v\u011bdeckou hodnost kandid\u00e1ta v\u011bd. U\u017e od roku 1991 provozoval vlastn\u00ed nakladatelstv\u00ed a vydavatelstv\u00ed Memoria zam\u011b\u0159en\u00e9 na historickou a vlastiv\u011bdnou literaturu a vyd\u00e1val tak\u00e9 vlastiv\u011bdnou revui St\u0159edn\u00ed Morava.\nOlomouck\u00e1 \u0159emesla a obchod v minulosti. Olomouc: Memoria, 2002, 304 s.\nOlomouck\u00e9 hospody, z\u00e1jezdn\u00ed hostince, hotely, vin\u00e1rny a kav\u00e1rny v minulosti. Olomouc: Memoria, 2004, 245 s.\nOlomouck\u00fd orloj. Olomouc: Memoria a Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum v Olomouci, 2005, 80 s.\nD\u011bjiny obce B\u011blkovice-La\u0161\u0165any. B\u011blkovice-La\u0161\u0165any: Memoria, 2008, 223 s.\nSlasti a strasti olomouck\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f v obdob\u00ed gotiky, renesance a baroka. Olomouc: Memoria, 2013, 135 s.\nOlomouc v roce 1968. Olomouc: Memoria, 2015, 227 s.", "<<>>: Co je James Butler, 1. v\u00e9voda z Ormonde? <<>>: James Butler, 1. v\u00e9voda z Ormonde (James Butler, 1st Duke of Ormonde, 1st Marquess of Ormonde, 12th Earl of Ormonde, 5th Earl of Ossory, 1st Earl of Brecknock, 1st Baron Butler) (19. \u0159\u00edjna 1610, Lond\u00fdn, Anglie \u2013 21. \u010dervence 1688, Kingston Lacy, Anglie) byl anglick\u00fd a irsk\u00fd st\u00e1tn\u00edk, vojev\u016fdce a dvo\u0159an ze starobyl\u00e9ho irsk\u00e9ho klanu Butler\u016f, pat\u0159il k v\u00fdznamn\u00fdm osobnostem anglick\u00fdch d\u011bjin 17. stolet\u00ed. Jako vojev\u016fdce kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy se uplatnil v dob\u011b anglick\u00e9 revoluce, \u010dty\u0159ikr\u00e1t byl m\u00edstokr\u00e1lem v Irsku a po obnoven\u00ed monarchie byl dlouholet\u00fdm nejvy\u0161\u0161\u00edm hofmistrem. B\u011bhem sv\u00e9 kari\u00e9ry z\u00edskal titul mark\u00fdze (1642) a v\u00e9vody (1662), byl ryt\u00ed\u0159em Podvazkov\u00e9ho \u0159\u00e1du. P\u0159e\u017eil v\u0161echny sv\u00e9 syny, d\u011bdicem titul\u016f se stal vnuk James Butler, 2. v\u00e9voda z Ormonde (1665-1745), takt\u00e9\u017e vojev\u016fdce a irsk\u00fd m\u00edstokr\u00e1l, pozd\u011bji jako velezr\u00e1dce zbaven\u00fd titul\u016f a majetku.\nPoch\u00e1zel z v\u00fdznamn\u00e9ho irsk\u00e9ho klanu Butler\u016f, titul hrabat jim n\u00e1le\u017eel od roku 1328. Byl vnukem 11. hrab\u011bte z Ormonde, narodil se v Lond\u00fdn\u011b jako syn Thomase Butlera, vikomta Thurlese (1594-1619), kter\u00fd se utopil u b\u0159eh\u016f Irska p\u0159i ztroskot\u00e1n\u00ed lodi. D\u011btstv\u00ed str\u00e1vil v Irsku, po otci pak jako d\u011bdic 11. hrab\u011bte od roku 1619 u\u017e\u00edval titul vikomta Thurlese. Matka jej p\u016fvodn\u011b nechala vychovat katolicky, s t\u00edm ale nesouhlasil Jakub I. s ohledem na vliv Butler\u016f a pov\u011b\u0159il Jamesovou v\u00fdchovou canterbursk\u00e9ho arcibiskupa George Abbota. V roce 1629 se se souhlasem Karla I. o\u017eenil se svou sest\u0159enic\u00ed Elizabeth Preston (1615-1684), dcerou 1. hrab\u011bte z Desmondu. Od ml\u00e1d\u00ed slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b a v roce 1631 byl kapit\u00e1nem j\u00edzdy. V roce 1632 zd\u011bdil titul hrab\u011bte z Ormonde a brzy se za\u0159adil mezi p\u0159edn\u00ed osobnosti, pat\u0159il k bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm irsk\u00e9ho m\u00edstokr\u00e1le hrab\u011bte ze Straffordu a prosazoval politiku Karla I. v Irsku. Od roku 1634 byl \u010dlenem irsk\u00e9 Tajn\u00e9 rady, pot\u00e9 postupoval v arm\u00e1dn\u00edch hodnostech, byl velitelem j\u00edzdy (1638) a gener\u00e1lporu\u010d\u00edkem (1640). V roce 1641 byl vrchn\u00edm velitelem v Irsku a na po\u010d\u00e1tku ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky vedl kr\u00e1lovsk\u00e9 vojsko proti povstalc\u016fm. V roce 1642 byl pov\u00fd\u0161en na mark\u00fdze z Ormonde a v letech 1643-1647 a 1648-1650 byl m\u00edstokr\u00e1lem v Irsku. Po poprav\u011b Karla I. \u017eil s jeho syny v exilu a v roce 1649 obdr\u017eel Podvazkov\u00fd \u0159\u00e1d. V roce 1658 vykonal tajnou misi do Anglie za \u00fa\u010delem zji\u0161t\u011bn\u00ed mo\u017enosti p\u0159\u00edpadn\u00e9ho n\u00e1vratu Stuartovc\u016f na tr\u016fn, jednal tak\u00e9 o podpo\u0159e Francie, byl v kontaktu i se \u0160pan\u011blskem, \u010d\u00edm\u017e m\u011bl z\u00e1sadn\u00ed pod\u00edl na restauraci monarchie a pot\u00e9 jej \u010dekal dal\u0161\u00ed vzestup.\nV roce 1660 byl jmenov\u00e1n lordem nejvy\u0161\u0161\u00edm hofmistrem a v t\u00e9to funkci z\u016fstal a\u017e do smrti. Z\u00e1rove\u0148 t\u00e9ho\u017e roku z\u00edskal anglick\u00fd titul hrab\u011bte z Brecknocku a s n\u00edm zasedl ve Sn\u011bmovn\u011b lord\u016f, v roce 1662 z\u00edskal irsk\u00fd titul v\u00e9vody z Ormonde, od roku 1661 byl tak\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00fdm komo\u0159\u00edm. V letech 1662-1669 byl znovu m\u00edstokr\u00e1lem v Irsku (v letech 1668-1669 ho zastupoval jeho syn Thomas), z funkce byl nakonec propu\u0161t\u011bn po intrik\u00e1ch v\u00e9vody z Buckinghamu. V roce 1670 byl vystaven vra\u017eedn\u00e9mu \u00fatoku zinscenovan\u00e9ho Buckinghamem a znovu se politice v\u011bnoval a\u017e o n\u011bkolik let pozd\u011bji. V letech 1673-1679 byl jedn\u00edm z lord\u016f admirality, spolu se synem Thomasem se v roce 1675 stal \u010dlenem v\u00fdboru Tajn\u00e9 rady pro obchod a kolonie. V letech 1677-1685 byl znovu m\u00edstokr\u00e1lem v Irsku, v roce 1682 byl jmenov\u00e1n \u010dlenem anglick\u00e9 Tajn\u00e9 rady a t\u00e9ho\u017e roku mu byla platnost v\u00e9vodsk\u00e9ho titulu roz\u0161\u00ed\u0159ena i pro Anglii. N\u00e1sledkem nov\u00fdch intrik byl z funkce irsk\u00e9ho m\u00edstokr\u00e1le odvol\u00e1n v roce 1685 a pot\u00e9 \u017eil v \u00fastran\u00ed, ve\u0159ejn\u011b ale vystoupil je\u0161t\u011b naposledy v roce 1687 s kritikou politiky Jakuba II. Zem\u0159el na z\u00e1mku Kingston Lacy (Dorset), kter\u00fd byl majetkem rodu jen velmi kr\u00e1tce (1686-1693). Byl poh\u0159ben ve Westminstersk\u00e9m opatstv\u00ed.\nKrom\u011b vysok\u00fdch funkc\u00ed v politice a u dvora zast\u00e1val tak\u00e9 \u0159adu dal\u0161\u00edch \u010destn\u00fdch post\u016f, byl kancl\u00e9\u0159em univerzity v Dublinu (1645-1653 a 1660-1688) a univerzity v Oxfordu (1669-1688). V letech 1660-1672 byl lordem m\u00edstodr\u017eitelem v hrabstv\u00ed Somerset, od roku 1660 t\u00e9\u017e \u010dlenem Tajn\u00e9 rady ve Skotsku (zde vlastnila statky jeho man\u017eelka). P\u0159i korunovaci Karla II. a Jakuba II. vykon\u00e1val tak\u00e9 \u010destnou funkci korunova\u010dn\u00edho lorda nejvy\u0161\u0161\u00edho hofmistra (Lord High Steward at Coronation) (1661, 1685).\nS man\u017eelkou Elizabeth Preston (1615-1684), kter\u00e1 byla mimo jin\u00e9 d\u011bdi\u010dkou skotsk\u00e9ho titulu baron\u016f z Dingwallu, m\u011bl sedm d\u011bt\u00ed, v\u0161ech p\u011bt syn\u016f zem\u0159elo je\u0161t\u011b p\u0159ed otcem, d\u011bdicem titul\u016f se stal vnuk James Butler, 2. v\u00e9voda z Ormonde.\nD\u011bti:\nThomas Butler, vikomt Thurles (1632-1633)\nThomas Butler, hrab\u011b z Ossory (1634-1680), gener\u00e1l, admir\u00e1l, m\u00edstokr\u00e1l v Irsku\nlord James Butler (1636-1645)\nRichard Butler, 1. hrab\u011b z Arranu (1639-1686), gener\u00e1l, 1662 hrab\u011b z Arranu\nElizabeth Butler (1640-1665), man\u017eel 1660 Philip Stanhope, 2. hrab\u011b z Chesterfieldu, nejvy\u0161\u0161\u00ed komo\u0159\u00ed kr\u00e1lovny Kate\u0159iny\nJohn Butler, 1. hrab\u011b z Gowranu (1644-1677), d\u016fstojn\u00edk, 1676 hrab\u011b z Gowranu\nMary Butler (1646-1710), man\u017eel 1662 William Cavendish, 1. v\u00e9voda z Devonshiru, nejvy\u0161\u0161\u00ed hofmistr\n \n1. v\u00e9voda z Ormonde na webu thepeerage\nRodokmen Butler\u016f v linii v\u00e9vod\u016f z Ormonde Archivov\u00e1no 6. 1. 2016 na Wayback Machine.\n1. v\u00e9voda z Ormonde (Dictionary of National Biography\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, d\u00edl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999), s.", "<<>>: Co je Madeleine Wickhamov\u00e1? <<>>: Madeleine Wickhamov\u00e1, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Madeleine Townley (* 12. prosinec 1969, Lond\u00fdn, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed) je britsk\u00e1 novin\u00e1\u0159ka a spisovatelka. V\u011bt\u0161ina jej\u00edch knih je naps\u00e1na pod pseudonymem Sophie Kinsella.\nZn\u00e1m\u00e1 je p\u0159edev\u0161\u00edm pro svou s\u00e9rii knih B\u00e1je\u010dn\u00e9 nakupov\u00e1n\u00ed a propagac\u00ed tzv. shopaholik\u016f, lid\u00ed z\u00e1visl\u00fdch na nakupov\u00e1n\u00ed.\nNarodila se v Lond\u00fdn\u011b. Studovala na Putney High School a Sherborne School for Girls. Studovala tak\u00e9 hudbu na New College v Oxfordu, ale po prvn\u00edm roce se p\u0159ehl\u00e1sila na obor politika, filozofie a ekonomie (PPE). Nejd\u0159\u00edve pracovala jako finan\u010dn\u00ed \u017eurnalistka, pak se ale za\u010dala orientovat na sv\u011bt fikce.B\u011bhem pr\u00e1ce finan\u010dn\u00ed novin\u00e1\u0159ky, ve sv\u00fdch 24 letech, napsala svou prvn\u00ed knihu. Kniha The Tennis Party (nevyd\u00e1no v \u010cesk\u00e9 republice) byla kritiky i ve\u0159ejnost\u00ed hodnocena velmi pozitivn\u011b a byla okam\u017eit\u011b rozprod\u00e1na. Madeleine publikovala dal\u0161\u00edch 6 knih jako Madeleine Wickham: A Desirable Residence (nevyd\u00e1no v \u010cR), Swimming Pool Sunday (nevyd\u00e1no v \u010cR), The Gatecrasher (Nezvan\u00fd host), The Wedding Girl (Dokonal\u00e1 nev\u011bsta), Cocktails for Three (Koktejl pro t\u0159i) a Sleeping Arrangements (nevyd\u00e1no v \u010cR).\nJej\u00ed prvn\u00ed rom\u00e1n pod pseudonymem Sophie Kinsella (jej\u00ed druh\u00e9 jm\u00e9no a p\u0159\u00edjmen\u00ed jej\u00ed matky za svobodna) byl p\u0159edlo\u017een jej\u00edmu st\u00e1vaj\u00edc\u00edmu nakladateli anonymn\u011b a byl nad\u0161en\u011b p\u0159ijat. Poprv\u00e9 odhalila svou pravou identitu a\u017e kdy\u017e byl v prosinci v roce 2005 vyd\u00e1n rom\u00e1n Can You Keep a Secret? (Dok\u00e1\u017eete udr\u017eet tajemstv\u00ed?).Proslula s\u00e9ri\u00ed rom\u00e1n\u016f o bl\u00e1zniv\u00fdch p\u0159\u00edhod\u00e1ch Becky Bloomwoodov\u00e9, finan\u010dn\u00ed \u017eurnalistce, kter\u00e1 nezvl\u00e1d\u00e1 vlastn\u00ed finance, ale miluje nakupov\u00e1n\u00ed a dost\u00e1v\u00e1 se do \u0159ady groteskn\u00edch situac\u00ed. S\u00e9rie m\u00e1 zat\u00edm \u0161est d\u00edl\u016f a zam\u011b\u0159uje se na Beckyinu posedlost nakupov\u00e1n\u00edm a jej\u00edm dopadem na jej\u00ed soukrom\u00fd \u017eivot. Prvn\u00ed dv\u011b knihy byly pou\u017eity pro naps\u00e1n\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e k filmu B\u00e1je\u010dn\u00fd sv\u011bt shopaholik\u016f a do kin se dostaly v roce 2009 s Islou Fisherovou jako americkou Becky a Hughem Dancym jako Lukem Brandonem.\nJako Sophie tak\u00e9 napsala 5 knih stoj\u00edc\u00edch mimo s\u00e9rii shopaholik\u016f, posledn\u00ed vy\u0161la v roce 2012. Posledn\u00ed d\u00edl shopaholik\u016f Mini Shopaholic (B\u00e1je\u010dn\u00e9 mininakupov\u00e1n\u00ed), vy\u0161el v z\u00e1\u0159\u00ed 2010.\nMadeleine \u017eije v Lond\u00fdn\u011b provdan\u00e1 za Henryho Wickhama kter\u00e9ho potkala v Oxfordu, dnes \u0159editele p\u0159\u00edpravn\u00e9 \u0161koly pro chlapce. Vzali se v roce 1995 a maj\u00ed 4 syny a jednu dceru \u2013 Fredyho (narozen 1997), Huga (narozen 1999), Oscara (narozen 2006), Rexe Williama (narozen 2010) a Sybellu (narozena 22. 12. 2011). Jej\u00ed sestra Gemma Townley je tak\u00e9 spisovatelka.", "<<>>: Co je Space Invaders? <<>>: Space Invaders je ark\u00e1dov\u00e1 videohra zalo\u017een\u00e1 japonsk\u00fdm v\u00fdvoj\u00e1\u0159em Tomohiro Nishikadem (japonsk\u00e9 jm\u00e9no \u682a\u5f0f\u4f1a\u793e\u30bf\u30a4\u30c8) v roce 1978. Hra je pova\u017eov\u00e1na za jednu z p\u0159edch\u016fdc\u016f modern\u00edch her.\nC\u00edlem hry je sest\u0159elov\u00e1n\u00edm zni\u010dit mimozem\u0161\u0165any, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed ovl\u00e1dnout Zemi. Hr\u00e1\u010d m\u00e1 3 \u017eivoty. Po ka\u017ed\u00e9m z\u00e1sahu mimozemsk\u00fdm plavidlem p\u0159ich\u00e1z\u00ed o jeden \u017eivot. K ochran\u011b hr\u00e1\u010de slou\u017e\u00ed 3 (v modern\u00edch verz\u00edch 4) ochrann\u00e9 zdi, kter\u00e9 se postupn\u011b pod v\u00fdst\u0159ely mimozem\u0161\u0165an\u016f a hr\u00e1\u010d\u016f rozpadaj\u00ed. Hr\u00e1\u010d prohr\u00e1v\u00e1 ze dvou d\u016fvod\u016f: bu\u010f se mimozem\u0161\u0165an\u016fm poda\u0159\u00ed p\u0159ist\u00e1t, a nebo hr\u00e1\u010d ztrat\u00ed v\u0161echny 3 \u017eivoty.\nSpace Invaders vytvo\u0159il japonsk\u00fd design\u00e9r Tomohiro Nishikado. Motivac\u00ed mu byl film Star Wars a War of the Worlds. Hra byla p\u016fvodn\u011b dostupn\u00e1 pouze na hrac\u00edch automatech, a\u017e pozd\u011bji byly vytvo\u0159eny i verze pro konzole a stoln\u00ed po\u010d\u00edta\u010de. Bylo vyd\u00e1no v\u00edce ne\u017e sto ofici\u00e1ln\u00edch i neofici\u00e1ln\u00edch r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed Space Invaders pro mnoho platforem.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Space Invaders na anglick\u00e9 (zjednodu\u0161en\u00e9) Wikipedii.", "<<>>: Co je \u017didovsk\u00fd h\u0159bitov v Doln\u00edm Bol\u00edkov\u011b? <<>>: \u017didovsk\u00fd h\u0159bitov v Doln\u00edm Bol\u00edkov\u011b se nach\u00e1z\u00ed asi 800 m jihoz\u00e1padn\u011b od obce na kraji lesa a asi 1 km z\u00e1padn\u011b od zdej\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vky. M\u00e1 rozlohu asi 700 m\u00b2. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.Doba zalo\u017een\u00ed h\u0159bitova nen\u00ed zn\u00e1ma, jeho existence je dolo\u017eena a\u017e v 1. \u010dtvrtin\u011b 18. stolet\u00ed. Nejstar\u0161\u00ed n\u00e1hrobky poch\u00e1zej\u00ed z 18. stolet\u00ed. Poh\u0159b\u00edvalo se zde a\u017e do po\u010d\u00e1tk\u016f 20. stolet\u00ed.V Doln\u00edm Bol\u00edkov\u011b pravd\u011bpodobn\u011b existovalo \u017eidovsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed ji\u017e v 2. polovin\u011b 17. stolet\u00ed, nicm\u00e9n\u011b dolo\u017eeno je a\u017e z po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed 18. Zdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita p\u0159estala existovat podle z\u00e1kona z roku 1890 v roce 1891.\nNa h\u0159bitov\u011b je pochov\u00e1n zakladatel listu Neues Wiener Tagblatt Heinrich Mayer (1835\u20131905).\nSeznam \u017eidovsk\u00fdch h\u0159bitov\u016f v \u010cesku\nSeznam \u017eidovsk\u00fdch pam\u00e1tek Jiho\u010desk\u00e9ho kraje\n\u017didovsk\u00fd zp\u016fsob poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed\n \nH\u0159bitov na www.holocaust.", "<<>>: Co je D\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed? <<>>: D\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed jsou tematick\u00e1 oblast d\u011bjin hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 historick\u00fdm v\u00fdvojem zp\u016fsob\u016f z\u00e1znamu ekonomick\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. D\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00ed ji\u017e v prav\u011bku, kdy se je\u0161t\u011b p\u0159ed vznikem p\u00edsma nap\u0159\u00edklad pomoc\u00ed z\u00e1\u0159ez\u016f zaznamen\u00e1valy po\u010dty kus\u016f dobytka a jin\u00e9ho majetku. Se vznikem p\u00edsma ve starov\u011bku se z\u00e1znamy postupn\u011b zdokonalily a anti\u010dt\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 ji\u017e pou\u017e\u00edvali syst\u00e9m n\u011bkolika navz\u00e1jem prov\u00e1zan\u00fdch \u00fa\u010detn\u00edch knih. Dal\u0161\u00ed rozvoj p\u0159inesl vznik podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed v pozdn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9 It\u00e1lii, obchodn\u00ed velmoci t\u00e9 doby. Nejstar\u0161\u00ed syst\u00e9m podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed se dochoval z Janova z roku 1340, teoretick\u00e9 z\u00e1klady modern\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed vylo\u017eil mnich Luca Pacioli roku 1494. Nez\u00e1visle vzniklo podvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed i ve dvou asijsk\u00fdch zem\u00edch, a sice takzvan\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed dra\u010d\u00ed br\u00e1ny koncem 16. nebo za\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed v mingsk\u00e9 \u010c\u00edn\u011b, nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejbohat\u0161\u00ed ekonomice tehdej\u0161\u00edho sv\u011bta, a v Koreji, kde je korejsk\u00fd syst\u00e9m podvojn\u00e9ho \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed dolo\u017een od konce 18. stolet\u00ed. Dal\u0161\u00ed rozvoj nov\u00fdch syst\u00e9m\u016f \u00fa\u010detnictv\u00ed prob\u00edhal po cel\u00fd novov\u011bk a p\u0159inesl vznik \u0159ady zlep\u0161en\u00ed a region\u00e1ln\u00edch variant \u00fa\u010detnictv\u00ed.\nBritsk\u00fd pr\u016fmysln\u00edk 18. stolet\u00ed Josiah Wedgwood vytvo\u0159il z\u00e1klady n\u00e1kladov\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 mu umo\u017enilo sledovat a rozpo\u010d\u00edt\u00e1vat n\u00e1klady na jednotliv\u00e9 kroky pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby, a t\u00edm se stal i objevitelem pojm\u016f jako re\u017eijn\u00ed n\u00e1klady, \u00faspory z rozsahu a utopen\u00e9 n\u00e1klady. I v t\u00e9to oblasti n\u00e1sledoval rychl\u00fd rozvoj, nap\u0159\u00edklad koncern DuPont po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed zavedl nov\u00e9 ukazatele pro ekonomick\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed podniku a rozpo\u010dty umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00fdch n\u00e1klad\u016f s pl\u00e1novan\u00fdmi, zat\u00edmco Ba\u0165ovy z\u00e1vody ve Zl\u00edn\u011b rozvinuly provozn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed s podrobn\u011b sestavenou kalkulac\u00ed v\u00fdrobk\u016f vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z po\u017eadovan\u00e9 prodejn\u00ed ceny. Postupn\u011b se vymezilo t\u00e9\u017e finan\u010dn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed ur\u010den\u00e9 pro vlastn\u00edky kapit\u00e1lu a umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed srovn\u00e1vat jednotliv\u00e9 podniky p\u0159i obchodov\u00e1n\u00ed na burz\u00e1ch; proto byla b\u011bhem 19. stolet\u00ed rozv\u00edjena v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e1 pravidla \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed spojen\u00e1 s kontrolou nez\u00e1visl\u00fdm auditorem. Na \u00fa\u010detnictv\u00ed m\u011bl d\u00e1le siln\u00fd vliv st\u00e1t, vy\u017eaduj\u00edc\u00ed dodr\u017eov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch postup\u016f v souvislosti s da\u0148ovou povinnost\u00ed podnik\u016f. St\u00e1t tak\u00e9 pou\u017e\u00edval \u00fa\u010detn\u00ed a majetkov\u00e9 z\u00e1znamy pro podchycen\u00ed sv\u00fdch vlastn\u00edch ekonomick\u00fdch aktivit, nap\u0159\u00edklad kamer\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 se od konce 15. stolet\u00ed pou\u017e\u00edvalo v rakousk\u00fdch zem\u00edch. O mezin\u00e1rodn\u00ed sjednocen\u00ed pravidel \u00fa\u010detnictv\u00ed usiluj\u00ed organizace jako V\u00fdbor pro tvorbu mezin\u00e1rodn\u00edch \u00fa\u010detn\u00edch standard\u016f (IASC), zalo\u017een\u00fd v roce 1973.\nB\u011bhem d\u011bjin se zdokonalovala tak\u00e9 technika pro veden\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch z\u00e1znam\u016f a pot\u0159ebn\u00e9 v\u00fdpo\u010dty. Jednou z nejstar\u0161\u00edch pom\u016fcek byl abakus, funguj\u00edc\u00ed na principu posuvn\u00fdch kor\u00e1lk\u016f, jeho\u017e p\u016fvod je pravd\u011bpodobn\u011b byzantsk\u00fd. Prvn\u00ed mechanickou kalkula\u010dku pro s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed a od\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v roce 1642 sestrojil Blaise Pascal. Hromadn\u011b se po\u010d\u00edtac\u00ed stroje za\u010daly vyr\u00e1b\u011bt v 19. stolet\u00ed, prvn\u00edm z nich byl arithmometr Thomase do Colmara. Kombinac\u00ed psac\u00edho a po\u010d\u00edtac\u00edho stroje vytvo\u0159ila firma Burroughs na konci 19. stolet\u00ed \u00fa\u010dtovac\u00ed stroj. Od 60. let 20. stolet\u00ed se za\u010daly pou\u017e\u00edvat tzv. samo\u010dinn\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de, tehdy v\u0161ak velmi n\u00e1kladn\u00e9. Osobn\u00ed po\u010d\u00edta\u010de od konce 70. let 20. stolet\u00ed v\u0161ak byly dostupn\u011bj\u0161\u00ed a \u00fa\u010detn\u00ed software p\u0159\u00edpadn\u011b cel\u00e9 informa\u010dn\u00ed syst\u00e9my podnik\u016f se staly postupn\u011b normou veden\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed.\n\u00da\u010detnictv\u00ed vzniklo jako n\u00e1stroj k \u010d\u00edseln\u00e9mu zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch transakc\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku slou\u017eilo k zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed stavu a pohybu majetku. Nejstar\u0161\u00ed \u00fa\u010detn\u00ed z\u00e1znamy se zachovaly ve form\u011b z\u00e1\u0159ez\u016f do d\u0159eva, kost\u00ed, keramick\u00fdch n\u00e1dob \u010di kamene. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed formou je tzv. vrubovka \u2013 d\u0159ev\u011bn\u00e1 ty\u010d, na kter\u00e9 se z\u00e1\u0159ezem poznamenala pohled\u00e1vka, se\u0159\u00edznut\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho po\u010dtu z\u00e1\u0159ez\u016f se zaznamenala \u00fahrada pohled\u00e1vky. Podobn\u011b se pou\u017e\u00edvaly i provazy, a to prost\u0159ednictv\u00edm uzl\u016f (uzlovka) nebo navl\u00e9k\u00e1n\u00edm drobn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Vznik dokonalej\u0161\u00edch \u00fa\u010detn\u00edch z\u00e1znam\u016f umo\u017enil a\u017e vyn\u00e1lez p\u00edsma.Ve starov\u011bk\u00fdch st\u00e1tech ji\u017e ve 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. slou\u017eilo \u00fa\u010detnictv\u00ed k zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed o produkci a obchodu s obil\u00edm, kter\u00e9 byly soust\u0159ed\u011bny v rukou st\u00e1tu. P\u0159\u00edkladem t\u011bchto \u00fa\u010detn\u00edch z\u00e1znam\u016f jsou hlin\u011bn\u00e9 tabulky z Babylonii nebo z\u00e1pisy na papyrus v Egypt\u011b. Paraleln\u011b se \u00fa\u010detnictv\u00ed rozv\u00edjelo i v Indii a \u010c\u00edn\u011b. Od Babylo\u0148an\u016f a Egyp\u0165an\u016f p\u0159evzali \u00fa\u010detnictv\u00ed \u0158ekov\u00e9, kte\u0159\u00ed transakce zapisovali na papyrus, pozd\u011bji na d\u0159ev\u011bn\u00e9 desky. Krom\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho \u00fa\u010dtuj\u00edc\u00edho subjektu \u2013 st\u00e1tu \u2013 zde p\u016fsobily tak\u00e9 banky v chr\u00e1mech a soukrom\u00ed bank\u00e9\u0159i \u2013 trapezit\u00e9. Ti vedli \u00fa\u010detnictv\u00ed o spr\u00e1v\u011b depozit a \u017eirov\u00e9m styku. K tomu vyu\u017e\u00edvali i \u00fa\u010dty o dvou stran\u00e1ch.Od trapezit\u016f p\u0159evzali p\u0159ibli\u017en\u011b v 2. stolet\u00ed p\u0159. n. l. \u00fa\u010detn\u00ed dovednosti \u0158\u00edman\u00e9, u nich\u017e se objevuje prvn\u00ed syst\u00e9m \u00fa\u010detn\u00edch knih: adversaria (pozn\u00e1mkov\u00e9 knihy) pro denn\u00ed z\u00e1znamy, ze kter\u00fdch se zpravidla m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b p\u0159episovaly z\u00e1znamy do knih codex accepti et expensi (kniha p\u0159\u00edjm\u016f a vyd\u00e1n\u00ed) a codex rationum (kniha \u00fa\u010dt\u016f). Od \u0158\u00edman\u016f p\u0159eb\u00edrali \u00fa\u010detnictv\u00ed i ostatn\u00ed obyvatel\u00e9 na \u00fazem\u00ed \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e i v jej\u00edm sousedstv\u00ed.Samostatn\u00fd v\u00fdvoj prob\u00edhal v \u010c\u00edn\u011b. U\u017e od nejstar\u0161\u00edch dob byl u\u017e\u00edv\u00e1n des\u00edtkov\u00fd syst\u00e9m, rozvoj \u00fa\u010detn\u00edch metod odpov\u00eddal postupn\u00e9mu r\u016fstu st\u00e1tn\u00edch i komer\u010dn\u00edch aktivit. \u010c\u00ednsk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed m\u011blo n\u011bkter\u00e9 specifick\u00e9 charakteristiky plynouc\u00ed z vliv\u016f \u010d\u00ednsk\u00e9 kultury, p\u0159edev\u0161\u00edm konfucianismu a feng-\u0161uej. Typick\u00e1 byla nechu\u0165 k jasn\u00e9mu a ostr\u00e9mu odd\u011blen\u00ed jednotliv\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f a d\u016fraz na celkovou bilanci, pokud mo\u017eno vyrovnanou. Zat\u00edmco pravidla \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b byla relativn\u011b propracovan\u00e1, v soukrom\u00e9 sf\u00e9\u0159e dlouho platily pouze nepsan\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed standardy. \u00da\u010detn\u00ed dynastie \u010cou (1100\u2013476 p\u0159. n. l.) pou\u017e\u00edvali kontrolu v\u00fddaj\u016f, pravideln\u00e9 (desetidenn\u00ed, m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed, ro\u010dn\u00ed) vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed, vl\u00e1dn\u00ed audit. Pou\u017e\u00edvan\u00fd syst\u00e9m jednoduch\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed byl nazv\u00e1n t\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e1 bilan\u010dn\u00ed metoda (san-\u010du \u0165ie-suan). \u00fa\u010detnictv\u00ed bylo jednoduch\u00e9, transakce byly zapisov\u00e1ny do den\u00edk\u016f po sob\u011b, jak n\u00e1sledovaly. Knihy byly uzav\u00edr\u00e1ny s pou\u017eit\u00edm rovnice: p\u0159\u00edjmy (\u017eu) \u2212 v\u00fddaje (\u010dchu) = saldo (j\u00fc).V tchangsk\u00e9m obdob\u00ed \u010d\u00edn\u0161t\u00ed \u00fa\u010detn\u00ed zavedli pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00edch typ\u016f \u00fa\u010detn\u00edch knih: memorandum (cchao liou), den\u00edk (si-liou) a hlavn\u00ed kniha (cung-\u010dching). O ka\u017ed\u00e9 transakci byl po\u0159\u00edzen z\u00e1znam (memorandum). Koncem dne byly z\u00e1znamy zaps\u00e1ny do den\u00edku, p\u0159i\u010dem\u017e pro d\u016fle\u017eit\u00e9 skupiny transakc\u00ed existovaly pod\u0159\u00edzen\u00e9 den\u00edky. Ka\u017ed\u00fdch deset dn\u00ed byly z\u00e1pisy z den\u00edku p\u0159eps\u00e1ny do hlavn\u00ed knihy.Dal\u0161\u00ed tchangskou inovac\u00ed, dolo\u017eenou po\u010d\u00e1tkem 10. stolet\u00ed, bylo rozvinut\u00ed t\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e9 metody v \u010dty\u0159\u010dlennou (\u0161\u2019-cu-fa). V n\u00ed bylo d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed saldo nahrazeno dv\u011bma polo\u017ekami \u2013 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm a kone\u010dn\u00fdm stavem \u00fa\u010dtu. Z\u00e1kladn\u00ed rovnic\u00ed \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e9 metody byla: z\u016fstatek minul\u00e9ho obdob\u00ed (\u0165in-kuan) + nov\u00e9 p\u0159\u00edjmy (sin-\u0161ou) \u2212 platby (kchaj-\u010dchu) = z\u016fstatek (\u0161\u2019-caj). Metoda se v\u00fdrazn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ila v sungsk\u00e9 \u010c\u00edn\u011b a byla standardem pou\u017e\u00edvan\u00fdm ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b mingsk\u00e9 i \u010dchingsk\u00e9 \u010c\u00edny.\nPrincipy sou\u010dasn\u00e9ho podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 krom\u011b pohybu majetku zaznamen\u00e1v\u00e1 tak\u00e9 p\u0159\u00edr\u016fstek \u010di \u00fabytek celkov\u00e9ho kapit\u00e1lu hospoda\u0159\u00edc\u00edho subjektu, poch\u00e1z\u00ed od italsk\u00fdch obchodn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed sv\u00e9 znalosti z\u00edskali pravd\u011bpodobn\u011b z Egypta, Byzance \u010di n\u011bkter\u00e9ho z v\u00fdchodn\u00edch center. Nejstar\u0161\u00edmi doklady pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed jsou \u00fa\u010detn\u00ed knihy obsahuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dty o dvou stran\u00e1ch, u nich\u017e v\u0161ak nelze prok\u00e1zat podvojnost z\u00e1pisu ka\u017ed\u00e9 transakce. Mezi tyto pam\u00e1tky pat\u0159\u00ed fragment \u00fa\u010dtu z roku 1134 zachovan\u00fd v Egypt\u011b nebo \u010d\u00e1st florentinsk\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed knihy bankovn\u00ed spole\u010dnosti z roku 1211. Z roku 1216 poch\u00e1z\u00ed z\u00e1znamy z Florencie obsahuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dty o dvou stran\u00e1ch zaznamenan\u00fdch pod sebou \u2013 pro ka\u017ed\u00e9ho obchodn\u00edho partnera byl vyhrazen jeden \u00fa\u010det, jeho\u017e z\u016fstatek vykazoval pohled\u00e1vku resp. z\u00e1vazek k p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 osob\u011b. Nejstar\u0161\u00ed celistv\u011b zachovan\u00fd syst\u00e9m podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00ed ka\u017edou transakci dvakr\u00e1t v\u0161ak poch\u00e1z\u00ed a\u017e z roku 1340, a to v \u00fa\u010detn\u00edch knih\u00e1ch m\u011bstsk\u00fdch finan\u010dn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f v Janov\u011b.\nVe 14. stolet\u00ed se v Ben\u00e1tk\u00e1ch pou\u017e\u00edvaly zpravidla \u010dty\u0159i \u00fa\u010detn\u00ed knihy \u2013 popisn\u00edk (invent\u00e1\u0159), memori\u00e1l (squartafoglio, vachetta), den\u00edk (giornale) a hlavn\u00ed kniha (quaderno, libro maestro).\nNejstar\u0161\u00ed popis pravidel a princip\u016f podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed poch\u00e1z\u00ed a\u017e z 15. stolet\u00ed. P\u0159ed t\u00edm se \u00fa\u010detn\u00ed dovednosti vyu\u010dovaly zejm\u00e9na v Ben\u00e1tk\u00e1ch, odkud se prost\u0159ednictv\u00edm zde vyu\u010den\u00fdch obchodn\u00edk\u016f \u0161\u00ed\u0159ily do Evropy nap\u0159\u00edklad mezi hansovn\u00ed kupce v N\u011bmecku a severn\u00edch zem\u00edch, ale tak\u00e9 do \u010cech, kam byl v roce 1369 povol\u00e1n Karlem IV. italsk\u00fd po\u010dt\u00e1\u0159 Ceroni.\nSyst\u00e9m podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed poprv\u00e9 popsal Benedetto Cotrugli v roce 1458. Jeho spis Della mercatura e del mercante perfetto v\u0161ak z\u016fstal nevyd\u00e1n a\u017e do roku 1573. Jako tv\u016frce teorie podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed tak proslul Luca Pacioli, jeho\u017e trakt\u00e1t Particularis de computis et scripturis, vydan\u00fd v roce 1494, se stal z\u00e1kladem dne\u0161n\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed. Do sv\u011bta se tak dostal prvn\u00ed popis \u00fa\u010detn\u00edch knih a postupu zapisov\u00e1n\u00ed do nich. Pacioli v n\u011bm popsal ben\u00e1tskou metodu \u00fa\u010detnictv\u00ed. Z\u00e1kladem Pacioliho syst\u00e9mu jsou t\u0159i \u00fa\u010detn\u00ed knihy \u2013 memori\u00e1l (memori\u00e1le), den\u00edk (giornale) a hlavn\u00ed kniha (quaderno). Novinkou je tak\u00e9 doporu\u010den\u00ed prov\u00e1d\u011bt \u00fa\u010detn\u00ed z\u00e1v\u011brku ka\u017edoro\u010dn\u011b, nebo\u0165 do t\u00e9 doby se \u00fa\u010detn\u00ed knihy uzav\u00edraly jen p\u0159i jejich pops\u00e1n\u00ed. Sv\u00fdm spisem Pacioli ovlivnil v\u00fdvoj \u00fa\u010detnictv\u00ed v It\u00e1lii i okoln\u00edch zem\u00edch.Dal\u0161\u00edmi v\u00fdznamn\u00fdmi spisy byly v It\u00e1lii Indirizzo degli Economi z roku 1586, jeho\u017e autorem byl Don Angelo Pietra, popisuj\u00edc\u00ed vytv\u00e1\u0159en\u00ed majetkov\u00e9 a v\u00fdsledkov\u00e9 rozvahy, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed dne\u0161n\u00edmu zp\u016fsobu uzav\u00edr\u00e1n\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch knih, a Quaderno doppio col suo giornale secondo il costume di Venezia z roku 1534, jeho\u017e autorem byl Domenico Manzoni, kter\u00fd byl ve sv\u00e9 dob\u011b obl\u00edben\u00fdm a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm spisem mezi obchodn\u00edky d\u00edky n\u00e1zorn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed obchodn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f. V N\u011bmecku byl v 16. stolet\u00ed nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm spis Wolfganga Schweickera Zwifach Buchhalten, vydan\u00fd v roce 1549 v Norimberku, jeho\u017e p\u0159\u00ednosem byla sborn\u00edkov\u00e1 metoda \u00fa\u010detnictv\u00ed \u2013 v\u0161echny transakce se zapisovaly do pomocn\u00e9 knihy a do hlavn\u00ed knihy se p\u0159en\u00e1\u0161el jen jejich souhrn jednou m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b. V Holandsku byli nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi autory spis\u016f o \u00fa\u010detnictv\u00ed Jan Ympijn Christoffels, kter\u00fd ve spisu Nieuwe instructie z roku 1543 popsal vyu\u017eit\u00ed rozv\u00e1\u017en\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f v procesu z\u00e1v\u011brky a zavedl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fa\u010det z\u00e1soby zbo\u017e\u00ed pro uzav\u00edr\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f zbo\u017e\u00ed, a Simon Stevin.V 17. stolet\u00ed vznikly v\u00fdznamn\u00e9 spisy o \u00fa\u010detnictv\u00ed i ve Francii \u2013 Le Parfait n\u00e9gociant od Jacquese Savaryho a Le Guide des N\u00e9gociants et Teneurs des Livres od Mathieua de la Porte. Pro francouzsk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed bylo typick\u00fdm pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00edce \u00fa\u010detn\u00edch knih ne\u017e v \u00fa\u010detnictv\u00ed italsk\u00e9m. De la Porte ve sv\u00e9m dal\u0161\u00edm spise La science des n\u00e9gocians et teneurs de livres popsal i tzv. jednoduch\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, ve kter\u00e9m se na rozd\u00edl od italsk\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed \u00fa\u010dtovalo soustavn\u011b pouze o pohled\u00e1vk\u00e1ch a dluz\u00edch a p\u0159\u00edjmech a v\u00fddaj\u00edch pen\u011bz. Pohyby ostatn\u00edho majetku se v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby sledovaly ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pomocn\u00fdch knih\u00e1ch.\nS rozvojem podnik\u00e1n\u00ed, obchodu a bankovnictv\u00ed v mingsk\u00e9 \u010c\u00edn\u011b (\u0159ada autor\u016f uv\u00e1d\u00ed mingskou dobu jako obdob\u00ed, kdy se v \u010c\u00edn\u011b objevily prvky kapitalistick\u00e9ho zp\u016fsobu produkce) byla poci\u0165ov\u00e1na nedostate\u010dnost dosavadn\u00edch \u00fa\u010dtovac\u00edch metod.V polovin\u011b 15. stolet\u00ed byla vynalezena sm\u011bsice podvojn\u00e9ho a jednoduch\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed ozna\u010dovan\u00e1 jako t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed (san-\u0165iao \u010dang). T\u0159\u00edd\u00edln\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed pou\u017e\u00edvalo stejnou strukturu t\u0159\u00ed knih \u2013 memorandum, den\u00edk a hlavn\u00ed kniha \u2013 jako dosavadn\u00ed zp\u016fsoby jednoduch\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed. P\u0159i\u010dem\u017e d\u016fraz byl kladen na den\u00edky, obvykle byla pou\u017e\u00edv\u00e1na jejich trojice \u2013 kniha n\u00e1kup\u016f a prodej\u016f (chuo-\u010dching pu), kniha hotovosti (jin-\u010dching pu) a kniha p\u0159evod\u016f a osobn\u00edch \u00fa\u010dt\u016f (wan-laj pu). V tomto syst\u00e9mu byly do den\u00edk\u016f hotovostn\u00ed platby zaznamen\u00e1v\u00e1ny pouze jedn\u00edm z\u00e1pisem, kde\u017eto ostatn\u00ed polo\u017eky, jako pohled\u00e1vky a p\u0159evody, byly za\u00fa\u010dtov\u00e1ny podvojn\u011b. Den\u00edky byly ka\u017ed\u00fdch p\u011bt dn\u016f shrnuty a p\u0159episov\u00e1ny do hlavn\u00ed knihy, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00fdsledn\u00fd z\u016fstatek byl stanoven \u010dty\u0159\u010dlennou metodou. Proto\u017ee hotovostn\u00ed transakce byly zaznamen\u00e1v\u00e1ny jednoduch\u00fdm z\u00e1pisem a ostatn\u00ed podvojn\u00fdm, byl syst\u00e9m nazv\u00e1n t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed.V pozdn\u00edm mingsk\u00e9m obdob\u00ed (1570\u20131640) se objevil mezi bank\u00e9\u0159i, a pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159il i do komer\u010dn\u00ed a v\u00fdrobn\u00ed sf\u00e9ry, zdokonalen\u00fd syst\u00e9m \u201e\u00fa\u010detnictv\u00ed dra\u010d\u00ed br\u00e1ny\u201c (lung-men \u010dang). Pou\u017e\u00edval d\u016fsledn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch operac\u00ed na p\u0159\u00edjmy, v\u00fddaje, pohled\u00e1vky a z\u00e1vazky a podvojn\u00e9 z\u00e1pisy pro v\u0161echny transakce.\nV polovin\u011b 18. stolet\u00ed bylo \u00fa\u010detnictv\u00ed dra\u010d\u00ed br\u00e1ny rozvinuto v pokro\u010dilej\u0161\u00ed \u010dty\u0159d\u00edln\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, se zdokonalen\u00fdm syst\u00e9mem veden\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch knih a klasifikace \u00fa\u010dt\u016f, jeho\u017e kone\u010dn\u00fdmi zpr\u00e1vami byly v\u00fdkaz zisku a ztr\u00e1ty (cchaj-siang) a rozvaha (cchun-kaj).Do druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed pak v \u010c\u00edn\u011b v\u011bt\u0161ina mal\u00fdch a st\u0159edn\u00edch podnikatel\u016f a konzervativn\u011bj\u0161\u00ed a men\u0161\u00ed banky pou\u017e\u00edvala jednoduch\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed zpravidla ve form\u011b \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e9 bilan\u010dn\u00ed metody, men\u0161ina pak vyu\u017e\u00edvala t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Velc\u00ed podnikatel\u00e9 \u00fa\u010dtovali v n\u011bkter\u00e9 z verz\u00ed podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed.Nez\u00e1visle na \u010d\u00ednsk\u00fdch i evropsk\u00fdch \u00fa\u010detn\u00edch postupech dosp\u011bli k objevu podvojn\u00e9ho \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed i obchodn\u00edci v Koreji. Tamn\u00ed syst\u00e9m podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed, nazvan\u00fd sa Kesong do \u010dchibub\u014fp (\uc0ac\uac1c\uce58\ubd80\ubc95, \u56db\u4ecb\u6cbb\u7c3f\u6cd5, \u201e\u010dty\u0159strann\u00e1 kesongsk\u00e1 \u00fa\u010detn\u00ed metoda\u201c) je dolo\u017een kompletn\u00ed sadou \u00fa\u010detn\u00edch knih obchodn\u00edk\u016f z Kesongu, z nich\u017e nejstar\u0161\u00ed poch\u00e1z\u00ed z roku 1786. Korejci pou\u017e\u00edvali syst\u00e9m prvotn\u00edho z\u00e1znamu (memori\u00e1l), p\u0159epsan\u00e9ho do den\u00edku (ilgi, \u65e5\u8a18) a pot\u00e9 do dvou hlavn\u00edch knih, knihy z\u00e1vazk\u016f a pasiv (tchag\u01d4p \u010dang\u010dchek, \u4ed6\u7d66\u9577\u518a) a druh\u00e9 knihy pro aktiva (oesang \u010dang\u010dchek, \u5916\u4e0a\u9577\u518a). Knihy byly uzav\u00edr\u00e1ny zpravidla po roce.\nOd konce 18. stolet\u00ed se objevuj\u00ed pokusy o vylep\u0161en\u00ed podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed \u010di o vytvo\u0159en\u00ed syst\u00e9m\u016f nov\u00fdch. Jedn\u00edm z takov\u00fdch pokus\u016f bylo tzv. zlep\u0161en\u00e9 podvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, jeho\u017e c\u00edlem bylo zaveden\u00ed rozpo\u010dtu do syst\u00e9mu \u00fa\u010detn\u00edch knih. Jeho tv\u016frcem byl v roce 1770 Adam von Heinfeld. Umo\u017e\u0148ovalo nejen zjistit stav majetku a v\u00fdsledek hospoda\u0159en\u00ed, ale bylo mo\u017eno tak\u00e9 sledovat rozd\u00edl mezi p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdmi a skute\u010dn\u00fdmi n\u00e1klady a v\u00fdnosy. V\u00fdznamn\u00fdm p\u0159\u00ednosem bylo \u00fa\u010detnictv\u00ed tabulkov\u00e9 (tabel\u00e1tn\u00ed), zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 jako \u00fa\u010detnictv\u00ed americk\u00e9, jeho\u017e tv\u016frcem byl Edmond Degrange. Popsal jej ve spisech La Tenue les Livres rendue facile z roku 1795 a Nouvelle m\u00e9thode pour tenir des Livres z roku 1804.V Anglii bylo nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm po\u010dinem tzv. anglick\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed Edwarda Thomase Jonese z roku 1795. V 19. stolet\u00ed vzbudily v It\u00e1lii velk\u00fd z\u00e1jem dva nov\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed syst\u00e9my. Prvn\u00edm z nich byla logismografie, syst\u00e9m s po\u010dtvern\u00fdm \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00edm. Jej\u00edm vyn\u00e1lezcem byl Giuseppe Cerboni. C\u00edlem logismografie bylo sledov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledku hospoda\u0159en\u00ed uprost\u0159ed obdob\u00ed bez prov\u00e1d\u011bn\u00ed uz\u00e1v\u011brky. A\u010dkoli byla v roce 1880 zavedena v \u00fa\u010detnictv\u00ed italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, neosv\u011bd\u010dila se a byla v roce 1904 nahrazena podvojn\u00fdm \u00fa\u010detnictv\u00edm. Zcela nov\u00fdm syst\u00e9mem byla tak\u00e9 statmografie, vytvo\u0159en\u00e1 Emanuelem Pisanim v roce 1875. K evidenci hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch transakc\u00ed se pou\u017e\u00edvala kniha syntetick\u00fdch bilanc\u00ed, kter\u00e1 obsahovala jak rozpo\u010det \u2013 p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 p\u0159\u00edjmy a v\u00fddaje, tak i transakce skute\u010dn\u00e9. Krom\u011b toho umo\u017e\u0148ovala i okam\u017eit\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdsledku. Tak\u00e9 statmografie se v praxi neosv\u011bd\u010dila.V N\u011bmecku bylo v 19. stolet\u00ed vytvo\u0159eno a pops\u00e1no n\u011bkolik \u00fa\u010detn\u00edch syst\u00e9m\u016f \u2013 N\u011bmeck\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed S. G. Meissnera v roce 1803, N\u011bmeck\u00e9 gener\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed Siegfrieda Matheuse v roce 1876, spojuj\u00edc\u00ed v\u0161echny \u00fa\u010detn\u00ed knihy do jednoho den\u00edku zvan\u00e9ho Primanota \u010di Prusk\u00e9 podvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 v roce 1832 popsal Joseph Teplitz. Z dne\u0161n\u00edho pohledu bylo nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00ednosem Nov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed Alberta Schiemera z roku 1914, kter\u00e9 p\u0159ineslo \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f, kter\u00e9 byly do t\u00e9 doby ozna\u010dov\u00e1ny pouze n\u00e1zvem. V \u010cech\u00e1ch byl od roku 1858 vyu\u017e\u00edv\u00e1n \u00fa\u010detn\u00ed syst\u00e9m o dvou \u00fa\u010detn\u00edch knih\u00e1ch (den\u00edk a hlavn\u00ed kniha), zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 jako Kheil\u016fv \u00fa\u010detn\u00ed syst\u00e9m, jeho\u017e autorem byl Karel Petr Kheil (otec). Mezi novinky 19. stolet\u00ed se za\u0159adilo i potrojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 popsal Fjodor Ven\u011bdiktovi\u010d Jezerskij v roce 1873. Snahou bylo vy\u010d\u00edslit a zaznamenat zisk \u010di ztr\u00e1tu u ka\u017ed\u00e9 jednotliv\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed transakce.\nRozvoj pr\u016fmyslu v 18. a 19. stolet\u00ed p\u0159inesl nov\u00e9 po\u017eadavky i na \u00fa\u010detnictv\u00ed. Postupn\u011b doch\u00e1zelo k odd\u011blen\u00ed vlastnictv\u00ed podniku a jeho \u0159\u00edzen\u00ed. N\u00e1sledkem toho se dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj \u00fa\u010detn\u00edch syst\u00e9mu rozd\u011blil do dvou v\u011btv\u00ed, a to na \u00fa\u010detnictv\u00ed pro extern\u00ed u\u017eivatele (vlastn\u00edci, akcion\u00e1\u0159i, st\u00e1t) a \u00fa\u010detnictv\u00ed pro intern\u00ed u\u017eivatele (mana\u017ee\u0159i). Zat\u00edmco majitel\u016fm sta\u010dily informace o stavu majetku a n\u00e1r\u016fstu kapit\u00e1lu, mana\u017ee\u0159i pot\u0159ebovali tak\u00e9 krom\u011b t\u011bchto informac\u00ed v\u011bd\u011bt, co m\u00e1 vliv na v\u00fdsledek hospoda\u0159en\u00ed. Do pop\u0159ed\u00ed se tak dost\u00e1v\u00e1 z\u00e1jem podrobn\u011bji sledovat n\u00e1klady podniku.\nZa pr\u016fkopn\u00edka n\u00e1kladov\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed je ozna\u010dov\u00e1n Josiah Wedgwood, kter\u00fd se sna\u017eil ve sv\u00fdch keramick\u00fdch z\u00e1vodech analyzovat n\u00e1klady na materi\u00e1l a pr\u00e1ci pro ka\u017ed\u00fd krok ve v\u00fdrob\u011b, rozpo\u010d\u00edt\u00e1vat na jednotliv\u00e9 produkty n\u00e1klady, kter\u00e9 nelze p\u0159\u00edmo p\u0159i\u0159adit jednotliv\u00fdm v\u00fdrobk\u016fm (re\u017eijn\u00ed n\u00e1klady) a na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto rozbor\u016f stanovovat prodejn\u00ed ceny i c\u00edlov\u00e9 skupiny sv\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Objevil tak\u00e9 \u00faspory z rozsahu a utopen\u00e9 n\u00e1klady.Ji\u017e v 1. polovin\u011b 19. stolet\u00ed p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt dosta\u010duj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed o transakc\u00edch mezi podnikem a extern\u00edmi subjekty, ale je pot\u0159eba tak\u00e9 \u00fa\u010dtovat o jednotliv\u00fdch kroc\u00edch ve v\u00fdrob\u011b. Tyto informace byly po\u017eadov\u00e1ny v tov\u00e1rn\u00e1ch, kde bylo slou\u010deno n\u011bkolik \u0159emesln\u00fdch \u010dinnost\u00ed do jednoho podniku, zejm\u00e9na v textiln\u00edch z\u00e1vodech. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm syst\u00e9mem byl v t\u00e9 dob\u011b Walthamsk\u00fd syst\u00e9m veden\u00ed n\u00e1kladov\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed, poprv\u00e9 zaveden\u00fd ve spole\u010dnosti Boston Manufacturing Company, ve kter\u00e9m byly sledov\u00e1ny odd\u011blen\u011b v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady od n\u00e1klad\u016f na spr\u00e1vn\u00edho \u00fast\u0159ed\u00ed.\nVe 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed se \u00fa\u010detnictv\u00ed rozv\u00edjelo zejm\u00e9na v \u017eelezni\u010dn\u00ed doprav\u011b. C\u00edlem bylo odhalovat nadm\u011brn\u00e9 n\u00e1klady i srovn\u00e1vat jednotliv\u00e9 divize. V\u00fdznamnou osobnost\u00ed byl Albert Fink, kter\u00fd zavedl tunom\u00edli \u2013 jednotku pro sledov\u00e1n\u00ed n\u00e1klad\u016f a \u010dlen\u011bn\u00ed n\u00e1klad\u016f do skupin \u010dty\u0159 kategori\u00ed podle toho, zda byly z\u00e1visl\u00e9 na objemu p\u0159epravy (zvl\u00e1\u0161\u0165 n\u00e1klady na \u00fadr\u017ebu a zvl\u00e1\u0161\u0165 person\u00e1ln\u00ed n\u00e1klady), na vykonan\u00fdch tunom\u00edl\u00edch \u010di se jednalo o fixn\u00ed platby nez\u00e1visl\u00e9 na objemu v\u00fdkon\u016f.Koncem 19. stolet\u00ed se n\u00e1kladov\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ilo i do dal\u0161\u00edch odv\u011btv\u00ed. Mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159il l\u00edstkov\u00fd syst\u00e9m \u00fa\u010detnictv\u00ed (voucher system) pou\u017e\u00edvan\u00fd v ocel\u00e1rn\u011b Edgar Thomson Steel Work, jej\u00edm\u017e majitelem byl Andrew Carnegie. Tento syst\u00e9m spo\u010d\u00edval ve sb\u011bru informac\u00ed o spot\u0159eb\u011b materi\u00e1lu a pr\u00e1ce na jednotku produkce tak, aby byla na sni\u017eov\u00e1n\u00ed n\u00e1klad\u016f produkce zainteresov\u00e1na v\u011bt\u0161ina pracovn\u00edk\u016f.Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed byl pr\u016fkopn\u00edkem novinek v \u00fa\u010detnictv\u00ed koncern DuPont, kde byly krom\u011b nov\u00fdch ukazatel\u016f pro ekonomick\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed podniku zavedeny rozpo\u010dty, jejich\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vy\u017eadovalo porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00fdch n\u00e1klad\u016f s pl\u00e1novan\u00fdmi. Ve 20. letech 20. stolet\u00ed byly v podniku zav\u00e1d\u011bny vnitropodnikov\u00e9 (p\u0159evodn\u00ed) ceny odvozen\u00e9 z tr\u017en\u00edch cen, kter\u00e9 slou\u017eily k z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed p\u0159ed\u00e1vek v\u00fdkon\u016f mezi jednotliv\u00fdmi divizemi tak, aby nakupuj\u00edc\u00ed divize mohla volit mezi extern\u00ed dod\u00e1vkou a n\u00e1kupem z jin\u00e9 divize.V\u00fdrazn\u00fdm zp\u016fsobem se do d\u011bjin \u00fa\u010detnictv\u00ed zapsalo tak\u00e9 provozn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed pou\u017e\u00edvan\u00e9 v Ba\u0165ov\u00fdch z\u00e1vodech ve Zl\u00edn\u011b. Podstatou provozn\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed byly podrobn\u011b sestaven\u00e9 kalkulace jednotliv\u00fdch v\u00fdrobk\u016f vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z po\u017eadovan\u00e9 prodejn\u00ed ceny. Jej\u00edm c\u00edlem bylo nejen stanovit normy spot\u0159eby materi\u00e1lu a pr\u00e1ce na jednotku v\u00fdroby, ale tak\u00e9 stanovit vnit\u0159n\u00ed z\u00fa\u010dtovac\u00ed ceny pro p\u0159evod z\u00e1sob mezi jednotliv\u00fdmi st\u0159edisky. Ka\u017ed\u00e9 z t\u011bchto st\u0159edisek bylo samostatnou jednotkou, jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo vytvo\u0159it zisk, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt rozd\u00edlem mezi kalkulovanou z\u00fa\u010dtovac\u00ed cenou a n\u00e1klady, kter\u00e9 st\u0159edisko mohlo ovlivnit. C\u00edlem provozn\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed bylo tak\u00e9 vytvo\u0159en\u00ed transparentn\u00edho syst\u00e9mu pro odm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed zam\u011bstnanc\u016f odpov\u011bdn\u00fdch za \u0159\u00edzen\u00ed st\u0159ediska.Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se b\u00fdval\u00ed zam\u011bstnanci Ba\u0165ov\u00fdch z\u00e1vod\u016f pokou\u0161eli vytvo\u0159it syst\u00e9m vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Ba\u0165ova provozn\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed, zejm\u00e9na za \u00fa\u010delem sestavov\u00e1n\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fdch z\u00e1v\u011brek, kter\u00e9 se sestavovaly \u010dast\u011bji ne\u017e jednou za rok. Jednodu\u0161\u0161\u00ed variantou byla metoda dopl\u0148kov\u00e9ho \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 vnitropodnikov\u00e9 transakce evidovala pouze jedenkr\u00e1t za sledovan\u00e9 obdob\u00ed. Dokonalej\u0161\u00ed variantou bylo \u00fapln\u00e9 provozn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed, eviduj\u00edc\u00ed vnitropodnikov\u00e9 transakce na speci\u00e1ln\u00edch \u00fa\u010dtech. Pozd\u011bji bylo t\u00e9\u017e ozna\u010dov\u00e1no jako vnitropodnikov\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed.Od 2. pol. 20. stolet\u00ed jsou na \u00fa\u010detnictv\u00ed kladeny vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1roky na lep\u0161\u00ed informa\u010dn\u00ed podporu \u0159\u00edd\u00edc\u00edch osob, zvl\u00e1\u0161t\u011b v pohledu na budoucnost. Vymezuje se tak mana\u017eersk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 je syst\u00e9mem integruj\u00edc\u00edm n\u00e1kladov\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed, rozpo\u010detnictv\u00ed a kalkulace.\nZat\u00edmco v\u00fdvoj n\u00e1kladov\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed prob\u00edhal v souladu s po\u017eadavky a pot\u0159ebami mana\u017eer\u016f, \u00fa\u010detnictv\u00ed pro vlastn\u00edky kapit\u00e1lu \u2013 finan\u010dn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed \u2013 bylo zdokonalov\u00e1no tak, aby bylo mo\u017en\u00e9 srovn\u00e1vat stav majetku a v\u00fdsledky hospoda\u0159en\u00ed v jednotliv\u00fdch podnic\u00edch, zejm\u00e9na p\u0159i obchodov\u00e1n\u00ed s jejich akciemi na burz\u00e1ch. Proto byla ji\u017e b\u011bhem 19. stolet\u00ed vytv\u00e1\u0159ena a sepisov\u00e1na v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e1 pravidla \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed. Sou\u010dasn\u011b byla po\u017eadov\u00e1na kontrola \u2013 ov\u011b\u0159en\u00ed \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti nez\u00e1vislou osobou \u2013 auditorem.V\u00fdznamn\u00fdm extern\u00edm u\u017eivatelem se st\u00e1v\u00e1 i st\u00e1t, kter\u00fd ovliv\u0148uje pravidla \u00fa\u010detnictv\u00ed z d\u016fvodu, \u017ee se na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledku hospoda\u0159en\u00ed stanovuje da\u0148ov\u00e1 povinnost podniku. Se vznikem st\u00e1t\u016f s centr\u00e1ln\u011b \u0159\u00edzenou ekonomikou se objevuje po\u017eadavek st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy na jednotnou podobu v\u00fdkaznictv\u00ed. Takto postupovalo na popud Hjalmara Schachta v roce 1937 nacistick\u00e9 N\u011bmecko, kter\u00e9 podnik\u016fm od ur\u010dit\u00e9 velikosti p\u0159ikazovalo pou\u017e\u00edvat \u00fa\u010dtovou osnovu a postupy \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed z\u00e1vazn\u00e9 pro dan\u00e9 odv\u011btv\u00ed pr\u016fmyslu. Ve 2. pol. 20. stolet\u00ed tak\u00e9 do\u0161lo v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch k zest\u00e1tn\u011bn\u00ed podnik\u016f. \u00da\u010detnictv\u00ed se tak st\u00e1v\u00e1 informa\u010dn\u00ed z\u00e1kladnou pro stanovov\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edch norem spot\u0159eby pr\u00e1ce a materi\u00e1lu.Rozpadem socialistick\u00e9ho bloku v\u0161ak tyto po\u017eadavky ustoupily do pozad\u00ed, a do pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu se dost\u00e1v\u00e1 snaha o mezin\u00e1rodn\u00ed sjednocen\u00ed pravidel \u00fa\u010detnictv\u00ed. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem jsou V\u00fdborem pro tvorbu mezin\u00e1rodn\u00edch \u00fa\u010detn\u00edch standard\u016f (IASC), zalo\u017een\u00e9m v roce 1973, vyd\u00e1v\u00e1ny mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fa\u010detn\u00ed standardy (IAS), od roku 2001 ozna\u010dovan\u00e9 jako mezin\u00e1rodn\u00ed standardy \u00fa\u010detn\u00edho v\u00fdkaznictv\u00ed (IFRS), v roce 2009 dopln\u011bn\u00e9 i o standardy pro mal\u00e9 a st\u0159edn\u00ed podniky (IFRS for SMEs). V sou\u010dasnosti prob\u00edh\u00e1 snaha o sjednocen\u00ed s ostatn\u00edmi v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdmi \u00fa\u010detn\u00edmi principy, zejm\u00e9na s US GAAP, kter\u00e9 jsou rovn\u011b\u017e sv\u011btov\u011b v\u00fdznamn\u00fdm souhrnem \u00fa\u010detn\u00edch pravidel.\nVe st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b byly ve st\u0159edov\u011bku vyu\u017e\u00edv\u00e1ny odli\u0161n\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed syst\u00e9my od \u00fa\u010detnictv\u00ed podnikatel\u016f. Jejich c\u00edlem bylo evidovat p\u0159edpisy \u010d\u00e1stek, kter\u00e9 maj\u00ed b\u00fdt vybr\u00e1ny a z\u00e1znamy o \u00fahrad\u00e1ch t\u011bchto p\u0159edpis\u016f. Krom\u011b toho se tak\u00e9 prov\u00e1d\u011bly soupisy vrchnostensk\u00e9ho majetku. K zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed nab\u00fdvac\u00edch listin a povinnost\u00ed poddan\u00fdch slou\u017eily od 8. stolet\u00ed knihy tradic (tak\u00e9 kopi\u00e1\u0159e \u010di kartel\u00e1\u0159e) nebo za vl\u00e1dy Karlovc\u016f v 9. stolet\u00ed tzv. polyptycha (obsa\u017en\u00e9 spisy). Od 10. stolet\u00ed se do knihy tradic zapisovalo p\u0159\u00edmo.\nNa konci 12. stolet\u00ed dos\u00e1hly majetkov\u00e9 transakce takov\u00fdch rozm\u011br\u016f, \u017ee je bylo nutno systematicky upravovat. K tomu slou\u017eily urb\u00e1\u0159e, obsahuj\u00edc\u00ed soupisy p\u016fdy a trval\u00fd p\u0159edpis v\u0161ech povinnost\u00ed a poddansk\u00fdch d\u00e1vek. P\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 p\u0159\u00edjmy se z urb\u00e1\u0159\u016f opisovaly zpo\u010d\u00e1tku na voln\u00e9 listy, od 15. stolet\u00ed do \u00fa\u010detn\u00edch knih, kde se nalevo evidovala povinnost k pln\u011bn\u00ed a napravo se po zaplacen\u00ed pozna\u010dilo spln\u011bn\u00ed t\u00e9to povinnosti. Na tomto principu je zalo\u017eeno tzv. kamer\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 se od konce 15. stolet\u00ed pou\u017e\u00edvalo v rakousk\u00fdch zem\u00edch. To bylo v roce 1750 na \u010das odsunuto \u00fa\u010detnictv\u00edm podvojn\u00fdm. Od roku 1768 se pou\u017e\u00edvala tzv. zlep\u0161en\u00e1 kamer\u00e1ln\u00ed soustava, jej\u00edm\u017e tv\u016frcem byl Johann Matthias Puecheberg. Zlep\u0161en\u00ed spo\u010d\u00edvalo nap\u0159\u00edklad v zaveden\u00ed pokladn\u00edho den\u00edku, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval p\u0159\u00edjmy a vyd\u00e1n\u00ed evidovat chronologicky. Spojit p\u0159ednosti kamer\u00e1ln\u00edho a podvojn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed se pokusil Friedrich H\u00fcgli, tv\u016frce tzv. konstantn\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed. A\u010dkoli bylo zpo\u010d\u00e1tku oce\u0148ov\u00e1no n\u011bkter\u00fdmi teoretiky, neprosadilo se trvale ani ve spr\u00e1v\u011b Bernsk\u00e9ho kantonu, kde jej H\u00fcgli jako\u017eto jeho spr\u00e1vce zavedl.\nK usnadn\u011bn\u00ed \u00fa\u010detn\u00edch prac\u00ed slou\u017eily od nejstar\u0161\u00edch dob nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed mechanick\u00e9 pom\u016fcky. Jednou z nejstar\u0161\u00edch pom\u016fcek pro po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed je abakus, jednoduch\u00e1 pom\u016fcka zalo\u017een\u00e1 na principu posuvn\u00fdch kor\u00e1lk\u016f, jej\u00ed\u017e p\u016fvod je pravd\u011bpodobn\u011b babyl\u00f3nsk\u00fd.\nP\u0159\u00edstroj, kter\u00fd by automaticky po\u010d\u00edtal, se sna\u017eili vytvo\u0159it Leonardo da Vinci (podle jeho\u017e pozn\u00e1mek a n\u00e1\u010drt\u016f byl sestrojena v 70. letech 20. stolet\u00ed) \u010di Wilhelm Schickart. Za prvn\u00ed prakticky pou\u017eiteln\u00fd po\u010d\u00edtac\u00ed stroj se v\u0161ak pova\u017euje a\u017e mechanick\u00e1 kalkula\u010dka pro s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed a od\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed, kterou v roce 1642 sestrojil Blaise Pascal. Jeho stroj zdokonalil Gottfried Wilhelm Leibniz v roce 1694, jeho\u017e krokov\u00fd kalkul\u00e1tor dok\u00e1zal krom\u011b s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed a od\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b n\u00e1sobit, d\u011blit a po\u010d\u00edtat druhou mocninu. Hromadn\u011b se po\u010d\u00edtac\u00ed stroje za\u010daly vyr\u00e1b\u011bt a\u017e v 19. stolet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e prvn\u00edm z nich byl arithmometr Thomase do Colmara. Proslul\u00fdm se stal jin\u00fd druh arithmometru, jen\u017e sestrojil v roce 1873 W. T. Odhner.V 1. polovin\u011b 20. stolet\u00ed se hojn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily kalkula\u010dky, funguj\u00edc\u00ed na stejn\u00e9m principu jako star\u0161\u00ed po\u010d\u00edtac\u00ed stroje, ale pro u\u017eivatele byly nav\u00edc zdokonaleny kl\u00e1vesnic\u00ed, pomoc\u00ed n\u00ed\u017e se zad\u00e1valy \u010d\u00edslice, a elektromotorem, kter\u00fd nahradil ru\u010dn\u00ed pohon. Kombinac\u00ed psac\u00edho a po\u010d\u00edtac\u00edho stroje sestrojila firma Burroughs v roce 1892 \u00fa\u010dtovac\u00ed stroj. Nejdokonalej\u0161\u00ed formou po\u010d\u00edtac\u00edho stroje byly faktura\u010dn\u00ed stroje, kter\u00e9 dok\u00e1zaly ps\u00e1t jako psac\u00ed stroj, s\u010d\u00edtat v \u0159\u00e1dc\u00edch a sloupc\u00edch a n\u00e1sobit jako kalkula\u010dka.Od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed byly mechanick\u00e9 pom\u016fcky vyu\u017e\u00edv\u00e1ny nejen k pomocn\u00fdm v\u00fdpo\u010dt\u016fm, ale tak\u00e9 k vlastn\u00edm z\u00e1pis\u016fm do \u00fa\u010detn\u00edch knih. P\u0159edch\u016fdcem t\u00e9to mechanizace bylo tzv. propisovac\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed, kter\u00e9 pomoc\u00ed vhodn\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch list\u016f a karbonov\u00e9ho pap\u00edru umo\u017e\u0148ovalo jeden z\u00e1pis sou\u010dasn\u011b propsat na v\u00edce list\u016f. Prvn\u00ed zp\u016fsob propisovac\u00edho \u00fa\u010detnictv\u00ed byl zaveden v roce 1909 firmou Hinz v Berl\u00edn\u011b. Ru\u010dn\u00ed propisovac\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed se stalo z\u00e1kladem pro funkci \u00fa\u010detn\u00edch propisovac\u00edch stroj\u016f, u kter\u00fdch nebylo nutn\u00e9 vypo\u010dten\u00fd v\u00fdsledek ru\u010dn\u011b p\u0159episovat do \u00fa\u010detn\u00edch knih.V 2. polovin\u011b 20. stolet\u00ed se za\u010daly pou\u017e\u00edvat tzv. samo\u010dinn\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de, vybaven\u00e9 d\u011brn\u00fdmi \u0161t\u00edtky nebo bubnov\u00fdmi \u010di p\u00e1skov\u00fdmi pam\u011b\u0165mi. Vysok\u00e9 n\u00e1klady na jejich po\u0159\u00edzen\u00ed a provoz v\u0161ak br\u00e1nily jejich masov\u00e9mu pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. P\u0159evratem tak bylo a\u017e roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed osobn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f od konce 70. let 20. stolet\u00ed. Za\u010dala t\u00edm i nov\u00e1 epocha \u00fa\u010detn\u00edch syst\u00e9m\u016f \u2013 software, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed spoustu ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce p\u0159i veden\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed automatizovat, zefektivnit a integrovat drtivou v\u011bt\u0161inu proces\u016f v podniku do jednoho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu.\n\u010cesk\u00e1BART\u016e\u0160EK, V\u00e1clav. Nad d\u00edlem rakousk\u00e9ho osv\u00edcensk\u00e9ho knihovn\u00edka a bibliografa Michaela Denise (podle exempl\u00e1\u0159\u016f z n\u00e1rodn\u00edho arch\u00edvu). In: 15. ro\u010dn\u00edk odborn\u00e9 konference Problematika historick\u00fdch a vz\u00e1cn\u00fdch kni\u017en\u00edch fond\u016f \u010cech, Moravy a Slezska. : , 2006.\nBLECHA, Josef. Z\u00e1klady \u00fa\u010detn\u00ed evidence (\u00fa\u010detnictv\u00ed). Praha: Karlova universita v Praze, 1960. \nDAVID, Jaroslav. Podvojn\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: E. Weinfurter, 1948. \nDVO\u0158\u00c1KOV\u00c1, Dana. Finan\u010dn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed a v\u00fdkaznictv\u00ed podle mezin\u00e1rodn\u00edch standard\u016f IAS/IFRS. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1085-0. \nFIALA, Josef. D\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: Pragotisk, Peroutka a spol., 1935. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 1. d\u00edl A \u2013 A\u017eiot\u00e1\u017e. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1929. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 2. d\u00edl B \u2013 D\u011bdick\u00e1 da\u0148. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1930. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 3. d\u00edl D\u011bti \u2013 H. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1931. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 4. d\u00edl Ch \u2013 Konsorcium. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1932. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 5. d\u00edl Konstantn\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed \u2013 N\u00e1jemn\u00e9. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1933. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 6. d\u00edl Nakladatelstv\u00ed \u2013 Poji\u0161t\u011bn\u00ed soukrom\u00e9. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1934. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 7. d\u00edl Poji\u0161t\u011bn\u00ed a z\u00e1ruka v\u00fdvozn\u00edch \u00fav\u011br\u016f \u2013 P\u0159\u00edm\u00e9 dan\u011b v \u010cSR. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1935. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 8. d\u00edl P\u0159\u00edm\u00e9 dan\u011b v \u010cSR \u2013 Skladi\u0161tn\u00ed podnik\u00e1n\u00ed. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1936. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 9. d\u00edl Sklo \u2013 Synchronistick\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1937. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 10. d\u00edl \u0160atny \u2013 Vym\u011b\u0159ovac\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed da\u0148ov\u00e9. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1939. \nFUKSA, Josef. Slovn\u00edk obchodn\u011b-technick\u00fd, \u00fa\u010detn\u00ed a da\u0148ov\u00fd, 11. d\u00edl Vyn\u00e1lezy \u2013 \u017divnostensk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: Tiskov\u00e9 podniky \u00dast\u0159edn\u00edho svazu \u010deskoslovensk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f v Praze, 1940. \nGARL\u00cdK, Vratislav. Organizace a \u0159\u00edzen\u00ed do roku 1939. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0160-6. \nGARL\u00cdK, Vratislav; KOPF, Jan; VLACHOVSK\u00dd, Josef; DVO\u0158\u00c1K, Bohuslav. Syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed a organizace Ba\u0165ov\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Ostrava: D\u016fm techniky \u010cSVTS Ostrava, 1990. ISBN 80-02-00318-7. \nHOLE\u010cEK, Ji\u0159\u00ed; KLEISNER, V\u00e1clav. Rukov\u011b\u0165 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: St\u00e1tn\u00ed pedagogick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1971. \nHRADECK\u00dd, Mojm\u00edr; LAN\u010cA, Ji\u0159\u00ed; \u0160I\u0160KA, Ladislav. Mana\u017eersk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2471-3. \nKOUDELA, Ji\u0159\u00ed. Metodika vyu\u010dov\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016fm \u00fa\u010detnictv\u00ed (Z\u00e1klady vnitropodnikov\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed). Praha: Vysok\u00e1 \u0161kola ekonomick\u00e1 v Praze, 1970. \nK\u0158E\u010cEK, Stanislav. Pracoval jsem u Ba\u0165\u016f. Praha: \u010cesk\u00fd komit\u00e9t pro v\u011bdeck\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed, 1992. ISBN 80-02-00938-X. \nMATOU\u0160EK, Franti\u0161ek; \u0160TURSA, Bohumil. \u00davod do jednotn\u00e9ho \u00fa\u010detnictv\u00ed a kalkulace ve v\u00fdrobn\u00edch podnic\u00edch podle p\u0159edpis\u016f platn\u00fdch v \u0158\u00ed\u0161i. Brno: Knihtisk\u00e1rna a nakladatelstv\u00ed Pokorn\u00fd a spol. v Brn\u011b, 1941. \n Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. Praha: Ladislav Hor\u00e1\u010dek \u2013 Paseka, 1998. ISBN 80-7185-057-8. \nPARTYK, Bohuslav. Kr\u00e1tkodob\u00e9 z\u00e1v\u011brky. Praha: Administrace \"Podnikov\u00e9 po\u010detnictv\u00ed\", 1947. \nRAULICH, Hugo. P\u0159\u00edsp\u011bvek k d\u011bjin\u00e1m \u00fa\u010detnictv\u00ed. Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b: Knihtisk\u00e1rna K. Novotn\u00e9ho, cca 1922. \nRYBKA, Zden\u011bk. Z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1sady Ba\u0165ova syst\u00e9mu pro podnikatele a vedouc\u00ed pracovn\u00edky. Praha: Edice TOKO A/S, 1999. ISBN 80-902411-3-1. \nSCHROLL, Rudolf; B\u00c1\u010cA, Jarom\u00edr; JANOUT, Ji\u0159\u00ed. Evidence n\u00e1klad\u016f na v\u00fdrobu a kalkulace vlastn\u00edch n\u00e1klad\u016f v pr\u016fmyslu. Praha: Orbis, 1960. \n\u0160TURSA, Bohumil. Stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed. : Vydavatelsk\u00fd odbor jednot u\u010ditelsk\u00fdch na Morav\u011b \nTRMAL, Franti\u0161ek; MENEC, Josef. \u00da\u010detnictv\u00ed pro kupeck\u00e9 \u0161koly pokra\u010dovac\u00ed a \u00fastavy p\u0159\u00edbuzn\u00e9. Praha: \u010cesk\u00e1 grafick\u00e1 unie, 1928. \nZELEN\u00dd, Milan. Cesty k \u00fasp\u011bchu: trval\u00e9 hodnoty soustavy \u0159\u00edzen\u00ed Ba\u0165a. Zl\u00edn: Univerzita Tom\u00e1\u0161e Bati, 2001. ISBN 80-7318-046-4. Anglick\u00e1BYWATER, Michael; YAMEY, Basil. Historic Accounting Literature: a companion guide. London, Tokyo: , 1982. ISBN 0-85967-647-1. \nLAUWERS, Luc; WILLEKENS, Marleen. Five Hundred Years of Bookkeeping \u2013 A Portrait of Luca Pacioli. In: Tijdschrift voor Ekonomie en Management Vol. XXXIX. : , 1994.\nD\u011bjiny \u00fa\u010detnictv\u00ed v \u010c\u00edn\u011b\nGary Giroux: Accounting History Page (anglicky)\nJana Kot\u011b\u0161ovcov\u00e1: V\u00fdvoj podnikov\u00e9 ekonomiky Archivov\u00e1no 6. 10. 2014 na Wayback Machine. \u2013 studijn\u00ed materi\u00e1l k p\u0159edm\u011btu \u00davod do podnikov\u00fdch financ\u00ed V\u0160FS (2004, tak\u00e9 v PDF Archivov\u00e1no 6. 10. 2014 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Vladislav M\u00fcller (ledn\u00ed hokejista)? <<>>: Vladislav M\u00fcller (10. ledna 1925 \u2013 15. b\u0159ezna 1947) byl \u010deskoslovensk\u00fd hokejov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk. Zem\u0159el na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed utrp\u011bn\u00e9ho p\u0159i utk\u00e1n\u00ed v N\u011bmecku. Byl nejrychlej\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm hokejistou pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed.\nZa reprezentaci \u010ceskoslovenska nastoupil v letech 1945 a\u017e 1947 v 7 utk\u00e1n\u00edch, ve kter\u00fdch dal 4 g\u00f3ly. V lize hr\u00e1l za LTC Praha.\n \nVladislav M\u00fcller \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nPOHNUT\u00c9 OSUDY: Prvn\u00ed trag\u00e9die \u010desk\u00e9ho hokeje.", "<<>>: Co je Hennin? <<>>: Hennin nebo t\u00e9\u017e burgundsk\u00fd \u010depec je vysok\u00e1 ku\u017eelovit\u00e1 d\u00e1msk\u00e1 pokr\u00fdvka hlavy, je\u017e se nosila v 14. a 15. stolet\u00ed. Jeho pojmenov\u00e1n\u00ed je odvozeno z arabsk\u00e9ho slova hanin (mile zn\u011bj\u00edc\u00ed). Tento druh klobouku se nosil p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve francouzsk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, v burgundsk\u00e9m v\u00e9vodstv\u00ed, v N\u011bmecku, v Nizozemsku, v zem\u00edch Koruny \u010desk\u00e9 a v polsk\u00e9m a uhersk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed.\nJeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed je \u00fadajn\u011b spojeno s Isabelou Bavorskou, kter\u00e1 jej m\u011bla m\u00edt na hlav\u011b p\u0159i sv\u00e9m zasnouben\u00ed s francouzsk\u00fdm kr\u00e1lem Karlem VI. v roce 1385.\nByl typick\u00fdm atributem vrcholn\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 kultury. Jednalo se o vysok\u00fd klobouk z tvrd\u00e9ho pap\u00edru nebo \u0161kroben\u00e9ho pl\u00e1tna pota\u017een\u00fd hedv\u00e1b\u00edm \u010di jin\u00fdmi dra\u017e\u0161\u00edmi l\u00e1tkami, prota\u017een\u00fd do homolovit\u00e9 \u0161pi\u010dky. V\u00fd\u0161ka henninu se li\u0161ila podle spole\u010densk\u00e9ho stavu nositelky \u2013 jeden metr pro \u0161lechti\u010dnu, 60 cm pro m\u011b\u0161\u0165anku. Po cel\u00e9 zadn\u00ed stran\u011b henninu, n\u011bkdy i p\u0159es obli\u010dej, spl\u00fdval pr\u016fhledn\u00fd z\u00e1voj, kter\u00fd dosahoval \u010dasto a\u017e k zemi.\nV Nizozemsku se tento klobouk stal sou\u010d\u00e1st\u00ed od\u011bvu \u017een z m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho stavu, je\u017e si ho obl\u00edbily. Aby bylo mo\u017en\u00e9 se s n\u00edm pohodln\u011b pohybovat, m\u011bl podstatn\u011b prost\u0161\u00ed podobu, men\u0161\u00ed kornout a krat\u0161\u00ed a leh\u010d\u00ed rou\u0161ky.\nU n\u00e1s je tento druh klobouku \u010dasto spojov\u00e1n s podobou b\u00edl\u00e9 pan\u00ed.\nTomuto druhu henninu se n\u011bmecky \u0159\u00edkalo h\u00f6rnerhaube, tj. \u010depec s rohy (\u010desky chom\u00faty \u010di rohy), francouzsky coiffure. Dvouroh\u00fd hennin se stal p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed pokr\u00fdvkou hlavy na burgundsk\u00e9m dvo\u0159e. Svoji zvl\u00e1\u0161tn\u00ed podobu z\u00edskal spojen\u00edm n\u00e1ro\u010dn\u011b zdoben\u00e9ho a tvarovan\u00e9ho \u010depce, siln\u011b vyztu\u017een\u00e9ho a upraven\u00e9ho do dvou roh\u016f, s jemnou, v\u011bt\u0161inou pr\u016fhlednou rou\u0161kou. Pat\u0159ily k n\u011bmu i takzvan\u00e9 n\u00e1u\u0161ky neboli ozdoby, je\u017e zakr\u00fdvaly u\u0161i. Hennin \u010dasto kryla ozdobn\u00e1 s\u00ed\u0165ka ze zlat\u00fdch nit\u00ed nebo potah ze vz\u00e1cn\u00e9 l\u00e1tky. Vlasy, kter\u00e9 zakr\u00fdval, byly pevn\u011b sto\u010den\u00e9 na temeni a pom\u00e1haly jej tvarovat. Nad \u010delem pak byly vyholen\u00e9, aby co nejl\u00e9pe vynikl ov\u00e1l tv\u00e1\u0159e.\nTak\u00e9 v p\u0159\u00edpad\u011b dvojit\u00e9ho henninu vznikla v Nizozemsku m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 varianta burgundsk\u00e9ho stylu, jemu\u017e bohat\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed dodalo v\u00e1\u017enost kontrastuj\u00edc\u00ed s dvorskou ok\u00e1zalost\u00ed.Tento druh hennin\u016f se nosil prakticky a\u017e do renesance. Jeden z typ\u016f, zvan\u00fd sturz, byl z\u0159ejm\u011b obvykl\u00fd i v \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.", "<<>>: Co je Jan V\u00e1\u0148a? <<>>: Jan V\u00e1\u0148a (1. b\u0159ezna 1847 B\u011ble\u010d \u2013 17. kv\u011btna 1915 Praha) byl \u010desk\u00fd filolog, st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd profesor, soukrom\u00fd u\u010ditel jazyk\u016f, p\u0159ekladatel a satirick\u00fd b\u00e1sn\u00edk. Vyu\u010doval na \u010ceskoslovansk\u00e9 obchodn\u00ed akademii. Specializoval se na ruskou a anglickou jazykovou oblast. Publikoval u\u010debnice, psal a p\u0159ekl\u00e1dal beletrii, eseje a filosofick\u00e9 studie. V 90. letech vydal n\u011bkolik ostr\u00fdch pamflet\u016f (Kokrhy, M\u00e9 kr\u00e1kory, Kokrhy a kr\u00e1kory), v nich\u017e formou b\u00e1sni\u010dek, epigram\u016f a pozn\u00e1mek kritizoval \u010deskou kulturn\u00ed elitu, p\u0159edev\u0161\u00edm lum\u00edrovce v \u010dele s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm, spolek Svatobor a \u010ceskou akademii. Proti tehdy popul\u00e1rn\u00ed francouzsk\u00e9 kultu\u0159e stav\u011bl anglickou, proti \u201eum\u011bn\u00ed pro um\u011bn\u00ed\u201c vyzdvihoval v\u00fdchovn\u00fd smysl literatury. Na konci \u017eivota byl oce\u0148ovan\u00fd pro hlubokou znalost rusk\u00e9 a anglick\u00e9 poezie a filosofie a pevn\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1sady.\nStudoval v P\u00edsku, pot\u00e9 v Anglii a Rusku. Vyu\u010doval angli\u010dtinu a ru\u0161tinu na \u010ceskoslovansk\u00e9 obchodn\u00ed akademii v Praze i soukrom\u011b.V 90. letech d\u016frazn\u011b vystoupil proti modern\u00edm sm\u011br\u016fm v literatu\u0159e, reprezentovan\u00fdm zejm\u00e9na Jaroslavem Vrchlick\u00fdm a lum\u00edrovci. Vyvolal t\u00edm \u0159adu konflikt\u016f s kulturn\u00edmi spolky (Svatobor, \u010cesk\u00e1 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed) i s konkr\u00e9tn\u00edmi p\u0159edstaviteli ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota.Byl zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zevn\u011bj\u0161kem \u2014 na ulici nosil \u0161\u00e1lu na ramenou a anglickou \u010dapku.Ke konci \u017eivota, kdy\u017e n\u011bkdej\u0161\u00ed liter\u00e1rn\u00ed spory zapadly do historie, byl V\u00e1\u0148a oce\u0148ovan\u00fd pro hlubok\u00e9 znalosti rusk\u00e9 a anglick\u00e9 poezie a filosofie, kterou se sna\u017eil zpopularizovat v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Sv\u00fdmi pracemi p\u0159ibli\u017eoval \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 spisovatele a myslitele. Navzdory v\u00fdbojn\u00e9 a polemick\u00e9 povaze byl prost\u00fd a skromn\u00fd; v\u017edy bojoval ne za vlastn\u00ed popularitu, ale za my\u0161lenky, o nich\u017e byl p\u0159esv\u011bd\u010den.Zem\u0159el n\u00e1hle na mrtvici v kav\u00e1rn\u011b na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, nedaleko sv\u00e9ho bydli\u0161t\u011b. Byl poh\u0159ben na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech.\nV\u00e1\u0148a byl p\u0159edev\u0161\u00edm autorem \u0159ady jazykov\u00fdch u\u010debnic a p\u0159eklad\u016f. Tiskem vych\u00e1zely i jeho eseje a p\u0159edn\u00e1\u0161ky na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata, nap\u0159. o skotsk\u00e9m b\u00e1sn\u00edku Robertu Burnsovi, spisovatelce George Eliotov\u00e9, svat\u00e9m Bernardovi, osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m c\u00edt\u011bn\u00ed v historii.Psal i pod pseudonymy Abraham Kobliha a J. V. Prachatick\u00fd.Samostatn\u011b vydal mj. jazykov\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky:\nMluvnice jazyka rusk\u00e9ho (1876)\nAnglicky snadno a rychle (1895)\nKapesn\u00ed slovn\u00edk \u010desko-anglick\u00fd pro \u0161kolu, p\u00eds\u00e1rnu a d\u016fm (1907)\n\u010cech v Anglii i Americe (1913), konverza\u010dn\u00ed p\u0159\u00edru\u010dkaEseje a jin\u00e9 origin\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce:\nMezi purit\u00e1ny : z upom\u00ednek na Skotsko (1882)\nAnglicko-rusk\u00fd humor pro \u010desk\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed (1884)\nZlomky a stromky ; Enthusiasm lidskosti (1894, ve\u0159ejn\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka)\nAlbion hrd\u00fd a lidsk\u00fd (1896)K jeho satirick\u00fdm pamflet\u016fm pat\u0159\u00ed:\nKokrhy / b\u00e1snick\u00e1 drchanka Abrahama Koblihy (1891). V b\u00e1sn\u00edch projevuje r\u00e1zn\u00fd vtip a zdrav\u00fd rozum. Kritizuje konzervativn\u00ed stranu, hrabivost a jin\u00e9 ne\u0161vary, prosazuje poctivou pr\u00e1ci a pokrok v\u011bdy. Stav\u00ed se proti napodobov\u00e1n\u00ed Victora Huga v novodob\u00e9m b\u00e1snictv\u00ed. Proti dobov\u00e9mu realismu a naturalismu \u017e\u00e1d\u00e1 n\u00e1vrat k star\u0161\u00ed romanticko-vlasteneck\u00e9 poezii, kter\u00e1 je podle n\u011bj n\u00e1rodn\u011b-v\u00fdchovn\u00fd prost\u0159edek, nikoli hodnota sama o sob\u011b. Podle Bohuslava \u010cerm\u00e1ka se V\u00e1\u0148a stal n\u00e1sledovn\u00edkem Karla Havl\u00ed\u010dka a J. J. Kol\u00e1ra, jejich\u017e odvaze se vyrovnal, by\u0165 s n\u011bkter\u00fdmi jeho z\u00e1v\u011bry (zejm\u00e9na o smyslu literatury) nesouhlasil.\nM\u00e9 Kr\u00e1kory : Na oslavu dvoulet\u00e9ho b\u00e1snick\u00e9ho jubiela Abrahama Koblihy (1893)\nPl\u00e1\u010d spravedlnosti \u010desk\u00e9 : odpov\u011b\u010f \u0158iditelstv\u00ed \"Svatoboru\" (Jir\u00e1sek, Sl\u00e1dek, Vrchlick\u00fd aj.) a \u010ctvrt\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b \u010cesk\u00e9 akademie nauk (Vrchlick\u00fd, Sl\u00e1dek, Jir\u00e1sek aj.) (1896)\nKokrhy a kr\u00e1kory : Ohlas nejmlad\u0161\u00edho b\u00e1snick\u00e9ho pokolen\u00ed (1896, 1897). Na \u00favod cituje dopis od Jaroslava Vrchlick\u00e9ho, v n\u011bm\u017e tento b\u00e1sn\u00edk jm\u00e9nem \u010cesk\u00e9 akademie oznamuje, \u017ee u\u017e nebude reagovat na \u017e\u00e1dn\u00e1 V\u00e1\u0148ova pod\u00e1n\u00ed. Zbytek knihy obsahuje mno\u017estv\u00ed epigram\u016f, n\u011bkdy dopln\u011bn\u00fdch mottem nebo pozn\u00e1mkami pod \u010darou, v nich\u017e V\u00e1\u0148a kritizuje nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed \u201enepravosti\u201c v \u010desk\u00e9 kultu\u0159e.P\u0159elo\u017eil mj.:\nJohn Stuart Mill: O individualit\u011b (1880)\nJohn Stuart Blackie: Sebevychov\u00e1n\u00ed : pou\u010den\u00ed na dr\u00e1hu \u017eivota mlad\u00fdm mu\u017e\u016fm a studuj\u00edc\u00edm (1881, 1897)\nAlexander Neilson Cumming: D\u016fle\u017eitost politick\u00e9 ekonomie pro pokolen\u00ed lidsk\u00e9 (1882)\nJohn Caird: N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ve v\u0161edn\u00edm \u017eivot\u011b (1882)\nCharles Dickens: Dombey a syn (1883)\nHenry Thomas Buckle: D\u011bjiny vzd\u011blanosti v Anglii (1886)\nJonathan Swift: Gullivera cestov\u00e1n\u00ed do mnoh\u00fdch a vzd\u00e1len\u00fdch kon\u010din sv\u011bta (1895)\nJohn Lubbock: Radosti \u017eivota (1897)\nJohn Barrow: Car Petr Velik\u00fd (1902)\nLewis Carroll: Mal\u00e9 Eli\u0161ky zem\u011b div\u016f a p\u0159\u00edhod (Alice's Adventures in Wonderland, 1902)\nSv\u011btem : sborn\u00edk pro rozhledy v literatu\u0159e, v\u011bd\u011b, politice a pedagogice v Evrop\u011b v\u016fbec, v zem\u00edch slovansk\u00fdch zvl\u00e1\u0161t\u011b (sb\u00edrka p\u0159elo\u017een\u00fdch prac\u00ed r\u016fzn\u00fdch autor\u016f, vych\u00e1zela v n\u011bkolika d\u00edlech v 80. a 90. letech)\nCo je epigr\u00e1mek?\n(Odpov\u011b\u010f Ign\u00e1tu Hermanovi na jeho neslu\u0161nou pozn\u00e1mku: Snad nemysl\u00edte, \u017ee jsou va\u0161e epigramy um\u011bn\u00ed.)\nCo je p\u00edse\u0148?+)\n(V\u011bnov\u00e1no b\u00e1sn\u00edk\u016fm a b\u00e1sn\u00ed\u0159k\u00e1m do 20 let.)\nVyvol\u00e1no Sl\u00e1dkov\u00fdmi \u201eP\u00edsn\u011bmi\" ve \u201eZlat\u00e9 Praze\" v kv\u011btnu 1891.*) Jako na mlyn\u00e1\u0159i mouka, tak i na mn\u011b uv\u00e1zl pr\u00e1\u0161ek z m\u00e9ho \u0159e\u010diu\u010ditelsk\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed. \u201ePorti\u0165\" znamen\u00e1 v ru\u0161tin\u011b kazit; porti\u010d = kazitel.", "<<>>: Co je P\u0159\u00edpad Babice? <<>>: P\u0159\u00edpad Babice je ozna\u010den\u00ed pro ud\u00e1losti, kter\u00e9 souvisely s vra\u017edou t\u0159\u00ed funkcion\u00e1\u0159\u016f MNV v Babic\u00edch na T\u0159eb\u00ed\u010dsku v \u010dervenci 1951. Podle St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti (StB) ji provedla protist\u00e1tn\u00ed skupina \u0159\u00edzen\u00e1 ze zahrani\u010d\u00ed. Tato vra\u017eda pak byla z\u00e1minkou k likvidaci a diskreditaci p\u0159edev\u0161\u00edm roln\u00edk\u016f a kn\u011b\u017e\u00ed. Byly zat\u010deny des\u00edtky lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli ve vykonstruovan\u00fdch procesech odsouzeni k vysok\u00fdm trest\u016fm odn\u011bt\u00ed svobody a k trest\u016fm smrti. Na seznamu ob\u011bt\u00ed justi\u010dn\u00edch vra\u017ed spojen\u00fdch s babick\u00fdm p\u0159\u00edpadem jsou i t\u0159i katoli\u010dt\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed.\nDo t\u00e9 doby byly monstrprocesy vedeny proti ji\u017e d\u0159\u00edve organizovan\u00fdm skupin\u00e1m (politick\u00fdm, c\u00edrkevn\u00edm nebo vojensk\u00fdm). Babick\u00e9 procesy byly vedeny proti um\u011ble vytvo\u0159en\u00fdm skupin\u00e1m a jejich c\u00edlem bylo zastra\u0161it c\u00edrkev a rozvr\u00e1tit selsk\u00e9 rody na z\u00e1padn\u00ed Morav\u011b.\nPo roce 1989 se v m\u00e9di\u00edch objevily spekulace, \u017ee celou akci, po\u010d\u00ednaje zalo\u017een\u00edm a organizov\u00e1n\u00edm tzv. odbojov\u00e9 skupiny a kon\u010de trojn\u00e1sobnou vra\u017edou, zorganizovala sama StB a samotn\u00e9 vra\u017ed\u011bn\u00ed provedl jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, agent provokat\u00e9r StB Ladislav Mal\u00fd. Nen\u00ed v\u0161ak dolo\u017eeno, \u017ee Ladislav Mal\u00fd skute\u010dn\u011b byl agentem StB.\nDne 25. \u00fanora 1951 nav\u0161t\u00edvil Ladislav Mal\u00fd sv\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka z gymnazi\u00e1ln\u00edch studi\u00ed p\u00e1tera Jana Bulu, administr\u00e1tora farnosti Rokytnice nad Rokytnou. Mal\u00fd byl oble\u010den\u00fd v uniform\u011b SNB a tvrdil, \u017ee slou\u017e\u00ed v B\u0159eclavi. Den nato (26. \u00fanora 1951) svou v\u00fdpov\u011b\u010f zm\u011bnil a tvrdil, \u017ee se vrac\u00ed ileg\u00e1ln\u011b ze zahrani\u010d\u00ed, prod\u011blal v\u00fdcvik ve V\u00eddni, m\u00e1 \u0161est spole\u010dn\u00edk\u016f a \u017ee maj\u00ed osvobodit z internace a p\u0159ev\u00e9st do zahrani\u010d\u00ed pra\u017esk\u00e9ho arcibiskupa Josefa kardin\u00e1la Berana.Pozd\u011bji Mal\u00fd Bulovi tvrdil, \u017ee Berana ji\u017e unesli a chystaj\u00ed se jej odv\u00e9zt za hranice a \u017ee se arcibiskup chce p\u0159ed p\u0159echodem hranic vyzpov\u00eddat. A prov\u00e9st by to m\u011bl Bula. Bula Mal\u00e9mu nejprve v\u011b\u0159il, posl\u00e9ze byl v\u0161ak varov\u00e1n far\u00e1\u0159em z Jarom\u011b\u0159ic nad Rokytnou, P. Janem Podvesk\u00fdm, kter\u00e9ho varoval ji\u017e d\u0159\u00edve jeho zn\u00e1m\u00fd Josef O\u0161mera, \u010dlen KS\u010c. 28. dubna 1951 se Bula setkal s Mal\u00fdm naposledy, \u017e\u00e1dost Mal\u00e9ho odm\u00edtl a 30. dubna 1951 byl zat\u010den. Zat\u010den\u00ed P. Buly m\u011blo souvislost se zat\u00fdk\u00e1n\u00edm po akci Ladislava Mal\u00e9ho v Heraltic\u00edch. Ne\u0161lo tedy o reakci na Bulovo odm\u00edtnut\u00ed, ale Bulovo jm\u00e9no se objevilo po prvn\u00edch zat\u010den\u00edch mezi v\u00fdslechy.\nS podobnou \u017e\u00e1dost\u00ed o spolupr\u00e1ci (ve v\u011bci zpov\u011bdi Berana) se Mal\u00fd obr\u00e1til i na far\u00e1\u0159e v Babic\u00edch, P. V\u00e1clava Drbolu. Tak\u00e9 Drbola na doporu\u010den\u00ed Podvesk\u00e9ho p\u0159eru\u0161il s Mal\u00fdm ve\u0161ker\u00e9 styky a 17. \u010dervna 1951 byl zat\u010den. Drbolovo zat\u010den\u00ed bylo od\u016fvodn\u011bno v\u00fdpov\u011bd\u00ed dal\u0161\u00edho z kn\u011b\u017e\u00ed, P. Opletala z Moravsk\u00fdch Bud\u011bjovic.\nV prvn\u00edm obdob\u00ed pom\u00e1hal Mal\u00e9mu Drahoslav N\u011bmec, od 15. dubna 1951 a\u017e do sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed 1. kv\u011btna 1951. Od 15. kv\u011btna 1951 spolupracoval s Mal\u00fdm Anton\u00edn Plichta star\u0161\u00ed, kter\u00fd byl na \u00fat\u011bku p\u0159ed bezpe\u010dnost\u00ed. Od 30. kv\u011btna 1951 pom\u00e1hal Mal\u00e9mu tak\u00e9 uprchl\u00fd roln\u00edk Anton\u00edn Mityska. Na konci \u010dervna 1951 donutil Anton\u00edn Plichta k odchodu do ilegality celou svoji rodinu, v\u010detn\u011b Anton\u00edna Plichty mlad\u0161\u00edho, Stanislava Plichty, dcery a \u017eeny. Do t\u00e9 doby s Mal\u00fdm ve skupin\u011b nebo samostatn\u011b podnikali r\u016fzn\u00e9 men\u0161\u00ed akce (sabot\u00e1\u017ee, zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed).\nVe\u010der 2. \u010dervence 1951 se v babick\u00e9 \u0161kole se\u0161li funkcion\u00e1\u0159i m\u00edstn\u00edho MNV k porad\u011b. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy \u00fato\u010dn\u00edci. T\u0159i ze \u010dty\u0159 funkcion\u00e1\u0159\u016f (Tom\u00e1\u0161 Kucht\u00edk, p\u0159edseda MNV a MO KS\u010c, Josef Roupec, m\u00edstop\u0159edseda MNV, \u010dlen KS\u010c a Bohum\u00edr Netoli\u010dka, pokladn\u00edk MNV, \u010dlen KS\u010c \u2013 ale m\u011bl c\u00edrkevn\u00ed katolick\u00fd poh\u0159eb v chr\u00e1mu sv. Martina v T\u0159eb\u00ed\u010di v p\u00e1tek 6. \u010dervence 1951) byli zast\u0159eleni, jeden (Franti\u0161ek Bl\u00e1ha, p\u0159edseda m\u00edstn\u00edho ak\u010dn\u00edho v\u00fdboru N\u00e1rodn\u00ed fronty, KS\u010c) byl post\u0159elen. Kucht\u00edk a Roupec byli do roku 1948 \u010dleny soci\u00e1ln\u00ed demokracie.\nFunkcion\u00e1\u0159i MNV\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nNa c\u00edrkevn\u00edm poh\u0159bu Josefa Roupce sv\u00e9voln\u011b promluvil i p\u0159\u00edtomn\u00fd komunistick\u00fd ministr V\u00e1clav Kopeck\u00fd, \u010d\u00edm\u017e p\u0159eru\u0161il c\u00edrkevn\u00ed ob\u0159ad, na\u010de\u017e celebruj\u00edc\u00ed p\u00e1ter Jan Podvesk\u00fd ode\u0161el od hrobu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 byl zat\u010den za \u00fadajnou ur\u00e1\u017eku ministra. Jin\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed Josefa Hr\u016fzy hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee promluvil Gr\u00ed\u0161a Spurn\u00fd, nikoliv Kopeck\u00fd. Z\u00e1du\u0161n\u00ed m\u0161e za Bohum\u00edra Netoli\u010dku v chr\u00e1mu p\u00e1n\u011b sv. Martina v T\u0159eb\u00ed\u010di v sobotu 7. \u010dervence 1951 se nemohl z\u00fa\u010dastnit.\nPodle protokol\u016f StB st\u0159\u00edleli Ladislav Mal\u00fd (z pistole) a Anton\u00edn Mityska (ze samopalu), zat\u00edmco Anton\u00edn a Stanislav Plichtovi dr\u017eeli hl\u00eddku p\u0159ed budovou. Balistick\u00e1 expertiza byla provedena \u2013 \u010dasto se traduje opak \u2013 a dolo\u017eila st\u0159elbu z pistole i samopalu, nelze ji\u017e v\u0161ak dolo\u017eit, kdo z jak\u00e9 zbran\u011b st\u0159\u00edlel.\nMal\u00fd s kolegy ode\u0161li do Cidliny u T\u0159eb\u00ed\u010de (kde se tou dobou skr\u00fdval Anton\u00edn Plichta star\u0161\u00ed) a pozd\u011bji se ukryli v poli u nedalek\u00fdch Bol\u00edkovic. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SNB v\u00fdslechem Plichty star\u0161\u00edho brzy zjistili, kde se Mal\u00fd s druhy skr\u00fdv\u00e1. Podle \u00fa\u0159edn\u00ed zpr\u00e1vy je pak 3. \u010dervence 1951 v poli objevilo letadlo SNB. P\u0159i pokusu o zat\u010den\u00ed skupiny propukla p\u0159est\u0159elka. Nedolo\u017eiteln\u011b se traduje, \u017ee Mal\u00fd st\u0159\u00edlel po sv\u00fdch druz\u00edch. P\u0159i p\u0159est\u0159elce zahynuli Ladislav Mal\u00fd a Anton\u00edn Plichta mlad\u0161\u00ed. Stanislav Plichta byl t\u011b\u017ece zran\u011bn (zran\u011bn\u00ed bl\u00edzko p\u00e1te\u0159e, ochrnul). Anton\u00edn Mityska byl zran\u011bn lehce.\nP\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed legendy o tom, \u017ee Mal\u00fd z\u00e1sah SNB p\u0159e\u017eil a \u017ee jeho \u00famrtn\u00ed list byl zfal\u0161ov\u00e1n. L\u00e9ka\u0159, kter\u00fd v televizn\u00edm dokumentu Moc m\u00e1 jm\u00e9no \u0161ibenice zkoumal \u00fadajnou posmrtnou fotografii Ladislava Mal\u00e9ho, p\u0159ipustil, \u017ee osoba na fotografii podle ur\u010dit\u00fdch znak\u016f nemus\u00ed b\u00fdt v\u016fbec mrtv\u00e1. Ludmila Vondr\u00e1\u010dkov\u00e1, dcera popraven\u00e9ho statk\u00e1\u0159e Plichty, v 90. letech 20. stolet\u00ed pro televizn\u00ed report\u00e1\u017e uvedla, \u017ee se n\u00e1hodou setkala s Ladislavem Mal\u00fdm je\u0161t\u011b v roce 1954 (kdy teoreticky m\u011bl b\u00fdt ji\u017e t\u0159i roky mrtv\u00fd) a \u017ee on, kdy\u017e ji poznal, p\u0159ed n\u00ed utekl. Takt\u00e9\u017e uvedla, \u017ee kdy\u017e v roce 1968 n\u00e1hodou vid\u011bla \u00fadajnou fotografii mrtv\u00e9ho Mal\u00e9ho, v\u016fbec jej nepoznala.\nV souvislosti s ud\u00e1lostmi v Babic\u00edch byli zat\u010deni mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed, nap\u0159\u00edklad cidlinsk\u00fd ob\u010dan Ludv\u00edk Stehl\u00edk, far\u00e1\u0159 z Horn\u00edho \u00dajezda Franti\u0161ek Pa\u0159il, moravskobud\u011bjovick\u00fd d\u011bkan Josef Opletal, Jan Podvesk\u00fd a jeho kaplan Josef Valeri\u00e1n. Kn\u011b\u017e\u00ed Podvesk\u00fd a Valeri\u00e1n byli souzeni na z\u00e1klad\u011b v\u00fdpov\u011bdi d\u011bkana Opletala. Josef Valeri\u00e1n pozd\u011bji vzpom\u00ednal, jak se s Opletalem setkal z\u00e1hy po skon\u010den\u00ed procesu, Opletal si p\u0159ed n\u00edm klekl na zem a omlouval se mu s t\u00edm, \u017ee jej vy\u0161et\u0159ovatel\u00e9 mu\u010den\u00edm donutili podepsat pr\u00e1zdn\u00e9 protokoly a pot\u00e9 si do nich napsali, zcela co cht\u011bli, a co on v\u016fbec nevypov\u00eddal.Mnoho zat\u010den\u00fdch bylo zaji\u0161t\u011bno d\u00e1vno p\u0159ed babickou vra\u017edou \u2013 hajn\u00fd Franti\u0161ek Kopulet\u00fd, jeho man\u017eelka Bo\u017eena, hajn\u00fd Anton\u00edn \u0160krdla, Karel N\u011bmec a dal\u0161\u00ed. Tito lid\u00e9 s p\u0159\u00edpadem v Babic\u00edch m\u011bli spole\u010dn\u00e9 jen to, \u017ee je Ladislav Mal\u00fd kontaktoval a oni ho pom\u00e1hali ukr\u00fdt.\nFar\u00e1\u0159i Pa\u0159il, Bula a Drbola (kter\u00fd se po mu\u010den\u00ed doznal i ke spolu\u00fa\u010dasti na p\u0159\u00edpadu Babice, p\u0159esto\u017ee v dob\u011b st\u0159elby byl ji\u017e t\u0159i t\u00fddny v\u011bzn\u011bn) dostali trest smrti a byli ob\u011b\u0161eni. Popraven byl v roce 1953 i ochrnut\u00fd Stanislav Plichta. Mnoz\u00ed rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci byli nucen\u011b vys\u00eddleni na Litom\u011b\u0159icko (st\u00e1tn\u00ed statky Trnovany a Ploskovice). Tehdej\u0161\u00ed brn\u011bnsk\u00fd biskup Karel Skoup\u00fd byl st\u00e1tn\u00ed moc\u00ed donucen p\u00e1tery Drbolu a Pa\u0159ila posmrtn\u011b degradovat.\nV 15 procesech (v\u011bt\u0161ina jich prob\u00edhala od \u010dervence 1951 do kv\u011btna 1952) bylo odsouzeno celkem 107 osob. Bylo ud\u011bleno 11 trest\u016f smrti a v\u00edce ne\u017e 1375 let odn\u011bt\u00ed svobody. Popraveni byli:\nP. Jan Bula\nP. V\u00e1clav Drbola\nFranti\u0161ek Kopulet\u00fd\nJaroslav Melkus\nAnton\u00edn Mityska\nDrahoslav N\u011bmec\nP. Franti\u0161ek Pa\u0159il\nAnton\u00edn Plichta st.\nStanislav Plichta\nGustav Smetana\nAnton\u00edn \u0160krdlaDegradaci p\u00e1ter\u016f Drboly a Pa\u0159ila v roce 1999 odvolal nov\u00fd brn\u011bnsk\u00fd biskup Vojt\u011bch Cikrle. V roce 1968 byli otcov\u00e9 Podvesk\u00fd a Valeri\u00e1n rehabilitov\u00e1ni. P. Jan Bula a P. V\u00e1clav Drbola jsou kandid\u00e1ti na blaho\u0159e\u010den\u00ed.\nV roce 1956 vydala Mlad\u00e1 fronta propagandistickou verzi ud\u00e1losti pod n\u00e1zvem Stopy vedou k Mr\u00e1kot\u00ednu; autorem byl Bohum\u00edr Pol\u00e1ch. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech byl podle babick\u00e9ho p\u0159\u00edpadu nato\u010den 10. d\u00edl seri\u00e1lu T\u0159icet p\u0159\u00edpad\u016f majora Zemana s n\u00e1zvem Vrah se skr\u00fdv\u00e1 v poli. Stejn\u011b jako cel\u00fd seri\u00e1l je i tento d\u00edl poplatn\u00fd dob\u011b vzniku a skute\u010dnost je v n\u011bm zna\u010dn\u011b zkreslena. Babic\u00edm se v\u011bnoval je\u0161t\u011b d\u00edl \u0160tvanice, kter\u00fd m\u011bl zpochyb\u0148ovat rehabilitace b\u011bhem roku 1968. Rehabilitace se sna\u017eil zpochybnit i televizn\u00ed \"dokument\", pojmenovan\u00fd Vra\u017eda na pokyn, nato\u010den\u00fd v roce 1970 re\u017eis\u00e9rem Miroslavem Hladk\u00fdm. V tomto sn\u00edmku \u0161lo o rekonstrukci p\u0159\u00edpadu na z\u00e1klad\u011b ofici\u00e1ln\u00edho komunistick\u00e9ho v\u00fdkladu a o ur\u00e1\u017een\u00ed lid\u00ed, kter\u00e9 babick\u00fd p\u0159\u00edpad postihl (ve sn\u00edmku se objevily z\u00e1b\u011bry na texty jejich rehabilita\u010dn\u00edch \u017e\u00e1dost\u00ed, dopln\u011bn\u00e9 zneva\u017euj\u00edc\u00edm koment\u00e1\u0159em). V roce 1972 byl nato\u010den film Cesty mu\u017e\u016f, kter\u00fd sice s babick\u00fdm p\u0159\u00edpadem d\u011bjov\u011b v\u016fbec nesouvis\u00ed (d\u011bj filmu je zcela vymy\u0161len, pojedn\u00e1v\u00e1 o likvidaci \"protist\u00e1tn\u00ed skupiny\" zabra\u0148uj\u00edc\u00ed kolektivizaci na anonymn\u00edm venkovsk\u00e9m okrese kdesi v \u010cech\u00e1ch), ale v jedn\u00e9 ze sc\u00e9n jsou pou\u017eity autentick\u00e9 fotografie, po\u0159\u00edzen\u00e9 v babick\u00e9 \u0161kole po zast\u0159elen\u00ed funkcion\u00e1\u0159\u016f MNV.\nV roce 1981 vy\u0161la kniha Oty Holuba Vl\u010d\u00ed komando, po roce 1990 pak mnoho knih zachycuj\u00edc\u00edch vzpom\u00ednky akt\u00e9r\u016f p\u0159\u00edpadu. Za\u010d\u00e1tkem 90. let byl po\u0159\u00edzen videoz\u00e1znam vzpom\u00ednek dvou kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed byli do p\u0159\u00edpadu zata\u017eeni, Jana Podvesk\u00e9ho a Josefa Valeri\u00e1na. Oba se shodli v m\u00edn\u011bn\u00ed, \u017ee cel\u00e1 akce byla provokac\u00ed v re\u017eii StB (Podvesk\u00fd po zat\u010den\u00ed V\u00e1clava Drboly spravoval ex currendo babickou farnost a mimo jin\u00e9 poh\u0159b\u00edval zast\u0159elen\u00e9ho Josefa Roupce, Valeri\u00e1n byl tehdy jeho kaplanem), kterou m\u011bli b\u00fdt zastra\u0161eni zem\u011bd\u011blci vzdoruj\u00edc\u00ed kolektivizaci a dr\u017e\u00edc\u00ed se katolick\u00e9 v\u00edry.\nV roce 1953 byly do budovy \u0161koly v Babic\u00edch um\u00edst\u011bn\u00e9 upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, v roce 1954 byla v jedn\u00e9 ze t\u0159\u00edd vybudov\u00e1na pam\u011btn\u00ed s\u00ed\u0148 a v roce 1981 byla vybudov\u00e1na budova expozice Pam\u00e1tn\u00edk t\u0159\u00eddn\u00edch boj\u016f a v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Pam\u00e1tn\u00edk byl uzav\u0159en\u00fd po roce 1990 a ve druh\u00e9 polovin\u011b 90. let byla s\u0148ata i pam\u011btn\u00ed deska z roku 1951. V obci je tak\u00e9 Pomn\u00edk babick\u00e9 trag\u00e9die pracovn\u00edk\u016fm MNV Tom\u00e1\u0161i Kucht\u00edkovi, Bohum\u00edru Netoli\u010dkovi a Josefu Roupcovi od socha\u0159e Milo\u0161e Axmana, kter\u00fd byl odhalen 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1975, do roku 1997 chr\u00e1n\u011bn\u00fd jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f. Pomn\u00edk v obci z\u016fstal i po roce 1990. P\u016fvodn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men k pomn\u00edku z roku 1971 na jin\u00e9m m\u00edst\u011b byl odstran\u011bn v roce 2000.V roce 2016 byla v Lukov\u011b otev\u0159ena Pam\u011btn\u00ed s\u00ed\u0148 p\u00e1tera Jana Buly. Od 90. let za\u010dal prob\u00edhat beatifika\u010dn\u00ed proces kn\u011b\u017e\u00ed Jana Buly a V\u00e1clava Drboly. Jeho diec\u00e9zn\u00ed f\u00e1ze byla ukon\u010dena v roce 2015 a beatifika\u010dn\u00ed akta byla postoupena do \u0158\u00edma ke kone\u010dn\u00e9mu rozhodnut\u00ed.\nV roce 2021 byla v poutn\u00edm dom\u011b Velehrad v \u0158\u00edm\u011b p\u0159ipravena putovn\u00ed v\u00fdstava p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed Jana Bulu a V\u00e1clava Drbolu.\nKOLOUCH, Franti\u0161ek. Ob\u011b\u0165 p\u0159\u00edpadu Babice: Jan Bula (1920\u20131952). V Kosteln\u00edm Vyd\u0159\u00ed: Karmelit\u00e1nsk\u00e9 nakl., 2016. 310 s. Osudy, sv. 67. ISBN 978-80-7195-858-1.\nPLICHTA, Alois. Pravda o Babic\u00edch. Brno: Salve Regina, 2001. 106 s. ISBN 80-902332-3-6.\nR\u00c1ZEK, Adolf. StB + justice: n\u00e1stroje t\u0159\u00eddn\u00edho boje v akci Babice. Praha: \u00da\u0159ad dokumentace a vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zlo\u010din\u016f komunismu, 2002. 295 s. Se\u0161ity \u00da\u0159adu dokumentace a vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zlo\u010din\u016f komunismu, sv. 6. ISBN 80-86621-02-2. Dostupn\u00e9 tak\u00e9 z: http://www.policie.cz/soubor/sesit-06-pdf.aspx\nSTEHL\u00cdK, Michal. Babick\u00e9 vra\u017edy 1951. Praha: Academia, 2016. 255 s. 1938\u20131953, sv. 1. ISBN 978-80-200-2593-7.\nJan Bula\nV\u00e1clav Drbola\nJan Dokulil\nLadislav Mal\u00fd (1920)\nJosef Valeri\u00e1n\nFranti\u0161ek Pa\u0159il\nJan Podvesk\u00fd\nskupina brat\u0159\u00ed Ma\u0161\u00edn\u016f\nJosef Toufar\nAnton\u00edn Plichta\nStanislav Plichta\nAnton\u00edn Plichta mlad\u0161\u00ed\n \nP\u0159\u00edpad na str\u00e1nk\u00e1ch obce Babice\nDev\u00edtid\u00edln\u00fd rozhlasov\u00fd po\u0159ad o p\u0159\u00edpadu Babice na \u010cRo\nSv\u011bdectv\u00ed o Babic\u00edch (videoz\u00e1znam \u2013 \u00fa\u010dastn\u00edci ud\u00e1lost\u00ed mluv\u00ed o vra\u017ed\u00e1ch v Babic\u00edch a procesech 50. let)\nP\u0159\u00edpad Babice na TV-MIS.cz \u2013 v\u0161echny aktu\u00e1ln\u011b dostupn\u00e9 tituly\nIvan F\u00edla (2023-08-18): Fluidum \u017eivota \u2013 sv\u011bdectv\u00ed Bo\u017eeny, exman\u017eelky Ladislava Mal\u00e9ho, o tom, \u017ee Ladislav Mal\u00fd v Babic\u00edch nest\u0159\u00edlel.", "<<>>: Co je John Nash (mal\u00ed\u0159)? <<>>: John Northcote Nash CBE, RA (11. dubna 1893 \u2013 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1977) byl britsk\u00fd mal\u00ed\u0159 krajin a z\u00e1ti\u0161\u00ed, d\u0159evo\u0159ezb\u00e1\u0159 a ilustr\u00e1tor zejm\u00e9na botanick\u00fdch d\u011bl. Byl mlad\u0161\u00edm bratrem um\u011blce Paula Nashe.\nJohn Nash se narodil v Lond\u00fdn\u011b jako mlad\u0161\u00ed syn pr\u00e1vn\u00edka Williama Harryho Nashe, kter\u00fd pracoval jako zapisovatel u soudu v Abingdonu. Jeho matka poch\u00e1zela z rodiny s n\u00e1mo\u0159n\u00ed tradic\u00ed; byla ment\u00e1ln\u011b nestabiln\u00ed a zem\u0159ela v psychiatrick\u00e9m \u00fastavu v roce 1910. V roce 1901 se rodina p\u0159est\u011bhovala do Iver Heath, Buckinghamshire. Nash studoval nejprve na Langley Place v Slough v Berkshiru. Pokra\u010doval na vysok\u00e9 \u0161kole Wellington College v Berkshire. Jeho obl\u00edben\u00fdm p\u0159edm\u011btem byla botanika, ale nebyl si jist\u00fd, \u017ee to je obor, kter\u00fdm se chce skute\u010dn\u011b v \u017eivot\u011b zab\u00fdvat. V roce 1910 pracoval jako report\u00e9r pro noviny Middlesex and Berkshire Gazette. Jeho bratr se ve stejn\u00e9m roce stal studentem na presti\u017en\u00ed lond\u00fdnsk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 \u0161kole Slade School of Fine Art. Prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho bratra Paula se zde John sezn\u00e1mil s Claughtonem Pellew a Dorou Carrington. John Nash nem\u011bl form\u00e1ln\u00ed um\u011bleck\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, ale jeho bratr ho povzbuzoval, aby rozv\u00edjel sv\u00e9 schopnosti design\u00e9ra. Za\u010d\u00ednal s akvarely s biblick\u00fdmi n\u00e1m\u011bty, komiksy a s krajinomalbou. V roce 1913 uspo\u0159\u00e1dali brat\u0159i Nashovi spole\u010dnou v\u00fdstavu v lond\u00fdnsk\u00e9 Dorien Leigh Gallery, v\u00fdstava byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. V roce 1914 se Jonh Nash stal \u010dlenem skupiny zakladatel\u016f lond\u00fdnsk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 skupiny The London Group, jedn\u00e9 z nejstar\u0161\u00edch um\u011bleck\u00fdch organizac\u00ed na sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 se formovala od roku 1913. Smyslem skupiny bylo nab\u00eddnout um\u011blc\u016fm dal\u0161\u00ed v\u00fdstavn\u00ed mo\u017enosti. John m\u011bl nepopirateln\u00fd vliv na pr\u00e1ci um\u011blkyn\u011b Dory Carrington, do kter\u00e9 se zamiloval a jej\u00ed\u017e n\u011bkter\u00e9 pr\u00e1ce byly v minulosti nepr\u00e1vem opom\u00edjeny.\nV roce 1915 se Nash p\u0159ipojil spolu s Haroldem Gilmanem k um\u011bleck\u00e9 skupin\u011b Roberta Bevana Cumberland Market Group. V kv\u011btnu t\u00e9ho\u017e roku vystavoval s Gilmanem, Charlesem Ginnerem a Robertem Bevanem v Goupil Gallery (Goupil & Cie). Nashovo zdrav\u00ed mu zpo\u010d\u00e1tku zabr\u00e1nilo st\u00e1t se voj\u00e1kem v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Ale od listopadu 1916 do ledna 1918 slou\u017eil v The Artists Rifles, v jednotce, ke kter\u00e9 se jeho bratr p\u0159ipojil u\u017e v roce 1914, je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e vstoupil do Hampshire Regiment. Slou\u017eil jako ser\u017eant v bitv\u011b u Passchendaele, zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 jako bitva o Yper a v bitv\u011b u Cambrai. Na doporu\u010den\u00ed sv\u00e9ho bratra p\u016fsobil jako ofici\u00e1ln\u00ed war artist \u2013 v\u00e1le\u010dn\u00fd um\u011blec, jeho\u017e \u00fakolem bylo sv\u00fdm um\u011bn\u00edm zobrazovat v\u00e1le\u010dn\u00e9 sc\u00e9ny \u010di jin\u00e9 aspekty v\u00e1lky. Um\u011bn\u00ed m\u011blo b\u00fdt obrazov\u00fdm z\u00e1znamem, jen\u017e bude p\u0159ipom\u00ednat v\u00e1le\u010dn\u00fd \u017eivot. V\u00e1le\u010dn\u00ed um\u011blci m\u011bli za \u00fakol zkoumat vizu\u00e1ln\u00ed a pocitov\u00e9 rozm\u011bry v\u00e1lky, \u010dasto nep\u0159\u00edtomn\u00e9 v p\u00edsemnostech \u010di jin\u00fdch pohledech na v\u00e1lku. V roce 1914 za\u010dal Nash malovat olejem s povzbuzen\u00edm Harolda Gilmana, jeho\u017e pe\u010dliv\u00e1 \u0159emeslnost ovlivnila Nashovy nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed krajiny. Jedno z Nashov\u00fdch nejslavn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl je Over the Top (P\u0159es vrchol), olej na pl\u00e1tn\u011b, 79,4 \u00d7 107,3 cm, nyn\u00ed vis\u00edc\u00ed v britsk\u00e9m Imperi\u00e1ln\u00edm v\u00e1le\u010dn\u00e9m muzeu. Jedn\u00e1 se o obraz proti\u00fatoku na Welsh Ridge ze dne 30. prosince 1917, b\u011bhem n\u011bho\u017e voj\u00e1ci 1. praporu um\u011blc\u016f opustili z\u00e1kopy a zatla\u010dovali nep\u0159\u00edtele sm\u011brem k Marcoingu u Cambrai. Z osmdes\u00e1ti mu\u017e\u016f bylo b\u011bhem prvn\u00edch minut zabito nebo zran\u011bno \u0161edes\u00e1t osm. Nash byl jedn\u00edm z dvan\u00e1cti p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch. Obraz namaloval o t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji. Dal\u0161\u00ed slavn\u00fd obraz The Cornfield vystaven\u00fd v Tate Gallery byl prvn\u00ed Nash\u016fv dokon\u010den\u00fd obraz nepopisuj\u00edc\u00ed t\u00e9ma v\u00e1lky. Obraz s jeho uspo\u0159\u00e1dan\u00fdm pohledem na krajinu a geometrickou \u00fapravou kuku\u0159i\u010dn\u00fdch snop\u016f ukazuje sm\u011brov\u00e1n\u00ed Nashe k pr\u00e1ci na obraze Equivalents for the Megaliths. Nash \u0159ekl, \u017ee on a bratr Paul malovali pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed teprve po \u0161est\u00e9 hodin\u011b ve\u010der, kdy jejich pr\u00e1ce jako v\u00e1le\u010dn\u00fdch um\u011blc\u016f pro tento den skon\u010dila. Proto se uprost\u0159ed jejich obraz\u016f objevuj\u00ed dlouh\u00e9 st\u00edny vrhan\u00e9 ve\u010dern\u00edm sluncem.\nPaul Nash se v kv\u011btnu 1918 o\u017eenil s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed Dory Carringt Dorothy Christine K\u00fchlenthal. Christine byla dcerou n\u011bmeck\u00e9ho chemika, kter\u00fd se usadil v m\u011bste\u010dku Gerrards Cross v Buckinghamshire a studoval na Slade. Jejich jedin\u00e9 d\u00edt\u011b, syn William, se narodil v roce 1930; zem\u0159el ve v\u011bku 4 let, kdy\u017e v roce 1935 vypadl ze zadn\u00ed \u010d\u00e1sti jedouc\u00edho auta. Od roku 1918 do roku 1921 \u017eil Nash v Gerrards Cross, odkud v l\u00e9t\u011b podnikal v\u00fdpravy k Chiltern Hills, kopc\u016fm v Gloucestershire. V roce 1919 se stal \u010dlenem New English Art Club, anglick\u00e9ho um\u011bleck\u00e9ho klubu a v roce 1921 se stal prvn\u00edm um\u011bleck\u00fdm kritikem pro lond\u00fdnsk\u00e9 periodikum The London Mercury. V roce 1921 se p\u0159est\u011bhoval do Meadle, pobl\u00ed\u017ee Princes Risborough, tak\u00e9 v Buckinghamshire, kter\u00fd z\u016fstal jeho trval\u00fdm domovem a\u017e do roku 1944. \u010casto nav\u0161t\u011bvoval \u00fadol\u00ed \u0159eky River Stour v Essexu a Suffolku, kde si koupil letn\u00ed d\u016fm. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce maloval Nash p\u0159edev\u0161\u00edm krajiny. Eric Newton, historik um\u011bn\u00ed o n\u011bm \u0159ekl: Kdybych cht\u011bl, aby cizinec porozum\u011bl n\u00e1lad\u011b typick\u00e9 anglick\u00e9 krajiny, uk\u00e1zal bych mu Nashovy nejlep\u0161\u00ed akvarely. Emoce t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u00e1lky v\u0161ak p\u0159etrv\u00e1valy v Nashovi po mnoho let a bylo to zachyceno i v jeho krajinomalb\u011b, co\u017e je obzvl\u00e1\u0161t\u011b patrn\u00e9 v The Moat, Grange Farm, Kimble (olej na pl\u00e1tn\u011b), vystaven\u00e9m v roce 1922. V t\u00e9to zamy\u0161len\u00e9 krajin\u011b stromy a jejich \u00faponky podobn\u00fdmi v\u011btv\u00edm pokr\u00fdvaj\u00ed celou plochu obrazu. Tmav\u00e9 subtiln\u00ed barvy a ve\u010dern\u00ed sv\u011btlo d\u00e1vaj\u00ed malb\u011b klaustrofobickou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 je i po n\u011bkolika letech po v\u00e1lce charakterizov\u00e1na pocitem bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9ho zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 nazna\u010duje hlubokou introspekci, je\u017e pro mnoh\u00e9 n\u00e1sledovala po devastaci sv\u011bta v\u00e1lkou. Nash velmi miloval p\u0159\u00edrodu, pro sv\u00e9 obrazy \u010dasto vyu\u017e\u00edval p\u0159\u00edrodn\u00ed t\u00e9mata ke sd\u011blen\u00ed siln\u00fdch a citliv\u00fdch my\u0161lenek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se lidsk\u00e9 existence. Byl bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem spisovatele Ronalda Blythe, kter\u00fd mu dedikoval svou nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed knihu Akenfield, portr\u00e9t anglick\u00e9 vesnice. Ronald Blyth sd\u00edlel s Nashem jeho l\u00e1sku k p\u0159\u00edrod\u011b. V roce 1923 se Nash stal \u010dlenem spole\u010dnosti Modern English Water-colour Society. V roce 1923 pracoval v Dorsetu a v roce 1924 v Bathu a Bristolu. Mezi roky 1924 a 1929 u\u010dil na The Ruskin School of Drawing and Fine Art v Oxfordu. V roce 1927 napsal a ilustroval knihu o jedovat\u00fdch rostlin\u00e1ch Poisonous Plants. Od roku 1934 do 1940 u\u010dil na lond\u00fdnsk\u00e9 Royal College of Art (Kr\u00e1lovsk\u00e1 vysok\u00e1 \u0161kola um\u011bn\u00ed) d\u0159evo\u0159ezbu a litografii. V roce 1939 nav\u0161t\u00edvil poloostrov Gower Peninsula v Ji\u017en\u00edm Walesu pobl\u00ed\u017e Swansea. Byla to jedna z prvn\u00edch z jeho mnoha dal\u0161\u00edch v\u00fdprav na Gower a jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Walesu. Nash byl tak\u00e9 skv\u011bl\u00fd grafik. V roce 1920 byl zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Society of Wood Engravers (Spole\u010dnosti d\u0159evorytc\u016f). Vytv\u00e1\u0159el d\u0159evoryty a d\u0159evo\u0159ezy nejprve jako ilustrace liter\u00e1rn\u00edch periodik a pak st\u00e1le \u010dast\u011bji jako ilustrace knih vyd\u00e1van\u00fdch jako soukrom\u00e9 tisky; pat\u0159\u00ed mezi n\u011b kniha Jonathana Swifta Directions to Servants (Pokyny pro slu\u017eebn\u00edky), vydavatel Golden Cockerel Press, rok 1925, Shepheard's Calendar Edmunda Spensera, vydavatel Cresset Press, rok 1930. Jeho z\u00e1jem o botaniku dokl\u00e1daj\u00ed jeho ilustrace k Gathorne-Hardyho Wild Flowers in Britain, vydavatel Batsford, rok 1938.\nNa po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil Nash ve sboru Observer Corps, v roce 1940 byl p\u0159id\u011blen k admiralit\u011b jako ofici\u00e1ln\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd um\u011blec s hodnost\u00ed kapit\u00e1na v Royal Marines. V roce 1943 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti majora a sv\u00e9 funkce se vzdal v listopadu 1944. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky Nash \u017eil ve Wormingfordu v Essexu. V roce 1945 nastoupil jako vyu\u010duj\u00edc\u00ed na Royal College of Art. U\u010dil tam i pot\u00e9 i v dob\u011b, kdy v ter\u00e9nu studoval krajinu kolem ml\u00fdna Flatford Mill, krajinu, do kter\u00e9 mal\u00ed\u0159 John Constable um\u00edstil n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 slavn\u00e9 obrazy. Kdy\u017e byl v Nash v Essexu, u\u010dil na Colchester Art School (Colchestersk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 \u0161kole) a v roce 1946, spolu s Henrym Collinsem, Cedricem Morrisem, Lett Hainesem a Roderic Barrettem se stal jedn\u00edm ze zakladatel\u016f Colchester Art Society (Colchestersk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 spole\u010dnosti) a pozd\u011bji se stal jej\u00edm prezidentem. Svou osobn\u00ed knihovnu a n\u011bkolik sv\u00fdch obraz\u016f a rytin odk\u00e1zal galerii The Minories v Colchesteru, galerie pozd\u011bji v\u011bt\u0161inu z jeho odkazu prodala Galerii Tate v Lond\u00fdn\u011b. V roce 1940 se Nash stal mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem Royal Academy of Arts, v roce 1951 se stal jej\u00edm plnopr\u00e1vn\u00fdm \u010dlenem. V roce 1964 dostal \u0158\u00e1d britsk\u00e9ho imp\u00e9ria (CBE). Jeho retrospektivn\u00ed v\u00fdstava na Royal Academy of Arts v roce 1967 byla prvn\u00ed v\u00fdstava uspo\u0159\u00e1dan\u00e1 \u017eiv\u00e9mu mal\u00ed\u0159i. Nash v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech trp\u011bl t\u011b\u017ekou artritidou. Jeho \u017eena zem\u0159ela v roce 1976; \u017eili spolu p\u0159es 58 rok\u016f. Nash zem\u0159el 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1977 v Colchesteru. Oba jsou poh\u0159beni na h\u0159bitov\u011b St Andrew's ve Wormingfordu v Essexu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku John Nash (artist) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nRonald Blythe, \u2018Nash, John Northcote (1893\u20131977)\u2019, Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004; online edn, May 2006 accessed 26 June 2014\nBlythe, Ronald. John Nash's Cats. (2003. Liverpool: Wood Lea) ISBN 0-9543185-2-8\nColvin, Clare. John Nash Book Designs. (1986. Colchester: The Minories) ISBN 0-948252-01-4\nFreer, Allen. John Nash: The Delighted Eye. (1993. Lond\u00fdn: Ashgate) ISBN 0-85967-958-6 (pevn\u00e1 vazba) ISBN 1-85928-000-5 (pap\u00edr)\nGreenwood, Jeremy, ed. The Wood Engravings of John Nash. A Catalogue of the Wood Engravings, Early Lithographs, Etchings and Engravings on Metal (1987. Liverpool: Wood Lea)\nJohn Nash. (British Artists of Today, 11.) (1925. Lond\u00fdn: Fleuron)\nLewis, John. John Nash: The Painter as Illustrator. (1978. Godalming: Pendomer) ISBN 0-906267-00-5 ISBN 0-920538-01-0\nNash, John. English Garden Flowers. (1948. Lond\u00fdn: Duckworth)\nPacker, William. \"John Nash and Over the Top.\" The Jackdaw (prosinec / leden 2006)\nLascelles, Venetia John Nash in Meadle 1922\u20131939 (2006, vyd\u00e1no soukrom\u011b)\n \nJohn Nash ve sb\u00edrce Imperial War Museum Collection.", "<<>>: Co je Sydney International 2019 \u2013 mu\u017esk\u00e1 dvouhra? <<>>: Mu\u017esk\u00e1 dvouhra Sydney International 2019 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b ledna 2019. Do singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee sydneysk\u00e9ho tenisov\u00e9ho turnaje hran\u00e9ho na tvrd\u00e9m povrchu nastoupilo dvacet osm hr\u00e1\u010d\u016f. Obh\u00e1jcem titulu byl rusk\u00fd tenista Daniil Medved\u011bv, kter\u00fd z turnaje odstoupil.\nV\u00edt\u011bzem se stal p\u00e1t\u00fd nasazen\u00fd Australan Alex de Minaur, jen\u017e ve fin\u00e1le zdolal italskou turnajovou osmi\u010dku Andrease Seppiho po zvl\u00e1dnut\u00fdch koncovk\u00e1ch obou set\u016f 7\u20135 a 7\u20136. V prob\u00edhaj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b si tak ve sv\u00e9m rodi\u0161ti p\u0159ipsal premi\u00e9rov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edstavovalo prvn\u00ed singlov\u00fd titul na okruhu ATP Tour. 19let\u00fd de Minaur v Sydney triumfoval jako nejmlad\u0161\u00ed \u0161ampion od roku 2001, kdy akci ovl\u00e1dl tak\u00e9 devaten\u00e1ctilet\u00fd Lleyton Hewitt.\n\u010cty\u0159i nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00ed hr\u00e1\u010di obdr\u017eeli voln\u00fd los do druh\u00e9ho kola.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2019 Sydney International \u2013 Men's Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Sydney International 2019 \u2013 mu\u017esk\u00e1 dvouhra . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Sydney International 2019 \u2013 kvalifikace mu\u017esk\u00e9 dvouhry . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Pro Bowl? <<>>: Pro Bowl je v profesion\u00e1ln\u00edm americk\u00e9m fotbalu utk\u00e1n\u00ed hv\u011bzd National Football League (N\u00e1rodn\u00ed fotbalov\u00e9 ligy, NFL). Od slou\u010den\u00ed s konkuren\u010dn\u00ed American Football League (AFL) v roce 1970 a\u017e do sez\u00f3ny 2013, a pot\u00e9 op\u011bt od ro\u010dn\u00edku 2017 je jeho ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev AFC-NFC Pro Bowl, a utk\u00e1vaj\u00ed se v n\u011bm nejlep\u0161\u00ed hr\u00e1\u010di American Football Conference (AFC, Americk\u00e9 fotbalov\u00e9 konference) a National Football Conference (NFC, N\u00e1rodn\u00ed fotbalov\u00e9 konference). Mezi roky 2014 a\u017e 2016 NFL experimentovala s odli\u0161n\u00fdm form\u00e1tem, kdy dva t\u00fdmy vedli nehraj\u00edc\u00ed kapit\u00e1ni (oba museli b\u00fdt zvoleni do S\u00edn\u011b sl\u00e1vy americk\u00e9ho fotbalu) a ka\u017ed\u00fd z nich si n\u00e1sledn\u011b na p\u0159esk\u00e1\u010dku vyb\u00edral hr\u00e1\u010de do sv\u00e9ho t\u00fdmu, bez konferen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti. Na rozd\u00edl od utk\u00e1n\u00ed hv\u011bzd v jin\u00fdch sportech se Pro Bowl neodehr\u00e1v\u00e1 uprost\u0159ed sez\u00f3ny, ale na jej\u00edm konci, t\u00fdden p\u0159ed Super Bowlem.\nPozorovatel\u00e9 a koment\u00e1to\u0159i vyj\u00e1d\u0159ili mnohokr\u00e1t sv\u016fj nesouhlas s Pro Bowlem v jeho sou\u010dasn\u00e9m stavu. Dlouhodob\u011b toti\u017e toto utk\u00e1n\u00ed m\u00edv\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed sledovanost ne\u017e z\u00e1pasy z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti NFL, by\u0165 v porovn\u00e1n\u00ed s all-stars z\u00e1pasy dal\u0161\u00edch popul\u00e1rn\u00edch sport\u016f je na tom p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b. Nicm\u00e9n\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed snahou t\u00fdm\u016f je zamezit zran\u011bn\u00ed sv\u00fdch hv\u011bzdn\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f. Organizace Associated Press dokonce napsala, \u017ee hr\u00e1\u010di v utk\u00e1n\u00ed v roce 2012 se \"bili jako p\u0159i pol\u0161t\u00e1\u0159ov\u00e9 bitv\u011b\".Mezi roky 1980 a\u017e 2016 se z\u00e1pas odehr\u00e1val na Aloha Stadium na Havaji. 1. \u010dervence 2016 veden\u00ed NFL ozn\u00e1milo, \u017ee na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch let p\u0159esouv\u00e1 Pro Bowl do floridsk\u00e9ho Orlanda jako sou\u010d\u00e1st snahy o zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee tohoto z\u00e1pasu. Od sez\u00f3ny 2017 se Pro Bowl rovn\u011b\u017e vrac\u00ed k form\u00e1tu soupe\u0159en\u00ed mezi AFC a NFC.\nPrvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed utk\u00e1n\u00ed hv\u011bzd se odehr\u00e1lo 15. ledna 1938 v Los Angeles na stadionu Wrigley Field. \u00da\u010dastnili se ho tak\u00e9 t\u0159i hr\u00e1\u010di Hollywood Stars a Los Angeles Bulldogs, kte\u0159\u00ed nebyli \u010dleny ligy. \"NFL utk\u00e1n\u00ed hv\u011bzd\" se pak hr\u00e1lo v roce 1940 v Los Angeles, v roce 1941 v New Yorku a 1942 ve Philadelphii. A\u010dkoli byla utk\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u011b pl\u00e1nov\u00e1na jako ka\u017edoro\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ee, byla po roce 1942 p\u0159eru\u0161ena, proto\u017ee byla zavedena cestovn\u00ed omezen\u00ed b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. B\u011bhem prvn\u00edch p\u011bti All-Star Games se st\u0159etli v\u017edy v\u00edt\u011bz ligy a nejlep\u0161\u00ed hr\u00e1\u010di z ostatn\u00edch t\u00fdm\u016f. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i z\u00e1pasy vyhr\u00e1li \u0161ampioni ligy, p\u00e1t\u00fd v\u00fdb\u011br hv\u011bzd.\nKoncept se nezm\u011bnil a\u017e do \u010dervna 1950, kdy byl zaveden nov\u00fd pod jm\u00e9nem \"Pro Bowl\". Sponzorem se stala spole\u010dnost Los Angeles Publishers Association. Bylo rozhodnuto, \u017ee se nov\u011b proti sob\u011b postav\u00ed v\u00fdb\u011bry hv\u011bzd dvou existuj\u00edc\u00edch diviz\u00ed. To proto, aby nedoch\u00e1zelo k z\u00e1m\u011bn\u011b s \"Chicago College All-Star Game\", kde proti sob\u011b stanuli \u0161ampioni a v\u00fdb\u011br hv\u011bzd. Ka\u017ed\u00fd ze dvou t\u00fdm\u016f vedl tren\u00e9r vedouc\u00edho celku t\u00e9 dan\u00e9 divize.\nPrvn\u00edch 21 z\u00e1pas\u016f v letech 1951-1972 se hr\u00e1lo v\u017edy v Los Angeles, pot\u00e9 se d\u011bji\u0161t\u011b ka\u017ed\u00fd rok m\u011bnilo a\u017e do roku 1980. Od t\u00e9 doby do roku 2009 se utk\u00e1n\u00ed p\u0159est\u011bhovalo na Aloha Stadium na Honolulu. V roce 2010 se utk\u00e1n\u00ed hr\u00e1lo na Sun Life Stadium, dom\u00e1c\u00edm st\u00e1nku Miami Dolphins, kter\u00fd ten rok hostil tak\u00e9 Super Bowl. Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, co se Pro Bowl konal p\u0159ed Super Bowlem, nav\u00edc s nov\u00fdm pravidlem, \u017ee se utk\u00e1n\u00ed nez\u00fa\u010dastn\u00ed hr\u00e1\u010di t\u00fdm\u016f, kte\u0159\u00ed nastoup\u00ed v Super Bowlu. Pro Bowly v letech 2011 a 2012 se vr\u00e1tili zp\u00e1tky na Havajsk\u00e9 ostrovy, ale um\u00edst\u011bn\u00ed t\u00fdden p\u0159ed Super Bowlem z\u016fstalo.\nVeden\u00ed NFL vyj\u00e1d\u0159ilo siln\u00e9 pochybnosti nad kon\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch Pro Bowl\u016f kv\u016fli n\u00edzk\u00e9 kvalit\u011b utk\u00e1n\u00ed roku 2012, nicm\u00e9n\u011b kv\u016fli prodan\u00fdm pr\u00e1v\u016fm se z\u00e1pas v roce 2013 uskute\u010dn\u00ed.\nP\u0159ed rokem 1995 se v\u00fdb\u011bru hr\u00e1\u010d\u016f do Pro Bowlu \u00fa\u010dastnili pouze tren\u00e9\u0159i a hr\u00e1\u010di. V sou\u010dasnosti jsou voleni tren\u00e9ry, hr\u00e1\u010di samotn\u00fdmi a fanou\u0161ky, p\u0159i\u010dem\u017e ka\u017ed\u00e1 skupina ur\u010duje t\u0159etinu startuj\u00edc\u00edch. Fanou\u0161ci hlasuj\u00ed online na ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch NFL. Jsou ur\u010deni tak\u00e9 n\u00e1hradn\u00edci pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se startuj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d zranil.\nAby mohl b\u00fdt hr\u00e1\u010d pova\u017eov\u00e1n za Pro Bowlera pro ten dan\u00fd rok, mus\u00ed b\u00fdt bu\u010f jedn\u00edm z vybran\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f t\u00fdmu, nebo mus\u00ed p\u0159ijmout pozici n\u00e1hradn\u00edka; ti, kdo odm\u00edtnou, nejsou naz\u00fdv\u00e1ni Pro Bowlery. B\u00fdt Pro Bowlerem je ot\u00e1zkou cti, proto\u017ee tito hr\u00e1\u010di jsou pova\u017eov\u00e1ni za elitu NFL.\nHlavn\u00edmi tren\u00e9ry v Pro Bowlu jsou tradi\u010dn\u011b pora\u017een\u00ed tren\u00e9\u0159i z AFC a NFC Championship games (fin\u00e1le konferenc\u00ed) t\u00e9 dan\u00e9 sez\u00f3ny. Ro\u010dn\u00edky 2010 a 2011 p\u0159inesly nov\u00e9 pravidlo: z t\u00fdm\u016f, kter\u00e9 prohr\u00e1ly v semifin\u00e1le konference, se vybere hlavn\u00ed tren\u00e9r, jeho\u017e t\u00fdm m\u011bl v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti nejlep\u0161\u00ed pom\u011br prohran\u00fdch a v\u00edt\u011bzn\u00fdch z\u00e1pas\u016f. Pokud budou dva se stejnou bilanc\u00ed, p\u0159ednost dostane vy\u0161\u0161\u00ed nasazen\u00fd do play-off. To proto, aby tren\u00e9\u0159i m\u011bli v\u00edce \u010dasu na sezn\u00e1men\u00ed se v\u0161emi hr\u00e1\u010di, proto\u017ee jeden t\u00fdden od fin\u00e1le konference do Pro Bowlu se uk\u00e1zal jako nedostate\u010dn\u00fd.\nHr\u00e1\u010d utk\u00e1n\u00ed byl vyhla\u0161ov\u00e1n v letech 1951 - 1956. Mezi roky 1957 - 1971 byli ocen\u011bn\u00ed Vynikaj\u00edc\u00ed Back a Vynikaj\u00edc\u00ed Lineman, v roce 1972 se toto zm\u011bnilo na Vynikaj\u00edc\u00ed ofenz\u00edvn\u00ed hr\u00e1\u010d a Vynikaj\u00edc\u00ed defenzivn\u00ed hr\u00e1\u010d. V ro\u010dn\u00edc\u00edch 1973 - 2007 byl vyhla\u0161ov\u00e1n pouze jeden Hr\u00e1\u010d utk\u00e1n\u00ed, i kdy\u017e t\u0159ikr\u00e1t tuto cenu dostalo v\u00edce hr\u00e1\u010d\u016f. Od utk\u00e1n\u00ed v roce 2008 je vyhla\u0161ov\u00e1n Neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d utk\u00e1n\u00ed (MVP). V\u0161ichni hr\u00e1\u010di dost\u00e1vaj\u00ed za z\u00e1pas finan\u010dn\u00ed kompenzaci, v roce 2011 do bylo 50 tis\u00edc dolar\u016f pro v\u00edt\u011bze a polovi\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stka pro pora\u017een\u00e9.\nOfenz\u00edva se p\u0159ed snapem nesm\u00ed h\u00fdbat ani p\u0159esouvat\nOfenz\u00edva mus\u00ed m\u00edt alespo\u0148 jednoho Tight enda ve v\u0161ech formac\u00edch\nOfenz\u00edva nesm\u00ed m\u00edt t\u0159i hr\u00e1\u010de na jedn\u00e9 stran\u011b\nIntentional grounding je povolen\nObrana mus\u00ed v\u017edy hr\u00e1t v rozestaven\u00ed 4-3\n\u017d\u00e1dn\u00e1 t\u011bsn\u00e1 obrana s v\u00fdjimkou prvn\u00edch p\u011bti yard\u016f\n\u017d\u00e1dn\u00fd blitz\nNen\u00ed povoleno b\u011bhat p\u0159i puntech, field g\u00f3lech a PAT\n\u017d\u00e1dn\u00e1 challenge\nT\u00fdmy jsou slo\u017een\u00e9 z hr\u00e1\u010d\u016f r\u016fzn\u00fdch t\u00fdm\u016f NFL, tak\u017ee pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jejich vlastn\u00edch dres\u016f by bylo matouc\u00ed. Ka\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d m\u00e1 helmu sv\u00e9ho t\u00fdmu, ale konference NFC pou\u017e\u00edv\u00e1 modro-b\u00edlou kombinaci uniformy, zat\u00edmco AFC \u010derveno-b\u00edlou. Design uniforem se m\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00e9 dva roky a spolu s n\u00edm rotuj\u00ed i b\u00edl\u00e9 dresy, kter\u00e9 jeden t\u00fdm obl\u00e9k\u00e1. Tato tradice se udr\u017euje od roku 1979. P\u016fvodn\u011b to byl marketingov\u00fd tah firmy Nike, ale pozd\u011bji ho p\u0159evzal i Reebok, kter\u00fd dod\u00e1val dresy mezi l\u00e9ty 2002 - 2010.\nHr\u00e1\u010di v prvn\u00edch Pro Bowlech mezi NFL Western a Eastern divizemi u\u017e\u00edvali v 50. a do poloviny 60. let st\u00e1le stejn\u00e9 uniformy: v\u00fdchodn\u00ed divize vyu\u017e\u00edvala fialov\u00e9 dresy s b\u00edl\u00fdmi \u010d\u00edslicemi a b\u00edl\u00fdmi n\u00e1ramen\u00edky, b\u00edl\u00e9 kalhoty, \u010derven\u00e9 pono\u017eky a \u010dervenou helmou. Z\u00e1padn\u00ed divize u\u017e\u00edvala b\u00edl\u00e9 dresy s modr\u00fdmi \u010d\u00edslicemi, b\u00edl\u00e9 kalhoty s modr\u00fdmi pruhy, modr\u00e9 pono\u017eky i helmy. Paradoxn\u011b tak \"hostuj\u00edc\u00ed\" Eastern divize pou\u017e\u00edvali tmav\u00e9, \"dom\u00e1c\u00ed\" dresy. Mezi roky 1967 - 1970 pou\u017e\u00edvali oba t\u00fdmy zlat\u00e9 helmy s logem NFL na stran\u00e1ch, ale hr\u00e1\u010di z Eastern divize m\u011bli \u010derveno-b\u00edlo-\u010derven\u00fd pruh, zat\u00edmco Western divize modro-b\u00edlo-modr\u00fd. Ve skute\u010dnosti si ka\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d do Los Angeles p\u0159ivezl svou vlastn\u00ed helmu, kter\u00e1 pak byla p\u0159ebarvena a vyzdobena podle pot\u0159eby. V prvn\u00edch letech AFC-NFC Pro Bowlu hr\u00e1\u010di nenosili sv\u00e9 vlastn\u00ed helmy a barvy dres\u016f byly d\u00e1ny trvale. Konference AFC pou\u017e\u00edvala \u010derven\u00e9 helmy s b\u00edl\u00fdm A na stran\u011b, b\u00edl\u00e9 dresy a \u010derven\u00e9 kalhoty, zat\u00edmco NFC b\u00edl\u00e9 helmy s modr\u00fdm N, modr\u00e9 dresy a b\u00edl\u00e9 kalhoty.\nDva hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed jsou vybr\u00e1ni do Pro Bowlu a nos\u00ed stejn\u00e9 \u010d\u00edslo, ho mohou v utk\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edt. Uk\u00e1zkov\u00fdm p\u0159\u00edkladem je Pro Bowl 2008, kdy n\u011bkolik hr\u00e1\u010d\u016f Washingtonu Redskins pou\u017eilo stejn\u00e9 \u010d\u00edslo 21. \u0160lo o Chrise Samuelse, Chrise Cooleyho a Ethana Albrighta, kte\u0159\u00ed toto \u010d\u00edslo norm\u00e1ln\u011b nenos\u00ed, ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b ho pou\u017eili jako vzpom\u00ednku na zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho spoluhr\u00e1\u010de Seana Taylora.\nV t\u011bchto z\u00e1pasech nebyli vyhla\u0161ov\u00e1ni neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010di1943-50-\u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1pasy\n+ Konference p\u0159ejmenov\u00e1ny na NFL Western a Eastern Conference\nJeff Blake dr\u017e\u00ed rekord v nejdel\u0161\u00ed zkompletovan\u00e9 p\u0159ihr\u00e1vce: 93 yard\u016f\nMerlin Olsen a Bruce Matthews se z\u00fa\u010dastnili 14 Pro Bowl\u016f za sebou\nHr\u00e1\u010di Baltimore/Indianapolis Colts z\u00edskali sedmkr\u00e1t MVP, nejv\u00edc ze v\u0161ech\nQuarterbaci z\u00edskali 16x MVP, druz\u00ed Wide receive\u0159i 8x\nPouze dvakr\u00e1t do\u0161lo na prodlou\u017een\u00ed, ob\u011b utk\u00e1n\u00ed z\u00edskala AFC\nSean Taylor byl v sez\u00f3n\u011b 2007/8 jako prvn\u00ed Pro Bowler v historii zvolen posmrtn\u011b\nJohn Madden a Tom Landry odtr\u00e9novali nejv\u00edce z\u00e1pas\u016f, 5\nTren\u00e9\u0159i Pittsburghu Bill Cowher a Chuck Noll maj\u00ed nejv\u00edc v\u00edt\u011bzstv\u00ed, Cowher 4 a Noll 3\nNejv\u00edc vybran\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f z jednoho t\u00fdmu m\u011bli Dallas Cowboys v sez\u00f3n\u011b 2007/8, 13\nNejv\u00edc bod\u016f v jednom utk\u00e1n\u00ed z\u00edskala AFC v roce 2012 (59). Nejv\u00edc bod\u016f zaznamenan\u00fdch pora\u017een\u00fdm t\u00fdmem zaznamenala AFC v roce 2004 (52)\nMarshall Faulk a Adrian Peterson jsou jedin\u00fdmi nov\u00e1\u010dky v historii NFL, kte\u0159\u00ed z\u00edskali jak ocen\u011bn\u00ed Ofenzivn\u00ed nov\u00e1\u010dek roku, tak Neju\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d Pro Bowlu v jedn\u00e9 sez\u00f3n\u011b\nDefenzivn\u00ed lineman Joe Klecko je jedin\u00fdm hr\u00e1\u010dem, kter\u00fd startoval v Pro Bowlu na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch pozic\u00edch (Defensive end, Defensive tackle a Nose Tackle)\nDeSean Jackson je jedin\u00fdm hr\u00e1\u010dem, kter\u00fd byl nominov\u00e1n do jednoho Pro Bowlu na dvou r\u016fzn\u00fdch pozic\u00edch (wide receiver a kick returner)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pro Bowl na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nhttps://web.archive.org/web/20141125233857/http://www.mmbolding.com/BSR/The_Pro_Bowl.", "<<>>: Co je Sp\u00e1rov\u00e1n\u00ed? <<>>: Sp\u00e1rov\u00e1n\u00ed je v\u00fdpl\u0148 sp\u00e1r mezi jednotliv\u00fdmi obkladov\u00fdmi materi\u00e1ly, mezi podlahovou konstrukc\u00ed a st\u011bnou. \u0160\u00ed\u0159ka sp\u00e1ry mus\u00ed odpov\u00eddat typu, velikosti a s\u00edle obkladu nebo stavebn\u00edho materi\u00e1lu. Sp\u00e1ruje se hmotou, kter\u00e1 mus\u00ed sv\u00fdmi vlastnostmi navazovat na typ pou\u017eit\u00e9ho materi\u00e1lu pro lo\u017ee. \nHol\u00e9 zdivo z kusov\u00e9ho staviva se naz\u00fdv\u00e1 zdivo re\u017en\u00e9. Jeho l\u00edc se pov\u011bt\u0161inou upravuje vysp\u00e1rov\u00e1n\u00edm pomoc\u00ed cementov\u00e9 malty. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsou na kvalitu zd\u011bn\u00ed kladeny velk\u00e9 n\u00e1roky, kter\u00e9 se net\u00fdkaj\u00ed jen rovinnosti konstrukce, p\u0159esnosti sp\u00e1r ale i skladby zd\u00edc\u00edho materi\u00e1lu. P\u0159i zd\u011bn\u00ed se nech\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sp\u00e1ry v l\u00edci zdiva hlub\u0161\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b se je\u0161t\u011b po dozd\u011bn\u00ed vy\u0161kr\u00e1bou a o\u010dist\u00ed do hloubky zhruba 20 mm. Sp\u00e1rovac\u00ed malta je cementov\u00e1. N\u011bkdy se p\u0159ibarvuje trvanliv\u00fdmi barvami. Sp\u00e1ry p\u0159edem navlh\u010den\u00e9ho zdiva se vypln\u00ed maltou a vyhlazuj\u00ed zatla\u010den\u00edm sp\u00e1rova\u010dkou z kruhov\u00e9 oceli o pr\u016fm\u011bru 8 mm nebo modelovac\u00ed \u0161pachtl\u00ed tak aby ve sp\u00e1r\u00e1ch nez\u016fstala dut\u00e1 m\u00edsta, co\u017e by se v budoucnu mohlo projevit prask\u00e1n\u00edm sp\u00e1r mezi d\u00edlci staviva. Sp\u00e1ry maj\u00ed \u0161\u00ed\u0159ku podle druhu re\u017en\u00e9ho zdiva 10 a 30 mm.", "<<>>: Co je The Path of Totality? <<>>: The Path of Totality je des\u00e1t\u00e9 studiov\u00e9 album americk\u00e9 nu metalov\u00e9 skupiny Korn.", "<<>>: Co je D\u011bdek (\u017divanice)? <<>>: D\u011bdek je osada, sou\u010d\u00e1st obce \u017divanice, le\u017e\u00edc\u00ed na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho stejnojmenn\u00e9ho rybn\u00edka, sm\u011brem k Neradu a Neratovu jsou dodnes patrny zbytky hr\u00e1ze tohoto rybn\u00edka. V roce 1914 m\u011bla ves 106 obyvatel. Na m\u00edst\u011b, kde byl rybn\u00edk, st\u00e1vala pr\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00e1 tvrz. Jej\u00ed p\u0159esn\u00e9 m\u00edsto nen\u00ed zn\u00e1m\u00e9. Po zru\u0161en\u00ed rybn\u00edka byly nalezeny r\u016fzn\u00e9 v\u011bci jako n\u00e1dob\u00ed, no\u017ee apod.\nD\u011bdek le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed \u017divanice. Po\u0161tovn\u00ed slu\u017eby zaopat\u0159uje po\u0161ta L\u00e1zn\u011b Bohdane\u010d. Od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2011 obc\u00ed proj\u00ed\u017ed\u00ed linka \u010d. 18 MHD Pardubice.", "<<>>: Co je Anders Peter Olsen? <<>>: Anders Peter Olsen (tak\u00e9 Andreas Peter Olsen; 22. b\u0159ezna 1862, Musse Sogn \u2013 1932) byl d\u00e1nsk\u00fd inspektor Gr\u00f3nska.\nAnders Peter Olsen se rozhodl pro cestu vojensk\u00e9 kari\u00e9ry a stal se podporu\u010d\u00edkem. V letech 1886 a\u017e 1891 p\u016fsobil jako dobrovoln\u00edk v Qeqertarsuaqu a Upernaviku, v roce 1891 byl zam\u011bstn\u00e1n jako asistent v Kangersuatsiaqu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byl jmenov\u00e1n spr\u00e1vcem v Upernaviku, v roce 1897 byl p\u0159elo\u017een do Ilulissatu a pot\u00e9 se stal op\u011bt asistentem v Aasiaatu. Od roku 1899 p\u016fsobil jako spr\u00e1vce v Qeqertarsuaqu, Appatu a od roku 1902 v Ilulissatu. V letech 1905 a\u017e 1906 byl tak\u00e9 vedouc\u00edm gr\u00f3nsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu v Kodani. V roce 1912 byl jmenov\u00e1n inspektorem Severn\u00edho Gr\u00f3nska a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce ho vyst\u0159\u00eddal Harald Lindow.Zem\u011b A. P. Olsena ve v\u00fdchodn\u00edm Gr\u00f3nsku nese jm\u00e9no Anderse Petera Olsena. Ozna\u010duje oblast le\u017e\u00edc\u00ed mezi Tyrolerfjordem na jihu a Svejstrupdalem na severu, kter\u00e1 se t\u00e1hne od v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed a\u017e po Grossglockner na z\u00e1pad\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anders Peter Olsen na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Rudolf Riedl? <<>>: Rudolf Riedl (7. \u010dervna 1907 \u2013 nezn\u00e1m\u00e9 datum \u00famrt\u00ed?) byl rakousk\u00fd rychlobrusla\u0159.\nV roce 1928 debutoval na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta a z\u00fa\u010dastnil se tak\u00e9 Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her (500 m \u2013 24. m\u00edsto, 1500 m \u2013 22. m\u00edsto, 5000 m \u2013 26. m\u00edsto, 10 000 m \u2013 v pr\u016fb\u011bhu j\u00edzd byl z\u00e1vod zru\u0161en kv\u016fli oblev\u011b). Na Mistrovstv\u00ed Evropy skon\u010dil na \u0161est\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce, stejn\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed vybojoval na MS 1931. V letech 1929, 1931 a 1932 zv\u00edt\u011bzil na rakousk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu. Nejv\u011bt\u0161\u00edho mezin\u00e1rodn\u00edho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hl na Mistrovstv\u00ed Evropy 1932, kde z\u00edskal bronzovou medaili. Posledn\u00ed start absolvoval v roce 1935, nicm\u00e9n\u011b je\u0161t\u011b v roce 1940 se z\u00fa\u010dastnil t\u0159\u00ed z\u00e1vod\u016f v Berl\u00edn\u011b.\nRudolf Riedl na SpeedSkatingNews.", "<<>>: Co je Operace Chromium? <<>>: Operace Chromium bylo kryc\u00ed ozna\u010den\u00ed chystan\u00e9ho v\u00fdsadku do Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. V\u00fdsadek byl organizov\u00e1n Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed skupinou D p\u0159i exilov\u00e9m Ministerstvu n\u00e1rodn\u00ed obrany v Lond\u00fdn\u011b. Z d\u016fvodu konce II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla operace zru\u0161ena.\nVelitelem v\u00fdsadku byl kpt. V\u00e1clav Knotek, z\u00e1stupce por. Karel Tich\u00fd a radista ppor. Jan \u0160tursa. Krom\u011b spojovac\u00edho \u00fakolu, kdy m\u011bli zajistit p\u0159\u00edm\u00fd kontakt prezidenta E. Bene\u0161e s dom\u00e1c\u00edm odbojem m\u011bli prov\u00e9st dle dispozic prezidenta i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed politick\u00fd \u00fakol. Vybaveni byli dv\u011bma radiov\u00fdmi komplety s kryc\u00edm n\u00e1zvem Hana.\nJako doskokov\u00fd prostor bylo ur\u010deno okol\u00ed Jilemnice, odkud m\u011bla skupina proniknout k Praze. Od b\u0159ezna 1945 se desant nach\u00e1zel v It\u00e1lii. B\u011bhem p\u0159esunu do Rosignana 17. dubna se ztratil opera\u010dn\u00ed materi\u00e1l. 23. dubna se skupina d\u00e1le p\u0159esunula do Brindisi.\nPrvn\u00ed pokus o v\u00fdsadek byl proveden 29. dubna, letoun se ale po st\u0159etu s n\u011bmeck\u00fdm st\u00edha\u010dem vr\u00e1til, podruh\u00e9, 4. kv\u011btna byly nad m\u00edstem seskoku \u0161patn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed podm\u00ednky a letadlo se op\u011bt vr\u00e1tilo. V kv\u011btnu, b\u011bhem povst\u00e1n\u00ed po\u017eadoval velitel desantu Knotek vysazen\u00ed na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech, co\u017e ale SOE zam\u00edtlo. 9. kv\u011btna byla operace zru\u0161ena.\nREICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Sv\u011bt k\u0159\u00eddel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. \nHAN\u00c1K, V\u00edt\u011bzslav. Mu\u017ei a radiostanice tajn\u00e9 v\u00e1lky. Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.", "<<>>: Co je Skryt\u00edn? <<>>: Skryt\u00edn je z\u00e1me\u010dek a b\u00fdval\u00e1 osada v kopci na lev\u00e9m b\u0159ehu Labe v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce cca 320 metr\u016f. Pat\u0159\u00ed pod Dobkovice v okrese D\u011b\u010d\u00edn v \u00dasteck\u00e9m kraji. Z\u00e1mek byl vystav\u011bn na konci 19. stolet\u00ed jako letn\u00ed s\u00eddlo pr\u016fmysln\u00edka Ludwiga Wolfruma. V druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed slou\u017eil jako rekrea\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed n. p. Konstruktiva, po roce 1989 n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnil majitele a nakonec zna\u010dn\u011b zpustl.\nSamota Skryt\u00edn (v n\u011bmeck\u00fdch pramenech Skritin nebo Reichberg) v 19. stolet\u00ed administrativn\u011b spadala do spr\u00e1vn\u00edho obvodu, tvo\u0159en\u00e9ho katastr\u00e1ln\u00edmi obcemi Dobkovice a Roztoky (dne\u0161n\u00ed m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st obce Povrly). Od roku 1877, kdy se Roztoky odd\u011blily, Skryt\u00edn p\u0159in\u00e1le\u017eel k Dobkovic\u00edm. Prvn\u00ed zm\u00ednka o osad\u011b Skryt\u00edn (Skrzytyn) poch\u00e1z\u00ed z roku 1383.\nZ\u00e1mek s okoln\u00edmi pozemky v roce 2010 koupil za zhruba milion korun Martin Hausenblas a za\u010dal objekt rekonstruovat s pl\u00e1nem vytvo\u0159it z n\u011bj nov\u00fd domov pro svoji rodinu. Prvn\u00ed l\u00e9ta po koupi \u010distil prostor od \u010dern\u00fdch skl\u00e1dek a n\u00e1letov\u00fdch d\u0159evin, pot\u00e9 vybudoval elektrickou p\u0159\u00edpojku. V roce 2015 za\u010dala rekonstrukce samotn\u00e9 stavby, nov\u00e1 st\u0159echa je pl\u00e1nov\u00e1na na jaro 2016, dokon\u010den\u00ed pak na rok 2017. Rekonstrukce je prov\u00e1d\u011bna tak, aby z\u00e1mek byl energeticky pasivn\u00ed. N\u00e1klady na rekonstrukci majitel odhaduje na 40 milion\u016f korun.\nK z\u00e1me\u010dku vede \u017elut\u011b zna\u010den\u00e1 turistick\u00e1 cesta, kter\u00e1 odbo\u010duje od modr\u00e9 zna\u010dky ji\u017en\u011b od Dobkovic na rozcest\u00ed Pod Skryt\u00ednem a op\u011bt kon\u010d\u00ed na mod\u0159e zna\u010den\u00e9 cest\u011b u rozcest\u00ed Pod Bradlem. Od \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vky Dobkovice je Skryt\u00edn po t\u00e9to cest\u011b vzd\u00e1len zhruba 3 kilometry.", "<<>>: Co je Jeff Pollack? <<>>: Jeff Pollack, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Jeffrey Ian Pollack (15. listopadu 1959 Los Angeles \u2013 23. prosince 2013 Hermosa Beach) byl americk\u00fd filmov\u00fd re\u017eis\u00e9r, scen\u00e1rista, televizn\u00ed producent a spisovatel.\nPollack byl zn\u00e1m\u00fd jako spolutv\u016frce, scen\u00e1rista a producent sitcomu z devades\u00e1t\u00fdch let The Fresh Prince of Bel Air. Jako filmov\u00fd re\u017eis\u00e9r nato\u010dil filmy Nad ko\u0161em (1994), L\u00e1ska na \u010derno (1997) a Ztracen\u00fd a nalezen\u00fd (1999).\nPollack byl v\u00fdkonn\u00fdm konzultantem po\u0159adu The Tyra Banks Show. Byl \u010dast\u00fdm spolupracovn\u00edkem Bennyho Mediny. Vystudoval Univerzitu Ji\u017en\u00ed Kalifornie.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jeff Pollack na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam slovansk\u00fdch boh\u016f? <<>>: P\u0159edk\u0159es\u0165anst\u00ed Slovan\u00e9 uct\u00edvali \u0159adu bo\u017estev r\u016fzn\u00e9ho v\u00fdznamu a funkce a p\u0159\u00edb\u011bhy o nich byly sou\u010d\u00e1st\u00ed slovansk\u00e9 mytologie, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti nedochovan\u00e9. V z\u00e1klad\u011b tato bo\u017estva lze d\u011blit na dolo\u017een\u00e1 u V\u00fdchodoslovan\u016f a na dolo\u017een\u00e1 u Polabsk\u00fdch Slovan\u016f a Pomo\u0159an\u016f. Bohov\u00e9 p\u0159ipisovan\u00ed ostatn\u00edm Slovan\u016fm zmi\u0148ovan\u00ed v p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pozdn\u00edch pramenech nejsou zpravidla pova\u017eov\u00e1ni za autentick\u00e9. P\u0159esto lze v\u0161ak p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee n\u011bkter\u00e1 bo\u017estva byla Slovan\u016fm spole\u010dn\u00e1, p\u0159edev\u0161\u00edm se to t\u00fdk\u00e1 Peruna a Velese, podle Zde\u0148ka V\u00e1ni tak\u00e9 Svaroga a Da\u017eboga \u2013 Svaro\u017eice.Prvn\u00ed dv\u011b \u010d\u00e1sti seznamu se v\u011bnuj\u00ed bo\u017estv\u016fm v\u00fdchodn\u00edch a severoz\u00e1padn\u00edch Slovan\u016f zmi\u0148ovan\u00fdch v p\u00edsemn\u00fdch pramenech p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch christianizaci Slovan\u016f \u010di vznikl\u00fdch t\u011bsn\u011b po n\u00ed, ta jsou v odborn\u00e9 literatu\u0159e zpravidla pova\u017eov\u00e1na za autentick\u00e1. Posledn\u00ed \u010d\u00e1st se v\u011bnuje bo\u017estv\u016fm z pramen\u016f pozdn\u00edch, folkl\u00f3ru, liter\u00e1rn\u00ed fikce, fals a dal\u0161\u00edm, o kter\u00fdch se v\u0161eobecn\u011b nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 \u017ee byla Slovany ct\u011bna.\nSeznam bo\u017estev se\u0159azen\u00fd dle historick\u00fdch pramen\u016f a geografick\u00e9ho v\u00fdskytu.\n Vladim\u00edr\u016fv panteon \nVladim\u00edr\u016fv panteon je ozna\u010den\u00ed pro bo\u017estva jejich\u017e modla postavil kn\u00ed\u017ee Vladim\u00edr I. v Kyjev\u011b. Pov\u011bst d\u00e1vn\u00fdch let o nich referuje n\u00e1sledovn\u011b:\nPerun \u2013 b\u016fh hromu a blesku\nChors \u2013 pravd\u011bpodobn\u011b neslovansk\u00fd p\u0159\u00edvlastek slune\u010dn\u00edho boha Da\u017eboga\nDa\u017ebog \u2013 slune\u010dn\u00ed b\u016fh\nStribog \u2013 b\u016fh nejasn\u00e9 funkce, zpravidla vykl\u00e1dan\u00fd jako b\u016fh v\u011btru\nMoko\u0161 \u2013 bohyn\u011b zem\u011b a vl\u00e1hy a \u00farody, slovansk\u00e1 forma Velk\u00e9 Matky\nSimargl \u2013 b\u016fh nejasn\u00e9 funkce, podle n\u011bkter\u00fdch hypot\u00e9z bo\u017estva dv\u011b zn\u00e1m\u00e1 pod jm\u00e9ny Sim a Rgl\n Ostatn\u00ed bo\u017estva v\u00fdchodn\u00edch Slovan\u016f \nDal\u0161\u00ed bohov\u00e9 zmi\u0148ovan\u00ed ve v\u00fdchodloslovansk\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch pramenech jsou tato:\nDiva - bohyn\u011b nejasn\u00e9 funkce\nDyj - b\u016fh nejasn\u00e9 funkce\nRod \u2013 b\u016fh \u010di d\u00e9mon osudu\nRo\u017eanice \u2013 trojice bohy\u0148 osudu analogick\u00e1 s \u010desk\u00fdmi sudi\u010dkami\nSvarog \u2013 nebesk\u00fd b\u016fh\nPereplut \u2013 b\u016fh nezn\u00e1m\u00e9 funkce\nPohvizd \u2013 b\u016fh nejasn\u00e9 funkce, n\u011bkdy vykl\u00e1dan\u00fd jako b\u016fh v\u011btru\nVeles \u2013 b\u016fh skotu a podsv\u011bt\u00ed\nTrojan \u2013 b\u016fh nejasn\u00e9ho v\u00fdznamu, m\u016f\u017ee se jednat o zbo\u017e\u0161t\u011bl\u00e9ho \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Traj\u00e1na.\nU Polabsk\u00fdch Slovan\u016f a Pomo\u0159an\u016f se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 \u017ee p\u016fvodn\u00ed bo\u017estva p\u0159estala b\u00fdt spojov\u00e1na se svou funkc\u00ed a na m\u00edsto se stala bo\u017estvy kmenov\u00fdmi a lok\u00e1ln\u00edmi. Tomu je p\u0159\u00edzp\u016fsoben i jejich kr\u00e1tk\u00fd popisek.\n\u010cernoboh \u2013 patrn\u011b toto\u017en\u00fd s \u010cernohlavem\nJarov\u00edt \u2013 b\u016fh ct\u011bn\u00fd kmenem Pomo\u0159an\u016f ve Wolgastu a kmenem B\u0159e\u017ean\u016f v Havelbergu\nPodaga \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 kmenem Vagr\u016f v Pl\u00f6nu\nProve \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 kmenem Vagr\u016f v Starigradu\nPripegala \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 kmenem Lutic\u016f\nSvaro\u017eic \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 kmenem Ratar\u016f v Riedigostu\nRadegast \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 kmenem Ratar\u016f zmi\u0148ovan\u00e9 v pozd\u011bj\u0161\u00edch pramenech s nejasn\u00fdm vztahem k Svaro\u017eicovi, m\u016f\u017ee se jednat o toto\u017en\u00e9 bo\u017estvo se Svaro\u017eicem\nTrihlav \u2013 b\u016fh ct\u011bn\u00fd kmenem Pomo\u0159an\u016f ve \u0160t\u011bt\u00edn\u011b a Wolinu\n\u017divaN\u011bkolik bo\u017estev je zn\u00e1mo tak\u00e9 z Ruj\u00e1ny ob\u00fdvan\u00e9 kmenem R\u00e1n\u016f:\n\u010cernohlav \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Jasmundu\nPizamar \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Jasmundu\nPorenut \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Korenici\nPorev\u00edt \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Korenici\nRujev\u00edt \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Korenici\nSvantov\u00edt \u2013 hlavn\u00ed bo\u017estvo R\u00e1n\u016f ct\u011bn\u00e9 v Arkon\u011b\nTurupit \u2013 bo\u017estvo ct\u011bn\u00e9 v Korenici, pravd\u011bpodobn\u011b PorenutKrom\u011b toho jsou bez uveden\u00ed jm\u00e9na uv\u00e1d\u011bny tak\u00e9 dv\u011b bohyn\u011b zobrazovan\u00e9 na praporc\u00edch kmene Lutic\u016f a nejvy\u0161\u0161\u00ed nebesk\u00fd b\u016fh vl\u00e1dnouc\u00ed ostatn\u00edm.\nKrom\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch bo\u017estev v\u00fdchodn\u00edch a severoz\u00e1padn\u00edch Slovan\u016f zmi\u0148ovan\u00fdch v dobov\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch pramenech se objevuje \u0159ada postav, kter\u00e9 jsou n\u011bkdy tak\u00e9 pova\u017eov\u00e1ny za slovansk\u00e1 bo\u017estva. Jedn\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm o bohy zmi\u0148ovan\u00e9 v pozdn\u00edch kronik\u00e1ch a jejich fakt, \u017ee byly skute\u010dn\u011b Slovany ct\u011bni, je zpravidla zpochyb\u0148ov\u00e1n. Autenticita v\u0161ak b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy odm\u00edt\u00e1na i u n\u011bkter\u00fdch v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch bo\u017estev.\nJedn\u00e1 se nap\u0159\u00edklad o antick\u00e1 bo\u017estva jejich\u017e kult byl Slovan\u016fm p\u0159ipisov\u00e1n. D\u00e1le se jedn\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm o folkl\u00f3rn\u00ed postavy, omyly autor\u016f \u010di \u010distou liter\u00e1rn\u00ed fikci. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u0159\u00edpadem jsou pak falsa.\n\u0158ada postav pova\u017eovan\u00fdch za bo\u017estva se vyskytuje ve slovansk\u00e9 lidov\u00e9 kultu\u0159e. Jedn\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm o kultovn\u00ed figury objevuj\u00edc\u00ed se p\u0159i sv\u00e1tc\u00edch a personifikovan\u00e9 sv\u00e1tky samotn\u00e9.\nGerman \u2013 kultovn\u00ed figura v jihoslovansk\u00e9m folkl\u00f3ru\nJarilo \u2013 kultovn\u00ed figura ve v\u00fdchodoslovansk\u00e9m folkl\u00f3ru\nKupalo \u2013 personifikovan\u00fd sv\u00e1tek letn\u00edho slunovratu\nVesna \u2013 personifikace jara\nKostroma \u2013 kultovn\u00ed figura ve v\u00fdchodoslovansk\u00e9m folkl\u00f3ru podobn\u00e1 Moran\u011b\nKresnik \u2013 ve slovinsk\u00e9m folkl\u00f3ru postava spojen\u00e1 se sluncem a ohn\u011bm\nKurent \u2013 ve slovinsk\u00e9m folkl\u00f3ru postava spojen\u00e1 s v\u00ednem\nMorana \u2013 kultovn\u00ed figura a personifikace smrti v z\u00e1padoslovansk\u00e9m folkl\u00f3ru\nZelen\u00fd Juraj \u2013 kultovn\u00ed figura ve slovinsk\u00e9m folkl\u00f3ru\nPerperuna \u2013 de\u0161\u0165ov\u00fd ritu\u00e1l na Balk\u00e1n\u011b, n\u011bkdy ch\u00e1pan\u00fd jako bohyn\u011b de\u0161t\u011b\nZora \u2013 personifikace Jit\u0159enky\nKra\u010dun \u2013 personifikace zimn\u00edho slunovratu\nOvse\u0148 \u2013 personifikovan\u00fd zvyk obsyp\u00e1v\u00e1n\u00ed zrn\u00edm p\u0159i zimn\u00edm slunovratu\n\u0158ada bo\u017estev je zmi\u0148ov\u00e1na v polsk\u00fdch kronik\u00e1ch Jana D\u0142ugosze, Mat\u011bje z Miechova a Mat\u011bje Stryjkowsk\u00e9ho z 15. a 16. stolet\u00ed. V 19. stolet\u00ed byly zpr\u00e1vy o t\u011bchto bo\u017estvech pova\u017eov\u00e1ny za pravdiv\u00e9, ve 20. stolet\u00ed Lubor Niederle spekuloval o jejich existenci v polsk\u00e9 lidov\u00e9 tradici, ale Aleksander Br\u00fcckner je zcela odm\u00edtl. N\u011bkter\u00e1 bo\u017estva v t\u011bchto textech v\u0161ak skute\u010dn\u011b mohou poch\u00e1zet z polsk\u00e9 archaick\u00e9 \u010di alespo\u0148 lidov\u00e9 tradice.Jm\u00e9na bo\u017estev jsou uveden\u00e1 v podob\u011b a s p\u0159\u00edpadn\u00fdm \u0159\u00edmsk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem uveden\u00fdm v prvn\u00ed zm\u00ednce o nich.\nDzewana (Diana)\nDzidzileya (Venu\u0161e)\nJessa (Jupiter)\nLada (Mars)\nLel a Polel (Kastor a Pollux)\nMarzana (Ceres)\nNyja (Pluto)\nPogoda\nPochvist\n\u017bywie\nV pramenech o severoz\u00e1padn\u00edch Slovanech je zmi\u0148ovan\u00e1 tak\u00e9 cel\u00e1 \u0159ada bo\u017estev antick\u00fdch, v p\u0159\u00edpad\u011b d\u00edla Orderica Vitala tak\u00e9 seversk\u00fdch. Objevuj\u00ed se v nich tak\u00e9 bo\u017estva vznikl\u00e1 nepochopen\u00edm m\u00edstn\u00edch a vlastn\u00edch jmen (Pitro, s. 146-148, V\u00e1\u0148a, s. 98-99).\nHennil \u2013 zbo\u017e\u0161t\u011bl\u00e1 h\u016fl zmi\u0148ovan\u00e1 D\u011btmarem\nGoderac \u2013 bo\u017estvo zmi\u0148ovan\u00e9 Arnoldem z L\u00fcbecku v souvislosti se zv\u011b\u0159\u00ednsk\u00fdm biskupem, pravd\u011bpodobn\u011b zkomolenina m\u00edstn\u00edho jm\u00e9na\nJulius \u2013 b\u016fh \u00fadajn\u011b ct\u011bn\u00fd ve Wolinu, jen\u017e zde m\u011bl ulo\u017eeno posv\u00e1tn\u00e9 kop\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b odvozeno od jm\u00e9na m\u011bstaDv\u011b bo\u017estva jsou tak\u00e9 zmi\u0148ovan\u00e1 2. ebsdorfskou legendou z 14. stolet\u00ed a m\u011bla b\u00fdt, vedle Radegasta, ct\u011bna po smrti Karla Velik\u00e9ho odpadl\u00fdmi k\u0159es\u0165any.\nVittelube \u2013 pravd\u011bpodobn\u011b osobn\u00ed jm\u00e9no Vitoljub nebo Vitold\nHammon Suentebeck \u2013 pravd\u011bpodobn\u011b Amon \u2013 svat\u00fd b\u00fdkZvl\u00e1\u0161\u0165 pak stoj\u00ed hypotetick\u00fd B\u011blboh ch\u00e1p\u00e1n\u00fd jako protip\u00f3l \u010cernoboha.\nZelu \u2013 bohyn\u011b zmi\u0148ovan\u00e1 Neplachovou kronikou z roku 1360N\u011bkolik bo\u017estev uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00e9 Kronice \u010desk\u00e9 z roku 1630 V\u00e1clav H\u00e1jek z Libo\u010dan:\nKlimba\nKrasatina\nKrosinaDal\u0161\u00ed bo\u017estva uv\u00e1d\u00ed pokra\u010dovatel\u00e9 H\u00e1jkovi jako Pavel Str\u00e1nsk\u00fd, Jan St\u0159edovsk\u00fd a Juraj Pap\u00e1nek, ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se jedn\u00e1 o bohy inspirovan\u00e9 antick\u00fdmi:\nHladolet \u2013 ve star\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b ozna\u010den\u00ed pro planetu Saturn\nChaso\u0148 \u2013 Apoll\u00f3n\nKrasopan\u00ed \u2013 ve star\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b ozna\u010den\u00ed pro planetu Venu\u0161i\nLado\u0148\nNinva\nNo\u010dena\nZelo\u0148 \u2013 Merkur\n\u017div\u011bna \u2013 snad polabsk\u00e1 \u017divaCelou \u0159adu um\u011ble vytvo\u0159en\u00fdch bo\u017estev obsahuj\u00ed glosy fal\u0161ovan\u00e9 V\u00e1clavem Hankou v staro\u010desk\u00e9m slovn\u00edku Mater Verborum. Jedn\u00e1 se o n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed bo\u017estva.\nPorvata (Proserpina)\nP\u0159\u00edje (Venu\u0161e)\nLetnic\u011b (Latona)\nChliba (Salacia)\nSvoba\nSvor\nSytivrat, Sitivrat \u010di \u017ditivrat\nSvra\u010dec\nZcuor \u010di Ztuor\nKrt\nJarobud\nJasni (Isis)\nLiter\u00e1rn\u00ed fikc\u00ed jsou tak\u00e9 bo\u017estva p\u0159ipisovan\u00e1 ran\u011b novov\u011bk\u00fdmi kronik\u00e1\u0159i Lu\u017eick\u00fdm Srb\u016fm:\nCica \u2013 bohyn\u011b zmi\u0148ovan\u00e1 v 17.", "<<>>: Co je 1. peru\u0165 RAF? <<>>: Britsk\u00e1 1. peru\u0165 je vojenskou jednotkou Royal Air Force. V sou\u010dasnosti operuje ze z\u00e1kladny RAF Lossiemouth s letouny Typhoon FGR.4. Ofici\u00e1ln\u00edm znakem perut\u011b je ok\u0159\u00eddlen\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00e1 jedni\u010dka, ofici\u00e1ln\u00edm heslem pak v\u011bta In omnibus princeps, tedy \u201eprvn\u00ed ve v\u0161em\u201c.\n1. peru\u0165 byla zalo\u017eena 13. kv\u011btna 1912 jako jedna ze t\u0159ech perut\u00ed Kr\u00e1lovsk\u00e9ho leteck\u00e9ho sboru (Royal Flying Corps) (pozd\u011bji Royal Air Force). Jej\u00edm prvn\u00edm velitelem se stal major Edward M. Maitland. Bal\u00f3ny, vzducholod\u011b a letouny p\u0159evzala od 1. vzduchoplaveck\u00e9 roty Kr\u00e1lovsk\u00fdch \u017eenist\u016f (No. 1 Airship Company, Air Battalion Royal Engineers) ve Farnborough.\nV roce 1914 po vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla No. 1 Squadron vyzbrojena pestrou sm\u011bs\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch letadel. Na z\u00e1padn\u00ed front\u011b byla nasazena od kv\u011btna 1915 do konce konfliktu v roce 1918.\nNejd\u0159\u00edve p\u016fsobila jako pr\u016fzkumn\u00e1 a pozorovac\u00ed jednotka, nap\u0159\u00edklad v boj\u00edch o Ypry v roce 1915, u Neuve Chappelle, Loos a na Somm\u011b v roce 1916, nebo u Arrasu ve Francii v roce 1917.\nNa st\u00edhac\u00ed letouny Nieuport 17 a Nieuport 27 byla p\u0159ezbrojena v roce 1917 a v lednu 1918 na S.E.5a.\nPo skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u016fsobila p\u0159\u00edmo ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, jej\u00ed v\u00fdzbroj postupn\u011b tvo\u0159ily letouny typu S.E.5a a Nieuport Nighthawk. V roce 1920 byla peru\u0165 aktivovan\u00e1 v Indii a vyzbrojen\u00e1 letouny Sopwith Snipe, se kter\u00fdmi se \u00fa\u010dastnila v letech 1922 a\u017e 1925 na akc\u00edch proti povstalc\u016fm v Kurdist\u00e1nu, Ir\u00e1ku (1923-1925) a na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchodu. V listopadu 1926 byla peru\u0165 rozpu\u0161t\u011bna a 1. \u00fanora 1927 znovu zformov\u00e1na v Tangmere, tentokr\u00e1t jako st\u00edhac\u00ed peru\u0165 protivzdu\u0161n\u00e9 obrany. Jej\u00ed v\u00fdzbroj p\u0159edstavovaly typy Armstrong Whitworth Siskin IIIa, kter\u00e9 v roce 1932 nahradil typ Hawker Fury.\nV \u0159\u00edjnu 1938 dostala jednotka do v\u00fdzbroje tehdy nejmodern\u011bj\u0161\u00ed st\u00edha\u010dky Hawker Hurricane ve verzi Mk. I, s nimi\u017e \u2013 v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch verz\u00edch \u2013 bojovala v boj\u00edch druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a\u017e do z\u00e1\u0159\u00ed 1942. Do konce v\u00e1lky pak jednotka u\u017e\u00edvala bojov\u011b letouny n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch typ\u016f: Hawker Typhoon a Spitfire Mk. IX.\nV letech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky u t\u00e9to perut\u011b bojovala \u0159ada cizinc\u016f, z nich\u017e mnoz\u00ed se stali leteck\u00fdmi esy. Jmenujme alespo\u0148 Francouze Jeana Demozaye (podle n\u011bkter\u00fdch \u00fadaj\u016f nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho francouzsk\u00e9ho st\u00edha\u010de druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky) a \u010cecha Karla Kuttelwaschera, nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho a \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00edha\u010de druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nV pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed se stala v\u00fdcvikovou jednotkou s letouny Spitfire Mk. 21, pozd\u011bji p\u0159evzala st\u00edhac\u00ed proudov\u00e9 stroje Gloster Meteor (r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed). V roce 1956 se z\u00fa\u010dastnila boj\u016f nad Egyptem v Suezsk\u00e9 kampani se st\u00edha\u010dkami Hawker Hunter. Tyto si ponechala a\u017e do roku 1969, kdy p\u0159evzala kolmo startuj\u00edc\u00ed letouny Harrier GR.1. B\u011bhem konfliktu o Falklandy byla um\u00edst\u011bna na palub\u011b letadlov\u00e9 lod\u011b HMS Hermes (R12) s letouny Harrier GR.3A, se kter\u00fdmi vykonala 60 bojov\u00fdch vzlet\u016f. P\u0159i nich piloti Harrier\u016f 1. perut\u011b odhodili 150 kus\u016f 454 kg bomb, 25 kazetov\u00fdch pum BL-755 a ve vzduchu zni\u010dili jedno letadlo. Peru\u0165 se \u00fa\u010dastnila tak\u00e9 boj\u016f na Balk\u00e1n\u011b a nad Kosovem v letech 1995 a\u017e 1998, nebo v operaci na kontrolu bezletov\u00e9 z\u00f3ny v severn\u00edm Ir\u00e1ku (1997-1998). Dal\u0161\u00ed verz\u00ed Harrieru, kterou piloti 1. perut\u011b u\u017e\u00edvali do roku 2011, se stala GR.7 a dvoum\u00edstn\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 T.10.\nOd 15. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 byl \u00fatvar p\u0159ezbrojen na st\u00edhac\u00ed letouny Eurofighter Typhoon.\nRok zaveden\u00ed do v\u00fdzbroje\nNieuport - 1917\nS.E.5a - 1918\nSopwith Snipe - 1920\nArmstrong Whitworth Siskin - 1927\nHawker Fury - 1933\nHawker Hurricane - 1937\nHawker Typhoon - 1943\nGloster Meteor - 1950\nHawker Hunter - 1956\nHawker Siddeley Harrier - 1969\nEurofighter Typhoon - 2012\nSeznam perut\u00ed RAF\n \n\u010ce\u0161t\u00ed RAF\u00e1ci - Grafick\u00fd p\u0159ehled slu\u017eby na\u0161ich pilot\u016f u 1.", "<<>>: Co je Jessica Rossiov\u00e1? <<>>: Jessica Rossiov\u00e1 (* 7. ledna 1992 Cento) je italsk\u00e1 reprezentantka ve sportovn\u00ed st\u0159elb\u011b. Je specialistkou na trap a \u010dlenkou klubu Fiamme Oro.Je olympijskou v\u00edt\u011bzkou z roku 2012 v trapu. Vyhr\u00e1la mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f ve sportovn\u00ed st\u0159elb\u011b v roce 2007, je p\u011btin\u00e1sobnou mistryn\u00ed sv\u011bta (v letech 2009, 2013 a 2017 v individu\u00e1ln\u00ed sout\u011b\u017ei a v letech 2013 a 2018 jako \u010dlenka dru\u017estva) a p\u011btin\u00e1sobnou mistryn\u00ed Evropy (jednotlivkyn\u011b 2009 a 2013, dru\u017estvo \u017een 2013 a 2018, sm\u00ed\u0161en\u00e9 dru\u017estvo 2018). Vyhr\u00e1la tak\u00e9 sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r ve sportovn\u00ed st\u0159elb\u011b 2011 a St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 hry v roce 2013. Je dr\u017eitelkou sv\u011btovou rekordu v trapu s 99 z\u00e1sahy ze sta mo\u017en\u00fdch.\u010casopis La Gazzetta dello Sport ji vyhl\u00e1sil italskou sportovkyn\u00ed roku 2013. V roce 2017 z\u00edskala ocen\u011bn\u00ed Collare d'oro al merito sportivo.", "<<>>: Co je Vratislav Fikejz? <<>>: Vratislav Fikejz je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalista a fotbalov\u00fd tren\u00e9r.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize hr\u00e1l za SK Slavia Praha, SK Polaban Nymburk, SK \u010cechie Karl\u00edn a SONP Kladno. Se Slavi\u00ed z\u00edskal v letech 1941 a 1942 dvakr\u00e1t ligov\u00fd titul.\nV roce 1966 byl tren\u00e9rem Slavie.", "<<>>: Co je Dolnohamersk\u00e9 tunely? <<>>: Dolnohamersk\u00e9 tunely jsou \u010dty\u0159i \u017eelezni\u010dn\u00ed tunely na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka obce Nov\u00e1 Ves a Tisov\u00e1 u Otro\u010d\u00edna obce Otro\u010d\u00edn na \u00faseku \u017eelezni\u010dn\u00ed region\u00e1ln\u00ed trati Karlovy Vary \u2013 Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b mezi stanic\u00ed Be\u010dov nad Teplou a zast\u00e1vkou Louka u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed.\nV kv\u011btnu 1896 vznikla akciov\u00e1 spole\u010dnost \u017deleznice Karlovy Vary\u2013Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b, jej\u00ed\u017e z\u00e1kladn\u00ed kapit\u00e1l byl v\u00edc ne\u017e jeden mili\u00f3n zlat\u00fdch. Koncese na v\u00fdstavbu byla vyd\u00e1na 21. kv\u011btna 1896, ale v\u00fdstavba byla zah\u00e1jena u\u017e v p\u0159edstihu 5. prosince 1895 spole\u010dnost\u00ed C\u00edsa\u0159ko-kr\u00e1lovsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy. N\u00e1klady na v\u00fdstavbu \u010dinily 10,7 mili\u00f3n\u016f korun. Tra\u0165 vlastnila spole\u010dnost \u017deleznice Karlovy Vary\u2013Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b. V roce 1925 byla zest\u00e1tn\u011bna.\u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 byla postavena p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v \u00fazk\u00e9m \u00fadol\u00ed \u0159eky Tepl\u00e9, p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 v\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl 334 m. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod je v Ovesn\u00fdch Kladrubech v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 710 m a nejni\u017e\u0161\u00ed bod je v Karlov\u00fdch Varech ve v\u00fd\u0161ce 376 m n. m. Stavba byla rozd\u011blena na sedm d\u00edl\u016f a pracovaly na n\u00ed \u010dty\u0159i firmy. Na v\u00fdstavb\u011b tunel\u016f se pod\u00edlela italsk\u00e1 firma Emillio Paletti. Tra\u0165 byla d\u00e1na do provozu v roce 17. prosince 1898.\nNa 54 km dlouh\u00e9 trati bylo postaveno devaten\u00e1ct \u017eelezni\u010dn\u00edch stanic a zast\u00e1vek, dvacet most\u016f a viadukt\u016f a je na n\u00ed celkem sedm tunel\u016f: Vlkovick\u00fd, Dolnohamersk\u00fd I, Dolnohamersk\u00fd II, Dolnohamersk\u00fd III, Dolnohamersk\u00fd IV, Be\u010dovsk\u00fd a Doubsk\u00fd. V roce 2016 byla tra\u0165 rekonstruov\u00e1na.\nJednokolejn\u00e9 tunely pro \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Karlovy Vary \u2013 Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b mezi zast\u00e1vkami Be\u010dov nad Teplou \u2013 Louka u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed byly postaveny v obdob\u00ed 1896\u20131898. Byly d\u00e1ny do provozu 17. prosince 1898.Dolnohamersk\u00fd tunel I a II byly ra\u017eeny v ostroz\u00edch vrchu Skalka (720 m n. m.) na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka na levob\u0159e\u017en\u00ed stran\u011b \u0159eky Tepl\u00e9. Dolnohamersk\u00fd tunel III byl ra\u017een na \u00fazem\u00ed Tisov\u00e1 u Otro\u010d\u00edna v ostrohu Lys\u00e9ho vrchu (714 m n. m.) a pravob\u0159e\u017en\u00ed stran\u011b \u0159eky Tepl\u00e9. Dolnohamersk\u00fd tunel IV byl ra\u017een v ostrohu vrchu Str\u00e1\u017en\u00fd (720 m n. m.) na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka na levob\u0159e\u017en\u00ed stran\u011b \u0159eky Tepl\u00e9.\n Tunely \nDolnohamersk\u00fd tunel I se nach\u00e1z\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka obce Nov\u00e1 Ves v tra\u0165ov\u00e9m km 27,702\u201327,834 le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 583 m a m\u011b\u0159\u00ed 132,38 m.\nDolnohamersk\u00fd tunel II se nach\u00e1z\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka obce Nov\u00e1 Ves, v tra\u0165ov\u00e9m km 28,569\u201328,604, le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 575 m a m\u011b\u0159\u00ed 40,60 m.\nDolnohamersk\u00fd tunel III se nach\u00e1z\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Tisov\u00e1 u Otro\u010d\u00edna obce Otro\u010d\u00edn v tra\u0165ov\u00e9m km 28,720\u201328,835, le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 570 m a m\u011b\u0159\u00ed 115,10 m.\nDolnohamersk\u00fd tunel IV se nach\u00e1z\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Louka obce Nov\u00e1 Ves v tra\u0165ov\u00e9m km 29,484\u201329,619, le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 545 m a m\u011b\u0159\u00ed 134,60 m.", "<<>>: Co je Druh\u00e1 vl\u00e1da Viliama \u0160irok\u00e9ho? <<>>: Druh\u00e1 vl\u00e1da Viliama \u0160irok\u00e9ho existovala v obdob\u00ed od 12. prosince 1954 do 11. \u010dervence 1960. V\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f vl\u00e1dy byli \u010dlenov\u00e9 KS\u010c, bylo v n\u00ed v\u0161ak i p\u011bt z\u00e1stupc\u016f jin\u00fdch politick\u00fdch stran n\u00e1rodn\u00ed fronty a to: 2 z\u00e1stupci strany lidov\u00e9, 2 z\u00e1stupci strany socialistick\u00e9 a jeden z\u00e1stupce strany slovensk\u00e9 obrody.\nMilan Chura\u0148 a kol.: Kdo byl kdo v na\u0161ich d\u011bjin\u00e1ch ve 20. stolet\u00ed, 1. d\u00edl (A\u2013M), 2. d\u00edl (N-\u017d), Libri, Praha 1998 (2. vyd\u00e1n\u00ed), ISBN 80-85983-44-3 (1. d\u00edl), ISBN 80-85983-64-8 (2.", "<<>>: Co je Naturum? <<>>: Naturum je \u0161v\u00e9dsk\u00fd typ informa\u010dn\u00edho a eduka\u010dn\u00edho centra, tj. budovy, kde se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci mohou sezn\u00e1mit s \u017eivou a ne\u017eivou p\u0159\u00edrodou a kulturn\u00ed histori\u00ed m\u00edstn\u00ed oblasti \u0160v\u00e9dska. Naturum je tak\u00e9 od roku 1973 pr\u00e1vn\u011b chr\u00e1n\u011bno ochrannou zn\u00e1mkou jej\u00edm\u017e vlastn\u00edkem je \u0160v\u00e9dsk\u00e1 agentura pro ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed (Naturv\u00e5rdsverket). Prvn\u00ed budovy Naturum byly otev\u0159eny v roce 1973 na Gotlandu, \u00d6landu a Ombergu. K roku 2023 je ve \u0160v\u00e9dsku 32 registrovan\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00fdch center, od N\u00e1rodn\u00edho parku Abisko na severu a\u017e po \u00d6resund na jihu. Modelem pro Natura byla p\u0159\u00edrodn\u00ed a n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e1 centra ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a Severn\u00ed Americe.\nN\u00e1v\u0161t\u011bva Natura by m\u011bla fungovat jako vstupn\u00ed br\u00e1na do p\u0159\u00edrody obecn\u011b a do ur\u010dit\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed oblasti zvl\u00e1\u0161t\u011b. Naturum by m\u011blo b\u00fdt z\u00e1bavn\u00fdm a inspirativn\u00edm m\u00edstem k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b m\u00edsta a tak\u00e9 bohat\u00fdm zdrojem znalost\u00ed pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka. N\u00e1v\u0161t\u011bva n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9ho centra Naturum by v\u0161ak nem\u011bla nahradit n\u00e1v\u0161t\u011bvu p\u0159\u00edrody.", "<<>>: Co je Grand Prix Ma\u010farska 1986? <<>>: Grand Prix Ma\u010farska 1986 (ofici\u00e1ln\u011b POP 84 Magyar Nagyd\u00edj) se jela na okruhu Hungaroring v Mogyor\u00f3do v Ma\u010farsku dne 10. srpna 1986. Z\u00e1vod byl jeden\u00e1ct\u00fdm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 1986 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 1986 Hungarian Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ime\u013e? <<>>: Ime\u013e (ma\u010farsky Imely) je obec na Slovensku v okrese Kom\u00e1rno. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1312. \u017dije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 2 000 obyvatel. Rozloha obce \u010din\u00ed 21,96 km\u00b2.\nV obci se nach\u00e1z\u00ed \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel sv. Jana K\u0159titele z roku 1800.\n Beledi, Ma\u010farsko\n H\u00e9reg, Ma\u010farsko\n Nemesszal\u00f3k, Ma\u010farsko\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ime\u013e na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ara \u010dervenouch\u00fd? <<>>: Ara \u010dervenouch\u00fd (Ara rubrogenys) je endemick\u00fd papou\u0161ek rodu Ara, kter\u00fd ob\u00fdv\u00e1 malou polopou\u0161tn\u00ed horskou oblast v Bol\u00edvii. Jde o ohro\u017een\u00fd druh a ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b \u017eije ji\u017e pouze posledn\u00edch zhruba 150 jedinc\u016f. Tento druh je v\u0161ak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b chov\u00e1n v zajet\u00ed.\nAra \u010dervenouch\u00fd je 55 - 60 cm dlouh\u00fd. Je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zelen\u00fd s \u010derven\u00fdm \u010delem, \u010dervenou u\u0161n\u00ed skvrnou a oran\u017eovo\u010derven\u00fdmi spodn\u00edmi k\u0159\u00eddeln\u00edmi krovkami. Oblast hol\u00e9 k\u016f\u017ee v okol\u00ed o\u010d\u00ed zasahuje k zob\u00e1ku. Ohb\u00ed k\u0159\u00eddel je \u010derven\u00e9, ru\u010dn\u00ed letky modr\u00e9.\nMnoz\u00ed arov\u00e9 hn\u00edzd\u00ed v dutin\u00e1ch strom\u016f, jeliko\u017e se ale v jeho are\u00e1lu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed stromy moc nevyskytuj\u00ed, hn\u00edzd\u00ed ve skaln\u00edch puklin\u00e1ch. D\u0159\u00edve byl ve v\u011bt\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed chyt\u00e1n za \u00fa\u010delem obchodu, dnes jej ob\u010das pron\u00e1sleduj\u00ed m\u00edstn\u00ed zem\u011bd\u011blci, proto\u017ee arov\u00e9 nal\u00e9t\u00e1vaj\u00ed na obiln\u00e1 pole.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Red-fronted Macaw na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Galerie ara \u010dervenouch\u00fd na Wikimedia Commons\n \n Taxon Ara rubrogenys ve Wikidruz\u00edch\nBioLib.cz \u2013 ara \u010dervenouch\u00fd (Ara rubrogenys)\nZOO Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 \u2013 ara \u010dervenouch\u00fd\npapousci.chovzvirat.", "<<>>: Co je Vikersund? <<>>: Vikersund je administrativn\u00ed centrum norsk\u00e9 obce Modum, kter\u00e1 spad\u00e1 do samospr\u00e1vn\u00e9 jednotky Viken nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v jihov\u00fdchodn\u00edm Norsku. Nach\u00e1z\u00ed se u ji\u017en\u00edho konce jezera Tyrifjorden. V roce 2006 zde \u017eilo 2529 obyvatel. Je zn\u00e1m p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee se zde nach\u00e1z\u00ed mamut\u00ed m\u016fstek ur\u010den\u00fd pro lety na ly\u017e\u00edch pojmenovan\u00fd Vikersundbakken.", "<<>>: Co je Trlensk\u00e1 dolina? <<>>: Trlensk\u00e1 dolina je \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 se rozkl\u00e1d\u00e1 na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b st\u0159edoslovensk\u00e9ho poho\u0159\u00ed Velk\u00e1 Fatra. Za\u010d\u00edn\u00e1 ve v\u00fd\u0161ce kolem 530 m v osad\u011b Jazierce na jihu m\u011bsta Ru\u017eomberok a stoup\u00e1 a\u017e k \u00fabo\u010d\u00ed Vt\u00e1\u010dniku (1090 m) do v\u00fd\u0161e kolem 800 m. Jeho pravou stranu tvo\u0159\u00ed jihov\u00fdchodn\u00ed svahy vrcholu Gr\u00fa\u0148 (911 m) a hory \u0160ipr\u00fa\u0148 (1461 m), levou ji\u017en\u00ed svahy hor Sidorovo (1099 m) a Borovn\u00edk (1054 m). Trlensk\u00e9 \u00fadol\u00ed m\u00e1 n\u011bkolik bo\u010dn\u00edch v\u011btv\u00ed. Nach\u00e1z\u00ed se v ochrann\u00e9m p\u00e1smu N\u00e1rodn\u00edho parku Velk\u00e1 Fatra.\n\u00dadol\u00edm prot\u00e9k\u00e1 Trlensk\u00fd potok, kter\u00fd je p\u0159\u00edtokem \u0159eky Rev\u00face. Vede tudy i silnice z Jazierc\u016f do Vlkol\u00ednce.\nTrlensk\u00e9 \u00fadol\u00ed je po turistick\u00e9 str\u00e1nce zna\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9. V obci Vlkol\u00ednec se nach\u00e1z\u00ed pam\u00e1tkov\u00e1 rezervace lidov\u00e9 architektury. V samotn\u00e9m \u00fadol\u00ed je farma horsk\u00fdch kon\u00ed a p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky Vl\u010dia skala a Dogersk\u00e9 skaly.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Trlensk\u00e1 dolina na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ani st\u00edn podez\u0159en\u00ed? <<>>: Ani st\u00edn podez\u0159en\u00ed (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Shadow of a Doubt) je americk\u00fd \u010dernob\u00edl\u00fd film z roku 1943. Nato\u010dil jej re\u017eis\u00e9r Alfred Hitchcock podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e Thorntona Wildera, Sally Bensonov\u00e9 a Almy Revillov\u00e9, kter\u00fd vych\u00e1zel z p\u016fvodn\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu od Gordona McDonella. Pojedn\u00e1v\u00e1 o \u00fadajn\u00e9m vrahovi Charliem Oakleym (Joseph Cotten), kter\u00fd se ukr\u00fdv\u00e1 v dom\u011b rodiny sv\u00e9 star\u0161\u00ed sestry Emmy (Patricia Collinge) v Kalifornii. Dal\u0161\u00ed hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Teresa Wrightov\u00e1 (Charlieho nete\u0159 Charlotte), Henry Travers (jeho \u0161vagr) a Macdonald Carey a Wallace Ford (detektivov\u00e9). Re\u017eis\u00e9r Hitchcock ve filmu, stejn\u011b jako ve v\u011bt\u0161in\u011b sv\u00fdch dal\u0161\u00edch film\u016f, vystupuje v cameo roli (hraje karty p\u0159i Charlieho cest\u011b vlakem do Kalifornie). Hudbu k filmu slo\u017eil Dimitri Tiomkin. Hitchcock p\u0159i v\u00edce p\u0159\u00edle\u017eitostech uvedl, \u017ee jde o jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed film. Sn\u00edmek se v roce 1958 do\u010dkal remaku pod n\u00e1zvem Step Down to Terror. Dal\u0161\u00ed adaptace vy\u0161la v roce 1991 pod n\u00e1zvem Vra\u017eedn\u00e9 pochybnosti.", "<<>>: Co je Isabella Ochichiov\u00e1? <<>>: Isabella Bosibori Ochichiov\u00e1 (* 28. \u0159\u00edjna 1979) je ke\u0148sk\u00e1 b\u011b\u017ekyn\u011b. Z\u00edskala st\u0159\u00edbrnou medail\u00ed ve fin\u00e1le na 5 000 metr\u016f na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2004 v At\u00e9n\u00e1ch v \u0158ecku. Skon\u010dila \u010dasem 14:48,19, o 2,5 sekundy za v\u00edt\u011bzkou, Meseret Defarovou z Etiopie.", "<<>>: Co je Banka Izraele? <<>>: Banka Izraele (hebrejsky \u05d1\u05e0\u05e7 \u05d9\u05e9\u05e8\u05d0\u05dc\u200e, Bank Jisra'el, anglicky Bank of Israel, arabsky \u0628\u0646\u0643 \u0625\u0633\u0631\u0627\u0626\u064a\u0644\u200e) je centr\u00e1ln\u00ed banka St\u00e1tu Izrael. Nach\u00e1z\u00ed se v Jeruzal\u00e9m\u011b a pobo\u010dku m\u00e1 v Tel Avivu. Jej\u00edm sou\u010dasn\u00fdm guvern\u00e9rem je Amir Jaron.\nBanka Izraele byla zalo\u017eena 24. srpna 1954, kdy Kneset p\u0159ijal Z\u00e1kon o Bance Izraele, kter\u00fd ji p\u0159i\u0159kl dohl\u00ed\u017eec\u00ed pr\u00e1vo nad ostatn\u00edmi bankami. Kontrola nad stanoven\u00edm kurz\u016f v\u016f\u010di ciz\u00edm m\u011bn\u00e1m byla bance p\u0159id\u011blena a\u017e roku 1978. Od roku 1992 banka nastavuje infla\u010dn\u00ed pl\u00e1n a je zmocn\u011bna pro jeho pot\u0159eby m\u011bnit monet\u00e1rn\u00ed politiku.\nDavid Horovic, 1954\u20131971\nMo\u0161e Sanbar, 1971\u20131976\nArnon Gafni, 1976\u20131981\nMo\u0161e Mandelbaum, 1982\u20131986\nMicha'el Bruno, 1986\u20131991\nJacob A. Frenkel, 1991\u20132000\nDavid Klein, 2000\u20132005\nStanley Fischer, 2005\u20132013\nKarnit Flugov\u00e1, 2013\u20132018\nAmir Jaron, od 2018\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bank of Israel na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(anglicky)(hebrejsky) Ofici\u00e1ln\u00ed internetov\u00e9 str\u00e1nky Archivov\u00e1no 17. 8. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kick-Ass? <<>>: Kick-Ass (N\u00e1\u0159ez) je americko-britsk\u00fd film z roku 2010 nato\u010den\u00fd podle stejnojmenn\u00e9ho komiksu Marka Millara a Johna Romity Jr.. Film vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh oby\u010dejn\u00e9ho teenagera, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed st\u00e1t opravdov\u00fdm superhrdinou pod jm\u00e9nem N\u00e1\u0159ez (v origin\u00e1le Kick-Ass).\nOby\u010dejn\u00fd teenager Dave Lizewski se stane skute\u010dn\u00fdm superhrdinou i p\u0159esto, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 superschopnosti.\nB\u011bhem sv\u00e9ho prvn\u00edho pokusu v boji proti krimin\u00e1ln\u00edk\u016fm je surov\u011b zbit, bodnut a sra\u017een autem, co\u017e na n\u011bm zanech\u00e1 trval\u00e9 n\u00e1sledky v podob\u011b po\u0161kozen\u00fdch nerv\u016f a zv\u00fd\u0161en\u00e9ho prahu bolesti. Chirurgick\u00e9 implant\u00e1ty pot\u0159ebn\u00e9 na opravu zni\u010den\u00fdch kost\u00ed mu poskytnou ochranu proti dal\u0161\u00edm zran\u011bn\u00edm. Dave nikomu neprozradil pravdu o sv\u00fdch zran\u011bn\u00edch a tvrd\u00ed, \u017ee byl p\u0159epaden, co\u017e vede k tomu, \u017ee se za\u010dnou \u0161\u00ed\u0159it zv\u011bsti o tom, \u017ee je gay. Katie Deauxma, do kter\u00e9 je Dave dlouho zamilovan\u00fd, si ho d\u00edky tomu kone\u010dn\u011b za\u010dne v\u0161\u00edmat a Dave se rozhodne p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je gay, aby s n\u00ed mohl tr\u00e1vit \u010das.\nDal\u0161\u00ed Dave\u016fv boj proti zlo\u010dinu nahraje n\u00e1hodn\u00fd kolemjdouc\u00ed na mobil a video se stane internetov\u00fdm hitem. Na videu jde sly\u0161et, jak se Dave jako superhrdina pojmenov\u00e1v\u00e1 \"N\u00e1\u0159ez\". Dave pak zalo\u017e\u00ed N\u00e1\u0159ezovi \u00fa\u010det na MySpace, aby ho lid\u00e9 mohli kontaktovat kv\u016fli pomoci. Katie prozrad\u00ed Daveovi, \u017ee ji obt\u011b\u017euje drogov\u00fd dealer Rasul. N\u00e1\u0159ez dealera vyp\u00e1tr\u00e1, ale je zne\u0161kodn\u011bn Rasulov\u00fdmi kump\u00e1ny, kte\u0159\u00ed ho maj\u00ed v \u00famyslu zab\u00edt. Nakonec ho zachr\u00e1n\u00ed jeden\u00e1ctilet\u00e1 superhrdinka Zabija\u010dka, kter\u00e1 \u00fato\u010dn\u00edky zabije. Zabija\u010dka potom odejde spolu se sv\u00fdm otcem Ta\u0165uldou. Oba v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee N\u00e1\u0159ez m\u00e1 potenci\u00e1l, ale varuj\u00ed ho, aby byl opatrn\u011bj\u0161\u00ed, a \u0159eknou mu o zp\u016fsobu, jak je m\u016f\u017ee kontaktovat, kdy\u017e bude pot\u0159ebovat.\nTa\u0165ulda je Damon Macready, policista, kter\u00fd byl nepr\u00e1vem m\u00edstn\u00edm krimin\u00e1ln\u00edm bossem Frankem D'Amicem obvin\u011bn z toho, \u017ee je drogov\u00fd dealer. Zat\u00edmco byl Damon ve v\u011bzen\u00ed, jeho man\u017eelka porodila dceru Mindy. Po propu\u0161t\u011bn\u00ed se Damon Mindy ujal (do t\u00e9 doby ji opatroval Damon\u016fv b\u00fdval\u00fd kolega od policie ser\u017eant Marcus Williams) a za\u010dal ji tr\u00e9novat v boji proti zlo\u010dinu. Mindy z\u00edskala p\u0159ezd\u00edvku Zabija\u010dka a Damon se za\u010dal naz\u00fdvat Ta\u0165ulda. Williams s Damonov\u00fdmi metodami nesouhlas\u00ed, ale rozhodl se nezasahovat.\nD'Amico se domn\u00edv\u00e1, \u017ee N\u00e1\u0159ez je zodpov\u011bdn\u00fd za \u0161kody, kter\u00e9 utrp\u011bla jeho organizace, a tak p\u0159ik\u00e1\u017ee sv\u00fdm mu\u017e\u016fm, aby ho zni\u010dili. Jeho syn Chris ale doporu\u010duje jin\u00fd postup. Chris si vytvo\u0159\u00ed rovn\u011b\u017e identitu superhrdiny. Pod jm\u00e9nem Zu\u0159ivec se sp\u0159\u00e1tel\u00ed s N\u00e1\u0159ezem a m\u00e1 jej vl\u00e1kat do pasti. Past ale odstran\u00ed Ta\u0165ulda, kter\u00fd zabije D'Amicovy mu\u017ee a podp\u00e1l\u00ed budovu, kde \u010dekali, je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edjezdem N\u00e1\u0159eze a Zu\u0159ivce. Po \u00fat\u011bku z ho\u0159\u00edc\u00ed budovy se Dave rozhodne, \u017ee skon\u010d\u00ed s kari\u00e9rou N\u00e1\u0159eze. Celou pravdu potom p\u0159izn\u00e1 Katie, ta mu odpust\u00ed a stane se jeho p\u0159\u00edtelkyn\u00ed.\nO t\u00fdden pozd\u011bji Dave najde n\u011bkolik zpr\u00e1v od Zu\u0159ivce, kter\u00fd chce, aby se se\u0161li. Dave \u0159ekne Katie, \u017ee se mus\u00ed je\u0161t\u011b jednou naposledy p\u0159evl\u00e9ct za N\u00e1\u0159eze, aby se mohl sej\u00edt se Zu\u0159ivcem. Sch\u016fzka je lest navr\u017een\u00e1 tak, aby N\u00e1\u0159ez odhalil Ta\u0165uldu. N\u00e1\u0159ez ne\u00famysln\u011b dovede D'Amicovy mu\u017ee na jedno z bezpe\u010dn\u00fdch m\u00edst Macreadyov\u00fdch. Tam jsou N\u00e1\u0159ez a Ta\u0165ulda uneseni a Zabija\u010dka z\u0159ejm\u011b zabita. D'Amico chce N\u00e1\u0159eze a Ta\u0165uldu popravit v p\u0159\u00edm\u00e9m internetov\u00e9m p\u0159enosu tak, aby to vid\u011bli miliony div\u00e1k\u016f. Mezi nimi jsou i Katie a Williams, ani jeden z nich nem\u016f\u017ee zas\u00e1hnout. Doraz\u00ed ale p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed Zabija\u010dka a v\u0161echny gangstery zabije. B\u011bhem boje ale jeden z nich podp\u00e1l\u00ed Ta\u0165uldu. Ne\u017e podlehne sv\u00fdm zran\u011bn\u00edm, stihne se s n\u00edm Zabija\u010dka rozlou\u010dit. N\u00e1\u0159ez se sna\u017e\u00ed Zabija\u010dku p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby p\u0159estala se sv\u00fdm nebezpe\u010dn\u00fdm \u017eivotn\u00edm stylem, ale ta m\u00e1 v \u00famyslu dokon\u010dit, co za\u010dal jej\u00ed otec a N\u00e1\u0159ez neochotn\u011b souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee j\u00ed pom\u016f\u017ee.\nB\u011bhem \u00fatoku na D'Amicovo \u0159editelstv\u00ed Zabija\u010dka zast\u0159el\u00ed v\u011bt\u0161inu zbyl\u00fdch D'Amicov\u00fdch mu\u017e\u016f, ale n\u00e1hle j\u00ed dojdou n\u00e1boje a je zajata. Pak ale doraz\u00ed s pomoc\u00ed raketov\u00e9ho batohu vybaven\u00e9ho Gatlingov\u00fdm kulometem N\u00e1\u0159ez a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed gangstery post\u0159\u00edl\u00ed. Oba se potom vydaj\u00ed za D'Amicem a jeho synem. N\u00e1\u0159ez bojuje se Zu\u0159ivcem, ale navz\u00e1jem se poraz\u00ed. Zabija\u010dka se postav\u00ed D'Amicovi, ale je nakonec pora\u017eena. Kdy\u017e se D'Amico chyst\u00e1 se Zabija\u010dkou skoncovat, doraz\u00ed N\u00e1\u0159ez s raketometem, vyst\u0159el\u00ed D'Amica z okna a ten pak ve vzduchu vybuchne. Zu\u0159ivec se probere akor\u00e1t ve chv\u00edli, kdy N\u00e1\u0159ez a Zabija\u010dka na unikaj\u00ed s pomoc\u00ed raketov\u00e9ho batohu a nen\u00ed schopen je zastavit.\nMindy a Dave se rozhodnou skoncovat se \u017eivoty superhrdin\u016f a \u017e\u00edt norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Mindy znovu \u017eije s Marcusem Williamsem a nastoup\u00ed do Daveovy \u0161koly. A\u010dkoli Dave se svou kari\u00e9rou skon\u010dil, objevila se nov\u00e1 \"generace\" superhrdin\u016f a m\u011bsto je d\u00edky tomu bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Zu\u0159ivec je zobrazen s novou maskou a \u0159\u00edk\u00e1: \"Jak \u0159ekl jeden velik\u00e1n: 'Tan\u010dil jsi s \u010f\u00e1blem p\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dku.'\" (v origin\u00e1le: \"Wait till they get a load of me\", co\u017e je nar\u00e1\u017eka na Jokera v pod\u00e1n\u00ed Jacka Nicholsona ve filmu Batman).\nFilm sklidil p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pozitivn\u00ed reakce kritiky. Server Rotten Tomatoes hodnot\u00ed sn\u00edmek 76% na z\u00e1klad\u011b 232 recenz\u00ed. Server Metacritic d\u00e1v\u00e1 filmu sk\u00f3re 66 ze 100 na z\u00e1klad\u011b 38 recenz\u00ed. U\u017eivatel\u00e9 \u010cSFD film hodnot\u00ed pr\u016fm\u011brn\u011b 83%.Mnoha kritik\u016fm se ale nel\u00edbilo zobrazen\u00ed n\u00e1sil\u00ed ve filmu, kdy jeden\u00e1ctilet\u00e9 d\u011bv\u010de zavra\u017ed\u00ed mnoho gangster\u016f a nakonec je samo t\u00e9m\u011b\u0159 zabito dosp\u011bl\u00fdm mu\u017eem. Filmov\u00fd kritik Roger Ebert si mysl\u00ed, \u017ee film glorifikuje n\u00e1sil\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b n\u00e1sil\u00ed p\u00e1chan\u00e9 d\u011btmi. Napsal: \"Kdy\u017e d\u011bti ve v\u011bku publika dom\u00e1c\u00edch kopi\u00ed tohoto filmu ka\u017ed\u00fd den jeden po druh\u00e9m st\u0159\u00edlej\u00ed, tento druh (filmu) p\u0159estane b\u00fdt z\u00e1bavn\u00fdm.\"\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kick-Ass (film) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je MilkyWay@Home? <<>>: MilkyWay@Home (MilkyWay at home) je projekt zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se distribuovan\u00fdmi v\u00fdpo\u010dty BOINC, kter\u00fd vyu\u017e\u00edv\u00e1 po\u010d\u00edta\u010d\u016f propojen\u00fdch k internetu a serveru projektu. Jedn\u00e1 se o t\u0159et\u00ed projekt prim\u00e1rn\u011b orientovan\u00fd na v\u00fdzkum mezihv\u011bzdn\u00e9ho prostoru. P\u0159edchoz\u00ed dva projekty jsou SETI@Home a Einstein@Home. Sekund\u00e1rn\u00edm c\u00edlem projektu je optimalizace algoritm\u016f pro distribuovan\u00e9 v\u00fdpo\u010dty. Projekt byl spu\u0161t\u011bn 7. \u010dervence 2007.\nNa projektu MilkyWay@home spolupracuj\u00ed Rensselaer Polytechnic Institute, Applied Physics and Astronomy a jsou podporov\u00e1ny N\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeckou nadac\u00ed.\nZab\u00fdv\u00e1 se v\u00fdzkumem a modelov\u00e1n\u00edm v\u00fdvoje Galaxie Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy.\nProjekt analyzuje data nasb\u00edran\u00e1 projektem Sloan Digital Sky Survey. Z t\u011bchto dat se vybere 2,5 stupn\u011b \u0161irok\u00fd pr\u016f\u0159ez (tomuto pr\u016f\u0159ezu se \u0159\u00edk\u00e1 kl\u00edn nebo tak\u00e9 pruh) a program se pokus\u00ed vytvo\u0159it nov\u00fd pr\u016f\u0159ez se stejnou hustotou hv\u011bzd, tak \u017ee z p\u016fvodn\u00edho v\u00fd\u0159ezu odstran\u00ed hv\u011bzdn\u00e9 proudy (stellar stream), d\u00e1le pouze stream. Ka\u017ed\u00fd z t\u011bchto stream\u016f je charakterizov\u00e1n 6 prom\u011bnn\u00fdmi.\nProcento hv\u011bzd v dan\u00e9m streamu\n\u00dahlov\u00e1 poloha v dan\u00e9m \u00faseku\nT\u0159i \u00fadaje o poloze \u2013 2 \u00fahly, polom\u011br vzd\u00e1lenosti od Zem\u011b a jejich m\u011b\u0159\u00edtko\nSou\u010dasn\u00e9 pracovn\u00ed jednotky (WU \u2013 Work Units) verze 0.40 pro CPU pot\u0159ebuj\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 16 a\u017e 18 hodin na dokon\u010den\u00ed. Av\u0161ak hlavn\u00ed s\u00edla MilkyWay@Home je optimalizace pro grafick\u00e9 karty ATI podporuj\u00edc\u00ed technologii ATI Stream. Rychlost zpracovan\u00ed 1 WU se pohybuje mezi 90 a\u017e 600 sekundami.\nHD 5870 1 GiB \u2013 1m:30s\nHD 5850 1 GiB \u2013 1m:49s\nHD 4890 1 GiB \u2013 2m:26s\nHD 4890 1 GiB \u2013 2m:39s\nHD 4870 512 MiB \u2013 3m:11s\nHD 4850 512 MiB \u2013 3m:24s (700 MHz GPU)\nHD 4850 = 3m:44 \u2013 3m:46s\nHD 4770 = 4m:16s\nGTX 480 = 5m:45s \u2013 5m:59sV sou\u010dasnosti je do projektu zapojeno necel\u00fdch 23 000 aktivn\u00edch u\u017eivatel\u016f s celkov\u00fdm po\u010dtem 32 000 aktivn\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f ze 148 zem\u00ed sv\u011bta.\nV\u00fdpo\u010detn\u00ed v\u00fdkon MilkyWay@Home je v sou\u010dasnosti p\u0159ibli\u017en\u011b 1 254,374 TeraFLOPS.\nMicrosoft Windows x86 a x64\nLinux x86 a x64\nMac OS X 10.3 na platform\u011b PowerPC\nMac OS X 10.4 na platform\u011b Intel\nMac OS X 10.5 na platform\u011b Intel 64bitov\u00fd\nSolaris 2.8 a pozd\u011bj\u0161\u00ed po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed na platform\u011b SPARC\nFreeBSD po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed na platform\u011b i386, nebo AMD 64.\nGPU po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed na platform\u011b ATi Stream nebo nVidia CUDA.", "<<>>: Co je Wapiti? <<>>: Jelen wapiti, n\u011bkdy jen wapiti (Cervus canadensis) je druh jelena, d\u0159\u00edve pova\u017eovan\u00fd za poddruh jelena lesn\u00edho. Tento poznatek odpov\u00edd\u00e1 i genov\u00fdm anal\u00fdz\u00e1m, kter\u00e9 nazna\u010duj\u00ed, \u017ee do Severn\u00ed Ameriky se z\u0159ejm\u011b dostal v dob\u011b, kdy byl Bering\u016fv pr\u016fliv zamrzl\u00fd (p\u0159esn\u011bji sem p\u0159e\u0161el jeho spole\u010dn\u00fd p\u0159edek i s n\u011bkter\u00fdmi druhy americk\u00e9ho soba).\u017dije p\u0159edev\u0161\u00edm v Severn\u00ed Americe ve Skalnat\u00fdch hor\u00e1ch, ale tak\u00e9 ve V\u00fdchodn\u00ed Asii.\nTak jako jin\u00ed p\u0159e\u017ev\u00fdkavci m\u00e1 \u010dty\u0159i \u017ealudky. V\u00fd\u0161ka v kohoutku je 1,5 m a d\u00e9lka 2,4 m. Dosahuje v pr\u016fm\u011bru hmotnosti 315\u2013320 kg. Anatomickou zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed tohoto druhu je mohutn\u00fd ohryzek u samce.\nPo v\u011bt\u0161inu roku z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jeleni Wapiti ve skupin\u00e1ch odd\u011blen\u00fdch podle pohlav\u00ed. V dob\u011b \u0159\u00edje sout\u011b\u017e\u00ed dosp\u011bl\u00ed jeleni o pozornost samic a sna\u017e\u00ed se chr\u00e1nit samice ve sv\u00e9m har\u00e9mu. Nejd\u0159\u00edve se pokou\u0161ej\u00ed p\u0159il\u00e1kat samice specifick\u00fdm \u0159evem (podle jeho intenzity tak\u00e9 samice poznaj\u00ed vyvinut\u00e9ho jedince). Rozt\u00edr\u00e1n\u00edm mo\u010di po sv\u00e9m t\u011ble se pro samice st\u00e1vaj\u00ed atraktivn\u011bj\u0161\u00ed. Samci-konkurenti vyz\u00fdvaj\u00ed dominantn\u00ed samce na souboj. V r\u00e1mci n\u011bho paraleln\u011b ustupuj\u00ed a p\u0159ibli\u017euj\u00ed se. Pokud \u017e\u00e1dn\u00fd z nich neustoup\u00ed, za\u010dnou z\u00e1pasit parohy, co\u017e \u010dasto \u00fast\u00ed ve v\u00e1\u017en\u00e1 zran\u011bn\u00ed.\nDominantn\u00ed jeleni se dr\u017e\u00ed p\u0159i skupin\u011b samic v dob\u011b \u0159\u00edje, od \u0159\u00edjna do brzk\u00e9 zimy. Alfa-samci hl\u00eddaj\u00ed sv\u016fj har\u00e9m b\u011b\u017en\u011b \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed i 20 kus\u016f jak p\u0159ed jelen\u00edmi konkurenty, tak i pred\u00e1tory. Pouze dosp\u011bl\u00ed b\u00fdci maj\u00ed har\u00e9m, jejich reproduk\u010dn\u00ed vrchol nast\u00e1v\u00e1 asi v osmi letech.\nJelen v \u0159\u00edji se pase jen v\u00fdjime\u010dn\u011b a takto ztr\u00e1c\u00ed a\u017e 20 % sv\u00e9 t\u011blesn\u00e9 hmotnosti.\n10 poddruh\u016f\nSevern\u00ed Amerika\nwapiti v\u00fdchodn\u00ed (C. c. canadensis; vyhynul\u00fd)\nwapiti arizonsk\u00fd (C. c. merriami; vyhynul\u00fd)\nwapiti manitobsk\u00fd (C. c. manitobensis)\nwapiti Nelson\u016fv (C. c. nelsoni)\nwapiti z\u00e1padn\u00ed (C. c. roosevelti)\nwapiti zakrsl\u00fd (C. c. nannodes)Asie\nwapiti ala\u0161ansk\u00fd (C. c. alashanicus)\nwapiti sibi\u0159sk\u00fd (C. c. sibiricus)\nwapiti mand\u017eusk\u00fd (C. c. xanthopygus)\nwapiti \u0165an\u0161ansk\u00fd (C. c. songaricus)\n \n Taxon Cervus canadensis ve Wikidruz\u00edch\nWapiti na biolib.", "<<>>: Co je D\u011bda Ml\u00e1dek Illegal Band? <<>>: D\u011bda Ml\u00e1dek Illegal Band je \u010desk\u00e1 country rockov\u00e1 hudebn\u00ed skupina s prvky dixielandu, kter\u00e1 m\u00e1 ve sv\u00e9m reperto\u00e1ru p\u0159edev\u0161\u00edm country p\u00edsn\u011b Ivana Ml\u00e1dka a jeho skupiny Banjo Band.", "<<>>: Co je Jezuitsk\u00e1 rezidence (Star\u00e1 Boleslav)? <<>>: B\u00fdval\u00e1 jezuitsk\u00e1 rezidence ve Star\u00e9 Boleslavi, v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie a nedaleko baziliky sv. V\u00e1clava je ran\u011b barokn\u00ed budova, jej\u00ed\u017e z\u00e1klady byly postaveny v letech 1670\u20131671.\nPrvotn\u00ed pl\u00e1ny poch\u00e1zej\u00ed od italsk\u00e9ho architekta a barokn\u00edho stavitele Giovanniho Domenica Orsiho. Stavba byla podle p\u016fvodn\u00edch pl\u00e1n\u016f zjednodu\u0161ena. Je\u0161t\u011b nedostav\u011bn\u00e1 budova byla v letech 1679\u20131680 dvakr\u00e1t po\u0161kozena po\u017e\u00e1rem, pot\u00e9 v letech 1686\u20131687 stavba pokra\u010dovala. Dal\u0161\u00ed \u00fapravy objektu poch\u00e1zej\u00ed z 18. stolet\u00ed.\nObjekt pat\u0159\u00ed mezi architektonicky a urbanisticky v\u00fdznamn\u00e9, pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 stavby Star\u00e9 Boleslavi. Budova je zd\u011bn\u00e1, m\u00e1 obd\u00e9ln\u00fd p\u016fdorys s profilovanou kordonovou a korunn\u00ed \u0159\u00edmsou, pilastry, valbovou st\u0159echu s dr\u00e1\u017ekovkami, obd\u00e9ln\u00e1 okna s plastick\u00fdm or\u00e1mov\u00e1n\u00edm s uchy a kapkami, vystupuj\u00edc\u00ed rizalit uprost\u0159ed hlavn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed se \u0161tukovou dekorac\u00ed.\nD\u016fvodem, pro\u010d si jezuit\u00e9 zvolili pro stavbu sv\u00e9 nov\u00e9 rezidence pr\u00e1v\u011b Starou Boleslav, jasn\u011b souvis\u00ed s t\u00edm, \u017ee se jedn\u00e1 o nejstar\u0161\u00ed mari\u00e1nsk\u00e9 poutn\u00ed m\u00edsto v zemi. Kult reli\u00e9fu Panny Marie s Je\u017e\u00ed\u0161kem (Palladium zem\u011b \u010desk\u00e9) p\u0159iv\u00e1d\u011bl velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed poutn\u00edk\u016f, aby ho uctili.\nJezuit\u00e9 byli do Star\u00e9 Boleslavi slavnostn\u011b uvedeni 10. \u010dervence 1658. V\u00fdb\u011br m\u00edsta pro stavbu jezuitsk\u00e9 rezidence, respektive koleje pro 12 jezuit\u016f, byl za\u010dat ji\u017e v roce 1653. O rok pozd\u011bji, 11. \u010dervence 1654 z\u00edskal jezuitsk\u00fd provinci\u00e1l Ond\u0159ej Schambogen rozhodnut\u00ed, ve kter\u00e9m c\u00edsa\u0159 ud\u011bluje jezuit\u016fm m\u00edsto ke stavb\u011b jezuitsk\u00e9 rezidence. Bylo to strategicky polo\u017een\u00e9 m\u00edsto v bl\u00edzkosti baziliky Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Nav\u00edc se jednalo o pom\u011brn\u011b velkou plochu, kterou tvo\u0159ily z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti zahrady. Roku 1657 se jezuit\u016fm poda\u0159ilo p\u0159ikoupit je\u0161t\u011b objekt n\u00e1ro\u017en\u00ed kr\u010dmy, kter\u00fd do\u010dasn\u011b u\u017e\u00edvali pro ubytov\u00e1n\u00ed.\nZ\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een roku 1668, stavba v\u0161ak postupovala velice pomalu vzhledem k nedostatku financ\u00ed. Do t\u00e9m\u011b\u0159 fin\u00e1ln\u00ed podoby pokro\u010dila a\u017e v letech 1673-1676. P\u016fvodn\u00ed projekt na stavbu jezuitsk\u00e9 rezidence je z roku 1672 a je p\u0159ipisovan\u00fd v\u00fdznamn\u00e9mu italsk\u00e9mu ran\u011b barokn\u00edmu architektovi Giovannimu Domenicovi Orsimu. Tento projekt po\u010d\u00edtal se stavbou dvou dvoutraktov\u00fdch k\u0159\u00eddel (ji\u017en\u00edho a v\u00fdchodn\u00edho) s ambitem s valen\u00fdmi klenbami uprost\u0159ed. Na konci ambitu m\u011bl b\u00fdt z\u00e1chodov\u00fd p\u0159\u00edstavek. Ji\u017en\u00ed k\u0159\u00eddlo m\u011blo obsahovat vstupn\u00ed pr\u016fjezd, sakristii a na konci k\u0159\u00eddla m\u011bla b\u00fdt jednolodn\u00ed kaple typu Il Ges\u00f9 s ran\u011b barokn\u00edm k\u0159\u00eddlov\u00fdm \u0161t\u00edtem. Kaple sv. Ludmily m\u011bla vzniknout p\u0159ibli\u017en\u011b v m\u00edst\u011b, kde st\u00e1la kr\u010dma. V\u00fdchodn\u00ed k\u0159\u00eddlo se m\u011blo skl\u00e1dat ze dvou m\u00edstnost\u00ed pro hosty, schodi\u0161t\u011b, refekt\u00e1\u0159e, dispenz\u00e1\u0159e a kuchyn\u011b. V m\u00edstnostech byly projektov\u00e1ny kl\u00e1\u0161tern\u00ed klenby a v pat\u0159e mni\u0161sk\u00e9 pokoje a velk\u00e1 knihovna. Stavba byla dokonce podsklepena, av\u0161ak byla realizov\u00e1na v redukovan\u00e9 podob\u011b oproti Orsiho pl\u00e1n\u016fm.\n Po\u017e\u00e1r ve Star\u00e9 Boleslavi roku 1680 \nRoku 1679 a op\u011bt v roce 1680 byla rezidence po\u0161kozena po\u017e\u00e1rem. P\u0159i druh\u00e9m po\u017e\u00e1ru bylo zni\u010deno cel\u00e9 m\u011bsto, v jezuitsk\u00e9 rezidenci sho\u0159ela i knihovna. Budova byla rychle opravena a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku se do n\u00ed op\u011bt vr\u00e1tili jezuit\u00e9.\nRoku 1688 byl po\u0159\u00edzen do kaple olt\u00e1\u0159 s obrazem sv. Ludmily. T\u00e9ho\u017e roku byla stavba dokon\u010dena. Pozd\u011bji, po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed prob\u00edhaly pravd\u011bpodobn\u011b pr\u00e1ce zejm\u00e9na na fas\u00e1d\u011b budovy. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed \u010dabrakov\u00e9 ornamenty na hlavic\u00edch pilastru rizalitu uprost\u0159ed hlavn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed.\nVrcholn\u011b barokn\u00ed podobu rezidence zachycuje kresba v ilustrovan\u00e9m rukopisu \u201ePeregrationes oder Christliche Wanderschaft\u201c od Friedricha Bernharda Wernera z roku 1732. Kresba zachycuje ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st rezidence se st\u0159edov\u00fdm rizalitem, 3 okenn\u00ed osy, p\u0159esn\u011b podle skute\u010dnosti, d\u00e1le je patrn\u00e9 vertik\u00e1ln\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed stavby pilastry ve vysok\u00e9m \u0159\u00e1du s p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00fdm st\u0159edn\u00edm rizalitem a zast\u0159e\u0161en\u00ed mansardovou st\u0159echou s k\u0159\u00eddlov\u00fdmi vik\u00fd\u0159i.\nDne 21. \u010dervence 1773 vydal pape\u017e Klement XIV. bulu, kter\u00e1 ukon\u010dila \u010dinnost jezuitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. S t\u00edm byla zru\u0161ena i jezuitsk\u00e1 kolej. Po josef\u00ednsk\u00fdch reform\u00e1ch budovu p\u0159evzala arm\u00e1da a od roku 1776 byla p\u016fvodn\u00ed jezuitsk\u00e1 kolej vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako arm\u00e1dn\u00ed kas\u00e1rny pro dragounsk\u00fd pluk. Do\u0161lo k p\u0159\u00edstavb\u011b z\u00e1chodov\u00e9ho rizalitu a dal\u0161\u00edm \u00fa\u010delov\u00fdm adaptac\u00edm, jako p\u0159epatrov\u00e1n\u00ed kaple, zazd\u011bn\u00ed oken v kapli, refekt\u00e1\u0159i a knihovn\u011b, v\u00fdm\u011bn\u011b podlah, dve\u0159\u00ed a oken a \u00faprav\u011b topn\u00e9ho syst\u00e9mu. V\u00fdraznou zm\u011bnou pak byla v\u00fdm\u011bna mansardov\u00e9 st\u0159echy za valbovou, ke kter\u00e9 do\u0161lo pravd\u011bpodobn\u011b z\u00e1v\u011brem prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed.\n\u00dapravy v\u0161ak prob\u00edhaly nejen na budov\u011b p\u016fvodn\u00ed jezuitsk\u00e9 koleje, ale v cel\u00e9m are\u00e1lu. V letech 1775\u20131776 byly postaveny st\u00e1je podle projektu Filipa Hegera a v rozmez\u00ed let 1842\u20131857 p\u0159ibyla i kryt\u00e1 j\u00edzd\u00e1rna. D\u00e1le zde byla i otev\u0159en\u00e1 j\u00edzd\u00e1rna, domek kov\u00e1rny a dal\u0161\u00ed obytn\u00e1 budova arm\u00e1dy na n\u00e1ro\u017e\u00ed (v m\u00edst\u011b, kde p\u016fvodn\u011b st\u00e1vala kr\u010dma, ne\u017e budovu koupili jezuit\u00e9).\nV roce 1908 byl arciv\u00e9voda Karel povol\u00e1n do vojensk\u00e9 slu\u017eby v Brand\u00fdse nad Labem a slou\u017eil v hodnosti nadporu\u010d\u00edka dragounsk\u00e9ho regimentu \u010d. 7 v\u00e9vody Lotrinsk\u00e9ho v kas\u00e1rn\u00e1ch kaval\u00e9rie s j\u00edzd\u00e1rnou v b\u00fdval\u00e9 jezuitsk\u00e9 rezidenci v sousedstv\u00ed kostel\u016f Nanebevzet\u00ed Panny Marie a sv. V\u00e1clava ve Star\u00e9 Boleslavi.\nP\u0159esto\u017ee ve 20. stolet\u00ed do\u0161lo k n\u011bkolika ne\u0161etrn\u00fdm \u00faprav\u00e1m, hodnotn\u00e9 konstrukce na\u0161t\u011bst\u00ed z\u016fstaly zachov\u00e1ny. V druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed zde p\u016fsobil podnik Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 stroje n. p. Praha. Po roce 1989 p\u0159e\u0161el are\u00e1l do soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed.", "<<>>: Co je Velk\u00e9 Toronto? <<>>: Velk\u00e1 oblast okolo Toronta (Greater Toronto Area, zkr\u00e1cen\u011b GTA) je nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed velkom\u011bstsk\u00e1 oblast v Kanad\u011b. GTA se nach\u00e1z\u00ed na jihu provincie Ontario a v roce 2006 \u010d\u00edtala 5,555,912 obyvatel.\nTorontsk\u00e1 s\u010d\u00edtac\u00ed velkom\u011bstsk\u00e1 aglomerace (Toronto Census Metropolitan Area, zkr\u00e1cen\u011b CMA) kter\u00e1 byla definovan\u00e1 Statistick\u00fdm \u00fa\u0159adem pro Kanadu jako \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 je o 17 % men\u0161\u00ed ne\u017e \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 zauj\u00edm\u00e1 GTA, a v roce 2006 s\u010d\u00edtala 5 113 149 obyvatel.\nTento rozd\u00edl je v prvn\u00ed \u0159ad\u011b kv\u016fli zahrnut\u00ed CMA Oshawy a m\u011bsta Burlington do GTA, kter\u00e9 v\u0161ak nejsou zahrnuty do Torontsk\u00e9 CMA. GTA je sedm\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed velkom\u011bstsk\u00e1 aglomerace v Severn\u00ed Americe. Nav\u00edc k sam\u00e9mu m\u011bstu Toronto pat\u0159\u00ed i \u010dty\u0159i krajsk\u00e9 magistr\u00e1ty York, Halton, Peel a Durham. Term\u00edn GTA se pou\u017e\u00edv\u00e1 od poloviny 90. let a poprv\u00e9 se n\u00e1zev ust\u00e1lil pot\u00e9 co byl pou\u017eit v \u0161iroce diskutovan\u00e9 zpr\u00e1v\u011b o m\u011bstsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b p\u0159eorganizov\u00e1v\u00e1n\u00ed v regionu.\nJako\u017eto hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 oblast, GTA sest\u00e1v\u00e1 z m\u011bsta Toronto a ze \u010dty\u0159 oblastn\u00edch magistr\u00e1t\u016f o celkov\u00e9 rozloze 7,125 km2. Toto \u00fazem\u00ed pokr\u00fdv\u00e1 oblast zhruba stejn\u011b velkou jako je plocha povrchu jezera Simcoe, kter\u00e9 le\u017e\u00ed na severu od GTA. Obrovsk\u00e9 \u010d\u00e1sti GTA z\u016fst\u00e1vaj\u00ed zem\u011bd\u011blskou p\u016fdou a lesy, v\u010detn\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch oblast\u00ed jako nap\u0159\u00edklad Oak Ridges Moraine, Rouge Park a Niagara Escarpment. Tyto oblasti zahrnuj\u00ed Torontsk\u00fd \u00faval a Greenbelt (Zelen\u00fd pas).\nNicm\u00e9n\u011b tak\u0159ka neobydlen\u00e9 p\u0159edm\u011bstsk\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 trendy jsou st\u00e1le popul\u00e1rn\u00ed, n\u011bkter\u00e9 z nich le\u017e\u00ed na nebo bl\u00edzko ekologicky citliv\u00fdch a chr\u00e1n\u011bn\u00fdch oblastech. Vl\u00e1da Ontaria se ned\u00e1vno pokusila oslovit tuto z\u00e1le\u017eitost programem \"Places to Grow\"; byl to n\u00e1vrh, kter\u00fd zd\u016fraz\u0148oval nutnost hust\u011bj\u0161\u00edho obydlen\u00ed existuj\u00edc\u00edch st\u0159ed\u016f m\u011bst v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 25 letech.\nPracovn\u00ed s\u00edly jsou tvo\u0159en\u00e9 z p\u0159ibli\u017en\u011b 2.9 milion\u016f lid\u00ed, v\u00edce ne\u017e 100,000 spole\u010dnostmi a hrub\u00fdm dom\u00e1c\u00edm produktem 109 miliard americk\u00fdch dolar\u016f. GTA je Kanadsk\u00fdm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm obchodn\u00edm a v\u00fdrobn\u00edm krajem. GTA je domovem pro n\u011bkolik vysoko-\u0161kolsk\u00fdch instituc\u00ed, v\u010detn\u011b 4 univerzit a 7 vysok\u00fdch \u0161kol, v\u011bt\u0161ina z nich je s v\u00edceu\u017eitkov\u00fdmi \u0161koln\u00edmi prostorami. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed oblastn\u00ed magistr\u00e1ty jsou zahrnut\u00fd v popisu GTA; jsou to magistr\u00e1ty Durham Peel, Halton a York.\nTato oblast \u010d\u00edtala v roce 2006 celkem 5 555 912 obyvatel. M\u011bsto Toronto je jedno\u0159ad\u00fdm magistr\u00e1tem, ale p\u0159ed rokem 1998 m\u011bla oblast podobnou \"krajskou\" strukturu pod n\u00e1zvem metropolitn\u00ed Toronto, kter\u00e9 bylo slo\u017eeno z: (b\u00fdval\u00e9ho) Toronta, Yorku, Severn\u00edho Yorku, V\u00fdchodn\u00edho Yorku, Etobicokeu a Scarboroughu. P\u016fvodn\u011b Toronto neslo n\u00e1zev City of Toronto a zbytek p\u0159edstavoval pouze spr\u00e1vn\u00ed obce. Nakonec Etobicoke, Scarborough, York a Severn\u00ed York byly naz\u00fdvan\u00fd \"m\u011bsty\", a\u010dkoli je\u0161t\u011b jejich \u010d\u00e1sti pat\u0159ily pod spr\u00e1vu m\u011bsta Toronto. Nakonec byla p\u0159edstava spr\u00e1vn\u00edch obvod\u016f a m\u011bst zam\u00edtnuta a od roku 1998 existuje jedin\u00fd celek zvan\u00fd City of Toronto, jeho\u017e severn\u00ed hranic\u00ed je Steeles Avenue a jeho ji\u017en\u00ed jezero Ontario.\nM\u011bsto Hamilton, oblastn\u00ed magistr\u00e1t Niagara a m\u011bsto Guelph maj\u00ed v\u0161echny v\u00fdznamn\u00e9 vazby k Torontu a GTA. Geograficky od sebe nejsou dost vzd\u00e1leny na to, aby mohli b\u00fdt form\u00e1ln\u011b nebo jinak pova\u017eov\u00e1ny za jinou ne\u017e \u010d\u00e1st GTA. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech provinci\u00e1ln\u00ed vl\u00e1da ji\u017e zahrnuje m\u011bsto Hamilton a magistr\u00e1t Niagara jak \u010d\u00e1st GTA kv\u016fli snadn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1znam\u016fm a dopravn\u00edm pl\u00e1n\u016fm.\nV roce 2001, Statistick\u00fd \u00fa\u0159ad pro Kanadu zaznamenal \u010dty\u0159i v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 regiony a vystavil skupinov\u00fd vzor koncentrovan\u00e9ho p\u0159\u00edr\u016fstku obyvatelstva. Do tzv. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho s\u010d\u00edtac\u00edho regionu Zlat\u00e9 podkovy (Extended Golden Horseshoe Census Region) pat\u0159\u00ed v\u0161echny v\u011bt\u0161\u00ed Torontsk\u00e9 oblasti (zahrnuj\u00edc\u00ed Oshawu), stejn\u011b jako dal\u0161\u00ed m\u011bsta v Ji\u017en\u00edm Ontariu jako jsou m\u011bsto Niagara, Hamilton, Guelph, Kitchener - Waterloo a Barrie. Tento Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd s\u010d\u00edtac\u00ed region Zlat\u00e9 podkovy s\u010d\u00edtal 8,116,000 obyvatel v roce 2006, t\u00edm p\u00e1dem tu \u017eilo p\u0159es 25% celkov\u00e9ho kanadsk\u00e9ho obyvatelstva. Pro GTA se pl\u00e1nuje, \u017ee dos\u00e1hne 7.7 milion\u016f obyvatel do roku 2025.", "<<>>: Co je \u00dcmmi Sultan? <<>>: \u00dcmmi Sultan (? \u2013 10. kv\u011btna 1720) byla osmansk\u00e1 princezna, dcera osmansk\u00e9ho sult\u00e1na Mehmeda IV. a jeho man\u017eelky Emetullah Rabia G\u00fclnu\u015f Sultan. Byla tak\u00e9 sestrou dvou dal\u0161\u00edch sult\u00e1nu, Mustafy II. a Ahmeda III.\n\u00dcmmi Sultan byla dcerou sutl\u00e1na Mehmeda IV. a jeho man\u017eelky G\u00fclnu\u015f Sultan. Datum jej\u00edho narozen\u00ed je nezn\u00e1m\u00fd, podle historika Sakao\u011flu to bylo p\u0159ed rokem 1680. Byla nejmlad\u0161\u00edm d\u00edt\u011btem obou sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. M\u011bla dva bratry, sult\u00e1na Mustafu II. a Ahmeda III., a dv\u011b sestry, Hatice Sultan a Fatmu Sultan.\nZat\u00edmco jej\u00ed star\u0161\u00ed sestry Hatice a Fatma byly provd\u00e1ny v roce 1675, ona v t\u00e9 dob\u011b byla kojencem a tak m\u011bla svatbu a\u017e pozd\u011bji. Jej\u00ed otec byl sesazen z tr\u016fnu v roce 1687 a tak bylo op\u011bt nemo\u017en\u00e9, aby se provdala. Jej\u00ed str\u00fdc, sult\u00e1n Ahmed II., ji v\u0161ak m\u011bl velmi r\u00e1da a nakonec ji provdal za Silahdar \u00c7erkes Osmana Pa\u0161u. Svatba se konala v lednu roku 1694 v pal\u00e1ci Edirne. Na svatb\u011b se tak\u00e9 pod\u00edlela man\u017eelka sult\u00e1na Ahmeda, Rabia Sultan. Jako svatebn\u00ed dar dostali pal\u00e1c Sinana Pa\u0161i. P\u00e1r spolu m\u011bl dv\u011b dcery, Hatice Han\u0131msultan a Fatmu Han\u0131msultan.\nJej\u00ed dcera Hatice zem\u0159ela v roce 1698 a Fatma v roce 1701. Ob\u011b byly poh\u0159beny v Nov\u00e9 me\u0161it\u011b.\n\u00dcmmi Sultan zem\u0159ela 10. kv\u011btna 1720 na ne\u0161tovice ve velmi mlad\u00e9m v\u011bku. Byla poh\u0159bena v mauzoleu sv\u00e9 babi\u010dky, Turhan Hatice Sultan v Nov\u00e9 me\u0161it\u011b v Istanbulu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u00dcmmi Sultan na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Nihil Novi? <<>>: Nihil Novi je studiov\u00e9 album americk\u00e9ho jazzov\u00e9ho saxofonisty Marcuse Stricklanda. Vyd\u00e1no bylo 15. dubna 2016 spole\u010dnost\u00ed Blue Note Records. Hlavn\u00ed producentkou alba byla baskytaristka a zp\u011bva\u010dka Meshell Ndegeocello, p\u0159i\u010dem\u017e v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e se na produkci pod\u00edleli tak\u00e9 Charles Haynes, Chris Dave, Jack DeBoe a Marcus Strickland. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st alba je instrument\u00e1ln\u00ed, jsou zde v\u0161ak i zp\u00edvan\u00e9 p\u00edsn\u011b.\nTic Toc \u2013 3:45\nThe Chant \u2013 2:45\nTalking Loud \u2013 4:32\nAlive \u2013 5:20\nSissoko's Voyage \u2013 4:38\nMantra \u2013 1:19\nCycle \u2013 4:07\nInevitable \u2013 4:55\nDrive \u2013 3:37\nCherish Family \u2013 0:42\nCelestelude \u2013 4:34\nMingus \u2013 1:31\nTruth \u2013 4:35\nMirrors \u2013 6:08\nMarcus Strickland \u2013 sopr\u00e1nsaxofon, tenorsaxofon, altsaxofon, basklarinet, elektrick\u00e9 piano\nMitch Henry \u2013 kl\u00e1vesy, varhany, clavinet, elektrick\u00e9 piano\nKeyon Harrold \u2013 trubka, k\u0159\u00eddlovka, hlas\nBIGYUKI \u2013 kl\u00e1vesy, elektrick\u00e9 piano\nRobert Glasper \u2013 klav\u00edr, elektrick\u00e9 piano\nJames Francies \u2013 kl\u00e1vesy\nKyle Miles \u2013 basa\nPino Palladino \u2013 baskytara\nMeshell Ndegeocello \u2013 baskytara\nCharles Haynes \u2013 bic\u00ed\nChris Dave \u2013 bic\u00ed\nChris Bruce \u2013 kytara\nJean Baylor \u2013 zp\u011bv\nE. J.", "<<>>: Co je \u010c\u00ed\u010dovsk\u00e9 m\u0155tve rameno? <<>>: \u010c\u00ed\u010dovsk\u00e9 m\u0155tve rameno je n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace v oblasti Dunajsk\u00e9 luhy.\nNach\u00e1z\u00ed se v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obc\u00ed K\u013e\u00fa\u010dovec a \u010c\u00ed\u010dov v okrese Kom\u00e1rno a v okrese Dunajsk\u00e1 Streda v Nitransk\u00e9m kraji a Trnavsk\u00e9m kraji. \u00dazem\u00ed bylo vyhl\u00e1\u0161eno \u010di novelizov\u00e1no v roce 1964 na rozloze 79,8715 ha. Rozloha ochrann\u00e9ho p\u00e1sma byla stanovena na 55,2553 ha.", "<<>>: Co je Pedro Mart\u00ednez (tenista)? <<>>: Pedro Mart\u00ednez Portero (* 26. dubna 1997 Alzira, Valencie) je \u0161pan\u011blsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed tenista. Ve sv\u00e9 dosavadn\u00ed kari\u00e9\u0159e na okruhu ATP Tour vyhr\u00e1l jeden singlov\u00fd i deblov\u00fd turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF z\u00edskal jeden\u00e1ct titul\u016f ve dvouh\u0159e a dvacet jedna ve \u010dty\u0159h\u0159e.Na \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP byl ve dvouh\u0159e nejv\u00fd\u0161e klasifikov\u00e1n v kv\u011btnu 2022 na 40. m\u00edst\u011b a ve \u010dty\u0159h\u0159e v t\u00e9m\u017ee m\u011bs\u00edci na 51. m\u00edst\u011b. P\u0159ipravuje se v centru GR Tennis. Tr\u00e9nuje ho Gerard Granollers.Ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m daviscupov\u00e9m t\u00fdmu debutoval v roce 2022 marbellsk\u00fdm kvalifika\u010dn\u00edm kolem proti Rumunska, kdy\u017e v reprezentaci nahradil zran\u011bn\u00e9ho Granollerse. V p\u00e1ru s Alejandrem Davidovicemh Fokinou prohr\u00e1l \u010dty\u0159hru. \u0160pan\u011bl\u00e9 p\u0159edto zv\u00edt\u011bzili 3:1 na z\u00e1pasy. Do z\u00e1\u0159\u00ed 2023 v sout\u011b\u017ei nastoupil ke \u010dty\u0159em mezist\u00e1tn\u00edm utk\u00e1n\u00edm s bilanc\u00ed 0\u20130 ve dvouh\u0159e a 2\u20132 ve \u010dty\u0159h\u0159e.\nV roce 2013 se stal \u010dlenem dru\u017estva, kter\u00e9 vyhr\u00e1lo juniorsk\u00fd Davis Cup.\nV r\u00e1mci hlavn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed ud\u00e1lost\u00ed okruhu ITF debutoval v \u010dervenci 2012, kdy\u017e na turnaji ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Denie nastoupil s Venezuelanem Davidem Soutem do \u010dty\u0159hry. V \u00favodn\u00edm kole podlehli \u0161pan\u011blsk\u00e9mu p\u00e1ru Ojeda Lara a Vivancio-Guzm\u00e1n. Premi\u00e9rov\u00fd titul na challengerech si odvezl z B\u00e5stadu, kde v \u010dervenci 2018 p\u0159ehr\u00e1l ve fin\u00e1le francouzsk\u00e9ho hr\u00e1\u010de Corentina Mouteta.Ve dvouh\u0159e okruhu ATP World Tour debutoval na dubnov\u00e9m Grand Prix Hassan II 2018 v Marr\u00e1ke\u0161i. Z pozice kvalifikanta vypadl v \u00favodn\u00edm kole dvouhry s Portugalcem Jo\u00e3o Sousou.Debut v hlavn\u00ed sout\u011b\u017ei nejvy\u0161\u0161\u00ed grandslamov\u00e9 kategorie zaznamenal v mu\u017esk\u00e9m singlu French Open 2019 po zvl\u00e1dnut\u00e9 t\u0159\u00edkolov\u00e9 kvalifikaci. Ve t\u0159ech p\u0159edchoz\u00edch kvalifika\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch na grandslamu neusp\u011bl. Do prvn\u00edho kola pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 dvouhry mu los p\u016fvodn\u011b p\u0159id\u011blil Ameri\u010dana Sama Querreyho. Po jeho odstoupen\u00ed podlehl \u0161\u0165astn\u00e9mu pora\u017een\u00e9mu kvalifikantu Henrimu Laaksonenovi ze \u0160v\u00fdcarska.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pedro Mart\u00ednez (tennis) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Col de la Forclaz (Haute-Savoie)? <<>>: Col de la Forclaz nebo Forclaz-de-Montmin je alpsk\u00fd silni\u010dn\u00ed pr\u016fsmyk ve francouzsk\u00e9m departementu Haute-Savoie o nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1 147 m. Umo\u017e\u0148uje p\u0159echod mezi v\u00fdchodn\u00edm b\u0159ehem jezera Lac d'Annecy od vesnice Talloires do vesnice Montmin v \u00fadol\u00ed Montmin, kter\u00e9 d\u00e1le kles\u00e1 do vesnice Vesonne (Faverges) v oblasti Faverges. Nach\u00e1z\u00ed se na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed francouzsk\u00e9 obce Talloires-Montmin. Na vrcholu pr\u016fsmyku Col de la Forclaz je postavena kaple sv. Rocha. Socha, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b svat\u00e9ho Anton\u00edna, kter\u00e1 se v kapli nach\u00e1zela, byla v roce 1979 odcizena. \nSlovo Forclaz ozna\u010duje \"pr\u016fchod v hor\u00e1ch\" v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Alp. Poch\u00e1z\u00ed z latinsk\u00e9ho Furca, Furcula, co\u017e znamen\u00e1 \u201emal\u00e9 rozcest\u00ed\u201c.\nZ vrcholu pr\u016fsmyku Col de la Forclaz jsou n\u00e1dhern\u00e9 panoramatick\u00e9 v\u00fdhledy na jezero Lac d'Annecy a horsk\u00e9 pastviny v okol\u00ed vrcholu La Tournette za n\u00edm.\nZ pr\u016fsmyku a v jeho bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti je mo\u017en\u00e9 podniknout mnoho p\u011b\u0161\u00edch t\u00far:\nz pr\u016fsmyku vede cesta do vesnice Verthier (Doussard);\ndal\u0161\u00ed cesta vede k horsk\u00e9 chat\u011b chalet de l'Aulp;\npokud jste dob\u0159\u00ed chodci, zkuste v\u00fdstup na La Tournette (2 352 m, 6 h);\nmnohem m\u00e9n\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd je okruh Sedmi font\u00e1n v Montminu (1 h).\nPr\u016fsmyk je proslul\u00fdm m\u00edstem pro voln\u00e9 l\u00e9t\u00e1n\u00ed (z\u00e1v\u011bsn\u00e9 l\u00e9t\u00e1n\u00ed, paragliding). \nV letech 2004, 2009 a 2012 se na m\u00edst\u011b konala etapa sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v d\u00e1lkov\u00e9m paraglidingu a v roce 2015 mistrovstv\u00ed Francie v akrobacii na pad\u00e1c\u00edch.\nV roce 2016 lokalita hostila mistrovstv\u00ed sv\u011bta FAI v akrobatick\u00e9m paraglidingu.\nCol de La Forclaz b\u00fdv\u00e1 horskou pr\u00e9mi\u00ed na Tour de France. Od roku 1994 je za\u0159azen do 1. kategorie. \nV\u00edt\u011bzn\u00ed jezdci na pr\u00e9mii :\n1959 (19. etapa): Rolf Graf, \u0160v\u00fdcarsko\n1997 (15. etapa) : Laurent Jalabert, Francie\n2004 (17. etapa) : Richard Virenque, Francie\n2016 (19.", "<<>>: Co je Luis Eduardo Aute? <<>>: Luis Eduardo Aute Guti\u00e9rrez (13. z\u00e1\u0159\u00ed 1943, Manila, Filip\u00edny - 4. dubna 2020, Madrid, \u0160pan\u011blsko) byl \u0161pan\u011blsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k a kytarista.\nNarodil se ve filip\u00ednsk\u00e9 Manile. Jeho otcem byl Katal\u00e1nec, kter\u00fd zde ji\u017e od roku 1919 pracoval v tab\u00e1kov\u00e9 firm\u011b, a matkou Filip\u00ednka \u0161pan\u011blsk\u00e9ho p\u016fvodu. Do \u0160pan\u011blska poprv\u00e9 zav\u00edtal ve sv\u00fdch osmi letech. Trvale se zde usadil v roce 1954. Sv\u00e9 prvn\u00ed album nazvan\u00e9 Di\u00e1logos de Rodrigo y Gimena vydal v roce 1968. Pozd\u011bji vydal \u0159adu dal\u0161\u00edch alb. Rovn\u011b\u017e publikoval n\u011bkolik b\u00e1snick\u00fdch sb\u00edrek.", "<<>>: Co je Giulio Douhet? <<>>: Giulio Douhet (30. kv\u011btna 1869 Caserta \u2013 15. \u00fanora 1930 \u0158\u00edm) byl italsk\u00fd gener\u00e1l a pr\u016fkopnick\u00fd teoretik veden\u00ed vzdu\u0161n\u00e9ho boje. Byl p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm propag\u00e1torem strategick\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed, byl sou\u010dasn\u00edkem zast\u00e1nc\u016f leteck\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fdmi ve dvac\u00e1t\u00fdch letech byli Walther Wever, Billy Mitchell a Hugh Trenchard.\nNarodil se Casert\u011b v Kamp\u00e1nii, poch\u00e1zel z rodiny savojsk\u00fdch exulant\u016f, kte\u0159\u00ed tam emigrovali po postoupen\u00ed Savojska Francii. Nav\u0161t\u011bvoval Vojenskou akademii v Moden\u011b a v roce 1882 byl povol\u00e1n do italsk\u00e9 arm\u00e1dy. Pozd\u011bji nav\u0161t\u011bvoval Polytechnick\u00fd institut v Tur\u00edn\u011b, kde studoval v\u011bdu a techniku.\nDouhet, kter\u00fd byl p\u0159id\u011blen gener\u00e1ln\u00edmu \u0161t\u00e1bu kr\u00e1tce po za\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho stolet\u00ed, publikoval p\u0159edn\u00e1\u0161ky o vojensk\u00e9 mechanizaci. S p\u0159\u00edchodem vzducholod\u00ed a pot\u00e9 letadel s pevn\u00fdmi k\u0159\u00eddly v It\u00e1lii rychle poznal vojensk\u00fd potenci\u00e1l nov\u00e9 technologie. Vid\u011bl \u00faskal\u00ed umo\u017en\u011bn\u00ed kontroly vzdu\u0161n\u00fdch sil pozemn\u00edmi veliteli a za\u010dal prosazovat vytvo\u0159en\u00ed samostatn\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 jednotky pod velen\u00edm letc\u016f. Spojil se s mlad\u00fdm leteck\u00fdm in\u017een\u00fdrem Giannim Capronim, aby v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch letech vychvaloval p\u0159ednosti vzdu\u0161n\u00e9 s\u00edly.\nV roce 1911 za\u010dala It\u00e1lie v\u00e1l\u010dit s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed o kontrolu nad Liby\u00ed. B\u011bhem v\u00e1lky letouny poprv\u00e9 operovaly v pr\u016fzkumn\u00fdch, transportn\u00edch, d\u011blost\u0159eleck\u00fdch pozorovac\u00edch a dokonce omezen\u00fdch bombardovac\u00edch rol\u00edch. Douhet napsal zpr\u00e1vu o z\u00edskan\u00fdch leteck\u00fdch zku\u0161enostech, v n\u00ed\u017e navrhl, aby hlavn\u00ed \u00falohou letadel bylo v\u00fd\u0161kov\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed. V roce 1912 p\u0159evzal Douhet velen\u00ed nad italsk\u00fdm leteck\u00fdm praporem v Tur\u00edn\u011b a napsal soubor pravidel pro vyu\u017eit\u00ed letadel ve v\u00e1lce (Regole per l'uso degli aeroplani in guerra) - jedna z prvn\u00edch p\u0159\u00edru\u010dek tohoto druhu. Douhetovo prosazov\u00e1n\u00ed vzdu\u0161n\u00fdch sil v\u0161ak bylo pova\u017eov\u00e1no za radik\u00e1ln\u00ed. Po incidentu, p\u0159i kter\u00e9m bez povolen\u00ed na\u0159\u00eddil stavbu bombard\u00e9r\u016f Caproni, byl p\u0159evelen k p\u011bchot\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Giulio Douhet na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Stud\u00e1nky u Cerhovic? <<>>: P\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Stud\u00e1nky u Cerhovic je chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 bylo vyhl\u00e1\u0161eno 17. dubna 1986 z d\u016fvodu ochrany prameni\u0161t\u011b s v\u00fdskytem vz\u00e1cn\u00fdch druh\u016f rostlin, nap\u0159\u00edklad prstnatce m\u00e1jov\u00e9ho nebo upol\u00ednu nejvy\u0161\u0161\u00edho. Nach\u00e1z\u00ed se 1,5 km z\u00e1padn\u011b od obce Cerhovice na hranic\u00edch Plze\u0148sk\u00e9ho a St\u0159edo\u010desk\u00e9ho kraje. Na sousedn\u00edch louk\u00e1ch bylo tak\u00e9 jedno z posledn\u00edch m\u00edst ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch, kde se nach\u00e1zel ho\u0159ec jarn\u00ed.\nP\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Stud\u00e1nky u Cerhovic se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 1,5 km na z\u00e1pad od obce Cerhovice v okrese Beroun. Je to ploch\u00e1 deprese s podm\u00e1\u010den\u00fdmi loukami a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi lesy rozkl\u00e1daj\u00edc\u00edmi se na jihoz\u00e1padn\u00edm \u00fapat\u00ed T\u0159enick\u00e9 hory. Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka se pohybuje v rozmez\u00ed mezi 430 a\u017e 470 metry nad mo\u0159em. V\u00fdm\u011bra p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky je 9,5 ha. Nedaleko Stud\u00e1nek byl v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b vybudov\u00e1n rozs\u00e1hl\u00fd logistick\u00fd sklad, kter\u00fd v\u0161ak nem\u00e1 na p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tku \u017e\u00e1dn\u00e9 negativn\u00ed dopady. V bl\u00edzkosti Stud\u00e1nek se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed d\u00e1lnice D5 vedouc\u00ed z Prahy na Plze\u0148. V minulosti bylo \u00fazem\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1no jako pastvina a louka a spodn\u00ed \u010d\u00e1st PP byla odvodn\u011bna meliorac\u00ed kv\u016fli snadn\u011bj\u0161\u00edmu zem\u011bd\u011blsk\u00e9mu vyu\u017eit\u00ed lokality.N\u00e1v\u0161t\u011bva lokality je vhodn\u00e1 v kv\u011btnu a\u017e \u010dervenci, kdy kvete prstnatec m\u00e1jov\u00fd (Dactylorhiza majalis).\nGeologick\u00fd podklad PP tvo\u0159\u00ed ordovick\u00e9 (prvohorn\u00ed) k\u0159emence na severu a na jihu je tvo\u0159en prekambrick\u00fdmi b\u0159idlicemi. Povrch je kryt podzolov\u00fdmi hn\u011bdozem\u011bmi a kysel\u00fdmi podm\u00e1\u010den\u00fdmi p\u016fdami. V minulosti se na \u00fazem\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky nach\u00e1zely mal\u00e9 lomy, kde se s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed t\u011b\u017eily k\u0159emenn\u00e9 p\u00edskovce, a je zde mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt miner\u00e1l wavellit. Geomorfologicky pat\u0159\u00ed oblast do Ho\u0159ovick\u00e9 pahorkatiny.\nHydrologicky pat\u0159\u00ed Stud\u00e1nky u Cerhonic do experiment\u00e1ln\u00edho povod\u00ed Cerhovick\u00e9ho potoka, kde byl v minulosti prov\u00e1d\u011bn v\u00fdzkum retardace odtoku z pramenn\u00fdch oblast\u00ed.\nNa \u00fazem\u00ed PP Stud\u00e1nky u Cerhovic se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik druh\u016f chr\u00e1n\u011bn\u00fdch rostlin. \u00dazem\u00ed je chr\u00e1n\u011bno p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli masov\u00e9mu v\u00fdskytu prstnatce m\u00e1jov\u00e9ho (Dactylorhiza majalis) a dal\u0161\u00edm ohro\u017een\u00fdm rostlin\u00e1m, jako je upol\u00edn nejvy\u0161\u0161\u00ed (Trollius altissimus) a kosatec sibi\u0159sk\u00fd (Iris sibirica). Chr\u00e1n\u011bn\u00fdch rostlin se zde v\u0161ak vyskytuje v\u00edce, nap\u0159. zimostr\u00e1zek alpsk\u00fd (Polygala chamaebuxus), sv\u00edzel severn\u00ed (Galium boreale), ost\u0159ice trsnat\u00e1 (Carex cespitosa) a jalovec obecn\u00fd (Juniperus communis), kter\u00fd je kv\u016fli absenci pastvy m\u00e1lo vit\u00e1ln\u00ed. D\u0159\u00edve se zde nach\u00e1zely i tolije bahenn\u00ed (Parnassia palustris), brad\u00e1\u010dek vej\u010dit\u00fd (Listera ovata) a kru\u0161t\u00edk \u0161irolist\u00fd (Epipactis helleborine), ale v roce 2008 na \u00fazem\u00ed PP u\u017e nebyly nalezeny. Celkov\u011b bylo na \u00fazem\u00ed PP nalezeno p\u0159es 300 druh\u016f c\u00e9vnat\u00fdch rostlin. V severn\u00ed \u010d\u00e1sti PP se nach\u00e1z\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd les, kde prob\u00edh\u00e1 b\u011b\u017en\u00e9 lesn\u00ed hospoda\u0159en\u00ed. Jeho slo\u017een\u00ed m\u00e1 zna\u010dn\u011b pozm\u011bn\u011bnou druhovou skladbu. Nach\u00e1z\u00ed se zde borovice, smrky, mod\u0159\u00edny, a nez\u0159\u00eddka i ak\u00e1ty, kter\u00e9 zde nejsou geograficky p\u016fvodn\u00ed. Mezi dal\u0161\u00ed d\u0159eviny, kter\u00e9 se v lokalit\u011b daj\u00ed naj\u00edt, pat\u0159\u00ed r\u016fzn\u00e9 druhy vrb , jasan ztepil\u00fd (Fraxinus excelsior), javory, je\u0159\u00e1b pta\u010d\u00ed (Sorbus aucuparia), ol\u0161e lepkav\u00e1 (Alnus glutinosa), topol b\u00edl\u00fd (Populus alba), dub letn\u00ed (Quercus robur). Z b\u011b\u017en\u00fdch druh\u016f rostlin zde m\u016f\u017eete nal\u00e9zt kv\u011btenu poto\u010dn\u00ed jaseniny \u2013 nap\u0159. metlice trsnat\u00e1 (Deschampsia cespitosa), prysky\u0159n\u00edk plaziv\u00fd (Ranunculus repens), mochna n\u00e1tr\u017en\u00edk (Potentilla erecta), pomn\u011bnka bahenn\u00ed (Myosotis palustris agg.), blatouch bahenn\u00ed (Caltha palustris), s\u00edtina rozkladit\u00e1 (Juncus effusus) nebo kv\u011btenu acidofiln\u00ed doubravy, kter\u00e1 se rozkl\u00e1d\u00e1 na JZ svahu T\u0159enick\u00e9 hory \u2013 nap\u0159. metli\u010dka k\u0159ivolak\u00e1 (Avenella flexuosa), brusnice bor\u016fvka (Vaccinium myrtillus), jest\u0159\u00e1bn\u00edk zedn\u00ed (Hieracium murorum), rozrazil l\u00e9ka\u0159sk\u00fd (Veronica officinalis).\nFauna na \u00fazem\u00ed PP nebyla systematicky prozkoum\u00e1na. Podrobn\u011bji zkoum\u00e1ni byli pouze m\u011bkk\u00fd\u0161i tvo\u0159\u00edc\u00ed zde typick\u00e9 spole\u010denstvo st\u0159edn\u011b \u00fa\u017eivn\u00fdch mok\u0159ad\u016f. Z chr\u00e1n\u011bn\u00fdch druh\u016f m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f se zde vyskytuj\u00ed vrko\u010d \u00fatl\u00fd (Vertigo angustior) a vrko\u010d lesn\u00ed (Vertigo substriata). V minulosti byl zaznamen\u00e1n i v\u00fdskyt n\u011bkter\u00fdch chr\u00e1n\u011bn\u00fdch obratlovc\u016f \u2013 zmije obecn\u00e9 (Vipera berus), ropuchy obecn\u00e9 (Bufo bufo), \u0165uh\u00fdka obecn\u00e9ho (Lanius colurio). Mohou se zde vyskytovat i modr\u00e1sci rodu Maculinea.\nNelesn\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky ohro\u017euje p\u0159edev\u0161\u00edm nevhodn\u00e1 skladba d\u0159evin, kter\u00e1 se v\u00fdrazn\u011b li\u0161\u00ed od skladby p\u0159irozen\u00e9 \u2013 smrk, mod\u0159\u00edn. Vyskytuje se zde mnoho ak\u00e1t\u016f a porost p\u00e1meln\u00edku b\u00edl\u00e9ho, kter\u00fd je nutno beze zbytku odstranit. Ak\u00e1t sv\u00fdmi vlastnostmi m\u011bn\u00ed slo\u017een\u00ed bylinn\u00e9ho patra ve sv\u00e9m podrostu a pom\u011bry l\u00e1tek v p\u016fd\u011b (p\u0159em\u00edra dus\u00edku), proto je nutn\u00e9 jeho odstran\u011bn\u00ed. PP v mal\u00e9 m\u00ed\u0159e ohro\u017euje tak\u00e9 p\u0159ezv\u011b\u0159en\u00ed, pohyb osob apod. Na \u00fazem\u00ed Stud\u00e1nek je ka\u017edoro\u010dn\u011b prov\u00e1d\u011bno kosen\u00ed na konci srpna a\u017e za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed. Tento term\u00edn se pova\u017euje za zcela nevhodn\u00fd, nebo\u0165 st\u00edhaj\u00ed dozr\u00e1t semena ne\u017e\u00e1douc\u00edch druh\u016f rostlin a doch\u00e1z\u00ed k jejich \u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Pro zachov\u00e1n\u00ed populace prstnatce m\u00e1jov\u00e9ho se doporu\u010duje kosen\u00ed v \u010dervenci a\u017e srpnu (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b je kv\u016fli \u0161\u00ed\u0159en\u00ed ne\u017e\u00e1douc\u00edch druh\u016f lep\u0161\u00ed kosit v \u010dervenci).", "<<>>: Co je Rado\u0161ina? <<>>: Rado\u0161ina je obec na Slovensku. Nach\u00e1z\u00ed se v Nitransk\u00e9m kraji, v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti okresu Topo\u013e\u010dany.\nObec Rado\u0161ina le\u017e\u00ed na rozhran\u00ed poho\u0159\u00ed Pova\u017esk\u00fd Inovec a Nitransk\u00e1 pahorkatina ve v\u00fd\u0161ce 216 m n. m. Jej\u00ed katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed se rozprost\u00edr\u00e1 na plo\u0161e 3 438 ha. Podle region\u00e1ln\u00edho geomorfologick\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed pat\u0159\u00ed celku Pova\u017esk\u00fd Inovec a do dvou podcelk\u016f Krahul\u010die vrchy a Inoveck\u00e9 p\u0159edh\u016f\u0159\u00ed. Nejvy\u0161\u0161\u00ed vrch Marh\u00e1t m\u00e1 749 m n. m.\nV obci je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice z roku 1636.\nKarol Andel (1897\u20131977), archeolog, etnograf a not\u00e1\u0159\nKatar\u00edna Koln\u00edkov\u00e1 (1921\u20132006), here\u010dka Rado\u0161insk\u00e9ho naivn\u00e9ho divadla\n\u013dudmila Cvengro\u0161ov\u00e1 (* 1937), socha\u0159ka a medail\u00e9rka\nStanislav \u0160tepka (* 1944), spisovatel a dramatik, vedouc\u00ed Rado\u0161insk\u00e9ho naivn\u00e9ho divadla\n\u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Zbehy \u2013 Rado\u0161ina \u2013 jednokolejn\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165, na kter\u00e9 byl zah\u00e1jen provoz dne 26. listopadu 1909. Osobn\u00ed doprava byla na t\u00e9to trati zastavena dne 2. \u00fanora 2003.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Rado\u0161ina na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Helena Uhersk\u00e1? <<>>: Helena Uhersk\u00e1 (1158?\u2013 25. kv\u011btna \u010di 25. prosince 1199) byla rakousk\u00e1 a \u0161t\u00fdrsk\u00e1 v\u00e9vodkyn\u011b z arp\u00e1dovsk\u00e9 dynastie.\nNarodila se z man\u017eelstv\u00ed uhersk\u00e9ho kr\u00e1le Gejzy II. a Eufroz\u00fdny, dcery kyjevsk\u00e9ho velkokn\u00ed\u017eete Mstislava I. Roku 1174 byla provd\u00e1na za sv\u00e9ho \u0161vagra Leopolda Babenbersk\u00e9ho, pozd\u011bj\u0161\u00edho rakousk\u00e9ho a \u0161t\u00fdrsk\u00e9ho v\u00e9vodu. Helenin bratr \u0160t\u011bp\u00e1n byl toti\u017e \u017eenat\u00fd s Leopoldovou star\u0161\u00ed sestrou Ane\u017ekou.Leopold roku 1186 uzav\u0159el se sv\u00fdm vzd\u00e1len\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm \u0161t\u00fdrsk\u00fdm v\u00e9vodou Otakarem IV. smlouvu, je\u017e v budoucnu zajistila Babenberk\u016fm \u0161t\u00fdrsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed. D\u00e1le se do d\u011bjin zapsal z\u00edsk\u00e1n\u00edm relikvie Svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, kterou v\u011bnoval kl\u00e1\u0161teru Heiligenkreuz, \u00fa\u010dast\u00ed na kruci\u00e1t\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm zajet\u00edm anglick\u00e9ho kr\u00e1le Richarda Lv\u00ed srdce, s n\u00edm\u017e m\u011bl \u00fadajn\u011b spory ve Svat\u00e9 zemi. Za Richarda z\u00edskal nemal\u00e9 v\u00fdkupn\u00e9, je\u017e poslou\u017eilo k reform\u011b mince, otev\u0159en\u00ed nov\u00fdch st\u0159\u00edbrn\u00fdch dol\u016f ve \u0160t\u00fdrsku a k opevn\u011bn\u00ed, \u010di zalo\u017een\u00ed n\u011bkolika m\u011bst.Helena porodila Leopoldovi t\u0159i d\u011bti. Sv\u00e9ho man\u017eela, kter\u00fd zem\u0159el v d\u016fsledku zran\u011bn\u00ed 31. prosince 1194 ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci, p\u0159e\u017eila o p\u011bt let. Po Leopoldov\u011b smrti p\u0159e\u0161ly Rakousy na star\u0161\u00edho syna Fridricha a \u0160t\u00fdrsko na mlad\u0161\u00edho Leopolda.", "<<>>: Co je Grossvenediger? <<>>: Gro\u00dfvenediger (; 3662 m) je 4. nejvy\u0161\u0161\u00ed hora Rakouska, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed ve skupin\u011b Venediger pat\u0159\u00edc\u00ed do Vysok\u00fdch Taur na hranic\u00edch spolkov\u00fdch zem\u00ed Solnohradsko a Tyrolsko.\nNej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdstupov\u00e1 cesta na Gro\u00dfvenediger za\u010d\u00edn\u00e1 od parkovi\u0161t\u011b u Matreier Tauernhaus ve v\u00fd\u0161ce 1 512 m n. m. Prvn\u00edch pohodln\u00fdch p\u011bt kilometr\u016f vede \u00fadol\u00edm potoka Tauernbach po silni\u010dce a pozd\u011bji \u0161irok\u00e9 cest\u011b p\u0159es n\u011bkolik horsk\u00fdch osad. A\u017e na kr\u00e1tk\u00fd \u00fasek kolem pe\u0159ej\u00ed u osady Au\u00dfergschl\u00f6\u00df stoup\u00e1 cesta jen velmi m\u00edrn\u011b. To se zm\u011bn\u00ed u soutoku s potokem Karlesbach v 1735 m n. m., v m\u00edstech kde v 19. stolet\u00ed kon\u010dil ledovec. Nov\u011b p\u0159ezna\u010den\u00e1 cesta 902B odbo\u010duje, vede p\u0159es most, t\u00e9m\u011b\u0159 se ztr\u00e1c\u00ed a pozd\u011bji se napoj\u00ed na z\u0159etelnou p\u016fvodn\u00ed trasu 902B. P\u011b\u0161ina vede po svahu bo\u010dn\u00edho \u00fadol\u00ed Karlesbachu a ost\u0159e stoup\u00e1 a\u017e na Starou pra\u017eskou chatu (2489 m n. m.) a d\u00e1le ji\u017e o n\u011bco m\u00edrn\u011bji na Novou pra\u017eskou chatu (2796 m n. m.), kde v\u011bt\u0161ina turist\u016f p\u0159enocuje. Nad chatou se p\u011b\u0161ina postupn\u011b ztr\u00e1c\u00ed, zna\u010dka vede po suti a p\u0159es sn\u011bhov\u00e1 pole traverzem pod h\u0159ebenem Niederer Zaun k ledovci Schlatenkees. Vzhledem k velk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed trhlin je nezbytnost\u00ed z\u00e1kladn\u00ed ledovcov\u00e1 v\u00fdbava, rovn\u011b\u017e je t\u0159eba po\u010d\u00edtat s obt\u00ed\u017enou orientac\u00ed p\u0159i zhor\u0161en\u00e9 viditelnosti. Technicky je cesta po ledovci pom\u011brn\u011b nen\u00e1ro\u010dn\u00e1, pouze ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti je kr\u00e1tk\u00e9 prud\u0161\u00ed m\u00edsto. Na citliv\u011bj\u0161\u00ed jedince ji\u017e m\u016f\u017ee p\u016fsobit nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka (\u00fanava, zad\u00fdch\u00e1v\u00e1n\u00ed se, nevolnost, bolesti hlavy). Na z\u00e1v\u011br cesta opou\u0161t\u00ed ledovec a vede po kr\u00e1tk\u00e9m \u00fazk\u00e9m sn\u011bhov\u00e9m h\u0159eb\u00ednku s mo\u017enost\u00ed p\u00e1du na ob\u011b strany a\u017e k vrcholu s k\u0159\u00ed\u017eem.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nStar\u00e1 pra\u017esk\u00e1 chata\nNov\u00e1 pra\u017esk\u00e1 chata\n \n\u010cesk\u00fd popis zimn\u00edho v\u00fdstupu na horu\nGro\u00dfvenediger na alpy.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda La Combattante III? <<>>: T\u0159\u00edda La Combattante III je t\u0159\u00edda raketov\u00fdch \u010dlun\u016f vyvinut\u00e1 francouzskou lod\u011bnic\u00ed Constructions M\u00e9caniques de Normandie (CMN). P\u0159edstavuje t\u0159et\u00ed generaci typov\u00e9 \u0159ady La Combattante. Celkem bylo postaveno 19 jednotek t\u00e9to t\u0159\u00eddy. Do slu\u017eby vstoupily v letech 1977\u20131985. Plavidla byla exportov\u00e1na do Kataru, Nig\u00e9rie, \u0158ecka a Tuniska.\nJednotky t\u0159\u00eddy La Combattante III:\nHlav\u0148ovou v\u00fdzbroj prvn\u00ed skupiny t\u0159\u00eddy Lascos tvo\u0159\u00ed dva 76mm kan\u00f3ny OTO Melara ve v\u011b\u017e\u00edch na p\u0159\u00eddi a na z\u00e1di, kter\u00e9 dopl\u0148uj\u00ed dva 30mm dvoukan\u00f3ny ve v\u011b\u017ei\u010dk\u00e1ch v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1stavby. \u00dadernou v\u00fdzbroj plavidel tvo\u0159\u00ed \u010dty\u0159i protilodn\u00ed st\u0159ely MM.38 Exocet. Plavidla byla rovn\u011b\u017e vybavena dv\u011bma 533mm torp\u00e9domety. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159\u00ed \u010dty\u0159i diesely MTU 20V 538 TB 92, o v\u00fdkonu 18 000 hp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed \u010dty\u0159i lodn\u00ed \u0161rouby. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahuje 36,5 uzlu. Dosah je 2000 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i 15 uzlech.\nKatar KatarKatarsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo \u2013 Roku 1980 objedn\u00e1ny t\u0159i jednotky verze Combattante IIIM. Dod\u00e1ny v letech 1982\u20131983.Nig\u00e9rie Nig\u00e9rieNigerijsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo \u2013 Roku 1977 objedn\u00e1ny t\u0159i jednotky verze Combattante IIIB. Dod\u00e1ny roku 1981. Po roce 2000 demontov\u00e1ny \u0159\u00edzen\u00e9 st\u0159ely.\u0158ecko \u0158ecko\u0158eck\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo \u2013 Celkem postaveno 10 jednotek verze Combattante IIIN. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i byly objedn\u00e1ny roku 1974 a postaveny lod\u011bnic\u00ed CMN. Druh\u00e1 skupina \u0161esti \u010dlun\u016f byla postavena p\u0159\u00edmo v \u0158ecku.Tunisko TuniskoTunisk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo \u2013 T\u0159i jednotky verze Combattante III byly dod\u00e1ny roku 1985.\nPEJ\u010cOCH, Ivo; NOV\u00c1K, Zden\u011bk; H\u00c1JEK, Tom\u00e1\u0161. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 5 \u2013 Amerika, Austr\u00e1lie, Asie od roku 1945. Praha: Na\u0161e vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. \nPEJ\u010cOCH, Ivo. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 8 \u2013 N\u00e1mo\u0159nictva na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.", "<<>>: Co je Kl\u00e1\u0161ter Escaladieu? <<>>: Kl\u00e1\u0161ter Escaladieu je kl\u00e1\u0161ter 3 km jihoz\u00e1padn\u011b od vesnice Mauvezin v Pyrenej\u00edch na jihoz\u00e1pad\u011b Francie.\nEscaladieu bylo zalo\u017eeno roku 1142 jako cisterci\u00e1ck\u00e1 fundace a jedn\u00e1 se o prvn\u00ed s\u00eddlo cisterci\u00e1ck\u00fdch mnich\u016f v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Francie. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed kostel byl vysv\u011bcen roku 1160. Rozkv\u011bt kl\u00e1\u0161tera trval prvn\u00edch dv\u011b st\u011b let od zalo\u017een\u00ed. B\u011bhem protestantsk\u00fdch v\u00e1lek byl mnohokr\u00e1t vyp\u00e1len a vykraden. A v 19. stolet\u00ed byla velk\u00e1 \u010d\u00e1st kl\u00e1\u0161tern\u00ed architektury odvezena do Kalifornie.", "<<>>: Co je Grand Prix Francie 2002? <<>>: Grand Prix Francie LXXXVIII Mobil 1 Grand Prix de France\n21. \u010dervenec 2002\nOkruh Magny-Cours\n72 kol x 4,251 km = 305,889 km\n691. Grand Prix\n61. v\u00edt\u011bzstv\u00ed Michaela Schumachera\n153. v\u00edt\u011bzstv\u00ed pro Ferrari\nDavid Coulthard McLaren 1'15.045 \u2013 203.", "<<>>: Co je Kostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (Star\u00fd Ro\u017emit\u00e1l)? <<>>: Kostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd farn\u00ed kostel ve Star\u00e9m Ro\u017emit\u00e1le. Le\u017e\u00ed na n\u00e1vr\u0161\u00ed na z\u00e1padn\u00edm konci obce v m\u00edst\u011b, kde bylo archeologicky dolo\u017eeno ji\u017e prehistorick\u00e9 os\u00eddlen\u00ed. Na varhany zde hr\u00e1val u\u010ditel a skladatel Jakub Jan Ryba, kter\u00fd zde slo\u017eil \u010ceskou m\u0161i v\u00e1no\u010dn\u00ed.\nOd roku 1958 je kostel a cel\u00fd are\u00e1l chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka. Od 14. srpna 2016 je zde administr\u00e1torem P. Mgr. Petr Misa\u0159.\nO tom, kdy byl kostel zalo\u017een, se nedochovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fadaje, ale jedn\u00e1 se o nejstar\u0161\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tku m\u011bsta Ro\u017emit\u00e1l. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se v m\u00edst\u011b kostela d\u0159\u00edve nach\u00e1zelo pohansk\u00e9 ob\u011bti\u0161t\u011b na n\u011bm\u017e byl pozd\u011bji postaven gotick\u00fd kostel\u00edk, star\u0161\u00ed ne\u017e hrad Ro\u017emit\u00e1l a m\u011bsto pod n\u00edm. O tom jak vypadal d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ran\u011b gotick\u00fd kostel je zn\u00e1mo jen m\u00e1lo. Byl postaven ve tvaru k\u0159\u00ed\u017ee, m\u011bl samostatnou zvonici, bo\u010dn\u00ed gotick\u00fd vchod, byl obehn\u00e1n hradbami s dv\u011bma branami. Uzav\u0159en\u00fd are\u00e1l dotv\u00e1\u0159el rozr\u016fstaj\u00edc\u00ed se h\u0159bitov. Pozd\u011bji vznikla fara a kostnice (dnes kaplanka). Ji\u017e od prad\u00e1vna byl kostel zasv\u011bcen Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. V d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch tudy vedla zemsk\u00e1 obchodn\u00ed stezka od \u010desk\u00fdch hranic sm\u011brem na Moravu. Osada, kter\u00e1 vznikla pod kostelem se v\u017edy naz\u00fdvala Star\u00e9 m\u011bsto, latinsky Antiqua civitas. Ke kostelu farn\u011b n\u00e1le\u017eely obce: Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem, Bezd\u011bkov pod T\u0159em\u0161\u00ednem, Bukov\u00e1, Hod\u011bmy\u0161l, Hut\u011b pod T\u0159em\u0161\u00ednem, Nepomuk, Nesva\u010dily, P\u0148ovice, Star\u00fd Ro\u017emit\u00e1l, Sedlice, Skuhrov, V\u011b\u0161\u00edn, Voltu\u0161, Vranovice, Zab\u011bhl\u00e1 a Zal\u00e1ny.Roku 1526 se zdej\u0161\u00edm far\u00e1\u0159em stal V\u00e1clav H\u00e1jek z Libo\u010dan, a\u010dkoli ji\u017e v roce 1527 opustil zdej\u0161\u00ed faru a stal se d\u011bkanem na Karl\u0161tejn\u011b. M\u00edstn\u00ed ho \u017ealovali, \u017ee odsud odvezl mnoho kosteln\u00edch v\u011bc\u00ed a nezachoval na fa\u0159e moc n\u00e1bytku. Nakonec musel v\u0161e napravit a zaplatit i soudn\u00ed v\u00fdlohy.V letech 1729\u20131731 za p\u016fsoben\u00ed far\u00e1\u0159e V\u00e1clava Vav\u0159ince Hoffmistra P\u0159e\u0161tick\u00e9ho byl kostel barokn\u011b p\u0159estav\u011bn. Byl roz\u0161\u00ed\u0159en k\u016fr, zru\u0161en bo\u010dn\u00ed vchod a k chr\u00e1mov\u00e9 lodi byla p\u0159istav\u011bna v\u011b\u017e. Zachov\u00e1n byl jen tvar k\u0159\u00ed\u017ee a zbytky \u017eebrov\u00e9 klenby s kapl\u00ed svat\u00e9ho V\u00e1clava. V\u011b\u017e byla zakon\u010dena cibulovitou b\u00e1n\u00ed s krytinou z \u0161indele.\nDne 5. kv\u011btna 1794 kostel vyho\u0159el, kdy\u017e v 11 hodin v noci zap\u00e1lil faru blesk. Rozlily se i zvony a jen z\u00e1zrakem se zachr\u00e1nily varhany z roku 1750 postaven\u00e9 za far\u00e1\u0159e Anton\u00edna Plan\u00fd\u0159e. Sho\u0159ela i fara, kterou od roku 1781 ob\u00fdval far\u00e1\u0159 Ka\u0161par Zachar. Far\u00e1\u0159 m\u011bl po dobu 14 let k ruce kaplana Franti\u0161ka \u010cesan\u00e9ho, kter\u00fd se po Zacharov\u011b smrti v roce 1803, stal far\u00e1\u0159em a ve Star\u00e9m Ro\u017emit\u00e1le p\u016fsobil zde dal\u0161\u00edch 24 let.Mezi dochovan\u00fdmi pam\u011btihodnostmi je gotick\u00e1 kamenn\u00e1 k\u0159titelnice, kter\u00e1 se do kostela vr\u00e1tila v 90. letech z Brdsk\u00e9ho pam\u00e1tn\u00edku v Ro\u017emit\u00e1le a c\u00ednov\u00e1 k\u0159titelnice z roku 1596, pr\u00e1ce c\u00edna\u0159e Ond\u0159eje Ma\u0159\u00edka z Prahy ur\u010den\u00e1 pro farn\u00ed kostel. P\u016fvodn\u00ed jsou tak\u00e9 olt\u00e1\u0159e, po\u0159\u00edzen\u00e9 v dob\u011b far\u00e1\u0159e V\u00e1clava Vav\u0159ince Hoffmistra P\u0159e\u0161tick\u00e9ho v letech 1690 a\u017e 1737. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz sv. V\u00e1clava a kopii na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i namaloval Bed\u0159ich Kamar\u00fdt. Pod kostelem se nach\u00e1z\u00ed krypta, jen\u017e je uzav\u0159en\u00e1 litinovou deskou z roku 1759. Zde jsou poh\u0159beni far\u00e1\u0159i V\u00e1clav Vav\u0159inec Hoffmistr P\u0159e\u0161tick\u00fd, Anton\u00edn Plan\u00fd\u0159, ale tak\u00e9 t\u0159eba Kl\u00e1ra Laglerov\u00e1, matka \u017eeny Jakuba Jana Ryby.U kostela stoj\u00ed kaplanka, p\u016fvodn\u00ed kostnice, postaven\u00e1 roku 1795. Pobl\u00ed\u017e n\u00ed se nach\u00e1z\u00ed socha Jana Nepomuck\u00e9ho z roku 1729. D\u0159\u00edve zdobila zdej\u0161\u00ed mal\u00fd h\u0159bitov, kter\u00fd byl uzav\u0159en pro poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed roku 1854.V roce 1882 se p\u0159ifa\u0159en\u00e9 obce slo\u017eily na vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho schodi\u0161t\u011b vedouc\u00edho ke kostelu od severn\u00ed strany. Schodi\u0161t\u011b m\u00e1 osm schod\u016f, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd je osm krok\u016f dlouh\u00fd a osm krok\u016f \u0161irok\u00fd. Dle spisovatele R. R. Hofmeistera, bylo schodi\u0161t\u011b zasv\u011bceno magick\u00e9 osmi\u010dce, kter\u00e1 symbolizuje nekone\u010dnost vesm\u00edru, cyklu \u017eivota, smrti a znovuzrozen\u00ed.\nDne 18. b\u0159ezna 1933 kostel znovu vyho\u0159el. Z\u016fstaly z n\u011bj st\u00e1t pouze hol\u00e9 zdi. Ohe\u0148 vznikl v d\u0159ev\u011bn\u00e9 koln\u011b, ve kter\u00e9 byla uskladn\u011bna sl\u00e1ma. Z kolny se ohe\u0148 roz\u0161\u00ed\u0159il na stodolu, kter\u00e1 st\u00e1la v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed kostela. V\u00fdchodn\u00ed v\u00edtr hnal ohe\u0148 mimo obec, ale velmi rychle se roz\u0161i\u0159oval na dal\u0161\u00ed farn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy, a\u017e zap\u00e1lil i st\u0159echu a b\u00e1\u0148 kostela, kter\u00fd b\u011bhem noci kompletn\u011b vyho\u0159el. Hasi\u010dsk\u00e9 st\u0159\u00edka\u010dky vzhledem k ter\u00e9nu a vlastn\u00edmu omezen\u00e9mu dosahu na st\u0159echu kostela nedos\u00e1hly. P\u0159\u00ed\u010dina po\u017e\u00e1ru nebyla nikdy zji\u0161t\u011bna, ale existovalo podez\u0159en\u00ed ze \u017eh\u00e1\u0159stv\u00ed. Pot\u00e9 se naplno rozb\u011bhly opravy, b\u011bhem nich\u017e byl tak\u00e9 v ji\u017en\u00ed st\u011bn\u011b kostela nalezen pod om\u00edtkou star\u00fd gotick\u00fd port\u00e1l z let 1230\u20131240. Opravy byly kompletn\u011b dokon\u010deny o \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji, na den p\u0159esn\u011b. Dne 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1933 byly slavnostn\u011b vysv\u011bceny nov\u00e9 zvony. Ty byly p\u0159evezeny z vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed na n\u00e1kladn\u00edm automobilu na n\u00e1dvo\u0159\u00ed ro\u017emit\u00e1lsk\u00e9ho z\u00e1mku odkud byly p\u0159eneseny na vyzdoben\u00fd ko\u0148sk\u00fd povoz. Odtud pak povoz zam\u00ed\u0159il do Star\u00e9ho Ro\u017emit\u00e1lu. Samotn\u00fd akt sv\u011bcen\u00ed prob\u011bhl za \u00fa\u010dasti v\u00fdznamn\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch p\u0159edstavitel\u016f, p\u0159\u00edmo p\u0159ed kostelem.V letech 1972\u20131978 zde byl administr\u00e1torem P. PhDr. Miloslav Vlk, kter\u00fd byl zbaven souhlasu k vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed kn\u011b\u017esk\u00e9 slu\u017eby. I p\u0159es mnoh\u00e9 protesty cel\u00e9 farnosti mu byl souhlas vr\u00e1cen a\u017e po deseti letech. V roce 1990, ji\u017e jako \u010deskobud\u011bjovick\u00fd biskup posv\u011btil nov\u00e9 dva zvony farn\u00edho kostela. Toho roku byl jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm ob\u010danem m\u011bsta. Byl tak\u00e9 jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch \u010dlen\u016f Spole\u010dnosti Jakuba Jana Ryby.Od roku 1990 je na zdi kostela um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska \u010cesk\u00e9 m\u0161e v\u00e1no\u010dn\u00ed Jakuba Jana Ryba od akademick\u00e9 socha\u0159ky Evy Sprangerov\u00e9.\nVarhany, n\u011bkdy naz\u00fdvan\u00e9 Rybovy varhany, pat\u0159\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00edm skvost\u016fm kostela. Poch\u00e1z\u00ed z roku 1750, kdy je nechal postavit far\u00e1\u0159 Anton\u00edn Plan\u00fd\u0159. Shledal, \u017ee stav p\u016fvodn\u00edho n\u00e1stroje je ji\u017e v \u017ealostn\u00e9m stavu, proto se rozhodl vyhl\u00e1sit sb\u00edrku k po\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9ho. Sb\u00edrka v\u0161ak nep\u0159inesla po\u017eadovanou sumu, a tak se Anton\u00edn Plan\u00fd\u0159 rozhodl zaplatit po\u017eadovanou sumu 700 zlat\u00fdch s\u00e1m. Vzhledem ke shodn\u00e9 konstrukci varhan v nedalek\u00fdch Pa\u0161tik\u00e1ch u Blatn\u00e9 je t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee m\u011bly stejn\u00e9ho stavitele, kter\u00fdm byl varhan\u00e1\u0159 Martin Pale\u010dek z Netolic. Varhany maj\u00ed dva manu\u00e1ly, 11 manu\u00e1lov\u00fdch rejst\u0159\u00edk\u016f, 4 ped\u00e1lov\u00e9 a spojku manu\u00e1l\u016f, v pozdn\u011b barokn\u00ed (rokokov\u00e9) sk\u0159\u00edni je soust\u0159ed\u011bno v\u00edce ne\u017e 700, jak c\u00ednov\u00fdch tak d\u0159ev\u011bn\u00fdch p\u00ed\u0161\u0165al. Po po\u017e\u00e1ru roku 1794 trvalo dlouho ne\u017e byly varhany opraveny. Staly se tak i jednou z p\u0159\u00ed\u010din sporu, jen\u017e byl d\u016fsledkem napjat\u00e9ho vztahu Jakuba Jana Ryby a far\u00e1\u0159e Ka\u0161para Zachara. Po oprav\u011b do nich vlo\u017eil Jakub Jan Ryba l\u00edstek s n\u00e1pisem se jm\u00e9nem patrona kostela, kter\u00fdm byl pra\u017esk\u00fd arcibiskup Vil\u00e9m Florentin Salm-Salm, jm\u00e9no far\u00e1\u0159e Ka\u0161para Zacha a jm\u00e9no Jana Kocha z B\u0159eznice, kter\u00fd opravu provedl. Z\u00e1znam Ryba potvrdil vlastn\u00edm podpisem. Na tomto n\u00e1stroji poprv\u00e9 zazn\u011bla na podzim roku 1796 \u010cesk\u00e1 m\u0161e v\u00e1no\u010dn\u00ed. Podle dokumentu objeven\u00e9ho v roce 2008, mohl b\u00fdt posledn\u00ed kapkou vedouc\u00ed Rybu k sebevra\u017ed\u011b fakt, \u017ee ro\u017emit\u00e1lsk\u00fd far\u00e1\u0159 pravd\u011bpodobn\u011b ustoupil od rozjednan\u00e9 opravy kosteln\u00edch varhan, kter\u00e9 tou dobou byly rozlad\u011bny a v \u017ealostn\u00e9m stavu.Dal\u0161\u00ed opravy n\u00e1stroje byly provedeny v letech 1848\u20131849 a 1887. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed do\u0161lo u\u017e k v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm zm\u011bn\u00e1m v dispozici varhann\u00edho stroje. Roku 1917 byly c\u00ednov\u00e9 p\u00ed\u0161\u0165aly varhan na \u017e\u00e1dost far\u00e1\u0159e Franti\u0161ka Roub\u00edka a z\u00e1sluhou JUDr. Karla Hosta\u0161e, advok\u00e1ta a starosty m\u011bsta Klatov, c. k. konserv\u00e1tora um\u011bleck\u00fdch pam\u00e1tek, zachr\u00e1n\u011bny p\u0159ed zrekv\u00edrov\u00e1n\u00edm. Po dal\u0161\u00edm po\u017e\u00e1ru v roce 1933 varhany prod\u011blaly zat\u00edm svou \u201enejne\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed\u201c opravu. P\u0159\u00edbramsk\u00fd varhan\u00e1\u0159 Melzer se neomezil jen na vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a nalad\u011bn\u00ed n\u00e1stroje, jak je uvedeno ve farn\u00ed kronice, ale necitliv\u011b zas\u00e1hl do p\u016fvodn\u00ed dispozice varhan. N\u011bkter\u00e9 barokn\u00ed rejst\u0159\u00edky nahradil romantick\u00fdmi a prospektov\u00e9 c\u00ednov\u00e9 p\u00ed\u0161\u0165aly vym\u011bnil za zinkov\u00e9. Sk\u0159\u00ed\u0148 takto znehodnocen\u00e9ho stroje byla spolu s ostatn\u00edm kosteln\u00edm vybaven\u00edm opat\u0159ena \u017elutohn\u011bd\u00fdm n\u00e1t\u011brem. V letech 1996\u20131997 prob\u011bhla gener\u00e1ln\u00ed oprava varhann\u00edho stroje (Doubek a syn, Jihlava) a do p\u016fvodn\u00ed podoby byla zrestaurov\u00e1na tak\u00e9 rokokov\u00e1 varhann\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148 (restaur\u00e1torsk\u00e9 st\u0159edisko Tradice s. r. o. Praha). Uvnit\u0159 stroje byly nalezeny n\u00e1pisy ozna\u010duj\u00edc\u00ed n\u00e1zvy p\u016fvodn\u00edch rejst\u0159\u00edk\u016f a tyt\u00e9\u017e byly po sejmut\u00ed novodob\u00fdch n\u00e1t\u011br\u016f odkryty v bl\u00edzkosti zakon\u010den\u00ed rejst\u0159\u00edkov\u00fdch t\u00e1hel. Podle t\u00e9to dispozice byly dopln\u011bny chyb\u011bj\u00edc\u00ed rejst\u0159\u00edky. Jedin\u00e1 p\u016fvodn\u00ed prospektov\u00e1 p\u00ed\u0161\u0165ala pou\u017eit\u00e1 varhan\u00e1\u0159em Melzerem v jin\u00e9m rejst\u0159\u00edku se stala vzorem nov\u011b ulit\u00fdm c\u00ednov\u00fdm p\u00ed\u0161\u0165al\u00e1m ji\u017e uspo\u0159\u00e1dan\u00fdm tak, jako v minulosti. N\u00e1kladn\u00e1 rekonstrukce financovan\u00e1 z Fondu regenerace m\u011bstsk\u00fdch pam\u00e1tkov\u00fdch z\u00f3n Ministerstva kultury \u010cR vr\u00e1tila varhan\u00e1m jejich p\u016fvodn\u00ed podobu i barokn\u00ed lesk. Jedine\u010dn\u00fd zvuk zrekonstruovan\u00e9ho historick\u00e9ho n\u00e1stroje zachytila nahr\u00e1vka Rybova varhann\u00edho cyklu Novae et liberae cogitationes (1798) realizovan\u00e1 Michalem Novenkem v roce 1999.\nSou\u010d\u00e1sti st\u00e1vaj\u00edc\u00edho varhann\u00edho stroje jsou ze dvou t\u0159etin p\u016fvodn\u00ed. Varhany m\u011bly p\u016fvodn\u011b 3 kl\u00ednov\u00e9 m\u011bchy, koncem 19. stolet\u00ed je v\u0161ak nahradil novodob\u00fd plov\u00e1kov\u00fd m\u011bch. Dnes je poh\u00e1n\u011bn elektrick\u00fdm ventil\u00e1torem. Nejist\u00fd je p\u016fvod pom\u011brn\u011b vysok\u00e9ho lad\u011bn\u00ed varhan, kter\u00e9 s sebou nese nemal\u00e9 probl\u00e9my p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i realizaci skladeb ur\u010den\u00fdch dechov\u00fdm n\u00e1stroj\u016fm. Dnes jsou varhany vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b tak\u00e9 jako koncertn\u00ed n\u00e1stroj.\nVe farn\u00edm kostele ve Star\u00e9m Ro\u017emit\u00e1le kr\u00e1tce p\u016fsobil ji\u017e Ryb\u016fv otec, kdy\u017e se kolem roku 1750 stav\u011bly nov\u00e9 varhany. V hudebn\u00edm archivu N\u00e1rodn\u00edho muzea jsou dochov\u00e1ny rukopisy otcov\u00fdch skladeb. Kdy\u017e byl Jakub Jan Ryba 11. \u00fanora 1788 jmenov\u00e1n prozat\u00edmn\u00edm u\u010ditelem farn\u00ed \u0161koly v Ro\u017emit\u00e1le, automaticky se stal i regenschorim ve farn\u00edm kostele Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv. K\u0159\u00ed\u017ee a v m\u011bstsk\u00e9 kapli sv. Jana Nepomuck\u00e9ho. Doklad o proveden\u00ed premi\u00e9ry \u010cesk\u00e9 m\u0161e v\u00e1no\u010dn\u00ed se nedochoval v Ro\u017emit\u00e1le, ani nikde jinde, ale jej\u00ed prvn\u00ed t\u00f3ny musely vznikat pr\u00e1v\u011b ve zdej\u0161\u00edm kostele. Zat\u00edmco na k\u016frech venkovsk\u00fdch kostel\u00edk\u016f v cel\u00e9 zemi se hr\u00e1ly Rybovy pastor\u00e1ly, m\u0161e a duchovn\u00ed skladby, v Ro\u017emit\u00e1le musel \u010delit mnoh\u00fdm p\u0159\u00edko\u0159\u00edm. Ryba se dost\u00e1val do spor\u016f s far\u00e1\u0159em Ka\u0161parem Zacharem a n\u00e1sledn\u011b si na n\u011bj zasedl spr\u00e1vce arcibiskupsk\u00e9ho velkostatku Prokop Pokorn\u00fd. Dne 7. dubna 1815 ode\u0161el do lesa nad Voltu\u0161\u00ed, kde si vzal \u017eivot. Jako sebevrah nemohl b\u00fdt poh\u0159ben na zdej\u0161\u00edm h\u0159bitov\u011b, proto ho poh\u0159bili na morov\u00e9m h\u0159bitov\u011b. Jeho ostatky pak byly na h\u0159bitov p\u0159eneseny o 40 let pozd\u011bji.\nStar\u00fd h\u0159bitov se d\u0159\u00edve nach\u00e1zel kolem kostela, ale p\u0159estal se pou\u017e\u00edvat v roce 1854, kv\u016fli nedostatku m\u00edsta. P\u0159ipom\u00ednaj\u00ed ho dnes jen z\u00e1v\u011bsn\u00e9 desky a pomn\u00edk far\u00e1\u0159e \u0160olleho. Beze zbytku zmizel, proto\u017ee nebyl nikdy proveden soupis hrob\u016f. Nov\u00fd h\u0159bitov obehnan\u00fd h\u0159bitovn\u00ed zd\u00ed, byl z\u0159\u00edzen naproti vstupu do kostela. Mezi dv\u011bma smute\u010dn\u00edmi jasany u h\u0159bitovn\u00ed zdi se nach\u00e1z\u00ed hrob Jakuba Jana Ryby. Na toto m\u00edsto byly p\u0159eneseny jeho ostatky z morov\u00e9ho h\u0159bitova na \u017e\u00e1dost jeho syna Josefa Arno\u0161ta Ryby. Far\u00e1\u0159 Jan F\u00e4hnrich m\u011bl pochopen\u00ed pro jeho p\u0159\u00e1n\u00ed vyzvednou otcovy ostatky z d\u00e1vno zru\u0161en\u00e9ho morov\u00e9ho h\u0159bitova u cesty k Nov\u00e9mu rybn\u00edku (poh\u0159b\u00edvalo se tam v letech 1771\u20131773). Pomn\u00edk ze syenitu na hrob\u011b nechal vzty\u010dit, a\u017e roku 1888 m\u00edstn\u00ed Liter\u00e1rn\u00ed spolek pod veden\u00edm Adolfa R\u016f\u017ei\u010dky. Fiktivn\u00ed portr\u00e9t Jakuba Jana Ryby od Marie Uchytilov\u00e9 Ku\u010dov\u00e9 byl dopln\u011bn a\u017e v 60. letech 20. stolet\u00ed na popud \u0159ezb\u00e1\u0159e V\u00e1clava Kotrbat\u00e9ho. Pobl\u00ed\u017e hrobu sv\u00e9ho otce nalezl m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku i syn Josef Arno\u0161t Ryba. Po\u0161kozen\u00fd pomn\u00edk a prs\u0165 z hrobu p\u0159evezl z nejstar\u0161\u00ed neudr\u017eovan\u00e9 \u010d\u00e1sti Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitov\u016f v Praze tajemn\u00edk Spole\u010dnosti Jakuba Jana Ryby, Ing. Ivan Hoyer a p\u0159edseda Jind\u0159ich H\u00e1sek.Mezi dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti zde poh\u0159ben\u00e9 pat\u0159\u00ed nap\u0159. lesn\u00edk Karel Daniel Gangloff, vyn\u00e1lezce naz\u00fdvan\u00fd \u010desk\u00fdm Archim\u00e9dem.\nPR\u00c1\u0160IL, Petr. Ro\u017emit\u00e1lsko na star\u00fdch pohlednic\u00edch a fotografi\u00edch. Hostivice: BARON, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86914-37-4. \nSLAV\u00cdK, Franti\u0161ek Augustin. Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem a jeho okol\u00ed. M\u011bsto Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem: Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. \nH\u00c1SEK, Jind\u0159ich. Toulky za Jakubem Janem Rybou. Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem: Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem: Jind\u0159ich H\u00e1sek, 2004. 24 s. ISBN 80-903447-2-0.", "<<>>: Co je Anarchopacifismus? <<>>: Anarchopacifismus je sm\u011br anarchismu zalo\u017een\u00fd na absolutn\u00edm odm\u00edt\u00e1n\u00ed jak\u00e9koliv formy n\u00e1sil\u00ed. Naprosto se z\u0159\u00edk\u00e1 n\u00e1sil\u00ed i v boji proti st\u00e1tu, z\u0159\u00edk\u00e1 se boje se zbran\u011bmi a svoji m\u00edrovou cestou zd\u016fraz\u0148uje mravn\u00ed s\u00edlu my\u0161lenky anarchismu. Anarchopacifist\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed v evolu\u010dn\u00ed zm\u011bnu spole\u010dnosti.\nAnarchopacifismus ideov\u011b ovlivnily nejv\u00edce t\u0159i osobnosti, Lev Nikolajevi\u010d Tolstoj, Henry David Thoreau a Mah\u00e1tma G\u00e1ndh\u00ed, kte\u0159\u00ed ve sv\u00fdch d\u00edlech rozpracovali principy nen\u00e1sil\u00ed (ve v\u00fdchodn\u00edch n\u00e1bo\u017eenstv\u00edch ahins\u00e1), pacifismu a odporu v\u016f\u010di moci.\nHenry David Thoreau v ran\u00fdch dob\u00e1ch v\u00fdznamn\u011b ovlivnil u\u010den\u00ed anarchoindividualismu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a Evrop\u011b. Jeho esej Ob\u010dansk\u00e1 neposlu\u0161nost (Civil Disobedience) ovlivnila Mah\u00e1tma G\u00e1ndh\u00edho, Martina Luthera Kinga a Lva Nikolajevi\u010de Tolst\u00e9ho d\u00edky obhajob\u011b pasivn\u00ed rezistence (nen\u00e1siln\u00e9ho odporu). Nicm\u00e9n\u011b, Thoreau se nikdy nehl\u00e1sil k pacifismu a neodm\u00edtl ozbrojen\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. Toto se uk\u00e1zalo nap\u0159\u00edklad jeho podporou n\u00e1siln\u00e9ho abolicionisty Johna Browna.Lev Nikolajevi\u010d Tolstoj se obracel k n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m. Podle Tolst\u00e9ho si k\u0159es\u0165ansk\u00e1 \u00facta k \u017eivotu vy\u017eadovala, aby nikdo a za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nepou\u017e\u00edval n\u00e1sil\u00ed. \u201ePou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u00e1sil\u00ed proti n\u00e1sil\u00ed je tot\u00e9\u017e, jako ha\u0161en\u00ed ohn\u011b ohn\u011bm\u201c, tvrdil Lev N. Tolstoj.\nDal\u0161\u00edm velk\u00fdm pacifistou byl filosofick\u00fd anarchista M\u00f3hand\u00e1s Karam\u010dand G\u00e1ndh\u00ed, kter\u00fd bojoval za indickou nez\u00e1vislost a proti rasov\u00e9 diskriminaci. Cel\u00fd \u017eivot vyz\u00fdval k toleranci, solidarit\u011b a k l\u00e1skypln\u00e9mu \u017eivotu, na co\u017e i doplatil (byl zabit hinduistick\u00fdm fanatikem, kter\u00fd nesnesl jeho toleranci v\u016f\u010di muslim\u016fm). St\u00e1tn\u00ed moc je podle n\u011bho \u201en\u00e1sil\u00ed v koncentrovan\u00e9 podob\u011b, proto\u017ee spo\u010d\u00edv\u00e1 na donucen\u00ed a n\u00e1tlaku.\u201c\nAnarchopacifist\u00e9 budovali komunity, kde \u017eili podle anarchopacifistick\u00fdch z\u00e1sad. Cht\u011bli \u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 ideje a t\u00edm m\u011bnit spole\u010dnost. P\u0159em\u011bnu nevid\u00ed v revoluci, ale v evoluci, v postupn\u00e9 zm\u011bn\u011b lidsk\u00e9ho nitra, proto\u017ee v\u011b\u0159\u00ed v lidsk\u00e9 dobro.\nAnarchopacifismem bylo tak\u00e9 inspirov\u00e1no i peace punkov\u00e9 hnut\u00ed (kapely Crass, Conflikt, Autonomy, v \u010cR Voice of Anarchopacifism).\nAnarchopacifismus je z pozice v\u011bt\u0161\u00edho anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed kritizov\u00e1no \u010dasto pr\u00e1v\u011b za odm\u00edt\u00e1n\u00ed n\u00e1sil\u00ed, zejm\u00e9na v boji proti nadvl\u00e1d\u011b. N\u011bkter\u00e9 n\u00e1siln\u00e9 \u010diny jsou n\u011bkter\u00fdmi anarchisty vn\u00edm\u00e1ny jako sebeobrana \u2013 slab\u0161\u00edho utla\u010dovan\u00e9ho proti siln\u011bj\u0161\u00edmu utla\u010dovateli. Jin\u00ed v pou\u017eit\u00ed n\u00e1sil\u00ed vid\u00ed naru\u0161en\u00ed \u201emonopolu k pou\u017eit\u00ed n\u00e1sil\u00ed\u201c, kter\u00fd si podle nich vynucuje st\u00e1t a bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anarcho-pacifism na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kanadsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace do 18 let? <<>>: Kandsk\u00e1 hokejov\u00e1 reprezentace do 18 let je v\u00fdb\u011brem nejlep\u0161\u00edch kanadsk\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f ledn\u00edho hokeje v t\u00e9to v\u011bkov\u00e9 kategorii. Od roku 2002 se \u00fa\u010dastn\u00ed mistrovstv\u00ed sv\u011bta do 18 let. T\u00fdm je \u0159\u00edzen Kanadsk\u00fdm svazem ledn\u00edho hokeje, kter\u00fd je \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00ed hokejov\u00e9 federace.", "<<>>: Co je Noc nev\u011bsty? <<>>: Noc nev\u011bsty je \u010deskoslovensk\u00fd film Karla Kachyni z roku 1967.\nNoc nev\u011bsty je \u010deskoslovensk\u00fd \u010dernob\u00edl\u00fd celove\u010dern\u00ed film nato\u010den\u00fd v roce 1967 v re\u017eii Karla Kachyni. Jde o adaptaci pr\u00f3zy Jana Proch\u00e1zky. D\u011bj se odehr\u00e1v\u00e1 v roce 1950 v mal\u00e9 moravsk\u00e9 vesnici, kde komunist\u00e9 nutili roln\u00edky ke kolektivizaci a jeden z roln\u00edk\u016f se tomu vzep\u0159e tak, \u017ee sp\u00e1ch\u00e1 sebevra\u017edu. Jeho dcera, b\u00fdval\u00e1 katolick\u00e1 jepti\u0161ka, se vrac\u00ed ze zru\u0161en\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, aby spravovala rodinn\u00fd statek. Noc nev\u011bsty vznikla v dob\u011b Pra\u017esk\u00e9ho jara a vynik\u00e1 v tomto kontextu nezvykle tvrdou kritikou komunistick\u00e9 vl\u00e1dy, ale tak\u00e9 snahou autora o zobrazen\u00ed paralely mezi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm a stalinistick\u00fdm fanatismem. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Noc nev\u011bsty na srbochorvatsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je South Stream? <<>>: South Stream (rusky \u042e\u0436\u043d\u044b\u0439 \u043f\u043e\u0442\u043e\u043a, bulharsky \u042e\u0436\u0435\u043d \u043f\u043e\u0442\u043e\u043a, srbsky Ju\u017eni tok, ma\u010farsky D\u00e9li \u00c1ramlat, slovinsky Ju\u017eni tok, italsky Flusso meridionale), \u010desky Ji\u017en\u00ed tok, je zru\u0161en\u00fd projekt plynovodu z Ruska do Bulharska a d\u00e1le do Evropy. Tento projekt podporoval rusk\u00fd Gazprom, kter\u00fd m\u011bl m\u00edt 50 % pod\u00edlu na provozn\u00ed spole\u010dnosti. Na projektu se v\u0161ak pod\u00edlely i jin\u00e9 velk\u00e9 evropsk\u00e9 spole\u010dnosti, a sice italsk\u00e1 spole\u010dnost Eni (20 %), n\u011bmeck\u00e1 firma Wintershall, co\u017e je dce\u0159in\u00e1 spole\u010dnost velk\u00e9ho chemick\u00e9ho koncernu BASF (15 %), a francouzsk\u00e1 Electricit\u00e9 de France (EDF, t\u00e9\u017e 15 %).\nProjekt byl nahrazen plynovodem TurkStream, kter\u00fd vede do Turecka, m\u00edsto p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e9ho Bulharska.\nDne 23. \u010dervna 2007 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel italsk\u00e9 energetick\u00e9 spole\u010dnosti Eni Paolo Scaroni a gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel rusk\u00e9ho Gazpromu Alexander Medved\u011bv podepsali v \u0158\u00edm\u011b memorandum o porozum\u011bn\u00ed o v\u00fdstavb\u011b plynovodu South Stream. Dne 22. listopadu 2007 spole\u010dnosti Gazprom a ENI podepsaly v Moskv\u011b dohodu o zalo\u017een\u00ed spole\u010dn\u00e9ho projektu za \u00fa\u010delem technick\u00e9 studie proveditelnosti projektu. V roce 2009 Rusko a evrop\u0161t\u00ed odb\u0115ratel\u00e9 rusk\u00e9ho zemn\u00edho plynu vyj\u00e1d\u0159ili z\u00e1jem na zrychlen\u00ed v\u00fdstavby plynovod\u016f obch\u00e1zej\u00edc\u00edch Ukrajinu pot\u00e9, co spor mezi Ruskem a Ukrajinou na dva t\u00fddny naru\u0161il dod\u00e1vky plynu do Evropy. South Stream do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry konkuruje tak\u00e9 dosud nepostaven\u00e9mu plynovodu Nabucco.\nV kv\u011btnu 2009 p\u0159edstavitel\u00e9 Ruska, It\u00e1lie, Bulharska, \u0158ecka a Srbska podepsali dohodu o v\u00fdstavb\u011b plynovodu South Stream.Rusko a Rakousko podepsaly 24. dubna 2010 bilater\u00e1ln\u00ed dohodu o rakousk\u00e9 \u00fa\u010dasti na v\u00fdstavb\u011b a provozu plynovodu South Stream. Stalo se tak p\u0159i ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b tehdej\u0161\u00edho rusk\u00e9ho premi\u00e9ra Vladimira Putina ve V\u00eddni.\nPlynovod South Stream m\u00e1 v\u00e9st pod \u010cern\u00fdm mo\u0159em z rusk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu Novorossijsk a\u017e na bulharsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed, odkud by m\u011bl pokra\u010dovat a\u017e do It\u00e1lie. Rusko tak\u00e9 p\u0159isl\u00edbilo, \u017ee prodlou\u017e\u00ed plynovod do Srbska. K plynovodu se maj\u00ed p\u0159ipojit tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad Ma\u010farsko, Rakousko a Slovinsko.Na stavb\u011b plynovodu se m\u00e1 podle \u00fadaj\u016f Gazpromu z dubna 2014 pod\u00edlet mj. italsk\u00e1 firma Saipem, kter\u00e1 dostala zak\u00e1zku za 2 miliardy Eur, a to na polo\u017een\u00ed prvn\u00edho \u00faseku plynovodu na dn\u011b \u010cern\u00e9ho mo\u0159e. Odhaduje se, \u017ee celkov\u00e9 n\u00e1klady v\u00fdstavby plynovodu by obn\u00e1\u0161ely 20 miliard Eur.\nProjekt byl zru\u0161en 1. prosince 2014 Vladimirem Putinem, v n\u00e1vaznosti na odm\u00edtav\u00fd postoj Bulharska a Evropsk\u00e9 komise v projektu pokra\u010dovat. Dne 1. prosince 2014 prohl\u00e1sil rusk\u00fd prezident Vladimir Putin v tureck\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Anka\u0159e, \u017ee nastala situace, p\u0159i kter\u00e9 nem\u00e1 pro Rusko smysl, ve stavb\u011b plynovodu South Stream d\u00e1le pokra\u010dovat.Projekt South Stream byl nahrazen nov\u00fdm plynovodem TurkStream, kter\u00fdm byla pro rusk\u00fd zemn\u00ed plyn vytvo\u0159ena nov\u00e1 tranzitn\u00ed cesta do Turecka, m\u00edsto p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e9ho Bulharska. V listopadu 2015, po sest\u0159elen\u00ed rusk\u00e9ho bombard\u00e9ru u syrsko-tureck\u00fdch hranic, bylo uskute\u010dn\u011bn\u00ed plynovodu TurkStream pozastaveno, jeliko\u017e spadalo pod rusk\u00e9 sankce proti Turecku. Rusko pozastavilo tak\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed o projektu. Ov\u0161em vztahy mezi Ruskem a Tureckem se pom\u011brn\u011b brzo zlep\u0161ily a dohoda o plynovodu byla podeps\u00e1na v \u0159\u00edjnu roku 2016. Vlastn\u00ed stavba plynovodu za\u010dala v kv\u011btnu 2017 a jeho mo\u0159sk\u00e1 \u010d\u00e1st byla dokon\u010dena v listopadu 2018. Provoz m\u00e1 b\u00fdt zah\u00e1jen koncem roku 2019. Pokra\u010dovat by m\u011bl pot\u00e9 plynovodem Tesla a\u017e do Rakouska, p\u0159es \u0158ecko, Severn\u00ed Makedonii, Srbsko a Ma\u010farsko.", "<<>>: Co je Li\u0161\u010d\u00ed hora (Krkono\u0161e)? <<>>: Li\u0161\u010d\u00ed hora (n\u011bmecky Fuchsberg) je vrchol v \u010cesk\u00e9 republice le\u017e\u00edc\u00ed v Krkono\u0161\u00edch.\nLi\u0161\u010d\u00ed hora se nach\u00e1z\u00ed v centr\u00e1ln\u00edch Krkno\u0161\u00edch asi 3,5 km z\u00e1padn\u011b od Pece pod Sn\u011b\u017ekou a asi 6 km jihoz\u00e1padn\u011b od nejvy\u0161\u0161\u00edho vrcholu hor Sn\u011b\u017eky. Na severoz\u00e1pad\u011b na ni navazuje asi 1320 metr\u016f vysok\u00fd Li\u0161\u010d\u00ed h\u0159eben, kter\u00fd ji spojuje se sousedn\u00ed asi 2,5 km vzd\u00e1lenou Zadn\u00ed Planinou. Na jihov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b odd\u011bluje Li\u0161\u010d\u00ed horu od mas\u00edvu \u010cern\u00e9 hory a k n\u00ed p\u0159ilehl\u00fdch vrchol\u016f sedlo Sokol v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1084 metr\u016f. Severov\u00fdchodn\u00ed a jihoz\u00e1padn\u00ed svahy jsou prudk\u00e9 se zna\u010dn\u00fdm p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00edm, na severov\u00fdchodn\u00edm se nach\u00e1z\u00ed lavinov\u00fd svah. Li\u0161\u010d\u00ed hora se nach\u00e1z\u00ed na \u00fazem\u00ed Krkono\u0161sk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku.\nNa jihov\u00fdchodn\u00edm svahu v prostoru Li\u0161\u010d\u00ed louky pramen\u00ed \u0159\u00ed\u010dka \u010cist\u00e1, kter\u00e1 je lev\u00fdm p\u0159\u00edtokem Labe. V Labi postupn\u011b kon\u010d\u00ed i vody potok\u016f pramen\u00edc\u00edch na jihoz\u00e1padn\u00ed stran\u011b hory, kter\u00e9 odv\u00e1d\u00ed Kotelsk\u00fd potok. Potoky ze severov\u00fdchodn\u00edho a severn\u00edho svahu sb\u00edr\u00e1 Zelen\u00fd potok prot\u00e9kaj\u00edc\u00ed pod horou.\nVrcholov\u00e1 partie je porostl\u00e1 kle\u010d\u00ed, v ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch rostou smr\u010diny. Zejm\u00e9na na jihoz\u00e1padn\u00edm svahu a v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e i na v\u00fdchodn\u00edm svahu se nach\u00e1zej\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 paseky. Nedaleko od vrcholu na jihov\u00fdchodn\u00edm svahu se nach\u00e1z\u00ed lu\u010dn\u00ed enkl\u00e1va Li\u0161\u010d\u00ed louka.\nKolem vrcholu, nikoliv v\u0161ak p\u0159\u00edmo p\u0159es n\u011bj, vede \u010derven\u011b zna\u010den\u00e1 h\u0159ebenov\u00e1 cesta 0407 spojuj\u00edc\u00ed \u010cernou horu s Lu\u010dn\u00ed boudou. Cesta je ur\u010den\u00e1 pouze p\u011b\u0161\u00edm, z\u00e1sobovac\u00ed vozidla a cyklist\u00e9 maj\u00ed povolen\u00fd vjezd pouze k horsk\u00fdm boud\u00e1m na Li\u0161\u010d\u00ed louce. Na n\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 i \u017elut\u011b zna\u010den\u00e1 trasa 7210 vedouc\u00ed p\u011b\u0161inou k jihu do \u010cern\u00e9ho Dolu. Jihoz\u00e1padn\u00edm \u00fabo\u010d\u00edm p\u0159ibli\u017en\u011b v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1150 metr\u016f proch\u00e1z\u00ed zpevn\u011bn\u00e1 lesn\u00ed cesta kop\u00edrovan\u00e1 zelen\u011b zna\u010denou turistickou trasou 4208 z Lu\u010din na Dvorskou boudu, severov\u00fdchodn\u00edm svahem nejprve po lesn\u00edch cest\u00e1ch a v\u00fd\u0161e po p\u011b\u0161in\u00e1ch stoup\u00e1 rovn\u011b\u017e zelen\u00e1 zna\u010dka z Pece pod Sn\u011b\u017ekou do \u0160pindlerova Ml\u00fdna.\nV\u00fdchodn\u011b nedaleko od vrcholu Li\u0161\u010d\u00ed hory se nach\u00e1z\u00ed turistick\u00e9 odpo\u010d\u00edvadlo s vyhl\u00eddkou, kter\u00e9 je p\u0159\u00edstupn\u00e9 z \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dky. Je odsud jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdhled\u016f na panorama Sn\u011b\u017eky a Studni\u010dn\u00ed hory. Na Li\u0161\u010d\u00ed louce jihov\u00fdchodn\u011b od vrcholu se nach\u00e1z\u00ed dvojice velk\u00fdch turistick\u00fdch chat - Ly\u017ea\u0159sk\u00e1 bouda a Prvosenka. Asi 700 metr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od nich se na lokalit\u011b Hn\u011bd\u00fd vrch nach\u00e1z\u00ed horn\u00ed stanice lanovky z Pece, rozhledna a horn\u00ed konec sjezdovky.", "<<>>: Co je Erika Jurinov\u00e1? <<>>: Erika Jurinov\u00e1 (* 31. srpna 1971, Trsten\u00e1 (okres Tvrdo\u0161\u00edn)) je slovensk\u00e1 region\u00e1ln\u00ed politi\u010dka, je\u017e se ve slovensk\u00fdch volb\u00e1ch do samospr\u00e1vn\u00edch \u00fazemn\u00edch celk\u016f v listopadu roku 2017 stala historicky v\u016fbec prvn\u00ed tzv. \u017eupankou, tj. p\u0159edsedkyn\u00ed \u017dilinsk\u00e9ho samospr\u00e1vn\u00edho kraje.\nPo studiu na st\u0159edn\u00ed \u0161kole od\u011bvn\u00ed v Tren\u010d\u00edn\u011b vystudovala Vysokou \u0161kolu strojn\u00ed a textiln\u00ed v Liberci (V\u0160ST; dne\u0161n\u00ed TUL).\nVe slovensk\u00fdch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 2010 byla zvolena poslankyn\u00ed N\u00e1rodn\u00ed rady Slovensk\u00e9 republiky za stranu Sloboda a Solidarita (SaS), o dva roky pozd\u011bji sv\u016fj mand\u00e1t v p\u0159ed\u010dasn\u00fdch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch do N\u00e1rodn\u00ed rady Slovensk\u00e9 republiky obh\u00e1jila, av\u0161ak tentokr\u00e1te ji\u017e za stranu Oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 a nez\u00e1visl\u00e9 osobnosti (O\u013daNO).V listopadu roku 2017 se uch\u00e1zela ve volb\u00e1ch do samospr\u00e1vn\u00edch \u00fazemn\u00edch celk\u016f o pozici p\u0159edsedkyn\u011b \u017dilinsk\u00e9ho kraje, v nich\u017e porazila se ziskem 81 868 odevzdan\u00fdch hlas\u016f (tj. 43,66 %) op\u011btovn\u011b do funkce kandiduj\u00edc\u00edho st\u00e1vaj\u00edc\u00edho \u017eupana Juraje Blan\u00e1ra z vl\u00e1dn\u00edho SMERu.", "<<>>: Co je Andr\u00e9 Hoffmann (rychlobrusla\u0159)? <<>>: Andr\u00e9 Hoffmann (* 11. srpna 1961 Berl\u00edn) je b\u00fdval\u00fd v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fd rychlobrusla\u0159.\nNa mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b debutoval na Mistrovstv\u00ed Evropy 1982, kde skon\u010dil na 14. m\u00edst\u011b. Sv\u011btov\u00e9ho v\u00edceboja\u0159sk\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu se poprv\u00e9 z\u00fa\u010dastnil v roce 1983 (22. p\u0159\u00ed\u010dka). Startoval na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1984, kde se um\u00edstil nejl\u00e9pe p\u00e1t\u00fd v z\u00e1vod\u011b na 1000 m; na trat\u00edch 500 m a 1500 m skon\u010dil shodn\u011b na 11. m\u00edst\u011b. Mistrovstv\u00ed Evropy 1985 dokon\u010dil na p\u00e1t\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce, o rok pozd\u011bji byl \u0161est\u00fd. V roce 1985 se premi\u00e9rov\u011b z\u00fa\u010dastnil sprintersk\u00e9ho mistrovstv\u00ed sv\u011bta (13. m\u00edsto), v roce 1986 poprv\u00e9 startoval v z\u00e1vodech prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, p\u0159i\u010dem\u017e jeho celkov\u00e9 hodnocen\u00ed na trati 1500 m v sez\u00f3n\u011b 1987/1988 vyhr\u00e1l. Nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hl na zimn\u00ed olympi\u00e1d\u011b 1988, kde vybojoval na distanci 1500 m zlatou medaili; v z\u00e1vod\u011b na 500 m dobruslil na 21. p\u0159\u00ed\u010dce, na kilometru byl patn\u00e1ct\u00fd. Sez\u00f3nu 1989/1990 zakon\u010dil 24. m\u00edstem na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu, pot\u00e9 ukon\u010dil aktivn\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ru.\n \nAndr\u00e9 Hoffmann na SpeedSkatingNews.", "<<>>: Co je Posesivn\u00ed v\u011btn\u00e1 konstrukce? <<>>: Posesivn\u00ed minul\u00fd \u010das je v n\u011bkter\u00fdch jazyc\u00edch tvar trpn\u00e9ho rodu, ve kter\u00e9m je agens vyj\u00e1d\u0159en posesivn\u00ed konstrukc\u00ed (tj. analogi\u00ed slovesa m\u00edt).\nN\u011bkdy tato konstrukce vych\u00e1z\u00ed z trpn\u00e9ho rodu. Ve slovansk\u00fdch jazyc\u00edch se roz\u0161\u00ed\u0159ila pod vlivem sousedn\u00edch jazyk\u016f (rom\u00e1nsk\u00fdch, baltsk\u00fdch, ugrofinsk\u00fdch). Pln\u011b gramatikalizov\u00e1na je v r\u00e1mci slovansk\u00fdch jazyk\u016f v ka\u0161ub\u0161tin\u011b a makedon\u0161tin\u011b.\nV makedon\u0161tin\u011b se tato konstrukce pou\u017e\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na v jihoz\u00e1padn\u00edch dialektech, odkud se tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ila do spisovn\u00e9ho jazyka. V n\u011bkter\u00fdch ji\u017en\u00edch dialektech (v Egejsk\u00e9 Makedonii) pln\u011b nahradila aorist a imperfekt (\u0159\u00edk\u00e1 se nap\u0159. \u0438\u043c\u0430\u043c \u0441\u043f\u0438\u0435\u043d\u043e m\u00edsto \u0441\u043f\u0438\u0435\u0432 \"spal jsem\" apod.). V t\u011bchto dialektech je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 u\u017e\u00edt tuto konstrukci se slovesy b\u00fdt a m\u00edt, co\u017e ve spisovn\u00e9m jazyce nen\u00ed mo\u017en\u00e9 (\u0438\u043c\u0430\u043c \u0431\u0438\u0434\u0435\u043d\u043e, \u0438\u043c\u0430\u043c \u0438\u043c\u0430\u043d\u043e). Posesivn\u00edmu minul\u00e9mu \u010dasu konkuruje v dialektech (krom\u011b aoristu a imperfektu) perifrastick\u00fd \u010das s pomocn\u00fdm slovesem b\u00fdt (\u0442\u0430\u043c\u0443 \u0435 \u0431\u0438\u0434\u0435\u043d, \u0442\u0430\u043c\u0443 \u0435 \u0438\u043c\u0430\u043d\u043e apod.).\nDo makedon\u0161tiny se tento \u010das dostal z\u0159ejm\u011b vlivem vla\u0161tiny.\nV n\u011bkter\u00fdch aglutina\u010dn\u00edch jazyc\u00edch se posesivn\u00ed konstrukce pou\u017e\u00edvaj\u00ed v pod\u0159adn\u00fdch v\u011bt\u00e1ch.\nNap\u0159\u00edklad v inuit\u0161tin\u011b a gr\u00f3n\u0161tin\u011b se agens p\u0159echodn\u00fdch sloves b\u011b\u017en\u011b vyjad\u0159uje genitivem, pokud je p\u0159\u00edm\u00fd objekt ur\u010dit\u00fd (definitn\u00ed). Ajmar\u0161tina a ke\u010du\u00e1n\u0161tina znaj\u00ed posesivn\u00ed konstrukci v minul\u00e9m \u010dase typu Mariyan alata \"Marie nakoupila\" (doslova \"Mariino nakoupen\u00edPAST\").", "<<>>: Co je Theodor W. Adorno? <<>>: Theodor Ludwig Wiesengrund-Adorno (11. z\u00e1\u0159\u00ed 1903 \u2013 6. srpna 1969) byl n\u011bmeck\u00fd filosof, muzikolog, sociolog, estetik a spolu s M. Horkheimerem nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavitel kritick\u00e9 teorie frankfurtsk\u00e9 \u0161koly.\nTheodor Ludwig Wiesengrund-Adorno se narodil 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1903 ve Frankfurtu nad Mohanem matce Marii roz. Calvelli-Adorno della Piana, p\u011bvkyni katolick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed a otci Oscaru Wiesengrundovi, \u017eidovsk\u00e9mu obchodn\u00edkovi s v\u00ednem, kter\u00fd konvertoval k protestantismu. Theodor pozd\u011bji zkr\u00e1til otcovsk\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed Wiesengrund na inici\u00e1lu W. a nahradil je p\u0159\u00edjmen\u00edm matky \u2013 Adorno. Od sv\u00e9 matky a jej\u00ed sestry zd\u011bdil celo\u017eivotn\u00ed z\u00e1jem o hudbu.\n1921 maturoval na Gymn\u00e1ziu c\u00edsa\u0159e Vil\u00e9ma ve Frankfurtu. N\u00e1sledovalo studium filozofie, sociologie, psychologie a hudebn\u00ed v\u011bdy na Frankfurtsk\u00e9 univerzit\u011b. Prvn\u00ed filozofick\u00e9 \u0161kolen\u00ed obdr\u017eel Adorno od Siegfrieda Kracauera. B\u011bhem studi\u00ed se Adorno v\u011bnoval hudebn\u00ed kritice v duchu radik\u00e1ln\u00ed moderny a zasadil se o d\u00edlo Arnolda Sch\u00f6nberga. Ve stejn\u00e9m obdob\u00ed nav\u00e1zal zn\u00e1most s Maxem Horkheimerem, v roce 1923 se pak sezn\u00e1mil s filozofem Walterem Benjaminem a Margaretou Karplus, se kterou se pozd\u011bji o\u017eenil.\nV 21 letech ukon\u010dil Adorno studium prac\u00ed o Edmundu Husserlovi u Hanse Cornelia. V roce 1925 ode\u0161el studovat hudebn\u00ed kompozici do V\u00eddn\u011b u Albana Berga a klav\u00edr u Eduarda Steuermanna. Sezn\u00e1mil se s Arnoldem Sch\u00f6nbergem, Antonem Webernem a Gy\u00f6rgem Luk\u00e1csem. Po n\u00e1vratu do Frankfurtu pos\u00edlil vazby s Institutem pro soci\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum, kter\u00fd vedl Max Horkheimer. 1931 se Adorno habilitoval prac\u00ed Konstrukce estetick\u00e9ho u Kierkegaarda a stal se soukrom\u00fdm docentem filozofie ve Frankfurtu. V roce 1933 byl zbaven \u00fa\u0159adu a ode\u0161el do anglick\u00e9ho Oxfordu. 1937 se o\u017eenil s Margaretou Karplus, in\u017een\u00fdrkou chemie. O rok pozd\u011bji spole\u010dn\u011b emigrovali do USA. Adorno se stal \u010dlenem Institutu pro soci\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum v New Yorku a pod\u00edlel se na Princeton Radio Research Project. V roce 1941 p\u0159es\u00eddlil Adorno do Los Angeles a psal spole\u010dn\u011b s Maxem Horkheimerem Dialektiku osv\u00edcenstv\u00ed (vy\u0161lo 1944), kter\u00e1 byla podstatn\u00fdm p\u0159\u00edpravn\u00fdm krokem k vytvo\u0159en\u00ed Adornova \u201eopus magnum\u201c. D\u00e1le v tomto obdob\u00ed napsal Filozofii nov\u00e9 hudby, Minima Moralia a spolupracoval s n\u011bmeck\u00fdm spisovatelem Thomasem Mannem (zejm\u00e9na na jeho rom\u00e1nu Doktor Faustus).\nPo v\u00e1lce se v roce 1949 vr\u00e1til do Frankfurtu jako mimo\u0159\u00e1dn\u00fd profesor filozofie na Frankfurtsk\u00e9 univerzit\u011b. Po obnoven\u00ed Institutu pro soci\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum ve Frankfurtu v roce 1950 se Adorno ujal funkce z\u00e1stupce \u0159editele.\nV roce 1951 vydal Minima Moralia a od roku 1958 \u0159\u00eddil spole\u010dn\u011b s Horkheimerem Institut pro soci\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum, v t\u00e9to dob\u011b vy\u0161ly mimo jin\u00e9 Pozn\u00e1mky k literatu\u0159e, Pozn\u00e1mky k literatu\u0159e II (1961) a Pozn\u00e1mky k literatu\u0159e III (1965). 6. srpna 1969 zem\u0159el b\u011bhem dovolen\u00e9 ve \u0160v\u00fdcarsku v kantonu Vallis na n\u00e1sledky infarktu.\nAdorno zalo\u017eil spolu s Horkheimerem tzv. Kritickou teorii Frankfurtsk\u00e9 \u0161koly, c\u00edlem byl interdisciplin\u00e1rn\u00ed v\u00fdzkum modern\u00edch spole\u010densk\u00fdch jev\u016f, kter\u00e9 p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed p\u0159\u00edklon k totalitn\u00edm tendenc\u00edm v demokratick\u00fdch uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edch. Kritika modernity je popsan\u00e1 v Dialektice osv\u00edcenstv\u00ed. Modern\u00ed doba se vyzna\u010duje p\u0159ev\u00e1\u017een\u00edm racion\u00e1ln\u00edho my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo lidstvo osvobodit od strachu a u\u010dinit \u010dlov\u011bka p\u00e1nem p\u0159\u00edrody. Modern\u00ed masov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed procesy a kapitalismus zam\u011b\u0159en\u00e9 na pokrok a ekonomick\u00fd r\u016fst ale lidi znovu zotro\u010dily. Nov\u00e9 prost\u0159edky zotro\u010den\u00ed se zdaj\u00ed b\u00fdti sice m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edm\u00e9, maj\u00ed zato v\u011bt\u0161\u00ed glob\u00e1ln\u00ed dopad a jsou nav\u00edc neust\u00e1le \u017eiven\u00e9 modern\u00edm v\u00fdzkumem a technologiemi.\nMy\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se v modern\u00edm sv\u011bt\u011b p\u0159etransformovalo na d\u016fle\u017eit\u00fd sebez\u00e1chovn\u00fd prvek a kter\u00e9 se p\u016fvodn\u011b vyvinulo ze z\u00e1kladn\u00edch t\u011blesn\u00fdch pot\u0159eb a tu\u017eeb, nen\u00ed zam\u011b\u0159eno na ovl\u00e1dnut\u00ed p\u0159\u00edrody, jak odhaluje konceptu\u00e1ln\u00ed sebereflexe, n\u00fdbr\u017e na p\u0159izp\u016fsoben\u00ed se. Adorno tedy vytv\u00e1\u0159\u00ed koncept my\u0161len\u00ed identity, kter\u00e9 se projevuje rozumem, u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm jazyka a spole\u010densk\u00fdmi vlivy, kter\u00e9 spojuj\u00ed mysl\u00edc\u00ed subjekty s objektivn\u00edm v\u011bd\u011bn\u00edm. V d\u016fsledku my\u0161len\u00ed identity doch\u00e1z\u00ed k odcizen\u00ed. V protikladu k my\u0161len\u00ed identity se zd\u00e1 b\u00fdt modern\u00ed um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed b\u00fdt autonomn\u00ed, ale proto\u017ee autonomie je uvnit\u0159 totality pouhou iluz\u00ed, zab\u00fdv\u00e1 se Adorno v Estetick\u00e9 teorii p\u0159edev\u0161\u00edm dv\u011bma ot\u00e1zkami, m\u016f\u017ee-li modern\u00ed um\u011bn\u00ed p\u0159e\u017e\u00edt v kapitalistick\u00e9m sv\u011bt\u011b a m\u016f\u017ee-li p\u0159isp\u011bt k jeho transformaci.\nEstetick\u00e1 teorie je Adornovo posledn\u00ed d\u00edlo. Z Adornovy poz\u016fstalosti ji v roce 1970 vydala Adornova \u017eena Gretel Adorno a Rolf Tiedemann. Toto d\u00edlo z\u016fstalo torzem a m\u011blo by b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1no jako fragment, ne jako autorova kone\u010dn\u00e1 zam\u00fd\u0161len\u00e1 verze. D\u00edlo bylo zanech\u00e1no jako souvisl\u00fd text. Kone\u010dn\u00e1 podoba knihy nen\u00ed v\u00fdsledkem jej\u00ed fragment\u00e1rnosti, n\u00fdbr\u017e podroben\u00ed jej\u00ed formy obsahu. Autor se br\u00e1n\u00ed stup\u0148ovit\u00e9 argumentaci, v kter\u00e9 jedno vypl\u00fdv\u00e1 z druh\u00e9ho, a sp\u00ed\u0161e se sna\u017e\u00ed obsah zachytit prost\u0159ednictv\u00edm mont\u00e1\u017ee \u0159ady komplexn\u00edch prvk\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed stejnou v\u00e1hu a jsou proto koncentricky se\u0159azen\u00e9. Jejich konstelace (uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed) pak spoluutv\u00e1\u0159\u00ed ur\u010ditou ideu, kter\u00e1 odhaluje pravdiv\u00fd obsah (Wahrheitsgehalt). Um\u011bn\u00ed zprost\u0159edkov\u00e1v\u00e1 pozn\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00edstup k pravd\u011b um\u011bleck\u00e9ho d\u00edla z\u00edsk\u00e1me pouze odpout\u00e1n\u00edm se od b\u011b\u017en\u00fdch teori\u00ed o podstat\u011b pravdy (adekva\u010dn\u00ed teorie, koherence nebo pragmatick\u00fd p\u0159\u00edstup). Um\u011bleck\u00e1 pravda je podle knihy dialektick\u00e1, postupn\u011b odhaluj\u00edc\u00ed a nepom\u011brn\u00e1. Ka\u017ed\u00e9 d\u00edlo m\u00e1 podle Adorna vlastn\u00ed obsah (Gehalt) utvo\u0159en\u00fd vnit\u0159n\u00ed dialektikou mezi obsahem (Inhalt) a formou (Form). Pravdivost \u010di nepravdivost um\u011bleck\u00e9ho d\u00edla je mo\u017eno kriticky posoudit pochopen\u00edm vnit\u0159n\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed d\u00edla a sociokulturn\u00edch souvislost\u00ed totality, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo je.\nDialektika a sociologie : v\u00fdbor z prac\u00ed p\u0159edstavitel\u016f tzv. frankfurtsk\u00e9 \u0161koly, Praha: Svoboda, 1967\nEstetick\u00e1 teorie, Praha: Panglos, 1997, ISBN 80-902205-4-1\n\"Vyprav\u011b\u010d v sou\u010dasn\u00e9m rom\u00e1nu\", Souvislosti, ro\u010d. 19, \u010d. 3 (2008), s. 13\u201317\nDialektika osv\u00edcenstv\u00ed : Filosofick\u00e9 fragmenty, Praha: Oikoymenh, 2009, (pr\u00e1ce napsan\u00e1 spolu s Horkheimerem), ISBN 978-80-7298-267-7\nSch\u00e9ma masov\u00e9 kultury, Praha: Oikoymenh, 2009, ISBN 978-80-7298-406-0\nMinima Moralia : Reflexe z poru\u0161en\u00e9ho \u017eivota, Praha: Academia 2009, ISBN 978-80-200-1759-8\n\u017dargon autenticity : K n\u011bmeck\u00e9 ideologii, Praha: Academia, 2015, ISBN 978-80-200-2511-1\n\u00davod do sociologie hudby : Dvan\u00e1ct teoretick\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek, Praha: Filosofia, 2015, ISBN 978-80-7007-429-9\n\"Parataxis (K H\u00f6lderlinov\u011b pozdn\u00ed lyrice)\", Souvislosti, ro\u010d. 27, \u010d. 2 (2016), s. 142\u2013148\nv \u010de\u0161tin\u011bNARSKI, Igor. Adornova negativn\u00ed filosofie. In: BESSONOV, B. N.; NARSKIJ, I. S.; JAKOVLEV, M. V. Soci\u00e1ln\u00ed filozofie frankfurtsk\u00e9 \u0161koly (Kritick\u00e9 studie). Praha: Svoboda, 1977. Kapitola 3, s. 79\u2013117.v ciz\u00edch jazyc\u00edch(anglicky) Adorno v Routledge Encyclopedia of Philosophy.\n(n\u011bmecky) Schweppenh\u00e4user, Gerhard: Theodor W. Adorno, zur Einf\u00fchrung. Junius, Dresden 2005.\nCena Theodora W. Adorna\n \n Osoba Theodor W. Adorno ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Theodor W. Adorno\nhttp://plato.stanford.edu/entries/adorno/#2\nKarel Mina\u0159\u00edk: Um\u011bn\u00ed jako kritika a z\u00e1chrana skute\u010dnosti v Adornov\u011b Estetick\u00e9 teorii (Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce, FFUK, 2002)\nHURN\u00cdK, \u0160t\u011bp\u00e1n. Theodor W. Adorno, filosof hudebn\u00ed moderny. Harmonie . 10. 9. 2021 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Zaje\u010dice (Be\u010dov)? <<>>: Zaje\u010dice (n\u011bmecky Saidschitz) je osada, \u010d\u00e1st obce Be\u010dov v okrese Most v \u00dasteck\u00e9m kraji. Nach\u00e1z\u00ed se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 231 metr\u016f, asi 6,5 km jihov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Mostu. Obc\u00ed prot\u00e9k\u00e1 Zaje\u010dick\u00fd potok, kter\u00fd se severoz\u00e1padn\u011b od obce vl\u00e9v\u00e1 do \u0159\u00ed\u010dky Srpiny. Na \u00fazem\u00ed osady se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed ji\u017e zanikl\u00fdch obc\u00ed Kamenn\u00e1 Voda, Str\u00e1nce a \u017didovice.\nN\u00e1zev vesnice je odvozen ze staro\u010desk\u00e9ho osobn\u00edho jm\u00e9na Zajiec ve v\u00fdznamu ves lid\u00ed Zaj\u00edcov\u00fdch. V historick\u00fdch pramenech se jm\u00e9no vesnice vyskytuje ve tvarech: in Zagecziczich (1413), na Zaje\u010diciech (1503), v ves Zajic\u017eiczy (1619), Zage\u010dzicze (1628), Zaje\u010dice (1654), Seidschitz (1787), Saidschitz (1833) a Zaje\u010dice i Saidschitz (1848).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1413.\nZaje\u010dice u Be\u010dova proslavil miner\u00e1ln\u00ed pramen, kter\u00fd byl zn\u00e1m ji\u017e v 18. stolet\u00ed a nach\u00e1z\u00ed se severoz\u00e1padn\u011b od obce. Geolog a balneolog Franz Ambrosius Reuss, kter\u00fd p\u016fsobil jako l\u00e9ka\u0159 v l\u00e1zn\u00edch B\u00edlinsk\u00e1 kyselka (tehdy Biliner Sauerburnn) u B\u00edliny potvrdil l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fa\u010dinky nejen b\u00edlinsk\u00e9 miner\u00e1lky, ale i zdej\u0161\u00ed ho\u0159k\u00e9 vody a zaslou\u017eil se o proslulost a \u0161irok\u00e9 vyu\u017eit\u00ed miner\u00e1ln\u00edch pramen\u016f. Zaje\u010dick\u00e1 voda sv\u00fdm slo\u017een\u00edm pat\u0159\u00ed mezi siln\u011b mineralizovan\u00e9 miner\u00e1ln\u00ed vody s\u00edrano-ho\u0159e\u010dnat\u00e9ho typu, je na\u017eloutl\u00e1, bez pachu a m\u00e1 v\u00fdraznou ho\u0159kou chu\u0165. Voda m\u00e1 proj\u00edmav\u00e9 a z\u00e1n\u011bt\u016fm zabra\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinky a hod\u00ed se zvl\u00e1\u0161t\u011b k d\u00e9le trvaj\u00edc\u00edmu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159i chronick\u00e9 ochablosti st\u0159ev a jin\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00edch. Zdej\u0161\u00ed miner\u00e1ln\u00ed voda pat\u0159\u00ed do stejn\u00e9 kategorie jako Vincentka, B\u00edlinsk\u00e1 kyselka, Ml\u00fdnsk\u00fd pramen, \u0160aratice nebo Rudolf\u016fv pramen. V Zaje\u010dic\u00edch vznikla st\u00e1\u010d\u00edrna, kter\u00e1 za\u010dala prod\u00e1vat miner\u00e1lku pod jm\u00e9nem Zaje\u010dick\u00e1 ho\u0159k\u00e1 voda. Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed se z miner\u00e1ln\u00edho pramene z\u00edsk\u00e1vala ho\u0159k\u00e1 Glauberova s\u016fl (slo\u017een\u00ed zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 jako Epsomsk\u00e1 s\u016fl), kter\u00e1 se prod\u00e1vala pod obchodn\u00edm n\u00e1zvem Biliner Digestive Pastilles. Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b se d\u00edky dobr\u00fdm \u00fa\u010dink\u016fm sol\u00ed ze Zaje\u010dic za\u010daly vyr\u00e1b\u011bt chemick\u00e9 prepar\u00e1ty s n\u00e1zvem Seidlick\u00e9 pr\u00e1\u0161ky (Seidlitz powders), kter\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b napodobovaly odpa\u0159en\u00e9 soli z B\u00edlinsk\u00e9 kyselky a Zaje\u010dick\u00e9 ho\u0159k\u00e9 vody. Seidlick\u00e9 pr\u00e1\u0161ky ale nem\u011bly krom\u011b jm\u00e9na nic spole\u010dn\u00e9ho s touto lokalitou. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed B\u00edlinsk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed a produkce miner\u00e1lek se zdej\u0161\u00ed st\u00e1\u010d\u00edrna stala pobo\u010dkou tamn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho podniku B\u00edlinsk\u00e1 kyselka, kter\u00fd jako soukrom\u00e1 firma zaje\u010dickou ho\u0159kou produkuje dodnes. Zaje\u010dick\u00e1 ho\u0159k\u00e1 voda dosahuje v sou\u010dasnosti nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f v \u010c\u00edn\u011b a v Rusku.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 ve vsi \u017eilo 159 obyvatel (z toho 73 mu\u017e\u016f), z nich\u017e bylo 24 \u010cechoslov\u00e1k\u016f a 135 N\u011bmc\u016f. Krom\u011b \u010dty\u0159 lid\u00ed bez vyzn\u00e1n\u00ed se hl\u00e1sili k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bla vesnice 170 obyvatel: 26 \u010cechoslov\u00e1k\u016f a 144 N\u011bmc\u016f. S v\u00fdjimkou dvou \u010dlen\u016f c\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 byli \u0159\u00edmsk\u00fdmi katol\u00edky.\nZ pam\u011btihodnost\u00ed se v obci nach\u00e1z\u00ed pouze kaple svat\u00e9ho Ferdinanda Kastilsk\u00e9ho. Byla postavena v letech 1767\u20131769 na n\u00e1klady m\u00edstn\u00edho sedl\u00e1ka Mathiase Loose, kter\u00fd zbohatl na miner\u00e1ln\u00ed vod\u011b. Po\u0161kozen\u00e1 kaple je od roku 2007 v rekonstrukci a byla opat\u0159ena novou st\u0159echou.\nS\u00ddKOROV\u00c1, Jana. Zmizel\u00e9 domovy. Most: Okresn\u00ed muzeum v Most\u011b, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 8\u20139.", "<<>>: Co je \u0158\u00e1dy, vyznamen\u00e1n\u00ed a medaile Fid\u017ei? <<>>: Zalo\u017een\u00ed syst\u00e9mu st\u00e1tn\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed Fid\u017ei se datuje do roku 1970, kdy byla zalo\u017eena Medaile nez\u00e1vislosti Fid\u017ei, je\u017e byla vyd\u00e1na p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti vzniku Dominia Fid\u017ei. P\u0159ed dv\u011bma vojensk\u00fdmi pu\u010di, kter\u00e9 sesadily kr\u00e1lovnu Al\u017eb\u011btu II. z fid\u017eijsk\u00e9ho tr\u016fnu a zru\u0161ily fid\u017eijskou monarchii, byl v zemi pou\u017e\u00edv\u00e1n britsk\u00fd syst\u00e9m vyznamen\u00e1n\u00ed.\nPo vyhl\u00e1\u0161en\u00ed republiky v roce 1987 a vystoupen\u00ed ze spole\u010denstv\u00ed Commonwealth neexistoval v zemi a\u017e do roku 1995 \u017e\u00e1dn\u00fd syst\u00e9m st\u00e1tn\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed. P\u0159esto\u017ee byla v roce 1988 zalo\u017eena Medaile republiky Fid\u017ei, kter\u00e1 byla ud\u00edlena v civiln\u00ed a vojensk\u00e9 divizi. Ud\u00edlena byla za mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 a v\u011brn\u00e9 slu\u017eby ve vojensk\u00e9 \u010di civiln\u00ed oblasti. Civiln\u00edmu obyvatelstvu Fid\u017ei byla ud\u00edlena za vynikaj\u00edc\u00ed ve\u0159ejnou slu\u017ebu.V roce 1995 byl p\u0159ijat z\u00e1kon Honours and Awards Act, kter\u00fdm byl zalo\u017een \u0158\u00e1d Fid\u017ei a cel\u00fd syst\u00e9m civiln\u00edch a vojensk\u00fdch vyznamen\u00e1n\u00ed. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edjemc\u016f nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho \u0159\u00e1du se stal b\u00fdval\u00fd gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r Nov\u00e9ho Z\u00e9landu sir Paul Reeves, kter\u00e9mu bylo toto vyznamen\u00e1n\u00ed ud\u011bleno za jeho pr\u00e1ci na p\u0159\u00edprav\u011b \u00fastavy z roku 1997. Ocen\u011bn\u00ed mu ud\u011blil prezident Kamisese Mara.\n \u0158\u00e1d Fid\u017ei byl zalo\u017een dne 8. b\u0159ezna 1995. Ud\u00edlen je ve t\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch a n\u00e1le\u017e\u00ed k n\u011bmu i medaile. Ud\u00edlen je ob\u010dan\u016fm republiky za \u00fasp\u011bchy a z\u00e1sluhy o st\u00e1t a lidstvo.\nNominace na ud\u011blen\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f uniformovan\u00fdch sil p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd ministr prezidentovi ke schv\u00e1len\u00ed.\nPrezidentsk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (PC) byl zalo\u017een dne 8. b\u0159ezna 1995. Stuha je modr\u00e1 se \u017elut\u00fdmi prou\u017eky lemuj\u00edc\u00edmi oba okraje.\nPrezidentsk\u00e1 medaile (PM) byla zalo\u017eena dne 8. b\u0159ezna 1995. Stuha je modr\u00e1 se dv\u011bma \u017elut\u00fdmi prou\u017eky uprost\u0159ed.\nMedaile za state\u010dnost (BM) \u2013 Stuha je \u017elut\u00e1 s \u010derven\u00fdmi prou\u017eky lemuj\u00edc\u00edmi oba okraje a modr\u00fdm prou\u017ekem uprost\u0159ed.\n Medaile za state\u010dnost \nPrezidentsk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (PWC) byl zalo\u017een roku 1995. Stuha je modr\u00e1 se t\u0159emi \u017elut\u00fdmi prou\u017eky.\nK\u0159\u00ed\u017e za chrabrost (CG) byl zalo\u017een dne 8. b\u0159ezna 1995. Stuha je \u010derven\u00e1 s modr\u00fdmi prou\u017eky lemuj\u00edc\u00edmi oba okraje.\nMedaile za chrabrost (MG) byla zalo\u017eena v roce 1995. Stuha je sv\u011btle modr\u00e1 s \u010derven\u00fdm prou\u017ekem uprost\u0159ed.\nVyznamen\u00e1n\u00ed za boj bylo zalo\u017eeno v roce 1995.\n Medaile za velen\u00ed \nK\u0159\u00ed\u017e za vynikaj\u00edc\u00ed velen\u00ed (DCC) byl zalo\u017een v roce 1995. Stuha je modr\u00e1 s \u010derven\u00fdmi prou\u017eky lemuj\u00edc\u00edmi oba okraje.\nMedaile za velen\u00ed (CM) byla zalo\u017eena v roce 1995. Stuha je \u010derven\u00e1 s tmav\u011b modr\u00fdm prou\u017ekem uprost\u0159ed.\nVyznamen\u00e1n\u00ed za veden\u00ed\nVyznamen\u00e1n\u00ed za mimo\u0159\u00e1dnou slu\u017ebu (MSD) je ud\u00edleno d\u016fstojn\u00edk\u016fm po patn\u00e1cti letech slu\u017eby. Medaile byla zalo\u017eena dne 12. kv\u011btna 1988. Stuha se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed stejn\u011b \u0161irok\u00fdch pruh\u016f v barv\u011b \u010derven\u00e9, modr\u00e9 a \u010dern\u00e9, kter\u00e9 jsou p\u0159i obou okraj\u00edch lemov\u00e1ny prou\u017eky \u017elut\u00e9 barvy.\nCena za mimo\u0159\u00e1dnou slu\u017ebu (MSA) je ud\u00edlena p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm ozbrojen\u00fdch sil ni\u017e\u0161\u00edch hodnost\u00ed po patn\u00e1cti letech slu\u017eby. Medaile byla zalo\u017eena v roce 1995. Stuha se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed stejn\u011b \u0161irok\u00fdch pruh\u016f v barv\u011b \u010derven\u00e9, modr\u00e9 a \u010dern\u00e9, kter\u00e9 jsou od sebe odd\u011bleny \u017elut\u00fdm prou\u017ekem. Po stran\u00e1ch je stuha lemov\u00e1na \u0161ir\u0161\u00edmi \u017elut\u00fdmi prou\u017eky.\nSlu\u017eebn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed (SD) je ud\u00edleno d\u016fstojn\u00edk\u016fm teritori\u00e1ln\u00edch sil po patn\u00e1cti letech slu\u017eby. Vyznamen\u00e1n\u00ed bylo zalo\u017eeno v roce 1995.\nSlu\u017eebn\u00ed cena (SA) je ud\u00edlena p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm teritori\u00e1ln\u00edch sil ni\u017e\u0161\u00edch hodnost\u00ed po patn\u00e1cti letech slu\u017eby. Zalo\u017eena byla v roce 1995.\nV\u0161eobecn\u00e1 slu\u017eebn\u00ed medaile je ud\u00edlena za aktivn\u00ed nasazen\u00ed v Pacifiku v letech 1939 a\u017e 1945, v Malajsii v letech 1952 a\u017e 1956 \u010di po datu 1. \u010dervna 1978 za slu\u017ebu po dobu nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u016f v Libanonu, na Sinaji v r\u00e1mci Multinational Force and Observers, v Afgh\u00e1nist\u00e1nu, Kuvajtu, Zimbabwe v r\u00e1mci Commonwealth Supervisory Froce, v Som\u00e1lsku, Angole, \u010di v dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 slu\u017eb\u011b, kter\u00e1 bude v budoucnu up\u0159esn\u011bna. Zalo\u017eena byla dne 6. \u00fanora 1992.\nPolicejn\u00ed medaile Fid\u017ei (FPM) je ud\u00edlena za state\u010dnost, cennou slu\u017ebu nebo za schopn\u00e9 velen\u00ed. Zalo\u017eena byla dne 8. b\u0159ezna 1995. Stuha je tmav\u011b modr\u00e1 s oran\u017eov\u00fdmi prou\u017eky lemuj\u00edc\u00edmi oba okraje.\nPolicejn\u00ed medaile Fid\u017ei za dlouholetou slu\u017ebu je ud\u00edlena po osmn\u00e1cti letech slu\u017eby. Za dal\u0161\u00edch 7 let a op\u011bt za dal\u0161\u00edch 5 let jsou ud\u00edleny p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 spony. Zalo\u017eena byla dne 8. b\u0159ezna 1995 a nahradila Policejn\u00ed medaili Fid\u017ei za dlouholetou a p\u0159\u00edkladnou slu\u017ebu. Stuhu tvo\u0159\u00ed t\u0159i stejn\u011b \u0161irok\u00e9 pruhy v barv\u011b tmav\u011b modr\u00e9, \u010derven\u00e9 a tmav\u011b modr\u00e9.\nMedaile Fid\u017ei za slu\u017ebu v z\u00e1mo\u0159\u00ed je ocen\u011bn\u00edm za v\u0161eobecnou policejn\u00ed slu\u017ebu. Ke stuze jsou p\u0159ip\u00edn\u00e1ny spony s n\u00e1zvy z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde byli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci nasazeni.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Fijian honours system na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jan Vobejda? <<>>: Jan Vobejda (* 2. ledna 1995 v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9) je \u010desk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk, od kv\u011btna 2015 p\u016fsob\u00edc\u00ed v A-t\u00fdmu FC Hradec Kr\u00e1lov\u00e9.\nSvoji fotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v klubu FC Hradec Kr\u00e1lov\u00e9, kde se v pr\u016fb\u011bhu sezony 2014/15 propracoval do prvn\u00edho mu\u017estva. V A-mu\u017estvu debutoval v 1. \u010desk\u00e9 lize 30. kv\u011btna 2015 v utk\u00e1n\u00ed 30. kola proti FK Teplice (v\u00fdhra 3:1), odehr\u00e1l cel\u00fd z\u00e1pas. Na ja\u0159e 2015 sestoupil s Hradcem do druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee.\nProfil hr\u00e1\u010de na fchk.cz \nProfil hr\u00e1\u010de na iDNES.cz\nProfil hr\u00e1\u010de na soccerway.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.co.", "<<>>: Co je Matt Drake? <<>>: Matthew Spencer Drake (* 6. kv\u011btna 1981 Huddersfield, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed) je anglick\u00fd hudebn\u00edk, kytarista a zp\u011bv\u00e1k thrashmetalov\u00e9 skupiny Evile. Je to star\u0161\u00ed bratr kytaristy Ola Drakea.\nDrake pou\u017e\u00edv\u00e1 kytary Jackson, zesilova\u010de Randall, struny Ernie Ball a sn\u00edma\u010de Seymour Duncan.\nDrake uv\u00e1d\u00ed jako sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 zp\u011bv\u00e1ky Jamese Hetfielda, Toma Arayu, Warella Danea a Freddieho Mercuryho a obl\u00edben\u00e9 kytaristy jako Hetfielda, Kirka Hammetta, Slashe, Briana Maye a Alexe Skolnicka.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Matt Drake na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pazde\u0159\u00ed? <<>>: Pazde\u0159\u00ed je d\u0159evit\u00e1 du\u017eina obsa\u017een\u00e1 ve stonc\u00edch rostlin, ze kter\u00fdch se z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed l\u00fdkov\u00e1 textiln\u00ed vl\u00e1kna.\nPazde\u0159\u00ed vznik\u00e1 jako odpad v procesu rozvol\u0148ov\u00e1n\u00ed stonk\u016f l\u00fdkov\u00fdch rostlin (trh\u00e1n\u00edm \u2013 rosen\u00edm nebo m\u00e1\u010den\u00edm \u2013 odseme\u0148ov\u00e1n\u00edm a l\u00e1m\u00e1n\u00edm stonk\u016f \u2013 pot\u011br\u00e1n\u00edm) v t\u00edrn\u011b.\nU lnu se po\u010d\u00edt\u00e1 s v\u00fdt\u011b\u017ekem 15-17 % na ln\u011bnou p\u0159\u00edzi a koudelku a cca 35 % pazde\u0159\u00ed. Podobn\u00fd zp\u016fsob zpracov\u00e1n\u00ed a v\u00fdt\u011b\u017enosti jsou zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 u juty a kanafu.\n(Ve stonku je 20-25 svazk\u016f technick\u00fdch vl\u00e1ken o d\u00e9lce 20\u2013140 cm a tlou\u0161\u0165ce 0,2-0,3 mm).\nV p\u0159epo\u010dtu z \u00fadaj\u016f o produkci lnu obn\u00e1\u0161ela sv\u011btov\u00e1 produkce pazde\u0159\u00ed nap\u0159. v roce 2014 cca 700 tis\u00edc tun.D\u0159\u00edve se tento materi\u00e1l spot\u0159eboval jako topivo nebo podest\u00fdlka pro dobytek. V Evrop\u011b se v posledn\u00ed dob\u011b z ro\u010dn\u00edho v\u00fdskytu asi 370 000 tun (2004) pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u011bt\u0161ina na izola\u010dn\u00ed materi\u00e1l voln\u011b lo\u017een\u00fd nebo ve form\u011b desek. V \u010cR byla v roce 2007 sklize\u0148 stonk\u016f asi 1900 tun, tomu odpov\u00edd\u00e1 cca 1000 tun pazde\u0159\u00ed.(Na diagramu z roku 2004 znamenaj\u00ed \u010derven\u00e9 sloupce ln\u011bn\u00fd a modr\u00e9 sloupce konopn\u00fd materi\u00e1l)\nV konopn\u00fdch stonc\u00edch se vyskytuje cca 55 % pazde\u0159\u00ed. Konopn\u00e9 pazde\u0159\u00ed obsahuje 53 % celul\u00f3zy, 21 % ligninu, 18 % ostatn\u00edch l\u00e1tek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Pazde\u0159\u00ed z konop\u00ed je leh\u010d\u00ed ne\u017e podobn\u00fd materi\u00e1l z jin\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch l\u00e1tek, m\u016f\u017ee absorbovat tekutiny a\u017e ve \u010dty\u0159n\u00e1sobku vlastn\u00ed v\u00e1hy, je velmi por\u00e9zn\u00ed a m\u00e1 vysokou izola\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinnost.\nKonopn\u00e9 pazde\u0159\u00ed se z\u00edsk\u00e1v\u00e1 skoro stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako u lnu. V Evropsk\u00e9 unii byl v roce 2004 zaznamen\u00e1n v\u00fdskyt 45 000 tun, na kter\u00fdch se pod\u00edlela \u010cR asi 1000 tunami. Celosv\u011btov\u00e1 produkce konop\u00ed v\u0161ak zna\u010dn\u011b poklesla, tak\u017ee v roce 2017 se produkce konopn\u00e9ho pazde\u0159\u00ed d\u00e1 odhadovat na 120 000 tun.\nHrub\u00e9, tmav\u0161\u00ed \u00falomky se pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako podest\u00fdlka do st\u00e1j\u00ed (kon\u011b, velbloudi), (v Evrop\u011b: 77 % celk. mno\u017estv\u00ed)\nJemn\u011bj\u0161\u00ed, sv\u011btl\u00e9 o. podest\u00fdlka pro drobn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a pt\u00e1ky (9 %)\n12 % na stavebn\u00ed hmoty (tepeln\u011bizola\u010dn\u00ed desky: M\u011brn\u00e1 hmotnost do 340 kg/m\u00b3 je polovi\u010dn\u00ed oproti d\u0159evot\u0159\u00edsk\u00e1m)Pr\u016fmyslov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed konopn\u00e9ho pazde\u0159\u00ed se rychle rozv\u00edj\u00ed. Tak\u00e9 v \u010cesk\u00e9 republice vzniklo v posledn\u00edch letech n\u011bkolik firem, kter\u00e9 se zab\u00fdvaj\u00ed jeho zpracov\u00e1n\u00edm. Konopn\u00e9 pazde\u0159\u00ed m\u00e1 velkou budoucnost vyu\u017eit\u00ed v ekologick\u00e9m stavebnictv\u00ed, d\u00e1 se pou\u017e\u00edt jako z\u00e1klad pro tzv. hempcrete, sm\u011bs pazde\u0159\u00ed, j\u00edl\u016f a v\u00e1pna, nebo jako p\u0159\u00edsada do hlin\u011bn\u00fdch om\u00edtek.\nJuta, ramie a dal\u0161\u00ed l\u00fdkov\u00e9 rostliny jsou sv\u00fdm slo\u017een\u00edm a zp\u016fsobem zpracov\u00e1n\u00ed na textiln\u00ed vl\u00e1kno velmi podobn\u00e9 lnu nebo konop\u00ed, v\u00fdraz pazde\u0159\u00ed se zde v\u0161ak pro nezvl\u00e1kniteln\u00e9 \u010d\u00e1sti stonku nepou\u017e\u00edv\u00e1.\nA\u010dkoliv nap\u0159\u00edklad celkov\u00fd v\u00fdskyt jutov\u00e9 du\u017einy a odpad\u016f z juty je n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e u v\u0161ech ostatn\u00edch l\u00fdkov\u00fdch rostlin dohromady, nenajdou se v technick\u00e9 literatu\u0159e \u00fadaje o jejich pou\u017eit\u00ed. Zn\u00e1m\u00e9 je jen, \u017ee juta obsahuje mnohem v\u00edce ligninu ne\u017e len nebo konop\u00ed a m\u00e1 tedy i tu\u017e\u0161\u00ed du\u017einu a \u017ee se doporu\u010duje jej\u00ed vyu\u017eit\u00ed podobn\u00fdm zp\u016fsobem jako u jmenovan\u00fdch rostlin.\nPojem pazderna (n\u00e1\u0159e\u010dn\u011b pazder\u0148a) p\u016fvodn\u011b ozna\u010doval venkovsk\u00e9 budovy, kde se su\u0161ily a zpracov\u00e1valy textiln\u00ed rostliny, nap\u0159. len \u010di konop\u00ed. V pozd\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch tato osamocen\u00e1 staven\u00ed \u010dasto t\u00e9\u017e slou\u017eila jako chudinsk\u00e1 obydl\u00ed. Dodnes toto jm\u00e9no nese \u0159ada m\u00edst (viz Pazderna (rozcestn\u00edk)).\nOd polsk\u00e9ho ozna\u010den\u00ed pazde\u0159\u00ed (pa\u017adzierze) je odvozen polsk\u00fd n\u00e1zev m\u011bs\u00edce \u0159\u00edjna (pa\u017adziernik).\nOd n\u00e1zvu pazde\u0159\u00ed je odvozeno tak\u00e9 slovo pazderna.", "<<>>: Co je Rockwell HiMAT? <<>>: Rockwell HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology) bylo americk\u00e9 nadzvukov\u00e9 bezpilotn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed letadlo vyroben\u00e9 spole\u010dnost\u00ed Rockwell International v 70. letech 20. stolet\u00ed. C\u00edlem projektu v n\u011bm\u017e se anga\u017eovala organizace NASA a americk\u00e9 letectvo, bylo vyvinout technologie pro superman\u00e9vrovateln\u00e1 letadla, kter\u00e1 by mohla slou\u017eit jako prototypy pro v\u00fdvoj nov\u00fdch vojensk\u00fdch letadel.\nRockwell HiMAT byl speci\u00e1ln\u011b navr\u017een pro demonstraci vysok\u00e9 man\u00e9vrovatelnosti a obratnosti. Byl poh\u00e1n\u011bn proudov\u00fdm motorem a m\u011bl jednoduchou konstrukci, kter\u00e1 umo\u017e\u0148ovala snadn\u00e9 \u00fapravy a v\u00fdm\u011bnu sou\u010d\u00e1stek. V\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm tak\u00e9 vyvinul nov\u00e9 syst\u00e9my pro \u0159\u00edzen\u00ed letu a navigaci.\nRockwell HiMAT se stal v\u00fdznamn\u00fdm pr\u016flomem v oblasti letectv\u00ed a poskytl mnoho u\u017eite\u010dn\u00fdch informac\u00ed pro v\u00fdvoj nov\u00fdch letadel. N\u011bkter\u00e9 technologie a syst\u00e9my, kter\u00e9 byly vyvinuty pro Rockwell HiMAT, byly pozd\u011bji pou\u017eity u mnoha jin\u00fdch letadel.\nV pr\u016fb\u011bhu 70. let. 20. stolet\u00ed se ameri\u010dt\u00ed v\u00fdrobci letadel sna\u017eili vyvinout nov\u00e9 koncepty pro st\u00edhac\u00ed letadla, kter\u00e1 by oproti p\u0159edch\u016fdc\u016fm byla svi\u017en\u011bj\u0161\u00ed a poskytovaly letoun\u016fm lep\u0161\u00ed obratnost. P\u0159\u00ed\u010dinou t\u011bchto snah byly zku\u0161enosti z v\u00e1lky ve Vietnamu, kdy piloti \u0159ady letoun\u016f navr\u017een\u00fdch v pr\u016fb\u011bhu let 1960 a\u017e 1970 ztr\u00e1celi kontrolu nad \u0159\u00edzen\u00edm p\u0159i letech pod vysok\u00fdm \u00fahlem n\u00e1b\u011bhu. V prosinci roku 1971 byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na konference Stall/Post-Stall/Spin Symposium, kter\u00e1 se zam\u011b\u0159ila na tuto problematiku a z n\u00ed\u017e vze\u0161ly n\u00e1vrhy a po\u017eadavky na dal\u0161\u00ed generace st\u00edhac\u00edch letoun\u016f, kter\u00e9 by m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed obratnost a zachov\u00e1valy si svou ovladatelnost i p\u0159i vy\u0161\u0161\u00edch \u00fahlech n\u00e1b\u011bhu.\nK \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f s ovladatelnost\u00ed a obratnost\u00ed p\u0159isp\u011bl rozvoj v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky a syst\u00e9m fly-by-wire (FBW), kter\u00e9 umo\u017enily n\u00e1vrh letoun\u016f s p\u0159irozenou nestabilitou. Mezi testovac\u00ed letouny pat\u0159il HiMAT nebo upraven\u00fd BAe Jaguar Active Control Technologies.Program Highly Maneuverable Aircraft Technology byl zah\u00e1jen v roce 1973. Za program letounu zodpov\u00eddalo Drydenovo leteck\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 st\u0159edisko (pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e9 na Armstrongovo). V srpnu roku 1975 z\u00edskala spole\u010dnost Rockwell kontrakt v hodnot\u011b 17,3 milion\u016f dolar\u016f na stavbu dvou d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1dan\u00fdch letoun\u016f. Na v\u00fdvoji pod\u00edlelo tak\u00e9 Amesovo v\u00fdzkumn\u00e9 centrum. Rockwell m\u011bl postavit letoun, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee del\u0161\u00ed dobu let\u011bt v zat\u00e1\u010dce s p\u0159et\u00ed\u017een\u00edm a\u017e 8G p\u0159i rychlosti Mach 0,9 ve v\u00fd\u0161ce 30 000 stop (9 100 m) s r\u00e1diusem mise 300 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil (560 km).Jedn\u00edm z vedlej\u0161\u00edch c\u00edl\u016f programu HiMAT bylo pou\u017eit\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00edch a simula\u010dn\u00edch n\u00e1stroj\u016f pro aerodynamick\u00fd a struktur\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrh letounu s c\u00edlem redukovat mno\u017estv\u00ed n\u00e1kladn\u00fdch test\u016f v aerodynamick\u00fdch tunelech. Jako sou\u010d\u00e1st v\u00fdvoje letounu vznikl tak\u00e9 testovac\u00ed autopilot FTMAP pro \u0159\u00edzen\u00ed letounu p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed kritick\u00fdch man\u00e9vr\u016f.Letouny byly dod\u00e1ny do Drydenu v b\u0159eznu a \u010dervnu 1978. Letoun HiMAT absolvoval sv\u016fj prvn\u00ed let 27. \u010dervence 1979.Do sv\u00e9ho vy\u0159azen\u00ed v roce 1983 absolvovaly letouny HiMAT 26 let\u016f.Po\u0159\u00edzen\u00ed letoun\u016f HiMAT vy\u0161lo na 17,3 milion\u016f USD, n\u00e1klady na p\u0159edletovou p\u0159\u00edpravu prvn\u00edho letounu st\u00e1ly 4 miliony USD u druh\u00e9ho letounu 2 miliony USD.\nV\u00fdvoj letounu m\u011bl vliv na syst\u00e9my \u0159\u00edzen\u00ed fly-by-wire a o digit\u00e1ln\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed. Pomohl tak\u00e9 z\u00edskat zku\u0161enosti s aplikac\u00ed kompozitn\u00edch materi\u00e1l\u016f ze skeln\u00fdch a uhl\u00edkov\u00fdch vl\u00e1ken, kter\u00e9 zpevnily konstrukci letounu, co\u017e umo\u017enilo dosahovat man\u00e9vr\u016f s v\u011bt\u0161\u00edm p\u0159et\u00ed\u017een\u00edm. Z\u00edskan\u00e9 znalosti m\u011bly dal\u0161\u00ed vliv na v\u00fdzkum a v\u00fdvoj t\u011bchto materi\u00e1l\u016f. P\u0159\u00ednosem programu byla data zam\u011b\u0159en\u00e1 na zkoum\u00e1n\u00ed aeroelasticity. Letoun poskytl data o vlivu winglet\u016f a kachn\u00edch ploch um\u00edst\u011bn\u00fdch bl\u00edzko sebe. Na program HiMAT nav\u00e1zaly dal\u0161\u00ed programy. Nap\u0159\u00edklad Advanced Design Composite Aircraft (ADCA), Advance Fighter Technology Integration (AFTI) nebo t\u0159eba Advanced Tactical Fighter, z n\u011bho\u017e pozd\u011bji vze\u0161el st\u00edhac\u00ed letoun pro vybojov\u00e1n\u00ed vzdu\u0161n\u00e9 nadvl\u00e1dy Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor.Z v\u00fdvoje letounu HiMAT tak\u00e9 t\u011b\u017eil letoun Grumman X-29.Spole\u010dnost Rockwell spolu se spole\u010dnost\u00ed MBB spolupracovala s firmou Saab na n\u00e1vrhu st\u00edhac\u00edho letounu JAS-39 Gripen. Spole\u010dnost Rockwell se zam\u011b\u0159ovala na n\u00e1vrh konfigurace k\u0159\u00eddla, kter\u00e9 vych\u00e1zelo ze zku\u0161enost\u00ed s letounem HiMAT.\nRPRV-870 HiMAT se nach\u00e1z\u00ed v galerii \u201eBeyond the Limits\u201c N\u00e1rodn\u00edho muzea letectv\u00ed a kosmounautiky, kter\u00e9 je sou\u010d\u00e1st\u00ed Smithsonova institutu ve Washingtonu D.C.\nRPRV-871 HiMAT, kter\u00fd pro\u0161el restaurov\u00e1n\u00edm je od roku 2018 vystaven na n\u00e1dvo\u0159\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9ho centra Armstrongova leteck\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho st\u0159ediska\nLetouny HiMAT byly postaveny jako modely letadel zmen\u0161en\u00fdch na p\u0159ibli\u017en\u011b 44 % velikosti letounu F-16. HiMAT byl navr\u017een jako st\u0159edoplo\u0161n\u00edk, kter\u00fd byl poh\u00e1n\u011bn proudov\u00fdm motorem General Electric J85-21, jeho\u017e vstup vzduchu se nach\u00e1zel na spodn\u00ed stran\u011b trupu letadla, zhruba na \u00farovni nazna\u010den\u00e9ho kokpitu. Vy\u00fast\u011bn\u00ed motoru m\u011blo trysku kruhov\u00e9ho pr\u016fm\u011bru, ale uva\u017eovalo se tak\u00e9 o experimentech s vektorov\u00e1n\u00edm tahu k \u010demu\u017e u letounu HiMAT m\u011bl poslou\u017eit 2D syst\u00e9m vektorov\u00e1n\u00ed tahu. Tento experiment nebyl realizov\u00e1n, do\u0161lo jen k vytvo\u0159en\u00ed makety syst\u00e9mu. Konfigurace letounu se mohla p\u0159izp\u016fsobovat experiment\u016fm nap\u0159\u00edklad se po\u010d\u00edtalo se z\u00e1m\u011bnou \u0161\u00edpov\u00fdch k\u0159\u00eddel za k\u0159\u00eddla s negativn\u00edm \u0161\u00edpem. Letoun byl tak\u00e9 vybaven kachn\u00edmi plochami a dvojic\u00ed svisl\u00fdch ocasn\u00edch ploch. Nebyl vybaven klasick\u00fdm kolov\u00fdm podvozkem, ale zatahovac\u00edm ly\u017einov\u00fdm podvozkem. Byl vypou\u0161t\u011bn ze z\u00e1v\u011bsn\u00edku z letounu NB-52B.Letoun byl \u0159\u00edzen d\u00e1lkov\u011b z pozemn\u00ed stanice a pro p\u0159\u00edpad ztr\u00e1ty spojen\u00ed s pozemn\u00ed stanic\u00ed bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159evz\u00edt \u0159\u00edzen\u00ed letounu ze zadn\u00edho sedadla st\u00edhac\u00edho letounu TF-104G.\nRozm\u011bry letounu poch\u00e1z\u00ed z technick\u00e9ho memoranda NASA 86725\nTechnick\u00e9 \u00fadaje\nPos\u00e1dka: 0\nU\u017eite\u010dn\u00fd n\u00e1klad: ? kg\nRozp\u011bt\u00ed: 4,8 m\nD\u00e9lka: 7,2 m\nV\u00fd\u0161ka: 1,3 m\nMax. vzletov\u00e1 hmotnost : 1 543 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 1x proudov\u00fd motor General Electric J85-21 s p\u0159\u00eddavn\u00fdm spalov\u00e1n\u00edm o tahu 22,24 kN V\u00fdkony \nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: Mach 1,4\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nJOYCE, Douglas A. Flying beyond the stall : the X-31 and the advent of supermaneuverability. Washington, DC: NASA, 2015. 427 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-1626830196. S. 3. (anglicky) \nARONSTEIN, David C. Advanced tactical fighter to F-22 raptor : origins of the 21st century air dominance fighter. Reston, Va.: American Institute of Aeronautics and Astronautics, 1998. 308 s. ISBN 9781600867903. (anglicky) \n NASA HISTORICAL DATA BOOK vol 3. : NASA 123 s. Dostupn\u00e9 online. Kapitola AERONAUTICS AND SPACE RESEARCH AND TECHNOLOGY. (anglicky) \nJOHNSEN, Frederick A. Sweeping forward : developing & flight testing the Grumman X-29A Forward Swept Wing Research Aircraft. Washington, DC: NASA, 2013. 337 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 978-1626830080. (anglicky) \nKEMPEL, Robert W.; EARLS, Michael R. NASA Technical Paper 2822 Flight control systems development and flight test experience with the HiMAT research vehicles. : NASA, 1988. 88 s. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nDEETS, Dwain A.; DEANGELIS, V. Michael; LUX, David P. NASA Technical Memorandum 86725 HiMAT Flight Program: Test Results and Program Assessment Overview. : Ames Research Center, 1986. 30 s. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nPUTNAM, Terril W.; ROBINSON, M.R. NASA Technical memorandum 85923 Closing the Design Loop on HiMAT (Highly Maneuverable Aircraft Technology). : NASA Ames Research Center, Rockwell International, 1984. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 st\u00e1tu? <<>>: Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 st\u00e1tu (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Bart-Mangled Banner) jsou 21. d\u00edl 15. \u0159ady (celkem 334.) americk\u00e9ho animovan\u00e9ho seri\u00e1lu Simpsonovi. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsal John Frink a d\u00edl re\u017e\u00edroval Steven Dean Moore. V USA m\u011bl premi\u00e9ru dne 16. kv\u011btna 2004 na stanici Fox Broadcasting Company a v \u010cesku byl poprv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n 4. \u00fanora 2007 na \u010cesk\u00e9 televizi.\nHomer a Marge vezmou d\u011bti na o\u010dkov\u00e1n\u00ed. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se doktor Dlaha chyst\u00e1 p\u00edchnout Bartovi injekci, Bart ute\u010de. Po honi\u010dce po m\u011bst\u011b Dlaha nakonec Barta p\u0159elst\u00ed a injekci mu p\u00edchne. O\u010dkov\u00e1n\u00ed v\u0161ak zp\u016fsob\u00ed, \u017ee Bartovi nat\u00e9kaj\u00ed u\u0161n\u00ed d\u00edrky, tak\u017ee do\u010dasn\u011b ohluchne. Dlaha tak\u00e9 lst\u00ed donut\u00ed Homera podepsat z\u0159eknut\u00ed se odpov\u011bdnosti za zanedb\u00e1n\u00ed p\u00e9\u010de. Marge cht\u011bla, aby Bart z\u016fstal doma; Bart v\u0161ak chce hr\u00e1t osl\u00ed basketbalov\u00fd z\u00e1pas. \nP\u0159i basketbalov\u00e9m z\u00e1pase osl\u016f na Springfieldsk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole Bart zesm\u011b\u0161\u0148uje osla mrkv\u00ed, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, \u017ee \u0161kola recituje n\u00e1rodn\u00ed hymnu. Pot\u00e9, co si mrkev vlo\u017e\u00ed do tren\u00fdrek, ji osel vezme a Bartovi tren\u00fdrky roztrhne. Zat\u00edmco je Bart sklon\u011bn\u00fd, aby m\u011bl p\u0159irozen\u00ed zakryt\u00e9 tri\u010dkem, je za n\u00edm vyv\u011b\u0161ena americk\u00e1 vlajka a je po\u0159\u00edzena jeho fotografie, co\u017e m\u00e1 za n\u00e1sledek, \u017ee se div\u00e1ci domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee Bart vystrkuje zadek na americkou vlajku. Kr\u00e1tce pot\u00e9 se p\u0159\u00edb\u011bhu chop\u00ed den\u00edk Springfieldsk\u00fd \u0161mejdil a zcela ho obr\u00e1t\u00ed, aby to vypadalo, \u017ee Bart vlajku zesm\u011b\u0161\u0148oval z\u00e1m\u011brn\u011b. Marge se sna\u017e\u00ed Skinnerovi \u0159\u00edct, \u017ee Bart byl v t\u00e9 dob\u011b hluch\u00fd, Skinner tomu v\u0161ak kv\u016fli Bartov\u011b minulosti podobn\u00fdch \u017eert\u00edk\u016f nev\u011b\u0159\u00ed. Barta a jeho rodinu brzy za\u010dne nen\u00e1vid\u011bt cel\u00fd Springfield. \nSimpsonovi jsou pozd\u011bji po\u017e\u00e1d\u00e1ni, aby vystoupili v talk show a \u0159ekli svou verzi p\u0159\u00edb\u011bhu. Homer rad\u00ed Marge, aby to nenechala zaj\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Moder\u00e1tor se v\u0161ak zept\u00e1: \u201eKterou \u010d\u00e1st Ameriky nen\u00e1vid\u00edte nejv\u00edc?\u201c. Marge \u0159ekne, \u017ee pokud se Ameri\u010dany mysl\u00ed hlasit\u00ed moder\u00e1to\u0159i talk show, co\u017e jsou z\u0159ejm\u011b v\u0161ichni, pak ano, ona Ameri\u010dany opravdu nen\u00e1vid\u00ed. Tak\u00e9 \u0159ekla, \u017ee ji ve Springfieldu maj\u00ed r\u00e1di, co\u017e moder\u00e1tora p\u0159im\u011blo \u0159\u00edct, \u017ee Springfield nen\u00e1vid\u00ed USA. USA se pak ke Springfieldu oto\u010d\u00ed z\u00e1dy (a\u010dkoli na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b prob\u00edhaj\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 oslavy na jeho po\u010dest), a tak se starosta Quimby hore\u010dn\u011b rozhodne zm\u011bnit n\u00e1zev Springfieldu na Liberty-ville. Ve m\u011bst\u011b jsou barvy semafor\u016f zm\u011bn\u011bny na \u010dervenou, b\u00edlou a modrou a v\u0161e stoj\u00ed 17,76 dolaru. V kostele L\u00edza vyslov\u00ed sv\u016fj n\u00e1zor na vlastenectv\u00ed a Simpsonovi jsou zat\u010deni z\u00e1sahovou jednotkou, co\u017e je v rozporu se z\u00e1konem \u201eVl\u00e1da v\u00ed v\u0161echno nejl\u00edp\u201c. \nSimpsonovi jsou p\u0159evezeni do P\u0159ev\u00fdchovn\u00e9ho centra Ronalda Reagana, v\u011bzen\u00ed, kde jsou um\u00edst\u011bni Michael Moore, Dixie Chicks, Elmo, Al Franken a Bill Clinton, stejn\u011b jako mu\u017e, kter\u00fd na\u0159\u00edk\u00e1: \u201eM\u00fdm jedin\u00fdm zlo\u010dinem bylo, \u017ee jsem z Kanady p\u0159ivezl dod\u00e1vku plnou v\u00fdbu\u0161nin!\u201c. Marge si vy\u010d\u00edt\u00e1, \u017ee to p\u0159ehnala. S pomoc\u00ed posledn\u00edho registrovan\u00e9ho demokrata Simpsonovi ute\u010dou z v\u011bzen\u00ed (v parodii na \u00fanikovou sc\u00e9nu z filmu Brat\u0159i Bluesovi), ale zjist\u00ed, \u017ee p\u0159ev\u00fdchovn\u00e9 centrum je ve skute\u010dnosti v\u011bzen\u00ed Alcatraz. Zat\u00edmco plavou k pevnin\u011b (p\u0159i\u010dem\u017e se rozhodnou plavat do Oaklandu m\u00edsto do San Franciska, proto\u017ee nemaj\u00ed pen\u00edze), vyzvedne je francouzsk\u00e1 n\u00e1kladn\u00ed lo\u010f a doprav\u00ed je do Francie. Jsou dob\u0159e adaptovan\u00ed, ale st\u00e1le se jim st\u00fdsk\u00e1 po Spojen\u00fdch st\u00e1tech, hlavn\u011b proto, \u017ee tam maj\u00ed v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci. Pot\u00e9 se v p\u0159estrojen\u00ed za p\u0159ist\u011bhovalce z Evropy z 19. stolet\u00ed p\u0159esunou zp\u011bt do USA, kde Homer hovo\u0159\u00ed o pl\u00e1nech na integraci do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.\nVe Spojen\u00fdch st\u00e1tech d\u00edl b\u011bhem premi\u00e9ry sledovalo 8,7 milionu div\u00e1k\u016f. Dne 4. prosince 2012 byl d\u00edl vyd\u00e1n na Blu-ray a DVD jako sou\u010d\u00e1st box setu The Simpsons \u2013 The Complete Fifteenth Season. \u010clenov\u00e9 \u0161t\u00e1bu Michael Price, Max Pross, Don Payne, John Frink a Dana Gould se pod\u00edleli na audiokoment\u00e1\u0159i k t\u00e9to epizod\u011b na DVD.Colin Jacobson z DVD Movie Guide k d\u00edlu uvedl: \u201eOu, Simpsonovi jdou do politiky! Tento d\u00edl by m\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed dopad p\u0159ed osmi lety, uprost\u0159ed Bushovy vl\u00e1dy. Nyn\u00ed se zd\u00e1 b\u00fdt t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fd a k\u0159e\u010dovit\u00fd, proto\u017ee kritizuje dny \u201aFreedom Fries\u2018. Vlastn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 dob\u0159e, ale jakmile se pust\u00ed do p\u0159ehnan\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho koment\u00e1\u0159e, upad\u00e1.\u201c.Server Simbasible popsal d\u00edl jako \u201euch\u00e1zej\u00edc\u00ed\u201c.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bart-Mangled Banner na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hof-Musici? <<>>: Barokn\u00ed soubor Hof-Musici je hudebn\u00ed t\u011bleso zalo\u017een\u00e9 cembalistou Ond\u0159ejem Mackem roku 1991 (tehdy jako Cappella Accademica).\nHof-Musici je hudebn\u00ed soubor, kter\u00fd se specializuje na tzv. pou\u010denou interpretaci barokn\u00ed hudby, tzn. s pou\u017eit\u00edm dobov\u00fdch hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f, v\u010detn\u011b barokn\u00ed opern\u00ed gestiky. Tomu odpov\u00edd\u00e1 reperto\u00e1r zam\u011b\u0159en\u00fd zejm\u00e9na na hudbu italsk\u00fdch (neapolsk\u00fdch a ben\u00e1tsk\u00fdch), \u010di n\u011bmeck\u00fdch skladatel\u016f, jejich\u017e d\u00edla byla prov\u00e1d\u011bna v zem\u00edch Habsbursk\u00e9 monarchie.\nT\u011bleso je slo\u017een\u00e9 z \u0159ady vynikaj\u00edc\u00edch \u010desk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch profesion\u00e1ln\u00edch hudebn\u00edk\u016f a um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed se sch\u00e1zej\u00ed p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed barokn\u00edch opern\u00edch d\u011bl.\nOnd\u0159ej Macek - um\u011bleck\u00fd vedouc\u00ed souboru, dirigent a cembalista\nZuzana Vrbov\u00e1 - opern\u00ed re\u017eie, barokn\u00ed gestika\nDanuta Zawada - housle (koncertn\u00ed mistr)\nSzabolcs Ill\u00e9s - housle\nKinga G\u00e1borj\u00e1ni - viola da gamba\nDalibor Pimek \u2013 barokn\u00ed violoncello\nRoz\u00e1lie Kousal\u00edkov\u00e1 \u2013 barokn\u00ed violoncello\nJana Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 - zp\u011bv\nOlga V\u00edt Krumpholzov\u00e1 - zp\u011bv\nPavla \u0160t\u011bpni\u010dkov\u00e1 - zp\u011bv\nVeronika Mr\u00e1\u010dkov\u00e1-Fu\u010d\u00edkov\u00e1 - zp\u011bv\nJana Kouck\u00e1 - zp\u011bv\nEva Kolkov\u00e1 - zp\u011bv\nDora Rubart Pavl\u00edkov\u00e1 - zp\u011bv\nIvo Michl - zp\u011bv\nAns\u00e1mbl Hof-Musici se sv\u00fdm vedouc\u00edm Ond\u0159ejem Mackem nato\u010dil n\u011bkolik DC a DVD s hudbou z obdob\u00ed baroka:\nJ. A. Hasse: Enea in Caonia (CD 2012, DVD 2013)\nA. Vivaldi: L\u2019unione della Pace, e di Marte (2012)\nCantate Veneziane (2012)\n\u201eSonate que-me-veux-tu\u201c (2011)\nA.", "<<>>: Co je Wilhelm Souchon? <<>>: Wilhelm Anton Souchon (2. \u010dervna 1864 Lipsko - 13. ledna 1946 Br\u00e9my) byl n\u011bmeck\u00fd a osmansk\u00fd admir\u00e1l za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nNa za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky byl velitelem n\u011bmeck\u00e9 st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 divize, tvo\u0159en\u00e9 bitevn\u00edm k\u0159i\u017en\u00edkem SMS Goeben a lehk\u00fdm k\u0159i\u017en\u00edkem SMS Breslau. Poda\u0159ilo se mu proniknout do Istanbulu, co\u017e bylo d\u016fle\u017eit\u00fdm faktorem vstupu Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e do v\u00e1lky na stran\u011b Centr\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed. Turci plavidla form\u00e1ln\u011b za\u0159adili do sv\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva (slou\u017eily s n\u011bmeckou pos\u00e1dku) a zem\u011b do v\u00e1lky vstoupila po n\u011bmecko-tureck\u00e9m n\u00e1jezdu na rusk\u00e9 \u010dernomo\u0159sk\u00e9 p\u0159\u00edstavy. Souchon se stal velitelem tureck\u00e9ho lo\u010fstva, v roce 1916 obdr\u017eel nejvy\u0161\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed Pour le M\u00e9rite a byl pov\u00fd\u0161en na viceadmir\u00e1la. Souchon se pokusil reformovat tureck\u00e9 lo\u010fstvo. Roku 1917 byl p\u0159evelen do N\u011bmecka a tam p\u0159evzal velen\u00ed 4. eskadry k\u0159i\u017en\u00edk\u016f b\u011bhem operace Albion. Zem\u0159el v Br\u00e9m\u00e1ch roku 1946.\nJeho synovec Hermann Souchon zabil Rosu Luxemburgovou.\n | \u017delezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (1914) II. a I. t\u0159\u00eddy\n \u0158\u00e1d \u010derven\u00e9 orlice II. t\u0159\u00eddy s hv\u011bzdou, dubov\u00fdmi listy a me\u010di\n \u0158\u00e1d koruny, II. t\u0159\u00edda s hv\u011bzdou\nPrusk\u00fd slu\u017eebn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e (Preu\u00dfisches Dienstauszeichnungskreuz)\n V\u00e1le\u010dn\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e\n \u0158\u00e1d Albrecht\u016fv, I.", "<<>>: Co je Chov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebitele? <<>>: Studie chov\u00e1n\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f je zalo\u017eena na chov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebitele p\u0159i n\u00e1kupu, kde z\u00e1kazn\u00edk hraje r\u016fzn\u00e9 role \u2013 inici\u00e1tor, ovliv\u0148ovatel, rozhodovatel, kupuj\u00edc\u00ed a u\u017eivatel. V\u00fdzkum uk\u00e1zal, \u017ee chov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebitel\u016f je obt\u00ed\u017en\u00e9 p\u0159edpov\u011bd\u011bt i pro odborn\u00edky v dan\u00e9m oboru. Relationship marketing je velk\u00fdm p\u0159\u00ednosem pro anal\u00fdzu chov\u00e1n\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f, proto\u017ee m\u00e1 velk\u00fd z\u00e1jem o op\u011btovn\u00e9 objeven\u00ed skute\u010dn\u00e9ho v\u00fdznamu marketingu p\u0159es op\u011btovn\u00e9 potvrzen\u00ed d\u016fle\u017eitosti z\u00e1kazn\u00edka nebo kupuj\u00edc\u00edho. V\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz je tak\u00e9 kladen na udr\u017een\u00ed spot\u0159ebitele, \u0159\u00edzen\u00ed vztah\u016f se z\u00e1kazn\u00edky, na personalizaci, p\u0159izp\u016fsoben\u00ed a one-to-one marketingu. Soci\u00e1ln\u00ed funkce lze rozd\u011blit do spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdb\u011bru a funkce prosperity.\nKa\u017ed\u00e1 metoda pro s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed hlas\u016f se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 jako spole\u010densk\u00e9 funkce, ale pokud se pou\u017eije Arrowa v\u011bta mo\u017enost\u00ed pro soci\u00e1ln\u00ed funkci, je dosa\u017eena funkce prosperity. N\u011bkter\u00e9 specifikace spole\u010densk\u00fdch funkc\u00ed jsou rozhodnost, neutralita, anonymita, monot\u00f3nnost, jednomyslnost, homogenita a slab\u00e9 a siln\u00e9 Pareto optimality. \u017d\u00e1dn\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed funkce nespl\u0148uje tyto po\u017eadavky sou\u010dasn\u011b. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed charakteristikou spole\u010densk\u00e9 funkce je identifikace interaktivn\u00edho \u00fa\u010dinku alternativ a vytv\u00e1\u0159en\u00ed logick\u00fd vztah\u016f. Marketing poskytuje slu\u017eby za \u00fa\u010delem uspokojen\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f. S t\u00edm na mysli spot\u0159ebitel je pova\u017eov\u00e1n za produktivn\u00ed syst\u00e9m od po\u010d\u00e1tku, na \u00farovni produkce, a\u017e ke konci \u017eivotn\u00edho cyklu produktu, (Kioumarsi et al., 2009).\nModel \u010dern\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky ukazuje interak\u010dn\u00ed podn\u011bty, charakteristiky spot\u0159ebitel\u016f, rozhodovac\u00ed proces a reakci spot\u0159ebitel\u016f. M\u016f\u017ee to b\u00fdt rozli\u0161ov\u00e1no mezi mezilidsk\u00fdmi podn\u011bty nebo intraperson\u00e1ln\u00edmi stimuly. Model \u010dern\u00e9 sk\u0159\u00ednky je spojen s teorii \u010dern\u00e9 sk\u0159\u00ednky behaviorismu, kde d\u016fraz nen\u00ed kladen na procesy uvnit\u0159 spot\u0159ebitel\u016f, ale na vztah mezi podn\u011bty a reakc\u00ed spot\u0159ebitel\u016f. Marketingov\u00e9 podn\u011bty jsou pl\u00e1nov\u00e1ny a zpracov\u00e1v\u00e1ny spole\u010dnostmi, zat\u00edmco stimuly na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed jsou d\u00e1ny soci\u00e1ln\u00edmi faktory, na z\u00e1klad\u011b ekonomick\u00fdch, politick\u00fdch a kulturn\u00edch okolnost\u00ed spole\u010dnosti. \u010cern\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ka kupuj\u00edc\u00edho obsahuje charakteristiku kupuj\u00edc\u00edho a rozhodovac\u00ed proces, kter\u00fd ur\u010duje reakce kupuj\u00edc\u00edho.\nModel \u010dern\u00e9 sk\u0159\u00ednky pova\u017euje reakce kupuj\u00edc\u00edho jako d\u016fsledek v\u011bdom\u00e9ho, racion\u00e1ln\u00ed rozhodovac\u00edho procesu, ve kter\u00e9m se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee kupuj\u00edc\u00ed rozpoznal probl\u00e9m. Nicm\u00e9n\u011b, ve skute\u010dnosti mnoho rozhodnut\u00ed nen\u00ed prov\u00e1d\u011bna ve v\u011bdom\u00ed probl\u00e9mu ze strany spot\u0159ebitele.\nV tomto procesu spot\u0159ebitel porovn\u00e1 zna\u010dky a v\u00fdrobky, kter\u00e9 jsou v jeho popt\u00e1vkov\u00e9 mno\u017ein\u011b. Tato mno\u017eina se t\u00fdk\u00e1 po\u010dtu alternativ, kter\u00e9 se vyskytnou u jednoho spot\u0159ebitele b\u011bhem procesu \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu. N\u011bkdy tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako uva\u017eov\u00e1n\u00ed, tato mno\u017eina m\u00e1 tendenci b\u00fdt v mal\u00e9m pom\u011bru k celkov\u00e9mu po\u010dtu dostupn\u00fdch mo\u017enost\u00ed. Jak m\u016f\u017ee marketingov\u00e1 organizace zv\u00fd\u0161it pravd\u011bpodobnost, \u017ee jej\u00ed zna\u010dka je sou\u010d\u00e1st\u00ed popt\u00e1vkov\u00e9 mno\u017einy spot\u0159ebitele? Spot\u0159ebitel\u00e9 vyhodnocuj\u00ed alternativy ve sv\u011btle funk\u010dn\u00edch a psychologick\u00fdch v\u00fdhod, kter\u00e9 nab\u00edzej\u00ed. Marketingov\u00e1 organizace pot\u0159ebuje pochopit, jak\u00e9 v\u00fdhody spot\u0159ebitel\u00e9 hledaj\u00ed a kter\u00e9 atributy jsou nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed z hlediska rozhodov\u00e1n\u00ed. Rovn\u011b\u017e je t\u0159eba zkontrolovat ostatn\u00ed zna\u010dky v popt\u00e1vkov\u00e9 mno\u017ein\u011b z\u00e1kazn\u00edka pro p\u0159\u00edpravu vhodn\u00e9ho pl\u00e1nu pro svou vlastn\u00ed zna\u010dku.\nPot\u00e9, co byly hodnoceny alternativy, je spot\u0159ebitel p\u0159ipraven u\u010dinit rozhodnut\u00ed o koupi. N\u011bkdy n\u00e1kupn\u00ed z\u00e1m\u011br nem\u00e1 za n\u00e1sledek uskute\u010dn\u011bn\u00ed n\u00e1kupu. Marketingov\u00e9 organizace musej\u00ed umo\u017enit spot\u0159ebiteli jednat o sv\u00e9m n\u00e1kupn\u00edm z\u00e1m\u011bru. Organizace m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat \u0161irokou \u0161k\u00e1lu technik k dosa\u017een\u00ed tohoto c\u00edle. Poskytov\u00e1n\u00ed \u00fav\u011bru nebo stanoven\u00ed platebn\u00edch podm\u00ednek m\u016f\u017ee podpo\u0159it n\u00e1kup. M\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat podporu prodeje, jako je nap\u0159\u00edklad mo\u017enost z\u00edskat pr\u00e9mii nebo vstoupit do sout\u011b\u017ee. Ty mohou motivovat k n\u00e1kupu \"v tuto chv\u00edli\". Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed vnit\u0159n\u00ed psychologick\u00fd proces, kter\u00fd je spojen s rozhodnut\u00edm o koupi, je integrace. Jakmile je integrace dosa\u017eena, organizace mohou mnohem sn\u00e1ze ovlivnit rozhodnut\u00ed o koupi.\nJe zn\u00e1mo 5 f\u00e1z\u00ed procesu n\u00e1kupu spot\u0159ebitel\u016f: f\u00e1ze rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed probl\u00e9mu, co\u017e znamen\u00e1 identifikaci n\u011b\u010deho co spot\u0159ebitel pot\u0159ebuje. Hled\u00e1n\u00ed informac\u00ed, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee bude hledat informace o produktu ze sv\u00fdch znalost\u00ed nebo z vn\u011bj\u0161\u00edch zdroj\u016f. Mo\u017enost alternativn\u00edch variant, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee existuje lep\u0161\u00ed nebo levn\u011bj\u0161\u00ed produkt, kter\u00fd je k dispozici. Rozhodnut\u00ed o koupi produktu a pak kone\u010dn\u011b skute\u010dn\u00fd n\u00e1kup produktu. Toto ukazuje cel\u00fd proces, p\u0159es kter\u00fd spot\u0159ebitel nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed projde, v\u011bdom\u011b nebo ne, kdy\u017e koup\u00ed v\u00fdrobek.\nModel EKB (Engel, Kollat, Blackwell) byl d\u00e1le rozv\u00edjen Ricejem (1993), kter\u00fd navrhl, \u017ee by tam m\u011bly b\u00fdt i zp\u011btn\u00e9 vazby. Foxall (2005), d\u00e1le navrhuje, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00e9 vyhodnocen\u00ed n\u00e1kupu, a \u017ee to je kl\u00ed\u010d, kter\u00fd m\u00e1 velk\u00fd vliv na budouc\u00ed n\u00e1kupn\u00ed modely (vzory).\nSpot\u0159ebitelsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed je ovlivn\u011bno vnit\u0159n\u00edmi podm\u00ednkami, jako je demografie, \u017eivotn\u00ed styl, osobnost, motivace, znalosti, postoje, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a pocity. Psychologick\u00e9 faktory zahrnuj\u00ed motivace jednotlivc\u016f, vn\u00edm\u00e1n\u00ed, postoje a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, zat\u00edmco k osobn\u00edm faktor\u016fm pat\u0159\u00ed \u00farove\u0148 p\u0159\u00edjm\u016f, osobnost, v\u011bk, povol\u00e1n\u00ed a \u017eivotn\u00ed styl.\nShoda mezi osobnost\u00ed a zp\u016fsobem, jak\u00fdm je p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1 zpr\u00e1va or\u00e1movan\u00e1 (tj. vyrovn\u00e1n\u00ed r\u00e1mce zpr\u00e1vy s osobnostn\u00edm profilem p\u0159\u00edjemce) mohou sehr\u00e1t d\u016fle\u017eitou roli p\u0159i zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed \u00fasp\u011bchu t\u00e9to zpr\u00e1vy. V ned\u00e1vn\u00e9m experimentu bylo pou\u017eito p\u011bt inzer\u00e1t\u016f (ka\u017ed\u00fd navr\u017een tak, aby byl zam\u011b\u0159en na jednu z p\u011bti hlavn\u00edch zvl\u00e1\u0161tnostn\u00edch oblast\u00ed lidsk\u00e9 osobnosti) konstruovan\u00fdch pro jeden produkt. V\u00fdsledky prok\u00e1zaly, \u017ee reklamy byly hodnoceny p\u0159\u00edzniv\u011bji, \u010d\u00edm v\u00edce korespondovaly s motivy \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. P\u0159izp\u016fsoben\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 zpr\u00e1vy osobnostn\u00edm rys\u016f c\u00edlov\u00e9ho publika m\u016f\u017ee b\u00fdt efektivn\u00ed zp\u016fsob, jak zv\u00fd\u0161it dopad jednotliv\u00fdch zpr\u00e1v.\nChov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 ovlivn\u011bno vn\u011bj\u0161\u00edmi vlivy, jako je kultura, subkultura, spole\u010densk\u00e1 t\u0159\u00edda, minul\u00e9 zku\u0161enosti referen\u010dn\u00edch skupin, rodiny a situa\u010dn\u00ed determinanty. Kultura je nej\u0161ir\u0161\u00ed a nejv\u00edce abstraktn\u00ed ze v\u0161ech vn\u011bj\u0161\u00edch faktor\u016f, je slo\u017eena z hodnot, norem a zvyk\u016f sd\u00edlen\u00fdch \u010dleny spole\u010dnosti. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 zkoumat vliv kultury na chov\u00e1n\u00ed spot\u0159ebitel\u016f pro market\u00e9ry roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed sv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed marketingov\u00e9 \u00fasil\u00ed. Subkultury mohou b\u00fdt na z\u00e1klad\u011b v\u011bkov\u00e9ho, geografick\u00e9ho, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho, rasov\u00e9ho a etnick\u00e9ho rozd\u00edl\u016f. Tyto rasov\u00e9 / etnick\u00e9 subkultury jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 pro market\u00e9ry, z d\u016fvodu jejich r\u016fstu, velikosti a kupn\u00ed sily. Soci\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00edda se odkazuje na relativn\u011b homogenn\u00edch diviz\u00ed spole\u010dnosti, do kter\u00e9 lze rozd\u011blit lidi sd\u00edlej\u00edc\u00ed podobn\u00fd \u017eivotn\u00ed styl a z\u00e1jmy. Tyto spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 pro market\u00e9ry, proto\u017ee tito spot\u0159ebitel\u00e9 maj\u00ed podobn\u00e9 n\u00e1kupn\u00ed zvyklosti. Referen\u010dn\u00ed skupina je definov\u00e1na jako \"skupina, jej\u00ed\u017e p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 pohledy nebo hodnoty jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny jednotlivcem jako z\u00e1klad pro jeho nebo jej\u00ed \u00fasudek, n\u00e1zory a \u010diny.\" Jako spot\u0159ebitel\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1me t\u0159i r\u016fzn\u00e9 typy referen\u010dn\u00edch skupin, v\u010detn\u011b, asociativn\u00ed, tou\u017eebn\u00fd a disociativn\u00ed jako vod\u00edtko pro ur\u010dit\u00e9 druhy chov\u00e1n\u00ed. Market\u00e9\u0159i pou\u017e\u00edvaj\u00ed tyto skupiny k vytvo\u0159en\u00ed reklamy. A kone\u010dn\u011b, situa\u010dn\u00ed determinanty nebo n\u00e1kup a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed rozhodnut\u00ed. T\u0159i typy z nich mohou m\u00edt vliv ve: specificky u\u017e\u00edvan\u00fdch situac\u00edch, v n\u00e1kupn\u00edch situac\u00edch a nastaven\u00ed komunikace.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Consumer behaviour na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Adam Ant? <<>>: Adam Ant, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Stuart Leslie Goddard (* 3. listopadu 1954 Marylebone, Lond\u00fdn) je britsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k a kytarista.\nP\u0159esto\u017ee studoval grafick\u00e9 um\u011bn\u00ed na Hornsey School of Art, za\u010dal se v\u011bnovat hudb\u011b, nejd\u0159\u00edve punkov\u00e9, pozd\u011bji stylu new wave a new romantic.\nPostupn\u011b \u00fa\u010dinkoval ve skupin\u00e1ch Bazzoka Joe jako baskytarista s p\u0159ezd\u00edvkou \u201eEddie Riff\u201c a jako frontman nikdy nevystoupiv\u0161\u00ed vlastn\u00ed kapely The B-sides.\nA kone\u010dn\u011b to byla kapela Adam & The Ants (1977), kterou mu rozvr\u00e1til Malcolm McLaren s t\u00edm, \u017ee je Adam pro n\u011b moc star\u00fd, tak\u017ee kapela d\u00e1le vystupovala bez n\u011bho pod jm\u00e9nem \u201eBow Wow Wow\u201c.\nNovou kapelu The Ants zalo\u017eil spolu s Markem Pirronim. Z t\u00e9 doby poch\u00e1z\u00ed nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed album Kings of the Wild Frontier (1980) a antmanie ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii 80. let. Po dal\u0161\u00ed desce Prince Charming (1981) se skupina rozpadla, proto\u017ee se Ant vydal na s\u00f3lovou dr\u00e1hu.\nP\u0159est\u011bhoval se do Los Angeles a d\u00e1le hudebn\u011b spolupracoval jen s Markem Pirronim. Studoval herectv\u00ed a vystupoval ve filmech.\nK p\u016fvodn\u00edmu filmu Jubilee z roku 1977 si postupn\u011b p\u0159idal \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v dal\u0161\u00edch, jako nap\u0159\u00edklad: World Gone Wild, Drop Dead Rock (1996), La Femme Nikita (1997) a Sweetwater (1999).\nPostupn\u011b vydal s\u00f3lov\u011b tato alba: Friend Or Foe (1982), Strip (1983), Vive Le Rock (1985), Manners & Physique (1989), Wonderful (1995) a Adam Ant Is The Blueblack Hussar In Marrying The Gunner\u2019s Daughter (2013).\n Osoba Adam Ant ve Wikicit\u00e1tech\n \nOfici\u00e1ln\u00ed web\nAdam Ant v Internet Movie Database (anglicky)\n\u010cesk\u00fd web adam-ant.info Archivov\u00e1no 21. 2. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Diec\u00e9ze Adria\u2013Rovigo? <<>>: Diec\u00e9ze Adria\u2013Rovigo je diec\u00e9ze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v It\u00e1lii.\nDiec\u00e9ze zahrnuje \u00fazem\u00ed 44 m\u011bst severn\u00edho a st\u0159edn\u00edho historick\u00e9ho regionu Polesine, mimo \u00fazem\u00ed Ca' Emo, Fasana Polesine, Mazzorno Sinistro a Cavanella Po. D\u00e1le mimo frazione (italsk\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed \u00fazemn\u00ed rozd\u011blen\u00ed) Adria, Villa d'Adige a Badia Polesine.\nBiskupsk\u00fdm s\u00eddlem je m\u011bsto Rovigo, kde se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed chr\u00e1m - Kon-katedr\u00e1la svat\u00e9ho \u0160t\u011bp\u00e1na pape\u017ee a mu\u010dedn\u00edka.\nDiec\u00e9ze se d\u011bl\u00ed na 13 vikari\u00e1t\u016f a 109 farnost\u00ed, a to na 1 193 km\u00b2. K roku 2018 m\u011bla 194 653 v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, 110 diec\u00e9zn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, 27 \u0159eholn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, 6 trval\u00fdch j\u00e1hn\u016f, 46 \u0159eholn\u00edk\u016f a 139 \u0159eholnic.\n\u010casn\u00e1 historie\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nelze ur\u010dit p\u0159esn\u00e9 datum zalo\u017een\u00ed diec\u00e9ze Adria. Podle tradice byl zakladatelem svat\u00fd Apolin\u00e1\u0159 z Ravenny. I kdy\u017e je historicky jist\u00fd vliv ravennsk\u00e9ho exarch\u00e1tu na Adriu, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd dokument kter\u00fd by tuto hypot\u00e9zu potvrzoval.\nAkty z Later\u00e1nsk\u00e9ho koncilu konan\u00e9ho roku 649, jsou jedin\u00fdmi ofici\u00e1ln\u00edmi dochovan\u00fdmi dokumenty, kter\u00e9 zmi\u0148uj\u00ed diec\u00e9zi Adria. Uv\u00e1d\u00ed se zde z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fd biskup Gallinostius Hadrianensis episcopus.\nPozd\u011bj\u0161\u00ed historie\nDne 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1792 z\u00edskala diec\u00e9ze \u00fazem\u00ed zru\u0161en\u00e9ho \u00fazemn\u00edho opatstv\u00ed Santa Maria di Vangadizza.\nDne 1. kv\u011btna 1818 z\u00edskala diec\u00e9ze bulou De salute dominici gregis pape\u017ee Pia VII. \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed z arcidiec\u00e9ze Ravenna a d\u00e1le si vym\u011bnila \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed s arcidiec\u00e9z\u00ed Ferrara.\nDne 9. b\u0159ezna 1819 si bulou Cum non gravibus pape\u017ee Pia VII. vym\u011bnila \u010d\u00e1st zem\u00ed s diec\u00e9z\u00ed Padova.\nDne 7. \u010dervence 1909 bylo dekretem Ea semper fuit konzistorn\u00ed kongregace p\u0159eneseno biskupsk\u00e9 s\u00eddlo do m\u011bsta Rovigo.\nDne 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1986 byla diec\u00e9ze dekretem Cum procedere oporteret Kongregace pro biskupy p\u0159ejmenov\u00e1na na Adria\u2013Rovigo a d\u00f3m v Rovigu byl pov\u00fd\u0161en na konkatedr\u00e1lu.\nBlah. Gallinostio nebo Gallionisto (zm\u00edn\u011bn roku 649)\nBono (7. \u010di 8 . stolet\u00ed)\nGiovanni I. (7. \u010di 8 . stolet\u00ed)\nLeone \u010di Leoperto (zm\u00edn\u011bn roku 861)\nTeodino (zm\u00edn\u011bn roku 877)\nPaolo (Cattaneo da Lendinara?) (zm\u00edn\u011bn roku 920)\nGiovanni II. (p\u0159ed rokem 938 - po roce 948)\nGemerio \u010di Geminio da Ravenna (zm\u00edn\u011bn roku 952)\nAstolfo \u010di Asolfo da Roma (p\u0159ed rokem 967 - po roce 992)\nAlberico (zm\u00edn\u011bn roku 1001)\nPietro I. (p\u0159ed rokem 1003 - po roce 1017)\nBenedetto (p\u0159ed rokem 1050 - po \u00fanoru 1055)\nAtto \u010di Attone \u010di Panso \u010di Tutone da Milano (zm\u00edn\u011bn roku 1067)\nUberto (zm\u00edn\u011bn roku 1071)\nPietro II. da Foligno (p\u0159ed rokem 1073 - 1091)\nGiacomo I. da Firenze (1091 - 1104)\nIsacco I. (1104 - 1115)\nPietro Michieli (1116 - ?)\nGregorio III. (p\u0159ed rokem 1125 - 1138)\nFlorio I. (Cattaneo da Lendinara o da Verona?) (1138 - ?)\nGregorio II. (p\u0159ed prosincem 1140 - po roce 1154)\nGuiscardo (zm\u00edn\u011bn roku 1158)\nVitale da Milano (asi 1160 - po roce 1162)\nGabriele (p\u0159ed rokem 1168 - 1179)\nGiovanni III. (zm\u00edn\u011bn roku 1184)\nIsacco II. (p\u0159ed rokem 1186 - po roce 1198)\nPietro IV. (p\u0159ed rokem 1203 - po roce 1207)\nRolando Sabatino \u010di Zabarella (p\u0159ed rokem 1210 - po roce 1233)\nGuglielmo d'Este (1240 - 1257)\nFlorio II. (1258 - po roce 1267)\nGiacomo II. (p\u0159ed rokem 1270 - po roce 1274)\nPellegrino I. (1277 - 1280)\nOttolino, O.S.B.Cam. (\u0159\u00edjen 1280 - 11. srpen 1284)\nBonifacio I. (asi 1285 - po \u010dervenci 1286)\nBonazonta \u010di Bonaggiunta, O.P. (p\u0159ed 14. \u010dervnem 1288 - 10. prosince 1306)\nGiovanni IV. O.F.M. (p\u0159ed rokem 1308 - 1317)\nEgidio (1317 - ?)\nSalione Buzzacarino (p\u0159ed 8. \u010dervencem 1318 - 29. srpna 1327)\nEsuperanzio Lambertazzi (22. listopad 1327 - 11. \u0159\u00edjen 1329)\nBenvenuto, O.P. (20. \u0159\u00edjen 1329 - 1348)\nBlah. Aldobrandino d'Este (19. b\u0159ezna 1348 - 18. leden 1353)\nGiovanni da Siena, O.F.M.Conv. (18. leden 1353 - ?)\nAntonio Contarini (srpen 1384 - asi 1386)\nRolandino (zm\u00edn\u011bn roku 1390) (antibiskup?)\nUgo Roberti (1. z\u00e1\u0159\u00ed 1386 - 7. kv\u011bten 1392)\nGiovanni Enselmini (26. srpen 1392 - 1404)\nGiacomo Bertucci degli Obizzi (11. z\u00e1\u0159\u00ed 1404 - po 19. \u010dervenci 1440)\nMainardino (1409 - 1410) (antibiskup zvolen\u00fd antipape\u017eem Alexandrem V.)\nGiovanni degli Obizzi (asi 1442 - 10. \u010dervenec 1444)\nBartolomeo Roverella (15. \u010dervenec 1444 - 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1445)\nGiacomo degli Oratori (26. z\u00e1\u0159\u00ed 1445 - 20. prosinec 1446)\nBiagio Novelli (\u010di Novello) (23. ledna 1447 - z\u00e1\u0159\u00ed 1465)\nTito Novelli (\u010di Novello) (18. z\u00e1\u0159\u00ed 1465 - 1487)\nNicol\u00f2 Maria d'Este (31. kv\u011bten 1487 - 5. srpen 1507)\nBeltrame Costabili (27. srpen 1507 - 1519)\nFrancesco Pisani (1519 - 1519) (apo\u0161tolsk\u00fd administr\u00e1tor)\nErcole Rangoni (15. \u010derven 1519 - 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1520)\nErcole Rangoni (12. z\u00e1\u0159\u00ed 1520 - 27. kv\u011bten 1524) (apo\u0161tolsk\u00fd administr\u00e1tor)\nGiambattista Bragadin (27. kv\u011bten 1524 - 23. kv\u011bten 1528)\nGiovanni Domenico De Cupis (31. srpen 1528 - 10. prosinec 1553) (apo\u0161tolsk\u00fd administr\u00e1tor)\nSebastiano Antonio Pighini (11. prosinec 1553 - 23. listopad 1554) (apo\u0161tolsk\u00fd administr\u00e1tor)\nGiulio Canani (26. listopad 1554 - 8. \u00fanor 1591)\nLorenzo Laureti, O.Carm. (13. \u00fanor 1591 - 1598)\nGirolamo di Porcia (7. srpen 1598 - 22. srpen 1612)\nLudovico Sarego (17. z\u00e1\u0159\u00ed 1612 - 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1622)\nUbertino Papafava (10. kv\u011bten 1623 - 9. \u0159\u00edjen 1631)\nGermanico Mantica (21. \u00fanor 1633 - \u00fanor 1639)\nGiovanni Paolo Savio (19. prosinec 1639 - 27. \u0159\u00edjen 1650)\nGiovanni Battista Brescia (6. \u00fanor 1651 - 14. \u0159\u00edjen 1655\nBonifacio Agliardi, C.R. (2. srpen 1656 - 1. \u00fanor 1666)\nTommaso Retano, C.R.L. (16. b\u0159ezen 1667 - 1677)\nCarlo Labia, C.R. (13. z\u00e1\u0159\u00ed 1677 - 29. listopad 1701)\nFilippo della Torre (6. \u00fanor 1702 - 25. \u00fanor 1717)\nAntonio Vaira (12. \u010dervenec 1717 - 8. \u0159\u00edjen 1732)\nGiovanni Soffietti, C.R.M. (19. leden 1733 - 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1747)\nPietro Maria Trevisan Suarez (20. listopad 1747 - 19. \u010derven 1750)\nPellegrino Ferri (16. listopad 1750 - 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1757)\nGiovanni Francesco Mora, C.O. (2. \u0159\u00edjen 1758 - 15. leden 1766)\nArnaldo Speroni degli Alvarotti, O.S.B. (2. \u010derven 1766 - 2. listopad 1800)\nSede vacante (1800-1807)\nFederico Maria Molin (24. srpen 1807 - 16. duben 1819)\nCarlo Pio Ravasi, O.S.B. (8. leden 1821 - 2. \u0159\u00edjen 1833)\nAntonio Maria Calcagno (19. prosinec 1834 - 8. leden 1841)\nBernardo Antonino Squarcina, O.P. (27. leden 1842 - 22. prosinec 1851)\nGiacomo Bignotti (27. z\u00e1\u0159\u00ed 1852 - 7. b\u0159ezen 1857)\nCamillo Benzon (27. z\u00e1\u0159\u00ed 1858 - 10. prosinec 1866)\nPietro Colli (27. b\u0159ezen 1867 - 30. \u0159\u00edjen 1868)\nSede vacante (1868-1871)\nEmmanuele Kaubeck (27. \u0159\u00edjen 1871 - 31. srpen 1877)\nGiovanni Maria Berengo (31. prosinec 1877 - 12. kv\u011bten 1879)\nGiuseppe Apollonio (12. kv\u011bten 1879 - 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1882)\nAntonio Polin (25. z\u00e1\u0159\u00ed 1882 - 15. kv\u011bten 1908)\nTommaso Pio Boggiani, O.P. (16. \u0159\u00edjen 1908 - 10. leden 1912\nAnselmo Rizzi (4. \u010derven 1913 - 19. \u0159\u00edjen 1934)\nSede vacante (1934-1936)\nGuido Maria Mazzocco (12. listopad 1936 - 8. listopad 1968)\nGiovanni Mocellini (1. leden 1969 - 12. b\u0159ezen 1977)\nGiovanni Maria Sartori (12. b\u0159ezen 1977 - 7. prosinec 1987)\nMartino Gomiero (7. kv\u011bten 1988 - 11. \u0159\u00edjen 2000)\nAndrea Bruno Mazzocato (11. \u0159\u00edjen 2000 - 3. prosinec 2003)\nLucio Soravito De Franceschi (29. kv\u011bten 2004 - 23. prosinec 2015)\nPierantonio Pavanello (od 23. prosince 2015)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Diocesi di Adria-Rovigo na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je 2032 (album)? <<>>: 2032 je studiov\u00e9 album rockov\u00e9 skupiny Gong, vydan\u00e9 v z\u00e1\u0159\u00ed 2009 u vydavatelstv\u00ed G-Wave. Nahr\u00e1no bylo b\u011bhem jara a l\u00e9ta toho roku v Lond\u00fdn\u011b a o produkci se staral kytarista Steve Hillage. Album popisuje dosud nezn\u00e1mou planetu Gong.", "<<>>: Co je \u0160tolm\u00ed\u0159sk\u00e1? <<>>: \u0160tolm\u00ed\u0159sk\u00e1 je ulice v Hloub\u011bt\u00edn\u011b na Praze 14, kter\u00e1 spojuje ulici V Chaloupk\u00e1ch a Horou\u0161anskou. St\u00e1\u010d\u00ed se sm\u011brem k severov\u00fdchodu. Prot\u00edn\u00e1 ji ulice Kl\u00e1novick\u00e1.\nNazv\u00e1na je podle st\u0159edo\u010desk\u00e9 obce \u0160tolm\u00ed\u0159 u \u010cesk\u00e9ho Brodu v okrese Kol\u00edn, kde se podle Dalimilovy kroniky podrobil zlick\u00fd kn\u00ed\u017ee Radslav svat\u00e9mu V\u00e1clavovi. Ulice vznikla a byla pojmenov\u00e1na v roce 1931. V dob\u011b nacistick\u00e9 okupace v letech 1940\u20131945 se n\u011bmecky naz\u00fdvala Stolmirscher Stra\u00dfe.Z\u00e1stavbu tvo\u0159\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b rodinn\u00e9 domy. Ulice se stejn\u00fdm n\u00e1zvem se nach\u00e1z\u00ed v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b.\nMate\u0159sk\u00e1 \u0161kola \u0160tolm\u00ed\u0159sk\u00e1, \u0160tolm\u00ed\u0159sk\u00e1 602/4\nLA\u0160\u0164OVKA, Marek, a kol. Pra\u017esk\u00fd uli\u010dn\u00edk: encyklopedie n\u00e1zv\u016f pra\u017esk\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch prostranstv\u00ed, 2. d\u00edl (O-\u017d). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 248. \n\u0160M\u00cdD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle \u010dasu. Praha: M\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad M\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 196.", "<<>>: Co je Mus\u00e9e des arts d\u00e9coratifs? <<>>: Mus\u00e9e des arts d\u00e9coratifs (\u010desky Muzeum dekorativn\u00edch um\u011bn\u00ed) je m\u011bstsk\u00e9 muzeum v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Nach\u00e1z\u00ed se na adrese Rue de Rivoli \u010d. 107 v 1. obvodu v severn\u00edm k\u0159\u00eddle pal\u00e1ce Louvre.\nMuzeum bylo otev\u0159eno 29. kv\u011btna 1905. V roce 1996 bylo zcela reorganizov\u00e1no v r\u00e1mci projektu Grand Louvre a bylo k n\u011bmu p\u0159ipojeno Muzeum m\u00f3dy a textilu a v lednu 1997 op\u011bt otev\u0159eno. V roce 1999 k n\u011bmu bylo je\u0161t\u011b p\u0159ipojeno Muzeum reklamy.\nMuzeum se zam\u011b\u0159uje na dekorativn\u00ed um\u011bn\u00ed, tj. n\u00e1bytek, stolov\u00e1n\u00ed, grafiku, sklo, tapiserie, \u0161perky, tapety, keramiku, mal\u00ed\u0159stv\u00ed i socha\u0159stv\u00ed. Muzejn\u00ed sb\u00edrky zahrnuj\u00ed zhruba 150 000 p\u0159edm\u011bt\u016f, z nich\u017e je 6 000 vystaveno ve st\u00e1l\u00e9 expozici. V\u00fdstava je rozd\u011blena na p\u011bt chronologick\u00fdch odd\u011blen\u00ed (st\u0159edov\u011bk \u2013 renesance, 17. \u2013 18. stolet\u00ed, 19. stolet\u00ed, secese \u2013 art deco, moderna \u2013 sou\u010dasnost) a na p\u011bt tematick\u00fdch odd\u011blen\u00ed (grafick\u00e9 um\u011bn\u00ed, \u0161perky, hra\u010dky, tapety, sklo).\nMuzeum rovn\u011b\u017e pravideln\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 mno\u017estv\u00ed tematick\u00fdch v\u00fdstav.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mus\u00e9e des arts d\u00e9coratifs de Paris na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je St\u0159edn\u00ed doba mezi poruchami? <<>>: St\u0159edn\u00ed doba mezi poruchami (anglicky Mean Time Between Failures, zkratka MTBF) je statistick\u00e1 veli\u010dina, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed k ohodnocen\u00ed spolehlivosti v\u00fdrobku, nebo v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. Ur\u010duje se pro v\u00fdrobek nebo za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se opravuje. U za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se neopravuje, se ur\u010duje st\u0159edn\u00ed doba do poruchy (MTTF, anglicky Mean Time to Failure). V p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed se vypo\u010dte jako skute\u010dn\u00fd v\u00fdrobn\u00ed \u010das vyd\u011blen\u00fd po\u010dtem poruch. Skute\u010dn\u00fd v\u00fdrobn\u00ed \u010das se vypo\u010dte jako rozd\u00edl pl\u00e1novan\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho \u010dasu a prostoj\u016f, tedy takov\u00fdch \u010das\u016f, kdy v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed neprodukuje. V p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdrobku je to vypo\u010dten\u00e1 hodnota, kter\u00e1 zohled\u0148uje statistick\u00e9 vyhodnocen\u00ed poruchovosti v\u00fdrobku a op\u00edr\u00e1 se rovn\u011b\u017e o statistick\u00e9 vyhodnocen\u00ed MTBF jednotliv\u00fdch komponent\u016f, ze kter\u00fdch je v\u00fdrobek slo\u017een.\nMTBF a MTTF jsou \u010dasov\u00e9 hodnoty. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed hodnota, t\u00edm je v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed spolehliv\u011bj\u0161\u00ed. V praxi se MTBF a MTTF \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako synonyma.", "<<>>: Co je Leopold L\u00f6w? <<>>: Leopold L\u00f6w (21. kv\u011btna 1810 \u010cern\u00e1 Hora \u2013 13. \u0159\u00edjna 1875 Seged\u00edn) byl rab\u00edn a jedn\u00edm z p\u0159edstavitel\u016f konzervativn\u00edho judaismu.\nV letech 1835-1841 studoval filologii, pedagogiku a teologii v Bratislav\u011b, Pe\u0161ti a V\u00eddni. Roku 1841 se stal rab\u00ednem ve Velk\u00e9 Kani\u017ee. Roku 1848 se z\u00fa\u010dastnil revoluce, byl zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn. Dokonce mu hrozil trest smrti. Jeho znalosti a politick\u00e9 schopnosti mu zajistily propu\u0161t\u011bn\u00ed a v\u00edde\u0148sk\u00fd dv\u016fr si ho zval k \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se uhersk\u00fdch \u017eid\u016f. Byl prvn\u00edm, kdo zavedl do liturgie n\u00e1rodn\u00ed jazyk m\u00edsto hebrej\u0161tiny.M\u011bl p\u011bt syn\u016f.\n \nczsk.net\nL\u00f6w\u016fv \u017eivotopis na JewishEncyclopedia.", "<<>>: Co je Silnice 50 (Jord\u00e1nsko)? <<>>: Silnice 50 v Jord\u00e1nsku se nach\u00e1z\u00ed v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b. Je vedena v\u00fdchodo-z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem a spojuje s\u00eddla na silnici King's Highway s pob\u0159e\u017e\u00edm Mrtv\u00e9ho mo\u0159e. Dlouh\u00e1 je 66 km. \nSilnice za\u010d\u00edn\u00e1 ve m\u011bst\u011b Al Mazr\u00e1, kde se odpojuje od Silnice \u010d. 65 v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce cca -320 m n. m. Odtud vede jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem extr\u00e9mn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fdm ter\u00e9nem such\u00fdmi pou\u0161tn\u00edmi \u00fadol\u00edmi do m\u011bsta Karak. Nach\u00e1z\u00ed se na n\u00ed zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed zat\u00e1\u010dek. Silnice p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 rozd\u00edl t\u00e9m\u011b\u0159 1200 v\u00fd\u0161kov\u00fdch metr\u016f. Vedena je po ji\u017en\u00edm svahu \u00fadol\u00ed (v\u00e1d\u00ed) Al Karak. Silnice je relativn\u011b \u00fazk\u00e1 a j\u00edzda na n\u00ed je pova\u017eov\u00e1na za nebezpe\u010dnou. Pl\u00e1ny na modernizaci a p\u0159estavbu trati existuj\u00ed, nebyly v\u0161ak v druh\u00e9 dek\u00e1d\u011b 21. stolet\u00ed kv\u016fli sn\u00ed\u017een\u00ed rozpo\u010dtu na modernizace silnic uskute\u010dn\u011bny. \nV samotn\u00e9m m\u011bst\u011b pln\u00ed \u00falohu jedn\u00e9 z hlavn\u00edch t\u0159\u00edd.\nZ Karaku d\u00e1le na v\u00fdchod je vedena jako silnice se \u010dty\u0159mi pruhy a st\u0159edov\u00fdm d\u011blic\u00edm pruhem. M\u00e1 parametry bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se rychlostn\u00ed silnici \u2013 v\u011bt\u0161\u00ed polom\u011bry zat\u00e1\u010dek, z\u00e1\u0159ezy v krajin\u011b apod. Nenach\u00e1z\u00ed se zde ale mimo\u00farov\u0148ov\u00e1 k\u0159\u00ed\u017een\u00ed. Za m\u011bstem p\u0159ech\u00e1z\u00ed do relativn\u011b rovinat\u00e9 krajin\u011b v\u00fdchodn\u00ed pou\u0161t\u011b. Silnice tam p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 n\u011bkolik men\u0161\u00edch such\u00fdch \u00fadol\u00ed (v\u00e1d\u00ed). U m\u011bsta Al Katrana se napojuje na Pou\u0161tn\u00ed d\u00e1lnici, kter\u00e1 spojuje Amm\u00e1n a Aqabu.\nSilnice m\u00e1 zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam jak z hlediska cestovn\u00edho ruchu (nebo\u0165 zaji\u0161\u0165uje spojen\u00ed k Mrtv\u00e9mu mo\u0159i z v\u00fdchodu, tak i m\u011bstu Karak se zn\u00e1m\u00fdm hradem), tak i z hlediska pr\u016fmyslu, nebo\u0165 zaji\u0161\u0165uje dopravu pro lokality, kde prob\u00edh\u00e1 u Mrtv\u00e9ho mo\u0159e t\u011b\u017eba miner\u00e1l\u016f. B\u011bhem mimo\u0159\u00e1dn\u011b de\u0161tiv\u00fdch sez\u00f3n b\u00fdv\u00e1 uzav\u0159ena kv\u016fli bleskov\u00fdm povodn\u00edm. Technick\u00fd stav silnice p\u0159edev\u0161\u00edm v jej\u00ed z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti sm\u011brem k mrtv\u00e9mu mo\u0159i je velmi \u0161patn\u00fd, silnice byla naposledy rekonstruov\u00e1na na p\u0159elomu 80. a 90. let 20. stolet\u00ed a zna\u010dnou z\u00e1t\u011b\u017e pro n\u00ed p\u0159edstavuje provoz n\u00e1kladn\u00edch aut.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku R50 (Jordanien) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je World Championship Tennis Finals 1980 \u2013 mu\u017esk\u00e1 dvouhra? <<>>: Do sout\u011b\u017ee mu\u017esk\u00e9 dvouhry na tenisov\u00e9m turnaji World Championship Tennis Finals 1980 nastoupilo osm hr\u00e1\u010d\u016f. Turnaj podruh\u00e9 vyhr\u00e1l Ameri\u010dan Jimmy Connors, kdy\u017e ve fin\u00e1le porazil Johna McEnroea po setech 2\u20136, 7\u20136, 6\u20131 a 6\u20132.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 1980 World Championship Tennis Final \u2013 Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Mu\u017esk\u00e1 dvouhra World Championship Tennis Finals 1980 . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je 301? <<>>: zalo\u017eeno San Marino\nPape\u017e \u2013 Marcellinus (296\u2013304)\n\u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Diocletianus (284\u2013305) + Galerius (spoluvlada\u0159 293\u2013305) + Maximianus (286\u2013305, 307\u2013308, 310) + Constantius Chlorus (spoluvlada\u0159 293\u2013305)\nPersk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Nars\u00e9 (293\u2013302)\nKu\u0161\u00e1nsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Mahi (300\u2013305)", "<<>>: Co je R\u00e1dio Penny live? <<>>: R\u00e1dio Penny live je prvn\u00ed \u010deskou rozhlasovou stanic\u00ed vys\u00edlaj\u00edc\u00ed pouze pro z\u00e1kazn\u00edky v diskontu a podporuj\u00edc\u00ed jejich nakupov\u00e1n\u00ed. R\u00e1dio vys\u00edl\u00e1 pro \u010desk\u00e9 Penny Markety z V\u00eddn\u011b a m\u00e1 5 moder\u00e1tor\u016f v\u010detn\u011b \u0161\u00e9fredaktora, kter\u00fdm je Tom\u00e1\u0161 Vy\u0161ohl\u00edd.\nVys\u00edlac\u00ed \u010das r\u00e1dia je denn\u011b mezi 5.30 a 19.00, z toho do 7.00 b\u011b\u017e\u00ed rann\u00ed show pro zam\u011bstnance, kter\u00e1 je m\u00e1 podle \u0161\u00e9fredaktora nastartovat na cel\u00fd den, zlep\u0161it jim n\u00e1ladu a p\u0159edat intern\u00ed informace. Od 7.00 potom r\u00e1dio vys\u00edl\u00e1 s d\u016frazem na z\u00e1kazn\u00edky zpr\u00e1vy, po\u010das\u00ed, tipy na va\u0159en\u00ed a zejm\u00e9na informace o slev\u00e1ch z let\u00e1ku. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st vys\u00edl\u00e1n\u00ed je tvo\u0159en\u00e1 hudbou, kter\u00e1 m\u00e1 v z\u00e1kazn\u00edc\u00edch vyvol\u00e1vat pohodu a t\u00edm i zv\u00fd\u0161it mo\u017enost, \u017ee z\u00e1kazn\u00edk v\u00edce nakoup\u00ed. Hudbu vyb\u00edr\u00e1 specialista hudebn\u00ed redakce pro \u010desk\u00e9 Penny Markety. V reperto\u00e1ru je 3000 p\u00edsn\u00ed z velk\u00fdch \u010desk\u00fdch hudebn\u00edch vydavatelstv\u00ed v\u010detn\u011b novinek, co\u017e je asi p\u011bt a\u017e \u0161estkr\u00e1t v\u00edce, ne\u017e u b\u011b\u017en\u00fdch r\u00e1di\u00ed; jeho \u00fa\u010delem je, aby se p\u00edsni\u010dky rychle neohr\u00e1ly a z\u016fstaly p\u0159\u00edjemn\u00e9 k poslechu. \u010cesk\u00e1 tvorba tvo\u0159\u00ed asi 40 procent. R\u00e1dio denn\u011b sly\u0161\u00ed asi 400 tis\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016f Penny Marketu.\nTereza \u0160imonov\u00e1 \u2013 p\u0159edchoz\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b: R\u00e1dio Han\u00e1\nMartin Ledinsk\u00fd \u2013 p\u0159edchoz\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b: Radio Hey, Radio Kiss\nDominik Mihailescu \u2013 p\u0159edchoz\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b: Koment\u00e1tor sportovn\u00edch z\u00e1pas\u016f pro LifeTv.cz\nStanislav Soukup \u2013 p\u0159edchoz\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b: Radio Impuls, \u010cesk\u00fd Impuls\nDavid Hasman \u2013 p\u0159edchoz\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b: Hitr\u00e1dio (d\u0159\u00edve Magic) City Brno\nKONOP\u00c1\u010cOV\u00c1, Be\u00e1ta. Anal\u00fdza funkc\u00ed reprodukovan\u00e9ho zvuku v n\u00e1kupn\u00edch centrech \u2013 p\u0159\u00edpadov\u00e1 studie R\u00e1dia Penny Live. Brno, 2018 . 42 s. bakal\u00e1\u0159sk\u00e1. Masarykova univerzita, Filozofick\u00e1 fakulta, \u00dastav hudebn\u00ed v\u011bdy. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Martin Fla\u0161ar. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Alkalick\u00fd \u017eivec? <<>>: Alkalick\u00e9 \u017eivce jsou miner\u00e1ly skupiny \u017eivce, kter\u00e9 maj\u00ed ve sv\u00e9 struktu\u0159e p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bkter\u00fd z kationt\u016f Na, K. \nDo t\u00e9to skupiny pat\u0159\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed miner\u00e1ly (se\u0159azeny podle vzr\u016fstaj\u00edc\u00edho obsahu drasl\u00edku): albit, anortoklas, sanidin, mikroklin a ortoklas. Albit je do t\u00e9to skupiny za\u0159azen pouze na z\u00e1klad\u011b chemick\u00e9ho slo\u017een\u00ed, proto\u017ee podle mineralogick\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed pat\u0159\u00ed mezi plagioklasy. Draseln\u00e9 a sodn\u00e9 \u017eivce nejsou v tavenin\u011b dokonale m\u00edsiteln\u00e9 za n\u00edzk\u00fdch teplot, ke vzniku alkalick\u00fdch \u017eivc\u016f proto doch\u00e1z\u00ed pouze p\u0159i vy\u0161\u0161\u00edch teplot\u00e1ch.\nP\u0159esn\u00e9 ur\u010den\u00ed chemick\u00e9ho slo\u017een\u00ed miner\u00e1lu v ter\u00e9nu nen\u00ed mo\u017en\u00e9, zji\u0161\u0165uje se proto v laboratorn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Alkalick\u00fd \u017eivec na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hakuh\u00f3 \u0160\u00f3? <<>>: Hakuh\u00f3 \u0160\u00f3, japonsk\u00fdm p\u00edsmem \u767d\u9d6c \u7fd4 (* 11. b\u0159ezna 1985 v Ul\u00e1nb\u00e1taru jako M\u00f6nchbatyn Dav\u00e1d\u017eargal) je mongolsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk sum\u00f3, \u0161edes\u00e1t\u00fd dev\u00e1t\u00fd dr\u017eitel titulu jokozuna a jeden ze t\u0159\u00ed jokozun\u016f, kte\u0159\u00ed jsou na po\u010d\u00e1tku roku 2015 aktivn\u00ed. Je p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem profesion\u00e1ln\u00ed st\u00e1je Mijagino, m\u011b\u0159\u00ed 193 centimetr\u016f a v\u00e1\u017e\u00ed 157 kilogram\u016f.\nJeho otec D\u017eigd\u017eid\u00edn M\u00f6nchbat z\u00edskal pro Mongolsko st\u0159\u00edbrnou medaili v z\u00e1pase na olympi\u00e1d\u011b v Mexiku. M\u00f6nchbatyn ode\u0161el v patn\u00e1cti letech tr\u00e9novat sum\u00f3 do Japonska, z\u00edskal z\u00e1pasnick\u00fd pseudonym Hokuh\u00f3, co\u017e japonsky znamen\u00e1 \u201eB\u00edl\u00fd pt\u00e1k Noh\u201c. V kv\u011btnu 2004 se poprv\u00e9 dostal do nejvy\u0161\u0161\u00ed divize mak\u00fa\u010di a v listopadu t\u00e9ho\u017e roku z\u00edskal zlatou hv\u011bzdu, jak se ve sv\u011bt\u011b sum\u00f3 ozna\u010duje v\u00edt\u011bzstv\u00ed nenasazen\u00e9ho borce nad jokozunou, kdy\u017e senza\u010dn\u011b porazil Asa\u0161orj\u00faa. V kv\u011btnu 2006 vyhr\u00e1l v Tokiu sv\u016fj prvn\u00ed velk\u00fd turnaj a v kv\u011btnu 2007 ho Japonsk\u00e1 asociace sum\u00f3 jmenovala jokozunou.\nJe dr\u017eitelem historick\u00e9ho rekordu 33 v\u00edt\u011bzn\u00fdch turnaj\u016f, z toho jeden\u00e1ct absolvoval bez jedin\u00e9 por\u00e1\u017eky. V roce 2009 vyhr\u00e1l 86 z\u00e1pas\u016f, co\u017e je nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det v\u00edt\u011bzstv\u00ed jednoho z\u00e1pasn\u00edka v kalend\u00e1\u0159n\u00edm roce, a v roce 2010 vyhr\u00e1l 63 z\u00e1pas\u016f v \u0159ad\u011b, co\u017e ho \u0159ad\u00ed na druh\u00e9 m\u00edsto historick\u00fdch tabulek. V roce 2010 obdr\u017eel cenu japonsk\u00e9ho premi\u00e9ra pro nejlep\u0161\u00edho profesion\u00e1ln\u00edho sportovce zem\u011b.\n \nhttps://web.archive.org/web/20131114042343/http://www.sumo.or.jp/en/sumo_data/rikishi/profile?id=2320\nhttp://sumodb.sumogames.de/Rikishi.aspx?r=1123\nhttp://www.budonews.cz/search/?search_for=hakuh%F3&OK.x=0&OK.y=0 Archivov\u00e1no 10. 2. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Anton Heinrich Friedrich von Stadion? <<>>: Anton Heinrich Friedrich von Stadion (5. dubna 1691 W\u00fcrzburg \u2013 26. \u0159\u00edjna 1768 Warthausen) byl nejvy\u0161\u0161\u00ed hofmistr na kurfi\u0159tsk\u00e9m dvo\u0159e v Mohu\u010di, za vl\u00e1dy s n\u00edm sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdm Janem Fridrichem Karlem z Osteinu. Stadion je pokl\u00e1d\u00e1n za pr\u016fkopn\u00edka osv\u00edcenstv\u00ed a byl, d\u00edky sv\u00e9mu vysok\u00e9mu \u00fa\u0159adu, odpov\u011bdn\u00fd za mnoho reforem v kurfi\u0159tsk\u00e9 Mohu\u010di.\nPoch\u00e1zel ze hrab\u011bc\u00edho rodu Stadion\u016f, linie Stadion-Warthausen a byl synem Jana Filipa I. ze Stadionu (1652-1741), od roku 1711 hrab\u011bte ze Stadionu, a jeho t\u0159et\u00ed \u017eeny Marie Anny ze Sch\u00f6nbornu (1669-1703) z rodu Sch\u00f6nborn\u016f. Studoval na mohu\u010dsk\u00e9 univerzit\u011b pr\u00e1va a finan\u010dnictv\u00ed. Na jedn\u00e9 ze sv\u00fdch cest potkal Voltaira a jeho postoje p\u0159ijal za sv\u00e9.\nU\u017e jeho otec od roku 1709 zast\u00e1val post gro\u00dfhofmeistera u kurfi\u0159ta Lothara Franti\u0161ka ze Sch\u00f6nbornu a tak\u00e9 jeho dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed dr\u017eeli v Mohu\u010di vysok\u00e9 \u00fa\u0159ady. Roku 1737 jeho otec z \u00fa\u0159adu odstoupil a uvolnil tak synovi m\u00edsto jako sv\u00e9mu n\u00e1stupci.\n27. \u010dervna 1724 se ve Freiburgu o\u017eenil s Mari\u00ed Annou ze Sickingen-Hohenburgu (1706\u20131774) a m\u011bl s n\u00ed t\u0159i dcery a dva syny.\nAnton Heinrich Friedrich von Stadion slou\u017eil t\u0159em kurfi\u0159t\u016fm: nejprve Philippu Karlu von Eltz-Kempenich, pot\u00e9 Johannu Friedrichu Karlu von Ostein a posledn\u00edch n\u011bkolik let Emmerichu Josepha von Breidbach zu B\u00fcrresheim. P\u0159edev\u0161\u00edm Johannem Friedrichem Karlem von Ostein byl jmenov\u00e1n do v\u0161ech \u00fa\u0159ad\u016f, kter\u00e9 zast\u00e1val i jeho otec: tajn\u00fd rada, dvorn\u00ed mar\u0161\u00e1l, vrchn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk v Tauberbischofsheimu.\nStadion byl p\u0159\u00edmo odpov\u011bdn\u00fd za r\u016fzn\u00e9 reformn\u00ed po\u010diny. Zavedl v kurfi\u0159tsk\u00e9m st\u00e1t\u011b v\u0161eobecn\u00e9 zemsk\u00e9 pr\u00e1vo a modern\u00ed soudn\u00ed syst\u00e9m.\nDle na\u0159\u00edzen\u00ed z 22. prosince 1747 byly zavedeny v Mohu\u010di dva dvout\u00fddenn\u00ed trhy, kter\u00e9 se od roku 1748 konaly ka\u017edoro\u010dn\u011b. Dal\u0161\u00edmi opat\u0159en\u00edmi pomohl Mohu\u010di st\u00e1t se v\u00fdznamn\u00fdm obchodn\u00edm centrem.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anton Heinrich Friedrich von Stadion na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je P\u0159irozen\u00fd v\u00fdb\u011br? <<>>: P\u0159irozen\u00fd v\u00fdb\u011br je proces, kter\u00fd dle rozmanit\u00fdch krit\u00e9ri\u00ed vyb\u00edr\u00e1 z r\u016fznorod\u00e9 skupiny jedinc\u016f ty, kter\u00e9 potla\u010duje nebo naopak zv\u00fdhod\u0148uje. V biologick\u00fdch syst\u00e9mech je spolu s prom\u011bnlivost\u00ed organism\u016f pomysln\u00fdm hnac\u00edm motorem evoluce. P\u0159irozen\u00fd v\u00fdb\u011br je zde ale pon\u011bkud komplikov\u00e1n skute\u010dnost\u00ed, \u017ee znaky jsou selektov\u00e1ny na jin\u00e9 \u00farovni, ne\u017e na kter\u00e9 se d\u011bd\u00ed jejich vlohy \u2013 selektuj\u00ed se jedinci, tj. fenotyp, ale d\u011bd\u00ed se jejich alely, tzv. genotyp).\nZ\u00e1kladn\u00ed dva typy p\u0159irozen\u00e9ho v\u00fdb\u011bru jsou p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u00fdb\u011br a pohlavn\u00ed v\u00fdb\u011br, ale pat\u0159\u00ed sem nap\u0159\u00edklad i rodi\u010dovsk\u00fd v\u00fdb\u011br.\nCharles Darwin definoval pro fungov\u00e1n\u00ed p\u0159irozen\u00e9ho v\u00fdb\u011bru tyto \u010dty\u0159i podm\u00ednky:\nOrganismus zplod\u00ed za \u017eivot v pr\u016fm\u011bru v\u00edce ne\u017e jednoho plodn\u00e9ho potomka.\nExistuje ur\u010dit\u00fd selek\u010dn\u00ed tlak \u2013 organismy s n\u011bkter\u00fdmi vlastnostmi maj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci na p\u0159e\u017eit\u00ed ne\u017e jin\u00e9.\nExistuje vnitrodruhov\u00e1 variabilita \u2013 jednotliv\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jednoho druhu se od sebe li\u0161\u00ed.\nExistuje heredita \u2013 potomci se v pr\u016fm\u011bru podobaj\u00ed v\u00edce sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm ne\u017e ostatn\u00edm \u010dlen\u016fm populace.Kritika v\u011bt\u0161inou c\u00edl\u00ed pr\u00e1v\u011b na \u010dtvrt\u00fd bod, kter\u00fd pot\u0159ebuje empirick\u00e9 ov\u011b\u0159en\u00ed.\nSelekce m\u016f\u017ee m\u00edt mnoho podob a m\u016f\u017ee p\u016fsobit v jak\u00fdchkoli stadi\u00edch v\u00fdvoje organismu; v\u0161echny f\u00e1ze jeho \u017eivota jsou vystaveny p\u016fsoben\u00ed selek\u010dn\u00edch tlak\u016f. Existuje n\u011bkolik krit\u00e9ri\u00ed, podle kter\u00fdch rozli\u0161ujeme r\u016fzn\u00e9 typy selekce.\nRozd\u00edl mezi m\u011bkkou a tvrdou selekc\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v mechanismu v\u00fdb\u011bru selektovan\u00fdch jedinc\u016f.\n Tvrd\u00e1 selekce \nTvrd\u00e1 selekce pracuje s absolutn\u00edmi po\u017eadavky. M\u00e1 vymezen\u00fd ur\u010dit\u00fd interval vy\u017eadovan\u00e9 vlastnosti a slep\u011b likviduje v\u0161echny jedince, kte\u0159\u00ed se do n\u011bj nevejdou. Jak p\u0159\u00edklad lze uv\u00e9st situaci, kdy tvrd\u00e1 selekce v oblasti, kde existuj\u00ed na ja\u0159e \u010dast\u00e9 p\u0159\u00edzemn\u00ed mraz\u00edky, zlikviduje v\u0161echny kv\u011btiny, kter\u00e9 je nedok\u00e1\u017e\u00ed sn\u00e9st.\nZ\u00e1kladn\u00ed vlastnost\u00ed tvrd\u00e9 selekce je, \u017ee j\u00ed lze uniknout: pokud se organismus vejde do po\u017eadovan\u00e9ho intervalu vlastnosti, \u017e\u00e1dn\u00e9 selek\u010dn\u00ed tlaky na n\u011bj ji\u017e nep\u016fsob\u00ed, leda by se po\u017eadovan\u00fd rozsah intervalu za jeho \u017eivota zm\u011bnil. Dal\u0161\u00edm charakteristick\u00fdm rysem tohoto typu selekce je, \u017ee likviduje nevyhovuj\u00edc\u00ed jedince bez vztahu ke zbytku jejich populace \u2013 nen\u00ed tedy z\u00e1visl\u00e1 na po\u010dtu jedinc\u016f populace, hustot\u011b t\u00e9to populace ani intenzit\u011b kompeti\u010dn\u00edch vztah\u016f mezi nimi.\n M\u011bkk\u00e1 selekce \nM\u011bkk\u00e1 selekce nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 absolutn\u00ed po\u017eadavky na jedince a prov\u00e1d\u00ed selekci jeho srovn\u00e1n\u00edm s konkurenty, kte\u0159\u00ed jsou k dispozici. Selek\u010dn\u00ed tlaky zv\u00fdhod\u0148uj\u00ed a selektuj\u00ed nap\u0159. jedince, kte\u0159\u00ed lov\u00ed l\u00e9pe, proti jedinc\u016fm, kte\u0159\u00ed lov\u00ed h\u016f\u0159e, d\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed jedince, kte\u0159\u00ed jsou schopni z\u00edskat a obh\u00e1jit sv\u00e9 teritorium \u010di st\u00e1do samic, proti slab\u0161\u00edm jedinc\u016fm, kte\u0159\u00ed to nedok\u00e1\u017e\u00ed, atd.\nZ logiky v\u011bci vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee takov\u00e9to selekci se ned\u00e1 uniknout t\u00edm, \u017ee organismus dos\u00e1hne ur\u010dit\u00e9 \u00farovn\u011b, nebo\u0165 v\u017edy se m\u016f\u017ee objevit konkurent, kter\u00fd j\u00ed dos\u00e1hl tak\u00e9. Proto tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed evolu\u010dn\u00ed biologov\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee m\u011bkk\u00e1 selekce je ve skute\u010dnosti o mnoho tvrd\u0161\u00ed a brut\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e tvrd\u00e1, a pova\u017euj\u00ed ji z evolu\u010dn\u00edho hlediska za v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed.\nJeliko\u017e m\u011bkk\u00e1 selekce pracuje s porovn\u00e1v\u00e1n\u00edm a kompetic\u00ed jedinc\u016f, je zjevn\u00e9, \u017ee je z\u00e1visl\u00e1 na hustot\u011b a velikosti populace a intenzit\u011b kompeti\u010dn\u00edch vztah\u016f. U p\u0159emno\u017een\u00e9 populace bude velice siln\u00e1, naopak u populace, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed hluboko pod maxim\u00e1ln\u00ed hustotou populace, nemus\u00ed m\u00edt za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed prakticky \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam.\nRozd\u00edl mezi um\u011blou a p\u0159irozenou selekc\u00ed je v tom, \u017ee p\u0159irozen\u00e1 selekce je p\u0159\u00edrodn\u00ed proces, zat\u00edmco selekce um\u011bl\u00e1 je vyvol\u00e1v\u00e1na \u010dlov\u011bkem s ur\u010dit\u00fdm z\u00e1m\u011brem.\nP\u0159irozen\u00e1 selekce, prob\u00edhaj\u00edc\u00ed na z\u00e1klad\u011b p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1konitosti p\u0159e\u017eit\u00ed, neumo\u017enila n\u011bkter\u00fdm organism\u016fm p\u0159e\u017e\u00edvat a jin\u00e9 d\u00edky n\u00ed z\u00edskaly v\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed prostor k rozmno\u017een\u00ed se.Um\u011blou selekci prov\u00e1d\u00ed \u010dlov\u011bk pro sv\u016fj prosp\u011bch \u2013 typick\u00fdmi p\u0159\u00edklady jsou \u0161lecht\u011bn\u00ed ps\u016f \u010di skotu, zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed nosnosti slepic, dojivosti krav \u010di velikosti a zbarven\u00ed ovoce.\nRozd\u00edl mezi ekologickou a pohlavn\u00ed selekc\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, co se na dan\u00e9m jedinci selektuje. Ekologick\u00e1 selekce selektuje jedince na z\u00e1klad\u011b jeho \u017eivotaschopnosti, respektive schopnosti do\u017e\u00edt se p\u00e1\u0159en\u00ed, pohlavn\u00ed selekce na z\u00e1klad\u011b jeho schopnosti se rozmno\u017eovat \u2013 naj\u00edt si partnera a vyprodukovat potomky.\nStabilizuj\u00edc\u00ed selekce je selekce, kter\u00e1 odstra\u0148uje extr\u00e9my. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt velikost s\u00fdkorky \u2013 ty p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 v zim\u011b ve zv\u00fd\u0161en\u00e9m po\u010dtu hynou, proto\u017ee nenajdou dost skulin dostate\u010dn\u011b velk\u00fdch, aby se v nich mohly ukr\u00fdt p\u0159ed mrazem, p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9 rovn\u011b\u017e hynou, proto\u017ee si svoje skulinky nedok\u00e1\u017e\u00ed uh\u00e1jit.\nM\u00e9n\u011b \u010dast\u00e1, ale z evolu\u010dn\u00edho hlediska zaj\u00edmav\u00e1, je selekce disruptivn\u00ed, kter\u00e1 zv\u00fdhod\u0148uje extr\u00e9my a potla\u010duje pr\u016fm\u011brn\u00e9 typy.\nPosledn\u00edm typem v\u00fdb\u011bru, takt\u00e9\u017e evolu\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00fdm, je sm\u011brovan\u00e1 selekce, kter\u00e1 odbour\u00e1v\u00e1 jedince pouze na jednom konci \u0161k\u00e1ly \u2013 bu\u010fto jen p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9, nebo jen p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9.\nSelekce proti hybrid\u016fm znev\u00fdhod\u0148uje a potla\u010duje nev\u00fdhodn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eence mezi druhy \u010di poddruhy. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee m\u00e1 velk\u00fd vliv na podobu sexu\u00e1ln\u00edho v\u00fdb\u011bru u druh\u016f, kde existuje zv\u00fd\u0161en\u00e1 pravd\u011bpodobnost takov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017een\u00ed.\nEvoluce\nPohlavn\u00ed v\u00fdb\u011br\nUm\u011bl\u00fd v\u00fdb\u011br\n \nZRZAV\u00dd, Jan, David Storch, Stanislav Mihulka. Jak se d\u011bl\u00e1 evoluce : od sobeck\u00e9ho genu k rozmanitosti \u017eivota. : Paseka, 2004.", "<<>>: Co je Pond\u011bln\u00ed demonstrace? <<>>: Pond\u011bln\u00ed demonstrace (n\u011bmecky: Montagsdemonstrationen) byly protesty, kter\u00e9 se odehr\u00e1valy v N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 republice (\u201ev\u00fdchodn\u00edm N\u011bmecku\u201c) v letech 1989 a\u017e 1991 a jsou d\u016fle\u017eitou kapitolou procesu p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi, rozkladu komunistick\u00e9 NDR, p\u00e1du komunismu v Evrop\u011b a znovusjednocen\u00ed N\u011bmecka. Demonstranti tehdy protestovali proti komunistick\u00e9 vl\u00e1d\u011b v NDR. Akce se navzdory za\u017eit\u00e9mu n\u00e1zvu konaly v r\u016fzn\u00e9 dny v t\u00fddnu. K nejv\u011bt\u0161\u00edm ov\u0161em pat\u0159ily ty v Lipsku, a ty se konaly v\u017edy pr\u00e1v\u011b v pond\u011bl\u00ed, odtud n\u00e1zev. Prvn\u00ed pond\u011bln\u00ed demonstrace se konala 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1989 na n\u00e1m\u011bst\u00ed Karla Marxe v Lipsku (dnes Augustusplatz). Obvykle se rozli\u0161uje p\u011bt f\u00e1z\u00ed pond\u011bln\u00edch demonstrac\u00ed. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed byla ta prvn\u00ed, je\u017e skon\u010dila 18. prosince 1989, a kter\u00e1 vytvo\u0159ila kl\u00ed\u010dov\u00fd tlak na komunistick\u00e9 veden\u00ed a vedla k faktick\u00e9mu zhroucen\u00ed komunistick\u00e9ho re\u017eimu. Posledn\u00ed pond\u011bln\u00ed demonstrace se konala 22. dubna 1991. Demonstrace m\u011bly sv\u016fj specifick\u00fd, m\u00edrumilovn\u00fd \u00e9tos, kter\u00fd jim dal jejich inici\u00e1tor a organiz\u00e1tor, luter\u00e1nsk\u00fd pastor Christian F\u00fchrer. K pond\u011bln\u00edm demonstrac\u00edm se tud\u00ed\u017e obvykle nepo\u010d\u00edt\u00e1 velk\u00e1 demonstrace na Alexanderov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed 4. prosince 1989, kter\u00e1 m\u011bla jin\u00e9 organiza\u010dn\u00ed a ideov\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. V\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed org\u00e1ny zpo\u010d\u00e1tku nech\u00e1valy protesty sp\u00ed\u0161e bez reakce, ale kolem obdob\u00ed oslav 40. v\u00fdro\u010d\u00ed NDR (7. \u0159\u00edjna) zah\u00e1jily represe. Navzdory zv\u00fd\u0161en\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pozornosti bylo v cel\u00e9m v\u00fdchodn\u00edm N\u011bmecku zat\u010deno kolem 3 500 lid\u00ed a mnoho zran\u011bno. 9. \u0159\u00edjen st\u00e1t pova\u017eoval za \u201eden rozhodnut\u00ed\u201c. Shrom\u00e1\u017edil do Lipska 8000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f policejn\u00edch a vojensk\u00fdch jednotek s \u00famyslem zabr\u00e1nit jak\u00fdmkoli demonstrac\u00edm. Obavy z \u201e\u010d\u00ednsk\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed\u201c (viz masakr na N\u00e1m\u011bst\u00ed nebesk\u00e9 klidu) rostly s t\u00edm, jak se \u0161\u00ed\u0159ily f\u00e1my o nemocnic\u00edch, kter\u00e9 se narychlo z\u00e1sobuj\u00ed krevn\u00ed plazmou. Na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u0161ak dorazilo p\u0159esto 70 000 demonstrant\u016f, proti nim\u017e se bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky neodv\u00e1\u017eily zas\u00e1hnout. Egon Krenz pozd\u011bji tvrdil, \u017ee to byl on, kdo vydal rozkaz nezasahovat, ale pravd\u011bpodobn\u011b to z obav z masakru u\u010dinil m\u00edstn\u00ed komunistick\u00fd v\u016fdce Helmut Hackenberg. Zn\u00e1m\u00fdm skandovan\u00fdm heslem toho dne se stalo \u201eWir sind das Volk!\u201c (\u201eMy jsme lid!\u201c), kter\u00fd vzkazoval vl\u00e1d\u011b NDR, \u017ee a\u010d se lidem neust\u00e1le oh\u00e1n\u00ed, jeho podporu nem\u00e1. 9. \u0159\u00edjen je \u010dasto vn\u00edm\u00e1n jako \u201eza\u010d\u00e1tek konce\u201c NDR. Od roku 2009 se toto datum v N\u011bmecku p\u0159ipom\u00edn\u00e1 a oslavuje ho Festival sv\u011btel. 16. \u0159\u00edjna 1989 se na hlavn\u00ed lipsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed dostavilo 120 000 demonstrant\u016f. Dva dny pot\u00e9 odstoupil p\u0159edseda komunist\u016f Erich Honecker. Za t\u00fdden ji\u017e v p\u016flmilionov\u00e9m m\u011bst\u011b demonstrovalo 320 000 lid\u00ed. Tento tlak a dal\u0161\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 ud\u00e1losti nakonec vedly k p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi 9. listopadu 1989 a brzy i k \u00fapln\u00e9mu konci komunistick\u00e9ho re\u017eimu v NDR.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Monday demonstrations in East Germany na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Petr \u010cuhel? <<>>: Petr \u010cuhel (* 4. ledna 1965 Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem) je \u010desk\u00fd fotbalov\u00fd tren\u00e9r a b\u00fdval\u00fd hr\u00e1\u010d.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei hr\u00e1l za Zbrojovku Brno, dal 1 prvoligov\u00fd g\u00f3l. B\u011bhem z\u00e1kladn\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eby nastupoval za VTJ T\u00e1bor, po odchodu ze Zbrojovky Brno p\u016fsobil mj. v ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch v Rakousku a pot\u00e9 v Pru\u0161\u00e1nk\u00e1ch.\nV sezon\u011b 1982/83 se stal se Zbrojovkou Brno dorosteneck\u00fdm mistrem \u010ceskoslovenska pod veden\u00edm Franti\u0161ka Hara\u0161ty.\nOd \u00favodn\u00edho jarn\u00edho kola druholigov\u00e9ho ro\u010dn\u00edku 2011/12 (uvedl se s\u00e9ri\u00ed 5 v\u00fdher v \u0159ad\u011b, prvn\u00ed a jedin\u00e1 jarn\u00ed por\u00e1\u017eka p\u0159i\u0161la ve 12. z\u00e1pase) do dubna 2013 vedl jako hlavn\u00ed tren\u00e9r Zbrojovku Brno (14 druholigov\u00fdch a 22 prvoligov\u00fdch z\u00e1pas\u016f), pot\u00e9 ho nahradil Ludev\u00edt Grmela. Jako hlavn\u00ed tren\u00e9r tr\u00e9noval od \u0159\u00edjna 2013 1. FK P\u0159\u00edbram (nahradil Franti\u0161ka Straku). S klubem \u00fasp\u011b\u0161n\u011b bojoval o setrv\u00e1n\u00ed v 1. \u010desk\u00e9 lize. 14. z\u00e1\u0159\u00ed 2014 byl z lavi\u010dky P\u0159\u00edbrami po s\u00e9rii por\u00e1\u017eek odvol\u00e1n. V \u010dervnu 2015 se stal asistentem Du\u0161ana Uhrina mlad\u0161\u00edho ve Slavii Praha.\nLubo\u0161 Je\u0159\u00e1bek: \u010ceskoslovensk\u00fd fotbal v \u010d\u00edslech a faktech \u2013 Olympia 1991\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu \u2013 Radovan Jel\u00ednek 2006\nAnton\u00edn Zabloudil, Franti\u0161ek \u010capka: 100 let fotbalov\u00e9ho klubu FC Zbrojovka Brno \u2013 CERM 2013\nWorldfootball.net\nfotbal.idnes.cz Profil tren\u00e9ra na fotbal.idnes.cz\nStr\u016fjce \u00fasp\u011bchu Zbrojovky? Tren\u00e9rsk\u00fd kouzeln\u00edk \u010cuhel, brnensky.denik.", "<<>>: Co je Vlk\u016fv ml\u00fdn (\u010cejov)? <<>>: Vlk\u016fv ml\u00fdn (Z\u00e1vr\u0161sk\u00fd) v \u010cejov\u011b v okrese Pelh\u0159imov je b\u00fdval\u00fd vodn\u00ed ml\u00fdn, kter\u00fd stoj\u00ed na Pstru\u017en\u00e9m potoce v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Hadina pod Z\u00e1vr\u0161sk\u00fdm rybn\u00edkem. V letech 1958\u20131966 byl chr\u00e1n\u011bn jako nemovit\u00e1 kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nMl\u00fdn je dolo\u017een matrikami v roce 1689. V Seznamu vodn\u00edch d\u011bl republiky \u010ceskoslovensk\u00e9 z roku 1932 je uveden ml\u00fdn s pilou a \u0161indelkou.\nJednalo se o v\u00fdrazn\u011b p\u0159estav\u011bnou p\u0159\u00edzemn\u00ed budovu z lomov\u00e9ho zdiva, kter\u00e1 m\u011bla dochovan\u00e9 p\u016fvodn\u00ed technick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed.Ml\u00fdn m\u011bl dv\u011b ml\u00fdnsk\u00e1 slo\u017een\u00ed, 4 stoupy na kroupy a pilu naproti ml\u00fdnu. Ml\u00fdnsk\u00e9 stroje byly hn\u00e1ny t\u0159emi vodn\u00edmi koly na vrchn\u00ed vodu (horn\u00ed kolo: pr\u016fm\u011br 3,84 m, \u0161\u00ed\u0159ka 0,65 m; st\u0159edn\u00ed kolo: pr\u016fm\u011br 3,84 m, \u0161\u00ed\u0159ka 0,58 m; doln\u00ed kolo na stupn\u00edk: pr\u016fm\u011br 2,5 m, \u0161\u00ed\u0159ka 0,56 m). Vodn\u00ed kolo pily m\u011blo pr\u016fm\u011br 3,65 m a \u0161\u00ed\u0159ku 0,72 m a bylo tak\u00e9 na vrchn\u00ed vodu.Voda na vodn\u00ed kolo vedla od rybn\u00edka p\u0159es stavidlo a odtokov\u00fdm kan\u00e1lem se vracela do potoka. Podle protokolu a v\u00fdm\u011bru z \u010dervna 1891: \u201eMl\u00fdn \u010dp. 81 s pilou le\u017e\u00ed pod hr\u00e1z\u00ed Zvr\u0161sk\u00e9ho rybn\u00edka, z n\u011bho\u017e dost\u00e1v\u00e1 vodu pot\u0159ebnou ku hnan\u00ed ml\u00fdna. Majitel ml\u00fdna je povinnen platit velkostatku Her\u00e1leck\u00e9mu n\u00e1jem za vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed rybn\u00edka okolo 40 zl. ro\u010dn\u011b.\u201c.\nSeznam vodn\u00edch ml\u00fdn\u016f v \u010cesku\n\u010cejov na webu \u010c\u00daZK, Archivn\u00ed mapy\nMl\u00fdn U Vlk\u016f na Pr\u00e1zdn\u00e9 domy\nMl\u00fdn U Vlk\u016f na Youtube, Urbex Vyso\u010dina, 29. 11.", "<<>>: Co je \u010colek drav\u00fd? <<>>: \u010colek drav\u00fd (Triturus carnifex), tak\u00e9 \u010dolek jihoevropsk\u00fd, je mlokovit\u00fd oboj\u017eiveln\u00edk ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed It\u00e1lii, severoz\u00e1pad Bosny a Hercegoviny, Slovinsko, Chorvatsko, jih \u0160v\u00fdcarska, d\u00e1le Rakousko a z\u00e1pad Ma\u010farska, \u017eije i v \u010cesku, a sice v oblasti ji\u017en\u00ed Moravy p\u0159i povod\u00ed \u0159eky Dyje. Do n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed Evropy byl introdukov\u00e1n. Druh je ohro\u017een ztr\u00e1tou p\u0159irozen\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.\n\u010colek drav\u00fd je nejv\u011bt\u0161\u00edm druhem sv\u00e9ho rodu, samice jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e samci a m\u011b\u0159\u00ed celkov\u011b asi 180 mm, samci dosahuj\u00ed velikosti okolo 150 mm. R\u016fzn\u00e9 populace se li\u0161\u00ed ve velikosti, rovn\u011b\u017e zbarven\u00ed je v r\u016fzn\u00fdch lokalit\u00e1ch odli\u0161n\u00e9. Biologie \u010dolka drav\u00e9ho se podob\u00e1 biologii \u010dolka velk\u00e9ho. Dosp\u011blci se na zemi \u017eiv\u00ed \u017e\u00ed\u017ealami, stejnono\u017eci \u010di m\u011bkk\u00fd\u0161i, ve vod\u011b konzumuj\u00ed potravu men\u0161\u00ed. Rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed prob\u00edh\u00e1 ve stojat\u00fdch a\u017e m\u00edrn\u011b pr\u016fto\u010dn\u00fdch vod\u00e1ch od dubna do \u010dervna a b\u011bhem t\u00e9to doby \u017eij\u00ed \u010dolci ve vod\u011b. Samice jednotliv\u011b naklade a\u017e 250 vaj\u00ed\u010dek, ze kter\u00fdch se asi za dva t\u00fddny vyl\u00edhnou larvy. Ty m\u011b\u0159\u00ed maxim\u00e1ln\u011b 12 mm a dosp\u011blci se z nich st\u00e1vaj\u00ed za dva a\u017e t\u0159i m\u011bs\u00edce. \u010colek drav\u00fd zimuje v podzem\u00ed, samice s nedosp\u011bl\u00fdmi jedinci n\u011bkdy i ve vod\u011b.\n\u010colek drav\u00fd (Triturus carnifex) pat\u0159\u00ed do \u010deledi mlokovit\u00ed a rodu Triturus. V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Balk\u00e1nu \u017eije populace \u010dolk\u016f, kter\u00e1 byla a\u017e do roku 2007 vedena jako poddruh Triturus carnifex macedonicus. V dan\u00e9m roce v\u0161ak byla kv\u016fli neobjasn\u011bn\u00e9 fylogenezi rodu Triturus provedena molekul\u00e1rn\u00ed anal\u00fdza, kter\u00e1 tento poddruh vy\u010dlenila jako samostatn\u00fd druh Triturus macedonicus.\u010colek drav\u00fd m\u016f\u017ee hybridizovat s ostatn\u00edmi \u010dolky, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak s \u010dolkem velk\u00fdm (Triturus cristatus), s n\u00edm\u017e se k\u0159\u00ed\u017e\u00ed severn\u011b od poho\u0159\u00ed Alp, ale tak\u00e9 s \u010dolkem dunajsk\u00fdm (Triturus dobrogicus).Populace \u010dolk\u016f \u017eij\u00edc\u00ed v \u010cesku je ze systematick\u00e9ho a evolu\u010dn\u00edho hlediska zna\u010dn\u011b specifick\u00e1, p\u0159edstavuje toti\u017e kombinaci jadern\u00fdch a mitochondri\u00e1ln\u00edch genom\u016f t\u0159\u00ed druh\u016f (carnifex, cristatus, dobrogicus), a umo\u017e\u0148uje tak studovat holocenn\u00ed rekolonizaci st\u0159edn\u00ed Evropy ze strany \u010dolk\u016f, jako\u017e i evoluci hybridn\u00edch z\u00f3n. Podle dostupn\u00fdch dat se zd\u00e1, \u017ee refugiem pro \u010dolka drav\u00e9ho bylo z\u0159ejm\u011b podh\u016f\u0159\u00ed Alp v oblasti u Jadersk\u00e9ho mo\u0159e, zat\u00edmco \u010dolek velk\u00fd p\u0159e\u010dkal posledn\u00ed dobu ledovou v oblasti Karpat. Pr\u016fse\u010d\u00edkem zp\u011btn\u00e9 kolonizace t\u011bchto druh\u016f z jihu a v\u00fdchodu byla oblast Znojemska a Doln\u00edch Rakous. Jedinci, u kter\u00fdch anal\u00fdza jadern\u00e9ho genomu ukazuje p\u0159\u00edtomnost znak\u016f \u010dolka drav\u00e9ho, maj\u00ed nav\u00edc p\u0159ekvapiv\u011b mtDNA odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u010dolku dunajsk\u00e9mu. Ke k\u0159\u00ed\u017een\u00ed mezi ob\u011bma druhy z\u0159ejm\u011b do\u0161lo v postglaci\u00e1ln\u00edm obdob\u00ed v oblasti z\u00e1padn\u00ed Panonie, kdy do\u0161lo k jednosm\u011brn\u00e9 introgresi mtDNA do genomu \u010dolk\u016f drav\u00fdch, kte\u0159\u00ed se pak roz\u0161\u00ed\u0159ili do region\u016f, kde n\u00e1sledn\u011b hybridizovali s \u010dolkem velk\u00fdm.Druh popsal Joseph Nicolaus Laurenti v roce 1768. Synonymn\u00edmi jm\u00e9ny jsou: Molge cristatus carnifex var. neapolitana, Triton (Alethotriton) cristatus platycephalus, Triton (Neotriton) carnifex, Triton cristatus carnifex forma alpina, Triton cristatus var. carnifex, Triturus carnifex carnifex, Triturus cristatus carnifex a Triturus cristatus platycauda. Alternativn\u00ed \u010desk\u00fd n\u00e1zev pro druh je \u010dolek jihoevropsk\u00fd.\n\u010colek drav\u00fd ob\u00fdv\u00e1 It\u00e1lii, severoz\u00e1pad Bosny a Hercegoviny, Slovinsko, Chorvatsko, jih \u0160v\u00fdcarska, d\u00e1le Rakousko a z\u00e1pad Ma\u010farska, v \u010cesku \u017eije p\u0159i povod\u00ed \u0159eky Dyje na ji\u017en\u00ed Morav\u011b v bl\u00edzkosti rakousk\u00fdch hranic. Na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed byl objeven roku 1997, objevitelem se stal Anton\u00edn Reiter, zoolog pracuj\u00edc\u00ed v m\u011bstsk\u00e9m muzeu ve Znojm\u011b. Mo\u017en\u00fd v\u00fdskyt je v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, u obce Rap\u0161ach na Jind\u0159ichohradecku se poda\u0159ilo prok\u00e1zat v\u00fdskyt hybridn\u00edch jedinc\u016f \u010dolka velk\u00e9ho a \u010dolka drav\u00e9ho. Na Slovensku nebyl jeho v\u00fdskyt zji\u0161t\u011bn.\u010colek drav\u00fd byl introdukov\u00e1n nap\u0159\u00edklad do Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, Nizozemska \u010di Belgie. Jednalo se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 utekla ze zajet\u00ed. Nep\u016fvodn\u00ed populace se vyskytuje tak\u00e9 v oblasti \u017denevsk\u00e9ho jezera, kam byli \u010dolci zavle\u010deni bu\u010fto za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed, nebo roku 1967, a mo\u017en\u00e1 na Azor\u00e1ch.\u010colek drav\u00fd ob\u00fdv\u00e1 \u0159adu biotop\u016f, \u017eije nap\u0159\u00edklad v bl\u00edzkosti travnat\u00fdch porost\u016f \u010di k\u0159ovin, nevad\u00ed mu ani such\u00e9 oblasti s bukov\u00fdm porostem. Je sladkovodn\u00ed a b\u011bhem obdob\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed vyhled\u00e1v\u00e1 stojat\u00e9 vody, v p\u0159\u00edpad\u011b nouze i pomalu tekouc\u00ed vody. V severn\u00ed It\u00e1lii se p\u0159izp\u016fsobil \u017eivotu na r\u00fd\u017eov\u00fdch pol\u00edch. M\u016f\u017ee \u017e\u00edt a\u017e do nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 2 140 m, v \u010cesku ob\u00fdv\u00e1 nej\u010dast\u011bji n\u00ed\u017einat\u00e9 oblasti mezi 200 a\u017e 250 m.\u010colek drav\u00fd sn\u00e1\u0161\u00ed i ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem naru\u0161en\u00e1 stanovi\u0161t\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159izp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00edm druhem ne\u017e \u010dolek velk\u00fd. N\u011bkter\u00e9 nep\u016fvodn\u00ed populace \u010dolk\u016f drav\u00fdch ve \u0160v\u00fdcarsku dokonce dominuj\u00ed nad populacemi \u010dolk\u016f velk\u00fdch.\n\u010colek drav\u00fd je nejv\u011bt\u0161\u00edm druhem sv\u00e9ho rodu, m\u00e1 robustn\u00ed postavu se \u0161irok\u00fdm h\u0159betem a zaoblen\u00fdm \u010denichem, kon\u010detiny jsou kr\u00e1tk\u00e9 a siln\u011b stav\u011bn\u00e9. Tlamka se vyzna\u010duje n\u00e1padn\u00fdmi p\u0159evisl\u00fdmi pysky. Samice m\u011b\u0159\u00ed od \u010denichu po kloaku 55 a\u017e 88 mm (celkov\u00e1 d\u00e9lka t\u011bla \u010din\u00ed zhruba 180 mm), velikost samc\u016f mezi \u010denichem a kloakou \u010din\u00ed 54 a\u017e 80 mm (celkov\u00e1 d\u00e9lka t\u011bla asi 150 mm); samice jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e samci. R\u016fzn\u00e9 populace mohou dosahovat odli\u0161n\u00fdch velikost\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jedinci \u017eij\u00edc\u00ed v chladn\u00fdch oblastech s vy\u0161\u0161\u00edm \u00fahrnem sr\u00e1\u017eek, kte\u0159\u00ed maj\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 obdob\u00ed aktivity, jsou obvykle v\u011bt\u0161\u00ed. V chladn\u00e9m podneb\u00ed se z\u00e1rove\u0148 zv\u00fdraz\u0148uje pohlavn\u00ed dimorfismus.\nZbarven\u00ed druhu je variabiln\u00ed a z\u00e1vis\u00ed na lokalit\u011b, \u010dolci drav\u00ed z r\u016fzn\u00fdch oblast\u00ed mohou vypadat zcela odli\u0161n\u011b. T\u011blo je pokryto \u0161ed\u011b lemovan\u00fdmi skvrnami \u010dern\u00e9ho zabarven\u00ed. V \u010cesku obvykle p\u0159eva\u017euj\u00ed \u010dolci se z\u00e1kladn\u00edm zbarven\u00edm hn\u011bdav\u00fdm \u010di ka\u0161tanov\u00fdm, \u010dasto s n\u00e1dechem do \u017elutohn\u011bda, nebo vysloven\u011b \u017elutohn\u011bd\u00ed jedinci. T\u011blo m\u016f\u017ee b\u00fdt jemn\u011b na\u0161edl\u00e9. V\u00fdjime\u010dn\u00fd je namodral\u00fd n\u00e1dech, a to je\u0161t\u011b pouze u samc\u016f. Ventr\u00e1ln\u00ed strana je nej\u010dast\u011bji syt\u011b oran\u017eovo\u010derven\u00e1, spodek t\u011bla pokr\u00fdvaj\u00ed \u010dern\u00e9 skvrnky, je\u017e mohou m\u00edt r\u016fzn\u00e9 tvary, a\u017e do sebe spl\u00fdvat. Hrdlo m\u00e1 zbarven\u00ed matn\u011b \u017elutooran\u017eov\u00e9 \u010di naoran\u017eov\u011bl\u00e9, v obou p\u0159\u00edpadech s nahn\u011bdl\u00fdm n\u00e1dechem, p\u0159\u00edpadn\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt hn\u011bdo\u010dern\u00e9 \u010di \u0161edo\u010dern\u00e9. Je poset\u00e9 te\u010dkovan\u00fdm nebo mramorovan\u00fdm vzorem.V Rakousku nebo It\u00e1lii \u017eij\u00ed naproti tomu i jedinci zbarven\u00ed sv\u011btle modro\u0161ed\u011b, samci ze st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch region\u016f pak mohou b\u00fdt v dob\u011b rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed sv\u011btle mod\u0159\u00ed. Formy z ji\u017en\u00ed Evropy tak\u00e9 maj\u00ed \u010dasto jenom nev\u00fdrazn\u00e9 skvrny na boc\u00edch.Z\u00e1dy se u samic a mlad\u00fdch jedinc\u016f t\u00e1hne oran\u017eovohn\u011bd\u00e1 a\u017e sv\u011btle oran\u017eov\u00e1 p\u00e1te\u0159n\u00ed linka, vyvinout se v\u0161ak m\u016f\u017ee ne\u00fapln\u00e1, anebo v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1. Samice jsou zbarveny m\u00e9n\u011b pestr\u00fdmi barvami ne\u017e samci. Samc\u016fm se nav\u00edc v obdob\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed zv\u00fdrazn\u00ed jejich ploutevn\u00ed lem, jen\u017e je vlnit\u00fd a hladk\u00fd. K\u016f\u017e\u00ed \u010dolci vylu\u010duj\u00ed toxick\u00fd sekret, p\u0159esto v\u0161ak tvo\u0159\u00ed potravu pro \u0159adu pred\u00e1tor\u016f.Ze v\u0161ech druh\u016f rodu Triturus se nejv\u00edce podob\u00e1 \u010dolkovi velk\u00e9mu (Triturus cristatus). Li\u0161\u00ed se hlad\u0161\u00edm povrchem k\u016f\u017ee, mohutn\u011bj\u0161\u00edmi kon\u010detinami a \u0161ir\u0161\u00edm ko\u0159enem ocasu, jako\u017e i po\u010dtem hrudn\u00edch obratl\u016f (\u010dolek velk\u00fd jich m\u00e1 16, \u010dolek drav\u00fd 15).\nBiologie \u010dolka drav\u00e9ho se podob\u00e1 biologii \u010dolka velk\u00e9ho, rozd\u00edly mezi t\u011bmito druhy jsou p\u0159edm\u011btem v\u00fdzkumu. Aktivitu projevuje \u010dolek drav\u00fd hlavn\u011b v noci. Je pozemn\u00edm druhem, ale b\u011bhem obdob\u00ed p\u00e1\u0159en\u00ed \u017eije ve vod\u011b. \u00dato\u010di\u0161t\u011b hled\u00e1 pod zem\u00ed a preferuje p\u00f3rovit\u00fd ter\u00e9n, ukr\u00fdv\u00e1 se nap\u0159\u00edklad na propustn\u00fdch svaz\u00edch, v bahnit\u00fdch b\u0159ez\u00edch vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed \u010di pod kameny nebo kmeny strom\u016f. Zde tr\u00e1v\u00ed i zimn\u00ed m\u011bs\u00edce. Probouz\u00ed se b\u011bhem b\u0159ezna a dubna, vliv z tohoto pohledu m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm oslun\u011bn\u00ed zimovi\u0161t\u011b a pr\u016fb\u011bh po\u010das\u00ed v dan\u00e9m roce. N\u00e1sledn\u011b se \u010dolci p\u00e1\u0159\u00ed. Po skon\u010den\u00ed obdob\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed samci opou\u0161t\u011bj\u00ed vodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a \u017eij\u00ed d\u00e1le na sou\u0161i, kde\u017eto samice s nedosp\u011bl\u00fdmi jedinci z p\u0159edchoz\u00edch let z\u016fst\u00e1vaj\u00ed ve vod\u011b a\u017e do srpna, n\u011bkdy i cel\u00fd rok. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b zde pak tak\u00e9 p\u0159ezimuj\u00ed. Ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b je pro sledov\u00e1n\u00ed \u010dolka drav\u00e9ho nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed mezi koncem b\u0159ezna a polovinou kv\u011btna.Larvy \u010dolk\u016f drav\u00fdch se \u017eiv\u00ed vodn\u00edmi bezobratl\u00fdmi, jin\u00fdmi larvami \u010di pulci. Dosp\u011blci na sou\u0161i lov\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ko\u0159ist, nap\u0159\u00edklad hmyz, \u017e\u00ed\u017ealy, stejnono\u017ece a m\u011bkk\u00fd\u0161e, ale i drobn\u00e9 obratlovce. Ve vod\u011b jejich potravu tvo\u0159\u00ed men\u0161\u00ed bezobratl\u00ed, nap\u0159\u00edklad larvy hmyzu. Konzumuj\u00ed zde v\u0161ak i mlad\u00e9 \u010dolky a pulce. Kanibalismus byl u tohoto druhu zaznamen\u00e1n jak u dosp\u011blc\u016f, tak u larev.\nRozmno\u017eov\u00e1n\u00ed u \u010dolk\u016f drav\u00fdch prob\u00edh\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm od dubna do \u010dervna, n\u011bkdy v\u0161ak lze nal\u00e9zt n\u00e1hradn\u00ed sn\u016f\u0161ky vaj\u00ed\u010dek i v \u010dervenci. P\u00e1\u0159en\u00ed prob\u00edh\u00e1 v nezne\u010dist\u011bn\u00fdch stojat\u00fdch \u010di m\u00edrn\u011b pr\u016fto\u010dn\u00fdch vod\u00e1ch, n\u011bkdy i v um\u011ble vytvo\u0159en\u00fdch prost\u0159ed\u00edch s vegeta\u010dn\u00edm krytem, obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem jsou nap\u0159\u00edklad p\u00edskovny \u010di men\u0161\u00ed rybn\u00edky. Preferovan\u00e1 hloubka u stojat\u00fdch vod \u010din\u00ed 40 a\u017e 80 cm, u pr\u016fto\u010dn\u00fdch pak minim\u00e1ln\u011b 20 cm, aby se v p\u0159\u00edpad\u011b hroz\u00edc\u00edho nebezpe\u010d\u00ed \u010dolci ukryli v hlubin\u011b. P\u0159ed samotn\u00fdm p\u00e1\u0159en\u00edm \u010dolci prov\u00e1d\u011bj\u00ed slo\u017eit\u00e9 svatebn\u00ed tance, p\u0159i nich\u017e se samec sna\u017e\u00ed zaujmout samici a p\u0159ipravit spr\u00e1vnou pozici pro nas\u00e1t\u00ed spermatoforu do kloaky samice.Samice naklade asi 250 vaj\u00ed\u010dek, p\u0159i\u010dem\u017e jedno je velk\u00e9 4,9\u20135,6 mm. Ka\u017ed\u00e9 vaj\u00ed\u010dko samice ukl\u00e1d\u00e1 samostatn\u011b, nap\u0159\u00edklad na lodyhy list\u016f \u010di na r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, hlavn\u011b v pr\u016fto\u010dn\u00fdch vod\u00e1ch. Asi za 14 dn\u00ed se vyl\u00edhnou larvy. V d\u016fsledku let\u00e1ln\u00ed mutace na prvn\u00edm chromozomu se v\u011bt\u0161inou polovina sn\u016f\u0161ky zni\u010d\u00ed je\u0161t\u011b b\u011bhem v\u00fdvoje.Larva m\u011b\u0159\u00ed po vyl\u00edhnut\u00ed maxim\u00e1ln\u011b 12 mm. V pr\u016fb\u011bhu v\u00fdvoje se j\u00ed vytv\u00e1\u0159\u00ed ploutevn\u00ed lem s \u0161edo\u010dern\u00fdmi a\u017e \u010dern\u00fdmi melaninov\u00fdmi skvrnami. Zbarven\u00ed cel\u00e9ho t\u011bla je \u0161edo\u017elut\u00e9 a\u017e b\u011blo\u017elut\u00e9. Po boku se larv\u011b obvykle t\u00e1hne pod\u00e9ln\u00e1 skvrna oran\u017eov\u00e9, p\u0159\u00edpadn\u011b \u0161pinav\u011b \u017elut\u00e9 barvy, kter\u00e1 m\u016f\u017ee zasahovat a\u017e na b\u0159icho; pomoc\u00ed tohoto znaku lze larvu \u010dolka drav\u00e9ho odli\u0161it od larev ostatn\u00edch \u010dolk\u016f \u2013 dunajsk\u00e9ho a velk\u00e9ho. Za dva a\u017e t\u0159i m\u011bs\u00edce se larvy prom\u011b\u0148uj\u00ed v \u010dolky, mlad\u00ed jedinci po metamorf\u00f3ze m\u011b\u0159\u00ed 42 a\u017e 58 mm. Larvy \u017eij\u00ed pelagicky, co\u017e je \u010din\u00ed zraniteln\u00e9 ze stran vodn\u00edch pred\u00e1tor\u016f. Pohlavn\u00ed dosp\u011blosti je u samic dosa\u017eeno ve 2 a\u017e 5 letech \u017eivota, u samc\u016f ve 3 a\u017e 5 letech \u017eivota, rozd\u00edly nejsou nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00fdznamn\u00e9. \u010colek drav\u00fd je pom\u011brn\u011b dlouhov\u011bk\u00fd, m\u016f\u017ee dos\u00e1hnout i v\u011bku 18 let.\nNebezpe\u010d\u00ed pro \u010dolka drav\u00e9ho p\u0159edstavuje ztr\u00e1ta p\u0159irozen\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Je citliv\u00fd na kvalitu vody, a nav\u00edc se nedok\u00e1\u017ee p\u0159esouvat na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti. Mezi hlavn\u00ed ohro\u017euj\u00edc\u00ed hrozby pat\u0159\u00ed odvod\u0148ov\u00e1n\u00ed luk a les\u016f, prom\u011bna luk v pole, regulace potok\u016f a zatrub\u0148ov\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch vodote\u010d\u00ed, zasyp\u00e1v\u00e1n\u00ed jez\u00edrek v lomech, meliorace, chemizace zem\u011bd\u011blstv\u00ed a jin\u00e9 podobn\u00e9. Hrozbu p\u0159edstavuje tak\u00e9 ne\u0161etrn\u00e9 vysazov\u00e1n\u00ed ryb\u00edch druh\u016f, kter\u00e9 se bu\u010fto \u017eiv\u00ed p\u0159\u00edmo \u010dolky a jejich larvami, anebo \u010dolky p\u0159ipravuj\u00ed o potravu (v p\u0159\u00edpad\u011b ryb \u017eiv\u00edc\u00edch se planktonem). Stavy druhu sni\u017euje tak\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00fd autoprovoz. Na Balk\u00e1n\u011b do\u0161lo ke ztr\u00e1t\u011b rozmno\u017eovac\u00edch oblast\u00ed v d\u016fsledku \u00fabytku jarn\u00edch de\u0161\u0165\u016f, mo\u017en\u00e1 vlivem sou\u010dasn\u00fdch klimatick\u00fdch zm\u011bn.Mezi oboj\u017eiveln\u00edky \u017eij\u00edc\u00edmi na evropsk\u00e9m kontinentu pat\u0159\u00ed \u010dolek drav\u00fd k z\u00e1stupc\u016fm s nejv\u00edce klesaj\u00edc\u00ed populac\u00ed. Proto\u017ee je v\u0161ak po\u010det jedinc\u016f velk\u00fd a druh m\u00e1 schopnost p\u0159izp\u016fsobit se mnoha stanovi\u0161t\u00edm, Mezin\u00e1rodn\u00ed svaz ochrany p\u0159\u00edrody (IUCN) jej glob\u00e1ln\u011b pova\u017euje za m\u00e1lo dot\u010den\u00fd. Chr\u00e1n\u011bn je podle Sm\u011brnice o stanovi\u0161t\u00edch a zaps\u00e1n ve druh\u00e9 p\u0159\u00edloze \u00damluvy o ochran\u011b evropsk\u00fdch plan\u011b rostouc\u00edch rostlin, voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch \u017eivo\u010dich\u016f a p\u0159\u00edrodn\u00edch stanovi\u0161\u0165. V \u010cesku pat\u0159\u00ed mezi nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed oboj\u017eiveln\u00edky. \u010cerven\u00fd seznam \u010cesk\u00e9 republiky jej vedl jako kriticky ohro\u017een\u00fd druh, po identifikaci v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed lokalit, kde se \u010dolek vyskytuje, byl ale p\u0159e\u0159azen mezi druhy ohro\u017een\u00e9. Tato data v\u0161ak nedokl\u00e1daj\u00ed v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u010dolka v r\u00e1mci \u010ceska, sp\u00ed\u0161e jde o v\u00fdsledky precizn\u011bj\u0161\u00edho monitoringu. Pro zachov\u00e1n\u00ed tohoto druhu je d\u016fle\u017eit\u00e1 ochrana m\u00edst, kde se rozmno\u017euje, a vytv\u00e1\u0159en\u00ed nov\u00fdch vhodn\u00fdch vodn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed.\u010colek drav\u00fd se vyskytuje v \u0159ad\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch oblast\u00ed, v \u010cesku je v\u00e1z\u00e1n na N\u00e1rodn\u00ed park Podyj\u00ed a p\u0159idru\u017een\u00e9 oblasti.\nZWACH, Ivan. Oboj\u017eiveln\u00edci a plazi \u010cesk\u00e9 republiky. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. S. 87\u201392. \n \n Taxon Triturus carnifex ve Wikidruz\u00edch\nWHITTAKER, Kellie; TSAI, Gary. Triturus carnifex. amphibiaweb.org . University of Berkeley, California . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Nadine Beiler? <<>>: Nadine Beiler (* 27. kv\u011btna 1990, Inzing, Tyrolsko) je rakousk\u00e1 popov\u00e1 a R&B zp\u011bva\u010dka. Je zn\u00e1m\u00e1 coby v\u00edt\u011bzka t\u0159et\u00ed s\u00e9rie rakousk\u00e9 p\u011bveck\u00e9 sout\u011b\u017ee Starmania (2007) a reprezentantka Rakouska na Eurovision Song Contest 2011 v D\u00fcsseldorfu, kde s p\u00edsn\u00ed \"The Secret Is Love\" obsadila 18. m\u00edsto se ziskem 64 bod\u016f.\nNadine se narodila v Inzingu, mal\u00e9m m\u011bste\u010dku v Tyrolsku. Oba jej\u00ed rodi\u010de pracuj\u00ed ve zdravotnictv\u00ed \u2013 matka jako mas\u00e9rka, otec jako l\u00e9ka\u0159. M\u00e1 sestru.\nOd \u00fatl\u00e9ho v\u011bku Nadine zp\u00edvala na mal\u00fdch akc\u00edch a svatb\u00e1ch.\nV l\u00e9t\u011b 2006 se Nadine z\u00fa\u010dastnila tyrolsk\u00e9ho castingu do n\u011bmeck\u00e9 p\u011bveck\u00e9 televizn\u00ed sout\u011b\u017ee Starmania stanice ORF. V prvn\u00edch dvou kolech castingu sklidila od poroty chv\u00e1lu, z t\u0159et\u00edho kola postoupila jako nejmlad\u0161\u00ed zp\u011bva\u010dka do fin\u00e1lov\u00e9 osmn\u00e1ctky.V \u017eiv\u00fdch p\u0159enosech interpretovala p\u00edsn\u011b od Christiny Aguilery, Simona & Garfunkela \u010di Judy Garland.26. prosince 2007 obdr\u017eela ve fin\u00e1lov\u00e9m kole 68% v\u0161ech div\u00e1ck\u00fdch hlas\u016f (t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl milionu), porazila zp\u011bv\u00e1ka Toma Neuwirtha a stala se v\u00edt\u011bzkou sout\u011b\u017ee. N\u00e1sledn\u011b vydala prvn\u00ed singl \"Alles was du willst\" a uspo\u0159\u00e1dala turn\u00e9 po Rakousku.\nOd \u0159\u00edjna 2010 studuje v Innsbrucku pr\u00e1vo.\n25. \u00fanora 2011 Nadine zv\u00edt\u011bzila v n\u00e1rodn\u00edm kole Rakouska do Eurovision Song Contest v D\u00fcsseldorfu. S baladou \"The Secret Is Love\" z\u00edskala 46,73% div\u00e1ck\u00fdch hlas\u016f v superfin\u00e1le, kde porazila druh\u00e9 Trackshittaz.\nV druh\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm semifin\u00e1le se 12. kv\u011btna dostala mezi deset nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch vystupuj\u00edc\u00edch, d\u00edky \u010demu\u017e postoupila do fin\u00e1le. Zde o dva dny pozd\u011bji obsadila 18. m\u00edsto se ziskem 64 bod\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00ed dvan\u00e1ctibodov\u00e9 ohodnocen\u00ed obdr\u017eela z N\u011bmecka. Po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed d\u011blen\u00fdch v\u00fdsledk\u016f div\u00e1k\u016f a poroty vy\u0161lo najevo, \u017ee odborn\u00ed porotci Nadine ocenili 5. m\u00edstem, zat\u00edmco div\u00e1ci 24. (p\u0159edposledn\u00edm).\nV l\u00e9t\u011b 2013 Nadine pl\u00e1nuje vyd\u00e1n\u00ed singlu \"Right On\" ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii.", "<<>>: Co je Rudolf Komorous? <<>>: Rudolf Komorous (* 8. prosince 1931, Praha) je \u010desk\u00fd fagotista a hudebn\u00ed skladatel, \u017eij\u00edc\u00ed v Kanad\u011b.\nJe synem klarinetisty orchestru N\u00e1rodn\u00edho divadla. Otec jej u\u010dil h\u0159e na housle a klav\u00edr. Vystudoval na Pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i hru na fagot a pokra\u010doval na Akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze u Karla Pivo\u0148ky. Sou\u010dasn\u011b studoval skladbu u Pavla Bo\u0159kovce. Stal se \u010dlenem orchestru Smetanova divadla a z\u00edskal \u0159adu ocen\u011bn\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch (Praha, Bukure\u0161\u0165, \u017deneva). Nejcenn\u011bj\u0161\u00ed patrn\u011b bylo v\u00edt\u011bzstv\u00ed v sout\u011b\u017ei Concours International d\u2019Ex\u00e9cution Musicale v \u017denev\u011b. V roce 1959 se z\u00fa\u010dastnil kurz\u016f elektronick\u00e9 hudby ve Var\u0161av\u011b.\nV letech 1959\u20131961 u\u010dil h\u0159e na fagot a komorn\u00ed h\u0159e na konzervato\u0159i v Pekingu. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu do \u010ceskoslovenska se stal zakladatelem a fagotistou souboru Musica Viva Pragensis, kter\u00fd se specializoval na nejnov\u011bj\u0161\u00ed sm\u011bry hudby 20. stolet\u00ed.\nV roce 1969 emigroval do Kanady. V letech 1970\u20131971 p\u0159edn\u00e1\u0161el ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech na Macalester College v Saint Paul v Minnesot\u011b. V roce 1971 se stal profesorem kompozice a hudebn\u00ed teorie na University of Victoria v Kanad\u011b. V letech 1989\u20131994 byl \u0159editelem \u0160koly sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed (School for the Contemporary Arts) na Simon Fraser University ve Vancouveru.\nLady Whiterose (Buffalo, 1970)\nNo no miya (podle divadeln\u00ed hry Zeami Motokiyo, Vancouver 1988)\nThe Gloomy Grace (1968)\nBare and Dainty (1970)\nRossi (1974)\nVermilion Dust (1980)\nSymfonie \u010d. 1, Hv\u011bzdn\u00fd prach (1988)\nSymfonie \u010d. 2, Kanadsk\u00e1\nSeren\u00e1da pro smy\u010dce (1982)\nDemure Charm (koncert pro fl\u00e9tnu, fagot a smy\u010dcov\u00fd orchestr, 1990)\nSymfonie \u010d. 3, Ex C (1995)\nKomorn\u00ed koncert pro fagot a orchestr (1995)\nSymfonie \u010d. 4, La tireuse de cartes (1997)\nSymfonie \u010d. 5, The Spiffy Nude (2001)\nSymfonie \u010d. 6, Verdigris (2002)\nDuettino (1954)\nThe Sweet Queen (foukac\u00ed harmonika, kontrabas, bic\u00ed a klav\u00edr, 1962)\nOlympia (1964, nahr\u00e1l Supraphon, 1966)\nMignon pro \u010dty\u0159i smy\u010dcov\u00e9 n\u00e1stroje (1965, Supraphon).\nChanson (1965)\nYork (1967)\nPreludes (1974)\nAt Your Memory the Transparent Tears Are like Molten Lead (1976)\nThe Midnight Narcissus (1977)\nDvacet t\u0159i b\u00e1sn\u00ed o kon\u00edch (text Li-Ho, anglick\u00fd p\u0159eklad J.D. Frodsham, 1978)\nAmaryllis (1981)\nTrio pro smy\u010dce (1981)\nFumon Manga (1981)\nQuartettino Les Amours Jaunes (1983)\nThe Necklace of Clear Understanding (1986)\nRitratto di Laura Battiferri (1989)\nDames\u2019 Rocket (1991)\nSlow Rant Boogie (1994)\nSeven Sides of Maxine\u2019s Silver Die (1998)\nLurid Bride (1999)\nThe White Shift (Smy\u010dcov\u00fd kvartet \u010d. 1, 2000)\nLike that Drake (2000)\nAur\u00e9lia (2001)\nThe Atonement (Smy\u010dcov\u00fd kvartet \u010d. 2, 2002)\nAn Anna Blume (text Kurt Schwitters, 1971)\nVermilion Dust (text Li Shang-yin, anglick\u00fd p\u0159eklad James J.Y. Liu, 1980)\nLi Ch\u2019ing Chao Madrigals (1985)\nThe Devil's Trill (1964)\nSlow fox (1973)\nThe Chinese Box (2000)\nThe Tomb of Malevich (1965)\nBez n\u00e1zvu 1 (1973)\nAnatomy of Melancholy (1974)\nListening to Rain (1986)\n\u010ceskoslovensk\u00fd hudebn\u00ed slovn\u00edk osob a instituc\u00ed I. (A\u2013L), 1963, SHV, Praha, s. 702\nJane Champagne: A composer-teacher makes music on the West Coast, CanComp, 95, listopad 1974\nRobert Everett-Green: Disturbing the piece, Toronto Globe and Mail, 3. listopadu 1990\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Rudolf Komorous\n\u010cesk\u00e1 Nov\u00e1 hudba 60. let\n\u017divotopis (en) Archivov\u00e1no 10. 2. 2010 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Atropaten\u00e9? <<>>: Atropaten\u00e9 (\u0159ecky \u1f08\u03c4\u03c1\u03bf\u03c0\u03b1\u03c4\u03b7\u03bd\u03aem, persky Aturpatakan), p\u016fvodn\u011b M\u00e9die Atropaten\u00e9, bylo starov\u011bk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed existuj\u00edc\u00ed mezi 3. stolet\u00edm p\u0159. n. l. a 3. stolet\u00edm na\u0161eho letopo\u010dtu a jeden z n\u00e1stupnick\u00fdch st\u00e1t\u016f po \u0159\u00ed\u0161i Alexandra Velik\u00e9ho, ale na rozd\u00edl od v\u0161ech ostatn\u00edch Alexandrov\u00fdch gener\u00e1l\u016f (diadoch\u016f) bylo odli\u0161n\u00e9 a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00edm, \u017ee bylo zalo\u017eeno etnick\u00fdm Per\u0161anem, \u0161lechticem Atropatem, tak\u017ee si v\u00edce zachov\u00e1valo dom\u00e1c\u00ed persk\u00fd charakter a kulturu s minim\u00e1ln\u00edm vlivem hel\u00e9nismu, sp\u00ed\u0161e tedy pokra\u010dovalo v d\u011bdictv\u00ed Achaimenovc\u016f. \nKr\u00e1lovstv\u00ed le\u017eelo na ji\u017en\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Kaspick\u00e9ho mo\u0159e, na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho \u00cdr\u00e1nu (p\u0159esn\u011bji \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho Kurdist\u00e1nu) a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i dne\u0161n\u00edho \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu. Hlavn\u00edm m\u011bstem byl Ganzak, dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed a nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se n\u011bkde na jih od Urmijsk\u00e9ho jezera.\nZakladatelem st\u00e1tu byl kr\u00e1l Atropates (persky Athurpat, Diod\u00f3ros ho naz\u00fdval Atrapes, Quintus Curtius pak Arsaces), etnicky persk\u00fd obchodn\u00edk a \u0161lechtic. Atropates nejprve slou\u017eil Dareiovi III., posl\u00e9ze Alexandru Velik\u00e9mu, aby se po Alexandrov\u011b smrti roku 323 p\u0159. n. l. rozhodl vyhl\u00e1sit vlastn\u00ed st\u00e1t a zalo\u017eit vlastn\u00ed kr\u00e1lovskou dynastii. Rozpad Alexandrovy \u0159\u00ed\u0161e po jeho smrti b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1n \u201eD\u011blen\u00ed Babyl\u00f3nu\u201c: v\u011bt\u0161\u00ed, ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st M\u00e9die byla sv\u011b\u0159ena Peith\u00f3novi, jednomu z Alexanderov\u00fdch t\u011blesn\u00fdch str\u00e1\u017ec\u016f, a naz\u00fdvala se Velk\u00e1 M\u00e9die (Media Magna). Media Atropatene byla zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed p\u016fvodn\u00ed makedonsk\u00e9 provincie M\u00e9die, kterou Atropates z\u00edskal jako jeden z Alexandrov\u00fdch guvern\u00e9r\u016f, ov\u0161em velmi brzy z n\u00e1zvu st\u00e1tu odstranil n\u00e1zev M\u00e9die, set\u0159\u00e1sl vliv Seleukovc\u016f (kte\u0159\u00ed ovl\u00e1dli asijskou \u010d\u00e1st b\u00fdval\u00e9 Alexandrovy \u0159\u00ed\u0161e) a kr\u00e1lovstv\u00ed osamostatnil. Nez\u00e1vislost se da\u0159ilo dlouho udr\u017eet, a\u017e se dynastie Atropatovc\u016f stala vazalem Patrthsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Parthov\u00e9 pak \u00fazem\u00ed anektovali, ale ztratili ho ve prosp\u011bch Sas\u00e1novsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Sas\u00e1novci \u00fazem\u00ed znovu \u0159\u00edkali Aturpatakan.\nMezi l\u00e9ty 639\u2013643 \u00fazem\u00ed dobyli muslim\u0161t\u00ed Arabov\u00e9, kte\u0159\u00ed z n\u011bj u\u010dinili provincii v r\u00e1mci isl\u00e1msk\u00e9ho chal\u00edf\u00e1tu pod n\u00e1zvem Adarbajgan, co\u017e byl poarab\u0161t\u011bn\u00fd n\u00e1zev Aturpatakan. \u010casem \u00fazem\u00ed ztratilo integritu a politick\u00e9 zm\u011bny smazaly p\u016fvodn\u00ed hranice tohoto st\u00e1tu. Jen pojem Adarbajgan se stal etymologick\u00fdm ko\u0159enem dne\u0161n\u00edho slova \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Atropatene na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Oxid titanit\u00fd? <<>>: Oxid titanit\u00fd (Ti2O3) je slou\u010denina titanu a kysl\u00edku. P\u0159ipravuje se reakc\u00ed oxidu titani\u010dit\u00e9ho s kovov\u00fdm titanem p\u0159i 1 600 \u00b0C. Stejn\u011b jako ostatn\u00ed titanit\u00e9 slou\u010deniny se na vzduchu oxiduje:\n2 Ti2O3 + O2 \u2192 4 TiO2\nTi2O3 m\u00e1 strukturu jako oxid hlinit\u00fd Al2O3 (korund). Reaguje s oxiduj\u00edc\u00edmi kyselinami. M\u00e1 polovodiv\u00e9 vlastnosti, kter\u00e9 se p\u0159i cca 200 \u00b0C m\u011bn\u00ed na vodivost kovov\u00e9ho typu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Titanium(III) oxide na anglick\u00e9 Wikipedii.\nVOHL\u00cdDAL, Ji\u0159\u00ed; \u0160TUL\u00cdK, Karel; JUL\u00c1K, Alois. Chemick\u00e9 a analytick\u00e9 tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.", "<<>>: Co je J\u00e1ra Kohout? <<>>: J\u00e1ra Kohout, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Jaroslav Kohout (9. prosince 1904 Praha \u2013 23. \u0159\u00edjna 1994 Praha) byl \u010desk\u00fd filmov\u00fd herec a zp\u011bv\u00e1k. Za sv\u016fj \u017eivot hr\u00e1l asi v 54 \u010desk\u00fdch filmech, z toho jen ve \u010dty\u0159ech po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce do roku 1948, kdy emigroval. Ode\u0161el nejprve do N\u011bmecka a Francie, pozd\u011bji p\u0159es\u00eddlil do USA. Pat\u0159il mezi nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed filmov\u00e9 herce 1. \u010deskoslovensk\u00e9 republiky, i v t\u011b\u017ek\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch v emigraci se nakonec dok\u00e1zal prosadit a i v USA se stal velmi popul\u00e1rn\u00edm. Po sametov\u00e9 revoluci se dne 3. dubna 1990 vr\u00e1til po 42 letech emigrace zp\u011bt do vlasti, kde tak\u00e9 zem\u0159el.\nNarodil se v dob\u0159e situovan\u00e9 rodin\u011b, od d\u011btstv\u00ed se u\u010dil tanci a h\u0159e na housle, ji\u017e od sedmi let hr\u00e1l ochotnicky divadlo. Jeho otec si v\u0161ak v\u016fbec nep\u0159\u00e1l, aby byl divadeln\u00edkem, a nechal ho vyu\u010dit zubn\u00edm technikem. J\u00e1ra se pak t\u00e9to profesi je\u0161t\u011b po n\u011bkolik let v\u011bnoval, p\u0159i\u010dem\u017e po ve\u010derech hr\u00e1l divadlo. Za sv\u016fj \u017eivot hr\u00e1l v mnoha a mnoha pra\u017esk\u00fdch kabaretech, a\u017e se na jednom studentsk\u00e9m ve\u010d\u00edrku n\u00e1hodou sezn\u00e1mil s Ferencem Futuristou, kter\u00fd ho p\u0159izval k vystupov\u00e1n\u00ed spole\u010dn\u011b s jeho bratrem Emanem Fialou. Tato spolupr\u00e1ce posl\u00e9ze trvala pln\u00fdch dev\u011bt let. Vystupovali v r\u016fzn\u00fdch kabaretech a z\u00e1bavn\u00edch podnic\u00edch po cel\u00e9 Praze a byli v\u0161ichni velice popul\u00e1rn\u00ed. V t\u011bchto letech nato\u010dil tak\u00e9 n\u011bkolik gramofonov\u00fdch desek. Krom\u011b toho tak\u00e9 nat\u00e1\u010del filmy. Zpo\u010d\u00e1tku hr\u00e1l v n\u011bm\u00fdch filmech, po vzniku zvukov\u00e9ho filmu vystupoval i v muzik\u00e1lov\u00fdch filmech a filmov\u00fdch operet\u00e1ch. Zavedl se tak\u00e9 jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd komedi\u00e1ln\u00ed herec. V roce 1935 J\u00e1ra koupil sm\u00edchovsk\u00e9 \u0160vandovo divadlo, v roce 1938 pak od emigruj\u00edc\u00ed dvojice V+W (Ji\u0159\u00ed Voskovec & Jan Werich) odkoupil cel\u00e9 Osvobozen\u00e9 divadlo i s herci a invent\u00e1\u0159em a p\u0159ejmenoval jej na Divadlo U Nov\u00e1k\u016f. Doba okupace byla ale pro n\u011bho osobn\u011b velice problematick\u00e1, kompromitoval se v n\u011bkolika rozhlasov\u00fdch ske\u010d\u00edch, co\u017e ale stejn\u011b nezabr\u00e1nilo tomu, aby nebyl posl\u00e9ze zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn v Pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici. Z v\u011bzen\u00ed ho pr\u00fd nakonec dostal jeden p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk SS, kter\u00fd m\u011bl r\u00e1d jeho filmy. Ani po v\u00e1lce to nem\u011bl nijak jednoduch\u00e9, divadlo mu bylo zest\u00e1tn\u011bno a on v n\u011bm nesm\u011bl vystupovat. \u017divil se pak jako estr\u00e1dn\u00ed um\u011blec po z\u00e1jezdech, vystupoval i na Slovensku. Po v\u00e1lce si zahr\u00e1l u\u017e jen ve 4 filmech.\nV noci z 2. na 3. \u0159\u00edjna 1948 b\u011bhem pohostinsk\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed hry Na tom na\u0161em dvo\u0159e pro celn\u00edky v A\u0161i emigroval o p\u0159est\u00e1vce p\u0159ed druh\u00fdm d\u011bjstv\u00edm v masce kohouta spolu se svoj\u00ed \u017eenou Mimi a jejich dcerami Alenou, Zuzkou a dvouletou Danielou do z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka.\n\u017divot v emigraci zpo\u010d\u00e1tku nebyl v\u016fbec jednoduch\u00fd, zprvu musel jezdit po r\u016fzn\u00fdch ute\u010deneck\u00fdch t\u00e1borech v N\u011bmecku, kde bavil \u010desk\u00e9 krajany, pot\u00e9 na pozv\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho rozhlasu odjel i s rodinou do Francie, kde vystupoval ve zn\u00e1m\u00e9m pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m podniku El Monico na Place Pigalle. Tehdy zde s n\u00edm vystupovala nap\u0159. \u00c9dith Piaf, Josephine Bakerov\u00e1 \u010di Yves Montand. Potom dostal od Pavla Tigrida pozv\u00e1nku na \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v r\u00e1diu Svobodn\u00e1 Evropa v Mnichov\u011b (RFE). Zde ale nevydr\u017eel dlouho a p\u0159est\u011bhoval se do americk\u00e9 pobo\u010dky RFE v New Yorku v USA, kterou vedl Ferdinand Peroutka. V USA vystupoval pro krajany, hr\u00e1l n\u011bkolik drobn\u00fdch postavi\u010dek ve filmu, \u00fa\u010dinkoval i v reklam\u011b, zahr\u00e1l si na Broadwayi mimo jin\u00e9 i s Barbrou Streisandovou. Uskute\u010dnil i n\u011bkolik cest za krajany do Austr\u00e1lie.\nIhned roku 1951 pom\u00e1hal zakl\u00e1dat \u010deskou redakci Svobodn\u00e9 Evropy. Byl obsazov\u00e1n do r\u016fzn\u00fdch rozhlasov\u00fdch her. Dne 17. listopadu 1952 se ale ji\u017e objevuje ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Pak se ale do Svobodn\u00e9 Evropy vrac\u00ed jako rozhlasov\u00fd redaktor a herec, ve sv\u00fdch pam\u011btech vzpom\u00edn\u00e1 i na setk\u00e1n\u00ed s r\u016fzn\u00fdmi emigranty.\nPo Sametov\u00e9 revoluci se dne 3. dubna 1990 vr\u00e1til po 42 letech emigrace zp\u011bt do vlasti, zahr\u00e1l si epizodn\u00ed role i v n\u011bkolika nov\u00fdch \u010desk\u00fdch filmech, vystupoval v rozhlase i v televizi, stihl se i znovu o\u017eenit s o 60 let mlad\u0161\u00ed \u017eenou, se kterou pak i ve\u0159ejn\u011b vystupoval. Zem\u0159el v Praze na rakovinu prostaty.\nSv\u00e9 memo\u00e1ry vydal pod n\u00e1zvem Hop sem, hop tam ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m nakladatelstv\u00ed KONFRONTATION SA v Curychu v roce 1977. Po roce 1989 vy\u0161ly i v Praze.\n1922 \u2013 Venou\u0161ek a St\u00e1zi\u010dka\n1926 \u2013 Vd\u00e1vala se jedna panna\n1926 \u2013 Prach a broky\n1928 \u2013 Modr\u00fd d\u00e9mant\n1928 \u2013 Ve dvou se to l\u00e9pe t\u00e1hne\n1929 \u2013 Nevi\u0148\u00e1tka\n1930 \u2013 Utrpen\u00ed \u0161ed\u00e9 sestry\n1931 \u2013 Mil\u00e1\u010dek pluku\n1934 \u2013 Posledn\u00ed mu\u017e\n1934 \u2013 T\u0159i kroky od t\u011bla\n1934 \u2013 \u017divot je pes (n\u011bmecky)\n1934 \u2013 Z bl\u00e1ta do lou\u017ee\n1935 \u2013 Vdavky Nanynky Kulichovy\n1935 \u2013 Na\u0161i herci coby pouli\u010dn\u00ed zp\u011bv\u00e1ci\n1935 \u2013 Kr\u00e1l ulice\n1935 \u2013 Barbora \u0159\u00e1d\u00ed\n1935 \u2013 Jeden\u00e1ct\u00e9 p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed\n1936 \u2013 Komediantsk\u00e1 princezna\n1936 \u2013 Lojzi\u010dka\n1936 \u2013 Na t\u00fd louce zelen\u00fd\n1936 \u2013 Uli\u010dnice\n1937 \u2013 D\u016fvod k rozvodu\n1937 \u2013 Fale\u0161n\u00e1 ko\u010di\u010dka\n1937 \u2013 Filosofsk\u00e1 historie\n1938 \u2013 Lucerna\n1938 \u2013 B\u00edl\u00e1 vr\u00e1na\n1938 \u2013 Klapzubova XI.\n1938 \u2013 Man\u017eelka n\u011bco tu\u0161\u00ed\n1938 \u2013 Sl\u00e1vko nedej se!\n1938 \u2013 T\u0159et\u00ed zvon\u011bn\u00ed\n1939 \u2013 D\u011bv\u010de z p\u0159edm\u011bst\u00ed anebo V\u0161echno vyjde najevo\n1939 \u2013 Kristi\u00e1n\n1939 \u2013 L\u00edzino \u0161t\u011bst\u00ed\n1939 \u2013 Mo\u0159sk\u00e1 panna\n1939 \u2013 Srdce v celof\u00e1nu\n1939 \u2013 U svat\u00e9ho Mat\u011bje\n1940 \u2013 Dceru\u0161ka k pohled\u00e1n\u00ed\n1940 \u2013 Pros\u00edm, pane profesore!\n1940 \u2013 Vy nezn\u00e1te Alberta\n1940 \u2013 \u010cekanky\n1941 \u2013 Hotel Modr\u00e1 hv\u011bzda\n1942 \u2013 Host do domu\n1942 \u2013 M\u011bste\u010dko na dlani\n1944 \u2013 Nevid\u011bli jste Bob\u00edka?\n1944 \u2013 Po\u010destn\u00e9 pan\u00ed pardubick\u00e9\n1947 \u2013 Parohy\n1947 \u2013 T\u0159i kamar\u00e1di\n1947 \u2013 \u010capkovy pov\u00eddky\n1948 \u2013 Polibek ze stadionu\n1994 \u2013 Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed blbec ne\u017e jsme doufali\n1995 \u2013 Divok\u00e9 pivo\n1968 \u2013 What's So bad About Feelig Good ?\n1971 \u2013 Projectionist, The\n1982 \u2013 Comeback Trail, The\nFranti\u0161ek \u010cern\u00fd: M\u011bniv\u00e1 tv\u00e1\u0159 divadla aneb Dv\u011b stolet\u00ed s pra\u017esk\u00fdmi herci, Mlad\u00e1 fronta, Praha, 1978, str. 162, 198\nKolektiv autor\u016f: D\u011bjiny \u010desk\u00e9ho divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 90, 158\u2013160, 268\u20139, 412\u20133, 416, 514, 518, 524, 537, 577, 610, 629, 647, 652, 662\nStanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 143, 166, 248, 251, ISBN 80-86182-51-7\nStanislav Motl: Proklet\u00ed L\u00eddy Baarov\u00e9, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 116\u20137, 132, 137, ISBN 80-86182-61-4\nJarom\u00edr Pelc: Meziv\u00e1le\u010dn\u00e1 avantgarda a Osvobozen\u00e9 divadlo, \u00dastav pro kulturn\u011b v\u00fdchovnou \u010dinnost, Praha, 1981, str.65\nJarom\u00edr Pelc: Zpr\u00e1va o Osvobozen\u00e9m divadle, Pr\u00e1ce, Praha, 1982, 216 s.\nJarom\u00edr Pelc: Osvobozen\u00e9 divadlo, Mlad\u00e1 fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Bl\u00ed\u017ee in: \nKarel Sedl\u00e1\u010dek: Vol\u00e1 Svobodn\u00e1 Evropa, Archa 90 Praha, 1993.\nLadislav Tunys: Hodn\u011b si pamatuju...Perli\u010dky v du\u0161i Raoula Schr\u00e1nila, Ametyst, Praha, 1998, str. 54\u20135, 58, 72, 88, 119, 131, ISBN 80-85837-35-8\nLadislav Tunys: Otomar Korbel\u00e1\u0159, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 83, 151, 171, ISBN 978-80-7388-552-6\nMarie Valtrov\u00e1 \u2013 Ota Ornest: Hraje v\u00e1\u0161 tat\u00ednek je\u0161t\u011b na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 155, ISBN 80-85625-19-9\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je J\u00e1ra Kohout\nJ\u00e1ra Kohout v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nJ\u00e1ra Kohout v Internet Movie Database (anglicky)\nJ\u00e1ra Kohout v Galerii prvorepublikov\u00fdch herc\u016f\nJ\u00e1ra Kohout na Kinoboxu.", "<<>>: Co je Tavoliere? <<>>: Tavoliere je pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e1 n\u00ed\u017eina na jihov\u00fdchod\u011b It\u00e1lie, v Apulii, v provincii Foggia. Rozkl\u00e1d\u00e1 se na plo\u0161e v\u00edce ne\u017e 3 000 km2. Je slo\u017eena z mo\u0159sk\u00fdch pliocenn\u00edch a \u010dtvrtohorn\u00edch n\u00e1nos\u016f. Jedn\u00e1 se o nejrozlehlej\u0161\u00ed n\u00ed\u017einu v It\u00e1lii po P\u00e1dsk\u00e9 n\u00ed\u017ein\u011b.\nOblast je ohrani\u010dena \u0159ekou Fortore na severu a \u0159ekou Ofanto na jihu. Na z\u00e1pad\u011b le\u017e\u00ed poho\u0159\u00ed Monte del Daunia, kter\u00e9 je sou\u010d\u00e1st\u00ed kamp\u00e1nsk\u00fdch Subapenin. Na v\u00fdchod\u011b tvo\u0159\u00ed hranici poloostrov Gargano a Jadersk\u00e9 mo\u0159e. Tavoliere je nejsu\u0161\u0161\u00edm \u00fazem\u00edm v It\u00e1lii. Sr\u00e1\u017eek je m\u00e9n\u011b ne\u017e 300 mm ro\u010dn\u011b.\nOblast je vyu\u017e\u00edv\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm k zem\u011bd\u011blsk\u00e9 produkci. P\u011bstuje se zde p\u0161enice, \u010derven\u00e1 \u0159epa, raj\u010data, olivy a vinn\u00e1 r\u00e9va.", "<<>>: Co je \u0160t\u00edr n\u011bmeck\u00fd? <<>>: \u0160t\u00edr n\u011bmeck\u00fd (Euscorpius germanus) je \u0161t\u00edr z \u010deledi Euscorpiidae.\nJe nejodoln\u011bj\u0161\u00edm evropsk\u00fdm \u0161t\u00edrem, b\u011b\u017en\u011b zimuje v teplot\u00e1ch a\u017e -30 \u00b0C. Navzdory sv\u00e9mu n\u00e1zvu se v N\u011bmecku nevyskytuje, \u017eije v\u0161ak v Rakousku. Dor\u016fst\u00e1 pouze 1,5 cm. V Alp\u00e1ch jej lze nal\u00e9zt i ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch nad 2000 m. Jeho jed nen\u00ed pro \u010dlov\u011bka nebezpe\u010dn\u00fd. Vytv\u00e1\u0159\u00ed poddruh Euscorpius germanus germanus. V porovn\u00e1n\u00ed s druhy E. tergestinus, E. sicanus, E. candiota a E. flavicaudis a pravd\u011bpodobn\u011b i s dal\u0161\u00edmi druhy rodu m\u00e1 v pr\u016fm\u011bru men\u0161\u00ed po\u010det ml\u00e1\u010fat (i kdy\u017e jejich po\u010det m\u016f\u017ee dos\u00e1hnout i t\u0159iceti).", "<<>>: Co je Tluma\u010dsk\u00fd raj\u00f3n? <<>>: Tluma\u010dsk\u00fd raj\u00f3n (ukrajinsky \u0422\u043b\u0443\u043c\u0430\u0446\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d) byl raj\u00f3n v Ivanofrankivsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Hlavn\u00edm m\u011bstem byl Tluma\u010d a raj\u00f3n m\u011bl p\u0159ibli\u017en\u011b 46 tis\u00edc obyvatel. \nObertyn\nTluma\u010d\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0422\u043b\u0443\u043c\u0430\u0446\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kopernica? <<>>: Kopernica je obec na Slovensku v okrese \u017diar nad Hronom v Banskobystrick\u00e9m kraji v Kremnick\u00fdch vr\u0161\u00edch 6 km od Kremnice.\nJe to p\u016fvodn\u011b hornick\u00e1 obec zalo\u017een\u00e1 n\u011bmeck\u00fdmi kolonisty. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1444. V obci je gotick\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho Martina a kl\u00e1\u0161ter sester klarisek.\nJozef Pribilinec, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd slovensk\u00fd sportovn\u00ed chodec a olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz, se narodil v Kopernici v roce 1960.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kopernica na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Aron Gunnarsson? <<>>: Aron Einar Malmquist Gunnarsson (* 22. dubna 1989 Akureyri) je islandsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista, kter\u00fd hraje na pozici st\u0159edn\u00edho z\u00e1lo\u017en\u00edka za katarsk\u00fd klub Al-Arabi SC a za islandsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm, jeho\u017e je kapit\u00e1nem.\nMimo Island p\u016fsobil na klubov\u00e9 \u00farovni v Nizozemsku, Anglii a Walesu. Je specialistou na dlouh\u00e1 autov\u00e1 vhazov\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed do taktick\u00e9ho reperto\u00e1ru islandsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu.\nAron Gunnarsson hr\u00e1l za islandsk\u00e9 reprezenta\u010dn\u00ed v\u00fdb\u011bry U17, U19 a U21.V A-mu\u017estvu Islandu debutoval 2. 2. 2008 na turnaji Malta International Tournament proti B\u011blorusku (prohra Islandu 0:2). V islandsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm t\u00fdmu \u010dasem p\u0159evzal funkci kapit\u00e1na.\nDvojice tren\u00e9r\u016f islandsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu Lars Lagerb\u00e4ck a Heimir Hallgr\u00edmsson jej za\u0159adila do z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 23\u010dlenn\u00e9 nominace na EURO 2016 ve Francii, kam se Island probojoval z kvalifika\u010dn\u00ed skupiny A (byl to z\u00e1rove\u0148 premi\u00e9rov\u00fd postup Islandu na Mistrovstv\u00ed Evropy). Na evropsk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu se islandsk\u00e9 mu\u017estvo probojovalo a\u017e do \u010dtvrtfin\u00e1le, kde podlehlo Francii 2:5 a na turnaji skon\u010dilo.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National Football Teams.com (anglicky)\nReprezenta\u010dn\u00ed statistiky, KSI.is (islandsky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu Archivov\u00e1no 13. 10. 2014 na Wayback Machine., eu-football.", "<<>>: Co je Balch\u00e1b? <<>>: Balch\u00e1b pop\u0159. Balch (persky \u0628\u0644\u062e \u0622\u0628\u200e) je \u0159eka na severu Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Je p\u0159ibli\u017en\u011b 450 km dlouh\u00e1. Na horn\u00edm toku se naz\u00fdv\u00e1 Daragez nebo Band-e Amir.\nPramen\u00ed v horsk\u00e9m h\u0159betu K\u016bh-e B\u0101b\u0101 na z\u00e1pad\u011b Hind\u00faku\u0161e. V m\u00edstech, kde vt\u00e9k\u00e1 do Baktrijsk\u00e9 roviny vytv\u00e1\u0159\u00ed deltu a vsakuje se do p\u00edsku, p\u0159i\u010dem\u017e nedot\u00e9k\u00e1 do Amudarji.\nV delt\u011b se nach\u00e1zej\u00ed o\u00e1zy Maz\u00e1re \u0160ar\u00edf, Vazirab\u00e1d (Balch).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u0411\u0430\u043b\u0445\u0430\u0431\u201c.", "<<>>: Co je Mbiresaurus? <<>>: Mbiresaurus (\"je\u0161t\u011br z distriktu Mbire\") byl rod v\u00fdvojov\u011b velmi primitivn\u00edho sauropodomorfn\u00edho dinosaura, form\u00e1ln\u011b popsan\u00e9ho v roce 2022 ze sediment\u016f geologick\u00e9ho souvrstv\u00ed Pebbly Arkose na \u00fazem\u00ed africk\u00e9ho st\u00e1tu Zimbabwe. P\u0159i geologick\u00e9m st\u00e1\u0159\u00ed kolem 230 milion\u016f let se jedn\u00e1 o nejstar\u0161\u00edho \"prav\u00e9ho\" dinosaura, objeven\u00e9ho dosud na africk\u00e9m kontinentu. Ekosyst\u00e9my sd\u00edlel s dal\u0161\u00edmi archosauromorfy, z dinosaur\u016f pak tak\u00e9 s dosud form\u00e1ln\u011b nepopsan\u00fdmi herrerasauridy.\nFosilie tohoto dinosaura byly objeveny p\u0159i paleontologick\u00fdch expedic\u00edch v letech 2017 a 2019, holotyp s ozna\u010den\u00edm NHMZ 2222 m\u00e1 podobu pom\u011brn\u011b kompletn\u00ed artikulovan\u00e9 kostry, dal\u0161\u00edm objeven\u00fdm jedincem je je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed kostern\u00ed exempl\u00e1\u0159 (sb\u00edrkov\u00e9 ozna\u010den\u00ed NHMZ 2547), nalezen\u00fd v asociaci s typov\u00fdm exempl\u00e1\u0159em. Typov\u00fd druh Mbiresaurus raathi byl form\u00e1ln\u011b pops\u00e1n v l\u00e9t\u011b roku 2022. Podobn\u00fdm baz\u00e1ln\u00edm sauropodomorfem je nap\u0159\u00edklad tak\u00e9 brazilsk\u00fd rod Buriolestes, kter\u00fd je mbiresaurovi v\u00fdvojov\u011b bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00fd. St\u00e1\u0159\u00ed vrstev, ve kter\u00e9 byly fosilie mbiresaura objeveny, \u010din\u00ed asi 232 a\u017e 228 milion\u016f let (v\u011bk karn, jedn\u00e1 se tedy o po\u010d\u00e1tek svrchn\u00edho triasu).Mbiresaurus byl asi 1,8 metru dlouh\u00fd a v ky\u010dl\u00edch m\u011b\u0159il na v\u00fd\u0161ku kolem 50 centimetr\u016f.\nMbiresaurus byl v\u00fdvojov\u011b primitivn\u00ed baz\u00e1ln\u00ed sauropodomorf, p\u0159\u00edbuzn\u00fd nap\u0159\u00edklad rod\u016fm Eoraptor, Pampadromaeus, Panphagia, Saturnalia, Chromogisaurus nebo Buriolestes. V sou\u010dasnosti je v\u016fbec nejstar\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm africk\u00fdm dinosaurem.\nWilson J. A. (2002). Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis. Zoological Journal of the Linnean Society. 136 (2): 217\u2013276. doi:10.1046/j.1096-3642.2002.00029.x.\nRodrigo Temp M\u00fcller (2021). On the Presence and Shape of Anterolateral Scars in the Ontogenetic Series of Femora for Two Early Sauropodomorph Dinosaurs from the Upper Triassic of Brazil. Paleontological Research. 26 (1): 1-7. doi: https://doi.org/10.2517/PR200001\nP\u016fvodn\u00ed popisn\u00e1 studie (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek o objevu na webu New Scientist (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek o objevu na webu Live Science (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek na webu Equatorial Minnesota (anglicky)\nSOCHA, Vladim\u00edr. P\u011bt nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch dinosaur\u016f z uplynul\u00e9ho roku. OSEL.cz . 13. ledna 2023. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Black Angelika? <<>>: Black Angelika (* 25. \u0159\u00edjna 1987 Bukure\u0161\u0165) je rumunsk\u00e1 pornohere\u010dka. Kari\u00e9ru zah\u00e1jila v roce 2007 a v \u010dervenci 2011 m\u00e1 na kont\u011b p\u0159es 70 film\u016f. V roce 2009 obdr\u017eela cenu Hot d'Or pro nejlep\u0161\u00ed evropskou here\u010dku v bran\u017ei. Spolupracuje se studiem Private. M\u011b\u0159\u00ed 163 cm, jej\u00ed m\u00edry jsou 91\u201359\u201386.", "<<>>: Co je Ch.A.S.A.? <<>>: Ch.A.S.A. byla \u010desk\u00e1 jazzrockov\u00e1 skupina. Aktivn\u00ed byla p\u0159edev\u0161\u00edm v Brn\u011b, a to v letech 1973\u20131983. N\u00e1zev skupiny vych\u00e1z\u00ed z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch p\u00edsmen p\u0159\u00edjmen\u00ed zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f, kter\u00fdmi byli Pavel Chmela\u0159, Ivo Albrecht, Anton\u00edn St\u0159\u00ed\u017e a Ji\u0159\u00ed Adam. K p\u0159echodn\u00fdm \u010dlen\u016fm pat\u0159ili Miroslava K\u0159iv\u00e1nkov\u00e1 a Ivan Havl\u00ed\u010dek.\nP\u0159edch\u016fdcem skupiny Ch.A.S.A. bylo brn\u011bnsk\u00e9 jazzrockov\u00e9 trio \u0160uchra-Luf-Band. Jeho \u010dleny byli Anton\u00edn St\u0159\u00ed\u017e (kytara), Ivo Albrecht (basov\u00e1 kytara) a Miroslav Vesel\u00fd (bic\u00ed). Trio p\u016fsobilo v Brn\u011b na p\u0159elomu 60. a 70. let.\nZ\u00e1kladn\u00ed sestava skupiny Ch.A.S.A. se poprv\u00e9 se\u0161la v b\u0159eznu 1973 a roze\u0161la v \u010dervenci 1975, proto\u017ee dva ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f museli odej\u00edt na z\u00e1kladn\u00ed vojenskou slu\u017ebu.\nV tomto obdob\u00ed se skupina u\u017e nikdy nese\u0161la v p\u016fvodn\u00edm slo\u017een\u00ed. Skupina sv\u00e9 slo\u017een\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnila, vedouc\u00edm byl Ivo Albrecht.\nGRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem. T\u0159i desetilet\u00ed hlasit\u00e9 hudby za \u010das\u016f totality. Brno: Nakladatelstv\u00ed JOTA, 2015. 192 s. ISBN 978-80-7462-825-2. S. 75\u201380.", "<<>>: Co je Gustav Fiedler? <<>>: Gustav Fiedler (25. b\u0159ezna 1849, Trutnov \u2013 27. dubna 1936, Moravsk\u00e1 Ostrava) byl \u0161est\u00fdm moravskoostravsk\u00fdm starostou.\nNarodil se v rodin\u011b b\u00e1\u0148sk\u00e9ho in\u017een\u00fdra Leopolda Fiedlera, pozd\u011bj\u0161\u00edho vrchn\u00edho horn\u00edho rady. Leopold Fiedler roku 1850 z\u00edskal funkci p\u0159edstaven\u00e9ho horn\u00edho inspektor\u00e1tu Severn\u00ed dr\u00e1hy Ferdinandovy v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b a s n\u00edm se do nov\u00e9ho p\u016fsobi\u0161t\u011b p\u0159est\u011bhovala i jeho rodina. Gustav Fiedler vystudoval n\u011bmeck\u00e9 gymn\u00e1zium v T\u011b\u0161\u00edn\u011b a pot\u00e9 pr\u00e1va ve V\u00eddni. Po jejich ukon\u010den\u00ed se vr\u00e1til zp\u011bt do Moravsk\u00e9 Ostravy. Zde si v roce 1878 otev\u0159el vlastn\u00ed pr\u00e1vnickou praxi a v t\u00e9m\u017ee roce se o\u017eenil s Idou Goldovou.\nRoku 1879 zapo\u010dal svou politickou kari\u00e9ru \u00fasp\u011b\u0161nou kandidaturou do obecn\u00edho v\u00fdboru. V roce 1882 byl zvolen do m\u011bstsk\u00e9 rady. Jako radn\u00ed velmi \u010dasto zastupoval starostu Johannyho, kter\u00fd se v\u011bnoval povinnostem spojen\u00fdm s poslaneck\u00fdm mand\u00e1tem v moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m sn\u011bmu. Dne 23. dubna 1901 pak byl zvolen na uvoln\u011bn\u00e9 m\u00edsto starosty. Tento \u00fa\u0159ad zast\u00e1val dlouh\u00fdch sedmn\u00e1ct let. Odstoupil v kv\u011btnu 1918, kdy se vzdal funkce v d\u016fsledku v\u00fdvoje v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a ne\u00fasp\u011bchu p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1sobovac\u00ed situace ve m\u011bst\u011b. I po abdikaci v\u0161ak z\u016fstal \u010dlenem obecn\u00ed rady a p\u0159evzal oblast chudinsk\u00e9 p\u00e9\u010de a ochrany d\u011bt\u00ed.\nJako starosta v\u011bnoval pozornost zlep\u0161en\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed m\u011bsta pitnou vodou, rozvoji m\u00edstn\u00edch drah, modernizaci ve\u0159ejn\u00e9 nemocnice, v\u00fdstavb\u011b n\u011bmeck\u00fdch \u0161kol apod. Byl jedn\u00edm z inici\u00e1tor\u016f zalo\u017een\u00ed um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9ho muzea. Za svou aktivitu na poli obecn\u00ed politiky byl dvakr\u00e1t vyznamen\u00e1n. V roce 1906 z\u00edskal ryt\u00ed\u0159sk\u00fd \u0159\u00e1d Franti\u0161ka Josefa, podruh\u00e9 byl vyznamen\u00e1n u p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav osmdes\u00e1t\u00fdch narozenin rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, a to \u0159\u00e1dem \u017eelezn\u00e9 koruny III. t\u0159\u00eddy za obecn\u011b prosp\u011b\u0161nou a humanit\u00e1rn\u00ed \u010dinnost.\nKrom\u011b advok\u00e1tn\u00ed praxe a pr\u00e1ce starosty vykon\u00e1val tak\u00e9 funkci poslance zemsk\u00e9ho moravsk\u00e9ho sn\u011bmu. Byl \u010dlenem \u0159ady spole\u010densk\u00fdch organizac\u00ed. Zast\u00e1val rovn\u011b\u017e v\u00fdznamn\u00e9 funkce v \u0159ad\u011b m\u011bstsk\u00fdch podnik\u016f, nap\u0159. st\u00e1l v \u010dele moravskoostravsk\u00e9 spo\u0159itelny, byl \u010dlenem spr\u00e1vn\u00ed rady Moravskoostravsk\u00e9 elektr\u00e1rensk\u00e9 akciov\u00e9 spole\u010dnosti, Obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 banky v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b \u010di cenzorem fili\u00e1lky Rakousko-uhersk\u00e9 banky. Jeho jm\u00e9no nalezneme rovn\u011b\u017e mezi \u010dleny okresn\u00edho silni\u010dn\u00edho v\u00fdboru, m\u00edstn\u00ed \u0161koln\u00ed rady. Byl takt\u00e9\u017e p\u0159edsedou brusla\u0159sk\u00e9ho spolku i pr\u016fmyslov\u00e9ho a \u017eivnostensk\u00e9ho muzea. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta byl \u010dlenem spolku dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f.\nPo vzniku republiky se zcela st\u00e1hl do \u00fastran\u00ed. Pod pseudonymem \u201eStar\u00fd Ostravan\u201c psal \u010dl\u00e1nky s historickou tematikou do novin Ostrauer Zeitung. Zem\u0159el v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b ve v\u011bku 87 let.\n \nPRZYBYLOV\u00c1, Bla\u017eena; \u0160ERKA, Josef. Mu\u017ei s moc\u00ed : portr\u00e9ty starost\u016f Moravsk\u00e9 Ostravy 1861-1918. 1. vyd. \u0160enov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 21\u201322.", "<<>>: Co je Portugalsk\u00e1 Guinea? <<>>: Portugalsk\u00e1 Guinea (portugalsky: Prov\u00edncia Portuguesa de Guin\u00e9) byla portugalsk\u00e1 kolonie v z\u00e1padn\u00ed Africe, jej\u00ed\u017e existenci lze vymezit l\u00e9ty 1588\u20131974. Dne 10. z\u00e1\u0159\u00ed roku 1974 zem\u011b z\u00edskala samostatnost jako\u017eto Guinea-Bissau.\nPortugalsk\u00e1 koruna ve 30. letech 14. stolet\u00ed pov\u011b\u0159ila sv\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky, aby prozkoumali atlantick\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed z\u00e1padn\u00ed Afriky a na\u0161li lo\u017eiska zlata. V t\u00e9 dob\u011b obchod se zlatem ovl\u00e1dalo Maroko a Portugalci to cht\u011bli zm\u011bnit. Portugalci poprv\u00e9 p\u0159ekro\u010dili mys Bojador v roce 1437 a do roku 1460 prozkoumali pob\u0159e\u017e\u00ed z\u00e1padn\u00ed Afriky a\u017e po Sierru Leone. Roku 1456 kolonizovali Kapverdsk\u00e9 ostrovy. Portugalsk\u00e1 vl\u00e1da zalo\u017eila Spole\u010dnost Guinea, aby obchodovala a stanovovala ceny zbo\u017e\u00ed, v\u010detn\u011b zlata, slonoviny, pep\u0159e a otrok\u016f. Tato oblast byla zdrojem asi 150 000 otrok\u016f p\u0159epraven\u00fdch Portugalci p\u0159ed rokem 1500, p\u0159edev\u0161\u00edm z Horn\u00ed Guineje. N\u011bkte\u0159\u00ed byli u\u017eiti k p\u011bstov\u00e1n\u00ed bavlny a indiga na d\u0159\u00edve neobydlen\u00fdch Kapverdsk\u00fdch ostrovech. Ze Senegambie a Horn\u00ed Guineje byly nakonec mezi lety 1440 a 1870 odvle\u010deny do otroctv\u00ed asi dva miliony lid\u00ed.\nPortugal\u0161t\u00ed obchodn\u00edci a deportovan\u00ed zlo\u010dinci v Horn\u00ed Guineji vytvo\u0159ili populaci mulat\u016f, kte\u0159\u00ed jako lingua franca u\u017e\u00edvali portugalskou kreol\u0161tinu. Po roce 1500 se v\u0161ak v\u011bt\u0161ina portugalsk\u00e9ho z\u00e1jmu, jak o zlato, tak o otroky, soust\u0159edila v\u00edce na jih. Ve 30. a 40. letech 17. stolet\u00ed Nizozemci vyhnali Portugalce z v\u011bt\u0161iny Zlat\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed. Portugalskou pozici v Horn\u00ed Guineji pos\u00edlil mark\u00fdz z Pombalu, kter\u00fd podporoval p\u0159\u00edsun otrok\u016f z t\u00e9to oblasti do provinci\u00ed Gr\u00e3o-Par\u00e1 a Maranh\u00e3o v severn\u00ed Braz\u00edlii. V roce 1765 bylo zalo\u017eeno Bissau, hlavn\u00ed centrum portugalsk\u00e9 spr\u00e1vy. Britsk\u00fd z\u00e1jem o tuto oblast vedl v 90. letech 18. stolet\u00ed ke kr\u00e1tk\u00e9mu pokusu z\u0159\u00eddit britskou z\u00e1kladnu na ostrov\u011b Bolama. Brit\u0161t\u00ed osadn\u00edci se st\u00e1hli v roce 1793 a Portugalci ofici\u00e1ln\u011b obsadili ostrov v roce 1837. Pozd\u011bji (v roce 1868) Brit\u00e1nie a Portugalsko souhlasily s mezin\u00e1rodn\u00ed arbitr\u00e1\u017e\u00ed ve v\u011bci Bolamy. Americk\u00fd prezident Ulysses S. Grant se stal arbitrem a v roce 1870 p\u0159id\u011blil ostrov Portugalsku.\nZ\u00e1kaz obchodu s otroky v Brit\u00e1ni\u00ed v roce 1807 dal Portugalc\u016fm na \u010das monopol na tuto \u010dinnost v z\u00e1padn\u00ed Africe. A\u010dkoli se brazilsk\u00e1 a portugalsk\u00e1 vl\u00e1da ve 30. letech 19. stolet\u00ed dohodly na zastaven\u00ed tohoto byznysu, pokra\u010doval pololeg\u00e1ln\u011b a\u017e do roku 1850. Posledn\u00ed v\u00fdznamn\u00e1 z\u00e1silka z\u00e1padoafrick\u00fdch otrok\u016f dorazila do Braz\u00edlie v roce 1852. Na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se Portugalci c\u00edtili v Bissau p\u0159im\u011b\u0159en\u011b bezpe\u010dn\u011b a pova\u017eovali sousedn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed za sv\u00e9, nicm\u00e9n\u011b jejich kontrola \u00fazem\u00ed byla ve skute\u010dnosti slab\u00e1: po v\u011bt\u0161inu 19. stolet\u00ed byla portugalsk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v Guineji omezena hlavn\u011b na okol\u00ed \u0159eky Guinea a osady Bissau, Cacheu a Ziguinchor (nyn\u00ed v Senegalu). Jinde \u00fazem\u00ed kontrolovali m\u00edstn\u00edmi kreolov\u00e9, kte\u0159\u00ed vlastnili mal\u00e9 plant\u00e1\u017ee. Pot\u00e9, co Berl\u00ednsk\u00e1 konference v roce 1885 zavedla princip efektivn\u00ed okupace, vedla jedn\u00e1n\u00ed s Franci\u00ed ke ztr\u00e1t\u011b cenn\u00e9ho regionu Casamance ve prosp\u011bch Francouzsk\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Afriky. V\u00fdm\u011bnou za to Francouzi garantovali hranice Portugalsk\u00e9 Guineje.\nNejist\u00e1 finan\u010dn\u00ed situace Portugalska a jeho vojensk\u00e1 slabost ohro\u017eovaly jeho schopnost udr\u017eet si kolonie. V roce 1891 Ant\u00f3nio Jos\u00e9 Enes, ministr n\u00e1mo\u0159nictva a koloni\u00ed, zm\u011bnil obchodn\u00ed pravidla a da\u0148ov\u00fd syst\u00e9m, aby zv\u00fd\u0161il p\u0159\u00edjem z Guiney. Za t\u00edm \u00fa\u010delem zes\u00edlila vojensk\u00e1 okupace \u00fazem\u00ed. Vedlo to v\u0161ak jen k m\u00edrn\u00e9mu zv\u00fd\u0161en\u00ed vl\u00e1dn\u00edch p\u0159\u00edjm\u016f mezi lety 1895 a 1910, kter\u00e9 stejn\u011b nepokrylo n\u00e1klady na vojensk\u00e9 a spr\u00e1vn\u00ed jednotky nutn\u00e9 k v\u00fdb\u011bru dan\u00ed. Po p\u00e1du portugalsk\u00e9 monarchie v roce 1910 z\u0159\u00eddila nov\u00e1 republika ministerstvo pro koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vu. P\u0159\u00edjmy z Guineje se kone\u010dn\u011b zv\u00fd\u0161ily, kdy\u017e vzrostla cena ara\u0161\u00edd\u016f. Rozpo\u010det kolonie poprv\u00e9 vykazoval p\u0159ebytek. Mezi lety 1913 a 1915 pou\u017eil v\u016fdce portugalsk\u00fdch koloni\u00ed v Africe Jo\u00e3o Teixeira Pinto vojenskou s\u00edlu k udr\u017een\u00ed portugalsk\u00e9 nadvl\u00e1dy a rozdrcen\u00ed odporu vesni\u010dan\u016f, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee mnoz\u00ed roln\u00edci uprchli do Senegalu nebo do les\u016f. To zna\u010dilo tak\u00e9 ov\u0161em n\u00e1vrat k rozpo\u010dtov\u00fdm deficit\u016fm, co\u017e vedlo k Pintov\u011b odvol\u00e1n\u00ed v roce 1915.\nA\u010dkoli prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka zv\u00fd\u0161ila sv\u011btovou popt\u00e1vku po tropick\u00fdch produktech a stimulovala guinejsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, pov\u00e1le\u010dn\u00fd propad ho uvedl do hlubok\u00e9 recese. Portugalsk\u00fd autorit\u00e1\u0159sk\u00fd re\u017eim Estado Novo zv\u00fd\u0161il policejn\u00ed a vojenskou kontrolu nad Guineou, ale velk\u00fd z\u00e1jem o kolonii neprojevoval. Mezi 30. a 60. l\u00e9ty bylo jedinou ekonomickou funkc\u00ed kolonie z\u00e1sobovat Portugalsko asi t\u0159etinou rostlinn\u00e9ho oleje z ara\u0161\u00edd\u016f. V roce 1951, kv\u016fli antikolonialistick\u00e9 kampani v OSN, portugalsk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ejmenovala v\u0161echny portugalsk\u00e9 kolonie, v\u010detn\u011b Portugalsk\u00e9 Guineje, na z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 provincie (Prov\u00edncias Ultramarines). Portugalsk\u00e1 spr\u00e1va se jen obt\u00ed\u017en\u011b vyrovn\u00e1vala s epidemi\u00ed spav\u00e9 nemoci ve 40. a 50. letech 20. stolet\u00ed. Modern\u011bj\u0161\u00ed zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de se do venkovsk\u00fdch oblast\u00ed dostala a\u017e v letech 1968\u201373. V roce 1959 m\u011bla Guinea asi 200 z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol s 13 500 \u017e\u00e1ky a 36 st\u0159edn\u00edch \u0161kol, hlavn\u011b pro d\u011bti portugalsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, s 1 300 \u017e\u00e1ky. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu tak nav\u0161t\u011bvovalo pouze asi 19 procent d\u011bt\u00ed \u0161koln\u00edho v\u011bku. Negramotnost byla v roce 1950 odhadov\u00e1na na 99 procent.\nBoj za nez\u00e1vislost za\u010dal v roce 1956, kdy Am\u00edlcar Cabral zalo\u017eil Africkou stranu za nez\u00e1vislost Guineje a Kapverd (PAIGC). Nejprve PAIGC zorganizovala s\u00e9rii st\u00e1vek m\u011bstsk\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f, zejm\u00e9na t\u011bch, kte\u0159\u00ed pracovali v p\u0159\u00edstavech. 3. srpna 1959 na to portugalsk\u00e1 spr\u00e1va reagovala zabit\u00edm pades\u00e1ti st\u00e1vkuj\u00edc\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f v doc\u00edch. Pot\u00e9 PAIGC zm\u011bnila strategii, vyh\u00fdbala se ve\u0159ejn\u00fdm demonstrac\u00edm a m\u00edsto toho se soust\u0159edila na organizov\u00e1n\u00ed roln\u00edk\u016f na vesnic\u00edch. V roce 1961, pot\u00e9, co bylo shled\u00e1no, \u017ee \u010dist\u011b politick\u00e1 kampa\u0148 za nez\u00e1vislost dos\u00e1hla mal\u00e9ho pokroku, PAIGC zvolila partyz\u00e1nskou v\u00e1lku. I kdy\u017e byla PAIGC slab\u0161\u00ed (pom\u011br byl p\u0159ibli\u017en\u011b 30 000 Portugalc\u016f a 10 000 partyz\u00e1n\u016f), m\u011bla bezpe\u010dn\u00e9 ba\u0161ty v Senegalu a Guineji, tehdy ji\u017e osvobozen\u00fdch z francouzsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. Konflikt v Portugalsk\u00e9 Guineji mezi partyz\u00e1ny PAIGC a portugalskou arm\u00e1dou byl nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed a nejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech portugalsk\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch v\u00e1lek. N\u011bkolik komunistick\u00fdch zem\u00ed podporovalo partyz\u00e1ny zbran\u011bmi a vojensk\u00fdm v\u00fdcvikem. V roce 1972 Cabral ustavil exilovou vl\u00e1du v Konakry, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b sousedn\u00ed Guineje. Tam byl tak\u00e9 zavra\u017ed\u011bn p\u0159ed sv\u00fdm domem, 20. ledna 1973.\nV roce 1973 kontrolovala PAIGC v\u011bt\u0161inu vnitrozem\u00ed, zat\u00edmco Portugalci pob\u0159e\u017en\u00ed m\u011bsta a m\u011bsta v \u00fast\u00ed \u0159ek. Partyz\u00e1ni vyhl\u00e1sili nez\u00e1vislost Guineje-Bissau 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1973 ve m\u011bst\u011b Madina do Boe v nejjihov\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b, pobl\u00ed\u017e hranic se sousedn\u00ed Guineou. Do toho p\u0159i\u0161la v Portugalsku karafi\u00e1tov\u00e1 revoluce. Nov\u00ed revolu\u010dn\u00ed v\u016fdci Portugalska a PAIGC uzav\u0159eli v Al\u017e\u00edru dohodu, ve kter\u00e9 se Portugalsko zav\u00e1zalo st\u00e1hnout v\u0161echny sv\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky do konce \u0159\u00edjna. Ofici\u00e1ln\u011b uznalo nez\u00e1vislou Republiku Guinea-Bissau 26. srpna 1974. Pro 7447 askari\u016f (africk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed slou\u017eili v portugalsk\u00fdch jednotk\u00e1ch), to znamenalo popravu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Portuguese Guinea na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Gloma\u010dov\u00e9? <<>>: Gloma\u010dov\u00e9 (t\u00e9\u017e Gloma\u010di, v d\u00edlech J\u00e1na Koll\u00e1ra Glomiti), n\u011bkdy t\u00e9\u017e Daleminci (polsky Glomici nebo Dalemi\u0144cy, n\u011bmecky Daleminzen, latinsky provinciam quam nos Daleminci vocamus, Slavi autem Glomaci vocant) byli st\u0159edov\u011bk\u00fd z\u00e1padoslovansk\u00fd kmen.\nPodle Bavorsk\u00e9ho geografa pat\u0159il kmen Gloma\u010d\u016f k soused\u016fm dne\u0161n\u00edch Lu\u017eick\u00fdch Srb\u016f (Chutici, Neletici, Nizici, Sermunti a Surbov\u00e9 neboli Sorabov\u00e9). Ob\u00fdvali \u00fazem\u00ed mezi st\u0159edn\u00edm tokem Labem a Muldou. Na jihu hrani\u010dilo jejich \u00fazem\u00ed s Kru\u0161n\u00fdmi horami. Podle D\u011btmara poch\u00e1zel kmen od svat\u00e9ho pramene Gloma\u010de.\nPat\u0159ili mezi tzv. lu\u017eickosrbsk\u00e9 kmeny spole\u010dn\u011b s Ni\u017eany, Sitici, Ni\u017eici, Neletici, Susely, Srbi\u0161i. Na v\u00fdchod od nich \u017eily dal\u0161\u00ed slovansk\u00e9 kmeny ze \u0161ir\u0161\u00ed skupiny srbskolu\u017eick\u00e9: Mil\u010dan\u00e9, Lu\u017ei\u010dan\u00e9, Bjezun\u010dan\u00e9, Nicov\u00e9, Zarov\u00e9 a Slupjan\u00e9.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Glomici na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Stadion Godfreye 'Ucara' Chitala 107? <<>>: Stadion Godfreye 'Ucara' Chitala 107 (anglicky Godfrey 'Ucar' Chitalu 107 Stadium) je multifunk\u010dn\u00ed stadion v Kabwe v Centr\u00e1ln\u00ed provincii v Zambii. Stadion p\u0159edev\u0161\u00edm slou\u017e\u00ed pro utk\u00e1n\u00ed dom\u00e1c\u00edho fotbalov\u00e9ho klubu Kabwe Warriors FC. Kapacita je 10 000 div\u00e1k\u016f. Na tomto stadion\u011b se m\u011bly konat n\u011bkter\u00e9 z\u00e1pasy Poh\u00e1ru COSAFA 2013, ale nakonec byla tato utk\u00e1n\u00ed p\u0159elo\u017eena z logistick\u00fdch d\u016fvod\u016f na Stadion Nkana v Kitwe v Zambii.\nStadion byl roku 2012 p\u0159ejmenov\u00e1n z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho Stadion drah na Stadion Godfreye 'Ucara' Chitala 107 na po\u010dest fotbalov\u00e9ho \u00fato\u010dn\u00edka Godfreye 'Ucara' Chitala, kter\u00fd v sez\u00f3n\u011b 1972 vst\u0159elil 107 g\u00f3l\u016f. Godfrey Chitalu v roce 1993 zem\u0159el.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Godfrey 'Ucar' Chitalu 107 Stadium na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bynovec? <<>>: Obec Bynovec (do roku 1946 Binsdorf) se nach\u00e1z\u00ed v okrese D\u011b\u010d\u00edn v \u00dasteck\u00e9m kraji. \u017dije v n\u00ed 342 obyvatel.\nVe statistick\u00e9m lexikonu obc\u00ed \u010cR je uvedena prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci z roku 1543 , podle ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek obecn\u00edho \u00fa\u0159adu v\u0161ak zalo\u017een\u00ed obce pravd\u011bpodobn\u011b spad\u00e1 ji\u017e do 13. stolet\u00ed, kdy na n\u00e1horn\u00ed rovin\u011b nad prav\u00fdm b\u0159ehem Labe vznikala jednotliv\u00e1 s\u00eddla. Zdej\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e1 osada tehdy nesla n\u00e1zev Rodungssiedlung. Do roku 1946 m\u011bla obec n\u011bmeck\u00e9 jm\u00e9no Binsdorf.\nZanikl\u00fd bynoveck\u00fd z\u00e1mek\nBo\u017e\u00ed muka\nSocha Panny Marie Immaculaty\nVenkovsk\u00e1 usedlost \u010dp. 74\nNa katastru Bynovce, zhruba 1 km v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem od obce, se v les\u00edch nach\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace ra\u0161elini\u0161t\u011b \u010cabel. Necel\u00fd kilometr sm\u011brem na jih od Bynovce, av\u0161ak ji\u017e na katastru sousedn\u00ed obce K\u00e1men, mezi skalami na okraji n\u00e1horn\u00ed roviny nalezneme p\u00edskovcovou Slune\u010dnou br\u00e1nu.", "<<>>: Co je Philipp Franz von Siebold? <<>>: Philipp Franz Balthasar von Siebold (17. \u00fanora 1796, W\u00fcrzburg \u2013 18. \u0159\u00edjna 1866, Mnichov) byl n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159 a cestovatel. Byl prvn\u00edm Evropanem, kter\u00fd u\u010dil z\u00e1padn\u00ed medic\u00ednu v Japonsku, kde rovn\u011b\u017e studoval japonskou floru a faunu. Nasb\u00edral zde tis\u00edce rostlin a \u017eivo\u010dich\u016f.\n D\u0159\u00edve byla u\u017e\u00edv\u00e1na i zkratka Sieb.", "<<>>: Co je T\u00fddenn\u00ed trh? <<>>: T\u00fddenn\u00ed trh byla ekonomicko-spole\u010densk\u00e1 ud\u00e1lost, kter\u00e1 se konala ve m\u011bstech pravideln\u011b jednou za t\u00fdden, v\u017edy v ur\u010dit\u00fd den t\u00fddne (nap\u0159\u00edklad v Hroznov\u00e9 Lhot\u011b na ji\u017en\u00ed Morav\u011b se kon\u00e1val ka\u017ed\u00e9 \u00fater\u00fd). Prod\u00e1valy se na n\u011bm b\u011b\u017en\u011b a ka\u017edodenn\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e9 potraviny, jako bylo nap\u0159\u00edklad obil\u00ed, plody nasb\u00edran\u00e9 v lese, zelenina \u010di v\u00fdrobky z ml\u00e9ka, tedy m\u00e1sla a s\u00fdry. \u010cetnost\u00ed kon\u00e1n\u00ed i sortimentem se li\u0161il od v\u00fdro\u010dn\u00edch trh\u016f, je\u017e se uskute\u010d\u0148ovaly na z\u00e1klad\u011b privilegia ud\u011blen\u00e9ho dan\u00e9mu m\u011bstu panovn\u00edkem.", "<<>>: Co je Devast Ace II? <<>>: Devast Ace II je monitor strojov\u00e9ho k\u00f3du pro po\u010d\u00edta\u010de Sinclair ZX Spectrum a kompatibiln\u00ed (nap\u0159\u00edklad Didaktik) s p\u0159ipojenou disketovou jednotkou Didaktik 40 nebo Didaktik 80 a pro po\u010d\u00edta\u010d Didaktik Kompakt. Program roz\u0161i\u0159uje mo\u017enosti program\u016f Devast Ace a Devastace+ p\u0159edev\u0161\u00edm o diskov\u00e9 operace a o mo\u017enost p\u0159ep\u00edn\u00e1n\u00ed mezi p\u016fvodn\u00ed ROM a ROM disketov\u00e9 jednotky a trasov\u00e1n\u00ed program\u016f v n\u00ed. Program je relokovateln\u00fd, ale nem\u016f\u017ee b\u011b\u017eet v obrazov\u00e9 \u010d\u00e1sti pam\u011bti. Program existuje pouze v disketov\u00e9 verzi.\nDevast Ace II je program \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu, autorem je Tom\u00e1\u0161 Vil\u00edm, kter\u00fd jej napsal pod p\u0159ezd\u00edvkou Universum. Vydavatelem programu byla spole\u010dnost Proxima - Software v. o. s., program byl vyd\u00e1n v roce 1992.", "<<>>: Co je Meilyr Jones? <<>>: Meilyr Jones je vel\u0161sk\u00fd hudebn\u00edk (multiinstrumentalista).\nByl dlouholet\u00fdm \u010dlenem skupiny Race Horses (p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Radio Luxembourg), kter\u00e1 v roce 2013 ukon\u010dila svou \u010dinnost. Rovn\u011b\u017e spolupracoval s dal\u0161\u00edm Vel\u0161anem, Eurosem Childsem. Hr\u00e1l na jeho albech Bore Da, The Miracle Inn (ob\u011b vy\u0161la roku 2007) a Summer Special (2012). Spolupr\u00e1ci s Childsem si zopakoval v roce 2012 na albu First Cousins projektu s n\u00e1zvem Cousins. Na nahr\u00e1vce se d\u00e1le pod\u00edleli Stephen Black a Aisha Orazbayeva. Rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u011bl na album Cyrk vel\u0161sk\u00e9 zp\u011bva\u010dky Cate Le Bon, je\u017e vy\u0161lo roku 2012. K p\u00edsni \u201eHow to Recognise a Work of Art\u201c byl nato\u010den videoklip, na n\u011bm\u017e spolupracoval s re\u017eis\u00e9rem Wilsem Wilsonem. V b\u0159eznu 2016 vydal sv\u00e9 prvn\u00ed dlouhohraj\u00edc\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album nazvan\u00e9 2013. Rovn\u011b\u017e vystupoval p\u0159i turn\u00e9 skupiny Neon Neon v r\u00e1mci propagace jej\u00edho alba Praxis Makes Perfect. Zp\u00edval jak v angli\u010dtin\u011b, tak i ve vel\u0161tin\u011b. Hraje na v\u00edce n\u00e1stroj\u016f, v\u010detn\u011b baskytary a r\u016fzn\u00fdch kl\u00e1vesov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.", "<<>>: Co je Ps\u00e1rov? <<>>: Obec Ps\u00e1rov (n\u011bmecky Psarow) se nach\u00e1z\u00ed v okrese T\u00e1bor, kraji Jiho\u010desk\u00e9m, a to p\u0159i jeho v\u00fdchodn\u00ed hranici. Za Ps\u00e1rovem se nach\u00e1z\u00ed hranice s krajem Vyso\u010dina. \u017dije zde 111 obyvatel.\nObec le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 550 metr\u016f \u00dadaj o nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce je na \u0159ade webov\u00fdch str\u00e1nek chybn\u011b uv\u00e1d\u011bn hodnotou 443 metr\u016f.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va poch\u00e1z\u00ed z roku 1379. N\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b z d\u00e1vn\u00e9ho osobn\u00edho jm\u00e9na Ps\u00e1\u0159.\nKe dni 31. prosince 2011 zde \u017eilo 122 obyvatel s pr\u016fm\u011brn\u00fdm v\u011bkem 50,1 let.\nPs\u00e1rov\nT\u0159\u00edklasovice\nKaple Panny Marie na n\u00e1vsi\nPs\u00e1rovem proch\u00e1z\u00ed cyklotrasa \u010d. 1183, spojuj\u00edc\u00ed \u010cernovice (\u017e.st. \u010cernovice u T\u00e1bora) s Ko\u0161icemi; osadou T\u0159\u00edklasovice proch\u00e1z\u00ed \u010derven\u011b zna\u010den\u00e1 turistick\u00e1 stezka (Jind\u0159ich\u016fv Hradec\u2013De\u0161tn\u00e1) B\u0159ezina-Ml\u00fdny.\nObec je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti Choustn\u00edk.", "<<>>: Co je Fluorid neodymit\u00fd? <<>>: Fluorid neodymit\u00fd je anorganick\u00e1 slou\u010denina s chemick\u00fdm vzorcem NdF3. \nStejn\u011b jako ostatn\u00ed fluoridy lanthanoid\u016f je fluorid neodymit\u00fd vysoce nerozpustn\u00fd ve vod\u011b, co\u017e umo\u017e\u0148uje jeho synt\u00e9zu z vodn\u00e9ho roztoku dusi\u010dnanu neodymit\u00e9ho reakc\u00ed s kyselinou fluorovod\u00edkovou, z n\u00ed\u017e se vysr\u00e1\u017e\u00ed jako hemihydr\u00e1t:Nd(NO3)3(aq) + 3 HF \u2192 NdF3\u2022\u00bdH2O + 3 HNO3M\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 p\u0159ipraven reakc\u00ed oxidu neodymit\u00e9ho s kyselinou fluorovod\u00edkovou:Nd2O3 + 6HF \u2192 2NdF3 + 3H2O\nBezvod\u00fd materi\u00e1l lze z\u00edskat su\u0161en\u00edm hydr\u00e1tu, na rozd\u00edl od jin\u00fdch halogenid\u016f neodymu, kter\u00e9 p\u0159i zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed tvo\u0159\u00ed oxyhalidy.\nFluorid neodymit\u00fd je \u010dasto vyu\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159i v\u00fdrob\u011b fluoridov\u00fdch skel. P\u0159i z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed neodymu z rud je fluorid neodymit\u00fd \u010dasto meziproduktem a n\u00e1sledn\u011b se redukuje na pevn\u00fd kov (nap\u0159. p\u0159id\u00e1n\u00edm v\u00e1pn\u00edku, \u010d\u00edm\u017e vznik\u00e1 fluorid v\u00e1penat\u00fd) nebo elektrol\u00fdzou taven\u00e9 soli.\nFluorid neodymit\u00fd tvo\u0159\u00ed s hydrazinem slou\u010deniny jako NdF3\u20223N2H4\u20223H2O, co\u017e jsou b\u00edl\u00e9 hexagon\u00e1ln\u00ed krystaly, rozpustn\u00e9 ve vod\u011b a trochu rozpustn\u00e9 v ethanolu a methanolu s hustotou 2,3547 g/cm3.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Neodymium(III) fluoride na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bubensk\u00e1 synagoga? <<>>: Bubensk\u00e1 synagoga, naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e Mal\u00e1 synagoga \u010di templ, je n\u011bkdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 modlitebna v pra\u017esk\u00fdch Hole\u0161ovic\u00edch postaven\u00e1 v novorenesan\u010dn\u00edm slohu roku 1899. Objekt b\u00fdval\u00e9 synagogy se nach\u00e1z\u00ed ve dvo\u0159e domu v He\u0159manov\u011b ulici \u010d. 719/25.\nP\u016fvodn\u00ed projekt ve dvo\u0159e \u010din\u017eovn\u00edho domu v He\u0159manov\u011b ulici v Hole\u0161ovic\u00edch po\u010d\u00edtal s v\u00fd\u0161kou p\u0159es 11 metr\u016f, s \u010d\u00edm\u017e v\u0161ak nesouhlasil stavebn\u00ed odbor m\u011bstsk\u00e9ho magistr\u00e1tu. Ten povolil maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ku 7 metr\u016f, av\u0161ak majiteli pozemku Eduardu Fantovi se poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit \u00fa\u0159edn\u00edky, \u017ee \u017eidovsk\u00e1 modlitebna mus\u00ed m\u00edt \u017eenskou galerii, a objekt nav\u00fd\u0161it o 30 cm s plochou st\u0159echou.\nNov\u00e1 modlitebna v novorenesan\u010dn\u00edm stylu o rozm\u011brech 11 x 13 m byla dokon\u010dena 31. kv\u011btna 1899 a dne 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1899 byl d\u00e1n souhlas s u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm objektu pro \u00fa\u010dely \u201cisraelsk\u00e9 modlitebny\u201d. Proto \u017eidovsk\u00fd Nov\u00fd rok (5. z\u00e1\u0159\u00ed) 5661 ji\u017e mohl b\u00fdt slaven v nov\u00e9m templu. Eduard Fanta zem\u0159el kr\u00e1tce po dokon\u010den\u00ed stavby 20. \u0159\u00edjna 1899. Byl pochov\u00e1n na Nov\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b na Ol\u0161anech.\nV dob\u011b prvn\u00ed republiky byl pak objekt izraelitsk\u00e9mu spolku z\u0159ejm\u011b jen pronaj\u00edm\u00e1n. Roku 1926 se zm\u011bnil majitel domu a vznikl \u201epl\u00e1n na z\u0159\u00edzen\u00ed byt\u016f ve star\u00e9 israelsk\u00e9 modlitebn\u011b\u201c (nebyl realizov\u00e1n).\nPo roce 1930 se v Praze 7 hl\u00e1silo k \u017eidovsk\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed \u010di n\u00e1rodnosti asi 3000 osob. Nav\u00edc po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed norimbersk\u00fdch z\u00e1kon\u016f p\u0159ich\u00e1zeli do Prahy dal\u0161\u00ed \u017eid\u00e9 z N\u011bmecka a pozd\u011bji dal\u0161\u00ed ze zabran\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed. St\u00e1le rostouc\u00ed po\u010det v\u011b\u0159\u00edc\u00edch spolek provizorn\u011b \u0159e\u0161il pronaj\u00edm\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch prostor a Bubensk\u00e1 synagoga byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na a\u017e do roku 1941. Jedn\u00edm z posledn\u00edch, kte\u0159\u00ed zde m\u011bli bar micva, byl v sobotu 26. dubna 1941 Arno Buxbaum (* 17. dubna 1928), kter\u00fd byl pozd\u011bji v\u011bzn\u011bn v Terez\u00edn\u011b a pot\u00e9 v Rize a dom\u016f se ji\u017e nevr\u00e1til.\n \nZIDOVSKELISTY. Synagoga na pra\u017esk\u00e9 Letn\u00e9 m\u00e1 115 let. Blog.cz . . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m z origin\u00e1lu.", "<<>>: Co je Koviljsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter? <<>>: Koviljsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter (srbsky v cyrilici \u041a\u043e\u0432\u0438\u0459\u0441\u043a\u0438 \u043c\u0430\u043d\u0430\u0441\u0442\u0438\u0440, v latince Koviljski manastir) se nach\u00e1z\u00ed v srbsk\u00e9 Vojvodin\u011b, na ji\u017en\u00edm okraji obce Kovilj, v bl\u00edzkosti \u0159eky Dunaje. Je zasv\u011bcen sv. archand\u011blu Michaelovi a Gabrielovi. Vznikl pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkdy ve 13.\u201314. stolet\u00ed.P\u016fvodn\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fd kl\u00e1\u0161ter s kostelem s freskami ze 17. stolet\u00ed byl n\u011bkolikr\u00e1t poni\u010den b\u011bhem rakousko-tureck\u00e9 v\u00e1lky tureck\u00fdmi vojsky. Proto byl po jej\u00edm skon\u010den\u00ed, kdy\u017e \u00fazem\u00ed doln\u00edch Uher p\u0159ipadlo Rakousku, p\u0159ebudov\u00e1n. Prvn\u00ed rekonstrukce prob\u011bhla v letech 1705\u20131707; o \u010dty\u0159icet let pozd\u011bji byl pot\u00e9 z \u0161ed\u00e9ho kamene vybudov\u00e1n kostel nov\u00fd. V roce 1759 z\u00edskal kl\u00e1\u0161ter privilegium od Marie Terezie, kter\u00e1 t\u00edm potvrdila vlastnictv\u00ed p\u016fdy kl\u00e1\u0161teru v jeho okol\u00ed.\nKl\u00e1\u0161ter byl t\u011b\u017ece poni\u010den ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech 1849 a 1941. Prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku nicm\u00e9n\u011b p\u0159e\u010dkal bez jak\u00fdchkoliv \u00fatrap.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se jedn\u00e1 o mu\u017esk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, kde \u017eije celkem t\u0159icet mnich\u016f, z toho n\u011bkolik p\u0159icestovalo do Srbska za mni\u0161sk\u00fdm \u017eivotem i ze zahrani\u010d\u00ed.", "<<>>: Co je \u010cer\u0148achiv (Kyjevsk\u00e1 oblast)? <<>>: \u010cer\u0148achiv (ukrajinsky \u0427\u0435\u0440\u043d\u044f\u0445\u0456\u0432; rusky rusky \u0427\u0435\u0440\u043d\u044f\u0445\u043e\u0432, \u010cer\u0148achov) je vesnice v Obuchivsk\u00e9m raj\u00f3nu v Kyjevsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. V roce 2001 \u017eilo ve vesnici zhruba 1300 obyvatel.\nPodle \u010cer\u0148achivu se jmenuje \u010cernjachovsk\u00e1 kultura, archeologick\u00e1 kultura roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 od druh\u00e9ho stolet\u00ed do p\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Ukrajiny a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b Rumunska.\nV roce 2014 zde nechal ukrajinsk\u00fd podnikatel Vladimir Vladimirovi\u010d Borodenko postavit pomn\u00edk na pam\u00e1tku jeden\u00e1cti \u010deskoslovensk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed u obce padli ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. O stavbu jej po\u017e\u00e1dal p\u0159ed smrt\u00ed jeho otec, kter\u00fd t\u00edm cht\u011bl od\u010dinit svou \u00fa\u010dast na invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do \u010ceskoslovenska v srpnu 1968.\nVasyl Pavlovy\u010d Komisarenko (1907\u20131993) \u2013 ukrajinsk\u00fd endokrinolog a patofyziolog\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0427\u0435\u0440\u043d\u044f\u0445\u0456\u0432 (\u041a\u0430\u0433\u0430\u0440\u043b\u0438\u0446\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d) na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je H\u0159bitov u Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice (Jind\u0159ich\u016fv Hradec)? <<>>: H\u0159bitov u Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice je zru\u0161en\u00fd a b\u00fdval\u00fd hlavn\u00ed m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov v Jind\u0159ichov\u011b Hradci. Nach\u00e1z\u00ed se v ulici Jaro\u0161ovsk\u00e1. B\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1n podle goticko-renesan\u010dn\u00edho kostela Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice.\nH\u0159bitov vznikl roku 1582, vysv\u011bcen byl roku 1584. Mezi lety 1590 a\u017e 1594 pak na pozemku vyrostl goticko-renesan\u010dn\u00ed h\u0159bitovn\u00ed kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice. Pot\u00e9, co se v rostouc\u00edm m\u011bst\u011b p\u0159estalo poh\u0159b\u00edvat u kostel\u016f v centru m\u011bsta, slou\u017eilo poh\u0159ebi\u0161t\u011b jako hlavn\u00ed m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov. \u017did\u00e9 z Jind\u0159ichova Hradce okol\u00ed byli poh\u0159b\u00edv\u00e1ni na m\u011bstsk\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.\nVe druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed byl h\u0159bitov zru\u0161en a nahrazen nov\u00fdm m\u011bstsk\u00fdm poh\u0159ebi\u0161t\u011bm ve V\u00edde\u0148sk\u00e9 ulici. Star\u00fd h\u0159bitov byl p\u0159em\u011bn\u011bn na pietn\u00ed park, cenn\u00e9 n\u00e1hrobky zde byly ponech\u00e1ny. \nOstatky zem\u0159el\u00fdch jsou ve m\u011bst\u011b zpopel\u0148ov\u00e1ny v m\u011bstsk\u00e9m krematoriu vystav\u011bn\u00e9m roku 1981. \nTom\u00e1\u0161 Vladim\u00edr Sl\u00e1dek (1862\u20131926) \u2013 u\u010ditel a m\u011b\u0161\u0165an\nFranti\u0161ek Kopidlansk\u00fd (1843\u20131911) \u2013 m\u011b\u0161\u0165an a voj\u00e1k (autorem n\u00e1hrobku socha\u0159 Vil\u00e9m Amort)\n\u010cen\u011bk Moravec (1855\u20131907) \u2013 l\u00e9k\u00e1rn\u00edk a mecen\u00e1\u0161\nAlois Petr\u00e1k (1811\u20131888) \u2013 m\u011bdirytec a v\u00fdtvarn\u00edk\nJosef Kauck\u00fd (1880\u20131935) \u2013 mal\u00ed\u0159\nFranti\u0161ek Prchl\u00edk (1909\u20131965) \u2013 mal\u00ed\u0159\nHrobka rodiny Landfrasovy \u2013 rodina tiska\u0159\u016f, emp\u00edrov\u00e1 kaplov\u00e1 hrobka\nAlois Landfras\nJosef Landfras\nVil\u00e9m Anton\u00edn LandfrasHrobka rodiny Wachtelovy \u2013 rodina jind\u0159ichohradeck\u00fdch lesn\u00edk\u016f (rodinn\u00e1 kaplov\u00e1 hrobka)\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \nHroby v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed na h\u0159bitov\u011b\nHistorie kostela Archivov\u00e1no 23. 8. 2020 na Wayback Machine.\nN\u00e1hrobek F.", "<<>>: Co je Jan K\u0159titel Krumpholtz? <<>>: Jan K\u0159titel Krumpholtz, Jean-Baptiste Krumpholtz, Johann Baptist Krumpholtz, p\u0159\u00edjmen\u00ed i ve variant\u011b Krumpholz (5. srpna 1747 Praha-Nov\u00e9 M\u011bsto \u2013 19. \u00fanora 1790 Pa\u0159\u00ed\u017e), byl \u010desk\u00fd harfista a hudebn\u00ed skladatel.\nPoch\u00e1zel z hudebn\u00ed rodiny. Jeho otec Jan Krumpholtz byl hobojista a bratr V\u00e1clav Krumpholtz houslista ve slu\u017eb\u00e1ch hrab\u011bte Filipa Kinsk\u00e9ho. Hru na harfu studoval v Pa\u0159\u00ed\u017ei u kr\u00e1lovsk\u00e9ho harfenisty Simona Hochhause, jeho\u017e bratr Celestin Hochhaus v\u00fdznamn\u011b zdokonalil ped\u00e1lov\u00fd syst\u00e9m harfy. Po n\u00e1vratu do Prahy a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch koncertech v Praze a ve V\u00eddni se stal \u010dlenem kapely kn\u00ed\u017eete Esterh\u00e1zyho. V t\u00e9 dob\u011b se setkal s Josephem Haydnem a studoval u n\u011bho kompozici.\nV roce 1776 vystoupil z kapely a podnikl koncertn\u00ed turn\u00e9 po N\u011bmecku a Francii. Usadil se v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V sou\u010dinnosti s p\u0159edn\u00edmi v\u00fdrobci harf (Nadermann, Erard) se zab\u00fdval zdokonalov\u00e1n\u00edm ped\u00e1lov\u00e9ho mechanismu n\u00e1stroje. Vzhledem k dlouhodob\u00e9mu pobytu ve Francii je v encyklopedi\u00edch \u010dasto uv\u00e1d\u011bn jako skladatel francouzsk\u00fd.\nO\u017eenil se se svou \u017ea\u010dkou Annou-Mari\u00ed. Man\u017eelstv\u00ed nebylo \u0161\u0165astn\u00e9. Anna-Marie od n\u011bj uprchla do Lond\u00fdna s jin\u00fdm \u010desk\u00fdm skladatelem a klav\u00edristou Janem Ladislavem Dus\u00edkem a Jan K\u0159titel sp\u00e1chal z ne\u0161\u0165astn\u00e9 l\u00e1sky sebevra\u017edu. Utopil se v Sein\u011b 19. \u00fanora 1790.\nJeho skladatelsk\u00e1 \u010dinnost se soust\u0159edila na jeho hlavn\u00ed n\u00e1stroj, harfu. Napsal pro ni 52 s\u00f3lov\u00fdch son\u00e1t, 6 koncert\u016f s orchestrem a \u010detn\u00e9 drobn\u011bj\u0161\u00ed skladby pro harfu a r\u016fzn\u00e9 n\u00e1strojov\u00e9 kombinace. Komponoval rovn\u011b\u017e orchestr\u00e1ln\u00ed hudbu, mezi jeho d\u00edly najdeme i n\u011bkolik symfoni\u00ed.\nSv\u00e9 pedagogick\u00e9 zku\u0161enosti shrnul ve \u0160kole pro harfu, kter\u00e1 v\u0161ak byla vyd\u00e1na a\u017e po jeho smrti.\n\u010ceskoslovensk\u00fd hudebn\u00ed slovn\u00edk osob a instituc\u00ed I. (A\u2013L), 1963, SHV, Praha\nM\u00dcLLER, Milo\u0161: Jan K\u0159titel Krumpholtz : \u017eivot a d\u00edlo harfov\u00e9ho virtu\u00f3za a skladatele, N\u00e1rodn\u00ed knihovna \u010cesk\u00e9 republiky Praha, 1999, ISBN 80-7050-295-9\nKRUMPHOLTZ, Jean-Baptiste: Principes pour la Harpe\u2026 avec des exercices et des pr\u00e9ludes d\u2019une difficult\u00e9 graduelle. Recueillis et mis au jour par J. M. Plane. R\u00e9impression de l\u2019\u00e9dition de Paris, 1809. Gen\u00e8ve, 1977. ISBN 2-8266-0659-X\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jan K\u0159titel Krumpholtz\nV\u00fdtah z monografie Archivov\u00e1no 14. 7. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed II. Waldecko-Pyrmontsk\u00fd? <<>>: Ji\u0159\u00ed II. Waldecko-Pyrmontsk\u00fd (Ji\u0159\u00ed Fridrich Jind\u0159ich; 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1789, Weil am Rhein \u2013 15. kv\u011btna 1845, Arolsen) byl v letech 1813 a\u017e 1845 waldecko-pyrmontsk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem.\nJi\u0159\u00ed se narodil 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1789 jako druh\u00fd, ale nejstar\u0161\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed syn kn\u00ed\u017eete Ji\u0159\u00edho I. Waldecko-Pyrmontsk\u00e9ho a jeho man\u017eelky Augusty Schwarzburko-Sonderhausensk\u00e9.\n26. \u010dervna 1823 se jako \u010dty\u0159iat\u0159icetilet\u00fd kn\u00ed\u017ee v Schaumburgu o\u017eenil s o t\u0159in\u00e1ct let mlad\u0161\u00ed princeznou Emmou, dcerou kn\u00ed\u017eete Viktora II. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymsk\u00e9ho. Za necel\u00fdch dvaadvacet let man\u017eelstv\u00ed se jim narodilo p\u011bt d\u011bt\u00ed - t\u0159i synov\u00e9 a dv\u011b dcery:\nAugusta Waldecko-Pyrmontsk\u00e1 (21. \u010dervence 1824 \u2013 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1893), \u26ad 1848 Alfr\u00e9d ze Stolberg-Stolbergu (23. listopadu 1820 \u2013 24. ledna 1903)\nJosef Waldecko-Pyrmontsk\u00fd (24. listopadu 1825 \u2013 27. ledna 1829)\nHerm\u00edna Waldecko-Pyrmontsk\u00e1 (29. z\u00e1\u0159\u00ed 1827 \u2013 16. \u00fanora 1910), \u26ad 1844 Adolf I. ze Schaumburg-Lippe (1. srpna 1817 \u2013 8. kv\u011btna 1893), kn\u00ed\u017ee ze Schaumburg-Lippe\nJi\u0159\u00ed Viktor Waldecko-Pyrmontsk\u00fd (14. ledna 1831 \u2013 12. kv\u011btna 1893), kn\u00ed\u017ee waldecko-pyrmontsk\u00fd\n\u26ad 1853 Helena Nasavsk\u00e1 (18. srpna 1831 \u2013 27. \u0159\u00edjna 1888)\n\u26ad 1891 Luisa \u0160lesvicko-Hol\u0161t\u00fdnsko-Sonderbursko-Gl\u00fccksbursk\u00e1 (6. ledna 1858 \u2013 2. \u010dervence 1936)\nWalrad Waldecko-Pyrmontsk\u00fd (24. ledna 1833 \u2013 20. ledna 1867), svobodn\u00fd a bezd\u011btn\u00fdKn\u00ed\u017ee Ji\u0159\u00ed II. zem\u0159el 15. kv\u011btna 1845 ve v\u011bku 55 let v Arolsenu a jeho n\u00e1stupcem se stal jeho \u010dtrn\u00e1ctilet\u00fd syn Ji\u0159\u00ed Viktor.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku George II, Prince of Waldeck and Pyrmont na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Box na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1932? <<>>: Box na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1932 se konal v Grand Olympic Auditoriu v Los Angeles.", "<<>>: Co je Makarov (Sachalinsk\u00e1 oblast)? <<>>: Makarov (rusky \u041c\u0430\u043a\u0430\u0301\u0440\u043e\u0432) je m\u011bsto v Sachalinsk\u00e9 oblasti Ruska. \u017dije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 6 600 obyvatel.\nM\u011bsto le\u017e\u00ed na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu Sachalinu, 194 km od Ju\u017eno-Sachalinsku, p\u0159i \u00fast\u00ed \u0159eky Makarova do z\u00e1livu Trp\u011blivosti.\n Podle n\u011bkter\u00fdch \u00fadaj\u016f bylo s\u00eddlo zalo\u017eeno v roce 1892 jako Seljutora. O dva roky pozd\u011bji \u2013 v roce 1894 \u2013 st\u00e1ly v osad\u011b ji\u017e t\u0159i domy, ve kter\u00fdch \u017eilo p\u011bt lid\u00ed \u2013 t\u0159i mu\u017ei a dv\u011b \u017eeny, kte\u0159\u00ed byli pova\u017eov\u00e1ni za vyhnance. \u017divili se zem\u011bd\u011blstv\u00edm, chovem zv\u00ed\u0159at, lovem a rybolovem. Mezi lety 1890 a 1900 proch\u00e1zela \u00fazem\u00edm okresu po\u0161tovn\u00ed silnice z Korsakova do Alexandrovsku. Ainuov\u00e9 dopravovali po\u0161tu do Najoro, kde v\u00fdm\u011bnou p\u0159evzali po\u0161tu ze severu. Sou\u010dasn\u011b byla zalo\u017eena telegrafn\u00ed stanice v Mokun-Katane (nyn\u011bj\u0161\u00ed ves Puga\u010dovo).\nV roce 1905, v d\u016fsledku por\u00e1\u017eky v rusko-japonsk\u00e9 v\u00e1lce v letech 1904\u20131905, byla ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st Sachalinu postoupena Japonsku. Japonci postavili celul\u00f3zku a pap\u00edrnu, d\u016fl a dal\u0161\u00ed podniky. Z vesnice vyrostlo m\u011bsto pojmenovan\u00e9 \u0160irutoru (japonsky \u77e5\u53d6). Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl ji\u017en\u00ed Sachalin p\u0159ipojen k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. V roce 1946 bylo m\u011bsto p\u0159ejmenov\u00e1no na po\u010dest rusk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edho velitele, oce\u00e1nografa, viceadmir\u00e1la St\u011bpana Osipovi\u010de Makarova.\nDmitrij Jaro\u0161enko \u2013 biatlonista\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041c\u0430\u043a\u0430\u0440\u043e\u0432 (\u0433\u043e\u0440\u043e\u0434) na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bed\u0159ich Kopold? <<>>: Plk. Bed\u0159ich Kopold (10. srpna 1921 Moravsk\u00e1 Ostrava - 2007) byl \u010deskoslovensk\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru, komunistick\u00fdm funkcion\u00e1\u0159em a politick\u00fdm v\u011bzn\u011bm.\nBed\u0159ich Kopold se narodil 10. srpna 1921 v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b v \u017eidovsk\u00e9 rodin\u011b. Studoval na reformn\u00edm re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu, studium byl ale nucen v roce 1938 z d\u016fvodu finan\u010dn\u00ed t\u00ed\u017ee ukon\u010dit. Pot\u00e9 se u\u010dil na peka\u0159e.\nPo n\u011bmeck\u00e9 okupaci v b\u0159eznu 1939 byl Bed\u0159ich Kopold v \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku za\u0159azen do jednoho z prvn\u00edch \u017eidovsk\u00fdch transport\u016f z \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edho k n\u011bmecko-sov\u011btsk\u00fdm hranic\u00edm. Poda\u0159ilo se mu uprchnout a n\u00e1sledn\u011b p\u0159ej\u00edt do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Pracoval jako horn\u00edk na Donbasu, pot\u00e9 jako u\u010ditel n\u011bm\u010diny na pedagogick\u00e9 \u0161kole. Po napaden\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu N\u011bmeckem byl p\u0159esunut do Uzbekist\u00e1nu a pracoval na plant\u00e1\u017e\u00edch s bavlnou. V \u00fanoru 1942 se p\u0159ihl\u00e1sil do vznikaj\u00edc\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, kde absolvoval z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdcvik a podd\u016fstojnick\u00fd kurz. Z\u00fa\u010dastnil boj\u016f o Sokolovo, Karpatsko-dukelsk\u00e9 operace a dal\u0161\u00edch st\u0159et\u016f na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b a b\u011bhem osvobozov\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska. P\u016fsobil jako osv\u011btov\u00fd d\u016fstojn\u00edk a redaktor vojensk\u00fdch periodik. V roce 1943 vstoupil do Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska. Konec v\u00e1lky jej zastihl v Brn\u011b.\nPo skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u016fstal Bed\u0159ich Kopold v arm\u00e1dn\u00ed slu\u017eb\u011b. O\u017eenil se s Ji\u0159inou \u0160vermovou, dcerou komunistick\u00e9ho funkcion\u00e1\u0159e Jana \u0160vermy a b\u00fdvalou spoja\u0159skou d\u016fstojnic\u00ed 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru. Man\u017eel\u016fm se v roce 1947 narodil syn Jan a v roce 1951 dcera Bed\u0159i\u0161ka. Pov\u00e1le\u010dnou kari\u00e9ru zapo\u010dal Bed\u0159ich Kopold jako z\u00e1stupce n\u00e1\u010deln\u00edka oblastn\u00ed spr\u00e1vy osv\u011bty v Brn\u011b. N\u00e1sledn\u011b stoupal ve vojensko-politick\u00e9 i stranick\u00e9 hierarchii a\u017e na post z\u00e1stupce n\u00e1\u010deln\u00edka Hlavn\u00ed politick\u00e9 spr\u00e1vy v Praha, zast\u00e1val i dal\u0161\u00ed soub\u011b\u017en\u00e9 funkce. Dne 21. ledna 1951 byl zat\u010den a obvin\u011bn ze sabotov\u00e1n\u00ed v\u00fdstavby arm\u00e1dy. Dne 1. dubna 1954 byl odsouzen k osmn\u00e1cti let\u016fm v\u011bzen\u00ed, trest si odb\u00fdval v uranov\u00fdch dolech na J\u00e1chymovsku a P\u0159\u00edbramsku a v\u011bznic\u00edch v Leopoldov\u011b a na Pankr\u00e1ci. Jeho \u017eena a d\u011bti byly do roku 1952 internov\u00e1ny. V roce 1956 mu byl trest p\u0159eru\u0161en, n\u00e1sledn\u011b zru\u0161en a v roce 1963 byl rehabilitov\u00e1n. Pot\u00e9 pracoval na \u010cVUT. Zem\u0159el v roce 2007.\nMan\u017eelka Bed\u0159icha Kopolda Ji\u0159ina Kopoldov\u00e1 vystudovala P\u0159\u00edrodov\u011bdeckou fakultu Univerzity Karlovy a po rehabilitaci po politick\u00fdch procesech pracovala v Izotopov\u00e9 laborato\u0159i biologick\u00fdch \u00fastav\u016f \u010cSAV v Praze.\nDcera Bed\u0159icha Kopolda JUDr. Bed\u0159i\u0161ka Kopoldov\u00e1 vystudovala pr\u00e1va, je autorkou prac\u00ed z oblasti kriminologie a publicistkou o t\u00e9matech soci\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f.\nTch\u00e1n Bed\u0159icha Kopolda Jan \u0160verma zahynul 10. listopadu 1944 po por\u00e1\u017ece Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho povst\u00e1n\u00ed b\u011bhem \u00fastupu do hor.\nTch\u00fdn\u011b Bed\u0159icha Kopolda Marie \u0160vermov\u00e1 zast\u00e1vala po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vysok\u00e9 funkce v Komunistick\u00e9 stran\u011b \u010ceskoslovenska, mj. i organizovala sb\u00edr\u00e1n\u00ed podpis\u016f v petici \u017e\u00e1daj\u00edc\u00ed popravu Milady Hor\u00e1kov\u00e9. Str\u00e1vila p\u011bt let ve v\u011bzen\u00ed po tzv. procesu s krajsk\u00fdmi tajemn\u00edky. V roce 1977 podepsala Chartu 77.\n1948 Sokolovsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed medaile\n3x \u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939\nBed\u0159ich Kopold na str\u00e1nk\u00e1ch Politick\u00e9 procesy.cz\nBed\u0159ich Kopold na str\u00e1nk\u00e1ch Pam\u011bti n\u00e1roda\nKopold, Bed\u0159ich na str\u00e1nk\u00e1ch V\u00e1lka.", "<<>>: Co je Mutua Madrid Open 2016 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra? <<>>: Do sout\u011b\u017ee mu\u017esk\u00e9 \u010dty\u0159hry na tenisov\u00e9m turnaji Mutua Madrid Open 2016 nastoupilo dvacet \u010dty\u0159i dvojic. Obh\u00e1jcem titulu byl indicko-rumunsk\u00e1 p\u00e1r Rohan Bopanna a Florin Mergea.\nV\u00edt\u011bzem \u010dty\u0159hry se stal t\u0159et\u00ed nasazen\u00fd nizozemsko-rumunsk\u00fd p\u00e1r Jean-Julien Rojer a Horia Tec\u0103u, kter\u00fd ve fin\u00e1le zdolal turnajov\u00e9 \u0161estky Bopannu s Mergeou v\u00fdsledkem 6\u20134 a 7-6. Na pod\u00e1n\u00ed ztratili pouze jedin\u00fd m\u00ed\u010d, kdy\u017e 39 v\u00fdm\u011bn ze 40 vyhr\u00e1li. Oba \u0161ampioni si do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP p\u0159ipsali 1000 bod\u016f a v premi\u00e9rov\u00e9m fin\u00e1le sez\u00f3ny z\u00edskali sv\u00e9 prvn\u00ed trofeje z kategorie ATP Masters. Tec\u0103u si odvezl dvac\u00e1t\u00fd deb\u00e1t\u00fd deblov\u00fd titul z okruhu ATP Tour a pro Rojera to byla dvac\u00e1t\u00e1 prvn\u00ed trofej ze \u010dty\u0159hry.\nV\u0161ech osm nasazen\u00fdch p\u00e1r\u016f m\u011blo voln\u00fd los do druh\u00e9ho kola.\n Pierre-Hugues Herbert / Nicolas Mahut (semifin\u00e1le)\n Jamie Murray / Bruno Soares (2. kolo)\n Jean-Julien Rojer / Horia Tec\u0103u (v\u00edt\u011bzov\u00e9)\n Ivan Dodig / Marcelo Melo (semifin\u00e1le)\n Bob Bryan / Mike Bryan (\u010dtvrtfin\u00e1le)\n Rohan Bopanna / Florin Mergea (fin\u00e1le)\n Alexander Peya / Nenad Zimonji\u0107 (\u010dtvrtfin\u00e1le)\n Vasek Pospisil / Jack Sock (\u010dtvrtfin\u00e1le)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2016 Mutua Madrid Open \u2013 Men's Doubles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n Mutua Madrid Open 2016 \u2013 mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159hra . ATP Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Kaddish (Ale\u0161 Vesel\u00fd)? <<>>: Kaddish Ale\u0161e Vesel\u00e9ho je pova\u017eov\u00e1n za nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 socha\u0159sk\u00e9 d\u00edlo druh\u00e9 poloviny 20. stolet\u00ed. Sochu Ale\u0161 Vesel\u00fd vytvo\u0159il b\u011bhem prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku Sympozia prostorov\u00fdch forem v Ostrav\u011b roku 1967. Roku 1969 za ni obdr\u017eel cenu Maty\u00e1\u0161e Bernarda Brauna na v\u00fdstav\u011b Socha a m\u011bsto v Liberci.\nSedmimetrov\u00e1 socha ze sva\u0159ovan\u00fdch kus\u016f nerezov\u00e9ho plechu vznikala ve V\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1rn\u00e1ch od srpna 1967 do kv\u011btna 1968 a pot\u00e9 byla instalov\u00e1na v ostravsk\u00fdch Komensk\u00e9ho sadech. P\u016fvodn\u011b se jmenovala Modlitba za zem\u0159el\u00e9ho, pojmenov\u00e1n\u00ed Kaddish dostala a\u017e dodate\u010dn\u011b. Ale\u0161 Vesel\u00fd do t\u00e9 doby tvo\u0159il plastiky ze sva\u0159ovan\u00e9ho \u017eeleza, kter\u00e9 m\u011bly komorn\u00ed rozm\u011bry. Podle vlastn\u00edch slov v\u017edy snil o velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, proto\u017ee u men\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed za\u010dalo nab\u00fdvat vrchu zpracov\u00e1n\u00ed a tam, kde \u0161lo o v\u00fdraz, se nen\u00e1padn\u011b vet\u0159ela ne\u017e\u00e1douc\u00ed zdobnost. Kaddish tak vlastn\u011b p\u0159edstavuje maxim\u00e1ln\u00ed rozm\u011br komorn\u00ed plastiky.Socha nevznikla jako koncept, ale spont\u00e1nn\u011b, z velmi hlubok\u00fdch a intimn\u00edch p\u0159\u00ed\u010din, jako d\u016fsledek nutnosti vyrovnat se se ztr\u00e1tou otce, kter\u00fd zem\u0159el 12. kv\u011btna 1967. Ale\u0161 Vesel\u00fd do n\u00ed postupn\u011b integroval nedokon\u010den\u00e9 fragmenty n\u011bkolika jin\u00fdch soch a pr\u00e1ci ukon\u010dil p\u0159esn\u011b po roce, 13. kv\u011btna 1968.Je v n\u00ed obsa\u017eeno mno\u017estv\u00ed detail\u016f, kter\u00e9 p\u016fsob\u00ed zevnit\u0159 a byly v pr\u016fb\u011bhu pr\u00e1ce p\u0159ekryty aby zachovaly v\u00fdznamy, kter\u00e9 jsou \u010dist\u011b osobn\u00ed. Socha nen\u00ed pouze tryznou, ale krom\u011b smutku a tragiky obsahuje i radostn\u00e9 vzpom\u00ednky.\nAle\u0161 Vesel\u00fd v rozhovoru s Michalem Schonbergem uv\u00e1d\u00ed, \u017ee po dokon\u010den\u00ed sochy \u017didle Usurp\u00e1tor napsal v roce 1965 text, kde popisuje velkou stavbu, kter\u00e1 je p\u0159edobrazem sochy Kaddish.Uzurp\u00e1tor (Pomocn\u00fd text k ur\u010den\u00ed vymezen\u00e9ho prostoru)\n\u2026vr\u0161en\u00ed, skl\u00e1d\u00e1n\u00ed, sn\u00e1\u0161en\u00ed a spojov\u00e1n\u00ed, bujen\u00ed, nar\u016fst\u00e1n\u00ed\u2026nemohu un\u00e9st tu t\u00edhu nad sebou, nad hlavou hn\u00edzdo pro pt\u00e1ky \u2013 probit\u00e1 k\u0159\u00eddla a pavouci v koutech\u2026\n\u2026p\u0159id\u00e1v\u00e1m okolo, nemohu tam \u2013 nemohu \u2013 nemohu tam, kde u\u017e jsem jednou byl \u2013 vid\u00edm tam \u2013 \u00fa\u017e\u00ed se vchody a br\u00e1ny jsou k\u0159iv\u00e9 a se\u0161it\u00e9 \u0161ic\u00edmi stroji, je\u017e pror\u016fst\u00e1 \u017eelezo na t\u0159ech no\u017ek\u00e1ch s ostr\u00fdmi \u0161pi\u010dkami, u zem\u011b je tr\u016fn na n\u011bm\u017e nesed\u00edm- \u0161plh\u00e1m nahoru, kde mu\u010den\u00e9 t\u011blo je ukryto stavbou, je\u017e chlad\u00ed\u2026\nNenal\u00e9z\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd moment, kdy mohu v\u011bc pova\u017eovat za definitivn\u011b dokon\u010denou, leda\u017ee bych respektoval pouze ur\u010dit\u00fd, vymezen\u00fd prostor, ale tu op\u011bt nenach\u00e1z\u00edm d\u016fvodu jej respektovat, kdy\u017e se nask\u00fdt\u00e1 ta velik\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost nekone\u010dn\u00e9 stavby. I kdy\u017e se mi zd\u00e1, \u017ee v\u011bc v t\u00e9 ur\u010dit\u00e9 velikosti je hotov\u00e1, st\u00e1le mne to nut\u00ed p\u0159id\u00e1vat okolo, rozr\u016fstat ji, spojovat s dal\u0161\u00edmi a za\u010dle\u0148ovat do v\u011bt\u0161\u00edho celku, jeho\u017e se st\u00e1v\u00e1 \u010d\u00e1st\u00ed, zachov\u00e1vaj\u00edc v\u0161ak p\u0159itom uzav\u0159enost sv\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi, kter\u00e1 se v\u0161ak dost\u00e1v\u00e1 do souvislosti s jinou nebo jin\u00fdmi \u010d\u00e1stmi (je\u017e jsou rovn\u011b\u017e z\u00e1rove\u0148 samy o sob\u011b), jejich\u017e vz\u00e1jemn\u00e9 vazby a spojen\u00ed jsou op\u011bt sou\u010d\u00e1st\u00ed mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00edho celku, jeho\u017e pohyb a rozr\u016fst\u00e1n\u00ed se d\u011bje v\u0161emi sm\u011bry \u2013 jeho\u017e nekone\u010dnost se napl\u0148uje sm\u011brem ke st\u0159edu.\n\u2026dokon\u010dil jsem hn\u00edzdo pro pt\u00e1ky\u2026m\u00e1 mnoho otvor\u016f, kudy lze vniknout dovnit\u0159. Boj\u00edm se jenom, zda bude mo\u017eno naj\u00edt cestu zp\u00e1tky, hn\u00edzdo je toti\u017e uvnit\u0159 velmi slo\u017eit\u00e9, zbudovan\u00e9 vr\u0161en\u00edm nov\u00fdch hn\u00edzd, najednou u\u017e hotov\u00e9, mnoho \u0161pi\u010dat\u00fdch ty\u010d\u00ed vyb\u00edh\u00e1 do okoln\u00edho prostoru a otvory pak vnik\u00e1 zase dovnit\u0159 a pt\u00e1ci po nich mohou p\u0159ech\u00e1zet a pronikat i do nejskryt\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst stavby.\n\u010casto, kdy\u017e jsem u\u017e myslel, \u017ee stavba je hotov\u00e1, pohl\u00e9dl jsem vzh\u016fru \u2013 nekone\u010dn\u00e9 obrovsk\u00e9 pr\u00e1zdno klene se nad hlavou, neodbytn\u00e9, \u010dist\u00e9, dokonal\u00e9 a neopakovateln\u00e9 ve sv\u00e9 jednoduchosti, napln\u011bn\u00e9 v\u0161\u00edm co bylo p\u0159ed n\u00e1mi i co bude po n\u00e1s, pln\u00e9 svou nep\u0159etr\u017eitou p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Pak vr\u0161il jsem d\u00e1l a stav\u011bl jsem dokola, skl\u00e1dal a spojoval \u2013 kam jsem ji\u017e nedos\u00e1hl, tam jsem se provrtal dovnit\u0159 i navrch, ni\u010dil a p\u0159id\u00e1val.\n\u2026hn\u00edzdo \u2013 labyrint \u2013 klec \u2013 jsem uvnit\u0159, nemohu ven, zapomn\u011bl jsem, nemysle p\u0159i pr\u00e1ci na v\u00fdstrahu \u2013 projdu-li, nevr\u00e1t\u00edm se \u2013 a kolem b\u00edle se prost\u00edr\u00e1 obloha\u2026\nPr\u00e1v\u011b velkorysost i zjevn\u00e1 s\u00edla v\u00fdrazu sochy vedly veden\u00ed podniku k tomu, \u017ee p\u016fvodn\u00ed smlouvu, uzav\u0159enou na dobu trv\u00e1n\u00ed sympozia, postupn\u011b prodlou\u017eilo a\u017e do srpna 1968. Ale\u0161 Vesel\u00fd v t\u00e9 dob\u011b dostal nab\u00eddku, kter\u00e1 by mu umo\u017enila pokra\u010dovat v pr\u00e1ci, ale po srpnov\u00e9 invazi ji\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 dal\u0161\u00ed dohodu uzav\u0159\u00edt. Univerz\u00e1lnost poselstv\u00ed sochy pochopili ji\u017e b\u011bhem v\u00fdstavy Socha a m\u011bsto (1969) obyvatel\u00e9 Liberce, kte\u0159\u00ed k n\u00ed po up\u00e1len\u00ed Jana Palacha pokl\u00e1dali kv\u011btiny. Cena Maty\u00e1\u0161e Bernarda Brauna byla ud\u011blena \u201eZa znepokojivou a neodbytnou v\u00fdpov\u011b\u010f v podob\u011b lidsk\u00e9ho osudu, sd\u011blenou p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdm v\u00fdtvarn\u00fdm v\u00fdrazem.\u201cPo v\u00fdstav\u011b v Liberci se Kaddish op\u011bt vr\u00e1til na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto do Komensk\u00e9ho sad\u016f v Ostrav\u011b. Nov\u00e9 normaliza\u010dn\u00ed zastupitelstvo Ostravy pova\u017eovalo sympozium za v\u00fdsledek nep\u0159ijateln\u00fdch politick\u00fdch tendenc\u00ed a vzniklou galerii soch cht\u011blo zru\u0161it a sochy p\u0159em\u00edstit jinam (ve skute\u010dnosti odstranit a se\u0161rotovat). Bylo v\u0161ak v\u00e1z\u00e1no uzav\u0159enou smlouvou a vyb\u00eddlo tedy v\u00fdtvarn\u00edky, aby svoje sochy odvezli. Ale\u0161 Vesel\u00fd sochu zachr\u00e1nil a p\u0159em\u00edstil ji do are\u00e1lu polorozpadl\u00e9ho ml\u00fdna ve St\u0159edokluk\u00e1ch, kter\u00fd zakoupil koncem roku 1970 se z\u00e1m\u011brem z\u0159\u00eddit zde svou socha\u0159skou d\u00edlnu.Sou\u010dasn\u011b se sochou Kaddish vzniklo b\u011bhem ostravsk\u00e9ho sympozia dal\u0161\u00edch sedm zhruba t\u0159\u00edmetrov\u00fdch soch, z nich\u017e Testimony je od roku 1988 trvale um\u00edst\u011bna v Olympijsk\u00e9m parku v Soulu, Pavou\u010d\u00ed v\u011b\u017e, navr\u017een\u00e1 pro Terez\u00edn, je nyn\u00ed ve sb\u00edrce Muzea um\u011bn\u00ed v Olomouci a Zav\u011b\u0161en\u00e9 b\u0159emeno (1968) je instalov\u00e1no v socha\u0159sk\u00e9m parku N\u00e1rodn\u00ed galerie v Praze v zahrad\u00e1ch Ane\u017esk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera.\nAlena Bartkov\u00e1, Socha\u0159sk\u00e9 d\u00edlo Ale\u0161e Vesel\u00e9ho v pr\u016fb\u011bhu 60. a 70. let, bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 diplomov\u00e1 pr\u00e1ce, FF UP Olomouc 2012\nMarcel Fi\u0161er, V\u00fdtvarn\u00e1 sympozia v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech, diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, FF a UDU UK, Praha 2011\nIvona Raimanov\u00e1, Socha a m\u011bsto Liberec 1969, Spacium, o.p.c. 2008, ISBN 978-80-87213-00-1\nMichal Schonberg, Projdi tou branou! Rozhovory a Ale\u0161em Vesel\u00fdm, Torst: Praha, 2007, ISBN 80-7215-263-7\n\u0160tefan Belohradsk\u00fd a kol., Mezin\u00e1rodn\u00ed sympozium prostorov\u00fdch forem, International Symposium of Spatial Forms, Ostrava 1993/94, nakladatelstv\u00ed SFINGA ve spolupr\u00e1ci s organiza\u010dn\u00edm v\u00fdborem sympozia a GVU v Ostrav\u011b 1995\nHana Seifertov\u00e1, Ludmila Vachtov\u00e1, Ji\u0159\u00ed Moulis, Socha a m\u011bsto Liberec 1969, Oblastn\u00ed galerie v Liberci 1969, nov\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Geoprint, 2008, ISBN 978-80-87213-00-1\nEv\u017een To\u0161enovsk\u00fd, Mezin\u00e1rodn\u00ed sympozium prostorov\u00fdch forem, Katalog v\u00fdstavy, Ostrava 1967\nAle\u0161 Vesel\u00fd\nKadi\u0161\nV\u00fdtvarnick\u00e9 konfese: Ale\u0161 Vesel\u00fd, re\u017eie Petr Skala, \u010cT 2011\nRozhovor A.", "<<>>: Co je Rowan County (Kentucky)? <<>>: Rowan County je okres americk\u00e9ho st\u00e1tu Kentucky zalo\u017een\u00fd v roce 1856. Spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem je m\u011bsto Morehead. Pojmenovan\u00fd je podle sen\u00e1tora Johna Rowana (1773\u20131843).", "<<>>: Co je Rudolf Heeger? <<>>: Rudolf Heeger (15. dubna 1883 \u0160ternberk \u2013 3. listopadu 1939 Moravsk\u00e1 Ostrava) byl \u010deskoslovensk\u00fd politik n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti a meziv\u00e1le\u010dn\u00fd poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za N\u011bmeckou soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranu d\u011blnickou v \u010cSR.\nV roce 1899 se stal \u010dlenem rakousk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracie v r\u00e1mci jej\u00ed ml\u00e1de\u017enick\u00e9 organizace Rote Nelke v rodn\u00e9m \u0160ternberku. V obdob\u00ed let 1910\u20131938 byl funkcion\u00e1\u0159em odbor\u016f.Profes\u00ed byl tajemn\u00edkem kovod\u011bln\u00edk\u016f. Podle \u00fadaj\u016f z roku 1935 bydlel v Krnov\u011b. P\u016fsobil i jako komun\u00e1ln\u00ed politik.V parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1920 byl zvolen za N\u011bmeckou soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranu d\u011blnickou v \u010cSR (DSAP) do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Mand\u00e1t pak obh\u00e1jil ve v\u0161ech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch volb\u00e1ch, tedy v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1925, parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1929 i parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1935. Poslaneck\u00e9 k\u0159eslo ztratil na podzim 1938 v souvislosti se zm\u011bnami hranic \u010ceskoslovenska.V z\u00e1\u0159\u00ed 1938 se p\u0159est\u011bhoval do Moravsk\u00e9 Ostravy. Zde ho v b\u0159eznu 1939 zatklo gestapo. Byl p\u0159evezen do Prahy na Pankr\u00e1c. Ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f byl ov\u0161em nejprve propu\u0161t\u011bn. Zem\u0159el v listopadu 1939 v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b.", "<<>>: Co je Lessemsauridae? <<>>: Lessemsauridae (\"lessemsauridi\") byla \u010dele\u010f starobyl\u00fdch a v\u00fdvojov\u011b primitivn\u00edch sauropodn\u00edch dinosaur\u016f. Z\u00e1stupci t\u00e9to \u010deledi \u017eili v obdob\u00ed pozdn\u00edho triasu a\u017e ran\u00e9 jury (v\u011bk pozdn\u00ed nor a\u017e pliensbach, asi p\u0159ed 215 a\u017e 190 miliony let) na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Argentiny a Jihoafrick\u00e9 republiky. V dob\u011b jejich existence byla je\u0161t\u011b Ji\u017en\u00ed Amerika a Afrika spojeny v jeden superkontinent (Gondwanu).\nJednalo se o v\u016fbec prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e9 ob\u0159\u00ed dinosaury, jejich d\u00e9lka je odhadov\u00e1na asi na 8 a\u017e 10 metr\u016f a hmotnost a\u017e na 12 tun. Byli tak zhruba dvojn\u00e1sobn\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e jin\u00ed dnes zn\u00e1m\u00ed sauropodomorfov\u00e9 z obdob\u00ed p\u0159elomu triasu a jury. Rod Ingentia i jej\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed jsou tak d\u016fkazem, \u017ee evolu\u010dn\u00ed trend sm\u011brem k ob\u0159\u00edm rozm\u011br\u016fm byl nastoupen ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b. Byli to robustn\u011b stav\u011bn\u00ed dlouhokrc\u00ed b\u00fdlo\u017eravci, \u017eij\u00edc\u00ed z\u0159ejm\u011b v mal\u00fdch st\u00e1dech.\nV obdob\u00ed triasu byli sauropodomorfov\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zejm\u00e9na na \u00fazem\u00ed jihoz\u00e1padn\u00ed Gondwany, tedy sou\u010dasn\u00e9 Ji\u017en\u00ed Ameriky. Nal\u00e9z\u00e1me zde mal\u00e9 archaick\u00e9 formy zhruba do hmotnosti 50 kilogram\u016f, robustn\u011bj\u0161\u00ed riojasauridy i prvn\u00ed ob\u0159\u00ed formy pr\u00e1v\u011b ze skupiny lessemsaurid\u016f.\nAntetonitrus\nIngentia\nLedumahadi\nLessemsaurus\nApaldetti; Mart\u00ednez, Ricardo N.; Cerda, Ignatio A.; Pol, Diego; Alcober, Oscar (2018). \"An early trend towards gigantism in Triassic sauropodomorph dinosaurs\". Nature Ecology & Evolution. doi:10.1038/s41559-018-0599-y\n \n\u010cl\u00e1nek na webu Science News (anglicky)\nSOCHA, Vladim\u00edr. Prvn\u00ed z gigant\u016f. OSEL.cz . 16. \u010dervence 2018. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Rex\u00edk (animovan\u00fd seri\u00e1l)? <<>>: Rex\u00edk (v polsk\u00e9m origin\u00e1le Reksio) je polsk\u00fd animovan\u00fd seri\u00e1l. Vypr\u00e1v\u00ed o p\u0159\u00edhod\u00e1ch sympatick\u00e9ho strakat\u00e9ho vo\u0159\u00ed\u0161ka Rex\u00edka a jeho p\u0159\u00e1tel \u2013 slepic, ko\u010dek, dal\u0161\u00edch ps\u016f a jeho p\u00e1n\u00ed\u010dk\u016f. Pejska vymyslel re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rista Lechos\u0142aw Marsza\u0142ek.\nSeri\u00e1l vznikal v letech 1967 a\u017e 1990 ve Studiu kreslen\u00fdch film\u016f (Studio Film\u00f3w Rysunkowych) v B\u00edlsku-B\u011bl\u00e9. Celkem bylo nato\u010deno 65 d\u00edl\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Reksio na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Zwiesel? <<>>: Zwiesel (\u010desky historicky Sv\u00edzel) je m\u011bsto v dolnobavorsk\u00e9m okrese Regen. Od roku 1972 se \u0159ad\u00ed mezi st\u00e1tem uznan\u00e9 klimatick\u00e9 l\u00e1zn\u011b. Pojmenov\u00e1n\u00ed m\u011bsta bylo odvozeno od ko\u0159ene bajuvarsk\u00e9ho slova \u201ezwisl\u201c, ozna\u010duj\u00edc\u00edho rozv\u011btven\u00ed. \u00dazem\u00ed nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se mezi dv\u011bma \u0159ekami Gro\u00dfer Regen (Velk\u00e1 \u0158ezn\u00e1) a Kleiner Regen (Mal\u00e1 \u0158ezn\u00e1) bylo pojmenov\u00e1no Zwiesel.\nToto m\u011bsto nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Bavorsk\u00e9m lese je zn\u00e1m\u00e9 d\u00edky skl\u00e1\u0159sk\u00e9mu pr\u016fmyslu (Zwiesel Kristallglas AG), manufaktu\u0159e zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se v\u00fdrobou k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu (Theresienthal) a tak\u00e9 d\u00edky St\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161kole. Z tohoto d\u016fvodu je Zwiesel tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1n \u201em\u011bstem skla\u201c. V obci se nach\u00e1z\u00ed velk\u00fd po\u010det dal\u0161\u00edch v\u00fdrobc\u016f skla a firem zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00edm skla.\nMotto m\u011bsta zn\u00ed \u201eFein Glas, gut Holz sind Zwiesels Stolz\u201c (\u201eKvalitn\u00ed sklo a dobr\u00e9 d\u0159evo jsou p\u00fdchou Zwieselu\u201c).\nZwiesel le\u017e\u00ed na soutoku \u0159ek Gro\u00dfer Regen a Kleiner Regen \u2013 d\u00e1l \u0159eka pokra\u010duje pod jm\u00e9nem Schwarzer Regen (\u010cern\u00e1 \u0158ezn\u00e1, Velk\u00e1 \u0158ezn\u00e1 nebo jen \u0158ezn\u00e1) \u2013 v rozlehl\u00e9 kotlin\u011b na \u00fapat\u00ed zalesn\u011bn\u00fdch vrchol\u016f z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Bavorsk\u00e9ho lesa (Velk\u00fd Javor 1456 m, Gro\u00dfer Falkenstein 1315 m, Kiesruck 1265 m) p\u0159ibli\u017en\u011b 10 kilometr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od okresn\u00edho m\u011bsta Regen, 35 kilometr\u016f od m\u011bsta Deggendorf, 30 kilometr\u016f od obce Grafenau a 15 kilometr\u016f od hrani\u010dn\u00edho p\u0159echodu \u017delezn\u00e1 Ruda/Bayerisch Eisenstein. Do Zwieselu se lze dostat pohodln\u011b po silnici prvn\u00ed t\u0159\u00eddy B11. M\u011bsto Zwiesel je vlaky Waldbahn spojeno s okoln\u00edmi m\u011bsty Plattling, Bayerisch Eisenstein a Bodenmais v hodinov\u00fdch a s obc\u00ed Grafenau v dvouhodinov\u00fdch intervalech.\nV okol\u00ed Zwieselu se nach\u00e1z\u00ed \u0159ada rozmanit\u00fdch mineralogick\u00fdch odkryv\u016f bohat\u00fdch na k\u0159emen, kter\u00e9 vedly k rozvoji skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem t\u011b\u017eby je k\u0159emenn\u00fd lom Hennenkobel (H\u00fchnerkobel), kde byly objeveny vz\u00e1cn\u00e9 a obl\u00edben\u00e9 miner\u00e1ly. Miner\u00e1l zwieselit (anglicky Zwieselite), kter\u00fd se zde vyskytuje, byl pojmenov\u00e1n pr\u00e1v\u011b po Zwieselu.\nPrvn\u00ed obyvatel\u00e9 byli podle pov\u011bsti zlatokopov\u00e9. Prvn\u00ed zm\u00ednka o vesnici Zwiesel s d\u0159ev\u011bnou kapli\u010dkou poch\u00e1z\u00ed z roku 1255. V roce 1280 bylo toto m\u00edsto v\u00fdznamn\u00fdm p\u0159ekladi\u0161t\u011bm na cest\u011b do \u010cech. Od roku 1313 se ji\u017e hovo\u0159\u00ed o Zwieselu jako o m\u011bstu s pr\u00e1vem trhu. Dne 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1560 byl Zwieselu v\u00e9vodou Albrechtem V. Bavorsk\u00fdm ud\u011blen erb, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 dodnes.\nV\u00fdvoj Zwieselu byl bohu\u017eel opakovan\u011b negativn\u011b ovlivn\u011bn po\u017e\u00e1ry, v\u00e1lkami a morov\u00fdmi epidemiemi. M\u011bsto bylo n\u011bkolikr\u00e1t vyp\u00e1leno: v roce 1431 husity, v roce 1468 b\u011bhem v\u00e1lky \u201eB\u00f6cklerkrieg\u201c a b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky v roce 1633 \u0160v\u00e9dy. Roku 1741 sem vpadli pandu\u0159i a v roce 1809 do\u0161lo na nedalek\u00e9m vrchu Landwehrbergl k bitv\u011b s hordou \u00fadajn\u011b \u010desk\u00fdch plenitel\u016f.Ji\u017e v 16. stolet\u00ed prob\u00edhala v dole Rotkot ve Zwieselu t\u011b\u017eba. \nRoku 1767 byl postaven kostel Bergkirche a v roce 1838 byla vybudov\u00e1na nyn\u011bj\u0161\u00ed radnice. V letech 1825, 1832, 1846, 1849 a 1870 m\u011bsto opakovan\u011b vyho\u0159elo. P\u0159i posledn\u00edm po\u017e\u00e1ru 19. srpna 1876 sho\u0159el farn\u00ed kostel. Vodovod byl vybudov\u00e1n v roce 1888, elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed pak v roce 1896. Mezi lety 1891 a\u017e 1896 byl postaven m\u011bstsk\u00fd farn\u00ed kostel sv. Mikul\u00e1\u0161e. V roce 1904 byl Zwieselu ud\u011blen statut m\u011bsta. Zwiesel se rychle rozv\u00edjel a stal se hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm a kulturn\u00edm centrem Bavorsk\u00e9ho lesa.\nNa konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, dne 20. dubna 1945 v poledne, bylo p\u0159i bombov\u00e9m \u00fatoku na \u017eelezni\u010dn\u00ed mosty zni\u010deno mnoho dom\u016f a o \u017eivot p\u0159i\u0161lo 15 civilist\u016f. Dne 22. dubna byl Zwiesel bez dal\u0161\u00edch krveprolit\u00ed vyd\u00e1n Ameri\u010dan\u016fm. \nV\u00fdjime\u010dnou ud\u00e1lost\u00ed v ned\u00e1vn\u00e9 historii m\u011bsta byla Bavorsk\u00e1 zemsk\u00e1 v\u00fdstava \u010cechy-Bavorsko: 1500 let sousedstv\u00ed. Mnoho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f v\u00fdstavy nav\u0161t\u00edvilo tak\u00e9 sousedn\u00ed \u010ceskou republiku.\nSklo a d\u0159evo v\u017edy pat\u0159ilo k faktor\u016fm ur\u010duj\u00edc\u00edm dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj m\u011bsta. Historie skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu v oblasti okolo Zwieselu sah\u00e1 a\u017e do 15. stolet\u00ed (Rabenstein 1421). Roku 1836 byla zalo\u017eena tov\u00e1rna na v\u00fdrobu k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu Theresienthal a v roce 1872 za\u010dal skl\u00e1\u0159sk\u00fd mistr Anton M\u00fcller budovat skl\u00e1\u0159skou hu\u0165 Annathal, pozd\u011bji zn\u00e1mou jako firmu Schott-werke, kter\u00e1 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u016fsob\u00ed pod jm\u00e9nem Zwisel Kristallglas AG a je v\u00fdznamn\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm v\u00fdrobcem sklen\u011bn\u00fdch poh\u00e1r\u016f. Roku 1904 byla zalo\u017eena odborn\u00e1 skl\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161kola, kter\u00e1 se stala st\u00e1tn\u00ed \u0161kolou pro obor skl\u00e1\u0159stv\u00ed.\nM\u011bsto se v roce 1254 jmenovalo \u201eZwisel\u201c, brzy po roce 1301 ji\u017e \u201eZwiseln\u201c. Philipp Apian na sv\u00e9 map\u011b z roku 1568 pou\u017eil pojmenov\u00e1n\u00ed \u201eZwisel\u201c. V roce 1738 se m\u011bsto jmenovalo \u201eZwisl\u201c a v roce 1832 \u201eZwiesel\u201c a \u201eZwisel\u201c. Slovo \u201ezwisel\u201c poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze st\u0159edov\u011bk\u00e9 n\u011bm\u010diny znamen\u00e1 rozv\u011btven\u00ed. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b tak byl ozna\u010dov\u00e1n soutok Velk\u00e9 a Mal\u00e9 \u0158ezn\u00e9 a k\u0159i\u017eovatka dvou hlavn\u00edch cest.\nDne 1. \u0159\u00edjna 1971 byla ke Zwieselu p\u0159ipojena obec Klautzenbach. 1. ledna 1978 byla ke Zwieselu p\u0159i\u010dlen\u011bna \u010d\u00e1st obce Rabenstein. Obec B\u00e4rnzell s 652 obyvateli a plochou 1250 hektar\u016f byla ke Zwieselu p\u0159ipojena 1. kv\u011btna 1978.\nJi\u017e v roce 1356 m\u011bl Zwiesel vlastn\u00edho katolick\u00e9ho duchovn\u00edho, kter\u00fd byl jako vik\u00e1\u0159 pod\u0159\u00edzen far\u00e1\u0159i z Regenu. V roce 1558 se expozitura Zwiesel stala farnost\u00ed. Od roku 1962 se zde nach\u00e1z\u00ed augustini\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Panny Marie Ut\u011b\u0161itelky, zalo\u017een\u00fd sudeton\u011bmeck\u00fdmi mnichy a pat\u0159\u00edc\u00ed k v\u00edde\u0148sk\u00e9mu vikari\u00e1tu. \nPo vyd\u00e1n\u00ed bavorsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho ediktu kurfi\u0159tem Maxmili\u00e1nem roku 1803 se ve Zwieselu usadili evangeli\u010dt\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9. V roce 1885 byl zalo\u017een Evangelick\u00fd spolek Zwiesel, kter\u00fd dos\u00e1hl toho, \u017ee Zwiesel dostal roku 1889 pr\u00e1vo vys\u00edlat putovn\u00ed kazatele doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed sezonn\u00ed pracovn\u00edky. Dne 29. kv\u011btna 1895 byl vysv\u011bcen neogotick\u00fd kostel v ulici Bahnhofstra\u00dfe (dnes Dr.-Schott-Stra\u00dfe). V roce 1922 zde byla z\u0159\u00edzena farnost.\nNovoapo\u0161tolsk\u00e1 obec se tak\u00e9 usadila ve Zwieselu a m\u00e1 zde sv\u016fj vlastn\u00ed kostel.\nV roce 1800 m\u011bl Zwiesel 803 obyvatel a 140 obytn\u00fdch budov. V roce 1810 po\u010det obyvatel p\u0159ekro\u010dil jeden tis\u00edc. V roce 1867 m\u011blo m\u011bsto Zwiesel s pr\u00e1vem trhu 2 303 obyvatel a 243 obytn\u00fdch budov. V roce 1900 byl po\u010det obyvatel 3 760 a po\u010det obytn\u00fdch budov 333. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vzrostl po\u010det obyvatel Zwiselu na 5 885. Nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det obyvatel v historii m\u011bsta byl dosa\u017een v roce 1984, bylo to 10 670 obyvatel. Aktu\u00e1ln\u011b ve Zwieselu a v p\u0159ilehl\u00fdch \u010d\u00e1stech obce \u017eije 9 257 obyvatel. \nOd kv\u011btna 2006 je p\u0159\u00edstavn\u00ed m\u011bsto Brake (Doln\u00ed Sasko) ofici\u00e1ln\u00edm partnersk\u00fdm m\u011bstem Zwieselu. M\u011bsta jsou od sebe vzd\u00e1lena p\u0159ibli\u017en\u011b 800 kilometr\u016f.\nPrvn\u00edm starostou byl od 13. \u00fanora 2011 Franz Xaver Steininger (nez\u00e1visl\u00fd). Ve druh\u00e9m kole byl zvolen starostou 60,57 % hlas\u016f.\nRada m\u011bsta Zwiesel m\u00e1 od komun\u00e1ln\u00edch voleb ze 16. b\u0159ezna 2014 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slo\u017een\u00ed:\nCSU: 7 k\u0159esel\nSPD: 5 k\u0159esel\nSvobodn\u00ed voli\u010di (Freie W\u00e4hler, FW): 5 k\u0159esel\nSdru\u017een\u00ed nestran\u00edk\u016f (Parteifreie W\u00e4hlergemeinschaft, PWG): 4 k\u0159esla\nZelen\u00ed: 3 k\u0159esla\n Kostely \nM\u011bstsk\u00fd farn\u00ed kostel sv. Mikul\u00e1\u0161e: trojlodn\u00ed novogotick\u00e1 stavba z p\u00e1len\u00fdch cihel postaven\u00e1 v letech 1892\u20131896. M\u00e1 86 metr\u016f vysokou v\u011b\u017e. B\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1n t\u00e9\u017e \u201ed\u00f3mem Bavorsk\u00e9ho lesa\u201c\nKatolick\u00fd horsk\u00fd kostel\u00edk (Bergkirche Maria Namen): postaven v rokokov\u00e9m stylu v roce 1767, stropn\u00ed malby od Franze Antona Rauschera (1731\u20131777) \n Sklen\u011bn\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 pyramida \nSklen\u011bn\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 pyramida: jedine\u010dn\u00e9 d\u00edlo postaven\u00e9 spole\u010dnost\u00ed Zwiesel Kristallglas AG m\u011b\u0159\u00ed p\u0159es 8 metr\u016f a skl\u00e1d\u00e1 se z v\u00edce ne\u017e 93 000 skleni\u010dek na v\u00edno.\n Pam\u00e1tky n\u00e1m\u011bst\u00ed \nN\u00e1m\u011bst\u00ed zdob\u00ed souso\u0161\u00ed z roku 1767, kter\u00e9 zobrazuje sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, po stran\u00e1ch se sv. Sebastianem a sv. Flori\u00e1nem. Radnice z roku 1838 byla postavena v klasicistn\u00edm stylu. Na doln\u00ed stran\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed se nach\u00e1z\u00ed studna od spole\u010dnosti Schott, dar firmy Schott Zwiesel AG z roku 1975. V roce 1998 bylo n\u00e1m\u011bst\u00ed vyhl\u00e1\u0161eno p\u011b\u0161\u00ed z\u00f3nou, toto rozhodnut\u00ed bylo ale ji\u017e v roce 1999 rozhodnut\u00edm ob\u010dan\u016f zru\u0161eno.\n Podzemn\u00ed chodby \nHistorick\u00e9 podzem\u00ed m\u011bsta Zwiesel: syst\u00e9m chodeb pod hradn\u00edmi st\u00e1jemi a v jejich okol\u00ed poch\u00e1z\u00ed z vrcholn\u00e9ho st\u0159edov\u011bku a je zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti. B\u00fdvaj\u00ed zde po\u0159\u00e1d\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 v\u00fdstavy.\n Muzeum lesa \nMuzeum lesa ve Zwieselu: v 17 m\u00edstnostech si lze prohl\u00e9dnout p\u0159ibli\u017en\u011b 8.000 expon\u00e1t\u016f vztahuj\u00edc\u00edch se k lesu, d\u0159evu, sklu a k tomuto regionu. Lesn\u00ed fauna i fl\u00f3ra je zn\u00e1zorn\u011bna ve velkoplo\u0161n\u00fdch dioramatech. Celkov\u00fd obraz lesa dopl\u0148uje nau\u010dn\u00fd p\u0159ehled hub. Nov\u011b si lze prohl\u00e9dnout p\u016fvodn\u00ed zachoval\u00fd invent\u00e1\u0159 m\u011bstsk\u00e9 l\u00e9k\u00e1rny z roku 1870. Muzeum lesa tak\u00e9 uchov\u00e1v\u00e1 um\u011bleck\u00fd odkaz dolnobavorsk\u00e9ho skladatele Erharda Kutschenreutera. V pl\u00e1nu je tak\u00e9 nov\u00e1 koncepce expozic a p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed muzea do prostor b\u00fdval\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se nad budovou katolick\u00e9ho kostela. Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto prostor\u00e1ch byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na Bavorsk\u00e1 zemsk\u00e1 v\u00fdstava.\n Muzeum skla \nMuzeum skla Theresienthal: v b\u00fdval\u00e9m pansk\u00e9m z\u00e1mku rodiny Poschinger se nach\u00e1z\u00ed sb\u00edrka sklenic, kter\u00e9 byly vyrobeny mezi lety 1800 a 1930. Lze si zde prohl\u00e9dnout sklen\u011bn\u00e9 objekty manufaktury na v\u00fdrobu k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu \u201eKristallmanufaktur Theresienthal\u201c, kter\u00e9 byly v 19. stolet\u00ed ozdobou mnoha evropsk\u00fdch dvor\u016f. \n Muzeum pivovaru \nMuzeum pivovaru \u201eDampfbierbrauerei Zwiesel\u201c: pivovar rodiny Pfeffer je zn\u00e1m\u00fd pivem naz\u00fdvan\u00fdm Dampfbier (svrchn\u011b kva\u0161en\u00e9 polotmav\u00e9 pivo). B\u00fdval\u00fd prostor varny nab\u00edz\u00ed informace o historii va\u0159en\u00ed piva, o tradi\u010dn\u00edch i modern\u00edch postupech.\nGalerie Zwiesel\nGalerie Horizonte\nGalerie M\u00e4nnerhaut\nGalerie Rittersw\u00fcrden\nGlasstadt Galerie Zwiesel\nDne 23. b\u0159ezna 1898 poprv\u00e9 ve Zwieselu prom\u00edtalo putovn\u00ed kino v s\u00e1lu hostince Janka. Program se skl\u00e1dal z 5 kr\u00e1tk\u00fdch film\u016f. Od 27. \u0159\u00edjna 1917 byly v s\u00e1lu Pfeffersaal filmy pravideln\u011b prom\u00edt\u00e1ny. Dne 29. dubna 1923 bylo ve \u010dtvrti Hafnerstadt otev\u0159eno prvn\u00ed klasick\u00e9 kino ve Zwieselu. N\u00e1sledn\u011b bylo 8. prosince po 16 m\u011bs\u00edc\u00edch stavby otev\u0159eno prvn\u00ed filmov\u00e9 divadlo.\nM\u011bsto Zwiesel a D\u016fm bavorsk\u00fdch d\u011bjin zorganizovaly v roce 2007 Bavorskou zemskou v\u00fdstavu Bavorsko \u2013 \u010cechy: 1500 let sousedstv\u00ed v prostor\u00e1ch Star\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly. Krom\u011b typick\u00e9 muzejn\u00ed a didaktick\u00e9 v\u00fdstavy prob\u011bhla p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti \u0159ada dal\u0161\u00edch doprovodn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, nap\u0159\u00edklad \u010cesko-bavorsk\u00fd festival setk\u00e1n\u00ed. Stolet\u00e9 kulturn\u00ed vazby mezi Bavorskem a \u010cechami se d\u00edky t\u00e9to akci dostaly do \u0161ir\u0161\u00edho pov\u011bdom\u00ed.\nL\u00e1ze\u0148sk\u00fd park pod\u00e9l \u0159eky Gro\u00dfer Regen byl z\u0159\u00edzen v roce 1885 spolkem Versch\u00f6nerungsverein Zwiesel. P\u0159ed vybudov\u00e1n\u00edm parku se v t\u011bchto m\u00edstech nach\u00e1zela neudr\u017eovan\u00e1 divo\u010dina zvan\u00e1 \u201eGr\u00fcben\u201c s odtoky de\u0161\u0165ov\u00e9 vody, s haldami, kter\u00e9 na m\u00edst\u011b z\u016fstaly jako poz\u016fstatky po t\u011b\u017eb\u011b zlata, a s podm\u00e1\u010den\u00fdmi loukami zarostl\u00fdmi k\u0159ov\u00edm. V roce 1887 se sou\u010d\u00e1st\u00ed parku stal tak\u00e9 rybn\u00edk. D\u00edky aktivn\u00ed pomoci m\u00edstn\u00edch mohly b\u00fdt hlavn\u00ed pr\u00e1ce dokon\u010deny ji\u017e rok pot\u00e9. Nyn\u00ed vede l\u00e1ze\u0148sk\u00fdm parkem tematick\u00e1 cesta \u201eZwieseler Skulpturenweg\u201c.\nNa \u00fazem\u00ed m\u011bsta Zwiesel se nach\u00e1z\u00ed celkem t\u0159i chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti: Stockauwiesen, Rotfilz a Kiesau.\nD\u016fle\u017eit\u00fdm pil\u00ed\u0159em hospod\u00e1\u0159stv\u00ed m\u011bsta Zwiesel je i cestovn\u00ed ruch. M\u011bsto Zwiesel le\u017e\u00ed na tzv. \u201eSkl\u00e1\u0159sk\u00e9 cest\u011b\u201c. Tato 270 km dlouh\u00e1 turistick\u00e1 stezka, kter\u00e1 byla v roce 1997 otev\u0159ena spolkov\u00fdm kancl\u00e9\u0159em Helmutem Kohlem, vede z m\u011bsta Neustadt an der Waldnaab a\u017e do Pasova. Na mnoha m\u00edstech na t\u00e9to trase lze pozorovat skl\u00e1\u0159e p\u0159i pr\u00e1ci, div\u00e1ci maj\u00ed mo\u017enost si v\u00fdrobu skla i sami vyzkou\u0161et a tak se o tomto \u0159emeslu dozv\u011bd\u011bt v\u00edce informac\u00ed.\nZwiesel disponuje kapacitou 3 800 l\u016f\u017eek r\u016fzn\u00fdch kategori\u00ed pro hosty a dv\u011bma kempy. V roce 1910 vzniklo prvn\u00ed koupali\u0161t\u011b ve Zwieselu o rozloze 50 m\u00b2. V roce 1938 bylo postaveno v ulici Rabensteiner Stra\u00dfe koupali\u0161t\u011b s vodn\u00ed plochou 2 000 m\u00b2. Pozd\u011bji byla postavena kryt\u00e1 plov\u00e1rna. V roce 1999 byla renovov\u00e1na kryt\u00e1 hala, v roce 2000 pak i venkovn\u00ed koupali\u0161t\u011b. Cel\u00fd are\u00e1l byl pojmenov\u00e1n Zwieseler Erlebnisbad. Dne 15. \u010dervna 2005 byl v bl\u00edzkosti plov\u00e1rny otev\u0159en saunov\u00fd sv\u011bt Bayerwald-Sauna.\nV regionu zimn\u00edch sport\u016f v okol\u00ed m\u011bsta Zwiesel na Velk\u00e9m Javoru (a\u017e 1456 m) se nach\u00e1z\u00ed jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch ly\u017ea\u0159sk\u00fdch st\u0159edisek Bavorsk\u00e9ho lesa. Ly\u017ea\u0159sk\u00e1 st\u0159ediska jsou vybavena lanovkami a vleky. S\u00ed\u0165 b\u011b\u017eeck\u00fdch stop v okol\u00ed \u010d\u00edt\u00e1 v\u00edce ne\u017e 100 km. M\u011bstem Zwiesel proch\u00e1z\u00ed zn\u00e1m\u00e1 trasa pro b\u011b\u017eka\u0159e, tzv. Bayerwaldloipe o d\u00e9lce 150 km.\nNa vrcholu Velk\u00fd Javor se jezd\u00ed sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r ve sjezdov\u00e9m ly\u017eov\u00e1n\u00ed. N\u011bmeck\u00fd spolek sjezdov\u00e9ho ly\u017eov\u00e1n\u00ed pl\u00e1noval, \u017ee od zimn\u00ed sez\u00f3ny 2006/2007 se ka\u017ed\u00e9 dva roky uskute\u010dn\u00ed z\u00e1vod sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru na Velk\u00e9m Javoru. V mezi\u010dase se pak bude z\u00e1vod konat ve st\u0159edisku Ofterschwang. Po z\u00e1vod\u011b sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru ve sjezdu 10. a 11. b\u0159ezna 2007 se dal\u0161\u00ed rok z\u00e1vody pl\u00e1novan\u00e9 na 1. a 2. b\u0159ezna kv\u016fli po\u010das\u00ed neuskute\u010dnily. Ve dnech 4. a 5. \u00fanora 2011 se na Velk\u00e9m Javoru krom\u011b z\u00e1vodu sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru konal i z\u00e1vod ve slalomu a v ob\u0159\u00edm slalomu.\nKrom\u011b toho se lze v zim\u011b proch\u00e1zet po upraven\u00fdch zimn\u00edch turistick\u00fdch tras\u00e1ch, vyjet si na san\u00edch ta\u017een\u00fdch ko\u0148mi n\u00e1rodn\u00edm parkem, objevovat p\u0159\u00edrodu na sn\u011b\u017enic\u00edch nebo se vydat pr\u016fvodem s pochodn\u011bmi.\nV roce 1880 se ve Zwieselu uskute\u010dnila prvn\u00ed lidov\u00e1 slavnost a v roce 1936 prob\u011bhla poprv\u00e9 pod n\u00e1zvem Grenzlandfest \u2013 hrani\u010dn\u00ed slavnost. Tradice byla p\u0159eru\u0161ena 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou a znovu obnovena roku 1949 z po\u010d\u00e1tku na n\u00e1m\u011bst\u00ed Jahnplatz, od roku 1956 na Pfefferwiesen a od roku 1992 na nyn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b u \u0159eky Schwarzer Regen. Od roku 1949 se tato slavnost kon\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u011b od soboty p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed 3. ned\u011bli do p\u0159edposledn\u00ed ned\u011ble v \u010dervenci.\nB\u011bhem hrani\u010dn\u00ed slavnosti roku 1939 se poprv\u00e9 z iniciativy Paula Friedla uskute\u010dnila sout\u011b\u017e lidov\u00e9 hudby o cenu \u201eZwieseler Fink\u201c. Toto setk\u00e1n\u00ed zp\u011bv\u00e1k\u016f a hudebn\u00edk\u016f s nejstar\u0161\u00ed tradic\u00ed v Bavorsku se ji\u017e ka\u017edoro\u010dn\u011b kon\u00e1 v listopadu.\nV roce 1962 byla m\u00edstn\u00edmi \u010dleny spolku p\u0159\u00e1tel Bavorsk\u00e9ho lesa poprv\u00e9 zorganizov\u00e1na jedna z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch um\u011bleck\u00fdch v\u00fdstav Bavorsk\u00e9ho lesa \u201eZwieseler Buntspecht\u201c. Ka\u017edoro\u010dn\u011b v r\u00e1mci t\u00e9to v\u00fdstavy prezentuj\u00ed sv\u00e1 d\u00edla mal\u00ed\u0159i, grafici, socha\u0159i, keramici a um\u011ble\u010dt\u00ed skl\u00e1\u0159i z cel\u00e9ho Bavorsk\u00e9ho lesa, z Podunaj\u00ed a \u0160umavy.\nNab\u00eddka kulturn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho roku je velmi pestr\u00e1. Za zm\u00ednku jist\u011b stoj\u00ed i v\u00fdstava sklen\u011bn\u00fdch lahvi\u010dek na \u0161\u0148upac\u00ed tab\u00e1k (tzv. Schnupftabakglas-Ausstellung) spolku Gl\u00e4serner Winkel.\nSkl\u00e1\u0159stv\u00ed je st\u00e1le jedn\u00edm z pil\u00ed\u0159\u016f hospod\u00e1\u0159stv\u00ed m\u011bsta Zwiesel. Z toho logicky vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee firma Zwiesel Kristallglas AG je nejv\u011bt\u0161\u00edm zam\u011bstnavatelem ve m\u011bst\u011b. M\u011bsto Zwiesel si jako \u201em\u011bsto skla\u201c z\u00edskalo mezin\u00e1rodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed. Vedle modern\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby je se sklem pracov\u00e1no i v \u0159emesln\u00fdch d\u00edln\u00e1ch, kter\u00e9 zam\u011bstnan\u00fdm um\u011blc\u016fm d\u00e1vaj\u00ed prostor k voln\u00e9 um\u011bleck\u00e9 tvorb\u011b. Dal\u0161\u00edm pil\u00ed\u0159em hospod\u00e1\u0159stv\u00ed m\u011bsta je cestovn\u00ed ruch. M\u011bsto Zwiesel disponuje p\u0159ibli\u017en\u011b 3 000 l\u016f\u017eky pro hosty. Po\u010det p\u0159enocov\u00e1n\u00ed dosahuje ro\u010dn\u011b 300 000. M\u011bsto Zwiesel je tak beze sporu jednou z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch destinac\u00ed pro dovolenou ve V\u00fdchodn\u00edm Bavorsku. Ale pr\u00e1v\u011b d\u00edky p\u0159\u00edsunu kapit\u00e1lu zde funguj\u00ed i men\u0161\u00ed firmy, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed dal\u0161\u00ed pracovn\u00ed m\u00edsta. D\u00edky dobr\u00e9 infrastruktu\u0159e ve zdravotnictv\u00ed je mo\u017enost uplatn\u011bn\u00ed i v t\u00e9to oblasti.\nM\u011bstem vede silnice I. t\u0159\u00eddy, tzv. Bundesstra\u00dfe 11: Bayerisch Eisenstein \u2013 Zwiesel \u2013 Regen \u2013 (Bundesstra\u00dfe 85: Cham/Pasov) \u2013 Deggendorf \u2013 Landshut \u2013 Mnichov.\n Vlakov\u00e1 doprava \nN\u00e1dra\u017e\u00ed ve Zwieselu \u2013 naz\u00fdvan\u00e9 t\u00e9\u017e \u201ezwieselsk\u00fd pavouk\u201c \u2013 je d\u016fle\u017eit\u00fdm dopravn\u00edm uzlem v Bavorsk\u00e9m lese. Nach\u00e1z\u00ed se na trase Plattling-Bayerisch Eisensteina, je v\u00fdchoz\u00edm bodem pro tra\u0165 \u010d. 906 vedouc\u00ed do Grafenau a pro tra\u0165 \u010d. 907 vedouc\u00ed do Bodenmaisu. Na t\u011bchto trat\u00edch provozuje dopravu pod zna\u010dkou Waldbahn v pov\u011b\u0159en\u00ed DB Regio spole\u010dnost Arriva.\n Autobusov\u00e1 doprava \nZwiesel je sou\u010d\u00e1st\u00ed autobusov\u00e9ho dopravn\u00edho syst\u00e9mu spole\u010dnosti RBO. Mimo to existuj\u00ed je\u0161t\u011b autobusov\u00e9 linky spole\u010dnosti Lamb\u00fcrger, kter\u00e9 jezd\u00ed do turisticky zaj\u00edmav\u00fdch m\u00edst v okol\u00ed Zwieselu, Falkenstein-Bus a Stadtbus. Zwiesel je proto d\u016fle\u017eit\u00fdm dopravn\u00edm uzlem v dopravn\u00edm konceptu NP Bavorsk\u00fd les, kde plat\u00ed j\u00edzdenky Bayerwald-Ticket a karty pro hosty GUTi.\n Dobrovoln\u00ed hasi\u010di Zwiesel \nZasahuj\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b po\u017e\u00e1r\u016f a zaji\u0161\u0165uj\u00ed pomoc okresn\u00ed nemocnici ve Zwieselu. Nemocnice byla z\u0159\u00edzena 24. listopadu 1929 jako nemocnice zdravotn\u00ed poji\u0161\u0165ovny AOK a v roce 1964 ji p\u0159evzal zemsk\u00fd okres Regen.\nZ\u00e1kladn\u00ed \u0161kola (do 4. t\u0159\u00eddy), tzv. Grundschule: z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola v ulici Bergstra\u00dfe se nach\u00e1z\u00ed v prostor\u00e1ch d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly postaven\u00e9 v roce 1961. Prostory byly roz\u0161\u00ed\u0159eny v roce 2001.\nZ\u00e1kladn\u00ed \u0161kola (od 5. do 9. t\u0159\u00eddy), tzv. Mittelschule: budova Hauptschule v ulici B\u00f6hmergasse byla postavena jako chlapeck\u00e1 \u0161kola a v roce 1961 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena.\nRe\u00e1lka, tzv. Realschule: st\u00e1tn\u00ed re\u00e1ln\u00e1 \u0161kola byla postavena v roce 1975.\nS \u00fa\u010dinnost\u00ed od 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1952 byla ve Zwieselu otev\u0159ena st\u00e1tn\u00ed re\u00e1lka. V roce 1957 z\u00edskala ozna\u010den\u00ed Vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00e1 \u0161kola. Na z\u00e1klad\u011b tzv. Hamburger Abkommen z roku 1964 byla ozna\u010dena jako matematicko-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e1 a od roku 1966 po roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed i na modern\u00ed jazyky jako matematicko-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 a jazykov\u00e9 gymn\u00e1zium. Na konci rok\u016f 1971 a 1996 se \u0161kola p\u0159est\u011bhovala do nov\u00fdch prostor.\nSt\u0159edn\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1: St\u0159edn\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1 ve Zwieselu \u2013 st\u00e1tn\u00ed centrum odborn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v oboru skl\u00e1\u0159stv\u00ed nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v ulici Fachschulstra\u00dfe je jedinou st\u0159edn\u00ed odbornou skl\u00e1\u0159skou \u0161kolou sv\u00e9ho druhu v Bavorsku. Byla zalo\u017eena v roce 1904. Od roku 1957 m\u00e1 k dispozici vlastn\u00ed skl\u00e1\u0159skou hu\u0165. V roce 1997 byla zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ena.\nSkl\u00e1d\u00e1 se ze st\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly soci\u00e1ln\u011b-pedagogick\u00e9 (Fachakademie f\u00fcr Sozialp\u00e4dagogik), St\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly zam\u011b\u0159en\u00e9 na p\u00e9\u010di o seniory a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed odborn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f a St\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly zam\u011b\u0159en\u00e9 na p\u00e9\u010di o d\u011bti a k tomu pat\u0159\u00edc\u00edho intern\u00e1tu pro \u017e\u00e1kyn\u011b. Intern\u00e1t pro \u017e\u00e1kyn\u011b v ulici Theresienthaler Stra\u00dfe byl zprovozn\u011bn 7. prosince 1951, roz\u0161\u00ed\u0159en byl 21. prosince 1958 a pak znovu v roce 1979.", "<<>>: Co je Simon Stone? <<>>: Simon Stone (* 19. srpna 1984 Basilej) je australsk\u00fd filmov\u00fd a divadeln\u00ed re\u017eis\u00e9r, dramatik a herec. \nNarodil se v Basileji, vyrostl v Cambridge a v Melbourne. Jeho otec, biochemik Stuart Stone, v 45 letech zem\u0159el v synov\u011b p\u0159\u00edtomnosti na infarkt, Simonovi tehdy bylo 12 let a pozd\u011bji o tom mluvil jako o traumatu, kter\u00e9 ovlivnilo jeho pr\u00e1ci. \nVystudoval filozofii a humanitn\u00ed v\u011bdy na filozofick\u00e9 fakult\u011b univerzity v Cambridgi a dramatick\u00e1 um\u011bn\u00ed na Akademii um\u011bn\u00ed na univerzit\u011b v Melbourne. \nV roce 2007 zalo\u017eil nez\u00e1vislou divadeln\u00ed spole\u010dnost The Hayloft Project, s n\u00ed\u017e vystupoval v Evrop\u011b i v Austr\u00e1lii a kter\u00e1 dosud p\u016fsob\u00ed v Sydney a v Melbourne. Nastudoval s n\u00ed sv\u00e9 adaptace divadeln\u00edch her sv\u011btov\u00fdch autor\u016f i sv\u00e9 vlastn\u00ed divadeln\u00ed hry. Re\u017e\u00edroval dv\u011b des\u00edtky divadeln\u00edch her i oper, kter\u00e9 uvedl bu\u010f v divadle nebo ve filmu \u010di v televizi. Nat\u00e1\u010d\u00ed tak\u00e9 filmy podle vlastn\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e a p\u016fsob\u00ed jako divadeln\u00ed, filmov\u00fd a televizn\u00ed herec. V roce 2015 obdr\u017eel ve V\u00eddni divadeln\u00ed Nestroyovu cenu za re\u017eii.\nYerma \u2013 divadeln\u00ed drama, na motivy hry Federica Garc\u00edi Lorcy Pl\u00e1\u0148ka, Stone t\u00e9ma p\u0159evedl z minulosti a z venkova do sou\u010dasn\u00e9ho Lond\u00fdna a sv\u011bta m\u00e9di\u00ed a byznysu, napsal nov\u00e9 dialogy a zm\u011bnil konec, v n\u011bm\u017e podle Lorcy m\u011bl sp\u00e1chat sebevra\u017edu ne\u0161\u0165astn\u00fd John.\npremi\u00e9ra 21.9.2002 Slov\u00e1ck\u00e9 divadlo v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti\npremi\u00e9ra 10. \u010dervna 2022 v Praze v divadle Rokoko \u010desk\u00fd p\u0159eklad Viktor Jani\u0161, nastudovali re\u017eis\u00e9r Mari\u00e1n Amsler, v hlavn\u00edch rol\u00edch Nina Hor\u00e1kov\u00e1 a Viktor Dvo\u0159\u00e1k, v dal\u0161\u00edch rol\u00edch Tom\u00e1\u0161 Havl\u00ednek, Eva Salzmannov\u00e1, Petra Tenorov\u00e1 a Ren\u00e1ta Mat\u011bj\u00ed\u010dkov\u00e1.", "<<>>: Co je Fyzika polymer\u016f? <<>>: Fyzika polymer\u016f je oblast fyziky zkoumaj\u00edc\u00ed polymery, jejich kol\u00eds\u00e1n\u00ed, mechanick\u00e9 vlastnosti i kinetiku reakc\u00ed zahrnuj\u00edc\u00ed degradaci a polymeraci polymer\u016f, respektive monomer\u016f.\nZat\u00edmco dnes se tato oblast zam\u011b\u0159uje na perspektivu fyziky kondenzovan\u00fdch l\u00e1tek, fyzika polymer\u016f je p\u016fvodn\u011b odv\u011btv\u00ed statistick\u00e9 fyziky. Fyzika a chemie polymer\u016f tak\u00e9 souvis\u00ed s oblast\u00ed polymer\u016f, kter\u00e1 je pova\u017eov\u00e1na za jejich aplika\u010dn\u00ed \u010d\u00e1st.\nTeplotn\u00ed fluktuace trvale ovliv\u0148uj\u00ed tvar polymer\u016f v kapaln\u00fdch roztoc\u00edch a modelov\u00e1n\u00ed tohoto vlivu vy\u017eaduje pou\u017eit\u00ed z\u00e1sad statistick\u00e9 mechaniky a dynamiky. D\u016fsledkem je, \u017ee teplota siln\u011b ovliv\u0148uje fyzik\u00e1ln\u00ed vlastnosti polymer\u016f v roztoku. Zp\u016fsobuje nap\u0159. f\u00e1zov\u00e9 p\u0159echody, t\u00e1n\u00ed, a tak d\u00e1le.\nPolymery jsou velk\u00e9 molekuly, a proto maj\u00ed velmi komplikovan\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed deterministick\u00fdmi metodami. P\u0159esto p\u0159inesly statistick\u00fdm p\u0159\u00edstup\u016fm v\u00fdsledky a jsou \u010dasto vhodn\u00e9, proto\u017ee velk\u00e9 polymery (tj. polymery s velk\u00fdm po\u010dtem monomer\u016f) jsou efektivn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1ny v termodynamick\u00e9m limitu nekone\u010dn\u011b mnoha monomer\u016f (a\u010dkoli skute\u010dn\u00e1 velikost je jasn\u011b kone\u010dn\u00e1).\nStatistick\u00fd p\u0159\u00edstup ve fyzice polymer\u016f je zalo\u017een na analogii mezi polymerem a bu\u010fto Brownov\u00fdm pohybem, nebo r\u016fzn\u00fdmi typy n\u00e1hodn\u00e9 proch\u00e1zky. Nejjednodu\u0161\u0161\u00ed model polymeru reprezentuje ide\u00e1ln\u00ed \u0159et\u011bzec odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jednoduch\u00e9 n\u00e1hodn\u00e9 proch\u00e1zce. \u010cast\u00e9 p\u0159\u00edstupy pro charakterizaci polymer\u016f jsou tak\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se charakteriza\u010dn\u00ed metody, jak\u00fdmi jsou nap\u0159. chromatografie, viskozimetrie, dynamick\u00fd rozptyl sv\u011btla nebo automatick\u00e9 kontinu\u00e1ln\u00ed on-line monitorov\u00e1n\u00ed polymera\u010dn\u00edch reakc\u00ed (ACOMP) pro stanoven\u00ed chemick\u00fdch, fyzik\u00e1ln\u00edch a materi\u00e1lov\u00fdch vlastnosti polymer\u016f. Tyto experiment\u00e1ln\u00ed metody tak\u00e9 pom\u00e1haly matematick\u00e9mu modelov\u00e1n\u00ed polymer\u016f a dokonce lep\u0161\u00edmu pochopen\u00ed vlastnost\u00ed polymer\u016f.\nP. J. Flory je pova\u017eov\u00e1n za v\u011bdce, kter\u00fd prvn\u00ed zavedl obor fyziky polymer\u016f.\nFrancouz\u0161t\u00ed v\u011bdci p\u0159isp\u011bli od 70. let (nap\u0159. de Gennes, J. des Cloizeaux).\nDoi a Edwards napsali velmi slavnou knihu o fyzice polymer\u016f.\nRusk\u00e9 a sov\u011btsk\u00e9 \u0161koly fyziky (I. M. Lif\u0161ic, A. Ju. Grosberg, A. R. Chochlov) byly velmi aktivn\u00ed v rozvoji fyziky polymer\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Polymer physics na anglick\u00e9 Wikipedii.\na b P. Flory, Principles of Polymer Chemistry, Cornell University Press, 1953. ISBN 0-8014-0134-8.\nPierre Gilles De Gennes, Scaling Concepts in Polymer Physics CORNELL UNIVERSITY PRESS Ithaca and London, 1979\na b M. Doi and S. F. Edwards, The Theory of Polymer Dynamics Oxford University Inc NY, 1986\nMichael Rubinstein and Ralph H. Colby, Polymer Physics Oxford University Press, 2003\nUS patent 6052184 and US Patent 6653150, other patents pending\nF. H. Florenzano; R. Strelitzki; W. F. Reed, \u201cAbsolute, Online Monitoring of Polymerization Reactions\u201d, Macromolecules 1998, 31(21), 7226-7238\nVladimir Pokrovski, The Mesoscopic Theory of Polymer Dynamics, Springer, 2010\nA. Yu. Grosberg, A.R. Khokhlov. Statistical Physics of Macromolecules, 1994, American Institute o Physics\nH. Yamakawa, \"Helical Wormlike Chains in Polymer Solution\", (Springer Verlag, Berlin, 1997)\nG.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Lu\u017ee? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Lu\u017ee je \u00fazemn\u00edm spole\u010denstv\u00edm \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v r\u00e1mci chrudimsk\u00e9ho vikari\u00e1tu kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 diec\u00e9ze.\nLu\u017ee je poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1na v roce 1141 jako majetek premonstr\u00e1tsk\u00e9 kanonie v Litomy\u0161li. M\u00edstn\u00ed farnost se pozd\u011bji stala sou\u010d\u00e1st\u00ed litomy\u0161lsk\u00e9 diec\u00e9ze. Tato diec\u00e9ze v\u0161ak v pr\u016fb\u011bhu 15. stolet\u00ed zanikla. Lu\u017esk\u00e1 farnost byla pak zahrnuta v roce 1664 do diec\u00e9ze kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9. V roce 1668 vzniklo poutn\u00ed m\u00edsto Panny Marie Pomocn\u00e9 na Chlumku. K n\u011bmu byli povol\u00e1ni jezuit\u00e9 z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9. Jezuitsk\u00e9mu \u0159\u00e1du nedlouho pot\u00e9 p\u0159ipadlo jako d\u011bdictv\u00ed cel\u00e9 tehdej\u0161\u00ed Ko\u0161umbersk\u00e9 panstv\u00ed. Pozd\u011bji byl k poutn\u00edmu kostelu Panny Marie Pomocn\u00e9 p\u0159enesen z lu\u017esk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho kostela sv. Bartolom\u011bje farn\u00ed status.\n Poutn\u00ed m\u00edsto na Chlumku \nPoutn\u00ed kapli na Chlumku zalo\u017eila Marie Maxmili\u00e1na H\u00fdzrlov\u00e1 z Chod\u016f. Ta do m\u00edsta pozvala kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 jezuity, kte\u0159\u00ed si bl\u00edzko poutn\u00edho kostela postavili svou rezidenci (jezuitsk\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro mal\u00fd kl\u00e1\u0161ter). Hrab\u011bnka H\u00fdzrlov\u00e1 n\u00e1sledn\u011b na \u0159\u00e1d p\u0159evedla cel\u00e9 Ko\u0161umbersk\u00e9 panstv\u00ed a a\u017e do konce \u017eivota pak \u017eila pouze n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm \u017eivotem v domku, kter\u00fd si nechala postavit nedaleko poutn\u00edho kostela. Velkolep\u00fd barokn\u00ed poutn\u00ed kostel byl z p\u016fvodn\u00ed kaple vystav\u011bn v letech 1689\u20131708. Roku 1773 byl jezuitsk\u00fd \u0159\u00e1d zru\u0161en a spr\u00e1vu jeho majetku p\u0159evzala N\u00e1bo\u017eensk\u00e1 matice. Jezuit\u00e9 se po obnov\u011b sv\u00e9ho \u0159\u00e1du v roce 1814 na Chlumek ji\u017e nevr\u00e1tili a spr\u00e1va poutn\u00edho m\u00edsta z\u016fstala kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 diec\u00e9zi.\nVznik poutn\u00edho m\u00edsta na Chlumku beletristicky zpracoval spisovatel Ji\u0159\u00ed \u0160otola v rom\u00e1nu Tovary\u0161stvo Je\u017e\u00ed\u0161ovo, kter\u00fd vy\u0161el roku 1969.\nFarnost m\u00e1 s\u00eddeln\u00edho duchovn\u00edho spr\u00e1vce, kter\u00fd spravuje pouze tuto jedinou farnost. B\u00fdval\u00e1 jezuitsk\u00e1 rezidence (ul. Hamzova \u010d.p. 13) je v majetku kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9 diec\u00e9ze. Pravideln\u00e9 bohoslu\u017eby jsou vedle farn\u00edho kostela a fili\u00e1ln\u00edch kostel\u016f slou\u017eeny tak\u00e9 v Hamzov\u011b odborn\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b v Lu\u017ei.", "<<>>: Co je Alois Jir\u00e1k? <<>>: Mons. ThDr. Alois Jir\u00e1k (29. ledna 1848 \u010cernovice u T\u00e1bora \u2013 21. dubna 1907 Jind\u0159ich\u016fv Hradec) byl \u010desk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed, n\u011bkdej\u0161\u00ed vyu\u010duj\u00edc\u00ed a pozd\u011bji rektor v kn\u011b\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. V letech 1900\u20131907 infulovan\u00fd probo\u0161t (v po\u0159ad\u00ed 23.) v Jind\u0159ichov\u011b Hradci.\nAlois Jir\u00e1k poch\u00e1zel z m\u011bste\u010dka \u010cernovic u T\u00e1bora z chud\u00fdch pom\u011br\u016f. Vystudoval gymn\u00e1zium v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, kde v roce 1868 maturoval. N\u00e1sledn\u011b studoval teologii v kn\u011b\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch a v roce 1872 p\u0159ijal z rukou biskupa Jirs\u00edka kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed. N\u00e1sledn\u011b byl ustanoven kaplanem v Po\u010d\u00e1tk\u00e1ch, kde pak p\u016fsobil a\u017e do roku 1883. Jeliko\u017e v letech 1873\u20131877 d\u00e1le studoval ve V\u00eddni, \u0161lo v t\u00e9to dob\u011b sp\u00ed\u0161e o pouze form\u00e1ln\u00ed ustanoven\u00ed. V roce 1877 byl ve V\u00eddni promov\u00e1n doktorem teologie.\nV roce 1883 ode\u0161el z kaplansk\u00e9ho m\u00edsta v Po\u010d\u00e1tk\u00e1ch a za\u010dal p\u016fsobit v \u010deskobud\u011bjovick\u00e9m kn\u011b\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i jako spiritu\u00e1l bohoslovc\u016f. V r\u00e1mci jejich studia nav\u00edc vyu\u010doval staroz\u00e1konn\u00ed biblistiku a c\u00edrkevn\u00ed pr\u00e1vo. Ji\u017e v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byl z postu spiritu\u00e1la uvoln\u011bn a jmenov\u00e1n rektorem v t\u00e9m\u017ee semin\u00e1\u0159i. V t\u00e9m\u017ee roce byl jmenov\u00e1n s\u00eddeln\u00edm kanovn\u00edkem \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 katedr\u00e1ln\u00ed kapituly. V roce 1896 byl jmenov\u00e1n pape\u017esk\u00fdm komo\u0159\u00edm s titulem Monsignore. P\u016fsobil rovn\u011b\u017e na diec\u00e9zn\u00edm c\u00edrkevn\u00edm soudu jako defensor vinculi. Byl zn\u00e1m jako \u010dlov\u011bk \u0161irok\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a velk\u00e9 p\u00edle.\nJako jedin\u00fd uchaze\u010d se uch\u00e1zel o jmenov\u00e1n\u00ed do \u00fa\u0159adu probo\u0161ta v Jind\u0159ichov\u011b Hradci. Ke dni 23. dubna 1900 byl skute\u010dn\u011b do tohoto \u00fa\u0159adu jmenov\u00e1n.\nCoby jind\u0159ichohradeck\u00fd probo\u0161t podporoval v\u00fdrazn\u011b m\u00edstn\u00ed \u0161kolstv\u00ed. Anga\u017eoval se tak\u00e9 v \u010desk\u00fdch vlasteneck\u00fdch spolc\u00edch. V roce 1902 doprov\u00e1zel \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho biskupa \u0158\u00edhu do \u0158\u00edma a \u00fa\u010dastnil se jeho audience u pape\u017ee Lva XIII., kde z\u00edskal dovolen\u00ed ud\u011blit jind\u0159ichohradeck\u00fdm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm pape\u017esk\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed. Toto po\u017eehn\u00e1n\u00ed ud\u011blil v zastoupen\u00ed pape\u017ee na Hod Bo\u017e\u00ed svatodu\u0161n\u00ed roku 1902, z\u00e1hy pot\u00e9, co se z \u0158\u00edma vr\u00e1til.\nZ\u00e1v\u011br \u017eivota probo\u0161ta Jir\u00e1ka byl poznamen\u00e1n vlekl\u00fdmi spory s jind\u0159ichohradeck\u00fdmi evangel\u00edky. Ti se domn\u00edvali, \u017ee probo\u0161t z\u00e1m\u011brn\u011b vyhradil pro poh\u0159eb jedn\u00e9 d\u00edvky evangelick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed na h\u0159bitov\u011b potupn\u00e9 m\u00edsto. Cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost byla velmi emotivn\u00ed a z\u00e1hy se do n\u00ed vlo\u017eil levicov\u00fd a protestantsk\u00fd tisk. Probo\u0161t Jir\u00e1k celou v\u011bc vn\u00edmal jako projev protikatolick\u00e9ho hnut\u00ed a zareagoval s\u00e9ri\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. Spor uhasl a\u017e t\u0159i roky po Jir\u00e1kov\u011b smrti rozhodnut\u00edm Spr\u00e1vn\u00edho soudu, kter\u00fd st\u00ed\u017enosti evangel\u00edk\u016f odm\u00edtl jako ned\u016fvodn\u00e9 s t\u00edm, \u017ee o \u017e\u00e1dn\u00e9m m\u00edst\u011b na h\u0159bitov\u011b nelze \u0159\u00edkat, \u017ee by bylo neslu\u0161n\u00e9, nebo dokonce potupn\u00e9.\nProbo\u0161t Jir\u00e1k byl je\u0161t\u011b v po\u010d\u00e1tku roku 1907 zmi\u0148ov\u00e1n jako dal\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd \u010deskobud\u011bjovick\u00fd biskup. Dne 21. dubna 1907 v\u0161ak zem\u0159el.\n\u0160IMKOV\u00c1, Lucie: Duchovn\u00ed spr\u00e1va jind\u0159ichohradeck\u00e9ho probo\u0161tstv\u00ed v letech 1848\u20131918, bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce, TF JCU \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 2010 (dostupn\u00e9 online)\nTUMPACH, Josef: Probo\u0161t Dr. Alois Jir\u00e1k, \u010casopis katolick\u00e9ho duchovenstva 4/1907, s.", "<<>>: Co je Denis Braidotti? <<>>: Denis Braidotti (* 31. \u010dervence 1972 Udine) je b\u00fdval\u00fd italsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk\u2013judista.\nS judem za\u010d\u00ednal ve 13 letech na p\u0159edm\u011bst\u00ed Udine v Tarcentu pod veden\u00edm Stefano Stefanela a Renato Colonnella. Vrcholov\u011b se p\u0159ipravoval v tr\u00e9ninkov\u00e9m st\u0159edisku vojensk\u00e9 policie CS Carabinieri v Ostii nedaleko \u0158\u00edma. V italsk\u00e9 seniorsk\u00e9 reprezentaci se prosazoval od roku 1996. V roce 2000 se na olympijsk\u00e9 hry v Sydney nekvalifikoval. Od roku 2003 ho o post reprezenta\u010dn\u00ed jedni\u010dky p\u0159ipravil Paolo Bianchessi, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 dostal v nominaci na olympijsk\u00e9 hry v Ath\u00e9n\u00e1ch p\u0159ednost. Sportovn\u00ed kari\u00e9ru ukon\u010dil vz\u00e1p\u011bt\u00ed. V\u011bnuje se tren\u00e9rsk\u00e9 pr\u00e1ci.\nSport ve It\u00e1lii\nV\u00fdsledky a novinky Denisi Braidottiho na judoinside.", "<<>>: Co je Petr Ho\u0161ek (hudebn\u00edk)? <<>>: Petr Ho\u0161ek (8. \u00fanora 1967 Praha \u2013 23. ledna 2023) byl \u010desk\u00fd baskytarista a zakladatel punkov\u00e9 kapely Plexis.\nByl proslul\u00fd sv\u00fdm boh\u00e9msk\u00fdm \u017eivotem. Petr Ho\u0161ek zem\u0159el 23. ledna 2023 po kr\u00e1tk\u00e9 nemoci. Zpr\u00e1vu o jeho smrti na Facebooku zve\u0159ejnil hudebn\u00edk\u016fv kamar\u00e1d a spolupracovn\u00edk Maty\u00e1\u0161 Rejthar.\nPlexis\nDo \u0159ady!\nMichael's Uncle\nNa\u0161rot\nMaradonna Jazz\nSvat\u00fd Vincent\n1990 R\u016fzn\u00ed \u2013 Akce Punk (2 p\u00edsn\u011b Plexis)\n1990 R\u016fzn\u00ed \u2013 Rebelie punk'n'oi! (3 p\u00edsn\u011b Plexis)\n1990 R\u016fzn\u00ed \u2013 Epidemie (3 p\u00edsn\u011b Plexis)\n1990 Plexis \u2013 P\u016flno\u010dn\u00ed rebel\n1992 Plexis \u2013 White killer\n1992 Michael's Uncle \u2013 Svin\u011b! (nato\u010deno ji\u017e v roce 1988)\n1993 Plexis \u2013 III\n1998 Plexis \u2013 To\n2000 Plexis \u2013 U\u017e mi to krout\u00ed nohu\n2005 Doktor P.P. \u2013 Omyl mlad\u0161\u00edch t\u0159etihor\n2007 T\u0159i sestry \u2013 Mydlovary (host v p\u00edsni Koukej)\n2009 Best Of Plexis\n2011 Plexis \u2013 Vohul to!\n2017 Plexis \u2013 Ka\u0161par v nesn\u00e1z\u00edch\nKompars v americk\u00e9m filmu Howling\nRole ve filmu Vra\u0165 se do hrobu!\nRole sama sebe ve filmu M\u0148\u00e1ga \u2013 Happy End\n\u00fa\u010dastn\u00edk tane\u010dn\u00ed p\u00e1rty ve filmu \u0160eptej\nRole ve filmu Mravenci nesou smrt\nWeb Plexis\nHistorie Plexis na webu \u010cT\nO Maradona Jazz a dj Mucho Archivov\u00e1no 5. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Publius Aelius Hadrianus Afer? <<>>: Publius Aelius Hadrianus Afer byl majetn\u00fd \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1tor a voj\u00e1k, kter\u00fd \u017eil v \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v pr\u016fb\u011bhu 1. stolet\u00ed. Byl otcem c\u00edsa\u0159e Hadriana. Afer poch\u00e1zel ze \u0160pan\u011blska, ale byl \u0159\u00edmsk\u00e9ho p\u016fvodu. Narodil se a vyr\u016fstal ve m\u011bst\u011b Italica (pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00ed Sevilly) v \u0159\u00edmsk\u00e9 provincii Hispania Baetica. Poch\u00e1zel z bohat\u00e9 a aristokratick\u00e9 rodiny. Jeho matka byla \u0159\u00edmsk\u00e1 \u0161lechti\u010dna a jeho otec byl \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1tor Publius Aelius Hadrianus Marullinus.\nHistoria Augusta - \u017divot Hadri\u00e1n\u016fv\n \nhttp://www.roman-emperors.org/hadrian.htm\nhttps://web.archive.org/web/20070324202329/http://library.thinkquest.org/19592/Persons/hadrian.htm\nhttps://web.archive.org/web/20070126013059/http://www.romans-in-britain.org.uk/bio_hadrian.", "<<>>: Co je Luke Pasqualino? <<>>: Luca Giuseppe \u201eLuke\u201c Pasqualino (* 19. \u00fanora 1990 Peterborough, Cambridgeshire, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed) je britsk\u00fd herec. Mezi jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed role pat\u0159\u00ed Freddie McClair v seri\u00e1lu Skins a D'Artagnan v seri\u00e1lu BBC T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i.\nNarodil se v Peterboroughu v Cambridgeshire. Je italsk\u00e9ho p\u016fvodu: sicilsk\u00e9ho z otcovy strany a neapolsk\u00e9ho ze strany mat\u010diny. Nav\u0161t\u011bvoval \u0161kolu ve Waltonu a hodiny herectv\u00ed na Stamford Art Centre.\nUch\u00e1zel se o roli Tonyho Stonema v 1. s\u00e9rii seri\u00e1lu Skins, ale roli nakonec z\u00edskal Nicholas Hoult. V seri\u00e1lu se v\u0161ak p\u0159ece jen objevil, ale a\u017e v druh\u00e9 generaci v 3. a 4. s\u00e9rii jako Freddie McClair. P\u0159ed seri\u00e1lem Skins \u00fa\u010dinkoval v n\u011bkolika divadeln\u00edch hr\u00e1ch, v\u011bnoval se modelingu a tak\u00e9 pracoval v salonu Image International, kter\u00fd pat\u0159il jeho otci.\nPodporoval feministickou kampa\u0148 HeForShe a podle sv\u00fdch slov je \u201ezav\u00e1z\u00e1n k rovnopr\u00e1vnosti mu\u017e\u016f a \u017een\u201c.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Luke Pasqualino na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Loutka? <<>>: Loutka je v divadeln\u00ed terminologii p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b figurativn\u00ed p\u0159edm\u011bt (nej\u010dast\u011bji zmen\u0161en\u00e1 postava nebo zv\u00ed\u0159e), kter\u00fd je uzp\u016fsoben tak, aby mohl napodobovat pohyby j\u00edm zobrazen\u00e9 bytosti (figurativn\u00ed loutka). Loutky, na rozd\u00edl od rekvizit, mohou zobrazovat i personifikovan\u00e9 ne\u017eiv\u00e9 p\u0159edm\u011bty.\nSlovo loutka poch\u00e1z\u00ed patrn\u011b od slova l\u00fdko, z n\u011bho\u017e se loutky kdysi vyr\u00e1b\u011bly. T\u00edm, \u017ee se p\u0159i h\u0159e o\u017eivuje, to jest hraje, \u201epohybuje se\u201c nebo \u201emluv\u00ed\u201c, se loutka li\u0161\u00ed od panenky, kterou d\u011bti chovaj\u00ed, obl\u00e9kaj\u00ed a voz\u00ed v ko\u010d\u00e1rku jako nemluvn\u011b.\nLoutky se podobn\u011b jako masky u\u017e\u00edvaly u\u017e od nejstar\u0161\u00edch dob, kdy se pou\u017e\u00edvaly jako sou\u010d\u00e1st n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f.\nNejstar\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm dokladem pou\u017eit\u00ed loutky je plastika vy\u0159ezan\u00e1 z mamut\u00edho klu, nalezen\u00e1 v hrob\u011b z obdob\u00ed mlad\u00e9ho paleolitu na Francouzsk\u00e9 ulici v Brn\u011b. Cel\u00fd charakter v\u00fdbavy zem\u0159el\u00e9ho nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee zde byl poh\u0159ben \u0161aman a je tedy pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee i loutka byla ritu\u00e1ln\u00edm p\u0159edm\u011btem.\nAby byl objekt na divadeln\u00edm jevi\u0161ti pova\u017eov\u00e1n za loutku, mus\u00ed n\u00e9st v\u00fdznam bytosti a projevovat \u017eivost (nap\u0159. mluvit, pohybovat se). Nej\u010dast\u011bji loutka, veden\u00e1 loutkohercem, p\u0159edstavuje \u010dlov\u011bka, \u010dasto historickou, liter\u00e1rn\u00ed nebo divadeln\u00ed postavu (Doktor Faust,Don Juan), nadpozemskou mytologickou bytost (sudi\u010dky, \u010f\u00e1bel \u010di Ka\u0161p\u00e1rek), poh\u00e1dkovou bytost nebo n\u011bjak\u00e9 \u010dlov\u011bku bl\u00edzk\u00e9 zv\u00ed\u0159e, ale m\u016f\u017ee j\u00ed b\u00fdt i personifikovan\u00fd p\u0159edm\u011bt.Loutka m\u016f\u017ee b\u00fdt vyrobena prakticky z jak\u00e9hokoli materi\u00e1lu, i kdy\u017e nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed b\u00fdvaj\u00ed loutky d\u0159ev\u011bn\u00e9, hadrov\u00e9, ko\u017ee\u0161inov\u00e9 nebo pap\u00edrov\u00e9, p\u0159\u00edpadn\u011b ti\u0161t\u011bn\u00e9 na 3D tisk\u00e1rn\u011b. Pohyblivost loutek je zna\u010dn\u011b r\u016fzn\u00e1, n\u011bkter\u00e9 se pouze posouvaj\u00ed po jevi\u0161ti, u jin\u00fdch mohou loutkoherci vytvo\u0159it celou \u0161k\u00e1lu pohyb\u016f. Rovn\u011b\u017e velikost loutek se pohybuje v \u0161irok\u00e9m rozmez\u00ed, limitov\u00e1na je pouze technick\u00fdmi parametry \u2013 loutka nesm\u00ed b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1, aby byla na jevi\u0161ti dostate\u010dn\u011b viditeln\u00e1, ani p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1, aby s n\u00ed loutkoherec mohl pohybovat. Existuj\u00ed v\u0161ak i loutky v nad\u017eivotn\u00ed velikosti.\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh loutek p\u0159edstavuj\u00ed loutky pro loutkov\u00fd animovan\u00fd film.\nLoutky se d\u011bl\u00ed jednak podle materi\u00e1lu (sl\u00e1ma, l\u00e1tka, d\u0159evo, plastik), ale zejm\u00e9na podle techniky veden\u00ed \u010dili o\u017eivov\u00e1n\u00ed. Podle toho lze loutky rozd\u011blit na:\nZ\u00e1v\u011bsn\u00e9 \u2013 marioneta \u2013 loutka zav\u011b\u0161en\u00e1 na dr\u00e1tu nebo nit\u00edch, \u010dasto s ni\u0165ov\u00fdm veden\u00edm rukou a vahadlem pro pohyb nohou, aby ji loutkoherec mohl ovl\u00e1dat jednou rukou. Tradi\u010dn\u00ed loutka pro loutkov\u00e9 divadlo, ale tak\u00e9 jako jarmare\u010dn\u00ed loutka, kter\u00e1 \u201ehraje\u201c na hudebn\u00ed n\u00e1stroj a podobn\u011b.\nSpodov\u00e9:\nMa\u0148\u00e1sek \u2013 l\u00e1tkov\u00e1 loutka, kter\u00e1 se navl\u00e9k\u00e1 na ruku a vod\u00ed zespodu. Obl\u00edben\u00e1 tak\u00e9 jako hra\u010dka, zv\u00ed\u0159\u00e1tko.\nJavajka nebo jav\u00e1nka (wajang) \u2013 loutka na ty\u010dce nebo dr\u00e1tu, veden\u00e1 zespodu.\nVa\u0159e\u010dkov\u00e1 loutka \u2013 jednoduch\u00e1 loutka, veden\u00e1 zespodu.\nVeden\u00e9 \u2013 nap\u0159. manek\u00fdn \u2013 velk\u00e1, obvykle l\u00e1tkov\u00e1 loutka, kterou loutkoherec dr\u017e\u00ed p\u0159ed sebou.\nOstatn\u00ed:\nSt\u00ednov\u00e1 loutka.\nVodn\u00ed loutka.\nLoutka pro animovan\u00fd film \u2013 bez veden\u00ed, pohybliv\u00e9 \u010d\u00e1sti mus\u00ed dr\u017eet v nastaven\u00e9 poloze.Tak jako p\u0159i d\u011btsk\u00e9 h\u0159e m\u016f\u017ee jako \u201eauto\u201c poslou\u017eit t\u00e9m\u011b\u0159 jak\u00fdkoli p\u0159edm\u011bt, mohou jako improvizovan\u00e9 \u201eloutky\u201c vystupovat r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, animovan\u00e9 jen celkov\u00fdm pohybem a hlasem. Loutkov\u00e9 h\u0159e se podob\u00e1 tak\u00e9 technika divadeln\u00ed hry s maskou, tak\u00e9 ve slo\u017eit\u00fdch kost\u00fdmech se m\u016f\u017ee herec do jist\u00e9 m\u00edry podobat loutkoherci.\nV \u010desk\u00fdch zem\u00edch je bohat\u00e1 tradice loutek i loutk\u00e1\u0159\u016f, kterou v 19. stolet\u00ed p\u0159edstavuje zejm\u00e9na Mat\u011bj Kopeck\u00fd. Mezi tradi\u010dn\u00ed postavy (loutky) pat\u0159il Ka\u0161p\u00e1rek a Kalupinka, kr\u00e1l, princezna, ryt\u00ed\u0159, sedl\u00e1k, \u010dert a dal\u0161\u00ed. \nO obnovu loutk\u00e1\u0159stv\u00ed ve 20. stolet\u00ed se zaslou\u017eil dr. Jind\u0159ich Vesel\u00fd, kter\u00fd po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed vyd\u00e1val popularizuj\u00edc\u00ed \u010dasopisy \u010cesk\u00fd loutk\u00e1\u0159 (1912-13) a Loutk\u00e1\u0159 (1917-39). Obdob\u00ed do 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky tak bylo \u201ezlatou dobou\u201c \u010desk\u00fdch rodinn\u00fdch loutkov\u00fdch divadel, pro kter\u00e1 byly loutky i kvalitn\u00ed dekorace vyr\u00e1b\u011bny s\u00e9riov\u011b.\u010cesk\u00e9 loutk\u00e1\u0159stv\u00ed proslavil zejm\u00e9na Josef Skupa postavami Spejbla a Hurv\u00ednka, loutkov\u00e9 filmy Ji\u0159\u00edho Trnky, Herm\u00edny T\u00fdrlov\u00e9 a \u0159ada dal\u0161\u00edch.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed sb\u00edrku loutek v \u010cesk\u00e9 republice m\u00e1 divadeln\u00ed odd\u011blen\u00ed N\u00e1rodn\u00edho muzea a vystavuje ji ve st\u00e1l\u00e9 expozici v Prachatic\u00edch.\n Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstavy \nV roce 2021 prob\u011bhla v jihokorejsk\u00e9m Soulu v\u00fdstava d\u0159ev\u011bn\u00fdch loutek. \u010cesk\u00e9 Muzeum loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur v Chrudimi na v\u00fdstavu zaslalo 12 loutek, v\u010detn\u011b nejstar\u0161\u00edch exempl\u00e1\u0159\u016f Spejbla a Hurv\u00ednka, Pianisty od Ji\u0159\u00edho Trnky nebo loutky z inscenace Maugl\u00ed od divadla DRAK.\nOd roku 2016 je \u010desk\u00e9 loutk\u00e1\u0159stv\u00ed zaps\u00e1no organizac\u00ed UNESCO na seznamu Mistrovsk\u00fdch d\u011bl \u00fastn\u00edho a nehmotn\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed lidstva.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nBARTO\u0160, Jaroslav. Loutk\u00e1\u0159sk\u00e1 kronika : Kapitoly z d\u011bjin loutk\u00e1\u0159stv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Praha: Orbis, 1963. 301 s. \nA. Dubsk\u00e1, Dv\u011b stolet\u00ed \u010desk\u00e9ho loutk\u00e1\u0159stv\u00ed: v\u00fdvojov\u00e9 prom\u011bny \u010desk\u00e9ho loutkov\u00e9ho divadla od poloviny 18. stolet\u00ed do roku 1945. Praha: AMU 2004 - 302 s. ISBN 80-7331-008-2\nJ. V. Dvo\u0159\u00e1k, Herectv\u00ed s loutkou. Praha: IPOS 1997 - 88 s. ISBN 80-7068-069-5\nJir\u00e1sek, Pavel, Blecha, Jaroslav: \u010cesk\u00e1 loutka. Kant 2009, ISBN 9788086970233\nJir\u00e1sek, Pavel - Jir\u00e1skov\u00e1, Marie: Loutka a moderna. JAMU - Arbor Vitae 2011, ISBN 9788074600005 (JAMU), ISBN 9788087164853 (Arbor vitae), (Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kniha 2011, 1. m\u00edsto v kategorii odborn\u00e1 literatura, Zlat\u00e1 stuha IBBY 2011)\nJir\u00e1sek, Pavel - Jir\u00e1skov\u00e1, Marie: Um\u011bn\u00ed loutky. KANT 2019, ISBN 9788074372889 (Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kniha 2019, 3. m\u00edsto v kategorii odborn\u00e1 literatura)\nJir\u00e1skov\u00e1, Marie, Jir\u00e1sek, Pavel, Mal\u00edkov\u00e1, Nina: Obrazy z d\u011bjin \u010desk\u00e9ho loutk\u00e1\u0159stv\u00ed. Arbor Vitae-MLK 2012, ISBN 9788074670114, (Gloria musaealis, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ocen\u011bn\u00ed v kategorii Muzejn\u00ed publikace roku 2012)\nM. Kn\u00ed\u017e\u00e1k, Encyklopedie v\u00fdtvarn\u00edk\u016f loutkov\u00e9ho divadla v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku od vystopovateln\u00e9 minulosti do roku 1950. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Nucleus, 2005 - 566 s. ISBN 80-86225-87-9\nO. R\u00f6dl, Loutk\u00e1\u0159stv\u00ed. Praha: SPN 1981 - 119 s.\nA. Tom\u00e1nek, Podoby loutky. Praha: AMU 1998 - 177 s. ISBN 80-85883-36-8\nA. Vondru\u0161kov\u00e1 - K. Skopov\u00e1, Jednoduch\u00e9 loutky. Praha: Grada 2004 - 48 s. 24 cm ISBN 80-247-0892-2\nLoutkov\u00e9 divadlo\nLoutk\u00e1\u0159\nMarioneta\nBramborov\u00e9 divadlo\n \n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo loutka ve Wikislovn\u00edku\nJ. Krej\u010d\u00ed, Co je loutka Archivov\u00e1no 3. 5. 2007 na Wayback Machine. - o loutce od \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je d\u011bl\u00e1 cel\u00fd \u017eivot\n(italsky) Virtu\u00e1ln\u00ed muzeum loutek\n(anglicky)\nCzech marionettes\nMarionettes @ PuppetBuilding.com Contains a number of tutorials and resources for making your own marionettes.", "<<>>: Co je Michal Jan\u010da\u0159\u00edk? <<>>: Michal Jan\u010da\u0159\u00edk (* 10. \u010dervence 1975 Plze\u0148) je \u010desk\u00fd televizn\u00ed moder\u00e1tor, hlasatel, konferenci\u00e9r, syn moder\u00e1tora a herce Petra Jan\u010da\u0159\u00edka.\nNarodil se 10. \u010dervence 1975 v Plzni. Tam tak\u00e9 absolvoval gymn\u00e1zium. Na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor Andragogika a person\u00e1ln\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed.Od roku 1995 p\u016fsobil jako moder\u00e1tor, cel\u00fdch 17 let v TV Nova moderoval p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed. Pozd\u011bji tak\u00e9 Sn\u00eddani s Novou a od roku 2009 \u0161est let po\u0159ad Cyklotoulky, vys\u00edlan\u00fd \u010ceskou televiz\u00ed na sportovn\u00ed stanici \u010cT 4. Po ochrnut\u00ed a rekonvalescenci za\u010dal od \u0159\u00edjna 2017 op\u011bt na Nov\u011b moderovat Poledn\u00ed Sportovn\u00ed noviny.Amat\u00e9rsky hr\u00e1l tenis, ly\u017eoval, jezdil na kole. \u00da\u010dastnil se cestovatelsk\u00fdch expedic do Peru, Mexika, Norska, Slovinska, Ukrajiny, Tanzanie a na Nov\u00fd Z\u00e9land. Na podzim 2013 vydal knihu o cyklistick\u00fdch v\u00fdletech po \u0160umav\u011b Na kole s Michalem Jan\u010da\u0159\u00edkem.Od narozen\u00ed trp\u00ed polycyst\u00f3zou ledvin. V\u00e1\u017en\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my, kter\u00e9 zp\u016fsobily jeho ochrnut\u00ed, za\u010daly v roce 2016 a p\u0159etrv\u00e1valy v roce 2018.M\u00e1 man\u017eelku a dcery Julii a Sofii.", "<<>>: Co je Adratiklit? <<>>: Adratiklit (\u201ehorsk\u00fd je\u0161t\u011br\u201c, z berber\u0161tiny) byl rod ptakop\u00e1nv\u00e9ho dinosaura z infra\u0159\u00e1du Stegosauria, kter\u00fd \u017eil v obdob\u00ed st\u0159edn\u00ed jury (geologick\u00fd stupe\u0148 bath, asi p\u0159ed 168 a\u017e 166 miliony let) na \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho Maroka (pravd\u011bpodobn\u011b sedimenty geologick\u00e9ho souvrstv\u00ed zvan\u00e9ho El Mers II). Jedn\u00e1 se o prvn\u00edho z\u00e1stupce t\u00e9to skupiny dinosaur\u016f, objeven\u00e9ho na \u00fazem\u00ed severn\u00ed Afriky. Jedn\u00e1 se tak\u00e9 o jednoho z nejstar\u0161\u00edch dosud zn\u00e1m\u00fdch z\u00e1stupc\u016f stegosaur\u016f a o nejstar\u0161\u00edho s jistotou za\u0159azen\u00e9ho stegosaura v\u016fbec.\nTypov\u00fd druh A. boulahfa byl form\u00e1ln\u011b pops\u00e1n roku 2019 mezin\u00e1rodn\u00edm t\u00fdmem paleontolog\u016f. Druhov\u00e9 jm\u00e9no odkazuje k lokalit\u011b Boulahfa, severn\u011b od Marr\u00e1ke\u0161e, kde byly fosilie dinosaura objeveny.\nObjev tohoto druhu i fosiln\u00edch otisk\u016f stop z\u00e1stupc\u016f skupiny Eurypoda v severn\u00ed Africe dokazuje, \u017ee tito dinosau\u0159i (ankylosau\u0159i a stegosau\u0159i) byli nejsp\u00ed\u0161e roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed nejen na kontinentech severn\u00ed Laurasie, ale tak\u00e9 na ji\u017en\u00edch pevnin\u00e1ch Gondwany. Jejich biodiverzita tedy byla nejsp\u00ed\u0161 podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jakou ji nazna\u010duj\u00ed dosavadn\u00ed vz\u00e1cn\u00e9 fosiln\u00ed n\u00e1lezy. To potvrzuje tak\u00e9 objev nejstar\u0161\u00edho zn\u00e1m\u00e9ho ankylosaura druhu Spicomellus afer ze stejn\u00e9ho souvrstv\u00ed.\n \n\u010cl\u00e1nek o rodu Adratiklit na webu Natural History Museum (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek o objevu na webu Phys.org (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek na webu Smithsonian Magazine (anglicky)\nSOCHA, Vladim\u00edr. Horsk\u00fd je\u0161t\u011br z Maroka. OSEL.cz . 26. srpna 2019. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Dragutin \u0160urbek? <<>>: Dragutin \u0160urbek (8. srpna 1946, Z\u00e1h\u0159eb \u2013 15. \u010dervence 2018) byl chorvatsk\u00fd stoln\u00ed tenista. P\u0159es dvacet let pat\u0159il ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce v tomto sportu. M\u00e1 t\u0159in\u00e1ct medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta a osmn\u00e1ct medail\u00ed z mistrovstv\u00ed Evropy. V letech 1976 a 1979 vyhr\u00e1l turnaj Europe TOP 12. Ve v\u011bku 46 let reprezentoval Chorvatsko na olympi\u00e1d\u011b 1992, kde byl jeho partnerem Zoran Primorac, s n\u00edm\u017e skon\u010dil na druh\u00e9m m\u00edst\u011b ve skupin\u011b a nepostoupili do \u010dtvrtfin\u00e1le. P\u011btkr\u00e1t byl zvolen nejlep\u0161\u00edm sportovcem Chorvatska a v roce 1983 nejlep\u0161\u00edm sportovcem Jugosl\u00e1vie.\n \nIttf.com\nStkindustrogradnja.hr\nStolnitenis.eu Archivov\u00e1no 4. 11. 2013 na Wayback Machine.\nSports-reference.", "<<>>: Co je 2037? <<>>: Rok 2037 (MMXXXVII) gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e za\u010dne ve \u010dtvrtek 1. ledna a skon\u010d\u00ed ve \u010dtvrtek 31. prosince. V \u010cesk\u00e9 republice bude m\u00edt 263 pracovn\u00edch dn\u016f a 13 st\u00e1tn\u00edch a ostatn\u00edch sv\u00e1tk\u016f, z toho 10 jich p\u0159ipad\u00e1 na mimov\u00edkendov\u00e9 dny. Letn\u00ed \u010das za\u010dne v ned\u011bli 29. b\u0159ezna ve (02:00 CET) a skon\u010d\u00ed v ned\u011bli 25. \u0159\u00edjna ve (03:00 CEST). Dle \u017eidovsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e nastane p\u0159elom rok\u016f 5797 a 5798, dle isl\u00e1msk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e 1458 a 1459.\nN\u011bkter\u00e9 dokumenty vztahuj\u00edc\u00ed se k p\u0159\u00e1n\u00ed Elizabeth Bowes-Lyon zachovat monarchii, pokud by N\u011bmecko okupovalo Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, maj\u00ed b\u00fdt zve\u0159ejn\u011bny z Kr\u00e1lovsk\u00fdch archiv\u016f.\nO\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee Oxford English Dictionary vyd\u00e1 sv\u00e9 dokon\u010den\u00e9 p\u0159epracovan\u00e9 t\u0159et\u00ed vyd\u00e1n\u00ed.\nO\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee \u010dtvrt\u00fd sn\u00edmek supernovy AT 2016jka se objev\u00ed kolem vzd\u00e1len\u00e9 galaxie MRG-M0138 d\u00edky gravita\u010dn\u00ed \u010do\u010dce.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2030s na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bil\u00e4r? <<>>: Bil\u00e4r (turecky: Bilar; tatarsky: \u0411\u0438\u043b\u04d9\u0440 - B\u00efl\u00e4r, \u0411\u04af\u043b\u04d9\u0440 - B\u00fcl\u00e4r; \u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu Pi-li-a-er, pchin-jinem b\u01d0l\u01d0\u0101\u011br, znaky \u6bd4\u91cc\u963f\u8033; v jin\u00fdch jazyc\u00edch \u0411\u0438\u043b\u044f\u0440 - Biljar, \u041f\u04f3\u043b\u0435\u0440 - P\u0171ler) bylo st\u0159edov\u011bk\u00e9 centrum bil\u00e4rsk\u00e9ho b\u00e4klegu (buljarsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed). M\u011bsto bylo zalo\u017eeno hunobulharsk\u00fdm poloko\u010dovn\u00fdm kmenem Buljar\u016f. Bylo um\u00edst\u011bno 170 kilometr\u016f jihov\u00fdchodn\u011b od sou\u010dasn\u00e9 Kazan\u011b na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Ke\u00e7e \u00c7irme\u015f\u00e4n (Mal\u00fd \u010cerem\u0161an), v biljarsk\u00e9 oblasti - (Alexejevsk\u00fd raj\u00f3n) v Tatarst\u00e1nu. Od 11-12. stolet\u00ed byla Bil\u00e4\u0159 u\u010din\u011bna hlavn\u00edm m\u011bstem Bulharsk\u00e9ho vol\u017esko-kamsk\u00e9ho chan\u00e1tu, jako jedno ze t\u0159\u00ed, kdysi slavn\u00fdch a siln\u00fdch hlavn\u00edch m\u011bst: Bulgar, Bil\u00e4r a Nur-Suvar (Suwar).\nBulja\u0159i (Bulha\u0159i), kte\u0159\u00ed od 1. stolet\u00ed \u017eili v oblasi st\u0159edn\u00edho Itilu (Volha) byli \u00fazce propojeni s hunobulharsk\u00fdmi Utigury. Tato skupina Turk\u016f zde zalo\u017eila st\u00e1t kter\u00fd se vyvinul do formy kn\u00ed\u017eectv\u00ed. A\u010dkoliv mnoh\u00e9 osady nalezen\u00e9 v sousedn\u00ed bolgarsk\u00e9 oblasti - (Spassk\u00fd raj\u00f3n), byly zalo\u017een\u00e9 v druh\u00e9 polovin\u011b des\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, zalo\u017een\u00ed m\u011bsta se datuje ji\u017e na jeho za\u010d\u00e1tek. P\u0159es Itil (Volha) a Doln\u00ed \u010culman (Kama) v P\u0159iural\u00ed, p\u0159ich\u00e1zeli z Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu st\u0159\u00edbro, a r\u016fzn\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, zrcadla a mince. V\u011bdci to vysv\u011btluj\u00ed jako obchodov\u00e1n\u00ed se severn\u00edmi n\u00e1rody.\nNa p\u0159elomu 10.-11. stolet\u00ed bylo kn\u00ed\u017eectv\u00ed obsazeno a pohlceno vol\u017esko bulharsk\u00fdm chan\u00e1tem. V tomto \u010dase se m\u011bsto roz\u0161i\u0159ovalo, objevila se cel\u00e1 \u0159ada spr\u00e1vn\u00edch a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch staveb. Pozd\u011bji, za vl\u00e1dy kyjevsk\u00e9ho kagana Svjatoslava (962\u2013973) , roku 965 do\u0161lo k dobyt\u00ed a vyrabovan\u00ed chan\u00e1tu a tak\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed Rusy ve spojenectv\u00ed s Pe\u010den\u011bhy a hlavn\u011b s Oguzy, jejich\u017e \u0159\u00ed\u0161e se rozkl\u00e1dala od doln\u00edho Povol\u017e\u00ed po st\u0159edn\u00ed tok S\u0131r-darje, a byla na vrcholu moci. V t\u00e9to souvislosti se obchodn\u00ed stezka stala nebezpe\u010dnou. T\u00edm se sn\u00ed\u017eila hodnota Itilu, jako hlavn\u00ed dopravn\u00ed stezky mezi severem a jihem. Jak p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed v\u011bdci, hlavn\u00ed m\u011bsto bylo p\u0159est\u011bhov\u00e1no do v\u00edce klidn\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b v Bil\u00e4ru.Roku 1061, za vl\u00e1dy ch\u00e1na Azgara \u2192 (\u0645\u0633\u0639\u0648\u062f\ufe8b\ufef3\ufe92\u0646\u0633\u0631\u064a\u0639), se kn\u00ed\u017eectv\u00ed stalo jedn\u00edm z emir\u00e1tu (11. a\u017e 13. stolet\u00ed) Bulharsk\u00e9ho vol\u017esko-kamsk\u00e9ho chan\u00e1tu. Po Bulgaru byla Bil\u00e4r druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem, ve sv\u00e9 dob\u011b v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017eli Pa\u0159\u00ed\u017e \u010di Kyjev. Rusk\u00e9 kroniky ji uv\u00e1d\u011bj\u00ed jako \u201eVelk\u00e9 m\u011bsto\u201c (\u0412\u0435\u043b\u0438\u043a\u0438\u0439 \u0433\u043e\u0440\u043e\u0434). V\u011bdci odhaduj\u00ed, \u017ee jeho populace byla vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 100 000. Nezastav\u011bn\u00fd, velk\u00fd a rovn\u00fd prostor m\u011bl plochu 8 km\u00b2, co\u017e v tom obdob\u00ed bylo moc hodn\u011b. M\u011bsto bylo jedn\u00edm z hlavn\u00edch obchodn\u00edch center na st\u0159edn\u00edm Itilu (Volha) dvan\u00e1ct\u00e9ho a t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. S Velkou Bolga\u0159\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b i Sua\u0159\u00ed (Nur-Suvar, Suwar) slou\u017eily jako hlavn\u00ed m\u011bsta Bulharsk\u00e9ho vol\u017esko-kamsk\u00e9ho chan\u00e1tu. Av\u0161ak, tento status m\u011bsta m\u011bl kr\u00e1tk\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, jen do 12.-13. stolet\u00ed.\nPot\u00e9, pod tlakem vl\u00e1dc\u016f Kyjevsk\u00e9 Rusy, \u00fazkostliv\u011b br\u00e1n\u00edc\u00ed sv\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed hranice, n\u00e1sledovali dal\u0161\u00ed \u00fadery. Po\u010d\u00ednaje Vsevolodem I. (1030\u20131093) a kon\u010de Vsevolodem III. (1176\u20131212) ze Vladimirsko-suzdalsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed (1157\u20131331), n\u00e1sledovalo dal\u0161\u00ed, n\u011bkolika n\u00e1sobn\u00e9 plen\u011bn\u00ed a rabov\u00e1n\u00ed m\u011bsta. Av\u0161ak nejv\u011bt\u0161\u00ed a posledn\u00ed \u00fader p\u0159i\u0161el roku 1236. Bil\u00e4r, jako i Velk\u00e1 Bolgar, byly zni\u010deny n\u00e1jezdy tataro-mongol\u016f. Bulharsk\u00fd chan\u00e1t byl za\u010dlen\u011bn do Ulusu D\u017eu\u010di (Zlat\u00e1 horda, 1236\u20131438) s n\u00e1slednou turko-mongolskou nadvl\u00e1dou.\nM\u011bsto bylo pozd\u011bji p\u0159estav\u011bno, ale nikdy se mu nepoda\u0159ilo z\u00edskat b\u00fdval\u00e9 sl\u00e1vy, velikosti ani moci.\nZ v\u011bt\u0161iny budov Bil\u00e4\u0159e z\u016fstaly jen z\u00e1klady, tak\u017ee p\u0159itahuje men\u0161\u00ed pozornost ne\u017e Velk\u00e1 Bolgar.\nSou\u010dasn\u00e1 vesnice Biljarsk byla zalo\u017eena roku 1654 jako hrani\u010dn\u00ed pevnost. V obdob\u00ed 1930\u20131963 byla administrativn\u00edm centrem biljarsk\u00e9ho raj\u00f3nu. Roku 2000 zde bylo na\u010d\u00edt\u00e1no na 2 270 obyvatel. Le\u017e\u00ed 50 km ji\u017en\u011b od Alexejevskoje a jej\u00edm st\u0159edem prot\u00e9k\u00e1 \u0159\u00ed\u010dka Biljarka. Na ji\u017en\u00edm okraji Biljarska se nach\u00e1z\u00ed osada Bil\u00e4r (m\u00edsto, kde ve st\u0159edov\u011bku st\u00e1lo m\u011bsto), kter\u00e1 vznikla v 10. stolet\u00ed. Bil\u00e4r, jako historick\u00e1 a archeologick\u00e1 pam\u00e1tka, za\u010dala p\u0159itahovat pozornost ve 18. stolet\u00ed.\nArcheologick\u00e1 historie lidstva zahrnuje n\u011bkolik obdob\u00ed, mimo jin\u00e9 i St\u0159edov\u011bk. Sb\u00edrka \u201eBiljarsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho historicko-archeologick\u00e9ho a p\u0159\u00edrodn\u00edho muzea\u201c odr\u00e1\u017e\u00ed historii a archeologii Vol\u017esk\u00e9 a Kam\u017esk\u00e9 oblasti (St\u0159edo-vol\u017esk\u00e1 a Uralsk\u00e1 oblast). Prvn\u00ed pl\u00e1n os\u00eddlen\u00ed (Bil\u00e4r) a jeho popis byl sestaven Pjotrem Ivanovi\u010dem Ry\u010dkovem. Prvn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 vykop\u00e1vky, roku 1915\u20131916, za\u010dal Pavel Akimovi\u010d Ponomarjov a Michail Georgievi\u010d Chudjakov, ale nebyli ukon\u010den\u00e9. Dal\u0161\u00ed pokus byl proveden pouze roku 1928 Alexejem Stepanovi\u010dem Ba\u0161kirovem. Stacion\u00e1rn\u00ed studie za\u010daly teprve roku 1967, pod veden\u00edm Alfreda Hasanovi\u010da Chalikova, pak Huzina Fajaza \u0160aripovi\u010da a dal\u0161\u00edch. Po Bulgaru se jedn\u00e1 o druh\u00fd co do v\u00fdznamu starobyl\u00fd architektonick\u00fd are\u00e1l Tatarst\u00e1nu. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201eBiljarsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho historicko-archeologick\u00e9ho a p\u0159\u00edrodn\u00edho muzea\u201c. Muzeum zahr\u0148uje:1. Bil\u00e4r (Biljarsk\u00e1 osada 10. - 1236), do kter\u00e9ho n\u00e1le\u017e\u00ed: are\u00e1l me\u0161ity - Budova katedr\u00e1ln\u00ed me\u0161ity se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou stavebn\u00edch materi\u00e1l\u016f - d\u0159eva a kamene. M\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd tvar (44,5-48 \u00d7 30-32 m.) a byl roz\u0161\u00ed\u0159en vstup na severov\u00fdchod. Mihr\u00e1b je orientovan\u00fd na jihoz\u00e1pad, sm\u011brem k Mekce . D\u016fm feud\u00e1l\u016f - Ke are\u00e1lu me\u0161ity se t\u00e9\u017e vztahuje stavba, odhalen\u00e1 v\u00fdkopy roku 1971\u20131973, naz\u00fdv\u00e1na \u201eD\u016fm feud\u00e1l\u016f\u201c. Nach\u00e1z\u00ed se v centru os\u00eddlen\u00ed, v r\u00e1mci \u201ecitadely\u201c. Karavansaraj - Ruiny karavansaraje se nach\u00e1z\u00ed mimo vnit\u0159n\u00ed m\u011bsto Bil\u00e4r, za jeho ji\u017en\u00edm c\u00edpem u v\u00fdchodn\u00ed br\u00e1ny. Byly nalezeny zbytky zdiva a z\u00e1klad cihlov\u00e9 budovy, vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e a n\u00e1dvo\u0159\u00ed zpevn\u011bn\u00e9 cihlami, \u010d\u00e1st palis\u00e1dov\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0161achta a p\u0159\u00edkop obklopuj\u00edc\u00ed budovu. L\u00e1zn\u011b - Poz\u016fstatky cihlov\u00e9ho domu se nach\u00e1z\u00ed v severn\u00ed \u010d\u00e1sti citadely, 180-200 m. severn\u011b od are\u00e1lu me\u0161ity. Budova m\u00e1 podlahov\u00e9 vyt\u00e1p\u011bn\u00ed, byla postavena z cihel (26 x 26 x 4,5-5,5 cm), m\u011bla podkvadrantn\u00ed formu (10,4 x 11,6 m.) a byla orientovan\u00e1 na sv\u011btov\u00e9 strany. Vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e \u010d\u00edslo 1 - Vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e anebo studna se nach\u00e1z\u00ed mezi are\u00e1lem me\u0161ity a Domem feud\u00e1l\u016f. Roku 1973\u20131974 byla restaurov\u00e1na a vystaven\u00e1 konzervaci .2. svatost\u00e1nek \u201eSvat\u00e9ho kl\u00ed\u010de\u201c (Chud\u017ealar tau \u2192 Poutnick\u00e9 hory 9. - 10. stolet\u00ed), do kter\u00e9ho n\u00e1le\u017e\u00ed: Svat\u00fd pramen - V bl\u00edzkosti vesnice byl objeven architektonick\u00fd are\u00e1l - \u201eSvat\u00fd kl\u00ed\u010d\u201c. V are\u00e1lu, na ho\u0159e zvan\u00e9 Chud\u017ealar tau \u2192 Poutnick\u00e9 hory, se nach\u00e1z\u00ed Svat\u00fd pramen. Ct\u00ed ho jak muslimov\u00e9 tak i k\u0159es\u0165an\u00e9, a proto i legendy o jeho vzniku jsou k dispozici dv\u011b.3. Balynguz (Gorkinsk\u00fd h\u0159bitov z 30-40 let 14. stolet\u00ed), kter\u00fd podle legend a historick\u00fdch dat existoval od 13.-16. stolet\u00ed a to nejen v obdob\u00ed zlat\u00e9 hordy (1236\u20131438) ale tak\u00e9 v dob\u011b kaza\u0148sk\u00e9ho chan\u00e1tu (1438\u20131552). Nach\u00e1z\u00ed se v bl\u00edzkosti svatyn\u011b \u201eSvat\u00e9ho kl\u00ed\u010de\u201c Chud\u017ealar tau \u2192 (Poutnick\u00e9 hory). Uct\u00edvaj\u00ed se zde svat\u00ed a je poutnick\u00fdm m\u00edstem pro v\u0161echny - tatary, rusy, \u010duva\u0161e, marijce.4. k\u0159es\u0165ansk\u00fd h\u0159bitov vynikaj\u00edc\u00edho chemika A. M. Butlerova,5. Historicko-archeologick\u00e9 muzeum vesnice Biljarsk,6. D\u016fm-muzeum akademika Aleksandra Erminingeldovi\u010da Arbuzova,7. jin\u00e9 archeologick\u00e9 lokality z r\u016fzn\u00fdch obdob\u00ed, nap\u0159.: \u201eBo\u013e\u0161e-Tigansk\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed n\u00e1vr\u0161\u00ed\u201c, (opu\u0161t\u011bn\u00e9 autentick\u00e9 protoma\u010farsk\u00e9 kmeny, ko\u010duj\u00edc\u00ed mezi Volhou a B\u00edlou horou, uvnit\u0159 legend\u00e1rn\u00ed \u201eMagny Ungarie\u201c \u2192 \u201eVelk\u00e9 Ma\u010farsko\u201c), stejn\u011b jako p\u0159\u00edrodn\u00ed krajiny - louky a lesn\u00ed plochy na \u0159ece Ke\u00e7e \u00c7irme\u015f\u00e4n (Mal\u00fd \u010cerem\u0161an) a jej\u00edch p\u0159\u00edtoc\u00edch.\n6 km na severoz\u00e1pad od vesnice Biljarsk se nach\u00e1z\u00ed vesnice Abruzov-Baran. Je rodi\u0161t\u011bm rusk\u00e9ho chemika Alexandra Arbuzova.\nBulja\u0159i\nBuljarsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed\nProtobulha\u0159i\nVol\u017esk\u00e9 Bulharsko\nZlat\u00e1 horda\nSeznam panovn\u00edk\u016f Bulharsk\u00e9 vol\u017esko-kamsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e\n \nBiljarsk (Biljar, Buljar) (rusky)\nArcheologie St\u0159edn\u00edho Povol\u017e\u00ed \u201eBiljarsk\u00e9 muzeum - rezervace\u201c Archivov\u00e1no 31. 5. 2020 na Wayback Machine. (rusky)\n\u201eArcheologick\u00e9 muzeum Kaza\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity\u201c (anglicky)\nArcheologie St\u0159edn\u00edho Povol\u017e\u00ed \u201eBiljarsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed historicko-archeologick\u00e9 a p\u0159\u00edrodn\u00ed muzeum\u201c Archivov\u00e1no 31. 5. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Hand of Kindness? <<>>: Hand of Kindness je druh\u00e9 s\u00f3lov\u00e9 studiov\u00e9 album britsk\u00e9ho hudebn\u00edka Richarda Thompsona, vydan\u00e9 v \u010dervnu 1983 u vydavatelstv\u00ed Hannibal Records. Nahr\u00e1no bylo v roce 1983 a o produkci se staral Joe Boyd. Jde o Thompsonovo prvn\u00ed \u0159adov\u00e9 album od roku 1972, kdy vy\u0161lo Henry the Human Fly. Mezit\u00edm v\u0161ak vydal n\u011bkolik alb se svou man\u017eelkou Lindou a r\u016fzn\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed alba, jako nap\u0159\u00edklad instrument\u00e1ln\u00ed Strict Tempo! z roku 1981.\nAutorem v\u0161ech skladeb je Richard Thompson.", "<<>>: Co je Zdivo? <<>>: Zdivo je pevn\u00e1 stavebn\u00ed struktura, vznikl\u00e1 spojov\u00e1n\u00edm r\u016fzn\u00fdch materi\u00e1l\u016f (k\u00e1men, cihla, tv\u00e1rnice, d\u0159evo) maltou nebo jin\u00fdm pojivem. Vedle toho se n\u011bkdy hovo\u0159\u00ed i o lit\u00e9m zdivu (beton). Materi\u00e1l i zp\u016fsob zpracov\u00e1n\u00ed \u010dasto charakterizuje ur\u010ditou dobu a stavebn\u00ed sloh.\nZdivo se d\u011bl\u00ed na re\u017en\u00e9 (l\u00edcov\u00e9, pohledov\u00e9) a zdivo ur\u010den\u00e9 k om\u00edt\u00e1n\u00ed (\u201epod om\u00edtku\u201c). Re\u017en\u00e9 zdivo vy\u017eaduje lep\u0161\u00ed materi\u00e1l (l\u00edcovka) i opracov\u00e1n\u00ed, aby odol\u00e1valo vliv\u016fm po\u010das\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm druhem zdiva je zdivo pro klenby.\nPodle materi\u00e1lu se zdivo d\u011bl\u00ed na kamenn\u00e9, ciheln\u00e9, sm\u00ed\u0161en\u00e9 a hr\u00e1zd\u011bn\u00e9.", "<<>>: Co je The Stars and Stripes Forever? <<>>: \u201eThe Stars and Stripes Forever\u201c (\u010desky Hv\u011bzdy a pruhy nav\u017edy) je americk\u00e1 slavnostn\u00ed pochodov\u00e1 skladba z roku 1896, kter\u00e1 je n\u00e1rodn\u00edm pochodem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.\nSkladbu slo\u017eil americk\u00fd skladatel John Philip Sousa kdy\u017e cestoval zaoce\u00e1nskou lod\u00ed z Evropy do Ameriky na v\u00e1noce v roce 1896. Skladba byla poprv\u00e9 p\u0159edvedena 14. kv\u011btna 1897 v z\u00e1bavn\u00edm Willow Grove Park nedaleko Filadelfie. Pochod se pot\u00e9 stal popul\u00e1rn\u00edm v obdob\u00ed \u0160pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lky v roce 1898.\n11. prosince 1987 Kongres Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch s americk\u00fdm prezidentem Ronaldem Reaganem prohl\u00e1sili skladbu za n\u00e1rodn\u00ed pochod Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch. Pochod je tak vedle hymny Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch jedn\u00edm ze st\u00e1tn\u00edch symbol\u016f Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.\nLet martial note in triumph float\nAnd liberty extend its mighty hand\nA flag appears 'mid thunderous cheers,\nThe banner of the Western land.\nThe emblem of the brave and true\nIts folds protect no tyrant crew;\nThe red and white and starry blue\nIs freedom's shield and hope.Let eagle shriek from lofty peak\nThe never-ending watchword of our land;\nLet summer breeze waft through the trees\nThe echo of the chorus grand.\nSing out for liberty and light,\nSing out for freedom and the right.\nSing out for Union and its might,\nO patriotic sons.Other nations may deem their flags the best\nAnd cheer them with fervid elation\nBut the flag of the North and South and West\nIs the flag of flags, the flag of Freedom's nation.Hurrah for the flag of the free!\nMay it wave as our standard forever,\nThe gem of the land and the sea,\nThe banner of the right.\nLet tyrants remember the day\nWhen our fathers with mighty endeavor\nProclaimed as they marched to the fray\nThat by their might and by their right\nIt waves forever.Hurrah for the flag of the free.\nMay it wave as our standard forever\nThe gem of the land and the sea,\nThe banner of the right.\nLet tyrants remember the day\nWhen our fathers with mighty endeavor\nProclaimed as they marched to the fray,\nThat by their might and by their right\nIt waves forever.", "<<>>: Co je Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9? <<>>: Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 (zkratka V\u010db, n\u00e1zev dle VIVC Veltliner Rotweiss) je star\u00e1 mo\u0161tov\u00e1 odr\u016fda r\u00e9vy vinn\u00e9 (Vitis vinifera), kter\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b vznikla spont\u00e1nn\u00edm k\u0159\u00ed\u017een\u00edm odr\u016fd Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9 a Gouais blanc (Heunisch)).\nR\u00e9va vinn\u00e1 (Vitis vinifera) odr\u016fda Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 je jednodom\u00e1 d\u0159evit\u00e1 pnouc\u00ed li\u00e1na dor\u016fstaj\u00edc\u00ed v kultu\u0159e a\u017e n\u011bkolika metr\u016f. Kmen tlou\u0161\u0165ky a\u017e n\u011bkolik centimetr\u016f je pokryt sv\u011btlou borkou, kter\u00e1 se loupe v pruz\u00edch. \u00daponky umo\u017e\u0148uj\u00ed t\u00e9to rostlin\u011b pnout se po tvrd\u00fdch p\u0159edm\u011btech. R\u016fst je st\u0159edn\u011b bujn\u00fd a\u017e bujn\u00fd.\nList je st\u0159edn\u011b velk\u00fd a\u017e velk\u00fd, p\u011btilalo\u010dnat\u00fd s hlubok\u00fdmi horn\u00edmi i doln\u00edmi v\u00fdkroji, \u010depel listu je zvln\u011bn\u00e1, s\u00ed\u0165ovit\u011b vr\u00e1s\u010dit\u00e1, spodn\u00ed strana listu je plstnat\u00e1, s obrvenou nervaturou. \u0158ap\u00edkov\u00fd v\u00fdkroj je lyrovit\u00fd, \u00fazce otev\u0159en\u00fd. \u0158ap\u00edk listu je st\u0159edn\u011b dlouh\u00fd, nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd a\u017e \u010dervenohn\u011bd\u00fd, stejn\u011b jako \u017eilnatina listu.\nOboupohlavn\u00ed p\u011bti\u010detn\u00e9 kv\u011bty v hroznovit\u00fdch kv\u011btenstv\u00edch jsou \u017elutozelen\u00e9, samospra\u0161n\u00e9. Plodem je st\u0159edn\u011b velk\u00e1, kulat\u00e1 bobule zeleno\u017elut\u00e9 barvy, na oslun\u011bn\u00fdch l\u00ed\u010dk\u00e1ch lehce r\u016f\u017eov\u00e1, p\u0159i p\u0159ezr\u00e1t\u00ed a\u017e \u0161edor\u016f\u017eov\u00e1. Bobule se vybarvuj\u00ed ka\u017ed\u00fd rok jinak, n\u011bkdy jsou sv\u011btlezelen\u00e9 a \u010dervenaj\u00ed a\u017e v dob\u011b zralosti, jindy \u010dervenaj\u00ed ji\u017e v dob\u011b zam\u011bk\u00e1n\u00ed nebo jsou v hroznu i bobule b\u00edl\u00e9 i \u010derven\u00e9. Slupka je pevn\u00e1, oj\u00edn\u011bn\u00e1, du\u017eina je st\u0159edn\u011b pevn\u00e1, masit\u00e1 a\u017e \u0161\u0165avnat\u00e1, sladk\u00e9, neutr\u00e1ln\u00ed chuti. Hrozen je st\u0159edn\u011b velk\u00fd a\u017e velk\u00fd (139 g), ku\u017eelovit\u00fd, hust\u00fd.\nVeltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 je star\u00e1 mo\u0161tov\u00e1 odr\u016fda vinn\u00e9 r\u00e9vy (Vitis vinifera), p\u011bstovan\u00e1 ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Odr\u016fda byla d\u0159\u00edve pova\u017eov\u00e1na za mutaci odr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9, dle nov\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdzkum\u016f pravd\u011bpodobn\u011b vznikla spont\u00e1nn\u00edm k\u0159\u00ed\u017een\u00edm odr\u016fd Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9 a Gouais Blanc (Heunisch). Poch\u00e1z\u00ed dle v\u0161eho z oblasti Doln\u00edho Rakouska, kde se dodnes p\u011bstuje, z men\u0161\u00edch ploch ji zn\u00e1me i ze Slovenska, z Ma\u010farska, z Chorvatska, ze severn\u00ed It\u00e1lie a z oblasti Balk\u00e1nu.\nVe St\u00e1tn\u00ed odr\u016fdov\u00e9 knize \u010cesk\u00e9 republiky nen\u00ed odr\u016fda zaps\u00e1na. Vina\u0159sk\u00fd z\u00e1kon sice povoluje vyr\u00e1b\u011bt v\u00edno v kategorii zemsk\u00fdch v\u00edn z t\u00e9to odr\u016fdy podle vyhl\u00e1\u0161ky \u010d. 323/2004 Sb. i po novele vyhl\u00e1\u0161kou \u010d. 28/2010 Sb., ale odr\u016fda je p\u011bstov\u00e1na pouze velmi vz\u00e1cn\u011b na Morav\u011b.\nOdr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9 ran\u00e9, lidov\u011b zvan\u00e9 \u201eVe\u010derka\u201c, Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9 a Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 jsou nejen p\u0159\u00edbuzn\u00e9, ale \u010dasto i navz\u00e1jem zam\u011b\u0148ovan\u00e9 odr\u016fdy. D\u00e1le lze na vinic\u00edch objevit velmi vz\u00e1cn\u011b je\u0161t\u011b odr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 a Veltl\u00ednsk\u00e9 \u0161ed\u00e9, ob\u011b jsou pravd\u011bpodobn\u011b mutacemi odr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9. Dal\u0161\u00ed, v katalogu VIVC uveden\u00e1 odr\u016fda Veltliner Weiss je patrn\u011b identick\u00e1 s odr. Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9.\nDo rodiny t\u011bchto odr\u016fd nepat\u0159\u00ed odr\u016fda Veltl\u00ednsk\u00e9 zelen\u00e9, d\u0159\u00edve pova\u017eovan\u00e1 za mutaci odr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9, tato odr\u016fda vznikla dle genetick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f, publikovan\u00fdch roku 2007, spont\u00e1nn\u00edm k\u0159\u00ed\u017een\u00edm odr\u016fd Tram\u00edn a St. Georgen.\nN\u00e1zev \u201eVeltl\u00ednsk\u00e9\u201c je odvozen od n\u00e1zvu severoitalsk\u00e9ho alpsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed Valtellina (francouzsky Valteline, n\u011bmecky Veltlin) v Lombardii, pobl\u00ed\u017e hranic se \u0160v\u00fdcarskem. Podle n\u011bkter\u00fdch hypot\u00e9z by odsud m\u011bla poch\u00e1zet odr\u016fda Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010derven\u00e9.\nDal\u0161\u00ed, lok\u00e1ln\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e1 synonyma odr\u016fdy Veltl\u00ednsk\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 jsou : Blasser Veltliner, \u010cervenob\u00edl\u00fd Mu\u0161katel, Muscatel \u010cervenob\u00edl\u00fd, Piros Feh\u00e9r, P. F. Veltelini, Ranfolina, Rotweisser, R. Veltliner, Revola \u010cervenob\u00edl\u00e1, Rybola \u010cervenob\u00edl\u00e1, Silberweiss, Todtr\u00e4ger, Valtelin Rouge-Blanc, Veltlini Piros Feh\u00e9r.\nOdr\u016fda ra\u0161\u00ed i kvet\u011b st\u0159edn\u011b pozdn\u011b, dozr\u00e1v\u00e1 t\u00e9\u017e st\u0159edn\u011b pozdn\u011b, za\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna. Plodnost je vysok\u00e1, 10-14 t/ha p\u0159i cukernatosti 16-24 \u00b0NM a acidit\u011b 6-10 g/l, v\u00fdnosy ale velmi z\u00e1vis\u00ed na po\u010das\u00ed v dob\u011b kv\u011btu. Hod\u00ed se pro v\u011bt\u0161inu veden\u00ed, sn\u00e1\u0161\u00ed dob\u0159e i kr\u00e1tk\u00fd \u0159ez, doporu\u010den\u00e9 podno\u017ee jsou SO-4, Cr 2, T 5C, 125 AA. Vy\u017eaduje tepl\u00e9 a slunn\u00e9 polohy, nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1ro\u010dn\u00e1 na p\u016fdu, nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak jsou p\u016fdy hlub\u0161\u00ed a \u00farodn\u00e9, prosp\u00edv\u00e1 j\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed obsah v\u00e1pn\u00edku. Dob\u0159e sn\u00e1\u0161\u00ed sucho.\nOdolnost v\u016f\u010di houbov\u00fdm chorob\u00e1m je obecn\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e1, odr\u016fda je citliv\u00e1 v\u016f\u010di pl\u00edsni r\u00e9vov\u00e9 (Plasmopara viticola) i v\u016f\u010di jarn\u00edm mraz\u016fm, netrp\u00ed padl\u00edm r\u00e9vov\u00fdm (Uncinula necator). Je velmi citliv\u00e1 na zimn\u00ed mr\u00e1z, je napad\u00e1na obale\u010dem.\nV\u00edna z neregulovan\u00e9 sklizn\u011b byla \u0159\u00eddk\u00e1, nebyla tak\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 cen\u011bn\u00e1 a odr\u016fda se p\u011bstovala v\u00edcem\u00e9n\u011b kv\u016fli sv\u00fdm vysok\u00fdm v\u00fdnos\u016fm. V\u00edna ze siln\u011b redukovan\u00e9 sklizn\u011b jsou p\u0159\u00edjemn\u011b harmonick\u00e1, st\u0159edn\u011b pln\u00e1, jemn\u011b ko\u0159enit\u00e1, typov\u011b upom\u00ednaj\u00edc\u00ed na v\u00edna Veltl\u00ednsk\u00e9ho zelen\u00e9ho, nicm\u00e9n\u011b jejich kvalit nedosahuj\u00ed. Typick\u00e9 odr\u016fdov\u00e9 v\u00edno je zeleno\u017elut\u00e9 a\u017e \u017elut\u00e9 barvy, lehk\u00e9, neutr\u00e1ln\u00ed v\u016fn\u011b a m\u00e1lo v\u00fdrazn\u00e9 chuti. Vhodnost k archivaci je mal\u00e1. V\u00edno je vhodn\u00e9 k b\u011b\u017en\u00e9 denn\u00ed strav\u011b a ke sva\u010din\u00e1m. Odr\u016fda by byla vhodn\u00e1 pro v\u00fdrobu nealkoholick\u00fdch \u0161\u0165\u00e1v.\nP\u0159ehled odr\u016fd r\u00e9vy 2011\nO v\u00edn\u011b, nez\u00e1visl\u00fd port\u00e1l\nVitis International Variety Catalogue VIVC Geilweilerhof\nVitis, La Vigne et le Vin\nPlant grape, Le catalogue des vignes cultiv\u00e9es en France Archivov\u00e1no 17. 5. 2012 na Wayback Machine.\nVinograd\nIng.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Panny Marie Opava? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Panny Marie Opava je \u00fazemn\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f s farn\u00edm kostelem (konkatedr\u00e1lou) Nanebevzet\u00ed Panny Marie v Opav\u011b.\nKonkatedr\u00e1la Nanebevzet\u00ed Panny Marie\nKostel svat\u00e9ho Vojt\u011bcha\nKostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice\nKostel svat\u00e9 Hedviky\nKostel svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty (v majetku farnosti, vyu\u017e\u00edv\u00e1n v\u0161ak pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed)\nKaple Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed Panny Marie\nKaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice v Rybn\u00ed\u010dc\u00edch (osada obce Otice)\nV\u00fdpis z rejst\u0159\u00edku evidovan\u00fdch pr\u00e1vnick\u00fdch osob na str\u00e1nk\u00e1ch MK \u010cR Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Pozd\u011bchov (p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka)? <<>>: Pozd\u011bchov je p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka na ji\u017en\u00edm okraji obce Pozd\u011bchov v okrese Vset\u00edn. D\u016fvodem ochrany je lokalita \u0161afr\u00e1nu b\u011blokv\u011bt\u00e9ho.", "<<>>: Co je Daniel Havel? <<>>: Daniel Havel (* 10. srpna 1991 Praha) je \u010desk\u00fd sportovec, rychlostn\u00ed kanoista-kajak\u00e1\u0159, bronzov\u00fd olympijsk\u00fd medailista\nz Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2012 v Lond\u00fdn\u011b a Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2016 v Riu v kategorii K4 1000 m (spole\u010dn\u011b s Luk\u00e1\u0161em Trefilem, Janem \u0160t\u011brbou a Josefem Dost\u00e1lem). Jeho kari\u00e9ra za\u010dala v kanoistick\u00e9m odd\u00edle TJ Tatran Sedl\u010dany, odtud putoval p\u0159es Spartu Praha a\u017e do sou\u010dasn\u00e9ho odd\u00edlu Dukla Praha.", "<<>>: Co je Osobn\u00ed \u00fadaj? <<>>: Osobn\u00ed \u00fadaje, zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 jako osobn\u00ed informace nebo \u00fadaje umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00ed toto\u017enosti, jsou jak\u00e9koli informace t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se identifikovateln\u00e9 nebo identifikovan\u00e9 osoby. Identifikovatelnou osobou se rozum\u00ed fyzick\u00e1 osoba, kterou lze p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo ztoto\u017enit, zejm\u00e9na odkazem na ur\u010dit\u00fd identifik\u00e1tor (jm\u00e9no, vlastnost, identifik\u00e1tor u\u017eivatele) nebo na jeden \u010di v\u00edce zvl\u00e1\u0161tn\u00edch prvk\u016f fyzick\u00e9, fyziologick\u00e9, genetick\u00e9, psychick\u00e9, ekonomick\u00e9, kulturn\u00ed nebo spole\u010densk\u00e9 identity t\u00e9to fyzick\u00e9 osoby.Ztoto\u017en\u011bn\u00ed osoby podle jedine\u010dn\u00e9ho souboru osobn\u00edch \u00fadaj\u016f se n\u011bkdy nespr\u00e1vn\u011b zam\u011b\u0148uje za autentizaci, co\u017e je ov\u011b\u0159en\u00ed proklamovan\u00e9 identity subjektu v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu.\nJde p\u0159edev\u0161\u00edm o \u00fadaje jako nap\u0159.: \njm\u00e9no a p\u0159\u00edjmen\u00ed\nadresa\ntelefonn\u00ed \u010d\u00edslo\nloka\u010dn\u00ed \u00fadaje (nap\u0159. funkce vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed \u00fadaje o poloze v mobiln\u00edm telefonu)\ne-mailov\u00e1 adresa ve form\u00e1tu jako nap\u0159. jm\u00e9no.p\u0159\u00edjmen\u00ed@firma.com\npohlav\u00ed\nv\u011bk a datum narozen\u00ed\nosobn\u00ed stav\nadresa IP (Internetov\u00fd protokol)\nID souboru cookie,\nidentifik\u00e1tor telefonu pro inzerenty\nfotografick\u00fd z\u00e1znam\nzp\u016fsob vystupov\u00e1n\u00ed advok\u00e1ta v soudn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed.\nJde p\u0159edev\u0161\u00edm o n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \nregistra\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo spole\u010dnosti,\ne-mailov\u00e1 adresa jako je nap\u0159\u00edklad info@firma.com\nanonymizovan\u00e9 \u00fadaje.\nNakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s osobn\u00edmi \u00fadaji m\u016f\u017ee b\u00fdt vzhledem k pr\u00e1vu na soukrom\u00ed omezov\u00e1no, p\u0159i\u010dem\u017e v Evropsk\u00e9 unii je ochrana osobn\u00edch \u00fadaj\u016f upravena p\u0159edev\u0161\u00edm Obecn\u00fdm na\u0159\u00edzen\u00edm o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f (GDPR, anglick\u00e1 zkratka General Data Protection Regulation), kter\u00e9 plat\u00ed od 25. kv\u011btna 2018.Na\u0159\u00edzen\u00ed je platn\u00e9 pro v\u0161echny st\u00e1ty Evropsk\u00e9 unie, Island, Norsko a Lichten\u0161tejnsko. K p\u0159ijet\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed do\u0161lo kv\u016fli nevyhovuj\u00edc\u00edmu pr\u00e1vn\u00edmu r\u00e1mci (tento r\u00e1mec p\u0159estal odpov\u00eddat n\u00e1rok\u016fm sou\u010dasn\u00e9 doby). Dal\u0161\u00edm d\u016fvodem byla snaha sjednotit pr\u00e1vo na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed Evropsk\u00e9 unie.GDPR se pou\u017eije, pokud:\npodnik se s\u00eddlem v EU zpracov\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed \u00fadaje, a to bez ohledu na to, kde skute\u010dn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f prob\u00edh\u00e1 nebo\npodnik je usazen mimo EU, ale zpracov\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed \u00fadaje v souvislosti s nab\u00eddkou zbo\u017e\u00ed a slu\u017eeb fyzick\u00fdm osob\u00e1m \u017eij\u00edc\u00edm v EU nebo sleduje chov\u00e1n\u00ed jednotlivc\u016f v EU. Podniky, kter\u00e9 nejsou usazeny v EU, ale zpracov\u00e1vaj\u00ed \u00fadaje ob\u010dan\u016f Unie, musej\u00ed jmenovat sv\u00e9ho z\u00e1stupce v EU. Zahrani\u010dn\u00ed podniky mimo EU, kter\u00e9 spolupracuj\u00ed s osobami z \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f Evropsk\u00e9 unie, jsou povinny se \u0159\u00eddit GDPR.GDPR se nepou\u017eije, pokud:\nsubjekt \u00fadaj\u016f je po smrti,\nsubjekt \u00fadaj\u016f je pr\u00e1vnick\u00e1 osoba nebo\nzpracov\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u00ed osoba, kter\u00e1 jedn\u00e1 za \u00fa\u010delem nesouvisej\u00edc\u00edm s jej\u00ed \u017eivnost\u00ed, podnik\u00e1n\u00edm nebo povol\u00e1n\u00edm.\nPr\u00e1vo na soukrom\u00ed je sou\u010d\u00e1sti Evropsk\u00e9 \u00famluvy o lidsk\u00fdch pr\u00e1vech z roku 1950, kter\u00e1 stvrzuje, \u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo na ochranu soukrom\u00e9ho \u017eivota, obydl\u00ed a komunikace. Na t\u00e9to premise mus\u00ed Evropsk\u00e1 unie zajistit ochranu pr\u00e1v prost\u0159ednictv\u00edm legislativy.Spole\u010dn\u011b s vyn\u00e1lezem internetu a pokrokem technologie, musela Evropsk\u00e1 unie vyvinout zp\u016fsob jak chr\u00e1nit sv\u016fj prostor. V roce 1995 byla schv\u00e1lena evropsk\u00e1 sm\u011brnice o ochran\u011b \u00fadaj\u016f, stanovila minim\u00e1ln\u00ed standardy ochrany osobn\u00edch \u00fadaj\u016f a zabezpe\u010den\u00ed, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd \u010dlensk\u00fd st\u00e1t implementoval do sv\u00e9ho vlastn\u00edho pr\u00e1va.\nGDPR stanov\u00ed, \u017ee spr\u00e1vci \u00fadaj\u016f mus\u00ed b\u00fdt schopni prok\u00e1zat, \u017ee jsou v souladu s GDPR (nelze jednat retroaktivn\u011b).Z\u00e1sady:\nUr\u010dit odpov\u011bdnost za ochranu dat sv\u00e9mu t\u00fdmu. Udr\u017eovat podrobnou dokumentaci o datech, kter\u00e1 jsou shroma\u017e\u010fov\u00e1na, jak jsou pou\u017e\u00edv\u00e1na, kde jsou ulo\u017eena, kter\u00fd zam\u011bstnanec je za n\u011b zodpov\u011bdn\u00fd atd.\nVy\u0161kolit zam\u011bstnance a zav\u00e9st technick\u00e1 a organiza\u010dn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed.\nUzav\u0159\u00edt smlouvy o zpracov\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f s t\u0159et\u00edmi stranami, kter\u00e9 zpracov\u00e1vaj\u00ed \u00fadaje.\nJmenovat pov\u011b\u0159ence pro ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f.\nEDPB p\u0159isp\u00edv\u00e1 k jednotn\u00e9mu uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed pravidel ochrany \u00fadaj\u016f v cel\u00e9 Evropsk\u00e9 unii a prosazuje spolupr\u00e1ci mezi \u00fa\u0159ady pro ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f v EU. Posl\u00e1n\u00edm je zaji\u0161\u0165ovat jednotn\u00e9 uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f a evropsk\u00e9 sm\u011brnice o prosazov\u00e1n\u00ed pr\u00e1va v Evropsk\u00e9 unii. EDPB m\u016f\u017ee vyd\u00e1vat obecn\u00e9 pokyny k objasn\u011bn\u00ed pojm\u016f obsa\u017een\u00fdch v evropsk\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpisech v oblasti ochrany \u00fadaj\u016f a poskytovat z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm stran\u00e1m jednotn\u00fd v\u00fdklad jejich pr\u00e1v a povinnost\u00ed.\u00dakoly a povinnosti:\nposkytovat obecn\u00e9 vod\u00edtko (v\u010detn\u011b pokyn\u016f, doporu\u010den\u00ed a osv\u011bd\u010den\u00fdch postup\u016f) k objasn\u011bn\u00ed pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f,\nposkytovat poradenstv\u00ed Evropsk\u00e9 komisi ohledn\u011b jak\u00e9koli z\u00e1le\u017eitosti souvisej\u00edc\u00ed s ochranou osobn\u00edch \u00fadaj\u016f a nov\u00fdmi navrhovan\u00fdmi p\u0159edpisy v Evropsk\u00e9 unii,\n\u010dinit zji\u0161t\u011bn\u00ed ohledn\u011b jednotnosti v p\u0159eshrani\u010dn\u00edch p\u0159\u00edpadech t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se ochrany \u00fadaj\u016f,\nprosazovat spolupr\u00e1ci a \u00fa\u010dinnou v\u00fdm\u011bnu informac\u00ed a osv\u011bd\u010den\u00fdch postup\u016f mezi vnitrost\u00e1tn\u00edmi dozorov\u00fdmi \u00fa\u0159ady.\nObecn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f platn\u00e9 od 25. kv\u011btna 2018 stanovilo pravidla pro zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, v\u010detn\u011b pr\u00e1v subjektu \u00fadaj\u016f (fyzick\u00e9 osoby). V \u010desk\u00e9m pr\u00e1vn\u00edm prost\u0159ed\u00ed toto na\u0159\u00edzen\u00ed nahradilo z\u00e1kon \u010d. 101/2000 Sb., o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f a o zm\u011bn\u011b n\u011bkter\u00fdch z\u00e1kon\u016f.\n Spr\u00e1vce \nRozhoduje o kl\u00ed\u010dov\u00fdch prvc\u00edch zpracov\u00e1n\u00ed. N\u011bkter\u00e9 \u010dinnosti zpracov\u00e1n\u00ed lze pova\u017eovat za p\u0159irozen\u011b spojen\u00e9 s \u00falohou subjektu (zam\u011bstnavatele v\u016f\u010di zam\u011bstnanc\u016fm, vydavatele v\u016f\u010di p\u0159edplatitel\u016fm nebo sdru\u017een\u00ed v\u016f\u010di jeho \u010dlen\u016fm). Spr\u00e1vce zodpov\u00edd\u00e1 za d\u016fvod a zp\u016fsob zpracov\u00e1n\u00ed.\n Zpracovatel \nZpracovatelem m\u016f\u017ee b\u00fdt fyzick\u00e1 \u010di pr\u00e1vnick\u00e1 osoba, org\u00e1n ve\u0159ejn\u00e9 moci, agentura nebo jin\u00fd subjekt, kter\u00fd zpracov\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed \u00fadaje pro spr\u00e1vce. Zpracovatel mus\u00ed spl\u0148ovat dv\u011b podm\u00ednky: jedn\u00e1 se o samostatn\u00fd subjekt ve vztahu ke spr\u00e1vci a osobn\u00ed \u00fadaje zpracov\u00e1v\u00e1 jm\u00e9nem spr\u00e1vce.\n Vztah spr\u00e1vce - zpracovatel \nSpr\u00e1vce m\u016f\u017ee ke zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f p\u0159ibrat i jin\u00fd subjekt, kter\u00fd bude pro n\u011bho osobn\u00ed data zpracov\u00e1vat. Spr\u00e1vce by m\u011bl vyu\u017e\u00edt pouze takov\u00e9ho zpracovatele, kter\u00fd s ohledem na povahu, kontext, kategorii osobn\u00edch \u00fadaj\u016f a jejich mo\u017enosti poskytuje dostate\u010dn\u00e9 z\u00e1ruky vhodn\u00fdch technick\u00fdch a organiza\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed. Zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f prost\u0159ednictv\u00edm zpracovatele mus\u00ed spl\u0148ovat po\u017eadavky obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed a zajistit ochranu pr\u00e1v subjekt\u016f \u00fadaj\u016f. Z tohoto d\u016fvodu by m\u011bla b\u00fdt mezi t\u011bmito dv\u011bma subjekty uzav\u0159ena p\u00edsemn\u00e1 smlouva.\n Subjekt \u00fadaj\u016f \nSubjektem \u00fadaj\u016f je fyzick\u00e1 osoba, ji\u017e se osobn\u00ed \u00fadaje t\u00fdkaj\u00ed. Subjekt \u00fadaj\u016f nen\u00ed nap\u0159. pr\u00e1vnick\u00e1 osoba, nebo\u0165 \u00fadaje vztahuj\u00edc\u00ed se k pr\u00e1vnick\u00e9 osob\u011b nejsou osobn\u00edmi \u00fadaji.\n Adapta\u010dn\u00ed z\u00e1kon \nZ\u00e1kon \u010d. 110/2019 Sb., o zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, jeho\u017e \u00fa\u010delem je ustanoven\u00ed obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed sm\u011bruj\u00edc\u00ed k \u010dlensk\u00fdm st\u00e1t\u016fm, p\u0159edev\u0161\u00edm o postaven\u00ed a pravomoci \u00da\u0159adu pro ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f. Z\u00e1kon stanov\u00ed n\u011bkter\u00e1 pr\u00e1va subjekt\u016f \u00fadaj\u016f, v\u011bk d\u00edt\u011bte pro ud\u011blen\u00ed souhlasu v souvislosti s nab\u00eddkou slu\u017eeb informa\u010dn\u00ed spole\u010dnosti (dovr\u0161en\u00edm 15 let), rozsah povinnost\u00ed jmenovat pov\u011b\u0159ence pro ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, z\u00e1sady zpracov\u00e1n\u00ed a ochrany osobn\u00edch \u00fadaj\u016f i na zpracov\u00e1n\u00ed, na n\u011b\u017e se obecn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed nevztahuje.\n Pr\u00e1va subjektu \u00fadaj\u016f \nObecn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed podobn\u011b jako p\u0159edchoz\u00ed z\u00e1kon \u010d. 101/2000 Sb., o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, p\u0159izn\u00e1v\u00e1 subjekt\u016fm \u00fadaj\u016f ur\u010dit\u00e1 pr\u00e1va. Spr\u00e1vce je povinen reagovat na podanou \u017e\u00e1dost subjektu \u00fadaj\u016f neodkladn\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se jedn\u00e1 o \u017e\u00e1dost podle \u010dl\u00e1nku 15 a\u017e 22 obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed. V ostatn\u00edch p\u0159\u00edpadech nejpozd\u011bji do jednoho m\u011bs\u00edce.Subjekt \u00fadaj\u016f m\u00e1 pr\u00e1vo na informace ohledn\u011b zpracov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f (informace o \u00fa\u010delu zpracov\u00e1n\u00ed, toto\u017enost spr\u00e1vce, pro\u010d se zaj\u00edm\u00e1 o osobn\u00ed \u00fadaje, p\u0159\u00edjemce osobn\u00edch \u00fadaj\u016f).Mezi dal\u0161\u00ed pr\u00e1va subjektu \u00fadaj\u016f, pat\u0159\u00ed:\npr\u00e1vo na p\u0159\u00edstup k osobn\u00edm \u00fadaj\u016fm,\npr\u00e1vo na opravu, resp. dopln\u011bn\u00ed,\npr\u00e1vo na v\u00fdmaz,\npr\u00e1vo na omezen\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed,\npr\u00e1vo na p\u0159enositelnost \u00fadaj\u016f,\npr\u00e1vo vzn\u00e9st n\u00e1mitku,\npr\u00e1vo neb\u00fdt p\u0159edm\u011btem automatizovan\u00e9ho individu\u00e1ln\u00edho rozhodov\u00e1n\u00ed s pr\u00e1vn\u00edmi \u010di obdobn\u00fdmi \u00fa\u010dinky, zahrnuj\u00edc\u00ed i profilov\u00e1n\u00ed.\nJde o operaci, pop\u0159. soubor operac\u00ed, kter\u00e1 je prov\u00e1d\u011bna s osobn\u00edmi \u00fadaji nebo se soubory osobn\u00edch \u00fadaj\u016f jako nap\u0159.: shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, zaznamen\u00e1n\u00ed, uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, strukturov\u00e1n\u00ed, ulo\u017een\u00ed, p\u0159izp\u016fsoben\u00ed nebo pozm\u011bn\u011bn\u00ed, vyhled\u00e1n\u00ed, nahl\u00e9dnut\u00ed, pou\u017eit\u00ed, zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed p\u0159enosem, \u0161\u00ed\u0159en\u00ed nebo jak\u00e9koli jin\u00e9 zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed, se\u0159azen\u00ed \u010di zkombinov\u00e1n\u00ed, omezen\u00ed, v\u00fdmaz nebo zni\u010den\u00ed.\nSouhlas je definov\u00e1n podle \u010dl\u00e1nku 4 odst. 1 bod 11 obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed jako svobodn\u00fd, konkr\u00e9tn\u00ed, informovan\u00fd a jednozna\u010dn\u00fd projev v\u016fle, kter\u00fdm subjekt \u00fadaj\u016f d\u00e1v\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00edm \u010di jin\u00fdm zjevn\u00fdm potvrzen\u00edm sv\u00e9 svolen\u00ed ke zpracov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f (nemohou b\u00fdt vynuceny). Souhlas se pod\u00e1v\u00e1 pouze za konkr\u00e9tn\u00edm \u00fa\u010delem zpravov\u00e1n\u00ed, je odvolateln\u00fd. Souhlasu je ud\u011blen k ur\u010dit\u00e9mu \u00fa\u010delu, pro kter\u00fd jsou osobn\u00ed \u00fadaje zpracov\u00e1v\u00e1ny. Pokud dojde k odvol\u00e1n\u00ed souhlasu, je spr\u00e1vce povinen p\u0159estat zpracov\u00e1vat osobn\u00ed \u00fadaje pro \u00fa\u010dely definovan\u00e9 v souhlasu.Spr\u00e1vce nemus\u00ed m\u00edt ke ka\u017ed\u00e9mu zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f souhlas subjektu \u00fadaj\u016f. V takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech mus\u00ed m\u00edt pro zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f jin\u00fd pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod, jde nap\u0159. o\nsmluvn\u00ed vztah se subjektem \u00fadaj\u016f (typicky prodej zbo\u017e\u00ed, poskytov\u00e1n\u00ed slu\u017eeb),\npln\u011bn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed povinnosti spr\u00e1vce nebo realizace jeho opr\u00e1vn\u011bn\u00e9ho z\u00e1jmu nebo\npln\u011bn\u00ed \u00fakolu prov\u00e1d\u011bn\u00e9ho ve ve\u0159ejn\u00e9m z\u00e1jmu.Obecn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku 7 podrobn\u011b stanovuje pravidla pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed, ud\u011blen\u00ed a vyu\u017eit\u00ed souhlasu, zejm\u00e9na:\nsrozumitelnost \u2013 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed souhlasu mus\u00ed b\u00fdt srozumiteln\u00e9 a od ostatn\u00edch z\u00e1vazk\u016f a jin\u00fdch skute\u010dnost\u00ed odli\u0161iteln\u00e9 a\ndobrovolnost \u2013 ka\u017ed\u00fd poskytuje sv\u016fj souhlas dobrovoln\u011b a ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee sv\u016fj souhlas odvolat.Z pohledu obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed bude platn\u00fd jen takov\u00fd souhlas, kter\u00fd byl z\u00edsk\u00e1n transparentn\u00edm zp\u016fsobem, a dot\u010den\u00e1 osoba jej ud\u011blila svobodn\u011b. Za neplatn\u00fd je nutno naopak pova\u017eovat ka\u017ed\u00fd souhlas, kdy byl z\u00e1kazn\u00edk p\u0159i z\u00edsk\u00e1n\u00ed slu\u017eby \u010di v\u00fdrobku nucen z\u00e1rove\u0148 souhlasit se zpracov\u00e1n\u00edm osobn\u00edch \u00fadaj\u016f (nap\u0159. souhlasem zakomponovan\u00fdm v obchodn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch).Nespr\u00e1vn\u00e9 a ned\u016fvodn\u00e9 vy\u017eadov\u00e1n\u00ed souhlasu bez odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed informace pak m\u016f\u017ee b\u00fdt ve sv\u00e9m d\u016fsledku posouzeno jako poru\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch z\u00e1sad pro zpracov\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b podm\u00ednek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se souhlasu a pr\u00e1v subjekt\u016f \u00fadaj\u016f, ve smyslu \u010dl\u00e1nku 83 odst. 5 p\u00edsm. a) a p\u00edsm. b) GDPR.Vy\u017eadov\u00e1n\u00ed souhlasu, zejm\u00e9na prost\u0159ednictv\u00edm emailu \u010di SMS, se zas\u00edl\u00e1n\u00edm reklamn\u00edch sd\u011blen\u00ed od osob, kter\u00e9 nejsou z\u00e1kazn\u00edky, je sankcionovateln\u00e9 podle z\u00e1kona \u010d. 480/2004 Sb. jako nedovolen\u00e9 obchodn\u00ed sd\u011blen\u00ed.\nZpracov\u00e1n\u00ed by dle GDPR m\u011blo spl\u0148ovat n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1sady:\nz\u00e1konnost, korektnost, transparentnost\nomezen\u00ed \u00fa\u010delu\nminimalizace \u00fadaj\u016f\np\u0159esnost\nomezen\u00ed ulo\u017een\u00ed\nintegrita a d\u016fv\u011brnost.Jednotliv\u00e9 z\u00e1sady jsou rozvinuty v \u010dl\u00e1nku 5 odst. 1 obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed. Vymezen\u00ed, resp. dodr\u017eov\u00e1n\u00ed t\u011bchto z\u00e1sad, je pro spr\u00e1vce z\u00e1sadn\u00ed tak\u00e9 proto, \u017ee v \u010dl\u00e1nku 5 odst. 2 obecn\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed je stanovena odpov\u011bdnost spr\u00e1vce za jejich dodr\u017eov\u00e1n\u00ed.Pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvody zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f p\u0159edstavuj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed spr\u00e1vce osobn\u00ed \u00fadaje zpracov\u00e1vat. Spr\u00e1vce m\u016f\u017ee zpracov\u00e1vat osobn\u00ed \u00fadaje pro r\u016fzn\u00e9 \u00fa\u010dely (pro ka\u017ed\u00fd \u00fa\u010del je nezbytn\u00fd pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f) a je povinen p\u0159istoupit k likvidaci osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, pokud spr\u00e1vce pozbude posledn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod ke zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f.\nJednotlivec m\u00e1 pr\u00e1vo na bezplatn\u00fd p\u0159\u00edstup k osobn\u00edm \u00fadaj\u016fm. \nSpr\u00e1vce je subjektu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f je na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed povinen: \nsd\u011blit, zda jeho osobn\u00ed \u00fadaje zpracov\u00e1v\u00e1,\nsd\u011blit podrobnosti zpracov\u00e1n\u00ed (\u00fa\u010del zpracov\u00e1n\u00ed, kategorie dot\u010den\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, kdo tyto informace dost\u00e1v\u00e1 apod.) a\nd\u00e1t kopii zpracov\u00e1van\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f (v dostupn\u00e9m form\u00e1tu).Doch\u00e1z\u00ed-li ke zpracov\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f na z\u00e1klad\u011b souhlasu nebo smlouvy, m\u016f\u017ee subjekt rovn\u011b\u017e po\u017e\u00e1dat o to, aby jeho osobn\u00ed \u00fadaje byly vraceny nebo byly p\u0159ed\u00e1ny jin\u00e9 spole\u010dnosti (tzv. \u201epr\u00e1vo na p\u0159enositelnost \u00fadaj\u016f\"). \u00dadaje mus\u00ed b\u00fdt poskytnuty v b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e9m a strojov\u011b \u010diteln\u00e9m form\u00e1tu.\nV p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jsou \u00fadaje nespr\u00e1vn\u00e9, ne\u00fapln\u00e9 nebo nep\u0159esn\u00e9, m\u00e1 jednotlivec pr\u00e1vo na proveden\u00ed jejich opravy nebo jejich dopln\u011bn\u00ed, a to bez zbyte\u010dn\u00e9ho prodlen\u00ed. Pokud by byl n\u011bkter\u00fd z osobn\u00edch \u00fadaj\u016f nespr\u00e1vn\u00fd, je nutn\u00e9 upozornit ka\u017ed\u00e9ho, kdo s t\u00edmto \u00fadajem p\u0159i\u0161el do styku (ale pouze za p\u0159edpokladu, \u017ee k tomu nen\u00ed zapot\u0159eb\u00ed nep\u0159im\u011b\u0159en\u00e9 \u00fasil\u00ed).Ka\u017ed\u00fd jednotlivec rovn\u011b\u017e m\u016f\u017ee kdykoli podat n\u00e1mitku proti zpracov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f pro ur\u010dit\u00e9 \u00fa\u010dely, a to v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jsou osobn\u00ed \u00fadaje zpracov\u00e1ny na z\u00e1klad\u011b opravn\u00e9ho z\u00e1jmu n\u011bjak\u00e9ho subjektu nebo z d\u016fvodu proveden\u00ed \u00fakolu ve ve\u0159ejn\u00e9m z\u00e1jmu. Pokud neexistuje opr\u00e1vn\u011bn\u00fd z\u00e1jem, kter\u00fd by p\u0159eva\u017eoval nad z\u00e1jmy jednotlivce, je nutn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f ukon\u010dit.\nJednotlivec m\u016f\u017ee po\u017e\u00e1dat spr\u00e1vce \u00fadaj\u016f o v\u00fdmaz sv\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, nap\u0159\u00edklad pokud ji\u017e nejsou jeho \u00fadaje pot\u0159eba pro \u00fa\u010dely, pro kter\u00e9 byly zpracov\u00e1v\u00e1ny. Nen\u00ed ale povinnost\u00ed vymazat osobn\u00ed \u00fadaje, pokud:\nje zpracov\u00e1n\u00ed nezbytn\u00e9 pro dodr\u017eov\u00e1n\u00ed svobody projevu a informac\u00ed,\nje nutn\u00e9 uchov\u00e1vat osobn\u00ed \u00fadaje z d\u016fvodu spln\u011bn\u00ed pr\u00e1vn\u00edch povinnost\u00ed,\nk ulo\u017een\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f existuj\u00ed jin\u00e9 d\u016fvody ve\u0159ejn\u00e9ho z\u00e1jmu, nap\u0159. v oblasti ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed nebo pro \u00fa\u010dely v\u011bdeck\u00e9ho a historick\u00e9ho v\u00fdzkumu nebo\nje nutn\u00e9 osobn\u00ed \u00fadaje uchov\u00e1vat z d\u016fvodu ochrany pr\u00e1vn\u00edch n\u00e1rok\u016f.\nPokud jsou shroma\u017e\u010fov\u00e1ny osobn\u00ed \u00fadaje o d\u00edt\u011bti na z\u00e1klad\u011b jeho souhlasu nap\u0159. p\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dtu na soci\u00e1ln\u00edch m\u00e9di\u00edch nebo \u00fa\u010dtu pro stahov\u00e1n\u00ed dat, je nutn\u00e9 nejd\u0159\u00edve z\u00edskat souhlas jeho rodi\u010d\u016f. V\u011bk, do kter\u00e9ho d\u00edt\u011b nen\u00ed samostatn\u011b opr\u00e1vn\u011bno ud\u011blit souhlas se zpracov\u00e1n\u00edm osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, ve kter\u00e9 zemi \u017eije, b\u011b\u017en\u011b je to do 13 a\u017e 16 let.\nN\u011bkter\u00e9 osobn\u00ed \u00fadaje jsou takov\u00e9ho charakteru, \u017ee mohou subjekt \u00fadaj\u016f samy o sob\u011b po\u0161kodit ve spole\u010dnosti, v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, ve \u0161kole \u010di mohou zap\u0159\u00ed\u010dinit jeho diskriminaci. Z tohoto d\u016fvodu je taxativn\u011b (\u00fapln\u00fdm v\u00fd\u010dtem) vymezena skupina osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, kter\u00e9 jsou pova\u017eov\u00e1ny s ohledem na osobu (subjekt) \u00fadaj\u016f za citliv\u00e9 a jim\u017e je proto poskytnuta zv\u00fd\u0161en\u00e1 ochrana p\u0159i jejich zpracov\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kategorie osobn\u00edch \u00fadaj\u016f jsou takov\u00e1 osobn\u00ed data, kter\u00e1 vypov\u00eddaj\u00ed o rasov\u00e9m (\u010di etnick\u00e9m) p\u016fvodu, politick\u00fdch n\u00e1zorech, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed, filozofick\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u010dlenstv\u00ed v odborov\u00fdch organizac\u00edch, zdravotn\u00edm stavu \u010di o sexu\u00e1ln\u00edm \u017eivot\u011b anebo sexu\u00e1ln\u00ed orientaci fyzick\u00e9 osoby.\nZa zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kategorii osobn\u00edch \u00fadaj\u016f jsou pova\u017eov\u00e1ny i genetick\u00e9 a biometrick\u00e9 osobn\u00ed \u00fadaje, a to pokud jsou zpracov\u00e1v\u00e1ny za \u00fa\u010delem jedine\u010dn\u00e9 identifikace fyzick\u00e9 osoby. P\u0159\u00edkladem je otisk prstu, sn\u00edmek o\u010dn\u00ed duhovky, s\u00edtnice nebo obli\u010deje, DNA a podobn\u011b.Biometrick\u00e1 autentizace vych\u00e1z\u00ed z p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e9 biologick\u00e9 charakteristiky (morfologick\u00e9, fyziologick\u00e9) jsou pro ka\u017ed\u00e9ho \u017eiv\u00e9ho \u010dlov\u011bka jedine\u010dn\u00e9 a nem\u011bnn\u00e9. Proto se pou\u017e\u00edvaj\u00ed k identifikaci osob a jedn\u00e1 se tak o osobn\u00ed \u00fadaj. Jejich nezm\u011bnitelnost je ov\u0161em nev\u00fdhoda z hlediska bezpe\u010dnostn\u00edch syst\u00e9m\u016f. P\u0159i vyzrazen\u00ed nelze biometrick\u00e9 charakteristiky jednodu\u0161e zm\u011bnit, jako to umo\u017e\u0148uje heslo.Biometrick\u00e9 osobn\u00ed \u00fadaje jsou d\u016fle\u017eitou slo\u017ekou tzv. \"siln\u00e9ho ov\u011b\u0159en\u00ed u\u017eivatele\" (anglicky Strong Customer Authentication, SCA) ve sm\u011brnici Evropsk\u00e9 unie o platebn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch. Pro podrobnosti viz samostatn\u00e9 \u010dl\u00e1nky Sm\u011brnice PSD2 a V\u00edcef\u00e1zov\u00e9 ov\u011b\u0159en\u00ed (2FA).Dal\u0161\u00ed biometrick\u00e9 \u00fadaje:\nbiometrick\u00fd elektronick\u00fd podpis\nbiometrick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed fotografie\nbiometrick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed otisku prst\u016f\nanal\u00fdza hlasu\nanal\u00fdza osobnostn\u00edch projev\u016f.\nSpr\u00e1vce mus\u00ed p\u0159ijmout takov\u00e1 technick\u00e1 a organiza\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed, aby mohl dolo\u017eit, \u017ee zpracov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f je prov\u00e1d\u011bno v souladu s obecn\u00fdm na\u0159\u00edzen\u00edm, tj. p\u0159ijmout adekv\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. Jako jeden z prvk\u016f zabezpe\u010den\u00ed rozum\u00edme \u0161ifrovan\u00ed nebo pseudonymizaci.Za poru\u0161en\u00ed zabezpe\u010den\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f se pova\u017euje poru\u0161en\u00ed zabezpe\u010den\u00ed, kter\u00e9 vede k n\u00e1hodn\u00e9mu nebo protipr\u00e1vn\u00edmu zni\u010den\u00ed, ztr\u00e1t\u011b, zm\u011bn\u011b nebo neopr\u00e1vn\u011bn\u00e9mu poskytnut\u00ed nebo zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdch, ulo\u017een\u00fdch nebo jinak zpracov\u00e1van\u00fdch osobn\u00edch \u00fadaj\u016f.Pokud dojde k poru\u0161en\u00ed zabezpe\u010den\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, mus\u00ed spr\u00e1vce toto poru\u0161en\u00ed bez zbytn\u00e9ho odkladu a pokud mo\u017eno do 72 hodin od okam\u017eiku, kdy se o n\u011bm dozv\u011bd\u011bl, ohl\u00e1sit dozorov\u00e9mu \u00fa\u0159adu (\u00da\u0159adu pro ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f). Pokud je ale nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by toto poru\u0161en\u00ed mohlo m\u00edt za n\u00e1sledek riziko pr\u00e1va a svobody fyzick\u00fdch osob, ohla\u0161ovac\u00ed povinnost odpad\u00e1. Oznamuj\u00ed se tedy jen rizikov\u00e9 incidenty pro pr\u00e1va a svobody fyzick\u00fdch osob, nikoli bagateln\u00ed z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e9 jsou nerizikov\u00e9.\nVoln\u00fd pohyb osobn\u00edch \u00fadaj\u016f v Evropsk\u00e9 unii nen\u00ed z d\u016fvodu ochrany fyzick\u00fdch osob v souvislosti se zpracov\u00e1n\u00edm osobn\u00edch \u00fadaj\u016f omezen ani zak\u00e1z\u00e1n. Nelze v\u0161ak p\u0159ed\u00e1vat osobn\u00ed \u00fadaje jak\u00e9mukoli spr\u00e1vci \u010di kdykoli. P\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fadaj\u016f neomezen\u011b v zem\u00edch Evropsk\u00e9 unie plat\u00ed stejn\u011b vysok\u00fd standard pr\u00e1vn\u00edho r\u00e1mce ochrany osobn\u00edch \u00fadaj\u016f jako p\u0159i jejich zpracov\u00e1n\u00ed.K samotn\u00e9mu p\u0159ed\u00e1n\u00ed jin\u00e9mu spr\u00e1vci mus\u00ed m\u00edt spr\u00e1vce pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod. Pr\u00e1vn\u00ed d\u016fvod mus\u00ed m\u00edt spr\u00e1vce i tehdy, pokud p\u0159ed\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed \u00fadaje do zem\u011b mimo Evropskou unii (nebo pokud p\u0159ed\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed \u00fadaje zpracovateli). Pokud spr\u00e1vce chce p\u0159edat jin\u00e9mu spr\u00e1vci osobn\u00ed \u00fadaje do zem\u011b mimo Evropskou unii, mus\u00ed b\u00fdt zaji\u0161t\u011bna jejich institucion\u00e1ln\u00ed ochrana, tj. nelze (a\u017e na v\u00fdjimky) p\u0159ed\u00e1vat osobn\u00ed \u00fadaje do zem\u00ed, kde nen\u00ed zaji\u0161t\u011bna dostate\u010dn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed ochrana osobn\u00edch \u00fadaj\u016f, resp. spr\u00e1vce nep\u0159ijal instrumenty, kter\u00e9 tuto ochranu p\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zajist\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Personal data na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Skye Bridge? <<>>: Skye Bridge (gaelsky Drochaid an Eilein Sgitheanaich), \u010desky Skyesk\u00fd most, je silni\u010dn\u00ed most, kter\u00fd p\u0159eklenuje pr\u016fliv Loch Alsh mezi obc\u00ed Kyleakin na ostrov\u011b Skye a ostr\u016fvkem Eilean B\u00e0n (v p\u0159ekladu ze skotsk\u00e9 gael\u0161tiny B\u00edl\u00fd ostrov), kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed uprost\u0159ed mo\u0159sk\u00e9 \u00fa\u017einy. V dal\u0161\u00edm \u00faseku je spojnic\u00ed mezi Eilean B\u00e0n a pevninou tzv. Carrich Viaduct, kter\u00fd je zhruba je\u0161t\u011b o 100 metr\u016f del\u0161\u00ed, ne\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd obloukov\u00fd most s dv\u011bma pil\u00ed\u0159i. N\u00e1zev Skye Bridge se ov\u0161em \u010dasto u\u017e\u00edv\u00e1 nejen pro samotn\u00fd most, ale pro cel\u00e9 spojen\u00ed mezi skotskou pevninou a ostrovem Skye. Most je sou\u010d\u00e1st\u00ed silnice A87 z Invergarry do Kyle of Lochalsh a d\u00e1le na ostrov\u011b Skye p\u0159es Kyleakin, Broadford a Portree a\u017e do p\u0159\u00edstavu Uig na z\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed poloostrova Trotternish.\nP\u0159ekon\u00e1n\u00ed mo\u0159sk\u00e9 \u00fa\u017einy mezi obcemi Kyle of Lochalsh na pevnin\u011b a Kyleakin p\u0159edstavovalo ji\u017e po stalet\u00ed tradi\u010dn\u00ed spojen\u00ed mezi severoz\u00e1padn\u00edm Skotskem a ostrovem Skye. Pravideln\u00e9 spojen\u00ed zde zaji\u0161\u0165ovali soukrom\u00ed lodn\u00ed dopravci zhruba od roku 1600 a tuto tradici ve 20. stolet\u00ed p\u0159evzala spole\u010dnost Caledonian MacBrayne, kter\u00e1 provozuje trajekty v oblasti Vnit\u0159n\u00edch a Vn\u011bj\u0161\u00edch Hebrid.\nJi\u017e od 19. stolet\u00ed, kdy bylo vybudov\u00e1no silni\u010dn\u00ed a \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed z centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti Skotska do Kyle of Lochalsh, se objevovaly \u00favahy a n\u00e1vrhy na v\u00fdstavbu mostu na Skye. A\u010dkoliv zde byly podm\u00ednky pro stavbu o n\u011bco p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b Forth Bridge u Edinburghu, z\u00e1m\u011br nebyl dlouho realizov\u00e1n. Hlavn\u00edm d\u016fvodem odklad\u016f byla odlehlost ostrova Skye a mal\u00e1 po\u010detnost m\u00edstn\u00ed populace.\nV druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed se v d\u016fsledku ur\u010dit\u00e9ho ekonomick\u00e9ho rozvoje hebridsk\u00e9ho souostrov\u00ed a zv\u00fd\u0161en\u00e9ho turistick\u00e9ho ruchu ot\u00e1zka v\u00fdstavby mostu op\u011bt dostala na po\u0159ad dne.\nV roce 1989 vyhl\u00e1sil James Douglas-Hamilton, baron Selkirk z Douglasu, poslanec britsk\u00e9ho parlamentu za konzervativn\u00ed stranu a st\u00e1tn\u00ed podtajemn\u00edk pro Skotsko (Under-Secretary of State for Scotland) ve\u0159ejnou sout\u011b\u017e na stavbu silni\u010dn\u00edho mostu p\u0159es \u00fa\u017einu Loch Alsh. Ji\u017e v t\u00e9to f\u00e1zi byl most pl\u00e1nov\u00e1n jako toll bridge \u2013 most, na n\u011bm\u017e je vyb\u00edr\u00e1no m\u00fdtn\u00e9. Realizaci zak\u00e1zky z\u00edskalo konsorcium Miller-Dywidag, kter\u00e9 tvo\u0159ila skotsk\u00e1 stavebn\u00ed firma Miller Construction, n\u011bmeck\u00e1 stroj\u00edrensk\u00e1 spole\u010dnost DYWIDAG Systems International a Bank of America. Ve spolupr\u00e1ci se spole\u010dnost\u00ed Arup Group byl navr\u017een most s jedn\u00edm obloukem a dv\u011bma pil\u00ed\u0159i, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edmi na kesonech. Stavba byla zah\u00e1jena v roce 1992 a dokon\u010dena za t\u0159i roky. Most byl slavnostn\u011b otev\u0159en 16. \u0159\u00edjna 1995 za p\u0159\u00edtomnosti Michaela Forsytha, st\u00e1tn\u00edho tajemn\u00edka pro Skotsko ve vl\u00e1d\u011b Johna Majora. N\u00e1klady na v\u00fdstavbu mostu a mimo jin\u00e9 t\u00e9\u017e na od\u0161kodn\u011bn\u00ed za ukon\u010den\u00ed lodn\u00ed p\u0159epravy m\u011bly p\u0159edstavovat zhruba 15 mili\u00f3n\u016f liber, vzhledem k prodlev\u00e1m a zm\u011bn\u00e1m b\u011bhem stavby byla podle zji\u0161t\u011bn\u00ed britsk\u00fdch m\u00e9di\u00ed skute\u010dnost asi o 10 mili\u00f3n\u016f liber vy\u0161\u0161\u00ed.\nVzhledem k tomu, \u017ee stavbu nefinancoval st\u00e1t, n\u00fdbr\u017e soukrom\u00e1 Private Finance Iniciative (PFI), za pou\u017eit\u00ed mostu bylo stanoveno m\u00fdtn\u00e9. V\u00fd\u0161e m\u00fdtn\u00e9ho vz\u00e1p\u011bt\u00ed zp\u016fsobila u obyvatel ostrova Skye i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f velk\u00e9 pobou\u0159en\u00ed. Zat\u00edmco p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 v\u00fd\u0161e poplatku byla 40 penc\u00ed, v roce 2004 \u00fa\u010dtoval koncesion\u00e1\u0159, Skye Bridge Ltd, zp\u00e1te\u010dn\u00ed poplatek za pou\u017eit\u00ed mostu ve v\u00fd\u0161i 11,40 liber, co\u017e bylo \u010dtrn\u00e1ctkr\u00e1t v\u00edce, ne\u017e \u010dinilo m\u00fdtn\u00e9 na most\u011b Forth Road Bridge, kter\u00fd je nav\u00edc dvojn\u00e1sobn\u011b del\u0161\u00ed. Mnoz\u00ed nav\u00edc poukazovali na to, \u017ee v dob\u011b v\u00fdstavby Skye Bridge byly postaveny n\u011bkter\u00e9 men\u0161\u00ed mosty mezi ostrovy v Hebrid\u00e1ch a na t\u011bchto mostech nebylo stanoveno \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00fdtn\u00e9. V\u017eilo se r\u010den\u00ed, \u017ee \"Skye Bridge je jedin\u00e9 m\u00edsto na sv\u011bt\u011b, kde budete oloupeni a dostanete na to stvrzenku.\" Odpor neust\u00e1val, vznikla ob\u010dansk\u00e1 iniciativa SKAT (Skye and Kyle Against Tools) a nechyb\u011bly ani protesty ve form\u011b odm\u00edt\u00e1n\u00ed placen\u00ed m\u00fdtn\u00e9ho. Celkem na 500 odp\u016frc\u016f m\u00fdtn\u00e9ho bylo v pr\u016fb\u011bhu prvn\u00edch let provozu mostu zat\u010deno a 130 z nich bylo odsouzeno k pokut\u00e1m \u010di kr\u00e1tkodob\u00e9mu v\u011bzen\u00ed. Mezi obvin\u011bn\u00fdmi odm\u00edta\u010di m\u00fdtn\u00e9ho byla dokonce i Clodagh Mackenzie, star\u00e1 d\u00e1ma, jej\u00ed\u017e pozemky v Kyleakinu byly vykoupeny pro stavbu mostu. Objevily se tak\u00e9 pochybnosti o leg\u00e1lnosti v\u00fdb\u011bru m\u00fdtn\u00e9ho na Skye Bridge, av\u0161ak p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 podklady nakonec nebyly zve\u0159ejn\u011bny s odvol\u00e1n\u00edm na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 tajemstv\u00ed.\nPo ustanoven\u00ed Skotsk\u00e9ho parlamentu v roce 1998 vznikla koalice skotsk\u00e9 Labour Party se skotsk\u00fdmi liber\u00e1ln\u00edmi demokraty a tato koalice si jako jednu ze sv\u00fdch priorit stanovila zru\u0161en\u00ed m\u00fdtn\u00e9ho na Skye Bridge. Realizaci tohoto z\u00e1m\u011bru napomohlo, \u017ee odpov\u011bdnost za spr\u00e1vu silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b ve Skotsku byla p\u0159enesena z Lond\u00fdna na skotskou vl\u00e1du. V \u010dervnu 2004 ozn\u00e1mil Jim Wallace, ministr skotsk\u00e9 vl\u00e1dy, \u017ee se p\u0159ipravuje vykoupen\u00ed mostu a zru\u0161en\u00ed m\u00fdtn\u00e9ho. Zpr\u00e1va o uskute\u010dn\u011bn\u00ed tohoto z\u00e1m\u011bru byla pak ozn\u00e1mena 21. prosince 2004. Most byl vykoupen od soukrom\u00e9 spole\u010dnosti za 27 mili\u00f3n\u016f liber. Za deset let provozu konsorcium vyd\u011blalo na m\u00fdtn\u00e9m 33,3 mili\u00f3n\u016f liber, p\u0159i\u010dem\u017e provozn\u00ed n\u00e1klady na \u00fadr\u017ebu mostu p\u0159edstavovaly 3,5 mili\u00f3n\u016f liber, tj. zhruba jen desetinu celkov\u00e9ho zisku. O historii boj\u016f proti m\u00fdtn\u00e9mu na Skye Bridge nato\u010dila BBC filmov\u00fd dokument.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Skye Bridge na anglick\u00e9 Wikipedii.\nUnion Bridge\n \nSkye Bridge na webu isleofskye.", "<<>>: Co je Dilatace \u010dasu? <<>>: Dilatace \u010dasu (\u010dili rozta\u017een\u00ed, zpomalen\u00ed \u010dasu) je fyzik\u00e1ln\u00ed jev pozorovan\u00fd u v\u0161ech objekt\u016f, kter\u00e9 vzhledem k pozorovateli\npohybuj\u00ed se velkou rychlost\u00ed (d\u016fsledek z\u00e1kon\u016f speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity) nebo\njsou v siln\u011bj\u0161\u00edm gravita\u010dn\u00edm poli nebo se pohybuj\u00ed zrychlen\u011b oproti inerci\u00e1ln\u00ed soustav\u011b (d\u016fsledek z\u00e1kon\u016f obecn\u00e9 teorie relativity).V p\u0159\u00edpad\u011b dvou pozorovatel\u016f, pohybuj\u00edc\u00edch se v\u016f\u010di sob\u011b rovnom\u011brn\u011b p\u0159\u00edmo\u010da\u0159e, je dilatace \u010dasu vz\u00e1jemn\u00e1. Oba dva tedy vn\u00edmaj\u00ed hodiny toho druh\u00e9ho jako pomalej\u0161\u00ed. Naproti tomu u dilatace \u010dasu gravita\u010dn\u00edm polem se pozorovatel\u00e9 shodnou na tom, \u017ee hodiny s vy\u0161\u0161\u00edm gravita\u010dn\u00edm potenci\u00e1lem jsou pomalej\u0161\u00ed ne\u017e hodiny s ni\u017e\u0161\u00edm potenci\u00e1lem (d\u00e1le od st\u0159edu gravitace).\nNa z\u00e1klad\u011b speci\u00e1ln\u00ed teorie relativity m\u016f\u017eeme spo\u010d\u00edtat dilataci \u010dasu u objektu pohybuj\u00edc\u00edho se rychlost\u00ed \n \n \n \n v\n \n \n {displaystyle v}\n jako:\n \n \n \n \u0394\n t\n =\n \u0394\n \n t\n \n 0\n \n \n \u22c5\n \u03b3\n \n \n {displaystyle Delta t=Delta t_{0}cdot gamma }\n kde \n \n \n \n \u0394\n t\n \n \n {displaystyle Delta t}\n je \u010das zm\u011b\u0159en\u00fd pozorovatelem, \n \n \n \n \u0394\n \n t\n \n 0\n \n \n \n \n {displaystyle Delta t_{0}}\n je \u010das zm\u011b\u0159en\u00fd pohybuj\u00edc\u00edm se objektem (tzv. vlastn\u00ed \u010das) a \n \n \n \n \u03b3\n \n \n {displaystyle gamma }\n je Lorentz\u016fv faktor.\nPou\u017eit\u00ed Lorentzova faktoru zobec\u0148uje Newtonovskou mechaniku \u2013 p\u0159i b\u011b\u017en\u00fdch rychlostech se jeho hodnota limitn\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed jedn\u00e9 (a je tedy mo\u017en\u00e9 jej zanedbat), za\u010dne projevovat a\u017e u rychlost\u00ed, kter\u00e9 se \u0159\u00e1dov\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed rychlosti sv\u011btla ve vakuu (a kde je proto fyzik\u00e1ln\u00ed popis Newtonovsk\u00e9 mechaniky nedostate\u010dn\u00fd).\nU t\u00e9to teorie plat\u00ed, \u017ee nap\u0159. hodiny H\u00b4 pohybuj\u00edc\u00ed se vzhledem k pozorovateli rychlost\u00ed v>>: Co je Mistrovstv\u00ed Evropy ve fotbale 1996? <<>>: Mistrovstv\u00ed Evropy ve fotbale 1996 bylo des\u00e1t\u00fdm fotbalov\u00fdm mistrovstv\u00edm evropsk\u00e9ho kontinentu a prob\u00edhalo od 8. do 30. \u010dervna 1996 v Anglii, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 pova\u017eov\u00e1na za kol\u00e9bku fotbalu. Turnaje se poprv\u00e9 z\u00fa\u010dastnilo \u0161estn\u00e1ct dru\u017estev v\u010detn\u011b \u010desk\u00e9 reprezentace. Mistrem Evropy se stal v\u00fdb\u011br N\u011bmecka, kter\u00fd ve fin\u00e1le porazil \u010cesko 2:1 v prodlou\u017een\u00ed. Pro \u010deskou reprezentaci je st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile z ME 1996 dosud nejlep\u0161\u00edm v\u00fdsledkem v mezin\u00e1rodn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch od rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska.\nP\u0159ed zapo\u010det\u00edm turnaje byly sehr\u00e1ny kvalifika\u010dn\u00ed z\u00e1pasy. Tehdej\u0161\u00edch 47 \u010dlen\u016f UEFA bylo rozlosov\u00e1no do osmi skupin po \u0161esti, resp. p\u011bti t\u00fdmech. Ve skupin\u00e1ch hr\u00e1l ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm doma a venku. Po sehr\u00e1n\u00ed v\u0161ech z\u00e1pas\u016f ve skupin\u00e1ch byly v r\u00e1mci skupiny sestaveny tabulky (za v\u00edt\u011bzn\u00fd z\u00e1pas byly po\u010d\u00edt\u00e1ny t\u0159i body, za remizovan\u00fd jeden a za por\u00e1\u017eku nula) a v\u00edt\u011bzov\u00e9 jednotliv\u00fdch skupin a \u0161estice nejlep\u0161\u00edch t\u00fdm\u016f na druh\u00fdch m\u00edstech postoupili na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd turnaj, kde se p\u0159idali k hostitelsk\u00e9 Anglii. Zbyl\u00e9 dva t\u00fdmy na druh\u00fdch m\u00edstech hr\u00e1ly bar\u00e1\u017e na neutr\u00e1ln\u00ed p\u016fd\u011b o posledn\u00ed voln\u00e9 m\u00edsto.\n Tabulka \n V\u00fdsledky \n K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 tabulka \nDo \u010dtvrtfin\u00e1le postoupili Anglie a Nizozemsko\n Tabulka \n V\u00fdsledky \n K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 tabulka \nDo \u010dtvrtfin\u00e1le postoupili Francie a \u0160pan\u011blsko\n Tabulka \nO po\u0159ad\u00ed na 2. a 3. m\u00edst\u011b rozhodl v\u00fdsledek vz\u00e1jemn\u00e9ho z\u00e1pasu mezi mu\u017estvy \u010ceska a It\u00e1lie.\n V\u00fdsledky \n K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 tabulka \nDo \u010dtvrtfin\u00e1le postoupili N\u011bmecko a \u010cesko.\n Tabulka \n V\u00fdsledky \n K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 tabulka \nDo \u010dtvrtfin\u00e1le postoupili Portugalsko a Chorvatsko.", "<<>>: Co je Andrzej Stasiuk? <<>>: Andrzej Stasiuk (* 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1960 Var\u0161ava) je polsk\u00fd spisovatel, b\u00e1sn\u00edk a publicista.\nNedokon\u010dil st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. V prvn\u00ed polovin\u011b 80. let 20. stolet\u00ed se anga\u017eoval v pacifistick\u00e9m hnut\u00ed, dezertoval z arm\u00e1dy, p\u016fldruh\u00e9ho roku str\u00e1vil ve v\u011bzen\u00ed. V roce 1987 odjel z Var\u0161avy a usadil se v N\u00edzk\u00fdch Beskydech. Z\u00edskal \u0159adu ocen\u011bn\u00ed, n\u011bkolikr\u00e1t byl i nominov\u00e1n na polskou liter\u00e1rn\u00ed cenu NIKE. Cenu nakonec obdr\u017eel roku 2005 za d\u00edlo 'Jad\u0105c do Babadag'.Je autorem \u010detn\u00fdch novinov\u00fdch fejeton\u016f, kter\u00e9 uve\u0159ej\u0148ovaly Tygodnik Powszechny, Gazeta Wyborcza, Tytu\u0142, OZON, Frankfurter Allgemeine Zeitung a dal\u0161\u00ed.\nMury Hebronu (1992) \u2013 Zdi Hebronu\nWiersze mi\u0142osne i nie (1994) \u2013 Milostn\u00e9 b\u00e1sn\u011b a ne\nBia\u0142y kruk (1995) \u2013 B\u00edl\u00e1 vr\u00e1na (\u010desky 2012, Paseka)\nOpowie\u015bci galicyjskie (1995) \u2013 Hali\u010dsk\u00e9 pov\u00eddky (\u010desky 2001, Periplum)\nPrzez rzek\u0119 (1996) \u2013 P\u0159es \u0159eku\nDukla (1997) \u2013 Dukla (\u010desky 2006, Periplum)\nDwie sztuki (telewizyjne) o \u015bmierci (1998) \u2013 Dv\u011b hry (televizn\u00ed) o smrti\nJak zosta\u0142em pisarzem (Pr\u00f3ba autobiografii intelektualnej) (1998) \u2013 Jak jsem se stal spisovatelem (Pokus o intelektu\u00e1ln\u00ed biografii) (\u010desky 2004, Prostor)\nDziewi\u0119\u0107 (1999) - Dev\u011bt\nMoja Europa. Dwa Eseje o Europie Zwanej \u015arodkow\u0105 (2000) \u2013 Moje Evropa. Dv\u011b eseje o Evrop\u011b zvan\u00e9 St\u0159edn\u00ed (spole\u010dn\u011b s Jurijem Andruchovy\u010dem, \u010desky 2009, Periplum)\nTekturowy samolot (2000) \u2013 Lepenkov\u00e9 letadlo\nOpowie\u015bci wigilijne (spolu s Olgou Tokarczuk a Jerzym Pilchem, 2000) \u2013 V\u00e1no\u010dn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy\nZima (2001) - Zima\nJad\u0105c do Babadag (2004) \u2013 Cestou do Babadagu (\u010desky 2009, Periplum)\nNoc (2005) \u2013 Noc\nNoc. S\u0142owia\u0144sko-germa\u0144ska tragifarsa medyczna (2005) \u2013 Noc. Slovansko-germ\u00e1nsk\u00e1 l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 tragick\u00e1 fra\u0161ka. In: T\u0159i hry (\u010desky 2013, Divadeln\u00ed \u00fastav)\nFado (2006) \u2013 Fado\nCiemny las (2007) \u2013 Temn\u00fd les. In: T\u0159i hry (\u010desky 2013, Divadeln\u00ed \u00fastav)\nCzekaj\u0105c na Turka (2009) \u2013 \u010cek\u00e1n\u00ed na Turka. In: T\u0159i hry (\u010desky 2013, Divadeln\u00ed \u00fastav)\nSeznam polsk\u00fdch spisovatel\u016f\n \n Galerie Andrzej Stasiuk na Wikimedia Commons\n Osoba Andrzej Stasiuk ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Andrzej StasiukDvadsa\u0165 rokov Esej Andrzeje Stasiuka, slovensk\u00fd p\u0159eklad, salon.eu.sk, kv\u011bten 2009\nTam, kde kon\u010d\u00ed Rusko Esej Andrzeje Stasiuka, slovensk\u00fd p\u0159eklad, salon.eu.sk, z\u00e1\u0159\u00ed 2009\nJaroslav Form\u00e1nek: Odkud jsme se vzali z n\u00e1v\u0161t\u011bvy u Andrzeje Stasiuka, \u010de\u0161tina, salon.eu.", "<<>>: Co je Isluga? <<>>: Isluga je nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed stratovulk\u00e1n vulkanick\u00e9ho \u0159et\u011bzu, t\u00e1hnouc\u00edho se od stratovulk\u00e1nu Tata Sabaya v Bol\u00edvii. Isluga u\u017e le\u017e\u00ed v Chile, jen 7 km od hranic s Bol\u00edvi\u00ed. Posledn\u00ed aktivita byla zaznamen\u00e1na na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed erupce v 19. stolet\u00ed) zni\u010dily l\u00e1vov\u00fdmi proudy n\u011bkolik bl\u00edzk\u00fdch m\u011bste\u010dek.\n \nwww.volcano.si.edu Archivov\u00e1no 11. 3. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Chocomy\u0161l (z\u00e1mek)? <<>>: Z\u00e1mek Chocomy\u0161l je stavba ve stejnojmenn\u00e9 obci v okrese Doma\u017elice. Je situov\u00e1n jihoz\u00e1padn\u011b od centra obce na b\u0159ehu Chocomy\u0161lsk\u00e9ho rybn\u00edka. P\u016fvodn\u00ed tvrz je p\u0159ipom\u00ednan\u00e1 poprv\u00e9 v roce 1545. Honosn\u00fd barokn\u00ed z\u00e1mek na m\u00edst\u011b tvrze vznikl ve dvou etap\u00e1ch b\u011bhem 18. stolet\u00ed a m\u011bl slou\u017eit jako rezidence a spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko statk\u016f hrabat \u010cern\u00edn\u016f z Chudenic v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Dal\u0161\u00ed generace \u010cern\u00edn\u016f nem\u011bly o z\u00e1mek z\u00e1jem a b\u011bhem 19. stolet\u00ed byl n\u011bkolikr\u00e1t upravov\u00e1n pro pr\u016fmyslov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed (lihovar, cukrovar). Sou\u010dasn\u00fdm majitelem z\u00e1mku a p\u0159ilehl\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch objekt\u016f je spole\u010dnost ZAS Kolove\u010d, kter\u00e1 podnikla rozs\u00e1hlou opravu v letech 2007\u20132011. Vzhledem k \u010detn\u00fdm stavebn\u00edm \u00faprav\u00e1m pro pr\u016fmyslov\u00e9 \u00fa\u010dely od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed ztratil z\u00e1mek um\u011bleck\u00e9 hodnoty a nen\u00ed zaps\u00e1n na seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek. Po novodob\u00e9 rekonstrukci je ale dominantou obce Chocomy\u0161l s archivn\u011b bohat\u011b dolo\u017een\u00fdm stavebn\u00edm v\u00fdvojem.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka o Chocomy\u0161li poch\u00e1z\u00ed z roku 1365, kdy se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jako majetek V\u00e1clava z Chocomy\u0161le. Rodin\u011b vladyk\u016f z Chocomy\u0161le pat\u0159ila ves a\u017e do druh\u00e9 poloviny 15. stolet\u00ed, kdy ji z\u00edskali bavor\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i z Wildenfelsu. Kdy\u017e si Volf z Wildenfelsu nechal v roce 1545 zapsat sv\u016fj majetek do zemsk\u00fdch desek, tehdy se poprv\u00e9 v Chocomy\u0161li p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tvrz, st\u00e1la zde pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e mnohem d\u0159\u00edve. \u010c\u00e1st Chocomy\u0161le v t\u00e9 dob\u011b pat\u0159ila k panstv\u00ed hradu Roupov. V letech 1580 a 1583 skoupil oba d\u00edly Chocomy\u0161le Jind\u0159ich star\u0161\u00ed \u017d\u00e1kavec ze \u017d\u00e1kavy. \u017d\u00e1kavc\u016fm pak Chocomy\u0161l pat\u0159ila sto let, rod ale s\u00eddlil hlavn\u011b na sousedn\u00edm z\u00e1mku v Srbic\u00edch. B\u011bhem 17. stolet\u00ed byla ale i chocomy\u0161lsk\u00e1 tvrz roz\u0161\u00ed\u0159ena do podoby men\u0161\u00edho z\u00e1mku. Posledn\u00edm majitelem z rodu \u017d\u00e1kavc\u016f byl V\u00e1clav Anton\u00edn, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1681 (kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed byl pov\u00fd\u0161en do pansk\u00e9ho stavu). Jeho man\u017eelka Polyxena, rozen\u00e1 Vratislavov\u00e1 z Mitrovic, podruh\u00e9 provdan\u00e1 z Gut\u0161tejna, Chocomy\u0161l prodala v roce 1683. Dal\u0161\u00edmi majiteli byli Vratislavov\u00e9 z Mitrovic (1683\u20131693), Novohrad\u0161t\u00ed z Kolovrat (1693\u20131708) a kr\u00e1tce Ign\u00e1c Franti\u0161ek Wunschwitz (1708\u20131711). Ten se ale pot\u00fdkal s finan\u010dn\u00edmi probl\u00e9my a Chocomy\u0161l dr\u017eel jen t\u0159i roky. Kdy\u017e m\u011blo b\u00fdt panstv\u00ed zadlu\u017een\u00e9 prod\u00e1no, byl po\u0159\u00edzen soudn\u00ed odhad, v n\u011bm\u017e je pops\u00e1n i z\u00e1mek. Z n\u011bj vypl\u00fdv\u00e1 jeho nep\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd stav, proto\u017ee v n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1stech budovy chyb\u011bly stropy \u010di st\u0159echy.\nV roce 1711 koupila panstv\u00ed Chocomy\u0161l poru\u010dnick\u00e1 spr\u00e1va pro nezletil\u00e9ho hrab\u011bte Franti\u0161ka Josefa \u010cern\u00edna (1697\u20131733) za 86.115 zlat\u00fdch. S pozd\u011bji p\u0159ikoupen\u00fdmi Kanicemi (1713) bylo panstv\u00ed p\u0159ipojeno k sousedn\u00edm Chudenic\u00edm, kter\u00e9 jako nejstar\u0161\u00ed rodov\u00e9 s\u00eddlo m\u011bly pro \u010cern\u00edny historick\u00fd v\u00fdznam. Kdy\u017e Franti\u0161ek Josef \u010cern\u00edn po dosa\u017een\u00ed zletilosti p\u0159evzal spr\u00e1vu sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho majetku v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech \u010cech, rozvinul na sv\u00fdch panstv\u00edch bohatou stavebn\u00ed \u010dinnost, p\u0159esto\u017ee se rodina pot\u00fdkala s obrovsk\u00fdm zadlu\u017een\u00edm v \u0159adech statis\u00edc\u016f zlat\u00fdch. Star\u00fd z\u00e1mek v Chudenic\u00edch ji\u017e nespl\u0148oval n\u00e1roky na reprezentaci barokn\u00edho velmo\u017ee a Franti\u0161ek Josef \u010cern\u00edn rozhodl o v\u00fdstavb\u011b nov\u00e9ho z\u00e1mku v Chocomy\u0161li. Z\u00e1mek byl postaven v letech 1720\u20131722 jako zam\u00fd\u0161len\u00e9 nov\u00e9 centrum chudenick\u00e9ho panstv\u00ed (v 18. stolet\u00ed byl ozna\u010dov\u00e1n jako \u201enov\u00fd chudenick\u00fd z\u00e1mek\u201c). Autorem projektu byl pravd\u011bpodobn\u011b Franti\u0161ek Maxmili\u00e1n Ka\u0148ka, kter\u00fd tehdy pro \u010cern\u00edny pracoval, i kdy\u017e jeho \u00fa\u010dast na stavb\u011b z\u00e1mku nen\u00ed p\u00edsemn\u011b dolo\u017eena. S v\u00fdjimkou nepotvrzen\u00e9 participace F. M. Ka\u0148ky jsou \u010dern\u00ednsk\u00e9 stavebn\u00ed aktivity v Chocomy\u0161li dolo\u017eeny bohatou dokumentac\u00ed a korespondenc\u00ed ulo\u017eenou v jejich rodov\u00e9m archivu v Jind\u0159ichov\u011b Hradci. Z dochovan\u00fdch pramen\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee z\u00e1mek v letech 1720\u20131722 vznikl \u00fapravou star\u0161\u00edho s\u00eddla \u017d\u00e1kavc\u016f ze \u017d\u00e1kavy a p\u0159\u00edstavbou dvou bo\u010dn\u00edch k\u0159\u00eddel s uzav\u0159en\u00fdm n\u00e1dvo\u0159\u00edm.\nStavebn\u00ed pr\u00e1ce na z\u00e1mku pokra\u010dovaly i za Franti\u0161kova syna Prokopa Vojt\u011bcha \u010cern\u00edna (1726\u20131777), kter\u00fd si pobyty v Chocomy\u0161li obl\u00edbil zvl\u00e1\u0161t\u011b v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch. V letech 1761\u20131763 byl z\u00e1mek roz\u0161\u00ed\u0159en a tehdy vznikla tak\u00e9 kaple. V z\u00e1\u0159\u00ed 1773 z\u00e1mek t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b vyho\u0159el, ale Prokop Vojt\u011bch \u010cern\u00edn hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce vydal pokyn k nov\u00e9 stavb\u011b. Projekt byl zad\u00e1n Karlu Ballingovi, kter\u00fd pracoval i v sousedn\u00edch Chudenic\u00edch. Zbytky z\u00e1mku v Chocomy\u0161li byly rozebr\u00e1ny a v roce 1775 za\u010dala nov\u00e1 v\u00fdstavba. V hrub\u00fdch rysech byl z\u00e1mek hotov v roce 1777, t\u00e9ho\u017e roku ale Prokop Vojt\u011bch \u010cern\u00edn zem\u0159el. Jeho syn a d\u011bdic Jan Rudolf \u010cern\u00edn (1757\u20131845) dal pr\u016fchod sv\u00fdm z\u00e1jm\u016fm p\u0159edev\u0161\u00edm na s\u00eddlech v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch (Kr\u00e1sn\u00fd Dv\u016fr, Petrohrad) a o dokon\u010den\u00ed n\u00e1kladn\u00e9ho projektu v Chocomy\u0161li nem\u011bl z\u00e1jem. Z\u00e1mek byl v roce 1802 nab\u00eddnut st\u00e1tu pro pot\u0159eby ubytov\u00e1n\u00ed arm\u00e1dy, z tohoto n\u00e1vrhu ale se\u0161lo. V roce 1811 byla v z\u00e1mku zah\u00e1jena v\u00fdroba cukru z javorov\u00e9ho sirupu. K z\u00e1sadn\u00ed p\u0159estavb\u011b na cukrovar do\u0161lo v letech 1831\u20131832 ji\u017e za Ev\u017eena \u010cern\u00edna (1796\u20131868). V\u00fdnosy cukrovaru ov\u0161em nenaplnily \u010cern\u00ednova o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, proto byl po n\u011bkolika letech zru\u0161en. Pozd\u011bji se znovu objevil n\u00e1vrh p\u0159ebudov\u00e1n\u00ed na kas\u00e1rna a nakonec v z\u00e1mku od roku 1854 fungoval lihovar. Po proveden\u00ed pozemkov\u00e9 reformy za prvn\u00ed republiky p\u0159evzal z\u00e1mek a dal\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy b\u00fdval\u00fd \u010dern\u00ednsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk Anton\u00edn Vosyka. Ten zde hospoda\u0159il do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a po roce 1945 byl n\u00e1rodn\u00edm spr\u00e1vcem. Pozd\u011bji z\u00e1mek p\u0159e\u0161el do majetku m\u00edstn\u00edho JZD, kter\u00e9 zde m\u011blo kancel\u00e1\u0159e a skladi\u0161t\u011b. Po roce 1989 byl z\u00e1mek vr\u00e1cen v restituc\u00edch potomk\u016fm Anton\u00edna Vosyky. Od nich objekt koupila firma ZAS (Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 akciov\u00e1 spole\u010dnost) Kolove\u010d, kter\u00e1 v letech 2007\u20132011 provedla n\u00e1kladnou opravu z\u00e1mku.\nPROCH\u00c1ZKA, Zden\u011bk: Chocomy\u0161l 1365\u20132015; Chocomy\u0161l, 2015; 63 s ISBN 978-80-87316-56-6\nHrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku, d\u00edl IV. Z\u00e1padn\u00ed \u010cechy; Praha, 1985; s.", "<<>>: Co je Homer kac\u00ed\u0159em? <<>>: Homer kac\u00ed\u0159em (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Homer the Heretic) je 3. d\u00edl 4. \u0159ady (celkem 62.) americk\u00e9ho animovan\u00e9ho seri\u00e1lu Simpsonovi. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsal George Meyer a d\u00edl re\u017e\u00edroval Jim Reardon. V USA m\u011bl premi\u00e9ru dne 8. \u0159\u00edjna 1992 na stanici Fox Broadcasting Company a v \u010cesku byl poprv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n 9. z\u00e1\u0159\u00ed 1994 na \u010cesk\u00e9 televizi.\nJednoho mraziv\u00e9ho ned\u011bln\u00edho r\u00e1na svol\u00e1 Marge rodinu do kostela. Homer k jej\u00ed nelibosti a zd\u011b\u0161en\u00ed odm\u00edt\u00e1 j\u00edt, kdy\u017e vid\u00ed, jak\u00e9 je venku po\u010das\u00ed, a ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou si roztrhne kalhoty. Z\u016fstane doma, kde dlouho sp\u00ed, tan\u010d\u00ed ve spodn\u00edm pr\u00e1dle, p\u0159ipravuje sv\u016fj speci\u00e1ln\u00ed recept na vafle, vyhraje rozhlasovou sout\u011b\u017e v trivi\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch, sleduje ak\u010dn\u00ed fotbalov\u00fd z\u00e1pas a najde penny. Homer sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1 tomu, \u017ee vynechal n\u00e1v\u0161t\u011bvu kostela, a prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee to byl nejlep\u0161\u00ed den jeho \u017eivota. Mezit\u00edm se Marge a d\u011bti na k\u00e1z\u00e1n\u00ed t\u0159esou zimou, kdy\u017e se ocitnou v pasti, proto\u017ee dve\u0159e kostela zamrzly. Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed je nuceno z\u016fstat v kostele d\u00e9le, zat\u00edmco \u0161koln\u00edk Willie rozmrazuje dve\u0159e, na\u010de\u017e Marge zjist\u00ed, \u017ee se j\u00ed porouchalo auto. \nKdy\u017e se s d\u011btmi kone\u010dn\u011b dostane dom\u016f, sna\u017e\u00ed se Marge Homera p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby \u0161el znovu do kostela. T\u00e9 noci se Marge modl\u00ed za sv\u00e9ho man\u017eela u jejich postele. Homer se ji sna\u017e\u00ed zl\u00e1kat, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojila v posteli, ale pak n\u00e1hle usne a zd\u00e1 se mu sen, v n\u011bm\u017e se mu osobn\u011b zjevuje B\u016fh. B\u016fh se na Homera rozzlob\u00ed, \u017ee opustil jeho c\u00edrkev, ale souhlas\u00ed, \u017ee Homera nech\u00e1 uct\u00edvat po sv\u00e9m. Homer za\u010dne vyzn\u00e1vat vlastn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 jeho osobn\u00edmu vkusu, v\u010detn\u011b sv\u00e1tk\u016f, kter\u00e9 si vymysl\u00ed, aby nemusel pracovat. \nMarge, reverend Lovejoy a Ned se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161ej\u00ed p\u0159iv\u00e9st Homera zp\u011bt. Jednoho ned\u011bln\u00edho r\u00e1na, zat\u00edmco jsou v\u0161ichni ostatn\u00ed v kostele, Homer usne na gau\u010di a kou\u0159\u00ed zap\u00e1len\u00fd doutn\u00edk, kter\u00fd zap\u00e1l\u00ed \u010dasopisy a nakonec zap\u00e1l\u00ed cel\u00fd d\u016fm. Homer se probud\u00ed, ale rychle ztrat\u00ed v\u011bdom\u00ed z nad\u00fdch\u00e1n\u00ed kou\u0159e a omdl\u00ed. Apu, \u0161\u00e9f springfieldsk\u00e9ho dobrovoln\u00e9ho hasi\u010dsk\u00e9ho sboru, sp\u011bch\u00e1 do domu Simpsonov\u00fdch s dal\u0161\u00edmi hasi\u010di v\u010detn\u011b \u0160\u00e1\u0161i Krustyho, n\u00e1\u010deln\u00edka Wigguma a Barneyho. Ned mezit\u00edm vb\u011bhne do ho\u0159\u00edc\u00edho domu, aby zachr\u00e1nil Homera, a vyt\u00e1hne ho ven pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy doraz\u00ed hasi\u010di. Po uha\u0161en\u00ed po\u017e\u00e1ru Homer prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee B\u016fh p\u0159in\u00e1\u0161el pomstu. Reverend Lovejoy oponuje, \u017ee B\u016fh p\u016fsobil skrze Homerovy p\u0159\u00e1tele, navzdory jejich rozd\u00edln\u00e9 v\u00ed\u0159e. Homer souhlas\u00ed, \u017ee d\u00e1 kostelu je\u0161t\u011b jednu \u0161anci, a p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed ned\u011bli tam je, p\u0159esto celou bohoslu\u017ebu hlasit\u011b chr\u00e1pe. B\u011bhem sn\u011bn\u00ed B\u016fh Homera ut\u011b\u0161uje, \u017ee jeho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed selhalo, a chyst\u00e1 se mu sd\u011blit smysl \u017eivota, kdy\u017e v tom za\u010dnou titulky.\nTato epizoda vznikla, kdy\u017e Al Jean poznamenal Mikeu Reissovi: \u201eM\u011bli jsme \u0161t\u011bst\u00ed s Homerem, kter\u00fd ukradl kabel, co\u017e bylo zalo\u017eeno na osm\u00e9m p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed, tak\u017ee bychom se mohli pod\u00edvat na jin\u00e1 p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed.\u201c. Reiss a Jean si mysleli, \u017ee Meyer jako odpadl\u00fd katol\u00edk \u201evnese do epizody pat\u0159i\u010dnou m\u00edru vzteku\u201c. Meyer se p\u0159i tvorb\u011b d\u00edlu velmi bavil, proto\u017ee si myslel, \u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed se dok\u00e1\u017ee ztoto\u017enit s bla\u017eenost\u00ed, kdy\u017e z\u016fstane doma z kostela. Jedn\u00edm z hlavn\u00edch probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 Meyer p\u0159i psan\u00ed tohoto d\u00edlu m\u011bl, bylo, \u017ee kdykoli Homer vid\u011bl Boha, musel usnout, tak\u017ee to vypadalo jako sen. Meyer necht\u011bl uk\u00e1zat, \u017ee se B\u016fh Homerovi zjevuje doslova. To m\u011blo za n\u00e1sledek, \u017ee b\u011bhem prvn\u00ed verze epizody tolikr\u00e1t usnul, \u017ee to vypadalo, jako by m\u011bl Homer narkolepsii. Tato epizoda byla tak\u00e9 prvn\u00ed ze 4. \u0159ady, kter\u00e1 byla p\u0159e\u010dtena produk\u010dn\u00edmu t\u00fdmu. A\u010dkoli prvn\u00ed \u010dten\u00ed p\u0159edchoz\u00edch \u0159ad nebylo produk\u010dn\u00edm t\u00fdmem p\u0159ijato dob\u0159e, Homer kac\u00ed\u0159em se \u010detl velmi dob\u0159e, zejm\u00e9na n\u011bkter\u00e9 vizu\u00e1ln\u00ed prvky ve t\u0159et\u00edm d\u011bjstv\u00ed, jako je ho\u0159\u00edc\u00ed d\u016fm a Homer zachr\u00e1n\u011bn\u00fd Flandersem.Jednalo se o prvn\u00ed d\u00edl Simpsonov\u00fdch, na jeho\u017e animaci pod\u00edlela spole\u010dnost Film Roman. Do t\u00e9 doby Film Roman pracoval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na epizod\u00e1ch seri\u00e1l\u016f Garfield a p\u0159\u00e1tel\u00e9 a Bobk\u016fv sv\u011bt a nebyl zvykl\u00fd na rychlost, s jakou se vyr\u00e1b\u011bly d\u00edly seri\u00e1lu Simpsonovi. Rychle se v\u0161ak p\u0159izp\u016fsobil. Film Roman pokra\u010doval v animov\u00e1n\u00ed seri\u00e1lu a\u017e do roku 2016. P\u0159edt\u00edm se o animaci staral Klasky Csupo.Gag s tabul\u00ed pro tuto epizodu \u201eU\u017e nikdy nebudu nad\u00e1vat na New Orleans.\u201c vznikl jako omluva obyvatel\u016fm New Orleans pot\u00e9, co bylo v d\u00edlu Tramvaj do stanice Marge hudebn\u011b ura\u017eeno.Spolu s d\u00edlem Pan Pluha\u0159 se jedn\u00e1 o jednu z m\u00e1la televizn\u00edch epizod, v nich\u017e se v\u00fdrazn\u011b objevil sn\u00edh mimo d\u00edly zam\u011b\u0159en\u00e9 na V\u00e1noce nebo Den d\u00edk\u016fvzd\u00e1n\u00ed.Ve sc\u00e9n\u011b, v n\u00ed\u017e Jimi Hendrix a Benjamin Franklin hraj\u00ed v nebi vzdu\u0161n\u00fd hokej, m\u011bl m\u00edt Hendrix vlastn\u00ed mluvenou repliku, kterou by reagoval na Franklinovu repliku. Pozd\u011bji b\u011bhem produkce byla vyst\u0159i\u017eena, proto\u017ee dab\u00e9r pro Hendrixe nezn\u011bl dostate\u010dn\u011b jako Hendrix. Franklinova replika byla ponech\u00e1na, proto\u017ee \u201enikdo nev\u00ed, jak zn\u00ed\u201c, zat\u00edmco Hendrix m\u011bl v\u00fdrazn\u00fd hlas. N\u00e1hl\u00e9 utnut\u00ed hlasu Boha p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e odhal\u00ed smysl \u017eivota, m\u011blo b\u00fdt utnuto zvukovou propagac\u00ed n\u011bkter\u00e9ho z po\u0159ad\u016f stanice Fox vys\u00edlan\u00e9ho po Simpsonov\u00fdch.Epizoda byla pozoruhodn\u00e1 t\u00edm, \u017ee zobrazovala Boha jako \u010dlov\u011bka, kter\u00fd m\u00e1 na ka\u017ed\u00e9 ruce p\u011bt prst\u016f, na rozd\u00edl od \u010dty\u0159 prst\u016f v\u0161ech ostatn\u00edch postav Simpsonov\u00fdch. V komunit\u011b fanou\u0161k\u016f Simpsonov\u00fdch se rozpoutala rozs\u00e1hl\u00e1 debata o povaze a v\u00fdznamu tohoto designu, nicm\u00e9n\u011b v koment\u00e1\u0159i na DVD Reardon p\u0159iznal, \u017ee \u0161lo o pouh\u00e9 produk\u010dn\u00ed nedopat\u0159en\u00ed.\nZna\u010dka na Homerov\u011b sprchov\u00e9m r\u00e1diu zn\u00ed \u201eNo-Soap, Radio!\u201c, co\u017e je n\u00e1zev zn\u00e1m\u00e9ho vtipu. Sc\u00e9na, ve kter\u00e9 Homer tan\u010d\u00ed ve spodn\u00edm pr\u00e1dle na p\u00edse\u0148 The Royal Teens \u201eShort Shorts\u201c, je t\u00e9m\u011b\u0159 toto\u017en\u00e1 se sc\u00e9nou z filmu Riskantn\u00ed podnik z roku 1983 s Tomem Cruisem. Ho\u0159\u00edc\u00ed podlaha, kter\u00e1 se propad\u00e1 pod Flandersov\u00fdma nohama, je odkazem na film Ohe\u0148 z roku 1991.\nV p\u016fvodn\u00edm vys\u00edl\u00e1n\u00ed skon\u010dil d\u00edl v t\u00fddnu od 5. do 11. \u0159\u00edjna 1992 na 36. m\u00edst\u011b ve sledovanosti s ratingem 12,0 podle agentury Nielsen, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 11,2 milionu dom\u00e1cnost\u00ed. Byl to druh\u00fd nejl\u00e9pe hodnocen\u00fd po\u0159ad na stanici Fox v tomto t\u00fddnu, hned po seri\u00e1lu \u017denat\u00fd se z\u00e1vazky.Warren Martyn a Adrian Wood, auto\u0159i knihy I Can't Believe It's a Bigger and Better Updated Unofficial Simpsons Guide, si epizodu obl\u00edbili. Popsali ji jako \u201egeni\u00e1ln\u00ed d\u00edl, jen\u017e podtrhuje v\u0161e, o \u010dem Simpsonovi jsou. Homer nen\u00e1vid\u00ed kostel, Marge chce, aby d\u011bti vid\u011bly Homera jako p\u0159\u00edklad, a nakonec v\u0161ichni t\u00e1hnou za jeden provaz. Dobr\u00e1 v\u011bc, a jestli je B\u016fh opravdu takov\u00fd, je to fajn\u0161mekr.\u201cV roce 2012 uvedl Alan Sepinwall z HitFixu tuto epizodu jako svou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed d\u00edl seri\u00e1lu a napsal, \u017ee \u201evystihuje v\u0161e, co bylo a je na seri\u00e1lu skv\u011bl\u00e9: spole\u010denskou satiru, mimo\u0159\u00e1dnou citovatelnost, dobr\u00fd rodinn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh a vrozenou roztomilost navzdory Homerov\u00fdm nadstandardn\u00edm v\u00fdst\u0159elk\u016fm\u201c.Kdy\u017e byl Paul Lane z Niagara Gazette po\u017e\u00e1d\u00e1n, aby vybral svou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u0159adu Simpsonov\u00fdch od prvn\u00ed do dvac\u00e1t\u00e9, vybral 4. \u0159adu a vyzdvihl d\u00edly Velk\u00fd bratr a Pan Pluha\u0159, kter\u00e9 ozna\u010dil za \u201evynikaj\u00edc\u00ed\u201c, spolu s \u201eroztomile vtipn\u00fdm\u201c L\u00edzin\u00fdm prvn\u00edm slovem a Homerem kac\u00ed\u0159em.V roce 2004 vydal server ESPN.com seznam 100 nejlep\u0161\u00edch sportovn\u00edch moment\u016f Simpsonov\u00fdch, v n\u011bm\u017e na 83. m\u00edst\u011b za\u0159adil hru Benjamina Franklina a Jimiho Hendrixe ve vzdu\u0161n\u00e9m hokeji, sc\u00e9nu z t\u00e9to epizody.Nathan Ditum z Total Filmu ozna\u010dil odkaz na film Riskantn\u00ed podnik za 45. nejlep\u0161\u00ed filmovou referenci v historii seri\u00e1lu.Dan Castellaneta, dab\u00e9r Homera, d\u00edl ozna\u010dil za svou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed epizodu seri\u00e1lu spolu s d\u00edly Homerova dobr\u00e1 v\u00edla a L\u00edzin let do nebe.Kdy\u017e se Simpsonovi za\u010dali v roce 2019 streamovat na Disney+, b\u00fdval\u00fd scen\u00e1rista a v\u00fdkonn\u00fd producent Simpsonov\u00fdch Bill Oakley ji ozna\u010dil za jednu z nejlep\u0161\u00edch klasick\u00fdch simpsonovsk\u00fdch epizod, kter\u00e9 lze na t\u00e9to slu\u017eb\u011b sledovat. Auto\u0159i seri\u00e1lu Tat\u00edk Hill a spol. stanice Fox za\u0159adili Homera kac\u00ed\u0159em mezi p\u011bt nejlep\u0161\u00edch d\u00edl\u016f Simpsonov\u00fdch, v\u010detn\u011b Velk\u00e9ho bratra, L\u00edziny svatby, L\u00edzina letu do nebe a Ceny sm\u00edchu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Homer the Heretic na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cen\u011bk Duba? <<>>: \u010cen\u011bk Duba (4. \u00fanora 1919 Maribor, Slovinsko \u2013 6. \u00fanora 2012, Curych) byl re\u017eis\u00e9r p\u016fsob\u00edc\u00ed v \u010cesku, kter\u00fd v roce 1971 emigroval do \u0160v\u00fdcarska.\nVe Filmov\u00e9m studiu Barrandov nat\u00e1\u010del dokumenty, animovan\u00e9 filmy (Atom na rozcest\u00ed, 1947; Z\u00e1vodn\u00edk, 1948) i hran\u00e9 sn\u00edmky se sportovn\u00ed a dobrodru\u017enou tematikou (Synov\u00e9 hor, 1956; Brank\u00e1\u0159 bydl\u00ed v na\u0161\u00ed ulici, 1957; V \u0161est r\u00e1no na leti\u0161ti, 1958; V\u00e1nice, 1962). Od roku 1965 p\u016fsobil jako re\u017eis\u00e9r v dabingu. Po cel\u00fd \u017eivot se tak\u00e9 v\u011bnoval l\u00e9t\u00e1n\u00ed.", "<<>>: Co je Georges Sagnac? <<>>: Georges Sagnac (14. \u0159\u00edjna 1869 \u2013 26. \u00fanora 1928) byl francouzsk\u00fd fyzik, po n\u011bm\u017e se jmenuje Sagnac\u016fv efekt, jev na z\u00e1klad\u011b kter\u00e9ho byly od 70. let vyv\u00edjeny interferometry a prstencov\u00e9 laserov\u00e9 gyroskopy.\nSagnac se narodil v P\u00e9rigueux V roce 1889 vstoupil na \u00c9cole Normale Sup\u00e9rieure. Na Sorbonn\u011b p\u016fsobil jako laboratorn\u00ed asistent a byl jedn\u00edm z prvn\u00edch ve Francii, kdo studoval R\u00f6ntgenovo z\u00e1\u0159en\u00ed. Pat\u0159il do skupiny p\u0159\u00e1tel a v\u011bdc\u016f, kter\u00e1 zahrnovala zejm\u00e9na Pierre a Marie Curieovy, Paula Langevina, Jeana Perrina, a matematika \u00c9mile Borela. Marie Curie tvrdila, \u017ee ona a jej\u00ed man\u017eel si se Sagnacem v dob\u011b objevu radioaktivity vym\u011b\u0148ovali n\u00e1pady. Sagnac zem\u0159el v Meudon-Bellevue.\nV roce 1913 Georges Sagnac uk\u00e1zal, \u017ee kdy\u017e je paprsek sv\u011btla rozd\u011blen a odesl\u00e1n ve dvou opa\u010dn\u00fdch sm\u011brech kolem uzav\u0159en\u00e9 cesty v oto\u010dn\u00e9 platform\u011b se zrcadly na jej\u00edm obvodu, a sou\u010dasn\u011b jsou paprsky rekombinovan\u00e9, nast\u00e1vaj\u00ed interferen\u010dn\u00ed jevy. Z tohoto v\u00fdsledku Sagnac do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee sv\u011btlo se \u0161\u00ed\u0159\u00ed rychlost\u00ed nez\u00e1vislou na rychlosti zdroje. Pohyb Zem\u011b vesm\u00edrem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd zjevn\u00fd vliv na rychlost sv\u011bteln\u00e9ho paprsku, bez ohledu na to, jak byla platforma oto\u010dena. Efekt byl pozorov\u00e1n ji\u017e d\u0159\u00edve (Harressem v roce 1911), ale Sagnac byl prvn\u00ed, kdo spr\u00e1vn\u011b identifikoval jeho p\u0159\u00ed\u010dinu.\nTento Sagnac\u016fv efekt (ve vakuu) byl teoreticky p\u0159edpov\u011bzen Maxem von Lauem ji\u017e v roce 1911. Uk\u00e1zal, \u017ee jev je v souladu se stacion\u00e1rn\u00ed teori\u00ed \u00e9teru (Lorentzova teorie \u00e9teru), stejn\u011b jako s Einsteinovou speci\u00e1ln\u00ed teori\u00ed relativity. Naopak je v rozporu s kompletn\u00ed teori\u00ed \u00e9teru a tak\u00e9 v rozporu s emisn\u00ed teori\u00ed sv\u011btla, podle kter\u00e9 rychlost sv\u011btla z\u00e1vis\u00ed na rychlosti zdroje.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Georges Sagnac na anglick\u00e9 Wikipedii.\nLaue, Max von. On an Experiment on the Optics of Moving Bodies. M\u00fcnchener Sitzungsberichte. 1911, s. 405\u2013412. (anglicky) \nSagnac, Georges. The demonstration of the luminiferous aether by an interferometer in uniform rotation. Comptes Rendus. 1913, s. 708\u2013710. (anglicky) \nSagnac, Georges. On the proof of the reality of the luminiferous aether by the experiment with a rotating interferometer. Comptes Rendus. 1913, s. 1410\u20131413.", "<<>>: Co je Z\u00e1rode\u010dn\u00fd epitel? <<>>: Z\u00e1rode\u010dn\u00fd epitel je epitel, kter\u00fd p\u0159edstavuje m\u00edsto d\u011blen\u00ed a dozr\u00e1v\u00e1n\u00ed pohlavn\u00edch bun\u011bk. Tvo\u0159\u00ed v\u00fdstelku gon\u00e1d (pohlavn\u00edch \u017el\u00e1z), kde prob\u00edh\u00e1 spermatogeneze(v\u00fdvoj pohlavn\u00edch bun\u011bk).\nP\u016fvodn\u00ed charakter epitelu, kter\u00fd produkuje pohlavn\u00ed bu\u0148ky, je zachov\u00e1n jen u mu\u017ee (semenotvorn\u00e9 kan\u00e1lky varlete).\nEpitelov\u00e9 (folikul\u00e1rn\u00ed) i vazivov\u00e9 bu\u0148ky ovaria, kter\u00e9 obklopuj\u00ed vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se oocyty, maj\u00ed schopnost produkovat jen pohlavn\u00ed hormony.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Z\u00e1rodo\u010dn\u00fd epitel na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nskripta Histologie, Embryologie-Jel\u00ednek a spol.", "<<>>: Co je Setibhor? <<>>: Setibhor byla staroegyptsk\u00e1 kr\u00e1lovna z konce 5. dynastie. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed byla man\u017eelkou kr\u00e1le D\u017eedkarea. Jej\u00ed pyramida je zn\u00e1ma dlouho, le\u017e\u00ed vedle pyramidy jej\u00edho man\u017eela v Sakk\u00e1\u0159e. Jm\u00e9no majitelky t\u00e9to pyramidy bylo po dlouhou dobu sporn\u00e9, jm\u00e9no majitelky a jej\u00ed tituly byly nalezeny na jednom sloupu v roce 2019.\nSetibho\u0159ino jm\u00e9no a tituly byly nalezeny a\u017e v roce 2019. K titul\u016fm kr\u00e1lovny pat\u0159ily:\nta, kter\u00e1 vid\u00ed Hora a Sutecha (m\u021d\u021d.t-hrw-st\u1e96);\npan\u00ed \u017eezla hetes (wr.t-\u1e25ts);\nvelmi chv\u00e1len\u00e1 (wr.t \u1e25z.t);\nkr\u00e1lova man\u017eelka, jeho milovan\u00e1 (\u1e25m.t nswt mr.t=f).\nJej\u00ed pyramida je zn\u00e1m\u00e1 po dlouhou dobu, nach\u00e1z\u00ed se vedle kr\u00e1lovy pyramidy v Sakk\u00e1\u0159e a vynik\u00e1 svou neobvykle velkou rozlehlost\u00ed. Je nejv\u011bt\u0161\u00ed pyramidou postavenou pro kr\u00e1lovnu v obdob\u00ed Star\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Pyramida obsahuje prvky, kter\u00e9 se d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvaly pouze v komplexech postaven\u00fdch pro kr\u00e1le.Egyptsk\u00fd archeolog Ahmed Fakhry (1905\u20131973) vykopal jej\u00ed z\u00e1du\u0161n\u00ed chr\u00e1m v 50. letech 20. stolet\u00ed, ale zpr\u00e1va nebyla nikdy zve\u0159ejn\u011bna. Americk\u00fd egyptolog Klaus Baer (1930\u20131987), kter\u00fd Ahmedu Fakhrymu p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch pom\u00e1hal, si v\u0161iml, \u017ee sc\u00e9ny byly \u201esekund\u00e1rn\u011b pozm\u011bn\u011bny\u201c a texty nad hlavou kr\u00e1lovny byly odstran\u011bny a nahrazeny \u201esupy a jin\u00fdmi kr\u00e1lovsk\u00fdmi insigniemi\u201c. Poznamenal tak\u00e9, \u017ee chr\u00e1m byl \u201ezna\u010dn\u011b poni\u010den\u201c. Sou\u010dasn\u00e1 americk\u00e1 egyptolo\u017eka Ann Macy Roth zast\u00e1v\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee kr\u00e1lovsk\u00e9 insignie a n\u00e1sil\u00ed pou\u017eit\u00e9 na Setibho\u0159in\u011b monumentu nazna\u010duj\u00ed, \u017ee mohla vl\u00e1dnout jako \u017eensk\u00fd faraon, a proto byla jej\u00ed vyobrazen\u00ed po jej\u00ed smrti znetvo\u0159ena podobn\u011b jako monumenty Hat\u0161epsutiny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Setibhor na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Felicitas Hoppe? <<>>: Felicitas Hoppe (* 22. prosince 1960, Hameln) je n\u011bmeck\u00e1 spisovatelka, laure\u00e1tka ceny Georga B\u00fcchnera za rok 2012.\nNarodila se jako t\u0159et\u00ed z p\u011bti d\u011bt\u00ed v n\u011bmeck\u00e9m Hamelnu. Po maturit\u011b studovala na v\u00edcero univerzit\u00e1ch, nejenom v N\u011bmecku, liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdu, r\u00e9toriku, religionistiku, ru\u0161tinu a ital\u0161tinu. Vedle toho pracovala jako jako lektorka n\u011bm\u010diny v jazykov\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, \u010di v Goethe-Institutu.Od \u00fasp\u011bchu sv\u00e9 prvotiny, sb\u00edrky kr\u00e1tk\u00fdch pov\u00eddek Picknick der Friseure (1996, Piknik kade\u0159n\u00edk\u016f), za kterou z\u00edskala Cenu aspekte pro nejlep\u0161\u00ed n\u011bmeckojazy\u010dn\u00fd debut roku, se \u017eiv\u00ed jako spisovatelka na voln\u00e9 noze.Felicitas Hoppe r\u00e1da cestuje, pozn\u00e1v\u00e1 nov\u00e9 kraje a tyto zku\u0161enosti pak p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed i do sv\u00e9 pr\u00f3zy. V roce 1997 podnikla z Hamburku cestu kolem sv\u011bta. Roku 2000 se spole\u010dn\u011b s n\u011bmecko-rumunsk\u00fdm spisovatelem Richardem Wagnerem z\u00fa\u010dastnila projektu \u201eLiteraturexpress\u201c, v r\u00e1mci n\u011bj\u017e cestovala z Lisabonu do Moskvy. D\u00e1le nav\u0161t\u00edvila Indii (Dil\u00ed, Kalkatu, \u010di Bombaj), z\u00e1padn\u00ed Afriku, Indon\u00e9sii, Filip\u00edny, Ukrajinu \u010di Rusko.\u017dije v Berl\u00edn\u011b.\n2012 \u2013 Hoppe (rom\u00e1n) \u2013 fiktivn\u00ed autobiografie\n2011 \u2013 Gr\u00fcnes Ei mit Speck (p\u0159eklad d\u00edla z angli\u010dtiny)\n2010 \u2013 Abenteuer \u2013 was ist das?\n2009 \u2013 Sieben Sch\u00e4tze: Augsburger Vorlesungen\n2009 \u2013 Der beste Platz der Welt: Erz\u00e4hlung\n2008 \u2013 Iwein L\u00f6wenritter: Erz\u00e4hlt nach dem Roman von Hartmann von Aue\n2006 \u2013 Johanna\n2004 \u2013 Verbrecher und Versager: F\u00fcnf Portraits\n2003 \u2013 Paradiese, \u00dcbersee (rom\u00e1n)\n1999 \u2013 Pigafetta (rom\u00e1n)\n1996 \u2013 Picknick der Friseure \u2013 autor\u010dina liter\u00e1rn\u00ed prvotina\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Felicitas Hoppe\n \nStr\u00e1nka autorky na webu nakladatelstv\u00ed S.", "<<>>: Co je Dominique Pinon? <<>>: Dominique Pinon (* 4. b\u0159ezna 1955, Saumur, Francie) je francouzsk\u00fd herec, dr\u017eitel v\u00fdznamn\u00e9 francouzsk\u00e9 divadeln\u00ed Moli\u00e8rovy ceny pro nejlep\u0161\u00edho francouzsk\u00e9ho herce. Jde o v\u00fdznamn\u00e9ho divadeln\u00edho um\u011blce, kter\u00fd ve francouzsk\u00e9m filmu proslul jako bl\u00edzk\u00fd spolupracovn\u00edk re\u017eis\u00e9ra Jeana-Pierra Jeuneta.", "<<>>: Co je Zikkurat? <<>>: Zikkurat (Zikkurrat) (z babyl\u00f3nsk\u00e9ho ziqqurrat, od kmene zaq\u0101ru \u201epostavit na zv\u00fd\u0161en\u00e9m m\u00edst\u011b\u201c nebo z akkadsk\u00e9ho zak\u00e1ru ty\u010dit se, vy\u010dn\u00edvat) jsou stup\u0148ovit\u00e9 v\u011b\u017ee, pnouc\u00ed se do v\u00fd\u0161e (3 a\u017e 7 stup\u0148\u016f), vysok\u00e9 n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f, n\u011bkolik teras nad sebou na vrcholu schodi\u0161t\u011b vedouc\u00ed ke svatyni, kam sestupoval b\u016fh. Tyto stavby byly roz\u0161\u00ed\u0159eny v Mezopot\u00e1mii a Elamu v dob\u011b od t\u0159et\u00edho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. do \u0161est\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159. n. l. Nap\u0159\u00edklad zikkurat z Uru (2100 p\u0159. n. l.) \u010di proslul\u00e1 Babylonsk\u00e1 v\u011b\u017e \u2013 90 m vysok\u00e1, postaven\u00e1 na \u010dtvercov\u00e9 z\u00e1kladn\u011b 90 \u00d7 90 metr\u016f.\nMarduk\u016fv zikkurat je jeden z asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch zikkurat\u016f v\u016fbec. Postaven v Babyl\u00f3n\u011b. Zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e pod n\u00e1zvem Babylonsk\u00e1 v\u011b\u017e.\nZat\u00edm nejspolehliv\u011bj\u0161\u00ed zm\u00ednku o st\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9to stavby lze odvodit z prohl\u00e1\u0161en\u00ed akkadsk\u00e9ho kr\u00e1le \u0160arkali\u0161arriho (?\u20132198 p\u0159. n. l.), kter\u00fd zaznamenal, \u017ee obnovil chr\u00e1movou v\u011b\u017e v Babylonu. D\u00e1 se tedy celkem rozumn\u011b usuzovat, \u017ee tato v\u011b\u017e musela existovat.", "<<>>: Co je Ladislav Koko\u0161ka? <<>>: Ladislav Koko\u0161ka (* 30. kv\u011btna 1971 Libotenice) je \u010desk\u00fd etnobotanik a etnofarmakolog.\nFTZ \u010cZU v Praze\nLaborato\u0159 etnobotaniky a etnofarmakologie\nAutor nebo spoluautor 1 patentu, 1 monografie, 2 kapitol v monografi\u00edch, v\u00edce ne\u017e 100 p\u016fvodn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f a 200 p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f na mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00edch, 16 odborn\u011b-populariza\u010dn\u00edch publikac\u00ed (2 knih a 14 \u010dl\u00e1nk\u016f) a 1 dokument\u00e1rn\u00edho filmu.\n\u010clen redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopis\u016f Journal of Advanced Research, Frontiers in Pharmacology a Molecules.\nNov\u00e1 antibiotika doputuj\u00ed zkratkou rovnou do plic, odhaluje profesor Koko\u0161ka\nLadislav Koko\u0161ka - Show Jana Krause 21. 4.", "<<>>: Co je Svorad Ond\u0159ej? <<>>: Svat\u00fd Svorad Ond\u0159ej (latinsky Zoerardus, polsky \u015awierad, ma\u010farsky Zoerard-Andr\u00e1s; asi 980 \u2013 kolem roku 1030) byl slovensk\u00fd benediktin a poustevn\u00edk, patron m\u011bsta Nitry a Nitransk\u00e9 diec\u00e9ze.\nSvat\u00fd Svorad se narodil v Opatowci na Visle v Malopolsku. N\u011bkolik let \u017eil jako poustevn\u00edk nedaleko vsi Tropie nad Dunajcem.\nZa vl\u00e1dy uhersk\u00e9ho kr\u00e1le sv. \u0160t\u011bp\u00e1na I. se Svorad odebral do Nitry a uch\u00fdlil se do benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera sv. Hippolyta na Zoboru. Z rukou opata Filipa zde p\u0159ijal \u0159eholn\u00ed roucho a nov\u00e9 jm\u00e9no Ond\u0159ej. S opatov\u00fdm svolen\u00edm se uch\u00fdlil do samoty i v kl\u00e1\u0161te\u0159e na Zoboru. Mal\u00e1 jeskyn\u011b nedaleko kl\u00e1\u0161tera dodnes nese jeho jm\u00e9no.\nV pokro\u010dil\u00e9m v\u011bku se ke Svoradovi p\u0159idru\u017eil mnich Benedikt a stal se jeho \u017e\u00e1kem. Bl\u00edzkost pomocn\u00e9 ruky umo\u017enila zbo\u017en\u00e9mu poustevn\u00edkovi uch\u00fdlit se do je\u0161t\u011b odlehlej\u0161\u00ed pustiny do jeskyn\u011b v m\u00edst\u011b dnes naz\u00fdvan\u00e9m Skalka nad \u0159ekou V\u00e1hem pobl\u00ed\u017e Tren\u010d\u00edna.\nSvat\u00fd Svorad zem\u0159el n\u011bkdy kolem roku 1030. Nitransk\u00fd kn\u00ed\u017ee Gejza u\u017e v roce 1064 \u010dinil prvn\u00ed kroky k jeho svato\u0159e\u010den\u00ed. Kult tohoto prvn\u00edho slovensk\u00e9ho sv\u011btce byl ofici\u00e1ln\u011b potvrzen a\u017e roku 1083 pape\u017eem sv. \u0158eho\u0159em VII. z podn\u011btu uhersk\u00e9ho kr\u00e1le sv. Ladislava I.\nOstatky sv. Svorada byly ulo\u017eeny v katedr\u00e1le sv. Emmer\u00e1ma (Jimrama) v Nit\u0159e.\nHlavn\u00edm a z\u0159ejm\u011b i jedin\u00fdm zdrojem informac\u00ed o \u017eivot\u011b poustevn\u00edka Svorada je latinsk\u00e1 Legenda o poustevn\u00edc\u00edch Svoradovi-Ond\u0159eji a Benediktovi z pera jejich sou\u010dasn\u00edka Maura, biskupa uhersk\u00e9ho P\u011btikostel\u00ed.\nBiskup Maurus ve sv\u00e9 legend\u011b zachytil pozoruhodn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed poustevn\u00edkova \u017e\u00e1ka sv. Benedikta o p\u0159\u00edsn\u00e9m asketick\u00e9m \u017eivot\u011b sv\u00e9ho u\u010ditele. Svat\u00fd Svorad p\u0159esn\u011b podle regul\u00ed sv. Benedikta cel\u00fd den v\u011bnoval modlitb\u011b a t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ci v lese. Postil se t\u0159i dny v t\u00fddnu a o velk\u00e9m \u010dty\u0159icetidenn\u00edm post\u011b p\u0159ed Velikonocemi vy\u017e\u00e1dal si 45 o\u0159ech\u016f jako jedin\u00fd pokrm pro cel\u00e9 postn\u00ed obdob\u00ed. Kr\u00e1tk\u00fd \u010das k no\u010dn\u00edmu odpo\u010dinku tr\u00e1vil v sed\u011b na p\u0159itesan\u00e9 kl\u00e1d\u011b v jak\u00e9si trnit\u00e9 ohrad\u011b. Trn\u00ed nedovolovalo t\u011blu jinou ne\u017e vzp\u0159\u00edmenou polohu. Stejn\u011b tak na hlav\u011b m\u011bl d\u0159ev\u011bnou obru\u010d se \u010dty\u0159mi zav\u011b\u0161en\u00fdmi kameny. Kdykoliv se hlava \u00fanavou skl\u00e1n\u011bla, ude\u0159ila se o k\u00e1men. Legenda d\u00e1le uv\u00e1d\u00ed, \u017ee teprve po smrti sv\u011btcov\u011b, kdy\u017e \u0159eholn\u00ed brat\u0159i mrtv\u00e9 t\u011blo p\u0159ipravovali k poh\u0159bu, zjistili, \u017ee je op\u00e1s\u00e1no \u0159et\u011bzem za\u0159ezan\u00fdm a zarostl\u00fdm pod k\u016f\u017e\u00ed. \u010c\u00e1st tohoto \u0159et\u011bzu jako vz\u00e1cnou relikvii p\u0159echov\u00e1val ve sv\u00e9m vlastnictv\u00ed s\u00e1m autor legendy, jak uv\u00e1d\u00ed, a\u017e do doby, ne\u017e ho o n\u011bj uprosil kn\u00ed\u017ee Gejza.\nJUD\u00c1K, Viliam. Z m\u00fadrosti na\u0161ich otcov. Nitra: Biskupsk\u00fd \u00farad, 2007. ISBN 978-80-969711-9-0. (slovensky) \nSeznam sv\u011btc\u016f a mu\u010dedn\u00edk\u016f katolick\u00e9 c\u00edrkve\n \n\u017divot sv\u00e4t\u00fdch pustovn\u00edkov Svorada-vyznava\u010da a Benedikta-mu\u010den\u00edka od p\u00e4\u0165kostolsk\u00e9ho biskupa Maura z polovice 11.", "<<>>: Co je Kolowrat (hudebn\u00ed skupina)? <<>>: Kolowrat je slovensk\u00e1 rockov\u00e1 skupina zalo\u017een\u00e1 v roce 1999 v Ko\u0161ic\u00edch. Sv\u00e1 t\u0159i studiov\u00e1 alba vydala u vydavatelstv\u00ed Slnko records, kter\u00e9 se orientuje na slovenskou alternativn\u00ed sc\u00e9nu.", "<<>>: Co je Junior Mance? <<>>: Junior Mance (10. \u0159\u00edjna 1928 Evanston, Illinois, USA \u2013 17. ledna 2021 Manhattan) byl americk\u00fd jazzov\u00fd klav\u00edrista a hudebn\u00ed skladatel.\nNa klav\u00edr se za\u010dal u\u010dit ve sv\u00fdch p\u011bti letech. Pozd\u011bji za\u010dal doch\u00e1zet na Roosevelt University, kde jeho hlavn\u00edm oborem byla hudba. V roce 1947 se p\u0159ipojil ke skupin\u011b Gene Ammonse. V letech 1949\u20131951 hr\u00e1l s Lesterem Youngem a n\u00e1sledn\u011b se op\u011bt p\u0159ipojil k Ammonsovi. Kdy\u017e byl povol\u00e1n do arm\u00e1dy, hr\u00e1l v arm\u00e1dn\u00ed kapele ve Fort Knox spolu s Cannonballem Adderleyem. Po n\u00e1vratu z arm\u00e1dy spolupracoval s mnoha hudebn\u00edky, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed Dinah Washington, Sonny Stitt, Coleman Hawkins, Dizzy Gillespie, Dexter Gordon, Johnny Griffin, Nat Adderley nebo Charlie Parker. Rovn\u011b\u017e vydal \u0159adu alb pod sv\u00fdm jm\u00e9nem.", "<<>>: Co je Cynodontia? <<>>: Cynodontia (\u201ekynodonti\u201c) je skupina terapsid\u016f, do kter\u00e9 pat\u0159\u00ed z kladistick\u00e9ho hlediska i v\u0161ichni sou\u010dasn\u00ed savci. \u201eKlasi\u010dt\u00ed\u201c prav\u011bc\u00ed kynodonti byli plazi mal\u00e9 a\u017e st\u0159edn\u00ed velikosti, celkov\u011b v\u011bt\u0161inou zna\u010dn\u011b podobn\u00ed savc\u016fm.\nKynodonti se vyvinuli v obdob\u00ed pozdn\u00edho permu a nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li savce, v\u0161ichni vyhynuli v pr\u016fb\u011bhu ran\u00e9 k\u0159\u00eddy. Kynodonti jsou v\u00fdvojov\u011b nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed terapsidi a mnoz\u00ed z nich pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bli srst a z n\u011bkter\u00fdch se koncem triasu pravd\u011bpodobn\u011b vyvinuli prav\u00ed savci. Nejstar\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm kynodontem je pravd\u011bpodobn\u011b rod Charassognathus a o n\u011bco mlad\u0161\u00ed je Procynosuchus, kter\u00fd \u017eil \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vodn\u00edm zp\u016fsobem \u017eivota. N\u011bkter\u00e9 rody (nap\u0159\u00edklad Chiniquodon) m\u011bly zna\u010dn\u00e9 geografick\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a jejich fosilie zn\u00e1me z \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9 Ji\u017en\u00ed Ameriky, Afriky i Madagaskaru. N\u011bkter\u00e9 zn\u00e1me tak\u00e9 z n\u011bkdej\u0161\u00edch rovn\u00edkov\u00fdch oblast\u00ed v obdob\u00ed pozdn\u00edho triasu (souvrstv\u00ed Chinle).Jen na \u00fazem\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed Gondwany (v Ji\u017en\u00ed Americe, Indii a Africe) je z obdob\u00ed triasu zn\u00e1mo p\u0159es 60 druh\u016f kynodont\u016f.\nKynodonti p\u0159e\u017eili nejv\u011bt\u0161\u00ed hromadn\u00e9 vym\u00edr\u00e1n\u00ed v\u0161ech dob, permsk\u00e9 vym\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159ed 252 miliony let. Jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch kynodont\u016f byl ran\u011b a\u017e st\u0159edn\u011b triasov\u00fd rod Cynognathus, kter\u00fd byl drav\u00fd a zhruba jeden metr dlouh\u00fd. Nejmlad\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm kynodontem (samoz\u0159ejm\u011b vyjma savc\u016f, ti \u017eij\u00ed a\u017e dodnes) je Purbeckodon, kter\u00fd \u017eil v ran\u00e9 k\u0159\u00edd\u011b asi p\u0159ed 140 miliony let. Zn\u00e1m\u00fdmi rody jsou Megazostrodon z ji\u017en\u00ed Afriky a Morganucodon z Evropy i Asie. Savci se vyvinuli z jim podobn\u00fdch kynodont\u016f ve st\u0159edn\u00ed ju\u0159e p\u0159ed zhruba 190 a\u017e 170 miliony let.\nKynodonti byli jedinou skupinou therapsid\u016f, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila vym\u00edr\u00e1n\u00ed na konci triasu p\u0159ed 201 miliony let, p\u0159i n\u011bm\u017e se k dominanci nad suchozemsk\u00fdmi ekosyst\u00e9my dostali popul\u00e1rn\u00ed dinosau\u0159i.\nTato \u010d\u00e1st \u010dl\u00e1nku pojedn\u00e1v\u00e1 jen o kynodontech s v\u00fdjimkou savc\u016f. O znac\u00edch savc\u016f je pojedn\u00e1no zde.\nKynodonti maj\u00ed mnoho charakteristick\u00fdch znak\u016f spole\u010dn\u00fdch se savci. V\u0161ichni nesav\u010d\u00ed kynodonti pravd\u011bpodobn\u011b kladli vejce, ale p\u0159esto m\u011bli st\u00e1lou t\u011blesnou teplotu a krmili ml\u00e1\u010fata mate\u0159sk\u00fdm ml\u00e9kem. Jejich zuby rostly jinak ne\u017e zuby savc\u016f. Objev jedince tritylodontida druhu Kayentatherium wellesi s p\u0159inejmen\u0161\u00edm 38 ml\u00e1\u010faty v hn\u00edzd\u011b uk\u00e1zal, \u017ee ji\u017e p\u0159edkov\u00e9 savc\u016f m\u011bli jako odvozen\u00fd znak reprodukci s velk\u00fdm po\u010dtem potomstva, a to je\u0161t\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem encefalizace (v\u00fdvojov\u00e9ho zv\u011bt\u0161ov\u00e1n\u00ed mozkovny).V\u00fdzkumy v p\u00e1nvi Karoo na jihu Afriky uk\u00e1zaly, \u017ee kynodonti pravd\u011bpodobn\u011b vyhrab\u00e1vali komplexn\u00ed syst\u00e9m podzemn\u00edch nor, ve kter\u00fdch z\u0159ejm\u011b tr\u00e1vili v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota.P\u016fvodn\u011b byli tito obratlovci vesm\u011bs maso\u017erav\u00ed, postupn\u011b se v\u0161ak n\u011bkter\u00e9 jejich v\u00fdvojov\u00e9 linie adaptovaly na jin\u00fd zp\u016fsob \u017eivota a p\u0159e\u0161ly k omnivorii, insektivorii nebo herbivorii (p\u0159\u00edpadn\u011b kombinaci t\u011bchto trofick\u00fdch adaptac\u00ed). To dokl\u00e1daj\u00ed zm\u011bny v morfologii jejich dentice, odhalen\u00e9 z fosiln\u00edho z\u00e1znamu.V\u00fdzkum dentice brazilsk\u00e9ho eukynodonta rodu Brasilodon uk\u00e1zal, \u017ee ji\u017e tito pozdn\u011b triasov\u00ed kynodonti, \u017eij\u00edc\u00ed v dob\u011b p\u0159ed 225 miliony let m\u011bli pouze dv\u011b sady zub\u016f (byli difodontn\u00ed), podobn\u011b jako modern\u00ed savci (a ne jako sou\u010dasn\u00ed plazi). Byli tedy savc\u016fm anatomicky v\u00edce podobn\u00ed, ne\u017e se dosud p\u0159edpokl\u00e1dalo.\nObecn\u00e9 d\u011blen\u00ed\ntaxonomie podskupiny Cynognathia\ntaxonomie podskupiny Probainognathia\nMorgan L. Guignard, Agustin G. Martinelli & Marina B. Soares (2018). Reassessment of the postcranial anatomy of Prozostrodon brasiliensis and implications for postural evolution of non-mammaliaform cynodonts. Journal of Vertebrate Paleontology: e1511570. doi: 10.1080/02724634.2018.1511570.\nMarcus Lukic-Walther, Neil Brocklehurst, Christian F. Kammerer & J\u00f6rg Fr\u00f6bisch (2018). Diversity patterns of nonmammalian cynodonts (Synapsida, Therapsida) and the impact of taxonomic practice and research history on diversity estimates. Paleobiology. doi: https://doi.org/10.1017/pab.2018.38\nJulien Benoit (2019). Parental care or opportunism in South African Triassic cynodonts? South African Journal of Science 115(3/4): Art. #5589. doi: https://doi.org/10.17159/sajs.2019/5589\nKatrina E. Jones, Sarah Gonzalez, Kenneth D. Angielczyk & Stephanie E. Pierce (2020). Regionalization of the axial skeleton predates functional adaptation in the forerunners of mammals. Nature Ecology & Evolution. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-020-1094-9\nGrace L. Varnham, Philip D. Mannion & Christian F. Kammerer (2021). Spatiotemporal variation in completeness of the early cynodont fossil record and its implications for mammalian evolutionary history. Palaeonology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12524\nStefanello, M.; et al. (2023). A complete skull of a stem mammal from the Late Triassic of Brazil illuminates the early evolution of prozostrodontian cynodonts. Journal of Mammalian Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.", "<<>>: Co je \u0158\u00e1dy, vyznamen\u00e1n\u00ed a medaile Papuy Nov\u00e9 Guineje? <<>>: Syst\u00e9m vyznamen\u00e1n\u00ed Papuy Nov\u00e9 Guineje se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed \u0159\u00e1d\u016f a n\u011bkolika dal\u0161\u00edch medail\u00ed. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed zisku nez\u00e1vislosti p\u0159edstavil premi\u00e9r Michael Somare dne 12. listopadu 2004 nov\u00fd syst\u00e9m vyznamen\u00e1n\u00ed. St\u00e1le je v\u0161ak v zemi v platnosti i britsk\u00fd syst\u00e9m vyznamen\u00e1n\u00ed.\n \u0158\u00e1d za chrabrost (Order of Valour) se skl\u00e1d\u00e1 z jedin\u00e9 t\u0159\u00eddy, K\u0159\u00ed\u017ee za chrabrost. Ud\u00edlen je pouze za nesobeck\u00e9 state\u010dn\u00e9 \u010diny spojen\u00e9 s extr\u00e9mn\u00edm osobn\u00edm nebezpe\u010d\u00edm. Podob\u00e1 se sv\u00fdm prot\u011bj\u0161k\u016fm v australsk\u00e9m \u010di kanadsk\u00e9m syst\u00e9mu vyznamen\u00e1n\u00ed. P\u0159ed zaveden\u00edm tohoto ocen\u011bn\u00ed ob\u010dan\u00e9 Papuy Nov\u00e9 Guineje byly za stejn\u00e9 \u010diny oce\u0148ov\u00e1ny Ji\u0159\u00edho k\u0159\u00ed\u017eem. \u0158\u00e1d za chrabrost byl zalo\u017een dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005.\n \u0158\u00e1d Logohu (Order of Logohu) byl zalo\u017een dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edleno je ob\u010dan\u016fm i cizinc\u016fm za slu\u017eby st\u00e1tu.\n \u0158\u00e1d hv\u011bzdy Melan\u00e9sie (Order of the Star of Melanesia) se skl\u00e1d\u00e1 z jedin\u00e9 t\u0159\u00eddy, Spole\u010dn\u00edka hv\u011bzdy Melan\u00e9sie. Ud\u00edl\u00ed se za vynikaj\u00edc\u00ed slu\u017eby st\u00e1tu poskytovan\u00e9 po dobu patn\u00e1cti let. Zalo\u017een byl dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005.\n Medaile K\u0159\u00ed\u017e za l\u00e9ka\u0159skou slu\u017ebu (Cross of Medical Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou slu\u017ebu v medic\u00edn\u011b.\n Medaile za vynikaj\u00edc\u00ed vojenskou slu\u017ebu (Distinguished Military Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou vojenskou slu\u017ebu.\n Medaile za vynikaj\u00edc\u00ed policejn\u00ed slu\u017ebu (Distinguished Police Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou slu\u017ebu u policie.\n Medaile za vynikaj\u00edc\u00ed n\u00e1pravnou slu\u017ebu (Distinguished Correctional Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou slu\u017ebu v n\u00e1pravn\u00e9 slu\u017eb\u011b.\n Medaile za z\u00e1sluhy o z\u00e1chrannou slu\u017ebu (Meritorious Emergency Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou slu\u017ebu v z\u00e1chrann\u00fdch slo\u017ek\u00e1ch.\n Z\u00e1slu\u017en\u00e1 medaile za ve\u0159ejnou slu\u017ebu (Meritorious Public Service Medal) byla zalo\u017eena dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2005. Ud\u00edlena je za z\u00e1slu\u017enou ve\u0159ejnou slu\u017ebu.\n Z\u00e1slu\u017en\u00e1 medaile za komunitn\u00ed slu\u017ebu (Meritorious Community Service Medal)\n Pochvaln\u00e1 medaile za cenn\u00e9 slu\u017eby (Commendation for Valuable Service Medal)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Papua New Guinea honours system na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ramil \u0160ejdajev? <<>>: Ramil \u0160ejdajev (rusky \u0420\u0430\u043c\u0438\u043b\u044c \u0422\u0435\u0439\u043c\u0443\u0440\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0428\u0435\u0439\u0434\u0430\u0435\u0432, \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsky Ramil Teymur o\u011flu \u015eeydayev; * 15. b\u0159ezna 1996 Petrohrad) je \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista, kter\u00fd hraje na pozici \u00fato\u010dn\u00edka za \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00fd klub FK Karabach. V ml\u00e1de\u017enick\u00fdch kategori\u00edch reprezentoval Rusko, na seniorsk\u00e9 \u00farovni obl\u00e9k\u00e1 reprezenta\u010dn\u00ed dres \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu.\nRamil \u0160ejdajev se narodil v rusk\u00e9m m\u011bst\u011b Petrohrad. Otec poch\u00e1z\u00ed z \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9ho m\u011bsta K\u00fcrd\u0259mir, matka je Ruska.\n\u0160ejdajev je odchovancem Zenitu Petrohrad, kde podepsal sv\u016fj prvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed kontrakt. Od srpna do prosince 2015 hostoval v jin\u00e9m rusk\u00e9m klubu FK Rubin Kaza\u0148. V \u010dervenci 2016 p\u0159estoupil do tureck\u00e9ho prvoligov\u00e9ho mu\u017estva Trabzonspor, odkud v \u00fanoru 2017 ode\u0161el hostovat do slovensk\u00e9ho t\u00fdmu M\u0160K \u017dilina. Se \u017dilinou vyhr\u00e1l v sez\u00f3n\u011b 2016/17 ligov\u00fd titul. V \u017dilin\u011b se koncem srpna 2017 dohodl na ukon\u010den\u00ed smlouvy. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ode\u0161el z Trabzonsporu na dal\u0161\u00ed hostov\u00e1n\u00ed, tentokr\u00e1t do \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9ho klubu FK Karabach Agdam, \u00fa\u010dastn\u00edka z\u00e1kladn\u00ed skupiny Ligy mistr\u016f UEFA 2017/18.\nRamil \u0160ejdajev m\u00e1 za sebou starty za ml\u00e1de\u017enick\u00e9 v\u00fdb\u011bry Ruska od kategorie U16.\nV A-mu\u017estvu \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu debutoval 4. 9. 2016 v kvalifika\u010dn\u00edm utk\u00e1n\u00ed v Serravalle proti reprezentaci San Marina (v\u00fdhra 1:0).\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National Football Teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, eu-football.", "<<>>: Co je Kanton Boulogne-sur-Mer-Nord-Ouest? <<>>: Kanton Boulogne-sur-Mer-Nord-Ouest (francouzsky Canton de Boulogne-sur-Mer-Nord-Ouest) byl francouzsk\u00fd kanton v departementu Pas-de-Calais v regionu Nord-Pas-de-Calais. Tvo\u0159ily ho dv\u011b obce. Zru\u0161en byl po reform\u011b kanton\u016f 2014.", "<<>>: Co je Muhammad at-Tabar\u00ed? <<>>: Ab\u00fa D\u017ea\u2019far Mu\u1e25ammad ibn D\u017ear\u00edr al-Tabar\u00ed, persky \u0645\u062d\u0645\u062f \u0628\u0646 \u062c\u0631\u06cc\u0631 \u0637\u0628\u0631\u06cc, arabsky \u0645\u062d\u0645\u062f \u0628\u0646 \u062c\u0631\u064a\u0631 \u0628\u0646 \u064a\u0632\u064a\u062f \u0627\u0644\u0637\u0628\u0631\u064a (839, Amol \u2013 923, Bagd\u00e1d) byl persk\u00fd muslimsk\u00fd historik a pr\u00e1vn\u00edk. Napsal rozs\u00e1hl\u00e9 D\u011bjiny panovn\u00edk\u016f a kr\u00e1l\u016f (Ta\u02ber\u012bkh al-Rus\u016bl wa al-Mul\u016bk) a tak\u00e9 cen\u011bn\u00fd koment\u00e1\u0159 ke Kor\u00e1nu Tafsir al-Tabari. Narodil se na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho \u00cdr\u00e1nu. V\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bl ke konsolidaci sunnitsk\u00e9ho isl\u00e1mu v 9. stolet\u00ed. Pokusil se vytvo\u0159it vlastn\u00ed pr\u00e1vn\u00ed \u0161kolu zvanou Jariri, kter\u00e1 v\u0161ak p\u0159e\u017eila jen kr\u00e1tce jeho smrt.\n \nHeslo v encyklopedii Britannica\nHeslo v Jewish Encyclopedia\nProfil na Oxford Islamic Studies.", "<<>>: Co je Ba\u010dki Petrovac? <<>>: Ba\u010dki Petrovac (slovensky B\u00e1\u010dsky Petrovec, ma\u010farsky Petr\u0151c) je m\u011bsto v Jihoba\u010dsk\u00e9m okruhu ve Vojvodin\u011b, v Srbsku. Pat\u0159\u00ed k v\u00fdznamn\u00fdm centrum slovensk\u00e9 men\u0161iny v Srbsku. M\u011bsto m\u00e1 podle posledn\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2002 6727 obyvatel, podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1991 m\u011blo 7236 obyvatel.\nObec se \u0159ad\u00ed mezi nejmen\u0161\u00ed ve Vojvodin\u011b. Jej\u00ed op\u0161tinu tvo\u0159\u00ed celkem \u010dty\u0159i s\u00eddla; krom\u011b samotn\u00e9ho m\u011bsta pod ni spadaj\u00ed je\u0161t\u011b si Hlo\u017eany, Kulp\u00edn a Magli\u0107. Prvn\u00ed t\u0159i uveden\u00e1 s\u00eddla maj\u00ed jasnou slovenskou v\u011bt\u0161inu, Magli\u0107 byl vesnic\u00ed p\u016fvodn\u011b n\u011bmeckou, av\u0161ak po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce sem byli dos\u00eddleni p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jin\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie.\nNejstar\u0161\u00ed pam\u00e1tka o Ba\u010dsk\u00e9m Petrovci je z 14. stolet\u00ed. V polovin\u011b stolet\u00ed osmn\u00e1ct\u00e9ho m\u011bsto za\u010dali osidlovat Ma\u010fa\u0159i, d\u00e1le pak Slov\u00e1ci, kter\u00fdch bylo n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b v\u00edce. Pro slovenskou komunitu v etnicky r\u016fznorod\u00e9 Vojvodin\u011b se stal Ba\u010dki Petrovac jako nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto v slovensky souvisle os\u00eddlen\u00e9 oblasti p\u0159irozen\u00fdm centrem. V 18. a 19. stolet\u00ed se zde nach\u00e1zelo velk\u00e9 Futock\u00e9 panstv\u00ed, kter\u00e9 se rozprost\u00edralo nejen na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed op\u0161tiny Ba\u010dki Petrovac, ale i d\u00e1le, do dal\u0161\u00edch obc\u00ed.\nPo rozpadu Uherska a vzniku Jugosl\u00e1vie do\u0161lo k rozvoji kulturn\u00edho \u017eivota jak Slov\u00e1k\u016f, tak i Srb\u016f. Bylo vybudov\u00e1no gymn\u00e1zium a za\u010daly b\u00fdt ti\u0161t\u011bny \u010dasopisy. P\u0159estal b\u00fdt prote\u017eov\u00e1n ma\u010farsk\u00fd prvek, nicm\u00e9n\u011b pouze do\u010dasn\u011b. Po druh\u00e9 v\u00edde\u0148sk\u00e9 arbitr\u00e1\u017ei byla v\u011bt\u0161ina Vojvodiny obsazena Ma\u010farskem, v\u010detn\u011b Ba\u010dsk\u00e9ho Petrovce. M\u011bsto p\u0159isp\u011blo b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, hlavn\u011b v r\u00e1mci Novosadsk\u00e9ho partyz\u00e1nsk\u00e9ho odd\u00edlu, a to a\u017e do osvobozen\u00ed v roce 1944. V 1944 byla v Ba\u010dsk\u00e9m Petrovci zformov\u00e1na 14. vojvodinsk\u00e1 brig\u00e1da, sestaven\u00e1 z branc\u016f slovensk\u00e9 n\u00e1rodnosti.", "<<>>: Co je Creutzfeldtova\u2013Jakobova nemoc? <<>>: Creutzfeldtova\u2013Jakobova choroba (CJD) je mimo\u0159\u00e1dn\u011b vz\u00e1cn\u00e9, av\u0161ak v\u017edy smrteln\u00e9 neurodegenerativn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed mozku pat\u0159\u00edc\u00ed mezi tzv. spongiformn\u00ed encefalopatie, tzn. onemocn\u011bn\u00ed, kter\u00e1 jsou zap\u0159\u00ed\u010din\u011bna neovladateln\u00fdm mno\u017een\u00edm infek\u010dn\u00ed prionov\u00e9 b\u00edlkoviny neboli prionem v mozkov\u00e9 tk\u00e1ni.\nCreutzfeldtova\u2013Jakobova choroba byla poprv\u00e9 rozpozn\u00e1na n\u011bmeck\u00fdm neurologem Alfonsem M. Jakobem a pozd\u011bji pops\u00e1na neuropatologem Hansem G. Creutzfeldtem.\nZprvu se projevuje poruchami zraku, obvykl\u00e9 je zaml\u017een\u00e9, dvojit\u00e9 vid\u011bn\u00ed, a poruchami pam\u011bti \u2013 b\u011b\u017en\u00fd je pocit zast\u0159en\u00e9 mysli. \u010casn\u011b naru\u0161ena je i rovnov\u00e1ha a koordinace v d\u016fsledku moze\u010dkov\u00e9 degenerace: vr\u00e1vorav\u00e1 ch\u016fze, z\u00e1vrat\u011b a p\u00e1dy, svalov\u00e1 slabost, rigidita, t\u0159es. \u010cast\u00e9 jsou rovn\u011b\u017e i \u010detn\u00e9 dysest\u00e9zie, mraven\u010den\u00ed, pocity znecitliv\u011bn\u00ed, \u010di lepkav\u00e9 k\u016f\u017ee, nebo tzv. myoklonus \u2013 mimovoln\u00e9 svalov\u00e9 z\u00e1\u0161kuby. Soub\u011b\u017en\u011b se rozv\u00edjej\u00ed i degenerativn\u00ed zm\u011bny osobnosti a poruchy chov\u00e1n\u00ed: deprese, apatie, pla\u010dtivost, negativismus, halucinace, z\u00e1chvaty strachu a k\u0159iku, rozb\u00edjen\u00ed v\u011bc\u00ed. N\u00e1sleduje obdob\u00ed rychle progreduj\u00edc\u00ed demence \u2013 t\u00fddny, a\u017e m\u011bs\u00edce, kon\u010d\u00edc\u00ed stavem akinetick\u00e9ho mutismu, nemocn\u00fd je znehybn\u011bn\u00fd, strnul\u00fd, neodpov\u00edd\u00e1 na jak\u00e9koliv podn\u011bty, a\u010dkoliv m\u00e1 otev\u0159en\u00e9 o\u010di; osobnost i vy\u0161\u0161\u00ed nervov\u00e1 \u010dinnost je vymizel\u00e1, zachov\u00e1ny b\u00fdvaj\u00ed pouze primitivn\u00ed reflexy, n\u00e1sleduje smrt.\nPodstatou CJD je progresivn\u00ed spongiformn\u00ed (houbotv\u00e1rn\u00e1) vakuolizace mozkov\u00e9 tk\u00e1n\u011b, z \u010deho\u017e vypl\u00fdv\u00e1 celkov\u00e1 degenerace centr\u00e1ln\u00ed nervov\u00e9 soustavy. Creutzfeldtova\u2013Jakobova nemoc tedy nen\u00ed nemoc\u00ed ve smyslu n\u00e1kazy \u017eivo\u010dicha odli\u0161n\u00fdm organismem, jak\u00fdmi jsou nap\u0159. viry, bakterie, \u010di parazit\u00e9, ale pr\u00e1v\u011b hromad\u011bn\u00ed p\u0159irozen\u011b se vyskytuj\u00edc\u00ed molekuly, kterou t\u011blo v jej\u00ed chorobn\u00e9 podob\u011b neum\u00ed metabolizovat.\nInkuba\u010dn\u00ed doba v p\u0159\u00edpad\u011b variantn\u00ed CJD (tedy zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e9 konzumac\u00ed nemocn\u00e9 tk\u00e1n\u011b) se pohybuje v rozmez\u00ed 6 m\u011bs\u00edc\u016f a\u017e 40 let. Proto tak\u00e9 darov\u00e1n\u00ed krve nen\u00ed mo\u017en\u00e9, pokud \u010dlov\u011bk pob\u00fdval v letech 1980\u20131996 ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a Francii d\u00e9le ne\u017e 6 m\u011bs\u00edc\u016f.\nfamili\u00e1rn\u00ed \u2013 d\u011bdi\u010dn\u00e1 forma, d\u00edt\u011b nese od rodi\u010de polovi\u010dn\u00ed riziko, \u017ee se v jeho \u017eivot\u011b onemocn\u011bn\u00ed projev\u00ed\nsporadick\u00e1 \u2013 forma zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e1 samovoln\u00fdmi p\u0159em\u011bnami v mozkov\u00e9 tk\u00e1ni, postihuje jedince obvykle nad 60 let\nvariantn\u00ed \u2013 nvCJD, forma zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e1 po\u017eit\u00edm infikovan\u00e9 tk\u00e1n\u011b (tzn. o\u010di, m\u00edcha, mozek, ale i svaly a vnit\u0159nosti) zv\u00ed\u0159ete naka\u017een\u00e9ho BSE, scrapie, CWD \u010di FSE,\niatrogenn\u00ed \u2013 forma zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e1 nedbal\u00fdm l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm z\u00e1sahem. Transplantace tvrd\u00e9 bl\u00e1ny mozkov\u00e9, \u010di rohovky od d\u00e1rce nemocn\u00e9ho CJD \u2013 u d\u00e1rce, jeho\u017e nemoc p\u0159edsmrtn\u011b nevypukla, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm r\u016fstov\u00fdch hormon\u016f, poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z podv\u011bsk\u016f mozkov\u00fdch mrtv\u00fdch pacient\u016f, nos\u00edc\u00edch priony, chirurgick\u00fdmi n\u00e1stroji, elektrodami pou\u017eit\u00fdmi u potenci\u00e1ln\u011b nemocn\u00fdch pacient\u016f, nemoc m\u016f\u017ee b\u00fdt (a tak\u00e9 byla ve velmi vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edpadech) zapo\u010data i \u010dist\u00fdmi kovy (prok\u00e1z\u00e1no na my\u0161\u00edch), jeliko\u017e priony na p\u0159\u00edm\u00fd styk s kovy pravd\u011bpodobn\u011b reaguj\u00ed chaotick\u00fdm p\u0159eskupov\u00e1n\u00edm.\nEvropsk\u00e1 unie (EU) p\u0159ijala 22. kv\u011btna 2001 dokument Na\u0159\u00edzen\u00ed Evropsk\u00e9ho parlamentu a rady (ES) \u010d. 999/2001, kter\u00fdm se stanov\u00ed pravidla pro prevenci, tlumen\u00ed a zdol\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch transmisivn\u00edch spongiformn\u00edch encefalopati\u00ed.\nP\u0159esto\u017ee sou\u010dasn\u00e1 veterin\u00e1rn\u00ed v\u011bda nem\u00e1 zat\u00edm zcela dosta\u010duj\u00edc\u00ed d\u016fkazy na mezidruhov\u00fd p\u0159enos ze skotu (BSE), p\u0159\u00edpadn\u011b z ovc\u00ed a koz (scrapie) na \u010dlov\u011bka (CJD), zach\u00e1z\u00ed se v\u0161emi jate\u010dn\u011b zpracov\u00e1van\u00fdmi p\u0159e\u017ev\u00fdkavci tak, aby byl vylou\u010den p\u0159enos infek\u010dn\u00edch prion\u016f na \u010dlov\u011bka. Toto na\u0159\u00edzen\u00ed vych\u00e1z\u00ed ze stanoviska V\u011bdeck\u00e9ho \u0159\u00edd\u00edc\u00edho v\u00fdboru a V\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdboru pro veterin\u00e1rn\u00ed opat\u0159en\u00ed vztahuj\u00edc\u00ed se k ve\u0159ejn\u00e9mu zdrav\u00ed.\nNov\u00e1 varianta Creutzfeldtovy\u2013Jakobovy nemoci\nBovinn\u00ed spongiformn\u00ed encefalopatie (BSE)\nNeurologie\n \nCreutzfeldtova\u2013Jakobova nemoc v datab\u00e1zi Who Named It? (anglicky)\n(anglicky) PRNP gen\n(\u010desky) Priony a prionov\u00e9 choroby\nhttp://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/03/04.pdf\nhttp://www.neurologiapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=1045&magazine_id=3\nhttp://www.solen.sk/pdf/Mitrova.pdf Archivov\u00e1no 5. 6. 2020 na Wayback Machine.\nhttp://www.viapractica.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2822&magazine_id=1\nhttp://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2007/03/05.pdf\nhttp://web2.mendelu.cz/af_239_nanotech/dp.", "<<>>: Co je Pam\u00e1tn\u00edk Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka ve Zlonic\u00edch? <<>>: Pam\u00e1tn\u00edk Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka ve Zlonic\u00edch je muzeum v\u011bnovan\u00e9 zejm\u00e9na pobytu skladatele v m\u011bste\u010dku v letech 1853\u20131856 a jeho zdej\u0161\u00edmu u\u010diteli Anton\u00ednu Liehmannovi. Samostatn\u00e1 \u010d\u00e1st expozice se t\u00fdk\u00e1 cestovatele Eduarda Ingri\u0161e, kter\u00fd se ve Zlonic\u00edch narodil. \n Pam\u00e1tn\u00edk dnes s\u00eddl\u00ed ve dvou budov\u00e1ch. Prvn\u00ed z nich, d\u016fm \u010dp. 20 v Liehmannov\u011b ulici, je administrativn\u00edm centrem a je v n\u011bm um\u00edst\u011bna hlavn\u00ed \u010d\u00e1st expozice, v\u011bnovan\u00e1 Dvo\u0159\u00e1kovi. D\u016fm byl postaven v roce 1745, kdy\u017e Zlonice pat\u0159ily hrab\u011bti Filipu Josefu Kinsk\u00e9mu. Budova s mansardovou st\u0159echou a troj\u00faheln\u00edkov\u00fdm frontonem byla p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e1 jako trojk\u0159\u00eddl\u00e1. Pozd\u011bji byl \u0161pit\u00e1l vyu\u017e\u00edv\u00e1n k bytov\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. V roce 1951 se za\u010dal objekt opravovat za \u00fa\u010delem z\u0159\u00edzen\u00ed Dvo\u0159\u00e1kova pam\u00e1tn\u00edku. Adaptace prob\u011bhla podle pl\u00e1n\u016f m\u00edstn\u00edho stavitele Jana Nedv\u011bda (1894\u20131975). Odstran\u011bny byly p\u0159\u00ed\u010dky vymezuj\u00edc\u00ed jednotliv\u00e9 byty a vybudoval se v\u011bt\u0161\u00ed prostor, pou\u017e\u00edvan\u00fd jako koncertn\u00ed s\u00e1l. Hlavn\u00edmi inici\u00e1tory projektu byli \u010dlenov\u00e9 v\u00fdboru Vlastiv\u011bdn\u00e9ho krou\u017eku Zlonicka. V roce 1954 byl pam\u00e1tn\u00edk otev\u0159en. \nV roce 1984 se zp\u0159\u00edstupnil sousedn\u00ed objekt \u010dp. 19, zvan\u00fd \"Varhan\u00edkovna\". My\u0161lenkou obnovy historick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed t\u00e9to budovy se del\u0161\u00ed dobu zab\u00fdval tehdej\u0161\u00ed vedouc\u00ed Pam\u00e1tn\u00edku Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka Miroslav Hora. Za pomoci \u010dlen\u016f Vlastiv\u011bdn\u00e9ho krou\u017eku Zlonicka a obyvatel m\u011bstyse zde byla vytvo\u0159ena st\u00e1l\u00e1 expozice. Varhan\u00edkovnu ob\u00fdvali zloni\u010dt\u00ed varhan\u00edci v\u010detn\u011b Anton\u00edna Liehmana, sem se chodil Dvo\u0159\u00e1k k Liehmanovi u\u010dit. Dispozice budovy je ale oproti Dvo\u0159\u00e1kov\u00fdm dob\u00e1m tak\u00e9 zm\u011bn\u011bna, p\u016fvodn\u00ed vchod byl z ulice. \n Expozice um\u00edst\u011bn\u00e1 v \u010dp. 20 je v\u011bnov\u00e1na hlavn\u011b Dvo\u0159\u00e1kovu pobytu ve Zlonic\u00edch. Vystaveny jsou n\u011bkter\u00e9 p\u0159edm\u011bty z Dvo\u0159\u00e1kova vlastnictv\u00ed (mj. ku\u0159\u00e1ck\u00e1 souprava, taktovka, u\u010debnice hudby), kter\u00e9 pam\u00e1tn\u00edku v\u011bnoval skladatel\u016fv syn Otakar. Z\u00e1jemci si zde tak\u00e9 mohou prohl\u00e9dnout partitury ran\u00fdch Dvo\u0159\u00e1kov\u00fdch d\u011bl. V expozici jsou p\u0159ipomenuty i dal\u0161\u00ed osobnosti \u010desk\u00e9 hudby a kultury v\u016fbec, kter\u00e9 se ve Zlonic\u00edch narodily nebo k nim maj\u00ed vztah. Jedn\u00e1 se o skladatele Alexandra Hrd\u00e9ho, Ka\u0161para Herinka, Erasma Foyta, V\u00e1clava Hor\u00e1lka, Pavla Lamberta Ma\u0161ka a zejm\u00e9na zdej\u0161\u00edho rod\u00e1ka Jana K\u0159titele Krumpholtze. Ve Zlonic\u00edch z\u00edsk\u00e1val z\u00e1klady hudebn\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i opern\u00ed p\u011bvec Josef Lev. Prostory v \u010dp. 19 jsou v\u011bnov\u00e1ny zejm\u00e9na Liehmanovi, samostatn\u00e1 m\u00edstnost p\u0159ibli\u017euje zlonick\u00e9ho rod\u00e1ka, cestovatele Eduarda Ingri\u0161e, kter\u00fd ve\u0161el do \u010desk\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed autorstv\u00edm p\u00edsn\u011b Teskn\u011b hu\u010d\u00ed Niagara. \nPam\u00e1tn\u00edk se pod\u00edl\u00ed na spole\u010densk\u00e9m \u017eivot\u011b Zlonic a okol\u00ed. Po\u0159\u00e1d\u00e1 koncerty komorn\u00ed hudby a v\u00fdchovn\u00e9 koncerty pro d\u011bti, besedy o Anton\u00ednu Dvo\u0159\u00e1kovi, v zasedac\u00ed s\u00edni se konaj\u00ed svatby. Odborn\u00edci mohou studovat materi\u00e1ly ulo\u017een\u00e9 v notov\u00e9m archivu, m\u00edsto tak\u00e9 \u010dasto vyu\u017e\u00edvaj\u00ed filma\u0159i. \n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nAnton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k\nZlonice\nSymfonie \u010d. 1 (Dvo\u0159\u00e1k)\n \nPam\u00e1tn\u00edk Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka v datab\u00e1zi St\u0159edo\u010desk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 knihovny\nStr\u00e1nky Pam\u00e1tn\u00edku\nPopis zlonick\u00e9ho pobytu na str\u00e1nce v\u011bnovan\u00e9 Dvo\u0159\u00e1kovi\nInformace o Pam\u00e1tn\u00edku na ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bstyse Zlonice\nZpr\u00e1va o Dvo\u0159\u00e1kov\u011b pobytu ve Zlonic\u00edch na idnes.cz z roku 2014\nText Christophera H. Gibbse o symfonii Zlonick\u00e9 zvony Archivov\u00e1no 2. 4. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Sport v Pa\u0159\u00ed\u017ei? <<>>: Sport v Pa\u0159\u00ed\u017ei tvo\u0159\u00ed v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st voln\u00e9ho \u010dasu obyvatel Pa\u0159\u00ed\u017ee. K dispozici jsou sportovn\u00ed stadiony a dal\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. S\u00eddl\u00ed zde v\u00fdznamn\u00e9 sportovn\u00ed organizace a kluby. K nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159\u00ed fotbalov\u00fd klub Paris Saint-Germain. Po cel\u00fd rok se konaj\u00ed z\u00e1vody a sout\u011b\u017ee, jako dostihy Prix d'Am\u00e9rique v lednu, turnaj v \u017eensk\u00e9m tenisu Open GDF Suez v \u00fanoru, fin\u00e1le Francouzsk\u00fd fotbalov\u00fd poh\u00e1r v kv\u011btnu, Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd maraton na ja\u0159e, tenisov\u00fd turnaj French Open v kv\u011btnu-\u010dervnu, mistrovstv\u00ed Francie v ragby v \u010dervnu, Tour de France v \u010dervenci, dostihy Prix de l'Arc de Triomphe v \u0159\u00edjnu aj. Tak\u00e9 historie m\u011bsta je poznamen\u00e1na sportem. Od jeu de paume ve 12. stolet\u00ed p\u0159es dostihy a cyklistiku v 19. stolet\u00ed a\u017e po sou\u010dasn\u00fd fotbal. V Pa\u0159\u00ed\u017ei se konaly dvakr\u00e1t letn\u00ed olympijsk\u00e9 hry - v roce 1900 a 1924. Kandidaturu na 30. hry v roce 2012 Pa\u0159\u00ed\u017e prohr\u00e1la s Lond\u00fdnem.\nKr\u00e1lovsk\u00fdm sportem v Pa\u0159\u00ed\u017ei ve st\u0159edov\u011bku byla hra jeu de paume, p\u0159edch\u016fdce tenisu, kter\u00e1 byla velmi obl\u00edben\u00e1 od 12. do 18. stolet\u00ed. Ital Francesco d'Ierni odhadl v roce 1596 a\u017e 250 m\u00ed\u010doven v Pa\u0159\u00ed\u017ei a 7000 osob, kter\u00e9 se \u017eivily p\u0159\u00edmo nebo nep\u0159\u00edmo z t\u00e9to \u010dinnosti. V 19. stolet\u00ed z\u00e1jem o tuto m\u00ed\u010dovou hru upadl a hlavn\u00edm sportem se staly dostihy, kdy vznikly i z\u00e1vodn\u00ed dr\u00e1hy. V samotn\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei jsou hned t\u0159i hipodromy Vincennes, Longchamp a Auteuil a dal\u0161\u00ed dostihov\u00e9 dr\u00e1hy se nach\u00e1zej\u00ed na p\u0159edm\u011bst\u00ed v Chantilly, Maisons-Laffitte, Saint-Cloud a Enghien-Soisy. Od 60. let 19. stolet\u00ed se vedle obl\u00edben\u00fdch dostih\u016f za\u010dala prosazovat i cyklistika a byly postaveny prvn\u00ed velodromy Parc des Princes (1897), V\u00e9lodrome de Vincennes (1894) \u010di V\u00e9lodrome d'Hiver (1909).\nPosl\u00e9ze se k t\u011bmto sport\u016fm v oblib\u011b p\u0159idal i tenis, kter\u00fd se v Pa\u0159\u00ed\u017ei objevil v roce 1870. Mistrovstv\u00ed Francie French Open se hraje od roku 1891. Stade Roland Garros, kde se turnaje odehr\u00e1vaj\u00ed, byl slavnostn\u011b otev\u0159en v roce 1928 pro pot\u0159eby Davis Cupu. V letech 1912\u20131923 se v Pa\u0159\u00ed\u017ei konal tak\u00e9 turnaj World Hard Court Championships.\nOd konce 19. stolet\u00ed hr\u00e1la Pa\u0159\u00ed\u017e d\u016fle\u017eitou roli v \u0161\u00ed\u0159en\u00ed a organizaci modern\u00edho sportu. Vznikla zde \u0159ada mezin\u00e1rodn\u00edch sportovn\u00edch federac\u00ed, mnoh\u00e9 p\u0159es\u00eddlily do \u0160v\u00fdcarska (nap\u0159. FIFA), jin\u00e9 z\u016fstaly s\u00eddlit v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V listopadu 1892 na Sorbonn\u011b baron Pierre de Coubertin p\u0159ednesl v\u00fdzvu k obnoven\u00ed olympijsk\u00fdch her. Mezin\u00e1rodn\u00ed olympijsk\u00fd v\u00fdbor byl zalo\u017een v Pa\u0159\u00ed\u017ei 23. \u010dervna 1894 u p\u0159\u00edle\u017eitosti prvn\u00edho olympijsk\u00e9ho kongresu. V Pa\u0159\u00ed\u017ei se konaly hned druh\u00e9 olympijsk\u00e9 hry (1900) a pot\u00e9 je\u0161t\u011b osm\u00e9 (1924). Pa\u0159\u00ed\u017e kandidovala t\u00e9\u017e na hry v roce 1992, 2008 a 2012, av\u0161ak bez \u00fasp\u011bchu.\nPa\u0159\u00ed\u017e v d\u011bjin\u00e1ch sportu dr\u017e\u00ed n\u011bkolik prvenstv\u00ed. Ud\u011blen\u00ed prvn\u00edho titulu \u201emistr sv\u011bta\u201c (1740 ve h\u0159e jeu de paume), prvn\u00ed pou\u017eit\u00ed metrick\u00e9ho syst\u00e9mu v atletice (1798), prvn\u00ed sout\u011b\u017en\u00ed parkurov\u00e9 sk\u00e1k\u00e1n\u00ed (1866), prvn\u00ed cyklistick\u00fd z\u00e1vod (1868), prvn\u00ed turnaj v modern\u00edm \u0161ermu (1893), \u017eeny mohly poprv\u00e9 sout\u011b\u017eit na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch (1900).\nOd 60. let 19. stolet\u00ed se vedle obl\u00edben\u00fdch dostih\u016f prosazuje cyklistika. Vznikly prvn\u00ed velodromy Parc des Princes (1897), V\u00e9lodrome de Vincennes (1894) \u010di V\u00e9lodrome d'Hiver (1909).\nTenis se v Pa\u0159\u00ed\u017ei objevil v roce 1870. Mistrovstv\u00ed Francie, budouc\u00ed turnaj Roland Garros se hraje od roku 1891. Stade Roland Garros, kde se nyn\u00ed turnaje odehr\u00e1vaj\u00ed, byl slavnostn\u011b otev\u0159en v roce 1928 pro pot\u0159eby Davis Cupu.\nPrvn\u00ed fotbalov\u00fd \u0161ampion\u00e1t ve Francii se konal v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1894. 21. kv\u011btna 1904 byla v Pa\u0159\u00ed\u017ei zalo\u017eena FIFA, kter\u00e1 pozd\u011bji p\u0159es\u00eddlila do \u0160v\u00fdcarska. Fotbal se ve v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku prosadil ve 20. letech 20. stolet\u00ed, kdy bylo zalo\u017eeno mno\u017estv\u00ed fotbalov\u00fdch klub\u016f (Red Star, Racing, Olympique, CASG, Stade fran\u00e7ais aj.) Po n\u011bkolik desetilet\u00ed byl nejslavn\u011bj\u0161\u00edm klubem Paris Saint-Germain. Prvn\u00ed mistrovstv\u00ed ve fotbale \u017een se konalo v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1918 a odehr\u00e1valo se a\u017e do roku 1937. Pot\u00e9 bylo mistrovstv\u00ed obnoveno a\u017e v roce 1970. Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale se naposledy konalo v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1998 a pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost byl postaven Stade de France.\nV Pa\u0159\u00ed\u017ei se pravideln\u011b odehr\u00e1v\u00e1 mno\u017estv\u00ed sportovn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed. Z\u00e1vody a sout\u011b\u017ee se konaj\u00ed v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho roku.\nJaro: Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd maraton a p\u016flmaraton se b\u011b\u017e\u00ed nej\u010dast\u011bji v b\u0159eznu, ve stejn\u00e9m m\u011bs\u00edci z m\u011bsta vyr\u00e1\u017e\u00ed cyklistick\u00fd etapov\u00fd z\u00e1vod Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Nice. V b\u0159eznu se kon\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed ragbyov\u00e9 utk\u00e1n\u00ed Poh\u00e1r \u0161esti n\u00e1rod\u016f na stadionu Stade de France. Fin\u00e1le Francouzsk\u00e9ho fotbalov\u00e9ho poh\u00e1ru se tamt\u00e9\u017e odehr\u00e1v\u00e1 v kv\u011btnu, tenisov\u00fd turnaj French Open na Stade Roland Garros v kv\u011btnu-\u010dervnu. V jednu kv\u011btnovou \u010di \u010dervnovou ned\u011bli rovn\u011b\u017e prob\u00edh\u00e1 neobvykl\u00fd z\u00e1vod \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016f s podnosy mezi Place de la R\u00e9publique a Place de la Bastille\nL\u00e9to: mistrovstv\u00ed Francie v ragby union se kon\u00e1 v \u010dervnu, Tour de France kon\u010d\u00ed posledn\u00ed etapou na konci \u010dervence u V\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku. V Ar\u00e8nes de Lut\u00e8ce prob\u00edh\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017e v p\u00e9tanque.\nPodzim: V z\u00e1\u0159\u00ed jsou ve Vincennes dostihy (Prix de Normandie, Prix de l'\u00c9toile, Prix des \u00c9lites), v \u0159\u00edjnu v Longchamp Prix de l'Arc de Triomphe a tak\u00e9 se b\u011b\u017e\u00ed z\u00e1vod 20 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch kilometr\u016f. V listopadu se kon\u00e1 tenisov\u00fd BNP Paribas Masters.\nZima: V lednu se konaj\u00ed dostihy Prix d'Am\u00e9rique, v \u00fanoru turnaj v \u017eensk\u00e9m tenisu Open GDF Suez.\nHlavn\u00edmi pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdmi sportovi\u0161ti jsou Parc des Princes, Stade Roland Garros, AccorHotels Arena, Stade Charl\u00e9ty, Stade Jean-Bouin, Stade Pierre de Coubertin, V\u00e9lodrome Jacques-Anquetil, Trinquet Chiquito de Cambo a t\u0159i hipodromy Vincennes, Longchamp a Auteuil. Pa\u0159\u00ed\u017e m\u00e1 35 plaveck\u00fdch baz\u00e9n\u016f, v\u010detn\u011b dvou 50metrov\u00fdch. Nejv\u011bt\u0161\u00ed francouzsk\u00fd stadion Stade de France se nach\u00e1z\u00ed na p\u0159edm\u011bst\u00ed Saint-Denis. Stejn\u011b tak i dal\u0161\u00ed dostihov\u00e9 dr\u00e1hy v Chantilly, Maisons-Laffitte, Saint-Cloud a Enghien-Soisy.\nRC Paris (fotbal)\nParis Basket Racing (basketbal)\nRed Star (fotbal)\nStade fran\u00e7ais (fotbal)\nParis Universit\u00e9 Club (baseball)\nParis-Levallois Basket (basketbal)\nParis Saint-Germain Football Club (fotbal)\nParis Football Club (fotbal)\nParis Handball (h\u00e1zen\u00e1)\nStade fran\u00e7ais Paris (ragby)\nParis Volley (volejbal)\nRacing M\u00e9tro 92 (ragby)\nGuardians de Paris (americk\u00fd fotbal)\nCastors de Paris (americk\u00fd fotbal)\nFran\u00e7ais Volants (ledn\u00ed hokej)\nParis Foot Gay (fotbal \u2013 proti diskriminaci)\nHlavn\u00edmi sportovn\u00edmi tituly byly v Pa\u0159\u00ed\u017ei L'Auto (1903-1944), posl\u00e9ze L'\u00c9quipe (od roku 1946). Dal\u0161\u00edm byl Football (1929-1944), kter\u00fd od roku 1946 nahradil France Football. V posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 19. stolet\u00ed vych\u00e1zely i t\u00fdden\u00edky v\u011bnovan\u00e9 tehdy velmi obl\u00edben\u00e9 cyklistice. Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed se objevily multisportovn\u00ed tituly jako nap\u0159. Miror des Sports (1919-1939). Televize (Eurosport a Sport + v Issy-les-Moulineaux) jsou p\u0159\u00edtomny tak\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sport \u00e0 Paris na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je K\u016frovcov\u00e9 info? <<>>: K\u016frovcov\u00e9 info je projekt vydavatelstv\u00ed a nakladatelstv\u00ed Lesnick\u00e1 pr\u00e1ce a Lesn\u00ed ochrann\u00e9 slu\u017eby V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu lesn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a myslivosti, v. v. i., kter\u00fd je zam\u011b\u0159en na monitoring a sd\u00edlen\u00ed informac\u00ed o pr\u016fb\u011bhu rojen\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch lesn\u00edch hmyz\u00edch \u0161k\u016fdc\u016f - l\u00fdko\u017erouta smrkov\u00e9ho (Ips typographus), l\u00fdko\u017erouta leskl\u00e9ho (Pityogenes chalcographus), l\u00fdko\u017erouta seversk\u00e9ho (Ips duplicatus) a chroust\u016f (Melolontha ssp.) v r\u016fzn\u00fdch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch v r\u016fzn\u00fdch lokalit\u00e1ch \u010cesk\u00e9 republiky. Jeho podstatou je webov\u00e1 aplikace umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase sd\u00edlet informace o rojen\u00ed \u0161k\u016fdc\u016f. Je slu\u017ebou vlastn\u00edk\u016fm a spr\u00e1vc\u016fm les\u016f v \u010cR i platformou pro dal\u0161\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed bionomie hmyz\u00edch \u0161k\u016fdc\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm l\u00fdko\u017erouta smrkov\u00e9ho.Dobrovoln\u00ed respondenti z \u0159ad provozn\u00edch lesn\u00edk\u016f ze st\u00e1tn\u00edch podnik\u016f Lesy \u010cesk\u00e9 republiky, Vojensk\u00e9 lesy a statky, z n\u00e1rodn\u00edch park\u016f, c\u00edrkevn\u00edch, soukrom\u00fdch i obecn\u00edch les\u016f zve\u0159ej\u0148uj\u00ed b\u011bhem jara a l\u00e9ta ka\u017ed\u00fd t\u00fdden odchyty t\u011bchto \u0161k\u016fdc\u016f do speci\u00e1ln\u00edch past\u00ed \u2013 feromonov\u00fdch \u010di sv\u011bteln\u00fdch lapa\u010d\u016f, a sleduj\u00ed tak intenzitu rojen\u00ed brouk\u016f. V\u00fdstupem projektu je mapa s p\u0159ehledem situace v jednotliv\u00fdch oblastech republiky a grafy v\u00fdvoje rojen\u00ed na jednotliv\u00fdch sledovan\u00fdch m\u00edstech.\nWebov\u00e1 aplikace vznikla v roce 2016, kdy reagovala na p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd zv\u00fd\u0161en\u00fd v\u00fdskyt k\u016frovc\u016f v d\u016fsledku oslaben\u00ed porost\u016f suchem. \nK\u016frovcov\u00e1 kalamita v \u010cesku\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\nhttp://www.silvarium.cz/lesnictvi/kurovcove-info-ziskalo-zastitu-ministra-zemedelstvi\nhttps://web.archive.org/web/20160917181309/http://www.lesycr.cz/media/tiskove-zpravy/Stranky/nova-aplikace-pomaha-lesnikum-chranit-lesy-pred-kurovci.", "<<>>: Co je WTA 125K 2013? <<>>: WTA 125K 2013 p\u0159edstavoval druh\u00fd ro\u010dn\u00edk mezin\u00e1rodn\u00edch tenisov\u00fdch turnaj\u016f v r\u00e1mci s\u00e9rie WTA 125, st\u0159edn\u00ed \u00farovn\u011b \u017eensk\u00e9ho profesion\u00e1ln\u00edho tenisu organizovan\u00e9 \u017denskou tenisovou asociac\u00ed (WTA). Okruh zahrnoval p\u011bt turnaj\u016f, z nich\u017e \u010dty\u0159i prob\u00edhaly v Asii a jeden v Latinsk\u00e9 Americe.\nS\u00e9rie se odehr\u00e1vala od \u00fanora do listopadu 2013. Ka\u017ed\u00e1 ud\u00e1lost m\u011bla rozpo\u010det 125 000 dolar\u016f, co\u017e odr\u00e1\u017eelo pojmenov\u00e1n\u00ed tohoto okruhu. P\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fd \u0161est\u00fd turnaj Royal Indian Open v indick\u00e9m Pun\u00e9 byl zru\u0161en. Nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det dvou turnaj\u016f vyhr\u00e1la \u010c\u00ed\u0148anka \u010cang \u0160uaj, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 v ro\u010dn\u00edku ovl\u00e1dla singlovou i deblovou sout\u011b\u017e. \nCelkov\u00e1 dotace ud\u00e1lost\u00ed \u010dinila 125 000 dolar\u016f, co\u017e odr\u00e1\u017eel n\u00e1zev s\u00e9rie. Ubytov\u00e1n\u00ed a stravov\u00e1n\u00ed \u2013 tzv. hospitality, byly na turnaj\u00edch automaticky zaji\u0161t\u011bny organiz\u00e1tory. \u0160ampi\u00f3nka dvouhry a ka\u017ed\u00e1 z v\u00edt\u011bzek \u010dty\u0159hry si p\u0159ipsala 160 bod\u016f, finalistky pak 117 bod\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2013 WTA 125K series na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Marseillaise (1933)? <<>>: Marseillaise byl francouzsk\u00fd lehk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk t\u0159\u00eddy La Galissonni\u00e8re. K\u0159i\u017en\u00edk byl opera\u010dn\u011b nasazen v prvn\u00ed f\u00e1zi druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, po por\u00e1\u017ece Francie v\u0161ak z\u016fstal pod\u0159\u00edzen vl\u00e1d\u011b Vichistick\u00e9 Francie. Ne\u010dinn\u011b kotvil v Toulonu a\u017e do 27. listopadu 1942, kdy ho zde potopila vlastn\u00ed os\u00e1dka, aby nepadl do n\u011bmeck\u00fdch rukou. Po v\u00e1lce byla lo\u010f se\u0161rotov\u00e1na.\nPEJ\u010cOCH, Ivo; NOV\u00c1K, Zden\u011bk; H\u00c1JEK, Tom\u00e1\u0161. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 4. Praha: Na\u0161e vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.", "<<>>: Co je Oleszyce? <<>>: Oleszyce (ukrajinsky \u041e\u043b\u0435\u0448\u0438\u0447\u0456) je m\u011bsto v polsk\u00e9m Podkarpatsk\u00e9m vojvodstv\u00ed v okrese Lubacz\u00f3w (polsky Powiat lubaczowski). M\u011bsto je s\u00eddlem stejnojmenn\u00e9 m\u011bstsko-vesnick\u00e9 gminy a lok\u00e1ln\u00edm centrem obchodu a slu\u017eeb.\nHistorie Oleszyce se datuje do po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed, kdy vesnice pat\u0159ila do Rusk\u00e9ho vojvodstv\u00ed Koruny polsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1431, kdy je obec zmi\u0148ov\u00e1na jako Heleschicze; jej\u00ed jm\u00e9no, \u010dasto psan\u00e9 i jako Olieschicze, Oleczyce a Olessicze, pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1z\u00ed z mu\u017esk\u00e9ho k\u0159estn\u00edho jm\u00e9na Olech nebo Olesz. V roce 1458 byl majiteli vsi z rodu Ramsza postaven \u0159\u00edmskokatolick\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel.\nV roce 1570 z\u00edskal Oleszyce vojvoda Rusk\u00e9ho vojvodstv\u00ed Hieronim Sieniawski, kter\u00fd pro n\u011b v roce 1576 z\u00edskal m\u011bstsk\u00e1 pr\u00e1va podle Magdebursk\u00e9ho pr\u00e1va. M\u011bsto neslo jm\u00e9no Hieronimow a rozkl\u00e1dalo se mezi u\u017e existuj\u00edc\u00ed vs\u00ed a pansk\u00fdm s\u00eddlem. Oleszyce se rozv\u00edjely v centrum \u0159emesel a obchodu, konaly se zde v\u00fdro\u010dn\u00ed trhy i jarmarky. Status m\u011bsta potvrdil kr\u00e1l \u0160t\u011bp\u00e1n B\u00e1thory ve Var\u0161av\u011b 26. \u00fanora 1578. Jm\u00e9no Hieronimow bylo u\u017e\u00edv\u00e1no z\u0159\u00eddka a v polovin\u011b 17. stolet\u00ed se \u00fapln\u011b vytratilo a bylo nahrazeno star\u00fdm n\u00e1zvem Oleszyce. V t\u00e9to dob\u011b m\u011blo m\u011bsto 107 dom\u016f a \u017eilo zde v\u00edce ne\u017e 1000 obyvatel a byly zde dva kostely, \u0159\u00edmskokatolick\u00fd a pravoslavn\u00fd. Po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed se Oleszyce staly hlavn\u00edm centrem panstv\u00ed \u0161lechtick\u00e9ho rodu Sieniawski. V roce 1706 se zde konala tajn\u00e1 sch\u016fzka mezi korunn\u00edm hetmanem Adamem Michalem Sienawskim a sask\u00fdm vyslancem Spiegelem.\nV pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed byly Oleszyce napadeny a zni\u010deny Krymsk\u00fdmi Tatary (v letech 1498, 1624, 1672), Z\u00e1poro\u017esk\u00fdmi koz\u00e1ky (1610, 1629, 1648). M\u011bsto v letech 1710 a 1726 vyho\u0159elo, jeho obyvatelstvo zdecimovaly i epidemie v letech 1626 a 1641.\nV roce 1731 se Oleszyce staly majetkem rodu Czartoryski. Po prvn\u00edm d\u011blen\u00ed Polska se stalo m\u011bsto administrativn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed rakousk\u00e9 Hali\u010de (1772\u20131918), ale z\u016fstalo v majetku rod\u016f Dzialynski, Potocki, Potulicki a Sapieha. Po Listopadov\u00e9m povst\u00e1n\u00ed v roce 1831 zde na panstv\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky Griseldy Zamoyski \u017eil jeden z jeho v\u016fdc\u016f Titus Dzia\u0142y\u0144ski, otec Anny Dzia\u0142y\u0144sk\u00e9. V roce 1884 byla do Oleszyc p\u0159ivedena \u017eeleznice. V roce 1901 m\u011bsto zni\u010dil velk\u00fd po\u017e\u00e1r, co\u017e v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku zap\u0159\u00ed\u010dinilo ztr\u00e1tu m\u011bstsk\u00fdch pr\u00e1v v roce 1915.Za Druh\u00e9 Polsk\u00e9 republiky, pat\u0159ily Oleszyce do Lvovsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed. V roce 1938 zde \u017eilo kolem 3500 lid\u00ed, z \u010deho\u017e bylo 920 Pol\u00e1k\u016f, 860 Ukrajinc\u016f a a\u017e 1700 \u017did\u016f. Ves obsadil Wehrmacht 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1939. O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji se v okol\u00ed obce strhly t\u011b\u017ek\u00e9 boje mezi postupuj\u00edc\u00edmi N\u011bmci a ustupuj\u00edc\u00ed polskou 21. diviz\u00ed horsk\u00e9 p\u011bchoty (21 Dywizja Piechoty G\u00f3rskiej), p\u0159i nich\u017e byl 16. z\u00e1\u0159\u00ed zabit brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Jozef Kustron.\nN\u011bmeck\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v Oleszyci byla ale kr\u00e1tk\u00e1, proto\u017ee 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 byla obec obsazena Rud\u00e1 arm\u00e1da. Oleszyce byly v souladu s paktem Ribbentrop\u2013Molotov zabr\u00e1ny Sov\u011btsk\u00fdm svazem a n\u011bmecko-rusk\u00e1 hranice stanoven\u00e1 N\u011bmecko-sov\u011btskou smlouvou o p\u0159\u00e1telstv\u00ed, spolupr\u00e1ci a vymezen\u00ed demarka\u010dn\u00ed linie prob\u00edhala jen n\u011bkolik kilometr\u016f severn\u011b od vsi. 22. \u010dervna 1941 zde sov\u011btsk\u00e1 NKVD zavra\u017edila mnoho sv\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f, dr\u017een\u00fdch v m\u00edstn\u00edm z\u00e1me\u010dku.Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla ves a okoln\u00ed oblast zasa\u017eena \u010dinnost\u00ed Ukrajinsk\u00e9 povstaleck\u00e9 arm\u00e1dy. Jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci v noci z 5. na 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1945 napadli Oleszyce i \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici. Ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 byli pora\u017eeni praporem Polsk\u00e9 arm\u00e1dy, ale p\u0159edt\u00edm je\u0161t\u011b sta\u010dili vyp\u00e1lit n\u011bkolik dom\u016f.\nV letech 1975\u20131998 Oleszyce administrativn\u011b n\u00e1le\u017eely do p\u0159emy\u0161lsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed. Status m\u011bsta znovu z\u00edskaly v roce 1989.\nK m\u011bstsko-vesnick\u00e9 gmin\u011b (polsky gmina miejsko-wiejska) pat\u0159\u00ed krom\u011b m\u011bsta Oleszyce n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obce se starostenstv\u00edmi:\nDal\u0161\u00edmi obcemi jsou Lubomierz a Sucha Wola.\nPoz\u016fstatky pal\u00e1cov\u00e9ho komplexu rodu Sieniawski - zbytky parku, val\u016f a z\u00e1klady pal\u00e1ce. P\u016fvodn\u011b zde st\u00e1l opevn\u011bn\u00fd z\u00e1mek Ramsz\u00f3w, zmi\u0148ovan\u00fd v dokumentech ze 16. stolet\u00ed a p\u0159estav\u011bn\u00fd rodem Sieniawski v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou stolet\u00edch. Po roce 1741 zde st\u00e1val pal\u00e1c rodu Czartoryski, zni\u010den\u00fd p\u0159i po\u017e\u00e1ru v prvn\u00ed den n\u011bmecko-sov\u011btsk\u00e9 v\u00e1lky v roce 1941.\nRadnice s lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fdm p\u016fdorysem, n\u00e1dvo\u0159\u00edm a dv\u011bma branami z 2. poloviny 17. stolet\u00ed, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 a p\u0159estav\u011bn\u00e1.\nNovorom\u00e1nsk\u00fd farn\u00ed kostel \u201eNarozen\u00ed nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed panny Marie\u201c ze 16. stolet\u00ed, p\u016fvodn\u011b renesan\u010dn\u00ed\nCihlov\u00fd \u0159eckokatolick\u00fd kostel sv. Onufrije z roku 1809, od roku 1947 nevyu\u017e\u00edvan\u00fd.\nV okol\u00ed m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed t\u0159in\u00e1ct pevn\u016fstek tzv. Molotovovy linie.\nM\u011bstem prob\u00edh\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Lubacz\u00f3w \u2013 Jaros\u0142aw se zast\u00e1vkou Oleszyce a silnice \u010d. 865 Narol \u2013 Jaros\u0142aw.\n Lvov, Ukrajina\n G\u00fcssing, Rakousko\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Oleszyce na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii a Oleszyce na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ludm\u00edrov? <<>>: Obec Ludm\u00edrov se nach\u00e1z\u00ed v okrese Prost\u011bjov v Olomouck\u00e9m kraji. \u017dije zde 520 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1382. V dob\u011b husitsk\u00fdch v\u00e1lek krajem pro\u0161la husitsk\u00e1 vojska.\nZ prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se nevr\u00e1tilo 10 mu\u017e\u016f, jeden zem\u0159el na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed. V roce 1937 projel obc\u00ed prezident Edvard Bene\u0161.\nVe druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla obec osvobozena dne 9. kv\u011btna 1945 (ve 12:45 obc\u00ed projel d\u017e\u00edp s voj\u00e1ky SSSR sm\u011brem ke Kladk\u00e1m), do\u0161lo tehdy k odst\u0159elov\u00e1n\u00ed silnice sov\u011btsk\u00fdm letectvem. Zem\u0159elo p\u0159itom 10 sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, jeden n\u011bmeck\u00fd voj\u00e1k a t\u0159i \u010de\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9. Dne 9. kv\u011btna 1946 do\u0161lo na tomto m\u00edst\u011b k slavnostn\u00edmu odhalen\u00ed pomn\u00edku \u201eNa srd\u00e9\u010dku\u201c.\nV\u00fdvoj po\u010dtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti uv\u00e1d\u00ed tabulka n\u00ed\u017ee, ve kter\u00e9 se zobrazuje i p\u0159\u00edslu\u0161nost jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed k obci \u010di n\u00e1sledn\u00e9 odtr\u017een\u00ed.\nBo\u017e\u00ed muka v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti vesnice pod spole\u010dn\u00fdm hrobem ob\u010dan\u016f padl\u00fdch za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\nBo\u017e\u00ed muka ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti vesnice\nPam\u00e1tn\u00fd strom u kaple sv. Anny\nKaple sv. Anny z roku 1834\nEmp\u00edrov\u00fd statek \u010dp. 23\nV katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce v\u00e1pencov\u00fd \u00fatvar Pr\u016fchodnice. Pr\u016fchodnici dominuje skaln\u00ed \u00fatvar se dv\u011bma pr\u016fchoz\u00edmi chodbami a jednou slepou. N\u00e1lezy Dr. Kniese z roku 1905 potvrdily mj. pobyt prehistorick\u00e9ho \u010dlov\u011bka\nPomn\u00edk ob\u010dan\u016fm padl\u00fdm 9. kv\u011btna 1945 \u201eNa Srd\u00e9\u010dku\u201c, kter\u00fd byl slavnostn\u011b odhalen v roce 1946\nPomn\u00edk padl\u00fdm p\u011bti hasi\u010d\u016fm za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159ed po\u017e\u00e1rn\u00ed zbrojnic\u00ed\nKamenolom otev\u0159en\u00fd roku 1946 a zav\u0159en\u00fd v pades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed\nNedaleko u osady Ponikve se nach\u00e1z\u00ed b\u00fdval\u00e1 kas\u00e1rna po vojsku SSSR a na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce Ludm\u00edrov v lese B\u0159ez\u00ed pod\u00e9l cesty sm\u011brem k Otro\u010dkovu a Milkovu lze spat\u0159it vojensk\u00e9 okopy a n\u00e1pisy v azbuce na stromech\nSpr\u00e1vu obce zaji\u0161\u0165uje obecn\u00ed \u00fa\u0159ad. Existuje zde tak\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 obchodn\u00ed dru\u017estvo a hostinec \u201eU Nov\u00e1k\u016f\u201c s letn\u00ed zahr\u00e1dkou. Ke sportovn\u00edmu vy\u017eit\u00ed je zde fotbalov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b a tenisov\u00e9 kurty.\nKoncem m\u011bs\u00edce ledna se kon\u00e1 obecn\u00ed ples, v \u00fanoru hasi\u010dsk\u00fd ples, v dubnu p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic, v \u010dervnu je D\u011btsk\u00fd den a v srpnu se kon\u00e1 Traktori\u00e1da (z\u00e1vod trakt\u016frk\u016f dom\u00e1c\u00ed v\u00fdroby v \u010dlenit\u00e9m ter\u00e9nu; v roce 2008 se konal ji\u017e t\u0159et\u00ed ro\u010dn\u00edk). Na podzim je tradi\u010dn\u00ed posledn\u00ed le\u010d. Je mo\u017en\u00e1 prohl\u00eddka b\u00fdval\u00e9ho are\u00e1lu sov\u011btsk\u00fdch kas\u00e1ren a v malebn\u00e9m \u00fadol\u00ed potoka \u0160pra\u0148ku pod Pr\u016fchodnic\u00ed cca 1 km od obce jsou ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1ny letn\u00ed skautsk\u00e9 t\u00e1bory.\nLudm\u00edrov\nD\u011btkovice\nMilkov\nOsp\u011blov\nPonikev\nObc\u00ed prot\u00e9k\u00e1 potok \u0160pran\u011bk.\nNa \u00fazem\u00ed obce se rozkl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Rudka, Pr\u016fchodnice a p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Skalky. Cel\u00e9 \u00fazem\u00ed obce le\u017e\u00ed v p\u0159\u00edrodn\u00edm parku Kladecko.\nObec le\u017e\u00ed v Javo\u0159\u00ed\u010dsk\u00e9m krasu.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Kladky\n \n Encyklopedick\u00e9 heslo Ludm\u00edrov v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\nLudm\u00edrov v Registru \u00fazemn\u00ed identifikace, adres a nemovitost\u00ed (R\u00daIAN)\nstr\u00e1nky obce na ludmirov.eu Archivov\u00e1no 22. 1. 2012 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Ligurov\u00e9? <<>>: Ligurov\u00e9 \u010di Ligu\u0159i (latinsky: Ligures, \u0159ecky: \u039b\u03af\u03b3\u03c5\u03b5\u03c2) byl starov\u011bk\u00fd kmen, po n\u011bm\u017e se na severu It\u00e1lie dodnes naz\u00fdv\u00e1 oblast Ligurie. Na toto i dal\u0161\u00ed evropsk\u00e1 \u00fazem\u00ed p\u0159i\u0161el patrn\u011b kolem roku 2000 p\u0159. n. l.\nP\u016fvod Ligur\u016f je nezn\u00e1m\u00fd, jen se o n\u011bm spekuluje. Spory se vedou p\u0159edev\u0161\u00edm o to, zda byli \u010di nebyli Indoevropany nebo Kelty, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak nebyli p\u016fvodn\u011b ani jedn\u00edm. Byli nicm\u00e9n\u011b \u010dasem pod tlakem Gal\u016f keltizov\u00e1ni (n\u011bkdy se pak hovo\u0159\u00ed o Kelto-Ligurech) a posl\u00e9ze romanizov\u00e1ni.Tak\u00e9 o jejich \u00fazemn\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed se vedou spory. V p\u0159ed\u0159\u00edmsk\u00fdch dob\u00e1ch obsadili minim\u00e1ln\u011b Ligurii, Piemont ji\u017en\u011b od \u0159eky P\u00e1d a severoz\u00e1pad Tosk\u00e1nska a Provence na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Francie. Podle n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f v\u0161ak obsadili mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed, v\u010detn\u011b velk\u00e9 \u010d\u00e1sti severoz\u00e1padn\u00ed It\u00e1lie, cel\u00e9ho severn\u00edho Tosk\u00e1nska (\u010d\u00e1st, kter\u00e1 le\u017e\u00ed severn\u011b od \u0159eky Arno), celou ji\u017en\u00ed Francii a oblast Katal\u00e1nska (v severov\u00fdchodn\u00edm rohu Pyrenejsk\u00e9ho poloostrova).\nPro \u0161ir\u0161\u00ed verzi hovo\u0159\u00ed v\u011bt\u0161inou teorie zalo\u017een\u00e9 na lingvistice, a to p\u0159esto, \u017ee o staroligursk\u00e9m jazyce je zn\u00e1mo jen m\u00e1lo, proto\u017ee se nedochovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 z\u00e1znamy ani n\u00e1pisy, a proto\u017ee se nev\u00ed, odkud starov\u011bc\u00ed Ligurov\u00e9 p\u016fvodn\u011b poch\u00e1zeli. Podle n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f se v\u0161ak tento jazyk pod\u00edlel na vzniku katal\u00e1n\u0161tiny a okcit\u00e1n\u0161tiny (je\u017e byla je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1na v cel\u00e9 ji\u017en\u00ed Francii). Sign\u00e1lem staroligursk\u00e9ho p\u016fvodu by v t\u011bchto jazyc\u00edch m\u011bly b\u00fdt zejm\u00e9na p\u0159\u00edpony -asca nebo -asco u n\u00e1zv\u016f s\u00eddel. Obyvatel\u00e9 Provence se n\u011bkdy dnes pova\u017euj\u00ed za \"romanizovan\u00e9 Ligury\".\nN\u00e1zev kmene m\u00e1 tak\u00e9 nejasn\u00fd ko\u0159en, n\u011bkdy je spojov\u00e1n s \u0159ekou Loirou (latinsky: Liger), ale jm\u00e9no kmene bylo patrn\u011b star\u0161\u00ed ne\u017e latina. Nen\u00ed jasn\u00e9, jak Ligurov\u00e9 p\u016fvodn\u011b ozna\u010dovali sami sebe. Podle Pl\u00fatarcha si \u0159\u00edkali Ambrones, co\u017e by mohlo nazna\u010dovat p\u0159\u00edbuznost s Ambrony ze severn\u00ed Evropy. Pl\u00fatarchos tak uva\u017euje, kdy\u017e popisuje bitvu u Aquae Sextiae z roku 102 p\u0159. n. l., kde ligur\u0161t\u00ed pomocn\u00edci \u0158\u00edman\u016f proti (snad) germ\u00e1nsk\u00fdm Kimbr\u016fm, Teuton\u016fm a Ambron\u016fm \u00fadajn\u011b k\u0159i\u010deli jako bojov\u00fd pok\u0159ik \"Ambrones!\", kter\u00fd se jim kupodivu ve stejn\u00e9 podob\u011b vracel i od nep\u0159\u00e1tel z druh\u00e9 strany boji\u0161t\u011b. Je v\u0161ak dosti nejist\u00e9, \u017ee by tak Ligurov\u00e9 naz\u00fdvali sami sebe (a co m\u011bl pok\u0159ik vlastn\u011b znamenat). Jak se Ligurov\u00e9 naz\u00fdvali ve sv\u00e9m jazyce a zda v\u016fbec m\u011bli v\u00fdraz, kter\u00fdm by se pojmenov\u00e1vali, je sporn\u00e9. \u201eLigurov\u00e9\u201c je term\u00edn, kter\u00fdm kmen nazvali \u0158ekov\u00e9, kdy\u017e za\u010dali prozkoum\u00e1vat z\u00e1padn\u00ed St\u0159edomo\u0159\u00ed. Pozd\u011bji sami p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci kmene za\u010dali tento term\u00edn pou\u017e\u00edvat, aby se odli\u0161ili od jin\u00fdch etnick\u00fdch skupin. Sami se p\u016fvodn\u011b patrn\u011b d\u011blili na r\u016fzn\u00e9 kmeny a jednotn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro celou etnickou skupinu nepot\u0159ebovali. Existuj\u00ed i auto\u0159i, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee Ligurov\u00e9 ani etnickou skupinou nebyli, \u017ee \u0161lo sp\u00ed\u0161e o ozna\u010den\u00ed r\u016fznorod\u00e9ho neolitick\u00e9ho obyvatelstva vyskytuj\u00edc\u00edho se na ur\u010dit\u00e9m \u00fazem\u00ed a \u017eij\u00edc\u00edho podobn\u00fdm zp\u016fsobem \u017eivota.\nAuto\u0159i jako Strab\u00f3n a Diod\u00f3ros Sicilsk\u00fd popisovali Ligury jako drsn\u00e9 a siln\u00e9 lidi, jejich\u017e pir\u00e1tstv\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 odsuzovali. Jejich popis se v\u0161ak t\u00fdk\u00e1 sp\u00ed\u0161e Kelto-Ligur\u016f. Strab\u00f3n napsal, \u017ee jsou odli\u0161nou rasou ne\u017e Galov\u00e9 nebo Keltov\u00e9. Diod\u00f3ros t\u00e9\u017e zm\u00ednil, \u017ee \u017eili ve vesnic\u00edch a t\u011b\u017eko si vyd\u011bl\u00e1vali na \u017eivobyt\u00ed kv\u016fli kamenit\u00e9 p\u016fd\u011b. Jako \u017eold\u00e1ci byli ov\u0161em velmi \u017e\u00e1dan\u00ed. Slou\u017eili kartaginsk\u00e9mu veliteli Hamilkarovi v roce 480 p\u0159. n. l. a sicilsk\u00fdm \u0159eck\u00fdm koloni\u00edm v dob\u011b Agathokla. Otev\u0159en\u011b st\u00e1li na stran\u011b Kart\u00e1ga ve druh\u00e9 punsk\u00e9 v\u00e1lce (218\u2013201 p\u0159. n. l.). Kroky k jejich eliminaci podnikli \u0158\u00edman\u00e9 v roce 180 p\u0159. n. l., kdy bylo 40 000 Ligur\u016f deportov\u00e1no do Samnia a usadili se pobl\u00ed\u017e Beneventa.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ligures na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Obd\u00e9ln\u00edk? <<>>: Obd\u00e9ln\u00edk pat\u0159\u00ed mezi \u010dty\u0159\u00faheln\u00edky. Je to rovnob\u011b\u017en\u00edk, kter\u00fd m\u00e1 v\u0161echny vnit\u0159n\u00ed \u00fahly prav\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad obd\u00e9ln\u00edku je \u010dtverec, jeho\u017e v\u0161echny strany jsou stejn\u011b dlouh\u00e9.\nVz\u00e1jemn\u011b protilehl\u00e9 strany jsou rovnob\u011b\u017en\u00e9 a maj\u00ed shodnou d\u00e9lku.\n\u00dahlop\u0159\u00ed\u010dky obd\u00e9ln\u00edku se p\u016fl\u00ed a jsou stejn\u011b dlouh\u00e9.\nObd\u00e9ln\u00edku lze opsat kru\u017enici se st\u0159edem v pr\u016fse\u010d\u00edku \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dek a polom\u011brem rovn\u00fdm polovin\u011b d\u00e9lky \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dky.\nObd\u00e9ln\u00edku nelze vepsat kru\u017enici \u2013 v\u00fdjimkou je pouze speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpad obd\u00e9ln\u00edku \u2013 \u010dtverec.\nObd\u00e9ln\u00edk je st\u0159edov\u011b soum\u011brn\u00fd podle pr\u016fse\u010d\u00edku \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dek.\nObd\u00e9ln\u00edk je v obecn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b osov\u011b soum\u011brn\u00fd podle dvou os. Osami soum\u011brnosti jsou rovnob\u011b\u017eky se stranami proch\u00e1zej\u00edc\u00ed pr\u016fse\u010d\u00edkem \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dek. Speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpad obd\u00e9ln\u00edku - \u010dtverec - je osov\u011b soum\u011brn\u00fd podle \u010dty\u0159 os, dal\u0161\u00edmi dv\u011bma osami jsou jeho \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dky.\nPokud ozna\u010d\u00edme \n \n \n \n a\n ,\n b\n \n \n \n \n {displaystyle a,b,!}\n d\u00e9lky stran obd\u00e9ln\u00edku ABCD, kde \n \n \n \n a\n =\n c\n ,\n b\n =\n d\n \n \n {displaystyle a=c,b=d}\n , pro v\u00fdpo\u010det\nobvodu \n \n \n \n O\n \n \n {displaystyle O}\n plat\u00ed: \n \n \n \n O\n =\n 2\n a\n +\n 2\n b\n =\n 2\n (\n a\n +\n b\n )\n \n \n {displaystyle O=2a+2b=2(a+b)}\n ,\nobsahu \n \n \n \n S\n \n \n \n \n {displaystyle S,!}\n plat\u00ed: \n \n \n \n S\n =\n a\n b\n \n \n {displaystyle S=ab}\n \nd\u00e9lku \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dky \n \n \n \n u\n \n \n {displaystyle u}\n plat\u00ed: \n \n \n \n u\n =\n \n \n \n a\n \n 2\n \n \n +\n \n b\n \n 2\n \n \n \n \n \n \n {displaystyle u={sqrt {a^{2}+b^{2}}}}\n (Pythagorova v\u011bta),\npolom\u011br kru\u017enice opsan\u00e9: \n \n \n \n r\n =\n \n \n u\n 2\n \n \n \n \n {displaystyle r={frac {u}{2}}}\n .\nKe konstrukci obd\u00e9ln\u00edku, jsou t\u0159eba dv\u011b hodnoty. Je-li je uvedena jedna ze dvou d\u00e9lek stran a d\u00e9lka \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dky, nebo d\u00e9lky obou stran, lze obd\u00e9ln\u00edk nar\u00fdsovat.\nPlat\u00ed-li pro d\u00e9lky stran \n \n \n \n a\n ,\n b\n \n \n {displaystyle a,b}\n obd\u00e9ln\u00edku rovnost: \n \n \n \n \n \n \n a\n +\n b\n \n a\n \n \n =\n \n \n a\n b\n \n \n \n \n {displaystyle {frac {a+b}{a}}={frac {a}{b}}}\n , pak se naz\u00fdv\u00e1 zlat\u00fd obd\u00e9ln\u00edk. Pom\u011br stran je 1:1,62 = 1,618033\u2026, strany obd\u00e9ln\u00edku odpov\u00eddaj\u00ed zlat\u00fdm \u0159ezem rozd\u011blen\u00e9 \u00fase\u010dce.", "<<>>: Co je Alicyklick\u00e9 slou\u010deniny? <<>>: Alicyklick\u00e9 slou\u010deniny jsou organick\u00e9 slou\u010deniny odvozen\u00e9 od alicyklick\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f, tedy od uhlovod\u00edk\u016f s uzav\u0159en\u00fdm uhl\u00edkov\u00fdm \u0159et\u011bzcem, nespl\u0148uj\u00edc\u00edch pravidla aromaticity.", "<<>>: Co je Reissigova vila? <<>>: Reissigova vila je vila stoj\u00edc\u00ed v \u0159ad\u011b n\u00e1kladn\u00fdch vil v zahradn\u00ed \u010dtvrti Pis\u00e1rky v ulici Hlinky v Brn\u011b, kterou si nechal v letech 1901\u20131902 postavit prominentn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd advok\u00e1t Karl Reissig, syn advok\u00e1ta a politika Karla Reissiga st. Byla ozna\u010dov\u00e1na jako \u201eprvn\u00ed modern\u00ed rakousk\u00fd d\u016fm\u201c.\nV roce 1901\u20131902 vyrostl d\u016fm podle projektu Leopolda Bauera, jen\u017e vytvo\u0159il nejd\u0159\u00edve dv\u011b studie, a pr\u00e1v\u011b tyto projekty se staly po\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho typu architektovy tvorby. N\u00e1padn\u00e9 novum oproti soudob\u00e9 b\u011b\u017en\u00e9 architektu\u0159e p\u0159edstavovala neexistence tradi\u010dn\u00ed fas\u00e1dy i p\u0159esto, \u017ee zachov\u00e1no z\u016fstalo tradi\u010dn\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed soklu, zdi a atiky. D\u016fm typu \"anglick\u00e9 vily\" m\u011bl nab\u00eddnout ve\u0161ker\u00e9 pohodl\u00ed v souladu s p\u0159\u00edrodou, vynikal \u00farovn\u00ed technick\u00e9ho a hygienick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed a nenech\u00e1val se omezit symetri\u00ed.\nD\u016fm byl vybaven \u00fast\u0159edn\u00edm topen\u00edm, plynov\u00fdm a elektrick\u00fdm osv\u011btlen\u00edm a modern\u00edmi koupelnami.\nSrdcem rodinn\u00e9ho domu byla \u00fast\u0159edn\u00ed patrov\u00e1 hala s krbem a v pat\u0159e lo\u017enice. Schodi\u0161t\u011b vedlo na ochoz. Odsud byly p\u0159\u00edstupn\u00e9 ostatn\u00ed prostory. Bauer zakl\u00ednil prostory vz\u00e1jemn\u011b do sebe, tak\u017ee vznikl v\u011btrn\u00edkov\u00fd \u00fatvar p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 dispozice Franka Lloyda Wrighta.Krom\u011b haly nejv\u011bt\u0161\u00ed plochu zauj\u00edm\u00e1 knihovna pro\u010dlen\u011bn\u00e1 jak\u00fdmsi p\u00f3diem, o n\u011bco men\u0161\u00ed je j\u00eddelna s v\u00fdklenkovou alkovnou.\nVertik\u00e1ln\u011b je vila roz\u010dlen\u011bna na sf\u00e9ru provozn\u00ed, spole\u010denskou a priv\u00e1tn\u00ed. Obytn\u00e9 m\u00edstnosti jsou vybaveny nejen velk\u00fdmi okny na jednu sv\u011btovou stranu, ale rovn\u011b\u017e dopln\u011bny men\u0161\u00edmi ok\u00e9nky v dal\u0161\u00edch st\u011bn\u00e1ch, aby se tak zv\u00fd\u0161ila sv\u011btelnost interi\u00e9ru.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl majitel vyst\u011bhov\u00e1n a v roce 1947 byla na vilu uvalena n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va. Po n\u011bkolika letech se stala majetkem st\u00e1tu a za\u010dala slou\u017eit jako s\u00eddlo \u00dast\u0159edn\u00edho kontroln\u00edho a zku\u0161ebn\u00edho \u00fastavu zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho. Zm\u011bny, kter\u00e9 byly provedeny, nejsou tak v\u00fdrazn\u00e9. P\u0159\u00edzemn\u00ed veranda byla prom\u011bn\u011bna na kancel\u00e1\u0159 a byl zbo\u0159en zahradn\u00ed domek.", "<<>>: Co je Holi\u010dky (Mora\u0161ice)? <<>>: Holi\u010dky je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Mora\u0161ice v okrese Chrudim. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km na jih od Mora\u0161ic. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 41 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 74 obyvatel.Holi\u010dky le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Holi\u010dky u Chrudimi o rozloze 2,38 km2.", "<<>>: Co je Sportovn\u00ed st\u0159elba na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2004? <<>>: St\u0159eleck\u00e9 sout\u011b\u017ee na Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Ath\u00e9n\u00e1ch 2004 se konaly od 9. srpna do 17. srpna. P\u0159i st\u0159elb\u011b na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2004 se z\u00fa\u010dastnilo 390 z\u00e1vodn\u00edk\u016f ze 103 zem\u00ed v 17 discipl\u00edn\u00e1ch (10 mu\u017ei a 7 \u017eeny). Sout\u011b\u017e se konala v olympijsk\u00e9m st\u0159eleck\u00e9m centru Markopoulo Olympic Shooting Centre, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed na v\u00fdchod\u011b \u0159eck\u00e9 oblasti Attiky.", "<<>>: Co je Pavl\u00edna Nytrov\u00e1? <<>>: Pavl\u00edna Nytrov\u00e1 (* 6. b\u0159ezna 1968) je \u010desk\u00e1 politi\u010dka, v letech 2013 a\u017e 2017 poslankyn\u011b Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR, v letech 2012 a\u017e 2016 zastupitelka Moravskoslezsk\u00e9ho kraje, v letech 1998 a\u017e 2014 zastupitelka m\u011bsta Fr\u00fddku-M\u00edstku, v letech 1997 a\u017e 2016 \u010dlenka \u010cSSD.\nAbsolvovala Gymn\u00e1zium Petra Bezru\u010de ve Fr\u00fddku-M\u00edstku. V letech 1986 a\u017e 1991 vystudovala ekonomii na Ekonomick\u00e9 fakult\u011b V\u0160B-TUO a z\u00edskala tak titul Ing. Pracovala jako st\u00e1tn\u00ed zam\u011bstnankyn\u011b, pozd\u011bji v\u0161ak p\u0159e\u0161la do soukrom\u00e9ho sektoru (byla nap\u0159\u00edklad \u0159editelkou spole\u010dnosti ND-R, a. s.).Pavl\u00edna Nytrov\u00e1 je rozveden\u00e1 a m\u00e1 dv\u011b d\u011bti. \u017dije ve m\u011bst\u011b Fr\u00fddek-M\u00edstek, konkr\u00e9tn\u011b v \u010d\u00e1sti M\u00edstek.\nOd roku 1997 byla \u010dlenkou \u010cSSD. Do politiky vstoupila, kdy\u017e byla za tuto stranu v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 1998 zvolena do Zastupitelstva m\u011bsta Fr\u00fddku-M\u00edstku. Mand\u00e1t zastupitelky m\u011bsta pak obh\u00e1jila v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2002, v roce 2006 a v roce 2010. V letech 2009 a\u017e 2010 byla p\u0159edsedkyn\u00ed finan\u010dn\u00edho v\u00fdboru zastupitelstva. V roce 2014 ji\u017e nekandidovala.\nDo vy\u0161\u0161\u00ed politiky se pokusila vstoupit, kdy\u017e v krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2008 kandidovala za \u010cSSD do Zastupitelstva Moravskoslezsk\u00e9ho kraje, av\u0161ak neusp\u011bla. Poda\u0159ilo se j\u00ed to a\u017e v krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2012, kdy kandidovala op\u011bt za \u010cSSD a byla zvolena krajskou zastupitelkou. Ve volb\u00e1ch v roce 2016 v\u0161ak ji\u017e sv\u016fj mand\u00e1t neobhajovala.Upozornila na sebe v polovin\u011b roku 2013, kdy\u017e po\u017eadovala, aby prim\u00e1tor Fr\u00fddku-M\u00edstku Michal Pobuck\u00fd pozastavil sv\u00e9 \u010dlenstv\u00ed v \u010cSSD, proto\u017ee byl trestn\u011b st\u00edh\u00e1n pro zneu\u017eit\u00ed pravomoci ve\u0159ejn\u00e9ho \u010dinitele. V reakci na to byla sv\u00fdmi kolegy odvol\u00e1na z funkce p\u0159edsedkyn\u011b p\u0159edstavenstva m\u011bstsk\u00e9 spole\u010dnosti Fr\u00fddeck\u00e1 skl\u00e1dka a na kr\u00e1tk\u00fd \u010das byla vylou\u010dena z klubu fr\u00fddecko-m\u00edsteck\u00fdch zastupitel\u016f m\u011bsta za \u010cSSD.V Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b d\u011blala nejprve asistentku poslanci Radimu Turkovi, jeho\u017e pak v poslaneck\u00fdch lavic\u00edch nahradila. Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2013 kandidovala za \u010cSSD ze \u010dtvrt\u00e9ho m\u00edsta kandid\u00e1tky v Moravskoslezsk\u00e9m kraji a byla zvolena, zat\u00edmco Turek figuroval na nevoliteln\u00e9 pozici kandid\u00e1tky. Po zvolen\u00ed Nytrov\u00e9 se pak Turek stal naopak jej\u00edm asistentem. V\u00fdbory m\u00edstn\u00ed i okresn\u00ed organizace \u010cSSD ve Fr\u00fddku-M\u00edstku pozd\u011bji uvedly, \u017ee se Nytrov\u00e1 dostala do Sn\u011bmovny d\u00edky podpo\u0159e Turka a tak\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00edho p\u0159edsedy okresn\u00edho v\u00fdboru Jaroslava Marka s t\u00edm, \u017ee krom\u011b Turka zam\u011bstnala jako sv\u00e9ho asistenta tak\u00e9 Marka.V poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b se zapojila do diskus\u00ed o d\u016fchodov\u00e9 p\u00e9\u010di, soci\u00e1ln\u00ed a rodinn\u00e9 politice a o situaci v Moravskoslezsk\u00e9m kraji v souvislosti s hroz\u00edc\u00edm uzav\u0159en\u00edm OKD.V roce 2015 iniciovala vznik petice proti adopci d\u011bt\u00ed homosexu\u00e1ly.Dne 10. ledna 2017 ozn\u00e1mila, \u017ee ji\u017e 15. prosince 2016 vystoupila z \u010cSSD, a to z vlastn\u00edho rozhodnut\u00ed, \u00fadajn\u011b kv\u016fli politick\u00e9 korupci ve stran\u011b a \u00fatok\u016fm na svoji osobu. V Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b v\u0161ak nad\u00e1le setrvala.\nV polovin\u011b \u010dervence 2016 se v Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b p\u0159ipojila \u201ek n\u00e1zoru konzervativn\u00edch poslanc\u016f\u201c. Prohl\u00e1sila, \u017ee je z\u00e1sadn\u011b proti novele z\u00e1kona o registrovan\u00e9m partnerstv\u00ed, kter\u00e1 by umo\u017enila osvojen\u00ed d\u00edt\u011bte druh\u00e9ho partnera, a navrhla jej\u00ed zam\u00edtnut\u00ed. Od\u016fvodnila to t\u00edm, \u017ee p\u0159i p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kona v roce 2006 byl z\u00e1kon p\u0159ijat rozd\u00edlem jedin\u00e9ho hlasu a \u017ee nerozhodnut\u00e1 \u010d\u00e1st poslanc\u016f byla ubezpe\u010dena, \u017ee si homosexu\u00e1ln\u00ed p\u00e1ry nebudou kl\u00e1st \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed po\u017eadavky. Podle n\u00ed sv\u00e9mu slibu nedost\u00e1ly. Popsala praxi \u201ezaveden\u00ed homosexu\u00e1ln\u00edch rodin\u201c podle programu \u201ehomolobby\u201c od gay pochod\u016f p\u0159es registrovan\u00e9 partnerstv\u00ed, adopci d\u011bt\u00ed partnera, n\u00e1sledovan\u00fdch adopc\u00ed z d\u011btsk\u00fdch domov\u016f, um\u011bl\u00fdm oplodn\u011bn\u00edm a\u017e po odeb\u00edr\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed juveniln\u00ed justic\u00ed, prokl\u00e1dan\u00fdch po\u017eadavky na zaveden\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed a \u201ehomosexu\u00e1ln\u00ed\u201c v\u00fdchovu do \u0161kol a na sn\u00ed\u017een\u00ed v\u011bku \u201ed\u011bt\u00ed, kter\u00e9 jsou s t\u011bmito praktikami seznamov\u00e1ny\u201c. Jako posledn\u00ed etapu uvedla prosazov\u00e1n\u00ed sni\u017eov\u00e1n\u00ed v\u011bku pro sexu\u00e1ln\u00ed styk s t\u00edm, \u017ee \u201ehomosexu\u00e1lov\u00e9 se budou sna\u017eit zrealizovat sex s d\u011btmi\u201c. Vyjmenovala tak\u00e9 rizikov\u00e9 faktory \u017eivota d\u011bt\u00ed v homosexu\u00e1ln\u00edch rodin\u00e1ch, jak\u00fdmi jsou podle n\u00ed vysok\u00e1 promiskuita, vysok\u00fd v\u00fdskyt pohlavn\u00edch a jin\u00fdch chorob, nadpr\u016fm\u011brn\u00fd sklon k alkoholu a drog\u00e1m, vy\u0161\u0161\u00ed m\u00edra v\u00fdskytu du\u0161evn\u00edch a ment\u00e1ln\u00edch poruch, v\u00fdrazn\u011b krat\u0161\u00ed v\u011bk do\u017eit\u00ed a v\u00fdrazn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdskyt n\u00e1siln\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed u homosexu\u00e1l\u016f. V z\u00e1v\u011bru vyj\u00e1d\u0159ila p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem ka\u017ed\u00e9 spole\u010dnosti je spo\u0159\u00e1dan\u00e1 a pevn\u00e1 rodina, \u017ee je nutn\u00e9 chr\u00e1nit p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1jmy nevinn\u00fdch d\u011bt\u00ed a \u017ee z\u00e1kladn\u00ed model rodiny je nenahraditeln\u00fd. Mnoho z t\u011bchto v\u00fdrok\u016f se objevilo u\u017e v jej\u00edm textu t\u00fdkaj\u00edc\u00edm se petice proti adopci d\u011bt\u00ed homosexu\u00e1ly z roku 2015.Pr\u00e1v\u011b pas\u00e1\u017e o realizaci sexu s d\u011btmi vyvolala ve Sn\u011bmovn\u011b pobou\u0159en\u00ed a byla d\u00e1le medi\u00e1ln\u011b citov\u00e1na. Ministryn\u011b pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed Michaela Marksov\u00e1 Nytrovou vyzvala k odchodu z \u010cSSD, podobn\u011b se vyj\u00e1d\u0159il i m\u00edstop\u0159edseda strany a p\u0159edseda Sn\u011bmovny Jan Ham\u00e1\u010dek. Kritizoval ji tak\u00e9 p\u0159edseda poslaneck\u00e9ho klubu \u010cSSD Roman Sklen\u00e1k \u010di p\u0159edseda Sen\u00e1tu za tut\u00e9\u017e stranu Milan \u0160t\u011bch. Premi\u00e9r a \u0161\u00e9f \u010cSSD Bohuslav Sobotka se od jej\u00edch postoj\u016f distancoval. Na jej\u00ed obranu se naopak postavili stranick\u00fd kolega Stanislav Huml, n\u011bkdej\u0161\u00ed poslanec \u010cSSD a v t\u00e9 dob\u011b z\u00e1stupce ombudsmanky Stanislav K\u0159e\u010dek nebo b\u00fdval\u00fd poslanec Ji\u0159\u00ed Vyvadil. Od v\u00fdrok\u016f Nytrov\u00e9 se jm\u00e9nem krajsk\u00e9 organizace \u010cSSD distancoval tak\u00e9 jej\u00ed p\u0159edseda a hejtman Moravskoslezsk\u00e9ho kraje Miroslav Nov\u00e1k, kter\u00fd p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee i v minulosti m\u011bla n\u011bkolik rozporupln\u00fdch vyj\u00e1d\u0159en\u00ed a \u017ee nefiguruje na kandid\u00e1tce do podzimn\u00edch krajsk\u00fdch voleb. P\u0159edseda soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f ve Fr\u00fddku-M\u00edstku a prim\u00e1tor m\u011bsta Michal Pobuck\u00fd uvedl, \u017ee Nytrov\u00e1 nem\u00e1 podporu m\u00edstn\u00ed pobo\u010dky.Na z\u00e1klad\u011b jej\u00edho vystoupen\u00ed s Nytrovou n\u00e1sledn\u011b po\u0159\u00eddilo rozhovor n\u011bkolik m\u00e9di\u00ed, kter\u00e1 se zaj\u00edmala zejm\u00e9na o to, kde \u010derpala informace. Projekt Faktus zaslal Nytrov\u00e9 dopis, kde ov\u011b\u0159il jej\u00ed v\u00fdroky o homosexualit\u011b v rozhovoru pro MF Dnes s dotazem na zdroje jej\u00edch informac\u00ed. V rozhovoru pro Respekt se odkazovala na osobn\u00ed rozhovory s lidmi, jejich\u017e identitu v\u0161ak odm\u00edtla zve\u0159ejnit, zpr\u00e1vy rusk\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Russkije mat\u011bri, reakce v internetov\u00fdch diskus\u00edch a obecn\u011b na internet a bl\u00ed\u017ee neup\u0159esn\u011bn\u00e9 knihy. V n\u00e1sledn\u00e9m vystoupen\u00ed v po\u0159adu \u010cesk\u00e9 televize Ud\u00e1losti, koment\u00e1\u0159e t\u00e9\u017e zm\u00ednila, \u017ee vych\u00e1zela z text\u016f Gabriele Kubyov\u00e9, autorky knihy Glob\u00e1ln\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed revoluce.Nytrov\u00e1 ve sv\u00fdch n\u00e1sledn\u00fdch vystoupen\u00edch zopakovala, \u017ee si za sv\u00fdmi n\u00e1zory stoj\u00ed a \u017ee je r\u00e1da, \u017ee dok\u00e1zala vyvolat podle jej\u00edch slov pot\u0159ebnou celospole\u010denskou debatu. Zopakovala svou pochybnost: \u201eJak m\u016f\u017ee b\u00fdt v nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu d\u00edt\u011bte, aby ho vychov\u00e1vali dva homosexu\u00e1lov\u00e9? Jak\u00e9 d\u00edt\u011b m\u016f\u017ee vzej\u00edt z takov\u00e9ho svazku?\u201c Zd\u016fraznila, \u017ee negativn\u00ed jevy nespojila s \u017e\u00e1dn\u00fdm konkr\u00e9tn\u00edm \u010desk\u00fdm homosexu\u00e1lem a \u017ee netvrdila, \u017ee k nim v \u010cesku doch\u00e1z\u00ed.Po setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edsedou \u010cSSD Sobotkou 15. \u010dervence uvedla, \u017ee v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch volb\u00e1ch ji\u017e nebude kandidovat, s \u010d\u00edm\u017e v\u0161ak pr\u00fd po\u010d\u00edtala u\u017e p\u0159ed touto kauzou. Domovsk\u00e1 i okresn\u00ed organizace \u010cSSD ji vyzvaly, aby slo\u017eila poslaneck\u00fd mand\u00e1t a nepo\u0161kozovala sv\u00fdmi v\u00fdroky d\u00e1le \u010cSSD.", "<<>>: Co je Josef Such\u00fd (b\u00e1sn\u00edk)? <<>>: Josef Such\u00fd (1. b\u0159ezna 1923, Lesn\u00ed Jakubov \u2013 30. kv\u011btna 2003, Brno) byl \u010desk\u00fd b\u00e1sn\u00edk, prozaik, redaktor a p\u0159ekladatel.\nPoch\u00e1zel z rolnick\u00e9 rodiny. Po maturit\u011b na klasick\u00e9m gymn\u00e1ziu v Brn\u011b roku 1942 pracoval a\u017e do roku 1945 ve sv\u00e9m rodi\u0161ti jako zem\u011bd\u011blsk\u00fd a lesn\u00ed d\u011bln\u00edk. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky za\u010dal studovat \u010de\u0161tinu a filozofii na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b. Roku 1947 se stal \u010dlenem skupiny katolicky orientovan\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f, seskupen\u00fdch kolem Velikono\u010dn\u00edho almanachu poezie, kter\u00fd uspo\u0159\u00e1dal Zden\u011bk Rotrekl. Roku 1948 bylo zni\u010deno vyd\u00e1n\u00ed jeho prvn\u00ed b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrky \u017dernov.Studium na univerzit\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ukon\u010dil roku 1949 a stal se st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdm u\u010ditelem na St\u00e1tn\u00ed dopravn\u00ed \u0161kole ve Valtic\u00edch. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byl v\u0161ak zat\u010den za \u00fadajnou pomoc p\u0159i ileg\u00e1ln\u00edm p\u0159echodu st\u00e1tn\u00ed hranice a odsouzen k trestu odn\u011bt\u00ed svobody. Z v\u011bzen\u00ed byl propu\u0161t\u011bn roku 1952 a pak do roku 1954 vykon\u00e1val vojenskou slu\u017ebu u Pomocn\u00e9ho technick\u00e9ho praporu. Pot\u00e9 pracoval jako soustru\u017en\u00edk v tov\u00e1rn\u011b ZKL Brno-L\u00ed\u0161e\u0148. Teprve roku 1968 mohl nastoupit jako redaktor do brn\u011bnsk\u00e9ho nakladatelstv\u00ed Blok, kde pracoval a\u017e do sv\u00e9ho odchodu do d\u016fchodu roku 1983.\nPublikovat za\u010dal roku 1945 v katolicky orientovan\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Akord, ovlivn\u011bn b\u00e1sn\u00edkem Janem Sk\u00e1celem. Velk\u00fd vliv na n\u011bj m\u011blo tak\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Jakubem Demlem a Janem Zahradn\u00ed\u010dkem. Kni\u017en\u011b debutoval z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f a\u017e roku 1966 b\u00e1snickou sb\u00edrkou Jit\u0159enka v uchu jehly. Jeho meditativn\u00ed lyrika je metaforicky neok\u00e1zal\u00e1, objevuj\u00ed se v n\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 motivy a je pevn\u011b spjat\u00e1 s jeho l\u00e1skou k rodn\u00e9mu kraji. Projevuj\u00ed se v n\u00ed jeho selsk\u00e9 ko\u0159eny a pro\u017eitek d\u011btstv\u00ed. Je rovn\u011b\u017e autorem lyrizovan\u00fdch pr\u00f3z (Eli\u00e1\u0161ovo sv\u011btlo, D\u016fm u jit\u0159n\u00edho prout\u00ed) a m\u00edrn\u011b didaktick\u00fdch pr\u00f3z pro d\u00edvky (Katka m\u00e1 starosti, Starosti s Katkou. Jako p\u0159ekladatel se v\u011bnoval jednak n\u011bmeck\u00e9 a rakousk\u00e9 poezii, jednak lu\u017eickosrbsk\u00e9 poezii a pr\u00f3ze. Sv\u00fdm jm\u00e9nem kryl p\u0159eklad dramatu Frederika Garc\u00edi Lorky Mariana Pinedov\u00e1 od Jana Sk\u00e1cela z roku 1973.\n\u017dernov (1948), b\u00e1snick\u00e1 sb\u00edrka byla po sv\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed zni\u010dena.\nJit\u0159enka v uchu jehly (1966).\nOc\u00fanov\u00e1 fl\u00e9tna (1967).\nOkov (1969).\nVe znamen\u00ed vah (1970).\nDuhov\u00e9 kameny (1976).\nStrnadi nad sn\u011bhem (1982), p\u0159\u00edrodn\u00ed a reflexivn\u00ed lyrika.\nZem\u011b tv\u00fdch dlan\u00ed (1986), sb\u00edrka tematicky \u010derp\u00e1 ze vzpom\u00ednek na d\u011btstv\u00ed.\nProti osudu (1988), v\u00fdpov\u011b\u010f o nelehk\u00e9m \u00fad\u011blu \u017eeny.\nTv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 (1992).\nK\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta (1995), bibliofilie.\n\u017dernov (1998), vyd\u00e1n\u00ed sb\u00edrky, kter\u00e1 byla roku 1948 po sv\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed zni\u010dena.\nSrdce a k\u00e1men (2003), v\u00fdbor z celo\u017eivotn\u00ed b\u00e1snick\u00e9 tvorby vydan\u00fd k autorov\u00fdm osmdes\u00e1tin\u00e1m.\nKrajina v d\u00edle Jakuba Demla (1948), diplomov\u00e1 pr\u00e1ce.\nEli\u00e1\u0161ovo sv\u011btlo (1971), p\u0159\u00edb\u011bhy chlapce na hranici dosp\u011blosti, kter\u00fd poprv\u00e9 opou\u0161t\u00ed domov a pozn\u00e1v\u00e1 sv\u011bt.\nKatka m\u00e1 starosti (1976), p\u0159\u00edb\u011bh zachycuje citov\u00e9 probl\u00e9my \u0161estn\u00e1ctilet\u00e9 studentky gymn\u00e1zia.\nStarosti s Katkou (1982), pokra\u010dov\u00e1n\u00ed d\u00edv\u010d\u00edho rom\u00e1nu Katka m\u00e1 starosti.\nD\u016fm u jit\u0159n\u00edho prout\u00ed (1983), lyrick\u00e1 vzpom\u00ednkov\u00e1 pr\u00f3za z autorova d\u011btstv\u00ed.\n\u0160arlat na sn\u011bhu: slovansk\u00e9 rapsodie (1999), vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o slovansk\u00fdch kmenech na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed a v okoln\u00edch zem\u00edch v 11. stolet\u00ed.\nVelikono\u010dn\u00ed almanach (1947).\nZrcadla l\u00e1sky (1982).\nMezi hudci (1985).\n1967 \u2013 Johannes Bobrowski: Levin\u016fv ml\u00fdn, spole\u010dn\u011b s Rio Preisnerem.\n1967 \u2013 Rainer Maria Rilke: Z\u00e1pisky Malta Lauridse Brigga.\n1975 \u2013 Oskar Loerke: Panova hudba.\n1983 \u2013 Vla\u0161tovky sv\u011btla, antologie lyriky NDR.\n1990 \u2013 Erwin Strittmatter: Kr\u00e1m.\n1993 \u2013 Magick\u00e9 kameny, sou\u010dasn\u00e1 rakousk\u00e1 lyrika.\n1972 \u2013 Kito Lorenc: Nov\u00fd letopis, spole\u010dn\u011b s Josefem Vl\u00e1\u0161kem.\n1974 \u2013 Jurij Koch: Posledn\u00ed zkou\u0161ka.\n1976 \u2013 V\u0159esov\u00fd zp\u011bv, antologie lu\u017eickosrbsk\u00e9 poezie.\n1981 \u2013 Skryt\u00fd pramen, sntologie lu\u017eickosrbsk\u00fdch pov\u00eddek.\n1969 \u2013 Krajsk\u00e1 cena Ji\u0159\u00edho Mahena.\n1997 \u2013 Cena m\u011bsta Brna za literaturu.\n1998 \u2013 cena Velehrad za celo\u017eivotn\u00ed b\u00e1snick\u00e9 d\u00edlo.\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Josef Such\u00fd (b\u00e1sn\u00edk)\nJosef Such\u00fd \u2013 Slovn\u00edk \u010desk\u00e9 literatury po roce 1945\nJosef Such\u00fd v Datab\u00e1zi knih\nJosef Such\u00fd \u2013 iLiteratura.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Pasohl\u00e1vky? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Pasohl\u00e1vky je \u00fazemn\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f s farn\u00edm kostelem svat\u00e9 Anny v obci Pasohl\u00e1vky. Do farnosti spad\u00e1 tak\u00e9 \u00fazem\u00ed zanikl\u00e9 obce Mu\u0161ov s b\u00fdval\u00fdm kostelem svat\u00e9ho Linharta.\nV roce 1276 pat\u0159ila obec dolnokounick\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. V dob\u011b v\u00e1lek b\u011bhem 15. stolet\u00ed zpustla a znovu os\u00eddlena byla a\u017e v polovin\u011b 16. stolet\u00ed. P\u016fvodn\u011b v obci st\u00e1vala kaple, kter\u00e1 byla v roce 1672 p\u0159estav\u011bna. Sou\u010dasnou podobu m\u00e1 kostel od roku 1811.\nOd 1. srpna 2009 je administr\u00e1torem excurrendo R. D. Josef Kohoutek.\nDnem vz\u00e1jemn\u00fdch modliteb farnost\u00ed za bohoslovce a bohoslovc\u016f za farnosti brn\u011bnsk\u00e9 diec\u00e9ze je 8. \u0159\u00edjen. Adora\u010dn\u00ed den p\u0159ipad\u00e1 na nejbli\u017e\u0161\u00ed ned\u011bli po 15. listopadu.\nFarnost se zapojila do projektu \"NEJ\u00cdM, ABY MOHLI J\u00cdST\" ( v listopadu 2014 ve farnosti prob\u011bhly dv\u011b sb\u00edrky na podporu t\u011bch, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li o domov, v\u0161echen majetek a trp\u00ed hlady.Ve farnosti se pravideln\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1 sb\u00edrka. V roce 2015 se p\u0159i n\u00ed vybralo 15 609 korun. P\u0159i sb\u00edrce v roce 2016 \u010dinil v\u00fdt\u011b\u017eek 18 244 korun. V roce 2018 dos\u00e1hl v\u00fdt\u011b\u017eek sb\u00edrky 20 764 korun.V listopadu 2016 se v farnosti konaly lidov\u00e9 misie.", "<<>>: Co je Charles Gates Dawes? <<>>: Charles Gates Dawes (27. srpna 1865, Marietta, Ohio, USA \u2013 23. dubna 1951, Evanston, Illinois, USA) byl americk\u00fd politik a bank\u00e9\u0159.\nV roce 1924 byl p\u0159edsedou dohodov\u00e9 repatria\u010dn\u00ed komise. Dne 9. dubna 1924 p\u0159edlo\u017eil pl\u00e1n na \u00fapravu n\u011bmeck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch reparac\u00ed i n\u011bmeck\u00e9 finan\u010dn\u00ed politiky. Dawes\u016fv pl\u00e1n byl v roce 1924 na lond\u00fdnsk\u00e9 konferenci schv\u00e1len a platil do roku 1929. V letech 1925\u20131929 zast\u00e1val post viceprezidenta USA. Pot\u00e9 byl vysl\u00e1n do Anglie jako velvyslanec. Charles Gates Dawes obdr\u017eel v roce 1925 Nobelovu cenu m\u00edru.", "<<>>: Co je Achtrup? <<>>: Achtrup (d\u00e1nsky Agtrup, fr\u00edsky \u00c5ktoorp) je n\u011bmeck\u00e1 obec v Severn\u00edm Fr\u00edsku, \u0160lesvicko-Hol\u0161t\u00fdnsko.\nObec le\u017e\u00ed v rovinat\u00e9 krajin\u011b, p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9 oblasti, n\u011bkolik kilometr\u016f od d\u00e1nsk\u00fdch hranic. Obec Nieb\u00fcll je vzd\u00e1lena 18 kilometr\u016f.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poc\u00e1z\u00ed z roku 1398. Dokument, kde je obec zmi\u0148ov\u00e1na jako Aktorp, je dnes ulo\u017eena ve Flensburgu.\nV\u011bt\u0161ina \u00fazem\u00ed obce je vyu\u017e\u00edv\u00e1na k zem\u011bd\u011blsk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Achtrup na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jeron\u00fdm L\u00fctzow? <<>>: Jeron\u00fdm Jan Nepomuk Gottfried hrab\u011b L\u00fctzow (Hieronymus Johann Nepomuk Gottfried Graf L\u00fctzow zu Dreyl\u00fctzow und Seedorf) (6. ledna 1776, Salcburk \u2013 28. \u0159\u00edjna 1861, V\u00edde\u0148) byl rakousk\u00fd \u0161lechtic a st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk. Dlouhodob\u011b p\u016fsobil ve st\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159adech ve spr\u00e1v\u011b \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\nPoch\u00e1zel z meklenbursk\u00e9ho \u0161lechtick\u00e9ho rodu L\u00fctzow\u016f usazen\u00e9ho od konce 17. stolet\u00ed v \u010cech\u00e1ch (Doupov). Narodil se jako star\u0161\u00ed syn gener\u00e1lmajora Gottfrieda L\u00fctzowa (1742\u20131822) a jeho man\u017eelky Antonie, rozen\u00e9 hrab\u011bnky \u010cern\u00ednov\u00e9 z Chudenic (1750\u20131801). P\u016fvodn\u011b slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b, v roce 1812 se v Praze o\u017eenil s hrab\u011bnkou Karol\u00ednou Lib\u0161tejnskou z Kolovrat (1779\u20131826), sestrou st\u00e1tn\u00edka Franti\u0161ka Anton\u00edna Lib\u0161tejnsk\u00e9ho z Kolovrat. Po s\u0148atku se sbl\u00ed\u017eil s \u010desk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm a v roce 1818 koupil panstv\u00ed Lochovice na Berounsku. Pot\u00e9 se zapojil do st\u00e1tn\u00edch slu\u017eeb a zast\u00e1val funkci hejtmana byd\u017eovsk\u00e9ho (1813\u20131819), rakovnick\u00e9ho (1819\u20131826) a kou\u0159imsk\u00e9ho kraje (1826\u20131831). Pozd\u011bji byl dvorn\u00edm radou u \u010desk\u00e9ho nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrabstv\u00ed a viceprezidentem c.k. gener\u00e1ln\u00edho \u00fa\u010detn\u00edho \u0159editelstv\u00ed ve V\u00eddni. Byl t\u00e9\u017e c.k. komo\u0159\u00edm, skute\u010dn\u00fdm tajn\u00fdm radou a za z\u00e1sluhy z\u00edskal Leopold\u016fv \u0159\u00e1d.\nZ man\u017eelstv\u00ed s Karol\u00ednou Kolovratovou (9. 6. 1779, Praha \u2013 27. 4. 1825, Slan\u00fd) m\u011bl t\u0159i d\u011bti:\nRudolf Franti\u0161ek Jeron\u00fdm (23. 9. 1813 \u2013 19. 9. 1879, Linec), man\u017e. 1845 Bernhardina von und zu Eltz (28. 8. 1815, Aschaffenburg \u2013 30. 11. 1895, Linec)Franti\u0161ek Josef (2. 11. 1814, Ji\u010d\u00edn \u2013 7. 11. 1897, V\u00edde\u0148), diplomat a vyslanec v n\u011bkolika st\u00e1tech, man\u017e. 1848 lady Henriette Seymour (13. 3. 1822, hrabstv\u00ed Down, Severn\u00ed Irsko \u2013 24. 3. 1909, Poole), jejich syny byli diplomati a politici Franti\u0161ek L\u00fctzow (21. 3. 1849, Hamburk \u2013 13. 1. 1916, Montreux) a Jind\u0159ich L\u00fctzow (11. 9. 1852, Baden \u2013 8. 11. 1935, V\u00edde\u0148)\nRosa (6. 3. 1816, Praha \u2013 5. 7. 1869, Ebreichsdorf, Doln\u00ed Rakousy), man\u017e. 1844 hrab\u011b Ferdinand Spiegel-Diesenberg (12. 8. 1815, Tribuswinkel, Doln\u00ed Rakousy \u201323. 7. 1877, Vi\u0161\u0148ov\u00e9), velkostatk\u00e1\u0159 na ji\u017en\u00ed Morav\u011b a poslanec Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmuJeron\u00fdm\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr Rudolf (1779\u20131858) byl diplomatem a dlouholet\u00fdm velvyslancem ve Vatik\u00e1nu (1826\u20131848).\nMA\u0160EK, Petr: \u0160lechtick\u00e9 rody v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku od B\u00edl\u00e9 hory do sou\u010dasnosti, d\u00edl I.", "<<>>: Co je Fernsehsender Paul Nipkow? <<>>: Fernsehsender Paul Nipkow byla n\u011bmeck\u00e1 televizn\u00ed stanice, kter\u00e1 s\u00eddlila na berl\u00ednsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed Witzleben. Byla pojmenov\u00e1na podle n\u011bmeck\u00e9ho fyzika Paula Gottlieba Nipkowa. Pokusn\u011b vys\u00edlala od roku 1929 a prvn\u00ed ve\u0159ejn\u011b dostupnou relac\u00ed byl p\u0159enos p\u0159edstaven\u00ed berl\u00ednsk\u00e9 Krollovy opery 18. dubna 1934. Jako prvn\u00ed na sv\u011bt\u011b zah\u00e1jila stanice 22. b\u0159ezna 1935 pravideln\u00fd provoz. Vys\u00edl\u00e1n\u00ed uvedla hlasatelka Ursula Patzschke-Beutel a prvn\u00edm \u0159editelem televize se stal Carl Boese. Na program dohl\u00ed\u017eela spole\u010dnost Deutscher Fernseh-Rundfunk, kterou vedl Eugen Hadamovsky.\nStanice vyu\u017e\u00edvala vys\u00edla\u010d Funkturm Berlin na velmi kr\u00e1tk\u00fdch vln\u00e1ch. Obrazovka m\u011bla 180 \u0159\u00e1dk\u016f, od roku 1937 se p\u0159e\u0161lo na 441 \u0159\u00e1dk\u016f. Sign\u00e1l byl dostupn\u00fd do 80 km od Berl\u00edna, vys\u00edlalo se p\u016fldruh\u00e9 hodiny t\u0159i dny v t\u00fddnu. Popularitu z\u00edskalo vys\u00edl\u00e1n\u00ed z Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1936, kdy byly na po\u0161t\u00e1ch um\u00edst\u011bny ve\u0159ejn\u00e9 televizn\u00ed p\u0159ij\u00edma\u010de, d\u00edky nim\u017e mohlo sledovat p\u0159enosy okolo 160 000 div\u00e1k\u016f denn\u011b.Stanice ukon\u010dila \u010dinnost v \u0159\u00edjnu 1944.", "<<>>: Co je SNARE? <<>>: SNARE (zkratka ze souslov\u00ed SNAP receptor) je ozna\u010den\u00ed pro asi 20 protein\u016f, kter\u00e9 hraj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed roli ve spl\u00fdv\u00e1n\u00ed membr\u00e1nov\u00fdch v\u00e1\u010dk\u016f v bu\u0148k\u00e1ch. Umo\u017e\u0148uj\u00ed tedy (spolu nap\u0159. s Rab proteiny) d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st tzv. vezikul\u00e1rn\u00edho transportu uvnit\u0159 bu\u0148ky. Jednotliv\u00e9 SNARE proteiny se specializuj\u00ed na konkr\u00e9tn\u00ed membr\u00e1nov\u00e9 organely. Existuj\u00ed dva z\u00e1kladn\u00ed typy SNARE b\u00edlkovin: v-SNARE (podle slova vezikul, tedy v\u00e1\u010dek) a t-SNARE (z angl. \u201etarget\u201c, tedy c\u00edl). Jsou to obvykle transmembr\u00e1nov\u00e9 proteiny a obsahuj\u00ed sadu alfa-helix\u016f.\nPodle tzv. SNARE hypot\u00e9zy se zd\u00e1, \u017ee v-SNARE a t-SNARE proteiny se na sebe v\u00e1\u017eou, p\u0159i\u010dem\u017e helik\u00e1ln\u00ed dom\u00e9na jednoho proteinu se omot\u00e1 kolem helixu druh\u00e9ho. Vznik\u00e1 t\u00edm tzv. trans-SNARE komplex (SNAREpin). Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee b\u011bhem vazby SNARE protein\u016f doch\u00e1z\u00ed k interakci argininu na jednom proteinu s glutaminem na druh\u00e9m proteinu. Proto se tak\u00e9 n\u011bkdy SNARE proteiny d\u011bl\u00ed sp\u00ed\u0161e na R-SNARE (R je arginin) a Q-SNARE (Q je glutamin).Po prob\u011bhnut\u00ed f\u00faze membr\u00e1n doch\u00e1z\u00ed k jak\u00e9si recyklaci SNARE protein\u016f, aby mohly pracovat opakovan\u011b. K tomu se vyu\u017e\u00edv\u00e1 AAA ATP\u00e1za jm\u00e9nem NSF.\nSNARE proteiny v nervov\u00e9 soustav\u011b na tzv. synaps\u00edch (kde doch\u00e1z\u00ed k f\u00fazi neurotransmiterov\u00e9ho v\u00e1\u010dku s membr\u00e1nou bu\u0148ky) jsou prozkoum\u00e1ny velmi dob\u0159e. V-SNARE protein se zde naz\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 synaptobrevin a nach\u00e1z\u00ed se na v\u00e1\u010dku. Na plazmatick\u00e9 membr\u00e1n\u011b se nach\u00e1z\u00ed t-SNARE protein syntaxin. Kone\u010dn\u011b zde vystupuje je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed protein, t-SNARE perifern\u00ed protein Snap25, kter\u00fd oba zm\u00edn\u011bn\u00e9 SNARE proteiny d\u00e1le spojuje.Po\u0161kozen\u00ed SNARE protein\u016f v nervov\u00e9 soustav\u011b m\u016f\u017ee p\u0159edstavovat v t\u011ble velk\u00fd zdravotn\u00ed probl\u00e9m. Bakterie, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed tetanus \u010di botulismus, jsou schopn\u00e9 vylu\u010dovat neurotoxiny, je\u017e rozkl\u00e1daj\u00ed SNARE proteiny a blokuj\u00ed p\u0159enos sign\u00e1lu na nervov\u00fdch synaps\u00edch.", "<<>>: Co je Mal\u00e9 P\u0159\u00edlepy? <<>>: Mal\u00e9 P\u0159\u00edlepy jsou vesnice v okrese Beroun, sou\u010d\u00e1st obce Chy\u0148ava. Nach\u00e1zej\u00ed se asi \u0161est kilometr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od Berouna a \u010dty\u0159i kilometry jihov\u00fdchodn\u011b od Chy\u0148avy.\nNov\u00e1 ves P\u0159\u00edlepy u Berouna se v p\u00edsemn\u00fdch pramenech poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v letech 1357 (in Przilep novam villam) a 1359 (villa nova dicta Psilep prope Weronam).Mal\u00e9 P\u0159\u00edlepy se v pramenech p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed v roce 1357 v souvislosti s dvorem, kter\u00fd pat\u0159il kapitule p\u0159i chr\u00e1mu sv. V\u00edta na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Tehdy se ves nejmenovala Mal\u00e9 P\u0159\u00edlepy, ale pouze P\u0159\u00edlepy (Przilep). Ves vlastnil sask\u00fd kn\u00ed\u017ee Rudolf, kter\u00fd ji v roce 1359 daroval pra\u017esk\u00e9 kapitule. V pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00fdch v\u00e1lek se majitelem stal Bene\u0161 z Kladna, kter\u00e9mu dr\u017een\u00ed potvrdil v roce 1436 c\u00edsa\u0159 Zikmund. V pozd\u011bj\u0161\u00edch letech byla ves vyplacena pra\u017eskou kapitulou. J\u00ed pak ves n\u00e1le\u017eela a\u017e do konce vrchnostensk\u00e9 spr\u00e1vy, kterou v roce 1850 vyst\u0159\u00eddala spr\u00e1va st\u00e1tn\u00ed.\nMal\u00e9 P\u0159\u00edlepy stoj\u00ed v oblasti drobn\u00e9 uheln\u00e9 p\u00e1nve a v\u00e1\u017ee se k nim nejstar\u0161\u00ed zm\u00ednka o t\u011b\u017eb\u011b uhl\u00ed v \u010cech\u00e1ch z roku 1563. Listina vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly obsahuje povolen\u00ed k t\u011b\u017eb\u011b uhl\u00ed, kter\u00e1 pot\u00e9 v mal\u00e9m rozsahu prob\u00edhala a\u017e do dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kdy byl v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech uzav\u0159en posledn\u00ed povrchov\u00fd lom.", "<<>>: Co je Margaret Geller? <<>>: Margaret Geller (* 8. prosince 1947 Ithaca, New York) je americk\u00e1 astrofyzi\u010dka pracuj\u00edc\u00ed v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Jej\u00ed pr\u00e1ce zahrnuje pr\u016fkopnick\u00e9 mapy bl\u00edzk\u00e9ho vesm\u00edru, studie vztah\u016f galaxi\u00ed a jejich prost\u0159ed\u00ed a aplikace metod pro m\u011b\u0159en\u00ed distribuce hmoty ve vesm\u00edru.\nGeller z\u00edskala bakal\u00e1\u0159sk\u00fd titul z fyziky na Kalifornsk\u00e9 univerzit\u011b v Berkeley (1970) a doktor\u00e1t z fyziky na Princetonsk\u00e9 univerzit\u011b (1975). Po postgradu\u00e1ln\u00edm v\u00fdzkumn\u00e9m p\u016fsoben\u00ed na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se stala odbornou asistentkou astronomie na Harvardov\u011b univerzit\u011b (1980\u20131983). Pot\u00e9 za\u010dala pracovat jako v\u00fdzkumnice na Smithsonian Astrophysical Observatory.\nGeller je zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro svou pozorovatelskou a teoretickou pr\u00e1ci v kosmologii a extragalaktick\u00e9 astronomii. V osmdes\u00e1t\u00fdch letech vytvo\u0159ila pr\u016fkopnick\u00e9 mapy rozs\u00e1hl\u00e9 \u010d\u00e1sti vesm\u00edru, co\u017e vedlo k objevu galaktick\u00e9ho vl\u00e1kna Great Wall. Na observato\u0159i MMT prov\u00e1d\u00ed mnohem rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed v\u00fdzkum vesm\u00edru nazvan\u00fd HectoMAP. Geller vyvinula inovativn\u00ed techniky na pr\u016fzkum vnit\u0159n\u00ed struktury a celkov\u00e9 hmotnosti kup galaxi\u00ed a vztahu kup k rozs\u00e1hl\u00fdm struktur\u00e1m.\nGeller je tak\u00e9 spoluobjevitelkou hepervelocitn\u00edch hv\u011bzd.\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Margaret Geller na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Old\u0159ich \u010cern\u00fd (politik)? <<>>: Old\u0159ich \u010cern\u00fd (* 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1965) je \u010desk\u00fd politik a podnikatel, od \u0159\u00edjna 2021 poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR, od roku 2018 zastupitel m\u011bsta Kladno (v letech 2018 a\u017e 2020 nav\u00edc n\u00e1m\u011bstek prim\u00e1tora), \u010dlen hnut\u00ed SPD.\nOld\u0159ich \u010cern\u00fd \u017eije ve m\u011bst\u011b Kladno.\nV komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2014 kandidoval jako nestran\u00edk za hnut\u00ed \u00dasvit p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie do Zastupitelstva m\u011bsta Kladno, a to na kandid\u00e1tce subjektu \u201eKoalice hnut\u00ed \u00dasvit p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie a hnut\u00ed Otev\u0159en\u00e1 radnice\u201c, ale neusp\u011bl.V krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2016 kandidoval jako \u010dlen hnut\u00ed SPD do Zastupitelstva St\u0159edo\u010desk\u00e9ho kraje, a to na kandid\u00e1tce subjektu \u201eKoalice SPD a SPO, ale neusp\u011bl. Zvolen nebyl ani ve volb\u00e1ch v roce 2020 na samostatn\u00e9 kandid\u00e1tce hnut\u00ed SPD.V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2018 byl v\u0161ak zvolen zastupitelem m\u011bsta Kladno, a to jako l\u00eddr kandid\u00e1tky hnut\u00ed SPD. V listopadu 2018 se nav\u00edc stal n\u00e1m\u011bstkem prim\u00e1tora, vedouc\u00edm kultury i m\u011bstsk\u00e9 spole\u010dnosti pro distribuci tepla a tepl\u00e9 vody. V z\u00e1\u0159\u00ed 2020 byl v\u0161ak z funkce n\u00e1m\u011bstka prim\u00e1tora odvol\u00e1n a d\u00e1le p\u016fsob\u00ed jen jako \u0159adov\u00fd opozi\u010dn\u00ed zastupitel.Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2017 kandidoval jako \u010dlen hnut\u00ed SPD ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji, ale neusp\u011bl (stal se v\u0161ak prvn\u00edm n\u00e1hradn\u00edkem). Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2021 kandidoval za hnut\u00ed SPD na 2. m\u00edst\u011b kandid\u00e1tky ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji. Z\u00edskal 824 preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f, a stal se tak poslancem.V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Kladna z 2. m\u00edsta kandid\u00e1tky SPD. Mand\u00e1t zastupitele m\u011bsta se mu poda\u0159ilo obh\u00e1jit.", "<<>>: Co je Bloodrock? <<>>: Bloodrock byla americk\u00e1 progresivn\u00ed rockov\u00e1 skupina, zalo\u017een\u00e1 v texask\u00e9m Fort Worthu v roce 1969. V roce 1975 se skupina rozpadla. V roce 2005 byla skupina obnovena pro jeden koncert.\nBloodrock (1970)\nBloodrock 2 (1970)\nBloodrock 3 (1971)\nBloodrock U.S.A. (1971)\nPassage (1972)\nWhirlwind Tongues (1974)\nBloodrock Live (dvojalbum, 1972)\nBloodrock 'N' Roll (1975)\nBloodrock - Hitroad (1976) \u2212 Nizozemsko\nDOA (1989)\nTriptych (2000)\nTwo Originals (2007)\n\u201eGotta Find a Way\u201c / \u201eFatback\u201c (1970)\n\u201eD.O.A.\u201c / \u201eCastle of Thoughts\u201c (1971)\n\u201eA Certain Kind\u201c / \u201eYou Gotta Roll\u201c (1971)\n\u201eChildren's Heritage\u201c / \u201eD.O.A.", "<<>>: Co je Hradi\u0161\u0165ko (Ostrom\u011b\u0159)? <<>>: Hradi\u0161\u0165ko je tvrz a zanikl\u00e1 ves na \u00fazem\u00ed obce Ostrom\u011b\u0159.\nVes Hradi\u0161\u0165ko je poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1na roku 1143, kdy n\u00e1le\u017eela Strahovsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. Roku 1382 je p\u0159ipom\u00edn\u00e1n Je\u0161ek z Ostrom\u011b\u0159e, kter\u00fd dr\u017eel vsi Ostrom\u011b\u0159 a Hradi\u0161\u0165ko. Roku 1389 ji\u017e byla ves p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm Ostrom\u011b\u0159e a v pr\u016fb\u011bhu 15. stolet\u00ed z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f zanik\u00e1. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed m\u011bli nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluhu na z\u00e1niku vsi husitsk\u00e9 houfy Jana \u017di\u017eky, kter\u00fd krajem t\u00e1hnul v roce 1423 a 1423. Pozd\u011bji je p\u0159ipom\u00edn\u00e1n pouze dv\u016fr.Tvrz byla vystav\u011bna zhruba v polovin\u011b 16. stolet\u00ed, nebo\u0165 je poprv\u00e9 uv\u00e1d\u011bna jako nov\u011b zbudovan\u00e1 roku 1553 p\u0159i d\u011blen\u00ed statku mezi bratry Janem a V\u00e1clavem z Rokytn\u00edka. Hradi\u0161\u0165ko p\u0159ipadlo Janovi, av\u0161ak kdy\u017e zakoupil roku 1584 Ostrom\u011b\u0159, odevzdal statek bratrovi. Po jeho smrti prodala vdova Mark\u00e9ta z Malovic a na Kostelci 24. \u010dervence 1598 statek Hradi\u0161\u0165ko s poplu\u017en\u00edm dvorem, vinicemi a jin\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm a ml\u00fdnem pod tvrz\u00ed Adamovi Ostrom\u011b\u0159sk\u00e9mu z Rokytn\u00edka za 7 150 kop m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch. Zadlu\u017een\u00fd p\u00e1n Adam v\u0161ak brzy zem\u0159el a statek byl 1. dubna 1609 prod\u00e1n Jaroslavu Smi\u0159ick\u00e9mu ze Smi\u0159ic za 9 100 kop m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch. Ten p\u0159ipojil statek ke sv\u00e9mu panstv\u00ed a vytvo\u0159il z tvrze hospod\u00e1\u0159skou budovu.\nKdy\u017e byl Smi\u0159ick\u00fdm roku 1623 zkonfiskov\u00e1n majetek, z\u00edskal dv\u016fr s tvrz\u00ed Albrecht z Vald\u0161tejna, kter\u00fd jej roku 1629 p\u0159edal Al\u017eb\u011bt\u011b \u0160tosov\u00e9 do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Po jeho smrti dv\u016fr z\u016fstal Al\u017eb\u011bt\u011b.27. kv\u011btna 1680 prodal Ferdinand Rudolf de Carmes p\u0159evorovi Valdick\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Hugovi Hartingerovi za 35 tis\u00edc fl. rh.. V 18. stolet\u00ed byla budova opat\u0159ena mansardovou st\u0159echou. Kdy\u017e byl roku 1782 kl\u00e1\u0161ter v r\u00e1mci josef\u00ednsk\u00fdch reforem zru\u0161en, byl dv\u016fr p\u0159em\u011bn\u011bn na poddanskou usedlost. Po roce 1945 vyu\u017e\u00edvalo tvrz JZD Podchlum\u00ed.\nTvrz m\u00e1 rozm\u011bry 14x10,5m a p\u016fvodn\u011b byla z\u0159ejm\u011b dvoupatrov\u00e1. Tlou\u0161\u0165ka zd\u00ed je cca 1 metr. V z\u00e1padn\u00ed polovin\u011b byla vstupn\u00ed m\u00edstnost a p\u0159i z\u00e1padn\u00ed st\u011bn\u011b vedlo schodi\u0161t\u011b do patra. V\u00fdchodn\u00ed polovinu zaujala velk\u00e1 m\u00edstnost a za n\u00ed \u00fazk\u00e1 kuchyn\u011b \u010di komora. Dne\u0161n\u00ed vzhled s rustikovan\u00fdmi liz\u00e9nami tvrz z\u00edskala p\u0159i p\u0159estavb\u011b v 18. stolet\u00ed.", "<<>>: Co je Okres Radkersburg? <<>>: Radkersburg byl okres v rakousk\u00e9 spolkov\u00e9 zemi \u0160t\u00fdrsko. M\u011bl rozlohu 336,96 km\u00b2 a \u017eilo tam 23 207 obyvatel (31. 12. 2008). S\u00eddlem okresu bylo m\u011bsto Bad Radkersburg, obc\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem obyvatel byl m\u011bstys Sankt Peter am Ottersbach (2271). Okres sousedil se \u0161t\u00fdrsk\u00fdmi okresy Feldbach a Leibnitz, se Slovinskem a Ma\u010farskem. Okres se d\u00e1le \u010dlenil na 19 obc\u00ed (z toho 2 m\u011bsta a 6 m\u011bstys\u016f).\nK 1. lednu 2013 byl spojen s okresem Feldbach a vznikl nov\u00fd okres S\u00fcdoststeiermark.", "<<>>: Co je Bohuslav N\u011bm\u010dansk\u00fd? <<>>: D. Bohuslav N\u011bm\u010dansk\u00fd, O.Praem. (16. listopadu 1909, Host\u011br\u00e1dky-Re\u0161ov \u2013 26. srpna 1976, \u00dajezd u Brna) byl \u010desk\u00fd (resp. moravsk\u00fd) \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed, novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd premonstr\u00e1t, perzekvovan\u00fd v dob\u011b komunistick\u00e9ho re\u017eimu.\nV roce 1928 maturoval na re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v Brn\u011b na Anton\u00ednsk\u00e9 ulici. V \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku vstoupil do novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 premonstr\u00e1tsk\u00e9 kanonie. Rok str\u00e1vil v novici\u00e1tu za\u010dal v Brn\u011b studovat teologii, prvn\u00ed lednov\u00fd den roku 1933 slo\u017eil slavn\u00e9 \u0159eholn\u00ed sliby v kl\u00e1\u0161te\u0159e Nov\u00e1 R\u00ed\u0161e. Kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed dne 5. \u010dervence 1934 biskupem Josefem Kupkou vysv\u011bcen na kn\u011bze, svou primici slou\u017eil v kostele svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e v \u0160aratic\u00edch. Po sv\u011bcen\u00ed p\u016fsobil v novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e jako pomocn\u00edk novicmistra, knihovn\u00edk, archiv\u00e1\u0159 a tak\u00e9 jako katecheta ve zdej\u0161\u00ed \u0161kole. Po dostavb\u011b a vysv\u011bcen\u00ed nov\u00e9ho kostela v Brn\u011b-\u017didenic\u00edch zde byl od 4. listopadu 1935 ustanoven jako duchovn\u00ed spr\u00e1vce.V obdob\u00ed jeho p\u016fsoben\u00ed v \u017didenic\u00edch se po\u0159izovalo vybaven\u00ed a v\u00fdzdoba kostela. Z finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 kanonie se v letech 1939\u20131940 postavil a vybavil \u0159eholn\u00ed d\u016fm Norbertinum na Nopov\u011b ulici v sousedstv\u00ed kostela jako s\u00eddlo duchovn\u00ed spr\u00e1vy a studijn\u00ed domov \u0159eholn\u00edch bohoslovc\u016f. Pater N\u011bm\u010dansk\u00fd byl jmenov\u00e1n rektorem tohoto domu. Po zat\u010den\u00ed novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch\n\u0159eholn\u00edk\u016f v kv\u011btnu 1942 byl Bohumil N\u011bm\u010dansk\u00fd 8. z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku ustanoven z\u00e1stupcem nep\u0159\u00edtomn\u00e9ho opata pro novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fd konvent, \u017eil v\u0161ak nad\u00e1le v Brn\u011b.\nV dob\u011b nacistick\u00e9 okupace se zapojil do \u010dinnosti odbojov\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda (skupina Brno-v\u00fdchod, \u00fasek \u017didenice). B\u011bhem bomabrdov\u00e1n\u00ed \u017didenic v letech 1944 a v z\u00e1v\u011bru druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159i p\u0159echodu fronty pom\u00e1hal ran\u011bn\u00fdm. Po sko\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jako administr\u00e1tor spolupracoval s Kosteln\u00ed jednotou na odstran\u011bn\u00ed \u0161kod na \u017eidenick\u00e9m kostele a farn\u00ed budov\u011b.\nDne 2. dubna 1952 byl zaji\u0161t\u011bn St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost\u00ed a bylo proti n\u011bmu zah\u00e1jeno st\u00edh\u00e1n\u00ed pro trestn\u00fd \u010din podvracen\u00ed republiky, za co\u017e byl 1. listopadu t\u00e9ho\u017e roku v r\u00e1mci procesu B\u00e1rta a spol. odsouzen k 22 let\u016fm trestu. Podle od\u016fvodn\u011bn\u00ed rozsudku se m\u011bl ztoto\u017enit s n\u00e1zory vysok\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed hierarchie, kter\u00e1 za\u010dala po \u00fanoru 1948 z p\u0159\u00edkazu Vatik\u00e1nu intenzivn\u011b pracovat proti lidov\u011b demokratick\u00e9mu z\u0159\u00edzen\u00ed, kop\u00edrovat ileg\u00e1ln\u00ed tiskoviny (p\u0159edev\u0161\u00edm past\u00fd\u0159sk\u00e9 listy), roz\u0161i\u0159ovat je mezi sv\u00e9 farn\u00edky a vylepovat je do v\u00fdv\u011bsn\u00edch sk\u0159\u00edn\u00ed. Tak\u00e9 m\u011bl poslouchat \u0161tvav\u00fd zahrani\u010dn\u00ed rozhlas. Propu\u0161t\u011bn byl a\u017e 9. kv\u011btna 1960 na amnestii. Ode\u0161el ke sv\u00e9 sest\u0159e, kter\u00e1 \u017eila v \u00dajezd\u011b u Brna. Zde z\u016fstal jako kn\u011bz mimo slu\u017ebu a pracoval jako d\u011bln\u00edk v\u00fdrobn\u00edho dru\u017estva invalid\u016f \u201eObzor\u201c v Brn\u011b. Usnesen\u00edm okresn\u00edho soudu Brno-venkov byl P. N\u011bm\u010dansk\u00fd v \u0159\u00edjnu 1968 v pln\u00e9m rozsahu rehabilitov\u00e1n. Zaslal proto toto usnesen\u00ed na brn\u011bnsk\u00e9 biskupstv\u00ed s prosbou, aby mohl jako kn\u011bz vypom\u00e1hat v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b. Po\u010d\u00e1tkem roku 1974 dostal povolen\u00ed k v\u00fdpomoci v pastoraci pro \u00dajezd. Mohl tak a\u017e do sv\u00e9 smrti op\u011bt ve\u0159ejn\u011b slou\u017eit m\u0161i svatou.\nBohuslav N\u011bm\u010dansk\u00fd v Encyklopedii d\u011bjin m\u011bsta Brna\nM. R. KOS\u00cdK Osm stolet\u00ed (publikace k v\u00fdro\u010d\u00ed z\u00e1brdovick\u00e9ho a novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, r. 2009)\n Kostel sv. Cyrila a Metod\u011bje v Brn\u011b-\u017didenic\u00edch. Brno: \u0159.k. farn\u00ed \u00fa\u0159ad Brno-\u017didenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 58\u201359. \nNOV\u00c1K, Ji\u0159\u00ed. Kl\u00e1\u0161ter premonstr\u00e1t\u016f v Nov\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i a \u017eivot jeho \u010dlen\u016f v letech 1948\u20131968. Praha, 2017. diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICK\u00c1 TEOLOGICK\u00c1 FAKULTA Katedra c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin a patrologie. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce doc. PhDr. Petr Kub\u00edn, Ph.D., Th.D.. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Henri Troyat? <<>>: Henri Troyat , p\u016fvodn\u00edm jm\u00e9nem Lev Aslanovi\u010d Tarasov (1. listopadu 1911 \u2013 2. b\u0159ezna 2007) byl rusko-francouzsk\u00fd spisovatel a historik, \u010dlen Francouzsk\u00e9 akademie.\nJeho rodina uprchla z Ruska p\u0159ed \u0158\u00edjnovou revoluc\u00ed, do Pa\u0159\u00ed\u017ee dorazila roku 1920, kdy mu bylo 9 let. Nau\u010dil se rychle \u0159e\u010d a ji\u017e ve 27 letech dostal Goncourtovu cenu (1938). Roku 1959 byl zvolen \u010dlenem Francouzsk\u00e9 akademie, vyd\u00e1val 1-2 rom\u00e1ny ro\u010dn\u011b a\u017e do smrti, posledn\u00ed vy\u0161el roku 2010. Je poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b Montparnasse.\nProslavil se p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00fdmi \u017eivotopisy, zejm\u00e9na o rusk\u00fdch osobnostech: Antonu Pavlovi\u010di \u010cechovovi, Fjodoru Dostojevsk\u00e9m, Alexandru Sergejevi\u010di Pu\u0161kinovi, Ivanu Sergejevi\u010di Turgen\u011bvovi, Nikolaji Vasiljevi\u010di Gogolovi, Borisi Pasternakovi, Maximu Gork\u00e9m, Rasputinovi, Ivanu Hrozn\u00e9m \u010di Kate\u0159in\u011b Velik\u00e9. Napsal ov\u0161em i s\u00e9rii biografi\u00ed francouzsk\u00fdch spisovatel\u016f (Gustave Flaubert, Guy de Maupassant, Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Honor\u00e9 de Balzac, Alexandre Dumas star\u0161\u00ed, \u00c9mile Zola). Jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm rom\u00e1nem je z\u0159ejm\u011b La neige en deuil (\"Truchl\u00edc\u00ed sn\u00edh\"), roku 1956 byl podle n\u011bj nato\u010den hollywoodsk\u00fd film se Spencerem Tracym v hlavn\u00ed roli.\n1935: Faux Jour\n1935: Le Vivier\n1936: Grandeur nature (V p\u0159irozen\u00e9 velikosti)\n1937: La Clef de vo\u00fbte (Svorn\u00edk klenby)\n1938: L\u2019Araigne (Pavouk)\n1939: La Fosse commune\n1940: Dosto\u00efevski\n1941: Le Jugement de Dieu (Bo\u017e\u00ed soud)\n1942: Le mort saisit le vif (Mrtv\u00fd zasahuje mezi \u017eiv\u00e9)\n1945: Du Philanthrope \u00e0 la Rouquine\n1945: Le Signe du taureau (Znamen\u00ed b\u00fdka)\n1946: Les Ponts de Paris (Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 mosty)\n1946: Pouchkine\n1946: Les Vivants, pi\u00e8ce en trois actes\n1947: Tant que la terre durera I\n1948: Le Sac et la Cendre, Tant que la terre durera II\n1948: La Case de l\u2019oncle Sam\n1949: S\u00e9bastien, pi\u00e8ce en trois actes\n1950: \u00c9trangers sur la terre, Tant que la terre durera III\n1951: La T\u00eate sur les \u00e9paules (Hlava na ramenou)\n1952: La Neige en deuil (Truchl\u00edc\u00ed sn\u00edh)\n1952: L\u2019\u00c9trange Destin de Lermontov\n1953: Les Semailles et les Moissons I\n1955: De Gratte-ciel en cocotier\n1955: Am\u00e9lie, Les Semailles et les Moissons II\n1956: La Maison des b\u00eates heureuses\n1956: Sainte Russie, souvenirs et r\u00e9flexions suivi de l\u2019Assassinat d\u2019Alexandre II\n1956: La Grive, Les Semailles et les Moissons III\n1957: Tendre et violente Elisabeth, Les Semailles et les Moissons IV\n1958: La Rencontre, Les Semailles et les Moissons V\n1958: Naissance d\u2019une Dauphine\n1959: La Vie quotidienne en Russie au temps du dernier tsar\n1959: La Lumi\u00e8re des justes I: Les Compagnons du Coquelicot.\n1960: La Lumi\u00e8re des justes II: La Barynia.\n1961: La Lumi\u00e8re des justes III: La Gloire des vaincus.\n1962: La Lumi\u00e8re des justes IV: Les Dames de Sib\u00e9rie.\n1963: Une extr\u00eame amiti\u00e9\n1963: La Lumi\u00e8re des justes V : Sophie ou la Fin des combats.\n1964: Le Geste d\u2019\u00c8ve (Evino gesto)\n1965: Les Eygleti\u00e8re I\n1965: Tolsto\u00ef\n1966: La Faim des lionceaux, Les Eygleti\u00e8re II\n1967: La Malandre, Les Eygleti\u00e8re III\n1968: Les H\u00e9ritiers de l\u2019avenir I: Le Cahier. (D\u011bdici budoucnosti I: Se\u0161it)\n1969: Les H\u00e9ritiers de l\u2019avenir II: Cent un coups de canon. (D\u011bdici budoucnosti II: 101 d\u011blov\u00fdch ran)\n1970: Les H\u00e9ritiers de l\u2019avenir III: L\u2019\u00c9l\u00e9phant blanc. (D\u011bdici budoucnosti III: B\u00edl\u00fd slon)\n1971: Gogol\n1972: La Pierre, la Feuille et les Ciseaux (K\u00e1men, pap\u00edr a n\u016f\u017eky)\n1973: Anne Pr\u00e9daille\n1974: Le Moscovite I\n1974: Les D\u00e9sordres secrets, Le Moscovite II\n1975: Les Feux du matin, Le Moscovite III\n1976: Un si long chemin (Tak dlouh\u00e1 cesta)\n1976: Le Front dans les nuages\n1976: Grimbosq\n1977: Catherine la Grande (Kate\u0159ina Velik\u00e1)\n1978: Le Prisonnier n\u00b0 I\n1979: Pierre le Grand (Petr Velik\u00fd)\n1980: Viou\n1981: Alexandre I er\n1982: Le Pain de l\u2019\u00e9tranger (Cizinc\u016fv chl\u00e9b)\n1982: Ivan le Terrible (Ivan Hrozn\u00fd)\n1983: La D\u00e9rision (Posm\u011bch)\n1984: Tchekhov\n1984: Marie Karpovna\n1985: Tourgueniev\n1985: Le Bruit solitaire du c\u0153ur\n1986: \u00c0 demain, Sylvie\n1986: Gorki\n1987: Le Troisi\u00e8me Bonheur (T\u0159et\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed)\n1988: Toute ma vie sera mensonge (Cel\u00fd m\u016fj \u017eivot bude le\u017e)\n1988: Flaubert\n1989: Maupassant\n1989: La Gouvernante fran\u00e7aise (Francouzsk\u00e1 guvernantka)\n1990: La Femme de David (Davidova \u017eena)\n1990: Alexandre II, le tsar lib\u00e9rateur\n1991: Aliocha\n1991: Nicolas II, le dernier tsar\n1992: Youri\n1992: Zola\n1993: Verlaine\n1993: Le Chant des Insens\u00e9s\n1994: Baudelaire\n1994: Le Marchand de masques\n1995: Balzac\n1995: Le D\u00e9fi d\u2019Olga\n1996: Votre tr\u00e8s humble et tr\u00e8s ob\u00e9issant serviteur\n1996: Raspoutine\n1997: L\u2019Affaire Cr\u00e9monni\u00e8re\n1997: Juliette Drouet\n1998: Le Fils du satrape\n1998: Terribles tsarines (Hrozn\u00e9 carevny)\n1999: Les turbulences d\u2019une grande famille\n1999: Namouna ou la chaleur animale (Namuna \u010dili \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 teplo)\n2000: Nicolas Ier\n2000: La Ballerine de Saint-P\u00e9tersbourg\n2001: Marina Tsvetaena : L'\u00e9ternelle insurg\u00e9e\n2001: La Fille de l'\u00e9crivain (Dcera spisovatele)\n2002: L'\u00c9tage des bouffons\n2004: La Fianc\u00e9e de l'ogre\n2004: Alexandre III\n2004: La Baronne et le musicien\n2005: Alexandre Dumas. Le cinqui\u00e8me mousquetaire\n2006: La Traque\n2006: Pasternak\n2008: Boris Godunov\n2009: Le Pas du juge\n2009: La folie des anges (\u0160\u00edlenstv\u00ed and\u011bl\u016f)\n2010: Trois m\u00e8res, trois fils (T\u0159i matky, t\u0159i synov\u00e9)\nVe znamen\u00ed b\u00fdka, Praha, Liter\u00e1rn\u00ed klub M\u00e1j 1947.\nBaudelaire, Praha, Mlad\u00e1 fronta 1997.\nP\u00edsa\u0159 Jej\u00edho Veli\u010denstva: zpov\u011b\u010f obl\u00edbence Kate\u0159iny II., Praha, Br\u00e1na, Kni\u017en\u00ed klub 1998.\nBalzac, Praha, Mlad\u00e1 fronta 1999.\nHrozn\u00e9 carevny, Praha, Themis 2000.\nKate\u0159ina Velik\u00e1, Praha, Beta 2008.", "<<>>: Co je FB DIMM? <<>>: Fully Buffered DIMM (FB-DIMM) je pam\u011b\u0165ov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro zv\u00fd\u0161en\u00ed spolehlivosti, rychlosti a \u201ehustoty\u201c pam\u011b\u0165ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f. Standardn\u011b b\u00fdvaj\u00ed datov\u00e9 linky pam\u011b\u0165ov\u00e9ho \u0159adi\u010de napojeny na datovou linku ka\u017ed\u00e9ho DRAM modulu. Tak jako se pam\u011bti roz\u0161i\u0159uj\u00ed a zvy\u0161uje se jejich p\u0159\u00edstupov\u00e1 rychlost, sni\u017euje se kvalita sign\u00e1lu mezi sb\u011brnic\u00ed a za\u0159\u00edzen\u00edm. To omezuje rychlost pam\u011bti anebo jej\u00ed \u201ehustotu\u201c. FB-DIMM p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu.\nArchitektura FB-DIMM zav\u00e1d\u00ed Roz\u0161\u00ed\u0159enou vyrovn\u00e1vac\u00ed pam\u011b\u0165 (AMB) mezi pam\u011b\u0165ov\u00fdm \u0159adi\u010dem a pam\u011b\u0165ov\u00fdm modulem.\nNa rozd\u00edl od paraleln\u00ed sb\u011brnicov\u00e9 architektury tradi\u010dn\u00edch DRAM, FB-DIMM m\u00e1 s\u00e9riov\u00e9 rozhran\u00ed mezi pam\u011b\u0165ov\u00fdm \u0159adi\u010dem a AMB. To dovoluje zv\u00fd\u0161en\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky sb\u011brnice bez zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed po\u010dtu pin\u016f pam\u011b\u0165ov\u00e9ho \u0159adi\u010de.\nS touto architekturou nep\u00ed\u0161e pam\u011b\u0165ov\u00fd \u0159adi\u010d do pam\u011b\u0165ov\u00e9ho modulu p\u0159\u00edmo, ale p\u0159es AMB. AMB tak m\u016f\u017ee vykompenzovat zhor\u0161en\u00ed sign\u00e1lu pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm vyrovn\u00e1vac\u00ed pam\u011bti a p\u0159epos\u00edl\u00e1n\u00edm sign\u00e1lu. Nav\u00edc AMB tak\u00e9 obsahuje korekci chyb bez pou\u017eit\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed procesorem nebo pam\u011b\u0165ov\u00fdm \u0159adi\u010dem. Rovn\u011b\u017e m\u016f\u017ee u\u017e\u00edvat Bit Lane Failover Correction k identifikaci \u0161patn\u00fdch datov\u00fdch cest a odstranit je z operace, co\u017e dramaticky sni\u017euje chyby adresov\u00fdch p\u0159\u00edkaz\u016f (command/address errors). Sou\u010dasn\u011b se \u010dten\u00edm nebo ukl\u00e1d\u00e1n\u00edm do vyrovn\u00e1vac\u00ed pam\u011bti mohou b\u00fdt data zaps\u00e1na paraleln\u011b pam\u011b\u0165ov\u00fdm \u0159adi\u010dem. To dovoluje jednodu\u0161\u0161\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 propojen\u00ed, v\u011bt\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159ku p\u00e1sma a (teoreticky) pou\u017eit\u00ed libovoln\u00fdch pam\u011b\u0165ov\u00fdch \u0159adi\u010d\u016f (jako jsou DDR2 nebo DDR3), je\u017e jsou zam\u011bniteln\u00e9.\nNa druhou stranu to p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed zpo\u017ed\u011bn\u00ed do po\u017eadavku na pam\u011b\u0165. Nicm\u00e9n\u011b by v budoucnu toto \u0159e\u0161en\u00ed m\u011blo p\u0159in\u00e9st v\u011bt\u0161\u00ed rychlost a t\u00edm p\u00e1dem vy\u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu.\nFB-DIMM Architecture\nhttps://web.archive.org/web/20060304232206/http://www.hardwaresecrets.", "<<>>: Co je Fredericco Corleone? <<>>: Fredericco Corleone je fiktivn\u00ed postava z rom\u00e1nu Kmotr od Maria Puza. \nFredericco Corleone je prost\u0159edn\u00edm synem Vita Corleona. Jako o Donov\u011b n\u00e1stupci se o n\u011bm neuva\u017eovalo. P\u016fvodn\u011b se nervov\u011b zhroutil, pot\u00e9 co byl sv\u011bdkem post\u0159elen\u00ed sv\u00e9ho otce. Pozd\u011bji se stal \u0159editelem hotelu v Las Vegas. U Dona upadl v m\u00edrnou nemilost, kdy\u017e za\u010dal podnikat r\u016fzn\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed v\u00fdst\u0159ednosti, jako kdy\u017e si nap\u0159\u00edklad vzal do postele dv\u011b \u017eeny najednou. Jednoho dne Michaela nev\u011bdomky zrad\u00ed a a\u010dkoli mu Michael nab\u00edz\u00ed milost, uprchne do New Yorku. Pozd\u011bji se vrac\u00ed, ov\u0161em Michael jej nech\u00e1v\u00e1 p\u0159i ryba\u0159en\u00ed na jeze\u0159e u sv\u00e9ho domu zab\u00edt.", "<<>>: Co je DeKalb County (Georgie)? <<>>: DeKalb County je okres ve st\u00e1t\u011b Georgie ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. K roku 2011 zde \u017eilo 699 893 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Decatur. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 702 km\u00b2. Vznikl 9. prosince 1822.\nV okrese DeKalb se nach\u00e1z\u00ed \u010d\u00e1st (asi 10 %) m\u011bsta Atlanta. V\u011bt\u0161ina m\u011bsta (90 %) se nach\u00e1z\u00ed v okrese Fulton County.", "<<>>: Co je Lahi\u0161yn? <<>>: Lahi\u0161yn (b\u011blorusky \u041b\u0430\u0433\u0456\u0448\u044b\u043d, rusky \u041b\u043e\u0433\u0438\u0448\u0438\u043d) je s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu v Pinsk\u00e9m raj\u00f3nu v Brestsk\u00e9 oblasti v B\u011blorusku. V roce 2008 zde \u017eilo 2,5 tis\u00edce obyvatel. Nach\u00e1z\u00ed se 28 km od raj\u00f3nn\u00edho m\u011bsta a vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed Pinsk, 203 km od Brestu na silni\u010dn\u00ed komunikaci R6 (Pinsk \u2014 Ivacevi\u010dy).\n\u00dapln\u011b prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o s\u00eddle poch\u00e1z\u00ed z roku 1495. V d\u016fsledku administrativn\u011b-\u00fazemn\u00ed reformy (1565\u20141566) se oblast se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed Pinsk\u00e9ho pov\u011btu Brestsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed. V 17. stolet\u00ed bylo m\u011bste\u010dko v dr\u017een\u00ed rodu Radziwi\u0142\u0142\u016f a pozd\u011bji tak\u00e9 Ahinsk\u00fdch \u010di Ljubeck\u00fdch.\nDne 20. srpna 1569 a 28. kv\u011btna 1570 dostalo m\u011bsto Lahi\u0161yn magdebursk\u00e9 pr\u00e1vo. Dne 25. \u00fanora 1633 kr\u00e1l a velkokn\u00ed\u017ee Vladislav IV. Vasa dal m\u011bstu znak zobrazuj\u00edc\u00ed:: \u201ev modr\u00e9m poli vlka na los\u00edch noh\u00e1ch\u201c.\nV roce 1634 zde byl postaven kamenn\u00fd kostel na n\u00e1klady pinsk\u00e9ho starosty Albrechta Radziwi\u0142\u0142a, pozd\u011bji byl p\u0159i n\u011bm zalo\u017eena misie jezuit\u016f a nemocnice. V kostele se nach\u00e1z\u00ed ikonu sv. Panny Marie, jen\u017e je pova\u017eov\u00e1n za vynikaj\u00edc\u00ed. V souvislosti s v\u00fdstavbou Karalje\u016dsk\u00e9ho kan\u00e1lu byl Lahi\u0161yn p\u0159ed\u00e1n Micha\u0142u Kazimierzi Ogi\u0144sk\u00e9mu.\nV d\u016fsledku t\u0159et\u00edho rozd\u011blen\u00ed Polska v roce 1795 se m\u011bsto stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed Rusk\u00e9ho imp\u00e9ria centrem volosti Pinsk\u00e9ho pov\u011btu Minsk\u00e9 gubernie. V 19. stolet\u00ed ve m\u011bste\u010dku fungovaly ml\u00fdny Ajzenberha, Chazana a Dubmiskaha, Marcinkievi\u010da, Bu\u0144kievi\u010da, lisovna oleje a ml\u00fdn Cyper\u0161tejna, ko\u017eed\u011blna Frydmana.\nPo potla\u010den\u00ed n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v roce 1863 rusk\u00e9 \u00fa\u0159ady n\u00e1siln\u011b p\u0159em\u011bnily lahi\u0161ynsk\u00fd kostel na kostel moskevsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu, budova vyho\u0159ela v roce 1897. Pozd\u011bji byl na jeho m\u00edst\u011b postaven Preobra\u017eensk\u00fd kostel.\nV roce 1874 do\u0161lo ve m\u011bst\u011b k povst\u00e1n\u00ed proti sv\u00e9voli org\u00e1n\u016f a byly rozdrceny oba prapory p\u011bchoty a sto koz\u00e1k\u016f. Zanedlouho v\u0161ak lahi\u0161yn\u0161t\u00ed z\u00edskali zpro\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed rozsudek a pachatel\u00e9 byli za poru\u0161ov\u00e1n\u00ed pravidel potrest\u00e1ni. V roce 1881 byly v obci vybudov\u00e1ny kamenn\u00e9 obchodn\u00ed pas\u00e1\u017ee.\nV roce 1886 v obci st\u00e1la \u0161kola, kostel (z roku 1845), kaple, synagoga a 10 obchod\u016f. V roce 1893 byla otev\u0159ena \u017eidovsk\u00e1 modlitebn\u00ed \u0161kola. Ke konci XIX a po\u010d\u00e1tku XX stolet\u00ed se nach\u00e1zela v bl\u00edzkosti obce farma Simanovi\u010d\u016f. V roce 1919 vypuklo ve m\u011bst\u011b anti-bol\u0161evick\u00e9 povst\u00e1n\u00ed.\nNa za\u010d\u00e1tku b\u0159ezna 1919 skupina \u201ePoles\u00ed\u201c arm\u00e1dy II Rzeczpospolity pod velen\u00edm gener\u00e1la Antonia Listowsk\u00e9ho vyhnala z okol\u00ed bol\u0161eviky a obklopila Lahi\u0161yn.\nPodle Ri\u017esk\u00e9 smlouvy (1921) se Lahi\u0161yn stal sou\u010d\u00e1st\u00ed meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 Polsk\u00e9 republiky, kde se stalo centrem Lahi\u0161ynsk\u00e9 gminy Pinsk\u00e9ho pov\u011btu Polesk\u00e9ho vojvodstv\u00ed. Dne 1. dubna 1934 osada ztratila statut m\u011bsta.\nV roce 1939 p\u0159e\u0161el Lahi\u0161yn pod spr\u00e1vu b\u011blorusk\u00e9 SSR, na\u010de\u017e se 15. ledna 1940 stalo centrem Lahi\u0161ynsk\u00e9ho raj\u00f3nu Pinsk\u00e9 oblasti. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (od 27. \u010dervna 1941 do 15. \u010dervence 1944) bylo m\u011bsto okupov\u00e1no n\u011bmeck\u00fdmi vojsky, v t\u00e9 dob\u011b bylo v Lahi\u0161ynsk\u00e9m raj\u00f3nu zabito asi 2 000 lid\u00ed.\nDne 22. prosince 1959 z\u00edskala osada ofici\u00e1ln\u011b status s\u00eddla m\u011bstsk\u00e9ho typu. Od roku 1962 se nach\u00e1z\u00ed s\u00eddlo na \u00fazem\u00ed Pinsk\u00e9 raj\u00f3nu. Dne 10. kv\u011btna 1997 zde byla slavnostn\u011b korunov\u00e1na ikonu Panny Marie Lahi\u0161ynsk\u00e9. Dne 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1998 byl ofici\u00e1ln\u011b schv\u00e1len historick\u00fd znak obce.\n19. stolet\u00ed: 1884 \u2014 2,8 tis. obyv.\n20. stolet\u00ed: 1909 \u2014 3 351 obyv.; 1921 \u2014 1 984 obyv.; 1959 \u2014 3 tis. obyv.; 1996 \u2014 3 120 obyv.\n21. stolet\u00ed: 2006 \u2014 2,6 tis. obyv.; 2008 \u2014 2,5 tis. obyv.\nHistorick\u00e9 budovy (konec XIX a po\u010d\u00e1tek XX stolet\u00ed, fragmenty)\nKostel svat\u00fdch apo\u0161tol\u016f Petra a Pavla (1907-1909)\n\u017didovsk\u00fd h\u0159bitov\nKostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice (konec XIX stolet\u00ed)\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nMarcin Antoni Pa\u016dlovi\u010d (b\u011blorusky \u041c\u0430\u0440\u0446\u0456\u043d \u0410\u043d\u0442\u043e\u043d\u0456 \u041f\u0430\u045e\u043b\u043e\u0432\u0456\u0447, 9. listopad 1789, Lahi\u0161yn \u2014 24. \u010dervenec 1830, Var\u0161ava) \u2014 geolog, pedagog\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0413\u0430\u0440\u0430\u0434\u0441\u043a\u0456 \u043f\u0430\u0441\u0451\u043b\u0430\u043a \u041b\u0430\u0433\u0456\u0448\u044b\u043d na b\u011blorusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cch\u2019-\u010dou? <<>>: \u010cch\u2019-\u010dou (\u010d\u00ednsky pchin-jinem Ch\u00edzh\u014du, znaky \u6c60\u5dde) je m\u011bstsk\u00e1 prefektura v \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice. Le\u017e\u00ed v provincii An-chuej a na plo\u0161e 9423 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f zde \u017eije p\u016fldruh\u00e9ho milionu obyvatel.\n\u010cch\u2019-\u010dou na severoz\u00e1pad\u011b soused\u00ed s An-\u010dchingem, na severov\u00fdchod\u011b s Tchung-lingem a Wu-chu, na v\u00fdchod\u011b s S\u00fcan-\u010dchengem, na jihov\u00fdchod\u011b s Chuang-\u0161anem a na jihoz\u00e1pad\u011b s provinci\u00ed \u0164iang-si.\nM\u011bstsk\u00e1 prefektura \u010cch\u2019-\u010dou se \u010dlen\u00ed na \u010dty\u0159i celky okresn\u00ed \u00farovn\u011b, a sice jeden m\u011bstsk\u00fd obvod a t\u0159i okresy.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chizhou na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Cibetky? <<>>: Cibetky (Viverrinae) jsou pod\u010deled\u00ed mal\u00fdch \u0161elem z \u010deledi cibetkovit\u00fdch, charakteristick\u00e9 dlouh\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm t\u011blem s prot\u00e1hlou hlavou, \u0161pi\u010datou tlamou a dlouh\u00fdm hu\u0148at\u00fdm ocasem, n\u011bkter\u00e9 druhy maj\u00ed zata\u017eiteln\u00e9 dr\u00e1py. Pod\u010dele\u010f cibetky zahrnuje n\u011bkolik rod\u016f cibetek a \u017eenetek, z toho rody Poiana a Genetta mohou b\u00fdt \u0159azeny do vlastn\u00ed pod\u010deledi Genettinae. Jedn\u00e1 se o starobylou formu \u0161elem.\nCibetky jsou roz\u0161\u00ed\u0159eny od Asie p\u0159es Afriku po ji\u017en\u00ed Evropu. \u017div\u00ed se hmyzem a tropick\u00fdmi plody, v\u010detn\u011b plod\u016f k\u00e1vovn\u00edku. Sb\u011bra\u010di v pralese p\u00e1traj\u00ed po jejich trusu, z n\u011bho\u017e zrna k\u00e1vy vyb\u00edraj\u00ed. D\u00edky vlastnostem jejich tr\u00e1vic\u00edho \u00fastroj\u00ed jsou i po jeho pr\u016fchodu neporu\u0161en\u00e1. Z t\u011bchto zrn se potom vyr\u00e1b\u00ed \u00fadajn\u011b nejlep\u0161\u00ed a tak\u00e9 nejdra\u017e\u0161\u00ed k\u00e1va na sv\u011bt\u011b Kopi Luwak.\nV\u011bt\u0161ina cibetkovit\u00fdch m\u00e1 u pohlavn\u00edho \u00fastroj\u00ed pachov\u00e9 \u017el\u00e1zy vylu\u010duj\u00edc\u00ed ost\u0159e p\u00e1chnouc\u00ed l\u00e1tku \u2013 cibet, d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvanou ve vo\u0148avk\u00e1\u0159sk\u00e9m pr\u016fmyslu.\nRod: Civettictis\ncibetka africk\u00e1 (Civettictis civetta)\nRod: Osbornictis\n\u017eenetka vodn\u00ed (Osbornictis piscivora)\nPoiana leightoni\nRod: Viverra\ncibetka pob\u0159e\u017en\u00ed (Viverra civettina)\ncibetka skvrnit\u00e1 (Viverra megaspila)\ncibetka tangalunga (Viverra tangalunga)\ncibetka asijsk\u00e1 (Viverra zibetha)\ncibetka tainguensk\u00e1 (Viverra tainguensis) - sporn\u00fd, obvikle ozna\u010dov\u00e1n jako synonymum k cibetce asijsk\u00e9\nRod: Viverricula\ncibetka mal\u00e1 (Viverricula indica)N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rody mohou b\u00fdt \u0159azeny sp\u00ed\u0161e do samostatn\u00e9 pod\u010deledi Genettinae\nRod: Genetta\n\u017eenetka sv\u011btl\u00e1 (Genetta abyssinica)\n\u017eenetka tlustoocas\u00e1 (Genetta angolensis)\n\u017eenetka Bourlonova (Genetta bourloni)\n\u017eenetka te\u010dkovan\u00e1 (Genetta genetta)\n\u017eenetka Johnstonova (Genetta johnstoni)\n\u017eenetka levhart\u00ed (Genetta maculata)\n\u017eenetka lesn\u00ed (Genetta servalina)\n\u017eenetka savanov\u00e1 (Genetta thierryi)\n\u017eenetka skvrnit\u00e1 (Genetta tigrina)\n\u017eenetka velk\u00e1 (Genetta victoriae)\nRod: Poiana\nlinsang africk\u00fd (Poiana richardsonii)\nWilson, D. E. und D. M. Reeder: Mammal Species of the World.", "<<>>: Co je Mount Whitney? <<>>: Mount Whitney je s nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 4 421 m\nnejvy\u0161\u0161\u00ed hora poho\u0159\u00ed Sierra Nevada, Kalifornie a Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch bez Alja\u0161ky.\nLe\u017e\u00ed na hranic\u00edch Tulare County a Inyo County, na jihov\u00fdchod\u011b st\u0159edn\u00ed Kalifornie, v N\u00e1rodn\u00edm parku Sequoia. V\u00fdchodn\u011b od hory se nach\u00e1z\u00ed \u00fadol\u00ed Owens Valley a obec Lone Pine.\nHora je pojmenovan\u00e1 po kalifornsk\u00e9m geologovi Josiahu Dwightovi Whitneym (1819\u20131896).\nPoprv\u00e9 byla zlezena v roce 1873.\nHora pat\u0159\u00ed mezi c\u00edl horolezc\u016f, proto\u017ee 17,7 kilometr\u016f dlouh\u00e9 stoup\u00e1n\u00ed z Whitney Portal nen\u00ed technicky n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Stoup\u00e1n\u00ed se realizuje ve dvou a\u017e t\u0159\u00eddenn\u00edm intervalu s p\u0159enocov\u00e1n\u00edm v Outpost Camp (3158 m) a Trail Camp (3669 m). Jako prvn\u00ed jej\u00ed vrchol zdolali v roce 1873 m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 Charles Begole, AH Johnson a John Lucas, kte\u0159\u00ed \u017eili jako ryb\u00e1\u0159i v Lone Pine.\n \nMount Whitney na SummitPost.", "<<>>: Co je Marie Am\u00e1lie \u0160pan\u011blsk\u00e1? <<>>: Marie Am\u00e1lie \u0160pan\u011blsk\u00e1 (9. ledna 1779, Madrid \u2013 22. \u010dervence 1798, Madrid) byla \u0161pan\u011blskou infantkou.\nMarie Am\u00e1lie se narodila v kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci El Prado jako dcera \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le Karla IV. a jeho man\u017eelky Marie Luisy Parmsk\u00e9, vnu\u010dky francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka XV.\nJej\u00ed matka, kr\u00e1lovna Marie Luisa, j\u00ed sjednala s\u0148atek s bratrancem, princem Ludv\u00edkem Parmsk\u00fdm. Princ dorazil ke \u0161pan\u011blsk\u00e9mu dvoru v roce 1794, aby dokon\u010dil sv\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Byl to dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed blon\u010f\u00e1k s p\u0159\u00edv\u011btivou povahou a velk\u00fdm z\u00e1jmem o v\u011bdu. Marie Am\u00e1lie byla o v\u00edce ne\u017e p\u011bt let mlad\u0161\u00ed ne\u017e jej\u00ed bratranec a bylo j\u00ed patn\u00e1ct let. Nebyla nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 atraktivn\u00ed a byla mrzut\u00e1, zdr\u017eenliv\u00e1 a plach\u00e1. Ludv\u00edk, kter\u00fd byl stejn\u011b plach\u00fd, dal p\u0159ednost jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sest\u0159e Marii Luise, kter\u00e1, i kdy\u017e j\u00ed bylo dvan\u00e1ct let, m\u011bla veselej\u0161\u00ed povahu a vypadala l\u00e9pe. Am\u00e1liini rodi\u010de neo\u010dek\u00e1vanou zm\u011bnu nev\u011bst p\u0159ijali, ale bylo pro n\u011b nal\u00e9havou ot\u00e1zkou naj\u00edt man\u017eela pro zarmoucenou a opovrhovanou Marii Am\u00e1lii. Proto\u017ee byla star\u0161\u00ed ze dvou sester, bylo pro Marii Am\u00e1lii poni\u017euj\u00edc\u00ed, \u017ee se jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sestra nejen provd\u00e1 za jej\u00edho p\u0159edchoz\u00edho snoubence, ale \u017ee se Marie Luisa provd\u00e1 jako prvn\u00ed.\nNaj\u00edt pro Marii Am\u00e1lii nov\u00e9ho \u017eenicha kr\u00e1lovsk\u00e9ho postaven\u00ed nebylo snadn\u00e9; a tak se j\u00ed rodi\u010de rozhodli provdat za jej\u00edho str\u00fdce, infanta Anton\u00edna Pascuala \u0160pan\u011blsk\u00e9ho, kter\u00fd byl o dvacet \u010dty\u0159i let star\u0161\u00ed ne\u017e ona. Vzhledem k velmi omezen\u00e9 inteligenci se zaj\u00edmal pouze o zahradnictv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lov.\nMarie Am\u00e1lie se za sv\u00e9ho str\u00fdce provdala v Kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci La Granja 25. srpna 1795. Byla to dvojit\u00e1 svatba; v t\u00e9 sam\u00e9 dob\u011b se Am\u00e1liina t\u0159in\u00e1ctilet\u00e1 sestra Marie Luisa vd\u00e1vala za prince Ludv\u00edka Parmsk\u00e9ho. Oba p\u00e1ry nad\u00e1le \u017eily u \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora.\nNa podzim 1797 Mare Am\u00e1lie ot\u011bhotn\u011bla. 20. \u010dervence 1798 za\u010dala rodit. Porod byl v\u0161ak komplikovan\u00fd. D\u00edt\u011b uv\u00edzlo za ramena v porodn\u00edm kan\u00e1lu a l\u00e9ka\u0159i ho nedok\u00e1zali vyt\u00e1hnout. O dva dny pozd\u011bji nakonec zas\u00e1hl chirurg. D\u00edt\u011b, chlapec, zem\u0159elo. Zat\u00edmco byl jej\u00ed syn poh\u0159ben v El Escorialu, Marie Am\u00e1lie pro\u017e\u00edvala \u00fatrpnou ag\u00f3nii. B\u011bhem toho dostala infekci a 22. \u010dervence 1798 v devaten\u00e1cti letech zem\u0159ela.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Infanta Mar\u00eda Amalia of Spain (1779\u20131798) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chim\u00e1r? <<>>: Chim\u00e1r, arabsky \u062e\u0645\u0627\u0631 (v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle chum\u00far), je muslimsk\u00fd z\u00e1voj pro \u017eeny. Zakr\u00fdv\u00e1 hlavu (krom\u011b obli\u010deje), krk a hru\u010f. B\u00fdv\u00e1 dvoud\u00edln\u00fd a obvykle sah\u00e1 k bok\u016fm, av\u0161ak m\u016f\u017ee zahalovat i cel\u00e9 t\u011blo. Chim\u00e1r, kter\u00fd Arabov\u00e9 pou\u017e\u00edvali v p\u0159edisl\u00e1msk\u00e9 dob\u011b, zakr\u00fdval jen \u010d\u00e1st vlas\u016f nositelky, nikoli v\u0161ak jej\u00ed lokny, u\u0161i, n\u00e1u\u0161nice, hrdlo ani n\u00e1hrdeln\u00edky.", "<<>>: Co je Mnichovsk\u00fd T\u00fdnec? <<>>: Mnichovsk\u00fd T\u00fdnec je vesnice, \u010d\u00e1st obce Cho\u017eov v okrese Louny. Nach\u00e1z\u00ed se p\u0159ibli\u017en\u011b 2,5 kilometru severoz\u00e1padn\u011b od Cho\u017eova a 7 kilometr\u016f severn\u011b od Loun. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 96 obyvatel.\nMnichovsk\u00fd T\u00fdnec je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 5,27 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Mnichovsk\u00e9m T\u00fdnci poch\u00e1z\u00ed z roku 1341, kdy vesnice pat\u0159ila oseck\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. V pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00fdch v\u00e1lek se stala \u0161lechtick\u00fdm majetkem a od roku 1454 pat\u0159ila m\u011bstu Louny. Okolo roku 1550 je vesnice dolo\u017eena jakou sou\u010d\u00e1st postoloprtsk\u00e9ho panstv\u00ed a v sedmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed pat\u0159ila ke statku Charvatce. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce ve vsi podle bern\u00ed ruly z roku 1654 st\u00e1lo p\u011bt obydlen\u00fdch usedlost\u00ed. Od roku 1760 byla vesnice spravov\u00e1na z lobkovick\u00e9 Lib\u010devsi, ke kter\u00e9 pat\u0159ila a\u017e do zru\u0161en\u00ed patrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy.J\u00e1drem vsi je sva\u017eit\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00e1 n\u00e1ves, okolo kter\u00e9 se soust\u0159edily v\u011bt\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti. N\u011bkolik dal\u0161\u00edch usedlost\u00ed vzniklo na z\u00e1padn\u00edm okraji n\u00e1vsi a drobn\u011bj\u0161\u00ed chalupnick\u00e1 a domk\u00e1\u0159sk\u00e1 z\u00e1stavba zaujala \u010d\u00e1st n\u00e1vsi a zejm\u00e9na v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed okraj vesnice. P\u0159es drobn\u00e9 modernizace dom\u016f si vesnice uchovala p\u016fvodn\u00ed r\u00e1z.\nNa n\u00e1vsi stoj\u00ed novogotick\u00e1 kaple svat\u00e9ho V\u00e1clava. Jedinou stavbou, u n\u00ed\u017e se dochovalo hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 patro, je hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova usedlosti \u010dp. 29. V\u011bt\u0161ina usedlost\u00ed je p\u0159\u00edzemn\u00ed a\u017e polopatrov\u00e1 a poch\u00e1z\u00ed z p\u0159elomu devaten\u00e1ct\u00e9ho a dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Usedlosti na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b n\u00e1vsi, v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech dvou\u0161t\u00edtov\u00e9 (\u010dp. 42 a 43), byly postaveny v eklektick\u00e9m slohu. Historizuj\u00edc\u00ed a secesn\u00ed fas\u00e1dy maj\u00ed n\u011bkter\u00e9 domy v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti vesnice (\u010dp. 29, 32 a 33). D\u016fm \u010dp. 61 na n\u00e1vsi m\u00e1 k\u0159\u00eddlov\u00fd novorenesan\u010dn\u00ed \u0161t\u00edt.", "<<>>: Co je Hydrofluoralkeny? <<>>: Hydrofluoralkeny jsou skupina alken\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed v molekul\u00e1ch jeden nebo v\u00edce atom\u016f fluoru. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se jako chladiva. Na rozd\u00edl od fluorovan\u00fdch alkan\u016f a od chlorfluorovan\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f nepo\u0161kozuj\u00ed ozonovou vrstvu a maj\u00ed n\u00edzk\u00fd potenci\u00e1l glob\u00e1ln\u00edho oteplov\u00e1n\u00ed a tak jsou k \u017eivotn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed \u0161etrn\u011bj\u0161\u00ed. Mnoho z nich je chemicky stabiln\u00edch, netoxick\u00fdch a neho\u0159lav\u00fdch \u010di jen slab\u011b a\u017e m\u00edrn\u011b ho\u0159lav\u00fdch. \u010casto maj\u00ed takov\u00e9 teploty t\u00e1n\u00ed a varu, \u017ee mohou b\u00fdt jako chladiva pou\u017e\u00edv\u00e1ny za pokojov\u00e9 teploty. Tak\u00e9 mohou b\u00fdt vyu\u017eity jako hnac\u00ed plyny nap\u0159\u00edklad p\u0159i v\u00fdrob\u011b izola\u010dn\u00edch materi\u00e1l\u016f, v potravin\u00e1\u0159stv\u00ed a na v\u00fdrobu stavebn\u00edch hmot.\nHydrofluoralkeny pat\u0159\u00ed mezi chladiva \u201e\u010dtvrt\u00e9 generace\u201c, jeliko\u017e maj\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b tis\u00edckr\u00e1t men\u0161\u00ed potenci\u00e1l glob\u00e1ln\u00edho oteplov\u00e1n\u00ed ne\u017e fluorovan\u00e9 alkany.K pou\u017e\u00edvan\u00fdm hydrofluoralken\u016fm pat\u0159\u00ed:\n2,3,3,3-tetrafluorpropen (HFO-1234yf) a 1,3,3,3-tetrafluorpropen (HFO-1234ze).\ncis-1,1,1,4,4,4-hexafluor-2-buten\ntrans-1,1,1,4,4,4-hexafluor-2-buten\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hydrofluoroolefin na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Uberto Decembrio? <<>>: Uberto Decembrio, p\u016fvodn\u011b Hubert, latinsky Obertus, n\u011bkdy t\u00e9\u017e Umberto, (1350 Vigevano \u2013 1427 Treviglio) byl italsk\u00fd humanista, politik a spisovatel. V roce 1399 nav\u0161t\u00edvil Prahu a podal o tom podrobnou zpr\u00e1vu.\nByl tajemn\u00edk budouc\u00edho pape\u017ee Alexandra V. V letech 1422 a\u017e 1427 byl starostou m\u011bsta Treviglio. Byl v\u00e9vodsk\u00fdm kancl\u00e9\u0159em.\nByl autor r\u016fzn\u00fdch politick\u00fdch projev\u016f (De Adventu Martini V pontificis, 1418), ale jeho hlavn\u00ed pr\u00e1ce byla De Republica (1422), ve kter\u00e9m jako v\u011brn\u00fd slu\u017eebn\u00edk Filippo Maria Viscontiho popisoval p\u0159evahu nad republikou. Decembrio zd\u016fraznil roli osobnosti: v politick\u00fdch rozhodnut\u00edch je d\u016fle\u017eit\u00fd spravedliv\u00fd a ctnostn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd je schopen si vybrat v\u00fdborn\u00e9 spolupracovn\u00edky.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Indiana? <<>>: T\u0159\u00edda Indiana byla t\u0159\u00edda predreadnought\u016f americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Celkem byly postaveny t\u0159i jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy. Ve slu\u017eb\u011b byly v letech 1895\u20131919. V roce 1898 se \u00fa\u010dastnily \u0160pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lky. Byly to prvn\u00ed americk\u00e9 modern\u00ed bitevn\u00ed lod\u011b (jinak t\u00e9\u017e bitevn\u00ed lod\u011b prvn\u00ed t\u0159\u00eddy).\nCelkem byly postaveny t\u0159i jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy, pojmenovan\u00e9 USS Indiana, USS Massachusetts a USS Oregon. Postaveny byly v letech 1891\u20131896 v americk\u00fdch lod\u011bnic\u00edch William Cramp & Sons a Union Iron Works.Jednotky t\u0159\u00eddy Indiana:\nPlavidla nesla pom\u011brn\u011b silnou v\u00fdzbroj. Hlavn\u00ed v\u00fdzbroj p\u0159edstavovaly \u010dty\u0159i 305mm kan\u00f3ny ve dvoud\u011blov\u00fdch v\u011b\u017e\u00edch na p\u0159\u00eddi a na z\u00e1di, kter\u00e9 dopl\u0148ovalo osm 203mm kan\u00f3n\u016f ve \u010dty\u0159ech dvoud\u011blov\u00fdch v\u011b\u017e\u00edch na boc\u00edch n\u00e1stavby. D\u011blost\u0159electvo sekund\u00e1rn\u00ed r\u00e1\u017ee tvo\u0159ily\u010dty\u0159i 152mm kan\u00f3ny v kasemat\u00e1ch. D\u00e1le bylo neseno dvacet 57mm kan\u00f3n\u016f, \u0161est 37mm kan\u00f3n\u016f a dva 457mm torp\u00e9domety. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159ilo \u0161est kotl\u016f a dva parn\u00ed stroje s trojn\u00e1sobnou expanz\u00ed o v\u00fdkonu 9000 ihp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed dva lodn\u00ed \u0161rouby. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahovala 15 uzl\u016f.\nIndiana, Massachusetts a Oregon hr\u00e1ly d\u016fle\u017eitou roli ve \u0160pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lce v roce 1898, jeliko\u017e se pod\u00edlely na blok\u00e1d\u011b \u0161pan\u011blsk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed v p\u0159\u00edstavu Santiago de Cuba. Indiana a Oregon se dne 3. \u010dervence 1898 \u00fa\u010dastnily bitvy u Santiaga de Cuba, ve kter\u00e9 byla zni\u010dena \u0161pan\u011blsk\u00e1 eskadra slo\u017een\u00e1 z panc\u00e9\u0159ov\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f Infanta Maria Teresa, Vizcaya, Crist\u00f3bal Col\u00f3n a Almirante Oquendo a torp\u00e9doborc\u016f Pluton a Furor.\nIndiana za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eila ve v\u00fdcviku, v roce 1919 byla vy\u0159azena a v roce 1920 potopena jako cvi\u010dn\u00fd c\u00edl. Massachusetts za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pom\u00e1hala p\u0159i d\u011blost\u0159eleck\u00e9m v\u00fdcviku, v roce 1919 byla vy\u0159azena ze slu\u017eby a v roce 1921 potopena. Oregon slou\u017eil za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ve druh\u00e9 linii. V roce 1919 byl vy\u0159azen a od roku 1925 byl muzejn\u00ed lodi. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla lo\u010f \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rozebr\u00e1na na \u0161rot, ale trup byl je\u0161t\u011b v roce 1944 pou\u017eit pro dopravu munice pro invazi na Guam. Zbytek lodi byl definitivn\u011b se\u0161rotov\u00e1n v roce 1956.\nHYNEK, Vladim\u00edr; KLU\u010cINA, Petr. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou v\u00e1lkou. Praha: Na\u0161e vojsko, 1986. \nSeznam americk\u00fdch bitevn\u00edch lod\u00ed\n \n BB-1 Indiana Class . Globalsecurity.org, rev. 2011-07-22 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Kontroverze? <<>>: Kontroverze (z lat. controversio, od contra-vertere, obr\u00e1tit proti, nespr\u00e1vn\u011b kontraverze) znamen\u00e1 v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed a del\u0161\u00ed n\u00e1zorov\u00fd spor, obvykle veden\u00fd na ve\u0159ejnosti. Podobn\u00fd v\u00fdznam m\u00e1 polemika.\nOdtud ozna\u010den\u00ed kontroverzn\u00ed, sporn\u00fd, kter\u00e9 nechce hodnotit; v modern\u00ed dob\u011b ov\u0161em pr\u00e1v\u011b kontroverzn\u00ed n\u00e1zory a \u010dasto i osoby p\u0159itahuj\u00ed pozornost a ozna\u010den\u00ed \u201ekontroverzn\u00ed\u201c tak m\u016f\u017ee p\u016fsobit jako reklama. Mezi obvykle diskutovan\u00e1 t\u00e9mata se \u0159ad\u00ed nap\u0159\u00edklad n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, sexualita, politika, v\u011bda a filosofie. Lze sem zahrnout i ekonomii, historii, soci\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata, zdravotnictv\u00ed, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i problematiku rasismu a genderu.\nV evropsk\u00e9 literatu\u0159e se kontroverze objevuj\u00ed v \u0159\u00edmsk\u00e9 dob\u011b kolem politick\u00fdch a soudn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f a byly vedeny \u0159e\u010dnicky, obvykle ve shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edch. Velk\u00e1 kontroverzn\u00ed a apologetick\u00e1 (obrann\u00e1) literatura vznikla v ran\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed, politick\u00e9, filosofick\u00e9 i teologick\u00e9 kontroverze se vedly ve st\u0159edov\u011bku a zejm\u00e9na v dob\u011b reformace. Filosofick\u00fd spor o pod\u00edl vrozen\u00e9ho a z\u00edskan\u00e9ho ve filosofii pozn\u00e1n\u00ed (epistemologii) se vede u\u017e v\u00edc ne\u017e dv\u011b tis\u00edcilet\u00ed. Slavn\u00e9 kontroverze 19. stolet\u00ed se t\u00fdkaly nap\u0159\u00edklad pojet\u00ed pr\u00e1va, ot\u00e1zek historie a v\u011bdy, n\u00e1rodnostn\u00edch spor\u016f a dal\u0161\u00edch. V \u010cech\u00e1ch byl takovou kontroverz\u00ed Spor o Rukopisy, Hilsnerova af\u00e9ra a pozd\u011bji Spor o smysl \u010desk\u00fdch d\u011bjin.\nKontroverze vznikaj\u00ed ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b, v politice, v ot\u00e1zk\u00e1ch etick\u00fdch a mravn\u00edch, v teologii, ale tak\u00e9 ve v\u011bd\u00e1ch, typicky o ot\u00e1zk\u00e1ch, kter\u00e9 maj\u00ed i jist\u00fd mravn\u00ed v\u00fdznam. Kolem p\u016fvodn\u011b rozd\u00edln\u00fdch n\u00e1zor\u016f se zpravidla objev\u00ed tak\u00e9 emoce, v\u00fdpady, p\u0159\u00edpadn\u011b i ur\u00e1\u017eky. Ze sociologick\u00e9ho hlediska je kontroverze d\u016fle\u017eit\u00e1 pro zkoum\u00e1n\u00ed mentality a chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka v dan\u00e9 spole\u010dnosti v ur\u010dit\u00e9m \u010dasov\u00e9m \u00faseku. Hranice kontroverze se neust\u00e1le posouvaj\u00ed. To, co se v minulosti mohlo zd\u00e1t kontroverzn\u00ed, je dnes pova\u017eov\u00e1no za jednozna\u010dn\u00e9 a naopak.Typick\u00e1 kontroverzn\u00ed t\u00e9mata se m\u00e1lokdy definitivn\u011b vy\u0159e\u0161\u00ed a spor znovu propukne a\u017e po \u010dase. Lid\u00e9 se jim ve spole\u010densk\u00e9 konverzaci rad\u011bji vyh\u00fdbaj\u00ed a k v\u011bcn\u00e9mu vyjasn\u011bn\u00ed sporu doch\u00e1z\u00ed a\u017e po del\u0161\u00ed dob\u011b, kdy u\u017e t\u00e9ma ztratilo svoji v\u00fdbu\u0161nost.\nV dne\u0161n\u00ed dob\u011b maj\u00ed na vznik mnoha kontroverz\u00ed velk\u00fd vliv m\u00e9dia, kter\u00e1 tak\u00e9 v\u011bt\u0161inou um\u011ble vytv\u00e1\u0159\u00ed dva n\u00e1zorov\u011b proti sob\u011b stoj\u00edc\u00ed t\u00e1bory. Pom\u011br t\u011bchto dvou skupin je na po\u010d\u00e1tku vyrovnan\u00fd, postupem \u010dasu se v\u0161ak za\u010dne m\u011bnit v d\u016fsledku medi\u00e1ln\u00ed manipulace. Zde je jedna ze stran ozna\u010dena za mor\u00e1ln\u011b spr\u00e1vnou a druh\u00e1 strana je prezentov\u00e1na jako mor\u00e1ln\u011b \u0161patn\u00e1. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to skute\u010dnosti se zast\u00e1nci druh\u00e9 skupiny mohou pod tlakem za\u010d\u00edt zdr\u00e1hat projevit sv\u016fj n\u00e1zor. Tento probl\u00e9m popisuje Elizabeth Noelle-Neumannov\u00e1 (1973) jako teorii spir\u00e1ly ml\u010den\u00ed.\nVedle konkr\u00e9tn\u00edch obor\u016f, kter\u00e9 kontroverze zachycuj\u00ed vlastn\u00edmi organiza\u010dn\u00edmi strukturami se kontroverzemi programov\u011b zab\u00fdv\u00e1 tak\u00e9 sociologie v\u011bdy. Studium v\u011bdeck\u00fdch kontroverz\u00ed klade d\u016fraz na symetrick\u00e9 popisy nesoum\u011b\u0159iteln\u00fdch pozic, na neracion\u00e1ln\u00ed metody dosahov\u00e1n\u00ed v\u011bdeck\u00e9 shody (men\u0161\u00ed d\u016fraz na kauzalitu).V\u011bdci se \u010dasto neshoduj\u00ed na z\u00e1kladn\u00edch hypot\u00e9z\u00e1ch a teori\u00edch. Tyto neshody jsou p\u0159irozen\u00e9 a v\u011bt\u0161inou vzniknou z rozd\u00edln\u00fdch interpretac\u00ed dat. Objevuj\u00ed se jednak v r\u00e1mci procesu ustavov\u00e1n\u00ed, ale tak\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed velk\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch syst\u00e9m\u016f (tzv. paradigmat), kter\u00e9 jsou ve f\u00e1zi \u201enorm\u00e1ln\u00ed v\u011bdy\u201c schopny \u0159e\u0161it pouze omezenou oblast v\u011bdeck\u00fdch probl\u00e9m\u016f. V\u011bt\u0161ina v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f je vz\u00e1jemn\u011b propojena, a tak vznik kontroverze \u010dasto zpochybn\u00ed i \u0159adu dal\u0161\u00edch poznatk\u016f.\nV\u011bdeck\u00e9 kontroverze jsou siln\u011b propojeny i s dal\u0161\u00edmi syst\u00e9my (n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, filozofie, um\u011bn\u00ed...).\nV\u00fdzkumem v\u011bdeck\u00fdch kontroverz\u00ed se v r\u00e1mci programu tzv. \u201eempirick\u00e9ho realismu\u201c zab\u00fdv\u00e1 Harry M. Collins. Jednou ze zn\u00e1m\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch kontroverz\u00ed, kterou p\u0159ibli\u017euje v d\u00edle \u201eThe Golem: What Everyone Should Know About Science\u201c (1993), je spor Louise Pasteura a F\u00e9lixe A. Poucheta (1859). P\u0159edm\u011btem sporu byla tzv. spont\u00e1nn\u00ed generace, co\u017e je pojem teorie, podle kter\u00e9ho za spr\u00e1vn\u00fdch podm\u00ednek m\u016f\u017ee vzniknout \u017eivot z ne\u017eiv\u00e9 hmoty. Pasteur tuto teorii zpochybnil experimentem, kter\u00fdm m\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee nov\u00fd \u017eivot vznikne jen d\u00edky existenci jin\u00e9 \u017eivotn\u00ed formy (p\u0159\u00edtomnosti bakterie). Pasteur i Pouchet ov\u0161em experimentovali mimo r\u00e1mec standardn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch metod a proto tak\u00e9 p\u0159\u00edtomnost soukrom\u00fdch struktur, politick\u00e9 man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00ed okolnosti do velk\u00e9 m\u00edry ovlivnily pr\u016fb\u011bh tohoto dlouhotrvaj\u00edc\u00edho sporu.\nSpole\u010densk\u00e9 v\u011bdy, a\u010dkoliv se sna\u017e\u00ed zachytit v\u0161echny mo\u017en\u00e9 roviny kontroverz\u00ed, samy nejsou od kontroverz\u00ed u\u0161et\u0159eny. Zn\u00e1m\u00e9 kontroverze, tentokr\u00e1t z oblasti soci\u00e1ln\u00ed psychologie, jsou Stanfordsk\u00fd v\u011bze\u0148sk\u00fd experiment (1971) Philipa Zimbarda nebo Milgram\u016fv experiment (1963). Kontroverzn\u00ed zde nebyly pouze d\u016fsledky experiment\u016f na p\u0159edstavy o \u201emor\u00e1lce\u201c (Zimbardo) a \u201ep\u016fvodu zla\u201c (Milgram), ale i samotn\u00e9 pr\u016fb\u011bhy experiment\u016f.\nKontroverze maj\u00ed velik\u00fd v\u00fdznam v sou\u010dasn\u00e9m i minul\u00e9m v\u00fdvoji medic\u00edny. P\u0159\u00edkladem mohou b\u00fdt kontroverze kolem nevyl\u00e9\u010diteln\u00fdch nemoc\u00ed a tzv. chronick\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed. Pacienti se zde \u010dasto st\u00e1vaj\u00ed ob\u011btmi samozvan\u00fdch l\u00e9\u010ditel\u016f (expert\u016f mimo ofici\u00e1ln\u00ed r\u00e1mec instituc\u00ed), kte\u0159\u00ed slibuj\u00ed vyl\u00e9\u010den\u00ed alternativn\u00ed l\u00e9\u010dbou. Tyto kontroverze poukazuj\u00ed na skute\u010dnost, \u017ee samotn\u00e1 expert\u00edza je d\u016fle\u017eit\u00fdm p\u0159edm\u011btem sporu.\nHodnocen\u00ed expert\u016f (l\u00e9ka\u0159\u016f) jsou kontroverzn\u00ed tak\u00e9 v rovin\u011b doprovodn\u00e9ho jevu odlivu lidsk\u00e9ho kapit\u00e1lu (tzv. 'brain-drain') i kolem hodnot titul\u016f. Kontroverze se d\u00e1le objevuj\u00ed kolem ud\u011blov\u00e1n\u00ed Nobelovy ceny. Nap\u0159\u00edklad u Nobelovy ceny za fyziologii a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed za objev inzul\u00ednu (1923, Frederick Banting a John James Rickard Macleod) byl zpochyb\u0148ov\u00e1n p\u0159\u00ednos jednoho z nositel\u016f ceny (Macleod\u016fv). Ud\u011blen\u00ed Nobelovy ceny za fyziologii a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 vyvolalo kontroverzi, se vztahuje tak\u00e9 k roku 1949, a sice za v\u00fdvoj lobotomie jako kontroverzn\u00ed metody (Ant\u00f3nio Egas Moniz).\nUm\u011blci mohou sv\u00e1 d\u00edla tvo\u0159it jako prost\u0159edek k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed n\u00e1zoru, kter\u00fd nen\u00ed v\u0161em sympatick\u00fd, nebo nen\u00ed etick\u00e9 vyslovit, \u010di jin\u00fdmi prost\u0159edky n\u00e1zor sd\u011blit k protestu v r\u00e1mci n\u011bkter\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 kauzy. Kontroverze v um\u011bn\u00ed z\u00e1rove\u0148 nemus\u00ed b\u00fdt \u201e\u00famyslem\u201c autora, \u010dasto vznikaj\u00ed p\u016fsoben\u00edm r\u016fzn\u00fdch faktor\u016f, a to nejen estetick\u00fdch a politick\u00fdch.\nMezi kontroverzn\u00ed um\u011blce dne\u0161n\u00ed doby pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad Richard Prince, kter\u00fd prod\u00e1val velk\u00e9 tisky ciz\u00edch fotek ze soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b Instagram, a slavn\u00fd \u201estreet art\u201c um\u011blec Banksy, u n\u011bho\u017e je p\u0159edm\u011btem kontroverze nejen v\u00fdznam jeho d\u011bl, ale i tvorba na ve\u0159ejn\u00e9m prostranstv\u00ed. Mezi jeho d\u00edla hodnocen\u00e1 jako kontroverzn\u00ed pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad \u201el\u00edbaj\u00edc\u00ed se policist\u00e9\u201c. V \u010cesk\u00e9 republice ke kontroverzn\u00edm autor\u016fm pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad David \u010cern\u00fd a jeho \u201eGesto\u201c \u2013 zobrazuj\u00edc\u00ed zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00edk vzty\u010den\u00fd z lo\u010fky na Vltav\u011b sm\u011brem na Pra\u017esk\u00fd hrad.\nTeorie konfliktu (konfliktualismus) se zab\u00fdv\u00e1 problematikou moci a nerovnosti ve spole\u010dnosti, kter\u00e1 je rozd\u011blena do n\u011bkolika skupin, je\u017e se sna\u017e\u00ed prosadit ur\u010dit\u00fd n\u00e1zor, v\u011bt\u0161inou sv\u016fj vlastn\u00ed, na \u00fakor ostatn\u00edch (protistran). Podle t\u00e9to teorie je v\u017edy pouze \u010d\u00e1st z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch zv\u00fdhodn\u011bna a ostatn\u00ed jsou nuceni se p\u0159izp\u016fsobit. Teorie konfliktu v podstat\u011b koreluje s kontroverz\u00ed. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech se jedn\u00e1 o shodnou z\u00e1le\u017eitost. Opakem t\u00e9to teorie je teorie konsenzu\u00e1ln\u00ed, kter\u00e1 ch\u00e1pe kontroverzi jako cestu k nalezen\u00ed spole\u010dn\u00e9ho z\u00e1v\u011bru.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Controversy na anglick\u00e9 Wikipedii a Kontroverse na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Medicine Lodge? <<>>: Medicine Lodge je okresn\u00ed m\u011bsto okresu Barber County ve st\u00e1t\u011b Kansas. M\u011bsto le\u017e\u00ed na k\u0159i\u017eovatce cest 160 a 281. V roce 2010 zde \u017eilo 2 009 obyvatel. Narodila se zde nap\u0159\u00edklad houslistka Dorothy DeLay.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska jednotlivc\u016f na klasick\u00e9 ploch\u00e9 dr\u00e1ze 1985? <<>>: Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska jednotlivc\u016f na klasick\u00e9 ploch\u00e9 dr\u00e1ze 1985 bylo tvo\u0159eno 6 z\u00e1vody.\nZ1 = Praha \u2013 13. 4. 1985;\nZ2 = Slan\u00fd \u2013 14. 4. 1985;\nZ3 = Pardubice \u2013 26. 4. 1985;\nZ4 = Plze\u0148 \u2013 27. 4. 1985;\nZ5 = Kop\u0159ivnice \u2013 29. 6. 1985;\nZ6 = B\u0159ezolupy \u2013 30. 6. 1985;\nSpeedway History Info\nRud\u00e9 pr\u00e1vo 15. 4. 1985\nRud\u00e9 pr\u00e1vo 27. 4. 1985\nRud\u00e9 pr\u00e1vo 1. 7.", "<<>>: Co je Stanislav Proch\u00e1zka ml.? <<>>: Stanislav Proch\u00e1zka ml. (8. \u0159\u00edjna 1954 Praha \u2013 29. srpen 2003 Praha) byl \u010desk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, kytarista a hudebn\u00ed skladatel.\nStanislav Proch\u00e1zka ml. poch\u00e1zel z hudebn\u00ed rodiny. Jeho otec Stanislav Proch\u00e1zka byl ve sv\u00e9 dob\u011b velmi popul\u00e1rn\u00ed zp\u011bv\u00e1k dechov\u00e9 hudby. Ji\u017e od d\u011btstv\u00ed se v\u011bnoval hudb\u011b. Vystudoval hru na kytaru a zp\u011bv na konzervato\u0159i a od konce 70. let se za\u010dal v\u011bnovat kari\u00e9\u0159e zp\u011bv\u00e1ka popul\u00e1rn\u00ed hudby.\nNejprve zp\u00edval se skupinou Maximum Petra Hanniga, pozd\u011bji, kdy\u017e se Hannig za\u010dal v\u00edc v\u011bnovat Lucii B\u00edl\u00e9, p\u0159evzal s\u00e1m iniciativu a za\u010dal vystupovat \u2013 i s B\u00edlou a s Hannigem jen jako hostem \u2013 s vlastn\u00ed skupinou Magnet. Vydal zhruba des\u00edtku singl\u016f a t\u0159i dlouhohraj\u00edc\u00ed desky: Cel\u00e1 \u0161kola u\u017e to v\u00ed (1983), Bl\u00e1zniv\u00e1 j\u00edzda (1985) a V\u011bci tajemn\u00e9 (1988).Proslavily jej hity jako V\u011bci tajemn\u00e9, R\u00e1dio a j\u00e1, Cel\u00e1 \u0161kola u\u017e to v\u00ed, P\u0159\u00edb\u011bh pr\u00e1zdninov\u00fd, D\u00e9\u0161\u0165, Spr\u00e1vn\u011b \u0161vihnut\u00e1, Maturitn\u00ed l\u00e9to, Kr\u00e1sn\u00fdch \u017een je nejm\u00ed\u0148 mili\u00f3n, A\u017e ti bude v\u00edc, Abeceda l\u00e1sky a dal\u0161\u00ed.\nHudbu si Proch\u00e1zka psal zpo\u010d\u00e1tku zejm\u00e9na s\u00e1m, n\u00e1sledn\u011b pro n\u011bj tvo\u0159ili r\u016fzn\u00ed auto\u0159i. Spolupracoval s mnoha texta\u0159i, nap\u0159. s V\u00e1clavem Honsem nebo Janem Kr\u016ftou.\nPo roce 1989 zalo\u017eil agenturu M.P., kter\u00e1 produkovala z\u00e1bavn\u00e9 po\u0159ady pro d\u011bti a seniory.Od 90. let se nav\u00edc st\u00e1le v\u00edce projevoval zhor\u0161uj\u00edc\u00ed se zp\u011bv\u00e1k\u016fv zdravotn\u00ed stav, trp\u011bl Parkinsonovou chorobou. Naposledy vystoupil v roce 1998. Ve stejn\u00e9m roce vydal Hannig ve sv\u00e9m nakladatelstv\u00ed Maximum i CD s nejv\u011bt\u0161\u00edmi Proch\u00e1zkov\u00fdmi hity.\nByl \u017eenat\u00fd, s man\u017eelkou Miroslavou m\u011bli dceru Karol\u00ednu.V roce 2013 vydal Supraphon posmrtn\u011b na CD v\u00fdb\u011br jeho nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch p\u00edsn\u00ed pod titulem Kr\u00e1sn\u00fdch \u017een je nejm\u00ed\u0148 mili\u00f3n.\nGRACL\u00cdK, Miroslav; NEKVAPIL, V\u00e1clav. Zlat\u00e1 80. l\u00e9ta o\u010dima Petra Hanniga. 1. vyd. : XYZ, 2012. 440 s. ISBN 978-80-7388-715-5.", "<<>>: Co je Likavka? <<>>: Likavka je obec na Slovensku v okrese Ru\u017eomberok.\nObec Likavka se nach\u00e1z\u00ed na Liptov\u011b, soused\u00ed s m\u011bstem Ru\u017eomberok, je s n\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 spojena. Nach\u00e1z\u00ed se na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky V\u00e1h v mal\u00e9 kotlinku mezi vrchy Mnich (z jihu a\u017e jihov\u00fdchodu), P\u0159edn\u00ed Cho\u010d (ze severu) a \u010cebra\u0165 (z\u00e1pad , severoz\u00e1pad), p\u0159\u00edmo na dopravn\u00ed cest\u011b, kter\u00e1 spojuje Oravu s Liptovem. Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka obce je 520 m n. m. Obc\u00ed prot\u00e9k\u00e1 potok se stejnojmenn\u00fdm n\u00e1zvem, kter\u00fd pramen\u00ed v severov\u00fdchodn\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku Velk\u00e9 Fatry a je pravostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem \u0159eky V\u00e1h.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka: 1315\u20131341 (Likava).\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bdkem os\u00eddlen\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti Liptova v 13. stolet\u00ed je kostel sv. Martina v Martin\u010deku z roku 1260 na bl\u00edzk\u00e9m vrchu mnich\u016f. Os\u00eddlen\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti Liptova poch\u00e1z\u00ed ji\u017e z prav\u011bku, na hradn\u00edm vrchu bylo odkryto hradi\u0161t\u011b p\u00fachovsk\u00e9 kultury, se kter\u00fdm souvis\u00ed poklad \u017eelezn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f a lat\u00e9nsk\u00fdch minc\u00ed. D\u00e1le zde bylo povelkomoravsk\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b z 10. - 12. stolet\u00ed. Obec se nejd\u0159\u00edve vzpom\u00edn\u00e1 jako Likava a to ji\u017e p\u0159ed 13. stolet\u00edm. Tehdy pat\u0159ila Likava zeman\u016fm. V tomto obdob\u00ed daroval likavsk\u00fd majetek kr\u00e1l B\u00e9la IV.. zemanovi Mikul\u00e1\u0161ovi, kter\u00fd se sv\u00fdmi potomky vlastnil obec do roku 1335. K t\u011bmto zeman\u016fm pat\u0159il i Ladislav z Likava (de likumu). V roce 1335 se v\u0161ak museli zeman\u00e9 majetku vzd\u00e1t na p\u0159\u00edkaz liptovsk\u00e9ho a zvolensk\u00e9ho \u017eupana Donco, kter\u00fd jim dal za likavsk\u00fd majetek n\u00e1hradu, \u010d\u00e1st majetku v Liptovsk\u00e9m Trnovci a v \u013dubeli. Osada Likava le\u017eela p\u0159i d\u016fle\u017eit\u00e9 zemsk\u00e9 obchodn\u00ed cest\u011b, vedouc\u00ed ze Zvolena p\u0159es Rev\u00fackou dolinu vedle Ru\u017eomberku a sm\u011b\u0159ovala p\u0159es Oravu d\u00e1le do Polska. Nad touto cestou dal liptovsk\u00fd a zvolensk\u00fd \u017eupan Don\u010d vybudovat v druh\u00e9 polovin\u011b 30. let 14. stolet\u00ed hrad, kter\u00fd dostal n\u00e1zev podle p\u016fvodn\u00ed osady -Likava. Vesnice Likava a jej\u00ed majetek byla pozd\u011bji kr\u00e1lovsk\u00fdm majetkem, a v poddansk\u00e9 z\u00e1vislosti p\u00e1n\u016f z Likavy. Jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev Likavka se poprv\u00e9 vzpom\u00edn\u00e1 v soupisu Likavsk\u00e9ho panstv\u00ed z poloviny 16. stolet\u00ed.\nV roce 1600 se zde uv\u00e1d\u011blo 23 obydlen\u00fdch poddansk\u00fdch dom\u016f a 17 opu\u0161t\u011bn\u00fdch dvor\u016f. Podle urb\u00e1\u0159e m\u011bla roce 1625 Likavka 12 selsk\u00fdch usedlost\u00ed, v nich\u017e \u017eilo asi 25 rodin a 38 dom\u016f. Ro\u010dn\u00ed da\u0148 platili na sv\u00e1tek sv. Ji\u0159\u00ed, Michala a na V\u00e1noce po 2 flor\u00e9nech a 86 den\u00e1rech. Podle z\u00e1pisu kanonick\u00e9 vizitace z roku 1713 m\u011bly Likavka a Martin\u010dek 497 obyvatel. V roce 1787 v Likavce \u017eilo 883 obyvatel a st\u00e1lo zde 89 dom\u016f. V roce 1828 v 179 domech \u017eilo 1228 obyvatel. Obyvatel\u00e9 Likavky museli vydr\u017eovat i proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed vojska. V roce 1736 byli p\u0159inuceni odevzdat pro voj\u00e1ky kn\u00ed\u017eete Lobkowicze natur\u00e1lie. Nov\u00e9 podm\u00ednky po roce 1848 a postupn\u00e1 industrializace zm\u011bnily i p\u0159edm\u011bt ob\u017eivy a z tradi\u010dn\u00edch odv\u011btv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, ov\u010d\u00e1ctv\u00ed, d\u0159evorubectv\u00edm a vora\u0159stv\u00ed se postupn\u011b mnoho obyvatel zam\u011bstnalo v Ru\u017eombersk\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch podnic\u00edch. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed obyvatel z roku 1970 m\u011bla obec Likavka 3781 obyvatel.\nStarosta: Ing. Mari\u00e1n Javorka\nM\u00edstostarosta: JUDr. Jarom\u00edr Pavl\u00edk\nP\u0159ednostka obecn\u00edho \u00fa\u0159adu: Ing. arch.. Iveta Hattalova\nZastupitelstvo se skl\u00e1d\u00e1 z 9 \u010dlen\u016f:\nSMER-SD- 5\nKDH- 3\nSDK\u00da-SaS- 1 Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad vyd\u00e1v\u00e1 ob\u010dasn\u00edk s n\u00e1zvem Likavan, v p\u0159ibli\u017en\u00e9m n\u00e1kladu 1000ks.\nK nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm pam\u00e1tk\u00e1m pat\u0159\u00ed krom\u011b hradu Likava neogotick\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel sv. Juraje z r.. 1880, kaple na mal\u00e9 Kalv\u00e1rii ze za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed, ale i jablo\u0148 zasazena far\u00e1\u0159em \u0160tefanem Janovc\u00edkem z p\u0159\u00edle\u017eitosti postaven\u00ed a vysv\u011bcen\u00ed katolick\u00e9ho kostela.\nMnich (696 m) je budov\u00e1n na v\u00e1pencov\u00fdch a dolomitov\u00fdch hornin\u00e1ch. V\u011bt\u0161inu Mnicha tvo\u0159\u00ed dolomity, v\u00edce v\u00e1penc\u016f je ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti, kde se v jeho nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku nach\u00e1z\u00ed Liskovsk\u00e1 jeskyn\u011b. Z Mnicha je n\u011bkolik velmi p\u011bkn\u00fdch v\u00fdhled\u016f na z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st Liptovsk\u00e9 kotliny. P\u0159\u00edmo pod jeho ji\u017en\u00edmi svahy te\u010de \u0159eka V\u00e1h, z Mnicha se m\u016f\u017eete vybrat na prohl\u00eddku bl\u00edzk\u00e9 obce Liskov\u00e1 a prohl\u00e9dnout si Skala p\u011bst (J\u00e1no\u0161\u00edkova p\u011bst).\nLikavka (500 m) - \u010cebra\u0165 (945 m),\nLikavka (500 m) - hrad Likava- P\u0159edn\u00ed Cho\u010d -Velk\u00fd Cho\u010d (1611 m) 4 1/2 h, \u010derven\u00e1 zna\u010dka,\nNejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm sportem v obci je fotbal, v region\u00e1ln\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch p\u016fsob\u00ed Obecn\u00ed sportovn\u00ed klub Likavka. V obci se sout\u011b\u017en\u011b hr\u00e1v\u00e1 i stoln\u00ed tenis (v roce 1977 se zde uskute\u010dnily mistrovstv\u00ed Slovenska mu\u017e\u016f a \u017een) a florbal (Meten\u00edci Likavka). V obci tak\u00e9 v roce 1979 vznikl Klub Nad\u0161ence amat\u00e9rsk\u00e9 cyklistice (jako sou\u010d\u00e1st TJ Dru\u017estevn\u00edk Likavka), kter\u00fd se v roce 1988 p\u0159est\u011bhoval do Ru\u017eomberka, v Likavka v\u0161ak m\u00e1 v\u00edce aktivn\u00edch \u010dlen\u016f.\nFranti\u0161ek B\u00edro\u0161 (1913\u20131944) \u2013 \u010deskoslovensk\u00fd voj\u00e1k, velitel v\u00fdsadku Manganese\nKornel Brtko (1915\u20132003) - kn\u011bz, p\u016fsobi\u0161t\u011b: Tvrdo\u0161\u00edn, Oravsk\u00e9 Vesel\u00e9, L\u00fa\u010dky, poh\u0159ben v Likavce\nBenedikt Hancko (1915\u20131975) - kn\u011bz, p\u016fsobi\u0161t\u011b: Argentina, zem\u0159el a je poh\u0159ben v Argentin\u011b\nEduard Hancko (1920\u20131995) - kn\u011bz, p\u016fsobi\u0161t\u011b: Zimbabwe, zem\u0159el v Pre\u0161ov\u011b p\u0159i bohoslu\u017eb\u011b, poh\u0159ben v Ru\u017eomberku\nKamil Hl\u00edva (1919\u20131968) - kn\u011bz, p\u016fsobi\u0161t\u011b: N\u00e1mestovo, poh\u0159ben v Likavce\nJozef Ka\u010dka (1865\u20131938) - kn\u011bz, p\u016fsobi\u0161t\u011b: far\u00e1\u0159 v Slia\u010di u Zvolena.\nBenjam\u00edn Martinsk\u00fd (1921\u20131964) - kn\u011bz, vlastn\u00edm p\u0159\u00edjmen\u00edm Marton, poh\u0159ben v Likavce\nVladim\u00edr Morav\u010d\u00edk (1908\u20131980) - slovensk\u00fd politik a novin\u00e1\u0159\nBernard Nem\u010dek (1925\u20131955) - disident, ob\u011b\u0165 komunistick\u00e9ho re\u017eimu v \u010ceskoslovensku, popraven v roce 1955\nIng. Stanislav Nem\u010dek (1921\u20131976) - slovensk\u00fd amat\u00e9rsk\u00fd entomolog - p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b lepidopterol\u00f3g\nOto Okoli\u010d\u00e1ny (1918\u20131967) - l\u00e9ka\u0159-urolog, sportovec\nLikav\u010danov p\u0159ezd\u00edvaj\u00ed i Meten\u00edci (vyslovuje se tvrd\u011b, bez m\u011bk\u010den\u00ed). Meten\u00edk je typick\u00e9 liptovsk\u00e9 j\u00eddlo, v Likavka jde o slan\u00fd kol\u00e1\u010d z kynut\u00e9ho t\u011bsta, zel\u00ed a slaniny.\nS bl\u00edzk\u00fdm hradem Likava jsou spojeny r\u016fzn\u00e9 pov\u011bsti - jedna z nich \u0159\u00edk\u00e1 Likavsk\u00e9ho hradn\u00ed pan\u00ed, kter\u00e1 kdy\u017e se objev\u00ed na louk\u00e1ch pod hradem, p\u0159inese dobrou \u00farodu. Dal\u0161\u00ed pov\u011bst hovo\u0159\u00ed o pokladu, kter\u00fd na n\u00e1dvo\u0159\u00ed hl\u00edd\u00e1 v\u011brn\u00fd slu\u017eebn\u00edku, kter\u00e9ho p\u00e1n hradu shodil z hradn\u00edho brala.\nO z\u00e1chranu hradu se sna\u017e\u00ed ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed Hortus de Likava, kter\u00e9 je z\u00e1rove\u0148 organiz\u00e1torem Likavsk\u00e9ho hradn\u00edch slavnost\u00ed.\nB\u011bhem l\u00e9ta se v amfite\u00e1tru pod hradem Likava v\u00e1d\u011bj\u00ed 2 pravideln\u00e9 akce: D\u011btsk\u00fd folklorn\u00ed festival a Likavsk\u00e9ho hradn\u00ed slavnosti.\nV Likavce p\u016fsob\u00ed od roku 1919 i ochotnick\u00fd divadeln\u00ed soubor, kter\u00fd ji\u017e nastudoval a uvedl v\u00edce ne\u017e 120 divadeln\u00edch her.\nObec m\u00e1 v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed a\u017e dva zdroje pitn\u00e9 vody (na str\u00e1\u017en\u00edky a pod hradem Likava)\nV obci se nach\u00e1z\u00ed kostel sv. Ji\u0159\u00ed z roku 1880 a n\u011bkolik 2 kaple (na p\u00e1ra\u010dky a na Bellovy ulici p\u0159\u00edmo nad hlavn\u00edm vlakov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm).\nHlavn\u00ed vlakov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed Ru\u017eomberok se nach\u00e1z\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce Likavka.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Likavka na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je MTV Nizozemsko? <<>>: MTVNL nebo MTV Nederland (MTV Nizozemsko) je televizn\u00ed kan\u00e1l MTV vys\u00edlan\u00fd pro nizozemsky a vl\u00e1msky mluv\u00edc\u00ed trhy. Tento kan\u00e1l zah\u00e1jil sv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed 12. z\u00e1\u0159\u00ed 2000 . P\u0159ed jeho startem byla v Nizozemsku dostupn\u00e1 verze MTV Europe, kter\u00e1 zde byla vys\u00edl\u00e1na ji\u017e od roku 1987.\nKan\u00e1l je vys\u00edl\u00e1n z kancel\u00e1\u0159\u00ed MTV Networks Benelux v Amsterdamu.\nMTV News\nRock Chart\nUK Top 10\nM is for Music\nMTV Live\n16 and Pregnant (16 a t\u011bhotn\u00e1)\nEngine Room\nEuro Top 20\nThe Real World\nCribs\nBest Show Ever\nThe City\nThe Hills\nMade\nTrue Life\nWanna come in?\nThe X Effect\nParis Hilton My New BFF\nScream Queensa dal\u0161\u00ed\nMTV Brand New\nTMF\nTMF NL\nTMF Party\nTMF Pure\nComedy Central\nComedy Central Family\nNickelodeon\nNick Hits\nNick Jr\nVH1\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku MTV (Netherlands & Flanders) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka\nMTV Networks Benelux\nMTV Networks Europe Archivov\u00e1no 24. 11. 2005 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Poh\u0159ebn\u00ed komora? <<>>: Poh\u0159ebn\u00ed komora je uzav\u0159en\u00e9 m\u00edsto slou\u017e\u00edc\u00ed k ulo\u017een\u00ed ostatk\u016f lid\u00ed. V ka\u017ed\u00e9 kultu\u0159e a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed m\u00e1 jin\u00e9 ozna\u010den\u00ed. Jedn\u00e1 se o m\u00edsto pro mrtv\u00e9, kam maj\u00ed \u017eiv\u00ed omezen\u00fd p\u0159\u00edstup. Nach\u00e1z\u00ed se na poh\u0159ebi\u0161ti nebo i osamocen\u011b a je ur\u010dena k ulo\u017een\u00ed cel\u00fdch t\u011bl \u010di popela nebo\u017et\u00edk\u016f.", "<<>>: Co je Buzlud\u017ea? <<>>: Buzlud\u017ea (bulharsky \u0411\u0443\u0437\u043b\u0443\u0434\u0436\u0430, jm\u00e9no odvozeno od tureck\u00e9ho ledov\u00fd) je vrchol v balk\u00e1nsk\u00e9m poho\u0159\u00ed Stara planina v Bulharsku. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod, ozna\u010dovan\u00fd jako Buzlud\u017ea, je na k\u00f3t\u011b 1439 m n. m.). P\u016fvodn\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol, le\u017e\u00edc\u00ed jihov\u00fdchodn\u011b (do 29. \u010dervna 1942 zn\u00e1m jako Buzlud\u017ea, pot\u00e9 byl pojmenov\u00e1n Had\u017ei Dimitar, bulharsky \u0425\u0430\u0434\u0436\u0438 \u0414\u0438\u043c\u0438\u0442\u044a\u0440 ), dosahoval 1441 m n. m., byl um\u011ble sn\u00ed\u017een na 1432 metr\u016f. V roce 1868 to bylo m\u00edsto posledn\u00ed bitvy mezi bulharsk\u00fdmi povstalci (v \u010dele s Had\u017eim Dimitarem a Stefanem Karad\u017eou) a Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed.\nNa jihov\u00fdchodn\u00edm vrcholu (1432 m n. m., asi 500 metr\u016f od hlavn\u00edho vrcholu) byl za bulharsk\u00e9ho komunistick\u00e9ho re\u017eimu postaven Pam\u00e1tn\u00edk Bulharsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany (BKP), t\u00e9\u017e naz\u00fdvan\u00fd neform\u00e1ln\u011b Buzlud\u017ea. Je upom\u00ednkou ud\u00e1losti z roku 1891, kdy tajn\u011b sestaven\u00e1 skupina socialist\u016f v \u010dele s Dimitarem Blagoevem v zemi vytvo\u0159ila organizovan\u00e9 socialistick\u00e9 hnut\u00ed, kter\u00e9 vedlo k zalo\u017een\u00ed Bulharsk\u00e9 d\u011blnick\u00e9 soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9 strany (p\u0159edch\u016fdce BKP).\nStavba pam\u00e1tn\u00edku za\u010dala 23. ledna 1974 pod veden\u00edm architekta Georgiho Stoilova (b\u00fdval\u00e9ho starosty Sofie a spoluzakladatele Unie architekt\u016f v Bulharsku). Architektonick\u00fd n\u00e1vrh byl vypracov\u00e1n ve stylu brutalismu, kter\u00fdm byl Stoilov ovlivn\u011bn. K vytvo\u0159en\u00ed plochy na vrcholu hory byla pou\u017eita trhavina TNT. Z vrcholu bylo odstran\u011bno v\u00edce ne\u017e 15 000 krychlov\u00fdch metr\u016f horniny a v\u00fd\u0161ka vrchu se t\u00edm sn\u00ed\u017eila ze 1441 na 1432 metr\u016f. Na v\u00fdstavb\u011b pam\u00e1tn\u00edku pracovalo v\u00edce ne\u017e 6000 lid\u00ed - krom\u011b d\u011bln\u00edk\u016f, dobrovoln\u00edk\u016f, in\u017een\u00fdr\u016f, socha\u0159\u016f a dal\u0161\u00edch um\u011blc\u016f t\u00e9\u017e na 500 voj\u00e1k\u016f pod velen\u00edm gener\u00e1la Del\u010do Del\u010deva. Kv\u016fli klimatick\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m pr\u00e1ce prob\u00edhaly zpravidla jen od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed. Pro p\u0159epravu materi\u00e1lu na vrchol hory byly vybudov\u00e1ny nov\u00e9 silnice, na stavbu bylo pou\u017eito 70 000 tun betonu, 3 000 tun oceli a 40 tun skla. N\u00e1klady na stavbu byly 14 186 000 leva. K tomu je nutno p\u0159ipo\u010d\u00edst dal\u0161\u00ed n\u00e1klady na budov\u00e1n\u00ed infrastruktury, jako nap\u0159\u00edklad rozvod\u016f elekt\u0159iny, n\u00e1dr\u017e\u00ed na vodu \u010di silnice z Kranu na Buzlud\u017eu, tak\u017ee celkov\u00e9 fin\u00e1ln\u00ed n\u00e1klady nakonec p\u0159edstavovaly zhruba 25 mili\u00f3n\u016f leva. Z\u010d\u00e1sti byly tyto n\u00e1klady pokryty dary a p\u0159\u00edsp\u011bvky od ob\u010dan\u016f, ziskem z prodeje zn\u00e1mek a tak\u00e9 zv\u00fd\u0161enou dan\u00ed o 0,5 %, tak\u017ee na stavbu de facto p\u0159isp\u011bl ka\u017ed\u00fd ob\u010dan Bulharska.\nPam\u00e1tn\u00edk byl slavnostn\u011b otev\u0159en 23. srpna 1981 za \u00fa\u010dasti Todora \u017divkova, gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Bulharsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany. Vzhledem k tomu, \u017ee na v\u00fdstavbu p\u0159isp\u011bli v\u0161ichni ob\u010dan\u00e9 zem\u011b, byl pam\u00e1tn\u00edk voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd v\u0161em. N\u00e1v\u0161t\u011bvu bylo v\u0161ak nutn\u00e9 si kv\u016fli velk\u00e9mu z\u00e1jmu ve\u0159ejnosti rezervovat p\u0159edem. Podle z\u00e1znam\u016f Pam\u00e1tn\u00edk Bulharsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany na Buzlud\u017ee v letech 1981\u20131989 nav\u0161t\u00edvily na 2 mili\u00f3ny lid\u00ed. A\u017e do konce vl\u00e1dy komunist\u016f v Bulharsk\u00e9 se zde konaly rovn\u011b\u017e r\u016fzn\u00e9 stranick\u00e9 akce a slavnostn\u00ed ud\u00e1losti, v\u010detn\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bv zahrani\u010dn\u00edch delegac\u00ed.\nOd roku 1990 pam\u00e1tn\u00edk ch\u00e1tr\u00e1, av\u0161ak z\u016fstal st\u00e1le voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti. V souvislosti s vandalismem a rozkr\u00e1d\u00e1n\u00edm d\u00edlk\u016f mozaik n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky byly vchody do budovy zazd\u011bny a na m\u00edst\u011b je trvale hl\u00edda\u010d v unimobu\u0148ce a dohl\u00ed\u017e\u00ed na to, aby se nikdo nepokou\u0161el dostat dovnit\u0159.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Buzludzha monument na anglick\u00e9 Wikipedii a \u0425\u0430\u0434\u0436\u0438 \u0414\u0438\u043c\u0438\u0442\u044a\u0440 (\u0432\u0440\u044a\u0445) na bulharsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Johnny English se vrac\u00ed? <<>>: Johnny English se vrac\u00ed (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Johnny English Reborn) je dobrodru\u017en\u00e1 filmov\u00e1 komedie z roku 2011 od re\u017eis\u00e9ra Olivera Parkera. Film m\u011bl v \u010cesku premi\u00e9ru 13. \u0159\u00edjna 2011.\nP\u0159\u00edb\u011bh vypr\u00e1v\u00ed o agentu jm\u00e9nem Johnny English. Ten se po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 akci v Mosambiku op\u011bt vrac\u00ed do MI7. A zde m\u00e1 tak\u00e9 p\u0159id\u011blen dal\u0161\u00ed \u00fakol \u2013 z\u00edskat kl\u00ed\u010d k tajn\u00e9 zbrani, kterou lze snadno ovl\u00e1dnout sv\u011bt. Na sc\u00e9nu p\u0159ich\u00e1z\u00ed nov\u00e1 psycholo\u017eka Kate Sumnerov\u00e1, kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed zjistit bli\u017e\u0161\u00ed informace o akci v Mosambiku. Zjist\u00ed, \u017ee pachatel, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b zabije prezidenta, je ovl\u00e1d\u00e1n n\u011bjakou l\u00e1tkou. Po st\u0159elb\u011b upad\u00e1 do bezv\u011bdom\u00ed a um\u00edr\u00e1 na srde\u010dn\u00ed z\u00e1stavu. Johnny dost\u00e1v\u00e1 nov\u00e9, speci\u00e1ln\u00ed zbran\u011b a tak\u00e9 vozidlo, Rolls Royce 100ex. Ten m\u00e1 spoustu vymo\u017eenost\u00ed a nejednou Englishi zachr\u00e1n\u00ed \u017eivot.", "<<>>: Co je N\u00e9stor Gon\u00e7alves? <<>>: N\u00e9stor Gon\u00e7alves (27. dubna 1936 Baltasar Brum \u2013 29. prosince 2016 Montevideo) byl uruguaysk\u00fd fotbalista, z\u00e1lo\u017en\u00edk.\nHr\u00e1l za t\u00fdm CA Pe\u00f1arol, nastoupil v 574 utk\u00e1n\u00edch. V Poh\u00e1ru osvoboditel\u016f nastoupil v 77 utk\u00e1n\u00edch a dal 4 g\u00f3ly, v Interkontinent\u00e1ln\u00edm poh\u00e1ru nastoupil v 6 utk\u00e1n\u00edch.\nZa reprezentaci Uruguaye nastoupil v letech 1957\u20131968 v 50 utk\u00e1n\u00edch. Startoval na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale 1962, nastoupil ve 3 utk\u00e1n\u00edch, a na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale 1966, kde nastoupil ve 4 utk\u00e1n\u00edch.\n \nWorldfootball.", "<<>>: Co je Ten kluk je postrach 2? <<>>: Ten kluk je postrach 2 (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Problem Child 2) je americk\u00fd komedi\u00e1ln\u00ed film z roku 1991. Re\u017e\u00edroval jej Brian Levant a hlavn\u00ed roli Prcka zahr\u00e1l Michael Oliver\nTentokr\u00e1t mal\u00fd Prcek (Michael Oliver) sna\u017e\u00ed ni\u010dit sv\u00e9mu otci rande se \u017eenami. Nakonec jeho otec pan Healy (John Ritter) potk\u00e1 bohatou \u017eenu Lawandu (Laraine Newman), kter\u00e1 nesn\u00e1\u0161\u00ed d\u011bti a hlavn\u011b Prcka. Kdy\u017e se to Prcek dozv\u00ed, chce zkazit vztah mezi jeho otcem a Lawandou. Hlavn\u011b Prck\u016fv d\u011bde\u010dek, velk\u00fd Ben (Jack Warden), chce, aby si jeho syn Ben Healy vzal Lawandu za \u017eenu, proto\u017ee pot\u0159ebuje pen\u00edze. Prcek se setk\u00e1 ve \u0161kole se sv\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem, d\u00edvkou Trixie (Ivyann Schwan), se kterou se pak sp\u0159\u00e1tel\u00ed, a pot\u00e9 spolu vymysl\u00ed pl\u00e1n, jak p\u0159ekazit jejich svatbu. Nakonec se Prck\u016fv otec zamiluje do Trixiiny m\u00e1my Anie, kterou si pak vezme za \u017eenu.", "<<>>: Co je N\u011bmeck\u00e1 fotbalov\u00e1 reprezentace? <<>>: N\u011bmeck\u00e1 fotbalov\u00e1 reprezentace reprezentuje N\u011bmecko na mezin\u00e1rodn\u00edch fotbalov\u00fdch akc\u00edch, jako je mistrovstv\u00ed sv\u011bta nebo Evropy. Po rozd\u011blen\u00ed zem\u011b po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a\u017e do jej\u00edho sjednocen\u00ed b\u00fdvala n\u011bmeck\u00e1 reprezentace ozna\u010dov\u00e1na jako t\u00fdm Z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka. O reprezenta\u010dn\u00edm v\u00fdb\u011bru, kter\u00fd mezi lety 1952 a\u017e 1990 reprezentoval V\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko, pojedn\u00e1v\u00e1 \u010dl\u00e1nek V\u00fdchodon\u011bmeck\u00e1 fotbalov\u00e1 reprezentace.\nNa Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 2014 v Braz\u00edlii se n\u011bmeck\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm stal prvn\u00ed evropskou reprezentac\u00ed, kter\u00e1 dok\u00e1zala vyhr\u00e1t titul na jihoamerick\u00e9m kontinentu.\nSeznam z\u00e1pas\u016f n\u011bmeck\u00e9 fotbalov\u00e9 reprezentace na MS\nSeznam z\u00e1pas\u016f n\u011bmeck\u00e9 fotbalov\u00e9 reprezentace na Mistrovstv\u00ed Evropy\nDie Mannschaft (film o triumfu z roku 2014)\n \nMezist\u00e1tn\u00ed utk\u00e1n\u00ed fotbalov\u00e9 reprezentace N\u011bmecka Archivov\u00e1no 23. 10. 2014 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Josef \u0160imon\u00edk? <<>>: Josef \u0160imon\u00edk (1941, Vrahovice \u2013 2006, Zl\u00edn) byl \u010desk\u00fd chemik, specializuj\u00edc\u00ed se na polymery.\nJosef \u0160imon\u00edk vystudoval chemii na Chemick\u00e9 fakult\u011b Slovensk\u00e9 technick\u00e9 univerzity v Bratislav\u011b. Pot\u00e9 pracoval jako v\u011bdeck\u00fd aspirant na \u00dastavu teoretick\u00fdch z\u00e1klad\u016f chemick\u00e9 techniky \u010cSAV v Praze. Od roku 1968 do roku 1969 pracoval ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu gum\u00e1rensk\u00e9 a plastik\u00e1\u0159sk\u00e9 technologie (V\u00daGPT) ve Zl\u00edn\u011b. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech absolvoval st\u00e1\u017e na Northwestern University v americk\u00e9m Evanstonu.\nOd roku 1999 se pln\u011b v\u011bnoval pedagogick\u00e9 dr\u00e1ze. V roce 2003 se stal d\u011bkanem Fakulty technologick\u00e9 na Univerzit\u011b Tom\u00e1\u0161e Bati ve Zl\u00edn\u011b a byl jmenov\u00e1n profesorem pro obor Technologie makromolekul\u00e1rn\u00edch l\u00e1tek.\nOd roku 1992 byl \u0161\u00e9fredaktorem odborn\u00e9ho \u010dasopisu Plasty a kau\u010duk.\nZa prof. Ing. Josefem \u0160imon\u00edkem, CSc.", "<<>>: Co je \u0160t\u00edtn\u00edk \u010derven\u00fd? <<>>: \u0160t\u00edtn\u00edk \u010derven\u00fd (Chelidonichthys lucerna) je mo\u0159sk\u00e1 ryba z \u010deledi \u0161t\u00edtn\u00edkovit\u00fdch, kter\u00e1 dor\u016fst\u00e1 velikosti obvykle 25 a\u017e 50 cm, ve v\u00fdjime\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edpadech a\u017e 75 cm ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed velkou oblast Atlantsk\u00e9ho oce\u00e1nu od Senegalu a\u017e po Norsko. Jedn\u00e1 se o dravou rybu, kter\u00e1 se \u017eiv\u00ed drobn\u00fdmi mal\u00fdmi rybi\u010dkami a kor\u00fd\u0161i.\n\u0160t\u00edtn\u00edk \u010derven\u00fd se vyskytuje v severn\u00edch a v\u00fdchodn\u00edch oblastech Atlantsk\u00e9ho oce\u00e1nu, kde ob\u00fdv\u00e1 pob\u0159e\u017e\u00ed od severoz\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Afriky, p\u0159es St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e, \u010cern\u00e9 mo\u0159e a Norsk\u00e9 mo\u0159e. Nevyskytuje se v pob\u0159e\u017en\u00edch vod\u00e1ch Islandu, Madeiry a ani Azorsk\u00fdch ostrov\u016f.", "<<>>: Co je Toxoplazm\u00f3za? <<>>: Toxoplazm\u00f3za je parazit\u00e1rn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed \u010dlov\u011bka a zv\u00ed\u0159at, kter\u00e9 zp\u016fsobuje prvok Toxoplasma gondii. Infekce prob\u00edh\u00e1 u zdrav\u00fdch lid\u00ed bez klinick\u00fdch p\u0159\u00edznak\u016f nebo jen s m\u00edrn\u00fdmi p\u0159\u00edznaky (uzlinov\u00e1 forma). Infekce je v\u0161ak nebezpe\u010dn\u00e1 pro plody matek v prvn\u00edm a druh\u00e9m trimestru gravidity (kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplasm\u00f3za) a pro imunodeficientn\u00ed pacienty (HIV pacienti, po transplantaci nebo oz\u00e1\u0159en\u00ed).\nP\u016fvodce onemocn\u011bn\u00ed T. gondii se \u0159ad\u00ed mezi fakultativn\u011b heteroxenn\u00ed (podm\u00edn\u011bn\u011b v\u00edcehostitelsk\u00e9) kokcidie. Prvok napad\u00e1 v\u0161echny bu\u0148ky krom\u011b \u010derven\u00fdch krvinek a m\u00e1 v\u00fdraznou afinitu k nervov\u00e9 tk\u00e1ni.\n\u010clov\u011bk se m\u016f\u017ee nakazit nej\u010dast\u011bji peror\u00e1ln\u011b (\u00fasty), a to poz\u0159en\u00edm vysporulovan\u00fdch oocyst (poch\u00e1zej\u00edch z trusu ko\u010dek) nebo tk\u00e1\u0148ov\u00fdch cyst (z masa infikovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at). Vylu\u010dov\u00e1n\u00ed oocyst T. gondii ve v\u00fdkalech bylo prok\u00e1z\u00e1no u v\u0161ech ko\u010dkovit\u00fdch \u0161elem. K vylu\u010dov\u00e1n\u00ed oocyst doch\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161inou p\u0159i prim\u00e1rn\u00ed infekci mlad\u00fdch ko\u010dek ve v\u011bku 3\u20138 m\u011bs\u00edc\u016f. Mlad\u00e1 ko\u010dka vylu\u010duje oocysty v\u00fdkaly pouze po dobu 1\u20133 t\u00fddn\u016f, ale za tuto dobu m\u016f\u017ee vylou\u010dit a\u017e 150 mili\u00f3n\u016f oocyst. Opakovan\u00e9 vylu\u010dov\u00e1n\u00ed oocyst b\u011bhem dal\u0161\u00edho \u017eivota ko\u010dky je zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e9 a intenzita je n\u00edzk\u00e1. Zdrojem oocyst v prost\u0159ed\u00ed je trus ko\u010dek a p\u016fda kontaminovan\u00e1 oocystami. Oocysty se mohou dostat z p\u016fdy i do vody, ov\u0161em voda je zanedbateln\u00fd zdroj. Ko\u010dky dom\u00e1c\u00ed maj\u00ed men\u0161\u00ed v\u00fdskyt naka\u017een\u00ed ne\u017e zdivo\u010del\u00e9 ko\u010dky (patrn\u011b z d\u016fvodu stravy). Nap\u0159\u00edklad v Egypt\u011b bylo u divok\u00fdch ko\u010dek onemocn\u011bn\u00ed nalezeno u 97 % p\u0159\u00edpad\u016f.Jako pravd\u011bpodobn\u00fd zdroj oocyst pro \u010dlov\u011bka je uv\u00e1d\u011bno nemyt\u00e9 ovoce a zelenina kontaminovan\u00e9 oocystami z p\u016fdy. Dal\u0161\u00edm hlavn\u00edm zdrojem infekce je tepeln\u011b neupraven\u00e9 maso infikovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at obsahujic\u00ed tk\u00e1\u0148ov\u00e9 cysty T. gondii \u2013 nej\u010dast\u011bji maso vep\u0159ov\u00e9, skopov\u00e9 a koz\u00ed. D\u00e1le mohou b\u00fdt tk\u00e1\u0148ov\u00e9 cysty obsa\u017eeny v mase dom\u00e1c\u00edch kr\u00e1l\u00edk\u016f, holub\u016f, extenzivn\u011b chovan\u00e9 dr\u016fbe\u017ee, prasete divok\u00e9ho a dal\u0161\u00ed zv\u011b\u0159iny. V\u00fdskyt cyst v mase hov\u011bz\u00edm, ko\u0148sk\u00e9m \u010di komer\u010dn\u011b chovan\u00e9 dr\u016fbe\u017ee je minim\u00e1ln\u00ed.Tk\u00e1\u0148ov\u00e9 cysty byly pozorov\u00e1ny i u mo\u0159sk\u00fdch savc\u016f (mo\u0159sk\u00e1 vydra, tule\u0148 a delf\u00edn). P\u0159\u00edtomnost oocyst v pob\u0159e\u017en\u00edch mo\u0159sk\u00fdch vod\u00e1ch byla prok\u00e1z\u00e1na v mo\u0159sk\u00fdch m\u011bkk\u00fd\u0161\u00edch. Bylo tak\u00e9 potvrzeno, \u017ee oocysty jsou v mo\u0159sk\u00e9 vod\u011b schopn\u00e9 sporulace a jsou tud\u00ed\u017e infek\u010dn\u00ed pro mo\u0159sk\u00e9 savce. Nap\u0159\u00edklad \u00fast\u0159ice vychyt\u00e1vaj\u00ed oocysty T. gondii z mo\u0159sk\u00e9 vody a jsou tak zdrojem toxoplazm\u00f3zy pro mo\u0159sk\u00e9 savce a potenci\u00e1ln\u011b i pro \u010dlov\u011bka.V p\u0159\u00edpad\u011b kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplazm\u00f3zy doch\u00e1z\u00ed k p\u0159enosu tachyzoit\u016f T. gondii z krve matky na plod. K tomuto p\u0159enosu tachyzoit\u016f dojde pouze v p\u0159\u00edpad\u011b akutn\u00ed primoinfekce u \u017een b\u011bhem prvn\u00edch dvou trimestr\u016f gravidity. U \u017een s prod\u011blanou toxoplazm\u00f3zou je\u0161t\u011b p\u0159ed ot\u011bhotn\u011bn\u00edm a nebo u \u017een akutn\u011b infikovan\u00fdch v t\u0159et\u00edm trimestru gravidity k p\u0159enosu na plod nedoch\u00e1z\u00ed. Krom lid\u00ed je transplacent\u00e1rn\u00ed p\u0159enos na plod s mo\u017enost\u00ed abort\u016f pops\u00e1n u ovc\u00ed a koz.Jako extr\u00e9mn\u011b vz\u00e1cn\u00fd nicm\u00e9n\u011b mo\u017en\u00fd byl pops\u00e1n p\u0159enos tachyzoit\u016f T. gondii transplantac\u00ed org\u00e1n\u016f \u010di darov\u00e1n\u00edm krve od pacient\u016f s akutn\u00ed infekc\u00ed. Vz\u00e1cn\u00fd je i p\u0159enos parazita nepasterizovan\u00fdm koz\u00edm ml\u00e9kem.\nPo peror\u00e1ln\u00ed infekci pronikaj\u00ed sporozoiti (z oocyst) a bradyzoiti (z tk\u00e1\u0148ov\u00fdch cyst) do st\u0159evn\u00ed sliznice, zde se m\u011bn\u00ed v tachyzoity, intenzivn\u011b se mno\u017e\u00ed a pronikaj\u00ed do ostatn\u00edch tk\u00e1n\u00ed, kde mohou zp\u016fsobit z\u00e1n\u011bt. V\u011bt\u0161ina zdrav\u00fdch jedinc\u016f (80 %\u201390 %) p\u0159ekon\u00e1 toto stadium asymptomaticky nebo jen s m\u00edrn\u00fdmi p\u0159\u00edznaky (m\u00edrn\u00e9 ch\u0159ipkov\u00e9 p\u0159\u00edznaky) a infekce p\u0159ejde do latentn\u00ed formy. Tachyzoiti miz\u00ed z krve a p\u0159em\u011b\u0148uj\u00ed se v bradyzoity. Jejich skupiny (tk\u00e1\u0148ov\u00e9 cysty) jsou lokalizovan\u00e9 nej\u010dast\u011bji v nervov\u00e9 tk\u00e1ni (v mozku) a p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed zde n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f a\u017e cel\u00fd \u017eivot hostitele.\nN\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i uv\u00e1d\u011bj\u00ed souvislost mezi latentn\u00ed toxoplasm\u00f3zou a p\u016fsoben\u00edm T. gondii na nervov\u00fd syst\u00e9m \u010dlov\u011bka. Ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech jde o nep\u0159\u00edm\u00e9 d\u016fkazy a v\u011bt\u0161ina t\u011bchto v\u00fdsledk\u016f poch\u00e1z\u00ed ze studi\u00ed proveden\u00fdch t\u00fdmem Jaroslava Flegra . Nap\u0159\u00edklad jde o:\nzv\u00fd\u0161en\u00ed produkce dopaminu v mozku\nprohlouben\u00ed schizofrenie\nzv\u00fd\u0161en\u00ed podr\u00e1\u017ed\u011bnosti a agresivity; p\u0159\u00edznaky tzv. mozkov\u00e9 alergie\nzv\u00fd\u0161en\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed aktivity p\u0159i sn\u00ed\u017een\u00ed soci\u00e1ln\u00ed a emocion\u00e1ln\u00ed hloubky vztahu (povrchn\u00ed vztahy)\nzpomalen\u00ed reakc\u00ed\nzv\u00fd\u0161en\u00ed egoismu a vztahova\u010dnosti\nsn\u00ed\u017een\u00ed soci\u00e1ln\u00ed inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu)\nsn\u00ed\u017een\u00ed pudu sebez\u00e1chovy\nzv\u00fd\u0161en\u00ed pravd\u011bpodobnosti dopravn\u00ed nehody\nzv\u00fd\u0161en\u00e1 hladina testosteronu, dopaminu, z\u00e1n\u011btliv\u00fdch marker\u016f a dal\u0161\u00ed reakce mozku na n\u00e1kazu toxoplazm\u00f3zou mohou tak\u00e9 zv\u00fd\u0161it agresivitu naka\u017een\u00fdch nebo u nich odstartovat schizofrenii, pokud k n\u00ed maj\u00ed predispozice.Jin\u00e9 studie v\u0161ak souvislost s rizikem dopravn\u00ed nehody, schizofreni\u00ed, n\u00e1siln\u00fdm i nen\u00e1siln\u00fdm trestn\u00edm chov\u00e1n\u00edm, sebevra\u017eedn\u00fdch pokus\u016f, sn\u00ed\u017een\u00fdm reak\u010dn\u00edm \u010dasem \u010di kr\u00e1tkodobou pam\u011bt\u00ed a dal\u0161\u00edmi symptomy s toxoplazmozou neprok\u00e1zaly, a to p\u0159i longitudin\u00e1ln\u00edm v\u00fdzkumu, na kter\u00fd se nevztahuj\u00ed n\u00ed\u017ee uveden\u00e9 v\u00fdhrady. V\u00fdsledky dal\u0161\u00edch studi\u00ed pak byly negativn\u00ed z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti.Podle Jaroslava Flegra ve v\u011bt\u0161in\u011b sou\u010dasn\u00fdch studi\u00ed (2013), ve kter\u00fdch byly nalezeny pozitivn\u00ed korelace mezi T. gondii a ur\u010dit\u00fdmi rysy chov\u00e1n\u00ed nebo neurologick\u00fdmi poruchami, byly pozitivn\u00ed testy na T. gondii prov\u00e1d\u011bny na po\u010d\u00e1tku zkouman\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed nebo pokud subjekt m\u011bl ji\u017e hledan\u00fd rys. To znamen\u00e1, \u017ee \u010dasto nen\u00ed jasn\u00e9, zda infekce parazitem zvy\u0161uje pravd\u011bpodobnost v\u00fdskytu hledan\u00e9ho znaku nebo poruchy, nebo zda n\u011bjak\u00fd znak nebo porucha zvy\u0161uje pravd\u011bpodobnost n\u00e1kazy parazitem. Skupiny jedinc\u016f s ur\u010dit\u00fdmi osobnostn\u00edmi rysy nebo neurologick\u00fdmi poruchami mohou sd\u00edlet ur\u010dit\u00e9 tendence v chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 zvy\u0161uj\u00ed pravd\u011bpodobnost expozice a infekce T. gondii; v d\u016fsledku toho je obt\u00ed\u017en\u00e9 potvrdit p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 vztahy mezi T. gondii a neurologickou poruchou nebo znaky chov\u00e1n\u00ed. Studie , kter\u00e1 Fl\u00e9grovu hypot\u00e9zu o rozd\u00edlech mezi naka\u017een\u00fdmi a nenaka\u017een\u00fdmi vyvrac\u00ed byla prov\u00e1d\u011bny v r\u00e1mci longitudin\u00e1ln\u00edho v\u00fdzkumu. Byla provedena na n\u00e1hodn\u00e9m, m\u00edstn\u011b reprezentativn\u00edm vzorku. Kritika, kter\u00e1 se vztahuje ke studi\u00edm z nich\u017e hypot\u00e9za vze\u0161la pro ni tedy neplat\u00ed a p\u016fvodn\u00ed hypot\u00e9zu tak vyvr\u00e1tila.\nU pacient\u016f s oslaben\u00fdm imunitn\u00edm syst\u00e9mem (HIV, pacienti po oz\u00e1\u0159en\u00ed, n\u011bkter\u00e1 n\u00e1dorov\u00e1 onemocn\u011bn\u00ed, pacienti po transplantaci org\u00e1n\u016f) m\u016f\u017ee toxoplazm\u00f3za m\u00edt z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh. U HIV pozitivn\u00edch jedinc\u016f je T. gondii hlavn\u00edm infek\u010dn\u00edm p\u016fvodcem z\u00e1n\u011btu mozku a m\u00edchy s \u010dasto fat\u00e1ln\u00edm pr\u016fb\u011bhem.\nV p\u0159\u00edpad\u011b vrozen\u00e9 infekce plod\u016f m\u016f\u017ee doj\u00edt k potrat\u016fm, zv\u00fd\u0161en\u00e9 \u00famrtnosti, slepot\u011b, hydrocephalu \u010di dal\u0161\u00edm v\u00fdvojov\u00fdm vad\u00e1m novorozenc\u016f. Nicm\u00e9n\u011b pouze v polovin\u011b p\u0159\u00edpad\u016f akutn\u00ed primoinfekce u \u017een v prvn\u00edm a druh\u00e9m trimestru doch\u00e1z\u00ed k p\u0159enosu T. gondii na plod. Proto ani primoinfekce u t\u011bhotn\u00fdch \u017een v ran\u00e9m stadiu gravidity nemus\u00ed m\u00edt nutn\u011b negativn\u00ed dopad na plod.\nKe kongenit\u00e1ln\u00ed form\u011b m\u016f\u017ee u lid\u00ed doj\u00edt jen v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1kazy akutn\u00ed infekce matky v obdob\u00ed t\u011bhotenstv\u00ed. Vrozen\u00e1 toxoplazm\u00f3za m\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam, jeliko\u017e m\u016f\u017ee zp\u016fsobit velk\u00e9 po\u0161kozen\u00ed plodu. Jestli byla \u017eena infikov\u00e1na ji\u017e p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ot\u011bhotn\u011bla, k p\u0159enosu nemoci na plod nedoch\u00e1z\u00ed. Ale pokud se \u017eena nakazila b\u011bhem obdob\u00ed t\u011bhotenstv\u00ed, tak ve 40 % p\u0159\u00edpad\u016f se narod\u00ed d\u00edt\u011b kongenit\u00e1ln\u011b infikovan\u00e9. Pokud se \u017eena nakazila v \u010dase ot\u011bhotn\u011bn\u00ed je riziko n\u00e1kazy men\u0161\u00ed ne\u017e 5 % a ve 13. t\u00fddnu to je 15 %, p\u0159i infekci ve 26. t\u00fddnu t\u011bhotenstv\u00ed hroz\u00ed kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplazm\u00f3za u 44 % naka\u017een\u00fdch a ve 36. t\u00fddnu je riziko a\u017e 71 %. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee rozsah posti\u017een\u00ed plodu z\u00e1vis\u00ed na tom, v jak\u00e9 dob\u011b gravidity se osoba nakazila. \u017deny, kter\u00e9 byly toxoplazm\u00f3zou naka\u017eeny v minulosti, jsou chr\u00e1n\u011bny proti znovu naka\u017een\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00fdmi pam\u011b\u0165ov\u00fdmi bu\u0148kami.\n\u017deny naka\u017een\u00e9 v prvn\u00edm trimestru t\u011bhotenstv\u00ed maj\u00ed riziko p\u0159enosu nejmen\u0161\u00ed, av\u0161ak pokud k n\u011bmu dojde, je posti\u017een\u00ed plodu nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed a nej\u010dast\u011bji, bohu\u017eel kon\u010d\u00ed potratem. Pokud se t\u011bhotn\u00e1 \u017eena nakaz\u00ed ve druh\u00e9m trimestru, plod u\u017e chr\u00e1n\u00ed placenta, obaly a plodov\u00e1 voda. Jestli\u017ee se infekce projev\u00ed, n\u00e1sledky b\u00fdvaj\u00ed rozmanit\u00e9. M\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee dojde k hypotrofii plodu (porodn\u00ed hmotnost d\u00edt\u011bte je ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 2800 gram\u016f) nebo k p\u0159ed\u010dasn\u00e9mu porodu a u novorozence se m\u016f\u017ee projevit \u0161irok\u00e1 \u0161k\u00e1la symptom\u016f, jako je nap\u0159\u00edklad ment\u00e1ln\u00ed a psychomotorick\u00e1 retardace, epilepsie, an\u00e9mie a mnoho dal\u0161\u00edch.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost, \u017ee se plod nakaz\u00ed nemoc\u00ed, je ve t\u0159et\u00edm trimestru, ale n\u00e1sledky jsou v\u011bt\u0161inou nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed. Pokud v\u0161ak pacient, kter\u00fd je naka\u017een kongenit\u00e1ln\u011b, nen\u00ed v\u010das diagnostikov\u00e1n a l\u00e9\u010den, m\u016f\u017ee se mu za n\u011bkolik let od narozen\u00ed rozvinout z\u00e1n\u011bt c\u00e9vnatky a s\u00edtnice oka \u010di n\u00e1znaky psychomotorick\u00e9 retardace (ment\u00e1ln\u00ed a t\u011blesn\u00e9 posti\u017een\u00ed). Tato retardace se v sou\u010dasnosti nem\u016f\u017ee terapeuticky l\u00e9\u010dit, tud\u00ed\u017e je terapeuticky neovlivniteln\u00e1.\nInfekce m\u016f\u017ee v\u00e9st ke zv\u00fd\u0161en\u00ed agresivn\u00edho chov\u00e1n\u00ed. U vlk\u016f vede k v\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnosti veden\u00ed sme\u010dky.\nV glob\u00e1ln\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku se m\u016f\u017ee po\u010det lid\u00ed pozitivn\u00edch na Toxoplasmu v jednotliv\u00fdch zem\u00edch pohybovat od m\u00e9n\u011b ne\u017e 10 % do 90 % populace.\nMonitoring toxoplazm\u00f3zy u t\u011bhotn\u00fdch \u017een a kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplam\u00f3zy se v\u00fdrazn\u011b li\u0161\u00ed v r\u00e1mci zem\u00ed Evropsk\u00e9 Unie. Pouze v 18 zem\u00edch Evropy, nap\u0159. v N\u011bmecku, Francii, Slovensku, Rakousku... se prov\u00e1d\u00ed povinn\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed na toxoplazm\u00f3zu u t\u011bhotn\u00fdch \u017een. Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a \u0160pan\u011blsku je vy\u0161et\u0159en\u00ed dobrovoln\u00e9. V \u010cesk\u00e9 republice nen\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed za\u0159azeno mezi povinn\u00e1. V Belgii, D\u00e1nsku, \u0158ecku, It\u00e1lii, Holandsku, Portugalsku, \u0160v\u00e9dsku, Norsku a \u0160v\u00fdcarsku se toxoplazm\u00f3za u t\u011bhotn\u00fdch nesleduje v\u016fbec. Pouze \u010cesko, Slovensko a Francie maj\u00ed zaveden celon\u00e1rodn\u00ed syst\u00e9m hl\u00e1\u0161en\u00ed kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplazm\u00f3zy. Mezi lety 2007\u20132015 se celkov\u00fd po\u010det v\u00fdskytu kongenit\u00e1ln\u00ed toxoplazm\u00f3zy v EU pohyboval mezi 21 a\u017e 288 p\u0159\u00edpady za rok. Z toho na \u010ceskou republiku p\u0159ipadaj\u00ed pouze 1\u20132 p\u0159\u00edpady vrozen\u00e9 toxoplazm\u00f3zy ro\u010dn\u011b.\nFLEGR, Jaroslav. Pozor, Toxo!: tajn\u00e1 u\u010debnice praktick\u00e9 metodologie v\u011bdy. Praha: Academia, 2011. 348 s. Galileo, sv. 48. ISBN 978-80-200-2022-2.\nCHROUST, Karel et al. Veterin\u00e1rn\u00ed protozoologie. Brno: Veterin\u00e1rn\u00ed a farmaceutick\u00e1 univerzita, 1998. 113 s. ISBN 80-85114-27-5.\nSEDL\u00c1K, Kamil a TOM\u0160\u00cd\u010cKOV\u00c1, Mark\u00e9ta. Nebezpe\u010dn\u00e9 infekce zv\u00ed\u0159at a \u010dlov\u011bka. Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro v\u0161edn\u00ed den. ISBN 80-86960-07-2.", "<<>>: Co je Mezi ledn\u00edmi medv\u011bdy: Dobrodru\u017estv\u00ed v arktick\u00e9m Rusku? <<>>: Mezi ledn\u00edmi medv\u011bdy: Dobrodru\u017estv\u00ed v arktick\u00e9m Rusku (Among the polar bears: Adventure in Russia's Arctic) je n\u011bmeck\u00fd dokument\u00e1rn\u00ed film. Prov\u00e1z\u00ed j\u00edm kameraman Uwe Anders, kter\u00fd \u017eije \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce v drsn\u00e9 Sibi\u0159sk\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b. V\u00edd\u00e1 tak spoustu situac\u00ed mezi zdej\u0161\u00edmi zv\u00ed\u0159aty (souboje pi\u017emo\u0148\u016f, li\u0161ky pol\u00e1rn\u00ed p\u0159i kraden\u00ed vajec...). V \u010cesku byl film poprv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n na Viasat Nature.", "<<>>: Co je Ludv\u00edk V\u00e9br? <<>>: Ludv\u00edk V\u00e9br (* 20. dubna 1960, Praha) je b\u00fdval\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd vesla\u0159-kormideln\u00edk a z\u00e1rove\u0148 odborn\u00edk na silni\u010dn\u00ed stavby. Jako kormideln\u00edk (teprve \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd) na dvojce Pavla a Old\u0159icha Svojanovsk\u00fdch z\u00edskal bronzovou medaili na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Montrealu roku 1976.\nLudv\u00edk V\u00e9br v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b (2016) p\u016fsob\u00ed jako vedouc\u00ed katedry silni\u010dn\u00edch staveb Fakulty stavebn\u00ed \u010cVUT. Vedl nap\u0159\u00edklad expertn\u00ed skupinu zkoumaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny zvln\u011bn\u00ed povrchu d\u00e1lnice D11 u Dob\u0159enic. Z\u00e1rove\u0148 podnik\u00e1 jako konzultant a projektant silni\u010dn\u00edch staveb pod firmou Roadconsult. Je autorem n\u011bkolika \u010desk\u00fdch silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00fdch norem a technick\u00fdch podm\u00ednek.", "<<>>: Co je Nadobla\u010dn\u00fd blesk? <<>>: Nadobla\u010dn\u00fd blesk (tak\u00e9 rud\u00fd sk\u0159\u00edtek nebo \u010derven\u00fd p\u0159\u00edzrak, angl. sprite) je rozs\u00e1hl\u00fd elektrick\u00fd v\u00fdboj nad bou\u0159kov\u00fdmi mraky velmi siln\u00fdch bou\u0159\u00ed. Nad takov\u00fdmi bou\u0159emi, kter\u00e9 jsou spojeny do jedn\u00e9 velk\u00e9 bu\u0148ky a navz\u00e1jem se podporuj\u00ed v r\u016fstu a tak vytvo\u0159\u00ed mezom\u011b\u0159\u00edtkov\u00fd konvektivn\u00ed syst\u00e9m (MCS). Tyto v\u00fdboje vznikaj\u00ed p\u0159i pozitivn\u00edm blesku, tedy v\u00fdboji mezi kladn\u011b nabit\u00fdm bou\u0159kov\u00fdm mrakem a zem\u00ed. Pat\u0159\u00ed do \u0161irok\u00e9 skupiny p\u0159echodn\u00fdch sv\u011bteln\u00fdch \u00fakaz\u016f. N\u011bkdy jsou tyto z\u00e1blesky nespr\u00e1vn\u011b naz\u00fdv\u00e1ny bleskem horn\u00ed atmosf\u00e9ry. Nadobla\u010dn\u00e9 blesky jsou v\u0161ak projevem chladn\u00e9ho plazmatu, kter\u00e9 nevytv\u00e1\u0159\u00ed hork\u00fd kan\u00e1l, tak\u017ee se v\u00edce podobaj\u00ed doutnav\u00e9mu v\u00fdboji ionizovan\u00e9ho plynu tak, jak ho zn\u00e1me t\u0159eba ze z\u00e1\u0159ivky.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nZm\u00ednky o p\u0159echodn\u00fdch sv\u011bteln\u00fdch jevech nad bou\u0159kov\u00fdmi mraky m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt v neofici\u00e1ln\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch z roku 1730, kdy n\u011bmeck\u00fd teoretik ve\u0159ejn\u00e9ho pr\u00e1va, historik a sb\u011bratel knih Johann Georg Estor ve sv\u00e9 knize \"Auserlesene kleine Schriften\" (Vybran\u00e9 mal\u00e9 spisy) napsal malou pozn\u00e1mku o tom, \u017ee kdy\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl horsk\u00e9 sedlo a dostal se na vrchol, tak nad sebou uvid\u011bl modrou oblohu a pod sebou mrak jak b\u00edl\u00e9 mo\u0159e, ze kter\u00e9ho z\u00e1blesky sm\u011b\u0159ovaly p\u0159\u00edmo nahoru do nebe. Tato zm\u00ednka zapadla hluboko v jeho spisech. I laure\u00e1t Nobelovy ceny C. T. R. Wilson, kter\u00fd vypracoval roku 1925 teorii, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b m\u016f\u017ee doch\u00e1zet k elektrick\u00fdm poruch\u00e1m v horn\u00edch vrstv\u00e1ch atmosf\u00e9ry, a v roce 1956 s\u00e1m nadobla\u010dn\u00e9 blesky pozoroval, byl ignorov\u00e1n. \nN\u011bkolik let potom byl tento nebesk\u00fd \u00fakaz pojmenov\u00e1n sk\u0159\u00edtek (vzdu\u0161n\u00fd duch) pro jeho rozpustilou nepolapitelnost. Od roku 1989 bylo takov\u00fdch \u00fakaz\u016f zaznamen\u00e1no tis\u00edce a\u0165 u\u017e pozorov\u00e1n\u00edm ze zem\u011b, z letadla nebo vesm\u00edru. P\u0159echodn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 jevy nad bou\u0159kov\u00fdmi mraky se staly p\u0159edm\u011btem intenzivn\u00edho v\u00fdzkumu.\nTyto kr\u00e1tkotrvaj\u00edc\u00ed elektrick\u00e9 v\u00fdboje pat\u0159\u00ed do jedn\u00e9 velk\u00e9 rodiny p\u0159echodn\u00fdch sv\u011bteln\u00fdch \u00fakaz\u016f. Dr. Jeff Mcgarg z Akademie vzdu\u0161n\u00fdch sil Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch rozt\u0159\u00eddil tyto z\u00e1blesky do t\u0159\u00ed kategori\u00ed na z\u00e1klad\u011b jejich vzhledu.\nMed\u00faza\nMrkev\nSloupecJak v\u00fdzkum pokra\u010duje, zd\u00e1 se b\u00fdt toto rozd\u011blen\u00ed nadobla\u010dn\u00fdch blesk\u016f nedosta\u010duj\u00edc\u00ed. \u010cerven\u011b se v\u00fdboj zabarv\u00ed kdy\u017e je vyz\u00e1\u0159ena energie, kter\u00e1 vznikne p\u0159echodem elektronu mezi prvn\u00edm a druh\u00fdm excitovan\u00fdm stavem atomu dus\u00edku a odpov\u00edd\u00e1 vlnov\u00e9 d\u00e9lce, kterou na\u0161e oko vn\u00edm\u00e1 jako \"\u010derven\u00e1\". Mod\u0159e se v\u00fdboj zabarv\u00ed p\u0159i p\u0159echodu elektronu mezi druh\u00fdm a t\u0159et\u00edm excitovan\u00fdm stavem atomu dus\u00edku.Nadobla\u010dn\u00fd blesk se tedy m\u016f\u017ee objevit jako sv\u011bteln\u00fd oran\u017eovo-\u010derven\u00fd nebo modr\u00fd z\u00e1blesk. Vyskytuj\u00ed se ve skupin\u00e1ch ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch 50\u201390 km nad povrchem zem\u011b. Maj\u00ed vizu\u00e1ln\u011b rozmanit\u00e9 tvary, kter\u00e9 kr\u00e1tce blikaj\u00ed na no\u010dn\u00ed obloze. Prvn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 videoz\u00e1znamy po\u0159\u00eddili v\u011bdci z Minnesotsk\u00e9 university a\u017e 6. \u010dervence 1989. Nen\u00ed toti\u017e snadn\u00e9 je pozorovat. A\u017e na v\u00fdjimky jsou pro lidsk\u00e9 oko t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00e9. Jejich dokumentaci umo\u017enilo teprve roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed digit\u00e1ln\u00ed techniky a chronofotografie. V\u00fdboj je ve st\u0159edn\u00ed vrstv\u011b zabarven\u00fd rudo-oran\u017eov\u011b. Dole s med\u00fazovit\u00fdmi modr\u00fdmi chapadly. Naho\u0159e s na\u010dervenal\u00fdm halov\u00fdm efektem. Vydr\u017e\u00ed d\u00e9le ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed troposf\u00e9rick\u00fd v\u00fdboj, kter\u00fd trv\u00e1 typicky n\u011bkolik milisekund. Je vyvol\u00e1n v\u00fdbojem pozitivn\u00edho blesku mezi mrakem a zem\u00ed.Optick\u00e9 zobrazen\u00ed pomoc\u00ed souboru 10 000 sn\u00edmk\u016f za sekundu vysokorychlostn\u00ed kamerou ukazuje, \u017ee jsou to vlastn\u011b shluky ionizovan\u00fdch koul\u00ed o pr\u016fm\u011bru 10\u2013100 m, kter\u00e9 jsou vypu\u0161t\u011bny do v\u00fd\u0161e 80 km a pak se se zpo\u017ed\u011bn\u00edm pohybuj\u00ed sm\u011brem dol\u016f rychlost\u00ed a\u017e 10% rychlost\u00ed sv\u011btla. \u00dakazy mohou b\u00fdt posunuty a\u017e o 50 km od m\u00edsta kde pod nimi ude\u0159il z\u00e1kladn\u00ed \u00fader blesku, s \u010dasov\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm n\u011bkolik milisekund po z\u00e1blesku. Ve vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edpadech m\u016f\u017ee b\u00fdt zpo\u017ed\u011bn\u00ed a\u017e 100 milisekund.\nAsi o 1 milisekundu p\u0159ed samotn\u00fdm \u00fakazem m\u016f\u017ee n\u011bkdy p\u0159edch\u00e1zet halov\u00fd jev, slab\u00fd sv\u011bteln\u00fd kruh (svatoz\u00e1\u0159) p\u0159ibli\u017en\u011b o pr\u016fm\u011bru 50 km a tlou\u0161\u0165ce 10 km. Toto \"halo\" m\u00e1 st\u0159ed ve v\u00fd\u0161ce 70 km nad za\u010d\u00e1tkem v\u00fdboje. Halov\u00fd jev vyvol\u00e1v\u00e1 stejn\u00fd fyzik\u00e1ln\u00ed proces jako \"sk\u0159\u00edtky\". \nNadobla\u010dn\u00e9 blesky byly pova\u017eov\u00e1ny za p\u0159\u00ed\u010dinu jinak nevysv\u011btliteln\u00fdch nehod v dopravn\u00edm provozu nad bou\u0159kami ve vysok\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f je nefunk\u010dnost stratosf\u00e9rick\u00e9ho bal\u00f3nu NASA vypu\u0161t\u011bn\u00e9ho 6. \u010dervna 1989 z m\u011bsta Palestina v Texasu. Tento bal\u00f3n se vymknul \u0159\u00edd\u00edc\u00ed kontrole b\u011bhem sv\u00e9ho letu vysoko nad bou\u0159kou nedaleko m\u011bsta Graham v Texasu. M\u011bs\u00edc po incidentu n\u00e1sledn\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed uk\u00e1zalo, \u017ee to byl blesk, kter\u00fd tento incident zp\u016fsobil. P\u0159i pohledu na desku s plo\u0161n\u00fdmi spoji bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee zde protekly velk\u00e9 proudy. Tranzistory a integrovan\u00e9 obvody byly otev\u0159eny a analyzov\u00e1ny v laborato\u0159\u00edch NASA, kde odborn\u00edci zjistili, \u017ee blesk neude\u0159il p\u0159\u00edmo, ale \u0161kodu zp\u016fsobily naindukovan\u00e9 proudy. Hledala se n\u011bjak\u00e1 spolehliv\u00e1 teorie, kter\u00e1 by vysv\u011btlila, jak m\u016f\u017ee blesk z mrak\u016f cestovat nahoru do vesm\u00edru. O p\u00e1r let pozd\u011bji ji\u017e tento fenom\u00e9n byl ozna\u010den jako stratosf\u00e9rick\u00fd blesk \"sk\u0159\u00edtek\". Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pro NASA byla zm\u011bna politiky let\u016f bal\u00f3n\u016f nad bou\u0159\u00ed. \nPol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159e\nEli\u00e1\u0161\u016fv ohe\u0148\nUFO\nKulov\u00fd blesk\nElektrick\u00fd proud v plynech\nAuserlesene kleine Schrifften , 3 volumes, Johann Georg Estor 1735.\n \n Archivov\u00e1no 14. 9. 2015 na Wayback Machine. Aktu\u00e1ln\u00ed zpravodajstv\u00ed\n E-journal\n \u010cesk\u00e1 astronomick\u00e1 spole\u010dnost\n Archivov\u00e1no 14. 7. 2012 na Wayback Machine. Z\u00e1hadn\u00fd \u00fakaz focen\u00fd astronauty ISS: velk\u00e9 fotoV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sprite (lightning) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Ku\u0159\u00edvody? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Ku\u0159\u00edvody (n\u011bm. H\u00fchnerwasser) je c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka sdru\u017euj\u00edc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 katol\u00edky na \u00fazem\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta Ku\u0159\u00edvody a v jeho okol\u00ed. Organiza\u010dn\u011b spad\u00e1 do \u010deskolipsk\u00e9ho vikari\u00e1tu, kter\u00fd je jedn\u00edm z 10 vikari\u00e1t\u016f litom\u011b\u0159ick\u00e9 diec\u00e9ze. Centrem farnosti je kostel svat\u00e9ho Havla v Ku\u0159\u00edvodech.\nKu\u0159\u00edvody byly p\u016fvodn\u011b m\u011bstem, kter\u00e9 fakticky zaniklo po roce 1947. Z p\u016fvodn\u00ed z\u00e1stavby se dodnes dochoval pouze farn\u00ed kostel sv. Havla, z\u00e1mek a budova b\u00fdval\u00e9 fary (dnes s\u00eddlo veden\u00ed m\u011bsta Ralsko).\nFarn\u00ed kostel je v Ku\u0159\u00edvodech poprv\u00e9 uv\u00e1d\u011bn v roce 1279. V hmot\u011b stavby se dochoval dodnes (jedinou mlad\u0161\u00ed p\u0159\u00edstavbou je kosteln\u00ed v\u011b\u017e z roku 1722). M\u00e1 podobu jednoduch\u00fdch venkovsk\u00fdch sakr\u00e1ln\u00edch staveb gotick\u00e9 doby (obd\u00e9ln\u00e1 lo\u010f a \u010dtvercov\u00fd presbyt\u00e1\u0159), v tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak realizovanou v dosti zv\u011bt\u0161en\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. V roce 1724 prob\u011bhly barokn\u00ed stavebn\u00ed \u00fapravy v prostoru lodi. Ve druh\u00e9 p\u016fli 20. stolet\u00ed se kostel octl ve vojensk\u00e9m prostoru a byl postupn\u011b zdevastov\u00e1n. V 90. letech za\u010dala jeho postupn\u00e1 obnova, kter\u00e1 pokra\u010duje dodnes.\nOd roku 2007 je farnost administrov\u00e1na excurrendo z Mimon\u011b, v kostele jsou pravideln\u00e9 katolick\u00e9 bohoslu\u017eby, a n\u011bkolikr\u00e1t v roce t\u00e9\u017e bohoslu\u017eby pravoslavn\u00e9.\nZa\u010d\u00e1tek p\u016fsobnosti jmenovan\u00e9ho v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b farnosti od:\nKrom\u011b kn\u011b\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00edch v \u010dele farnosti, p\u016fsobili ve farnosti v pr\u016fb\u011bhu jej\u00ed historie i jin\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161inou pracovali jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159i, kaplani, katechet\u00e9, v\u00fdpomocn\u00ed duchovn\u00ed aj.\nVe farnosti se mohou nach\u00e1zet i dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby, m\u00edsta \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho kultu a pam\u011btihodnosti, kter\u00e9 neobsahuje tato tabulka.\nZ d\u016fvodu efektivity duchovn\u00ed spr\u00e1vy byl vytvo\u0159en farn\u00ed obvod (kolatura) farnosti Mimo\u0148, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed je i farnost Ku\u0159\u00edvody, kter\u00e1 je tak spravov\u00e1na excurrendo. P\u0159ehled t\u011bchto kolatur je v tabulce farn\u00edch obvod\u016f \u010deskolipsk\u00e9ho vikari\u00e1tu.\nKRAC\u00cdKOV\u00c1, Lucie; SMETANA, Jan. Rom\u00e1nsk\u00e1 a gotick\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed architektura v okrese \u010cesk\u00e1 L\u00edpa. Praha: Unicornis, 2000. 127 s. ISBN 80-86204-04-9. S. 80\u201383.", "<<>>: Co je Sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f? <<>>: Sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f je publikace vyd\u00e1van\u00e1 od roku 2009 a v\u011bnovan\u00e1 \u017eivotu a d\u00edlu spisovatele Jaroslava Foglara a d\u011bn\u00ed v \u0159ad\u00e1ch jeho p\u0159\u00edznivc\u016f. Sborn\u00edk p\u0159ipravuje redak\u010dn\u00ed rada Kruhu p\u0159\u00e1tel odkazu Jaroslava Foglara, jej\u00edmi\u017e \u010dleny jsou Ji\u0159\u00ed Stegbauer-Jura (editor), Lubo\u0161 Trkovsk\u00fd, Petr Vyleta a Ji\u0159\u00ed Zachari\u00e1\u0161-Pedro. Vyd\u00e1v\u00e1 jej Nakladatelstv\u00ed Ostrov v Praze. Majitel nakladatelstv\u00ed a editor Sborn\u00edku Ji\u0159\u00ed Stegbauer-Jura v\u0161ak zem\u0159el dne 1. b\u0159ezna 2021. Sborn\u00edk vych\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161inou 1x ro\u010dn\u011b (s v\u00fdjimkou let 2013\u20132014) a pravideln\u011b se v\u011bnuje v\u00fdro\u010d\u00edm, souvisej\u00edc\u00edm se spisovatelem Jaroslavem Foglarem a jeho d\u00edlem a s kresl\u00ed\u0159i, se kter\u00fdmi Jaroslav Foglar spolupracoval. Uv\u00e1d\u00ed i nov\u00e9 informace ze \u017eivota Jaroslava Foglara, kter\u00e9 badatel\u00e9 objevili v jeho poz\u016fstalosti a v dokumentech ulo\u017een\u00fdch v Pam\u00e1tn\u00edku n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed v Praze. Tak\u00e9 poskytuje informace ze sou\u010dasn\u00e9ho \u201efoglarovsk\u00e9ho sv\u011bta\u201c. K dlouhodob\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm Kruhu p\u0159\u00e1tel odkazu Jaroslava Foglara p\u0159i tvorb\u011b obsahu Sborn\u00edku pat\u0159\u00ed nebo pat\u0159ili sv\u00fdmi p\u0159\u00edsp\u011bvky mj. V\u00e1clav Nosek-Windy, Josef Bl\u00e1ha-\u0158e\u0161etl\u00e1k, Jind\u0159ich Hojer, Miroslav \u0160kv\u00e1ra, Ivo Jir\u00e1sek, Vojt\u011bch Hanu\u0161, Jan Mach\u00e1lek, Pavel Ho\u0161ek, Karel S\u00fds, Roman \u0160antora-Bobo a dal\u0161\u00ed. Redakce spolupracuje tak\u00e9 se Sdru\u017een\u00edm p\u0159\u00e1tel Jaroslava Foglara, s Pam\u00e1tn\u00edkem n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed a se Skautskou nadac\u00ed Jaroslava Foglara. \n2009 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 1, ISBN 978-80-86289-62-5, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Oprava rodn\u00e9ho listu R\u0160 \u2013 Objev: Fischer+Foglar+Pan Bacil \u2013 Nezn\u00e1m\u00e9 pov\u00eddky J.F. \u2013 Kluby po z\u00e1niku Vp\u0159edu \u2013 Z\u00e1hada Vzletu \u2013 Z\u00e1blesk ve tm\u011b roku 1956 \u2013 Velk\u00e1 mystifikace nejen foglarovc\u016f \u2013 10. v\u00fdro\u010d\u00ed \u00famrt\u00ed \u2013 Jest\u0159\u00e1b byl sv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd! \u2013 Dr. Fischer v jin\u00e9m sv\u011bdectv\u00ed \u2013 Nov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh \"Rychl\u00e9 \u0161\u00edpy u \u017eelezni\u010dn\u00edho mostu\" 2010 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 2, ISBN 978-80-86289-66-3, obsahuje \u010dl\u00e1nky: V\u011brnost a vd\u011bk \u2013 Jest\u0159\u00e1bovy ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 vlastnosti \u2013 Dr. Jan Fischer z\u016fstal s n\u00e1mi \u2013 Jest\u0159\u00e1b \u2013 t\u0159et\u00ed syn Kalivodov\u00fdch \u2013 Jak to vlastn\u011b bylo s \"je\u017ekem v kleci\"? \u2013 J. Foglar \u010desk\u00fdm d\u011btem v \u010dase h\u00e1kov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee \u2013 Klub zv\u00eddav\u00fdch d\u011bt\u00ed \u2013 \u010cokol\u00e1da jako unik\u00e1t \u2013 Mil\u00fd pane far\u00e1\u0159i! \u2013 Drtiv\u00fd \u00fatok ze syndik\u00e1tu \"Jest\u0159\u00e1b\u016fv let\" \u2013 autor\u016fv p\u00e1d \u2013 P\u0159ekvapen\u00ed s bob\u0159\u00edky a spol.2011 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 3, ISBN 978-80-86289-73-1, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Tajemstv\u00ed Pum\u00edka, Pyc\u00ednka a Cyb\u00fdnka \u2013 P\u0159\u00edb\u011bhy z tituln\u00edch str\u00e1nek \u2013 Frenky z Yukonu a \u010destn\u00fd odznak Rychl\u00fdch \u0161\u00edp\u016f \u2013 Neblah\u00e9 poselstv\u00ed dru\u017einy Li\u0161ek \u2013 Objev! - Bratrstvo Modr\u00e9ho t. \u2013 M\u00fdtus zvan\u00fd St\u00ednadla \u2013 Pod\u011bbrady, Dvojka a Jest\u0159\u00e1b \u2013 \u00da\u017easn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s Kuli\u0161\u00e1ky \u2013 Z\u00e1pas o N\u00e1\u0161 odd\u00edl2012 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 4 ISBN 978-80-86289-75-5, obsahuje \u010dl\u00e1nky: J. Foglar a stolet\u00ed \u010desk\u00e9ho skautingu \u2013 Nezn\u00e1m\u00e1 foglarovka? \u2013 Kresl\u00ed\u0159 Fischer a nejen \u010cigoligo \u2013 Tajemstv\u00ed polsk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu \u2013 L\u00e1ska Lenky a Jaroslava? \u2013 Sokol z Olympie a Jest\u0159\u00e1b \u2013 Objev zvan\u00fd Rozruch \u2013 P\u0159ekvapen\u00ed ve foglarovk\u00e1ch \u2013 Zru\u0161it tabu? \u2013 Unik\u00e1tn\u00ed n\u00e1lez \u2013 Roy a jeho Bob\u0159i \u2013 Dal\u0161\u00ed poklad!2015 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 5, ISBN 978-80-86289-79-3, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Poselstv\u00ed Star\u00e9 Dvojky \u2013 Dobrodru\u017estv\u00ed s Jest\u0159\u00e1bem \u2013 B\u00edl\u00e1 m\u00edsta v kronik\u00e1ch \u2013 Dan ode\u0161el ke Zlat\u00e9 generaci \u2013 Je\u0161t\u011b Roy a jeho Bob\u0159i \u2013 \u0160ipeke\u2013velk\u00fd sponzor \u2013 Nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo Mlad\u00e9ho hlasatele \u2013 Tajemn\u00fd mal\u00ed\u0159 Sala\u010d \u2013 Z\u00e1hada prvn\u00edho rukopisu \u2013 R\u00e9bus Pod\u011bbrad vy\u0159e\u0161en \u2013 Objev ob\u00e1lky Zde\u0148ka Buriana \u2013 U\u010dil jsem se od Foglara \u2013 Posledn\u00ed dopis S. Hrn\u010d\u00ed\u0159ovi \u2013 Vzpom\u00ednka na Zde\u0148ka P\u00edrka \u2013 Komiks: R\u0160 nal\u00e9zaj\u00ed \u0160imka2017 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 6, ISBN 978-80-86289-82-3, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Je\u017eek v kleci v Brn\u011b! \u2013 Slune\u010dn\u00ed z\u00e1toka l\u00e1k\u00e1 \u2013 Kresl\u00ed dr. Jan Fischer \u2013 Foglar v hodnocen\u00ed \u010desk\u00e9 v\u011bdy \u2013 Zden\u011bk Burian a Jaroslav Foglar \u2013 Tajemstv\u00ed modr\u00e9ho \u017eivota \u2013 Cesta za modr\u00fdm sv\u011btlem \u2013 Za v\u0161echno m\u016f\u017ee Foglar? \u2013 Spr\u00e1vn\u00fd kluk, Dvojka a kluby \u2013 Z. Burian v Po\u0161umavsk\u00e9m hlasateli \u2013 \u017divot s Bratrstvem Ko\u010di\u010d\u00ed pracky? \u2013 P\u0159\u00edb\u011bh Jest\u0159\u00e1bovy kresby2018 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 7, ISBN 978-80-86289-83-0, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Jest\u0159\u00e1b kone\u010dn\u011b na Hrad! \u2013 Rok s Rychl\u00fdmi \u0161\u00edpy \u2013 Evangelium podle J. Foglara \u2013 Z\u00e1hada Modr\u00e9ho \u017eivota \u2013 Jest\u0159\u00e1b pro pan\u00ed a d\u00edvky \u2013 Jizvy Mnichova na tv\u00e1\u0159i Dvojky \u2013 Kam se, himbajs, schoval Rikitan? \u2013 L\u017ei o spisu StB \u2013 Skromn\u00fd tit\u00e1n \u2013 Foglarovo tajemstv\u00ed \u2013 S Jindrou a \u010cerven\u00e1\u010dkem ve Slune\u010dn\u00ed z\u00e1toce \u2013 Muzeum J. Foglara otev\u0159eno \u2013 Vontovo pozdn\u00ed odpoledne2019 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 8, ISBN 978-80-86289-85-4, obsahuje \u010dl\u00e1nky: Jak vznikaly Rychl\u00e9 \u0161\u00edpy \u2013 Vlivy J. Foglara na \u010desk\u00fd skauting \u2013 V \u0159\u00ed\u0161i Ml. hlasatele \u2013 Jest\u0159\u00e1bovy l\u00e1sky \u2013 Nemilosrdn\u00e1 provokace \u2013 Spolupr\u00e1ce s mal\u00ed\u0159em V. Junkem \u2013 Utajen\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk \u2013 Foglarovsk\u00e9 sv\u011bty \u2013 Sout\u011b\u017e R\u0161 ve St\u00ednadlech \u2013 Odd\u00edlov\u00e9 n\u00e1lepky \u2013 Jest\u0159\u00e1bovy bob\u0159\u00edci \u2013 Pro\u010d ml\u010d\u00ed J.\u010c. 2021 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 9, obsahuje mimo jin\u00e9 \u010dl\u00e1nky: Jura bude s n\u00e1mi (fotovzpom\u00ednky na Ji\u0159\u00edho Stegbauera-Juru) \u2013 R\u00e9bus jedn\u00e9 b\u00e1sni\u010dky \u2013 P\u0159ekvapiv\u00e1 nab\u00eddka Ozv\u011bn\u00e1m \u2013 Z\u00e1hada parn\u00edku Helene \u2013 Byl p\u0159ipraven \u2013 Klubovna ve V\u011b\u017ei \u2013 Kalend\u00e1\u0159 Jun\u00e1ka 1941 \u2013 Rota\u010dka - Foglarovo zoufalstv\u00ed \u2013 Evangelium Lesn\u00ed moudrosti \u2013 Nesm\u011bl\u00fd Jest\u0159\u00e1b \u2013 Betl\u00e9m\u00e1\u0159 se srdcem \"\u0160\u00edp\u00e1ka\" \u2013 P\u00ed\u0161e \"st\u0159.\", kresl\u00ed \"pfa\" \u2013 Tajemn\u00fd Mariquita2022 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 10, obsahuje mimo jin\u00e9 \u010dl\u00e1nky: Ten, co prvn\u00ed kreslil po zdech je\u017eky v kleci \u2013 Wabi-100 let \u2013 Z\u00e1hada ploch\u00fdch z\u00e1palek \u2013 Krumovo dobrodru\u017estv\u00ed \u2013 Jest\u0159\u00e1bovy cesty s filmem \u2013 Jest\u0159\u00e1b a chlapectv\u00ed \u2013 State\u010dn\u00e1 srdce \u2013 Z\u00e1hada Erbovn\u00ed knihy \u2013 P\u00ed\u0161e Foglar-kresl\u00ed Saudek \u2013 Jeskyn\u011b ob\u0159\u00edch trilobit\u016f \u2013 Jest\u0159\u00e1bova tv\u016fr\u010d\u00ed hn\u00edzda \u2013 Osmdes\u00e1tilet\u00fd Alvarez \u2013 Ode\u0161el Song2023 \u2013 Sborn\u00edk \u010d. 11, nazvan\u00fd \"Foglarovsk\u00fd sborn\u00edk\", obsahuje mimo jin\u00e9 \u010dl\u00e1nky: L\u00e1\u010fa Velebil\u2013pravdiv\u00e1 legenda \u2013 Akela-velk\u00e9 koresponden\u010dn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed \u2013 Jarmil Burghauser-Jumbo 100 let \u2013 V\u00fdjevy z Jest\u0159\u00e1bov\u00fdch knih \u2013 Co p\u0159edch\u00e1zelo Modr\u00e9 rokli \u2013 Rychl\u00e9 \u0161\u00edpy s h\u00e1kov\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem v z\u00e1dech! \u2013 Dvojka stodesetilet\u00e1 \u2013 Ryt\u00ed\u0159 Dvojky \u2013 Za Franti\u0161kem Dost\u00e1lem \u2013 Jest\u0159\u00e1bovy drobky \u2013 Stopy Jest\u0159\u00e1ba ve m\u011bst\u011b automobil\u016f \u2013 Jak Jest\u0159\u00e1b p\u0159edb\u00edhal ve front\u011b/Rozhovor s J\u00edrou Kabelkou\nZACHARI\u00c1\u0160, Ji\u0159\u00ed. Stolet\u00fd hoch od Bob\u0159\u00ed \u0159eky, Praha: Ostrov, 2020. 415 s., ISBN 978-80-86289-87-8, S. 383, 406\n\u0160KV\u00c1RA, Miroslav, TRKOVSK\u00dd, Lubo\u0161. Lexikon dobrodru\u017en\u00e9 literatury, svazek 4 \u2013 Jaroslav Foglar, Praha: Antikvari\u00e1t u L\u00e9ona Cliftona , 2011. 350 s., S. 290, 292, 293\nJaroslav Foglar\nJan Fischer\nJi\u0159\u00ed Zachari\u00e1\u0161-Pedro\nJi\u0159\u00ed Stegbauer-Jura\n Kni\u017en\u00ed s\u00e9rie Sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f . Praha: Martinus.cz . Dostupn\u00e9 online. \n Foglaring, tramping a skauting . Praha: OSTROV . Dostupn\u00e9 online. \nLEBEDA-ALP\u00cdN, Milan. Vy\u0161el Sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f \u010d. 8 . Bohou\u0161ek.cz, foglarovsk\u00fd magaz\u00edn, 27. \u010darvna 2019 . Dostupn\u00e9 online. Sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f 6 . Praha: Svaz \u010desk\u00fdch knihkupc\u016f a nakladatel\u016f . Dostupn\u00e9 online. FENCL, Ivo. V osm\u00e9m Sborn\u00edku nez\u00e1visl\u00fdch foglarovsc\u016f se mimo jin\u00e9 dozv\u00edte, jak\u00e9 \u017eeny miloval Foglar. Liter\u00e1rn\u00ed noviny . Litmedia, a.s. . Dostupn\u00e9 online. ISSN 1210-0021. \nHROM\u00c1DKA, Tom\u00e1\u0161. Zakladatele spo\u0159ilovsk\u00e9 t\u0159in\u00e1ctky p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sborn\u00edk nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f. Spo\u0159ilovsk\u00e9 noviny . Tom\u00e1\u0161 Hrom\u00e1dka, 27. srpna 2011. Dostupn\u00e9 online. REDAKCE SBORN\u00cdKU. Dev\u00e1ty sborn\u00edk Kruhu nez\u00e1visl\u00fdch foglarovc\u016f je v p\u0159\u00edprav\u011b . Bohou\u0161ek.cz, foglarovsk\u00fd magaz\u00edn, 12. b\u0159ezna 2021 . Dostupn\u00e9 online. \nSTEGBAUER, Ji\u0159\u00ed. Nakladatelstv\u00ed Ostrov vydalo dal\u0161\u00ed Sborn\u00edk Kruhu p\u0159\u00e1tel Jaroslava Foglara . Praha: \u010cesk\u00e1 rada d\u011bt\u00ed a ml\u00e1de\u017ee, 21. z\u00e1\u0159\u00ed 2019 . Dostupn\u00e9 online. \nFENCL, Ivo. Literatura: Nezn\u00e1m\u00e9 foglarovky! . Praha: Neviditeln\u00fd pes/Lidovky.cz, 26. srpna 2009 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed Evropy v judu 2006? <<>>: Mistrovstv\u00ed Evropy se konalo v Tampereen j\u00e4\u00e4halli v Tampere, Finsko, ve dnech 26.-28. kv\u011btna 2006 a kategorie bez rozd\u00edlu vah prob\u011bhla v SPENS v Novim Sadu, Srbsko, 9. prosince 2006.\n Tampere\nP\u00c1T \u2013 26.05.2006 \u2013 superlehk\u00e1 v\u00e1ha (\u221260 kg, \u221248 kg) a pololehk\u00e1 v\u00e1ha (\u221266 kg, \u221252 kg) a lehk\u00e1 v\u00e1ha (\u221273 kg)\nSOB \u2013 27.05.2006 \u2013 lehk\u00e1 v\u00e1ha (\u221257 kg) a polost\u0159edn\u00ed v\u00e1ha (\u221281 kg, \u221263 kg) a st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha (\u221290 kg)\nNED \u2013 28.05.2006 \u2013 st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha (\u221270 kg) a polot\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha (\u2212100 kg, \u221278 kg) a t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha (+100 kg, +78 kg) Novi Sad\nSOB \u2013 09.12.2006 \u2013 bez rozd\u00edlu vah (mu\u017ei a \u017eeny)\nME v Tampere se administrativn\u011b nepovedlo. V ofici\u00e1ln\u00edch v\u00fdsledc\u00edch je v \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f uveden\u00fd jin\u00fd judista ne\u017e skute\u010dn\u011b startoval. Chyby vznikly p\u0159i v\u00fdb\u011bru jmen z datab\u00e1ze kde zafungoval lidsk\u00fd faktor. Tak se nap\u0159\u00edklad ofici\u00e1ln\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem stal 46let\u00fd Pavel Pet\u0159ikov, p\u0159itom na turnaji startoval jeho syn. Zaj\u00edmav\u011b se musel c\u00edtit Ma\u010far Barna Bor, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee v prvn\u00edm kole bude z\u00e1pasit s Gordanou Radulovi\u0107 (\u017eena).\nOfici\u00e1ln\u00ed v\u00fdsledky z mistrovstv\u00ed Evropy 2006 (pozn. kv\u016fli mnoha nep\u0159esnostem jsou dal\u0161\u00ed v\u00fdsledky zde, ty v\u0161ak rovn\u011b\u017e nejsou bez chyb.", "<<>>: Co je Le Locle? <<>>: Le Locle je obec (mal\u00e9 m\u011bsto) v kantonu Neuch\u00e2tel na severoz\u00e1pad\u011b \u0160v\u00fdcarska. M\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 10 tis\u00edc obyvatel. Toto pr\u016fmyslov\u00e9 m\u011bsto je pova\u017eov\u00e1no za jedno z center \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho hodin\u00e1\u0159stv\u00ed. Nach\u00e1z\u00ed se v poho\u0159\u00ed Jura v nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch okolo 1000 m n. m., nedaleko hranic s Franci\u00ed.\nLe Locle le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 920 m n. m., vzdu\u0161nou \u010darou 8 km jihoz\u00e1padn\u011b od La Chaux-de-Fonds, nedaleko hranic s Franci\u00ed. M\u011bsto se rozkl\u00e1d\u00e1 v \u00fazk\u00e9m vysoko polo\u017een\u00e9m \u00fadol\u00ed odvod\u0148ovan\u00e9m \u0159\u00ed\u010dkou Bied v poho\u0159\u00ed Neuch\u00e2telsk\u00fd Jura (Jura Neuch\u00e2telois), mezi vrcholy Grand Som Martel na jihu a Pouillerel na severu.\n\u00dazem\u00ed obce pokr\u00fdv\u00e1 \u010d\u00e1st Neuch\u00e2telsk\u00e9ho Jury. Ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed obce se nach\u00e1z\u00ed synklin\u00e1la Le Locle, uzav\u0159en\u00e9 vysok\u00e9 \u00fadol\u00ed orientovan\u00e9 jihoz\u00e1padn\u011b-severov\u00fdchodn\u011b podle sm\u011bru \u00fa\u017einy Jury v t\u00e9to oblasti. Do tohoto vysok\u00e9ho \u00fadol\u00ed se z jihu p\u0159ipojuje n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch bo\u010dn\u00edch \u00fadol\u00ed, v\u010detn\u011b \u00fadol\u00ed Combe Girard. \u00dadol\u00ed je odvod\u0148ov\u00e1no \u0159\u00ed\u010dkou Bied, kter\u00e1 je v oblasti Le Locle za\u00fast\u011bna na z\u00e1pad do \u0159eky Doubs. P\u0159ed Col des Roches se \u0159eka vytr\u00e1c\u00ed. Proto\u017ee tento pr\u016fsakov\u00fd trycht\u00fd\u0159 nebyl schopen absorbovat velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody b\u011bhem t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu a dlouh\u00fdch de\u0161\u0165\u016f, bylo v minulosti p\u0159i takov\u00fdch ud\u00e1lostech \u010dasto zaplaveno cel\u00e9 dno \u00fadol\u00ed. Nebezpe\u010d\u00ed z\u00e1plav bylo z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti odstran\u011bno v roce 1805, kdy byl pod Col des Roches prora\u017een um\u011bl\u00fd tunel.\nNa severu se \u00fazem\u00ed obce rozprost\u00edr\u00e1 nad v\u00fd\u0161inami Les Monts a\u017e do masivu Combe de Monterban a na \u0161irok\u00fd, z\u010d\u00e1sti zalesn\u011bn\u00fd a z\u010d\u00e1sti pastvinami porostl\u00fd h\u0159eben Pouillerel (nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol ve v\u00fd\u0161ce 1257 m n. m.), kter\u00fd odd\u011bluje vysok\u00e9 \u00fadol\u00ed Le Locle od \u00fadol\u00ed Doubs. Na v\u00fdchod\u011b oblast zasahuje do topografick\u00e9 hranice mezi m\u011bsty Le Locle a La Chaux-de-Fonds. Na jihu a jihoz\u00e1pad\u011b tvo\u0159\u00ed hranici antiklin\u00e1la Grand Som Martel a v\u00fd\u0161iny u Pr\u00e9voux. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod Le Locle, ve v\u00fd\u0161ce 1320 metr\u016f nad mo\u0159em, se nach\u00e1z\u00ed severn\u011b od vrcholu Grand Som Martel. V roce 1997 tvo\u0159ila 16 % rozlohy obce zastav\u011bn\u00e1 plocha, 30 % lesy a h\u00e1je a 53 % zem\u011bd\u011blsk\u00e1 p\u016fda; o n\u011bco m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 % tvo\u0159ila neproduktivn\u00ed p\u016fda.\nLe Locle zahrnuje m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti a b\u00fdval\u00e9 vesnice La Jaluse (949 m n. m.), Les Jeannerets a Les Petits Monts (1020 m n. m.), pr\u016fmyslovou \u010dtvr\u0165 Les Billodes z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta, \u010d\u00e1st osady Le Pr\u00e9voux (1077 m n. m.) na v\u00fd\u0161in\u00e1ch jihoz\u00e1padn\u011b od kotliny, jako\u017e i r\u016fzn\u00e9 mal\u00e9 osady a \u010detn\u00e9 jednotliv\u00e9 farmy roztrou\u0161en\u00e9 na v\u00fd\u0161in\u00e1ch. Sousedn\u00edmi obcemi Le Locle jsou Les Planchettes, La Chaux-de-Fonds, La Sagne, Les Ponts-de-Martel, La Chaux-du-Milieu a Le Cerneux-P\u00e9quignot v kantonu Neuch\u00e2tel a Villers-le-Lac v sousedn\u00ed Francii.\nNejstar\u0161\u00ed doklady o p\u0159\u00edtomnosti \u010dlov\u011bka v oblasti Le Locle poch\u00e1zej\u00ed z pozdn\u00edho mezolitu (asi 6000 a\u017e 5000 let p\u0159. n. l.). Keramick\u00e9 zlomky, n\u00e1stroje a kosti byly nalezeny v oblasti Col des Roches. Z cel\u00e9ho n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho obdob\u00ed a\u017e do st\u0159edov\u011bku nejsou zn\u00e1my \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1lezy.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z doby kolem roku 1150 a nese n\u00e1zev Losculo. Pozd\u011bji se objevila jm\u00e9na Loclo (1350) a Loucle (1395). N\u00e1zev m\u00edsta pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1z\u00ed z latinsk\u00e9ho slova occulus (m\u00fdtina) s asimilovan\u00fdm \u010dlenem.\nOblast kolem Le Locle byla kultivov\u00e1na a os\u00eddlena a\u017e ve 14. stolet\u00ed. Od roku 1360 pat\u0159ilo Le Locle jako l\u00e9no k panstv\u00ed Valangin. Proto\u017ee osadn\u00edci m\u011bli pom\u011brn\u011b velkou svobodu, usazovali se zde p\u0159edev\u0161\u00edm lid\u00e9 z \u00fadol\u00ed Val de Ruz a Val de Travers. Reformace byla v obci zavedena v roce 1536. Spolu s panstv\u00edm Valangin p\u0159e\u0161lo Le Locle v roce 1592 pod svrchovanost hrabstv\u00ed Neuch\u00e2tel. Od roku 1648 byl Neuch\u00e2tel kn\u00ed\u017eectv\u00edm a od roku 1707 byl person\u00e1ln\u00ed uni\u00ed p\u0159ipojen k Prusk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed. V roce 1806 bylo \u00fazem\u00ed postoupeno Napoleonovi I. a v roce 1815 se v r\u00e1mci V\u00edde\u0148sk\u00e9ho kongresu dostalo do \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 konfederace, p\u0159i\u010dem\u017e pru\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9 z\u016fstali a\u017e do Neuch\u00e2telsk\u00e9 smlouvy z roku 1857 tak\u00e9 kn\u00ed\u017eaty Neuch\u00e2telu.Na rozd\u00edl od La Chaux-de-Fonds a dal\u0161\u00edch osad v okol\u00ed vyu\u017e\u00edvalo Le Locle vodn\u00ed s\u00edly \u0159\u00ed\u010dky Bied, a proto jen z\u0159\u00eddka trp\u011blo nedostatkem vody. Prvn\u00ed ml\u00fdny, pily a kov\u00e1rny byly postaveny pod\u00e9l toku potoka ve st\u0159edov\u011bku. V 17. stolet\u00ed vzniklo dom\u00e1c\u00ed krajk\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 vedlo k prvn\u00edmu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu vzestupu v oblasti.\nV roce 1705 se Daniel Jeanrichard (1664\u20131741) p\u0159est\u011bhoval z La Sagne do Le Locle a za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt hodinky, \u010d\u00edm\u017e zalo\u017eil tento tradi\u010dn\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00fd pr\u016fmysl. Hodin\u00e1\u0159stv\u00ed se zpo\u010d\u00e1tku prov\u00e1d\u011blo p\u0159\u00edmo v dom\u00e1cnostech. M\u00edstn\u00ed d\u011bln\u00edci (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z \u0159ad roln\u00edk\u016f) dod\u00e1vali jednotliv\u00e9 sou\u010d\u00e1sti do d\u00edlny, kde se montovaly. D\u00edky nov\u00fdm technick\u00fdm mo\u017enostem se Le Locle na konci 18. stolet\u00ed rychle rozv\u00edjelo jako pr\u016fmyslov\u00e1 obec a vznikla zde \u0159ada tov\u00e1ren. Na rozd\u00edl od La Chaux-de-Fonds v\u0161ak m\u011blo Le Locle jen omezen\u00e9 mo\u017enosti expanze, proto\u017ee se nach\u00e1zelo v \u00fazk\u00e9 \u00fadoln\u00ed kotlin\u011b se strm\u00fdmi svahy a ba\u017einat\u00fdm dnem \u00fadol\u00ed. Po roce 1800 proto zaost\u00e1valo v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m a popula\u010dn\u00edm rozvoji za La Chaux-de-Fonds.\nLe Locle postihly velk\u00e9 po\u017e\u00e1ry v letech 1683, 1765 a 1833. Po vzoru La Chaux-de-Fonds bylo Le Locle po po\u017e\u00e1ru v roce 1833 p\u0159estav\u011bno do \u0161achovnicov\u00e9ho p\u016fdorysu. 19. a 20. stolet\u00ed a\u017e do roku 1970 se vyzna\u010dovalo rozkv\u011btem hodin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Krom\u011b v\u00fdznamn\u00e9 \u010dokol\u00e1dovny zalo\u017een\u00e9 v roce 1856 a stroj\u00edrensk\u00e9ho pr\u016fmyslu byl pr\u016fmysl v Le Locle velmi jednostrann\u00fd a zam\u011b\u0159en\u00fd na hodinky a k n\u00edm n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed. Proto m\u011bsto t\u011b\u017ece utrp\u011blo hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed v 70. letech 20. stolet\u00ed. \u0158ada hodin\u00e1\u0159sk\u00fdch podnik\u016f musela ukon\u010dit \u010dinnost, co\u017e vedlo k vysok\u00e9 nezam\u011bstnanosti a nakonec k siln\u00e9mu odlivu obyvatelstva. Teprve pot\u00e9 do\u0161lo k diverzifikaci do dne\u0161n\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch odv\u011btv\u00ed.K 1. lednu 2021 byla k obci Le Locle p\u0159ipojena sousedn\u00ed obec Les Brenets.\nLe Locle je s 9864 obyvateli (k 31. prosinci 2020) t\u0159et\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem kantonu Neuch\u00e2tel. Kanton Neuch\u00e2tel je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b francouzsky mluv\u00edc\u00ed oblast\u00ed \u0160v\u00fdcarska. 88,0 % obyvatel proto hovo\u0159\u00ed francouzsky, 4,0 % italsky a 1,9 % n\u011bmecky (stav v roce 2000). V\u00fdvoj po\u010dtu obyvatel Le Locle odr\u00e1\u017e\u00ed hospod\u00e1\u0159skou situaci ve vysoko polo\u017een\u00e9m \u00fadol\u00ed Jury. Prvn\u00edho vrcholu bylo dosa\u017eeno kolem roku 1910. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou desetilet\u00edch do\u0161lo k m\u00edrn\u00e9mu poklesu, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledoval v\u00fdrazn\u00fd vzestup v 50. a 60. letech. Nejv\u011bt\u0161\u00edho rozkv\u011btu dos\u00e1hlo Le Locle v roce 1967, kdy m\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 15 000 obyvatel. N\u00e1sledn\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize (zejm\u00e9na v hodin\u00e1\u0159sk\u00e9m pr\u016fmyslu) vedla k masivn\u00ed vln\u011b emigrace, kter\u00e1 v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e pokra\u010duje do sou\u010dasnosti. Od roku 1967 se po\u010det obyvatel Le Locle sn\u00ed\u017eil o v\u00edce ne\u017e 30 %.\nLe Locle se na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed vyvinulo ze zem\u011bd\u011blsk\u00e9 vesnice v pr\u016fmyslovou obec. Je pova\u017eov\u00e1no za kol\u00e9bku \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho hodin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu, kter\u00fd zde za\u010dal v roce 1705. V t\u00e9 dob\u011b bylo v oblasti Neuch\u00e2telsk\u00e9ho Jury d\u016fle\u017eit\u00e9 tak\u00e9 krajk\u00e1\u0159stv\u00ed. Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed m\u011bsta Le Locle bylo po v\u00edce ne\u017e 250 let zam\u011b\u0159eno p\u0159edev\u0161\u00edm na hodin\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl, a proto bylo m\u011bsto od roku 1970 obzvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ece zasa\u017eeno kriz\u00ed v tomto odv\u011btv\u00ed. Od t\u00e9 doby se odv\u011btv\u00ed diverzifikovalo.\nV sou\u010dasnosti m\u011bsto nab\u00edz\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 6200 pracovn\u00edch m\u00edst. Zem\u011bd\u011blstv\u00ed (zejm\u00e9na chov dobytka a produkce ml\u00e9ka) m\u00e1 ve struktu\u0159e zam\u011bstnanosti obyvatelstva jen okrajov\u00e9 postaven\u00ed, nebo\u0165 v prim\u00e1rn\u00edm sektoru jsou zam\u011bstn\u00e1na jen 2 % pracovn\u00ed s\u00edly. P\u0159ibli\u017en\u011b 63 % pracovn\u00ed s\u00edly je zam\u011bstn\u00e1no v pr\u016fmyslov\u00e9m sektoru, zat\u00edmco v sektoru slu\u017eeb pracuje 35 % pracovn\u00edk\u016f (stav v roce 2001).\nM\u011bsto je pova\u017eov\u00e1no (spole\u010dn\u011b s bl\u00edzk\u00fdmi m\u011bsty Biel a La Chaux-de-Fonds) za centrum \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho hodin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Ve m\u011bst\u011b bylo zalo\u017eeno nebo s\u00eddl\u00ed mnoho hodin\u00e1\u0159sk\u00fdch firem (Certina, Tissot, Ulysse Nardin, Vulcain, Zenith, Zodiac a dal\u0161\u00ed). Spole\u010dn\u011b s La Chaux-de-Fonds je historick\u00e1 \u010d\u00e1st m\u011bsta od roku 2009 zaps\u00e1na na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.\nVe m\u011bst\u011b s\u00eddl\u00ed tak\u00e9 \u0159ada firem z oblasti p\u0159esn\u00e9 mechaniky (v\u00fdroba chirurgick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f), mikromechaniky a mikroelektroniky (Dixi Holding Le Locle). D\u016fle\u017eitou roli hraj\u00ed tak\u00e9 informa\u010dn\u00ed technologie, stroj\u00edrenstv\u00ed, n\u00e1bytk\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl, kovov\u00fdroba a v\u00fdroba plast\u016f a plastov\u00fdch v\u00fdrobk\u016f. A\u017e do roku 1992 bylo Le Locle zn\u00e1m\u00e9 tak\u00e9 d\u00edky sv\u00e9 tov\u00e1rn\u011b na \u010dokol\u00e1du.\nM\u011bsto m\u00e1 dobr\u00e9 dopravn\u00ed spojen\u00ed. Le\u017e\u00ed na hlavn\u00ed silnici z Neuch\u00e2telu p\u0159es La Chaux-de-Fonds a Col des Roches do Besan\u00e7onu. Po otev\u0159en\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati z La Chaux-de-Fonds do Le Locle bylo m\u011bsto 2. \u010dervence 1857 p\u0159ipojeno k \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edti. Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed t\u00e9to trati do Francie a\u017e do Besan\u00e7onu bylo dokon\u010deno v roce 1884. Dne 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1890 byla tak\u00e9 zprovozn\u011bna \u00fazkorozchodn\u00e1 tra\u0165 z Le Locle do Les Brenets.\nM\u011bstsk\u00e9 autobusov\u00e9 linky provozovan\u00e9 spole\u010dnost\u00ed Transports R\u00e9gionaux Neuch\u00e2telois (TRN) zaji\u0161\u0165uj\u00ed ve\u0159ejnou dopravu ve m\u011bst\u011b a spojen\u00ed s okoln\u00edmi obcemi. Z Le Locle jezd\u00ed tak\u00e9 autobusov\u00e9 linky do La Chaux-de-Fonds, p\u0159es Les Ponts-de-Martel do Neuch\u00e2telu a do La Br\u00e9vine.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Le Locle na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Dana Mor\u00e1vkov\u00e1? <<>>: Dana Mor\u00e1vkov\u00e1 (* 29. \u010dervence 1971 P\u00edsek) je \u010desk\u00e1 here\u010dka, moder\u00e1torka, choreografka a b\u00fdval\u00e1 krasobrusla\u0159ka.\nNarodila se v roce 1971 v P\u00edsku v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch do rodiny matematika a in\u017een\u00fdrky ekonomie. Je jedin\u00e1\u010dek. Jej\u00ed otec zem\u0159el, kdy\u017e j\u00ed bylo patn\u00e1ct let, a z\u016fstala sama s matkou.V d\u011btstv\u00ed se v\u011bnovala baletu, gymnastice a krasobruslen\u00ed. Je dvojn\u00e1sobnou juniorskou mistryn\u00ed republiky v krasobruslen\u00ed \u2013 tanc\u00edch na led\u011b.\nOd roku 1989 do roku 1993 studovala herectv\u00ed na DAMU (kde z\u00edskala titul MgA.) a hned pot\u00e9 choreografii na HAMU (kde z\u00edskala druh\u00fd titul MgA.), kterou dostudovala v roce 1998.\nPoprv\u00e9 se objevila v roce 1993 v \u010cinohern\u00edm studiu \u00dast\u00ed nad Labem, kde setrvala do roku 1994. Pot\u00e9 vystupovala i v anga\u017em\u00e1 Divadla Na z\u00e1bradl\u00ed (1993\u20131998), od roku 2002 p\u016fsob\u00ed v Divadle Bez z\u00e1bradl\u00ed.\nPrvn\u00ed filmovou roli si zahr\u00e1la ve sv\u00fdch 14 letech (v roce 1985), jako Dora ve filmu Veronika.\nM\u00e1 za sebou ji\u017e des\u00edtky filmov\u00fdch i divadeln\u00edch rol\u00ed, v roce 2004 se j\u00ed poda\u0159ilo obsadit roli i v americk\u00e9m trh\u00e1ku Van Helsing. V \u010cesk\u00e9 republice se dostala do v\u0161eobecn\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed nejprve jako moder\u00e1torka Sn\u00eddan\u011b s Novou na TV Nova, jako here\u010dka nap\u0159. v poh\u00e1dce Z pekla \u0161t\u011bst\u00ed 1\u20132 (1999; 2001), nebo v komedii Kame\u0148\u00e1k (2003), do roku 2009 se pravideln\u011b objevovala v z\u00e1bavn\u00e9m po\u0159adu H\u00e1dej, kdo jsem, v po\u0159adu TV Primy Prima j\u00edzda a v seri\u00e1lu Velmi k\u0159ehk\u00e9 vztahy (v pokra\u010dov\u00e1n\u00ed vysoce \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 \u0159ady s n\u00e1zvem Rodinn\u00e1 pouta, kde tak\u00e9 hr\u00e1la). Od roku 2009 hraje v Ordinaci v r\u016f\u017eov\u00e9 zahrad\u011b Zdenu Tichou-Suchou.\nRoku 2012 se \u00fa\u010dastnila p\u00e1t\u00e9 \u0159ady tane\u010dn\u00ed televizn\u00ed sout\u011b\u017ee StarDance ...kdy\u017e hv\u011bzdy tan\u010d\u00ed, kde spolu s profesion\u00e1ln\u00edm tane\u010dn\u00edkem Ji\u0159\u00edm Heinem skon\u010dili na p\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b.Je tv\u00e1\u0159\u00ed kosmetick\u00e9 zna\u010dky Pevonia.\nV roce 2014 navrhla kolekce kabelek.\nJej\u00edm man\u017eelem je od 18. \u0159\u00edjna 1996 hudebn\u00ed skladatel a klav\u00edrista Petr Mal\u00e1sek. Maj\u00ed spolu syna Petra (* 1998).\n1985 \u2013 Veronika (dcera N\u011bmcov\u00e9, Dora)\n1986 \u2013 Gottwald (Marta Gottwaldov\u00e1 ml.) \n1986 \u2013 Bloud\u011bn\u00ed orienta\u010dn\u00edho b\u011b\u017ece (Mirka)\n1987 \u2013 O podez\u00edrav\u00e9m kr\u00e1li (Joyce) \n1987 \u2013 Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum \n1988 \u2013 Princezna Husopaska (princezna Aurinie)\n1988 \u2013 Rod\u00e1ci \n1988 \u2013 Los Amores de Kafka\n1989 \u2013 Romeo a Julie na venkov\u011b (Vreli) \n1989 \u2013 Fubu (zlatovlas\u00e1 panna) \n1989 \u2013 \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenka\n1989 \u2013 Princezna husopaska\n1990 \u2013 Princezna Slonbidlo (princezna Felicie zvan\u00e1 Feli\u0161ka) \n1990 \u2013 Kou\u0159\n1991 \u2013 Osudn\u00e9 dve\u0159e \n1991 \u2013 L\u00e1ska zlatnice Leonety (Oreta) \n1991 \u2013 Kr\u00e1l a zlod\u011bj (Jolana) \n1992 \u2013 \u017divot a d\u00edlo skladatele Folt\u00fdna\n1992 \u2013 Sv\u011bt\u00fdlka z blat (bludi\u010dka) \n1992 \u2013 Don Gio (brusl\u00edc\u00ed serv\u00edrka)\n1992 \u2013 N\u00e1hrdeln\u00edk (Lena L\u00fctzow) \n1993 \u2013 O z\u00e1zra\u010dn\u00e9 mou\u0161e (princezna) \n1993 \u2013 Arabela se vrac\u00ed aneb Rumburak kr\u00e1lem \u0158\u00ed\u0161e poh\u00e1dek (pasa\u010dka krav Karol\u00edna) \n1994 \u2013 P\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u00e1 samota (mlad\u00e1 Man\u010dinka)\n1994 \u2013 No\u010dn\u00ed mora (Kate\u0159ina) \n1994 \u2013 Laskav\u00fd div\u00e1k promine \u2013 d\u00edl Den jsou dv\u011b srdce lidsk\u00e1 \u0161\u0165astna spolu (Lidunka) \n1995 \u2013 Srpnov\u00e9 v\u00fdk\u0159iky\n1995 \u2013 Ruleta (Julie)\n1996 \u2013 Na\u0161i na\u0161i furianti (divadeln\u00ed z\u00e1znam)\n1997 \u2013 Jak se d\u011bl\u00e1 opera (Anni / Juliet Brookov\u00e1) \n1998 \u2013 Jezern\u00ed kr\u00e1lovna\n1999 \u2013 Z pekla \u0161t\u011bst\u00ed (Dora)\n1999 \u2013 Z pekla \u0161t\u011bst\u00ed \n2001 \u2013 Z pekla \u0161t\u011bst\u00ed 2 (Dora)\n2001 \u2013 Presso (koncipientka) \n2002 \u2013 Prsten kohouta Alektrya (my\u0161ka Sisi) \n2002 \u2013 And\u011blsk\u00e1 tv\u00e1\u0159 (Margot Pinaudov\u00e1)\n2003 \u2013 Kame\u0148\u00e1k (u\u010ditelka Vlasta)\n2004 \u2013 Van Helsing (\u010d\u00ed\u0161nice zachr\u00e1n\u011bn\u00e1 pomocn\u00edkem Van Helsinga)\n2004 \u2013 Snowbor\u010f\u00e1ci \n2004 \u2013 Kame\u0148\u00e1k 2 (u\u010ditelka Vlasta)\n2004\u20132007 \u2013 Rodinn\u00e1 pouta (Ing. Andrea Li\u0161kov\u00e1-Sk\u00e1lov\u00e1-Rube\u0161ov\u00e1) \n2007\u20132009 \u2013 Velmi k\u0159ehk\u00e9 vztahy (Ing. Andrea Rube\u0161ov\u00e1) \n2009 \u2013 L\u00edb\u00e1\u0161 jako B\u016fh (Jitka)\n2009 \u2013 \u010cepel smrti (starostka) \nOd 2009 \u2013 Ordinace v r\u016f\u017eov\u00e9 zahrad\u011b 2 (doktorka Zdena Tich\u00e1-Such\u00e1) \n2010 \u2013 Jse\u0161 mrtvej, tak nebre\u010d (Zapletalov\u00e1) \n2012 \u2013 Z\u00edtra \n2012 \u2013 Posledn\u00ed v\u00fdk\u0159ik (Vrabcov\u00e1)\n2013 \u2013 Kame\u0148\u00e1k 4 (u\u010ditelka Vlasta)\n2014 \u2013 \u0160\u0165astn\u00e1 (profesorka \u010cern\u00e1)\n2014 \u2013 Lovci a ob\u011bti (u\u010ditelka)\n2014 \u2013 Jakub a jeho p\u00e1n \n2015 \u2013 V\u00e1no\u010dn\u00ed Kame\u0148\u00e1k\n2001 \u2013 Sest\u0159i\u010dky\n2014 \u2013 Obna\u017een\u00fd n\u00e1rod (v r\u00e1mci cyklu \u010cesk\u00fd \u017eurn\u00e1l)\nO poklad Ane\u017eky \u010cesk\u00e9\n\u010cesk\u00fd bodyguard\n1994 \u2013 Sn\u00eddan\u011b s Novou\n1994 \u2013 Caruso show\n\u00dasm\u011bvy\nSama doma\n\u010ctver\u00e1ci\n2000\u20132004 \u2013 Prima j\u00edzda\nVolejte Novu\nPavla\u010d Ester Ko\u010di\u010dkov\u00e9\n2006 \u2013 Inkognito\n2007 \u2013 Jak se stav\u00ed sen\n2007\u20132009 \u2013 H\u00e1dej, kdo jsem\n2008 \u2013 Top star magaz\u00edn\n2009 \u2013 Top star magaz\u00edn\n2010 \u2013 Anno 2009\n2010 \u2013 Top star magaz\u00edn\n2010 \u2013 VIP zpr\u00e1vy\nV\u00edne\u010dko\n2011 \u2013 VIP zpr\u00e1vy\n2011 \u2013 T\u00fdT\u00fd 2010\n2011 \u2013 Top star magaz\u00edn\n2011 \u2013 Show Jana Krause\n2011 \u2013 Do roka a do dna\nBarrandovsk\u00fd videostop\n2012 \u2013 V\u0161echnop\u00e1rty\n2012 \u2013 T\u00fdT\u00fd 2011\n2012 \u2013 18 je jen za\u010d\u00e1tek\nNic nen\u00ed nemo\u017en\u00e9\n2012 \u2013 V luft\u011b s Jakubem Koh\u00e1kem\n2012 \u2013 StarDance ...kdy\u017e hv\u011bzdy tan\u010d\u00ed\n2012 \u2013 StarDance ...kolem dokola\n2013 \u2013 Pol\u00edvka na v\u00edn\u011b\n2013 \u2013 M\u00e1me r\u00e1di \u010cesko\n2013 \u2013 Kur\u0148a, co to je?\n2013 \u2013 StarDance ...kdy\u017e hv\u011bzdy tan\u010d\u00ed\n2014 \u2013 Souboj n\u00e1rod\u016f\n2014 \u2013 Ceny Th\u00e1lie 2013\nOd 2014 \u2013 Kdo je kdo\n2017 \u2013 Kdo to v\u00ed?\nTV film Ghoulies \u2013 Tamara De Treaux (Greedigutov\u00e1)\nTV film \u010e\u00e1belsk\u00e1 hra \u2013 Rose McGowan (Courtney)\nTV film Dr. Giggles\nTV film Mumie \u017eije\nTV film Rock a Doodle\nTV film Takeover\nTV film Voln\u00fd den Ferrise Buellera\n19xx \u2013 TV seri\u00e1l Gum\u00eddci \u2013 (Akvari\u00e1na)\n19xx \u2013 TV film Mal\u00fd kr\u00e1mek hr\u016fz \u2013 Ellen Greene (Audrey)\n199\u00d7 \u2013 TV film \u017dhav\u00e9 m\u00edsto \u2013 Jennifer Connelly (Gloria Harperov\u00e1)\n199\u00d7 \u2013 TV film Kdy\u017e se \u010das naplnil \u2013 Barbara Carrera, Veronica Hamel (Iolani, Nikki)\n199\u00d7 \u2013 TV film Flintstoneovi \u2013 Rosie O'Donnell (Betty Rubbleov\u00e1)\n199\u00d7 \u2013 TV film Dokonal\u00fd d\u017eentlmen \u2013 Victoria Rowell (Celia Kirbyov\u00e1)\n199\u00d7 \u2013 TV film B\u00edl\u00e9 p\u00edsky \u2013 Mimi Rogers, Maura Tierney (Molly Dolezalov\u00e1, Noreen)\n199\u00d7 \u2013 TV film Mac a j\u00e1\n199\u00d7 \u2013 TV film \u0160amp\u00f3n\n1990 \u2013 TV film 101 dalmatin\u016f \u2013 Lisa Davis (Anita)\n1990 \u2013 TV film Princezna Husopaska \u2013 (princezna Aurinia)\n1991 \u2013 TV film Dobrodruzi \u2013 Ir\u00e8ne Tunc (sekret\u00e1\u0159ka)\n1991 \u2013 TV film Ro\u0161\u0165\u00e1ci\n1991 \u2013 TV film N\u00e1vrat do budoucnosti\n1992 \u2013 TV film Touha smrti \u2013 Silvana Gallardo (Rosaria, v\u00edce rol\u00ed)\n1992 \u2013 TV film P\u0159\u00e1n\u00ed smrti 2 \u2013 Silvana Gallardo (Rosaria, v\u00edce rol\u00ed)\n1992 \u2013 TV film Profesion\u00e1l \u2013 Marie-Christine Descouard (Doris Frederiksenov\u00e1)\n1992 \u2013 TV film Jak Flintstouni zachr\u00e1nili V\u00e1noce \u2013 (Betty, v\u00edce rol\u00ed)\n1992 \u2013 TV film Da\u0148ov\u00e1 sez\u00f3na \u2013 Zara Karen (Lana LaTour + v\u00edce rol\u00ed)\n1992 \u2013 TV film Carrie \u2013 Sissy Spacek (Carrie)\n1992 \u2013 TV film Percy\n1992 \u2013 TV film Hv\u011bzdn\u00e1 sr\u00e1\u017eka\n1992 \u2013 TV film Na dla\u017eb\u011b\n1993 \u2013 TV seri\u00e1l Auto d\u011bl\u00e1 \u010dlov\u011bka\n1993 \u2013 TV film \u0160epoty ve tm\u011b \u2013 Deborah Kara Unger (Eve)\n1993 \u2013 TV film Rud\u00e9 slunce \u2013 Monica Randall (Maria)\n1993 \u2013 TV film No\u010dn\u00ed m\u016fra v Elm Street 3: Bojovn\u00edci ze sna \u2013 Jennifer Rubin (Taryn Whiteov\u00e1)\n1993 \u2013 TV film K\u0159ik \u2013 Heather Graham (S\u00e1ra)\n1993 \u2013 TV film Kalifornie \u2013 Juliette Lewis (Adele Cornersov\u00e1)\n1993 \u2013 TV film Hr\u00e1\u010d \u2013 Anjelica Huston, Cynthia Stevenson (sama sebe, Bonnie Sherowov\u00e1, dal\u0161\u00ed role)\n1993 \u2013 TV film Coogan\u016fv styl \u2013 Melodie Johnson (Millie)\n1993 \u2013 TV film Pira\u0148a 2: L\u00e9taj\u00edc\u00ed zabij\u00e1ci\n1993 \u2013 TV film Coogan\u016fv trik\n1994 \u2013 TV film Tango a Cash \u2013 \u2013 (\u010dl\u00e1nky v novin\u00e1ch)\n1994 \u2013 TV film P\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u00e1 samota \u2013 Agathe de la Fontaine (Ilonka)\n1994 \u2013 TV film N\u011bkdo se d\u00edv\u00e1 \u2013 Colleen Camp (Judy)\n1994 \u2013 TV film L\u00edbej m\u011b, Katko! \u2013 Ann Millerov\u00e1 (Lois Laneov\u00e1 \u2013 Bianca)\n1994 \u2013 TV film Hore\u010dka sobotn\u00ed noci\n1994 \u2013 TV film Critters 2\n1995\u20131997 \u2013 TV seri\u00e1l Helena a jej\u00ed chlapci \u2013 Laure Guybert, ? (Benedikta, Marjorie)\n1995 \u2013 TV seri\u00e1l Ryb\u00ed policie\n1995 \u2013 TV film Za to m\u016f\u017ee Rio \u2013 Demi Moore (Nicole Hollisov\u00e1)\n1995 \u2013 TV film Takov\u00ed norm\u00e1ln\u00ed zabij\u00e1ci \u2013 Juliette Lewis (Mallory Knoxov\u00e1)\n1995 \u2013 TV film Nekone\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh 3 \u2013 Julie Cox (D\u011btsk\u00e1 C\u00edsa\u0159ovna)\n1995 \u2013 TV film J\u00edzda sedmi state\u010dn\u00fdch \u2013 Melissa Murphy (Madge Buchananov\u00e1)\n1995 \u2013 TV film Harry a Hendersonovi \u2013 Margaret Langrick (Sarah Hendersonov\u00e1)\n1995 \u2013 TV film Domovn\u00edk \u2013 France Dougnac (V\u00e9ronique Forazov\u00e1)\n1995 \u2013 TV film Conrack\n1996 \u2013 TV film Zbo\u017e\u0148uju trable \u2013 Jane Adams, Rebecca Cross (Evans, pr\u016fvodkyn\u011b po Chess)\n1996 \u2013 TV film Rapsodie v Miami \u2013 Carla Guginov\u00e1 (Leslie Marcusov\u00e1)\n1996 \u2013 TV film T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i\n1996 \u2013 TV film Panu u\u010diteli, s l\u00e1skou\n1996 \u2013 TV seri\u00e1l Kung Fu: Legenda pokra\u010duje\n1997 \u2013 TV film Kalifornie \u2013 Juliette Lewis (Adele Cornersov\u00e1)\n1997 \u2013 TV film Drsn\u00fd a drsn\u011bj\u0161\u00ed \u2013 Charlize Theronov\u00e1 (Helga Svelgenov\u00e1)\n1997 \u2013 TV film Dobr\u00fd den, pan\u00ed Campbellov\u00e1! \u2013 Janet Margolin (Gia Campbellov\u00e1)\n1997 \u2013 TV film Panu u\u010diteli s l\u00e1skou 2: D\u017eungle p\u0159ed tabul\u00ed\n1997 \u2013 TV film Na \u00fat\u011bku\n1998 \u2013 TV film Tajnosti & l\u017ei \u2013 Claire Rushbrook (Roxanne Purleyov\u00e1)\n1998 \u2013 TV film Linie n\u00e1sil\u00ed \u2013 Traci Lind (Cat)\n1999 \u2013 TV film K\u0159\u00eddla v\u00e1\u0161n\u011b \u2013 Helena Bonham Carterov\u00e1 (Kate Croyov\u00e1)\n200\u00d7 \u2013 TV film Sexu\u00e1ln\u00ed obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed \u2013 Stephanie Zimbalist (Paula Prattov\u00e1)\n2000 \u2013 TV film Naru\u0161en\u00ed \u2013 Brittany Murphyov\u00e1 (Daisy)\n2000 \u2013 TV film Acid House\n2000 \u2013 TV film Carrie 2\n2000 \u2013 TV film Instinkt lovce\n2001 \u2013 TV film Vzh\u016fru nohama \u2013 Monica Potter (Amanda)\n2001 \u2013 TV film Shrek \u2013 Cameron Diaz (Fiona)\n2001 \u2013 TV film \u0158ekni, \u017ee to tak nen\u00ed \u2013 Sarah Silvermanov\u00e1 (Gina)\n2001 \u2013 TV film Jako pavouk \u2013 Monica Potter (Jezzie Flanniganov\u00e1)\n2002 \u2013 TV seri\u00e1l Hv\u011bzdn\u00e1 br\u00e1na \u2013 6. s\u00e9rie \u2013 Sarah Deakins (Tanis Reynardov\u00e1)\n2002\u20132003 \u2013 TV seri\u00e1l Okouzlen\u00ed \u2013 3. s\u00e9rie\n2003 \u2013 TV seri\u00e1l Okouzlen\u00ed \u2013 4. s\u00e9rie \u2013 Daniela Piazza (Sestra Marie)\n2003 \u2013 TV seri\u00e1l Osudov\u00e1 l\u00e1ska \u2013 Andrea Torre (Magdalena S\u00e1nchezov\u00e1-Fern\u00e1ndezov\u00e1)\n2003 \u2013 TV seri\u00e1l N\u00e1vrat do r\u00e1je \u2013 Megan Williams (Cassie Jonesov\u00e1)\n2003 \u2013 TV film Chy\u0165 m\u011b, kdy\u017e to dok\u00e1\u017ee\u0161 \u2013 Elizabeth Banksov\u00e1 (Lucy)\n2004 \u2013 TV seri\u00e1l 24 hodin \u2013 1. s\u00e9rie \u2013 Kara Zediker (Elizabeth Nashov\u00e1)\n2004 \u2013 TV film Van Helsing \u2013 (\u010d\u00ed\u0161nice)\n2006 \u2013 TV film Jenom \u010dlov\u011bk \u2013 Mar\u00eda Botto (Tania Daliov\u00e1)\n2006 \u2013 TV film \u010cerven\u00fd nos \u2013 Mich\u00e8le-Barbara Pelletier (C\u00e9line Bourgeois)\n2006 \u2013 TV film Nepr\u016fst\u0159eln\u00fd mnich\n2007 \u2013 TV film Impyho z\u00e1zra\u010dn\u00fd ostrov\n2007 \u2013 TV seri\u00e1l \u010carod\u011bjky \u2013 8. s\u00e9rie \u2013 Marnette Patterson (Christy Jenkins + dal\u0161\u00ed role)\n2007 \u2013 TV film Posledn\u00ed polibek \u2013 Lauren Lee Smith (Lisa)\n2007 \u2013 TV film O\u0161kliv\u00e9 k\u00e1\u010d\u00e1tko a j\u00e1 \u2013 (kvo\u010dna, v\u00edce rol\u00ed)\n2007 \u2013 TV film Vnit\u0159n\u00ed nep\u0159\u00edtel\n2008 \u2013 TV seri\u00e1l 24 hodin \u2013 4. s\u00e9rie \u2013 Lana Parrilla (Sarah Gavinov\u00e1)\n2008 \u2013 TV film Kr\u00e1ska a pir\u00e1t \u2013 Claire Keimov\u00e1 (Elizabeth)\n2009 \u2013 TV seri\u00e1l Dva a p\u016fl chlapa \u2013 1. s\u00e9rie \u2013 Jennifer Taylor, Liz Vassey (Suzanne, Kate)\n2009 \u2013 TV film \u010cepel smrti \u2013 Dana Mor\u00e1vkov\u00e1 (starostka)\n2009 \u2013 TV film Anna Frankov\u00e1 \u2013 (hlas dozorkyn\u011b)\n2009 \u2013 TV film Zkratky ke \u0161t\u011bst\u00ed\n2009 \u2013 TV film Don Chichot\n2009 \u2013 TV film Jane Doe: Zmizen\u00ed\n2010 \u2013 TV film Alfa a Omega\n2012 \u2013 TV film Firma \u2013 Juliette Lewis (Tammy)\n2013 \u2013 TV film Kr\u00e1lovstv\u00ed lesn\u00edch str\u00e1\u017ec\u016f\n2014 \u2013 TV seri\u00e1l \u010cerven\u00e9 r\u016f\u017ee \u2013 Maria Fuchs (Carla Saravakosov\u00e1)\n2014 \u2013 TV seri\u00e1l Motiv \u2013 Svetlana Efremova (Dr. Monika Harperov\u00e1), Joanne Wilson, Jennifer Conroyov\u00e1), dal\u0161\u00ed role\n2014 \u2013 TV seri\u00e1l M\u00edsto \u010dinu \u2013 Maja Maranow (Lisa Pietschov\u00e1)\n2014 \u2013 TV seri\u00e1l D\u00edvka odjinud \u2013 4. s\u00e9rie \u2013 Emmanuelle Vaugier (Evony Morriganov\u00e1)\n2014 \u2013 TV film Zmizel\u00e1 \u2013 Missi Pyle (Ellen Abbottov\u00e1)\n2014 \u2013 TV film Kobra\n2015 \u2013 TV seri\u00e1l Velkolep\u00e9 stolet\u00ed \u2013 4. s\u00e9rie \u2013 Dolunay Soysert (Gracia Mendesov\u00e1-Nasiov\u00e1)\n2015 \u2013 TV film Pixely \u2013 Michelle Monaghanov\u00e1 (Violet van Pattenov\u00e1)\n2015 \u2013 TV film Jezero vs. Anakonda \u2013 Yanci Butler (Reba)\n2015 \u2013 TV film Birdman \u2013 Merritt Wever (Annie)\n2015 \u2013 TV film N\u00e1vrat blb\u00fdho a blb\u011bj\u0161\u00edho \u2013 Laurie Holdenov\u00e1 (Adele)\n2015 \u2013 TV film Druh\u00fd b\u00e1je\u010dn\u00fd hotel Marigold\nDivadlo DISK\n1992 \u2013 Lh\u00e1\u0159 (Rosaura) \u2013 divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed na DAMU\n1992 \u2013 Jej\u00ed pastorky\u0148a (Karolka) \u2013 divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed na DAMU\nTracyho tygr (Laura)\n1992 \u2013 Jmenuji se Tom Tracy (Laura Luthyov\u00e1) \u2013 vystupovala v alternaci s Michaelou Kuklovou (divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed na DAMU)\n1993 \u2013 Kurva svat\u00e1 (Kouck\u00e1)\n\u010cinohern\u00ed studio \u00dast\u00ed nad Labem\n1993 \u2013 Lh\u00e1\u0159 (Rosaura)\n1994 \u2013 Vala\u0161sk\u00e1 \u010dtverylka (Heva)\nDivadlo Na z\u00e1bradl\u00ed\n1993 \u2013 Siln\u00e1 v zoologii (Irma Nabucco-B\u0159\u00edzov\u00e1)\n1996 \u2013 Mary\u0161a, po pravd\u011b v\u0161ak Ma\u0159ka \u010dili To m\u00e1\u0161 za to, bestio (Strouhalka)\n1997\u20131999 \u2013 Zt\u00ed\u017een\u00e1 mo\u017enost soust\u0159ed\u011bn\u00ed (Renata, milenka Dr. Eduarda Humla, v\u011bdeck\u00e9ho prac.)\nRevizor (M\u00e1\u0161a)\n1994 \u2013 Story - The Treatment (Nicky)\n1994 \u2013 Na\u0161i na\u0161i furianti (Nedochodilov\u00e1 Mark\u00fdtka)\n1994 \u2013 Arcibiskup\u016fv strop (Irina)\n1995\u20131999 \u2013 Cabaret (Heidi)\nDivadlo Bez z\u00e1bradl\u00ed\nOd 2000 \u2013 Bez roucha aneb Je\u0161t\u011b jednou zezadu (Poppy Norton-Taylorov\u00e1) \u2013 vystupuje v alternaci s Petrou Hobzovou\nOd 2005 \u2013 Jakub a jeho p\u00e1n (Agatha / matka)\nOd 2009 \u2013 Terasa (\u017eena z Agentury)\nOd 2010 \u2013 2x Woody Allen (Riverside Drive / Old Saybrook) (Sheila)\nOd 2011 \u2013 Indick\u00e1 banka \u2013 vystupuje v alternaci s Ninou Div\u00ed\u0161kovou a Johanou Tesa\u0159ovou\n2013 \u2013 \u010cek\u00e1n\u00ed na Turka\nOd 2014 \u2013 Jist\u011b, pane premi\u00e9re\nM\u011bstsk\u00e1 divadla pra\u017esk\u00e1 (Divadlo ABC)\n2006 \u2013 Postel pln\u00e1 cizinc\u016f \u2013 vystupovala v alternaci\nDivadlo U Hasi\u010d\u016f\n2002 \u2013 Kaktusov\u00fd kv\u011bt (Antonie)\n2006\u20132010 \u2013 \u010cty\u0159i pokoje do zahrady (Jessica / L\u00edza)\nOd 2006 \u2013 Postel pln\u00e1 cizinc\u016f \u2013 vystupuje v alternaci s Mark\u00e9tou Pl\u00e1nkovou, Petrou \u0160pindlerovou a p\u016fvodn\u011b tak\u00e9 se Zuzanou D\u0159\u00edzhalovou\nOd 2010 \u2013 Columbo - Vra\u017eda na recept (Kl\u00e1ra Flemmingov\u00e1) \u2013 vystupuje v alternaci s Kate\u0159inou Mach\u00e1\u010dkovou\nAgentura Harlek\u00fdn\nOd 1998 \u2013 V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee nesly\u0161\u00edm, kdy\u017e te\u010de voda (Dorothy, Jill) \u2013 vystupuje v alternaci s Evou Janou\u0161kovou a p\u016fvodn\u011b Kate\u0159inou Hrachovcovou\n2002 \u2013 Kaktusov\u00fd kv\u011bt\nDocela velk\u00e9 divadlo\n2004 \u2013 Rekvizit\u00e1rna aneb Ve\u010der pro m\u00e9 p\u0159\u00e1tele \u2013 vystupovala v alternaci s Kate\u0159inou Mach\u00e1\u010dkovou\nOd 2007 \u2013 Milion liber (Phillipa Jamesov\u00e1)\nDivadlo Broadway\n2010 \u2013 Columbo - Vra\u017eda na recept (Kl\u00e1ra Flemmingov\u00e1) \u2013 vystupuje v alternaci s Kate\u0159inou Mach\u00e1\u010dkovou\nDivadeln\u00ed spole\u010dnost On Stage! \u2013 Divadlo Broadway\n2010 \u2013 Na \u00farovni \u2013 vystupovala v alternaci\n2011 \u2013 Ve dvou se to l\u00e9pe t\u00e1hne aneb Peklo v hotelu Westminster (Pamela Willeyov\u00e1) \u2013 vystupovala v alternaci s Ivanou Jire\u0161ovou\nDivadlo Gong\n2001 \u2013 Chytr\u00e1 hor\u00e1kyn\u011b (chytr\u00e1 hor\u00e1kyn\u011b) \u2013 pohybov\u00e1 spolupr\u00e1ce\n2002 \u2013 Franta Nebojsa aneb Strach m\u00e1 velk\u00e9 o\u010di \u2013 vystupovala v alternaci s Petrou Hobzovou\nK\u0159i\u017e\u00edkova font\u00e1na\n1995 \u2013 Rusalka (Rusalka) \u2013 vystupovala v alternaci s Andreou \u010cernou\nDivadlo Skelet\n2002 \u2013 L\u00e9taj\u00edc\u00ed snoubenky (Jane) \u2013 vystupovala v alternaci s Kl\u00e1rou Dole\u017ealovou\nBranick\u00e9 divadlo\nV\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee nesly\u0161\u00edm, kdy\u017e te\u010de voda (Dorothy)\nDivadlo Na pr\u00e1dle\nA\u0165 \u017eije \u017eivot! Aneb klub ztracen\u00fdch talent\u016f \u2013 kabaret \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nDivadlo Na z\u00e1bradl\u00ed\n1995\u20131999 \u2013 Cabaret (Heidi)\n1997 \u2013 Absolventsk\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed studentek tane\u010dn\u00ed katedry HAMU oboru choreografie\nDocela velk\u00e9 divadlo\nOd 1996 \u2013 \u010cert a K\u00e1\u010da \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\n2003 \u2013 Loupe\u017en\u00edk Rumcajs \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\n2004 \u2013 L\u00e1ska a smrt (Carmen - Labut\u00ed jezero)\n2004 \u2013 Labut\u00ed princezna\nOd 2005 \u2013 \u010cert a K\u00e1\u010da\n2006 \u2013 Cesta za Juli\u00ed\n2006 \u2013 Romeo a Julie\nOd 2007 \u2013 Princ Bajaja \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nOd 2010 \u2013 \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenka \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nDivadlo Minor\n1997\u20132001 \u2013 Ukraden\u00fd m\u011bs\u00edc\nSt\u00e1tn\u00ed opera Praha\n2005 \u2013 Rusalka \u2013 tv\u016frce choreografie\nDivadlo J. K. Tyla\n1998 \u2013 \u010certoviny \u2013 balet, libreto\nDivadlo Gong\n2001 \u2013 Chytr\u00e1 hor\u00e1kyn\u011b \u2013 pohybov\u00e1 spolupr\u00e1ce\nLyra Pragensis\n2007 \u2013 Klub ztracen\u00fdch talent\u016f\nPal\u00e1c Akropolis\n2010\u20132014 \u2013 Smrt v r\u016f\u017eov\u00e9m \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\n1997 \u2013 Esther \u2013 pohybov\u00e1 spolupr\u00e1ce\nDivadlo Minor\n1997 \u2013 Ukraden\u00fd m\u011bs\u00edc \u2013 pohybov\u00e1 spolupr\u00e1ce\n1997 \u2013 Cabaret \u2013 muzik\u00e1l\n1997 \u2013 Alenka v \u0159\u00ed\u0161i div\u016f \u2013 D\u011btsk\u00e1 ledn\u00ed revue\n1998 \u2013 Rusalka \u2013 opera\nDivadlo J. K. Tyla\n1998 \u2013 \u010certoviny \u2013 balet, libreto\n1999 \u2013 Prsten kohouta Alektrya \u2013 TV\n2000 \u2013 Karkulka v \u0159\u00ed\u0161i kouzel \u2013 D\u011btsk\u00e1 ledn\u00ed revue\nDivadlo Gong\n2001 \u2013 Chytr\u00e1 hor\u00e1kyn\u011b \u2013 pohybov\u00e1 spolupr\u00e1ce\n2002 \u2013 And\u011blsk\u00e1 tv\u00e1\u0159 \u2013 TV film\n2002 \u2013 Popelka \u2013 muzik\u00e1l\nDivadlo Na pr\u00e1dle\nA\u0165 \u017eije \u017eivot! Aneb klub ztracen\u00fdch talent\u016f \u2013 kabaret \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nDocela velk\u00e9 divadlo\nOd 1996 \u2013 \u010cert a K\u00e1\u010da \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\n2003 \u2013 Loupe\u017en\u00edk Rumcajs \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\n2004 \u2013 L\u00e1ska a smrt (Carmen - Labut\u00ed jezero)\n2004 \u2013 Labut\u00ed princezna\nOd 2005 \u2013 \u010cert a K\u00e1\u010da\n2006 \u2013 Cesta za Juli\u00ed\n2006 \u2013 Romeo a Julie\nOd 2007 \u2013 Princ Bajaja \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nOd 2010 \u2013 \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenka \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nLyra Pragensis\n2007 \u2013 Klub ztracen\u00fdch talent\u016f\nPal\u00e1c Akropolis\n2010\u20132014 \u2013 Smrt v r\u016f\u017eov\u00e9m \u2013 pod\u00edl\u00ed se jako tv\u016frce choreografie\nSt\u00e1tn\u00ed opera Praha\n2005 \u2013 Rusalka \u2013 tv\u016frce choreografie\n\u010cesk\u00fd tane\u010dn\u00ed slovn\u00edk : tanec, balet, pantomima. Praha : Divadeln\u00ed \u00fastav, 2001. 381 s. S. 207.\nFIKEJZ, Milo\u0161. \u010cesk\u00fd film : herci a here\u010dky. II. d\u00edl : L\u2013\u0158. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 217\u2013218. \n Kdo je kdo = Who is who : osobnosti \u010desk\u00e9 sou\u010dasnosti : 5000 \u017eivotopis\u016f / (Michael T\u0159e\u0161t\u00edk editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 432. \n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 na Facebooku\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 na Kinoboxu.cz\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 ve Filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 v Internet Movie Database (anglicky)\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 na Dabingforum.cz\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 na i-divadlo.cz\nDana Mor\u00e1vkov\u00e1 na str\u00e1nk\u00e1ch Divadla Bez z\u00e1bradl\u00ed Archivov\u00e1no 2. 5. 2014 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Seznam IC objekt\u016f 2251\u20132500? <<>>: Seznam IC objekt\u016f 2251\u20132500 uv\u00e1d\u00ed \u010d\u00e1st seznamu tzv. IC objekt\u016f, kter\u00e9 jsou obsa\u017eeny v astronomick\u00e9m katalogu zn\u00e1m\u00e9m jako Index Catalogue (IC); tento katalog mlhovin, hv\u011bzdokup a galaxi\u00ed byl poprv\u00e9 publikov\u00e1n roku 1895 a byl postupn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en na v\u00edce ne\u017e 5000 objekt\u016f.", "<<>>: Co je Jordan & Timaeus? <<>>: Jordan & Timaeus byla sask\u00e1 \u010dokol\u00e1dovna a tov\u00e1rna na k\u00e1voviny a cukrovinky se s\u00eddlem v Dr\u00e1\u017e\u010fanech a v\u00fdrobn\u00ed pobo\u010dkou v D\u011b\u010d\u00edn\u011b-Podmoklech.\nRoku 1823 podnik na p\u0159edm\u011bst\u00ed Dr\u00e1\u017e\u010fan zalo\u017eili Gottfried Jordan (1791\u20131860) a August Fridrich Timaeus (1794\u20131875). Tov\u00e1rna se nach\u00e1zela mezi dne\u0161n\u00edmi ulicemi Timaeusstra\u00dfe a Jordanstra\u00dfe v\u00fdchodn\u011b od K\u00f6nigsbr\u00fccker Stra\u00dfe v dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9 \u010dtvrti Antonstadt.\nFirma vyr\u00e1b\u011bla pochutiny, p\u0159edev\u0161\u00edm k\u00e1voviny z cikorky, je\u010dn\u00e9ho sladu a f\u00edk\u016f, \u010dokol\u00e1du, ale i nudle. Tov\u00e1rna zpo\u010d\u00e1tku nem\u011bla parn\u00ed stroje, ani cukrovar, ale rok od roku se roz\u0161i\u0159ovala. Roku 1830 si mohli oba podnikatel\u00e9 dovolit parn\u00ed stroj a p\u0159e\u0161li tak k v\u00fdrob\u011b \u010dokol\u00e1dy. V tomto odv\u011btv\u00ed se firma stala sv\u011btozn\u00e1mou a v N\u011bmecku zna\u010dn\u011b napomohla ke zv\u00fd\u0161en\u00ed produkce dom\u00e1c\u00ed \u010dokol\u00e1dy, a to na \u00fakor spot\u0159eby \u010dokol\u00e1dy ze zahrani\u010d\u00ed. A\u010dkoliv byla v\u00fdrobna na podzim roku 1845 zni\u010dena rozs\u00e1hl\u00fdm po\u017e\u00e1rem, nevznikly podniku dlouhodob\u00e9 \u0161kody. Naopak, v\u00fdrobna byla je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ena, p\u0159i\u010dem\u017e se po jej\u00edm op\u011btovn\u00e9m postaven\u00ed v zim\u011b mezi lety 1845 a 1846 firma soust\u0159edila vedle v\u00fdroby ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy a tabulkov\u00e9 kakaov\u00e9 hmoty i na produkci jemn\u011bj\u0161\u00edch \u010dokol\u00e1d ur\u010den\u00fdch jako dezerty a pamlsky. T\u00edm doc\u00edlila obrovsk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu jak v N\u011bmecku, tak i v zahrani\u010d\u00ed. Po smrti zakladatel\u016f se stali majiteli firmy Ernst Jordan a Eduard, Albert a Gerhard Timaeus.\nPobo\u010dky s v\u00fdrobn\u00edmi z\u00e1vody nebo jen obchodn\u00ed a skladov\u00e9 prostory byly z\u0159\u00edzeny ve \u010dty\u0159ech m\u011bstech monarchie: \nPodmokly, centr\u00e1ln\u00ed v\u00fdrobna pro \u010cechy: dv\u011b klasicistn\u00ed budovy z roku 1854, kdy byl provoz zah\u00e1jen, se dochovaly ve Zbrojnick\u00e9 ulici \u010dp. 1873/10 a v Tr\u017en\u00ed ulici; jsou chr\u00e1n\u011bny od r. 1995 jako nemovit\u00e9 kulturn\u00ed pam\u00e1tky. Jejich hodnota pro d\u011bjiny firmy je unik\u00e1tn\u00ed. P\u016fvodn\u00ed tov\u00e1tn\u00ed budovy v Dr\u00e1\u017e\u010fanech byly sice n\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, ale m\u011bly stejn\u00fd architektonick\u00fd koncept. V lednu 1945 byla vybombardov\u00e1ny a b\u011bhem 50. let 20. stolet\u00ed srovn\u00e1ny se zem\u00ed.\nPraha \u2013 pouze obchodn\u00ed odd\u011blen\u00ed a sklad Podmokelsk\u00e9 Tov\u00e1rny na cikorku, \u010dokol\u00e1du a cukrovinky; s\u00eddlily na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b v Jind\u0159i\u0161sk\u00e9 ulici 16 od roku 1864, tedy jeden rok po sv\u00fdch konkurentech, bratrech Antonu a Emanuelovi Tschinkelov\u00fdch. Dvorn\u00ed trakt domu byl str\u017een.\nV\u00edde\u0148\nBudape\u0161\u0165.Majitel\u00e9 firmy byli jmenov\u00e1ni c. a k. dvorn\u00edmi dodavateli (K. und k. Hoflieferanten), tedy spole\u010dnost\u00ed s pr\u00e1vem dod\u00e1vat sv\u00e9 v\u00fdrobky na c\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr dvory arciv\u00e9vod\u016f v Rakousku-Uhersku), z\u00e1rove\u0148 m\u011bli od roku 1853 licenci pro neomezen\u00fd prodej ve v\u0161ech zem\u00edch monarchie (Landesbefugnis), podobnou pozici si vydobyli i v Sasku. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch byla jejich v\u00e1\u017en\u00fdm konkurentem t\u00e9ho\u017e roku 1853 zaprotokolovan\u00e1 firma Augustin Tschinkel v Lovosic\u00edch a v Kr\u00e1sn\u00e9m Poli, je\u017e zkrachovala roku 1885.Podnik Jordan & Timaeus proslavila zna\u010dka \u010dokol\u00e1dy \u201eIordita\u201c. Tov\u00e1rna postupn\u011b p\u0159e\u0161la jen do veden\u00ed rodiny Jordanov\u00fdch, v dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize v N\u011bmecku roku 1930 byla uzav\u0159ena a v roce 1945 zn\u00e1rodn\u011bna.\nD\u011b\u010d\u00edn byl jako centrum pr\u016fmyslov\u00e9 oblasti severn\u00edch \u010cech s v\u00fdhodnou \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravou l\u00e1kadlem tak\u00e9 pro konkuren\u010dn\u00ed dr\u00e1\u017e\u010fanskou firmu Hartwig & Vogel, kter\u00e1 v Rozb\u011bles\u00edch ji\u017e roku 1893 otev\u0159ela svou \u010dokol\u00e1dovnu Diana, po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed od roku 1948 zn\u00e1mou jako Diana D\u011b\u010d\u00edn. Tov\u00e1rn\u00ed budovy Jordan & Timaeus slou\u017eily do roku 1998 jako sklady Severo\u010desk\u00e9 energetiky a.s., kter\u00e1 pot\u00e9 historick\u00e9 budovy nechala zrekonstruovat a upravit na \u201eObchodn\u00ed centrum Jordanka\u201c.\nKoncem roku 2011 studie dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho spolku (Wissenschaftler-Verein WIMAD) a univerzity TU Dresden dok\u00e1zala, \u017ee prvn\u00ed ml\u00e9\u010dn\u00e1 \u010dokol\u00e1da poch\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z Dr\u00e1\u017e\u010fan. Do t\u00e9 doby byli za vyn\u00e1lezce ml\u00e9\u010dn\u00e9 \u010dokol\u00e1dy pova\u017eov\u00e1ni \u0160v\u00fdca\u0159i a za zaveden\u00ed v\u00fdroby ozna\u010dov\u00e1n roku 1875. Dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e1 \u010dokol\u00e1dovna Jordan & Timaeus vyr\u00e1b\u011bla osl\u00edho ml\u00e9ka ml\u00e9\u010dnou \u010dokol\u00e1du \u00fadajn\u011b o 30 let d\u0159\u00edve.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jordan & Timaeus na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii. (z\u010d\u00e1sti)\nIllustrirte Zeitung. N. F. VIII. Band Nr. 508. S. 204. 205. Leipzig 1853.\nDresdner Anzeiger 2. April 1875. 4. Beilage.\nBettina Klemm. Einst Hochburg des S\u00fc\u00dfen. S\u00e4chsische Zeitung. 30./31. Dezember 2000. S. 10.\n \nEkkehard Muntschick. Deutschlands s\u00fc\u00dfes Herz . 2010-10-16 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2012-06-23. \nhttp://www.cokojordan.", "<<>>: Co je Karel Franti\u0161ek z Lichten\u0161tejna? <<>>: Karel Franti\u0161ek Anton\u00edn princ z Lichten\u0161tejna (n\u011bmecky Karl Borrom\u00e4us Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. \u0159\u00edjna 1790, V\u00edde\u0148 \u2013 7. dubna 1865 tamt\u00e9\u017e) byl rakousk\u00fd gener\u00e1l a dvo\u0159an z rodu Lichten\u0161tejn\u016f. Od ml\u00e1d\u00ed slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b a zast\u00e1val vysok\u00e9 funkce ve vojensk\u00e9 administraci, v roce 1851 dos\u00e1hl hodnosti gener\u00e1la j\u00edzdy. V letech 1849\u20131865 zast\u00e1val funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho hofmistra. Vlastnil rozs\u00e1hl\u00e9 statky na Morav\u011b (Moravsk\u00fd Krumlov, Velk\u00e9 Losiny).\nPoch\u00e1zel z kn\u00ed\u017eec\u00ed rodiny Lichten\u0161tejn\u016f, pat\u0159il k mlad\u0161\u00ed linii ozna\u010dovan\u00e9 jako karlovsk\u00e1 sekundogenitura, kterou zalo\u017eil poln\u00ed mar\u0161\u00e1l Karel z Lichten\u0161tejna (1730\u20131789). Narodil se ve V\u00eddni jako star\u0161\u00ed syn prince Karla z Lichten\u0161tejna (1765\u20131795), kter\u00fd zahynul v souboji, matkou byla hrab\u011bnka Marie Anna z Khevenh\u00fcller-Metsche (1770\u20131849), dcera nejvy\u0161\u0161\u00edho dvorsk\u00e9ho mar\u0161\u00e1lka Franti\u0161ka Anton\u00edna Khevenh\u00fcllera. Karel Franti\u0161ek m\u011bl je\u0161t\u011b mlad\u0161\u00edho bratra Leopolda (1792\u20131800), kter\u00fd zem\u0159el v d\u011btstv\u00ed. Otce ztratil v p\u011bti letech, do jeho plnoletosti zaji\u0161\u0165ovala spr\u00e1vu majetku poru\u010dnick\u00e1 spr\u00e1va. Po otci zd\u011bdil na ji\u017en\u00ed Morav\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 panstv\u00ed Moravsk\u00fd Krumlov, poru\u010dn\u00edci pak v roce 1802 p\u0159ikoupili od zadlu\u017een\u00fdch \u017derot\u00edn\u016f panstv\u00ed Velk\u00e9 Losiny na severn\u00ed Morav\u011b.\nKarel studoval soukrom\u011b, v roce 1810 vstoupil do arm\u00e1dy a z\u00fa\u010dastnil se napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, mezit\u00edm jako plnolet\u00fd p\u0159evzal spr\u00e1vu zd\u011bd\u011bn\u00fdch majetk\u016f na Morav\u011b (Moravsk\u00fd Krumlov, Velk\u00e9 Losiny). V roce 1813 dos\u00e1hl hodnosti rytmistra, v roce 1819 po s\u0148atku z arm\u00e1dy ode\u0161el a v\u011bnoval se spr\u00e1v\u011b majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do arm\u00e1dy a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovn\u00edkem). V roce 1834 dos\u00e1hl hodnosti gener\u00e1lmajora a v letech 1836\u20131842 byl \u0159editelem jezdeck\u00e9ho \u00fastavu v Salcburku. Od roku 1842 byl \u010dlenem dvorsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 rady a v roce 1844 byl jmenov\u00e1n poln\u00edm podmar\u0161\u00e1lem. V letech 1849\u20131865 zast\u00e1val funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho hofmistra c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora a v roce 1851 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti c. k. gener\u00e1la j\u00edzdy.\nMimo jin\u00e9 byl c.k. tajn\u00fdm radou a komo\u0159\u00edm, v roce 1861 byl jmenov\u00e1n d\u011bdi\u010dn\u00fdm \u010dlenem rakousk\u00e9 pansk\u00e9 sn\u011bmovny. V roce 1852 se stal ryt\u00ed\u0159em \u0158\u00e1du zlat\u00e9ho rouna (spolu se sv\u00fdm zet\u011bm kn\u00ed\u017eetem Ferdinandem z Trauttmansdorffu).\nI kdy\u017e byl sv\u00fdmi funkcemi v\u00e1z\u00e1n k trval\u00e9mu pobytu ve V\u00eddni, v\u011bnoval se spr\u00e1v\u011b sv\u00fdch majetk\u016f na Morav\u011b a \u0159adu \u00faprav na z\u00e1mku i v parku podnikl nap\u0159\u00edklad ve Velk\u00fdch Losin\u00e1ch. V roce 1853 p\u0159ikoupil za 400 000 zlat\u00fdch velkostatek Budkov, kter\u00fd byl ur\u010den jako majetkov\u00e9 z\u00e1zem\u00ed pro nejmlad\u0161\u00edho syna Rudolfa. V roce 1858 do rodov\u00e9ho majetku p\u0159ibyl je\u0161t\u011b velkostatek Hostim.\nZem\u0159el ve V\u00eddni, poh\u0159ben je v rodov\u00e9 hrobce v Moravsk\u00e9m Krumlov\u011b.\nV roce 1819 se o\u017eenil s hrab\u011bnkou Franti\u0161kou (Fanny) Brunt\u00e1lskou z Vrbna (1799\u20131863), c.k. pal\u00e1covou d\u00e1mou, dcerou nejvy\u0161\u0161\u00edho komo\u0159\u00edho Rudolfa Brunt\u00e1lsk\u00e9ho z Vrbna. M\u011bli spolu dev\u011bt d\u011bt\u00ed, po vym\u0159en\u00ed mu\u017esk\u00e9ho potomstva karlovsk\u00e9 linie p\u0159e\u0161ly velkostatky Moravsk\u00fd Krumlov, Hostim a Budkov na sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 rodiny Kinsk\u00fdch, Trauttmansdorff\u016f a Salm\u016f, Velk\u00e9 Losiny p\u0159evzala vl\u00e1dnouc\u00ed kn\u00ed\u017eec\u00ed linie.\n1. Anna (1820\u20131900), d\u00e1ma \u0158\u00e1du hv\u011bzdov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, man\u017eel 1841 Ferdinand kn\u00ed\u017ee Trauttmansdorff (1803\u20131859)\n2. Terezie (1822\u20131825)\n3. Eleonora (1825\u20131826)\n4. Karel Rudolf (1827\u20131899), c. k. plukovn\u00edk, \u010dlen pansk\u00e9 sn\u011bmovny, 1861 pov\u00fd\u0161en na kn\u00ed\u017eete\n5. Franti\u0161ka (1830\u20131831)\n6. Al\u017eb\u011bta (1832\u20131894), man\u017eel 1858 Hugo Karel kn\u00ed\u017ee Salm-Reifferscheidt (1832\u20131890)\n7. Franti\u0161ka (1833\u20131894), man\u017eel 1865 Josef princ z Arenbergu (1833\u20131896)\n8. Marie Josefa (1835\u20131905), d\u00e1ma \u0158\u00e1du hv\u011bzdov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, man\u017eel 1856 Ferdinand Bonaventura kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd z Vchynic a Tetova (1834\u20131904)\n9. Rudolf (1838\u20131908), c. k. gener\u00e1l j\u00edzdy, c\u00edsa\u0159sk\u00fd nejvy\u0161\u0161\u00ed hofmistr 1896\u20131908\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd; d\u00edl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0\nKOHOUTOV\u00c1, Lucie: Lichten\u0161tejnov\u00e9 v Moravsk\u00e9m Krumlov\u011b (bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce); Filozofick\u00e1 fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017 dostupn\u00e9 online\n \nKarel z Lichten\u0161tejna na webu rakousk\u00e9ho parlamentu\nRodokmen Lichten\u0161tejn\u016f na str\u00e1nk\u00e1ch genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)\nVojensk\u00e1 kari\u00e9ra Karla z Lichten\u0161tejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalit\u00e4t 1816-1918; Wien, 2007; s.", "<<>>: Co je Z\u016fstat na\u017eivu? <<>>: Z\u016fstat na\u017eivu (v americk\u00e9m origin\u00e1le: The Survivors) je americk\u00e1 filmov\u00e1 komedie z roku 1983. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Michael Ritchie. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Walter Matthau, Robin Williams, Jerry Reed, John Goodman a James Wainwright.\nP\u0159\u00edb\u011bh se zam\u011b\u0159uje na dva zoufal\u00e9 Newyor\u010dany: Donalda Quinelle (Williams), prost\u00e9ho kancel\u00e1\u0159sk\u00e9ho pracovn\u00edka, kter\u00fd je propu\u0161t\u011bn z pr\u00e1ce, a Sonnyho Palusa (Matthau), majitele \u010derpac\u00ed stanice, jeho\u017e \u010derpac\u00ed stanici Donald n\u00e1hodou vyhod\u00ed do pov\u011bt\u0159\u00ed. Oba mu\u017ei se setkaj\u00ed v restauraci, kterou vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159epadne mu\u017e v ly\u017ea\u0159sk\u00e9 masce (Jerry Reed). Donald je post\u0159elen, ale Sonny si mu\u017ee dob\u0159e prohl\u00e9dne. Donald poskytuje rozhovor ve zpr\u00e1v\u00e1ch a necht\u011bn\u011b odhal\u00ed Sonnyho toto\u017enost. Tu noc lupi\u010d (jmenovan\u00fd Jack Locke) nav\u0161t\u00edv\u00ed Sonnyho d\u016fm, aby jej a jeho dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed dceru Candice (Vigard) zabil, ale Donald je zachr\u00e1n\u00ed. Sonny a Donald odvedou Jacka na policii a m\u00ed\u0159\u00ed na n\u011bj zbran\u00ed.\nDonald se stal paranoidn\u00edm a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm o bezprost\u0159edn\u00edm kolapsu spole\u010dnosti. Koup\u00ed si n\u011bkolik zbran\u00ed, opust\u00ed svou p\u0159\u00edtelkyni a odjede do vermontsk\u00e9ho \"t\u00e1bora p\u0159e\u017eit\u00ed\", kter\u00fd vede mu\u017e jm\u00e9nem Wes. Jack je propu\u0161t\u011bn z v\u011bzen\u00ed. Sonny se s n\u00edm sna\u017e\u00ed domluvit a Jack souhlas\u00ed, \u017ee nech\u00e1 Donalda a Sonnyho na pokoji, pokud nic ne\u0159eknou policii. Sonny a Candice jdou do t\u00e1bora, aby Donaldovi \u0159ekli o dohod\u011b. Donald si je v\u0161ak natolik jist\u00fd svou schopnost\u00ed \u010delit nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se Jackovi vysm\u00edv\u00e1 a chce, aby p\u0159i\u0161el do t\u00e1bora na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed. \nDonald se d\u00edky Wesovu u\u010den\u00ed stal strojem na zab\u00edjen\u00ed. S Jackem se utkaj\u00ed a skon\u010d\u00ed boj rem\u00edzou. Cel\u00e1 skupina skon\u010d\u00ed v jedn\u00e9 chatce, kterou ostatn\u00ed t\u00e1born\u00edci obkl\u00ed\u010d\u00ed ve snaze Jacka zab\u00edt. Sonny, Candice, Jack a Donald uniknou v Sonnyho aut\u011b. Krve\u017e\u00edzniv\u00ed t\u00e1born\u00edci je pron\u00e1sleduj\u00ed, ale vzdaj\u00ed se, jakmile Sonny odhal\u00ed Wese jako bohat\u00e9ho obchodn\u00edka, jeho\u017e t\u00e1bor je podvod. \u010ctve\u0159ice m\u00ed\u0159\u00ed dom\u016f. Donald vystoup\u00ed z auta a zhrout\u00ed se, proto\u017ee si uv\u011bdom\u00ed, o kolik p\u0159i\u0161el. Sonny se ho sna\u017e\u00ed ut\u011b\u0161it. Oba se vracej\u00ed k autu jako p\u0159\u00e1tel\u00e9.\naktu\u00e1ln\u00ed k 12. srpnu 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: 67 %\nimdb.com: 5,8 z 10\nfdb.cz: 66,7 %\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku The Survivors (1983 film) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Anna Bodenov\u00e1? <<>>: Anna Bodenov\u00e1 (* 1979 USA) je americk\u00e1 re\u017eis\u00e9rka, scen\u00e1rista a producentka. Spole\u010dn\u011b s Ryanem Fleckem tvo\u0159\u00ed \u00fazce spolupracuj\u00edc\u00ed dvojici.\nS Ryanem Fleckem se poznala koncem 90. let 20. stolet\u00ed a pracovali spolu na studentsk\u00fdch filmech. Jejich debutov\u00fdm sn\u00edmkem se v roce 2006 stal film Half Nelson, kter\u00fd spole\u010dn\u011b napsali, Fleck jej re\u017e\u00edroval a Bodenov\u00e1 ho sest\u0159\u00edhala a spoluprodukovala. Prvn\u00edm sn\u00edmkem re\u017eis\u00e9rsk\u00e9 dvojice byl o dva roky pozd\u011bji Sugar, od t\u00e9 doby p\u00ed\u0161ou i re\u017e\u00edruj\u00ed filmy spole\u010dn\u011b. Dvojice Bodenov\u00e1 \u2013 Fleck p\u016fsob\u00ed i v televizi, kde re\u017e\u00edrovala d\u00edly televizn\u00edch seri\u00e1l\u016f Ve znamen\u00ed raka, Af\u00e9ra, Miliardy a Pokoj 104.", "<<>>: Co je Martin Langer? <<>>: Martin Langer (* 18. \u010dervence 1972 ve Varnsdorfu) je \u010desk\u00fd b\u00e1sn\u00edk, fotograf, re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rista.\nVystudoval kvasnou technologii piva a sladu na St\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole potravin\u00e1\u0159sk\u00e9 technologie v Praze, pot\u00e9 pracoval mimo jin\u00e9 jako knihkupec, sl\u00e1dek, d\u011bln\u00edk, my\u010d n\u00e1dob\u00ed, mistr v ko\u0159en\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdrob\u011b a copywriter. Dnes je re\u017eis\u00e9rem a scen\u00e1ristou na voln\u00e9 noze, \u017eije v Praze.\nJe dr\u017eitelem Ceny Ji\u0159\u00edho Ortena za rok 2002 za sb\u00edrku b\u00e1sn\u00ed Pit\u00ed octa.\nSv\u00e9 b\u00e1sn\u011b, fotografie a texty publikuje v t\u011bchto periodik\u00e1ch: Revolver Revue, Host, Tvar, A2, Weles, Prostor Zl\u00edn, Liter\u00e1rn\u00ed noviny, Lidov\u00e9 noviny, UNI, Fragment, Inici\u00e1ly, H-Aluze, Vokno.\nPal\u00e1c schizofrenik\u016f, Pra\u017esk\u00e1 imaginace, 1990 ISBN 80-7110-008-0\nAnim\u00e1ln\u00ed evangelium, Mlad\u00e1 fronta, 1992 ISBN 80-204-0302-7\nJ\u00e1 nezem\u0159u zcela, Protis, 1996 ISBN 80-85940-06-X\nPr\u016fsmyky, Host, 1997 ISBN 80-86055-06-X\nPit\u00ed octa, Host, 2001 ISBN 80-7294-035-X\nHl\u00e1sky, dybbuk, 2007 ISBN 978-80-86862-26-2\nStar\u00e1 gesta, dybbuk, 2009 ISBN 978-80-7438-001-3\nV\u0161e je tich\u00e9,2012, http://www.youtube.com/watch?v=ZEa3DAoxxf4\nJedn\u00edm uchem dovnit\u0159 (Labyrint,Radio1), ISBN 80-85935-08-2\nCzech Literature at the Turn of the Millenium/Neue tschechische Literatur an der Jahrtausendwende (MK \u010cR), ISBN 80-86310-36-1\nAntologie \u010desk\u00e9 poezie II.(1986-2006) (dybbuk), ISBN 978-80-86862-30-9\nVrh k\u0159\u00eddel\nNejlep\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 b\u00e1sn\u011b 2010 (Host), ISBN 978-80-7294-409-5\nFrom a Terrace in Prague A Prague Poetry Anthology (Litteraria Pragensia), ISBN 978-80-7308-349-6\nSlova objektivem (H_Aluze \u010d. 16/2011)\nD\u011btstv\u00ed (Rozrazil \u010d. 36/2011)\nPortr\u00e9ty 2006-2011 (fotografie)\nCesta kolem, Labyrint, 2007 ISBN 978-80-85935-53-0\nCesta kolem (Host \u010d. 1 / ro\u010d. 2007), Host \u010d. 8 / ro\u010d. 2007\nStar\u00e9 \u017eeny (v\u00fdtvarnice Alena Ku\u010derov\u00e1 - Weles \u010d. 30-31 / ro\u010d. 2007), Tich\u00e9 v\u011bci\nKremli\u010dkiana - L\u00e9to s b\u00e1sn\u00edkem V\u00edtem Kremli\u010dkou (2014) https://www.youtube.com/watch?t=19&v=oxOUQvx7Y0o\nCesta kolem-Balada o \u010dase a stroji(2007)\n1d\u00edl: http://www.youtube.com/watch?v=kYNtDGbNBI8\n2d\u00edl: http://www.youtube.com/watch?v=aaf7LoonrvU\nNov\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 hnut\u00ed v \u010cR I.a II.d\u00edl (2007,2008)\n35 % pod nulou (2009)\ntrailer: http://www.youtube.com/watch?v=pjiN7F_ausw\n1d\u00edl: http://www.youtube.com/watch?v=lZvkXL6rum8\n2d\u00edl: http://www.youtube.com/watch?v=7s7daU0inow\nPolo\u0161ero - \u010cT2 - dokument 28min\nUv\u011bzn\u011bni v t\u011ble http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/214562222000008-polosero-uvezneni-v-tele\nPedofilov\u00e9 mezi n\u00e1mi http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/214562222000001-polosero-pedofilove-mezi-nami/\nStrach z o\u010dkov\u00e1n\u00ed http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/215562222000008-polosero-strach-z-ockovani\nUm\u011bn\u00ed za hranic\u00ed http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/212562222000013/\nMezi Bohem a \u010e\u00e1blem http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/211562222000018/\nMarihuana - Dar i proklet\u00ed http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/213562222000015-polosero-marihuana-dar-i-prokleti/\nGraffiti http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/213562222000005/\nM\u016fj \u017eivot s HIV+ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/214562222000015-polosero-muj-zivot-s-hiv\nVe jm\u00e9nu isl\u00e1mu http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/215562222000002-polosero-ve-jmenu-islamu\nMal\u00ed g\u00e9niov\u00e9 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/214562222000010-polosero-mali-geniove/\nK\u0161efty s obrazy http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/212562222000006/\nT\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot b\u00e1sn\u00edk\u016f http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/211562222000014/\nSn\u00edlci a vizion\u00e1\u0159i http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/211562222000006/\nStrach z o\u010dkov\u00e1n\u00ed http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero\nFolklorika - \u010cT2 - dokument 26min\nSlov\u00e1cko jak malovan\u00e9 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/311295350120017/\nRebelov\u00e9 proti v\u0161ednosti http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/312295350120019/\nMuzejn\u00edci a sb\u011bratel\u00e9 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/312295350120001/\nBohumila Gr\u00f6gerov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080021/\nV\u00e1clav Kahuda http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/310295350020035-ctenarsky-denik/\nJi\u0159\u00ed S\u00e1dlo http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/310295350020036-ctenarsky-denik/\nLubor Kasal http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/311295350080003-cesko-jedna-basen/\nJarom\u00edr Typlt http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/311295350020009/\nPatrik Linhart http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/311295350020010/\nLuk\u00e1\u0161 Marvan http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080018/\nPavel Kolma\u010dka http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080019/\nLud\u011bk Marks http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080022/\nBo\u017eena Spr\u00e1vcov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/311295350080002-cesko-jedna-basen/\nSylva Fischerov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080006/\nMartin Reiner http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080007/\nKate\u0159ina Rud\u010denkov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080005/\nJaroslav P\u00ed\u017el http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/311295350020015/\nB\u00e1ra Gregorov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/311295350020016/\nMarka M\u00edkov\u00e1 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/311295350020012/\nLubor Kasal \"9/11\" http://www.youtube.com/watch?v=Z4X_IYg6UeE\nJaroslav Rudi\u0161 http://www.youtube.com/watch?v=tj4Vqu4l7KU\nKate\u0159ina Tu\u010dkov\u00e1 http://www.youtube.com/watch?v=l_WYss92J24\nhttps://web.archive.org/web/20100616134804/http://www.czechlit.cz/autori/langer-martin/\nhttps://web.archive.org/web/20080410050013/http://www.casopis.hostbrno.cz/cs/archiv/2008/3-2008/vyber-z-cisla/vsechno-co-opravdu-potrebuji-mam-cim-dal-vic-s-sebou\nhttp://magazinuni.cz/literatura/rozhovory-literatura/vseho-je-odedavna-dost/#more-5146\nhttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121102744-cesko-jedna-basen/311295350080011/\nhttps://web.archive.org/web/20160304104443/http://archive.autorskecteni.cz/2010/Ostrava/Martin-Langer-Ostrava.asf\nhttp://www.alternativatv.cz/encyklopedie/play/6595/\nhttps://web.archive.org/web/20110213234302/http://www.skutecnost.cz/cs/audio\nhttp://www.youtube.com/watch?v=XMBt3-mFk8I\nhttp://zpravy.idnes.cz/stara-ne-vsak-plana-gesta-basnika-martina-langera-f65-/kavarna.asp?c=A100304_141359_kavarna_chu\nhttps://web.archive.org/web/20071205185139/http://www.dybbuk.cz/recenze/recenze/langer-r.htm\nhttp://kultura.idnes.cz/cesta-kolem-ceska-za-10-dni-vlakem-da0-/literatura.asp?c=A080414_110549_literatura_ob\nhttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/310295350020023/\nhttp://www.jirisvestka.com/literarnisklon-detail/martin-langer-veronika-holcova Archivov\u00e1no 18. 4. 2012 na Wayback Machine.\nhttp://www.literaturhaus-berlin.de/unten/programm/langversion/23_okt.html Archivov\u00e1no 24. 10. 2008 na Wayback Machine.\nhttps://web.archive.org/web/20121023015258/http://berlin.czechcentres.", "<<>>: Co je Adult Top 40? <<>>: Adult Top 40, Hot Adult Top 40 Tracks je jeden z mnoha hudebn\u00edch \u017eeb\u0159\u00ed\u010dk\u016f, pravideln\u011b sestavov\u00e1n\u00fdch americk\u00fdm magaz\u00ednem Billboard. Obsahuje p\u00edsn\u011b \u017e\u00e1nr\u016f c\u00edlen\u00fdch pro dosp\u011bl\u00e9 poslucha\u010de jako jsou nap\u0159. jazz \u010di rock, ale i hip hop, elektronick\u00e1 hudba \u010di hard rock.\nMagaz\u00edn Billboard poprv\u00e9 publikoval Adult Top 40 dne 2. b\u0159ezna 1996 a prvn\u00ed p\u00edse\u0148, kter\u00e1 byla za\u0159azena na vrchol byla One Sweet Day od Mariah Carey. Nejd\u00e9le se na #1 udr\u017eela p\u00edse\u0148 Smooth od skupiny Santana (feat. Rob Thomas). Ostatn\u00ed p\u00edsn\u011b, kter\u00e9 se udr\u017eely nejdel\u0161\u00ed \u010das v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:\n25 t\u00fddn\u016f: \"Smooth\" - Santana feat. Rob Thomas (1999)\n23 t\u00fddn\u016f: \"Wherever You Will Go\" - The Calling (2002)\n18 t\u00fddn\u016f: \"Unwell\" - Matchbox Twenty (2003)\n18 t\u00fddn\u016f: \"Photograph\" - Nickelback (2005-2006)\n17 t\u00fddn\u016f: \"Iris\" - Goo Goo Dolls (1998)\n16 t\u00fddn\u016f: \"Complicated\" - Avril Lavigne (2002)\n15 t\u00fddn\u016f: \"Don't Speak\" - No Doubt (1996)\n15 t\u00fddn\u016f: \"How to Save a Life\" - The Fray (2006-2007)\n14 t\u00fddn\u016f: \"Torn\" - Natalie Imbruglia (1998)\n14 t\u00fddn\u016f: \"Everything You Want\" - Vertical Horizon (2000)\n14 t\u00fddn\u016f: \"Drops of Jupiter (Tell Me)\" - Train (2001)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hot Adult Top 40 Tracks na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Danilo I\u0161utin? <<>>: Danilo I\u0161utin (ukrajinsky \u0414\u0430\u043d\u0438\u043b\u043e \u0406\u0448\u0443\u0442\u0456\u043d; * 30. prosince 1989), zn\u00e1m sp\u00ed\u0161e pod sv\u00fdm pseudonymem Dendi, je profesion\u00e1ln\u00ed Dota 2 hr\u00e1\u010d z ukrajinsk\u00e9ho Lvova. V roce 2014 byl \u0161est\u00fdm nejv\u00edce vyd\u011bl\u00e1vaj\u00edc\u00edm profesion\u00e1ln\u00edm hr\u00e1\u010dem na sv\u011bt\u011b (p\u0159ibli\u017en\u011b 570 000 USD).\nDendi za\u010dal svou Dota 2 kari\u00e9ru v ukrajinsk\u00e9m t\u00fdmu Na`Vi, se kter\u00fdm roku 2011 vyhr\u00e1l v turnaji The International. N\u00e1sledn\u011b vyhr\u00e1li mnoho dal\u0161\u00edch turnaj\u016f a v druh\u00e9m ro\u010dn\u00edku The International, kter\u00e1 se odehr\u00e1vala v l\u00e9t\u011b 2012, se um\u00edstili na druh\u00e9m m\u00edst\u011b. Za velkou \u00fasp\u011b\u0161nost m\u016f\u017ee p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b stabilita t\u00fdmu oproti ostatn\u00edm.\nT\u00fdm Na`Vi se z\u00fa\u010dastnil i t\u0159et\u00edho ro\u010dn\u00edku The International a stal se tak jedin\u00fdm t\u00fdmem, kter\u00fd se z\u00fa\u010dastnil t\u0159ech TI, zde skon\u010dili, po proh\u0159e s t\u00fdmem Alliance, op\u011bt druz\u00ed. A\u017e teprve roku 2014 se Dendi nedostal do fin\u00e1le, tehdy skon\u010dil na 7./8. m\u00edst\u011b.\nDendi byl tak\u00e9 jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed hlavn\u00edch hrdin\u016f dokumentu Free to Play, ten zachycoval pr\u016fb\u011bh cel\u00e9ho The International 2011. Tento dokument byl vyd\u00e1n 19. b\u0159ezna 2014.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Danil Ishutin na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Josef Schraffl? <<>>: Josef Schraffl (13. \u010dervna 1855 Sillian \u2013 11. ledna 1922 Innsbruck), byl rakousk\u00fd k\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed politik, na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady a zemsk\u00fd hejtman Tyrolska, v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed poslanec rakousk\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed rady a \u010dlen Spolkov\u00e9 rady.\nByl synem hostinsk\u00e9ho a obchodn\u00edka. Chodil na n\u00e1rodn\u00ed \u0161kolu v rodn\u00e9m Sillianu, v jihotyrolsk\u00e9m Roveretu a Trentu. Po t\u0159i roky pracoval v innsbruck\u00e9 bance a roku 1874 p\u0159evzal po smrti rodi\u010d\u016f provoz hostince a obchodu. V roce 1887 se \u017eivnosti vzdal a provozoval pak zem\u011bd\u011blsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Od roku 1884 do roku 1908 byl starostou Sillianu. Anga\u017eoval se v K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed stran\u011b Rakouska, jej\u00ed\u017e organizaci v Tyrolsku roku 1898 zakl\u00e1dal spole\u010dn\u011b s Aemilianem Schoepferem. Od roku 1897 byl poslancem Tyrolsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. V letech 1908\u20131914 byl \u010dlenem tyrolsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho v\u00fdboru. P\u0159edsedal zemsk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 rad\u011b. V roce 1902 se pod\u00edlel na zalo\u017een\u00ed listu Tiroler Bauern-Zeitung. V roce 1904 spoluzakl\u00e1dal Tyrolsk\u00fd selsk\u00fd svaz a byl jeho prvn\u00edm p\u0159edsedou. V roce 1906 pak zalo\u017eil Tyrolskou rolnickou spo\u0159itelnu. V roce 1908 se mu poda\u0159ilo ve volb\u00e1ch na zemsk\u00fd sn\u011bm doc\u00edlit rozhoduj\u00edc\u00ed k\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed v\u011bt\u0161iny, \u010d\u00edm\u017e byla ukon\u010dena p\u0159evaha konzervativc\u016f na Tyrolsk\u00e9m zemsk\u00e9m sn\u011bmu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku se mu poda\u0159ilo doc\u00edlit u katolick\u00fdch hodnost\u00e1\u0159\u016f revize jejich p\u0159edchoz\u00edho z\u00e1kazu \u010dinnosti katolick\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed v Tyrolsk\u00e9m selsk\u00e9m svazu. Za jeho \u010dinnost na zemsk\u00e9 \u00farovni mu byl ud\u011blen \u0158\u00e1d Franti\u0161ka Josefa. V letech 1917\u20131921 p\u016fsobil jako zemsk\u00fd hejtman Tyrolska, p\u0159edt\u00edm od roku 1914 byl n\u00e1m\u011bstkem hejtmana.Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed se zapojil i do celost\u00e1tn\u00ed politiky. Ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1901 z\u00edskal mand\u00e1t v \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b (celost\u00e1tn\u00ed z\u00e1konod\u00e1rn\u00fd sbor) za v\u0161eobecnou kurii, obvod Bolzano, Merano, Schlanders atd. Porazil tehdy konzervativce Josefa von Dipauliho. V roce 1907 se stal m\u00edstop\u0159edsedou strany na celost\u00e1tn\u00ed \u00farovni a z\u00e1stupcem Karla Luegera. Mand\u00e1t v parlamentu obh\u00e1jil i ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1907, konan\u00fdch poprv\u00e9 podle v\u0161eobecn\u00e9ho a rovn\u00e9ho volebn\u00edho pr\u00e1va, kdy byl zvolen za obvod Tyrolsko 18. Usedl do poslaneck\u00e9 frakce K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed sjednocen\u00ed. Mand\u00e1t obh\u00e1jil za t\u00fd\u017e obvod i ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1911 a byl \u010dlenem klubu K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed klub n\u011bmeck\u00fdch poslanc\u016f. Ve v\u00edde\u0148sk\u00e9m parlamentu setrval a\u017e do z\u00e1niku monarchie. Profesn\u011b byl k roku 1911 uv\u00e1d\u011bn jako starosta a zem\u011bd\u011blec.Za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky musel coby hejtman uv\u00e1d\u011bt do praxe n\u011bkter\u00e1 nepopul\u00e1rn\u00ed opat\u0159en\u00ed ve vztahu k zem\u011bd\u011blsk\u00e9mu stavu a pot\u0159eb\u00e1m z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, \u010d\u00edm\u017e ztratil \u010d\u00e1st sv\u00e9 popularity. V roce 1918 skon\u010dila dlouhodob\u00e1 rivalita k\u0159es\u0165ansk\u00fdch soci\u00e1l\u016f a konzervativc\u016f Tyrolsku, kdy\u017e slou\u010den\u00edm obou sm\u011br\u016f vznikla Tyrolsk\u00e1 lidov\u00e1 strana. Schraffl byl zvolen jej\u00edm prvn\u00edm p\u0159edsedou.V dob\u011b rozpadu monarchie byl Schraffl p\u0159edsedou Tyrolsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, kter\u00e1 po kr\u00e1tkou dobu fungovala jako zemsk\u00e1 vl\u00e1da a kter\u00e1 se marn\u011b sna\u017eila zamezit odtr\u017een\u00ed Ji\u017en\u00edho Tyrolska. Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b navrhoval vytvo\u0159en\u00ed samostatn\u00e9 neutr\u00e1ln\u00ed Tyrolsk\u00e9 republiky. V roce 1919 po zemsk\u00fdch volb\u00e1ch byl potvrzen na postu hejtmana, p\u0159i\u010dem\u017e podporu mu vyjad\u0159oval i n\u011bmeck\u00fd konzul v Innsbrucku.Po v\u00e1lce zasedal v letech 1918\u20131919 jako poslanec Provizorn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed N\u011bmeck\u00e9ho Rakouska (Provisorische Nationalversammlung). Pak od 4. dubna 1919 do 28. \u010dervence 1919 v \u00dastavod\u00e1rn\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Rakouska a od 1. prosince 1920 do sv\u00e9 smrti byl \u010dlenem rakousk\u00e9 Spolkov\u00e9 rady (horn\u00ed komora rakousk\u00e9ho parlamentu).", "<<>>: Co je Miroslav Pour? <<>>: Podplukovn\u00edk Miroslav Pour (23. prosince 1889 Nov\u00fd Byd\u017eov \u2013 ?) byl legion\u00e1\u0159 a d\u016fstojn\u00edk \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy.\nMiroslav Pour se narodil 23. prosince 1889 v Nov\u00e9m Byd\u017eov\u011b. Mezi lety 1902 a 1906 studoval na gymn\u00e1ziu, pot\u00e9 do roku 1909 na kadetn\u00ed \u0161kole v Praze. Ve stejn\u00fd rok byl pak odveden k c. k. p\u011b\u0161\u00edmu pluku. Po za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky odjel v hodnosti poru\u010d\u00edka na postu velitele roty na srbskou frontu, kde v prosinci 1914 padl do zajet\u00ed. V roce 1915 absolvoval s dal\u0161\u00edmi zajatci Pochod hladu p\u0159es Alb\u00e1nii, aby byl v \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku p\u0159evezen do It\u00e1lie. Zde vstoupil v \u010dervnu 1918 do \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00ed, kde bojoval jako velitel roty v prostoru Lago di Garda. V listopadu 1918 byl pov\u00fd\u0161en na kapit\u00e1na.\nPo n\u00e1vratu do \u010ceskoslovenska na p\u0159elomu zimy a jara 1919 se Miroslav Pour stal velitelem roty v Michalovc\u00edch a velmi brzo potom velitelem praporu v Trebi\u0161ov\u011b. Z\u00fa\u010dastnil se boj\u016f s Ma\u010fary u Sabinova a Orlova. V z\u00e1\u0159\u00ed 1919 se vr\u00e1til do \u010cech, kdy byl jmenov\u00e1n velitelem praporu ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b a pot\u00e9 st\u0159\u00eddal pos\u00e1dky ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch. V lednu 1929 byl op\u011bt odvelen na Slovensko konkr\u00e9tn\u011b do Bardejova, v \u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku byl pov\u00fd\u0161en ji\u017e na podplukovn\u00edka. V z\u00e1\u0159\u00ed 1933 se stal velitelem praporu horsk\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho pluku v Liptovsk\u00e9m Mikul\u00e1\u0161i. 1. prosince 1936 byl v t\u00e9m\u017ee m\u011bst\u011b jmenov\u00e1n velitelem praporu Str\u00e1\u017ee obrany st\u00e1tu a z\u00e1rove\u0148 vojensko-technick\u00fdm referentem u hlavn\u00edho politick\u00e9ho \u00fa\u0159adu. V b\u0159eznu 1939 p\u0159ed rozpadem republiky \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u0159\u00eddil bojov\u00e9 akce proti Hlinkov\u011b gard\u011b.\nB\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se do protinacistick\u00e9ho odboje nezapojil, okrajov\u011b se z\u00fa\u010dastnil kv\u011btnov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v Nov\u00e9m Byd\u017eov\u011b. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed ji\u017e nebyl znovu povol\u00e1n k arm\u00e1d\u011b a v dubnu 1946 byl ofici\u00e1ln\u011b p\u0159elo\u017een do v\u00fdslu\u017eby.", "<<>>: Co je Konstruktor? <<>>: Konstruktor (zkr\u00e1cen\u011b ctor) je v objektov\u011b orientovan\u00e9m programov\u00e1n\u00ed speci\u00e1ln\u00ed metoda t\u0159\u00eddy, kter\u00e1 m\u00e1 stejn\u00e9 jm\u00e9no jako t\u0159\u00edda samotn\u00e1 a kter\u00e1 se vol\u00e1 ve chv\u00edli vytv\u00e1\u0159en\u00ed (konstrukce) instance t\u00e9to t\u0159\u00eddy.\nKonstruktor se podob\u00e1 ostatn\u00edm metod\u00e1m t\u0159\u00eddy, ale li\u0161\u00ed se od nich t\u00edm, \u017ee nem\u00e1 nikdy explicitn\u00ed n\u00e1vratov\u00fd typ, ned\u011bd\u00ed se a obvykle m\u00e1 jin\u00e1 pravidla pro modifik\u00e1tory p\u0159\u00edstupu. Konstruktory inicializuj\u00ed datov\u00e9 \u010dleny instance. Spr\u00e1vn\u011b napsan\u00fd konstruktor nech\u00e1 objekt v \u201eplatn\u00e9m\u201c stavu.\nVe v\u011bt\u0161in\u011b programovac\u00edch jazyk\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt konstruktor p\u0159et\u00ed\u017een, tak\u017ee jedna t\u0159\u00edda m\u00e1 n\u011bkolik konstruktor\u016f s odli\u0161n\u00fdmi parametry a odli\u0161nou funkcionalitou. \nN\u011bkter\u00e9 jazyky (nap\u0159. C++) rozli\u0161uj\u00ed speci\u00e1ln\u00ed typy konstruktor\u016f:\nV\u00fdchoz\u00ed konstruktor \u2013 konstruktor bez parametr\u016f, nebo pouze v\u00fdchoz\u00ed hodnoty parametr\u016f\nKop\u00edrovac\u00ed konstruktor \u2013 konstruktor, kter\u00fd m\u00e1 jeden parametr typu dan\u00e9 t\u0159\u00eddy (nebo reference na n\u00ed).\nImplicitn\u00ed konstruktor \u2013 konstruktor, kter\u00fd nemus\u00ed b\u00fdt v\u00fdslovn\u011b definov\u00e1n program\u00e1torem a kompil\u00e1tor jazyka ho um\u00ed vytvo\u0159it automaticky. V p\u0159\u00edpad\u011b C++ jsou jak defaultn\u00ed, tak i kop\u00edrovac\u00ed konstruktor implicitn\u00ed.", "<<>>: Co je Who's Last? <<>>: Who's Last je druh\u00e9 \u017eiv\u00e9 album britsk\u00e9 kapely The Who. Bylo nahr\u00e1no v roce 1982 b\u011bhem \"rozlu\u010dkov\u00e9ho turn\u00e9\" kapely. Tud\u00ed\u017e m\u011blo b\u00fdt \"posledn\u00edm\" albem The Who. V\u011bt\u0161ina alba byla nahr\u00e1na b\u011bhem koncertu 14. prosince v Richfield Coliseum v Clevelandu, co\u017e byl jejich \"posledn\u00ed koncert v USA\" (jak lze sly\u0161et Petea Townshenda po \"Won't Get Fooled Again\"). Dv\u011b dal\u0161\u00ed skladby (\"Magic Bus\" a \"Summertime Blues\") jsou z koncertu 20. \u0159\u00edjna v Seattlu, jedna (\"Substitute\") je ze San Diega z 27. \u0159\u00edjna a jedna (\"Behind Blue Eyes\") z East Rutherfordu v New Jersey z 10. \u0159\u00edjna.\nP\u016fvodn\u011b se m\u011blo jednat o troj- a\u017e \u010dty\u0159album, kter\u00e9 by obsahovalo i nahr\u00e1vky ze star\u0161\u00edch koncert\u016f se zesnul\u00fdm buben\u00edkem Keithem Moonem. Na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnosti se v\u0161ak obsah omezil pouze na nahr\u00e1vky z posledn\u00edho turn\u00e9.\nAutorem v\u0161ech skladeb je Pete Townshend, krom\u011b uveden\u00fdch v\u00fdjimek.\nStrana 1\"My Generation\" \u2013 3:23\n\"I Can't Explain\" \u2013 2:35\n\"Substitute\" \u2013 2:57\n\"Behind Blue Eyes\" \u2013 3:40\n\"Baba O'Riley\" \u2013 5:37Strana 2\"Boris the Spider\" (John Entwistle) \u2013 2:41\n\"Who Are You\" \u2013 6:35\n\"Pinball Wizard\" \u2013 2:52\n\"See Me Feel Me/Listening to You\" \u2013 4:41Strana 3\"Love Reign O'er Me\" \u2013 5:13\n\"Long Live Rock\" \u2013 3:34\n\"Reprise\" \u2013 1:38\n\"Won't Get Fooled Again\" \u2013 11:21Strana 4\"Doctor Jimmy\" \u2013 4:56\n\"Magic Bus\" \u2013 6:54\n\"Summertime Blues\" (Eddie Cochran, Jerry Capehart) \u2013 3:07\n\"Twist and Shout\" (Phil Medley, Bert Russell) \u2013 3:59\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Who's Last na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Refraktometrie? <<>>: Refraktometrie je optick\u00e1 metoda analytick\u00e9 chemie, zalo\u017een\u00e1 na m\u011b\u0159en\u00ed indexu lomu sv\u011btla.\nDopadne-li paprsek sv\u011btla na rozhran\u00ed dvou f\u00e1z\u00ed, m\u016f\u017ee se bu\u010f odrazit (tzv. reflexe), nebo zlomit (tzv. refrakce). \u00dahly dopadu, odrazu i lomu se m\u011b\u0159\u00ed mezi paprskem a kolmic\u00ed spu\u0161t\u011bnou na f\u00e1zov\u00e9 rozhran\u00ed.\nPaprsek se l\u00e1me v d\u016fsledku rozd\u00edln\u00e9 rychlosti sv\u011btla v obou f\u00e1z\u00edch. Pokud paprsek dopad\u00e1 do f\u00e1ze, ve kter\u00e9 je rychlost sv\u011btla ni\u017e\u0161\u00ed oproti p\u016fvodn\u00ed f\u00e1zi, je \u00fahel lomu men\u0161\u00ed ne\u017e \u00fahel odrazu (tzv. lom ke kolmici), v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nast\u00e1v\u00e1 lom od kolmice.\nIndex lomu je pom\u011br rychlosti sv\u011btla ve f\u00e1z\u00edch, kter\u00fdmi sv\u011btlo proch\u00e1z\u00ed. Aby bylo mo\u017en\u00e9 porovn\u00e1vat l\u00e1tky podle jejich indexu lomu, vol\u00ed se shodn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, ze kter\u00e9ho paprsek dopad\u00e1 (ide\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed je vakuum, v praxi se pou\u017e\u00edv\u00e1 vzduch).\nPr\u016fchod sv\u011btla rozhran\u00edm dvou prost\u0159ed\u00ed o indexech lomu n1 a n2 se \u0159\u00edd\u00ed Snellov\u00fdm z\u00e1konem:\n \n \n \n \n \n \n s\n i\n n\n \u03b1\n \n \n s\n i\n n\n \u03b2\n \n \n \n =\n \n \n \n n\n \n 2\n \n \n \n n\n \n 1\n \n \n \n \n \n \n {displaystyle {frac {sinalpha }{sinbeta }}={frac {n_{2}}{n_{1}}}}\n \n\u03b1 \u2013 \u00fahel dopadu\n\u03b2 \u2013 \u00fahel lomu\nVzhledem k tomu, \u017ee relativn\u00ed index lomu vzduchu je roven 1, vztah se pou\u017e\u00edv\u00e1 ve zkr\u00e1cen\u00e9 form\u011b:\n \n \n \n \n \n \n s\n i\n n\n \u03b1\n \n \n s\n i\n n\n \u03b2\n \n \n \n =\n n\n \n \n {displaystyle {frac {sinalpha }{sinbeta }}=n}\n \nRefraktometr je p\u0159\u00edstroj pro m\u011b\u0159en\u00ed indexu lomu. Jejich principem je zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed mezn\u00edho \u00fahlu lomu (\u03b2max), co\u017e je maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00fd \u00fahel lomu, jestli\u017ee se \u00fahel dopadu limitn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed 90\u00b0. P\u0159i dopadu sv\u011btla nap\u0159. z horn\u00edho lev\u00e9ho kvadrantu do m\u00edsta pr\u016fniku kolmice s f\u00e1zov\u00fdm rozhran\u00edm, dopad\u00e1 jen do \u010d\u00e1sti prav\u00e9ho doln\u00edho kvadrantu vymezen\u00e9ho kolmic\u00ed a maxim\u00e1ln\u00edm \u00fahlem lomu. Rozhran\u00ed mezi osv\u011btlenou a neosv\u011btlenou \u010d\u00e1st\u00ed je sledov\u00e1no v dalekohledu refraktometru \u2013 po nastaven\u00ed zorn\u00e9ho pole p\u0159esn\u011b na st\u0159ed lze na stupnici ode\u010d\u00edst index lomu.\nNej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00fd je univerz\u00e1ln\u00ed Abbeho refraktometr, naz\u00fdvan\u00fd t\u00e9\u017e such\u00fd, proto\u017ee k m\u011b\u0159en\u00ed sta\u010d\u00ed pouze kapka vzorku, kter\u00e1 se k\u00e1pne mezi dva hranoly. Krom\u011b n\u011bj existuje je\u0161t\u011b ponorn\u00fd refraktometr.", "<<>>: Co je Stanislav \u010ce\u010dek? <<>>: Gener\u00e1l Stanislav \u010ce\u010dek (13. listopadu 1886 L\u00ed\u0161no \u2013 29. kv\u011btna 1930 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice) byl \u010deskoslovensk\u00fd gener\u00e1l, jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00ed v Rusku.\nNarodil se v L\u00ed\u0161n\u011b na Bene\u0161ovsku. Je\u0161t\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky odjel za prac\u00ed do Ruska. Od 30. srpna 1914, kdy vstoupil do \u010cesk\u00e9 dru\u017einy, se dr\u017eel na \u0161pici \u010desk\u00e9ho d\u016fstojnick\u00e9ho sboru. Za state\u010dnost a vynikaj\u00edc\u00ed smysl pro veden\u00ed bojov\u00fdch operac\u00ed si vyslou\u017eil celou \u0159adu vyznamen\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b nejvy\u0161\u0161\u00edho rusk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u0159\u00e1du \u2013 velkok\u0159\u00ed\u017ee svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed. Postupn\u011b velel rot\u011b (1916), praporu (1917), pluku, divizi Husitsk\u00e9, Povol\u017esk\u00e9 front\u011b a nakonec v\u0161em \u010deskoslovensk\u00fdm jednotk\u00e1m na D\u00e1ln\u00e9m v\u00fdchod\u011b (v\u0161e b\u011bhem roku 1918). Z\u00fa\u010dastnil se v\u00edt\u011bzn\u011b bitev u Zborova (1917) a Bachma\u010de (1918), u Lipjag i Bezen\u010duku.\nBojoval na Volze a na Sibi\u0159i. Do vlasti se vr\u00e1til jako gener\u00e1lmajor v roce 1920.\nV \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00edch v Rusku\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nOd prosince 1920 do \u0159\u00edjna 1921 p\u016fsobil ve funkci prvn\u00edho z\u00e1stupce n\u00e1\u010deln\u00edka Hlavn\u00edho \u0161t\u00e1bu brann\u00e9 moci. Pot\u00e9 se vydal na studia na \u00c9cole Sup\u00e9rieure de guerre ve Francii, kterou absolvoval v roce 1923. V roce 1924 se stal n\u00e1\u010deln\u00edkem Vojensk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e prezidenta republiky, v roce 1926 pak p\u0159ednostou leteck\u00e9ho odboru ministerstva n\u00e1rodn\u00ed obrany. Byl spoluzakladatelem Masarykovy leteck\u00e9 ligy v Praze.\nV roce 1929 byl jmenov\u00e1n vojensk\u00fdm velitelem \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic a zde dislokovan\u00e9 5. p\u011b\u0161\u00ed divize. Hr\u00e1l v\u00fdznamnou roli p\u0159i zalo\u017een\u00ed leti\u0161t\u011b v Plan\u00e9 a rozvoji \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho letectv\u00ed, byl \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edm p\u0159edsedou Jiho\u010desk\u00e9ho aeroklubu. B\u011bhem dvac\u00e1t\u00fdch let se postupn\u011b zhor\u0161oval jeho zdravotn\u00ed stav, kter\u00fd byl poznamen\u00e1n n\u00e1sledky str\u00e1d\u00e1n\u00ed a zran\u011bn\u00ed z boj\u016f na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b a v Rusku. Divizn\u00ed gener\u00e1l Stanislav \u010ce\u010dek zem\u0159el kr\u00e1tce po operaci 29. kv\u011btna 1930 ve v\u011bku 43 let. Poh\u0159ben je v Byst\u0159ici u Bene\u0161ova. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch je po n\u011bm pojmenov\u00e1na ulice.\nBARTO\u0160, Josef; KOV\u00c1\u0158OV\u00c1, Stanislava; TRAPL, Milo\u0161. Osobnosti \u010desk\u00fdch d\u011bjin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. \nFIDLER, Ji\u0159\u00ed. Gener\u00e1lov\u00e9 legion\u00e1\u0159i. Brno: Books, 1999. 360 s. ISBN 80-7242-043-7. \nFIDLER, Ji\u0159\u00ed. Na \u010dele arm\u00e1dy. N\u00e1\u010deln\u00edci Hlavn\u00edho \u0161t\u00e1bu brann\u00e9 moci 1919-1939. : Na\u0161e vojsko, 2005. 132 s. ISBN 80-206-0756-0. \nNERAD, Filip. Gener\u00e1l \u010ce\u010dek v rusk\u00fdch legi\u00edch. Historick\u00fd obzor, 2001, 12 (5/6), s. 127\u2013131. ISSN 1210-6097.\nPRECL\u00cdK, Vratislav: T.G. Masaryk a jeho legion\u00e1\u0159i, in \u010cAS, \u010dasopis Masarykova demokratick\u00e9ho hnut\u00ed, \u010d\u00edslo 97, s. 4\u20138, ro\u010dn\u00edk XX., leden-b\u0159ezen 2012, ISSN 1210-1648.\nSTRAKA, Karel. Divizn\u00ed gener\u00e1l Stanislav \u010ce\u010dek: p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot na velk\u00fd \u00fad\u011bl. : Ministerstvo obrany \u010cesk\u00e9 republiky - VH\u00da Praha, 2017. 70 s. ISBN 978-80-7278-726-5. \nTOME\u0160, Josef, a kol. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed : I. d\u00edl : A\u2013J. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 187. \nVO\u0160AHL\u00cdKOV\u00c1, Pavla, a kol. Biografick\u00fd slovn\u00edk \u010desk\u00fdch zem\u00ed : 10. se\u0161it : \u010c\u2013\u010cerma. Praha: Libri, 2008. 503\u2013606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 545. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Stanislav \u010ce\u010dek\nStanislav \u010ce\u010dek v datab\u00e1zi \u010ds. legion\u00e1\u0159\u016f z 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (VHA)\nStanislav \u010ce\u010dek na www.valka.", "<<>>: Co je \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Praha-T\u011b\u0161nov \u2013 Praha-Vyso\u010dany? <<>>: \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Praha-T\u011b\u0161nov \u2013 Praha-Vyso\u010dany byl jednokolejn\u00fd koncov\u00fd \u00fasek \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b Lys\u00e1 nad Labem \u2013 Praha le\u017e\u00edc\u00ed na \u00fazem\u00ed pra\u017esk\u00e9 aglomerace. Dostav\u011bn byl v roce 1875 spole\u010dnost\u00ed Rakousk\u00e1 severoz\u00e1padn\u00ed dr\u00e1ha (\u00d6NWB) a zru\u0161en\u00fd v 80. letech 20. stolet\u00ed pot\u00e9, co pozbyl dopravn\u00edho v\u00fdznamu. Spolu s koncov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm T\u011b\u0161nov ustoupil rozvoji silni\u010dn\u00ed infrastruktury, zejm\u00e9na p\u0159emost\u011bn\u00ed Masarykova n\u00e1dra\u017e\u00ed a mimo\u00farov\u0148ov\u00e9 k\u0159i\u017eovatce na Balabence.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u017delezni\u010dn\u00e1 tra\u0165 Praha-Vyso\u010dany \u2013 N\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tykadlo? <<>>: Tykadlo (latinsky antenna) je p\u00e1rov\u00fd p\u0159\u00edv\u011bsek hlavy kor\u00fd\u0161\u016f, hmyzu, mnohono\u017eek a stono\u017eek, kter\u00fd slou\u017e\u00ed jako nosi\u010d smyslov\u00fdch org\u00e1n\u016f. Tykadel m\u016f\u017ee b\u00fdt jeden nebo dva p\u00e1ry. Tykadla jsou rozd\u011blena na jednotliv\u00e9 \u010dl\u00e1nky. Jednotliv\u00e9 smyslov\u00e9 org\u00e1ny se pak vyskytuj\u00ed pouze na n\u011bkter\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch a podle toho jsou i tykadla popisov\u00e1na.\nU hmyzu jsou tykadla um\u00edst\u011bna na p\u0159edn\u00ed nebo horn\u00ed stran\u011b hlavy, jsou nosi\u010dem z\u00e1kladn\u00edch receptor\u016f a jako takov\u00e1 jsou z\u00e1kladn\u00edm smyslov\u00fdm org\u00e1nem.\n\u010cl\u00e1nky tykadel jsou \u010d\u00edslov\u00e1ny sm\u011brem od hlavy, prvn\u00ed \u010dl\u00e1nek tykadla je tedy \u010dl\u00e1nek u hlavy, tento \u010dl\u00e1nek je jedin\u00fdm \u010dl\u00e1nkem, na n\u011bm\u017e jsou svaly a umo\u017e\u0148uje pohyb cel\u00e9ho tykadla.\n Hmat \nNejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed funkc\u00ed tykadel je jejich hmatov\u00e1 funkce, hmyzu k hmatu slou\u017e\u00ed tzv. mechanoreceptory, kter\u00e9 lze naj\u00edt mj. i na tykadlech. T\u011bchto mechanoreceptor\u016f je \u0159ada a r\u016fzn\u00ed se podle specializace jednotliv\u00fdch rod\u016f, podle t\u00e9to specializace je lze nal\u00e9zt prakticky kdekoliv na tykadlech.\n \u010cich a chu\u0165 \nDal\u0161\u00ed funkc\u00ed tykadel je jejich \u010dichov\u00e1 funkce, hmyz zji\u0161\u0165uje p\u0159\u00edtomnost jednotliv\u00fdch chemick\u00fdch l\u00e1tek pomoc\u00ed chemoreceptor\u016f, \u010dichov\u00e9 chemoreceptory lze naj\u00edt na mnoha m\u00edstech (pohlavn\u00ed org\u00e1ny), ale na tykadlech jsou zastoupeny nejv\u00edce. Pokud hmyz vlastn\u00ed n\u011bjak\u00e9 specializovan\u00e9 \u010dichov\u00e9 receptory (takov\u00e9, kter\u00e9 c\u00edt\u00ed jen jednu nebo n\u011bkolik l\u00e1tek) jsou zpravidla pouze na tykadlech.\nM\u00e1lo zn\u00e1mou skute\u010dnost\u00ed je i fakt, \u017ee hmyz vn\u00edm\u00e1 chu\u0165 stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako vn\u00edm\u00e1 \u010dich, pomoc\u00ed chemoreceptor\u016f. V\u011bt\u0161inu takto specializovan\u00fdch chemoreceptor\u016f lze nal\u00e9zt u \u00fast, p\u0159esto se v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e chu\u0165ov\u00e9 chemoreceptory vyskytuj\u00ed i na tykadlech.\n Johnston\u016fv org\u00e1n \nVe druh\u00e9m \u010dl\u00e1nku tykadel je tzv. Johnston\u016fv org\u00e1n, jeho funkce je \u010dasto rozd\u00edln\u00e1, obecn\u011b slou\u017e\u00ed jako receptor polohy tykadel. To znamen\u00e1, \u017ee je vyu\u017e\u00edv\u00e1n k tomu, aby hmyz m\u011bl p\u0159edstavu, co se d\u011bje s tykadly (kam jsou nam\u00ed\u0159ena a v jak\u00e9 jsou poloze). U n\u011bkter\u00fdch druh\u016f funguje jako receptor polohy cel\u00e9ho t\u011bla. V ojedin\u011bl\u00fdch p\u0159\u00edpadech se prom\u011bnil ve zvukov\u00fd org\u00e1n.\n Dal\u0161\u00ed receptory \nVyjma t\u011bchto b\u011b\u017en\u00fdch smysl\u016f dovede hmyz ur\u010dovat pomoc\u00ed receptor\u016f um\u00edst\u011bn\u00fdch na tykadlech i n\u011bkter\u00e9 raritn\u00ed v\u011bci. Takov\u00e9 funkce v\u0161ak nejsou rozvinuty u v\u0161ech ani u v\u011bt\u0161iny p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f hmyzu, ale pat\u0159\u00ed ke druhov\u00e9 specializaci. Mezi nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed schopnosti tykadel pat\u0159\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed teploty, vlhkosti vzduchu, \u010di elektrick\u00e9ho nap\u011bt\u00ed. Vyskytuj\u00ed se v\u0161ak i druhov\u00e9 specializace jako je nap\u0159. u much ur\u010dov\u00e1n\u00ed rychlosti v\u011btru.", "<<>>: Co je M\u00e9hrgarh? <<>>: M\u00e9hrgarh (urdsky: \u0645\u200d\ufba9\u200d\u0631\u06af\u0691\u06be ) je jedno z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch neolitick\u00fdch nalezi\u0161\u0165, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed v p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 provincii Bal\u00fa\u010dist\u00e1n. Toto m\u00edsto jako jedno z nejstar\u0161\u00edch pod\u00e1v\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 d\u016fkazy o zem\u011bd\u011blsk\u00e9 a chovatelsk\u00e9 \u010dinnosti v Ji\u017en\u00ed Asii. P\u011bstoval se zde zejm\u00e9na je\u010dmen a p\u0161enice, z chovatelsk\u00fdch zv\u00ed\u0159at \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o skot, kozy a ovce.M\u00e9hrgarh se nach\u00e1z\u00ed nedaleko Bol\u00e1nsk\u00e9ho pr\u016fsmyku, z\u00e1padn\u011b od \u00fadol\u00ed Indu mezi dne\u0161n\u00edmi m\u011bsty Kv\u00e9ta, Sibi a Kalat. M\u00e9hrgarh byl objeven v roce 1974 archeologick\u00fdm t\u00fdmem, kter\u00fd vedl francouzsk\u00fd archeolog Jean-Fran\u00e7ois Jarrige. Postupn\u00e9 odkr\u00fdv\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho m\u00edsta prob\u00edhalo mezi lety 1974-1986. Jako nejstar\u0161\u00ed os\u00eddlen\u00e9 m\u00edsto v M\u00e9hrgarhu byla ur\u010dena mal\u00e1 farm\u00e1\u0159sk\u00e1 vesnice v severov\u00fdchodn\u00edm c\u00edpu nalezi\u0161t\u011b o rozloze 495 akr\u016f, jej\u00ed\u017e datace se pohybuje v rozmez\u00ed let 7000-5500 p\u0159. n. l.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b b\u00fdv\u00e1 na m\u00e9hrgarskou kulturu pohl\u00ed\u017eeno jako na p\u0159edch\u016fdce kultury harappsk\u00e9. Podle profesora z isl\u00e1m\u00e1b\u00e1dsk\u00e9 university Ahmad Hasana Dan\u00edho \u201eobjevy v M\u00e9hrgarhu zm\u011bnily pojet\u00ed cel\u00e9 kultury v po\u0159\u00ed\u010d\u00ed Indu.\u201c M\u00e9hrgarh\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 z obdob\u00ed eneolitu t\u00e9\u017e navazovali kontakty s tehdej\u0161\u00edmi kulturami severn\u00edho Afgh\u00e1nist\u00e1nu, severov\u00fdchodn\u00edho \u00cdr\u00e1nu a centr\u00e1ln\u00ed Asie.\nArcheologov\u00e9 rozd\u011bluj\u00ed os\u00eddlen\u00ed M\u00e9hrgarhy do n\u011bkolika obdob\u00ed. Prvn\u00ed, neolitick\u00e9 \u00fadob\u00ed b\u00fdv\u00e1 datov\u00e1no do rozmez\u00ed let 7000-5500 p\u0159. n. l. V tomto obdob\u00ed zdej\u0161\u00ed lid\u00e9 je\u0161t\u011b neznali keramiku. Prvn\u00ed, semi-nom\u00e1d\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 se \u017eivili p\u011bstov\u00e1n\u00edm je\u010dmene a p\u0161enice. Chovali t\u00e9\u017e ovce, kozy a skot. \u017dili v jednoduch\u00fdch domech, kter\u00e9 byly postaveny z bl\u00e1ta a rozd\u011bleny do t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed. Bylo nalezeno n\u011bkolik poh\u0159ebi\u0161\u0165 s mno\u017estv\u00edm artefakt\u016f v podob\u011b r\u016fzn\u00fdch ozdob vyroben\u00fdch ze schr\u00e1nek mo\u0159sk\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f, v\u00e1pence, p\u00edskovce i dal\u0161\u00edch materi\u00e1l\u016f.\nV roce 2001 archeologov\u00e9 zkoumali kostern\u00ed poz\u016fstatky dvou osob z M\u00e9hrgarhy a do\u0161li k z\u00e1v\u011bru, \u017ee prvn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci harappask\u00e9 kultury m\u011bli z\u00e1kladn\u00ed znalosti jak\u00e9si prvotn\u00ed stomatologie. V dubnu roku 2006 bylo v \u010dasopise Nature uve\u0159ejn\u011bno, \u017ee nejstar\u0161\u00ed doklad o vrt\u00e1n\u00ed (\u017eiv\u00e9ho) lidsk\u00e9ho chrupu poch\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z M\u00e9hrgarhy. Bylo nalezeno celkem dev\u011bt dosp\u011bl\u00fdch osob, jejich\u017e chrup nesl zn\u00e1mky vrt\u00e1n\u00ed.M\u00e9hrgarhsk\u00e9 obdob\u00ed II (5500-3800 p\u0159. n. l.) a m\u00e9hrgarhsk\u00e9 obdob\u00ed III (4800-3500 p\u0159. n. l.) ji\u017e byly keramick\u00e9. Vyzna\u010duj\u00ed se propracovan\u011bj\u0161\u00edmi pracovn\u00edmi n\u00e1stroji i jejich samotnou v\u00fdrobou. Nalezen\u00e9 so\u0161ky z terakotu vykazuj\u00ed sofistikovan\u011bj\u0161\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed \u2013 so\u0161ky zobrazuj\u00edc\u00ed \u017eensk\u00e9 postavy b\u00fdvaj\u00ed zdobeny \u0161perky apod. V poh\u0159ebi\u0161t\u00edch byla z tohoto obdob\u00ed nalezena t\u011bla pokryt\u00e9 okrov\u011b zbarven\u00fdm j\u00edlem.\n\u010ctvrt\u00e9 a posledn\u00ed m\u00e9hrgarhsk\u00e9 obdob\u00ed se datuje p\u0159ibli\u017en\u011b do rozmez\u00ed let 2600-2000 p\u0159. n. l. Postupem \u010dasu za\u010dala b\u00fdt zdej\u0161\u00ed oblast vysidlov\u00e1na. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee obyvatel\u00e9 M\u00e9hrgarhy postupn\u011b p\u0159es\u00eddlili do \u00fadol\u00ed Indu v d\u016fsledku klimatick\u00fdch zm\u011bn, kter\u00e9 oblast M\u00e9hrgarhy postihly.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mehrgarh na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(anglicky) Dr.", "<<>>: Co je Pion\u011brskaja (stanice metra v Moskv\u011b)? <<>>: Pion\u011brskaja (rusky \u041f\u0438\u043e\u043d\u0435\u0440\u0441\u043a\u0430\u044f) je stanice moskevsk\u00e9ho metra. Otev\u0159ena byla 13. \u0159\u00edjna 1961.\nPion\u011brskaja se nach\u00e1z\u00ed na \u010dtvrt\u00e9 (Filjovsk\u00e9 lince), na jej\u00edm z\u00e1padn\u00edm konci, je\u017e byl vybudov\u00e1n po povrchu. Stanice je tedy konstruov\u00e1na jako povrchov\u00e1 s ostrovn\u00edm n\u00e1stupi\u0161t\u011bm; p\u0159emost\u011bna je silni\u010dn\u00ed komunikac\u00ed zhruba ve sv\u00e9 prost\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti. V\u00fdstupy m\u00e1 dva, vych\u00e1zej\u00ed nad \u00farove\u0148 stanice ka\u017ed\u00fd do sv\u00e9ho vestibulu. Cel\u00e9 n\u00e1stupi\u0161t\u011b podp\u00edr\u00e1 jedna \u0159ada mramorem oblo\u017een\u00fdch sloup\u016f. Pion\u011brskou stanici denn\u011b vyu\u017eije kolem 14 300 cestuj\u00edc\u00edch; to ji \u0159ad\u00ed k nejm\u00e9n\u011b vyt\u00ed\u017een\u00fdm v cel\u00e9 s\u00edti metra.\n \nStanice na www.metro.ru (rusky)\nStanice na www.mymetro.ru (rusky)\nStanice na www.mosmetro.ru (rusky)\nStanice na news.metro.", "<<>>: Co je Campanile Alto? <<>>: Campanile Alto (italsky v p\u0159ekladu velk\u00e1 zvonice) je elegantn\u00ed vysok\u00e1 skaln\u00ed v\u011b\u017e vyp\u00ednaj\u00edc\u00ed se v poho\u0159\u00ed Brenta do v\u00fd\u0161ky 2937 metr\u016f nad mo\u0159em. Jej\u00edm sousedn\u00edm vrcholem je Campanile Basso.\nCampanile Alto je tvo\u0159ena dolomitem, t\u0159etihorn\u00ed usazeninou bl\u00edzkou v\u00e1penci, stejn\u011b jako cel\u00e9 poho\u0159\u00ed.\nNejbli\u017e\u0161\u00ed horsk\u00e9 chaty jsou Rifugio Tosa t\u00e9\u017e zvan\u00e1 Pedrotti a Rifugio Brentei. Na \u00fapat\u00ed v\u011b\u017ee vede zn\u00e1m\u00e1 zaji\u0161t\u011bn\u00e1 cesta Sentiero delle Bocchette.\nPoprv\u00e9 se zda\u0159il v\u00fdstup na vrchol dvojici Gottfried Merzbacher (bavorsk\u00fd horolezec) a Bonifacio Nicolussi (italsk\u00fd horsk\u00fd v\u016fdce). Prvov\u00fdstup vedli ob\u0159\u00edm skaln\u00edm kom\u00ednem od v\u00fdchodu obt\u00ed\u017enosti 2-3 UIAA. Dnes se tato cesta pou\u017e\u00edv\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b k sestupu z vrcholu slan\u011bn\u00edm.\nNa vrchol Campanile Alto nevede mnoho obl\u00edben\u00fdch horolezeck\u00fdch tras. D\u016fvodem je l\u00e1mavost sk\u00e1ly. Nej\u010dast\u011bji se leze kr\u00e1tk\u00e1 Ji\u017en\u00ed st\u011bna, anebo dlouh\u00fd Z\u00e1padn\u00ed h\u0159eben.\nJi\u017en\u00ed st\u011bna 3 UIAA (1897 Wilhelm Paulcke)\nZ\u00e1padn\u00ed h\u0159eben 4+ UIAA (1927 H. Hartmann a G.", "<<>>: Co je Obyvatelstvo It\u00e1lie? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek se zab\u00fdv\u00e1 t\u00e9matem obyvatelstva It\u00e1lie. V roce 2011 m\u011bla It\u00e1lie 59 433 744 obyvatel, co\u017e z n\u00ed \u010dinilo 23. nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1t na sv\u011bt\u011b. It\u00e1lie m\u011bla podle odhad\u016f (ISTAT) k 1. lednu 2015 celkem 60 808 000 obyvatel.\nPopulace It\u00e1lie se b\u011bhem 20. stolet\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 zdvojn\u00e1sobila, ale r\u016fst byl extr\u00e9mn\u011b nevyv\u00e1\u017een\u00fd kv\u016fli vysok\u00e9 vnit\u0159n\u00ed migraci ze zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho jihu na pr\u016fmyslov\u00fd sever, co\u017e byl fenom\u00e9n zp\u016fsoben\u00fd italsk\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1zrakem v pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech. Nav\u00edc po stalet\u00edch emigrace se It\u00e1lie od osmdes\u00e1t\u00fdch let stala poprv\u00e9 ve sv\u00e9 modern\u00ed historii v\u00fdrazn\u00fdm c\u00edlem imigrace. Podle italsk\u00e9 vl\u00e1dy bylo v lednu 2014 v It\u00e1lii 4 922 085 cizinc\u016f.\nVysok\u00e1 plodnost a \u010d\u00edsla porodnosti p\u0159etrvala do sedmdes\u00e1t\u00fdch let, pot\u00e9 za\u010dala plodnost dramaticky klesat. To vedlo k rapidn\u00edmu st\u00e1rnut\u00ed populace. Na konci prvn\u00ed dek\u00e1dy 21. stolet\u00ed byl jeden z p\u011bti Ital\u016f star\u0161\u00ed ne\u017e 65 let. Plodnost se z celkov\u00e9ho nejni\u017e\u0161\u00edho \u010d\u00edsla 1,18 d\u00edt\u011bte na \u017eenu v roce 1995 zv\u00fd\u0161ila na \u010d\u00edslo 1,41 v roce 2008.It\u00e1lie nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, nicm\u00e9n\u011b katolick\u00e1 c\u00edrkev hraje ve spole\u010dnosti silnou roli.\nAsi 68 % obyvatel It\u00e1lie je klasifikov\u00e1no jako m\u011bstsk\u00e1 populace, co\u017e je mezi rozvinut\u00fdmi zem\u011bmi relativn\u011b n\u00edzk\u00e9 \u010d\u00edslo. Nejv\u011bt\u0161\u00edmi m\u011bstsk\u00fdmi oblastmi jsou:\nMil\u00e1n \u2013 v\u00edce ne\u017e 5 milion\u016f obyvatel\n\u0158\u00edm \u2013 v\u00edce ne\u017e 4 miliony obyvatel\nNeapol \u2013 v\u00edce ne\u017e 3 miliony obyvatel\nIt\u00e1lie b\u00fdvala od konce 19. stolet\u00ed do sedmdes\u00e1t\u00fdch let zem\u00ed masov\u00e9 emigrace. Italsk\u00e9 komunity kdysi vzkv\u00e9taly v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch koloni\u00edch \u2013 Eritreji (skoro 100 000 Ital\u016f na za\u010d\u00e1tku 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky), Som\u00e1lsku a Libyi (150 000 Ital\u016f, co\u017e tvo\u0159ilo 18 % celkov\u00e9 populace Libye). V\u0161ichni libyj\u0161t\u00ed Italov\u00e9 byli v roce 1970 vyho\u0161t\u011bni ze zem\u011b. Po jugosl\u00e1vsk\u00e9m zabr\u00e1n\u00ed Istrie v roce 1945 oblast opustilo a\u017e 350 000 Ital\u016f.Mnoho lid\u00ed s pln\u00fdm nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm italsk\u00fdm p\u016fvodem \u017eije v Braz\u00edlii (35 milion\u016f), Argentin\u011b (20 milion\u016f), Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch (17,8 milionu), Francii (5 milion\u016f), Uruguayi (1,5 milionu), Kanad\u011b (1,4 milionu), Venezuele (900 000) a Austr\u00e1lii (800 000).\nKv\u016fli rozs\u00e1hl\u00fdm ekonomick\u00fdch a spole\u010densk\u00fdm zm\u011bn\u00e1m, kter\u00e1 za\u010daly pov\u00e1le\u010dnou industrializac\u00ed a kter\u00e9 zahrnuj\u00ed n\u00edzkou porodnost a st\u00e1rnouc\u00ed populaci a tud\u00ed\u017e \u00fabytek pracovn\u00edch sil, za\u010dala It\u00e1lie v osmdes\u00e1t\u00fdch letech l\u00e1kat imigranty z ciz\u00edch zem\u00ed. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st z nich dnes poch\u00e1z\u00ed z v\u00fdchodn\u00ed Evropy a severn\u00ed Afriky. V sou\u010dasnosti je v It\u00e1lii ofici\u00e1ln\u011b registrovan\u00fdch asi milion Rumun\u016f (asi desetina z nich jsou Romov\u00e9) a tvo\u0159\u00ed tak nejv\u011bt\u0161\u00ed skupinu lid\u00ed \u017eij\u00edc\u00edch v It\u00e1lii, ale narozen\u00fdch v jin\u00e9 zemi. N\u00e1sleduj\u00ed Alb\u00e1nci a Maro\u010dan\u00e9; ka\u017ed\u00e1 skupina tvo\u0159\u00ed asi 500 000 lid\u00ed.\nEtnicky jsou Italov\u00e9 hlavn\u011b potomky Italik\u016f, s p\u0159\u00eddavkem germ\u00e1nsk\u00e9 populace (nap\u0159. Langobardi, od kter\u00fdch poch\u00e1z\u00ed limitovan\u00e1 dispozice k blond vlas\u016fm v n\u011bkter\u00fdch italsk\u00fdch oblastech) a ve velmi mal\u00e9 m\u00ed\u0159e soused\u00edc\u00edch etnik \u2013 Slovan\u016f, Alb\u00e1nc\u016f atd.\nOfici\u00e1ln\u00edm jazykem zem\u011b je ital\u0161tina. Publikace Ethnologue (Ethnologue: Languages of the World) odhaduje, \u017ee v It\u00e1lii mluv\u00ed ital\u0161tinou jako mate\u0159sk\u00fdm jazykem asi 55 milion\u016f lid\u00ed a dal\u0161\u00edch 6,7 milionu ve sv\u011bt\u011b. 120 a\u017e 150 milion\u016f lid\u00ed na sv\u011bt\u011b u\u017e\u00edv\u00e1 ital\u0161tinu jako druh\u00fd nebo kulturn\u00ed jazyk.\nDemografick\u00e1 statistika od roku 1900\n\u0158\u00edmsk\u00e9 katolictv\u00ed je zdaleka nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v It\u00e1lii, cel\u00fdch 87,8 % italsk\u00e9 populace se ozna\u010duje za katol\u00edky, a\u010dkoliv jednom jedna t\u0159etina z nich se z\u00e1rove\u0148 ozna\u010duje za aktivn\u00ed katol\u00edky (36,8 %).\nPodle nejnov\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdzkumu Eurobarometru z roku 2005 74 % Ital\u016f odpov\u011bd\u011blo, \u017ee \"v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee existuje B\u016fh\", 16 % odpov\u011bd\u011blo, \u017ee \"existuje n\u011bjak\u00e1 forma du\u0161e nebo \u017eivotn\u00ed s\u00edly\" a 6 % odpov\u011bd\u011blo, \u017ee \"nev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee existuje n\u011bjak\u00e1 forma du\u0161e, Boha nebo \u017eivotn\u00ed s\u00edly\".\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed demografick\u00e9 statistiky vych\u00e1zej\u00ed z Istituto Nazionale di Statistica a Cia World Factbook.\n61 482 297 (\u010dervenec 2013, odhad)\n0-14 let: 13,5 % (mu\u017ei 4 056 156/\u017eeny 3 814 070)\n15-64 let: 66,3 % (mu\u017ei 19 530 696/\u017eeny 18 981 084)\n65 let a v\u00edc: 20,2 % (mu\u017e 4 903 762/\u017eeny 6 840 444) (2010, odhad)\ncelkov\u011b: 44,2 let\nmu\u017ei: 43,0 let\n\u017eeny: 45,3 let (2013, odhad)\n0,34 % (2013, odhad)\n8,94 narozen\u00ed/1 000 obyv. (2013, odhad)\n10,01 \u00famrt\u00ed/1 000 obyv. (2013, odhad)\n4,0 \u00famrt\u00ed/100 000 \u017eiv\u011b narozen\u00fdch (2010)\ncelkov\u011b: 3,33 \u00famrt\u00ed/1 000 \u017eiv\u011b narozen\u00fdch\nmu\u017ei: 3,54 \u00famrt\u00ed/1 000 \u017eiv\u011b narozen\u00fdch\n\u017eeny: 3,12 \u00famrt\u00ed/1 000 \u017eiv\u011b narozen\u00fdch(2013, odhad)\ncelkov\u011b: 84,00 let\nmu\u017ei: 83,00 let\n\u017eeny: 85,00 let (2015)\n1,39 d\u00edt\u011bte na \u017eenu (ital\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9)\n1,91 d\u00edt\u011bte na \u017eenu (cizinci)\n1,39 d\u00edt\u011bte na \u017eenu (ob\u010dan\u00e9 celkov\u011b) (2014)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Demographics of Italy na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Radio Bemba Sound System? <<>>: Radio Bemba Sound System je t\u0159et\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album francouzsk\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka \u0161pan\u011blsk\u00e9ho p\u016fvodu Manu Chao.\nAlbum nese n\u00e1zev podle skupiny, kter\u00e1 s n\u00edm spole\u010dn\u011b vystupuje. Jm\u00e9no Radio Bemba poch\u00e1z\u00ed z \u010das\u016f revoluce na Kub\u011b, kdy ozna\u010dovalo syst\u00e9m komunikace mezi Fidelem Castrem a Che Guevarou p\u0159i jejich aktivit\u00e1ch v poho\u0159\u00ed Sierra Maestra.\nN\u011bkter\u00e9 z p\u00edsn\u00ed na albu byly p\u0159evzaty z alb p\u016fvodn\u00edch, doplnily je nov\u00e9, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b. V porovn\u00e1n\u00ed s alby p\u0159edchoz\u00edmi je zde zn\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed vliv reggae.", "<<>>: Co je Smyslov\u00fd org\u00e1n? <<>>: Smyslov\u00fd org\u00e1n (smyslov\u00fd receptor) umo\u017e\u0148uje p\u0159ij\u00edmat mechanick\u00e9, tepeln\u00e9, chemick\u00e9 \u010di sv\u011bteln\u00e9 podn\u011bty.\nPodle druhu podn\u011btu rozli\u0161ujeme:\nmechanoreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed mechanick\u00e9ho nap\u011bt\u00ed a tlaku, v\u010detn\u011b akustick\u00e9ho\nreceptory polohy (resp. receptory t\u00edhov\u00e9ho pole), pohybu a zrychlen\u00ed (nap\u0159. receptory vestibul\u00e1rn\u00edho apar\u00e1tu)\nreceptory elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed:\nreceptory sv\u011btla (fotoreceptory) a ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed (ty\u010dinky a \u010d\u00edpky v oku, receptory polarizace sv\u011btla u stra\u0161k\u016f)\nreceptory infra\u010derven\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed (nap\u0159. lore\u00e1ln\u00ed jamky had\u016f)\ntermoreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed chladu nebo tepla, p\u0159\u00edpadn\u011b oboj\u00edho (v poko\u017ece i vnit\u0159n\u00edch org\u00e1nech)\nelektroreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed elektrick\u00e9ho pole (nap\u0159. Lorenziniho ampule)\nmagnetoreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed magnetick\u00e9ho pole (u pt\u00e1k\u016f, m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f, hmyzu)\nchemoreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed chemick\u00e9ho slo\u017een\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edho nebo vnit\u0159n\u00edho prost\u0159ed\u00ed (\u010didla chuti, \u010dichu)\nosmoreceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed osmotick\u00e9ho tlaku na vnit\u0159n\u00edch rozhran\u00edch\nnociceptory - vn\u00edm\u00e1n\u00ed bolestiPodle zam\u011b\u0159en\u00ed smyslu rozli\u0161ujeme:\nexteroreceptory pro vn\u00edm\u00e1n\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edch podn\u011bt\u016f (hmatov\u00e9 receptory, sluchov\u00e9 receptory, receptory vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011btla apod.)\ninteroreceptory pro vn\u00edm\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00edch podn\u011bt\u016f (mechanoreceptory vnit\u0159n\u00edch org\u00e1n\u016f - pulmon\u00e1rn\u00edho nap\u011bt\u00ed, nap\u011bt\u00ed v org\u00e1nech tr\u00e1vic\u00ed soustavy, nap\u011bt\u00ed ve st\u011bn\u011b mo\u010dov\u00e9ho m\u011bch\u00fd\u0159e, senzory tlaku (baroreceptory) v ob\u011bhov\u00e9 soustav\u011b apod.; vnit\u0159n\u00ed chemoreceptory - nap\u0159. hladiny kysl\u00edku a CO2 v mozku; receptory vnit\u0159n\u00ed bolesti apod.)\nproprioreceptory vn\u00edmaj\u00edc\u00ed polohu t\u011bla a vz\u00e1jemnou relativn\u00ed polohu a pohyb jeho \u010d\u00e1st\u00ed (senzory nap\u011bt\u00ed sval\u016f, Golgiho \u0161lachov\u00e1 t\u011bl\u00edska, receptory vestibul\u00e1rn\u00edho apar\u00e1tu...)Receptory maj\u00ed v\u017edy dv\u011b hlavn\u00ed stavebn\u00ed a funk\u010dn\u00ed slo\u017eky: smyslov\u00e9 bu\u0148ky a nervov\u00e1 vl\u00e1kna.", "<<>>: Co je Bukov\u00e1 alej v ulici Pod Lesem? <<>>: Bukov\u00e1 alej v ulici Pod Lesem je alej 11 pam\u00e1tn\u00fdch strom\u016f buk\u016f lesn\u00edch (Fagus sylvatica), kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed pod\u00e9l m\u00edstn\u00ed nezpevn\u011bn\u00e9 cesty v ulici Pod Lesem, asi 1,5 km z\u00e1padn\u011b od kostela svat\u00e9ho Martina v Nejdku v okrese Karlovy Vary. Obvody kmen\u016f m\u011b\u0159\u00ed 185\u2013412 cm .\nZa pam\u00e1tn\u00e9 byly stromy vyhl\u00e1\u0161eny v roce 2006.\nJavor u Han\u00e1k\u016f\nJavor na Hofberku\nL\u00edpa u benzinov\u00e9 stanice\n\u010ctve\u0159ice lip srd\u010dit\u00fdch u Zim\u016f\nTatrovick\u00fd buk\nTatrovick\u00e1 l\u00edpa\nSeznam pam\u00e1tn\u00fdch strom\u016f v okrese Karlovy Vary\n \nInformace na ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch Nejdku Archivov\u00e1no 17. 6. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Layla Rivera? <<>>: Layla Rivera (24. z\u00e1\u0159\u00ed 1983, Phoenix, Arizona v USA) je americk\u00e1 modelka, stript\u00e9rka a here\u010dka ve filmech pro dosp\u011bl\u00e9.\nDo dne\u0161n\u00edho dne nato\u010dila p\u0159es 200 film\u016f, v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b s an\u00e1ln\u00ed a extr\u00e9mn\u00ed or\u00e1ln\u00ed tematikou a se vyzna\u010duj\u00ed vysokou m\u00edrou obsc\u00e9nnosti.\nVystupovala v n\u011bkolika talkshow a vystupovala tak\u00e9 v proslul\u00e9 rozhlasov\u00e9 show Howard Sterna.\nV roce 2011 byla jednou z \u0159ad pornohv\u011bzd kter\u00e9 portr\u00e9toval mal\u00ed\u0159 Karl Backman pro na v\u00fdstav\u011b ve Museum of Porn in Art v Curych. Vystupovala tak\u00e9 v klip\u016f On a Wicked Night de Danzig.Rivera je ve vztahu s Max Hardcore.", "<<>>: Co je Souvislosti? <<>>: Revue Souvislosti je \u010desk\u00fd liter\u00e1rn\u00ed \u010dasopis, od roku 1994 vyd\u00e1van\u00fd s periodicitou \u010dty\u0159i \u010d\u00edsla ro\u010dn\u011b. Za\u010dal vych\u00e1zet na ja\u0159e 1990 v n\u00e1vaznosti na nult\u00e9 \u010d\u00edslo samizdatov\u00e9ho \u010dasopisu Port\u00e1l; prvn\u00ed \u010d\u00edsla tak\u00e9 zp\u0159\u00edstup\u0148ovala obsah samizdatov\u00e9ho \u010dasopisu Komunikace, redigovan\u00e9ho Josefem Mlejnkem. Podtitul \u010dasopisu zn\u011bl v letech 1990\u20131991 Revue pro k\u0159es\u0165anskou kulturu, v letech 1992\u20132001 Revue pro k\u0159es\u0165anstv\u00ed a kulturu a od roku 2002 do sou\u010dasnosti Revue pro literaturu a kulturu. V devades\u00e1t\u00fdch letech se \u0159\u00edzen\u00ed redak\u010dn\u00ed pr\u00e1ce v\u011bnovali p\u0159edev\u0161\u00edm Josef Mlejnek, Kv\u011btoslava Neradov\u00e1, Robert Krumphanzl a Martin C. Putna. Od roku 1999 redakci tvo\u0159ili Martin Val\u00e1\u0161ek, Petr Borkovec a Petr \u0160r\u00e1mek, nyn\u011bj\u0161\u00edmi redaktory jsou Val\u00e1\u0161ek a \u0160r\u00e1mek.\nSouvislosti jsou v principu otev\u0159eny t\u00e9mat\u016fm ze v\u0161ech obdob\u00ed i v\u0161ech jazykov\u00fdch oblast\u00ed, aktu\u00e1ln\u00ed tvorb\u011b i r\u016fzn\u00fdm druh\u016fm reflexe, pr\u00f3ze i poezii. Rozs\u00e1hl\u00e1 \u010d\u00edsla (v sou\u010dasnosti kolem 200 stran) poskytuj\u00ed prostor pro liter\u00e1rn\u00ed kritiku, koment\u00e1\u0159e, edice dokument\u016f k liter\u00e1rn\u00ed a kulturn\u00ed historii, p\u0159eklady, rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed \u00favahy s \u0161irok\u00fdm tematick\u00fdm rozp\u011bt\u00edm, rozhovory, osobn\u011b lad\u011bn\u00e9 eseje, novou prozaickou i b\u00e1snickou liter\u00e1rn\u00ed tvorbu a recenze; obsahuj\u00ed tak\u00e9 komentovanou fotografickou p\u0159\u00edlohu. Ke st\u00e1l\u00fdm p\u0159isp\u011bvatel\u016fm a spolupracovn\u00edk\u016fm pat\u0159\u00ed mj. Ji\u0159\u00ed Pel\u00e1n, Petr Kr\u00e1l, Patrik Ou\u0159edn\u00edk, Radovan Charv\u00e1t, Jarom\u00edr Typlt, Sylva Fischerov\u00e1, Martin Nodl, Ji\u0159\u00ed Zizler, Alena Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1, Nikola Mizerov\u00e1, Pavel Novotn\u00fd, Zuzana Li, Denis Mol\u010danov, Marta Ljubkov\u00e1, Daniela Theinov\u00e1 a n\u011bkolik des\u00edtek dal\u0161\u00edch v\u00fdrazn\u00fdch autor\u016f.\nTendence sestavovat p\u0159\u00edsp\u011bvky tak, aby jednotliv\u00e1 \u010d\u00edsla m\u011bla tematickou dominantu, se v \u010dasopise projevovala ji\u017e od roku 1992, od ro\u010dn\u00edku 1993 jsou tematick\u00e1 vymezen\u00ed uv\u00e1d\u011bna i na ob\u00e1lce. Nejprve vy\u0161la \u010d\u00edsla obracej\u00edc\u00ed se k t\u00e9mat\u016fm feminismu (4/1992) a smrti (5/1992), undergroundu se v\u011bnuje \u010d\u00edslo \u010clov\u011bk v podzem\u00ed (1/1993), vztah\u016fm tvorby, k\u0159es\u0165anstv\u00ed a psychoanal\u00fdzy \u010d\u00edslo B\u00e1sn\u00edci, v\u011b\u0161tci, psychiat\u0159i (2/1993). N\u00e1sleduj\u00ed tato t\u00e9mata: Moc a bezmoc (3/1993), ekologie (Zem\u011b, zem\u011b!, 4\u20135/1993), Apokalypsa (1/1994), Um\u011bn\u00ed, sakr\u00e1lno, k\u00fd\u010d (2/1994), Mystiky / P\u0159\u00edb\u011bhy (3/1994), Germ\u00e1ni, romantici, nacist\u00e9 (4/1994), Apokryf (1/1995), Slovan\u00e9 (2/1995), Rodiny a samoty (3/1995), Katol\u00edci a demokracie (4/1995), \u0158ecko (1/1996), M\u00edsto a m\u00edsta (2\u20133/1996), D\u011btstv\u00ed (4/1996), Slovinsko (1/1997), St\u00e1\u0159\u00ed (2/1997), Sv\u011bty / Isl\u00e1m (3\u20134/1997), Mal\u00ed\u0159i a b\u00e1sn\u00edci (1/1998), P\u0159eklad a p\u0159ekladatel (2/1998), Polsko / Ma\u010farsko (3\u20134/1998), K\u0159es\u0165an\u00e9 a Orient / V\u011bra Linhartov\u00e1 (1/1999), Slovo v prostoru / V\u011bra Linhartov\u00e1 II (2/1999), V\u00fdprodej k\u0159es\u0165anstv\u00ed / Ne\u010ditelnost / V\u011bra Linhartov\u00e1 III (3\u20134/1999), \u0160koly / \u017dalm 30 (1/2000), Duchovn\u00ed hudba / Vladim\u00edr Holan (2/2000), Pod str\u017een\u00fdm sloupem (3\u20134/2000), Architektura v prostoru a v \u010dase / Stanislav Zedn\u00ed\u010dek (1/2001), Oko / P\u00e9ter Esterh\u00e1zy (2/2001), Irsko / Poh\u00e1dka / Ji\u0159\u00ed N\u011bmec (3\u20134/2001), \u0158\u00edm / Otec Alexandr Me\u0148 (1/2002), Jin\u00fd jazyk / Ivan Matou\u0161ek / Ivan Blatn\u00fd ve fondech 1. spr\u00e1vy MV (2/2002), O Misera Boemia... / Thomas Bernhard (3\u20134/2002), Alexandr Stich / Sv\u011btovka / Milovn\u00edci sloup\u016f (P\u011bt rakousk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f) (1\u20132/2003), Hostina / Typlt / Karel Hynek M\u00e1cha I (3/2003), Homosexualita v literatu\u0159e / Karel Hynek M\u00e1cha II (4/2003), Ezra Pound / Filmov\u00fd dokument (1/2004), Utopie / Oresteia (2/2004), P\u00edsmo / Zsuzsa Tak\u00e1csov\u00e1 (3/2004), Karel VI. Schwarzenberg / Anna Barkovov\u00e1 (4/2004), Zden\u011bk Kalista / Szil\u00e1rd Borb\u00e9ly (1/2005), Sudety I / Wallace Stevens (2/2005), Sudety II / Bohdan Chudoba (3/2005), Strom / Wallace Stevens II (4/2005), Gao Xingjian / Svl\u00e9k\u00e1n\u00ed b\u00e1sn\u011b (Osm rusk\u00fdch minimalist\u016f) / Jan Franz (1/2006), Velk\u00e1 Mal\u00e1 Brit\u00e1nie / Albert Vysko\u010dil (2/2006), Mojm\u00edr Otruba / Deset slovensk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f (3/2006), Vzd\u00e1len\u00e1 l\u00e1ska / Jerzy Stempowski (4/2006), P\u0159ekladatel a redaktor / Pan\u00ed de Lafayette (1/2007), \u010cesk\u00fd m\u00fdtus (2/2007), Witold Gombrowicz / Wojciech Wencel (3/2007), Marianne Moorov\u00e1 / Kamil Fiala (4/2007), Knihovny / Josef Kocourek (1/2008), Agosto 1968 / J\u00f3zef Czapski (2/2008), Praha \u2013 Dublin / Pr\u00f3za rusk\u00fdch l\u00e1gr\u016f (3/2008), Aby Warburg / Kristina T\u00f3th (4/2008), R\u00e1diov\u00e1 um\u011bn\u00ed (1/2009), Ji\u0159\u00ed Sozansk\u00fd / Nov\u00ed jihoameri\u010dt\u00ed b\u00e1sn\u00edci (2/2009), \u0160t\u011bp\u00e1n Zav\u0159el (3/2009), \u201eKauza Kundera\u201c rok pot\u00e9 (4/2009), Hled\u00e1n\u00ed Polska, T\u0159i tv\u00e1\u0159e polsk\u00e9 poezie (1/2010), Alexie, Gao Xingian (2/2010), Havl\u00ed\u010dek, Jang Lien (3/2010), Dante, Arrabal (4/2010), Mo Yan, Loty\u0161sk\u00e1 realita (1/2011), Aichingerov\u00e1, Tome\u0161 (2/2011), Deleuze, Bei Ling (3/2011), \u0160i\u0161kin, Sidonie N\u00e1dhern\u00e1 (4/2011), Ou\u0159edn\u00edk, Bargielska (1/2012), Brousek, Wiener Gruppe, Hak (2/2012), Gru\u0161a, Short fiction: p\u011bt autorek (3/2012), Frameov\u00e1, Winkler (4/2012), Edice Xin, Edwin Muir (1/2013), Blatn\u00fd, Breta\u0148 (2/2013), Zadra\u017eilov\u00e1, Samizdat (3/2013), Nezn\u00e1m\u00fd \u010capek, Kriwet (4/2013), Ma\u010farsk\u00e1 literatura, J. Rulf (1/2014), (Ne)francouzsk\u00e1 poezie, Andersen (2/2014), Viola Fischerov\u00e1, Wiener Gruppe II (3/2014), Filip Sklen\u00e1\u0159, Clara Jan\u00e9sov\u00e1 (4/2014), Petr R\u00e1kos, Flora Devatine (1/2015), Z \u010d\u00ednsk\u00fdch p\u0159eklad\u016f, Old\u0159ich Kr\u00e1l (2/2015), Pouillon, Short fiction (3/2015), Walser, McGahern (4/2015), Zagajewski, Eliot (1/2016), F. H\u00f6lderlin, Ma\u010farsk\u00e1 literatura (2/2016), Gruberov\u00e1-Goepfertov\u00e1, Auerbach (3/2016), Bachmannov\u00e1, Fin\u0161t\u00ed \u0160v\u00e9dov\u00e9 (4/2016), Pecka, Vr\u00e1nek (1/2017), N\u00e9gritude, Ladislav Nov\u00e1k (2/2017), H. H. Jahnn, \u010c\u00ednsk\u00e9 kr\u00e1sky (3/2017), M. Holub, F. Vodi\u010dka (4/2017), Fu\u010d\u00edkov\u00e1, Ou\u0159edn\u00edk, B\u00f6ll (1/2018), \u0160lejhar, Za Old\u0159ichem Kr\u00e1lem (2/2018), Ma\u010fa\u0159i o srpnu 68, Kni\u017en\u00ed p\u00f3l (3\u20134/2018), Short fiction 3, Nodl (1/2019), Wernisch, Groarkeov\u00e1 (2/2019), James, Li\u0161ka (3/2019), Opolsk\u00fd, Matou\u0161ek (4/2019).\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky \u010dasopisu\nM. C.", "<<>>: Co je Kate\u0159ina \u010c\u00e1stkov\u00e1? <<>>: Kate\u0159ina \u010c\u00e1stkov\u00e1 je \u010desk\u00e1 modelka a moder\u00e1torka Fashion TV. V roce 2012 z\u00edskala titul Miss Golf 2012.\nPoch\u00e1z\u00ed z Fr\u00fddku-M\u00edstku, zde tak\u00e9 studovala na Gymn\u00e1ziu Petra Bezru\u010de, kde maturovala v roce 2006. Pot\u00e9 studovala na Fakult\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 v Praze bakal\u00e1\u0159sk\u00fd obor Politologie. D\u00e1le studovala na Metropolitn\u00ed univerzit\u011b v Praze bakal\u00e1\u0159sk\u00fd obor Mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy a evropsk\u00e1 studia v kombinovan\u00e9 form\u011b, kter\u00fd absolvovala v roce 2012, kde z\u00edskala titul Bc. Pot\u00e9 studovala navazuj\u00edc\u00ed magistersk\u00fd obor Asijsk\u00e1 studia a mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy na t\u00e9\u017ee univerzit\u011b. Kr\u00e1tce \u017eila v New Yorku a v Miami.Od ledna 2013 pracuje jako moder\u00e1torka na Fashion TV.\nJe \u010dlenka Clubu Ducha Sportovn\u00edho. \u017dije v pra\u017esk\u00fdch Stra\u0161nic\u00edch,kde byla vid\u011bna v l\u00e9t\u011b 2019.\nV 18. letech se za\u010dala v\u011bnovat modelingu. \u017dila v New Yorku, Miami, ale i v Malajsii, Indii nebo japonsk\u00e9m Tokiu. V\u011bt\u0161inu zak\u00e1zek z\u00edskala v Mil\u00e1n\u011b, kde pracuje pro presti\u017eni modelingovou agenturu Major Model Milan. Pracuje s designery jako je nap\u0159\u00edklad Ermanno Scervino, Gianfranco Ferre, Liu Jo, Guess, Roberto Cavalli \u010di Yves Saint Lauren. V It\u00e1lii si tak\u00e9 zahr\u00e1la v komedii s n\u00e1zvem Zamilovat se do mu\u017ee v m\u00e9m v\u011bku. Pracovala exkluzivn\u011b pro zna\u010dku Make Up Forever. Od roku 2012 pracuje jako moderatorka pro Fashion TV. Z\u00fa\u010dastnila se n\u011bkolika sout\u011b\u017e\u00ed kr\u00e1sy.\nZab\u00fdv\u00e1 se j\u00f3gou, psychologii a zdrav\u00fdm \u017eivotnim stylem. Je absolventou The Institut of Integratice Nutrition v New Yorku. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b absolvovala i navazujici studium.\nHovo\u0159\u00ed anglicky a italsky, studovala \u0161pan\u011bl\u0161tinu a nyn\u00ed se zab\u00fdv\u00e1 japon\u0161tinou.", "<<>>: Co je Fedorivka? <<>>: Fedorivka (ukrajinsky \u0424\u0435\u0434\u043e\u0440\u0456\u0432\u043a\u0430; rusky \u0424\u0451\u0434\u043e\u0440\u043e\u0432\u043a\u0430 \u2013 Fjodorovka) je s\u00eddlo m\u011bstsk\u00e9ho typu v Luhansk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Ze spr\u00e1vn\u00edho hlediska spad\u00e1 pod jihov\u00fdchodn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed Petrovske a spolu s n\u00edm do okresu m\u011bsta Krasnyj Lu\u010d. V roce 2011 m\u011bla p\u0159es \u010dty\u0159i sta obyvatel.\nFedorivka byla zalo\u017eena v roce 1800 a v roce 1958 se stala s\u00eddlem m\u011bstsk\u00e9ho typu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Fedoriwka na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Informa\u010dn\u00ed syst\u00e9m z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f? <<>>: Informa\u010dn\u00ed syst\u00e9m z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f (ISZR) je spravov\u00e1n Digit\u00e1ln\u00ed a informa\u010dn\u00ed agenturou. Do roku 2023 jej spravovala Spr\u00e1va z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f.\nSyst\u00e9mem jsou realizov\u00e1ny vazby mezi jednotliv\u00fdmi z\u00e1kladn\u00edmi registry a d\u00e1le mezi registry a agendov\u00fdmi informa\u010dn\u00edmi syst\u00e9my.\nByly schv\u00e1leny \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed registry:\nROB \u2013 Registr obyvatel\nRPP \u2013 Registr pr\u00e1v a povinnost\u00ed\nROS \u2013 Registr osob\nR\u00daIAN \u2013 Registr \u00fazemn\u00ed identifikace, adres a nemovitost\u00ed\nISZR poskytuje slu\u017eby definovan\u00e9 v katalogu eGON slu\u017eeb. Tyto slu\u017eby nad z\u00e1kladn\u00edmi registry poskytuje v\u0161em subjekt\u016fm s ohledem na jejich aktu\u00e1ln\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed v registru pr\u00e1v a povinnost\u00ed:\nPublikuje slu\u017eby z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f (eGON slu\u017eby)\nOv\u011b\u0159uje opr\u00e1vn\u011bn\u00ed pro p\u0159\u00edstup do z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f\nZaznamen\u00e1v\u00e1 a ukl\u00e1d\u00e1 v\u0161echny logy do z\u00e1kladn\u00edch registr\u016fRozhran\u00ed ISZR je realizov\u00e1no na technologii Komunika\u010dn\u00ed infrastruktury ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy (KIVS).\nJedn\u00edm z pil\u00ed\u0159\u016f elektronizace ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy je vytvo\u0159en\u00ed centr\u00e1ln\u00edch registr\u016f ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy, kter\u00e9 by \u0159e\u0161ily dosavadn\u00ed pot\u00ed\u017ee souvisej\u00edc\u00ed s nejednotnost\u00ed, multiplicitou a neaktu\u00e1lnost\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch datab\u00e1z\u00ed.\nZ\u00e1sadn\u00edm krokem k fungov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f bylo p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kona \u010d. 111/2009 Sb., o z\u00e1kladn\u00edch registrech a z\u00e1kona \u010d. 227/2009 Sb. na po\u010d\u00e1tku roku 2009 a vznik Spr\u00e1vy z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f k 1. lednu 2010.\nTyto z\u00e1kony vytv\u00e1\u0159ely p\u0159edpoklad pro spu\u0161t\u011bn\u00ed syst\u00e9mu od 1. \u010dervence 2010 ve zku\u0161ebn\u00edm provozu a o rok pozd\u011bji v ostr\u00e9m provozu. Proto\u017ee se rozb\u011bh cel\u00e9ho syst\u00e9mu z\u00e1kladn\u00edch registr\u016f z r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din v cel\u00e9 \u010cR opozdil, byl schv\u00e1len z\u00e1kon, kter\u00fd odkl\u00e1d\u00e1 ostr\u00fd rozb\u011bh syst\u00e9mu a\u017e od 1. \u010dervence 2012.", "<<>>: Co je Jan Stiess? <<>>: Sgt. Jan Stiess (4. \u010dervence 1914 Praha \u2013 12. ledna 1943 Biskajsk\u00fd z\u00e1liv) byl letec, jen\u017e p\u016fsobil za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v 311. \u010deskoslovensk\u00e9 bombardovac\u00ed peruti RAF.\nV pos\u00e1dce zauj\u00edmal pozici druh\u00e9ho pilota. Letadlo, se kter\u00fdm l\u00e9tal bylo Wellington Mk.IC DV799 s ozna\u010den\u00edm KX-Z, p\u0159ezd\u00edv\u00e1no tak\u00e9 jako Zebra. Pos\u00e1dka byla tvo\u0159ena \u0161esti letci, F/Sgt Miroslav \u010cervenka, Sgt Jan Stiess, P/O Jaroslav Jel\u00ednek, P/O Alois Holna, Sgt. Zden\u011bk Janda a Sgt. Ladislav K\u0159\u00ed\u017e.\nJan Stiess se narodil 4. \u010dervence 1914 v \u0158eporyj\u00edch v dom\u011b s \u010d\u00edslem popisn\u00fdm 191. Jeho matka byla Ot\u00fdlie Stiessov\u00e1, rozen\u00e1 Tornov\u00e1 a otec Jan Stiess, telegrafn\u00ed mistr.V roce 1938 byla Janu Stiessovi prodlou\u017eena vojna z d\u016fvodu mobilizace. Od 1. \u00fanora 1937 do 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1937 nav\u0161t\u011bvoval pilotn\u00ed \u0161kolu v Nit\u0159e. Od \u010dervence 1939 p\u016fsobil v polsk\u00e9m letectvu. V z\u00e1\u0159\u00ed 1939 se m\u011bl vydat transportem do Francie. Na lo\u010f se nedostavil a kv\u016fli n\u011bmeck\u00e9mu \u00fatoku na Polsko byl nucen se st\u00e1hnout a\u017e k rumunsk\u00fdm hranic\u00edm. Zde byl zajat Rudou arm\u00e1dou a internov\u00e1n. Po p\u0159ibli\u017en\u011b roce byl propu\u0161t\u011bn a cestou p\u0159es Ca\u0159ihrad a kolem ji\u017en\u00ed Afriky p\u0159ijel do Anglie. Podstoupil p\u0159e\u0161kolovac\u00ed pilotn\u00ed v\u00fdcvik, n\u00e1sledn\u011b byl za\u0159azen do 311. \u010deskoslovensk\u00e9 bombardovac\u00ed peruti Royal Air Force.Dne 12. ledna 1943 byl letoun, ve kter\u00e9m byl 2. pilotem, sest\u0159elen nad Biskajsk\u00fdm z\u00e1livem. Smrt Jana Stiesse byla n\u00e1sledn\u011b potvrzena dopisem od gener\u00e1la Karla Janou\u0161ka, kter\u00fd byl adresov\u00e1n matce Ot\u00fdlii Stiessov\u00e9.\nDne 12. ledna 1943 v rann\u00edch hodin\u00e1ch startovalo z Talbenny letadlo Wellington pod p\u0159ezd\u00edvkou Zebra. Jednalo se o pr\u016fzkumn\u00fd protiponorkov\u00fd let. Prvotn\u00ed okam\u017eiky se obe\u0161ly bez jak\u00fdchkoliv probl\u00e9m\u016f. N\u00e1sledn\u011b ude\u0159il siln\u00fd v\u00edtr, kter\u00fd letce vych\u00fdlil z pl\u00e1novan\u00e9ho kurzu a letadlo se dostalo do v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti francouzsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed.\nP\u0159i letu zp\u011bt na z\u00e1kladnu \u017e\u00e1dal radiografista Holna o zam\u011b\u0159en\u00ed jejich pozice. Stanice RAF v Chivenoru provedli zam\u011b\u0159en\u00ed, kde se letadlo nach\u00e1z\u00ed, podle \u00fadaj\u016f se pohybovali 50 kilometr\u016f od Brestu. Zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo je\u0161t\u011b \u0161estkr\u00e1t. Posledn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed ze stanice RAF bylo odesl\u00e1no v \u010dase 16:28, to u\u017e nebylo Holnou potvrzeno. Dle posledn\u00edch \u00fadaj\u016f se letadlo nach\u00e1zelo mezi 48\u00b0a 49\u00b0 severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky (Biskajsk\u00fd z\u00e1liv, z\u00e1padn\u011b od Brestu).Dle hl\u00e1\u0161en\u00ed jin\u00fdch hl\u00eddek bylo klidn\u00e9 mo\u0159e a dobr\u00e1 viditelnost. Druh\u00fd den byly v\u0161echny hl\u00eddky pov\u011b\u0159eny, aby po letc\u00edch p\u00e1traly. V\u0161e bylo bez v\u00fdsledku.\nPo pades\u00e1ti letech od sest\u0159elen\u00ed se objevily n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1znamy, kter\u00e9 prok\u00e1zaly, \u017ee do\u0161lo k sest\u0159elen\u00ed letadla Boston, kter\u00e9 je s Wellingtonem velice podobn\u00e9, jednalo se tak o \u0161patnou identifikaci. \u0160lo o stejn\u00fd \u010das a stejn\u00e9 m\u00edsto, kdy se Wellington naposledy ozval. Letadlo bylo sest\u0159eleno st\u00edhac\u00edm Fw 190 od 8./JG 2 Richthofen, kter\u00e9 pilotoval Leopold Groiss.\nZpr\u00e1va z tohoto dne zn\u011bla jen: \u201eJeden z letoun\u016f se nevr\u00e1til\u2026\u201c\nSest\u0159elen\u00ed letadla znamenala pro 311. peru\u0165 prvn\u00ed bojovou ztr\u00e1tu v roce 1943.\nJm\u00e9na letc\u016f t\u00e9to pos\u00e1dky jsou uvedena v Runnymede. Sgt. Jan Stiess pod \u010d\u00edslem 166.Na dom\u011b, ve kter\u00e9m se Jan Stiess narodil stoj\u00ed deska, na kter\u00e9 se p\u00ed\u0161e:\nZDE SE NARODIL 4.VII.1914\n\u0160RTM. LETEC II. ZAHRANICN\u00cdHO ODBOJE\nJAN STIESS\nPADL 12.I.1943 BISKAJSK\u00dd Z\u00c1LIV\nJED. CSL. OBCE LEG. REPORYJE\nJedn\u00e1 se o d\u016fm v \u0158eporyj\u00edch ve Stiessov\u011b ulici, kter\u00e1 nese jm\u00e9no na jeho po\u010dest. \nV \u0158eporyj\u00edch se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 pomn\u00edk v\u011bnovan\u00fd ob\u011btem II. Sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na kter\u00e9m stoj\u00ed:\nPADL\u00ddM\nVOJ\u00cdN\u016eM\nVE\nSV\u011aTOV\u00c9\nV\u00c1LCE\nV\u011aNUJ\u00cd\nOB\u010cAN\u00c9\n\u0158EPORYJ\u0160T\u00cd\nNa boku jsou potom vyps\u00e1na jm\u00e9na t\u011bch, kte\u0159\u00ed padli v boji, v\u010detn\u011b sgt. Jana Stiesse.\n311.", "<<>>: Co je M\u00ed\u010dov-Su\u0161ice? <<>>: Obec M\u00ed\u010dov-Su\u0161ice se nach\u00e1z\u00ed v okrese Chrudim, kraj Pardubick\u00fd. \u017dije zde 307 obyvatel.\nJetonice\nM\u00ed\u010dov\nRudov\nSu\u0161ice\nZbyslavec\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1349.", "<<>>: Co je Seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Nikita? <<>>: Toto je seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Nikita. Americk\u00fd dramatick\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l Nikita byl premi\u00e9rov\u011b vys\u00edl\u00e1n v letech 2010\u20132013 na stanici The CW.", "<<>>: Co je G. W. Bailey? <<>>: George William Bailey (* 27. srpna 1944 v Port Arthur, Texas) je americk\u00fd herec.\nV Port Arthuru absolvoval Thomas Jefferson High School a jeho spolu\u017e\u00e1ky byli Janis Joplin a hlavn\u00ed tren\u00e9r n\u00e1rodn\u00ed fotbalov\u00e9 ligy Jimmy Johnson. Po absolvov\u00e1n\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly za\u010dal studovat na Lamar University, ze kter\u00e9 p\u0159e\u0161el na Texas Tech University v Lubbocku. V polovin\u011b 60. let opustil univerzitu a pracoval v m\u00edstn\u00edch divadlech. V polovin\u011b 70. let ode\u0161el do Kalifornie a zde za\u010dal hr\u00e1t v televizn\u00edch seri\u00e1lech jako nap\u0159. Starsky & Hutch, Charlieho and\u00edlci.\nV roce 1993 za\u010dal studovat na Texas State University-San Marcos, kterou ukon\u010dil v roce 1994 titulem jako bakal\u00e1\u0159 v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed a divadla.\nOd roku 2001 je Bailey v\u00fdkonn\u00fdm \u0159editelem Nadace Sunshine Kids. Tato instituce organizuje a financuje v\u00fdlety pro d\u011bti nemocn\u00e9 rakovinou.\nV dubnu 1966 se o\u017eenil s Eleanor Juni Goosby a maj\u00ed spolu dv\u011b d\u011bti. Od roku 1999 jsou rozvedeni.\n \nG.W. Bailey v \u010dl\u00e1nku na www.onlyme.cz Autor: Michaela Pauerov\u00e1\nG. W.", "<<>>: Co je \u010certova voda (Bavorsk\u00fd les)? <<>>: \u010certova voda (n\u011bmecky Teufelsbach) je zdrojnice horn\u00edho toku Saussbachu v povod\u00ed Dunaje. Pramen\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce kolem 1165 m n\u011bkolik metr\u016f z\u00e1padn\u011b od \u010desko\u2013n\u011bmeck\u00e9 hranice. U Bu\u010diny p\u0159et\u00edn\u00e1 cestu, kter\u00e1 vede mezi Finsterau a Bu\u010dinou a kter\u00e1 pokra\u010duje na Kvildu. D\u00e1le \u010certova voda te\u010de jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem a tvo\u0159\u00ed v d\u00e9lce 4,79 km \u010desko\u2013n\u011bmeckou st\u00e1tn\u00ed hranici. P\u0159es zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kan\u00e1l nap\u00e1j\u00ed vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e Teufelsbachklause, jej\u00ed\u017e vodn\u00ed plocha je asi 1000 metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch.. Opou\u0161t\u00ed hranici u Hammerklause a te\u010de p\u0159es Teufelsklamm do Waldm\u00fchle. Tam se spojuje s Rothbachem p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm zprava. V\u00fdsledn\u00fd potok Saussbach, n\u011bkdy tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00fd Sausswasser, te\u010de ve sm\u011bru potoka Rothbach.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Teufelsbach (Sau\u00dfbach) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Moravo, Moravo? <<>>: Moravo, Moravo je lidov\u00e1 nebo zlidov\u011bl\u00e1 vlasteneck\u00e1 p\u00edse\u0148, poprv\u00e9 vydan\u00e1 po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed a n\u011bkdy u\u017e\u00edvan\u00e1 jako moravsk\u00e1 hymna.\nPodle liter\u00e1rn\u00edho kritika Bed\u0159icha V\u00e1clavka byla p\u00edse\u0148 \"Moravo, Moravo\" poprv\u00e9 vyd\u00e1na v kram\u00e1\u0159sk\u00e9m tisku Nov\u00fd mar\u0161 pro obveselen\u00ed mysle na sv\u011btlo vydan\u00fd s pozn\u00e1mkou: \u201eM\u00e1 zn\u00e1mou notu\u201c. P\u00edse\u0148 zde za\u010d\u00edn\u00e1 slovy: \n\u201eMoravo, Moravo, Morav\u011bnko mil\u00e1, \njak z tebe poch\u00e1z\u00ed chasa roztomil\u00e1. \nChasa roztomil\u00e1, poslu\u0161n\u00e1, n\u00e1chyln\u00e1, \nproti Francouzovi bojovati siln\u00e1.\u201c \nD\u00e1le n\u00e1sleduj\u00ed sloky o Napoleonov\u011b vp\u00e1du na Moravu v roce 1805, o bitv\u011b u Slavkova a o pre\u0161pursk\u00e9m m\u00edru. V roce 1822 vydal Franti\u0161ek Ladislav \u010celakovsk\u00fd svoje Slovansk\u00e9 p\u00edsn\u011b, kde v prvn\u00edm d\u00edlu (P\u0159\u00eddavek, II. Zlomky p\u00edsn\u00ed a n\u011bkter\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9) je uveden text: \n\u201eMoravo, Moravo, Moravi\u010dko mil\u00e1, \nco z tebe poch\u00e1z\u00ed chasa roztomil\u00e1, \nchasa roztomil\u00e1 a d\u011bv\u010d\u00e1tka hezk\u00fd, \na d\u011bv\u010d\u00e1tka hezk\u00fd, ty mluv\u00ed jen \u010desky, \nkter\u00e9 jsou \u0161karedy, ty mluv\u00ed n\u011bmecky.\u201c V roce 1831 (strana 5-6 \u0161est\u00e9ho svazku \u010dasopisu \u010cechoslav) reagoval V\u00e1clav Hanka na dopis Aloise Vojt\u011bch \u0160embery takto: \n\u201eP\u0159i \u010dten\u00ed dopisu z Brna pana \u0160. do 1. ledna 1831 a odpov\u011bdi na\u0148 v \u010cechoslavu V, str. 37 a 41, nemejl\u00edm-li se v pam\u011bt se mi vr\u00e1tila p\u00edse\u0148, kterou\u017e nebo\u017eka matka moje \u010dasto zp\u00edvala, a pon\u011bvad\u017e se na odtr\u017een\u00ed Moravy roku 1468 Mathi\u00e1\u0161em Korv\u00ednem vztahuje, tuto ji pod\u00e1v\u00e1m: \nMoravo, Moravo, Moravi\u010dko mil\u00e1. \nCo z tebe poch\u00e1z\u00ed chasa u\u0161lechtil\u00e1. \nChasa u\u0161lechtil\u00e1, \u017e\u00e1dostiv\u00e1 boje, \na jak\u00e9 to ko\u0148stvo, rod\u00ed p\u016fda tvoje.\u201c \nN\u00e1sleduje dal\u0161\u00edch 7 slok na t\u00e9ma soun\u00e1le\u017eitosti \u010cech a Moravy.\nV roce 2018 spolek Moravsk\u00e9 srdce vydal upravenou p\u00edse\u0148 Moravo, Moravo s dv\u011bma slokami. Text zn\u011bl:\nMoravo, Moravo, vlasti na\u0161e mil\u00e1;\nco z tebe poch\u00e1z\u00ed? Chasa u\u0161lechtil\u00e1.\nChasa u\u0161lechtil\u00e1, \u017e\u00e1dostiv\u00e1 boje, \nne\u017e se ti zas vr\u00e1t\u00ed \u010dest a sl\u00e1va tvoje. \nNe\u017e se ti zas vr\u00e1t\u00ed \u010dest a sl\u00e1va tvoje.\nMoravo, Moravo, po otc\u00edch d\u011bdictv\u00ed;\nna pol\u00edch, vinic\u00edch, slunce se v tob\u011b skv\u00ed.\nSlunce se v tob\u011b skv\u00ed a v srdc\u00edch nad\u011bje, \n\u017ee boj za Moravu k v\u00edt\u011bzstv\u00ed dosp\u011bje. \n\u017de boj za Moravu k v\u00edt\u011bzstv\u00ed dosp\u011bje,\nMoravo, Moravo, zem\u011b Moravan\u016f.N\u00e1p\u011bv p\u00edsn\u011b byl poprv\u00e9 vyd\u00e1n tiskem v roce 1843 ve Vlasteneck\u00fdch p\u00edsn\u00edch vydan\u00fdch Ludv\u00edkem Dietrichem v Olomouci. Okolo roku 1848 byla p\u00edse\u0148 zp\u00edv\u00e1na jako moravsk\u00e1 hymna. Od t\u00e9 doby byl n\u011bkolikr\u00e1t upraven n\u00e1p\u011bv i text, posledn\u00ed dobou nap\u0159. v roce 2013 ob\u010dansk\u00fdm sdru\u017een\u00edm Moravsk\u00e9 srdce.\nV roce 1935 se \u00faryvek p\u00edsn\u011b Moravo, Moravo stal zn\u011blkou brn\u011bnsk\u00e9ho studia \u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu. Zn\u011blka byla nahr\u00e1na na zn\u011blkostroji vyroben\u00fdm firmou Petrof, a na jej\u00edm vzniku se pod\u00edlel dirigent B\u0159etislav Bakala. Zn\u011blkostroj je dnes ulo\u017een v Technick\u00e9m muzeu v Brn\u011b.\nV roce 2019 byla p\u00edse\u0148 Moravo, Moravo pou\u017e\u00edv\u00e1na jako zn\u011blka na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Blansku a no\u010dn\u00ed verze na n\u00e1dra\u017e\u00edch Blansko a Blansko m\u011bsto.\n Rozcestn\u00edk Moravo, Moravo ve Wikizdroj\u00edch\nNov\u00fd mar\u0161 pro obveselen\u00ed mysle na sv\u011btlo vydan\u00fd, Dostupn\u00e9 online\nVladimir Gregor, Z historie jedn\u00e9 zlidov\u011bl\u00e9 p\u00edsn\u011b. In: \u010cesk\u00fd lid, \u010d.", "<<>>: Co je Soslan Andijev? <<>>: Soslan Petrovi\u010d Andijev (rusky \u0421\u043e\u0441\u043b\u0430\u043d \u041f\u0435\u0442\u0440\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0410\u043d\u0434\u0438\u0435\u0432; 21. dubna 1952 Vladikavkaz, Sov\u011btsk\u00fd svaz \u2013 22. listopadu 2018 Moskva) byl sov\u011btsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk, volnostyla\u0159.\nV roce 1976 na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Montrealu v kategorii nad 100 kg a v roce 1980 na hr\u00e1ch v Moskv\u011b ve stejn\u00e9 kategorii vybojoval zlatou medaili. V letech 1973, 1975, 1977 a 1978 vybojoval titul mistra sv\u011bta. V letech 1974, 1975 a 1982 vybojoval titul mistra Evropy.", "<<>>: Co je \u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch (Orlick\u00e9 hory)? <<>>: \u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch (n\u011bmecky Salgenberg) je vrchol v \u010cesk\u00e9 republice le\u017e\u00edc\u00ed v poho\u0159\u00ed Orlick\u00e9 hory.\n\u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch se nach\u00e1z\u00ed v geomorfologick\u00e9m celku Orlick\u00e9 hory, podcelku Mladkovsk\u00e1 vrchovina a okrsku Pastvinsk\u00e1 vrchovina.\n\u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch se ty\u010d\u00ed jihoz\u00e1padn\u011b nad obc\u00ed Mladkov asi 10 kilometr\u016f z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Kr\u00e1l\u00edky. Asi 400 metr\u016f severn\u011b od n\u011bj se nach\u00e1z\u00ed asi o deset metr\u016f vy\u0161\u0161\u00ed bezejmenn\u00fd vrchol, se kter\u00fdm \u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch tvo\u0159\u00ed kr\u00e1tk\u00fd h\u0159eb\u00ednek. Tento h\u0159eb\u00ednek je pon\u011bkud utopen mezi sousedn\u00edmi vy\u0161\u0161\u00edmi vrcholy Orlick\u00fdch hor (Adam, P\u0159edn\u00ed hrani\u010dn\u00ed vrch, Vysok\u00fd k\u00e1men a Studen\u00fd). Krom\u011b m\u011blk\u00e9ho sedla, kter\u00e9 \u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch odd\u011bluje od bl\u00edzk\u00e9ho souseda, vykazuj\u00ed jeho svahy asi stometrov\u00e9 p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed.\n\u0160ibeni\u010dn\u00ed vrch spad\u00e1 do povod\u00ed Tich\u00e9 Orlice, kter\u00e1 prot\u00e9k\u00e1 pod jeho v\u00fdchodn\u00edm svahem. Z\u00e1padn\u00ed svah odvod\u0148uje bezejmenn\u00fd potok, kter\u00fd je jej\u00edm prav\u00fdm p\u0159\u00edtokem.\nNa plo\u0161\u0161\u00edm vrcholu kopce se nach\u00e1z\u00ed pole, v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st svah\u016f je souvisle zalesn\u011bna. V severov\u00fdchodn\u00edm svahu se nach\u00e1z\u00ed dvojice luk.\nVe vrcholov\u00e9m prostoru ani ve svaz\u00edch se \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed stavby nevyskytuj\u00ed. Jedin\u00e1 poln\u00ed cesta proch\u00e1z\u00ed sedlem severn\u011b od vrcholu a spojuje Mladkov se silnic\u00ed II/312.", "<<>>: Co je Kanton La Mothe-Achard? <<>>: Kanton La Mothe-Achard (fr. Canton de La Mothe-Achard) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Vend\u00e9e v regionu Pays de la Loire. Tvo\u0159\u00ed ho 12 obc\u00ed.", "<<>>: Co je St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad Bible? <<>>: St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad Bible je prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed nizozemsk\u00fd p\u0159eklad Bible p\u0159\u00edmo z p\u016fvodn\u00edch hebrejsk\u00fdch, aramejsk\u00fdch a \u0159eck\u00fdch text\u016f. Pov\u011b\u0159en\u00ed k p\u0159ekladu bylo vyd\u00e1no v roce 1618 na Dordrechtsk\u00e9 synod\u011b; n\u00e1klady m\u011bly uhradit Gener\u00e1ln\u00ed stavy.\nDo t\u00e9 doby se pou\u017e\u00edvaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159eklady, mezi nimi i Luther\u016fv p\u0159eklad do hornon\u011bm\u010diny. Ten byl ov\u0161em pova\u017eov\u00e1n za luter\u00e1nsk\u00fd v\u00fdklad. Nizozemsk\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed vych\u00e1zela u\u017e i p\u0159edt\u00edm, nap\u0159\u00edklad Delftsk\u00e1 bible (1477), Liesveldtova bible (1526), Biestkensova bible (1560) a Bible Deux-aes (1562), jednalo se v\u0161ak o pouh\u00e9 p\u0159eklady ji\u017e d\u0159\u00edve p\u0159elo\u017een\u00fdch a mnohdy ne\u00fapln\u00fdch text\u016f.Lova\u0148sk\u00e1 bible (1548) byla dlouho jedin\u00e1, kterou \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev schv\u00e1lila jako katolickou. Synoda proto pova\u017eovala za nezbytn\u00e9, aby vy\u0161el kvalitn\u00ed vlastn\u00ed (kalvinistick\u00fd) p\u0159eklad podle vzoru anglick\u00e9 autorizovan\u00e9 verze Bible kr\u00e1le Jakuba (1611), kter\u00fd by se nejv\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil p\u016fvodn\u00edm text\u016fm v biblick\u00fdch jazyc\u00edch. Star\u00fd z\u00e1kon byl naps\u00e1n v hebrej\u0161tin\u011b a aramej\u0161tin\u011b, Nov\u00fd z\u00e1kon a staroz\u00e1konn\u00ed apokryfy v \u0159e\u010dtin\u011b.\nGener\u00e1ln\u00ed stavy schv\u00e1lily \u017e\u00e1dost Synody a\u017e v roce 1626, teprve pot\u00e9 mohli p\u0159ekladatel\u00e9 zah\u00e1jit \u010dinnost. P\u0159ekladatelsk\u00e9 pr\u00e1ce prob\u00edhaly v Leidenu. St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad byl hotov v roce 1635 a Gener\u00e1ln\u00ed stavy jej autorizovaly v roce 1637. M\u011bsto Leiden zaplatilo za pr\u00e1vo tisknout Bibli \u010d\u00e1stku 2500 gulden\u016f. V letech 1637 a\u017e 1657 se vytisklo p\u016fl milionu exempl\u00e1\u0159\u016f. St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad se v n\u011bkter\u00fdch protestantsk\u00fdch c\u00edrkv\u00edch st\u00e1le pova\u017euje za autoritativn\u00ed text.\nSt\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad Bible m\u00e1 nedoceniteln\u00fd v\u00fdznam nejen v n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 oblasti, ale tak\u00e9 na poli jazykov\u011bdy a politiky. Jazyk St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad standardn\u00ed nizozem\u0161tiny, kter\u00e1 se vyvinula v 17. stolet\u00ed a byla d\u016fle\u017eit\u00fdm n\u00e1strojem ke kulturn\u00edmu sjednocov\u00e1n\u00ed Nizozemska.\nNov\u00fd z\u00e1kon St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu (stejn\u011b jako nap\u0159\u00edklad Nov\u00fd z\u00e1kon Bible kr\u00e1le Jakuba) je p\u0159ekladem rukopisu Textus receptus. Tento \u0159eck\u00fd text publikoval Erasmus Rotterdamsk\u00fd na z\u00e1klad\u011b n\u011bkolika rukopis\u016f byzantsk\u00e9 textov\u00e9 tradice. Star\u00fd z\u00e1kon je p\u0159ekladem v\u011brohodn\u00e9ho Masoretsk\u00e9ho textu. Od konce devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed ov\u0161em vych\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161ina p\u0159eklad\u016f Bible z kritick\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed Nov\u00e9ho z\u00e1kona, jako nap\u0159. edice Nestle-Aland, jej\u00ed\u017e z\u00e1kladem se staly tehdy objeven\u00e9 rukopisy Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho z\u00e1kona.\nSt\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad Bible pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i bohoslu\u017eb\u00e1ch st\u00e1le mnoho des\u00edtek nizozemsk\u00fdch farnost\u00ed (p\u0159edev\u0161\u00edm ortodoxn\u011b kalvinistick\u00fdch).\nDordrechtsk\u00e1 synoda jednala o realizaci nov\u00e9ho p\u0159ekladu Bible na sedmi zased\u00e1n\u00edch od 19. do 27. listopadu 1618. Na nich se \u0159e\u0161ily t\u0159i d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zky:\nPrvn\u00ed ot\u00e1zka se t\u00fdkala nutnosti nov\u00e9ho p\u0159ekladu Bible. Odpov\u011bdi byly kladn\u00e9.\nJako druh\u00e1 se \u0159e\u0161ila ot\u00e1zka, jak po\u0159\u00eddit co nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159eklad. Jednalo se tak\u00e9 o nejkrat\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m term\u00ednu dokon\u010den\u00ed. Synoda vydala k p\u0159ekladatelsk\u00fdm prac\u00edm konkr\u00e9tn\u00ed sm\u011brnice.\nNa z\u00e1v\u011br se jednalo o tom, kdo by m\u011bl p\u0159eklad prov\u00e9st a jak. Synoda vybrala p\u0159ekladatele a tak\u00e9 ozn\u00e1mila, \u017ee p\u0159eklad bude muset proj\u00edt korekturami.\nSynoda se tak\u00e9 ob\u0161\u00edrn\u011b zab\u00fdvala pravidly jak Bibli p\u0159ekl\u00e1dat. Na osm\u00e9m zased\u00e1n\u00ed 20. listopadu 1618 byla ustanovena konkr\u00e9tn\u00ed pravidla pro p\u0159ekladatelsk\u00e9 pr\u00e1ce. P\u0159ekladatel\u00e9 se museli dr\u017eet \u010dty\u0159 n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch bod\u016f:\nI. Aby se v\u017edy d\u016fsledn\u011b dr\u017eeli p\u016fvodn\u00edho textu a v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed nizozemsk\u00e9ho jazyka co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce zachovali zp\u016fsob vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed v p\u016fvodn\u00edch jazyc\u00edch. Pokud by se v\u0161ak n\u011bkde vyskytnul hebrejsk\u00fd \u010di \u0159eck\u00fd obrat, kter\u00fd by byl natolik obt\u00ed\u017en\u00fd, \u017ee by jej nebylo mo\u017en\u00e9 v textu zachovat, aby jej sv\u011bdomit\u011b zaznamenali na okraj.\nII. Aby k textu ve snaze dodr\u017eet jeho v\u00fdznam, pakli\u017ee nen\u00ed zcela vyj\u00e1d\u0159en, dod\u00e1vali co nejm\u00e9n\u011b slov a tato slova pak v textu zaznamenali n\u011bjak\u00fdm jin\u00fdm p\u00edsmem a dali je do z\u00e1vorek, aby je bylo mo\u017en\u00e9 v textu rozli\u0161it.\nIII. Aby ka\u017edou knihu a ka\u017edou kapitolu opat\u0159ili kr\u00e1tk\u00fdm a jasn\u00fdm obsahem a poka\u017ed\u00e9 jej zaznamenali na okraj p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed P\u00edsma svat\u00e9ho.\nIV. Aby dodali n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch vysv\u011btlivek, kter\u00e9 objasn\u00ed p\u0159eklad obt\u00ed\u017en\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed, nicm\u00e9n\u011b p\u0159id\u00e1vat vlastn\u00ed v\u00fdklad nen\u00ed ani \u017e\u00e1douc\u00ed ani vhodn\u00e9.(Acta, Dordrechtsk\u00e1 synoda, osm\u00e9 zased\u00e1n\u00ed, dne 20. listopadu 1618)\nP\u0159ed reformac\u00ed pat\u0159ily k Bibli v\u0161ech k\u0159es\u0165an\u016f i spisy, kter\u00e9 Hieronymus van Stridon ozna\u010dil jako deuterokanonick\u00e9. Reform\u00e1to\u0159i se v\u0161ak dohodli, \u017ee Star\u00fd z\u00e1kon bude zahrnovat pouze hebrejskou bibli Tanach. Mimo ni existuje je\u0161t\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b deset spis\u016f, kter\u00e9 se zachovaly prost\u0159ednictv\u00edm \u0159eck\u00e9ho p\u0159ekladu Star\u00e9ho z\u00e1kona Septuaginty a latinsk\u00e9 Vulg\u00e1ty. \u010c\u00e1st jich byla p\u016fvodn\u011b naps\u00e1na v hebrej\u0161tin\u011b a \u010d\u00e1st v \u0159e\u010dtin\u011b, k dispozici v\u0161ak m\u00e1me a\u017e na n\u011bkolik v\u00fdjimek jen \u010d\u00e1sti \u0159eck\u00e9. Synoda rozhodla, \u017ee tyto knihy nakonec budou do St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu za\u0159azeny, nicm\u00e9n\u011b na jejich konci bude st\u00e1t \u201eupozorn\u011bn\u00ed pro \u010dten\u00e1\u0159e.\u201c Protestantsk\u00e9 c\u00edrkve je postupn\u011b p\u0159est\u00e1valy pou\u017e\u00edvat. Jin\u00e9 c\u00edrkve je v\u0161ak nad\u00e1le uct\u00edvaj\u00ed. Po\u0159ad\u00ed knih a d\u011blen\u00ed Septuaginty bylo zachov\u00e1no, a tak nap\u0159\u00edklad kniha R\u00fat stoj\u00ed mezi knihou Soudc\u016f a 1. knihou Samuelovou, kniha Pl\u00e1\u010d po knize Jeremj\u00e1\u0161 a kniha Daniel po knize Ezechiel.\nV hebrejsk\u00e9 Bibli se Bo\u017e\u00ed jm\u00e9no ozna\u010duje \u010dty\u0159mi p\u00edsmeny \u05d9\u05d4\u05d5\u05d4, latinkou JHVH. \u017did\u00e9 toto jm\u00e9no od konce 3. stolet\u00ed p\u0159. n. l. p\u0159estali vyslovovat; a od t\u00e9 doby nen\u00ed jist\u00e9, jak by se toto jm\u00e9no m\u011blo spr\u00e1vn\u011b vyslovovat. Na dvan\u00e1ct\u00e9m zased\u00e1n\u00ed Synoda rozhodla, \u017ee ve Star\u00e9m z\u00e1konu se bude Bo\u017e\u00ed jm\u00e9no p\u0159ekl\u00e1dat jako HEERE (Hospodin). Na okraji str\u00e1nky se v knize Genesis 2:4 uv\u00e1d\u00ed:\n\u201eBo\u017e\u00ed jm\u00e9no IEHOVAH bylo poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bno a\u017e stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta a znamen\u00e1 nez\u00e1visl\u00fd/svrchovan\u00fd a od v\u011bk\u016f do v\u011bk\u016f ozna\u010duje p\u016fvod \u010di p\u0159\u00ed\u010dinu existence v\u0161ech v\u011bc\u00ed, to jest pro\u010d tento n\u00e1zev n\u00e1le\u017e\u00ed pouze Bohu. M\u011bj to st\u00e1le na pam\u011bti kdykoliv od nyn\u011bj\u0161ka uvid\u00ed\u0161 slovo HEERE (Hospodin) velk\u00fdmi p\u00edsmeny naps\u00e1no (z hebrej\u0161tiny poch\u00e1zej\u00edc\u00ed slovo IEHOVA, \u010dasto zkr\u00e1cen\u00e9 na IAH).\"D\u00e1le vyvstal probl\u00e9m, jak by m\u011bl b\u00fdt B\u016fh oslovov\u00e1n: osobn\u00edm z\u00e1jmeny gij nebo du? Tvar z\u00e1jmena v druh\u00e9 osob\u011b jednotn\u00e9ho \u010d\u00edsla se li\u0161\u00ed region od regionu a v n\u011bkter\u00fdch dialektech ozna\u010duje gij mno\u017en\u00e9 \u010d\u00edslo. To nen\u00ed v souladu s monoteistick\u00fdm pojet\u00edm, \u017ee existuje pouze jeden B\u016fh.\nPo tom, co bylo doporu\u010deno, \u017ee pro druhou osobu mno\u017en\u00e9ho \u010d\u00edsla se m\u00e1 pou\u017e\u00edvat z\u00e1jmeno gij lieden, byla t\u011bsn\u00e1 v\u011bt\u0161ina pro to, aby byl B\u016fh oslovov\u00e1n z\u00e1jmenem gij. To m\u011blo pro nizozem\u0161tinu dalekos\u00e1hl\u00e9 n\u00e1sledky: z\u00e1jmeno du zmizelo, gij se \u010dasem zm\u011bnilo v jij a z gij lieden (gijlieden) se stalo jullie.\nSynoda jmenovala p\u0159ekladatele na 13. zased\u00e1n\u00ed 26. listopadu 1618. Na p\u0159ekladu Star\u00e9ho z\u00e1kona m\u011bli pracovat Johannes Bogerman, Willem Baudartius a Gerson Bucerus. P\u0159ekladatel\u00e9 ov\u0161em museli d\u011blat pozn\u00e1mky na okraj a v nich vysv\u011btlovat, pro\u010d se rozhodli pro danou variantu. Pro p\u0159eklad Nov\u00e9ho z\u00e1kona a apokryfn\u00edch spis\u016f byli zvoleni Jakobus Rolandus, Herman Faukelius a Petrus Cornelisz. Herman Faukelius a Petrus Cornelisch zem\u0159eli je\u0161t\u011b ne\u017e v\u016fbec mohli na p\u0159ekladu za\u010d\u00edt. Jejich pr\u00e1ci tedy p\u0159evzali Festus Hommius a Antonius Walaeus. Tak\u00e9 byli jmenov\u00e1ni inspekto\u0159i, kte\u0159\u00ed m\u011bli za \u00fakol zhotoven\u00fd p\u0159eklad kontrolovat.\nV roce 1637 byla St\u00e1tn\u00ed bible dokon\u010dena. V\u00fddaje na p\u0159eklad Bible uhradily Gener\u00e1ln\u00ed stavy, odtud n\u00e1zev St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad. St\u00e1tn\u00ed bible m\u011bla jedine\u010dn\u00fd vliv na standardizaci nizozemsk\u00e9ho jazyka, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdb\u011brem slov (mnoha p\u016fvodn\u011b n\u011bmeck\u00fdch), pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm r\u016fzn\u00fdch nov\u00fdch v\u00fdraz\u016f a r\u010den\u00ed a typick\u00fdm pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm ur\u010dit\u00fdch p\u00e1d\u016f, zejm\u00e9na genitivu. Do p\u0159ekladu byly zahrnuty tak\u00e9 gramatick\u00e9 prvky z r\u016fzn\u00fdch region\u00e1ln\u00edch jazykov\u00fdch variant, nap\u0159. dolnosas\u0161tiny. St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad se nav\u00edc zaslou\u017eil o jednotn\u00fd pravopis slov, \u010d\u00edm\u017e se z dolnon\u011bm\u010diny (st\u0159edn\u00ed nizozem\u0161tiny) postupn\u011b st\u00e1val jednotn\u00fd jazyk. St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad v mnoha ohledech znamenal po\u010d\u00e1tek nov\u00e9 nizozem\u0161tiny, i kdy\u017e se zpo\u010d\u00e1tku zd\u00e1lo, \u017ee vliv na standardizaci nizozemsk\u00e9ho pravopisu nen\u00ed tak velk\u00fd. P\u0159ekladatel\u00e9 se dr\u017eeli p\u016fvodn\u00edch text\u016f, a proto St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad obsahuje mnoho nenizozemsky zn\u011bj\u00edc\u00edch v\u011bt. Na druhou stranu cel\u00e1 \u0159ada obrat\u016f zdom\u00e1cn\u011bla natolik, \u017ee bychom jejich p\u016fvod v knize knih ani nehledali.\nJmenovan\u00ed p\u0159ekladatel\u00e9 se se\u0161li se z\u00e1stupci Synody v Haagu a\u017e 22. kv\u011btna 1625. V tu dobu u\u017e byli dva ze \u0161esti p\u0159ekladatel\u016f po smrti. Ke zbyl\u00fdm \u010dty\u0159em (z Leeuwardenu, Zutphenu, Veere a Amsterdamu) byli povol\u00e1ni Antonius Walaeus (z Waele), mistr theologie v Leidenu, a Festus Hommius (Homminga), predikant a regent Staten-College, intern\u00e1tn\u00ed \u0161koly pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed protestantsk\u00fdch predikant\u016f, v Leidenu. Zased\u00e1n\u00ed v Haagu se usneslo, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159ekl\u00e1dat a sou\u010dasn\u011b vykon\u00e1vat b\u011b\u017en\u00e9 pr\u00e1ce. Gener\u00e1ln\u00ed stavy proto 18. \u010dervence 1625 rozhodly, \u017ee p\u0159ekladatel\u00e9 budou bydlet v Leidenu, kde jim bude uhrazeno ubytov\u00e1n\u00ed (s v\u00fdjimkou dvou, kte\u0159\u00ed v Leidenu ji\u017e bydleli), v\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch n\u00e1klad\u016f, a to po dobu, po kterou budou od p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch org\u00e1n\u016f po\u017eadovat uvoln\u011bn\u00ed z pr\u00e1ce a proplacen\u00ed mzdy.\nP\u0159ekladatel\u00e9 Star\u00e9ho z\u00e1kona se poprv\u00e9 se\u0161li v dom\u011b Johannese Bogermana na Pieterskerkhof dne 13. listopadu 1626. P\u0159ekladatel\u00e9 Nov\u00e9ho z\u00e1kona se sch\u00e1zeli v dom\u011b Jacoba Rolanda. Hotov\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159ekladu se tiskly u Jana Claesz. van Dorpa, tak\u017ee je inspekto\u0159i mohli kontrolovat. P\u0159eklad Star\u00e9ho z\u00e1kona byl dokon\u010den v roce 1632. Dne 9. \u010dervence se v Leidenu se\u0161lo osm inspektor\u016f se dv\u011bma p\u0159ekladateli, aby prodiskutovali obt\u00ed\u017en\u00e9 pas\u00e1\u017ee. To nakonec trvalo 14 m\u011bs\u00edc\u016f. Stejn\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 se odehr\u00e1val od 16. listopadu 1634 tak\u00e9 ve Walaeov\u011b dom\u011b na Rapenburg v Leidenu, kde se diskutovalo nad Nov\u00fdm z\u00e1konem. Zrevidovan\u00e9 texty pak bylo t\u0159eba vytisknout.\nDne 8. prosince 1634 uzav\u0159elo m\u011bsto Leiden smlouvu s Machteld Aelbrechtsdr., vdovou po Hillebrandu Jacobsz. van Wouwovi, na tisk, vyd\u00e1n\u00ed a prodej Bible za p\u0159edpokladu, \u017ee p\u0159ekladatel\u00e9 p\u0159evedou sv\u00e1 pr\u00e1va na m\u011bsto. P\u0159ekladatel\u00e9 Star\u00e9ho z\u00e1kona tak u\u010dinili 10. \u00fanora 1635. Machteld Aelbrechtsdr. a poz\u016fstal\u00ed po Hillebrandovi Jacobsz. van Wouwovi u\u017e vlastnili patn\u00e1ctilet\u00e9 pr\u00e1vo na tisk, kter\u00e9 jim ud\u011blily Gener\u00e1ln\u00ed stavy. Dne 12. \u00fanora 1635 pak s nimi m\u011bsto Leiden uzav\u0159elo roz\u0161\u00ed\u0159enou smlouvu na tisk. V roce 1636 byly uzav\u0159eny podobn\u00e9 smlouvy na Nov\u00fd z\u00e1kon. M\u011bsto zaplatilo p\u0159ekladatel\u016fm 2500 gulden\u016f. Tisk Bible brzdil nedostatek a vysok\u00e1 cena pap\u00edru a tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee mistr tiska\u0159 z Amsterdamu p\u0159ivezl tiska\u0159sk\u00e9 vybaven\u00ed a\u017e po tuh\u00e9 zim\u011b. Tisklo se v dom\u011b D\u2019Oliphant na Hooglandse Kerkgracht. Dne 17. z\u00e1\u0159\u00ed 1637 byl vyhotoven exempl\u00e1\u0159 ve velk\u00e9m form\u00e1tu, se zlat\u00fdmi rytinami a vazbou z fialov\u00e9ho sametu. Tento v\u00fdtisk nab\u00eddli Waleaus Hommius a Andreas Rivet Gener\u00e1ln\u00edm stav\u016fm.\nN\u011bkolik let po dokon\u010den\u00ed p\u0159ekladu odeslaly Gener\u00e1ln\u00ed stavy v\u00fdtisk, kter\u00fd jim byl v roce 1637 darov\u00e1n, do Leidenu. Tam m\u011bl b\u00fdt ulo\u017een spolu s p\u016fvodn\u00edmi voln\u00fdmi rukopisy (tzv. autografy), o kter\u00fdch inspekto\u0159i je\u0161t\u011b diskutovali. V roce 1639 Gener\u00e1ln\u00ed stavy rozhodly, \u017ee m\u00edstem jejich ulo\u017een\u00ed se m\u00e1 st\u00e1t Leidensk\u00e1 radnice. Od roku 1641 se tam po dobu t\u0159\u00ed let sj\u00ed\u017ed\u011blo dvacet predikant\u016f a dva z\u00e1stupci Gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f, kte\u0159\u00ed autografy spole\u010dn\u011b zkoumali. Ubytov\u00e1ni byli v rezidenci De Burcht. Po p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed starostou m\u011bsta se pak ve slavnostn\u00edm pr\u016fvodu vydali na radnici. Voln\u00e9 rukopisy do sebe \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zapadaly, a proto inspekce v roce 1662 rozhodla, \u017ee maj\u00ed b\u00fdt sv\u00e1z\u00e1ny. Tyto rukopisy z\u016fstaly v Leidenu a\u017e do 30. srpna 1800, kdy Zastupitelsk\u00fd org\u00e1n Bat\u00e1vsk\u00e9 republiky dal svolen\u00ed, aby byly p\u0159eneseny do protestantsk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed spole\u010dnosti. Autografy se v sou\u010dasnosti nach\u00e1zej\u00ed ve fondu Nederlandse hervormde kerk v Arch\u00edvu m\u011bsta Utrecht. Truhla, ve kter\u00e9 byly ulo\u017eeny, se nach\u00e1z\u00ed v muzeu Catharijneconvent v Utrechtu.\nSt\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad pro\u0161el od sv\u00e9ho vzniku n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdmi \u00fapravami. Jazyk a pravopis p\u0159ekladu byl poprv\u00e9 zrevidov\u00e1n v roce 1762 (v tzv. Jehova-bijbel). P\u0159esto bylo a\u017e do po\u010d\u00e1tku devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed zcela b\u011b\u017en\u00e9 vyd\u00e1vat St\u00e1tn\u00ed p\u0159eklad v p\u016fvodn\u00edm pravopisu ze sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Prvn\u00ed opravdu zmodernizovan\u00fd p\u0159eklad (Star\u00fd a Nov\u00fd z\u00e1kon) vy\u0161el a\u017e v roce 1834. Byl upraven podle tehdy pou\u017e\u00edvan\u00e9ho pravopisu Matthijse Siegenbeeka z\u00e1sluhou Henrica Catse a Wessela Alberta van Hengela. Toto vyd\u00e1n\u00ed znamenalo konec vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed Bible v pravopisu sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.\nV roce 1888 vy\u0161la edice, kterou zrevidovala komise teolog\u016f. Tuto verzi p\u016fvodn\u011b vydalo nakladatelstv\u00ed Proost en Brand, pozd\u011bji, mimo jin\u00e9, i nakladatelstv\u00ed Jongbloed. Pr\u00e1v\u011b tato edice, zn\u00e1m\u00e1 jako Jongbloededitie, se stala jednou z neju\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch verz\u00ed St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu.\nV roce 1977 vydala spole\u010dnost Nederlands Bijbelgenootschap verzi St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu, v n\u00ed\u017e byl p\u0159edev\u0161\u00edm modernizov\u00e1n pravopis. Revizi provedla komise pod veden\u00edm pastora C. A. Tukkera (odtud tak\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed Tukkervertaling). V t\u00e9to edici se v\u0161ak nejednalo o \u00fapln\u00e9 p\u0159epracov\u00e1n\u00ed, n\u00fdbr\u017e pouze o m\u00edrn\u00e9 \u00fapravy, p\u0159edev\u0161\u00edm jazykov\u011bdn\u00e9ho r\u00e1zu, p\u0159i nich\u017e m\u011bl b\u00fdt rovnou modernizov\u00e1n i pravopis. Sou\u010dasn\u011b bylo tak\u00e9 pot\u0159eba tuto edici porovnat se druh\u00fdm opraven\u00fdm vyd\u00e1n\u00edm St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu (tzv. Ravesteyneditie z roku 1657) a reflektovat pravopisn\u00e9 zm\u011bny, k nim\u017e v pr\u016fb\u011bhu let do\u0161lo. Skute\u010dnou popularitu si tato edice nikdy nez\u00edskala.\nRevidovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu, zkr\u00e1cen\u011b HSV, obsahuje text p\u016fvodn\u00edho St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu z roku 1637, kter\u00fd byl upraven do podoby jazyka, jen\u017e se v\u00edce p\u0159ibli\u017euje sou\u010dasn\u00e9 nizozem\u0161tin\u011b; v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se tedy nejedn\u00e1 o nov\u00fd p\u0159eklad. Kompletn\u00ed revizi St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu zah\u00e1jila v \u010dervnu 2002 organizace Stichting Herziene Statenvertaling, kterou k tomu \u00fa\u010delu zalo\u017eily c\u00edrkve Nederlandse Hervormde Kerk a Christelijke Gereformeerde Kerken. Revize byla dokon\u010dena v pr\u016fb\u011bhu roku 2010. Nizozemsk\u00e9mu publiku byla ofici\u00e1ln\u011b p\u0159edstavena 4. prosince 2010 v Dordrechtu, vl\u00e1msk\u00e9mu publiku pak 11. prosince 2010.\nKompletn\u00ed digitalizace textu St\u00e1tn\u00edho p\u0159eklada prob\u011bhla v letech 2007-2008. Na p\u0159episu text\u016f, v\u010detn\u011b korektur, pracoval t\u00fdm 135 dobrovoln\u00edk\u016f pod veden\u00edm Nicoline van der Sijsov\u00e9. Jednalo se celkem o 2 590 583 slov, z nich\u017e 931 309 poch\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo z biblick\u00fdch text\u016f, 1 317 155 z glos a zbytek z p\u0159edmluv k r\u016fzn\u00fdm biblick\u00fdm knih\u00e1m. Webov\u00e9 str\u00e1nky digitalizovan\u00e9ho St\u00e1tn\u00edho p\u0159ekladu byly ofici\u00e1ln\u011b uvedeny do provozu 22. kv\u011btna 2008 profesorem Fritsem van Oostromem.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Statenvertaling na nizozemsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vincenc Chomr\u00e1k? <<>>: Vincenc Chomr\u00e1k (21. ledna 1871 Pardubice \u2013 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1935 tamt\u00e9\u017e) byl \u010desk\u00fd podnikatel, sportovec a motorista, pr\u016fkopn\u00edk cyklistiky, vyu\u010den\u00fd pu\u0161ka\u0159, majitel pu\u0161ka\u0159sk\u00e9ho obchodu v Pardubic\u00edch, kde za\u010dal n\u00e1sledn\u011b t\u00e9\u017e prod\u00e1vat a opravovat bicykly a automobily. Roku 1910 obdr\u017eel \u00fa\u0159edn\u00ed povolen\u00ed ke z\u0159\u00edzen\u00ed prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 auto\u0161koly v Rakousku-Uhersku.\nNarodil se v dom\u011b U Zlat\u00e9 koule v Pardubic\u00edch do rodiny hostinsk\u00e9ho, kter\u00fd v dom\u011b provozoval hostinec. Chomr\u00e1k vychodil obecnou \u0161kolu, pot\u00e9 studoval na vy\u0161\u0161\u00edm re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v Pardubic\u00edch a na n\u011bmeck\u00e9 re\u00e1lce v Trutnov\u011b. Ve v\u011bku asi 15 let vlastnil tzv. kostit\u0159as, d\u0159ev\u011bn\u00fd p\u0159edch\u016fdce j\u00edzdn\u00edho kola, na kter\u00e9m ujel 1035 kilometr\u016f na trase ze Steyru p\u0159es Graz, Merano, Ben\u00e1tky a Linec do Pardubic. Pot\u00e9, co mu bylo N\u011bmeckou cyklistickou uni\u00ed ud\u011bleno ocen\u011bn\u00ed, odjel jej p\u0159evz\u00edt do Norimberka na sv\u00e9m stroji. Roku 1889 inicioval vznik hlin\u011bn\u00e9 klopen\u00e9 cyklistick\u00e9 dr\u00e1hy, kde byla je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku uspo\u0159\u00e1d\u00e1na mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017e. Vyu\u010dil se pu\u0161ka\u0159em a z Pardubic ode\u0161el sb\u00edrat pracovn\u00ed zku\u0161enosti do jin\u00fdch region\u016f Rakouska-Uherska, n\u00e1sledn\u011b tak\u00e9 do N\u011bmecka a Belgie.\nRoku 1892 zakoupil pl\u00e1\u0161\u0165ov\u00fd bicykl zna\u010dky Rover, na kter\u00e9m dojel ze Salcburku p\u0159es V\u00edde\u0148 a Budape\u0161\u0165 do Pardubic a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku z Pardubic p\u0159es Mnichov a Frankfurt nad Mohanem do Curychu.\nVr\u00e1til se do Pardubic a okolo roku 1900 si zde ve Sladkovsk\u00e9ho ulici otev\u0159el vlastn\u00ed obchod se zbran\u011bmi, jeho\u017e sortiment n\u00e1sledn\u011b doplnil i prodejem a servisem bicykl\u016f. S roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edm se odv\u011btv\u00edm motorismu za\u010dal projevovat z\u00e1jem t\u00e9\u017e o motocykly a automobily, kter\u00e9 se postupn\u011b dost\u00e1valy na trh, Chomr\u00e1k pak ve sv\u00e9m obchod\u011b za\u010dal nab\u00edzet i tyto stroje, jako jeden z prvn\u00edch ve m\u011bst\u011b. D\u00edky sv\u00e9 cyklistick\u00e9 praxi si dokonale osvojil jejich \u0159\u00edzen\u00ed. Velmi pravd\u011bpodobn\u011b spolupracoval t\u00e9\u017e s v\u00fdrobn\u00edm z\u00e1vodem bicykl\u016f Slavie z Mlad\u00e9 Boleslavi, ze kter\u00e9 se p\u0159es v\u00fdrobu motocykl\u016f stala automobilka Laurin & Klement. Prvn\u00ed vozy prod\u00e1van\u00e9 v obchodu Vincence Chomr\u00e1ka byly v\u0161ak francouzsk\u00e9 zna\u010dky Peugeot. Roku 1909 byl are\u00e1l podniku p\u0159estav\u011bn a roz\u0161\u00ed\u0159en o prostorn\u00e9 automobilov\u00e9 gar\u00e1\u017ee pod n\u00e1zvem V. Chomr\u00e1k, pardubick\u00e9 autotechnikum.\nOd roku 1906 prov\u00e1d\u011bl v Pardubic\u00edch kurzy \u0159\u00edzen\u00ed motorov\u00fdch vozidel, roku 1910 zde pak otev\u0159el auto\u0161kolu jako\u017eto prvn\u00ed soukromou instituci v tehdej\u0161\u00ed Rakousko-uhersk\u00e9 monarchii. Sou\u010d\u00e1st\u00ed kurzu byla vedle praktick\u00fdch j\u00edzd i dopravn\u00ed teorie. Z\u00e1jem o motorismus ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch posilovaly i men\u0161\u00ed automobilov\u00e9 tov\u00e1rny KAN Aloise Nejedl\u00e9ho v Kuklen\u00e1ch u Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 a Slati\u0148ansk\u00e1 tov\u00e1rna automobil\u016f R. A. Smekala \u010dinn\u00e9 kr\u00e1tce p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou.\nPo za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky byl Chomr\u00e1k roce 1915 jmenov\u00e1n \u010dlenem komise pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 odvody aut v pardubick\u00e9m hejtmanstv\u00ed, kter\u00e1 rekv\u00edrovala soukrom\u00e9 automobily pro pot\u0159eby C\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1dy. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku 1916 byl odveden do arm\u00e1dy, slou\u017eil ve V\u00eddni jako vojensk\u00fd automobilov\u00fd instruktor.\nPo v\u00e1lce a vzniku samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska se vr\u00e1til do Pardubic a pokra\u010doval ve veden\u00ed obchodu. Byl prezidentem Svazu v\u00fdrobc\u016f velociped\u016f, \u0161ic\u00edch stroj\u016f a motorov\u00fdch vozidel v Praze a p\u0159edsedou \u010ceskoslovensk\u00e9ho svazu opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch majitel\u016f auto\u0161kol, kter\u00fd sdru\u017eoval soukrom\u00e9 provozovatele auto\u0161kol. Je dolo\u017eeno, \u017ee pardubick\u00fd aviatik Ing. Jan Ka\u0161par zakoupil v Chomr\u00e1kov\u011b obchod\u011b sv\u016fj motocykl, a pozd\u011bji i automobil.\nVincenc Chomr\u00e1k zem\u0159el 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1935 v Pardubic\u00edch ve v\u011bku 64 let a byl poh\u0159ben v rodinn\u00e9 hrobce na m\u00edstn\u00edm Centr\u00e1ln\u00edm h\u0159bitov\u011b. Hrobka byla um\u011blecky zdobena, pozd\u011bji ov\u0161em zanikla, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ji pam\u011btn\u00ed deska um\u00edst\u011bn\u00e1 na Centr\u00e1ln\u00edm h\u0159bitov\u011b se jm\u00e9ny v\u00fdznamn\u00fdch poh\u0159ben\u00fdch, jejich\u017e hroby se nedochovaly.\n\u017divotopis\nOdborn\u00e1 publikace\nHistorie dopravy v Pardubic\u00edch Archivov\u00e1no 16. 10. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Me\u010dislav Bor\u00e1k? <<>>: Me\u010dislav Bor\u00e1k (31. ledna 1945 R\u016f\u017e\u010fka \u2013 15. b\u0159ezna 2017) byl \u010desk\u00fd historik, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se \u010desk\u00fdmi d\u011bjinami v 20. stolet\u00ed se zam\u011b\u0159en\u00edm na Slezsko. Specializoval se na \u010desko-slovensko-polsk\u00e9 vztahy, okupaci a odboj v \u010ceskoslovensku za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, problematiku soudn\u00edch i mimosoudn\u00edch perzekuc\u00ed po roce 1945 a perzekuci \u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f v Sov\u011btsk\u00e9m svazu.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed SVV\u0160 ve Fr\u00fddku-M\u00edstku (1959\u20131962) vystudoval fakultu soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1972 z\u00edskal titul PhDr. a v roce 1987 obh\u00e1jil kandid\u00e1tskou pr\u00e1ci a z\u00edskal titul CSc. V letech 1969\u20131975 pracoval v Dru\u017estvu um\u011bleck\u00e9 v\u00fdroby Zlatn\u00edk Ostrava jako soci\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk a psycholog. Od roku 1975 pak jako odborn\u00fd pracovn\u00edk ve Slezsk\u00e9m muzeu v Opav\u011b. V roce 1987 nastoupil jako odborn\u00fd pracovn\u00edk do Slezsk\u00e9ho \u00fastavu \u010cSAV v Opav\u011b, kter\u00fd se v roce 1993 stal sou\u010d\u00e1st\u00ed Slezsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea. Od roku 1998 vyu\u010doval na filozoficko-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Slezsk\u00e9 univerzity v Opav\u011b a pozd\u011bji na fakult\u011b ve\u0159ejn\u00fdch politik t\u00e9\u017ee univerzity. Dne 18. z\u00e1\u0159\u00ed 2009 byl jmenov\u00e1n profesorem.Je dr\u017eitelem mnoha ocen\u011bn\u00ed a pod\u00edlel se na v\u00edce ne\u017e deseti televizn\u00edch dokumentech s historickou tematikou. Byl \u010dlenem redak\u010dn\u00edch rad n\u011bkolika \u010dasopis\u016f nap\u0159. Slezsk\u00fd sborn\u00edk (od roku 1998) a T\u011b\u0161\u00ednsko (od roku 1982).\n1996 \u2013 Cena m\u011bsta Ostravy\n1997 \u2013 \u010destn\u00e1 medaile \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu\n1997 \u2013 Cena k\u0159epelek\n1998 \u2013 1. cena v sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu v kategorii historick\u00fdch prac\u00ed\n1998 \u2013 1. cena sout\u011b\u017ee \u201ePrix non pereant \u2013 Pam\u00e1tky pot\u0159ebuj\u00ed publicitu\u201c\n2001 \u2013 Zlat\u00fd d\u016fstojnick\u00fd k\u0159\u00ed\u017e Z\u00e1slu\u017en\u00e9ho \u0159\u00e1du Polsk\u00e9 republiky\n2003 \u2013 \u0159\u00e1d \u201eSkautsk\u00e1 vd\u011b\u010dnost\u201c.\n2006 \u2013 \u010destn\u00e1 medaile Ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed \u010cR\n2007 \u2013 Cena \u010dasopisu D\u011bjiny a sou\u010dasnost ud\u011blen\u00e1 filmu Zlo\u010din jm\u00e9nem Katy\u0148 na mezin\u00e1rodn\u00edm festivalu Academia film Olomouc\n2007 \u2013 hlavn\u00ed cena Grand Prix ud\u011blen\u00e1 filmu Zlo\u010din jm\u00e9nem Katy\u0148 na mezin\u00e1rodn\u00edm festivalu v Baru v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e\n2007 \u2013 v\u00fdro\u010dn\u00ed cena Trilobit ud\u011blen\u00e1 filmu Zlo\u010din jm\u00e9nem Katy\u0148\n2008 \u2013 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed cena v n\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei muze\u00ed Gloria Musealis\n2008 \u2013 hlavn\u00ed cena Visegr\u00e1dsk\u00e1 pe\u010de\u0165 ud\u011blen\u00e1 filmu Zlo\u010din jm\u00e9nem Katy\u0148 na festivalu televiz\u00ed Visegr\u00e1dsk\u00e9 \u010dty\u0159ky\n2008 \u2013 diplom ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Polsk\u00e9 republiky\nZlo\u010din v \u017divotic\u00edch. Ostrava : Profil, 1980. 142 s.\nP\u0159ehled d\u011bjin KS\u010c v Severomoravsk\u00e9m kraji v datech (1848-1981). Ostrava : Profil, 1983. 792 s. (spoluautor Du\u0161an Jan\u00e1k)\nOdboj proti fa\u0161izmu na odtr\u017een\u00e9m \u00fazem\u00ed T\u011b\u0161\u00ednska v letech 1938-1945. Opava : \u010cSAV, 1987. 23 s.\nNa p\u0159\u00edkaz gestapa : nacistick\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny na T\u011b\u0161\u00ednsku. Ostrava : Profil, 1990. 308 s. ISBN 80-7034-016-9.\nVra\u017edy v Katy\u0148sk\u00e9m lese. Ostrava : Petit, 1991. 123 s. ISBN 80-900082-4-0.\nSymbol Katynia : Zaolzia\u0144skie ofiary oboz\u00f3w i wi\u0119zie\u0144 w ZSRR. Czeski Cieszyn : ZG PZKO Polski Zwi\u0105zek Kulturalno O\u015bwiatowy, Zarz\u0105d Gl\u00f3wny, 1991. 201 s. (polsky)\n\"Ukraden\u00e9\" vesnice : mus\u00ed \u010ce\u0161i platit za 8 slovensk\u00fdch obc\u00ed? Ostrava : Sfinga, 1993. 32 s. ISBN 80-85491-43-5. (spoluautor Rudolf \u017d\u00e1\u010dek)\nT\u00e1bory nucen\u00e9 pr\u00e1ce v \u010cSR 1948-1954. \u0160enov u Ostravy : Tilia, 1996. 285 s. ISBN 80-902075-4-5. (spoluautor Du\u0161an Jan\u00e1k)\nSpravedlnost podle dekretu : retribu\u010dn\u00ed soudnictv\u00ed v \u010cSR a Mimo\u0159\u00e1dn\u00fd lidov\u00fd soud v Ostrav\u011b (1945-1948). \u0160enov u Ostravy : Tilia, 1998. 450 s. ISBN 80-86101-07-X.\nSv\u011bdectv\u00ed ze \u017divotic : T\u011b\u0161\u00ednsko za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a okolnosti \u017eivotick\u00e9 trag\u00e9die. \u010cesk\u00fd T\u011b\u0161\u00edn : Muzeum T\u011b\u0161\u00ednska, 1999. 173 s. ISBN 80-902355-5-7.\nPrvn\u00ed deportace evropsk\u00fdch \u017did\u016f : transporty do Niska nad Sanem (1939-1940). Ostrava ; \u0160enov u Ostravy : \u010cesk\u00fd svaz bojovn\u00edk\u016f za svobodu, m\u011bstsk\u00fd v\u00fdbor v Ostrav\u011b ; Tilia, 2009. ISBN 978-80-86904-34-4.\nO\u010dima Pol\u00e1k\u016f : historie a sou\u010dasnost \u010deskoslovensko-polsk\u00fdch vztah\u016f a polsk\u00e1 men\u0161ina v \u010ceskoslovensku v zrcadle polsk\u00e9ho tisku na T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9m Slezsku v letech 1989-1992 : komentovan\u00e1 bibliografie. V Opav\u011b : Slezsk\u00e1 univerzita v Opav\u011b, FPF, \u00daHV, 2010. 155 stran. ISBN 978-80-7248-573-4.\nOfiary Zbrodni Katy\u0144skiej z obszaru by\u0142ej Czechos\u0142owacji. Opava : Slezsk\u00e9 zemsk\u00e9 muzeum, 2011. 239 stran. ISBN 978-80-86224-81-7.\nZatajen\u00e9 popravy : \u010ce\u0161i a \u010deskosloven\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 popraven\u00ed na sov\u011btsk\u00e9 Ukrajin\u011b : z historie Velk\u00e9ho teroru na Volyni a v Podol\u00ed. Opava : Slezsk\u00e1 univerzita v Opav\u011b, Fakulta ve\u0159ejn\u00fdch politik, 2014. 351 stran. ISBN 978-80-7510-037-5.\nRusk\u00e1 literatura o politick\u00fdch repres\u00edch : z fondu Slezsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea v Opav\u011b. Opava : Slezsk\u00e9 zemsk\u00e9 muzeum, 2015. 305 stran. ISBN 978-80-87789-25-4.\nP\u00c1NEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon sou\u010dasn\u00fdch \u010desk\u00fdch historik\u016f. Praha ; Pardubice: Historick\u00fd \u00fastav Akademie v\u011bd \u010cesk\u00e9 republiky ; Sdru\u017een\u00ed historik\u016f \u010cesk\u00e9 republiky (Historick\u00fd klub) ; V\u00fdchodo\u010desk\u00e9 muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.", "<<>>: Co je Pavel Rynt? <<>>: Pavel Rynt (* 18. dubna 1943 Kralupy nad Vltavou) je \u010desk\u00fd komun\u00e1ln\u00ed politik, \u010dlen Klubu anga\u017eovan\u00fdch nestran\u00edk\u016f a v letech 1990\u20132006 starosta m\u011bsta Kralupy nad Vltavou.\nJe \u017eenat\u00fd (man\u017eelka Olga) a m\u00e1 dva syny, Pavla (* 1966) a Milana (* 1971).\nVystudoval Pedagogick\u00fd institut Univerzity Karlovy v Brand\u00fdse nad Labem, obor Matematika a hudebn\u00ed v\u00fdchova pro II. stupe\u0148 Z\u0160. Do sv\u00e9ho zvolen\u00ed starostou m\u011bsta p\u016fsobil jako u\u010ditel matematiky a hudebn\u00ed v\u00fdchovy na 2. stupni Z\u0160 a hudebn\u00edk.\nPrvn\u00ed polistopadov\u00fd starosta m\u011bsta Kralupy nad Vltavou zvolen\u00fd za Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum. P\u0159ed revoluc\u00ed bez politick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti, od roku 1990 \u010dlen Klubu anga\u017eovan\u00fdch nestran\u00edk\u016f. V roce 2001 byl zvolen \u010dlenem \u00dast\u0159edn\u00ed rady KAN a jej\u00edm m\u00edstop\u0159edsedou. Ve funkci starosty p\u016fsobil \u010dty\u0159i volebn\u00ed obdob\u00ed od roku 1990 a\u017e do roku 2006.\nPrvn\u00ed \u00fakoly, kter\u00e9 musel ve sv\u00e9 nov\u00e9 funkci \u0159e\u0161it, byl p\u0159erod b\u00fdval\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru na pln\u011b funguj\u00edc\u00ed radnici m\u011bsta, restituce a privatizace, v\u010detn\u011b privatizace m\u011bstsk\u00e9ho bytov\u00e9ho fondu.\nZa sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed se zaslou\u017eil nap\u0159. o v\u00fdstavbu l\u00e1vky pro p\u011b\u0161\u00ed a cyklisty, dvou penzion\u016f pro seniory, stavbu nov\u00fdch a rekonstrukci st\u00e1vaj\u00edc\u00edch bytov\u00fdch dom\u016f, vybudov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b m\u00edstn\u00edch komunikac\u00ed a cyklostezek, nov\u00fdch parkovac\u00edch ploch i ploch ve\u0159ejn\u00e9 zelen\u011b a h\u0159i\u0161\u0165.\nZa jeho veden\u00ed se m\u011bstu da\u0159ilo hospoda\u0159it s vyrovnan\u00fdm rozpo\u010dtem bez zbyte\u010dn\u00fdch \u00fav\u011br\u016f.\nZ jeho iniciativy byla tak\u00e9 zalo\u017eena tradice \u0159ady sportovn\u00edch a kulturn\u00edch akc\u00ed (festival poezie Seifertovy Kralupy, Dny Kralup, turnaj v mal\u00e9 kopan\u00e9 O poh\u00e1r starosty m\u011bsta aj.) a nav\u00e1z\u00e1no partnerstv\u00ed s n\u011bkolika m\u011bsty v zahrani\u010d\u00ed (Banyuls sur Mer, Henningsdorf, Ikast, Kom\u00e1rno).\nSt\u00e1l u zalo\u017een\u00ed Sdru\u017een\u00ed rod\u00e1k\u016f a p\u0159\u00edznivc\u016f Kralup nad Vltavou. P\u0159i rozs\u00e1hl\u00e9 povodni roku 2002 \u0159\u00eddil \u010dinnost krizov\u00e9ho \u0161t\u00e1bu a n\u00e1sledn\u00e9 odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00e1sledk\u016f a obnovu m\u011bsta.\nhttp://www.kan.cz/predsednictvo/rynt.htm Archivov\u00e1no 28. 12. 2005 na Wayback Machine.\nhttp://www.kralupy.cz/zpravodaj/index.php?v=261&x=1797\nhttp://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/128719\nhttp://blisty.cz/art/11456.html\nhttp://melnicky.denik.cz/zpravy_region/tucet-otazek-pro-kralupske-politiky-pavel-rynt.", "<<>>: Co je Segregacionista? <<>>: Segregacionista (jin\u00fdm n\u00e1zvem t\u00e9\u017e Rasista, anglicky \"Segregationist\") je sci-fi pov\u00eddka spisovatele Isaaca Asimova. Autor ji napsal v dubnu 1967 a poprv\u00e9 vy\u0161la v prosinci 1967 v \u010dasopise Abbottempo. Byla n\u00e1sledn\u011b za\u0159azena do sb\u00edrek Nightfall and Other Stories (1969), The Complete Robot (1982) a Robot Visions (1990). \u010cesky vy\u0161la nap\u0159. ve sb\u00edrce Robohistorie I. (2004).\nP\u0159\u00edb\u011bh se odehr\u00e1v\u00e1 v budoucnosti, kde se b\u011b\u017en\u011b transplantuj\u00ed lidem robotick\u00e9 prot\u00e9zy a robot\u016fm (zn\u00e1m\u00fdm jako Metalov\u00e9, kte\u0159\u00ed maj\u00ed stejn\u00e1 pr\u00e1va jako lid\u00e9) zase implant\u00e1ty organick\u00e9ho p\u016fvodu.\nNa opera\u010dn\u00edm s\u00e1le se p\u0159ipravuje operace jist\u00e9ho sen\u00e1tora. Chirurg s n\u00edm prob\u00edh\u00e1 jeho volbu, sen\u00e1tor si vybral kovov\u00e9 kybersrdce a chirurg mu nab\u00edz\u00ed alternativu - polymerov\u00e9 srdce s komplexn\u00ed b\u00edlkovinnou strukturou, kter\u00e9 by dle jeho n\u00e1zoru bylo nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed. Sen\u00e1tor v\u0161ak tvrdo\u0161\u00edjn\u011b lp\u00ed na kybersrdci z titanov\u00e9 slitiny.\nKdy\u017e pak chirurg prob\u00edr\u00e1 sen\u00e1torovu volbu s p\u0159\u00edtomn\u00fdm \u201el\u00e9k-in\u017eem\u201c, vyj\u00e1d\u0159\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee lid\u00e9 by nem\u011bli p\u0159ij\u00edmat kovov\u00e9 implant\u00e1ty a roboti zase organick\u00e9. Dle n\u011bj by nem\u011blo doch\u00e1zet ke k\u0159\u00ed\u017een\u00ed, ka\u017ed\u00fd by m\u011bl b\u00fdt hrd\u00fd na svou podstatu. Pot\u00e9 str\u010d\u00ed sv\u00e9 robotick\u00e9 ruce do pece, aby je p\u0159ed operac\u00ed d\u016fkladn\u011b sterilizoval, \u010d\u00edm\u017e je nazna\u010deno, \u017ee se jedn\u00e1 o robota.\n\u010cesky vy\u0161la pov\u00eddka v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sb\u00edrk\u00e1ch nebo antologi\u00edch:\nPod n\u00e1zvem Segregacionista:\nRobohistorie I.", "<<>>: Co je T\u0159e\u0161\u0165sk\u00fd potok? <<>>: T\u0159e\u0161\u0165sk\u00fd potok je pravostrann\u00fd p\u0159\u00edtok \u0159eky Jihlavy v okrese Jihlava v Kraji Vyso\u010dina. D\u00e9lka toku \u010din\u00ed 29,8 km.\nPlocha povod\u00ed m\u011b\u0159\u00ed 105,4 km\u00b2.\nPotok pramen\u00ed na severn\u00edch svaz\u00edch M\u00edchova vrchu (786 m) v Jihlavsk\u00fdch vr\u0161\u00edch v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 735 m. Nejprve prot\u00e9k\u00e1 lesnatou krajinou v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. Nap\u00e1j\u00ed \u0159adu men\u0161\u00edch \u010di v\u011bt\u0161\u00edch rybn\u00edk\u016f. Nejprve je to Mal\u00fd pa\u0159ezit\u00fd rybn\u00edk, d\u00e1le Piln\u00fd rybn\u00edk a rybn\u00edk Drd\u00e1k. U obce Doup\u011b prot\u00e9k\u00e1 Doupsk\u00fdm rybn\u00edkem a n\u00ed\u017ee po proudu u T\u0159e\u0161tice vzdouv\u00e1 jeho vody velk\u00fd T\u0159e\u0161tick\u00fd rybn\u00edk. Zde se jeho tok postupn\u011b obrac\u00ed na sever. U Hodic nap\u00e1j\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed Janovsk\u00fd a Hodick\u00fd rybn\u00edk. D\u00e1le po proudu u m\u011bsta T\u0159e\u0161\u0165, j\u00edm\u017e potok prot\u00e9k\u00e1, se na jeho toku nal\u00e9z\u00e1 velk\u00fd V\u00e1\u0148ovsk\u00fd rybn\u00edk. Severn\u011b od T\u0159e\u0161t\u011b u Jezdovic vzdouv\u00e1 vody potoka dal\u0161\u00ed velk\u00fd rybn\u00edk, kter\u00fd se naz\u00fdv\u00e1 Jezdovick\u00fd rybn\u00edk. Kr\u00e1tce p\u0159ed \u00fast\u00edm T\u0159e\u0161\u0165sk\u00e9ho potoka do \u0159eky Jihlavy vzdouvaj\u00ed jeho vody v\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edky Lu\u010dn\u00ed a Silni\u010dn\u00ed. Do Jihlavy se vl\u00e9v\u00e1 na jej\u00edm 160,0 \u0159\u00ed\u010dn\u00edm kilometru u Kostelce v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 520 m.\nJavo\u0159ick\u00fd potok, zprava, \u0159. km 23,7\nRo\u0161tejnsk\u00fd potok, zleva, \u0159. km 18,6\n\u00dazk\u00fd potok, zprava, \u0159. km 13,7\nL\u00edsek, zprava, \u0159. km 12,4\nValchovsk\u00fd potok, zleva, \u0159. km 10,9\nBukovsk\u00fd potok, zleva, \u0159. km 6,4\nMistrovsk\u00fd potok, zleva, \u0159. km 5,2\nKamenn\u00fd potok, zprava, \u0159. km 2,5\nKorunn\u00ed potok, zprava, \u0159. km 1,7\nPr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok u \u00fast\u00ed \u010din\u00ed 0,64 m\u00b3/s.\nMl\u00fdny jsou se\u0159azeny po sm\u011bru toku potoka.", "<<>>: Co je Alexandr Tre\u0165jakov (skeletonista)? <<>>: Alexandr Vladimirovi\u010d Tre\u0165jakov (rusky: \u0410\u043b\u0435\u043a\u0441\u0430\u043d\u0434\u0440 \u0412\u043b\u0430\u0434\u0438\u043c\u0438\u0440\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0422\u0440\u0435\u0442\u044c\u044f\u043a\u043e\u0432; narozen 19. dubna 1985, Krasnojarsk) je rusk\u00fd skeletonista. Je olympijsk\u00fdm v\u00edt\u011bzem z her v So\u010di z roku 2014. Na p\u0159edchoz\u00ed olympi\u00e1d\u011b ve Vancouveru vybojoval bronz. Dne 22. listopadu 2017 byl kv\u016fli podez\u0159en\u00ed z dopingu zp\u011btn\u011b diskvalifikov\u00e1n ze zimn\u00edch her 2014 a byla mu odebr\u00e1na zlat\u00e1 medaile, 1. \u00fanora 2018 byla v\u0161ak suspendace zru\u0161ena a jeho v\u00fdsledky byly na z\u00e1klad\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho odvol\u00e1n\u00ed obnoveny. Je t\u00e9\u017e mistrem sv\u011bta z roku 2013 a dvojn\u00e1sobn\u00fdm mistrem Evropy (2007, 2021). Dvakr\u00e1t se stal celkov\u00fdm v\u00edt\u011bzem Sv\u011btov\u00e9 poh\u00e1ru (2008\u201309, 2018\u201319).", "<<>>: Co je Izotopy rutherfordia? <<>>: Rutherfordium (104Rf) je um\u011bl\u00fd prvek, v p\u0159\u00edrod\u011b se nevyskytuje. Prvn\u00ed objeven\u00e9 izotopy byly 259Rf v roce 1966 a 257Rf roku 1969.\nJe zn\u00e1mo 17 izotop\u016f rutherfordia, s nukleonov\u00fdmi \u010d\u00edsly 253 a\u017e 268 a 270; nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed (z t\u011bch, jejich\u017e polo\u010das p\u0159em\u011bny je zn\u00e1m) jsou 263Rf (polo\u010das p\u0159em\u011bny 10 minut), 261Rf (68 sekund) a 265Rf (1 minuta). V\u0161echny ostatn\u00ed maj\u00ed polo\u010das krat\u0161\u00ed ne\u017e 4,5 sekundy. Byly tak\u00e9 pops\u00e1ny 4 jadern\u00e9 izomery tohoto prvku.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Isotopes of rutherfordium na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Prionosuchus? <<>>: Prionosuchus (\u201ekrokod\u00fdl ze Sierry\u201c) je rod velk\u00e9ho temnospondyln\u00edho oboj\u017eiveln\u00edka, \u017eij\u00edc\u00edho v obdob\u00ed prvohorn\u00edho permu, asi p\u0159ed 299 a\u017e 272 miliony let, na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed severov\u00fdchodn\u00ed Braz\u00edlie.\nFosilie tohoto oboj\u017eiveln\u00edka byly objeveny v sedimentech souvrstv\u00ed Pedra do Fogo a typov\u00fd druh P. plummeri form\u00e1ln\u011b popsal paleontolog Llewellyn Ivor Price v roce 1948. Jednalo se o z\u00e1stupce \u010deledi Archegosauridae. Dnes zn\u00e1me n\u011bkolik exempl\u00e1\u0159\u016f tohoto rodu, zejm\u00e9na se jedn\u00e1 o lebe\u010dn\u00ed materi\u00e1l.\nPrionosuchus je jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch oboj\u017eiveln\u00edk\u016f v historii \u017eivota na Zemi a jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch pred\u00e1tor\u016f obdob\u00ed permu. Zat\u00edmco lebka holotypu m\u011b\u0159\u00ed na d\u00e9lku asi 50 cm, u jin\u00e9ho, mnohem v\u011bt\u0161\u00edho exempl\u00e1\u0159e, dosahuje d\u00e9lky 1,6 metru. To odpov\u00edd\u00e1 celkov\u00e9 d\u00e9lce t\u011bla a\u017e 9 metr\u016f a hmotnosti p\u0159es 2000 kg. Celkov\u011b se tento ob\u0159\u00ed oboj\u017eiveln\u00edk s \u00fazk\u00fdmi \u010delistmi podobal nap\u0159\u00edklad gavi\u00e1l\u016fm a je mo\u017en\u00e9, \u017ee podobn\u00fd byl i jeho styl \u017eivota a potravn\u00ed strategie. Lovil z\u0159ejm\u011b men\u0161\u00ed vodn\u00ed obratlovce v \u0159ek\u00e1ch a lagun\u00e1ch, kter\u00e9 ob\u00fdval (jak dolo\u017eily sedimenty v dan\u00e9m souvrstv\u00ed). Pravd\u011bpodobn\u011b se jednalo o piscivorn\u00ed (rybo\u017erav\u00fd) druh, kter\u00fd lovil ryby, paryby a oboj\u017eiveln\u00edky rychl\u00fdm later\u00e1ln\u00edm stiskem \u010delist\u00ed. V tlam\u011b m\u011bl 60 ostr\u00fdch \u00fazk\u00fdch zub\u016f, vhodn\u00fdch k lap\u00e1n\u00ed kluzk\u00e9 ko\u0159isti. Podle n\u011bkter\u00fdch odhad\u016f se navzdory sv\u00fdm kr\u00e1tk\u00fdm noh\u00e1m dok\u00e1zal na sou\u0161i pohybovat rychlost\u00ed asi 18 km/h (a ve vod\u011b pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b rychleji).\nRuta, M., Pisani, D., Lloyd, G. T. & Benton, M. J. (2007). A supertree of Temnospondyli: cladogenetic patterns in the most species-rich group of early tetrapods. Proceedings of the Royal Society of London B, 274: 3087-3095.", "<<>>: Co je Zond 8? <<>>: Zond 8 (\u0417\u043e\u043d\u0434 8) byla bezpilotn\u00ed kosmick\u00e1 lo\u010f SSSR vyslan\u00e1 k M\u011bs\u00edci roku 1970, osm\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed z programu Zond. Byla katalogizovan\u00e1 v COSPAR jako 1970-088A. Po obletu M\u011bs\u00edce se lo\u010f vr\u00e1tila k Zemi.\nSondu - lo\u010f vyprojektovalo st\u0159edisko Koroljova. Byl to typ kosmick\u00e9 lod\u011b, zcela odli\u0161n\u00fd od pr\u016fzkumn\u00fdch sond Zond 1-3, ur\u010den\u00fd pro dvou\u010dlennou pos\u00e1dku. Hmotnost lod\u011b byla 5375 kg. Kabina vy\u0161la konstruk\u010dn\u011b z kabiny lod\u00ed Sojuz.\nPo startu z kosmodromu Bajkonur 20. \u0159\u00edjna 1970 za pomoci rakety Proton K/D se dostala na n\u00edzkou parkovac\u00ed dr\u00e1hu kolem Zem\u011b, odtud d\u00edky zap\u00e1len\u00ed motoru posledn\u00edho stupn\u011b se vydala na dr\u00e1hu kolem M\u011bs\u00edce.\nDne 21. \u0159\u00edjna lo\u010f vyfotografovala Zemi ze vzd\u00e1lenosti 65 000 km. TV sn\u00edmky na\u0161\u00ed planety b\u011bhem prvn\u00edch t\u0159\u00ed letov\u00fdch dn\u00ed odeslala k Zemi. Dne 22. \u0159\u00edjna ve vzd\u00e1lenosti 250 000 km byla provedena korekce letov\u00e9 dr\u00e1hy a dva dny pot\u00e9 prolet\u011bla 1120 km nad povrchem M\u011bs\u00edce. Po\u0159\u00eddila \u0159adu barevn\u00fdch i \u010dernob\u00edl\u00fdch fotografi\u00ed a prov\u00e1d\u011bla m\u011b\u0159en\u00ed v bl\u00edzkosti M\u011bs\u00edce.\nZp\u00e1tky se kosmick\u00e1 lo\u010f vr\u00e1tila k atmosf\u00e9\u0159e Zem\u011b 27. \u0159\u00edjna, ale na rozd\u00edl od p\u0159edchoz\u00edch let\u016f Zond 6 a Zond 7 ze severn\u00ed strany. To m\u011blo sv\u00e9 v\u00fdhody, l\u00e9pe se dala sledovat z pozorovac\u00edch stanic SSSR. Kr\u00e1tce p\u0159ed vstupem do atmosf\u00e9ry se od Zondu odd\u011blila kabina lod\u011b a po balistick\u00e9, dosti strm\u00e9 dr\u00e1ze sestupovala k Zemi. Dr\u00e1ha byla krat\u0161\u00ed, ov\u0161em s velk\u00fdm p\u0159et\u00ed\u017een\u00edm. Let skon\u010dil na hladin\u011b Indick\u00e9ho oce\u00e1nu 27. \u0159\u00edjna 1970, odkud ji vylovila jedna z \u0159ady \u010dekaj\u00edc\u00edch lod\u00ed SSSR \u2013 oce\u00e1nografick\u00e1 Tama\u0148. Dopravila ji do indick\u00e9ho p\u0159\u00edstavu Bombaj a odtud ji letadlo An-12 p\u0159epravilo do Moskvy.Letem Zondu 8 byla \u0159ada let\u016f prototypu kosmick\u00e9 lod\u011b ur\u010den\u00e9 pro (neuskute\u010dn\u011bn\u00e9) p\u0159ist\u00e1n\u00ed kosmonaut\u016f SSSR ukon\u010dena.\nNa webu Space\nhttps://web.archive.org/web/20080307041250/http://mesic.astronomie.cz/Mise/zond.", "<<>>: Co je Giulio Cesare Polerio? <<>>: Giulio Cesare Polerio zvan\u00fd podle sv\u00e9ho rodn\u00e9ho kraje l'Abruzzese (1548, Lanciano \u2013 1612, \u0158\u00edm) byl italsk\u00fd \u0161achov\u00fd mistr a teoretik.\nRoku 1575 ode\u0161el Polerio spole\u010dn\u011b Giovannim Leonardem Di Bonou a Paolem Boim do Madridu, kde na dvo\u0159e kr\u00e1le Filipa II. \u00fasp\u011b\u0161n\u011b hr\u00e1li proti tamn\u00edm nejsiln\u011bj\u0161\u00edm mistr\u016fm jako byl Ruy L\u00f3pez de Segura a Alfonso Cer\u00f3n. Polerio pot\u00e9 ve \u0160pan\u011blsku na del\u0161\u00ed dobu z\u016fstal a p\u0159ipisuje se mu zde \u0159ada \u0161achov\u00fdch rukopis\u016f vznikl\u00fdch mezi roky 1580 a\u017e 1600. Psal v nich ji\u017e o sicilsk\u00e9 h\u0159e a zab\u00fdval se rovn\u011b\u017e d\u00e1msk\u00fdm gambitem. Vyd\u00e1ny v\u0161ak byly a\u017e roku 1874 a k tisku je p\u0159ipravil nizozemsk\u00fd \u0161achov\u00fd historik Antonius van der Linde.", "<<>>: Co je Hed\u010d? <<>>: Hed\u010d (polsky Giecz ) je vesnice v Polsku, Velkopolsk\u00e9 vojvodstv\u00ed. V sou\u010dasnosti zde \u017eije asi 140 obyvatel.\nV bl\u00edzkosti se nach\u00e1z\u00ed hradi\u0161t\u011b, co\u017e je jedno z nejstar\u0161\u00edch a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch st\u0159edisek souvisej\u00edc\u00edch s po\u010d\u00e1tky polsk\u00e9ho st\u00e1tu. Hed\u010d byla pravd\u011bpodobn\u011b rodov\u00fdm s\u00eddlem prvn\u00edch Piastovc\u016f. V roce 1039 byla bez odporu dobyta \u010desk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem B\u0159etislavem I. Podrobn\u00fd popis uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00e9 kronice Kosmas. Hed\u010dan\u00e9, obyvatel\u00e9 hradi\u0161t\u011b a okoln\u00edch osad, byli jako zajatci odvedeni do \u010cech, kde os\u00eddlili dosud neos\u00eddlen\u00e1 \u00fazem\u00ed (vnit\u0159n\u00ed kolonizace, mj. Hed\u010dany), a hradi\u0161t\u011b bylo sp\u00e1leno.\nPodle nejnov\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdzkum\u016f prvn\u00ed st\u00e1le osady na \u00fazem\u00ed hradi\u0161t\u011b (Grodziszczko, Hradi\u0161\u0165ko) a t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed vznikly na p\u0159elomu 8. a 9. stolet\u00ed. V tomto obdob\u00ed byl tento ter\u00e9n poloostrovem ze t\u0159\u00ed stran obklopen vodami dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00edho jezera. Druh\u00e1 osada se nach\u00e1zela ji\u017en\u011bji na b\u0159ehu nedalek\u00e9 \u0159eky Moskawy. V 60. letech 9. stolet\u00ed je nahradilo hradi\u0161t\u011b v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Hradi\u0161\u0165ka. Archeologick\u00e9 v\u00fdzkumy ukazuj\u00ed, \u017ee to bylo opevn\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed na p\u016fdorysu kruhu nebo elipsy o polom\u011bru asi 45 m podobn\u00e9 dal\u0161\u00edm kmenov\u00fdm hradi\u0161t\u00edm ve Velkopolsku.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Giecz na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jelisavetgradsk\u00fd \u00fajezd? <<>>: Jelisavetgradsk\u00fd \u00fajezd (rusky \u0415\u043b\u0438\u0441\u0430\u0432\u0435\u0442\u0433\u0440\u0430\u0301\u0434\u0441\u043a\u0456\u0439 \u0443\u0463\u0301\u0437\u0434\u044a, Jelisavetgradskij u\u0463zd, ukrajinsky \u0404\u043b\u0438\u0441\u0430\u0432\u0435\u0442\u0433\u0440\u0430\u0301\u0434\u0441\u044c\u043a\u0438\u0439 \u043f\u043e\u0432\u0456\u0301\u0442, Elisavetgr\u00e1ds'kij pov\u00edt) byl \u00fajezd Chersonsk\u00e9 gubernie Rusk\u00e9ho imp\u00e9ria se spr\u00e1vn\u00edm centrem v Jelisavetgradu (dne\u0161n\u00ed Kropyvnyckyj). Na severu sousedil se Zvenigorodsk\u00fdm a \u010cigirinsk\u00fdm \u00fajezdem Kyjevsk\u00e9 gubernie, na v\u00fdchod\u011b s Aleksandrijsk\u00fdm \u00fajezdem, na jihu s Chersonsk\u00fdm uezdem a na z\u00e1pad\u011b s Ananevsk\u00fdm \u00fajezdem. \u00dajezd odpov\u00eddal Kirovohradsk\u00e9 a Mykolajivsk\u00e9 oblasti.\nV dob\u011b s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v Rusk\u00e9m imp\u00e9riu 28. ledna m\u011bl Jelisavetgradsk\u00fd \u00fajezd 613 283 obyvatel, z toho 309 089 mu\u017e\u016f a 304 194 \u017een. V\u011bt\u0161ina obyvatel uvedla jako sv\u016fj mate\u0159sk\u00fd jazyk malorusk\u00fd jazyk, v\u00fdznamn\u00e1 byla velkorusk\u00e1, \u017eidovsk\u00e1 a rumunsky mluv\u00edc\u00ed men\u0161ina.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Elisavetgrad uezd na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Africk\u00fd poh\u00e1r n\u00e1rod\u016f 1972? <<>>: Africk\u00fd poh\u00e1r n\u00e1rod\u016f 1972 bylo 8. mistrovstv\u00ed po\u0159\u00e1dan\u00e9 fotbalovou asociac\u00ed CAF. V\u00edt\u011bzem se stala Fotbalov\u00e1 reprezentace Kon\u017esk\u00e9 republiky.\nHlavn\u00ed \u010dl\u00e1nek: Kvalifikace na Africk\u00fd poh\u00e1r n\u00e1rod\u016f 1972\nAfrick\u00fd poh\u00e1r n\u00e1rod\u016f na eurofotbal.cz\nAfrick\u00fd poh\u00e1r n\u00e1rod\u016f na rssf.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed park Velk\u00fd Him\u00e1laj? <<>>: N\u00e1rodn\u00ed park Velk\u00fd Him\u00e1laj je n\u00e1rodn\u00ed park ve st\u00e1t\u011b Him\u00e1\u010dalprad\u00e9\u0161 v Indii. Park byl zalo\u017een v roce 1984 a rozkl\u00e1d\u00e1 se na plo\u0161e 1171 km2; nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka parku se pohybuje mezi 1500 a 6000 m. N\u00e1rodn\u00ed park je m\u00edstem v\u00fdskytu mnoha rostlinn\u00fdch a v\u00edce ne\u017e 375 \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdch druh\u016f, v\u010detn\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b 31 druh\u016f savc\u016f, 181 druh\u016f pt\u00e1k\u016f, 3 druh\u016f plaz\u016f, 9 druh\u016f oboj\u017eiveln\u00edk\u016f, 11 druh\u016f krou\u017ekovc\u016f, 17 druh\u016f m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f a 127 druh\u016f hmyzu. Jsou chr\u00e1n\u011bny podle p\u0159\u00edsn\u00fdch pravidel z\u00e1kona o ochran\u011b voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch \u017eivo\u010dich\u016f a rostlin z roku 1972, a proto nen\u00ed povolen \u017e\u00e1dn\u00fd druh lovu.\nV \u010dervnu 2014 byl N\u00e1rodn\u00ed park Velk\u00fd Him\u00e1laj za\u0159azen na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO podle krit\u00e9ria x.\nN\u00e1rodn\u00ed park Velk\u00fd Him\u00e1laj se nach\u00e1z\u00ed na rozhran\u00ed dvou hlavn\u00edch sv\u011btov\u00fdch biogeografick\u00fdch oblast\u00ed: indomalajsk\u00e9 oblasti na jihu a palearktick\u00e9 oblasti na severu. Vysokohorsk\u00fd ekosyst\u00e9m severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Him\u00e1laje m\u00e1 spole\u010dn\u00e9 rostlinn\u00e9 prvky s p\u0159ilehlou z\u00e1padoasijskou a st\u0159edoasijskou oblast\u00ed. V d\u016fsledku v\u00fd\u0161kov\u00e9ho rozp\u011bt\u00ed 4 100 m se v parku vyskytuj\u00ed r\u016fznorod\u00e9 z\u00f3ny s jejich reprezentativn\u00ed fl\u00f3rou a faunou, jako jsou alp\u00ednsk\u00e9, glaci\u00e1ln\u00ed, temper\u00e1tn\u00ed a subtropick\u00e9 lesy.\nTyto biogeografick\u00e9 prvky jsou v\u00fdsledkem geologick\u00e9ho v\u00fdvoje Him\u00e1laje, kter\u00fd dodnes pokra\u010duje p\u016fsoben\u00edm deskov\u00e9 tektoniky a kontinent\u00e1ln\u00edho driftu. P\u0159ed v\u00edce ne\u017e 100 miliony let se indick\u00fd subkontinent odd\u011blil od Gondwany a posunul se na sever. Nakonec narazil do Laurasie a vytvo\u0159il poho\u0159\u00ed Him\u00e1laj. D\u00edky tomuto spojen\u00ed Gondwany a asijsk\u00e9 pevniny do\u0161lo k v\u00fdm\u011bn\u011b rostlin a \u017eivo\u010dich\u016f, co\u017e nakonec vedlo ke vzniku jedine\u010dn\u00fdch biogeografick\u00fdch rys\u016f v t\u00e9to oblasti.\nV N\u00e1rodn\u00edm parku Velk\u00fd Him\u00e1laj \u017eije v\u00edce ne\u017e 375 druh\u016f \u017eivo\u010dich\u016f. Dosud bylo zji\u0161t\u011bno a zdokumentov\u00e1no 31 druh\u016f savc\u016f, 181 druh\u016f pt\u00e1k\u016f, 3 druhy plaz\u016f, 9 druh\u016f oboj\u017eiveln\u00edk\u016f, 11 druh\u016f krou\u017ekovc\u016f, 17 druh\u016f m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f a 127 druh\u016f hmyzu ze \u0161esti \u0159\u00e1d\u016f. V nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 3 500 m a v\u00edce \u017eij\u00ed zv\u00ed\u0159ata, jako jsou nahur modr\u00fd, levhart sn\u011b\u017en\u00fd, medv\u011bd plav\u00fd, tahr him\u00e1lajsk\u00fd a kabar.\nD\u00edky \u0161irok\u00e9mu v\u00fd\u0161kov\u00e9mu rozp\u011bt\u00ed se v n\u00e1rodn\u00edm parku vyskytuje tak\u00e9 velk\u00e1 rozmanitost rostlin.\nV posledn\u00edch letech se n\u00e1rodn\u00ed park stal obl\u00edben\u00fdm c\u00edlem trekingu a ekoturistiky. Povolen\u00ed k trek\u016fm vyd\u00e1v\u00e1 kancel\u00e1\u0159. V parku je n\u011bkolik obl\u00edben\u00fdch trekov\u00fdch tras, od t\u011bch, kter\u00e9 lze absolvovat za den \u010di dva, a\u017e po ty, kter\u00e9 mohou trvat t\u00fdden a\u017e deset dn\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Great Himalayan National Park na anglick\u00e9 Wikipedii.\nPANDEY, Sanjeeva; GASTON, Tony. Great Himalayan National Park: The Struggle to Save the Western Himalayas. Nov\u00e9 Dill\u00ed: Niyogi Books, 2019.", "<<>>: Co je Miro\u0161ovice (Hrob\u010dice)? <<>>: Miro\u0161ovice (d\u0159\u00edve tak\u00e9 Mire\u0161ovice, n\u011bmecky Miroschowitz) jsou mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Hrob\u010dice v okrese Teplice. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 kilometru ji\u017en\u011b od Hrob\u010dic. Proch\u00e1z\u00ed zde silnice II/257. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 109 obyvatel.\nMiro\u0161ovice je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 3,11 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Miro\u0161ovic\u00edch poch\u00e1z\u00ed z roku 1207, kdy vesnice pat\u0159ila oseck\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. Nach\u00e1z\u00ed se v listin\u011b, kterou pape\u017e Inocenc III. kl\u00e1\u0161teru potvrdil des\u00e1tky z v\u00edna. Od \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed byli majitel\u00e9 vsi spojeni s dr\u017eiteli miro\u0161ovick\u00e9 tvrze, pozd\u011bji p\u0159estav\u011bn\u00e9 na z\u00e1mek. A\u017e do roku 1599 jimi byli Miro\u0161ov\u0161t\u00ed z Miro\u0161ovic, po nich n\u00e1sledovali Kapl\u00ed\u0159ov\u00e9 ze Sulevic, \u0160ternberkov\u00e9, Martinicov\u00e9 a Ditrich\u0161tejnov\u00e9. B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky vesnice \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zpustla, ale podle bern\u00ed ruly z roku 1654 v n\u00ed st\u00e1lo dvan\u00e1ct obydlen\u00fdch chalupnick\u00fdch usedlost\u00ed. Dal\u0161\u00ed t\u0159i chalupnick\u00e9 a jeden selsk\u00fd statek byly pust\u00e9. Roku 1669 vesnici koupili Lobkovicov\u00e9, kte\u0159\u00ed ji p\u0159ipojili ke sv\u00e9mu b\u00edlinsk\u00e9mu panstv\u00ed, ke kter\u00e9mu Miro\u0161ovice pat\u0159ily a\u017e do zru\u0161en\u00ed patrimoni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy.J\u00e1dro vsi tvo\u0159\u00ed mal\u00e1 n\u00e1ves se z\u00e1stavbou zem\u011bd\u011blsk\u00fdch usedlost\u00ed. Dominantou n\u00e1vsi je kaple svat\u00e9ho Vav\u0159ince a k jihoz\u00e1padn\u00edmi rohu p\u0159il\u00e9h\u00e1 rozlehl\u00fd z\u00e1meck\u00fd are\u00e1l. Men\u0161\u00ed chalupnick\u00e9 a domk\u00e1\u0159sk\u00e9 usedlosti stoj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pod\u00e9l silnice z Chou\u010de a na \u00fabo\u010d\u00ed Kr\u00e1li\u010d\u00edho vrchu. S\u00eddeln\u00ed strukturu Miro\u0161ovic nenaru\u0161ily demolice ani novostavby, tak\u017ee si vesnice uchovala charakter typick\u00fd pro p\u0159edh\u016f\u0159\u00ed \u010cesk\u00e9ho st\u0159edoho\u0159\u00ed.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 zde \u017eilo 208 obyvatel (z toho 104 mu\u017e\u016f), z nich\u017e bylo 36 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 169 N\u011bmc\u016f a t\u0159i cizinci. A\u017e na dva evangel\u00edky a deset lid\u00ed bez vyzn\u00e1n\u00ed se ostatn\u00ed hl\u00e1sili k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bla vesnice 236 obyvatel: 82 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 149 N\u011bmc\u016f a p\u011bt cizinc\u016f. P\u0159eva\u017eovala \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 v\u011bt\u0161ina, ale \u017eilo zde tak\u00e9 deset evangel\u00edk\u016f, \u010dty\u0159i \u010dlenov\u00e9 c\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9, t\u0159i \u017eid\u00e9, jeden \u010dlen jin\u00fdch nezji\u0161\u0165ovan\u00fdch c\u00edrkv\u00ed a jeden \u010dlov\u011bk bez vyzn\u00e1n\u00ed.\nNad n\u00e1vs\u00ed stoj\u00ed kaple svat\u00e9ho Vav\u0159ince postaven\u00e1 majiteli b\u00edlinsk\u00e9ho panstv\u00ed roku 1708. Kaple je jednolodn\u00ed s odsazen\u00fdm, polygon\u00e1ln\u011b uzav\u0159en\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em.\nV ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti vesnice stoj\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr s miro\u0161ovick\u00fdm z\u00e1mkem, kter\u00fd vznikl p\u0159estavbou pozdn\u011b gotick\u00e9 tvrze z konce 15. stolet\u00ed. V 17. stolet\u00ed prob\u011bhly za Lobkovic\u016f barokn\u00ed \u00fapravy interi\u00e9r\u016f. Ve druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed v are\u00e1lu hospoda\u0159il st\u00e1tn\u00ed statek a dru\u017estvo Jednota. Objekt nebyl udr\u017eov\u00e1n, a postupn\u011b se dostal do havarijn\u00edho stavu. \nUsedlost \u010dp. 21 je pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fd d\u016fm na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b n\u00e1vsi. M\u00e1 zd\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edzem\u00ed a hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 patro, pod\u00e9l kter\u00e9ho vede pavla\u010d. \u0160t\u00edt kryje lomenice.\nSocha svat\u00e9ho Anton\u00edna Poustevn\u00edka, um\u00edst\u011bn\u00e1 p\u0159ed domem \u010dp. 21 poch\u00e1z\u00ed z roku 1716 a jej\u00edm autorem byl Jan Adam Dietz.\nSloup se souso\u0161\u00edm Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice na n\u00e1vsi poch\u00e1z\u00ed z prvn\u00ed \u010dtvrtiny osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. V roce 2010 byl zrestaurov\u00e1n.", "<<>>: Co je Bambini di Praga? <<>>: Bambini di Praga (v ital\u0161tin\u011b Pra\u017esk\u00e9 d\u011bti) byl \u010desk\u00fd d\u011btsk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor, pod t\u00edmto n\u00e1zvem p\u016fsob\u00edc\u00ed od roku 1973 do roku 2011. Kolektiv byl slo\u017een p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z d\u00edvek, kter\u00e9 byly vyb\u00edr\u00e1ny ze \u0160koly sborov\u00e9ho zp\u011bvu p\u0159i Bambini di Praga. S\u00eddlo m\u011bl sbor v Praze 6, n\u00e1m\u011bst\u00ed Svobody 2/930.\nV roce 1939 zalo\u017eil Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd star\u0161\u00ed v Hrab\u016fvce (sou\u010d\u00e1st Moravsk\u00e9 Ostravy) d\u011btsk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor, kter\u00fd na za\u010d\u00e1tku 40. let za\u010dal pou\u017e\u00edvat n\u00e1zev Hrab\u016fv\u0161t\u00ed zp\u011bv\u00e1\u010dci. Ten vyhr\u00e1l roku 1942 p\u011bveckou sout\u011b\u017e, kter\u00e1 byla vyhl\u00e1\u0161ena \u0160kolsk\u00fdm rozhlasem protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava.\nD\u00edky sv\u00e9mu \u00fasp\u011bchu se sborem Hrab\u016fv\u0161t\u00ed zp\u011bv\u00e1\u010dci byl Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd pozv\u00e1n do Prahy, kde roku 1945 zalo\u017eil D\u011btsk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor \u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu, zn\u00e1m\u00fdm i pod jm\u00e9nem Kul\u00edn\u010data. B\u011bhem obdob\u00ed v rozhlasu popularita sboru vzr\u016fstala. Nav\u0161t\u011bvovalo jej mnoho pozd\u011bji zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed, nap\u0159. Zdena Salivarov\u00e1-\u0160kvoreck\u00e1, Marta Van\u010durov\u00e1, Ji\u0159\u00ed Korn, Jana Koubkov\u00e1, V\u011bra Nov\u00e1kov\u00e1, Zde\u0148ka Lorencov\u00e1, Petr Janda, Jaroslav Uhl\u00ed\u0159 i b\u00fdval\u00fd prezident V\u00e1clav Klaus.\nRoku 1973 byla spolupr\u00e1ce s \u010ceskoslovensk\u00fdm rozhlasem p\u0159eru\u0161ena. Proto sbor pod veden\u00edm sbormistr\u016f Blanky a Bohumila Kul\u00ednsk\u00fdch za\u010dal zkou\u0161et v z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole v Praze-Karl\u00edn\u011b na Ly\u010dkov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed (zde bylo jejich s\u00eddlo a\u017e do z\u00e1plav roku 2002). Dne 1. kv\u011btna 1973 se sbor p\u0159ejmenoval na Bambini di Praga.\nSyn zakladatelsk\u00e9ho p\u00e1ru Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd ml. vytvo\u0159il kolem roku 1975 pobo\u010dn\u00fd sbor, Bimbi di Praga, do n\u011bj\u017e pat\u0159ili ti nejmen\u0161\u00ed a nejtalentovan\u011bj\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1ci. Mezi n\u011b se \u0159adili nap\u0159. Lenka Dusilov\u00e1, Martina \u010cechov\u00e1 nebo Jana Bou\u0161kov\u00e1. Roku 1977 se Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd ml. ve sv\u00fdch 18 letech stal tak\u00e9 sbormistrem hlavn\u00edho souboru Bambini di Praga. Jeho otec Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd st. ode\u0161el na odpo\u010dinek a v roce 1988 zem\u0159el.\nV tomto obdob\u00ed vedla Blanka Kul\u00ednsk\u00e1 Chlapeck\u00fd sbor Pra\u017esk\u00e9ho mu\u017esk\u00e9ho sboru FOK. Z pozd\u011bji zn\u00e1m\u00fdch um\u011blc\u016f do tohoto chlapeck\u00e9ho kolektivu chodili nap\u0159. David Koller, Petr Mal\u00e1sek, Jan \u010censk\u00fd, Tom\u00e1\u0161 Trapl, Martin Kum\u017e\u00e1k nebo Radek Krej\u010d\u00ed.\nVe sv\u00e9 dob\u011b pat\u0159il sbor Bambini di Praga ke \u0161pi\u010dkov\u00fdm t\u011bles\u016fm sborov\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Do sboru byli vyb\u00edr\u00e1ni ti nejlep\u0161\u00ed absolventi \u0160koly sborov\u00e9ho zp\u011bvu p\u0159i Bambini di Praga. Kolektiv spolupracoval s p\u0159edn\u00edmi \u010desk\u00fdmi orchestry, nap\u0159. Pra\u017esk\u00fdmi symfoniky, Pra\u017eskou komorn\u00ed filharmoni\u00ed, \u010ceskou filharmoni\u00ed. \u010clenov\u00e9 sboru se nesm\u011bli v z\u00e1jmu jednotn\u00e9 hlasov\u00e9 techniky \u0161kolit u jin\u00fdch hlasov\u00fdch pedagog\u016f.Sbor byl zv\u00e1n do mnoha zem\u00ed sv\u011bta na turn\u00e9. Celkem nav\u0161t\u00edvil 22 zem\u00ed. V posledn\u00edch letech bylo c\u00edlem jeho cest hlavn\u011b Polsko, N\u011bmecko, USA, Ji\u017en\u00ed Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Japonsko.\nRoku 2004 byl sbormistr Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd ml. obvin\u011bn a posl\u00e9ze i zat\u010den za trestn\u00e9 \u010diny pohlavn\u00edho zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, ohro\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00fdchovy ml\u00e1de\u017ee a \u00fatisku. Jeho ob\u011b\u0165mi m\u011blo b\u00fdt 49 sboristek b\u011bhem obdob\u00ed let 1984\u20132004. Roku 2009 byl odsouzen k 5,5 let\u016fm v\u011bzen\u00ed. K veden\u00ed sboru se z toho d\u016fvodu roku 2004 vr\u00e1tila jeho matka Blanka Kul\u00ednsk\u00e1.\n28. \u010dervna 2011, t\u00fdden po podm\u00edne\u010dn\u00e9m propu\u0161t\u011bn\u00ed Kul\u00ednsk\u00e9ho z v\u00fdkonu trestu, sbor ozn\u00e1mil, \u017ee toho dne z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm koncertem v M\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b v Praze v 18 hodin ukon\u010duje svou \u010dinnost. D\u016fvody nebyly na webu zve\u0159ejn\u011bny, podle televizn\u00edch zpr\u00e1v z t\u00e9ho\u017e dne byl p\u0159\u00ed\u010dinou konce ne\u00fasp\u011bch n\u00e1boru nov\u00fdch \u010dlen\u016f po Kul\u00ednsk\u00e9ho af\u00e9\u0159e.\n\u0160kola sborov\u00e9ho zp\u011bvu p\u0159i Bambini di Praga je soukrom\u00e1 \u0161kola, kter\u00e1 vznikla \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f po sametov\u00e9 revoluci v \u010ceskoslovensku. Zakladateli \u0160SZ jsou sbormist\u0159i Blanka Kul\u00ednsk\u00e1 a jej\u00ed syn Bohumil Kul\u00ednsk\u00fd mlad\u0161\u00ed. D\u011bti jsou zde vzd\u011bl\u00e1v\u00e1ny v p\u0159edm\u011btech sborov\u00fd zp\u011bv, hudebn\u00ed nauka, zobcov\u00e1 fl\u00e9tna, angli\u010dtina a pohybov\u00e1 v\u00fdchova.\nD\u011bti jsou p\u0159ij\u00edm\u00e1ny v\u017edy jednou ro\u010dn\u011b ve vypsan\u00e9m term\u00ednu pro zkou\u0161ky, p\u0159i nich\u017e zazp\u00edvaj\u00ed jednu p\u0159edem p\u0159ipravenou p\u00edse\u0148. P\u0159ij\u00edmaj\u00ed se zp\u011bv\u00e1\u010dci od 4 do 10 let; p\u0159ijet\u00ed star\u0161\u00edho d\u00edt\u011bte je obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed a takov\u00fd zp\u011bv\u00e1k by musel disponovat v\u00fdjime\u010dn\u00fdm talentem.\nP\u0159ijat\u00ed \u017e\u00e1ci jsou roz\u0159azeni do t\u0159\u00edd. Takzvan\u00e9 P-sbory jsou p\u0159\u00edpravkou pro p\u0159ed\u0161koln\u00ed d\u011bti. D\u00e1le n\u00e1sleduje 1. a\u017e 6. ro\u010dn\u00edk. Ka\u017ed\u00fd ro\u010dn\u00edk m\u00e1 v pr\u016fm\u011bru 4 a\u017e 6 t\u0159\u00edd, zna\u010den\u00fdch p\u00edsmeny A a\u017e F. \u017d\u00e1ci \u0161koly, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed zp\u00edvat d\u00e1le, i kdy\u017e ji\u017e vychodili v\u0161ech 6 t\u0159\u00edd, pokra\u010duj\u00ed do B-sbor\u016f. Ty jsou rovn\u011b\u017e roz\u010dlen\u011bny do rozli\u010dn\u00fdch skupin. Z B sboru se pokra\u010duje do A sboru. A2 je Sbor \u010cesk\u00e9ho rozhlasu. V n\u011bm je zhruba 40 \u010dlen\u016f. Maj\u00ed sv\u016fj stejnokroj a \u00fa\u010dastn\u00ed se nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed a figuruj\u00ed jako dopln\u011bk hlavn\u00edho sboru. A1 je hlavn\u00ed sbor Bambini di Praga, koncertn\u00ed odd\u011blen\u00ed. Jeho \u010dlenov\u00e9 maj\u00ed rovn\u011b\u017e sv\u016fj stejnokroj, \u00fa\u010dastn\u00ed se turn\u00e9 po sv\u011bt\u011b, nahr\u00e1vaj\u00ed CD, \u00fa\u010dinkuj\u00ed na koncertech.\nC\u00edlem \u010dlen\u016f \u0160koly sborov\u00e9ho zp\u011bvu p\u0159i Bambini do Praga je dostat se do koncertn\u00edho odd\u011blen\u00ed A1. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem se sna\u017e\u00ed b\u00fdt ve v\u0161ech p\u0159edm\u011btech \u0161koly nejlep\u0161\u00ed, sna\u017e\u00ed se zviditelnit. Jejich snaha je hodnocena p\u00edsemnou formou, toto hodnocen\u00ed odpov\u00edd\u00e1 vysv\u011bd\u010den\u00ed. Dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b se kon\u00e1 koncert \u0161koly i hlavn\u00edho sboru pro rodi\u010de, v\u011bt\u0161inou v Obecn\u00edm dom\u011b ve Smetanov\u011b s\u00edni.\nMezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed tvorbu Bambini di Praga pat\u0159\u00ed soubor p\u00edsn\u00ed s n\u00e1zvem Letem sv\u011btem s Bambini di Praga. Tento reperto\u00e1r je takzvan\u00fdm tajemstv\u00edm sboru a skl\u00e1d\u00e1 se z lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed cel\u00e9ho sv\u011bta. D\u00e1le, d\u00edky spolupr\u00e1ci s Hradi\u0161\u0165anem, vznikla CD Zp\u00edv\u00e1n\u00ed o l\u00e1sce a Moravsk\u00e9 koledy. V letech 1994\u20131999 vznikala tzv. pentalogie s n\u00e1zvem J\u00e1 p\u00edsni\u010dka I\u2013V. N\u00e1sleduje nespo\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed CD s v\u00e1no\u010dn\u00edmi koledami a v\u00e1\u017en\u00e1 tvorba, nap\u0159\u00edklad Mozartova Ukol\u00e9bavka, Gabriela Be\u0148a\u010dkov\u00e1 a Carolling, Ave Maria a Moravsk\u00e9 dvojzp\u011bvy od Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka.", "<<>>: Co je YKK Group? <<>>: YKK Group (z angli\u010dtiny: Yoshida K\u014dgy\u014d Kabushikigaisha Group) je sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e1 spole\u010dnost vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed zipy, patentky a knofl\u00edky. V posledn\u00ed dob\u011b se anga\u017euje i v dal\u0161\u00edch odv\u011btv\u00edch.\nSpole\u010dnost byla zalo\u017eena v lednu roku 1934 v Tokiu. Spole\u010dnost se od za\u010d\u00e1tku zab\u00fdvala ru\u010dn\u00ed v\u00fdrobou zip\u016f, patentek a knofl\u00edk\u016f. S kriz\u00ed b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy hlavn\u00ed tov\u00e1rna vyho\u0159ela, p\u0159i\u0161la i zm\u011bna v\u00fdroby na \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b automatizovanou. V roce 1946 byla registrov\u00e1na obchodn\u00ed zna\u010dka YKK.\nSpole\u010dnost YKK v 90. letech expandovala na trhy v USA, Kanad\u011b a Nov\u00e9m Z\u00e9landu. V sou\u010dasnosti u\u017e YKK nen\u00ed jedna spole\u010dnost, ale skupina spole\u010dnost\u00ed s v\u00edce ne\u017e 40 000 zam\u011bstnanci, p\u016fsob\u00edc\u00ed na 71 sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch a zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se v\u00fdrobou zip\u016f, dal\u0161\u00edch spojovac\u00edch materi\u00e1l\u016f a d\u00e1le nap\u0159\u00edklad i pr\u016fmyslov\u00fdch stroj\u016f \u010di architektonick\u00fdch prvk\u016f z hlin\u00edku.\n Fixace cen \nV roce 2007 byla spole\u010dnosti YKK ud\u011blena pokuta 328,6 milionu eur za kartelovou dohodu p\u0159i stanovov\u00e1n\u00ed cen. V r\u00e1mci dohody byl domluven r\u016fst cen, fixace minim\u00e1ln\u00edch cen a rozd\u011blen\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f.", "<<>>: Co je X? <<>>: X je 24. p\u00edsmeno latinsk\u00e9 abecedy. V \u010de\u0161tin\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 jen vz\u00e1cn\u011b pro z\u00e1pis ciz\u00edch slov, v nich\u017e ozna\u010duje skupinu hl\u00e1sek ks (text ) nebo gz (exit ). N\u011bkter\u00e9 jazyky (nap\u0159. pol\u0161tina) x nepou\u017e\u00edvaj\u00ed a zapisuj\u00ed je jako ks (nebo gz), jist\u00fd \u010das bylo nahrazov\u00e1no p\u00edsmeny ks i v \u010de\u0161tin\u011b (tekst, eksperiment). P\u00edsmeno x bylo do \u010desk\u00fdch pravidel pravopisu zavedeno v roce 1913.Stejn\u011b zapisovan\u00fd znak \u0425 v alfabet\u011b a cyrilici odpov\u00edd\u00e1 sp\u0159e\u017ece ch v latince. Ekvivalentem p\u00edsmene X v alfabet\u011b je \u039e (ks\u00ed), v cyrilici nen\u00ed.\nX v\u0161eobecn\u011b ozna\u010duje n\u011bco nezn\u00e1m\u00e9ho \u010di tajn\u00e9ho (Planeta X, Projekt X apod.), p\u0159\u00edpadn\u011b nedostupnou, neexistuj\u00edc\u00ed hodnotu (nap\u0159. u chybov\u00e9ho hl\u00e1\u0161en\u00ed). D\u016fvod, pro\u010d se X ujalo jako ozna\u010den\u00ed n\u011b\u010deho nezn\u00e1m\u00e9ho nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee p\u016fvod tohoto ozna\u010den\u00ed je z arabsk\u00e9ho slova \u0161ay\u2019 (p\u0159epis do latinky bez ur\u010duj\u00edc\u00edho \u010dlenu al s v\u00fdznamem n\u011bco (neur\u010dit\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 v\u011bc)). Ve st\u0159edov\u011bku byla matematika p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdsadou na Isl\u00e1mu zalo\u017een\u00fdch zem\u00edch, kter\u00e9 pot\u00e9 ovlivnily tehdej\u0161\u00ed Evropu nap\u0159\u00edklad arabsk\u00fdmi \u010d\u00edslicemi, anebo pomoc\u00ed spis\u016f r\u016fzn\u00fdch myslitel\u016f jako byl Al-Chorezm\u00ed - ty ale v\u011bt\u0161inou dorazily do Evropy a\u017e o hodn\u011b pozd\u011bji (11., 12., 13. stolet\u00ed) p\u0159es oblast tehdej\u0161\u00edho \u0160pan\u011blska, v kter\u00e9m se n\u011bkter\u00e9 z nich tak\u00e9 poprv\u00e9 p\u0159ekl\u00e1daly do evropsk\u00e9ho jazyka - \u0161pan\u011bl\u0161tiny. Pon\u011bvad\u017e se ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b nenach\u00e1z\u00ed \u0161, tak se pro tento \u00fa\u010del pou\u017eilo \u0159eck\u00e9 X (ch\u00ed), toto slovo se tedy do \u0161pan\u011bl\u0161tiny p\u0159epsalo jako xai, postupem \u010dasu se v\u0161ak toto ozna\u010den\u00ed mohlo zkr\u00e1tit pouze na \u0159eck\u00e9 X, kter\u00e9 se p\u0159ekladem do tehdej\u0161\u00edho mezin\u00e1rodn\u00edho jazyka - latiny zm\u011bnilo svoji v\u00fdslovnost na tu latinskou (ks). Dal\u0161\u00ed domn\u011bnka o p\u016fvodu X jako ozna\u010den\u00ed pro nezn\u00e1m\u00e9 se t\u00fdk\u00e1 \u0159eck\u00e9ho slova \u03be\u03ad\u03bd\u03bf\u03c2 (x\u00e9nos) s v\u00fdznamem ciz\u00ed, divn\u00fd, neobvykl\u00fd. Why X marks the unknown. cosmosmagazine.com . 2015-06-15 . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nX tak\u00e9 m\u016f\u017ee obecn\u011b zn\u00e1zor\u0148ovat k\u0159\u00ed\u017eek znamenaj\u00edc\u00ed p\u0159e\u0161krtnut\u00ed \u010di ozna\u010duj\u00edc\u00ed m\u00edsto na map\u011b apod.\nVe fotografii je X ozna\u010den\u00ed sou\u010dasn\u00e9 (p\u0159esn\u00e9) synchronizace blesku.\nVe fyzice je z\u00e1\u0159en\u00ed X, \u010di paprsky X star\u0161\u00ed ozna\u010den\u00ed pro rentgenov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, druh elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed.\nVe elektrotechnice je X zna\u010dkou reaktance.\nV chemii je X star\u0161\u00ed chemick\u00e1 zna\u010dka xenonu\nV genetice je X ozna\u010den\u00ed chromoz\u00f3mu \u2013 Chromozom X. Odvozen\u011b z toho n\u011bkdy X ozna\u010duje \u017eensk\u00e9 pohlav\u00ed \u010di element jako protiklad k Y.\nV hudb\u011b\nX je n\u00e1zev alba skupiny INXS\nX je n\u00e1zev americk\u00e9 punk rockov\u00e9 skupiny.\nX je n\u00e1zev japonsk\u00e9 hard rockov\u00e9 skupiny.\nsymbol x se pou\u017e\u00edv\u00e1 v notaci jako hlavi\u010dka neintonovan\u00fdch not (nap\u0159. u fr\u00e1zovan\u00e9 recitace)\npodobn\u00fdm symbolem je dvojk\u0159\u00ed\u017eek.\nV informatice je X ozna\u010den\u00ed grafick\u00e9ho u\u017eivatelsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed \u2013 viz X Window System.\nV kabalistick\u00e9 filozofii ozna\u010duje X narozen\u00ed \u010di smrt.\nV kinematografii\nX je ozna\u010den\u00ed ml\u00e1de\u017ei nep\u0159\u00edstupn\u00fdch film\u016f; v USA bylo nahrazeno ozna\u010den\u00edm NC-17, ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii ozna\u010den\u00edm 18.\nX je n\u00e1zev anime s\u00e9rie.\nX je n\u00e1zev n\u011bmeck\u00e9ho filmu z roku 1928.\nV letectv\u00ed je X ozna\u010den\u00ed americk\u00fdch experiment\u00e1ln\u00edch prototyp\u016f letadel, nap\u0159. letoun F-35 byl v pr\u016fb\u011bhu testov\u00e1n\u00ed ozna\u010dov\u00e1n jako X-35.\nV lingvistice (resp. fonetick\u00e9 abeced\u011b IPA) je x ozna\u010den\u00ed pro nezn\u011blou vel\u00e1rn\u00ed frikativu (odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed latinsk\u00e9 sp\u0159e\u017ece ch).\nV marketingu p\u00edsmeno X (jako sou\u010d\u00e1st n\u00e1zvu v\u00fdrobku) zpravidla symbolizuje vysoce kvalitn\u00ed, exkluzivn\u00ed, luxusn\u00ed zbo\u017e\u00ed.\nV matematice\nx je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed ozna\u010den\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 prom\u011bnn\u00e9.\nx je ozna\u010den\u00ed vodorovn\u00e9 osy v kart\u00e9zsk\u00e9 soustav\u011b sou\u0159adnic. Z toho vych\u00e1z\u00ed i ozna\u010den\u00ed sou\u0159adnice X v geod\u00e9zii.\npodobn\u00fd symbol \u00d7 ozna\u010duje kart\u00e9zsk\u00fd sou\u010din, p\u0159\u00edpadn\u011b v psan\u00e9m textu sou\u010din obecn\u011b.\nV od\u011bvn\u00edm pr\u016fmyslu je X zkratka anglick\u00e9ho extra, nap\u0159. XL = extra-large = extra velk\u00e9, XS = extra-small = extra mal\u00e9. P\u0159id\u00e1v\u00e1n\u00edm X se v\u00fdznam zesiluje (XXL atd.).\nV \u0159\u00edmsk\u00e9m \u010d\u00edseln\u00e9m z\u00e1pise ozna\u010duje X \u010d\u00edslici deset.\nV obecn\u00e9m textu se \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 m\u00edsto symbolu \u00d7 (-kr\u00e1t, n\u00e1soben\u00ed; p\u0159\u00edp. protiklad).\nV obecn\u00e9m textu jako z\u00e1stupn\u00fd znak v\u011bt\u0161inou pro \u010d\u00edslici (nap\u0159. telefonn\u00ed \u010d. zelen\u00e9 linky je 800xxxxxx)\nVe vojenstv\u00ed je X typov\u00e9 ozna\u010den\u00ed pou\u017e\u00edvan\u00e9 americk\u00fdm n\u00e1mo\u0159nictvem pro podvodn\u00ed plavidla.\nV elektronick\u00e9 komunikaci m\u016f\u017ee X nebo :X znamenat polibek.\nV angli\u010dtin\u011b b\u00fdv\u00e1 X pou\u017e\u00edv\u00e1no jako zkratka slova \"Christ\" (Kristus) v n\u00e1zvu V\u00e1noc: X-mas. X se pou\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 v christogramech XP, IX \u010di ICXC, kde poch\u00e1z\u00ed z \u0159eck\u00e9ho p\u00edsmene pro hl\u00e1sku \u201ech\u201c ve jm\u00e9n\u011b Christos.\nX je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tajn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 a v\u00fdvojov\u00e9 st\u0159edisko spadaj\u00edc\u00ed pod americkou spole\u010dnost Alphabet (b\u00fdval\u00fd Google).\nV m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 doprav\u011b p\u00edsmeno X pou\u017eit\u00e9 jako prefix p\u0159ed \u010d\u00edslem linky ozna\u010duje linku n\u00e1hradn\u00ed dopravy, kterou je nahrazov\u00e1na linka s \u010d\u00edslem uveden\u00fdm za prefixem, nap\u0159\u00edklad autobusov\u00e1 linka X22 nahrazuje tramvajovou linku 22, tramvajov\u00e1 linka X-B nahrazuje linku metra B, autobusov\u00e1 linka XS2 nahrazuje \u017eelezni\u010dn\u00ed linku S2 atd.\nna diplomatick\u00fdch a konzul\u00e1rn\u00edch registra\u010dn\u00edch zna\u010dk\u00e1ch motorov\u00fdch vozidel v \u010cesk\u00e9 republice p\u00edsmena XX za troj\u010d\u00edsl\u00edm indentifikuj\u00edc\u00edm ambas\u00e1du p\u00edsmena XX zna\u010d\u00ed omezenou diplomatickou imunitu a p\u00edsmena XS diplomatick\u00fd person\u00e1l. Jinak je na registra\u010dn\u00edch zna\u010dk\u00e1ch p\u00edsmeno X b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1no jako ostatn\u00ed p\u00edsmena, ale nen\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed ozna\u010den\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9ho kraje. Na \u010deskoslovensk\u00fdch pozn\u00e1vac\u00edch zna\u010dk\u00e1ch od roku 1960 byly pro zam\u011bstnance zahrani\u010dn\u00edch zastupitelstev vyhrazeny po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed znaky XX, pro pracovn\u00edky zahrani\u010dn\u00edch mis\u00ed a organizac\u00ed bez diplomatick\u00e9 imunity znaky XO. Na b\u011b\u017en\u00fdch SPZ se p\u00edsmeno X vyskytovalo v ozna\u010den\u00ed okresu Pova\u017esk\u00e1 Bystrica (PX) a u mal\u00fdch motocykl\u016f z okresu Plze\u0148-sever (rovn\u011b\u017e PX), t\u00e9\u017e jako alternativn\u00ed k\u00f3d pro okres Trebi\u0161ov (TX).", "<<>>: Co je \u010ce\u0161ovsk\u00e9 valy? <<>>: \u010ce\u0161ovsk\u00e9 valy (321 m n. m.) je vrch v okrese Ji\u010d\u00edn Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9ho kraje. Le\u017e\u00ed asi 1,5 kilometru jihoz\u00e1padn\u011b od obce \u010ce\u0161ov na jej\u00edm katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed. Na vrchu se nach\u00e1z\u00ed poz\u016fstatky prav\u011bk\u00e9ho a ran\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho hradi\u0161t\u011b \u010ce\u0161ov.\nNa vrchu se nach\u00e1z\u00ed hradi\u0161t\u011b s rozlohou p\u0159es 48 hektar\u016f. B\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1no jako keltsk\u00e9 oppidum, ale pro takov\u00e9 za\u0159azen\u00ed chyb\u00ed dostatek archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f. Os\u00eddleno bylo od doby bronzov\u00e9 do ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku, ale poz\u016fstatky opevn\u011bn\u00ed vyu\u017eilo b\u011bhem husitsk\u00fdch v\u00e1lek jako poln\u00ed t\u00e1bor vojsko Jana \u017di\u017eky a pozd\u011bji tak\u00e9 \u0161v\u00e9d\u0161t\u00ed voj\u00e1ci ve t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce. Je\u0161t\u011b b\u011bhem prusko-rakousk\u00e9 v\u00e1lky se zde ukr\u00fdvalo vesnick\u00e9 obyvatelstvo.\nGeomorfologicky vrch n\u00e1le\u017e\u00ed do celku V\u00fdchodolabsk\u00e1 tabule, podcelku Cidlinsk\u00e1 tabule, okrsku Novobyd\u017eovsk\u00e1 tabule a podokrsku \u010ce\u0161ovsk\u00fd h\u0159bet.", "<<>>: Co je Homolka (St\u0159edolabsk\u00e1 tabule, 257 m)? <<>>: Homolka (257 m n. m.) je vrch v okrese Ji\u010d\u00edn Kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9ho kraje. Le\u017e\u00ed u ji\u017en\u00edho okraje obce B\u011bchary na jej\u00edm katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed.\nJe to kr\u00e1tk\u00fd nesoum\u011brn\u00fd strukturn\u011b denuda\u010dn\u00ed h\u0159bet sm\u011bru zhruba z\u00e1pad\u2013v\u00fdchod, kter\u00fd je rozd\u011blen na dv\u011b \u010d\u00e1sti sedlem, j\u00edm\u017e vede silnice od B\u011bchar k jihu. Z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st m\u00e1 p\u0159\u00edk\u0159ej\u0161\u00ed svahy (zde je vrchol Homolky), v\u00fdchodn\u00ed m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st je na map\u00e1ch zna\u010dena Na niv\u00e1ch. Cel\u00fd h\u0159bet je slo\u017een ze svrchnok\u0159\u00eddov\u00fdch j\u00edlovc\u016f, sl\u00ednovc\u016f a prachovc\u016f. Na z\u00e1pad\u011b je h\u0159bet omezen m\u011blk\u00fdm \u00fadol\u00edm potoka St\u0159\u00edble. V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti jsou sady s k\u0159ovinami a listnat\u00fd les\u00edk, ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti je orn\u00e1 p\u016fda. Je to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v\u00fdhledov\u00e9 m\u00edsto.", "<<>>: Co je Ak-Dovurak? <<>>: Ak-Dovurak (rusky: \u0410\u043a-\u0414\u043e\u0432\u0443\u0440\u0430\u043a) je druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto Republiky Tuva (sou\u010d\u00e1st Rusk\u00e9 federace). Le\u017e\u00ed na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Chem\u010dik, 301 km z\u00e1padn\u011b od Kyzylu. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v roce 2010 m\u011blo 13 469 obyvatel (v roce 2002 12 965 ob., v roce 1989 15 191 ob.).\nJe zde potravin\u00e1\u0159sk\u00fd a ko\u017eed\u011bln\u00fd pr\u016fmysl.", "<<>>: Co je TVN (Ji\u017en\u00ed Korea)? <<>>: TVN, stylizovan\u00fd jako tvN je jihokorejsk\u00fd kabelov\u00fd televizn\u00ed kan\u00e1l ve vlastnictv\u00ed spole\u010dnosti CJ ENM, kter\u00fd je k dispozici na kabelov\u00fdch, SkyLife a IPTV platform\u00e1ch.\n\u010ceong\u010dungirok (Obrazy z ml\u00e1d\u00ed)\nJosinkangnim\nKimpisoka w\u00e4 kurolkka\nHaibai, Mama! (Ahoj, mami, zat\u00edm!)\nHotel del Luna\nNamd\u017ea\u010dchingu\nO na-\u016di k\u00fcsinnim\nSaikojiman Gwaenchana (Dotkni se m\u00fdch ran)\nSarangui bulsi\u010dchak (L\u00e1ska pad\u00e1 z nebe)\nSeulgiroun Euisasaenghal (Nemocni\u010dn\u00ed playlist)\nSeutateueop (Start-Up)\nSsau\u010da k\u00fcsin-a\nSs\u016dlss\u016dlhago \u010dchanranhansin \u2013 Tokk\u00e4bi\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku TVN (South Korean TV channel) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je D\u016fm Anny Fultnerov\u00e9? <<>>: D\u016fm Anny Fultnerov\u00e9 je dvoupatrov\u00fd \u010din\u017eovn\u00ed d\u016fm v ulici \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy \u010dp. 238 v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9.\nNa m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00edho jednopatrov\u00e9ho domu byl v roce 1903 navr\u017een dvoupatrov\u00fd d\u016fm se dv\u011bma lomen\u00fdmi \u0161t\u00edty. Autorem architektonick\u00e9ho n\u00e1vrhu pro majitelku Annu Fultnerovou byl Josef Go\u010d\u00e1r a jednalo se o jednu z jeho prvn\u00edch realizac\u00ed. Historik um\u011bn\u00ed Zden\u011bk Wirth ji ozna\u010duje jako \"jino\u0161sk\u00fd debut\". Stavbu provedl Franti\u0161ek Jaroslav \u010cern\u00fd.V roce 1934, kdy byl vlastn\u00edkem domu Alois Vanick\u00fd, prob\u011bhla rekonstrukce, kter\u00e1 zahrnovala p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159estavbu p\u0159\u00edzem\u00ed a obm\u011bnu fas\u00e1dy. Architektem rekonstrukce byl Stanislav Novotn\u00fd a stavitelem Franti\u0161ek Forejtek. Tato podoba domu se zachovala do sou\u010dasnosti (2022). D\u016fm je sou\u010d\u00e1sti m\u011bstsk\u00e9 pam\u00e1tkov\u00e9 rezervace Hradec Kr\u00e1lov\u00e9.\nV p\u016fvodn\u00edm Go\u010d\u00e1rov\u011b n\u00e1vrhu v roce 1903 byl d\u016fm navr\u017een se dv\u011bma men\u0161\u00edmi obchodn\u00edmi jednotkami s d\u0159ev\u011bn\u00fdmi v\u00fdkladci v parteru a se dv\u011bma byty v ka\u017ed\u00e9m ze dvou pater. Prostory mezi okny byly vypln\u011bny plastick\u00fdm dekorem. Fas\u00e1da byla zavr\u0161ena korunn\u00ed \u0159\u00edmsou p\u0159eru\u0161enou dv\u011bma \u0161t\u00edty, pod n\u00ed\u017e byl um\u00edst\u011bn ornament\u00e1ln\u00ed vlys.Zm\u011bna fas\u00e1dy v roce 1934 zakryla Go\u010d\u00e1rovy dekorativn\u00ed prvky: mezi okny byly um\u00edst\u011bny zelen\u00e9 liz\u00e9ny ze \u0161kr\u00e1ban\u00e9 om\u00edtky a prostory mezi nimi byly oblo\u017eeny \u0161ed\u00fdmi kachli. Stavba byla dopln\u011bna o p\u016fdn\u00ed n\u00e1stavbu, pokrytou \u010derven\u00fdmi obklada\u010dkami. Rekonstrukc\u00ed pro\u0161ly i v\u00fdklady v p\u0159\u00edzem\u00ed.", "<<>>: Co je Martin Starec? <<>>: Martin Starec (* 10. dubna 1962 Praha) je \u010desk\u00fd politik, v letech 1998 a\u017e 2002 poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR, v letech 2003 a\u017e 2006 a op\u011bt 2011 a\u017e 2017 m\u00edstop\u0159edseda \u010cSSD, od roku 2017 ekonomick\u00fd \u0159editel \u010cSSD.\nV roce 1985 dostudoval V\u00fdrobn\u011b ekonomickou fakultu Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 v Praze. P\u016fsobil pak v letech 1985\u20131990 jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk a odborn\u00fd asistent na V\u0160E. V 80. letech 20. stolet\u00ed byl \u010dlenem KS\u010c, ale ze strany vystoupil je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem komunistick\u00e9ho re\u017eimu. V letech 1988\u20131989 byl re\u017eimem st\u00edh\u00e1n kv\u016fli sv\u00e9 \u00fa\u010dasti na opozi\u010dn\u00ed demonstraci.Po sametov\u00e9 revoluci se zapojil do politiky. Ji\u017e v roce 1989 vstoupil do obnoven\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracie. V letech 1989\u20131995 pracoval v jej\u00edm organiza\u010dn\u00edm odd\u011blen\u00ed, pozd\u011bji byl z\u00e1stupcem organiza\u010dn\u00edho tajemn\u00edka a pracoval v \u00fast\u0159edn\u00edm sekretari\u00e1tu \u010cSSD. V letech 1995\u20131998 zast\u00e1val funkce z\u00e1stupce tajemn\u00edka poslaneck\u00e9ho klubu \u010cSSD v poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1994 kandidoval ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b do zastupitelstva m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 6 za \u010cSSD.Ve volb\u00e1ch v roce 1998 byl zvolen do poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny za \u010cSSD (volebn\u00ed obvod Severo\u010desk\u00fd kraj). Byl \u010dlenem sn\u011bmovn\u00edho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdboru a \u010dlenem v\u00fdboru \u00fastavn\u011bpr\u00e1vn\u00edho. Ve sn\u011bmovn\u011b setrval do voleb v roce 2002. V obdob\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed 2002 \u2013 b\u0159ezen 2003 potom pracoval v kancel\u00e1\u0159i ministra vnitra.V letech 1997\u20131999 byl p\u0159edsedou \u00dast\u0159edn\u00ed kontroln\u00ed komise \u010cSSD, v letech 1999\u20132001 jej\u00edm \u010dlenem a v obdob\u00ed let 2001\u20132003 m\u00edstop\u0159edsedou. V roce 2003 a znovu roku 2005 byl zvolen m\u00edstop\u0159edsedou \u010cSSD pro \u0159\u00edzen\u00ed. V \u010dervenci 2006 ale z funkce m\u00edstop\u0159edsedy odstoupil. V b\u0159eznu 2007 a znovu roku 2009 byl op\u011btovn\u011b zvolen p\u0159edsedou \u00dast\u0159edn\u00ed kontroln\u00ed komise \u010cSSD. V b\u0159eznu 2011 se stal m\u00edstop\u0159edsedou \u010cSSD pro hospoda\u0159en\u00ed. Na 38. sjezdu \u010cSSD v b\u0159eznu 2015 obh\u00e1jil post m\u00edstop\u0159edsedy strany, z\u00edskal 474 hlas\u016f.Na 39. sjezdu \u010cSSD v Brn\u011b v b\u0159eznu 2017 u\u017e funkci m\u00edstop\u0159edsedy strany neobhajoval. M\u011bs\u00edc p\u0159edt\u00edm se v\u0161ak stal ekonomick\u00fdm \u0159editelem \u010cSSD.S man\u017eelkou Luci\u00ed m\u00e1 dceru Magdu a syna Tom\u00e1\u0161e. Je vnukem v\u00fdznamn\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka a \u010dlena \u010cSSD Franti\u0161ka Tr\u017eick\u00e9ho.", "<<>>: Co je 1307? <<>>: \u010dervenec \u2013 \u0160pit\u00e1ln\u00edci zapo\u010dali dob\u00fdvat Rhodos.\n15. srpna \u2013 \u010cesk\u00fdm kr\u00e1lem se podruh\u00e9 stal Jind\u0159ich Korutansk\u00fd.\n13. \u0159\u00edjna \u2013 V\u0161ichni ryt\u00ed\u0159i \u0158\u00e1du templ\u00e1\u0159\u016f na \u00fazem\u00ed Francie jsou zat\u010deni na p\u0159\u00edkaz Filipa IV. za \u00fadajn\u00e9 kac\u00ed\u0159stv\u00ed. Jde o pravd\u011bpodobn\u00fd p\u016fvod pov\u011bry p\u00e1tku t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho\n22. listopad \u2013 Klement V. rozes\u00edl\u00e1 bulu Pastoralis praeeminentiae, na\u0159izuj\u00edc\u00ed v\u0161em k\u0159es\u0165ansk\u00fdm kr\u00e1l\u016fm zat\u010den\u00ed v\u0161ech templ\u00e1\u0159\u016f a zabaven\u00ed jejich majetku.\n1307\u20131310 \u2013 V\u00e1lka dvou kr\u00e1loven\n3. ledna \u2013 Ota IV. Dolnobavorsk\u00fd, bavorsk\u00fd v\u00e9voda (\u2020 1334)\n? \u2013 Vil\u00e9m II. Henegavsk\u00fd, hrab\u011b henegavsk\u00fd, holandsk\u00fd a zeelandsk\u00fd (\u2020 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1345)\n? \u2013 Eleonora Kastilsk\u00e1, aragonsk\u00e1 kr\u00e1lovna (\u2020 1359)\n? \u2013 Rudolf II. Sask\u00fd, \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd kurfi\u0159t, v\u00e9voda sask\u00fd (\u2020 6. prosince 1370)\n\u010cesko4. \u010dervence \u2013 Rudolf Habsbursk\u00fd, \u010desk\u00fd kr\u00e1l (* cca 1281)\n24. \u010dervence \u2013 Dobe\u0161 z Bechyn\u011b, nejvy\u0161\u0161\u00ed mar\u0161\u00e1lek a bechy\u0148sk\u00fd purkrab\u00ed, proboden p\u0159i pansk\u00e9m sn\u011bmu (* ?)Sv\u011bt9. \u00fanora \u2013 Alexandr z Bruce, skotsk\u00fd \u0161lechtic (* cca 1285)\n9. \u00fanora \u2013 Tom\u00e1\u0161 z Bruce, skotsk\u00fd \u0161lechtic (* cca 1284)\n10. \u00fanora \u2013 Tem\u00fcr, mongolsk\u00fd ch\u00e1n (* 15. \u0159\u00edjna 1265)\n12. dubna \u2013 Humbert I. z Viennois, dauphin z Viennois (* cca 1240)\n23. dubna \u2013 Johana Anglick\u00e1, anglick\u00e1 hrab\u011bnka (* cca 1272)\n1. \u010derven \u2013 Fra Dolcino, n\u00e1bo\u017eensk\u00fd v\u016fdce (* cca 1250)\n7. \u010dervence \u2013 Eduard I., anglick\u00fd kr\u00e1l (* 17. \u010dervna 1239)\nKonstancie \u0160taufsk\u00e1, nik\u00e1jsk\u00e1 c\u00edsa\u0159ovna (* 1230)\nHugo II. ze Ch\u00e2tillonu, hrab\u011b ze Saint-Pol a Blois\nRamon Berengar z Andrie, provens\u00e1lsk\u00fd hrab\u011b\nJi\u017en\u00ed EvropaIbersk\u00fd poloostrov\nPortugalsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Dinis I. Hospod\u00e1\u0159\nKastilsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Ferdinand IV. Pozvan\u00fd\nAragonsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Jakub II. Spravedliv\u00fd\nIt\u00e1lie\nPape\u017e \u2013 Klement V.\nLa serenissima \u2013 Pietro GradenigoZ\u00e1padn\u00ed EvropaFrancouzsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Filip IV. Sli\u010dn\u00fd\nAnglick\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Eduard I. Dlouh\u00e1n \u2013 Eduard II.\nSkotsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Robert BruceSevern\u00ed EvropaNorsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Haakon V. Magnusson\n\u0160v\u00e9dsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Birger Magnusson\nD\u00e1nsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Erik VI. MenvedSt\u0159edn\u00ed EvropaSvat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 \u2013 Albrecht I. Habsbursk\u00fd\n\u010cesk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Rudolf Habsbursk\u00fd \u2013 Jind\u0159ich Korutansk\u00fd\nHrabstv\u00ed henegavsk\u00e9 \u2013 Vil\u00e9m III. z Avesnes\nPolsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed \u2013 Vladislav I. Lok\u00fdtek\nUhersk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Ota III. Dolnobavorsk\u00fd \u2013 Karel I. RobertV\u00fdchodn\u00ed EvropaLitevsk\u00e9 velkokn\u00ed\u017eectv\u00ed \u2013 Vytenis\nMoskevsk\u00e1 Rus \u2013 Jurij III. Daniilovi\u010d\nBulharsk\u00e9 carstv\u00ed \u2013 Teodor Svetoslav\nByzantsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Andronikos II. PalaiologosBl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod a severn\u00ed AfrikaKypersk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Amaury z Tyru\nOsmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Osman I.", "<<>>: Co je Povol\u00e1n\u00ed: Report\u00e9r? <<>>: Povol\u00e1n\u00ed: Report\u00e9r (v italsk\u00e9m origin\u00e1le: Professione: reporter) je italsko-\u0161pan\u011blsko-francouzsk\u00fd dramatick\u00fd film z roku 1975. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Michelangelo Antonioni. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Jack Nicholson, Maria Schneider, Steven Berkoff, Ian Hendry a Jenny Runacre.\naktu\u00e1ln\u00ed k 5. listopadu 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e velmi dobr\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: \nimdb.com: \nfdb.", "<<>>: Co je Vrbi\u010dany (z\u00e1mek)? <<>>: Z\u00e1mek Vrbi\u010dany se nach\u00e1z\u00ed ve stejnojmenn\u00e9 obci v okrese Litom\u011b\u0159ice. Od roku 1964 je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nV 17. stolet\u00ed st\u00e1l ve vesnici poplu\u017en\u00ed dv\u016fr a n\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed byla tak\u00e9 jinak nedolo\u017een\u00e1 tvrz. Pozdn\u011b barokn\u00ed z\u00e1mek Vrbi\u010dany byl postaven v letech 1786\u20131789 Franti\u0161kem Karlem Kresselem, svobodn\u00fdm p\u00e1nem z Kvaltenberku (Gwaltenbergu). Po jeho smrti roku 1801 jej kr\u00e1tce vlastnila jeho \u017eena Josefa, rozen\u00e1 hrab\u011bnka Strakov\u00e1 z Nedabylic (zem\u0159ela v roce 1802), kter\u00e1 jej odk\u00e1zala sv\u00e9mu prasynovci Franti\u0161ku Salesk\u00e9mu Karlu, svobodn\u00e9mu p\u00e1nu z Puteani. Jemu z\u00e1mek pat\u0159il a\u017e do roku 1843. V roce 1864 ho z\u00edskala Terezie Herbersteinov\u00e1 a n\u00e1sledn\u011b pak jej\u00ed potomci hrabata Herbersteinov\u00e9, kte\u0159\u00ed z\u00e1mek (dle n\u011bkter\u00fdch star\u0161\u00edch pramen\u016f) roz\u0161\u00ed\u0159ili. Naopak stavebn\u011b historick\u00fd pr\u016fzkum z roku 2012 ukazuje, \u017ee z\u00e1mek byl v dne\u0161n\u00ed podob\u011b postaven najednou v cel\u00e9m sv\u00e9m rozsahu a nevyu\u017eil \u017e\u00e1dn\u00e9 star\u0161\u00ed stavebn\u00ed konstrukce.\nV roce 1946 byl z\u00e1mek na z\u00e1klad\u011b Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f zkonfiskov\u00e1n. Konfisk\u00e1t z\u00edskal Jednotn\u00fd svaz \u010desk\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f, kter\u00fd v z\u00e1meck\u00e9m are\u00e1lu je\u0161t\u011b v t\u00e9m\u017ee roce z\u0159\u00eddil strojn\u00ed u\u010dili\u0161t\u011b a v\u00fdcvikov\u00e9 st\u0159edisko pro traktoristy a o\u0161et\u0159ovatele zem\u011bd\u011blsk\u00fdch stroj\u016f, p\u0159i kter\u00e9m byla z\u0159\u00edzena St\u00e1tn\u00ed traktorov\u00e1 stanice. Od \u00fanora 1948 otev\u0159el druh\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdcvikov\u00e9 st\u0159edisko pro ml\u00e1de\u017e. Po roce 2002 auto\u0161kola a pracovi\u0161t\u011b pro odborn\u00fd v\u00fdcvik u\u010d\u0148\u016f oboru truhl\u00e1\u0159. Roku 2011 z\u00e1mek koupila firma Sempra Vrbi\u010dany, kter\u00e1 v roce 2015 dokon\u010dila opravu st\u0159echy a p\u0159\u00edzem\u00ed jednoho k\u0159\u00eddla. V t\u00e9m\u017ee roce z\u00e1mek z\u00edskal sv\u00e9ho kastel\u00e1na a byl zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti.\nJedn\u00e1 se o jednopatrovou budovu, jej\u00ed\u017e st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st je p\u0159edsunut\u00e1 a dvoupatrov\u00e1.\nJANDA, Anton\u00edn. Pam\u011bti osady Vrbi\u010dany. : , 1924. \nHLAV\u00c1\u010cOV\u00c1, M. Architektonick\u00e9 pam\u00e1tky na Litom\u011b\u0159icku II \u2013 z\u00e1mek Vrbi\u010dany. Kulturn\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk litom\u011b\u0159ick\u00e9ho okresu. 1979. \nZ\u00c1HORKA, Jind\u0159ich: Stavebn\u011b-historick\u00fd pr\u016fzkum z\u00e1mku ve Vrbi\u010danech, 2012.", "<<>>: Co je B\u0159ez\u016fvky? <<>>: Obec B\u0159ez\u016fvky (n\u011bmecky Bresuwek) se nach\u00e1z\u00ed v okrese Zl\u00edn ve Zl\u00ednsk\u00e9m kraji. \u017dije zde 756 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1406.", "<<>>: Co je Izotopy \u017eeleza? <<>>: P\u0159\u00edrodn\u00ed \u017eelezo (26Fe) se skl\u00e1d\u00e1 ze \u010dty\u0159 stabiln\u00edch izotop\u016f: 5,845 % tvo\u0159\u00ed 54Fe (m\u016f\u017ee b\u00fdt radioaktivn\u00ed s polo\u010dasem nad 3,1\u00d71022 let), 91,754 % 56Fe, 2,119 % 57Fe a 0,282 % 58Fe.Zn\u00e1m\u00e9 radioizotopy \u017eeleza maj\u00ed nukleonov\u00e1 \u010d\u00edsla od 45 do 75, nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed z nich jsou 60Fe s polo\u010dasem p\u0159em\u011bny p\u0159ibli\u017en\u011b 2,6\u00d7106 let a 55Fe s polo\u010dasem 2,744 r. Ostatn\u00ed se p\u0159em\u011b\u0148uj\u00ed s polo\u010dasy krat\u0161\u00edmi ne\u017e 45 dn\u00ed, v\u011bt\u0161inou pod 1 minutu. Je tak\u00e9 zn\u00e1mo n\u011bkolik jadern\u00fdch izomer\u016f tohoto prvku.\nV\u011bt\u0161ina prac\u00ed zalo\u017een\u00fdch na m\u011b\u0159en\u00ed izotopov\u00e9ho slo\u017een\u00ed \u017eeleza se zam\u011b\u0159ovala na zm\u011bny obsahu 60Fe v procesech jako jsou nukleosynt\u00e9za (nap\u0159\u00edklad studium meteorit\u016f) a tvorba rud.\n\u017delezo-54 je pozorovateln\u011b stabiln\u00ed, ov\u0161em teoreticky se m\u016f\u017ee p\u0159em\u011b\u0148ovat dvojit\u00fdm z\u00e1chytem elektronu na 54Cr s polo\u010dasem nad 3,1\u00d71022 let.\n56Fe je nuklid s nejmen\u0161\u00ed (klidovou) hmotnost\u00ed na nukleon, 930,412 MeV/c2, ov\u0161em nikoliv s nejv\u011bt\u0161\u00ed jadernou vazebnou energi\u00ed na nukleon (t\u00edm je nikl-62). 56Fe je ov\u0161em \u010dast\u011bj\u0161\u00edm kone\u010dn\u00fdm produktem f\u00fazn\u00edch \u0159et\u011bzc\u016f ve velmi hmotn\u00fdch hv\u011bzd\u00e1ch a d\u00edky tomu je ve vesm\u00edru mnohem roz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed nuklidy s velmi vysokou vazebnou energi\u00ed, jako jsou 62Ni, 58Fe a 60Ni.\nIzotop 57Fe se pou\u017e\u00edv\u00e1 v M\u00f6ssbauerov\u011b spektroskopii a nukle\u00e1rn\u011b rezonan\u010dn\u00ed vibra\u010dn\u00ed spektroskopii.\n\u017delezo-60 je izotop \u017eeleza s polo\u010dasem p\u0159em\u011bny 2,6 milion\u016f let. P\u0159em\u011b\u0148uje se beta minus p\u0159em\u011bnou na kobalt-60. Stopov\u00e1 mno\u017estv\u00ed tohoto izotopu byla nalezena ve vzorc\u00edch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch hornin.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Isotopes of iron na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ign\u00e1c Josef Pe\u0161ina? <<>>: Josef Ign\u00e1c Pe\u0161ina (1. duben 1766, Kostelec nad Orlic\u00ed \u2013 14. \u00fanor 1808, V\u00edde\u0148) byl doktor medic\u00edny, profesor zv\u011brol\u00e9ka\u0159stv\u00ed, odborn\u00edk na nemoci kon\u00ed.\nStudoval filozofii v Praze a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed ve V\u00eddni, kde byl roku 1795 promov\u00e1n doktorem l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. Ve V\u00eddni p\u016fsobil nejd\u0159\u00edve jako asistent na anatomick\u00e9m \u00fastavu. V roce 1798 p\u0159e\u0161el do zv\u011brol\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho \u00fastavu, kde pracoval jako demonstr\u00e1tor. Roku 1801 se stal 1. profesorem anatomie na \u0161kole a od roku 1806 byl \u0159editelem v\u00fd\u0161e jmenovan\u00e9ho \u00fastavu.Zaslou\u017eil se o reformu studia zv\u011brol\u00e9ka\u0159stv\u00ed i cel\u00e9 organizace \u00fastavu. P\u0159i\u010dinil se o zaveden\u00ed o\u010dkov\u00e1n\u00ed proti ov\u010d\u00edm ne\u0161tovic\u00edm a o l\u00e9\u010den\u00ed dobyt\u010d\u00edho moru. Zam\u011b\u0159il se na v\u00fdzkum ur\u010dov\u00e1n\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed kon\u00ed podle zm\u011bn na zubech.\nV m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Brno-Kr\u00e1lovo Pole je po n\u011bm pojmenov\u00e1na ulice Pe\u0161inova.", "<<>>: Co je Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Botticelli, 1475)? <<>>: Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (italsky L'Adorazione dei Magi) je n\u00e1zev obrazu namalovan\u00e9ho italsk\u00fdm renesan\u010dn\u00edm um\u011blcem Sandrem Botticellim.\nBotticelliho d\u00edlo se vyzna\u010duje mno\u017estv\u00edm prac\u00ed s religi\u00f3zn\u00ed tematikou, \u010deho\u017e d\u016fkazem je i p\u011bt obraz\u016f s n\u00e1zvem Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f. Pravd\u011bpodobn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm a nejslavn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem je tato verze, kter\u00e1 vznikla v roce 1476. Obraz pat\u0159\u00edc\u00ed ke klenot\u016fm um\u011bleck\u00e9 kolekce florentsk\u00e9 Uffizi je pokl\u00e1d\u00e1n za vrchol Botticelliho ran\u00e9 tvorby.\nObraz je zn\u00e1m\u00fd i pod ozna\u010den\u00edm Del Lamovo klan\u011bn\u00ed, kter\u00e9 obsahuje jm\u00e9no zadavatele d\u00edla. Guaspare di Zanobia del Lama byl florentsk\u00fd obchodn\u00edk, kter\u00fd zbohatl za velmi nejasn\u00fdch okolnost\u00ed, dokonce byl pova\u017eov\u00e1n za \u010dlov\u011bka s velmi pochybnou minulost\u00ed. Pracoval jako sm\u011bn\u00e1rn\u00edk a d\u00edky tomu p\u0159i\u0161el k zna\u010dn\u00e9mu majetku. P\u0159esto mu v\u0161ak chyb\u011blo adekv\u00e1tn\u00ed spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed. Ve snaze ho z\u00edskat se stal se postupn\u011b \u010dlenem n\u011bkolika m\u00edstn\u00edch nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch tzv. bratrstev a ze soukrom\u00fdch prost\u0159edk\u016f dal postavit kapli v bazilice Santa Maria Novella, do kter\u00e9 byl um\u00edst\u011bn olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f, objednan\u00fd u Sandra Botticelliho.\nParadoxn\u011b tento obraz je jedinou pam\u00e1tkou kr\u00e1tk\u00e9ho obdob\u00ed spole\u010densk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu Del Lamy. Jeho pochybn\u00e9 obchodn\u00ed praktiky vy\u0161ly toti\u017e brzy najevo; byl usv\u011bd\u010den z podvodu, co\u017e mu vyneslo z\u00e1kaz podnik\u00e1n\u00ed v t\u00e9to oblasti a ztr\u00e1tu t\u011b\u017ece nabyt\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho postaven\u00ed. Vr\u00e1til se k p\u016fvodn\u00edmu \u017eivotu a zem\u0159el ve velmi skromn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch.\nVznik obrazu byl Del Lamov\u00fdm omluvn\u00fdm gestem za p\u0159ede\u0161l\u00fd \u017eivot a m\u011bl mu zajistit jistou formu o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed du\u0161e v den posledn\u00edho soudu. Sou\u010dasn\u011b se cht\u011bl zadavatel d\u00edla zavd\u011b\u010dit vl\u00e1dnouc\u00edm Medicejsk\u00fdm a vyj\u00e1d\u0159it svou soun\u00e1le\u017eitost s t\u00edmto rodem, na jeho\u017e v\u016fli z\u00e1visel jeho \u00fasp\u011bch v podnik\u00e1n\u00ed. P\u0159i objedn\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00edla po\u017e\u00e1dal toti\u017e Del Lama Botticelliho a\u0165 namaluje p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky rodu Medicejsk\u00fdch jako kr\u00e1le, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u0161li poklonit Je\u017e\u00ed\u0161kovi. Sou\u010dasn\u011b dal mezi \u010dleny doprovodu namalovat sv\u016fj portr\u00e9t, aby d\u00edlo budilo dojem, \u017ee pat\u0159\u00ed k t\u00e9to rodin\u011b (jeho podobizna se nach\u00e1z\u00ed ve skupin\u011b osob vpravo; na div\u00e1ka se d\u00edv\u00e1 star\u0161\u00ed sv\u011btlovlas\u00fd mu\u017e v bled\u011bmodr\u00e9m pl\u00e1\u0161ti).\n\u00dast\u0159edn\u00ed postavou d\u00edla je uprost\u0159ed polorozbo\u0159en\u00e9 stavby sed\u00edc\u00ed Panna Maria s Je\u017e\u00ed\u0161kem, jeho\u017e dr\u017e\u00ed v kl\u00edn\u011b. Poklonit se j\u00ed a D\u00edt\u011bti p\u0159ich\u00e1z\u00ed z\u00e1stup mu\u017e\u016f, ve kter\u00e9m m\u00edsto biblick\u00fdch kr\u00e1l\u016f zaujali p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci florentsk\u00e9 honorace; je v nich mo\u017en\u00e9 naj\u00edt nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky rodu Medicejsk\u00fdch. Ned\u00e1 se s jistotou jednozna\u010dn\u011b p\u0159isoudit identita jednotliv\u00fdch postav. Nen\u00ed pochyb, \u017ee nejstar\u0161\u00ed mu\u017e kle\u010d\u00edc\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159ed Pannou Mari\u00ed je Cosimo de 'Medici, zakladatel sl\u00e1vy rodu.\nObraz je pozoruhodn\u00fd i t\u00edm, \u017ee mezi osobami v doprovodu na prav\u00e9 stran\u011b obrazu (\u00fapln\u011b vpravo dole) autor namaloval s\u00e1m sebe v roli pozorovatele.\nHistorik Giorgio Vasari ve sv\u00fdch z\u00e1pisc\u00edch ozna\u010dil jednotliv\u00e9 \u010dleny doprovodu - krom\u011b prvn\u00edho kr\u00e1le, kter\u00fdm byl Cosimo de 'Medici, druh\u00e9ho ozna\u010dil jako Giuliana (zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho v dubnu 1478 p\u0159i bohoslu\u017eb\u011b v katedr\u00e1le Santa Maria del Fiore) a t\u0159et\u00edm by m\u011bl b\u00fdt Cosim\u016fv syn Giovanni (v b\u00edl\u00e9m). Dnes ale v\u00edme, \u017ee p\u0159ed Madonou nam\u00edsto Giuliana kle\u010d\u00ed Cosim\u016fv druh\u00fd syn Piero (v \u010derven\u00e9m pl\u00e1\u0161ti). Giuliana m\u016f\u017eeme vid\u011bt \u00fapln\u011b vlevo (v b\u00edl\u00fdch pun\u010dochov\u00fdch kalhot\u00e1ch). S jistotou dok\u00e1\u017eeme na obraze je\u0161t\u011b rozpoznat Lorenza I. Medicejsk\u00e9ho, zvan\u00e9ho N\u00e1dhern\u00fd (vpravo v \u010dern\u00e9m).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kla\u0148anie troch kr\u00e1\u013eov (Botticelli, 1475) na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nB. Deimlingov\u00e1, Sandro Botticelli, Taschen / Nakladatelstv\u00ed Slovart, 2004, ISBN 80-7209-515-3\nB. Wadiov\u00e1, Botticelli, Odeon, Praha, 1971\nR. C.", "<<>>: Co je Old\u0159ich Chudoba? <<>>: Old\u0159ich Chudoba (1923 \u2013 ?) byl \u010desk\u00fd fotbalista, kter\u00fd nastupoval jako obr\u00e1nce, z\u00e1lo\u017en\u00edk a \u00fato\u010dn\u00edk. P\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hr\u00e1l ve st\u0159edu pole.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize nastoupil za \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice a Teplice v 65 z\u00e1pasech a vst\u0159elil 5 prvoligov\u00fdch branek. V\u0161echny prvoligov\u00e9 g\u00f3ly za Teplice dal v jedin\u00e9m utk\u00e1n\u00ed (hattrick), hr\u00e1l zde tak\u00e9 ve II. lize.\nLubo\u0161 Je\u0159\u00e1bek: \u010ceskoslovensk\u00fd fotbal v \u010d\u00edslech a faktech \u2013 Olympia 1991\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu \u2013 Radovan Jel\u00ednek 2006\nPrvoligov\u00e9 z\u00e1pasy \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic (1947/48), dynamocb.cz (\u010desky)\nPrvoligov\u00e9 z\u00e1pasy Teplic (1949), fkteplice.cz (\u010desky)\nPrvoligov\u00e9 z\u00e1pasy Teplic (1950), fkteplice.cz (\u010desky)\nPrvoligov\u00e9 z\u00e1pasy Teplic (1951), fkteplice.cz (\u010desky)\nPrvoligov\u00e9 z\u00e1pasy Teplic (1952), fkteplice.", "<<>>: Co je Rancourt-sur-Ornain? <<>>: Rancourt-sur-Ornain je francouzsk\u00e1 obec v departementu Meuse v regionu Grand Est. \u017dije zde 180 obyvatel.\nObec le\u017e\u00ed u hranic departementu Meuse s departementem Marne.", "<<>>: Co je Samsung Galaxy? <<>>: Samsung Galaxy je \u0159ada mobiln\u00edch po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed navr\u017een\u00fdch, vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch a prod\u00e1van\u00fdch spole\u010dnost\u00ed Samsung Electronics. Produktov\u00e1 \u0159ada zahrnuje \u0159adu smartphon\u016f Galaxy S, \u0159adu tablet\u016f Galaxy Tab, Galaxy Note (phablety s p\u0159idanou funkc\u00ed stylusu) a prvn\u00ed verzi inteligentn\u00edho nositeln\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed Galaxy Gear. V nov\u011bj\u0161\u00edch verz\u00edch nositeln\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed Samsung upustil od p\u0159\u00eddomku Galaxy.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed Samsung Galaxy pou\u017e\u00edvaj\u00ed opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m Android, kter\u00fd vyv\u00edj\u00ed spole\u010dnost Google, obvykle s u\u017eivatelsk\u00fdm rozhran\u00edm Samsung Experience (d\u0159\u00edve TouchWiz). Tradice v\u00fdhradn\u00ed licence Android pro tuto s\u00e9rii byla v CES 2016 p\u0159eru\u0161ena s ozn\u00e1men\u00edm prvn\u00edho Galaxy za\u0159\u00edzen\u00ed s opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem Windows 10, Samsung Galaxy TabPro S.Za\u0159\u00edzen\u00ed Galaxy S7, S8, Note FE a Note8 jsou dod\u00e1v\u00e1na s p\u0159edinstalovanou aplikac\u00ed pro p\u0159enos soubor\u016f (Smart Switch) bez ikony aplikace. Smart Switch funguje se v\u0161emi za\u0159\u00edzen\u00edmi Galaxy, od modelu Galaxy S2 a\u017e po sou\u010dasn\u00e9 modely.\n Samsung Galaxy Note \nSamsung Galaxy Note\nSamsung Galaxy Note II\nSamsung Galaxy Note 3\nSamsung Galaxy Note 3 Neo\nSamsung Galaxy Note 4\nSamsung Galaxy Note Edge\nSamsung Galaxy Note 5\nSamsung Galaxy Note 7\nSamsung Galaxy Note Fan Edition\nSamsung Galaxy Note 8\nSamsung Galaxy Note 9\nSamsung Galaxy Note 10\n Samsung Galaxy S \nSamsung Galaxy S\nSamsung Galaxy S Duos\nSamsung Galaxy S Duos 2\nSamsung Galaxy S Advance\nSamsung Galaxy SL\nSamsung Galaxy S II\nSamsung Galaxy S II Plus\nSamsung Galaxy S II LTE\nSamsung Galaxy S II WIMAX\nSamsung Galaxy S III\nSamsung Galaxy S III Progre\nSamsung Galaxy S III Neo\nSamsung Galaxy S III Mini\nSamsung Galaxy S4\nSamsung Galaxy S4 Active\nSamsung Galaxy S4 Mini\nSamsung Galaxy S4 Zoom\nSamsung Galaxy S5\nSamsung Galaxy S5 Active\nSamsung Galaxy S5 Plus\nSamsung Galaxy S5 Mini\nSamsung Galaxy S5 Neo\nSamsung Galaxy S6\nSamsung Galaxy S6 Edge\nSamsung Galaxy S6 Edge+\nSamsung Galaxy S6 Active\nSamsung Galaxy S7\nSamsung Galaxy S7 Edge\nSamsung Galaxy S7 Active\nSamsung Galaxy S8\nSamsung Galaxy S8+\nSamsung Galaxy S8 Active\nSamsung Galaxy S9\nSamsung Galaxy S9+\nSamsung Galaxy S10\nSamsung Galaxy S10+\nSamsung Galaxy S20\nSamsung Galaxy S20+\nSamsung Galaxy S21\nSamsung Galaxy S21+\nSamsung Galaxy S21 Ultra\nSamsung Galaxy S22\nSamsung Galaxy S22+\nSamsung Galaxy S22 Ultra\nSamsung Galaxy S23\nSamsung Galaxy S23+\nSamsung Galaxy S23 Ultra\n Samsung Galaxy A \nSamsung Galaxy Alpha\nSamsung Galaxy A3 (2015)\nSamsung Galaxy A3 (2016)\nSamsung Galaxy A3 (2017)\nSamsung Galaxy A5 (2015)\nSamsung Galaxy A5 (2016)\nSamsung Galaxy A5 (2017)\nSamsung Galaxy A8 (2018)\nSamsung Galaxy A7 (2015)\nSamsung Galaxy A7 (2016)\nSamsung Galaxy A7 (2017)\nSamsung Galaxy A8 (2015)\nSamsung Galaxy A8 (2016)\nSamsung Galaxy A8+(2018)\nSamsung Galaxy A9 (2016)\nSamsung Galaxy A9 Pro (2016)\nSamsung Galaxy A10(2019)\nSamsung Galaxy A20(2019)\nSamsung Galaxy A30(2019)\nSamsung Galaxy A40(2019)\nSamsung Galaxy A50(2019)\nSamsung Galaxy A60(2020)\nSamsung Galaxy A70(2020)\nSamsung Galaxy A80(2020)\nSamsung Galaxy A90(2020)\nSamsung Galaxy A01(2020)\nSamsung Galaxy A02(2020)\nSamsung Galaxy A03(2020)\nSamsung Galaxy A04(2020)\nSamsung Galaxy A05(2020)\nSamsung Galaxy A06(2020)\nSamsung Galaxy A11(2020)\nSamsung Galaxy A12(2021)\nSamsung Galaxy A13(2021)\nSamsung Galaxy A14(2023)\nSamsung Galaxy A21(2020)\nSamsung Galaxy A22(2021)\nSamsung Galaxy A23(2021)\nSamsung Galaxy A24(2020)\nSamsung Galaxy A25(2021)\nSamsung Galaxy A31(2020)\nSamsung Galaxy A32(2021)\nSamsung Galaxy A33(2022)\nSamsung Galaxy A34(2023)\nSamsung Galaxy A41(2019)\nSamsung Galaxy A42(2020)\nSamsung Galaxy A43(2020)\nSamsung Galaxy A44(2020)\n[[Samsung Galaxy A51(2020)\n[[Samsung Galaxy A52(2021)\n[[Samsung Galaxy A53(2022)\n[[Samsung Galaxy A54(2023)\n Samsung Galaxy C \nSamsung p\u0159edstavil \u0159adu Galaxy C v \u010c\u00edn\u011b se spu\u0161t\u011bn\u00edm model\u016f C5 a C7. Oba tyto smartphony maj\u00ed kovov\u00fd design a b\u011b\u017e\u00ed na opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mu Android 6.0 Marshmallow. Oba smartphony jsou k dispozici ve variant\u00e1ch 32 GB a 64 GB.\nV polovin\u011b roku 2016 zah\u00e1jila spole\u010dnost Samsung prodej Galaxy C5 a C7 v Hongkongu a Macau. Tak\u00e9 ve stejn\u00e9m obdob\u00ed za\u010dala spole\u010dnost C9 Pro v dal\u0161\u00edch zem\u00edch jihov\u00fdchodn\u00ed Asie.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed Samsung Galaxy C zahrnuj\u00ed:\nSamsung Galaxy C5\nSamsung Galaxy C7\nSamsung Galaxy C9 Pro\nSamsung Galaxy C7 Pro\nSamsung Galaxy C5 Pro\nSamsung Galaxy C8\n Samsung Galaxy J \nS\u00e9rie Samsung Galaxy J (J znamen\u00e1 \"Joy\") je \u0159ada p\u0159\u00edstroj\u016f st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch na \"J\" od roku 2013.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed Samsung Galaxy J zahrnuj\u00ed:\nSamsung Galaxy J\nSamsung Galaxy J1\nSamsung Galaxy J1 Ace\nSamsung Galaxy J1 (2016)\nSamsung Galaxy J1 Nxt\nSamsung Galaxy J1 Ace Neo\nSamsung Galaxy J1 Mini\nSamsung Galaxy J1 Mini Prime\nSamsung Galaxy J2\nSamsung Galaxy J2 (2016)\nSamsung Galaxy J2 (2017)\nSamsung Galaxy J2 Prime\nSamsung Galaxy J2 Pro (2018)Samsung Galaxy J3 (2016)\nSamsung Galaxy J3 Prime\nSamsung Galaxy J3 (2017)\nSamsung Galaxy J5\nSamsung Galaxy J5 Pro\nSamsung Galaxy J5 (2016)\nSamsung Galaxy J5 Prime\nSamsung Galaxy J7\nSamsung Galaxy J7+\nSamsung Galaxy J7 (2016)\nSamsung Galaxy J7 Max\nSamsung Galaxy J7 Pro (2017)\nSamsung Galaxy J7 Prime\nSamsung Galaxy J7 (2017)\nSamsung Galaxy J7 Nxt (2017)\nSamsung Galaxy J7\nSamsung Galaxy J5 (2016)\nSamsung Galaxy J7 (2016)\nSamsung Galaxy J7 Prime\nSamsung Galaxy J7 V\nSamsung Galaxy J Max\n Samsung Galaxy E \nS\u00e9rie Samsung Galaxy E (Elegant, \u010desky Elegantn\u00ed) je \u0159ada st\u0159edn\u00edch mobiln\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e1 byla spu\u0161t\u011bna v roce 2015. Tato s\u00e9rie byla nahrazena s\u00e9riemi Galaxy C a A.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed v \u0159ad\u011b Samsung Galaxy E zahrnuj\u00ed:\nSamsung Galaxy E5 (01/2015)\nSamsung Galaxy E7\n Samsung Galaxy Z \nV \u0159ad\u011b Samsung Galaxy Z naleznete ohebn\u00e9 telefony. Prvn\u00ed telefon z t\u00e9to \u0159ady Samsung Galaxy Z Fold byl na trh uveden v roce 2019.\nSamsung Galaxy Z Fold\nSamsung Galaxy Z Flip\nSamsung Galaxy Z Fold 2\nSamsung Galaxy Z Flip 3\nSamsung Galaxy Z Fold 3\nSamsung Galaxy Z Flip 4\nSamsung Galaxy Z Fold 4\nSamsung Galaxy Z Flip 5\nSamsung Galaxy Fold 5\n Samsung Galaxy Core/Grand \nS\u00e9rie Galaxy Core/Grand jsou \u0159ady st\u0159edn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f vydan\u00fdch od roku 2013 do roku 2015.\nTyto s\u00e9rie byla pozd\u011bji nahrazeny \u0159adou Samsung Galaxy J.\nSamsung Galaxy Core\nSamsung Galaxy Core Duos\nSamsung Galaxy Core II\nSamsung Galaxy Core Plus\nSamsung Galaxy Core Prime\nSamsung Galaxy Grand\nSamsung Galaxy Grand Duos\nSamsung Galaxy Grand 2\nSamsung Galaxy Grand Prime\nSamsung Galaxy Grand Neo\nSamsung Galaxy Grand Neo Plus\n Samsung Galaxy Xcover \nSamsung Galaxy Xcover (2011)\n Samsung Galaxy Mega \nSamsung Galaxy Mega (dostupn\u00fd v 2 r\u016fzn\u00fdch variant\u00e1ch)\nSamsung Galaxy Mega 2\n Samsung Galaxy Mini \nSamsung Galaxy Mini\nSamsung Galaxy Mini 2\n Samsung Galaxy Ace \nSamsung Galaxy Ace\nSamsung Galaxy Ace Plus\nSamsung Galaxy Ace 2\nSamsung Galaxy Ace 3\nSamsung Galaxy Ace 4\n Samsung Galaxy On \nSamsung Galaxy On5\nSamsung Galaxy On5 Pro\nSamsung Galaxy On5 (2016)\nSamsung Galaxy On7\nSamsung Galaxy On7 Pro\nSamsung Galaxy On7 (2016)\nSamsung Galaxy On8 (varianta Galaxy J7 2016 s vylep\u0161enou RAM)\nSamsung Galaxy On Nxt\nSamsung Galaxy On Max\n Samsung Galaxy R \nSamsung Galaxy R\nSamsung Galaxy R style\n Samsung Galaxy Y \nPrvn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm v \u0159ad\u011b Samsung Galaxy Y bylo Samsung Galaxy Y, kter\u00e9 bylo vyd\u00e1no v roce 2011. V roce 2013 byl vyd\u00e1n jeho n\u00e1stupce Samsung Galaxy Young. N\u00e1stupce Samsungu Galaxy Young je Samsung Galaxy Young 2, kter\u00fd byl vyd\u00e1n v roce 2014.\nSamsung Galaxy Y\nSamsung Galaxy Young\nSamsung Galaxy Young 2\nSamsung Galaxy Y duos\n Samsung Galaxy Pocket \nSamsung Galaxy Pocket\nSamsung Galaxy Pocket Plus\nSamsung Galaxy Pocket Neo\nSamsung Galaxy Pocket Duos\nSamsung Galaxy Pocket 2\n Ostatn\u00ed \nGalaxy Nexus\nSamsung Galaxy (smartphone)\nSamsung Galaxy 5\nSamsung Galaxy Active neo\nSamsung Galaxy Express\nSamsung Galaxy Express 2\nSamsung Galaxy Fame\nSamsung Galaxy Feel\nSamsung Galaxy Fit\nSamsung Galaxy Folder\nSamsung Galaxy Gio\nSamsung Galaxy K Zoom\nSamsung Galaxy Prevail\nSamsung Galaxy Star\nSamsung Galaxy W\nSamsung Galaxy Centura\nSamsung Galaxy Trend\nSamsung Galaxy Trend Plus\nSamsung Galaxy Trend Lite\n\u0158ada Samsung Z je \u0159ada za\u0159\u00edzen\u00ed s opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem st\u0159edn\u00ed velikosti Tizen od roku 2015.\nSamsung Z1\n Samsung Galaxy Book \nS\u00e9rie Samsung Galaxy Book je \u0159ada po\u010d\u00edta\u010d\u016f se syst\u00e9mem 2 v 1 se syst\u00e9mem Windows 10. Samsung Galaxy Book 10.6 bylo vyd\u00e1no v roce 2017 jako n\u00e1stupce Samsung Galaxy Tab Pro S z roku 2016.\nSamsung Galaxy Book 10.6\nSamsung Galaxy Book 12.0\n Samsung Galaxy View \nSamsung Galaxy View\n Samsung Galaxy Tab \nSamsung Galaxy Tab 7.0\nSamsung Galaxy Tab 7.0 Plus\nSamsung Galaxy Tab 7.7\nSamsung Galaxy Tab 8.9\nSamsung Galaxy Tab 10.1\nSamsung Galaxy Tab 2 7.0\nSamsung Galaxy Tab 2 10.1\nSamsung Galaxy Tab 3 7.0 byl p\u0159edstaven v \u010dervnu roku 2013 a m\u00e1 dv\u011b varianty: SM-T210 (WiFi), SM-T211 (3G)\nSamsung Galaxy Tab 3 8.0 byl p\u0159edstaven tak\u00e9 v \u010dervnu 2013 a m\u00e1 3 varianty: SM-T310 (WiFi), SM-T311 (3G), SM-T315 (4G/LTE)\nSamsung Galaxy Tab 3 10.1 byl p\u0159edstaven tak\u00e9 v \u010dervnu 2012 a m\u00e1 tyto 3 varianty: SM-T510 (Wifi), SM-T511 (3G), SM-T515 (4G/LTE)\nSamsung Galaxy Tab 3 Lite 7.0 Leden 2014 - SM-T110 (Wifi), SM-T111 (3G)\nSamsung Galaxy Tab 3 Neo (Samsung Galaxy Tab 3 Neo je dostupn\u00fd jen v n\u011bkolika zem\u00edch)\nSamsung Galaxy Tab 4 7.0\nSamsung Galaxy Tab 4 8.0\nSamsung Galaxy Tab 4 10.1\nSamsung Galaxy Tab Active\n Samsung Galaxy Tab A \nSamsung Galaxy Tab A 8.0\nSamsung Galaxy Tab A 9.7\nSamsung Galaxy Tab A 6.0\nSamsung Galaxy Tab A 7.0\nSamsung Galaxy Tab A 10.1\n Samsung Galaxy Tab E \nSamsung Galaxy Tab E 9.6\nSamsung Galaxy Tab E 8.0\n Samsung Galaxy Tab Pro \nSamsung Galaxy Tab Pro 8.4 byl p\u0159edstaven v lednu 2014 a m\u00e1 tyto 3 varianty: SM-T320 (WiFi), SM-T321 (3G), SM-T325 (4G/LTE)\nSamsung Galaxy Tab Pro 10.1 byl p\u0159edstaven tak\u00e9 v lednu roku 2014 s m\u00e1 2 varianty: SM-T520 (WiFi), SM-T525 (3G & 4G/LTE)\nSamsung Galaxy Tab Pro 12.2 byl p\u0159edstaven tak\u00e9 v lednu 2014 a m\u00e1 tyto 2 varianty: SM-T900 (WiFi), SM-T905 (3G & 4G/LTE)\nSamsung Galaxy TabPro S byl p\u0159edstaven v lednu 2016 a m\u00e1 variantu bez a s Wi-Fi (SM-W700)\n Samsung Galaxy Tab S \nSamsung Galaxy Tab S 8.4\nSamsung Galaxy Tab S 10.5\nSamsung Galaxy Tab S2 8.0\nSamsung Galaxy Tab S2 9.7\nSamsung Galaxy Tab S3\n Samsung Galaxy Note \nSamsung Galaxy Note 8.0\nSamsung Galaxy Note 10.1\nSamsung Galaxy Note 10.1 2014 Edition byl p\u0159edstaven na podzim roku 2013 a m\u00e1 dal\u0161\u00ed 4 varianty: SM-P600 (Wifi), SM-P601 (3G & Wifi), SM-P605 (LTE, 3G & Wifi)\nSamsung Galaxy Note Pro 12.2 byl p\u0159edstaven na \u00fanor 2014 a m\u00e1 tyto varianty:SM-P900 (Wifi), SM-P905 (LTE, 3G & Wifi)\nSamsung Galaxy Player\n Galaxy Camera \nSamsung Galaxy Camera\nSamsung Galaxy Camera 2\n Galaxy NX \nSamsung Galaxy NX\n Samsung Galaxy Gear \nSamsung ozn\u00e1mil hodinky Samsung Galaxy Gear se syst\u00e9mem Android 4.3 dne 4. z\u00e1\u0159\u00ed 2013. Galaxy Gear byly jedin\u00e9 chytr\u00e9 hodinky spole\u010dnosti Samsung s p\u0159\u00eddomkem \"Galaxy\". Pozd\u011bj\u0161\u00ed chytr\u00e9 hodinky a chytr\u00e9 n\u00e1ramky zna\u010dky Samsung pou\u017e\u00edvaj\u00ed p\u0159\u00eddomek Samsung Gear.\nV aktualizaci softwaru spole\u010dnost Samsung nahradila opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m Galaxy Gear z platformy Android na Tizen. Pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stupci Samsung Galaxy Active A Samsung Galaxy Watch \nSamsung Galaxy Gear\n Samsung Galaxy Beam \nSamsung Galaxy Beam i8520\nSamsung Galaxy Beam i8530\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Samsung Galaxy na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Malaita? <<>>: Malaita je nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrov v provincii Malaita na \u0160alomounov\u00fdch ostrovech. Je to tropick\u00fd a hornat\u00fd ostrov, Malaita m\u00e1 dosud nedot\u010den\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed syst\u00e9my a lesy, kter\u00e9 nebyly vyu\u017eity. Malaita je i nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed ostrov na \u0160alomounov\u00fdch ostrovech. Nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto a tak\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto provincie je Auki na severov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed. Druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrov ve st\u00e1t\u011b.\nAuki\nMaluu\nAlasi\nAtori\nAbe\nRozloha \u010din\u00ed p\u0159es 4300 km\u00b2\nnejvy\u0161\u0161\u00ed bod 1435 m, Mount Kalourat\nd\u00e9lka 200 km\n\u0161\u00ed\u0159ka a\u017e 50 km\nNa Malait\u011b m\u00e1 nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed domov na sv\u011bt\u011b kakadu \u0161alamounsk\u00fd.", "<<>>: Co je Bourovec b\u0159ezov\u00fd? <<>>: Bourovec b\u0159ezov\u00fd (Eriogaster lanestris) je no\u010dn\u00ed mot\u00fdl z \u010deledi bourovcovit\u00fdch, vyskytuj\u00edc\u00ed se tak\u00e9 na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky.\nVyskytuje se na v\u00fdslunn\u00fdch lesostepn\u00edch biotopech s k\u0159ovi\u0161tn\u00edmi porosty trnek a b\u0159\u00edz, \u010dasto ve st\u0159edn\u00edch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch, tak\u00e9 na v\u0159esovi\u0161t\u00edch. Sekund\u00e1rn\u011b osidluje ovocn\u00e9 sady a stromo\u0159ad\u00ed.\nJe\u0161t\u011b koncem 20. stolet\u00ed byl pova\u017eov\u00e1n za hojn\u00fd druh, od t\u00e9 doby ale jeho po\u010dty trvale klesaj\u00ed. V \u010cerven\u00e9 knize bezobratl\u00fdch \u010cR (2017) je za\u0159azen jako zraniteln\u00fd druh.\nPat\u0159\u00ed k men\u0161\u00edm bourovc\u016fm. P\u0159edn\u00ed k\u0159\u00eddlo dosahuje d\u00e9lky 15\u201320 mm, p\u0159i\u010dem\u017e samice jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e samci. Z\u00e1kladn\u00ed barvou je \u010dervenohn\u011bd\u00e1 a\u017e hn\u011bd\u00e1. Na p\u0159edn\u00edm k\u0159\u00eddle se nach\u00e1zej\u00ed dv\u011b b\u00edl\u00e9 skvrny: jedna p\u0159ibli\u017en\u011b v polovin\u011b, druh\u00e1 p\u0159i ko\u0159eni. Skvrna p\u0159i ko\u0159eni k\u0159\u00eddla m\u00e1 zpravidla hn\u011bd\u00fd st\u0159ed. Ve vn\u011bj\u0161\u00ed t\u0159etin\u011b k\u0159\u00eddla se nach\u00e1z\u00ed m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00e1, okrouhl\u00e1, b\u011blav\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dka. Zadn\u00ed k\u0159\u00eddla jsou o n\u011bco sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edn\u00ed, tak\u00e9 p\u0159es n\u011b prob\u00edh\u00e1 okrouhl\u00e1 sv\u011btl\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dka. T\u011blo a zade\u010dek jsou tmav\u0161\u00ed, velmi hust\u011b ochlupen\u00e9. Ob\u011b pohlav\u00ed jsou ve zbarven\u00ed podobn\u00e1, odli\u0161uj\u00ed se zejm\u00e9na tykadly, kter\u00e1 jsou u sami\u010dek jednoduch\u00e1, nitkovit\u00e1, zat\u00edmco u samc\u016f h\u0159ebenit\u00e1.Vaj\u00ed\u010dka jsou ulo\u017eena ve sn\u016f\u0161k\u00e1ch spir\u00e1lovit\u011b obt\u00e1\u010dej\u00edc\u00edch v\u011btvi\u010dky \u017eivn\u00fdch rostlin. Spir\u00e1ly nejsou tak kompaktn\u00ed jako u bourovc\u016f rodu Malacosoma a jsou p\u0159ekryty hn\u011bd\u00fdmi chloupky.Housenky jsou jemn\u011b chlupat\u00e9, v ml\u00e1d\u00ed \u010dernomodr\u00e9, pozd\u011bji \u010dernohn\u011bd\u00e9 se dv\u011bma \u0159adami rezav\u00fdch skvrn na h\u0159bet\u011b. Na boc\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f maj\u00ed b\u011blav\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dky.Kukla je ulo\u017eena v pevn\u00e9m, hn\u011bd\u00e9m, soudkovit\u00e9m z\u00e1motku pergamenov\u00e9ho vzhledu.\nVe st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b vytv\u00e1\u0159\u00ed jednu generaci, jej\u00ed\u017e mot\u00fdli se l\u00edhnou brzy na ja\u0159e a l\u00e9taj\u00ed tak u\u017e v b\u0159eznu a dubnu. V noci p\u0159il\u00e9taj\u00ed k um\u011bl\u00fdm zdroj\u016fm sv\u011btla. Sami\u010dky po oplodn\u011bn\u00ed kladou vaj\u00ed\u010dka v rozvoln\u011bn\u00e9m spir\u00e1lovit\u00e9m \u00fatvaru okolo v\u011btvi\u010dky \u017eivn\u00e9 rostliny, p\u0159i\u010dem\u017e sn\u016f\u0161ku kryj\u00ed chloupky ze spodiny zade\u010dku.Housenky se l\u00edhnou v kv\u011btnu a ihned po vyl\u00edhnut\u00ed si up\u0159edou spole\u010dn\u00e9 hn\u00edzdo, v n\u011bm\u017e zprvu \u017eij\u00ed. \u017divnou rostlinou b\u00fdv\u00e1 nej\u010dast\u011bji b\u0159\u00edza, hloh \u010di trnka, v alej\u00edch pak tak\u00e9 l\u00edpy, \u0161vestky \u010di t\u0159e\u0161n\u011b. Housenky se b\u011bhem sv\u00e9ho 5 t\u00fddn\u016f trvaj\u00edc\u00edho v\u00fdvoje osamostat\u0148uj\u00ed, v posledn\u00edch f\u00e1z\u00edch u\u017e \u017eij\u00ed jednotliv\u011b a jednotliv\u011b se tak\u00e9 kukl\u00ed na \u00farovni zem\u011b, kde si sp\u0159\u00e1daj\u00ed z\u00e1motky.Kukla je p\u0159ezimuj\u00edc\u00edm st\u00e1diem. M\u016f\u017ee dokonce p\u0159ele\u017eet i v\u00edce ne\u017e jednu zimu.", "<<>>: Co je Karel Prager? <<>>: Karel Prager (24. srpna 1923 Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e \u2013 31. kv\u011btna 2001 Praha) byl \u010desk\u00fd architekt, stavitel a konstrukt\u00e9r. Pat\u0159\u00ed k v\u016fd\u010d\u00edm osobnostem pov\u00e1le\u010dn\u00e9 architektury v \u010ceskoslovensku a z\u00e1rove\u0148 k nejdiskutovan\u011bj\u0161\u00edm architekt\u016fm druh\u00e9 poloviny 20. stolet\u00ed. Je autorem mnoha ikonick\u00fdch pra\u017esk\u00fdch staveb. Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed budova Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed neboli Nov\u00e1 budova N\u00e1rodn\u00edho muzea, Nov\u00e1 sc\u00e9na N\u00e1rodn\u00edho divadla, budova Komer\u010dn\u00ed banky na Sm\u00edchov\u011b nebo budovy Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f, kter\u00e9 jsou sou\u010dasn\u00fdm s\u00eddlem Institutu pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a rozvoje hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy.\nKarel Prager se narodil 24. srpna 1923 v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. V \u00fatl\u00e9m v\u011bku doch\u00e1zel na m\u00edstn\u00ed obecnou \u0161kolu Jungmannova a z\u00e1rove\u0148 byl aktivn\u00edm \u010dlenem skautu, kde si osvojoval jeho z\u00e1kony i obecn\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1sady. Roku 1939 nastoupil na svou prvn\u00ed praxi u stavitele Josefa Slez\u00e1ka, na\u010de\u017e se o rok pozd\u011bji s rodi\u010di p\u0159est\u011bhoval do Brna, aby nastoupil na vy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu se zam\u011b\u0159en\u00edm na stavitelstv\u00ed. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 maturit\u011b se rodina vr\u00e1tila zp\u011bt do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee a Prager z\u00edskal pracovn\u00ed m\u00edsto u stavebn\u00ed firmy, kde se dostal k nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm studi\u00edm, drobn\u00fdm projekt\u016fm i sv\u00e9 prvn\u00ed designersk\u00e9 realizaci. Jednalo se o n\u00e1vrh l\u00e1hve pro krom\u011b\u0159\u00ed\u017eskou lik\u00e9rku Gargul\u00e1k, kterou s\u00e1m autor uv\u00e1d\u011bl jako svou prvotinu.\nPo skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se Prager vydal na pra\u017eskou techniku, kde studoval mezi lety 1945 a 1949. Na ot\u00e1zku, pro\u010d si pro dal\u0161\u00ed studium vybral pr\u00e1v\u011b Prahu, odpov\u011bd\u011bl: \u201eJel jsem do Prahy, proto\u017ee do Brna nebylo v t\u00e9 dob\u011b spojen\u00ed a j\u00e1 jsem necht\u011bl ztr\u00e1cet \u010das.\u201cDne 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 se Karel Prager v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei o\u017eenil s V\u011brou Zahradn\u00ed\u010dkovou, studentkou medic\u00edny a dcerou zn\u00e1m\u00e9ho krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho fotografa Jind\u0159icha Zahradn\u00ed\u010dka. Ob\u0159ad prob\u011bhl ve zdej\u0161\u00edm kostele Panny Marie.\nPo studiu na kr\u00e1tk\u00fd \u010das (kv\u011bten a\u017e z\u00e1\u0159\u00ed 1949) p\u016fsobil v urbanistick\u00e9m ateli\u00e9ru v Ostrav\u011b, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed byl povol\u00e1n na vojnu u pomocn\u00fdch technick\u00fdch prapor\u016f (PTP). Po absolvov\u00e1n\u00ed vojny roku 1952 nastoupil podobn\u011b jako v\u011bt\u0161ina absolvent\u016f architektury do Stavoprojektu, kter\u00fd sv\u00e9ho \u010dasu m\u011bl a\u017e 65 000 zam\u011bstnanc\u016f a prakticky ukon\u010dil fungov\u00e1n\u00ed architektonick\u00e9 profese jako svobodn\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed. Architekti si zde nesh\u00e1n\u011bli zak\u00e1zky sami, ale dost\u00e1vali je jako pracovn\u00ed \u00fakoly. V r\u00e1mci Stavoprojektu p\u016fsobil ve skupin\u011b mlad\u00fdch architekt\u016f a daj\u00ed se zde dohledat i po\u010d\u00e1tky t\u00fdmu Albrecht\u2013Kade\u0159\u00e1bek\u2013Prager. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 trojice pozd\u011bji pracovala na projektu nemocnice V\u00fdchodoslovensk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren nebo budovy Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. P\u0159edt\u00edm v\u0161ak vyst\u0159\u00eddal i jin\u00e1 uskupen\u00ed jako nap\u0159\u00edklad s V\u00e1clavem Hilsk\u00fdm, Zde\u0148kem Stupkou a Janem Pila\u0159em, se kter\u00fdmi se Prager dostal i ke sv\u00fdm v\u016fbec prvn\u00edm realizac\u00edm na poli architektury. V r\u00e1mci sv\u00e9ho fungov\u00e1n\u00ed ve Stavoprojektu navrhl Prager p\u0159ibli\u017en\u011b des\u00edtku projekt\u016f v\u010detn\u011b vysoce cen\u011bn\u00e9ho \u00dastavu makromolekul\u00e1rn\u00ed chemie Akademie v\u011bd z roku 1958.\nMezi lety 1950 a\u017e 1970 byl velmi aktivn\u00edm \u010dlenem Svazu architekt\u016f, a po roce 1968 dokonce \u010dlenem p\u0159edsednictva Svazu architekt\u016f \u010cSSR. Byl rovn\u011b\u017e dlouholet\u00fdm \u010dlenem redak\u010dn\u00ed rady \u010dasopisu Architektura \u010cSR, kam \u010dasto p\u0159isp\u00edval a byl autorem jeho grafick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed.\n\u0160edes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta zavr\u0161en\u00e1 Pra\u017esk\u00fdm jarem p\u0159inesla velk\u00e9 zm\u011bny rezonuj\u00edc\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d celou spole\u010dnost\u00ed, architekty nevyj\u00edmaje. Spole\u010densk\u00e9 a politick\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed dovolilo architekt\u016fm zbavit se z\u00e1vislosti na st\u00e1tn\u011b \u0159\u00edzen\u00e9m projektov\u00e1n\u00ed a vytvo\u0159en\u00ed samostatn\u00fdch architektonick\u00fdch skupin. Samotn\u00fd Stavoprojekt se roku 1958 roz\u010dlenil na drobn\u011bj\u0161\u00ed celky na \u00farovni \u00fazemn\u00ed i specializa\u010dn\u00ed. Krom\u011b krajsk\u00fdch Stavoprojekt\u016f tak vznikl i Pra\u017esk\u00fd projektov\u00fd \u00fastav.\nD\u00edky t\u011bmto zm\u011bn\u00e1m za\u010dali Prager i dal\u0161\u00ed architekti p\u0159em\u00fd\u0161let o reorganizaci ateli\u00e9rov\u00e9 pr\u00e1ce. C\u00edlem v\u0161ak nebylo \u00fapln\u00e9 rozdroben\u00ed na soukrom\u00e1 studia, n\u00fdbr\u017e vytvo\u0159en\u00ed optim\u00e1ln\u011b velk\u00fdch ateli\u00e9r\u016f s pot\u0159ebn\u00fdmi profesn\u00edmi specializacemi a spole\u010dnou administrativou. Na tomto z\u00e1kladu vzniklo 1. \u010dervence 1966 Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f (SPA), a to pr\u00e1v\u011b Pragerov\u00fdm ateli\u00e9rem Gama (v\u0161echny budouc\u00ed ateli\u00e9ry rovn\u011b\u017e nesly jm\u00e9na p\u00edsmen \u0159eck\u00e9 abecedy). N\u00e1sledovaly ateli\u00e9ry Alfa Vladim\u00edra a V\u011bry Machoninov\u00fdch, Beta Jana \u0160r\u00e1mka, Delta Ji\u0159\u00edho Klena a pozd\u011bji Zde\u0148ka Jakubce, Epsilon Karla Filsaka a Omicron Ji\u0159\u00edho Kade\u0159\u00e1bka, pozd\u011bji slou\u010den\u00fd s Pragerovou Gamou. Pra\u017esk\u00e9 hnut\u00ed inspirovalo ke vzniku i Sdru\u017een\u00ed in\u017een\u00fdr\u016f a architekt\u016f Liberec (SIAL), kter\u00e9 se pod veden\u00edm Karla Hub\u00e1\u010dka odtrhlo od Stavoprojektu Liberec.\nSamostatn\u00e1 tv\u016fr\u010d\u00ed \u010dinnost sdru\u017een\u00ed nem\u011bla dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Rok 1968 a srpnov\u00e1 okupace p\u0159eru\u0161ila p\u0159esun ateli\u00e9r\u016f do rozestav\u011bn\u00e9 nov\u00e9 budovy a ofici\u00e1ln\u011b za\u010dlenila SPA pod Projektov\u00fd \u00fastav hl. m. Prahy (P\u00da VHMP), veden\u00fd plk. Old\u0159ichem \u0160t\u011bp\u00e1nkem. Pozitivem bylo, \u017ee p\u0159i t\u00e9to transformaci nebyli vedouc\u00ed ateli\u00e9r\u016f odvol\u00e1ni, ale jmenov\u00e1ni \u0159editeli sekc\u00ed a v\u011bt\u0161ina dot\u010den\u00fdch architekt\u016f mohla z\u016fstat u sv\u00e9 profese. Negativem byla anonymita architekt\u016f a uzmut\u00ed autorsk\u00e9ho pr\u00e1va. Jako autor byl d\u00e1le uv\u00e1d\u011bn jen n\u00e1zev projektov\u00e9ho \u00fastavu. V takov\u00e9 situaci se ocitl i Karel Prager, kter\u00fd a\u017e do po\u010d\u00e1tku 90. let nesm\u011bl projektovat pod sv\u00fdm jm\u00e9nem a jeho autorstv\u00ed se muselo \u010dasto dokl\u00e1dat a\u017e zp\u011btn\u011b.\nCel\u00e1 70. l\u00e9ta se nesla ve znamen\u00ed nedokon\u010den\u00fdch koncepc\u00ed a s\u00e1m Prager je nazval jako obdob\u00ed \u201ezma\u0159en\u00fdch projekt\u016f\u201c. Po dokon\u010den\u00ed velk\u00fdch projekt\u016f jako budovy Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010di budov Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f bylo Pragerovi komunistick\u00fdm veden\u00edm zak\u00e1z\u00e1no \u00fa\u010dastnit se architektonick\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed, tak\u017ee v navazuj\u00edc\u00edch letech se v\u00edce zam\u011b\u0159il na urbanismus. Ateli\u00e9r Gama, p\u0159ejmenovan\u00fd na ateli\u00e9r 3, v \u010dele s Pragerem vyprojektoval des\u00edtky odv\u00e1\u017en\u00fdch koncepc\u00ed, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad pl\u00e1n p\u0159ekryvu Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed, vysoko\u0161kolsk\u00fd are\u00e1l Pelc-Tyrolka, ko\u0161\u00ed\u0159sk\u00e9 Superstruktury i p\u0159estavba Sm\u00edchova, ze kter\u00e9 se realizovala jen budova Komer\u010dn\u00ed banky. Ostatn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 pr\u00e1ce z\u016fstaly jen na pap\u00ed\u0159e.\nPo\u010d\u00e1tkem 80. let byla Pragerova Gama povol\u00e1na pro dostavbu budovy Nov\u00e9 sc\u00e9ny. Prager p\u0159i\u0161el u\u017e k rozestav\u011bn\u00e9 budov\u011b, kterou ve spolupr\u00e1ci s renomovan\u00fdm duem v\u00fdtvarn\u00edk\u016f Libensk\u00fd\u2013Brychtov\u00e1 obalil sklen\u011bn\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm slo\u017een\u00fdm ze 4 306 foukan\u00fdch dut\u00fdch obrazovek. Dal\u0161\u00edmi projekty ateli\u00e9ru Gama byla p\u0159\u00edstavba za\u0159\u00edzen\u00ed Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v Harrachov\u011b, otev\u0159en\u00e1 sout\u011b\u017e na dostavbu Starom\u011bstsk\u00e9 radnice nebo rozs\u00e1hl\u00fd projekt p\u0159estavby Fakultn\u00ed nemocnice na Albertov\u011b, ze kter\u00e9 byla realizov\u00e1na pouze centr\u00e1ln\u00ed kotelna pro Fakultn\u00ed nemocnici ve Wenzigov\u011b ulici.\nPo listopadu 1989 se Karel Prager krom\u011b projektov\u00e1n\u00ed nad\u00e1le intenzivn\u011b zaj\u00edmal o d\u011bn\u00ed na architektonick\u00e9 sc\u00e9n\u011b. Hned roku 1990 se stal \u010dlenem Obce architekt\u016f a roku 1992 i \u010dlenem \u010cesk\u00e9 komory architekt\u016f. Dal\u0161\u00edm jeho z\u00e1m\u011brem bylo obnoven\u00ed tzv. Bloku architekt\u016f a v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, v n\u011bm\u017e se sdru\u017eovali aktivn\u00ed architekti a jejich spolupracovn\u00edci. V r\u00e1mci sdru\u017een\u00ed Prager inicioval pozn\u00e1vac\u00ed z\u00e1jezdy a spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi \u010dleny uspo\u0159\u00e1dal n\u011bkolik konferenc\u00ed o pal\u010div\u00fdch t\u00e9matech porevolu\u010dn\u00edho v\u00fdvoje architektury. Na jeho popud vznikla nap\u0159\u00edklad i Cena Vladim\u00edra Karf\u00edka, ud\u011blovan\u00e1 za architekturu, urbanismus a celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo. V roce 1987 st\u00e1l u zrodu tzv. Nov\u00e9 skupiny a byl zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Nadace Pangea.\nPrager\u016fv ateli\u00e9r Gama se po revoluci osamostatnil, a utvo\u0159il tak prvn\u00ed velkou soukromou projek\u010dn\u00ed firmu v Praze. Zam\u011b\u0159en\u00ed ateli\u00e9ru se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159eneslo na rekonstrukce, ve kter\u00fdch s\u00e1m Prager po \u010dase na\u0161el zal\u00edben\u00ed. Jednalo se o rekonstrukci Rudolfina, budovy SNTL ve Sp\u00e1len\u00e9 ulici nebo domu U \u010cern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed z roku 1912 od Josefa Go\u010d\u00e1ra. N\u00e1sledn\u00e9 projekty byly tvo\u0159eny ve v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00edm kolektivu, jeliko\u017e ekonomick\u00e1 situace ateli\u00e9ru u\u017e nedovolovala zastoupen\u00ed v\u0161ech profes\u00ed pot\u0159ebn\u00fdch k realizaci stavby. Karel Prager z\u016fstal, i p\u0159es zdravotn\u00ed probl\u00e9my spojen\u00e9 se srdcem, \u0159editelem ateli\u00e9ru (od roku 1994 Architektonick\u00e9ho studia Gama) a\u017e do sv\u00e9 n\u00e1hl\u00e9 smrti 31. kv\u011btna 2001. Je poh\u0159ben v rodinn\u00e9m hrob\u011b na krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.\nKr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed (2001) obdr\u017eel v r\u00e1mci p\u0159ehl\u00eddky Grand Prix \u010destnou cenu za celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo a p\u0159\u00ednos architektu\u0159e od spr\u00e1vn\u00ed rady Obce architekt\u016f. N\u00e1vrh na ocen\u011bn\u00ed p\u0159edstavil architekt Ji\u0159\u00ed Merger jako\u017eto \u010dlen spr\u00e1vn\u00ed rady. In memoriam obdr\u017eel Poctu \u010cesk\u00e9 komory architekt\u016f za rok 2011.\nK re\u00e1ln\u00e9 pr\u00e1ci na poli architektury se Karel Prager dost\u00e1v\u00e1 s n\u00e1stupem do Stavoprojektu. Tento ohromn\u00fd architektonick\u00fd kolos, ve sv\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed projektov\u00fd \u00fastav na sv\u011bt\u011b, byl zalo\u017een na principu ba\u0165ovsk\u00e9 organizace pr\u00e1ce. Architekti slu\u010dovan\u00ed v ateli\u00e9rech dost\u00e1vali zak\u00e1zky jako pracovn\u00ed \u00fakoly a jen z\u0159\u00eddkakdy bylo mo\u017en\u00e9 zak\u00e1zku odm\u00edtnout. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska na konci 40. let 20. stolet\u00ed (1948) bylo nav\u00edc jasn\u00e9, \u017ee se \u00dastav mus\u00ed pod\u0159\u00eddit v t\u00e9 dob\u011b prosazovan\u00e9 architektu\u0159e tzv. socialistick\u00e9ho realismu. Ve\u0161ker\u00e1 architektura byla zalo\u017eena na ideologii klasick\u00fdch odkaz\u016f slohov\u00e9 tektoniky a svou estetikou se p\u0159izp\u016fsobovala moskevsk\u00fdm vzor\u016fm.\nV tomto obdob\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 p\u016fsobit i Karel Prager, kter\u00fd byl po p\u0159\u00edchodu do Stavoprojektu za\u010dlen\u011bn do tzv. Skupiny mlad\u00fdch pod veden\u00edm Jaroslava K\u00e1ndla a pozd\u011bji Pavla Bare\u0161e. V r\u00e1mci skupiny nav\u00e1zal siln\u011bj\u0161\u00ed propojen\u00ed s Ji\u0159\u00edm Albrechtem a Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem, s nimi\u017e pozd\u011bji po dlouh\u00e1 l\u00e9ta spolupracoval. Jeho prvn\u00ed realizace je ov\u0161em spojena s V\u00e1clavem Hilsk\u00fdm, Zde\u0148kem Stupkou a Janem Pila\u0159em.\nJednalo se o bytov\u00e9 domy v Ostrav\u011b-Porub\u011b, kter\u00e9 jsou postaven\u00e9 ve stylu tehdy prosazovan\u00e9 sorely. Samostatn\u011b pak pracoval na dal\u0161\u00edch zak\u00e1zk\u00e1ch Stavoprojektu. Byly jimi trojd\u016fm v B\u011blocerkevsk\u00e9 ulici v Praze nebo skupina bytov\u00fdch dom\u016f v ulici Mikol\u00e1\u0161e Al\u0161e ve Strakonic\u00edch. V\u0161echny tyto n\u00e1vrhy se nesly ve znamen\u00ed typizace, prefabrikace a standardizace, jak tomu bylo na po\u010d\u00e1tku 50. let zvykem. Pragerovi byly tyto term\u00edny vlastn\u00ed a s\u00e1m se jako zaryt\u00fd technolog z\u00fa\u010dastnil studijn\u00edho \u00fakolu Svazu architekt\u016f o nalezen\u00ed nov\u00fdch mo\u017enost\u00ed montovan\u00fdch konstrukc\u00ed. Porotu tehdy n\u00e1vrhy neoslovily, ov\u0161em jeho pr\u00e1ce zaujala profesora Karla Jan\u016f, kter\u00fd si n\u00e1sledn\u011b Pragera vybral jako spolupracovn\u00edka pro sv\u016fj experiment\u00e1ln\u00ed bytov\u00fd d\u016fm v Otrokovic\u00edch. Stavba byla jak\u00fdmsi p\u0159edvojem prefabrikace. Pod st\u00e1le je\u0161t\u011b historizuj\u00edc\u00ed fas\u00e1dou jsou ulo\u017eeny p\u0159edem vyroben\u00e9 cihlov\u00e9 bloky, osazen\u00e9 a\u017e na m\u00edst\u011b. Pro n\u011bkter\u00e9 fas\u00e1dn\u00ed prvky (okenn\u00ed a dve\u0159n\u00ed otvory) byly rovn\u011b\u017e pou\u017eity p\u0159edvyroben\u00e9 prefabrik\u00e1ty.\nKl\u00ed\u010dovou stavbou pro p\u0159erod nejen Pragerova stylu navrhov\u00e1n\u00ed, ale i cel\u00e9 architektonick\u00e9 sc\u00e9ny byl drobn\u00fd projekt interi\u00e9ru Polsk\u00e9ho kulturn\u00edho a informa\u010dn\u00edho st\u0159ediska v dne\u0161n\u00edm pal\u00e1ci Generali na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Pro \u0159adu odborn\u00edk\u016f to byl pr\u00e1v\u011b tento z\u00e1sah, kter\u00fdm se \u010deskoslovensk\u00e1 architektura nadobro rozlou\u010dila s tzv. socialistick\u00fdm realismem a za\u010dala hledat nov\u00e1, zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed a konstruk\u010dn\u011b odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed.\n\u00dapln\u00fd p\u0159erod pak Prager potvrdil projektem \u00dastavu makromolekul\u00e1rn\u00ed chemie Akademie v\u011bd z roku 1958. Prager se nehodlal sm\u00ed\u0159it se sni\u017euj\u00edc\u00ed se kvalitou \u0159emesla i \u00farovn\u011b stavebnictv\u00ed a jako absolvent technick\u00e9 fakulty a \u0161ikovn\u00fd in\u017een\u00fdr p\u0159ich\u00e1zel na nov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed materi\u00e1l\u016f, technick\u00fdch postup\u016f i mo\u017enost\u00ed prefabrikace. Tak tomu bylo i p\u0159i stavb\u011b \u201emakrokoule\u201c, kde byla pou\u017eita zav\u011b\u0161en\u00e1 fas\u00e1da z panel\u016f \u010dasto zam\u011b\u0148ovan\u00fdch za tzv. boletick\u00e9 panely (podle v\u00fdrobn\u00edho z\u00e1vodu v Boletic\u00edch nad Labem). \u0160lo v\u0161ak o jeden z prvn\u00edch prototyp\u016f Pragerova lehk\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, pozd\u011bji zn\u00e1m\u00e9ho jako syst\u00e9m Gama.\n\u201eVid\u011bla jsem Pragera, jak s t\u00edm z\u00e1pas\u00ed. N\u011bkdo musel s lehk\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm za\u010d\u00edt. Ve sv\u011bt\u011b u\u017e ho pou\u017e\u00edvali b\u011b\u017en\u011b a u n\u00e1s se v\u0161echno je\u0161t\u011b d\u011blalo na kolen\u011b, cel\u00e1 na\u0161e pr\u00e1ce tenkr\u00e1t spo\u010d\u00edvala v tom, sehnat n\u011bkoho, kdo by to v\u016fbec dodal. Byl velk\u00fd rozd\u00edl p\u0159ij\u00edt do fabriky po Pragerovi, nebo p\u0159ed n\u00edm. (...) V\u00fdrobci byli p\u0159ipraveni, sna\u017eili se mu vyhov\u011bt. To bylo n\u011bco zcela nezvykl\u00e9ho,\u201c vzpom\u00ednala architektka Alena \u0160r\u00e1mkov\u00e1.\nVe stejn\u00e9m duchu se nesly dv\u011b dal\u0161\u00ed realizace pro podnik V\u00fdchodoslovensk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren. \u0160lo o stavbu polikliniky p\u0159\u00edmo v are\u00e1lu z\u00e1vodu a nedalekou nemocnici, pro kterou pou\u017eil odzkou\u0161en\u00e9 sch\u00e9ma n\u00edzk\u00e9ho objektu s vysokou t\u0159in\u00e1ctipodla\u017en\u00ed v\u011b\u017e\u00ed. \u00dastav na Pet\u0159in\u00e1ch a zdravotn\u00ed budovy nedaleko Ko\u0161ic jasn\u011b uk\u00e1zaly dal\u0161\u00ed sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed Pragerovy tvorby. Stavby byly zalo\u017een\u00e9 na propor\u010dn\u00edch vztaz\u00edch a vych\u00e1zely z technick\u00e9 a technologick\u00e9 z\u00e1kladny obohacen\u00e9 o um\u011bleckou slo\u017eku v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl navr\u017een\u00fdch p\u0159\u00edmo pro danou budovu.\nD\u016fle\u017eit\u00fdm p\u0159\u00ednosem Pragerovy tvorby se roku 1964 stala sout\u011b\u017e na univerzitn\u00ed m\u011bsto v Dublinu, na kter\u00e9m krom\u011b tradi\u010dn\u00edho t\u00fdmu Albrecht\u2013Kade\u0159\u00e1bek\u2013Prager pracovala i V\u011bra a Vladim\u00edr Machoninovi. N\u00e1vrh tehdy obdr\u017eel 3. cenu d\u00edky sv\u00e9mu dokonale definovan\u00e9mu provozn\u00edmu sch\u00e9matu, segregaci dopravy a dostatku prostoru pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed are\u00e1lu. Pen\u011b\u017en\u00ed odm\u011bna ze sout\u011b\u017ee dovolila v\u0161em z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm v\u010detn\u011b Pragera procestovat Evropu a sezn\u00e1mit se s nejnov\u011bj\u0161\u00edmi trendy na poli architektury. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee podklady pro v\u0161echny sout\u011b\u017ee, na kter\u00fdch Prager v tomto obdob\u00ed pracoval, p\u0159ipravoval mimo svou pracovn\u00ed n\u00e1pl\u0148, to jest ve voln\u00e9m \u010dase.\nD\u016fle\u017eit\u00fdm projektem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se pro Pragera stal projekt tzv. Baucentra, kter\u00e9 bylo do jist\u00e9 m\u00edry p\u0159edvojem budouc\u00edho Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f. Pro Pragera byl projekt spln\u011bn\u00fdm snem. Podle n\u011bmeck\u00e9ho vzoru inicioval vytvo\u0159en\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9ho st\u0159ediska v\u00fdstavy a architektury (\u010cSVA), jeho\u017e \u00fakolem bylo sledovat trendy ve stavebnictv\u00ed a informovat o nov\u00fdch materi\u00e1lech a technologi\u00edch. \u010cSVA vyd\u00e1valo katalog stavebn\u00edch prvk\u016f a po\u0159\u00e1dalo oborov\u00e9 v\u00fdstavy \u010di konference zam\u011b\u0159en\u00e9 na splynut\u00ed techniky, technologie a estetiky. Pro st\u0159edisko, kter\u00e9 se us\u00eddlilo v zadn\u00edm traktu domu na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u011bl vzniknout Pragerem projektovan\u00fd komplex Domu techniky neboli Baucentrum. Cel\u00fd projekt byl pro Pragera nejen zaj\u00edmavou architektonickou \u00falohou, ale i vyj\u00e1d\u0159en\u00edm jeho vztahu k technice a nov\u00fdm materi\u00e1l\u016fm ve stavebnictv\u00ed. Domu na m\u00edru se v\u0161ak tento z\u00e1m\u011br nikdy nedo\u010dkal.\nMiln\u00edkem kari\u00e9ry Karla Pragera se roku 1966 stalo v\u00edt\u011bzstv\u00ed v sout\u011b\u017ei na rekonstrukci a dostavbu objektu N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. N\u00e1vrh t\u00fdmu Albrecht\u2013Kade\u0159\u00e1bek\u2013Prager, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201ed\u016fm nad domem\u201c, p\u0159esv\u011bd\u010dil porotu a umo\u017enil Pragerovi naplno prosadit z\u00e1sady sv\u00e9 architektury. Z\u00e1kladem konstruk\u010dn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed byla sestava \u010dty\u0159 Vierendeelov\u00fdch nosn\u00edk\u016f vynesen\u00fdch nad budovu obchodn\u00ed burzy pomoc\u00ed \u010dty\u0159 zdvojen\u00fdch ocelov\u00fdch sloup\u016f. Star\u00e9 a nov\u00e9 bylo pe\u010dliv\u011b odd\u011bleno, a p\u0159itom propojeno se vz\u00e1jemn\u00fdm respektem. Prager od po\u010d\u00e1tku projektov\u00e1n\u00ed spolupracoval s vynikaj\u00edc\u00edmi statiky, jak\u00fdmi byl Josef Zeman, Ji\u0159\u00ed Koz\u00e1k \u010di Juraj Iz\u00e1k.\nP\u0159esn\u011b v souladu se stylem konce pades\u00e1t\u00fdch a cel\u00fdch \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed v architektu\u0159e v \u010ceskoslovensku bylo charakteristick\u00fdm jeho sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed ke gesamtkunstwerku neboli synt\u00e9ze \u010di spolupr\u00e1ci v\u00edce druh\u016f um\u011bn\u00ed. Se z\u00e1jmem o komplexn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed proto byla pro \u201eFeder\u00e1l\u201c zpracov\u00e1na i v\u00fdtvarn\u00e1 koncepce, tzv. hu\u0165, na kter\u00e9 se pod\u00edleli um\u011blci jako Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k nebo Stanislav Libensk\u00fd s Jaroslavou Brychtovou. V pr\u016fb\u011bhu stavby se ale zm\u011bnil nejen u\u017eivatel stavby (z N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se stalo Feder\u00e1ln\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky), ale kv\u016fli srpnov\u00e9 okupaci roku 1968 i celkov\u00e1 spole\u010densk\u00e1 situace. \u0158ada osobnost\u00ed spojen\u00fdch se stavbou, v\u010detn\u011b Pragera samotn\u00e9ho, se stala ne\u017e\u00e1douc\u00ed. Mezi n\u011b pat\u0159ili i v\u00fdtvarn\u00ed um\u011blci jako Miloslav Chlup\u00e1\u010d \u010di Olbram Zoubek, kte\u0159\u00ed m\u011bli spolupracovat na v\u00fdzdob\u011b budovy.\nKrom\u011b feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed stav\u011bl Prager t\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 prvn\u00ed \u010d\u00e1st are\u00e1lu ur\u010den\u00e9ho pro Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak jako organizace nep\u0159e\u017eilo n\u00e1stup normalizace. V\u00fdstavba prob\u00edhala mezi lety 1967\u20131974, p\u0159i\u010dem\u017e prvn\u00ed budova st\u00e1la ji\u017e v roce 1969. Hmotov\u00e1 skladba je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: na t\u0159ech patrov\u00fdch hranolov\u00fdch podstavc\u00edch, opat\u0159en\u00fdch keramick\u00fdmi nebo sklen\u011bn\u00fdmi st\u011bnami, spo\u010d\u00edvaj\u00ed podstatn\u011b rozm\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sklen\u011bn\u00e9 hranoly o dvou podla\u017e\u00edch, ve kter\u00fdch s\u00eddl\u00ed kancel\u00e1\u0159e nebo ateli\u00e9ry. Soubor levituj\u00edc\u00edch kostek nebyl nikdy dokon\u010den, jeho druh\u00e1 etapa z\u016fstala pouze na pap\u00ed\u0159e. Po dostavb\u011b prvn\u00ed etapy se \u201eKostky\u201c staly s\u00eddlem V\u00fdstavby hl. m. Prahy a jej\u00edho Projektov\u00e9ho \u00fastavu, z n\u011bho\u017e se sem nast\u011bhoval pr\u00e1v\u011b ateli\u00e9r Gama Karla Pragera. V sou\u010dasnosti are\u00e1l slou\u017e\u00ed jako s\u00eddlo Institutu pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a rozvoje hl. m. Prahy. V roce 2017 zde bylo z\u0159\u00edzeno tak\u00e9 centrum CAMP \u2013 Centrum architektury a m\u011bstsk\u00e9ho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. \nPragerov\u00fdm c\u00edlem bylo p\u0159edev\u0161\u00edm stav\u011bt, a proto pro n\u011bj nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed dek\u00e1da nebyla p\u0159\u00edli\u0161 uspokojiv\u00fdm obdob\u00edm. To byl d\u016fsledek \u201eklatby\u201c, v n\u00ed\u017e se Prager, podobn\u011b jako dal\u0161\u00ed architekti, po roce 1971 ocitl. Krom\u011b toho, \u017ee jeho pr\u00e1ce nesm\u011bly b\u00fdt publikov\u00e1ny, nemohl ani pracovat prost\u0159ednictv\u00edm Architektonick\u00e9 slu\u017eby \u010cesk\u00e9ho fondu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed. Tam tehdy architekti zpracov\u00e1vali vlastn\u00ed studie \u010di projekty, kter\u00e9 nebyly n\u00e1pln\u00ed jejich hlavn\u00edho zam\u011bstnaneck\u00e9ho pom\u011bru. P\u0159esto Prager d\u00e1l usilovn\u011b pracoval. Z t\u00e9to doby vze\u0161ly dv\u011b mimopra\u017esk\u00e9 realizace kulturn\u00edch dom\u016f, konkr\u00e9tn\u011b v B\u0159eznici a Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed. Jednou z velk\u00fdch koncepc\u00ed zpracov\u00e1van\u00fdch ateli\u00e9rem Gama byl projekt p\u0159ekryvu Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed, kter\u00fdm se Prager zab\u00fdval spole\u010dn\u011b s Ji\u0159\u00edm \u0160r\u00e1mkem. Odv\u00e1\u017en\u00e1 my\u0161lenka zast\u0159e\u0161en\u00ed koleji\u0161t\u011b byla v prvn\u00edch n\u00e1kresech pojata velmi st\u0159\u00edzliv\u011b a um\u00edrn\u011bn\u011b. V pozd\u011bj\u0161\u00edch variant\u00e1ch u\u017e n\u00e1vrh nab\u00fdval na razanci a Prager na nov\u011b vzniknuv\u0161\u00ed plochu navrhuje monument\u00e1ln\u00ed budovy ministerstva dopravy, objekt \u00fast\u0159edn\u00ed po\u0161ty nebo v\u00fdraznou stavbu hotelu. V n\u00e1vrhu pou\u017eil i sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 superstruktury, jimi\u017e se pozd\u011bji naplno v\u011bnoval p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed z\u00e1stavby v Ko\u0161\u00ed\u0159\u00edch.\nNavrhov\u00e1n\u00ed Karla Pragera se v t\u00e9to dob\u011b zam\u011b\u0159uje na odv\u00e1\u017en\u00e9, a\u017e utopick\u00e9 vize nerealizovateln\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek. D\u016fle\u017eit\u00fdmi jsou pro n\u011bj dva z\u00e1kladn\u00ed motivy, dob\u0159e rozpoznateln\u00e9 na p\u0159\u00edkladu rozs\u00e1hl\u00fdch \u00favah o p\u0159estavb\u011b T\u011b\u0161nova, na nich\u017e kontinu\u00e1ln\u011b pracoval od pozdn\u00edch 60. do poloviny 80. let. Prvn\u00edm z motiv\u016f je jeho obl\u00edben\u00fd tvar pyramidy, kter\u00fd je v\u00fdrazn\u00fd v n\u00e1vrhu St\u00e1tn\u00ed knihovny \u010cSR z roku 1969. Pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1vrh z roku 1976 u\u017e pyramid\u00e1ln\u00ed tvar opou\u0161t\u00ed, ale jist\u00e9 ma\u0161inistick\u00e9 a futuristick\u00e9 tendence jsou z n\u011bj st\u00e1le c\u00edtit. Je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed pocity vzbuzuje n\u00e1vrh utopick\u00e9 a masivn\u00ed struktury Centra v\u011bdeckotechnick\u00fdch informac\u00ed, kter\u00fd byl postupn\u011b zpracov\u00e1n ve t\u0159ech variant\u00e1ch (1976, 1978 a 1980). P\u0159edstupuj\u00edc\u00ed, stup\u0148ovit\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e1 k\u0159\u00eddla ale stavb\u011b dod\u00e1vala sp\u00ed\u0161e charakter st\u0159edoamerick\u00e9ho zikkuratu ne\u017e klasick\u00e9ho jehlanu.Druh\u00fdm motivem je koncept tzv. superstruktur, zalo\u017een\u00fd na principu m\u011bstsk\u00e9 v\u00edce\u00farov\u0148ovosti. Pravd\u011bpodobnou inspirac\u00ed byl pro Pragera projekt \u017dehli\u010dky mrak\u016f z roku 1924 od El Lisick\u00e9ho. Koncept, kter\u00fd si vyzkou\u0161el u budovy Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, je popisov\u00e1n jako \u201ed\u016fm nad domem\u201c. Karel Prager jej u n\u00e1vrhu Mezin\u00e1rodn\u00edho centra obchodu na T\u011b\u0161nov\u011b (1976) roz\u0161\u00ed\u0159il na koncept \u201em\u011bsto nad m\u011bstem\u201c. Nejv\u00fdrazn\u011bji je pou\u017eit v projektu zmi\u0148ovan\u00fdch superstruktur pro pra\u017esk\u00e9 Ko\u0161\u00ed\u0159e (1974). Architektura je v p\u0159\u00edpad\u011b struktur upozad\u011bna na druh\u00e9 m\u00edsto a hlavn\u00edm c\u00edlem je maximalizace vyu\u017eit\u00ed mo\u017enost\u00ed konstrukce. Tyto projekty jsou to nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, co za svou plodnou kari\u00e9ru vytvo\u0159il, a p\u0159esto\u017ee koncept, v\u00fdkresy i modely p\u016fsob\u00ed v podstat\u011b utopisticky, jak bylo potvrzeno od mnoha Pragerov\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f, projekt m\u011bl ve sv\u00e9 kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi jasn\u00fd c\u00edl, a t\u00edm byla jejich realizace. T\u00e9 se bohu\u017eel Praha ji\u017e tradi\u010dn\u011b nedo\u010dkala. Jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f byl i fakt, \u017ee Prager tak docela nepochopil zad\u00e1n\u00ed. \u00dalohu bral jako projekt zcela samoz\u0159ejm\u011b sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k realizaci, ov\u0161em re\u00e1ln\u00fdm zad\u00e1n\u00edm byl pouze v\u00fdzkumn\u00fd \u00fakol experiment\u00e1ln\u00ed bytov\u00e9 v\u00fdstavby, kter\u00fd m\u011bl prov\u011b\u0159it formy bydlen\u00ed v obt\u00ed\u017en\u011b zastaviteln\u00fdch ter\u00e9nech.\nZm\u011bnu do zab\u011bhnut\u00e9ho syst\u00e9mu fungov\u00e1n\u00ed ateli\u00e9ru p\u0159inesl neo\u010dek\u00e1van\u00fd projekt dostavby N\u00e1rodn\u00edho divadla z let 1981 a\u017e 1983. Prager p\u016fvodn\u011b do rozb\u011bhnut\u00e9ho projektu nov\u00e9 budovy divadla, kter\u00fd roku 1964 zapo\u010dal architekt Bohuslav Fuchs, v\u016fbec nepl\u00e1noval vstupovat. Po jeho smrti roku 1966 se zbytek jeho kolektivu projektu vzdal a byla nastolena velmi slo\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka, kdo se projektu ujme. Dramaticky se za\u010dal bl\u00ed\u017eit i nezm\u011bniteln\u00fd term\u00edn slavnostn\u00ed kolaudace v listopadu 1983, tedy sto let od otev\u0159en\u00ed historick\u00e9 budovy. Mezi pra\u017esk\u00fdmi projektov\u00fdmi \u00fastavy se za\u010dal hledat ten, kter\u00fd by mohl nov\u011b utvo\u0159en\u00e9mu t\u00fdmu Pavla Kupky, Ivo Loose a dal\u0161\u00edch ze St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu pro rekonstrukci pam\u00e1tkov\u00fdch m\u011bst a objekt\u016f (S\u00daRPMO) vypomoci. Pragerova Gama dostala na starost interi\u00e9r restaura\u010dn\u00ed budovy. O budov\u011b Nov\u00e9 sc\u00e9ny je\u0161t\u011b v\u016fbec nebyla \u0159e\u010d, jeliko\u017e stavba p\u016fvodn\u011b nem\u011bla b\u00fdt divadlem, n\u00fdbr\u017e m\u011bla slou\u017eit spole\u010densk\u00fdm akc\u00edm. Po zm\u011bn\u011b programu na divadlo u\u017e na m\u00edst\u011b st\u00e1la hotov\u00e1 ocelov\u00e1 kostra budovy, a tak se pro budovu hledal nov\u00fd architektonick\u00fd v\u00fdraz. Na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledku vyzvan\u00e9 sout\u011b\u017ee m\u011bl p\u016fvodn\u011b Prager spolupracovat s t\u00fdmem Zde\u0148ka Kuny z Krajsk\u00e9ho projektov\u00e9ho \u00fastavu, ov\u0161em na spolupr\u00e1ci se nikdy neshodli.\nPro Pragera byl dostavba doslova adrenalinovou v\u00fdzvou. Kv\u016fli odhlu\u010dn\u011bn\u00ed divadeln\u00edho prostoru pou\u017eil neobvyklou kombinaci konstruk\u010dn\u00edch, funk\u010dn\u00edch i estetick\u00fdch prvk\u016f. Na lehk\u00e9 fas\u00e1d\u011b Feal byl zav\u011b\u0161en t\u011b\u017ek\u00fd kamenn\u00fd obklad ze zelen\u00e9ho kub\u00e1nsk\u00e9ho mramoru a navrch je\u0161t\u011b obklad z v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159 tis\u00edc foukan\u00fdch sklen\u011bn\u00fdch tvarovek, kter\u00e9 pro stavbu navrhlo renomovan\u00e9 duo Libensk\u00fd\u2013Brychtov\u00e1. V interi\u00e9ru m\u011bla k monumentalit\u011b prostoru p\u0159isp\u00edvat pr\u00e1ce s kamenem, v\u00fdtvarn\u00e9 pojet\u00ed stropn\u00edch podhled\u016f i prostorov\u00e9 sv\u00edtidlo v zrcadle schodi\u0161t\u011b od Pavla Hlavy a Jaroslava \u0160tursy.\nPo dostavb\u011b Nov\u00e9 sc\u00e9ny se Prager soust\u0159edil na rozpracovanou koncepci p\u0159estavby Sm\u00edchova, ze kter\u00e9 byl nakonec realizov\u00e1n jen objekt Komer\u010dn\u00ed banky. Naj\u00edt vhodn\u00fd tvar, kter\u00fd by mohl do tohoto \u00fazem\u00ed vstoupit, bylo slo\u017eit\u00e9. I proto Prager p\u0159ikro\u010dil ke stavb\u011b osmi\u00faheln\u00edkov\u00e9ho p\u016fdorysu zalo\u017een\u00e9ho na podobn\u00fdch principech jako jeho pyramid\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrhy ze 70. let. Banku koncipoval jako jakousi pevnost, chr\u00e1m pen\u011bz, neproniknuteln\u00fd bunkr, do n\u011bho\u017e se nikdo nepovolan\u00fd nedostane. Stavba byla u\u017e p\u0159i v\u00fdstavb\u011b vn\u00edm\u00e1na kontroverzn\u011b, ov\u0161em podle Jakuba \u017delezn\u00e9ho se jej\u00ed v\u00fdrazn\u00e1 architektura stala logem.\nKdy\u017e se dnes \u0159ekne Komer\u010dn\u00ed banka na Sm\u00edchov\u011b, u\u017e nen\u00ed nutno p\u0159id\u00e1vat adresu. Ka\u017ed\u00fd v\u00ed, kde to je.\nPo roce 1989 se Prager\u016fv ateli\u00e9r Gama, nyn\u00ed ji\u017e soukrom\u00e1 projek\u010dn\u00ed firma, zam\u011b\u0159il na rekonstrukce. Samotn\u00fd Prager nebyl ze sv\u00e9 podstaty \u00fapln\u00fdm zast\u00e1ncem t\u00e9to pr\u00e1ce, ov\u0161em r\u00e1d p\u0159ij\u00edmal zd\u00e1nliv\u011b nesplniteln\u00e9 v\u00fdzvy. Takovou byla i rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce Rudolfina, kter\u00e9 m\u011blo po sto letech vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9 zm\u011bn\u011b funkc\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed probl\u00e9m\u016f. Pl\u00e1n rekonstrukce se n\u011bkolikr\u00e1t m\u011bnil v z\u00e1vislosti na po\u017eadovan\u00fdch funkc\u00edch, ov\u0161em Prager k n\u00ed obecn\u011b p\u0159istupoval s respektem a pokorou. N\u00e1vrh je na Pragerovy pom\u011bry skoro a\u017e eklektick\u00fd s d\u016frazem na zachov\u00e1n\u00ed hodnot velk\u00e9ho d\u00edla architekt\u016f Josefa Z\u00edtka a Josefa Schulze a potla\u010den\u00ed vlastn\u00edch tv\u016fr\u010d\u00edch princip\u016f. Podobn\u011b p\u0159istupoval i k dal\u0161\u00ed rekonstrukci budovy St\u00e1tn\u00edho nakladatelstv\u00ed technick\u00e9 literatury (SNTL) ve Sp\u00e1len\u00e9 ulici. Ch\u00e1pal, \u017ee pozvolna do\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed architektonick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed Prahy 20. stolet\u00ed bude muset dostat novou n\u00e1pl\u0148. Stejn\u011b pojal i rekonstrukci domu U \u010cern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed, mistrovsk\u00e9ho d\u00edla architekta Go\u010d\u00e1ra, kter\u00fd dlouh\u00e1 l\u00e9ta fungoval jako kancel\u00e1\u0159sk\u00e1 budova. Prager k budov\u011b op\u011bt p\u0159istoupil s maxim\u00e1ln\u00ed pokorou a c\u00edlem vr\u00e1tit j\u00ed jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed kr\u00e1su.\nPosledn\u00edm projektem v autentick\u00e9m Pragerov\u011b duchu je soubor obytn\u00fdch budov U K\u0159\u00ed\u017ee v Jinonic\u00edch. P\u016fvodn\u011b Prager pl\u00e1noval pracovat s dal\u0161\u00edmi architekty, z nich\u017e by ka\u017ed\u00fd do souboru p\u0159isp\u011bl sv\u00fdm domem, \u010d\u00edm\u017e by vznikla souhrnn\u00e1 genera\u010dn\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f na t\u00e9ma bydlen\u00ed. Do pl\u00e1nu nakonec p\u0159isp\u011bl pouze Franti\u0161ek Zounek, jeho\u017e n\u00e1vrh se v souboru vymyk\u00e1 svou zaoblenou severn\u00ed fas\u00e1dou. Zbytek souboru je charakteristick\u00fd sv\u00fdmi kask\u00e1dovit\u00fdmi ji\u017en\u00edmi terasami s p\u0159edem osazenou zelen\u00ed. Obytn\u00fd d\u016fm U K\u0159\u00ed\u017ee z\u00edskal titul Stavba roku 1999.\nKarel Prager byl v\u017edy zaryt\u00fdm technologem, kter\u00fd se zarputile sna\u017eil hledat nov\u00e9 mo\u017enosti prefabrikace, inovativn\u00ed konstrukce a technologie aplikace stavebn\u00edch materi\u00e1l\u016f. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost v\u0161ak v\u011bnoval kompleta\u010dn\u00edm konstrukc\u00edm (p\u0159\u00ed\u010dky, podhledy a dal\u0161\u00ed such\u00e9 procesy v\u00fdstavby). Prvn\u00ed pokusy s pou\u017eit\u00edm stavebnicov\u00e9ho syst\u00e9mu byly pou\u017eity p\u0159i v\u00fdstavb\u011b \u00dastavu makromolekul\u00e1rn\u00ed chemie. N\u00e1sledn\u011b byl sortiment postupn\u011b dopl\u0148ov\u00e1n a prov\u011b\u0159ov\u00e1n na konkr\u00e9tn\u00edch stavb\u00e1ch. V\u00fdsledkem dlouholet\u00e9 snahy byl n\u00e1vrh otev\u0159en\u00e9ho stavebnicov\u00e9ho syst\u00e9mu Gama z roku 1974. Syst\u00e9m byl navr\u017een tak, aby minimalizoval tzv. \u201emokr\u00e9\u201c stavebn\u00ed procesy a umo\u017enil skute\u010dn\u011b p\u0159esn\u00e9 a jednoduch\u00e9 osazen\u00ed. Obsahoval stavebnicov\u00e9 subsyst\u00e9my rastrov\u00e9ho obvodov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, montovan\u00e9ho parapetu, nadpra\u017e\u00ed, podhled\u016f, p\u0159\u00ed\u010dek a sk\u0159\u00ed\u0148ov\u00fdch st\u011bn. D\u00edky jednoduch\u00e9mu kombinov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu bylo mo\u017en\u00e9 snadno dan\u00fd interi\u00e9r p\u0159etv\u00e1\u0159et a z\u00e1rove\u0148 jej podle pot\u0159eb variovat (pro r\u016fzn\u00e9 d\u00edlce byly zpracov\u00e1ny materi\u00e1lov\u00e9 a barevnostn\u00ed variace).\nZaj\u00edmav\u00fdm p\u0159\u00edkladem u\u017eit\u00ed skla v r\u00e1mci syst\u00e9mu je Prager\u016fv patent vytvo\u0159en\u00fd s Ji\u0159\u00edm Kadounem. \u0160lo o sklen\u011bn\u00fd stavebn\u00ed panel, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval vytv\u00e1\u0159et celoplo\u0161n\u00e9 prosklen\u00e9 st\u011bny pou\u017eiteln\u00e9 v interi\u00e9ru i exteri\u00e9ru. Na z\u00e1klad\u011b tohoto patentu zah\u00e1jil Sklo Union Teplice v\u00fdrobu produktu pod obchodn\u00edm n\u00e1zvem Pragovit.\n Patenty \np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1965 \u2013 sklen\u011bn\u00fd staven\u00ed panel\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1968 \u2013 montovan\u00fd zav\u011b\u0161en\u00fd podhled, spolu s Ji\u0159\u00edm Kadounem;\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1969 \u2013 okenn\u00ed z\u00e1v\u011bs, zejm\u00e9na pro kyvn\u00e1 okna, spolu s Ji\u0159\u00edm Kadounem\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1969 \u2013 montovan\u00e1 obvodov\u00e1 st\u011bna, spolu s Ji\u0159\u00edm Kadounem\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1975 \u2013 montovan\u00fd parapet, spolu s Ji\u0159\u00edm Kadounem\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1977 \u2013 tapeta s textiln\u00edm povrchem, spolu s Vladim\u00edrem Nekudou, Jaroslavem Srstkou, Franti\u0161kem Fejglem, Karlem Elingerem a Milanem Machatkou\np\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1977 \u2013 povrchov\u011b upraven\u00e1 lisovan\u00e1 deska a zp\u016fsob jej\u00ed v\u00fdroby, spolu s Vladim\u00edrem Nekudou, Jaroslavem Srstkou a Karlem Dvo\u0159\u00e1kem\n1951 a d\u00e1le \u2013 obytn\u00fd soubor na n\u00e1b\u0159. Svazu protifa\u0161. bojovn\u00edk\u016f 447/18, Ostrava-Poruba, spolu s J. Pila\u0159em, Zde\u0148kem Stupkou a V\u00e1clavem Hilsk\u00fdm\n1953 \u2013 obytn\u00fd trojd\u016fm \u0159ady T15, B\u011blocerkevsk\u00e1 1175/10, Vr\u0161ovice\n1953 \u2013 v\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav A. S. Popova, Novodvorsk\u00e1 1698/138, Bran\u00edk, rekonstruov\u00e1no v devades\u00e1t\u00fdch letech\n1954 \u2013 obytn\u00fd soubor \u0159ady T15, M. Al\u0161e 766, Strakonice\n1955 \u2013 experiment\u00e1ln\u00ed d\u016fm \u0159ady T16, M\u00e1nesova 1095, Otrokovice, spolu s Karlem Jan\u016f, v sou\u010dasnosti zateplov\u00e1n\n1957 \u2013 polsk\u00e9 kulturn\u00ed a informa\u010dn\u00ed st\u0159edisko, v interi\u00e9ru pal\u00e1ce Generali, V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed 832/19, Nov\u00e9 M\u011bsto, zru\u0161eno v devades\u00e1t\u00fdch letech\n1960\u20131964 \u2013 \u00dastav makromolekul\u00e1rn\u00ed chemie, Heyrovsk\u00e9ho n\u00e1m. 1888, Pet\u0159iny\n1962\u20131966 \u2013 poliklinika V\u00fdchodoslovensk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ko\u0161ic\u00edch, 044 54 \u0160aca, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem a Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem\n1962\u20131970 \u2013 nemocnice V\u00fdchodoslovensk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ko\u0161ic\u00edch, L\u00fa\u010dna 57, \u0160aca, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem a Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem\n1967\u20131970 \u2013 are\u00e1l rodinn\u00fdch dom\u016f pro v\u00fdtvarn\u00edky, U H\u00e1je 41\u201325, Bran\u00edk\n1967\u20131974 \u2013 budova b\u00fdval\u00e9ho Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, Vinohradsk\u00e1 52/1, Vinohrady, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem a Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem\n1968 \u2013 vlastn\u00ed d\u016fm, Nad Lomem 1189/33, Bran\u00edk\n1969 \u2013 Palach\u016fv pylon, p\u0159ed budovou b\u00fdval\u00e9ho Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed s plastikou Anton\u00edna Ka\u0161para (podle nerealizovan\u00e9 sochy Plamen Miloslava Chlup\u00e1\u010de)\n1969\u20131973 \u2013 budovy Sdru\u017een\u00ed projektov\u00fdch ateli\u00e9r\u016f v Emauzech, Vy\u0161ehradsk\u00e1 51, Nov\u00e9 M\u011bsto\n1970 \u2013 projekt hotelov\u00e9ho are\u00e1lu v Porto Conte, Strada Provinciale 55, 07041 Alghero, Sardinie, spolu s ateli\u00e9rem Eta a Karlem Havr\u00e1nkem, realizov\u00e1no bez v\u011bdom\u00ed autora\n1974\u20131980 \u2013 are\u00e1l Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakulty UK, V Hole\u0161ovi\u010dk\u00e1ch 747/2, Libe\u0148\n1975\u20131980 \u2013 Kulturn\u00ed d\u016fm ve Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed, t\u0159. \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy 560, Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed\n1977\u20131992 \u2013 budova Komer\u010dn\u00ed banky, \u0160tef\u00e1nikova 267/22, Sm\u00edchov\n1978 \u2013 n\u00e1stavba vlastn\u00edho rodinn\u00e9ho domu, Nad Lomem 1189/33, Bran\u00edk\n1979\u20131985 \u2013 Kulturn\u00ed d\u016fm v B\u0159eznici, Doln\u00ed Valy 63, B\u0159eznice, spolu s Janem Loudou a Zby\u0161kem St\u00fdblem\n1981\u20131983 \u2013 interi\u00e9r restaura\u010dn\u00edho objektu N\u00e1rodn\u00edho divadla, Ostrovn\u00ed 1435/3, Nov\u00e9 M\u011bsto\n1981\u20131983 \u2013 Nov\u00e1 sc\u00e9na N\u00e1rodn\u00edho divadla, N\u00e1rodn\u00ed 1393, Nov\u00e9 M\u011bsto, spolu se Stanislavem Libensk\u00fdm a Jaroslavou Brychtovou\np\u0159\u00edstavba k rekrea\u010dn\u00edmu za\u0159\u00edzen\u00ed Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, Nov\u00fd Sv\u011bt 128 Harrachov, p\u0159\u00edstavba k vile Du\u0161ana Jurkovi\u010de\n1986\u20131987 \u2013 rekonstrukce divadla Komedie, Jungmannova 15/1, Nov\u00e9 M\u011bsto\n1990\u20131992 \u2013 rekonstrukce Rudolfina, Al\u0161ovo n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed 79/12, Star\u00e9 M\u011bsto\n1991\u20131994 \u2013 rekonstrukce budovy SNTL, Sp\u00e1len\u00e1 51, Nov\u00e9 M\u011bsto\n1993 \u2013 centr\u00e1ln\u00ed kotelna V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice, Wenzigova 2083/1, Nov\u00e9 M\u011bsto\n1993 \u2013 rodinn\u00fd d\u016fm v Kamenici, Kruhov\u00e1 556, Kamenice, ateli\u00e9r Gama postavil celkem 70 dom\u016f, Prager je autorem jednoho z nich\n1993\u20131994 \u2013 rekonstrukce domu U \u010cern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed, Celetn\u00e1 569/34, Star\u00e9 M\u011bsto\n1996 \u2013 dostavba budovy Okresn\u00edho \u00fa\u0159adu v Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou, Havl\u00ed\u010dkova 136, Rychnov nad Kn\u011b\u017enou\n1996\u20131999 \u2013 obytn\u00fd soubor U K\u0159\u00ed\u017ee, U K\u0159\u00ed\u017ee 9, Jinonice, spolu se Zde\u0148kem Jane\u010dkem a Zby\u0161kem St\u00fdblem\n1998\u20132000 \u2013 n\u00e1kupn\u00ed centrum VIVO!, \u0160vehlova 1391/32, Hostiva\u0159\n2000 \u2013 objekt Univerzity Karlovy, U K\u0159\u00ed\u017ee 661/8, Jinonice\n1957 \u2013 zastavovac\u00ed studie Pankr\u00e1ck\u00e9 pl\u00e1n\u011b, spolu s Pavlem Bare\u0161em, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem a Jaroslavem K\u00e1ndlem, 3. cena v P\u0159ehl\u00eddce architektonick\u00fdch prac\u00ed\n1967 \u2013 projekt souboru budov s Domem techniky a \u201eBaucentrem\u201c ve Sp\u00e1len\u00e9 ulici, Praha\n1967\u20131973 \u2013 projekt obytn\u00e9ho domu souboru pro Ji\u017en\u00ed M\u011bsto, spolu s Ji\u0159\u00edm Mergerem, Radimem Boh\u00e1\u010dkem, Janem L\u00ednkem a Vlado Miluni\u010dem\n1968 \u2013 projekt st\u00e1tn\u00ed knihovny v Praze na T\u011b\u0161nov\u011b\n1972 \u2013 studie 2. etapy v\u00fdstavby are\u00e1lu Projektov\u00e9ho \u00fastavu V\u00fdstavby hl. m. Prahy v Emauzech\n1974 \u2013 studie p\u0159estavby Ko\u0161\u00ed\u0159 neboli Pragerovy Superstruktury\n1976\u20131980 \u2013 studie Mezin\u00e1rodn\u00edho centra obchodu v Praze na T\u011b\u0161nov\u011b\n1976 \u2013 projekt p\u0159estavby Karl\u00edna\n1976 \u2013 projekt centra v\u011bdeckotechnick\u00fdch informac\u00ed v Praze na T\u011b\u0161nov\u011b\n1978\u20131980 \u2013 studie modernizace a p\u0159estavby Sm\u00edchova\n1979 \u2013 projekt are\u00e1lu velvyslanectv\u00ed Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky v Praze\n1985 \u2013 studie p\u0159estavby are\u00e1lu Fakultn\u00ed nemocnice na Albertov\u011b\n1988 \u2013 projekt hotelu Tourinvest v Praze na T\u011b\u0161nov\u011b\n1989 \u2013 3. studie modernizace a p\u0159estavby Sm\u00edchova\n1991 \u2013 projekt West Gate Prague v \u0158itce\n1993\u20132001 \u2013 projekt p\u0159ekryvu Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed v Praze\n2000 \u2013 studie z\u00e1stavby v \u00fazem\u00ed p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edho k V\u00edt\u011bzn\u00e9mu n\u00e1m\u011bst\u00ed\n1954 \u2013 sout\u011b\u017e na \u00dast\u0159edn\u00ed d\u016fm arm\u00e1dy v Praze, spolu s Pavlem Bare\u0161em, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem a Jaroslavem K\u00e1ndlem, 2. nejvy\u0161\u0161\u00ed cena\n1955 \u2013 sout\u011b\u017e na St\u00e1tn\u00ed divadlo v Brn\u011b, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem a Ji\u0159\u00edm Ullmannem, postup do 2. kola sout\u011b\u017ee\n1958 \u2013 sout\u011b\u017e na radnici v Torontu, spolu s Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem a Otakarem Ku\u010dou\n1958 \u2013 sout\u011b\u017e na ideov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed are\u00e1lu v\u011bdeck\u00fdch \u00fastav\u016f v Libni, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem a Vladim\u00edrem Machoninem, odm\u011bna\n1962 \u2013 sout\u011b\u017e na budovu rozhlasu, televize a spole\u010densk\u00e9ho centra na Pankr\u00e1ci, spolu s Pavlem Bare\u0161em, Ji\u0159\u00edm Albrechtem, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem, Svatoplukem Kobrem, Martinem Vajzrem, Vladim\u00edrem a V\u011brou Machoninov\u00fdmi, odm\u011bna\n1963 \u2013 sout\u011b\u017e na are\u00e1l \u010cSAV na St\u00e1tn\u00ed technickou knihovnu na Pankr\u00e1ci, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem, slou\u010den\u00e1 1. a 2. cena\n1964 \u2013 sout\u011b\u017e na univerzitn\u00ed m\u011bsto v Dublinu, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem, Vladim\u00edrem a V\u011brou Machoninov\u00fdmi, 3. cena\n1965 \u2013 sout\u011b\u017e na ideov\u00e9 architektonicko-urbanistick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed Letensk\u00e9 pl\u00e1n\u011b, spolu s Ji\u0159\u00edm Albrechtem, 2. cena\n1966 \u2013 sout\u011b\u017e na \u0159e\u0161en\u00ed p\u0159edmost\u00ed Hl\u00e1vkova mostu, spolu s Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem, 1. cena\n1969 \u2013 sout\u011b\u017e na \u010deskoslovensk\u00fd pavilon pro EXPO \u201870 v \u00d3sace, spolu s Karlem Filsakem, Ji\u0159\u00edm Kade\u0159\u00e1bkem, Ji\u0159\u00edm Klenem, Janem \u0160r\u00e1mkem, Vladim\u00edrem a V\u011brou Machoninov\u00fdmi, 2. cena\n1970 \u2013 sout\u011b\u017e na hotel \u010cedoku na n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky, spolu s Helenou Pragerovou\n1971 \u2013 sout\u011b\u017e na are\u00e1l \u010cesk\u00e9 televize v Ko\u0161ic\u00edch, 1. cena\n1985 \u2013 sout\u011b\u017e na Hotel Rekrea v Praze\n1988 \u2013 sout\u011b\u017e na dostavbu Starom\u011bstsk\u00e9 radnice v Praze\n1995 \u2013 sout\u011b\u017e na \u00fapravu n\u00e1m\u011bst\u00ed Jana Palacha v Praze\n1997 \u2013 sout\u011b\u017e na hotel Four Seasons v Praze\n1999 \u2013 sout\u011b\u017e na \u010desk\u00e9 velvyslanectv\u00ed v Tbilisi\nD\u00edlo Karla Pragera je p\u0159ij\u00edm\u00e1no rozporupln\u011b; n\u011bkdy je ozna\u010dov\u00e1n jako \u201evizion\u00e1\u0159 socialistick\u00e9 architektury\u201c nebo \u201eKarel Gott socialistick\u00e9 architektury\u201c. Jeho stavby se sv\u00fdm odv\u00e1\u017en\u00fdm \u201earchitektonick\u00fdm stanoviskem\u201c nemohly b\u00fdt \u0161irokou ve\u0159ejnost\u00ed nikdy p\u0159ij\u00edm\u00e1ny jednozna\u010dn\u011b kladn\u011b. Sou\u010dasn\u00e1 odborn\u00e1 dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed kritika v\u0161ak ji\u017e jeho d\u00edlo vn\u00edm\u00e1 sm\u00ed\u0159liv\u011bji. S\u00e1m Prager zast\u00e1val stanovisko, ve kter\u00e9m \u010dasto zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee architektura p\u016fsob\u00ed dlouhodob\u011b, po generace. Architekturu je t\u0159eba posuzovat a\u017e s odstupem n\u011bkolika desetilet\u00ed. \u201eV sou\u010dasnosti u\u017e se nejmlad\u0161\u00ed generace k jeho odkazu hl\u00e1s\u00ed, a to dosti vehementn\u011b,\u201c \u0159ekl v rozhovoru s Radom\u00edrou Sedl\u00e1kovou ak. socha\u0159 Olbram Zoubek. A je pravdou, \u017ee dnes m\u00e1 ji\u017e Pragerovo d\u00edlo mnoho p\u0159\u00edznivc\u016f. Popularizac\u00ed architektury se dlouhodob\u011b zab\u00fdv\u00e1 i hudebn\u00edk Vladim\u00edr 518, kter\u00fd v r\u00e1mci knihy a p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9ho cyklu Architektura 58\u201389 p\u0159ibli\u017euje architekturu Karla Pragera i jeho sou\u010dasn\u00edk\u016f.", "<<>>: Co je R\u00e1j u Jihlavy? <<>>: R\u00e1j u Jihlavy je lokalita na okraji Jihlavy, v \u00fadol\u00ed \u0159eky Jihl\u00e1vky, na rozhran\u00ed katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00ed Jihlava, Sasov a Ran\u010d\u00ed\u0159ov. M\u00edstem proch\u00e1z\u00ed modr\u00e1 turistick\u00e1 zna\u010dka ze Sasova na Ran\u010d\u00ed\u0159ov. Nad lokalitou proch\u00e1z\u00ed silnice I/38 (tvo\u0159\u00edc\u00ed zde zakon\u010den\u00ed obchvatu Jihlavy) a od Jihlavy silnice II/523. Na okraji stoj\u00ed zahr\u00e1dk\u00e1\u0159sk\u00e1 kolonie V R\u00e1ji.\nStejn\u011b jako na \u0159ad\u011b m\u00edst v okol\u00ed Jihlavy prob\u00edhala i v R\u00e1ji v minulosti t\u011b\u017eba st\u0159\u00edbra. Zdej\u0161\u00ed \u017e\u00edly pat\u0159ily po Starohorsk\u00fdch k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm na Jihlavsku a t\u011b\u017eba zde prob\u00edhala ve v\u0161ech obdob\u00edch dolov\u00e1n\u00ed na Jihlavsku. Je\u0161t\u011b dnes je zde k vid\u011bn\u00ed \u0159ada p\u0159ipom\u00ednek na d\u016fln\u00ed \u010dinnost \u2013 poz\u016fstatky po \u0161tol\u00e1ch (\u0161tola V R\u00e1ji a Post\u0159ib\u0159ovac\u00ed \u0161tola) \u010di pinky (propadliny po t\u011b\u017eb\u011b). Velmi intenzivn\u00ed t\u011b\u017eba zde prob\u00edhala p\u0159edev\u0161\u00edm na p\u0159elomu 14. a 15. stolet\u00ed, kdy t\u011b\u017eba prob\u00edhala na trojici couk\u016f \u2013 nejbl\u00ed\u017ee k Jihlav\u011b po prav\u00e9 stran\u011b znojemsk\u00e9 silnice \u017e\u00edla sv. Barbora a za n\u00ed tzv. Ran\u010d\u00ed\u0159ovsk\u00e1 \u017e\u00edla, po lev\u00e9 stran\u011b pak Post\u0159\u00edb\u0159ovac\u00ed \u017e\u00edla, p\u0159i\u010dem\u017e \u00fast\u00ed t\u00e9to \u0161toly bylo zavaleno v 18. stolet\u00ed.\n \u017d\u00edla sv. Barbora \nNa svatobarborsk\u00e9 \u017e\u00edle m\u016f\u017eeme t\u011b\u017ebu prokazateln\u011b dolo\u017eit k roku 1547. Nejednalo se o nikterak velk\u00e9 kuti\u0161t\u011b \u2013 tvo\u0159ilo jej pouze n\u011bkolik osamocen\u00fdch obval\u016f a pinek, pod kter\u00fdmi byla z \u00fadol\u00ed vedena svatobarborsk\u00e1 \u0161tola.\n Ran\u010d\u00ed\u0159ovsk\u00fd couk \nNedaleko b\u00fdval\u00e9 ran\u010d\u00ed\u0159ovsk\u00e9 h\u00e1jovny se nach\u00e1zej\u00ed prvn\u00ed poz\u016fstatky po t\u011b\u017eb\u011b na ran\u010d\u00ed\u0159ovsk\u00e9m couku \u2013 dvojice \u0159ad obval\u016f, dlouh\u00fdch asi 400 metr\u016f. Ve zdej\u0161\u00edm pom\u011brn\u011b m\u011blk\u00e9m \u00fadol\u00ed\u010dku se nach\u00e1zela T\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1 \u0161tola (dnes po n\u00ed nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy) s trojic\u00ed \u0161achet nazvan\u00fdch T\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1, \u010cesk\u00e1 a Kunst\u0161achta. Poz\u016fstatky po t\u011bchto \u0161acht\u00e1ch se nach\u00e1z\u00ed na okraji vojensk\u00e9ho prostoru a nejsou ve\u0159ejnosti b\u011b\u017en\u011b dostupn\u00e9. V p\u0159\u00edpad\u011b Kunst\u0161achty se dlouhou dobu ani nev\u011bd\u011blo, kde se nach\u00e1zela. Teprve v dubnu 1970 do\u0161lo k propadnut\u00ed jej\u00edho \u00fast\u00ed. N\u00e1sledn\u011b do\u0161lo ke zdokumentov\u00e1n\u00ed otvoru \u0161achty a zasyp\u00e1n\u00ed betonem. Na ji\u017en\u00edm konci, nad soukromou chatou, se nach\u00e1z\u00ed halda po dnes ji\u017e jm\u00e9nem nezn\u00e1m\u00e9 \u0161tole.\n Post\u0159ib\u0159ovac\u00ed couk \nAsi 200 metr\u016f na jihov\u00fdchod od b\u00fdval\u00e9 restaurace V R\u00e1ji se nach\u00e1zela Post\u0159ib\u0159ovac\u00ed \u0161tola. Do sou\u010dasnosti se po n\u00ed nedochovala ani halda s v\u00fdtokem d\u016fln\u00ed vody, m\u016f\u017eeme zde v\u0161ak naj\u00edt v\u00fdkop od b\u00fdval\u00e9ho vchodu. V lese nad \u0161tolou se nach\u00e1z\u00ed dvojice obval\u016f po \u0161acht\u00e1ch a drobn\u00e9 j\u00e1my. V roce 1941 do\u0161lo k propadu men\u0161\u00edho z obval\u016f. Haldy u obou obval\u016f b\u00fdvaj\u00ed \u010dast\u00fdm c\u00edlem geolog\u016f \u2013 amat\u00e9r\u016f, nebo\u0165 se v nich daj\u00ed naj\u00edt i zbytky hornick\u00e9ho n\u00e1\u0159ad\u00ed (nap\u0159. v letech 1974 a 1975 zde do\u0161lo k objevu n\u011bkolika hornick\u00fdch \u017eel\u00edzek).\nAsi 100 metr\u016f po proudu Jihl\u00e1vky od Post\u0159ib\u0159ovac\u00ed \u0161toly se nach\u00e1z\u00ed pokusn\u00e1 \u0161tola V R\u00e1ji, dnes dlouh\u00e1 asi 4 metry.\nPo definitivn\u00edm ukon\u010den\u00ed t\u011b\u017eby se R\u00e1j stal obl\u00edben\u00fdm v\u00fdletn\u00edm m\u00edstem obyvatel Jihlavy, p\u0159i\u010dem\u017e v \u00fadol\u00ed se nach\u00e1zela restaurace V R\u00e1ji (zanikla v 80. letech 20. stolet\u00ed). Od druh\u00e9 poloviny 90. let prob\u00edhaly snahy o vybudov\u00e1n\u00ed hornick\u00e9ho skanzenu s obnoven\u00fdm vodn\u00edm n\u00e1honem ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti lokality a obnoven\u00fdm p\u0159\u00edrodn\u00edm koupali\u0161t\u011bm s kempem v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti. Z t\u011bchto snah v\u0161ak na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed se\u0161lo. \u0160ance na realizaci skanzenu je miziv\u00e1, nebo\u0165 Pozemkov\u00fd fond vydal pozemek s p\u0159\u00edstupovou cestou v r\u00e1mci restituc\u00ed soukrom\u00e9mu vlastn\u00edkovi a k cel\u00e9 stavb\u011b se negativn\u011b stav\u00ed i veden\u00ed Ran\u010d\u00ed\u0159ova. Od roku 2009 p\u0159esto prob\u00edhaj\u00ed snahy o o\u017eiven\u00ed m\u00edsta.\nStr\u00e1nky lokality\n\u0160tola V R\u00e1ji, jihlavskepodzemi.com\nKdysi tu b\u00fdval obl\u00edben\u00fd R\u00e1j. Dnes jsou z v\u00fdletn\u00edho hostince jen ruiny, idnes.", "<<>>: Co je Flore (fotografka)? <<>>: FLORE (* 23. srpna 1963 Toulouse) je francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 fotografka a dcera mal\u00ed\u0159ky Olgy Gimeno.\nFlore se za\u010dala v\u011bnovat fotografii v roce 1977 a po ukon\u010den\u00ed studia v Toulouse se etablovala v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde v sou\u010dasnosti (2020) \u017eije a pracuje.\nMezi jej\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla pat\u0159\u00ed um\u011bleck\u00fd projekt Carte Blanche garantovan\u00fd m\u011bstem Pa\u0159\u00ed\u017e pro v\u00fdstavu v galerii Petit Palais, Mus\u00e9e des Beaux Arts m\u011bsta Pa\u0159\u00ed\u017ee a jej\u00ed fotografick\u00fd projekt koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Rivesaltes v ji\u017en\u00ed Francii. Flore se zab\u00fdv\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fdmi cykly. Realizuje je sama a rozv\u00edj\u00ed vedle sv\u00fdch osobn\u00edch projekt\u016f.\nOd roku 2008 pracuje na projektu nap\u0159\u00ed\u010d st\u0159edomo\u0159skou p\u00e1nv\u00ed pro pot\u0159eby cyklu Une Femme Fran\u00e7aise en Orient a ve spolupr\u00e1ci s kolektivem L'Oeil de l'Esprit vede kurz analogov\u00e9 fotografie.\nN\u011bkolik d\u011bl Flore jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch a soukrom\u00fdch sb\u00edrek ve Francii a po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\nGalerie Cl\u00e9mentine de la F\u00e9ronni\u00e8re \u2013 Pa\u0159\u00ed\u017e\nGalerie 127 \u2013 Marr\u00e1ke\u0161\nGaleria Blanca Berl\u00edn \u2013 Madrid\nGalerie Wada-Garou \u2013 Tokio\nGalerie Fotografika \u2013 \u0160v\u00fdcarsko\nPetit Palais, Mus\u00e9e des Beaux-Arts de la Ville de Paris\nFrancouzsk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed knihovna\nMarr\u00e1k\u00e9\u0161, Muzeum fotografie a v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed\nM\u00e9morial du Camp de Concentration de Rivesaltes\nGalerie du Ch\u00e2teau d'Eau de Toulouse\nSb\u00edrka Hubert de Wangen\nSb\u00edrka Ely-Michel Ruimy\nSoukrom\u00e9 sb\u00edrky v Evrop\u011b, Maroku, Spojen\u00fdch st\u00e1tech a Japonsku.\n2018: Prix de photographie de l'Acad\u00e9mie des beaux-arts za projekt L'odeur de la nuit \u00e9tait celle du jasmin (Jasm\u00ednov\u00e1 v\u016fn\u011b noci), s\u00e9rie inspirovan\u00e1 textem o Indo\u010d\u00edn\u011b spisovatelky Marguerite Duras \u2013 Fotografie v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 v\u016fbec neexistovaly\u2026\n2016: Lointains souvenirs, text: Laude Adler, ed. Contrejour & Postcart,\n2014: Une femme fran\u00e7aise en Orient, texte de Natacha Wolinski, ed. Postcart, ISBN 978-8898391288\n2010: CATALOGUE \u00c9PUIS\u00c9 / Une femme fran\u00e7aise en Orient, Livre+DVD de Adrian Claret-P\u00e9rez, \u00c9ditions L'\u0152il de l'Esprit\n2009: Je me souviens de vous, ed. L'\u0152il de l'Esprit\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Flore (photographer) na anglick\u00e9 Wikipedii.\n(francouzsky) L'Egypte de FLORE / Dokument o autorce.\nSeznam francouzsk\u00fdch fotografek\n\u017deny ve fotografii\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\n(francouzsky) L'Oeil de l'Esprit, Atelier Photographique directed by FLORE.", "<<>>: Co je Thirst Street? <<>>: Thirst Street je francouzsko-americk\u00fd hran\u00fd film. Nato\u010dil jej re\u017eis\u00e9r Nathan Silver podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd napsal spolu s C. Masonem Wellsem. Hraj\u00ed v n\u011bm Lindsay Burdge, Esther Garrel, Lola Bessis a dal\u0161\u00ed. Jeho vyprav\u011b\u010dkou je Anjelica Huston. Burdge hraje postavu americk\u00e9 letu\u0161ky Giny. Premi\u00e9ru m\u011bl 21. dubna 2017 na Tribecsk\u00e9m filmov\u00e9m festivalu. Distribu\u010dn\u00ed pr\u00e1va n\u00e1sledn\u011b z\u00edskala spole\u010dnost Samuel Goldwyn Films a dne 20. z\u00e1\u0159\u00ed 2017 byl sn\u00edmek uveden do americk\u00fdch kin.", "<<>>: Co je Kaple svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (Pra\u017esk\u00fd hrad)? <<>>: Kaple svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b je pozdn\u011b barokn\u00ed stavba na II. n\u00e1dvo\u0159\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho hradu. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b slou\u017e\u00ed jako v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 pro expozici Svatov\u00edtsk\u00e9ho pokladu.\nKaple byla postavena v letech 1756 a\u017e 1767 pra\u017esk\u00fdm stavitelem italsk\u00e9ho p\u016fvodu Anselmem Martinem Luragem na m\u00edst\u011b star\u0161\u00edch budov stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu a korunova\u010dn\u00ed kuchyn\u011b Karla VI. z roku 1723, pozd\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e9 jako hlavn\u00ed str\u00e1\u017enice. Autorem projektu byl Nicolo Pacassi, dvorn\u00ed architekt Marie Terezie, od n\u00ed\u017e dostal za \u00fakol p\u0159estav\u011bt Pra\u017esk\u00fd hrad do barokn\u00ed, v\u00edce reprezentativn\u00ed podoby.\nKdy\u017e se roku 1848 c\u00edsa\u0159 Ferdinand V. po sv\u00e9 abdikaci s man\u017eelkou, c\u00edsa\u0159ovnou Annou Mari\u00ed Piou us\u00eddlil na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, pro\u0161la kaple v letech 1852 a\u017e 1856 \u00fapravami ve stylu klasicismu a historismu. Byla upravena jej\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e1 orato\u0159, po\u0159\u00edzena dekorativn\u00ed ornament\u00e1ln\u00ed v\u00fdzdoba z b\u00edl\u00e9ho zlacen\u00e9ho \u0161tuku, fresky a do v\u00fdklenk\u016f severn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed kaple osazeny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1854 od Emanuela Maxe. Vil\u00e9m Kandler pracoval na v\u00fdmalb\u011b, \u0159ezb\u00e1\u0159sk\u00fdch a pozlacovac\u00edch prac\u00edch v\u010detn\u011b dvou pl\u00e1ten v letech 1854\u20131857.V letech 1918\u20131924 provedl dal\u0161\u00ed \u00fapravy interi\u00e9ru architekt Kamil Hilbert, orato\u0159 byla zaslepena. V letech 1960 a\u017e 1963 byla kaple upravena na v\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 pro um\u00edst\u011bn\u00ed Svatov\u00edtsk\u00e9ho pokladu (tzv. Klenotnice), kter\u00fd zde byl instalov\u00e1n v letech 1961\u20131989. Po roce 1990 slou\u017eila jako informa\u010dn\u00ed st\u0159edisko pro turisty. Od roku 2012 je v n\u00ed op\u011bt expozice Svatov\u00edtsk\u00e9ho pokladu.\nInteri\u00e9r je pozdn\u011b barokn\u00ed z let 1764\u20131765, st\u011bny jsou oblo\u017eeny b\u00edl\u00fdm \u0161ed\u011b \u017eilkovan\u00fdm mramorem, predela hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e je z hn\u011bd\u00e9ho sliveneck\u00e9ho mramoru. Nedochovaly se v\u0161ak barokn\u00ed malby Josefa Hagera. P\u0159eva\u017euj\u00ed klasicistn\u00ed \u00fapravy z let 1850\u20131856, prov\u00e1d\u011bn\u00e9 na objedn\u00e1vku c\u00edsa\u0159e Ferdinanda V. \nN\u00e1stropn\u00ed a n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby s n\u00e1m\u011bty p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ze Star\u00e9ho z\u00e1kona namaloval Vil\u00e9m Kandler: dv\u011b velk\u00e9 fresky na strop\u011b, pak \u0161est prorock\u00fdch postav (Izaj\u00e1\u0161, Daniel, Davida, \u00c1rona, Esteru a Deboru), deset obraz\u016f v chiaroscuro z \u010d\u00e1sti na oratori\u00edch a z \u010d\u00e1sti na kazateln\u011b. Cel\u00fd cyklus navazuje na obraz ozdobn\u00e9ho mramorov\u00e9ho hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e, p\u0159edstavuj\u00edc\u00edho uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho Krista od Franti\u0161ka Xavera Palka. \nNad olt\u00e1\u0159em se ve v\u00fdklenku vzn\u00e1\u0161\u00ed B\u016fh otec se svat\u00fdm Duchem a n\u011bkolika and\u011bly, dopln\u011bn Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojic\u00ed. Na strop\u011b po sob\u011b se ukazuj\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed velk\u00e9 fresky: potopa (prvn\u00ed pokuta h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011b\u010denstva), ob\u011b\u0165 Noemova (prvn\u00ed sm\u00edr Boha s \u010dlov\u011b\u010denstvem) a Moj\u017e\u00ed\u0161 na ho\u0159e Sinai (velk\u00e9 zjeven\u00ed Star\u00e9ho z\u00e1kona). Fresky jsou od sebe odd\u011bleny ozdobn\u00fdmi p\u00e1sy. \nNad pil\u00ed\u0159i z obou stran jsou prorock\u00e9 postavy, kter\u00e9 jsou prorokov\u00e1n\u00edm sv\u00fdm spojeni s Kristem, t\u00e9\u017e n\u011bkter\u00e9 postavy Star\u00e9ho z\u00e1kona: Jeremj\u00e1\u0161, Ezechiel, Daniel, Isaj\u00e1\u0161, \u00c1ron, David, R\u00fat, J\u00fadit, Ester a Debora. Z obou stran hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e lze v chiaroscuro spat\u0159it: smrt \u00c1belovu a ob\u011b\u0165 Abrahamovu.\nNa prav\u00e9 st\u011bn\u011b vynik\u00e1 po\u0159ad\u00ed l\u00f3\u017e\u00ed (orato\u0159\u00ed) ozdoben\u00fdch Kandlerovou prac\u00ed \u0159ezb\u00e1\u0159skou a pozlacova\u010dskou. V jejich \u0161palet\u00e1ch je vyobrazeno na m\u011bdi deset biblick\u00fdch v\u00fdjev\u016f ze \u017eivota Kristova: narozen\u00ed P\u00e1n\u011b, Kristus odm\u00edt\u00e1 p\u0159em\u011bnit kamen\u00ed v chl\u00e9b, Kristus odevzd\u00e1v\u00e1 Petrovi kl\u00ed\u010de od nebes, ve\u010de\u0159e P\u00e1n\u011b, vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed P\u00e1n\u011b, d\u00e1le pak \u010dtvero c\u00edrkevn\u00edch otc\u016f (sv. \u0158eho\u0159, sv. Augustin, sv. Ambro\u017e, sv. Jeron\u00fdm) a u\u010ditel c\u00edrkve Lev I. Velik\u00fd, nakonec alegorie na v\u00edt\u011bzstv\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve.Kr\u00e1lovsk\u00e1 orato\u0159 (c\u00edsa\u0159sk\u00e1 l\u00f3\u017ee) se nach\u00e1z\u00ed se naproti hlavn\u00edmu olt\u00e1\u0159i. Vil\u00e9m Kandler ji vyzdobil \u0159ezbou i malbou; sv. Annou a sv. J\u00e1chymem, sv. Petrem a sv. Pavlem, v prost\u0159edn\u00edm poli sv. Duchem s dvan\u00e1cti symbolick\u00fdmi ohniv\u00fdmi jazyky. Na kazateln\u011b jsou vyobrazeni: evangelist\u00e9 (Matou\u0161, Marek, Luk\u00e1\u0161, Jan), Moj\u017e\u00ed\u0161 a Elij\u00e1\u0161. V\u0161echny obrazy navrhl, nakreslil a namaloval na om\u00edtce \u010di na m\u011bdi (jen dva obrazy na pl\u00e1tn\u011b) Vil\u00e9m Kandler.\n\u2014Lum\u00edr, 29.10.1857, s. 1053\nObraz Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i namaloval Franti\u0161ek Xaver Palko. Sochy and\u011bl\u016f vytvo\u0159il Ign\u00e1c Franti\u0161ek Platzer. K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lustry a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 \u017eirandoly dodaly Harrachovsk\u00e9 skl\u00e1rny.\nFranti\u0161ek Ekert: Posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta kr\u00e1l. hl. m\u011bsta Prahy II., Praha 1883\nIvana Kyzourov\u00e1 a kolektiv: Svatov\u00edtsk\u00fd poklad, katalog st\u00e1l\u00e9 expozice.", "<<>>: Co je Corridors of Power? <<>>: Corridors of Power je t\u0159et\u00ed s\u00f3lov\u00e9 studiov\u00e9 album kytaristy Gary Moorea, vydan\u00e9 v roce 1982. Album vy\u0161lo u Virgin Records a produkoval ho Jeff Glixman.", "<<>>: Co je Mona Lisa? <<>>: Mona Lisa, t\u00e9\u017e ozna\u010dovan\u00e1 La Gioconda (portr\u00e9tovan\u00e1 \u017eena se pravd\u011bpodobn\u011b jmenovala Lisa del Giocondo), je patrn\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed portr\u00e9t v\u0161ech dob, kter\u00fd na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed (p\u0159esn\u011bji v letech 1503\u20131506, n\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed rok dokon\u010den\u00ed 1517) namaloval italsk\u00fd um\u011blec a stavitel Leonardo da Vinci. Vytvo\u0159il jej b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu ve Florencii a odvezl jej s sebou p\u0159i sv\u00e9m \u00fat\u011bku z \u0158\u00edma do Francie v roce 1516.\nJe mo\u017en\u00e9, \u017ee Leonardo da Vinci Monu Lisu dokon\u010doval a\u017e ve Francii do roku 1517. Autor si toto sv\u00e9 d\u00edlo p\u0159ibalil mezi sv\u00e1 zavazadla, kdy\u017e v roce 1516 opou\u0161t\u011bl \u0158\u00edm. Leonardo p\u0159ed svou smrt\u00ed prodal Monu Lisu francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li Franti\u0161ku I. za pom\u011brn\u011b vysokou \u010d\u00e1stku 4000 zlat\u00fdch duk\u00e1t\u016f.\nV\u00fdznamnou roli pro celosv\u011btovou zn\u00e1most obrazu sehr\u00e1la a\u017e kr\u00e1de\u017e obrazu z Louvru v srpnu roku 1911. P\u016fvodn\u011b z n\u00ed byli podez\u00edr\u00e1ni stoupenci um\u011bleck\u00e9 moderny \u2013 nap\u0159. b\u00e1sn\u00edk Guillaume Apollinaire, kter\u00fd byl dokonce zat\u010den, nebo Pablo Picasso, kter\u00fd musel k v\u00fdslechu. Skute\u010dn\u00fdm zlod\u011bjem byl d\u011bln\u00edk-zaskl\u00edva\u010d obraz\u016f, zam\u011bstnanec Louvru Vincenzo Peruggia, kter\u00fd nejprve dva roky schov\u00e1val obraz ve sv\u00e9m pokoji v Pa\u0159\u00ed\u017ei, a pak dostal Monu Lisu a\u017e do Florencie, kde ji nab\u00eddl ke koupi antikv\u00e1\u0159i Alfr\u00e9du Gerimu. Ten kontaktoval \u0159editele florentsk\u00e9 galerie Giovanniho Poggia kv\u016fli potvrzen\u00ed pravosti. Oba uv\u011bdomili policii a Peruggia byl p\u0159i sv\u00e9m naivn\u00edm prodeji (p\u0159enechal obraz antikv\u00e1\u0159i k expert\u00edze a \u010dekal na pen\u00edze v hotelu) zat\u010den. Obraz byl n\u00e1sledn\u011b n\u011bkolik t\u00fddn\u016f vystavov\u00e1n ve Florencii a za\u010d\u00e1tkem roku 1914 byl slavnostn\u011b vr\u00e1cen do Francie. Za kr\u00e1de\u017e dostal Peruggia trest pouh\u00fdch sedm m\u011bs\u00edc\u016f, h\u00e1jil se patriotstv\u00edm a t\u00edm, \u017ee cht\u011bl vr\u00e1tit obraz zp\u011bt do It\u00e1lie, zem\u011b jeho vzniku. Krom\u011b \u00fadajn\u00e9ho patriotstv\u00ed zlod\u011bje existuj\u00ed dal\u0161\u00ed hypot\u00e9zy ohledn\u011b motiv\u016f kr\u00e1de\u017ee, p\u0159i\u010dem\u017e v pozad\u00ed \u010dinu mohly st\u00e1t i dal\u0161\u00ed osoby.Od prodeje kr\u00e1li Franti\u0161kovi I. byl slavn\u00fd obraz majetkem francouzsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f. Byl nejprve um\u00edst\u011bn na z\u00e1mku Fontainebleau a pozd\u011bji ve Versailles. Po Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluci byl od z roku 1797 um\u00edst\u011bn v obraz\u00e1rn\u011b v Louvru (z\u0159\u00edzen\u00e9 v roce 1793) krom doby, kdy se nach\u00e1zel v lo\u017enici samotn\u00e9ho Napoleona Bonaparta. V roce 1804 byl na Napoleon\u016fv popud dopraven zp\u011bt do Louvru. Je majetkem Francie resp. francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy a je st\u00e1le vystaven v Louvru v Pa\u0159\u00ed\u017ei.\nV kv\u011btnu roku 2022 do\u0161lo k pokusu o vandalismus na obraz Mony Lisy. \u010clov\u011bk, maskovan\u00fd za d\u016fchodce na voz\u00ed\u010dku, k n\u00ed p\u0159ijel, z voz\u00edku vysko\u010dil a na ochrann\u00e9 sklo hodil kus dortu.\nJde o malbu olejem na d\u0159evo topolu s vyu\u017eit\u00edm techniky sfumato o rozm\u011brech 77 \u00d7 53 cm. \u017dena na obraze sleduje div\u00e1ka s nenapodobiteln\u00fdm, tajupln\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd se stal p\u0159edm\u011btem mnoha pov\u011bst\u00ed a spekulac\u00ed. V sou\u010dasnosti je tento obraz vystaven v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Louvru.\nKter\u00e1 \u017eena je na slavn\u00e9m Leonardov\u011b portr\u00e9tu vyobrazena a tak\u00e9 kdo a za jak\u00fdch okolnost\u00ed si u n\u011bj obraz objednal, je p\u0159edm\u011btem mnoha dohad\u016f. Tradi\u010dn\u011b se uv\u00e1d\u00ed Lisa del Giocondo, \u017eena florentsk\u00e9ho obchodn\u00edka jm\u00e9nem Francesco del Giocondo. Tuto teorii zast\u00e1val prvn\u00ed Leonard\u016fv \u017eivotopisec a znalec um\u011bn\u00ed Giorgio Vasari. Tento n\u00e1zor podpo\u0159il odborn\u00edk z knihovny n\u011bmeck\u00e9 univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na z\u00e1klad\u011b n\u00e1lezu rukopisn\u00e9 pozn\u00e1mky na okraji knihy florentsk\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka Agostina Vespucciho z \u0159\u00edjna 1503. Ani Schlechter\u016fv v\u00fdklad t\u00e9to pozn\u00e1mky v\u0161ak nebyl doposud v\u0161emi znalci uzn\u00e1n jako definitivn\u00ed d\u016fkaz o spr\u00e1vnosti Vasariho teorie. Existuje dal\u0161\u00edch \u0161est teori\u00ed o skute\u010dn\u011b portr\u00e9tovan\u00e9 osob\u011b a pozad\u00ed vzniku obrazu.\nS\u00e1m Leonard\u016fv \u017eivotopisec Vasari se s Leonardem nikdy osobn\u011b nesetkal. Ve sv\u00fdch z\u00e1pisc\u00edch p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 tohoto renesan\u010dn\u00edho velik\u00e1na ke starov\u011bk\u00e9mu \u0159eck\u00e9mu mal\u00ed\u0159i Apell\u00e9ovi a zmi\u0148uje o n\u011bm, \u017ee v ur\u010ditou dobu pracoval soub\u011b\u017en\u011b na t\u0159ech malb\u00e1ch, z nich\u017e jedna m\u011bl b\u00fdt portr\u00e9t Lisy del Giocondo, man\u017eelky obchodn\u00edka. Jednou z dal\u0161\u00edch teori\u00ed je, \u017ee portr\u00e9tovanou \u017eenou je Leonardova matka.\nDa Vinci na portr\u00e9tu Mony Lisy p\u0159edstavil hned n\u011bkolik p\u0159evratn\u00fdch postup\u016f:\n\u201e\u0160\u00ed\u0159ka z\u00e1b\u011bru\u201c pou\u017eit\u00e1 v obrazu (tedy zobrazen\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b horn\u00ed poloviny t\u011bla) se do t\u00e9 doby nepou\u017e\u00edvala \u2013 osoby byly zobrazeny bu\u010f cel\u00e9, nebo jen jejich busty.\nTehdej\u0161\u00ed st\u0159edov\u011bc\u00ed portr\u00e9tist\u00e9 malovali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z profilu; malba z poloprofilu (\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b z profilu, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b en face) na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed a\u017e na v\u00fdjimky pou\u017e\u00edvan\u00e1 nebyla. Nezvykl\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b t\u00e9\u017e bylo, aby postava na portr\u00e9tu udr\u017eovala s div\u00e1kem \u201eo\u010dn\u00ed kontakt\u201c, jak tomu v p\u0159\u00edpad\u011b Mony Lisy je.\nPozad\u00ed za Monou Lisou je rozost\u0159en\u00e9. V soudob\u00fdch malb\u00e1ch bylo naopak v\u0161e stejn\u011b ostr\u00e9. Nav\u00edc \u010d\u00edm je na obraze pozad\u00ed vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm je rozost\u0159en\u011bj\u0161\u00ed a mdlej\u0161\u00ed. Vyskytuje se na n\u011bm most a v\u011bt\u0161\u00ed vlny, pobl\u00ed\u017e je vid\u011bt n\u011bkolik sopek, za nimi jsou \u00fatesy.\nDo t\u00e9 doby zdaleka nejprokreslen\u011bj\u0161\u00ed st\u00ednov\u00e1n\u00ed a t\u00f3nov\u00e1n\u00ed, souvisej\u00edc\u00ed s technikou sfumato.\nVysok\u00e1 anatomick\u00e1 v\u011brnost (ruce).\nDo t\u00e9 doby nevid\u011bn\u00e9 detaily, nap\u0159. v tkanin\u011b \u0161at\u016f.Dal\u0161\u00ed rysy d\u00edla:\nKrajina za Monou Lisou je fantaskn\u00ed; horizonty z lev\u00e9 a prav\u00e9 strany jsou na v\u00fdrazn\u011b rozd\u00edln\u00e9 \u00farovni a je fyzicky t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9, aby se za z\u00e1dy Mony Lisy mohly spojit.\nV lednu 2012 Museo del Prado v Madridu ozn\u00e1milo, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 dokon\u010dilo restauraci kopie malby od \u017e\u00e1ka Leonarda. Tato kopie je dlouho zn\u00e1ma, ale po odstran\u011bn\u00ed \u010dern\u00e9ho n\u00e1nosu barvy z 18. stolet\u00ed se uk\u00e1zalo, \u017ee obraz nen\u00ed jen oby\u010dejnou kopi\u00ed. Na obraze jsou toti\u017e provedeny i stejn\u00e9 zm\u011bny jako u origin\u00e1lu, co\u017e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee malba byla s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed namalov\u00e1na v p\u0159\u00edtomnosti samotn\u00e9ho mistra. Kopie ukazuje mnohem v\u00edc detail\u016f a to, \u017ee modelem byla kr\u00e1sn\u00e1 mlad\u00e1 \u017eena. Na origin\u00e1lu vypad\u00e1 Mona Lisa star\u0161\u00ed, proto\u017ee je obraz po\u0161kozen a vrstva laku ztmavla. Tato kopie l\u00e9pe osv\u011btluje, jak portr\u00e9t p\u016fvodn\u011b vypadal v dob\u011b vzniku, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e lak na malb\u011b v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu ze\u017eloutl a popraskal.\nDmitrij Sergejevi\u010d Mere\u017ekovskij: Leonardo \u2013 Mona Lisa, J. Pelcl, Praha 1911\nDonald Sassoon: Mona Lisa \u2013 historie nejslavn\u011bj\u0161\u00edho obrazu na sv\u011bt\u011b, BB art, Praha 2004, ISBN 80-7341-273-X\nDieter Sinn: Mona Lisa \u2013 \u201eLa Gioconda\u201c, Lidov\u00e9 nakladatelstv\u00ed, Praha 1980\nMlad\u00e1 Fronta Dnes, 18. z\u00e1\u0159\u00ed 2004 \u2013 p\u0159\u00edloha V\u00edkend\n(anglicky) Terence Harold Robsjohn-Gibbings: Mona Lisa's mustache \u2013 a dissection of modern art, Alfred A.", "<<>>: Co je Fotografick\u00e1 pam\u011b\u0165? <<>>: Fotografick\u00e1 pam\u011b\u0165 nebo eidetick\u00e1 pam\u011b\u0165 (z \u0159eck\u00e9ho \u03b5\u03af\u03b4\u03bf\u03c2 \u2013 d\u00edvat se, podoba) je akt vn\u00edm\u00e1n\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m po kr\u00e1tk\u00e9 expozici p\u0159edm\u011bt\u016f nebo jev\u016f jsou lid\u00e9 schopni si je nad\u00e1le zapamatovat a vybavit ve v\u0161ech podrobnostech, detailech a kontur\u00e1ch. Mezi prvn\u00edmi popsali eidetismus srbsk\u00fd v\u011bdec Viktor Urban\u010di\u010d (1907) a n\u011bmeck\u00fd psycholog Erich Rudolf Jaensch (1920), kter\u00fd spolu se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky prov\u00e1d\u011bl z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdzkum eidetismu.\nSkute\u010dn\u011b dolo\u017een\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f fotografick\u00e9 pam\u011bti je pozoruhodn\u011b m\u00e1lo, pokud v\u016fbec n\u011bjak\u00fd. Jsou proto pochybnosti, zda tento jev v\u016fbec existuje. Nap\u0159\u00edklad americk\u00fd kognitivn\u00ed v\u011bdec Marvin Minsky ozna\u010dil fotografickou pam\u011b\u0165 za \u201enepodlo\u017een\u00fd m\u00fdtus\u201c.Grafickou fotografickou pam\u011b\u0165 m\u00e1 nap\u0159\u00edklad britsk\u00fd um\u011blec Stephen Wiltshire.", "<<>>: Co je David Bake\u0161? <<>>: David Bake\u0161 (* 2. srpna 1982 Praha) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd snowboardista, kter\u00fd z\u00e1vodil ve snowboardcrossu v letech 2004\u20132016.\nStartoval na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2010, kde se um\u00edstil na 32. m\u00edst\u011b, a na ZOH 2014, kde osadil 25. p\u0159\u00ed\u010dku. Pravideln\u011b se \u00fa\u010dastnil sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1t\u016f, jeho nejlep\u0161\u00edm um\u00edst\u011bn\u00edm je 29. m\u00edsto z MS 2011. V z\u00e1vodech Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru se dvakr\u00e1t um\u00edstil v prvn\u00ed des\u00edtce, v americk\u00e9m Telluride byl v roce 2009 \u010dtvrt\u00fd, v jihokorejsk\u00e9m Sungwu (2008) osm\u00fd.", "<<>>: Co je Herkules (Kr\u00e1lovsk\u00e1 zahrada)? <<>>: Herkules (Herkulova ka\u0161na) se nach\u00e1z\u00ed v Kr\u00e1lovsk\u00e9 zahrad\u011b v Praze na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Poch\u00e1z\u00ed z roku 1670 (jak je uvedeno nad v\u00fdklenkem) a vytvo\u0159il ji socha\u0159 Jan Ji\u0159\u00ed Bendl (z\u0159ejm\u011b inspirov\u00e1n plastikami Adriana de Vries). Plastika zn\u00e1zor\u0148uje Herkula, bojuj\u00edc\u00edho s trojhlav\u00fdm Kerberem. Z jeho tlam trysk\u00e1 voda do men\u0161\u00ed mu\u0161lovit\u00e9 n\u00e1dr\u017ee a odtud prot\u00e9k\u00e1 do spodn\u00ed, v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edsy. Ka\u0161na je usazena v mohutn\u00e9m, bohat\u011b zdoben\u00e9m v\u00fdklenku.", "<<>>: Co je Kl\u00e1\u0161ter Kostanjevica? <<>>: Kl\u00e1\u0161ter Kostanjevica (latinsky Fons Sanctae Mariae, n\u011bmecky Mariabrunn, \u010di Kloster Landstrass) je b\u00fdval\u00fd cisterci\u00e1ck\u00fd kl\u00e1\u0161ter ve slovinsk\u00e9m m\u011bst\u011b Kostanjevica na Krki.\nOpatstv\u00ed bylo zalo\u017eeno roku 1234 korutansk\u00fdm v\u00e9vodou Bernardem II. Mate\u0159sk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem se stal korutansk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Viktring z morimondsk\u00e9 filia\u010dn\u00ed \u0159ady, odkud dorazil prvotn\u00ed konvent. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti zalo\u017een\u00ed zde dle kronik\u00e1\u0159e Jana z Viktringu byla pochov\u00e1na v\u00e9vodova man\u017eelka Judita P\u0159emyslovna spole\u010dn\u011b se synem Bernardem.Kl\u00e1\u0161ter byl zru\u0161en v roce 1785 za panov\u00e1n\u00ed Josefa II.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kloster Kostanjevica na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Virov\u00e9 hemoragick\u00e9 hore\u010dky? <<>>: Virov\u00e9 hemoragick\u00e9 hore\u010dky (zkr\u00e1cen\u011b VHH), nebo t\u00e9\u017e virov\u00e9 krv\u00e1civ\u00e9 hore\u010dky je souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro r\u016fznorodou skupinu zv\u00ed\u0159ec\u00edch a lidsk\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jsou zp\u016fsobeny RNA viry ze \u010dty\u0159 odli\u0161n\u00fdch \u010deled\u00ed: Arenaviridae, Filoviridae, Bunyaviridae a Flaviviridae. V\u0161echny typy VHH jsou charakterizov\u00e1ny hore\u010dkou a krv\u00e1civou poruchou a v\u0161echny mohou vy\u00fastit a\u017e k velmi vysok\u00fdm hore\u010dk\u00e1m, \u0161oku a v extr\u00e9mn\u00edch p\u0159\u00edpadech i ke smrti. N\u011bkter\u00e9 nemoci, jako nap\u0159\u00edklad skandin\u00e1vsk\u00e1 nephropathia epidemica, maj\u00ed m\u00edrn\u00fd pr\u016fb\u011bh, zat\u00edmco jin\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad africk\u00e1 ebola, kon\u010d\u00ed p\u0159eva\u017en\u011b smrt\u00ed.", "<<>>: Co je Oscar za nejlep\u0161\u00ed celove\u010dern\u00ed animovan\u00fd film? <<>>: Cena Akademie za nejlep\u0161\u00ed celove\u010dern\u00ed animovan\u00fd film (Academy Award for Best Animated Feature), kterou ud\u011bluje americk\u00e1 Akademie filmov\u00e9ho um\u011bn\u00ed a v\u011bd. Cena se ka\u017edoro\u010dn\u011b ud\u011bluje od roku 2001.", "<<>>: Co je Peter Herel Raabenstein? <<>>: Peter Herel Raabenstein (* 17. ledna 1967, Hradec Kr\u00e1lov\u00e9) je \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159 a konceptu\u00e1ln\u00ed um\u011blec. \u017dije a pracuje v Praze.\nVe sv\u00fdch 33 letech opustil \u010ceskou republiku a 15 let \u017eil v Holandsku, kde chodil na mal\u00ed\u0159skou \u0161kolu Gerrit Rietveld Academie, absolvoval individu\u00e1ln\u00ed studium klasick\u00e9 malby, historie um\u011bn\u00ed a studiu barev u profesora Rudiho Koeglera.\nZakladatel Galerie Z\u00e1ti\u0161\u00ed v Praze, kter\u00e1 se zam\u011b\u0159uje na sou\u010dasn\u00e9 a modern\u00ed um\u011bn\u00ed.\nJe autorem unik\u00e1tn\u00edho mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho workshopu \u201eSta\u0148 se mal\u00ed\u0159em\u201c a autorem knihy Chess in Art.\nJedn\u00e1 se o zcela novou mal\u00ed\u0159skou techniku.\nJak n\u00e1zev napov\u00edd\u00e1, obrazy a instalace jsou zpracov\u00e1ny origin\u00e1ln\u00ed technikou zalo\u017eenou na dvou barv\u00e1ch \u2013 \u010derven\u00e9 a modr\u00e9. Jde o unik\u00e1tn\u00ed metodu, je\u017e pracuje s optick\u00fdmi klamy, vrstven\u00edm barev a jejich pocitov\u00fdmi vlivy na \u010dlov\u011bka.Raabenstein cht\u011bl touto barevnou kombinac\u00ed pouk\u00e1zat na vliv barev na n\u00e1\u0161 mozek a na\u0161e my\u0161lenky.\nP\u0159edn\u00e1\u0161kou na toto t\u00e9ma zakon\u010dil \u00fasp\u011b\u0161nou v\u00fdstavu na Akademii v\u011bd \u010cR.\nKombinace modr\u00e9 a \u010derven\u00e9 se nikde v p\u0159\u00edrod\u011b nevyskytuje a neexistuje studie, jak\u00fdm zp\u016fsobem na n\u00e1s tato kombinace p\u016fsob\u00ed.\n\u010cerven\u00e1 barva je dr\u00e1\u017ediv\u00e1 a provokuj\u00edc\u00ed, modr\u00e1 naopak uklid\u0148uje.\nVelkou inspirac\u00ed mu byla kniha b\u00e1sn\u00edka J. W. Goetheho Nauka o barv\u00e1ch (1810), ve kter\u00e9 vlivy jednotliv\u00fdch odst\u00edn\u016f barev na \u010dlov\u011bka nevysv\u011btluje v\u011bdecky, ale pocitov\u011b.\nV\u00fdstava Red Blue Dimension na Akademii v\u011bd \u010cR a p\u0159edn\u00e1\u0161ka na t\u00e9ma \u201eVliv barev na n\u00e1\u0161 mozek\u201c\nD\u00edlo p\u016fsob\u00ed na prvn\u00ed pohled na hranici abstraktu, nicm\u00e9n\u011b autor pracuje s optick\u00fdm klamem, kdy se pod n\u00e1nosem vrstev ukr\u00fdv\u00e1 skute\u010dn\u00e9 d\u00edlo. To m\u016f\u017ee div\u00e1k spat\u0159it pouze v okam\u017eiku, kdy si nasad\u00ed na o\u010di \u201er\u016f\u017eov\u00e9 br\u00fdle\u201c\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 i p\u016fsoben\u00ed LED sv\u011btel, kter\u00fdmi lze tyto br\u00fdle nahradit a nainstalovat jako sou\u010d\u00e1st obrazu.\n \nhttps://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10805121298-gejzir/219562235000007/obsah/680073-malir-peter-herel\nhttp://starty.cz/clanky/video-nasadte-si-ruzove-bryle-a-prozkoumejte-expozici-petera-herela/ Archivov\u00e1no 7. 6. 2019 na Wayback Machine.\nhttps://www.novinky.cz/vase-zpravy/praha/4614-45242-nasad-si-ruzove-bryle-a-uvidis-realitu-zni-podtitul-vystavy-petera-herela-.html\nhttp://martinfryc.eu/vystavy/slavnostni-otevreni-galerie-zatisi-vernisaz-peter-herel-red-blue-dimension/\nhttp://martinfryc.eu/vystavy/vernisaz-peter-herel-a-jitka-kopejtkova-geishas/\nhttp://martinfryc.", "<<>>: Co je Gwo\u017adziany? <<>>: Gwo\u017adziany (n\u011bmecky Gwosdzian) je vesnice v Polsku ve Slezsk\u00e9m vojvodstv\u00ed, okres Lubliniec, gmina Pawonk\u00f3w.\nVesnice m\u00e1 rozlohu 1234 ha a proch\u00e1z\u00ed j\u00ed krajsk\u00e1 silnice Lubliniec \u2013 K\u0142odsko. Vesnice m\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00fd charakter.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1679.\nV roce 1761 byla zalo\u017eena skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165, ve kter\u00e9 bylo zam\u011bstn\u00e1no 13 zam\u011bstnanc\u016f.V roce 1830 byl ve vesnici vodn\u00ed ml\u00fdn, pivovar, lihovar a v\u00fdrobna pota\u0161e. V polovin\u011b 19. stolet\u00ed byl majitelem hrab\u011b von L\u00f6bbecke.V roce 1869 byl ve vesnici pivovar, vysok\u00e1 pec, zkuj\u0148ovac\u00ed pec, vodn\u00ed ml\u00fdn a \u0161kola. Gwo\u017adziany pat\u0159ily k farnosti Dobrydzie\u0144.Po obsazen\u00ed v\u011bt\u0161iny Slezska Pruskem byly Gwo\u017adziany pod spr\u00e1vou N\u011bmecka (Pruska). Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce z\u016fstaly p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00ed obc\u00ed v N\u011bmecku, na z\u00e1klad\u011b plebiscitu v Horn\u00edm Slezsku. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byly za\u010dlen\u011bny do Polska.\nV letech 1975\u20131998 vesnice byla pod spr\u00e1vou vojvodstv\u00ed \u010censtochovice.\nV roce 2011 ve vesnici \u017eilo 723 obyvatel. V roce 2016 u\u017e 725 obyvatel.\nFarn\u00ed Narozen\u00ed Panny Marie postaven\u00fd v roce 1576 byl v letech 1976\u20131978 p\u0159enesen z Ko\u015bcieliska u Olesna. D\u0159ev\u011bn\u00fd kostel srubov\u00e9 konstrukce se sloupovou v\u011b\u017e\u00ed. Kostel je sou\u010d\u00e1st\u00ed Stezky d\u0159ev\u011bn\u00e9 architektury.\nUprost\u0159ed vesnice se nach\u00e1z\u00ed z\u00e1mek v eklektick\u00e9m slohu z roku 1886, kolem z\u00e1mku se rozkl\u00e1d\u00e1 park o rozloze 8,57 ha. U z\u00e1mku se nach\u00e1zej\u00ed budovy, kter\u00e9 pat\u0159ily k z\u00e1mku, zd\u011bn\u00e1 ratejna z roku1890, s\u00fdpka, sklad z roku 1886 a lihovar z druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Gwo\u017adziany na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Roger Plaxton? <<>>: Hayward Alan Roger Plaxton (2. \u010dervna 1904, Parry Sound, Ontario \u2013 20. prosince 1963, Toronto, Ontario) byl kanadsk\u00fd hokejov\u00fd obr\u00e1nce.\nV roce 1928 byl \u010dlenem Kanadsk\u00e9ho hokejov\u00e9ho t\u00fdmu, kter\u00fd z\u00edskal zlatou medaili na zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch.", "<<>>: Co je San Rafael Mountains? <<>>: San Rafael Mountains je poho\u0159\u00ed v okrese Santa Barbara County, v Kalifornii, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. Le\u017e\u00ed v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Kalifornie, v bl\u00edzkosti m\u011bst Santa Barbara a Los Angeles.\nJe sou\u010d\u00e1st\u00ed horsk\u00e9ho p\u00e1sma Transverse Ranges, vy\u0161\u0161\u00ed jednotkou je pak Pacifick\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed p\u00e1smo. Nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem je Big Pine Mountain s 2 080 m.\nSan Rafael Mountains m\u00e1 z v\u00fdchodu na z\u00e1pad nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00e9lku 90 a\u017e 100 kilometr\u016f, ze severu k jihu m\u00e1 \u0161\u00ed\u0159ku okolo 25 kilometr\u016f.\nHory jsou strm\u00e9 a v ni\u017e\u0161\u00edch oblastech se \u010dasto nach\u00e1z\u00ed neproniknuteln\u00e9 ke\u0159e a k\u0159oviska. Ve vlhk\u00fdch a stinn\u00fdch \u00fadol\u00edch rostou p\u0159edev\u0161\u00edm dubov\u00e9 lesy a borovice Pinus sabiniana. V\u011bt\u0161ina poho\u0159\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed oblasti San Rafael Wilderness. Dominantn\u00ed vrcholy horsk\u00e9ho p\u00e1sma tvo\u0159\u00ed San Rafael Mountain a Big Pine Mountain. Na z\u00e1pad\u011b poho\u0159\u00ed se nach\u00e1z\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed Sisquoc condor sanctuary, jedno z posledn\u00edch m\u00edst, kde hn\u00edzd\u00ed vz\u00e1cn\u00ed kondo\u0159i kaliforn\u0161t\u00ed.\nPoho\u0159\u00ed je tvo\u0159eno p\u0159edev\u0161\u00edm sediment\u00e1rn\u00edmi a metamorfovan\u00fdmi horninami z obdob\u00ed jury (a mlad\u0161\u00edch obdob\u00ed).", "<<>>: Co je Vila Rudolfa Larische (Krnov)? <<>>: Vila Rudolfa Larische se nach\u00e1z\u00ed na ulici \u0158\u00ed\u010dn\u00ed okruh \u010dp. 4/14 katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed Krnov-Horn\u00ed P\u0159edm\u011bst\u00ed v \u010d\u00e1sti obce Pod Bezru\u010dov\u00fdm vrchem v Krnov\u011b v okrese Brunt\u00e1l. M\u011bstsk\u00e1 vila postaven\u00e1 v historizuj\u00edc\u00edm slohu v roce 1888 a upravov\u00e1na Leopoldem Bauerem je dokladem reprezentativn\u00ed architektury v Krnov\u011b. Vila je kulturn\u00ed pam\u00e1tkou a je zapsan\u00e1 v \u00dast\u0159edn\u00edm seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR.\nNejmlad\u0161\u00ed syn zakladatele nejv\u011bt\u0161\u00edho textiln\u00edho podniku v Krnov\u011b Rudolf Larisch (1850\u20131912) oslovil dva v\u00edde\u0148sk\u00e9 architekty Hanse Mikscheho a Juliana Niedzielsk\u00e9ho aby mu postavili nov\u00fd d\u016fm. V roce 1902 navrhl n\u00e1bytek pro p\u00e1nsk\u00fd pokoj slezsk\u00fd architekt Leopold Bauer, kter\u00fd provedl dal\u0161\u00ed \u00fapravy v roce 1911, kdy pro Rudolfa Larische juniora navrhl byt v prvn\u00edm pat\u0159e vily ve stylu neobiedermeieru. V roce 1929 podle pl\u00e1n\u016f Leopolda Bauera byla provedena p\u0159estavba zadn\u00edho k\u0159\u00eddla vily. Po ukon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla vila zn\u00e1rodn\u011bna a slou\u017eila jako mate\u0159sk\u00e1 \u0161kolka, vlastn\u00edkem byl n\u00e1rodn\u00ed podnik Karnola. Po roce 1995 je po rekonstrukci majitelem \u010cSOB. Vila je nep\u0159\u00edstupn\u00e1. \nVila je ovlivn\u011bna severskou renesanc\u00ed a man\u00fdrismem. Je to voln\u011b stoj\u00edc\u00ed zd\u011bn\u00e1 om\u00edtan\u00e1 budova se dv\u011bma k\u0159\u00eddly postaven\u00e1 na nepravideln\u00e9m p\u016fdorysu s mansardovou st\u0159echou. Fas\u00e1dy pr\u016f\u010del\u00ed jsou \u010dlen\u011bny st\u0159\u00edd\u00e1n\u00edm re\u017en\u00e9ho zdiva a v\u00e1penn\u00e9 om\u00edtky (patro), n\u00e1ro\u017en\u00edch bosovan\u00fdch liz\u00e9n a okenn\u00edch \u0161ambr\u00e1n (p\u0159\u00edzem\u00ed). Hlavn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed orientovan\u00e9 do ulice a n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed m\u00e1 st\u0159edov\u00fd rizalit s trojic\u00ed oken v ka\u017ed\u00e9m podla\u017e\u00ed a je ukon\u010den volutov\u00fdm \u0161t\u00edtem s v\u00e1zami po stran\u00e1ch a monogramem majitele. Prav\u00e9 bo\u010dn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed je rozd\u011bleno dvakr\u00e1t odstup\u0148ovan\u00fdm rizalitem s lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fdm \u0161t\u00edtem a p\u016flkruhov\u00fdm vrcholem, ve kter\u00e9m je letopo\u010det 1888. Po jeho lev\u00e9 stran\u011b je balk\u00f3n na tosk\u00e1nsk\u00fdch sloupech a pil\u00ed\u0159\u00edch. V lev\u00e9 bo\u010dn\u00ed fas\u00e1d\u011b je st\u0159edov\u00fd rizalit s port\u00e1lem s tosk\u00e1nsk\u00fdmi sloupy a volutov\u00fdm \u0161t\u00edtem. Vchod m\u00e1 p\u016flkruhov\u00fd z\u00e1klenek. V zadn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed je \u0161irok\u00e9 obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 schodi\u0161\u0165ov\u00e9 okno. Ze zadn\u00edho k\u0159\u00eddla vystupuje do dvora v\u00e1lcov\u00fd rizalit bo\u010dn\u00edho schodi\u0161t\u011b s r\u016fzn\u011b velik\u00fdmi okny po stran\u00e1ch.\nV roce 1929 bylo roz\u0161\u00ed\u0159eno a zv\u011bt\u0161eno zadn\u00ed k\u0159\u00eddlo, t\u00edm vznikla nov\u00e1 dispozice jej\u00edm\u017e z\u00e1kladem je centr\u00e1ln\u00ed hala s trojramenn\u00fdm pravo\u00fahl\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm schodi\u0161t\u011bm, nad n\u00edm\u017e je vitr\u00e1\u017eov\u00e9 okno s geometrick\u00fdmi vzory. Na podest\u011b schodi\u0161t\u011b je z\u00e1kout\u00ed s krbem. V suter\u00e9nn\u00ed \u010d\u00e1sti byl z\u0159\u00edzen klenut\u00fd prostor p\u00e1nsk\u00e9ho pokoje s krbem a gotizuj\u00edc\u00ed \u00fapravou. V hale je kazetov\u00fd strop z \u017eelezobetonov\u00fdch nosn\u00edk\u016f.", "<<>>: Co je Peter Mansfield? <<>>: Peter Mansfield (9. \u0159\u00edjna 1933 Lond\u00fdn - 8. \u00fanora 2017\nNottingham) byl anglick\u00fd fyzik, kter\u00fd roku 2003 spolu s Paulem Lauterburem z\u00edskal Nobelovu cenu za fyziologii a l\u00e9ka\u0159stv\u00ed za zdokonalen\u00ed zobrazovac\u00ed metody zalo\u017een\u00e9 na magnetick\u00e9 rezonanci (MRI). Metoda, kter\u00e1 na rozd\u00edl od po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 tomografie (CT) nepracuje s rentgenov\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm, se rychle roz\u0161\u00ed\u0159ila v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 diagnostice, zejm\u00e9na pro zobrazov\u00e1n\u00ed m\u011bkk\u00fdch tk\u00e1n\u00ed. Mansfield nov\u011b rozvinul vyu\u017eit\u00ed nerovnom\u011brnost\u00ed a gradient\u016f v magnetick\u00e9m poli a zp\u0159esnil diagnostiku pomoc\u00ed matematick\u00fdch anal\u00fdz.Vystudoval fyziku na univerzit\u011b v Lond\u00fdn\u011b, absolvoval roku 1962. Roku 1979 se na Nottinghamsk\u00e9 univerzit\u011b stal profesorem. Roku 1993 byl pov\u00fd\u0161en do \u0161lechtick\u00e9ho stavu.", "<<>>: Co je Finsko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1948? <<>>: Finsko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1948 v Lond\u00fdn\u011b reprezentovalo 129 sportovc\u016f, z toho 123 mu\u017e\u016f a 6 \u017eena. Nejmlad\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem byl Denis Johansson (20 let, 119 dn\u00ed), nejstar\u0161\u00ed pak Albert Ravila (50 let, 218 dn\u00ed) . Reprezentanti vybojovali 20 medaile, z toho 8 zlat\u00fdch, 7 st\u0159\u00edbrn\u00e9 a 5 bronzov\u00fdch.", "<<>>: Co je Gustav Kokoschinegg? <<>>: Gustav Kokoschinegg (21. \u010dervence 1837 Vitanje \u2013 16. \u00fanora 1928 \u0160t\u00fdrsk\u00fd Hradec) byl rakousk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a politik n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, v 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady ze \u0160t\u00fdrska.\nP\u016fsobil jako advok\u00e1t ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci.P\u016fsobil i jako poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00edho parlamentu P\u0159edlitavska), kam usedl v dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch roku 1889 za kurii m\u011bstskou ve \u0160t\u00fdrsku, obvod Maribor, Slovenska Bistrica atd. Nastoupil 14. b\u0159ezna 1889 m\u00edsto Karla Ausserera. Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1891. Ve volebn\u00edm obdob\u00ed 1885\u20131891 se uv\u00e1d\u00ed jako Dr. Gustav Kokoschinegg, soudn\u00ed a dvorn\u00ed advok\u00e1t, bytem \u0160t\u00fdrsk\u00fd Hradec.Na \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rad\u011b se roku 1889 uv\u00e1d\u00ed jako \u010dlen nacionalistick\u00e9ho poslaneck\u00e9ho klubu Deutschnationale Vereinigung. \u010clenem Deutschnationale Vereinigung byl i v roce 1890 a po volb\u00e1ch roku 1891.", "<<>>: Co je Petr Novotn\u00fd (skl\u00e1\u0159)? <<>>: Petr Novotn\u00fd (* 9. ledna 1952 \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed) je \u010desk\u00fd skl\u00e1\u0159sk\u00fd mistr, pedagog a podnikatel, kter\u00fd produkuje um\u011bleck\u00e9 sklo pod vlastn\u00ed zna\u010dkou Novotny Glass.\nV letech 1967\u20131969 absolvoval nejprve odborn\u00e9 u\u010dili\u0161t\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00e9 a pot\u00e9 do roku 1972 St\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu skl\u00e1\u0159skou v Nov\u00e9m Boru. Po z\u00e1kladn\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b nastoupil do skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti \u201eHantych\u201c v novoborsk\u00e9m podniku Crystalex. Byl asistentem zn\u00e1m\u00e9ho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra Josefa Rozinka, kter\u00fd realizoval n\u00e1vrhy v\u00fdznamn\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f a design\u00e9r\u016f, nap\u0159\u00edklad Ren\u00e9 Roub\u00ed\u010dka nebo Pavla Hlavy. Odtud roku 1980 p\u0159e\u0161el u\u010dit na skl\u00e1\u0159sk\u00e9 u\u010debn\u00ed st\u0159edisko firmy. V letech 1982\u20131985 studoval na Pedagogick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Jana Evangelisty Purkyn\u011b v \u00dast\u00ed nad Labem.Po celou dobu se zdokonaloval ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m \u0159emesle v novoborsk\u00fdch skl\u00e1rn\u00e1ch, kam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli i v\u00fdtvarn\u00edci ze zahrani\u010d\u00ed. Roku 1983 se z\u00fa\u010dastnil 9. Skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho sympozia ve \u0160krdlovic\u00edch. Po smrti Josefa Rozinka (1911\u20131992) je Petr Novotn\u00fd pova\u017eov\u00e1n za nejlep\u0161\u00edho fouka\u010de skla s mezin\u00e1rodn\u00edm renom\u00e9. Petr Novotn\u00fd se \u010dasto z\u00fa\u010dast\u0148oval skl\u00e1\u0159sk\u00fdch sympozi\u00ed a p\u0159edv\u00e1d\u011bc\u00edch akc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed. Kdy\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b 80. let za\u010dal jezdit na skl\u00e1\u0159sk\u00e1 sympozia do \u0160v\u00fdcarska, N\u011bmecka a Holandska, za\u010dala se o n\u011bj zaj\u00edmat kontrarozv\u011bdka (StB). Informoval o tom sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele B. \u0160\u00edpka a R. Roub\u00ed\u010dka, se kter\u00fdmi tehdy spolupracoval. Dost\u00e1val obs\u00edlky k v\u00fdslech\u016fm, ale odolal \u017e\u00e1dostem StB ps\u00e1t o sv\u00fdch cest\u00e1ch hl\u00e1\u0161en\u00ed.V letech 1989 a 1994 propagoval \u010desk\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0159emeslo v Japonsku. Organizace OSN pro pr\u016fmyslov\u00fd rozvoj UNIDO ho spolu se skl\u00e1\u0159sk\u00fdm um\u011blcem Martinem Janeck\u00fdm vyslala v roce 2002 do indick\u00e9ho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho centra Firozabad, kde u\u010dil m\u00edstn\u00ed skl\u00e1\u0159e. Mnohokr\u00e1t tak\u00e9 vedl mezi lety 1993\u20132009 skl\u00e1\u0159sk\u00e9 kurzy na Pilchuck Glass School ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch.Roku 1983 byl ocen\u011bn titulem Mistr um\u011bleck\u00e9ho \u0159emesla.\nJi\u017e v 80. letech si Petr Novotn\u00fd z\u0159\u00eddil ve sv\u00e9m rodinn\u00e9m dom\u011b plynem vyt\u00e1p\u011bnou skl\u00e1\u0159skou p\u00edcku na 5 kg skloviny, kde vyr\u00e1b\u011bl ve voln\u00e9m \u010dase jednoduch\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdrobky, jako nap\u0159. tzv. bucny \u2013 kulat\u00e9 v\u00fdpln\u011b historick\u00fdch oken pro pam\u00e1tk\u00e1\u0159e. Postupn\u011b se zam\u011b\u0159il tak\u00e9 na repliky historick\u00fdch sklenic z lesn\u00edho skla. Je specialistou na kopie a opravy historick\u00e9ho skla, nap\u0159. ben\u00e1tsk\u00fdch lustr\u016f, ke kter\u00fd zhotovuje n\u00e1hradn\u00ed sou\u010d\u00e1sti.Po roce 1989 pokra\u010doval s dom\u00e1c\u00ed v\u00fdrobou ve spole\u010dnosti s dal\u0161\u00edmi skl\u00e1\u0159i pod obchodn\u00edm n\u00e1zvem BON \u2013 Biron, Ot\u010den\u00e1\u0161ek, Novotn\u00fd. Kdy\u017e pozd\u011bji Biron ode\u0161el do d\u016fchodu, nahradil ho jeho ze\u0165 B\u0159ezina a n\u00e1zev firmy z\u016fstal zachov\u00e1n. V t\u00e9 dob\u011b Petr Novotn\u00fd u\u017e za\u010dal uva\u017eovat o projektu velk\u00e9 skl\u00e1rny a spole\u010dn\u011b s n\u011bkolika skl\u00e1\u0159i z huti \"Hantych\" a spole\u010dn\u00edky Fafalou a Hlad\u00edkem si pronajal v podniku Lustry v Kamenick\u00e9m \u0160enov\u011b velkou skl\u00e1\u0159skou pec.\nRoku 1992 zakoupili na \u00fav\u011br zch\u00e1tralou budovu b\u00fdval\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 barv\u00edrny l\u00e1tek v Lindav\u011b, kterou rekonstruovali. Novotn\u00fd spolu s technologem Liborem Fafalou a um\u011bleck\u00fdm \u0159editelem Bo\u0159kem \u0160\u00edpkem zde otev\u0159eli skl\u00e1rnu AJETO 28. 10. 1994, p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u00e1t\u00e9ho Novoborsk\u00e9ho sympozia Glass Ambitions, kter\u00e9 bylo v\u011bnov\u00e1no hutn\u00edm technik\u00e1m.Bo\u0159ek \u0160\u00edpek m\u011bl vybudovan\u00e9 obchodn\u00ed kontakty v Holandsku a It\u00e1lii je\u0161t\u011b z doby, kdy tam p\u016fsobil jako n\u00e1vrh\u00e1\u0159. Krom\u011b toho se stal roku 1993 hlavn\u00edm architektem Pra\u017esk\u00e9ho hradu. Firma AJETO z\u00edskala dobrou pov\u011bst v odborn\u00fdch kruz\u00edch a d\u00edky zaji\u0161t\u011bn\u00fdm zahrani\u010dn\u00edm objedn\u00e1vk\u00e1m byla komer\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. Dod\u00e1vala hutn\u011b tvarovan\u00e9 dekorativn\u00ed sklo, sklen\u011bn\u00e9 komponenty pro interi\u00e9ry Pra\u017esk\u00e9ho hradu, vybavila kasino v Innsbrucku, obchody Karla Lagerfelda nebo muzeum Het Kruithuis v Nizozemsku. Realizovala n\u00e1vrhy Dale Chihulyho i jin\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f.Roku 1997 byla firma AJETO spolu s Crystalexem a SP\u0160 skl\u00e1\u0159skou v Nov\u00e9m Boru spolupo\u0159adatelem 6. Mezin\u00e1rodn\u00edho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho sympozia. Firma roku 1997 otev\u0159ela na hlavn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b Nov\u00e9ho Boru Galerii Ajeto, unik\u00e1tn\u00ed prodejnu skla s interi\u00e9rem od B. \u0160\u00edpka. Ve sklepn\u00edch prostor\u00e1ch budovy si Petr Novotn\u00fd z\u0159\u00eddil dal\u0161\u00ed p\u00edcky, proto\u017ee popt\u00e1vka po historick\u00e9m sklu rostla. Od roku 2003 vyu\u010duje skl\u00e1\u0159sk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 \u0159emeslo na vlastn\u00ed \u0161kole, kterou zalo\u017eil v Nov\u00e9m Boru. Studenti z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed znalosti tradi\u010dn\u00edch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch technik za vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed klasick\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.\nKdy\u017e o n\u011bkolik let pozd\u011bji nab\u00eddl Crystalex Petru Novotn\u00e9mu k prodeji vedlej\u0161\u00ed objekt nevyu\u017eit\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly, z\u00edskal p\u0159\u00edle\u017eitost vybudovat v Nov\u00e9m Boru Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 centrum \u2013 skl\u00e1\u0159skou hu\u0165 propojenou prosklenou st\u011bnou s restaurac\u00ed (otev\u0159ena 2007) a muzeem sou\u010dasn\u00e9ho skla (2009), kde jsou vystaveny expon\u00e1ty zahrani\u010dn\u00edch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f z Mezin\u00e1rodn\u00edch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch symposi\u00ed (IGS) i d\u00edla zakoupen\u00e1 ze soukrom\u00fdch sb\u00edrek a na aukc\u00edch.Crystalex za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize roku 2008 zbankrotoval a tak\u00e9 firmu AJETO krize odbytu t\u011b\u017ece postihla a musela redukovat v\u00fdrobu a propou\u0161t\u011bt zam\u011bstnance. Bo\u0159ek \u0160\u00edpek byl t\u00e9 dob\u011b d\u011bkanem Fakulty um\u011bn\u00ed a architektury na Technick\u00e9 univerzit\u011b v Liberci a p\u0159estal se o firmu starat. S Petrem Novotn\u00fdm se roze\u0161el a pod veden\u00edm skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra Ivana Kubely vybudoval vlastn\u00ed \"\u0160\u00edpek Team\". Roku 2012 si otev\u0159el novou skl\u00e1rnu v Nov\u00e9m Boru - Studio Ane\u017eka.AJETO rozvinula sv\u016fj obchodn\u00ed model do dal\u0161\u00edch oblast\u00ed, ne\u017e je samotn\u00fd design a v\u00fdroba skla a transformovala skl\u00e1\u0159skou d\u00edlnu v m\u00edsto, kter\u00e9 je p\u0159\u00edstupn\u00e9 \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. Pro demonstrace skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159emesla mimo Nov\u00fd Bor dal Petr Novotn\u00fd zhotovit mobiln\u00ed skl\u00e1\u0159skou p\u00edcku. Roku 2014 byla AJETO, kter\u00e1 90 % sv\u00e9 produkce prod\u00e1v\u00e1 v zahrani\u010d\u00ed a vy\u0159izuje i unik\u00e1tn\u00ed individu\u00e1ln\u00ed zak\u00e1zky, vyhl\u00e1\u0161ena Firmou roku.V roce 2015 bylo Museum u p\u0159\u00edle\u017eitosti kon\u00e1n\u00ed IGS roz\u0161\u00ed\u0159eno o dal\u0161\u00ed patro a unik\u00e1tn\u00ed st\u0159echu podle n\u00e1vrhu architekta Leo\u0161e Bogara. Na pr\u016f\u010del\u00ed budovy byla um\u00edst\u011bna figur\u00e1ln\u00ed kompozice novoborsk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00edka Ivo Rozsypala, kam zakomponoval \u0159adu portr\u00e9t\u016f v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed skl\u00e1\u0159\u016f, v\u00fdtvarn\u00edk\u016f i v\u0161ech muzikant\u016f novoborsk\u00e9ho Ajeto Dixielandu. V roce 2017 prodal Petr Novotn\u00fd lindavskou skl\u00e1rnu AJETO firm\u011b Lasvit a are\u00e1l v Nov\u00e9m Boru p\u0159ejmenoval na \"Novotny Glass Centrum\". \nVe skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti Petra Novotn\u00e9ho jsou \u010dty\u0159i skl\u00e1\u0159sk\u00e9 pece i brus\u00edrna a vyr\u00e1b\u011bj\u00ed se zde speci\u00e1ln\u00ed n\u00e1stroje a pro skl\u00e1\u0159e a skl\u00e1\u0159sk\u00e9 formy pod zna\u010dkou Novotn\u00fd. Pracuj\u00ed tu dal\u0161\u00ed skl\u00e1\u0159\u0161t\u00ed mist\u0159i, v\u010detn\u011b syna Petra Novotn\u00e9ho Viktora.\n1995 Buba Mawis Gallery, Seattle, USA\n1995 Muzeum Letohrad (s B. \u0160\u00edpkem)\nSylva Petrov\u00e1, \u010cesk\u00e9 sklo, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Ko\u0159\u00e1n), Praha 2001 ISBN 80-86010-44-9\nAnton\u00edn Langhamer, Legenda o \u010desk\u00e9m skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom b\u00f6hmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Pr\u0161tn\u00e9, Zl\u00edn 1999, ISBN 80-86062-02-3\n140 let - Skl\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161kola Nov\u00fd Bor. Nov\u00fd Bor: Vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1 a St\u0159edn\u00ed \u0161kola, 2010, 95 s. ISBN 978-80-254-8748-8.\n\u010cERN\u00dd, Ivan. Po stop\u00e1ch \u010desk\u00fdch skl\u00e1\u0159\u016f. Praha: Grada, 2019, 262 s. ISBN 978-80-271-0701-8.\nKIRSCH, Roland et al. Historie skl\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdroby v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. 2. d\u00edl/2. Od konce 19. stolet\u00ed do devades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. Praha: Academia, 2003. 569 s. ISBN 80-200-1104-8.\nKIRSCH, Roland et al. Historie skl\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdroby v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. 2. d\u00edl/1. Od konce 19. stolet\u00ed do devades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. Praha: Academia, 2003. 483 s. ISBN 80-200-1069-6.\nLANGHAMER, Anton\u00edn. Vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1 a St\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1 Nov\u00fd Bor: skl\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161kola \u2013 historie a sou\u010dasnost. Nov\u00fd Bor: Vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola skl\u00e1\u0159sk\u00e1, 2000, 100 s.\nPo stop\u00e1ch skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159emesla v Nov\u00e9m Boru: Auf den Spuren des Glasmacherhandwerks in Nov\u00fd Bor. 2. vyd., Nov\u00fd Bor: Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 muzeum, org. slo\u017eka M\u011bsta Nov\u00fd Bor, 2017, 96 s. ISBN 978-80-905749-1-5.\nVONDRU\u0160KA, Vlastimil. Skl\u00e1\u0159stv\u00ed. Praha: Grada Publishing, 2002, 273 s. ISBN 80-247-0261-4.", "<<>>: Co je Maj\u00e1k B\u00f8kfjord? <<>>: Maj\u00e1k B\u00f8kfjord (norsky: B\u00f8kfjord fyr) je maj\u00e1k, kter\u00fd se stoj\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed v \u00fast\u00ed fjordu B\u00f8k v oblasti S\u00f8r-Varanger v kraji Finnmark v Norsku. Maj\u00e1k se nach\u00e1z\u00ed asi 20 km severn\u011b od m\u011bsta Kirkenes v S\u00f8r-Varanger a asi 10 km z\u00e1padn\u011b od st\u00e1tn\u00ed hranice s Ruskem.Maj\u00e1k je \u010dinn\u00fd od 12. srpna do 24. dubna v obdob\u00ed pol\u00e1rn\u00ed noci.\nMaj\u00e1k byl zalo\u017een v roce 1910. V obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl zni\u010den a obnoven v letech 1947\u20131948. V roce 1988 byl maj\u00e1k automatizov\u00e1n s obsluhou a\u017e do roku 2006, kdy byl pln\u011b automatizov\u00e1n (stejn\u011b jako maj\u00e1k Helnes). V roce 1992 byl instalov\u00e1n r\u00e1diov\u00fd maj\u00e1k s dosahem 12 nm, jeho\u017e racon vys\u00edl\u00e1 sign\u00e1l p\u00edsmeno B (\u2212 \u2022\u2022\u2022 Morzeovy abecedy).\nMaj\u00e1k je dostupn\u00fd pouze lod\u00ed a je p\u0159\u00edstupn\u00e9 ve\u0159ejnosti.\nBetonov\u00e1 patrov\u00e1 budova s n\u00edzkou v\u011b\u017e\u00ed a lucernou. Nov\u00fd maj\u00e1k byl postaven podle n\u00e1vrh\u016f architekt\u016f Blakstada a Munthe-Kaase. K maj\u00e1ku pat\u0159\u00ed obytn\u00e1 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova, gar\u00e1\u017e pro dv\u011b lodi a p\u0159\u00edstav. Maj\u00e1k je vybaven Fresnelovou \u010do\u010dkou p\u00e1t\u00e9ho stupn\u011b. Budovy maj\u00e1ku jsou b\u00edl\u00e9, lucerna je \u010derven\u00e1.\nPro vysokou architektonickou hodnotu je maj\u00e1k kulturn\u00ed pam\u00e1tkou (1998) oblasti S\u00f8r-Varanger.\nzdroj\nv\u00fd\u0161ka sv\u011btla 33 m n. m.\ndosvit 16,2 n\u00e1mo\u0159n\u00ed m\u00edle\nb\u00edl\u00e9 sv\u011btlo v intervalu 15 sekundozna\u010den\u00ed\nAdmiralty: L4276\nARLHS: NOR-064\nNGA: 13828\nNF-9825\nV okol\u00ed maj\u00e1ku jsou zachov\u00e1ny zbytky n\u011bmeck\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, bunkry, d\u011blost\u0159eleck\u00e9 pozice s v\u00fdzbroj\u00ed z obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f B\u00f8kfjord Lighthouse na anglick\u00e9 Wikipedii a Phare de B\u00f8kfjord na francouzsk\u00e9 Wikipedii.\n Bj\u00f8rkhaug, Birger og Poulsson, Svein (1987). Norges fyr \u2013 Fra Stad til Grens-Jakobselv. 2. Oslo: Gr\u00f8ndahl. ISBN 8250408543.", "<<>>: Co je \u010cong Song-ok? <<>>: \u010cong Song-ok (hangul: \uc815\uc131\uc625, anglick\u00fd p\u0159epis: Jong Song-ok; * 18. srpna 1974 Hed\u017eu) je severokorejsk\u00e1 b\u011b\u017ekyn\u011b specializuj\u00edc\u00ed se na maratonsk\u00fd b\u011bh, mistryn\u011b sv\u011bta z roku 1999.\nV roce 1996 startovala na olympi\u00e1d\u011b v Atlant\u011b v maratonu a do c\u00edle dob\u011bhla dvac\u00e1t\u00e1. O t\u0159i roky pozd\u011bji zv\u00edt\u011bzila na t\u00e9to trati na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Seville, kdy\u017e si vytvo\u0159ila osobn\u00ed rekord 2:26:59. Stala se tak dosud jedinou mistryn\u00ed sv\u011bta v atletice ze Severn\u00ed Koreji.", "<<>>: Co je MTV Movie Awards 2009? <<>>: Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed americk\u00fdch filmov\u00fdch cen MTV 2009 se uskute\u010dnilo 31. kv\u011btna 2009 v Universal Amphitheatre v Los Angeles v Kalifornii. Moder\u00e1torem ceremoni\u00e1lu byl Andy Samberg.\nAndy Samberg\nEminem \u2013 \u201eWe Made You\u201c/\u201eCrack a Bottle\u201c\nKings of Leon \u2013 \u201eUse Somebody\u201c\nBen Stiller\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2009 MTV Movie Awards na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Plevensk\u00e1 oblast? <<>>: Plevensk\u00e1 oblast je jedna z oblast\u00ed Bulharska. Le\u017e\u00ed na severu zem\u011b, u hranice s Rumunskem a jej\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem je Pleven.\nOblast hrani\u010d\u00ed p\u0159es Dunaj na severu s Rumunskem, na z\u00e1pad\u011b s Vrackou oblasti, na jihu s Love\u010dskou oblast\u00ed a na v\u00fdchod\u011b s Velikotarnovskou oblast\u00ed. Jej\u00ed \u00fazem\u00ed je na severu rovinat\u00e9 a na jihu m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00e9, postupn\u011b se zde zem zved\u00e1 a\u017e k poho\u0159\u00ed Balk\u00e1n. Prot\u00e9kaj\u00ed tudy \u0159eky Isk\u0103r, Vit a Osam, v\u0161echny se vl\u00e9vaj\u00ed do Dunaje. Hlavn\u00edm dopravn\u00edm tahem zde je \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165, spojuj\u00edc\u00ed Pleven s Varnou a Sofi\u00ed.\nOblast se administrativn\u011b d\u011bl\u00ed na 11 ob\u0161tin.\nSpr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem oblasti je Pleven. Krom\u011b s\u00eddeln\u00edch m\u011bst jednotliv\u00fdch ob\u0161tin se zde nach\u00e1zej\u00ed m\u011bsta Kojnare, Slavjanovo a Tr\u0103stenik.\nV oblasti \u017eije 260 875 obyvatel a je zde trvale hl\u00e1\u0161eno 280 646 obyvatel. Podle s\u010d\u00edt\u00e1ni 7.", "<<>>: Co je Doub\u00ed (\u010ctve\u0159\u00edn)? <<>>: Doub\u00ed (n\u011bmecky Doubi) je vesnice, \u010d\u00e1st obce \u010ctve\u0159\u00edn v okrese Liberec. Nach\u00e1z\u00ed se asi jeden kilometr severn\u011b od \u010ctve\u0159\u00edna. Doub\u00ed le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed \u010ctve\u0159\u00edn o v\u00fdm\u011b\u0159e 4,95 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1388.", "<<>>: Co je Diec\u00e9ze luck\u00e1? <<>>: Diec\u00e9ze luck\u00e1 (latinsky Dioecesis Luceoriensis, ukrajinsky \u041b\u0443\u0446\u044c\u043a\u0430 \u0434\u0456\u0454\u0446\u0435\u0437\u0456\u044f \u0420\u0438\u043c\u0441\u044c\u043a\u043e-\u041a\u0430\u0442\u043e\u043b\u0438\u0446\u044c\u043a\u043e\u0457 \u0426\u0435\u0440\u043a\u0432\u0438 \u0432 \u0423\u043a\u0440\u0430\u0457\u043d\u0456) je \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 diec\u00e9ze na \u00fazem\u00ed ukrajinsk\u00fdch oblast\u00ed rovensk\u00e9 a voly\u0148sk\u00e9 se s\u00eddlem v Lucku, kde se nach\u00e1z\u00ed katedr\u00e1la sv. Petra a Pavla. Je sufrag\u00e1nn\u00ed v\u016f\u010di lvovsk\u00e9 arcidiec\u00e9zi.\nV roce 1375 vznikla diec\u00e9ze lodom\u011b\u0159sk\u00e1, kter\u00e1 se vy\u010dlenila z diec\u00e9ze haly\u010dsk\u00e9 (ta se sou\u010dasn\u011b stala arcidiec\u00e9z\u00ed - dnes arcidiec\u00e9ze lvovsk\u00e1). V roce 1404 pak vznikla diec\u00e9ze luck\u00e1. Ob\u011b diec\u00e9ze byly spojeny do jedin\u00e9 v roce 1425, se s\u00eddlem v Lucku. V roce 1798 byla tato luck\u00e1 diec\u00e9ze spojena aeque principaliter s diec\u00e9z\u00ed kyjevskou, kter\u00e1 byla p\u0159ejmenov\u00e1na na diec\u00e9zi \u017eytomyrskou. V roce 1867 byla \u017eytomyrsko-luck\u00fdm biskup\u016fm sv\u011b\u0159ena diec\u00e9ze podolskokameneck\u00e1. V roce 1925 - kdy\u017e se po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce ocitly Luck a \u017dytomyr v rozd\u00edln\u00fdch st\u00e1tech - byly diec\u00e9ze rozd\u011bleny, luck\u00e1 diec\u00e9ze byla sufrag\u00e1nn\u00ed k arcidiec\u00e9zi lvovsk\u00e9. V dob\u011b sov\u011btsk\u00e9 okupace nebyla diec\u00e9ze obsazov\u00e1na, obnovena byla a\u017e v roce 1996 po 48 letech.\nSeznam luck\u00fdch latinsk\u00fdch biskup\u016f\n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev na Ukrajin\u011b\nKatolick\u00e1 c\u00edrkev na Ukrajin\u011b\nLvovsk\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed provincie\nArcibiskupsk\u00fd exarch\u00e1t Luck\n \n\u00dadaje o diec\u00e9zi na str\u00e1nk\u00e1ch catholic-hierarchy.", "<<>>: Co je Jacques-Guillaume Thouret? <<>>: Jacques-Guillame Thouret (30. dubna 1746 Pont-I\u2019\u00c9veuxe \u2013 22. dubna 1794 Pa\u0159\u00ed\u017e) byl francouzsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a politik v obdob\u00ed Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce.\nNarodil se v Pont-I\u2019\u00c9veuxe roku 1746 v rodin\u011b not\u00e1\u0159e. Po vzoru otce se stal pr\u00e1vn\u00edkem a zpo\u010d\u00e1tku p\u016fsobil jako advok\u00e1t parlamentu v Rouenu. Roku 1789 byl zvolen do shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f a stal se \u010dlenem \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kde se d\u00edky sv\u00fdm \u0159e\u010dnick\u00fdm schopnostem stal velmi vlivn\u00fdm mu\u017eem. Pod\u00edlel se na vzniku nov\u00e9ho soudn\u00edho a spr\u00e1vn\u00edho syst\u00e9mu. Ost\u0159e vystupoval proti c\u00edrkvi a po\u017eadoval v\u016f\u010di n\u00ed tvrd\u00e9 kroky. Byl n\u011bkolikr\u00e1t zvolen p\u0159edsedou \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. V\u00fdznamnou m\u011brou se pod\u00edlel na deklaraci pr\u00e1v \u010dlov\u011bka a ob\u010dana. Po z\u00e1niku \u00fastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se stal \u010dlenem a pozd\u011bji p\u0159edsedou kasa\u010dn\u00edho soudu v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Podporoval politick\u00e9 uskupen\u00ed um\u00edrn\u011bn\u00fdch girondist\u016f a byl mezi n\u011b i \u0159azen. V \u010dervnu 1793 byli girondist\u00e9 svr\u017eeni a Thouret byl zat\u010den, v\u011bzn\u011bn a 22. dubna 1794 v Pa\u0159\u00ed\u017ei popraven.\nTINKOV\u00c1, Daniela. Revolu\u010dn\u00ed Francie 1787\u20131799. Praha: Triton 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3.", "<<>>: Co je \u010c\u00edslo 9 (film)? <<>>: \u010c\u00edslo 9 (v origin\u00e1le 9) je po\u010d\u00edta\u010dov\u011b animovan\u00fd fantasy film Shane Ackera z roku 2009. Film rozv\u00edj\u00ed kr\u00e1tkometr\u00e1\u017en\u00ed film (z\u00edskal mnoho ocen\u011bn\u00ed a byl nominov\u00e1n na Oskara), kter\u00fd v roce 2005 uvedl stejn\u00fd autor pod stejn\u00fdm n\u00e1zvem (tedy 9). Hlavn\u00edmi dab\u00e9ry jsou Elijah Wood, John C. Reilly, Jennifer Connelly, Crispin Glover, Martin Landau a Christopher Plummer.\nD\u011bj se odehr\u00e1v\u00e1 v jak\u00e9msi nejasn\u00e9m postapokalyptick\u00e9m sv\u011bt\u011b, kde ne\u017eij\u00ed lid\u00e9. Hlavn\u00edm hrdinou je hadrov\u00e1 postavi\u010dka s velk\u00fdm zipem na hrudi a s \u010d\u00edslem 9 na z\u00e1dech. Potk\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed hadrovou postavu mu podobnou, kter\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1 dvojka, podle jeho \u010d\u00edsla na z\u00e1dech. Sezn\u00e1m\u00ed se s n\u00ed, av\u0161ak do jejich rozhovoru zas\u00e1hne mechanick\u00e1 ko\u010dka a dvojku unese. Dev\u00edtka ute\u010de a je zachr\u00e1n\u011bn dal\u0161\u00edmi \"\u010d\u00edsly\". V katedr\u00e1le nach\u00e1z\u00ed sv\u00e9 do\u010dasn\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b a od ostatn\u00edch se dozv\u00edd\u00e1 skute\u010dnost o sv\u011bt\u011b. Rozhodne se, \u017ee se pokus\u00ed zachr\u00e1nit sv\u00e9ho unesen\u00e9ho p\u0159\u00edtele a vyd\u00e1v\u00e1 se na cestu spolu se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem p\u011btkou. Po cest\u011b v\u0161ak ztrat\u00ed mapu a jsou donuceni ukr\u00fdt se do dolu. Zde se v\u0161ak nach\u00e1z\u00ed mechanick\u00e1 ko\u010dka spolu s dvojkou. P\u0159i prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed dolu mus\u00ed \u010delit \u00fatoku ko\u010dky, kterou zne\u0161kodn\u00ed d\u00e1vn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b sedmi\u010dka, kter\u00e1 ji\u017e d\u00e1vno opustila \u00fato\u010di\u0161t\u011b v katedr\u00e1le. Pot\u00e9, co osvobod\u00ed dvojku, dev\u00edtka ne\u00famysln\u011b aktivuje robota \"M.O.Z.E.K\", kter\u00fd m\u00e1 pouze jedin\u00fd c\u00edl - zni\u010dit v\u0161e \u017eiv\u00e9, a to v\u010detn\u011b na\u0161ich postavi\u010dek. B\u011bhem p\u0159\u00edb\u011bhu mus\u00ed \"\u010d\u00edsla\" bojovat proti r\u016fzn\u00fdm robot\u016fm, kter\u00e9 na n\u011b vys\u00edl\u00e1 \"mozek\", se kter\u00fd se mus\u00ed nakonec tak\u00e9 vypo\u0159\u00e1dat. Dev\u00edtka se v\u0161ak n\u00e1hl\u00e9 dozv\u00edd\u00e1 pravou skute\u010dnost jejich vzniku a vzniku \"mozka\" a p\u016fvodn\u00ed pl\u00e1ny o zni\u010den\u00ed mus\u00ed pozm\u011bnit.\nElijah Wood jako 9, je kone\u010dn\u00fdm v\u00fdtvorem v\u011bdce, kter\u00fd do n\u011bj vlo\u017eil nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9 du\u0161e. Dev\u00edtka m\u00e1 pro strach ud\u011bl\u00e1no, je odv\u00e1\u017en\u00fd a neboj\u00ed se riskovat. M\u00e1 mnoho ot\u00e1zek, na kter\u00e9 mu v\u0161ak Jedni\u010dka odpov\u00edd\u00e1, \u017ee jsou zbyte\u010dn\u00e9. Ud\u011blal n\u011bkolik chyb, av\u0161ak m\u00e1 dobr\u00e9 srdce a sna\u017e\u00ed se ud\u011blat spr\u00e1vn\u00e9 v\u011bci a rozhodnut\u00ed.Fred Tatasciore jako 8, kter\u00fd m\u00e1 za \u00fakol ochr\u00e1nit ostatn\u00ed p\u0159ed mechanick\u00fdmi roboty. Jeho zbran\u00ed je kuchy\u0148sk\u00fd n\u016f\u017e a n\u016f\u017eky. M\u00e1 mohutnou postavu, ale mdlej\u0161\u00edho ducha. Sna\u017e\u00ed se dodr\u017eovat po\u0159\u00e1dek ve skupin\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e poslouch\u00e1 rozkazy Jedni\u010dky.Jennifer Connelly jako 7, odv\u00e1\u017en\u00e1, hbit\u00e1 a sob\u011bsta\u010dn\u00e1 bojovnice, jako jedin\u00e1 \u017eena mezi \u010d\u00edsly. Divok\u00e1 dobrodru\u017eka se sna\u017e\u00ed dohl\u00ed\u017eet na pustinu, ve kter\u00e9 p\u0159e\u017eila a p\u0159izp\u016fsobila se j\u00ed. Sedmi\u010dka je vyrobena z plachty; je p\u016fvabn\u00e1, mil\u00e1, dobrosrde\u010dn\u00e1 a to i p\u0159esto, \u017ee dok\u00e1\u017ee \u00fapln\u011b sama zab\u00edt mechanickou ko\u010dku. Na konci filmu ukazuje sv\u00e9 slab\u00e9 a zraniteln\u00e9 str\u00e1nky.Crispin Glover jako 6, samot\u00e1\u0159sk\u00fd a v\u00fdst\u0159edn\u00ed um\u011blec. Na rozd\u00edl od ostatn\u00edch vid\u00ed neust\u00e1le vize, kter\u00e9 kresl\u00ed. Po\u0159\u00e1d muml\u00e1 o \u201ezdroji\u201c, ale je mu t\u011b\u017eko rozum\u011bt a tak si ho \u010dasto nikdo nev\u0161\u00edm\u00e1. \u0160pi\u010dky jeho prst\u016f jsou zhotoveny z hrot\u016f pera a jsou napln\u011bny inkoustem. Je zhotoven z pruhovan\u00e9 l\u00e1tky a m\u00e1 jedno oko v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e9. B\u011bhem filmu nos\u00ed kolem krku kl\u00ed\u010d, kter\u00fd chr\u00e1n\u00ed sv\u00fdm \u017eivotem. Dev\u00edtka je jedin\u00fd ve skupin\u011b, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed pochopit, co se sna\u017e\u00ed \u0160estka \u0159\u00edci.John C. Reilly jako 5, starostliv\u00fd jednook\u00fd in\u017een\u00fdr. Je v\u011brn\u00fd, trp\u011bliv\u00fd, d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, av\u0161ak ob\u010das i boj\u00e1cn\u00fd. Je u\u010dn\u011bm Dvojky, s kter\u00fdm sd\u00edl\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pouto. B\u011bhem boj\u016f stroj\u016f a lid\u00ed ztratil sv\u00e9 lev\u00e9 oko. Na z\u00e1dech tak\u00e9 nos\u00ed ko\u0161 napln\u011bn\u00fd zbran\u011bmi (nap\u0159. jehly jako \u0161\u00edpy do \u201eku\u0161e\u201c) a n\u00e1stroji, kter\u00e9 se skupin\u011b hod\u00ed.3 a 4 jsou v\u011bdeck\u00e1 dvoj\u010data, kter\u00e1 zkatalogizuj\u00ed v\u0161echno co vid\u00ed a naleznou. Maj\u00ed z\u00e1znamy historie a znaj\u00ed budovy, kter\u00e9 je obklopuj\u00ed. Jejich pohlav\u00ed nebylo nikdy \u0159e\u010deno a na rozd\u00edl od ostatn\u00edch nemohou mluvit a sv\u00e9 dojmy si p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed blik\u00e1n\u00edm o\u010d\u00ed. Jsou zv\u011bdav\u00ed a hrav\u00ed, ale tak\u00e9 pla\u0161\u00ed a boj\u00e1cn\u00ed. Jsou zhotoveni ze zahradn\u00edch rukavic.Martin Landau jako 2, v\u011bdc\u016fv druh\u00fd v\u00fdtvor. Dvojka je vyn\u00e1lezce a pr\u016fzkumn\u00edk, kter\u00fd zt\u011bles\u0148uje v\u011bdcova siln\u00e9ho tv\u016fr\u010d\u00edho ducha. Ve filmu je zobrazen jako neboj\u00e1cn\u00fd, se zv\u011bdavou osobnost\u00ed. D\u00edky jeho neust\u00e1l\u00fdm v\u00fdlet\u016fm do pustiny je jeho t\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 opot\u0159ebov\u00e1no, je k\u0159ehk\u00e9 a jemn\u00e9. Re\u017eis\u00e9r ho laskav\u011b popsal jako \u201estar\u00e9ho mo\u0159sk\u00e9ho vlka\u201c.Christopher Plummer jako 1, v\u011bdc\u016fv prvn\u00ed v\u00fdtvor. Je nejstar\u0161\u00ed ze skupiny, s\u00e1m se pov\u00fd\u0161il na v\u016fdce v\u0161ech \u010d\u00edsel (a\u010dkoliv ne v\u0161ichni s n\u00edm souhlas\u00ed, co\u017e vede ke konflikt\u016fm) a ur\u010duje ostatn\u00edm pravidla \u017eit\u00ed. Je tvrdohlav\u00fd, vzn\u011btliv\u00fd a zbab\u011bl\u00fd. Pos\u00edl\u00e1 ven Dvojku doufaje, \u017ee bude postupem \u010dasu jako \u201estar\u00fd a slab\u00fd\u201c zabit. Jinak ostatn\u00edm zakazuje do pustiny chodit. \u010casto je v rozporu s Dev\u00edtkou.Alan Oppenheimer jako v\u011bdec, kter\u00fd \u010d\u00edsla vytvo\u0159il a tak\u00e9 vynalezl M.O.Z.E.K. Ka\u017ed\u00fd z \u010d\u00edsel m\u00e1 \u010d\u00e1st v\u011bdcovy du\u0161e. Ka\u017ed\u00fd z nich m\u00e1 jednu z vlastnost\u00ed a jeho slabou str\u00e1nku. Na za\u010d\u00e1tku filmu jednou z prvn\u00edch v\u011bc\u00ed, na n\u011b\u017e Dev\u00edtka nar\u00e1\u017e\u00ed, je v\u011bdcovo t\u011blo na podlaze. Pot\u00e9, co se mu nepoda\u0159ilo zm\u011bnit nastaven\u00ed robota M.O.Z.E.K., vytv\u00e1\u0159\u00ed postavi\u010dky s \u010d\u00edsly, aby jiskra \u017eivota i nad\u00e1le pokra\u010dovala.\nZat\u00edmco hrdinov\u00e9 slav\u00ed, v pozad\u00ed hraje p\u00edse\u0148 \"Somewhere over the rainbow\" od Judy Garland.\n\u010c\u00edslo 9 vy\u0161lo v Americe na DVD a Blu-ray 29. prosince 2009 a v Evrop\u011b 22. \u00fanora 2010.\nP\u0159i prvn\u00edm dni premi\u00e9ry film vyd\u011blal 3 115 775 a dostal se na prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky. V prvn\u00edm premi\u00e9rov\u00fdm v\u00edkendu byl posunut na druhou p\u0159\u00ed\u010dku se svou tr\u017ebou 10 856 000$ a od p\u011bt dn\u00ed pozd\u011bji 15 264 000$. Do 29. listopadu 2009 si film vyd\u011blal po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b celkov\u011b 41 859 395 dolar\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 9 (2009 film) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Motorizovan\u00e1 p\u011bchota? <<>>: Motorizovan\u00e1 p\u011bchota je na boji\u0161t\u011b dopravov\u00e1na lehk\u00fdmi obrn\u011bn\u00fdmi vozidly, obrn\u011bn\u00fdmi transport\u00e9ry nebo n\u00e1kladn\u00edmi automobily. V ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch NATO pat\u0159\u00ed mezi p\u011bchotu st\u0159edn\u00ed kategorie. T\u011b\u017e\u0161\u00ed mechanizovan\u00e1 p\u011bchota disponuje bojov\u00fdmi vozidly p\u011bchoty, zat\u00edmco lehk\u00e1 p\u011bchota se p\u0159em\u00eds\u0165uje p\u011b\u0161ky \u010di letecky.\nDo vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl hlavn\u00edm zp\u016fsobem p\u0159esunu voj\u00e1k\u016f p\u011b\u0161\u00ed pochod, v p\u0159\u00edpad\u011b jezdectva j\u00edzda na koni. Od poloviny 19. stolet\u00ed bylo mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt i vlakovou dopravu, za v\u00e1lky pak byly pobl\u00ed\u017e fronty stav\u011bny vojensk\u00e9 \u00fazkorozchodn\u00e9 dr\u00e1hy. D\u011blost\u0159electvo bylo hipomobiln\u00ed (ta\u017een\u00e9 ko\u0148mi), p\u0159epravu z\u00e1sob a materi\u00e1lu zaji\u0161\u0165ovala \u017eeleznice a ko\u0148sk\u00e9 povozy.\nAutomobily byly ve srovn\u00e1n\u00ed s dal\u0161\u00edmi druhy dopravy m\u00e1lo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, ale jejich v\u00fdznam pro veden\u00ed v\u00e1lky uk\u00e1zala n\u011bmeck\u00e1 ofenz\u00edva na Pa\u0159\u00ed\u017e, kterou se Francouz\u016fm poda\u0159ilo zastavit mimo jin\u00e9 d\u00edky urychlen\u00e9 p\u0159eprav\u011b voj\u00e1k\u016f na boji\u0161t\u011b pomoc\u00ed tax\u00edk\u016f a dal\u0161\u00edch ad hoc shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch vozidel. Automobily na\u0161ly vyu\u017eit\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v t\u00fdlu p\u0159i z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, p\u0159esunu z\u00e1loh nebo transportu zran\u011bn\u00fdch. Vznikala i speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e1 vozidla, jako kolov\u00e9 \u010di p\u00e1sov\u00e9 d\u011blost\u0159eleck\u00e9 taha\u010de, obrn\u011bn\u00e9 automobily, kter\u00e9 se uplatnily zejm\u00e9na p\u0159i man\u00e9vrov\u00fdch boj\u00edch na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b, a tanky, kter\u00e9 prolomily patovou situaci z\u00e1kopov\u00e9 v\u00e1lky na z\u00e1padn\u00ed front\u011b.\nV meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed doch\u00e1zelo k motorizaci jednotek p\u011bchoty a d\u011blost\u0159electva, kter\u00e9 spolupracovaly s tanky a obrn\u011bn\u00fdmi vozidly. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina voj\u00e1k\u016f v\u0161ak byla st\u00e1le odk\u00e1z\u00e1na na p\u011b\u0161\u00ed p\u0159esuny.\nMotorizovan\u00e1 p\u011bchota hr\u00e1la d\u016fle\u017eitou roli v n\u011bmeck\u00e9m blitzkriegu za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Jednotky tankov\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017een\u00e9 z \u010d\u00e1sti polop\u00e1sov\u00fdmi obrn\u011bn\u00fdmi transport\u00e9ry Sd.Kfz. 251 a z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1kladn\u00edmi automobily, byly schopn\u00e9 postupovat spolu s tanky mnohem rychleji ne\u017e klasick\u00e1 p\u011bchota.Motorizovan\u00e1 p\u011bchota na n\u00e1kladn\u00edch automobilech m\u011bla i sv\u00e9 limity, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v omezen\u00e9 pr\u016fchodnosti ter\u00e9nem a absenci panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed a lafetovan\u00fdch zbran\u00ed. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky proto do\u0161lo k masov\u00e9mu zav\u00e1d\u011bn\u00ed kolov\u00fdch a p\u00e1sov\u00fdch obrn\u011bn\u00fdch transport\u00e9r\u016f a bojov\u00fdch vozidel p\u011bchoty, kter\u00e9 umo\u017enily v\u011bt\u0161\u00ed mechanizaci p\u011bchoty.\nV roce 2020 bylo z celkov\u00e9ho po\u010dtu 58 brig\u00e1dn\u00edch bojov\u00fdch uskupen\u00ed americk\u00e9 arm\u00e1dy 16 vyzbrojeno tanky M1 Abrams a bojov\u00fdmi vozidly p\u011bchoty M2 Bradley a 9 obrn\u011bn\u00fdmi transport\u00e9ry Stryker. Zbyl\u00fdch 33 \u00fatvar\u016f p\u0159edstavuje lehkou p\u011bchotu bez bojov\u00fdch vozidel.Vzhledem k nedostate\u010dn\u00e9 ochran\u011b a ztr\u00e1t\u00e1m voj\u00e1k\u016f p\u0159ev\u00e1\u017een\u00fdch ter\u00e9nn\u00edmi vozidly HMMWV (\u201eHumvee\u201c) a n\u00e1kladn\u00edmi automobily v zahrani\u010dn\u00edch operac\u00edch proto do\u0161lo po roce 2006 k zaveden\u00ed vozidel kategorie MRAP a vozidel vze\u0161l\u00fdch z programu Joint Light Tactical Vehicle.Motorizovan\u00e1 p\u011bchota vznikala v Arm\u00e1d\u011b \u010cesk\u00e9 republiky od roku 2008 a byla nasazena p\u0159i pln\u011bn\u00ed nebojov\u00fdch \u00fakol\u016f i v zahrani\u010dn\u00edch mis\u00edch. 44. lehk\u00fd motorizovan\u00fd prapor disponuje lehk\u00fdmi obrn\u011bn\u00fdmi vozidly LOV IVECO, obrn\u011bn\u00fdmi transport\u00e9ry Pandur II, n\u00e1kladn\u00edmi automobily Tatra 810 a dal\u0161\u00ed technikou.", "<<>>: Co je Ultralehk\u00e9 letadlo? <<>>: Ultralehk\u00e9 letadlo (Ultralight, UL, Microlight) je letadlo s omezenou maxim\u00e1ln\u00ed vzletovou hmotnost\u00ed pro maxim\u00e1ln\u011b dv\u011b osoby. V \u010cesk\u00e9 republice je maxim\u00e1ln\u00ed povolen\u00e1 vzletov\u00e1 hmotnost MTOW 600 kilogram\u016f (650 kg pokud je letoun ur\u010den k pou\u017eit\u00ed na vod\u011b). Definice a po\u017eadavky na vlastnosti ultralehk\u00fdch letadel se v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch li\u0161\u00ed; pravidla pro provoz evropsk\u00fdch ultralehk\u00fdch letadel se udr\u017euj\u00ed v r\u00e1mci n\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed, kter\u00e9 se sdru\u017euj\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00ed organizaci European Microlight Federation (EMF).\nV \u010cesk\u00e9 republice prov\u00e1d\u00ed dohled nad provozem ultralehk\u00fdch letadel a ud\u011bluje typov\u00e9 certifik\u00e1ty pro jejich provoz Leteck\u00e1 amat\u00e9rsk\u00e1 asociace \u010cesk\u00e9 republiky (LAA \u010cR), kter\u00e1 je t\u00e9\u017e vlivn\u00fdm \u010dlenem EMF, a kter\u00e1 k tomu byla pov\u011b\u0159ena Ministerstvem dopravy a spoj\u016f \u010cR v souladu s ustanoven\u00edm \u00a781 odst. 2) z\u00e1kona o civiln\u00edm letectv\u00ed \u010d. 49/1997 Sb.\nVyhl\u00e1\u0161ka Ministerstva dopravy a spoj\u016f \u010cR \u010d. 108/1997 Sb.\nDokument LA 1: Organiza\u010dn\u00ed syst\u00e9m a postupy k zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed vymezen\u00fdch \u010dinnost\u00ed LAA \u010cR p\u0159i spr\u00e1v\u011b sportovn\u00edch l\u00e9taj\u00edc\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. Vydala LAA \u010cR. L\u00e9t\u00e1 jako cvi\u010dn\u00e9 v aeroklubu Z\u00e1b\u0159eh na leti\u0161ti v doln\u00edm Bene\u0161ov\u011b.\nEuropean Microlight Federation\nparagliding\nmotorov\u00fd paragliding\n \nLeteck\u00e1 amat\u00e9rsk\u00e1 asociace \u010cR, laacr.cz; (\u010desky)\nEuropean Microlight Federation, emf.nanco.", "<<>>: Co je Doprava v Plzni? <<>>: Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 metropole Plze\u0148 pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed dopravn\u00ed uzly v \u010cesk\u00e9 republice. Do m\u011bsta p\u0159ich\u00e1z\u00ed doprava ze sedmi sm\u011br\u016f.\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm dopravn\u00edm tahem je trasa Praha-Plze\u0148-Norimberk, kter\u00e1 je vedena v\u00fdchodo-z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem a zaji\u0161\u0165uje spojen\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky i dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f se Spolkovou republikou N\u011bmecko a z\u00e1padn\u00ed Evropou.\nDal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 dopravn\u00ed tahy sm\u011b\u0159uj\u00ed na jihov\u00fdchod do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, na jih do Klatov a na hranice SRN v \u017delezn\u00e9 Rud\u011b, na jihoz\u00e1pad do Doma\u017elic a na n\u011bmeck\u00e9 hranice ve Folmav\u011b, na severoz\u00e1pad do Karlov\u00fdch Var\u016f a na sever do \u017datce a Mostu. Tyto sm\u011bry jsou shodn\u00e9 v silni\u010dn\u00ed i \u017eelezni\u010dn\u00ed doprav\u011b.\nHromadn\u00e1 doprava ve m\u011bst\u011b je zaji\u0161t\u011bna tramvajemi, trolejbusy a autobusy.\nMezim\u011bstsk\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 doprava m\u00e1 termin\u00e1ly na hlavn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm okraji centra m\u011bsta a na Centr\u00e1ln\u00edm autobusov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed (CAN), kter\u00e9 je naopak um\u00edst\u011bno z\u00e1padn\u011b od centra.\nD\u00edky ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdm sm\u011br\u016fm je Plze\u0148 efektivn\u011b napojena na \u010deskou silni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165. Poloha m\u011bsta na k\u0159i\u017eovatce tolika cest s sebou ale samoz\u0159ejm\u011b p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed tak\u00e9 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed nev\u00fdhod plynouc\u00edch zejm\u00e9na z nedostate\u010dn\u00e9 kapacity hlavn\u00edch ulic. Dopravn\u00ed ruch v Plzni od roku 1989, zejm\u00e9na v d\u016fsledku otev\u0159en\u00ed z\u00e1padn\u00edch hranic a celkov\u00e9ho n\u00e1r\u016fstu automobilov\u00e9 dopravy, v\u00fdrazn\u011b vzrostl.\nDo Plzn\u011b vedou t\u0159i silnice I. t\u0159\u00eddy a t\u0159i silnice II. t\u0159\u00eddy. Ji\u017en\u00edm obchvatem m\u011bsto obch\u00e1z\u00ed d\u00e1lnice D5. Silnice I/20 spojuje \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice a P\u00edsek s Plzn\u00ed a pokra\u010duje na Karlovy Vary. M\u011bstem proch\u00e1z\u00ed po Nepomuck\u00e9, Karlovarsk\u00e9 a Studentsk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Silnice I/26 p\u0159ich\u00e1z\u00ed od Doma\u017elic p\u0159es Novou Hospodu po Doma\u017elick\u00e9 a Skvr\u0148ansk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Centrum obch\u00e1z\u00ed Tyr\u0161ovou ulic\u00ed a d\u00e1le vede ulic\u00ed U Prazdroje a Rokycanskou a\u017e na k\u0159i\u017eovatku s D5, kde kon\u010d\u00ed. Silnice I/27 vede ze \u017delezn\u00e9 Rudy p\u0159es Klatovy na okraj Plzn\u011b. Prozat\u00edm proch\u00e1z\u00ed m\u011bstem Klatovskou, Karlovarskou a Lidickou t\u0159\u00eddou, jej\u00ed trasa m\u00e1 b\u00fdt ale p\u0159elo\u017eena na severoji\u017en\u00ed pr\u016ftah. Z Plzn\u011b d\u00e1le pokra\u010duje sm\u011brem do severn\u00edch \u010cech \u2013 do \u017datce a Mostu.\nSilnice II/203 a II/605 vych\u00e1zej\u00ed z m\u011bsta p\u0159es Skvr\u0148any, kde se odd\u011bluj\u00ed. Prvn\u00ed pokra\u010duje rovn\u011b p\u0159es N\u00fd\u0159any do Kladrub, kde na II/605 op\u011bt navazuje. Druh\u00e1 odbo\u010duje sm\u011brem na K\u0159imice a St\u0159\u00edbro a d\u00e1le p\u0159es Bor do Rozvadova. A\u017e do roku 1997, kdy byla postavena d\u00e1lnice D5, byla po t\u00e9to silnici vedena ve\u0161ker\u00e1 doprava na Rozvadov. Silnice II/233 vych\u00e1z\u00ed z Plzn\u011b na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u011bsta \u2013 v Doubravce a pokra\u010duje severov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem na Radnice a do Rakovn\u00edka.\nOd po\u010d\u00e1tku 70. let 20. stol. byly hlavn\u00ed pr\u016fjezdn\u00ed tahy m\u011bstem roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny. V roce 1973 byl nap\u0159\u00edklad otev\u0159en dne\u0161n\u00ed Most gener\u00e1la Pattona, jeho\u017e prost\u0159ednictv\u00edm byla odvedena doprava na \u017datec a Karlovy Vary z prostoru n\u00e1m\u011bst\u00ed. V souvislosti s v\u00fdstavbou p\u0159ilehl\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 Severn\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed byly \u017eateck\u00e1 i karlovarsk\u00e1 silnice zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159eny (na \u010dty\u0159pruhov\u00e9 komunikace s pruhem pro tramvaje uprost\u0159ed). Tomuto kroku padla v 80. letech za ob\u011b\u0165 velk\u00e1 \u010d\u00e1st z\u00e1stavby star\u00e9ho Bolevce.\nPostupn\u011b byla roz\u0161i\u0159ov\u00e1na tak\u00e9 v\u00fdpadovka na Prahu \u2013 ulice U Prazdroje (1977\u20131983) a Rokycansk\u00e1 (1986\u20131992). Po\u010d\u00e1tkem 80. let byla rekonstruov\u00e1na tak\u00e9 Klatovsk\u00e1 t\u0159\u00edda od Bor\u016f a\u017e po dne\u0161n\u00ed Sad\u016f P\u011btat\u0159ic\u00e1tn\u00edk\u016f. Tak\u00e9 b\u011bhem t\u00e9to p\u0159estavby do\u0161lo k n\u011bkolika demolic\u00edm p\u0159\u00edmo v centru m\u011bsta.\nAsi k nejv\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1sah\u016fm do historick\u00e9ho j\u00e1dra ale do\u0161lo v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdstavby pr\u016ftahu trasy Praha \u2013 Rozvadov severn\u011b a z\u00e1padn\u011b od historick\u00e9ho j\u00e1dra v letech 1983\u20131989. Tehdy byl dokonce zbour\u00e1n i zbytek star\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch hradeb u \u0159eky a ve\u0161ker\u00e1 z\u00e1stavba na severn\u00ed stran\u011b P\u0159emyslovy ulice od Palack\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed a\u017e k CANu.\nZkapacit\u0148ov\u00e1n\u00ed silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b pokra\u010dovalo i po roce 1990, kdy se stala intenzita doprava mezi Prahou a Plzn\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u00fanosnou. K Plzni se postupn\u011b p\u0159ibli\u017eovala nov\u00e1 d\u00e1lnice D5, kter\u00e1 okraje m\u011bsta dos\u00e1hla v roce 1995. Provoz ve\u0161ker\u00e9 tranzitn\u00ed dopravy st\u0159edem m\u011bsta byl v\u0161ak d\u00e1le nemysliteln\u00fd, a tak bylo rozhodnuto o v\u00fdstavb\u011b d\u00e1lni\u010dn\u00edho ji\u017en\u00edho obchvatu m\u011bsta. Ten byl dokon\u010dov\u00e1n postupn\u011b v letech 2003\u20132006. Na k\u0159i\u017eovatce Plze\u0148-z\u00e1pad trasa obchvatu plynule navazuje na dal\u0161\u00ed \u00fasek d\u00e1lnice D5 na Rozvadov a do N\u011bmecka, dokon\u010den\u00fd v listopadu 1997.\nOkolo roku 2000 se budovala ulice U trati, spojuj\u00edc\u00ed ulice Borskou a U Prazdroje, kter\u00e1 m\u011bla pomoci odv\u00e9st dopravu ze zklid\u0148ovan\u00e9 Americk\u00e9 t\u0159\u00eddy. Sou\u010d\u00e1st\u00ed stavby je tak\u00e9 tzv. Most Mil\u00e9nia a p\u0159emost\u011bn\u00ed Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed. Ve stejn\u00e9 dob\u011b byla tak\u00e9 vybudov\u00e1na Folmavsk\u00e1 ulice spojuj\u00edc\u00ed Novou Hospodu a novou pr\u016fmyslovou z\u00f3nu na Borsk\u00fdch pol\u00edch s Bory (Sukova ulice).\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se buduje velmi kontroverzn\u00ed severoji\u017en\u00ed pr\u016ftah m\u011bstem. Ji\u017e v roce 2004 byla dokon\u010dena jeho 1. \u010d\u00e1st \u2013 \u010dty\u0159proudov\u00e1 p\u0159elo\u017eka \u201eklatovsk\u00e9\u201c silnice I/27, kter\u00e1 odvedla dopravu z Litic a mimo\u00farov\u0148ov\u011b se k\u0159\u00ed\u017e\u00ed s obchvatem m\u011bsta. Komunikace d\u00e1lni\u010dn\u00edho typu prozat\u00edm kon\u010d\u00ed nad vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed \u010cesk\u00e9 \u00fadol\u00ed, do roku 2010 v\u0161ak m\u00e1 b\u00fdt hotov \u00fasek kolem v\u011bznice Bory a\u017e po Sukovu ulici. D\u00e1le m\u00e1 silnice pokra\u010dovat kolem are\u00e1lu \u0160kodovky p\u0159es Husovo n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde by m\u011blo doj\u00edt k dal\u0161\u00edm demolic\u00edm. Pot\u00e9 by p\u0159ekro\u010dila \u0159eku M\u017ei a Lochot\u00ednsk\u00fdm parkem by vystoupala na Severn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed. Proti v\u00fdstavb\u011b se bou\u0159\u00ed mnoh\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 sdru\u017een\u00ed, kter\u00e1 navrhuj\u00ed postavit z\u00e1padn\u00ed obchvat m\u011bsta (kolem Skvr\u0148an a K\u0159imic), kter\u00fd by se tolik nedotkl z\u00e1stavby a zelen\u011b v obydlen\u00e9 z\u00f3n\u011b.\nDne 20. \u00fanora 2023 byl otev\u0159en z\u00e1padn\u00ed okruh m\u011bsta. \u0160lo o nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejdra\u017e\u0161\u00ed stavbu v historii Plze\u0148sk\u00e9ho kraje.\nPlze\u0148 je jedna z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u017eelezni\u010dn\u00edch k\u0159i\u017eovatek v \u010cR. Setk\u00e1v\u00e1 se zde p\u011bt hlavn\u00edch \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam m\u00e1 tra\u0165 Praha\u2013Plze\u0148 (170), je\u017e je spole\u010dn\u011b s trat\u00ed Plze\u0148\u2013Cheb (178) sou\u010d\u00e1st\u00ed 3. \u017eelezni\u010dn\u00edho koridoru \u2013 hlavn\u00ed tepny \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravy v \u010cesku ve sm\u011bru v\u00fdchod \u2013 z\u00e1pad. Koridor pro\u0161el rozs\u00e1hlou p\u0159estavbou trati, jak v \u00faseku od Plzn\u011b do Chebu, tak od Plzn\u011b do Berouna, kde byl vybudov\u00e1n Ejpovick\u00fd tunel. Modernizace ve sv\u00e9m pr\u016fb\u011bhu p\u0159in\u00e1\u0161ela \u010detn\u00e1 citeln\u00e1 dopravn\u00ed omezen\u00ed v osobn\u00ed i n\u00e1kladn\u00ed p\u0159eprav\u011b, jej\u00edm v\u00fdsledkem je ale zkr\u00e1cen\u00ed j\u00edzdn\u00edch dob. Na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed m\u011bsta jsou tyto trat\u011b dvojkolejn\u00e9 a elektrizovan\u00e9. Na koridoru je v Plzni 5 stanic nebo zast\u00e1vek: Plze\u0148-Doubravka, Plze\u0148 hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, Plze\u0148-Ji\u017en\u00ed P\u0159edm\u011bst\u00ed, Plze\u0148-Zadn\u00ed Skvr\u0148any a Plze\u0148-K\u0159imice. Na \u00faseku Praha-Plze\u0148 byla otev\u0159ena v roce 1862, zbyl\u00fd \u00fasek byl zprovozn\u011bn v r\u00e1mci tzv. Dr\u00e1hy c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa z V\u00eddn\u011b do Chebu v roce 1872.\nVelmi d\u016fle\u017eit\u00e1 je tak\u00e9 tra\u0165 180 Plze\u0148-Doma\u017elice-Furth im Wald, kter\u00e1 tak\u00e9 slou\u017e\u00ed pro spojen\u00ed \u010cech se SRN (zejm. s oblast\u00ed Bavorska). Tra\u0165, otev\u0159en\u00e1 ji\u017e v roce 1861, je sice pouze jednokolejn\u00e1 a nen\u00ed elektrizovan\u00e1, ale jsou po n\u00ed tak\u00e9 vedeny dokonce i mezin\u00e1rodn\u00ed expresy. V Plzni m\u00e1 zast\u00e1vky Plze\u0148 hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, Plze\u0148-Ji\u017en\u00ed P\u0159edm\u011bst\u00ed a Plze\u0148-Skvr\u0148any.\nRychl\u00edky jsou vedeny tak\u00e9 po Plze\u0148 \u2013 Klatovy \u2013 \u017delezn\u00e1 Ruda (170 do Klatov, zbytek 183), kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed z Plzn\u011b ji\u017en\u00edm sm\u011brem na Klatovy a \u0160umavu. Na \u00fazem\u00ed m\u011bsta najdeme stanice nebo zast\u00e1vky Plze\u0148 hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, Plze\u0148 zast\u00e1vka, Plze\u0148-Doudlevce a Plze\u0148-Valcha. Tra\u0165 byla otev\u0159ena v roce 1878.\nSpojen\u00ed se severn\u00edmi \u010cechami zaji\u0161\u0165uje od roku 1873 jednokolejn\u00e1 neelektrizovan\u00e1 tra\u0165 160 Plze\u0148-\u017datec. I po t\u00e9to trati jsou vedeny rychl\u00edky (nap\u0159. do Mostu). Krom\u011b stanice na hlavn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed m\u00e1 tra\u0165 zast\u00e1vky je\u0161t\u011b na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e, v Bolevci a Plze\u0148-Orl\u00edk.\nV neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jmenujme tra\u0165 z Plzn\u011b do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic (do Strakonic 191, pak 190), sou\u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00ed Dr\u00e1hy Franti\u0161ka Josefa, otev\u0159en\u00e9 v roce 1868, kter\u00e1 je elektrizovan\u00e1 a v n\u011bkter\u00fdch \u00fasec\u00edch dokonce i dvoukolejn\u00e1. Tak\u00e9 po t\u00e9to trati jsou vedeny rychl\u00edky spojuj\u00edc\u00ed p\u0159es \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice nap\u0159\u00edklad Plze\u0148 s Brnem. V Plzni m\u00e1 krom\u011b hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed jedinou stanici \u2013 v Koterov\u011b.\nVzhledem k tomu, \u017ee Plze\u0148 je m\u011bsto s velk\u00fdmi pr\u016fmyslov\u00fdmi podniky (nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0160koda), m\u00e1 hlavn\u00ed v\u00fdznam krom\u011b dopravy osob tak\u00e9 i doprava n\u00e1kladn\u00ed, vyv\u00e1\u017eeny jsou hlavn\u011b dopravn\u00ed prost\u0159edky a dal\u0161\u00ed stroje.\nHlavn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b proch\u00e1zej\u00ed m\u011bstem z v\u00fdchodu na z\u00e1pad a na jih od jeho centra; hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed je um\u00edst\u011bno d\u00e1le od centra u konce Americk\u00e9 t\u0159\u00eddy, v m\u00edst\u011b, kde je dostupn\u00fdch mnoho spoj\u016f MHD. P\u016fvodn\u00ed budova z roku 1906 byla t\u00e9m\u011b\u0159 zni\u010dena p\u0159i n\u00e1letech v roce 1945, po v\u00e1lce byla ale obnovena v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b.\nAutobusy maj\u00ed zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam nejen pro spojen\u00ed mnoh\u00fdch m\u00edst z\u00e1padn\u00edch \u010cech bez dosta\u010duj\u00edc\u00edho napojen\u00ed na \u017eeleznici s Plzn\u00ed, ale tak\u00e9 jako konkurence \u017eeleznici v osobn\u00ed doprav\u011b d\u00e1lkov\u00e9.\nDrtivou v\u011bt\u0161inu region\u00e1ln\u00edch autobusov\u00fdch spoj\u016f zaji\u0161\u0165uje podnik \u010cSAD autobusy Plze\u0148 s podnikov\u00fdm \u0159editelstv\u00edm a hlavn\u00edmi gar\u00e1\u017eemi v ulici V Mal\u00e9 Doubravce v Plzni 4. Tento podnik zaji\u0161\u0165uje provoz m\u00edstn\u00edch autobusov\u00fdch linek ve v\u0161ech okresech Plze\u0148sk\u00e9ho kraje. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 linky vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed z Plzn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed v r\u00e1mci okr. Plze\u0148-sever do N\u00fd\u0159an, do Man\u011bt\u00edna, do Kralovic a do Nadryb; v r\u00e1mci okr. Plze\u0148-jih potom do P\u0159e\u0161tic, Merkl\u00edna, Doln\u00ed Lukavice, Sp\u00e1len\u00e9ho Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed nebo do Nepomuku. V\u00fdznamn\u00e9 jsou tak\u00e9 linky sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna a Doma\u017elic, do Klatov a do \u017delezn\u00e9 Rudy, do Su\u0161ice,do St\u0159\u00edbra, Boru a Tachova a do r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed rokycansk\u00e9ho okresu (Rokycany, Radnice, Zbiroh, M\u00fdto, Cheznovice, Stra\u0161ice). Jedna linka pokra\u010duje z Rokycan p\u0159es Stra\u0161ice a\u017e do Ho\u0159ovic v okrese Beroun.\nNa zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed autobusov\u00e9ho spojen\u00ed Plze\u0148sk\u00e9ho a Karlovarsk\u00e9ho kraje se krom\u011b \u010cSAD Plze\u0148 pod\u00edl\u00ed tak\u00e9 spole\u010dnost Autobusy Karlovy Vary. Z Plzn\u011b vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed t\u00edmto sm\u011brem linky do Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed, Chebu a A\u0161e (okr. Cheb), do Sokolova; do Tou\u017eimi, Be\u010dova nad Teplou a Karlov\u00fdch Var\u016f, a do \u017dlutic (okr. Karlovy Vary).\nSv\u00e1 specifika m\u00e1 autobusov\u00e9 spojen\u00ed Plzn\u011b a Prahy, kter\u00e9 m\u016f\u017ee od dokon\u010den\u00ed d\u00e1lnice D5 v roce 1995 sm\u011ble konkurovat \u017eeleznici, alespo\u0148 co se rychlosti p\u0159epravy t\u00fd\u010de. V tomto \u00faseku jezd\u00ed jednak autobusy plze\u0148sk\u00e9ho a karlovarsk\u00e9ho \u010cSAD na d\u00e1lkov\u00fdch link\u00e1ch \u010dasto ji\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch z odlehlej\u0161\u00edch okresn\u00edch m\u011bst z\u00e1padn\u00edch \u010cech (Doma\u017elice, Cheb, Klatovy) a jednak ostatn\u00ed p\u0159epravn\u00ed firmy, z nich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam m\u00e1 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b brn\u011bnsk\u00e1 firma Student Agency, kter\u00e1 provozuje p\u0159\u00edm\u00e9 spojen\u00ed Praha \u2013 Plze\u0148 22 p\u00e1ry spoj\u016f ve v\u0161edn\u00ed den. Zat\u00edmco firma Student Agency voz\u00ed cestuj\u00edc\u00ed z Plzn\u011b pouze na pra\u017esk\u00e9 autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed na Zli\u010d\u00edn\u011b na sam\u00e9m okraji metropole, spoje ostatn\u00edch dopravc\u016f zaj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed a\u017e na autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed Florenc v centru Prahy.\nPlze\u0148 je tak\u00e9 zast\u00e1vkou n\u011bkolika mezin\u00e1rodn\u00edch autobusov\u00fdch linek spojuj\u00edc\u00edch Prahu s mnoha m\u011bsty z\u00e1padn\u00ed Evropy. Na lince Praha \u2013 Pa\u0159\u00ed\u017e lze vystoupit tak\u00e9 v Mannheimu a Saarbr\u00fcckenu, linky sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie lze vyu\u017e\u00edt pro spojen\u00ed Plzn\u011b s Lond\u00fdnem a Birminghamem. V provozu jsou tak\u00e9 linky spojuj\u00edc\u00ed Plze\u0148 s r\u016fzn\u00fdmi m\u011bsty na Slovensku a Ukrajin\u011b.\nS rozvojem autobusov\u00e9 dopravy v Plzni nastala pot\u0159eba v\u00fdstavby velkokapacitn\u00edho p\u0159estupn\u00edho termin\u00e1lu, kter\u00fd by umo\u017e\u0148oval odstaven\u00ed velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed autobus\u016f r\u016fzn\u00fdch linek. Je\u0161t\u011b v 60. letech byly p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 i d\u00e1lkov\u00e9 autobusov\u00e9 linky ukon\u010deny na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech \u2013 nap\u0159. u Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed, nedaleko VII. br\u00e1ny \u0160kodovky ve Skvr\u0148anech nebo v Plach\u00e9ho ulici na Ji\u017en\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed. V roce 1977 byla zah\u00e1jena v\u00fdstavba rozs\u00e1hl\u00e9ho termin\u00e1lu um\u00edst\u011bn\u00e9ho u hlavn\u00ed br\u00e1ny podniku \u0160koda mezi Tylovou a Skvr\u0148anskou t\u0159\u00eddou na z\u00e1padn\u00edm okraji centra. Prvn\u00ed etapa nov\u00e9ho CANu (Centr\u00e1ln\u00edho autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed) byla dokon\u010dena v roce 1979, kdy byla cestuj\u00edc\u00edm odevzd\u00e1na do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ostrovn\u00ed n\u00e1stupi\u0161t\u011b s p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky a podchod spojuj\u00edc\u00ed tato n\u00e1stupi\u0161t\u011b s Husovou a Tylovou ulic\u00ed (s br\u00e1nou podniku \u0160koda). V druh\u00e9 etap\u011b dokon\u010den\u00e9 roku 1983 byla odevzd\u00e1na tehdy modern\u00ed odbavovac\u00ed budova s komplexn\u00edmi slu\u017ebami, v\u010d. informa\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159e \u010cSAD, pokladny, \u00faschovny zavazadel, WC a stravovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. V roce 1986 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena odstavn\u00e1 plocha pro autobusy. Na CAN byly soust\u0159ed\u011bny ve\u0161ker\u00e9 p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9, d\u00e1lkov\u00e9 i mezin\u00e1rodn\u00ed autobusov\u00e9 linky sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do Plzn\u011b. Tato skute\u010dnost p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f m\u00e1 sv\u00e9 v\u00fdhody i nev\u00fdhody. V\u00fdhodou je jednotn\u00e9 p\u0159estupn\u00ed m\u00edsto a bl\u00edzkost nejv\u011bt\u0161\u00edho plze\u0148sk\u00e9ho podniku \u0160KODA, nev\u00fdhodou naopak zna\u010dn\u00e1 vzd\u00e1lenost od Hlavn\u00edho vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed a nutnost zaj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00fdch autobusov\u00fdch linek do centra m\u011bsta. Dnes pat\u0159\u00ed Centr\u00e1ln\u00ed autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed mezi nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed sv\u00e9ho druhu v \u010cR, denn\u00ed obrat cestuj\u00edc\u00ed \u010din\u00ed 15 tis. osob a ro\u010dn\u011b je zde odbaveno na 235 tis\u00edc autobusov\u00fdch spoj\u016f.\nBudoucnost Centr\u00e1ln\u00edho autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed v Plzni je nejist\u00e1. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b, kdy je trend odsouvat p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 autobusov\u00e9 linky na okraje m\u011bst, se podobn\u00e9 kroky pl\u00e1nuj\u00ed i v Plzni. Linky z oblasti Nepomuku, Nadryb a Rokycan maj\u00ed b\u00fdt ukon\u010deny na nov\u00e9m termin\u00e1lu u Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed \u010cD, linky ze sm\u011bru od V\u0161erub a T\u0159emo\u0161n\u00e9 maj\u00ed nov\u011b kon\u010dit u Fakultn\u00ed nemocnice na Lochot\u00edn\u011b a kone\u010dn\u011b linky z oblasti P\u0159e\u0161tic maj\u00ed b\u00fdt v\u00fdhledov\u011b ukon\u010deny na nov\u00e9m p\u0159estupn\u00edm termin\u00e1lu v Dob\u0159ansk\u00e9 ulici. Na CANu by tak z\u016fstaly pouze ve\u0161ker\u00e9 linky z oblasti Doma\u017elicka, Chebska a Tachovska a z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 d\u00e1lkov\u00e9 autobusov\u00e9 spoje.\nP\u00e1te\u0159\u00ed s\u00edt\u011b MHD je tramvajov\u00e1 s\u00ed\u0165; lze ji za\u0159adit mezi men\u0161\u00ed, rozhodn\u011b v\u0161ak je vyt\u00ed\u017een\u00e1.\nPrvn\u00ed tramvaje vyjely do plze\u0148sk\u00fdch ulic ji\u017e v roce 1899. Velkou z\u00e1sluhu na tomto projektu m\u011bl \u010desk\u00fd vyn\u00e1lezce Franti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk. Na po\u010d\u00e1tku jezdily t\u0159i linky na tras\u00e1ch Bory \u2013 Lochot\u00edn, Skvr\u0148any \u2013 V\u00fdchodn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed a n\u00e1m\u011bst\u00ed \u2013 Doudlevce. S\u00ed\u0165 se postupn\u011b pomalu rozr\u016fstala, v roce 1929 byla nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed linka 1 z Bor\u016f na Slovany zdvojkolejn\u011bna.\nPo v\u00e1lce byla zru\u0161ena p\u016fvodn\u00ed tramvajov\u00e1 tra\u0165 z Lochot\u00edna do Doudlevec a byla nahrazena trolejbusy. Od 50. let byly dod\u00e1v\u00e1ny tramvaje koncepce PCC \u2013 Tatra T1 (od roku 1955), T2 (od roku 1960) a T3 (od roku 1964). Posledn\u00ed jmenovan\u00fd typ tramvaje jezd\u00ed ulicemi m\u011bsta dodnes.\nPo roce 1960 nastala doba v\u00fdstavby velk\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt obsluhov\u00e1na tramvajemi. A tak byla v kv\u011btnu 1962 prodlou\u017eena tramvajov\u00e1 linka \u010d\u00edslo 2 na Sv\u011btovar (s\u00eddl. Slovany), v listopadu 1973 byla stejn\u00e1 linka prodlou\u017eena na opa\u010dn\u00e9m konci od III. br\u00e1ny \u0160kodovky a\u017e do nov\u00e9ho s\u00eddli\u0161t\u011b Zadn\u00ed Skvr\u0148any. V souvislosti s v\u00fdstavbou nov\u00fdch s\u00eddli\u0161tn\u00edch celk\u016f Severn\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed se v kv\u011btnu 1973 vr\u00e1tily tramvaje (nov\u00e1 linka \u010d. 4) p\u0159es nov\u00fd most na lev\u00fd b\u0159eh M\u017ee \u2013 do Lochot\u00edna, kde vznikla provizorn\u00ed to\u010dna. Pozd\u011bji byla tra\u0165 prodlu\u017eov\u00e1na hloub\u011bji do s\u00eddli\u0161t\u011b \u2013 od z\u00e1\u0159\u00ed 1980 po Karlovarsk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b na kone\u010dnou Ko\u0161utka v Gersk\u00e9 ulici. 2. ledna 1986 zah\u00e1jila provoz linka \u010d. 3 po Lidick\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b do nov\u00e9 to\u010dny Frunzeho (dnes Mozartova) v Bolevci.\nV roce 1989 byly zakoupeny nov\u00e9 kapacitn\u00ed tramvaje Tatra KT8D5, kter\u00e9 na\u0161ly uplatn\u011bn\u00ed zejm\u00e9na na nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed lince \u010d\u00edslo 4. 25. kv\u011btna 1990 byl zah\u00e1jen provoz na posledn\u00edm \u00faseku boleveck\u00e9 trati na to\u010dnu Bolevec, Tachovsk\u00e1. K tomuto datu do\u0161lo k velk\u00fdm zm\u011bn\u00e1m v tramvajov\u00e9 doprav\u011b \u2013 linka \u010d. 1 byla p\u0159elo\u017eena z Bor\u016f do Bolevce. V roce 1991 byla zavedena linka \u010d. 5, kter\u00e1 byla spole\u010dn\u011b s linkou \u010d\u00edslo 3 ukon\u010dena na nov\u011b vybudovan\u00e9m obrati\u0161ti Malesick\u00e1 na skvr\u0148ansk\u00e9 trati. Nejnov\u011bj\u0161\u00ed tramvajovou trat\u00ed je prozat\u00edm tra\u0165 v Sirkov\u00e9 ulici u zast\u00e1vek Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, kter\u00e1 byla uvedena do provozu 30. listopadu 1992. Ke stejn\u00e9mu datu byla opu\u0161t\u011bna star\u00e1 tra\u0165 v N\u00e1dra\u017en\u00ed ulici. V letech 1999 a 2000 byly dod\u00e1ny n\u00edzkopodla\u017en\u00ed tramvaje \u0160koda 03T (Astra). Linky \u010d\u00edslo 3 a 5 byly zru\u0161eny 27. kv\u011btna 2000. Od t\u00e9 doby se linkov\u00e9 veden\u00ed tramvaj\u00ed nem\u011bnilo.\nDnes zaji\u0161\u0165uj\u00ed tramvajovou dopravu pouze 3 linky, co\u017e ale na druhou stranu zvy\u0161uje p\u0159ehlednost provozu. Linka \u010d\u00edslo 1 spojuje Bolevec a Slovany, linka \u010d\u00edslo 2 Sv\u011btovar a Skvr\u0148any a nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed linka \u010d\u00edslo 4 Ko\u0161utku a Bory.\nTrolejbusy dopl\u0148uj\u00ed s\u00ed\u0165 tramvaj\u00ed. Zaji\u0161\u0165uj\u00ed dopravn\u00ed spojen\u00ed do m\u00edst, kam tramvaje nemohly b\u00fdt zavedeny a kde by byla autobusov\u00e1 doprava nevhodn\u00e1.\nProvoz trolejbusov\u00e9 dopravy byl zah\u00e1jen za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky dne 9. dubna 1941. Jednalo se o linku \u201eA\u201c jezd\u00edc\u00ed od M\u011bstsk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed (nedaleko Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed) na Doubravku, kter\u00e1 byla z\u00e1hy dopln\u011bna dal\u0161\u00ed ozna\u010denou jako \u201eH\u201c vedouc\u00ed na \u00dast\u0159edn\u00ed h\u0159bitov. Roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b nastalo po v\u00e1lce. V roce 1948 zah\u00e1jila provoz dne\u0161n\u00ed linka 12 v \u00faseku Bo\u017ekov \u2013 Skvr\u0148any, v roce 1955 prodlou\u017een\u00e1 a\u017e do Nov\u00e9 Hospody. Roku 1949 byla zavedena linka \u010d\u00edslo 13 v trase Doudlevce \u2013 n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky \u2013 Lochot\u00edn \u2013 Bolevec, kter\u00e1 nahradila nevyhovuj\u00edc\u00ed jednokolejnou tramvajovou tra\u0165. V roce 1950 ji n\u00e1sledovala linka \u010d\u00edslo 14, veden\u00e1 z Kopeck\u00fdch sad\u016f, a kter\u00e1 v Lochot\u00edn\u011b odbo\u010dovala na Ko\u0161utku. Linka \u010d\u00edslo 13 byla v roce 1953 prodlou\u017eena z Doudlevec p\u0159es Slovany do \u010cernic. B\u011bhem pouh\u00fdch 14 let tak trolejbusov\u00e1 doprava v Plzni dos\u00e1hla sv\u00e9ho maxima.\nDal\u0161\u00edch 20 let se vzhled s\u00edt\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nem\u011bnil. Za doby nejv\u011bt\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 trolejbusov\u00e9 krize se v Plzni poda\u0159ilo vystav\u011bt a d\u00e1t do provozu dal\u0161\u00ed tra\u0165. Jednalo se o \u00fasek od Pietasu po Dlouh\u00e9 ulici do Lobez. Sem byla 1. \u00fanora 1975 od M\u011bstsk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed zavedena linka 15.\n1. z\u00e1\u0159\u00ed 1976 byl z d\u016fvodu v\u00fdstavby kapacitn\u011bj\u0161\u00ed tramvajov\u00e9 trat\u011b ukon\u010den trolejbusov\u00fd provoz linky 14 na Ko\u0161utku, o rok pozd\u011bji n\u00e1sledovan\u00fd celou trat\u00ed na Severn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed vedenou z Kopeck\u00e9ho sad\u016f p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky na Bolevec. Je\u0161t\u011b p\u0159ed ukon\u010den\u00edm provozu na severu m\u011bsta, v roce 1974, byla v Doubravce postavena nov\u00e1 tra\u0165 veden\u00e1 Jate\u010dn\u00ed a T\u011b\u0161\u00ednskou ulic\u00ed, kter\u00e1 se v\u00fdborn\u011b hodila p\u0159i p\u0159estavb\u011b ulice Rokycansk\u00e9 v 80. letech. Ve stejn\u00fd den, jako prob\u011bhlo ukon\u010den\u00ed provozu na lince 14, tedy 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1976 byla prodlou\u017eena doubraveck\u00e1 tra\u0165 z Habrmannova n\u00e1m\u011bst\u00ed na nov\u00fd termin\u00e1l v Z\u00e1b\u011blsk\u00e9 ulici. V t\u00e9 dob\u011b v\u00e1zla obnova vozov\u00e9ho parku z d\u016fvodu stagnace trolejbus\u016f jako dopravn\u00edch prost\u0159edk\u016f.\nV polovin\u011b 80. let se trolejbusy op\u011bt za\u010d\u00ednaly dost\u00e1vat do \u201em\u00f3dy\u201c, a tak bylo rozhodnutu jimi nahradit tehdy nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed autobusovou linku \u010d. 29 z Doubravky na S\u00eddli\u0161t\u011b Bory. Provoz na nov\u00e9 lince 16 veden\u00e9 ze S\u00eddli\u0161t\u011b Bory p\u0159es Ji\u017en\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed, Mrakodrap, Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed a po nov\u00e9 trati v \u010d\u00e1sti \u0160umavsk\u00e9 ulice, a na Doubravce po zcela nov\u00e9m \u00faseku od k\u0159i\u017eovatky Masarykovy a T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 ulice na blokov\u00fd objezd Doubravka, Na Dlouh\u00fdch byl zah\u00e1jen 30. ledna 1988. Tak\u00e9 trolejbus\u016f se dotkla v\u00fdstavba p\u0159estupn\u00edho uzlu u Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed (Americk\u00e1), kv\u016fli kter\u00e9 byly z\u00e1rove\u0148 prodlou\u017eeny v\u0161echny doubraveck\u00e9 linky doposud kon\u010d\u00edc\u00ed u dne\u0161n\u00ed budovy okresn\u00edho soudu. V letech 1998\u20132000 byla vystav\u011bna kr\u00e1tk\u00e1 spojovac\u00ed tra\u0165 mezi Doudlevci a Bory, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed je tak\u00e9 nov\u00e1 smy\u010dka u Tyr\u0161ova mostu.V roce 1978 p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Plzn\u011b dod\u00e1vka 34 trolejbus\u016ftypu \u0160koda 9TrH. N\u00e1sleduje je je\u0161t\u011b 32 voz\u016f \u0160koda 9TrHT ji\u017e s tyristorovou pulzn\u00ed regulac\u00ed. V letech 1980\u20131991 bylo do Plzn\u011b dod\u00e1no celkem 116 voz\u016f \u0160koda 14Tr. Od roku 1991 roz\u0161\u00ed\u0159ily vozov\u00fd park trolejbus\u016f prvn\u00ed kloubov\u00e9 vozy \u0160koda 15Tr, nejv\u00edce vyu\u017e\u00edvan\u00e9 pro linku 16. Tento typ v\u0161ak ji\u017e v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nen\u00ed v Plzni provozov\u00e1n. V letech 1997 - 2005 bylo postupn\u011b modernizov\u00e1no 42 voz\u016f \u0160koda 14Tr, ostatn\u00ed byly odprod\u00e1ny nebo vy\u0159azeny. Sedmn\u00e1ct z nich je dosud v provozu i v sou\u010dasnosti. V roce 1999 se v Plzni objevily prvn\u00ed trolejbusy typu \u0160koda 21Tr ACI. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je v provozu 18 vozidel tohoto typu. V letech 2004 - 2008 byly za\u0159azov\u00e1ny do provozu trolejbusy typu \u0160koda 24Tr a to ve dvou modifikac\u00edch Agora a Citelis. V sou\u010dasnosti jich Plze\u0148sk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 dopravn\u00ed podniky provozuj\u00ed 7 resp. 16. Nov\u011bji zakoupen\u00e1 vozidla tohoto typu jsou ji\u017e pln\u011b n\u00edzkopodla\u017en\u00ed, u star\u0161\u00edch vozidel byl je\u0161t\u011b schod u zadn\u00edch dve\u0159\u00ed. Sourozencem typu \u0160koda 24Tr je typ \u0160koda 25Tr, dod\u00e1van\u00fd tak\u00e9 od roku 2004. Jedn\u00e1 se ji\u017e o prodlou\u017een\u00fd kloubov\u00fd velkokapacitn\u00ed model, kter\u00fd je s v\u00fdhodou nasazov\u00e1n na link\u00e1ch s vysokou dopravn\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm pak na lince \u010d. 16. \nNejmodern\u011bj\u0161\u00edmi provozovan\u00fdmi typy trolejbus\u016f jsou \u0160koda 26Tr a \u0160koda 27Tr, dod\u00e1van\u00e9 do Plzn\u011b od roku 2009. Jedn\u00e1 se op\u011bt o vozidla p\u0159\u00edbuzn\u00e9 konstrukce, p\u0159i\u010dem\u017e typ 27Tr je kloubov\u00e1 vysokokapacitn\u00ed verze, jej\u00ed\u017e d\u00e9lka je o 6 metr\u016f v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e u typu 26Tr. Je to typ s nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159epravn\u00ed kapacitou z cel\u00e9 flotily, disponuje 50 m\u00edsty k sezen\u00ed a 117 m\u00edsty k st\u00e1n\u00ed. K dispozici je 5 vozidel tohoto typu. \u010c\u00e1st plze\u0148sk\u00e9ho trolejbusov\u00e9ho parku je vybavena pomocn\u00fdmi dieselgener\u00e1tory, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed trolejbusovou dopravu i na \u00fasec\u00edch, kde nen\u00ed instalov\u00e1no trolejov\u00e9 veden\u00ed.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je v provozu 9 trolejbusov\u00fdch linek s \u010d\u00edsly 10, 11, 12, 13, 14, 15 , 16, 17 a 18. Linky jsou provozov\u00e1ny v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch tras\u00e1ch: \u010d. 10 (\u010cernice-Mrakodrap), \u010d. 11 (CAN\u2013\u00dast\u0159edn\u00ed h\u0159bitov), \u010d. 12 (Letkov, V podles\u00ed-Nov\u00e1 Hospoda), \u010d. 13 (NC \u010cernice \u2013 Na Dlouh\u00fdch), \u010d. 14 (S\u00eddli\u0161t\u011b Bory-Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1), \u010d. 15 (Borsk\u00e1 pole/Nov\u00e1 Hospoda\u2013Lobzy), \u010d. 16 (S\u00eddli\u0161t\u011b Bory-Doubravka), \u010d. 17 (Nov\u00e1 Hospoda\u2013Doubravka), \u010d. 18 (CAN\u2013Borsk\u00e1 pole). Linky 11, 12, 13, 15 a 16 jsou linky z\u00e1kladn\u00ed trolejbusov\u00e9 s\u00edt\u011b, s provozem v intervalu 5 - 15 min., linky 10, 14, 17 a 18 jsou linky dopl\u0148kov\u00e9 s provozem omezen\u011bj\u0161\u00edm. Nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00edmi linkami jsou \u201e\u0161estn\u00e1ctka\u201c a \u201edvan\u00e1ctka\u201c, naopak nejm\u00e9n\u011b vyt\u00ed\u017een\u00e1 je linka \u010d\u00edslo 14.\nPo dobu rekonstrukce Americk\u00e9 t\u0159\u00eddy (21. dubna \u2013 21. prosince 2008) bylo v provozu 7 trolejbusov\u00fdch linek \u2013 10, 11, 12, 13, 15, 16 a 17. N\u011bkter\u00e9 linky m\u011bly odli\u0161nou trasu nebo byly zkr\u00e1ceny oproti norm\u00e1ln\u00edmu stavu.\nKrom\u011b t\u011bchto dvou uveden\u00fdch m\u00e1 Plze\u0148 samoz\u0159ejm\u011b i s\u00ed\u0165 m\u011bstsk\u00fdch autobus\u016f; ty zaji\u0161\u0165uj\u00ed hlavn\u011b tangenci\u00e1ln\u00ed sm\u011bry, spojen\u00ed velmi vzd\u00e1len\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta a n\u011bkdy i obc\u00ed za m\u011bstem (to jsou ji\u017e p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 spoje).\nZdej\u0161\u00ed autobusov\u00e1 s\u00ed\u0165 m\u00e1 dlouhou historii, kter\u00e1 se za\u010dala ps\u00e1t ji\u017e 21. b\u0159ezna 1929, kdy byl zah\u00e1jen provoz na trat\u00edch na Ji\u017en\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed, na B\u00edlou Horu a z Doudlevec na Slovany. Po vybudov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch trolejbusov\u00fdch trat\u00ed autobusy postupn\u011b ustupovaly sm\u011brem d\u00e1le od m\u011bsta, nap\u0159. v roce 1949 byla zah\u00e1jena m\u011bstsk\u00e1 doprava do Chr\u00e1stu, Star\u00e9ho Plzence a Koterova, v roce 1956 do D\u00fd\u0161iny.\nV 60. letech autobusy pom\u00e1haly posilovat spojen\u00ed nov\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 se z\u00e1vodem \u0160koda. Ji\u017e v roce 1967 byla zavedena dnes nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed plze\u0148sk\u00e1 autobusov\u00e1 linka \u010d\u00edslo 30 \u2013 tehdy v trase Doubravka \u2013 Slovany \u2013 Doudlevce ETZ. Od roku 1969 do roku 1988 jezdila linka \u010d\u00edslo 29 ze S\u00eddli\u0161t\u011b Bory na Doubravku, kter\u00e1 byla bezm\u00e1la 20 let nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed linkou autobusov\u00e9 s\u00edt\u011b.\nPo zru\u0161en\u00ed trolejbus\u016f na Severn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed v letech 1976 a 1977 zaji\u0161\u0165ovaly n\u00e1hradn\u00ed autobusovou dopravu linky ozna\u010den\u00e9 jako 13A a 14A. V roce 1979 za\u010daly jezdit autobusy do nov\u011b p\u0159ipojen\u00fdch K\u0159imic, od roku 1990 obsluhuj\u00ed tak\u00e9 Rad\u010dice.\n26. kv\u011btna 1990 za\u010dala jezdit linka \u010d\u00edslo 41, kter\u00e1 spojila nov\u011b budovan\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b Vinice s centrem m\u011bsta. Od stejn\u00e9ho data byla prodlou\u017eena linka \u010d\u00edslo 30 z Doubravky do Bolevce a na Ko\u0161utku a z\u00e1rove\u0148 z Doudlevec na Bory. Zaveden\u00ed t\u00e9to linky byl s n\u00edzk\u00fdm intervalem byl rozhodn\u011b dobr\u00fd krok, kter\u00fd odleh\u010dil doprav\u011b p\u0159es centrum. Od poloviny 90. let za\u010dala b\u00fdt autobusy obsluhov\u00e1na tak\u00e9 nov\u00e1 pr\u016fmyslov\u011b-obchodn\u00ed z\u00f3na na Borsk\u00fdch pol\u00edch, kde se v\u00fdhledov\u011b po\u010d\u00edt\u00e1 se zaveden\u00ed trolejbus\u016f i tramvaj\u00ed.\nDnes zaji\u0161\u0165uje autobusovou dopravu 25 linek, 10 linek no\u010dn\u00edch. Nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00ed jsou linky 30 a 41. Linky \u0159ady 50 a N11+ zaj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed do p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00fdch obc\u00ed.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2012 vznikla iniciativa Plze\u0148 na kole, usiluj\u00edc\u00ed o lep\u0161\u00ed podm\u00ednky pro m\u011bstskou cyklistiku. Iniciativa po\u0159\u00e1d\u00e1 pravideln\u00e9 jarn\u00ed a podzimn\u00ed cyklistick\u00e9 j\u00edzdy m\u011bstem s c\u00edlem upozornit na probl\u00e9my cyklistiky v Plzni. Iniciativa usiluje o:\npropojen\u00ed p\u00e1te\u0159n\u00edch cyklistick\u00fdch stezek v centru m\u011bsta,\nzp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch tzv. jednosm\u011brek j\u00edzdn\u00edm kol\u016fm i v \u201eprotism\u011bru\u201c, jak to umo\u017e\u0148uje z\u00e1kon,\nzaji\u0161t\u011bn\u00ed kvalitn\u00edch stojan\u016f pro j\u00edzdn\u00ed kola p\u0159ed hlavn\u00edm vlakov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm a Centr\u00e1ln\u00edm autobusov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm,\nvytvo\u0159en\u00ed kapitoly v rozpo\u010dtu m\u011bsta na podporu rozvoje m\u011bstsk\u00e9 cyklistiky,\nvytvo\u0159en\u00ed pozice cyklokoordin\u00e1tora na plze\u0148sk\u00e9 radnici,\nvytvo\u0159en\u00ed pl\u00e1nu zlep\u0161en\u00ed podm\u00ednek pro m\u011bstskou cyklistiku v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech.V kv\u011btnu 2013 se Plze\u0148 poprv\u00e9 zapojila (v jej\u00edm t\u0159et\u00edm ro\u010dn\u00edku) do sout\u011b\u017ee \u201eDo pr\u00e1ce na kole\u201c.\n \nPlze\u0148sk\u00e9 tramvaje\nStr\u00e1nky o MHD v Plzni Archivov\u00e1no 16. 3. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Honda GL 1800 Gold Wing? <<>>: Honda GL 1800 Gold Wing (pou\u017e\u00edvaj\u00ed se i jm\u00e9na Goldwing nebo GoldWing) je p\u00e1t\u00fdm modelem \u0159ady Gold Wing. \nJedn\u00e1 se o plnohodnotn\u00fd cestovn\u00ed motocykl p\u0159edstaven\u00fd roku 1974 firmou Honda na motosalonu v italsk\u00e9 Bologni. P\u0159i v\u00fdvoji byl kladen velk\u00fd d\u016fraz na spolehlivost, co\u017e bylo vyj\u00e1d\u0159eno r\u010den\u00edm \"Toto je prvn\u00ed skupina \u0159idi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed si nemus\u00ed balit do zavazadel n\u00e1\u0159ad\u00ed.\" \nGold Wing se stal vlajkovou lod\u00ed Hondy. V pr\u016fb\u011bhu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u0159iceti let se p\u016fvodn\u00ed ploch\u00fd \u010dty\u0159v\u00e1lec 1000 ccm vyvinul na ploch\u00fd \u0161estiv\u00e1lec 1800 ccm. \nSuch\u00e1 hmotnost vzrostla z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch 265 kg na 389 kg (s pr\u00e1zdnou n\u00e1dr\u017e\u00ed) u modelu GL1800.\nHonda. V letech 1975 - 1980 byla v\u00fdroba zah\u00e1jena v Japonsku. B\u011bhem v\u00fdroby modelu GL1100 byla v\u00fdroba p\u0159enesana roku 1980 do Marysville, Ohio, USA. Zde byla v roce 2010 v\u00fdroba ukon\u010dena. V roce 2011 byla v\u00fdroba p\u0159esunuta do prefektury Kumamoto v Japonsku. \nV roce 2011 nebyl uveden nov\u00fd model. Modelov\u00fd rok 2012 byl vyr\u00e1b\u011bn v Japonsku na za\u0159\u00edzen\u00edch p\u0159evezen\u00fdch z p\u016fvodn\u00ed americk\u00e9 tov\u00e1rny.\nHonda Gold Wing GL1800 je vyr\u00e1b\u011bna od roku 2001 dodnes \nD\u00e9lka\t2630 \n\u0160\u00ed\u0159ka\t 945 \nV\u00fd\u0161ka\t1455 \nV\u00fd\u0161ka sedla\t740 \nPohotovostn\u00ed hmotnost\t421 \nObjem motoru 1832 ccm\nKapalinou chlazen\u00fd \u010dty\u0159taktn\u00ed dvan\u00e1ctiventilov\u00fd \u0161estiv\u00e1lcov\u00fd boxer SOHC\nElektronick\u00e9 vst\u0159ikov\u00e1n\u00ed paliva PGM-FI s automatick\u00fdm syti\u010dem\nV\u00fdkon 87 kW / 5 500 ot/min\nKrout\u00edc\u00ed 167 Nm / 4 000 ot/min\n5 stup\u0148\u016fPohon zadn\u00edho kola kardanem\n 2001 \nGL1800, Standard & ABSPearl Canyon Red (Illusion Red), R259\nPearl Apollo Blue, PB304P\nPearl Hot Rod Yellow, Y130P\nSilver Metallic, NH456M\nGloss Black, NH1Z\n 2002 \nGL1800, Standard & ABSStream Silver Metallic, NH469M\nPearl Sunburst Orange, YR232P\nPearl Canyon Red (Illusion Red), R259\nPearl Hot Rod Yellow, Y130P\nPearl Chromium Purple (Illusion Blue), P44P\nGloss Black, NH1Z\n 2003 \nGL1800, Standard & ABSPearl Chromium Purple (Illusion Blue), P44P\nPearl Hot Rod Yellow, Y130P\nStream Silver Metallic, NH469M\nCandy Durango Red, R274\nCandy Jupiter Orange, YR236M\nGloss Black, NH1Z\n 2004 \nGL1800, Standard & ABSCandy Durango Red, R274\nChallenger Brown Metallic (Titanium), Y181P\nFlared Red, R288\nKelley Magenta Metallic, RP166\nArctic White, NHA29\nCandy Black Cherry, R287\nGloss Black, NH1Z\n 2005 \nGL1800, Standard & ABSArctic White, NHA29\nCandy Black Cherry, R287\nPearl Hot Rod Yellow, Y130P\nBillet Silver Metallic, NHA27M\nPortland Gray Metallic, NHA45M\nNova Blue, PB356M\n 2006 \nGL1800, All ModelsArctic White, NHA29\nChallenger Brown Metallic (Titanium), Y181P\nGloss Black, NH1Z\nTopeka Gold, YR248\nCabaret Red, R303\n 2007 \nGL1800, All ModelsCabaret Red, R303\nBillet Silver Metallic, NHA27M\nNebulous Black Metallic, NHA73M\nNewport Blue Metallic, B192M\nCrucible Orange Metallic, YR275M\n 2008 \nGL1800, All ModelsPearl Alpine White, NH452M\nCabaret Red, R303\nChallenger Brown Metallic (Titanium), Y181P\nGloss Black, NH1Z\nCandy Caliente Red, R325M\nBillet Silver Metallic,NHA27M goldwingdocs.", "<<>>: Co je Judith River? <<>>: Judith River (\"Juditina \u0159eka\") je zhruba 200 kilometr\u016f dlouh\u00fd p\u0159\u00edtok \u0159eky Missouri, prot\u00e9kaj\u00edc\u00ed zhruba st\u0159edem st\u00e1tu Montana v USA. Pramen\u00ed v poho\u0159\u00ed Little Belt Mountains na z\u00e1pad\u011b a te\u010de v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. V okol\u00ed \u0159eky se nach\u00e1z\u00ed mno\u017estv\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch paleontologick\u00fdch lokalit, sv\u00e9 jm\u00e9no dala \u0159eka tak\u00e9 pozdn\u011b k\u0159\u00eddov\u00e9mu geologick\u00e9mu souvrstv\u00ed Judith River. V t\u00e9to oblasti byly objeveny fosilie mnoha zn\u00e1m\u00fdch dinosaur\u016f, jako jsou rody Albertosaurus, Edmontosaurus nebo Styracosaurus. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech jsou b\u0159ehy \u0159eky vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako rekrea\u010dn\u00ed lokality. P\u016fvodn\u011b bylo povod\u00ed \u0159eky os\u00eddleno Vran\u00edmi indi\u00e1ny, v roce 1805 ji pojmenoval cestovatel William Clark (a to podle sv\u00e9 budouc\u00ed \u017eeny Julie (Judith) Hancockov\u00e9). Trval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed evropsk\u00fdmi p\u0159ist\u011bhovalci z v\u00fdchodu nastalo v 80. letech 19. stolet\u00ed.", "<<>>: Co je Uetersen? <<>>: Uetersen (d\u0159\u00edve tak\u00e9 \u00dctersen) je m\u011bsto na severoz\u00e1pad\u011b N\u011bmecka, ve spolkov\u00e9 zemi \u0160lesvicko-Hol\u0161t\u00fdnsko, 30 km v\u00fdchodn\u011b od Hamburku. V roce 2012 zde \u017eilo 17 598 obyvatel, \u010d\u00edm\u017e je jedn\u00edm z nejhust\u011bji obydlen\u00fdch m\u011bst v \u0160lesvicku-Hol\u0161t\u00fdnsku.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nArthur Drews (1865\u20131935) n\u011bmeck\u00fd filosof, spisovatel a v\u00fdznamn\u00fd reprezentant monistick\u00fdch my\u0161lenek.\nFranz Kruckenberg (1882\u20131965), byl n\u011bmeck\u00fd strojn\u00ed in\u017een\u00fdr a \u017eelezni\u010dn\u00ed konstrukt\u00e9r.", "<<>>: Co je Kaple Panny Marie Bolestn\u00e9 (Bozkov)? <<>>: Kaple Panny Marie Bolestn\u00e9 (t\u00e9\u017e Sejkorsk\u00e1 kaple \u010di Sejkorsk\u00e1 kapli\u010dka) je drobnou sakr\u00e1ln\u00ed stavbou u Bozkova. Stoj\u00ed dva kilometry ji\u017en\u011b od vesnice u k\u0159i\u017eovatky silnice II/288 a odbo\u010dky ke Sp\u00e1lovu zvan\u00e9 Na Cimb\u00e1le.\nPodle star\u00fdch listin se kaple nach\u00e1z\u00ed v m\u00edstech, kter\u00e9 nesly n\u00e1zev Na sejko\u0159\u00ed (sejk znamen\u00e1 c\u00edp). Sejkorsk\u00e1 kapli\u010dka neboli kapli\u010dka Panny Marie Bolestn\u00e9 byla postavena v roce 1693. V minulosti b\u00fdvala obl\u00edben\u00fdm mal\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem.\nI kdy\u017e nem\u00e1 mnoho barokn\u00edch prvk\u016f, je popisov\u00e1na jako barokn\u00ed v\u00fdklenkov\u00e1 kaple. Uvnit\u0159 je skromn\u00fd olt\u00e1\u0159 a d\u0159ev\u011bn\u00e1 lidov\u00e1 socha Piety. P\u016fdorys kapli\u010dky je \u010dtvercov\u00fd s rozm\u011bry p\u0159ibli\u017en\u011b 3 \u00d7 3 metry. Stanov\u00e1 st\u0159echa, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed do zvonice, je pokryt\u00e1 \u0161indelem. Zdivo kapli\u010dky je po cel\u00e9m obvodu ukon\u010den\u00e9 \u0159\u00edmsou. Na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b zvonice je p\u0159ipevn\u011bn kovov\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Po roce 2008 pro\u0161la, d\u00edky dotac\u00edm obce Bozkov a Libereck\u00e9ho kraje, rozs\u00e1hlou rekonstrukc\u00ed. Byla vym\u011bn\u011bna vazba a st\u0159e\u0161n\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165 byl pokryt \u0161t\u00edpanou b\u0159idlic\u00ed. V z\u00e1v\u011bru prac\u00ed byla opravena a nat\u0159ena venkovn\u00ed om\u00edtka.\nNedaleko kapli\u010dky se nach\u00e1z\u00ed Masarykova vyhl\u00eddka. N\u00e1zev m\u00edsta je spojen s prezidentem T. G. Masarykem, kter\u00fd se z t\u011bchto m\u00edst v roce 1906 je\u0161t\u011b jako profesor, podruh\u00e9 v roce 1922 u\u017e jako prvn\u00ed prezident \u010ceskoslovenska, rozhl\u00ed\u017eel po krajin\u011b p\u0159i sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Semilska.\n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Bozkov\n \n\u010cesk\u00fd r\u00e1j d\u011btem \u2013 Sejkorsk\u00e1 kapli\u010dka\nSejkorsk\u00e1 kapli\u010dka na Turistika.", "<<>>: Co je Franti\u0161ek Mo\u0161ni\u010dka? <<>>: Franti\u0161ek Mo\u0161ni\u010dka (191? \u2013 24. ledna 1980) byl \u010desk\u00fd fotbalov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk. Jeho syn Emil Mo\u0161ni\u010dka byl rovn\u011b\u017e prvoligov\u00fdm fotbalistou.\nOdchovanec pra\u017esk\u00e9ho Motorletu (SK Praha XVII) hr\u00e1l v nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei za AFK Bohemians/Bohemia Vr\u0161ovice v letech 1940\u20131943 za Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. V 57 prvoligov\u00fdch z\u00e1pasech dal 14 g\u00f3l\u016f.\nLubo\u0161 Je\u0159\u00e1bek: \u010ceskoslovensk\u00fd fotbal v \u010d\u00edslech a faktech \u2013 Olympia 1991\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2013 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.: Atlas \u010desk\u00e9ho fotbalu \u2013 Radovan Jel\u00ednek 2006\nProfil hr\u00e1\u010de na kenguru.", "<<>>: Co je Plesnivec alpsk\u00fd? <<>>: Plesnivec alpsk\u00fd (Leontopodium alpinum), t\u00e9\u017e prot\u011b\u017e alpsk\u00e1, je horsk\u00e1 kv\u011btina z \u010deledi hv\u011bzdnicovit\u00fdch (Asteraceae). Up\u0159ednost\u0148uje skalnat\u00e1 v\u00e1pencov\u00e1 m\u00edsta v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce kolem 1800\u20133000 metr\u016f. Nen\u00ed jedovat\u00e1 a v tradi\u010dn\u00ed medic\u00edn\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako l\u00e9k proti b\u0159i\u0161n\u00edm a d\u00fdchac\u00edm chorob\u00e1m. Jej\u00ed listy a kv\u011bty jsou pokryty hust\u00fdmi chloupky, kter\u00e9 rostlinu z\u0159ejm\u011b chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed chladem, suchem a ultrafialov\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm. Je to vz\u00e1cn\u00e1, kr\u00e1tkov\u011bk\u00e1 kv\u011btina, kter\u00e1 se vyskytuje v odlehl\u00fdch horsk\u00fdch oblastech a byla pou\u017e\u00edv\u00e1na jako symbol alpinismu, drsn\u00e9 kr\u00e1sy a \u010distoty spojovan\u00e9 s Alpami a Karpaty a jako n\u00e1rodn\u00ed symbol, zejm\u00e9na Rumunska, Rakouska, Bulharska, Mongolska, Slovinska, \u0160v\u00fdcarska a It\u00e1lie. Podle lidov\u00e9 tradice je darov\u00e1n\u00ed t\u00e9to kv\u011btiny milovan\u00e9 osob\u011b p\u0159\u00edslibem oddanosti. \nN\u011bmeck\u00fd n\u00e1zev Edelwei\u00df poch\u00e1z\u00ed z n\u011bmeck\u00fdch slov edel (vzne\u0161en\u00fd) a wei\u00df (b\u00edl\u00fd). Slovinsk\u00e9 jm\u00e9no je planika, co\u017e znamen\u00e1 horsk\u00e1 d\u00edvka. V Rumunsku je zn\u00e1m\u00e1 jako floare de col\u021b, co\u017e znamen\u00e1 \u201ekv\u011btina \u00fatesu\u201c. V italsky mluv\u00edc\u00edch Alp\u00e1ch se kv\u011btina ozna\u010duje jako stella alpina a ve francouzsk\u00fdch Alp\u00e1ch jako \u00e9toile des Alpes, p\u0159i\u010dem\u017e oba n\u00e1zvy znamenaj\u00ed \u201ehv\u011bzda Alp\u201c.Edelwei\u00df byl jedn\u00edm z n\u011bkolika region\u00e1ln\u00edch n\u00e1zv\u016f pro tuto rostlinu a roz\u0161\u00ed\u0159il se v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed v souvislosti s ranou alpskou turistikou. Mezi alternativn\u00ed n\u00e1zvy pat\u0159\u00ed Chatzen-Talpen (\u201eko\u010di\u010d\u00ed tlapky\u201c) a star\u0161\u00ed Wullbluomen (\u201evln\u011bn\u00fd kv\u011bt\u201c, dolo\u017een\u00fd v 16. stolet\u00ed).V\u011bdeck\u00e9 ozna\u010den\u00ed rodu, Leontopodium, znamen\u00e1 lv\u00ed tlapa, co\u017e je odvozeno z \u0159eck\u00fdch slov leon (lev) a podion (mal\u00e1 noha, tlapa).\nZat\u00edmco plesnivec alpsk\u00fd subsp. alpinum je autochtonn\u00ed v Alp\u00e1ch, Ju\u0159e, Karpatech, zejm\u00e9na v Rumunsku, na severn\u00edm Balk\u00e1n\u011b a v severn\u00edch Apenin\u00e1ch a Pyrenej\u00edch, plesnivec alpsk\u00fd subsp. nivale se vyskytuje v Abruz\u00edch, v Din\u00e1rsk\u00fdch hor\u00e1ch a na Pirinu. Dal\u0161\u00ed druhy rodu plesnivec se krom\u011b st\u0159edoasijsk\u00fdch step\u00ed vyskytuj\u00ed v severn\u00edm Him\u00e1laji, severn\u00ed \u010c\u00edn\u011b, Mongolsku, Japonsku, Koreji a na Kam\u010datce. \nJe to vytrval\u00e1 bylina, pokryt\u00e1 b\u00edlou plst\u00ed. P\u0159\u00edm\u00e1 lodyha je 5\u201330 cm vysok\u00e1. Listy m\u00e1 nejen p\u0159\u00edzemn\u00ed (kopis\u0165ovit\u00e9ho tvaru), ale i lody\u017en\u00ed (kopinat\u00e9, st\u0159\u00eddav\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e9). Kv\u011btenstv\u00ed je n\u011bkolik \u00fabor\u016f uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch d\u00e1le do strboulu. Pod kv\u011btenstv\u00edm je z\u00e1krov. Barva kv\u011bt\u016f je \u017elutob\u00edl\u00e1.Plesnivec poch\u00e1z\u00ed z evropsk\u00fdch poho\u0159\u00ed, p\u0159irozen\u011b roste nap\u0159. v Alp\u00e1ch a Karpatech. Ob\u010das je ale p\u011bstov\u00e1n a m\u016f\u017ee zpla\u0148ovat, \u010di je dokonce z\u00e1m\u011brn\u011b vysazov\u00e1n.Plesnivec alpsk\u00fd kvete od \u010dervence do srpna.\nAlpsk\u00e1 prot\u011b\u017e se pova\u017euje za symbol Alp. Prot\u011b\u017e alpsk\u00e1 byla tak\u00e9 symbolem horsk\u00fdch myslivc\u016f a prot\u011b\u017e alpsk\u00e1 v \u010dern\u00e9m ov\u00e1lu byla n\u00e1\u0161ivkou horsk\u00fdch myslivc\u016f Zbran\u00ed SS.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Leontopodium nivale na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chrysler? <<>>: FCA US LLC (Fiat Chrysler Automobiles) je americk\u00fd v\u00fdrobce automobil\u016f.\nOd roku 1998 do 2007 byla firma a jej\u00ed dce\u0159in\u00e9 spole\u010dnosti sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bmeck\u00e9 automobilky DaimlerChrysler (nyn\u00ed Daimler AG). Pod DaimlerChrysler se spole\u010dnost jmenovala \u201eDaimlerChrysler Motors Company LLC\u201c.14. kv\u011btna 2007 DaimlerChrysler AG ozn\u00e1mila prodej 80,1 % z Chrysler Group americk\u00e9 firm\u011b Cerberus Capital Management, L.P., a\u010dkoli si Daimler ponechal 19,9 %. Pot\u00e9 z\u00edskala firma sou\u010dasn\u00e9 jm\u00e9no. 6. srpna 2007, po ozn\u00e1men\u00ed prodeje, Chrysler LLC (nebo \u201eThe New Chrysler\u201c) odhalil nov\u00e9 logo a spustil internetov\u00e9 str\u00e1nky s rozd\u00edly od star\u00e9 p\u011btic\u00edp\u00e9 hv\u011bzdy.\nChrysler byl v roce 2009 nucen po\u017e\u00e1dat o bankrotovou ochranu a zachr\u00e1nila ho vl\u00e1da. N\u00e1sledn\u011b p\u011btinov\u00fd pod\u00edl a kontrolu nad podnikem z\u00edskala automobilka Fiat, kter\u00e1 sv\u016fj pod\u00edl postupn\u011b navy\u0161ovala a\u017e na 58,5 %. Zbytek spole\u010dnosti p\u0159evzal Fiat a\u017e 21. ledna 2014.\nNa za\u010d\u00e1tku bylo logo firmy Chrysler kulat\u00fd medailon s n\u00e1pisem CHRYSLER napsan\u00fdmi na stuze velk\u00fdmi p\u00edsmeny.\nRadik\u00e1ln\u00ed zm\u011bna designu aut na \u201eForward Look\u201c znamenala i zm\u011bnu loga. Forward Look logo se skl\u00e1dalo ze dvou p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edch se bumerang\u016f, z nich spodn\u00ed je \u010derven\u00fd a horn\u00ed modr\u00fd.\nForward Look kon\u010dil, a tak prezident firmy Lynn Townsend hledal nov\u00e9 logo pou\u017eiteln\u00e9 pro v\u0161echny divize. Cht\u011bl n\u011bco co by ka\u017ed\u00fd okam\u017eit\u011b rozpoznal jako znak Chrysler a nijak nesouviselo s p\u0159edchoz\u00edm logem. Proto\u017ee symbol neobsahoval \u017e\u00e1dn\u00fd text, usnadnilo to firm\u011b roz\u0161\u00ed\u0159it se na mezin\u00e1rodn\u00ed trh.\nReklamy a jednatel\u00e9 pou\u017e\u00edvali modrou Pentastar nebo b\u00edlou na modr\u00e9m pozad\u00ed, zat\u00edmco Dodge pou\u017e\u00edval \u010dervenou Pentastar nebo b\u00edlou na \u010derven\u00e9m pozad\u00ed.\nDivizn\u00ed loga jako Dodgovsk\u00fd Fratzog se postupn\u011b stahovaly do roku 1981, kdy v\u0161echny divize pou\u017e\u00edvaly pouze Pentastar.\nPrvn\u00ed zna\u010dka, kter\u00e1 p\u0159est\u00e1vala Pentastar postupn\u011b pou\u017e\u00edvat byla Dodge. Dodge za\u010dal pou\u017e\u00edvat logo beran\u00ed hlavy za\u010d\u00e1tkem roku 1993 na autech Dodge Intrepid a Dodge Spirit. Chrysler za\u010dal pou\u017e\u00edvat medailon zalo\u017een\u00fd na p\u016fvodn\u00edm logu. Prvn\u00ed auta byla roku 1995 Chrysler Cirrus a Chrysler Sebring. Toto logo se pou\u017e\u00edvalo do roku 1996.\n17. kv\u011btna 2007 se rozhodlo pro o\u017eiven\u00ed loga Pentastar v aktualizovan\u00e9 form\u011b (po odd\u011blen\u00ed od Daimler.)\nJe adaptac\u00ed p\u016fvodn\u00edho medailonku, ke kter\u00e9mu se p\u0159idala dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e1 k\u0159\u00eddla, a kter\u00fd nyn\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1 divize Chrysler. Po prodeji firm\u011b Cerberus si znovu osvojili Pentastar jako spole\u010dn\u00e9 logo, ale na autech samotn\u00fdch se pou\u017e\u00edv\u00e1 ok\u0159\u00eddlen\u00fd medailon.\nChrysler \u2014 Osobn\u00ed vozy, minivan a SUV\nDodge \u2014 Osobn\u00ed vozy, minivan, n\u00e1kladn\u00ed automobily a SUV\nJeep \u2014 SUV\nENVI - Elektrick\u00e9 vozy a technologie\nGlobal Electric Motorcars (GEMCAR) \u2014 Vozy na baterie\nMopar\nChrysler Financial \u2014 Finan\u010dn\u00ed slu\u017eby pro z\u00e1kazn\u00edky a obchodn\u00edky firmy Chrysler\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka firmy FCA US LLC (anglicky)\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka zna\u010dky Chrysler (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek o Chrysleru na webu www.auto.", "<<>>: Co je Fritzlar? <<>>: Fritzlar je m\u011bsto v N\u011bmecku, v severn\u00edm Hesensku, asi 30 km jihoz\u00e1padn\u011b od Kasselu a asi 160 km severn\u011b od Frankfurtu. Le\u017e\u00ed v \u00farodn\u00e9 krajin\u011b na severn\u00edm b\u0159ehu \u0159eky Eder a m\u00e1 asi 15 tis\u00edc obyvatel. Vzniklo kolem kl\u00e1\u0161tera, zalo\u017een\u00e9ho svat\u00fdm Bonif\u00e1cem v 8. stolet\u00ed jako jedno z prvn\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch s\u00eddel v N\u011bmecku. M\u00e1 dob\u0159e zachovan\u00e9 historick\u00e9 j\u00e1dro s rom\u00e1nsk\u00fdm d\u00f3mem svat\u00e9ho Petra a n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi kostely, s mnoha hr\u00e1zd\u011bn\u00fdmi domy a hradbami.\nRoku 724 zalo\u017eil svat\u00fd Bonif\u00e1c, mision\u00e1\u0159 N\u011bmecka, kl\u00e1\u0161ter benediktin\u016f a postavil na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho d\u00f3mu prvn\u00ed kostel. Karel Velik\u00fd na k\u0159i\u017eovatce obchodn\u00edch cest vybudoval hrad a v\u011bnoval kl\u00e1\u0161teru roku 782 rozs\u00e1hl\u00e9 pozemky, na nich\u017e brzy za\u010dalo vznikat m\u011bsto. Roku 1105 byl kl\u00e1\u0161ter p\u0159em\u011bn\u011bn na kapitulu, zru\u0161enou teprve roku 1803. Na hrad\u011b se konalo mnoho \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch sn\u011bm\u016f a roku 919 zde byl zvolen c\u00edsa\u0159em sask\u00fd v\u00e9voda Jind\u0159ich I. Pt\u00e1\u010dn\u00edk, \u010d\u00edm\u017e skon\u010dilo nep\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi nejv\u011bt\u0161\u00edmi germ\u00e1nsk\u00fdmi kmeny Frank\u016f a Sas\u016f, k nim\u017e se brzy p\u0159idal i \u0161v\u00e1bsk\u00fd v\u00e9voda Burckhart, kde\u017eto bavorsk\u00e9ho v\u00e9vodu Arnulfa musel Jind\u0159ich roku 921 porazit vojensky. Tak vznikla ve Fritzlaru st\u0159edov\u011bk\u00e1 \u0158\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda, je\u017e trvala a\u017e do napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek.\nRoku 1079 v\u011bnoval c\u00edsa\u0159 Jind\u0159ich IV. Fritzlar arcibiskup\u016fm mohu\u010dsk\u00fdm, tak\u017ee m\u011bsto i za reformace z\u016fstalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b katolick\u00e9 a dostalo se v protestantsk\u00e9m Hesensku do izolace. U\u017e roku 1079 je dobyli a vyplundrovali Sasov\u00e9 a v letech 1085 a\u017e 1118 bylo postaven nov\u00fd a v\u011bt\u0161\u00ed kostel, v letech 1185 a\u017e 1200 p\u0159estav\u011bn\u00fd do t\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u00e9 podoby. V t\u00e9\u017ee dob\u011b bylo m\u011bsto obklopeno prvn\u00ed hradbou, ale u\u017e 1232 je dobyl a zpusto\u0161il durynsk\u00fd hrab\u011b Konr\u00e1d. Mohu\u010dsk\u00fd arcibiskup je rychle obnovil a pos\u00edlil hradby mohutn\u00fdmi v\u011b\u017eemi. Po\u010d\u00e1tkem 13. stolet\u00ed se ve m\u011bst\u011b usadili franti\u0161k\u00e1ni, jejich\u017e gotick\u00fd kostel slou\u017e\u00ed dnes protestant\u016fm. Za reformace byli franti\u0161k\u00e1ni vypuzeni, ale vr\u00e1tili se 1615 spolu s jezuity. Za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky a za francouzsko-n\u011bmeck\u00fdch v\u00e1lek v 18. stolet\u00ed m\u011bsto n\u011bkolikr\u00e1t utrp\u011blo, a kdy\u017e byla roku 1803 v N\u011bmecku zru\u0161ena v\u0161echna c\u00edrkevn\u00ed kn\u00ed\u017eectv\u00ed, byl Fritzlar p\u0159ipojen ke kurfi\u0159tstv\u00ed Hesen-Kassel a roku 1866 k Prusku.\nRoku 1884 byl napojen na lok\u00e1ln\u00ed \u017eeleznici. V sou\u010dasnosti je Fritzlar st\u0159ediskem obchodu a slu\u017eeb pro bli\u017e\u0161\u00ed okol\u00ed, s \u0159adou \u0161kol, nemocnic\u00ed a po\u010detnou pos\u00e1dkou letectva.\nFritzlar le\u017e\u00ed na d\u00e1lnici A49 Kassel\u2013Marburg a na t\u0159ech spolkov\u00fdch silnic\u00edch, lok\u00e1ln\u00ed dr\u00e1ha vede do Wabernu, odkud je d\u00e1lkov\u00e9 spojen\u00ed do Kasselu a Frankfurtu. S Kasselem jej spojuj\u00ed i expresn\u00ed autobusy, kter\u00e9 jednou denn\u011b odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed i do Berl\u00edna.\nObraz historick\u00e9ho m\u011bsta ur\u010duj\u00ed honosn\u00e9 hr\u00e1zd\u011bn\u00e9 domy ze 14. a\u017e 17. stolet\u00ed, velmi dob\u0159e zachovan\u00e9 hradby a m\u011bstu v\u00e9vod\u00ed rom\u00e1nsk\u00e1 basilika svat\u00e9ho Petra.\nT\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u00e9 kamenn\u00e9 hradby s tuctem v\u011b\u017e\u00ed a zbytky bran.\nRadnice, poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bn\u00e1 k roku 1109,\nD\u00f3m svat\u00e9ho Petra, rom\u00e1nsk\u00e1 kamenn\u00e1 basilika se dv\u011bma v\u011b\u017eemi v pr\u016f\u010del\u00ed, s kryptou a se z\u00e1padn\u00ed p\u0159eds\u00edn\u00ed z let 1085-1115, p\u0159estav\u011bn\u00e1 koncem 12. stolet\u00ed.\nM\u011bstsk\u00fd, p\u016fvodn\u011b franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd kostel, gotick\u00e1 hala z roku 1244.\nSvatebn\u00ed d\u016fm, hr\u00e1zd\u011bn\u00e1 stavba ze 16. stolet\u00ed\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Fritzlar na anglick\u00e9 Wikipedii a Fritzlar na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kot\u011b? <<>>: Kot\u011b je ml\u00e1d\u011b ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy. Rod\u00ed se zpravidla po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch b\u0159ezosti matky, a to v po\u010dtu 1 a\u017e 10. Mlad\u00e1 ko\u0165ata jsou velice p\u0159\u00edtuln\u00e1 a roztomil\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, a to i u divoce \u017eij\u00edc\u00edch druh\u016f.\nPr\u016fm\u011brn\u00e1 doba b\u0159ezosti ko\u010dkovit\u00fdch \u0161elem je 65 dn\u00ed, s odchylkami od 58 do 71. Ko\u0165ata se rod\u00ed v plodov\u00e9m obalu - amniu, kter\u00fd matka po porodu roztrhne a poz\u0159e.\nN\u011bkolik t\u00fddn\u016f nemohou ko\u0165ata vylu\u010dovat mo\u010d ani trus bez stimulace matkou. Neum\u00ed tak\u00e9 regulovat svou t\u011blesnou teplotu, proto je matka mus\u00ed zah\u0159\u00edvat, je-li okoln\u00ed teplota ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 27 \u00b0C.\nPrvn\u00ed t\u0159i t\u00fddny jsou ko\u0165ata zcela z\u00e1visl\u00e1 na v\u00fd\u017eiv\u011b mate\u0159sk\u00fdm ml\u00e9kem. Z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed z n\u011bj protil\u00e1tky - ochranu p\u0159ed infek\u010dn\u00edmi onemocn\u011bn\u00edmi. Nav\u00edc novorozen\u00e1 ko\u0165ata neum\u00ed koncentrovat mo\u010d, a tak maj\u00ed vysokou pot\u0159ebu p\u0159\u00edjmu kapalin.\nKo\u0165ata otv\u00edraj\u00ed o\u010di asi 7 a\u017e 10 dn\u00ed po porodu. Nejprve je s\u00edtnice vyvinuta jen slab\u011b a vid\u011bn\u00ed je \u0161patn\u00e9. A\u017e teprve po 10 t\u00fddnech vid\u00ed kot\u011b stejn\u011b dob\u0159e jako dosp\u011bl\u00fd jedinec.\nV\u00fdvoj ko\u0165at od druh\u00e9ho do sedm\u00e9ho t\u00fddne je velmi rychl\u00fd, zlep\u0161uje se jejich koordinace a s\u00edla, hraj\u00ed si s ostatn\u00edmi sourozenci a za\u010d\u00ednaj\u00ed zkoumat sv\u011bt mimo sv\u00e9 hn\u00edzdo \u010di doup\u011b. U\u010d\u00ed se um\u00fdvat, stejn\u011b jako lovit a \u010d\u00edhat na ko\u0159ist, \u010d\u00edm\u017e vyu\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 vrozen\u00e9 schopnosti pred\u00e1tora. Tyto jejich schopnosti vylep\u0161uje matka tak, \u017ee jim p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u017eivou ko\u0159ist do hn\u00edzda, pozd\u011bji pak sv\u00fdm potomk\u016fm p\u0159edv\u00e1d\u00ed loveck\u00e9 techniky.\nKdy\u017e ko\u0165ata dos\u00e1hnou t\u0159ech a\u017e \u010dty\u0159ech t\u00fddn\u016f, za\u010d\u00ednaj\u00ed p\u0159ij\u00edmat tuhou stravu. Mate\u0159sk\u00e9 ml\u00e9ko hraje v jejich v\u00fd\u017eiv\u011b st\u00e1le ni\u017e\u0161\u00ed roli, a\u017e ve v\u011bku 6 a\u017e 8 t\u00fddn\u016f u\u017e kojen\u00ed nen\u00ed pot\u0159ebn\u00e9. P\u0159esto zpravidla v mal\u00e9 intenzit\u011b kojen\u00ed pokra\u010duje, \u010dasto a\u017e do 3 m\u011bs\u00edc\u016f v\u011bku kot\u011bte, kdy teprve doch\u00e1z\u00ed k \u00fapln\u00e9mu odstavu.\nPohlav\u00ed ko\u0165at lze zpravidla rozpoznat snadno ji\u017e p\u0159i porodu. Pozd\u011bji doch\u00e1z\u00ed k r\u016fstu srsti v oblasti genit\u00e1li\u00ed, tak\u017ee se pohlav\u00ed rozezn\u00e1v\u00e1 h\u016f\u0159e. V\u00fdvod mo\u010dov\u00e9 trubice u kocoura je kulat\u00fd, zato u ko\u010dky je \u0161terbinovit\u00fd. Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm rozd\u00edlem je vzd\u00e1lenost mezi v\u00fdvodem mo\u010dov\u00e9 trubice a \u0159itn\u00edm otvorem, kter\u00e1 je v\u011bt\u0161\u00ed u kocour\u016f ne\u017e u ko\u010dek.\nKo\u0165ata jsou zna\u010dn\u011b soci\u00e1ln\u00edmi tvory a str\u00e1v\u00ed v\u011bt\u0161inu bd\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00fdmi hrami a interakcemi s dal\u0161\u00edmi jedinci. Hry s ostatn\u00edmi ko\u0165aty se nejv\u00edce rozv\u00edjej\u00ed kolem t\u0159et\u00edho a\u017e \u010dtvrt\u00e9ho m\u011bs\u00edce po narozen\u00ed, zato \u010d\u00edh\u00e1n\u00ed a lov pak kolem p\u00e1t\u00e9ho m\u011bs\u00edce v\u011bku. Ko\u0165ata mohou b\u00fdt p\u0159i t\u011bchto hr\u00e1ch snadno zran\u011bna, proto\u017ee se skr\u00fdvaj\u00ed v temn\u00fdch m\u00edstech, kde mohou b\u00fdt p\u0159ehl\u00e9dnuta.\nA\u010dkoliv ko\u0165ata ko\u010dky dom\u00e1c\u00ed jsou \u010dasto pos\u00edl\u00e1na do nov\u00fdch domov\u016f ji\u017e ve v\u011bku 6 a\u017e 8 t\u00fddn\u016f, je z\u00e1konem d\u00e1no, aby se svou matkou a ostatn\u00edmi ko\u0165aty z\u016fst\u00e1vala a\u017e do 14 t\u00fddn\u016f. Obdob\u00ed mezi 6 a 14 t\u00fddny v\u011bku je toti\u017e podstatn\u00e9 pro rozvoj soci\u00e1ln\u00edho chov\u00e1n\u00ed. V n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech je proto zak\u00e1z\u00e1no odstavovat od matky ko\u0165ata mlad\u0161\u00ed 8 t\u00fddn\u016f a chovatel\u00e9 proto \u010dasto neprod\u00e1vaj\u00ed ko\u0165ata mlad\u0161\u00ed 14 t\u00fddn\u016f.\nDom\u00e1c\u00ed ko\u0165ata ve vysp\u011bl\u00fdch st\u00e1tech b\u00fdvaj\u00ed obvykle o\u010dkov\u00e1na proti b\u011b\u017en\u00fdm chorob\u00e1m mezi druh\u00fdm a t\u0159et\u00edm m\u011bs\u00edcem v\u011bku. Obvykle u\u017e\u00edvan\u00e1 vakc\u00edna - tzv. trojkombinace - chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed ko\u010di\u010d\u00edm parvovirem (FPV), ko\u010di\u010d\u00ed kalicivir\u00f3zou (FCV) a rhinotracheitidou (tzv. ko\u010di\u010d\u00ed r\u00fdmou). O\u010dkov\u00e1n\u00ed se prov\u00e1d\u00ed dvakr\u00e1t nebo t\u0159ikr\u00e1t, v osmi, dvan\u00e1cti a \u0161estn\u00e1cti t\u00fddnech. Od\u010derven\u00ed se prov\u00e1d\u00ed pravideln\u011b pomoc\u00ed od\u010dervovac\u00ed pasty nebo tablet, zpravidla v dvout\u00fddenn\u00edch intervalech od 4 do 12 t\u00fddn\u016f v\u011bku a d\u00e1le pak 1-2\u00d7 ro\u010dn\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed veterin\u00e1\u0159i ov\u0161em pova\u017euj\u00ed preventivn\u00ed od\u010dervov\u00e1n\u00ed ps\u016f a ko\u010dek za zbyte\u010dn\u00e9.\nKo\u0165ata, kter\u00e1 nejsou ur\u010dena k chovu, mohou b\u00fdt kastrov\u00e1na kolem sedm\u00e9ho m\u011bs\u00edce v\u011bku. N\u011bkdy se kastrace prov\u00e1d\u00ed u\u017e od sedm\u00e9ho t\u00fddne, to v\u0161ak z\u00e1vis\u00ed na rozhodnut\u00ed konkr\u00e9tn\u00edho veterin\u00e1\u0159e, kter\u00fd mus\u00ed posoudit mo\u017en\u00e1 zdravotn\u00ed rizika (zejm\u00e9na u ko\u0165at mal\u00e9ho vzr\u016fstu).\nV p\u0159\u00edrod\u011b m\u00e1lokdy p\u0159e\u017eij\u00ed ko\u0165ata osi\u0159el\u00e1 p\u0159ed \u0161est\u00fdm t\u00fddnem v\u011bku. U n\u011bkter\u00fdch druh\u016f vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edch soci\u00e1ln\u00ed skupiny (nap\u0159. lvi) je mo\u017en\u00e9, \u017ee jej za sv\u00e9 p\u0159ijme jin\u00e1 samice, kter\u00e1 m\u00e1 rovn\u011b\u017e zrovna mlad\u00e9.\nMal\u00e1 ko\u0165ata pot\u0159ebuj\u00ed vysoce kalorickou stravou s vy\u0161\u0161\u00edm obsahem b\u00edlkovin. Mate\u0159sk\u00e9 ml\u00e9ko pij\u00ed ka\u017ed\u00e9 2 a\u017e 4 hodiny a pak pot\u0159ebuj\u00ed fyzickou stimulaci k vym\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed a k\u00e1len\u00ed. B\u011b\u017en\u00e9 kravsk\u00e9 ml\u00e9ko neposkytuje ko\u0165at\u016fm v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 l\u00e1tky, a tak nem\u016f\u017ee mate\u0159sk\u00e9 ml\u00e9ko uspokojiv\u011b nahradit.\nKo\u0165ata odkojen\u00e1 ru\u010dn\u011b b\u00fdvaj\u00ed i v dosp\u011blosti mnohem v\u00edce v\u00e1z\u00e1na na lidi, \u010dasto mohou velmi snadno m\u011bnit n\u00e1ladu a chovat se v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech a\u017e agresivn\u011b. \u010casto jsou podvy\u017eiven\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud osi\u0159ela v \u00fatl\u00e9m v\u011bku, co\u017e s sebou nese i r\u016fzn\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my v budoucnu, nap\u0159. choroby srdce. Nav\u00edc jsou citliv\u011bj\u0161\u00ed na infekce, proto\u017ee nedostala protil\u00e1tky z mate\u0159sk\u00e9ho ml\u00e9ka.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kitten na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je FK Teteks? <<>>: FK Teteks (makedonskou cyrilic\u00ed \u0424\u041a \u0422\u0435\u0442\u0435\u043a\u0441) je severomakedonsk\u00fd fotbalov\u00fd klub z m\u011bsta Tetovo, kter\u00fd byl zalo\u017een roku 1953. Sv\u00e9 dom\u00e1c\u00ed z\u00e1pasy hraje na stadionu Gradski stadion Tetovo s kapacitou 15 000 div\u00e1k\u016f. Klubov\u00e9 barvy jsou modr\u00e1 a b\u00edl\u00e1.\nDvakr\u00e1t vyhr\u00e1l severomakedonsk\u00fd fotbalov\u00fd poh\u00e1r (2009/10, 2012/13), d\u00edky \u010demu\u017e se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sezon\u00e1ch p\u0159edstavil v Evropsk\u00e9 lize.\nV klubov\u00e9m znaku ve tvaru erbu je v horn\u00ed \u010d\u00e1sti stylizovan\u00fd fotbalov\u00fd m\u00ed\u010d. Uprost\u0159ed je v modr\u00e9m p\u00e1su b\u00edl\u00fd \u0161ikm\u00fd n\u00e1pis \u201eteteks\u201c, pod n\u00edm je \u0161ed\u011b a azbukou n\u00e1zev m\u011bsta \u0422\u0435\u0442\u043e\u0432\u043e (Tetovo) a nad n\u00edm op\u011bt azbukou zkratka \u0424\u041a (fotbalov\u00fd klub).\nSeveromakedonsk\u00fd fotbalov\u00fd poh\u00e1r\n2 \u00d7 v\u00edt\u011bz (2009/10, 2012/13)\n \nProfil Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na weltfussballarchiv.", "<<>>: Co je Seznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek na Vinohradech? <<>>: Tento seznam nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek v \u010d\u00e1sti Vinohrady v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Praze vych\u00e1z\u00ed z \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR, kter\u00fd na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona \u010d. 20/1987 Sb., o st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010di, vede N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav jako \u00fast\u0159edn\u00ed organizace st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de. \u00dadaje jsou pr\u016fb\u011b\u017en\u011b up\u0159es\u0148ov\u00e1ny, p\u0159esto mohou obsahovat i \u0159adu v\u011bcn\u00fdch a form\u00e1ln\u00edch chyb a nep\u0159esnost\u00ed \u010di b\u00fdt neaktu\u00e1ln\u00ed. \nPokud byly n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti dot\u010den\u00e9ho \u00fazem\u00ed vy\u010dlen\u011bny do samostatn\u00fdch seznam\u016f, m\u011bly by b\u00fdt odkazy na tyto d\u00edl\u010d\u00ed seznamy uvedeny v \u00favodu tohoto seznamu nebo v \u00favodu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sekce seznamu.\nVinohrady, \u017di\u017ekov a Vr\u0161ovice spole\u010dn\u011b od roku 1993 tvo\u0159\u00ed m\u011bstskou pam\u00e1tkovou z\u00f3nou.Star\u00e9 M\u011bsto, Nov\u00e9 M\u011bsto, Mal\u00e1 Strana, Hrad\u010dany, Josefov, Vy\u0161ehrad a z mal\u00e9 \u010d\u00e1sti Vinohrady, Hole\u0161ovice, Podol\u00ed a Sm\u00edchov jsou od roku 1971 jako Pra\u017esk\u00e1 pam\u00e1tkov\u00e1 rezervace m\u011bstskou pam\u00e1tkovou rezervac\u00ed. Z Vinohrad jsou k rezervaci p\u0159ipojeny zejm\u00e9na b\u00fdval\u00e1 budova Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, St\u00e1tn\u00ed opera a Fantova budova hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed.\nSeznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek v Praze\n \n Katalog kulturn\u00edch nemovit\u00fdch pam\u00e1tek na \u00fazem\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 2 . M\u010c Praha 2, 2013 . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2014-01-06.", "<<>>: Co je Nemcovce (okres Bardejov)? <<>>: Nemcovce jsou obec na Slovensku v okrese Bardejov v \u00fadol\u00ed \u0159eky Top\u013ea. \u017dije zde 261 obyvatel. Nach\u00e1z\u00ed se zde \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel Panny Marie Sedmibolestn\u00e9 postaven\u00fd v letech 1969 a\u017e 1975.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1320.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Nemcovce na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Parachute? <<>>: Parachute je p\u00edse\u0148 britsk\u00e9 popov\u00e9 zp\u011bva\u010dky Cheryl Cole. P\u00edse\u0148 poch\u00e1z\u00ed z jej\u00edho debutov\u00e9ho alba 3 Words. Produkce se ujal producent will.i.am.", "<<>>: Co je Hieronymus Siegel? <<>>: Hieronymus Siegel (12. listopadu 1867 Ruprechtice \u2013 18. srpna 1933 Trutnov) byl \u010deskoslovensk\u00fd politik n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti a meziv\u00e1le\u010dn\u00fd poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za N\u011bmeckou nacion\u00e1ln\u00ed stranu.\nVyu\u010dil se kov\u00e1\u0159em a po del\u0161\u00edm vandru se roku 1891 usadil jako kov\u00e1\u0159 v Trutnov\u011b. Od roku 1898 zde byl \u010dlenem obecn\u00edho zastupitelstva. V letech 1905\u20131918 byl \u010dlenem obchodn\u00ed komory v Liberci.Do politiky se zapojil ji\u017e ve v\u011bku 32 let. V Trutnov\u011b pat\u0159il po del\u0161\u00ed dobu mezi p\u0159ed\u00e1ky N\u011bmeck\u00e9 pokrokov\u00e9 strany. Ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1911 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b kandidoval na D\u011b\u010d\u00ednsku do p\u0159edlitavsk\u00e9ho parlamentu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 byl v tomto regionu navr\u017een za kandid\u00e1ta do \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. Ozn\u00e1mil p\u0159itom, \u017ee pokud bude zvolen, vstoup\u00ed do N\u011bmeck\u00e9 radik\u00e1ln\u00ed strany. V dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch v z\u00e1\u0159\u00ed 1911 byl potom skute\u010dn\u011b zvolen za poslance \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu za m\u011bstskou kurii, volebn\u00ed obvod D\u011b\u010d\u00edn, Podmokly, \u010c. Kamenice, Ch\u0159ibsk\u00e1. Zapojil se do agitace proti existenci \u010deskojazy\u010dn\u00e9 \u0161koly v Podmoklech. Po roce 1908 se ov\u0161em pl\u00e9num zemsk\u00e9ho sn\u011bmu kv\u016fli obstrukc\u00edm ji\u017e fakticky nesch\u00e1zelo, tak\u017ee se do chodu sn\u011bmu fakticky nezapojil.\nPodle \u00fadaj\u016f k roku 1926 byl profes\u00ed kov\u00e1\u0159sk\u00fdm mistrem a starostou Trutnova. Funkci starosty z\u00edskal po prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1919 a zast\u00e1val ji v obdob\u00ed let 1919\u20131927 a 1931\u20131933. Jako starosta se zasadil o stavbu kina. Byl aktivn\u00ed v m\u00edstn\u00edch spolc\u00edch, byl divadeln\u00edm ochotn\u00edkem a autorem divadeln\u00edch her.Po parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1925 z\u00edskal za N\u011bmeckou nacion\u00e1ln\u00ed stranu mand\u00e1t v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Zasedal v kuratoriu \u010cesk\u00e9 spo\u0159itelny.Zem\u0159el na astma v srpnu 1933 kr\u00e1tce pot\u00e9, co se vr\u00e1til z l\u00e1zn\u00ed Bad Gleichenberg ve \u0160t\u00fdrsku, kde se sna\u017eil zotavit ze sv\u00e9 nemoci.", "<<>>: Co je Dynamin? <<>>: Dynamin je GTP\u00e1za, kter\u00e1 se v bu\u0148ce v\u00e1\u017ee na oblast, kde vznik\u00e1 v\u00e1\u010dek, a umo\u017e\u0148uje jeho od\u0161krcen\u00ed. Octomilky s vy\u0159azen\u00fdm genem pro dynamin nejsou schopn\u00e9 vytv\u00e1\u0159et klathrinov\u00e9 v\u00e1\u010dky se synaptick\u00fdmi neurotransmitery a doch\u00e1z\u00ed u nich k paral\u00fdze. Hydrol\u00fdzou GTP z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed dynaminy energii k sv\u00e9mu sta\u017een\u00ed a k mechanick\u00e9 pr\u00e1ci, kter\u00e1 od\u0161krcuje v\u00e1\u010dek z membr\u00e1ny. \u00da\u010dast dynaminu je nutn\u00e1 pro klathrinov\u00e9 v\u00e1\u010dky, zat\u00edmco COPI a COPII v\u00e1\u010dky se bez n\u011bj z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f obejdou. Mimo to v\u0161ak dynamin umo\u017e\u0148uje i f\u00faze a d\u011blen\u00ed mitochondri\u00ed \u010di peroxizom\u016f a d\u00e1le tak\u00e9 endocyt\u00f3zu pomoc\u00ed kaveol.Dynamin vyhled\u00e1v\u00e1 oblasti bohat\u00e9 na fosfatidylinositol-4,5-bisfosf\u00e1t (PI-4,5), co\u017e jsou m\u00edsta, kde pr\u00e1v\u011b doch\u00e1z\u00ed k invaginaci v\u00e1\u010dku. N\u00e1sledn\u011b vytv\u00e1\u0159\u00ed kolem \u201ekr\u010dku\u201c v\u00e1\u010dku polymer ve tvaru l\u00edmce \u010di spir\u00e1ly. Dynamin pot\u00e9 (spolu s dal\u0161\u00edmi asociovan\u00fdmi proteiny) m\u011bn\u00ed lipidov\u00e9 slo\u017een\u00ed v oblasti kr\u010dku a/nebo p\u0159\u00edmo zp\u016fsobuje rozru\u0161en\u00ed lipidov\u00e9 dvojvrstvy v dan\u00e9m m\u00edst\u011b. Za spot\u0159eby GTP t\u00edm navod\u00ed odst\u0159ihnut\u00ed (od\u0161kcen\u00ed) v\u00e1\u010dku. Po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b se vlivem synaptojaninu defosforyluje PI-4,5 a dynamin se odd\u011bl\u00ed od v\u00e1\u010dku.", "<<>>: Co je Glentauchers? <<>>: Glentauchers je skotsk\u00e1 pal\u00edrna spole\u010dnosti Pernod-Ricard and Vintners nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve vesnici Mulben v kraji Banffshire, je\u017e vyr\u00e1b\u00ed skotskou sladovou whisky.\nPal\u00edrna byla zalo\u017eena v roce 1898 Jamesem Buchananem produkuje \u010distou sladovou whisky. Tuto pal\u00edrnu p\u0159ed uzav\u0159en\u00edm zachr\u00e1nili p\u0159edstavitel\u00e9 spole\u010dnosti Allied Domecq a od roku 1965 zdvojn\u00e1sobila svou kapacitu. Produkuje whisky zna\u010dky Glentauchers, co\u017e je 15let\u00e1 whisky s obsahem alkoholu 46%. V\u011bt\u0161ina produkce se m\u00edch\u00e1 s jin\u00fdmi druhy whisky nap\u0159. Black & White. Tato whisky atraktivn\u00ed kou\u0159ovito-medovitou p\u0159\u00edchu\u0165.\nPr\u016fvodce sv\u011btem whisky ISBN 80-7217-115-1\n \nhttp://www.whisky-distilleries.info/Glentauchers_EN.shtml Archivov\u00e1no 13. 9. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Ak\u00e1cius z Melit\u00e9n\u00e9? <<>>: Svat\u00fd Ak\u00e1cius byl biskupem v Melit\u00e9n\u00e9. Byl zat\u010den c\u00edsa\u0159em Deciem za pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f a byl p\u0159edveden p\u0159ed c\u00edsa\u0159sk\u00fd tribun\u00e1l za k\u0159es\u0165anskou v\u00edru a odm\u00edt\u00e1n\u00ed ob\u011btovat modl\u00e1m. Vzhledem k jeho zat\u010den\u00ed a jeho ochot\u011b zem\u0159\u00edt za v\u00edru, je \u010dasto uveden jako mu\u010dedn\u00edk, kter\u00fd ale z\u0159ejm\u011b p\u0159e\u017eil pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed.\nZem\u0159el asi roku 251.\nJeho sv\u00e1tek se slav\u00ed 31. b\u0159ezna.", "<<>>: Co je Hudebn\u00ed kodex? <<>>: Hudebn\u00ed kodex (latinsky codex musicae) je v\u00fdznamn\u00e1 sb\u00edrka hudebn\u00edch skladeb nebo hudebn\u011bteoretick\u00fdch spis\u016f, kter\u00e1 m\u00e1 zpravidla podobu rukopisu. Hudebn\u00ed kodexy mohou m\u00edt v\u00edcero \u00fa\u010del\u016f a zp\u016fsob\u016f vyu\u017eit\u00ed:\nuspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed hudebn\u00edch spis\u016f \u010di \u00fatr\u017ek\u016f pro pot\u0159eby c\u00edrkve nebo jin\u00e9 ceremonie\nsb\u00edrky \u00fatr\u017ek\u016f skladeb roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch ve sv\u00e9 dob\u011b, jak pro r\u016fzn\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje, tak pro zp\u011bv\nsm\u00ed\u0161en\u00e9 sb\u00edrky s vlo\u017een\u00fdmi lyrick\u00fdmi \u010di b\u00e1snick\u00fdmi texty (carmy) a \u00faryvky z t\u011bchto poesi\u00ed, jako nap\u0159. text Carmina Burana\nsb\u00edrka spis\u016f \u00fatr\u017ek\u016f didaktick\u00e9ho typu, kodexy hudebn\u00ed skladeb\nBambersk\u00fd kodex\nCarmina Burana\nCodex Calixtinus\nCodex Manesse\nCodex Rossi\nCodex Faenza\nCaioniho kodex\nLaudarium cortonensis\nCantigas de Santa Maria\nCodex de Chantilly\nCodex Chigi\nCodex Las Huelgas\nCodex Montpellier\nCodex Sangallensis 359\nCodex Squarcialupi\nChanson de toile\nEtonsk\u00fd sborn\u00edk\nLambethsk\u00fd sborn\u00edk\nPepys\u016fv manuskript\nRitson\u016fv manuskript\nMissarum - Liber Tertius\nLlibre vermell de Montserrat\nSborn\u00edk Caius\nWinchestersk\u00fd trop\u00e1\u0159\u010desk\u00e9Antifon\u00e1\u0159 kr\u00e1lovny Rej\u010dky\nSedleck\u00fd antifon\u00e1\u0159\nSvatov\u00edtsk\u00fd trop\u00e1\u0159\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Codice musicale na italsk\u00e9 Wikipedii.\nSeznam \u010desk\u00fdch kancion\u00e1l\u016f\nhttps://web.archive.org/web/20120329120322/http://www1.trentinocultura.net/portal/server.pt?open=514&objID=22652&mode=2 Sedm hudebn\u00edch kodex\u016f z 15. stolet\u00ed uchovan\u00fdch v Tridentu, dostupn\u00e9 on-line.\nhttps://web.archive.org/web/20160304090654/http://www.davideanzaghi.it/rifl_cod.", "<<>>: Co je Toku\u0161ima? <<>>: Toku\u0161ima (\u5fb3\u5cf6\u5e02; Toku\u0161ima-\u0161i) je hlavn\u00ed m\u011bsto prefektury Toku\u0161ima na ostrov\u011b \u0160ikoku v Japonsku.\nV roce 2003 m\u011blo m\u011bsto podle odhadu 267 343 obyvatel a hustotu os\u00eddlen\u00ed 1 398,02 ob./km\u00b2. Celkov\u00e1 rozloha m\u011bsta je 191,23 km\u00b2.\nM\u011bsto le\u017e\u00ed v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti prefektury Toku\u0161ima u \u00fast\u00ed \u0159eky Jo\u0161ino. Uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a organizace Toku\u0161imy je typick\u00e9 pro japonsk\u00e1 hradn\u00ed m\u011bsta (tj. m\u011bsta stav\u011bn\u00e1 kolem hradu).\nToku\u0161ima je zn\u00e1m\u00e1 sv\u00fdm srpnov\u00fdm tane\u010dn\u00edm festivalem Awa Odori, p\u0159i kter\u00e9m tane\u010dn\u00edci (od d\u011bt\u00ed a\u017e po profesion\u00e1ly) tan\u010d\u00ed v tradi\u010dn\u00edch kost\u00fdmech za doprovodu hudby a zp\u011bvu.\nModern\u00ed m\u011bsto Toku\u0161ima bylo zalo\u017eeno 1. \u0159\u00edjna 1889.\nNana I\u010diseov\u00e1 (* 1997) \u2013 fotbalistka\n Leiria, Portugalsko (15. 10. 1969)\n Saginaw, Michigan, Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 (23. prosinec 1961)\n Tan-tung, \u010c\u00edna (1.", "<<>>: Co je FILIT? <<>>: FILIT (Filosofick\u00e1 hypertextov\u00e1 encyklopedie) je hypertextov\u00e1 encyklopedie, kter\u00e1 vznikla na b\u00e1zi programu CREDIT, spolu s dal\u0161\u00edmi dokumenty a programy pro po\u010d\u00edta\u010dovou podporu studia a v\u00fdzkumu v oblasti filosofie.\nFILIT je prvn\u00ed slovensk\u00e1 filosofick\u00e1 encyklopedie v\u016fbec, do jej\u00edho vzniku 1990 existovaly pouze p\u0159elo\u017een\u00e9 slovn\u00edky.\nV sou\u010dasnosti se FILIT edituje pod titulem Pomocn\u00fd slovn\u00edk filozofa.", "<<>>: Co je Mal\u00e1 \u0160tupartsk\u00e1? <<>>: Mal\u00e1 \u0160tupartsk\u00e1 ulice na Star\u00e9m M\u011bst\u011b v Praze spojuje \u0160tupartskou ulici s ulicemi T\u00fdnsk\u00e1 a Masn\u00e1. Dominantn\u00ed stavby ulice jsou T\u00fdn a kostel svat\u00e9ho Jakuba V\u011bt\u0161\u00edho.\nP\u016fvodn\u011b byla ulice sou\u010d\u00e1st ulice \u0160tupartsk\u00e1, od kter\u00e9 se vy\u010dlenila v roce 1925. V 19. stolet\u00ed m\u011bla n\u00e1zvy \"Jakubsk\u00e1\" podle kostela svat\u00e9ho Jakuba a \"Minoritsk\u00e1\" podle kl\u00e1\u0161tera minorit\u016f.", "<<>>: Co je D/A p\u0159evodn\u00edk? <<>>: Digit\u00e1ln\u011b-analogov\u00fd p\u0159evodn\u00edk (zkratky D/A, v angli\u010dtin\u011b i DAC) je elektronick\u00e1 sou\u010d\u00e1stka ur\u010den\u00e1 k p\u0159evodu digit\u00e1ln\u00edho (diskr\u00e9tn\u00edho, tj. nespojit\u00e9ho) sign\u00e1lu na sign\u00e1l analogov\u00fd (spojit\u00fd). K opa\u010dn\u00e9mu p\u0159evodu sign\u00e1lu se pou\u017e\u00edv\u00e1 A/D p\u0159evodn\u00edk.\nD/A p\u0159evodn\u00edk se pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161ude tam, kde je t\u0159eba z digit\u00e1ln\u00edho sign\u00e1lu ud\u011blat zp\u011bt analogov\u00fd, tedy ve v\u0161ech p\u0159ehr\u00e1va\u010d\u00edch (CD, MP3 p\u0159ehr\u00e1va\u010d, Minidisc, \u2026), zvukov\u00fdch kart\u00e1ch v po\u010d\u00edta\u010d\u00edch. V ka\u017ed\u00e9m modern\u00edm digit\u00e1ln\u00edm telefonu (ISDN, GSM, UMTS) se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed D/A a A/D p\u0159evodn\u00edk.", "<<>>: Co je American (\u0159eka v Kalifornii)? <<>>: American (anglicky American River, \u0161pan\u011blsky R\u00edo de los Americanos v dob\u011b vl\u00e1dy mexi\u010dan\u016f p\u0159ed rokem 1846), je kalifornsk\u00e1 \u0159eka pramen\u00edc\u00ed na h\u0159ebenech poho\u0159\u00ed Sierra Nevada, kter\u00e1 \u00fast\u00ed v kalifornsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Sacramento do \u0159eky Sacramento. Samotn\u00e9 Sacramento se vl\u00e9v\u00e1 v San Franciscu do Tich\u00e9ho oce\u00e1nu. Cel\u00fd tok \u0159eky American se nach\u00e1z\u00ed v Kalifornii.\n\u0158eka vznik\u00e1 soutokem t\u0159\u00ed ramen (severn\u00edho, st\u0159edn\u00edho a ji\u017en\u00edho), nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se v okresech El Dorado a Sacramento. Ta pramen\u00ed v n\u00e1rodn\u00edch parc\u00edch Tahoe a Eldorado.\nV Auburn se st\u00e9kaj\u00ed severn\u00ed a st\u0159edn\u00ed v\u011btev a 240 m hlubok\u00fdm zalesn\u011bn\u00fdm ka\u0148onem p\u0159ekon\u00e1vaj\u00ed p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed 180 m a d\u00e1le se naz\u00fdvaj\u00ed pouze severn\u00ed rameno. Severn\u00ed rameno d\u00e1le prot\u00e9k\u00e1 n\u011bkolika ka\u0148ony, v\u010detn\u011b m\u00edsta navrhovan\u00e9 p\u0159ehrady Auburn a na jeze\u0159e Folsom se st\u00e9k\u00e1 s ji\u017en\u00ed v\u011btv\u00ed. V\u0161echny t\u0159i v\u011btve jsou zn\u00e1my sv\u00fdmi zelenaj\u00edc\u00edmi se ka\u0148ony, zalesn\u011bn\u00fdmi h\u0159ebeny, masivn\u00edmi skaln\u00edmi \u00fatvary stezkami a jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny k ryba\u0159en\u00ed, raftingu a zimn\u00edm sport\u016fm.\nPo opu\u0161t\u011bn\u00ed Folsomsk\u00e9ho jezera prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka urbanizovanou krajinou, p\u0159itom je lemov\u00e1na 23 km dlouh\u00fdm parkem American River Parkway. Z Folsomsk\u00e9ho jezera k soutoku s \u0159ekou Sacramento \u0159eka p\u0159ekon\u00e1 vzd\u00e1lenost 49,2 km. Jej\u00ed celkov\u00e1 d\u00e9lka (se\u010dten\u00e1 d\u00e9lka v\u0161ech ramen) je 192 km.\nNa konci 40. let 20. stolet\u00ed vznikl tzv. Central Valley Project kter\u00fd m\u011bl za c\u00edl zajistit protipovod\u0148ovou ochranu na \u0159ece, zlep\u0161\u00edt vodohospod\u00e1\u0159stv\u00ed a zbudovat vodn\u00ed elektr\u00e1rny. V souvislosti s n\u00edm bylo v pr\u016fb\u011bhu 20. stolet\u00ed vytvo\u0159eno n\u011bkolik vodn\u00edch d\u011bl, p\u0159edev\u0161\u00edm pl\u00e1novan\u00e1 p\u0159ehrada Auburn na soutoku severn\u00ed a st\u0159edn\u00ed v\u011btve American, d\u00e1le po proudu velk\u00e1 p\u0159ehrada Folsom a pod n\u00ed men\u0161\u00ed Nimbus dam. Krom\u011b toho byla vybudov\u00e1na i si\u0165 kan\u00e1l\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku American river na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jorge Blanco? <<>>: Jorge Blanco (* 21. b\u0159ezna 1945, Caracas) je americk\u00fd um\u011blec. P\u016fvodn\u011b poch\u00e1z\u00ed z Venezuely, av\u0161ak roku 1999 emigroval do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. V dob\u011b sv\u00e9 profesion\u00e1ln\u00ed kari\u00e9ry pracoval jako socha\u0159, grafick\u00fd design\u00e9r a ilustr\u00e1tor. Jeho d\u00edla m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt v USA, Venezuele a v Japonsku.\nJako mal\u00ed\u0159 za\u010dal vystupovat roku 1967, o t\u0159i roky pozd\u011bji pak tak\u00e9 jako socha\u0159. O sob\u011b tvrd\u00ed, \u017ee je um\u011blcem ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed: \"Byl jsem um\u011blec cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, proto\u017ee podle m\u00e9ho n\u00e1zoru je ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b um\u011blec. Nikdy jsem se nezastavil jen u kreslen\u00ed nebo omalov\u00e1nek.\" Jeho z\u00e1jem o t\u0159\u00ed prostorov\u00e9 pr\u00e1ce byl v pop\u0159ed\u00ed jeho kari\u00e9ry. Z\u00edskal stipendium na Neumann Institute v Caracasu a promoval v oboru strojn\u00ed design\u00e9r. Po ukon\u010den\u00ed studia pracoval jako grafik. Jeho prvn\u00ed samostatn\u00e1 v\u00fdstava se konala v roce 1974, kde p\u0159edstavil sv\u00e9 um\u011bn\u00ed v oboru socha\u0159stv\u00ed a malov\u00e1n\u00ed. Od roku 1975 a\u017e 1979 \u017eil v \u0158\u00edm\u011b, kde se v\u011bnoval socha\u0159stv\u00ed, studoval na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed a kreslil politick\u00e9 karikatury pro noviny L'Opinione. V interview Blanco uv\u00e1d\u00ed: \"Socha\u0159stv\u00ed je moje v\u00e1\u0161e\u0148. V\u0161echno ostatn\u00ed je a\u017e druhotn\u00e9.\"\nV roce 1979 se vr\u00e1til zp\u011bt do Caracasu, kde v muzeu Sof\u00eda Imber vystavoval sv\u00e9 sochy a kresby. Sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 ilustroval do d\u011btsk\u00fdch novin El Cohete. V roce 1980 pracoval jako hlavn\u00ed um\u011blec v m\u00edstn\u00edm d\u011btsk\u00e9m muzeu Museo de los Ni\u00f1os (1980\u20131998). Po osmn\u00e1cti letech pr\u00e1ci opustil a p\u0159est\u011bhoval se do USA, konkr\u00e9tn\u011b do Sarasoty na Florid\u011b, kde \u017eije dodnes.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jorge Blanco na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ba\u017eantnice u Pracejovic? <<>>: Ba\u017eantnice u Pracejovic je p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Strakonice v okrese Strakonice. Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed se rozkl\u00e1d\u00e1 po prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Otavy mezi Pracejovicemi a Strakonicemi.\nD\u016fvodem ochrany je zbytek lu\u017en\u00edho lesa v \u00fadol\u00ed Otavy s pom\u011brn\u011b zachoval\u00fdm d\u0159evinn\u00fdm a bylinn\u00fdm patrem s typick\u00fdmi druhy lu\u017en\u00edho lesa. Ze vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f rostlin se na lokalit\u011b vyskytuje nap\u0159. om\u011bj r\u016fznobarv\u00fd (Aconitum variegatum), \u017eebratka bahenn\u00ed (Hottonia palustris), \u017elu\u0165ucha orl\u00ed\u010dkolist\u00e1 (Thalictrum aquilegiifolium), dymnivka bobovit\u00e1 (Corydalis intermedia), prvosenka vy\u0161\u0161\u00ed (Primula elatior), ost\u0159ice pob\u0159e\u017en\u00ed (Carex riparia), k\u0159ivatec \u017elut\u00fd (Gagea lutea), ok\u0159ehek trojbr\u00e1zd\u00fd (Lemna trisulca) a dal\u0161\u00ed.\nP\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace byla vyhl\u00e1\u0161ena Okresn\u00edm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem Strakonice vyhl\u00e1\u0161kou ze dne 14. listopadu 1985 s datem \u00fa\u010dinnosti od 1. prosince 1985. Tento sam\u00fd \u00fa\u0159ad provedl n\u00e1sledn\u011b 19. b\u0159ezna 1990 p\u0159ehl\u00e1\u0161en\u00ed, na\u010de\u017e do\u0161lo k p\u0159ehl\u00e1\u0161en\u00ed Ministerstvem \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed \u010cR dle z\u00e1kona \u010d\u00edslo 395/1992 Sb. ve dne 11. \u010dervna 1992 s datem \u00fa\u010dinnosti 13. srpna 1992.Na lokalit\u011b prob\u011bhl inventariza\u010dn\u00ed v\u00fdzkum zam\u011b\u0159en\u00fd na toto zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed s publikovan\u00fdmi z\u00e1v\u011bry v roce 1994, dal\u0161\u00ed zpr\u00e1va inventariza\u010dn\u00edho v\u00fdzkumu tentokr\u00e1t zam\u011b\u0159ena na malakozoologii byla zve\u0159ejn\u011bna v roce 2003.\nALBRECHT, Josef, a kol. \u010ceskobud\u011bjovicko. Redakce Peter Mackov\u010din, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny \u010cR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky; sv. VIII. \u010ceskobud\u011bjovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 381.", "<<>>: Co je Ho\u0159ec ho\u0159epn\u00edk? <<>>: Ho\u0159ec ho\u0159epn\u00edk (Gentiana pneumonanthe) je druh ho\u0159ce s lodyhou vysokou a\u017e 60 cm a kv\u011bty tmav\u011b modr\u00fdmi. Lodyh je obvykle n\u011bkolik. Kv\u011btenstv\u00ed je nev\u011btven\u00e9, v\u00edcem\u00e9n\u011b chudokv\u011bt\u00e9. Pra\u0161n\u00edky jsou spojen\u00e9 v trubi\u010dku.\nHo\u0159ec ho\u0159epn\u00edk se vyskytuje na st\u0159\u00eddav\u011b vlh\u010d\u00edch, na \u017eiviny bohat\u00fdch a miner\u00e1ln\u00edmi l\u00e1tkami dob\u0159e z\u00e1soben\u00fdch stanovi\u0161t\u00edch, Severn\u00ed hranice roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed dosahuje 60. rovnob\u011b\u017eky, proch\u00e1z\u00ed od Britsk\u00fdch ostrov\u016f p\u0159es ji\u017en\u00ed Skandin\u00e1vi\u00ed, Pobalt\u00ed, Kar\u00e9li\u00ed, Ural a\u017e na Kam\u010datku. Ji\u017en\u00ed hranice v Evrop\u011b je d\u00e1na Pyrenejsk\u00fdm, Apeninsk\u00fdm a Balk\u00e1nsk\u00fdm poloostrovem, d\u00e1le pokra\u010duje p\u0159es Kavkaz, poho\u0159\u00ed St\u0159edn\u00ed Asie, okol\u00ed Bajkalu a\u017e po v\u00fdchodn\u00ed oblasti Sibi\u0159e. Vyskytuje se od hladiny mo\u0159e a\u017e po nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ku okolo 1200 m.\nV \u010cesk\u00e9 republice roste v teplej\u0161\u00edch oblastech okolo v\u011bt\u0161\u00edch \u0159ek a v rybni\u010dn\u00edch z\u00f3n\u00e1ch na pastvinn\u00fdch louk\u00e1ch, lesn\u00edch sv\u011btlin\u00e1ch a pasek\u00e1ch. Kdysi byl m\u00edsty i hojn\u00fd, nyn\u00ed s likvidaci jeho p\u0159irozen\u00fdch biotop\u016f se v \u010cR i cel\u00e9 St\u0159edn\u00ed Evrop\u011b st\u00e1v\u00e1 v posledn\u00edch 30 l\u00e9tech pom\u011brn\u011b vz\u00e1cn\u00fdm. \u0160kod\u00ed mu meliorace stanovi\u0161\u0165 (pokles spodn\u00ed vody), ukon\u010den\u00ed kosen\u00ed nebo sp\u00e1s\u00e1n\u00ed tr\u00e1vy a p\u0159\u00edpadn\u00e9 zar\u016fst\u00e1n\u00ed ke\u0159ov\u00fdm patrem. \u00dasp\u011b\u0161nost kl\u00ed\u010den\u00ed a p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed juveniln\u00edch rostlin v hust\u00e9m travn\u00edm porostu nebo na zast\u00edn\u011bn\u00e9m stanovi\u0161ti je minim\u00e1ln\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed je v lokalit\u00e1ch s naru\u0161en\u00fdm drnov\u00fdm pokryvem (nap\u0159\u00edklad pastvou). Vhodn\u00fdm biotopem jsou v na\u0161ich podm\u00ednk\u00e1ch podm\u00e1\u010den\u00e9 louky svazu Molinion, slatiny, okraje ra\u0161elini\u0161\u0165 a pastviny svazu Vilion caninae.\nVytrval\u00e1 bylina s p\u0159\u00edmou a\u017e kr\u00e1tce vystoupavou nev\u011btvenou r\u00fdhovanou lodyhou dor\u016fstaj\u00edc\u00ed do v\u00fd\u0161ky 10 a\u017e 60 cm. Je to hemikryptofyt, pupeny na tlust\u00e9m, sv\u011btle \u0161ed\u00e9m \u0161upinat\u00e9m oddenku jsou t\u011bsn\u011b nad zem\u00ed a v zimn\u00edm obdob\u00ed jsou chr\u00e1n\u011bny odum\u0159el\u00fdmi listy. U star\u0161\u00ed rostliny vyr\u016fst\u00e1 lodyh n\u011bkolik. Jsou porostl\u00e9 vst\u0159\u00edcn\u00fdmi, p\u0159isedl\u00fdmi 1 a\u017e 3\u017eiln\u00fdmi \u010d\u00e1rkovit\u00fdmi a\u017e \u010d\u00e1rkovit\u011b kopinat\u00fdmi, po okraj\u00edch m\u00edrn\u011b podvinut\u00fdmi listy o d\u00e9lce 2,5 a\u017e 5 cm a \u0161\u00ed\u0159ce 0,2 a\u017e 1,2 cm, ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti lodyhy jsou listy krat\u0161\u00ed.\nKv\u011bty p\u0159isedl\u00e9 vyr\u016fstaj\u00ed jednotliv\u011b na vrcholku lodyhy a kv\u011bty na stopk\u00e1ch 3 a\u017e 6 mm dlouh\u00fdch z pa\u017ed\u00ed horn\u00edch list\u016f. Pod kalichem jsou dva listence. Kv\u011bt\u016f neb\u00fdv\u00e1 na lodyze obvykle v\u00edce ne\u017e p\u011bt. Zvonkovit\u00fd kalich v\u00e1lcovit\u00e9ho tvaru je rozekl\u00e1n asi do poloviny v p\u011bt \u010d\u00e1rkovit\u011b kopinat\u00fdch c\u00edp\u016f. Ku\u017eelovit\u011b srostl\u00e1 n\u00e1levkovit\u00e1 koruna dlouh\u00e1 2,5 a\u017e 5 cm, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b tmavomodr\u00e9 barvy se zelen\u00fdmi skvrnkami a sv\u011btlej\u0161\u00edmi pruhy, m\u00e1 tak\u00e9 p\u011bt c\u00edp\u016f prost\u0159\u00eddan\u00fdch mal\u00fdmi zoubky. B\u00edl\u00e9 pra\u0161n\u00edky, otv\u00edraj\u00edc\u00ed se na stran\u011b p\u0159ilehl\u00e9 ke korun\u011b, nesen\u00e9 p\u011bti ty\u010dinkami jsou v kv\u011btu um\u00edst\u011bny n\u00ed\u017ee ne\u017e p\u0159isedl\u00e1 blizna na vrcholu pest\u00edku dlouh\u00e9ho 15 mm.\nVe st\u0159edoevropsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch ho\u0159ec ho\u0159epn\u00edk kvete od konce \u010dervna do po\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed. Jeho protoandrick\u00e9 kv\u011bty, pyl uzr\u00e1v\u00e1 o 2 a\u017e 3 dny d\u0159\u00edve ne\u017e je blizna schopn\u00e1 se opylit (nejsou je\u0161t\u011b zral\u00e1 vaj\u00ed\u010dka v semen\u00edku), opyluj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010dmel\u00e1ci, v\u010dely a m\u016fry vys\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze dna kv\u011bt\u016f nektar. Hmyz se p\u0159itom pylem sice zapr\u00e1\u0161\u00ed, ale opylit jim m\u016f\u017ee jen jin\u00fd, star\u0161\u00ed kv\u011bt s ji\u017e rozvitou bliznou. S dozr\u00e1v\u00e1n\u00edm blizny povyroste v kv\u011btu i koruna hust\u011b pokryt\u00e1 lepkav\u00fdm pylem z vlastn\u00edch pra\u0161n\u00edk\u016f a pyl se tak dostane se na stejnou \u00farove\u0148 s bliznou. Kdy\u017e se na ve\u010der koruna zav\u00edr\u00e1 dosedne na bliznu, pokud tato nebyla dosud opylena ciz\u00edm pylem opyl\u00ed se vlastn\u00edm. V z\u00e1\u0159\u00ed a\u017e \u0159\u00edjnu dozr\u00e1vaj\u00ed v jednopouzdr\u00fdch tobolk\u00e1ch, 15 a\u017e 20 mm dlouh\u00fdch a 3 a\u017e 4 mm \u0161irok\u00fdch se stopkou do 2 cm, zplo\u0161t\u011bl\u00e1 bezk\u0159\u00eddl\u00e1 semena. Jsou velmi mal\u00e1, 300 a\u017e 700 v jedn\u00e9 tobolce a rozn\u00e1\u0161\u00ed je v\u00edtr na nep\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Poprv\u00e9 vykv\u00e9t\u00e1 a\u017e 5let\u00e1 rostlina.Druh zam\u011bniteln\u00fd snad jedin\u011b za ho\u0159ec tolitovit\u00fd (Gentiana asclepiadea), od kter\u00e9ho jej odli\u0161uj\u00ed u\u017e\u0161\u00ed listy s nez\u0159eteln\u00fdmi \u017eilkami a kr\u00e1tce stopkat\u00e9 kv\u011bty.\nKo\u0159en ho\u0159ce ho\u0159epn\u00edku, stejn\u011b jako ostatn\u00ed ho\u0159ce, obsahuje ho\u0159k\u00e9 glykosidy Gentiin a Gentiamarin. Pro jeho z\u0159\u00eddkav\u00fd v\u00fdskyt ji\u017e nen\u00ed obvykl\u00e9 vyu\u017e\u00edvat jeho ko\u0159ene a list\u016f k l\u00e9\u010debn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm jako u jin\u00fdch ho\u0159c\u016f (nap\u0159. p\u0159i nemoci za\u017e\u00edvac\u00edho \u00fastroj\u00ed a plic, jako antiseptika nebo pro ochucov\u00e1n\u00ed alkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f).\nHo\u0159ec ho\u0159epn\u00edk pat\u0159\u00ed podle \u201e\u010cern\u00e9ho a \u010derven\u00e9ho seznamu c\u00e9vnat\u00fdch rostlin \u010cR\u201c mezi rostliny siln\u011b ohro\u017een\u00e9 C2 (EN). Ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b je p\u0159\u00edsn\u011b ochra\u0148ov\u00e1n, v zahrad\u00e1ch b\u00fdv\u00e1 ob\u010das p\u011bstov\u00e1n jako skalni\u010dka. Ve v\u011bt\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed se vyskytuje v n\u011bkolika m\u00e1lo lokalit\u00e1ch, nap\u0159. v CHKO Slavkovsk\u00fd les (PP Ho\u0159e\u010dkov\u00e1 louka na Pile), v CHKO B\u00edl\u00e9 Karpaty (NPR \u010certoryje, NPR Jazev\u010d\u00ed, NPR Por\u00e1\u017eky) a v oblasti \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic (PP Ohrazen\u00ed, PP Kali\u0161t\u011b) a u Blatn\u00e9 (PR Kova\u0161\u00ednsk\u00e9 louky).\nHo\u0159ec ho\u0159epn\u00edk je v \u010cesku jedinou \u017eivnou rostlinou housenek ohro\u017een\u00e9ho mot\u00fdla monof\u00e1ga modr\u00e1ska ho\u0159cov\u00e9ho (Maculinea (Phengaris) alcon), kter\u00fd se st\u00e1v\u00e1 v cel\u00e9 Evrop\u011b st\u00e1le vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm. Sami\u010dky modr\u00e1ska nakladou vaj\u00ed\u010dka na poupata kv\u011bt\u016f. Vyl\u00edhl\u00e9 larvy a\u017e do posledn\u00edho instaru \u017eij\u00ed v semen\u00edku kter\u00fd vy\u017e\u00edraj\u00ed. Pak ho prokou\u0161ou, vypadnou na zem a d\u00e1le pou\u017e\u00edvaj\u00ed kuka\u010d\u010d\u00ed strategi\u00ed. Mravenci rodu Myrmica je pova\u017euj\u00ed za mraven\u010d\u00ed larvy a donesou je do mraveni\u0161t\u011b. Tam larvy modr\u00e1ska krm\u00ed asi 11 m\u011bs\u00edc\u016f, pak se larvy zakukl\u00ed a po m\u011bs\u00edci se vyl\u00edhnou mot\u00fdli, kte\u0159\u00ed mraveni\u0161t\u011b urychlen\u011b opust\u00ed.", "<<>>: Co je Bartultovice? <<>>: Bartultovice (t\u00e9\u017e \u017debrotice, n\u011bmecky Bartelsdorf, p\u0159\u00edp. Batzdorf nebo Bettelsdorf, polsky Bartultowice) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Vysok\u00e1 v okrese Brunt\u00e1l. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 km na sever od Vysok\u00e9. Proch\u00e1z\u00ed zde silnice I/57.\nBartultovice je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 3,6 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1267.V letech 1850\u20131869 a od roku 1961 se vesnice stala sou\u010d\u00e1st\u00ed obce Vysok\u00e1 a v letech 1880\u20131950 byla samostatnou obc\u00ed.\nPo\u010det obyvatel Bartultovic podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed nebo jin\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edch z\u00e1znam\u016f:\nV Bartultovic\u00edch je evidov\u00e1no 39 adres : 38 \u010d\u00edsel popisn\u00fdch (trval\u00e9 objekty) a 1 \u010d\u00edslo eviden\u010dn\u00ed (do\u010dasn\u00e9 \u010di rekrea\u010dn\u00ed objekty). P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu roku 2001 zde bylo napo\u010dteno 34 dom\u016f, z toho 22 trvale obydlen\u00fdch.\nObc\u00ed proch\u00e1z\u00ed silnice I/57, na kter\u00e9 le\u017e\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Bartultovice-Trzebina s neomezenou ton\u00e1\u017e\u00ed. Jeliko\u017e obec le\u017e\u00ed v odlehl\u00e9 oblasti Jesen\u00edk\u016f, na Osobla\u017esku, neprojede zde p\u0159\u00edli\u0161 mnoho osobn\u00edch automobil\u016f ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi \u00faseky silnic prvn\u00edch t\u0159\u00edd v \u010cesku. Nicm\u00e9n\u011b silnic\u00ed proch\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed tranzitn\u00ed tah, tud\u00ed\u017e je zde zaznamen\u00e1na vy\u0161\u0161\u00ed intenzita n\u00e1kladn\u00edch automobil\u016f a kamion\u016f.\nP\u0159es Bartultovice sm\u011b\u0159uje p\u0159edev\u0161\u00edm tranzitn\u00ed doprava do Opolsk\u00e9ho vojvodstv\u00ed (sm\u011br Nysa, \u010di Opol\u00ed) jednak po silnici I/57 (ze Slovenska p\u0159es Vset\u00edn, Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn, Opavu a Krnov) a tak\u00e9 z Olomouce (p\u0159es \u0160ternberk a Brunt\u00e1l po silnici I/45). Jedn\u00e1 se de facto o nejv\u011bt\u0161\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod v Jesen\u00edk\u00e1ch pro n\u00e1kladn\u00ed dopravu vzhledem ke sv\u00e9 v\u00fdhodn\u00e9 poloze na okraji Jesen\u00edk\u016f. Spolu s hrani\u010dn\u00edmi p\u0159echody v Bohum\u00edn\u011b, \u010cesk\u00e9m T\u011b\u0161\u00edn\u011b \u010di Mostech u Jablunkova pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm pro tranzitn\u00ed dopravu v Moravskoslezsk\u00e9m kraji.\nDal\u0161\u00edmi silni\u010dn\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echody pro tranzitn\u00ed dopravu v Jesen\u00edk\u00e1ch jsou Mikulovice (u Jesen\u00edku) a B\u00edl\u00fd Potok (u Javorn\u00edku), nicm\u00e9n\u011b ty nejsou tak moc frekventovan\u00e9 n\u00e1kladn\u00edmi automobily, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky hor\u0161\u00ed dopravn\u00ed dostupnosti p\u0159es \u010cervenohorsk\u00e9 sedlo a Jesen\u00edk.", "<<>>: Co je Jasn\u00e1 Hora? <<>>: Jasn\u00e1 Hora (pol. Jasna G\u00f3ra, lat. Clarus Mons) je paulinsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v polsk\u00e9m m\u011bst\u011b \u010censtochov\u00e1 a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed poutn\u00ed m\u00edsto Polska. V\u00fdznam Jasn\u00e9 Hory daleko p\u0159esahuje polsk\u00e9 hranice, ro\u010dn\u011b ji nav\u0161t\u00edv\u00ed asi 5 mili\u00f3n\u016f poutn\u00edk\u016f, nejen z Polska, ale i ze zahrani\u010d\u00ed, zejm\u00e9na z \u010cesk\u00e9 republiky, Slovenska a Ma\u010farska. \u0158ada z nich podnik\u00e1 svou pou\u0165 p\u011b\u0161ky, n\u011bkter\u00e9 poutn\u00ed trasy jsou n\u011bkolik set kilometr\u016f dlouh\u00e9.\nV kl\u00e1\u0161tern\u00ed bazilice Nalezen\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee a Nanebevzet\u00ed Panny Marie se nach\u00e1z\u00ed slavn\u00e1 ikona Panny Marie \u010censtochovsk\u00e9, kter\u00e9 \u0159ada v\u011b\u0159\u00edc\u00edch p\u0159ipisuje z\u00e1zra\u010dn\u00e9 vlastnosti.\nAutorstv\u00ed ikony je podle tradice p\u0159ipisov\u00e1no sv. Luk\u00e1\u0161i, kter\u00fd ji m\u011bl namalovat za \u017eivota Panny Marie podle jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 podoby na desce stolu, kter\u00fd m\u011bla Svat\u00e1 rodina ve sv\u00e9m domku v Nazaretu. Pravd\u011bpodobn\u011b se v\u0161ak jedn\u00e1 o byzantskou ikonu z ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku. Podle historick\u00fdch pramen\u016f byla ve 12. stolet\u00ed p\u0159ivezena z Konstantinopole na Rus, kde se o sto let pozd\u011bji octla v majetku hali\u010dsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Lva Danilovi\u010de. Ten ji dal um\u00edstit v pravoslavn\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v Belzu. Tam se ikony po\u010d\u00e1tkem 14. stol. zmocnili Pol\u00e1ci. Do \u010censtochov\u00e9 byla ikona p\u0159ivezena v roce 1384 za kn\u00ed\u017eete Vladislava Opol\u010d\u00edka. V t\u00e9\u017ee dob\u011b bylo p\u016fvodn\u011b modr\u00e9 roucho Matky Bo\u017e\u00ed na ikon\u011b ozdobeno zlat\u00fdmi hv\u011bzdami a liliemi. Symbolika lili\u00ed patrn\u011b byla zvolena proto, \u017ee v t\u00e9to dob\u011b v Polsku vl\u00e1dli Anjouovci, kte\u0159\u00ed m\u011bli lilie v erbu. Roku 1430 byl kl\u00e1\u0161ter na Jasn\u00e9 Ho\u0159e zpusto\u0161en v pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00e9 spanil\u00e9 j\u00edzdy za \u00fa\u010dasti voly\u0148sk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Fjodora Ostro\u017esk\u00e9ho a polsk\u00e9ho \u0161lechtice Jana Kuropatwy z \u0141a\u0144cuchowa. Ikona byla tehdy siln\u011b po\u0161kozena a musela b\u00fdt pe\u010dliv\u011b zrestaurov\u00e1na. Pam\u00e1tkou na tuto ud\u00e1lost jsou \u0161r\u00e1my na tv\u00e1\u0159i Matky Bo\u017e\u00ed, vznikl\u00e9 po seknut\u00ed \u0161avl\u00ed. Mnoz\u00ed j\u00ed p\u0159isuzuj\u00ed pod\u00edl na z\u00e1chran\u011b kl\u00e1\u0161tera a cel\u00e9ho Polska v roce 1655, kdy se pos\u00e1dka asi 260 mu\u017e\u016f (v\u010detn\u011b \u0159eholn\u00edk\u016f) ubr\u00e1nila t\u011b\u017ece opevn\u011bn\u00fd kl\u00e1\u0161ter proti asi 3,5 tis\u00edcov\u00e9 \u0161v\u00e9dsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. T\u00e9to bitv\u011b, p\u0159esto\u017ee z vojensk\u00e9ho hlediska nebyla p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdznamn\u00e1, polsk\u00e1 tradice p\u0159ipisuje mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam, nebo\u0165 z\u00e1ke\u0159n\u00fd \u00fatok na n\u00e1rodn\u00ed svatyni, j\u00ed\u017e byla p\u0159edt\u00edm p\u0159isl\u00edbena nedotknutelnost, rozzu\u0159il polsk\u00e9 obyvatelstvo. D\u016fsledkem toho bylo v\u0161eobecn\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, veden\u00e9 Stefanem Czarnieckim, kter\u00e9 \u0160v\u00e9dov\u00e9 nedok\u00e1zali zvl\u00e1dnout. Po por\u00e1\u017ece \u0160v\u00e9d\u016f byla Matka Bo\u017e\u00ed \u010censtochovsk\u00e1 za \u00fa\u010dasti kr\u00e1le Jana Kazim\u00edra ve Lvov\u011b korunov\u00e1na kr\u00e1lovnou a ochr\u00e1nkyn\u00ed Polska.", "<<>>: Co je \u010cervencov\u00fd sloup? <<>>: \u010cervencov\u00fd sloup (francouzsky Colonne de Juillet) je pam\u011btn\u00ed sloup na n\u00e1m\u011bst\u00ed Place de la Bastille v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Upom\u00edn\u00e1 na \u010cervencovou revoluci v roce 1830, kter\u00e1 vedla k p\u00e1du Karla X. a nastolen\u00ed konstitu\u010dn\u00ed monarchie v \u010dele s Ludv\u00edkem Filipem, tzv. \u010cervencov\u00e9 monarchie. Nebyl tedy vzty\u010den na pam\u00e1tku Francouzsk\u00e9 revoluce z roku 1789, jak se n\u011bkdy myln\u011b prezentuje.\nJi\u017e v roce 1792 se uva\u017eovalo o vybudov\u00e1n\u00ed pomn\u00edku na m\u00edst\u011b zbo\u0159en\u00e9 Bastily. Na tomto m\u00edst\u011b byla b\u011bhem Prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed vybudov\u00e1na okrouhl\u00e1 font\u00e1na, v jej\u00edm\u017e st\u0159edu st\u00e1la socha slona. Jednalo se pouze o s\u00e1drov\u00fd model, proto\u017ee na vybudov\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00e9 sochy se nena\u0161lo nikdy dostatek finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f. Kone\u010dn\u00fd projekt sloupu schv\u00e1lil a\u017e kr\u00e1l Ludv\u00edk Filip v roce 1833. Vzty\u010den byl v roce 1839 a roku 1840 slavnostn\u011b odhalen.\nPomn\u00edk byl inspirov\u00e1n Traj\u00e1nov\u00fdm sloupem v \u0158\u00edm\u011b. Technickou str\u00e1nkou projektu byl pov\u011b\u0159en architekt Jean-Antoine Alavoine a v\u00fdzdobu provedl architekt Louis Duc. Celkov\u00e1 v\u00fd\u0161ka sloupu \u010din\u00ed 46,3 m. \u010cervencov\u00fd sloup spo\u010d\u00edv\u00e1 na kruhov\u00e9m podstavci se z\u00e1kladnou z b\u00edl\u00e9ho mramoru. Na n\u00ed je \u010dtvercov\u00fd sokl zdoben\u00fd bronzov\u00fdmi medailony, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed \u010cervencov\u00fd k\u0159\u00ed\u017e (\u0158\u00e1d \u010cervencov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee), hlavu Medusy, Chartu roku 1830 (\u00fastava \u010cervencov\u00e9 monarchie) a V\u00e1hy spravedlnosti. Bronzov\u00fd v\u00e1lec nese jm\u00e9na 504 ob\u011bt\u00ed \u010cervencov\u00e9 revoluce. Vrcholek sloupu je ozdoben pozlacenou bronzovou sochou Augusta Dumonta Duch Svobody (G\u00e9nie de la Libert\u00e9).\nV z\u00e1kladech sloupu byly vybudov\u00e1ny poh\u0159ebn\u00ed komory pro ostatky 504 ob\u011bt\u00ed revolu\u010dn\u00edch dn\u016f roku 1830. Krom\u011b nich sem byla ulo\u017eena t\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 200 ob\u011bt\u00ed revoluce v roce 1848.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Colonne de Juillet na francouzsk\u00e9 Wikipedii.\nVend\u00f4msk\u00fd sloup\n \n(francouzsky) Historie sloupu Archivov\u00e1no 17. 10. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Nikita Filatov? <<>>: Nikita Vasiljevi\u010d Filatov (* 25. kv\u011btna 1990, Moskva, SSSR ) je b\u00fdval\u00fd rusk\u00fd hokejov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk. NHL Centre Scounting Bureau ho ozna\u010dili jako \u0161pi\u010dkov\u00e9ho evropsk\u00e9ho brusla\u0159e. V roce 2008 si ho Columbus vybral jako \u0161est\u00e9ho v draftu. V Severn\u00ed Americe odehr\u00e1l dv\u011b sezony, st\u0159\u00eddav\u011b za Syracuse Crunch a Columbus Blue Jackets. B\u011bhem sezony 2009/10 byl Filatov nespokojen\u00fd se sv\u00fdm postaven\u00edm v t\u00fdmu a byl na zbytek sezony posl\u00e1n do KHL, kde nastupoval za CSKA Moskva. B\u011bhem draftu 2011 byl Filatov vym\u011bnen do Ottawy Senators. V prosinci 2011 byl ale posl\u00e1n op\u011bt zp\u011bt do CSKA Moskva do konce sezony 2011/12. V Rusku z\u016fstal a\u017e do konce kari\u00e9ry po sezon\u011b 2018/19. B\u011bhem t\u011bchto sedmi sezon v KHL vyst\u0159\u00eddal dev\u011bt klub\u016f a nastoupil k v\u00edce ne\u017e t\u0159em stovk\u00e1m utk\u00e1n\u00ed.\nMS-18 2008 All-Star Team\nMSJ 2008 Pobyt na led\u011b +/-(+7)\nMSJ 2009 All-Star Team\nMSJ 2009 Nejlep\u0161\u00ed st\u0159elec\nNarodil se v Moskv\u011b, v Rusku. M\u00e1 mlad\u0161\u00ed sestru. Jeho matka ho doma vyu\u010dovala angli\u010dtinu, i d\u00edky tomu mluv\u00ed plynn\u011b anglicky. Aby si l\u00e9pe zvykl na nov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, kdy\u017e za\u010d\u00ednal hr\u00e1t v Americe, z\u016fst\u00e1vala tam s n\u00edm jeho matka.\n \nNikita Filatov \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nNikita Filatov \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nNikita Filatov \u2013 statistiky na NHL.", "<<>>: Co je Horowitzov\u00e9? <<>>: Horowitzov\u00e9, v \u010desk\u00e9m p\u0159epise Horovicov\u00e9 a ve star\u0161\u00ed literatu\u0159e t\u00e9\u017e Ho\u0159ov\u0161t\u00ed, vyskytuj\u00ed se v\u0161ak tak\u00e9 podoby Horvitz, \u010di Hurvitz apod. (hebrejsky \u05de\u05e9\u05e4\u05d7\u05ea \u05d4\u05d5\u05e8\u05d5\u05d1\u05d9\u05e5\u200e, v jidi\u0161 \u05d4\u05d0\u05b8\u05e8\u05d0\u05b8\u05f0\u05d9\u05e5\u200e) je levitsk\u00e1 a\u0161ken\u00e1zsk\u00e1 rab\u00ednsk\u00e1 rodina, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v Evrop\u011b. V pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed dala rodina sv\u011btu rab\u00edny, ve\u0159ejn\u00e9 osobnosti a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 osobnosti, stejn\u011b jako v\u011bdce, hudebn\u00edky a filozofy sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu. Obecn\u011b se m\u00e1 za to, \u017ee m\u00e1 nejstar\u0161\u00ed a nejl\u00e9pe zaznamenan\u00fd levitsk\u00fd rodokmen. Rod poch\u00e1z\u00ed od rab\u00edna Josefa ha-Leviho, kter\u00fd se v roce 1391 usadil ve st\u0159edo\u010desk\u00fdch Ho\u0159ovic\u00edch (n\u011bmecky Horschowitz \u010di Horowitz) a p\u0159ijal p\u0159\u00edjmen\u00ed \u201eI\u0161-Horowitz\u201c (Mu\u017e z Ho\u0159ovic).\nExistuje v\u0161ak jin\u00e1 rab\u00ednsk\u00e1 rodina Horowitz\u016f, jejich\u017e hlavou byl rabi Naftali Cvi Horowitz z Ropschitz, kte\u0159\u00ed nejsou levitsk\u00e9ho p\u016fvodu (tato rodina se p\u016fvodn\u011b jmenovala Rubin a rabi Naftali Cvi p\u0159ijal p\u0159\u00edjmen\u00ed sv\u00e9ho d\u011bde\u010dka, rabiho Jickela Hamburgera).\nV rodin\u011b Horowitz\u016f se traduje, \u017ee rabi Josef ha-Levi z Ho\u0159ovic poch\u00e1zel z katal\u00e1nsk\u00e9 Girony a byl p\u0159\u00edm\u00fdm potomkem rabiho Zerachj\u00e1 ha-Leviho, jen\u017e byl s\u00e1m potomkem rodiny Jizhari\u016f z Girony. Ti se pova\u017eovali za patriliner\u00e1n\u00ed potomky Hemana ha-Ezrachiho, vnuka proroka Samuela. Ten byl p\u0159\u00edm\u00fdm potomkem Jizhara, syna Kehata, syna biblick\u00e9ho L\u00e9viho. Rodina ke sv\u00e9mu patriarchovi, proroku Samuelovi, tradi\u010dn\u011b bl\u00edzko. Rabi \u0160mu'el \u0160melke Horovic z Mikulova (1726\u20131778) na smrteln\u00e9 posteli proslul slovy: \u201eM\u011bli byste v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u00e1 du\u0161e je du\u0161\u00ed proroka Samuela. D\u016fkazem toho je, \u017ee se jmenuji jako on, Samuel. Prorok byl levita, stejn\u011b jako j\u00e1. Prorok Samuel se do\u017eil 52 let i mn\u011b je dnes 52 let. Prorok se jmenoval Samuel, j\u00e1 jsem v\u0161ak z\u016fstal \u0160melke.\" Od 16. stolet\u00ed dominovala rodina pra\u017esk\u00e9 komunit\u011b a uzav\u00edrala man\u017eelsk\u00e9 svazky s dal\u0161\u00edmi presti\u017en\u00edmi rody.\nPozd\u011bji se rod roz\u0161\u00ed\u0159il do v\u00fdchodoevropsk\u00fdch komunit a z jeho \u0159ad vze\u0161lo mnoho rab\u00edn\u016f a obecn\u00edch v\u016fdc\u016f. Po n\u00e1stupu haskaly se z rodiny rekrutovalo n\u011bkolik osv\u00edcensk\u00fdch spisovatel\u016f, u\u010denc\u016f, hudebn\u00edk\u016f a v\u011bdc\u016f, mezi nimi nap\u0159.:\nJe\u0161aja Horowitz, rab\u00edn a kabalista\n\u0160abtaj \u0160eftl Horowitz, pra\u017esk\u00fd \u017eidovsk\u00fd u\u010denec a kabalista\n\u0160abtaj \u0160eftl Horowitz mlad\u0161\u00ed, rab\u00edn a talmudista\nAvraham ben \u0160abtaj Horowitz, rab\u00edn, dajan a u\u010denec v 16. stolet\u00ed\nAharon Me\u0161ulam Zalman Horowitz, politik, finan\u010dn\u00edk a mecen\u00e1\u0161, stavitel Pinkasovy synagogy v Praze\nJe\u0161aja ben Avraham ha-Levi Horowitz, \u010desk\u00fd rab\u00edn a kabalista\nJe\u0161aja ha-L\u00e9vy Horowitz, rab\u00edn ve F\u00fcrthu, Lipn\u00edku, Mlad\u00e9 Boleslavi, Poznani a Frankfurtu\nJa'akov Jicchak Horowitz, zvan\u00fd Jasnovidec z Lublinu, rab\u00edn\n\u0160mu'el \u0160melke Horovic Nikolsburg, chasidsk\u00fd rab\u00edn a kabalista z Mikulova\nCvi Jeho\u0161ua ha-Levi Horowitz, vrchn\u00ed rab\u00edn v Jemnici, T\u0159eb\u00ed\u010di a Prost\u011bjov\u011b\nBella Horwitzov\u00e1, \u010desk\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 spisovatelka v jidi\u0161 \u010dinn\u00e1 v 18. stolet\u00ed\nCvi Hir\u0161 Horowitz, rab\u00edn a genealog rodu Horowitz\u016f\nVladimir Horowitz, klav\u00edrista\nAdolf Hurwitz, matematik\nWitold Hurewicz, matematik\nBernhard Horwitz, \u0161achista\nK potomk\u016fm rodiny pat\u0159il tak\u00e9 filozof Karl Marx.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Horowitz family na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Munchkin (karetn\u00ed hra)? <<>>: Munchkin je karetn\u00ed hra navr\u017een\u00e1 Stevem Jacksonem a ilustrovan\u00e1 Johnem Kovalicem, do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eena Petrem \u0160mer\u00e1kem.\nTato hra paroduje stereotypy z jin\u00fdch fantasy sv\u011bt\u016f a her a nab\u00edz\u00ed z\u00e1\u017eitek z rabov\u00e1n\u00ed podzemn\u00edch kobek bez hran\u00ed na hrdiny. Hlavn\u00edm heslem je \u201eZabij nestv\u016fru \u2013 ukradni poklad \u2013 probodni par\u0165\u00e1ka\u201c. C\u00edlem hr\u00e1\u010de je \u201esestoupit do podzem\u00ed, probodnout nestv\u016fru, zradit sv\u00e9 spoluhr\u00e1\u010de a sebrat jim v\u0161e, co maj\u00ed\u201c. Hra je v z\u00e1kladu pro 3\u20136 hr\u00e1\u010d\u016f ve v\u011bku od 10 let. Z\u00e1kladn\u00ed verze obsahuje hern\u00ed kostku, n\u00e1vod a 168 karet, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u00e1 v\u0161ak ji\u017e p\u0159es dvacet roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Hry Munchkin se v patn\u00e1cti jazyc\u00edch prodalo u\u017e p\u0159es milion kus\u016f.\nJak je uvedeno u\u017e v pravidlech \u2013 hru hr\u00e1\u010di zah\u00e1j\u00ed t\u00edm, \u017ee postupn\u011b h\u00e1z\u00ed kostkou a pak diskutuje o v\u00fdsledku hodu, jeho v\u00fdznamu pro hru a pro\u010d tato v\u011bta v pravidlech ned\u00e1v\u00e1 smysl. Principem hry je z\u00edskat des\u00e1tou \u00farove\u0148 d\u0159\u00edve ne\u017e ostatn\u00ed hr\u00e1\u010di. V cest\u011b v\u0161ak stoj\u00ed r\u016fzn\u00e9 kletby a nestv\u016fry, ale i spoluhr\u00e1\u010di \u2013 kdy\u017e u\u017e hr\u00e1\u010d mysl\u00ed, \u017ee vyhr\u00e1l, ve skute\u010dnosti m\u016f\u017ee b\u00fdt c\u00edli na sto hon\u016f vzd\u00e1len. Nastane-li ve h\u0159e n\u011bjak\u00fd spor, kter\u00fd nelze vy\u0159e\u0161it pomoc\u00ed psan\u00fdch pravidel, existuje zde jedno pravidlo, kter\u00e9 je nad\u0159azen\u00e9 v\u0161em ostatn\u00edm \u2013 pravdu m\u00e1 v\u017edy majitel hry.\nKa\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d za\u010d\u00edn\u00e1 na prvn\u00ed \u00farovni jako \u010dlov\u011bk bez povol\u00e1n\u00ed pohlav\u00ed toto\u017en\u00e9ho s hr\u00e1\u010dov\u00fdm. B\u011bhem hry m\u016f\u017ee zm\u011bnit pohlav\u00ed (co\u017e nen\u00ed v\u016fbec p\u0159\u00edjemn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost), buduje si svou postavu, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 rasu (\u010di dv\u011b, pokud z\u00edsk\u00e1 povolen\u00ed v podob\u011b karty M\u00ed\u0161ence) a povol\u00e1n\u00ed (nebo dv\u011b, pokud z\u00edsk\u00e1 povolen\u00ed v podob\u011b karty Supermunchkin), postupuje po \u00farovn\u00edch kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku k v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edle a v\u00fdh\u0159e. Hra je hodn\u011b o n\u00e1hod\u011b, z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak\u00e9 karty si vyt\u00e1hne. Hodn\u011b v\u0161ak lze z\u00edskat i promy\u0161lenou taktikou, schopnost\u00ed smlouvat se spoluhr\u00e1\u010di, logick\u00fdm uva\u017eov\u00e1n\u00edm a rychl\u00fdmi reakcemi. Ve h\u0159e t\u00e9\u017e pom\u00e1haj\u00ed budovat si osobnost r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, a\u0165 u\u017e se jedn\u00e1 o obuv, pokr\u00fdvku hlavy \u010di zbroj, nebo r\u016fzn\u00e9 zbran\u011b. K zahozen\u00ed nejsou ani jednor\u00e1zov\u011b pou\u017eiteln\u00e9 karty, jako nap\u0159\u00edklad lektvary \u010di kletby. P\u0159i tvorb\u011b postavy je d\u016fle\u017eit\u00e9 pohl\u00eddat si, kter\u00e9 karty se dr\u017e\u00ed jen v ruce a kter\u00e9 jsou vylo\u017een\u00e9 \u2013 ty pak mohou b\u00fdt pou\u017e\u00edvan\u00e9, nebo jen nesen\u00e9.\nNa za\u010d\u00e1tku se karty rozd\u011bl\u00ed na dva dob\u00edrac\u00ed bal\u00ed\u010dky podle symbol\u016f uveden\u00fdch na rubov\u00e9 stran\u011b \u2013 dve\u0159e a poklady. Ka\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d dostane po 4 kart\u00e1ch z ka\u017ed\u00e9ho bal\u00ed\u010dku. Z t\u011bchto karet si na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho tahu vylo\u017e\u00ed ty, kter\u00e9 hodl\u00e1 pou\u017e\u00edvat, v\u010detn\u011b p\u0159\u00edpadn\u00e9 rasy a povol\u00e1n\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 rasa a povol\u00e1n\u00ed m\u00e1 p\u0159itom zvl\u00e1\u0161tn\u00ed schopnosti. Hr\u00e1\u010di se st\u0159\u00eddaj\u00ed v kole jeden po druh\u00e9m, ka\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d pak ve sv\u00e9m kole postupuje v n\u011bkolika f\u00e1z\u00edch.\nNa za\u010d\u00e1tku tahu hr\u00e1\u010d hraje karty (nap\u0159. karty pro postup na dal\u0161\u00ed \u00farove\u0148), vybavuje se nov\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, m\u011bn\u00ed nesen\u00e9 na pou\u017e\u00edvan\u00e9 apod. D\u00e1le m\u016f\u017ee obchodovat s jin\u00fdmi hr\u00e1\u010di \u010di prod\u00e1vat sv\u00e9 p\u0159edm\u011bty, \u010d\u00edm\u017e si kupuje nov\u00e9 \u00farovn\u011b. Po tomto \u00favodn\u00edm \u201eurovn\u00e1n\u00ed\u201c karet hr\u00e1\u010d postupuje do prvn\u00ed f\u00e1ze sv\u00e9ho tahu.\nV tuto chv\u00edli hr\u00e1\u010d \u201evykopne dve\u0159e\u201c, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno z bal\u00ed\u010dku dve\u0159\u00ed t\u00e1hne vrchn\u00ed kartu a polo\u017e\u00ed ji na odkl\u00e1dac\u00ed hrom\u00e1dku (ka\u017ed\u00fd bal\u00ed\u010dek \u2013 dve\u0159e i poklady \u2013 m\u00e1 svou odkl\u00e1dac\u00ed hrom\u00e1dku). Pokud se za dve\u0159mi objev\u00ed nestv\u016fra, hr\u00e1\u010d s n\u00ed mus\u00ed bojovat. Pokud je tam kletba, p\u016fsob\u00ed na tohoto hr\u00e1\u010de. Ostatn\u00ed typ karet si hr\u00e1\u010d vezme k sob\u011b do ruky.\nVe druh\u00e9 f\u00e1zi tahu m\u016f\u017ee hr\u00e1\u010d hledat pot\u00ed\u017ee, pokud v\u0161ak ji\u017e v dan\u00e9m kole nebojoval s nestv\u016frou. V tuto chv\u00edli m\u016f\u017ee hr\u00e1\u010d zahr\u00e1t nestv\u016fru z ruky a bojovat s n\u00ed.\nVe t\u0159et\u00ed f\u00e1zi hr\u00e1\u010d rabuje m\u00edstnost, pokud v\u0161ak v p\u0159edchoz\u00edch dvou f\u00e1z\u00edch nebojoval. Rabov\u00e1n\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, vz\u00edt si do ruky kartu dve\u0159\u00ed. Tato karta na hr\u00e1\u010de nep\u016fsob\u00ed, i kdyby na n\u00ed byla kletba nebo nestv\u016fra. Tuto kartu nemus\u00ed hr\u00e1\u010d ukazovat jin\u00fdm hr\u00e1\u010d\u016fm.\nVe \u010dtvrt\u00e9, posledn\u00ed, f\u00e1zi tahu prob\u00edh\u00e1 tzv. charita. Pokud m\u00e1 hr\u00e1\u010d v ruce v\u00edce ne\u017e 5 karet (v\u00edce ne\u017e 6 u trpasl\u00edka), mus\u00ed p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 karty zahr\u00e1t, p\u0159\u00edpadn\u011b p\u0159edat spoluhr\u00e1\u010di na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni. Je-li na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni v\u00edce hr\u00e1\u010d\u016f, karty se mezi n\u011b rozd\u011bl\u00ed. Pokud je na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni pr\u00e1v\u011b hraj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d, nadbyte\u010dn\u00e9 karty odhod\u00ed na p\u0159\u00edslu\u0161nou odhazovac\u00ed hrom\u00e1dku. Tah kon\u010d\u00ed a hraje dal\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d.\nP\u0159i boji s nestv\u016frou hr\u00e1\u010d porovn\u00e1v\u00e1 \u00farove\u0148 nestv\u016fry se svou bojovou silou. N\u011bkter\u00e9 nestv\u016fry mohou m\u00edt jinou \u00farove\u0148 proti r\u016fzn\u00fdm ras\u00e1m/povol\u00e1n\u00edm/pohlav\u00edm. Bojov\u00e1 s\u00edla hr\u00e1\u010de se po\u010d\u00edt\u00e1 ze sou\u010dtu jeho \u00farovn\u011b a v\u0161ech bonus\u016f, pokud dan\u00e1 nestv\u016fra neuv\u00e1d\u00ed n\u011bjak\u00e9 omezen\u00ed. Pokud hr\u00e1\u010d v boji usp\u011bje, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 \u00farove\u0148 (nebo dv\u011b u zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00e9 nestv\u016fry) a uveden\u00fd po\u010det poklad\u016f. Pokud je v\u0161ak nestv\u016fra stejn\u011b siln\u00e1 nebo siln\u011bj\u0161\u00ed, hr\u00e1\u010d mus\u00ed n\u011bkoho po\u017e\u00e1dat (uplatit) o pomoc (jejich bojov\u00e9 s\u00edly se pak s\u010d\u00edtaj\u00ed), nebo p\u0159ed nestv\u016frou ut\u00edkat. \u00dat\u011bk spo\u010d\u00edv\u00e1 v hodu kostkou \u2013 5 nebo 6 zna\u010d\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u00fat\u011bk, ni\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00edslo pak ne\u00fasp\u011bch. V tom p\u0159\u00edpad\u011b se hr\u00e1\u010di stane o\u0161kliv\u00e1 v\u011bc uveden\u00e1 na kart\u011b nestv\u016fry. V boji si hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee pom\u00e1hat lektvary, stejn\u011b tak mu jin\u00fd hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee boj zt\u011b\u017eovat jak jednor\u00e1zov\u00fdmi p\u0159edm\u011bty, tak p\u0159ihr\u00e1v\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch, toulav\u00fdch nestv\u016fr. Ne\u00fasp\u011bch v boji i p\u0159i \u00fat\u011bku n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed smrt\u00ed postavy je\u0161t\u011b pro hr\u00e1\u010de neznamen\u00e1 konec hry \u2013 hr\u00e1\u010d p\u0159ich\u00e1z\u00ed o v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci, z\u016fst\u00e1v\u00e1 mu v\u0161ak rasa, povol\u00e1n\u00ed i \u00farove\u0148.", "<<>>: Co je Seznam \u010dlen\u016f t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho Knesetu? <<>>: Tento \u010dl\u00e1nek je seznam \u010dlen\u016f 13. Knesetu, kter\u00fd byl zvolen v volb\u00e1ch do Knesetu 23. \u010dervna 1992. Jeho funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed trvalo a\u017e do zvolen\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho (\u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho) Knesetu v roce 1996.\n120 \u010dlen\u016f t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho Knesetu bylo rozd\u011bleno podle stranick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti n\u00e1sledovn\u011b:\n44 mand\u00e1t\u016f Izraelsk\u00e1 strana pr\u00e1ce\n32 mand\u00e1t\u016f Likud\n12 mand\u00e1t\u016f Merec\n8 mand\u00e1t\u016f Comet\n6 mand\u00e1t\u016f Mafdal\n6 mand\u00e1t\u016f \u0160as\n4 mand\u00e1ty Sjednocen\u00fd judaismus T\u00f3ry\n3 mand\u00e1ty Chada\u0161\n3 mand\u00e1ty Moledet\n2 mand\u00e1ty Arabsk\u00e1 demokratick\u00e1 strana\nposlaneck\u00fd klub Izraelsk\u00e1 strana pr\u00e1ceAvital \u2022 Bar'am \u2022 Bejlin \u2022 Ben Eliezer \u2022 Ben Menachem \u2022 Bochbot \u2022 Burg (pak Had\u00e1d) \u2022 Kohen \u2022 Eli Dajan \u2022 Ja'el Dajan \u2022 Edri \u2022 Elul \u2022 Gal \u2022 Goldman \u2022 Goldschmidt \u2022 Gur (pak Kac-Oz, pak \u0160omer) \u2022 Chari\u0161 \u2022 Icik \u2022 Kahalani (ode\u0161el do ha-Derech ha-\u0160li\u0161it) \u2022 Kac \u2022 Kesar \u2022 Las \u2022 Liba'i \u2022 Lubelsky \u2022 Mas\u00e1laha \u2022 Mejrom \u2022 Namir (pak Nir) \u2022 Or \u2022 Peres \u2022 Perec \u2022 Rabin (pak Arad) \u2022 Ramon \u2022 Sagi \u2022 \u0160achal \u2022 \u0160efi \u2022 \u0160itrit \u2022 \u0160ochat \u2022 Sne \u2022 Tar\u00edf \u2022 Vanunu \u2022 Weiss \u2022 Jechezk'el \u2022 Zisman ( ode\u0161el do ha-Derech ha-\u0160li\u0161it) \u2022 Zvili \nposlaneck\u00fd klub LikudAmor \u2022 Asad \u2022 Begin \u2022 Ben Elisar \u2022 Blumenthal \u2022 Ejtan \u2022 Eli \u2022 Gur (ode\u0161el mezi neza\u0159azen\u00e9) \u2022 Hanegbi \u2022 Hirschson \u2022 Kacav \u2022 Kaufman (pak Achime'ir) \u2022 Landau \u2022 Levy (ode\u0161el do Ge\u0161er) \u2022 Livnat \u2022 Magen (ode\u0161el do Ge\u0161er) \u2022 Maca \u2022 Mena \u2022 Meridor \u2022 Milo (pak Weinstein, pak Racon) \u2022 Nachman \u2022 Netanjahu \u2022 Nisim \u2022 Olmert \u2022 Pat \u2022 \u0160alom \u2022 \u0160am'aj \u2022 \u0160amir \u2022 \u0160aron \u2022 \u0160itrit \u2022 \u0160ilansky \u2022 Tichon\nposlaneck\u00fd klub MerecAloni \u2022 Caban \u2022 Chazan \u2022 Kohen \u2022 Ma'or \u2022 Oron \u2022 Poraz \u2022 Rubinstein \u2022 Jahj\u00e1 \u2022 Sarid \u2022 Temkin \u2022 Zucker \nposlaneck\u00fd klub CometBada\u0161 \u2022 Dajan \u2022 Ejtan \u2022 Goldfarb (ode\u0161el do Ji'ud, pak do Atid) \u2022 Peled \u2022 Salmovi\u010d (ode\u0161la do Ji'ud, pak do Atid) \u2022 Sandberg \u2022 Segev (ode\u0161el do Ji'ud)\nposlaneck\u00fd klub MafdalBibi \u2022 Hammer \u2022 Levy \u2022 Porat \u2022 \u0160aki \u2022 Jahalom\nposlaneck\u00fd klub \u0160asAzran (ode\u0161el mezi neza\u0159azen\u00e9) \u2022 Benizri \u2022 Deri \u2022 Gamli'el \u2022 Ma'ja \u2022 Pinchasi \nposlaneck\u00fd klub Sjednocen\u00fd judaismus T\u00f3ryHalpert (pak Gafni) \u2022 Perec (pak Ravic) \u2022 Poru\u0161 (pak Verdiger) \u2022 \u0160apira (ode\u0161el do Agudat Jisra'el)\nposlaneck\u00fd klub Chada\u0161Go\u017eansky \u2022 Mach'amid \u2022 Zi'ad (pak Sal\u00edm)\nposlaneck\u00fd klub MoledetBagad (ode\u0161el mezi neza\u0159azen\u00e9) \u2022 Gutman (ode\u0161el do Jamin Jisra'el) \u2022 Ze'evi \nposlaneck\u00fd klub Arabsk\u00e1 demokratick\u00e1 stranaDar\u00e1va\u0161a \u2022 as-S\u00e1na \npozn\u00e1mka:abecedn\u00ed \u0159azen\u00ed, nikoliv podle pozice na kandid\u00e1tn\u00ed listin\u011b\n(anglicky) \u2013 \u010clenov\u00e9 13.", "<<>>: Co je Adamit? <<>>: Adamit t\u00e9\u017e Idmit (hebrejsky \u05d0\u05b2\u05d3\u05b8\u05de\u05b4\u05d9\u05ea, v ofici\u00e1ln\u00edm p\u0159episu do angli\u010dtiny Adamit) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severn\u00edm distriktu, v Oblastn\u00ed rad\u011b Mate A\u0161er.\nLe\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 453 metr\u016f, v hornat\u00e9 oblasti v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Horn\u00ed Galileji, cca 10 kilometr\u016f od b\u0159eh\u016f St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a 1 kilometr od libanonsk\u00fdch hranic. Je situov\u00e1n na okraji prudk\u00e9ho svahu Ramat Adamit, kter\u00fd ji\u017en\u011b od vesnice spad\u00e1 do \u00fadol\u00ed v\u00e1d\u00ed Nachal Becet. Do n\u011bj p\u0159it\u00e9k\u00e1 ze severu, od mezin\u00e1rodn\u00ed hranice v\u00e1d\u00ed Nachal Namer.\nObec se nach\u00e1z\u00ed cca 10 kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Ma'alot-Tar\u0161icha, cca 118 kilometr\u016f severoseverov\u00fdchodn\u011b od centra Tel Avivu a cca 35 kilometr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od centra Haify. Adamit ob\u00fdvaj\u00ed \u017did\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e os\u00eddlen\u00ed v tomto regionu je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eidovsk\u00e9. Zcela \u017eidovsk\u00e1 je oblast z\u00e1padn\u011b odtud, sm\u011brem k Izraelsk\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed planin\u011b, i na ji\u017en\u00ed stran\u011b. Pouze na severov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b soused\u00ed s kibucem vesnice Arab al-Aram\u0161a, kterou ob\u00fdvaj\u00ed izrael\u0161t\u00ed Arabov\u00e9, respektive Bedu\u00edni. Centr\u00e1ln\u00ed oblasti Galileji ob\u00fdvan\u00e9 z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Araby za\u010d\u00ednaj\u00ed a\u017e d\u00e1le jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem.\nAdamit je na dopravn\u00ed s\u00ed\u0165 napojen pomoc\u00ed m\u00edstn\u00ed silnice \u010d\u00edslo 8993.\nAdamit byl zalo\u017een v roce 1958. Pojmenov\u00e1n byl podle arabsk\u00e9ho m\u00edstn\u00edho n\u00e1zvu lokality Chirbet Idmit, kter\u00e1 se nach\u00e1zela cca 1 kilometr z\u00e1padn\u011b od nyn\u011bj\u0161\u00edho Adamitu.\u0160lo zpo\u010d\u00e1tku o polovojenskou osadu typu Nachal, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u00e1su \u017eidovsk\u00fdch vesnic pod\u00e9l neklidn\u00fdch libanonsk\u00fdch hranic. Zakladateli vesnice byli \u010dlenov\u00e9 ml\u00e1de\u017enick\u00e9ho hnut\u00ed ha-\u0160omer ha-Ca'ir a \u017eidov\u0161t\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci z Francie. Ti ale v roce 1967 tuto osadu opustili. Znovu byl Adamit os\u00eddlen roku 1971. Jeho nov\u00fdmi obyvateli byli \u017eidov\u0161t\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci z USA a Evropy.V 80. letech 20. stolet\u00ed kibuc proch\u00e1zel ekonomick\u00fdmi probl\u00e9my a dluhy a byl postaven pod nucenou spr\u00e1vu konkurzn\u00edho spr\u00e1vce.P\u016fvodn\u011b se kibuc zam\u011b\u0159oval na zem\u011bd\u011blstv\u00ed, postupn\u011b roste v\u00fdznam turistick\u00e9ho ruchu. Kibuc je v procesu zm\u011bny sm\u011brem k m\u00e9n\u011b kolektivistick\u00e9mu hospoda\u0159en\u00ed. Obec nab\u00edz\u00ed stavebn\u00ed pozemky soukrom\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm. V Adamit funguj\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159ed\u0161koln\u00ed p\u00e9\u010de, z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola je ve vesnici Kabri. V kibucu je k dispozici plaveck\u00fd baz\u00e9n.\nObyvatelstvo kibucu Adamit je sekul\u00e1rn\u00ed. Podle \u00fadaj\u016f z roku 2014 tvo\u0159ili naprostou v\u011bt\u0161inu obyvatel v Adamit \u017did\u00e9 (v\u010detn\u011b statistick\u00e9 kategorie \"ostatn\u00ed\", kter\u00e1 zahrnuje nearabsk\u00e9 obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu ale bez form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed).Jde o men\u0161\u00ed s\u00eddlo vesnick\u00e9ho typu s dlouhodob\u011b kol\u00edsaj\u00edc\u00ed populac\u00ed, kter\u00e1 po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed prudce klesla, ale po roce 2006 za\u010dala op\u011bt nar\u016fstat. K 31. prosinci 2014 zde \u017eilo 135 lid\u00ed. B\u011bhem roku 2014 populace stoupla o 15,4 %.", "<<>>: Co je Muzeum kutilstv\u00ed? <<>>: Muzeum kutilstv\u00ed v Poln\u00e9 je um\u00edst\u011bno v are\u00e1lu spole\u010dnosti Almeto na \u017dejdlicov\u011b ulici \u010dp. 681. Zalo\u017eeno bylo v roce 2011, po skon\u010den\u00ed v\u00fdstavy sb\u00edrky muzea kutilstv\u00ed v Region\u00e1ln\u00edm muzeu a galerii v Ji\u010d\u00edn\u011b. Sb\u00edrka muzea je putovn\u00ed, b\u011bhem let byla vystavena dvakr\u00e1t v muzeu v Ji\u010d\u00edn\u011b a od listopadu 2015 je vystavena v Severo\u010desk\u00e9m muzeu v Liberci. Z\u0159izovatelem muzea je Milan \u0158\u00edha.\nMuzeum bylo zalo\u017eeno ze sb\u00edrek Milana \u0158\u00edhy, kter\u00fd se sb\u00edr\u00e1n\u00ed kutilsk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f v\u011bnuje od roku 2007. Pozd\u011bji do\u0161lo k zalo\u017een\u00ed muzea v Poln\u00e9 a k n\u011bkolika putovn\u00edm v\u00fdstav\u00e1m.\nV muzeu je vystaveno v\u00edce ne\u017e 300 expon\u00e1t\u016f, mezi sb\u00edrkov\u00fdmi p\u0159edm\u011bty jsou nap\u0159\u00edklad: zapisova\u010d (tisk\u00e1rna k po\u010d\u00edta\u010di), motokolob\u011b\u017eka, brusloly\u017ee, br\u00fdle proti migr\u00e9n\u011b z plaveck\u00fdch br\u00fdl\u00ed s LED diodami, kompresor z propan-butanov\u00e9 lahve z Chorvatska, v\u00fdrobn\u00edk \u017eiv\u00e9 a mrtv\u00e9 vody, seka\u010dka na tr\u00e1vu z roku 1980, n\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00edv\u011bs za osobn\u00ed auto vyroben\u00fd ze dvou zadn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed automobilu \u0160koda 105 z roku 1982, p\u00e1ka na demont\u00e1\u017e pneumatiky, nab\u00edje\u010dka zabudovan\u00e1 v krytu magnetofonu z roku 1985, malotraktor slo\u017een\u00fd z motoru ze sk\u00fatru \u010cZ 175, p\u0159evodovky z Moskvi\u010de 403, volantu ze \u0160kody 1000 MB a dal\u0161\u00ed.\nInformace o muzeu Archivov\u00e1no 28. 4. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je The New Order? <<>>: The New Order je druh\u00e9 regul\u00e9rn\u00ed album americk\u00e9 thrashmetalov\u00e9 skupiny Testament, kter\u00e1 je p\u0159edstavitelem druh\u00e9 vlny americk\u00e9ho thrash metalu. Na tomto albu se jako producent pod\u00edlel Alex Perialas. Album uvedlo na trh hudebn\u00ed vydavatelstv\u00ed Megaforce Records v roce 1988.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (Libanon)? <<>>: N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (arabsky: \u0645\u062c\u0644\u0633 \u0627\u0644\u0646\u0648\u0627\u0628, Majlis an-Nuwwab, francouzsky: Assembl\u00e9e nationale), nebo t\u00e9\u017e Parlament Libanonu, je libanonsk\u00fd jednokomorov\u00fd z\u00e1konod\u00e1rn\u00fd org\u00e1n s\u00eddl\u00edc\u00ed v Bejr\u00fatu. Celkem v n\u011bm zased\u00e1 128 poslanc\u016f, kte\u0159\u00ed jsou voleni na \u010dty\u0159let\u00e9 volebn\u00ed obdob\u00ed ve v\u0161eobecn\u00fdch volb\u00e1ch. Libanonsk\u00fd parlament vol\u00ed prezidenta (na \u0161estilet\u00e9 funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed), kter\u00fd jmenuje premi\u00e9ra. Ten pak p\u0159edstupuje s vl\u00e1dou p\u0159ed parlament, kter\u00fd vl\u00e1d\u011b vyslovuje d\u016fv\u011bru. D\u00e1le parlament schvaluje z\u00e1kony a st\u00e1tn\u00ed rozpo\u010det. Posledn\u00ed volby do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se konaly 6. kv\u011btna 2018.\nSpecifick\u00fdm rysem libanonsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed je konfesn\u00ed rozd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 je d\u016fsledkem etnick\u00e9 a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 rozmanitosti libanonsk\u00e9ho obyvatelstva. Ka\u017ed\u00e1 skupina obyvatelstva tak m\u00e1 v parlamentu vymezen\u00fd po\u010det mand\u00e1t\u016f, o kter\u00e9 se jeho strany uch\u00e1zej\u00ed. D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed syst\u00e9m byl revidov\u00e1n po libanonsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce na z\u00e1klad\u011b Ta\u00edfsk\u00e9 dohody z roku 1989. Od t\u00e9 doby plat\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed konfesn\u00ed rozd\u011blen\u00ed:\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Parliament of Lebanon na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Taos (Nov\u00e9 Mexiko)? <<>>: Taos je m\u011bsto v severn\u00ed \u010d\u00e1sti americk\u00e9ho st\u00e1tu Nov\u00e9 Mexiko, s\u00eddlo spr\u00e1vy okresu Taos County. M\u011bsto m\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 6 500 obyvatel. Nach\u00e1z\u00ed se v poho\u0159\u00ed Sangre de Cristo Mountains v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 2124 m. Podneb\u00ed je kontinent\u00e1ln\u00ed, s pr\u016fm\u011brn\u00fdmi teplotami okolo 30 \u00b0C v l\u00e9t\u011b a pod \u201310 \u00b0C v zim\u011b, sr\u00e1\u017eky dosahuj\u00ed 313 mm ro\u010dn\u011b. Taos le\u017e\u00ed v povod\u00ed Rio Grande.\nOkolo 10. stolet\u00ed zde vzniklo domorod\u00e9 pueblo, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed k nejstar\u0161\u00edm trvale obydlen\u00fdm s\u00eddl\u016fm Severn\u00ed Ameriky a bylo za\u0159azeno na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed. N\u00e1zev znamen\u00e1 v m\u00edstn\u00edm jazyce \u201erud\u00e9 vrby\u201c. V 17. stolet\u00ed oblast ovl\u00e1dli \u0160pan\u011bl\u00e9, proti kter\u00fdm p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9 v roce 1680 vedli povst\u00e1n\u00ed pueblov\u00fdch indi\u00e1n\u016f. V roce 1846 byl Taos prvn\u00edm mexick\u00fdm m\u011bstem obsazen\u00fdm v mexicko-americk\u00e9 v\u00e1lce americk\u00fdm vojskem, proti n\u011bmu\u017e vypuklo n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku taosk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. V roce 1934 se Taos stal samospr\u00e1vn\u00fdm m\u011bstem.\nTaos p\u0159itahuje mno\u017estv\u00ed um\u011blc\u016f. V roce 1915 zde vznikla Taos Society of Artists, ve m\u011bst\u011b a okol\u00ed \u017eili David Herbert Lawrence, Agnes Martinov\u00e1, Nikolaj Fe\u0161in, Dennis Hopper nebo Lynn Andersonov\u00e1. M\u011bsto m\u00e1 t\u0159i muzea v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, proslul\u00e1 je i ka\u017edoro\u010dn\u00ed fiesta v polovin\u011b \u010dervence. V\u00fdznamnou pam\u00e1tkou m\u00edstn\u00ed architektury je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd chr\u00e1m svat\u00e9ho Franti\u0161ka z Assisi, postaven\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00fdmi mision\u00e1\u0159i koncem 18. stolet\u00ed. Kostel je n\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkou a sv\u00fdmi obrazy ho proslavila Georgia O'Keeffe. Hornat\u00e9 okol\u00ed m\u011bsta vyu\u017e\u00edvaj\u00ed turist\u00e9 k ly\u017eov\u00e1n\u00ed a j\u00edzd\u011b na horsk\u00fdch kolech.\nOd roku 1989 je v Taosu zaznamen\u00e1n fenom\u00e9n zvan\u00fd Taos hum \u2013 n\u00edzkofrekven\u010dn\u00ed hukot nezn\u00e1m\u00e9ho p\u016fvodu.", "<<>>: Co je Benzinov? <<>>: Benzinov (n\u011bkdy t\u00e9\u017e Benz\u00ednov) je z\u00e1kladn\u00ed s\u00eddeln\u00ed jednotka obce Bechl\u00edn, pat\u0159\u00edc\u00ed do okresu Litom\u011b\u0159ice v \u00dasteck\u00e9m kraji.\nVznikla 1. prosince 1970. Lokalita byla do roku 2015 z\u00e1sobov\u00e1na pitnou vodou ze zdroje u osady P\u0159edon\u00edn a voda n\u00e1sledn\u011b proch\u00e1zela \u010di\u0161t\u011bn\u00edm v \u00fapravn\u011b v Bechl\u00edn\u011b. Proto\u017ee ji\u017e ale sv\u00fdm v\u00fdkonem bechl\u00ednsk\u00fd vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd provoz nedosta\u010doval vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm n\u00e1rok\u016fm na odb\u011br a kvalitu vody, do\u0161lo k jeho odstaven\u00ed a do Benzinova te\u010de voda z rozvodn\u00e9 s\u00edt\u011b m\u011bsta \u0160t\u011bt\u00ed, kter\u00e9 le\u017e\u00ed na protilehl\u00e9m b\u0159ehu Labe a vodovodn\u00ed potrub\u00ed tak mus\u00ed v\u00e9st pod dnem \u0159eky. Severoz\u00e1padn\u011b od obce je vedena silnice III/24049, z n\u00ed\u017e na k\u0159i\u017eovatce severn\u011b od Bechl\u00edna odbo\u010duje jednak spojovac\u00ed komunikace do s\u00eddla a vedle toho t\u00e9\u017e komunikace ke sklad\u016fm benzinu provozovan\u00fdm spole\u010dnost\u00ed \u010cEPRO, u n\u011bho\u017e se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 \u010derpac\u00ed stanice pohonn\u00fdch hmot t\u00e9to spole\u010dnosti.", "<<>>: Co je K\u0159et\u00edn? <<>>: Obec K\u0159et\u00edn se nach\u00e1z\u00ed v okrese Blansko, 6 km z\u00e1padn\u011b od Letovic. \u017dije zde 486 obyvatel. Obec se d\u011bl\u00ed na dv\u011b \u010d\u00e1sti, vlastn\u00ed K\u0159et\u00edn a vesnici Doln\u00ed Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed.\nP\u016fvodn\u00ed podoba jm\u00e9na vsi bylo Krst\u011bt\u00edn a byla odvozena od osobn\u00edho jm\u00e9na Krst\u011bta (ve star\u0161\u00ed podob\u011b Krs\u0165ata), co\u017e byla bu\u010f dom\u00e1ck\u00e1 podoba n\u011bkter\u00e9ho jm\u00e9na obsahuj\u00edc\u00edho krst - \"k\u0159est\" nebo jm\u00e9na Christian. V\u00fdznam m\u00edstn\u00edho jm\u00e9na byl \"Krst\u011bt\u016fv majetek\".\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci byla \u00fadajn\u011b z roku 1043 (Krenithin). Pozd\u011bji bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee se jedn\u00e1 o pad\u011blek z 13. stolet\u00ed a skute\u010dn\u00e1 prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1308 (Petr de Krscina a pozd\u011bji nap\u0159. roku 1594 Krztin). P\u016fvodn\u011b se zde nach\u00e1zela tvrz, pobl\u00ed\u017e kter\u00e9 byl v 16. stolet\u00ed postaven renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. Stavitelem byl Jind\u0159ich Vojenick\u00fd z Vojenic. Od roku 1656 a\u017e do roku 1925 bylo panstv\u00ed v rukou rodu Walderod\u016f z Eckhausenu (pozd\u011bji Des Fours-Walderode). Roku 1852 z\u00e1mek vyho\u0159el a m\u00edsto n\u011bho zde byla v roce 1861 postavena klasicistn\u00ed venkovsk\u00e1 vila, kter\u00e1 nyn\u00ed slou\u017e\u00ed jako d\u011btsk\u00e1 ozdravovna. Po roce 1898 zde ur\u010ditou dobu jako z\u00e1meck\u00fd kaplan p\u016fsobil pozd\u011bj\u0161\u00ed brn\u011bnsk\u00fd biskup (1904\u20131916) a pra\u017esk\u00fd arcibiskup (1916\u20131919) dr. Pavel hrab\u011b Huyn.\nZ\u00e1mek K\u0159et\u00edn\nKostel svat\u00e9ho Jeron\u00fdma, p\u016fvodn\u011b gotick\u00fd, p\u0159estav\u011bn 1708 barokn\u011b.\nBo\u017e\u00ed muka\nSocha svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho p\u0159ed farou\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nFranti\u0161ek Mare\u0161 (1862\u20131941), pedagog p\u016fsob\u00edc\u00ed v Brn\u011b\nRudolf Dvo\u0159\u00e1k (1861\u20131919), historik a autor prvn\u00edch souborn\u00fdch d\u011bjin Morava\nSlavom\u00edr Brodesser, Stalet\u00edmi pod\u00e9l \u0159eky Svitavy. MTZ \u2013 Tisk\u00e1rna Lipn\u00edk a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7\nLadislav Hos\u00e1k, Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku . Svoboda, Praha, 1981.", "<<>>: Co je Memento Mori (po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra)? <<>>: Memento Mori je \u010desk\u00e1 adventurn\u00ed hra z roku 2008, vytvo\u0159en\u00e1 spole\u010dnost\u00ed Centauri Production. Hra vy\u0161la v \u010de\u0161tin\u011b, angli\u010dtin\u011b, \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b, ru\u0161tin\u011b, n\u011bm\u010din\u011b, francouz\u0161tin\u011b a ital\u0161tin\u011b. V roce 2010 a 2012 vy\u0161la hra zdarma jako p\u0159\u00edloha k \u010dasopisu Level 194 a Score 220. Roku 2012 vydala spole\u010dnost Bohemia Interactive hru i na platform\u011b Steam. Ve stejn\u00e9m roce vy\u0161el i druh\u00fd d\u00edl.\nHra sleduje osudy detektivky Lary Sv\u011btlovov\u00e9 a profesora Maxe Duranda, kte\u0159\u00ed vy\u0161et\u0159uj\u00ed kr\u00e1de\u017e obraz\u016f v petrohradsk\u00e9 Ermit\u00e1\u017ei. Pozd\u011bji je stopa zavede k mnich\u016fm z finsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. P\u0159\u00edb\u011bh se odehr\u00e1v\u00e1 v p\u011bti lokac\u00edch - v Lyonu, Petrohrad\u011b, Lisabonu, Edinburghu a Finsku. Hra b\u00fdv\u00e1 p\u0159irovn\u00e1van\u00e1 k rom\u00e1n\u016fm \u0160ifra mistra Leonarda \u010di Purpurov\u00e9 \u0159eky.\nLara Sv\u011btlov\u00e1 - rusk\u00e1 detektivka Interpolu, dost\u00e1v\u00e1 za \u00fakol vy\u0159e\u0161it kr\u00e1de\u017e obraz\u016f. Max Durand - jde o druhou hratelnou postavu, je francouzsk\u00fdm profesorem historie um\u011bn\u00ed, kter\u00fd byl nucen, kv\u016fli nemoci sv\u00e9 \u017eeny, pad\u011blat obrazy. Jeho \u017eena v\u0161ak zem\u0159ela a on byl nakonec dopaden Larou. Aby se vyhnul v\u011bzen\u00ed, \u0161\u00e9f Lary z n\u011bj ud\u011blal inform\u00e1tora a mus\u00ed spolupracovat na p\u0159\u00edpadu kr\u00e1de\u017ee v Ermit\u00e1\u017ei. Postupn\u011b se mezi nimi vyvine p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah. Andr\u00e9 Durand - tajemn\u00fd Max\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr, doprov\u00e1z\u00ed Maxe p\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po zlod\u011bji obraz\u016f. Sergej Vasiljevi\u010d Ostankovi\u010d - velitel policejn\u00edho \u00fatvaru v Petrohradu. Za sv\u00e9 z\u00e1sluhy o\u010dek\u00e1v\u00e1 vyznamen\u00e1n\u00ed od prezidenta. Na\u0159\u00eddil La\u0159e a Maxovi vy\u0159e\u0161it tento p\u0159\u00edpad.\nHra Memento Mori byla pochvalov\u00e1na za nap\u00ednav\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, atmosf\u00e9ru a solidn\u00ed grafiku, kritizovan\u00e9 naopak byly kostrbat\u00e9 animace postav a relativn\u011b lehk\u00e1 obt\u00ed\u017enost. Hra byla hodnocena \u010dasopisem Level 70 %, \u010dasopisem Score 80 % a servery Indian-tv 72 % a BonusWeb.cz 75 %.\nDruh\u00fd d\u00edl Memento Mori 2 vytvo\u0159ilo znovu \u010desk\u00e9 studio Centauri Production a n\u011bmeck\u00fd vydavatel DTP Entertainment ho vydal v N\u011bmecku s n\u011bmeck\u00fdm dabingem roku 2012. Kv\u016fli bankrotu vydavatele v\u0161ak ji\u017e nedo\u0161lo k pl\u00e1novan\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed i v dal\u0161\u00edch zem\u00edch. A\u017e roku 2014 Bohemia Interactive hru vydalo na platform\u011b Steam, tentokr\u00e1t p\u0159ibyl i anglick\u00fd dabing a \u010desk\u00e9 i polsk\u00e9 titulky. P\u0159\u00edb\u011bh sleduje znovu Laru, kter\u00e1 se stala \u0161\u00e9fkou \u00da\u0159adu pro p\u00e1tran\u00ed po zcizen\u00fdch um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011btech. Lara a Max pro\u017e\u00edvaj\u00ed svatebn\u00ed l\u00edb\u00e1nky v Jihoafrick\u00e9 republice, nov\u00fd p\u0159\u00edpad v\u0161ak na sebe nenech\u00e1 dlouho \u010dekat. Hra se odehr\u00e1v\u00e1 v Kapsk\u00e9m m\u011bst\u011b, Lyonu, San Franciscu, Inari a Tijuan\u011b. P\u0159ibyla tak\u00e9 t\u0159et\u00ed hrateln\u00e1 postava, agentka FBI Keira Sheehan.", "<<>>: Co je Marcel Jenni? <<>>: Marcel Jenni (*2. b\u0159ezna 1974 Niederh\u00fcnigen, \u0160v\u00fdcarsko) je b\u00fdval\u00fd \u0161v\u00fdcarsk\u00fd ledn\u00ed hokejista.\nS profesion\u00e1ln\u00edm hokejem za\u010d\u00ednal v HC Lugano ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 lize, kterou hr\u00e1l od roku 1993. S klubem v roce 1999 vybojoval \u0161v\u00fdcarsk\u00fd titul, spolu s Patrickem Fischerem a Gian-Marco Cramerim byli oporou klubu i \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 reprezentace. Po pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00ed sez\u00f3ny p\u0159estoupil do F\u00e4rjestads BK hraj\u00edc\u00edho \u0161v\u00e9dskou ligu. V sez\u00f3n\u011b 2000/2001 se stal nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem play-off a o rok pozd\u011bji s F\u00e4rjestadem vybojoval \u0161v\u00e9dsk\u00fd ligov\u00fd titul. V roce 2005 se vr\u00e1til do \u0160v\u00fdcarska, kde za Kloten Flyers hr\u00e1l a\u017e do konce kari\u00e9ry v roce 2015.\nS reprezentac\u00ed \u0160v\u00fdcarska se z\u00fa\u010dastnil olympijsk\u00fdch her v letech 2002 a 2006 a sedmi mistrovstv\u00edch sv\u011bta. Nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu s t\u00fdmem dos\u00e1hl na dom\u00e1c\u00edm \u0161ampion\u00e1tu v roce 1998, kdy si zahr\u00e1l semifin\u00e1le, nakonec v\u0161ak t\u00fdm skon\u010dil bez medaile.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Marcel Jenni na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nMarcel Jenni \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nMarcel Jenni \u2013 statistiky na Eliteprospects.", "<<>>: Co je Nicana? <<>>: Nicana (hebrejsky \u05e0\u05b4\u05e6\u05b8\u05bc\u05e0\u05b8\u05d4 nebo \u05e0\u05d9\u05e6\u05e0\u05d4, v ofici\u00e1ln\u00edm p\u0159episu do angli\u010dtiny Nizzana (Qehilat Hinuh) , p\u0159episov\u00e1no t\u00e9\u017e Nitzana) je vesnice typu spole\u010dn\u00e1 osada (ji\u0161uv kehilati) a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed komplex (ml\u00e1de\u017enick\u00e1 vesnice) v Izraeli, v Ji\u017en\u00edm distriktu, v Oblastn\u00ed rad\u011b Ramat ha-Negev.\nLe\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 248 metr\u016f v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti pou\u0161t\u011b Negev. Jde o aridn\u00ed oblast, ve kter\u00e9 jsou jen drobn\u00e9 enkl\u00e1vy zem\u011bd\u011blsky vyu\u017e\u00edvan\u00e9 p\u016fdy v bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed vesnice. Severov\u00fdchodn\u011b od vesnice za\u010d\u00edn\u00e1 zcela such\u00e1 oblast p\u00edse\u010dn\u00fdch dun Cholot Chaluca. Zdej\u0161\u00ed krajina m\u00e1 m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00fd ter\u00e9n, kter\u00fd \u010dlen\u00ed \u010detn\u00e1 v\u00e1d\u00ed. Na v\u00fdchodn\u00edm okraji obce je to v\u00e1d\u00ed Nachal Nicana.\nObec se nach\u00e1z\u00ed 50 kilometr\u016f od b\u0159ehu St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e, cca 135 kilometr\u016f jihojihoz\u00e1padn\u011b od centra Tel Avivu, cca 125 kilometr\u016f jihoz\u00e1padn\u011b od historick\u00e9ho j\u00e1dra Jeruzal\u00e9mu a 54 kilometr\u016f jihoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Beer\u0161eva. Nicanu ob\u00fdvaj\u00ed \u017did\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e os\u00eddlen\u00ed v tomto regionu je etnicky p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eidovsk\u00e9.\nNicana je na dopravn\u00ed s\u00ed\u0165 napojena pomoc\u00ed lok\u00e1ln\u00ed silnice 211. P\u0159\u00edmo pod\u00e9l hranice tu vede i d\u00e1lnice \u010d\u00edslo 10.\nNicana byla zalo\u017eena v roce 1980. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed bloku zem\u011bd\u011blsk\u00fdch s\u00eddel v tomto regionu nedaleko izraelsko-egyptsk\u00e9 hranice, kde se nach\u00e1z\u00ed i hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod Nicana. Pojmenov\u00e1na je podle starov\u011bk\u00e9ho s\u00eddla, jeho\u017e poz\u016fstatky se zde dochovaly v lokalit\u011b Tel Nicana. Po prvn\u00ed arabsko-izraelsk\u00e9 v\u00e1lce v letech 1948\u20131949 se toto pohrani\u010dn\u00ed \u00fazem\u00ed okolo Nicany stalo demilitarizovanou z\u00f3nou. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se pak izraelsk\u00e1 i egyptsk\u00e1 vl\u00e1da opakovan\u011b p\u0159ely o re\u017eim v t\u00e9to z\u00f3n\u011b. V z\u00e1\u0159\u00ed 1953 Egypt protestoval proti izraelsk\u00e9mu z\u0159izov\u00e1n\u00ed trval\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed v demilitarizovan\u00e9 z\u00f3n\u011b. Rozbroje se opakovaly z t\u00e9ho\u017e d\u016fvodu v z\u00e1\u0159\u00ed 1955. V listopadu 1955 dokonce n\u00e1sledoval vp\u00e1d izraelsk\u00fdch jednotek p\u0159es hranici a zajet\u00ed n\u011bkolika egyptsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f.Ji\u017e roku 1977 se utvo\u0159ilo osadnick\u00e9 j\u00e1dro zam\u011b\u0159en\u00e9 na os\u00eddlen\u00ed t\u00e9to lokality. Jeho \u010dlenov\u00e9 se sem do provizorn\u00edho t\u00e1bora za\u010dali st\u011bhovat v roce 1980. Osadu pojmenovali Kade\u0161 Barne'a podle biblick\u00e9 lokality K\u00e1de\u0161 zmi\u0148ovan\u00e9 v tomto regionu v Knize Numeri 13,26 Vl\u00e1dn\u00ed v\u00fdbor pro pojmenov\u00e1v\u00e1n\u00ed s\u00eddel ale toto ozna\u010den\u00ed neschv\u00e1lil, tak\u017ee ofici\u00e1ln\u011b z\u00edskala n\u00e1zev Nicanej Sinaj.P\u0159\u00edpravu v\u00fdstavby vesnice ale zkomplikovaly pot\u00ed\u017ee vznikl\u00e9 kv\u016fli tehdy prob\u00edhaj\u00edc\u00ed evakuaci \u017eidovsk\u00fdch osad na Sinajsk\u00e9m poloostrov\u011b v d\u016fsledku podpisu egyptsko-izraelsk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 smlouvy, kdy Izrael \u00fazem\u00ed Sinaje vr\u00e1til Egyptu. Po osm m\u011bs\u00edc\u016f tak osadn\u00edci pob\u00fdvali v nedalek\u00e9 vesnici A\u0161alim. Teprve pak se nast\u011bhovalo prvn\u00edch deset rodin do nov\u00e9 osady. Ta byla a\u017e po letech ofici\u00e1ln\u011b uzn\u00e1na vl\u00e1dou za samostatnou administrativn\u00ed jednotku a z\u00e1rove\u0148 se p\u0159est\u011bhovala o n\u011bkolik kilometr\u016f, kde dodnes existuje pod jm\u00e9nem Nicanej Sinaj.V roce 1986 pak v p\u016fvodn\u00ed upr\u00e1zdn\u011bn\u00e9 lokalit\u011b vznikl vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed komplex (ml\u00e1de\u017enick\u00e1 vesnice) Nicana. Jeho vznik inicioval politik Arje Eli'av. Are\u00e1l vlastn\u00ed \u017didovsk\u00e1 agentura. Funguje tu \u0161kolsk\u00fd institut zam\u011b\u0159en\u00fd nap\u0159\u00edklad na ekologii, centrum pro rehabilitaci fyzicky \u010di psychicky posti\u017een\u00e9 ml\u00e1de\u017ee a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u00fastav pro nov\u00e9 imigranty. Studenti zde pob\u00fdvaj\u00ed v intern\u00e1tu. Sou\u010d\u00e1st\u00ed komplexu jsou sportovn\u00ed are\u00e1ly, plaveck\u00fd baz\u00e9n, synagoga, muzeum, spole\u010dn\u00e1 j\u00eddelna, zdravotn\u00ed st\u0159edisko a n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9 centrum. B\u011bhem roku se tu vyst\u0159\u00edd\u00e1 a\u017e 15 000 student\u016f. Zam\u011bstnanci \u00fastavu pl\u00e1nuj\u00ed v\u00fdstavbu obytn\u00e9 \u010dtvrti, kter\u00e9 by p\u0159il\u00e9hala ke \u0161kole.\nObyvatelstvo osady je sekul\u00e1rn\u00ed. Podle \u00fadaj\u016f z roku 2014 tvo\u0159ili naprostou v\u011bt\u0161inu obyvatel v Nican\u011b \u017did\u00e9 (v\u010detn\u011b statistick\u00e9 kategorie \"ostatn\u00ed\", kter\u00e1 zahrnuje nearabsk\u00e9 obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu ale bez form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed).Jde o men\u0161\u00ed obec vesnick\u00e9ho typu s dlouhodob\u011b klesaj\u00edc\u00ed populac\u00ed. K 31. prosinci 2014 zde \u017eilo 64 lid\u00ed. B\u011bhem roku 2013 populace klesla o 12,3 %.", "<<>>: Co je Jadern\u00e1 elektr\u00e1rna Watts Bar? <<>>: Jadern\u00e1 elektr\u00e1rna Watts Bar (anglicky Watts Bar Nuclear Plant) je provozn\u00ed jadern\u00e1 elektr\u00e1rna ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Le\u017e\u00ed pobl\u00ed\u017e Spring City ve st\u00e1t\u011b Tennessee. Elektr\u00e1rna se rozprost\u00edr\u00e1 na plo\u0161e 7,2 km2 a dod\u00e1v\u00e1 dostatek elekt\u0159iny pro zhruba 1,2 milionu dom\u00e1cnost\u00ed ve st\u00e1t\u011b Tennessee. Elektr\u00e1rnu vlastn\u00ed a provozuje Tennessee Valley Authority. Blok 2 je jeden z posledn\u00edch blok\u016f uveden\u00fdch do provozu v USA. N\u00e1sleduj\u00ed pouze bloky jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Vogtle.\nJadern\u00e1 elektr\u00e1rna Watts Bar se za\u010dala stav\u011bt v roce 1972. Prvn\u00ed z blok\u016f za\u010dal b\u00fdt budov\u00e1n 20. \u010dervence 1973. Do s\u00edt\u011b byl p\u0159ipojen 6. \u00fanora 1996 a do komer\u010dn\u00edho provozu p\u0159e\u0161el 27. kv\u011btna 1996. V\u00fdstavba prvn\u00edho bloku v\u0161ak byla v roce 1985 zastavena a zakonzervov\u00e1na, proto\u017ee v projektu do\u0161lo k v\u00fdrazn\u00fdm p\u0159ekro\u010den\u00ed n\u00e1klad\u016f a projekt se zd\u00e1l nerentabiln\u00ed. Obnoven\u00ed v\u00fdstavby nastalo v roce 1992 a dostavba jednoho bloku trvala 4 roky. Jedn\u00e1 se o tlakovodn\u00ed reaktor Westinghouse M412. Hrub\u00fd v\u00fdkon bloku \u010din\u00ed 1210 MW. Na za\u010d\u00e1tku tis\u00edcilet\u00ed byly vym\u011bn\u011bny v\u0161echny \u010dty\u0159i parogener\u00e1tory za nov\u00e9 z materi\u00e1lu Iconel 690, kter\u00fd je odoln\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di korozn\u00edmu prask\u00e1n\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee vydr\u017e\u00ed a\u017e do konce \u017eivotnosti elektr\u00e1rny. Kv\u016fli velk\u00e9 kontaminaci budou muset b\u00fdt star\u00e9 parogener\u00e1tory ponech\u00e1ny v are\u00e1lu elektr\u00e1rny a\u017e do doby, dokud nebude vy\u0159azena z provozu a zlikvidov\u00e1na.\nDruh\u00fd blok zapo\u010dal v\u00fdstavbu 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1973. Do s\u00edt\u011b byl poprv\u00e9 p\u0159ipojen 2. \u010dervna 2016 a v komer\u010dn\u00ed provoz p\u0159e\u0161el 19. \u0159\u00edjna 2016. Jedn\u00e1 se o tlakovodn\u00ed reaktor Westinghouse M412. Hrub\u00fd v\u00fdkon druh\u00e9ho bloku \u010din\u00ed 1218 MW.\nV\u00fdstavba druh\u00e9ho bloku se pot\u00fdkala s podobn\u00fdmi probl\u00e9my jako blok \u010d. 1. Obnoven\u00ed v\u00fdstavby bylo schv\u00e1leno 1. srpna 2007 radou Tennessee Valley Authority. V\u00fdstavba byla restartov\u00e1na 15. \u0159\u00edjna 2007. O\u010dek\u00e1valo se, \u017ee n\u00e1klady na dokon\u010den\u00ed druh\u00e9ho bloku budou 2,5 miliardy dolar\u016f a bude zam\u011bstn\u00e1no v\u00edce ne\u017e 2300 dodavatel\u016f. Kone\u010dn\u00e9 n\u00e1klady v\u0161ak \u010dinily 6,1 miliard dolar\u016f. Rok po zem\u011bt\u0159esen\u00ed a tsunami v japonsk\u00e9m T\u00f3hoku a n\u00edm spojen\u00e1 hav\u00e1rie jadern\u00e9 elektr\u00e1rny Fuku\u0161ima Daiichi vydal NRC 9 p\u0159\u00edkaz\u016f ke zlep\u0161en\u00ed bezpe\u010dnosti jadern\u00fdch elektr\u00e1ren a z toho dva se vztahovaly i na blok Watts Bar 2. V \u00fanoru Tennessee Valley Authority ozn\u00e1mila, \u017ee \u00fapravy p\u0159ik\u00e1zan\u00e9 NRC zap\u0159\u00ed\u010din\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed n\u00e1klad\u016f oproti p\u0159edchoz\u00edm kalkulac\u00edm a spu\u0161t\u011bn\u00ed se zpozd\u00ed.22. \u0159\u00edjna 2015 NRC schv\u00e1lilo provozn\u00ed licenci na 40 let, \u010d\u00edm\u017e byla form\u00e1ln\u011b v\u00fdstavba ukon\u010dena a bylo mo\u017en\u00e9 zav\u00e9st prvn\u00ed palivo do aktivn\u00ed z\u00f3ny. Ji\u017e 15. prosince 2015 byla aktivn\u00ed z\u00f3na pln\u011b obsazena jadern\u00fdm palivem a bylo proto mo\u017en\u00e9 zah\u00e1jit testy kriti\u010dnosti. 23. kv\u011btna 2016 bylo dosa\u017eeno prvn\u00ed kriti\u010dnosti reaktoru. Jednalo se o prvn\u00ed blok od roku 1996, kter\u00fd byl ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech spu\u0161t\u011bn. Jedn\u00e1 se tak\u00e9 o posledn\u00ed reaktor druh\u00e9 generace, kter\u00fd byl v USA spu\u0161t\u011bn.V roce 2022 byly v druh\u00e9m bloku vym\u011bn\u011bny v\u0161echny \u010dty\u0159i parogener\u00e1tory za nov\u00e9 z materi\u00e1lu Iconel 690, kter\u00fd je odoln\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di korozn\u00edmu prask\u00e1n\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee vydr\u017e\u00ed a\u017e do konce \u017eivotnosti elektr\u00e1rny. Kv\u016fli velk\u00e9 \nkontaminaci budou muset b\u00fdt star\u00e9 parogener\u00e1tory ponech\u00e1ny v are\u00e1lu elektr\u00e1rny a\u017e do doby, dokud nebude vy\u0159azena z provozu a zlikvidov\u00e1na.\nNRC definuje dv\u011b z\u00f3ny havarijn\u00edho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed kolem jadern\u00fdch elektr\u00e1ren. Prvn\u00ed o polom\u011bru 16 kilometr\u016f, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm vystaven\u00ed radioaktivn\u00ed kontaminace vzduchu a pot\u00e9 druhou o polom\u011bru 80 kilometr\u016f, je\u017e se zab\u00fdv\u00e1 kontaminac\u00ed potravin a vody.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Watts Bar Nuclear Plant na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Spin (\u010dasopis)? <<>>: Spin byl americk\u00fd hudebn\u00ed \u010dasopis. Zalo\u017eil jej v roce 1985 Bob Guccione, Jr. \u010casopis se ve fyzick\u00e9 podob\u011b p\u0159estal prod\u00e1vat v roce 2012, av\u0161ak z\u016fstal aktivn\u00ed jako e-zin. Ji\u017e na po\u010d\u00e1tku byl \u010dasopis zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm \u0161irok\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, zab\u00fdval se univerzitn\u00edm rockem, stejn\u011b jako pr\u00e1v\u011b se roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edm hip hopem. Na tituln\u00edch stran\u00e1ch magaz\u00edn uv\u00e1d\u011bl m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9, nov\u00e9 interprety (Run-D.M.C., Eurythmics, Beastie Boys). Roku 1995 vydal \u010dasopis rozs\u00e1hlou knihu Spin Alternative Record Guide.", "<<>>: Co je Benjamin Frommer? <<>>: Benjamin Frommer, Ph. D., (* 1969) je americk\u00fd historik, specializuj\u00edc\u00ed se na d\u011bjiny st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy. P\u016fsob\u00ed jako docent na kated\u0159e historie na Northwestern University v Evanstonu v Chicagu. V \u010de\u0161tin\u011b vy\u0161la jeho kniha N\u00e1rodn\u00ed o\u010dista: retribuce v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku.\nNational Cleansing: Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia (\u010desky: N\u00e1rodn\u00ed o\u010dista. Retribuce v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku. Praha 2010. ISBN 978-80-200-1838-0.)\nThe Ghetto without Walls: The Identification, Isolation, and Deportation of Bohemian and Moravian Jewry, 1938-1945\nOfici\u00e1ln\u00ed profil na Northwestern University Archivov\u00e1no 29. 5. 2013 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je \u0160koda 1200/1201? <<>>: \u0160koda 1200 byl osobn\u00ed a lehk\u00fd u\u017eitkov\u00fd automobil st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd n\u00e1rodn\u00edm podnikem Automobilov\u00e9 z\u00e1vody (AZNP). V\u016fz klasick\u00e9 koncepce a s p\u00e1te\u0159ov\u00fdm r\u00e1mem konstruk\u010dn\u011b navazoval na star\u0161\u00ed typ \u0160koda 1101/1102, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Tudor a vyr\u00e1b\u011bn\u00fd od druh\u00e9 poloviny 40. let. \u0160koda 1200 u\u017e m\u011bla oproti n\u011bmu zcela novou celokovovou karos\u00e9rii, jako prvn\u00ed ze s\u00e9riov\u00fdch voz\u016f zna\u010dky. V z\u00e1\u0159\u00ed 1949 vznikl prvn\u00ed prototyp automobilu a s\u00e9riov\u00e1 produkce byla zah\u00e1jena roku 1952. V roce 1956 ho nahradil modernizovan\u00fd typ \u0160koda 1201 se siln\u011bj\u0161\u00edm motorem, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd do roku 1961. Oba typy byly zn\u00e1m\u00e9 pod lidov\u00fdm ozna\u010den\u00edm Sedan.\nKaros\u00e1\u0159sk\u00e9 varianty zahrnovaly \u010dty\u0159dve\u0159ov\u00fd sedan, kombi, dod\u00e1vku, sanitu a pick-up. Uva\u017eovan\u00e9 byly tak\u00e9 verze roadster, pohotovostn\u00ed a ter\u00e9nn\u00ed, kter\u00e9 se v\u0161ak do s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby nedostaly. Celkov\u00e1 produkce v\u0161ech verz\u00ed, vyroben\u00fdch v hlavn\u00edm z\u00e1vod\u011b Mlad\u00e1 Boleslav a pobo\u010dn\u00fdch z\u00e1vodech Kvasiny a Vrchlab\u00ed, p\u0159ekro\u010dila 67 000 voz\u016f v 66 v\u00fdrobn\u00edch s\u00e9ri\u00edch. V\u011bt\u0161ina z nich byla exportov\u00e1na, p\u0159edev\u0161\u00edm do tzv. kapitalistick\u00fdch zem\u00ed. N\u00e1stupcem u\u017eitkov\u00fdch verz\u00ed se n\u00e1sledn\u011b stala \u0160koda 1202, produkovan\u00e1 v z\u00e1vod\u011b Vrchlab\u00ed.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a p\u0159edev\u0161\u00edm po \u00fanoru 1948 nastalo pro \u010deskoslovensk\u00fd automobilov\u00fd pr\u016fmysl obdob\u00ed nejistoty a zm\u011bn. V t\u00e9to dob\u011b mladoboleslavsk\u00e1 automobilka (nyn\u00ed AZNP) zah\u00e1jila v\u00fdvoj nov\u00e9ho modern\u00edho vozu, kter\u00fd m\u011bl nahradit dosud vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 vozy \u0160koda 1101/1102 a exportem na z\u00e1padn\u00ed trhy z\u00edsk\u00e1vat devizy. P\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak m\u011bl automobilce pomoci uh\u00e1jit postaven\u00ed nez\u00e1visl\u00e9ho v\u00fdrobce s vlastn\u00edm v\u00fdvojem.\nSt\u00e1vaj\u00edc\u00ed automobily \u0160koda 1101 a 1102 \"Tudor\", v podstat\u011b modernizace p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho Popularu, byly opat\u0159eny karoseri\u00ed s d\u0159ev\u011bn\u00fdm r\u00e1mem, zvn\u011bj\u0161ku oplechovanou. Jej\u00ed nev\u00fdhodou byla p\u0159edev\u0161\u00edm zdlouhav\u00e1, technologicky n\u00e1ro\u010dn\u00e1 v\u00fdroba s vysok\u00fdm pod\u00edlem ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, znesnad\u0148uj\u00edc\u00ed hromadnou produkci. Nov\u00fd automobil proto m\u011bl m\u00edt karoserii celokovovou. Kv\u016fli zrychlen\u00ed v\u00fdvoje a v\u00fdrobn\u00edm a ekonomick\u00fdm mo\u017enostem automobilky byl nov\u00fd v\u016fz po technick\u00e9 str\u00e1nce zalo\u017een na st\u00e1vaj\u00edc\u00edm typu 1102.V z\u00e1\u0159\u00ed 1949 vznikl prototyp \u010dty\u0159dve\u0159ov\u00e9ho vozu \u0160koda 1200, tov\u00e1rn\u00ed typov\u00e9 \u010d\u00edslo 955. Nov\u00fd v\u016fz s tehdy produkovan\u00fdm typem \u0160koda 1102 sd\u00edlel 80 % mechanick\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed a d\u00edl\u016f. Prototyp obdr\u017eel upraven\u00fd podvozek z typu \u0160koda 1102 se stejn\u00fdm rozvorem (2485 mm) ale v\u011bt\u0161\u00edm rozchodem kol (o 50 mm vp\u0159edu a 70 mm vzadu) kv\u016fli \u0161ir\u0161\u00ed karoserii. Podvozek d\u00e1le dostal p\u00e1kov\u00e9 olejov\u00e9 tlumi\u010de zadn\u00ed n\u00e1pravy a centr\u00e1ln\u00ed maz\u00e1n\u00ed. P\u016fvodn\u00ed \u0161estivoltovou elektroinstalaci nahradila nov\u00e1 dvan\u00e1ctivoltov\u00e1. Oproti sv\u00e9mu p\u0159edch\u016fdci ji\u017e z\u00edskala \u0160koda 1200 do standardn\u00ed v\u00fdbavy teplovodn\u00ed topen\u00ed.\u0160koda 1200 nesla robustn\u00ed \u010dty\u0159dve\u0159ovou pontonovou karoserii typu sedan (ozna\u010den\u00ed Sedan se pozd\u011bji v\u0161eobecn\u011b ujalo jako neofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev vozu), navr\u017eenou konstrukt\u00e9rem Josefem Velebn\u00fdm a jeho kolektivem. P\u0159i jej\u00edm v\u00fdvoji a zkou\u0161k\u00e1ch se poprv\u00e9 pro s\u00e9riov\u00e9 vozy \u0160koda vyu\u017eilo aerodynamick\u00e9ho tunelu. Novinkou bylo zav\u011b\u0161en\u00ed dve\u0159\u00ed s kryt\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy a otev\u00edr\u00e1n\u00edm po sm\u011bru j\u00edzdy, zapu\u0161t\u011bn\u00e9 kliky dve\u0159\u00ed a otev\u00edr\u00e1n\u00ed zavazadlov\u00e9ho prostoru zevnit\u0159. M\u011b\u0159en\u00ed na modelech v m\u011b\u0159\u00edtku 1:5 uk\u00e1zalo sn\u00ed\u017een\u00ed sou\u010dinitele odporu vzduchu o 6 %, a\u010dkoliv byl nov\u00fd v\u016fz o 180 mm \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e Tudor. Dal\u0161\u00edm prvenstv\u00edm u voz\u016f \u0160koda byla celokovov\u00e1 konstrukce karoserie, sva\u0159en\u00e9 z ocelov\u00fdch v\u00fdlisk\u016f. Oproti d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm sm\u00ed\u0161en\u00fdm karoseri\u00edm umo\u017e\u0148ovala hromadnou v\u00fdrobu na sv\u00e1\u0159ec\u00edch poloautomatech. V\u00fdznamn\u00fdm krokem ke zv\u00fd\u0161en\u00ed produktivity se stalo nov\u011b zaveden\u00e9 lakov\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed vypalovac\u00edch syntetick\u00fdch lak\u016f, kter\u00e9 nahradily d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvan\u00e9 nitrolaky.Aby se kompenzoval n\u00e1r\u016fst hmotnosti oproti sv\u00e9mu p\u0159edch\u016fdci, dostal v\u016fz upraven\u00fd motor. Ten vznikl jednoduch\u00fdm p\u0159evrt\u00e1n\u00edm vlo\u017eek v\u00e1lc\u016f a odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed v\u00fdm\u011bnou p\u00edst\u016f. Zdvihov\u00fd objem \u010dty\u0159v\u00e1lce z Tudoru vzrostl na 1,2 l, nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdkon se zv\u00fd\u0161il o 3 kW. P\u0159esto z\u016fstal v\u016fz podmotorov\u00e1n a dynamick\u00e9 vlastnosti, zvl\u00e1\u0161t\u011b u\u017eitkov\u00fdch verz\u00ed, byly slab\u00e9.Automobil \u0160koda 1200 se m\u011bl vyr\u00e1b\u011bt v proveden\u00ed sedan, roadster, dod\u00e1vka, STW, sanitn\u00ed, pohotovostn\u00ed a ter\u00e9nn\u00ed. S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba m\u011bla b\u00fdt zah\u00e1jena ve 2. \u010dtvrtlet\u00ed roku 1951. B\u011bhem let 1949 a 1950 vznikla v\u00fdkresov\u00e1 dokumentace v\u0161ech typ\u016f. Po prvn\u00edm prototypu s karoseri\u00ed sedan byly b\u011bhem roku 1950 vyrobeny dal\u0161\u00ed. Druh\u00fd prototyp dostal otev\u0159enou dvoudve\u0159ovou karoserii, kter\u00e1 v\u0161ak z\u016fstala unik\u00e1tem. T\u0159et\u00ed prototyp m\u011bl karoserii sedan s pravostrann\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm. N\u00e1sledovaly prototypy dod\u00e1vky a ter\u00e9nn\u00edho vozu.V listopadu 1950 byla vypracov\u00e1na v\u00fdkresov\u00e1 dokumentace dvoul\u016f\u017ekov\u00e9ho sanitn\u00edho vozu, a to ve dvou variant\u00e1ch. Prvn\u00ed byla navr\u017eena na st\u00e1vaj\u00edc\u00edm podvozku s rozvorem 2485 mm, druh\u00e1 na prodlou\u017een\u00e9m, s rozvorem 2785 mm. Uk\u00e1zalo se, \u017ee varianta se standardn\u00edm rozvorem je p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e1 a pro sanitn\u00ed v\u016fz nevhodn\u00e1. Druh\u00e1 varianta s prodlou\u017een\u00fdm rozvorem byla vyhovuj\u00edc\u00ed, z\u016fstal v\u0161ak probl\u00e9m existence dvou r\u016fzn\u00fdch rozvor\u016f pro sanitky a pro ostatn\u00ed verze. Proto bylo na ja\u0159e 1951 schv\u00e1leno kompromisn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed podvozku s rozvorem 2685 mm, ur\u010den\u00e9ho pro v\u0161echny v\u00fdrobn\u00ed varianty. V kv\u011btnu 1951 vznikla p\u0159epracovan\u00e1 dokumentace sedanu s prodlou\u017een\u00fdm rozvorem i celkovou d\u00e9lkou. Tato zm\u011bna vozu prosp\u011bla, zlep\u0161ila se u\u017eitn\u00e1 hodnota vozu, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 z\u00edskal elegantn\u011bj\u0161\u00ed proporce. U u\u017eitkov\u00fdch variant se celkov\u00e1 d\u00e9lka nezm\u011bnila.\nN\u00e1b\u011bh v\u00fdroby vozu \u0160koda 1200 se v\u0161ak ocitl v ohro\u017een\u00ed. Podle vl\u00e1dn\u00edho na\u0159\u00edzen\u00ed z prosince 1950 m\u011bla b\u00fdt do AZNP p\u0159evedena v\u00fdroba voz\u016f Tatra 600 Tatraplan. T\u00edm se m\u011bly v mate\u0159sk\u00e9 automobilce Tatra uvolnit kapacity na v\u00fdrobu ter\u00e9nn\u00edch n\u00e1kladn\u00edch voz\u016f Tatra 128 ur\u010den\u00fdch pro arm\u00e1du. Podle vzpom\u00ednek konstrukt\u00e9ra Old\u0159icha Meduny \u201edostala automobilka na\u0159\u00edzen\u00ed projekt vozu \u0160 1200 ukon\u010dit a ji\u017e hotov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed p\u0159\u00edpravky zni\u010dit. Toto na\u0159\u00edzen\u00ed pochopiteln\u011b vyvolalo siln\u00fd odpor, paradoxn\u011b v\u0161ak na n\u011bm nakonec automobilka vyd\u011blala. Pap\u00edrov\u011b nechala zlikvidovat mnohem v\u00edce p\u0159\u00edpravk\u016f ne\u017e ve skute\u010dnosti, p\u0159i\u010dem\u017e za n\u011b dostala finan\u010dn\u00ed n\u00e1hradu.\u201cTatraplan se v Mlad\u00e9 Boleslavi za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt v listopadu 1951. Kvalita vyroben\u00fdch voz\u016f byla n\u00edzk\u00e1 a z\u00e1jem o Tatraplany v zahrani\u010d\u00ed klesal. Tak\u00e9 objem produkce neodpov\u00eddal p\u016fvodn\u00edm p\u0159edstav\u00e1m. Nakonec byla v\u00fdroba Tatraplanu ukon\u010dena ji\u017e v \u010dervnu 1952.\nP\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fd term\u00edn zah\u00e1jen\u00ed s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby ve 2. \u010dtvrtlet\u00ed roku 1951 ne\u0161el kv\u016fli v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm komplikac\u00edm dodr\u017eet. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e1 \u0160koda 1200 s karoseri\u00ed sedan byla dokon\u010dena v Mlad\u00e9 Boleslavi teprve 11. \u010dervence 1952, jen n\u011bkolik dn\u00ed po ukon\u010den\u00ed produkce Tatraplan\u016f. Zpo\u010d\u00e1tku prob\u00edhala v z\u00e1vod\u011b Mlad\u00e1 Boleslav v\u00fdroba v\u0161ech sedan\u016f a krom\u011b toho t\u00e9\u017e podvozk\u016f s motorem a kapot\u00e1\u017e\u00ed motorov\u00e9ho prostoru, ur\u010den\u00fdch ke karosov\u00e1n\u00ed v pobo\u010dn\u00fdch z\u00e1vodech. Ve Vrchlab\u00ed se na tato \u0161asi stav\u011bly karoserie dod\u00e1vka a odvozen\u00e9 STW (kombi). V Kvasin\u00e1ch pak verze sanita a od \u010dervna 1953 tak\u00e9 sedan, kter\u00fd doplnil v\u00fdrobu v mate\u0159sk\u00e9m z\u00e1vod\u011b.Do rozb\u00edhaj\u00edc\u00ed se v\u00fdroby v\u0161ak op\u011bt zas\u00e1hly vl\u00e1dn\u00ed org\u00e1ny, kter\u00e9 roku 1952 na\u0159\u00eddily automobilce zav\u00e9st v\u00fdrobu lehk\u00e9ho vojensk\u00e9ho n\u00e1kladn\u00edho vozu Tatra 805, prvn\u00ed vozy vyjely z Mlad\u00e9 Boleslavi koncem b\u0159ezna 1953. Vojensk\u00e1 spr\u00e1va po\u010d\u00edtala s produkc\u00ed 16 700 voz\u016f, ro\u010dn\u00ed v\u00fdroba v Mlad\u00e9 Boleslavi se m\u011bla pohybovat kolem 6000 kus\u016f. Tyto nerealistick\u00e9 p\u0159edpoklady ji\u017e v polovin\u011b roku 1953 revidoval St\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ad pl\u00e1novac\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm na n\u00e1tlak Ministerstva zahrani\u010dn\u00edho obchodu, kter\u00e9 pot\u0159ebovalo zv\u00fd\u0161it v\u00fdrobu voz\u016f \u0160koda 1200 pro v\u00fdvoz za \u201etvrdou\u201c m\u011bnu. Dal\u0161\u00edm siln\u00fdm argumentem byla nehospod\u00e1rnost produkce dvou zcela odli\u0161n\u00fdch typ\u016f. M\u00edsto jedno\u00fa\u010delov\u00fdch stroj\u016f musely b\u00fdt v\u00fdrobn\u00ed linky osazeny stroji univerz\u00e1ln\u00edmi, co\u017e v d\u016fsledku prodra\u017eovalo v\u00fdrobu ka\u017ed\u00e9ho vozu \u0160koda 1200 \u00fadajn\u011b o 5000 K\u010ds. Tyto snahy samoz\u0159ejm\u011b podporovalo i veden\u00ed AZNP, sna\u017e\u00edc\u00ed se zbavit tatrov\u00e1ck\u00e9ho \u201ekuka\u010d\u010d\u00edho vejce\u201c. Po r\u016fzn\u00fdch peripeti\u00edch byla v\u00fdroba Tatry 805 v Mlad\u00e9 Boleslavi ukon\u010dena ji\u017e koncem b\u0159ezna 1955, celkem zde vzniklo pouze 6410 kus\u016f. Na produkci se pod\u00edlel tak\u00e9 pobo\u010dn\u00fd z\u00e1vod Vrchlab\u00ed, kde vznikaly budky pro tyto n\u00e1kladn\u00ed vozy. Kv\u016fli tomu zde byla produkce u\u017eitkov\u00fdch verz\u00ed \u0160kody 1200 zastavena, k jej\u00edmu obnoven\u00ed do\u0161lo a\u017e v roce 1955.\nV\u00fdroba vozu byla v kv\u011btnu 1954 na dva m\u011bs\u00edce p\u0159eru\u0161ena a v mezidob\u00ed do\u0161lo k proveden\u00ed \u00faprav karoserie, zam\u011b\u0159en\u00fdch na sn\u00ed\u017een\u00ed hlu\u010dnosti a zv\u00fd\u0161en\u00ed prachot\u011bsnosti. Karoserie byla vyztu\u017eena a ulo\u017eena na siln\u011bj\u0161\u00ed pry\u017eov\u00e9 bloky, pode dve\u0159mi vznikly nov\u00e9 prahy a mechanick\u00e9 sm\u011brovky nahradily kruhov\u00e9 blika\u010de. V\u016fz z\u00edskal \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed tlumi\u010d v\u00fdfuku a v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed topen\u00ed. Osobn\u00ed verze (sedan) dostala men\u0161\u00ed patn\u00e1ctipalcov\u00e1 kola. Estetickou zm\u011bnou se stalo dopln\u011bn\u00ed hlavn\u00edch sv\u011btlomet\u016f chromovan\u00fdmi obrou\u010dkami. Krom\u011b nich prod\u011blal v\u016fz n\u011bkolik dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch \u00faprav. V t\u00e9to podob\u011b se \u0160koda 1200 vyr\u00e1b\u011bla do jara 1956.\nBolest\u00ed vozu z\u016fst\u00e1val nedostate\u010dn\u011b v\u00fdkonn\u00fd motor. Ji\u017e v roce 1952 do\u0161lo ke zku\u0161ebn\u00ed mont\u00e1\u017ei prototypov\u00e9ho motoru obsahu 1,5 l a v\u00fdkonu 38 kW (52 k) do s\u00e9riov\u00e9ho sedanu \u0160koda 1200. Stejnou pohonnou jednotku dostaly prototypy vojensk\u00fdch automobil\u016f \u0160koda 972 a \u0160koda 973. Sedan s t\u00edmto motorem b\u011bhem zkou\u0161ek dosahoval rychlosti kolem 120 km/h. Probl\u00e9mem motoru v\u0161ak byl tvrd\u00fd chod, n\u00edzk\u00e1 \u017eivotnost a pom\u011brn\u011b vysok\u00e1 spot\u0159eba 11 l / 100 km. Podle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f vzniklo 20 voz\u016f s t\u00edmto motorem, nesouc\u00edch ozna\u010den\u00ed \u0160koda 1500 (typ 975).Na podzim 1955 vstoupil do v\u00fdroby automobil \u0160koda 440 (Spartak), kter\u00fd dostal pod kapotu modernizovan\u00fd motor z typu \u0160koda 1101, s lep\u0161\u00edm pom\u011brem mezi v\u00fdkonem a spot\u0159ebou paliva. Podle vzoru t\u00e9to \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 modernizace padlo rozhodnut\u00ed obdobn\u011b upravit i motor v\u011bt\u0161\u00edho Sedanu. Z\u00e1rove\u0148 byl sledov\u00e1n c\u00edl v\u011bt\u0161\u00ed unifikace obou pohonn\u00fdch jednotek. V\u00fdsledn\u00e9 \u00fapravy zahrnovaly nahrazen\u00ed horizont\u00e1ln\u00edho karbur\u00e1toru sp\u00e1dov\u00fdm, zm\u011bnu sac\u00edho a v\u00fdfukov\u00e9ho potrub\u00ed, osazen\u00ed nov\u00e9ho \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edho vzduchov\u00e9ho filtru. Zm\u011bna karbur\u00e1toru si vy\u017e\u00e1dala mont\u00e1\u017e palivov\u00e9ho \u010derpadla hnan\u00e9ho va\u010dkovou h\u0159\u00eddel\u00ed. S novou hlavou motoru se zv\u00fd\u0161il kompresn\u00ed pom\u011br na 7:1. Dal\u0161\u00ed zm\u011bny zahrnovaly mimo jin\u00e9 mont\u00e1\u017e nov\u00e9ho rozd\u011blova\u010de a v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edho vodn\u00edho \u010derpadla. V\u00fdkon upraven\u00e9ho motoru vzrostl o 25 % na 33 kW (45 k). Sou\u010dasn\u011b vzrostl i to\u010div\u00fd moment, m\u00edrn\u011b tak\u00e9 klesla spot\u0159eba paliva. Nov\u00fd motor a jeho ulo\u017een\u00ed si vy\u017e\u00e1dalo men\u0161\u00ed \u00fapravy motorov\u00e9ho prostoru.\nKrom\u011b nov\u00e9ho motoru se v\u016fz do\u010dkal i n\u011bkolika dal\u0161\u00edch zlep\u0161en\u00ed a \u00faprav, op\u011bt p\u0159edev\u0161\u00edm za \u00fa\u010delem zv\u00fd\u0161en\u00e9 unifikace s men\u0161\u00edm Spartakem. Od n\u011bj Sedan p\u0159evzal konstrukci rozvodovky a \u0159e\u0161en\u00ed man\u017eet polon\u00e1prav. Vn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny pak zahrnovaly p\u0159edev\u0161\u00edm nov\u00e9, m\u00e9n\u011b aerodynamick\u00e9 a estetick\u00e9, ale prakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed vystoupl\u00e9 kliky dve\u0159\u00ed a disky kol s poklicemi - to v\u0161e op\u011bt shodn\u00e9 s typem 440. Takto modernizovan\u00fd v\u016fz obdr\u017eel nov\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u0160koda 1201 (typ 980). Sortiment karos\u00e1\u0159sk\u00fdch verz\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159il o pick-up, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd od roku 1959 ve Vrchlab\u00ed.Posledn\u00ed podvozky varianty \u0160 1200 byly dohotoveny na konci ledna 1956. Od \u00fanora 1956 zapo\u010dala v Mlad\u00e9 Boleslavi v\u00fdroba ji\u017e pouze kompletn\u00edch podvozk\u016f nov\u00e9ho proveden\u00ed \u0160koda 1201 (od 34. s\u00e9rie). Fin\u00e1ln\u00ed mont\u00e1\u017e voz\u016f t\u00e9to verze prob\u00edhala v z\u00e1vodech Kvasiny a Vrchlab\u00ed, zat\u00edmco mate\u0159sk\u00fd z\u00e1vod nab\u011bhl na v\u00fdrobu nov\u00e9 \u0159ady \u0160koda 440. B\u011bhem dal\u0161\u00edch let v\u00fdroby n\u00e1sledovaly men\u0161\u00ed zm\u011bny a modernizace v jednotliv\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch s\u00e9ri\u00edch. Oproti p\u0159edchoz\u00edmu typu 1200 do\u0161lo k v\u00fdrazn\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu pod\u00edlu v\u00fdroby u\u017eitkov\u00fdch verz\u00ed na \u00fakor sedan\u016f. Posledn\u00ed sedan byl v Kvasin\u00e1ch karosov\u00e1n po\u010d\u00e1tkem roku 1959. U\u017eitkov\u00e9 verze setrvaly ve v\u00fdrob\u011b do konce roku 1961. Zat\u00edmco jejich n\u00e1stupcem se stala \u0160koda 1202, produkovan\u00e1 od \u0159\u00edjna 1961 z\u00e1vodem Vrchlab\u00ed, verze sedan z\u016fstala bez n\u00e1hrady.\nP\u0159echod na celokovovou karoserii sice znamenal pokrok v produktivit\u011b, av\u0161ak v\u00fdroba st\u00e1le trp\u011bla nedostate\u010dn\u00fdm a zastaral\u00fdm technologick\u00fdm vybaven\u00edm v\u00fdrobn\u00edch z\u00e1vod\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm lisoven. To pak obzvl\u00e1\u0161t\u011b platilo pro pobo\u010dn\u00e9 z\u00e1vody Vrchlab\u00ed a Kvasiny, kde bylo nutn\u00e9 st\u00e1le vyu\u017e\u00edvat velk\u00fd pod\u00edl ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce. Ve Vrchlab\u00ed dokonce lisovna do roku 1956 chyb\u011bla \u00fapln\u011b, karos\u00e1\u0159sk\u00e9 d\u00edly se proto lisovaly v \u0159ad\u011b jin\u00fdch podnik\u016f, jako Tatra Kop\u0159ivnice, TOFA Hejnice, Karosa Vysok\u00e9 M\u00fdto nebo AZKG Praha-Vyso\u010dany. Produktivitu sni\u017eoval tak\u00e9 st\u00e1le pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00fd stupe\u0148 unifikace karos\u00e1\u0159sk\u00fdch verz\u00ed. Napohled velmi podobn\u00e9 typy kombi a dod\u00e1vka sd\u00edlely pouze asi 75 % karos\u00e1\u0159sk\u00fdch d\u00edl\u016f, kombi a sanita m\u011bly spole\u010dnou jen zhruba polovinu d\u00edl\u016f. Nov\u011b zaveden\u00e9 syntetick\u00e9 vypalovac\u00ed laky byly m\u00e1lo kvalitn\u00ed a za\u0159\u00edzen\u00ed lakoven nedokonal\u00e9. Kvalita laku se \u010dasto st\u00e1vala p\u0159edm\u011btem st\u00ed\u017enost\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Vzhledem k tomu, \u017ee st\u00e1tn\u00ed pl\u00e1n nepo\u010d\u00edtal s dlouhodob\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm v\u00fdroby voz\u016f st\u00e1vaj\u00edc\u00ed koncepce (p\u0159ednost dostala p\u0159\u00edprava \u201elidov\u00e9ho vozu\u201c, pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0160kody 1000 MB), nebylo mo\u017en\u00e9 z\u00edskat dostate\u010dn\u00e9 investi\u010dn\u00ed prost\u0159edky pro z\u00e1sadn\u00ed modernizaci v\u00fdroby.\n Sedan \nSedan m\u00e1 t\u0159\u00edprostorovou sko\u0159epinovou \u010dty\u0159dve\u0159ovou karoserii o rozm\u011brech 4500\u00d71680\u00d71520 mm s odd\u011blen\u00fdm zavazadlov\u00fdm prostorem vzadu, pod kter\u00fdm je um\u00edst\u011bno n\u00e1hradn\u00ed kolo. Karoserie je celokovov\u00e1, sva\u0159ovan\u00e1 z ocelov\u00fdch v\u00fdlisk\u016f. Spojen\u00ed karoserie s r\u00e1mem zaji\u0161\u0165uje osm \u0161roub\u016f s pry\u017eov\u00fdmi podlo\u017ekami, slou\u017e\u00edc\u00edmi k omezen\u00ed p\u0159enosu vibrac\u00ed od podvozku do karoserie. \u010celn\u00ed sklo je dvojd\u00edln\u00e9, lomen\u00e9 (kv\u016fli lep\u0161\u00ed aerodynamice oproti jednod\u00edln\u00e9mu). Zadn\u00ed sklo je panoramatick\u00e9. Okna v\u0161ech dve\u0159\u00ed maj\u00ed v\u00fdklopn\u00e1 troj\u00faheln\u00edkov\u00e1 ok\u00e9nka pro lep\u0161\u00ed v\u011btr\u00e1n\u00ed. Samotn\u00e1 skla v\u0161ech dve\u0159\u00ed jsou stahovac\u00ed. Sedadla vp\u0159edu jsou ned\u011blen\u00e1, tvo\u0159en\u00e1 jednod\u00edlnou lavic\u00ed s op\u011bradlem. Zadn\u00ed sedadla tvo\u0159\u00ed jednod\u00edln\u00e1 lavice s odn\u00edmateln\u00fdm op\u011bradlem pro umo\u017en\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstupu do zavazadlov\u00e9ho prostoru zevnit\u0159. Sedan byl ofici\u00e1ln\u011b p\u011btim\u00edstn\u00fd (2+3), ale vzhledem k \u0159adic\u00ed p\u00e1ce pod volantem a jednod\u00edln\u00e9 lavici vep\u0159edu bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017eet 6 osob (3+3).\n\u0160koda 1200 verze sedan byla vyr\u00e1b\u011bna v Mlad\u00e9 Boleslavi od \u010dervence 1952 a d\u00e1le v Kvasin\u00e1ch od \u010dervna 1953. Posledn\u00ed sedany se Mlad\u00e9 Boleslavi vyrobily na konci \u0159\u00edjna 1955, s\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba sedanu v Kvasin\u00e1ch pokra\u010dovala nov\u00fdm typem \u0160koda 1201 a\u017e do konce roku 1958. Celkem vzniklo v Mlad\u00e9 Boleslavi 15 594 sedan\u016f \u0160koda 1200, ur\u010den\u00fdch p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na export. V Kvasin\u00e1ch pak dal\u0161\u00edch 3 740 sedan\u016f \u0160koda 1200 a 7 622 sedan\u016f \u0160koda 1201.\n Dod\u00e1vka \nPrototyp dod\u00e1vky vznikl roku 1950. Nezvykle kr\u00e1tk\u00fd zadn\u00ed p\u0159evis je poz\u016fstatkem v\u00fdvojov\u00fdch \u00faprav podvozku. Karoserie navr\u017een\u00e1 na p\u016fvodn\u00ed podvozek s kr\u00e1tk\u00fdm rozvorem z\u016fstala po jeho prodlou\u017een\u00ed nezm\u011bn\u011bna, pouze do\u0161lo k posunut\u00ed v\u00fd\u0159ez\u016f a podb\u011bh\u016f zadn\u00edch kol. Je vybavena pouze jednou p\u0159edn\u00ed lavic\u00ed pro dv\u011b osoby a dv\u011bma bo\u010dn\u00edmi dve\u0159mi vp\u0159edu vpravo a vlevo. Lo\u017en\u00fd prostor odd\u011bluje od prostoru pro \u0159idi\u010de a spolujezdce plechov\u00e1 p\u0159ep\u00e1\u017eka P\u0159\u00edstup do lo\u017en\u00e9ho prostoru umo\u017e\u0148uj\u00ed jednod\u00edln\u00e9 dve\u0159e v zadn\u00edm \u010dele, otv\u00edran\u00e9 do strany doleva. Zadn\u00ed dve\u0159e maj\u00ed jednod\u00edln\u00e9, lehce zaoblen\u00e9 okno. Na bo\u010dn\u00edch st\u011bn\u00e1ch n\u00e1kladn\u00edho prostoru, t\u011bsn\u011b za p\u0159edn\u00edmi dve\u0159mi, se nach\u00e1zej\u00ed v\u011btrac\u00ed klapky. V\u016fz disponuje dv\u011bma schr\u00e1nkami pro n\u00e1\u0159ad\u00ed a v\u00fdbavu, um\u00edst\u011bn\u00fdmi pod podlahou lo\u017en\u00e9ho prostoru mezi p\u0159edn\u00ed st\u011bnou a podb\u011bhy zadn\u00edch kol. Tyto schr\u00e1nky jsou p\u0159\u00edstupn\u00e9 zven\u010d\u00ed a zakryt\u00e9 rozm\u011brn\u00fdmi obd\u00e9ln\u00fdmi kryty. V zadn\u00ed \u010d\u00e1sti vozu, pod podlahou lo\u017en\u00e9ho prostoru se nach\u00e1z\u00ed horizont\u00e1ln\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 n\u00e1hradn\u00ed kolo, p\u0159\u00edstupn\u00e9 po otev\u0159en\u00ed zadn\u00edch dve\u0159\u00ed. Vn\u011bj\u0161\u00ed rozm\u011bry dod\u00e1vky jsou 4360\u00d71690\u00d71580 mm.Dod\u00e1vkov\u00e1 verze byla vyr\u00e1b\u011bna pouze ve Vrchlab\u00ed. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e1 dod\u00e1vka \u0160koda 1200 byla dokon\u010dena v z\u00e1\u0159\u00ed 1952, posledn\u00ed vozy t\u00e9to verze opustily vrchlabsk\u00fd z\u00e1vod a\u017e po\u010d\u00e1tkem roku 1956. Produkce dod\u00e1vek pokra\u010dovala na podvozku modernizovan\u00e9 verze \u0160koda 1201 a\u017e do roku 1961. Celkem bylo vyrobeno 4070 dod\u00e1vek \u0160koda 1200 a 13 498 dod\u00e1vek \u0160koda 1201.\n Kombi \nKombi, ozna\u010dovan\u00e9 STW (Station Wagon, hovorov\u011b stej\u0161n) je odvozeno od dod\u00e1vky a m\u00e1 stejn\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed rozm\u011bry 4360\u00d71690\u00d71580 mm av\u0161ak asi o 30 kg v\u011bt\u0161\u00ed hmotnost. Je vybaveno dv\u011bma \u0159adami sedadel. Oproti dod\u00e1vce m\u00e1 nav\u00edc pevn\u00e1 bo\u010dn\u00ed okna a dal\u0161\u00ed dve\u0159e vpravo pro p\u0159\u00edstup k zadn\u00ed lavici. D\u011blen\u00e9 okno bo\u010dn\u00edch dve\u0159\u00ed m\u00e1 p\u0159edn\u00ed d\u00edl stahovac\u00ed. Zadn\u00ed jednod\u00edln\u00e9 dve\u0159e jsou shodn\u00e9 s dod\u00e1vkou. Lo\u017en\u00e1 plocha (po sklopen\u00ed zadn\u00ed lavice) disponuje rozm\u011bry 1750\u00d71380 mm. Sed\u00e1k zadn\u00ed lavice je v\u00fdklopn\u00fd a pod n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed \u00falo\u017en\u00fd prostor pro n\u00e1\u0159ad\u00ed a povinnou v\u00fdbavu. Kombi je stejn\u011b jako sedan p\u011btim\u00edstn\u00e9. Prototyp STW postaven\u00fd roku 1950 na p\u016fvodn\u00edm kr\u00e1tk\u00e9m podvozku se od s\u00e9riov\u00fdch voz\u016f odli\u0161oval posledn\u00edm p\u00e1rem bo\u010dn\u00edch oken. Ta byla, podobn\u011b jako u s\u00e9riov\u00fdch sanitek, dvoud\u00edln\u00e1 s vykl\u00e1p\u011bc\u00edm k\u0159\u00eddlem. S\u00e9riov\u00e9 STW maj\u00ed nam\u00edsto nich jednod\u00edln\u00e1 pevn\u00e1 okna.Stejn\u011b jako dod\u00e1vka, i verze STW byla vyr\u00e1b\u011bna ve Vrchlab\u00ed. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e9 kombi \u0160koda 1200 bylo dokon\u010deno po\u010d\u00e1tkem ledna 1953, posledn\u00ed kombi \u0160koda 1201 opustily v\u00fdrobn\u00ed z\u00e1vod na podzim 1961. Celkem bylo vyrobeno 2076 kombi \u0160koda 1200 a 13 188 kombi \u0160koda 1201.\n Sanitka \nSanitn\u00ed verze je podobn\u00e1 verzi kombi, zven\u010d\u00ed se li\u0161\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm del\u0161\u00edm zadn\u00edm p\u0159evisem a v\u00fdklopn\u00fdmi v\u011btrac\u00edmi ok\u00e9nky v bo\u010dn\u00edch oknech. Zadn\u00ed dve\u0159e jsou skl\u00e1p\u011bc\u00ed, vybaven\u00e9 dv\u011bma ok\u00e9nky. N\u00e1hradn\u00ed kolo um\u00edst\u011bn\u00e9 podobn\u011b jako u dod\u00e1vky a kombi je p\u0159\u00edstupn\u00e9 samostatn\u00fdmi dv\u00ed\u0159ky na spodn\u00ed stran\u011b zadn\u00edho \u010dela. Nad \u010deln\u00edm oknem je osv\u011btlen\u00fd \u010derven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Vozidlo bylo vybaveno tak\u00e9 \u017elut\u00fdm mlhov\u00fdm reflektorem na p\u0159edn\u00edm n\u00e1razn\u00edku vlevo. Rozm\u011bry sanitky jsou 4550\u00d71680\u00d71600 mm. Uvnit\u0159 vozu je vp\u0159edu lavice pro \u0159idi\u010de a spolujezdce, odd\u011blen\u00e1 p\u0159ep\u00e1\u017ekou. Vzadu se nach\u00e1z\u00ed sanitn\u00ed prostor. V n\u011bm jsou na lev\u00e9 stran\u011b um\u00edst\u011bna nad sebou dv\u011b leh\u00e1tka o rozm\u011brech 1930\u00d7520 mm. Vpravo je pak sklopn\u00e9 sed\u00e1tko pro doprovod, po sklopen\u00ed vyu\u017eiteln\u00e9 jako t\u0159et\u00ed nouzov\u00e9 leh\u00e1tko. Verze pro z\u00e1chrannou slu\u017ebu m\u011bla pouze jedno leh\u00e1tko. Vozy z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby byly d\u00e1le vybavov\u00e1ny modr\u00fdmi signaliza\u010dn\u00edmi sv\u011btly, sir\u00e9nou a od roku 1955 tak\u00e9 elektronkovou radiostanic\u00ed Tesla Fremos s 1,8 m dlouhou ant\u00e9nou.\nPrvn\u00ed sanitn\u00ed v\u016fz byl vyroben 22. \u010dervence 1952. V\u011bt\u0161ina sanitek vyroben\u00fdch v tomto roce \u0161la na export, p\u0159edev\u0161\u00edm do Polska a Rakouska. Pozd\u011bji byly vozy vyv\u00e1\u017eeny do dal\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f z\u00e1padn\u00ed i v\u00fdchodn\u00ed Evropy, a dokonce do Asie nebo Ji\u017en\u00ed Ameriky. V tuzemsku prvn\u00ed vozy obdr\u017eela v listopadu 1952 Z\u00e1chrann\u00e1 slu\u017eba hl. m. Prahy.\nSanitn\u00ed verze \u0160kody 1200 byla vyr\u00e1b\u011bna pouze v Kvasin\u00e1ch. Od l\u00e9ta 1952 do za\u010d\u00e1tku roku 1956 jich zde vzniklo celkem 1935 kus\u016f. N\u00e1sledovala ji modernizovan\u00e1 verze 1201, produkovan\u00e1 do podzimu 1961 s po\u010dtem 5286 vyroben\u00fdch voz\u016f.\u00dapravou sanitn\u00ed verze \u0160koda 1200 vznikl poh\u0159ebn\u00ed v\u016fz, vyroben\u00fd v s\u00e9rii 50 kus\u016f v prosinci 1955.\n Pick-up \nVerze pick-up vznikla \u00fapravou dod\u00e1vkov\u00e9 karoserie. P\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st vozu po B-sloupek se neli\u0161ila od ostatn\u00edch typ\u016f. Byla zakon\u010dena kolmou plechovou st\u011bnou, opat\u0159enou obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm ok\u00e9nkem, kryt\u00fdm ochrannou m\u0159\u00ed\u017ekou. Za st\u011bnou se nach\u00e1zela otev\u0159en\u00e1 lo\u017en\u00e1 plocha, lemovan\u00e1 trojd\u00edlnou d\u0159ev\u011bnou li\u0161tou. P\u0159\u00edstup na lo\u017enou ploch byl jednod\u00edln\u00fdmi dv\u00ed\u0159ky, otv\u00edrateln\u00fdmi do strany. Lo\u017en\u00e1 plocha nebyla vybavena plachtou. V\u00fdroba pick-up\u016f ve verzi \u0160koda 1201 prob\u00edhala v z\u00e1vod\u011b Vrchlab\u00ed v letech 1959\u20131961, p\u0159esn\u00fd po\u010det vyroben\u00fdch voz\u016f nen\u00ed zn\u00e1m. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st produkce \u0161la na export, \u0159ada voz\u016f dostala pravostrann\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed. V \u010ceskoslovensku slou\u017eily pick-upy nap\u0159\u00edklad u pra\u017esk\u00e9 n\u00e1kladn\u00ed taxislu\u017eby. Tyto vozy byly dodate\u010dn\u011b opat\u0159eny plachtou, nesenou oblouky. N\u00e1sledn\u00edkem t\u00e9to varianty se stal pick-up \u0160koda 1202.\nKrom\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch karoseri\u00ed byly na po\u010d\u00e1tku v\u00fdvoje uva\u017eov\u00e1ny dal\u0161\u00ed varianty, kter\u00e9 m\u011bly pou\u017e\u00edvat p\u016fvodn\u00ed kr\u00e1tk\u00fd podvozek. N\u00e1sledn\u00e9 rozhodnut\u00ed o prodlou\u017een\u00ed podvozku p\u0159isp\u011blo k tomu, \u017ee tyto verze z\u016fstaly pouze v prototypech.\n Roadster \nPrototyp roadsteru vznikl v roce 1950 spolu s prototypem sedanu, dod\u00e1vky a ter\u00e9nn\u00edho vozu, a to na p\u016fvodn\u00edm kr\u00e1tk\u00e9m podvozku s rozvorem 2485 mm.\nKaroserie roadsteru byla dvoudve\u0159ov\u00e1. Pom\u011brn\u011b \u0161irok\u00e9 dve\u0159e m\u011bly spou\u0161t\u011bc\u00ed skla zakon\u010den\u00e1 chromovan\u00fdm r\u00e1me\u010dkem (podobn\u011b jako u roadsteru \u0160koda 1102). \u010celn\u00ed dvoud\u00edln\u00e9 \u0161\u00edpov\u00e9 okno odpov\u00eddalo standardn\u00edmu proveden\u00ed sedan a bylo zasazeno do r\u00e1mu v barv\u011b karoserie. Stahovac\u00ed pl\u00e1t\u011bn\u00e1 st\u0159echa se vyzna\u010dovala obl\u00fdm tvarem. V interi\u00e9ru se nach\u00e1zela standardn\u00ed p\u0159edn\u00ed lavice, vzadu pak zmen\u0161en\u00e1 nouzov\u00e1 lavice. Vyroben\u00fd roadster z\u016fstal v jedin\u00e9m prototypu.\n Pohotovostn\u00ed \nPrototyp pohotovostn\u00edho vozu vznikl takt\u00e9\u017e roku 1950. Verze pohotovostn\u00ed m\u011bla vyu\u017e\u00edvat kr\u00e1tk\u00fd podvozek rozvoru 2485 mm. Karoserie celkov\u00e9 d\u00e9lky 4035 mm se prakticky shodovala s karoseri\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edho pohotovostn\u00edho vozu \u0160koda 1101 P. Krom\u011b v\u011bt\u0161\u00edho motoru byl nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnou v\u011bt\u0161\u00ed rozchod kolo obou n\u00e1prav.\n Ter\u00e9nn\u00ed \nPrototyp ter\u00e9nn\u00ed verze byl vyroben v roce 1950, kdy z\u00e1rove\u0148 prod\u011blal funk\u010dn\u00ed zkou\u0161ky. Tato varianta op\u011bt vznikla na kr\u00e1tk\u00e9m podvozku, av\u0161ak s pohonem v\u0161ech \u010dty\u0159 kol (4\u00d74). Nesla nov\u00e9 typov\u00e9 ozna\u010den\u00ed 965. Karoserie byla obdobn\u00e1 s pohotovostn\u00ed verz\u00ed, av\u0161ak s odli\u0161nou \u010deln\u00ed maskou s vodorovn\u00fdm \u017eebrov\u00e1n\u00edm a p\u0159edn\u00ed kapot\u00e1\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161\u00ed osmn\u00e1ctipalcov\u00e1 kola s pneumatikami 5,50-18\" zaji\u0161\u0165ovala v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1jezdov\u00e9 \u00fahly vozu. Pozd\u011bji byla navr\u017eena zcela nov\u00e1 jednodu\u0161\u0161\u00ed karoserie, s kr\u00e1tk\u00fdmi p\u0159evisy a dv\u011bma v\u00fd\u0159ezy nam\u00edsto dve\u0159\u00ed. Tato varianta z\u016fstala na pap\u00ed\u0159e.\nStejn\u011b jako jeho p\u0159edch\u016fdce, typ \u0160koda 1101/1102, byly i nov\u00e9 vozy \u0160koda 1200/1201 ur\u010deny prim\u00e1rn\u011b na v\u00fdvoz, a to p\u0159edev\u0161\u00edm do tzv. kapitalistick\u00fdch st\u00e1t\u016f. V\u00fdvoz automobil\u016f p\u0159edstavoval pro st\u00e1t v\u00fdznamn\u00fd zdroj deviz. Konkr\u00e9tn\u00ed statistiky v\u00fdvozu jsou v\u0161ak velmi kus\u00e9 a pro roky 1956\u20131963 zcela chyb\u00ed. Do zahrani\u010d\u00ed v\u0161ak z\u0159ejm\u011b zam\u00ed\u0159ila velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina vyroben\u00fdch voz\u016f, podobn\u011b jako u p\u0159ede\u0161l\u00e9ho typu. Nap\u0159\u00edklad roku 1955 bylo z 12 530 vyroben\u00fdch osobn\u00edch voz\u016f v \u010ceskoslovensku (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b typ \u0160koda 1200) exportov\u00e1no 10 848 kus\u016f, tedy 87 %. Vozy \u0160koda 1200/1201 byly na z\u00e1padn\u00edch trz\u00edch oce\u0148ov\u00e1ny pro svou robustnost, spolehlivost a relativn\u011b p\u0159\u00edznivou cenu. P\u0159edm\u011btem kritiky se st\u00e1val p\u0159edev\u0161\u00edm nekvalitn\u00ed lak, d\u00e1le se objevovaly probl\u00e9my s \u0159azen\u00edm a synchronizac\u00ed p\u0159evodovky a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed detaily.\nVozy, kter\u00e9 z\u016fstaly v \u010ceskoslovensku, byly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b prod\u00e1v\u00e1ny na p\u0159\u00edd\u011bl st\u00e1tn\u00edm org\u00e1n\u016fm a instituc\u00edm, \u0159ada sedan\u016f slou\u017eila jako vozy taxislu\u017eby. Cena sedanu na voln\u00e9m trhu \u010dinila 300 000 K\u010ds p\u0159ed m\u011bnovou reformou v kv\u011btnu roku 1953. Od dubna 1954 byla cena sedanu stanovena na 29 000 K\u010ds, proveden\u00ed STW st\u00e1lo 30 500 K\u010ds. Dostupnost vozu pro b\u011b\u017en\u00e9ho ob\u010dana v\u0161ak byla sp\u00ed\u0161e teoretick\u00e1, nap\u0159\u00edklad roku 1953 se v cel\u00e9m \u010ceskoslovensku prodalo do osobn\u00edho vlastnictv\u00ed pouze 74 automobil\u016f.\nSpecifick\u00e9 podm\u00ednky trhu v \u010ceskoslovensku umo\u017enily pom\u011brn\u011b dlouhou dobu provozov\u00e1n\u00ed t\u011bchto voz\u016f. Trval\u00fd nedostatek dostupn\u00fdch nov\u00fdch automobil\u016f nutil provozovatele (tj. podniky a instituce) opot\u0159eben\u00e1 vozidla m\u00edsto nahrazen\u00ed opakovan\u011b opravovat. \u010cast\u00e9 byly gener\u00e1ln\u00ed rekonstrukce automobil\u016f s mont\u00e1\u017e\u00ed nov\u00e9 karoserie a/nebo motoru. Tento postup byl tak\u00e9 administrativn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed ne\u017e po\u0159\u00edzen\u00ed automobilu zcela nov\u00e9ho. Situaci se p\u0159izp\u016fsobila i automobilka, kter\u00e1 pro tyto \u00fa\u010dely vyr\u00e1b\u011bla kompletn\u00ed n\u00e1hradn\u00ed karoserie, motory a dal\u0161\u00ed d\u00edly. Vzhledem ke stavebnicov\u00e9 a nep\u0159\u00edli\u0161 odli\u0161n\u00e9 konstrukci voz\u016f \u0159ady 1200/1201/1202 se podvozky star\u0161\u00edch voz\u016f postupn\u011b osazovaly karoseriemi a motory nov\u011bj\u0161\u00edch typ\u016f. Po takov\u00e9to rekonstrukci vznikala prakticky nov\u00e1 vozidla.V \u010cesku bylo k 30. \u010dervnu 2018 v centr\u00e1ln\u00edm registru vozidel evidov\u00e1no 225 voz\u016f \u0160koda 1200 a 476 voz\u016f \u0160koda 1201. Z tohoto po\u010dtu je v\u0161ak provozovan\u00fdch z\u0159ejm\u011b pouze mal\u00e1 \u010d\u00e1st, p\u0159edev\u0161\u00edm jako autoveter\u00e1ny ve vlastnictv\u00ed sb\u011bratel\u016f. \u0158ada automobil\u016f se nach\u00e1z\u00ed ve sb\u00edrk\u00e1ch muze\u00ed v \u010cesku (nap\u0159\u00edklad \u0160koda Muzeum) nebo v zahrani\u010d\u00ed.\nPodvozek je tvo\u0159en p\u00e1te\u0159ov\u00fdm r\u00e1mem s nosn\u00edkem z beze\u0161v\u00e9 ocelov\u00e9 roury. Vp\u0159edu je r\u00e1m rozvidlen do dvou lisovan\u00fdch pod\u00e9ln\u00edk\u016f. Na r\u00e1mu jsou p\u0159iva\u0159eny p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 lisovan\u00e9 nosn\u00edky pro uchycen\u00ed karoserie. Vzadu je p\u00e1te\u0159ov\u00fd r\u00e1m ukon\u010den p\u0159\u00edrubou pro rozvodovku zadn\u00ed n\u00e1pravy. R\u00e1mem proch\u00e1z\u00ed kloubov\u00fd hnac\u00ed h\u0159\u00eddel. Podvozek je vybaven centr\u00e1ln\u00edm maz\u00e1n\u00edm pomoc\u00ed no\u017en\u00ed p\u00edstov\u00e9 pumpy, ovl\u00e1dan\u00e9 ped\u00e1lem. Po jeho se\u0161l\u00e1pnut\u00ed je rozveden mazac\u00ed olej do \u010dep\u016f p\u0159edn\u00ed n\u00e1pravy, \u0159\u00edzen\u00ed, lo\u017eiska spojky a lo\u017eiska hnac\u00edho h\u0159\u00eddele. Hmotnost podvozku s motorem (\u0161asi), n\u00e1pln\u011bmi a n\u00e1hradn\u00edm kolem je 580 kg.N\u00e1pravy jsou tvo\u0159eny nez\u00e1visl\u00fdmi v\u00fdkyvn\u00fdmi polon\u00e1pravami.\nP\u0159edn\u00ed n\u00e1prava je \u0159iditeln\u00e1, s lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fdm zav\u011b\u0161en\u00edm kol. Spodn\u00ed rameno tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00ed\u010dn\u00e1 p\u016fleliptick\u00e1 listov\u00e1 pru\u017eina, horn\u00ed ramena jsou tvo\u0159ena rozvidlen\u00fdmi p\u00e1kami, na jejich\u017e konc\u00edch jsou um\u00edst\u011bny olejov\u00e9 tlumi\u010de p\u00e9rov\u00e1n\u00ed. Nosn\u00e9 pero je opat\u0159eno zaji\u0161\u0165ovac\u00ed vzp\u011brou. \u0158\u00edzen\u00ed kol je \u0161roubem s matic\u00ed.Zadn\u00ed hnac\u00ed n\u00e1prava se skl\u00e1d\u00e1 z polon\u00e1prav, tvo\u0159en\u00fdch ocelov\u00fdmi beze\u0161v\u00fdmi trubkami. Ty jsou v\u00fdkyvn\u011b zav\u011b\u0161eny na sk\u0159\u00edni rozvodovky. N\u00e1prava je odpru\u017eena p\u0159\u00ed\u010dnou p\u016fleliptickou listovou pru\u017einou, um\u00edst\u011bnou nad polon\u00e1pravami a upevn\u011bnou na sk\u0159\u00edni rozvodovky. Odpru\u017een\u00ed dopl\u0148uje olejov\u00fd tlumi\u010d.Provozn\u00ed brzda je hydraulick\u00e1 jednookruhov\u00e1, s bubnov\u00fdmi brzdami na v\u0161ech \u010dty\u0159ech kolech. Ru\u010dn\u00ed brzda je mechanick\u00e1, ovl\u00e1dan\u00e1 p\u00e1kou pod p\u0159\u00edstrojovou deskou.Disky kol jsou plechov\u00e9 paprskov\u00e9, rozm\u011bry r\u00e1fku \u010din\u00ed u verze sedan 3,50 D\u00d716\u201d, resp. 4,00 E\u00d715\u201d od 16. s\u00e9rie. Ostatn\u00ed verze maj\u00ed rozm\u011br r\u00e1fk\u016f 4,00 E\u00d716\u201d. R\u00e1fky sedanu jsou opat\u0159eny pneumatikami 5,50\u00d716\u201d resp. 6,00\u00d715\u201d od 16. s\u00e9rie. R\u00e1fky ostatn\u00edch verz\u00ed obouvaj\u00ed pneumatiky rozm\u011bru 6,00\u00d716\u201d.\nMotor vozu je um\u00edst\u011bn vp\u0159edu, pod\u00e9ln\u011b za p\u0159edn\u00ed n\u00e1pravou, za kter\u00fdm se nach\u00e1z\u00ed p\u0159evodovka, je\u017e s n\u00edm tvo\u0159\u00ed jeden mont\u00e1\u017en\u00ed celek. Ulo\u017een\u00ed motoru na r\u00e1mu je provedeno ve t\u0159ech pry\u017eov\u00fdch z\u00e1v\u011bsech (silentbloc\u00edch).Typov\u011b je motor \u010dty\u0159taktn\u00ed z\u00e1\u017eehov\u00fd vodou chlazen\u00fd \u0159adov\u00fd \u010dty\u0159v\u00e1lec s rozvodem OHV. Jeho zdvihov\u00fd objem \u010din\u00ed 1221 cm\u00b3, p\u0159i vrt\u00e1n\u00ed v\u00e1lc\u016f 72 mm a zdvihu p\u00edst\u016f 75 mm. Kompresn\u00ed pom\u011br m\u00e1 hodnotu 6,5:1 (\u0160 1200), 7:1 (\u0160 1201 do 63. s\u00e9rie) nebo 7,5:1 (\u0160 1201 od 64. s\u00e9rie). Nejvy\u0161\u0161\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fd v\u00fdkon motoru podle normy SAE dosahuje 26,5 kW (36 k) p\u0159i 4200 ot./min. (\u0160 1200), resp. 33,1 kW (45 k) p\u0159i 4200 ot./min. (\u0160 1201). Nejv\u011bt\u0161\u00ed kroutic\u00ed moment stanovovan\u00fd dle normy SAE dosahuje 74,5 Nm p\u0159i 2300 ot./min. (\u0160 1200), resp. 84,3 Nm p\u0159i 2500 ot./min. (\u0160 1201). Such\u00e1 hmotnost motoru je ud\u00e1v\u00e1na 103 kg.Voda k chlazen\u00ed motoru proch\u00e1z\u00ed nucen\u00fdm ob\u011bhem pomoc\u00ed odst\u0159ediv\u00e9ho \u010derpadla. Proud\u011bn\u00ed vzduchu chladi\u010dem podporuje \u010dty\u0159list\u00fd ventil\u00e1tor, poh\u00e1n\u011bn\u00fd kl\u00ednov\u00fdm \u0159emenem od klikov\u00e9 h\u0159\u00eddele. Tlakov\u00e9 maz\u00e1n\u00ed motoru zaji\u0161\u0165uje zubov\u00e9 \u010derpadlo. Blok motoru je opat\u0159en vym\u011bniteln\u00fdmi vlo\u017ekami v\u00e1lc\u016f, z vn\u011bj\u0161\u00ed strany p\u0159\u00edmo chlazen\u00fdmi vodou (tzv. \u201emokr\u00e9 vlo\u017eky\u201c). Klikov\u00e1 h\u0159\u00eddel je ulo\u017eena ve t\u0159ech kluzn\u00fdch lo\u017eisc\u00edch. Blok motoru i hlava v\u00e1lc\u016f jsou odlity z \u0161ed\u00e9 litiny, p\u00edsty z hlin\u00edkov\u00e9 slitiny.P\u0159\u00edpravu palivov\u00e9 sm\u011bsi zaji\u0161\u0165uje horizont\u00e1ln\u00ed karbur\u00e1tor typu Solex 26 UAHD, p\u0159\u00edpadn\u011b JIKOV 26 POH (\u0160 1200) nebo sp\u00e1dov\u00fd karbur\u00e1tor JIKOV 32 SOP (\u0160 1201). Palivo proud\u00ed z n\u00e1dr\u017ee do karbur\u00e1toru samosp\u00e1dem (\u0160 1200) nebo nucen\u011b pomoc\u00ed membr\u00e1nov\u00e9ho \u010derpadla, hnan\u00e9ho va\u010dkovou h\u0159\u00eddel\u00ed (\u0160 1201). V\u00e1lcov\u00e1 plechov\u00e1 palivov\u00e1 n\u00e1dr\u017e o objemu 35 litr\u016f je um\u00edst\u011bna v motorov\u00e9m prostoru na p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 st\u011bn\u011b. Z\u00e1kladn\u00ed spot\u0159eba vozu \u010din\u00ed 9\u201310 l benz\u00ednu a 0,2 l oleje na 100 km (\u0160 1200), resp. 8,2\u20139,4 l benz\u00ednu a 0,1 l oleje na 100 km (\u0160 1201).P\u0159evodovka je mechanick\u00e1 \u010dty\u0159stup\u0148ov\u00e1 se zp\u011btn\u00fdm chodem. M\u00e1 synchronizaci III. a IV. rychlostn\u00edho stupn\u011b, od 29. s\u00e9rie pak synchronizaci II., III. a IV. stupn\u011b. \u010ctvrt\u00fd rychlostn\u00ed stupe\u0148 tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd z\u00e1b\u011br. \u0158adic\u00ed p\u00e1ka se nach\u00e1z\u00ed na sloupku \u0159\u00edzen\u00ed pod volantem. Spojka je such\u00e1 kotou\u010dov\u00e1 jednolamelov\u00e1. Rozvodovka se nach\u00e1z\u00ed na zadn\u00ed n\u00e1prav\u011b a st\u00e1l\u00fd p\u0159evod \u010din\u00ed 4,78 (sanita) nebo 5,25 (ostatn\u00ed verze).Tabulka technick\u00fdch parametr\u016f motor\u016f \u0160 1200 a \u0160 1201:\nElektrick\u00e1 soustava vozu pracuje s nap\u011bt\u00edm 12 V. Zdrojem energie je dvan\u00e1ctivoltov\u00e9 dynamo o v\u00fdkonu 200 W, hnan\u00e9 stejn\u00fdm kl\u00ednov\u00fdm \u0159emenem jako ventil\u00e1tor. Akumul\u00e1torov\u00e1 baterie o kapacit\u011b 45 Ah je um\u00edst\u011bna v motorov\u00e9m prostoru, po lev\u00e9 stran\u011b palivov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee. Elektrick\u00fd start\u00e9r m\u00e1 v\u00fdkon 0,8 k. K elektrick\u00e9mu p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed pat\u0159\u00ed zapalov\u00e1n\u00ed motoru, tvo\u0159en\u00e9 zapalovac\u00ed c\u00edvkou, rozd\u011blova\u010dem a sv\u00ed\u010dkami. Po\u0159ad\u00ed zapalov\u00e1n\u00ed v\u00e1lc\u016f je 1-3-4-2. Elektrick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed je zna\u010dky PAL.Sou\u010d\u00e1st\u00ed elektrick\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed je tak\u00e9 osv\u011btlovac\u00ed soustava, tvo\u0159en\u00e1 hlavn\u00edmi sv\u011btlomety, koncov\u00fdmi sv\u00edtilnami, osv\u011btlen\u00edm tabulky SPZ vzadu, osv\u011btlen\u00edm p\u0159\u00edstrojov\u00e9 desky a stropn\u00ed sv\u00edtilnou. Sanitn\u00ed vozy jsou nav\u00edc vybaveny mlhov\u00fdm sv\u011btlometem vp\u0159edu a zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi sign\u00e1ln\u00edmi sv\u00edtilnami.\nKaroserii vozu tvo\u0159\u00ed celokovov\u00e1 sko\u0159epina. Je zhotoven\u00e1 z elektricky sva\u0159ovan\u00fdch plechov\u00fdch d\u00edl\u016f a pota\u017een\u00e1 ocelov\u00fdmi plechy tlou\u0161\u0165ky 0,8 mm a 1 mm. Karoserie je na podvozku usazena pomoc\u00ed osmi pry\u017eov\u00fdch l\u016f\u017eek um\u00edst\u011bn\u00fdch na p\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch r\u00e1mu a na sk\u0159\u00edni rozvodovky. Karoserie a \u0161asi jsou spojeny pomoc\u00ed osmi \u0161roub\u016f. Karoserie je lakov\u00e1na syntetick\u00fdm lakem. P\u0159edn\u00ed sedadlo je lavicov\u00e9 posuvn\u00e9, se spole\u010dn\u00fdm op\u011br\u00e1kem. Zadn\u00ed sedadlo je takt\u00e9\u017e jednod\u00edln\u00e9 lavicov\u00e9. Potah je z vln\u011bn\u00e9 l\u00e1tky nebo z um\u011bl\u00e9 k\u016f\u017ee, p\u0159\u00edpadn\u011b jejich kombinac\u00ed. Dve\u0159e a st\u011bny jsou \u010daloun\u011bny stejn\u00fdm materi\u00e1lem jako sedadla, strop je pota\u017een vln\u011bnou l\u00e1tkou.\nP\u0159\u00edstrojov\u00e1 deska obsahuje palivom\u011br, rychlom\u011br s po\u010d\u00edtadlem kilometr\u016f a teplom\u011br chladic\u00ed kapaliny. Uprost\u0159ed je m\u0159\u00ed\u017eka reproduktoru, vpravo uzav\u00edrateln\u00e1 schr\u00e1nka. Na horn\u00ed stran\u011b u p\u0159edn\u00edho okna se nach\u00e1zej\u00ed dva v\u00fddechy teplovodn\u00edho topen\u00ed, slou\u017e\u00edc\u00ed k jeho odmrazov\u00e1n\u00ed. Volant je dvouramenn\u00fd, od 37. s\u00e9rie dopln\u011bn\u00fd p\u016flkruhov\u00fdm tla\u010d\u00edtkem houka\u010dky.\n\u00dadaje bez z\u00e1vorky plat\u00ed pro typ \u0160koda 1200, \u00fadaje v z\u00e1vorce plat\u00ed pro typ \u0160koda 1201. Pokud z\u00e1vorka chyb\u00ed, je uveden\u00fd \u00fadaj shodn\u00fd pro oba typy.\nCEDRYCH, Mario Ren\u00e9; NACHTMAN, Luk\u00e1\u0161. \u0160KODA - auta zn\u00e1m\u00e1 i nezn\u00e1m\u00e1. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1719-7. \nGEREG, Jaroslav. Sedan a jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed. 1. vyd. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Jaroslav Gereg, 2005. 149 s. ISBN 80-239-4598-X. \nKO\u017d\u00cd\u0160EK, Petr; KR\u00c1L\u00cdK, Jan. L & K - \u0160koda 1895-1995. Praha: Motorpress, 1995. 347 s. ISBN 80-901749-3-0. \nKR\u00c1L\u00cdK, Jan. \u0160koda 1203. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 136 s. ISBN 978-80-247-3383-8. \nPODSKALSK\u00dd, Mat\u011bj. Automobil \u0160koda 1101, 1102, 1200. Technick\u00fd popis a \u00fadr\u017eba. 1. vyd. Praha: SNTL, 1955. 332 s. \nPROCH\u00c1ZKA, Hubert. Klasick\u00e9 automobily \u0160koda. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2007. 198 s. ISBN 978-80-251-1663-0. \nTU\u010cEK, Jan. Auta v\u00fdchodn\u00edho bloku. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. \nMEWALD, Ji\u0159\u00ed. \u0160KODA 1202. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 160 s. ISBN 978-80-247-4744-6. \n \n\u0160koda 1200 ve filmech a seri\u00e1lech na IMCDb.org\n\u0160koda 1201 ve filmech a seri\u00e1lech na IMCDb.", "<<>>: Co je Christian August Sask\u00fd? <<>>: Kristi\u00e1n August Sask\u00fd (n\u011bmecky Christian August von Sachsen-Zeitz, 9. \u0159\u00edjen 1666, z\u00e1mek Moritzburg \u2013 23. srpen 1725, Regensburg) byl sask\u00fd kn\u00ed\u017ee, uhersk\u00fd primas-kardin\u00e1l (od roku 1707) a ost\u0159ihomsk\u00fd arcibiskup.\nPoch\u00e1zel z protestantsk\u00e9 rodiny sasko-zeitsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Mo\u0159ice, kter\u00fd byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem bo\u010dn\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 linie Wettin\u016f, a jeho druh\u00e9 man\u017eelky Doroty Marie Sasko-V\u00fdmarsk\u00e9. Zprvu si vybral vojenskou kari\u00e9ru a vstoupil do \u0159\u00e1du n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f. Ji\u017e jako dvacetilet\u00fd se z\u00fa\u010dastnil protitureck\u00fdch v\u00e1lek (mimo jin\u00e9 se pod\u00edlel na osvobozen\u00ed Bud\u00edna).\nJeho dal\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed dr\u00e1ha za\u010dala p\u0159estoupen\u00edm na katolickou v\u00edru a vz\u00e1p\u011bt\u00ed nato se stal kn\u011bzem. Pak u\u017e jeho c\u00edrkevn\u00ed kari\u00e9ra rychle pokra\u010dovala. V roce 1695 se p\u0159est\u011bhoval do Uher a stal se r\u00e1bsk\u00fdm biskupem a o jeden\u00e1ct let pozd\u011bji (17. kv\u011btna 1706) jej pape\u017e Klement XI. jmenoval kardin\u00e1lem a arcibiskupem v Ost\u0159ihomi (\u00fa\u0159adu se ujal 20. ledna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku). Byl jedin\u00fdm cizincem, kter\u00fd se stal ost\u0159ihomsk\u00fdm arcibiskupem.\nV roce 1714 dos\u00e1hl hodnosti n\u011bmeck\u00e9ho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete. Posledn\u00ed roky \u017eivota pro\u017eil s podlomen\u00fdm zdrav\u00edm v kl\u00e1\u0161te\u0159e pavl\u00e1n\u016f v Mariance. Zem\u0159el v Regensburgu na konce srpna roku 1725 v dob\u011b kon\u00e1n\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu, kter\u00e9ho se osobn\u011b \u00fa\u010dastnil.\nKristi\u00e1n August Sask\u00fd byl poh\u0159ben v krypt\u011b katedr\u00e1ly svat\u00e9ho Martina. Jeho osobnost p\u0159ipom\u00ednala n\u00e1hrobn\u00ed deska v d\u00f3mu, kterou mu dala zhotovit jeho rodina je\u0161t\u011b v roce \u00famrt\u00ed. N\u00e1hrobek vyhotovil v\u00edde\u0148sk\u00fd socha\u0159 Adolf Konrad von Albrecht podle n\u00e1vrhu zn\u00e1m\u00e9ho architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. N\u00e1hrobek se v\u0161ak nedochoval, proto\u017ee padl za ob\u011b\u0165 Heillerov\u011b regotizaci d\u00f3mu v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed. N\u00e1hrobek byl tehdy rozebr\u00e1n a st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st \u2013 reli\u00e9f s portr\u00e9tem arcibiskupa \u2013 p\u0159enesena do kostela klarisek, dnes je v\u0161ak i tento reli\u00e9f nezv\u011bstn\u00fd.\nK jeho velk\u00fdm z\u00e1sluh\u00e1m b\u011bhem p\u016fsoben\u00ed ve funkci ost\u0159ihomsk\u00e9ho arcibiskupa pat\u0159\u00ed aktivn\u00ed \u00fa\u010dast na potla\u010dov\u00e1n\u00ed morov\u00e9 epidemie, kter\u00e1 vypukla v Uhersku na konci roku 1712. Na pam\u00e1tku potla\u010den\u00ed morov\u00e9 n\u00e1kazy postavili v roce 1713 na Rybn\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Bratislav\u011b morov\u00fd sloup, na kter\u00e9m je arcibiskupovo jm\u00e9no zv\u011b\u010dn\u011bno (mimo jin\u00e9 s\u00e1m p\u0159isp\u011bl na jeho postaven\u00ed).\n22. kv\u011btna 1712 korunoval v Pre\u0161pursk\u00e9m d\u00f3mu svat\u00e9ho Martina uhersk\u00e9ho kr\u00e1le Karla III. a o dva roky pozd\u011bji, 18. \u0159\u00edjna 1714, uherskou kr\u00e1lovnou tak\u00e9 jeho man\u017eelku Al\u017eb\u011btu Krist\u00fdnu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Christian August Sask\u00fd na slovensk\u00e9 Wikipedii.\n \nA. \u0160piesz, Bratislava v 18. storo\u010d\u00ed, Tatran, Bratislava, 1987\nI.", "<<>>: Co je Tuan Jing-jing? <<>>: Tuan Jing-jing, \u010d\u00ednsky pchin-jinem Du\u00e0n Y\u00edngy\u00edng, znaky tradi\u010dn\u00ed \u6bb5\u83b9\u83b9, (* 3. \u010dervence 1989 Tchien-\u0165in) je \u010d\u00ednsk\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed tenistka. Ve sv\u00e9 dosavadn\u00ed kari\u00e9\u0159e na okruhu WTA Tour vyhr\u00e1la jeden singlov\u00fd a t\u0159i deblov\u00e9 turnaj. K nim p\u0159idala dv\u011b deblov\u00e9 trofeje ze s\u00e9rie WTA 125K. V r\u00e1mci okruhu ITF z\u00edskala jeden\u00e1ct titul\u016f ve dvouh\u0159e a jeden ve \u010dty\u0159h\u0159e.Na \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku WTA byla ve dvouh\u0159e nejv\u00fd\u0161e klasifikov\u00e1na v dubnu 2017 na 60. m\u00edst\u011b a ve \u010dty\u0159h\u0159e pak v \u00fanoru 2020 na 16. m\u00edst\u011b. Tr\u00e9nuje ji Tung J\u00fce-sen.Ve fin\u00e1le grandslamov\u00e9 \u010dty\u0159hry French Open 2019 podlehla s krajankou \u010ceng Saj-saj ma\u010farsko-francouzsk\u00e9mu p\u00e1ru T\u00edmea Babosov\u00e1 a Kristina Mladenovicov\u00e1. Na mal\u00e9m Turnaji mistry\u0148, WTA Elite Trophy 2017 v \u010cu-chaji, z\u00edskala deblovou trofej s krajankou Chan Sin-j\u00fcn. Z fin\u00e1le deblu WTA Elite Trophy 2019 pak ode\u0161la pora\u017eena po boku Jang \u010cao-s\u00fcan, kdy\u017e nesta\u010dily na ukrajinsko-slovinskou dvojici Ljudmyla Ki\u010denokov\u00e1 a Andreja Klepa\u010dov\u00e1.V \u010d\u00ednsk\u00e9m fedcupov\u00e9m t\u00fdmu debutovala v roce 2017 z\u00e1kladn\u00edm blokem 1. skupiny z\u00f3ny Asie a Oce\u00e1nie proti Japonsku, v n\u011bm\u017e prohr\u00e1la \u010dty\u0159hru v p\u00e1ru s Jang \u010cao-s\u00fcan. Japonky zv\u00edt\u011bzily 3:0 na z\u00e1pasy. Do roku 2020 v sout\u011b\u017ei nastoupila k jedin\u00e9mu mezist\u00e1tn\u00edmu utk\u00e1n\u00ed s bilanc\u00ed 0\u20130 ve dvouh\u0159e a 0\u20131 ve \u010dty\u0159h\u0159e.\nPrvn\u00ed \u017eensk\u00fd turnaj na okruhu ITF odehr\u00e1la v roce 2006 v \u010d\u00ednsk\u00e9m \u010cchang-\u0161a. Premi\u00e9rovou ud\u00e1lost\u00ed na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace pekingsk\u00e9ho China Open 2010. Do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee poprv\u00e9 nastoupila o dva roky pozd\u011bji, kdy\u017e do z\u00e1\u0159ijov\u00e9ho Guangzhou International Women's Open 2012, prob\u00edhaj\u00edc\u00edho v Kantonu, obdr\u017eela divokou kartu od po\u0159adatel\u016f. Na \u00favod si poradila s thajskou kvalifikantkou Luksikou Kumkhumovou, aby pot\u00e9 podlehla t\u0159et\u00ed nasazen\u00e9 Rumunce Soran\u011b C\u00eersteaov\u00e9.Na nejvy\u0161\u0161\u00ed grandslamov\u00e9 \u00farovni debutovala kvalifikac\u00ed US Open 2012, v n\u00ed\u017e ji ve druh\u00e9m kole vy\u0159adila Kirsten Flipkensov\u00e1. Hlavn\u00ed sout\u011b\u017e si poprv\u00e9 zahr\u00e1la na US Open 2013, kde skon\u010dila v otev\u00edrac\u00edm duelu na raket\u011b \u0161est\u00e9 nasazen\u00e9 Caroline Wozniack\u00e9.Z\u00e1pas v hlavn\u00ed sout\u011b\u017ei Grand Slamu premi\u00e9rov\u011b vyhr\u00e1la, po \u010dty\u0159ech p\u0159edchoz\u00edch por\u00e1\u017ek\u00e1ch, ve Wimbledonu 2015, kde na t\u0159et\u00edm dvorci p\u0159ekvapiv\u011b vy\u0159adila obh\u00e1jkyni fin\u00e1lov\u00e9 \u00fa\u010dasti a dvan\u00e1ctou nasazenou Eugenii Bouchardovou. Do dvouhry postoupila jako 117. hr\u00e1\u010dka \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku z kvalifikace. Jednalo se o jej\u00ed prvn\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad hr\u00e1\u010dkou elitn\u00ed sv\u011btov\u00e9 dvac\u00edtky.Na Asijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2014 v jihokorejsk\u00e9m In\u010dchonu byla \u010dlenkou \u010d\u00ednsk\u00e9ho t\u00fdmu, jen\u017e vybojoval st\u0159\u00edbrnou medaili ze sout\u011b\u017ee tenisov\u00fdch dru\u017estev.\nPrvn\u00ed grandslamov\u00e9 fin\u00e1le si zahr\u00e1la v \u017eensk\u00e9m deblu French Open 2019, kde startovala s krajankou \u010ceng Saj-saj. V boji o titul podlehly druh\u00e9mu nasazen\u00e9mu, ma\u010farsko-francouzsk\u00e9mu p\u00e1ru T\u00edmea Babosov\u00e1 a Kristina Mladenovicov\u00e1. Ve \u010dty\u0159h\u0159e Wuhan Open 2019 vytvo\u0159ila osm\u00fd nasazen\u00fd p\u00e1r s Ruskou Veronikou Kud\u011brmetovou. Ve fin\u00e1le p\u0159ehr\u00e1ly belgicko-b\u011blorusk\u00e9 turnajov\u00e9 dvojky Elise Mertensovou s Arynou Sabalenkovou po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu, co\u017e pro ni znamenalo t\u0159et\u00ed kari\u00e9rn\u00ed trofej.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Duan Yingying na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je St. Lawrence County? <<>>: St. Lawrence County je okres ve st\u00e1t\u011b New York ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. K roku 2010 zde \u017eilo 111 944 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Canton. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 7 306 km\u00b2, co\u017e z n\u011bj d\u011bl\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed okres v New Yorku.", "<<>>: Co je Pankr\u00e1ck\u00e1 pl\u00e1\u0148? <<>>: Pankr\u00e1ck\u00e1 pl\u00e1\u0148 je oblast na temeni vrchu Pankr\u00e1ce v Praze 4, nazvan\u00e9ho podle kostela sv. Pankr\u00e1ce, kter\u00fd zde pobl\u00ed\u017e vs\u00ed Nusle a Kru\u0161ina st\u00e1l ji\u017e v rom\u00e1nsk\u00e9 dob\u011b. Term\u00edn se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v urbanistick\u00fdch souvislostech; pokud se mluv\u00ed o geomorfologick\u00e9m celku, pou\u017e\u00edv\u00e1 se sp\u00ed\u0161e ozna\u010den\u00ed Pankr\u00e1ck\u00e1 terasa.\nOd doby vybudov\u00e1n\u00ed zdej\u0161\u00ed stanice metra Pankr\u00e1c byla pankr\u00e1ck\u00e1 pl\u00e1\u0148 po\u010d\u00edt\u00e1na k \u0161ir\u0161\u00edmu m\u011bstsk\u00e9mu centru, ale jej\u00ed urbanistick\u00fd koncept z\u016fst\u00e1val dlouho nedokon\u010den. V dob\u011b prvn\u00ed republiky zde vznikala tak\u00e9 nuselsk\u00e1 sportovi\u0161t\u011b (h\u0159i\u0161t\u011b SK Nusle, Nuselsk\u00fd SK, Viktoria Nusle, pozd\u011bj\u0161\u00ed Dynamo Pankr\u00e1c, Slavoj Vy\u0161ehrad, Sokol a j.).\nP\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00e9ho panoramatu se obvykle bere v \u00favahu cel\u00e9 temeno vrchu Pankr\u00e1ce. V sou\u010dasnosti (2019) zde stoj\u00ed tyto budovy, kter\u00e9 v\u00fdznamn\u011b vstupuj\u00ed do d\u00e1lkov\u00fdch pohled\u016f:\nV u\u017e\u0161\u00edm pojet\u00ed m\u016f\u017eeme za Pankr\u00e1ckou pl\u00e1\u0148 pova\u017eovat rozvojov\u00e9 plochy vymezen\u00e9 v podm\u00ednk\u00e1ch sout\u011b\u017ee z r. 1997, kter\u00e1 \u0159e\u0161ila tato \u00fazem\u00ed:\nA \u2013 oblast mezi Centr\u00e1ln\u00edm parkem a ulic\u00ed Na H\u0159ebenech II - naz\u00fdvan\u00e1 Kav\u010d\u00ed hory\nB \u2013 tzv. pentagon, plocha sev\u0159en\u00e1 ulicemi Hv\u011bzdova, Na Pankr\u00e1ci, Na Str\u017ei, Milevsk\u00e1, Pujmanov\u00e9; jedn\u00e1 se o nejatraktivn\u011bj\u0161\u00ed plochy v bl\u00edzkosti stanice metra Pankr\u00e1c\nC \u2013 lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e1 plocha n\u011bkdej\u0161\u00edho autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed mezi ulicemi Na Pankr\u00e1ci, Pikrtova a Doudlebsk\u00e1\nD \u2013 oblast za severoji\u017en\u00ed magistr\u00e1lou (Reitknechtka)Z dvan\u00e1cti n\u00e1vrh\u016f byl jako v\u00edt\u011bzn\u00fd vybr\u00e1n ten, kter\u00fd navrhl dostavbu plochy \u0161esti v\u00fd\u0161kov\u00fdmi budovami zhruba stejn\u011b vysok\u00fdmi jako budova rozhlasu. Sout\u011b\u017e ale nakonec vyzn\u011bla napr\u00e1zdno, proto\u017ee se nikdy nep\u0159istoupilo k vypracov\u00e1n\u00ed regula\u010dn\u00edho pl\u00e1nu. Bylo zpracov\u00e1no zad\u00e1n\u00ed regula\u010dn\u00edho pl\u00e1nu, ale jeho zad\u00e1n\u00ed nebylo schv\u00e1leno tehdej\u0161\u00edm obvodn\u00edm zastupitelstvem Prahy 4.\nI bez regula\u010dn\u00edho pl\u00e1nu byla pl\u00e1\u0148 postupn\u011b zastavov\u00e1na. V\u00fdznamn\u00fd byl rok 2008, v n\u011bm\u017e byly dokon\u010deny \u010dty\u0159i projekty (jeden obchodn\u00ed a t\u0159i administrativn\u00ed):\nCity Tower\nOffice park Kav\u010d\u00ed hory\nObchodn\u00ed centrum Ark\u00e1dy Pankr\u00e1c 14. listopadu 2008\nGeminiNa konci roku 2008 bylo celkov\u00e9 zastav\u011bn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:\nOblast A byla asi ze dvou t\u0159etin zastav\u011bna (objekty \u010cesk\u00e9 televize v\u010detn\u011b budovy televizn\u00edho zpravodajstv\u00ed a budovy producentsk\u00fdch center p\u0159ezd\u00edvan\u00e9 \u201erohl\u00edk\u201c a \u201eOffice park Kav\u010d\u00ed hory\u201c).\nV oblasti B byla dokon\u010dena 109 m vysok\u00e1 budova City Tower a obchodn\u00ed centrum Ark\u00e1dy Pankr\u00e1c.\nOblast C byla vyu\u017eita pro administrativn\u00ed budovu Gemini.\nV oblasti D, t\u011bsn\u011b p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k magistr\u00e1le, byl postaven pouze objekt vysokonap\u011b\u0165ov\u00e9 rozvodny.Od prosince 2010 do prosince 2012 prob\u00edhala v\u00fdstavba nov\u00e9 kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy City Green Court. Budova o 8 nadzemn\u00edch podla\u017e\u00edch stoj\u00ed v severoz\u00e1padn\u00edm rohu pentagonu na rohu ulic Pujmanov\u00e9 a Hv\u011bzdova. V\u011bt\u0161inu prostoru si pronajaly spole\u010dnosti PwC, GlaxoSmithKline a Skanska.\nV jihoz\u00e1padn\u00edm kvadrantu pentagonu developer ECM Real Estate Investments pl\u00e1noval stavbu dal\u0161\u00edch dvou v\u00fd\u0161kov\u00fdch budov: luxusn\u00ed obytn\u00fd d\u016fm \u201eCity Epoque\u201c ve tvaru \u201eV\u201c o v\u00fd\u0161ce 104 metry a \u201eCity Epoque Office\u201c, v\u00e1lcov\u00e1 budova o v\u00fd\u0161ce 75,5 metru, p\u016fvodn\u011b byla ozna\u010dov\u00e1na jako hotel, pozd\u011bji jako kancel\u00e1\u0159sk\u00e1 budova. Dokon\u010den\u00ed obytn\u00e9ho domu bylo pl\u00e1nov\u00e1no na 1. \u010dtvrtlet\u00ed roku 2013. Proti z\u00e1m\u011bru vystoupilo UNESCO, kter\u00e9 doporu\u010dilo stanovit pro nov\u00e9 budovy v\u00fd\u0161kov\u00fd limit 60 a\u017e 70 metr\u016f. Pankr\u00e1ck\u00e1 pl\u00e1\u0148 stoj\u00ed asi 1,5 km od Historick\u00e9ho centra Prahy, sv\u011btov\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. M\u011bstsk\u00fd soud v Praze v srpnu 2011 zru\u0161il p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u00fazemn\u00ed rozhodnut\u00ed a samotn\u00e1 firma ECM byla od \u010dervence 2011 v konkursu. Po \u00fapadku spole\u010dnosti ECM oba projekty koupila lucembursk\u00e1 spole\u010dnost Aceur Investment. Projekt bytov\u00e9ho domu City Epoque byl pozd\u011bji p\u0159epracov\u00e1n a dostal nov\u00fd n\u00e1zev V Tower. Jeho p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e1 v\u00fd\u0161ka 104 m z\u016fstala zachov\u00e1na; realizace prob\u00edhala mezi roky 2015 a 2018. Budova ve tvaru v\u00e1lce City Epoque Office nebyla realizovan\u00e1 a m\u00edsto n\u00ed zde vyrostla men\u0161\u00ed 40 metr\u016f vysok\u00e1 n\u00edzkoenergetick\u00e1 kancel\u00e1\u0159sk\u00e1 budova Main Point Pankr\u00e1c.\nV roce 2017 se projekt p\u011bti v\u011b\u017eov\u00fdch budov Rezidence Park Kav\u010d\u00ed Hory pl\u00e1novan\u00fdch v sousedstv\u00ed pentagonu stal jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f varov\u00e1n\u00ed organizace UNESCO, \u017ee by historick\u00e9 centrum Prahy mohlo b\u00fdt za\u0159azeno do kategorie \u201epam\u00e1tky v ohro\u017een\u00ed\u201c. Central Group pl\u00e1novala stavbu t\u011bchto budov v roce 2019. V b\u0159eznu 2020 byly n\u011bkter\u00e9 pl\u00e1novan\u00e9 budovy sn\u00ed\u017eeny o 30 metr\u016f. 7. prosince 2020 komise pro \u00fazemn\u00ed rozvoj Prahy 4 znovu nedoporu\u010dila projekt z roku 2017 schv\u00e1lit a po\u017eaduje p\u0159edlo\u017eit upraven\u00fd podn\u011bt a znovu projednat z\u00e1stavbu v cel\u00e9m rozsahu vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed\nz konceptu sn\u00ed\u017een\u00ed.\nKav\u010d\u00ed hory\nS\u00eddli\u0161t\u011b Zelen\u00e1 li\u0161ka\nDobe\u0161ka\nBranick\u00e1 sk\u00e1la\nKr\u010dsk\u00fd h\u0159bitov\nN\u00e1m\u011bst\u00ed Hrdin\u016f\nAutobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed Pankr\u00e1c\nBud\u011bjovick\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed\nV\u00fdvoj kauzy, stanoviska, o sout\u011b\u017ei z roku 1997 (Klub Za starou Prahu)\nV\u00e1lka o Pankr\u00e1ckou pl\u00e1\u0148 (t\u00fdden\u00edk A2)\nPankr\u00e1ck\u00e1 pl\u00e1\u0148 (Arnika)\nDal\u0161\u00ed z\u00e1m\u011bry v\u00fdstavby v\u00fd\u0161kov\u00fdch budov na Pankr\u00e1ci (estav.cz)\nUNESCO doporu\u010duje Praze sn\u00ed\u017eit pl\u00e1novan\u00e9 mrakodrapy na Pankr\u00e1ci (ihned.", "<<>>: Co je Myri\u00e1da? <<>>: Myri\u00e1da (ze staro\u0159eck\u00e9ho \u03bc\u03c5\u03c1\u03b9\u03ac\u03c2, myrias) ozna\u010duje \u010d\u00edslo deset tis\u00edc (10 000), pokud se jedn\u00e1 o p\u0159eklad z \u0159e\u010dtiny, latiny \u010di \u010d\u00edn\u0161tiny. Obecn\u011b se ale pod t\u00edmto v\u00fdrazem skr\u00fdv\u00e1 nes\u010detn\u00e9 zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed. V novodob\u00e9 \u0159e\u010dtin\u011b je st\u00e1le mo\u017en\u00e9 se s t\u00edmto v\u00fdrazem setkat, a to p\u0159edev\u0161\u00edm ve slo\u017een\u00fdch \u010d\u00edslech, jako mili\u00f3nu, kter\u00fd se \u0159ecky naz\u00fdv\u00e1 \u03b5\u03ba\u03b1\u03c4\u03bf\u03bc\u03bc\u03cd\u03c1\u03b9\u03bf (ekatommyrio), tj. 100kr\u00e1t 10 000.\nPro myri\u00e1dtinu (tj. desetitis\u00edcinu) celku lze u\u017e\u00edt zna\u010dky promyri\u00e1dy (\u2031) (Znak Unicode U+2031), p\u0159i\u010dem\u017e je promile slo\u017eeno z deseti promyri\u00e1d a procento ze sta promyri\u00e1d.\nP\u0159edev\u0161\u00edm v angli\u010dtin\u011b se v\u00fdraz myri\u00e1da u\u017e\u00edv\u00e1, pokud je \u0159e\u010d o velk\u00e9m, ale nespo\u010d\u00edtan\u00e9m \u010d\u00edsle (nap\u0159. \u201eThere is a myriad of people outside.\u201c \u2013 tj. \u201eVenku je mnoho lid\u00ed.\u201c).\n\u0158ada evropsk\u00fdch jazyk\u016f u\u017e\u00edv\u00e1 v\u00fdrazu myri\u00e1da podobn\u011b jako angli\u010dtina pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed velk\u00e9ho nespo\u010dten\u00e9ho \u010d\u00edsla.\nP\u0159edpona myria- odvozen\u00e1 od slova myri\u00e1da ve spojen\u00ed s n\u011bjakou jednotkou n\u00e1sob\u00ed desettis\u00edckr\u00e1t z\u00e1kladn\u00ed jednotku (p\u0159. myriagram = 10 000 gram\u016f).\nVe v\u00fdchodn\u00ed Asii jsou tam\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00edseln\u00e9 syst\u00e9my (v \u010c\u00edn\u011b, Japonsku apod.) zalo\u017eeny na seskupov\u00e1n\u00ed \u010d\u00edslic po desetitis\u00edc\u00edch, nikoliv tis\u00edc\u00edch, jako je zvykem v z\u00e1padn\u00ed kultu\u0159e. Ve standardn\u00ed \u010d\u00edn\u0161tin\u011b je znakem pro jednu myri\u00e1du \u842c, ve zjednodu\u0161en\u00e9 pak \u4e07.", "<<>>: Co je F\u00e9d\u00e9ration photographique de France? <<>>: F\u00e9d\u00e9ration photographique de France (FPF, \u010desky Francouzsk\u00e1 fotografick\u00e1 federace) je federace sdru\u017euj\u00edc\u00ed v\u00edce ne\u017e 500 fotografick\u00fdch klub\u016f a jednotlivc\u016f ve Francii. Je schv\u00e1lena Ministerstvem sportu, ml\u00e1de\u017ee, osv\u011bty a komunitn\u00edho \u017eivota (Minist\u00e8re de la Jeunesse, des Sports et de la Vie associative).\nV roce 1892 byl vytvo\u0159en Francouzsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed svaz fotografick\u00fdch spole\u010dnost\u00ed v \u010dele s v\u011bdcem Pierrem Janssenem. V roce 1947 se stala Francouzskou federac\u00ed fotografick\u00fdch spole\u010dnost\u00ed v \u010dele s Rolandem Bourigeaudem.\nV roce 1949 byla p\u0159ejmenov\u00e1na na Francouzskou n\u00e1rodn\u00ed federaci fotografick\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. Jej\u00ed centr\u00e1la se v roce 1957 p\u0159est\u011bhovala na Rue Faraday \u010d. 9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V roce 1958 se p\u0159ipojila k organizaci F\u00e9d\u00e9ration Internationale de l'Art Photographique (FIAP).\nV roce 1989 se jej\u00ed n\u00e1zev zm\u011bnil na F\u00e9d\u00e9ration photographique de France. V roce 1996 se organizace p\u0159est\u011bhovala na Rue Jules-Vall\u00e8s \u010d. 5 v 11. obvodu.\nC\u00edlem federace je podle 2. \u010dl\u00e1nku jej\u00edch statut rozvoj a podpora fotografick\u00e9ho um\u011bn\u00ed a v\u011bdy, kter\u00e9 znamen\u00e1:\npo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sout\u011b\u017e\u00ed\norganizov\u00e1n\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u00edho kongresu\nposkytov\u00e1n\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch modul\u016f a fotografick\u00fdch sb\u00edrek pro \u010dinnost klub\u016f\nvyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dasopis\u016f France Photographie a La Lettre de la f\u00e9d\u00e9 (v letech 1994-2002 federace vyd\u00e1vala \u010dasopis Vision zasv\u011bcen\u00fd audiovizualizaci ve Frankofonii)\nod roku 2007 vyd\u00e1v\u00e1 ro\u010denku Floril\u00e8ge FPF shroma\u017e\u010fuj\u00edc\u00ed nejlep\u0161\u00ed sout\u011b\u017en\u00ed sn\u00edmky uplynul\u00e9ho roku\nFederace m\u016f\u017ee ud\u011blit sv\u00fdm \u010dlen\u016fm vyznamen\u00e1n\u00ed:\nAFPF: Artiste de la F\u00e9d\u00e9ration Photographique de France (Um\u011blec Francouzsk\u00e9 fotografick\u00e9 federace))\nEFPF: Excellence de la F\u00e9d\u00e9ration Photographique de France (Excelence FFF)\nMFPF: Ma\u00eetre de la F\u00e9d\u00e9ration Photographique de France (Mistr FFF)\nFederace vytv\u00e1\u0159\u00ed region\u00e1ln\u00ed pobo\u010dky (Union r\u00e9gionale), na kter\u00e9 m\u016f\u017ee p\u0159en\u00e9st \u010d\u00e1st sv\u00fdch pravomoc\u00ed. Tyto pobo\u010dky jsou vytvo\u0159eny jako asociace s vlastn\u00edm statutem, kter\u00fd mus\u00ed b\u00fdt v souladu se statutem FPF.\nP\u0159ehled pobo\u010dekUR01 Nord-Pas-de-Calais\nUR02 Haute-Normandie\nUR03 Poitou-Charentes\nUR04 Champagne-Ardenne\nUR05 Lorraine\nUR06 Pays de la Loire\nUR07 Centre-Val de Loire\nUR08 Franche-Comt\u00e9\nUR09 Midi-Pyr\u00e9n\u00e9es\nUR10 Auvergne\nUR11 Rh\u00f4ne-Alpes\nUR12 Languedoc-Roussillon\nUR13 Provence-Alpes-C\u00f4te d'Azur-Corse\nUR14 Aquitaine\nUR15 Nord-Ouest (Severoz\u00e1pad) \u00cele-de-France\nUR16 Sud-Ouest (Jihoz\u00e1pad) \u00cele-de-France\nUR17 Nord-Est (Severov\u00fdchod) \u00cele-de-France\nUR18 Sud (Jih) \u00cele-de-France\nUR19 Picardie\nUR20 Basse-Normandie\nUR21 Alsace\nUR22 Bretagne\nUR23 Limousin\nUR24 Bourgogne\n1892 Pierre Janssen\n1947 Roland Bourigeaud\n1975 Jean-G\u00e9rard Seckler\n1990 Jacky Martin\n2000 Jean-Jacques Dejeunes\n2007 Jacques P\u00e9rier\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku F\u00e9d\u00e9ration photographique de France na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Zimolez fialov\u00fd? <<>>: Zimolez fialov\u00fd (Lonicera pileata), \u010dasto v odborn\u00e9 a popul\u00e1rn\u00ed literatu\u0159e uv\u00e1d\u011bn\u00fd pod n\u00e1zvem zimolez kloboukat\u00fd, je st\u00e1lezelen\u00fd ke\u0159 z \u010deledi zimolezovit\u00e9 (Caprifoliaceae), dor\u016fstaj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161ky do 1 metru. Poch\u00e1z\u00ed z \u010c\u00edny a je p\u011bstov\u00e1n i v \u010cesku jako okrasn\u00e1 d\u0159evina.\nListy jsou drobn\u00e9, leskl\u00e9, ov\u00e1ln\u00e9, celokrajn\u00e9 a ko\u017eovit\u00e9, p\u0159isedl\u00e9, nahlou\u010den\u00e9 na tenk\u00fdch k\u0159ehk\u00fdch v\u011btvi\u010dk\u00e1ch. Na l\u00edci jsou leskle tmavozelen\u00e9, naspodu sv\u011btle zelen\u00e9. P\u0159i ra\u0161en\u00ed ov\u0161em mohou b\u00fdt zbarven\u00e9 i fialov\u011b. K\u016fra je zprvu \u010dervenohn\u011bd\u00e1 a hladk\u00e1, pozd\u011bji olivov\u011b zelen\u00e1 a\u017e \u0161ed\u00e1. Pupeny jsou skryty v \u00fa\u017elab\u00ed list\u016f. B\u011blav\u00e9 kv\u011bty vyr\u016fstaj\u00ed v p\u00e1ru v \u00fa\u017elab\u00ed list\u016f, ale jsou mal\u00e9 a nen\u00e1padn\u00e9. Kvete v kv\u011btnu a\u017e \u010dervnu. Plodem je fialov\u011b modr\u00e1 bobule, kter\u00e1 vyr\u016fst\u00e1 pouze u n\u011bkter\u00fdch odr\u016fd. Tento druh je velmi podobn\u00fd druhu zimolez leskl\u00fd (Lonicera nitida).\nZimolez leskl\u00fd lze pou\u017e\u00edt na n\u00edzk\u00e9 \u017eiv\u00e9 ploty,nebo na pokryt\u00ed velk\u00fdch ploch. Je velice odoln\u00fd a dob\u0159e obr\u00e1\u017e\u00ed i po rozs\u00e1hl\u00e9m po\u0161kozen\u00ed. V\u011btvi\u010dky samy zako\u0159e\u0148uj\u00ed p\u0159i styku s povrchem p\u016fdy.\nVegetativn\u011b, nejefektivn\u011bji \u0159\u00edzkov\u00e1n\u00edm. Velmi dob\u0159e se rozmno\u017euje se d\u0159evit\u00fdmi \u0159\u00edzky, bylinn\u00fdmi \u0159\u00edzky, ale lze jej snadno rozmno\u017eovat nap\u0159\u00edklad i h\u0159\u00ed\u017een\u00edm.\nP\u0159i p\u011bstov\u00e1n\u00ed v m\u00edrn\u00e9m p\u00e1smu (\u010cR) roste nejl\u00e9pe na slunci ale lze jej p\u011bstovat i v polost\u00ednu. Vhodn\u00e1 je propustn\u00e1, hum\u00f3zn\u00ed p\u016fda dob\u0159e z\u00e1soben\u00e1 vodou a \u017eivinami. Dlouhodob\u00e9 zamok\u0159en\u00ed nemus\u00ed sn\u00e1\u0161et dob\u0159e. Vhodn\u00e9 pH p\u016fdy je 5,6\u20137,5 (kysel\u00e9 a\u017e m\u00edrn\u011b z\u00e1sadit\u00e9 p\u016fdy). V \u010cR m\u016f\u017ee ve v\u00fdjime\u010dn\u011b nep\u0159\u00edzniv\u00fdch zim\u00e1ch namrzat. Po \u0159ezu velmi dob\u0159e regeneruje.\nZimolezy lze p\u011bstovat i v n\u00e1dob\u00e1ch. Je ale t\u0159eba zabr\u00e1nit promrz\u00e1n\u00ed obalen\u00edm n\u00e1doby, nebo ji zapustit do zem\u011b. Zal\u00e9v\u00e1n\u00edm b\u011bhem zimy db\u00e1me aby rostlina netrp\u011bla suchem. Sn\u00e1\u0161\u00ed exhalace. Podle n\u011bkter\u00fdch informac\u00ed sn\u00e1\u0161\u00ed i m\u00edrn\u00e9 zasolen\u00ed. Velmi dob\u0159e sn\u00e1\u0161\u00ed \u0159ez, obvykle netrp\u00ed \u0161k\u016fdci.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lonicera pileata na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n Taxon Lonicera pileata ve Wikidruz\u00edch\nPopis a fotografie na www.dreviny-okrasne.", "<<>>: Co je Luc Barnier? <<>>: Luc Barnier (24. z\u00e1\u0159\u00ed 1954 Boulogne-Billancourt \u2013 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 Francie) byl francouzsk\u00fd filmov\u00fd st\u0159iha\u010d. Studoval na Institut des hautes \u00e9tudes cin\u00e9matographiques, kter\u00fd dokon\u010dil v roce 1975. Svou kari\u00e9ru zah\u00e1jil po\u010d\u00e1tkem osmdes\u00e1t\u00fdch let. Dlouhodob\u011b spolupracoval nap\u0159\u00edklad s re\u017eis\u00e9rem Olivierem Assayasem \u2013 od jeho po\u010d\u00e1tk\u016f a\u017e po film Cosi je ve vzduchu, kter\u00fd dokon\u010dil nedlouho p\u0159ed svou smrt\u00ed. Za svou pr\u00e1ci byl t\u0159ikr\u00e1t nominov\u00e1n na C\u00e9sara pro nejlep\u0161\u00ed st\u0159ih. Zem\u0159el na rakovinu ve v\u011bku 58 let. V dob\u011b sv\u00e9 smrti pracoval na st\u0159ihu filmu Adoration re\u017eis\u00e9rky Anne Fontaine.", "<<>>: Co je Komunitn\u00ed knihovna? <<>>: Komunitn\u00ed knihovna (od slova komunita z latinsk\u00e9ho \u201ecommunitas\u201c, skupina \u010di spolek lid\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed v t\u00e9\u017ee lokalit\u011b ) je knihovnick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, v n\u011bm\u017e jsou zp\u016fsobem zaru\u010duj\u00edc\u00edm rovn\u00fd p\u0159\u00edstup v\u0161em bez rozd\u00edlu poskytov\u00e1ny ve\u0159ejn\u00e9 knihovnick\u00e9 a informa\u010dn\u00ed slu\u017eby vymezen\u00e9 knihovn\u00edm z\u00e1konem. Nej\u010dast\u011bji je j\u00edm ve\u0159ejn\u00e1 knihovna, kter\u00e1 nav\u00edc aktivn\u011b vstupuje do \u017eivota m\u00edstn\u00ed komunity a pom\u00e1h\u00e1 j\u00ed v jej\u00edm rozvoji. Neomezuje se jen na sv\u00e9 registrovan\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e, ale pl\u00e1novit\u011b a systematicky oslovuje celou komunitu m\u00edsta, sv\u00e9 slu\u017eby rozv\u00edj\u00ed tak, aby mohla pru\u017en\u011b reagovat na pot\u0159eby v\u0161ech skupin lid\u00ed v m\u00edst\u011b, tzn. reaguje na pot\u0159eby komunity. Komunitu v souvislosti s ve\u0159ejn\u00fdmi knihovnami vymezujeme geograficky a v tomto smyslu je tedy tvo\u0159en\u00e1 lidmi, kte\u0159\u00ed pat\u0159\u00ed k ur\u010dit\u00e9mu m\u00edstu a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed mezi sebou n\u011bjak\u00e9 vztahy.\nMezi role komunitn\u00ed knihovny pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad:\nrozvoj komunity v m\u00edst\u011b sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed,\npropagace region\u00e1ln\u00ed historie, literatury, podpora kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed\npodpora dobr\u00e9ho sou\u017eit\u00ed lid\u00ed v m\u00edst\u011b,\npomoc lidem zlep\u0161ovat m\u00edsto/obec/m\u011bsto, ve kter\u00e9m \u017eij\u00ed,\norganizace kulturn\u00edch program\u016f se vztahem k m\u00edstu s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k multikulturn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed,\nrozvoj dobr\u00fdch vztah\u016f mezi lidmi, skupinami lid\u00ed i organizacemi na dan\u00e9m \u00fazem\u00ed,\nposkytnut\u00ed prostoru pro komunitn\u00ed aktivity a tvorba komunitn\u00edch projekt\u016f,\nspolupr\u00e1ce s dal\u0161\u00edmi skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity,\npod\u00edl se na spole\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b m\u00edsta,\nbohat\u00e1 spolupr\u00e1ce s m\u00edstn\u00edmi organizacemi a institucemi,\npodpora propojov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho a soukrom\u00e9ho sektoru, rozvoj partnerstv\u00ed mezi organizacemi a p\u0159edstaviteli ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy, neziskov\u00fdmi organizacemi, podnikateli, ob\u010danyAktivity komunitn\u00ed knihovny neomezuj\u00edc\u00ed se pouze na pravideln\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e jsou pro dosa\u017een\u00ed c\u00edlov\u00e9ho efektu kl\u00ed\u010dov\u00e9. Z\u00e1kladem komunitn\u00ed pr\u00e1ce ve\u0159ejn\u00fdch knihoven je roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch slu\u017eeb ve snaze vytvo\u0159it komplexn\u00ed nab\u00eddku nap\u0159\u00ed\u010d c\u00edlov\u00fdmi skupinami obyvatel. Pro efektivn\u00ed zac\u00edlen\u00ed t\u011bchto oslovovan\u00fdch skupin je t\u0159eba vz\u00edt na v\u011bdom\u00ed faktory jako je nap\u0159. v\u011bk, pohlav\u00ed nebo vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Jedn\u00edm z jej\u00edch hlavn\u00edch c\u00edl\u016f je prol\u00edn\u00e1n\u00ed c\u00edlov\u00fdch skupin, tedy setk\u00e1v\u00e1n\u00ed se lid\u00ed r\u016fzn\u00e9ho pohlav\u00ed, v\u011bku, profes\u00ed, z\u00e1jm\u016f, etnick\u00e9ho p\u016fvodu nebo soci\u00e1ln\u00edho postaven\u00ed.\nKomunitn\u00ed knihovny proto po\u0159\u00e1daj\u00ed nap\u0159\u00edklad:\naktivity pro d\u011bti a ml\u00e1de\u017e,\naktivity pro rodiny,\naktivity pro seniory,\naktivity pro nezam\u011bstnan\u00e9,\naktivity pro men\u0161inov\u00e9 skupiny,\naktivity pro zdravotn\u011b handicapovan\u00e9,\naktivity pro soci\u00e1ln\u011b nep\u0159izp\u016fsobiv\u00e9.Komunitn\u00ed knihovny maj\u00ed za c\u00edl p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed kvalitn\u00edch knihovnick\u00fdch a informa\u010dn\u00edch slu\u017eeb povzbudit m\u00edstn\u00ed obyvatele k aktivn\u00ed \u00fa\u010dasti na \u017eivot\u011b sv\u00e9 obce nap\u0159\u00edklad:\npomoci roz\u0161\u00ed\u0159it mo\u017enosti lid\u00ed ovlivnit to, co se v obci d\u011bje\npomoci \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f komunity informa\u010dn\u00ed podporou v\u0161ech zainteresovan\u00fdch\nposilovat vztah lid\u00ed k m\u00edstu, ve kter\u00e9m \u017eij\u00ed\nkoordinovan\u011b s dal\u0161\u00edmi organizacemi (a ve spolupr\u00e1ci s nimi) rozv\u00edjet kulturn\u00ed, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed a volno\u010dasov\u00e9 aktivity vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z pot\u0159eb komunity (podpora rozvoje potenci\u00e1lu m\u00edsta). P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b komunitn\u00ed aktivity r\u016fzn\u00e9ho rozsahu realizuje velk\u00e1 \u010d\u00e1st ve\u0159ejn\u00fdch knihoven, \u010dasto jako sou\u010d\u00e1st sv\u00fdch PR aktivit - sna\u017e\u00ed se jimi oslovit sv\u00e9 okol\u00ed a z\u00edskat dal\u0161\u00ed u\u017eivatele sv\u00fdch slu\u017eeb.\nABZ Slovn\u00edk ciz\u00edch slov . 2015 . Dostupn\u00e9 z: www.slovnik-cizich-slov.abz.cz\nEVJ\u00c1KOV\u00c1, Michaela. Komunitn\u00ed funkce ve\u0159ejn\u00fdch knihoven jako jedna z cest z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed potenci\u00e1ln\u00edch \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Praha, 2013. Bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce (Bc.) Karlova Univerzita, Filozofick\u00e1 fakulta, \u00dastav informa\u010dn\u00edch studi\u00ed a knihovnictv\u00ed.\nJE\u017dKOV\u00c1, Zuzana. Knihovna tzv. komunitn\u00ed. Knihovnicko-informa\u010dn\u00ed zpravodaj U N\u00e1s . 2001, 16(1) .Dostupn\u00e9 z: www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/667.pdf.\nJE\u017dKOV\u00c1, Zuzana. Cesta ke komunitn\u00ed knihovn\u011b. Duha . 2015, ro\u010d. 29, \u010d. 3 . ISSN 1804-4255. Dostupn\u00e9 z: www.duha.mzk.cz/clanky/cesta-ke-komunitni-knihovne.\nKomunitn\u00ed knihovna. Svaz knihovn\u00edk\u016f a informa\u010dn\u00edch pracovn\u00edk\u016f \u010cesk\u00e9 republiky . 2004 . Dostupn\u00e9 z: www.skip.nkp.cz/akcKom.htm.\nZ\u00e1kon \u010d. 257 ze dne 29. \u010dervna 2001 o knihovn\u00e1ch a podm\u00ednk\u00e1ch provozov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch knihoven a informa\u010dn\u00edch slu\u017eeb (knihovn\u00ed z\u00e1kon). In: Sb\u00edrka z\u00e1kon\u016f \u010cesk\u00e9 republiky. 2001. Dostupn\u00e9 z:www.ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm.", "<<>>: Co je Ajn Haud? <<>>: Ajn Haud nebo Ajn Chaud (hebrejsky \u05e2\u05d9\u05df \u05d7\u05d5\u05d3\u200e, arabsky \u0639\u064a\u0646 \u062d\u0648\u0636\u200e, v ofici\u00e1ln\u00edm p\u0159episu do angli\u010dtiny Ein Hod, p\u0159episov\u00e1no t\u00e9\u017e Ein Hawd) je vesnice v Izraeli, v Haifsk\u00e9m distriktu, v oblastn\u00ed rad\u011b Chof ha-Karmel.\nLe\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 231 m na zalesn\u011bn\u00fdch z\u00e1padn\u00edch svaz\u00edch poho\u0159\u00ed Karmel. Ji\u017en\u011b od vesnice proch\u00e1z\u00ed \u00fadol\u00ed s v\u00e1d\u00edm Nachal Hod, do kter\u00e9ho tu od v\u00fdchodu \u00fast\u00ed v\u00e1d\u00ed Nachal Chanilon.\nObec se nach\u00e1z\u00ed 7 km od b\u0159ehu St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e, p\u0159ibli\u017en\u011b 70 km severoseverov\u00fdchodn\u011b od centra Tel Avivu, 13 km ji\u017en\u011b od centra Haify a 8 km jihov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Tirat Karmel. Ajn Haud ob\u00fdvaj\u00ed izrael\u0161t\u00ed Arabov\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e os\u00eddlen\u00ed v okoln\u00ed krajin\u011b je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eidovsk\u00e9. 4 kilometry v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem ov\u0161em le\u017e\u00ed na h\u0159betu Karmelu s\u00eddla ob\u00fdvan\u00e1 Dr\u00fazy.\nAjn Haud je na dopravn\u00ed s\u00ed\u0165 napojen pomoc\u00ed m\u00edstn\u00edch komunikac\u00ed z nedalek\u00e9 vesnice Nir Ecjon a z v\u00fdchodu, od dr\u00fazsk\u00fdch obc\u00ed.\nAjn Haud vznikl jako osada n\u011bkolika arabsk\u00fdch rodin, kter\u00e9 byly roku 1948 b\u011bhem v\u00e1lky za nez\u00e1vislost vys\u00eddleny z nedalek\u00e9 stejnojmenn\u00e9 arabsk\u00e9 vesnice, na jej\u00edm\u017e m\u00edst\u011b pak vznikla \u017eidovsk\u00e1 vesnice Ejn Hod. \u010c\u00e1st p\u016fvodn\u00edch arabsk\u00fdch obyvatel se pak usadila v t\u00e9to lokalit\u011b, nedaleko od sv\u00fdch p\u016fvodn\u00edch domov\u016f a pr\u00e1vn\u011b se dom\u00e1hala ofici\u00e1ln\u00edho uzn\u00e1n\u00ed. Po dlouh\u00fdch pr\u016ftaz\u00edch se nakonec roku 2004 arabsk\u00e1 vesnice Ajn Haud stala \u010dlenem oblastn\u00ed rady Chof ha-Karmel.V pr\u00e1vn\u00edm boji za uzn\u00e1n\u00ed pr\u00e1v obyvatel Ajn Haudu se anga\u017eoval zejm\u00e9na Muhammad ab\u00fa al-Hajd\u017ea, syn p\u0159ed\u00e1ka p\u016fvodn\u00ed vys\u00eddlen\u00e9 arabsk\u00e9 vesnice Ajn Haud. Arab\u0161t\u00ed osadn\u00edci ve vesnici postavili me\u0161itu. Po\u010d\u00e1tkem roku 2009 do\u0161lo k vyasfaltov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty do vesnice. P\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edt\u00edm prob\u011bhlo i napojen\u00ed osady na elektrickou s\u00ed\u0165. St\u00e1le zde ale chyb\u011blo telefonn\u00ed spojen\u00ed nebo kanalizace. Obyvatel\u00e9 pova\u017eovali pozdn\u00ed pokrok ve v\u00fdstavb\u011b in\u017een\u00fdrsk\u00fdch s\u00edt\u00ed za doklad diskriminace ze strany st\u00e1tu v\u016f\u010di arabsk\u00e9mu obyvatelstvi. Na druhou stranu veden\u00ed oblastn\u00ed rady Chof ha-Karmel u\u017e do rozvoje vesnice investovalo miliony \u0161ekel\u016f.\nPodle \u00fadaj\u016f z roku 2014 tvo\u0159ili obyvatelstvo Ajn Haud izrael\u0161t\u00ed Arabov\u00e9 Jde o velmi mal\u00e9 s\u00eddlo vesnick\u00e9ho typu s rostouc\u00ed populac\u00ed. K 31. prosinci 2014 zde \u017eilo 265 lid\u00ed. B\u011bhem roku 2014 populace stoupla o 1,1 %.", "<<>>: Co je Diego Novaretti? <<>>: Diego Mart\u00edn Novaretti (* 9. kv\u011btna 1985, La Palestina, C\u00f3rdoba, Argentina) je argentinsk\u00fd fotbalov\u00fd obr\u00e1nce, v sou\u010dasnosti p\u016fsob\u00ed v klubu SS Lazio. Hraje na postu stopera (st\u0159edn\u00edho obr\u00e1nce).\nV Argentin\u011b hr\u00e1l za Belgrano C\u00f3rdoba, pot\u00e9 p\u016fsobil v mexick\u00e9m klubu Deportivo Toluca, s n\u00edm\u017e vyhr\u00e1l v roce 2010 Clausuru mexick\u00e9 ligy Liga MX 2009/10.V l\u00e9t\u011b 2013 ode\u0161el jako voln\u00fd hr\u00e1\u010d (\u010dili zadarmo) do italsk\u00e9ho celku SS Lazio.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na mediotiempo.", "<<>>: Co je Medv\u011bd\u00ed hora? <<>>: Medv\u011bd\u00ed hora (n\u011bmecky B\u00e4rensteindl) je 1225 m vysok\u00fd ploch\u00fd h\u0159bet nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Modravsk\u00fdch slat\u00edch v centr\u00e1ln\u00ed z\u00f3n\u011b ochrany p\u0159\u00edrody NP \u0160umava, asi 1,5 km od hranice s N\u011bmeckem. P\u0159es vrchol prob\u00edh\u00e1 rozhran\u00ed katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00ed Javo\u0159\u00ed Pila a Roklansk\u00fd Les obce Modrava.\nPo 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se hora nach\u00e1zela v nep\u0159\u00edstupn\u00e9m hrani\u010dn\u00edm p\u00e1smu, p\u0159\u00edmo p\u0159es jej\u00ed vrchol vedla od severu k jihu 1. linie \u017delezn\u00e9 opony. Pr\u016fsek po ostnat\u00fdch dr\u00e1tech dnes ji\u017e zar\u016fst\u00e1, na horu nevede \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta a p\u0159\u00edstup na vrchol nen\u00ed z d\u016fvodu ochrany p\u0159\u00edrody dovolen.\nHora m\u00e1 dva vrcholy, vzd\u00e1len\u00e9 od sebe 700 m, na obou se nach\u00e1z\u00ed vrcholov\u00e1 skalka. V\u00fdhledy jsou kv\u016fli vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm strom\u016fm omezen\u00e9, vid\u011bt je pouze Roklan.\nSevern\u00ed vrchol (1224 m) \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed vrchol Medv\u011bd\u00ed hory. Od ji\u017en\u00edho odd\u011blen m\u011blk\u00fdm sedlem. Vrcholov\u00e9 skalky jsou uv\u00e1d\u011bny jako \u017didovsk\u00e9 sk\u00e1ly.\nJi\u017en\u00ed vrchol (1225 m) - na v\u011bt\u0161in\u011b map neozna\u010den. Na vrcholov\u00e9 skalce ji\u017en\u00edho vrcholu se nach\u00e1z\u00ed mal\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska. Asi 400 m jihov\u00fdchodn\u011b od n\u011bj se nach\u00e1z\u00ed Roklansk\u00e1 chata.\nPorost tvo\u0159\u00ed podm\u00e1\u010den\u00e9 smr\u010diny, traviny a r\u016fzn\u00e9 druhy bobulovin. Smr\u010diny na severn\u00edch svaz\u00edch nesou n\u00e1zev \u017didovsk\u00fd les.\nHoru obklopuj\u00ed velk\u00e9 komplexy ra\u0161elini\u0161\u0165 \u2013 Rokytsk\u00e1 sla\u0165, Roklansk\u00e1 sla\u0165 a Novohu\u0165sk\u00e9 mo\u010d\u00e1ly.\nMedv\u011bd\u00ed hora na Tisicovky.", "<<>>: Co je Wimbledon 2022 \u2013 \u010dty\u0159hra juniorek? <<>>: \u010cty\u0159hra juniorek ve Wimbledonu 2022 prob\u00edhala v prvn\u00ed polovin\u011b \u010dervence 2022. Do deblov\u00e9 sout\u011b\u017ee lond\u00fdnsk\u00e9ho grandslamu hran\u00e9ho na tr\u00e1v\u011b All England Clubu nastoupilo t\u0159icet dva p\u00e1r\u016f. Obh\u00e1jcem titulu byla b\u011blorusko-rusk\u00e1 dvojice Kristina Dmitrukov\u00e1 a Diana \u0160najderov\u00e1, jej\u00ed\u017e \u010dlenky do sout\u011b\u017ee nezas\u00e1hly. Dmitrukov\u00e1 ji\u017e nebyla v\u011bkov\u011b zp\u016fsobil\u00e1 k \u00fa\u010dasti v juniorsk\u00e9m tenise. Na ob\u011b tenistky se vztahoval z\u00e1kaz \u00fa\u010dasti rusk\u00fdch a b\u011blorusk\u00fdch tenist\u016f.\nRo\u010dn\u00edk bez p\u0159id\u011blen\u00ed \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkov\u00fdch bod\u016f vyhr\u00e1l nenasazen\u00fd p\u00e1r slo\u017een\u00fd z 16let\u00e9 Nizozemky Rosy Marie Nijkampov\u00e9 a 18let\u00e9 Ke\u0148anky Angelly Okutoyiov\u00e9. Jeho \u010dlenky ve fin\u00e1le zdolaly kanadsk\u00e9 turnajov\u00e9 \u010dty\u0159ky Kaylu Crossovou a Victorii Mbokovou a\u017e v rozhoduj\u00edc\u00edm supertiebraku pom\u011brem m\u00ed\u010d\u016f 11\u20139. Ob\u011b z\u00edskaly prvn\u00ed grandslamovou trofej. Okutoyiov\u00e1, kter\u00e1 p\u0159ed turnajem nikdy nehr\u00e1la na tr\u00e1v\u011b, se stala prvn\u00edm ke\u0148sk\u00fdm v\u00edt\u011bzem jak\u00e9koli grandslamov\u00e9 sout\u011b\u017ee.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2022 Wimbledon Championships \u2013 Girls' doubles na anglick\u00e9 Wikipedii.\nWimbledon 2022 \u2013 \u010dty\u0159hra juniorek na Wimbledon.", "<<>>: Co je Frederick Thesiger, 1. vikomt Chelmsford? <<>>: Frederick Thesiger, 1. vikomt Chelmsford (Frederick John Napier Thesiger, 1st Viscount Chelmsford, 3rd Baron Chelmsford) (12. srpna 1868, Lond\u00fdn, Anglie \u2013 1. dubna 1933, Lond\u00fdn, Anglie) byl britsk\u00fd st\u00e1tn\u00edk a koloni\u00e1ln\u00ed administr\u00e1tor. P\u016fvodn\u011b byl pr\u00e1vn\u00edkem a \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady v Lond\u00fdn\u011b, pozd\u011bji byl guvern\u00e9rem ve dvou provinci\u00edch v Austr\u00e1lii a nakonec m\u00edstokr\u00e1lem v Indii (1916\u20131921). V roce 1921 z\u00edskal titul vikomta a kari\u00e9ru zakon\u010dil jako ministr n\u00e1mo\u0159nictva. Politicky pat\u0159il ke konzervativc\u016fm. Prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 man\u017eelky byl p\u0159\u00edbuzn\u00fdm Winstona Churchilla.\nPoch\u00e1zel z n\u011bmeck\u00e9 rodiny s obchodn\u00edmi aktivitami v koloni\u00edch, byl synem gener\u00e1la a vrchn\u00edho velitele v ji\u017en\u00ed Africe Fredericka Thesigera, 2. barona Chelmsforda (1827\u20131905). Studoval ve Winchesteru a na Oxfordu, pot\u00e9 p\u016fsobil jako pr\u00e1vn\u00edk, byl \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady v Lond\u00fdn\u011b a v letech 1904\u20131905 \u010dlenem \u0161kolsk\u00e9 rady v Lond\u00fdn\u011b, soub\u011b\u017en\u011b slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b a dos\u00e1hl hodnosti kapit\u00e1na. V roce 1905 po otci zd\u011bdil titul barona a vstoupil do Sn\u011bmovny lord\u016f.\nV letech 1905\u20131909 byl guvern\u00e9rem v australsk\u00e9 provincii Queensland, v letech 1909\u20131913 guvern\u00e9rem v Nov\u00e9m Ji\u017en\u00edm Walesu. Od prosince 1909 do ledna 1910 byl \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edm gener\u00e1ln\u00edm guvern\u00e9rem v Austr\u00e1lii. V roce 1913 se vr\u00e1til do Anglie, na po\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ode\u0161el jako d\u016fstojn\u00edk do Indie, kde rychle dos\u00e1hl vzestupu a v letech 1916\u20131921 byl indick\u00fdm gener\u00e1ln\u00edm guvern\u00e9rem a m\u00edstokr\u00e1lem, od roku 1916 byl t\u00e9\u017e \u010dlenem Tajn\u00e9 rady, v arm\u00e1d\u011b dos\u00e1hl hodnosti plukovn\u00edka. V Indii podpo\u0159il reformy, kter\u00e9 poskytly Ind\u016fm v\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na st\u00e1tn\u00ed samospr\u00e1v\u011b, z\u00e1rove\u0148 se ale sna\u017eil o udr\u017een\u00ed britsk\u00e9 nadvl\u00e1dy v cel\u00e9 jihov\u00fdchodn\u00ed Asii. Po n\u00e1vratu do Anglie byl pov\u00fd\u0161en na vikomta (1921), pot\u00e9 byl p\u0159edsedou st\u00e1tn\u00ed komise pro podporu d\u016fln\u00edho pr\u016fmyslu (1923-1924). V roce 1924 se v labouristick\u00e9 vl\u00e1d\u011b stal prvn\u00edm lordem admirality, i kdy\u017e s\u00e1m nebyl \u010dlenem Labouristick\u00e9 strany a celo\u017eivotn\u011b inklinoval ke konzervativc\u016fm. Po p\u00e1du labouristick\u00e9ho kabinetu ode\u0161el do soukrom\u00ed. Na \u010dty\u0159ech britsk\u00fdch univerzit\u00e1ch z\u00edskal \u010destn\u00fd doktor\u00e1t.\nJeho man\u017eelkou byla od roku 1894 Frances Guest (1873-1957), z bohat\u00e9 pr\u016fmyslnick\u00e9 rodiny z Walesu, dcera 1. barona Wimborna a sest\u0159enice Winstona Churchilla. Star\u0161\u00ed syn Frederick (1896\u20131917) padl za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, tituly zd\u011bdil mlad\u0161\u00ed syn Andrew (1903\u20131970). Dcera Joan (1895\u20131971) byla man\u017eelkou Sira Alana Lascellese, dlouholet\u00e9ho tajemn\u00edka Ji\u0159\u00edho VI. a Al\u017eb\u011bty II. Sou\u010dasn\u00fdm nositelem titulu je Frederick Thesiger, 4. vikomt Chelmsford (*1962).", "<<>>: Co je Chlorid germanat\u00fd? <<>>: Chlorid germanat\u00fd je chemick\u00e1 slou\u010denina germania a chloru se vzorcem GeCl2. Jedn\u00e1 se o pevnou l\u00e1tku.\nPevn\u00fd GeCl2 lze p\u0159ipravit reakc\u00ed plynn\u00e9ho chloridu germani\u010dit\u00e9ho (GeCl4) s kovov\u00fdm germaniem p\u0159i teplot\u011b 650 \u00b0C.GeCl4 + Ge \u2192 2GeCl2Vznik\u00e1 tak\u00e9 rozkladem trichlorgermanu (GeHCl3) p\u0159i 70 \u00b0C.GeHCl3 \u2192 GeCl2 + HCl\nGeCl2 se hydrolyzuje za vzniku \u017elut\u00e9ho hydroxidu germanat\u00e9ho, kter\u00fd termickou dehydratac\u00ed poskytuje oxid germanat\u00fd:GeCl2(aq) + 2H2O(l) \u21cc Ge(OH)2(s) + 2HCl(aq)\nGe(OH)2 \u2192 GeO + H2O\nAlkalizac\u00ed roztoku obsahuj\u00edc\u00edho germanat\u00e9 ionty dojde ke sr\u00e1\u017een\u00ed hydroxidu:\nGe2+(aq) + 2 OH\u2212(aq) \u2192 Ge(OH)2(s)\nOxidy a hydroxidy germania jsou amfotern\u00ed. Roztoky chloridu germanat\u00e9ho v kyselin\u011b chlorovod\u00edkov\u00e9 maj\u00ed siln\u011b reduk\u010dn\u00ed vlastnosti.\nMolekul\u00e1rn\u00ed GeCl2 se \u010dasto naz\u00fdv\u00e1 dichlorgermylen, \u010d\u00edm\u017e se zd\u016fraz\u0148uje jeho podobnost s karbeny. Struktura molekul\u00e1rn\u00edho GeCl2 v plynn\u00e9 f\u00e1zi ukazuje, \u017ee se jedn\u00e1 o lomenou molekulu, jak p\u0159edpov\u00edd\u00e1 teorie VSEPR. Dioxanov\u00fd komplex, GeCl2-dioxan, byl pou\u017eit jako zdroj molekul\u00e1rn\u00edho GeCl2 pro synt\u00e9zy, stejn\u011b jako reakce in situ chloridu germani\u010dit\u00e9ho a germania. GeCl2 je pom\u011brn\u011b reaktivn\u00ed a vstupuje do mnoha r\u016fzn\u00fdch typ\u016f chemick\u00fdch vazeb.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Germanium dichloride na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Iynefer II.? <<>>: Iynefer II. byl egyptsk\u00fd princ, pravd\u011bpodobn\u011b syn faraona Chufua. Byl pojmenov\u00e1n po sv\u00e9m str\u00fdci Iyneferovi I. Iyneferova man\u017eelka byla Nefertkau III., kter\u00e1 byla pravd\u011bpodobn\u011b jeho nete\u0159, nebo dcera. M\u011bli asi dva syny a jednu dceru Nefertkau. Iynefer i jeho man\u017eelka jsou poh\u0159beni v mastab\u011b G 7820 v G\u00edze.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Iynefer II na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jih vol\u00e1 sever? <<>>: Jih vol\u00e1 sever (italsky Sud chiama Nord, zkratka ScN) je italsk\u00e1 region\u00e1ln\u00ed politick\u00e1 strana, aktivn\u00ed na Sic\u00edlii. Jej\u00edm l\u00eddrem je b\u00fdval\u00fd starosta Messiny Cateno De Luca.V parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v z\u00e1\u0159\u00ed 2022 z\u00edskala strana v jednomand\u00e1tov\u00fdch obvodech jednoho z\u00e1stupce v Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b i v Sen\u00e1tu. V soub\u011b\u017en\u00e9 volb\u011b guvern\u00e9ra Sic\u00edlie se um\u00edstil De Luca na druh\u00e9m m\u00edst\u011b s 25 % hlas\u016f.", "<<>>: Co je Florian Ceynowa? <<>>: Florian Stanis\u0142aw Ceynowa (4. kv\u011btna 1817, S\u0142awoszyno, Z\u00e1padn\u00ed Prusko \u2013 26. b\u0159ezna 1881, Bukowiec, dnes Powiat \u015awiecki) byl ka\u0161ubsk\u00fd jazykov\u011bdec, spisovatel a buditel Ka\u0161ub\u016f. Po roce 1846 p\u0159ijal ka\u0161ubskou abecedu, spisovn\u00fd jazyk a gramatiku (1879), vydal d\u00edlo o \u017eivot\u011b a historii Ka\u0161ub\u016f.\nMezi jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla pat\u0159\u00ed spis Sk\u00f4rb kasz\u00e9bskos\u0142ovjnskj\u00e9 mov\u00e9 (1866\u20131868), X\u0105\u017ceczka dlo Kaszebov przez Wojkasena (1850) a Trze rozprave przez Stanjis\u0142awa, w\u00f3ras Kile s\u0142ov w\u00f3 Kaszebach e jich zemji przez Wojkasena. \u2014 Krak\u00f3w, 1850, s. 41 .\n \nX\u0105\u017ceczka dlo Kaszebov przez Wojkasena, 1850 Gdu\u0144sk Archivov\u00e1no 11. 8. 2014 na Wayback Machine.\nRichard VACULA: Skupinov\u00e1 identita Ka\u0161ub\u016f na po\u010d\u00e1tku 21. stol. Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Krvav\u00e1 sobota? <<>>: Krvav\u00e1 sobota je n\u00e1zev \u010dernob\u00edl\u00e9 fotografie zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 na podzim roku 1937, kterou za m\u00e9n\u011b ne\u017e m\u011bs\u00edc vid\u011blo v\u00edce ne\u017e 136 milion\u016f lid\u00ed. Fotografie ukazuje pla\u010d\u00edc\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 d\u00edt\u011b v trosk\u00e1ch \u0161anghajsk\u00e9ho Ji\u017en\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed, fotografie se stala kulturn\u00ed ikonou ukazuj\u00edc\u00ed brutalitu Japonc\u016f b\u011bhem v\u00e1lky v \u010c\u00edn\u011b. Sn\u00edmek byl po\u0159\u00edzen n\u011bkolik minut po leteck\u00e9m \u00fatoku, kter\u00fd zas\u00e1hl civilisty b\u011bhem bitvy o \u0160anghaj. Fotograf spole\u010dnosti Hearst Corporation, Wang Siao-tching, neznal jm\u00e9no ani pohlav\u00ed zran\u011bn\u00e9ho d\u00edt\u011bte, jeho\u017e matka le\u017eela pobl\u00ed\u017e. D\u011b\u0165\u00e1tku se za\u010dalo \u0159\u00edkat Pching Mej. Fotografie v t\u00e9 dob\u011b byla velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 a zp\u016fsobila jasnou nespokojenost z\u00e1padn\u00edho sv\u011bta ohledn\u011b n\u00e1sil\u00ed Japonska v \u010c\u00edn\u011b. Americk\u00fd novin\u00e1\u0159 Harold Isaacs nazval sn\u00edmek jedn\u00edm z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch \u201epropagandistick\u00fdch\u201c p\u0159\u00edklad\u016f v\u0161ech dob.Wang Siao-tching po\u0159\u00eddil z\u00e1b\u011bry z bombardovan\u00e9 ji\u017en\u00ed stanice pomoc\u00ed filmov\u00e9 kamery Aimo a tak\u00e9 po\u0159\u00eddil n\u011bkolik fotografi\u00ed pomoc\u00ed fotoapar\u00e1tu Leica. Slavn\u00fd sn\u00edmek po\u0159\u00edzen\u00fd fotoapar\u00e1tem Leica byl tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1n \u010c\u00ednsk\u00fd sirotek nebo D\u00edt\u011b na n\u00e1dra\u017e\u00ed v \u0160anghaji. Fotografie byla odsouzena japonsk\u00fdmi nacionalisty, kte\u0159\u00ed prohla\u0161ovali, \u017ee byla zinscenov\u00e1na.\nB\u011bhem druh\u00e9 bitvy o \u0160anghaj postupovala japonsk\u00e1 arm\u00e1da na \u0160anghaj, v t\u00e9 dob\u011b nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed m\u011bsto \u010c\u00edny. Wang Siao-tching a dal\u0161\u00ed novin\u00e1\u0159i, jako Harrison Forman nebo George Krainukov, po\u0159\u00eddili mnoho sn\u00edmk\u016f, v\u010detn\u011b stra\u0161n\u00fdch n\u00e1sledk\u016f bombardov\u00e1n\u00ed ze vzduchu japonsk\u00fdmi letadly. Wang byl \u010c\u00ed\u0148an, kter\u00fd vlastnil obchod s fotoapar\u00e1ty v \u0160anghaji. N\u00e1rodn\u00ed revolu\u010dn\u00ed arm\u00e1da za\u010dala ustupovat z m\u011bsta a prolomila blok\u00e1du pod\u00e9l \u0159eky Chuang-pchu-\u0165iang. Mezin\u00e1rodn\u00ed skupina novin\u00e1\u0159\u016f se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee letadla japonsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva budou bombardovat blok\u00e1du ve 14:00 v sobotu 28. srpna 1937 a mnoho z nich se shrom\u00e1\u017edilo na st\u0159e\u0161e budovy Butterfield & Swire, aby mohli bombardov\u00e1n\u00ed dokumentovat. Ve t\u0159i odpoledne nebylo vid\u011bt ani jedno letadlo a v\u011bt\u0161ina novin\u00e1\u0159\u016f ode\u0161la. Z\u016fstal pouze Wang Xiaoting, kter\u00fd pracoval pro Hearst Metrotone News. Ve \u010dty\u0159i hodiny odpoledne se objevilo 16 letadel japonsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva a za\u010dali bombardovat na Ji\u017en\u00ed stanici uprchl\u00edky, kte\u0159\u00ed \u010dekali na zpo\u017ed\u011bn\u00fd vlak do Chang-\u010dou na jih.\nWang Siao-tching se\u0161el dol\u016f na ulici, nastoupil do sv\u00e9ho auta a rychle jel na zni\u010den\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed. O tom, co vid\u011bl, napsal:\n \nWang nikdy nezjistil jm\u00e9no tohoto d\u00edt\u011bte, a\u0165 u\u017e to byl chlapec nebo d\u00edvka, a zda p\u0159e\u017eil. Dal\u0161\u00ed r\u00e1no p\u0159i\u0161el s obr\u00e1zky ze sv\u00e9ho fotoapar\u00e1tu Leica do kancel\u00e1\u0159e China Press, kde je uk\u00e1zal Malcolmu Rosholtovi a \u0159ekl: \u201ePod\u00edvejte se na tohle!\u201c. Noviny informovaly, \u017ee r\u00e1no bylo na n\u00e1dra\u017e\u00ed asi 1800 lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou \u017een a d\u011bt\u00ed, a japon\u0161t\u00ed piloti si je pravd\u011bpodobn\u011b spletli s pohybem vojsk. Bylo tak\u00e9 \u0159e\u010deno, \u017ee leteck\u00fd \u00fatok p\u0159e\u017eilo m\u00e9n\u011b ne\u017e 300 lid\u00ed. V \u0159\u00edjnu \u010dasopis Life informoval o 200 mrtv\u00fdch.\nWang Siao-tching poslal svou pr\u00e1ci na americk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed lodi k Manile a odtud byl film doru\u010den do New Yorku spole\u010dnost\u00ed Pan American World Airways. Od poloviny z\u00e1\u0159\u00ed 1937 Wangovo d\u00edlo vid\u011blo po m\u011bs\u00edci v samotn\u00fdch Spojen\u00fdch st\u00e1tech asi 50 milion\u016f lid\u00ed a 30 milion\u016f mimo Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9. Fotografie pla\u010d\u00edc\u00edho d\u00edt\u011bte byla vyti\u0161t\u011bna v novin\u00e1ch Hearst Publishing Trust s n\u00e1kladem asi 25 milion\u016f v\u00fdtisk\u016f. Krom\u011b toho byla fotografie vyti\u0161t\u011bna v dal\u0161\u00edch 1,75 milionu kopi\u00ed jin\u00fdch novin ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Fotografie se poprv\u00e9 objevila v \u010dasopise Life 4. \u0159\u00edjna 1937, p\u0159i\u010dem\u017e se odhadovalo, \u017ee ji vid\u011blo 136 milion\u016f lid\u00ed. Na tituln\u00ed stran\u011b \u010dasopisu byla fotografie d\u00edt\u011bte na nos\u00edtk\u00e1ch, kdy\u017e dost\u00e1v\u00e1 l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di.\nSn\u00edmek \u201eNezapomenuteln\u00fd\u201c se stal jednou z nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch fotografi\u00ed, kter\u00e1 ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech zp\u016fsobila protijaponsk\u00fd sentiment. \u201eP\u0159\u00edlivov\u00e1 vlna sympatie\u201c se vylila z Ameriky do \u010c\u00edny a fotografie se hojn\u011b vyu\u017e\u00edvala ke sb\u00edr\u00e1n\u00ed dar\u016f a pomoci \u010c\u00edn\u011b. Vzru\u0161en\u00e9 fotografiemi ud\u00e1lost\u00ed v \u010c\u00edn\u011b, Spojen\u00fdch st\u00e1tech, Brit\u00e1nii a Francii protestovaly proti japonsk\u00e9mu bombardov\u00e1n\u00ed \u010d\u00ednsk\u00fdch civilist\u016f v otev\u0159en\u00fdch m\u011bstech. Ameri\u010dan\u00e9 za\u010dali pou\u017e\u00edvat v\u00fdrazy v\u016f\u010di Japonc\u016fm, jako jsou \u201e\u0159ezn\u00edci\u201c a \u201ezabij\u00e1ci\u201c. Po kapitulaci v \u0160anghaji \u0159ekl japonsk\u00fd admir\u00e1l K\u00f3i\u010di \u0160iozawa report\u00e9rovi z The New York Times: \u201eVid\u00edm, \u017ee va\u0161e americk\u00e9 noviny m\u011b naz\u00fdvaj\u00ed zabij\u00e1kem d\u011bt\u00ed.\u201c\u010cten\u00e1\u0159i magaz\u00ednu Life hlasovali pro fotografii jako jeden z deseti \u201eObr\u00e1zk\u016f roku 1937\u201c. V roce 1944 byla pr\u00e1ce Wang Siao-tchinga pou\u017eita ve filmu Franka Capry Bitva o \u010c\u00ednu.\nV pozdn\u00edch \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech Andy Warhol vytvo\u0159il svou vlastn\u00ed verzi fotografie, ale osud origin\u00e1lu nen\u00ed zn\u00e1m. Warholova s\u00e9rie katastrof 60. let se vr\u00e1tila do tohoto form\u00e1tu, k interpretac\u00edm v\u00fdznamn\u00fdch fotografi\u00ed.Wang Siao-tching se p\u0159est\u011bhoval do Tchaj-peje v 70. letech 20. stolet\u00ed, kde zem\u0159el na cukrovku 9. b\u0159ezna 1981 ve v\u011bku 81 let.Fotografie se objevila v knize 100 fotografi\u00ed, kter\u00e9 zm\u011bnily sv\u011bt, vydan\u00e9 magaz\u00ednem Time-Life v roce 2003. N\u00e1rodn\u00ed geografick\u00e1 spole\u010dnost zahrnula fotografii do kn\u00ed\u017eky Stru\u010dn\u00e1 historie sv\u011bta: ilustrovan\u00e1 \u010dasov\u00e1 osa v roce 2006.\nJapon\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b nazvali tuto fotografii zmanipulovanou a japonsk\u00e1 vl\u00e1da nab\u00eddla 50 000 dolar\u016f za hlavu fotografa, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 870 000 USD v roce 2019. Je zn\u00e1mo, \u017ee Wang byl proti japonsk\u00e9 invazi do \u010c\u00edny a m\u011bl levicov\u00e9 politick\u00e9 sympatie, a pracoval pro vydavytele novin Williama Randolpha Hursta, kter\u00fd \u0159ekl sv\u00fdm report\u00e9r\u016fm o \u0161pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lce: \u201ePoskytn\u011bte mi fotografie a j\u00e1 poskytnu v\u00e1lku\u201c. Dal\u0161\u00ed fotografie Wang Siao-tchinga se objevila v \u010dasopisu Look 21. prosince 1937 a zobrazuje dva mu\u017ee oh\u00fdbaj\u00edc\u00ed se nad pla\u010d\u00edc\u00edm d\u00edt\u011btem. P\u0159edpokl\u00e1dalo se, \u017ee tento mu\u017e byl asistentem Wang Siao-tchinga a pom\u00e1hal komponovat sn\u00edmek. \u010cl\u00e1nek v \u010dasopise The Japan Times uv\u00e1d\u00ed, \u017ee tento mu\u017e byl z\u00e1chran\u00e1\u0159 a posadil d\u00edt\u011b p\u0159ed fotografa. Wang popsal tohoto mu\u017ee jako otce d\u00edt\u011bte, kter\u00fd p\u0159i\u0161el zachr\u00e1nit sv\u00e9 d\u011bti, ne\u017e se po bombardov\u00e1n\u00ed japonsk\u00e1 letadla op\u011bt vr\u00e1t\u00ed.\nV roce 1956 novin\u00e1\u0159 Arthur Rothstein podpo\u0159il sv\u016fj d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zor, \u017ee Wang fotografii zmanipuloval. Ned\u00e1vno odtajn\u011bn\u00e9 instrukt\u00e1\u017en\u00ed video vydan\u00e9 americk\u00fdm ministerstvem obrany bylo zve\u0159ejn\u011bno v americk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm archivu, kde je vid\u011bt mu\u017e nesouc\u00ed d\u00edt\u011b po \u017eelezni\u010dn\u00ed trati a Wang ho gestem vyz\u00fdv\u00e1, aby ho n\u00e1sledoval. V roce 1975 \u010dasopis Life publikoval fotografii s titulkem: \u201e\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee se jedn\u00e1 o divadlo, ale z jin\u00e9ho \u00fahlu pohledu je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se nejedn\u00e1 o nic jin\u00e9ho ne\u017e o vymy\u0161lenou f\u00e1mu\u201c. \nV roce 1999 skupina zalo\u017een\u00e1 profesorem Fujiokou Nobukatsu z Tokijsk\u00e9 univerzity publikovala \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem \u201eManipulace s dokument\u00e1rn\u00edmi fotografiemi v \u010c\u00edn\u011b: vzn\u00edcen\u00ed ohn\u011b nen\u00e1visti ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech\u201c, ve kter\u00e9m Nobukacu a \u0160udo Higa\u0161inakano tvrd\u00ed, \u017ee fotografie ukazuje mu\u017ee, kter\u00fd usazuj\u00edc\u00ed jedno a pak dv\u011b d\u011bti na kolej\u00edch s c\u00edlem vytvo\u0159it \u201e\u017ealostn\u00fd pohled\u201c na n\u011b, aby Ameri\u010dany p\u0159ipravili na v\u00e1lku proti Japonsku. Japon\u0161t\u00ed profeso\u0159i tvrd\u00ed, \u017ee Wang \u00famysln\u011b p\u0159idal kou\u0159, aby byl obraz dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, ale Malcolm Rosholt napsal, \u017ee ve stanici byl je\u0161t\u011b kou\u0159, kdy\u017e se tam Wang Siao-tching dostal. Japon\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 netvrd\u00ed, \u017ee k bombov\u00fdm \u00fatok\u016fm nedo\u0161lo, a \u017ee \u010d\u00ednsk\u00e9 civiln\u00ed obyvatelstvo nebylo zabito a zran\u011bno, ale fotografie prezentovan\u00e9 jako pad\u011blky usnad\u0148uj\u00ed ch\u00e1p\u00e1n\u00ed toho, \u017ee v historick\u00e9 zpr\u00e1v\u011b jsou uvedeny nepravdiv\u00e9 informace. \u010cl\u00e1nek Nobukacua a Higa\u0161inakana nezmi\u0148uje dal\u0161\u00ed fotografii Wang Siao-tchinga, publikovanou v \u010dasopise Life, kter\u00e1 ukazuje, jak d\u00edt\u011b pl\u00e1\u010de na l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch nos\u00edtk\u00e1ch, kdy\u017e dost\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed pomoc od \u010d\u00ednsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e. \nWong provedl n\u011bkolik dal\u0161\u00edch prac\u00ed popisuj\u00edc\u00edch japonsk\u00fd \u00fatok na \u010c\u00ednu, v\u010detn\u011b bitvy o S\u00fc-\u010dou v kv\u011btnu 1938 a bombardov\u00e1n\u00ed v Kantonu v \u010dervnu. Jednal pod britskou ochranou, ale neust\u00e1l\u00e9 hrozby smrti ze strany japonsk\u00fdch nacionalist\u016f ho donutily opustit \u0160anghaj se svou rodinou a p\u0159est\u011bhovat se do Hongkongu.\nFotografie v \u010c\u00edn\u011b\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041a\u0440\u043e\u0432\u0430\u0432\u0430\u044f \u0441\u0443\u0431\u0431\u043e\u0442\u0430 na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Messukyl\u00e4? <<>>: Messukyl\u00e4 (\u0161v\u00e9dsky Messuby, doslovn\u011b \u201eMe\u0161n\u00ed ves\u201c) je \u010dtvr\u0165 finsk\u00e9ho m\u011bsta Tampere. P\u016fvodn\u011b to b\u00fdvalo centrum samostatn\u00e9 stejnojmenn\u00e9 obce.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o m\u00edst\u011b Messukyl\u00e4 je zn\u00e1m\u00e1 z dokumentu z roku 1439. Tehdy se tento n\u00e1zev t\u00fdkal cel\u00e9 oblasti. Jm\u00e9no vzniklo pot\u00e9, co zde byl roku 1434 vystav\u011bn d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel. Do t\u00e9 doby zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 museli do kostela cestovat asi 20 km, ale od t\u00e9 doby naopak far\u00e1\u0159 jednou t\u00fddn\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl slou\u017eit m\u0161i ze Suur-Pirkkaly do nov\u00e9ho kostela.\nM\u011bsto Tampere vzniklo p\u016fvodn\u011b na \u00fazem\u00ed obce Messukyl\u00e4 roku 1779, ale d\u00edky p\u0159ipojov\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed a pr\u016fmyslu na Tammerkoski ji p\u0159erostlo. Messukyl\u00e4 se m\u011bla st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed Tampere roku 1939, ale kv\u016fli druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo slou\u010den\u00ed odlo\u017eeno. Messukyl\u00e4 se p\u0159idru\u017eila k Tampere po souhlasn\u00e9m hlasov\u00e1n\u00ed obecn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed roku 1947. Jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed \u00fazem\u00ed tvo\u0159\u00ed velk\u00e9 procento v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta.\nV Messukyl\u00e4 stoj\u00ed nejstar\u0161\u00ed budova Tampere, Messukyl\u00e4sk\u00fd star\u00fd kostel. Tento kamenn\u00fd kostel byl postaven mezi lety 1510 a\u017e 1530. P\u0159esn\u00fd rok se v \u017e\u00e1dn\u00e9m pramenu nedochoval. Sakristie poch\u00e1z\u00ed z poloviny 15. stolet\u00ed. V roce 1879 byl v obci otev\u0159en i nov\u00fd Messukyl\u00e4sk\u00fd kostel. Na konci finsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v roce 1918 zde a v sousedn\u00ed Kalev\u011b prob\u011bhly t\u011b\u017ek\u00e9 boje.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se v Messykyl\u00e4 usadili uprchl\u00edci z obsazen\u00e9 Sakkoly.\nAitoniemi, Haihara, Hallila, Hirviniemi, Hyllil\u00e4, Juvela, J\u00e4rvensivu, Kaukaj\u00e4rven kartano, Koivisto, Laalahti, Leinola, Messukyl\u00e4, Nurmi, Palo, Pappila, Rasula, Sorila, Takahuhti, Uusikyl\u00e4, Vehmainen, Viiala\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Messukyl\u00e4 na finsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pavel Dost\u00e1l? <<>>: Pavel Dost\u00e1l (25. \u00fanora 1943 Olomouc \u2013 24. \u010dervence 2005 Brno) byl \u010desk\u00fd divadeln\u00ed dramaturg, texta\u0159, scen\u00e1rista, re\u017eis\u00e9r, publicista a po sametov\u00e9 revoluci politik, poslanec Sn\u011bmovny n\u00e1rod\u016f Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum, od 90. let poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny za \u010cSSD, v letech 1998\u20132005 ministr kultury ve vl\u00e1d\u011b \u010cesk\u00e9 republiky.\nV roce 1964 dokon\u010dil St\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu chemickou.\nD\u00e1le p\u016fsobil v r\u016fzn\u00fdch divadeln\u00edch funkc\u00edch. Za\u010d\u00e1tkem 60. let zalo\u017eil (pod vlivem pra\u017esk\u00e9ho divadla Semafor) v Olomouci soubor Skumafka (Skupina mal\u00fdch forem), kter\u00fd uvedl n\u011bkolik velmi kontroverzn\u00edch kabaretn\u00edch p\u0159edstaven\u00ed. V roce 1966 byl inici\u00e1torem a zakladatelem legend\u00e1rn\u00edho DEX-klubu, kde bylo uvedeno n\u011bkolik des\u00edtek jeho p\u00edsni\u010dkov\u00fdch text\u016f (hudba Richard Pogoda). V tomto sklepn\u00edm klubu hostovali Karel Kryl, Miroslav Horn\u00ed\u010dek, Ivan Vysko\u010dil, Pavel Bo\u0161ek, Ji\u0159\u00ed Robert Pick dal\u0161\u00ed. Po vstupu vojsk v srpnu 1968 se v\u00fdrazn\u011b politicky anga\u017eoval v protisov\u011btsk\u00e9m rozhlasov\u00e9m vys\u00edl\u00e1n\u00ed olomouck\u00e9ho R\u00e1dia Je\u010dm\u00ednek a organizoval \u0159adu protestn\u00edch akc\u00ed proti okupaci. V roce 1969 vystoupil z KS\u010c (\u010dlenem byl od roku 1962) a do roku 1988 pracoval v r\u016fzn\u00fdch d\u011blnick\u00fdch a technick\u00fdch profes\u00edch (nap\u0159. Farmakon Olomouc, V\u00daFB Praha). Roku 1971 mu byla zak\u00e1z\u00e1na ve\u0161ker\u00e1 um\u011bleck\u00e1 \u010dinnost. I p\u0159esto v dob\u011b normalizace pod jin\u00fdmi jm\u00e9ny spolupracoval s Amat\u00e9rsk\u00fdm studiem p\u0159i olomouck\u00e9m divadle, pro kter\u00e9 (hudba Richard Pogoda) napsal a re\u017e\u00edroval 10 autorsk\u00fdch muzik\u00e1l\u016f (nap\u0159. Gaudeamus igitur, V\u00fdte\u010dn\u00edci, Dva na smeti\u0161ti aj.). B\u011bhem sametov\u00e9 revoluce byl v Opav\u011b, kdy pro m\u00edstn\u00ed divadlo p\u0159ipravoval inscenaci Balady z hadr\u016f.\nPo sametov\u00e9 revoluci se zapojil do politiky. Ve volb\u00e1ch v \u010dervnu 1990 byl zvolen do \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti Sn\u011bmovny n\u00e1rod\u016f Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (volebn\u00ed obvod Severomoravsk\u00fd kraj) za Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum. Po rozkladu OF v roce 1991 p\u0159e\u0161el do Klubu poslanc\u016f soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 orientace a t\u00e9ho\u017e roku vstoupil do \u010cSSD. Za tuto stranu obh\u00e1jil mand\u00e1t ve volb\u00e1ch roku 1992. Ve Feder\u00e1ln\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed setrval do z\u00e1niku \u010ceskoslovenska v prosinci 1992.Pot\u00e9 p\u016fsobil jako re\u017eis\u00e9r Moravsk\u00e9ho divadla v Olomouci a koment\u00e1tor den\u00edku Pr\u00e1vo, ale po n\u011bkolika letech se vr\u00e1til do aktivn\u00ed politiky. Ve volb\u00e1ch v roce 1996 byl zvolen do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky za \u010cSSD a poslaneck\u00fd mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1998 i volb\u00e1ch roku 2002. V doln\u00ed komo\u0159e \u010desk\u00e9ho parlamentu setrval do sv\u00e9 smrti roku 2005.\nV letech 1998\u20132005 p\u016fsobil na postu ministra kultury \u010cR ve vl\u00e1d\u011b Milo\u0161e Zemana, vl\u00e1d\u011b Vladim\u00edra \u0160pidly, vl\u00e1d\u011b Stanislava Grosse a kr\u00e1tce i ve vl\u00e1d\u011b Ji\u0159\u00edho Paroubka. Jako ministr kultury se po dlouhou dobu pohyboval na \u0161pici \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch politik\u016f, profiloval se jako emotivn\u00ed \u0159e\u010dn\u00edk, ale z\u00e1rove\u0148 \u010dlov\u011bk otev\u0159en\u00fd ciz\u00edm n\u00e1zor\u016fm a ideologicky tolerantn\u00ed. Oce\u0148oval ho V\u00e1clav Havel i V\u00e1clav Klaus, dobr\u00e9 vztahy m\u011bl s \u0159editelem N\u00e1rodn\u00ed galerie Milanem Kn\u00ed\u017e\u00e1kem.Byl bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem Milo\u0161e Zemana (vz\u00e1jemn\u011b se oslovovali Bimbo). Jeho tradi\u010dn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed oble\u010den\u00ed byla \u0161\u00e1la. Zem\u0159el na rakovinu slinivky b\u0159i\u0161n\u00ed i p\u0159es rok trvaj\u00edc\u00ed l\u00e9\u010den\u00ed. Jako\u017eto prvn\u00ed ministr vl\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky zem\u0159el v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdkonu sv\u00e9 funkce.\nPrezident Milo\u0161 Zeman vyznamenal 28. \u0159\u00edjna 2015 Pavla Dost\u00e1la in memoriam medail\u00ed Za z\u00e1sluhy.Jeho pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena 21. srpna 2018 v Olomouci na fas\u00e1d\u011b Domu arm\u00e1dy, kde v letech 1966\u20131967 p\u016fsobil v Divadle experimentu (DEX-klub).\nKritizovan\u00fd byl vztah Pavla Dost\u00e1la s c\u00edrkvemi, jejich\u017e agenda spad\u00e1 do gesce ministra kultury. Zejm\u00e9na katolick\u00e1 c\u00edrkev kritizovala Pavla Dost\u00e1la za otev\u0159en\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj k c\u00edrkv\u00edm a protestovala proti cel\u00e9 \u0159ad\u011b rozhodnut\u00ed. Nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edmi byly spory okolo N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 matice a c\u00edrkevn\u00edho z\u00e1kona.\nV prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b \u0161lo o Dost\u00e1l\u016fv pokus zru\u0161it N\u00e1bo\u017eenskou matici, kter\u00e1 spravovala mimo jin\u00e9 majetek katolick\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f zabran\u00fd komunistick\u00fdm \u010ceskoslovenskem v roce 1950, co\u017e katolick\u00e1 c\u00edrkev vn\u00edmala jako pokus form\u00e1ln\u011b dokon\u010dit kr\u00e1de\u017e \u0159\u00e1dov\u00e9ho majetku a znemo\u017enit jeho navr\u00e1cen\u00ed (\u0159ada majetku \u0159\u00e1d\u016f i star\u0161\u00edho majetku Matice, kter\u00fd byl v z\u00e1sad\u011b utvo\u0159en zabr\u00e1n\u00edm c\u00edrkevn\u00edho majetku Josefem II., byla za komunistick\u00e9ho re\u017eimu p\u0159evedena na st\u00e1t a matice o n\u011bj vedla soudn\u00ed spory. Jej\u00edm zru\u0161en\u00edm by tak zanikl subjekt, kter\u00fd by m\u011bl pr\u00e1vo tyto soudn\u00ed spory v\u00e9st a kter\u00fd m\u011bl povinnost vyu\u017e\u00edvat sv\u00e9ho majetku k podpo\u0159e katolick\u00e9 c\u00edrkve). Ministr Dost\u00e1l zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee majetek matice je st\u00e1tn\u00ed majetek, kter\u00fd sice byl ur\u010den k c\u00edrkevn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, ale toto ur\u010den\u00ed nebylo d\u00e1no z\u00e1konem a lze je proto zm\u011bnit. Argumentoval t\u00e9\u017e, \u017ee zru\u0161en\u00ed Matice navrhovali ji\u017e lidove\u010dt\u00ed minist\u0159i p\u0159ed n\u00edm a \u017ee matice u\u017e zna\u010dnou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho majetku p\u0159evedla do vlastnictv\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve, \u017ee nen\u00ed finan\u010dn\u011b sob\u011bsta\u010dn\u00e1 a m\u016f\u017ee b\u00fdt jako st\u00e1tn\u00ed organizace zru\u0161ena, i kdy\u017e vede soudn\u00ed p\u0159e se st\u00e1tem, a \u017ee nehodl\u00e1 podporovat soudn\u00ed spory, ve kter\u00fdch by katolick\u00e9 c\u00edrkvi m\u011bl b\u00fdt vr\u00e1cen majetek, kter\u00fd byl zabaven c\u00edsa\u0159em Josefem II. Nejvy\u0161\u0161\u00ed spr\u00e1vn\u00ed soud zru\u0161il Dost\u00e1lovo rozhodnut\u00ed o zru\u0161en\u00ed N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 matice 2. listopadu 2006 s t\u00edm, \u017ee ministr nem\u011bl pravomoc toto rozhodnut\u00ed vydat.\nDruhou oblast nap\u011bt\u00ed p\u0159edstavoval fakt, \u017ee Pavel Dost\u00e1l dvakr\u00e1t p\u0159es odpor c\u00edrkv\u00ed prosadil podobu c\u00edrkevn\u00edho z\u00e1kona, kter\u00e1 podle n\u00e1zoru c\u00edrkv\u00ed nep\u0159\u00edpustn\u011b omezovala n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody, zejm\u00e9na pokud jde o z\u0159izov\u00e1n\u00ed c\u00edrkevn\u00edch pr\u00e1vnick\u00fdch osob. V prvn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b (z\u00e1kon \u010d. 3/2002 Sb.) \u00dastavn\u00ed soud zru\u0161il n\u011bkter\u00e9 paragrafy z\u00e1kona (n\u00e1lez \u00dastavn\u00edho soudu \u010d. 4/2003 Sb.), ministr Dost\u00e1l v\u0161ak kr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed navrhl dal\u0161\u00ed novelu, kter\u00e1 podle c\u00edrkv\u00ed obsahovala v podstat\u011b tot\u00e9\u017e, co bylo v p\u0159edchoz\u00ed novele \u00dastavn\u00edm soudem zru\u0161eno. O t\u00e9to druh\u00e9 novele, kterou se Dost\u00e1l\u016fv n\u00e1stupce V\u00edt\u011bzslav Jand\u00e1k ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161el zru\u0161it, \u00dastavn\u00ed soud vydal 13. listopadu 2007 rozhodnut\u00ed, \u017ee z\u00e1kon je v souladu s \u00dastavou. Z\u00e1rove\u0148 ale vydal z\u00e1vazn\u00fd v\u00fdklad z\u00e1kona, kter\u00fd je mnohem u\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e ministerstvo kultury aplikovalo, nebo\u0165 st\u00e1tu zakazuje posuzov\u00e1n\u00ed v\u011bcn\u00fdch n\u00e1vrh\u016f zalo\u017een\u00ed t\u011bchto c\u00edrkevn\u00edch pr\u00e1vnick\u00fdch osob (nap\u0159. zda je vhodn\u00e9 \u010di pot\u0159ebn\u00e9 zakl\u00e1dat novou farnost nebo nemocnici) a jejich libovoln\u00e9 ru\u0161en\u00ed a omezuje jeho roli na pouhou kontrolu z\u00e1kladn\u00edch form\u00e1ln\u00edch n\u00e1le\u017eitost\u00ed.Dost\u00e1l (kter\u00fd prosazoval i pr\u00e1vo st\u00e1tu na posuzov\u00e1n\u00ed v\u011bcn\u00fdch aspekt\u016f zalo\u017een\u00ed nov\u00fdch pr\u00e1vnick\u00fdch osob) u obou n\u00e1vrh\u016f zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee nejde o poru\u0161ov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody, ale o p\u0159irozen\u00e9 a nutn\u00e9 pod\u0159\u00edzen\u00ed c\u00edrkevn\u00edch pr\u00e1vnick\u00fdch osob \u010desk\u00fdm z\u00e1kon\u016fm.\n Kdo je kdo : 91/92 : \u010cesk\u00e1 republika, feder\u00e1ln\u00ed org\u00e1ny \u010cSFR. D\u00edl 1, A\u2013M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 160\u2013161. \n Kdo je kdo = Who is who : osobnosti \u010desk\u00e9 sou\u010dasnosti : 5000 \u017eivotopis\u016f / (Michael T\u0159e\u0161t\u00edk editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 112. \n Osobnosti - \u010cesko : Ott\u016fv slovn\u00edk. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 129. \nTOME\u0160, Josef, a kol. \u010cesk\u00fd biografick\u00fd slovn\u00edk XX. stolet\u00ed : I. d\u00edl : A-J. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 251. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Pavel Dost\u00e1l\n Pavel Dost\u00e1l (24. 2. 1943 \u2013 24. 7. 2005) . Nekrolog.cz . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2009-01-17.", "<<>>: Co je The Street (Derbyshire)? <<>>: The Street je st\u0159edov\u011bk\u00fd n\u00e1zev \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice, kter\u00e1 vedla p\u0159es vysokou polo\u017eenou v\u00e1pencovou plo\u0161inu v anglick\u00e9m hrabstv\u00ed Derbyshire od l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho m\u011bsta Buxton (latinsky zvan\u00e9ho Aquae Arnemetiae) na jihov\u00fdchod sm\u011brem k m\u00edstu, kde v modern\u00ed dob\u011b le\u017e\u00ed m\u011bsto Derby. \nSilnici lze sledovat na z\u00e1klad\u011b n\u00e1lez\u016f potvrzen\u00fdch archeology, od Buxtonu a\u017e po Longcliffe severn\u011b od Brassingtonu. Odtamtud \u00fadajn\u011b silnice b\u011b\u017eela na v\u00fdchod do Wirksworthu, kde se spojila s dal\u0161\u00ed silnic\u00ed, kter\u00e1 p\u0159ekro\u010dila \u0159eku Derwent v Milfordu a vedla po jej\u00edm v\u00fdchodn\u00edm b\u0159ehu. Lze ji vysledovat na severn\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed Derby do \u0159\u00edmsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Little Chester, \u0158\u00edmany zvan\u00e9ho Derventio.\nMapa z roku 1723 Brassington Moor ukazuje The Street z Buxtonu p\u0159es Pikehall a\u017e k Upper Harborough Field Gate, d\u00e1l sm\u011brem k Wirksworthu (kde pravd\u011bpodobn\u011b le\u017eelo \u0159\u00edmsk\u00e9 m\u011bsto Lutudarum). V z\u00e1znamech z roku 1613 se cesta z Brassingtonu do Wirksworthu nach\u00e1z\u00ed pod jm\u00e9nem \u201eHighe Streete\u201c.Na z\u00e1klad\u011b mapy z roku 1723 ale vznikl n\u00e1zor, kter\u00fd uv\u00e1d\u00ed A. Shone a D. Smart, \u017ee dv\u011b st\u011b let tradovan\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee The Street vedla z Buxtonu do Little Chesteru, nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9; \u017ee prav\u00fdm c\u00edlem cesty byl Wirksworth.\nSeveroz\u00e1padn\u011b od Buxtonu se silnice, kter\u00e1 vede na z\u00e1pad od \u00fadol\u00ed Upper Goyt Valley, naz\u00fdv\u00e1 The Street.\n(K poloze The Street v Derbyshire viz t\u00e9\u017e .)\nTrasa \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice na sever od Buxtonu do pevnosti Melandra (v bl\u00edzkosti m\u011bsta Glossop) byla objevena v roce 1970. Agger \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice (vedouc\u00ed na sever k vesnici Dove Holes od k\u0159i\u017eovatky \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice Batham Gate s cestou A6) potvrdil Turnerovy post\u0159ehy o t\u00e9to trase z roku 1903. P\u0159i ter\u00e9nn\u00edch prac\u00edch bylo tehdy odhaleno \u0161est dal\u0161\u00edch \u00fasek\u016f t\u00e9to silnice. D\u00edky tomu bylo mo\u017en\u00e9 zakreslit trasu p\u0159es m\u011bste\u010dko Chapel-en-le-Frith, vesnice Chapel Minton a Hayfield a a\u017e po Cown Edge, necel\u00fdch 5 km od \u0159\u00edmsk\u00e9 pevnosti Ardotalia (Melandra).\nThe Street byla pod jm\u00e9nem \u201eStreete Way\u201c uvedena v roce 1533 v Batemanov\u011b rukopisu v Chatsworthu. Na sou\u010dasn\u00fdch map\u00e1ch OS existuje mnoho jmen souvisej\u00edc\u00edch s touto silnic\u00ed, nap\u0159\u00edklad Street Farm, Street House Farm, Middle Street Farm a Straight (Street) Knolls Barn. Existuj\u00ed dokumenty z roku 963 a p\u0159ibli\u017en\u011b 1223, z nich\u017e vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee The Street byla d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00e1 jako King Street.V 50. letech 20. stolet\u00ed historik Ivan Margary ve knize The Roman Roads of Britain p\u0159id\u011blil The Street (z Little Chesteru p\u0159es Buxton do Manchesteru) \u010d\u00edslo 71, tzv. Margary Number 71. \n\u0158\u00edman\u00e9 stav\u011bli zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti pobl\u00ed\u017e t\u00e9to silnice, aby zajistili potraviny pro voj\u00e1ky a rostouc\u00ed populaci v t\u00e9to oblasti. Zbytky jedn\u00e9 farmy byly nalezeny pobl\u00ed\u017e kopce Minninglow. Vykop\u00e1vky, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bl Lomas na kopci Minninglow v roce 1958, odhalily n\u011bkolik vrstev t\u00e9to \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice, jej\u00ed\u017e \u0161\u00ed\u0159ka u Minninglow \u010dinila 3,6 metru.\nNa kamenn\u00e9 zdi u silnice The Street je pobl\u00ed\u017e Arbor Low (na map\u011b na map\u011b OS SK4949 6232) n\u00e1pis: \u201eHuius viae curam curatores viarum non susceperunt\u201c, co\u017e lze p\u0159elo\u017eit jako \u201eSpr\u00e1vci silnic se o tuto silnici nestarali\u201c. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku The Street (Derbyshire) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nG. Guilbert, K. Challis, \u201eExcavations across the supposed line of \"the Street\" Roman road southeast of Buxton, 1991\u201c v Derbyshire Archaeological Journal vol. 113 (1991), str. 45-60\nJ. Lomas, \u201eProblems of the Roman Road between Buxton and Little Chester, Derby\u201c v Derbyshire Archaeological Journal vol. 78 (1958)\nA. Shone a D.", "<<>>: Co je M\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov v Su\u0161ici? <<>>: M\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov v Su\u0161ici je hlavn\u00ed m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov v Su\u0161ici. Nach\u00e1z\u00ed se na jihov\u00fdchodn\u00edm okraji m\u011bsta, v ulici Na Vr\u0161ku.\nH\u0159bitov byl z\u0159\u00edzen v roce 1878 na velk\u00e9m pozemku za m\u011bstem jako nov\u00fd m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov n\u00e1hradou za poh\u0159ebi\u0161t\u011b U Matky Bo\u017e\u00ed bl\u00ed\u017ee centru m\u011bsta, kter\u00e9 nebylo mo\u017eno d\u00e1le roz\u0161\u00ed\u0159it. Prvn\u00edm poh\u0159ben\u00fdm na h\u0159bitov\u011b byl not\u00e1\u0159 Eduard \u0160ebesta.\nPot\u00e9, co se v rostouc\u00edm m\u011bst\u011b p\u0159estalo poh\u0159b\u00edvat u kostel\u016f v centru m\u011bsta, slou\u017eilo poh\u0159ebi\u0161t\u011b jako hlavn\u00ed m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov. Vzty\u010dena zde byla novorom\u00e1nsk\u00e1 vstupn\u00ed br\u00e1na a ob\u0159adn\u00ed s\u00ed\u0148. Roku 1876 byl na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b m\u011bsta otev\u0159en nov\u00fd m\u011bstsk\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov.\nS odchodem t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva m\u011bsta v r\u00e1mci odsunu sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f z \u010ceskoslovenska ve druh\u00e9 polovin\u011b 40. let 20. stolet\u00ed z\u016fstala \u0159ada hrob\u016f n\u011bmeck\u00fdch rodin opu\u0161t\u011bna a bez \u00fadr\u017eby, byl zde t\u00e9\u017e vzty\u010den pam\u00e1tn\u00edk ob\u011btem a padl\u00fdm v druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. \nH\u0159bitov byl v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech nad\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1n ji\u017en\u00edm sm\u011brem. V Su\u0161ici se nenach\u00e1z\u00ed krematorium, ostatky zem\u0159el\u00fdch jsou zpopel\u0148ov\u00e1ny pov\u011bt\u0161inou v krematoriu v Klatovech. \nMaty\u00e1\u0161 Lerch (1860\u20131922) \u2013 matematik\nJosef Kunsk\u00fd (1903\u20131977) \u2013 geomorfolog a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog.\nVojt\u011bch Scheinost (1814\u20131894) \u2013 sirka\u0159sk\u00fd podnikatel (autorem v\u00fdzdoby hrobky S.", "<<>>: Co je Sibi\u0159sk\u00e1 gubernie? <<>>: Sibi\u0159sk\u00e1 gubernie (\u0421\u0438\u0431\u0438\u0440\u0441\u043a\u0430\u044f \u0433\u0443\u0431\u0435\u0440\u043d\u0438\u044f) byla jedna z guberni\u00ed carsk\u00e9ho Ruska. Zauj\u00edmala oblast Uralu, Sibi\u0159e a D\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu, sahala k hranic\u00edm \u010c\u00edny, Tich\u00e9mu oce\u00e1nu a Severn\u00edmu ledov\u00e9mu oce\u00e1nu. Vznikla v roce 1708 administrativn\u00ed reformou Petra I. Velik\u00e9ho, kter\u00e1 rozd\u011blila Rusko na osm guberni\u00ed. Byla zru\u0161ena v roce 1782, kdy bylo jej\u00ed \u00fazem\u00ed rozd\u011bleno na t\u0159i namestni\u010destva: Tobolsk\u00e9, Kolyva\u0148sk\u00e9 a Irkutsk\u00e9. M\u011bla rozlohu 10,9 milion\u016f km\u00b2 a podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z roku 1766 v n\u00ed \u017eilo 257 452 obyvatel. Gubernsk\u00fdm m\u011bstem byl Tobolsk.", "<<>>: Co je Lucretia Garfieldov\u00e1? <<>>: Lucretia Rudolphov\u00e1 Garfieldov\u00e1 (19. dubna 1832, Hiram, Ohio \u2013 14. b\u0159ezna 1918, Pasadena, Kalifornie) byla man\u017eelkou 20. prezidenta USA Jamese A. Garfielda a v roce 1881 vykon\u00e1vala funkci prvn\u00ed d\u00e1my USA.", "<<>>: Co je Allison Randal? <<>>: Allison Randal je lingvistka, softwarov\u00e1 v\u00fdvoj\u00e1\u0159ka a autorka. Je hlavn\u00ed architektkou Parrot virtual machine, \u010dlenkou spr\u00e1vn\u00ed rady nadace The Perl Foundation a p\u0159edsedkyn\u00ed nadace The Parrot Foundation. Je tak\u00e9 spoluautorkou knihy Perl 6 and Parrot Essentials a souhrnn\u00e9 dokumentace jazyka Perl 6. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zam\u011bstn\u00e1na v O'Reilly Media.\n \nShrnut\u00ed blogu Allison Randal\nInterview s Allison Randal, Simon Cozens z perl.com\nInterview s Allison Randal, The Perl Review\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Allison Randal na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Belomorsk? <<>>: Belomorsk, t\u00e9\u017e B\u011blomorsk, (rusky \u0411\u0435\u043b\u043e\u043c\u043e\u0440\u0441\u043a, karelsky \u0160uomua - \"Ba\u017einat\u00e1 zem\u011b\", finsky Sorokka) je m\u011bsto v Karelsk\u00e9 republice na severoz\u00e1pad\u011b Rusk\u00e9 federace. Le\u017e\u00ed na v\u00fdchod\u011b Kar\u00e9lie na pob\u0159e\u017e\u00ed B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e, p\u0159i \u00fast\u00ed \u0159eky Vyg a B\u011blomo\u0159sko-baltsk\u00e9ho kan\u00e1lu. M\u011bsto je centrem Belomorsk\u00e9ho raj\u00f3nu. Proch\u00e1z\u00ed tudy Murmansk\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed magistr\u00e1la, z n\u00ed\u017e zde odbo\u010duje v\u011btev na Archangelsk, resp. Vologdu.\nV roce 2005 zde \u017eilo 12 600 obyvatel; jejich po\u010det se po rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu sn\u00ed\u017eil z 19 000 v roce 1990 na \u00farove\u0148 z pades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. \nOd 12. stolet\u00ed byla v \u00fast\u00ed \u0159eky Vyg zn\u00e1ma vesnice Soroki. N\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed z jednoho z ramen Vygy, kterou Karelov\u00e9 naz\u00fdvali Soarijoki - Ostrovn\u00ed \u0159eka. Roku 1938 byla vesnice p\u0159ejmenov\u00e1na na B\u011blomorsk. \nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o osad\u011b Soroka jsou z roku 1419. Roku 1429 se vypravili ze Soroki svat\u00fd German Soloveck\u00fd a svat\u00fd Savvatij Soloveck\u00fd na Soloveck\u00e9 ostrovy, kde zalo\u017eili slavn\u00fd Soloveck\u00fd kl\u00e1\u0161ter.\nV roce 1551 car Ivan IV. Hrozn\u00fd daroval p\u0159\u00edmo\u0159skou vesnici Sorotskaju Soloveck\u00e9mu kl\u00e1\u0161ter\u016f.\nRoku 1869 na okraji osady Soroka postavil obchodn\u00edk se d\u0159evem Mitrofan Petrovi\u010d Beljajev velk\u00fd parn\u00ed ml\u00fdn na d\u0159evo. Roku 1912 zde existovaly ji\u017e t\u0159i takov\u00e9 tov\u00e1rny.\nUveden\u00ed B\u011blomo\u0159sko-baltsk\u00e9ho kan\u00e1lu do provozu v roce 1933 bylo impulsem k pr\u016fmyslov\u00e9mu rozvoji osad, kter\u00e9 se staly pozd\u011bji sou\u010d\u00e1st\u00ed B\u011blomorsku. \nDekretem prezidia Nejvy\u0161\u0161\u00edho sov\u011btu RSFSR ze dne 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 byla vesnice Soroka, d\u0159evorubeck\u00e1 vesnice Solunina, vesnice Vodnikov a vesnice Soroksakaja spojeny do jednoho celku, kter\u00fd byl pojmenov\u00e1n B\u011blomorsk a z\u00edskal status m\u011bsta.\nB\u011bhem sov\u011btsk\u00e9-finsk\u00e9 v\u00e1lky byl B\u011blomorsk do\u010dasn\u00fdm hlavn\u00edm m\u011bstem Karelo-finsk\u00e9 SSR.", "<<>>: Co je Seznam hr\u00e1\u010d\u016f NHL s nejv\u00edce body v playoff? <<>>: Tento seznam zahrnuje 30 nejep\u0161\u00edch hokejist\u016f, kte\u0159\u00ed dos\u00e1hli alespo\u0148 150 bod\u016f v playoff \u010d\u00e1sti NHL.", "<<>>: Co je Hr. Ms. De Ruyter (1935)? <<>>: Hr. Ms. De Ruyter byl lehk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk nizozemsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. K\u0159i\u017en\u00edk byl pojmenov\u00e1n po v\u00fdznamn\u00e9m nizozemsk\u00e9m admir\u00e1lovi, kter\u00fd se jmenoval Michiel de Ruyter. Byla sedmou lod\u00ed tohoto jm\u00e9na.\nDe Ruyter byl postaven jako n\u00e1hrada za lehk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Hr. Ms. Celebes, pl\u00e1novan\u00fd t\u0159et\u00ed jednotku t\u0159\u00eddy Java, jej\u00ed\u017e stavba byla po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce stornov\u00e1na. C\u00edlem bylo m\u00edt v opera\u010dn\u00ed slu\u017eb\u011b t\u0159i k\u0159i\u017en\u00edky, aby v\u017edy dva slou\u017eily v Nizozemsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Indii, zat\u00edmco t\u0159et\u00ed bude v doku v oprav\u011b. K\u0159i\u017en\u00edk De Ruyter byl projektov\u00e1n v dob\u011b sv\u011btov\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize a siln\u00e9ho pacifismu. Vzhledem k finan\u010dn\u00edm probl\u00e9m\u016fm zem\u011b byl vyprojektov\u00e1n jako 5000tunov\u00e1 lo\u010f se slabou panc\u00e9\u0159ovou ochranou a v\u00fdzbroj\u00ed \u0161esti 150mm kan\u00f3n\u016f. Pozd\u011bji byla je\u0161t\u011b p\u0159id\u00e1na d\u011blov\u00e1 v\u011b\u017e s jedn\u00edm 150mm kan\u00f3nem a z\u00e1rove\u0148 bylo zes\u00edleno panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed. Plavidlo bylo ur\u010deno p\u0159edev\u0161\u00edm pro obranu Nizozemsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Indie, kde m\u011blo podporovat k\u0159i\u017en\u00edky star\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy Java. P\u0159es ur\u010dit\u00e1 vylep\u0161en\u00ed se \u00faspory na kvalit\u00e1ch t\u0159\u00eddy De Ruyter projevily a lo\u010f m\u011bla, na standard lehk\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f sv\u00e9 doby, p\u0159\u00edli\u0161 slabou v\u00fdzbroj i panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed. Naopak m\u011bla kvalitn\u00ed syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed palby.\nStav\u011bt se De Ruyter za\u010dal 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1933 v lod\u011bnici Wilton Fijenoord v Schiedamu. Na vodu byl spu\u0161t\u011bn 11. kv\u011btna 1935. N\u00e1mo\u0159nictvo jej p\u0159evzalo 3. \u0159\u00edjna 1936. Jeho prvn\u00edm velitelem se stal kapit\u00e1n A. C. van der Sande Lacoste.\nOd po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil De Ruyter v Nizozemsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Indii. Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky s Japonskem se \u00fa\u010dastnil n\u011bkolika marn\u00fdch pokus\u016f o zastaven\u00ed japonsk\u00e9 invaze. Od 3. \u00fanora 1942 byl De Ruyter vlajkovou lod\u00ed eskadry americko-britsko-nizozemsko-australsk\u00fdch spole\u010dn\u00fdch spojeneck\u00fdch sil (ABDA).\n4. \u00fanora 1942 se z\u00fa\u010dastnil bitvy v Makassarsk\u00e9m pr\u016flivu, ve kter\u00e9 byl lehce po\u0161kozen leteck\u00fdm \u00fatokem.\n19. \u00fanora 1942 se z\u00fa\u010dastnil bitvy v Badungsk\u00e9m pr\u016flivu.\n27. \u00fanora 1942 se z\u00fa\u010dastnil bitvy v J\u00e1vsk\u00e9m mo\u0159i, ve kter\u00e9 byl potopen.Do bitvy v J\u00e1vsk\u00e9m mo\u0159i vstoupil De Ruyter jako vlajkov\u00e1 lo\u010f nizozemsk\u00e9ho kontradmir\u00e1la Doormana, kter\u00fd velel eskad\u0159e spole\u010dn\u00fdch spojeneck\u00fdch sil. Tato eskadra (2 t\u011b\u017ek\u00e9, 3 lehk\u00e9 k\u0159i\u017en\u00edky a 12 torp\u00e9doborc\u016f) se p\u0159i pokusu o napaden\u00ed japonsk\u00fdch invazn\u00edch svaz\u016f, utkala v no\u010dn\u00ed bitv\u011b s japonskou eskadrou slo\u017eenou z t\u011b\u017ek\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f Na\u010di a Haguro, 2 lehk\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f (D\u017einc\u00fa a Naka) a 14 torp\u00e9doborc\u016f. Po \u010dtvr\u00e9 hodin\u011b odpoledn\u00ed za\u010dal prob\u00edhat d\u011blost\u0159eleck\u00fd souboj. Zpo\u010d\u00e1tku byl zasa\u017een japonsk\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk Na\u010di, ale posl\u00e9ze se postupn\u011b za\u010dala projevovat v\u011bt\u0161\u00ed zku\u0161enost a secvi\u010denost Japonc\u016f. Okolo p\u016flnoci byl De Ruyter zasa\u017een torp\u00e9dem a ve 2:30 se potopil i s 345 n\u00e1mo\u0159n\u00edky na palub\u011b, v\u010detn\u011b kontradmir\u00e1la Doormana.\nVrak byl nalezen 1. prosince 2002 v hloubce 69 metr\u016f t\u00fdmem pot\u00e1p\u011b\u010d\u016f, kter\u00fd p\u00e1tral po HMS Exeter. 15. listopadu 2016 ozn\u00e1milo nizozemsk\u00e9 ministerstvo obrany, \u017ee nadac\u00ed Karla Doormana (Karel Doorman Fonds) financovan\u00e1 v\u00fdprava za \u00fa\u010delem nafilmov\u00e1n\u00ed a vyzna\u010den\u00ed polohy vraku p\u0159ed 75. v\u00fdro\u010d\u00edm bitvy zjistila, \u017ee vrak zmizel. Za jeho neleg\u00e1ln\u00ed likvidac\u00ed stoj\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b sb\u011bra\u010di kov\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku HNLMS De Ruyter (1935) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nVAN OOSTEN, F.C. Her Netherlands Majesty's Ship DE RUYTER. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Antony Preston. : Profile Publications Ltd, 1974. (Warship Profile; sv. 40). (anglicky) \n \nKANNEGIETER, Adriaan; VISSER, George. The Story of De Ruyter survivors, the flagship of Admiral Doorman, February 1942 . dutcheastindies.iblogger.org . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2011-03-22. (anglicky) \nVISSER, Jan. De Ruyter (I) history . netherlandsnavy.nl . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Maritiem Digitaal NL . maritiemdigitaal.nl . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Jan Hol\u00fd? <<>>: Jan Hol\u00fd (* 11. b\u0159ezna 1995) je \u010desk\u00fd ledn\u00ed hokejista hraj\u00edc\u00ed na pozici obr\u00e1nce.\nS hokejem za\u010d\u00ednal v klubu HC Plze\u0148, za kter\u00fd nastupoval i v ml\u00e1de\u017enick\u00fdch a juniorsk\u00fdch kategori\u00edch. B\u011bhem sez\u00f3ny 2013/2014 prvn\u011b nastoupil i za mu\u017esk\u00fd v\u00fdb\u011br tohoto klubu, a to na jedno utk\u00e1n\u00ed v \u010desk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u0159ech ro\u010dn\u00edc\u00edch v\u017edy nastupoval za juniorsk\u00fd v\u00fdb\u011br Plzn\u011b a vedle toho je\u0161t\u011b za mu\u017ee celku HC Klatovy, kte\u0159\u00ed hraj\u00ed t\u0159et\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e v \u010cesk\u00e9 republice. V pr\u016fb\u011bhu sez\u00f3ny 2015/2016 odehr\u00e1l je\u0161t\u011b osm z\u00e1pas\u016f za mu\u017ee Plzn\u011b. Na za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna 2016 ode\u0161el z Plzn\u011b na st\u0159\u00eddav\u00fd start do klubu HC Slavia Praha.B\u011bhem sez\u00f3ny 2012/2013 nastoupil Hol\u00fd k sedmi z\u00e1pas\u016fm za \u010deskou hokejovou reprezentaci do 18 let, za n\u00ed\u017e vst\u0159elil i jeden g\u00f3l.\nJan Hol\u00fd \u2013 statistiky na Eliteprospects.", "<<>>: Co je Maya Hakvoort? <<>>: Maya Hakvoort (* 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1966, Nijmegen, Nizozemsko) je nizozemsk\u00e1 muzik\u00e1lov\u00e1 here\u010dka, kter\u00e1 p\u016fsob\u00ed v Rakousku. S man\u017eelem a dv\u011bma d\u011btmi \u017eije ve V\u00eddni.\nVystudovala zp\u011bv na konzervato\u0159i v Maastrichtu. Herectv\u00ed a tanec studoval a na soukrom\u00e9 akademii De Trap v Amsterdamu. N\u00e1sledn\u011b za\u010dala vystupovat v muzik\u00e1lech v Holandsku, Belgii, N\u011bmecku, a Rakousku. Nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy dos\u00e1hla rol\u00ed c\u00edsa\u0159ovny Al\u017eb\u011bty rakousk\u00e9m muzik\u00e1lu Elisabeth, kde v roce 1994 nahradila Piu Douwes.\nJeans (1988) \u2013 company \u2013 Holandsko\nChicago (1989\u20131990) \u2013 Liz a Velma \u2013 Holandsko a Belgie\nLes Mis\u00e9rables (B\u00eddn\u00edci) (1991\u20131992) \u2013 Fantine (understudy) \u2013 Holandsko\nGaudi (1993 \u2013 1994) \u2013 Isabela \u2013 C\u00e1chy\nCatharine (1997) \u2013 Catharine \u2013 C\u00e1chy\nElisabeth (1994\u20131998) \u2013 c\u00edsa\u0159ovna Al\u017eb\u011bta \u2013 Theater an der Wien, V\u00edde\u0148\nPokrevn\u00ed brat\u0159i (1998) \u2013 pan\u00ed Lyonsov\u00e1 \u2013 V\u00edde\u0148\nLes Mis\u00e9rables (B\u00eddn\u00edci) (1999) \u2013 Fantine \u2013 Duisburg\nAspects of Love (1999\u20132000) \u2013 Rose Wilbert \u2013 Bern\nDie drei Musketiere (1999) \u2013 Milady de Winter \u2013 St. Gallen\nThere's no business like Showbusiness (2000) \u2013 s\u00f3listka, company \u2013 Holandsko, Belgie\nJekyll & Hyde (2001\u20132002) \u2013 Lisa, Lucy alternace \u2013 V\u00edde\u0148\nElisabeth (2003\u20132005) \u2013 c\u00edsa\u0159ovna Al\u017eb\u011bta \u2013 Theater an der Wien \u2013 V\u00edde\u0148\nEvita (2006) \u2013 Eva Peron \u2013 Baden\nElisabeth (2007) \u2013 c\u00edsa\u0159ovna Al\u017eb\u011bta \u2013 turn\u00e9 Japonsko (Osaka, Tokio)\nHigh Society (2008) \u2013 Tracy Samantha Lord \u2013 Baden\nKiss Me Kate (2009) \u2013 Lilli Vanessi \u2013 V\u00edde\u0148\nV roce 2005 vydala sv\u00e9 prvn\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album Maya goes Solo spole\u010dn\u011b s pianistou Aaronem Woneshem. S t\u00edmto programem vystupovala po Rakousku a N\u011bmecku. 12. \u0159\u00edjna 2007 za\u010dala koncertovat s dal\u0161\u00edm programem In my life, ke kter\u00e9mu v roce 2008 vydala dal\u0161\u00ed album, op\u011bt s Woneshem. Od 2. \u00fanora 2009 obj\u00ed\u017ed\u011bla Rakousko a N\u011bmecko s programem Mayas Musical-Life.", "<<>>: Co je Basic Blues Magoos? <<>>: Basic Blues Magoos je t\u0159et\u00ed studiov\u00e9 album newyorsk\u00e9 psychedelic rockov\u00e9 skupiny Blues Magoos, vydan\u00e9 v kv\u011btnu roku 1968 u Mercury Records.", "<<>>: Co je John Rabe \u2013 Ctihodn\u00fd ob\u010dan T\u0159et\u00ed \u0158\u00ed\u0161e? <<>>: John Rabe \u2013 Ctihodn\u00fd ob\u010dan T\u0159et\u00ed \u0158\u00ed\u0161e je n\u011bmecko-\u010d\u00ednsko-francouzsk\u00e9 filmov\u00e9 drama z roku 2009, kter\u00e9 nato\u010dil re\u017eis\u00e9r Florian Gallenberger podle vlastn\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Vych\u00e1z\u00ed z den\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9ho podnikatele Johna Rabeho, kter\u00fd ukryl v\u00edce ne\u017e 200 tis\u00edc lid\u00ed v tzv. Nankingsk\u00e9 bezpe\u010dn\u00e9 z\u00f3n\u011b (1937\u20131938). Rabeho ve filmu hr\u00e1l Ulrich Tukur, v dal\u0161\u00edch rol\u00edch se p\u0159edstavili nap\u0159\u00edklad Steve Buscemi a Daniel Br\u00fchl. Autorkou hudby k filmu je Annette Focks.", "<<>>: Co je Mari\u00e1\u0161? <<>>: Mari\u00e1\u0161 je zdvihov\u00e1 karetn\u00ed hra pro dva a\u017e \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010de. Hraje se v\u011bt\u0161inou s jednohlav\u00fdmi nebo dvouhlav\u00fdmi kartami n\u011bmeck\u00e9ho typu, zvan\u00e9 \u201emari\u00e1\u0161ky\u201c, s t\u00edm \u017ee dvouhlav\u00e9 se \u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvaj\u00ed na Morav\u011b.\nHra poch\u00e1z\u00ed z N\u011bmecka, kde vznikla na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed. Jej\u00ed n\u00e1zev je odvozen od francouzsk\u00e9 hry Mariage, z n\u00ed\u017e vznikla. Slovem \u201emariage\u201c (v p\u0159ekladu svatba) se toti\u017e ve francouz\u0161tin\u011b ozna\u010dovala hl\u00e1\u0161ka (tj. svr\u0161ek \u2013 u karet francouzsk\u00e9ho typu d\u00e1ma \u2013 a kr\u00e1l t\u00e9\u017ee barvy v ruk\u00e1ch t\u00e9ho\u017e hr\u00e1\u010de). Vedle hry Mariage p\u0159evzal mari\u00e1\u0161 n\u011bkter\u00e9 prvky i z dal\u0161\u00edch her jak\u00fdmi jsou taroky, skat \u010di \u0161p\u00e1dy.\nB\u011bhem hry jsou hr\u00e1\u010di rozd\u011bleni do dvou t\u00fdm\u016f, kter\u00e9 proti sob\u011b soupe\u0159\u00ed o to, kdo uhraje v\u00edce bod\u016f \u010di zda dojde k sehr\u00e1n\u00ed zvolen\u00e9ho zp\u016fsobu hry.\nPro odehr\u00e1n\u00ed karty ve \u0161tychu plat\u00ed z\u00e1vazn\u00e9 pravidlo ct\u00edt (p\u0159izn\u00e1vat) barvu, trumfovat a p\u0159eb\u00edjet. P\u0159esn\u011bji:\nCt\u00edt barvu (prvn\u00ed nesen\u00e9 karty ve \u0161tychu) a z\u00e1rove\u0148 p\u0159eb\u00edjet \u0161tych (tj. p\u0159eb\u00edjet nejvy\u0161\u0161\u00ed kartu ve \u0161tychu v\u010detn\u011b trumf\u016f).\nPokud je tedy ve \u0161tychu trumf, kter\u00fd nebyl nesen jako prvn\u00ed barva, ji\u017e tento bod nemohu splnit (nemohu p\u0159eb\u00edt \u0161tych a nemus\u00edm tedy ani p\u0159eb\u00edjet hodnotu nejvy\u0161\u0161\u00ed karty ct\u011bn\u00e9 barvy).\nNelze-li splnit, pouze ct\u00edt barvu.\nNelze-li splnit, vyn\u00e9st trumf a z\u00e1rove\u0148 p\u0159eb\u00edjet \u0161tych.\nNelze-li splnit, pouze vyn\u00e9st trumf.\nNelze-li splnit, vyn\u00e9st libovolnou kartu.\nZ\u00e1kladn\u00edmi variantami hry jsou mari\u00e1\u0161 volen\u00fd \u010di licitovan\u00fd, kter\u00e9 jsou oba ur\u010deny pro t\u0159i hr\u00e1\u010de. Pro dva hr\u00e1\u010de existuje zjednodu\u0161en\u00fd l\u00edzan\u00fd mari\u00e1\u0161 a pro \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010de takzvan\u00e1 \u010dty\u0159ka (\u010dast\u011bji ozna\u010dovan\u00e1 jako k\u0159\u00ed\u017eov\u00fd mari\u00e1\u0161), existuje i varianta pro p\u011bt hr\u00e1\u010d\u016f. \u010cty\u0159ka se m\u016f\u017ee hr\u00e1t jak ve volen\u00e9, tak licitovan\u00e9 variant\u011b. I ve \u010dty\u0159ech hr\u00e1\u010d\u00edch se v\u0161ak b\u011b\u017en\u011b hraj\u00ed z\u00e1kladn\u00ed varianty pro t\u0159i hr\u00e1\u010de. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v ka\u017ed\u00e9m kole (\u201esehr\u00e1vce\u201c) jeden z hr\u00e1\u010d\u016f hru vynech\u00e1v\u00e1, nehraje. Takov\u00e9 h\u0159e se \u0159\u00edk\u00e1 pauz\u00edrovan\u00fd mari\u00e1\u0161. Pauz\u00edruj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d rozd\u00e1v\u00e1 karty (a dle dohody m\u016f\u017ee b\u00fdt finan\u010dn\u011b aktivn\u00ed za stranu obrany).\n Volen\u00fd mari\u00e1\u0161 \nU volen\u00e9ho mari\u00e1\u0161e forhont vol\u00ed trumfovou barvu, odhazuje dv\u011b karty do talonu a m\u00e1 p\u0159ednostn\u00ed pr\u00e1vo zvolit \u00farove\u0148 z\u00e1vazku:\nBarva\nZ\u00e1vazek s trumfy, kter\u00fd bude n\u00e1sledn\u011b up\u0159esn\u011bn - barva trumf\u016f a z\u00e1vazek hra, sedma (tj. hra a sedma), sto nebo sto a sedma.\nProtistrana m\u00e1 mo\u017enost hl\u00e1sit proti sedmu, sto nebo sto a sedmu, pokud nebyly hl\u00e1\u0161eny.\nBetl\nDurchJeden z ostatn\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f m\u00e1 mo\u017enost p\u0159evz\u00edt hru a st\u00e1t se akt\u00e9rem tak, \u017ee odm\u00edtne zvolenou \u00farove\u0148 z\u00e1vazku, vezme talon a zvol\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148.\n Licitovan\u00fd mari\u00e1\u0161 \nV licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i hr\u00e1\u010di vz\u00e1jemn\u011b licituj\u00ed o nejvy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1vazek dle licita\u010dn\u00ed \u00farovn\u011b. V\u00edt\u011bz licitace (dra\u017eby) z\u00edsk\u00e1v\u00e1 talon a st\u00e1v\u00e1 se akt\u00e9rem, kter\u00fd zvol\u00ed z\u00e1vazek, kter\u00fd mus\u00ed odpov\u00eddat minim\u00e1ln\u011b \u00farovni, kterou vylicitoval.\nRozd\u00e1vaj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d (zad\u00e1k nebo pauz\u00edruj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d) m\u00e1 po lev\u00e9 ruce \u201eforhonta\u201c a po prav\u00e9 ruce hr\u00e1\u010de, kter\u00fd bude sn\u00edmat. Hr\u00e1\u010d k\u0159\u00ed\u017eem proti rozd\u00e1vaj\u00edc\u00edmu (p\u0159i h\u0159e ve \u010dty\u0159ech) nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd v\u017eit\u00fd n\u00e1zev, obvykle je ozna\u010dov\u00e1n jako hr\u00e1\u010d na st\u0159edu. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch kolech se postaven\u00ed hr\u00e1\u010d\u016f posouv\u00e1 ve sm\u011bru chodu hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek tak, \u017ee forhont z posledn\u00ed hry se stane pro dal\u0161\u00ed hru rozd\u00e1vaj\u00edc\u00edm.\nNa za\u010d\u00e1tku hry se karty zam\u00edchaj\u00ed a od t\u00e9 doby se u\u017e nesm\u00ed m\u00edchat. Poru\u0161en\u00ed tohoto pravidla se pova\u017euje za proh\u0159e\u0161ek (tedy tzv. \u201erenonc\u201c). V praxi se toto pravidlo ale striktn\u011b dodr\u017euje sp\u00ed\u0161e v sousedn\u00edm Rakousku. Po dohr\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 sehr\u00e1vky se oto\u010d\u00ed ozna\u010den\u00ed hr\u00e1\u010d\u016f o jednu pozici a hr\u00e1\u010d, kter\u00fd je nyn\u00ed rozd\u00e1vaj\u00edc\u00edm, m\u00e1 jako jedin\u00fd pr\u00e1vo slo\u017eit karty, kter\u00e9 doposud le\u017e\u00ed na hrom\u00e1dk\u00e1ch na stole, do bal\u00ed\u010dku (karty v\u0161ak nesm\u00ed m\u00edchat) a slo\u017een\u00fd bal\u00ed\u010dek v\u0161ech 32 karet polo\u017eit p\u0159ed hr\u00e1\u010de po pravici a po\u017e\u00e1dat jej o sejmut\u00ed. Ten je sejme, a to tak, \u017ee mus\u00ed sejmout minim\u00e1ln\u011b dv\u011b karty (od vrchu \u010di od spodu), p\u0159i\u010dem\u017e tento po\u010det nesm\u00ed odpo\u010d\u00edt\u00e1vat \u010di odlistov\u00e1vat.\nV mari\u00e1\u0161i se karetn\u00ed barvy ozna\u010duj\u00ed podle jejich symbol\u016f. Rozeznaj\u00ed se tak:\nU piketov\u00fdch karet u\u017e\u00edvan\u00fdch na Morav\u011b se vyskytuj\u00ed barvy \u201eherce\u201c (t\u00e9\u017e \u201e\u010derven\u00e9\u201c), \u201ek\u00e1ry\u201c (t\u00e9\u017e \u201ekule\u201c), \u201epiky\u201c a \u201ek\u0159\u00ed\u017ee\u201c. Ve h\u0159e, pokud se nehraje \u201ebetl\u201c nebo \u201edurch\u201c (viz n\u00ed\u017ee), je po\u0159ad\u00ed hodnot karet pro danou barvu (od nejni\u017e\u0161\u00edho) ve sledu 7 \u2013 8 \u2013 9 \u2013 spodek \u2013 svr\u0161ek \u2013 kr\u00e1l \u2013 10 \u2013 eso. U betla a durcha je sled karetn\u00edch hodnot (od nejni\u017e\u0161\u00edho): 7 \u2013 8 \u2013 9 \u2013 10 \u2013 spodek \u2013 svr\u0161ek \u2013 kr\u00e1l \u2013 eso. Rozd\u00edl je tedy v rozd\u00edln\u00e9 hierarchick\u00e9 pozici u karty 10.\nKa\u017ed\u00fd flek zvy\u0161uje cenu ohl\u00e1\u0161en\u00e9ho hern\u00edho z\u00e1vazku na dvojn\u00e1sobek.\nHr\u00e1\u010di flekuj\u00ed v po\u0159ad\u00ed podle sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek (na Slovensku se v\u011bt\u0161inou hraje opa\u010dn\u011b, \u201eako sa kos\u00ed\u201c).\nHr\u00e1\u010d, kter\u00fd je na \u0159ad\u011b, je povinen z\u0159eteln\u011b \u0159\u00edci \u201edobr\u00fd\u201c v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee nechce flekovat, anebo ohl\u00e1s\u00ed flek s p\u0159\u00edpadn\u00fdm up\u0159esn\u011bn\u00edm (na co). Poru\u0161en\u00ed po\u0159ad\u00ed je renoncem.\nHraje-li se sedma nebo stosedm (a to i v lep\u0161\u00edch), nen\u00ed mo\u017en\u00e9 flekovat tu sou\u010d\u00e1st hry, kter\u00e1 nebyla v minul\u00e9m kole flekov\u00e1n\u00ed flekov\u00e1na. Flekov\u00e1n\u00ed je u konce, zazn\u00ed-li ode v\u0161ech hr\u00e1\u010d\u016f po sob\u011b \u201edobr\u00fd\u201c.\nLo\u017een\u00e9 hry maj\u00ed svoji p\u0159esnou definici:\nsedma je lo\u017een\u00e1, pokud akt\u00e9r nem\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed ztratit \u017e\u00e1dn\u00fd zdvih\nhra a stovka je lo\u017een\u00e1, pokud akt\u00e9r nem\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed ztratit ani deset\nbetl je lo\u017een\u00fd, pokud akt\u00e9r nem\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed vz\u00edt ani jeden zdvih\ndurch je lo\u017een\u00fd, pokud akt\u00e9r nem\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed ztratit ani jeden zdvih\ndv\u011b sedmy jsou lo\u017een\u00e9, pokud je akt\u00e9r nem\u016f\u017ee nebo nemus\u00ed prohr\u00e1t ani proti pln\u00e9 sloze trumf\u016f a strkaj\u00edc\u00edch v jedn\u00e9 ruce obrany (bez ohledu na rozlohu karet v ostatn\u00edch barv\u00e1ch)Dle sout\u011b\u017en\u00edch pravidel je hr\u00e1\u010d flekuj\u00edc\u00ed lo\u017eenou hru povinen zaplatit nav\u00fd\u0161en\u00ed ceny hry nejen za sebe, ale i za po\u0161kozen\u00e9ho soupe\u0159e.\nNap\u0159. je-li z\u00e1kladn\u00ed sazba za betla 3 K\u010d a padne Flek/RE na lo\u017eenou hru, hrad\u00ed po\u0161kozen\u00ed spoluhr\u00e1\u010di jen z\u00e1kladn\u00ed sazbu 3 K\u010d. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st z celkov\u00e9 ceny hry po flekov\u00e1n\u00ed hrad\u00ed flekuj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d, co\u017e by p\u0159i h\u0159e ve t\u0159ech bylo 21 K\u010d a p\u0159i h\u0159e ve \u010dty\u0159ech 30 K\u010d.\nVych\u00e1z\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm ze zvyklost\u00ed a sout\u011b\u017en\u00edch pravidel. P\u0159i b\u011b\u017en\u00e9 h\u0159e je t\u0159eba se p\u0159edem domluvit na konkr\u00e9tn\u00edch pravidlech.\nslo\u017een\u00e9 hry (nehr\u00e1lo se, hr\u00e1\u010di slo\u017eili karty)\nlo\u017een\u00e9 hry\nhra bez \u201ere\u201c\nDle domluvy - m\u016f\u017ee se hr\u00e1t v\u017edy nebo m\u016f\u017ee b\u00fdt po\u017eadov\u00e1n pouze jeden flek (p\u0159edev\u0161\u00edm u volen\u00e9 varianty).\nSazby v\u010detn\u011b flek\u016f plat\u00ed strana, kter\u00e1 m\u011bla p\u0159\u00edle\u017eitost flekovat, ale neu\u010dinila tak - t\u00edm p\u0159iznala por\u00e1\u017eku.\nsedma bez \u201efleku na sedmu\u201c nebo bez \u201ere na hru\u201c\nDle domluvy - m\u016f\u017ee se hr\u00e1t v\u017edy nebo nemus\u00ed b\u00fdt po\u017eadov\u00e1n \u017e\u00e1dn\u00fd flek na sedmu (p\u0159edev\u0161\u00edm u volen\u00e9 varianty).\nSazby v\u010detn\u011b flek\u016f plat\u00ed strana, kter\u00e1 m\u011bla p\u0159\u00edle\u017eitost flekovat, ale neu\u010dinila tak - t\u00edm p\u0159iznala por\u00e1\u017eku.\nSedma bez fleku na sedmu a jedn\u00edm flekem na hru\nObvykle se nehraje a nikdo nic neplat\u00ed, nebo\u0165 z\u00e1vazky jsou finan\u010dn\u011b vyrovnan\u00e9.\n\u201edv\u011b sedmy\u201c (i lep\u0161\u00ed) p\u0159i \u010dty\u0159ech a v\u00edce tla\u010d\u00edc\u00edch kart\u00e1ch v ruce jednoho z protihr\u00e1\u010d\u016f. Pokud jsou 4 a v\u00edce tla\u010dn\u00fdch na jedn\u00e9 ruce p\u0159i h\u0159e \u201esto a dv\u011b sedmy\u201c, z\u00e1vazek \u201edv\u011b sedmy\u201c akt\u00e9r prohr\u00e1v\u00e1 automaticky, i kdyby obrana b\u011bhem sehr\u00e1vky jednu nebo v\u00edce tla\u010dn\u00fdch odhodila.\nDle domluvy. Toto jsou p\u0159edev\u0161\u00edm sout\u011b\u017en\u00ed pravidla.\nTento v\u00fdraz ozna\u010duje stav, kdy se n\u011bkter\u00fd z hr\u00e1\u010d\u016f dopustil jedn\u00e1n\u00ed proti pravidl\u016fm hry (nap\u0159. nep\u0159iznal barvu). N\u00e1sleduje p\u0159edem domluven\u00fd postih.\nMari\u00e1\u0161 se hraje o pen\u00edze. Nej\u010dast\u011bji (hlavn\u011b na turnaj\u00edch) se hraje tzv. \u201edvacetn\u00edkov\u00fd\u201c, kdy oby\u010dejn\u00e1 hra stoj\u00ed 20 hal\u00e9\u0159\u016f. Na za\u010d\u00e1tku hry se samoz\u0159ejm\u011b mohou hr\u00e1\u010di domluvit na libovoln\u00e9 v\u00fd\u0161ce z\u00e1kladn\u00ed sazby.\nTypy her a obvykl\u00e9 sazby:\nV mari\u00e1\u0161i lze rozezn\u00e1vat n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1vazky:\n\u201eLep\u0161\u00ed\u201c znamen\u00e1 v \u010derven\u00fdch, tedy \u017ee trumfy budou srdce.\nB\u011bhem sehr\u00e1vky jsou hr\u00e1\u010di rozd\u011bleni do dvou t\u00fdm\u016f, kter\u00e9 proti sob\u011b soupe\u0159\u00ed o to, kdo uhraje v\u00edce bod\u016f. Body je mo\u017en\u00e9 z\u00edskat za uhran\u00e9 eso \u010di des\u00edtku b\u011bhem hry a d\u00e1le v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee hr\u00e1\u010d m\u00e1 na za\u010d\u00e1tku hry dvojici svr\u0161ka a kr\u00e1le od stejn\u00e9 barvy. Za ka\u017ed\u00e9 eso nebo des\u00edtku z\u00edsk\u00e1v\u00e1 hr\u00e1\u010d 10 bodu, za ka\u017edou tuto dvojici svr\u0161ka a kr\u00e1le z\u00edsk\u00e1v\u00e1 hr\u00e1\u010d 20 bod\u016f. Pokud je zm\u00edn\u011bn\u00e1 dvojice v barv\u011b trumfov\u00e9 (viz d\u00e1le) nepo\u010d\u00edt\u00e1 se za 20 bod\u016f, n\u00fdbr\u017e za 40 bod\u016f. Dal\u0161\u00edch 10 bod\u016f z\u00edsk\u00e1v\u00e1 ten hr\u00e1\u010d, kter\u00fd z\u00edskal posledn\u00ed \u0161tych (posledn\u00ed zdvih, posledn\u00ed kolo). Celkem je tedy mo\u017en\u00e9 v jedn\u00e9 h\u0159e z\u00edskat maxim\u00e1ln\u011b 190 bod\u016f. V ka\u017ed\u00e9 sehr\u00e1vce se v\u0161ak v\u017edy hraje o minim\u00e1ln\u011b 90 bod\u016f.\nV pravidlech (nap\u0159. kter\u00e9 hry se hraj\u00ed a kter\u00e9 ne, nebo v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed) jsou region\u00e1ln\u00ed rozd\u00edly, proto je vhodn\u00e9 p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem hran\u00ed si tato ujasnit.\nOb\u011b protistrany bojuj\u00ed o to, kter\u00e1 bude m\u00edt ve sv\u00fdch zdviz\u00edch uhr\u00e1no v\u00edce bodovan\u00fdch karet. Bodovan\u00fdmi kartami jsou pouze esa a des\u00edtky, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 m\u00e1 hodnotu 10 bod\u016f. K z\u00edskan\u00fdm bodovan\u00fdm kart\u00e1m se p\u0159ipo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1 10 bod\u016f za z\u00edsk\u00e1n\u00ed posledn\u00edho zdvihu ve h\u0159e, tzv. ultimo, a bonifikace za nahl\u00e1\u0161en\u00e9 hl\u00e1\u0161ky neboli mari\u00e1\u0161e. Hl\u00e1\u0161kou \u010di mari\u00e1\u0161em se rozum\u00ed svr\u0161ek a kr\u00e1l v jedn\u00e9 barv\u011b, jsou-li v rukou jednoho hr\u00e1\u010de. Hodnota nahl\u00e1\u0161en\u00e9 hl\u00e1\u0161ky je 20 bod\u016f, v trumfov\u00e9 barv\u011b 40 bod\u016f. Hl\u00e1\u0161ka je pova\u017eov\u00e1na za nahl\u00e1\u0161enou tehdy, pokud majitel ozn\u00e1m\u00ed jej\u00ed existenci v okam\u017eiku, kdy odehr\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed z t\u00e9to dvojice karet. Ozn\u00e1men\u00ed hl\u00e1\u0161ky se prov\u00e1d\u00ed polo\u017een\u00edm odehr\u00e1van\u00e9 karty (svr\u0161ka nebo kr\u00e1le, tradi\u010dn\u011b se pou\u017e\u00edv\u00e1 svr\u0161ek neboli d\u00e1ma, kr\u00e1lovna) l\u00edcem na svoje zdvihy.\nV p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jedna ze stran z\u00edsk\u00e1 sto a v\u00edce bod\u016f, jedn\u00e1 se o tzv. tichou stovku.\nHr\u00e1\u010d se zavazuje uhr\u00e1t posledn\u00ed zdvih (\u0161tych) ve h\u0159e svoji trumfovou sedmou a z\u00e1rove\u0148 vyhr\u00e1t hru (tedy z\u00edskat v\u00edce bod\u016f ne\u017e obrana). Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto sou\u010d\u00e1st\u00ed se flekuje zvl\u00e1\u0161\u0165 a zvl\u00e1\u0161\u0165 se i po\u010d\u00edt\u00e1. Z\u00e1vazek sedma nen\u00ed spln\u011bn, jestli\u017ee je akt\u00e9r nucen hr\u00e1t trumfovou sedmu d\u0159\u00edve, ne\u017e v posledn\u00edm zdvihu, nebo pokud m\u00e1 obrana v posledn\u00edm zdvihu k dispozici jak\u00fdkoliv jin\u00fd trumf, z logiky v\u017edy v\u00fd\u0161e hodnocen\u00e1 karta. Akt\u00e9r mus\u00ed hr\u00e1t trumfovou sedmu jako sv\u016fj posledn\u00ed trumf.\nHru \u201esedma\u201c a \u201elep\u0161\u00ed sedma\u201c nelze ohl\u00e1sit a hr\u00e1t bez sedmy v ruce, a to ani v licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i (p\u0159esn\u011bji lze vylicitovat, ale ne hr\u00e1t)! Jednalo by se o tzv. renonc, kdy hr\u00e1\u010d mus\u00ed zaplatit domluvenou pokutu (nap\u0159. runda pro ostatn\u00ed hr\u00e1\u010de), p\u0159\u00edpadn\u011b plat\u00ed hru, n\u011bkdy z\u00e1klad, jindy n\u00e1sobek.\nZ\u00e1vazek sto je variantou z\u00e1vazku hra, kdy se akt\u00e9r zavazuje uhr\u00e1t alespo\u0148 sto bod\u016f. Do tohoto po\u010dtu se mu po\u010d\u00edt\u00e1 pouze jedna hl\u00e1\u0161ka. Pokud tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad stovky trumfov\u00e1 hl\u00e1\u0161ka, mus\u00ed akt\u00e9r z\u00edskat alespo\u0148 60 bod\u016f z 90 mo\u017en\u00fdch (4 esa, 4 des\u00edtky a posledn\u00ed \u0161tych). Pokud tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad stovky hl\u00e1\u0161ka v jin\u00e9 barv\u011b, mus\u00ed z\u00edskat alespo\u0148 80 bod\u016f. Naopak obrana stovku por\u00e1\u017e\u00ed, z\u00edsk\u00e1-li alespo\u0148 40 bod\u016f, hraje-li akt\u00e9r s trumfovou hl\u00e1\u0161kou, resp. z\u00edsk\u00e1-li alespo\u0148 20 bod\u016f, hraje-li akt\u00e9r s hl\u00e1\u0161kou v jin\u00e9 barv\u011b.\nV\u00edt\u011bzn\u00e1 strana dostane uhrazenu sazbu za stovku plus stejnou \u010d\u00e1stku za ka\u017ed\u00fdch 10 bod\u016f, kter\u00e9 z\u00edskala nad r\u00e1mec, a to v\u010detn\u011b dal\u0161\u00edch hl\u00e1\u0161ek.\nPouze u licitovan\u00e9ho mari\u00e1\u0161e m\u016f\u017ee b\u00fdt hra sto ohl\u00e1\u0161ena, i pokud akt\u00e9r nem\u00e1 hl\u00e1\u0161ku na ruce. U volen\u00e9ho se nesm\u00ed hr\u00e1t bez hl\u00e1\u0161ky, proto\u017ee obrana m\u00e1 mo\u017enost hl\u00e1sit stovku proti a t\u00edmto by j\u00ed to bylo znemo\u017en\u011bno.\nP\u0159\u00edklad \u010d.1:\nAkt\u00e9r hr\u00e1l na trumfovou hl\u00e1\u0161ku, z\u00edskal 70 z 90 mo\u017en\u00fdch bod\u016f a m\u011bl dal\u0161\u00ed hl\u00e1\u0161ku. Z\u00e1vazek sto splnil, nebo\u0165 se zapo\u010dten\u00edm jedn\u00e9 Hl\u00e1\u0161ky uhr\u00e1l 110 bod\u016f. Celkem s druhou hl\u00e1\u0161kou z\u00edskal 130 bod\u016f. Za tuto hru tedy od ka\u017ed\u00e9ho hr\u00e1\u010de dostane zaplaceno 4x sazbu za stovku.\nP\u0159\u00edklad \u010d.2:\nAkt\u00e9r hr\u00e1l na netrumfovou hl\u00e1\u0161ku, z\u00edskal 60 z 90 mo\u017en\u00fdch bod\u016f. Obrana m\u011bla dv\u011b jin\u00e9 hl\u00e1\u0161ky. Obran\u011b sta\u010dilo k pora\u017een\u00ed stovky 20 bod\u016f, ale z\u00edskala jich 30 a k tomu dal\u0161\u00edch 40 bod\u016f za hl\u00e1\u0161ky. Akt\u00e9r tedy mus\u00ed ka\u017ed\u00e9mu z hr\u00e1\u010d\u016f u stolu zaplatit 6x sazbu za stovku.\nHr\u00e1\u010d se zavazuje uhr\u00e1t stovku a posledn\u00ed \u0161tych vz\u00edt svoji trumfovou sedmou. Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto sou\u010d\u00e1st\u00ed se flekuje zvl\u00e1\u0161\u0165 a zvl\u00e1\u0161\u0165 se i vyhodnocuje a po\u010d\u00edt\u00e1. Pouze u licitovan\u00e9ho mari\u00e1\u0161e m\u016f\u017ee b\u00fdt hra stosedm ohl\u00e1\u0161ena, i pokud akt\u00e9r nem\u00e1 hl\u00e1\u0161ku nebo trumfovou sedmu na ruce (na rozd\u00edl od sedmy), nesm\u00ed v\u0161ak sedmu, pokud ji m\u00e1, odhodit do talonu. U volen\u00e9ho se nesm\u00ed hr\u00e1t bez sedmy nebo bez hl\u00e1\u0161ky, proto\u017ee obrana m\u00e1 mo\u017enost hl\u00e1sit sedmu nebo stovku proti a t\u00edmto by j\u00ed to bylo znemo\u017en\u011bno.\nHr\u00e1\u010d se zavazuje neuhr\u00e1t ani jeden zdvih, p\u0159i\u010dem\u017e m\u00e1 v\u017edy prvn\u00ed v\u00fdnos do hry. Nejsou voleny trumfy a des\u00edtka m\u00e1 svoji obvyklou hodnotu, tedy mezi spodkem a dev\u00edtkou.\nHr\u00e1\u010d se zavazuje uhr\u00e1t v\u0161echny zdvihy, p\u0159i\u010dem\u017e m\u00e1 v\u017edy prvn\u00ed v\u00fdnos do hry. Nejsou voleny trumfy a des\u00edtka m\u00e1 svoji obvyklou hodnotu, tedy mezi spodkem a dev\u00edtkou.\nHr\u00e1\u010d ozn\u00e1m\u00ed hru nap\u0159. \u201eKule trumf, \u010derven\u00e9 tla\u010d\u00ed (strkaj\u00ed)\u201c. Zavazuje se t\u00edm, \u017ee p\u0159edposledn\u00ed zdvih vezme tla\u010dnou \u010dervenou sedmou a posledn\u00ed zdvih trumfovou kulovou sedmou. K ne\u00fasp\u011bchu sta\u010d\u00ed, pokud je jedna ze sedem p\u0159ebita nebo pokud je akt\u00e9r donucen hr\u00e1t trumfovou sedmu d\u0159\u00edve, ne\u017e v posledn\u00edm zdvihu. Tla\u010dn\u00e1 barva nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 podobn\u00e9 postaven\u00ed jako trumf. Des\u00edtka je mezi esem a kr\u00e1lem. Esa ani des\u00edtky nesm\u00ed do talonu. Hraje se pouze v licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i nebo v k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9m licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i. Pokud hr\u00e1\u010d sedmy m\u00e1, nesm\u00ed je dle sout\u011b\u017en\u00ed varianty odhodit do talonu.Lze hr\u00e1t variantu, kdy je mo\u017eno netrumfovou des\u00edtku a eso odhodit do talonu. M\u016f\u017ee se tak\u00e9 hr\u00e1t po\u0159ad\u00ed karet s des\u00edtkou pod spodkem, jako u z\u00e1vazk\u016f betl a durch. Tyto varianty neplat\u00ed u z\u00e1vazku dv\u011b sedmy a sto.\nNejvy\u0161\u0161\u00ed hra v licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i. Hraje se jako kombinace stovky a dvou sedem. Hr\u00e1\u010d tedy mus\u00ed splnit oba z\u00e1vazky:\nP\u0159edposledn\u00ed zdvih vz\u00edt sedmou v tla\u010dn\u00e9 barv\u011b, posledn\u00ed zdvih sedmou v trumfov\u00e9 barv\u011b a\npomoc\u00ed jedn\u00e9 hl\u00e1\u0161ky dos\u00e1hnout alespo\u0148 sta bod\u016f.Ka\u017ed\u00fd ze z\u00e1vazk\u016f se flekuje, vyhodnocuje a po\u010d\u00edt\u00e1 samostatn\u011b.\nP\u0159ebije-li n\u011bkter\u00fd hr\u00e1\u010d posledn\u00ed \u0161tych trumfovou sedmou, kterou s\u00e1m neohl\u00e1sil, znamen\u00e1 to, \u017ee uhr\u00e1l tichou sedmu. Je-li v\u0161ak takov\u00e1to neohl\u00e1\u0161en\u00e1 sedma v posledn\u00edm \u0161tychu n\u011bk\u00fdm p\u0159ebita, zaplat\u00ed dr\u017eitel sedmy cenu tich\u00e9 sedmy protistran\u011b.\nUhraje-li n\u011bkter\u00e1 z protistran neohl\u00e1\u0161enou \u2013 tichou stovku (nutn\u011b v\u010detn\u011b n\u011bjak\u00e9 hl\u00e1\u0161ky), dostane zaplaceno dvojn\u00e1sobek ceny pr\u00e1v\u011b hran\u00e9 hry. A d\u00e1le i za ka\u017edou des\u00edtku nad sto dostane tuto cenu opakovan\u011b.\nP\u0159\u00edklad hry\nvylicitov\u00e1no: z\u00e1vazek uhr\u00e1t hru, p\u0159i 20hal\u00e9\u0159ov\u00e9 sazb\u011b dohodnut\u00e9 pro dan\u00e9 posezen\u00ed.\noflekov\u00e1no: na hru\nFLEK - 0,40\nRE - 0,80\nTUTTI - 1,60\ndo vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed tedy p\u0159edeps\u00e1no: tich\u00e1 100 - 3,20 K\u010d (zdvojn\u00e1soben\u00ed sazby)\nodehr\u00e1no: Obrana uhr\u00e1v\u00e1 120\nvy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed: za uhran\u00fdch tich\u00fdch 120 - 3 x 3,20 K\u010d = 9,60 K\u010dNa rozd\u00edl od hl\u00e1\u0161en\u00e9 stovky nen\u00ed t\u0159eba pro jej\u00ed uhr\u00e1n\u00ed nejd\u0159\u00edve zapo\u010d\u00edt\u00e1vat pouze jednu hl\u00e1\u0161ku, rozhoduj\u00edc\u00ed je pouze v\u00fdsledn\u00fd celkov\u00fd po\u010det bod\u016f.\nTichou stovku nelze prohr\u00e1t (na rozd\u00edl od tich\u00e9 sedmy).\nNeplat\u00ed pro betla a durcha. P\u0159evzato z .\nHraje\u0161-li s\u00e1m, tak..\nDlouhou silnou barvu, abys vyb\u00edjel soupe\u0159\u016fm trumfy. Nev\u00e1hej za\u010d\u00ednat esem sv\u00e9 dlouh\u00e9 siln\u00e9 barvy.\nNen\u00ed-li dlouh\u00e1 siln\u00e1 barva, tak nes od barvy st\u0159edn\u011b dlouh\u00e9. Je-li des\u00edtka, sna\u017e se j\u00ed \u201eosvobodit\u201c. (pokud nem\u00e1\u0161 i eso) t\u00edm, \u017ee vyn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 vysok\u00e9 karty a nut\u00ed\u0161 soupe\u0159e p\u0159eb\u00edjet esem.\nNeboj se trumfovat (nicm\u00e9n\u011b uva\u017e podle situace; nen\u00ed na to p\u0159esn\u00e9 sch\u00e9ma)Pokud hraje\u0161 \u201eobranu\u201c (tj. se spoluhr\u00e1\u010dem), pak;\nnenos vysok\u00e9 karty (od spodka v\u00fd\u0161e) pod spoluhr\u00e1\u010de; nera\u0148 ho t\u00edm, \u017ee vynese\u0161 nap\u0159. kr\u00e1le; spoluhr\u00e1\u010d mus\u00ed p\u0159eb\u00edjet nap\u0159. des\u00edtkou a hr\u00e1\u010d hraj\u00edc\u00ed s\u00e1m (p\u0159edpokl\u00e1dejme \u010d. 1) m\u016f\u017ee zab\u00edt esem.Pozor: Toto pravidlo uplat\u0148uj pouze tehdy, hraje\u0161-li na pozici \u010d\u00edslo 2. Naopak: hraje\u0161-li na pozici \u010d\u00edslo 3, (tj. vedouc\u00ed hr\u00e1\u010d sed\u00ed za tebou a ty na n\u011bj hraje\u0161), pak je \u00fa\u010delem podb\u00edjet mu des\u00edtky, tedy sna\u017eit se se spoluhr\u00e1\u010dem \u010d\u00edslo 2 z\u00edskat co nejv\u00edc.\nposlouchej \u201epokyny\u201c dan\u00e9 ti hrou tv\u00e9ho spoluhr\u00e1\u010de; tj. nes j\u00edm uk\u00e1zanou barvu (nap\u0159. p\u0159i obran\u011b sedmy), pokud se dostane\u0161 na \u0161tych.d\u016fle\u017eit\u00e9! ned\u00e1vej ukvapen\u011b za ka\u017edou cenu \u201edom\u016f\u201c eso, nebo\u0165 ti m\u016f\u017ee uklouznout des\u00edtka hr\u00e1\u010de \u010d\u00edslo 1, kterou vlastn\u00edm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 chytit. Esem zab\u00edjej jen tehdy, m\u00e1-li des\u00edtku dan\u00e9 barvy spoluhr\u00e1\u010d.des\u00edtku \u201euhraj\u201c dom\u016f ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f. V\u00fdjimkou je situace, kdy bezpe\u010dn\u011b v\u00edme, \u017ee hr\u00e1\u010d \u010d\u00edslo 1 m\u00e1 je\u0161t\u011b jinou kartu t\u00e9\u017ee barvy (nap\u0159. zbylou figuru z dvac\u00edtky)Zbyl\u00e9 mo\u017enosti v\u00fdnosu (podle situace), jsou uvedeny t\u00e9\u017e pod bodem 1.\nTzn. p\u0159ihr\u00e1t des\u00edtku \u010di eso \u201edom\u016f\u201c spoluhr\u00e1\u010di, kter\u00fd \u201ep\u0159ebil\u201c (tehdy, nem\u016f\u017ee\u0161-li s\u00e1m ct\u00edt, ani p\u0159eb\u00edjet, ani \u201ezab\u00edt\u201c trumfem).\nz\u00e1sadn\u011b \u201ema\u017e\u201c des\u00edtku, je-li bez esa.m\u00e1\u0161-li eso i des\u00edtku t\u00e9\u017ee barvy, pak ma\u017e d\u0159\u00edve eso! (D\u016fle\u017eit\u00e9 pro informaci spoluhr\u00e1\u010de).m\u00e1\u0161-li jenom eso (a ne des\u00edtku t\u00e9 barvy), pak nema\u017e hned p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, nebo\u0165 by ti mohla uniknout des\u00edtka, m\u00e1-li ji hr\u00e1\u010d \u010d\u00edslo 1 (nevyjde v\u017edy, t\u0159eba m\u00e1 des\u00edtku spoluhr\u00e1\u010d, ale z\u00e1sadn\u011b se \u010dek\u00e1).m\u00e1\u0161-li jak eso a des\u00edtku t\u00e9\u017ee barvy (nap\u0159. \u010c), tak i des\u00edtku bez esa druh\u00e9 barvy (nap\u0159. \u017d), pak o tom co nama\u017ee\u0161 d\u0159\u00edve (zda \u010c - E nebo \u017d -10), rozhodne zpravidla d\u00e9lka (tj. po\u010det karet) t\u011bchto barev ve vlastn\u00edm listu; d\u0159\u00edve ma\u017eeme od dlouh\u00e9 barvy.V\u00fdjimku tvo\u0159\u00ed samoz\u0159ejm\u011b \u201eplonkov\u00e1\u201c des\u00edtka, kterou ma\u017eeme ihned p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti.\n(Plonkov\u00e1 des\u00edtka - \u201es\u00f3lov\u00e1\u201c des\u00edtka jedn\u00e9 barvy v listu. Je to v\u017edy nejslab\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nek hry. V\u00fdnosem soupe\u0159ova esa t\u00e9to barvy je v\u017edy ztracena a nadto jsme my demaskov\u00e1ni.)\nPodle sv\u00e9 karty dopo\u010d\u00edtat do osmi.\nHry se \u00fa\u010dastn\u00ed t\u0159i nebo \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010di. Jsou-li hr\u00e1\u010di pouze t\u0159i, jsou v\u0161ichni p\u0159\u00edmo zapojeni do ka\u017ed\u00e9 hry. Jsou-li hr\u00e1\u010di \u010dty\u0159i, v ka\u017ed\u00e9 h\u0159e jeden tak zvan\u011b pauz\u00edruje, p\u0159i\u010dem\u017e v dal\u0161\u00ed h\u0159e pauz\u00edruje v\u017edy ten, kter\u00fd byl v posledn\u00ed h\u0159e vol\u00edc\u00edm. Hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vybral hru, se naz\u00fdv\u00e1 akt\u00e9r a hraje s\u00e1m proti dvojici obr\u00e1nc\u016f. Obr\u00e1nci p\u0159i h\u0159e spolupracuj\u00ed, ale samoz\u0159ejm\u011b si nesm\u011bj\u00ed nahl\u00ed\u017eet do karet ani se jakkoliv domlouvat na sehr\u00e1vce. Vyhraje-li hru akt\u00e9r, p\u0159ij\u00edm\u00e1 platby od v\u0161ech ostatn\u00edch (v\u010detn\u011b p\u0159\u00edpadn\u00e9ho pauz\u00edruj\u00edc\u00edho hr\u00e1\u010de), naopak vyhraje-li obrana, plat\u00ed akt\u00e9r v\u0161em.\nPo sejmut\u00ed se rozd\u00e1v\u00e1 ve sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek. Vol\u00edc\u00edmu hr\u00e1\u010di 7 karet, zbyl\u00fdm dv\u011bma po 5 a ve druh\u00e9m kole v\u0161em po 5. Vol\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d vybere z prvn\u00edch sedmi karet trumfy, tj. jednu kartu zvolen\u00e9 barvy odlo\u017e\u00ed stranou l\u00edcem dol\u016f. M\u016f\u017ee tak\u00e9 vybrat n\u00e1hodn\u011b ze zbyl\u00fdch p\u011bti, tzv. z lidu, na kartu se pod\u00edv\u00e1 a odlo\u017e\u00ed ji stranou. Na zbyl\u00fdch 5 karet se p\u0159ed v\u00fdb\u011brem trumf\u016f nesm\u00ed pod\u00edvat. Pokud se hr\u00e1\u010d rozhodne hr\u00e1t betl nebo durch, m\u016f\u017ee odlo\u017eenou kartu vz\u00edt zp\u011bt mezi sv\u00e9 karty.\nVol\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d je\u0161t\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem hry odlo\u017e\u00ed ze sv\u00fdch dvan\u00e1cti karet dv\u011b do talonu, kter\u00fd m\u016f\u017ee m\u011bnit a\u017e do ohl\u00e1\u0161en\u00ed hry. Do talonu se nesm\u00ed odlo\u017eit bodovan\u00e1 karta (tj. eso nebo des\u00edtka), i kdy\u017e existuje mnoho region\u00e1ln\u00edch variant pravidel, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed odlo\u017een\u00ed des\u00edtky. P\u0159i hr\u00e1ch betl a durch se m\u016f\u017ee do talonu odlo\u017eit cokoliv.\nNejprve se vol\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d rozhodne, zda chce hr\u00e1t norm\u00e1ln\u00ed hru (barvu), betla, \u010di durcha, a ozn\u00e1m\u00ed to protihr\u00e1\u010d\u016fm. Ti bu\u010fto ohl\u00e1\u0161en\u00fd zp\u016fsob hry schv\u00e1l\u00ed (\u201edobr\u00fd\u201c, \u201ebarva dobr\u00e1\u201c, \u201ebetl dobrej\u201c), nebo maj\u00ed mo\u017enost zvolit hru vy\u0161\u0161\u00ed (v po\u0159ad\u00ed barva, betl, durch). V tom p\u0159\u00edpad\u011b hl\u00e1s\u00ed \u201ebarva \u0161patn\u00e1\u201c (pop\u0159. \u201ebetl \u0161patnej\u201c, p\u0159i nahl\u00e1\u0161en\u00e9m betlu a \u00famyslu hr\u00e1t durch). Pokud po schvalov\u00e1n\u00ed barvy n\u011bkdo nahl\u00e1s\u00ed betl, kdokoliv dal\u0161\u00ed st\u00e1le m\u016f\u017ee nahl\u00e1sit durch. P\u0159i jak\u00e9mkoliv nahl\u00e1\u0161en\u00ed zm\u011bny hry se hr\u00e1\u010d hl\u00e1s\u00edc\u00ed z\u00e1m\u011br hr\u00e1t jinou hru (betl, durch) st\u00e1v\u00e1 akt\u00e9rem, bere si talon a odhazuje jin\u00fd talon, tak jak mu to vyhovuje, pot\u00e9 hl\u00e1s\u00ed, jakou hru chce hr\u00e1t. (Nahl\u00e1\u0161en\u00fd durch se neschvaluje, je mo\u017en\u00e9 jej rovnou flekovat.)\nPokud se vol\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d pt\u00e1 na barvu a oba ostatn\u00ed hr\u00e1\u010di ji schv\u00e1l\u00ed slovy: \u201ebarva dobr\u00e1\u201c (nikdo nechce hr\u00e1t ani betla ani durcha), ohla\u0161uje vol\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d trumfovou barvu, tj. mus\u00ed uk\u00e1zat kartu, kterou odlo\u017eil stranou, a pak ji vezme zp\u011bt mezi sv\u00e9 karty. Hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee tak\u00e9 nahl\u00e1sit dal\u0161\u00ed z\u00e1vazky jako stovka nebo sedma.\nPo ohl\u00e1\u0161en\u00ed hry m\u016f\u017ee n\u00e1sledovat flekov\u00e1n\u00ed (p\u0159\u00edpadn\u011b v prvn\u00edm kole flekov\u00e1n\u00ed ohl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00e1vazk\u016f sedma nebo stovka \u201eproti\u201c, tzn. z\u00e1vazky obrany, kter\u00e9 m\u016f\u017ee akt\u00e9r flekovat) a pot\u00e9 sehr\u00e1vka. V prvn\u00edm zdvihu vyn\u00e1\u0161\u00ed v\u017edy akt\u00e9r (u barvy j\u00edm je v\u017edy forhont, u betla \u010di durcha ten hr\u00e1\u010d, kter\u00fd ho nahl\u00e1sil). Na konci sehr\u00e1vky se vyhodnot\u00ed v\u00fdsledky, po vyplacen\u00ed v\u00fdher se rozd\u00e1vaj\u00edc\u00edm stane dal\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d po sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek a za\u010dne dal\u0161\u00ed hra.\nHry se \u00fa\u010dastn\u00ed t\u0159i nebo \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010di. Jsou-li hr\u00e1\u010di pouze t\u0159i, jsou v\u0161ichni p\u0159\u00edmo zapojeni do ka\u017ed\u00e9 hry. Jsou-li hr\u00e1\u010di \u010dty\u0159i, v ka\u017ed\u00e9 h\u0159e jeden takzvan\u011b pauz\u00edruje, p\u0159i\u010dem\u017e v dal\u0161\u00ed h\u0159e pauz\u00edruje v\u017edy ten, kter\u00fd byl v posledn\u00ed h\u0159e vol\u00edc\u00edm. Hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vybral hru, se naz\u00fdv\u00e1 akt\u00e9r a hraje s\u00e1m proti dvojici obr\u00e1nc\u016f. Obr\u00e1nci p\u0159i h\u0159e spolupracuj\u00ed, ale samoz\u0159ejm\u011b si nesm\u011bj\u00ed nahl\u00ed\u017eet do karet ani se jakkoliv domlouvat na sehr\u00e1vce. Vyhraje-li hru akt\u00e9r, p\u0159ij\u00edm\u00e1 platby od v\u0161ech ostatn\u00edch (v\u010detn\u011b p\u0159\u00edpadn\u00e9ho pauz\u00edruj\u00edc\u00edho hr\u00e1\u010de), naopak vyhraje-li obrana, plat\u00ed akt\u00e9r v\u0161em.\nV licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i se rozd\u00e1v\u00e1 v\u0161em hr\u00e1\u010d\u016fm nejprve po 5 kart\u00e1ch, pot\u00e9 se odlo\u017e\u00ed l\u00edcem dol\u016f 2 karty talonu a nakonec znovu v\u0161em po 5 kart\u00e1ch. V\u0161ichni hr\u00e1\u010di si mohou prohl\u00e9dnout v\u0161ech sv\u00fdch 10 karet.\nHr\u00e1\u010d po sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek za rozd\u00e1vaj\u00edc\u00edm je ur\u010den jako forhont a m\u00e1 b\u011bhem licitace nejvy\u0161\u0161\u00ed prioritu (p\u0159ednost v p\u0159\u00edpad\u011b rovnosti licita\u010dn\u00ed \u00farovn\u011b). Hr\u00e1\u010di za forhontem maj\u00ed postupn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed prioritu a nab\u00edzej\u00ed forhontovi postupn\u011b sv\u00e9 z\u00e1vazky. Nen\u00ed podstatn\u00e9, kdo s nab\u00eddkou za\u010dne, ale pro p\u0159ehlednost je zvykem za\u010d\u00edt od hr\u00e1\u010de s nejni\u017e\u0161\u00ed prioritou, tj. zad\u00e1k, posledn\u00ed hr\u00e1\u010d v po\u0159ad\u00ed (rozd\u00e1vaj\u00edc\u00ed nebo sn\u00edmaj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d v p\u0159\u00edpad\u011b pauz\u00edrovan\u00e9 varianty). Forhontovi nejprve zad\u00e1k nab\u00edz\u00ed postupn\u011b st\u00e1le vy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1vazky (m\u016f\u017ee i p\u0159eskakovat). Dokud je forhont p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee nab\u00edzenou hru nebo vy\u0161\u0161\u00ed je s\u00e1m schopen hr\u00e1t, odpov\u00edd\u00e1 \u201em\u00e1m\u201c. Tato licitace kon\u010d\u00ed, pokud vyzyvatel nenab\u00eddne vy\u0161\u0161\u00ed hru nebo forhont hru odm\u00edtne. Proti v\u00edt\u011bzi licitace licituje stejn\u00fdm zp\u016fsobem dal\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d, pro p\u0159ehlednost v\u017edy nab\u00edz\u00ed hr\u00e1\u010d s nejni\u017e\u0161\u00ed prioritou z\u00e1vazek hr\u00e1\u010di s nejvy\u0161\u0161\u00ed prioritou. Pokud z licitace odstoupil forhont, sta\u010d\u00ed dal\u0161\u00edmu hr\u00e1\u010di dr\u017eet stupe\u0148 nab\u00edzen\u00fd posledn\u00edm hr\u00e1\u010dem. Pokud licituje proti forhontovi, mus\u00ed nab\u00edzet vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 a forhontovi sta\u010d\u00ed nab\u00eddku dr\u017eet. V\u00edt\u011bz kompletn\u00ed licitace si vezme talon, odhod\u00ed 2 karty a ohl\u00e1s\u00ed stejn\u00fd nebo vy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1vazek, ne\u017e byl vylicitov\u00e1n. Hraje pak proti zbyl\u00fdm dv\u011bma hr\u00e1\u010d\u016fm. Pot\u00e9 n\u00e1sleduje p\u0159\u00edpadn\u00e9 flekov\u00e1n\u00ed a b\u011b\u017en\u00e1 sehr\u00e1vka podobn\u011b, jako u volen\u00e9ho mari\u00e1\u0161e. Jedinou zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je to, \u017ee krom\u011b durchu a betla vyn\u00e1\u0161\u00ed v prvn\u00edm kole forhont i tehdy, kdy\u017e nevyhr\u00e1l licitaci.\nZ\u00e1vazky licitace jsou postupn\u011b:\nSedma, lep\u0161\u00ed sedma, sto, stosedm, lep\u0161\u00ed sto, lep\u0161\u00ed stosedm, betl, durch, dv\u011b sedmy, dv\u011b sedmy se stem, lep\u0161\u00ed dv\u011b sedmy, lep\u0161\u00ed dv\u011b sedmy se stem. Lep\u0161\u00ed hrou je ur\u010dena jako trumfov\u00e1 barva \u010derven\u00e1.\nPokud nikdo nelicituje ani sedmu, karty se slo\u017e\u00ed a nikdo nikomu nic neplat\u00ed. Pokud n\u011bkdo vylicituje sedmu a nechce nebo nem\u016f\u017ee ji hr\u00e1t (a nechce hr\u00e1t ani jakoukoliv vy\u0161\u0161\u00ed hru), m\u016f\u017ee zaplatit tzv. \u201eomyl\u201c ve v\u00fd\u0161i 6 platebn\u00edch jednotek ka\u017ed\u00e9mu z hr\u00e1\u010d\u016f (tj. jako flekovan\u00e1 sedma a hra). Pokud n\u011bkdo vylicituje lep\u0161\u00ed sedmu, karty nelze takto slo\u017eit a akt\u00e9r mus\u00ed hr\u00e1t lep\u0161\u00ed sedmu nebo jakoukoliv vy\u0161\u0161\u00ed hru. Ohl\u00e1\u0161en\u00fd z\u00e1vazek vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e (lep\u0161\u00ed) sedma nemus\u00ed odpov\u00eddat kart\u00e1m akt\u00e9ra. Ka\u017ed\u00fd hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee flekovat a to\u010dit se na jakoukoliv kartu dle sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho uv\u00e1\u017een\u00ed.\nHraje se ve dvou hr\u00e1\u010d\u00edch. I tato hra m\u00e1 \u0159adu hran\u00fdch variant.\nRozd\u00e1 se dvakr\u00e1t \u010dty\u0159i karty (varianta jednou p\u011bt), nerozdan\u00fd zbytek tvo\u0159\u00ed talon. Pak se zvol\u00ed trumfy, v ka\u017ed\u00e9m kole se 1 karta l\u00ed\u017ee z talonu a 1 odhazuje. L\u00ed\u017ee prvn\u00ed ten, kdo uhr\u00e1l kolo (\u0161tych). Je povinnost dodr\u017eovat barvu a p\u0159eb\u00edjet. Lze hr\u00e1t sedmu (nahl\u00e1sit p\u0159ed rozebr\u00e1n\u00edm talonu) \u010di stovku . Durch \u010di betl se nehraj\u00ed.\nJe i varianta, \u017ee trumfy plat\u00ed a\u017e po dobr\u00e1n\u00ed talonu. Rozd\u00e1v\u00e1 se po p\u011bti (p\u0159\u00edp. \u0161esti) kart\u00e1ch. Po rozd\u00e1n\u00ed karet ob\u011bma hr\u00e1\u010d\u016fm se vezme je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed karta a ta ur\u010d\u00ed trumf a str\u010d\u00ed se pod bal\u00edk z kter\u00e9ho se l\u00ed\u017ee, l\u00edcem navrch tak, aby byla vid\u011bt. Tuto kartu lze kdykoli vym\u011bnit za sedmi\u010dku, pokud ji m\u00e1 jeden hr\u00e1\u010d v ruce. Klasicky se hraje na hl\u00e1\u0161ky, \u010dili pokud m\u00e1 n\u011bkdo v ruce v ur\u010dit\u00fd okam\u017eik svr\u0161ek + kr\u00e1l, m\u016f\u017ee d\u00e1t hl\u00e1\u0161ku.\nHraje se ve \u010dty\u0159ech lidech, jim\u017e se rozd\u00e1v\u00e1 dvakr\u00e1t po 4 kart\u00e1ch, nen\u00ed tedy \u017e\u00e1dn\u00fd talon. Forhont si po prohl\u00e9dnut\u00ed prvn\u00edch \u010dty\u0159 zvol\u00ed kartu (nap\u0159. eso, kr\u00e1le apod.), a tedy i hr\u00e1\u010de, s n\u00edm\u017e bude spolupracovat proti dvojici obr\u00e1nc\u016f, a trumfovou barvu. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee volan\u00e1 karta mu p\u0159ijde ve druh\u00e9 \u010dtve\u0159ici karet, hraje s\u00e1m proti zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm t\u0159em protihr\u00e1\u010d\u016fm. Na rozd\u00edl od licitovan\u00e9ho \u010di volen\u00e9ho mari\u00e1\u0161e je povinnost\u00ed protistrany flekovat hru, pokud trh\u00e1 trumfovou hl\u00e1\u0161ku. Hry se vol\u00ed jako v jin\u00fdch hr\u00e1ch s t\u00edm, \u017ee forhont zpravidla (minim\u00e1ln\u011b ne\u017e prob\u011bhne flekovac\u00ed kolo) nev\u00ed, s k\u00fdm bude hr\u00e1t.\nV n\u011bkter\u00fdch variant\u00e1ch \u010dty\u0159ky mohou b\u00fdt k dispozici dal\u0161\u00ed druhy z\u00e1vazk\u016f, jedn\u00e1 se o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed z\u00e1vazku sedma na tzv. honery, co\u017e jsou z\u00e1vazky sedma, osma (p\u0159edposledn\u00ed \u0161tych p\u0159ebiju osmou) a dev\u00edtka (t\u0159et\u00ed \u0161tych od konce p\u0159ebiju dev\u00edtkou) v trumfov\u00e9 barv\u011b. Tyto t\u0159i z\u00e1vazky lze r\u016fzn\u011b kombinovat. Tak\u00e9 je mo\u017eno v n\u011bkter\u00fdch variant\u00e1ch hr\u00e1t durch se spoluhr\u00e1\u010dem.Existuje tak\u00e9 licitovan\u00e1 varianta, kde se nejprve licituje, pak p\u0159i ohl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00e1vazku se vol\u00e1 spoluhr\u00e1\u010d (v\u00fd\u0161ka trumfov\u00e9 karty).\nLze hr\u00e1t pauz\u00edrovanou \u010dty\u0159ku nebo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed variantu pro p\u011bt hr\u00e1\u010d\u016f hranou na 6 \u0161tych\u016f, n\u011bkdy ozna\u010dovanou jako hv\u011bzdicov\u00fd mari\u00e1\u0161.\nV roce 2006 oslavil v\u00fdro\u010d\u00ed 20 let existence \u010cesk\u00fd svaz mari\u00e1\u0161e (\u010cSM), jeho\u017e c\u00edlem je rozv\u00edjen\u00ed organizovan\u00e9ho sout\u011b\u017een\u00ed ve v\u0161ech zn\u00e1m\u00fdch druz\u00edch t\u00e9to hry. Velkou popularitu si z\u00edskala zejm\u00e9na sout\u011b\u017en\u00ed forma licitovan\u00e9ho mari\u00e1\u0161e, kter\u00e1 vznikla pr\u00e1v\u011b pod hlavi\u010dkou \u010cSM. Podstatou sout\u011b\u017en\u00edho mari\u00e1\u0161e je kladen\u00ed d\u016frazu na pestrost hry a hran\u00ed her s vy\u0161\u0161\u00edm stupn\u011bm rizika t\u00edm, \u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd hr\u00e1\u010d je krom\u011b pen\u011b\u017en\u00edho zisku odm\u011bn\u011bn t\u00e9\u017e pr\u00e9miov\u00fdmi body dle tabulky platn\u00e9 pro dan\u00fd rok. V\u00fdsledek hr\u00e1\u010de je tak tvo\u0159en sou\u010dtem vyhran\u00fdch / prohran\u00fdch pen\u011bz (ziskov\u00e9 body, ZB) a z\u00edskan\u00fdch pr\u00e9miov\u00fdch bod\u016f (PB). je vyhla\u0161ov\u00e1na s platnost\u00ed pro mari\u00e1\u0161 se z\u00e1kladn\u00ed sazbou 20 hal\u00e9\u0159\u016f, pro jin\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed sazby se tedy pen\u00edze z\u00edskan\u00e9 za body musej\u00ed adekv\u00e1tn\u011b p\u0159epo\u010d\u00edtat (nap\u0159. vyn\u00e1sobit sazbu za 1 PB p\u011bti, hraje-li se mari\u00e1\u0161 korunov\u00fd). Hraje-li se na pr\u00e9miov\u00e9 body mimo turnaj, obvykle se hr\u00e1\u010di domluv\u00ed na jejich propl\u00e1cen\u00ed. Ve dvacetihal\u00e9\u0159ov\u00e9m mari\u00e1\u0161i je adekv\u00e1tn\u00ed sazbou 50 hal\u00e9\u0159\u016f za 1 z\u00edskan\u00fd PB.\nLABOH\u00dd, Petr. Mari\u00e1\u0161 od A do Z. Praha: Novin\u00e1\u0159, 1990. ISBN 80-7077-504-1. \n\u0160UBRT, Vladim\u00edr. Rozj\u00edm\u00e1n\u00ed o licitovan\u00e9m mari\u00e1\u0161i. Praha: Nakladatelstv\u00ed dopravy a spoj\u016f (NADAS), 1992. ISBN 80-7030-168-6. \nRAVIK, Slavom\u00edr. Mari\u00e1\u0161. Praha: Astrosat, 1996. ISBN 80-238-0528-2. \nSVOBODA, Tom\u00e1\u0161, a kol. Ofici\u00e1ln\u00ed pravidla karetn\u00edch her. Praha: Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. \nFRON\u011aK, Roman; URBAN, Petr. Mari\u00e1\u0161 \u2013 pravidla, triky, vtipy. Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod: Fragment, 2006. ISBN 80-253-0355-1. \n\u0160INDEL\u00c1\u0158, Jan. Mari\u00e1\u0161 \u2013 pravidla, tipy a triky. Praha: Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-1305-3. \nBrid\u017e\nTaroky\n Kniha Pokladnice her/Klasick\u00e9 karetn\u00ed hry/Mari\u00e1\u0161 ve Wikiknih\u00e1ch\n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo mari\u00e1\u0161 ve Wikislovn\u00edku\nOfici\u00e1ln\u00ed pravidla \u010cesk\u00e9ho svazu mari\u00e1\u0161e pro volen\u00fd mari\u00e1\u0161, pro licitovan\u00fd mari\u00e1\u0161\nSout\u011b\u017en\u00ed pravidla \u010cSM na webu talon.cz: Obecn\u00e1 pravidla, volen\u00fd, licitovan\u00fd, k\u0159\u00ed\u017eov\u00fd volen\u00fd, k\u0159\u00ed\u017eov\u00fd licitovan\u00fd\n\u010cesk\u00fd svaz mari\u00e1\u0161e\nPort\u00e1l deskovehry.", "<<>>: Co je Kait\u00f3 Queen? <<>>: Kait\u00f3 Queen (japonsky \u602a\u76d7\u30af\u30a4\u30fc\u30f3, Kait\u00f3 ku\u00edn, \u010desky \u201eFantom Queen\u201c) je japonsk\u00e1 fantasy dobrodru\u017en\u00e1 rom\u00e1nov\u00e1 s\u00e9rie pro d\u011bti, kterou p\u00ed\u0161e Kaoru Hajamine a ilustruje K2 \u0160\u00f3kai. Vyd\u00e1v\u00e1na je od roku 2002 nakladatelstv\u00edm K\u00f3dan\u0161a pod zna\u010dkou Aoitori Bunko; dosud bylo vyd\u00e1no 15 svazk\u016f. Filmov\u00e1 adaptace prvn\u00edho svazku s n\u00e1zvem Kait\u00f3 Queen wa Circus ga osuki m\u011bla premi\u00e9ru v l\u00e9t\u011b 2022.\nQueen, z\u00e1hadn\u00e1 osoba nezn\u00e1m\u00e9ho v\u011bku, pohlav\u00ed a n\u00e1rodnosti, je \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd fantom, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee uko\u0159istit jak\u00fdkoli poklad. Spolu se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli Jokerem a RD cestuje po sv\u011bt\u011b vzducholod\u00ed a p\u00e1tr\u00e1 po cennostech, kter\u00e9 by mohl zprostit majitel\u016f. Kdy\u017e se v\u0161ak rozhodnou ukr\u00e1st legend\u00e1rn\u00ed drahokam Linder Rose, p\u0159edb\u011bhne je tajemn\u00fd cirkusov\u00fd soubor.\nQueen (\u30af\u30a4\u30fc\u30f3, Ku\u00edn)Dabing: J\u00faga JamatoJoker (\u30b8\u30e7\u30fc\u30ab\u30fc, D\u017e\u00f3k\u00e1)Dabing: Kazuki Kat\u00f3RDDabing: J\u00fama U\u010dida\nS\u00e9rie rom\u00e1n\u016f, kterou p\u00ed\u0161e Kaoru Hajamine a ilustruje K2 \u0160\u00f3kai, je vyd\u00e1v\u00e1na od b\u0159ezna 2002 nakladatelstv\u00edm K\u00f3dan\u0161a pod zna\u010dkou Aoitori Bunko.\nFilm Kait\u00f3 Queen wa Circus ga osuki (\u602a\u76d7\u30af\u30a4\u30fc\u30f3\u306f\u30b5\u30fc\u30ab\u30b9\u304c\u304a\u597d\u304d, Kait\u00f3 ku\u00edn wa s\u00e1kasu ga osuki, \u201eFantom Queen miluje cirkus\u201c) ve form\u011b OVA v produkci studia East Fish byl ozn\u00e1men v \u010dervenci 2021. Re\u017e\u00edrovala ho Saori Den, sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsala Mariko Kunisawa, postavy navrhla Kumiko Kawa\u0161ima a hudbu slo\u017eila Moe Hj\u00faga. Distribuov\u00e1n je spole\u010dnost\u00ed Pony Canyon. D\u011bj filmu vych\u00e1z\u00ed ze stejnojmenn\u00e9 prvn\u00ed knihy. V japonsk\u00fdch kinech byl uveden v l\u00e9t\u011b 2022. Trailer byl zve\u0159ejn\u011bn 12. prosince 2021 na ofici\u00e1ln\u00edm youtubov\u00e9m kan\u00e1lu spole\u010dnosti Pony Canyon.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kait\u014d Queen na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Benetice? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Benetice je \u00fazemn\u00ed spole\u010denstv\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v Benetic\u00edch, s farn\u00edm kostelem svat\u00e9ho Marka.\nDo farnosti n\u00e1le\u017e\u00ed \u00fazem\u00ed t\u011bchto obc\u00ed:\nBenetice s kostelem sv. Marka,\nBochovice s kapl\u00ed sv. Anny,\nHorn\u00ed Vil\u00e9movice,\nSvatoslav s kapl\u00ed sv. Benedikta, postavenou v roce 2006,\nV\u011bsto\u0148ovice.\nBenetickou faru zalo\u017eil pravd\u011bpodobn\u011b benediktinsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v T\u0159eb\u00ed\u010di. Po b\u011blohorsk\u00e9 bitv\u011b spadly Benetice pod duchovn\u00ed spr\u00e1vu s\u00eddl\u00edc\u00ed v Kamenici, a to a\u017e do roku 1785. Od roku 1859 maj\u00ed Benetice op\u011bt faru.P\u016fvodn\u00ed kostel\u00edk st\u00e1val ve st\u0159edu osady, byl z \u010d\u00e1sti d\u0159ev\u011bn\u00fd, i ostatn\u00ed staven\u00ed v t\u00e9 dob\u011b kryly do\u0161ky a \u0161indel a \u010dasto padaly za ob\u011b\u0165 po\u017e\u00e1r\u016fm. P\u0159i jednom takov\u00e9m ohni sho\u0159el i tento kostel. Bylo to podle kronik\u00e1\u0159e v roce 1774. Pom\u011brn\u011b brzo bylo v\u0161e opraveno. Kostel\u00edk byl v\u0161ak jen nouzov\u00fd, a tak v letech 1853\u20131859 za obnos kolem 20 000 zl. do\u0161lo ke stavb\u011b nov\u00e9ho kostela, kter\u00fd byl posv\u011bcen t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00fdm d\u011bkanem, J. Janou\u0161kem 16. \u0159\u00edjna 1859.\nV roce 1901 zahrnovalo \u00fazem\u00ed farnosti 959 katol\u00edk\u016f a 160 akatol\u00edk\u016f.\nOd roku 1785\nIgn\u00e1c Voln\u00fd, 1785 \u2013 1793\nJuli\u00e1n Dvo\u0159\u00e1k, 1794 \u2013 1799 zem\u0159el 25.1.1799 a byl v Benetic\u00edch pochov\u00e1n.\nIgn\u00e1c Pelik\u00e1n, 1799 \u2013 1804\nMichael Michl, 1804 \u2013 1811\nTade\u00e1\u0161 Tich\u00fd, 1811 \u2013 1837\nKarel Maz\u00e1\u010d, 1837 \u2013 1844\nAnton\u00edn Vlach, 1844 \u2013 1850\nJosef Male\u010dek, 1850 \u2013 1858\nJan Kr\u00e1l, 1858 \u2013 1860\nFranti\u0161ek Hons, 1861 \u2013 1869\nLudv\u00edk Moser, 1870 \u2013 1878\nFranti\u0161ek Zineker, 1878 \u2013 1900\nFranti\u0161ek Sege\u0165a, 1900 \u2013 1913\nEduard Gryc, 1913 \u2013 1922\nAnton\u00edn Krpoun, 1922 \u2013 1946\nAdolf Pe\u0148\u00e1z, 1946 \u2013 1947\nJosef Fab\u00edk, 1947 \u2013 1952 administr\u00e1tor\nVincenc Vlach, 1952 \u2013 1965 administr\u00e1tor\nKonr\u00e1d Steffel, 1965 \u2013 1992 far\u00e1\u0159, od roku 1971 sou\u010dasn\u011b d\u011bkan P\u0159ibyslavick\u00fd. Zem\u0159el v b\u0159eznu 1999 a je v Benetic\u00edch pochov\u00e1n.\nMgr. Ji\u0159\u00ed Buchta, 1992 \u2013 1994 administr\u00e1tor excurrendo\nMgr. Jan Schnaider, 1994 \u2013 1994 administr\u00e1tor excurrendo (pouze n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f)\nMgr. Ji\u0159\u00ed Brad\u00e1\u010d, 1994 \u2013 1996 administr\u00e1tor excurrendo\nMgr. Ji\u0159\u00ed Buchta, 1996 \u2013 1998 administr\u00e1tor excurrendo\nMgr. Petr Svoboda, 1998 \u2013 2004 administr\u00e1tor excurrendo\nMgr. Ji\u0159\u00ed Ochman, 2004 \u2013 2004 administr\u00e1tor excurrendo (pouze n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f)\nMgr. V\u00e1clav Knotek, 2004 \u2013 2017 administr\u00e1tor excurrendo\nMgr. Milan T\u011b\u017ek\u00fd, 2017 \u2013 dosud administr\u00e1tor excurrendoMezi far\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed v Benetic\u00edch p\u016fsobili nejd\u00e9le, n\u00e1le\u017e\u00ed: P. Tade\u00e1\u0161 Tich\u00fd (1811\u20131837), Ludv\u00edk Moser (1870\u20131878) a Konr\u00e1d Steffel (1965-1992) Duchovn\u00edm spr\u00e1vcem farnosti byl od z\u00e1\u0159\u00ed 2004 administr\u00e1tor excurrendo P. Mgr. V\u00e1clav Knotek z rud\u00edkovsk\u00e9 farnosti. Od srpna 2017 byl administr\u00e1torem excurrendo jmenov\u00e1n R. D. Mgr. Milan T\u011b\u017ek\u00fd.\nDnem vz\u00e1jemn\u00fdch modliteb farnost\u00ed za bohoslovce a bohoslovc\u016f za farnosti brn\u011bnsk\u00e9 diec\u00e9ze je 25. z\u00e1\u0159\u00ed. Adora\u010dn\u00ed den p\u0159ipad\u00e1 na 9. kv\u011btna.\nVe farnosti se pravideln\u011b kon\u00e1 t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1 sb\u00edrka. V roce 2017 \u010dinil jej\u00ed v\u00fdt\u011b\u017eek v Benetic\u00edch a V\u011bsto\u0148ovic\u00edch 10 640 korun.\n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Benetice na webu Biskupstv\u00ed brn\u011bnsk\u00e9ho\nBiskupstv\u00ed brn\u011bnsk\u00e9. Katalog brn\u011bnsk\u00e9 diec\u00e9ze: neprom\u011bnn\u00e1 \u010d\u00e1st. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Gerbrich, Josef; Doffek, Ji\u0159\u00ed; Sa\u0148ov\u00e1, Jana. Brno: Biskupstv\u00ed brn\u011bnsk\u00e9, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 46. \nDVORSK\u00dd, F. Vlastiv\u011bda moravsk\u00e1. T\u0159ebick\u00fd okres. 1. vyd. Brno : Musejn\u00ed spolek, 1906. 449 s.", "<<>>: Co je Jagerberg? <<>>: Jagerberg je m\u011bstys v rakousk\u00e9 spolkov\u00e9 zemi \u0160t\u00fdrsko, v okrese S\u00fcdoststeiermark.\nK 1. lednu 2015 zde \u017eilo 1 642 obyvatel.", "<<>>: Co je Homunkulus? <<>>: Homunculus (lat.) znamen\u00e1 \u010dlov\u00ed\u010dek. Obecn\u00fd latinsk\u00fd pojem dostal v ran\u00e9m novov\u011bku nov\u00fd v\u00fdznam v souvislosti se spekulacemi o mo\u017en\u00e9m vytvo\u0159en\u00ed um\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka. V alchymistick\u00e9m spise De natura rerum (\u201eO povaze v\u011bc\u00ed\u201c, 1538), p\u0159ipisovan\u00e9m Paracelsovi, se podrobn\u011b popisuje, jak z mu\u017esk\u00e9ho semene vyp\u011bstovat \u010dlov\u00ed\u010dka. Tento motiv um\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka pou\u017eil je\u0161t\u011b J. W. Goethe ve druh\u00e9m d\u00edlu sv\u00e9ho Fausta.\nKdy\u017e byly koncem 17. stolet\u00ed objeveny spermie, dostaly n\u00e1zev homunculus, nebo\u0165 teorie preformace soudila, \u017ee obsahuj\u00ed miniaturn\u00edho, ale ji\u017e hotov\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se po ejakulaci v \u017eensk\u00e9m t\u011ble vyvine v hotov\u00e9 miminko. Teprve ve 40. letech 19. stolet\u00ed v\u011bdci pochopili, jak spermie pronik\u00e1 do vaj\u00ed\u010dka a \u017ee se embryo za\u010d\u00edn\u00e1 vyv\u00edjet teprve po oplozen\u00ed.\nPojem homunculus se u\u017e\u00edval tak\u00e9 ve filosofii, kde m\u011bl vysv\u011btlovat, jak \u010dlov\u011bk vn\u00edm\u00e1: tak si lze p\u0159edstavit, \u017ee obraz na s\u00edtnici vn\u00edm\u00e1 jak\u00fdsi vnit\u0159n\u00ed \u010dlov\u00ed\u010dek \u010dili homunculus. Tato naivn\u00ed p\u0159edstava byla brzy opu\u0161t\u011bna, proto\u017ee nic nevysv\u011btluje: kdybychom m\u011bli vysv\u011btlit vn\u00edm\u00e1n\u00ed homuncula, museli bychom p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee i on m\u00e1 v sob\u011b dal\u0161\u00edho a tak d\u00e1le.\nP\u0159esto se slovo homunculus n\u011bkdy u\u017e\u00edv\u00e1 jako pomocn\u00e1 p\u0159edstava v my\u0161lenkov\u00fdch experimentech, ale tak\u00e9 v neuroanatomii, kde ozna\u010duje soubory mozkov\u00fdch funkc\u00ed, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed ur\u010dit\u00fdch org\u00e1n\u016f a podobn\u011b. Homunculus se \u010dasto vyskytuje tak\u00e9 ve fantastick\u00e9 literatu\u0159e, v po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch hr\u00e1ch a podobn\u011b.\nOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd \u2013 svazek 11, str.", "<<>>: Co je Bahrajnsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo? <<>>: Bahrajnsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo (arabsky \u0633\u0644\u0627\u062d \u0627\u0644\u062c\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064a \u0627\u0644\u0628\u062d\u0631\u064a\u0646\u064a\u200e) jsou vzdu\u0161n\u00e9 s\u00edly Bahrajnu.\nLetectvo Bahrajnu bylo zalo\u017eeno v roce 1977 jako Leteck\u00e9 k\u0159\u00eddlo Bahrajnsk\u00fdch obrann\u00fdch sil. V roce 1987 vznikla organiza\u010dn\u011b samostatn\u00e1 slo\u017eka obrojen\u00fdch sil pod n\u00e1zvem Bahrajnsk\u00e9 em\u00edrsk\u00e9 letectvo. \nV roce 2002 se n\u00e1zev zm\u011bnil na Bahrajnsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 letectvo. V roce 2009 m\u011blo 1 500 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f.V\u00fdzbroj byla v dob\u011b zalo\u017een\u00ed tvo\u0159ena pouze dv\u011bma vrtuln\u00edky B\u00f6lkow Bo 105 pln\u00edc\u00edmi spojovac\u00ed \u00fakoly. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok z\u00edskal Bahrajn dal\u0161\u00ed vrtuln\u00edk tohoto typu, je\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1 st\u00e1le. Pozd\u011bji letectvo z\u00edskalo 8 st\u00edha\u010dek Northrop F-5E Freedom Fighter a 4 dvoum\u00edstn\u00e9 F-5F, n\u00e1sledovan\u00fdch v\u00edce\u00fa\u010delov\u00fdmi stroji General Dynamics F-16 Fighting Falcon, pou\u017e\u00edvan\u00fdmi letectvem hlavn\u011b v rol\u00edch z\u00e1chytn\u00fdch st\u00edha\u010d\u016f i jako st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9ry.\nTabulka obsahuje p\u0159ehled leteck\u00e9 techniky bahrajnsk\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil v roce 2023 podle FlightGlobal.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Bahra\u0144skie Si\u0142y Powietrzne na polsk\u00e9 Wikipedii a Real Fuerza A\u00e9rea Barein\u00ed na \u0161pan\u011blsk\u00e9 Wikipedii.\nPEACOCK, Lindsay T. World Air Forces. Coulsdon: Jane's Information Group Ltd., 2002. ISBN 0-86101-563-0.", "<<>>: Co je Tunel Honningsv\u00e5g? <<>>: Tunel Honningsv\u00e5g (norsky Honningsv\u00e5gtunnelen) je silni\u010dn\u00ed tunel na ostrov\u011b Mager\u00f8ya v obci Nordkapp v kraji Troms og Finnmark v Norsku. Nach\u00e1z\u00ed se m\u00edrn\u011b severn\u011b od podmo\u0159sk\u00e9ho tunelu Nordkapp a je sou\u010d\u00e1st\u00ed evropsk\u00e9 silnice E69.Tunel dlouh\u00fd 4 443 m byl prora\u017een 23. \u010dervence 1997. Byl otev\u0159en v roce 1999, sou\u010dasn\u011b s tunelem Nordkapp, jako sou\u010d\u00e1st rozs\u00e1hl\u00e9ho projektu spojen\u00ed norsk\u00e9 pevniny se Severn\u00edm mysem (Nordkappem). \nTunel proch\u00e1z\u00ed velkou horou zvanou Honningsv\u00e5gfjellet z\u00e1padn\u011b od osady Honningsv\u00e5g. Hora je tvo\u0159ena gabrem, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b s prvky serpentinu a j\u00edlu, na stran\u011b Honningsv\u00e5g. Na stran\u011b Sarness se nach\u00e1zej\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sediment\u00e1rn\u00ed horniny. Mezi t\u011bmito horninov\u00fdmi masivy se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 200 m \u0161irok\u00e1 p\u0159echodov\u00e1 z\u00f3na.\nTunel je \u0161irok\u00fd dev\u011bt metr\u016f a m\u00e1 dva j\u00edzdn\u00ed pruhy (jeden v ka\u017ed\u00e9m sm\u011bru). Jedn\u00e1 se o nejsevern\u011bji polo\u017een\u00fd ve\u0159ejn\u00fd silni\u010dn\u00ed tunel na sv\u011bt\u011b.Stavebn\u00ed n\u00e1klady byly 226 milion\u016f NOK. Tunel m\u00e1 na ka\u017ed\u00e9m konci automatick\u00e9 br\u00e1ny proti zamrznut\u00ed, kter\u00e9 v zim\u011b zadr\u017euj\u00ed chlad, aby se zabr\u00e1nilo tvorb\u011b ledu na skaln\u00edch st\u011bn\u00e1ch uvnit\u0159 tunelu. Tyto br\u00e1ny se automaticky otev\u0159ou, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed auto. V l\u00e9t\u011b jsou br\u00e1ny v\u011bt\u0161inou v\u017edy otev\u0159en\u00e9. \nK vybaven\u00ed pat\u0159\u00ed tak\u00e9 dobr\u00e9 v\u011btr\u00e1n\u00ed a osv\u011btlen\u00ed, nouzov\u00e9 telefony, hasic\u00ed p\u0159\u00edstroje, pokryt\u00ed r\u00e1diem a sign\u00e1lem pro mobiln\u00edmi telefony.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Honningsv\u00e5g Tunnel na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Parnaoz \u010cikviladze? <<>>: Parnaoz \u010cikviladze (gruz\u00ednsky: \u10d0\u10dc\u10d6\u10dd\u10e0 \u10d9\u10d8\u10d9\u10dc\u10d0\u10eb\u10d4), (* 14. duben 1941, \u010cabinaani - 14. \u010derven 1966, Moskva, Sov\u011btsk\u00fd svaz) byl reprezentant Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v judu. Byl gruz\u00ednsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.\nbronzov\u00e1 olympijsk\u00e1 medaile z roku 1964\ntitul mistra Evropy v t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1ze\n\u010cikviladze byl v rodn\u00e9 Gruzii p\u0159eborn\u00edkem v gruz\u00ednsk\u00e9m z\u00e1pasu a je\u0161t\u011b v mlad\u00e9m v\u011bku se sezn\u00e1mil s judem. Na rozd\u00edl od Kiknadzeho nebyla jeho technika tolik ovlivn\u011bn\u00e1 sambem, p\u0159esto n\u011bkter\u00e9 jeho techniky budily pozornost neortodoxn\u00edm zp\u016fsobem proveden\u00ed.\nV roce 1964 vybojoval bronzovou olympijskou medaili a stal se osobnost\u00ed evropsk\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1hy. Jeho sportovn\u00ed kari\u00e9ru v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 brzy ukon\u010dila dopravn\u00ed nehoda v roce 1966. Bylo mu 25 let. Anton Geesink se \u00fadajn\u011b k t\u00e9to tragick\u00e9 zpr\u00e1v\u011b, kter\u00e1 rychle oblet\u011bla z\u00e1pasnick\u00fd sv\u011bt, vyj\u00e1d\u0159il v\u011btou \u201eS k\u00fdm se te\u010f budu pr\u00e1t, kdy\u017e \u010cikviladze ne\u017eije?\u201c.", "<<>>: Co je Po\u010divalo? <<>>: Po\u010divalo (makedonsky: \u041f\u043e\u0447\u0438\u0432\u0430\u043b\u043e) je vesnice v Severn\u00ed Makedonii. Nach\u00e1z\u00ed se v op\u0161tin\u011b \u0160tip ve V\u00fdchodn\u00edm regionu.\nPodle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2002 \u017eije ve vesnici 79 obyvatel, z nich\u017e 74 jsou Turci a 5 Makedonci.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041f\u043e\u0447\u0438\u0432\u0430\u043b\u043e na makedonsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je H\u0159ebe\u010dsk\u00fd tunel? <<>>: H\u0159ebe\u010dsk\u00fd tunel je silni\u010dn\u00ed tunel d\u00e9lky 354 m na silnici I/35 v H\u0159eb\u010di v okrese Svitavy, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zasahuj\u00edc\u00ed i do katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed sousedn\u00edho Bor\u0161ova. Sest\u00e1v\u00e1 z jednoho obousm\u011brn\u00e9ho tubusu se t\u0159emi j\u00edzdn\u00edmi pruhy (dv\u011bma stoupaj\u00edc\u00edmi a jedn\u00edm klesaj\u00edc\u00edm).\nTunel byl stav\u011bn firmou Metrostav od \u010dervna 1994. Nejprve byla b\u011bhem roku 1994 provedena pr\u016fzkumn\u00e1 \u0161tola, vlastn\u00ed ra\u017eba \u00faseku o d\u00e9lce 275 m prob\u00edhala v letech 1995 a 1996. Do provozu byl uveden 14. listopadu 1997 jako sou\u010d\u00e1st dvoukilometrov\u00e9 p\u0159elo\u017eky silnice I/35 klesaj\u00edc\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 140 v\u00fd\u0161kov\u00fdch metr\u016f po v\u00fdchodn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed H\u0159ebe\u010dsk\u00e9ho h\u0159betu sm\u011brem k Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9. Jako prvn\u00ed tunel v \u010cesku byl ra\u017een Novou rakouskou tunelovac\u00ed metodou, p\u0159i\u010dem\u017e jeho nadlo\u017e\u00ed z p\u00eds\u010ditoj\u00edlovit\u00fdch hl\u00edn je velmi n\u00edzk\u00e9 (5,5\u201317 m). Je um\u00edst\u011bn pod vesnic\u00ed H\u0159ebe\u010d ve sm\u011brov\u00e9m oblouku s pod\u00e9ln\u00fdm sklonem 6,3 %. Na v\u00fdchodn\u00ed port\u00e1l tunelu navazuje p\u0159elo\u017eka silnice I/35 um\u00edst\u011bn\u00e1 v geologicky nestabiln\u00edm svahu H\u0159ebe\u010dsk\u00e9ho sedla, je\u017e se 1. dubna 2006 sesunul, a \u00fasek tak musel b\u00fdt v roce 2006 do\u010dasn\u011b uzav\u0159en a svah sanov\u00e1n.V letech 2007\u20132009 pro\u0161el tunel modernizac\u00ed, kdy bylo rekonstruov\u00e1no a dopln\u011bno jeho bezpe\u010dnostn\u00ed vybaven\u00ed. V roce 2022 prob\u011bhla oprava tunelu, p\u0159i n\u00ed\u017e do\u0161lo ke kompletn\u00ed v\u00fdm\u011bn\u011b technologick\u00e9 \u010d\u00e1sti a oprav\u011b stavebn\u00ed \u010d\u00e1sti tunelu. Zcela uzav\u0159en byl od 1. b\u0159ezna do 24. \u0159\u00edjna 2022. K \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu omezen\u00ed provozu v tunelu do\u0161lo 11. dubna 2023, kdy byly zah\u00e1jeny pr\u00e1ce na sanaci nestabiln\u00edho svahu u v\u00fdchodn\u00edho port\u00e1lu. Pr\u00e1ce prob\u00edhaly do konce \u010dervna 2023. K sanaci svahu byly pou\u017eity vrtan\u00e9 piloty do hloubky dev\u00edti metr\u016f a pramencov\u00e9 kotvy o d\u00e9lce 17 m. B\u011bhem z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 dvout\u00fddenn\u00ed uz\u00e1v\u011bry tunelu byl mimo jin\u00e9 tak\u00e9 polo\u017een nov\u00fd asfaltov\u00fd povrch, provedeny opravy povrchu na estak\u00e1d\u011b, p\u0159elo\u017eeno ve\u0159ejn\u00e9 osv\u011btlen\u00ed a obnoven skladu solanky. Tunel byl otev\u0159en 29. \u010dervna 2023. Pr\u00e1ce prov\u00e1d\u011bla stavebn\u00ed firma Swietelsk\u00fd stavebn\u00ed.\nSeznam silni\u010dn\u00edch tunel\u016f v \u010cesku\nSesuv u H\u0159ebe\u010dsk\u00e9ho tunelu\n \nTunel H\u0159ebe\u010d \u2013 \u010dern\u00fd bod motoristick\u00fdch atlas\u016f, hrebecsko.blogspot.", "<<>>: Co je Chlortetracyklin? <<>>: Chlortetracyklin, t\u00e9\u017e aureomycin \u010di aureocyklin, je \u0161irokospektr\u00e1ln\u00ed antibiotikum ze skupiny z\u00e1kladn\u00edch tetracyklin\u016f. V hum\u00e1nn\u00ed medic\u00edn\u011b se ji\u017e nepou\u017e\u00edv\u00e1, ve veterin\u00e1rn\u00ed medic\u00edn\u011b se u\u017e\u00edv\u00e1 k l\u00e9\u010db\u011b mastitid a poporodn\u00edch infekc\u00ed skotu, infekc\u00ed d\u00fdchac\u00ed a tr\u00e1vic\u00ed soustavy telat, prasat a dr\u016fbe\u017ee a p\u0159i infek\u010dn\u00edch onemocn\u011bn\u00ed a seps\u00ed u ml\u00e1\u010fat. D\u00e1le se m\u00edstn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1 k terapii infekc\u00ed k\u016f\u017ee, spojivky, zevn\u00edho zvukovodu \u010di ran.\nChlortetracyklin je p\u0159irozen\u00fdm produktem n\u011bkter\u00fdch kmen\u016f aktinomycety Streptomyces aureofaciens. Byl objeven v roce 1945 jako prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e9 tetracyklinov\u00e9 antibiotikum.\nChlortetracyklin je \u017elut\u00fd krystalick\u00fd pr\u00e1\u0161ek, bez z\u00e1pachu, stabiln\u00ed na vzduchu, ale na sv\u011btle se pomalu rozkl\u00e1d\u00e1. Je rozpustn\u00fd v alkalick\u00fdch hydroxidech a uhli\u010ditanech, nepatrn\u011b rozpustn\u00fd ve vod\u011b a alkoholech a prakticky nerozpustn\u00fd v acetonu, chloroformu a diethyletheru.\nLochmann, O. Antimikrobi\u00e1ln\u00ed terapie v praxi. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-826-3\nLochmann, O. Vademekum antiinfek\u010dn\u00ed terapie. Paha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-592-2\nSobek, V. Chlortetracyklin a makroorganismus. Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1963.", "<<>>: Co je Jard\u00ed Bot\u00e0nic de Barcelona? <<>>: Jard\u00ed Bot\u00e0nic de Barcelona je botanick\u00e1 zahrada v Barcelon\u011b na kopci Montju\u00efc. Je vytvo\u0159ena mezi n\u011bkolika stadiony pou\u017eit\u00fdmi p\u0159i letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1992. Zahrada stoj\u00ed na m\u00edst\u011b skl\u00e1dky odpadu. Mezin\u00e1rodn\u00ed identifika\u010dn\u00ed k\u00f3d \"Botanick\u00e1 zahrada v Barcelon\u011b\" jako \u010dlen \"Botanic Gardens Conservation International\" (BGCI) a inici\u00e1ly sv\u00e9m herb\u00e1\u0159i je BC.\nZahrada m\u00e1 rozlohu 150 000m2, p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed 50 m. Hust\u00e1 s\u00edt v\u00fdrazn\u00fdch cest v\u00edcem\u00e9n\u011b kop\u00edruj\u00edc\u00edch ter\u00e9n a \u010dlen\u00edc\u00edch plochu na velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mnoho\u00faheln\u00edk\u016f s rovn\u00fdmi linkami okraj\u016f je dominantou zahrady. V\u00fdsadba v lehce zvln\u011bn\u00e9m ter\u00e9nu sva\u017euj\u00edc\u00ed se plochy je upravena jako vzdu\u0161n\u00fd porost a budovy koresponduj\u00ed s lehkost\u00ed zelen\u011b.A\u010dkoliv botanick\u00e1 zahrada nazvan\u00e1 Jard\u00edn Bot\u00e1nico Hist\u00f3rico de Barcelona byla zalo\u017eena v Barcelon\u011b ji\u017e v roce 1888, tato (Jard\u00ed Bot\u00e0nic de Barcelona) botanick\u00e1 zahrada je nov\u011bj\u0161\u00ed z obou, byla zalo\u017eena roku 1999. Tak\u00e9 by nem\u011bla b\u00fdt zam\u011b\u0148ov\u00e1na se zahradou Jard\u00edn de Aclimataci\u00f3n de Barcelona s botanick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, stoj\u00edc\u00ed rovn\u011b\u017e na kopci Montjuic, a jen\u017e byla zalo\u017eena kolem roku 1930.\n\u010c\u00e1sti botanick\u00e9 zahrady 'Jard\u00ed Bot\u00e0nic de Barcelona se specializuj\u00ed na rostliny z n\u011bkter\u00fdch oblast\u00ed sv\u011bta se st\u0159edomo\u0159sk\u00fdm podneb\u00edm (mediter\u00e1n), a je rozd\u011blena do oblast\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti planety Zem\u011b. Jedn\u00e1 se o Austr\u00e1lii, Chile, Kalifornii, Ji\u017en\u00ed Afriku, z\u00e1padn\u00ed St\u0159edomo\u0159\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed St\u0159edomo\u0159\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odd\u00edl je v\u011bnov\u00e1n fl\u00f3\u0159e na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jard\u00ed Bot\u00e0nic de Barcelona na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ladislav Brabec (ministr)? <<>>: Ladislav Brabec (12. kv\u011btna 1908 \u017dirovnice u Pelh\u0159imova \u2013 23. listopadu 1962 Praha) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik KS\u010c, na p\u0159elomu 50. let a 60. let 20. stolet\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd ministr vnit\u0159n\u00edho obchodu.\nVyu\u010dil se v konzumn\u00edm dru\u017estvu Vz\u00e1jemnost. Od roku 1928 pracoval v pra\u017esk\u00e9m dru\u017estvu V\u010dela, kde pro\u0161el \u0159adu funkc\u00ed (vedouc\u00ed prodejny, vedouc\u00ed kladensk\u00e9ho obvodu, vedouc\u00ed \u00fast\u0159edn\u00edho skladu) a po slou\u010den\u00ed dru\u017estev V\u010dela a Rovnost (1938) p\u016fsobil ve slou\u010den\u00e9m dru\u017estvu Bratrstv\u00ed, kde se v roce 1951 stal n\u00e1m\u011bstkem \u0159editele. Po reorganizaci spot\u0159ebn\u00edch dru\u017estev p\u0159e\u0161el v roce 1952 do sf\u00e9ry st\u00e1tn\u00edho obchodu na Hlavn\u00ed spr\u00e1vu potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho zbo\u017e\u00ed. Pozd\u011bji byl pov\u011b\u0159en veden\u00edm Hlavn\u00ed spr\u00e1vy velkoobchodu s potravin\u00e1\u0159sk\u00fdm zbo\u017e\u00edm. Odtud ode\u0161el na post n\u00e1m\u011bstka ministra vnit\u0159n\u00edho obchodu. Od roku 1919 p\u016fsobil v d\u011blnick\u00e9m t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 hnut\u00ed, kde zast\u00e1val funkce od \u010dlena v\u00fdboru a\u017e po p\u0159edsedu Jednotn\u00e9 prolet\u00e1\u0159sk\u00e9 t\u011blov\u00fdchovy (JPT). Od roku 1925 byl \u010dlenem KS\u010c, kde zast\u00e1val \u0159adu funkc\u00ed. P\u0159ed jmenov\u00e1n\u00edm do ministersk\u00e9 funkce byl \u010dlenem p\u0159edsednictva (byra) M\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru KS\u010c v Praze.V lednu 1959 se stal ministrem vnit\u0159n\u00edho obchodu v \u010deskoslovensk\u00e9 druh\u00e9 vl\u00e1d\u011b Viliama \u0160irok\u00e9ho. Portfolio si udr\u017eel i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159et\u00ed vl\u00e1d\u011b Viliama \u0160irok\u00e9ho. Na postu setrval do \u010dervna 1961.", "<<>>: Co je Caerphilly (hrad)? <<>>: Hrad Caerphilly (vel\u0161sky Castell Caerffili) je druh\u00fd nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed hrad ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, le\u017e\u00ed 10 kilometr\u016f severn\u011b od Cardiffu ve Walesu a rozprost\u00edr\u00e1 se na plo\u0161e v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 30 akr\u016f.\nCaerphilly je jednou z nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edch st\u0159edov\u011bk\u00fdch pevnost\u00ed v Brit\u00e1nii. Jeho stavbu zapo\u010dal v roce 1268 anglo-normansk\u00fd lord Gilbert z Clare. Hrad byl upraven ve 14. stolet\u00ed. Soust\u0159edn\u00e9 kruhy kamenn\u00e9ho a vodn\u00edho opevn\u011bn\u00ed jsou impozantn\u00ed je\u0161t\u011b dnes.\nJe proslul\u00fd svou jihov\u00fdchodn\u00ed \u201e\u0161ikmou v\u011b\u017e\u00ed\u201c (n\u00e1sledek boj\u016f b\u011bhem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky). P\u016fsobiv\u00e1 aula (great hall) je dnes vyu\u017e\u00edv\u00e1na k r\u016fzn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Vstupn\u00e9 pro dosp\u011bl\u00e9 \u010din\u00ed 6 liber.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky Archivov\u00e1no 21. 8. 2011 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Poloostrov Michajlova? <<>>: Poloostrov Michajlova (rusky \u041f\u043e\u043b\u0443\u043e\u0441\u0442\u0440\u043e\u0432 \u041c\u0438\u0445\u0430\u0439\u043b\u043e\u0432\u0430) je poloostrov v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Sibi\u0159e. Administrativn\u011b pat\u0159\u00ed rusk\u00e9mu Krasnojarsk\u00e9mu kraji. Je pojmenovan\u00fd po rusk\u00e9m gener\u00e1lu Konstantinu Ivanovi\u010di Michajlovovi (1838\u20131918), kter\u00fd byl aktivn\u00edm \u010dlenem carsk\u00e9 Rusk\u00e9 geografick\u00e9 spole\u010dnosti.\nA\u017e 12 km \u0161irok\u00fd poloostrov se nach\u00e1z\u00ed na Charitonov\u011b-Lapt\u011bvov\u011b pob\u0159e\u017e\u00ed v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti v\u011bt\u0161\u00edho poloostrova Tajmyr. Rozkl\u00e1d\u00e1 se od \u0159eky Otmelaja na v\u00fdchod\u011b 29 kilometr\u016f sm\u011brem na z\u00e1pad. Na severu poloostrov hrani\u010d\u00ed s otev\u0159en\u00fdm Karsk\u00fdm mo\u0159em, na jihu s Michajlovsk\u00fdm z\u00e1livem, kter\u00fd je ve v\u00fd\u0161ce mysu Cape Isgib rozd\u011blen na prot\u011bj\u0161\u00edmu poloostrovu Vorontsov ve vnit\u0159n\u00ed a vn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st. Na jihoz\u00e1pad\u011b le\u017e\u00ed ostrov Kolosovi\u010d, nejv\u011bt\u0161\u00ed z souostrov\u00ed Minin, na severoz\u00e1pad\u011b se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b ve vzd\u00e1lenosti 25 kilometr\u016f Scott-Hansenovy ostrovy. Na \u0161pi\u010dce poloostrova Michajlov se nejprve pob\u0159e\u017e\u00ed poloostrova st\u00e1\u010d\u00ed na jih, na jihov\u00fdchod\u011b se vytvo\u0159ila kosa, kter\u00e1 kon\u010d\u00ed na Michajlov\u011b mysu. Vnitrozem\u00ed poloostrova se nach\u00e1z\u00ed ploch\u00e1, ba\u017einat\u00e1 tundry s \u010detn\u00fdmi m\u011blk\u00fdmi jezery. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0159ekou je Tundrovaja, kter\u00e1 te\u010de do vn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti z\u00e1livu Michajlov. Na v\u011bt\u0161inou m\u011blk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed se nach\u00e1z\u00ed pob\u0159e\u017en\u00ed jezera. Severn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed m\u00e1 t\u00e9\u017e strm\u00e9 \u00faseky. Nejvy\u0161\u0161\u00ed nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka je v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti poloostrova a dosahuje 31 metr\u016f. Pouze n\u011bkolik kopc\u016f m\u00e1 n\u00e1zev Gora Chabot (26 metr\u016f) na severu a Gora Bugorok (23 metr\u016f) na v\u00fdchod\u011b. \nPoloostrov Michajlov je neobydlen\u00fd. Pro p\u0159\u00edpad nouze na ji\u017en\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed nach\u00e1z\u00ed zimn\u00ed chata s proviantem a z\u00e1sobami pohonn\u00fdch hmot. Na severoz\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed je jeden z maj\u00e1k\u016f, kter\u00fd ozna\u010duje severn\u00ed mo\u0159skou trasu, na 13 metr\u016f vysok\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m le\u0161en\u00ed ve tvaru pyramidy. Sv\u011btlo se nach\u00e1z\u00ed ve v\u00fd\u0161ce 35 metr\u016f nad mo\u0159em, dosah blesku vyza\u0159ovan\u00e9ho ka\u017ed\u00fdch 9 sekund je 10 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil.V roce 1921 p\u0159i\u0161la na Michajlovsk\u00fd poloostrov sov\u011btsko-norsk\u00e1 expedice veden\u00e1 Nikiforem Begi\u010devem (1874\u20131927), aby hledala dva poh\u0159e\u0161ovan\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edky v\u00fdpravy Roalda Amundsena s lod\u00ed Maud. Peter Lorents Tessem (1875\u20131919) a Paul Knudsen (1889\u20131919) vyrazili dne 15. \u0159\u00edjna 1919 se ps\u00edm sp\u0159e\u017een\u00edm z Vilkick\u00e9ho pr\u016flivu ze zamrzl\u00e9 a rozbit\u00e9 lodi Maud. Do c\u00edle, kter\u00fdm byl 800 kilometr\u016f vzd\u00e1len\u00fd ostrov Dikson, nikdy nedorazili. Begi\u010dev na\u0161el v Michajlovsk\u00e9 z\u00e1toce t\u00e1bor s kostmi, zbytky kapesn\u00edho barometru, kapesn\u00edho no\u017ee, \u010d\u00e1sti r\u00e1mu br\u00fdl\u00ed, francouzsk\u00e9 mince, p\u0159ezky, knofl\u00edky, pu\u0161kov\u00e9 n\u00e1boje, h\u0159eb\u00edky a dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. V\u011b\u0159ili, \u017ee na\u0161li jednoho z poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch Nor\u016f, poh\u0159bili kosti a na hrob\u011b vzty\u010dili k\u0159\u00ed\u017e. Kdy\u017e Nikolaj Urvancev na\u0161el ly\u017ee obou Nor\u016f o n\u011bco d\u00e1le na z\u00e1pad a nakonec t\u011blo Petera Tessema, bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee t\u00e1bo\u0159i\u0161ti v z\u00e1toce nebyli Norov\u00e9. Dnes je domn\u011bnka, \u017ee v t\u00e1bo\u0159i\u0161ti se na\u0161ly poz\u016fstatky ztracen\u00e9 expedice Vladimira Rusanova z roku 1913, jej\u00ed\u017e stopy byly tak\u00e9 nalezeny na dal\u0161\u00edch ostrovech v oblasti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Michailow-Halbinsel na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\n \nTopografick\u00e1 mapa ostrova Kolosovi\u010d (1: 200 000, Bl. S\u201345\u2013IX, X, ed. 1987)\n\u042d\u043a\u0441\u043f\u0435\u0434\u0438\u0446\u0438\u044f \u043d\u0430 \u043f\u043e\u043b\u0443\u043e\u0441\u0442\u0440\u043e\u0432 \u0422\u0430\u0439\u043c\u044b\u0440 (rusky)\n\u0413\u0415\u041e\u0413\u0420\u0410\u0424\u0418\u0427\u0415\u0421\u041a\u0418\u0415 \u041e\u0422\u041a\u0420\u042b\u0422\u0418\u042f \u041d. \u0410.", "<<>>: Co je Boskoopsk\u00e9 \u010derven\u00e9? <<>>: Boskoopsk\u00e9 \u010derven\u00e9 je ovocn\u00fd strom, kultivar druhu jablo\u0148 dom\u00e1c\u00ed (Malus domestica) z \u010deledi r\u016f\u017eovit\u00e9 (Rosaceae). Plody je pom\u011brn\u011b velk\u00fd, s drsnou matnou slupkou. Chu\u0165 je bez v\u00fdrazn\u00e9ho ar\u00f3ma, je hodnocena jako \u201epom\u011brn\u011b dobr\u00e1\u201c. Plody jsou vhodn\u00e9 na zpracov\u00e1n\u00ed ale lze je pou\u017e\u00edt i pro konzum. Skl\u00edz\u00ed se za\u010d\u00e1tkem m\u011bs\u00edce \u0159\u00edjna, ve skladu vydr\u017e\u00ed do dubna. Rozd\u00edl mezi odr\u016fdami Boskoopsk\u00e9 a Boskoopsk\u00e9 \u010derven\u00e9 spo\u010d\u00edv\u00e1 v barv\u011b plodu, ostatn\u00ed znaky a vlastnosti jsou t\u00e9m\u011b\u0159 shodn\u00e9.\nOdr\u016fda Boskoopsk\u00e9 poch\u00e1z\u00ed ze \u0161kolek Otto Ottolandera v Boskopu u Goudy v Holandsku, kde byla objevena v polovin\u011b 19. stolet\u00ed (1978). \u010cerven\u00e1 mutace odr\u016fdy Boskoopsk\u00e9 byla pops\u00e1na v roce 1923 .\nR\u016fst je velmi bujn\u00fd. Vytv\u00e1\u0159\u00ed velk\u00e9 a \u0161irok\u00e9 kulovit\u00e9 koruny. V\u00fdhony b\u00fdvaj\u00ed velmi siln\u00e9. Zmlazov\u00e1n\u00ed sn\u00e1\u0161\u00ed dob\u0159e, reaguje siln\u00fdm r\u016fstem.Je vhodn\u00e1 do v\u011bt\u0161iny teplej\u0161\u00edch poloh a je nen\u00e1ro\u010dn\u00e1 na \u00fadr\u017ebu. V\u00fdchovn\u00fd \u0159ez b\u011bhem prvn\u00edch let nutn\u00fd. Reakce na zmlazov\u00e1n\u00ed je siln\u00fd r\u016fst co\u017e vyvol\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed n\u00e1klady na \u00fadr\u017ebu. Podle zdroj\u016f se neosv\u011bd\u010duje. Intenzivn\u00ed \u00fadr\u017eba nem\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam, nevypl\u00e1c\u00ed se. Je doporu\u010dov\u00e1no, jako vhodn\u011bj\u0161\u00ed, m\u00edsto zmlazen\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 hnojen\u00ed dus\u00edkem. Hnojen\u00ed jablon\u00ed dus\u00edkem ale vyvol\u00e1v\u00e1 n\u00e1chylnost k n\u011bkter\u00fdm v\u00e1\u017en\u00fdm chorob\u00e1m, podporuje d\u00e1le namrz\u00e1n\u00ed a rozhodn\u011b nenapom\u00e1h\u00e1 prosv\u011btlen\u00ed koruny.\nS ohledem na r\u016fstov\u00e9 vlastnosti je vhodn\u011bj\u0161\u00ed extenzivn\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed jako polokmenu a vysokokmenu. P\u0159es zjevn\u011b siln\u00fd r\u016fst je doporu\u010dov\u00e1na i na z\u00e1krsky na slab\u011b rostouc\u00edch podno\u017e\u00edch. V\u016f\u010di mrazu je citliv\u011bj\u0161\u00ed jak ve d\u0159ev\u011b, tak i v dob\u011b kv\u011btu. Pro \u010dast\u00e9 namrz\u00e1n\u00ed ve kmeni se doporu\u010duje mezi\u0161t\u011bpov\u00e1n\u00ed. Je to odr\u016fda n\u00e1ro\u010dn\u00e1 na opylova\u010de.\nNehod\u00ed se pro kord\u00f3ny, je uv\u00e1d\u011bna jako vhodn\u00e1 pro z\u00e1krsky na slab\u00fdch podno\u017e\u00edch,, p\u0159esto\u017ee je popisov\u00e1n bujn\u00fd r\u016fst, \u0161patn\u00e1 reakce na \u0159ez (siln\u011b zahu\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed) a \u0159ez ozna\u010dov\u00e1n jako nevhodn\u00fd a neefektivn\u00ed. Odr\u016fda je vhodn\u00e1 pro polokmeny a vysokokmeny. Jako polokmen a vysokomen odr\u016fda nen\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00e1 na agrotechniku.\nV chud\u00fdch a such\u00fdch p\u016fd\u00e1ch jsou plody men\u0161\u00ed, bez chuti. Na otev\u0159en\u00fdch poloh\u00e1ch plody padaj\u00ed. V mrazov\u00fdch kotlin\u00e1ch siln\u011b namrz\u00e1.\nPlod\u00ed pozdn\u011b, st\u0159\u00eddav\u011b, mnoho.\nPlod pom\u011brn\u011b variabiln\u00edho tvaru, v\u011bt\u0161inou plo\u0161e kulovit\u00fd se \u017eebry, pom\u011brn\u011b velk\u00fd. Slupka \u017elut\u00e1, s rozmyt\u011b karm\u00ednov\u011b \u010derven\u00fdm l\u00ed\u010dkem n\u011bkdy \u017e\u00edh\u00e1n\u00edm. Du\u017enina je zelen\u00e1 nebo \u017elutav\u00e1, \u0161\u0165avnat\u00e1. V\u016fn\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e1. Chu\u0165 bez aroma a\u017e nakysl\u00e1, pom\u011brn\u011b dobr\u00e1. Plody n\u011bkdy praskaj\u00ed.\nStromy kvetou pom\u011brn\u011b ran\u011b. Odr\u016fda je cizospra\u0161n\u00e1, jde o triploidn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eenec, jen\u017e vy\u017eaduje dobr\u00e9 opylen\u00ed dobr\u00fdmi diploidn\u00edmi opylova\u010di.Vhodn\u00ed opylova\u010di: 'Coxova reneta', 'James Grieve', 'Jonathan', 'Landsbersk\u00e1 reneta', 'Mat\u010dino', 'Oldenburgovo', 'Ontario', 'Parm\u00e9na zlat\u00e1', 'Wealthy', 'Zvonkov\u00e9', 'Duk\u00e1t'.\nV\u016f\u010di mrazu v dob\u011b kv\u011btu je citliv\u011bj\u0161\u00ed.\nOdr\u016fda je obvykle napad\u00e1na t\u011bmito \u0161k\u016fdci a chorobami:\npadl\u00ed jablo\u0148ov\u00e9\nstrupovitost jablon\u011b\nproliferace jablon\u011b \u2013 velmi citliv\u00e1Trp\u00ed ho\u0159kou skvrnitost\u00ed. Padl\u00edm trp\u00ed st\u0159edn\u011b, strupovitost\u00ed jen m\u00e1lo. Nen\u00ed vhodn\u00e1 do uzav\u0159en\u00fdch poloh. N\u00e1chyln\u00e1 k namrz\u00e1n\u00ed ve d\u0159ev\u00e9 a po\u0161kozen\u00ed kv\u011bt\u016f. Plody n\u011bkdy praskaj\u00ed, co\u017e m\u016f\u017ee ovlivnit jejich pou\u017eitelnost a napad\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edmi patogeny.\nVhodn\u00e9 podno\u017ee jsou slab\u011b rostouc\u00ed pro men\u0161\u00ed tvary. Pro dobr\u00e9 vybarven\u00ed plod\u016f vysokokmen\u016f je vhodn\u00e1 A2, ale pou\u017e\u00edv\u00e1 se i M 11. Pro z\u00e1krsky je vhodn\u00e1 M4 a M7.\nU samoz\u00e1sobitel\u016f k zpracov\u00e1n\u00ed a k p\u0159\u00edm\u00e9mu konzumu. Sn\u00e1\u0161\u00ed dob\u0159e dopravu, manipulaci a t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed. Pro velkov\u00fdrobu je p\u0159ekonan\u00e1 a pro st\u0159\u00eddavou plodnost do velkov\u00fdroby nevhodn\u00e1. Nen\u00ed \u010dasto p\u011bstovanou odr\u016fdou.", "<<>>: Co je Kyselina fluorn\u00e1? <<>>: Kyselina fluorn\u00e1 HOF neboli monofluorovan\u00e1 voda je zaj\u00edmav\u00e1, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e1 l\u00e1tka. Je jedinou zn\u00e1mou kysl\u00edkatou kyselinou fluoru. Je to pevn\u00e1 krystalick\u00e1 l\u00e1tka, kter\u00e1 se explozivn\u011b rozkl\u00e1d\u00e1 za vzniku fluorovod\u00edku a kysl\u00edku podle rovnice\n2 HOF \u2192 2 HF + O2,proto je nutn\u00e9 ji ihned po v\u00fdrob\u011b zu\u017eitkovat. Je to jedno z nejlep\u0161\u00edch oxida\u010dn\u00edch \u010dinidel, kter\u00e9 nen\u00ed destruktivn\u00ed. P\u0159i oxidac\u00edch se z kyseliny fluorn\u00e9 od\u0161t\u011bpuje kysl\u00edk a vznik\u00e1 fluorovod\u00edk. Kyselina fluorn\u00e1 se p\u0159ipravuje zav\u00e1d\u011bn\u00edm plynn\u00e9 sm\u011bsi slo\u017een\u00e9 z 10 % fluoru a 90 % dus\u00edku do acetonitrilu obsahuj\u00edc\u00edho vodu. Acetonitril (CH3CN) je zde nete\u010dn\u00fd a fluor reaguje s vodou za vzniku kyseliny fluorn\u00e9 a fluorovod\u00edkov\u00e9.", "<<>>: Co je John J. Collins? <<>>: John J. Collins (* 1946) je staroz\u00e1konn\u00ed v\u011bdec a biblista p\u016fvodem z Irska.\nP\u016fsob\u00ed na Yaleov\u011b univerzit\u011b jako profesor staroz\u00e1konn\u00ed kritiky a interpretace. Ve sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci se v\u011bnuje zejm\u00e9na apokryfn\u00ed literatu\u0159e obdob\u00ed druh\u00e9ho chr\u00e1mu.\nJe \u017eenat s teolo\u017ekou Adelou Yarbro Collins.\nJohn J.", "<<>>: Co je Obrann\u00e1 strategie \u010cR 2023? <<>>: Obrann\u00e1 strategie \u010cR 2023 je vl\u00e1dn\u00ed dokument, kter\u00fd popisuje jak\u00fdm hrozb\u00e1m \u010del\u00ed \u010cR a co je t\u0159eba ud\u011blat, aby obrana \u010cR byla siln\u00e1 a spolehliv\u00e1. Jako hlavn\u00ed priority stanovuje celospole\u010densk\u00fd p\u0159\u00edstup k obran\u011b, zdrojov\u00e9 zaji\u0161t\u011bn\u00ed arm\u00e1dy a \u010dlenstv\u00ed v NATO. Dokument navazuje na Bezpe\u010dnostn\u00ed strategii \u010cR z \u010dervna 2023. Zohled\u0148uje tak\u00e9 nov\u00e9 strategick\u00e9 dokumenty NATO a EU. \nPrvo\u0159ad\u00fdm \u00fakolem je podle nov\u00e9 obrann\u00e9 strategie odstra\u0161en\u00ed \u00fato\u010dn\u00edka. Obrana zem\u011b je dle dokumentu z\u00e1le\u017eitost\u00ed i v\u0161ech jej\u00edch obyvatel.\nZa nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed dlouhodobou hrozbu pro bezpe\u010dnost \u010cR i spojenc\u016f ozna\u010duje dokument Rusko. \nVl\u00e1da se v programov\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed z ledna 2022 zav\u00e1zala do roku 2023 p\u0159ijmout aktualizaci Obrann\u00e9 strategie \u010cR.Na podzim roku 2022 byla zah\u00e1jena p\u0159\u00edprava nov\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed strategie \u010cR a nov\u00e9 obrann\u00e9 strategie \u010cR.\nV \u010dervnu 2023 byla vl\u00e1dou p\u0159ijata nov\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed strategie \u010cR,co\u017e je st\u0159echov\u00fd dokument, z kter\u00e9ho obrann\u00e1 strategie vych\u00e1z\u00ed.\nDo p\u0159\u00edpravy byla zapojena \u0161ir\u0161\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed komunita v\u010detn\u011b akademick\u00fdch instituc\u00ed, byly od za\u010d\u00e1tku zapojeny relevantn\u00ed slo\u017eky ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy, co\u017e m\u00e1 sv\u011bd\u010dit , \u017ee jedn\u00edm z hlavn\u00edch princip\u016f je celospole\u010densk\u00fd p\u0159\u00edstup k obran\u011b. Do konzultac\u00ed byli zapojeni i z\u00e1stupci obrann\u00e9ho pr\u016fmyslu \u010cR (z sekce obrann\u00e9ho pr\u016fmyslu Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 komory \u010cR), proto\u017ee i d\u016fraz na v\u00fdznam obrann\u00e9ho pr\u016fmyslu na obranyschopnost zem\u011b bude d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed dokumentu.\n1. z\u00e1\u0159\u00ed 2023 prob\u011bhlo projedn\u00e1n\u00ed ve V\u00fdboru pro obranu Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny.Koncem z\u00e1\u0159\u00ed 2023 je pl\u00e1nov\u00e1no projedn\u00e1n\u00ed obrann\u00e9 strategie v Bezpe\u010dnostn\u00ed rad\u011b st\u00e1tu.\nNa p\u0159elomu z\u00e1\u0159\u00ed a \u0159\u00edjna bude obrann\u00e1 strategie p\u0159edlo\u017eena na vl\u00e1du.\nNa dokumenty Bezpe\u010dnostn\u00ed a Obrann\u00e9 strategie bude navazovat dokument Koncepce v\u00fdstavby arm\u00e1dy \u010cesk\u00e9 republiky 2035 tzv.KVA\u010cR, kter\u00fd bude p\u0159edlo\u017een v pr\u016fb\u011bhu listopadu do vl\u00e1dy. 4. \u0159\u00edjna 2023 byla Obrann\u00e1 strategie publikov\u00e1na vl\u00e1dou bez p\u0159edchoz\u00edho sezn\u00e1men\u00ed a projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed s ve\u0159ejnosti.\nObrana st\u00e1tu pat\u0159\u00ed mezi jeho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u00fakoly\n\u00da\u010delem Obrann\u00e9 strategie \u010cesk\u00e9 republiky (Strategie) je definovat z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdchodiska, c\u00edle a n\u00e1stroje obrann\u00e9 politiky a \u00fakoly obrann\u00e9ho syst\u00e9mu \u010cR v reakci na stav a v\u00fdvoj bezpe\u010dnostn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e se \u010cesk\u00e1 republika nach\u00e1z\u00ed\nStrategie navazuje na Bezpe\u010dnostn\u00ed strategii \u010cR, schv\u00e1lenou usnesen\u00edm vl\u00e1dy ze dne 28. \u010dervna 2023 \u010d. 478, a rozpracov\u00e1v\u00e1 jej\u00ed implikace pro oblast obrany.\nStrategie poskytuje zad\u00e1n\u00ed pro n\u00e1vazn\u00e9 koncep\u010dn\u00ed dokumenty v oblasti obrany a pl\u00e1novac\u00ed procesy v obrann\u00e9m syst\u00e9mu \u010cR.\nStrategie navazuje na d\u016fle\u017eit\u00e9 strategick\u00e9 a pl\u00e1novac\u00ed dokumenty NATO a EU (Strategick\u00e1 koncepce NATO , Strategick\u00fd kompas EU) a v pot\u0159ebn\u00e9m rozsahu je implementuje do obrann\u00e9 politiky \u010cR.\nDokument obvi\u0148uje Rusko z rozpout\u00e1n\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edho vojensk\u00e9ho konfliktu v Evrop\u011b od konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nDokument hodnot\u00ed riziko p\u0159\u00edm\u00e9ho vojensk\u00e9ho ohro\u017een\u00ed \u010cR jako n\u00edzk\u00e9. I p\u0159esto je pravd\u011bpodobnost vojensk\u00e9ho napaden\u00ed \u010cR nebo n\u011bkter\u00e9ho z jin\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f NATO \u010di EU nejvy\u0161\u0161\u00ed od konce studen\u00e9 v\u00e1lky.\nV p\u0159\u00edpad\u011b vojensk\u00e9ho konfliktu mezi agresorem a alian\u010dn\u00edmi spojenci mohou \u00fazem\u00ed \u010cR p\u0159\u00edmo ohrozit zbra\u0148ov\u00e9 syst\u00e9my dlouh\u00e9ho dosahu pou\u017eit\u00e9 protivn\u00edkem a j\u00edm veden\u00e9 zpravodajsk\u00e9, diverzn\u00ed a sabot\u00e1\u017en\u00ed operace.\nRusko dle dokumentu p\u0159edstavuje nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed hrozbu pro bezpe\u010dnost \u010cR.\nOhro\u017een\u00ed zejm\u00e9na pro zem\u011b v\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla NATO p\u0159edstavuje i postupn\u00e1 integrace B\u011bloruska do rusk\u00fdch vojensk\u00fdch struktur.\nV z\u00e1jmu bezpe\u010dnosti a obrany \u010cR je, aby byla pln\u011b obnovena svrchovanost a teritori\u00e1ln\u00ed integrita Ukrajiny.\nSou\u010dasn\u00e1 podoba mezin\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti je ur\u010dov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm glob\u00e1ln\u00edm strategick\u00fdm soupe\u0159en\u00edm. Jeho podstatou je snaha n\u011bkter\u00fdch st\u00e1t\u016f, zejm\u00e9na Ruska a \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky (\u010cLR), zm\u011bnit mezin\u00e1rodn\u00ed \u0159\u00e1d a prosadit vlastn\u00ed p\u0159edstavu glob\u00e1ln\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed.\n\u010c\u00ednsk\u00e1 lidov\u00e1 republika v \u0159ad\u011b oblast\u00ed p\u016fsob\u00ed proti bezpe\u010dnostn\u00edm z\u00e1jm\u016fm \u010cR a jej\u00edch spojenc\u016f. Jedn\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm o kybernetick\u00e9 \u00fatoky, hybridn\u00ed p\u016fsoben\u00ed, zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed technologick\u00e9 a surovinov\u00e9 z\u00e1vislosti, aktivity ve vesm\u00edru a politickou a vojenskou spolupr\u00e1ci s Ruskem.\nZ\u00e1sadn\u011b je oslabena funk\u010dnost syst\u00e9mu kooperativn\u00ed bezpe\u010dnosti, a \u010cR na n\u011bj proto nem\u016f\u017ee v krizov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed spol\u00e9hat. T\u00edm se d\u00e1le zvy\u0161uje v\u00fdznam aktivn\u00edho \u010dlenstv\u00ed \u010cR v NATO a EU.\n\u010cesk\u00e1 republika je p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee dokud budou existovat jadern\u00e9 zbran\u011b, mus\u00ed NATO z\u016fstat jadernou alianc\u00ed.\nHrozbu pro \u010cR p\u0159edstavuj\u00ed kybernetick\u00e9 \u00fatoky, dezinforma\u010dn\u00ed kampan\u011b, ekonomick\u00fd n\u00e1tlak a sabot\u00e1\u017en\u00ed, subverzn\u00ed a zpravodajsk\u00e9 aktivity.\nRapidn\u00ed technologick\u00fd v\u00fdvoj a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed technologi\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 zm\u011bny ve zp\u016fsobu veden\u00ed ozbrojen\u00fdch konflikt\u016f.\nObrana \u010cR neza\u010d\u00edn\u00e1 na hranic\u00edch \u010cR, ale daleko za nimi. Jej\u00edm p\u0159edpokladem je v\u011brohodn\u00e1 kolektivn\u00ed obrana \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f NATO.\nPrvotn\u00edm \u00fakolem kolektivn\u00ed obrany NATO, na n\u00ed\u017e se \u010cesk\u00e1 republika aktivn\u011b pod\u00edl\u00ed, je odradit jak\u00e9hokoli protivn\u00edka od \u00fatoku na spojeneck\u00e9 zem\u011b. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee odstra\u0161en\u00ed sel\u017ee, \u010cR se spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi alian\u010dn\u00edmi spojenci zapoj\u00ed do operace kolektivn\u00ed obrany.\nHlavn\u00edm \u00fakolem \u010desk\u00e9 obrann\u00e9 politiky v\u0161estrann\u00e1 p\u0159\u00edprava na dlouhotrvaj\u00edc\u00ed obrannou v\u00e1lku vysok\u00e9 intenzity s technologicky vysp\u011bl\u00fdm protivn\u00edkem vybaven\u00fdm jadern\u00fdmi zbran\u011bmi.\nZa t\u00edmto \u00fa\u010delem bude \u010cR budovat vojensk\u00e9 i nevojensk\u00e9 schopnosti pot\u0159ebn\u00e9 pro kolektivn\u00ed i individu\u00e1ln\u00ed odstra\u0161en\u00ed a obranu p\u0159ed mo\u017enou agres\u00ed.\nBudouc\u00ed konflikty budou vy\u017eadovat veden\u00ed multidom\u00e9nov\u00fdch operac\u00ed. Kl\u00ed\u010dovou pot\u0159ebou proto bude zaji\u0161t\u011bn\u00ed sou\u010dinnosti a vysok\u00e9 \u00farovn\u011b harmonizace \u00fasil\u00ed ve v\u0161ech oblastech vojensk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed, tedy v r\u00e1mci pozemn\u00edch, vzdu\u0161n\u00fdch, n\u00e1mo\u0159n\u00edch, kybernetick\u00fdch a vesm\u00edrn\u00fdch operac\u00ed. Nezbytn\u00e9 je i zapojen\u00ed civiln\u00edch instituc\u00ed.\nNATO realizuje nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed reorganizaci a pos\u00edlen\u00ed sv\u00fdch schopnost\u00ed a n\u00e1stroj\u016f odstra\u0161en\u00ed a obrany za posledn\u00edch t\u0159icet let.\nJde zejm\u00e9na o novou architekturu opera\u010dn\u00edch pl\u00e1n\u016f a novou podobu Struktury sil NATO dle Nov\u00e9ho modelu sil (New Force Model) v\u010detn\u011b struktury velen\u00ed a \u0159\u00edzen\u00ed.To v p\u0159\u00edpad\u011b \u010cR znamen\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed n\u00e1rok\u016f na logistick\u00e9 kapacity v\u010detn\u011b vytvo\u0159en\u00ed p\u0159edsunut\u00fdch z\u00e1sob munice a dal\u0161\u00edho materi\u00e1lu a vybudov\u00e1n\u00ed schopnosti p\u0159ijet\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu spojeneck\u00fdch sil (pozemn\u00edch i vzdu\u0161n\u00fdch) na \u00fazem\u00ed \u010cR a jejich v\u0161estrann\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed (Host Nation Support, HNS). V p\u0159\u00edpad\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e9ho ohro\u017een\u00ed bude \u010cR jak tranzitn\u00ed, tak hostitelskou zem\u00ed pro spojeneck\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky.\nVzhledem k rychl\u00fdm p\u0159echod\u016fm mezi m\u00edrem, kriz\u00ed a konfliktem je pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed odstra\u0161en\u00ed a obrany d\u016fle\u017eit\u00e9, aby n\u011bkter\u00e1 rozhodnut\u00ed byla p\u0159ij\u00edm\u00e1na a realizov\u00e1na i v obdob\u00ed mimo krizov\u00e9 stavy. To m\u016f\u017ee zahrnovat jak rychl\u00e9 vysl\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch jednotek vy\u010dlen\u011bn\u00fdch do operac\u00ed a dal\u0161\u00edch aktivit pod velen\u00edm NATO, tak zabezpe\u010den\u00ed HNS.\nV souladu se sv\u00fdmi z\u00e1vazky vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edmi ze Smlouvy o ne\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed nebude \u010cR usilovat o z\u00edsk\u00e1n\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed. \u010cesk\u00e1 republika se v\u0161ak aktivn\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed jadern\u00e9ho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed NATO a p\u0159isp\u00edv\u00e1 k alian\u010dn\u00edmu jadern\u00e9mu odstra\u0161en\u00ed.\nV\u00fdznamn\u00fdmi partnery \u010cR v oblasti obrany jsou zejm\u00e9na USA, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, N\u011bmecko, Polsko a Slovensko.\nZ\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou obranyschopnosti \u010cR je zapojen\u00ed v\u0161ech pot\u0159ebn\u00fdch org\u00e1n\u016f ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy a spole\u010dnosti jako celku (celovl\u00e1dn\u00ed a celospole\u010densk\u00fd p\u0159\u00edstup k obran\u011b).\nRozvoj obrann\u011b-pr\u016fmyslov\u00e9 z\u00e1kladny \u010cR je nezbytnost\u00ed.\nNezbytnou podm\u00ednkou dosa\u017een\u00ed pot\u0159ebn\u00fdch obrann\u00fdch schopnost\u00ed je zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed obrann\u00fdch v\u00fddaj\u016f, kter\u00e9 v roce 2024 dos\u00e1hnou 2 % HDP a nejm\u00e9n\u011b na t\u00e9to \u00farovni budou n\u00e1sledn\u011b trvale udr\u017eov\u00e1ny.\n\u00dast\u0159edn\u00ed \u00falohou obrann\u00e9ho syst\u00e9mu \u010cR je obrana st\u00e1tu prost\u0159ednictv\u00edm zapojen\u00ed do spole\u010dn\u00e9ho obrann\u00e9ho \u00fasil\u00ed v r\u00e1mci NATO. Z toho pro \u010cR vypl\u00fdvaj\u00ed dva hlavn\u00ed \u00fakoly: \nv souladu s p\u0159ijat\u00fdmi C\u00edli v\u00fdstavby schopnost\u00ed NATO vybudovat dob\u0159e vyzbrojen\u00e9, vybaven\u00e9, vycvi\u010den\u00e9 a v boji udr\u017eiteln\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky nasaditeln\u00e9 do operac\u00ed kolektivn\u00ed obrany a\nzabezpe\u010dit \u00fazem\u00ed st\u00e1tu a zajistit na n\u011bm p\u0159ijet\u00ed a podporu spojeneck\u00fdch vojensk\u00fdch sil.\u010cR a jej\u00ed obrann\u00fd syst\u00e9m v\u010detn\u011b ozbrojen\u00fdch sil budou schopny naplnit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po\u017eadavky a plnit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00fakoly: \nV r\u00e1mci NATO se pod\u00edlet na efektivn\u00edm odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed protivn\u00edk\u016f a obran\u011b \u010cR a spojenc\u016f ve v\u0161ech opera\u010dn\u00edch dom\u00e9n\u00e1ch (pozemn\u00ed, vzdu\u0161n\u00e9, vesm\u00edrn\u00e9, kybernetick\u00e9, n\u00e1mo\u0159n\u00ed).\nPro \u00fa\u010dely kolektivn\u00ed obrany NATO vybudovat s\u00edly a schopnosti v rozsahu odsouhlasen\u00e9m v r\u00e1mci alian\u010dn\u00edho procesu obrann\u00e9ho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a s\u00edly a schopnosti k pln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f pod n\u00e1rodn\u00edm velen\u00edm. Tyto s\u00edly mus\u00ed b\u00fdt adekv\u00e1tn\u011b vyzbrojen\u00e9, vybaven\u00e9, vycvi\u010den\u00e9, z\u00e1soben\u00e9, interoperabiln\u00ed se spojeneck\u00fdmi silami, nasaditeln\u00e9, udr\u017eiteln\u00e9 v boji a p\u0159ipraven\u00e9 k veden\u00ed dlouhotrvaj\u00edc\u00ed obrann\u00e9 v\u00e1lky vysok\u00e9 intenzity s technologicky vysp\u011bl\u00fdm protivn\u00edkem vybaven\u00fdm jadern\u00fdmi zbran\u011bmi. Mus\u00ed b\u00fdt udr\u017eov\u00e1ny ve stupni p\u0159ipravenosti odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm jejich za\u0159azen\u00ed do Nov\u00e9ho modelu sil NATO.\nNa \u00fazem\u00ed \u010cR zajistit podm\u00ednky pro odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed protivn\u00edk\u016f a kolektivn\u00ed obranu NATO. To zahrnuje podporu p\u0159ijet\u00ed, p\u016fsoben\u00ed a p\u0159esun\u016f potenci\u00e1ln\u011b velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed spojeneck\u00fdch sil podle po\u017eadavk\u016f na zaji\u0161t\u011bn\u00ed HNS. P\u0159edpokladem je spolupr\u00e1ce p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch org\u00e1n\u016f ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy p\u0159i poskytov\u00e1n\u00ed zdravotnick\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed, kapacit pro p\u0159enocov\u00e1n\u00ed a odpo\u010dinek, dopravn\u00ed infrastruktury (silni\u010dn\u00ed, \u017eelezni\u010dn\u00ed, leteck\u00e9), dod\u00e1vek pohonn\u00fdch hmot, potravin, pitn\u00e9 vody a dal\u0161\u00edch z\u00e1sob a ochrany spojeneck\u00fdch sil na \u00fazem\u00ed \u010cR.\nZa \u00fa\u010delem zabezpe\u010den\u00ed \u00fazem\u00ed \u010cR, ochrany obyvatel a pln\u011bn\u00ed pot\u0159eb kolektivn\u00ed obrany m\u00edt k dispozici jak dostate\u010dn\u00e9 schopnosti pozemn\u00ed protivzdu\u0161n\u00e9 obrany, tak pokro\u010dil\u00e9 nadzvukov\u00e9 letectvo zapojen\u00e9 do syst\u00e9mu protivzdu\u0161n\u00e9 a protiraketov\u00e9 obrany NATO (NATINAMDS).\nNasadit ozbrojen\u00e9 s\u00edly do vojensk\u00fdch operac\u00ed mimo \u00fazem\u00ed \u010cR veden\u00fdch NATO, EU, OSN \u010di ad hoc koalicemi za \u00fa\u010delem zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed n\u00e1sledk\u016f bezpe\u010dnostn\u00edch kriz\u00ed, stabilizace konfliktn\u00edch oblast\u00ed, potla\u010dov\u00e1n\u00ed terorismu a realizace humanit\u00e1rn\u00edch akc\u00ed. Zapojen\u00ed ozbrojen\u00fdch sil do mis\u00ed a operac\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho krizov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed ale nesm\u00ed oslabit obranyschopnost \u010cR a schopnost pod\u00edlet se na alian\u010dn\u00edch odstra\u0161uj\u00edc\u00edch opat\u0159en\u00edch a kolektivn\u00ed obran\u011b.\nVe spolupr\u00e1ci s partnery nebo (v krajn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b a v omezen\u00e9 m\u00ed\u0159e) i samostatn\u011b nasadit ozbrojen\u00e9 s\u00edly mimo \u00fazem\u00ed \u010cR za \u00fa\u010delem z\u00e1chrann\u00fdch operac\u00ed \u010di evakuace \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f z krizov\u00fdch oblast\u00ed.\n\u010cesk\u00e1 republika systematicky vytv\u00e1\u0159\u00ed schopnost v\u00e1le\u010dn\u00e9ho rozvinut\u00ed sv\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil v\u010detn\u011b syst\u00e9mu mobilizace,\nDle pana \u0159editele Jire\u0161e budou identifikov\u00e1ny a navr\u017eeny pot\u0159ebn\u00e9 zm\u011bny v oblasti obrann\u00e9 legislativy.\nMinistryn\u011b obrany \u010cernochov\u00e1 zm\u00ednila v souvislosti s obrannou dohodou nutnost \u0159e\u0161it kam p\u0159esunout civiln\u00ed pacienty z vojensk\u00fdch nemocnic v p\u0159\u00edpad\u011b konfliktu. \nPan poslanec Pavel R\u016f\u017ei\u010dka apeloval na nutnost \u0159e\u0161en\u00ed problematiky civiln\u00ed ochrany, kter\u00e1 je nyn\u00ed v kompetenci Ministerstva vnitra a tuto oblast p\u0159\u00edli\u0161 nekoordinuje. Vznesl dotaz zda by se vojenskou slo\u017ekou civiln\u00ed ochrany nem\u011bl v\u00edce v\u011bnovat resort obrany. Podle ministryn\u011b \u010cernochov\u00e9 jsou kryty civiln\u00ed ochrany a ohla\u0161ov\u00e1n\u00ed stavu nebezpe\u010d\u00ed v kompetenci Krajsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, v\u011bc s nimi byla komunikov\u00e1na, ale odpov\u011bdi p\u0159i\u0161ly nic moc a zm\u011bny se zat\u00edm neo\u010dek\u00e1vaj\u00ed.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed Slovenska v rallye? <<>>: Mistrovstv\u00ed Slovenska v rallye je slovensk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed rallyov\u00fd \u0161ampion\u00e1t, po\u0159\u00e1dan\u00fd od roku 1994 a navzuj\u00edc\u00ed na Mistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska v rallye.\nMistrovstv\u00ed \u010ceskoslovenska v rallye\nMistrovstv\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky v rallye\nMistrovstv\u00ed Polska v rallye\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Slovak Rally Championship na anglick\u00e9 Wikipedii.\nWeb rallye.", "<<>>: Co je 634? <<>>: z\u00e1\u0159\u00ed \u2013 Chal\u00edd ibn al-Val\u00edd obsadil Dama\u0161ek\nArabov\u00e9 vtrhli do Palestiny\nOswald Northumbrijsk\u00fd porazil Cadwallona ap Cadfana Gwyneddsk\u00e9ho v bitv\u011b u Heavenfieldu a znovu sjednotil Northumbrii.\n23. srpen \u2013 Ab\u00fa Bakr, prvn\u00ed sunnitsk\u00fd chal\u00edfa (* asi 573)\nCadwallon ap Cadfan, kr\u00e1l Gwyneddu\nPape\u017e \u2013 Honorius I. (625\u2013638)\nS\u00e1mova \u0159\u00ed\u0161e \u2013 S\u00e1mo (623\u2013659)\nByzantsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Herakleios (610\u2013641)\nFransk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e\nNeustrie & Burgundsko \u2013 Dagobert I. (629\u2013639)\nAustrasie \u2013 Dagobert I. (623\u2013634) \u00bb Sigibert III. (634\u2013656) + Ansegisel (majordomus) (629\u2013639)\nChal\u00edf\u00e1t \u2013 Ab\u00fa Bakr (632\u2013634) \u00bb Umar ibn al-Chatt\u00e1b (634\u2013644)\nAnglie\nWessex \u2013 Cynegils (611\u2013643) + Cwichelm (626\u2013636)\nEssex \u2013 Sigeberht I.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Petra a Pavla (Miroslav)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Petra a Pavla je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd chr\u00e1m ve m\u011bst\u011b Miroslav v okrese Znojmo. Jednolodn\u00ed barokn\u00ed chr\u00e1m z 20. let 18. stolet\u00ed je farn\u00edm kostelem miroslavsk\u00e9 farnosti.. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nKostel v Miroslavi je poprv\u00e9 zmi\u0148ov\u00e1n roku 1244. Rom\u00e1nsk\u00fd chr\u00e1m byl pravd\u011bpodobn\u011b zasv\u011bcen\u00fd pouze svat\u00e9mu Petrovi. Sou\u010dasn\u00fd kostel nechal postavit louck\u00fd kl\u00e1\u0161ter jako majitel miroslavsk\u00e9ho panstv\u00ed. Stavba kostela prob\u00edhala v letech 1722\u20131729 podle n\u00e1vrhu nezn\u00e1m\u00e9ho architekta.\nJedn\u00e1 se o jednolodn\u00ed orientovanou stavbu s odsazen\u00fdm, trojboce ukon\u010den\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm. Fas\u00e1dy lodi jsou \u010dlen\u011bny ploch\u00fdmi liz\u00e9nami, mezi nimi se nach\u00e1zej\u00ed t\u0159i obloukov\u011b zakon\u010den\u00e1 okna lemovan\u00e1 kamenn\u00fdmi \u0161ambr\u00e1nami. K severn\u00ed stran\u011b kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b p\u0159il\u00e9h\u00e1 obd\u00e9ln\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148, k ji\u017en\u00ed stran\u011b je p\u0159ipojena sakristie s orato\u0159\u00ed. K z\u00e1padn\u00edmu pr\u016f\u010del\u00ed lodi p\u0159il\u00e9h\u00e1 v\u011b\u017e hranolov\u00e9ho p\u016fdorysu s hlavn\u00edm vchodem do kostela. Ten je lemov\u00e1n port\u00e1lem s kamennou kartu\u0161\u00ed obsahuj\u00edc\u00ed znak louck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. P\u0159\u00edstup na v\u011b\u017e je pomoc\u00ed v\u00e1lcov\u00e9ho to\u010dit\u00e9ho schodi\u0161t\u011b mezi severn\u00ed stranou v\u011b\u017ee a z\u00e1padn\u00ed st\u011bnou lodi. Zvonicov\u00e9 patro v\u011b\u017ee je prolomeno p\u016flkruhov\u011b zaklenut\u00fdmi okny a zakon\u010deno plechovou helmic\u00ed. Zvonice nese \u010dty\u0159i zvony, jeden z roku 1479 ulit\u00fd mistrem Ji\u0159\u00edm z Brna, ostatn\u00ed t\u0159i byly ulity roku 1947 Rudolfem Manou\u0161kem star\u0161\u00edm v \u010cesk\u00e9 u Brna.Lo\u010f, kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b i sakristie kostela jsou zaklenuty valenou klenbou s v\u00fdse\u010demi, p\u0159eds\u00ed\u0148 a orato\u0159 maj\u00ed ploch\u00fd strop. Prostor lodi a kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b odd\u011bluje v\u00edt\u011bzn\u00fd oblouk. V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti lod\u011b stoj\u00ed hudebn\u00ed kruchta, nesen\u00e1 valenou klenbou s v\u00fdse\u010demi.Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b p\u016fvodn\u00ed. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 nese obraz Lou\u010den\u00ed svat\u00e9ho Petra a Pavla, p\u0159emalovan\u00fd roku 1850.\nSAMEK, Bohumil. Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky Moravy a Slezska (J\u2013N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8.", "<<>>: Co je Optick\u00e9 konstanty? <<>>: Pojem optick\u00e9 konstanty se vztahuje k popisu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u011btla (a obecn\u011b elektromagnetick\u00e9ho vln\u011bn\u00ed) v r\u016fzn\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch.\nTento n\u00e1zev m\u00e1 historick\u00e9 ko\u0159eny a je vlastn\u011b zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, proto\u017ee v b\u011b\u017en\u00e9m pou\u017eit\u00ed ozna\u010duje \u010dasto nikoliv konstanty, ale funkce, kde nez\u00e1vislou prom\u011bnnou je frekvence elektromagnetick\u00e9ho vln\u011bn\u00ed f resp. jeho vlnov\u00e1 d\u00e9lka ve vakuu \u03bb (\n \n \n \n \u03bb\n =\n c\n \n /\n \n f\n \n \n {displaystyle lambda =c/f}\n kde c je rychlost sv\u011btla). Takov\u00e9to funkce lze pou\u017e\u00edvat tehdy, jestli\u017ee vlnov\u00e1 d\u00e9lka z\u00e1\u0159en\u00ed je mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017eli rozm\u011br, na jeho\u017e \u00farovni l\u00e1tka nen\u00ed homogenn\u00ed (typicky vzd\u00e1lenost mezi atomy). Znalost optick\u00fdch konstant dan\u00e9 l\u00e1tky je dostate\u010dn\u00e1 k vypo\u010dten\u00ed jej\u00edch optick\u00fdch vlastnost\u00ed (pou\u017e\u00edv\u00e1 se tak\u00e9 pojem optick\u00e1 odezva) v dan\u00e9 \u010d\u00e1sti spektra; nap\u0159\u00edklad barva jak ji vn\u00edm\u00e1 lidsk\u00e9 oko, odrazivost, propustnost, atd.\nOptick\u00e9 konstanty jsou zde pova\u017eov\u00e1ny za komplexn\u00ed veli\u010diny (viz n\u00ed\u017ee).\nSouvisej\u00edc\u00ed s elektrick\u00fdm polem:\nkomplexn\u00ed index lomu N, N = n + i \u03ba (kde re\u00e1ln\u00fd index lomu je ozna\u010den n, index absorpce \u03ba)\npermitivita \u03b5 = \u03b5' + i \u03b5''\nelektrick\u00e1 susceptibilita \u03c7e = \u03c7e' + i \u03c7e''\nm\u011brn\u00e1 elektrick\u00e1 vodivost (konduktivita) \u03c3 = \u03c3' + i \u03c3''\nm\u011brn\u00fd elektrick\u00fd odpor (rezistivita) \u03c1 = \u03c1' + i \u03c1''\nimpedance z = z' + i z''\nSouvisej\u00edc\u00ed s magnetick\u00fdm polem:\npermeabilita \u03bc = \u03bc' + i \u03bc''\nmagnetick\u00e1 susceptibilita \u03c7m = \u03c7m' + i \u03c7m''Tyto optick\u00e9 konstanty navz\u00e1jem nejsou nez\u00e1visl\u00e9.\nNejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem je index lomu n, kter\u00fd popisuje rychlost \u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u011btla l\u00e1tkou. Nap\u0159. pro sklo je jeho hodnota rovna asi 1,5; zanedb\u00e1me-li jeho malou z\u00e1vislost na vlnov\u00e9 d\u00e9lce, m\u016f\u017eeme jej v rozsahu viditeln\u00e9ho sv\u011btla pova\u017eovat za konstantu popisuj\u00edc\u00ed libovoln\u00e9 sklo se stejn\u00fdm chemick\u00fdm slo\u017een\u00edm.\nObecn\u011b je popis \u0161\u00ed\u0159en\u00ed elektromagnetick\u00fdch vln v l\u00e1tk\u00e1ch slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 optick\u00e9 konstanty se v \u0161irok\u00e9m rozsahu elektromagnetick\u00e9ho spektra v\u00fdrazn\u011b m\u011bn\u00ed. V optice se b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvaj\u00ed komplexn\u00ed optick\u00e9 konstanty, p\u0159i\u010dem\u017e jedna ze slo\u017eek (v\u011bt\u0161inou imagin\u00e1rn\u00ed) vyjad\u0159uje ztr\u00e1ty (absorpci) z\u00e1\u0159en\u00ed. V \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f je pak posta\u010duj\u00edc\u00ed pou\u017e\u00edvat takov\u00e9to komplexn\u00ed optick\u00e9 konstanty, kter\u00e9 maj\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vlastnosti: jsou\nizotropn\u00ed\nskal\u00e1rn\u00ed\nline\u00e1rn\u00ed\nsynchronn\u00ed a\nlok\u00e1ln\u00ed.T\u00edm, \u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me tyto vlastnosti, se popis interakce z\u00e1\u0159en\u00ed s l\u00e1tkou zna\u010dn\u011b zjednodu\u0161uje. Platnost t\u011bchto zjednodu\u0161uj\u00edc\u00edch p\u0159edpoklad\u016f se \u0159e\u0161\u00ed v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch odstavc\u00edch.\nIzotropie optick\u00fdch konstant z\u00e1vis\u00ed na druhu materi\u00e1lu, p\u0159\u00edpadn\u011b na dal\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch. Mnoho l\u00e1tek (nap\u0159. sklo, voda aj.) je izotropn\u00ed \u2013 chov\u00e1 se ve v\u0161ech sm\u011brech stejn\u011b. Naproti tomu nap\u0159. \u0159ada krystal\u016f je anizotropn\u00ed, tak\u017ee i optick\u00e9 konstanty mus\u00ed odr\u00e1\u017eet jejich anizotropn\u00ed vlastnosti. Stejn\u011b tak p\u0159ilo\u017een\u00edm vn\u011bj\u0161\u00edho statick\u00e9ho elektrick\u00e9ho nebo magnetick\u00e9ho pole se izotropn\u00ed l\u00e1tka m\u016f\u017ee st\u00e1t anizotropn\u00ed (tzv. elektrooptick\u00e9 a magnetooptick\u00e9 jevy)\nPokud optick\u00e9 konstanty popisuj\u00ed vztahy mezi vektorov\u00fdmi veli\u010dinami (co\u017e plat\u00ed pro v\u0161echny krom\u011b indexu lomu), mohou to b\u00fdt obecn\u011b tenzorov\u00e9 veli\u010diny. Nap\u0159. st\u0159\u00eddav\u00fd elektrick\u00fd proud v n\u011bkter\u00fdch krystalech nemus\u00ed b\u00fdt rovnob\u011b\u017en\u00fd se sm\u011brem p\u0159ilo\u017een\u00e9ho elektrick\u00e9ho pole; v tom p\u0159\u00edpad\u011b je (st\u0159\u00eddav\u00e1) vodivost krystalu pops\u00e1na tenzorem 2. \u0159\u00e1du.\nVe v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f nez\u00e1vis\u00ed optick\u00e9 konstanty na velikosti dopadaj\u00edc\u00edho elektromagnetick\u00e9ho pole. P\u0159i pou\u017eit\u00ed vhodn\u00fdch l\u00e1tek a dostate\u010dn\u00e9 intenzity pole (obvykle je nutno pou\u017e\u00edt lasery) v\u0161ak lze pozorovat jevy, k jejich\u017e vysv\u011btlen\u00ed takov\u00fd popis nesta\u010d\u00ed a je t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu, \u017ee optick\u00e9 konstanty na intenzit\u011b dopadaj\u00edc\u00edho pole z\u00e1vis\u00ed. T\u011bmito jevy se zab\u00fdv\u00e1 neline\u00e1rn\u00ed optika.\nA\u017e na v\u00fdjime\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edpady je odezva l\u00e1tek na dopadaj\u00edc\u00ed pole okam\u017eit\u00e1; nen\u00ed proto t\u0159eba br\u00e1t v \u00favahu pr\u016fb\u011bh pole p\u0159ed okam\u017eikem, v n\u011bm\u017e odezvu zji\u0161\u0165ujeme. Takov\u00fdto popis se ozna\u010duje jako synchronn\u00ed. Naproti tomu v \u0159\u00eddk\u00fdch p\u0159\u00edpadech m\u016f\u017ee b\u00fdt nutn\u00e9 pou\u017e\u00edt asynchronn\u00ed popis, v n\u011bm\u017e tato \u201ehistorie pole\u201c hraje roli.\nJestli\u017ee odezva l\u00e1tek ve zvolen\u00e9m bodu z\u00e1vis\u00ed pouze na materi\u00e1lu v tomto bod\u011b, pak odezva l\u00e1tky je lok\u00e1ln\u00ed. Mohou nastat p\u0159\u00edpady, kdy odezva z\u00e1vis\u00ed tak\u00e9 na vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm okol\u00ed (m\u011b\u0159\u00edtkem je vlnov\u00e1 d\u00e9lka) tohoto bodu; pak je pot\u0159eba pou\u017e\u00edt vhodn\u00fd nelok\u00e1ln\u00ed popis.", "<<>>: Co je Oscar Onley? <<>>: Oscar Onley (* 13. \u0159\u00edjna 2002) je skotsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed silni\u010dn\u00ed cyklista jezd\u00edc\u00ed za UCI WorldTeam Team DSM\u2013Firmenich.\n2019\n2. m\u00edsto Monmouthshire Junior Grand Prix\nLa Cantonale Juniors\n4. m\u00edsto celkov\u011b\n5. m\u00edsto GP de Villequier-Aumont Troph\u00e9e\n5. m\u00edsto Chrono des Nations Juniors\nAin Bugey Valromey Tour\n7. m\u00edsto celkov\u011b\nAubel\u2013Thimister\u2013Stavelot\n8. m\u00edsto celkov\u011b\nv\u00edt\u011bz etapy 2a (TTT)2020\nv\u00edt\u011bz Troph\u00e9e des Grimpeurs\n2021\nN\u00e1rodn\u00ed \u0161ampion\u00e1t\n3. m\u00edsto \u010dasovka do 23 let2022\nGiro della Valle d'Aosta\n v\u00edt\u011bz bodovac\u00ed sout\u011b\u017ee\nv\u00edt\u011bz 5. etapy\nCRO Race\n3. m\u00edsto celkov\u011b\n v\u00edt\u011bz sout\u011b\u017ee mlad\u00fdch jezdc\u016f\nCircuit des Ardennes\n5. m\u00edsto celkov\u011b\nSazka Tour\n7. m\u00edsto celkov\u011b\nGiro Ciclistico d'Italia\n9. m\u00edsto celkov\u011b2023\nVuelta a Espa\u00f1a\nv\u00edt\u011bz 1. etapy (TTT)\nVolta ao Algarve\n v\u00edt\u011bz sout\u011b\u017ee mlad\u00fdch jezdc\u016f\nAlpes Is\u00e8re Tour\n2. m\u00edsto celkov\u011b\nTour de Hongrie\n6. m\u00edsto celkov\u011b\nTour de Pologne\n10. m\u00edsto celkov\u011b\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Oscar Onley na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je T\u0159in\u00e1ctkov\u00e1 soustava? <<>>: T\u0159in\u00e1ctkov\u00e1 soustava je m\u00e1lo pou\u017e\u00edvan\u00e1 \u010d\u00edseln\u00e1 soustava o z\u00e1kladu 13. Obvykle se v n\u00ed pou\u017e\u00edvaj\u00ed \u010d\u00edslice des\u00edtkov\u00e9 soustavy (0-9) dopln\u011bn\u00e9 o p\u00edsmena A (hodnota 10), B (hodnota 11) a C (hodnota 12).", "<<>>: Co je Rudolf Fi\u0161er? <<>>: Rudolf Fi\u0161er (* 25. \u010dervence 1940, Doma\u017eelice u P\u0159erova) je \u010desk\u00fd historik, st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd pedagog, autor a spoluautor prac\u00ed z \u010desk\u00e9 historie. Od roku 2011 je \u010destn\u00fdm ob\u010danem m\u011bsta T\u0159eb\u00ed\u010de. Tak\u00e9 je dr\u017eitelem nejvy\u0161\u0161\u00edho ocen\u011bn\u00ed Kraje Vyso\u010dina.\nRudolf Fi\u0161er je rod\u00e1kem z Doma\u017eelic u P\u0159erova, v obci v\u0161ak str\u00e1vil jen n\u011bkolik let sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Jeho otec byl \u010detn\u00edkem, kter\u00fd obdr\u017eel i n\u011bkolik vyznamen\u00e1n\u00ed. Po tom, co byl otec p\u0159evelen do Zlat\u00fdch Hor, tak se spolu s n\u00edm p\u0159est\u011bhovala i cel\u00e1 rodina. Roku 1946 ve Zlat\u00fdch Hor\u00e1ch Rudolf Fi\u0161er nastoupil na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu, kde vychodil dv\u011b t\u0159\u00eddy. V t\u00e9 dob\u011b mu onemocn\u011bla matka, a tak se cel\u00e1 rodina st\u011bhovala znovu, a to do T\u0159eb\u00ed\u010de, kde v t\u00e9 dob\u011b bydlely sestry Rudolfovy matky. V T\u0159eb\u00ed\u010di Rudolf Fi\u0161er dochodil z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu na tehdej\u0161\u00ed \"jeden\u00e1ctiletce\" na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, doch\u00e1zku zakon\u010dil maturitou v roce 1957.\nPo maturit\u011b Rudolf nastoupil na tehdej\u0161\u00ed Univerzitu Jana Evengelisty Purkyn\u011b v Brn\u011b, dne\u0161n\u00ed Masarykovu univerzitu. V t\u00e9 dob\u011b se na studi\u00edch volil hlavn\u00ed a vedlej\u0161\u00ed obor. Hlavn\u00edm oborem pro Fi\u0161era byl d\u011bjepis, vedlej\u0161\u00edm pak \u010desk\u00fd jazyk.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed vysok\u00e9 \u0161koly se Rudolf Fi\u0161er zam\u011b\u0159oval p\u0159edev\u0161\u00edm na st\u0159edov\u011bk, m\u011bl nastoupit do historick\u00e9ho \u00fastavu v Brn\u011b, ale kv\u016fli n\u00e1stupu na vojnu na toto m\u00edsto nenastoupil. Po dvou letech vojensk\u00e9 slu\u017eby se stal u\u010ditelem na Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole Tasov. Potom n\u011bjak\u00fd \u010das p\u016fsobil op\u011bt jako u\u010ditel na Obchodn\u00ed akademii v T\u0159eb\u00ed\u010di. Od \u00fanora 1971 u\u010dil historii na ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9 Univerzit\u011b Jana Evangelisty Purkyn\u011b, kde napsal i svoji kandid\u00e1tskou pr\u00e1ci. Pot\u00e9 se vr\u00e1til zp\u011bt do T\u0159eb\u00ed\u010de, kde se stal z\u00e1stupcem \u0159editele na Gymn\u00e1ziu T\u0159eb\u00ed\u010d. V t\u00e9to funkci setrval 23 let, pot\u00e9 ode\u0161el do d\u016fchodu.Ve sv\u00fdch za\u010d\u00e1tc\u00edch se v\u011bnoval p\u0159edev\u0161\u00edm ran\u00e9mu st\u0159edov\u011bku, ale vzhledem k problematice z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed z Polska se dostal k t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9 historii. V knih\u00e1ch zjistil ur\u010dit\u00e9 nesrovnalosti, p\u0159\u00edpadn\u011b nevhodn\u00e9 p\u0159eklady slov, a tak se za\u010dal o historii T\u0159eb\u00ed\u010de zaj\u00edmat podrobn\u011bji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce zm\u00ednka o zalo\u017een\u00ed Benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v T\u0159eb\u00ed\u010di. A od tohoto t\u00e9matu se pozd\u011bji dostal k ot\u00e1zk\u00e1m ohledn\u011b \u017did\u016f. Jeliko\u017e je T\u0159eb\u00ed\u010d zn\u00e1m\u00e1 n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdmi \u017eidovsk\u00fdmi pam\u00e1tkami, kter\u00e9 jsou zaps\u00e1ny i v seznamu UNESCO a o \u017didech je v listin\u00e1ch mnoho zm\u00ednek, byla pro n\u011bj tato tematika zaj\u00edmav\u00e1 a v\u011bnuje se j\u00ed dodnes. Dokonce spolupracoval se Stanislavem Vr\u0161kou na vytvo\u0159en\u00ed modelu t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9ho ghetta. V T\u0159eb\u00ed\u010di \u017eije dodnes.\nV roce 2019 vydal monografii T\u0159eb\u00ed\u010d, pam\u011b\u0165 kl\u00e1\u0161tera a m\u011bsta, kde se rozhodl p\u0159elo\u017eit texty o historii T\u0159eb\u00ed\u010de z latiny do \u010de\u0161tiny. V\u011bnoval se historii tzv. An\u00e1l\u016f t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, kter\u00e9 byly zni\u010deny nebo vsuvce do Kosmovy kroniky, kter\u00e1 vznikla v t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e. Na knize pracoval 20 let. V roce 2020 vydal ve spolupr\u00e1ci s M\u011bstsk\u00fdm kulturn\u00edm st\u0159ediskem v T\u0159eb\u00ed\u010di knihu s n\u00e1zvem \u010cten\u00ed o T\u0159eb\u00ed\u010di. Je souborem zaj\u00edmavost\u00ed o m\u011bst\u011b.\nD\u011bjiny \u010desk\u00fdch zem\u00ed od prav\u011bku do poloviny 18. stolet\u00ed (spoluautor)D\u011bjiny \u010desk\u00fdch zem\u00ed II. (spoluautor)T\u0159eb\u00ed\u010d: D\u011bjiny m\u011bsta I. (spoluautor)T\u0159eb\u00ed\u010d.", "<<>>: Co je Richard Appel? <<>>: Richard Appel (* 21. kv\u011btna 1963 New York) je americk\u00fd scen\u00e1rista, producent a b\u00fdval\u00fd pr\u00e1vn\u00edk. Od roku 2012 p\u016fsob\u00ed jako v\u00fdkonn\u00fd producent a spoluscen\u00e1rista seri\u00e1lu Griffinovi na stanici Fox. Studoval na Harvardov\u011b univerzit\u011b a na Harvardov\u011b pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b. Jako student psal pro Harvard Lampoon.\nPo vzoru sv\u00e9 matky se stal pr\u00e1vn\u00edkem. Po absolvov\u00e1n\u00ed pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty za\u010d\u00ednal jako advok\u00e1tn\u00ed koncipient soudce Johna M. Walkera mlad\u0161\u00edho a pot\u00e9 se stal feder\u00e1ln\u00edm advok\u00e1tem a t\u0159i roky p\u016fsobil jako asistent st\u00e1tn\u00edho z\u00e1stupce u okresn\u00edho soudu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f pro ji\u017en\u00ed obvod New Yorku. V roce 1994 p\u0159e\u0161el k psan\u00ed komedi\u00ed, kdy\u017e byl najat pro seri\u00e1l Simpsonovi a napsal sedm d\u00edl\u016f tohoto seri\u00e1lu. Pot\u00e9 se stal showrunnerem a v\u00fdkonn\u00fdm producentem seri\u00e1lu Tat\u00edk Hill a spol. a n\u00e1sledn\u011b vytvo\u0159il sitcom A.U.S.A. Posl\u00e9ze pracoval na seri\u00e1lech The Bernie Mac Show, Griffinovi a Americk\u00fd t\u00e1ta a n\u00e1sledn\u011b se pod\u00edlel na tvorb\u011b seri\u00e1lu Cleveland show. Byl \u017eenat\u00fd se spisovatelkou Monou Simpsonovou, zn\u00e1mou autorkou a sestrou Steva Jobse.\nRichard James Appel se narodil 21. kv\u011btna 1963 v New Yorku Nin\u011b a Alfredu Appelov\u00fdm. Vyr\u016fstal ve Wilmette ve st\u00e1t\u011b Illinois. Je \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.\nJeho matka byla pr\u00e1vni\u010dka a v letech 1983\u20132004 p\u016fsobila jako d\u011bkanka pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty Loyolsk\u00e9 univerzity v Chicagu, kde vyu\u010duje deliktn\u00ed pr\u00e1vo, a jeho otec (kter\u00fd zem\u0159el 2. kv\u011btna 2009) byl profesorem angli\u010dtiny na Severoz\u00e1padn\u00ed univerzit\u011b a odborn\u00edkem na Vladimira Nabokova. Appel m\u00e1 sestru Karen Oshmanovou.Appel \u017eil v Kalifornii, zat\u00edmco jeho rodi\u010de u\u010dili na Stanfordov\u011b univerzit\u011b, ne\u017e se rodina p\u0159est\u011bhovala do Wilmette ve st\u00e1t\u011b Illinois, kde Appel chodil do North Shore Country Day School. Tam se pod\u00edlel na psan\u00ed a redigov\u00e1n\u00ed ro\u010denky pro maturitn\u00ed ro\u010dn\u00edk se spisovatelem a b\u00e1sn\u00edkem Philipem Brooksem. Po odchodu z North Shore Country Day School nav\u0161t\u011bvoval Harvardovu univerzitu a psal pro Harvard Lampoon spolu s Conanem O'Brienem a Gregem Danielsem, kter\u00e9 porazil v boji o mo\u017enost p\u0159edn\u00e9st komickou promo\u010dn\u00ed \u0159e\u010d, Ivy Oration. Tad Friend poznamenal: \u201eV\u0161ichni si mysleli, \u017ee to bude automaticky Conan, ale Rich\u016fv projev byl vtipn\u00fd a sebeironick\u00fd, a to zp\u016fsobem, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 hloup\u00fd i hlubok\u00fd.\u201c.Pot\u00e9 pracoval dva roky jako pr\u00e1vn\u00ed koncipient u soudce Johna M. Walkera mlad\u0161\u00edho z okresn\u00edho soudu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f pro ji\u017en\u00ed obvod New York a pod\u00edlel se na soudn\u00edch procesech s lidmi jako Michael Milken a Leona Helmsleyov\u00e1. N\u00e1sledn\u011b od roku 1990 p\u016fsobil Appel t\u0159i roky jako asistent st\u00e1tn\u00edho z\u00e1stupce pro ji\u017en\u00ed okres New York.\nNavzdory jistot\u011b, kterou mu pr\u00e1ce pr\u00e1vn\u00edka poskytovala, Appel st\u00e1le snil o tom, \u017ee se stane komedi\u00e1ln\u00edm scen\u00e1ristou, ale teprve v roce 1993, pot\u00e9, co jeho \u017eena ot\u011bhotn\u011bla, si Appel \u201ep\u0159ipomn\u011bl, \u017ee tohle je (jeho) \u017eivot a (on) ho m\u016f\u017ee utv\u00e1\u0159et\u201c. O t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji si najal agenta, napsal a odevzdal dva sc\u00e9n\u00e1\u0159e a p\u0159est\u011bhoval se do Kalifornie.\nKdy\u017e Appel za\u010d\u00ednal jako komedi\u00e1ln\u00ed scen\u00e1rista, vzpom\u00ednal: \u201eKdy\u017e jsem za\u010dal rozes\u00edlat sv\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, p\u0159edstava, \u017ee jsem byl v Lampoonu, t\u0159eba i p\u0159ed osmi nebo deseti lety, byla pro m\u011b referenc\u00ed, kterou jsem mohl pou\u017e\u00edt.\u201c. Appel z\u00edskal svou prvn\u00ed pr\u00e1ci v televizi, kdy\u017e ho David Mirkin v roce 1994 najal jako scen\u00e1ristu seri\u00e1lu Simpsonovi, zpo\u010d\u00e1tku na deset t\u00fddn\u016f, a \u010dty\u0159i roky tam p\u016fsobil jako scen\u00e1rista a producent. Napsal celkem sedm d\u00edl\u016f Simpsonov\u00fdch a pou\u017e\u00edval v nich \u010dasto \u201evtipn\u00e9 pas\u00e1\u017ee a narativn\u00ed p\u0159\u00edstup k humoru, kter\u00fd se vyh\u00fdb\u00e1 rychl\u00e9mu sm\u00edchu ve prosp\u011bch n\u011b\u010deho, co se vyv\u00edj\u00ed v \u010dase\u201c.Pr\u00e1ce na seri\u00e1lu Simpsonovi byla pro Appela v\u00fdukou, proto\u017ee se jednalo o \u201evelmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd seri\u00e1l na psan\u00ed\u201c, jeho prvn\u00ed epizodou byla Babi\u010dka ze 7. \u0159ady. Appel se zoufale sna\u017eil vymyslet n\u00e1pad na p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd by mohl uk\u00e1zat, a rozhodl se, \u017ee mus\u00ed opravdu s\u00e1hnout po n\u011b\u010dem, a rozhodl se ud\u011blat n\u011bco o Homerov\u011b matce, kter\u00e1 byla p\u0159edt\u00edm zm\u00edn\u011bna jen jednou. Pojmenoval ji po sv\u00e9 \u017een\u011b Mon\u011b Simpsonov\u00e9. Mnoz\u00ed auto\u0159i nemohli uv\u011b\u0159it, \u017ee epizoda o Homerov\u011b matce dosud nevznikla. Scen\u00e1rist\u00e9 d\u00edl vyu\u017eili k vy\u0159e\u0161en\u00ed n\u011bkolika drobn\u00fdch h\u00e1danek, nap\u0159\u00edklad odkud se vzala L\u00edzina inteligence. Je rovn\u011b\u017e autorem sc\u00e9n\u00e1\u0159e d\u00edlu Bart na cest\u011b, v n\u011bm\u017e vyu\u017eil \u201eden, kdy jdete s rodi\u010di do pr\u00e1ce\u201c, a zisk \u0159idi\u010dsk\u00e9ho pr\u016fkazu.V roce 1997 Daniels najal Appla jako v\u00fdkonn\u00e9ho producenta a showrunnera seri\u00e1lu Tat\u00edk Hill a spol., kter\u00fd vedl proces psan\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e a dohl\u00ed\u017eel na v\u0161echny aspekty seri\u00e1lu. Daniels k tomu poznamenal: \u201eBylo nezbytn\u00e9, aby Rich byl dobr\u00fd scen\u00e1rista, kter\u00fd um\u00ed jednat s lidmi a dok\u00e1\u017ee pomoci \u0159\u00eddit obchod v m\u00edstnosti. Ale stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee to byl n\u011bkdo, komu jsem mohl v\u011b\u0159it, kdo m\u011bl podobn\u00fd vkus a hodnoty.\u201c. Z\u016fstal a\u017e do roku 2001. Za svou pr\u00e1ci na seri\u00e1lech Simpsonovi a Tat\u00edk Hill a spol. z\u00edskal Appel t\u0159i ceny Primetime Emmy.Appel vytvo\u0159il kr\u00e1tk\u00fd seri\u00e1l A.U.S.A., jen\u017e se vys\u00edlal v roce 2003 a kter\u00fd zalo\u017eil na sv\u00fdch vlastn\u00edch zku\u0161enostech asistenta americk\u00e9ho prokur\u00e1tora. Vymyslel jej v roce 2001 a NBC n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok objednala 13 epizod. P\u016fvodn\u00ed pilotn\u00ed d\u00edl seri\u00e1lu pou\u017e\u00edval jednokamerovou sestavu, ale veden\u00ed NBC usoudilo, \u017ee by m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ita\u017elivost jako v\u00edcekamerov\u00e1 sestava, a tak byl nato\u010den znovu. Seri\u00e1l se nedo\u010dkal uzn\u00e1n\u00ed, Alan Sepinwall z den\u00edku The Star-Ledger o n\u011bm prohl\u00e1sil, \u017ee je \u201ep\u0159\u00edli\u0161 kreslen\u00fd na to, aby fungoval\u201c.Appel pot\u00e9 napsal sc\u00e9n\u00e1\u0159 a pracoval jako spoluv\u00fdkonn\u00fd producent na seri\u00e1lech The Bernie Mac Show a Kitchen Confidential a v roce 2004 se objevil jako Josh ve filmu M\u00e1m r\u00e1d Huckabees. V roce 2006 produkoval pro CBS ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd seri\u00e1l My Ex Life o dvou rozv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edch se p\u00e1rech.V roce 2008 p\u016fsobil jako spoluv\u00fdkonn\u00fd producent seri\u00e1lu Griffinovi a v letech 2008\u20132009 jako v\u00fdkonn\u00fd producent seri\u00e1lu Americk\u00fd t\u00e1ta. Appel napsal sc\u00e9n\u00e1\u0159 k epizod\u011b 7. \u0159ady Griffinov\u00fdch Gay do ka\u017ed\u00e9 rodiny.Appel spolu s Mikem Henrym a Sethem MacFarlanem vytvo\u0159il spin-off Griffinov\u00fdch Cleveland show, o kter\u00e9m za\u010dali diskutovat v roce 2007 a kter\u00fd m\u011bl premi\u00e9ru 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2009. Spolu s Henrym p\u016fsob\u00ed jako v\u00fdkonn\u00ed producenti po\u0159adu s omezenou \u00fa\u010dast\u00ed MacFarlanea. Henry a Appel po\u0159ad koncipovali jako \u201ev\u00edce rodinn\u00fd po\u0159ad, slad\u0161\u00ed\u201c ne\u017e Griffinovi.\nV roce 1993 se o\u017eenil se spisovatelkou Monou Simpsonovou, sestrou zakladatele spole\u010dnosti Apple Steva Jobse. Maj\u00ed spolu dv\u011b d\u011bti. V roce 2012 se Appel a Simpsonov\u00e1 rozvedli.\nAppel pracoval na uveden\u00fdch seri\u00e1lech a napsal v\u0161echny uveden\u00e9 epizody.\nSimpsonovi (1994\u20131998) \u2013 scen\u00e1rista, producent, spoluv\u00fdkonn\u00fd producent, poradce producenta a editor p\u0159\u00edb\u011bhu\nBabi\u010dka (1995)\nBart na cest\u011b (1996)\nDvaadvacet kr\u00e1tk\u00fdch film\u016f o Springfieldu (1996)\nBart po setm\u011bn\u00ed (1996)\nTajn\u00e1 v\u00e1lka L\u00edzy Simpsonov\u00e9 (1997)\nDv\u011b pan\u00ed Nahasap\u00edmapetilonov\u00e9 (1997)\nDojezdy pro hv\u011bzdy (1998)\nTat\u00edk Hill a spol. (1997\u20132001) \u2013 v\u00fdkonn\u00fd producent\nA.U.S.A. (2003) \u2013 tv\u016frce, v\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nPilot\n12 Happy Grandmothers\nThe Bernie Mac Show (2003\u20132005) \u2013 spoluv\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nEye of the Tiger\nThat Old Mac Magic\nStiff Upper Lip\nNerdy Mac\nM\u00e1m r\u00e1d Huckabees (2004) \u2013 herec (Josh)\nKitchen Confidential (2005\u20132006) \u2013 spoluv\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nPraise Be Praise\nLet's Do Brunch\nMy Ex Life (2006) \u2013 tv\u016frce, v\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nGriffinovi (2008\u20132009, 2013\u2013dosud) \u2013 spoluv\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nGay do ka\u017ed\u00e9 rodiny\nAmerick\u00fd t\u00e1ta (2008\u20132009) \u2013 v\u00fdkonn\u00fd producent\nThe Cleveland Show (2009\u20132013) \u2013 spolutv\u016frce, v\u00fdkonn\u00fd producent, scen\u00e1rista\nPilot\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Richard Appel na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Karel Oliva (1958)? <<>>: Karel Oliva (* 26. listopadu 1958 Louny) je \u010desk\u00fd jazykov\u011bdec a vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog. Odborn\u011b se zab\u00fdv\u00e1 matematickou lingvistikou a form\u00e1ln\u00ed syntax\u00ed. V letech 2003\u20132016 p\u016fsobil jako \u0159editel \u00dastavu pro jazyk \u010desk\u00fd Akademie v\u011bd. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je \u010dinn\u00fd na kated\u0159e informatiky P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Univerzity J. E. Purkyn\u011b v \u00dast\u00ed nad Labem.\nPo maturit\u011b na gymn\u00e1ziu v Praze vystudoval na Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakult\u011b UK obor informatika se specializac\u00ed na matematickou lingvistiku. V rozmez\u00ed let 1983 a\u017e 1988 byl intern\u00edm aspirantem t\u00e9to fakulty. Svoji dokon\u010denou diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci v\u0161ak mohl obh\u00e1jit a\u017e osm let po sametov\u00e9 revoluci, tedy v roce 1997, na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK.Je\u0161t\u011b v lednu roku 1989 ode\u0161el Karel Oliva ileg\u00e1ln\u011b do Bulharska. Tam pracoval jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk sekce matematick\u00e9 lingvistiky Koordina\u010dn\u00edho centra pro informatiku a v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniku Bulharsk\u00e9 akademie v\u011bd. V \u0159\u00edjnu roku 1989 sv\u016fj pobyt v Bulharsku zlegalizoval.V \u00dastavu matematick\u00e9 lingvistiky S\u00e1rsk\u00e9 univerzity v Saarbr\u00fcckenu p\u016fsobil Oliva od dubna roku 1990 do roku 2001. Tady se tak\u00e9 v roce 2001 habilitoval v oboru v\u0161eobecn\u00e1 lingvistika. Od listopadu roku 2001 do roku 2006 p\u016fsobil v odd\u011blen\u00ed matematick\u00e9 lingvistiky Rakousk\u00e9ho \u00fastavu pro v\u00fdzkum um\u011bl\u00e9 inteligence (OeFAI) ve V\u00eddni. Funkci \u0159editele \u00dastavu pro jazyk \u010desk\u00fd AV \u010cR zast\u00e1val v obdob\u00ed od \u010dervna 2003 do z\u00e1\u0159\u00ed 2016. Po ukon\u010den\u00ed jeho \u0159editelsk\u00e9ho mand\u00e1tu nem\u011blo nov\u00e9 veden\u00ed \u00fastavu z\u00e1jem o jeho dal\u0161\u00ed p\u016fsoben\u00ed v instituci. Oliva se od t\u00e9 doby v\u011bnuje p\u0159edev\u0161\u00edm aktivit\u00e1m popularizuj\u00edc\u00edm jazykov\u011bdu a jazykov\u011bdn\u00e9 znalosti, je mj. autorem t\u00e9m\u011b\u0159 400 sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f k rozhlasov\u00e9mu po\u0159adu Slovo nad zlato, v n\u011bm\u017e tak\u00e9 vystupoval spolu s moder\u00e1torem Janem Ros\u00e1kem, a tak\u00e9 autorem v\u00edce ne\u017e 150 po\u0159ad\u016f z cyklu Uzl\u00edky na jazyku na internetov\u00e9 televizi Stream.cz.\nKarel Oliva se odborn\u011b zaj\u00edm\u00e1 o form\u00e1ln\u00ed syntax p\u0159irozen\u00fdch jazyk\u016f, jako\u017e i o inovativn\u00ed p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 vedou k praktick\u00fdm (tj. po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdm) aplikac\u00edm. V \u010dasopisech a sborn\u00edc\u00edch odborn\u00fdch konferenc\u00ed publikoval p\u0159es 90 p\u016fvodn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed. B\u011bhem sv\u00e9ho pestr\u00e9ho profesn\u00edho p\u016fsoben\u00ed zast\u00e1val i funkce vedouc\u00edch v\u00fdzkumn\u00fdch t\u00fdm\u016f. Oliva je spoluautorem implementac\u00ed \u0159ady softwarov\u00fdch celk\u016f (mimo jin\u00e9 nap\u0159. korektoru \u010desk\u00e9 gramatiky pro Microsoft Office).Hovo\u0159\u00ed anglicky, bulharsky, italsky, n\u011bmecky a rusky, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ovl\u00e1d\u00e1 i \u0159adu dal\u0161\u00edch jazyk\u016f.\n \n Osoba Karel Oliva ve Wikicit\u00e1tech\nKarel Oliva Show Jana Krause (\u010cesk\u00fd rozhlas, 25. 11. 2015)\n\u0158editel mi nab\u00eddl pr\u00e1ci pro brig\u00e1dn\u00edky, urazil jsem se. Na \u00fastavu kon\u010d\u00edm kv\u016fli drb\u016fm, \u0159\u00edk\u00e1 Oliva DVTV (10. 10. 2016)\nSorry jako = slovo roku? M\u011bli by vyb\u00edrat odborn\u00edci, \u0159\u00edk\u00e1 Karel Oliva Host Lucie V\u00fdborn\u00e9 (\u010cesk\u00fd rozhlas, 17. 1.", "<<>>: Co je Apsny 67? <<>>: Apsny 67 (abchazsky: \u0410\u043f\u0441\u043d\u044b 67) je abchazsk\u00e1 popov\u00e1 hudebn\u00ed skupina, je\u017e byla zalo\u017eena v roce 1967. Odkud poch\u00e1z\u00ed jej\u00ed n\u00e1zev. Skupina byla zalo\u017eena t\u0159emi lidmi: abchazsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm um\u011blcem \u0160. A. Vardanijou, hudebn\u00edm skladatelem a um\u011bleck\u00fdm \u0159editelem souboru Jurijem Gerijou a zaslou\u017eil\u00fdm um\u011blcem Abch\u00e1zie arm\u00e9nsk\u00e9ho p\u016fvodu Robertem Mitichyanem.\nKapela z\u016fstala l\u00e9ta v nezm\u011bn\u011bn\u00e9 sestav\u011b, \u010dasem bylo ale obsazen\u00ed zm\u011bn\u011bno. Dne\u0161n\u00ed slo\u017een\u00ed kapely je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: Nodar Sagar, Rafik Gagulija, Gennadij Bebija, Arkadij Krija a Ljudmila Gumbov\u00e1. Posledn\u00ed jmenovan\u00e1 v kapele funguje jako s\u00f3lov\u00e1 zp\u011bva\u010dka a t\u00e9\u017e skladatelka p\u00edsn\u00ed, kter\u00fdch m\u00e1 v reperto\u00e1ru p\u0159ibli\u017en\u011b stovku.\nV roce 2007 vydala kapela v Moskv\u011b kompil\u00e1t Best of ve form\u011b Zlat\u00e9 desky.", "<<>>: Co je Rostislav Pelik\u00e1n? <<>>: Rostislav Pelik\u00e1n (* 8. \u0159\u00edjna 1978) je \u010desk\u00fd basketbalista hraj\u00edc\u00ed N\u00e1rodn\u00ed basketbalovou ligu za t\u00fdm Ml\u00e9k\u00e1rna Kun\u00edn. Hraje na pozici pivota (podko\u0161ov\u00e9ho hr\u00e1\u010de). Je vysok\u00fd 209 cm, v\u00e1\u017e\u00ed 94 kg.\n1996\u20132000 : NH Ostrava\n2000\u20132007 : Ml\u00e9k\u00e1rna Kun\u00edn\n *Rozehran\u00e1 sez\u00f3na - \u00fadaje k 20.1.", "<<>>: Co je Sobk\u016fv pal\u00e1c? <<>>: Sobk\u016fv pal\u00e1c je d\u016fm v centru Opavy postaven\u00fd Karlem Josefem Ragojsk\u00fdm z Roho\u017en\u00edku v roce 1730. Dnes je v t\u00e9to budov\u011b provozovna soukrom\u00e9 spole\u010dnosti Opavsk\u00e1 lesn\u00ed a. s. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nSobk\u016fv pal\u00e1c byl vystav\u011bn v roce 1730 na tehdej\u0161\u00ed Pansk\u00e9 ulici (dnes Masarykova t\u0159\u00edda) na m\u00edst\u011b t\u0159\u00ed star\u0161\u00edch dom\u016f. D\u016fm je uk\u00e1zkou feud\u00e1ln\u00edho s\u00eddla, kter\u00e9 si ve st\u0159edu m\u011bsta vybudovala \u0161lechta, kter\u00e1 cht\u011bla b\u00fdt v centru d\u011bn\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Slezska. D\u016fm nechal vystav\u011bt Karel Josef Ragojsk\u00fd z Roho\u017en\u00edku a dal\u0161\u00edm majitelem byl Maxmili\u00e1n Jind\u0159ich Sobek z Kornic (c\u00edsa\u0159sk\u00fd tajn\u00fd rada a komo\u0159\u00ed, dvorsk\u00fd sud\u00ed kn\u00ed\u017eectv\u00ed lehnick\u00e9ho a od roku 1763 slezsk\u00fd zemsk\u00fd prezident) \u2013 pr\u00e1v\u011b po n\u011bm nese stavba dodnes sv\u00e9 jm\u00e9no. Svou sou\u010dasnou podobu z\u00edskal pal\u00e1c p\u0159i rekonstrukci po po\u017e\u00e1ru v roce 1758, kterou zrealizoval Maxmili\u00e1n\u016fv syn Cajetan.\nV budov\u011b byly po ur\u010ditou dobu um\u00edst\u011bny \u00fa\u0159adovny St\u00e1tn\u00edho zemsk\u00e9ho archivu. Dnes m\u00e1 d\u016fm ve spr\u00e1v\u011b soukrom\u00e1 spole\u010dnost a proto nen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti.\nSobk\u016fv pal\u00e1c je patrov\u00fd d\u016fm v pozdn\u011b-barokn\u00edm slohu s m\u011blce vystupuj\u00edc\u00edm dvoupatrov\u00fdm \u010deln\u00edm rizalitem, mansardovou st\u0159echou a troj\u00faheln\u00edkov\u00fdm \u0161t\u00edtem. Jednotliv\u00e1 patra jsou odd\u011blena \u0159\u00edmsou a okna v p\u0159\u00edzem\u00ed jsou zdobena bos\u00e1\u017e\u00ed a ozdobn\u00fdmi m\u0159\u00ed\u017eemi. Okna v pat\u0159e lemuj\u00ed profilovan\u00e9 \u0161ambr\u00e1ny a jsou zdobena kv\u011btinov\u00fdmi vzory. V pr\u016f\u010del\u00ed se v \u00farovni korunn\u00ed \u0159\u00edmsy nach\u00e1z\u00ed obraz \u010dern\u00e9 madony (Panna Maria \u010censtochovsk\u00e1) s d\u00edt\u011btem dopln\u011bn\u00fd o plastiky obli\u010dej\u00fa and\u011bl\u016f a so\u0161ky and\u00edlk\u016f, kter\u00e9 nad obrazem dr\u017e\u00ed korunu. Pod t\u00edmto obrazem je n\u00e1pis Sub Tuum Praesidium. Balkon s tepanou rokokovou m\u0159\u00ed\u017e\u00ed le\u017e\u00ed na pil\u00ed\u0159ovit\u00e9m port\u00e1lu se socha\u0159sk\u00fdm dekorem. V p\u0159\u00edzem\u00ed se zachovaly p\u016fvodn\u00ed barokn\u00ed klenby.\nBl\u00fccher\u016fv pal\u00e1c\n \nSobk\u016fv pal\u00e1c na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bsta\nhrady.cz\nDomy s histori\u00ed \u2013 Opavsk\u00fd den\u00edk\nturistika.cz\nwaymarking.com (en)\nseverni-morava.cz Archivov\u00e1no 8. 9. 2014 na Wayback Machine.\nkrasnecesko.", "<<>>: Co je Nick Tritton? <<>>: Nicholas Tritton (* 20. \u010dervence 1984 Guelph) je b\u00fdval\u00fd kanadsk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk \u2013 judista a grappler.\nS judem za\u010d\u00ednal v 10 letech v Lanarku na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole v krou\u017eku. Na st\u0159edn\u00ed \u0161kole kombinoval tr\u00e9ninky juda s olympijsk\u00fdm z\u00e1pasem. Prvn\u00ed v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed judistickou p\u0159\u00edpravu podstoupil v 17 letech v Ottaw\u011b v dojo rodiny Takahashi. Jako talentovan\u00e9ho sportovce si ho z\u00e1hy tren\u00e9r Hiroshi Nakamura st\u00e1hnul do sportovn\u00edho tr\u00e9ninkov\u00e9 centra Shidokan v Montr\u00e9alu. V kanadsk\u00e9 mu\u017esk\u00e9 reprezentaci se pohyboval od roku 2004 v lehk\u00e9 v\u00e1ze do 73 kg. V roce 2008 se kvalifikoval na olympijsk\u00e9 hry v Pekingu, kde prohr\u00e1l v prodlou\u017een\u00ed \u00favodn\u00edho kola na body (juko) s Portugalcem Jo\u00e3o Pinou. V roce 2012 se kvalifikoval na olympijsk\u00e9 hry v Lond\u00fdn\u011b, ale podobn\u011b jako p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety nep\u0159e\u0161el p\u0159es \u00favodn\u00ed kolo. Prohr\u00e1l po dvou napomenut\u00edch (\u0161ido) na juko s Uzbekem Navro\u02bbzem Jo\u02bbraqobilovem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se rozlou\u010dil s kanadskou judistickou reprezentac\u00ed. V roce 2014 reprezentoval Kanadu v p\u0159\u00edbuzn\u00e9m sportu sambo na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v japonsk\u00e9 Narit\u011b a obsadil d\u011blen\u00e9 7. m\u00edsto.\n2010 \u2013 1x sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r (Miami)\nZ\u00e1pas v Kanad\u011b\nV\u00fdsledky a novinky Nicka Trittona na judoinside.", "<<>>: Co je Prvn\u00ed vl\u00e1da J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho? <<>>: Prvn\u00ed vl\u00e1da J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho byla vl\u00e1dou Druh\u00e9 Polsk\u00e9 republiky pod veden\u00edm premi\u00e9ra J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho. Kabinet byl jmenov\u00e1n prezidentem Ignacym Mo\u015bcick\u00fdm 2. \u0159\u00edjna 1926 po demisi t\u0159et\u00ed Bartelovy vl\u00e1dy. Kabinet podal demisi 27. \u010dervna 1928 kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu zdravotn\u00edmu stavu premi\u00e9ra.\nPi\u0142sudski po sv\u00e9m jmenov\u00e1n\u00ed ozn\u00e1mil, \u017ee na rozd\u00edl od sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce se \"s p\u00e1ny ze Sejmu bavit nebude\" a \"nedovol\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 f\u00edgle\". K p\u0159ekvapen\u00ed \u0159ady politik\u016f, v\u010detn\u011b parlamentn\u00ed levice se \u010dleny vl\u00e1dy stali i n\u011bkte\u0159\u00ed konzervativci - ministrem spravedlnosti byl Aleksander Meysztowicz a ministrem zem\u011bd\u011blstv\u00ed Karol Niezabytowski. Pi\u0142sudski tak cht\u011bl levici uk\u00e1zat, \u017ee nebude rukojm\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 politick\u00e9 strany, ani takov\u00e9, kter\u00e1 jej podporovala b\u011bhem kv\u011btnov\u00e9ho p\u0159evratu.\nPi\u0142sudski se cht\u011bl soust\u0159edit zejm\u00e9na na arm\u00e1du a zahrani\u010dn\u00ed politiku a ne se p\u0159\u00edli\u0161 v\u011bnovat ka\u017edodenn\u00ed pr\u00e1ci vl\u00e1dy. \u010casto ho tedy zastupoval p\u0159edchoz\u00ed premi\u00e9r Kazimierz Bartel, kter\u00fd plnil z\u00e1rove\u0148 roli prost\u0159edn\u00edka mezi premi\u00e9rem a mar\u0161\u00e1lkem Sejmu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Pierwszy rz\u0105d J\u00f3zefa Pi\u0142sudskiego na polsk\u00e9 Wikipedii a J\u00f3zef Pi\u0142sudski na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ekleziologie? <<>>: Ekleziologie nebo eklesiologie (p\u0159es lat. ecclesia z \u0159ec. \u1f10\u03ba\u03ba\u03bb\u03b7\u03c3\u03af\u03b1 povol\u00e1n\u00ed < \u1f14\u03ba\u03ba\u03bb\u03b7\u03c4\u03bf\u03c2 povolan\u00fd < \u1f10\u03ba\u03ba\u03b1\u03bb\u03b5\u1fd6\u03bd povol\u00e1vat + \u0159ec. \u03bb\u03cc\u03b3\u03bf\u03c2 slovo, nauka) je sou\u010d\u00e1st teologie, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se naukou o c\u00edrkvi.\nEkleziologie se zab\u00fdv\u00e1 t\u011bmito ot\u00e1zkami:\nCo je c\u00edrkev? Je to viditeln\u00e9 spole\u010denstv\u00ed? Pat\u0159\u00ed k n\u011bmu v\u0161ichni k\u0159es\u0165an\u00e9 nez\u00e1visle na sv\u00e9 denominaci a rozd\u00edlech mezi nimi? Jak\u00fd je vztah mezi \u017eij\u00edc\u00edmi a zem\u0159el\u00fdmi k\u0159es\u0165any?\nMus\u00ed b\u00fdt \u010dlov\u011bk sou\u010d\u00e1st\u00ed c\u00edrkve? Jak\u00e1 je \u00faloha spole\u010dn\u00e9 modlitby v duchovn\u00edm \u017eivot\u011b k\u0159es\u0165ana?\nJakou m\u00e1 c\u00edrkev autoritu? Jak\u00fd je vztah c\u00edrkve k Je\u017e\u00ed\u0161i Kristu? Jakou m\u00e1 c\u00edrkev \u00falohu v d\u011bjin\u00e1ch sp\u00e1sy?\nCo m\u00e1 c\u00edrkev za \u00fakol? Jak\u00e9 je prvotn\u00ed posl\u00e1n\u00ed c\u00edrkve? Jakou d\u016fle\u017eitost hraj\u00ed sv\u00e1tosti, duchovn\u00ed r\u016fst v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, evangelizace, k\u00e1z\u00e1n\u00ed, v\u00fduka?\nJak\u00fd vztah m\u00e1 c\u00edrkev k izraelsk\u00e9mu n\u00e1rodu? Jak\u00fd je vztah mezi c\u00edrkv\u00ed a smlouvami, kter\u00e9 uzav\u0159el B\u016fh s vyvolen\u00fdm n\u00e1rodem?\nZ\u00e1kladn\u00ed rozd\u00edl existuje mezi zp\u016fsobem, jak c\u00edrkev ch\u00e1pe katolick\u00e1 c\u00edrkev a pravoslav\u00ed na stran\u011b jedn\u00e9 a protestantstv\u00ed na stran\u011b druh\u00e9.\nPro katolictv\u00ed a pravoslav\u00ed m\u00e1 c\u00edrkev sv\u00e1tostnou podobu; v prv\u00e9 \u0159ad\u011b je v teologick\u00e9m smyslu tajemstv\u00edm. Je znamen\u00edm p\u016fsoben\u00ed Ducha svat\u00e9ho ve sv\u011bt\u011b. Proto m\u00e1 pro tyto c\u00edrkve velik\u00fd v\u00fdznam historick\u00e1 kontinuita a vz\u00e1jemn\u00e1 jednota t\u00e9to c\u00edrkve; tato jednota pak stoj\u00ed na spole\u010denstv\u00ed m\u00edstn\u00edch, resp. partikul\u00e1rn\u00edch c\u00edrkv\u00ed v \u010dele s biskupy, kter\u00e9 tyto c\u00edrkve ch\u00e1pou coby n\u00e1stupce apo\u0161tol\u016f (apo\u0161tolsk\u00e1 posloupnost, biskupsk\u00e1 genealogie).\nMezi katolickou c\u00edrkv\u00ed a c\u00edrkvemi pravoslavn\u00fdmi dosud stoj\u00ed ot\u00e1zka prim\u00e1tu \u0159\u00edmsk\u00e9ho biskupa coby p\u0159edstavitele c\u00edrkevn\u00ed jednoty.\nPro katolickou ekleziologii m\u011bl v modern\u00ed dob\u011b v\u00fdrazn\u00fd v\u00fdznam Druh\u00fd vatik\u00e1nsk\u00fd koncil a jeho konstituce o c\u00edrkvi Lumen gentium a Gaudium et spes.\nPodle evangelick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed je c\u00edrkev stvo\u0159en\u00edm Slova Bo\u017e\u00edho (lat. creatura verbi). Existuje a \u017eije tam, kde je zv\u011bstov\u00e1no evangelium o Bo\u017e\u00ed milosti a v \u010dist\u00e9 podob\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1no. Vn\u011bj\u0161\u00ed jednota, organizace a liturgie jsou podru\u017en\u00e9.\nTento rozd\u00edl v ch\u00e1p\u00e1n\u00ed c\u00edrkve odpov\u00edd\u00e1 sou\u010dasn\u00fdm pot\u00ed\u017e\u00edm a neporozum\u011bn\u00edm p\u0159i hled\u00e1n\u00ed jednoty c\u00edrkve (ekumenismus).\nPro ekleziologii m\u00e1 velk\u00fd v\u00fdznam zp\u016fsob, jak\u00fdm se o c\u00edrkvi vyjad\u0159uj\u00ed c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9. Nenalezneme u nich definice c\u00edrkve, av\u0161ak pouze symbolick\u00e9 obrazy, kter\u00e9 maj\u00ed hledaj\u00edc\u00edho p\u0159iv\u00e9st k vnit\u0159n\u00edmu pozn\u00e1n\u00ed, jak\u00fd je Bo\u017e\u00ed pl\u00e1n sp\u00e1sy. Sv. Irenej z Lyonu popisuje c\u00edrkev takto jako \u201eBo\u017e\u00ed synagogu, kterou si shrom\u00e1\u017edil on s\u00e1m, tj. Syn\u201c (Adversus haereses 3,6,1) a \u201esedmiramenn\u00fd sv\u00edcen, kter\u00fd z\u00e1\u0159\u00ed sv\u011btlem Kristov\u00fdm\u201c (AH 5,20,1). Ve 3. stolet\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1 kartaginsk\u00fd biskup sv. Cypri\u00e1n o c\u00edrkvi obratu, kter\u00fd nach\u00e1z\u00ed pom\u011brn\u011b obecn\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed mezi jednotliv\u00fdmi c\u00edrkvemi: \u201elid shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd v jednot\u011b Otce i Syna i Ducha svat\u00e9ho\u201c. Alexandrijsk\u00fd patriarcha sv. Atan\u00e1\u0161 (Athanasios) pak tvrd\u00ed, \u017ee c\u00edrkev je ikonou Krista (srov. Contra Ar. II,80; De inc. et contra arian. 21).\nV Katechismu katolick\u00e9 c\u00edrkve (1993) m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt tyto popisy c\u00edrkve - ona je:\nshrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u011bch, kter\u00e9 svol\u00e1v\u00e1 Bo\u017e\u00ed slovo, Bo\u017e\u00ed lid, \u017eiven\u00fd Kristov\u00fdm t\u011blem, aby se t\u00edmto t\u011blem Kristov\u00fdm s\u00e1m stal. C\u00edrkev je z\u00e1rove\u0148 viditeln\u00e1 i duchovn\u00ed, hierarchick\u00e1 spole\u010dnost i mystick\u00e9 T\u011blo Kristovo (obsahuje lidsk\u00fd i bo\u017esk\u00fd prvek). V tomto sv\u011bt\u011b je c\u00edrkev sv\u00e1tost\u00ed sp\u00e1sy, znamen\u00edm a n\u00e1strojem spole\u010denstv\u00ed Boha a lid\u00ed, chr\u00e1mem Ducha svat\u00e9ho.\nTeolog Karl Rahner (\u2020 1986) ch\u00e1pe c\u00edrkev takto (Teologick\u00fd slovn\u00edk):\nV souladu se svou podstatou trvalou p\u0159\u00edtomnost\u00ed bo\u017esko-lidsk\u00e9ho, sly\u0161en\u00e9ho a hl\u00e1san\u00e9ho, \u00fa\u010dinn\u00e9ho Bo\u017e\u00edho slova ve sv\u011bt\u011b, do jist\u00e9 m\u00edry sv\u00e1tostnou jednotou znamen\u00ed a skute\u010dnosti, je\u017e se nedaj\u00ed ani identifikovat ani od sebe odd\u011blit.\nVn\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnost\u00ed, viditelnou c\u00edrkv\u00ed s ur\u010dit\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm (pape\u017e, biskup), kter\u00e1 \u2013 alespo\u0148 pokud se t\u00fdk\u00e1 ur\u010dit\u00fdch materi\u00e1li\u00ed \u2013 poch\u00e1z\u00ed od Je\u017e\u00ed\u0161e, s konkr\u00e9tn\u00edm spole\u010dn\u00fdm kultem a vyzn\u00e1n\u00edm.\nV Bo\u017e\u00edm p\u0159\u00edslibu neomylnosti sv\u00e1tost\u00ed, milostiplnou jednotou v\u011b\u0159\u00edc\u00edch navz\u00e1jem a jejich slu\u017eb\u011b sv\u011btu.\nKatolick\u00e1 c\u00edrkev vn\u00edm\u00e1 c\u00edrkev jako spole\u010denstv\u00ed v\u0161ech k\u0159es\u0165an\u016f, a\u0165 \u017eiv\u00fdch, nebo mrtv\u00fdch. V tomto smyslu se dnes m\u016f\u017eeme setkat s touto klasifikac\u00ed c\u00edrkve:\nc\u00edrkev bojuj\u00edc\u00ed (\u017eij\u00edc\u00ed lid\u00e9 na zemi, bojuj\u00ed o svou sp\u00e1su),\nc\u00edrkev trp\u00edc\u00ed (zem\u0159el\u00e9 du\u0161e v o\u010distci),\nc\u00edrkev v\u00edt\u011bzn\u00e1 (du\u0161e povolan\u00e9 k v\u011b\u010dn\u00e9mu \u017eivotu v nebi, kter\u00e9 jsou jako and\u011bl\u00e9 a hled\u00ed na Boha tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159).\nZ\u00e1padn\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed\nV\u00fdchodn\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed\n \nKatechismus katolick\u00e9 c\u00edrkve, Zvon, 1995.\nTeologick\u00fd slovn\u00edk, Karl Rahner, Herbert Vorgrimler, Zvon, 1996.", "<<>>: Co je Hanita (slivo\u0148)? <<>>: Hanita (slivo\u0148) (Prunus domestica 'Hanita (slivo\u0148)') je ovocn\u00fd strom, kultivar druhu slivo\u0148 z \u010deledi r\u016f\u017eovit\u00fdch. Plody st\u0159edn\u00ed, s modrou slupkou, oj\u00edn\u011bn\u00e9, aromatick\u00e9, vhodn\u00e9 pro konzum i na zpracov\u00e1n\u00ed. Zraje koncem srpna.\nHanita byla vyp\u011bstov\u00e1na v N\u011bmecku, zk\u0159\u00ed\u017een\u00edm odr\u016fd 'President' a 'Auerbacher'.\nR\u016fst bujn\u00fd, pozd\u011bji st\u0159edn\u00ed. Plodnost vysok\u00e1, plodnost nastupuje brzy po v\u00fdsadb\u011b, je pravideln\u00e1. Samospra\u0161n\u00e1 odr\u016fda. M\u00e1lo n\u00e1ro\u010dn\u00e1 odr\u016fda.\nPlod podlouhl\u00fd, st\u0159edn\u00ed. Slupka modr\u00e1, oj\u00edn\u011bn\u00e1. Du\u017enina je zeleno\u017elut\u00e1, chutn\u00e1, obvykle jde dob\u0159e od pecky.\nTolerantn\u00ed k \u0161arce.\nhttp://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/307530-perspektivni-odrudy-slivoni.", "<<>>: Co je Ob\u010dina Cirkulane? <<>>: Ob\u010dina Cirkulane (slovinsky Ob\u010dina Cirkulane, n\u011bmecky Gemeinde Zirkulane) je jednou z 212 ob\u010din ve Slovinsku. Nach\u00e1z\u00ed se v Podr\u00e1vsk\u00e9m regionu na \u00fazem\u00ed historick\u00e9ho Doln\u00edho \u0160t\u00fdrska. Ob\u010dinu tvo\u0159\u00ed 13 s\u00eddel, jej\u00ed rozloha je 32,1 km\u00b2 a k 1. lednu 2017 zde \u017eilo 2 344 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem ob\u010diny je vesnice Cirkulane. Ob\u010dina vznikla v b\u0159eznu 2006 vyd\u011blen\u00edm z ob\u010diny Gori\u0161nica.\nOb\u010dina se d\u011bl\u00ed na s\u00eddla: Brezovec, Cirkulane, Dolane, Gradi\u0161\u010da, Gru\u0161kovec, Mali Oki\u010d, Medribnik, Meje, Paradi\u017e, Pohorje, Pristava, Slatina, Veliki Vrh\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ob\u010dina Cirkulane na slovinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jozef Agnelli? <<>>: Jozef Agnelli (23. \u00fanora 1852 Skalica \u2013 6. srpna 1923 Hol\u00ed\u010d) byl slovensk\u00fd \u0161lechtitel, p\u011bstitel l\u00e9\u010div\u00fdch rostlin a katolick\u00fd kn\u011bz. Byl \u010dlenem Linn\u00e9ho u\u010den\u00e9 spole\u010dnosti v Stockholmu. Za svou pr\u00e1ci byl odm\u011bn\u011bn na zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch v Budape\u0161ti, Praze, Kodani a ve V\u00eddni.\nZ\u00e1libu v p\u0159\u00edrod\u011b zd\u011bdil po otci, kter\u00e9mu od mali\u010dka pom\u00e1hal v zahr\u00e1dce. Gymn\u00e1zium vystudoval ve Skalici. Po gymn\u00e1ziu se rozhodl pro kn\u011b\u017esk\u00e9 povol\u00e1n\u00ed. V roce 1876 byl v Ost\u0159ihomi vysv\u011bcen za kn\u011bze. V nov\u00e9m povol\u00e1n\u00ed se mu prvn\u00ed farnost\u00ed stala Lak\u0161\u00e1rska Nov\u00e1 Ves, pozd\u011bji kaplan v Hol\u00ed\u010di a kr\u00e1tk\u00fd \u010das p\u016fsobil v Kuklov\u011b. V roce 1884 nastoupil na faru v obci \u010c\u00e1ry. Zde vydr\u017eel a\u017e do roku 1914 a dos\u00e1hl tu i sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy v p\u011bstitelsk\u00e9 pr\u00e1ci. P\u0159esto\u017ee p\u016fda zde nen\u00ed nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00ed, nedal se odradit, a tak se mu poda\u0159ilo vyp\u011bstovat nov\u00e9 odr\u016fdy plodin vynikaj\u00edc\u00edch vlastnost\u00ed. Z brambor to bylo asi 200 druh\u016f. Pr\u00e1v\u011b brambory, po n\u011bm pojmenovan\u00e9 \u201eagnellkami\u201c, byly velmi obl\u00edben\u00e9 a roz\u0161\u00ed\u0159ily se t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9m Slovensku. Agnelli se rovn\u011b\u017e v\u011bnoval i vinohradnictv\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm p\u011bstov\u00e1n\u00ed l\u00e9\u010div\u00fdch rostlin. O jejich kvalit\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee byly ocen\u011bny na v\u00fdstav\u00e1ch v Budape\u0161ti, Praze, Haagu, kde mu dali dokonce postavit vlastn\u00ed pavilon, pojmenovan\u00fd po n\u011bm, d\u00e1le v Bruselu, V\u00eddni, Kodani, Stockholmu\u2026 Byl uzn\u00e1v\u00e1n i v odborn\u00fdch kruz\u00edch. Sv\u00e9 l\u00e9\u010div\u00e9 rostliny pos\u00edlal do cel\u00e9 Evropy, ba dokonce a\u017e do USA. Na farn\u00ed zahrad\u011b zavedl plant\u00e1\u017en\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed rostlin. O nejmodern\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edc\u00edch a n\u00e1stroj\u00edch se dozv\u00eddal z \u010dasopis\u016f, s jejich pomoc\u00ed aplikoval racion\u00e1ln\u00ed metody p\u011bstitelstv\u00ed a \u0161lechtitelstv\u00ed. Sv\u00e9 v\u00fdsledky pak publikoval v nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch p\u011bstitelsk\u00fdch \u010dasopisech (Pharmaceutische Post, Wiener Landswirtschaftliche Zeitung, Journal pharmaceutique du New York\u2026) i doma (zejm\u00e9na Obzor). V pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m \u010dasopise L'Encyclop\u00e9die Contemporaine z roku 1896 se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee plodiny z obce \u010c\u00e1ry lze pova\u017eovat za nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, nebo\u0165 ro\u010dn\u00ed sklize\u0148 dosahuje p\u0159es milion rostlin vyp\u011bstovan\u00fdch rukou katolick\u00e9ho kn\u011bze. Na sklonku \u017eivota se uch\u00fdlil do Hol\u00ed\u010de, kde i zem\u0159el.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jozef Agnelli na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Canis? <<>>: Canis je rod psovit\u00fdch \u0161elem. Do rodu pat\u0159\u00ed i dingo pralesn\u00ed, zvan\u00fd t\u00e9\u017e novoguinejsk\u00fd zp\u00edvaj\u00edc\u00ed pes, jen\u017ee jeho klasifikace je st\u00e1le nejasn\u00e1. V latin\u011b slovo 'canis' znamen\u00e1 'pes', v \u010desk\u00e9m zoologick\u00e9m n\u00e1zvoslov\u00ed m\u00e1 v\u00edce ekvivalent\u016f (viz n\u00ed\u017ee).\n\u0161akal pruhovan\u00fd (Canis adustus)\nVlk africk\u00fd (Canis lupaster)\n\u0161akal obecn\u00fd (Canis aureus)\nkojot (Canis latrans)\nvlk obecn\u00fd (Canis lupus),jeho poddruhy:\nvlk arabsk\u00fd (Canis lupus arabs)\nvlk \u010dern\u00fd (Canis lupus pambasileus)\nvlk eurasijsk\u00fd (Canis lupus lupus)\nvlk indick\u00fd (Canis lupus pallipes)\nvlk kanadsk\u00fd (Canis lupus occidentalis)\nvlk mongolsk\u00fd (Canis lupus chanco)\nvlk pol\u00e1rn\u00ed (Canis lupus tundrarum)\n\u2020 vlk arizonsk\u00fd (Canis lupus mogollonensis)\n\u2020 vlk horsk\u00fd (Canis lupus fuscus)\n\u2020 vlk japonsk\u00fd (Canis lupus hodophilax)\n\u2020 vlk kenajsk\u00fd (Canis lupus alces)\n\u2020 vlk koloradsk\u00fd (Canis lupus youngi)\n\u2020 vlk novofoundlandsk\u00fd (Canis lupus beothucus)\n\u2020 vlk ostrovn\u00ed (Canis lupus hattai)\n\u2020 vlk pr\u00e9riov\u00fd (Canis lupus nubilus)\n\u2020 vlk \u0161pan\u011blsk\u00fd (Canis lupus deitanus)\n\u2020 vlk texask\u00fd (Canis lupus monstrabilis)\npes dom\u00e1c\u00ed (Canis lupus f. familiaris)\nvlk rudohn\u011bd\u00fd = vlk \u010derven\u00fd = vlk \u010dervenohn\u011bd\u00fd (Canis rufus)\nvlk him\u00e1lajsk\u00fd (Canis himalayensis) - n\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci ho pova\u017euj\u00ed jen za poddruh vlka obecn\u00e9ho.", "<<>>: Co je Bechy\u0148sk\u00e1 Smole\u010d? <<>>: Bechy\u0148sk\u00e1 Smole\u010d (do roku 1950 jen Smole\u010d, n\u011bmecky Smoletsch) je vesnice, \u010d\u00e1st obce Sudom\u011b\u0159ice u Bechyn\u011b v okrese T\u00e1bor v Jiho\u010desk\u00e9m kraji. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2 km na sever od Sudom\u011b\u0159ic u Bechyn\u011b. Bechy\u0148sk\u00e1 Smole\u010d je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 5,9 km2.Ve vsi je vesnick\u00e1 pam\u00e1tkov\u00e1 z\u00f3na.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1511.V letech 1850\u20131950 byla samostatnou obc\u00ed a od roku 1961 se vesnice stala sou\u010d\u00e1st\u00ed obce Sudom\u011b\u0159ice u Bechyn\u011b.\nMohylov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b asi s 60 \u017e\u00e1rov\u00fdmi mohylami na \u017dlut\u00e9 ho\u0159e\nN\u00e1vesn\u00ed kaple svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho \u2013 m\u00e1 nad vchodem uvedenou dataci 1863.\nVenkovsk\u00e1 usedlost \u010dp. 4\nVenkovsk\u00e1 usedlost \u010dp. 10\nVenkovsk\u00e1 usedlost \u010dp. 16\nObc\u00ed proch\u00e1z\u00ed \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 T\u00e1bor\u2013Bechyn\u011b a silnice II/137.", "<<>>: Co je MTV Classic (It\u00e1lie)? <<>>: MTV Classic je italsk\u00fd televizn\u00ed kan\u00e1l, kter\u00fd hraje p\u00edsni\u010dky ze 70., 80. a 90. let 20. stolet\u00ed. Tento kan\u00e1l m\u00e1 b\u00fdt n\u00e1hradou za b\u00fdval\u00fd italsk\u00fd hudebn\u00ed kan\u00e1l Videomusic.\nP\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev kan\u00e1lu (MTV Gold) byl na za\u010d\u00e1tku roku 2011 zm\u011bn\u011bn na MTV Classic, aby odpov\u00eddal mezin\u00e1rodn\u00edmu ozna\u010den\u00ed kan\u00e1l\u016f MTV.\nTento kan\u00e1l je dostupn\u00fd v satelitn\u00ed platform\u011b SKY Italia (na kan\u00e1le 704) a v italsk\u00fdch IPTV TVdiFASTWEB, Alice Home TV a Infostrada TV.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku MTV Gold na anglick\u00e9 Wikipedii.\nmtvgold.", "<<>>: Co je Chukuchuk? <<>>: Chukuchuk je pokrm z kuchyn\u011b Marshallov\u00fdch ostrov\u016f. Jedn\u00e1 se o koule p\u0159ibli\u017en\u011b o velikosti golfov\u00e9ho m\u00ed\u010dku, vyroben\u00e9 z rozva\u0159en\u00e9 lepkav\u00e9 r\u00fd\u017ee a obalen\u00e9 v nastrouhan\u00e9m kokosu. Na Marshallov\u00fdch ostrovech je chukuchuk pom\u011brn\u011b popul\u00e1rn\u00ed, proto\u017ee je velmi jednoduch\u00fd na p\u0159\u00edpravu. Pod\u00e1v\u00e1 se p\u0159i speci\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech, nebo jako p\u0159\u00edloha ke grilovan\u00e9mu masu, ryb\u00e1m nebo ovoci.", "<<>>: Co je Mihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed? <<>>: Mihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed (Lampetra fluviatilis) je \u017eivo\u010dich z t\u0159\u00eddy mihul\u00ed. \u017dije v cel\u00e9 Evrop\u011b, od St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e po finsk\u00e1 jezera. Parazituje na ryb\u00e1ch.\nMihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed dor\u016fst\u00e1 maxim\u00e1ln\u00ed d\u00e9lky asi 40 centimetr\u016f. M\u00e1 tmav\u011b modr\u00fd a\u017e \u0161edozelen\u00fd h\u0159bet a boky. B\u0159icho je st\u0159\u00edb\u0159it\u011b b\u00edl\u00e9. B\u011bhem t\u0159en\u00ed dost\u00e1v\u00e1 t\u011blo bronzov\u00fd n\u00e1dech.\nMihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed se hojn\u011b vyskytuj\u00ed p\u0159i evropsk\u00fdch b\u0159ez\u00edch od ji\u017en\u00ed Skandin\u00e1vie po ji\u017en\u00ed Evropu. Vyskytuje se ve St\u0159edozemn\u00edm i v Baltsk\u00e9m mo\u0159i. Sladkovodn\u00ed forma je zn\u00e1ma i z Lado\u017esk\u00e9ho a On\u011b\u017esk\u00e9ho jezera. V \u010cR jej\u00ed v\u00fdskyt v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nen\u00ed, ale je\u0161t\u011b koncem 20. stolet\u00ed t\u00e1hla do \u010cR tato mihule hojn\u011b Labem ze Severn\u00edho mo\u0159e. Vlivem vodn\u00edch staveb a pr\u016fmyslov\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed vodn\u00edch tok\u016f jej\u00ed tahy ustaly.\nV z\u00e1\u0159\u00ed a\u017e listopadu vystupuje z mo\u0159e vysoko proti proudu \u0159ek a\u017e do horn\u00edch tok\u016f. Od \u00fanora do kv\u011btna se t\u0159e. Za tahu nep\u0159ij\u00edm\u00e1 potravu a po vyt\u0159en\u00ed hyne. Larv\u00e1ln\u00ed stadium trv\u00e1 3 a\u017e 4 roky; slep\u00e9 larvy se naz\u00fdvaj\u00ed minohy, nemaj\u00ed p\u0159\u00edsavku a \u017eij\u00ed v n\u00e1nosech bahna na dn\u011b potok\u016f a v klidn\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1to\u010din\u00e1ch. \u017div\u00fd se rozpadaj\u00edc\u00edmi organick\u00fdmi l\u00e1tkami. Kdy\u017e dos\u00e1hnou d\u00e9lky okolo 15 centimetr\u016f, tak se m\u011bn\u00ed v typick\u00e9 mihule s o\u010dima a charakteristickou \u00fastn\u00ed n\u00e1levkou. T\u00e1hnou v b\u0159eznu po proudu \u0159ek do mo\u0159e. Cizopas\u00ed na drobn\u011bj\u0161\u00edch mo\u0159sk\u00fdch ryb\u00e1ch (mlad\u00fdch sled\u00edch apod.)\nBARU\u0160, Vlastimil; OLIVA, Ota, a kolektiv. Mihulovci - Petromyzontes a ryby - Osteichthyes. 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. (Fauna \u010cR a SR; sv. 28/1). ISBN 80-200-0500-5. Kapitola Lampetra fluviatilis, s. 54\u201361. \n \n BioLib.cz \u2013 Lampetra fluviatilis (mihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed) . BioLib.cz. Dostupn\u00e9 online. \nMihule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed - atlas ryb on-line Archivov\u00e1no 26. 1. 2018 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Nizozemsko na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1976? <<>>: Nizozemsko na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1976 reprezentovalo 7 sportovc\u016f (3 mu\u017ei a 4 \u017eeny) v 2 sportech.", "<<>>: Co je B\u011blorusk\u00e1 liga ledn\u00edho hokeje 2010/2011? <<>>: Sez\u00f3na 2010/2011 byla 19. sez\u00f3nou B\u011blorusk\u00e9 ligy. V\u00edt\u011bzem se stal t\u00fdm Junos\u0165 Minsk.", "<<>>: Co je Auriolles? <<>>: Auriolles je francouzsk\u00e1 obec v departementu Gironde v regionu Akvit\u00e1nie. V roce 2009 zde \u017eilo 132 obyvatel.", "<<>>: Co je Ostrov Bolko? <<>>: Ostrov Bolko, polsky Wyspa Bolko nebo d\u0159\u00edve Bolkow\u0105 K\u0119p\u0105 a n\u011bmecky Bolko-Insel, je \u0159\u00ed\u010dn\u00ed ostrov v m\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti Nadodrze m\u011bsta Opole v Opolsk\u00e9m vojvodstv\u00ed v ji\u017en\u00edm Polsku. Ostrov bolko le\u017e\u00ed v geomorfologick\u00e9m celku (mezoregionu) Pradolina Wroc\u0142awska pat\u0159\u00edc\u00ed do Slezsk\u00e9 n\u00ed\u017einy.\nOstrov Bolko se nach\u00e1z\u00ed v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Nadodrze a pat\u0159\u00ed do klidov\u00e9 a parkov\u00e9 z\u00f3ny m\u011bsta Opole. Je vhodn\u00fdm c\u00edlem pro proch\u00e1zky, cyklistiku, b\u011bh, inline bruslen\u00ed, ryba\u0159en\u00ed aj. venkovn\u00ed aktivity. Ze severu a v\u00fdchodu ostrova je jeho hranic\u00ed \u0159eka Odra, ze z\u00e1padu kan\u00e1l Ulgi (Kana\u0142 Ulgi) a ze severoz\u00e1padu zbytky kan\u00e1lu Wi\u0144ski (Kana\u0142 Wi\u0144ski), jeho\u017e p\u0159ehrazen\u00ed u\u010dinilo z ostrova poloostrov. Ostrov Bolko soused\u00ed tak\u00e9 s ostrovem Pasieka (Wyspa Pasieka).Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o ostrov\u011b poch\u00e1z\u00ed z roku 1213 pod n\u00e1zvem Kampe, co\u017e lze p\u0159elo\u017eit jako Hromada. Pozd\u011bji od 14. stolet\u00ed byl naz\u00fdv\u00e1n Bolkow\u0105 K\u0119p\u0105 nebo Bolko na po\u010dest piastovsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete, kter\u00fd vl\u00e1dl t\u00e9to oblasti. Pozd\u011bji a\u017e do roku 1945 byl ostrov naz\u00fdv\u00e1n Bolko-Insel \u010di Las Minoryt\u00f3w a pak a\u017e do roku 2004 m\u011bl \u00fa\u0159edn\u00ed n\u00e1zev Bolkow\u0105 K\u0119p\u0105. Po obecn\u00edm hlasov\u00e1n\u00ed v roce 2004, m\u00edsto z\u00edskalo n\u00e1zev Wysp\u0105 Bolko. Od roku 1910 je na ostrov\u011b m\u011bstsk\u00fd park (Park Miejski na Wyspie Bolko). V roce 1912 lze byla poprv\u00e9 zalo\u017eena Zoo Opole, kter\u00e1 byla za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zni\u010dena a v roce 1953 znovu otev\u0159ena a stala se nejv\u011bt\u0161\u00ed atrakc\u00ed ostrova Bolko. V roce 1997, p\u0159i povodni tis\u00edcilet\u00ed na Od\u0159e, byl ostrov Bolko velmi poni\u010den.Na ostrov\u011b Bolko tak\u00e9 roste mohutn\u00fd pam\u00e1tn\u00fd dub jeho\u017e st\u00e1\u0159\u00ed je asi 500 let, kter\u00fd je to poz\u016fstatkem p\u016fvodn\u00edho lesa. Podle pov\u011bsti jej nechal zasadit kn\u00ed\u017ee Jan II Dobr\u00fd (posledn\u00ed p\u0159edstavitel opolsk\u00e9 a raciborsk\u00e9 linie Piastovc\u016f) a to na m\u00edst\u011b kde byl uloven medv\u011bd.", "<<>>: Co je Ano (Glee)? <<>>: Ano (v anglick\u00e9m origin\u00e1le I Do) je \u010dtrn\u00e1ct\u00e1 epizoda \u010dtvrt\u00e9 s\u00e9rie americk\u00e9ho hudebn\u00edho televizn\u00edho seri\u00e1lu Glee a v celkov\u00e9m po\u0159ad\u00ed osmdes\u00e1t\u00e1 epizoda tohoto seri\u00e1lu. Napsali a re\u017e\u00edrovali ji tv\u016frci seri\u00e1lu, Ian Brennan a Brad Falchuk a poprv\u00e9 se vys\u00edlala ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech dne 14. \u00fanora 2013 na televizn\u00edm kan\u00e1lu Fox. Epizoda obsahuje ud\u00e1losti kolem dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9 svatby Willa Schuestera a Emmy Pillsbury.\nRachel Berry (Lea Michele), Kurt Hummel (Chris Colfer), Santana Lopez (Naya Rivera), Quinn Fabray (Dianna Agron), Mercedes Jones (Amber Riley) a Mike Chang (Harry Shum mlad\u0161\u00ed) se vrac\u00ed do Limy na svatbu Willa Schuestera (Matthew Morrison) a Emmy Pillsbury (Jayma Mays), kter\u00e1 se kon\u00e1 p\u0159esn\u011b na Den sv. Valent\u00fdna. Emma je ohledn\u011b svatby neuv\u011b\u0159iteln\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a Finn Hudson (Cory Monteith) si mysl\u00ed, \u017ee je to proto, \u017ee j\u00ed pol\u00edbil. Mezit\u00edm se Ryder Lynn (Blake Jenner) rozhodne pomoci Jakovi Puckermanovi (Jacob Artist), kter\u00fd chce d\u00e1t sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni Marley Rose (Melissa Benoist) \u00fa\u017easn\u00fd valent\u00fdnsk\u00fd d\u00e1rek, i kdy\u017e i s\u00e1m Ryder je do Marley zamilovan\u00fd. Na Ryderovu radu, Jake vyzn\u00e1v\u00e1 Marley l\u00e1sku s jej\u00ed obl\u00edbenou p\u00edsn\u00ed \"You're All I Need to Get By\".\nNa svatb\u011b je Artie Abrams (Kevin McHale) sp\u00e1rov\u00e1n s Emminou nete\u0159\u00ed Betty Pillsbury (Ali Stroker), kter\u00e1 ho odm\u00edt\u00e1. Sama Emma proch\u00e1z\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdmi chv\u00edlemi se svou nervozitou, nen\u00ed schopn\u00e1 j\u00edt k olt\u00e1\u0159i a ze svatby ut\u00edk\u00e1. Sue Sylvester (Jane Lynch) ozn\u00e1m\u00ed Emmin odchod a Will odch\u00e1z\u00ed, aby j\u00ed na\u0161el, ale souhlas\u00ed, \u017ee se bude konat svatebn\u00ed hostina, proto\u017ee je ji\u017e zaplacen\u00e1. Zde Kurt a Blaine Anderson (Darren Criss) zp\u00edvaj\u00ed p\u00edse\u0148 \"Just Can't Get Enough\" a rozhodnou se kr\u00e1tce o\u017eivit sv\u016fj vztah, co\u017e zp\u016fsob\u00ed, \u017ee Tina Cohen-Chang (Jenna Ushkowitz) \u017e\u00e1rl\u00ed a omylem odhal\u00ed Kurtovi, \u017ee je do Blaina zamilovan\u00e1.\nRyder pokra\u010duje v zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed Jakovi d\u00e1rk\u016f pro Marley, ale je znepokojen, kdy\u017e mu Jake pod\u011bkuje za d\u00e1rky a \u0159ekne, \u017ee te\u010f u\u017e se s n\u00edm Marley ur\u010dit\u011b vysp\u00ed. Sue se rozhodne h\u00e1zet svatebn\u00ed kytici a tu chyt\u00ed Rachel. Pot\u00e9 Finn konfrontuje Rachel a \u0159ekne j\u00ed, \u017ee i kdy\u017e \u017eije s Brodym Westonem (Dean Geyer), tak jsou oni pro sebe navz\u00e1jem stvo\u0159en\u00ed. Zp\u00edvaj\u00ed \"We've Got Tonite\" a pozd\u011bji Finn a Rachel, Kurt a Blaine, Santana a Quinn a naposledy Artie a Betty maj\u00ed sex, ale Marley se rozhodne, \u017ee do toho s Jakem nep\u016fjde. Rachel se vypa\u0159\u00ed z hotelov\u00e9ho pokoje a vrac\u00ed se do New Yorku, kde se v\u00edt\u00e1 s Brodym. Oba dva si l\u017eou ohledn\u011b toho, jak str\u00e1vili Valent\u00fdna.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den si Marley jde promluvit s Ryderem, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee Jakovi pom\u00e1hal a Ryder j\u00ed pol\u00edb\u00ed. Betty se rozhodne d\u00e1t Artiemu druhou \u0161anci a za\u010d\u00ednaj\u00ed spolu chodit. Tina se omlouv\u00e1 Blainovi za sv\u00e9 \u010diny a ten j\u00ed sl\u00edb\u00ed, \u017ee j\u00ed pom\u016f\u017ee naj\u00edt p\u0159\u00edtele. Finn p\u0159esv\u011bd\u010duje Willa, aby to s Emmou nevzdal a zorganizuje vystoupen\u00ed v s\u00e1le s p\u00edsn\u00ed \"Anything Could Happen\", b\u011bhem kter\u00e9ho za\u010d\u00ednaj\u00ed Jake a Ryder bojovat o Marley. Mezit\u00edm se v New Yorku Rachel rozhodne ud\u011blat si pro jistotu t\u011bhotensk\u00fd test a \u0161okovan\u00e1 zjist\u00ed, \u017ee je pozitivn\u00ed.\n\"You're All I Need to Get By\"\n\"Getting Married Today\"\n\"Just Can't Get Enough\"\n\"We've Got Tonite\"\n\"Anything Could Happen\"\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku I Do (Glee) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nAno na Fox.", "<<>>: Co je Katedr\u00e1la Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00edho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova (Kanton)? <<>>: Katedr\u00e1la Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00edho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova v Kantonu (\u010d\u00ednsky \u8036\u7a4c\u8056\u5fc3\u4e3b\u6559\u5ea7\u5802) je \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 katedr\u00e1la v Kantonu, v \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice. Je s\u00eddeln\u00edm kostelem arcibiskupa Arcidiec\u00e9ze kantonsk\u00e9. Byla postavena Francouzi v roce 1888 na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho s\u00eddla m\u00edstokr\u00e1le dynastie \u010cching, zni\u010den\u00e9ho za druh\u00e9 opiov\u00e9 v\u00e1lky. Stavba trvala 25 let.\nM\u00edstn\u00edmi je naz\u00fdv\u00e1na \u201eKamenn\u00fd d\u016fm\u201c. Od roku 1996 je na seznamu n\u00e1rodn\u00edho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed (4-215).", "<<>>: Co je Tessinsk\u00e9 Alpy? <<>>: Tessinsk\u00e9 Alpy (italsky Alpi Ticinesi, n\u011bmecky Tessiner Alpen) jsou poho\u0159\u00ed le\u017e\u00edc\u00ed tak\u0159ka rovnom\u011brn\u011b na \u00fazem\u00ed It\u00e1lie (oblast Piemont) a \u0160v\u00fdcarska v kantonu Ticino. Tvo\u0159\u00ed \u010d\u00e1st Lepontsk\u00fdch Alp. Tato horsk\u00e1 skupina pat\u0159\u00ed mezi m\u00e9n\u011b vyhled\u00e1van\u00e1 poho\u0159\u00ed. Vzhledem k poloze na jihu \u0160v\u00fdcarska zde p\u0159evl\u00e1d\u00e1 p\u011bkn\u00e9, slune\u010dn\u00e9 po\u010das\u00ed, prov\u00e1zen\u00e9 patrn\u00fdm vlivem st\u0159edozemn\u00edho teplej\u0161\u00edho podneb\u00ed. Geologicky se \u0159ad\u00ed do Vnit\u0159n\u00edch krystalick\u00fdch Alp. Nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem je Bas\u00f2dino (3 274 m).\nJi\u017en\u00ed hranici vymezuje jezero Lago Maggiore. Z\u00e1padn\u00ed okraj poho\u0159\u00ed je vymezen st\u00e1tn\u00ed hranic\u00ed \u0160v\u00fdcarska a It\u00e1lie, v\u00fdchod odd\u011bluje od sousedn\u00ed skupin Tambo a Gotthard \u0159eka Ticino. Na severu tvo\u0159\u00ed okraj poho\u0159\u00ed doliny Valle Leventina a Val Bedretto a\u017e po silni\u010dn\u00ed sedlo Neufenpass (2 478 m).\nI p\u0159es pom\u011brn\u011b tepl\u00e9 podneb\u00ed je poho\u0159\u00ed zaledn\u011bno. D\u011bl\u00ed se na n\u011bkolik skupin. Na severu je to masiv nejvy\u0161\u0161\u00ed hory Basodino na kter\u00fd na v\u00fdchod\u011b navazuje ni\u017e\u0161\u00ed skupina Cristallina. Na severov\u00fdchod\u011b se nal\u00e9z\u00e1 t\u0159\u00edtis\u00edcov\u00e1 skupina Campo Tencia. Na jihu \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 \u010d\u00e1sti jsou to potom masivy Maggia a Verzascas, pojmenovan\u00e9 po \u00fadol\u00edch zasahuj\u00edc\u00edch do poho\u0159\u00ed na jihu zem\u011b. Zcela na z\u00e1pad\u011b poho\u0159\u00ed na italsk\u00e9 stran\u011b le\u017e\u00ed skupina Pioda di Crana, kter\u00e1 ji\u017e postr\u00e1d\u00e1 severn\u00ed, velehorsk\u00fd charakter. Skupinu Laurasca (tak\u00e9 Lonrasca) nalezneme ji\u017en\u011b od d\u011blic\u00edho \u00fadol\u00ed Val Vigezzo, p\u0159et\u00ednaj\u00edc\u00ed poho\u0159\u00ed ve sm\u011bru z\u00e1pad\u2013v\u00fdchod. Le\u017e\u00ed na \u00fazem\u00ed n\u00e1rodn\u00edho parku Valgrande.\nBasodino (3 274 m)\nKastelhorn (3 128 m)\nPizzo Campo Tencia (3 072 m)\nTamierhorn (3 087 m)\nMarchhorn (2 962 m)\nPizzo Fiorera (2 921 m)\nCristallina (2 912 m)\nCorona di Redorta (2 804 m)\nPioda di Crana (2 430 m)\nPiancascia (2 360 m)\nCima della Laurasca (2 195 m)\nMonte Zeda (2 156 m)\nTessinsk\u00e9 Alpy jsou velmi bohat\u00e9 na vodu, a proto zde nalezneme \u0159adu jezer, \u0159ek, pramen\u016f atd. Mezi nev\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed vodn\u00ed plochy pat\u0159\u00ed: Lago Maggiore (212 km\u00b2), Lago di Vogorno (1,68 km\u00b2), Lago del Sambuco (1,11 km\u00b2), Lago del Nar\u00e9t, Lago del Cavagn\u00f6\u00f6, Lago Trem\u00f3rgio a Lago di Robei. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 \u0159eky poho\u0159\u00ed se \u0159ad\u00ed: Ticino, Maggia, Melezza, Verzasca a Cannobino.\nSimplon\nTessinsk\u00e9 Alpy tvo\u0159\u00ed jednu z \u010d\u00e1st\u00ed Lepontsk\u00fdch Alp. Dal\u0161\u00edmi horsk\u00fdmi skupinami Lepontsk\u00fdch Alp jsou Monte Leone, Gotthardsk\u00fd masiv a Adula.", "<<>>: Co je Nebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr? <<>>: Nebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr (Celestial marching band) je soubor hudebn\u00edk\u016f z Evropy a r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed z cel\u00e9ho sv\u011bta. Nebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr je soubor praktikuj\u00edc\u00edch Fa-lun-kungu kte\u0159\u00ed pochoduj\u00ed ulicemi hlavn\u00edch m\u011bst na protest proti n\u00e1sil\u00ed na praktikuj\u00edc\u00edch Fa-lun-kungu v \u010c\u00edn\u011b, kde \u010d\u00ednsk\u00e1 vl\u00e1da Fa-lun-kung od roku 1999 n\u00e1siln\u011b potla\u010duje. \nNebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr vznikl v roce 2006 jako spole\u010dnost t\u00e9m\u011b\u0159 160 hudebn\u00edk\u016f ze v\u0161ech kout\u016f Evropy, ve v\u011bku od 7 do 70 let. Krom\u011b hudby spojuje v\u0161echny tyto muzikanty tak\u00e9 praxe Fa-lun-kung, poklidn\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 medita\u010dn\u00ed cvi\u010den\u00ed, kter\u00e9 si obl\u00edbily des\u00edtky milion\u016f lid\u00ed v 80 zem\u00edch sv\u011bta. Fa-lun-kung zast\u00e1v\u00e1 p\u016fvodn\u00ed my\u0161lenkovou \u0161kolu princip\u016f Pravdivosti, Soucitu a Sn\u00e1\u0161enlivosti a t\u011bmto hodnot\u00e1m z\u016fst\u00e1vaj\u00ed ti, kdo se mu v\u011bnuj\u00ed, v\u011brni i na poli um\u011bn\u00ed.\nVelk\u00e1 popularita Fa-lun-kungu se v\u0161ak v \u010c\u00edn\u011b znel\u00edbila komunistick\u00e9mu veden\u00ed a od roku 1999 jsou jeho p\u0159\u00edznivci ve sv\u00e9 zemi krut\u011b pron\u00e1sledov\u00e1ni. A tak i v samotn\u00e9m orchestru najdeme ob\u011bti perzekuce, je\u017e p\u0159e\u017eily mu\u010den\u00ed ve v\u011bznic\u00edch \u010di pracovn\u00edch t\u00e1borech a podle jejich slov n\u011bkdy jen o vlas unikly n\u00e1siln\u00e9mu odebr\u00e1n\u00ed org\u00e1n\u016f na komer\u010dn\u00ed transplantace. Posl\u00e1n\u00edm orchestru je proto i podpora lidsk\u00fdch pr\u00e1v a svobody vyzn\u00e1n\u00ed v nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed zemi sv\u011bta \u010c\u00edn\u011b.\nNebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr nen\u00ed pouze z\u00e1le\u017eitost\u00ed Evropy, je to seskupen\u00ed, kter\u00e9 existuje tak\u00e9 jinde ve sv\u011bt\u011b, nap\u0159\u00edklad v USA, Kanad\u011b nebo Austr\u00e1lii a Nov\u00e9m Z\u00e9landu. Tyto pochodov\u00e9 formace hudebn\u00edk\u016f, pochoduj\u00edc\u00ed ulicemi hlavn\u00edch m\u011bst po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b se \"standartou\" \u0161koly Falun Dafa na protest proti n\u00e1sil\u00ed na praktikuj\u00edc\u00edch medita\u010dn\u00ed praxe Fa-lun-kung, se vymykaj\u00ed \u010c\u00edn\u011b z rukou. Orchestr se objevil v ulic\u00edch Hongkongu, New Yorku, Pa\u0159\u00ed\u017ee, Berl\u00edna, Sabahu, Camberry nebo Ottawy.\nPron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed Fa-lun-kungu v \u010c\u00edn\u011b\nObvin\u011bn\u00ed z odeb\u00edr\u00e1n\u00ed org\u00e1n\u016f \u010dlen\u016fm Fa-lun-kungu v \u010c\u00edn\u011b\nDomovsk\u00e1 str\u00e1nka The European Celestial Band (europeancelestialband.org)\nNebesk\u00fd pochodov\u00fd orchestr v Bratislav\u011b 2009 (youtube.com)Celestial Marching Band p\u0159i pr\u016fvodu Torchlight Parade v Seattlu, USA, 2007 (youtube.com - z\u00e1znam ze Seafair Archivov\u00e1no 12. 7. 2009 na Wayback Machine.)Pr\u016fvod v \u010d\u00ednsk\u00e9m m\u011bst\u011b - N\u011bmecko 2006 (youtube.com)\nNahr\u00e1vky pochodov\u00fdch p\u00edsn\u00ed hudebn\u00edho souboru Celestial marching band (europeancelestialband.", "<<>>: Co je Tekla? <<>>: Tekla je \u017eensk\u00e9 jm\u00e9no \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu. Poch\u00e1z\u00ed ze staro\u0159eck\u00e9ho jm\u00e9na Theokleia, kter\u00e9 znamen\u00e1 bo\u017e\u00ed sl\u00e1va. Podle star\u0161\u00edho kalend\u00e1\u0159e sv\u00e1tek slav\u00ed 23. srpna. V sou\u010dasnosti \u017eije v \u010cesku 19 nositelek, jejich\u017e pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u011bk je 77 let, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee jm\u00e9no Tekla ji\u017e ztratilo svoji popularitu z dob 18. a 19. stolet\u00ed, kdy\u017e bylo mnoho novorozen\u00fdch d\u00edvek pojmenov\u00e1v\u00e1no po svat\u00e9 Tekle. V Ma\u010farsku je po tomto jm\u00e9nu pojmenov\u00e1na obec Teklafalu v \u017eup\u011b Baranya, v Chorvatsku pl\u00e1\u017e Sutikla v Podgo\u0159e.\nV roce 2014 \u017eilo na sv\u011bt\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b 27 100 nositelek jm\u00e9na Tekla, nejv\u00edce z nich v Tanzanii a Etiopii. V Evrop\u011b je toto jm\u00e9no nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed v Loty\u0161sku, kde \u017eije celkem 1 750 nositelek a je 231. nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem. Vyskytuje se t\u00e9\u017e v Gruzii, Ma\u010farsku a Rumunsku. V N\u011bmecku je ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed zastoupena varianta Thekla, \u017eije zde dohromady 9 348 nositelek a jde o 708. nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 jm\u00e9no. Tato varianta se vyskytuje i v \u0158ecku. Jm\u00e9no Thecla se v Evrop\u011b nejv\u00edce vyskytuje v Nizozemsku, kde \u017eije celkem 723 nositelek. Na Ukrajin\u011b se jm\u00e9no vyskytuje v podob\u011b Fekla (\u0424\u0435\u043a\u043b\u0430), \u017eije zde 5 559 nositelek a v po\u0159ad\u00ed je na 231. m\u00edst\u011b. V Rusku se potom jm\u00e9no vyskytuje v podob\u011b Fjokla (\u0424\u0451\u043a\u043b\u0430), \u017eije zde celkem 744 nositelek. V It\u00e1lii se jm\u00e9no vyskytuje v podob\u011b Tecla, \u017eije zde 2 011 nositelek.\nMezi dom\u00e1ck\u00e9 podoby jm\u00e9na Tekla pat\u0159\u00ed - Teklina, Teklinka, Tekli\u010dka, Teklu\u0161, Teklu\u0161e, Teklu\u0161ka, Teklunka, Tekelka, Teklin\u010da, Tea.\nSvat\u00e1 Tekla z Ikonia \u2013 \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 sv\u011btice, u\u010dednice svat\u00e9ho Pavla\nThecla \u00c5hlanderov\u00e1 \u2013 \u0161v\u00e9dsk\u00e1 here\u010dka\nTekla B\u0105darzewska-Baranowska \u2013 polsk\u00e1 hudebn\u00ed skladatelka\nTekla Ba\u0165kov\u00e1 (rozen\u00e1 Podlesk\u00e1) \u2013 \u010desk\u00e1 opern\u00ed p\u011bvkyn\u011b\nFjokla Bezzubovov\u00e1 \u2013 rusk\u00e1 spisovatelka\nThekla M.", "<<>>: Co je Koos Breukel? <<>>: Koos Breukel (* 24. listopadu 1962 Haag) je nizozemsk\u00fd portr\u00e9tn\u00ed fotograf. Pracuje a \u017eije v Amsterdamu.\nV roce 1978, v \u0161estn\u00e1cti letech, dostal Breukel od sv\u00e9 matky sv\u016fj prvn\u00ed fotoapar\u00e1t. Na za\u010d\u00e1tku fotografoval hlavn\u011b krajiny. V letech 1982 a\u017e 1986 studoval na \u0160kole fotografie a fotoniky v Haagu. Po studi\u00edch za\u010dal pracovat jako fotograf na voln\u00e9 noze v Amsterdamu a specializoval se na portr\u00e9tn\u00ed fotografii. Jeho fotografie se pravideln\u011b objevovaly v \u010dasopisech, v\u010detn\u011b Quote a Oor. Od roku 1999 pracuje t\u00e9m\u011b\u0159 zcela samostatn\u011b; Breukel v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b (2020) vyr\u00e1b\u00ed s\u00e9rie pro muzea a galerie.\nV letech 1992 a\u017e 2003 u\u010dil Koos Breukel fotografii na Akademii Gerrita Rietvelda v Amsterdamu.\nD\u016fle\u017eit\u00fdmi t\u00e9maty fotografick\u00fdch portr\u00e9t\u016f Koose Breukala jsou narozen\u00ed, \u017eivot, nemoc a smrt. Ud\u011blal \u0159adu s\u00e9ri\u00ed fotografi\u00ed v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fdch p\u0159\u00e1tel, a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed jejich smrt\u00ed: spisovatele Michaela Matthewse, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1996 (byla mu v\u011bnov\u00e1na kniha Hyde) a p\u0159\u00edtele fotografa Erica Hamelinka, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1998.V z\u00e1\u0159\u00ed 2007 vytvo\u0159il pro Maandblada M (z NRC Handelsblad) s\u00e9rii fotografi\u00ed spisovatele a um\u011blce Jana Wolkerse. Fotografie ukazuj\u00ed k\u0159ehk\u00e9ho Wolkerse; o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji zem\u0159el.\nKoos Breukel vytvo\u0159il prvn\u00ed st\u00e1tn\u00ed fotografie kr\u00e1le Willema-Alexandra a kr\u00e1lovny M\u00e1ximy, publikovan\u00e9 v dubnu 2013.Breukela zastupuje Van Zoetendaal Collections v Amsterdamu.\n1994: Aanmoedigingsprijs van het Amsterdams Fonds voor de Kunst\n1996: prijs De Best Verzorgde Boeken voor de publicatie Hyde\n2001: prijs De Best Verzorgde Boeken voor de publicatie Photo Studio Koos Breukel\nNederlands Fotomuseum, Rotterdam\nRijksmuseum Amsterdam\nPrvn\u00ed samostatn\u00e1 v\u00fdstava Koose Breukala se konala v galerii Sign v Groningenu b\u011bhem festivalu Noorderlicht v roce 1991.\n1991 \u2013 Noorderlicht, Galerie Sign, Groningen\n2013 \u2013 Muzeum fotografie v Haagu\nBergen Kunstmuseum, Norsko\nKunsthal, Rotterdam\nMuseum De Hallen, Haarlem\nNizozemsk\u00fd fotografick\u00fd institut, Rotterdam\nMuzeum um\u011bn\u00ed Pori, Finsko\nKoos Breukel en Michael Matthews (1994): The Wretched Skin, De Verbeelding, Amsterdam, ISBN 978-9090076232\nKoos Breukel en Michael Matthews (1997): Hyde, Van Zoetendaal, Amsterdam, ISBN 90-75574-03-7\nKoos Breukel (2001): Photo Studio Koos Breukel, Van Zoetendaal, Amsterdam, ISBN 90-75574-185\nKoos Breukel (2006): Cosmetic View, Van Zoetendaal, Amsterdam, ISBN 90-75574-0-02\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Koos Breukel na nizozemsk\u00e9 Wikipedii.\n \nKoos Breukel \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed web\nProfil spole\u010dnosti Koos Breukel ve spole\u010dnosti Foam\nProfil Koos Breukel na fotografen.", "<<>>: Co je Samodetekuj\u00edc\u00ed k\u00f3d? <<>>: Samodetekuj\u00edc\u00ed k\u00f3dy slou\u017e\u00ed k jednoduch\u00e9mu ov\u011b\u0159en\u00ed spr\u00e1vnosti zadan\u00fdch dat. Princip je zalo\u017een na tom, \u017ee zadan\u00e1 data jsou (bu\u010f rovnou, nebo po ur\u010dit\u00e9 matematick\u00e9 operaci) d\u011bliteln\u00e1 dan\u00fdm \u010d\u00edslem, nej\u010dast\u011bji b\u00fdv\u00e1 voleno 11 (tzv. jeden\u00e1ctkov\u00fd samodetekuj\u00edc\u00ed k\u00f3d). Dan\u00fd d\u011blitel by m\u011bl spl\u0148ovat n\u011bkolik krit\u00e9ri\u00ed:\ndvoucifernost (aby se dala v\u017edy odhalit chyba zadan\u00e1 v jedin\u00e9 cif\u0159e)\nprvo\u010d\u00edselnost\u010c\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed d\u011blitel se zvol\u00ed, o to del\u0161\u00ed bude v\u00fdsledn\u00fd k\u00f3d, ale tak\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost odhalen\u00ed chyby. U jeden\u00e1ctkov\u00e9ho samodetekuj\u00edc\u00edho k\u00f3du je zaru\u010deno, \u017ee p\u0159i zad\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 cifry chybn\u011b bude omyl odhalen, u dvou \u0161patn\u011b zadan\u00fdch cifer u\u017e je pravd\u011bpodobnost odhalen\u00ed pouze 10/11.\nP\u0159i kontrole parity je v\u00fd\u0161e volen\u00e9 prvo\u010d\u00edslo 2. \nK\u00f3dy ur\u010den\u00e9 pro po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edvaj\u00ed \u010dasto jin\u00e9, i podstatn\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed principy. Nap\u0159\u00edklad kryptografick\u00e9 ha\u0161ovac\u00ed funkce.\nV\u0161echna rodn\u00e1 \u010d\u00edsla vytvo\u0159en\u00e1 od roku 1986 v\u010detn\u011b jsou d\u011bliteln\u00e1 jeden\u00e1cti (posledn\u00ed \u010dty\u0159i \u010d\u00edslice jsou voleny tak, aby ka\u017ed\u00e9 rodn\u00e9 \u010d\u00edslo tuto vlastnost spl\u0148ovalo). Na podobn\u00e9m principu ( ne nutn\u011b delitelnosti 11) jsou o\u0161et\u0159eny v\u0161echny ISBN a ISSN k\u00f3dy, \u010d\u00edsla bankovn\u00edch \u00fa\u010dt\u016f a platebn\u00edch karet a n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1rov\u00e9 k\u00f3dy, nap\u0159. EAN-13.\nU samodetekuj\u00edc\u00edch k\u00f3d\u016f je mo\u017en\u00e9 ov\u011b\u0159it spr\u00e1vnost dat, p\u0159i odhalen\u00ed chyby ale nen\u00ed mo\u017en\u00e9 zjistit p\u016fvodn\u00ed informaci. Tento nedostatek je odstran\u011bn u samoopravn\u00fdch k\u00f3d\u016f, kter\u00e9 dovoluj\u00ed p\u0159i dostate\u010dn\u011b mal\u00e9m po\u0161kozen\u00ed zrekonstruovat p\u016fvodn\u00ed data. V obou p\u0159\u00edpadech jsou dodate\u010dn\u00e9 informace redundantn\u00ed, tj. nep\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed u\u017eite\u010dn\u00e1 data a t\u00edm p\u00e1dem sni\u017euj\u00ed efektivitu z\u00e1znamu dat nebo p\u0159enosu.", "<<>>: Co je Mart\u00ed Verg\u00e9s? <<>>: Mart\u00ed Verg\u00e9s (8. b\u0159ezna 1934 Vidreres \u2013 17. \u00fanora 2021, Viladecans) byl \u0161pan\u011blsk\u00fd fotbalista, z\u00e1lo\u017en\u00edk.\nHr\u00e1l za Espa\u00f1a Industrial a FC Barcelona, s FC Barcelona z\u00edskal 2 mistrovsk\u00e9 tituly a dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l \u0161pan\u011blsk\u00fd fotbalov\u00fd poh\u00e1r. Byl \u010dlenem \u0161pan\u011blsk\u00e9 reprezentace na mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale 1962, nastoupil ve 2 utk\u00e1n\u00edch. Za reprezentaci \u0160pan\u011blska nastoupil v letech 1956\u20131962 ve 12 utk\u00e1n\u00edch a dal 2 g\u00f3ly. V Poh\u00e1ru mistr\u016f evropsk\u00fdch zem\u00ed nastoupil ve 12 utk\u00e1n\u00edch a dal 2 g\u00f3ly, v Poh\u00e1ru v\u00edt\u011bz\u016f poh\u00e1r\u016f nastoupil ve 3 utk\u00e1n\u00edch a ve Veletr\u017en\u00edm poh\u00e1ru nastoupil ve 36 utk\u00e1n\u00edch a dal 2 g\u00f3ly a poh\u00e1r t\u0159ikr\u00e1t s FC Barcelona vyhr\u00e1l.\nNational Football Teams\nWorldfootball.net Archivov\u00e1no 19. 7. 2018 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Zubovec \u0159\u00ed\u010dn\u00ed? <<>>: Zubovec \u0159\u00ed\u010dn\u00ed (Theodoxus fluviatilis) je druh st\u0159edn\u011b velk\u00e9ho sladkovodn\u00edho a brakick\u00e9ho pl\u017ee z \u010deledi zubovcovit\u00ed. Vyskytuje se v\u0161ude od Evropy po st\u0159edn\u00ed Asii, d\u00e1le byl tak\u00e9 zaregistrov\u00e1n v oblasti Maghrebu v severn\u00ed Africe. V \u010cesk\u00e9 republice \u017eije pouze na \u00fazem\u00ed Moravy. \u017dije v jezerech i \u0159ek\u00e1ch, kde na kamenech sp\u00e1s\u00e1 \u0159asy a mikroorganismy. Jedn\u00e1 se o velice roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd druh a na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech m\u016f\u017ee dosahovat hustoty a\u017e tis\u00edc\u016f jedinc\u016f na metr \u010dtvere\u010dn\u00ed. Vzor ulit je zna\u010dn\u011b variabiln\u00ed. Do\u017e\u00edv\u00e1 se okolo t\u0159\u00ed let.\nUlita zubovce \u0159\u00ed\u010dn\u00edho m\u00e1 3 \u2013 3,5 z\u00e1vit\u016f a obsahuje v\u00ed\u010dko (operkulum). \u0160\u00ed\u0159ka dosahuje u dosp\u011bl\u00fdch jedinc\u016f 5 \u2013 9 mm, v\u00fd\u0161ka pak 4 \u2013 6,5 mm. Barva je zna\u010dn\u011b variabiln\u00ed, nej\u010dast\u011bji je b\u00edl\u00e1 nebo na\u017eloutl\u00e1 s tmav\u011b \u010dervenou nebo fialovou s\u00ed\u0165ovanou kresbou. N\u011bkdy se dokonce m\u016f\u017ee jednat o pruhy a jsou i p\u0159\u00edpady, kdy je cel\u00e1 ulita rovnom\u011brn\u011b tmav\u00e1. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee vzor se m\u016f\u017ee m\u011bnit vzhledem k prost\u0159ed\u00ed, nap\u0159. jedinci \u017eij\u00edc\u00ed na tmav\u00e9m kamenit\u00e9m podkladu maj\u00ed obvykle schr\u00e1nky tmav\u00e9 a jednolit\u00e9, naproti tomu jedinci ze severn\u00ed Evropy maj\u00ed na ulit\u00e1ch jak\u00e9si kapky na \u010derven\u00e9m \u010di fialov\u00e9m pozad\u00ed. Exempl\u00e1\u0159e z ji\u017en\u00ed Francie a \u0160pan\u011blska jsou zase zdobeny vzorem klikat\u00fdch pruh\u016f, zat\u00edmco exempl\u00e1\u0159e z Balk\u00e1nu vykazuj\u00ed v\u0161echny mo\u017en\u00e9 kombinace b\u00edl\u00fdch kapkovit\u00fdch skvrn a klikat\u00fdch pruh\u016f. Jedinci z jezern\u00edch biotop\u016f maj\u00ed na krun\u00fd\u0159i tmav\u00e9 nebo sv\u011btl\u00e9 pruhy.\nTheodoxus fluviatilis fluviatilis (Linnaeus, 1789) \u2013 sladk\u00e9 vody\nTheodoxus fluviatilis fluviatilis f. fontinalis (Brard, 1815) \u2013 b\u00fdv\u00e1 pova\u017eov\u00e1n za synonymum T. fluviatilis fluviatilis\nTheodoxus fluviatilis littoralis (Linnaeus, 1789) \u2013 brakick\u00e9 vody; C. Linn\u00e9 jej popsal jako samostatn\u00fd druh, nyn\u00ed se odhaduje, \u017ee jde o T. fluviatilis fluviatilis\nTheodoxus fluviatilis sardous (Menke, 1830)\nTheodoxus fluviatilis subthermalis (Issel, 1865)\nTheodoxus fluviatilis thermalis (Dupuy, 1851)\nTheodoxus fluviatilis transversetaeniatus (A. J. Wagner, 1928)\nTheodoxus fluviatilis dalmaticus (Sowerby) \u2013 Ochridsk\u00e9 jezero (Alb\u00e1nie a Severn\u00ed Makedonie)\nTheodoxus fluviatilis euxinus (Clessin, 1885)\nZubovec dunajsk\u00fd (Theodoxus danubialis) je spolu se zubovcem \u0159\u00ed\u010dn\u00edm jedin\u00fd z\u00e1stupce rodu \u017eij\u00edc\u00ed v \u010cesku. Ob\u00fdv\u00e1 povod\u00ed Dunaje, d\u00e1le ho nalezneme v It\u00e1lii a v \u00famo\u0159\u00ed \u010cern\u00e9ho mo\u0159e. V \u010cesku se nach\u00e1z\u00ed vz\u00e1cn\u011b, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v \u0159ece Morava a Dyje na ji\u017en\u00ed Morav\u011b. Oba dva druhy dosahuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 velikosti, a tak jedin\u00fdm faktorem pro ur\u010den\u00ed, o jak\u00fd druh se jedn\u00e1, je zbarven\u00ed. Zubovec dunajsk\u00fd na rozd\u00edl od zubovce \u0159\u00ed\u010dn\u00edho nem\u00e1 na ulit\u011b vzor jak\u00e9si s\u00edt\u011b, ale sp\u00ed\u0161e mno\u017estv\u00ed hn\u011bd\u00fdch zubat\u00fdch klikat\u00fdch pruh\u016f, kter\u00e9 se rozkl\u00e1daj\u00ed na za\u017eloutl\u00e9m pozad\u00ed. Vzhledem k tomu, \u017ee zubovec \u0159\u00ed\u010dn\u00ed m\u016f\u017ee m\u00edt tak\u00e9 pruhy, je pozn\u00e1vac\u00edm znamen\u00edm to, \u017ee zubovec dunajsk\u00fd m\u00e1 tmav\u0161\u00ed pruhy na sv\u011btlej\u0161\u00edm podkladu, na rozd\u00edl od zubatce \u0159\u00ed\u010dn\u00edho, kter\u00fd to m\u00e1 naopak.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Theodoxus fluviatilis na anglick\u00e9 Wikipedii.\nHORS\u00c1K, Michal; JU\u0158I\u010cKOV\u00c1, Lucie; PICKA, Jaroslav. M\u011bkk\u00fd\u0161i \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky. Zl\u00edn: Kabourek, 2013. 264 s. ISBN 978-80-86447-15-5. S. 39. (\u010desky, anglicky) \nPFLEGER, V\u00e1clav. M\u011bkk\u00fd\u0161i. Praha: Artia, 1988. 191 s. S. 40. \nZubovec dunajsk\u00fd\nSeznam m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f \u010ceska\n \n BioLib.cz \u2013 Theodoxus (zubovec) - Druhy . BioLib.cz. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Platina? <<>>: Platina (chemick\u00e1 zna\u010dka Pt, latinsky Platinum) je velmi t\u011b\u017ek\u00fd a chemicky mimo\u0159\u00e1dn\u011b odoln\u00fd drah\u00fd kov st\u0159\u00edb\u0159it\u011b b\u00edl\u00e9 barvy.\nU\u0161lechtil\u00fd, odoln\u00fd, kujn\u00fd a ta\u017en\u00fd kov, elektricky i tepeln\u011b st\u0159edn\u011b dob\u0159e vodiv\u00fd. V p\u0159\u00edrod\u011b se vyskytuje zejm\u00e9na ryz\u00ed.\nN\u00e1zev platina vznikl jako zdrobn\u011blina ze \u0161pan\u011blsk\u00e9ho slova plata (st\u0159\u00edbro), do \u010de\u0161tiny ho lze p\u0159elo\u017eit jako st\u0159\u00edb\u0159\u00ed\u010dko.\nJe rozpustn\u00e1 v lu\u010davce kr\u00e1lovsk\u00e9 a pomalu se rozpou\u0161t\u00ed i v kyselin\u011b chlorovod\u00edkov\u00e9 za p\u0159\u00edtomnosti vzdu\u0161n\u00e9ho kysl\u00edku nebo peroxidu vod\u00edku. Spole\u010dn\u011b s osmiem a iridiem pat\u0159\u00ed k prvk\u016fm s nejv\u011bt\u0161\u00ed zn\u00e1mou hustotou.\nZaj\u00edmav\u00e1 je schopnost platiny pohlcovat zna\u010dn\u00e9 objemy plynn\u00e9ho vod\u00edku. Platina vykazuje tak\u00e9 zna\u010dn\u00e9 katalytick\u00e9 vlastnosti, a to jak ve slou\u010denin\u00e1ch, tak ve form\u011b kovu.\nVzhledem ke sv\u00fdm mechanick\u00fdm vlastnostem a chemick\u00e9 odolnosti jsou platina a p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00ed slitiny s rhodiem a iridiem pou\u017e\u00edv\u00e1ny na v\u00fdrobu odoln\u00e9ho chemick\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed pro rozklady vzork\u016f taven\u00edm nebo spalov\u00e1n\u00edm za vysok\u00fdch teplot. Ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m pr\u016fmyslu je z\u00e1kladn\u00edm materi\u00e1lem speci\u00e1ln\u00edch pec\u00ed na v\u00fdrobu optick\u00fdch vl\u00e1ken.\nV chemick\u00e9m pr\u016fmyslu jsou platina a p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00ed slou\u010deniny vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako v\u0161estrann\u00fd katalyz\u00e1tor v \u0159ad\u011b organick\u00fdch synt\u00e9z. Katalytick\u00fdch vlastnost\u00ed jemn\u011b rozpt\u00fdlen\u00e9 kovov\u00e9 platiny se vyu\u017e\u00edv\u00e1 i v autokatalyz\u00e1torech, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed k odstran\u011bn\u00ed ne\u017e\u00e1douc\u00edch l\u00e1tek z v\u00fdfukov\u00fdch plyn\u016f.\nVe farmaceutick\u00e9m pr\u016fmyslu jsou komplexn\u00ed slou\u010deniny cis-platiny z\u00e1kladem velmi \u00fa\u010dinn\u00fdch cytostatik, tedy l\u00e1tek potla\u010duj\u00edc\u00edch rakovinn\u00e9 bujen\u00ed.\nZna\u010dn\u011b velk\u00fdch objem\u016f dosahuje v\u00fdroba termo\u010dl\u00e1nk\u016f pro p\u0159esn\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed vysok\u00fdch teplot na b\u00e1zi slitin platiny s rhodiem. Hlavn\u00ed vyu\u017eit\u00ed t\u011bchto typ\u016f termo\u010dl\u00e1nk\u016f je ve skl\u00e1\u0159sk\u00e9m a hutnick\u00e9m pr\u016fmyslu.\nV omezen\u00e9 m\u00ed\u0159e se platina pou\u017e\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na k v\u00fdrob\u011b \u0161perk\u016f a k pokovov\u00e1n\u00ed m\u00e9n\u011b u\u0161lechtil\u00fdch kov\u016f. Je tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bkter\u00fdch dent\u00e1ln\u00edch slitin p\u0159edev\u0161\u00edm ve spojen\u00ed s modern\u00edmi keramick\u00fdmi materi\u00e1ly.\nPlatina se v p\u0159\u00edrod\u011b vyskytuje prakticky pouze ve form\u011b ryz\u00edho kovu, i kdy\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy jsou v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e p\u0159\u00edtomny i dal\u0161\u00ed platinov\u00e9 kovy jako rhodium, palladium nebo iridium. Jej\u00ed zastoupen\u00ed v zemsk\u00e9 k\u016f\u0159e je velmi mal\u00e9, odhaduje se, \u017ee jej\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u00fdskyt \u010din\u00ed 0,005\u20130,01 ppm (mg/kg). Koncentrace v mo\u0159sk\u00e9 vod\u011b je natolik n\u00edzk\u00e1, \u017ee ji nelze sou\u010dasn\u00fdmi analytick\u00fdmi metodami spolehliv\u011b zm\u011b\u0159it.\nNejbohat\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e1 nalezi\u0161t\u011b jsou v ji\u017en\u00ed Africe, kde se v n\u011bkter\u00fdch hlubinn\u00fdch dolech v Jihoafrick\u00e9 republice t\u011b\u017e\u00ed a\u017e ve \u010dty\u0159kilometrov\u00e9 hloubce. Existuj\u00ed zde v\u0161ak i nalezi\u0161t\u011b, kde se hornina s jemn\u011b rozpt\u00fdlen\u00fdmi \u010d\u00e1ste\u010dkami kovu t\u011b\u017e\u00ed povrchov\u011b.\nDal\u0161\u00edmi lokalitami s v\u00fdskytem platiny je Sibi\u0159 a Ural, kde se vz\u00e1cn\u011b nach\u00e1z\u00ed platina i ve form\u011b nuget\u016f o v\u00e1ze i n\u011bkolik des\u00edtek gram\u016f. Dal\u0161\u00edch n\u011bkolik nalezi\u0161\u0165 se nach\u00e1z\u00ed v Severn\u00ed Americe v Kanad\u011b i USA.\nRudy ve v\u011bt\u0161in\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00fdch nalezi\u0161\u0165 vykazuj\u00ed kovnatost 5\u201320 g/t. Obvykl\u00fdm zp\u016fsobem zkoncentrov\u00e1n\u00ed drah\u00fdch kov\u016f je flotace po jemn\u00e9m namlet\u00ed vyt\u011b\u017een\u00e9 horniny.\nPlatina je sice drah\u00fdm kovem, kujn\u00fdm, vhodn\u00fdm pro ra\u017ebu, ale mince z n\u011bj ra\u017een\u00e9 se nestaly moc obl\u00edben\u00e9 pro b\u011b\u017en\u00e9 pou\u017eit\u00ed. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se pou\u017e\u00edvaj\u00ed platinov\u00e9 mince sp\u00ed\u0161e jako sb\u011bratelsk\u00e9, \u010di investi\u010dn\u00ed mince. Prvn\u00ed platinov\u00e9 mince se razily pravd\u011bpodobn\u011b v Rusku. Ze sb\u011bratelsk\u00e9ho hlediska jsou star\u00e9 platinov\u00e9 mince velmi vz\u00e1cn\u00e9.\nXPT je k\u00f3d 1 trojsk\u00e9 unce platiny jako platidla podle standardu ISO 4217.\nCotton F.A., Wilkinson J.:Anorganick\u00e1 chemie, souborn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed pro pokro\u010dil\u00e9, ACADEMIA, Praha 1973\nHolzbecher Z.:Analytick\u00e1 chemie, SNTL, Praha 1974\nDr. Heinrich Remy, Anorganick\u00e1 chemie 1. d\u00edl, 1. vyd\u00e1n\u00ed 1961\nN. N. Greenwood \u2013 A. Earnshaw, Chemie prvk\u016f 1. d\u00edl, 1.", "<<>>: Co je Vepor? <<>>: Vepor je zalesn\u011bn\u00fd vrch o nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1 277 m v severn\u00ed \u010d\u00e1sti poho\u0159\u00ed Po\u013eana nad obc\u00ed Streln\u00edky. D\u00edky zachoval\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b le\u017e\u00ed v CHKO Po\u013eana a h\u0159eben mezi Veporem a Hrbem (1 255 m) tvo\u0159\u00ed n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervaci \u013dubietovsk\u00fd Vepor.\nPo zna\u010dce po h\u0159ebeni od Po\u013eany p\u0159es k\u00f3tu Kopce\nPo zna\u010dce z Hrbu a od Chaty pod Hrbem\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Vepor na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jules Barbey d'Aurevilly? <<>>: Jules Am\u00e9d\u00e9e Barbey d\u2019Aurevilly (2. listopad 1808, Saint-Sauveur-le-Vicomte, Normandie, Francie \u2013 23. duben 1889, Pa\u0159\u00ed\u017e) byl francouzsk\u00fd spisovatel, b\u00e1sn\u00edk, \u017eurnalista a kritik.\nPoch\u00e1zel z normandsk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rodiny. Studoval na Coll\u00e8ge Stanislas v Pa\u0159\u00ed\u017ei a v letech 1829-1833 pr\u00e1va v Caen. Po prvotn\u00edch sympati\u00edch s republik\u00e1ny (obdob\u00ed \u010dervencov\u00e9 revoluce 1830) p\u0159e\u0161el ke krajn\u011b pravicov\u00e9mu monarchismu a katolicismu. B\u011bhem studi\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei se sezn\u00e1mil s b\u00e1sn\u00edkem Mauricem de Gu\u00e9rin. Od roku 1833 se usadil v Pa\u0159\u00ed\u017ei a psal kritiky do royalistick\u00fdch novin.\nJeho d\u00edlo je spolu s d\u00edlem Augusta Villiers de l'Isle Adam pova\u017eov\u00e1no za spojovac\u00ed \u010dl\u00e1nek mezi romantismem na jedn\u00e9 stran\u011b a dekadenc\u00ed a symbolismem na stran\u011b druh\u00e9.\nJeho rom\u00e1ny a pov\u00eddky jsou \u010dasto situov\u00e1ny do rodn\u00e9 Normandie. Popisuje stav spole\u010dnosti za revoluce a po n\u00ed a kritizuje i \u00fapadek mrav\u016f kn\u011b\u017e\u00ed a \u0161lechty. A\u010dkoli se s\u00e1m ozna\u010doval za nep\u0159\u00edtele naturalismu, jeho pr\u00e1ce jsou realismem a naturalismem z\u00e1sadn\u011b ovlivn\u011bny. Dal\u0161\u00edm paradoxem jeho d\u00edla je, \u017ee - a\u010d katol\u00edk a royalista - byl konzervativn\u00edmi kruhy odm\u00edt\u00e1n a n\u011bkter\u00e1 jeho d\u00edla byla na c\u00edrkevn\u00edm seznamu zak\u00e1zan\u00fdch knih.\nVe sv\u00fdch kritick\u00fdch soudech a n\u00e1zorech uplat\u0148oval nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed krit\u00e9ria a \u010dasto se uchyloval a\u017e k nesn\u00e1\u0161enliv\u00fdm \u00fatok\u016fm (v tom byl p\u0159edch\u016fdcem nap\u0159. L\u00e9ona Bloye a dal\u0161\u00edch katolick\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f). V ran\u00e9m obdob\u00ed byl tak\u00e9 teoretikem dandysmu a napsal esej o G. Brummellovi.\nLe Cachet d\u2019Onyx, naps\u00e1no 1831\nL\u00e9a, 1832\nL\u2019Amour impossible, 1841 (Nemo\u017en\u00e1 l\u00e1ska, \u010desky 1926)\nLa Bague d\u2019Annibal, 1842\nLe Dessous de cartes d\u2019une partie de whist, 1850 (Rub karet whistov\u00e9 partie, pozd\u011bji p\u0159ipojeno k \u010e\u00e1belsk\u00fdm novel\u00e1m)\nUne Vieille Ma\u00eetresse, 1851 (Star\u00e1 milenka, \u010desky 1923)\nL\u2019Ensorcel\u00e9e, 1852 (O\u010darovan\u00e1, \u010desky 1916)\nLe Chevalier Des Touches, 1863 (Ryt\u00ed\u0159 des Touchess, \u010desky 1923, 1974, 1986)\nUn Pr\u00eatre mari\u00e9, 1864 (\u017denat\u00fd kn\u011bz, \u010desky 1906, 1921, 1930)\nLe Plus Bel Amour de Don Juan, 1867 (Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1ska Dona Juana, pozd\u011bji p\u0159ipojeno k \u010e\u00e1belsk\u00fdm novel\u00e1m)Les Diaboliques, 1874 (\u010e\u00e1belsk\u00e9 novely, \u010desky 1908, 1910, 1920, 1928,..,1969, n\u011bkter\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed t\u00e9\u017e pod n\u00e1zvem Hostina Atheistova)\nUne Histoire sans nom, 1882 (Bezejmenn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, \u010desky 1909, 1926)\nUne Page d\u2019histoire, 1882 (sous le titre Retour de Valognes. Un po\u00e8me in\u00e9dit de Lord Byron), 1886\nCe qui ne meurt pas, 1883\nOde aux H\u00e9ros des Thermopyles, 1825\nPoussi\u00e8res, 1854\nAma\u00efd\u00e9e, 1889\nRhythmes oubli\u00e9s, 1897 (Zapomenut\u00e9 rytmy, \u010desky 1913, 1926)\nDu Dandysme et de Georges Brummel, 1845 (O dandysmu a Georgesi Brummelovi, \u010desky 1912, 1997)\nLes Proph\u00e8tes du pass\u00e9, 1851\nLes \u0152uvres et les hommes 1860\u20131909 (D\u00edla a lid\u00e9 - souborn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed kritik)\nLes quarante m\u00e9daillons de l'Acad\u00e9mie, 1864\nLes ridicules du temps, 1883\nLe Th\u00e9\u00e2tre Contemporain 1866-1870, 3 d\u00edly, vy\u0161lo 1887\u20131888 - divadeln\u00ed kritiky z let 1866-1870\nPens\u00e9es d\u00e9tach\u00e9es, Fragments sur les femmes, 1889\nPol\u00e9miques d'hier, 1889\nDerni\u00e8res Pol\u00e9miques, 1891\nGoethe et Diderot, 1913\nCorrespondance g\u00e9n\u00e9rale (1824-1888), souborn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed korespondence, 9 d\u00edl\u016f (1980-1989)\nMemoranda, Journal intime 1836-1864, den\u00edk\n\u010e\u00e1belsk\u00e9 novely, p\u0159eklad Oskar Reindl, Praha, Odeon, 1969\nRyt\u00ed\u0159 des Touchess, p\u0159eklad Dagmar a Franti\u0161ek X. Halasovi, Praha, Odeon, 1986\nHostina atheistova podle vyd\u00e1n\u00ed z roku 1908, p\u0159eklad Franti\u0161ek \u0160edivec, Olomouc, Votobia, 1995, ISBN 80-85885-47-6\nO dandysmu a Georgi Brummellovi, p\u0159eklad Catherine K\u0159i\u010dkov\u00e1; ver\u0161e Ji\u0159\u00ed Na\u0161inec, Praha, Volvox Globator, 1996, ISBN 80-7207-044-4\nListy Trebutienovi, p\u0159eklad Bohuslav Reynek, Olomouc, Votobia, 1996, ISBN 80-7198-052-8\nT\u0159i \u010e\u00e1belsk\u00e9 novely, p\u0159eklad Oskar Reindl, Praha, Slovart, 1998, ISBN 80-7209-056-9 (v\u00fdb\u011br pov\u00eddek: Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1ska Dona Juana, Rub karet whistov\u00e9 partie, Pomsta \u017eeny)\nPOHORSK\u00dd, Ale\u0161. heslo Jules Barbey d\u2019Aurevilly. In: Jaroslav Fry\u010der a kol. Slovn\u00edk francouzsky p\u00ed\u0161\u00edc\u00edch spisovatel\u016f. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 105.\nJan Otokar Fischer a kol.: D\u011bjiny francouzsk\u00e9 literatury 19. a 20. stolet\u00ed, d\u00edl II. (1870-1930), Praha, Academia, 1983\n Galerie Jules Barbey d'Aurevilly na Wikimedia Commons\n \n Autor Jules_Barbey_d\u2019Aurevilly ve Wikizdroj\u00edch (francouzsky)\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jules Barbey d'Aurevilly\nHrz. heslo Barbey d'Aurevilly, Jules. In: Kolektiv autor\u016f. Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. Praha: Jan Otto, 1888\u20131909. Svazek 3. S. 294\u2013295.\n heslo Barbey d'Aurevilly, Jules. In: Kolektiv autor\u016f. Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd nov\u00e9 doby. Praha: Jan Otto, 1930\u20131934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek 1. S. 445.", "<<>>: Co je Engelbert (jm\u00e9no)? <<>>: Engelbert je mu\u017esk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no germ\u00e1nsk\u00e9ho p\u016fvodu. Jm\u00e9no je odvozeno od staron\u011bmeck\u00e9ho slova Angilberct, kter\u00e9 je tvo\u0159eno slovy angil \u2013 and\u011bl, a berath \u2013 sv\u011btlo.\nGelek, Engel, Engou\u0161, Bert\nEngelbert (And\u011bl\u00edn) (12. stol. \u2013 1199) \u2013 11.", "<<>>: Co je \u017deny ve Vatik\u00e1nu? <<>>: \u017deny tvo\u0159\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 5,5 % ob\u010dan\u016f m\u011bstsk\u00e9ho st\u00e1tu Vatik\u00e1n. \nPodle listu Herald Sun v b\u0159eznu 2011 bylo z celkov\u00e9ho po\u010dtu 572 ob\u010dan\u016f vlastn\u00edc\u00edch vatik\u00e1nsk\u00fd pas pouze 32 \u017een. Jedna z nich byla jepti\u0161ka. V roce 2013 Worldcrunch uvedl, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b bylo asi 30 \u017een, kter\u00e9 byly ob\u010dankami Vatik\u00e1nu. V\u011bt\u0161ina z nich poch\u00e1zela z It\u00e1lie, d\u00e1le dv\u011b jihoamerick\u00e9 \u017eeny, dv\u011b Polky a t\u0159i \u0160v\u00fdcarky.\nVatik\u00e1nsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed mohou \u017eeny (k\u0159t\u011bn\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 katoli\u010dky) z\u00edskat skrze s\u0148atek s rezidentem. Takov\u00e9to ob\u010danstv\u00ed v\u0161ak trv\u00e1 pouze po dobu jejich pobytu ve Vatik\u00e1nu.Mezi \u017eenami, kter\u00e9 maj\u00ed trval\u00e9 ob\u010danstv\u00ed ve Vatik\u00e1nu, je jedna arm\u00e1dn\u00ed d\u016fstojnice, dv\u011b u\u010ditelky (jedna st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1, druh\u00e1 v mate\u0159sk\u00e9 \u0161kole) a jedna akademi\u010dka. \nJednou z \u017een \u017eij\u00edc\u00edch ve Vatik\u00e1nu, byla t\u00e9\u017e dcera zdej\u0161\u00edho elektrik\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se pozd\u011bji vdala a ztratila tak reziden\u010dn\u00ed pr\u00e1vo. Dal\u0161\u00ed \u017eenou trvale \u017eij\u00edc\u00ed ve Vatik\u00e1nu byla polsk\u00e1 p\u0159ekladatelka Magdalena Woli\u0144ska-Riedi, man\u017eelka jednoho ze \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch gardist\u016f.\nV minulosti si \u017eeny nemohly ve Vatik\u00e1nu otev\u0159\u00edt bankovn\u00ed \u00fa\u010det, b\u011bhem pontifik\u00e1tu pape\u017e\u016f Jana Pavla II. a Benedikta XVI. se v\u0161ak situace za\u010dala m\u011bnit. N\u011bmeck\u00e1 hudebnice Ingrid Stampaov\u00e1 se dokonce stala jednou z pomocn\u00fdch redaktor\u016f a d\u016fv\u011brnou poradkyn\u00ed pape\u017ee Benedikta XVI.21. dubna 2013 Daily Telegraph ozn\u00e1mil, \u017ee pape\u017e Franti\u0161ek jmenuje v\u00edce \u017een na kl\u00ed\u010dov\u00e9 pozice ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b Vatik\u00e1nu. V kv\u011btnu 2019 pak jmenoval dal\u0161\u00ed t\u0159i \u017eeny poradkyn\u011bmi Gener\u00e1ln\u00edho sekretari\u00e1tu Biskupsk\u00e9 synody pro ot\u00e1zky ml\u00e1de\u017ee, v\u00edry a zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, co\u017e je poprv\u00e9 v historii katolick\u00e9 c\u00edrkve.Vatik\u00e1nsk\u00fd den\u00edk L'Osservatore Romano tak\u00e9 vyd\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edlohu, v\u011bnuj\u00edc\u00ed se \u017eensk\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m. \u017deny sice dosud nemohou p\u0159ij\u00edmat presbytersk\u00e9 nebo biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se v\u0161ak p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 komise zab\u00fdv\u00e1 ot\u00e1zkou, zda \u017eeny mohou slou\u017eit jako laick\u00e9 j\u00e1henky.\nP\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b baziliky svat\u00e9ho Petra, Sixtinsk\u00e9 kaple nebo n\u011bkter\u00e9ho z Vatik\u00e1nsk\u00fdch muze\u00ed se u \u017een (i mu\u017e\u016f) o\u010dek\u00e1v\u00e1 vhodn\u00e9 oble\u010den\u00ed. Nen\u00ed povoleno oble\u010den\u00ed bez ruk\u00e1v\u016f, \u0161ortky, minisukn\u011b, velk\u00fd v\u00fdst\u0159ih apod. u mu\u017e\u016f klobouk. \u017deny mohou, ale nemus\u00ed, m\u00edt tradi\u010dn\u00ed \u201e\u010dern\u00fd klobouk nebo z\u00e1voj\u201c. Dress code pro pape\u017esk\u00e9 audience je pon\u011bkud form\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed. \u017deny mus\u00ed m\u00edt zakryt\u00e1 ramena a kolena.\nPape\u017eem, kter\u00fd je hlavou st\u00e1tu, sm\u00ed b\u00fdt pouze mu\u017e. Je volen kolegiem kardin\u00e1l\u016f, kter\u00e9 je sou\u010d\u00e1st\u00ed Svat\u00e9ho stolce a tvo\u0159\u00ed samostatnou entitu Vatik\u00e1nu. Kardin\u00e1ly katolick\u00e9 c\u00edrkve, kte\u0159\u00ed jsou obvykle tak\u00e9 (arci)biskupy, mohou b\u00fdt pouze mu\u017ei. Kardin\u00e1lsk\u00fd titul je privilegium a \u00fa\u0159ad ud\u011blovan\u00e9 pape\u017eem. \nVatik\u00e1n je jedn\u00edm ze dvou suver\u00e9nn\u00edch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 neumo\u017e\u0148uj\u00ed rozvod, druh\u00fdm jsou Filip\u00edny.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2016 vatik\u00e1nsk\u00e9 \u00fa\u0159ady schv\u00e1lily vytvo\u0159en\u00ed \u010dist\u011b \u017eensk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Donne in Vaticano. \u010clenkami sdru\u017een\u00ed jsou novin\u00e1\u0159ky, teolo\u017eky a ekonomky. V \u010dele sdru\u017een\u00ed stoj\u00ed zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed p\u0159edsedkyn\u011b Tracey McClureov\u00e1.\nSeznam \u010dl\u00e1nk\u016f souvisej\u00edc\u00edch s Vatik\u00e1nem\nPrivilegium b\u00edl\u00e9 / Privil\u00e8ge du blanc\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Women in Vatican City na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Zahr\u00e1dka (T\u00e1bor)? <<>>: Zahr\u00e1dka (n\u011bmecky Sachradka) je jednou z 15 m\u00edstn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta T\u00e1bor. V roce 2015 zde trvale \u017eilo 36 obyvatel.Nach\u00e1z\u00ed se z\u00e1padn\u011b od T\u00e1bora, vlevo pobl\u00ed\u017e silnice \u010d\u00edslo 19 (sm\u011br P\u00edsek, Ro\u017emit\u00e1l pod T\u0159em\u0161\u00ednem), asi 2,7 km od mimo\u00farov\u0148ov\u00e9 k\u0159i\u017eovatky silnic \u010d.19 a 603 na severn\u00edm okraji T\u00e1bora. T\u011bsn\u011b soused\u00ed s m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed V\u0161echov. Na plo\u0161e cca 4 ha se v sou\u010dasnosti (2015) nach\u00e1z\u00ed 20 dom\u016f, z toho 12 z nich je trvale obydlen\u00fdch; v lokalit\u011b u \u0159eky Lu\u017enice se nach\u00e1z\u00ed 53 rekrea\u010dn\u00edch chat. Asi 600 m severn\u011b je vyu\u017e\u00edvan\u00e9 leti\u0161t\u011b (d\u0159\u00edve vojensk\u00e9) pro sportovn\u00ed l\u00e9t\u00e1n\u00ed a r\u016fzn\u00e9 akce (nap\u0159. Mistrovstv\u00ed \u010cR leteck\u00fdch model\u00e1\u0159\u016f 2006; moto a auto srazy).\nSoustava rybn\u00ed\u010dk\u016f a p\u0159ilehl\u00e9 okol\u00ed o rozloze 30 hektar\u016f je od 22. \u00fanora 2008 v seznamu evropsky v\u00fdznamn\u00fdch lokalit (v r\u00e1mci mezin\u00e1rodn\u00edho projektu Natura 2000). C\u00edlem projektu je ochrana nejcenn\u011bj\u0161\u00edch, nejohro\u017een\u011bj\u0161\u00edch \u010di vz\u00e1cn\u00fdch a v oblasti ojedin\u011bl\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f, rostlin a typ\u016f p\u0159\u00edrodn\u00edch stanovi\u0161\u0165.\nU Zahr\u00e1dky, zejm. u rybn\u00ed\u010dk\u016f \u201eStuden\u00fd\u201c a \u201eZahr\u00e1deck\u00fd\u201c jsou \u0161irok\u00e9 lemy litor\u00e1rn\u00edch porost\u016f r\u00e1kosin, na hr\u00e1z\u00edch mok\u0159adn\u00ed ol\u0161iny, \u017eij\u00ed zde mok\u0159adn\u00ed pt\u00e1ci a populace n\u011bkolika druh\u016f oboj\u017eiveln\u00edk\u016f, nap\u0159. v \u010cR pom\u011brn\u011b vz\u00e1cn\u00e1 \u017e\u00e1ba ku\u0148ka obecn\u00e1 (Bombina bombina).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1379. V roce 1572 se uv\u00e1d\u00ed jako \u201eves\u201c pust\u00e1: \u201eRoku 1572, p\u0159i d\u011blen\u00ed zbo\u017e\u00ed Pol\u00e1neck\u00e9ho dostali brat\u0159i Jan a Fridrich Vora\u017ei\u010dt\u00ed z Pab\u011bnic po polovici tvrze Pol\u00e1nky, dvoru a vsi a vsi pust\u00e9 Zahr\u00e1dky. Kde tato b\u00fdvala, nezn\u00e1mo.\u201e (cit. Roman Cikhart).\nP\u0159ed rokem 1572 m\u00edsto, kde asi st\u00e1vala pust\u00e1 samota \u201eZahr\u00e1dka\u201c se rovn\u011b\u017e naz\u00fdvalo \u201eKakanov\u201c. Po roce 1611 se pustina st\u00e1v\u00e1 sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta T\u00e1bora a ponechala si pojmenov\u00e1n\u00ed \u201eZahr\u00e1dka\u201c.\nZahr\u00e1dka - T\u00e1bor\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nCikhart, Roman: \u201eT\u00e1borsko. Popis p\u0159\u00edrodn\u00ed, historick\u00fd a n\u00e1rodopisn\u00fd\u201c, T\u00e1bor 1921.\nOkresn\u00ed \u00fa\u0159ad T\u00e1bor: \u201eT\u00e1borsko\u201c, Praha 1990.", "<<>>: Co je \u017delezni\u010dn\u00ed stanice Kirjat Chajim? <<>>: \u017delezni\u010dn\u00ed stanice Kirjat Chajim (hebrejsky: \u05ea\u05d7\u05e0\u05ea \u05d4\u05e8\u05db\u05d1\u05ea \u05e7\u05e8\u05d9\u05ea \u05d7\u05d9\u05d9\u05dd, Tachanat ha-rakevet Kirjat Chajim) je \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice na pob\u0159e\u017en\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati v Izraeli.\nLe\u017e\u00ed v Haifsk\u00e9m z\u00e1livu v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce okolo 10 metr\u016f na severu Izraele, na severov\u00fdchodn\u00edm okraji m\u011bsta Haifa, ve \u010dtvrti zvan\u00e9 Kirjat Chajim, respektive na rozmez\u00ed jej\u00edch dvou pod\u010d\u00e1st\u00ed, Kirjat Chajim Ma'aravit a Kirjat Chajim Mizrachit (sou\u010d\u00e1st lidnat\u00e9 konurbace satelitn\u00edch m\u011bst Haify zvan\u00fdch Krajot). Je situov\u00e1na v ulici Alexander Zaid, nedaleko od t\u0159\u00eddy Sderot Achi Ejlat. V okol\u00ed se nach\u00e1zej\u00ed obytn\u00e9 distrikty, jihoz\u00e1padn\u011b odtud tak\u00e9 stoj\u00ed Stadion v Kirjat Chajim a d\u00e1l k jihu velk\u00e1 pr\u016fmysov\u00e1 z\u00f3na.Stanice je obsluhov\u00e1na autobusov\u00fdmi linkami spole\u010dnosti Egged. K dispozici jsou parkovac\u00ed m\u00edsta pro automobily, ve\u0159ejn\u00fd telefon a automat na n\u00e1poje.", "<<>>: Co je Diakritick\u00e9 znam\u00e9nko? <<>>: Diakritick\u00e9 znam\u00e9nko (z \u0159eck\u00e9ho \u03b4\u03b9\u03b1\u03ba\u03c1\u03b9\u03c4\u03b9\u03ba\u03cc\u03c2 diakritik\u00f3s = rozli\u0161uj\u00edc\u00ed) je znam\u00e9nko v okol\u00ed p\u00edsmene (nad n\u00edm, pod n\u00edm, vedle n\u011bj), kter\u00e9 n\u011bjak pozm\u011b\u0148uje jeho v\u00fdznam (nej\u010dast\u011bji ozna\u010duje jeho odli\u0161nou v\u00fdslovnost).\nNe ka\u017ed\u00e9 znam\u00e9nko je v\u0161ak znam\u00e9nkem diakritick\u00fdm, nap\u0159. te\u010dka nad p\u00edsmenem i je dnes ji\u017e ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto znaku. Od diakritick\u00fdch znam\u00e9nek je t\u0159eba odli\u0161ovat tak\u00e9 interpunk\u010dn\u00ed znam\u00e9nka, kter\u00e1 signalizuj\u00ed vztahy mezi v\u011btami v souv\u011bt\u00ed nebo mezi \u010d\u00e1stmi v\u011bty a mod\u00e1ln\u00ed postoj mluv\u010d\u00edho, a tzv. punktace, jimi\u017e se v hebrej\u0161tin\u011b zaznamen\u00e1vaj\u00ed samohl\u00e1sky. Diakritick\u00e1 znam\u00e9nka se vyskytuj\u00ed i na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, zejm\u00e9na jako te\u010dky.\nDiakritick\u00e1 znam\u00e9nka maj\u00ed v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch r\u016fzn\u00e9 pou\u017eit\u00ed a v\u00fdznam, tj. nepou\u017e\u00edvaj\u00ed se pouze k prodlu\u017eov\u00e1n\u00ed samohl\u00e1sek nebo m\u011bk\u010den\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny znaky s diakritikou ve v\u0161ech psan\u00fdch jazyc\u00edch shrnuje dnes syst\u00e9m k\u00f3dov\u00e1n\u00ed graf\u00e9m\u016f Unicode. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed seznam obsahuje pouze v\u00fd\u010det n\u011bkter\u00fdch diakritick\u00fdch znam\u00e9nek v n\u011bkter\u00fdch jazyc\u00edch pou\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch jako p\u00edsmo latinku.\n\u00b4 \u2013 \u010d\u00e1rka (akut),\nd\u00e9lka hl\u00e1sky. V \u010de\u0161tin\u011b a sloven\u0161tin\u011b ozna\u010duje d\u00e9lku samohl\u00e1sky (nap\u0159. \u00c1, \u00e9), ve sloven\u0161tin\u011b i d\u00e9lku slabikotvorn\u00fdch souhl\u00e1sek \u0155 a \u013a.\np\u0159\u00edzvuk. V ru\u0161tin\u011b se v u\u010debnicov\u00fdch textech \u010di slovn\u00edc\u00edch pou\u017e\u00edv\u00e1 k ozna\u010den\u00ed slovn\u00edho p\u0159\u00edzvuku, v b\u011b\u017en\u00fdch textech se p\u0159\u00edzvuk nezna\u010d\u00ed.\npalatalizace\njin\u00e1 zm\u011bna v\u00fdslovnosti samohl\u00e1sek\nv\u00fd\u0161ka hl\u00e1sek\nt\u00f3n\nzd\u016frazn\u011bn\u00ed\nrozli\u0161en\u00ed v\u00fdznamu slov (d\u00e1n\u0161tina, nor\u0161tina)\njin\u00e9 pou\u017eit\u00ed\n\u02c7 \u2013 h\u00e1\u010dek, nap\u0159. \u010c, \u011b (m\u011bk\u010den\u00ed). Pou\u017e\u00edv\u00e1 se v \u010de\u0161tin\u011b, sloven\u0161tin\u011b, jihoslovansk\u00fdch jazyc\u00edch pou\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch latinku, litev\u0161tin\u011b, loty\u0161tin\u011b, eston\u0161tin\u011b, fin\u0161tin\u011b a sioux\u0161tin\u011b.\nu mal\u00e9ho \u0165 a \u010f (a ve sloven\u0161tin\u011b je\u0161t\u011b \u013e a \u013d) se pou\u017e\u00edv\u00e1 alternativn\u00ed forma naz\u00fdvan\u00e1 kli\u010dka \u010di mal\u00fd h\u00e1\u010dek, podobn\u00e1 apostrofu \u2019\n\u02da \u2013 krou\u017eek, v \u010de\u0161tin\u011b \u016f (p\u016fvodn\u011b \u201euo\u201c), v seversk\u00fdch jazyc\u00edch \u00e5Pouze v ciz\u00edch jazyc\u00edch:\n\u00a8 \u2013 dv\u011b te\u010dky nad p\u00edsmenem\np\u0159ehl\u00e1ska \u2013 nap\u0159. \u00e4, \u00fc, n\u011bmecky Umlaut\ntrema, dierese, rozlu\u010dn\u00edk \u2013 odd\u011blen\u00e1 v\u00fdslovnost dvou sousedn\u00edch samohl\u00e1sek, nap\u0159. v latin\u011b \u2013 Bo\u00ebthius , n\u011bkdy (Chronica) Bo\u00ebmorum , d\u00e1le ve francouz\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u00eb v Citro\u00ebn \neliminace \u2013 vynech\u00e1n\u00ed souhl\u00e1sek v nebo g v afrik\u00e1n\u0161tin\u011b, nap\u0159. nizozemsk\u00e9 vogel \u2192 afrik\u00e1nsk\u00e9 vo\u00ebl \n\u02dd \u2013 dv\u011b \u010d\u00e1rky \u2013 dv\u011b \u010d\u00e1rky nad p\u00edsmenem v ma\u010far\u0161tin\u011b, zna\u010d\u00ed dlouhou p\u0159ehl\u00e1sku, nap\u0159. \u0151 v Gy\u0151r \n\u02dc \u2013 (mal\u00e1) tilda, vlnovka, vlnka nad p\u00edsmenem\n\u00d1, \u00f1 , nap\u0159. ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b nebo ke\u010du\u00e1n\u0161tin\u011b\nnad samohl\u00e1skami\nnaz\u00e1ln\u00ed samohl\u00e1sky, nap\u0159. \u00e3 v S\u00e3o Paulo \nklesav\u011b-stoupav\u00fd t\u00f3n s pauzou ve vietnam\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u1ec5 v Nguy\u1ec5n \n\u02c6 \u2013 st\u0159\u00ed\u0161ka, vok\u00e1\u0148, st\u0159\u00ed\u0161ka nad p\u00edsmenem\nnad samohl\u00e1skami\nnad p\u00edsmenem o (\u00f4) ve sloven\u0161tin\u011b zna\u010d\u00ed vyslovovanou dvojhl\u00e1sku uo, nap\u0159. k\u00f4\u0148 \neliminace latinsk\u00e9ho s ve francouz\u0161tin\u011b, nap\u0159. lat. castelum \u2192 fr. ch\u00e2teau \nzav\u0159en\u00e1 st\u0159edn\u00ed nezaokrouhlen\u00e1 samohl\u00e1ska v rumun\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u00e2 v Rom\u00e2n\u0103 \nnad souhl\u00e1skami\nsouhl\u00e1sky \u0109 , \u011d , \u0125 , \u0135 a \u015d v Esperantu\n\u00b8 \u2013 cedilla, sedila \u2013 h\u00e1\u010dek pod souhl\u00e1skou\n\u00e7, nap\u0159. ve francouz\u0161tin\u011b a ture\u010dtin\u011b, ve francouz\u0161tin\u011b souhl\u00e1ska naps\u00e1na p\u00edsmenem \u00e7 p\u0159ed samohl\u00e1skami a, o a u \u2013 pokud by se psalo bez cedilly, \u010detlo by se jako k, nap\u0159. \u00e7 ve Fran\u00e7ois, v ture\u010dtin\u011b , nap\u0159. \u00e7 v T\u00fcrk\u00e7e \n\u0122, \u0123 (v\u00fdjimka u \u0123 \u2013 cedilla naho\u0159e) v loty\u0161tin\u011b\n\u02db \u2013 oc\u00e1sek, obr\u00e1cen\u00fd h\u00e1\u010dek, ogonek \u2013 h\u00e1\u010dek pod p\u00edsmenem (na opa\u010dnou stranu ne\u017e cedilla), v\u00fdskyt nap\u0159. v pol\u0161tin\u011b (nazalizace) a litev\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u0119 v dzi\u0119kuj\u0119 v pol\u0161tin\u011b nebo \u0173 v lietuvi\u0173 v litev\u0161tin\u011b \n\u02c9 \u2013 vodorovn\u00e1 \u010d\u00e1rka \u2013 vodorovn\u00e1 \u010d\u00e1ra (v matematice \u201epruh\u201c) nad p\u00edsmenem, nap\u0159. v latin\u011b nebo maor\u0161tin\u011b, zna\u010d\u00ed prodlou\u017een\u00ed samohl\u00e1sky, nap\u0159. M\u0101ori \n\u02d8 \u2013 oblou\u010dek, p\u016flkrou\u017eek \u2013 okrouhl\u00fd h\u00e1\u010dek nad p\u00edsmenem\nnad samohl\u00e1skami\nvelmi kr\u00e1tk\u00e9 a (\u0103) ve vietnam\u0161tin\u011b\n\u0161va v rumun\u0161tin\u011b, pouze \u0103, nap\u0159. \u0103 v direct\u0103 \n\u010desk\u00fd p\u0159epis korejsk\u00fdch samohl\u00e1sek \u3153 (jako \u014f ) a \u3161 (jako \u016d )\n\u011e, \u011f (pouze v ture\u010dtin\u011b, prodlu\u017euje p\u0159edchoz\u00ed samohl\u00e1sku, nap\u0159. do\u011farlar \n \u0337 \u2013 \u0161ikm\u00e1 \u010d\u00e1rka, \u2013 \u0161ikm\u00e9 p\u0159e\u0161krtnut\u00ed p\u00edsmene\nu souhl\u00e1sek\n\u0141, \u0142, pouze v pol\u0161tin\u011b a lu\u017eick\u00e9 srb\u0161tin\u011b, ozna\u010duje zn\u011blou labiovel\u00e1rn\u00ed apromixantu (anglick\u00e9 w), nap\u0159. Miko\u0142aj Kopernik \nu samohl\u00e1sek\n\u00d8, \u00f8, pouze v nor\u0161tin\u011b, d\u00e1n\u0161tin\u011b a faer\u0161tin\u011b, zna\u010d\u00ed r\u016fzn\u00e9 samohl\u00e1sky, v\u011bt\u0161inou polouzav\u0159enou a\u017e polootev\u0159enou p\u0159edn\u00ed zaokrouhlenou samohl\u00e1sku, nap\u0159. \u00f8 v K\u00f8benhavn v d\u00e1n\u0161tin\u011b nebo \u00f8 ve f\u00f8dt v nor\u0161tin\u011b \n\u02cf \u2013 \u010d\u00e1rka pod p\u00edsmenem \u2013 \u010d\u00e1rka um\u00edst\u011bn\u00e1 pod p\u00edsmenem, pouze v rumun\u0161tin\u011b \u2013 \u0219, \u021b \u2013 nen\u00ed \u015f, \u0163, tj. \u2260 cedilla, nap\u0159. \u0219 v Bucure\u0219ti \nte\u010dka, dotaccent \u2013 te\u010dka nad (pod) p\u00edsmenem\nnad (pod) samohl\u00e1skou\n\u0130 (velk\u00e9) v ture\u010dtin\u011b, nad samohl\u00e1skou, nap\u0159. \u0130 v \u0130stanbul \n\u0131 (mal\u00e9) v ture\u010dtin\u011b, \u026f, \u017e\u00e1dn\u00e1 te\u010dka, nap\u0159. \u0131 v bal\u0131k \nn\u00edzk\u00fd t\u00f3n ve vietnam\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u1ea1 v b\u1ea1n \nnad souhl\u00e1skou\n\u017b, \u017c v pol\u0161tin\u011b, zna\u010d\u00ed zn\u011blou retroflexn\u00ed frikativu (rusk\u00e9 \u017e), nap\u0159. \u017c ve stra\u017c \n\u02cb \u2013 t\u011b\u017ek\u00fd akcent, obr\u00e1cen\u00e1 \u010d\u00e1rka nad p\u00edsmenem\nve francouz\u0161tin\u011b samohl\u00e1ska indikuj\u00edc\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed nevyslovenou samohl\u00e1sku, \u010dte se dlouze, nap\u0159. \u00e8 v m\u00e8re )\nklesav\u00fd t\u00f3n ve vietnam\u0161tin\u011b a pchin-jin, nap\u0159. ve vietnam\u0161tin\u011b \u00e0 ve v\u00e0 , nap\u0159. \u010d\u00ednsky (pchin-jin) \u00e0 v Sh\u00e0ngh\u01cei \n \u0335 \u2013 \u0161krtnut\u00ed (vodorovn\u00e9), v psan\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b, n\u011bm\u010din\u011b nebo obecn\u011b v psan\u00e9m z\u00e1pisu matematick\u00fdch rovnic ob\u010das u\u017e\u00edvan\u00e9 ke odli\u0161en\u00ed znaku Z od \u010d\u00edslice 2, v pol\u0161tin\u011b \u01b5 je v\u0161ak variantn\u00ed z\u00e1pis \u017b, \u01b5 bylo pou\u017e\u00edv\u00e1no tak\u00e9 v do\u010dasn\u011b zaveden\u00e9 latince r. 1992 v \u010ce\u010densku jako znak pro \u0416 .\n\u0126, \u0127 v malt\u0161tin\u011b\n\u0110, \u0111 (vietnam\u0161tina a chorvat\u0161tina) nebo \u0110, \u00f0 (island\u0161tina, staroangli\u010dtina), v island\u0161tin\u011b a staroangli\u010dtin\u011b zna\u010d\u00ed eth\n \u031b \u2013 roh (na kraji), \u01a1, \u01b0, pouze ve vietnam\u0161tin\u011b, \u01a1 zna\u010d\u00ed \u0161va, \u01b0 zna\u010d\u00ed stejnou samohl\u00e1sku jako \u00ee/\u00e2 v rumun\u0161tin\u011b, nap\u0159. \u1edb ve v\u1edbi , \u01b0 v H\u01b0u \nS k\u0159es\u0165anskou misi\u00ed a se \u0161\u00ed\u0159en\u00edm latinsk\u00e9 a \u0159eck\u00e9 vzd\u011blanosti na sever vznikla jednak pot\u0159eba p\u0159esn\u011bji zaznamen\u00e1vat v\u00fdslovnost \u0159e\u010dtiny, jednak zaznamen\u00e1vat hl\u00e1sky jin\u00fdch jazyk\u016f v abeced\u011b, kter\u00e1 pro n\u011b nebyla p\u016fvodn\u011b ur\u010dena. V\u00fdvoj v Evrop\u011b \u0161el troj\u00edm sm\u011brem:\nPro v\u00fdchodoslovansk\u00e9 jazyky se \u0159eck\u00e1 abeceda roz\u0161\u00ed\u0159ila o dal\u0161\u00ed p\u00edsmena (cyrilice, azbuka).\nV latinsk\u00e9 abeced\u011b se za\u010daly pou\u017e\u00edvat skupiny p\u00edsmen \u010dili sp\u0159e\u017eky. Tak pro rozli\u0161en\u00ed mezi hl\u00e1skami \u201eu\u201c a \u201ev\u201c se za\u010dalo ps\u00e1t \u201evv\u201c, pozd\u011bj\u0161\u00ed dvojit\u00e9 \u201ew\u201c, v angli\u010dtin\u011b vn\u00edman\u00e9 jako dvojit\u00e9 u. V \u010de\u0161tin\u011b se u\u017e\u00edvaly sp\u0159e\u017eky nap\u0159\u00edklad \u201esz\u201c pro \u201e\u0161\u201c, \u201ecz\u201c pro \u201e\u010d\u201c a podobn\u011b.\nV pozdn\u00edm st\u0159edov\u011bku vznikla diakritick\u00e1 znam\u00e9nka. Nejprve se zav\u00e1d\u00ed od konce 14. stolet\u00ed do \u010de\u0161tiny d\u00edky spisu Orthographia Bohemica (\u010cesk\u00fd pravopis) p\u0159ipisovan\u00e9mu M. Janu Husovi. Objevuje se te\u010dka (podle \u201epunctus rotundus\u201c, tak\u00e9 naboden\u00ed\u010dko kr\u00e1tk\u00e9) s v\u00fdznamem m\u011bk\u010den\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00edho h\u00e1\u010dku, a \u010d\u00e1rka (\u201egracilis virgula\u201c, naboden\u00ed\u010dko dlouh\u00e9) pro ozna\u010den\u00ed d\u00e9lky. Te\u010dka se v pol\u0161tin\u011b zachovala u \u017c. \u010cesk\u00e9 \u0161 se nakonec ujalo i v jin\u00fdch jazyc\u00edch a v mezin\u00e1rodn\u00edch znakov\u00fdch sad\u00e1ch v\u00fdslovnosti.Jedin\u00fd evropsk\u00fd jazyk, kter\u00fd \u017e\u00e1dn\u00e1 diakritick\u00e1 znam\u00e9nka nezavedl, byla angli\u010dtina, jej\u00ed\u017e v\u00fdslovnost se od psan\u00e9 podoby siln\u011b odch\u00fdlila. D\u00edky tomu, \u017ee nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed standardy v oblasti v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky poch\u00e1z\u00ed z anglicky mluv\u00edc\u00edch zem\u00ed, vznikla pot\u0159eba z\u00e1pisu i znak\u016f, kter\u00e9 anglick\u00e1 abeceda neobsahuje. Jednou z mo\u017enost\u00ed, kter\u00e1 se v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b objevuje nap\u0159\u00edklad v n\u011bmeck\u00e9 praxi, je n\u00e1vrat k historick\u00e9mu pravopisu a n\u00e1hrada diakritick\u00fdch znam\u00e9nek sp\u0159e\u017ekami (psan\u00ed \u201eue\u201c m\u00edsto \u201e\u00fc\u201c, nap\u0159. ueber m\u00edsto \u201e\u00fcber\u201c, a \u201eae\u201c m\u00edsto \u201e\u00e4\u201c, nap\u0159. Maedchen m\u00edsto \u201eM\u00e4dchen\u201c). Na podobn\u00e9m principu je zalo\u017een i VIQR, co\u017e je jeden ze zp\u016fsobu k\u00f3dov\u00e1n\u00ed diakritiky ve vietnam\u0161tin\u011b.\nDiakritick\u00fdm znak\u016fm se nakonec nevyhnula ani nov\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00e1 abeceda pchin-jin, kter\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159ehl\u00e1skovou dvoute\u010dku \u00fc.\n\u010ce\u0161tina: \u00e1, \u00e9, \u00ed, \u00f3, \u00fa, \u00fd, \u010d, \u010f, \u011b, \u0148, \u0159, \u0161, \u0165, \u017e, \u016f\nD\u00e1n\u0161tina a nor\u0161tina: \u00e5, \u00f8\nEsperanto: \u0109, \u011d, \u0125, \u0135, \u015d, \u016d\nEston\u0161tina: \u0161, \u017e, \u00f5, \u00e4, \u00f6, \u00fc\nFrancouz\u0161tina: \u00e0, \u00e2, \u00e7, \u00e9, \u00e8, \u00ea, \u00eb, \u00ee, \u00ef, \u00f4, \u00f9, \u00fb, \u00fc, \u00ff\nChorvat\u0161tina a bosen\u0161tina: \u017e, \u0161, \u010d, \u0107, \u0111\nIr\u0161tina: \u00e1, \u00e9, \u00ed, \u00f3, \u00fa\nLitev\u0161tina: \u0105, \u0119, \u0117, \u012f, (y \u2013 vyzna\u010den\u00ed d\u00e9lky), \u0173, \u016b, \u010d, \u0161, \u017e\nLoty\u0161tina: \u0101, \u0113, \u012b, \u016b, \u010d, \u0161, \u017e, \u013c, \u0137, \u0146, \u0123 (reforma pravopisu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b podle \u010desk\u00e9ho vzoru)\nMa\u010far\u0161tina: \u00e1, \u00e9, \u00ed, \u00f3, \u00fa, \u00f6, \u00fc, \u0151, \u0171\nN\u011bm\u010dina: \u00e4, \u00f6, \u00fc\nNizozem\u0161tina: \u00eb, \u00ef\nPol\u0161tina: \u0105, \u0107, \u0119, \u0142, \u0144, \u00f3, \u015b, \u017a, \u017c\nPortugal\u0161tina: \u00e1, \u00e0, \u00e3, \u00e2, \u00e7, \u00e9, \u00ea, \u00ed, \u00f3, \u00f5, \u00f4\nRumun\u0161tina: \u0103, \u00e2, \u00ee, \u0219, \u021b\nSioux\u0161tina: \u00e1, \u00e9, \u00ed, \u00f3, \u00fa, \u0105, \u010d, \u010d\u2019, \u010dh, \u01e7, \u021f, \u012f, k\u021f, k\u2019, p\u021f, p\u2019, \u0161, t\u021f, t\u2019, \u0173, \u017e\nSloven\u0161tina: \u00e1, \u00e4, \u010d, \u010f, \u00e9, \u00ed, \u013a, \u013e, \u0148, \u00f3, \u00f4, \u0155, \u0161, \u0165, \u00fa, \u00fd, \u017e\n\u0160pan\u011bl\u0161tina: \u00e1, \u00e9, \u00ed, \u00f1, \u00f3, \u00fa, \u00fc\n\u0160v\u00e9d\u0161tina: \u00e5, \u00e4, \u00f6\nTure\u010dtina: \u00e2, \u00e7, \u00ee, \u015f, \u00fb, \u011f\nVietnam\u0161tina: \u0103, \u00e2, \u0111, \u00ea, \u00f4, \u01a1, \u01b0 (+ t\u00f3nov\u00e9: \u00e1, \u00e0, \u00e3, \u1ea3, \u1ea1 u v\u0161ech samohl\u00e1sek)\nNa po\u010d\u00edta\u010d\u00edch s Microsoft Windows umo\u017e\u0148uje \u010desk\u00e9 rozlo\u017een\u00ed (QWERTZ) napsat velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed p\u00edsmen s diakritick\u00fdmi znam\u00e9nky. Z jazyk\u016f Evropsk\u00e9 unie je mo\u017en\u00e9 na \u010desk\u00e9 kl\u00e1vesnici plnohodnotn\u011b ps\u00e1t anglicky, finsky, francouzsky (bez ligatur \u00e6 a \u0153 \u2013 nahraditeln\u00e9 sp\u0159e\u017ekami ae a oe), irsky, italsky, ma\u010farsky, n\u011bmecky (s \u00df), nizozemsky (bez ligatury \u0133 \u2013 nahraditeln\u00e9 sp\u0159e\u017ekou ij), polsky, slovensky, slovinsky a \u0161v\u00e9dsky. Pokud bychom p\u0159i\u010detli je\u0161t\u011b smluvn\u00ed jazyky EU, mohli bychom ps\u00e1t nav\u00edc baskicky, katal\u00e1nsky a valencijsky. Dostupn\u00e1 diakritick\u00e1 znam\u00e9nka jsou:\u00b4 \u2013 \u010d\u00e1rka:\n\u02c7 \u02cf (vedle kl\u00e1vesy \u2190 BackSpace), nap\u0159. \u0155 = \u02c7 \u02cf, potom samostatn\u011b stisknout R\nAlt Gr + 9 \u00ed, nap\u0159. \u0143 = Alt Gr + 9 \u00ed, potom samostatn\u011b stisknout \u2191 Shift + N\u02c7 \u2013 h\u00e1\u010dek:\n\u2191 Shift + \u02c7 \u02cf, nap\u0159. \u0164 = \u2191 Shift + \u02c7 \u02cf, potom samostatn\u011b stisknout \u2191 Shift + T\nAlt Gr + 2 \u011b, nap\u0159. \u0148 = Alt Gr + 2 \u011b, potom samostatn\u011b stisknout Nmal\u00fd h\u00e1\u010dek (kli\u010dka) - stejn\u011b jako h\u00e1\u010dek (jen s p\u00edsmeny \u010f, \u0165, \u013e a \u013d, nelze vlo\u017eit samostatn\u011b):\u2191 Shift + \u02c7 \u02cf, nap\u0159. \u013d = \u2191 Shift + \u02c7 \u02cf, potom samostatn\u011b stisknout \u2191 Shift + L\nAlt Gr + 2 \u011b, nap\u0159. \u010f = Alt Gr + 2 \u011b, potom samostatn\u011b stisknout D\u00a8 \u2013 dv\u011b te\u010dky:\n' .. (nad prav\u00fdm \u2191 Shift), nap\u0159. \u00c4 = ' .., potom samostatn\u011b stisknout \u2191 Shift + A\nAlt Gr + %= (za \u0159adou s \u010d\u00edsly), nap\u0159. \u00eb = Alt Gr + %=, potom samostatn\u011b stisknout E\u02c6 \u2013 vok\u00e1\u0148: Alt Gr + 3 \u010d, nap\u0159. \u00e2 = Alt Gr + 3 \u010d, potom samostatn\u011b stisknout A\n\u02d8 \u2013 oblou\u010dek: Alt Gr + 4 \u0161, nap\u0159. \u0103 = Alt Gr + 4 \u0161, potom samostatn\u011b stisknout A\n\u00b0 \u2013 krou\u017eek:\n\u2191 Shift + \u00b0 ; (v\u011bt\u0161inou na za\u010d\u00e1tku druh\u00e9 \u0159ady hned pod Esc), nap\u0159. \u00e5 = \u2191 Shift + \u00b0 ;, potom samostatn\u011b stisknout A\nAlt Gr + 5 \u0159, nap\u0159. \u016e = Alt Gr + 5 \u0159, potom samostatn\u011b stisknout \u2191 Shift + U\u02db \u2013 ogonek: Alt Gr + 6 \u017e, nap\u0159. \u0105 = Alt Gr + 6 \u017e, potom samostatn\u011b stisknout A\n` \u2013 t\u011b\u017ek\u00fd akcent: Alt Gr + 7 \u00fd, nap\u0159. \u00e0 = Alt Gr + 7 \u00fd, potom samostatn\u011b stisknout A\n\u00b7 \u2013 te\u010dka: Alt Gr + 8 \u00e1, nap\u0159. \u0117 = Alt Gr + 8 \u00e1, potom samostatn\u011b stisknout E\n\u02dd \u2013 dv\u011b \u010d\u00e1rky: Alt Gr + 0 \u00e9, nap\u0159. \u0171 = Alt Gr + 0 \u00e9, potom samostatn\u011b stisknout U\n\u00b8 \u2013 cedilla: Alt Gr + \u02c7 \u02cf, nap\u0159. \u00e7 = Alt Gr + \u02c7 \u02cf, potom samostatn\u011b stisknout C\nAbeceda\nInterpunk\u010dn\u00ed znam\u00e9nko\nP\u00edsmo\nTypografie\n \nDiakritick\u00e9 znam\u00e9nko v \u010cesk\u00e9 terminologick\u00e9 datab\u00e1zi knihovnictv\u00ed a informa\u010dn\u00ed v\u011bdy (TDKIV)\n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo diakritick\u00e9 znam\u00e9nko ve Wikislovn\u00edku\n Encyklopedick\u00e9 heslo Diakritick\u00e1 znam\u00e9nka v Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m ve Wikizdroj\u00edch\nDiakritick\u00e1 znam\u00e9nka Archivov\u00e1no 3. 4. 2005 na Wayback Machine. na serveru typo.cz\n(anglicky) diacritics.typo.", "<<>>: Co je Burian Lede\u010dsk\u00fd z \u0158\u00ed\u010dan? <<>>: Burian Lede\u010dsk\u00fd z \u0158\u00ed\u010dan (cca 1480 \u2013 asi 1541) byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic, \u010dlen rodu p\u00e1n\u016f z \u0158\u00ed\u010dan a hejtman \u010c\u00e1slavsk\u00e9ho kraje.\nOtcem Buriana Lede\u010dsk\u00e9ho byl patrn\u011b Jan Lede\u010dsk\u00fd z \u0158\u00ed\u010dan, matkou \u201epan\u00ed Ledeck\u00e1\u201c, kter\u00e1 mohla b\u00fdt sestrou Mikul\u00e1\u0161e Tr\u010dky z L\u00edpy. Ten byl poru\u010dn\u00edkem jej\u00edch d\u011bt\u00ed. Burian p\u0159evzal rodov\u00e9 majetky po roce 1501, kdy byl Mikul\u00e1\u0161 Tr\u010dka z L\u00edpy naposledy zm\u00edn\u011bn jako spr\u00e1vce Led\u010de. Roku 1509 zem\u0159ela Burianova man\u017eelka pan\u00ed \u017dofka ze Sovince spole\u010dn\u011b s jejich dv\u011bma syny a dv\u011bma slu\u017ekami b\u011bhem tance v s\u00e1le lede\u010dsk\u00e9ho hradu, kdy se v\u0161ichni propadli podlahou. Pal\u00e1c s propadlou podlahou nechal Burian posl\u00e9ze p\u0159estav\u011bt. Do t\u00e9\u017ee doby spad\u00e1 p\u0159estavba lede\u010dsk\u00e9ho kostela. \nV roce 1514 je Burian Lede\u010dsk\u00fd z \u0158\u00ed\u010dan dolo\u017een jako hejtman \u010c\u00e1slavsk\u00e9ho kraje spole\u010dn\u011b s Janem Svatbou z Otradovic na Zbraslavic\u00edch. B\u011bhem roku 1515 se stal p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edm komorn\u00edho soudu za pansk\u00fd stav. P\u0159i komorn\u00edm soudu zasedal i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech. V letech 1522 - 1523 zasedal dokonce p\u0159i zemsk\u00e9m soudu. Roku 1539 potvrdil Burian Lede\u010dsk\u00fd z \u0158\u00ed\u010dan privilegia m\u011bstu Lede\u010d, p\u0159edev\u0161\u00edm pak pr\u00e1vo svatohavelsk\u00e9ho trhu.\nBurian Lede\u010dsk\u00fd zem\u0159el kolem roku 1541 a lede\u010dsk\u00e1 v\u011btev p\u00e1n\u016f z \u0158\u00ed\u010dan j\u00edm vym\u0159ela po me\u010di. Burianova dcera Mark\u00e9ta byla man\u017eelkou Zde\u0148ka Mezi\u0159\u00ed\u010dsk\u00e9ho z Lomnice, kter\u00fd se stal d\u011bdicem lede\u010dsk\u00e9ho panstv\u00ed. \nBOUKAL Jan, Lede\u010dt\u00ed z \u0158\u00ed\u010dan a jejich p\u0159\u00edbuzn\u00ed v \u010c\u00e1slavsk\u00e9m kraji v pozdn\u00edm st\u0159edov\u011bku, in: Havl\u00ed\u010dkobrodsko: sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f o historii regionu Havl\u00ed\u010dk\u016fv Brod 35, 2021, s. 9-27.\nSEDL\u00c1\u010cEK August, Hrady, z\u00e1mky a tvrze Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho XII., Praha 1900, s. 95-107.", "<<>>: Co je Horbaef? <<>>: Horbaef byl staroegyptsk\u00fd princ ze 4. dynastie, syn kr\u00e1le Chufua.\nHorbaef byl synem fara\u00f3na Chufua a nezn\u00e1m\u00e9 \u017eeny. O\u017eenil se se svou sestrou Meresanch II. a m\u011bli spolu dv\u011b dcery, Nefertkau III. a Nebty-tepites. Meresanch II. m\u011bla tak\u00e9 syna D\u017eaty, toho m\u011bla ale pravd\u011bpodobn\u011b se sv\u00fdm druh\u00fdm man\u017eelem, kter\u00e9ho si vzala pot\u00e9, co ovdov\u011bla. Po Horbaefov\u011b smrti si vzala bu\u010fto Rad\u017eedefa, nebo Rachefa. D\u017eaty m\u011bl titul \u201eSyn kr\u00e1le\u201c, co\u017e m\u016f\u017ee dokazovat, \u017ee byl synem a\u017e jej\u00edho druh\u00e9ho man\u017eela, kter\u00fd byl kr\u00e1l, zat\u00edmco Horbaef byl pouze princ.\nHorbaef byl poh\u0159ben v mastab\u011b G 7410-7420 v G\u00edze. Meresanch zde byla tak\u00e9 poh\u0159bena.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Horbaef na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Toyota FJ Cruiser? <<>>: Toyota FJ Cruiser je dvoudve\u0159ov\u00e9 SUV, kter\u00e9 od roku 2007 vyr\u00e1b\u00ed japonsk\u00e1 automobilka Toyota. Vyr\u00e1b\u00ed se s pohonem zadn\u00edch nebo v\u0161ech kol. Pro Toyotu ho vyr\u00e1b\u00ed automobilka Hino.\nVyr\u00e1b\u00ed se v tov\u00e1rn\u00e1ch Hamura a Tokio. Poprv\u00e9 se p\u0159edstavila jako studie na autosalonu v Chicagu v roce 2003. Design je odkazem na v\u016fz Toyota Land Cruiser FJ40 z roku 1960. Na v\u00fdb\u011br je p\u011bt barev:\u017elut\u00e1 Sun Fusion, tmav\u011b \u010derven\u00e1 Black Cherry, st\u0159\u00edbrn\u00e1 Titanium metallic, \u010dern\u00e1 Black diamond a modr\u00e1 Woodoo blue. Za p\u0159\u00edplatek lze v\u016fz dovybavit nap\u0159\u00edklad koly z lehk\u00fdch slitin nebo autor\u00e1diem s osmi reproduktory a ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm na volantu. Toyota Racing developements vyrobila sportovn\u00ed verzi FJ TRD Special edition.\nPoh\u00e1n\u00ed j\u00ed \u010dty\u0159litrov\u00fd \u0161estiv\u00e1lec V6. M\u00e1 rozvod DOHC a techniku VVT-i. Dosahuje v\u00fdkonu 239 kon\u00ed (178 kW)\nRozvor \u2013 2690 mm\nD\u00e9lka \u2013 4671 mm\n\u0160\u00ed\u0159ka \u2013 1895 mm\nV\u00fd\u0161ka \u2013 1800 mm (4x2) nebo 1819 mm (4x4)\nV\u00e1ha \u2013 1837 kg (4x2) nebo 1947 kg (4x4)\n \nFanklub\nPopis\n\u010cl\u00e1nek na Autoweb.", "<<>>: Co je Manuel Monteiro de Castro? <<>>: Manuel kardin\u00e1l Monteiro de Castro (* 29. b\u0159ezna 1938 Santa Euf\u00e9mia de Prazins, Guimar\u00e3es, Portugalsko) je portugalsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz, vatik\u00e1nsk\u00fd diplomat a \u00fa\u0159edn\u00edk \u0159\u00edmsk\u00e9 kurie, kardin\u00e1l.\nKn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed p\u0159ijal 9. \u010dervence 1961 v arcidiec\u00e9zi Braga v Portugalsku. V roce 1985 se stal pronunciem v zem\u00edch souostrov\u00ed Mal\u00fdch Antil a byl jmenov\u00e1n titu\u00e1ln\u00edm arcibiskupem. Biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed mu 13. b\u0159ezna 1985 ud\u011blil kardin\u00e1l Agostino Casaroli. V roce 1990 byl jmenov\u00e1n apo\u0161tolsk\u00fdm nunciem v Salvadoru, od roku 1998 se stal nunciem v Jihoafrick\u00e9 republice, Namibii a Lesothu. Roku 2000 ho pape\u017e Jan Pavel II. jmenoval apo\u0161tolsk\u00fdm nunciem ve \u0160pan\u011blsku. V souvislost\u00ed s p\u0159\u00edpravou apo\u0161tolsk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy Jana Pavla II. v kv\u011btnu 2003 obdr\u017eel jedno z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed t\u00e9to zem\u011b, Velk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e Izabely Katolick\u00e9. V letech 2007 a\u017e 2009 sou\u010dasn\u011b s funkc\u00ed nuncia byl st\u00e1l\u00fdm pozorovatelem Apo\u0161tolsk\u00e9ho stolce u Sv\u011btov\u00e9 organizace turistiky.\nDne 3. \u010dervence 2009 ho pape\u017e Benedikt XVI. jmenoval sekret\u00e1\u0159em Kongregace pro biskupy. Dne 5. ledna 2012 byl jmenov\u00e1n vatik\u00e1nsk\u00fdm vrchn\u00edm penitenci\u00e1\u0159em. O den pozd\u011bji bylo ozn\u00e1meno jeho kardin\u00e1lsk\u00e9 jmenov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo ofici\u00e1ln\u011b zavr\u0161eno p\u0159i konsisto\u0159i 18. \u00fanora 2012. Na funkci vrchn\u00edho penitenci\u00e1\u0159e Svat\u00e9ho stolce rezignoval vzhledem k dovr\u0161en\u00ed kanonick\u00e9ho v\u011bku 21. z\u00e1\u0159\u00ed 2013. Jeho n\u00e1stupcem se stal kardin\u00e1l Mauro Piacenza.\nSeznam \u017eij\u00edc\u00edch kardin\u00e1l\u016f\nSeznam kardin\u00e1l\u016f jmenovan\u00fdch Benediktem XVI.\n \nProfil v biografick\u00e9m slovn\u00edku kardin\u00e1l\u016f Salvadora Mirandy Archivov\u00e1no 13. 2. 2018 na Wayback Machine.\nBiografick\u00e9 heslo na catholic-hierarchy.", "<<>>: Co je Petr Nov\u00e1k (gener\u00e1l)? <<>>: Petr Nov\u00e1k (18. \u0159\u00edjna 1895 nebo 19. \u0159\u00edjna 1891, Menhartice \u2013 4. srpna 1976, Strakonice) byl \u010desk\u00fd voj\u00e1k a \u00fa\u010detn\u00ed.\nPetr Nov\u00e1k se narodil v roce 1895 nebo 1891 v Menhartic\u00edch nedaleko Jemnice. V roce 1910 absolvoval d\u016fstojnickou \u0161kolu ve V\u00eddni. Bojoval v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, ze kter\u00e9 dezertoval a p\u0159ipojil se do \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed v Rusku. Do legi\u00ed vstoupil v Kyjev\u011b v roce 1916, n\u00e1sledn\u011b pak p\u016fsobil snad a\u017e do roku 1920. V Rusku se o\u017eenil a vr\u00e1til se zp\u011bt do Jemnice, kde po roce 1920 \u017eil v P\u00e1nkov\u011b tov\u00e1rn\u011b. P\u0159ed za\u010d\u00e1tkem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl v Bratislav\u011b, kde jako voj\u00e1k spolupracoval s gener\u00e1lem Vojtou. N\u00e1sledn\u011b se Petr Nov\u00e1k v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 p\u0159ipojil k odbojov\u00e9 skupin\u011b Obrana n\u00e1roda, stal se velitelem pro kraj \u010cechy-severoz\u00e1pad a spolupracoval s dal\u0161\u00edmi skupinami. Petr Nov\u00e1k pak b\u011bhem zat\u00fdk\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f odbojov\u00fdch skupin gestapem ode\u0161el od rodiny a skr\u00fdval se. Dostal rozkaz, aby ode\u0161el do zahrani\u010d\u00ed. Poprv\u00e9 emigroval p\u0159es Ma\u010farsko, kde v\u0161ak byl zat\u010den, n\u00e1sledn\u011b se mu povedlo ut\u00e9ct do Francie, kde vstoupil do \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy. Posl\u00e9ze p\u016fsobil ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii.Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se vr\u00e1til do Brna, kde pokra\u010doval v pr\u00e1ci pro arm\u00e1du a\u017e do roku 1950, kdy byl propu\u0161t\u011bn. Nastoupil tak na pozici \u00fa\u010detn\u00edho v zem\u011bd\u011blsk\u00e9m dru\u017estvu. Po roce 1968 byl rehabilitov\u00e1n a pov\u00fd\u0161en do hodnosti gener\u00e1lmajora. Zbytek \u017eivota pro\u017eil u dcery ve Strakonic\u00edch, kde zem\u0159el v roce 1976.\nBRUNCL\u00cdK, Jan. Brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Petr Nov\u00e1k - velitel obrany n\u00e1roda v severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch. In: Kr\u00e1lov\u00e9hradecko. Historick\u00fd sborn\u00edk pro pou\u010denou ve\u0159ejnost. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: , 2005.", "<<>>: Co je N\u00e1mo\u0159n\u00ed trasa? <<>>: N\u00e1mo\u0159n\u00ed trasa opakovan\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e1 trasa po mo\u0159i, nebo mo\u0159\u00edch a oce\u00e1nech, po kter\u00e9 lodi putuj\u00ed mezi konkr\u00e9tn\u00edmi m\u00edsty. Je to obdoba leteck\u00e9 trasy ve vzduchu, nebo silnice na zemi.\nN\u00e1mo\u0159n\u00ed trasy jsou zn\u00e1m\u00e9 po cel\u00e1 stalet\u00ed. Ji\u017e v 15. a 16. stolet\u00ed p\u0159i rozvoji celosv\u011btov\u00e9ho obchodu byly n\u00e1mo\u0159n\u00ed trasy velmi d\u016fle\u017eit\u00e9. Byly pot\u0159ebn\u00e9 pro sn\u00ed\u017een\u00ed n\u00e1klad\u016f (p\u0159epravn\u00ed n\u00e1klady a clo), rychlej\u0161\u00ed dopravu zbo\u017e\u00ed do c\u00edle a bezpe\u010dnost pasa\u017e\u00e9r\u016f a zbo\u017e\u00ed.\nOstatn\u011b Kry\u0161tof Kolumbus se nevydal na cestu z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem proto, aby objevil Ameriku, ale proto, aby objevil co nejkrat\u0161\u00ed obchodn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed trasu do Indie.", "<<>>: Co je Ko\u010d\u010dawalsk\u00fd les? <<>>: Ko\u010d\u010dawalsk\u00fd les (korejsky \uacf6\uc790\uc648 \uc232 Ko\u010d\u010dawal sup) je n\u00e1zev pro p\u016fvodn\u00ed lesy jihokorejsk\u00e9ho ostrova \u010ced\u017eu, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na svaz\u00edch poho\u0159\u00ed Halla (centr\u00e1ln\u00edm bodem je \u0161t\u00edtov\u00e1 sopka Halla-san). Ostrov \u010ced\u017eu byl vytvo\u0159en sope\u010dnou \u010dinnost\u00ed a jeho povrch tvo\u0159\u00ed l\u00e1va. \u010ced\u017eu je nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrov v Ji\u017en\u00ed Koreji, le\u017e\u00edc\u00ed na jihoz\u00e1pad od poloostrova. Vzhledem ke geografick\u00e9mu v\u00fdvoji z\u016fstal tento region z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti neporu\u0161en. Lesy Ko\u010d\u010dawalu nab\u00edzej\u00ed pohled na st\u00e1lezelen\u00e9 rostliny, a jsou tedy obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem m\u00edstn\u00edch obyvatel i turist\u016f. Do sou\u010dasn\u00e9 doby se tento ekotop zachoval p\u0159edev\u0161\u00edm na severn\u00edch a z\u00e1padn\u00edch svaz\u00edch ostrova.\nP\u016fvodn\u011b naz\u00fdvali obyvatel\u00e9 \u010ced\u017eu v\u0161echny lesy na kamenn\u00e9m z\u00e1klad\u011b \u201cKo\u010d\u010dawal\u201d. M\u00edstn\u00ed v\u00fdkladov\u00fd slovn\u00edk popisuje Ko\u010d\u010dawal jako \u010dlov\u011bkem neporu\u0161en\u00e9 m\u00edsto, ve kter\u00e9m se m\u00eds\u00ed charakteristiky lesa a pralesa. Vzhledem k prokazateln\u00e9mu l\u00e1vov\u00e9mu p\u016fvodu Ko\u010d\u010dawalsk\u00e9ho lesa byl navr\u017een nov\u00fd v\u00fdznam pro tento term\u00edn, kter\u00fd by zahrnoval pouze ty lesy, kter\u00e9 vyr\u016fstaj\u00ed na l\u00e1vov\u00e9m z\u00e1klad\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 jsou v\u0161ak proti tomu, aby byl Ko\u010d\u010dawal spojov\u00e1n pouze s geologick\u00fdm popisem. Definice Ko\u010d\u010dawalu tedy st\u00e1le nen\u00ed p\u0159esn\u011b ur\u010dena.\nKo\u010d\u010dawalsk\u00fd les je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd pro tvorbu podzemn\u00ed vody na ostrov\u011b, proto\u017ee d\u00e9\u0161\u0165 pronik\u00e1 skrze kameny p\u0159\u00edmo do p\u016fdotvorn\u00e9ho substr\u00e1tu. Jeho ochrana je proto z\u00e1sadn\u00ed.\nLes m\u00e1 t\u0159i d\u016fle\u017eit\u00e1 specifika:\nvznik\u00e1 na l\u00e1vov\u00e9m z\u00e1klad\u011b\nvz\u00e1cn\u00e9 rostliny, kter\u00e9 se vyskytuj\u00ed pouze v tomto ekosyst\u00e9mu\nde\u0161\u0165ov\u00e1 voda zde pronik\u00e1 p\u0159\u00edmo do p\u016fdotvorn\u00e9ho substr\u00e1tu\nKv\u016fli l\u00e1vov\u00e9mu z\u00e1kladu bylo zem\u011bd\u011blstv\u00ed na ostrov\u011b dlouho obt\u00ed\u017en\u00e9 a lesy z\u016fstaly t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010deny a\u017e do 20. stolet\u00ed. Podle studie profesora Songa z roku 2000 je povrch Ko\u010d\u010dawalu slo\u017een z l\u00e1vy typu AA. Na z\u00e1klad\u011b jeho v\u00fdzkumu byl vytvo\u0159en podrobn\u00fd pl\u00e1n Ko\u010d\u010dawalu. Dalsi v\u00fdzkum v\u0161ak odhalil, \u017ee povrch Ko\u010d\u010dawalu netvo\u0159\u00ed pouze l\u00e1va typu AA, ale jde o sm\u011bs l\u00e1vy AA a l\u00e1vy Pahoehoe. Tento typ l\u00e1vy doporu\u010dil doktor Song s ohledem na m\u00edstn\u00ed terminologii naz\u00fdvat l\u00e1vou Bille.\nStudie profesorky Yim Eun Young prok\u00e1zala, \u017ee m\u00edsto v Ko\u010d\u010dawalsk\u00e9m lese zvan\u00e9 Kam\u00e9lia (Dong Baek Dong San), kter\u00e9 se rozkl\u00e1d\u00e1 na \u00fazem\u00ed 590 083 m\u00b2 je jedinou lokalitou s v\u00fdskytem ned\u00e1vno objeven\u00e9ho typu kapradiny Mankyua chejuense. Profesorka Young na\u0161la b\u011bhem sv\u00e9ho v\u00fdzkumu mnoho specifick\u00fdch druh\u016f rostlin rostouc\u00edch na kamenn\u00e9m z\u00e1klad\u011b. V\u011bt\u0161ina t\u011bchto rostlin je sv\u011btov\u00fdm unik\u00e1tem a \u0159ada z nich byla prohl\u00e1\u0161ena za ohro\u017een\u00e9. V roce 2005 byl zah\u00e1jen rozs\u00e1hl\u00fd v\u00fdzkum lesa a dosud bylo objeveno dal\u0161\u00edch p\u011bt nov\u00fdch druh\u016f rostlin.\nKo\u010d\u010dawal je hodn\u011b zn\u00e1m\u00fd skrze \u00fatvary vznikl\u00e9 sope\u010dnou \u010dinnost\u00ed, typickou pro l\u00e1vu typu AA. To je nejv\u011bt\u0161\u00ed pr\u016fto\u010dnost v cel\u00e9 Ji\u017en\u00ed Koreji. Ko\u010d\u010dawalsk\u00fd les zna\u010dn\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 vzniku podzemn\u00ed vody na ostrov\u011b. V\u011bt\u0161ina de\u0161\u0165ov\u00e9 vody se neudr\u017e\u00ed na povrchu a ihned se vsakuje do zem\u011b. Podzemn\u00ed voda je tedy hlavn\u00edm zdrojem pitn\u00e9 vody.", "<<>>: Co je Kl\u00e1\u0161ter Rosikon? <<>>: Kl\u00e1\u0161ter svat\u00e9ho Panteleimona (Pantaleona) (\u0159ecky: \u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03c2 \u03a0\u03b1\u03bd\u03c4\u03b5\u03bb\u03b5\u03ae\u03bc\u03c9\u03bd \u2013 Aghios Panteleimon, rusky: \u041f\u0430\u043d\u0442\u0435\u043b\u0435\u0439\u043c\u043e\u043d\u043e\u0432, z\u0159ejm\u011b zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako \u03a1\u03c9\u03c3\u03c3\u03b9\u03ba\u03cc\u03bd \u2013 Rossik\u00f3n), je jeden z kl\u00e1\u0161ter\u016f na ho\u0159e Athos. Kl\u00e1\u0161ter je p\u0159edposledn\u00edm v hierarchii 20 kl\u00e1\u0161ter\u016f na svat\u00e9 ho\u0159e Athos.\nByl zalo\u017een v 11. stolet\u00ed a reformov\u00e1n v 19. stolet\u00ed. Je zasv\u011bcen svat\u00e9mu Pantaleonovi. Ob\u00fdvaj\u00ed ho ru\u0161t\u00ed pravoslavn\u00ed mni\u0161i.", "<<>>: Co je Silvio Fauner? <<>>: Silvio Fauner (* 1. listopadu 1968 San Pietro di Cadore) je b\u00fdval\u00fd italsk\u00fd reprezentant v b\u011bhu na ly\u017e\u00edch. Z\u00e1vodil za t\u00fdm Centro Sportivo Carabinieri. Jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem bylo p\u0159ekvapiv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed italsk\u00e9 \u0161tafety na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1994 v Lillehammeru, kde v c\u00edlov\u00e9 rovince proazil o \u010dty\u0159i desetiny sekundy dom\u00e1c\u00edho fini\u0161mana Bj\u00f8rna D\u00e6hlieho. Ve \u0161tafet\u011b z\u00edskal tak\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 olympijsk\u00e9 medaile v letech 1992 a 1998, byl t\u0159et\u00ed ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b na ZOH 1994 a t\u0159et\u00ed na 30 km klasicky v roce 1998. V roce 1995 se stal mistrem sv\u011bta v z\u00e1vod\u011b na 50 km voln\u00fdm stylem. Ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru vyhr\u00e1l t\u0159i individu\u00e1ln\u00ed z\u00e1vody a dv\u011b \u0161tafety, nejlep\u0161\u00edm celkov\u00fdm um\u00edst\u011bn\u00edm bylo t\u0159et\u00ed m\u00edsto v sez\u00f3n\u011b 1994/95. Skon\u010dil tak\u00e9 na druh\u00e9m m\u00edst\u011b celkov\u00e9ho hodnocen\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v d\u00e1lkov\u00e9m b\u011bhu na ly\u017e\u00edch v sez\u00f3n\u011b 2003/04. Po ukon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry p\u016fsobil jako tren\u00e9r italsk\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 reprezentace. Nesl olympijsk\u00fd ohe\u0148 p\u0159i zahajovac\u00edm ceremoni\u00e1lu Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2006 v Tur\u00edn\u011b. Bylo mu ud\u011bleno vyznamen\u00e1n\u00ed Croce al merito dell'Esercito.\nCinquantamila.", "<<>>: Co je Citlivost klimatu? <<>>: V souvislosti s glob\u00e1ln\u00edm oteplov\u00e1n\u00edm ozna\u010dujeme jako citlivost klimatu, n\u00e1r\u016fst glob\u00e1ln\u00ed teploty v reakci na lidmi produkovan\u00e9 CO2. Ji\u017e mnoho let odhaduj\u00ed v\u011bdci, vzestup o 1,5 \u00b0C a\u017e 4,5 \u00b0C p\u0159i zdvojn\u00e1soben\u00ed koncentrac\u00ed CO2 v ovzdu\u0161\u00ed a tento odhad se p\u0159\u00edli\u0161 nem\u011bn\u00ed ani s dal\u0161\u00edmi v\u00fdzkumy. I kdy\u017e citlivost klimatu je obecn\u011b vyjad\u0159ov\u00e1na jako z\u00e1vislost oteplov\u00e1n\u00ed na koncentraci CO2, velmi \u010dasto se bez dal\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed jako citlivost ud\u00e1v\u00e1 pr\u00e1v\u011b konkr\u00e9tn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty p\u0159i zdvojn\u00e1soben\u00ed koncentrac\u00ed CO2 proti obdob\u00ed p\u0159ed pr\u016fmyslovou revoluc\u00ed.Obecn\u011b se jako citlivost klimatu ozna\u010duje zm\u011bna rovnov\u00e1\u017en\u00e9 teploty v reakci na zm\u011bny radia\u010dn\u00edho p\u016fsoben\u00ed. Z tohoto d\u016fvodu citlivost klimatu sice z\u00e1vis\u00ed na po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm stavu klimatu, ale potenci\u00e1ln\u011b je ji mo\u017en\u00e9 odvodit z paleoklimatick\u00fdch dat, tzv. proxy dat. Pomal\u00e9 klimatick\u00e9 zp\u011btn\u00e9 vazby, zejm\u00e9na zm\u011bny velikosti ledov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu a atmosf\u00e9rick\u00e9ho CO2, zesiluj\u00ed celkovou citlivost zemsk\u00e9ho syst\u00e9mu o hodnotu, kter\u00e1 z\u00e1vis\u00ed na \u010dasov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, kter\u00e9 se bere v \u00favahu. Ov\u0161em ukazuje se, \u017ee zm\u011bny teplot v prav\u011bku kauz\u00e1ln\u011b zp\u016fsobuj\u00ed zm\u011bny slo\u017een\u00ed atmosf\u00e9ry, kde\u017eto v sou\u010dasnosti v\u00edce slo\u017een\u00ed atmosf\u00e9ry m\u011bn\u00ed teplotu, tak\u017ee paleoklimaticky stanoven\u00e1 citlivost klimatu (kauz\u00e1ln\u011b ur\u010duj\u00edc\u00ed jak\u00e1 zm\u011bna teploty zp\u016fsob\u00ed zdvojn\u00e1soben\u00ed koncentrace oxidu uhli\u010dit\u00e9ho) bude pro dne\u0161n\u00ed pou\u017eit\u00ed myln\u00e1 a odli\u0161n\u00e1. Paleoklimatick\u00e9 studie ukazuj\u00ed pr\u016fm\u011brn\u011b na citlivost 3 \u00b0C, kde\u017eto instrument\u00e1ln\u00ed metody pouze na 2 \u00b0C. Publikovan\u00e9 modely p\u0159itom v pr\u016fm\u011bru ukazuj\u00ed je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed hodnoty citlivosti klimatu ne\u017e pr\u016fm\u011brn\u00e9 paleoklimatick\u00e9 hodnoty.\nRovnov\u00e1\u017en\u00e1 citlivost klimatu (ECS) je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e postupn\u00e1 klimatick\u00e1 odezva (TCR). Ov\u0161em publikovan\u00e9 odhady jejich velikost\u00ed se, podle studie z roku 2017, s \u010dasem sni\u017euj\u00ed, co\u017e zp\u016fsobuje zastar\u00e1v\u00e1n\u00ed star\u0161\u00edch hodnot. TCR je nejpravd\u011bpodobn\u011bji 1,68 \u00b0C.A\u010dkoli citlivost klimatu se obvykle pou\u017e\u00edv\u00e1 v souvislosti s radia\u010dn\u00edm p\u016fsoben\u00edm oxidu uhli\u010dit\u00e9ho (CO2), je my\u0161lena jako obecn\u00e1 vlastnost klimatick\u00e9ho syst\u00e9mu: zm\u011bna povrchov\u00e9 teploty vzduchu (\u0394Ts) n\u00e1sledovan\u00e1 jednotkovou zm\u011bnou radia\u010dn\u00edho p\u016fsoben\u00ed (RP), a proto je vyj\u00e1d\u0159ena v jednotk\u00e1ch \u00b0C/(W/m2). K tomu, aby byla u\u017eite\u010dn\u00e1, mus\u00ed b\u00fdt m\u011b\u0159en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 na p\u016fvodu p\u016fsoben\u00ed (nap\u0159\u00edklad poch\u00e1zej\u00edc\u00edm ze sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f nebo d\u00edky slune\u010dn\u00ed variace); v prvn\u00edm \u0159\u00e1du bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee to tak je.Citlivost klimatu se ve vztahu k CO2 \u010dasto vyjad\u0159uje jako zm\u011bna teploty v jednotk\u00e1ch \u00b0C, spojen\u00e1 s zdvojn\u00e1soben\u00edm koncentrace oxidu uhli\u010dit\u00e9ho v zemsk\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e (a s pou\u017eit\u00edm radia\u010dn\u00edho p\u016fsoben\u00ed oxidu uhli\u010dit\u00e9ho).\nPro spojen\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed klimatick\u00e9 modely atmosf\u00e9ra-oce\u00e1n (nap\u0159. model CMIP5) je citlivost klimatu tzv. vznikaj\u00edc\u00ed vlastnost\u00ed: nen\u00ed to parametr modelu, ale sp\u00ed\u0161e v\u00fdsledek kombinace fyzik\u00e1ln\u00edch modelu a parametr\u016f. Naproti tomu jednodu\u0161\u0161\u00ed modely energetick\u00e9 bilance mohou m\u00edt citlivost klimatu jako explicitn\u00ed parametr.\n \n \n \n \u0394\n \n T\n \n s\n \n \n =\n \u03bb\n \u22c5\n R\n F\n \n \n {displaystyle Delta T_{s}=lambda cdot RF}\n \nPojmy zastoupen\u00e9 v rovnici se t\u00fdkaj\u00ed radia\u010dn\u00ed p\u016fsoben\u00ed (RP) na line\u00e1rn\u00ed zm\u011bny v glob\u00e1ln\u00edch zm\u011bn\u00e1ch povrchov\u00e9 teploty (\u0394Ts) p\u0159es citlivosti klimatu \u03bb.\nJe tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 odhadnout citlivost klimatu z pozorov\u00e1n\u00ed; je to v\u0161ak obt\u00ed\u017en\u00e9 vzhledem k nejistot\u00e1m v p\u016fsoben\u00ed a teplotn\u00ed historii.\nP\u0159edindustri\u00e1ln\u00ed koncentrace CO2 byly 280 ppm a narostly na hodnotu 408 ppm v roce 2018. Pokud nedojde k realizaci opat\u0159en\u00ed na sn\u00ed\u017een\u00ed emis\u00ed CO2, odhaduje se, \u017ee dvojn\u00e1sobku p\u0159edindustri\u00e1ln\u00edch koncentrac\u00ed se dos\u00e1hne kolem roku 2060.V\u011bdci pou\u017e\u00edvaj\u00ed t\u0159i r\u016fzn\u00e9 metody v\u00fdpo\u010dtu klimatick\u00e9 citlivosti:\nRovnov\u00e1\u017en\u00e1 klimatick\u00e1 citlivost (ECS) se vztahuje k rovnov\u00e1\u017en\u00fdm zm\u011bn\u00e1m glob\u00e1ln\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty vzduchu v bl\u00edzkosti zemsk\u00e9ho povrchu, kter\u00e1 by odpov\u00eddala trval\u00e9mu zdvojn\u00e1soben\u00ed atmosf\u00e9rick\u00e9 (ekvivalentn\u00ed) koncentrace oxidu uhli\u010dit\u00e9ho (\u0394Tx2). (Zde je t\u0159eba poznamenat, \u017ee pojem \"rovnov\u00e1ha\", a\u010dkoli \u0161iroce pou\u017e\u00edvan\u00fd, nen\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n korektn\u011b, klimatick\u00fd syst\u00e9m je daleko od situace dynamick\u00e9 rovnov\u00e1hy, kter\u00e1 vy\u017eaduje na v\u0161ech cest\u00e1ch stejn\u00fd a opa\u010dn\u00fd tok, je l\u00e9pe charakterizov\u00e1na jako \"v rovnov\u00e1\u017en\u00e9m stavu\" nebo \"v p\u0159ibli\u017en\u011b rovnov\u00e1\u017en\u00e9m stavu\". Term\u00edn \"rovnov\u00e1ha\" se v\u0161ak v\u0161eobecn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1.) Studie z roku 2020 uv\u00e1d\u00ed pravd\u011bpodobn\u00e9 rozmez\u00ed ECS mezi 1,9 \u00b0C a 3,4 \u00b0C a \u017ee vy\u0161\u0161\u00ed odhady jsou nekonzistentn\u00ed s pozorov\u00e1n\u00edm. Podle odhad\u016f P\u00e1t\u00e9 hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1vy IPCC (AR5) z roku 2013 \"existuje velk\u00e1 d\u016fv\u011bra v to, \u017ee ECS je extr\u00e9mn\u011b nepravd\u011bpodobn\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e 1 \u00b0C a st\u0159edn\u00ed \u017ee ECS je pravd\u011bpodobn\u011b mezi 1,5 \u00b0C a 4,5 \u00b0C a velmi nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 6 \u00b0C.\" Toto je zm\u011bna proti \u010ctvrt\u00e9 hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1v\u011b IPCC (AR4) z roku 2007, kter\u00e1 uv\u00e1d\u011bla, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b bude v rozsahu 2 a\u017e 4,5 \u00b0C s nejlep\u0161\u00edm odhadem kolem 3 \u00b0C a je velmi nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee bude men\u0161\u00ed ne\u017e 1,5 \u00b0C. Hodnoty podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 4,5 \u00b0C nelze vylou\u010dit, ale shoda model\u016f s pozorov\u00e1n\u00edm nen\u00ed pro tyto hodnoty tak dobr\u00e1. T\u0159et\u00ed hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1va IPCC (TAR) v 2001 uv\u00e1d\u011bla, \u017ee je \"pravd\u011bpodobn\u011b v rozmez\u00ed 1,5 a\u017e 4,5 \u00b0C\".Roku 2023 byly p\u0159edstaveny v\u00fdsledky nov\u00e9ho modelu, kter\u00fd do\u0161el k citlivosti jen p\u0159ibli\u017en\u011b 1,9 \u00b0C. M\u00edsto zastaral\u00e9 reprezentativn\u00ed sm\u011bry v\u00fdvoje koncentrac\u00ed (RCP) z AR5 ji\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1 nov\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e socioekonomick\u00e9ho v\u00fdvoje (SSP) z AR6.\nNaz\u00fdv\u00e1v\u00e1 se t\u00e9\u017e postupn\u00e1 klimatick\u00e1 odezva. Jed o kr\u00e1tkodobou citlivost, kdy je\u0161t\u011b nedojde k teplen\u00e9 rovnov\u00e1ze mezi atmosf\u00e9rou a oce\u00e1nem.\nTato citlivost odpov\u00edd\u00e1 velmi dlouhodob\u00e9 odezv\u011b, kter\u00e1 zapo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1 nap\u0159\u00edklad i t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f.\nExistuj\u00ed rozbory, kter\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee existuje publika\u010dn\u00ed zkreslen\u00ed citlivost\u00ed klimatu (z asymetrie distribuce publikovan\u00fdch citlivost\u00ed klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uv\u00e1d\u011bna b\u00fdv\u00e1 pr\u00e1ce Re\u010dkov\u00e9 a Ir\u0161ov\u00e9, kter\u00e1 ov\u0161em vych\u00e1z\u00ed z pouh\u00fdch 16 \u010dl\u00e1nk\u016f. Pozd\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 byla ud\u011bl\u00e1na na v\u011bt\u0161\u00edm vzorku, publika\u010dn\u00ed zkreslen\u00ed ohledn\u011b v\u00fdsledn\u00fdch dat, jazykov\u00e9ho stylu a p\u0159\u00edstupu ve v\u011bd\u011b o klimatu jako celku vyvrac\u00ed (by\u0165 ukazuje, \u017ee publikace s v\u011bt\u0161\u00edm impakt faktorem publikuj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed efekty na klima z nereprezentativn\u00edch vzork\u016f ne\u017e robustn\u011bj\u0161\u00ed publikace s men\u0161\u00edm IF, tak\u017ee se v\u00edce cituj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed efekty), co\u017e tak\u00e9 shrnuje na sv\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch Carbon Brief novin\u00e1\u0159 Leo Hickman.Studie z roku 2021 ukazuje, \u017ee klimatick\u00e9 modely, kter\u00e9 po\u010d\u00edtaj\u00ed s vysokou citlivost\u00ed klimatu, jsou m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9, a tak patrn\u011b nadhodnocen\u00e9. Jako d\u016fvod je ud\u00e1v\u00e1no p\u0159ece\u0148ov\u00e1n\u00ed chladic\u00edho \u00fa\u010dinku interakce mrak\u016f a aerosol\u016f. Projekt vz\u00e1jemn\u00e9ho porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed spojen\u00fdch model\u016f (CMIP6) je tak nad\u00e1le zkreslen.N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci v\u0161ak tvrd\u00ed, \u017ee citlivost je pouze cca 0,5 \u00b0C, co\u017e v\u0161ak bylo p\u0159ev\u00e1\u017eeno mnoha jin\u00fdmi v\u011bdeck\u00fdmi pracemi.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Climate sensitivity na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Viktor Poddubnyj? <<>>: Viktor Anatolijevi\u010d Poddubnyj (* 30. kv\u011btna 1965 Omsk) je b\u00fdval\u00fd sov\u011btsk\u00fd a rusk\u00fd z\u00e1pasn\u00edk\u2013judista a sambista.\nP\u0159ipravoval se v Krasnojarsku pod veden\u00edm Vladimira Nazarova. V sov\u011btsk\u00e9 judistick\u00e9 reprezentaci se poprv\u00e9 objevil v roce 1984 ve st\u0159edn\u00ed v\u00e1ze do 86 kg. V roce 1987 se prosadil na pozici reprezenta\u010dn\u00ed jedni\u010dky na \u00fakor zran\u011bn\u00e9ho Vitalije Pes\u0148aka. V olympijsk\u00e9m roce 1988 \u0161el kv\u016fli Pes\u0148akovi do vy\u0161\u0161\u00ed polot\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1hy do 95 kg a usp\u011bl v sov\u011btsk\u00e9 olympijsk\u00e9 nominaci. Na olympijsk\u00e9 hry v Soulu si v\u0161ak formu nep\u0159ivezl a vypadl v \u00favodn\u00edm kole s Belgi\u010danem Robertem Van de Wallem. Po olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch vypadl z u\u017e\u0161\u00edho v\u00fdb\u011bru reprezentace.\nPo rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v roce 1991 se prosadil v tvrd\u00e9m sv\u011bt\u011b podnik\u00e1n\u00ed v Rusku v devades\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Je majitelem n\u011bkolika restaurac\u00ed, \u010derpac\u00edch stanic apod.. Jako \u0161t\u011bdr\u00fd sponzor krasnojarsk\u00e9ho \u00fapolov\u00e9ho (bojov\u00e9ho) sportu si vyslou\u017eil \u010destn\u00e9 pozice ve veden\u00edch sportovn\u00edch klub\u016f a svaz\u016f. V novin\u00e1ch je v\u0161ak jeho osoba spojov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm s vy\u0159izov\u00e1n\u00edm osobn\u00edch \u00fa\u010dt\u016f. V kruz\u00edch ve kter\u00fdch se pohybuje m\u00e1 p\u0159ezd\u00edvku Podduba.\nSport v Rusku\nV\u00fdsledky a novinky Viktora Poddubn\u00e9ho na judoinside.", "<<>>: Co je Jason Varitek? <<>>: Jason Andrew Varitek (* 11. dubna 1972, Rochester, Michigan, USA) je b\u00fdval\u00fd americk\u00fd baseballista. Celou kari\u00e9ru v Major League Baseball odehr\u00e1l za t\u00fdm Boston Red Sox. Je dvojn\u00e1sobn\u00fdm v\u00edt\u011bzem Sv\u011btov\u00e9 s\u00e9rie z let 2004 a 2007.\n \nprofil na MLB.com\nprofil na ESPN.", "<<>>: Co je P\u0159\u00edhody li\u0161ky Bystrou\u0161ky? <<>>: P\u0159\u00edhody li\u0161ky Bystrou\u0161ky je opera o t\u0159ech d\u011bjstv\u00edch Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka, slo\u017een\u00e1 v letech 1921\u20131923.\nJej\u00ed premi\u00e9ra prob\u011bhla v N\u00e1rodn\u00edm divadle v Brn\u011b 6. listopadu 1924. Opera je jedn\u00edm z nejhran\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl skladatele jak v \u010desk\u00fdch divadlech, tak na sv\u011btov\u00fdch opern\u00edch sc\u00e9n\u00e1ch. V n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch zem\u00edch se uv\u00e1d\u00ed pod n\u00e1zvem Das schlaue F\u00fcchslein (Chytr\u00e9 li\u0161\u010d\u00e1tko).\nAutorem p\u016fvodn\u00edho n\u00e1m\u011btu byl spisovatel a novin\u00e1\u0159 Rudolf T\u011bsnohl\u00eddek, kter\u00fd v Lidov\u00fdch novin\u00e1ch postupn\u011b zve\u0159ejnil na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o vychytral\u00e9 li\u0161ce (Li\u0161ka Bystrou\u0161ka). P\u0159\u00edb\u011bh vytvo\u0159il na podklad\u011b p\u016fvodn\u00edch ilustrac\u00ed mal\u00ed\u0159e Stanislava Lolka. Jan\u00e1\u010dkovi se tento novinov\u00fd cyklus zal\u00edbil natolik, \u017ee krom\u011b hudby vytvo\u0159il i libreto sv\u00e9 opery. Oproti p\u016fvodn\u00edmu T\u011bsnohl\u00eddkov\u011b liter\u00e1rn\u00edmu n\u00e1m\u011btu, ve kter\u00e9m hlavn\u00ed postava chytr\u00e9 li\u0161ky neum\u00edr\u00e1, v\u0161ak li\u0161ka Bystrou\u0161ka v posledn\u00edm d\u011bjstv\u00ed opery tragicky zahyne. Zast\u0159el\u00ed ji pytl\u00e1k Hara\u0161ta, kter\u00fd posl\u00e9ze v den sv\u00e9 svatby s Terynkou, l\u00e1skou rechtora, nev\u011bst\u011b v\u011bnuje nov\u00fd \u0161tucel, kter\u00fd je z ocasu li\u0161ky Bystrou\u0161ky.\nP\u0159\u00edhody li\u0161ky Bystrou\u0161ky m\u011bly premi\u00e9ru v brn\u011bnsk\u00e9m Divadle Na hradb\u00e1ch (Mahenovo divadlo). Operu re\u017e\u00edroval Ota Z\u00eddek (1892\u20131955), dirigentem byl Franti\u0161ek Neumann (1874\u20131929), v\u00fdtvarn\u00edkem Eduard Mil\u00e9n (1891\u20131976).\nN\u00e1rodn\u00ed divadlo v Praze uvedlo P\u0159\u00edhody li\u0161ky Bystrou\u0161ky poprv\u00e9 18. 5. 1925. Re\u017eii m\u011bl Ferdinand Pujman, dirigoval Otakar Ostr\u010dil, sc\u00e9na Josef \u010capek\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n1958 Hana B\u00f6hmov\u00e1, Libu\u0161e Doman\u00ednsk\u00e1, Rudolf Asmus, Ji\u0159\u00ed Joran, Milada \u010cadikovi\u010dov\u00e1, Anton\u00edn Votava, K\u00fchn\u016fv d\u011btsk\u00fd sbor, Orchestr a sbor N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze, V\u00e1clav Neumann Supraphon DV 5428-29 G\n1972 Helena Tattermuschov\u00e1, Eva Zikmundov\u00e1, Zden\u011bk Kroupa, Jan Hlavsa, Dalibor Jedli\u010dka, Josef Heriban, Jaroslava Dobr\u00e1, Eva Hlobilov\u00e1, Orchestr a sbor N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze, Bohumil Gregor Supraphon LP 1 12 1181-2, CD SU 3071-2\n1982 Gabriela Be\u0148a\u010dkov\u00e1-\u010c\u00e1pov\u00e1, Magdalena Haj\u00f3ssyov\u00e1, Richard Nov\u00e1k, Helena Buldrov\u00e1, Miroslav Frydlewicz, Karel Pr\u016f\u0161a, Karel Hanu\u0161, Drahom\u00edra Tikalov\u00e1, Jaroslav Sou\u010dek, Pra\u017esk\u00fd filharmonick\u00fd sbor, \u010cesk\u00e1 filharmonie, V\u00e1clav Neumann Supraphon LP 1116 3471-72, CD 10 3471-2 612\n1982 Lucia Popp, Eva Randov\u00e1, Dalibor Jedli\u010dka, V\u00e1clav Z\u00edtek, Libu\u0161e M\u00e1rov\u00e1, Ivana Mixov\u00e1, Beno Blachut, Richard Nov\u00e1k, Sbor V\u00edde\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed opery, V\u00edde\u0148sk\u00e1 filharmonie, Charles Mackerras London Records LP L56C 1321/2, CD 417 129-2, Decca CD 475 8670\n\u0160\u00cdP, Ladislav. \u010cesk\u00e1 opera a jej\u00ed tv\u016frci. Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Leo\u0161 Jan\u00e1\u010dek, s. 181\u2013184. \nJANOTA, Dalibor; KU\u010cERA, Jan P. Mal\u00e1 encyklopedie \u010desk\u00e9 opery. Praha, Litomy\u0161l: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 225. \nHOSTOMSK\u00c1, Anna a kol. Opera \u2013 Pr\u016fvodce opern\u00ed tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 757\u2013760.", "<<>>: Co je Count Vaseline? <<>>: Count Vaseline, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Stefan Murphy, (* 70. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed) je irsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k a kytarista. Byl frontmanem skupiny The Mighty Stef, kter\u00e1 ukon\u010dila svou \u010dinnost po vyd\u00e1n\u00ed \u010dty\u0159 alb v roce 2016. Murphy n\u00e1sledn\u011b za\u010dal vystupovat s\u00f3lov\u011b pod pseudonymem Count Vaseline. Pozd\u011bji se z rodn\u00e9ho Irska odst\u011bhoval (mezit\u00edm kr\u00e1tce bydlel v Berl\u00edn\u011b) do Atlanty v Georgii. V z\u00e1\u0159\u00ed 2016 vydal sv\u00e9 prvn\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album nazvan\u00e9 Yo No Soy Marinero. Druh\u00e9, kter\u00e9 dostalo n\u00e1zev Cascade, n\u00e1sledovalo v roce 2017. Dv\u011b p\u00edsn\u011b z alba byly p\u0159\u00edmo inspirov\u00e1ny tehdej\u0161\u00ed volbou americk\u00e9ho prezidenta. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku vydal sv\u00e9 dal\u0161\u00ed album nazvan\u00e9 Tales from the Megaplex. Na albu se nach\u00e1z\u00ed nap\u0159\u00edklad p\u00edse\u0148 \u201eHail Hail John Cale\u201c, kter\u00e1 je poctou vel\u0161sk\u00e9mu hudebn\u00edkovi Johnu Caleovi.", "<<>>: Co je Sj\u00e1lvst\u00fdri? <<>>: Sj\u00e1lvst\u00fdrisflokkurin je origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev faersk\u00e9 Strany pro nez\u00e1vislost (mo\u017eno t\u00e9\u017e p\u0159ekl\u00e1dat jako 'Strana pro samospr\u00e1vu'). Jedn\u00e1 se o soci\u00e1ln\u011b-liber\u00e1ln\u00ed stranu, jej\u00edm sou\u010dasn\u00fdm p\u0159edsedou je K\u00e1ri P. H\u00f8jgaard (* 1951). V posledn\u00edch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v lednu 2008 strana z\u00edskala 7,2% hlas\u016f a obsadila tak 2 k\u0159esla v L\u00f8gtingu.", "<<>>: Co je Crouch End Festival Chorus? <<>>: Crouch End Festival Chorus (CEFC) je symfonick\u00fd sbor z Crouch Endu, severn\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed Lond\u00fdna. V roce 1984 jej zalo\u017eili John Gregson a David Temple. David Temple je dodnes jeho dirigentem. Mimo jin\u00e9 zp\u00edvaj\u00ed p\u00edsn\u011b slo\u017een\u00e9 na zak\u00e1zku od skladatel\u016f jako jsou John Woolrich, Joby Talbot, Howard Haigh, Orlando Gough, David Bedford, Paul Patterson, Robert Hugill, Simon Bainbridge, Sally Beamish nebo Ian Lawrence. Sbor tak\u00e9 spolupracoval mimo jin\u00e9 s Royal Philharmonic Orchestra, London Symphony Orchestra a BBC Symphony Orchestra.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Crouch End Festival Chorus na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Giovanni Fornasini? <<>>: Giovanni Remo Fornasini (23. \u00fanora 1915, Lizzano in Belvedere \u2013 13. \u0159\u00edjna 1944, Marzabotto) byl italsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kn\u011bz, zabit\u00fd za svoji odbojovou \u010dinnost nacistick\u00fdm voj\u00e1kem Waffen-SS n\u011bkolik dn\u00ed po masakru v Marzabottu. Katolick\u00e1 c\u00edrkev jej uct\u00edv\u00e1 jako blahoslaven\u00e9ho mu\u010dedn\u00edka.\nNarodil se dne 23. \u00fanora 1915 v osad\u011b Pianaccio (\u010d\u00e1st obce Lizzano in Belvedere) rodi\u010d\u016fm Angelovi Fornasinimu a Marii roz. Guccini. Jeho otec byl uhl\u00ed\u0159. M\u011bl star\u0161\u00edho bratra Luigiho (* 1912). Okolo roku 1924 se p\u0159est\u011bhoval do Porretta Terme. V Porretta Terme tak\u00e9 studoval, av\u0161ak nebyl p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd student. Po dokon\u010den\u00ed studia pracoval n\u011bjakou dobu v hotelu, kde m\u011bl na starosti v\u00fdtah.\nRoku 1931 vstoupil do kn\u011b\u017esk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e v Borgo Capanne (\u010d\u00e1st obce Alto Reno Terme). Roku 1932 v\u0161ak byl semin\u00e1\u0159 uzav\u0159en, na\u010de\u017e p\u0159estoupil na arcibiskupsk\u00fd semin\u00e1\u0159 v Boloni. Studoval tak\u00e9 teologii na pape\u017esk\u00e9m kn\u011b\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i takt\u00e9\u017e v oblasti Bologna. Dne 2. \u00fanora 1934 slo\u017eil slib \u017eivota v celib\u00e1tu. Dne 29. b\u0159ezna 1940 byl vysv\u011bcen na podj\u00e1hna. Dne 7. \u010dervna 1941 p\u0159ijal j\u00e1hensk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed. 28. \u010dervna 1942 jej pak bolo\u0148sk\u00fd arcibiskup a kardin\u00e1l Giovanni Nasalli Rocca di Corneliano v bazilice San Petronio v Boloni vysv\u011btil na kn\u011bze.\nNejprve p\u016fsobil jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159 ve sv\u00e9 rodn\u00e9 obci. Roku 1942 zde byl ustanoven far\u00e1\u0159em, a to po n\u00e1hl\u00e9 smrti far\u00e1\u0159e p\u0159edchoz\u00edho. Tou dobou ji\u017e v It\u00e1lii zu\u0159ila druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Proslul jako vlastenec a odp\u016frce nacismu, kdy po svr\u017een\u00ed dikt\u00e1tora Benita Mussoliniho roku 1943 nechal na po\u010dest t\u00e9to ud\u00e1losti zazn\u011bt zvony na m\u00edstn\u00edm kostele. Dle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f byl ve spojen\u00ed s partyz\u00e1ny, bojuj\u00edc\u00edmi proti nacismu.\nVe sv\u00e9 farnosti a farnostech okoln\u00edch, kter\u00e9 m\u011bl do\u010dasn\u011b na starosti pom\u00e1hal lidem posti\u017een\u00fdm v\u00e1lkou a p\u0159edsedal zak\u00e1zan\u00fdm poh\u0159ebn\u00edm ob\u0159ad\u016fm lid\u00ed, zavra\u017ed\u011bn\u00fdch nacisty. Sna\u017eil se zaji\u0161\u0165ovat propou\u0161t\u011bn\u00ed zajatc\u016f nacisty.\nPo vypuknut\u00ed masakru v Marzabottu nacisti\u010dt\u00ed voj\u00e1ci jednotky Waffen-SS zabili v jeho p\u016fsobi\u0161ti odhadem 770 civilist\u016f. Stalo se tak mezi 29. z\u00e1\u0159\u00edm a 5. \u0159\u00edjnem 1944. Mezi ob\u011btmi bylo tak\u00e9 n\u011bkolik kn\u011b\u017e\u00ed, mezi nimi i Ferdinando Casagrande a Ubaldo Marchioni, u kter\u00fdch prob\u00edh\u00e1 beatifika\u010dn\u00ed proces.\nS\u00e1m pak byl zabit n\u011bkolik dn\u00ed po masakru dne 13. \u0159\u00edjna 1944 v Marzabottu. Stalo se tak za nejasn\u00fdch okolnost\u00ed, kdy dle n\u011bkter\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed byl zavra\u017ed\u011bn voj\u00e1kem jednotky Waffen-SS pot\u00e9, co neleg\u00e1ln\u011b poh\u0159b\u00edval t\u011bla ob\u011bt\u00ed masakru. Nen\u00ed tak\u00e9 jist\u00e9, zda byl zabit st\u0159elen\u00edm do hrudi, nebo v\u00fdbuchem hozen\u00e9ho gran\u00e1tu.\nPot\u00e9, co se nacist\u00e9 z It\u00e1lie st\u00e1hli bylo jeho t\u011blo mezi jin\u00fdmi ob\u011btmi masakru nalezeno jeho bratrem Luigim dne 21. dubna 1945. Pot\u00e9 bylo do\u010dasn\u011b poh\u0159beno. Dne 13. \u0159\u00edjna 1945 se pak konal jeho ofici\u00e1ln\u00ed c\u00edrkevn\u00ed poh\u0159eb. Dne 19. kv\u011btna 1950 mu byla italsk\u00fdm prezidentem Luigim Einaudim posmrtn\u011b ud\u011blena Medaile za vojenskou state\u010dnost.\nJeho beatifika\u010dn\u00ed proces zapo\u010dal dne 18. \u0159\u00edjna 1998, \u010d\u00edm\u017e obdr\u017eel titul slu\u017eebn\u00edk Bo\u017e\u00ed. Dne 21. ledna 2021 podepsal pape\u017e Franti\u0161ek dekret o jeho mu\u010dednictv\u00ed.\nBlaho\u0159e\u010den pak byl dne 26. z\u00e1\u0159\u00ed 2021 v bazilice San Petronio v Boloni. Ob\u0159adu p\u0159edsedal jm\u00e9nem pape\u017ee Franti\u0161ka kardin\u00e1l Marcello Semeraro.\nJeho pam\u00e1tka je p\u0159ipom\u00edn\u00e1na 13. \u0159\u00edjna. B\u00fdv\u00e1 zobrazov\u00e1n v kn\u011b\u017esk\u00e9m od\u011bvu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Giovanni Fornasini na italsk\u00e9 Wikipedii.\nSeznam sv\u011btc\u016f a mu\u010dedn\u00edk\u016f katolick\u00e9 c\u00edrkve\n(\u010desky) https://www.vaticannews.va/cs/cirkev/news/2021-09/blahoslaveny-giovanni-fornasini-mucednik-nacismu.html\n(italsky) https://www.santiebeati.it/dettaglio/94214\n(italsky) https://www.causesanti.va/it/santi-e-beati/giovanni-fornasini.html\n(anglicky) https://catholicsaints.info/blessed-giovanni-fornasini/\n(italsky) https://www.agensir.it/quotidiano/2021/4/16/don-giovanni-fornasini-il-26-settembre-a-bologna-la-beatificazione-con-il-card-semeraro/\n(italsky) https://www.bibliotecapersicetana.it/node/180\n(italsky) https://www.ilrestodelcarlino.it/bologna/cronaca/don-fornasini-beato-1.6849282\n(polsky) https://pl.aleteia.org/2021/09/26/ks-giovanni-fornasini-kochal-swoich-parafian-tak-bardzo-ze-oddal-za-nich-zycie/\n(polsky) https://www.gosc.pl/doc/7122042.Ocalil-dziewczyne-przed-gwaltem-zostal-zastrzelony-bo-rozpoznal\n(\u0161pan\u011blsky) https://www.vaticannews.va/es/iglesia/news/2021-09/don-giovanni-fornasini-es-beato-angel-de-la-guarda-del-pueblo.html\n(italsky) https://www.storiaememoriadibologna.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve volejbale mu\u017e\u016f? <<>>: Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve volejbale mu\u017e\u016f se konalo poprv\u00e9 v roce 1949 a od 2. mistrovstv\u00ed v roce 1952 se po\u0159\u00e1d\u00e1 pravideln\u011b v\u017edy po 4 letech.\nRusko je n\u00e1stupcem SSSR** Srbsko je n\u00e1stupcem Jugosl\u00e1vie*** \u010cesko je n\u00e1stupcem \u010ceskoslovenska.", "<<>>: Co je Listeri\u00f3za pt\u00e1k\u016f? <<>>: Listeri\u00f3za p\u0159edstavuje pom\u011brn\u011b vz\u00e1cn\u00e9 bakteri\u00e1ln\u00ed onemocn\u011bn\u00ed pt\u00e1k\u016f (dr\u016fbe\u017e, kan\u00e1\u0159i a papou\u0161ci), kter\u00e9 se projevuje septik\u00e9mi\u00ed nebo jako lokalizovan\u00fd z\u00e1n\u011bt mozku (encefalitida). Z\u00e1va\u017enost t\u00e9to infekce u pt\u00e1k\u016f spo\u010d\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na v mo\u017enosti jej\u00edho p\u0159enosu na \u010dlov\u011bka (profesn\u00ed nebo aliment\u00e1rn\u00ed infekce, zoon\u00f3za).\nP\u016fvodcem onemocn\u011bn\u00ed je intracelul\u00e1rn\u00ed bakterie Listeria monocytogenes. Jsou to nesporuluj\u00edc\u00ed, pohybliv\u00e9, grampozitivn\u00ed ty\u010dky velikosti 0,5-2,0 \u00b5m; v otiskov\u00fdch prepar\u00e1tech se \u010dasto nach\u00e1zej\u00ed palis\u00e1dovit\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e9. Roste aerobn\u011b na suplementovan\u00e9m trypt\u00f3zov\u00e9m agaru, p\u0159i teplot\u011b 37 \u00b0C; je katal\u00e1za pozitivn\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b somatick\u00fdch a flagel\u00e1rn\u00edch antigen\u016f se rozli\u0161uje n\u011bkolik s\u00e9rotyp\u016f. V\u00fdskyt v p\u0159\u00edrod\u011b je v\u0161eobecn\u00fd; listerie maj\u00ed schopnost ve vn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed dlouhodob\u011b p\u0159e\u017e\u00edvat.\nListerie se vyskytuj\u00ed se jako saprofyt\u00e9 a epifyt\u00e9 sliznic tr\u00e1vic\u00edho traktu \u017eivo\u010dich\u016f, v p\u016fd\u011b, vod\u011b a na rostlin\u00e1ch; patogenn\u00ed kmeny mohou vyvol\u00e1vaj\u00ed onemocn\u011bn\u00ed. Mlad\u00ed pt\u00e1ci jsou vn\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed s dosp\u011bl\u00fdmi. K p\u0159enosu infekce doch\u00e1z\u00ed horizont\u00e1ln\u011b (kontaminovan\u00fdmi nosn\u00edmi sekrety, trusem a p\u016fdou) aliment\u00e1rn\u00ed nebo aerogenn\u00ed cestou, p\u0159\u00edpadn\u011b kontaminac\u00ed ran. Hrabav\u00e1 dr\u016fbe\u017e je relativn\u011b rezistentn\u00ed k p\u0159irozen\u00e9 infekci. Bacilonosi\u010di mohou b\u00fdt mo\u017en\u00fdm zdrojem infekce pro jin\u00e9 pt\u00e1ky i savce. Chladn\u00e9 a vlhk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed p\u0159edstavuje predispozi\u010dn\u00ed faktor pro vznik onemocn\u011bn\u00ed (zv\u00fd\u0161en\u00ed vlhkosti podest\u00fdlky).\nInkuba\u010dn\u00ed doba u kr\u016ft je 16 hodin a\u017e 52 dn\u00ed; u v\u011bt\u0161iny pt\u00e1k\u016f ale nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1ma.\nPr\u016fb\u011bh nemoci je v\u011bt\u0161inou subklinick\u00fd, ale n\u011bkdy m\u016f\u017ee nemoc prob\u00edhat septikemicky nebo i chronicky. Pozoruj\u00ed se nete\u010dnost, pr\u016fjem a celkov\u00e9 poruchy zdravotn\u00edho stavu. P\u0159i chronick\u00e9m pr\u016fb\u011bhu (encefalitick\u00e1 forma) sp\u00ed\u0161e p\u0159evl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edznaky posti\u017een\u00ed CNS (otup\u011blost, ataxie, zkroucen\u00ed nebo zvr\u00e1cen\u00ed krku a hlavy, \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 a\u017e \u00fapln\u00e9 ochrnut\u00ed).\nDiagn\u00f3za listeri\u00f3zy se stanovuje na z\u00e1klad\u011b anamn\u00e9zy, klinick\u00e9ho, patologick\u00e9ho a mikroskopick\u00e9ho vy\u0161et\u0159en\u00ed, v\u010detn\u011b otiskov\u00fdch prepar\u00e1t\u016f zm\u011bn\u011bn\u00fdch tk\u00e1n\u00ed. Rozhoduj\u00edc\u00ed je ale izolace a identifikace p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9ho agens.Diferenci\u00e1ln\u00ed diagnostika. Za podobn\u00fdch p\u0159\u00edznak\u016f m\u016f\u017ee prob\u00edhat kolibacil\u00f3za, pasteurel\u00f3za, \u010dervenka a Newcastlesk\u00e1 nemoc.\nP\u0159i akutn\u00ed a subklinick\u00e9 form\u011b se doporu\u010duj\u00ed vysok\u00e9 hladiny tetracyklin\u016f, p\u0159i chronick\u00e9 form\u011b jsou ne\u00fa\u010dinn\u00e9; velmi \u010dasto se zji\u0161\u0165uje rezistence k antibiotik\u016fm. Prevence z\u00e1vis\u00ed na identifikaci a eliminaci zdroj\u016f infekce, sanitaci a dezinfekci prost\u0159ed\u00ed a medikaci krmiva antibiotiky. \nRITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky) \nJURAJDA, Vladim\u00edr. Nemoci dr\u016fbe\u017ee a ptactva \u2013 bakteri\u00e1ln\u00ed a mykotick\u00e9 infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. \nSAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-8138-0423-X.", "<<>>: Co je M\u011bstsk\u00e9 muzeum Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b? <<>>: M\u011bstsk\u00e9 muzeum v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch bylo zalo\u017eeno ji\u017e v roce 1887, nyn\u00ed s\u00eddl\u00ed na Goethov\u011b n\u00e1m. \u010d.p. 11 v b\u00fdval\u00e9m l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m dom\u011b Zlat\u00fd hrozen, pozd\u011bji Goethe-Haus, kde jsou um\u00edst\u011bny spr\u00e1vn\u00ed kancel\u00e1\u0159e i v\u00fdstavn\u00ed prostory muzea. Muzeum je \u010dlenem Asociace muze\u00ed a galeri\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky.\nV muzeu jsou v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b instalov\u00e1ny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed expozice:\nJohann Wolfgang Goethe \u2013 pam\u011btn\u00ed pokoje J. W. Goetha v 1. pat\u0159e, 5 pokoj\u016f s dobov\u00fdm n\u00e1bytkem, uk\u00e1zkami sb\u00edrek a korespondenc\u00ed p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy b\u00e1sn\u00edka v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch v letech 1820\u20131823,\nslavn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed a n\u00e1v\u0161t\u011bvy anglick\u00e9ho kr\u00e1le Edwarda VII.,\nbalneologie, vyu\u017eit\u00ed miner\u00e1ln\u00edch vod (v\u00fdvoj a stav l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 l\u00e9\u010dby, v\u00fdznamn\u00ed l\u00e1ze\u0148\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i) - modely j\u00edm\u00e1n\u00ed pramen\u016f, vystaven\u00e9 ledvinov\u00e9 kameny, dobov\u00e1 olov\u011bno-c\u00ednov\u00e1 vana, dobov\u00e9 vy\u0161et\u0159ovac\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 pom\u016fcky,\nhistorie m\u011bsta a regionu (Kl\u00e1\u0161ter Tepl\u00e1, zalo\u017een\u00ed m\u011bsta, obdob\u00ed prvn\u00edho rozvoje, ud\u011blen\u00ed znaku, m\u011bsto v dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho rozvoje, obdob\u00ed po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce dosud),\nlidov\u00e1 keramika a plastiky, c\u00ednov\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, porcel\u00e1n, sklo.\nVyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed l\u00e9\u010div\u00fdch pramen\u016f, jejich j\u00edm\u00e1n\u00ed, l\u00e1ze\u0148stv\u00ed, balneologie,\nv\u00fdznamn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed,\nhistorie a stavebn\u00ed v\u00fdvoj Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed,\ndokumentace sou\u010dasnosti m\u011bsta a regionu,\nv\u00fdznamn\u00e9 osobnosti \u017eij\u00edc\u00ed a p\u016fsob\u00edc\u00ed v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch,\np\u0159\u00edroda Mari\u00e1nskol\u00e1ze\u0148ska,\nhistorie s\u00eddel v \u00fazemn\u00ed p\u016fsobnosti muzea.\nP\u016fvodn\u00ed d\u016fm \u201eU zlat\u00e9ho hroznu\u201c byl postaven v roce 1818, architektem Franti\u0161kem Hablem. V letech 1975\u20131979 byl rekonstruov\u00e1n na muzeum. Jedn\u00e1 se o nejstar\u0161\u00ed dochovanou stavbu v p\u016fvodn\u00ed osad\u011b Mari\u00e1nsk\u00e9 L\u00e1zn\u011b. P\u0159ed muzeem je od roku 2015 um\u00edst\u011bn poesiomat.", "<<>>: Co je Mercedes \u0160pan\u011blsk\u00e1? <<>>: Mercedes \u0160pan\u011blsk\u00e1 (Mar\u00eda de las Mercedes de Borb\u00f3n y Habsburgo-Lorena; 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1880, Madrid \u2013 17. \u0159\u00edjna 1904, Madrid) se narodila jako nejstar\u0161\u00ed potomek \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le Alfonse XII. a jeho druh\u00e9 man\u017eelky Marie Krist\u00fdny Rakousk\u00e9. Po cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot byla asturijskou kn\u011b\u017enou, d\u011bdi\u010dkou \u0161pan\u011blsk\u00e9ho tr\u016fnu.\nKdyby jej\u00ed mlad\u0161\u00edm sourozencem narozen\u00fdm po otcov\u011b smrti byla sestra, stala by se Mercedes \u0161pan\u011blskou kr\u00e1lovnou. V roce 1886 se v\u0161ak narodil chlapec, kter\u00fd se stal kr\u00e1lem Alfonsem XIII. Z\u016fstal v\u0161ak d\u011bdi\u010dkou tr\u016fnu, proto\u017ee za jej\u00edho \u017eivota se Alfons neo\u017eenil ani nem\u011bl d\u011bti.\nMercedes se 14. \u00fanora 1901 v Madridu provdala za Karla Bourbonsko-Sicilsk\u00e9ho, synovce svr\u017een\u00e9ho kr\u00e1le oboj\u00ed Sic\u00edlie. Man\u017eelovi byl posl\u00e9ze p\u0159izn\u00e1n titul \u0161pan\u011blsk\u00e9ho infanta. Man\u017eelstv\u00ed bylo vysoce kontroverzn\u00ed kv\u016fli tch\u00e1nov\u00fdm vazb\u00e1m na Karlisty. Mercedes zem\u0159ela t\u0159i roky po svatb\u011b na n\u00e1sledky komplikac\u00ed p\u0159i porodu t\u0159et\u00edho d\u00edt\u011bte.\nMercedes se narodila 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1880 v Kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci v Madridu jako nejstar\u0161\u00ed d\u00edt\u011b \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le Alfonse XII. a jeho druh\u00e9 man\u017eelky Marie Krist\u00fdny Rakousk\u00e9. Pok\u0159t\u011bna byla jako Mar\u00eda de las Mercedes Isabel Teresa Cristina Alfonsa. Jej\u00ed kmotrou byla jej\u00ed babi\u010dka z otcovy strany Isabela II. \u0160pan\u011blsk\u00e1, kter\u00e1 p\u0159ijela z Pa\u0159\u00ed\u017ee, aby nav\u0161t\u00edvila sv\u00e9 prvn\u00ed vnou\u010de. Pro rodinu bylo jej\u00ed narozen\u00ed velk\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm, proto\u017ee doufala v syna. Aby v\u011bc zp\u0159\u00edjemnila, pojmenovala kr\u00e1lovna Marie Krist\u00fdna dceru na po\u010dest man\u017eelovi prvn\u00ed choti, Marii de las Mercedes de Orleans.\nMercedes byla od narozen\u00ed d\u011bdi\u010dkou tr\u016fnu, zklam\u00e1n\u00ed v\u0161ak bylo tak velk\u00e9, \u017ee m\u011bla nakonec pouze titul infantky. Antonio C\u00e1novas del Castillo, hlava vl\u00e1dy, nen\u00e1vid\u011bl Marii Krist\u00fdnu a necht\u011bl, aby se panovn\u00edkem \u0160pan\u011blska stala \u017eena, se rozhodl novorozen\u011b ignorovat. Titul asturijsk\u00e9 kn\u011b\u017eny si tak udr\u017eela jej\u00ed teta Isabela, ne\u017e Pr\u00e1xedes Mateo Sagasta, hlava vl\u00e1dy po C\u00e1novasovi, p\u0159inutil kr\u00e1le Alfonse XII., aby titul p\u0159edal Mercedes. 12. listopadu 1882 se Mercedes narodila sestra Marie Tereza. Man\u017eelstv\u00ed jejich rodi\u010d\u016f bylo ne\u0161\u0165astn\u00e9. Alfons se s Mari\u00ed Krist\u00fdnou o\u017eenil, aby zajistil zemi d\u011bdice. Nemiloval svou man\u017eelku a byl zklaman\u00fd z narozen\u00ed dvou dcer, zat\u00edmco on s\u00e1m m\u011bl u\u017e dva neman\u017eelsk\u00e9 syny. V \u010dervenci 1883 opustila Marie Krist\u00fdna \u0160pan\u011blsko a odjela s dcerami za svou rodinou do Rakouska.\nV l\u00e9t\u011b 1884 se Alfonsovi XII. zhor\u0161ilo zdrav\u00ed; m\u011bl tuberkul\u00f3zu. Po kr\u00e1tk\u00e9m zlep\u0161en\u00ed sedmadvacetilet\u00fd kr\u00e1l 25. listopadu 1885 zem\u0159el, zanechav\u0161i po sob\u011b t\u011bhotnou man\u017eelku. Narozen\u00edm dal\u0161\u00ed dcery by se Mercedes stala kr\u00e1lovnou, 17. kv\u011btna 1886 se v\u0161ak narodil nov\u00fd kr\u00e1l Alfons XIII. Mercedes i nad\u00e1le z\u016fstala d\u011bdi\u010dkou tr\u016fnu.\nMercedes se poprv\u00e9 objevila ve\u0159ejn\u011b u kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora dr\u017e\u00edc se za ruku sv\u00e9 matky, kdy\u017e ta byla prohl\u00e1\u0161ena regentkou. V\u00fdchova asturijsk\u00e9 kn\u011b\u017eny a jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sestry se odehr\u00e1vala v kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci v Madridu pod p\u0159\u00edsn\u00fdm dohledem dvou vdov: jejich matky a jejich tety z otcovy strany, Isabely. Kr\u00e1lovna vychov\u00e1vala sv\u00e9 t\u0159i d\u011bti p\u0159\u00edsn\u011b. Navzdory jej\u00ed pozici d\u011bdi\u010dky tr\u016fnu nebylo Mercedes poskytnuto vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by ji p\u0159ipravilo na \u0159\u00edzen\u00ed zem\u011b. M\u00edsto toho obdr\u017eela konven\u010dn\u00ed v\u00fdchovu princezny sv\u00e9 doby. Brala tak hodiny hry na klav\u00edr, malby, pleten\u00ed a kr\u00e1lovna zapojila dceru do pal\u00e1cov\u00fdch povinnost\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost byla v\u011bnov\u00e1na poslu\u0161nosti a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.\nMercedes vyrostla ve v\u00e1\u017enou mladou \u017eenu, plachou a nep\u0159edv\u00eddatelnou. Vzhledem ke sv\u00e9 dlouh\u00e9 tv\u00e1\u0159i byla v\u00edce Habsburk. Letn\u00ed m\u011bs\u00edce tr\u00e1vila rodina v pal\u00e1ci Miramar v San Sebasti\u00e1nu.\nJako dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed d\u00edvka doprov\u00e1zela matku na n\u00e1v\u0161t\u011bvu babi\u010dky Isabely v Pa\u0159\u00ed\u017ei, tety Paz v Mnichov\u011b a babi\u010dky Al\u017eb\u011bty Franti\u0161ky ve V\u00eddni. Situace ve \u0160pan\u011blsku se v roce 1898 zkomplikovala \u0161pan\u011blsko-americkou v\u00e1lkou. Mercedes se sestrou \u017eily omezen\u00fd \u017eivot. Matka jim nedovolovala \u00fa\u010dastnit se spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota \u0161pan\u011blsk\u00e9 \u0161lechty. Kr\u00e1lovna pl\u00e1novala na 9. kv\u011btna 1899 v pal\u00e1ci ve\u010d\u00edrek na debut sv\u00fdch dcer ve spole\u010dnosti, ud\u00e1lost v\u0161ak byla kv\u016fli v\u00e1lce odlo\u017eena. P\u0159i tanci se Mercedes zamilovala, a to do Karla Bourbonsko-Sicilsk\u00e9ho.\nPrinc Karel byl \u010dlenem sesazen\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny oboj\u00ed Sic\u00edlie, kter\u00fd o n\u011bkolik let d\u0159\u00edve dorazil do \u0160pan\u011blska kv\u016fli kari\u00e9\u0159e ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Setk\u00e1n\u00ed princezny s princem Karlem nebylo n\u00e1hodn\u00e9. Kr\u00e1lovna i jej\u00ed \u0161vagrov\u00e1 infantka Isabela prince vybraly za mo\u017en\u00e9ho man\u017eela pro Mercedes. Bylo nutn\u00e9, aby se Mercedes provdala za \u010dlena bourbonsk\u00e9ho rodu, aby nedo\u0161lo ke zm\u011bn\u011b dynastie, kdyby se stala po bratrovi kr\u00e1lovnou. Princ Karel nab\u00edzel i dal\u0161\u00ed v\u00fdhody jako man\u017eel asturijsk\u00e9 kn\u011b\u017eny. Proto\u017ee nepat\u0159il k vl\u00e1dnouc\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b, mohl se natrvalo usadit ve \u0160pan\u011blsku a p\u0159ijmout \u0161pan\u011blsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Musel se v\u0161ak vzd\u00e1t n\u00e1roku na kr\u00e1lovstv\u00ed oboj\u00ed Sic\u00edlie jako t\u0159et\u00ed v po\u0159ad\u00ed n\u00e1slednictv\u00ed po sv\u00e9m otci a star\u0161\u00edm bratrovi.\nKarel byl v\u00e1\u017en\u00fd, plach\u00fd, hezk\u00fd a Mercedes p\u0159itahoval. Jejich zasnouben\u00ed bylo ozn\u00e1meno 14. prosince 1899. Zasnouben\u00ed okam\u017eit\u011b \u010delilo siln\u00e9mu odporu liber\u00e1ln\u00ed strany, republik\u00e1nsk\u00e9 frakce a \u0161irok\u00e9ho spektra \u0161pan\u011blsk\u00e9 spole\u010dnosti. Proti samotn\u00e9mu princi nem\u011bl nikdo \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1mitky, ale jeho otec, hrab\u011b z Caserty, byl gener\u00e1lem v posledn\u00ed karlistick\u00e9 v\u00e1lce a pod\u00edlel se na rabov\u00e1n\u00ed m\u011bsta Cuenca karlistick\u00fdmi voj\u00e1ky. Vyvstaly obavy, \u017ee jeho syn jako man\u017eel Mercedes p\u0159ivede karlisty p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko \u0161pan\u011blsk\u00e9mu tr\u016fnu. Dokonce i princovo jm\u00e9no \u2013 Karel \u2013 vzbudilo podez\u0159en\u00ed. Nav\u00edc rod Bourbon-oboj\u00ed Sic\u00edlie byl pova\u017eov\u00e1n za nejkonzervativn\u011bj\u0161\u00ed katolickou dynastii, co\u017e znepokojilo liber\u00e1ln\u00ed stranu.\nProti Mercedesinu s\u0148atku se objevily \u00fatoky v novin\u00e1ch i protesty v ulic\u00edch Madridu, Sevilly a Granady. Arcibiskup z Valladolidu, jeden z nejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00edch \u0161pan\u011blsk\u00fdch prel\u00e1t\u016f, napsal kr\u00e1lovn\u011b dopis, v n\u011bm\u017e ji varoval p\u0159ed hrozn\u00fdmi n\u00e1sledky pl\u00e1novan\u00e9ho s\u0148atku. Kr\u00e1lovna mu odepsala: \u201eMonsignor, v\u011bnujte se sv\u00e9 diec\u00e9zi a modlete se, co\u017e jsou va\u0161e hlavn\u00ed povinnosti, snad se \u017e\u00e1dn\u00e1 katastrofa, kterou p\u0159edv\u00edd\u00e1te, nestane\u201c. Mercedes sama vyj\u00e1d\u0159ila svou frustraci v\u016f\u010di siln\u00e9mu odporu k v\u00fdb\u011bru \u017eenicha v dopise sv\u00e9 tet\u011b Paz: \u201eJsem \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee se za n\u011bj provd\u00e1m, ale jsem tak\u00e9 rozzloben\u00e1 na ty, kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili ta jemn\u00e1 vl\u00e1kna a p\u0159im\u011bli matku, aby za to trp\u011bla... proto\u017ee jeho otec bojoval po boku dona Karla. Je to spravedliv\u00e9?\u201c\nSpor poznamenal i svatebn\u00ed slavnosti. V den svatby byly ulice vedouc\u00ed do kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce zabarik\u00e1dov\u00e1ny pro strach z demonstrant\u016f a v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b bylo rozm\u00edst\u011bno velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed voj\u00e1k\u016f. \u017d\u00e1dn\u00fd v\u00e1\u017en\u00fd incident se v\u0161ak nestal a ob\u0159ad se uskute\u010dnil 14. \u00fanora 1901 v kapli kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce v Madridu.\nP\u00e1r \u017eil na kr\u00e1lovnino p\u0159\u00e1n\u00ed v kr\u00e1lovsk\u00e9m pal\u00e1ci v Madridu v jej\u00ed bl\u00edzkosti. Man\u017eelstv\u00ed bylo \u0161\u0165astn\u00e9 a rychle po sob\u011b se narodily dv\u011b d\u011bti: infant Alfons (1901\u20131664) a infant Ferdinand (1903\u20131905).\nPo t\u0159et\u00ed t\u011bhotn\u00e1 Mercedes tou\u017eila po dvou synech po dce\u0159i. V z\u00e1\u0159\u00ed 1904 oslavila 24. narozeniny. O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, dvacet dn\u00ed p\u0159ed porodem, v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bla. Apendicitida byla p\u016fvodn\u011b \u0161patn\u011b diagnostikov\u00e1na jako prost\u00e1 st\u0159evn\u00ed k\u0159e\u010d. Kv\u016fli peritonitid\u011b 16. \u0159\u00edjna 1904 v rann\u00edch hodin\u00e1ch p\u0159ed\u010dasn\u011b porodila sv\u00e9 t\u0159et\u00ed d\u00edt\u011b, dceru Isabelu (1904\u20131985).\nZdrav\u00ed matky bylo tak v\u00e1\u017en\u011b ohro\u017eeno, \u017ee mal\u00e9mu d\u00edt\u011bti, o kter\u00e9m se v\u011b\u0159ilo, \u017ee se narodilo mrtv\u00e9, bylo v\u011bnov\u00e1no m\u00e1lo pozornosti dokud si mlad\u00fd kr\u00e1l Alfonso neuv\u011bdomil, \u017ee d\u00edt\u011b \u017eije. Mercedes zem\u0159ela n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, 17. \u0159\u00edjna 1904, obklopena rodinou.\nT\u0159i mal\u00e9 d\u011bti Mercedes byly sv\u011b\u0159eny do p\u00e9\u010de kr\u00e1lovny Marie Krist\u00fdny a vyr\u016fstaly u dvora kr\u00e1le Alfonse XIII. Star\u0161\u00edmu synovi nebyl p\u0159izn\u00e1n titul asturijsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete, ale stal se po matce d\u011bdicem tr\u016fnu.\n : \u0158\u00e1d Marie Luisy\nHeraldry of Mercedes, Princess of Asturias\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mercedes, Princess of Asturias na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Spole\u010dnost pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed? <<>>: Spole\u010dnost pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed (SVU) je mezin\u00e1rodn\u00ed neziskov\u00e1 organizace, kter\u00e1 m\u00e1 za c\u00edl spojovat p\u0159\u00edznivce \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho intelektu ve sv\u011bt\u011b, a kter\u00e1 podporuje mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci v kultu\u0159e, v\u011bd\u011b a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. SVU po \u0161est desetilet\u00ed propaguje p\u0159\u00edsp\u011bvky \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f ve sv\u011btov\u00e9m d\u011bn\u00ed. P\u0159i tom sdru\u017euje nejen z\u00e1jemce o vytvo\u0159en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed komunity, ale i instituce s podobn\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm.\nSpole\u010dnost byla zalo\u017eena ve Washingtonu DC v roce 1958 p\u016fvodn\u011b jako sou\u010d\u00e1st \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady americk\u00e9 (\u010cSNRA s \u00fast\u0159ed\u00edm v Chicagu), na b\u00e1zi jej\u00ed m\u00edstn\u00ed pobo\u010dky, a to z iniciativy JUDr. Jaroslava N\u011bmce a za v\u00fdznamn\u00e9 podpory Vlasty Vr\u00e1zov\u00e9, p\u0159edsedkyn\u011b \u010cSNRA.Spole\u010dnost pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed byla v letech 1961 a\u017e 1978 \u00fa\u0159edn\u011b registrov\u00e1na jako Czechoslovak Society of Arts and Sciences in America ve st\u00e1t\u011b New York a sdru\u017eovala z\u00e1jemce z r\u016fzn\u00fdch obor\u016f humanitn\u00edch, p\u0159\u00edrodn\u00edch a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd. Od b\u0159ezna 1965 do ledna 1975 SVU disponovala kancel\u00e1\u0159\u00ed na adrese 381 Park Avenue South, New York City. V listopadu 1978 bylo \u00fast\u0159ed\u00ed Spole\u010dnosti \u00fa\u0159edn\u011b registrov\u00e1no v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b USA Washingtonu DC a ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev Spole\u010dnosti byl n\u00e1sledn\u011b zkr\u00e1cen na Czechoslovak Society of Arts and Sciences s ohledem na jej\u00ed st\u00e1le v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed charakter a nov\u00e9 m\u00edstn\u00ed skupiny SVU vznikaj\u00edc\u00ed tak\u00e9 mimo USA.Ve\u0161ker\u00fd provoz t\u00e9to organizace zaji\u0161\u0165uj\u00ed neplacen\u00ed dobrovoln\u00edci. Spole\u010dnost pro v\u011bdy a um\u011bn\u00ed je od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed nez\u00e1visl\u00e1 a nepolitick\u00e1.\nD\u016fvodem zalo\u017een\u00ed SVU byla \u00favaha Jaroslava N\u011bmce:\nM\u00e1me-li p\u0159isp\u011bt v boji za svobodnou demokratickou \u010ceskoslovenskou republiku, pak bude p\u0159edev\u0161\u00edm t\u0159eba vysv\u011btlit, a to zejm\u00e9na na\u0161im americk\u00fdm koleg\u016fm, \u017ee my nep\u0159ich\u00e1z\u00edme z n\u011bjak\u00fdch zapadl\u00fdch kout\u016f v\u00fdchodn\u00ed Evropy, \u017ee na\u0161e kultura a civilizace byly oded\u00e1vna sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1padn\u00edho sv\u011bta. Na po\u010d\u00e1tku pades\u00e1t\u00fdch let pozice \u010ceskoslovenska ve svobodn\u00e9m sv\u011bt\u011b nebyla lep\u0161\u00ed ne\u017e v dob\u011b Mnichova, kdy byla charakterizov\u00e1na Chamberlainov\u00fdm v\u00fdrokem, \u017ee o n\u00e1s nic nev\u00ed. A to, co v\u00ed o n\u00e1s, \u010ce\u0161\u00edch a Slov\u00e1c\u00edch, bylo v\u011bt\u0161inou neobjektivn\u00ed.\nM\u00e1me-li zm\u011bnit n\u011bco na t\u00e9to situaci, mus\u00edme se zam\u011b\u0159it p\u0159edev\u0161\u00edm na akademick\u00e9 kruhy a university, u\u017e proto, \u017ee tyto vychov\u00e1vaj\u00ed nov\u00e9 generace, nov\u00e9 vedouc\u00ed osobnosti sv\u011bta. Ov\u0161em na po\u010d\u00e1tku jsme pot\u0159ebovali \u0161ir\u0161\u00ed z\u00e1kladnu mezi na\u0161imi \u010desk\u00fdmi a slovensk\u00fdmi ob\u010dany, obzvl\u00e1\u0161t\u011b zde v Americe. A tady jsme narazili na odpor. Na jedn\u00e9 stran\u011b se na\u0161e snahy setkaly s ned\u016fv\u011brou u krajan\u016f starousedl\u00edk\u016f. Tu se n\u00e1m v\u0161ak poda\u0159ilo p\u0159ekonat s pomoc\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed krajansk\u00e9 organizace, \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady americk\u00e9 (\u010cSNRA) v Chicagu, do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee jsme mohli zapo\u010d\u00edt, se zna\u010dnou podporou Vlasty Vr\u00e1zov\u00e9, pr\u00e1ci pro SVU v r\u00e1mci m\u00edstn\u00ed pobo\u010dky \u010cSNRA ve Washingtonu DC. Daleko obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed bylo se vypo\u0159\u00e1dat s na\u0161\u00ed politickou emigrac\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch ministr\u016f, poslanc\u016f a politik\u016f, kte\u0159\u00ed n\u00e1m jasn\u011b dali najevo, \u017ee pokl\u00e1dali snahy SVU za nep\u0159\u00edpustn\u00e9 vm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed se do jejich dom\u00e9ny. A proto jsme zd\u016fraz\u0148ovali od prv\u00fdch na\u0161ich po\u010d\u00e1tk\u016f, \u017ee jsme organizac\u00ed nez\u00e1vislou a nepolitickou. \nJaroslav N\u011bmec v roce 1958 p\u0159esv\u011bd\u010dil sv\u011btov\u011b proslul\u00e9ho matematika V\u00e1clava Hlavat\u00e9ho, aby se stal prvn\u00edm p\u0159edsedou SVU. S\u00e1m se stal jej\u00edm prvn\u00edm gener\u00e1ln\u00edm sekret\u00e1\u0159em. V letech 1968\u20131970 byl p\u0159edsedou SVU a v letech 1980\u20131985 t\u00e9\u017e editorem zpravodaje SVU NEWS / ZPR\u00c1VY SVU.\nN\u011bmec si tak\u00e9 zajistil hned v po\u010d\u00e1tc\u00edch podporu pro SVU mezi um\u011blci a spisovateli: z\u00edskal Jarmilu Novotnou, Rafaela Kubel\u00edka, Rudolfa Firku\u0161n\u00e9ho, Ladislava Radimsk\u00e9ho a jin\u00e9, zat\u00edmco mezi politiky z\u00edskal podporu od Ladislava Feierabenda, Juraje Sl\u00e1vika, Jozefa Lettricha, Arno\u0161ta Heidricha, \u0160tefana Osusk\u00e9ho. Mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00edmi \u010dleny SVU byli tak\u00e9 Josef Ha\u0161ek (otec Eli\u0161ky Ha\u0161kov\u00e9 Coolidge) a Franti\u0161ek Schwarzenberg.\nPozd\u011bji se \u010dleny Spole\u010dnosti stala \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch lid\u00ed, nap\u0159. Miloslav Rechcigl, Ren\u00e9 Wellek, Leopold Posp\u00ed\u0161il, Jan Viktor Ml\u00e1dek... dal\u0161\u00ed jm\u00e9na byla publikov\u00e1na v \u017eivotopisn\u00fdch seznamech \u010dlen\u016f SVU.\nSVU vyd\u00e1v\u00e1 \u010dtvrtletn\u011b zpravodaj SVU NEWS/ ZPR\u00c1VY SVU, a pololetn\u011b liter\u00e1rn\u00ed magaz\u00edn v angli\u010dtin\u011b s n\u00e1zvem KOSMAS - Czech, Slovak, and Central European Studies.\nV dob\u011b nesvobody v \u010ceskoslovensku SVU vyd\u00e1vala t\u00e9m\u011b\u0159 po t\u0159icet let liter\u00e1rn\u00ed magaz\u00edn v \u010de\u0161tin\u011b a sloven\u0161tin\u011b: PROM\u011aNY - PREMENY/ METAMORPHOSES, kter\u00fd publikoval \u010dl\u00e1nky zak\u00e1zan\u00fdch autor\u016f.\nPrvn\u00ed sv\u011btov\u00fd kongres SVU se konal ve Washingtonu DC v roce 1962. Od t\u00e9 doby v\u017edy v sud\u00e9m roce SVU po\u0159\u00e1d\u00e1 sv\u011btov\u00fd kongres. Program zahrnuje p\u0159edn\u00e1\u0161ky, diskusn\u00ed panely, koncerty, v\u00fdstavy a spole\u010densk\u00e9 akce. Program p\u0159edn\u00e1\u0161ek m\u00edv\u00e1 \u0161irok\u00fd z\u00e1b\u011br nap\u0159\u00ed\u010d discipl\u00ednami a poskytuje platformy pro v\u00fdm\u011bnu n\u00e1zor\u016f a vz\u00e1jemn\u00e9 inspirace. Prvn\u00edch patn\u00e1ct kongres\u016f bylo po\u0159\u00e1d\u00e1no v USA a v Kanad\u011b, obvykle na universitn\u00edch kampusech. \u0160estn\u00e1ct\u00fd sv\u011btov\u00fd kongres SVU v roce 1992 se poprv\u00e9 konal v Praze.\nMezi kongresy SVU po\u0159\u00e1d\u00e1 specializovan\u00e9 konference, obvykle v lich\u00e9m roce.", "<<>>: Co je Slovensko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2012? <<>>: Slovensko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 2012 v Lond\u00fdn\u011b bude reprezentovat 46 sportovc\u016f v 11 sportech, nejv\u011bt\u0161\u00ed zastoupen\u00ed maj\u00ed vod\u00e1ci a atleti. Jedn\u00e1 se o nejm\u00e9n\u011b po\u010detnou v\u00fdpravu, jak\u00e1 kdy Slovensko na letn\u00edch hr\u00e1ch reprezentovala.Nejsiln\u011bj\u0161\u00ed discipl\u00ednou slov\u00e1k\u016f je tradi\u010dn\u011b divok\u00e1 voda. Zlato z Pekingu budou obhajovat Michal Martik\u00e1n a brat\u0159i Peter a Pavol Hochschorner. Do nominace se naopak neve\u0161la kajak\u00e1\u0159ka Elena Kalisk\u00e1, zlat\u00e1 z p\u0159edchoz\u00edch dvou olympi\u00e1d. Tu ve vz\u00e1jemn\u00e9m souboji o jedno postupov\u00e9 m\u00edsto porazila Jana Duk\u00e1tov\u00e1, st\u0159\u00edbrn\u00e1 z lo\u0148sk\u00e9ho mistrovstv\u00ed sv\u011bta.Nejstar\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem slovensk\u00e9 v\u00fdpravy je osmat\u0159icetilet\u00fd, dvojn\u00e1sobn\u00fd bronzov\u00fd medailista, st\u0159elec Jozef G\u00f6nci. P\u0159i sv\u00e9 p\u00e1t\u00e9 \u00fa\u010dasti na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch byl vybr\u00e1n jako vlajkono\u0161 pro zahajovac\u00ed ceremoni\u00e1l.\nMu\u017eiHod kladivem\nMarcel Lomnick\u00fd\nCh\u016fze\nMilo\u0161 B\u00e1tovsk\u00fd \u2013 50 km\nAnton Ku\u010dm\u00edn \u2013 20 km\nMatej T\u00f3th \u2013 50 km\nSkok do v\u00fd\u0161ky\nMichal Kabelka\u017denyB\u011bh\nKatar\u00edna Bere\u0161ov\u00e1 \u2013 marat\u00f3n\nLucia Klocov\u00e1 \u2013 800 m nebo 1500 m\nHod kladivem\nMartina Hra\u0161nov\u00e1\nCh\u016fze\nM\u00e1ria Czakov\u00e1 \u2013 20 km\nSkok do d\u00e1lky\nJana Vel\u010f\u00e1kov\u00e1\nTrojskok\nDana Vel\u010f\u00e1kov\u00e1\n\u017denyMonika Fa\u0161ungov\u00e1\nMu\u017eiPeter Sagan\n Sportovn\u00ed gymnastika \nMu\u017eiSamuel Piaseck\u00fd \u2013 bradla, hrazda\u017denyM\u00e1ria Homolov\u00e1 \u2013 v\u00edceboj\nMu\u017eiMilan Randl \u2013 do 90 kg\n Kanoistika na divok\u00e9 vod\u011b \nMu\u017eiPavol Hochschorner \u2013 C2\nPeter Hochschorner \u2013 C2\nMichal Martik\u00e1n \u2013 C1\u017denyJana Duk\u00e1tov\u00e1 \u2013 K1\n Rychlostn\u00ed kanoistika \nMu\u017eiPeter Gelle \u2013 K2 1000 m, K4 1000 m\n\u013dubom\u00edr Hagara \u2013 C1 200 m\nMartin Jankovec \u2013 K4 1000 m\nMarek Kraj\u010dovi\u010d \u2013 K1 1000 m\nJuraj Tarr \u2013 K4 1000 m\nErik Vl\u010dek \u2013 K2 1000m, K4 1000m\u017denyIvana Kme\u0165ov\u00e1 \u2013 K1 200 m, K2 500 m\nMartina Kohlov\u00e1 \u2013 K2 500 m\nMu\u017eiTom\u00e1\u0161 Klobu\u010dn\u00edk 200 m prsa\u017denyKatar\u00edna Filov\u00e1 100 a 200 m voln\u00fd zp\u016fsob\nKatar\u00edna Listopadov\u00e1 200 m polohov\u00fd z\u00e1vod\nDenisa Smolenov\u00e1 100 a 200 m mot\u00fdlek\nMiroslava Syllabov\u00e1 50 m voln\u00fd zp\u016fsob\nMu\u017eiJozef G\u00f6nci\nPavol Kopp\nJuraj Tu\u017einsk\u00fd\nErik Varga\u017denyDanka Bartekov\u00e1 \u2013 skeet\nDaniela Pe\u0161kov\u00e1\nZuzana Reh\u00e1k \u0160tefe\u010dekov\u00e1\nMu\u017eiRichard Varga\nMu\u017eiMartin Te\u0161ovi\u010d \u2013 do 105 kg\n(anglicky) Slovensko na LOH 2012\n \nOFICI\u00c1LNA BRO\u017d\u00daRA A ZLO\u017dENIE SLOVENSKEJ V\u00ddPRAVY NA HR\u00c1CH XXX.", "<<>>: Co je Lubo\u0161 Jednoro\u017eec? <<>>: Lubo\u0161 Jednoro\u017eec (17. dubna 1925, Praha-B\u0159evnov \u2013 6. listopadu 2016) byl \u010desk\u00fd politick\u00fd v\u011bze\u0148, proslul\u00fd sv\u00fdm pozoruhodn\u00fdm \u00fat\u011bkem z t\u00e1bora nucen\u00fdch prac\u00ed na J\u00e1chymovsku.\nNarodil se v Praze na B\u0159evnov\u011b, kde jeho rodina provozovala ko\u017eed\u011blnou d\u00edlnu s obchodem. Cel\u00e1 jeho rodina byla \u010dleny Sokola, Lubo\u0161 se v\u0161ak rad\u011bji stal skautem. Jeho str\u00fdc Old\u0159ich, p\u0159edseda b\u0159evnovsk\u00e9 \u017eupy Sokola, se za v\u00e1lky zapojil do odbojov\u00e9 skupiny Josefa Ma\u0161\u00edna, v roce 1941 byl zat\u010den a do konce v\u00e1lky v\u011bzn\u011bn v Berl\u00edn\u011b. Jeho dva star\u0161\u00ed brat\u0159i Ivan a Ilja na konci v\u00e1lky vstoupili do N\u00e1rodn\u00ed gardy, p\u0159i jedn\u00e9 z jej\u00edch\u017e operac\u00ed u Ostravy byl Ilja zast\u0159elen. Ivan v \u00fanoru 1948 spoluorganizoval pochod student\u016f na Hrad na podporu prezidenta Bene\u0161e, za co\u017e byl vylou\u010den ze \u0161koly a p\u0159ed StB emigroval do Rakouska. Rodin\u011b byla n\u00e1sledn\u011b zkonfiskov\u00e1na d\u00edlna i obchod.V z\u00e1\u0159\u00ed 1950 byl se sv\u00fdm otcem zat\u010den a obvin\u011bn z trestn\u00e9ho \u010dinu, kdy\u017e neudal provokat\u00e9ry StB vm\u00edsen\u00e9 do skupiny zn\u00e1m\u00fdch \u017e\u00e1daj\u00edc\u00edch jeho otce o pomoc s p\u0159echodem hranic. P\u0159esto\u017ee se p\u0159\u00edpravy p\u0159echodu t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u00fa\u010dastnil, byl na z\u00e1klad\u011b dopis\u016f bratrovi, v nich\u017e se o \u00fat\u011bku zmi\u0148oval, odsouzen v procesu se Srnsk\u00fdm a spol. na 10 let v\u011bzen\u00ed za velezradu; jeho otec byl po nervov\u00e9m zhroucen\u00ed propu\u0161t\u011bn.Byl uv\u011bzn\u011bn v t\u00e1bo\u0159e nucen\u00fdch prac\u00ed p\u0159i j\u00e1chymovsk\u00e9m dole Svornost. V z\u00e1\u0159\u00ed 1951 se mu po p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed do t\u00e1bora \u010d\u00edslo XI v Horn\u00edm Slavkov\u011b poda\u0159ilo ut\u00e9ci, kdy\u017e ukradl kle\u0161t\u011b, kter\u00fdmi p\u0159e\u0161t\u00edpal ostnat\u00fd dr\u00e1t ohrazuj\u00edc\u00ed t\u00e1bor. Jeho \u00fat\u011bk byl zji\u0161t\u011bn a\u017e po p\u011bti hodin\u00e1ch. Bezpe\u010dnosti unikal po 9 m\u011bs\u00edc\u016f \u2013 skr\u00fdval se nejprve ve \u017d\u010f\u00e1ru u Sedl\u010dan, pozd\u011bji v chat\u011b libereck\u00fdch skaut\u016f v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch. Jeho otec Anton\u00edn sehnal jemu a jeho snoubence Olin\u011b Sedl\u00e1kov\u00e9 p\u0159evad\u011b\u010de, kter\u00fd je v\u0161ak udal. Lubo\u0161 byl odsouzen na dal\u0161\u00edch 16 let v\u011bzen\u00ed, Olina na \u010dty\u0159i roky. Byl v\u011bzn\u011bn v Leopoldov\u011b.V roce 1960 byl propu\u0161t\u011bn na amnestii a na\u0161el si pr\u00e1ci v pra\u017esk\u00fdch lod\u011bnic\u00edch. V roce 1964 se op\u011bt pokusil uprchnout na Z\u00e1pad, tentokr\u00e1t p\u0159es Jugosl\u00e1vii, ale tamn\u00ed policie ho vr\u00e1tila do \u010ceskoslovenska, kde byl op\u011bt na dva a p\u016fl roku uv\u011bzn\u011bn. Propu\u0161t\u011bn byl v roce 1967. V roce 1968 se mu poda\u0159ilo na z\u00e1klad\u011b fiktivn\u00edho ozn\u00e1men\u00ed o smrti bratra Ivana z\u00edskat zp\u011bt pas a odjet s rodinou do V\u00eddn\u011b. P\u0159est\u011bhoval se do USA, kde \u017eil v Kalifornii a pom\u00e1hal d\u011btem \u010desk\u00fdch emigrant\u016f.\nJeho \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh zpracovala v roce 2008 \u010cesk\u00e1 televize v cyklu Nezn\u00e1m\u00ed hrdinov\u00e9. Na motivy jeho p\u0159\u00edb\u011bhu vznikla divadeln\u00ed hra Hon na jednoro\u017ece a komiks od V\u00e1clava \u0160lajcha, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed knihy Je\u0161t\u011b jsme ve v\u00e1lce \u2013 P\u0159\u00edb\u011bhy 20. stolet\u00ed.V roce 2011 mu byla ud\u011blena Cena Pam\u011bti n\u00e1roda.\nLubo\u0161 Jednoro\u017eec na port\u00e1lu Pam\u011b\u0165 n\u00e1roda\n\u010cl\u00e1nek Archivov\u00e1no 16. 11. 2016 na Wayback Machine. Skautsk\u00e9ho institutu\n\u010cl\u00e1nek Archivov\u00e1no 16. 11. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Crittenden County (Kentucky)? <<>>: Crittenden County je okres ve st\u00e1t\u011b Kentucky v USA. K roku 2010 zde \u017eilo 9 315 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Marion. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 961 km\u00b2.", "<<>>: Co je Kyjovsk\u00fd prales? <<>>: Kyjovsk\u00fd prales je n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace v oblasti V\u00fdchodn\u00ed Karpaty na Slovensku. Nach\u00e1z\u00ed se ve vojensk\u00e9m \u00fajezd\u011b Vala\u0161kovce v okrese Humenn\u00e9 v Pre\u0161ovsk\u00e9m kraji. Byla vyhl\u00e1\u0161ena v roce 1974, kdy m\u011bla rozlohu kolem 50 hektar\u016f. V roce 2007 byl v\u0161ak prales mnohon\u00e1sobn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en a v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tak dosahuje plochy tak\u0159ka 400 hektar\u016f. V pralese se nach\u00e1z\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm listnat\u00e9 stromy jako buk, l\u00edpa a javor.", "<<>>: Co je Break The Silence? <<>>: Break The Silence je druh\u00e1 deska zp\u011bv\u00e1ka S\u00e1mera Issy, ve kter\u00e9 se v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil obl\u00edben\u00e9mu stylu R'n'B, tentokr\u00e1t jej v\u0161ak nekombinoval s popem, ale s hip hopem. Na desce vydan\u00e9 v roce 2005 spolupracoval v\u00fdhradn\u011b s \u010desk\u00fdmi producenty Ond\u0159ejem Brzobohat\u00fdm, DJ Wichem, DJ Neo. Ve skladb\u011b \u201eMove\u201c hostuje Martina Balogov\u00e1 a na desce je tak\u00e9 duet \u201eHot and Wet\u201c s \u010deskou zp\u011bva\u010dkou Victori\u00ed.Alba se prodalo v\u00edce ne\u017e 8 000 kus\u016f a bylo ocen\u011bno zlatou deskou.\nK desce byl nato\u010den jeden klip, a to k pilotn\u00edmu singlu \u201eA\u017e zastav\u00edme \u010das\u201c, kter\u00fd byl tak\u00e9 pozd\u011bji nato\u010den v rusk\u00e9m jazyce. Deska vy\u0161la u vydavatelsk\u00e9 spole\u010dnosti SONY BMG.\nIntro\nMove (Martina Balogov\u00e1)\nBreath\nA\u017e zastav\u00edme \u010das\nJust The Girl\nCold Wind\nBreak The Silence\nCome And Get It\nCht\u011bl bych\nHot And Wet (duet s Victori\u00ed)\nBeautiful Feeling\nSister\nMy rapsong\nRecenze desky:\nhttp://musicserver.cz/clanek/13315/Pokrevni-bratri-v-rytmu/Musicserver\nhttp://musicserver.", "<<>>: Co je Q\u0308? <<>>: Q\u0308 (minuskule q\u0308) je speci\u00e1ln\u00ed p\u00edsmeno latinky. Naz\u00fdv\u00e1 se Q s p\u0159ehl\u00e1skou. V sou\u010dasnosti se ji\u017e toto p\u00edsmeno nepou\u017e\u00edv\u00e1, ale d\u0159\u00edve se pou\u017e\u00edvalo v p\u0159episu dnes ji\u017e nepou\u017e\u00edvan\u00e9 manichejsk\u00e9 abecedy, kde ho reprezentoval znak qhoph (\ud802\udee0). V Unicode je majuskuln\u00ed tvar sekvence a minuskuln\u00ed .\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Q\u0308 na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Crystal Palace FC (1861)? <<>>: Crystal Palace FC (cel\u00fdm n\u00e1zvem: Crystal Palace Football Club) byla zalo\u017eena v roce 1861 a mnoho z jej\u00edch p\u016fvodn\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f bylo \u010dleny kriketov\u00e9ho klubu Crystal Palace zalo\u017een\u00e9ho v roce 1857 V roce 1863 se stal zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Football Association. Nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem bylo semifin\u00e1le FA Cupu v sez\u00f3n\u011b 1871/72. Klub se rozpustil v roce 1876 a jeho posledn\u00ed zaznamenan\u00fd z\u00e1pas byl proti Barnes FC. dne 18. prosince 1875.It is not connected to the club of the same name formed in 1905. The FA told The Times in April 2022: \"Amongst those historians, the broad consensus is that there is not a clear, substantial and continuous link from the Crystal Palace club founded in 1861 to that founded in 1905. Therefore, we will continue to recognise both the 1861 and 1905 foundation dates of the clubs named Crystal Palace.\" Klubov\u00e9 barvy byly modr\u00e1 a b\u00edl\u00e1.\nKlub hr\u00e1l sv\u00e9 z\u00e1pasy na Crystal Palace Park Cricket Ground a pozd\u011bji na poli za hospodou Crooked Billet v Penge.\nZdroj: \nFA Cup\nSemifin\u00e1le: 1871/72\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Crystal Palace F.C. (1861) na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u017didovsk\u00fd h\u0159bitov ve Volarech? <<>>: \u017didovsk\u00fd h\u0159bitov se nach\u00e1z\u00ed ve Volarech v okrese Prachatice v Jiho\u010desk\u00e9m kraji od roku 1945, kdy byl zalo\u017een. V roce 1963 byl h\u0159bitov vyhl\u00e1\u0161en kulturn\u00ed pam\u00e1tkou.\nAre\u00e1l h\u0159bitova se nach\u00e1z\u00ed v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed h\u0159bitova m\u011bstsk\u00e9ho v ulici Zlat\u00e1 stoka v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta. Je obklopen kamennou ohradn\u00ed zd\u00ed a je voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd. N\u00e1hrobky, je\u017e jsou rozm\u00edst\u011bny v pravideln\u00fdch \u0159ad\u00e1ch, jsou z b\u00edl\u00e9 \u017euly. V minulosti byly opat\u0159eny plechov\u00fdmi jmenovkami, n\u00e1pisy v\u0161ak pozd\u011bji byly do n\u00e1hrobn\u00edch kamen\u016f vytes\u00e1ny. V letech 1989-90 byl are\u00e1l rekonstruov\u00e1n.Na h\u0159bitov\u011b bylo poh\u0159beno 95 polsk\u00fdch a ma\u010farsk\u00fdch \u017een \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, kter\u00e9 zem\u0159ely nebo byly zavra\u017ed\u011bny po 29 dn\u016f a 700 kilometr\u016f dlouh\u00e9m pochodu smrti z Polska p\u0159es t\u00e1bor v Helmbrechtsu. Z t\u011bchto dev\u00edti des\u00edtek \u017een, kter\u00e9 11. kv\u011btna 1945 nalezli ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci v masov\u00e9m hrob\u011b, zem\u0159elo 22 \u017eidovsk\u00fdch d\u00edvek na podv\u00fd\u017eivu, ostatn\u00ed byly nacisty zast\u0159eleny. N\u011bmci pak byli donuceni t\u011bla exhumovat, aby mohla b\u00fdt \u0159\u00e1dn\u011b poh\u0159bena, a poh\u0159bu se museli z\u00fa\u010dastnit n\u011bme\u010dt\u00ed civilist\u00e9. Pades\u00e1t dv\u011b \u017eeny, kter\u00fdm se \u00fatrapy na poda\u0159ilo p\u0159e\u017e\u00edt, m\u011bly pr\u016fm\u011brnou v\u00e1hu pouh\u00fdch 82 liber, tedy 37 kilogram\u016f.\nDne 9. kv\u011btna 1956 byl odhalen pam\u00e1tn\u00edk s n\u00e1pisem \u201eV\u011b\u010dn\u00e9 pam\u00e1tce ob\u011btem nacizmu \u2013 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm pochodu smrti 1945\u201c. Roku 1962 byl h\u0159bitov terasovit\u011b upraven a kolem bylo postaveno oplocen\u00ed. Roku 1974 byla na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m m\u00edst\u011b p\u0159ed h\u0159bitovem odhalena plastika Torzo \u017eeny od akademick\u00e9ho socha\u0159e Vojt\u011bcha Pa\u0159\u00edka a pam\u00e1tn\u00edk z roku 1956 byl odstran\u011bn. Pam\u011btn\u00ed desky a jejich text byly v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu n\u011bkolikr\u00e1t upravov\u00e1ny, nyn\u011bj\u0161\u00ed jednotn\u00e9 n\u00e1hrobky jsou z let 1989\u20131990 kdy byl are\u00e1l h\u0159bitova nov\u011b architektonicky upraven podle n\u00e1vrhu architekta Vojt\u011bcha \u0160torma z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. Roku 1995 byla um\u00edst\u011bna nov\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska uv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed po\u010det \u017een, na p\u0159edch\u00e1zej\u00edch pam\u011btn\u00edch desk\u00e1ch nebyl v\u016fbec zm\u00edn\u011bn jejich \u017eidovsk\u00fd p\u016fvod, ale bylo pouze vyjmenov\u00e1no p\u011bt n\u00e1rodnost\u00ed.Na pomn\u00edku u vchodu je ve \u010dty\u0159ech jazyc\u00edch (\u010desky, polsky, n\u011bmecky a ma\u010farsky) vyveden n\u00e1pis: \u201eZDE JE POH\u0158BENO 95 \u017dEN \u017dIDOVSK\u00c9HO P\u016eVODU, KTER\u00c9 BYLY NA POCHODU SMRTI V KV\u011aTNU 1945 V OKOL\u00cd M\u011aSTA UMU\u010cENY NACISTY\u201c.Na pomn\u00edku uvnit\u0159 h\u0159bitova je n\u00e1pis: \u201eJE V\u00c1M TO LHOSTEJN\u00c9, VY V\u0160ICHNI, KTE\u0158\u00cd JDETE KOLEM? POHLE\u010eTE A VIZTE, M\u00c1-LI N\u011aKDO TAKOVOU BOLEST, JAK\u00c1 BYLA ZP\u016eSOBENA MN\u011a. (N\u00e1\u0159.1,12)\u201cNa n\u00e1hrobc\u00edch jsou tato jm\u00e9na: Nezn\u00e1m\u00e1, Maja Brat, M\u00e1rta Sur\u00e1nyi, Margit Davidovics, R\u00f3zsa Ungv\u00e1r, S\u00e1ra Letkovics, \u00c9va Pauhner, Golda Nucher, Zuzana Baumgartner, Emma Sch\u00f6nberger, Olga Gr\u00fcnstein, Ivana Kirkowitz, Maria Friedmann, Ilona Weiss, Ibolya Weiss, Sonnenschein, Ilse Kornhauser, Nezn\u00e1m\u00e1, Zita Kleinmann, Liesel Steppe, Else Gelb, Sonja Sonnenschein, Nezn\u00e1m\u00e1, R\u00f3zsa Vidor, Sonia Federmann, Gy\u00f6rgyi K\u00f3tai, Lenke Schwarz, Maria Weintraub, Mala Waldner, Nezn\u00e1m\u00e1, Hanna Borenstein, Nezn\u00e1m\u00e1, Gisela Aronowitsch, Nadia Rippstein, Hanna Volnermann, Zofia Dafner, Marta Weinberger, Ren\u00e9 \u00c1brah\u00e1m, Dora Ebbe, Nezn\u00e1m\u00e1, Paula Feiner, S\u00e1ra Kleinmann, Regina Feifpopf, Federmann, Lili Pauhner, R\u00f3zsa \u00c1brah\u00e1m, Paula Hasburg, Mathilde Wassermann, Zsuzsanna Ringler, Eteka Steuer, Anik\u00f3 Frankfurter, Ilona Markovits, R\u00f3zsa Altmann, Magda Vir\u00e1g, Margot Deutsch, S\u00e1ra Prentsa, Eva Auslander, Liba Stein, Kotan Hermann, Berta Kremer, Lilly Gelb, Emma Pahner, Kapetz, Ilona P\u00e1sztor, Gita Ehrenfried, Ivana Weinstock, R\u00f3zsa Frank, Amalia Langer, Halena Spiegelman, ObrazekNezn\u00e1m\u00e1, Etelka Jakobowitz, Lili Rosenberg, Fella Schepp - Chv\u00edle svobody bude pro mn\u011b ho\u0159k\u00fdm odletem, Vera Gerhard Feb. 11. 1929 - May. 8. 1945, Tilly Tiberger, S\u00e1ra D\u00e1vidovics, Manja Pariser, Nezn\u00e1m\u00e1, Zsuzsanna Weiss, Nezn\u00e1m\u00e1, Erzs\u00e9bet Partos, Ilsa Tiras, Maina Waldner, Nezn\u00e1m\u00e1, Edith Kleinmann, Zsuzsanna Eckstein, Ilze Kleinz\u00e4hler, Suse Kunz, R\u00f3zsa Rosenblatt, Rozsa Smilovics, Malvin \u00c1dler, \u00c9va Goldstein, Tiras Tuska, Frida Lebovics, Hanna Tsivia, Grigorij Onop\u0161\u010denko + 1944 (v azbuce). Na z\u00eddce za vr\u00e1tky je jm\u00e9no pat\u0159\u00edc\u00ed jednomu z deseti n\u00e1hrobk\u016f s n\u00e1pisem Nezn\u00e1m\u00e1 \u2013 Mirl Waksman 1915 - 1945.\nGrigorij Onop\u0161\u010denko byl rusk\u00fd d\u011bln\u00edk, kter\u00fd slou\u017eil u sedl\u00e1ka v \u010cesk\u00fdch \u017dlebech a p\u0159i \u00fat\u011bku do rusk\u00e9ho zajateck\u00e9ho t\u00e1bora byl v roce 1944 pobl\u00ed\u017e obce Dobr\u00e1 post\u0159elen.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku J\u00fcdischer Friedhof (Volary) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Roma (1865)? <<>>: T\u0159\u00edda Roma byla t\u0159\u00edda obrn\u011bn\u00fdch lod\u00ed Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Celkem byly postaveny dv\u011b jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy. Ve slu\u017eb\u011b byly v letech 1869\u20131895.\nPlavidla navrhl italsk\u00fd konstrukt\u00e9r Giuseppe De Luca. Celkem byly postaveny dv\u011b jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy. V letech 1863\u20131873 je postavily italsk\u00e9 lod\u011bnice Cantiere della Foce v Janov\u011b. Zat\u00edmco Roma byla obrn\u011bn\u00e1 lo\u010f s v\u00fdzbroj\u00ed v bo\u010dn\u00edch baterii\u00edch, Venezia byla dokon\u010dena jako modern\u011bji koncipovan\u00e1 kasematov\u00e1 obrn\u011bn\u00e1 lo\u010f.Jednotky t\u0159\u00eddy Roma:\nOb\u011b plavidla m\u011bla d\u0159ev\u011bn\u00fd trup, kter\u00fd byl na vybran\u00fdch m\u00edstech chr\u00e1n\u011bn 150mm panc\u00ed\u0159em. Obrn\u011bn\u00e1 lo\u010f Roma m\u011bla panc\u00e9\u0159ovan\u00e9 boky a jej\u00ed v\u00fdzbroj tvo\u0159ilo p\u011bt 254mm (10palcov\u00fdch) a dvan\u00e1ct 203mm (8palcov\u00fdch kan\u00f3n\u016f) soust\u0159ed\u011bn\u00fdch do bateri\u00ed na boc\u00edch trupu. Modern\u011bji koncipovan\u00e1 Venezia m\u011bla krom\u011b panc\u00e9\u0159ovan\u00fdch bok\u016f v\u00fdzbroj osmn\u00e1cti 254mm kan\u00f3n\u016f soust\u0159ed\u011bnou do 121mm panc\u00ed\u0159em chr\u00e1n\u011bn\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed kasematy. Po jednom p\u00e1ru kan\u00f3n\u016f mohlo st\u0159\u00edlet dop\u0159edu a dozadu. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159ilo \u0161est kotl\u016f a \u0161estiv\u00e1lcov\u00fd parn\u00ed stroj o v\u00fdkonu 3670 hp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed jeden lodn\u00ed \u0161roub. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahovala 13 uzl\u016f. Dosah byl 1940 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i rychlosti 10 uzl\u016f. Pomocnou roli hr\u00e1ly plachty. Ob\u011b plavidla m\u011bla takel\u00e1\u017e barku.\nRoma nesla v letech 1874\u20131875 jeden\u00e1ct 254mm kan\u00f3n\u016f a od roku 1866 jeden\u00e1ct 220mm kan\u00f3n\u016f. Po \u00faprav\u011b na str\u00e1\u017en\u00ed lo\u010f v roce 1890 nesla pouze p\u011bt 203mm kan\u00f3n\u016f. Venezia m\u011bla jako cvi\u010dn\u00e1 lo\u010f v\u00fdzbroj redukov\u00e1nu na \u010dty\u0159i 75mm kan\u00f3ny a \u010dty\u0159i rychlopaln\u00e9 57mm kan\u00f3ny.\nHYNEK, Vladim\u00edr; KLU\u010cINA, Petr. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou v\u00e1lkou. Praha: Na\u0161e vojsko, 1986. 28-058-86.", "<<>>: Co je Victoriano P\u00edo Bernab\u00e9 Cano? <<>>: Svat\u00fd Victoriano P\u00edo Bernab\u00e9 Cano, rodn\u00fdm jm\u00e9nem Claudio (7. \u010dervence 1905, San Mill\u00e1n de Lara \u2013 9. \u0159\u00edjna 1934, Tur\u00f3n), byl \u0161pan\u011blsk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd \u0159eholn\u00edk Kongregace \u0161kolsk\u00fdch brat\u0159\u00ed a mu\u010dedn\u00edk.\nNarodil se 7. \u010dervence 1905 v San Mill\u00e1n de Lara a pok\u0159t\u011bn byl v ten sam\u00fd den. Vstoupil k \u0161kolsk\u00fdm brat\u0159\u00edm v Bujedu. Sv\u00e9 prvn\u00ed sliby slo\u017eil roku 1923. M\u011bl v\u00e1\u0161e\u0148 pro hudbu a p\u016fsobil ve sboru. V\u011b\u010dn\u00e9 sliby slo\u017eil 22. srpna 1930. Roku 1934 byl po\u017e\u00e1d\u00e1n aby ode\u0161el se sv\u00fdm spolubratrem Marcianem Jos\u00e9m L\u00f3pezem y L\u00f3pezem doplnit komunitu v Turonu.\nB\u011bhem l\u00e9ta 1934 se s ostatn\u00edmi bratry kongregace pat\u0159\u00edc\u00ed do Severn\u00ed \u010d\u00e1sti \u0160pan\u011blska z\u00fa\u010dastnil \u00fastupu na Valladolid a to mu p\u0159ineslo mu\u010dednictv\u00ed. Dne 9. \u0159\u00edjna 1934 byl se sv\u00fdmi 8 spolubratry zavra\u017ed\u011bn.\n5. \u0159\u00edjna 1944 byl v diec\u00e9zi Oviedo zah\u00e1jen jejich proces svato\u0159e\u010den\u00ed. Dne 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1989 uznal pape\u017e svat\u00fd Jan Pavel II. jejich mu\u010dednictv\u00ed. Blaho\u0159e\u010deni byli 29. dubna 1990. Dne 21. prosince 1998 uznal pape\u017e svat\u00fd Jan Pavel II. z\u00e1zrak uzdraven\u00ed na jejich p\u0159\u00edmluvu. Svato\u0159e\u010deni byli 21. listopadu 1999.", "<<>>: Co je Knihovn\u00ed syst\u00e9m s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem? <<>>: Open source knihovn\u00ed syst\u00e9m je knihovn\u00ed syst\u00e9m s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem (angl. open source integrated library system). Knihovn\u00ed software je soustava program\u016f, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed zpracov\u00e1vat bibliografick\u00e9 z\u00e1znamy o dokumentech, kter\u00e9 knihovna vlastn\u00ed, sd\u00edlet je s dal\u0161\u00edmi knihovnami, vytv\u00e1\u0159et administrativn\u00ed z\u00e1znamy o \u010dten\u00e1\u0159\u00edch, v\u00fdp\u016fj\u010dk\u00e1ch, zaji\u0161\u0165ovat n\u00e1kup knih a seri\u00e1l\u016f a provozovat online katalog \u2013 automatizovan\u011b, tedy prost\u0159ednictv\u00edm po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 techniky v r\u00e1mci jednoho komplexn\u00edho propojen\u00e9ho syst\u00e9mu. Knihovn\u00ed syst\u00e9my s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem se ale li\u0161\u00ed od b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fdch propriet\u00e1rn\u00edch syst\u00e9m\u016f t\u00edm, \u017ee auto\u0159i d\u00e1vaj\u00ed komunit\u011b u\u017eivatel\u016f k dispozici zdrojov\u00fd k\u00f3d program\u016f, a sami u\u017eivatel\u00e9 se mohou st\u00e1vat tak\u00e9 autory program\u016f. Podstatn\u00e1 je skute\u010dnost, \u017ee auto\u0159i softwaru tak\u00e9 nijak neomezuj\u00ed pr\u00e1vo u\u017eivatele upravovat software podle konkr\u00e9tn\u00edch pot\u0159eb. Takov\u00e9mu softwaru se tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1 otev\u0159en\u00fd software nebo svobodn\u00fd software. Z\u00e1le\u017e\u00ed na konkr\u00e9tn\u00edm typu licence pod n\u00ed\u017e b\u00fdv\u00e1 provozov\u00e1n.\nSoftware bez vyhrazen\u00fdch pr\u00e1v, s nulovou pr\u00e1vn\u00ed ochranou, lze s n\u00edm voln\u011b nakl\u00e1dat.\nProgramy opat\u0159en\u00e9 dolo\u017ekou copyleft. Tato dolo\u017eka nedovoluje p\u0159id\u00e1vat dal\u0161\u00ed omezen\u00ed, pokud n\u011bkdo program d\u00e1le modifikuje a distribuuje. Ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed kopie \u010di odvozenina mus\u00ed z\u016fstat svobodn\u00fdm softwarem \u2013 jedn\u00e1 se o tzv. naka\u017een\u00ed svobodnou licenc\u00ed. D\u00e1le viz GNU GPL.\nProgramy, k jejich\u017e zdrojov\u00e9mu k\u00f3du nem\u00e1 u\u017eivatel p\u0159\u00edstup a nem\u016f\u017ee v nich nic m\u011bnit.\nTyp softwaru, u kter\u00e9ho je povoleno voln\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed kopi\u00ed, aby si u\u017eivatel mohl po omezenou dobu dan\u00fd program zdarma vyzkou\u0161et. Pot\u00e9 mus\u00ed svoji kopii smazat, koupit nebo zaregistrovat u v\u00fdrobce.\nSoftware, kter\u00fd je voln\u011b \u0161\u00ed\u0159en, ale autorovi z\u016fst\u00e1vaj\u00ed autorsk\u00e1 pr\u00e1va a pouze on m\u016f\u017ee prov\u00e1d\u011bt zm\u011bny v programu. Nesm\u00ed jej ale ani on ani nikdo dal\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159it komer\u010dn\u011b.\nProgramov\u00e9 vybaven\u00ed, kter\u00e9 je p\u0159edinstalovan\u00e9 na konkr\u00e9tn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d, je na n\u011bj licen\u010dn\u011b v\u00e1z\u00e1no a u\u017eivatel jej z\u00edsk\u00e1v\u00e1 spolu s koup\u00ed po\u010d\u00edta\u010de.\nProgramy, kter\u00e9 mohou b\u00fdt vyu\u017e\u00edv\u00e1ny zdarma, jsou v\u0161ak obvykle dopln\u011bny aktivn\u00ed reklamou.\nCenov\u011b zv\u00fdhodn\u011bn\u00e9 propriet\u00e1rn\u00ed licence pro vl\u00e1du, \u0161kolstv\u00ed a velk\u00e9 firmy.\nLicence vznikl\u00e1 v r\u00e1mci Open Source Iniciative \u2013 umo\u017e\u0148uje vyu\u017eit\u00ed \u010d\u00e1sti programov\u00e9ho vybaven\u00ed i pod jin\u00fdmi licencemi.\nLicence vznikl\u00e1 v r\u00e1mci Free Software Foundation \u2013 po\u017eaduje \u00faplnou \u010distotu a svobodu softwaru v cel\u00e9 distribuci. Pro podporu program\u00e1tor\u016f byla vytvo\u0159ena licence GPL (GNU Public Licence, Ve\u0159ejn\u00e1 licence GNU), kterou mohou pro licencov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 pr\u00e1ce vyu\u017e\u00edvat v\u0161ichni program\u00e1to\u0159i svobodn\u00e9ho softwaru.\nPro v\u00fdb\u011br vhodn\u00e9ho svobodn\u00e9ho knihovn\u00edho syst\u00e9mu lze pou\u017e\u00edt r\u016fzn\u00e1 hlediska. Nejprve je nutn\u00e9 zhodnotit m\u00edru otev\u0159enosti softwaru \u2013 zdrojov\u00fd k\u00f3d mus\u00ed b\u00fdt voln\u011b dostupn\u00fd. Pot\u00e9 n\u00e1sleduje zhodnocen\u00ed komunity, proto\u017ee vybr\u00e1n\u00edm konkr\u00e9tn\u00edho syst\u00e9mu s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem se i my st\u00e1v\u00e1me \u010dleny dan\u00e9 komunity. Pokud n\u00e1m pravidla komunity vyhovuj\u00ed, zam\u00fd\u0161l\u00edme se nad funkcionalitou syst\u00e9mu \u2013 zda vyhovuje specifick\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m u\u017eivatele.\nP\u0159i rozhodov\u00e1n\u00ed se uva\u017euj\u00ed tato konkr\u00e9tn\u00ed hlediska\u2022 z pohledu svobodn\u00e9ho softwaru obecn\u011b:\nst\u00e1\u0159\u00ed a stabilita syst\u00e9mu, velikost, s\u00edla a aktivita komunity, jej\u00ed ochota poskytovat podporu a konzultace, dostupn\u00e1 dokumentace, styl veden\u00ed projektu, m\u00edra n\u00e1ro\u010dnosti instalace, u\u017eivatelsk\u00e1 p\u0159\u00edv\u011btivost grafick\u00e9ho rozhran\u00ed, integrace s dal\u0161\u00edmi n\u00e1stroji, existence v\u00fdvojov\u00e9ho pl\u00e1nu (roadmap), existence sponzora.\n\u2022 z pohledu knihovny:\nmodul pro akvizici, spr\u00e1vu seri\u00e1l\u016f, katalogizaci, v\u00fdp\u016fj\u010dn\u00ed modul, OPAC s n\u00e1stroji webu 2.0, podpora form\u00e1tu MARC 21, exporty a importy dat v tomto form\u00e1tu, podpora protokolu Z39.50, jednoduch\u00e1 lokalizace a syst\u00e9mov\u00e1 \u00faprava, mo\u017enost vytv\u00e1\u0159et konsorcia, API pro integraci do v\u011bt\u0161\u00edch port\u00e1lov\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed rela\u010dn\u00ed datab\u00e1ze, vytv\u00e1\u0159en\u00ed statistik, p\u0159\u00edstup z n\u011bkolika pracovn\u00edch stanic (u\u017eivatel\u00e9, zam\u011bstnanci), SIP2 (server umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed p\u0159ipojen\u00ed automatick\u00fdch syst\u00e9m\u016f). Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee se jedn\u00e1 o modern\u00ed knihovn\u00ed syst\u00e9my navr\u017een\u00e9 \"knihovn\u00edky pro knihovn\u00edky\" (samoz\u0159ejm\u011b ve spolupr\u00e1ci se softwarov\u00fdmi architekty), v\u011bt\u0161inou zahrnuj\u00edc\u00ed nov\u00e9 p\u0159\u00edstupy webu 2.0.\nV\u00fdvoj Evergreenu za\u010dal v roce 2004 ve st\u00e1t\u011b Georgie v USA organizac\u00ed Georgia Public Library Service. Tamn\u00ed knihovny byly nespokojen\u00e9 s provozem a sm\u011brem v\u00fdvoje u\u017e\u00edvan\u00fdch propriet\u00e1rn\u00edch syst\u00e9m\u016f, a tak vytvo\u0159ily konsorcium Public Information Network for Electronic Services (PINES) a nechaly vyvinout syst\u00e9m, kter\u00fd pln\u011b vyhovoval jejich po\u017eadavk\u016fm a p\u0159edstav\u00e1m. Proto\u017ee se jednalo o syst\u00e9m s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem, v\u00fdvoj je vy\u0161el tak\u00e9 mnohem levn\u011bji ne\u017e poplatky za \u00fapravu komer\u010dn\u00edho softwaru. Prvn\u00ed verze syst\u00e9mu byla vyd\u00e1na v z\u00e1\u0159\u00ed 2006. V t\u00e9 dob\u011b ji vyu\u017eilo p\u0159ibli\u017en\u011b 250 knihoven konsorcia v Georgii. Postupn\u011b byla vytv\u00e1\u0159ena dal\u0161\u00ed konsorcia v USA a v Kanad\u011b, do\u0161lo tak\u00e9 k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed i do dal\u0161\u00edch zem\u00ed mimo Ameriku. Evergreen je koncipov\u00e1n jako stabiln\u00ed, robustn\u00ed, flexibiln\u00ed, bezpe\u010dn\u00fd a k u\u017eivateli p\u0159\u00e1telsk\u00fd syst\u00e9m.\nAktu\u00e1ln\u00ed stabiln\u00ed verze k 28. 7. 2017: 2.12.4\nZdrojov\u00fd k\u00f3d licencov\u00e1n pomoc\u00ed licence GNU GPL.\nPou\u017eit\u00e9 programovac\u00ed jazyky: JavaScript(u\u017eivatelsk\u00e9 rozhran\u00ed), Perl (knihovny vyu\u017eity pro zpracov\u00e1n\u00ed bibliografick\u00fdch dat), C (akcelerace vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed), XUL\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m na serveru: Linux\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m na klientsk\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di: Linux, MS Windows\nPodporovan\u00e1 datab\u00e1ze: PostgreSQL\nWeb server: Apache\nHlavn\u00ed komer\u010dn\u00ed podpora syst\u00e9mu: Equinox Software\nImplementace v \u010cesk\u00e9 republice: Knihovna Jabok, Knihovna Evangelik\u00e1ln\u00edho teologick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e Archivov\u00e1no 23. 6. 2020 na Wayback Machine., Knihovna Indick\u00e9ho velvyslanectv\u00ed v \u010cR, Knihovna Kardin\u00e1la Berana\nKoha je nejstar\u0161\u00ed open sourcov\u00fd knihovn\u00ed syst\u00e9m. Byl vytvo\u0159en na Nov\u00e9m Z\u00e9landu v roce 1999 spole\u010dnost\u00ed Katipo Communications pro Horowhenua Library Trust, jejich\u017e knihovn\u00ed syst\u00e9m si neum\u011bl poradit s p\u0159echodem na rok 2000 (tzv. Y2K). N\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed z maorsk\u00e9ho jazyka a znamen\u00e1 dar. Prvn\u00ed instalace na\u017eivo prob\u011bhla v lednu 2000. Syst\u00e9m je stabiln\u00ed a je vhodn\u00fd i pro velk\u00e9 knihovny.\nZdrojov\u00fd k\u00f3d licencov\u00e1n pomoc\u00ed licence GNU GPL.\nProgramovac\u00ed jazyky: Perl/CGI\nPodporovan\u00e1 datab\u00e1ze: MySQL, MariaDB\nAktu\u00e1ln\u00ed stabiln\u00ed verze k 26. 8. 2022: 22.08\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m na serveru: Linux\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m na klientu: jak\u00fdkoliv, k provozu klienta sta\u010d\u00ed webov\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d\nPodpora vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed: Zebra, Elasticsearch\nHlavn\u00ed komer\u010dn\u00ed podpora syst\u00e9mu v \u010cR: R-Bit Technology, s.r.o.\nHlavn\u00ed komer\u010dn\u00ed podpora syst\u00e9mu ve sv\u011bt\u011b: BibLibre, ByWater Solutions, Equinox Software, Catalyst, PTFS - LibLime\nPMB je syst\u00e9m, kter\u00fd byl jako open source knihovn\u00ed syst\u00e9m vyvinut ve Francii, kde je tak\u00e9 nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed. D\u00e1le byl implementov\u00e1n p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v evropsk\u00fdch knihovn\u00e1ch. Rovn\u011b\u017e pln\u011b vyhovuje knihovnick\u00fdm po\u017eadavk\u016fm. Dle n\u011bkter\u00fdch studi\u00ed je nejelegantn\u011bj\u0161\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm pro mal\u00e9 knihovn\u00ed s\u00edt\u011b.\nLicence: p\u016fvodn\u011b GNU GPL, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b CECILL (svobodn\u00e1 licence podobn\u00e1 GNU GPL, kter\u00e1 zaji\u0161\u0165uje pr\u00e1vn\u00ed bezpe\u010dnost ve Francii a zem\u00edch s podobn\u00fdm pr\u00e1vn\u00edm syst\u00e9mem).\nProgramovac\u00ed jazyky: PHP\nDatab\u00e1ze: MySQL\nWeb server: Apache\nVyd\u00e1n\u00ed prvn\u00ed verze: 2009\nAktu\u00e1ln\u00ed stabiln\u00ed verze k 1. 1. 2012: 3.4\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m: Windows, Linux, Mac OS X\nHlavn\u00ed komer\u010dn\u00ed podpora: PMB Services\nJedn\u00e1 se o knihovn\u00ed software vyvinut\u00fd v Indii a popul\u00e1rn\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b v rozvojov\u00fdch zem\u00edch. Od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku se orientuje na knihovny ve ve\u0159ejn\u00e9m sektoru.\nLicence zdrojov\u00e9ho k\u00f3du: GNU GPL\nProgramovac\u00ed jazyky: Java\nServer: Apache Tomcat\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m: Linux, Windows\nDatab\u00e1ze: PostgreSQL\nRok uveden\u00ed na trh: leden 2008\nAktu\u00e1ln\u00ed stabiln\u00ed verze k 1. 1. 2012: 3.0.3\nHlavn\u00ed komer\u010dn\u00ed podpora: Verus Solutions Ltd.\nBrazilsk\u00fd knihovn\u00ed syst\u00e9m s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem popul\u00e1rn\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b v neanglicky (p\u0159edev\u0161\u00edm portugalsky) mluv\u00edc\u00edch zem\u00edch. Existuje tak\u00e9 francouzsk\u00e1 lokalizace. Byl vyv\u00edjen v prost\u0159ed\u00ed CDS/ISIS, tak\u017ee umo\u017e\u0148uje snadnou migraci takov\u00fdch sb\u00edrek.\nLicence zdrojov\u00e9ho k\u00f3du: GNU GPL\nProgramovac\u00ed jazyky: PHP, Perl\nOpera\u010dn\u00ed syst\u00e9m: Linux, Windows\nWeb server: Apache\nDatab\u00e1ze: PostgreSQL\nVyd\u00e1n\u00ed prvn\u00ed verze: 2001\nAktu\u00e1ln\u00ed stabiln\u00ed verze k 1. 1. 2012: 3.2\nHlavn\u00ed podpora: Solis \u2013 Free Solutions Iniciative\nYANG, Sharon Q., HOFMANN, Melissa A. The next generation library catalog : a comparative study of the Opac's of Koha, Evergreen, and Voyager. Information Technologies & Libraries. September 2010, vol. 29, no. 3, p141-150. Pln\u00fd text dostupn\u00fd prost\u0159ednictv\u00edm datab\u00e1ze EBSCO ISSN 0730-9295.\nMajor Open Source ILS Products. Library Technology Reports . November 2008, vol. 44, no. 8, p. 16-31 Pln\u00fd text dostupn\u00fd prost\u0159ednictv\u00edm datab\u00e1ze EBSCO ISSN 0024-2586\nKRICHEL, Thomas. From Open Source to Open Libraries. Bulletin Of The American Society For Information Science & Technology . December 2008, vol. 35, no. 2, p. 39-46. Dostupn\u00fd z WWW: < http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bult.2008.1720350210/abstract;jsessionid=BDD755174A38E6F0FA01C2495C2FDE68.d04t02> ISSN 1931-6550\nM\u00dcLLER, Tristan. How to choose a free and open source integrated library system. OCLC Systems & Services . February 2011, vol27, no. 1, p. 57-78. Dostupn\u00fd z WWW: ISSN 1065-075X.\nRAYMOND, Eric S. The Cathedral and the bazaar. Cambridge: O'Reilly, 1999. . \u010cesk\u00e1 verze dostupn\u00e1 z WWW: \nOP\u00c1LKOV\u00c1, Mark\u00e9ta. OPACy nov\u00e9 generace III \u2013 Evergreen a Koha. Ikaros . 2009, ro\u010d. 13, \u010d. 12 . Dostupn\u00fd z WWW: . ISSN 1802-9736.\nCERNI\u0147\u00c1KOV\u00c1, Eva. Knihovn\u00ed syst\u00e9m s otev\u0159en\u00fdm zdrojov\u00fdm k\u00f3dem v Knihovn\u011b Jabok. \u010cten\u00e1\u0159: m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk pro knihovny. 2012, ro\u010d. 64, \u010d. 12, s. 70-72. ISSN 0011-2321. Dostupn\u00fd z WWW: .\nThemed week on Evergreen: a FOSS library system solution . Eifl, 2011-09-23. . Dostupn\u00fd z WWW: < http://www.eifl.net/news/themed-week-evergreen-foss-library-system-sol>\n\u0160\u0164EDRO\u0147, Bohum\u00edr. Open Source software ve ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1v\u011b a soukrom\u00e9m sektoru. 1. Vyd. Praha : Grada, 2009. 124 s. ISBN 978-80-247-3047-9.", "<<>>: Co je 19. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny? <<>>: 19. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny (\u010d\u00ednsky pchin-jinem zh\u014dnggu\u00f3 g\u00f2ngch\u01cend\u01ceng d\u00ec sh\u00edji\u01d4 ji\u00e8 zh\u014dngy\u0101ng w\u011biyu\u00e1nhu\u00ec, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u4e2d\u56fd\u5171\u4ea7\u515a\u7b2c\u5341\u4e5d\u5c4a\u4e2d\u592e\u59d4\u5458\u4f1a) je \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny zvolen\u00fd na XIX. sjezdu KS \u010c\u00edny v \u0159\u00edjnu 2017. Celkem bylo zvoleno 204 \u0159\u00e1dn\u00fdch \u010dlen\u016f a 172 kandid\u00e1t\u016f. P\u0159edch\u00e1zel mu 18. \u00fast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor Komunistick\u00e9 strany \u010c\u00edny a jeho funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed trv\u00e1 do XX. sjezdu v roce 2022.\nNa prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed bylo zvoleno 19. politbyro \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KS \u010c\u00edny a jeho st\u00e1l\u00fd v\u00fdbor, sekretari\u00e1t \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a bylo schv\u00e1leno slo\u017een\u00ed st\u00e1l\u00e9ho v\u00fdboru \u00dast\u0159edn\u00ed komise pro kontrolu discipl\u00edny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 19th Central Committee of the Chinese Communist Party na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Longmiresk\u00e9 budovy? <<>>: Longmiresk\u00e9 budovy v n\u00e1rodn\u00edm parku Mount Rainier se skl\u00e1daj\u00ed ze t\u0159\u00ed budov v horsk\u00e9m m\u011bste\u010dku Longmire a jsou nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi p\u0159\u00edklady rustik\u00e1ln\u00ed architektury v syst\u00e9mu americk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch park\u016f. Pat\u0159\u00ed sem obecn\u00ed budova z roku 1927, administra\u010dn\u00ed budova z roku 1928 a \u010derpac\u00ed stanice z roku 1929. Tyto budovy byly spole\u010dn\u011b v roce 1987 jmenov\u00e1ny n\u00e1rodn\u00edmi historick\u00fdmi pam\u00e1tkami. Obecn\u00ed a administra\u010dn\u00ed budova byly navr\u017eeny person\u00e1lem spr\u00e1vy n\u00e1rodn\u00edch park\u016f pod veden\u00edm Thomase Chalmerse Vinta.\nLongmiresk\u00e1 administra\u010dn\u00ed budova je nejv\u011bt\u0161\u00ed a architektonicky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00fdch budov. Dvoupatrov\u00e1 budova m\u00e1 kamennou konstrukci a\u017e k parapet\u016fm oken ve druh\u00e9m pat\u0159e, kde za\u010d\u00edn\u00e1 kl\u00e1dov\u00e1 konstrukce. Do budovy se vstupuje kryt\u00fdm vchodem, kter\u00fd je vytvo\u0159en z neobvykle siln\u00fdch o\u0159ezan\u00fdch kl\u00e1d. Jako administra\u010dn\u00ed centrum parku se zde nach\u00e1zely kancel\u00e1\u0159e \u0159editele parku a r\u016fzn\u00fdch technik\u016f. Po vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 administra\u010dn\u00ed budovy za hranicemi n\u00e1rodn\u00edho parku slou\u017e\u00ed budova jako turistick\u00e9 kontaktn\u00ed centrum a s\u00eddlo \u00fadr\u017eby parku.\nPo vstupu se d\u00e1 dostat dvojit\u00fdmi dve\u0159mi do recepce s kamenn\u00fdm krbem. Konferen\u010dn\u00ed m\u00edstnost a kancel\u00e1\u0159e se nach\u00e1z\u00ed ve druh\u00e9m podla\u017e\u00ed, zat\u00edmco v suter\u00e9nu se nach\u00e1z\u00ed mechanick\u00e9 n\u00e1stroje a cely. Venkovn\u00ed rohy budovy jsou op\u0159eny o kamenn\u00e9 \u010dty\u0159hrann\u00e9 pil\u00ed\u0159e. Od parapet\u016f oken druh\u00e9ho patra nahoru je budova postavena z kl\u00e1d, co\u017e ji d\u00e1v\u00e1 vzhled d\u0159ev\u011bn\u00e9ho srubu.\nObecn\u00ed budova byla postaven\u00e1 jako prvn\u00ed a udala t\u00f3n pro oblast. Budova ve tvaru p\u00edsmene T obsahuje velkou obecn\u00ed m\u00edstnost o rozm\u011brech 18 metr\u016f a 9 metr\u016f, zat\u00edmco ve vedlej\u0161\u00edm k\u0159\u00eddle se nach\u00e1z\u00ed z\u00e1chody a obydl\u00ed person\u00e1lu. V jednom v\u00fdklenku p\u0159ed obecn\u00ed m\u00edstnost\u00ed se nach\u00e1z\u00ed hlubok\u00fd kryt\u00fd vchod. Pl\u00e1\u0161\u0165 budovy je z d\u0159ev\u011bn\u00fdch prken. Interi\u00e9r budovy obsahuje na jedn\u00e9 stran\u011b velk\u00fd kamenn\u00fd krb, jeho\u017e zdivo je charakteristick\u00e9, s \u010dtvercov\u00fdmi kameny v doln\u00ed \u010d\u00e1sti a kulat\u00fdmi ledovcov\u00fdmi kameny naho\u0159e. Na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti se nach\u00e1z\u00ed jevi\u0161t\u011b. Mezi p\u016fvodn\u00ed vybaven\u00ed tak\u00e9 pat\u0159\u00ed \u00fachyty na sv\u011btlo a kl\u00e1dov\u00e9 stoly, podobn\u00e9 t\u011bm v Paradise Innu. V roce 1964 byly renovov\u00e1ny zdej\u0161\u00ed byty a z\u016fstalo jim jen m\u00e1lo historick\u00e9ho v\u00fdznamu, tak\u017ee interi\u00e9r k\u0159\u00eddla budovy byl vynech\u00e1n z nominace na n\u00e1rodn\u00ed historickou pam\u00e1tku. P\u0159\u00edzem\u00ed k\u0159\u00eddla je vyu\u017e\u00edv\u00e1no jako kuchyn\u011b, zat\u00edmco v pat\u0159e se nach\u00e1z\u00ed dva byty.\n\u010cerpac\u00ed stanice z roku 1929 nab\u00edzela n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm parku benz\u00edn a z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eby. P\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st budovy je proj\u00ed\u017ed\u011bc\u00ed kryt\u00fd v\u00fdklenek s podp\u011brou na ostr\u016fvku s pumpami, zat\u00edmco kancel\u00e1\u0159e se nach\u00e1z\u00ed za v\u00fdklenkem. Ob\u011b \u010d\u00e1sti budovy kryje prudce sklon\u011bn\u00e1 p\u016fda. Od zem\u011b a\u017e k parapet\u016fm oken p\u0159\u00edzem\u00ed je budova postavena z kamenn\u00e9ho betonu, zat\u00edmco vy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1st je kryta obkladem z d\u0159ev\u011bn\u00fdch prken. St\u0159echu pokr\u00fdvaj\u00ed cedrov\u00e9 \u0161indeli. Na p\u016fd\u011b se nach\u00e1z\u00ed mal\u00fd byt, p\u0159\u00edstupn\u00fd po schodi\u0161ti.\nLongmiresk\u00e9 budovy tvo\u0159\u00ed \u010d\u00e1st Longmiresk\u00e9ho historick\u00e9ho obvodu, kter\u00fd je \u010d\u00e1st\u00ed obvodu historick\u00fdch pam\u00e1tek, jen\u017e pokr\u00fdv\u00e1 cel\u00fd n\u00e1rodn\u00ed park Mount Rainier.\nZat\u00edmco administra\u010dn\u00ed budova a \u010derpac\u00ed stanice jsou bl\u00edzko u sebe a u cesty, obecn\u00ed budova je na druh\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Nisqually. Dozor nad stavbou v\u0161ech t\u0159\u00ed budov m\u011bl Ernest A. Davidson, architekt spr\u00e1vy n\u00e1rodn\u00edch park\u016f, kter\u00e9mu byl park p\u0159id\u011blen. Architekt Thomas Chalmers Vint, kter\u00fd je ale postavil, se tak\u00e9 rozhodl za\u0159adit obecn\u00ed a administra\u010dn\u00ed budovu do sv\u00e9 publikac\u00ed Parkov\u00e9 a rekrea\u010dn\u00ed budovy z roku 1938, kter\u00e9 byly o rustik\u00e1ln\u00ed architektu\u0159e, kter\u00e1 velice ovlivnila styl budov v americk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch a st\u00e1tn\u00edch parc\u00edch ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. \u010cerpac\u00ed stanice v Longmiru je t\u00e9m\u011b\u0159 unik\u00e1tn\u00edm architektonick\u00fdm p\u0159\u00edkladem pro budovu sv\u00e9ho typu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Longmire Buildings na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ma\u010farsk\u00e1 okupace Podkarpatsk\u00e9 Rusi? <<>>: Ma\u010farsk\u00e1 okupace Podkarpatsk\u00e9 Rusi trvala od b\u0159ezna 1939 do obsazen\u00ed Podkarpatsk\u00e9 Rusi Rudou arm\u00e1dou na podzim roku 1944 . 29. \u010dervna 1945 byla v Moskv\u011b podeps\u00e1na smlouva, v n\u00ed\u017e se \u010ceskoslovensko zav\u00e1zalo postoupit \u00fazem\u00ed Podkarpatsk\u00e9 Rusi Sov\u011btsk\u00e9mu svazu .\nSaintgermainsk\u00e1 smlouva z 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1919 hovo\u0159ila o Podkarpatsk\u00e9 Rusi jako o \u00fazem\u00ed Rus\u00edn\u016f ji\u017en\u011b od Karpat. Touto smlouvou byla Podkarpatsk\u00e1 Rus za\u010dlen\u011bna do \u010ceskoslovenska, kter\u00e9 se zav\u00e1zalo vytvo\u0159it na \u00fazem\u00ed Rus\u00edn\u016f jihokarpatsk\u00fdch v hranic\u00edch, ur\u010den\u00fdch \u010deln\u00fdmi mocnostmi, samospr\u00e1vnou jednotku, kter\u00e1 bude vybavena nej\u0161ir\u0161\u00ed samospr\u00e1vou slu\u010ditelnou s jednotnost\u00ed st\u00e1tu \u010deskoslovensk\u00e9ho, vytvo\u0159it zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sn\u011bm a poskytnout v\u0161em obyvatel\u016fm \u00faplnou a naprostou ochranu jejich \u017eivota a jejich svobody.\nPodle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1924 \u017eilo na Podkarpatsk\u00e9 Rusi 62 procent Rus\u00edn\u016f, 17 procent Ma\u010far\u016f, 14 procent \u017did\u016f, 3,3 procenta \u010cech\u016f, 2,5 procenta Rumun\u016f a 1 procento N\u011bmc\u016f.11. \u0159\u00edjna 1938 byla ustavena prvn\u00ed vl\u00e1da autonomn\u00ed Podkarpatsk\u00e9 Ukrajiny. V\u00edde\u0148skou arbitr\u00e1\u017e\u00ed z 2. listopadu 1938 Ma\u010farsko obdr\u017eelo ji\u017en\u00ed oblasti v\u010detn\u011b U\u017ehorodu a Muka\u010deva. Vl\u00e1da v \u010dele s Augustinem Volo\u0161inem p\u0159es\u00eddlila do Chustu.\n14. b\u0159ezna 1939 ma\u010farsk\u00e1 arm\u00e1da zah\u00e1jila invazi na Podkarpatskou Rus a ma\u010farsk\u00e1 arm\u00e1da ji obsadila. Podkarpatsk\u00e1 Rus se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed Ma\u010farska a z\u016fstala j\u00ed a\u017e do p\u0159\u00edchodu Rud\u00e9 arm\u00e1dy v roce 1944. Zpo\u010d\u00e1tku cht\u011bla ma\u010farsk\u00e1 vl\u00e1da ob\u010dan\u016fm Podkarpatsk\u00e9 Rusi darovat autonomii, ale d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji bylo jasn\u00e9, \u017ee tuto po\u017eadavek nedok\u00e1\u017ee splnit a je naopak p\u0159ipravov\u00e1na postupn\u00e1 ma\u010farizace obyvatelstva.\nNov\u00e1 vl\u00e1da za\u010dala ihned s opat\u0159en\u00edmi proti nema\u010farsk\u00fdm obyvatel\u016fm a statis\u00edce obyvatel brut\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem padlo za ob\u011b\u0165 ma\u010farsk\u00e9mu \u00fatlaku. Tis\u00edce lid\u00ed byly zat\u010deny a p\u0159es 30 000 uprchlo do oblasti Hali\u010de, odkud je zase bol\u0161evici pod n\u00e1tlakem deportov\u00e1vali na Sibi\u0159. P\u0159ed krutou smrt\u00ed nena\u0161lo v\u00fdchodisko ani p\u0159es 100 000 \u017did\u016f, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina zahynula v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. Ma\u010fa\u0159i zak\u00e1zali vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u0161ech ukrajinsk\u00fdch periodik a existenci organizac\u00ed, \u010d\u00edm\u017e cht\u011bli zav\u00e9st na tomto \u00fazem\u00ed naprostou ma\u010farizaci, kter\u00e1 se nejv\u00edce projevila v oblasti \u0161kolstv\u00ed.\nMa\u010fa\u0159i byli n\u00e1hlou Hitlerovou v\u00fdzvou z 12. b\u0159ezna 1939 zasko\u010deni \u2013 nap\u011bt\u00ed mezi Ma\u010farskem a \u010cesko- -Slovenskem odezn\u011blo a 14. b\u0159ezna m\u011blo doj\u00edt k fi n\u00e1ln\u00edm jedn\u00e1n\u00edm o defi nitivn\u00edm pr\u016fb\u011bhu nov\u00fdch hranic. Taktick\u00e9 p\u0159\u00edpravy ma\u010farsk\u00e9 arm\u00e1dy proto nesly zn\u00e1mky ukvapenosti a jednotky p\u0159esunuj\u00edc\u00ed se do v\u00fdchoz\u00edch pozic neu\u0161ly pozornosti \u010dsl. zpravodajc\u016f. Ze t\u0159\u00ed \u00fato\u010dn\u00fdch sm\u011br\u016f byl ma\u010farsk\u00fdm velen\u00edm za prioritn\u00ed ur\u010den sm\u011br st\u0159edn\u00ed \u2013 ji\u017e 14. b\u0159ezna v 6 hod. r\u00e1no za\u00fato\u010dily ma\u010farsk\u00e9 odd\u00edly z Muka\u010deva na Podmonast\u00fdr a Podho\u0159any.8 \u00dato\u010dn\u00edci za cenu velk\u00fdch ztr\u00e1t vytla\u010dili z pozic dru\u017estva StOS sm\u011brem na R\u00e1ko\u0161\u00edn a Kol\u010dino a zvolna postupovali \u00fadol\u00edm Latorice na Svalavu, jej\u00edm\u017e dobyt\u00edm mohli rozd\u011blit Podkarpatskou Rus na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Proti\u00fatok III./36. roty a posl\u00e9ze rozhodn\u00fd odpor cel\u00e9ho I. praporu p\u011b\u0161\u00edho pluku 36 p\u0159ed obc\u00ed \u010cina\u010fovo postup Ma\u010far\u016f \u00fadol\u00edm Latorice zastavil. Po n\u011bkolika ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch ma\u010farsk\u00fdch \u00fatoc\u00edch zde byl odpoledne 15. b\u0159ezna 1939 dojedn\u00e1n klid.\nSituace izolovan\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed \u010dsl. obrann\u00e9 skupiny byla o to slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u010delili povst\u00e1n\u00ed Karpatsk\u00e9 Si\u010de, ukrajinsk\u00e9 polovojensk\u00e9 po\u0159\u00e1dkov\u00e9 organizace vznikl\u00e9 v listopadu 1938. \u010cleny Karpatsk\u00e9 Si\u010de byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Ukrajinci, kte\u0159\u00ed prchali p\u0159ed polskou perzekuc\u00ed z Hali\u010de a na \u010dsl. \u00fazem\u00ed z\u00edsk\u00e1vali azyl. Velen\u00ed Si\u010de \u00fazce spolupracovalo s narychlo z\u0159\u00edzen\u00fdm chustsk\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm konzul\u00e1tem, kter\u00fd byl kryt\u00edm pro rezidenturu Abwehru, a s berl\u00ednsk\u00fdm \u00fast\u0159ed\u00edm Organizace ukrajinsk\u00fdch nacionalist\u016f. Je nesporn\u00e9, \u017ee pokyn k povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vypuklo kr\u00e1tce p\u0159ed ma\u010farskou ofenzivou 14. b\u0159ezna 1939 \u010dasn\u011b r\u00e1no v Chustu, p\u0159i\u0161el pr\u00e1v\u011b z N\u011bmecka. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci StOS a voj\u00e1ci I./45. praporu proti si\u010dovc\u016fm tvrd\u011b zakro\u010dili a povst\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dopoledne zlikvidovali. Zpr\u00e1vy policejn\u00edch d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f i v\u00fdslechy zajatc\u016f potvrdily, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu povst\u00e1n\u00ed by ukrajin\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 zah\u00e1jili hromadn\u00e9 popravy \u010cech\u016f.12 \u010csl. ztr\u00e1ty p\u0159i boj\u00edch v Chustu \u010dinily dva mrtv\u00e9 a deset zran\u011bn\u00fdch, na stran\u011b povstalc\u016f bylo asi 40 mrtv\u00fdch a 50 zran\u011bn\u00fdch. Proto\u017ee ma\u010farsk\u00e1 arm\u00e1da nebyla na rozs\u00e1hlou \u00fato\u010dnou akci p\u0159ipravena a sou\u010dasn\u011b se ob\u00e1vala reakce sousedn\u00edho Rumunska, zah\u00e1jila \u00fatok na t\u0159et\u00edm, v\u00fdchodn\u00edm sm\u011bru na Chust a\u017e 15. b\u0159ezna v jednu hodinu r\u00e1no p\u0159epadem dru\u017estev StOS Fan\u010d\u00edkovo a Vrbovec. Po \u010dty\u0159hodinov\u00e9m boji tato dru\u017estva ustoupila k Sevlu\u0161i, kde zaujala obranu spole\u010dn\u011b s voj\u00e1ky II./45. praporu. P\u0159ibli\u017en\u011b v 8 hod. byl podniknut na Fan\u010d\u00edkovo proti\u00fatok za podpory sevlu\u0161sk\u00e9 \u00fato\u010dn\u00e9 vozby, ale byl odra\u017een; jeden tank LT vz. 35 byl zasa\u017een ma\u010farsk\u00fdm protitankov\u00fdm kanonem a vyho\u0159el.13 Okolo 14. hod. se \u010dsl. jednotky za\u010daly stahovat ze Sevlu\u0161e do Chustu, kter\u00fd byl posledn\u00ed evakua\u010dn\u00ed kolonou opu\u0161t\u011bn n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne odpoledne. Proto\u017ee cesta p\u0159es Svalavu ji\u017e byla od\u0159\u00edznuta, prob\u00edhal \u00fastup v\u00fdchodn\u00ed skupiny p\u0159es \u0164a\u010dovo a Marmaro\u0161sk\u00fd Sighet. Na \u00fastupov\u00e9 trase do spojeneck\u00e9ho Rumunska prob\u011bhlo n\u011bkolik p\u0159est\u0159elek se si\u010dovci, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili zmocnit Doplnit Je t\u0159eba doplnit informace.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ukrajinci pod okup\u00e1ciou Ma\u010farska na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nO. Subte\u013enyj. Ystorija Ukrajiny. Kyjiv, 2006.", "<<>>: Co je August Z\u00e1tka? <<>>: August Z\u00e1tka, pln\u00fdm jm\u00e9nem August Pantaleon Z\u00e1tka (27. \u010dervence 1847 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 31. ledna 1935 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice), byl rakousk\u00fd a \u010desk\u00fd advok\u00e1t a politik z vlivn\u00e9ho \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho rodu Z\u00e1tkov\u00fdch, na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed poslanec \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, p\u0159ed\u00e1k \u010deskojazy\u010dn\u00e9 komunity v Bud\u011bjovic\u00edch, po vzniku \u010ceskoslovenska kr\u00e1tce p\u0159edseda spr\u00e1vn\u00ed komise \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic.\nChodil na piaristickou obecnou \u0161kolu, pak od roku 1857 na gymn\u00e1zium v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, kde bydlel u str\u00fdce Jana. Z\u016fstal zde a\u017e do roku 1861, i po str\u00fdcov\u011b odchodu, teprve toho roku p\u0159e\u0161el na n\u011bmeck\u00e9 piaristick\u00e9 gymn\u00e1zium v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, v okt\u00e1v\u011b op\u011bt studoval v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, kde roku 1864 i maturoval. N\u00e1sledn\u011b vystudoval pr\u00e1va a 15. \u010dervence 1869 promoval a z\u00edskal titul doktora pr\u00e1v. Absolvoval vojenskou slu\u017ebu a soudn\u00ed praxi v \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci. Ve v\u011bku 23 let se vr\u00e1til do Bud\u011bjovic jako za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed advok\u00e1t. Z\u00e1rove\u0148 se po boku sv\u00e9ho otce, podnikatele a politika Hynka Z\u00e1tky, zapojil do ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Od b\u0159ezna 1876 m\u011bl vlastn\u00ed advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159 v Bud\u011bjovic\u00edch.Roku 1878 se o\u017eenil s Janou Z\u00e1tkovou, rozenou Klav\u00edkovou, vnu\u010dkou b\u00fdval\u00e9ho bud\u011bjovick\u00e9ho starosty Franti\u0161ka Josefa Klav\u00edka. Jana Z\u00e1tkov\u00e1 byla rovn\u011b\u017e aktivn\u00ed ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b, p\u016fsobila jako spoluzakladatelka a dlouholet\u00e1 p\u0159edsedkyn\u011b m\u00edstn\u00edho \u017eensk\u00e9ho spolku Ludmila, prvn\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho \u017eensk\u00e9ho spolku a inici\u00e1torka vzniku d\u00edv\u010d\u00edch \u0161kol.\nV 70. letech 19. stolet\u00ed se zapojil i do zemsk\u00e9 politiky, v n\u00ed\u017e vyst\u0159\u00eddal sv\u00e9ho otce Hynka Z\u00e1tku. V zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch v roce 1878 byl zvolen v kurii venkovsk\u00fdch obc\u00ed (volebn\u00ed obvod Bud\u011bjovice \u2013 Li\u0161ov \u2013 Trhov\u00e9 Sviny \u2013 Hlubok\u00e1 \u2013 T\u00fdn n. Vltavou) do \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. Zvolen byl jako \u010dlen N\u00e1rodn\u00ed strany (staro\u010desk\u00e9). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v roce 1883, volb\u00e1ch v roce 1889 i volb\u00e1ch v roce 1895, p\u0159i\u010dem\u017e v roce 1889 i 1895 nad\u00e1le kandidoval za staro\u010dechy. Ve volb\u00e1ch v roce 1901 byl na sn\u011bm zvolen za kurii obchodn\u00edch a \u017eivnostensk\u00fdch komor (obvod Bud\u011bjovice). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1908, nyn\u00ed za kurii m\u011bstskou, obvod \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, p\u0159i\u010dem\u017e byl spole\u010dn\u00fdm kandid\u00e1tem \u010desk\u00fdch politick\u00fdch stran. Zemsk\u00fdm poslancem byl nep\u0159etr\u017eit\u011b 35 let.Krom\u011b toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresn\u00edm zastupitelstvu. Do obecn\u00edho zastupitelstva v Bud\u011bjovic\u00edch poprv\u00e9 nastoupil roku 1876. Od roku 1885 p\u016fsobil jako starosta m\u00edstn\u00ed Ob\u010dansk\u00e9 z\u00e1lo\u017eny. Pod\u00edlel se na rozvoji \u010desk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota a budov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed. V roce 1872 zalo\u017eil pobo\u010dku \u00dast\u0159edn\u00ed matice \u0161kolsk\u00e9 v Bud\u011bjovic\u00edch. Roku 1883 pat\u0159il k prvn\u00ed garnitu\u0159e \u010cech\u016f, kter\u00e1 z\u00edskala v\u011bt\u0161inu v dosud p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmeck\u00e9 obchodn\u00ed komo\u0159e v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. V roce 1906 vedl \u010deskou volebn\u00ed kampa\u0148 v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch, jej\u00edm\u017e v\u00fdsledkem byla \u010desk\u00e1 v\u011bt\u0161ina v t\u0159et\u00edm voli\u010dsk\u00e9m sboru v obecn\u00edm zastupitelstvu, \u010d\u00edm\u017e se \u010desk\u00fd \u017eivel v\u00fdrazn\u011b posunul k ovl\u00e1dnut\u00ed dosud p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmeck\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 samospr\u00e1vy.\nV\u00fdhradn\u00edm jeho d\u00edlem je \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 \u0161kolstv\u00ed, kde v roce 1917 bylo 26 \u0161kol a kter\u00e9 byly nav\u0161t\u011bvov\u00e1ny 8000 \u017e\u00e1ky, pod jeho veden\u00edm vznikla \u0159ada pr\u016fmyslov\u00fdch z\u00e1vod\u016f, pracuj\u00edc\u00edch v\u00edce ne\u017e s 20 miliony korun kapit\u00e1lu a sk\u00fdtaj\u00edc\u00edch tis\u00edc\u016fm na\u0161inc\u016f ob\u017eivu a neodvislost. Jeho nezlomn\u00e9 energii d\u011bkujeme, \u017ee pro \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice byl z\u00edsk\u00e1n zemsk\u00fd mand\u00e1t, mand\u00e1t na \u0159\u00ed\u0161skou radu a \u010desk\u00e1 v\u011bt\u0161ina v obchodn\u00ed komo\u0159e v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch.\n27. \u0159\u00edjna 1918 promluvil na manifestaci ob\u010dan\u016f Bud\u011bjovic a ohla\u0161oval brzkou n\u00e1rodn\u00ed samostatnost. Kr\u00e1tce se stal i nejvy\u0161\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem m\u011bsta, proto\u017ee v listopadu 1918 byl jmenov\u00e1n p\u0159edsedou spr\u00e1vn\u00ed komise \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. Na \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 radnici v\u00edtal 20. prosince 1918 prezidenta T. G. Masaryka p\u0159i jeho triumf\u00e1ln\u00edm n\u00e1vratu do vlasti . Na postu setrval jen do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku, kdy byla ustavena \u0159\u00e1dn\u00e1 obecn\u00ed samospr\u00e1va a kdy Z\u00e1tka neusp\u011bl ve volb\u00e1ch. V roce 1922 nicm\u00e9n\u011b z\u00edskal jako prvn\u00ed osoba po roce 1918 titul \u010destn\u00e9ho ob\u010dana Bud\u011bjovic. Pro ud\u011blen\u00ed titulu hlasovali i n\u011bme\u010dt\u00ed \u010dlenov\u00e9 zastupitelstva, kte\u0159\u00ed ho ocenili jako \u010destn\u00e9ho protivn\u00edka. \u010cestn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed mu ud\u011blily i mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed obce v regionu.\nAugust Z\u00e1tka zem\u0159el ve sv\u00e9m dom\u011b v roce 1935 na se\u0161lost v\u011bkem. Poh\u0159ben byl na h\u0159bitov\u011b u sv. Ot\u00fdlie (u ji\u017en\u00ed ohradn\u00ed zdi, hrobky vpravo \u010d. 69).\nBL\u00dcMLOV\u00c1, Dagmar. Sto tv\u00e1\u0159\u00ed z jiho\u010desk\u00e9 kulturn\u00ed historie.\n \n Autor August Z\u00e1tka ve Wikizdroj\u00edch\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je August Z\u00e1tka\nNekrolog v den\u00edku N\u00e1rodn\u00ed listy\nS\u010d\u00edtac\u00ed oper\u00e1t pro d\u016fm \u010dp. 168/169, \u010d.o. 1 ve Sterneckov\u011b ul.", "<<>>: Co je Montju\u00efc? <<>>: Montju\u00efc nebo tak\u00e9 Montjuich (v\u00fdslovnost ) je kopec, kter\u00fd tvo\u0159\u00ed charakteristickou dominantu Barcelony. Nach\u00e1z\u00ed se ve \u010dtvrti Sants-Montju\u00efc ji\u017en\u011b od centra m\u011bsta a z\u00e1padn\u011b od p\u0159\u00edstavu, prot\u00e9k\u00e1 pod n\u00edm \u0159eka Llobregat. Pahorek je tvo\u0159en sediment\u00e1rn\u00edmi horninami a vznikl ve \u010dtvrtohor\u00e1ch. Vrchol dosahuje nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky 185 metr\u016f, na svaz\u00edch se nach\u00e1z\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed barcelonsk\u00fd park. Je mo\u017eno se sem dostat metrem do stanice Paral\u00b7lel, na kopec vede tak\u00e9 lanov\u00e1 dr\u00e1ha z roku 1931. Podle archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f v lokalit\u011b Coves del Morrot byl Montjuic os\u00eddlen lidmi ji\u017e v neolitu. D\u0159\u00edve byl vrch hlavn\u011b zdrojem d\u0159\u00edv\u00ed a stavebn\u00edho kamene, v sou\u010dasnosti slou\u017e\u00ed k rekreaci a pat\u0159\u00ed k hlavn\u00edm turistick\u00fdm atrakc\u00edm katal\u00e1nsk\u00e9 metropole. Na Montju\u00efcu se konala Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava 1929, Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00ed cyklistice 1973 a \u010d\u00e1st sout\u011b\u017e\u00ed Letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1992 v\u010detn\u011b slavnostn\u00edho zah\u00e1jen\u00ed.P\u016fvod n\u00e1zvu je nejasn\u00fd, pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1z\u00ed z v\u00fdrazu Mont dels Jueus (\u017didovsk\u00e1 hora) nebo Mons Iovis (Jupiterova hora).\nK vyhl\u00eddce slou\u017e\u00ed hradby pevnosti Castell de Montju\u00efc, postaven\u00e9 v 18. stolet\u00ed podle projektu Juana Mart\u00edna Cerme\u00f1a, kter\u00e1 slou\u017eila jako v\u011bznice p\u0159edev\u0161\u00edm pro politick\u00e9 odp\u016frce (v roce 1940 zde byl popraven prezident katal\u00e1nsk\u00e9 samospr\u00e1vy Llu\u00eds Companys) a pozd\u011bji v n\u00ed bylo z\u0159\u00edzeno muzeum vojenstv\u00ed, zru\u0161en\u00e9 v roce 2009. kdy ministerstvo obrany p\u0159edalo objekt do spr\u00e1vy barcelonsk\u00e9 radnice. Pevnost je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako orienta\u010dn\u00ed bod, kter\u00fd vyu\u017eili v letech 1791 a\u017e 1794 Jean-Baptiste Joseph Delambre a Pierre M\u00e9chain p\u0159i sv\u00e9m m\u011b\u0159en\u00ed zemsk\u00e9ho poledn\u00edku, je\u017e dalo z\u00e1klad definici metru.\nV roce 1883 zde byl z\u0159\u00edzen h\u0159bitov Montjuic. Na Montju\u00efcu se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 botanick\u00e1 zahrada, Poble Espanyol (muzeum lidov\u00e9 architektury z r\u016fzn\u00fdch \u0161pan\u011blsk\u00fdch region\u016f), pam\u00e1tn\u00edk Quatre Columnes (\u010dty\u0159i antick\u00e9 sloupy symbolizuj\u00edc\u00ed \u010dty\u0159i \u010derven\u00e9 pruhy na katal\u00e1nsk\u00e9 vlajce), font\u00e1na Font M\u00e0gica, kterou vytvo\u0159il v roce 1922 Carles Bu\u00efgas a 136 m vysok\u00fd vys\u00edla\u010d Torre de comunicaciones de Montjuic, kter\u00fd navrhl v roce 1992 Santiago Calatrava. V\u00fdznamn\u00fdmi budovami jsou Palau Nacional, novorenesan\u010dn\u00ed budova z roku 1929, v n\u00ed\u017e s\u00eddl\u00ed Katal\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed um\u011bleck\u00e9 muzeum, d\u00e1le Barcelonsk\u00fd pavilon, kter\u00fd pro Sv\u011btovou v\u00fdstavu navrhl Ludwig Mies van der Rohe, veletr\u017en\u00ed hala, divadlo Teatre Lliure, galerie CaixaForum Barcelona, muzeum Fundaci\u00f3 Joan Mir\u00f3, etnografick\u00e9 muzeum a muzeum olympijsk\u00e9ho hnut\u00ed. Pam\u00e1tkou na olympi\u00e1du v roce 1992 je rozs\u00e1hl\u00fd sportovn\u00ed are\u00e1l Anella Ol\u00edmpica, jemu\u017e v\u00e9vod\u00ed stadi\u00f3n Estadi Ol\u00edmpic Llu\u00eds Companys, na n\u011bm\u017e do roku 2009 hr\u00e1val prvoligov\u00fd fotbalov\u00fd klub RCD Espanyol. Z\u00e1vodn\u00ed okruh Montju\u00efc v minulosti hostil Velkou cenu \u0160pan\u011blska Formule 1 i silni\u010dn\u00edch motocykl\u016f.\nBenjamin Britten a Lennox Berkeley napsali po sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Barcelony skladbu \u201eMont Juic\u201c.", "<<>>: Co je Tetra diamantov\u00e1? <<>>: Tetra diamantov\u00e1 (Moenkhausia pittieri) je sladkovodn\u00ed rybka n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed k po\u010detn\u00e9mu rodu Moenkhausia \u010deledi tetrovit\u00fdch. Pojmenov\u00e1na byla po \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m p\u0159\u00edrodov\u011bdci a biologovi Henri Pittierovi.\nT\u011blo s vy\u0161\u0161\u00edm h\u0159betem, ov\u00e1lovit\u011b prot\u00e1hl\u00e9 a ze stran siln\u011b zplo\u0161t\u011bl\u00e9. Zbarven\u00ed na h\u0159bet\u011b je st\u0159\u00edb\u0159it\u011b \u0161edav\u00e9 s b\u011blav\u00fdm b\u0159ichem. Boky jsou posety zelenkav\u00fdmi kovov\u011b bl\u00fdskav\u00fdmi skvrnkami (\u0161upinkami), kter\u00e9 dali \u010desk\u00e9 jm\u00e9no tomuto druhu. Ploutve jsou \u010dir\u00e9 a\u017e m\u00edrn\u011b \u0161ed\u00e9 a jsou b\u00edle lemovan\u00e9. Horn\u00ed t\u0159etina o\u010dn\u00ed duhovky je jasn\u011b \u010derven\u00e1.\nStar\u0161\u00ed jedinci maj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed trup a jejich h\u0159betn\u00ed, \u0159itn\u00ed a b\u0159i\u0161n\u00ed ploutve se t\u0159epenit\u011b prodlu\u017euj\u00ed. Vybarveni jsou potom sv\u00edtiv\u011b st\u0159\u00edbro \u0161ed\u011b s modrob\u00edl\u00fdm t\u0159pytem. Jednotliv\u00e9 \u0161upiny se zlat\u011b, st\u0159\u00edbrn\u011b, zelen\u011b a\u017e m\u011bd\u011bn\u011b t\u0159pytiv\u011b lesknou. Celkov\u00e9 zbarven\u00ed p\u0159i dopadaj\u00edc\u00edm sv\u011btle je n\u00e1dhern\u011b st\u0159\u00edb\u0159it\u011b leskl\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed maj\u00ed rybky jednoduch\u00e9 modrav\u011b leskl\u00e9 zbarven\u00ed.\nV p\u0159\u00edrodn\u00edm prost\u0159ed\u00ed se \u017eiv\u00ed mal\u00fdmi plovouc\u00edmi kor\u00fd\u0161i, hmyzem a jejich larvami. Dor\u016fstaj\u00ed d\u00e9lky a\u017e 6 cm.\nSami\u010dka je men\u0161\u00ed a pln\u011bj\u0161\u00ed v b\u0159\u00ed\u0161ku a je m\u00e9n\u011b v\u00fdrazn\u011b zbarven\u00e1, \u0159itn\u00ed ploutev m\u00e1 pon\u011bkud vykrojenou a bled\u0161\u00edho zbarven\u00ed.\nSame\u010dek m\u00e1 ploutve siln\u011bji vyvinut\u00e9, obzvl\u00e1\u0161t\u011b h\u0159betn\u00ed ploutev, je\u017e je srpovit\u011b prota\u017eena. Same\u010dci na sebe dov\u00e1div\u011b dor\u00e1\u017eej\u00ed.\nPoch\u00e1z\u00ed z Ji\u017en\u00ed Ameriky a p\u0159irozen\u00fdmi lokalitami v\u00fdskytu jsou jezero Valencia a povod\u00ed jeho p\u0159\u00edtok\u016f, \u0159eky Rio Cabriales, Rio la Delicias, Rio Tuy a d\u00e1le Rio El Concejos ve Venezuele.\nKyselost: pH 6,0 - 7,0\nTvrdost: 3 - 12 dGH\nTeplota: 22 - 28 \u00b0CTetra diamantov\u00e1 je \u010dil\u00e1 hejnov\u00e1 na p\u00e9\u010di nepatrn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ryba. N\u00e1dr\u017e vol\u00edme st\u0159edn\u00ed velikosti, dob\u0159e zarostlou, ale s voln\u00fdm prostorem pro plav\u00e1n\u00ed. Voda polotvrd\u00e1 a slab\u011b kysel\u00e1. Chov\u00e1n\u00ed rybek souvis\u00ed s jejich po\u010dtem. Nejsou-li rybky chov\u00e1ny v houfu nebo ve spole\u010dnosti jin\u00fdch ryb st\u00e1vaj\u00ed se plach\u00fdmi. Ve velk\u00e9m hejnu l\u00e9pe vynikne jejich t\u0159pytiv\u00e1 barva. Tmav\u0161\u00ed pozad\u00ed a tmav\u0161\u00ed pokryt\u00ed dna v\u010d. plovouc\u00ed zelen\u011b d\u00e1vaj\u00ed barv\u011b ryb l\u00e9pe vyniknout, zejm\u00e9na p\u0159i slab\u0161\u00edm osv\u011btlen\u00ed. Vodu nutno udr\u017eovat v \u010distot\u011b. Jako v\u011bt\u0161ina tetrovit\u00fdch je to nen\u00e1ro\u010dn\u00e1 spole\u010densk\u00e1 rybka vhodn\u00e1 do spole\u010dnosti velikostn\u011b a povahov\u011b podobn\u00fdch nejen tetrovit\u00fdch ryb. Zdr\u017euje se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve st\u0159edn\u00ed a horn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1dr\u017ee.V potrav\u011b nejsou n\u00e1ro\u010dn\u00e9, je v\u0161ak t\u0159eba je vydatn\u011b krmit. P\u0159ij\u00edm\u00e1 jakoukoliv potravu. Jako v\u011bt\u0161ina tetrovit\u00fdch je v\u0161e\u017eravec - potravou jsou nit\u011bnky, roupice, pakom\u00e1\u0159\u00ed larvy a tzv. patentky, koretry, perloo\u010dky, dafnie, buchanky, (a to i mra\u017een\u00e9, apod.) a such\u00e9 vlo\u010dkov\u00e9 krmivo. Do\u017e\u00edv\u00e1 se a\u017e 5 rok\u016f a dor\u016fst\u00e1 d\u00e9lky a\u017e 6 cm.\nPro odchov vol\u00edme n\u00e1dr\u017e men\u0161\u00ed a\u017e st\u0159edn\u00ed velikosti s d\u00e9lkou do 50 cm. Voda norm\u00e1ln\u00ed a\u017e polotvrd\u00e1 odst\u00e1t\u00e1, slab\u011b kysel\u00e1 (cca 6.8pH) s teplotou kolem 26 \u00b0C a s mno\u017estv\u00edm jemnolist\u00fdch rostlin. Chovn\u00fd p\u00e1r p\u0159elov\u00edme ve\u010der. Ke t\u0159en\u00ed doch\u00e1z\u00ed v jemnolist\u00fdch rostlin\u00e1ch obvykle v \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch. Ryby po\u017e\u00edraj\u00ed svoje jikry, proto chovn\u00fd p\u00e1r po vyt\u0159en\u00ed neprodlen\u011b odlov\u00edme. Z jednoho t\u0159en\u00ed b\u00fdv\u00e1 a\u017e 500 jiker. Pot\u011br se l\u00edhne p\u0159i teplot\u011b 25-28 \u00b0C po 30 a\u017e 60 hodin\u00e1ch. Po rozplav\u00e1n\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ij\u00edmat jemnou \u017eivou potravu (krm\u00ed se mikrami a jednobun\u011b\u010dn\u00fdmi \u017eivo\u010dichy, nap\u0159. trepkami) apod. Pot\u011br je plach\u00fd a prvn\u00ed obdob\u00ed po rozplav\u00e1n\u00ed se skr\u00fdv\u00e1 a je v prvn\u00edch t\u00fddnech pon\u011bkud choulostiv\u00fd na p\u0159elovov\u00e1n\u00ed, proto se jen doporu\u010duje \u010dast\u00e1, ale jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 v\u00fdm\u011bna vody. P\u0159i vydatn\u00e9m jemn\u00e9m krmen\u00ed \u017eivou potravou roste pl\u016fdek pom\u011brn\u011b rychle. N\u00e1dr\u017e mus\u00ed b\u00fdt zast\u00edn\u011bn\u00e1.\nPodm\u00ednkou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho odchovu u ve\u0161ker\u00e9ho pot\u011bru je \u00fazkostliv\u00e1 \u010distota v chovn\u00e9 n\u00e1dr\u017ei. K dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed vody je l\u00e9pe pou\u017e\u00edt vodu z chovn\u00e9ho akv\u00e1ria, nebo starou odst\u00e1tou a p\u0159eva\u0159enou, nikdy ne \u010derstvou vodovodn\u00ed.\nTetrovit\u00ed\nMoenkhausia\n \nBioLib\nRybi\u010dkyNet\nAkvapedie\nR. Zukal: Akvarijn\u00ed ryby, Sv\u00e9pomoc, 1976\nG\u00fcnther Sterba: Akvaristika ,Pr\u00e1ce, Pha 1972\nG\u00fcnther Sterba: S\u00fcsswasserfische der Welt, Urania-Verlag, 1990, ISBN 3-332-00109-4\nS. Frank: Das Grosse Bilderlexikon der Fische, Artia, Prag 1969\nH. Frey: Das S\u00fcsswasser Aquarium, Neumann Vlg. Leipzig, 1976\nR\u00fcdiger Riehl, Hans A. Baensch: Aquarium atlas, Svazek 1, Baensch, 1987\nHans A. Baensch & R\u00fcdiger Riehl: Aquarien Atlas, Band 1. Mergus Verlag, 1997, ISBN 3-88244-101-1\nG\u00fcnther Sterba: S\u00fcsswasserfische der Welt. Urania-Verlag, 1990, ISBN 3-332-00109-4\nClaus Schaefer & Torsten Schr\u00f6er: Das gro\u00dfe Lexikon der Aquaristik, Ulmer Verlag, Stuttgart 2004, ISBN 3-8001-7497-9\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Brillantsalmler na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jan Rozlivka? <<>>: Jan Rozlivka (* 5. kv\u011btna 1972) je \u010desk\u00fd akrobatick\u00fd pilot.\nL\u00e9tat za\u010dal roku 1987 v aeroklubu Let\u0148any. Pracoval jako instruktor l\u00e9t\u00e1n\u00ed na leti\u0161ti Bene\u0161ov. V roce 2002 byl p\u0159ijat jako st\u00e1l\u00fd \u010dlen \u010desk\u00e9ho reprezenta\u010dn\u00edho dru\u017estva v leteck\u00e9 akrobacii.\nJako jeden z m\u00e1la sv\u011btov\u00fdch pilot\u016f se pravideln\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed mistrovstv\u00ed sv\u011bta \u010di Evropy v obou nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch kategori\u00edch unlimited motorov\u00e1 letadla a unlimited kluz\u00e1ky.\n2009 \u2013 Nejlep\u0161\u00ed leteck\u00fd sportovec Aeroklubu \u010cR v leteck\u00e9 akrobacii\n2009 \u2013 Nominace v Anket\u011b Sportovec roku 2009 po\u0159\u00e1danou Klubem sportovn\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f\n2008 \u2013 Prvn\u00ed m\u00edsto mezi leteck\u00fdmi akrobaty Aeroklubu \u010cR v anket\u011b o nejlep\u0161\u00edho leteck\u00e9ho sportovce roku\n2013 \u2013 WGAC Oripaa (Finsko) \u2013 Mistr sv\u011bta \u2013 kategorie Unlimited kluz\u00e1ky dru\u017estva\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 bronzov\u00e1 medaile overall (jednotlivci)\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile t\u00fdmy\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 bronzov\u00e1 medaile known program (povinn\u00e1 sestava)\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 bronzov\u00e1 medaile 3rd unknown program\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 4. m\u00edsto \u2013 unknown program (sou\u010det tajn\u00fdch sestav)\n2009 \u2013 WGAC Hos\u00edn (\u010cR) \u2013 6. m\u00edsto \u2013 free program (voln\u00e1 sestava)\n2008 \u2013 EGAC Radom (Polsko) \u2013 Mistr Evropy \u2013 kategorie Unlimited kluz\u00e1ky dru\u017estva\n2008 \u2013 EGAC Radom (Polsko) \u2013 bronzov\u00e1 medaile \u2013 free program (voln\u00e1 sestava)\n2008 \u2013 EGAC Radom (Polsko) \u2013 8. m\u00edsto overall (jednotlivci)\n2006 \u2013 EGAC Rybnik (Polsko) \u2013 4. m\u00edsto freestyle program\n2013 \u2013 Mistr \u010cesk\u00e9 republiky \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2010 \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2009 \u2013 Mistr \u010cesk\u00e9 republiky \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2009 \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile \u2013 akrobacie motorov\u00e9 letouny kategorie Unlimited\n2008 \u2013 4. m\u00edsto \u2013 akrobacie motorov\u00e9 letouny kategorie Unlimited\n2006 \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2005 \u2013 bronzov\u00e1 medaile \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2004 \u2013 Mistr \u010cesk\u00e9 republiky \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2002 \u2013 bronzov\u00e1 medaile \u2013 akrobacie na kluz\u00e1c\u00edch kategorie Unlimited\n2010 \u2013 EGAC Finland, Jamijarvi\n2009 \u2013 WGAC \u010cesk\u00e1 republika, Hos\u00edn\n2008 \u2013 EGAC Polsko, Radom\n2007 \u2013 WGAC Rakousko, Niederoblarn\n2006 \u2013 EGAC Polsko, Rybnik\n2005 \u2013 WGAC Rusko, Moskva \u2013 Serpuchov\n2004 \u2013 EGAC \u010cesk\u00e1 republika, Moravsk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1\n2003 \u2013 WGAC Ma\u010farsko, P\u00e9r\n2002 \u2013 EGAC N\u011bmecko, Pasewalk\n2010 \u2013 EAC \u010cesk\u00e1 republika, Tou\u017eim\n2009 \u2013 WAC Anglie, Silverstone\n2008 \u2013 World aerobatic CUP \u010cesk\u00e1 republika, Roudnice n/L\n2008 \u2013 EAC \u010cesk\u00e1 republika, Hradec Kr\u00e1lov\u00e9\n \nFacebook - profil\nMyspace - profil\nSportovci.", "<<>>: Co je Ryzec bled\u00fd? <<>>: Ryzec bled\u00fd (Lactarius pallidus (Pers. ex Fr.) Fr.) je jedovat\u00e1 houba z \u010deledi holubinkovit\u00fdch.\nKlobouk m\u00e1 5\u201312 cm v pr\u016fm\u011bru, je v\u011bt\u0161inou vyklenut\u00fd nebo m\u00edrn\u011b vtla\u010den\u00fd s okrajem dlouho podvinut\u00fdm. Povrch je hladk\u00fd, slizk\u00fd za vlhka a za sucha leskl\u00fd. Barvy sv\u011btle hn\u011bdo\u017elut\u00e9 a\u017e b\u011blav\u00e9, ob\u010das se na klobouku objevuj\u00ed bled\u011b na\u010dervenal\u00e9 skvrny.\nLupeny jsou hust\u00e9, na\u017eloutl\u00e9 a\u017e sv\u011btle okrov\u00e9. Ob\u010das i \u017elut\u011b skvrnit\u00e9.\nT\u0159e\u0148 je 3\u20138 cm dlouh\u00fd, 0,5\u20132 cm tlust\u00fd, v\u00e1lcovit\u00fd, na b\u00e1zi zten\u010den\u00fd, hladk\u00fd, barvy na\u017eloutl\u00e9.\nDu\u017enina m\u00e1 na\u017eloutlou barvu.\nMl\u00e9ko, kter\u00e9 ron\u00ed du\u017enina, je b\u00edl\u00e9.\nChu\u0165 je m\u00edrn\u00e1 a\u017e slab\u011b ho\u0159k\u00e1, v\u016fn\u011b neznateln\u00e1.\nV\u00fdtrusn\u00fd prach m\u00e1 barvu sv\u011btle okrovou.\nRoste nehojn\u011b v \u010dervenci a\u017e \u0159\u00edjnu, v\u011bt\u0161inou ve skupin\u00e1ch pod buky. Vz\u00e1cn\u011b roste i v doubrav\u00e1ch. V Evrop\u011b je geograficky velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm druhem.\n\u010casto je uv\u00e1d\u011bn jako jedovat\u00e1 houba.\n \nobr\u00e1zky ryzce bled\u00e9ho\nRyzec bled\u00fd na Nasehouby.", "<<>>: Co je Croisilles (Pas-de-Calais)? <<>>: Croisilles je francouzsk\u00e1 obec v departementu Pas-de-Calais v regionu Hauts-de-France. V roce 2014 zde \u017eilo 1 789 obyvatel.\nSousedn\u00ed obce jsou: Bullecourt, \u00c9coust-Saint-Mein, H\u00e9nin-sur-Cojeul, H\u00e9ninel, Fontaine-l\u00e8s-Croisilles, Saint-L\u00e9ger a Saint-Martin-sur-Cojeul.", "<<>>: Co je Hammersteinovo? <<>>: Hammersteinovo (Malus domestica 'Hammersteinovo') je ovocn\u00fd strom, kultivar druhu jablon\u011b dom\u00e1c\u00ed z \u010deledi r\u016f\u017eovit\u00fdch. \u0158ad\u00ed se mezi zimn\u00ed odr\u016fdy.\nPoch\u00e1z\u00ed z N\u011bmecka, z tehdej\u0161\u00edho Vysoko\u0161kolsk\u00e9ho institutu pro ovocn\u00e1\u0159stv\u00ed v Geisenheimu. Jde o semen\u00e1\u010d odr\u016fdy 'Landsbersk\u00e1 reneta' vyp\u011bstovan\u00fd v roce 1891.\nRoz\u0161\u00ed\u0159ilo se hlavn\u011b v N\u011bmecku. V \u010ceskoslovensku se p\u011bstovalo v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch, kde bylo vysazov\u00e1no v zahr\u00e1dk\u00e1ch p\u0159ed 2. sv. v\u00e1lkou a je\u0161t\u011b do poloviny 50. let.\n 'Minister von Hammerstein', 'General von Hammerstein', 'Hammerstein' \nRoste zpo\u010d\u00e1tku bujn\u011b. Vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0161iroce kulovit\u00e9, pravideln\u00e9 koruny a bohat\u00fd kr\u00e1tk\u00fd plodonosn\u00fd obrost. Dob\u0159e se tvaruje. Je vhodn\u00e9 pro ovocn\u00e9 st\u011bny.\nPlod\u00ed brzy a hojn\u011b, ale m\u00e1 sklon ke st\u0159\u00eddav\u00e9 plodnosti. P\u0159i velk\u00e9 n\u00e1sad\u011b plod\u016f je vhodn\u00e1 prob\u00edrka. Skl\u00edz\u00ed se za\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna, zral\u00e9 plody padaj\u00ed. Konzumn\u00ed zralosti dosahuje v listopadu, vydr\u017e\u00ed do \u00fanora, nevadne. Ulo\u017een\u00e9 plody jsou choulostiv\u00e9 na otla\u010den\u00ed.\nPlody jsou zplo\u0161t\u011bl\u00e9, v\u011bt\u0161\u00ed, tup\u011b \u017eebernat\u00e9. Slupka je hladk\u00e1, pololeskl\u00e1, mastn\u00e1. Barva slupky je \u017elutav\u011b zelen\u00e1, pozd\u011bji zlato\u017elut\u00e1, s nev\u00fdrazn\u00fdm hn\u011bdo\u010derven\u00fdm l\u00ed\u010dkem na oslun\u011bn\u00e9 stran\u011b. Du\u017enina je \u017elutav\u00e1, velmi \u0161\u0165avnat\u00e1, sladce navinul\u00e1 a\u017e nakysl\u00e1, aromatick\u00e1, nemou\u010dnat\u00ed. Chu\u0165 b\u00fdv\u00e1 hodnocena jako dobr\u00e1.\nProti strupovitosti je m\u00e1lo odoln\u00e9, proti padl\u00ed je st\u0159edn\u011b odoln\u00e9. Trp\u00ed m\u0161icemi (m\u0161ic\u00ed jablo\u0148ovou a m\u0161ic\u00ed krvavou) a je n\u00e1chyln\u00e9 k rakovin\u011b.\nP\u0159ednost\u00ed je bohat\u00e1 plodnost a v\u011bt\u0161\u00ed plody, kter\u00e9 si udr\u017euj\u00ed stejnou kvalitu po celou dobu skladov\u00e1n\u00ed. Nev\u00fdhodou je st\u0159\u00eddav\u00e1 plodnost a mal\u00e1 odolnost chorob\u00e1m.\nPozn\u00e1mkaSklizen\u00e9 plody jsou tvarov\u011b i zbarven\u00edm velmi podobn\u00e9 plod\u016fm odr\u016fdy 'Ontario', co\u017e vedlo n\u011bkdy k z\u00e1m\u011bn\u00e1m. Ulo\u017een\u00e9 plody 'Ontaria' si ale uchov\u00e1vaj\u00ed suchou slupku, maj\u00ed lep\u0161\u00ed chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti a del\u0161\u00ed trvanlivost.", "<<>>: Co je Martinsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed (T\u0159eb\u00ed\u010d)? <<>>: Martinsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed je n\u00e1m\u011bst\u00ed v T\u0159eb\u00ed\u010di. N\u00e1m\u011bst\u00ed se nach\u00e1z\u00ed v m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Vnit\u0159n\u00ed m\u011bsto a na jeho plo\u0161e se nach\u00e1z\u00ed kostel sv. Martina z Tours a p\u0159ilehl\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 v\u011b\u017e. Propojeno je s Hasskovou a P\u0159erovsk\u00e9ho ulic\u00ed.\nP\u016fvodn\u011b se naz\u00fdvalo M\u011bd\u011bn\u00e1 ulice (Kupferschmeid Gasse), pojmenov\u00e1no je podle opata Martina, ten byl ve 13. stolet\u00ed opatem t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, ten nechal postavit p\u016fvodn\u00ed kostel sv. Martina.\nNa m\u00edst\u011b kostela se mezi 13. a 16. stolet\u00ed nach\u00e1zel h\u0159bitov. Ji\u017en\u011b od Martinsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed st\u00e1la ve 14. stolet\u00ed a pak od 15. stolet\u00ed V\u00edde\u0148sk\u00e1 br\u00e1na, v roce 2023 byly odhaleny jej\u00ed poz\u016fstatky.\nV roce 2023 je v pl\u00e1nu rekonstrukce ulic Hasskova, Kotl\u00e1\u0159sk\u00e1, Martinsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, Nerudova, Mr\u0161t\u00edkova a \u00davoz. V kv\u011btnu roku 2023 za\u010dala velk\u00e1 rekonstrukce za cca 50 milion\u016f K\u010d. Pr\u00e1ce za\u010daly na rekonstrukci historick\u00e9 Hasskovy ulice, n\u00e1sledn\u011b byla opravena ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st Martinsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed a v roce 2024 by m\u011bla b\u00fdt opravena severn\u00ed \u010d\u00e1st n\u00e1m\u011bst\u00ed. Byly z\u00e1sadn\u011b rekonstruov\u00e1ny vodovodn\u00ed a in\u017een\u00fdrsk\u00e9 s\u00edt\u011b. Tak\u00e9 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161irok\u00e9 rekonstrukce d\u016fkladn\u00fd archeologick\u00fd v\u00fdzkum ve spolupr\u00e1ci s Muzeem Vyso\u010diny Jihlava.U kostela by nov\u011b nem\u011blo b\u00fdt z\u0159\u00edzeno parkovi\u0161t\u011b, Hasskova ulice by m\u011bla m\u00edt z\u00fa\u017eenou silnici a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 chodn\u00edky, byly pok\u00e1ceny t\u0159i velk\u00e9 smrky v\u00fdchodn\u011b od kostela sv. Martina. Byly o\u010dek\u00e1v\u00e1ny historick\u00e9 n\u00e1lezy na n\u011bkdej\u0161\u00edm h\u0159bitov\u011b nebo doklady staveb z doby p\u0159ed samotnou v\u00fdstavbou m\u011bsta. V \u010dervenci roku 2023 byly objeveny z\u00e1klady budovy, o kter\u00e9 archeologov\u00e9 nev\u011bd\u011bli. M\u016f\u017ee se jednat o h\u0159bitovn\u00ed kapli \u010di karner. Krom\u011b stavby byl objeven i h\u0159bitov s mnoha zv\u00ed\u0159ec\u00edmi i lidsk\u00fdmi ostatky, zbytky p\u016fvodn\u00edch t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00fdch hradeb, archeologov\u00e9 o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee sm\u011brem k Soukupov\u011b ulici bude h\u0159bitov a n\u00e1lezy kostern\u00edch ostatk\u016f pokra\u010dovat. Ke konci \u010dervence roku 2023 bylo zdokumentov\u00e1no 71 nalezen\u00fdch kostern\u00edch ostatk\u016f, v\u0161echny kostry budou vyjmuty, projdou antropologick\u00fdch v\u00fdzkumem a n\u00e1sledn\u011b budou znovu poh\u0159beny nejsp\u00ed\u0161e na Star\u00e9m h\u0159bitov\u011b.", "<<>>: Co je La Plata County? <<>>: La Plata County je okres ve st\u00e1t\u011b Colorado v USA. K roku 2010 zde \u017eilo 51 334 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Durango. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 4 403 km\u00b2.", "<<>>: Co je H\u00e1jek (tvrz)? <<>>: H\u00e1jeck\u00e1 tvrz je zanikl\u00e9 pansk\u00e9 s\u00eddlo v H\u00e1jku v okrese Karlovy Vary. Zachovalo se po n\u00ed pouze okrouhl\u00e9 tvrzi\u0161t\u011b, kter\u00e9 je od roku 1964 chr\u00e1n\u011bno jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nTvrz v H\u00e1jku vznikla pravd\u011bpodobn\u011b ve \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed, ale p\u00edsemn\u00e9 prameny ji poprv\u00e9 zmi\u0148uj\u00ed a\u017e v roce 1567, kdy pat\u0159ila Kry\u0161tofu Hoffmannovi z M\u00fcnchshofu. Za n\u011bj nebo za jeho potomk\u016f v \u0161estn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed zanikla a nahradila ji renesan\u010dn\u00ed tvrz postaven\u00e1 o n\u011bco d\u00e1le na sever. Nov\u00e1 tvrz beze stopy zanikla n\u011bkdy po roce 1842, ale podle star\u00fdch popis\u016f m\u011bla podobu obd\u00e9ln\u00e9 budovy.\nPoz\u016fstatkem star\u0161\u00ed gotick\u00e9 tvrze je okrouhl\u00e9 tvrzi\u0161t\u011b a \u010d\u00e1st vodn\u00edho p\u0159\u00edkopu. Tvrzi\u0161t\u011b m\u00e1 pr\u016fm\u011br asi dvacet metr\u016f, ale od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se v\u00fd\u0161kov\u00e1 \u00farove\u0148 prost\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti sn\u00ed\u017eila v\u00edce ne\u017e o metr. Novodob\u00fdmi z\u00e1sahy byl naru\u0161en tak\u00e9 p\u0159\u00edkop, jeho\u017e fragmenty se zachovaly na ji\u017en\u00edm a severov\u00fdchodn\u00edm okraji tvrzi\u0161t\u011b.\nTvrzi\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed na soukrom\u00fdch pozemc\u00edch mezi domy \u010dp. 68 a 143, kter\u00e9 nejsou voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9.\nB\u011aLOHL\u00c1VEK, Miloslav, a kol. Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. Z\u00e1padn\u00ed \u010cechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelstv\u00ed Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola H\u00e1jek \u2013 tvrz, s. 77. \n \n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo H\u00e1jek ve Wikislovn\u00edku\nTvrzi\u0161t\u011b na webu Hrady.", "<<>>: Co je Kladsk\u00fd rybn\u00edk? <<>>: Kladsk\u00fd rybn\u00edk je rybn\u00edk, kter\u00fd le\u017e\u00ed ve Slavkovsk\u00e9m lese, pobl\u00ed\u017e osady Kladsk\u00e1 asi 8 km severn\u011b od Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed, v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 810 m. Rybn\u00edk m\u00e1 rozlohu asi 9 ha.\nNap\u00e1j\u00ed jej n\u011bkolik potok\u016f vyv\u011braj\u00edc\u00edch v bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich je Pramensk\u00fd potok. Na severn\u00ed stran\u011b z rybn\u00edka vyt\u00e9k\u00e1 Dlouh\u00e1 stoka, kter\u00e1 byla vybudov\u00e1na za \u00fa\u010delem zpracov\u00e1n\u00ed c\u00ednov\u00e9 rudy v okol\u00ed Horn\u00edho Slavkova. Ji\u017en\u00ed b\u0159eh rybn\u00edka tvo\u0159\u00ed hranici rezervace Kladsk\u00e9 ra\u0161eliny a vede po n\u011bm po d\u0159ev\u011bn\u00e9m chodn\u00edku nau\u010dn\u00e1 stezka.", "<<>>: Co je Mirage Shopping Center? <<>>: Mirage Shopping Center (tak\u00e9 obchodn\u00ed centrum Mirage, OC Mirage) je obchodn\u00ed centrum v \u017dilin\u011b na Slovensku. Pro ve\u0159ejnost bylo otev\u0159eno 15. listopadu 2010. M\u00e1 7 podla\u017e\u00ed (3 podzemn\u00ed a 4 nadzemn\u00ed). Sou\u010d\u00e1st\u00ed centra je rozs\u00e1hl\u00e9 n\u011bkolikapodla\u017en\u00ed kryt\u00e9 parkovi\u0161t\u011b.\nV\u00fdstavba za\u010dala v roce 2008. B\u011bhem v\u00fdstavby byly nalezeny poz\u016fstatky \u017dilinsk\u00e9ho hradu, kter\u00e9 se p\u0159em\u00edstily do vnit\u0159n\u00ed expozice obchodn\u00edho centra. Byla zbour\u00e1na budova b\u00fdval\u00e9 fary, co\u017e vyvolalo nespokojenost. Netypick\u00e9 je i um\u00edst\u011bn\u00ed p\u0159\u00edmo v centru m\u011bsta, na hranici pam\u00e1tkov\u00e9 rezervace.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mirage Shopping Center na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Z\u00e1jezdec? <<>>: Obec Z\u00e1jezdec se nach\u00e1z\u00ed v okrese Chrudim, kraj Pardubick\u00fd. \u017dije zde 134 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1318.", "<<>>: Co je Smil z B\u00edtova? <<>>: Smil z B\u00edtova (\u2020 1347) byl moravsk\u00fd \u0161lechtic z rozrodu Ronovc\u016f.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka o n\u011bm poch\u00e1z\u00ed z roku 1331, kdy byl s bratrem \u010ce\u0148kem a jejich synovcem Janem v ned\u00edlu. V roce 1343 do\u0161lo mezi nimi k dohod\u011b, \u017ee se rodov\u00fd majetek B\u00edtovsk\u00fdch (B\u00edtov a Corn\u0161tejn) stane markrab\u011bc\u00edm l\u00e9nem a bude rozd\u011blen na t\u0159i \u010d\u00e1sti, p\u0159i\u010dem\u017e po \u00famrt\u00ed dvou ze t\u0159\u00ed signat\u00e1\u0159\u016f dohody m\u011bly jejich \u010d\u00e1sti p\u0159ipadnout posledn\u00edmu p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edmu. Smil \u010dasto pob\u00fdval na dvo\u0159e kr\u00e1le Jana Lucembursk\u00e9ho a jeho syna Karla IV. V roce 1337 s nimi t\u00e1hl do Prus a roku 1345 se z\u00fa\u010dastnil diplomatick\u00e9 mise do Uher. O rok pozd\u011bji dal utopit jarom\u011b\u0159ick\u00e9ho far\u00e1\u0159e Vojslava v Dyji, za co\u017e ho stihla klatba. Ta byla zru\u0161ena na z\u00e1sah Karla IV. samotn\u00fdm pape\u017eem. Ji\u017e na podzim roku 1347 Smil zem\u0159el.\nURBAN, Jan. Lichtenburkov\u00e9. Vzestupy a p\u00e1dy jednoho pansk\u00e9ho rodu. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X.", "<<>>: Co je Pam\u00e1tn\u00edk k 30. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed obce Podho\u0159\u00ed sov\u011btskou arm\u00e1dou? <<>>: Pam\u00e1tn\u00edk k 30. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed obce Podho\u0159\u00ed sov\u011btskou arm\u00e1dou se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1vsi ve vesnici Podho\u0159\u00ed, \u010d\u00e1sti m\u011bsta Lipn\u00edk nad Be\u010dvou v okrese P\u0159erov v Olomouck\u00e9m kraji. Geograficky se pam\u00e1tn\u00edk nach\u00e1z\u00ed v poho\u0159\u00ed Odersk\u00e9 vrchy.\nNa horn\u00edm konci Podho\u0159\u00ed, pobl\u00ed\u017e autobusov\u00e9 zast\u00e1vky, je um\u00edst\u011bn pam\u00e1tn\u00edk vytvo\u0159en\u00fd za t\u0159\u00ed nestejn\u011b velk\u00fdch \u017eulov\u00fdch desek ozdoben\u00fdch p\u011btic\u00edpou sov\u011btskou hv\u011bzdou a n\u00e1pisem:\nPam\u00e1tn\u00edk, kter\u00fd byl slavnostn\u011b odhalen v roce 1975, je um\u00edst\u011bn na betonov\u00e9m soklu z um\u011bl\u00e9ho kamene. V Centr\u00e1ln\u00ed evidenci v\u00e1le\u010dn\u00fdch hrob\u016f je pam\u00e1tn\u00edk evidov\u00e1n pod zna\u010dkou CZE7104-7243.\nPam\u00e1tn\u00edk je celoro\u010dn\u011b voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd.", "<<>>: Co je Tituly a vyznamen\u00e1n\u00ed velkov\u00e9vody Jind\u0159icha I. Lucembursk\u00e9ho? <<>>: Jind\u0159ich I. Lucembursk\u00fd b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota obdr\u017eel \u0159adu lucembursk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed a titul\u016f. Od 7. \u0159\u00edjna 2000 je tak\u00e9 velmistrem lucembursk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f.\n16. dubna 1955 \u2013 12. listopadu 1964: Jeho kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost princ Jind\u0159ich Lucembursk\u00fd, princ nasavsk\u00fd, princ bourbonsko-parmsk\u00fd\n12. listopadu 1964 \u2013 28. \u010dervence 1987: Jeho kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost d\u011bdi\u010dn\u00fd velkov\u00e9voda lucembursk\u00fd, princ nasavsk\u00fd, princ bourbonsko-parmsk\u00fd\n28. \u010dervence 1987 \u2013 7. \u0159\u00edjna 2000: Jeho kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost d\u011bdi\u010dn\u00fd velkov\u00e9voda lucembursk\u00fd, princ nasavsk\u00fd\n7. \u0159\u00edjna 2000 \u2013 dosud: Jeho kr\u00e1lovsk\u00e9 Veli\u010denstvo velkov\u00e9voda lucembursk\u00fd, v\u00e9voda nasavsk\u00fdJeho pln\u00fd titul je: velkov\u00e9voda lucembursk\u00fd, v\u00e9voda nasavsk\u00fd, princ bourbonsko-parmsk\u00fd, hrab\u011b ze Syanu, K\u00f6nigsteinu, Katzenelnbogenu a Diezu, purkrab\u00ed z Hammersteinu, svobodn\u00fd p\u00e1n z Mahlbergu, Wiesbadenu, Idsteinu, Merenbergu, limbursk\u00fd a eppsteinsk\u00fd\n Velmistr \u0159\u00e1d\u016f \n spolu-velmistr Nassavsk\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u0159\u00e1du zlat\u00e9ho lva\n velmistr vojensk\u00e9ho a civiln\u00edho \u0158\u00e1du Adolfa Nasavsk\u00e9ho\n velmistr \u0158\u00e1du dubov\u00e9 koruny\n velmistr Z\u00e1slu\u017en\u00e9ho \u0159\u00e1du Lucembursk\u00e9ho velkov\u00e9vodstv\u00ed\n Osobn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed \n ryt\u00ed\u0159 Nassavsk\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u0159\u00e1du zlat\u00e9ho lva\n velkok\u0159\u00ed\u017e vojensk\u00e9ho a civiln\u00edho \u0158\u00e1du Adolfa Nasavsk\u00e9ho\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du dubov\u00e9 koruny\nBelgie Belgie\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Leopolda \u2013 1994\nBraz\u00edlie Braz\u00edlie\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Ji\u017en\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du Ji\u017en\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee \u2013 3. prosince 2007 \u2013 ud\u011blil prezident Luiz In\u00e1cio Lula da Silva\nD\u00e1nsko D\u00e1nsko\n ryt\u00ed\u0159 \u0158\u00e1du slona \u2013 20. \u0159\u00edjna 2003\nEstonsko Estonsko\n \u0158\u00e1d k\u0159\u00ed\u017ee zem\u011b Panny Marie I. t\u0159\u00eddy s \u0159et\u011bzem \u2013 22. dubna 2003\nFinsko Finsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du b\u00edl\u00e9 r\u016f\u017ee \u2013 24. listopadu 2008 \u2013 ud\u011blila prezidentka Tarja Halonenov\u00e1\nFrancie Francie\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du \u010destn\u00e9 legie \u2013 6. b\u0159ezna 2015\nIt\u00e1lie It\u00e1lie\n velkok\u0159\u00ed s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du Z\u00e1sluh o Italskou republiku \u2013 14. b\u0159ezna 2003\nJaponsko Japonsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du chryzant\u00e9my \u2013 27. listopadu 2017\nKapverdy Kapverdy\n \u0158\u00e1d Am\u00edlcara Cabrala I. t\u0159\u00eddy \u2013 12. b\u0159ezna 2015\nLoty\u0161sko Loty\u0161sko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du t\u0159\u00ed hv\u011bzd \u2013 5. prosince 2006\nMali Mali\n velkok\u0159\u00ed\u017e N\u00e1rodn\u00edho \u0159\u00e1du Mali \u2013 9. listopadu 2005\nN\u011bmecko N\u011bmecko\n velkok\u0159\u00ed\u017e speci\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00eddy Z\u00e1slu\u017en\u00e9ho \u0159\u00e1du Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko \u2013 23. dubna 2012\nNizozemsko Nizozemsko\n ryt\u00ed\u0159 velkok\u0159\u00ed\u017ee \u0158\u00e1du nizozemsk\u00e9ho lva \u2013 24. dubna 2006\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du koruny\nNorsko Norsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du svat\u00e9ho Olafa \u2013 18. dubna 1996\nPolsko Polsko\n ryt\u00ed\u0159 \u0158\u00e1du b\u00edl\u00e9 orlice \u2013 30. dubna 2014\nPortugalsko Portugalsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du prince Jind\u0159icha \u2013 6. kv\u011btna 2005\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du svat\u00e9ho Jakuba od me\u010de \u2013 7. z\u00e1\u0159\u00ed 2010\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du svobody \u2013 23. kv\u011btna 2017\nRakousko Rakousko\n velkohv\u011bzda \u010cestn\u00e9ho odznaku Za z\u00e1sluhy o Rakouskou republiku \u2013 15. dubna 2013\nRumunsko Rumunsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du rumunsk\u00e9 hv\u011bzdy \u2013 2004\n\u0158ecko \u0158ecko\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Spasitele \u2013 12. \u010dervence 2001\nSenegal Senegal\n velkok\u0159\u00ed\u017e N\u00e1rodn\u00edho \u0159\u00e1du lva \u2013 21. ledna 2018\nSlovensko Slovensko\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du b\u00edl\u00e9ho dvojk\u0159\u00ed\u017ee \u2013 2002\nSpojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed\n \u010destn\u00fd ryt\u00ed\u0159 velkok\u0159\u00ed\u017ee Kr\u00e1lovsk\u00e9ho Viktoriina \u0159\u00e1du \u2013 8. listopadu 1976\n\u0160pan\u011blsko \u0160pan\u011blsko\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Karla III. \u2013 8. \u010dervence 1980\n velkok\u0159\u00ed\u017e s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du Karla III. \u2013 11. kv\u011btna 2001 \u2013 ud\u011blil kr\u00e1l Juan Carlos I.\n ryt\u00ed\u0159 \u0158\u00e1du zlat\u00e9ho rouna \u2013 13. dubna 2007\n\u0160v\u00e9dsko \u0160v\u00e9dsko\n ryt\u00ed\u0159 \u0158\u00e1du Seraf\u00edn\u016f \u2013 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1983\n Medaile k 50. narozenin\u00e1m kr\u00e1le Karla XVI. Gustava \u2013 30. dubna 1996\nTurecko Turecko\n \u0158\u00e1d Tureck\u00e9 republiky \u2013 19. listopadu 2013\nVatik\u00e1n Vatik\u00e1n\n ryt\u00ed\u0159 velkok\u0159\u00ed\u017ee s \u0159et\u011bzem \u0158\u00e1du Pia IX.\n Savoj\u0161t\u00ed\n \u0158\u00e1d zv\u011bstov\u00e1n\u00ed\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du svat\u00e9ho Mauricia a svat\u00e9ho Lazara\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Henri, Grand Duke of Luxembourg na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kership? <<>>: Kership je joint venture spole\u010dnost francouzsk\u00fdch lod\u011bnic Piriou (55%) a DCNS (45%). Zalo\u017eena byla v kv\u011btnu 2013 za \u00fa\u010delem prodeje hl\u00eddkov\u00fdch lod\u00ed p\u016fvodn\u011b vyvinut\u00fdch v r\u00e1mci rodiny v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed Gowind. Zat\u00edmco lod\u011bnice DCNS stav\u00ed hlavn\u00ed kategorie v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed, spole\u010dnost Kership se zam\u011b\u0159uje na prodej men\u0161\u00edch civiln\u00edch a v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed (d\u00e9lka 40-95 m) stav\u011bn\u00fdch podle civiln\u00edch standard\u016f, zejm\u00e9na pro pob\u0159e\u017en\u00ed str\u00e1\u017e, policii, da\u0148ov\u00e9 \u00fa\u0159ady a v\u011bdeck\u00e9 instituce. Samotn\u00e1 stavba plavidel p\u0159itom prob\u00edh\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm lod\u011bnic Piriou. Veden\u00ed spole\u010dnosti s\u00eddl\u00ed v Concarneau.\nArgentina objednala stavbu t\u0159\u00ed oce\u00e1nsk\u00fdch hl\u00eddkov\u00fdch lod\u00ed OPV87 spojenou s akvizic\u00ed oce\u00e1nsk\u00e9 hl\u00eddkov\u00e9 lod\u011b L'Adroit, ji\u017e d\u0159\u00edve postaven\u00e9 lod\u011bnic\u00ed Naval Group. Stavba prvn\u00edho plavidla za\u010dala 14. \u00fanora 2019 v lod\u011bnici Piriou. Dokon\u010den\u00ed je pl\u00e1nov\u00e1no na b\u0159ezen 2020.\nVrcholn\u00fd typ v nab\u00eddce spole\u010dnosti Kership zastupuje oce\u00e1nsk\u00e1 hl\u00eddkov\u00e1 lo\u010f L'Adroit (verze OPV 90) o v\u00fdtlaku 1410 t, postaven\u00e1 na vlastn\u00ed n\u00e1klady lod\u011bnic\u00ed DCNS a na roky 2012-2015 zap\u016fj\u010den\u00e1 francouzsk\u00e9mu n\u00e1mo\u0159nictvu. L'Adroit pozd\u011bji koupila Argentina.\nV lednu 2014 spole\u010dnost z\u00edskala kontrakt na stavbu t\u0159\u00ed v\u00edce\u00fa\u010delov\u00fdch oce\u00e1nsk\u00fdch plavidel typu B\u00e2timent multi-mission (B2M) t\u0159\u00eddy D'Entrecasteaux, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd na \u010dty\u0159i. Plavidla byla dod\u00e1na v letech 2016\u20132019.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2015 francouzsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo objednalo stavbu \u010dty\u0159 pro oce\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1sobovac\u00ed a hl\u00eddkov\u00e9 lod\u011b typu B\u00e2timents de Soutien et d\u2019Assistance Hauturiers (BSAH) t\u0159\u00eddy Loire. Plavidla maj\u00ed b\u00fdt dod\u00e1na v letech 2018\u20132019.\nDne 30. \u0159\u00edjna 2014 gabonsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo u spole\u010dnosti Kership objednalo dod\u00e1vku dvou hl\u00eddkov\u00fdch lod\u00ed. Kontrakt zahrnuje modernizovanou francouzskou hl\u00eddkovou lo\u010f La Tapageuse (P691) t\u0159\u00eddy P400 a zcela novou hl\u00eddkovou lo\u010f typov\u00e9 \u0159ady Kership OPV 50. Lod\u011bnice Piriou m\u011bla hl\u00eddkovou lo\u010f La Tapageuse p\u0159edat v polovin\u011b roku 2015 a hl\u00eddkovou lo\u010f OPV 50 v polovin\u011b roku 2016. Osud kontraktu je v\u0161ak nejasn\u00fd. Je\u0161t\u011b na za\u010d\u00e1tku roku 2016 Gabon za modernizovanou La Tapageuse nezaplatil a stavba OPV50 je\u0161t\u011b neza\u010dala. V z\u00e1\u0159\u00ed 2022 La Tapageuse p\u0159evzalo n\u00e1mo\u0159nictvo Pob\u0159e\u017e\u00ed slonoviny.\nV \u010dervnu 2016 lod\u011bnice z\u00edskala kontrakt na stavbu marock\u00e9 72m v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e9 hydrografick\u00e9 lod\u011b BHO2M (B\u00e2timent Hydro-Oc\u00e9anographique Multi-Missions) Dar al Beida (804).", "<<>>: Co je Marina Sirtisov\u00e1? <<>>: Marina Sirtisov\u00e1 (* 29. b\u0159ezna 1955 Lond\u00fdn) je britsk\u00e1 divadeln\u00ed a filmov\u00e1 here\u010dka. Narodila se \u0159eck\u00fdm rodi\u010d\u016fm bydl\u00edc\u00edm v East Endu. Vyr\u016fstala v severn\u00edm Lond\u00fdn\u011b, kde se tak\u00e9 stala horliv\u00fdm fanou\u0161kem Tottenham Hotspur FC.\nA\u010dkoli jej\u00ed rodi\u010de necht\u011bli, aby se v\u011bnovala hran\u00ed, p\u0159ihl\u00e1sila se na Guild Hall School of Music and Drama, kterou pozd\u011bji tak\u00e9 zd\u00e1rn\u011b dokon\u010dila. I kdy\u017e se o herectv\u00ed zaj\u00edmala ji\u017e dlouho p\u0159ed t\u00edm, velk\u00e1 l\u00e1ska ke hran\u00ed se u n\u00ed zrodila pr\u00e1v\u011b na t\u00e9to \u0161kole. Kr\u00e1tce po jej\u00edm absolvov\u00e1n\u00ed se stala \u010dlenkou Worthing Repertory Theatre. Objevila se zde v mnoha klasick\u00fdch dramatech, v\u010detn\u011b role Of\u00e9lie ze Shakespearova Hamleta. Pot\u00e9, co vynikla v divadle, sna\u017eila se roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 hereck\u00e9 p\u016fsoben\u00ed i do televize. Hr\u00e1la v n\u011bkolika popul\u00e1rn\u00edch britsk\u00fdch seri\u00e1lech jako nap\u0159\u00edklad Minder & Hazel a v televizn\u00edm filmu One Last Chance.\nMarina Sirtisov\u00e1 je zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm rol\u00ed empatick\u00e9 poradkyn\u011b Deanny Troi ze seri\u00e1lu Star Trek: Nov\u00e1 generace (1987\u20131994). P\u016fvodn\u011b se v\u0161ak uch\u00e1zela o roli Tashy Yarov\u00e9, ale autor projektu Gene Roddenberry nakonec usoudil, \u017ee se v\u00edce hod\u00ed na roli poradkyn\u011b a vym\u011bnil ji s Denise Crosbyovou. Sama Sirtisov\u00e1 ale tvrd\u00ed, \u017ee s Deannou Troi m\u00e1 spole\u010dnou pouze l\u00e1sku k \u010dokol\u00e1d\u011b, jej\u00ed neust\u00e1l\u00e9 mil\u00e9 a vst\u0159\u00edcn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed s n\u00ed nesd\u00edl\u00ed. Jako Troi se objevila i v navazuj\u00edc\u00edch filmech Star Trek: Generace (1994), Star Trek: Prvn\u00ed kontakt (1996), Star Trek: Vzpoura (1998) a Star Trek: Nemesis (2002). Hostovala i v jednotliv\u00fdch d\u00edlech seri\u00e1l\u016f Star Trek: Vesm\u00edrn\u00e1 lo\u010f Voyager, Star Trek: Enterprise, Star Trek: Picard a Star Trek: Lower Decks.\nMarina Sirtisov\u00e1 m\u00e1 tak\u00e9 kladn\u00fd vztah k hudb\u011b. Objevila se v n\u011bkolika muzik\u00e1lech a byla i na evropsk\u00e9m turn\u00e9 s Rocky Horror Picture Show. Jej\u00edm man\u017eelem byl kytarista Michael Lamper.\nRaffles (1977) \u2013 epizoda \u201eThe Last Laugh\u201c\nWho Pays the Ferryman? (1977) \u2013 epizoda \u201eReturn to Yesterday\u201c\nHazell (1978) \u2013 \u201eHazell Goes to the Dogs\u201c\nZlod\u011bj z Bagd\u00e1du (1978)\nMinder (1979) \u2013 epizoda \u201eAces High \u2013 And Sometimes Very Low\u201c\nThe Wicked Lady (1983)\nSpace Riders (1984)\nSlep\u00fd, kter\u00fd vid\u011bl (1984)\nP\u0159\u00e1n\u00ed smrti 3 (1985)\n\u0160est Napoleon\u016f (1986)\nCall Me Mister (1986) \u2013 epizoda \u201eThe Carve Up\u201c\nStar Trek: Nov\u00e1 generace (1987\u20131994)\nHunter (1987) \u2013 epizoda \u201eDown and Under\u201c\nOne Last Chance (1990)\nVoskov\u00e9 muzeum 2: Ztraceni v \u010dase (1992)\nGargoyles: The Heroes Awaken (1994, dabing)\nStar Trek: Generace (1994)\nGargoyles: The Goliath Chronicles (1996, dabing)\nGadgetman (1996)\nStar Trek: Prvn\u00ed kontakt (1996)\nDuckman: Private Dick/Family Man (1997, dabing) \u2013 epizoda \u201eWhere No Duckman Has Gone Before\u201c\nGargoyles: The Hunted (1998) (dabing)\nGargoyles: Brothers Betrayed (1998, dabing)\nDiagn\u00f3za vra\u017eda (1998) \u2013 epizoda \u201eMurder at the Finish Line\u201c\nStar Trek: Vzpoura (1998)\nParadise Lost (1999)\nKrajn\u00ed meze (1999) \u2013 epiozda \u201eThe Grell\u201c\nZem\u011b: Posledn\u00ed konflikt (1999) \u2013 epizoda \u201eThe Cloister\u201c\nStar Trek: Vesm\u00edrn\u00e1 lo\u010f Voyager (1999\u20132000) \u2013 epizody \u201eProjekt Pathfinder\u201c, \u201eZ\u00e1chrann\u00e9 lano\u201c a \u201eAgent\u201c\nHv\u011bzdn\u00e1 br\u00e1na (2000) \u2013 epizoda \u201eVodn\u00ed br\u00e1na\u201c\nCasualty (2001) \u2013 epizoda \u201eSomething from the Heart\u201c\nTermin\u00e1l (2002)\nThrough the Fire (2002)\nStar Trek: Nemesis (2002)\nNet Games (2003)\nSituace: Ohro\u017een\u00ed (2003) \u2013 epizoda \u201eDoctor Germ\u201c\nSpectres (2004)\nWalking on Water (2004)\nCrash (2004)\nStar Trek: Enterprise (2005) \u2013 epizoda \u201eToto jsou cesty\u2026\u201c\n Lesser of Three Evils (2005)\nCloser (2005) \u2013 epizoda \u201eL.A. Woman\u201c\nGriffinovi (2005, dabing) \u2013 epizoda \u201ePeter's Got Woods\u201c\nOranges (2006)\nGirlfriends (2006) \u2013 epizody \u201eIt's Raining Men\u201c, \u201eParty Over Here\u201c a \u201e\u2026Ain't Nothing Over There\u201c\nBeze stopy (2006) \u2013 epizoda \u201eFade-Away\u201c\nBeowulf a Grendel (2007)\nTrade Routes (2007)\nThe Deep Below (2007)\nMass Effect (2007)\nInAlienable (2008)\nHolby City (2008) \u2013 epizoda \u201eYou're So Vain\u201c\n Rv\u00e1\u010di (2009)\nSmrt\u00edc\u00ed nen\u00e1vist 3 (2009)\n31 North 62 East (2009)\nThree Rivers (2009) \u2013 epizoda \u201ePlace of Life\u201c\nOtis E. (2009)\nThe Cleveland Show (2009, dabing) \u2013 epizoda \u201eLadies' Night\u201c\nAnnihilation Earth (2009)\nMake It or Break It (2010) \u2013 epizody \u201eSave the Last Dance\u201c a \u201eHope and Faith\u201c\nImmortal Cycle (2010)\nShadows from the Sky (2011)\nStar Trek: Picard (2020) \u2013 epizoda \u201eNepenthe\u201c\nStar Trek: Lower Decks (2020) \u2013 epizoda \u201eNo Small Parts\u201c\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Marina Sirtis na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hl\u00edzovec? <<>>: Hl\u00edzovec (Liparis) je po\u010detn\u00fd rod orchidej\u00ed. Jsou to pozemn\u00ed, epifytick\u00e9 nebo litofytick\u00e9, zpravidla zelen\u00e9 orchideje s pahl\u00edzami. Kv\u011bty jsou sp\u00ed\u0161e men\u0161\u00ed, v hroznech. Rod zahrnuje asi 300 druh\u016f a je roz\u0161\u00ed\u0159en po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V \u010cesk\u00e9 republice roste velmi vz\u00e1cn\u011b hl\u00edzovec Loesel\u016fv, kter\u00fd je i jedin\u00fdm evropsk\u00fdm druhem. N\u011bkter\u00e9 n\u00e1padn\u011bji kvetouc\u00ed tropick\u00e9 druhy jsou p\u011bstov\u00e1ny ve sb\u00edrk\u00e1ch orchidej\u00ed.\nHl\u00edzovce jsou vytrval\u00e9 byliny rostouc\u00ed na zemi, skaln\u00edch podkladech nebo epifyticky na kmenech a v\u011btv\u00edch strom\u016f. V\u011bt\u0161inou jsou zelen\u00e9 a asimiluj\u00edc\u00ed, n\u011bkter\u00e9 druhy maj\u00ed listy redukovan\u00e9 na \u0161upiny a vy\u017eivuj\u00ed se heteromykotrofn\u011b. Ko\u0159eny jsou tenk\u00e9. Pahl\u00edzy jsou zelen\u00e9, ku\u017eelovit\u00e9, vejcovit\u00e9 nebo eliptick\u00e9, lehce zplo\u0161t\u011bl\u00e9, m\u011bkk\u00e9. Nej\u010dast\u011bji jsou pahl\u00edzy dv\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mate\u0159sk\u00e1 vyr\u016fst\u00e1 z pa\u017ed\u00ed star\u00fdch list\u016f a je spojena kr\u00e1tk\u00fdm postrann\u00edm oddenkem s dce\u0159inou pahl\u00edzou, z n\u00ed\u017e vyr\u016fst\u00e1 mlad\u00e1 lodyha. List\u016f je n\u011bkolik (2 a\u017e 7) nebo jen jeden. Jsou \u010d\u00e1rkovit\u00e9, vej\u010dit\u00e9 a\u017e eliptick\u00e9, tenk\u00e9 nebo ko\u017eovit\u00e9. U terestrick\u00fdch druh\u016f jsou listy p\u0159\u00edzemn\u00ed nebo lody\u017en\u00ed, u epifyt\u016f vyr\u016fstaj\u00ed z vrcholu pahl\u00edz nebo z jejich vrcholov\u00fdch uzlin.\nKv\u011bty jsou \u017elut\u00e9, zelen\u00e9, oran\u017eov\u00e9 nebo purpurov\u00e9, drobn\u00e9 a\u017e st\u0159edn\u011b velk\u00e9, obvykle p\u0159eto\u010den\u00e9 (resupin\u00e1tn\u00ed), stopkat\u00e9, \u010dasto pr\u016fsvitn\u00e9, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 v p\u0159\u00edm\u00fdch nebo p\u0159evisl\u00fdch, \u0159\u00eddk\u00fdch a\u017e mnohokv\u011bt\u00fdch hroznech. Kali\u0161n\u00ed l\u00edstky jsou rozest\u00e1l\u00e9, h\u0159betn\u00ed je voln\u00fd, zat\u00edmco postrann\u00ed l\u00edstky jsou n\u011bkdy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nebo i zcela srostl\u00e9. Korunn\u00ed l\u00edstky jsou voln\u00e9, \u010dasto zahnut\u00e9, nez\u0159\u00eddka \u010d\u00e1rkovit\u00e9 a odli\u0161n\u00e9 od kali\u0161n\u00edch l\u00edstk\u016f. Pysk je vej\u010dit\u00fd, podlouhl\u00fd nebo bi\u010dovit\u00fd, \u010dasto zahnut\u00fd, celistv\u00fd nebo lalo\u010dnat\u00fd, bez ostruhy. Sloupek je prohnut\u00fd, tenk\u00fd a\u017e tlust\u00fd, brylky \u017elut\u00e9, voskovit\u00e9, ve dvou p\u00e1rech.\nTobolka je vzp\u0159\u00edmen\u00e1, elipsoidn\u00ed a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 kulovit\u00e1, \u010dasto tup\u011b troj\u017eebern\u00e1.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nRod zahrnuje asi 300 druh\u016f, po\u010det ud\u00e1van\u00fdch druh\u016f se ale v r\u016fzn\u00fdch zdroj\u00edch li\u0161\u00ed a pohybuje se od 250 po 438.\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed je t\u00e9m\u011b\u0159 kosmopolitn\u00ed. Nen\u00ed zastoupen v severn\u00ed a saharsk\u00e9 Africe, Ar\u00e1bii, jihoz\u00e1padn\u00ed Asii, v\u00fdchodn\u00ed Sibi\u0159i, Nov\u00e9m Z\u00e9landu a v\u011bt\u0161in\u011b Austr\u00e1lie. V Evrop\u011b se vyskytuje jedin\u00fd druh, hl\u00edzovec Loesel\u016fv, velmi vz\u00e1cn\u011b se vyskytuj\u00edc\u00ed i v \u010cesk\u00e9 republice. Druh m\u00e1 na severn\u00ed polokouli rozs\u00e1hl\u00fd are\u00e1l, zahrnuj\u00edc\u00ed Evropu, z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159, Sachalin a Severn\u00ed Ameriku.\nV Severn\u00ed Americe rostou pouze 3 druhy, mimo hl\u00edzovce Loeselova je\u0161t\u011b Liparis liliifolia a Liparis nervosa. Z \u010c\u00edny je uv\u00e1d\u011bno 63 druh\u016f, z toho 20 endemick\u00fdch.\nP\u0159i studiu opylov\u00e1n\u00ed hl\u00edzovce Loeselova bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee hmyz jeho kv\u011bty nenav\u0161t\u011bvuje. \u010casto doch\u00e1z\u00ed k samoopylen\u00ed za spolu\u00fa\u010dasti de\u0161t\u011b, p\u0159i n\u011bm\u017e de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky sr\u00e1\u017eej\u00ed pylov\u00e9 brylky na bliznu. Naproti tomu severoamerick\u00fd druh Liparis liliifolia je cizospra\u0161n\u00fd a ani stavba kv\u011bt\u016f tento zp\u016fsob samoopylen\u00ed neumo\u017e\u0148uje.\nV n\u011bkter\u00fdch druz\u00edch hl\u00edzovc\u016f byly zji\u0161t\u011bny pyrolizidinov\u00e9 alkaloidy (malaxin, keitin, keitaoin, kumokirin, nervosin) a glukoalkaloidy (kuramerin).\nRod Liparis je v r\u00e1mci \u010deledi Orchidaceae \u0159azen do pod\u010deledi Epidendroideae a tribu Malaxideae.\nhl\u00edzovec Loesel\u016fv (Liparis loeselii)\nN\u011bkter\u00e9 tropick\u00e9 druhy jsou p\u011bstov\u00e1ny ve specializovan\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch orchidej\u00ed. N\u00e1padn\u00e1 vzp\u0159\u00edmen\u00e1 kv\u011btenstv\u00ed oran\u017eov\u00fdch kv\u011bt\u016f m\u00e1 asijsk\u00fd druh Liparis grossa, \u010derven\u00e9 kv\u011bty v p\u0159evisav\u00e9m kv\u011btenstv\u00ed Liparis latifolia. Dlouh\u00fdmi, p\u0159evisl\u00fdmi kv\u011btenstv\u00edmi zelenav\u00fdch kv\u011bt\u016f se vyzna\u010duje Liparis condylobulbon. Zelen\u00e9 kv\u011bty neobvykl\u00e9ho tvaru se \u0161irok\u00fdm pyskem m\u00e1 Liparis balansae.", "<<>>: Co je Edmund Behles? <<>>: Edmund Behles (tak\u00e9 Edmondo Behles nebo Edmond Behles 1841\u20131924) byl italsk\u00fd fotograf p\u016fvodem z N\u011bmecka. Vyprodukoval \u0159adu sn\u00edmk\u016f archeologick\u00fdch vykop\u00e1vek, krajin, portr\u00e9t\u016f a um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Spolu s fotografem Giorgio Sommerem (1834\u20131914) vlastnili fotografick\u00e9 studio Sommer and Behles.\nV roce 1866 vytvo\u0159il partnerstv\u00ed s kolegou n\u011bmeck\u00fdm fotografem Giorgio Sommerem. Spolu provozovali fotografick\u00e9 studio Sommer and Behles, kter\u00e9 se nach\u00e1zelo v \u0158\u00edm\u011b na Mario di Fiori \u010dp. 28 a pobo\u010dku m\u011blo v Neapoli na Monte di Dio \u010dp. 4.\nSommer a Behles se z\u00fa\u010dastnili mnoha v\u00fdstav a z\u00edskali \u0159adu ocen\u011bn\u00ed a cen za jejich pr\u00e1ci (Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava 1862 Lond\u00fdn, Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava 1867 v Pa\u0159\u00ed\u017ei, Sv\u011btov\u00e1 v\u00fdstava 1873 ve V\u00eddni a v Norimberku 1885). Partnerstv\u00ed skon\u010dilo v roce 1874, pot\u00e9 ka\u017ed\u00fd fotograf pokra\u010doval ve sv\u00e9m vlastn\u00edm podnik\u00e1n\u00ed.\nFotografoval rom\u00e1nsk\u00e9 z\u0159\u00edceniny v Pompej\u00edch, stejn\u011b jako ulice a architektonick\u00e9 sc\u00e9ny z Neapoli, Florencie nebo \u0158\u00edma.\nAutorstv\u00ed d\u011bl je obecn\u011b p\u0159ipisov\u00e1no spole\u010dn\u011b Behlesovi i Sommerovi.", "<<>>: Co je Alachadzy? <<>>: Alachadzy nebo Alahadzy (abchazsky \u0410\u043b\u0430\u04b3\u0430\u04e1\u044b, rusky \u0410\u043b\u0430\u0445\u0430\u0434\u0437\u044b, gruz\u00ednsky \u10d0\u10da\u10d0\u10ee\u10d0\u10eb\u10d8) je vesnice v Abch\u00e1zii v Okresu Gagra na pob\u0159e\u017e\u00ed \u010cern\u00e9ho mo\u0159e. Le\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 5 km ji\u017en\u011b od okresn\u00edho m\u011bsta Gagra. Obec soused\u00ed na severu s Psacharou a s Bzybtou, na jihov\u00fdchod\u011b s Ldzaa a na jihu s Picundou. V\u00fdchodn\u00ed hranici obce tvo\u0159\u00ed \u0159eka Bzyb a odd\u011bluje obec od Ldzaa a Picundy. Kolem obce ze severn\u00ed strany vede silnice spojuj\u00edc\u00ed Rusko se Suchum\u00ed a nach\u00e1z\u00ed se zde i \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vka.\nAlachadzy je vesnick\u00e9 spr\u00e1vn\u00ed centrum s ofici\u00e1ln\u00edm n\u00e1zvem Vesnick\u00fd okrsek Alachadzy (rusky \u0410\u043b\u0430\u0445\u0430\u0434\u0437\u0441\u043a\u0430\u044f \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u043a\u0430\u044f \u0430\u0434\u043c\u0438\u043d\u0438\u0441\u0442\u0440\u0430\u0446\u0438\u044f, abchazsky \u0410\u043b\u0430\u04b3\u0430\u04e1\u044b \u0430\u049b\u044b\u04ad\u0430 \u0430\u0445\u0430\u0434\u0430\u0440\u0430). Za \u010das\u016f Sov\u011btsk\u00e9ho svazu se okrsek jmenoval Alachadzyjsk\u00fd selsov\u011bt (\u0410\u043b\u0430\u0445\u0430\u0434\u0437\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u043e\u0432\u0435\u0442). Sou\u010d\u00e1st\u00ed vesnick\u00e9ho okrsku Alachadzy jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti:\nAlachadzy / Alahadzy (\u0410\u043b\u0430\u04b3\u0430\u04e1\u044b)\nCitrusov\u00fd sovchoz / Citrusovyj sovchoz (\u0410\u0446\u0438\u0442\u0440\u0443\u0441 \u0421\u043e\u0432\u0445\u043e\u0437) \u2013 rusky \u0426\u0438\u0442\u0440\u0443\u0441\u043e\u0432\u044b\u0439 \u0421\u043e\u0432\u0445\u043e\u0437\nN\u00e1zev Alahadzy v abch\u00e1z\u0161tin\u011b znamen\u00e1 doslova F\u00edkov\u00fd pramen (\u0410\u043b\u0430\u04b3\u0430 \u2013 F\u00edk; \u0410\u04e1\u044b\u0445\u044c \u2013 Pramen).\nV antice bylo Alachadzy a okol\u00ed v\u00fdznamn\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm centrem cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Abch\u00e1zie. Prad\u00e1vn\u00ed Abchazov\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed v \u00fadol\u00ed okolo \u0159eky Bzyb chod\u00edvali k posv\u00e1tn\u00e9mu f\u00edkovn\u00edku nedaleko sou\u010dasn\u00e9 obce, aby zde vykon\u00e1vali ob\u011btiny a ob\u0159ady za d\u00e9\u0161\u0165, \u00farodu nebo zdrav\u00ed. Takto z\u00edskala obec sv\u016fj n\u00e1zev. V ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku se Abch\u00e1zie dostala pod byzantsk\u00fd vliv a bylo zde p\u0159ijato k\u0159es\u0165anstv\u00ed. V Alachadzy byla v 6. stolet\u00ed vybudov\u00e1na velk\u00e1 bazilika, je\u017e se dochovala a\u017e do sou\u010dasnosti. V dal\u0161\u00edch stalet\u00edch byly v Alachadzy z\u0159\u00edzena pobo\u010dky italsk\u00fdch obchodn\u00edch spole\u010dnost\u00ed z Janovsk\u00e9 a Ben\u00e1tsk\u00e9 republiky, kter\u00e9 zde fungovaly a\u017e do novov\u011bku, kdy Abch\u00e1zii ovl\u00e1dla Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. V 19. stolet\u00ed byla cel\u00e1 oblast v okol\u00ed doln\u00edho toku \u0159eky Bzyb majetkem \u0161lechtick\u00e9ho rodu Inal-Ipa.\nAlachadzy se v roce 1901 stalo nov\u00fdm domovem pro bohat\u00e9ho jaroslavsk\u00e9ho obchodn\u00edka a podnikatele Nikolaje Vasiljevi\u010de Igumnova, jen\u017e sem byl z Ruska vypov\u011bzen, nebo\u0165 rozhn\u011bval cara Mikul\u00e1\u0161e II. za to, \u017ee uspo\u0159\u00e1dal ve sv\u00e9m moskevsk\u00e9m dom\u011b ples, p\u0159i\u010dem\u017e host\u00e9 tan\u010dili na podlaze posypan\u00e9 zlat\u00fdmi mincemi s vyobrazenou podobiznou cara. Vyhn\u00e1n z Moskvy byl do\u017eivotn\u011b a okam\u017eit\u011b, a tak dostal p\u0159\u00edkazem z carsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e ubytovat se na sv\u00e9 kavkazsk\u00e9 chat\u011b v Alachadzy. Igumnov zde po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu nakoupil 600 akr\u016f pozemk\u016f na pob\u0159e\u017e\u00ed, pozoroval zdej\u0161\u00ed klima a vysu\u0161il zdej\u0161\u00ed ba\u017einu v\u00fdsadbou lesa blahovi\u010dn\u00edku a tisovce dvou\u0159ad\u00e9ho, je\u017e z p\u016fdy \u010derpaj\u00ed hodn\u011b vody. D\u00e1le vybudoval malou tov\u00e1rnu na v\u00fdrobu ryb\u00edch konzerv a pro sebe mal\u00fd pal\u00e1c.\nV roce 1915 za\u010dali do Abch\u00e1zie pronikat Arm\u00e9ni, prchaj\u00edc\u00ed p\u0159ed genocidou z Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a v Alachadzy jim byly vy\u010dlen\u011bny velk\u00fd kus \u00farodn\u00e9 zem\u011b a finan\u010dn\u00ed pomoc. Potomci t\u011bchto uprchl\u00edk\u016f zde \u017eij\u00ed i v sou\u010dasnosti. Jakmile Abch\u00e1zii ovl\u00e1dli na za\u010d\u00e1tku 20. let 20. stolet\u00ed bol\u0161evici, odm\u00edtl Igumnov emigrovat do Francie za svou rodinou a p\u0159edal sv\u00e9 farmy st\u00e1tu. Pokra\u010doval zde v pr\u00e1ci agronoma pro Sovchoz III. internacion\u00e1ly. V roce 1924 zem\u0159el a byl poh\u0159ben skromn\u011b ve sv\u00e9m tisovcov\u00e9m lese. A\u010dkoliv se pot\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed komunistick\u00e1 moc zdr\u00e1hala vyzdvihovat Igumnovy z\u00e1sluhy na m\u00edstn\u00edm rozvoji i na rozvoji v sousedn\u00ed Picund\u011b, pamatuj\u00ed si ho m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 i v sou\u010dasnosti a spolumajitelka hotelu Borov\u00fd les (\u0421\u043e\u0441\u043d\u043e\u0432\u0430\u044f \u0440\u043e\u0449\u0430) dala opravit jeho hrob.Jinak zde byla v pr\u016fb\u011bhu Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 revoluce 20. letech situace docela bou\u0159liv\u00e1, st\u00e1vkovalo se tu v m\u00edstn\u00edch podnic\u00edch i na farm\u00e1ch a panovalo tu mezi rolnictvem v\u0161eobecn\u00e9 nap\u011bt\u00ed. Po nastolen\u00ed bol\u0161evick\u00e9 moci byly nejv\u011bt\u0161\u00ed farmy zn\u00e1rodn\u011bny a zreorganizov\u00e1ny v sovchozy III. internacion\u00e1ly a Citrusovyj. Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 v\u00fdroba se zde p\u0159eorientovala na subtropick\u00e9 plodiny jako chinovn\u00edk, vo\u0148atka, \u010dirok, tungovn\u00edk, korymbie citron\u00edkov\u00e1, tab\u00e1k, atd. Citrusovyj sovchoz byl ekonomicky velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, s diverzifikovanou v\u00fdsadbou, a pat\u0159il k nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm podnik\u016fm n\u011bkdej\u0161\u00ed Gruz\u00ednsk\u00e9 SSR. Obec Alachadzy tak pat\u0159ila a\u017e do v\u00e1lky v Abch\u00e1zii k nejbohat\u0161\u00edm v cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed Gruzii.\nPo skon\u010den\u00ed v\u00e1lky, kdy uprchlo gruz\u00ednsk\u00e9 obyvatelstvo, se zdej\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fd podnik dok\u00e1zal obnovit a na pozemc\u00edch Igumnova i rodu Inal-Ipa pokra\u010duje produkce citrusov\u00e9ho ovoce, d\u00e1le kiwi, bobkov\u00fd list, vav\u0159\u00edn, blahovi\u010dn\u00edk a mnoho dal\u0161\u00edch druh\u016f ovoce.\nDle nejnov\u011bj\u0161\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2011 je po\u010det obyvatel vesnick\u00e9ho okrsku 2876 a jejich slo\u017een\u00ed je n\u00e1sledovn\u00e9:\n1308 Arm\u00e9n\u016f (45,5 %)\n894 Abchaz\u016f (31,1 %)\n376 Rus\u016f (13,1 %)\n185 Gruz\u00ednc\u016f (6,4 %)\n33 Ukrajinc\u016f (1,1 %)\n14 Pontsk\u00fdch \u0158ek\u016f (0,5 %)\n66 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f ostatn\u00edch n\u00e1rodnost\u00ed (2,3 %)V roce 1989, p\u0159ed v\u00e1lkou v Abch\u00e1zii \u017eilo v Alachadzy, pota\u017emo v cel\u00e9m Alachadzyjsk\u00e9m selsov\u011btu 4277 obyvatel.V roce 1959 \u017eilo v tomto selsov\u011btu 2874 obyvatel.\nKvar\u010dija, V. E. \u0418\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u0438 \u0441\u043e\u0432\u0440\u0435\u043c\u0435\u043d\u043d\u0430\u044f \u0442\u043e\u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0438\u044f \u0410\u0431\u0445\u0430\u0437\u0438\u0438 (\u0418\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u043a\u043e-\u044d\u0442\u0438\u043c\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0435 \u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u0435). Dom Pe\u010dati. 2006. Suchum. 328 s.\nKvar\u010dija, V. E. \u0410\u04a7\u0441\u043d\u044b \u0430\u0442\u043e\u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0438\u043a\u0430. Abchazsk\u00e1 akademie v\u011bd. 2002. Suchum. 686 s.", "<<>>: Co je Most Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho povst\u00e1n\u00ed? <<>>: Most Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho povst\u00e1n\u00ed (slovensky Most Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00e9ho povstania, ve zkratce Most SNP, v letech 1993 a\u017e 2012 ofici\u00e1ln\u011b Nov\u00fd most) je zav\u011b\u0161en\u00fd most p\u0159es \u0159eku Dunaj v Bratislav\u011b. Rozp\u011bt\u00ed hlavn\u00edho pole \u010din\u00ed 303 m a 75 m kotevn\u00edho pole.V kv\u011btnu 2018 byl prohl\u00e1\u0161en za slovenskou n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tku.\nMost byl postaven v letech 1967 a\u017e 1972 podle projektu Arp\u00e1da Tes\u00e1ra, Jozefa Lacka a Ivana Slame\u0148a. Zprovozn\u011bn byl dne 26. srpna 1972, jako druh\u00fd most ve m\u011bst\u011b po Star\u00e9m mostu.\nDva ocelov\u00e9 komorov\u00e9 nosn\u00edky o v\u00fd\u0161ce necel\u00fdch 5 m s ortotropn\u00ed mostovkou jsou zav\u011b\u0161eny na jednom pylonu vysok\u00e9m 84,6 m. Celkem je dlouh\u00fd 430,8 m, \u0161irok\u00fd 21 m a v\u00e1\u017e\u00ed 7 537 tun. Ocelov\u00e1 konstrukce mostu byla vyrobena v tehdej\u0161\u00edm n.p. V\u017dKG v Ostrav\u011b v Most\u00e1rn\u011b, b\u00fdval\u00e9ho z\u00e1vodu 6. Na most\u011b jsou dva j\u00edzdn\u00ed pruhy pro auta v ka\u017ed\u00e9m sm\u011bru, po stran\u00e1ch pod \u00farovn\u00ed vozovky pak chodn\u00edky pro chodce a cyklisty.Z Bratislavsk\u00e9 strany (od centra) se pod mostem nach\u00e1z\u00ed termin\u00e1l m\u011bstsk\u00fdch autobus\u016f.\nZvl\u00e1\u0161tn\u00ed atrakc\u00ed je restaurace v hlavici pylonu ve v\u00fd\u0161ce 80 m (v roce 2005 byla rekonstruov\u00e1na) spojen\u00e1 s vyhl\u00eddkovou plo\u0161inou. V lev\u00e9m pil\u00ed\u0159i mostu se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdtah, kter\u00fd spojuje restauraci s povrchem, v prav\u00e9m je pak schodi\u0161t\u011b pro p\u0159\u00edpad nouzov\u00e9 situace.\nP\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev mostu od jeho dokon\u010den\u00ed a\u017e do roku 1993 byl na pam\u011b\u0165 SNP Most Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00e9ho povstania a tento n\u00e1zev byl obnoven rozhodnut\u00edm bratislavsk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva ke dni 29. srpna 2012 nam\u00edsto n\u00e1zvu Nov\u00fd most zaveden\u00e9ho v roce 1993.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nHONS, Josef, 1996. Velk\u00e9 mosty sv\u011bta. Praha: Victoria Publishing. 279 s. ISBN 80-7187-002-1. S. 206\u2013208. .", "<<>>: Co je \u010cir\u016fvka havelka? <<>>: \u010cir\u016fvka havelka (Tricholoma portentosum) je houba z \u010deledi \u010dir\u016fvkovit\u00fdch. Vyskytuje se hojn\u011b, a to zejm\u00e9na v jehli\u010dnat\u00fdch les\u00edch s p\u00eds\u010ditou p\u016fdou. Tvo\u0159\u00ed mykorhizu se smrky a borovicemi. \u010casto se nach\u00e1z\u00ed v bl\u00edzkosti vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed \u010dir\u016fvky zel\u00e1nky (Tricholoma equestre). Jedn\u00e1 se o jednu z nejchutn\u011bj\u0161\u00edch jedl\u00fdch \u010dir\u016fvek.\nAgaricus portentosus Fr.\nMelanoleuca portentosa (Fr.) Murrill\nTricholoma portentosum var. portentosum (Fr.) Qu\u00e9l.\u010desk\u00e9 n\u00e1zvy\u010dir\u016fvka \u0161edivkaDruh popsal p\u016fvodn\u011b Elias Magnus Fries v roce 1821 a za\u0159adil jako Agaricus portentosus, v roce 1872 jej Lucien Qu\u00e9let p\u0159e\u0159adil do rodu Tricholoma.\nKlobouk dor\u016fst\u00e1 velikosti 4\u201312 cm v pr\u016fm\u011bru. V ml\u00e1d\u00ed je ku\u017eelovit\u011b klenut\u00fd s tence podvinut\u00fdm okrajem, \u010dasem ploch\u00fd se zaoblen\u00fdm hrbolkem uprost\u0159ed a zvln\u011bn\u00fdm okrajem. Mnohdy se objevuje nepravideln\u00e9 lalo\u010dnat\u00e9 zproh\u00fdb\u00e1n\u00ed. Barva klobouku b\u00fdv\u00e1 tmav\u011b \u0161ed\u00e1, \u0161edohn\u011bd\u00e1 a\u017e \u0161edo\u010dern\u00e1, \u010dasto s n\u00e1dechem fialov\u00e9 nebo \u017elut\u00e9.\nPoko\u017eka je hol\u00e1, vlivem vlhka lepkav\u00e1 a\u017e m\u00edrn\u011b slizk\u00e1, vrostle radi\u00e1ln\u011b vl\u00e1knit\u00e1. Je mo\u017en\u00e9 ji t\u00e9m\u011b\u0159 celou sloupnout.\nLupeny maj\u00ed b\u00edlou, pozd\u011bji lehce na\u0161edlou barvu s citr\u00f3nov\u011b \u017elut\u00fdm nebo fialov\u00fdm n\u00e1dechem, ve st\u00e1\u0159\u00ed \u017eloutnou. Jejich v\u00fd\u0161ka se pohybuje kolem 4\u201310 mm, jsou siln\u00e9, na ost\u0159\u00ed tenk\u00e9. P\u0159ipojuj\u00ed se zoubkem ke t\u0159eni. V ml\u00e1d\u00ed se vyskytuj\u00ed hust\u011b, \u010dasem \u0159\u00eddnou.\nT\u0159e\u0148 je pln\u00fd, dosahuje d\u00e9lky zhruba 4\u201310 cm a tlou\u0161\u0165ky asi 1\u20132 cm. Tvar je kyjovit\u011b zdu\u0159el\u00fd, v\u00e1lcovit\u00fd, rovn\u00fd \u010di prohnut\u00fd. Povrch vl\u00e1knit\u00fd, hedv\u00e1bn\u011b leskl\u00fd, lys\u00fd. Barva je b\u00edl\u00e1, v dob\u011b zralosti \u017eloutne nebo z\u00edsk\u00e1v\u00e1 hn\u011bdozelen\u00fd n\u00e1dech.B\u011blav\u00e1 du\u017enina p\u0159\u00edjemn\u011b mou\u010dn\u011b von\u00ed a chutn\u00e1. Pod poko\u017ekou klobouku p\u0159ech\u00e1z\u00ed v \u0161edou barvu, pod korovou vrstvou svrchn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u0159en\u011b m\u016f\u017ee z\u00edsk\u00e1vat na\u017eloutl\u00e9 odst\u00edny.Rozezn\u00e1v\u00e1ny jsou nejm\u00e9n\u011b t\u0159i variety: var. album m\u00e1 povrch klobouku b\u00edl\u00fd, var. lugdunense m\u00e1 klobouk sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e b\u011b\u017en\u00e1 forma a var. boutevillei m\u00e1 klobouk velmi tmav\u00fd. Tato varieta se vyskytuje pod buky a duby.\nV\u00fdtrusn\u00fd prach je b\u00edl\u00fd. V\u00fdtrusy maj\u00ed vej\u010dit\u011b elipsoidn\u00ed tvar, jsou hladk\u00e9 a velikostn\u011b se pohybuj\u00ed v rozmez\u00ed 5\u20136 x 3,5\u20135 \u00b5m.\n\u010cir\u016fvka havelka se vyskytuje hojn\u011b od z\u00e1\u0159\u00ed do listopadu, a to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v jehli\u010dnat\u00fdch les\u00edch, zejm\u00e9na pod borovicemi, takt\u00e9\u017e i smrky, jedlemi a v\u00fdjime\u010dn\u011b i pod listn\u00e1\u010di. Roste ve skupin\u00e1ch, ale tak\u00e9 jednotliv\u011b. Preferuje hlavn\u011b p\u00eds\u010dit\u00e9, neutr\u00e1ln\u00ed a\u017e kysel\u00e9 p\u016fdy.\n\u010dir\u016fvka zemn\u00ed (Tricholoma terreum) \u2013 M\u00e1 men\u0161\u00ed plodnice, vl\u00e1knit\u011b plstnat\u00fd a\u017e drobn\u011b \u0161upinkat\u00fd klobouk. V dosp\u011blosti s na\u0161edl\u00fdmi, na ost\u0159\u00ed zoubkat\u00fdmi lupeny. Du\u017enina m\u00e1 pal\u010divou chu\u0165. - od roku 2014, kdy v \u010dir\u016fvce zemn\u00ed byl nalezen toxin ( saponaceolid B a saponaceolid M), kter\u00fd zp\u016fsobuje rozpad svalov\u00fdch vl\u00e1ken, je pova\u017eov\u00e1na za jedovatou. Otravy se projevuj\u00ed p\u0159i opakovan\u00e9 konzumaci hub.\n\u010dir\u016fvka \u017e\u00edhan\u00e1 (Tricholoma virgatum) \u2013 je nejedl\u00e1. Rozd\u00edl spo\u010d\u00edv\u00e1 ve \u0161pi\u010dat\u011b ku\u017eelovit\u00e9m klobouku, jeho\u017e barva je \u0161edav\u00e1 a\u017e nafialov\u011bl\u00e1 s temn\u00fdm \u017e\u00edh\u00e1n\u00edm. Lupeny m\u00edvaj\u00ed \u010dern\u00e9 nebo \u010dern\u011b te\u010dkovan\u00e9 ost\u0159\u00ed. Du\u017enina chutn\u00e1 ho\u0159ce a\u017e pal\u010div\u011b.\n\u010dir\u016fvka tyg\u0159\u00ed (Tricholoma pardinum) \u2013 jedovat\u00e1, ov\u0161em velmi vz\u00e1cn\u00e1 houba. Nach\u00e1z\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm v bu\u010din\u00e1ch, podhorsk\u00fdch a horsk\u00fdch les\u00edch, zejm\u00e9na na v\u00e1pencov\u00fdch podkladech. Od \u010dir\u016fvky havelky se li\u0161\u00ed povrchem klobouku, kter\u00fd je plstnat\u00fd a\u017e \u0161upinat\u00fd s hojn\u011b se vyskytuj\u00edc\u00edm kyjovit\u00fdm t\u0159enem.\n\u010cir\u016fvku havelku lze za\u0159adit mezi jedl\u00e9 l\u00e9\u010div\u00e9 houby. Z plodnic bylo z\u00edsk\u00e1no a posl\u00e9ze identifikov\u00e1no 11 rozli\u010dn\u00fdch sterol\u016f, z nich\u017e jeden byl pojmenov\u00e1n podle druhov\u00e9ho latinsk\u00e9ho jm\u00e9na t\u00e9to houby \u2013 portensterol. Biologick\u00e9 \u00fa\u010dinky z\u00edskan\u00fdch l\u00e1tek v\u0161ak nejsou zn\u00e1my.\n\u010cir\u016fvka havelka byla podrobena n\u011bkolika pokus\u016fm, p\u0159i nich\u017e se mimo jin\u00e9 zjistilo, \u017ee 1 gram houby obsahuje a\u017e 11 mg fenolick\u00fdch slou\u010denin a flavonoid\u016f. Laboratorn\u00ed experimenty odhalily, \u017ee methanolov\u00e9 extrakty vykazuj\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 antioxida\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinky. Mimo jin\u00e9 v\u00fdta\u017eek z t\u00e9to houby projevoval tak\u00e9 antibakteri\u00e1ln\u00ed vlastnosti v\u016f\u010di n\u011bkter\u00fdm grampozitivn\u00edm bakteri\u00edm \u2013 Bacillus cereus a Bacillus subtilis, a antifung\u00e1ln\u00ed vliv proti houb\u011b kvasinkov\u00e9ho typu Cryptococcus neoformans vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed kryptokok\u00e1ln\u00ed meningitidu.", "<<>>: Co je Vercelli? <<>>: Vercelli (piemontsky Vars\u00e9j) je m\u011bsto v provincii Vercelli, Piemontu, v severn\u00ed It\u00e1lii. Je to jedno z nejstar\u0161\u00edch os\u00eddlen\u00fdch m\u00edst v severn\u00ed It\u00e1lii, zalo\u017een\u00e9, dle v\u011bt\u0161iny historik\u016f, kolem roku 600 p\u0159. n. l.\nM\u011bsto le\u017e\u00ed na Pianura Padana, mezi Mil\u00e1nem a Tur\u00ednem.\nJe v\u00fdznamn\u00fdm centrem p\u011bstov\u00e1n\u00ed r\u00fd\u017ee, a je obklopeno r\u00fd\u017eovi\u0161ti, kter\u00e1 jsou v l\u00e9t\u011b zaplavov\u00e1na.\nRoku 1228 zde byla zalo\u017eena prvn\u00ed univerzita na sv\u011bt\u011b financovan\u00e1 z ve\u0159ejn\u00fdch prost\u0159edk\u016f. V sou\u010dasnosti je sou\u010d\u00e1st\u00ed Piemontsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed univerzity.\nVercellae (Vercelum) bylo s\u00eddlem Libic\u016f, ligursk\u00e9ho kmene; pot\u00e9 se stalo d\u016fle\u017eit\u00fdm \u0159\u00edmsk\u00fdm s\u00eddlem bl\u00edzko n\u011bho\u017e Gaius Marius porazil keltsk\u00e9 a germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny v bitv\u011b u Vercell v roce 101 p\u0159. n. l.\nO 500 let pozd\u011bji zde magister militum Flavius Stilicho porazil G\u00f3ty. Po lombardsk\u00e9 invazi p\u0159ipadlo v\u00e9vodstv\u00ed Ivrea. Od roku 885 bylo pod jurisdikc\u00ed prince biskupa.\nNez\u00e1vislou obc\u00ed se stalo roku 1120, bylo \u010dlenem do prvn\u00ed a druh\u00e9 lombardsk\u00e9 ligy.\nB\u011bhem 13. stolet\u00ed se dostalo pod nadvl\u00e1du Della Torre z Mil\u00e1na (1263), mark\u00fdz\u016f z Monferrata (1277). Tizzoni (Ghibellini) a Avogadri (Guelfov\u00e9) rozd\u011blily m\u011bsto v letech 1301 a\u017e 1334. Roku 1307 zde byl up\u00e1len heretick\u00fd kazatel Fra Dolcino. Roku 1373 biskup Giovanni Fieschi vyhnal rod Visconti, ale Matteo I. Visconti m\u011bsto dobyl zp\u011bt. Facino Cane (1402) vyu\u017eil sporu mezi Giovannim Mariou a Fillipem Viscontim a zmocnil se m\u011bsta, ale byl vyhn\u00e1n Theodorem II. roku 1404, kter\u00fd jej podstoupil rodu Savojsk\u00fdch roku 1427.\nV letech 1499 a\u017e 1553 bylo Vercelli pod nadvl\u00e1dou Francouz\u016f, a v letech 1616 a\u017e 1678 \u0160pan\u011bl\u016f.\nVe Vercelli je mnoho poz\u016fstatk\u016f staro\u0159\u00edmsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed: amfite\u00e1tr, hippodrom, sarkof\u00e1gy a dal\u0161\u00ed.\nZ m\u011bstsk\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed vynikaj\u00ed Torre dell\u2019Angelo, kter\u00e1 se vyp\u00edn\u00e1 nad star\u00fdm trhem, a Torre di Citt\u00e0 na Via Gioberti.\nKatedr\u00e1la byla zalo\u017eena svat\u00fdm Eusebiem, kter\u00e9mu byla po jeho smrti zasv\u011bcena. Byla p\u0159estav\u011bna v 9. stolet\u00ed a radik\u00e1ln\u011b zm\u011bn\u011bna v 16. stolet\u00ed hrab\u011btem Alfierim. Jako ostatn\u00ed m\u011bstsk\u00e9 kostely je i katedr\u00e1la zdobena mnoha obrazy nap\u0159\u00edklad od Ferrariho, Giovenona a Lanina. V katedr\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b jsou uschov\u00e1ny vz\u00e1cn\u00e9 rukopisy.Basilica di Sant\u2019Andrea byla zalo\u017eena kardin\u00e1lem Bicchierim roku 1219; spolu s cisterci\u00e1ck\u00fdm kl\u00e1\u0161terem pat\u0159\u00ed k nejl\u00e9pe zachoval\u00fdm uk\u00e1zk\u00e1m rom\u00e1nsk\u00e9 architektury v It\u00e1lii.\nMuseo Borgogna uchov\u00e1v\u00e1 sb\u00edrku maleb, zahrnuj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce Tizi\u00e1na a Jana Brueghela star\u0161\u00edho a tak\u00e9 piemontsk\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f 15. a 16. stolet\u00ed.\nMuseo Camillo Leone, kolekce archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f a dekorativn\u00edho um\u011bn\u00ed.\nTypick\u00fdm m\u00edstn\u00edm j\u00eddlem je r\u00fd\u017ee s fazolemi, naz\u00fdvan\u00e9 panissa. Mezi m\u00edstn\u00ed v\u00edna pat\u0159\u00ed Gattinara DOCG, klasick\u00e9 \u010derven\u00e9 v\u00edno vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z hrozn\u016f odr\u016fdy nebbiolo (lok\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako spanna) v obci Gattinara, kde archeologick\u00e9 v\u00fdzkumy prok\u00e1zaly p\u011bstov\u00e1n\u00ed v\u00edno u\u017e v obdob\u00ed star\u00e9ho \u0158\u00edma.\nUnione Sportiva Pro Vercelli b\u00fdval v minulosti velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd fotbalov\u00fd klub. Sedmkr\u00e1t vyhr\u00e1l n\u00e1rodn\u00ed italsk\u00fd \u0161ampion\u00e1t mezi lety 1908 a 1922. Dnes sout\u011b\u017e\u00ed v serii C2.\nEusebius z Vercelli (283\u2013371), biskup a sv\u011btec\nAtto II. z Vercelli (?\u2013 ?), biskup\nVil\u00e9m z Vercelli (1085\u20131142), opat a sv\u011btec\nEmilia Bicchieri (1238\u20131314), dominik\u00e1nsk\u00e1 abaty\u0161e, mysti\u010dka a sv\u011btice\nIl Sodoma (1477\u20131549), man\u00fdristick\u00fd mal\u00ed\u0159\nFilippo Juvarra (1678\u20131736), barokn\u00ed architekt a divadeln\u00ed v\u00fdtvarn\u00edk\nAmedeo Avogadro (1776\u20131856), fyzik, spoluzakladatel fyziky plyn\u016f, je po n\u011bm pojmenov\u00e1na Avogadrova konstanta\nLuigi Galleani (1861\u20131931), anarchista\nPietro Ferraris (1912\u20131991), fotbalista\nAngelo Gilardino (* 1941), hudebn\u00ed skladatel a kytarista\nVittorio Mero (1974\u20132002), fotbalista\nDaniel \"Fasa\" Fasano (* 1988), buben\u00edk\nAsigliano Vercellese, Borgo Vercelli, Caresanablot, Desana, Lignana, Olcenengo, Palestro (PV), Prarolo, Salasco, Sali Vercellese, San Germano Vercellese, Villata, Vinzaglio (NO), Quinto Vercellese\n Arles, Francie\n Cagliari, It\u00e1lie\n Tortosa, \u0160pan\u011blsko\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Vercelli na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n Galerie Vercelli na Wikimedia Commons\n(italsky)Ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky m\u011bsta\n(italsky)vercelli.", "<<>>: Co je Bazilika svat\u00e9ho Pavla za hradbami? <<>>: Bazilika svat\u00e9ho Pavla za hradbami (italsky Basilica di San Paolo fuori le mura) je jednou ze \u010dty\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fdch pape\u017esk\u00fdch (d\u0159\u00edve patriarch\u00e1ln\u00edch) velk\u00fdch bazilik.\nBazilika byla postavena ve 4. stolet\u00ed nad pravd\u011bpodobn\u00fdm hrobem apo\u0161tola Pavla, vn\u011b m\u011bstsk\u00fdch hradeb (odtud jm\u00e9no). P\u016fvodn\u00ed stavba, sv\u00e9ho \u010dasu v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e bazilika sv. Petra, se dochovala a\u017e do roku 1823, kdy lehla popelem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed byla bazilika postavena znovu, se snahou dr\u017eet se p\u016fvodn\u00ed podoby. Uvnit\u0159 se na st\u011bn\u00e1ch lodi nach\u00e1zej\u00ed medailony v\u0161ech (ofici\u00e1ln\u011b uznan\u00fdch) pape\u017e\u016f od sv. Petra a\u017e po sou\u010dasnost.\nBaziliku zalo\u017eil podle Liber Pontificalis \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Konstantin I. nad m\u00edstem, kde byl asi dva kilometry od hradeb m\u011bsta p\u0159i cest\u011b do Ostie poh\u0159ben sv. Pavel. U\u017e po apo\u0161tolov\u011b poprav\u011b postavili jeho stoupenci nad hrobem takzvanou cella memoriae, kterou chovali k\u0159es\u0165an\u00e9 ve velk\u00e9 \u00fact\u011b. Mal\u00fd konstantinovsk\u00fd kostel\u00edk byl vysv\u011bcen 18. listopadu 324 a roz\u0161\u00ed\u0159en za Valentini\u00e1na I.\nC\u00edsa\u0159ov\u00e9 Valentinianus II. a Theodosius I. jej zbo\u0159ili a postavili velkou baziliku, jej\u00edm\u017e architektem byl Cyriades. Stavbu zah\u00e1jil roku 386 Theodosius I. Podle n\u00e1pisu na triumf\u00e1ln\u00edm oblouku byla vysv\u011bcena roku 390 Sirciem, a dokon\u010dena roku 395 za c\u00edsa\u0159e Honoria. K\u0159es\u0165ansk\u00fd b\u00e1sn\u00edk Prudentius, kter\u00fd baziliku vid\u011bl pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b, popisuje jej\u00ed n\u00e1dheru v n\u011bkolika expresivn\u00edch v\u011bt\u00e1ch. V 5. stolet\u00ed byla dokonce v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e star\u00e1 bazilika svat\u00e9ho Petra. Jeliko\u017e byla tak\u00e9 zasv\u011bcena svat\u00fdm Taurinovi a Herculanovi, mu\u010dedn\u00edk\u016fm z Ostie, \u0159\u00edkalo se j\u00ed v 5. stolet\u00ed basilica trium Dominorum (\u201ebazilika t\u0159\u00ed p\u00e1n\u016f\u201c).\nObnovu baziliky zah\u00e1jil pape\u017e Lev I. Velik\u00fd (440\u2013461). Po asi pades\u00e1ti letech na\u0159\u00eddil pape\u017e sv. Symmachus opravu apsidy, kter\u00e1 byla v nebezpe\u010dn\u00e9m stavu. Dal\u0161\u00ed opravy a zm\u011bny n\u00e1sledovaly za pape\u017e\u016f \u0158eho\u0159e Velik\u00e9ho (transept), Sergia I. (st\u0159echa a n\u011bkter\u00e9 m\u00edstnosti), Hadri\u00e1na I. (bo\u010dn\u00ed lo\u010f a atrium) a Lva III. (transept, st\u0159echa a podlaha, p\u0159idal t\u00e9\u017e mozaiku v apsid\u011b).\nV t\u00e9to dob\u011b byly v bl\u00edzkosti baziliky dva kl\u00e1\u0161tery: sv. Aristuse pro mu\u017ee a sv. \u0160t\u011bp\u00e1na pro \u017eeny. M\u0161e slou\u017eil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sbor duchovn\u00edch z\u0159\u00edzen\u00fd pape\u017eem Simpliciem. Kdy\u017e kl\u00e1\u0161tery a duchovenstvo baziliky dosp\u011bly b\u011bhem \u010dasu k \u00fapadku, pape\u017e sv. \u0158eho\u0159 II. kl\u00e1\u0161tery obnovil a baziliku sv\u011b\u0159il do jejich p\u00e9\u010de.\nJeliko\u017e le\u017e\u00ed vn\u011b aureli\u00e1nsk\u00fdch hradeb, byla bazilika po\u0161kozena b\u011bhem sarac\u00e9nsk\u00fdch vp\u00e1d\u016f v 9. stolet\u00ed. Pape\u017e Jan VIII. proto pot\u00e9 baziliku, kl\u00e1\u0161ter a p\u0159\u00edbytky venkovan\u016f opevnil a vytvo\u0159il tak m\u011bsto Joannispolis, kter\u00e9 existovalo a\u017e do roku 1348, kdy je zcela zni\u010dilo zem\u011bt\u0159esen\u00ed. Hradby kolem kostela s v\u011b\u017e\u00ed byly dokon\u010deny roku 883. Pevnost obrany pro\u0161la zkou\u0161kou v letech 1083\u20131084, kdy hradby odolaly n\u011bkolika \u00fatok\u016fm c\u00edsa\u0159e Jind\u0159icha IV.\nKdy\u017e roku 937 p\u0159i\u0161el do \u0158\u00edma Odo z Cluny, sv\u011b\u0159il \u0159\u00edmsk\u00fd patricij Alberic II. Spoletsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter a baziliku jeho kongregaci a Odo do jej\u00edho \u010dela postavil Balduina z Monte Cassina. Opatem kl\u00e1\u0161tera byl i pape\u017e \u0158eho\u0159 VII.a v jeho dob\u011b Pantaleon z Amalfie v\u011bnoval pro baziliku bronzov\u00e1 vrata zpracovan\u00e1 konstantinopolsk\u00fdmi um\u011blci. Pape\u017e Martin V. baziliku sv\u011b\u0159il mnich\u016fm kongregace z Monte Cassina. Stalo se z n\u00ed teritori\u00e1ln\u00ed opatstv\u00ed, kdy pod jurisdikci opata spadaly oblasti Civitella San Paolo, Leprignano a Nazzano, kter\u00e9 v\u0161echny byly farnostmi, ov\u0161em farnost San Paolo v \u0158\u00edm\u011b spad\u00e1 pod jurisdikci kardin\u00e1la vik\u00e1\u0159e. Od roku 1215 do roku 1964 byla bazilika s\u00eddlem latinsk\u00e9ho alexandrijsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu. 31. kv\u011btna 2005 pape\u017e Benedikt XVI. rozhodl, \u017ee spr\u00e1vu baziliky p\u0159evezme arcikn\u011bz, a t\u00e9ho\u017e dne jmenoval prvn\u00edm arcikn\u011bzem baziliky arcibiskupa Andrea Cordero Lanza Di Montezemola.\nRoku 1115 baziliku zas\u00e1hl po\u017e\u00e1r a pape\u017e Inocenc II. dal v transeptu postavit ze\u010f a sloupy, aby podep\u0159el ch\u00e1traj\u00edc\u00ed st\u0159echu. Ze\u010f rozd\u011blila transept do dvou bo\u010dn\u00edch lod\u00ed. Elegantn\u00ed rajsk\u00fd dv\u016fr kl\u00e1\u0161tera s ambitem vznikl mezi lety 1220\u20131241. Dal\u0161\u00ed pohroma ude\u0159ila roku 1349, kdy zem\u011bt\u0159esen\u00ed zni\u010dilo zvonici a \u010d\u00e1st portiku. \u0160kody nechal opravit pape\u017e Klement VI.\nV\u00fdznamn\u00e9 opravy za\u010daly za pape\u017ee Bonif\u00e1ce IX. pot\u00e9, co umo\u017enil, aby byly na opravy vyu\u017eity v\u0161echny dary, kter\u00e9 kostel obdr\u017eel. Pape\u017e Martin V. v d\u00edle pokra\u010doval a pr\u00e1ce je\u0161t\u011b zes\u00edlily pod veden\u00edm rektora baziliky Gabriele Condulmera, pozd\u011bji pape\u017ee Ev\u017eena IV.\nRoku 1653 navrhl Francesco Borromini projekt celkov\u00e9 rekonstrukce kostela. Pro nedostatek pen\u011bz byla za pape\u017ee Klementa X. jen vym\u011bn\u011bna st\u0159echa.\nNa konci svat\u00e9ho roku 1700 oblast zaplavila Tibera a baziliku nebylo mo\u017en\u00e9 nav\u0161t\u011bvovat. Jej\u00ed funkci pro jubilejn\u00ed rok p\u0159evzal kostel Santa Maria in Trastevere.\nPortikus baziliky v r\u00e1mci p\u0159\u00edprav na jubilejn\u00ed rok 1725 p\u0159estav\u011bl Antonio Canevari, jeliko\u017e p\u0159edchoz\u00ed, kter\u00fd stav\u011bl Alessandro Specchise 1. kv\u011btna 1724 z\u0159\u00edtil. V t\u00e9\u017ee dob\u011b byl tak\u00e9 zbo\u0159en starobyl\u00fd narthex (chr\u00e1mov\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148) a odstran\u011bny byly i sloupy ze star\u0161\u00edho \u010dty\u0159strann\u00e9ho portika.\nVinou nedbalosti d\u011bln\u00edka, kter\u00fd opravoval olov\u011bnou st\u0159echu, vypukl 15. \u010dervence 1823 po\u017e\u00e1r, kter\u00fd baziliku t\u00e9m\u011b\u0159 zcela zni\u010dil. Jako jedin\u00e1 mezi \u0159\u00edmsk\u00fdmi kostely si po 1425 let uchov\u00e1vala sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed charakter. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee velmi nemocn\u00fd pape\u017e Pius VII., kter\u00fd zem\u0159el 20. srpna toho roku, se nikdy nedozv\u011bd\u011bl, co se stalo, a to na z\u00e1klad\u011b rad jeho nejspolehliv\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f, jako byl st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 kardin\u00e1l Conslavi.\nPape\u017e Lev XII. zvolen\u00fd 18. listopadu 1823 rozhodl, \u017ee m\u00edsto zbudov\u00e1n\u00ed kostela v modern\u011bj\u0161\u00edm slohu obnov\u00ed baziliku v jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed kr\u00e1se. Na jej\u00ed obnovu p\u0159isp\u011bl cel\u00fd sv\u011bt. Egyptsk\u00fd m\u00edstokr\u00e1l v\u011bnoval alabastrov\u00e9 sloupy, rusk\u00fd car drahocenn\u00e9 malachity a lapis lazuli na svatost\u00e1nek. Architektem obnovy byl nejprve ustanoven Giuseppe Valadier, ale jeho pl\u00e1ny radik\u00e1ln\u00edch zm\u011bn byl nakonec zam\u00edtnuty a v listopadu 1825 byl odvol\u00e1n. Prvn\u00edm architektem, kter\u00fd tak pr\u00e1ce na stavb\u011b nov\u00e9 baziliky \u0159\u00eddil, byl Pasquale Belli. Jeho asistenty byli jmenov\u00e1ni Salvi, Paccagnini a Andrea Alippi. Pr\u00e1ce za\u010daly po organizov\u00e1n\u00ed sb\u00edrek roku 1826. O obnovu baziliky se velmi zaj\u00edmal pape\u017e \u0158eho\u0159 XVI. zvolen\u00fd pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, kdy byly postaveny prvn\u00ed z osmdes\u00e1ti sloup\u016f v lodi. Nov\u00fdm hlavn\u00edm architektem se roku 1833 stal Luigi Poletta, kter\u00e9mu asistovali Bosio, Camporese and Virgino Vespigniani.\nHlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 byl znovu vysv\u011bcen pape\u017eem \u0158eho\u0159em XVI 5. \u0159\u00edjna 1840. Lo\u010f tehdy nebyla je\u0161t\u011b ani zdaleka hotov\u00e1 a pou\u017e\u00edvat bylo mo\u017en\u00e9 jen transept. Nov\u011b vysv\u011bcena byla bazilika a\u017e o dal\u0161\u00edch patn\u00e1ct let pozd\u011bji za p\u0159\u00edtomnosti pape\u017ee Pia IX. s pades\u00e1ti kardin\u00e1ly. 23. dubna 1891 v\u00fdbuch u Porta Portese zni\u010dil malovan\u00e1 skla. Pr\u00e1ce na hlavn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed obr\u00e1cen\u00e9m k Tibe\u0159e dokon\u010dila italsk\u00e1 vl\u00e1da, je\u017e kostel prohl\u00e1sila za n\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tku. Obnova baziliky pokra\u010dovaly a\u017e do 20. stolet\u00ed.\nKryt\u00e9 portiko p\u0159ed pr\u016f\u010del\u00edm v neoklasick\u00e9m stylu bylo p\u0159istav\u011bno p\u0159i rekonstrukci v 19. stolet\u00ed. Vrata z 20. stolet\u00ed obsahuj\u00ed zbytky p\u016fvodn\u00edho port\u00e1lu se sc\u00e9nami ze Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho z\u00e1kona, kter\u00fd vytvo\u0159il kolem roku 1070 Stauchurius z Chiosu v Konstantinopoli. Po prav\u00e9 stran\u011b je Svat\u00e1 br\u00e1na, kter\u00e1 se otev\u00edr\u00e1 jen p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti jubile\u00ed, svat\u00fdch rok\u016f.\nNov\u00e1 bazilika zachovala p\u016fvodn\u00ed strukturu jedn\u00e9 hlavn\u00ed a \u010dty\u0159 bo\u010dn\u00edch lod\u00ed. Je dlouh\u00e1 131,66 metr\u016f, 65 metr\u016f \u0161irok\u00e1 a 29,7 metru vysok\u00e1. T\u00edm se co do velikosti \u0159ad\u00ed na druh\u00e9 m\u00edsto v \u0158\u00edm\u011b.\n80 sloup\u016f v lodi i \u0161tukem zdoben\u00fd strop poch\u00e1z\u00ed z 19. stolet\u00ed. Z p\u016fvodn\u00ed baziliky se dochovala jen vnit\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st apsidy s triumf\u00e1ln\u00edm obloukem. V\u011bt\u0161ina mozaik v apsid\u011b, d\u00edlo Pietra Cavalliniho, byla ztracena p\u0159i po\u017e\u00e1ru roku 1823, do rekonstrukce bylo zapracov\u00e1no jen n\u011bkolik stop a zlomk\u016f. Mozaiky z 5. stolet\u00ed na triumf\u00e1ln\u00edm oblouku jsou p\u016fvodn\u00ed. N\u00e1pis v doln\u00ed \u010d\u00e1sti dosv\u011bd\u010duje, \u017ee byly zhotoveny v dob\u011b pontifik\u00e1tu Lva I. a zaplatila je Galla Placidia. Mozaika zobrazuje Apokalypsu sv. Jana s bustou Krista uprost\u0159ed a \u010dty\u0159iadvaceti u\u010diteli c\u00edrkve po stran\u00e1ch. Nad nimi se vzn\u00e1\u0161\u00ed symboly \u010dty\u0159 evangelist\u016f. Napravo a nalevo od oblouku jsou vyobrazeni svat\u00fd Petr a svat\u00fd Pavel, kter\u00fd ukazuje dol\u016f, patrn\u011b ke sv\u00e9mu hrobu.\nTabern\u00e1kl nad confesiem je d\u00edlem Arnolfa di Cambio (1285) a spad\u00e1 do 13. stolet\u00ed.\nVe star\u00e9 bazilice m\u011bl ka\u017ed\u00fd pape\u017e portr\u00e9t ve vlysov\u00e9m p\u00e1su nad sloupov\u00edm odd\u011bluj\u00edc\u00edm hlavn\u00ed a \u010dty\u0159i vedlej\u0161\u00ed lodi. Nyn\u00ed lze vid\u011bt verzi z 19. stolet\u00ed. Tak\u00e9 vnit\u0159n\u00ed zdi hlavn\u00ed lodi byly nov\u011b vyzdobeny sc\u00e9nami ze \u017eivota sv. Pavla ve svou s\u00e9ri\u00edch mozaik.\nV sakristii je socha pape\u017ee Bonif\u00e1ce IX.\nJi\u017en\u011b od transeptu je ambit pova\u017eovan\u00fd za \u201ejeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch ze st\u0159edov\u011bku\u201c, vystav\u011bn\u00fd Vassalletem mezi lety 1205\u20131241 s dvoj\u00edm sloupov\u00edm odli\u0161n\u00fdch tvar\u016f. N\u011bkter\u00e9 sloupy jsou vykl\u00e1dan\u00e9 zlat\u00fdmi a barevn\u00fdmi mozaikami, stejn\u011b zdoben\u00fd je architr\u00e1v a vnit\u0159n\u00ed obvod ambitu. Vid\u011bt jsou i zlomky zni\u010den\u00e9 baziliky a antick\u00e9 sarkof\u00e1gy, jeden se sc\u00e9nami z Apoll\u00f3nova m\u00fdtu.\nV souvislosti s touto p\u0159estavbou zmi\u0148uje kronika benediktinsk\u00e9ho opatstv\u00ed p\u0159ipojen\u00e9ho ke kl\u00e1\u0161teru n\u00e1lez velk\u00e9ho mramorov\u00e9ho sarkof\u00e1gu s dv\u011bma deskami na vrchu, na nich\u017e byl n\u00e1pis \u201ePaulo Apostolo Mart(yri)\u201c (Pavlovi apo\u0161tolovi a mu\u010dedn\u00edku). Tohle ov\u0161em, na rozd\u00edl od dal\u0161\u00edch sarkof\u00e1g\u016f tehdy nalezen\u00fdch nebylo v dokumentaci vykop\u00e1vek zm\u00edn\u011bno. .6. prosince 2006, bylo ozn\u00e1meno \u017ee vatik\u00e1n\u0161t\u00ed archeologov\u00e9 na\u0161li pod olt\u00e1\u0159em sarkof\u00e1g obsahuj\u00edc\u00ed t\u011blesn\u00e9 poz\u016fstatky apo\u0161tola. . Tiskov\u00e1 konference 11. prosince 2006 poskytla dal\u0161\u00ed detaily o vykop\u00e1vk\u00e1ch, kter\u00e9 trvaly od roku 2002 do 22. z\u00e1\u0159\u00ed 2006, a byly zah\u00e1jeny pot\u00e9, co b\u011bhem jubilejn\u00edho roku 2000 projevovali poutn\u00edci do baziliky zklam\u00e1n\u00ed, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 apo\u0161tol\u016fv hrob nav\u0161t\u00edvit nebo se ho dotknout. Byl prozkoum\u00e1n vnit\u0159ek sarkof\u00e1gu, kter\u00fd obsahoval lidsk\u00e9 ostatky. Sarkof\u00e1g byl vyjmut ze sv\u00e9ho m\u00edsta a otev\u0159en. Je vid\u011bt jen jedna z jeho krat\u0161\u00edch stran.Bezprost\u0159edn\u011b na z\u00e1pad od sarkof\u00e1gu byla odkryta zak\u0159iven\u00e1 \u0159ada cihel nazna\u010duj\u00edc\u00ed obrys apsidy konstantinovsk\u00e9 bazilky. Ukazuje, \u017ee p\u016fvodn\u00ed bazilika m\u011bla vstup na v\u00fdchod\u011b, jako bazilika sv. Petra ve Vatik\u00e1nu. V\u00fdchodn\u011b od v\u011bt\u0161\u00ed baziliky z roku 386, kter\u00e1 p\u016fvodn\u00ed stavbu nahradila, vedla Via Ostiense (cestu do Ostie), proto byla nov\u00e1 bazilika diametr\u00e1ln\u011b zm\u011bnila orientaci a byla roz\u0161\u00ed\u0159ena sm\u011brem na z\u00e1pad, k \u0159ece Tibe\u0159e.", "<<>>: Co je Fenerbah\u00e7e SK? <<>>: Fenerbah\u00e7e SK (turecky: Fenerbah\u00e7e Spor Kul\u00fcb\u00fc) je profesion\u00e1ln\u00ed tureck\u00fd sportovn\u00ed klub s\u00eddl\u00edc\u00ed v Istanbulu, ve \u010dtvrti Kad\u0131k\u00f6y. N\u00e1zev Fenerbah\u00e7e poch\u00e1z\u00ed slo\u017een\u00edm dvou slov (fener = maj\u00e1k, bah\u00e7e = zahrada/pole), v p\u0159ekladu maj\u00e1kov\u00e9 pole. Tato st\u0159edov\u011bk\u00e1 stavba se nach\u00e1z\u00ed nedaleko \u010dtvrti Kad\u0131k\u00f6y. Sportovn\u00ed klub byl zalo\u017een v roce 1907 tureck\u00fdmi nad\u0161enci do fotbalu, k n\u011bmu\u017e se pozd\u011bji p\u0159idala dal\u0161\u00ed sportovn\u00ed odv\u011btv\u00ed \u2013 atletika, basketbal, volejbal, box, veslov\u00e1n\u00ed, z\u00e1vody plachetnic \u010di stoln\u00ed tenis.\nFotbalov\u00fd klub je jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed, kter\u00e9 nikdy nesestoupily z nejvy\u0161\u0161\u00ed tureck\u00e9 dom\u00e1c\u00ed ligov\u00e9 sout\u011b\u017ee \u2013 S\u00fcper Lig. Zbyl\u00fdmi dv\u011bma jsou jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed rivalov\u00e9, istanbulsk\u00e9 kluby Galatasaray SK a Be\u015fikta\u015f JK. Fenerbah\u00e7e je z t\u011bchto tradi\u010dn\u00edch hegemon\u016f tureck\u00e9ho fotbalu nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed v S\u00fcper Lig s 19 mistrovsk\u00fdmi tituly, ten posledn\u00ed je z roku 2014. Nejv\u00edce mistrovsk\u00fdch titul\u016f m\u011bl tak\u00e9 v p\u0159ede\u0161l\u00e9m obdob\u00ed Istanbulsk\u00e9 ligy hran\u00e9 v prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed. Dal\u0161\u00edmi triumfy jsou trofeje z dom\u00e1c\u00edho poh\u00e1ru a superpoh\u00e1ru. Dom\u00e1c\u00ed z\u00e1pasy hraje na stadionu Fenerbah\u00e7e \u015e\u00fckr\u00fc Saraco\u011flu Stadyumu s kapacitou p\u0159es 52 000 div\u00e1k\u016f.\n\u010ctvrtfin\u00e1le v r\u00e1mci Ligy mistr\u016f UEFA v sez\u00f3n\u011b 2007/08 posunulo Fenerbah\u00e7e mezi 20 nejv\u00fdd\u011ble\u010dn\u011bj\u0161\u00edch klub\u016f na sv\u011bt\u011b za rok 2009 podle Deloitte jako v\u016fbec prvn\u00ed klub z Turecka. Pozd\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1losti byly negativn\u00edho charakteru, kdy\u017e se klub uk\u00e1zal b\u00fdt zapleten do tureck\u00e9 af\u00e9ry s ovliv\u0148ov\u00e1n\u00edm z\u00e1pas\u016f z roku 2011. Kv\u016fli tomuto proh\u0159e\u0161ku bylo klubu v sez\u00f3n\u011b 2011/12 znemo\u017en\u011bno startovat v z\u00e1kladn\u00ed skupin\u011b Ligy mistr\u016f.\nFenerbah\u00e7e SK bylo zalo\u017eeno t\u0159emi fotbalov\u00fdmi nad\u0161enci roku 1907. Jeho zakladatel\u00e9, Nurizade Ziya Bey (Ziya Song\u00fclen), Ayetullah Bey a Enver Necip Bey (Enver Necip Okaner), poru\u0161ili zalo\u017een\u00edm klubu z\u00e1kony Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kter\u00e9 zakazovaly mlad\u00fdm tureck\u00fdm mu\u017e\u016fm jakoukoliv sportovn\u00ed aktivitu. Jeho existenci proto dr\u017eeli dob\u0159e v tajnosti. Prvn\u00edm prezidentem klubu byl jmenov\u00e1n Ziya Song\u00fclen. Ayetullah Bey se stal sekret\u00e1\u0159em nov\u00e9ho klubu a Enver Necip Okaner gener\u00e1ln\u00edm kapit\u00e1nem. Maj\u00e1kov\u00e9 pole, le\u017e\u00edc\u00ed nedaleko s\u00eddla klubu, se stalo vzorem pro n\u00e1zev i prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed logo. Barvami klubu byly zvoleny b\u00edl\u00e1 a \u017elut\u00e1 po vzoru narcis\u016f, kter\u00e9 rostly mezi maj\u00e1ky. Prvn\u00ed dresy tak opl\u00fdvaly \u017eluto-b\u00edl\u00fdmi pruhy. Klubov\u00e9 barvy v\u0161ak byly zm\u011bn\u011bny velmi z\u00e1hy, v roce 1910, kdy Topuz Hikmet (hr\u00e1\u010d klubu) navrhl zm\u011bnu barev na \u017elutou a n\u00e1mo\u0159nickou mod\u0159, kter\u00fdm klub z\u016fstal v\u011brn\u00fd dodnes. Aktivity klubu byly legalizov\u00e1ny v roce 1908, kdy se (po zm\u011bn\u011b pr\u00e1vn\u00edho syst\u00e9mu) mohl ka\u017ed\u00fd klub registrovat a t\u00edm se st\u00e1t ofici\u00e1ln\u00edm. N\u00e1sledn\u011b vstoupil klub do Istanbulsk\u00e9 ligy a \u00favodn\u00ed sezonu zakon\u010dil na p\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. V roce 1912 ligu ovl\u00e1dl nepora\u017een.\nB\u011bhem okupace Konstantinopole Brity v obdob\u00ed Tureck\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost sehr\u00e1lo Fenerbah\u00e7e mnoho z\u00e1pas\u016f s t\u00fdmy zformov\u00e1ny britsk\u00fdmi i francouzsk\u00fdmi voj\u00e1ky. Jejich soupe\u0159i se stali nap\u0159\u00edklad Essex Engineers, Irish Guards, Grenadiers (gran\u00e1tn\u00edci) \u010di t\u00fdm d\u011blost\u0159elc\u016f. Fenerbah\u00e7e mnoho z t\u011bchto duel\u016f vyhr\u00e1lo a z\u00edskalo cenn\u00e9 zku\u0161enosti s mezin\u00e1rodn\u00edm fotbalem.\nPo zalo\u017een\u00ed Tureck\u00e9 republiky Mustafou Kemalem Atat\u00fcrkem, mimo jin\u00e9 p\u0159\u00edznivcem Fenerbah\u00e7e, si klub zajistil osm titul\u016f v obdob\u00ed p\u0159ed zalo\u017een\u00edm tureck\u00e9 ligy na konci 50. let. Profesion\u00e1ln\u00ed fotbal zastihl Fenerbah\u00e7e ji\u017e za\u010d\u00e1tkem 50. let je\u0161t\u011b v Istanbulsk\u00e9 lize.\nV roce 1959 rozhodla Tureck\u00e1 fotbalov\u00e1 federace o zalo\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00ed ligy. Tato sout\u011b\u017e dostala n\u00e1zev Milli Lig a Fenerbah\u00e7e bylo od sam\u00e9ho zalo\u017een\u00ed v\u017edy velk\u00fdm favoritem na prvenstv\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed jej\u00edm zalo\u017een\u00ed toti\u017e klub zv\u00edt\u011bzil 15\u00d7 v Istanbulsk\u00e9 lize a v\u00edt\u011bzil i v dal\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch. Fenerbah\u00e7e opanovalo hned prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk Milli Lig, kdy\u017e ve fin\u00e1lov\u00e9m dvojduelu porazilo velk\u00e9ho rivala Galatasaray SK 4:1. Ziskem titulu si klub vybojoval premi\u00e9rovou \u00fa\u010dast v Poh\u00e1ru mistr\u016f. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ro\u010dn\u00edky ligov\u00e9 sout\u011b\u017ee se staly soubojem t\u0159\u00ed klub\u016f \u2013 Galatasaray SK, Be\u015fikta\u015f JK a pr\u00e1v\u011b Fenerbah\u00e7e. V roce 1968 z\u00edskal t\u0159et\u00ed jmenovan\u00fd zlatou hv\u011bzdu ud\u011blovanou za ka\u017ed\u00fdch 5 mistrovsk\u00fdch titul\u016f, co\u017e se mu ofici\u00e1ln\u011b povedlo jako prvn\u00edmu. Pozd\u011bji v\u0161ak byly uzn\u00e1ny sout\u011b\u017en\u00edmi dva ro\u010dn\u00edky Federation Cupu a \u017elutomod\u0159\u00ed tak p\u0159i\u0161ly o prim\u00e1t na \u00fakor Be\u015fikta\u015f JK.\nV sezon\u011b 1966/67 zv\u00edt\u011bzilo Fenerbah\u00e7e v presti\u017en\u00edm Balk\u00e1nsk\u00e9m poh\u00e1ru, sout\u011b\u017ei ur\u010den\u00e9 t\u00fdm\u016fm z Balk\u00e1nsk\u00e9ho poloostrova v\u010detn\u011b \u0158ecka \u010di Bulharska. Ve fin\u00e1le porazilo 3:1 \u0159eck\u00e9 AEK Ath\u00e9ny ve t\u0159et\u00edm z\u00e1pase, \u010d\u00edm\u017e se stalo prvn\u00edm tureck\u00fdm klubem, kter\u00fd zv\u00edt\u011bzil v mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei.\nV roce 1978 a 1983 se klubu 2\u00d7 poda\u0159ilo naru\u0161it ligovou nadvl\u00e1du Trabzonsporu. Zejm\u00e9na rok 1983 byl pro n\u011bj velmi v\u00fdznamn\u00fd, proto\u017ee z\u00edskal 10. mistrovsk\u00fd titul a jako prvn\u00ed t\u00fdm p\u0159ipnul 2. zlatou hv\u011bzdu jako ocen\u011bn\u00ed tohoto v\u00fdznamn\u00e9ho po\u010dinu. 80. a 90. l\u00e9ta v\u0161ak nebyla pro \u017elutomodr\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. Na dom\u00e1c\u00edm poli postupn\u011b ztr\u00e1celi t\u011b\u017ece vydobyt\u00e9 pozice, kter\u00e9 obsadil p\u0159edev\u0161\u00edm Be\u015fikta\u015f JK, kter\u00e9ho doprovodilo Galatasaray SK. Na mezin\u00e1rodn\u00edm poli byl klub doslova ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a spadl do pr\u016fm\u011bru, kdy\u017e nejlep\u0161\u00edm v\u00fdsledkem tohoto obdob\u00ed bylo osmifin\u00e1le Poh\u00e1ru UEFA.V sez\u00f3n\u011b 1988/89 stanovilo Fenerbah\u00e7e veden\u00e9 Todorem Veselinovi\u0107em rekord S\u00fcper Lig v po\u010dtu vst\u0159elen\u00fdch g\u00f3l\u016f \u2013 103.V z\u00e1v\u011bru sez\u00f3ny 1991/92 se utkalo s Gaziantepsporem a urodil se \u201enejdivo\u010dej\u0161\u00ed\u201c v\u00fdsledek historie ligy, a to v\u00fdhra dom\u00e1c\u00edho Fenerbah\u00e7e 8:4.\nCarlos Alberto Parreira byl jedin\u00fdm tren\u00e9rem, kter\u00fd v 90. letech u\u010dinil z Fenerbah\u00e7e mistra, zda\u0159ilo se mu to v sez\u00f3n\u011b 1995/96. Brazilec m\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost z\u00edskat double, \u010demu\u017e ale ve fin\u00e1le hran\u00e9m na dva z\u00e1pasy zabr\u00e1nilo Galatasaray, jeho\u017e tren\u00e9r Graeme Souness zabodl vlajku Galatasaraye do st\u0159edov\u00e9ho kruhu stadionu \u015e\u00fckr\u00fc Saraco\u011flu a p\u0159ed rozhn\u011bvan\u00fdmi p\u0159\u00edznivci Fenerbah\u00e7e jej musel uchr\u00e1nit policejn\u00ed kordon. Do nov\u00e9 sez\u00f3ny vedl mu\u017estvo z Istanbulu Sebasti\u00e3o Lazaroni, kter\u00fd ho v \u00favodu sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed kvalifikoval do z\u00e1kladn\u00ed skupiny v Lize mistr\u016f UEFA. Mezi Lazaroniho sv\u011b\u0159enci vy\u010dn\u00edval \u201em\u00ed\u010dov\u00fd kouzeln\u00edk\u201c Jay-Jay Okocha, posila za milion eur a jeden ze str\u016fjc\u016f podzimn\u00edch v\u00fdher nad Galatasaray (4:0), Zeytinburnusporem (5:1) nebo Antalyasporem (4:0). A\u010dkoliv mu\u017estvo zakon\u010dilo skupinovou f\u00e1zi na t\u0159et\u00edm nepostupov\u00e9m m\u00edst\u011b, \u0161okovalo Manchester United v\u00fdhrou 1:0 na jeho stadionu a zastavilo jeho dom\u00e1c\u00ed neporazitelnost na evropsk\u00e9 sc\u00e9n\u011b trvaj\u00edc\u00ed od roku 1956. Jarn\u00ed ligov\u00e9 z\u00e1vody za mistrovsk\u00fdm titulem \u010d\u00edtaly hned \u010dtve\u0159ici klub\u016f, z nich\u017e se nakonec radovalo Galatasaray.\nNeuspokojiv\u00e9 \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto a poh\u00e1rov\u00e9 vy\u0159azen\u00ed od druholigov\u00e9ho tureck\u00e9ho klubu v sez\u00f3n\u011b 1999/00 vedlo klubov\u00e9 p\u0159edstavitele k anga\u017eov\u00e1n\u00ed tren\u00e9ra n\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu Mustafy Denizliho. Navzdory odchod\u016fm \u00fato\u010dn\u00edka Viorela Moldovana, z\u00e1lo\u017en\u00edka Tayfuna Korkuta a obr\u00e1nce Alpaye zac\u00edlilo Fenerbah\u00e7e po p\u011bti letech na titul, p\u0159eru\u0161ilo \u010dty\u0159let\u00e9 kralov\u00e1n\u00ed Galatasaray a vyrovnalo ho na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v po\u010dtu titul\u016f (14). A\u010d postr\u00e1dalo g\u00f3lov\u00e9ho \u00fato\u010dn\u00edka, dovednosti z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f Elvira Balji\u0107e a Haima Reviva, k\u0159\u00eddla Milana Rapai\u0107e a Kenneta Anderssona sehr\u00e1ly z\u00e1sadn\u00ed roli v t\u00e9to kampani. P\u0159ed dal\u0161\u00ed sez\u00f3nou upoutal pozornost odchod Reviva k \u00fahlavn\u00edmu nep\u0159\u00edteli Galatasaray. P\u0159edkolo Ligy mistr\u016f s Rangers doprovodil incident spjat\u00fd s v\u00fdst\u0159edn\u00edm brank\u00e1\u0159em R\u00fc\u015ft\u00fc Re\u00e7berem, kter\u00fd str\u010dil do soupe\u0159ova \u00fato\u010dn\u00edka Michaela Molse, na rozd\u00edl od Molse ov\u0161em nebyl vylou\u010den a vyv\u00e1zl se \u017elutou kartou. Ve skupin\u011b Fenerbah\u00e7e nez\u00edskalo ani bod. Nezda\u0159ilou obhajobu m\u011bli napravit argentinsk\u00fd reprezentant \u00c1riel Ortega, hostuj\u00edc\u00ed ukrajinsk\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk Serhij Rebrov, tureck\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk Tuncay \u015eanl\u0131 nebo reprezenta\u010dn\u00ed obr\u00e1nce Fatih Akyel.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezona sice nebyla p\u0159\u00edli\u0161 \u00fasp\u011b\u0161nou, kdy\u017e t\u00fdm skon\u010dil na 6. m\u00edst\u011b a z\u00e1rove\u0148 p\u0159i\u0161el o mo\u017enost z\u00edskat jako prvn\u00ed 3. zlatou hv\u011bzdu (tu z\u00edskal Galatasaray), ale fanou\u0161k\u016fm z\u016fstane v mysli p\u0159edev\u0161\u00edm pam\u00e1tn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed 6:0 pr\u00e1v\u011b nad nejv\u011bt\u0161\u00edm rivalem.Nov\u00e9 hv\u011bzdy pod veden\u00edm tren\u00e9ra Christopha Dauma dok\u00e1zali z\u00edskat t\u0159et\u00ed hv\u011bzdu ji\u017e v sez\u00f3n\u011b 2003/04, i kdy\u017e se p\u0159edchoz\u00ed posily neujaly a pry\u010d ode\u0161el i brank\u00e1\u0159 Re\u00e7ber \u010di z\u00e1lo\u017en\u00edk Samuel Johnson, kter\u00fd byl propu\u0161t\u011bn, aby se uvolnilo m\u00edsto pro jin\u00e9ho hr\u00e1\u010de z ciziny. Daumovi sv\u011b\u0159enci dok\u00e1zali obh\u00e1jit a t\u0159et\u00ed titul v \u0159ad\u011b jim unikl a\u017e v posledn\u00edm kole proti Denizlisporu, kdy k titulu nesta\u010dil ani zisk 81 bod\u016f, nejvy\u0161\u0161\u00ed v historii klubu. N\u011bmeck\u00fd tren\u00e9r pozd\u011bji rezignoval. P\u011btilet\u00e1 \u00e9ra, b\u011bhem kter\u00e9 z\u00edskal klub t\u0159i tituly (17) a dv\u011b druh\u00e1 m\u00edsta. Fenerbah\u00e7e si znovu vydobylo pozici na \u010dele tabulky mistrovsk\u00fdch t\u00fdm\u016f i tureck\u00e9ho klubov\u00e9ho fotbalu.\n11. ledna 2007 bylo Fenerbah\u00e7e v r\u00e1mci 100. v\u00fdro\u010d\u00ed klubu ofici\u00e1ln\u011b pozv\u00e1no do spole\u010dnosti nejbohat\u0161\u00edch fotbalov\u00fdch klub\u016f sv\u011bta, tzv. G-14. O rok pozd\u011bji byl klub uveden do Guinnessovy knihy rekord\u016f za nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det z\u00edskan\u00fdch trofej\u00ed a medail\u00ed na sv\u011bt\u011b, obsahuj\u00edc\u00ed 1134 \u201ekus\u016f\u201c. Z\u00e1rove\u0148 zaznamenal dopud nejlep\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed v r\u00e1mci evropsk\u00fdch poh\u00e1r\u016f. V ro\u010dn\u00edku 2007/08 Ligy mistr\u016f dokr\u00e1\u010del a\u017e do \u010dtvrtfin\u00e1le, kde ho po vyrovnan\u00e9m pr\u016fb\u011bhu dvojutk\u00e1n\u00ed vy\u0159adila Chelsea FC. Sezona 2009/10 skon\u010dila op\u011bt \u0161okem, kdy\u017e do posledn\u00edho kola vedouc\u00ed Fenerbah\u00e7e zav\u00e1halo a p\u0159enechalo titul premi\u00e9rov\u00e9mu dr\u017eiteli z Bursasporu. Samo pak obsadilo druh\u00e9 m\u00edsto.\n Korup\u010dn\u00ed skand\u00e1l 2011 \nV sezon\u011b 2010/11 z\u00edskalo Fenerbah\u00e7e historick\u00fd 18. mistrovsk\u00fd titul, kdy\u017e d\u00edky lep\u0161\u00edmu sk\u00f3re ze vz\u00e1jemn\u00fdch z\u00e1pas\u016f odsunulo Trabzonspor na druh\u00e9 m\u00edsto. Jeho kapit\u00e1n Alexandro da Souza se s 28 g\u00f3ly stal nejl\u00e9pe st\u0159\u00edlej\u00edc\u00edm cizincem v historii S\u00fcper Lig. Po skon\u010den\u00ed sezony se v\u0161ak vyno\u0159ily indicie nazna\u010duj\u00edc\u00ed skand\u00e1l s ovliv\u0148ov\u00e1n\u00edm z\u00e1pas\u016f gigantick\u00fdch rozm\u011br\u016f. Policie obvinila mnoho lid\u00ed v\u010detn\u011b prezidenta istanbulsk\u00e9ho klubu Azize Y\u0131ld\u0131r\u0131ma. Policie prok\u00e1zala ovlivn\u011bn\u00ed 18 z\u00e1pas\u016f klubu v t\u00e9to sezon\u011b, na\u010de\u017e UEFA vy\u0159adila klub z aktu\u00e1ln\u00edho ro\u010dn\u00edku Ligy mistr\u016f, kde ho nahradil vicemistr Trabzonspor. Kauza v\u0161ak je\u0161t\u011b nen\u00ed ukon\u010dena a Fenerbah\u00e7e hroz\u00ed mnohem v\u011bt\u0161\u00ed trest v\u010detn\u011b odebr\u00e1n\u00ed titulu \u010di zak\u00e1z\u00e1n\u00ed startu v S\u00fcper Lig \u010di v sout\u011b\u017e\u00edch po\u0159\u00e1dan\u00fdch UEFA. Rozhodnut\u00ed o vy\u0159azen\u00ed z Ligy mistr\u016f rozpoutalo velk\u00e9 protesty i n\u00e1sil\u00ed na stadionech, za co\u017e dostal klub trest v podob\u011b pr\u00e1zdn\u00fdch tribun. Pozd\u011bji zm\u00edrnila Tureck\u00e1 fotbalov\u00e1 federace trest tak, \u017ee na stadion mohly pouze \u017eeny a d\u011bti. I p\u0159es velmi neobvykl\u00fd trest se poda\u0159ilo z\u00e1pasy vyprodat!\nPo sez\u00f3n\u011b 2017/18, kdy Fenerbah\u00e7e skon\u010dilo druh\u00e9 za Galatasaray, p\u0159i\u0161el \u00fatlum a v polovin\u011b sez\u00f3ny 2018/19 byl t\u00fdm dva body od posledn\u00edho m\u00edsta. Hrozilo proto, \u017ee se poprv\u00e9 od sez\u00f3ny 2002/03 neum\u00edst\u00ed v prvn\u00ed \u010dtve\u0159ici.\nV\u00fdkonnostn\u00ed krizi zp\u016fsobily akvizice vyhasl\u00fdch hv\u011bzd ze zahrani\u010d\u00ed jako byli stoper Martin \u0160krtel, \u00fato\u010dn\u00edk Roberto Soldado, z\u00e1lo\u017en\u00edk Mathieu Valbuena nebo hostuj\u00edc\u00ed ofenzivn\u00ed hr\u00e1\u010di jako Andr\u00e9 Ayew a Isl\u00e1m Sliman\u00ed. Mlad\u00ed dom\u00e1c\u00ed hr\u00e1\u010di i kv\u016fli t\u011bmto posil\u00e1m nem\u011bli prostor na prosazen\u00ed se.\nKlub se rovn\u011b\u017e musel vzpamatovat ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed pod Azizem Yildirimem, jen\u017e vedl klub p\u0159ibli\u017en\u011b 20 let. N\u00e1kladn\u00e9 posily v z\u00e1v\u011bru jeho \u00e9ry klubu p\u0159it\u00ed\u017eily a komplikovaly situaci nov\u00e9mu \u0161\u00e9fovi jm\u00e9nem Ali Ko\u00e7, podnikateli a \u010dlenovi jedn\u00e9 z nejbohat\u0161\u00edch tureck\u00fdch rodin. Ten odhalil, \u017ee celkov\u00e1 v\u00fd\u0161e dluh\u016f dosahuje v p\u0159epo\u010dtu asi 550 milion\u016f liber \u0161terlink\u016f.\nKo\u00e7 dosadil do funkce sportovn\u00edho \u0159editele Damiena Comolliho z Anglie, ten toti\u017e p\u016fsobil v podobn\u00fdch funkc\u00edch v klubech Premier League (Liverpool, Tottenham).\nTen vstoupil do funkce v roce 2018, ale jeho volba Phillipa Cocua jako\u017eto tren\u00e9ra mu\u017estva se nevyda\u0159ila. Cocu byl po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch odvol\u00e1n, za deset z\u00e1pas\u016f nasb\u00edral p\u011bt proher.\nOd prosince 2018 tak vedl t\u00fdm Ersun Yanal.\nDo konce sez\u00f3ny se mu\u017estvo zm\u00e1to\u0159ilo a um\u00edstilo se na 6. m\u00edst\u011b.\nS\u00fcper Lig ( 19\u00d7 )1958/59, 1960/61, 1963/64, 1964/65, 1967/68, 1969/70, 1973/74, 1974/75, 1977/78, 1982/83, 1984/85, 1988/89, 1995/96, 2000/01, 2003/04, 2004/05, 2006/07, 2010/11, 2013/14\nT\u00fcrkiye Kupas\u0131 (poh\u00e1r) ( 6\u00d7 )1967/68, 1973/74, 1978/79, 1982/83, 2011/12, 2012/13\nTFF S\u00fcper Kupa (Superpoh\u00e1r) ( 9\u00d7 )1968, 1973, 1975, 1984, 1985, 1990, 2007, 2009, 2014\nBa\u015fbakanl\u0131k Kupas\u0131 ( 8\u00d7 )\n1945, 1946, 1950, 1973, 1980, 1989, 1993, 1998\n\u0130stanbul \u015eildi ( 4\u00d7 )\n1929/30, 1933/34, 1937/38, 1938/39\n\u0130stanbul Kupas\u0131 ( 1\u00d7 )\n1945\nSouboj Fenerbah\u00e7e s Galatasaray je soubojem dvou historicky nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch klub\u016f Turecka. Vz\u00e1jemn\u00fd z\u00e1pas je nejv\u011bt\u0161\u00edm v r\u00e1mci S\u00fcper Lig a jedn\u00edm z nejdivo\u010dej\u0161\u00edch derby na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 nez\u0159\u00eddka prov\u00e1z\u00ed n\u00e1sil\u00ed. V po\u010d\u00e1tc\u00edch hr\u00e1ly v derby roli soci\u00e1ln\u00ed rozd\u00edly, kdy se Fenerbah\u00e7e vyhranilo jako klub oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed, zat\u00edmco jejich rival byl vn\u00edm\u00e1n jako klub pro aristokracii, postupem \u010dasu se rozd\u00edly smazaly. Derby nese n\u00e1zev K\u0131talar Aras\u0131, voln\u011b p\u0159elo\u017eeno jako Interkontinent\u00e1ln\u00ed derby a nar\u00e1\u017e\u00ed na skute\u010dnost, \u017ee Fenerbah\u00e7e s\u00eddl\u00ed v asijsk\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta, zat\u00edmco Galatasaray v t\u00e9 evropsk\u00e9.Prvn\u00ed z\u00e1pas mezi budouc\u00edmi rivaly se odehr\u00e1l roku 1909, na obr\u00e1tk\u00e1ch nabralo derby v \u00fanoru 1934, kdy se p\u0159\u00e1telsk\u00fd z\u00e1pas prom\u011bnil v \u0161arv\u00e1tku. V roce 1989 p\u0159edvedli fotbalist\u00e9 Fenerbah\u00e7e \u201ecomeback\u201c, kdy\u017e po prvn\u00edm polo\u010dase poh\u00e1rov\u00e9ho z\u00e1pasu prohr\u00e1vali 0:3, aby \u010dty\u0159mi g\u00f3ly ve druh\u00e9m polo\u010dase nep\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00fdsledek oto\u010dili. Do pam\u011bti fanou\u0161k\u016f se zapsal tak\u00e9 fin\u00e1lov\u00fd ne\u00fasp\u011bch Fenerbah\u00e7e v tureck\u00e9m poh\u00e1ru, kter\u00e9 m\u011blo v z\u00e1v\u011bru sez\u00f3ny 1995/96 na dosah double. V\u00fdsledek 0:1 z prvn\u00edho venkovn\u00edho z\u00e1pasu dohnalo vlastn\u00ed v\u00fdhrou 1:0, prodlou\u017een\u00ed ale rozhodl vel\u0161sk\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk Galatasaraye Dean Saunders. Tren\u00e9r Graeme Souness v afektu zabodl vlajku Galatasaraye do st\u0159edov\u00e9ho kruhu, co\u017e vyvolalo prodkou reakci dom\u00e1c\u00edch fanou\u0161k\u016f a Souness se s hr\u00e1\u010di dostal ze stadionu a\u017e po n\u011bkolika hodin\u00e1ch s policejn\u00ed eskortou. V \u00fanoru 2002 vyhr\u00e1lo Fenerbah\u00e7e ligov\u00fd st\u0159et 1:0, hr\u00e1\u010di ligu vedouc\u00edho rivala jej ale dohr\u00e1vali v sedmi hr\u00e1\u010d\u00edch. V\u0161echny \u010dty\u0159i \u010derven\u00e9 karty vytasil rozhod\u010d\u00ed ve druh\u00e9m polo\u010dase, jedin\u00fd g\u00f3l padl ji\u017e v tom prvn\u00edm.Pro Fenerbah\u00e7e \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 sez\u00f3na 2006/07 nab\u00eddla dv\u011b dramatick\u00e1 st\u0159etnut\u00ed \u2013 to prosincov\u00e9 dopadlo v\u00fdhrou Fenerbah\u00e7e 2:0, posledn\u00ed ligov\u00e9 kolo na druh\u00e9m ze stadion\u016f se naopak za stavu 2:1 pro Fener nedohr\u00e1lo a v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9ho polo\u010dasu byl z\u00e1pasem rozhod\u010d\u00edm ukon\u010den, pot\u00e9 co dom\u00e1c\u00ed p\u0159\u00edznivci pokra\u010dovali v pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pyrotechniky, ni\u010dili sezen\u00ed a h\u00e1zeli lahve, seda\u010dky a dal\u0161\u00ed v\u011bci na tr\u00e1vn\u00edk. Tureck\u00e1 m\u00e9dia ozna\u010dila den z\u00e1pasu za \u201e\u010dernou sobotu\u201c. V dubnu 2009 se fanou\u0161ci nedo\u010dkali jedin\u00e9ho g\u00f3lu, k vid\u011bn\u00ed naopak byly \u010dty\u0159i vylou\u010den\u00ed, pot\u00e9 co obr\u00e1nce \u201eFeneru\u201c Diego Lugano ude\u0159il zezadu hlavou z\u00e1lo\u017en\u00edka Emreho, kter\u00fd se sk\u00e1cel k zemi, na\u010de\u017e vypukla poty\u010dka.\nFenerbah\u00e7e a Be\u015fikta\u015f jsou dva ze t\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edch tureck\u00fdch klub\u016f. Fenerbah\u00e7e poch\u00e1z\u00ed z asijsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Istanbulu, oproti tomu Be\u015fikta\u015f vze\u0161el z pracuj\u00edc\u00ed chudiny evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta. Fenerbah\u00e7e m\u00e1 navrch v po\u010dtu titul\u016f a nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed tureck\u00e9 derby pro\u017e\u00edv\u00e1 s Galatasaray, mezit\u00edm Be\u015fikta\u015f je pova\u017eov\u00e1n za \u201eten t\u0159et\u00ed klub\u201c.Fenerbah\u00e7e dominovalo tureck\u00e9mu fotbalu v 70. letech, oproti tomu Be\u015fikta\u015f tuto dek\u00e1du \u010dekal na titul. \u00c9ra 90. let situaci oto\u010dila a byl to Be\u015fikta\u015f, kdo se p\u0159el s Galatasaray o prvn\u00ed m\u00edsto, zat\u00edmco Fenerbah\u00e7e opanovalo ligu jednou. Od dubna 2005 do listopadu 2009 dr\u017eelo Fenerbah\u00e7e s rivalem ligovou neporazitelnost. V kv\u011btnu 2009 \u010delilo Fenerbah\u00e7e ve fin\u00e1le dom\u00e1c\u00edho poh\u00e1ru Be\u015fikta\u015fi, kter\u00e9 mohlo po zisku titulu vybojovat double. Pr\u00e1v\u011b trofej z T\u00fcrkiye Kupas\u0131 se Fenerbah\u00e7e vyh\u00fdbala od roku 1983, ov\u0161em na triumf si jeho p\u0159\u00edznivci museli po fin\u00e1lov\u00e9 proh\u0159e 2:4 po\u010dkat je\u0161t\u011b rok.Tren\u00e9\u0159i Christoph Daum a Mustafa Denizli n\u00e1le\u017e\u00ed mezi ty, kte\u0159\u00ed tr\u00e9novali v obou klubech.\nJednou ze zn\u00e1m\u00fdch fanou\u0161kovsk\u00fdch skupin je levicov\u011b orientovan\u00e1 Vamos Bien.\nK 29. \u010dervenci 2022\nZdroj:\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky (turecky) (anglicky)\nProfil klubu na Transfermarkt.", "<<>>: Co je Arthur Russell (hudebn\u00edk)? <<>>: Arthur Russell (21. kv\u011btna 1951 \u2013 4. dubna 1992) byl americk\u00fd hudebn\u00edk (multiinstrumentalista hraj\u00edc\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na violoncello). Na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let byl \u010dlenem skupiny The Necessaries, s n\u00ed\u017e vydal alba Big Sky (1981) a Event Horizon (1982). B\u011bhem sv\u00e9 kari\u00e9ry spolupracoval s mnoha dal\u0161\u00edmi hudebn\u00edky, mezi n\u011b\u017e pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad Jerry Harrison, Peter Zummo \u010di b\u00e1sn\u00edk Allen Ginsberg. Rovn\u011b\u017e vydal n\u011bkolik vlastn\u00edch nahr\u00e1vek. P\u0159esto\u017ee byl v roce 1973 kr\u00e1tce jeho p\u0159\u00edtelem Allen Ginsberg, s\u00e1m se neozna\u010doval za gaye. To se zm\u011bnilo a\u017e o t\u0159i roky pozd\u011bji, kdy se jeho p\u0159\u00edtelem stal kade\u0159n\u00edk Louis Aquilone. Zem\u0159el roku 1992 ve v\u011bku \u010dty\u0159iceti let na AIDS.", "<<>>: Co je Halo\u016d\u010dyck\u00fd selsov\u011bt? <<>>: Halo\u016d\u010dyck\u00fd selsov\u011bt (b\u011blorusky \u0413\u0430\u043b\u043e\u045e\u0447\u044b\u0446\u043a\u0456 \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u0430\u0432\u0435\u0442, rusky \u0413\u043e\u043b\u043e\u0432\u0447\u0438\u0446\u043a\u0438\u0439 \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u043e\u0432\u0435\u0442) je administrativn\u011b-\u00fazemn\u00ed jednotka na \u00fazem\u00ed Nara\u016dljansk\u00e9ho raj\u00f3nu v Homelsk\u00e9 oblasti. Administrativn\u00edm centrem selsov\u011btu je zem\u011bd\u011blsk\u00e9 s\u00eddlo Halo\u016d\u010dycy (b\u011blorusky \u0413\u0430\u043b\u043e\u045e\u0447\u044b\u0446\u044b).\nSelsov\u011bt vznikl 20. srpna 1924 jako sou\u010d\u00e1st Nara\u016dljansk\u00e9ho raj\u00f3nu Mazyrsk\u00e9ho okruhu BSSR a od 26. \u010dervence 1930 spadal pod Nara\u016dljansk\u00fd raj\u00f3n BSSR, od 21. \u010dervna 1935 pod Mazyrsk\u00fd okruh, od 20. \u00fanora 1938 pod Polesskou oblast, od 8. ledna 1954 pod Homelskou oblast. Dne 16. \u010dervence 1954 byly do selsov\u011btu za\u010dl\u011bn\u011bno \u00fazem\u00ed Dzjamida\u016dsk\u00e9ho selsov\u011btu. Od 25. prosince 1962 do 6. ledna 1965 byl Halo\u016d\u010dyck\u00fd selsov\u011bt pod spr\u00e1vou Jelsk\u00e9ho raj\u00f3nu.\nDne 28. \u00fanora 2005 byl pasjolok \u010cyrvony Zmahar vy\u0159azen z evidence.", "<<>>: Co je Amazon Standard Identification Number? <<>>: Standardn\u00ed identifika\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo Amazonu (ASIN) je desetim\u00edstn\u00fd alfanumerick\u00fd unik\u00e1tn\u00ed identifik\u00e1tor p\u0159id\u011blen\u00fd spole\u010dnost\u00ed Amazon.com a jej\u00edmi partnery pro identifikaci produkt\u016f v r\u00e1mci organizace Amazon. Navrhla je v roce 1996 Rebecca Allenov\u00e1, softwarov\u00e1 in\u017een\u00fdrka spole\u010dnosti Amazon, kdy\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee Amazon bude prod\u00e1vat i jin\u00e9 produkty ne\u017e jen knihy. Desetim\u00edstn\u00fd form\u00e1t ASIN byl p\u0159ijat proto, aby datab\u00e1ze a software spole\u010dnosti Amazon, kter\u00e9 byly navr\u017eeny tak, aby po\u010d\u00edtaly s desetim\u00edstn\u00fdm polem International Standard Book Number (ISBN), nemusely b\u00fdt kv\u016fli nov\u00e9mu form\u00e1tu identifikace m\u011bn\u011bny.\nKa\u017ed\u00fd produkt prod\u00e1van\u00fd na Amazon.com m\u00e1 jedine\u010dn\u00fd ASIN. U knih s desetim\u00edstn\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm standardn\u00edm \u010d\u00edslem knihy (ISBN) jsou ASIN a ISBN stejn\u00e9. Vyd\u00e1n\u00ed knihy pro Kindle nepou\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00e9 ISBN jako ASIN, a\u010dkoli elektronick\u00e1 verze knihy m\u016f\u017ee m\u00edt sv\u00e9 vlastn\u00ed ISBN. ASIN je sou\u010d\u00e1st\u00ed adresy URL str\u00e1nky s podrobnostmi o produktu na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch spole\u010dnosti Amazon.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Amazon Standard Identification Number na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Procol Harum (album)? <<>>: Procol Harum je prvn\u00ed studiov\u00e9 album anglick\u00e9 skupiny Procol Harum. Vyd\u00e1no bylo v z\u00e1\u0159\u00ed roku 1967 spole\u010dnost\u00ed Regal Zonophone Records. Nahr\u00e1no bylo v \u010dervnu toho roku ve studiu Olympic Studios a jeho producentem byl Denny Cordell. Album nav\u00e1zalo na \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd debutov\u00fd singl kapely s n\u00e1zvem \u201eA Whiter Shade of Pale\u201c (tato p\u00edse\u0148 se na p\u016fvodn\u00edm albu neobjevila, vy\u0161la a\u017e na jeho pozd\u011bji vydan\u00e9 americk\u00e9 verzi).\nAutory v\u0161ech skladeb jsou Gary Brooker (hudba) a Keith Reid (texty), s v\u00fdjimkou p\u00edsn\u011b \u201eRepent Walpurgis\u201c (Matthew Fisher).\n\u201eConquistador\u201c \u2013 2:42\n\u201eShe Wandered Through the Garden Fence\u201c \u2013 3:29\n\u201eSomething Following Me\u201c \u2013 3:40\n\u201eMabel\u201c \u2013 1:55\n\u201eCerdes (Outside the Gates Of)\u201c \u2013 5:07\n\u201eA Christmas Camel\u201c \u2013 4:54\n\u201eKaleidoscope\u201c \u2013 2:57\n\u201eSalad Days (Are Here Again)\u201c \u2013 3:44\n\u201eGood Captain Clack\u201c \u2013 1:32\n\u201eRepent Walpurgis\u201c \u2013 5:05\nGary Brooker \u2013 zp\u011bv, klav\u00edr\nRobin Trower \u2013 kytara\nMatthew Fisher \u2013 varhany\nDavid Knights \u2013 baskytara\nB. J.", "<<>>: Co je Crail? <<>>: Crail je mal\u00e9 historick\u00e9 m\u011bste\u010dko ve v\u00fdchodn\u00edm Skotsku ve spr\u00e1vn\u00ed oblasti Fife. M\u00e1 asi 1 300 obyvatel (2008).\nDatum jeho zalo\u017een\u00ed nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m\u00e9, ale sah\u00e1 n\u011bkam do 16. stolet\u00ed. Z t\u00e9to doby zde stoj\u00ed na Marketgate i viktori\u00e1nsk\u00fd kostel. \nJe zde tradi\u010dn\u00ed hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e1 d\u00edlna, zvan\u00e1 Crail Pottery, v obdob\u00ed letn\u00ed sezony turistick\u00e1 atrakce. \nCrail m\u00e1 i sv\u016fj vlastn\u00ed p\u0159\u00edstav, kter\u00fd je hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b ryb\u00e1\u0159\u016f a lovc\u016f krab\u016f a dal\u0161\u00edch dar\u016f mo\u0159e. \nM\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed ve vodn\u00ed oblasti z\u00e1livu Firth of Forth. Ze b\u0159eh\u016f a pl\u00e1\u017e\u00ed je mo\u017en\u00e9 pozorovat hojn\u00fd lodn\u00ed provoz, proto\u017ee Firth of Forth je jednou z nejstar\u0161\u00edch a nefrekventovan\u011bj\u0161\u00edch oblastn\u00ed lodn\u00ed dopravy; je to velk\u00e1 obchodn\u00ed cesta sm\u011brem ke Queensferry a Edinburghu. Nach\u00e1z\u00ed se zde tak\u00e9 mnoho \u00falo\u017ei\u0161\u0165 plynu a ropy. \nZ Crailu je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 pozorovat zm\u011bny po\u010das\u00ed nad ostrovem Isle of May, kde je pta\u010d\u00ed rezervace papuchalk\u016f (anglicky Puffins). Daj\u00ed se zde tak\u00e9 pozorovat divoc\u00ed lachtani a po\u010detn\u00e1 hejna rack\u016f mo\u0159sk\u00fdch. \nP\u0159\u00edliv a odliv je zde velice mocn\u00fd a pob\u0159e\u017e\u00ed se v ur\u010dit\u00fdch m\u00edstech m\u011bn\u00ed a\u017e o stovky metr\u016f.\nVe m\u011bst\u011b se po dlouh\u00e9 kari\u00e9\u0159e us\u00eddlil skotsk\u00fd reprezentant v b\u011bhu na 100, 200 a 400 metr\u016f Mike Hildrey s man\u017eelkou. Po ukon\u010den\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ry se v\u011bnoval \u017eurnalistice, ve kter\u00e9 jako jedin\u00fd obdr\u017eel dvakr\u00e1t za sebou (a 9\u00d7 celkem) cenu British Press Award a mnoho dal\u0161\u00edch ocen\u011bn\u00ed. Proslavil se odhalen\u00edm kauzy st\u00e1tn\u00edho \u010dinitele, kter\u00fd bez povolen\u00ed postavil gigantick\u00fd baz\u00e9n na sv\u00e9m pozemku a po dobu 5 let \u010derpal \"na \u010derno\" vodu z ve\u0159ejn\u00e9ho zdroje.", "<<>>: Co je Ministerstvo obrany Ruska? <<>>: Ministerstvo obrany Rusk\u00e9 federace (rusky \u041c\u0438\u043d\u0438\u0441\u0442\u0435\u0440\u0441\u0442\u0432\u043e \u043e\u0431\u043e\u0440\u043e\u043d\u044b \u0420\u043e\u0441\u0441\u0438\u0439\u0441\u043a\u043e\u0439 \u0424\u0435\u0434\u0435\u0440\u0430\u0446\u0438\u0438, hovorov\u011b \u041c\u0438\u043d\u043e\u0431\u043e\u0440\u043e\u043d\u044b \u2013 Minoborony) je ministerstvo obrany Ruska a jedno z ministerstev vl\u00e1dy Rusk\u00e9 federace.\nSpolu s ministerstvy vnitra, zahrani\u010d\u00ed, spravedlnosti a reakce na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 situace pat\u0159\u00ed k p\u011bti ministerstv\u016fm rusk\u00e9ho kabinetu kter\u00e9 podl\u00e9haj\u00ed p\u0159\u00edmo prezidentovi Ruska. Jeho \u00fast\u0159edn\u00edm \u00fakolem je koncepce a realizace st\u00e1tn\u00ed politiky v oblasti obrany st\u00e1tu. Povinnosti a pravomoci ministerstva obrany, stejn\u011b jako jeho vnit\u0159n\u00ed organizace, stanov\u00ed Statut Ministerstva obrany Rusk\u00e9 federace, kter\u00fd byl ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m zn\u011bn\u00ed potvrzen prezidentsk\u00fdm dekretem ze dne 16. srpna 2004.\nMinisterstvu obrany jsou pod\u0159\u00edzeny ve\u0161ker\u00e9 rusk\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly s v\u00fdjimkou vnit\u0159n\u00edch sil (jako jsou speci\u00e1ln\u00ed protiteroristick\u00e9 jednotky), spravovan\u00fdch ministerstvem vnitra, respektive po roce 2016 tak\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed gardy, pod\u0159\u00edzen\u00e9 p\u0159\u00edmo prezidentovi. Hlavn\u00edm org\u00e1nem zodpov\u011bdn\u00fdm v r\u00e1mci ministerstva za \u0159\u00edzen\u00ed ozbrojen\u00fdch sil je N\u00e1rodn\u00ed centrum \u0159\u00edzen\u00ed obrany. Ideologickou indoktrinaci a mor\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravu vojsk \u0159\u00edd\u00ed Hlavn\u00ed vojensk\u00e1 politick\u00e1 spr\u00e1va.\nV \u010dele ministerstva stoj\u00ed ministr obrany Rusk\u00e9 federace. Od 6. listopadu 2012 je j\u00edm Sergej \u0160ojgu. K jeho p\u0159edch\u016fdc\u016fm pat\u0159ili mj. Anatolij Ser\u010fukov (2007\u20132012), Sergej Ivanov (2011\u20132007), Igor Sergejev (1997\u20132001) a Pavel Gra\u010dov (1992\u20131996). Od dubna do kv\u011btna 1992 byl v\u00fdkonem funkce ministra obrany pov\u011b\u0159en tehdej\u0161\u00ed prezident Boris Jelcin.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Verteidigungsministerium der Russischen F\u00f6deration na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kanton Fronsac? <<>>: Kanton Fronsac (fr. Canton de Fronsac) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Gironde v regionu Akvit\u00e1nie. Tvo\u0159\u00ed ho 18 obc\u00ed.", "<<>>: Co je Orduspor? <<>>: Orduspor je tureck\u00fd fotbalov\u00fd klub z tureck\u00e9ho m\u011bsta Ordu, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed v tureck\u00e9 druh\u00e9 lize PTT 1. Lig, kam po sez\u00f3n\u011b 2012/13 sestoupil ze S\u00fcper Lig. Klub byl zalo\u017een v roce 1967 a svoje dom\u00e1c\u00ed utk\u00e1n\u00ed hraje na stadionu 19 Eyl\u00fcl Stadyumu s kapacitou 11 024 div\u00e1k\u016f. Klubov\u00e9 barvy jsou b\u00edl\u00e1 a fialov\u00e1.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Orduspor na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky (turecky)\nProfil klubu na transfermarkt.co.uk (anglicky)\nProfil klubu Archivov\u00e1no 12. 7. 2020 na Wayback Machine. na Weltfussballarchiv.", "<<>>: Co je Sodomka? <<>>: Firma Sodomka je b\u00fdval\u00fd v\u00fdrobce karoseri\u00ed. Karosovala automobily pro oby\u010dejn\u00e9 lidi, ale i pro v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti doby, nap\u0159\u00edklad pro Jana Wericha (Tatra 52) a man\u017eelku prezidenta Edvarda Bene\u0161e (Aero 50). Karosovala vozy r\u016fzn\u00fdch \u010desk\u00fdch firem (Aero, Laurin & Klement, Praga, \u0160koda, Tatra, Walter), ale i zahrani\u010dn\u00edch (nap\u0159. Bugatti, Ford, Graham, Lancia, Nash, Rolls-Royce, La Salle (pro britskou kr\u00e1lovskou rodinu), Studebaker a dal\u0161\u00ed).\nFirma Sodomka byla zalo\u017eena ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b v roce 1895 Josefem Sodomkou star\u0161\u00edm. P\u016fvodn\u011b se jmenovala Prvn\u00ed v\u00fdchodo\u010desk\u00e1 v\u00fdroba ko\u010d\u00e1r\u016f Josefa Sodomky. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159i\u0161la krize a hled\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho v\u00fdrobn\u00edho programu. Josef Sodomka p\u0159emluvil otce, aby za\u010dali karosovat automobily. V roce 1925 tak vyrobili prvn\u00ed automobilovou karoserii podle vlastn\u00edho n\u00e1vrhu na podvozku Praga Mignon. Roku 1928 zhotovila firma prvn\u00ed karoserii autobusu na podvozku \u0160koda 125 s kapacitou pro \u010dtrn\u00e1ct cestuj\u00edc\u00edch a dal\u0161\u00ed karoserie autobus\u016f na podvozc\u00edch Praga, \u0160koda, Tatra a Walter. Do konce roku pak bylo v tov\u00e1rn\u011b vyrobeno celkem \u0161est autobus\u016f. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se Karoserie Sodomka stala \u00fasp\u011b\u0161nou firmou, kdy\u017e zv\u00edt\u011bzila na sout\u011b\u017e\u00edch elegance a na autosalonech. Celkem do roku 1936 firma vyrobila 40 autobus\u016f. Roku 1947 se za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt legend\u00e1rn\u00ed model autobusu \u0160koda 706 RO. V roce 1948 byla firma zn\u00e1rodn\u011bna a stal se z n\u00ed n\u00e1rodn\u00ed podnik Karosa. V roce 2020 pat\u0159\u00ed z\u00e1vod firm\u011b IVECO a vyr\u00e1b\u00ed se zde autobusy.\nJan \u010cern\u00fd: Automobily Tatra s karoseriemi Sodomka, Vysok\u00e9 M\u00fdto, Region\u00e1ln\u00ed muzeum ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b, 2007, ISBN 978-80-239-9453-7\nJan \u010cern\u00fd: Automobily Aero s karoseriemi Sodomka, Vysok\u00e9 M\u00fdto, Region\u00e1ln\u00ed muzeum ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b, 2008, ISBN 978-80-254-2190-1\nJan \u010cern\u00fd: Autobusov\u00e9 karoserie Sodomka na podvozc\u00edch Tatra, Vysok\u00e9 M\u00fdto, Region\u00e1ln\u00ed muzeum ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b, 2008, ISBN 978-80-254-2189-5\nJan \u010cern\u00fd, Martin \u0160t\u011bp\u00e1n: Automobily Praga s karoseriemi Sodomka, Vysok\u00e9 M\u00fdto, Region\u00e1ln\u00ed muzeum ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b, 2009, ISBN 978-80-254-4587-7\nJan Tulis: Sodomka, Brno, Autoklub p\u0159i pedagogick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy university v Brn\u011b, 1990\nKUL\u00cd\u0160EK, V\u00edt\u011bzslav. Vzestup a p\u00e1d \u010desk\u00e9ho podnikatele: Josef Sodomka (1904-1964). 1. vyd. Brno: V\u00edt\u011bzslav Kul\u00ed\u0161ek, 2018. 131 s. ISBN 978-80-270-3458-1.", "<<>>: Co je Je\u017e\u00ed\u0161ova tramvaj? <<>>: Je\u017e\u00ed\u0161ova tramvaj je zkr\u00e1cen\u00fd n\u00e1zev pro n\u00e1bo\u017eenskou kampa\u0148 \u010desk\u00e9 iniciativy N\u00e1rodn\u00ed probuzen\u00ed v Praze.\nIniciativa N\u00e1rodn\u00ed probuzen\u00ed zaplatila v dob\u011b od 30. \u010dervence roku 2023 velkoplo\u0161nou inzerci na tramvaj\u00edch Dopravn\u00edho podniku hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. C\u00edlem je evangeliza\u010dn\u00ed kampa\u0148. Placena byla z p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f d\u00e1rc\u016f pro tuto kampa\u0148.\nTuto kampa\u0148 zaznamenala v\u00edcer\u00e1 \u010desk\u00e1 i slovensk\u00e1 m\u00e9dia.\nProbud\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ova tramvaj n\u00e1rod? : N\u00e1bo\u017eensk\u00fd infoservis, 24. 8. 2023\nPo Prahe po\u010das t\u00fdchto t\u00fd\u017ed\u0148ov jazd\u00ed \u201eJe\u017e\u00ed\u0161ova tramvaj\u201c : Konzervat\u00edvny denn\u00edk Postoj, 4. 9.", "<<>>: Co je Realtek? <<>>: Realtek Semiconductor Corp. (\u010d\u00ednsky znaky \u745e\u6631\u534a\u5c0e\u9ad4\u80a1\u4efd\u6709\u9650\u516c\u53f8) je tchajwansk\u00e1 fabless spole\u010dnost zam\u011b\u0159en\u00e1 na v\u00fdvoj polovodi\u010dov\u00fdch obvod\u016f. Zalo\u017eena byla v \u0159\u00edjnu 1987 a s\u00eddl\u00ed ve m\u011bst\u011b Sin-\u010du. Vyr\u00e1b\u00ed nebo vyr\u00e1b\u011bla s\u00ed\u0165ov\u00e9 karty, grafick\u00e9 karty, zvukov\u00e9 karty, \u010dipov\u00e9 sady pro multimedi\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a dal\u0161\u00ed.\n \nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky spole\u010dnosti Archivov\u00e1no 24. 4. 2005 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Vladislav II.? <<>>: Vladislav II. (kolem roku 1110 \u2013 18. ledna 1174, Meerane) byl od roku 1140 \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee a v letech 1158\u20131172 jako Vladislav I. druh\u00fd \u010desk\u00fd kr\u00e1l z rodu P\u0159emyslovc\u016f. O jeho ml\u00e1d\u00ed neexistuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy, ale p\u00edsemn\u00e9 prameny dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee \u010desk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem byl zvolen pro svou mladickou lehkov\u00e1\u017enost. P\u0159edpoklady \u0161lechtic\u016f, \u017ee budou moci nov\u00e9ho panovn\u00edka ovl\u00e1dat podle sv\u00e9 v\u016fle, se v\u0161ak uk\u00e1zaly lich\u00e9, nebo\u0165 Vladislav z\u00e1hy po zvolen\u00ed upevnil svou pozici a obh\u00e1jil sv\u00e9 panovnick\u00e9 postaven\u00ed i po vzpou\u0159e moravsk\u00e9 a \u010d\u00e1sti \u010desk\u00e9 nobility v roce 1142. V kv\u011btnu 1147 vyrazil po boku sv\u00e9ho \u0161vagra \u0159\u00edmskon\u011bmeck\u00e9ho kr\u00e1le Konr\u00e1da III. a francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka VII. na druhou k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu do Svat\u00e9 zem\u011b, vojsko v\u0161ak pro r\u016fzn\u00e9 obt\u00ed\u017ee do c\u00edle v\u016fbec nedorazilo. V \u010dervnu 1156 byl Vladislav II. nov\u00fdm \u0159\u00edmskon\u011bmeck\u00fdm c\u00edsa\u0159em Fridrichem Barbarossou po\u017e\u00e1d\u00e1n o podporu proti severoitalsk\u00fdm svobodn\u00fdm m\u011bst\u016fm, zejm\u00e9na Mil\u00e1nu, za ni\u017e byl 11. ledna 1158 na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m sn\u011bmu v \u0158ezn\u011b korunov\u00e1n \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem. V dal\u0161\u00edch letech pak h\u00e1jil c\u00edsa\u0159ovy z\u00e1jmy nejen v It\u00e1lii, ale tak\u00e9 v Uhr\u00e1ch a Polsku. V roce 1172 se st\u00e1rnouc\u00ed Vladislav rozhodl vzd\u00e1t \u010desk\u00e9ho tr\u016fnu ve prosp\u011bch sv\u00e9ho nejstar\u0161\u00edho syna Bed\u0159icha. Toto rozhodnut\u00ed v\u0161ak \u00famysln\u011b nekonzultoval s c\u00edsa\u0159em, kv\u016fli \u010demu\u017e \u010desk\u00fd st\u00e1t na dlouhou dobu upadl do mocensk\u00fdch zmatk\u016f. Z t\u011bchto p\u0159\u00ed\u010din ode\u0161el do exilu na panstv\u00ed sv\u00e9 druh\u00e9 \u017eeny Judity v Durynsku, kde tak\u00e9 v lednu 1174 zem\u0159el.\nVladislav II. se narodil jako nejstar\u0161\u00ed syn kn\u00ed\u017eete Vladislava I. a jeho man\u017eelky Richenzy z Bergu. O jeho ml\u00e1d\u00ed se nedochovaly t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, nicm\u00e9n\u011b se zd\u00e1, \u017ee \u017eil bezstarostn\u00fdm \u017eivotem jednoho z \u0159ady p\u0159emyslovsk\u00fdch princ\u016f. Pouze z Letopisu kanovn\u00edka Vy\u0161ehradsk\u00e9ho se dozv\u00edd\u00e1me o tom, \u017ee v roce 1136 byl p\u0159iveden z vyhnanstv\u00ed a m\u011bl v\u00e9st pomocn\u00fd odd\u00edl, kter\u00fd \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee poskytl c\u00edsa\u0159i Lotharovi III., jen\u017e se p\u0159ipravoval na cestu do \u0158\u00edma. Vladislav od Sob\u011bslava I. p\u0159ijal pen\u00edze na v\u00fdpravu, av\u0161ak po boku p\u0159\u00e1tel s nimi z\u00e1hy uprchl do Uher. Nicm\u00e9n\u011b tato zpronev\u011bra pen\u011bz byla jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f jeho jmenov\u00e1n\u00ed na kn\u00ed\u017eec\u00ed stolec. A\u010dkoli se \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee Sob\u011bslav I. sna\u017eil na sklonku \u017eivota zajistit n\u00e1slednictv\u00ed sv\u00e9mu sotva dosp\u011bl\u00e9mu synovi Vladislavovi, \u010de\u0161t\u00ed feud\u00e1lov\u00e9 v \u010dele s mocn\u00fdm Na\u010deratem se pokusili do \u010dela st\u00e1tu dosadit panovn\u00edka slab\u00e9ho, jen\u017e by byl pro svou funkci nekompetentn\u00ed a provozoval by vl\u00e1du v zemi podle jejich v\u016fle. Vladislav byl v t\u00e9 dob\u011b zn\u00e1m jako mu\u017e vesel\u00fd a bezstarostn\u00fd, a dalo se p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se bez \u0161lechty nedok\u00e1\u017ee obej\u00edt. S volbou souhlasili i ti z \u010desk\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ed Sob\u011bslavem I. p\u0159\u00edsahali na ostatky svat\u00fdch na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m sn\u011bmu v Bamberku a na sn\u011bmu v Sadsk\u00e9. Slibem se nec\u00edtil v\u00e1z\u00e1n ani \u0159\u00edmskon\u011bmeck\u00fd kr\u00e1l Konr\u00e1d III., kter\u00fd s volbou Vladislava souhlasil z\u0159ejm\u011b i d\u00edky okolnosti, \u017ee uzav\u0159el s\u0148atek s jeho nevlastn\u00ed sestrou Gertrudou Babenberskou, pota\u017emo \u00fasp\u011b\u0161n\u011b po\u017e\u00e1dal o jej\u00ed ruku. Av\u0161ak p\u0159edpoklady \u010desk\u00fdch \u0161lechtic\u016f, \u017ee je vd\u011b\u010dn\u00fd Vladislav zahrne v\u00fdnosn\u00fdmi \u00fa\u0159ady, benefity a dal\u0161\u00edmi poctami, vy\u0161ly napr\u00e1zdno, nebo\u0165 ve chv\u00edli, kdy nov\u00fd panovn\u00edk upevnil svou pozici na \u010desk\u00e9m tr\u016fn\u011b, projevil zna\u010dnou r\u00e1znost a samostatnost.Mezi n\u011bkter\u00fdmi \u010desk\u00fdmi \u0161lechtici nenapln\u011bn\u00ed t\u011bchto nad\u011bj\u00ed vzedmulo vlnu odporu, kterou vyj\u00e1d\u0159ili otev\u0159enou revoltou a sou\u010dasn\u011b t\u00edm, \u017ee nab\u00eddli kn\u00ed\u017eec\u00ed tr\u016fn Konr\u00e1dovi Znojemsk\u00e9mu, jemu\u017e podle tzv. sta\u0159e\u0161insk\u00e9ho (senior\u00e1tn\u00edho) z\u00e1kona jako nejstar\u0161\u00edmu P\u0159emyslovci panovnick\u00fd post skute\u010dn\u011b n\u00e1le\u017eel. Ke vzbou\u0159enc\u016fm se p\u0159ipojila i dal\u0161\u00ed moravsk\u00e1 \u00fad\u011bln\u00e1 kn\u00ed\u017eata, mezi jin\u00fdmi Vratislav Brn\u011bnsk\u00fd a Ota III. Olomouck\u00fd, d\u00e1le synov\u00e9 kn\u00ed\u017eete Bo\u0159ivoje Spytihn\u011bv a Lupolt a b\u00fdval\u00fd kandid\u00e1t na \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017eec\u00ed tr\u016fn Vladislav. Na ja\u0159e roku 1142 p\u0159ekro\u010dily ozbrojen\u00e9 dru\u017einy rebel\u016f hranice \u010cech, aby Vladislava II. s kone\u010dnou platnost\u00ed zbavily jeho postaven\u00ed. \u010cesk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete, jen\u017e proti vzbou\u0159enc\u016fm shrom\u00e1\u017edil vojsko na vrchu Vysok\u00e1 na \u010c\u00e1slavsku, podpo\u0159ili zejm\u00e9na jeho brat\u0159i D\u011bpolt a Jind\u0159ich a olomouck\u00fd biskup Jind\u0159ich Zd\u00edk, kter\u00fd nad rebeluj\u00edc\u00ed Moravou vyhl\u00e1sil interdikt.\nVladislav bitvu u Vysok\u00e9 prohr\u00e1l a p\u0159i\u0161el o zna\u010dnou \u010d\u00e1st voj\u00e1k\u016f. Spole\u010dn\u011b s bratry se mu v\u0161ak poda\u0159ilo prob\u00edt se zp\u011bt do Prahy, odkud spole\u010dn\u011b s biskupem Jind\u0159ichem Zd\u00edkem odjel po\u017e\u00e1dat o pomoc \u0159\u00edmsk\u00e9ho kr\u00e1le Konr\u00e1da. D\u011bpolt po dobu bratrovy nep\u0159\u00edtomnosti spole\u010dn\u011b s kn\u011b\u017enou Gertrudou br\u00e1nil Pra\u017esk\u00fd hrad a Jind\u0159ich byl vysl\u00e1n sb\u00edrat voj\u00e1ky do Budy\u0161\u00edna. Vladislav byl v \u0159\u00ed\u0161i \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a vracel se zp\u011bt spole\u010dn\u011b s kr\u00e1lovsk\u00fdm vojskem. Ve chv\u00edli, kdy se Konr\u00e1d Znojemsk\u00fd dozv\u011bd\u011bl o p\u0159\u00edchodu vojska z n\u011bmeck\u00fdch zem\u00ed, cht\u011bl mu neprodlen\u011b vyrazit vst\u0159\u00edc. Av\u0161ak jakmile od sv\u00fdch zv\u011bd\u016f obdr\u017eel zpr\u00e1vy, \u017ee na pl\u00e1n\u00edch za Plzn\u00ed uz\u0159eli tak \u010detn\u00e9 voje, \u017ee od jejich \u0161t\u00edt\u016f pozlacen\u00fdch, od jejich brn\u011bn\u00ed a p\u0159ilbic sluncem osv\u011btlen\u00fdch sousedn\u00ed hory t\u0159pytiti se zd\u00e1ly, rozhodl se ustoupit zp\u011bt na Moravu. V\u00edt\u011bzn\u00ed obr\u00e1nci Prahy p\u0159iv\u00edtali Vladislava II. a kr\u00e1le Konr\u00e1da na Vy\u0161ehrad\u011b 7. \u010dervna, tedy t\u00e9m\u011b\u0159 dva a p\u016fl m\u011bs\u00edce po st\u0159etnut\u00ed u Vysok\u00e9.\nPo p\u00e1du Edessy byla na po\u010d\u00e1tku roku 1146 vyd\u00e1na pape\u017esk\u00e1 bula vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k osvobozen\u00ed V\u00fdchodu od pohan\u016f. Agitace se ujal opat Bernard z Clairvaux, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo pro kruci\u00e1tu z\u00edskat tak\u00e9 kr\u00e1le Konr\u00e1da. Spole\u010dn\u011b s Konr\u00e1dem se kruci\u00e1ty hodlal z\u00fa\u010dastnit tak\u00e9 kn\u00ed\u017ee Vladislav s bratrem Jind\u0159ichem, bratrancem Spytihn\u011bvem a Vladislavem Vyhnancem.\nNen\u00ed zcela jist\u00e9, zda \u010ce\u0161i na po\u010d\u00e1tku v\u00fdpravy odch\u00e1zeli z \u0158ezna spole\u010dn\u011b s Konr\u00e1dem a t\u00e1hli s jeho hlavn\u00edm vojskem. Zd\u00e1 se, \u017ee d\u016fle\u017eit\u00fdch boj\u016f se nez\u00fa\u010dastnili a nepanuje ani jistota, zda se z\u00fa\u010dastnili bitvy u Dorylea. Podle byzantsk\u00fdch pramen\u016f se \u010desk\u00fd houf po Doryleu setkal se zb\u00edda\u010den\u00fdmi k\u0159i\u017e\u00e1ky Konr\u00e1da III. v Nik\u00e1ji a pot\u00e9 se rozhodl pro n\u00e1vrat dom\u016f. Kn\u00ed\u017eete Vladislava \u00fadajn\u011b p\u0159i cest\u011b dom\u016f p\u0159ijal v Konstantinopoli c\u00edsa\u0159 Manuel. Vladislav mu p\u0159isl\u00edbil stejn\u011b jako ostatn\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1\u010dt\u00ed p\u00e1ni, \u017ee v\u0161echna j\u00edm dobyt\u00e1 \u00fazem\u00ed budou byzantsk\u00fdm l\u00e9nem. V roce 1148 se \u010de\u0161t\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1ci oklikou p\u0159es Rusko vr\u00e1tili zp\u011bt dom\u016f.Po smrti sv\u00e9 prvn\u00ed man\u017eelky Gertrudy Babenbersk\u00e9 se Vladislav v roce 1153 podruh\u00e9 o\u017eenil s Juditou, dcerou Ludv\u00edka I. Durynsk\u00e9ho.\nPo n\u00e1stupu Fridricha Barbarossy na \u0159\u00edmsk\u00fd tr\u016fn (1152) vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy s \u0159\u00ed\u0161\u00ed ochladly, jeliko\u017e nov\u00fd c\u00edsa\u0159 favorizoval potomky Sob\u011bslava I. K nav\u00e1z\u00e1n\u00ed nov\u00fdch vztah\u016f do\u0161lo d\u00edky pra\u017esk\u00e9mu biskupovi Danielovi a\u017e v \u010dervnu 1156 na svatb\u011b Fridricha Barbarossy s Beatric\u00ed Burgundskou. A byl to pr\u00e1v\u011b \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee Vladislav, kter\u00fd v roli mluv\u010d\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch kn\u00ed\u017eat zve\u0159ejnil na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v \u0158ezn\u011b pov\u00fd\u0161en\u00ed bavorsk\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed marky na rakousk\u00e9 v\u00e9vodstv\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce se pod\u00edlel na c\u00edsa\u0159sk\u00e9 v\u00fdprav\u011b do Polska, kde se spole\u010dn\u011b s ob\u011bma bratry z\u00fa\u010dastnil boj\u016f na obranu pr\u00e1v Vladislava Vyhnance.Vladislav Barbarossovi p\u0159isl\u00edbil pomoc v pl\u00e1novan\u00e9m boji se severoitalsk\u00fdmi m\u011bsty a p\u0159edev\u0161\u00edm s Mil\u00e1nem. Pomoc byla odm\u011bn\u011bna na sn\u011bmu v \u0158ezn\u011b v lednu 1158.\nTento akt byl jednozna\u010dn\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pro Barbarossu. Z\u00edskal pomoc a nic jej to nest\u00e1lo. V l\u00e9t\u011b t\u00e9ho\u017e roku doprov\u00e1zel Vladislav c\u00edsa\u0159e na v\u00fdpravu proti Mil\u00e1nu, \u010ce\u0161i se vyznamenali v boj\u00edch u Brescie, Mil\u00e1n v\u0161ak dobyt nebyl. Roku 1161 se do It\u00e1lie vydal Vladislav\u016fv prvorozen\u00fd syn Bed\u0159ich se str\u00fdcem D\u011bpoltem. Ov\u0161em ani tato vojensk\u00e1 v\u00fdprava nebyla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. Teprve p\u0159i t\u0159et\u00edm ta\u017een\u00ed po\u010d\u00e1tkem roku 1162 kone\u010dn\u011b Mil\u00e1n padl a osobn\u011b z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fd Vladislav se dom\u016f vr\u00e1til s bohatou odm\u011bnou ve zlat\u011b a st\u0159\u00edb\u0159e, velkou sl\u00e1vou a \u00fadajn\u011b (podle nev\u011brohodn\u00e9ho \u00fadaje Dalimilovy kroniky ze 14. stolet\u00ed) ozdoben zbrusu nov\u00fdm erbem \u2013 st\u0159\u00edbrn\u00fdm lvem v \u010derven\u00e9m poli, kter\u00fd vyst\u0159\u00eddal dosud P\u0159emyslovci pr\u00fd u\u017e\u00edvanou \u010dernou orlici na st\u0159\u00edbrn\u00e9m \u0161t\u00edt\u011b.Po smrti kr\u00e1le Gejzy II. (\u2020 1162) Fridrich Barbarossa pov\u011b\u0159il Vladislava z\u00e1sahem v sousedn\u00edch Uhr\u00e1ch. Na tr\u016fn zde p\u0159es odpor sv\u00e9ho str\u00fdce \u0160t\u011bp\u00e1na IV. nastoupil \u0160t\u011bp\u00e1n, Gejz\u016fv nezletil\u00fd syn. Byzantsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Manuel I. Komnenos na podporu \u0160t\u011bp\u00e1na IV., man\u017eela sv\u00e9 nete\u0159e Marie Komneny, vyt\u00e1hl k dunajsk\u00e9 hranici. Roku 1164 vstoupili \u010ce\u0161i za velk\u00e9ho drancov\u00e1n\u00ed na uhersk\u00e9 \u00fazem\u00ed a setkali se zde s byzantsk\u00fdmi sbory, Vladislav h\u00e1jil \u0160t\u011bp\u00e1na III. a z\u00e1sadu primogenitury. K bitv\u011b s Byzantinci nakonec nedo\u0161lo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dos\u00e1hl uzn\u00e1n\u00ed \u0160t\u011bp\u00e1na III. B\u00e9la z\u00edskal od bratra dlouho odp\u00edran\u00fd \u00fad\u011bl a vnu\u010dka \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Helena (dcera Bed\u0159icha) se provdala za c\u00edsa\u0159ova p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho.\nPo smrti biskupa Daniela v roce 1167 se vztah mezi \u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em a \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem za\u010dal kalit, zejm\u00e9na kdy\u017e se Vladislav\u016fv syn Vojt\u011bch stal p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku salcbursk\u00fdm arcibiskupem. Vladislav II. sice Barbarossovi nab\u00eddl finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stku na respektov\u00e1n\u00ed Vojt\u011bcha v \u00fa\u0159adu arcibiskupa, ale ten Vojt\u011bcha na sn\u011bmu v Bamberku v roce 1169 odm\u00edtl uznat. Roztr\u017eka s c\u00edsa\u0159em Vladislava oslabila p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed n\u00e1stupnick\u00e9 ot\u00e1zky.\nVe snaze zajistit n\u00e1stupnictv\u00ed sv\u00e9mu nejstar\u0161\u00edmu synu Bed\u0159ichovi rezignoval Vladislav koncem roku 1172 na sv\u016fj \u00fa\u0159ad a uvedl syna na kn\u00ed\u017eec\u00ed stolec. Neu\u010dinil tak ani cestou sn\u011bmovn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, ani p\u0159ijet\u00edm kn\u00ed\u017eectv\u00ed od c\u00edsa\u0159e. Ve strahovsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e si upravil obydl\u00ed na do\u017eit\u00ed. Vladislavovo ztoto\u017en\u011bn\u00ed s politikou \u0159\u00ed\u0161e ov\u0161em Bed\u0159ichovi neusnad\u0148ovalo slo\u017eitou situaci uvnit\u0159 po\u010detn\u00e9 p\u0159emyslovsk\u00e9 dynastie. O nejvy\u0161\u0161\u00ed post v zemi se hl\u00e1sili tak\u00e9 synov\u00e9 Sob\u011bslava I. \u2013 na P\u0159imd\u011b v\u011bzn\u011bn\u00fd Sob\u011bslav (II.), nejstar\u0161\u00ed tehdy \u017eij\u00edc\u00ed P\u0159emyslovec, Old\u0159ich a V\u00e1clav. Oporu na\u0161li u c\u00edsa\u0159e Fridricha Barbarossy, kter\u00fd v z\u00e1\u0159\u00ed 1173 zbavil Bed\u0159icha moci a za \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete ur\u010dil Old\u0159icha. Old\u0159ich v\u0161ak nem\u011bl podporu \u010desk\u00e9 \u0161lechty a brzy p\u0159edal vl\u00e1du sv\u00e9mu bratrovi Sob\u011bslavovi.\nStar\u00fd kr\u00e1l na podzim 1173 opustil \u010cechy a odebral se do Durynska, na statky sv\u00e9 druh\u00e9 man\u017eelky, kde v Meerane ji\u017e v lednu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku zem\u0159el. Byl poh\u0159ben v m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00e9 katedr\u00e1le, pozd\u011bji byly jeho ostatky p\u0159eneseny do strahovsk\u00e9ho konventn\u00edho chr\u00e1mu Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Jako zakladatele kl\u00e1\u0161tera a mocn\u00e9ho lva \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, slavn\u00e9ho slunce \u010desk\u00e9ho nebe jej p\u0159ipom\u00edn\u00e1 barokn\u00ed epitaf z roku 1727, kde je uveden spole\u010dn\u011b s Jind\u0159ichem Zd\u00edkem a pra\u017esk\u00fdm biskupem Janem.\nDlouh\u00e1 Vladislavova vl\u00e1da p\u0159inesla \u010desk\u00fdm zem\u00edm rozkv\u011bt. Jeho rodinn\u00e9 a politick\u00e9 styky se zahrani\u010d\u00edm otev\u0159ely cestu mnoh\u00fdm kulturn\u00edm vliv\u016fm, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely do \u010cech ze z\u00e1padu. Na po\u010d\u00e1tku Vladislavova panov\u00e1n\u00ed se v \u010cech\u00e1ch usadily tzv. reformovan\u00e9 \u0159\u00e1dy, premonstr\u00e1ti a cisterci\u00e1ci, pozd\u011bji i johanit\u00e9. Byla zalo\u017eena \u0159ada kl\u00e1\u0161ter\u016f (Strahov, Plasy, Pomuk, \u017deliv, Doksany). V Praze nechal v letech 1160\u20131172 na popud sv\u00e9 choti postavit kamenn\u00fd most p\u0159es \u0159eku Vltavu.\nNa druh\u00e9 stran\u011b se pouze dynastick\u00e9 motivy ztoto\u017en\u011bn\u00ed s politikou \u0159\u00ed\u0161e uk\u00e1zaly jako p\u0159\u00edli\u0161 \u00fazk\u00e9. Dokazuje to n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010dtvrtstolet\u00fd \u00fapadek panovnick\u00e9 moci, s Vladislavovou vl\u00e1dou nerozlu\u010dn\u011b spojen\u00fd.\nV roce 1140 se o\u017eenil s Gertrudou Babenberskou (\u2020 1150), se kterou m\u011bl \u010dty\u0159i d\u011bti:\nBed\u0159ich (1141? \u2013 1189), \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee \u221e 1157 Al\u017eb\u011bta Uhersk\u00e1\nAne\u017eka (\u2020 1228), abaty\u0161e u sv. Ji\u0159\u00ed\nSvatopluk (\u2020 po 1169)\nVojt\u011bch (\u2020 1200), salcbursk\u00fd arcibiskupV roce 1153 se o\u017eenil podruh\u00e9, s Juditou Durynskou (po 1135 \u2013 po 1174), se kterou m\u011bl t\u0159i d\u011bti:\nP\u0159emysl Otakar I. (1155? \u2013 1230), \u010desk\u00fd kr\u00e1l \u221e\n1178 Adl\u00e9ta M\u00ed\u0161e\u0148sk\u00e1\n1199 Konstancie Uhersk\u00e1\nVladislav Jind\u0159ich (1160? \u2013 1222), \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee a moravsk\u00fd markrab\u011b \u221e Heilwida\nRichsa (1165? \u2013 1182) \u221e 1177 Jind\u0159ich I. z M\u00f6dlingu, syn Jind\u0159icha II. Jasomirgotta\nBL\u00c1HOV\u00c1, Marie; FROL\u00cdK, Jan; PROFANTOV\u00c1, Na\u010fa. Velk\u00e9 d\u011bjiny zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 I. Do roku 1197. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. \nKEJ\u0158, Ji\u0159\u00ed. Korunovace kr\u00e1le Vladislava II. \u010cesk\u00fd \u010dasopis historick\u00fd. 1990, ro\u010d. 88, s. 641\u2013660. ISSN 0862-6111. \nNOVOTN\u00dd, V\u00e1clav. \u010cesk\u00e9 d\u011bjiny I./II. Od B\u0159etislava I. do P\u0159emysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s. \nSOMMER, Petr; T\u0158E\u0160T\u00cdK, Du\u0161an; \u017dEMLI\u010cKA, Josef, a kol. P\u0159emyslovci. Budov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. \nSOMMER, Petr; \u017dEMLI\u010cKA, Josef; MA\u0160EK, Michal, a kol. Vladislav II. Druh\u00fd kr\u00e1l z P\u0159emyslova rodu. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7106-512-8. \nTEPL\u00dd, Jaroslav. Vladislav II. In: RYANTOV\u00c1, Marie; VOREL, Petr. \u010ce\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 59\u201375.\nWIHODA, Martin. Morava v dob\u011b kn\u00ed\u017eec\u00ed 906\u20131197. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. \nWIHODA, Martin. Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 kr\u00e1lovstv\u00ed. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2015. 438 s. ISBN 978-80-7422-278-8. \n\u017dEMLI\u010cKA, Josef. \u010cechy v dob\u011b kn\u00ed\u017eec\u00ed 1034\u20131198. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Vladislav II.\nVladislav II.\nVl\u00e1da Vladislava II.\nV\u00fdzva k \u00fa\u010dasti \u010cech\u016f na druh\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdprav\u011b\n850. v\u00fdro\u010d\u00ed korunovace kn\u00ed\u017eete Vladislava II.", "<<>>: Co je Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1? <<>>: Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1, provdan\u00e1 Kalabisov\u00e1 (14. ledna 1927 Plze\u0148 \u2013 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2017 Praha), byla \u010desk\u00e1 klav\u00edristka, cembalistka a hudebn\u00ed pedago\u017eka, man\u017eelka hudebn\u00edho skladatele Viktora Kalabise.\nZuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 se narodila 14. ledna 1927 v Plzni, kde z\u00edskala i sv\u00e9 prvn\u00ed hudebn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed u Marie Provazn\u00edkov\u00e9-\u0160a\u0161kov\u00e9. H\u0159e na klav\u00edr se v\u011bnovala od roku 1942, kdy byla deportov\u00e1na do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Terez\u00edn, n\u00e1sledn\u011b do Osv\u011btimi a Bergen-Belsenu. Ji\u017e za sv\u00e9ho pobytu v Terez\u00edn\u011b se sezn\u00e1mila se zde v\u011bzn\u011bn\u00fdmi hudebn\u00edky, mimo jin\u00e9 t\u00e9\u017e s opern\u00edm p\u011bvcem Karlem Bermanem, \u010di Gideonem Kleinem, kter\u00fd ji zde vyu\u010doval hudebn\u00ed harmonii. V koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e prod\u011blala p\u0159i tam\u011bj\u0161\u00ed epidemii skvrnit\u00fd tyfus, z n\u011bho\u017e se po osvobozen\u00ed dlouhodob\u011b l\u00e9\u010dila, proto se do Plzn\u011b vr\u00e1tila a\u017e v srpnu 1945. Tvrdou prac\u00ed v pracovn\u00edm t\u00e1bo\u0159e m\u011bla zni\u010den\u00e9 ruce, p\u0159esto v\u0161ak v z\u00e1\u0159\u00ed 1945 nastoupila do hudebn\u00ed \u0161koly. Jej\u00edm u\u010ditelem v Plzni byl Bohdan Gs\u00f6lhofer, \u0159editel hudebn\u00ed \u0161koly, kde v letech 1945 a\u017e 1947 studovala. V roce 1947 zde Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 vystoupila na akredita\u010dn\u00edm koncert\u011b, kter\u00fdm se m\u011bstsk\u00e1 hudebn\u00ed \u0161kola uch\u00e1zela o status konzervato\u0159e, a proto zde vystupovali jej\u00ed nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci. Na budov\u011b sou\u010dasn\u00e9 Konzervato\u0159e Plze\u0148, v n\u00ed\u017e cembalistka sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 zah\u00e1jila svou dlouhou um\u011bleckou kari\u00e9ru, byla v lednu 2019 odhalena pam\u011btn\u00ed deska, kter\u00e1 tuto plze\u0148skou roda\u010dku p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Autorem desky je klatovsk\u00fd socha\u0159 V\u00e1clav Fiala a zdob\u00ed ji reli\u00e9f klaviatury. Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 cvi\u010dila hru na klav\u00edr 12 hodin denn\u011b a ka\u017ed\u00e9 dva m\u011bs\u00edce d\u011blala postupov\u00e9 zkou\u0161ky do dal\u0161\u00edho ro\u010dn\u00edku. Cembalo nebylo v tu dobu pova\u017eov\u00e1no za rovnocenn\u00fd n\u00e1stroj s klav\u00edrem. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b slo\u017eila p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky na AMU a u\u017e b\u011bhem studi\u00ed p\u0159e\u0161la ke studiu cembala. Od roku 1947 a\u017e do roku 1951 studovala hru na klav\u00edr a cembalo na pra\u017esk\u00e9 AMU. V roce 1956 zv\u00edt\u011bzila na mezin\u00e1rodn\u00ed cembalov\u00e9 sout\u011b\u017ei v Mnichov\u011b, pot\u00e9 studovala hru na cembalo v Pa\u0159\u00ed\u017ei u \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 profesorky Marguerite Roesgen-Championov\u00e9.\nByla zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm jako\u017eto v\u00fdborn\u00e1 interpretka hudebn\u00edho d\u00edla Johanna Sebastina Bacha, na sv\u00e9m kont\u011b m\u011bla v\u00edce ne\u017e 35 dlouhohraj\u00edc\u00edch desek. Jako prvn\u00ed na sv\u011bt\u011b nato\u010dila kompletn\u00ed Bachovu tvorbu pro kl\u00e1vesov\u00e9 n\u00e1stroje. Z\u00e1znam z let 1965 a\u017e 1975 byl oslavov\u00e1n pro sv\u016fj rozsah, mistrovstv\u00ed a originalitu. Sama Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 v rozhovorech uv\u00e1d\u011bla, \u017ee k Bachovi m\u011bla velmi siln\u00fd vztah. \u0158\u00edkala, \u017ee abstraktn\u00ed \u0159\u00e1d jeho hudby z n\u00ed d\u011bl\u00e1 n\u011bco nadpozemsk\u00e9ho. Pap\u00edrek s jeho skladbou dr\u017eela v ruce, kdy\u017e p\u0159ijela do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora v Osv\u011btimi. Jej\u00ed dlouholet\u00e1 celosv\u011btov\u00e1 koncertn\u00ed aktivita ji p\u0159inesla i lichotivou p\u0159ezd\u00edvku prvn\u00ed d\u00e1ma cembala.\nV letech 1979 a\u017e 1990 byla Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 s\u00f3listkou \u010cesk\u00e9 filharmonie. Z\u00edskala mnoho ocen\u011bn\u00ed: nap\u0159\u00edklad roku 2003 dostala od prezidenta medaili Za z\u00e1sluhy II. stupn\u011b \u010di francouzsk\u00fd titul Ryt\u00ed\u0159e um\u011bn\u00ed a literatury.\nUm\u011blkyn\u011b proslula nejen jako cembalistka, ale i jako pedago\u017eka. Na pra\u017esk\u00e9 AMU u profesorky R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e9 studovala hru na cembalo i profesorka plze\u0148sk\u00e9 konzervato\u0159e a cembalistka Alena Tich\u00e1 a Miroslav Brejcha, \u0159editel t\u00e9to konzervato\u0159e.\nV prosinci 1952 se vdala za hudebn\u00edho skladatele Viktora Kalabise, s n\u00edm\u017e \u017eila ve Slezsk\u00e9 ulici na pra\u017esk\u00fdch Vinohradech.Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 zem\u0159ela 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2017. Poh\u0159bena byla na Vinohradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.\nNa jej\u00ed poh\u0159eb, stanoven\u00fd na st\u0159edu 11. \u0159\u00edjna 2017 v 11. hodin v Krematoriu Stra\u0161nice, p\u0159i\u0161li \u010dlenov\u00e9 rodiny, hudebn\u00edci, poslucha\u010di, p\u0159\u00e1tel\u00e9 i politick\u00e9 osobnosti. Dle p\u0159\u00e1n\u00ed zesnul\u00e9 mj. zazn\u011bla \u017eiv\u011b i Bachova p\u00edse\u0148 Komm, s\u00fcsser Tod v pod\u00e1n\u00ed Mark\u00e9ty Cukrov\u00e9.\n1959 \u2013 v\u00edt\u011bzstv\u00ed v Mezin\u00e1rodn\u00ed cembalov\u00e9 sout\u011b\u017ei\n1971 \u2013 st\u00e1tn\u00ed cena Klementa Gottwalda\n1989 \u2013 n\u00e1rodn\u00ed um\u011blec\n1994 Zemsk\u00e1 medaile za um\u011bn\u00ed a v\u011bdy ud\u011blen\u00e1 v Hamburku\n9.11.1998 \u2013 \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed Jind\u0159ichova Hradce\n2003 \u2013 od prezidenta \u010cesk\u00e9 republiky obdr\u017eela st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Medaili Za z\u00e1sluhy II. stupn\u011b\n28.10.2010 \u2013 pe\u010de\u0165 m\u011bsta Plzn\u011b\n2011 \u2013 Cena Karla IV. v C\u00e1ch\u00e1ch\n2013 \u2013 Gran\u00e1tov\u00e1 hv\u011bzda\nleden 2017 \u2013 Classic Prague Awards\n\u00fanor 2017 \u2013 D\u00e1ma \u010desk\u00e9 kultury, Ministerstvo kultury\n16.5.2017 \u2013 \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed hl.m. Prahy\n\u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed Prahy 3\n4x pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 cena Grand Prix du Disque Acad\u00e9mie Charles Cros\nV roce 2004 vydala spole\u010dn\u011b s Mari\u00ed Kulijevi\u010dovou svoji vzpom\u00ednkovou knihu Kr\u00e1lovna cembala.\nWendy Holden: Sto z\u00e1zrak\u016f: Z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f na mezin\u00e1rodn\u00ed koncertn\u00ed podia\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n \nV\u00fdznamn\u00e9 osobnosti Jind\u0159ichohradecka\nZi\u017ekov.", "<<>>: Co je Radoslav Ciprys? <<>>: Radoslav Ciprys (* 24. \u010dervna 1987, Malacky) je slovensk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk \u010di obr\u00e1nce, od \u010dervence 2015 p\u016fsob\u00edc\u00ed v MFK Skalica. Mimo Slovensko p\u016fsobil v Rakousku a \u010cesku.\nSvoji fotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v Slavoji Moravsk\u00fd Sv\u00e4t\u00fd J\u00e1n, odkud v pr\u016fb\u011bhu ml\u00e1de\u017ee p\u0159estoupil nejprve D\u00fabravky, n\u00e1sledn\u011b do Malacek a Slovanu Bratislava. V roce 2006 zam\u00ed\u0159il do rakousk\u00e9ho SC Obersiebenbrunnu, kter\u00fd se pro n\u011bj stal prvn\u00edm zahrani\u010dn\u00edm anga\u017em\u00e1. Po roce se vr\u00e1til do Malacek. V l\u00e9t\u011b 2009 ode\u0161el na hostov\u00e1n\u00ed do Plaveck\u00e9ho \u0160tvrtku a pot\u00e9 se stal hr\u00e1\u010dem \u010desk\u00e9ho klubu FC Hlu\u010d\u00edn. V zimn\u00edm p\u0159estupov\u00e9m obdob\u00ed sezony 2010/11 podepsal smlouvu se Spartakem Trnava. V \u010dervenci 2014 p\u0159estoupil do Spartaku Myjava v\u00fdm\u011bnou za Mateje Sivu, kter\u00fd ode\u0161el do Trnavy. V l\u00e9t\u011b 2015 podepsal ro\u010dn\u00ed kontrakt se Skalicou, tehdej\u0161\u00edm nov\u00e1\u010dkem nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee.\nRadoslav Ciprys na Eurofotbal.", "<<>>: Co je Issiaka Ou\u00e9draogo? <<>>: Issiaka Ou\u00e9draogo (* 19. srpna 1988, Ouagadougou, Burkina Faso) je fotbalov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk z Burkiny Faso, kter\u00fd v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b hraje v rakousk\u00e9m klubu Admira Wacker M\u00f6dling. Je tak\u00e9 reprezentantem Burkiny Faso.\nV roce 2008 p\u0159estoupil z burkinafask\u00e9ho klubu USFA Ouagadougou do Evropy do rakousk\u00e9ho t\u00fdmu FC Red Bull Salzburg, kde hr\u00e1l za rezervu. Sezonu 2010/11 str\u00e1vil v SV Gr\u00f6dig a v l\u00e9t\u011b 2011 pos\u00edlil Admiru Wacker M\u00f6dling.\nV seniorsk\u00e9 reprezentaci Burkiny Faso debutoval v roce 2010.\nZ\u00fa\u010dastnil se Africk\u00e9ho poh\u00e1ru n\u00e1rod\u016f 2012 v Gabonu a Rovn\u00edkov\u00e9 Guineji, kde burkinafask\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm skon\u010dil v z\u00e1kladn\u00ed skupin\u011b B na posledn\u00edm \u010dtvrt\u00e9m m\u00edst\u011b bez zisku bodu. Z\u00fa\u010dastnil se i Africk\u00e9ho poh\u00e1ru n\u00e1rod\u016f 2015 v Rovn\u00edkov\u00e9 Guineji.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.co.uk (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National-football-teams.", "<<>>: Co je Virtus Entella? <<>>: Virtus Entella je italsk\u00fd fotbalov\u00fd klub hraj\u00edc\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2023/24 ve 3. italsk\u00e9 fotbalov\u00e9 lize s\u00eddl\u00edc\u00ed ve m\u011bst\u011b Chiavari v regionu Ligurie.\nKlub byl zalo\u017een 14. b\u0159ezna 1914 jako Entella Foot-Ball Club. V roce 1982 se klub slou\u010dil s klubem ACSA Bacezza a v roce 2001 po finan\u010dn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00edch mu\u017estvo dosp\u011bl\u00fdch kon\u010d\u00ed a hraje jen ml\u00e1de\u017e. V roce 2002 se klub op\u011bt obnovil a za\u010dal hr\u00e1t amat\u00e9rskou ligu a\u017e do roku 2008. Od t\u00e9hle chv\u00edle klub postupuje v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161 a\u017e do druh\u00e9 ligy. Hraje na h\u0159i\u0161ti Stadio comunale di Chiavari s kapacitou 5 530 div\u00e1k\u016f.\nNejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch v historii klubu je hran\u00ed ve druh\u00e9 lize v p\u011bti sezon\u00e1ch. D\u00e1le je to v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve t\u0159et\u00ed lize v sezon\u011b 2018/19. V italsk\u00e9m poh\u00e1ru klub do\u0161el nejd\u00e1l do osmifin\u00e1le v sezon\u011b 2018/19.\n1914/15 \u2013 1934/35 \u2013 Entella FBC (Entella Foot-Ball Club)\n1935/36 \u2013 1981/82 \u2013 AC Entella (Associazione Calcio Entella)\n1982/83 \u2013 1987/88 \u2013 AC Entella Bacezza (Associazione Calcio Entella Bacezza)\n1988/89 \u2013 1992/93 \u2013 Entella SGS (Entella S.G.S.)\n1993/94 \u2013 2001/02 \u2013 AC Entella Chiavari (Associazione Calcio Entella Chiavari)\n2002/03 \u2013 US Valle Sturla Entella (Unione Sportiva Valle Sturla Entella)\n2003/04 \u2013 2004/05 \u2013 AC Chiavari (Associazione Calcio Chiavari V L)\n2005/06 \u2013 2009/10 \u2013 ACD Virtus Entella (Associazione Calcio Dilettantistica Virtus Entella)\n2010/11 \u2013 Virtus Entella (Virtus Entella)\n3. italsk\u00e1 liga (2x)2013/14, 2018/194. italsk\u00e1 liga (2x)1959/60, 1963/64\nIghli Vannucchi \u2013 (2012/13) reprezentant medailista z ME 21 2000\nIvan Pelizzoli \u2013 (2014/15) reprezentant medailista z ME 21 2002 a OH 2004\nDaniele Dessena \u2013 (2021\u2013) reprezentant medailista z ME 21 2009\nMat\u00edas Silvestre \u2013 (2021\u2013) reprezentant \nJan Havlena (2015/16)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Virtus Entella na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je N-Hydroxysukcinimid? <<>>: N-Hydroxysukcinimid (zkr\u00e1cen\u011b NHS) je heterocyklick\u00e1 organick\u00e1 slou\u010denina pou\u017e\u00edvan\u00e1 jako reaktant na p\u0159\u00edpravu aktivn\u00edch ester\u016f p\u0159i synt\u00e9ze peptid\u016f.\nN-Hydroxysukcinimid se pou\u017e\u00edv\u00e1 v organick\u00e9 chemii a biochemii k aktivaci karboxylov\u00fdch kyselin. Aktivovan\u00e9 kyseliny (v podstat\u011b estery s vhodnou odch\u00e1zej\u00edc\u00ed skupinou) mohou reagovat s aminy za vzniku amid\u016f, podobn\u011b jako samotn\u00e9 karboxylov\u00e9 kyseliny mohou tvo\u0159it soli s aminy.\nKyseliny aktivovan\u00e9 NHS se obvykle p\u0159ipravuj\u00ed sm\u00edch\u00e1n\u00edm NHS s p\u0159\u00edslu\u0161nou karboxylovou kyselinou a p\u0159id\u00e1n\u00edm mal\u00e9ho mno\u017estv\u00ed organick\u00e9 z\u00e1sady jako bezvod\u00e9ho rozpou\u0161t\u011bdla. N\u00e1sledn\u011b se p\u0159id\u00e1 N,N'-dicyklohexylkarbodiimid nebo ethyl(dimethylaminopropyl)karbodiimid jako \u010dinidlo vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed reaktivn\u00ed meziprodukty. NHS reaguje za tvorby aktivovan\u00e9 kyseliny, kter\u00e1 je stabiln\u011bj\u0161\u00ed.\nVznikl\u00fd ester karboxylov\u00e9 kyseliny a NHS je dostate\u010dn\u011b stabiln\u00ed, aby mohl b\u00fdt p\u0159e\u010di\u0161t\u011bn a uchov\u00e1v\u00e1n za ni\u017e\u0161\u00edch teplot. Tyto estery se pou\u017e\u00edvaj\u00ed k pozm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed molekul b\u00edlkovin; je nap\u0159\u00edklad dostupn\u00fd ester NHS s fluoresceinem, kter\u00fd lze jedinou reakc\u00ed p\u0159ipojit na molekulu b\u00edlkoviny a tu tak fluorescen\u010dn\u011b ozna\u010dit.\nM\u00edsto NHS lze pou\u017e\u00edt jeho analog sulfo-NHS, kter\u00fd je rozpustn\u00fd ve vod\u011b, hydroxybenzotriazol, 1-hydroxy-7-azabenzotriazol nebo pentafluorfenol.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku N-Hydroxysuccinimide na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek v Doln\u00edm Dvo\u0159i\u0161ti? <<>>: Tento seznam nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek v obci Doln\u00ed Dvo\u0159i\u0161t\u011b v okrese \u010cesk\u00fd Krumlov vych\u00e1z\u00ed z \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR, kter\u00fd na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona \u010d. 20/1987 Sb., o st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010di, vede N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav jako \u00fast\u0159edn\u00ed organizace st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de. \u00dadaje jsou pr\u016fb\u011b\u017en\u011b up\u0159es\u0148ov\u00e1ny, p\u0159esto mohou obsahovat i \u0159adu v\u011bcn\u00fdch a form\u00e1ln\u00edch chyb a nep\u0159esnost\u00ed \u010di b\u00fdt neaktu\u00e1ln\u00ed. \nPokud byly n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti dot\u010den\u00e9ho \u00fazem\u00ed vy\u010dlen\u011bny do samostatn\u00fdch seznam\u016f, m\u011bly by b\u00fdt odkazy na tyto d\u00edl\u010d\u00ed seznamy uvedeny v \u00favodu tohoto seznamu nebo v \u00favodu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sekce seznamu.", "<<>>: Co je Jozef Regec? <<>>: Jozef Regec (* 29. b\u0159ezna 1965 Ke\u017emarok, Slovensko) je b\u00fdval\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd reprezentant v silni\u010dn\u00ed cyklistice a sou\u010dasn\u00fd \u010desk\u00fd politik, v letech 2010 a\u017e 2016 sen\u00e1tor za obvod \u010d. 49 \u2013 Blansko.\nAbsolvoval tren\u00e9rstv\u00ed na Fakult\u011b t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy a sportu Univerzity Karlovy. Je \u017eenat\u00fd, m\u00e1 \u010dty\u0159i d\u011bti.\nV silni\u010dn\u00ed cyklistice reprezentoval \u010ceskoslovensko a posl\u00e9ze i \u010ceskou republiku. V roce 1986 vyhr\u00e1l prvn\u00ed etapu Z\u00e1vodu m\u00edru v Kyjev\u011b. Ve \u017elut\u00e9m trikotu vedouc\u00edho jezdce pak absolvoval dev\u011bt etap, celkov\u011b skon\u010dil sedm\u00fd se ztr\u00e1tou minuty a 57 sekund na v\u00edt\u011bzn\u00e9ho Olafa Ludwiga. Kyjevsk\u00e9 etapy se jely t\u011bsn\u011b po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii, k n\u00ed\u017e do\u0161lo pouh\u00fdch 100 km od m\u011bsta. Radioaktivn\u00edmu spadu Regec p\u0159ipisuje sv\u00e9 n\u00e1sledn\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my, kdy mu v roce 2005 byla od\u0148ata ledvina zasa\u017een\u00e1 n\u00e1dorem. Etapov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed na Z\u00e1vod\u011b m\u00edru vybojoval tak\u00e9 v roce 1988. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00ed cyklistice v roce 1987 skon\u010dil v amat\u00e9rsk\u00e9m z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f na des\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. Na olympi\u00e1d\u011b 1988 byl des\u00e1t\u00fd mezi jednotlivci (dosud nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek \u010desk\u00e9ho nebo slovensk\u00e9ho jezdce) a osm\u00fd v \u010dasovce dru\u017estev.\nV letech 1999\u20132004 p\u016fsobil jako tren\u00e9r reprezentace. Mezi lety 2004\u20132006 tr\u00e9noval cyklisty v zahrani\u010dn\u00edm profesion\u00e1ln\u00edm t\u00fdmu. Od roku 2006 tr\u00e9nuje v\u00fdb\u011br \u010desk\u00fdch cyklist\u016f pro mistrovstv\u00ed Evropy a sv\u011bta. V letech 2010-2014 zast\u00e1val post viceprezidenta \u010cesk\u00e9ho svazu cyklistiky.\nVe volb\u00e1ch 2006 kandidoval do zastupitelstva \u010cern\u00e9 Hory jako nestran\u00edk za KS\u010cM, ale neusp\u011bl. V zastupitelstvu m\u011bstyse \u010cern\u00e1 Hora pak zasedal v letech 2010 a\u017e 2014.Ve volb\u00e1ch 2010 se stal sen\u00e1torem za obvod \u010d. 49 \u2013 Blansko, kdy\u017e v obou kolech porazil bezpartijn\u00edho Zde\u0148ka Pe\u0161u za KDU-\u010cSL. V srpnu 2013 vystoupil z \u010cSSD i z jej\u00edho sen\u00e1torsk\u00e9ho klubu a vstoupil do SPOZ. T\u00e9 pom\u00e1hal v kampani p\u0159ed sn\u011bmovn\u00edmi volbami 2013, i kdy\u017e s\u00e1m nekandidoval. Jako d\u016fvod odchodu z \u010cSSD uvedl nemo\u017enost prosazovat sv\u00e9 my\u0161lenky, vy\u0159azen\u00ed ze st\u00ednov\u00e9 vl\u00e1dy a nejasn\u00e9 pom\u011bry ve veden\u00ed strany.V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je bez politick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti, tj. nestran\u00edkem. Sv\u016fj mand\u00e1t v obvodu \u010d. 49 \u2013 Blansko obhajoval ve volb\u00e1ch do Sen\u00e1tu P\u010cR v roce 2016 za Stranu soukromn\u00edk\u016f \u010cesk\u00e9 republiky. Se ziskem 12,84 % hlas\u016f skon\u010dil na 5. m\u00edst\u011b, do druh\u00e9ho kola nepostoupil a v Sen\u00e1tu skon\u010dil.\n(\u010desky) Ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky\n(anglicky) Profil na sports-reference.", "<<>>: Co je L\u00e9a Sprungerov\u00e1? <<>>: L\u00e9a Sprungerov\u00e1 (* 5. b\u0159ezna 1990 Nyon) je \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 atletka, kter\u00e1 z\u00e1vod\u00ed ve sprintu a v b\u011bhu na 400 m p\u0159ek\u00e1\u017eek.\nJej\u00edm prvn\u00edm \u00fasp\u011bchem bylo t\u0159et\u00ed m\u00edsto na mistrovstv\u00ed Evropy junior\u016f v sedmiboji v roce 2009. Mezi dosp\u011bl\u00fdmi startovala v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech v sprintersk\u00fdch trat\u00edch bez medailov\u00e9ho um\u00edst\u011bn\u00ed. Na halov\u00e9m mistrovstv\u00ed Evropy v roce 2017 dob\u011bhla ve fin\u00e1le na 400 metr\u016f p\u00e1t\u00e1, stejn\u011b jako na 400 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v t\u00e9\u017ee sez\u00f3n\u011b.\nV roce 2018 se stala mistryn\u00ed Evropy v b\u011bhu na 400 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b zv\u00edt\u011bzila v b\u011bhu na 400 metr\u016f na evropsk\u00e9m halov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu.\n \nLea Sprungerov\u00e1 v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\nProfil na Tilastopaja.", "<<>>: Co je Tv\u00e1\u0159? <<>>: Tv\u00e1\u0159 (bucca) nebo t\u00e9\u017e l\u00edce, na Morav\u011b \u0161kra\u0148, je \u010d\u00e1st obli\u010deje, kter\u00e1 ohrani\u010duje \u00fastn\u00ed dutinu v rozsahu mezi ja\u0159mov\u00fdm obloukem a okrajem doln\u00ed \u010delisti. Vzadu kon\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159 u p\u0159edn\u00edho okraje \u017ev\u00fdkac\u00edho svalu musculus masseter.\u010casto se tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 v roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m v\u00fdznamu jako synonymum pro obli\u010dej (lat. facies).", "<<>>: Co je Synagoga v Pravon\u00edn\u011b? <<>>: B\u00fdval\u00e1 synagoga stoj\u00ed v obci Pravon\u00edn jako \u010dp. 85.\nJedn\u00e1 se o budovu z 19. stolet\u00ed, je\u017e je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vyu\u017eita jako rekrea\u010dn\u00ed chalupa.", "<<>>: Co je IV. t\u0159\u00edda okresu \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou? <<>>: IV. t\u0159\u00edda okresu \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou tvo\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi skupinami \u010dtvrt\u00e9 t\u0159\u00eddy nejni\u017e\u0161\u00ed (des\u00e1tou nejvy\u0161\u0161\u00ed) fotbalovou sout\u011b\u017e v \u010cesk\u00e9 republice. Je \u0159\u00edzena Okresn\u00edm fotbalov\u00fdm svazem \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou. Hraje se ka\u017ed\u00fd rok od l\u00e9ta do jara se zimn\u00ed p\u0159est\u00e1vkou. Hraje se ve dvou skupin\u00e1ch (ozna\u010den\u00fdch A a B), v ro\u010dn\u00edku 2017/18 startuje 19 t\u00fdm\u016f (9 ve skupin\u011b A a 10 ve skupin\u011b B) z okresu \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou. Ve skupin\u011b hraje ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm jednou na dom\u00e1c\u00edm h\u0159i\u0161ti a jednou na h\u0159i\u0161ti soupe\u0159e. Vzhledem k lich\u00e9mu po\u010dtu \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f ve skupin\u011b A m\u00e1 v ka\u017ed\u00e9m kole jedno mu\u017estvo tzv. voln\u00fd los, tedy v tomto kole nehraje. V\u00edt\u011bz postupuje do III. t\u0159\u00eddy okresu \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou.", "<<>>: Co je Suzuki Grand Vitara (2005)? <<>>: Suzuki Grand Vitara druh\u00e9 generace byla p\u0159edstavena na podzim 2005. Vyr\u00e1b\u011bla se ve dvou proveden\u00edch - s t\u0159\u00eddve\u0159ovou a p\u011btidve\u0159ovou karos\u00e9ri\u00ed. Pro Evropu byly ur\u010deny t\u0159i benz\u00ednov\u00e9 motory o objemu 1,6; 2,0 a 3,2 litru a naftov\u00fd 1,9 litru s osmiventilov\u00fdm rozvodem p\u016fvodem od Renaultu. Grand Vitara pro\u0161la roku 2008 a 2012 faceliftem. Je vyu\u017eiteln\u00e1 jak na silnici, taki v ter\u00e9nu.\nPozn.", "<<>>: Co je Seznam rekord\u016f Rogera Federera? <<>>: Seznam rekord\u016f Rogera Federera uv\u00e1d\u00ed p\u0159ehled rekordn\u00edch v\u00fdkon\u016f \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho tenisty. Mezi mu\u017ei je dr\u017eitelem \u0159ady historick\u00fdch rekord\u016f, v\u010detn\u011b ud\u00e1lost\u00ed Grand Slamu, na nich\u017e z\u00edskal nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det 19 titul\u016f, odehr\u00e1l nejv\u00edce 29 fin\u00e1le, bez p\u0159eru\u0161en\u00ed se probojoval do nejvy\u0161\u0161\u00edho po\u010dtu 10 fin\u00e1le, 23 semifin\u00e1le a 36 \u010dtvrtfin\u00e1le, a tak\u00e9 zaznamenal nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det vyhran\u00fdch utk\u00e1n\u00ed. \u0158ad\u00ed se k \u010dty\u0159em mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed zkompletovali kari\u00e9rn\u00ed Grand Slam na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch povr\u0161\u00edch a dr\u017e\u00ed rekordn\u00ed po\u010det osmi titul\u016f ve Wimbledonu a v r\u00e1mci otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry spoludr\u017e\u00ed rekord p\u011bti trofej\u00ed na US Open. \n19 titul\u016f od Wimbledonu 2003 do Wimbledonu 2017, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal 14 titul\u016f Peta Samprase (US Open 1990 \u2013 US Open 2002),\n4. m\u00edsto v absolutn\u00edm po\u010dtu singlov\u00fdch titul\u016f s Helen Willsovou Moodyovou; v\u00edce trofej\u00ed z\u00edskaly pouze Steffi Grafov\u00e1 (22), Serena Williamsov\u00e1 (23) a Margaret Courtov\u00e1 (24),\n8 titul\u016f ve Wimbledonu,\n5 titul\u016f na US Open v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e; rekord spolusd\u00edlen s Petem Samprasem a Jimmy Connorsem,\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e vyhr\u00e1l nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det titul\u016f na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech,\n5 titul\u016f v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e Wimbledonu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (2003\u20132007); rekord spolusd\u00edlen s Bj\u00f6rnem Borgem (1976\u20131980),\n5 titul\u016f v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e US Open bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (2004\u20132008); p\u0159ekon\u00e1n\u00ed rekordu Lendlov\u00fdch a McEnroeov\u00fdch t\u0159\u00ed trofej\u00ed v \u0159ad\u011b,\nv\u00fdhrou ve fin\u00e1le US Open 2004 se stal prvn\u00edm mu\u017eem otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, jemu\u017e se poda\u0159ilo zv\u00edt\u011bzit ve v\u0161ech prvn\u00edch 4 fin\u00e1lov\u00fdch duelech Grand Slamu. N\u00e1sledn\u011b ve v\u00fdhr\u00e1ch pokra\u010doval a 7 v\u00edt\u011bzn\u00fdmi fin\u00e1le v \u0159ad\u011b ustavil nov\u00fd rekord open \u00e9ry, ne\u017e prohr\u00e1l v osm\u00e9m z nich s Rafaelem Nadalem na French Open 2006. Roger Federer, Richard Sears a William Renshaw spoludr\u017e\u00ed absolutn\u00ed rekord prvn\u00edch 7 fin\u00e1lov\u00fdch v\u00fdher,\nv\u00edt\u011bz Australian Open 2007 bez ztr\u00e1ty setu; rekord v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e spoludr\u017e\u00ed s Kenem Rosewallem, kter\u00fd neprohr\u00e1l \u017e\u00e1dnou sadu na Australian Open 1971.\nv\u00edt\u011bz Wimbledonu 2017 bez ztr\u00e1ty setu; rekord v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e spoludr\u017e\u00ed s Bj\u00f6rnem Borgem. Dal\u0161\u00edmi hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed vyhr\u00e1li Grand Slam bez ztracen\u00e9ho setu jsou Ilie N\u0103stase na French Open 1973, Bj\u00f6rn Borg na French Open 1978 a 1980 a Rafael Nadal na French Open 2008, 2010 a 2017\njedin\u00fd mu\u017e otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd vyhr\u00e1l dvakr\u00e1t 3 Grand Slamy v \u0159ad\u011b; prvn\u00ed s\u00e9rii dovr\u0161il na Australian Open 2006 a druhou na Australian Open 2007,\nziskem titulu na Australian Open 2017 se stal jedin\u00fdm mu\u017eem historie, jen\u017e vyhr\u00e1l t\u0159i r\u016fzn\u00e9 Grand Slamy alespo\u0148 p\u011btkr\u00e1t,\njedin\u00fd mu\u017e historie, kter\u00fd ve t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch letech vyhr\u00e1l t\u0159i Grand Slamy b\u011bhem jednoho kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku, a to v sez\u00f3n\u00e1ch 2004, 2006 a 2007. V otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e z\u00edskali alespo\u0148 t\u0159i tituly v jedin\u00e9m kalend\u00e1\u0159n\u00edm roku Rod Laver (1969), Connors (1974), Mats Wilander (1988), Nadal (2010) a Novak Djokovi\u0107 (2011),\njedin\u00fd tenista, jen\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u011b obh\u00e1jil t\u0159i tituly na Grand Slamu b\u011bhem jedn\u00e9 sez\u00f3ny, kdy\u017e v roce 2007 vyhr\u00e1l Australian Open, Wimbledon a US Open,\nv\u00edt\u011bz 12 ze 14 \u00favodn\u00edch fin\u00e1le Grand Slamu v kari\u00e9\u0159e p\u0159edstavuje nejlep\u0161\u00ed v\u00fdkon mu\u017ee v historii. Dvakr\u00e1t ode\u0161el pora\u017een z boje o titul na French Open. Dvan\u00e1ct trofej\u00ed vybojoval na Australian Open 2004, 2006, 2007, ve Wimbledonu 2003\u20132007 a na US Open 2004\u20132007. Premi\u00e9rovou por\u00e1\u017eku mimo French Open utr\u017eil ve Wimbledonu 2008 od Nadala,\njedin\u00fd mu\u017e historie, jen\u017e zv\u00edt\u011bzil v prvn\u00edch 8 fin\u00e1le Grand Slamu hran\u00fdch na tvrd\u00e9m povrchu, na Australian Open 2004, 2006\u20132007 a US Open 2004\u20132008,\njedin\u00fd mu\u017e historie, kter\u00fd vyhr\u00e1l 6 grandslamov\u00fdch titul\u016f ve dvou letech, a to v sez\u00f3n\u00e1ch 2006 a 2007, 8 titul\u016f ve t\u0159ech letech (2004\u20132006 a 2005\u20132007) a 11 titul\u016f ve \u010dty\u0159ech letech (2004\u20132007),\nve fin\u00e1le Grand Slamu \u010delil t\u0159in\u00e1cti r\u016fzn\u00fdm soupe\u0159\u016fm, z nich\u017e, krom\u011b Juana Mart\u00edna del Potra, dok\u00e1zal (alespo\u0148 jednou) porazit dvan\u00e1ct, co\u017e p\u0159edstavuje mu\u017esk\u00fd rekord. Pora\u017een\u00ed finalist\u00e9: 1. Philippoussis, 2. Safin, 3. Roddick, 4. Hewitt, 5. Agassi, 6. Baghdatis, 7. Nadal, 8. Gonz\u00e1lez, 9. Djokovi\u0107, 10. Murray, 11. S\u00f6derling, 12. \u010cili\u0107.\n\u0161est\u00fd mu\u017e historie, jen\u017e zkompletoval kari\u00e9rn\u00ed Grand Slam \u2013 v\u00fdhru na v\u0161ech \u010dty\u0159ech turnaj\u00edch. P\u0159ed n\u00edm tohoto v\u00fdkonu dos\u00e1hli Fred Perry, Don Budge, Rod Laver, Roy Emerson, Andre Agassi a po n\u011bm v roce 2010 Rafael Nadal a roku 2016 Novak Djokovi\u0107. V otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e se tak po Laverovi a Agassim stal t\u0159et\u00edm mu\u017eem. V historii tenisu pak druh\u00fdm hr\u00e1\u010dem, kter\u00fd z\u00edskal kari\u00e9rn\u00ed Grand Slam na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch povr\u0161\u00edch \u2013 antuce, tr\u00e1v\u011b a tvrd\u00e9m povrchu,\nv sez\u00f3n\u011b 2009 vyhr\u00e1l jako \u010dtvrt\u00fd mu\u017e otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry tzv. Channel Slam, French Open a Wimbledon b\u011bhem jedin\u00e9ho kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku; p\u0159ed n\u00edm trofej vybojovali Laver (1969), Borg (1978, 1979, 1980) a Nadal (2008, podruh\u00e9 2010),\nprvn\u00ed mu\u017e historie, kter\u00fd byl sou\u010dasn\u011b \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edm \u0161ampi\u00f3nem na Grand Slamech konan\u00fdch na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch povr\u0161\u00edch \u2013 antuce, tr\u00e1v\u011b a tvrd\u00e9m povrchu, kdy\u017e m\u011bl v dr\u017een\u00ed trofeje z US Open 2008, French Open 2009 a Wimbledonu 2009. Tento v\u00fdkon p\u0159edstavovala i kombinace jeho trofej\u00ed z French Open 2009, Wimbledonu 2009 a Australian Open 2010. Nadal se k n\u011bmu p\u0159ipojil v sez\u00f3n\u011b 2010, kdy\u017e jako prvn\u00ed vyhr\u00e1l t\u0159i Grand Slamy na t\u0159ech povr\u0161\u00edch v \u0159ad\u011b, a to French Open 2010, Wimbledon 2010 i US Open 2010,\njako jeden ze dvou mu\u017e\u016f vyhr\u00e1l t\u0159i r\u016fzn\u00e9 Grand Slamy nejm\u00e9n\u011b dvakr\u00e1t za sebou (Australian Open 2006\u20132007, Wimbledon 2003\u20132007 a US Open 2004\u20132008); druh\u00fdm hr\u00e1\u010dem je Ivan Lendl (Australian Open 1989\u20131990, French Open 1986\u20131987, US Open 1985\u20131987),\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech vyhr\u00e1l alespo\u0148 jeden fin\u00e1lov\u00fd set \u201ekan\u00e1rem\u201c \u2013 pom\u011brem 6\u20130, a to na US Open 2004, Australian Open 2006 a ve Wimbledonu 2006; sou\u010dasn\u011b p\u0159edstavuje jedin\u00e9ho mu\u017esk\u00e9ho tenistu, kter\u00fd v jedin\u00e9m grandslamov\u00e9m fin\u00e1le zahr\u00e1l dva kan\u00e1ry, a to na US Open 2004,\nv obdob\u00ed 2004\u20132007 vyhr\u00e1l, krom\u011b Australian Open 2005, 11 z 12 Grand Slam\u016f, kter\u00e9 se nehr\u00e1ly na antuce,\nod Wimbledonu 2005 do US Open 2007 vyhr\u00e1l osm neantukov\u00fdch Grand Slam\u016f za sebou,\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd vyhr\u00e1l fin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f bez ztr\u00e1ty setu, a to Australian Open 2004, 2007, 2010, French Open 2009, Wimbledon 2003, 2005 a US Open 2004, 2007 a 2008,\nod Australian Open 2004 do US Open 2010 zv\u00edt\u011bzil na 14 z 21 Grand Slam\u016f, kter\u00e9 se nehr\u00e1ly na antuce,\njeden ze t\u0159\u00ed tenist\u016f, kte\u0159\u00ed porazili Nadala ve fin\u00e1le grandslamu, a to ve Wimbledonu 2006 a 2007; druh\u00fdm hr\u00e1\u010dem je Djokovi\u010d (\u0160pan\u011bla zdolal ve Wimbledonu 2011, US Open 2011 a na Australian Open 2012) a t\u0159et\u00edm Wawrinka (Nadala porazil ve fin\u00e1le Australian Open 2014),\nv t\u0159in\u00e1cti kalend\u00e1\u0159n\u00edch letech \u2013 sez\u00f3n\u00e1ch, si zahr\u00e1l alespo\u0148 jedno fin\u00e1le grandslamu (2003\u201312, 2014\u201315, 2017), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal dvan\u00e1ct sez\u00f3n Samprase (1990, 1992\u20132002).\ndr\u017eitel nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed na turnaj\u00edch Grand Slamu (325 po US Open 2017, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Serenu Williamsovou),\ndr\u017eitel rekordn\u00edch 65 \u00fa\u010dast\u00ed na Grand Slamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (Australian Open 2000 \u2013 Australian Open 2016).\n Fin\u00e1le mu\u017esk\u00e9 dvouhry \ndr\u017eitel nejvy\u0161\u0161\u00edho po\u010dtu \u00fa\u010dast\u00ed ve fin\u00e1le mu\u017esk\u00e9 dvouhry Grand Slamu, kdy\u017e se mezi Wimbledonem 2003 a Wimbledonem 2017 probojoval do 29 fin\u00e1le; p\u0159ekonal tak rekord 19 \u00fa\u010dast\u00ed Ivana Lendla. Pouze Chris Evertov\u00e1 (34), Martina Navr\u00e1tilov\u00e1 (32) a Steffi Grafov\u00e1 (31) zaznamenaly vy\u0161\u0161\u00ed po\u010det \u00fa\u010dast\u00ed,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd si zahr\u00e1l v 11 fin\u00e1le jedin\u00e9ho grandslamu (Wimbledon)\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d, jen\u017e postoupil do fin\u00e1le ka\u017ed\u00e9ho ze \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f v\u00edce ne\u017e t\u0159ikr\u00e1t, a sou\u010dasn\u011b alespo\u0148 p\u011btkr\u00e1t (6kr\u00e1t na Australian Open, 5kr\u00e1t na French Open, 11kr\u00e1t ve Wimbledonu, 6kr\u00e1t na US Open); trojn\u00e1sobn\u00e9 \u00fa\u010dasti zaznamenali Roda Lavera, Ken Rosewall, Rafael Nadal a Novak Djokovi\u0107,\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd tenista v historii, kter\u00fd se probojoval do fin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f ve dvou n\u00e1sledn\u00fdch kalend\u00e1\u0159n\u00edch sez\u00f3n\u00e1ch (2006\u20132007) a jeden ze t\u0159\u00ed hr\u00e1\u010d\u016f otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, jen\u017e si zahr\u00e1l \u010dty\u0159i fin\u00e1le v jedin\u00e9m roce (druh\u00fd po Rodu Laverovi, 1969 a t\u0159et\u00edm se stal Novak Djokovi\u0107, 2015). V sez\u00f3n\u011b 2009 tento v\u00fdkon zopakoval pot\u0159et\u00ed,\nsedm\u00fd mu\u017e otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd se probojoval do fin\u00e1le v\u0161ech Grand Slam\u016f; \u0161esti tenisty p\u0159ed n\u00edm byli Laver, Rosewall, Lendl, Edberg, Courier a Agassi. Pozd\u011bji v\u00fd\u010det doplnili Nadal ak Djokovi\u0107,\nrekordn\u00ed po\u010det deseti za sebou jdouc\u00edch \u00fa\u010dast\u00ed ve fin\u00e1le, od Wimbledonu 2005 do US Open 2007, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal s\u00e9rii sedmi fin\u00e1le Jacka Crawforda z roku 1934; osm z deseti z\u00e1pas\u016f vyhr\u00e1l (krom\u011b French Open 2006 a 2007, v nich\u017e podlehl Nadalovi). V otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e dr\u017eeli rekord se \u010dty\u0159mi fin\u00e1le Laver (1969) a Agassi (2000),\nna French Open 2008 zah\u00e1jil druhou nejdel\u0161\u00ed s\u00e9rii grandslamov\u00fdch fin\u00e1le v historii, kter\u00e1 skon\u010dila \u00fa\u010dast\u00ed o titul na Australian Open 2010,\njedin\u00fd tenista historie, v\u010detn\u011b \u017een, jen\u017e se probojoval do 18 fin\u00e1le v devaten\u00e1cti za sebou jdouc\u00edch Grand Slamech, a to od Wimbledonu 2005 do Australian Open 2010. Pouze na Australian Open 2008 mu v semifin\u00e1le u\u0161t\u011bd\u0159il por\u00e1\u017eku pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00edt\u011bz Novak Djokovi\u0107; z 18 fin\u00e1le vyhr\u00e1l 12,\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd tenista historie, jen\u017e si zahr\u00e1l alespo\u0148 t\u0159ikr\u00e1t o grandslamov\u00fd titul v jedn\u00e9 sez\u00f3n\u011b ve \u010dty\u0159ech n\u00e1sledn\u00fdch roc\u00edch a p\u011btkr\u00e1t celkov\u011b (2004, 2006\u20132009),\nt\u0159et\u00ed hr\u00e1\u010d otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd se probojoval osmkr\u00e1t do fin\u00e1le jedin\u00e9ho Grand Slamu, a to ve Wimbledonu. Nav\u00e1zal tak na osm Lendlov\u00fdch \u00fa\u010dast\u00ed na US Open a osm Samprasov\u00fdch fin\u00e1le z US Open; n\u00e1sledn\u011b se \u010dtvrt\u00fdm hr\u00e1\u010dem stal Nadal na French Open,\njedin\u00fd mu\u017e historie, kter\u00fd si zahr\u00e1l sedmkr\u00e1t v \u0159ad\u011b fin\u00e1le wimbledonsk\u00e9 dvouhry (2003\u20132009),\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd tenista otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd se dev\u011btkr\u00e1t probojoval do fin\u00e1le Wimbledonu. Sampras se v boji o titul objevil sedmkr\u00e1t (1993\u20131995, 1997\u20132000) a Boris Becker tak\u00e9 sedmkr\u00e1t (1985\u20131986, 1988\u20131990, 1991, 1995),\ndruh\u00fd hr\u00e1\u010d v sedmi n\u00e1sledn\u00fdch grandslamov\u00fdch fin\u00e1le, a to ve Wimbledonu 2003\u20132009; rekord dr\u017e\u00ed Lendl s osmi z\u00e1pasy o titul na US Open 1982\u20131989,\npouze Federer (11kr\u00e1t Wimbledon, 6kr\u00e1t US Open), Borg (6kr\u00e1t French Open, 6kr\u00e1t Wimbledon), Connors (6kr\u00e1t Wimbledon, 7kr\u00e1t US Open) a Sampras (7kr\u00e1t Wimbledon, 8kr\u00e1t US Open) se objevili alespo\u0148 v \u0161esti fin\u00e1le dvou r\u016fzn\u00fdch Grand Slam\u016f,jedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd si zahr\u00e1l \u0161est po sob\u011b jdouc\u00edch fin\u00e1le na dvou r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (Wimbledon 2003\u20132009, US Open 2004\u20132009),\nv otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e je spolu Nadalem (2005\u20132008 a 2010-2013), Lendlem (1984\u20131987) a Borgem (1978\u20131981) jedn\u00edm ze \u010dty\u0159 tenist\u016f, kte\u0159\u00ed se probojovali \u010dty\u0159ikr\u00e1t v \u0159ad\u011b do fin\u00e1le French Open (Federer 2006\u201309),\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d historie, kter\u00fd dos\u00e1hl alespo\u0148 \u010dty\u0159 fin\u00e1lov\u00fdch \u00fa\u010dast\u00ed v \u0159ad\u011b na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (2006\u20132009 French Open, 2003\u20132009 Wimbledon, 2004\u20132009 US Open),\nFederer, Lendl, Laver, Roy Emerson a Fred Perry jsou jedin\u00ed mu\u017e\u0161t\u00ed hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed si zahr\u00e1li fin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f ve dvou po sob\u011b jdouc\u00edch letech,\nFederer (2006\u20132009) a Borg (1978\u20131981) jsou jedin\u00fdmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed se probojovali \u010dty\u0159ikr\u00e1t po sob\u011b do fin\u00e1le French Open a Wimbledonu,\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d historie, kter\u00fd se objevil v ka\u017ed\u00e9 ze \u010dty\u0159 n\u00e1sledn\u00fdch sez\u00f3n ve t\u0159ech fin\u00e1le grandslamov\u00fdch turnaj\u016f (2006\u20132009 na French Open, Wimbledonu, US Open),\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d historie, kter\u00fd se objevil ve fin\u00e1le Australian Open, Wimbledonu a US Open ve \u010dty\u0159ech kalend\u00e1\u0159n\u00edch letech (2004, 2006\u20132007, 2009),\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d historie, kter\u00fd se objevil v \u0161esti po sob\u011b jdouc\u00edch fin\u00e1le Wimbledonu a US Open b\u011bhem stejn\u00fdch sez\u00f3n (2004\u20132009),\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d historie, kter\u00fd si b\u011bhem sez\u00f3ny zahr\u00e1l nejm\u00e9n\u011b dv\u011b fin\u00e1le Grand Slamu, a to v \u0161esti n\u00e1sledn\u00fdch letech (2004\u20132009),\np\u0159i navazuj\u00edc\u00edch fin\u00e1le dvou Australian Open, \u010dty\u0159 French Open, sedmi Wimbledon\u016f a \u0161esti US Open, nikdy neprohr\u00e1l \u2013 vyjma French Open, dv\u011b po sob\u011b jdouc\u00ed fin\u00e1le na stejn\u00e9m Grand Slamu,\nv roce 2008 odehr\u00e1l proti Nadalovi nejdel\u0161\u00ed wimbledonsk\u00e9 fin\u00e1le historie, kter\u00e9 trvalo 4.48 hodin,\nv roce 2008 prohr\u00e1l jedinkr\u00e1t v kari\u00e9\u0159e dv\u011b po sob\u011b jdouc\u00ed fin\u00e1le na dvou Grand Slamech, kdy\u017e jej na French Open i ve Wimbledonu zdolal Nadal,\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l v\u0161echny grandslamy a ze v\u0161ech ode\u0161el tak\u00e9 jako pora\u017een\u00fd finalista,\nve fin\u00e1le \u010delil soupe\u0159\u016fm z jeden\u00e1cti st\u00e1t\u016f: 1. Austr\u00e1lie (Philippoussis a Hewitt), 2. Rusko (Safin), 3. USA (Agassi a Roddick), 4. Kypr (Baghdatis), 5. \u0160pan\u011blsko (Nadal), 6. Chile (Gonz\u00e1lez), 7. Srbsko (Djokovi\u0107), 8. Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed (Murray), 9. \u0160v\u00e9dsko (S\u00f6derling), 10. Argentina (del Potro), 11. Chorvatsko (\u010cili\u0107)).\nrekordn\u00ed po\u010det 42 semifin\u00e1le Grand Slamu (Wimbledon 2003 \u2013 Wimbledon 2017), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Connors\u016fv v\u00fdkon 31 \u00fa\u010dast\u00ed (Australian Open 1974 \u2013 US Open 1991),\nrekordn\u00ed po\u010det 23 semifin\u00e1le Grand Slamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (Wimbledon 2004 \u2013 Australian Open 2010), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal 10 \u00fa\u010dast\u00ed Lavera a Lendla. B\u011bhem tohoto obdob\u00ed jej na majorech porazili pouze \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010di: Juan Mart\u00edn del Potro, Rafael Nadal, Novak Djokovi\u0107 a Marat Safin; v\u0161ichni byli v dob\u011b v\u00fdhry \u010dleny elitn\u00ed sv\u011btov\u00e9 des\u00edtky a n\u00e1sledn\u011b turnaj v\u017edy vyhr\u00e1li. Tuto s\u00e9rii ukon\u010dil Robin S\u00f6derling ve \u010dtvrtfin\u00e1le French Open 2010. Pouze jedinkr\u00e1t prohr\u00e1l Federer b\u011bhem s\u00e9rie dv\u011b n\u00e1sledn\u00e1 semifin\u00e1le, a to na Australian Open 2005 se Safinem a French Open 2005 s Nadalem,\njako jedin\u00fd mu\u017e historie se sedmkr\u00e1t v \u0159ad\u011b probojoval do semifin\u00e1le wimbledonsk\u00e9 dvouhry (2003\u20132009),\n\u00fa\u010dast\u00ed v osmi n\u00e1sledn\u00fdch semifin\u00e1le na US Open (2004\u20132011) je spolu s Lendlem (1982\u20131989) a Djokovi\u0107em (2007\u20132014) na druh\u00e9m m\u00edst\u011b za \u0161\u0148\u016frou dvan\u00e1cti semifin\u00e1le Connorse (1974\u20131985),\nprvn\u00ed hr\u00e1\u010d, kter\u00fd si zahr\u00e1l alespo\u0148 sedm za sebou jdouc\u00edch semifin\u00e1le na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (Australian Open 2004\u20132014, Wimbledon 2003\u20132009 a US Open 2004\u20132011),\nprvn\u00ed mu\u017e otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd se objevil v p\u011bti semifin\u00e1le French Open bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (2005\u20132009). Stejn\u00fd v\u00fdkon pak vyrovnal Rafael Nadal (2010\u20132014). V minulosti se p\u011btkr\u00e1t v \u0159ad\u011b do semifin\u00e1lov\u00e9 f\u00e1ze probojovali tak\u00e9 Ren\u00e9 Lacoste (1925\u20131929), Henri Cochet (1926\u20131930) a \u0161estkr\u00e1t v \u0159ad\u011b si semifin\u00e1le zahr\u00e1l Eric Sturgess (1947\u20131952),\nv otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e dr\u017e\u00ed rekordn\u00ed po\u010det dvan\u00e1cti semifin\u00e1le ve Wimbledonu,\nv otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e dr\u017e\u00ed rekordn\u00ed po\u010det jeden\u00e1cti semifin\u00e1le na Australian Open v \u0159ad\u011b (2004\u20132014), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal \u0161est \u00fa\u010dast\u00ed Lendla (1985\u20131991, ro\u010dn\u00edk 1986 nebyl hr\u00e1n),\njedin\u00fd mu\u017e historie, kter\u00fd se probojoval nejm\u00e9n\u011b sedmkr\u00e1t do semifin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f,\njedin\u00fd mu\u017e historie, kter\u00fd se probojoval nejm\u00e9n\u011b p\u011btkr\u00e1t za sebou do semifin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f,\nb\u011bhem rekordn\u00edho obdob\u00ed 23 semifin\u00e1le bez p\u0159eru\u0161en\u00ed zaznamenal pom\u011br vyhran\u00fdch a prohran\u00fdch set\u016f 450\u201375 (85,7 %),\n17 grandslamov\u00fdch semifin\u00e1le na tvrd\u00e9m povrchu v \u0159ad\u011b, a to od Australian Open 2004 do Australian Open 2012,\n\u00fa\u010dast v 51 \u010dtvrtfin\u00e1le Grand Slamu, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Connors\u016fv rekord 41 \u00fa\u010dast\u00ed,\nrekordn\u00ed po\u010det 36 \u010dtvrtfin\u00e1le Grand Slamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed, kter\u00fd vytvo\u0159il od Wimbledonu 2004 do French Open 2013. P\u0159ekonal tak Connors\u016fv v\u00fdkon 27 \u00fa\u010dast\u00ed mezi posledn\u00ed osmi\u010dkou hr\u00e1\u010d\u016f, jen\u017e vytvo\u0159il mezi Wimbledonem 1973 a French Open 1983. Federer tak b\u011bhem rekordn\u00ed s\u00e9rie nevynechal \u017e\u00e1dn\u00fd grandslamov\u00fd turnaj, na rozd\u00edl od Connorse, kter\u00fd po roce 1975 nikdy nestartoval na Australian Open a b\u011bhem obdob\u00ed 1974\u20131978 nehr\u00e1l French Open. B\u011bhem rekordn\u00ed \u0161\u0148\u016fry prohr\u00e1l \u010dtvrtfin\u00e1le dvakr\u00e1t za sebou pouze jednou, a to s Robinem S\u00f6derlingem na French Open a s Tom\u00e1\u0161em Berdychem ve Wimbledonu 2010,\nrekordn\u00ed po\u010det 9 \u010dtvrtfin\u00e1le bez p\u0159eru\u0161en\u00ed na French Open v letech 2005\u20132013. Tak\u00e9 dos\u00e1hl na rekordn\u00edch 10 \u010dtvrtfin\u00e1le z French Open, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal dev\u011bt \u00fa\u010dast\u00ed Andreho Agassiho a Guillerma Vilase.\nrekordn\u00ed po\u010det 15 \u010dtvrtfin\u00e1le ve Wimbledou (2001\u20132017)\nod Wimbledonu 2003 do Wimbledonu 2012 vyhr\u00e1l s Nadalem rekordn\u00edch 28 z 37 Grand Slam\u016f, a to vyjma US Open 2003, French Open 2004, Australian Open 2005, Australian Open 2008, US Open 2009, Australian Open 2011, Wimbledonu 2011, US Open 2011 a Australian Open 2012. Ani jeden \u010dlen dvojice nebyl p\u0159\u00edtomen ve fin\u00e1le pouze p\u011btkr\u00e1t, a to na US Open 2003, French Open 2004 a Australian Open 2005, 2008 a 2011,\nspolu s Nadalem byli prvn\u00edmi nasazen\u00fdmi hr\u00e1\u010di na 30 Grand Slamech za sebou, a to mezi French Open 2004 a Wimbledonem 2011,\nv sedmi sez\u00f3n\u00e1ch v \u0159ad\u011b 2004\u20132010 vyhr\u00e1l Federer nebo Nadal v\u017edy alespo\u0148 t\u0159i ze \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f roku,\nFederer a Nadal jsou jedin\u00fdmi hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed se jako \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka a dvojka utkali ve fin\u00e1le French Open a Wimbledonu ve dvou kalend\u00e1\u0159\u00edch letech za sebou. Jako jedin\u00fd p\u00e1r historie spolu odehr\u00e1li fin\u00e1le pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho a lond\u00fdnsk\u00e9ho majoru t\u0159ikr\u00e1t v \u0159ad\u011b (2006\u20132008),\njako prvn\u00ed dvojice historie nastoupili Federer a Nadal do osmi singlov\u00fdch fin\u00e1le Grand Slamu proti sob\u011b, a to ve Wimbledonu 2006\u20132008, na French Open 2006\u20132008, Australian Open 2009 a French Open 2011. V rozmez\u00ed \u0161esti let tak p\u0159ekonali rekord Williama Tildena a Williama Johnstona sedmi vz\u00e1jemn\u00fdch fin\u00e1le z US Championship 1919\u20131925 v rozmez\u00ed sedmi let,\nFederer a Nadal jsou prvn\u00edm p\u00e1rem otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 se \u010dty\u0159ikr\u00e1t utkali ve fin\u00e1le French Open (2006-2008 a 2011)\njedin\u00fd mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd t\u0159ikr\u00e1t \u010delil dvou r\u016fzn\u00fdm soupe\u0159\u016fm ve wimbledonsk\u00e9m fin\u00e1le (Roddickovi a Nadalovi),\nFederer a Nadal vyhr\u00e1li jako p\u00e1r Wimbledon a French Open \u0161est let za sebou (2005\u20132010).\nFederer a Nadal vyhr\u00e1li jako p\u00e1r French Open, Wimbledon a US Open \u010dty\u0159i roky za sebou (2005\u20132008) a pop\u00e1t\u00e9 roku 2010,\nFederer a Nadal vyhr\u00e1li jako p\u00e1r t\u0159ikr\u00e1t kalend\u00e1\u0159n\u00ed (\u010dist\u00fd) Grand Slam (2006\u20132007, 2010).\nv osmifin\u00e1le Wimbledonu 2001 ukon\u010dil Federer 31z\u00e1pasovou wimbledonskou neporazitelnost Peta Samprase,\nosmifin\u00e1lovou v\u00fdhrou nad Michailem Ju\u017en\u00fdm na French Open 2007 dos\u00e1hl Federer na jeden\u00e1ct\u00e9 v\u00edt\u011bzn\u00e9 utk\u00e1n\u00ed Grand Slamu v pom\u011bru 3:0 na sety za sebou. T\u00edm vyrovnal mu\u017esk\u00fd rekord otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry Johna McEnroea v s\u00e9rii grandslamov\u00fdch v\u00fdher bez ztr\u00e1ty sady,\ndr\u017e\u00ed dv\u011b s\u00e9rie 27z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti (2005\u20132006, 2006\u20132007). Pouze Rod Laver vyhr\u00e1l bez p\u0159eru\u0161en\u00ed o dv\u011b utk\u00e1n\u00ed v\u00edce, a to mezi lety 1969\u20131970 (pozd\u011bji dos\u00e1hl na 27z\u00e1pasovou s\u00e9rii tak\u00e9 Djokovi\u0107),\n\u0161\u0148\u016fra 40z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti ve Wimbledonu (2003\u20132008), \u010d\u00edm\u017e zaostal o jedin\u00e9 utk\u00e1n\u00ed za absolutn\u00edm mu\u017esk\u00fdm rekordem Bj\u00f6rna Borga z let 1976\u20131981,\n\u0161\u0148\u016fra 40z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na US Open (2004\u20132009) p\u0159edstavuje rekord otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry,\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd dos\u00e1hl 40z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na dvou r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech, ve Wimbledonu 2003\u20132008 a na US Open 2004\u20132009\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd dos\u00e1hl 19z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (t\u0159et\u00ed s\u00e9rie na Australian Open 2006\u20132008),\nv\u00fdhrou nad krajanem Stanislasem Wawrinkou v osmifin\u00e1le French Open 2010 se stal prvn\u00edm tenistou, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo vytvo\u0159it 11z\u00e1pasovou neporazitelnost na ka\u017ed\u00e9m ze \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f. Rafael Nadal tento v\u00fdkon dos\u00e1hl po osmifin\u00e1lov\u00e9 v\u00fdh\u0159e nad Gillesem M\u00fcllerem na US Open 2011,\nnejv\u00edce 87 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed dvouhry v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e na Australian Open (po ro\u010dn\u00edku 2017), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal 56 v\u00fdher Stefana Edberga,\nnejv\u00edce 325 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed dvouhry na Grand Slamu (po US Open 2017), \u010d\u00edm\u017e mezi mu\u017ei p\u0159ekonal 233 v\u00fdher Jimmyho Connorse a v absolutn\u00edm po\u010dtu 316 v\u00fdher Sereny Williamsov\u00e9,\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd tenista nasazen\u00fd jako \u010d\u00edslo jedna na 18 za sebou jdouc\u00edch Grand Slamech, od French Open 2004 do Wimbledonu 2008,\nprvn\u00ed mu\u017esk\u00fd tenista nasazen\u00fd jako \u010d\u00edslo jedna na 23 Grand Slamech, Pete Sampras byl turnajovou jedni\u010dkou na 22 Grand Slamech,\njako jedin\u00fd hr\u00e1\u010d vyhr\u00e1l 124 grandslamov\u00fdch utk\u00e1n\u00ed proti hr\u00e1\u010d\u016fm mimo elitn\u00ed p\u011btku \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (Wimbledon 2004 \u2013 US Open 2009). S\u00e9rii ukon\u010dil Juan Mart\u00edn del Potro ve fin\u00e1le US Open 2009, kdy\u017e mu aktu\u00e1ln\u011b pat\u0159ila 6. pozice sv\u011btov\u00e9 klasifikace, a po titulu se posunul na 5. m\u00edsto,\njako jedin\u00fd hr\u00e1\u010d vyhr\u00e1l 75 set\u016f v utk\u00e1n\u00edch 1. kola Grand Slamu bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (US Open 2003 \u2013 US Open 2009). S\u00e9rii, v n\u00ed\u017e neztratil \u017e\u00e1dnou sadu v \u00favodn\u00edm kole po v\u00edce ne\u017e \u0161est let (24 utk\u00e1n\u00ed), ukon\u010dil Igor Andrejev na Australian Open 2010,\nnikdy neprohr\u00e1l grandslamov\u00fd z\u00e1pas p\u0159i veden\u00ed 2:0 na sety a\u017e do \u010dtvrtfin\u00e1le Wimbledonu 2011, kdy jej zdolal Jo-Wilfried Tsonga.\njedin\u00fd aktivn\u00ed tenista, kter\u00fd m\u00e1 v\u00edce ne\u017e 85% \u00fasp\u011b\u0161nost v\u00fdher na t\u0159ech ze \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f (vyjma French Open). Pouze Federer, Rafael Nadal a Novak Djokovi\u0107 dos\u00e1hli v\u00edce ne\u017e 80% \u00fasp\u011b\u0161nosti na v\u0161ech \u010dty\u0159ech Grand Slamech,\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd dos\u00e1hl na 95% \u00fasp\u011b\u0161nost v\u00fdher grandslamov\u00fdch turnaj\u016f ve t\u0159ech sez\u00f3n\u00e1ch (2004, 2006 a 2007),\njedin\u00fd mu\u017e, kter\u00fd vyhr\u00e1l nejm\u00e9n\u011b 20 utk\u00e1n\u00ed Grand Slamu za rok v osmi n\u00e1sledn\u00fdch sez\u00f3n\u00e1ch (2004\u20132011),\nv\u00fdhrou nad Albertem Ramosem-Vi\u00f1olasem v \u00favodn\u00edm kole Wimbledonu 2012, se stal jedin\u00fdm hr\u00e1\u010dem, kter\u00fd zaznamenal nejm\u00e9n\u011b 60 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (Australian Open, Wimbledonu a US Open). Jimmy Connors a Pete Sampras vyhr\u00e1li alespo\u0148 60 utk\u00e1n\u00ed na dvou r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech (US Open a Wimbledonu),\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd zaznamenal nejm\u00e9n\u011b 65 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed na \u010dty\u0159ech r\u016fzn\u00fdch Grand Slamech,,\njako prvn\u00ed nebo druh\u00fd nasazen\u00fd startoval na 30 po sob\u011b jdouc\u00edch grandslamov\u00fdch turnaj\u00edch, od US Open 2003 do Australian Open 2011.\npo odehr\u00e1n\u00ed US Open 2017 dr\u017e\u00ed v tzv. no\u010dn\u00edch show newyorsk\u00e9ho grandslamu statistiku v\u00fdher 36\u20132 (utk\u00e1n\u00ed hran\u00e1 pozd\u011b ve\u010der na centr\u00e1ln\u00edm dvorci).\ndr\u017eitel rekordn\u00edho po\u010dtu 6 titul\u016f na ATP World Tour Finals (2003\u20132004, 2006\u20132007, 2010\u20132011),\njeden ze dvou hr\u00e1\u010d\u016f, kter\u00fd vyhr\u00e1l turnaj bez por\u00e1\u017eky v\u00edce ne\u017e jednou, a to p\u011btkr\u00e1t (2003\u20132004, 2006, 2010\u20132011), Djokovi\u0107 zv\u00edt\u011bzil bez prohry t\u0159ikr\u00e1t\nFederer (2003\u20132007), Lendl (1980\u20131988) a N\u0103stase (1971\u20131975) jsou jedin\u00ed, kte\u0159\u00ed se probojovali do fin\u00e1le alespo\u0148 p\u011btkr\u00e1t za sebou. Lendl dr\u017e\u00ed rekord s\u00e9ri\u00ed dev\u00edti \u00fa\u010dast\u00ed v \u0159ad\u011b,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l turnaj ve t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch m\u011bstech (2kr\u00e1t v Houstonu, 2kr\u00e1t v \u0160anghaji a 2kr\u00e1t v Lond\u00fdn\u011b),\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd startoval na turnaji 14kr\u00e1t, nav\u00edc v \u0159ad\u011b (2002\u20132015)\nFederer (2003\u20132007, 2010\u20132012, 2014\u20132015) dr\u017e\u00ed rekord v po\u010dtu deseti fin\u00e1le,\nFederer dr\u017e\u00ed rekord v po\u010dtu t\u0159in\u00e1cti semifin\u00e1le,\nFederer dr\u017e\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det 52 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed, kdy\u017e v roce 2012 p\u0159ekonal p\u0159ede\u0161l\u00fd Lendl\u016fv rekord 39 v\u00fdher,\nv deseti fin\u00e1le nastoupil proti osmi r\u016fzn\u00fdm soupe\u0159\u016fm (Agassimu, Hewittovi, Nalbandianovi, Blakeovi, Ferrerovi, Nadalovi, Tsongovi, Djokovi\u0107ovi), co\u017e je rekordn\u00ed po\u010det soupe\u0159\u016f v boji o titul,\nFederer, Lendl a Djokovi\u0107 dr\u017e\u00ed rekordn\u00ed s\u00e9rii 14 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed v \u0159ad\u011b. Federer m\u00e1 tak\u00e9 dv\u011b dal\u0161\u00ed s\u00e9rie 12z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti.\nrekordn\u00ed po\u010det 350 vyhran\u00fdch z\u00e1pas\u016f po Shanghai Masters 2017\nrekordn\u00ed po\u010det 46 \u00fa\u010dast\u00ed ve fin\u00e1le dvouhry, spolu s Rafaelem Nadalem po Shanghai Masters 2017\n5 titul\u016f na Indian Wells Masters s Novakem Djokovi\u0107em,\nrekordn\u00ed po\u010det 7 fin\u00e1lov\u00fdch \u00fa\u010dast\u00ed na Indian Wells Masters,\nnejstar\u0161\u00ed v\u00edt\u011bz i finalista dvouhry s\u00e9rie v 36 letech a 2 m\u011bs\u00edc\u00edch v\u011bku na Shanghai Masters 2017\njako prvn\u00ed hr\u00e1\u010d vyhr\u00e1l v\u00edce ne\u017e 300 z\u00e1pas\u016f v s\u00e9rii, v\u00fdhra ve druh\u00e9m kole Cincinnati Masters 2014 znamenala 300. v\u00fdhru,\nprvn\u00ed hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l 4 tituly ATP World Tour Masters 1000 v jedn\u00e9 sez\u00f3n\u011b (2005), kdy\u017e zv\u00edt\u011bzil na \u010dty\u0159ech z p\u011bti turnaj\u016f s\u00e9rie, do nich\u017e nastoupil,\nFederer, Djokovi\u0107 a Nadal jsou jedin\u00ed, kte\u0159\u00ed si zahr\u00e1li fin\u00e1le v\u0161ech 9 st\u00e1vaj\u00edc\u00edch turnaj\u016f ATP World Tour Masters 1000, kter\u00fdmi s\u00e9rie disponuje,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd nastoupil do fin\u00e1le Masters 1000 v 11 m\u011bstech (2002 Miami, 2002 Hamburk, 2003 \u0158\u00edm, 2004 Indian Wells, 2004 Toronto, 2005 Cincinnati, 2006 Monte-Carlo, 2006 Madrid, 2007 Montr\u00e9al, 2010 \u0160anghaj a 2011 Pa\u0159\u00ed\u017e). Tento rekordn\u00ed po\u010det byl umo\u017en\u011bn nahrazen\u00edm turnaje Hamburku za \u0160anghaj v roce 2009 a d\u00edky cyklick\u00e9mu st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed dvou d\u011bji\u0161\u0165 Canada Masters (Toronta a Montr\u00e9alu),\nprvn\u00ed hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l 9 po sob\u011b jdouc\u00edch fin\u00e1le, do nich\u017e nastoupil (2004 Indian Wells \u2013 2006 Miami). Nadal tento v\u00fdkon pozd\u011bji vyrovnal (2005 Monte Carlo \u2013 2007 \u0158\u00edm). Oba hr\u00e1\u010di si rekordn\u00ed s\u00e9rie vz\u00e1jemn\u011b ukon\u010dili,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l v\u0161echny \u010dty\u0159i severoamerick\u00e9 turnaje s\u00e9rie alespo\u0148 dvakr\u00e1t,\ndr\u017eitel rekordn\u00edho po\u010dtu 7 titul\u016f na Cincinnati Masters (2005, 2007, 2009, 2010, 2012, 2014, 2015),\ns\u00e9rii Federerovy 29z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na turnaj\u00edch Masters ukon\u010dil Nadal ve fin\u00e1le Masters Series Monte-Carlo 2006, Jednalo se o rekordn\u00ed \u0161\u0148\u016fru v\u00fdher a\u017e do roku 2011, kdy ji p\u0159ekonal Djokovi\u0107 31 v\u00edt\u011bzn\u00fdmi z\u00e1pasy,\nFederer, Nadal a Djokovi\u0107 jsou jedin\u00ed hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed se probojovali nejm\u00e9n\u011b do \u010dty\u0159 po sob\u011b jdouc\u00edch fin\u00e1le s\u00e9rie. Federer odehr\u00e1l 4 fin\u00e1le v \u0159ad\u011b t\u0159ikr\u00e1t (Indian Wells 2006 \u2013 \u0158\u00edm 2006, Hamburk 2007 \u2013 Madrid 2007, Madrid 2010 \u2013 \u0160anghaj 2010),\nv pond\u011bln\u00ed klasifikaci ATP z 29. \u0159\u00edjna 2012 dos\u00e1hl Federer na rekordn\u00ed po\u010det 302 t\u00fddn\u016f str\u00e1ven\u00fdch na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku (ve t\u0159ech odd\u011blen\u00fdch obdob\u00edch), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Samprasov\u00fdch 286 t\u00fddn\u016f (v jeden\u00e1cti odd\u011blen\u00fdch obdob\u00edch). Pouze Martina Navr\u00e1tilov\u00e1 (331 t\u00fddn\u016f) a Steffi Grafov\u00e1 (377 t\u00fddn\u016f) str\u00e1vily na \u010dele sv\u011btov\u00e9 klasifikace del\u0161\u00ed dobu od zaveden\u00ed \u017eeb\u0159\u00ed\u010dk\u016f v prvn\u00ed polovin\u011b 70. let 20. stolet\u00ed,\nprvn\u00ed a jedin\u00fd mu\u017esk\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd str\u00e1vil na \u010dele v\u00edce ne\u017e 300 t\u00fddn\u016f,\nprvn\u00ed tenista, v\u010detn\u011b \u017eensk\u00e9 kategorie, kter\u00fd str\u00e1vil na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku v\u00edce ne\u017e 200 t\u00fddn\u016f bez p\u0159eru\u0161en\u00ed,\nprvn\u00ed tenista, v\u010detn\u011b \u017eensk\u00e9 kategorie, kter\u00fd figuroval na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku a sou\u010dasn\u011b byl turnajovou jedni\u010dkou na t\u0159ech olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch \u2013 konan\u00fdch v \u0159ad\u011b i celkov\u011b, kdy\u017e tohoto v\u00fdkonu dos\u00e1hl v Ath\u00e9n\u00e1ch 2004, Pekingu 2008 a Lond\u00fdn\u011b 2012,\njeden ze \u010dty\u0159 hr\u00e1\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed zakon\u010dili sez\u00f3nu na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v letech, kter\u00e9 na sebe nenavazovaly. (Federer 2009, Ivan Lendl 1989, Rafael Nadal 2010 a 2013, Novak Djokovi\u0107 2014),t\u0159et\u00ed hr\u00e1\u010d, kter\u00fd zakon\u010dil sez\u00f3nu jako sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka alespo\u0148 p\u011btkr\u00e1t (Federer 2004\u20132007 a 2009, Jimmy Connors 1974\u20131978 a Pete Sampras 1993\u20131998),\n\u010dtvrt\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd zakon\u010dil sez\u00f3nu jako sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka alespo\u0148 \u010dty\u0159ikr\u00e1t za sebou (Federer 2004\u20132007, Connors 1974\u20131978, John McEnroe 1981\u20131984 a Sampras 1993\u20131998),\np\u00e1t\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd byl klasifikov\u00e1n na prvn\u00edm m\u00edst\u011b po v\u0161echny t\u00fddny kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku (2005\u20132007). Dal\u0161\u00edmi jsou Connors, Lendl, Sampras, Lleyton Hewitt a Djokovi\u0107. Federer tento v\u00fdkon zopakoval ve t\u0159ech po sob\u011b jdouc\u00edch sez\u00f3n\u00e1ch (2005\u20132007),\na\u017e do 18. srpna 2008, kdy jej na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP vyst\u0159\u00eddal Rafael Nadal, v\u00e9vodil sv\u0161tov\u00e9 klasifikaci 237 t\u00fddn\u016f bez p\u0159eru\u0161en\u00ed, co\u017e p\u0159edstavuje absolutn\u00ed tenisov\u00fd rekord. P\u0159ekonal tak Connorsov\u00fdch 160 t\u00fddn\u016f. Mezi \u017eenami dr\u017e\u00ed rekord Steffi Grafov\u00e1 se 186 t\u00fddny,\nprvn\u00ed obdob\u00ed na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku str\u00e1vil 237 t\u00fddn\u016f (2. \u00fanora 2004 \u2013 17. srpna 2008), druh\u00e9 48 t\u00fddn\u016f (6. \u010dervence 2009 \u2013 6. \u010dervna 2010) a t\u0159et\u00ed \u00fasek trval 17 t\u00fddn\u016f (9. \u010dervence 2012 \u2013 4. listopadu 2012),\nprvn\u00ed tenista, v\u010detn\u011b \u017eensk\u00e9 kategorie, kter\u00fd str\u00e1vil na \u010dele \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku 285 t\u00fddn\u016f pouze ve dvou obdob\u00edch,\nprvn\u00ed a jedin\u00fd tenista, kter\u00fd na prvn\u00edm nebo druh\u00e9m m\u00edst\u011b \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku zakon\u010dil osm sez\u00f3n bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (2003\u20132010) a celkov\u011b pak desetkr\u00e1t (2003\u20132010, 2012, 2014),\njako prvn\u00ed nebo druh\u00fd hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku figuroval rekordn\u00edch 346 t\u00fddn\u016f bez p\u0159eru\u0161en\u00ed (17. listopadu 2003 \u2013 4. \u010dervence 2011), \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Connors\u016fv rekord 300 t\u00fddn\u016f,\njako prvn\u00ed nebo druh\u00fd hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku figuroval celkem 478 t\u00fddn\u016f, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal Sampras\u016fv rekord 376 t\u00fddn\u016f; ATP zah\u00e1jila pravideln\u00e9 t\u00fddenn\u00ed aktualizace 25. \u010dervna 1984 (Ivan Lendl byl mezi prvn\u00edma dv\u011bma 303 t\u00fddn\u016f, ale p\u0159ed \u010dervnem 1984 str\u00e1vil na \u010dele dal\u0161\u00edch v\u00edce ne\u017e 100 t\u00fddn\u016f).\njedin\u00fd tenista, kter\u00fd si zahr\u00e1l fin\u00e1le v\u0161ech \u010dty\u0159 Grand Slam\u016f jako sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka (Australian Open 2006, French Open 2006, Wimbledon 2004, US Open 2004) i jako sv\u011btov\u00e1 dvojka (Australian Open 2004, French Open 2009, Wimbledon 2009, US Open 2008). V\u0161echny \u010dty\u0159i grandslamov\u00e9 turnaje vyhr\u00e1l tak\u00e9 jako sv\u011btov\u00e1 dvojka a t\u0159i ze \u010dty\u0159 jako sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka (vyjma French Open),\n\u010dtvrt\u00fd mu\u017e, kter\u00fd str\u00e1vil na \u010dele klasifikace \u00fahrnem v\u00edce ne\u017e p\u011bt let (260 t\u00fddn\u016f). Prvn\u00edm se stal Connors n\u00e1sledov\u00e1n Lendlem a Samprasem,\nv letech 2003\u20132008 vytvo\u0159il historick\u00fd rekord s\u00e9ri\u00ed 65z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na tr\u00e1v\u011b, kterou ukon\u010dil Rafael Nadal v jednom z nejlep\u0161\u00edch utk\u00e1n\u00ed historie tenisu \u2013 fin\u00e1le Wimbledonu 2008, B\u011bhem t\u00e9to \u0161\u0148\u016fry odehr\u00e1l jen dva p\u011btisetov\u00e9 z\u00e1pasy a z celkov\u00fdch 186 sad prohr\u00e1l 16 (170\u201316).\nv letech 2005\u20132006 vytvo\u0159il historick\u00fd rekord s\u00e9ri\u00ed 56z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na tvrd\u00e9m povrchu, kterou ukon\u010dil Rafael Nadal ve fin\u00e1le dubajsk\u00e9ho turnaje 2006. Federer tak\u00e9 dr\u017e\u00ed druhou nejdel\u0161\u00ed \u0161\u0148\u016fru na tvrd\u00e9m povrchu, a to 36 v\u00fdher (2006\u20132007). V rozmez\u00ed 25 m\u011bs\u00edc\u016f, od \u00fanora 2005 do \u00fanora 2007, zaznamenal na tomto povrchu bilanci v\u00edt\u011bzn\u00fdch z\u00e1pas\u016f 111\u20132 (98,2 %),\ndr\u017eitel rekordn\u00edch 26 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed bez p\u0159eru\u0161en\u00ed nad hr\u00e1\u010di prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 des\u00edtky \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku ATP. Neporazitelnost trvala 16 m\u011bs\u00edc\u016f mezi \u0159\u00edjnem 2003 a lednem 2005. Ukon\u010dila ji por\u00e1\u017eka od Marata Safina v semifin\u00e1le Australian Open,\ndr\u017eitel rekordu 41z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti proti tenist\u016fm Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. \u0160\u0148\u016fra za\u010dala v\u00fdhrou nad Jamesem Blakem na US Open 2003, trvala 55 m\u011bs\u00edc\u016f, a skon\u010dila v semifin\u00e1le Indian Wells Masters 2008 prohrou s Mardym Fishem,\ndr\u017eitel rekordu 55z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti na turnaj\u00edch v Severn\u00ed Americe. S\u00e9rii ukon\u010dil v srpnu 2006 Andy Murray. (Tato por\u00e1\u017eka znamenala konec Federerovy \u0161\u0148\u016fry 17 fin\u00e1le v \u0159ad\u011b, \u010d\u00edm\u017e zaostal pouze jednu fin\u00e1lovou \u00fa\u010dast za rekordn\u00edm z\u00e1pisem 18 fin\u00e1le Ivana Lendla z let 1981 a 1982),\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd dr\u017e\u00ed sedm s\u00e9ri\u00ed nejm\u00e9n\u011b 20z\u00e1pasov\u00e9 neporazitelnosti. Prvn\u00ed vytvo\u0159il v l\u00e9t\u011b 2004 s 23 v\u00edt\u011bzn\u00fdmi z\u00e1pasy. Druh\u00e1 trvala 26 st\u0159etnut\u00ed od druh\u00e9 poloviny sez\u00f3ny 2004 do po\u010d\u00e1tku roku 2005. T\u0159et\u00ed p\u0159i\u0161la v prvn\u00ed polovin\u011b sez\u00f3ny 2005 a \u010dinila 25 v\u00fdher. N\u00e1sledovala \u010dtvrt\u00e1 s 35z\u00e1pasovou neporazitelnost\u00ed na konci stejn\u00e9 sez\u00f3ny. P\u00e1t\u00e9 a nejdel\u0161\u00ed obdob\u00ed za\u010dalo na US Open 2006 a po 41 utk\u00e1n\u00edch bez prohry skon\u010dilo 11. b\u0159ezna 2007. B\u011bhem t\u00e9to s\u00e9rie z\u00edskal tituly na US Open, v Tokiu, Madridu, Basileji, \u0160anghaji, na melbournsk\u00e9m Australian Open a v Dubaji. Ukon\u010dila ji prohra od Guillerma Ca\u00f1ase ve druh\u00e9m kole Indian Wells Masters. \u0160estou \u0161\u0148\u016fru odehr\u00e1l v roce 2009, jej\u00ed d\u00e9lka \u010dinila 21 z\u00e1pas\u016f, a zahrnovala triumfy z Madridu, Roland Garros a Wimbledonu. Posledn\u00ed sedm\u00e1 s\u00e9rie p\u0159i\u0161la na konci sez\u00f3ny 2011, kdy Federer z\u016fstal nepora\u017een ve 24 st\u0159etnut\u00edch. Zv\u00edt\u011bzit dok\u00e1zal v Basileji, Pa\u0159\u00ed\u017ei, na Turnaji mistr\u016f a v \u00favodu nov\u00e9ho roku 2012 tak\u00e9 v Dauh\u00e1. V semifin\u00e1le Australian Open 2012 pak podlehl Nadalovi.\ndr\u017eitel rekordu otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry s 24 vyhran\u00fdmi fin\u00e1le bez p\u0159eru\u0161en\u00ed. Nepora\u017een z\u016fstal od v\u00edde\u0148sk\u00e9ho fin\u00e1le v \u0159\u00edjnu 2003 a\u017e do bangkock\u00e9ho boje o titul v z\u00e1\u0159\u00ed 2005. P\u0159ekonal tak st\u00e1vaj\u00edc\u00ed rekord 12 v\u00edt\u011bzn\u00fdch fin\u00e1le v \u0159ad\u011b Johna McEnroea a Bj\u00f6rna Borga. S\u00e9rii ukon\u010dil David Nalbandian ve fin\u00e1le Turnaje mistr\u016f 2005.\nv semifin\u00e1le Turnaje mistr\u016f 2004 proti Maratu Safinovi vyhr\u00e1l tiebreak druh\u00e9 sady pom\u011brem 20\u201318. Jednalo se o nejdel\u0161\u00ed zkr\u00e1cenou hru s 38 odehran\u00fdmi m\u00ed\u010di od jej\u00edho zaveden\u00ed v tenise (spolurekord dr\u017e\u00ed p\u011bt dal\u0161\u00edch tiebreak\u016f se stejn\u00fdm po\u010dtem odehran\u00fdch m\u00ed\u010d\u016f). P\u0159edstavuje tak\u00e9 nejdel\u0161\u00ed zkr\u00e1cenou hru historie Turnaje mistr\u016f,\n77 odehran\u00fdch gam\u016f ve fin\u00e1le Wimbledonu 2009 proti Andymu Roddickovi p\u0159edstavovalo nejdel\u0161\u00ed grandslamov\u00e9 fin\u00e1le dvouhry podle po\u010dtu her od zaveden\u00ed tiebreaku do tenisu,\np\u00e1t\u00fd set fin\u00e1le Wimbledonu 2009 proti Roddickovi skon\u010dil pom\u011brem gam\u016f 16\u201314, co\u017e znamenalo nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det 30 her v rozhoduj\u00edc\u00ed sad\u011b fin\u00e1le grandslamov\u00e9 dvouhry. A\u017e v posledn\u00edm 77. gamu dok\u00e1zal Federer poprv\u00e9 v utk\u00e1n\u00ed prolomit soupe\u0159ovo pod\u00e1n\u00ed, co\u017e znamenalo rekord 36 udr\u017een\u00fdch pod\u00e1n\u00ed jednoho hr\u00e1\u010de za sebou ve fin\u00e1le Grand Slamu,\n50 es Federera ve fin\u00e1le Wimbledonu 2009 p\u0159edstavuje nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det es zahran\u00fdch hr\u00e1\u010dem ve fin\u00e1le Grand Slamu,\nsemifin\u00e1le dvouhry olympijsk\u00e9ho turnaje 2012 v Lond\u00fdn\u011b, v n\u011bm\u017e Federer zdolal Juana Mart\u00edna del Potra 3\u20136, 7\u20136 a 19\u201317, bylo nejdel\u0161\u00edm z\u00e1pasem hran\u00fdm na dv\u011b v\u00edt\u011bzn\u00e9 sady v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e tenisu. Jeho doba trv\u00e1n\u00ed \u010dinila 4 hodiny a 26 minut, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonalo rekord o 23 minut, kter\u00fd dr\u017eelo semifin\u00e1le Novaka Djokovi\u0107e a Rafaela Nadala z turnaje Mutua Madrilena Madrid Open 2009.\nv\u00edt\u011bz rekordn\u00edch 17 titul\u016f na tr\u00e1v\u011b v otev\u0159en\u00e9 \u00e9\u0159e,\nv\u00edt\u011bz rekordn\u00edch 63 titul\u016f na tvrd\u00e9m povrchu v historii tenisu,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d otev\u0159en\u00e9 \u00e9ry, kter\u00fd vyhr\u00e1l nejm\u00e9n\u011b deset titul\u016f na antuce, tr\u00e1v\u011b, tvrd\u00e9m povrchu v hale i tvrd\u00e9m povrchu venku,\ndo roku 2005 zkompletoval tituly ze v\u0161ech povrch\u016f \u2013 antuky, tr\u00e1vy, koberce a tvrd\u00e9ho povrchu, ve dvouh\u0159e i \u010dty\u0159h\u0159e,\njako t\u0159et\u00ed hr\u00e1\u010d zaznamenal v\u00edce ne\u017e 500 v\u00edt\u011bzn\u00fdch utk\u00e1n\u00ed na tvrd\u00e9m povrchu a p\u0159ekonal rekordn\u00ed po\u010det 598 v\u00fdher Andreho Agassiho, kdy\u017e jich jako jedin\u00fd dos\u00e1hl p\u0159es 600 a v\u00edce ne\u017e 100 na tr\u00e1v\u011b,\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd vyhr\u00e1l 7 r\u016fzn\u00fdch turnaj\u016f nejm\u00e9n\u011b p\u011btkr\u00e1t (5kr\u00e1t US Open, 6kr\u00e1t ATP World Tour Finals, 7kr\u00e1t Dubaj, Cincinnati a Basilej, 8kr\u00e1t Wimbledon, 9kr\u00e1t Halle),\njedin\u00fd hr\u00e1\u010d, kter\u00fd v ka\u017ed\u00e9 ze t\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdch sez\u00f3n (2004, 2006 a 2007) vyhr\u00e1l turnaje na \u010dty\u0159ech kontinentech.", "<<>>: Co je Homogenn\u00ed katal\u00fdza? <<>>: Homogenn\u00ed katal\u00fdza je ozna\u010den\u00ed skupiny katalytick\u00fdch reakc\u00ed, p\u0159i kter\u00fdch jsou katalyz\u00e1tory p\u0159\u00edtomny ve stejn\u00e9 f\u00e1zi jako reaktanty, obvykle jde o roztoky. Opakem je heterogenn\u00ed katal\u00fdza, kdy je katalyz\u00e1tor v jin\u00e9 f\u00e1zi ne\u017e reaktanty, nej\u010dast\u011bji je katalyz\u00e1tor pevn\u00fd a reaktanty jsou plynn\u00e9.V\u011bt\u0161ina t\u011bchto reakc\u00ed b\u00fdv\u00e1 katalyzov\u00e1na organokovov\u00fdmi slou\u010deninami.\nP\u0159\u00edkladem vyu\u017eit\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00fdroba kyseliny octov\u00e9; k homogenn\u00edm katalyz\u00e1tor\u016fm pat\u0159\u00ed mimo jin\u00e9 enzymy.\nProtony lze pou\u017e\u00edt jako homogenn\u00ed katalyz\u00e1tory, proto\u017ee voda, pou\u017e\u00edvan\u00e1 jako nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed rozpou\u0161t\u011bdlo, uvol\u0148uje autoionizac\u00ed. Kyseliny mohou nap\u0159\u00edklad urychlovat hydrol\u00fdzu ester\u016f:\nCH3CO2CH3 + H2O \u21cc CH3CO2H + CH3OHP\u0159i neutr\u00e1ln\u00edm pH hydrol\u00fdza v\u011bt\u0161iny ester\u016f ve vodn\u00fdch roztoc\u00edch prob\u00edh\u00e1 nevyu\u017eiteln\u011b pomalu.\n Hydrogenace a podobn\u00e9 reakce \nV\u00fdznamnou skupinou redoxn\u00edch reakc\u00ed jsou hydrogenace. P\u0159i nich se aduje H2 na nenasycen\u00e9 substr\u00e1ty. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad p\u0159edstavuje p\u0159enosov\u00e1 hydrogenace, kdy se vod\u00edk p\u0159esouv\u00e1 z jednoho substr\u00e1tu (donoru vod\u00edku) na jin\u00fd (akceptor vod\u00edku). Podobn\u00fdmi reakcemi jsou adice HX, kde X = silyl (pak jde o hydrosilylaci) nebo CN (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o hydrokyanaci). V\u011bt\u0161ina pr\u016fmyslov\u00fdch hydrogenac\u00ed \u2013 p\u0159i v\u00fdrob\u011b margarin\u016f, amoniaku a hydrogenaci benzenu na cyklohexan \u2013 se katalyzuje heterogenn\u011b. N\u011bkter\u00e9 chemick\u00e9 synt\u00e9zy ov\u0161em vy\u017eaduj\u00ed homogenn\u00ed katalyz\u00e1tory.\n Karbonylace \nHydroformylace, v\u00fdznamn\u00fd druh karbonylace, spo\u010d\u00edv\u00e1 v adici H a C(O)H na dvojnou vazbu; p\u0159itom se t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy pou\u017e\u00edvaj\u00ed rozpustn\u00e9 katalyz\u00e1tory zalo\u017een\u00e9 na komplexech rhodia a kobaltu.Podobnou karbonylac\u00ed je p\u0159em\u011bna alkohol\u016f na karboxylov\u00e9 kyseliny. Methanol a oxid uhelnat\u00fd reaguj\u00ed za p\u0159\u00edtomnosti homogenn\u00edho katalyz\u00e1toru za vzniku kyseliny octov\u00e9, co\u017e se vyu\u017e\u00edv\u00e1 v procesech Monsanto a Cativa. Podobn\u00fdmi reakcemi jsou hydrokarboxylace a hydroesterifikace.\n Polymerizace a metateze alken\u016f \nMnoho polyalken\u016f, nap\u0159\u00edklad polyethylen a polypropylen, se vyr\u00e1b\u00ed za katal\u00fdzy Zieglerov\u00fdmi\u2013Nattov\u00fdmi katalyz\u00e1tory. V\u011bt\u0161inou se pou\u017e\u00edvaj\u00ed heterogenn\u00ed katalyz\u00e1tory, byly v\u0161ak, obzvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i stereospecifick\u00fdch polymerizac\u00edch, pou\u017eity i homogenn\u00ed. Metateze alken\u016f se v pr\u016fmyslu obvykle katalyzuj\u00ed heterogenn\u011b, jsou v\u0161ak tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 homogenn\u00ed postupy.\n Oxidace \nHomogenn\u00ed katalyz\u00e1tory se daj\u00ed vyu\u017e\u00edt i u mnoha oxida\u010dn\u00edch reakc\u00ed. Ve Wackerov\u011b procesu vznik\u00e1 acetaldehyd reakc\u00ed ethenu s kysl\u00edkem. Vyu\u017eit\u00ed v katal\u00fdze m\u00e1 i mnoho nekovov\u00fdch organick\u00fdch komplex\u016f, nap\u0159\u00edklad p\u0159i v\u00fdrob\u011b kyseliny tereftalov\u00e9 z xylenu. Alkeny lze epoxidovat a dihydroxylovat za pou\u017eit\u00ed kovov\u00fdch komplex\u016f, jako nap\u0159\u00edklad p\u0159i Sharplessov\u00fdch dihydroxylac\u00edch.\nEnzymy funguj\u00ed jako homogenn\u00ed katalyz\u00e1tory, kter\u00e9 jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 pro \u017eiv\u00e9 organismy, maj\u00ed v\u0161ak i pr\u016fmyslov\u00e1 vyu\u017eit\u00ed. Dob\u0159e prozkouman\u00fd p\u0159\u00edpad p\u0159edstavuj\u00ed karbon\u00e1tdehydrat\u00e1zy, kter\u00e9 katalyzuj\u00ed p\u0159enos oxidu uhli\u010dit\u00e9ho z krve do plic. Enzymy maj\u00ed vlastnosti homogenn\u00edch i heterogenn\u00edch katalyz\u00e1tor\u016f, \u010dasto jsou v tomto smyslu pova\u017eov\u00e1ny za t\u0159et\u00ed, odd\u011blenou, skupinu katalyz\u00e1tor\u016f. \u010cast\u00fdm reaktantem v enzymatick\u00fdch reakc\u00edch je voda. Estery a amidy se v neutr\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed hydrolyzuj\u00ed pomalu, ov\u0161em rychlosti t\u011bchto reakc\u00ed v\u00fdrazn\u011b zvy\u0161uj\u00ed n\u011bkter\u00e9 metaloenzymy, co\u017e jsou molekuly, kter\u00e9 lze pova\u017eovat za velk\u00e9 komplexy.\nAkrylamid se vyr\u00e1b\u00ed enzymaticky katalyzovanou hydrol\u00fdzou akrylonitrilu.\nHomogenn\u00ed katalyz\u00e1tory jsou obecn\u011b selektivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e heterogenn\u00ed.\nU exotermn\u00edch reakc\u00ed p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed homogenn\u00ed katalyz\u00e1tory teplo do rozpou\u0161t\u011bdla.\nHomogenn\u00ed katalyz\u00e1tory se snadn\u011bji p\u0159esn\u011b charakterizuj\u00ed, jejich reak\u010dn\u00ed mechanismy tak lze snadn\u011bji ovl\u00e1dat.\nOdd\u011blen\u00ed homogenn\u00edho katalyz\u00e1toru od produkt\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt obt\u00ed\u017en\u00e9; u n\u011bkter\u00fdch vysoce aktivn\u00edch katalyz\u00e1tor\u016f se neprov\u00e1d\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bkter\u00fdch jin\u00fdch reakc\u00ed jsou organick\u00e9 produkty dostate\u010dn\u011b t\u011bkav\u00e9, aby mohly b\u00fdt odd\u011bleny destilac\u00ed.\nHomogenn\u00ed katalyz\u00e1tory m\u00edvaj\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s heterogenn\u00edmi ni\u017e\u0161\u00ed tepelnou stabilitu. \u0158ada organokovov\u00fdch komplex\u00a7 se rozkl\u00e1d\u00e1 za teplot ni\u017e\u0161\u00edch ne\u017e 100 \u00b0C. Existuj\u00ed v\u0161ak i takov\u00e9, je\u017e lze pou\u017e\u00edt i p\u0159i teplot\u00e1ch okolo 200 \u00b0C.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Homogeneous catalysis na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice? <<>>: Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice je sb\u00edrka b\u00e1sn\u00ed od spisovatele V\u00edt\u011bzslava H\u00e1lka. Sb\u00edrka obsahuje 36 b\u00e1sn\u00ed a poprv\u00e9 vy\u0161la roku 1874. Tato drobn\u00e1 epika m\u00e1 prostory z\u00fa\u017een\u00e9 a v\u0161edn\u00ed - n\u00e1vsi, dvory chalup a sv\u011btnice s tepl\u00fdm krbem. Ve zd\u00e1nliv\u011b klidn\u00e9 a p\u0159ehledn\u00e9 vsi se \u017eij\u00ed propastn\u00e9 strasti, zrady a ne\u0161t\u011bst\u00ed, zklam\u00e1n\u00ed, je\u017e \u00fast\u00ed nap\u0159\u00edklad v pomaten\u00ed mysli. V t\u011bchto soci\u00e1ln\u00edch a psychologick\u00fdch balad\u00e1ch p\u0159edvedl H\u00e1lek smysl pro paradox, n\u00e1pov\u011bdu a pointu. D\u00edlo Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice je posledn\u00ed sb\u00edrkou autora, je\u017e byla vyd\u00e1na m\u011bs\u00edc po jeho smrti.\nH\u00e1lek se velmi zaj\u00edmal o \u017eivot na vesnici, upozor\u0148uje na soci\u00e1ln\u00ed rozpory. B\u00e1sn\u011b v t\u00e9to sb\u00edrce realisticky zobrazuj\u00ed \u017eivot vesnice, proto se d\u00edlo sv\u00fdm pojet\u00edm \u0159ad\u00ed k realismu. U t\u00e9to sb\u00edrky je n\u00e1zev \u201epoh\u00e1dky\u201c velmi zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. Poh\u00e1dky jsou obecn\u011b ch\u00e1p\u00e1ny jako p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 maj\u00ed dobr\u00fd konec a d\u00e1vaj\u00ed lidem nad\u011bji, \u017ee v\u0161e dob\u0159e dopadne, jen\u017ee opak je zde pravdou. N\u011bkter\u00e9 b\u00e1sn\u011b jsou a\u017e dosti drsn\u00e9. Pr\u00e1v\u011b um\u011bn\u00ed dramatick\u00e9 zkratky a pointy osv\u011bd\u010dil H\u00e1lek v balad\u00e1ch z nich\u017e \u010d\u00e1st za\u0159adil do t\u00e9to sb\u00edrky.\nH\u00e1lkovi zde ne\u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o d\u011bj, ale o c\u00edlen\u011b podanou pointu \u010di my\u0161lenku. Dok\u00e1zal sv\u00fdmi popisy uk\u00e1zat, jak to na vesnici chod\u00ed. Na rozd\u00edl od B. N\u011bmcov\u00e9 a jej\u00ed idylick\u00e9 vesnice se ukazuje \u00fapln\u011b jin\u00fd obraz \u2013 realistick\u00fd. Autor zde ukazuje obraz soci\u00e1ln\u00edch pom\u011br\u016f, lidsk\u00e9 opu\u0161t\u011bnosti, nev\u011bry,\u2026\nV t\u00e9to sb\u00edrce jsou charakteristicky zaj\u00edmav\u00e9 a p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 postavy, autor vyprav\u00ed o tragick\u00fdch osudech lid\u00ed, kte\u0159\u00ed zlomeni lakotou, b\u00eddou nebo p\u0159edsudky se stali sm\u011b\u0161n\u00fdmi figurkami, zobrazuje bolestn\u00e9 a smutn\u00e9 sc\u00e9ny \u017eivota nebo tak\u00e9 zpracov\u00e1v\u00e1 lidov\u00e9 pov\u011bsti.Ve zd\u00e1nliv\u011b klidn\u00e9 a p\u0159ehledn\u00e9 vsi se odehr\u00e1vaj\u00ed ne\u0161\u0165astn\u00e9 osudy, krut\u00e9 exekuce. Lze tak\u00e9 nal\u00e9zt dost kontrast\u016f nap\u0159. genera\u010dn\u00ed probl\u00e9my, vztahy rodi\u010d\u016f s d\u011btmi, vesnick\u00fd \u017eivot.\nSb\u00edrka nab\u00edz\u00ed tak\u00e9 r\u016fznorodost postav. Nap\u0159. Mat\u011bj, kter\u00fd v b\u00e1sni Kr\u00e1l\u016fv posel hled\u00e1 kr\u00e1lovi budouc\u00ed kr\u00e1lovnu. Postava babi\u010dky ve Zlat\u00e9 babi\u010dce zase ud\u00e1v\u00e1 jak\u00fdsi vzor pro d\u011bti. Postavy cik\u00e1n\u016f v Cik\u00e1nsk\u00e9 ve\u010de\u0159i zase ukazuj\u00ed jejich pospolitost, kter\u00e1 v jejich komunit\u011b vl\u00e1dne. Kr\u00e1l S\u00e1va, je\u017e se objevuje ve stejnojmenn\u00e9 b\u00e1sni se sna\u017e\u00ed nal\u00e9zt opravdu \u0161\u0165astn\u00e9 lidi. Muzikanti zase znamenaj\u00ed spojen\u00ed se sv\u011btem. Nejednou ov\u0161em hraj\u00ed nejenom pro obveselen\u00ed, ale do vojensk\u00e9ho pochodu (Rekruti, \u0160uma\u0159i, Plukovn\u00ed tambor). P\u00edsni\u010dk\u00e1\u0159, v\u017eit\u00e1 role H\u00e1lka b\u00e1sn\u00edka, je v Poh\u00e1dk\u00e1ch z na\u0161\u00ed vesnice p\u0159edstaven jako v\u0161emi uzn\u00e1van\u00e1 instituce, neboli jako mluv\u010d\u00ed v\u0161ech.\nH\u00e1lek se sna\u017eil, aby v\u0161echny ver\u0161e p\u016fsobily prost\u011b a aby byly srozumiteln\u00e9. U\u017e\u00edval proto \u010dasto hovorov\u00fdch prvk\u016f, d\u00e1val n\u011bkter\u00fdm b\u00e1sn\u00edm humorn\u00fd a m\u00edsty a\u017e d\u016fv\u011brn\u00fd t\u00f3n.\nRoku 1910 vy\u0161la sb\u00edrka od Viktora Dyka. Sb\u00edrka je velmi satiricky lad\u011bna a nese n\u00e1zev Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice, kter\u00fd odkazuje na b\u00e1snickou sb\u00edrku V. H\u00e1lka. H\u00e1lkovy ver\u0161e byly tak\u00e9 \u010dasto zhudeb\u0148ov\u00e1ny - nap\u0159. Bed\u0159ichem Smetanou.\nH\u00c1LEK, V\u00edt\u011bzslav. Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice. Praha: J. Otto, 1905. 90 s. Dostupn\u00e9 online. V\u00edt\u011bzslav H\u00e1lek Edice podle Nosovsk\u00e9ho Soupisu \u010deskoslovensk\u00e9 literatury za l\u00e9ta 1901-1925. \n D\u00edlo Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice (H\u00e1lek) ve Wikizdroj\u00edch\n Digitalizovan\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed d\u00edla Poh\u00e1dky z na\u0161\u00ed vesnice v digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Kramerius NK \u010cR.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Ond\u0159eje (Hodslavice)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Ond\u0159eje je sakr\u00e1ln\u00ed stavba v Hodslavic\u00edch na severn\u00ed Morav\u011b na pomez\u00ed Moravskoslezsk\u00e9ho a Zl\u00ednsk\u00e9ho kraje. Kostel je d\u0159ev\u011bn\u00fd, postaven\u00fd roku 1551 v gotick\u00e9m slohu. B\u011bhem 17. a 18. stolet\u00ed k n\u011bmu p\u0159ibyla emp\u00edrov\u00e1 p\u0159\u00edstavba. Edikulov\u00fd olt\u00e1\u0159 byl vytvo\u0159en na p\u0159elomu 16. a 17. stolet\u00ed. V kostele se t\u00e9\u017e nach\u00e1z\u00ed kopie Hodslavick\u00e9 madony, jej\u00ed\u017e origin\u00e1l \u2013 vytvo\u0159en\u00fd b\u011bhem 15. stolet\u00ed \u2013 je ov\u0161em ulo\u017een jinde. Objekt je nejstar\u0161\u00edm kostelem na \u00fazem\u00ed Moravskoslezsk\u00e9ho kraje.Objekt je chr\u00e1n\u011bn coby kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nPrvn\u00ed sakr\u00e1ln\u00ed stavba v obci byla postavena ve 14. stolet\u00ed z daru vrchnostenskou nadac\u00ed. Farnost byla z\u0159\u00edzena kolem roku 1383. Podle \u00fadaj\u016f v olomouck\u00e9 kapitule je zpr\u00e1va z roku 1419, v n\u00ed\u017e je zm\u00edn\u011bn hodslavsk\u00fd far\u00e1\u0159 Mik\u0161.", "<<>>: Co je Zlatica? <<>>: Zlatica (bulharsky \u0417\u043b\u0430\u0442\u0438\u0446\u0430) je m\u011bsto le\u017e\u00edc\u00ed ve st\u0159edn\u00edm Bulharsku, uprost\u0159ed Zlaticko-pirdopsk\u00e9 kotliny. Je spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem stejnojmenn\u00e9 ob\u0161tiny a m\u00e1 zhruba 5 tis\u00edc obyvatel.\nDatum zalo\u017een\u00ed m\u011bsta nen\u00ed zn\u00e1mo, ale prokazateln\u011b existovalo v \u0159\u00edmsk\u00e9 dob\u011b, kdy ho ob\u00fdvali voj\u00e1ci chr\u00e1n\u00edc\u00ed bl\u00edzk\u00e9 zlat\u00e9 doly, a neslo pravd\u011bpodobn\u011b jm\u00e9no Ulpia Aurea. N\u00e1zev Zlatica je dolo\u017een poprv\u00e9 ve 13. stolet\u00ed za panov\u00e1n\u00ed Konstantina Asena. Ve st\u0159edov\u011bku bylo m\u011bsto v\u00fdznamn\u00fdm st\u0159ediskem, pod jeho\u017e spr\u00e1vu spadalo n\u011bkolik pevnost\u00ed ve Sredn\u00e9 go\u0159e a na Star\u00e9 planin\u011b. Z tohoto d\u016fvodu se zdej\u0161\u00ed kraj dostal do osmansk\u00e9 poroby teprve 30 let po p\u00e1du tehdej\u0161\u00edho hlavn\u00edho m\u011bsta Velik\u00e9ho Trnova. V roce 1443 se u m\u011bsta odehr\u00e1la bitva, ve kter\u00e9 osmansk\u00e1 vojska Kasima Pa\u0161i zabr\u00e1nila spojen\u00e9 arm\u00e1d\u011b Vladislava III. a Jana Hunyadiho v dal\u0161\u00edm postupu na jih.\nV 18. stolet\u00ed se Zlatica stala kl\u00ed\u010dov\u00fdm dodavatelem skopov\u00e9ho masa a vlny v tehdej\u0161\u00edm Turecku. D\u00edky rozkv\u011btu m\u011bsta zde byla v roce 1777 postavena hodinov\u00e1 v\u011b\u017e a po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed zde byla z\u0159\u00edzena c\u00edrkevn\u00ed \u0161kola. Po osvobozen\u00ed Bulharska v rusko-tureck\u00e9 v\u00e1lce se stala spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed, ale po zdej\u0161\u00edch bou\u0159liv\u00fdch demonstrac\u00edch proti vl\u00e1d\u011b Stefana Stambolova v roce 1888 byly spr\u00e1vn\u00ed org\u00e1ny p\u0159em\u00edst\u011bny do bl\u00edzk\u00e9ho Pirdopu.\nVe m\u011bst\u011b \u017eije 5 198 st\u00e1l\u00fdch obyvatel a je zde trvale hl\u00e1\u0161eno 4 461 obyvatel. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed 1.", "<<>>: Co je \u010cepirohy? <<>>: \u010cepirohy (n\u011bmecky Tsch\u00f6ppern) jsou katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed a m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st statut\u00e1rn\u00edho m\u011bsta Mostu vytvo\u0159en\u00e1 ze zanikl\u00e9 stejnojmenn\u00e9 obce, kter\u00e1 byla z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti zbo\u0159ena v letech 1968\u20131972 kv\u016fli t\u011b\u017eb\u011b hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed a jej\u00ed zbytek roku 1976 p\u0159ipojen k Mostu. \u010cepirohy tvo\u0159\u00ed jihoz\u00e1padn\u00ed okraj m\u011bsta a le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 293 metr\u016f p\u0159i star\u00e9 cest\u011b do \u017datce (dnes silnice I/27). Rozkl\u00e1daj\u00ed pod \u010cepiro\u017eskou v\u00fd\u0161inou na Lu\u010dn\u00edm potoku a maj\u00ed katastr\u00e1ln\u00ed v\u00fdm\u011bru 356 hektar\u016f.\nN\u00e1zev vesnice byl nejsp\u00ed\u0161e odvozen z kroje m\u00edstn\u00edch vesni\u010dan\u016f. Nejstar\u0161\u00ed tvar vznikl spojen\u00edm slova \u010depec a staro\u010desk\u00e9ho slova \u010dapr\u00fan (kr\u00e1tk\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 s kapuc\u00ed), kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z francouzsk\u00e9ho slova chaperon. V historick\u00fdch pramenech se jm\u00e9no objevuje ve tvarech: czeprun (1331), Czepran (1425, 1455), Czeprun (1456), \u010cepirohy (1480), w Cziepirohach (1507), C\u017eeppern (1778) a \u010ceppern nebo Tsch\u00f6ppern (1846).\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o \u010cepiroh\u00e1ch poch\u00e1z\u00ed z roku 1331, kdy kr\u00e1l Jan Lucembursk\u00fd potvrdil privilegia P\u0159emysla Otakara II., z \u010deho\u017e lze usuzovat, \u017ee ves existovala ji\u017e ve 13. stolet\u00ed. V 15. stolet\u00ed ves pat\u0159ila k panstv\u00ed mosteck\u00e9ho hradu. Na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed dr\u017eelo obec v\u00edce vlastn\u00edk\u016f. Roku 1505 se vlastn\u00edkem jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti stal Klement z \u010cepiroh a Rudolic, o dva roky pozd\u011bji pak \u010d\u00e1st vsi vlastnil p\u00e1n na mosteck\u00e9m hradu Jan z Veitmile. Ve 20. letech 16. stolet\u00ed dr\u017eeli ves brat\u0159i V\u00e1clav, Ji\u0159\u00ed a Zikmund Freitokov\u00e9 z \u010cepiroh a paraleln\u011b s t\u011bmito vlastn\u00edky ji\u017e \u010d\u00e1st obce s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed p\u0159ipadala m\u011bstu Mostu. Po odkoupen\u00ed poplu\u017en\u00edho dvora Petra \u010cirna z \u010cirnu roku 1537 se stala cel\u00e1 obec majetkem m\u011bsta a byla za\u010dlen\u011bna do jeho panstv\u00ed Kopisty, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u016fstala a\u017e do roku 1848. Obec pat\u0159ila do farn\u00edho obvodu Slatinice a do stejn\u00e9 obce chodily i zdej\u0161\u00ed d\u011bti do \u0161koly.\nOd prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed se v okol\u00ed \u010cepiroh za\u010dalo t\u011b\u017eit hn\u011bd\u00e9 uhl\u00ed. Nejprve v men\u0161\u00edch dolech a a\u017e pozd\u011bji p\u0159ibyly doly Bayern (1917) a v roce 1919 d\u016fl \u010cepirohy (pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00fd na d\u016fl Hrab\u00e1k). U\u017e bern\u00ed rula uv\u00e1d\u00ed v okol\u00ed obce mal\u00e9 vinice. Vinn\u00e1 r\u00e9va se nad \u010cepirohy znovu p\u011bstuje od sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed.\nP\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00ed vesnice byla zlikvidov\u00e1na v letech 1968\u20131972 a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st v\u010detn\u011b nov\u00e9 v\u00fdstavby byla v roce 1976 p\u0159ipojena k Mostu.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 ve vsi \u017eilo 525 obyvatel (z toho 277 mu\u017e\u016f), z nich\u017e bylo 235 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 267 N\u011bmc\u016f a 23 cizinc\u016f. V\u011bt\u0161ina se hl\u00e1sila k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi, ale osm lid\u00ed bylo evangel\u00edky a 86 bez vyzn\u00e1n\u00ed. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bla vesnice 677 obyvatel: 355 \u010cechoslov\u00e1k\u016f, 312 N\u011bmc\u016f, jednoho \u010dlov\u011bka jin\u00e9 n\u00e1rodnosti a dev\u011bt cizinc\u016f. Krom\u011b deseti evangel\u00edk\u016f, 28 \u010dlen\u016f c\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 a 86 lid\u00ed bez vyzn\u00e1n\u00ed byli \u0159\u00edmsk\u00fdmi katol\u00edky.\nM\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st \u010cepirohy le\u017e\u00ed na katastr\u00e1ln\u00edch \u00fazem\u00edch \u010cepirohy, Slatinice u Mostu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i na k. \u00fa. Ho\u0159any.\n\u010cepiro\u017esk\u00e1\nNad Vinic\u00ed\nPod Ka\u0161tany\nPod Vinic\u00ed\nSadov\u00e1\nU H\u0159i\u0161t\u011b\nU Les\u00edka\nU Rybn\u00edka\n\u017dateck\u00e1\nS\u00ddKOROV\u00c1, Jana. Zmizel\u00e9 domovy. Most: Okresn\u00ed muzeum v Most\u011b, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 12.", "<<>>: Co je Fort Karola? <<>>: Fort Karola (n\u011bmecky Blockhaus, Fort Carl, \u010desky Karlova pevn\u016fstka) jsou poz\u016fstatky mal\u00e9 vojensk\u00e9 pevnosti v Kladsku, postaven\u00e9 v roce 1790 uprost\u0159ed skal na ho\u0159e Pt\u00e1k (Ptak, 841 m) nad Li\u0161\u010d\u00edm sedlem (Lisia Prze\u0142\u0119cz) z rozkazu prusk\u00e9ho kr\u00e1le Bed\u0159icha Vil\u00e9ma II. a pojmenovan\u00e1 na po\u010dest c\u00edsa\u0159e Karla VI. Poz\u016fstatky t\u00e9to pevnosti se nal\u00e9zaj\u00ed asi 2 km ji\u017en\u011b od polsk\u00e9 obce Kar\u0142\u00f3w.\n\u00dakolem t\u00e9to nevelk\u00e9 pevnosti, sp\u00ed\u0161e str\u00e1\u017enice bylo st\u0159e\u017eit na b\u00fdval\u00e9 prusko-rakousk\u00e9 hranici cestu do m\u011bsta L\u00e1zn\u011b Chudoba naz\u00fdvanou \u201eSilnice sta zat\u00e1\u010dek\u201c (Szosa Stu Zakr\u0119t\u00f3w). Tato pevnost nebyla dokon\u010dena v p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e9m rozsahu a dokon\u010den\u00e9 budovy byly ji\u017e v 19. stolet\u00ed opu\u0161t\u011bny a rozpadly se v ruiny a do dne\u0161n\u00ed doby se dochovaly pouze zbytky zd\u00ed u vstupn\u00ed br\u00e1ny a schody vysekan\u00e9 do skal vedouc\u00ed na skaln\u00ed vyhl\u00eddku.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Fort Karola na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Xocal\u0131 (raj\u00f3n)? <<>>: Xocal\u0131 je raj\u00f3n v \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu, v N\u00e1horn\u00edm Karabachu. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Chod\u017ealy.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je okupov\u00e1n arm\u00e9nsk\u00fdm vojskem.\nStal se m\u00edstem Masakru v Chod\u017ealy b\u011bhem v\u00e1lky o N\u00e1horn\u00ed Karabach v \u00fanoru 1992.", "<<>>: Co je \u017darnovica? <<>>: \u017darnovica (n\u011bmecky Scharnowitz, ma\u010farsky Zsarn\u00f3ca) je m\u011bsto, spr\u00e1vn\u00ed centrum stejnojmenn\u00e9ho okresu na st\u0159edn\u00edm Slovensku v Banskobystrick\u00e9m kraji. Ve m\u011bst\u011b \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 5 800 obyvatel a je tak a\u017e druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem okresu (po Nov\u00e9 Bani).\nM\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed v \u00fadol\u00ed \u0159eky Hron, cca 15 km od \u017diaru nad Hronom a cca 63 km od Nitry, pod Pohronsk\u00fdm Inovcem a \u0160tiavnick\u00fdmi vrchy. Le\u017e\u00ed na \u017eelezni\u010dn\u00ed trati Nov\u00e9 Z\u00e1mky \u2013 Zvolen a na rychlostn\u00ed silnici R1.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o m\u011bst\u011b je z roku 1332.", "<<>>: Co je Frederick de Houtman? <<>>: Frederick de Houtman p\u0159\u00edpadn\u011b Frederik de Houtman (1571 Gouda \u2013 21. \u0159\u00edjna 1627 Alkmaar) byl nizozemsk\u00fd mo\u0159eplavec. Pojmenoval spole\u010dn\u011b s Pieterem Dirkszoonem Keyserem 12 souhv\u011bzd\u00ed na ji\u017en\u00ed polokouli. V letech 1595\u20131597 ho doprov\u00e1zel na cest\u011b do v\u00fdchodn\u00ed Indie a b\u011bhem cesty mu pom\u00e1hal s astronomick\u00fdmi pozorov\u00e1n\u00edmi. B\u011bhem dal\u0161\u00edch expedic p\u0159idal n\u011bkolik hv\u011bzd k t\u011bm, kter\u00e9 zpozoroval Keyser.\nPozd\u011bji byl na dva roky uv\u011bzn\u011bn acehsk\u00fdm sult\u00e1nem na severu Sumatry, ale \u010das ve v\u011bzen\u00ed dob\u0159e vyu\u017eil astronomi\u00ed a z\u00e1rove\u0148 se nau\u010dil m\u00edstn\u00ed jazyk. V roce 1603, po n\u00e1vratu do Nizozemska, vydal gramatiku a slovn\u00edk malaj\u0161tiny a jazyka pou\u017e\u00edvan\u00e9ho na Madagaskaru s titulem Spraeck ende woordboeck inde Maleysche ende Madagaskarsche talen. Do p\u0159\u00edlohy t\u00e9to publikace napsal sv\u00e1 astronomick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed.\nPozd\u011bji, v roce 1619, se pod\u00edlel na prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00e1padn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Austr\u00e1lie, nap\u0159\u00edklad okol\u00ed dne\u0161n\u00edho Perthu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Frederick de Houtman na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Marie \u010ci\u017einsk\u00e1? <<>>: Marie \u010ci\u017einsk\u00e1 (7. srpna 1891 Vra\u0148any \u2013 22. \u010dervna 1982) byla \u010deskoslovensk\u00e1 politi\u010dka a poslankyn\u011b N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za Komunistickou stranu \u010ceskoslovenska.\nByla dcerou mlyn\u00e1\u0159e. Provdala se a p\u0159est\u011bhovala do Vamberku, kde se vyu\u010dila tkadlenou. Pracovala pak v Ho\u0159ic\u00edch a Chocni. Pat\u0159ila mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlenky KS\u010c. Podle \u00fadaj\u016f k roku 1930 byla profes\u00ed d\u011blnic\u00ed v Praze-Buben\u010di.V parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1929 z\u00edskala poslaneck\u00e9 k\u0159eslo v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Byla \u010dastou a radik\u00e1ln\u00ed parlamentn\u00ed \u0159e\u010dnic\u00ed. V roce 1932 byla dokonce dvakr\u00e1t vylou\u010dena z jedn\u00e1n\u00ed sn\u011bmovny pro sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla v\u011bzn\u011bna v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. Po v\u00e1lce p\u016fsobila jako politick\u00e1 a odbor\u00e1\u0159sk\u00e1 funkcion\u00e1\u0159ka. VIII. sjezd KS\u010c ji zvolil za \u010dlenku \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska. V letech 1949\u20131954 pracovala v podniku Moravolen Jesen\u00edk.Za komunistick\u00e9 vl\u00e1dy j\u00ed byl ud\u011blen \u0158\u00e1d republiky, \u0158\u00e1d pr\u00e1ce, \u0158\u00e1d 25. \u00fanora a Vyznamen\u00e1n\u00ed Za z\u00e1sluhy o v\u00fdstavbu. Zem\u0159ela po del\u0161\u00ed nemoci v \u010dervnu 1982. Posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed se konalo 1. \u010dervence 1982 v smute\u010dn\u00ed s\u00edni v \u0160umperku.", "<<>>: Co je AEG C.IV? <<>>: AEG C.IV byl n\u011bmeck\u00fd dvoum\u00edstn\u00fd pr\u016fzkumn\u00fd dvouplo\u0161n\u00edk, kter\u00fd vstoupil do slu\u017eby v roce 1916. Letoun C.IV byl odvozen od typu AEG C.II, ale rozd\u00edl od n\u011bj byl o trochu del\u0161\u00ed a byl vybaven dop\u0159edu st\u0159\u00edlej\u00edc\u00edm pevn\u00fdm kulometem Spandau r\u00e1\u017ee 7,92 mm. Letoun m\u011bl i vodorovn\u00e9 ocasn\u00ed plochy s t\u0159\u00edpolohov\u00fdm nastaven\u00edm. Mimo sv\u00e9 slu\u017eby v pr\u016fzkumu, letoun slou\u017eil i jako doprovod bombard\u00e9r\u016f. A to navzdory tomu, \u017ee se ukazovalo, \u017ee nem\u00e1 pro tuto \u00falohu dostate\u010dn\u00fd v\u00fdkon. Nicm\u00e9n\u011b se typ C.IV stal jednodu\u0161e nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm typem ze v\u0161ech letoun\u016f AEG \u0159ady B a C b\u011bhem 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. I kdy\u017e jsou \u00fadaje ne\u00fapln\u00e9, odhaduje se, \u017ee bylo postaveno kolem 400 letoun\u016f tohoto typu, kter\u00e9 vydr\u017eely ve slu\u017eb\u011b a\u017e do konce v\u00e1lky.Varianta C.IV.N byla zkonstruov\u00e1na v roce 1917 jako prototyp no\u010dn\u00edho bombard\u00e9ru. Letoun byl osazen motorem Benz Bz.III a m\u011bl i zv\u011bt\u0161en\u00e9 rozp\u011bt\u00ed k\u0159\u00eddel. Dal\u0161\u00ed variantou byt typ C.IVa, kter\u00fd byl poh\u00e1n\u011bn motorem Argus As III s v\u00fdkonem 130 kW (180 k).Letouny C.IV slou\u017eily i u bulharsk\u00e9ho letectva a u osmansk\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil.\nTechnick\u00e9 \u00fadaje poch\u00e1zej\u00ed z publikace \u201eGerman Aircraft of the First World War\u201c.\nPos\u00e1dka: 2\nRozp\u011bt\u00ed: 13,46 m\nD\u00e9lka: 7,15 m\nV\u00fd\u0161ka: 3,35 m\nNosn\u00e1 plocha: 39 m\u00b2\nPlo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed: ? kg/m\u00b2\nPr\u00e1zdn\u00e1 hmotnost: 800 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost: 1 120 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 1\u00d7 \u0159adov\u00fd motor Mercedes D.III\nV\u00fdkon pohonn\u00e9 jednotky: 120 kW\nCestovn\u00ed rychlost: ? km/h ve v\u00fd\u0161ce ? m\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 158 km/h ve v\u00fd\u0161ce ? m\nDolet: 450 km\nDostup: 5 000 m\nStoupavost: 2,78 m/s\nV\u00fdstup do 1 000 m: 6 minut\n1\u00d7 pevn\u00fd kulomet LMG 08/15 \u201eSpandau\u201c r\u00e1\u017ee 7,92 mm st\u0159\u00edlej\u00edc\u00ed dop\u0159edu\n1\u00d7 pohybliv\u00fd kulomet Parabellum MG14 r\u00e1\u017ee 7,92 mm ovl\u00e1dan\u00fd pozorovatelema\u017e 100 kg bomb\n Bulharsko\nBulharsk\u00e9 letectvoN\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e N\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e\nLuftstreitkr\u00e4fte Polsko\nPolsk\u00e9 letectvo pou\u017e\u00edvalo po v\u00e1lce 64 letoun\u016f. Turecko\nOsmansk\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 s\u00edly\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku AEG C.IV na anglick\u00e9 Wikipedii.\nDONALD, David. Encyklopedie letadel sv\u011bta. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, s.r.o., 1999. ISBN 80-7181-230-7. S. 8. \nGRAY, Peter, Owen Thetford. German Aircraft of the First World War. Lond\u00fdn: Putnam, 1970. ISBN 0-370-00103-6. (anglicky) \nKroschel, G\u00fcnter; St\u00fctzer, Helmut: Die deutschen Milit\u00e4rflugzeuge 1910\u201318, Wilhelmshaven 1977\nMunson, Kenneth: Bomber 1914\u201319, Z\u00fcrich 1968, Nr. 20\nNowarra, Heinz: Die Entwicklung der Flugzeuge 1914\u201318, M\u00fcnchen 1959\nSharpe, Michael: Doppeldecker, Dreifachdecker & Wasserflugzeuge, Gondrom, Bindlach 2001, ISBN 3-8112-1872-7\nAEG C.II\nAEG J.I\n \nAEG C.IV Fighter (1916) na webu militaryfactory.com. (anglicky)\nAEG C.IV na webu valka.cz.", "<<>>: Co je Devecser? <<>>: Devecser je m\u011bsto v Ma\u010farsku v \u017eup\u011b Veszpr\u00e9m. Je spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem stejnojmenn\u00e9ho okresu. V roce 2015 zde \u017eilo 4 266 obyvatel.\nKrom\u011b hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159ipad\u00e1 k m\u011bstu je\u0161t\u011b i mal\u00e9 \u010d\u00e1sti S\u00e1ndormajor, Sz\u00e9kpuszta a Vad\u00e1szh\u00e1z.\nV roce 2010 p\u0159i protr\u017een\u00ed hr\u00e1ze odkali\u0161t\u011b u Ajky byl Devecser siln\u011b zasa\u017een \u010derven\u00fdm kalem.\nM\u011bsto le\u017e\u00ed na hlavn\u00ed silnici 8 a silnic\u00edch 7317, 7324, 7339 a 8402. S Devecserem jsou silni\u010dn\u011b spojeny obce Borsz\u00f6rcs\u00f6k, Kolont\u00e1r, Magyarpol\u00e1ny, Noszlop, Pusztamiske a Soml\u00f3vas\u00e1rhely. Velice bl\u00edzko na v\u00fdchod od Devecseru se nach\u00e1z\u00ed m\u011bsto Ajka.\nM\u011bstem proch\u00e1zej\u00ed potoky Egres-patak, Malom-\u00e1rok a Torna.", "<<>>: Co je Seznam ostrov\u016f Norska? <<>>: Nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrovy v Norsku (norsky ostrov \u2013 \u00f8y). P\u0159ehled ostrov\u016f v Norsku s plochou p\u0159es 150 km\u00b2.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f List of islands by area na anglick\u00e9 Wikipedii a Liste over norske \u00f8yer na norsk\u00e9 (bokm\u00e5l) Wikipedii.", "<<>>: Co je Stephen Kiprotich? <<>>: Stephen Kiprotich (* 27. \u00fanora 1989) je ugandsk\u00fd atlet, b\u011b\u017eec na dlouh\u00e9 trat\u011b, olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz v maratonu z roku 2012.\nNa mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vodech debutoval v roce 2006 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu. Prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed individu\u00e1ln\u00ed \u00fasp\u011bch zaznamenal na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v atletice 2011 v jihokorejsk\u00e9m Tegu, kde skon\u010dil v maratonu na dev\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b. Jeho dosavadn\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem je zlat\u00e1 olympijsk\u00e1 medaile v maratonu, kterou vybojoval na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2012 v Lond\u00fdn\u011b. Pro svoji zemi z\u00edskal teprve druh\u00e9 olympijsk\u00e9 zlato v cel\u00e9 historii. P\u0159ed n\u00edm tot\u00e9\u017e dok\u00e1zal jen John Akii-Bua, kter\u00fd na olympi\u00e1d\u011b v Mnichov\u011b v roce 1972 triumfoval v b\u011bhu na 400 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek.\n5 000 m \u2013 13:23,70 \u2013 24. kv\u011btna 2008, Hengelo\n10 000 m \u2013 27:58,03 \u2013 25. \u010dervna 2010, Birmingham\nmaraton \u2013 2.07:20 \u2013 17.", "<<>>: Co je Tritik\u00e1le? <<>>: Tritik\u00e1le (x Triticosecale, syn. x Triticale) je hybridn\u00ed obilnina, kter\u00e1 vznikla k\u0159\u00ed\u017een\u00edm \u017eita a p\u0161enice. Odtud jej\u00ed \u010desk\u00fd n\u00e1zev \u201e\u017eitovec\u201c. Jeho hlavn\u00edmi p\u011bstiteli jsou USA, Evropa a Austr\u00e1lie. Vyzna\u010duje se velk\u00fdmi klasy.\nP\u016fvodn\u00ed mate\u0159skou rostlinou je p\u0161enice a otcovskou \u017eito. Rodov\u00e9 ozna\u010den\u00ed Triticosecale je slo\u017eeninou latinsk\u00e9ho ozna\u010den\u00ed p\u0161enice (Triticum) a \u017eita (Secale). Odr\u016fdy maj\u00ed geneticky fixovan\u00fd vysok\u00fd v\u00fdnosov\u00fd potenci\u00e1l, jsou tolerantn\u011bj\u0161\u00ed k hor\u0161\u00edm p\u011bstitelsk\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m ne\u017e p\u0161enice a maj\u00ed dobr\u00fd zdravotn\u00ed stav. V \u010cesku jsou p\u011bstov\u00e1ny ozim\u00e9 odr\u016fdy, existuj\u00ed i jarn\u00ed formy.", "<<>>: Co je Open 13 2018? <<>>: Open 13 Provence 2018 byl profesion\u00e1ln\u00ed tenisov\u00fd turnaj po\u0159\u00e1dan\u00fd jako sou\u010d\u00e1st mu\u017esk\u00e9ho okruhu ATP World Tour, kter\u00fd se odehr\u00e1val v hale Palais des Sports na kryt\u00fdch dvorc\u00edch s tvrd\u00fdm povrchem. Prob\u00edhal mezi 19. a\u017e 25. \u00fanorem 2018 v jihofrancouzsk\u00e9m Marseille jako dvac\u00e1t\u00fd p\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk turnaje.\nTurnaj s rozpo\u010dtem 691 850 eur pat\u0159il do kategorie ATP World Tour 250. Nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fdm hr\u00e1\u010dem ve dvouh\u0159e po odstoupen\u00ed Goffina se stal t\u0159in\u00e1ct\u00fd hr\u00e1\u010d sv\u011bta Stan Wawrinka ze \u0160v\u00fdcarska, kter\u00fd z\u00e1pas druh\u00e9ho kola skre\u010doval pro zran\u011bn\u00ed kolena. Jako posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk do hlavn\u00ed singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee zas\u00e1hl francouzsk\u00fd 103. hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Nicolas Mahut.Druh\u00fd singlov\u00fd titul na okruhu ATP Tour vyhr\u00e1l 21let\u00fd Rus Karen Cha\u010danov. Premi\u00e9rovou spole\u010dnou trofej ze \u010dty\u0159hry okruhu si odvezla jihoafricko-novoz\u00e9landsk\u00e1 dvojice Raven Klaasen a Michael Venus.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di obdr\u017eeli divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n F\u00e9lix Auger-Aliassime\n Roberto Bautista Agut\n Hugo GastonN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee jako n\u00e1hradn\u00edk:\n Bla\u017e Kav\u010di\u010dN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di postoupili z kvalifikace:\n Ruben Bemelmans\n Norbert Gombos\n Ilja Iva\u0161ka\n Stefano TravagliaN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d postoupil z kvalifikace jako tzv. \u0161\u0165astn\u00fd pora\u017een\u00fd:\n Serhij Stachovskyj\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje David Goffin \u2192 nahradil jej Bla\u017e Kav\u010di\u010d\n Florian Mayer \u2192 nahradil jej Serhij Stachovskyj\n Jan-Lennard Struff \u2192 nahradil jej Malek D\u017eaz\u00edr\u00ed\n J\u00fai\u010di Sugita \u2192 nahradil jej Stefanos Tsitsipas\n Jo-Wilfried Tsonga \u2192 nahradil jej Laslo Djere\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n David Guez / Quentin Halys\n Antoine Hoang / Alexandre M\u00fcllerN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r nastoupil z pozice n\u00e1hradn\u00edka:\n Thomas Fabbiano / Stefano Travaglia\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Daniil Medved\u011bv\n Karen Cha\u010danov vs. Lucas Pouille, 7\u20135, 3\u20136, 7\u20135\n Raven Klaasen / Michael Venus vs. Marcus Daniell / Dominic Inglot, 6\u20137(2\u20137), 6\u20133, \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2018 Open 13 na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vale\u010dov? <<>>: Vale\u010dov je z\u0159\u00edcenina st\u0159edov\u011bk\u00e9ho skaln\u00edho hradu na \u00fazem\u00ed obce Bose\u0148 v okrese Mlad\u00e1 Boleslav. Stoj\u00ed na skaln\u00edch \u00fatvarech p\u0159i z\u00e1padn\u00edm okraji \u010cesk\u00e9ho r\u00e1je ve v\u00fd\u0161ce okolo 320 m n. m. pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Mnichovo Hradi\u0161t\u011b. Od roku 1967 je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nHrad ze d\u0159eva zalo\u017eili po roce 1300 ve skal\u00e1ch Vale\u010dov\u0161t\u00ed z Vale\u010dova. Proto\u017ee rod pat\u0159il pozd\u011bji k p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016fm Jana \u017di\u017eky z Trocnova, byl hrad po husitsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch dobyt a vyp\u00e1len roku 1439 Jind\u0159ichem z Vartenberka. Pak byl postupn\u011b p\u0159estav\u011bn z kamen\u016f. Z\u016fstal zde jen n\u011bkolik let do p\u0159\u00edchodu ta\u017een\u00ed Pra\u017ean\u016f v letech 1443\u20131444. O n\u011bkolik let pozd\u011bji roku 1472 zde \u017eil Van\u011bk z Vale\u010dova, podkomo\u0159\u00ed kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bst v dob\u011b kralov\u00e1n\u00ed Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad. Pak se za\u010dali majitel\u00e9 hradu rychle st\u0159\u00eddat, a\u017e jej po\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed z\u00edskal mocn\u00fd rod Vald\u0161tejn\u016f s cel\u00fdm panstv\u00edm. \u0160lechta zde nebydlela, slou\u017eil jim jako spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko a v roce 1652 byl uv\u00e1d\u011bn jako zpustl\u00fd.Je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed v n\u011bkter\u00fdch skaln\u00edch sv\u011btni\u010dk\u00e1ch p\u0159eb\u00fdvali m\u00edstn\u00ed chud\u00ed. Obyvatel\u00e9 byli nakonec n\u00e1siln\u011b vyst\u011bhov\u00e1ni na\u0159\u00edzen\u00edm okresn\u00edho hejtmanstv\u00ed v Mnichov\u011b Hradi\u0161ti ze dne 5. \u0159\u00edjna 1892.Od roku 1994 hrad vlastn\u00ed obec Bose\u0148, na jej\u00edm\u017e \u00fazem\u00ed se nach\u00e1z\u00ed.\nHrad tvo\u0159ilo dominantn\u00ed j\u00e1dro na t\u0159ech p\u00edskovcov\u00fdch \u017eebrech se dv\u011bma p\u0159edhrad\u00edmi a rozs\u00e1hl\u00fdm opevn\u011bn\u00fdm prostorem s velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm skaln\u00edch sv\u011btni\u010dek, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b slou\u017eilo jako zimovi\u0161t\u011b husitsk\u00fdch poln\u00edch vojsk. Ve skaln\u00edch bloc\u00edch pod hradn\u00edm j\u00e1drem byla vytes\u00e1na \u0159ada sv\u011btni\u010dek a p\u0159\u00edstupov\u00e1 chodba na vrcholovou plo\u0161inu. Na st\u0159edn\u00edm bloku st\u00e1l d\u0159ev\u011bn\u00fd \u010di hr\u00e1zd\u011bn\u00fd Star\u00fd pal\u00e1c. Dochovan\u00fd Nov\u00fd pal\u00e1c m\u011bl na n\u00e1dvorn\u00ed stran\u011b dva prev\u00e9ty a ark\u00fd\u0159. B\u011bhem 16. stolet\u00ed, kdy na hrad\u011b \u017eili dva majitel\u00e9, byly oba pal\u00e1ce upraveny tak, aby ka\u017ed\u00fd m\u011bl vlastn\u00ed vstup z n\u00e1dvo\u0159\u00ed.Pobl\u00ed\u017e budovy z\u00e1mku, uvnit\u0159 hradeb, st\u00e1lo n\u011bkolik men\u0161\u00edch staveb, z nich\u017e v\u011bt\u0161\u00ed slou\u017eila jako j\u00eddelna a ubytov\u00e1n\u00ed pro \u017eeny, d\u00e1le zde bylo n\u011bkolik obydl\u00ed vytesan\u00fdch ve skal\u00e1ch. Pod hradbami bylo podz\u00e1m\u010d\u00ed s \u0159adou staven\u00ed a des\u00edtky skaln\u00edch m\u00edstnost\u00ed.\nNa Vale\u010dov vede \u010derven\u011b zna\u010den\u00e1 Zlat\u00e1 stezka \u010cesk\u00e9ho r\u00e1je, kter\u00e1 pokra\u010duje na Klamornu a Dr\u00e1bsk\u00e9 sv\u011btni\u010dky, a zelen\u011b zna\u010den\u00e1 p\u011b\u0161\u00ed trasa na Bran\u017ee\u017e. Okol\u00edm vedou i dal\u0161\u00ed p\u011b\u0161\u00ed a cyklistick\u00e9 zna\u010den\u00e9 trasy, asi 250 m od hradu je u silnice parkovi\u0161t\u011b. Are\u00e1l je p\u0159\u00edstupn\u00fd v sez\u00f3n\u011b za vstupn\u00e9.\n Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Rudolf And\u011bl; ilustrace Ji\u0159\u00ed Louda, Ludv\u00edk Kopa\u010dka. 1. vyd. Svazek III. Severn\u00ed \u010cechy. Praha: Nakladatelstv\u00ed Svoboda, 1984. 661 s. Kapitola Vale\u010dov \u2013 hrad, s. 491\u2013494. 68000 v\u00fdt. ; Erby a rodokmeny a jejich seznamy ; Ob\u00e1lka a vazba Josef T\u00fdfa. \nDURD\u00cdK, Tom\u00e1\u0161. Ilustrovan\u00e1 encyklopedie \u010desk\u00fdch hrad\u016f. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vale\u010dov, s. 580\u2013581. \nVOJKOVSK\u00dd, Rostislav. Vale\u010dov: z\u0159\u00edcenina hradu v\u00fdchodn\u011b od Mnichova Hradi\u0161t\u011b. 1. vyd. Hukvaldy-Dobr\u00e1: , 2012. 38 s. (Putujme po hradech a z\u00e1mc\u00edch ; sv. 31). ISBN 978-80-87712-41-2. N\u00e1zev z ob\u00e1lky ; Nad n\u00e1zvem zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice ; Chronologick\u00fd p\u0159ehled. \nSEDL\u00c1\u010cEK, August. Hrady, z\u00e1mky a tvrze Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Ji\u0159\u00ed \u010c\u00ed\u017eek \u2013 ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Vale\u010dov hrad, s. 111\u2013122.", "<<>>: Co je Sean S. Cunningham? <<>>: Sean Sexton Cunningham (* 31. prosince 1941, New York, Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9) je americk\u00fd producent, re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rista. Proslavil se d\u00edky filmu P\u00e1tek t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho, kter\u00fd nato\u010dil roku 1980. Mezi jeho dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 sn\u00edmky pat\u0159\u00ed Lunapark smrti (1985), Hlubinn\u00e1 hv\u011bzda \u0161est (1989) a Invaze (2002). V roce 1972 produkoval debut Wese Cravena Posledn\u00ed d\u016fm nalevo. Produkov\u00e1n\u00ed se v\u011bnoval i nad\u00e1le, jeho jm\u00e9no v kolonce producent m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt nap\u0159. u \u010dty\u0159d\u00edln\u00e9 s\u00e9rie D\u016fm, u dev\u00e1t\u00e9ho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed P\u00e1tku t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho nazvan\u00e9ho Jason Goes to Hell (1993) a u remak\u016f P\u00e1tku t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho (2009) a Posledn\u00edho domu nalevo (2009).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sean S. Cunningham na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nSean S.", "<<>>: Co je \u0160koda 1202? <<>>: \u0160koda 1202, tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 pod lidov\u00fdm ozna\u010den\u00edm Stej\u0161n, byl osobn\u00ed nebo lehk\u00fd u\u017eitkov\u00fd automobil klasick\u00e9 koncepce, vyvinut\u00fd a vyr\u00e1b\u011bn\u00fd ve vrchlabsk\u00e9m z\u00e1vod\u011b AZNP. Jednalo se o modernizaci p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho typu \u0160koda 1201, od kter\u00e9ho se li\u0161ila p\u0159edev\u0161\u00edm novou karoseri\u00ed. V\u016fz vznikl jako do\u010dasn\u00e1 n\u00e1hrada trambusov\u00e9ho u\u017eitkov\u00e9ho vozu (pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0160koda 1203), jeho\u017e v\u00fdvoj se opo\u017e\u010foval a p\u0159eru\u0161oval. Nej\u010dast\u011bji vyr\u00e1b\u011bn\u00fdmi variantami byly kombi (STW) a sanitka, mezi dal\u0161\u00ed pat\u0159ila dod\u00e1vka, pick-up a poh\u0159ebn\u00ed v\u016fz. V\u0161echny varianty (krom\u011b pick-upu) m\u011bly do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry unifikovanou karoserii, co\u017e p\u0159isp\u011blo k racionalizaci produkce. B\u011bhem let 1961\u20131973 bylo vyrobeno kolem 60 000 vozidel v\u0161ech verz\u00ed voz\u016f ve 40 v\u00fdrobn\u00edch s\u00e9ri\u00edch.Zna\u010dn\u00fd po\u010det voz\u016f byl exportov\u00e1n ve form\u011b podvozk\u016f ur\u010den\u00fdch pro kone\u010dnou mont\u00e1\u017e v zahrani\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm v Turecku. Tam bylo vyvezeno asi 10 tis\u00edc podvozk\u016f, na m\u00edst\u011b dohotovovan\u00fdch do podoby pick-up\u016f. V\u00fdroba v Turecku dokonce pokra\u010dovala i po jej\u00edm skon\u010den\u00ed v \u010ceskoslovensku, vozy vznikaly mont\u00e1\u017e\u00ed z dovezen\u00fdch d\u00edl\u016f a osazovaly se nov\u00fdmi jednoduch\u00fdmi karoseriemi. \u0160koda 1202 se stala posledn\u00edm z \u0159ady osobn\u00edch automobil\u016f zna\u010dky s p\u00e1te\u0159ov\u00fdm r\u00e1mem a samostatnou karoseri\u00ed, konstruk\u010dn\u011b odvozen\u00fdch od p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho typu \u0160koda Popular. Nahradil ji typ \u0160koda 1203 se samonosnou trambusovou karoseri\u00ed.\nRozhodnut\u00edm Ministerstva automobilov\u00e9ho pr\u016fmyslu z roku 1955 m\u011bl AZNP vyvinout dod\u00e1vkov\u00fd automobil s trambusovou karoseri\u00ed, postaven\u00fd na z\u00e1klad\u011b vozu \u0160koda 1200. V\u00fdvoj a v\u00fdroba m\u011bly p\u0159ipadnout tehdy pr\u00e1vn\u011b samostatn\u00e9mu Automobilov\u00e9mu z\u00e1vodu Vrchlab\u00ed (AZV). Ten b\u011bhem let 1956 a\u017e 1958 postavil n\u011bkolik prototyp\u016f s typov\u00fdm ozna\u010den\u00edm \u0160 979. V lednu 1958 se AZV stal op\u011bt pobo\u010dn\u00fdm z\u00e1vodem AZNP Mlad\u00e1 Boleslav. Term\u00edn zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby trambusov\u00e9ho vozu stanoven\u00fd na rok 1960 se ji\u017e v t\u00e9 dob\u011b uk\u00e1zal jako nesplniteln\u00fd. V b\u0159eznu t\u00e9ho\u017e roku nad\u0159\u00edzen\u00e9 Ministerstvo automobilov\u00e9ho pr\u016fmyslu rozhodlo o zastaven\u00ed v\u00fdvoje trambusov\u00e9ho vozu. M\u00edsto n\u011bj m\u011bl z\u00e1vod Vrchlab\u00ed a\u017e do roku 1963 vyr\u00e1b\u011bt nov\u00fd v\u016fz, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt pouhou modernizovanou verz\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch u\u017eitkov\u00fdch variant \u0160kody 1201. Tu v t\u00e9 dob\u011b vyr\u00e1b\u011bly z\u00e1vody AZNP ve Vrchlab\u00ed i v Kvasin\u00e1ch v p\u011bti karos\u00e1\u0159sk\u00fdch verz\u00edch \u2013 sedan, pick-up, STW, dod\u00e1vka a sanitn\u00ed/poh\u0159ebn\u00ed v\u016fz, p\u0159i\u010dem\u017e posledn\u00ed t\u0159i se p\u0159es podobn\u00fd tvar karoserie vz\u00e1jemn\u011b zna\u010dn\u011b li\u0161ily a to p\u0159in\u00e1\u0161elo zv\u00fd\u0161en\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed i servisn\u00ed n\u00e1klady: nap\u0159\u00edklad karos\u00e1\u0159sk\u00e9 d\u00edly se lisovaly v \u0161esti r\u016fzn\u00fdch z\u00e1vodech (v\u010detn\u011b kop\u0159ivnick\u00e9 Tatry, hejnick\u00e9 TOFY \u010di vysokom\u00fdtsk\u00e9 Karosy) a pak se pracn\u011b kompletovaly.\nP\u0159i v\u00fdvoji nov\u00e9ho vozu s obchodn\u00edm ozna\u010den\u00edm \u0160koda 1202 (intern\u00ed zna\u010den\u00ed typ 981) byl tedy z\u00e1vod Vrchlab\u00ed veden snahou maxim\u00e1ln\u011b unifikovat karos\u00e1\u0159sk\u00e9 i podvozkov\u00e9 d\u00edly v\u0161ech vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch variant. Z\u00e1kladn\u00ed variantou unifikovan\u00e9 karoserie m\u011blo b\u00fdt kombi (STW), dopln\u011bn\u00e9 dod\u00e1vkou a sanitou. Nav\u00edc kv\u016fli \u00faspo\u0159e v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed m\u011bla nov\u00e1 karoserie p\u0159evz\u00edt beze zm\u011bny p\u0159edn\u00ed dve\u0159e a podlahy z typu \u0160koda 1201.Karoserie z\u00edskala zcela novou p\u0159edn\u00ed partii s panoramatick\u00fdm \u010deln\u00edm sklem, jej\u00ed\u017e osobit\u00fd tvar navrhl design\u00e9r Raimund Hrub\u00fd, a del\u0161\u00ed z\u00e1\u010f s rohov\u00fdmi okny. Byla prostorn\u011bj\u0161\u00ed a modern\u011bj\u0161\u00ed tak\u00e9 d\u00edky nov\u00e9mu vnit\u0159n\u00edmu vybaven\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159evzat\u00e9mu z typu Octavia. Z\u00e1kladn\u00ed varianty tvo\u0159ily t\u0159\u00eddve\u0159ov\u00fd bohat\u011b prosklen\u00fd STW (station-wagon) s vodorovn\u011b d\u011blen\u00fdmi \u010dtvrt\u00fdmi dve\u0159mi v z\u00e1di a d\u00e1le od n\u011bj odvozen\u00e9 verze dod\u00e1vka a sanitka. V dal\u0161\u00edch letech p\u0159ibyly verze poh\u0159ebn\u00ed a pick-up, vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 v omezen\u00e9m mno\u017estv\u00ed. V roce 1966 vznikl tak\u00e9 jedin\u00fd prototyp valn\u00edku.Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 zm\u011bny karoserie zahrnovaly p\u0159esun palivov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee z motorov\u00e9ho prostoru za prav\u00e9 zadn\u00ed kolo, asymetrick\u00e9 sv\u011btlomety, nov\u00e9 st\u011bra\u010de, standardn\u011b montovan\u00e9 couvac\u00ed sv\u011btlo a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch \u00faprav. V interi\u00e9ru se objevila modern\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstrojov\u00e1 deska spolu s volantem a dal\u0161\u00edmi sou\u010d\u00e1stmi p\u0159evzat\u00fdmi z vozu \u0160koda Octavia. V\u016fz d\u00e1le dostal nov\u00e9 topen\u00ed a v\u011btr\u00e1n\u00ed a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch drobn\u011bj\u0161\u00edch vylep\u0161en\u00ed. Podvozek s motorem byl z typu \u0160koda 1201 p\u0159evzat bez v\u011bt\u0161\u00edch zm\u011bn, oproti sv\u00e9mu p\u0159edch\u016fdci pouze typ \u0160koda 1202 obdr\u017eel nov\u00e9 listov\u00e9 p\u00e9ro zadn\u00ed n\u00e1pravy a nov\u00fd spou\u0161t\u011b\u010d motoru.V lednu 1959 byl postaven prvn\u00ed prototyp verze STW, n\u00e1sledovan\u00fd prototypy dod\u00e1vky a sanitky v \u010dervnu resp. \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku. N\u00e1sledovala v\u00fdroba dal\u0161\u00edch prototyp\u016f a jejich j\u00edzdn\u00ed zkou\u0161ky. V\u00fdvoj vozu byl ofici\u00e1ln\u011b ukon\u010den v lednu 1960, av\u0161ak do zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby prod\u011blal \u0159adu dal\u0161\u00edch \u00faprav. V\u016fz \u0160koda 1202 byl schv\u00e1len k provozu ministerstvem dopravy dne 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1961.\nV\u00fdroba karoserie a kompletace typu 1202 byla ve Vrchlab\u00ed zah\u00e1jena v \u0159\u00edjnu 1961, podvozky v\u0161ak st\u00e1le vznikaly v Mlad\u00e9 Boleslavi. V\u016fz se vyr\u00e1b\u011bl i s pravostrann\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm pro export do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie.\nVozy STW z prvn\u00edch let v\u00fdroby m\u011bly vodorovn\u011b \u017eebrovanou masku se \u010dty\u0159mi svisl\u00fdmi li\u0161tami a p\u0159edn\u00edmi n\u00e1razn\u00edky se svisl\u00fdmi prvky (rohy) po vzoru sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce \u0160 1201. Modelov\u00fd rok 1963, zapo\u010dat\u00fd v lednu tohoto roku 72. s\u00e9ri\u00ed, p\u0159inesl prvn\u00ed modernizaci vozu. Karoserie byla nov\u011b ulo\u017eena na silentbloc\u00edch, co\u017e v\u00fdznamn\u011b sn\u00ed\u017eilo hluk a ot\u0159esy v interi\u00e9ru. Prod\u011blala tak\u00e9 facelift, p\u0159i kter\u00e9m do\u0161lo k odstran\u011bn\u00ed svisl\u00fdch li\u0161t masky i roh\u016f n\u00e1razn\u00edk\u016f. Kapota nam\u00edsto p\u016fvodn\u00edch velk\u00fdch p\u00edsmen \u0160 K O D A, z\u00edskala men\u0161\u00ed chromovan\u00fd n\u00e1pis s vodorovnou li\u0161tou. P\u0159\u00ed\u010f vozu tak doznala optick\u00e9ho sn\u00ed\u017een\u00ed.Sedadla a v\u00fdpln\u011b dve\u0159\u00ed dostaly nov\u00fd potah. Ke st\u00e1vaj\u00edc\u00ed verzi STW \u201eStandart\u201c p\u0159ibyla varianta \u201eDe Luxe\u201c zven\u010d\u00ed rozpoznateln\u00e1 podle pod\u00e9ln\u00e9 ozdobn\u00e9 li\u0161ty z eloxovan\u00e9ho hlin\u00edku na boc\u00edch a z\u00e1di. Oproti Standartu dostala nov\u00e9 \u010daloun\u011bn\u00ed zavazadlov\u00e9ho prostoru a zadn\u00edch dve\u0159\u00ed, pota\u017een\u00ed zadn\u00edch podb\u011bh\u016f ko\u017eenkou a textiln\u00ed koberec na podlaze zavazadlov\u00e9ho prostoru. Varianta De Luxe byla ur\u010dena p\u0159edev\u0161\u00edm na export.Roku 1963 zapo\u010dala s\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba varianty pick-up, od podzimu 1964 n\u00e1sledovan\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed verz\u00ed.Vozy modelov\u00e9ho roku 1965 (80. s\u00e9rie od ledna 1965) m\u011bly v souladu s nov\u00fdmi p\u0159edpisy zm\u011bn\u011bn\u00e9 zapojen\u00ed zadn\u00edch skupinov\u00fdch sv\u00edtilen a zm\u011bn\u011bnou barvu p\u0159edn\u00edch blika\u010d\u016f z b\u00edl\u00e9 na oran\u017eovou. Od 81. s\u00e9rie (\u00fanor 1965) se zadn\u00ed n\u00e1prava za\u010dala osazovat teleskopick\u00fdmi tlumi\u010di nam\u00edsto p\u00e1kov\u00fdch (krom\u011b sanitn\u00ed verze). Motor dostal v 85. s\u00e9rii nov\u00fd karbur\u00e1tor. Modelov\u00fd rok 1967 (88. s\u00e9rie od ledna 1967) p\u0159inesl mimo jin\u00e9 nov\u00e9 \u010daloun\u011bn\u00ed l\u00e1tkou Pinglet a standardn\u00ed mont\u00e1\u017e z\u00e1st\u011brek zadn\u00edch kol. Posledn\u00ed z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnu p\u0159inesla 98. s\u00e9rie (\u010dervenec 1969) p\u0159i n\u00ed\u017e v\u016fz obdr\u017eel modernizovan\u00fd motor. Ten m\u011bl nov\u00fd blok a hlavu, zes\u00edlen\u00fd klikov\u00fd h\u0159\u00eddel a p\u00edsty a dal\u0161\u00ed \u00fapravy. D\u00edky t\u011bmto zm\u011bn\u00e1m dosahoval m\u00edrn\u011b vy\u0161\u0161\u00edho v\u00fdkonu a to\u010div\u00e9ho momentu. Automobil tak\u00e9 dostal nov\u00e9 p\u0159edn\u00ed blika\u010de shodn\u00e9 s typem \u0160koda 1203.\nV \u010dervnu 1968, po mnohalet\u00fdch pr\u016ftaz\u00edch, nastalo ve Vrchlab\u00ed dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9 zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby vozu \u0160koda 1203 a v\u00fdb\u011bhov\u00fd typ \u0160koda 1202 mu musel postupn\u011b uvolnit m\u00edsto na v\u00fdrobn\u00edch link\u00e1ch. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku do\u0161lo k ukon\u010den\u00ed s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby v\u0161ech jeho verz\u00ed krom\u011b STW, v roce 1970 skon\u010dila v\u00fdroba proveden\u00ed STW De Luxe. S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba proveden\u00ed Standart byla ukon\u010dena v roce 1971. Je\u0161t\u011b v roce 1973 se v\u0161ak ze zbyl\u00fdch d\u00edl\u016f smontovaly posledn\u00ed 4 vozy STW De Luxe.V\u016fz \u0160koda 1202 byl posledn\u00edm z navazuj\u00edc\u00ed \u0159ady \u201eklasick\u00fdch\u201c automobil\u016f zna\u010dky \u0160koda, charakteristick\u00fdch p\u00e1te\u0159ov\u00fdm r\u00e1mem a samostatnou karoseri\u00ed, motorem vp\u0159edu a pohonem zadn\u00edch kol, zapo\u010dat\u00e9 typem \u0160koda Popular z poloviny t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. Automobilka AZNP se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pln\u011b orientovala na v\u00fdrobu voz\u016f koncepce \u201ev\u0161e vzadu\u201c, po\u010d\u00ednaje typem \u0160koda 1000 MB.\n Kombi (STW) \nKombi, ozna\u010dovan\u00e9 STW (Station Wagon, hovorov\u011b stej\u0161n) nebo t\u00e9\u017e \u00fa\u0159edn\u011b \u201ev\u00edce\u00fa\u010delov\u00fd osobn\u00ed automobil\u201c bylo prvn\u00ed navr\u017eenou a postavenou verz\u00ed \u0160kody 1202. Celokovov\u00e1 pontonov\u00e1 karoserie m\u00e1 vn\u011bj\u0161\u00ed rozm\u011bry 4485\u00d71700\u00d71580 mm. Je vybavena dv\u011bma \u0159adami sedadel, tvo\u0159en\u00fdch jednod\u00edln\u00fdmi lavicemi s jednod\u00edln\u00fdmi op\u011bradly. Zadn\u00ed lavice a op\u011bradlo jsou sklopn\u00e9, po sklopen\u00ed vznikne rovn\u00e1 lo\u017en\u00e1 plocha. Vp\u0159edu se nach\u00e1z\u00ed dvoje bo\u010dn\u00ed dve\u0159e pro \u0159idi\u010de a spolujezdce, vzadu pouze jedny bo\u010dn\u00ed dve\u0159e vpravo. Lo\u017en\u00fd prostor je p\u0159\u00edstupn\u00fd zadn\u00edmi dve\u0159mi v\u00fdklopn\u00fdmi vzh\u016fru, pod nimi maj\u00ed m\u00edsto sklopn\u00e1 dv\u00ed\u0159ka kryj\u00edc\u00ed schr\u00e1nku na rezervn\u00ed kolo. Karoserie je opat\u0159ena \u010deln\u00edm, zadn\u00edm a \u0161esti bo\u010dn\u00edmi okny, plus zaoblen\u00fdmi ok\u00e9nky v zadn\u00edch roz\u00edch. Zasklen\u00ed oken je provedeno bezpe\u010dnostn\u00edm k\u0159emi\u010dit\u00fdm sklem. P\u0159edn\u00ed dve\u0159e maj\u00ed okna pln\u011b stahovac\u00ed, s v\u00fdklopn\u00fdmi troj\u00faheln\u00edkov\u00fdmi ok\u00e9nky. Zadn\u00ed bo\u010dn\u00ed dve\u0159e jsou vybaveny oknem posuvn\u00fdm. Prot\u011bj\u0161\u00ed bo\u010dn\u00ed okno m\u00e1 standardn\u011b pevn\u00e9 zasklen\u00ed, na p\u0159\u00e1n\u00ed bylo dod\u00e1v\u00e1no posuvn\u00e9 okno. Za prav\u00fdm zadn\u00edm kolem je um\u00edst\u011bna palivov\u00e1 n\u00e1dr\u017e, s nal\u00e9vac\u00edm hrdlem kryt\u00fdm v\u00ed\u010dkem na prav\u00e9m boku.Proveden\u00ed De Luxe, vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 od roku 1963, se zven\u010d\u00ed li\u0161\u00ed ozdobnou li\u0161tou z eloxovan\u00e9ho hlin\u00edku na boc\u00edch a z\u00e1di. Oproti Standartu m\u00e1 nov\u00e9 \u010daloun\u011bn\u00ed zavazadlov\u00e9ho prostoru a zadn\u00edch dve\u0159\u00ed, pota\u017een\u00ed zadn\u00edch podb\u011bh\u016f ko\u017eenkou a textiln\u00ed koberec na podlaze zavazadlov\u00e9ho prostoru.Prvn\u00ed prototyp vozu s karoseri\u00ed STW byl postaven v lednu 1959. Varianta STW se vyr\u00e1b\u011bla nejd\u00e9le ze v\u0161ech karos\u00e1\u0159sk\u00fdch verz\u00ed a byla tak\u00e9 nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed. S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba za\u010dala na podzim 1961. Verze Standart se vyr\u00e1b\u011bla do roku 1971 (s v\u00fdjimkou roku 1970, kdy nevznikl \u017e\u00e1dn\u00fd), verze De Luxe skon\u010dila s\u00e9riovou v\u00fdrobu roku 1970, av\u0161ak v roce 1973 byly je\u0161t\u011b postaveny 4 vozy STW De Luxe ze zbyl\u00fdch d\u00edl\u016f. Celkem vzniklo 13 682 voz\u016f STW Standart a 11 684 voz\u016f STW De Luxe.\n Dod\u00e1vka \nDod\u00e1vkov\u00e1 karoserie je odvozena od verze STW a m\u00e1 i shodn\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed rozm\u011bry 4485\u00d71700\u00d71580 mm. Navenek se li\u0161\u00ed zaplechov\u00e1n\u00edm zadn\u00edch bo\u010dn\u00edch oken a rohov\u00fdch ok\u00e9nek. Stejn\u011b jako STW m\u00e1 i dod\u00e1vkov\u00e1 karoserie troje bo\u010dn\u00ed a v\u00fdklopn\u00e9 zadn\u00ed dve\u0159e. Zaplechov\u00e1n\u00ed bo\u010dn\u00edch oken je profilovan\u00e9, v zaplechov\u00e1n\u00ed zadn\u00edch bo\u010dn\u00edch dve\u0159\u00ed se nach\u00e1z\u00ed v\u011btrac\u00ed \u0161t\u011brbiny. Interi\u00e9r je opat\u0159en pouze jednou p\u0159edn\u00ed lavic\u00ed, lo\u017en\u00fd prostor odd\u011bluje od prostoru pro \u0159idi\u010de a spolujezdce plechov\u00e1 p\u0159ep\u00e1\u017eka s ok\u00e9nkem. P\u0159\u00edstup do lo\u017en\u00e9ho prostoru umo\u017e\u0148uj\u00ed jednod\u00edln\u00e9 v\u00fdklopn\u00e9 dve\u0159e v zadn\u00edm \u010dele a zadn\u00ed bo\u010dn\u00ed dve\u0159e vpravo. Lo\u017en\u00e1 plocha m\u00e1 zcela rovnou podlahu, krytou d\u0159ev\u011bn\u00fdmi li\u0161tami. Pod podlahou se vp\u0159edu nach\u00e1z\u00ed \u00falo\u017en\u00fd prostor pro n\u00e1\u0159ad\u00ed, p\u0159\u00edstupn\u00fd zadn\u00edmi bo\u010dn\u00edmi dve\u0159mi.Prvn\u00ed prototyp vozu s dod\u00e1vkovou karoseri\u00ed vznikl v \u010dervnu 1959. S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba za\u010dala koncem roku 1961 a skon\u010dila v roce 1968. Celkem ve Vrchlab\u00ed vzniklo 7850 voz\u016f s dod\u00e1vkovou karoseri\u00ed.\n Sanitka \nSanitn\u00ed verze je navenek t\u00e9m\u011b\u0159 shodn\u00e1 s variantou STW. Zadn\u00ed n\u00e1prava dostala zdokonalen\u00e9 a m\u011bk\u010d\u00ed p\u00e9rov\u00e1n\u00ed. Zadn\u00ed bo\u010dn\u00ed okna a okno v zadn\u00edch dve\u0159\u00edch maj\u00ed zasklen\u00ed do poloviny v\u00fd\u0161ky p\u00edskovan\u00e9. Nad \u010deln\u00edm sklem se nach\u00e1z\u00ed integrovan\u00fd sv\u00edt\u00edc\u00ed znak s \u010derven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. V\u016fz byl vybaven \u017elut\u00fdm mlhov\u00fdm sv\u011btlem na p\u0159edn\u00edm n\u00e1razn\u00edku. Zadn\u00ed v\u00fdklopn\u00e9 dve\u0159e jsou v otev\u0159en\u00e9 poloze zaji\u0161\u0165ov\u00e1ny dv\u011bma vzp\u011brami (ostatn\u00ed verze maj\u00ed jen jednu). Interi\u00e9r je, podobn\u011b jako u dod\u00e1vky, rozd\u011blen p\u0159\u00ed\u010dnou st\u011bnou s ok\u00e9nkem. Zadn\u00ed (sanitn\u00ed) prostor je vybaven v\u00fdsuvn\u00fdm l\u016f\u017ekem p\u0159i lev\u00e9 bo\u010dn\u00ed st\u011bn\u011b. Vpravo je sedadlo s op\u011bradlem, p\u0159\u00edstupn\u00e9 zadn\u00edmi bo\u010dn\u00edmi dve\u0159mi. Na prav\u00e9m zadn\u00edm podb\u011bhu se nach\u00e1z\u00ed nouzov\u00e9 sed\u00e1tko. Na lev\u00e9m podb\u011bhu je s\u00ed\u0165ka pro zdravotnick\u00fd materi\u00e1l. Prostor pro pacienta je vybaven vlastn\u00edm teplovodn\u00edm topn\u00fdm t\u011blesem.Prvn\u00ed prototyp sanitky vznikl v \u0159\u00edjnu 1959. S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba za\u010dala koncem roku 1961 a skon\u010dila v roce 1969, je\u0161t\u011b roku 1970 v\u0161ak prob\u011bhla mont\u00e1\u017e posledn\u00edch p\u011bti voz\u016f. Celkem vzniklo 12 217 voz\u016f se sanitn\u00ed karoseri\u00ed.\n Pick-up \nVerze pick-up se vizu\u00e1ln\u011b nejv\u00edce li\u0161ila od ostatn\u00edch variant. P\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st vozu po B-sloupek byla shodn\u00e1 s ostatn\u00edmi verzemi. Kabinu zezadu zakon\u010dovala kolm\u00e1 plechov\u00e1 st\u011bna, opat\u0159en\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm ok\u00e9nkem. Proveden\u00ed st\u011bny bylo obdobn\u00e9 jako d\u011blic\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eka verz\u00ed dod\u00e1vka a sanita. Za st\u011bnou se nach\u00e1zela otev\u0159en\u00e1 lo\u017en\u00e1 plocha s rovnou podlahou, krytou d\u0159ev\u011bn\u00fdmi li\u0161tami (jako u dod\u00e1vky). P\u0159\u00edstup na lo\u017enou plochu umo\u017e\u0148ovala dvoud\u00edln\u00e1 dv\u00ed\u0159ka v zadn\u00edm \u010dele, otv\u00edran\u00e1 do stran. Lo\u017en\u00e1 plocha byla vybavena plachtou upevn\u011bnou na \u010dty\u0159ech ocelov\u00fdch oblouc\u00edch. Oblouky a plachta se daly p\u0159esunout za kabinu a tak umo\u017enit p\u0159epravu vy\u0161\u0161\u00edch n\u00e1klad\u016f.Prototyp pick-upu vznikl v roce 1961, s\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba za\u010dala roku 1963. Do ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby roku 1968 ve Vrchlab\u00ed postavili 1783 voz\u016f pick-up. Mnohem v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det pick-up\u016f v\u0161ak byl smontov\u00e1n v Turecku, viz kapitola Prodeje vozu.\n Poh\u0159ebn\u00ed \nPoh\u0159ebn\u00ed verze bylo konstruk\u010dn\u011b obdobn\u00e1 sanitn\u00edmu proveden\u00ed. Kabinu a prostor pro rakev d\u011blila p\u0159\u00ed\u010dn\u00e1 p\u0159ep\u00e1\u017eka. Pro usnadn\u011bn\u00ed manipulace s rakv\u00ed byly na podlahu lo\u017en\u00e9ho prostoru instalov\u00e1ny v\u00fdsuvn\u00e9 kolejnice. Vzhledem k v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e9lce rakv\u00ed byly zadn\u00ed dve\u0159e upraveny osazen\u00edm rozm\u011brn\u00e9ho vypoukl\u00e9ho okna z plexiskla. Poh\u0159ebn\u00ed v\u016fz se \u010dasto osazoval st\u0159e\u0161n\u00ed zahr\u00e1dkou pro p\u0159evoz smute\u010dn\u00edch v\u011bnc\u016f. V\u016fz dostal redukci p\u0159evodovky, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed j\u00edzdu krokem ve smute\u010dn\u00edm pr\u016fvodu. Vozy byly lakov\u00e1ny \u010dernou barvou.V\u00fdroba poh\u0159ebn\u00ed verze prob\u00edhala v letech 1964\u20131968, za tuto dobu z Vrchlab\u00ed vyjelo 237 voz\u016f.\n Valn\u00edk \nPrototyp valn\u00ed\u010dku vznikl pravd\u011bpodobn\u011b roku 1966. P\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st po B-sloupek se shodovala s pick-upem, vzadu se nach\u00e1zela d\u0159ev\u011bn\u00e1 valn\u00edkov\u00e1 korba se skl\u00e1p\u011bc\u00edmi bo\u010dnicemi. Zadn\u00ed kola kryly samostatn\u00e9 plechov\u00e9 blatn\u00edky. Valn\u00edk se nedostal do s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby.\n Taha\u010d n\u00e1v\u011bs\u016f \nTaha\u010d n\u00e1v\u011bs\u016f byl upraven\u00fd pick-up, vybaven\u00fd to\u010dnic\u00ed. Na Mezin\u00e1rodn\u00edm stroj\u00edrensk\u00e9m veletrhu v Brn\u011b v roce 1967 byla vystavena souprava taha\u010de s jednoos\u00fdm chlad\u00edrensk\u00fdm n\u00e1v\u011bsem N-1000, v\u00fdrobce Orli\u010dan, n. p. Tak\u00e9 tato verze z\u016fstala v prototypu, pravd\u011bpodobn\u011b kv\u016fli pl\u00e1novan\u00e9mu brzk\u00e9mu ukon\u010den\u00ed produkce voz\u016f \u0160koda 1202.\nVozy na dom\u00e1c\u00edm trhu byly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b prod\u00e1v\u00e1ny na p\u0159\u00edd\u011bl podnik\u016fm, st\u00e1tn\u00edm org\u00e1n\u016fm a instituc\u00edm. Cena kombi Standart na voln\u00e9m trhu v roce 1965 \u010dinila 44 000 K\u010ds, proveden\u00ed De Luxe st\u00e1lo 45 600 K\u010ds.\nVozy \u0160koda 1202 se tak\u00e9 vyv\u00e1\u017eely, a to p\u0159edev\u0161\u00edm do tzv. socialistick\u00fdch zem\u00ed. Krom\u011b kompletn\u00edch voz\u016f m\u00ed\u0159ily na export tak\u00e9 rozebran\u00e9 vozy ur\u010den\u00e9 k mont\u00e1\u017ei nebo samostatn\u00e9 podvozky. Toto bylo vynuceno celn\u00edmi bari\u00e9rami omezuj\u00edc\u00edmi nebo prodra\u017euj\u00edc\u00edmi dovoz kompletn\u00edch automobil\u016f.Samostatnou kapitolou byla mont\u00e1\u017e voz\u016f \u0160koda 1202 pick-up v Turecku. Od roku 1964 dov\u00e1\u017eela istanbulsk\u00e1 firma Celik Montaj Ticaret podvozky \u0160koda 1202 opat\u0159en\u00e9 skeletem karoserie (podlaha, p\u0159edn\u00ed blatn\u00edky s \u010deln\u00edm oknem, zadn\u00ed podb\u011bhy) a dokon\u010dovala je v podob\u011b pick-up\u016f. Ty se od vrchlabsk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f li\u0161ily del\u0161\u00edm zadn\u00edm p\u0159evisem a jednodu\u0161eji zpracovanou zadn\u00ed parti\u00ed s rovn\u00fdm zadn\u00edm \u010delem opat\u0159en\u00fdm jednod\u00edln\u00fdmi sklopn\u00fdmi dve\u0159mi. Firma tak\u00e9 na dovezen\u00fdch podvozc\u00edch stav\u011bla sv\u00e9bytn\u00e9 verze kombi. Celkem bylo do Turecka vyvezeno 9895 podvozk\u016f \u0160koda 1202. Mont\u00e1\u017e v Turecku pokra\u010dovala i po skon\u010den\u00ed v\u00fdroby podvozk\u016f v Mlad\u00e9 Boleslavi. Od roku 1971 se montovaly pick-upy z dovezen\u00fdch d\u00edl\u016f, nov\u011b osazen\u00e9 vlastn\u00ed jednoduchou plechovou karoseri\u00ed hranat\u00fdch tvar\u016f. Tyto vozy nesly ozna\u010den\u00ed \u0160koda 1202 Kamyonet a jejich v\u00fdroba trvala a\u017e do roku 1982.\nSpecifick\u00e9 podm\u00ednky trhu v \u010ceskoslovensku umo\u017enily pom\u011brn\u011b dlouhou dobu provozov\u00e1n\u00ed t\u011bchto voz\u016f. Trval\u00fd nedostatek dostupn\u00fdch nov\u00fdch automobil\u016f nutil provozovatele (tj. podniky a instituce) st\u00e1vaj\u00edc\u00ed vozy m\u00edsto nahrazen\u00ed opakovan\u011b opravovat. \u010cast\u00e9 byly kompletn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed rekonstrukce automobil\u016f s mont\u00e1\u017e\u00ed nov\u00e9 karoserie a/nebo motoru. Tento postup byl tak\u00e9 administrativn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed ne\u017e po\u0159\u00edzen\u00ed automobilu zcela nov\u00e9ho. Situaci se p\u0159izp\u016fsobila i automobilka, kter\u00e1 pro tyto \u00fa\u010dely vyr\u00e1b\u011bla kompletn\u00ed n\u00e1hradn\u00ed karoserie, motory a dal\u0161\u00ed d\u00edly. Vzhledem ke stavebnicov\u00e9 konstrukci voz\u016f \u0159ady 1200/1201/1202 se podvozky star\u0161\u00edch voz\u016f postupn\u011b osazovaly karoseriemi a motory nov\u011bj\u0161\u00edch typ\u016f. Po takov\u00e9to rekonstrukci vznikala prakticky nov\u00e1 vozidla.V \u010cesku bylo k 30. \u010dervnu 2018 v centr\u00e1ln\u00edm registru vozidel evidov\u00e1no 2616 voz\u016f \u0160koda 1202, z toho v\u00edce ne\u017e 90 % verze osobn\u00ed (STW). Z tohoto po\u010dtu je v\u0161ak provozovan\u00fdch z\u0159ejm\u011b pouze mal\u00e1 \u010d\u00e1st, p\u0159edev\u0161\u00edm jako autoveter\u00e1ny ve vlastnictv\u00ed sb\u011bratel\u016f. \u0158ada automobil\u016f se nach\u00e1z\u00ed ve sb\u00edrk\u00e1ch muze\u00ed v \u010cesku (nap\u0159\u00edklad \u0160koda Muzeum) nebo v zahrani\u010d\u00ed.\nPodvozek je tvo\u0159en p\u00e1te\u0159ov\u00fdm r\u00e1mem s nosn\u00edkem z beze\u0161v\u00e9 ocelov\u00e9 roury. Vp\u0159edu je r\u00e1m rozvidlen do dvou lisovan\u00fdch pod\u00e9ln\u00edk\u016f. Na r\u00e1mu jsou p\u0159iva\u0159eny p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 lisovan\u00e9 nosn\u00edky pro uchycen\u00ed karoserie. Vzadu je p\u00e1te\u0159ov\u00fd r\u00e1m ukon\u010den p\u0159\u00edrubou pro rozvodovku zadn\u00ed n\u00e1pravy. R\u00e1mem proch\u00e1z\u00ed kloubov\u00fd hnac\u00ed h\u0159\u00eddel. Podvozek je vybaven centr\u00e1ln\u00edm maz\u00e1n\u00edm pomoc\u00ed no\u017en\u00ed p\u00edstov\u00e9 pumpy ovl\u00e1dan\u00e9 ped\u00e1lem. Po jeho se\u0161l\u00e1pnut\u00ed je rozveden mazac\u00ed olej do \u010dep\u016f p\u0159edn\u00ed n\u00e1pravy, \u0159\u00edzen\u00ed, lo\u017eiska spojky a lo\u017eiska hnac\u00edho h\u0159\u00eddele.N\u00e1pravy jsou tvo\u0159eny nez\u00e1visl\u00fdmi v\u00fdkyvn\u00fdmi polon\u00e1pravami.\nP\u0159edn\u00ed n\u00e1prava je \u0159iditeln\u00e1, s lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00fdm zav\u011b\u0161en\u00edm kol. Spodn\u00ed rameno tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00ed\u010dn\u00e1 p\u016fleliptick\u00e1 listov\u00e1 pru\u017eina, horn\u00ed ramena jsou tvo\u0159ena rozvidlen\u00fdmi troj\u00faheln\u00edkov\u00fdmi p\u00e1kami, na jejich\u017e konc\u00edch jsou um\u00edst\u011bny olejov\u00e9 tlumi\u010de p\u00e9rov\u00e1n\u00ed. Nosn\u00e9 pero je opat\u0159eno zaji\u0161\u0165ovac\u00ed vzp\u011brou. \u0158\u00edzen\u00ed kol je \u0159e\u0161eno \u0161roubem s matic\u00ed.Zadn\u00ed hnac\u00ed n\u00e1prava se skl\u00e1d\u00e1 z polon\u00e1prav, tvo\u0159en\u00fdch ocelov\u00fdmi beze\u0161v\u00fdmi trubkami. Ty jsou v\u00fdkyvn\u011b zav\u011b\u0161eny na sk\u0159\u00edni rozvodovky. N\u00e1prava je odpru\u017eena p\u0159\u00ed\u010dnou p\u016fleliptickou listovou pru\u017einou um\u00edst\u011bnou nad polon\u00e1pravami a upevn\u011bnou na sk\u0159\u00edni rozvodovky. Odpru\u017een\u00ed dopl\u0148uje olejov\u00fd p\u00e1kov\u00fd (od 81. s\u00e9rie teleskopick\u00fd) tlumi\u010d.Provozn\u00ed brzda je hydraulick\u00e1 jednookruhov\u00e1, s bubnov\u00fdmi brzdami na v\u0161ech \u010dty\u0159ech kolech. Ru\u010dn\u00ed brzda je mechanick\u00e1, ovl\u00e1dan\u00e1 p\u00e1kou pod p\u0159\u00edstrojovou deskou.Disky kol jsou plechov\u00e9 paprskov\u00e9, rozm\u011bry r\u00e1fku \u010din\u00ed 4,00 E\u00d716\u2033. R\u00e1fky jsou opat\u0159eny pneumatikami rozm\u011bru 6,00\u00d716\u2033.\nMotor vozu je um\u00edst\u011bn vp\u0159edu, pod\u00e9ln\u011b za p\u0159edn\u00ed n\u00e1pravou, za kter\u00fdm se nach\u00e1z\u00ed p\u0159evodovka, je\u017e s n\u00edm tvo\u0159\u00ed jeden mont\u00e1\u017en\u00ed celek. Ulo\u017een\u00ed motoru na r\u00e1mu je provedeno ve t\u0159ech pry\u017eov\u00fdch z\u00e1v\u011bsech (silentbloc\u00edch).Typov\u011b je motor \u010dty\u0159taktn\u00ed z\u00e1\u017eehov\u00fd vodou chlazen\u00fd \u0159adov\u00fd \u010dty\u0159v\u00e1lec s rozvodem OHV. Jeho zdvihov\u00fd objem \u010din\u00ed 1221 cm\u00b3, p\u0159i vrt\u00e1n\u00ed v\u00e1lc\u016f 72 mm a zdvihu p\u00edst\u016f 75 mm. Kompresn\u00ed pom\u011br m\u00e1 hodnotu 7,5:1 resp. 7,8:1 (od 98. s\u00e9rie). Nejvy\u0161\u0161\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fd v\u00fdkon motoru podle normy SAE dosahuje 34,6 kW (47 k) p\u0159i 4500 ot./min., resp. 37,5 kW (51 k) p\u0159i 4600 ot./min. (od 98. s\u00e9rie). Nejv\u011bt\u0161\u00ed kroutic\u00ed moment stanovovan\u00fd dle normy SAE dosahuje 85,3 Nm p\u0159i 3000 ot./min., resp. 88,2 Nm p\u0159i 3000 ot./min. (od 98. s\u00e9rie). Such\u00e1 hmotnost motoru je ud\u00e1v\u00e1na 103 kg.Voda k chlazen\u00ed motoru proch\u00e1z\u00ed nucen\u00fdm ob\u011bhem pomoc\u00ed odst\u0159ediv\u00e9ho \u010derpadla. Proud\u011bn\u00ed vzduchu chladi\u010dem podporuje \u010dty\u0159list\u00fd ventil\u00e1tor, poh\u00e1n\u011bn\u00fd kl\u00ednov\u00fdm \u0159emenem od klikov\u00e9 h\u0159\u00eddele. Tlakov\u00e9 maz\u00e1n\u00ed motoru zaji\u0161\u0165uje zubov\u00e9 \u010derpadlo. Blok motoru je opat\u0159en vym\u011bniteln\u00fdmi vlo\u017ekami v\u00e1lc\u016f, z vn\u011bj\u0161\u00ed strany p\u0159\u00edmo chlazen\u00fdmi vodou (tzv. \u201emokr\u00e9 vlo\u017eky\u201c). Klikov\u00e1 h\u0159\u00eddel je ulo\u017eena ve t\u0159ech kluzn\u00fdch lo\u017eisc\u00edch. Blok motoru i hlava v\u00e1lc\u016f jsou odlity z \u0161ed\u00e9 litiny, p\u00edsty z hlin\u00edkov\u00e9 slitiny.P\u0159\u00edpravu palivov\u00e9 sm\u011bsi zaji\u0161\u0165uje sp\u00e1dov\u00fd karbur\u00e1tor JIKOV 32 SOPc, resp. JIKOV 32 BS 21 (od 85. s\u00e9rie). Palivo proud\u00ed z n\u00e1dr\u017ee nucen\u011b pomoc\u00ed membr\u00e1nov\u00e9ho \u010derpadla, hnan\u00e9ho va\u010dkovou h\u0159\u00eddel\u00ed. Obd\u00e9ln\u00e1 plechov\u00e1 palivov\u00e1 n\u00e1dr\u017e o objemu 38 litr\u016f je um\u00edst\u011bna v prav\u00e9m zadn\u00edm podb\u011bhu. Spot\u0159eba vozu p\u0159i 2/3 maxim\u00e1ln\u00ed rychlosti \u010din\u00ed 9,4 l benz\u00ednu a 0,1 l oleje na 100 km.P\u0159evodovka je mechanick\u00e1 \u010dty\u0159stup\u0148ov\u00e1 se zp\u011btn\u00fdm chodem. M\u00e1 synchronizaci II., III. a IV. stupn\u011b. \u010ctvrt\u00fd rychlostn\u00ed stupe\u0148 tvo\u0159\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd z\u00e1b\u011br. \u0158adic\u00ed p\u00e1ka se nach\u00e1z\u00ed na sloupku \u0159\u00edzen\u00ed pod volantem. Spojka je such\u00e1 kotou\u010dov\u00e1 jednolamelov\u00e1. Rozvodovka se nach\u00e1z\u00ed na zadn\u00ed n\u00e1prav\u011b a st\u00e1l\u00fd p\u0159evod \u010din\u00ed 4,78 (sanita) nebo 5,25 (ostatn\u00ed verze).Tabulka technick\u00fdch parametr\u016f motoru:\nElektrick\u00e1 v\u00fdzbroj vozu pracuje s nap\u011bt\u00edm 12 V. Zdrojem energie je dvan\u00e1ctivoltov\u00e9 dynamo o v\u00fdkonu 200 W (od \u00fanora 1968 300 W), hnan\u00e9 stejn\u00fdm kl\u00ednov\u00fdm \u0159emenem jako ventil\u00e1tor. Akumul\u00e1torov\u00e1 baterie o kapacit\u011b 45 Ah (pozd\u011bji 50 Ah) je um\u00edst\u011bna v motorov\u00e9m prostoru. Elektrick\u00fd start\u00e9r m\u00e1 v\u00fdkon 0,8 k. K elektrick\u00e9mu p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed pat\u0159\u00ed zapalov\u00e1n\u00ed motoru, tvo\u0159en\u00e9 zapalovac\u00ed c\u00edvkou, rozd\u011blova\u010dem a sv\u00ed\u010dkami. Po\u0159ad\u00ed zapalov\u00e1n\u00ed v\u00e1lc\u016f je 1-3-4-2. Elektrick\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed je zna\u010dky PAL.Sou\u010d\u00e1st\u00ed elektrick\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed je tak\u00e9 osv\u011btlovac\u00ed soustava, tvo\u0159en\u00e1 hlavn\u00edmi sv\u011btlomety, koncov\u00fdmi sv\u00edtilnami, osv\u011btlen\u00edm tabulky SPZ vzadu, sv\u00edtilnou v motorov\u00e9m prostoru, osv\u011btlen\u00edm p\u0159\u00edstrojov\u00e9 desky a stropn\u00ed sv\u00edtilnou. Sanitn\u00ed vozy jsou nav\u00edc vybaveny mlhov\u00fdm sv\u011btlometem vp\u0159edu a zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi sign\u00e1ln\u00edmi sv\u00edtilnami.\nKaroserii vozu tvo\u0159\u00ed celokovov\u00e1 sko\u0159epina. Je zhotoven\u00e1 z elektricky sva\u0159ovan\u00fdch plechov\u00fdch d\u00edl\u016f a pota\u017een\u00e1 ocelov\u00fdmi plechy tlou\u0161\u0165ky 0,8 mm a 1 mm. Karoserie je na podvozku usazena pomoc\u00ed osmi pry\u017eov\u00fdch l\u016f\u017eek um\u00edst\u011bn\u00fdch na p\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch r\u00e1mu a na sk\u0159\u00edni rozvodovky. Karoserie a \u0161asi jsou spojeny pomoc\u00ed osmi \u0161roub\u016f. Karoserie je lakov\u00e1na syntetick\u00fdm lakem. P\u0159edn\u00ed sedadlo je lavicov\u00e9 posuvn\u00e9, se spole\u010dn\u00fdm op\u011br\u00e1kem. Zadn\u00ed sedadlo je takt\u00e9\u017e jednod\u00edln\u00e9 lavicov\u00e9. Potah tvo\u0159\u00ed kombinace ko\u017eenky a potahov\u00e9 l\u00e1tky. Dve\u0159e a st\u011bny jsou \u010daloun\u011bny stejn\u00fdm materi\u00e1lem jako sedadla, strop je pota\u017een ko\u017eenkou.\nP\u0159\u00edstrojov\u00e1 deska obsahuje palivom\u011br, rychlom\u011br s po\u010d\u00edtadlem kilometr\u016f a teplom\u011br chladic\u00ed kapaliny. Uprost\u0159ed je m\u0159\u00ed\u017eka reproduktoru, vpravo uzav\u00edrateln\u00e1 schr\u00e1nka. Na horn\u00ed stran\u011b u p\u0159edn\u00edho okna se nach\u00e1zej\u00ed v\u00fddechy teplovodn\u00edho topen\u00ed, slou\u017e\u00edc\u00ed k jeho odmrazov\u00e1n\u00ed. Volant je dvouramenn\u00fd s vnit\u0159n\u00edm kruhem spou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edm houka\u010dku.\n\u00dadaje dle Gereg:Sedan a jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed.\nCEDRYCH, Mario Ren\u00e9; NACHTMAN, Luk\u00e1\u0161. \u0160KODA - auta zn\u00e1m\u00e1 i nezn\u00e1m\u00e1. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1719-7. \nGEREG, Jaroslav. Sedan a jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed. 1. vyd. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Jaroslav Gereg, 2005. 149 s. ISBN 80-239-4598-X. \nCHLAD, Vladim\u00edr. U\u017eitkov\u00e9 automobily v datech a \u010d\u00edslech. 1. vyd. Praha: NADAS, 1967. 168 s. \nMEWALD, Ji\u0159\u00ed. \u0160KODA 1202. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 160 s. ISBN 978-80-247-4744-6. \nTU\u010cEK, Jan. Auta v\u00fdchodn\u00edho bloku. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. \n \n\u0160koda 1202 ve filmech a seri\u00e1lech na IMCDb.", "<<>>: Co je Arno\u0161t Lustig? <<>>: Arno\u0161t Lustig (21. prosince 1926 Praha-Libe\u0148 \u2013 26. \u00fanora 2011 Praha) byl \u010desk\u00fd \u017eidovsk\u00fd spisovatel a publicista sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu, autor cel\u00e9 \u0159ady d\u011bl s t\u00e9matem holokaustu.\nPoch\u00e1zel z rodiny mal\u00e9ho obchodn\u00edka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodi\u010di a sestrou Hanou bydlel na Kr\u00e1lovsk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b \u010d. p. 428 (dnes Sokolovsk\u00e1 ulice) a po \u010dase na Kr\u00e1lovsk\u00e9 \u010d. p. 137. Zde tak\u00e9 vychodil obecnou \u0161kolu a za\u010dal studovat na re\u00e1lce, ze kter\u00e9 v\u0161ak byl roku 1941 z rasov\u00fdch d\u016fvod\u016f vylou\u010den (jako \u017did), pot\u00e9 se vyu\u010dil krej\u010d\u00edm. 13. listopadu 1942 byl posl\u00e1n do Terez\u00edna; pozd\u011bji poznal i dal\u0161\u00ed koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory, Osv\u011btim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako z\u00e1zrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukr\u00fdval se a\u017e do konce v\u00e1lky v Praze. Holokaust p\u0159e\u017eila jen jeho matka a sestra, po p\u0159\u00edjezdu do Osv\u011btimi v roce 1944 \u0161el otec rovnou do plynu, proto\u017ee m\u011bl br\u00fdle a bylo mu 52 let. Lustigova d\u00edla se u\u017e od prvn\u00edch pov\u00eddkov\u00fdch soubor\u016f zab\u00fdvaj\u00ed pr\u00e1v\u011b tematikou \u017did\u016f a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po v\u00e1lce se o\u017eenil s V\u011brou Weislitzovou (1927\u20132009), kter\u00e1 je autorkou b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrky Dcera Olgy a Lea a knihy pov\u00eddek Pes z Klagenfurtu.\nOd roku 1946 studoval na Vysok\u00e9 \u0161kole politick\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed, za\u010dal tak\u00e9 p\u0159isp\u00edvat do novin a \u010dasopis\u016f. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidov\u00fdch novin v izraelsko-arabsk\u00e9 v\u00e1lce, po n\u00e1vratu pracoval jako redaktor \u010cs. rozhlasu, kde se velmi sp\u0159\u00e1telil s F. R. Krausem a stal se jeho \u017e\u00e1kem. Pot\u00e9 byl vedouc\u00edm kulturn\u00ed rubriky t\u00fdden\u00edku Mlad\u00fd sv\u011bt, byl i scen\u00e1ristou \u010cs. filmu (Barrandov): napsal mj. sc\u00e9n\u00e1\u0159 podle sv\u00e9 novely Modlitba pro Kate\u0159inu Horovitzovou.\nV pr\u016fb\u011bhu pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch let vyst\u0159\u00eddal n\u011bkolik zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Byl \u010dlenem Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska.V srpnu 1968 tr\u00e1vil Arno\u0161t Lustig se svou rodinou a dal\u0161\u00edmi novin\u00e1\u0159i a um\u011blci dovolenou v It\u00e1lii. Zde se r\u00e1no 22. srpna dozv\u011bd\u011bl o invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy v \u010ceskoslovensku. Do Prahy se u\u017e s man\u017eelkou a d\u011btmi nevr\u00e1tili. Nejd\u0159\u00edve odjeli do Jugosl\u00e1vie, kde p\u016fsobil v z\u00e1h\u0159ebsk\u00e9m filmov\u00e9m studiu, pot\u00e9 \u017eili v Izraeli, v roce 1970 se nakonec usadili v USA, kde Lustig od roku 1973 p\u0159edn\u00e1\u0161el film, literaturu a scen\u00e1ristiku na Americk\u00e9 univerzit\u011b ve Washingtonu. V roce 1978 byl na washingtonsk\u00e9 American University jmenov\u00e1n profesorem. Po n\u00e1vratu do Prahy se v roce 1990 stal \u010destn\u00fdm presidentem nov\u011b zalo\u017een\u00e9 Spole\u010dnosti Franze Kafky. V roce 1995 se stal \u0161\u00e9fredaktorem \u010desk\u00e9 verze \u010dasopisu Playboy.\nV sobotu 26. \u00fanora 2011 zem\u0159el v Praze na rakovinu.\nK prvn\u00edmu v\u00fdro\u010d\u00ed spisovatelova \u00famrt\u00ed v roce 2012 byla \u010cesko-izraelskou sm\u00ed\u0161enou obchodn\u00ed komorou z\u0159\u00edzena Cena Arno\u0161ta Lustiga. Ocen\u011bn\u00fdmi se st\u00e1vaj\u00ed osobnosti, kter\u00e9 v sob\u011b spojuj\u00ed vlastnosti jako jsou \u201eodvaha a state\u010dnost, lidskost a spravedlnost\u201c.\nJeho tvorba m\u00e1lokdy vybo\u010dila z t\u00e9matu holokaustu. Jeho knihy n\u00e1le\u017e\u00ed k tzv. druh\u00e9 vln\u011b v\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00f3zy, tj. v\u00e1le\u010dn\u00e1 pr\u00f3za z 50. a 60. let. Auto\u0159i druh\u00e9 vlny se sp\u00ed\u0161e soust\u0159edili na psychiku a vztah jedince k dob\u011b ne\u017e na ud\u00e1losti v \u0161ir\u0161\u00edch souvislostech, na rozd\u00edl od faktograficky zam\u011b\u0159en\u00fdch autor\u016f vlny prvn\u00ed.\nRysy jeho tvorby: vych\u00e1z\u00ed z drastick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed hlavn\u011b z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f (vyd\u00e1v\u00e1 osobn\u00ed zpov\u011b\u010f). Cht\u011bl t\u00edmto zp\u016fsobem sv\u00e9 dce\u0159i vyl\u00ed\u010dit tuto dobu. Zachycuje osudy mlad\u00fdch d\u00edvek, \u017een a star\u00fdch lid\u00ed (jsou nejv\u00edce zraniteln\u00ed, proto\u017ee jsou bezbrann\u00ed). V\u0161echny ud\u00e1losti p\u0159edstavuje tak, jako by byly ka\u017edodenn\u00ed. P\u0159\u00edb\u011bhy jsou bu\u010f pov\u00eddky nebo novely a prvn\u00ed vznikaly u\u017e v 1. pol. 50. let. Sv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy neust\u00e1le p\u0159epracov\u00e1v\u00e1. Ji\u017e od sv\u00fdch prvn\u00edch pr\u00f3z, soust\u0159ed\u011bn\u00fdch v pov\u00eddkov\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch Noc a nad\u011bje a D\u00e9manty noci p\u00ed\u0161e Lustig p\u0159\u00edb\u011bhy, v jejich\u017e centru stoj\u00ed oby\u010dejn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b nehrdinsk\u00e9 lidsk\u00e9 charaktery konfrontovan\u00e9 s mezn\u00ed \u017eivotn\u00ed situac\u00ed v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. V\u00e1le\u010dnou tematiku neopou\u0161t\u00ed ani ve sv\u00fdch rozs\u00e1hlej\u0161\u00edch, psychologicky lad\u011bn\u00fdch textech M\u016fj zn\u00e1m\u00fd Vili Feld a Dita Saxov\u00e1. Ve sv\u00fdch pr\u00f3z\u00e1ch i s odstupem pades\u00e1ti let hled\u00e1 Lustig smysl lidstv\u00ed a podstatu lidsk\u00e9ho byt\u00ed. Pro jeho pr\u00f3zy, poznamenan\u00e9 zku\u0161enostmi s nacistickou genocidou, je charakteristick\u00e1 v\u011bcnost pod\u00e1n\u00ed a st\u0159\u00edzliv\u00e1 dramati\u010dnost.\nNoc a nad\u011bje, 1957 \u2013 sb. pov\u00eddek, 7 pov\u00eddek inspirovan\u00fdch vlastn\u00edmi z\u00e1\u017eitky autora v terez\u00ednsk\u00e9m ghettu\nD\u00e9manty noci, 1958 \u2013 sb. pov\u00eddek, obsahuje pov\u00eddku Tma nem\u00e1 st\u00edn, kter\u00e1 byla podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e, na kter\u00e9m se A. L. rovn\u011b\u017e pod\u00edlel, v re\u017eii Jana N\u011bmce roku 1964 zfilmov\u00e1na a pat\u0159\u00ed ke klenot\u016fm \u010desk\u00e9 kinematografie, Kniha pov\u00eddek a novel D\u00e9manty noci byla vyd\u00e1na poprv\u00e9 v nakladatelstv\u00ed Mlad\u00e1 fronta v roce 1958. V \u010de\u0161tin\u011b a \u010detn\u00fdch p\u0159ekladech pak vy\u0161la ve sv\u011bt\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t. Spolu s rom\u00e1nem Dita Saxov\u00e1 pat\u0159\u00ed nejen k vrchol\u016fm Lustigovy tvorby, ale tak\u00e9 do zlat\u00e9ho fondu pov\u00e1le\u010dn\u00e9 literatury.\nUlice ztracen\u00fdch brat\u0159\u00ed, 1959 \u2013 sb. pov\u00eddek\nM\u016fj zn\u00e1m\u00fd Vili Feld, 1961 \u2013 novela, p\u0159\u00edb\u011bh \u010dlov\u011bka, kter\u00fd si obratn\u011b z\u00edsk\u00e1v\u00e1 prosp\u011bch v N\u011bmci obsazen\u00e9 Praze i v prost\u0159ed\u00ed koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora (po v\u00e1lce pak deziluze a pocit zbyte\u010dnosti)\nPrvn\u00ed stanice \u0161t\u011bst\u00ed, 1961 \u2013 pov\u00eddky s pon\u011bkud socialistick\u00fdm n\u00e1dechem\nDita Saxov\u00e1, 1962 \u2013 novela, o d\u00edvce, kter\u00e1 se vrac\u00ed z koncentr\u00e1ku a nen\u00ed pro sv\u00e9 ot\u0159esn\u00e9 z\u00e1\u017eitky schopn\u00e1 nav\u00e1zat norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot; kv\u016fli nejistot\u011b v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b nakonec odj\u00ed\u017ed\u00ed do \u0160v\u00fdcarska a p\u00e1ch\u00e1 sebevra\u017edu\nNoc a den, 1962 \u2013 p\u0159epracovan\u00fd soubor ji\u017e d\u0159\u00edve vydan\u00fdch pov\u00eddek\nTransport z r\u00e1je, 1962\nNikoho nepon\u00ed\u017e\u00ed\u0161, 1963 \u2013 sb. 4 pov\u00eddek z prost\u0159ed\u00ed protektor\u00e1tu a Kv\u011btnov\u00e9 revoluce\nModlitba pro Kate\u0159inu Horovitzovou, 1964 \u2013 novela podle skute\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti z roku 1943 v It\u00e1lii (Tehdy N\u011bmci na Sic\u00edlii zajali bohat\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 podnikatele s americk\u00fdmi pasy, pod z\u00e1minkami z nich vym\u00e1m\u00ed jejich pen\u00edze a o\u017eebra\u010d\u00ed je, pak je po\u0161lou s mladou tane\u010dnic\u00ed Kate\u0159inou do plynu. Ta si to jako jedin\u00e1 uv\u011bdom\u00ed, vytrhne dozorci pistoli a zast\u0159el\u00ed ho, i kdy\u017e v\u00ed, \u017ee vzpoura je marn\u00e1.)\nVlny v \u0159ece, 1964 \u2013 souborn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed n\u011bkolika jeho p\u0159edchoz\u00edch prac\u00ed\nB\u00edl\u00e9 b\u0159\u00edzy na podzim, 1966; p\u0159epracov\u00e1no jako B\u00edl\u00e9 b\u0159\u00edzy, 2008\nPropast: Rom\u00e1n, 1966 \u2013 voj\u00edn spadne do propasti a smrteln\u011b se zran\u00ed, bilancuje sv\u016fj \u017eivot\nHo\u0159k\u00e1 v\u016fn\u011b mandl\u00ed, 1968 \u2013 pov\u00eddky, osudy jedn\u00e9 z mnoha \u017eidovsk\u00fdch rodin zasa\u017een\u00fdch holokaustem, tematikou jsou koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory, v\u00e1lka a jej\u00ed n\u00e1sledky\nMil\u00e1\u010dek, 1968 \u2013 rom\u00e1n, zde z\u00faro\u010dil zku\u0161enost z izraelsko-arabsk\u00e9ho konfliktu, milostn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v oble\u017een\u00e9m Jeruzal\u00e9m\u011b, o\u010dima novin\u00e1\u0159e Danyho Polnauera je sledov\u00e1n milostn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh z prvn\u00ed izraelsko-arabsk\u00e9 v\u00e1lky. V\u011bt\u0161ina vydan\u00fdch n\u00e1klad\u016f byla zni\u010dena. Nov\u00e9 dopln\u011bn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed 2009.\nNemilovan\u00e1: Z den\u00edku sedmn\u00e1ctilet\u00e9 Perly Sch., 1979 \u2013 novela, p\u0159\u00edb\u011bh prostitutky v terez\u00ednsk\u00e9m ghettu stylizovan\u00fd jako jej\u00ed den\u00edk;\nKr\u00e1l promluvil, ne\u0159ekl nic, 1990 \u2013 rom\u00e1n, n\u00e1vrat k postav\u011b Viliho Felda z rom\u00e1nu M\u016fj zn\u00e1m\u00fd Vili Feld\nTma nem\u00e1 st\u00edn, 1991\nVelk\u00e1 trojka, 1991 \u2013 Arno\u0161t Lustig, Josef \u0160kvoreck\u00fd, Milan Kundera\nTrilogie o osudech t\u0159\u00ed \u017eidovsk\u00fdch \u017een:\nColette: D\u00edvka z Antverp, 1992\nTanga: D\u00edvka z Hamburku, 1992\nLea: D\u00edvka z Leeuwardenu, 2000\nD\u016fm vr\u00e1cen\u00e9 ozv\u011bny, 1994\nD\u00edvka s jizvou, 1995\nKamar\u00e1di, 1995 \u2013 p\u0159ibli\u017euje \u017eivot party \u017eidovsk\u00fdch mlad\u00edk\u016f v Praze\nModr\u00fd den, 1995\nPorgess, 1995\nNeslu\u0161n\u00e9 sny, 1997\nOhe\u0148 na vod\u011b: Pov\u00eddky, 1998\nDobr\u00fd den, pane Lustig: My\u0161lenky o \u017eivot\u011b, 1999\nKr\u00e1sn\u00e9 zelen\u00e9 o\u010di, 2000\nOdpov\u011bdi: Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem, 2000\nEseje: Vybran\u00e9 texty z let 1965\u20132000, 2001\n3x18 (portr\u00e9ty a post\u0159ehy), 2002 \u2013 autobiografie (spoluautor Franti\u0161ek Cinger)\nZasv\u011bcen\u00ed, 2002\nEsence, 2004 \u2013 sb\u00edrka cit\u00e1t\u016f\nO literatu\u0159e, 2006 \u2013 \u00favaha o literatu\u0159e a sb\u00edrka pov\u00eddek (\u010desky, n\u011bmecky, anglicky, francouzsky)\nO \u017een\u00e1ch, 2008 \u2013 \u00favaha o \u017een\u00e1ch (spoluautorka Mark\u00e9ta Mali\u0161ov\u00e1)\nZlod\u011bj Kufr\u016f, 2008 \u2013 rom\u00e1n o l\u00e1sce n\u00e1ctilet\u00fdch \u2013 Ludv\u00ed\u010dka Adlera a Mark\u00e9tky Fischerov\u00e9 v Terez\u00edn\u011b\nL\u00e1ska t\u011blo a smrt, 2009 \u2013 dv\u011b pov\u00eddky (autorka druh\u00e9 je Michaela Kab\u00e1tov\u00e1)\nZpov\u011b\u010f, 2009 \u2013 esence vzpom\u00ednek a \u00favah o \u017eivot\u011b\nL\u00e1ska a t\u011blo, 2009 \u2013 rom\u00e1n milostn\u00fdch vyzn\u00e1n\u00ed a esejistick\u00fdch podobenstv\u00ed o smyslu \u017eivota\nOkam\u017eiky s Otou Pavlem, 2010\nO spisovatel\u00edch, 2010 (spoluautorka Mark\u00e9ta Mali\u0161ov\u00e1)\nP\u0159\u00edpad Marie Navarov\u00e9, 2010 \u2013 posledn\u00ed rom\u00e1n autora; jak zas\u00e1hla smrt Heidricha osud n\u00e1hodn\u00e9 \u017eeny\nO \u017een\u00e1ch, 2011, nakladatel Ale\u0161 \u010cen\u011bk, 177 stran, spoluautorka Mali\u0161ov\u00e1 Mark\u00e9taMnoh\u00e9 z Lustigov\u00fdch prac\u00ed se do\u010dkaly televizn\u00edch a filmov\u00fdch adaptac\u00ed.\nPo Lustigov\u011b emigraci uschoval n\u011bkter\u00e9 jeho rukopisy spisovatel Ota Pavel t\u00edm, \u017ee je zazdil na chat\u011b.O sv\u00e9m \u017eivot\u011b a d\u00edle hovo\u0159il v kni\u017en\u00edm rozhovoru s Karlem Hv\u00ed\u017e\u010falou Tachles, Lustig (2011, Mlad\u00e1 fronta)\nVedle sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed tvorby tak\u00e9 spolupracoval s \u010desk\u00fdm skl\u00e1\u0159em Janem Hu\u0148\u00e1tem a pod\u00edlel se tak na tvorb\u011b designu otisku sv\u00e9 dlan\u011b v k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9m skle \u2013 K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9m doteku.\n1967: St\u00e1tn\u00ed cena za literaturu \u2013 za televizn\u00ed inscenaci rom\u00e1nu Modlitba pro Kate\u0159inu Horovitzovou\n1996: Cena Karla \u010capka\n2000: medaile Za z\u00e1sluhy 1. stupe\u0148\n2003: Nominace na Pulitzerovu cenu\n2006: \u010cestn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed M\u010c Prahy 2 ud\u011bleno 3. kv\u011btna\n2008: Ud\u011blena Cena Franze Kafky\n2009: Nominace na Mezin\u00e1rodn\u00ed Man Bookerovu cenu \u2013 za dlouhodob\u00fd p\u0159\u00ednos sv\u011btov\u00e9 literatu\u0159e v angli\u010dtin\u011b\n Osoba Arno\u0161t Lustig ve Wikicit\u00e1tech\n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Arno\u0161t Lustig\nArno\u0161t Lustig ve Slovn\u00edku \u010desk\u00e9 literatury po roce 1945\nProfil na str\u00e1nk\u00e1ch Festivalu spisovatel\u016f Praha\n\u010cesk\u00e1 televize \u2013 T\u0159in\u00e1ct\u00e1 komnata Arno\u0161ta Lustiga\nZem\u0159el Arno\u0161t Lustig\nArno\u0161t Lustig v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nArno\u0161t Lustig na Kinoboxu.", "<<>>: Co je Vys\u00edla\u010d Krkavec? <<>>: Vys\u00edla\u010d Krkavec se nach\u00e1z\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 504 m n. m. Objekt zaji\u0161\u0165uje distribuci rozhlasov\u00e9ho sign\u00e1lu pro m\u011bsto Plze\u0148 a jeho bl\u00edzk\u00e9 okol\u00ed. U vys\u00edla\u010de se nach\u00e1z\u00ed 18 metr\u016f vysok\u00e1 kamenno-cihlov\u00e1 rozhledna z roku 1900 a chata K\u010cT z roku 1925 dle n\u00e1vrhu Hanu\u0161e Z\u00e1pala.\nRozhledna s ochozem ve v\u00fd\u0161ce 16 metr\u016f byla postavena dle n\u00e1vrhu prof. J. Kube\u0161e a slavnostn\u011b otev\u0159ena 19. kv\u011btna 1901. V \u0159\u00edjnu a listopadu roku 1938 byla nepr\u00e1vem obsazena n\u011bmeck\u00fdm vojskem. Od roku 1953 byla i s p\u0159ilehl\u00fdm okol\u00edm nep\u0159\u00edstupn\u00e1 a slou\u017eila jako vojensk\u00e1 hl\u00e1ska. N\u00e1sledn\u00e9 p\u0159estavby deformovaly p\u016fvodn\u00ed vyv\u00e1\u017een\u00fd soubor staveb, od roku 1974 k nim byl p\u0159istav\u011bn televizn\u00ed vys\u00edla\u010d. Od 1. \u010dervna 1989 je rozhledna p\u0159\u00edstupn\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e radiokomunika\u010dn\u00ed v\u00fdznam lokality nad\u00e1le trv\u00e1. Za jasn\u00e9ho po\u010das\u00ed je vid\u011bt a\u017e na \u0161umavsk\u00e9 vrcholky. Na vrcholu se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik dal\u0161\u00edch vys\u00edla\u010d\u016f r\u016fzn\u00fdch mobiln\u00edch oper\u00e1tor\u016f.\nVys\u00edla\u010d Krkavec m\u00e1 p\u0159id\u011bleny kmito\u010dty pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rozhlasov\u00e9 stanice:\n \nhttps://www.krkavec.cz/ Archivov\u00e1no 27. 11. 2020 na Wayback Machine.\nhttps://www.kudykam.com/krkavec.", "<<>>: Co je Gerard Bad\u00eda? <<>>: Gerard Bad\u00eda Cort\u00e9s (* 18. \u0159\u00edjna 1989, Horta de Sant Joan) je \u0161pan\u011blsk\u00fd fotbalov\u00fd z\u00e1lo\u017en\u00edk, od \u00fanora 2015 p\u016fsob\u00edc\u00ed v klubu Piast Gliwice. Mimo \u0160pan\u011blsko p\u016fsobil na klubov\u00e9 \u00farovni v Polsku.\nSvoji fotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v CD Tortosa, kde pro\u0161el v\u0161emi ml\u00e1de\u017enick\u00fdmi kategoriemi. V roce 2007 se propracoval do prvn\u00edho t\u00fdmu. N\u00e1sledovalo anga\u017em\u00e1 v mu\u017estvu CF Gav\u00e0, kde hr\u00e1l v letech 2008-2009. P\u0159ed sezonou 2009/10 se stal hr\u00e1\u010dem Realu Murcia Imperial, kde nastupoval za rezervu. Po roce ode\u0161el do CD Guadalajara. V srpnu 2013 zam\u00ed\u0159il do SD Noja.\nV zimn\u00edm p\u0159estupov\u00e9m obdob\u00ed ro\u010dn\u00edku 2013/14 ode\u0161el na hostov\u00e1n\u00ed do polsk\u00e9ho t\u00fdmu Piast Gliwice.\n Sezona 2013/14 \nV Ekstraklase za Piast debutoval v ligov\u00e9m utk\u00e1n\u00ed 22. kola (17. 2. 2014) proti t\u00fdmu Wisla Krakow (prohra Piastu 0:1), kdy\u017e v 76. minut\u011b vyst\u0159\u00eddal Rados\u0142ava Muravskiho. Celkem v ro\u010dn\u00edku odehr\u00e1l 15 st\u0159etnut\u00ed, ve kter\u00fdch se g\u00f3lov\u011b neprosadil.\n Sezona 2014/15 \nV l\u00e9t\u011b 2014 do klubu p\u0159estoupil. 14. z\u00e1\u0159\u00ed 2014 v 8. kole vs\u00edtil svoji premi\u00e9rovou branku v sezon\u011b a z\u00e1rove\u0148 za Piast, kdy\u017e ve st\u0159etnut\u00ed proti klubu G\u00f3rnik Zabrze dal prvn\u00ed g\u00f3l z\u00e1pasu (Piast nakonec vyhr\u00e1l 2:1). Dal\u0161\u00ed p\u0159esn\u00fd st\u0159eleck\u00fd z\u00e1sah si p\u0159ipsal v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm kole, kdy\u017e vst\u0159elil na dom\u00e1c\u00ed p\u016fd\u011b 2. branku sv\u00e9ho t\u00fdmu proti KS Cracovia (v\u00fdhra Piastu 4:2). Sv\u016fj 3. g\u00f3l v ro\u010dn\u00edku vs\u00edtil v utk\u00e1n\u00ed 21. kola proti GKS Be\u0142chat\u00f3w (v\u00fdhra Piastu 3:1), dal v 59. minut\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed branku na 2:1. Pot\u00e9 se prosadil o dva t\u00fddny pozd\u011bji v z\u00e1pase proti G\u00f3rniku Zabrze (rem\u00edza 2:2), vs\u00edtil prvn\u00ed branku Piastu. Sezonu zakon\u010dil s 31 st\u0159etnut\u00edmi, v nich\u017e dal 4 branky.\n Sezona 2015/16 \nNa premi\u00e9rov\u00fd g\u00f3l v ro\u010dn\u00edku si musel po\u010dkat a\u017e do 17. kola hran\u00e9ho 27. 11. 2015. Hr\u00e1\u010d \u0161el na h\u0159\u00ed\u0161t\u011b v utk\u00e1n\u00ed proti Ruchu Chorz\u00f3w v 83. minut\u011b a o dv\u011b minuty pozd\u011bji vs\u00edtil 3. branku sv\u00e9ho mu\u017estva a Piast zv\u00edt\u011bzil 3:0. Druh\u00e9 sv\u00e9 branky v sezon\u011b doc\u00edlil ve st\u0159etnut\u00ed proti klubu Legia Var\u0161ava (rem\u00edza 1:1), v 79. minut\u011b vyrovanal stav z\u00e1pasu. Celkem v ro\u010dn\u00edku 2015/16 odehr\u00e1l 30 z\u00e1pas\u016f, dal v nich 2 g\u00f3ly. V sezon\u011b s t\u00fdmem dos\u00e1hl historick\u00e9ho um\u00edst\u011bn\u00ed, kdy\u017e jeho klub skon\u010dil na druh\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce a kvalifikoval se do druh\u00e9ho p\u0159edkola Evropsk\u00e9 ligy UEFA.\n Sezona 2016/17 \nS Piastem se p\u0159edstavil ve 2. p\u0159edkole Evropsk\u00e9 ligy UEFA, kde klub narazil na \u0161v\u00e9dsk\u00fd t\u00fdm IFK G\u00f6teborg, kter\u00e9mu podlehl 0:3 (v tomto utk\u00e1n\u00ed Gerard nenastoupil) a rem\u00edzoval s n\u00edm 0:0.\nProfil hr\u00e1\u010de na 90minut.pl (polsky)\nProfil hr\u00e1\u010de na soccerway.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.co.", "<<>>: Co je Vega 2? <<>>: Vega 2 je jedna ze dvou sov\u011btsk\u00fdch kosmick\u00fdch sond vypu\u0161t\u011bn\u00fdch v r\u00e1mci programu Vega, kter\u00e9 byly ur\u010deny na v\u00fdzkum planety Venu\u0161e a Halleyovy komety. Byla vypu\u0161t\u011bna 21. prosince 1984 z kosmodromu Bajkonur v Kazachst\u00e1nu t\u00fdden po sond\u011b (dvoj\u010deti) Vega 1. V katalogu COSPAR byla ozna\u010dena jako 1984-128A.\nVega 2 byla t\u0159\u00edose stabilizovan\u00e1 sonda. Konstrukce byla odvozena od sond z programu Ven\u011bra a byla shodn\u00e1, jako u sondy Vega 1. Z\u00e1klad konstrukce tvo\u0159\u00ed n\u00e1dr\u017ee s KPL pro syst\u00e9m orientace, stabilizace a korekce dr\u00e1hy, ke kter\u00fdm je p\u0159ipevn\u011bn toroid\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstrojov\u00fd \u00fasek. Z boku jsou slune\u010dn\u00ed panely a parabolick\u00e1 sm\u011brovan\u00e1 ant\u00e9na. Na stran\u011b ke Slunci jsou syst\u00e9my astroorientace. Vybaven\u00ed sondy je um\u00edst\u011bno na t\u011blese sondy (p\u0159\u00edstroje, kter\u00e9 nevy\u017eaduj\u00ed p\u0159esnou orientaci), na v\u00fdklopn\u00fdch ty\u010d\u00edch (elektromagnetick\u00e9 p\u0159\u00edstroje) a tak\u00e9 na plo\u0161in\u011b ASP-G (\u010c), kter\u00e1 byla vyrobena v \u010ceskoslovensku. K pr\u016fzkumu Venu\u0161e byl ur\u010den tak\u00e9 sestupov\u00fd modul (COSPAR 1984-128E) s p\u0159ist\u00e1vac\u00edm pouzdrem a aerostatem, kter\u00fd slou\u017eil k pr\u016fzkumu Venu\u0161iny atmosf\u00e9ry.\nVybaven\u00ed:\nkamerov\u00fd syst\u00e9m pro sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed Halleyovy komety\n\u0161iroko\u00fahl\u00e1 kamera (ohniskov\u00e1 d\u00e1lka 180 mm, sv\u011btelnost f/3, zorn\u00e9 pole 3\u00d74\u00b0)\n\u00fazko\u00fahl\u00e1 kamera (ohniskov\u00e1 d\u00e1lka 1200 mm, sv\u011btelnost f/5, zorn\u00e9 pole 48')\nsada 6 barevn\u00fdch filtr\u016f k \u00fazko\u00fahl\u00e9 kame\u0159e\ninfra\u010derven\u00fd spektrometr IKS\npolohov\u00fd detektor ADN\niontov\u00fd detektor prachu\nkomplex pro sledov\u00e1n\u00ed plazmatu\nneutr\u00e1ln\u00ed hmotov\u00fd spektrometr\nhmotov\u00fd spektrometr Plazmag\nvysokofrekven\u010dn\u00ed analyz\u00e1tor \u00c9poniche\nmagnetometr M\u00ed\u0161a\nanalyz\u00e1tor plazmov\u00fdch vln - na jeho v\u00fdvoji se pod\u00edlela \u010cSSR\nprachov\u00fd hmotov\u00fd spektrometr PUMA\nSonda byla vypu\u0161t\u011bna 21. prosince 1984 z kosmodromu Bajkonur v Kazachst\u00e1nu. V dubnu 1985 se pravideln\u011b aktivovaly p\u0159\u00edstroje pro m\u011b\u0159en\u00ed meziplanet\u00e1rn\u00edho prostoru a charakteristiky komet\u00e1rn\u00ed hmoty. 13. \u010dervna 1985 se od sondy odd\u011blil sestupov\u00fd modul ur\u010den\u00fd k v\u00fdzkumu Venu\u0161e. Pot\u00e9 sonda provedla motorick\u00fd man\u00e9vr, kter\u00fd ji navedl na dr\u00e1hu m\u00edjej\u00edc\u00ed planetu ve vzd\u00e1lenosti asi 39000 km. Sonda Vega 2 za\u010dala s v\u00fdzkumem Halleyovy komety 7. b\u0159ezna a dva dny pot\u00e9, 9. b\u0159ezna 1986 prol\u00e9tla sonda ve vzd\u00e1lenosti 8200 km od j\u00e1dra komety. Z\u00edskala odtud p\u0159es 700 sn\u00edmk\u016f s rozli\u0161en\u00edm a\u017e 120 metr\u016f. Posledn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed komety 1P/Halley prob\u011bhlo o dva dny pozd\u011bji. Pot\u00e9 sonda pokra\u010dovala ve v\u00fdzkumu meziplanet\u00e1rn\u00edho prostoru.\nOb\u011b sondy splnily sv\u016fj \u00fakol obdobn\u00fdm zp\u016fsobem, program Vega byl tedy \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd.", "<<>>: Co je Juju (album)? <<>>: Juju je \u010dtvrt\u00e9 studiov\u00e9 album anglick\u00e9 skupiny Siouxsie and the Banshees. Vyd\u00e1no bylo v \u010dervnu roku 1981 spole\u010dnost\u00ed Polydor Records. Na jeho produkci se spolu se \u010dleny kapely pod\u00edlel Nigel Gray a jeho nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo ve studiu Surrey Sound. Album se um\u00edstilo na sedm\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce Britsk\u00e9 albov\u00e9 hitpar\u00e1dy.", "<<>>: Co je Modern\u00ed spole\u010densk\u00e1 hra? <<>>: Modern\u00ed spole\u010densk\u00e9 hry je pojem hojn\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fd pro sou\u010dasn\u00e9 deskov\u00e9 nebo v\u00fdjime\u010dn\u011b karetn\u00ed hry. Sv\u011btovou velmoc\u00ed t\u011bchto her je N\u011bmecko, kde se t\u011b\u0161\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed oblib\u011b.\nHry \u010dasto b\u00fdvaj\u00ed pro 2 a\u017e 6 hr\u00e1\u010d\u016f, n\u00e1hoda hraje pom\u011brn\u011b malou roli (v\u011bt\u0161inou se ani nepou\u017e\u00edvaj\u00ed kostky). Hra je \u010dasto zasazena do n\u011bjak\u00e9 doby (nap\u0159. st\u0159edov\u011bk) nebo prost\u0159ed\u00ed (nap\u0159. obchodov\u00e1n\u00ed) a opat\u0159ena legendou.\nModern\u00ed deskov\u00e9 hry m\u00edvaj\u00ed prom\u011bnliv\u00fd hern\u00ed pl\u00e1n, n\u011bkdy je pl\u00e1n vytv\u00e1\u0159en a\u017e v pr\u016fb\u011bhu hry pokl\u00e1d\u00e1n\u00edm karti\u010dek (nap\u0159. Carcassonne, Tikal apod.), nejde tedy o deskovou hru v u\u017e\u0161\u00edm slova smyslu.\nZa p\u0159edch\u016fdce modern\u00edch spole\u010densk\u00fdch her lze pova\u017eovat hry Monopoly a Diplomacie. Obrovsk\u00fd n\u00e1r\u016fst popularity her p\u0159ineslo vyd\u00e1n\u00ed Osadn\u00edk\u016f z Katanu v roce 1995.\nHr\u00e1\u010di her se \u010dasto sch\u00e1zej\u00ed v hern\u00edch klubech, v \u010cesku je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed Klub deskov\u00fdch her Paluba, po\u0159\u00e1daj\u00ed se r\u016fzn\u00e1 mistrovstv\u00ed (souboje klub\u016f i jednotlivc\u016f) a festivaly her. Hr\u00e1\u010di nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edch her se sdru\u017euj\u00ed do asociac\u00ed a klub\u016f t\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed hry (nap\u0159. pro hru Scrabble funguje \u010cesk\u00e1 asociace Scrabble).\nModern\u00ed spole\u010densk\u00e9 hry se ka\u017edoro\u010dn\u011b uch\u00e1zej\u00ed o ceny:\nHra roku (Spiel des Jahres) \u2013 nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed cena, N\u011bmecko\nHra n\u011bmeck\u00e9 ve\u0159ejnosti (Deutscher SpielePreis), N\u011bmecko\nHra roku \u2013 \u010desk\u00e1 cena ud\u00edlen\u00e1 Akademi\u00ed her\nHrajeme.cz \u2013 server v\u011bnovan\u00fd hr\u00e1m\nWiki-web o hr\u00e1ch \u2013 pravidla, \u010dl\u00e1nky o hr\u00e1ch a hran\u00ed\nFrodovy deskov\u00e9 hry \u2013 hern\u00ed web \u2013 novinky, recenze, pravidla, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, akce, \u017eeb\u0159\u00ed\u010dky a hodnocen\u00ed.", "<<>>: Co je Rodinie? <<>>: Rodinie byl superkontinent v obdob\u00ed neoproterozoika (mlad\u0161\u00edch starohor). Vznikla asi p\u0159ed 1 300 mili\u00f3ny let a rozpadla se p\u0159ed 750 mili\u00f3ny let na Laurentii, V\u00fdchodn\u00ed a Z\u00e1padn\u00ed Gondwanu (kter\u00e9 ov\u0161em tehdy le\u017eely na severu, resp. na jihu), Sibi\u0159, Baltiku, Kongo a mikrokontinenty Patagonii a Z\u00e1padn\u00ed Ar\u00e1bii.", "<<>>: Co je Kreolsk\u00e9 jazyky na b\u00e1zi portugal\u0161tiny? <<>>: Kreolsk\u00e9 jazyky na b\u00e1zi portugal\u0161tiny jsou kreolsk\u00e9 jazyky odvozen\u00e9 z portugal\u0161tiny. Vznikaly z pid\u017ein\u016f na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00fdch koloni\u00ed portugalsk\u00e9ho imp\u00e9ria v Americe, Africe a Asii. Nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edmi kreolsk\u00fdmi jazyky na b\u00e1zi portugal\u0161tiny jsou kapverdsk\u00e1 kreol\u0161tina a papiamento.\nSeznam kreolsk\u00fdch jazyk\u016f na b\u00e1zi portugal\u0161tiny:\nKapverdsk\u00e1 kreol\u0161tina, pou\u017e\u00edvan\u00e1 na Kapverd\u00e1ch\nPapiamento, ofici\u00e1ln\u00ed jazyk na karibsk\u00fdch ostrovech Aruba, Bonaire a Cura\u00e7ao\nKreol\u0161tina Guiney-Bissau, pou\u017e\u00edvan\u00e1 v Guiney-Bissau a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak\u00e9 v Senegalu\nAngolar, kreolsk\u00fd jazyk siln\u011b ovlivn\u011bn\u00fd angolsk\u00fdm domorod\u00fdm jazykem kimbundu. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se na ostrov\u011b Svat\u00fd Tom\u00e1\u0161.\nForro, pou\u017e\u00edv\u00e1 se na ostrov\u011b Svat\u00fd Tom\u00e1\u0161.\nAnnobon\u0161tina, pou\u017e\u00edv\u00e1 se na ostrov\u011b Annob\u00f3n (sou\u010d\u00e1st Rovn\u00edkov\u00e9 Guiney)\nKreol\u0161tina Princova ostrova, pou\u017e\u00edv\u00e1 se na Princov\u011b ostrov\u011b. T\u00e9m\u011b\u0159 vym\u0159el\u00fd jazyk.\nSaramakan\u0161tina, pou\u017e\u00edvan\u00e1 v Surinamu\nCafundsk\u00e1 kreol\u0161tina, kreol\u0161tina ovlivn\u011bn\u00e1 bantusk\u00fdmi jazyky pou\u017e\u00edvan\u00e1 v obci Cafund\u00f3 v Braz\u00edlii\nIndo-portugal\u0161tina, skupina n\u011bkolika m\u00e1lo pou\u017e\u00edvan\u00fdch kreolsk\u00fdch jazyk\u016f na b\u00e1zi portugal\u0161tiny, pou\u017e\u00edvaj\u00ed se na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech v Indii, na Sr\u00ed-Lance a v Banglad\u00e9\u0161i.\nMacaj\u0161tina, pou\u017e\u00edv\u00e1 se v Macau, ale i v Hongkongu. Podle Ethnologue m\u00e1 u\u017e jen 50 rodil\u00fdch mluv\u010d\u00edch.\nKristang, pou\u017e\u00edv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm v Malajsii, v oblasti Malakky. M\u00e1 jen okolo 1000 mluv\u010d\u00edch.\nMardijker a papi\u00e1 tugu, vym\u0159el\u00e9 kreolsk\u00e9 jazyky, pou\u017e\u00edvan\u00e9 v oblasti Jakarty na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Indon\u00e9sie.\nPortugis, vym\u0159el\u00fd kreolsk\u00fd jazyk, pou\u017e\u00edval se v Indon\u00e9sii\nBidausk\u00e1 kreolsk\u00e1 portugal\u0161tina, vym\u0159el\u00fd kreolsk\u00fd jazyk, pou\u017e\u00edval se v Bidau, co\u017e je p\u0159edm\u011bst\u00ed Dili na V\u00fdchodn\u00edm Timoru.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Portuguese-based creole languages na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Salaka? <<>>: Salaka (Salacca) je rod palem, zahrnuj\u00edc\u00ed asi 20 druh\u016f. Je roz\u0161\u00ed\u0159en v tropick\u00e9 Asii od severov\u00fdchodn\u00ed Indie po jihov\u00fdchodn\u00ed Asii. Jsou to dvoudom\u00e9, bezkmenn\u00e9 palmy se zpe\u0159en\u00fdmi nebo celistv\u00fdmi listy a siln\u011b ostnit\u00fdmi \u0159ap\u00edky. Kv\u011btenstv\u00ed jsou kr\u00e1tk\u00e1. Plody jsou na povrchu \u0161upinat\u00e9 a obvykle obsahuj\u00ed 3 semena. N\u011bkter\u00e9 druhy maj\u00ed jedl\u00e9 plody. Salaka jedl\u00e1 je p\u011bstov\u00e1na pro ovoce zn\u00e1m\u00e9 jako salak, Salacca wallichiana poskytuje ovoce rakum. Listy n\u011bkter\u00fdch druh\u016f slou\u017e\u00ed jako st\u0159e\u0161n\u00ed krytina.\nSalaky jsou dvoudom\u00e9, v\u011bt\u0161inou bezkmenn\u00e9, siln\u011b ostnit\u00e9 palmy. Kmen je obvykle kr\u00e1tk\u00fd a podzemn\u00ed, svaz\u010dit\u00fd, pokryt\u00fd vytrval\u00fdmi listov\u00fdmi b\u00e1zemi. Listy jsou zpe\u0159en\u00e9 nebo s celistvou a na konci dvouklanou \u010depel\u00ed se zpe\u0159enou \u017eilnatinou, drobn\u00e9 a\u017e rozm\u011brn\u00e9. \u0158ap\u00edk je ostnit\u00fd dlouh\u00fdmi, ploch\u00fdmi ostny podobn\u011b jako st\u0159edn\u00ed v\u0159eteno listu.\nN\u011bkter\u00e9 druhy kvetou po dosa\u017een\u00ed zralosti pouze jednou a pot\u00e9 odum\u00edraj\u00ed, jin\u00e9 kvetou opakovan\u011b. Kv\u011btenstv\u00ed jsou kr\u00e1tk\u00e1, v\u011btven\u00e1 do 2. \u0159\u00e1du nebo klasovit\u00e1, pokryt\u00e1 mnoha vytrval\u00fdmi listeny. Kv\u011bty jsou jednopohlavn\u00e9, s troj\u010detn\u00fdm kalichem a korunou. Sam\u010d\u00ed kv\u011bty vyr\u016fstaj\u00ed v p\u00e1rech na tlust\u00e9m kv\u011btn\u00edm v\u0159etenu a obsahuj\u00ed 6 ty\u010dinek s kr\u00e1tk\u00fdmi nitkami, p\u0159irostl\u00fdmi v \u00fast\u00ed korunn\u00ed trubky.\nSami\u010d\u00ed kv\u011bty jsou v r\u00e1mci kv\u011btenstv\u00ed jednotliv\u00e9 nebo v p\u00e1ru se steriln\u00edm sam\u010d\u00edm kv\u011btem. Obsahuj\u00ed 3 staminodia a gyneceum srostl\u00e9 ze 3 plodolist\u016f. Semen\u00edk je na povrchu pokryt\u00fd st\u0159echovit\u00fdmi \u0161upinkami a obsahuje 3 vaj\u00ed\u010dka v nekompletn\u011b odd\u011blen\u00fdch kom\u016frk\u00e1ch.\nPlody jsou rezav\u011b hn\u011bd\u00e9, vejcovit\u00e9 nebo hru\u0161kovit\u00e9, obvykle trojsemenn\u00e9. Na povrchu jsou pokryty mno\u017estv\u00edm st\u0159echovit\u011b se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edch \u0161upin. Konce \u0161upin jsou zdvihnut\u00e9 a d\u00e1vaj\u00ed plod\u016fm ostnit\u00fd vzhled. Mezokarp je tenk\u00fd, endokarp nen\u00ed diferencov\u00e1n.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nRod salaka zahrnuje asi 20 druh\u016f a je roz\u0161\u00ed\u0159en v tropick\u00e9 Asii. Are\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sah\u00e1 od severov\u00fdchodn\u00ed Indie p\u0159es Indo\u010d\u00ednu a jiho\u010d\u00ednsk\u00fd J\u00fcn-nan po Borneo, J\u00e1vu a Filip\u00edny. Centrum druhov\u00e9 diverzity je na Borneu (12 druh\u016f, z toho 8 endemick\u00fdch) a Malajsk\u00e9m poloostrov\u011b (8 druh\u016f, z toho 4 endemick\u00e9). Nejv\u011bt\u0161\u00ed are\u00e1l m\u00e1 salaka jedl\u00e1 (Salacca zalacca). Salaky rostou na \u0161irok\u00e9 \u0161k\u00e1le tropick\u00fdch stanovi\u0161\u0165 od horsk\u00fdch svah\u016f po ba\u017einy.\nRod Salacca je v r\u00e1mci taxonomie palem \u0159azen do pod\u010deledi Calamoideae, tribu Calameae a subtribu Salaccinae. Tento subtribus zahrnuje mimo rodu Salacca pouze monotypick\u00fd asijsk\u00fd rod Eleiodoxa. Oba rody jsou si velmi podobn\u00e9 a cel\u00e1 tato skupina \u010dek\u00e1 na taxonomick\u00e9 p\u0159ehodnocen\u00ed.\nsalaka jedl\u00e1 (Salacca zalacca)\nPlody salaky jedl\u00e9 jsou v jihov\u00fdchodn\u00ed Asii obl\u00edben\u00fdm ovocem, zn\u00e1m\u00fdm pod n\u00e1zvem salak. Plody jsou \u010dasto prod\u00e1v\u00e1ny na lok\u00e1ln\u00edch trz\u00edch, vyv\u00e1\u017eej\u00ed se v\u0161ak vzhledem ke kr\u00e1tk\u00e9 trvanlivosti jen z\u0159\u00eddka. Maj\u00ed chutnou du\u017eninu, kter\u00e1 se nej\u010dast\u011bji konzumuje syrov\u00e1. Nezral\u00e9 plody se upravuj\u00ed jako zelenina. Obdobn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed maj\u00ed i plody Salacca wallichiana, zn\u00e1m\u00e9 pod n\u00e1zvem rakum. Jsou kyselej\u0161\u00ed a pou\u017e\u00edvaj\u00ed se tak\u00e9 k dochucov\u00e1n\u00ed pokrm\u016f. Oba druhy jsou v tropick\u00e9 Asii b\u011b\u017en\u011b p\u011bstov\u00e1ny. Lok\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam maj\u00ed i plody n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch druh\u016f, zejm\u00e9na S. glabrescens, S. affinis a S. magnifica. J\u00e1dra r\u016fstov\u00fdch vrchol\u016f n\u011bkter\u00fdch druh\u016f (nap\u0159. S. affinis) jsou jedl\u00e1 coby palmov\u00e9 zel\u00ed.\nListy S. griffithii slou\u017e\u00ed v ji\u017en\u00ed \u010c\u00edn\u011b a Indo\u010d\u00edn\u011b jako b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e1 st\u0159e\u0161n\u00ed krytina podobn\u011b jako listy S. secunda v severov\u00fdchodn\u00ed Indii a Myanmaru.", "<<>>: Co je Oka (p\u0159\u00edtok Volhy)? <<>>: Oka (rusky \u041e\u043a\u0430) je \u0159eka v Tulsk\u00e9, Orelsk\u00e9, Moskevsk\u00e9, Kalu\u017esk\u00e9, Rjaza\u0148sk\u00e9, Vladimirsk\u00e9 a v Ni\u017en\u011bnovgorodsk\u00e9 oblasti v Rusku. Je dlouh\u00e1 1500 km. Povod\u00ed \u0159eky je 254 000 km\u00b2.\nPramen\u00ed v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti St\u0159edorusk\u00e9 vyso\u010diny. \u0158eka te\u010de v \u00fadol\u00ed o \u0161\u00ed\u0159ce a\u017e 1 km, p\u0159i\u010dem\u017e jej\u00ed koryto dosahuje \u0161\u00ed\u0159ky 20 a\u017e 80 m. Horn\u00ed tok kon\u010d\u00ed u \u00fast\u00ed Ugry.\nNa st\u0159edn\u00edm toku se \u0159eka obrac\u00ed na v\u00fdchod a ze severu ohrani\u010duje v\u00fdb\u011b\u017eky St\u0159edorusk\u00e9 vyso\u010diny. \u0160\u00ed\u0159ka doliny kol\u00eds\u00e1 od 400 m do 3 km, p\u0159i \u0161\u00ed\u0159ce koryta od 250 m do 400 m. Pod \u00fast\u00edm Moskvy se dolina roz\u0161i\u0159uje na 20 a\u017e 30 km. Koryto je v t\u011bchto m\u00edstech velmi \u010dlenit\u00e9 s mno\u017estv\u00edm star\u00fdch ramen.\nNa doln\u00edm toku \u0159eka prot\u00e9k\u00e1 p\u0159es Me\u0161\u010dorskou n\u00ed\u017einu a \u0159\u00ed\u010dn\u00ed \u00fadol\u00ed se n\u011bkolikr\u00e1t roz\u0161i\u0159uje a zase zu\u017euje. U Muromu dosahuje \u00faval \u0161\u00ed\u0159ky 20 km a jsou v n\u011bm star\u00e1 ramena o d\u00e9lce a\u017e 10 km. \u0160\u00ed\u0159ka koryta zde dosahuje 175 a\u017e 550 m a nach\u00e1z\u00ed se v n\u011bm \u010detn\u00e9 ostrovy. \u00dast\u00ed do Volhy jako jej\u00ed nejdel\u0161\u00ed prav\u00fd p\u0159\u00edtok. Na cel\u00e9m toku \u0159eka p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 mnoh\u00e9 pe\u0159eje.\nHorn\u00ed tok\nzleva \u2013 \u017dizdra, Ugra\nzprava \u2013 UpaSt\u0159edn\u00ed tok\nzleva \u2013 Protva, Nara, Moskva, Pra, Gus, Zu\u0161a\nzprava \u2013 Osjotr, Pro\u0148a, ParaDoln\u00ed tok\nzleva \u2013 Kljazma\nzprava \u2013 Mok\u0161a, \u0164o\u0161a\nZdrojem vody jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sn\u011bhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky (59 % u Orlu, 65 % u Muromi), n\u00e1sleduj\u00ed de\u0161\u0165ov\u00e9 sr\u00e1\u017eky (>20 %) a podzemn\u00ed voda (< 20%). Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed pr\u016ftok vody u Orlu \u010din\u00ed 18,8 m\u00b3/s, u Kalugy \u010din\u00ed 296 m\u00b3/s a u \u00fast\u00ed 1300 m\u00b3/s. Maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016ftoky v t\u011bchto m\u00edstech jsou 2100 m\u00b3/s, 12 600 m\u00b3/s a 20 000 m\u00b3/s. Zamrz\u00e1 na horn\u00edm toku v listopadu a\u017e na za\u010d\u00e1tku ledna a na doln\u00edm toku na konci \u0159\u00edjna a\u017e v prosinci. Rozmrz\u00e1 na horn\u00edm toku na konci b\u0159ezna a\u017e v dubnu a na doln\u00edm toku do za\u010d\u00e1tku kv\u011btna. Nejvy\u0161\u0161\u00edch vodn\u00edch stav\u016f dosahuje na horn\u00edm toku od dubna do kv\u011btna a na doln\u00edm toku od za\u010d\u00e1tku \u010dervna. B\u011bhem jara prote\u010de \u0159ekou na horn\u00edm toku 78 % ro\u010dn\u00edho odtoku a na doln\u00edm toku 73 %. V l\u00e9t\u011b (7 a\u017e 8 % odtoku) a v zim\u011b (7 a\u017e 9 %) jsou vodn\u00ed stavy ni\u017e\u0161\u00ed, na podzim (8 a\u017e 10 %) doch\u00e1z\u00ed k povodn\u00edm, je\u017e jsou zp\u016fsobeny de\u0161ti. Ledy plavou po \u0159ece 1 a\u017e 20 dn\u00ed, na doln\u00edm toku do 15 dn\u00ed.\nVodn\u00ed doprava je mo\u017en\u00e1 od \u010cekalinu v d\u00e9lce 1200 km. Nad Rjazan\u00ed je \u0159eka splavn\u011bna pomoc\u00ed zdymadel. Byly vybudov\u00e1ny hr\u00e1ze p\u0159ehradn\u00edch n\u00e1dr\u017e\u00ed (Beloomutovsk\u00e1, Kuzminsk\u00e1). Hlavn\u00edmi p\u0159ev\u00e1\u017een\u00fdmi n\u00e1klady jsou strojn\u00ed materi\u00e1ly, d\u0159evo, \u010dern\u00e9 uhl\u00ed, ropn\u00e9 produkty, obil\u00ed, automobily. M\u00edstn\u00ed osobn\u00ed doprava je rozvinut\u00e1 pod Kalugou. Dopravn\u00ed vodn\u00ed spojen\u00ed je od \u00fast\u00ed \u0159eky Moskvy do Ni\u017en\u00edho Novgorodu. Turistick\u00e9 trasy po \u0159ece vedou z Moskvy do Ufy a tak\u00e9 tzv. Moskevsk\u00fd okruh (Moskva, Ni\u017enij Novgorod, Jaroslavl, Rybinsk, Moskva). Pod\u00e9l \u0159eky se nach\u00e1z\u00ed mnoho m\u011bst, nejv\u011bt\u0161\u00edmi jsou Orel, Beljov, \u010cekalin, Kaluga, Alexin, Tarusa, Serpuchov, Ka\u0161ira, Ozjory, Kolomna, Rjaza\u0148, Kasimov, Murom, Pavlovo, Gorbatov, Dzer\u017einsk a Ni\u017enij Novgorod, kter\u00fd le\u017e\u00ed p\u0159i \u00fast\u00ed \u0159eky do Volhy. Na \u0159ece je rozvinut\u00fd rybolov (jeseter mal\u00fd, jelec jesen, sumec velk\u00fd, \u0161tika obecn\u00e1, cejn velk\u00fd, okoun \u0159\u00ed\u010dn\u00ed).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u041e\u043a\u0430\u201c.", "<<>>: Co je Kurejka? <<>>: Kurejka, naz\u00fdvan\u00e1 tak\u00e9 Ljuma nebo Numa (rusky \u041a\u0443\u0440\u0435\u0439\u043a\u0430, \u041b\u044e\u043c\u0430, \u041d\u0443\u043c\u0430) je \u0159eka v Krasnojarsk\u00e9m kraji v Rusku. Je dlouh\u00e1 888 km. Povod\u00ed \u0159eky je 44 700 km\u00b2.\nPramen\u00ed na ji\u017en\u00edch svaz\u00edch planiny Putorana. Te\u010de t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00fd tok St\u0159edosibi\u0159sk\u00e9 pahorkatin\u011b v hluboce za\u0159\u00edznut\u00e9 dolin\u011b. Prot\u00e9k\u00e1 p\u0159es dv\u011b \u00fazk\u00e1 a dlouh\u00e1 jezera (Anama, Djupkun), kter\u00e1 rozd\u011bluj\u00ed pe\u0159ejnat\u00e9 \u00faseky. \u00dast\u00ed zprava do Jeniseje.\nZdrojem vody jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sn\u011bhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed pr\u016ftok vody v \u00fast\u00ed \u010din\u00ed 664 m\u00b3/s. Zamrz\u00e1 v polovin\u011b \u0159\u00edjna a rozmrz\u00e1 na konci kv\u011btna.\nVodn\u00ed doprava je mo\u017en\u00e1 do vzd\u00e1lenosti 130 km od \u00fast\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u041a\u0443\u0440\u0435\u0439\u043a\u0430\u201c.", "<<>>: Co je Silent Hill (film)? <<>>: Silent Hill (v kanadsk\u00e9m origin\u00e1le: Silent Hill) je kanadsko-francouzsk\u00fd hororov\u00fd film z roku 2006 nato\u010den\u00fd podle stejnojmenn\u00e9 po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 hry. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Christophe Gans. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Radha Mitchell, Sean Bean, Laurie Holdenov\u00e1, Jodelle Ferland a Deborah Kara Unger.\naktu\u00e1ln\u00ed k 25. \u010dervenci 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e pr\u016fm\u011brn\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: 67 %\nimdb.com: 6,6 z 10\nfdb.cz: 73,6 %\nB\u011bhem p\u0159\u00edprav filmu byl pou\u017e\u00edv\u00e1n kryc\u00ed pracovn\u00ed n\u00e1zev Centralia. V pensylv\u00e1nsk\u00e9m m\u011bst\u011b Centralia do\u0161lo k po\u017e\u00e1ru uheln\u00fdch dol\u016f, co\u017e zp\u016fsobilo vylidn\u011bn\u00ed m\u00edsta. Osud m\u011bsta se stal inspirac\u00ed pro hern\u00ed i filmovou podobu Silent Hillu.", "<<>>: Co je Daniel Josef Mayer z Mayernu? <<>>: Daniel Josef Mayer z Mayernu (16. ledna 1656, Str\u00e1\u017e pod Ralskem \u2013 10. dubna 1733, Praha) byl kanovn\u00edk u sv. V\u00edta v Praze, probo\u0161t tamn\u00ed kapituly, titul\u00e1rn\u00ed biskup tiberiadsk\u00fd a pomocn\u00fd biskup pra\u017esk\u00fd, p\u016fsobil tak\u00e9 jako gener\u00e1ln\u00ed vik\u00e1\u0159 pra\u017esk\u00e9 arcidiec\u00e9ze. V roce 1731 se stal pra\u017esk\u00fdm arcibiskupem.\nNarodil se ve Str\u00e1\u017ei pod Ralskem, m\u011bste\u010dka v t\u00e9 dob\u011b poni\u010den\u00e9ho t\u0159icetiletou v\u00e1lkou a p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Wartenberg. Jeho otec byl chud\u00fd \u0159ezn\u00edk, ale d\u00edky podpo\u0159e p\u0159\u00e1tel se synovi dostalo vzd\u011bl\u00e1n\u00ed na jezuitsk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Ji\u010d\u00edn\u011b. Pak pokra\u010doval ve studiu v jezuitsk\u00e9m konviktu u sv. Bartolom\u011bje na Star\u00e9m M\u011bst\u011b pra\u017esk\u00e9m. Odtud byl jako absolvent-mision\u00e1\u0159 vysl\u00e1n k protestant\u016fm do P\u0159\u00edboru. Dok\u00e1zal zde z\u00edskat svou v\u00fd\u0159e\u010dnost\u00ed b\u011bhem n\u011bkolikalet\u00e9 slu\u017eby zhruba 500 luter\u00e1n\u016f pro vstup do katolick\u00e9 c\u00edrkve. Ve sv\u00fdch 28 letech byl pot\u00e9 vysl\u00e1n na faru v Hrozn\u011bt\u00edn\u011b u Karlov\u00fdch Var\u016f. Kolem roku 1680 byl kn\u011bzem v Jind\u0159ichovic\u00edch u Kraslic, odkud misijn\u011b p\u016fsobil mezi kru\u0161nohorsk\u00fdmi luter\u00e1ny v P\u0159ebuzi a okol\u00ed.\nRoku 1688 byl vysl\u00e1n spolu se \u010dleny zvl\u00e1\u0161tn\u00edho poselstva hrab\u011bte Jana Anton\u00edna Nostice k dlouh\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm do \u0160v\u00e9dska. Roku 1693 byl zvolen kanovn\u00edkem pra\u017esk\u00e9 metropolitn\u00ed kapituly u sv. V\u00edta a roku se stal 1701 probo\u0161tem tamt\u00e9\u017e. Rok pot\u00e9 byl jmenov\u00e1n gener\u00e1ln\u00edm vik\u00e1\u0159em pra\u017esk\u00e9ho arcibiskupa Jana Josefa Breunera. Tut\u00e9\u017e funkci pak zast\u00e1val od roku 1711 u arcibiskupa Franti\u0161ka Ferdinanda z Kh\u00fcnburgu.\nRoku 1711 byl jmenov\u00e1n tajn\u00fdm radou c\u00edsa\u0159e Karla VI. M\u011bl velk\u00fd pod\u00edl na rozvoji kultu sv. Jana Nepomuck\u00e9ho.\nKdy\u017e arcibiskup Kh\u00fcnburg roku 1731 zem\u0159el, stal se jeho n\u00e1stupcem. Tento \u00fa\u0159ad v\u0161ak zast\u00e1val pouze rok, nebo\u0165 v dubnu 1733 ve v\u011bku 77 let zem\u0159el. Byl poh\u0159ben do hrobky v katedr\u00e1le sv. V\u00edta na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b.\nNa sv\u00e9 rodn\u00e9 m\u011bsto nezapom\u00ednal a n\u011bkolikr\u00e1t je v\u00fdznamn\u011b finan\u010dn\u011b podpo\u0159il. Absolventi j\u00edm podporovan\u00fdch \u0161kol mu v roce 1904 na rodn\u00fd d\u016fm \u010d.p. 14 dali zhotovit pam\u011btn\u00ed desku. Podle tamn\u00ed lidov\u00e9 pov\u011bsti m\u011bl tak\u00e9 jako arcibiskup p\u0159ijmout delegaci b\u00fdval\u00fdch farn\u00edk\u016f z hladov\u011bj\u00edc\u00edho z\u00e1padn\u00edho Kru\u0161noho\u0159\u00ed, uspo\u0159\u00e1dat pro ni finan\u010dn\u00ed sb\u00edrku a obdarovat ji bramborami a pou\u010den\u00edm, jak je p\u011bstovat, aby nemuseli hladov\u011bt.\nKurt A. Huber, heslo Mayer von Mayern, in: Erwin Gatz,Die Bisch\u00f6fe des Heiligen R\u00f6mischen Reiches 1648-1803, ISBN 3-428-06763-0, s. 302\u2013303.\nKettner Ji\u0159\u00ed, D\u011bjiny pra\u017esk\u00e9 arcidiec\u00e9ze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 206-207.\nPODLAHA, Anton\u00edn:Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora; concinnavit Anton\u00edn Podlaha. Pragae : Metropolitani capituli Pragensis, 1912\nBRANDL, Hermann, Sagen und geschichtliche Mitteilungen aus dem westlichen Erzgebirge f\u00fcr die Jugend, 1927, sine loco \n \nZ\u00e1znam o k\u0159tu v matrice\nZ\u00e1znam o \u00famrt\u00ed v matrice na str\u00e1nk\u00e1ch Archivu Hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy\nDaniel Joseph Mayer na catholic-hierarchy.", "<<>>: Co je Kate St John? <<>>: Kate St Johnov\u00e1 (* 2. \u0159\u00edjna 1957 Lond\u00fdn, Anglie), vlastn\u00edm jm\u00e9nem Katharine Elinor Margaret St John, je anglick\u00e1 hudebnice, zp\u011bva\u010dka, skladatelka a producentka. Hraje na hoboj, saxofon, akordeon, klav\u00edr a anglick\u00fd roh.\nSt Johnov\u00e1 za\u010dala svoji kari\u00e9ru na za\u010d\u00e1tku 80. let v kapele Ravishing Beauties. Skupina ale nevydala \u017e\u00e1dnou nahr\u00e1vku a St Johnov\u00e1 ji v roce 1982 opustila. V polovin\u011b 80. let byla \u010dlenkou kapely The Dream Academy, jej\u00edm\u017e nejv\u011bt\u0161\u00edm hitem byla p\u00edse\u0148 \u201eLife in a Northern Town\u201c z roku 1985. Skupina se rozpadla v roce 1991. B\u011bhem t\u00e9to doby St Johnov\u00e1 tak\u00e9 spolupracovala s Tears for Fears, Stevem Nievem a Julianem Copem.\nB\u011bhem 90. let 20. stolet\u00ed hr\u00e1la St Johnov\u00e1 s Vanem Morrisonem, Nigelem Kennedym, Joem Boydem, Joolsem Hollandem a Egbertem Gismontim. V roce 1992 vydala spole\u010dn\u011b s Rogerem Enem album The Familiar. V tomto roce tak\u00e9 Eno se St Johnovou a dal\u0161\u00edmi muzikanty vytvo\u0159ili superskupinu Channel Light Vessel.\nThe Familiar (1992; s Rogerem Enem)\nIndescribable Night (1995)\nSecond Sight (1997)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kate St John na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Fraser (\u0159eka)? <<>>: Fraser (anglicky Fraser River) je \u0159eka na jihoz\u00e1pad\u011b Kanady. Se sv\u00fdmi 1368 km je nejdel\u0161\u00ed \u0159ekou provincie Britsk\u00e1 Kolumbie. Odvod\u0148uje plochu o rozloze 220 000 km\u00b2.\nPramen\u00ed v bl\u00edzkosti Simon Peaku (3313 m) ve Skalnat\u00fdch hor\u00e1ch, zhruba na Na horn\u00edm toku sm\u011b\u0159uje k severoz\u00e1padu, po p\u0159ekro\u010den\u00ed 54\u00b0 severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky se st\u00e1\u010d\u00ed k jihu, dost\u00e1v\u00e1 se do Interior Plateau. U m\u011bsta Prince George p\u0159ib\u00edr\u00e1 zprava vody Nechako River, d\u00e1le pokra\u010duje k jihu, m\u00edj\u00ed Quesnel, Williams Lake a Lillooet. U Lyttonu p\u0159ib\u00edr\u00e1 zleva vody Thompson River. U Hope se st\u00e1\u010d\u00ed postupn\u011b k z\u00e1padu a dost\u00e1v\u00e1 se ze sev\u0159en\u00ed Coast Mountains, ve kter\u00fdch Fraser vytvo\u0159il hlubok\u00fd ka\u0148on \u2013 Fraser Canyon, kter\u00fd je p\u0159ibli\u017en\u011b 100 kilometr\u016f dlouh\u00fd. Za Hope je \u00fadol\u00ed Fraseru \u0161ir\u0161\u00ed, \u0159eka ve Fraser Valley m\u00edj\u00ed Chilliwack, Abbotsford a Mission. Po 100 kilometrech vytv\u00e1\u0159\u00ed deltu, jej\u00ed\u017e ramena odv\u00e1d\u011bj\u00ed vodu do pr\u016flivu Strait of Georgia Tich\u00e9ho oce\u00e1nu v Richmondu na ji\u017en\u00edm okraji Vancouveru. Oblast ji\u017en\u011b od Vancouveru, v\u010detn\u011b m\u011bst Richmond a Delta, le\u017e\u00ed na ploch\u00e9m z\u00e1plavov\u00e9m \u00fazem\u00ed.\nMcGregor River, Nechako River, Quesnel River, West Road River, Chilcotin River, Bridge River, Thompson River, Nahatlatch River, Anderson River, Coquihalla River, Sumallo River, Harrison River, Chilliwack River, Stave River, Pitt River\nZdrojem vody jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b de\u0161\u0165ov\u00e9 a sn\u011bhov\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok vody \u010din\u00ed 3550 m\u00b3/s. Nejvy\u0161\u0161\u00edch vodn\u00edch stav\u016f dosahuje od kv\u011btna do z\u00e1\u0159\u00ed. Zamrz\u00e1 v listopadu a\u017e v prosinci a rozmrz\u00e1 v b\u0159eznu a\u017e v dubnu. \u00dast\u00edm \u0159eky ro\u010dn\u011b prote\u010de 112 km\u00b3 vody a \u0159eka do vod oce\u00e1nu p\u0159inese 20 Mt sediment\u016f.\nN\u00e1kladn\u00ed vodn\u00ed doprava je mo\u017en\u00e1 pouze v d\u00e9lce 40 km od mo\u0159e. Z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 n\u00e1kladn\u00ed lod\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed ji\u017en\u00ed rameno (South Arm), zat\u00edmco d\u0159eva\u0159sk\u00e9 vory pou\u017e\u00edvaj\u00ed severn\u00ed rameno (North Arm). Prost\u0159edn\u00ed rameno delty nen\u00ed splavn\u00e9 a je vyhrazeno pro leteckou dopravu pontonov\u00fdch letadel. Na za\u010d\u00e1tku delty le\u017e\u00ed m\u011bsto New Westminster. Vzhledem k vysok\u00e9 ro\u010dn\u00ed sedimentaci, \u0159eka m\u00e1 na v\u00fdchod od Douglasova ostrova (Douglas Island) zaru\u010denou hloubku m\u00e9n\u011b ne\u017e 6 metr\u016f a m\u00e1 mnoho neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00edch n\u00e1nos\u016f. Vzhledem k tomu je pova\u017eov\u00e1na za nesplavnou pro komer\u010dn\u00ed dopravu.\n\u0158eka m\u00e1 nesm\u00edrnou hodnotu pro hospod\u00e1\u0159stv\u00ed Britsk\u00e9 Kolumbie t\u00edm, \u017ee je jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch tok\u016f na sv\u011bt\u011b pro lososy. N\u011bkter\u00e9 chovy losos\u016f plavou v\u00edce ne\u017e 800 km proti proudu do p\u0159\u00edtok\u016f, kde se vyt\u0159ou.\nHorn\u00ed \u00fasek \u0159eky byl prvn\u011b prozkoum\u00e1n sirem Alexanderem Mackenziem v roce 1793, a zcela prozkoum\u00e1n Simonem Fraserem v roce 1807, kter\u00fd potvrdil, \u017ee \u0159eka nen\u00ed propojena s \u0159ekou Columbia.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u0424\u0440\u0435\u0439\u0437\u0435\u0440\u201c.", "<<>>: Co je Santo Domingo? <<>>: Santo Domingo de Guzm\u00e1n nebo jen kr\u00e1tce Santo Domingo je hlavn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky. V metropolitn\u00ed oblasti m\u011bsta \u017eije okolo 3 850 000 obyvatel. Santo Domingo se nach\u00e1z\u00ed na ji\u017en\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova Hispaniola om\u00fdvan\u00e9m Karibsk\u00fdm mo\u0159em p\u0159i \u00fast\u00ed \u0159eky Ozama. Mezi roky 1936 a 1961 m\u011bsto neslo n\u00e1zev \u201eCuidad Trujillo\u201c, kter\u00fd odkazoval na zdej\u0161\u00edho dikt\u00e1tora Rafaela Leonidasa Trujilla Molinu. Dnes je Santo Domingo druh\u00fdm nejlidnat\u011bj\u0161\u00edm m\u011bstem Karibiku hned po kub\u00e1nsk\u00e9 Havan\u011b. Jedn\u00e1 se o kulturn\u00ed, obchodn\u00ed i vzd\u011blanostn\u00ed centrum zem\u011b.\nM\u011bsto bylo zalo\u017eeno v roce 1496 Bartolom\u011bjem Kolumbem na v\u00fdchodn\u00edm b\u0159ehu \u00fast\u00ed \u0159eky a dostalo n\u00e1zev La Nueva Isabela, pozd\u011bji bylo p\u0159ejmenov\u00e1no na Santo Domingo jako pocta svat\u00e9mu Dominiku. V roce 1502 bylo zni\u010deno hurik\u00e1nem, n\u00e1sledn\u011b se nov\u00fd guvern\u00e9r Nicol\u00e1s de Ovando rozhodl osadu p\u0159est\u011bhoval na z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh. Je zn\u00e1m\u00e9 jako prvn\u00ed, st\u00e1le os\u00eddlen\u00e9 m\u011bsto zalo\u017een\u00e9 \u0160pan\u011bly v Nov\u00e9m sv\u011bt\u011b (star\u0161\u00ed osada La Isabela existovala mezi roky 1494 a 1500) a prvn\u00ed s\u00eddlo \u0161pan\u011blsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy. Historick\u00e9 j\u00e1dro na z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu \u0159eky zvan\u00e9 \u201eZona colonial\u201c bylo v roce 1990 zaps\u00e1no na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to koloni\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta se nach\u00e1zej\u00ed stavby jako nejstar\u0161\u00ed katedr\u00e1la, pevnost (Fortaleza Ozama) nebo univerzita na americk\u00e9m kontinentu. Krom\u011b toho je zde d\u016fm Kolumbovy rodiny a n\u011bkolik kostel\u016f, m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch dom\u016f a pal\u00e1c\u016f ze za\u010d\u00e1tk\u016f evropsk\u00e9 kolonizace Ameriky.\nM\u011bstu se b\u011bhem koloni\u00e1ln\u00edho obdob\u00ed p\u0159ezd\u00edvalo \u201eVstupn\u00ed br\u00e1na do Karibiku\u201c. V\u011bt\u0161ina v\u00fdprav \u0161pan\u011blsk\u00fdch conquistador\u016f v prvn\u00ed polovin\u011b 16. stolet\u00ed na americk\u00fd kontinent za\u010d\u00ednala pr\u00e1v\u011b ze Santa Dominga. Hern\u00e1n Cort\u00e9s odsud vyplul do dne\u0161n\u00edho Mexika, kde dobyl Azt\u00e9ckou \u0159\u00ed\u0161i. Ze Santa Dominga vyplul i nap\u0159. Vasco N\u00fa\u00f1ez de Balboa, kter\u00fd jako prvn\u00ed Evropan dos\u00e1hl Tich\u00e9ho oce\u00e1nu z americk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed. V roce 1586 m\u011bsto dobyl anglick\u00fd korz\u00e1r Francis Drake.\nMezi roky 1795 a 1822 m\u011bsto n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnilo sv\u00e9ho spr\u00e1vce. V roce 1795 p\u0159e\u0161lo pod spr\u00e1vu Francie, v roce 1801 bylo okupov\u00e1no haitsk\u00fdmi otroky, v roce 1802 znovu p\u0159evzala spr\u00e1vu Francie, n\u00e1sledn\u011b v roce 1809 m\u011bsto zp\u00e1tky z\u00edskalo \u0160pan\u011blsko. \u0160pan\u011blsk\u00e1 \u010d\u00e1st ostrova vyhl\u00e1sila nez\u00e1vislost na \u0160pan\u011blsku v roce 1821, ale jen 2 m\u011bs\u00edce potom ji nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t Haiti obsadil. Dominik\u00e1nsk\u00e1 republika se na Haiti osamostatnila v roce 1844 a Santo Domingo se stalo jej\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem.\nSanto Domingo je dopravn\u00edm uzlem cel\u00e9 zem\u011b. Krom\u011b vnitrost\u00e1tn\u00ed dopravy\nV bl\u00edzkosti m\u011bsta se nal\u00e9zaj\u00ed 2 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b (Las Am\u00e9ricas International Airport a La Isabela International Airport)\nP\u0159\u00edstav v Santu Domingu pat\u0159\u00ed k nejvyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00edm v zemi\nMetro v Santo Domingu m\u00e1 2 linky a 48,5 km d\u00e9lky (stav v roce 2020). Dal\u0161\u00ed m\u011bstskou hromadnou dopravu zaji\u0161\u0165uje s\u00ed\u0165 autobusov\u00fdch linek.", "<<>>: Co je Jan Hrub\u00fd (voj\u00e1k)? <<>>: \u010ceta\u0159 Jan Hrub\u00fd (4. b\u0159ezna 1915, Kunovice \u2013 18. \u010dervna 1942, Praha) byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk v\u00fdsadku Bioscop a jeden ze sedmi v\u00fdsadk\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed zahynuli v krypt\u011b pravoslavn\u00e9ho kostela svat\u00fdch Cyrila a Metod\u011bje po atent\u00e1tu na Heydricha. V roce 2002 pov\u00fd\u0161en in memoriam do hodnosti plukovn\u00edka.\nNarodil se 4. b\u0159ezna 1915 v Kunovic\u00edch. Otec Jan (1879\u20131931) byl pomocn\u00fd d\u011bln\u00edk, matka Kate\u0159ina (1876\u20131944), rozen\u00e1 Kom\u00ednkov\u00e1, byla v dom\u00e1cnosti. M\u011bl t\u0159i star\u0161\u00ed sourozence; dva bratry a sestru. Absolvoval obecnou a m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu. Vyu\u010dil se \u010d\u00ed\u0161n\u00edkem ve Zl\u00edn\u011b a pozd\u011bji tak\u00e9 pracoval jako \u010d\u00ed\u0161n\u00edk.\nDne 1. \u0159\u00edjna 1937 nastoupil z\u00e1kladn\u00ed vojenskou slu\u017ebu u hrani\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho praporu v Trebi\u0161ov\u011b. O rok pozd\u011bji byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti svobodn\u00edka. Po okupaci \u010cech a Moravy nacistick\u00fdm N\u011bmeckem byl k 1. dubnu 1939 propu\u0161t\u011bn na trvalou dovolenou. 8. kv\u011btna 1939 se p\u0159ihl\u00e1sil na pr\u00e1ci do N\u011bmecka a dostal se do Kielu. V roce 1940 p\u0159i dovolen\u00e9 v protektor\u00e1tu se se dv\u011bma kamar\u00e1dy pokusil o \u00fat\u011bk.\nP\u0159es Slovensko se dostali do Ma\u010farska, kde byli ale zadr\u017eeni a vr\u00e1ceni zp\u011bt. Druh\u00fd pokus byl ji\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a p\u0159es Jugosl\u00e1vii, \u0158ecko, Turecko a Bejr\u00fat se dostali do Francie. 4. \u010dervna 1940 byl za\u0159azen k 1. p\u011b\u0161\u00edmu pluku, v jeho\u017e \u0159ad\u00e1ch se \u00fa\u010dastnil boj\u016f o Francii. Po p\u00e1du Francie byl 13. \u010dervence 1940 spolu s dal\u0161\u00edmi evakuov\u00e1n do Anglie. Tam byl za\u0159azen k 1. p\u011b\u0161\u00edmu praporu. 28. \u0159\u00edjna 1940 byl pov\u00fd\u0161en na \u010deta\u0159e a kr\u00e1tce nato vybr\u00e1n pro pln\u011bn\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch \u00fakol\u016f.\nOd 15. srpna do 7. listopadu absolvoval z\u00e1kladn\u00ed sabot\u00e1\u017en\u00ed kurz, parav\u00fdcvik a kurz pr\u016fmyslov\u00e9 sabot\u00e1\u017ee.\nSpole\u010dn\u011b s Bohuslavem Koubou a Josefem Bubl\u00edkem byli vysazeni 28. dubna 1942 u hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora Po\u017e\u00e1ry na K\u0159ivokl\u00e1tsku. Nejprve se spole\u010dn\u011b s Bubl\u00edkem pohybovali na Uherskohradi\u0161\u0165sku, ale proto\u017ee se jim nepoda\u0159ilo nav\u00e1zat kontakt s odbojem, p\u0159esunuli se do Prahy, kde se pod\u0159\u00eddili velen\u00ed Adolfa Op\u00e1lky a za pomoci odboj\u00e1\u0159\u016f se ukr\u00fdvali v konspira\u010dn\u00edch bytech. Po atent\u00e1tu na zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Heydricha se spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi v\u00fdsadk\u00e1\u0159i ukr\u00fdval v krypt\u011b pravoslavn\u00e9ho kostela Cyrila a Metod\u011bje v Resslov\u011b ulici, kde po boji v obkl\u00ed\u010den\u00ed jednotkami okupa\u010dn\u00ed moci 18. \u010dervna 1942 sp\u00e1chal sebevra\u017edu.\n1. prosince 1945 byl in memoriam jmenov\u00e1n podporu\u010d\u00edkem p\u011bchoty a z\u00e1rove\u0148 pov\u00fd\u0161en do hodnosti poru\u010d\u00edka p\u011bchoty. 17. \u010dervna 1948 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti nadporu\u010d\u00edka p\u011bchoty a 30. \u010dervna 2002 do hodnosti podplukovn\u00edka p\u011bchoty in memoriam. V Kunovic\u00edch a Praze-Kobylis\u00edch jsou po n\u011bm pojmenov\u00e1ny ulice, na rodn\u00e9m dom\u011b je um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska.\nJeho t\u011blo bylo po identifikaci a pitv\u011b poh\u0159beno v hromadn\u00e9m hrob\u011b na h\u0159bitov\u011b v \u010e\u00e1blic\u00edch. Rodina Jana Hrub\u00e9ho nebyla perzekvov\u00e1na. Jan Hrub\u00fd byl hodnocen v arm\u00e1d\u011b jako naprosto spolehliv\u00fd, samostatn\u00fd a vzor pro mu\u017estvo.\n\u010c\u00e1st poz\u016fstalosti po Janu Hrub\u00e9m a dal\u0161\u00edch para\u0161utistech je vystavena v Arm\u00e1dn\u00edm muzeu na \u017di\u017ekov\u011b.\nK 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2015 daroval m\u011bstu Kunovice akademick\u00fd mal\u00ed\u0159 Pavel Vavrys pietn\u00ed d\u00edlo \u2013 pam\u00e1tn\u00edk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed para\u0161utistu Jana Hrub\u00e9ho. Pam\u00e1tn\u00edk je tvo\u0159en kruhov\u00fdm obrazem (ter\u010dem o pr\u016fm\u011bru 84 cm) a podkladovou deskou, pevn\u011b osazenou do st\u011bny v tamn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole, kterou Jan Hrub\u00fd v ml\u00e1d\u00ed nav\u0161t\u011bvoval. D\u00edlo je sou\u010d\u00e1st\u00ed Vavrysova obrazov\u00e9ho cyklu \u201e\u010cesk\u00e1 pam\u011b\u0165\u201c.\n1940 \u2013 \u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939\n1944 \u2013 Pam\u011btn\u00ed medaile \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy v zahrani\u010d\u00ed se \u0161t\u00edtky Francie a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie\n1945 \u2013 druh\u00fd \u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939\n1946 \u2013 t\u0159et\u00ed \u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939\n1949 \u2013 Zlat\u00e1 hv\u011bzda \u010ceskoslovensk\u00e9ho vojensk\u00e9ho \u0159\u00e1du Za svobodu\n1968 \u2013 \u0158\u00e1d rud\u00e9 z\u00e1stavy\n2010 \u2013 K\u0159\u00ed\u017e obrany st\u00e1tu ministra obrany \u010cesk\u00e9 republiky\nOperace Anthropoid\nKarel \u010curda\nJozef Gab\u010d\u00edk\nJan Kubi\u0161\nAdolf Op\u00e1lka\nJosef Val\u010d\u00edk\nAtent\u00e1t (film)\n\u010cVAN\u010cARA, Jaroslav. N\u011bkomu \u017eivot, n\u011bkomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelstv\u00ed a vydavatelstv\u00ed, 2003. ISBN 80-86274-40-3. \nREICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Sv\u011bt k\u0159\u00eddel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. \nKmenov\u00fd list\n\u010ceta\u0159 Jan Hrub\u00fd na vets.estranky.", "<<>>: Co je \u010cervensk\u00fd rybn\u00edk? <<>>: \u010cervensk\u00fd rybn\u00edk je rybn\u00edk v okrese okrese Mlad\u00e1 Boleslav v \u010cesk\u00e9m r\u00e1ji. Le\u017e\u00ed severn\u011b od m\u011bsta Doln\u00ed Bousov, na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Horn\u00ed Bousov.\nJe to druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edk regionu Mladoboleslavsko s vodn\u00ed plochou 39 ha.P\u0159i jihov\u00fdchodn\u00edm b\u0159ehu le\u017e\u00ed tov\u00e1rn\u00ed kolonie Doln\u00edho Bousova s n\u011bkolika men\u0161\u00edmi (tov\u00e1rn\u00edmi) vodn\u00edmi n\u00e1dr\u017eemi.D\u0159\u00edve, v dob\u011b rozkv\u011btu rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed, se tento rybn\u00edk jmenoval Prost\u0159edek. Koncem 18. stolet\u00ed byl vypu\u0161t\u011bn\u00fd a zm\u011bn\u011bn\u00fd na louky. Ve 20. stolet\u00ed byl obnoven a dnes je zn\u00e1m jako \u010cervensk\u00fd rybn\u00edk.Rybn\u00edk je vyu\u017e\u00edv\u00e1n k chovu kachen a ryb. Je tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00fdm hn\u00edzdi\u0161t\u011bm pt\u00e1k\u016f a m\u00edstem opakovan\u00e9ho v\u00fdskytu slav\u00edk\u016f.\nRybn\u00edk je nap\u00e1jen \u0159\u00ed\u010dkou Klenic\u00ed (nejv\u011bt\u0161\u00ed rybn\u00edk na jej\u00edm toku) a n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi men\u0161\u00edmi p\u0159\u00edtoky (nap\u0159. Sobotka).", "<<>>: Co je Evropsk\u00fd hokejov\u00fd poh\u00e1r 1995/1996? <<>>: 31. ro\u010dn\u00edk hokejov\u00e9ho turnaje Evropsk\u00e9ho poh\u00e1ru. V\u00edt\u011bzem turnaje se stal klub Jokerit Helsinky.\nTornado Luxembourg (Lucembursko) \u2013 CHH Txuri Urdi\u00f1 San Sebastian (\u0160pan\u011blsko) 4:5, 2:2\nB\u00fcy\u00fck\u015fehir Belediye Ankaraspor (Turecko) \u2013 HC Bat Jam (Izrael) 2:15, 6:9 (ob\u011b utk\u00e1n\u00ed v Anka\u0159e)\n(Sofija, Bulharsko)\n1. Sokol Kyjev (Ukrajina) \u2013 6 bod\u016f\n2. Steaua Bucure\u015fti (Rumunsko) \u2013 4 body\n3. Levski Sofia (Bulharsko) \u2013 2 body\n4. HK Partizan (Jugosl\u00e1vie) \u2013 0 bod\u016f\n(Budapest, Ma\u010farsko)\n1. Tivali Minsk (B\u011blorusko) \u2013 5 bod\u016f\n2. Torpedo Us\u0165-Kamenogorsk (Kazachst\u00e1n) \u2013 5 bod\u016f\n3. Ferencv\u00e1rosi TC Budapest (Ma\u010farsko) \u2013 2 body\n4. KHL Medve\u0161\u010dak Zagreb (Chorvatsko) \u2013 0 bod\u016f\n(Herning, D\u00e1nsko)\n1. Herning IK (D\u00e1nsko) \u2013 6 bod\u016f\n2. Kreenholm Narva (Estonsko) \u2013 4 body\n3. Energija Elektr\u0117nai (Litva) \u2013 2 body\n4. HC Bat Jam \u2013 0 bod\u016f\n(Tilburg, Nizozemsko)\n1. Olimpija Ljubljana (Slovinsko) \u2013 6 bod\u016f\n2. Sheffield Steelers (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie) \u2013 4 body\n3. Tilburg Trappers (Nizozemsko) \u2013 2 body\n4. CHH Txuri Urdi\u00f1 San Sebastian \u2013 0 bod\u016f\n(Hamar, Norsko)\n1. HV71 J\u00f6nk\u00f6ping (\u0160v\u00e9dsko) \u2013 6 bod\u016f\n2. HC Ko\u0161ice (Slovensko) \u2013 4 body\n3. Storhamar HT (Norsko) \u2013 2 body\n4. Sokol Kyjev \u2013 0 bod\u016f\n(Kloten, SUI & Feldkirch, Rakousko)\n1. VEU Samina Feldkirch (Rakousko) \u2013 5 bod\u016f\n2. Tivali Minsk \u2013 3 body\n3. EHC Kloten (\u0160v\u00fdcarsko) \u2013 3 body\n4. TPS Turku (Finsko) \u2013 1 bod\n(Bolzano, It\u00e1lie)\n1. HC Dynamo Moskva (Rusko) \u2013 6 bod\u016f\n2. Torpedo Us\u0165-Kamenogorsk \u2013 4 body\n3. HC Bolzano (It\u00e1lie) \u2013 2 body\n4. Herning IK \u2013 0 bod\u016f\n(Vset\u00edn, \u010cesko)\n1. HC Petra Vset\u00edn (\u010cesko) \u2013 6 bod\u016f\n2. HC Rouen (Francie) \u2013 4 body\n3. Olimpija Ljubljana \u2013 2 body\n4. KS Podhale Nowy Targ (Polsko) \u2013 0 bod\u016fUtk\u00e1n\u00ed Vset\u00edna\nHC Petra Vset\u00edn \u2013 Olimpija Ljubljana 7:1 (2:0,2:1,3:0)\nHC Petra Vset\u00edn \u2013 HC Rouen 4:2 (1:1,1:0,2:1)\nKS Podhale Nowy Targ \u2013 HC Petra Vset\u00edn 2:4 (0:2,2:0,0:2)\n(26. \u2013 28. prosince 1995 v K\u00f6lnu)\n1. Jokerit Helsinky (Finsko) \u2013 4 body\n2. HV71 J\u00f6nk\u00f6ping \u2013 2 body\n3. HC Petra Vset\u00edn \u2013 0 bod\u016fUtk\u00e1n\u00ed Vset\u00edna\nJokerit Helsinky \u2013 HC Petra Vset\u00edn 5:2 (2:0,2:2,1:0)\nHC Petra Vset\u00edn \u2013 HV71 J\u00f6nk\u00f6ping 3:5 (0:3,2:2,1:0)\n1. K\u00f6lner EC (N\u011bmecko) \u2013 4 body\n2. VEU Samina Feldkirch \u2013 1 bod\n3. HC Dynamo Moskva \u2013 1 bod\n(30. prosince 1995 v K\u00f6lnu)\nHV71 J\u00f6nk\u00f6ping \u2013 VEU Samina Feldkirch 10:3\n(30.", "<<>>: Co je Zv\u011b\u0159\u00ednek? <<>>: Obec Zv\u011b\u0159\u00ednek se nach\u00e1z\u00ed v okrese Nymburk, kraj St\u0159edo\u010desk\u00fd, v rovinat\u00e9 krajin\u011b St\u0159edolabsk\u00e9 tabule p\u0159i v\u00fdchodn\u00edm okraji P\u0159\u00edrodn\u00edho parku Kersko-Bory, 5 km jihoz\u00e1padn\u011b od Nymburka. \u017dije zde 327 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1345.\nD\u011bjiny \u00fazemn\u011bspr\u00e1vn\u00edho za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed zahrnuj\u00ed obdob\u00ed od roku 1850 do sou\u010dasnosti. V chronologick\u00e9m p\u0159ehledu je uvedena \u00fazemn\u011b administrativn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost obce v roce, kdy ke zm\u011bn\u011b do\u0161lo:\n1850 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj Ji\u010d\u00edn, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1855 zem\u011b \u010desk\u00e1, kraj \u010c\u00e1slav, soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1868 zem\u011b \u010desk\u00e1, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1939 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Kol\u00edn, politick\u00fd i soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1942 zem\u011b \u010desk\u00e1, Oberlandrat Hradec Kr\u00e1lov\u00e9, politick\u00fd okres Nymburk, soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1945 zem\u011b \u010desk\u00e1, spr\u00e1vn\u00ed i soudn\u00ed okres Pod\u011bbrady\n1949 Pra\u017esk\u00fd kraj, okres Pod\u011bbrady\n1960 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, okres Nymburk\n2003 St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj, okres Nymburk, obec s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed Nymburk\nV obci Zv\u011b\u0159\u00ednek (250 obyvatel) byly v roce 1932 evidov\u00e1ny tyto \u017eivnosti a obchody: tov\u00e1rna na osinkov\u00e9 a pry\u017eov\u00e9 v\u00fdrobky Asbestos, cihelna, 2 hostince, obchod se sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, trafika.\nDopravn\u00ed s\u00ed\u0165\nPozemn\u00ed komunikace \u2013 Obc\u00ed proch\u00e1z\u00ed silnice II/330 Sadsk\u00e1 \u2013 Zv\u011b\u0159\u00ednek \u2013 Nymburk \u2013 \u010cin\u011bves.\n\u017deleznice \u2013 \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 ani stanice na \u00fazem\u00ed obce nejsou. Nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vkou je Ho\u0159\u00e1tev ve vzd\u00e1lenosti 1,5 km le\u017e\u00edc\u00ed na trati 060 vedouc\u00ed z Po\u0159\u00ed\u010dan do Nymburka.Ve\u0159ejn\u00e1 doprava 2011\nAutobusov\u00e1 doprava \u2013 V obci m\u011bly zast\u00e1vky autobusov\u00e9 linky mezi Nymburkem a Sadskou (denn\u011b mnoho spoj\u016f) (dopravce Okresn\u00ed autobusov\u00e1 doprava Kol\u00edn).\nNa okraji obce se nach\u00e1z\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd are\u00e1l Kol\u00edn Business Park, zn\u00e1m\u00fd pod zkratkou KBP. Hlavn\u00ed n\u00e1jemce a zakladatel pr\u016fmyslov\u00e9ho are\u00e1lu je spole\u010dnost TEMAC, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed t\u011bsn\u011bn\u00ed pro automobilov\u00fd pr\u016fmysl a pr\u016fmyslov\u00e9 t\u011bsn\u011bn\u00ed.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Pazour? <<>>: Ji\u0159\u00ed Pazour (* 17. leden 1971 \u017datec) je \u010desk\u00fd klav\u00edrista a klav\u00edrn\u00ed improviz\u00e1tor, skladatel, pedagog.\nAbsolvoval v roce 1991 Konzervato\u0159 v Praze, obory skladba (Vadim Petrov) a klav\u00edr (Vladim\u00edr Topinka). Pot\u00e9 pokra\u010doval ve studiu skladby na Akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed u prof. V\u00e1clava Riedlbaucha. Jeho \u010dinnost je mo\u017eno shrnout do t\u0159\u00ed oblast\u00ed: kompozi\u010dn\u00ed, koncertn\u00ed a pedagogick\u00e9.\nJako skladatel ze v\u011bnuje tvorb\u011b orchestr\u00e1ln\u00edch, komorn\u00edch i s\u00f3lov\u00fdch skladeb. Jeho kompozice jsou pravideln\u011b vys\u00edl\u00e1ny \u010cesk\u00fdm rozhlasem, vyd\u00e1v\u00e1ny na zvukov\u00fdch nosi\u010d\u00edch a jsou na pravideln\u00e9m reperto\u00e1ru \u0161pi\u010dkov\u00fdch \u010desk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch s\u00f3list\u016f a soubor\u016f. Spolupracuje s vydavatelstv\u00edmi Supraphon, GZ Digital Media, Triga atd. Vedle toho se t\u00e9\u017e v\u011bnuje tvorb\u011b hudby sc\u00e9nick\u00e9 a u\u017eitkov\u00e9 zasahuj\u00edc\u00ed do r\u016fzn\u00fdch \u017e\u00e1nr\u016f.\nS\u00f3lov\u00e1 koncertn\u00ed \u010dinnost Ji\u0159\u00edho Pazoura je zam\u011b\u0159ena p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na klav\u00edrn\u00ed improvizaci.\n\u201eVe\u010dery klav\u00edrn\u00ed improvizace Ji\u0159\u00edho Pazoura\u201c si z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed svoj\u00ed dynamikou, spont\u00e1nnost\u00ed a rozmanitost\u00ed velkou popularitu jak doma, tak i v zahrani\u010d\u00ed. Vedle \u010cesk\u00e9 republiky vystupoval v N\u011bmecku, Polsku, na Slovensku, ve Francii a v Anglii.\nV roce 1999 nato\u010dil CD D\u00fdm v tv\u00fdch o\u010d\u00edch obsahuj\u00edc\u00ed klav\u00edrn\u00ed variace na zn\u00e1m\u00e9 sv\u011btov\u00e9 evergreeny.\nOd roku 1995 p\u016fsob\u00ed pedagogicky na pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159i. Na t\u00e9to \u0161kole vyu\u010duje hudebn\u011b - teoretick\u00e9 p\u0159edm\u011bty a klav\u00edrn\u00ed improvizaci.", "<<>>: Co je Henoteismus? <<>>: Henoteismus, ze staro\u0159eck\u00e9ho heis theos \u201ejeden b\u016fh\u201c, je ve filosofii n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ozna\u010den\u00ed pro dv\u011b formy uct\u00edv\u00e1n\u00ed bo\u017estva, stoj\u00edc\u00ed mezi polyteismem a monoteismem. V prvn\u00ed form\u011b naz\u00fdvan\u00e9 t\u00e9\u017e kathenoteismus (z kath hena theon \u201ejeden b\u016fh v dan\u00e9 chv\u00edli\u201c) je jedno vybran\u00e9 bo\u017estvo v dan\u00e9m okam\u017eiku uct\u00edv\u00e1no jako nejvy\u0161\u0161\u00ed a \u010dasto z\u00edsk\u00e1v\u00e1 i atributy ostatn\u00edch bo\u017estev. Podle druh\u00e9 naz\u00fdvan\u00e9 tak\u00e9 monolatrie je uct\u00edv\u00e1no jedno bo\u017estvo bez toho, aby byla odm\u00edtnuta existence jin\u00fdch bo\u017estev. Jako henoteismus m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 v nad\u0159azenost jednoho bo\u017estva na ostatn\u00edmi.Term\u00edn henoteismus byl poprv\u00e9 u\u017eit Friedrichem Schellingem ve smyslu \u201epom\u011brn\u011b primitivn\u00edho monoteismu\u201c a zpopularizov\u00e1n Maxem M\u00fcllerem, kter\u00fd ho u\u017e\u00edval jako zam\u011bniteln\u00fd s pojmem kathenoteismus. V Mullerov\u011b pojet\u00ed je henoteismus do\u010dasn\u00e9 uct\u00edv\u00e1n\u00ed vybran\u00e9ho bo\u017estva v polyteistick\u00e9m kontextu jako exkluzivn\u00edho nositele ve\u0161ker\u00fdch mo\u017en\u00fdch vlastnost\u00ed, \u010di \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed forma polyteismu, v kter\u00e9 je ka\u017ed\u00fd b\u016fh \u010das od \u010dasu skute\u010dn\u00fdm Bo\u017estv\u00edm, nejvy\u0161\u0161\u00edm a absolutn\u00edm, kter\u00fd nen\u00ed limitov\u00e1n moc\u00ed ostatn\u00edch boh\u016f. Henk Versnel henoteismus definuje jako \u201ev\u00fdsadn\u00ed uct\u00edv\u00e1n\u00ed jednoho boha, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za jedine\u010dn\u00e9ho a nad\u0159azen\u00e9ho, p\u0159i\u010dem\u017e ostatn\u00ed bohov\u00e9 nejsou zneva\u017eov\u00e1ni, ani odm\u00edtnuti, a dost\u00e1v\u00e1 se jim uct\u00edv\u00e1n\u00ed kdykoliv to ritu\u00e1l vy\u017eaduje\u201d, a domn\u00edv\u00e1 se, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt jak trval\u00fd, tak do\u010dasn\u00fd. Pozd\u011bj\u0161\u00ed auto\u0159i preferovali pojem monolatrie. Henoteismu se podob\u00e1 pluriformn\u00ed monotheismus, v\u00edra v nez\u00e1visl\u00e1 bo\u017estva, kter\u00e1 jsou v\u0161echna projevem jedin\u00e9 bo\u017esk\u00e9 podstaty.Jako henoteismus ve t\u0159et\u00edm uveden\u00e9m smyslu je ch\u00e1p\u00e1no nap\u0159\u00edklad uct\u00edv\u00e1n\u00ed Jahveho ve starov\u011bk\u00e9m judaismu. Pojem kathenoteismus byl Mullerem pou\u017e\u00edv\u00e1n pro v\u00e9dsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. D\u00e1le byl henoteismus spojov\u00e1n nap\u0159\u00edklad s n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm Babylonie a Egypta, nebo antick\u00fdmi mysterijn\u00edmi n\u00e1bo\u017eenstv\u00edmi.", "<<>>: Co je First Vienna FC 1894? <<>>: First Vienna FC 1894 (to v angli\u010dtin\u011b znamen\u00e1 Prvn\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00fd fotbalov\u00fd klub) je rakousk\u00fd fotbalov\u00fd klub hraj\u00edc\u00ed rakouskou druhou ligu zvanou Erste Liga. Je to nejstar\u0161\u00ed fotbalov\u00fd klub v Rakousku. Byl zalo\u017een 22. srpna 1894 ve v\u00edde\u0148sk\u00e9 \u010dtvrti D\u00f6bling. Tento t\u00fdm hr\u00e1l pozoruhodnou roli v historii rakousk\u00e9ho fotbalu.\nNa konci 19. stolet\u00ed angli\u010dt\u00ed a rakou\u0161t\u00ed zahradn\u00edci, kte\u0159\u00ed pracovali pro Nathaniela Anselma von Rothschilda, za\u010dali hr\u00e1t kopanou na jeho panstv\u00ed. Aby zabr\u00e1nil po\u0161kozen\u00ed sv\u00fdch rostlin, koupil jim okoln\u00ed pastviny a tak\u00e9 nechal zhotovit modro-\u017elut\u00e9 dresy podle jeho \u017eokej\u016f.", "<<>>: Co je Business Intelligence? <<>>: Business intelligence (BI; ) jsou dovednosti, znalosti, technologie, aplikace, kvalita, rizika, bezpe\u010dnostn\u00ed ot\u00e1zky a postupy pou\u017e\u00edvan\u00e9 v podnik\u00e1n\u00ed pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed lep\u0161\u00edho pochopen\u00ed chov\u00e1n\u00ed na trhu a obchodn\u00edch souvislostech. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem prov\u00e1d\u00ed sb\u011br, integraci, anal\u00fdzu, interpretaci a prezentaci obchodn\u00edch informac\u00ed. Mohou zahrnovat samotn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 informace nebo explicitn\u00ed znalosti z\u00edskan\u00e9 z informac\u00ed.\nPojem se pou\u017e\u00edv\u00e1 minim\u00e1ln\u011b od roku 1958, a to s c\u00edlem podporovat lep\u0161\u00ed obchodn\u00ed rozhodov\u00e1n\u00ed. Tak lze tak\u00e9 charakterizovat BI syst\u00e9my jako syst\u00e9my pro podporu rozhodov\u00e1n\u00ed.\nBusiness intelligence aplikace poskytuj\u00ed historick\u00e9, sou\u010dasn\u00e9 a prediktivn\u00ed zobrazen\u00ed obchodn\u00edch operac\u00ed, nej\u010dast\u011bji s vyu\u017eit\u00edm ji\u017e z\u00edskan\u00fdch dat v datov\u00e9m skladu, datov\u00e9m tr\u017ei\u0161ti nebo p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b p\u0159\u00edmo z provozn\u00edch syst\u00e9m\u016f. B\u011b\u017en\u00e9 funkce BI aplikac\u00ed zahrnuj\u00ed reporting, podporu anal\u00fdz, datov\u00e9 kostky (OLAP), p\u0159ehledov\u00e9 zobrazen\u00ed (dashboard, balanced scorecard), dolov\u00e1n\u00ed dat, podnikov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed v\u00fdkonnosti (CPM), podporu pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a prediktivn\u00ed anal\u00fdzy.BI aplikace zpracov\u00e1vaj\u00ed data prodeje, v\u00fdroby, financ\u00ed a dal\u0161\u00edch strukturovan\u00fdch zdroj\u016f dat pro obchodn\u00ed \u00fa\u010dely, p\u0159edev\u0161\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed v\u00fdkonnosti podniku. BI aplikace mohou shroma\u017e\u010fovat informace z r\u016fzn\u00fdch odd\u011blen\u00ed a provoz\u016f spole\u010dnosti a mohou porovn\u00e1vat informace ve srovnateln\u00fdch hodnot\u00e1ch.\nOd doby, kdy se za\u010dalo rozv\u00edjet a roz\u0161i\u0159ovat on-line zpracov\u00e1n\u00ed dat, za\u010daly se objevovat prvn\u00ed pokusy o aplikace pro podporu mana\u017eersk\u00e9ho rozhodov\u00e1n\u00ed a analytick\u00fdch \u00faloh. Prvn\u00edm pr\u016fkopn\u00edkem v tomto oboru byla firma Lockheed.\nV prvn\u00ed polovin\u011b 80. let 20. stolet\u00ed se za\u010daly objevovat studie a v\u00fdznamn\u00e9 pr\u00e1ce k tomuto typu aplikac\u00ed, v druh\u00e9 polovin\u011b 80. let se na americk\u00e9m trhu za\u010daly objevovat komer\u010dn\u00ed produkty, nazvan\u00e9 Executive Information System (zkr\u00e1cen\u011b EIS). Tyto syst\u00e9my byly zalo\u017eeny na multidimenzion\u00e1ln\u00edm ulo\u017een\u00ed a zpracov\u00e1n\u00ed dat, a prvn\u00ed firmy, kter\u00e9 za\u010daly s jejich prodejem, byly Comshare a Pilot. Trh s t\u011bmito produkty se rychle rozv\u00edjel, na za\u010d\u00e1tku 90. let se produkty za\u010daly objevovat i v \u010cesk\u00e9 republice.\nKoncem 80. a 90. let se za\u010dal rozv\u00edjet i dal\u0161\u00ed trend \u2013 datov\u00e9 sklady (Data Warehouse) a datov\u00e1 tr\u017ei\u0161t\u011b (Data Mart). U rozvoje t\u011bchto technologi\u00ed jsou velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 dv\u011b jm\u00e9na, kter\u00e1 k n\u011bmu nejv\u00edce p\u0159isp\u011bla \u2013 Ralph Kimball a Bill Inmon. Do \u010cR se tento trend dostal a\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 90. let. V souvislosti s t\u00edm, za\u010daly se v\u00edce a v\u00edce prosazovat technologie a n\u00e1stroje pro dolov\u00e1n\u00ed dat (Data Mining) \u2013 kter\u00fdm m\u016f\u017eeme vytv\u00e1\u0159et anal\u00fdzy dat s pomoc\u00ed matematick\u00fdch a statistick\u00fdch metod.\nTyto technologie daly vzniknout nov\u00e9mu pojmu, se kter\u00fdm p\u0159i\u0161el roku 1989 Howard J. Dressner, analytik spole\u010dnosti Gartner: Business Intelligence. Tento pojem tenkr\u00e1t popsal jako \u201esadu koncept\u016f a metod ur\u010den\u00fdch pro zkvalitn\u011bn\u00ed rozhodnut\u00ed firmy\u201c, nicm\u00e9n\u011b doposud se jedn\u00e1 o term\u00edn, kter\u00fd nem\u00e1 jednotnou definici.\nV dne\u0161n\u00ed dob\u011b se BI vyu\u017e\u00edv\u00e1 velice \u010dasto, neust\u00e1le se roz\u0161i\u0159uje o dal\u0161\u00ed technologie. Jej\u00ed rozmach je z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti tak\u00e9 zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn t\u00edm, \u017ee sb\u00edr\u00e1me \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed objemy dat, abychom z nich mohli zjistit v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed informac\u00ed. V\u011bt\u0161ina firem, kter\u00e9 maj\u00ed zaveden ERP syst\u00e9m, si zav\u00e1d\u011bj\u00ed i aplikace Business Intelligence. Podle v\u00fdzkum\u016f spole\u010dnosti Gartner, BI je ji\u017e n\u011bkolik let na prvn\u00edch m\u00edstech mezi aplikacemi, do kter\u00fdch cht\u011bj\u00ed firmy v r\u00e1mci informatiky investovat nejv\u00edce.\nV dne\u0161n\u00ed dob\u011b je pot\u0159eba prov\u00e1d\u011bt rozhodnut\u00ed rychle, av\u0161ak s vysokou zodpov\u011bdnost\u00ed. Pot\u0159ebujeme m\u00edt dostatek relevantn\u00edch informac\u00ed, dostat se k nim rychle, a na jejich z\u00e1klad\u011b se rozhodovat. Tento motiv je jeden z hlavn\u00edch, pro\u010d se BI stalo tak popul\u00e1rn\u00edm.\nERP syst\u00e9my v\u011bt\u0161inou ukl\u00e1daj\u00ed sv\u00e1 data do rela\u010dn\u00edch datab\u00e1z\u00ed, a data jsou d\u00edky tomu rychle p\u0159\u00edstupn\u00e1, ale tyto syst\u00e9my jsou sm\u011brov\u00e1ny sp\u00ed\u0161e na transak\u010dn\u00ed \u00falohy. Ty jsou dobr\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm pro zpracov\u00e1n\u00ed a aktualizaci dat, p\u0159\u00edpadn\u011b i pro vytv\u00e1\u0159en\u00ed dokument\u016f, ale zajist\u00ed n\u00e1m p\u0159\u00edstup pouze k jednotliv\u00fdm detailn\u00edm dat\u016fm. Pokud se jedn\u00e1 o ERP syst\u00e9m, kter\u00fd podporuje anal\u00fdzu dat, v\u011bt\u0161inou mu to zabere del\u0161\u00ed \u010das a jsou zde ur\u010dit\u00e1 omezen\u00ed \u2013 nem\u016f\u017eeme zde nap\u0159\u00edklad snadno a rychle m\u011bnit krit\u00e9ria a pokud m\u00e1me zaznamen\u00e1na n\u011bkter\u00e1 redundantn\u00ed \u010di nekonzistentn\u00ed data, ERP syst\u00e9m si s nimi nemus\u00ed um\u011bt poradit, nebo to m\u016f\u017ee ovlivnit vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed schopnost dat.\nP\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed podnikov\u00fdch anal\u00fdz v\u0161ak pot\u0159ebujeme vyhodnotit sledovan\u00e9 podnikov\u00e9 ukazatele, n\u00e1sledn\u011b je analyzovat podle r\u016fzn\u00fdch hledisek, m\u016f\u017ee n\u00e1s tak\u00e9 zaj\u00edmat r\u016fzn\u00fd detail hodnocen\u00ed ukazatel\u016f \u010di m\u016f\u017eeme cht\u00edt sledovat v\u00fdvoj ukazatel\u016f a jejich v\u00fdkyv\u016f na n\u011bjak\u00e9m \u010dasov\u00e9m horizontu. K tomu pr\u00e1v\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1me BI, kter\u00fd jako \u010dist\u011b analytick\u00fd n\u00e1stroj nevytv\u00e1\u0159\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 nov\u00e1 data, ale \u010derp\u00e1 z dat vytvo\u0159en\u00fdch transak\u010dn\u00edmi aplikacemi a transformuje je podle sv\u00e9 pot\u0159eby. Z toho d\u016fvodu je v\u0161ak kvalita v\u00fdstup\u016f BI vysoce z\u00e1visl\u00e1 na kvalit\u011b dat transak\u010dn\u00edch aplikac\u00ed.\nBI je tedy orientov\u00e1no na vlastn\u00ed vyu\u017eit\u00ed informac\u00ed a nikoli na zpracov\u00e1n\u00ed dat. Zp\u016fsob, jak\u00fdm vyu\u017e\u00edv\u00e1me BI, m\u016f\u017ee v\u00fdrazn\u011b ovlivnit nejen v\u00fdkonnost firmy a kvalitu jej\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed, ale i celkovou \u00fasp\u011b\u0161nost a konkurenceschopnost firmy.\nDnes existuje ji\u017e velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mo\u017enost\u00ed a variant \u0159e\u0161en\u00ed BI, kter\u00e9 se r\u016fzn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed a kombinuj\u00ed. Existuj\u00ed v\u0161ak i z\u00e1kladn\u00ed principy, kter\u00e9 jsou spole\u010dn\u00e9 pro v\u0161echny BI \u0159e\u0161en\u00ed:\nMus\u00ed b\u00fdt vhodn\u011b zvolen v\u00fdb\u011br dat ze zdrojov\u00fdch datab\u00e1z\u00ed a jejich organizace v analytick\u00fdch datab\u00e1z\u00edch.BI ukl\u00e1d\u00e1 pouze data relevantn\u00ed pro anal\u00fdzy, tedy pouze na pot\u0159ebn\u00e9 \u00farovni detailu (\u010di granularity). Data mohou b\u00fdt tedy agregovan\u00e1 i detailn\u00ed, podle po\u017eadovan\u00fdch hledisek podniku.\nBI \u0159e\u0161en\u00ed jsou zalo\u017eena na multidimenzionalit\u011b ulo\u017een\u00ed a zpracov\u00e1n\u00ed dat.\nBI \u0159e\u0161en\u00ed jsou zalo\u017eena na vyu\u017eit\u00ed \u010dasov\u00e9 dimenze \u2013 ukl\u00e1daj\u00ed data do analytick\u00fdch datab\u00e1z\u00ed v \u010dasov\u00fdch sn\u00edmc\u00edch, na rozd\u00edl od transak\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f, kde se pracuje pouze s aktu\u00e1ln\u00edmi daty.\nVzhledem k v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm princip\u016fm, BI m\u00e1 podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1roky na kvalitu dat ne\u017e ostatn\u00ed syst\u00e9my, kter\u00e9 se p\u0159\u00edmo nezam\u011b\u0159uj\u00ed na anal\u00fdzu dat.\nData vytvo\u0159en\u00e1 transak\u010dn\u00edmi aplikacemi a ulo\u017een\u00e1 t\u011bmito aplikacemi do datab\u00e1z\u00ed, ozna\u010dujeme v r\u00e1mci BI jako zdrojov\u00e1 data \u010di zdrojov\u00e9 datab\u00e1ze. Proto\u017ee pro spr\u00e1vnou funkci BI pot\u0159ebujeme hodnoty ukazatel\u016f ve vazb\u011b na analytick\u00e1 hlediska, mus\u00ed nejprve prob\u011bhnout transformace zdrojov\u00fdch dat.\nTa prob\u00edh\u00e1 pomoc\u00ed datov\u00e9 pumpy, nebo tento proces tak\u00e9 zn\u00e1me jako ETL (Extract, Transform, Load). Jak napov\u00edd\u00e1 rozeps\u00e1n\u00ed zkratky, nejprve dojde k v\u00fdb\u011bru dat ze zdrojov\u00e9 datab\u00e1ze, pot\u00e9 prob\u011bhne jejich transformace do po\u017eadovan\u00fdch datov\u00fdch struktur, a na z\u00e1v\u011br se data fyzicky ulo\u017e\u00ed do analytick\u00fdch datab\u00e1z\u00ed.\nNechceme v\u0161ak vyb\u00edrat v\u0161echna data, ale pouze ta, kter\u00e1 mohou podpo\u0159it pl\u00e1novac\u00ed \u010di rozhodovac\u00ed aktivity, proto je d\u016fle\u017eit\u00e9 nejprve ur\u010dit v\u00fdb\u011br dat, kter\u00e1 se maj\u00ed vyu\u017e\u00edvat. Data do BI vstupuj\u00ed tak\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch zdrojov\u00fdch datab\u00e1z\u00ed v\u00edce aplikac\u00ed (ERP, CRM, \u2026) a mohou se zde objevit duplicitn\u00ed data. Tomu chceme p\u0159edej\u00edt, aby m\u011bl v\u00fdsledek co nejvy\u0161\u0161\u00ed vypov\u00eddaj\u00edc\u00ed schopnost. Z toho d\u016fvodu je pot\u0159eba prov\u00e9st konsolidaci dat, kter\u00e1 vylou\u010d\u00ed ve\u0161ker\u00e9 multiplicity. Pokud to je mo\u017en\u00e9, je vhodn\u00e9 se t\u00e9to situaci vyhnout t\u00edm, \u017ee se ur\u010d\u00ed jedin\u00fd syst\u00e9m, kam se bude dan\u00e1 skute\u010dnost zaznamen\u00e1vat.\nTato \u010d\u00e1st spojen\u00e1 s provozov\u00e1n\u00edm BI je nejpracn\u011bj\u0161\u00ed a nejn\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed, nicm\u00e9n\u011b se jedn\u00e1 o nezbytn\u00fd p\u0159edpoklad pro \u00fasp\u011b\u0161nou podporu pomoc\u00ed BI.\nDimenz\u00ed rozum\u00edme analytick\u00e9 hledisko pro hodnocen\u00ed sledovan\u00fdch ukazatel\u016f. Prvky dimenz\u00ed tak\u00e9 zpravidla b\u00fdvaj\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny v hierarchick\u00e9 struktu\u0159e \u2013 mohou se rozd\u011blovat na kategorie prvk\u016f (jestli\u017ee prvkem je zbo\u017e\u00ed, jeho kategori\u00ed mohou b\u00fdt po\u010d\u00edta\u010de). Hodnoty jednotliv\u00fdch ukazatel\u016f se ukl\u00e1daj\u00ed do analytick\u00fdch datab\u00e1z\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni detailu (= v nejvy\u0161\u0161\u00ed granularit\u011b), sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak ukl\u00e1daj\u00ed do analytick\u00fdch datab\u00e1z\u00ed \u2013 zejm\u00e9na do OLAP datab\u00e1z\u00ed \u2013 i agregovan\u00e9 hodnoty ukazatel\u016f, tj. na ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni detailu.\nTato metoda se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro urychlen\u00ed odezvy syst\u00e9mu na analytick\u00e9 po\u017eadavky \u2013 kdyby doch\u00e1zelo k v\u00fdpo\u010dt\u016fm p\u0159i ka\u017ed\u00e9m po\u017eadavku, odezva syst\u00e9mu by mohla b\u00fdt ne\u00fam\u011brn\u011b velk\u00e1. Umo\u017e\u0148uje n\u00e1m tak\u00e9 snaz\u0161\u00ed pohyb po po\u017eadovan\u00fdch \u00farovn\u00edch agregace. Tento princip se ozna\u010duje jako \u201edrill down\u201c (pokud po\u017eadujeme data na \u00farovni vy\u0161\u0161\u00edho detailu), \u010di \u201edrill-up\u201c (pokud po\u017eadujeme data ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovn\u011b detailu).\nU\u017eivatel\u00e9 \u010dasto po\u017eaduj\u00ed pohled na sledovan\u00e9 ukazatele z v\u00edce hledisek (dimenz\u00ed) a jejich kombinac\u00ed, co\u017e bylo z\u00e1kladem pro zaveden\u00ed multidimenzionality do BI. Pro tento princip v\u0161ak pot\u0159ebujeme i specifickou organizaci dat, kter\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt rozd\u011blena do dvou mo\u017enost\u00ed: multidimenzionalita vyj\u00e1d\u0159en\u00e1 v rela\u010dn\u00edch datab\u00e1z\u00edch, \u010di multidimenzionalita dat realizovan\u00e1 pomoc\u00ed OLAP technologie, co\u017e je technologie vyvinut\u00e1 speci\u00e1ln\u011b pro tyto \u00fa\u010dely.\n Multidimenzionalita dat v prost\u0159ed\u00ed rela\u010dn\u00ed datab\u00e1ze \nDatov\u00e9 modely produk\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f jsou velmi komplexn\u00ed, obsahuj\u00ed mnoho tabulek a vazeb mezi nimi. Je to velmi efektivn\u00ed z hlediska vytv\u00e1\u0159en\u00ed a aktualizace dat, pro b\u011b\u017en\u00e9ho u\u017eivatele to v\u0161ak m\u016f\u017ee b\u00fdt nep\u0159ehledn\u00e9. Z toho d\u016fvodu se objevily snahy o zjednodu\u0161en\u00ed takov\u00e9ho ulo\u017een\u00ed dat. Vznikly tak dva rela\u010dn\u00ed dimenzion\u00e1ln\u00ed modely \u2013 Sch\u00e9ma hv\u011bzdy (Star scheme) a Sch\u00e9ma sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky (Snowflake scheme).\nV centru sch\u00e9matu hv\u011bzdy je tabulka fakt\u016f, kde jsou sledovan\u00e9 ekonomick\u00e9 a dal\u0161\u00ed ukazatele, identifikovan\u00e9 kl\u00ed\u010dem slo\u017een\u00fdm z kl\u00ed\u010d\u016f dimenzion\u00e1ln\u00edch tabulek, v nich\u017e jsou ulo\u017eeny prvky jednotliv\u00fdch dimenz\u00ed. Dimenzion\u00e1ln\u00ed tabulku si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit jako \u010d\u00edseln\u00edk.\nOv\u0161em v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se data v tabulce \u010dasto aktualizuj\u00ed, se jedn\u00e1 o ne zcela vhodn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Dimenzion\u00e1ln\u00ed tabulky se pot\u00e9 upravuj\u00ed \u010di normalizuj\u00ed, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee se tabulka rozd\u011bl\u00ed do v\u00edce tabulek, aby se data neopakovala. Takto vznik\u00e1 sch\u00e9ma sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky.\n Multidimenzionalita dat v prost\u0159ed\u00ed OLAP technologie \nMultidimenzion\u00e1ln\u00ed datab\u00e1ze jsou p\u0159izp\u016fsobeny a optimalizov\u00e1ny pro ulo\u017een\u00ed a vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed multidimenzion\u00e1ln\u00edch dat. V\u00fdhodou nasazen\u00ed OLAP (On-Line Analytical Processing) je rychlost zpracov\u00e1n\u00ed a efektivn\u00ed anal\u00fdzy dat.\nHlavn\u00edm principem OLAPu je n\u011bkolikadimenzion\u00e1ln\u00ed tabulka, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje rychle a pru\u017en\u011b m\u011bnit jednotliv\u00e9 dimenze, \u010d\u00edm\u017e tak\u00e9 m\u011bn\u00ed pohledy u\u017eivatele na modelovanou realitu. Obecn\u011b se OLAP zn\u00e1zor\u0148uje jako kostka, kter\u00e1 zahrnuje p\u0159edzpracovan\u00e9 agregace dat podle hierarchick\u00fdch struktur a jejich kombinac\u00ed. Principi\u00e1ln\u011b se jedn\u00e1 o \u201en-dimenzion\u00e1ln\u00ed Rubikovu kostku\u201c, kter\u00e1 je napln\u011bna d\u016fle\u017eit\u00fdmi podnikov\u00fdmi daty.\nDv\u011b dimenze, kter\u00e9 jsou v\u017edy stejn\u00e9, jsou \u010das a ukazatele (stav zam\u011bstnanc\u016f, dosa\u017een\u00e9 tr\u017eby, \u2026). Ostatn\u00ed dimenze se definuj\u00ed podle pot\u0159eby (nap\u0159. zbo\u017e\u00ed, z\u00e1kazn\u00edk, \u2026). Obsah dimenz\u00ed tvo\u0159\u00ed prvky dimenz\u00ed. Pot\u00e9, co prom\u00edtneme v\u0161echny dimenze do jednoho bodu, tvo\u0159\u00edme t\u00edm OLAP kostku. OLAP datab\u00e1ze jsou tvo\u0159eny jednou \u010di n\u011bkolika souvisej\u00edc\u00edmi OLAP kostkami.\nTechnologie OLAP tak\u00e9 existuje i v dal\u0161\u00edch variant\u00e1ch: MOLAP (Multidimendional OLAP), ROLAP (Relational OLAP), HOLAP (Hybrid OLAP) a DOLAP (Desktop OLAP).\nJak ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, kvalita dat je pro spr\u00e1vn\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed BI naprosto z\u00e1sadn\u00ed, p\u0159esto je v\u0161ak velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed podnik\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 n\u00edzkou kvalitu dat. Kvalita dat se posuzuje podle \u010dty\u0159 z\u00e1kladn\u00edch hledisek \u2013 dostupnost (availability; jak m\u016f\u017ee u\u017eivatel p\u0159istupovat k informac\u00edm v okam\u017eiku aktu\u00e1ln\u00ed pot\u0159eby), p\u0159esnost (accuracy; zda v\u0161echna data jsou ve spr\u00e1vn\u00e9m kontextu), \u00faplnost (completeness; do jak\u00e9 m\u00edry jsou k dispozici v\u0161echny informace pro dan\u00fd kontext) a konzistence (consistency; mo\u017en\u00e9 probl\u00e9my v poru\u0161en\u00ed standard\u016f nebo vazeb mezi daty).\nChyby v datech pov\u011bt\u0161inou vznikaj\u00ed koncov\u00fdmi u\u017eivateli. Zpravidla se m\u016f\u017ee jednat o chyby vznikaj\u00edc\u00ed p\u0159i manu\u00e1ln\u00edch vstupech dat (prohozen\u00ed \u010d\u00edslic), data poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f (sjednocen\u00ed \u010d\u00edseln\u00edk\u016f), testov\u00e1n\u00ed aplikace na produk\u010dn\u00edch datech, ale m\u016f\u017ee se jednat i o probl\u00e9my s konverz\u00ed datov\u00fdch typ\u016f (\u010dasto se st\u00e1v\u00e1 u data).\nBusiness Intelligence pracuje p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b se strukturovan\u00fdmi daty z rela\u010dn\u00edch datab\u00e1z\u00ed. Prvn\u00ed f\u00e1z\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed dat je ETL; zkratka ETL znamen\u00e1 extrakci, transformaci a nahr\u00e1n\u00ed (dat do datov\u00e9ho skladu). Data jsou extrahov\u00e1na z rela\u010dn\u00edch datab\u00e1z\u00ed, tabulkov\u00fdch procesor\u016f a dal\u0161\u00edch strukturovan\u00fdch zdroj\u016f dat. Pot\u00e9 doch\u00e1z\u00ed k transformaci do po\u017eadovan\u00e9ho form\u00e1tu. Takto upraven\u00e1 data se n\u00e1sledn\u011b nahraj\u00ed do datov\u00e9ho skladu, kter\u00fd slou\u017e\u00ed jako prim\u00e1rn\u00ed zdroj dat pro BI aplikace. Data v datov\u00e9m skladu jsou ukl\u00e1dan\u00e1 v historizovan\u00e9 podob\u011b, co\u017e umo\u017e\u0148uje reportovat v\u00fdvoj metriky v \u010dase.\nKonkr\u00e9tn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed komponent se m\u016f\u017ee m\u011bnit podle situace a pot\u0159eb dan\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka, jedn\u00e1 se v\u0161ak o obecnou koncepci architektury. I tato obecn\u00e1 architektura v\u0161ak m\u00e1 v\u00edce v\u00fdvojov\u00fdch v\u011btv\u00ed a v re\u00e1ln\u00fdch situac\u00edch se m\u016f\u017ee v\u00fdrazn\u011b li\u0161it.\nHlavn\u00edmi komponentami BI jsou:\nProduk\u010dn\u00ed (zdrojov\u00e9) datab\u00e1ze \u2013 pops\u00e1ny v\u00fd\u0161e, i probl\u00e9my s nimi souvisej\u00edc\u00ed\nETL (Extract, Transform and Load) \u2013 pops\u00e1no v\u00fd\u0161e\nEAI (Enterprise Application Integration)\nDo\u010dasn\u00e9 \u00falo\u017ei\u0161t\u011b dat (DSA)\nOperativn\u00ed \u00falo\u017ei\u0161t\u011b dat (ODS)\nDatov\u00fd sklad (DWH)\nDatov\u00e9 tr\u017ei\u0161t\u011b (DMA)\nOLAP datab\u00e1ze\nReporting\nAnalytick\u00e9 aplikace\nDolov\u00e1n\u00ed dat (Data mining)\nN\u00e1stroje pro \u0159\u00edzen\u00ed kvality dat a spr\u00e1vu metadat\nC\u00edlem t\u011bchto n\u00e1stroj\u016f je integrovat prim\u00e1rn\u00ed podnikov\u00e9 syst\u00e9my a redukovat po\u010det vz\u00e1jemn\u00fdch rozhran\u00ed. Pracuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na dvou \u00farovn\u00edch \u2013 na \u00farovni datov\u00e9 integrace, kdy jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny pro integraci a distribuci dat, a na \u00farovni aplika\u010dn\u00ed integrace, kdy jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm pro sd\u00edlen\u00ed ur\u010dit\u00fdch vybran\u00fdch funkc\u00ed aplikac\u00ed.\nTyto n\u00e1stroje pracuj\u00ed v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase (na rozd\u00edl od ETL, kter\u00e9 pracuj\u00ed v d\u00e1vkov\u00e9m re\u017eimu). Business Intelligence vyu\u017e\u00edv\u00e1 tyto n\u00e1stroje p\u0159edev\u0161\u00edm ve transforma\u010dn\u00ed vrstv\u011b, kdy jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny dat pro p\u0159enos dat do datov\u00fdch \u00falo\u017ei\u0161\u0165, p\u0159edev\u0161\u00edm se jedn\u00e1 o \u00falo\u017ei\u0161t\u011b operativn\u00ed. Umo\u017e\u0148uje tak\u00e9 vznik datov\u00fdch sklad\u016f v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase (Real-time Data Warehouse).\nDo\u010dasn\u00e9 \u00falo\u017ei\u0161t\u011b dat (DSA; Data Staging Area) slou\u017e\u00ed k do\u010dasn\u00e9mu ulo\u017een\u00ed extrahovan\u00fdch dat z produk\u010dn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Vyu\u017e\u00edv\u00e1 se k prvotn\u00edmu ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed netransformovan\u00fdch dat ze zdrojov\u00fdch syst\u00e9m\u016f. Jedn\u00e1 se o nepovinnou komponentu, nicm\u00e9n\u011b je vhodn\u00e1, pokud pot\u0159ebujeme p\u0159en\u00e9st data z neust\u00e1le zat\u00ed\u017een\u00fdch produk\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f s co nejmen\u0161\u00edm dopadem na jejich v\u00fdkonnost a p\u0159i mal\u00e9m \u010dasov\u00e9m rozsahu pro extrakci dat ze zdroje.\nData v do\u010dasn\u00e9m \u00falo\u017ei\u0161ti dat m\u016f\u017eeme tedy charakterizovat jako detailn\u00ed, nekonzistentn\u00ed, neobsahuj\u00edc\u00ed historii, m\u011bn\u00edc\u00ed se, a maj\u00ed stejnou strukturu, v jak\u00e9 byly ulo\u017eeny ve zdrojov\u00e9 datab\u00e1zi. Pot\u00e9, co se data zpracuj\u00ed v datov\u00e9m skladu, jsou smaz\u00e1na z DSA.\nOperativn\u00ed \u00falo\u017ei\u0161t\u011b (ODS; Operational Data Store) je tak\u00e9 nepovinnou komponentou BI \u0159e\u0161en\u00ed. Jedn\u00e1 se o jednotn\u00e9 m\u00edsto datov\u00e9 integrace aktu\u00e1ln\u00edch dat ze zdrojov\u00fdch syst\u00e9m\u016f. M\u016f\u017ee slou\u017eit jako centr\u00e1ln\u00ed datab\u00e1ze z\u00e1kladn\u00edch \u010d\u00edseln\u00edk\u016f. Podporuje vkl\u00e1d\u00e1n\u00ed a modifikaci dat v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase, typicky b\u00fdv\u00e1 napojen na EAI platformy.\nData v operativn\u00edm \u00falo\u017ei\u0161ti dat jsou tak\u00e9 bez historie a m\u011bn\u00edc\u00ed se, jako v DSA, ale jsou ji\u017e konsolidovan\u00e1, konzistentn\u00ed, subjektov\u011b orientovan\u00e1 a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech mohou b\u00fdt ji\u017e i agregovan\u00e1.\nODS slou\u017e\u00ed jako datab\u00e1ze podporuj\u00edc\u00ed analytick\u00fd proces a zp\u0159\u00edstup\u0148uje u\u017eivatel\u016fm data pro anal\u00fdzy a dotazy s minim\u00e1ln\u00edm zpo\u017ed\u011bn\u00edm od jejich po\u0159\u00edzen\u00ed.\nJedn\u00e1 se o klientskou aplikaci v BI, kter\u00e1 funguje na \u00farovni analytick\u00fdch tabulek a p\u0159ehled\u016f, kter\u00e9 vznikaj\u00ed na z\u00e1klad\u011b dotaz\u016f, kter\u00e9 operuj\u00ed bu\u010f nad datab\u00e1z\u00ed datov\u00fdch sklad\u016f, \u010di multidimenzion\u00e1ln\u00edmi datab\u00e1zemi. Pro reporting m\u016f\u017eeme vyu\u017e\u00edvat nap\u0159. dotazovac\u00ed jazyk SQL. Reporting m\u016f\u017ee b\u00fdt dvoj\u00edho druhu \u2013 standardn\u00ed, kter\u00fd spou\u0161t\u00ed v ur\u010dit\u00fdch \u010dasov\u00fdch intervalech p\u0159edp\u0159ipraven\u00e9 dotazy, nebo ad hoc reporting, kdy se jednor\u00e1zov\u011b formuluje specifick\u00fd dotaz.\nJedn\u00e1 se o druh\u00fd typ klientsk\u00fdch aplikac\u00ed v BI. Tyto aplikace jsou navrhov\u00e1ny tak, aby poskytovaly \u201emana\u017eersk\u00e9 informace\u201c, n\u00e1stroje pro on-line anal\u00fdzy (p\u0159edev\u0161\u00edm anal\u00fdzy trend\u016f), mimo to jsou jednodu\u0161e ovladateln\u00e9 a zaji\u0161\u0165uj\u00ed vysokou vypov\u00eddac\u00ed hodnotu v\u00fdstup\u016f.\nV\u011bt\u0161inou jsou realizov\u00e1ny nad OLAP datab\u00e1zemi a mohou fungovat bu\u010f pomoc\u00ed specializovan\u00fdch produkt\u016f, ale i pomoc\u00ed kancel\u00e1\u0159sk\u00fdch prost\u0159edk\u016f, jako je MS Excel.\nN\u00e1stroje pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed datov\u00e9 kvality se v dne\u0161n\u00ed dob\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed velmi \u010dasto, p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee kvalitn\u00ed data jsou p\u0159edpokladem pro spr\u00e1vnou funkcionalitu BI. Zab\u00fdvaj\u00ed se zpracov\u00e1n\u00edm dat s c\u00edlem zajistit jejich vlastnosti, kter\u00e9 byly ji\u017e v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bny.\nN\u00e1stroje pro spr\u00e1vu metadat jsou takt\u00e9\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9 pro spr\u00e1vn\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed BI. Metadata se daj\u00ed popsat jako data o datech a slou\u017e\u00ed pro dokumentaci konkr\u00e9tn\u00edch implementac\u00ed informa\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f v podniku. Zahrnuj\u00ed zejm\u00e9na datov\u00e9 modely, popisy funkc\u00ed, \u010di po\u017eadavky na reporty.\nBusines Navigation System (BNS)\nCyfe\nEsperant\nGoodData\nIBM Cognos\nKofax Insight\nLighthouse21\nMicrosoft Power BI\nMicrosoft SQL Server Integration Services & Reporting Services\nMicroStrategy\nQlikView\nPushBI\nRoambi\nSAP Business Objects\nTableau\nTODOROV, Luk\u00e1\u0161. Mo\u017enosti vyu\u017eit\u00ed Business Intelligence v soukrom\u00e9m a ve\u0159ejn\u00e9m sektoru. Praha, 2017. 80 s. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze, Fakulta provozn\u011b ekonomick\u00e1. . Dostupn\u00e9 online. \nTODOROV, Luk\u00e1\u0161. Popis princip\u016f Business Intelligence a v\u00fdzkum pou\u017eit\u00ed v oblasti mal\u00fdch a st\u0159edn\u00edch podnik\u016f. Plze\u0148, 2014. 72 s. Bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce. Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 univerzita v Plzni, Fakulta ekonomick\u00e1. . Dostupn\u00e9 online. \nKonkuren\u010dn\u00ed zpravodajstv\u00ed\nOLAP kostka\nExekutivn\u00ed informa\u010dn\u00ed syst\u00e9my\n \nBusiness Intelligence blog\nBlog o business intelligence a datab\u00e1z\u00edch\nSystemOnline.cz \u2013 Business Intelligence\nInteraktivita \u2013 hlavn\u00ed n\u00e1stroj Business Intelligence Archivov\u00e1no 20. 8. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Matou\u0161 (evangelista)? <<>>: Svat\u00fd Matou\u0161 Evangelista (hebrejsky \u05de\u05ea\u05d9, tj. \u201edar Bo\u017e\u00ed\u201c, \u0159ecky \u039c\u03b1\u03c4\u03b8\u03b1\u03af\u03bf\u03c2) byl apo\u0161tol a \u00fadajn\u00fd autor Evangelia podle Matou\u0161e. Jeho otec se \u00fadajn\u011b jmenoval Alfeus, co\u017e by mohlo znamenat, \u017ee byl bratrem apo\u0161tola Jakuba, jeho\u017e otec se jmenoval stejn\u011b.\nO jeho \u017eivot\u011b je zn\u00e1mo velmi m\u00e1lo. V bibli je zmi\u0148ov\u00e1n jako celn\u00edk \u010di v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed dan\u00ed v Kafarnaum, v Luk\u00e1\u0161ov\u011b a Markov\u011b evangeliu je naz\u00fdv\u00e1n Levi (Luk\u00e1\u0161, 5:27, Marek, 2:14), vzhledem k tomu, \u017ee zbytek textu, kter\u00fd se k t\u011bmto osob\u00e1m v\u00e1\u017ee, je ve v\u0161ech evangeli\u00edch prakticky identick\u00fd, v\u0161echno nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee jde o tut\u00e9\u017e osobu. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se zprvu skute\u010dn\u011b jmenoval Levi a jm\u00e9no Matou\u0161 p\u0159ijal a\u017e v pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u011bku. Pot\u00e9, co byl p\u0159ijat mezi Kristovy u\u010dedn\u00edky, uspo\u0159\u00e1dal pro n\u011b velkou hostinu (Luk\u00e1\u0161, 5:29). Posledn\u00ed zm\u00ednka o n\u011bm je ve Skutc\u00edch apo\u0161tol\u016f, 1:13, je tak\u00e9 zmi\u0148ov\u00e1n v apokryfn\u00edch textech, jako je Tom\u00e1\u0161ovo evangelium, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o jeho velk\u00e9m v\u00fdznamu pro prvotn\u00ed c\u00edrkev. Evangelium podle Matou\u0161e dle legendy nadiktoval dlouhou dobu po Kristov\u011b smrti, a to v Etiopii, kam ode\u0161el, a kde byl zabit.\nDetaily ohledn\u011b jeho umu\u010den\u00ed jsou sporn\u00e9, datum zcela nezn\u00e1m\u00e9 (sv\u00e1tek svat\u00e9ho Matou\u0161e se slav\u00ed 21. z\u00e1\u0159\u00ed v z\u00e1padn\u00edch c\u00edrkv\u00edch a 16. listopadu ve v\u00fdchodn\u00edch c\u00edrkv\u00edch). Ani informace, \u017ee zem\u0159el v Etiopii, nen\u00ed zcela jist\u00e1. U\u010denec a c\u00edrkevn\u00ed otec Epifanus klade umu\u010den\u00ed evangelisty Matou\u0161e do Hierapolis. Mimoto dokument ze \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed uv\u00e1d\u00ed jako m\u00edsto hrobu evangelisty Matou\u0161e jak\u00e9si \u201em\u00edsto, zvan\u00e9 Issyk-Kul\u201c (ztoto\u017en\u011bn\u00ed s jezerem Issyk-Kul v Kyrgyzst\u00e1nu je s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nespr\u00e1vn\u00e9). Jeho ostatky byly p\u0159eneseny do Kamp\u00e1nie, pot\u00e9 do Salerna, kde jsou v krypt\u011b tamn\u00ed katedr\u00e1ly dodnes.\nVe v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed je svat\u00fd Matou\u0161 zobrazov\u00e1n v\u011bt\u0161inou s and\u011blem, kter\u00fd mu podle legendy diktoval slova jeho evangelia. Z jeho zobrazen\u00ed je nejslavn\u011bj\u0161\u00ed obraz Povol\u00e1n\u00ed svat\u00e9ho Matou\u0161e od Caravaggia, um\u00edst\u011bn\u00fd v \u0159\u00edmsk\u00e9m kostele San Luigi dei Francesi.\nSvat\u00fd Matou\u0161 je patronem \u00fa\u010detn\u00edch, celn\u00edk\u016f a v\u00fdb\u011br\u010d\u00edch dan\u00ed, m\u011bsta Salerna a dal\u0161\u00edch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Matthew the Evangelist na anglick\u00e9 Wikipedii.\nSCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svat\u00fdmi. 2. vyd. Kosteln\u00ed Vyd\u0159\u00ed: Karmelit\u00e1nsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.", "<<>>: Co je V\u016fz Bdtax785 \u010cD? <<>>: P\u0159\u00edpojn\u00fd v\u016fz \u0159ady Bdtax785 (\u010d\u00edslovan\u00fd v intervalu 50 54 24-29, d\u0159\u00edve t\u00e9\u017e ozna\u010den \u0159adou 015) je dvoun\u00e1pravov\u00fd v\u016fz 2. t\u0159\u00eddy lehk\u00e9 stavby s odd\u00edlem pro p\u0159epravou j\u00edzdn\u00edch kol pod dohledem cestuj\u00edc\u00edch, slou\u017e\u00edc\u00ed na neelektrifikovan\u00fdch trat\u00edch p\u0159edev\u0161\u00edm s motorov\u00fdmi vozy \u0159ady 810.\nP\u0159\u00edpojn\u00e9 vozy Bdtax785 vznikly rekonstrukc\u00ed z voz\u016f \u0159ady Btax780 v po\u010dtu 45 kus\u016f a jednoho vozu Btax781, p\u0159i\u010dem\u017e \u00fapravu voz\u016f pro p\u0159epravu j\u00edzdn\u00edch kol si prov\u00e1d\u011bla jednotliv\u00e1 DKV a KOS Krnov. Ve voze byly demontov\u00e1ny \u0161ir\u0161\u00ed lavice pod\u00e9l jedn\u00e9 strany vozu, kter\u00e9 byly nahrazeny stojany pro j\u00edzdn\u00ed kola. Na rozd\u00edl od voz\u016f \u0159ady Ddax784 poskytuj\u00ed m\u00e9n\u011b m\u00edst pro j\u00edzdn\u00ed kola, ale odpad\u00e1 nutnost obsluhy vozu zam\u011bstnancem dopravce. Vozy jsou nasazeny na t\u011bch vlac\u00edch, kde vozy BDtax782 nedosta\u010duj\u00ed svou kapacitou pro j\u00edzdn\u00ed kola. Vozidla jsou provozov\u00e1na ve v\u0161ech DKV.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nOd roku 2014 v\u016fz 550 je provozov\u00e1n na v\u00edkendov\u00fdch vlac\u00edch Cyklohr\u00e1\u010dek jako \u201eV\u016fz pln\u00fd bal\u00f3nk\u016f\u201c od roku 2016 spole\u010dn\u011b s jedn\u00edm vozem Btax783, od roku 2019 Bdtax785 540 a \u0159\u00edd\u00edc\u00edm vozem Bfbdtanx792, kter\u00fd byl d\u0159\u00edve ta\u017een motorov\u00fdm vozem 812 (Esmeralda) , ale od roku 2019 je vlak ta\u017een motorovou lokomotivou 714.\nS52 Zaje\u010d\u00ed \u2013 Velk\u00e9 Pavlovice \u2013 Kobyl\u00ed na Morav\u011b \u2013 \u010cej\u010d \u2013 Mut\u011bnice \u2013 Hodon\u00edn V provozu od 12. \u010dervna 2023 pouze o v\u00edkendu v cyklistick\u00e9 sezon\u011b.\nT8 Most \u2013 Litv\u00ednov m\u011bsto \u2014 Osek m\u011bsto \u2014 Dub\u00ed \u2014 Mikulov v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch \u2014 Moldava v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch\nv\u016fz je zde nasazov\u00e1n b\u011bhem pr\u00e1zdnin v souprav\u011b uprost\u0159ed mezi dv\u011bma motorov\u00fdmi vozy. Do GVD 2021/2022 pod hlavi\u010dkou \u010cesk\u00fdch drah od GVD 2022/2023 po hlavi\u010dkou Railway Capital.\nOb\u010das b\u00fdv\u00e1 v provozu na lince S5 Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed \u2014 Vlkov nad Lu\u017enic\u00ed \u2014 Lu\u017enice \u2014 T\u0159ebo\u0148 \u2014 Majdalena \u2014 Suchdol nad Lu\u017enic\u00ed \u2014 Nov\u00e1 Ves nad Lu\u017enic\u00ed \u2014 \u010cesk\u00e9 Velenice\nV\u016fz Btax780 \u010cD\nBDtax\n \nZLINSK\u00dd, Zbyn\u011bk. P\u0159\u00edpojn\u00e9 vozy na na\u0161ich kolej\u00edch: \u0159ady 010 - 016 \u010cD, 011 ZSSK . Vlaky.net, 2008-03-08 . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Ty Simpkins? <<>>: Ty Keegan Simpkins (* 6. srpna 2001 New York) je americk\u00fd herec. Mezi jeho hlavn\u00ed filmov\u00e9 role pat\u0159\u00ed postavy ve filmech Insidious (2010), Iron Man 3 (2013) a Jursk\u00fd sv\u011bt (2015).\nPoprv\u00e9 se objevil v televizi je\u0161t\u011b p\u0159ed dovr\u0161en\u00edm prvn\u00edho roku ve filmu. Prvn\u00ed velkou roli si zahr\u00e1l ve filmu One Life to Live. Simpkins brzy zah\u00e1jil opakuj\u00edc\u00ed se roli v seri\u00e1lu U n\u00e1s ve Springfieldu, ve kter\u00e9m pokra\u010doval \u010dty\u0159i roky. Z\u00e1rove\u0148 hostoval v seri\u00e1lu Z\u00e1kon a po\u0159\u00e1dek: Zlo\u010dinn\u00e9 \u00famysly.\nSimpkins debutoval ve filmu V\u00e1lka sv\u011bt\u016f z roku 2005. Dal\u0161\u00ed hlavn\u00ed roli si zahr\u00e1l ve filmu All the King's Men (2006), kde hr\u00e1l mladou verzi postavy Jude Lawa a ztv\u00e1rnil Aarona ve filmu Jako mal\u00e9 d\u011bti z roku 2006. O dva roky pozd\u011bji se zahr\u00e1l ve filmu Hrdost a sl\u00e1va (2008), ve kter\u00e9m on a jeho sestra, Ryan Simpkinsov\u00e1, hraj\u00ed d\u011bti Colina Farrella. Simpkins tak\u00e9 hr\u00e1l ve filmech Gardens of the Night (2008) a Nouzov\u00fd v\u00fdchod (2008), ve kter\u00fdch si op\u011bt zahr\u00e1l po boku sv\u00e9 sestry Ryan. Simpkins tak\u00e9 hostoval v seri\u00e1lu CSI: Las Vegas, Private Practice a Family of Four. V z\u00e1\u0159\u00ed 2009 podepsal smlouvu na roli Luka ve filmu The Next Three Days z roku 2010. Hr\u00e1l tak\u00e9 Daltona Lamberta ve filmech Insidious (2010) a Insidious 2 (2013).\nV roce 2013 si Simpkins zahr\u00e1l po boku Roberta Downeyho Jr. ve filmu Iron Man 3 jako Harley Keener. Pozd\u011bji se objevil ve filmu The Nice Guys z roku 2016. V roce 2019 si zopakoval roli Harleyho Keenera v cameu b\u011bhem poh\u0159bu Tonyho Starka na konci filmu Avengers: Endgame.\nSimpkins se objevil ve filmu Jursk\u00fd sv\u011bt z roku 2015, kde si zahr\u00e1l roli Adama z filmu Meadowland.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ty Simpkins na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Rolls-Royce? <<>>: Rolls-Royce (anglick\u00e1 v\u00fdslovnost ) byl britsk\u00fd v\u00fdrobce luxusn\u00edch automobil\u016f a pozd\u011bji pohonn\u00fdch jednotek pro letadla. Spole\u010dnost byla zalo\u017eena Charlesem Rollsem a Henry Roycem pro v\u00fdrobu automobil\u016f v roce 1906.Spole\u010dnost si \u010dasem vyslou\u017eila pov\u011bst \u0161pi\u010dkov\u00e9 firmy, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed \u201enejlep\u0161\u00ed automobil na sv\u011bt\u011b\u201c. Kv\u016fli prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vznikla jej\u00ed v\u00fdroba leteck\u00fdch motor\u016f. V roce 1940 pak za\u010dal v\u00fdvoj tryskov\u00fdch motor\u016f a pozd\u011bji jejich v\u00fdroba. Rolls-Royce si tak \u010dasem vybudoval trvalou pov\u011bst d\u00edky v\u00fdvoji a v\u00fdrob\u011b motor\u016f pro vojensk\u00e1 i civiln\u00ed letadla.\nNa konci \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed se Rolls-Royce ocitl beznad\u011bjn\u011b ochromen \u0161patn\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm b\u011bhem v\u00fdvoje pokro\u010dil\u00e9ho proudov\u00e9ho motoru RB211 a n\u00e1sledn\u00fdm n\u00e1r\u016fstem n\u00e1klad\u016f, i kdy\u017e motor nakonec zaznamenal velk\u00fd \u00fasp\u011bch. Firma byla v roce 1971 zest\u00e1tn\u011bna a nesla pot\u00e9 n\u00e1zev Rolls-Royce (1971) Limited, kter\u00e1 pokra\u010dovala v podnik\u00e1n\u00ed, ale t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b prodala sv\u00e9 pod\u00edly ve spole\u010dnosti British Aircraft Corporation (BAC). Vlastnictv\u00ed ziskov\u00e9, ale nyn\u00ed finan\u010dn\u011b nev\u00fdznamn\u00e9 divize automobil\u016f p\u0159evedla do spole\u010dnosti Rolls-Royce Motors Holdings Limited. Ta byla v roce 1980 prod\u00e1na firm\u011b Vickers. V roce 1977 z\u00edskala spole\u010dnost souhlas s vyjmut\u00edm ro\u010dn\u00edho \u00fadaje 1971 ze sv\u00e9ho n\u00e1zvu.\nVe st\u00e1tn\u00edch ruk\u00e1ch z\u016fstala firma a\u017e do roku 1987, kdy ji vl\u00e1da prodala. Pot\u00e9 nesla n\u00e1zev Rolls-Royce plc. Rolls-Royce plc st\u00e1le vlastn\u00ed a provozuje svou hlavn\u00ed \u010dinnost, tedy zejm\u00e9na v\u00fdrobu pohonn\u00fdch jednotek a komponent\u016f pro civiln\u00ed i vojensk\u00e9 letectv\u00ed, ale i produkci lodn\u00ed techniky a energetiky. Av\u0161ak od roku 2003 je technicky dce\u0159inou spole\u010dnost\u00ed holdingov\u00e9 spole\u010dnosti Rolls-Royce Holdings plc. Roku 2007 byla spole\u010dnost Rolls Royce 16. nejv\u011bt\u0161\u00edm dodavatelem vojensk\u00e9 techniky na sv\u011bt\u011b.\nV\u00fdroba automobil\u016f prob\u00edh\u00e1 v sou\u010dasnosti ve spole\u010dnosti s n\u00e1zvem Rolls-Royce Motor Cars Ltd., kter\u00e1 je od roku 2000 sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho koncernu BMW. Goodwoodsk\u00e1 tov\u00e1rna, kterou nyn\u00ed Rolls-Royce pou\u017e\u00edv\u00e1, se nach\u00e1z\u00ed na jihu Anglie v bl\u00edzkosti m\u011bsta Chichesteru v hrabstv\u00ed Z\u00e1padn\u00ed Sussex.\nPr\u016fzkum trhu v roce 1987 uk\u00e1zal, \u017ee jen Coca-Cola byla zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed zna\u010dkou ne\u017e Rolls-Royce.\nNa ja\u0159e 1904 uzav\u0159eli konstrukt\u00e9r Henry Royce a obchodn\u00edk Charles Rolls dohodu o spolupr\u00e1ci. Cht\u011bli spole\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bt nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed automobily na sv\u011bt\u011b. 15. b\u0159ezna 1906 zalo\u017eili v Manchesteru firmu Rolls-Royce Limited.\nPrvn\u00edm vyr\u00e1b\u011bn\u00fdm modelem byl Silver Ghost (1906\u20131925), p\u0159edstaven\u00fd na automobilov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Lond\u00fdn\u011b. V t\u00e9 dob\u011b se prod\u00e1val za 305 \u00a3.\nV\u016fz z\u00edskal \u00fa\u017easnou pov\u011bst a stal se prvn\u00edm krokem ke stavb\u011b siln\u00fdch, spolehliv\u00fdch a luxusn\u00edch voz\u016f. Vozy Silver Ghost spolehliv\u011b slou\u017eily i v arm\u00e1d\u011b. Od roku 1911 nesly v\u0161echny modely automobilky na v\u00edku chladi\u010de legend\u00e1rn\u00ed symbol, so\u0161ku \u201eSpirit of Ecstasy\u201c. B\u011bhem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize p\u0159evzala firma v roce 1931 sv\u00e9ho konkurenta, spole\u010dnost Bentley, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve finan\u010dn\u00edch t\u011b\u017ekostech. Do budoucna tak byly vozy obou firem v mnoha detailech identick\u00e9. V roce 1946 byla v\u00fdroba automobil\u016f p\u0159est\u011bhov\u00e1na do m\u011bsta Crewe, le\u017e\u00edc\u00edho asi 45 kilometr\u016f jihoz\u00e1padn\u011b od Manchesteru.\nOd roku 1914 vyr\u00e1b\u011bl Rolls-Royce tak\u00e9 leteck\u00e9 motory. Ty b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pou\u017e\u00edvala cel\u00e1 \u0159ada letoun\u016f. Ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla t\u00e9m\u011b\u0159 polovina spojeneck\u00fdch letadel vybavena motory Rolls-Royce, p\u0159edev\u0161\u00edm \u0159ady Merlin.\nPo v\u00e1lce byly vyv\u00edjeny a vyr\u00e1b\u011bny proudov\u00e9 i turbovrtulov\u00e9 motory.\nPo p\u0159evzet\u00ed spole\u010dnosti Bristol Siddeley v roce 1966 m\u011bl Rolls-Royce nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed program v oboru na sv\u011bt\u011b.\nKv\u016fli v\u00fdvoji t\u0159\u00edrotorov\u00e9ho motoru pro letoun L-1011 TriStar spole\u010dnosti Lockheed se v roce 1971 dostala do finan\u010dn\u00edch probl\u00e9m\u016f a byl na ni vyhl\u00e1\u0161en konkurs. Britsk\u00e1 vl\u00e1da se sna\u017eila zabr\u00e1nit ztr\u00e1t\u00e1m u\u017e vlo\u017een\u00fdch pen\u011bz da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f a spole\u010dnost byla zest\u00e1tn\u011bna. V roce 1973 se v\u00fdroba automobil\u016f a leteck\u00e1 v\u00fdroba odd\u011blily.\nA\u017e do reprivatizace v roce 1987 pou\u017e\u00edvala n\u00e1zev Rolls-Royce Motor Cars, pot\u00e9 Rolls-Royce plc. Od roku 1980 byla firma Rolls-Royce Motor Cars sou\u010d\u00e1st\u00ed zbroja\u0159sk\u00e9ho koncernu Vickers plc.\nKdy\u017e v roce 1998 cht\u011bl Vickers Rolls-Royce Motor Cars prodat, nejlep\u0161\u00ed p\u0159edpoklady m\u011bl n\u011bmeck\u00fd v\u00fdrobce automobil\u016f BMW, tehdej\u0161\u00ed dodavatel motor\u016f pro Rolls-Royce i Bentley. Nab\u00eddku BMW v\u0161ak p\u0159ekonal Volkswagen a tak\u00e9 p\u0159evzal Rolls-Royce. Pot\u00e9 cht\u011bl Volkswagen z\u00edskat i Rolls-Royce plc (dr\u017eitele pr\u00e1v k zna\u010dce Rolls-Royce), sou\u010d\u00e1st leteck\u00e9 BMW-Rolls-Royce. Volkswagen vlastnil tedy automobilku i pr\u00e1va na \u201eSpirit of Ecstasy\u201c, av\u0161ak ne na jm\u00e9no Rolls-Royce. Firmy BMW a Volkswagen se proto v roce 2003 dohodly, \u017ee se Bentley a Rolls-Royce odd\u011bl\u00ed s t\u00edm, \u017ee Volkswagen si ponech\u00e1 Bentley a BMW p\u0159evezme kompletn\u00ed Rolls-Royce.", "<<>>: Co je Univerzita v Leidenu? <<>>: Univerzita v Leidenu (nizozemsky Universiteit Leiden, d\u0159\u00edve Rijksuniversiteit Leiden) je nejstar\u0161\u00ed vysok\u00e1 \u0161kola v Nizozemsku, zalo\u017een\u00e1 8. \u00fanora 1575 Vil\u00e9mem I. Oran\u017esk\u00fdm. K roku 2015 m\u011bla 9 fakult a v akademick\u00e9m roce 2015/2016 na ni studovalo 25 800 student\u016f. V roce 2015 m\u011bla \u0161kola celkem 5500 zam\u011bstnanc\u016f a jej\u00ed ro\u010dn\u00ed rozpo\u010det \u010dinil asi 559 milion\u016f Eur.\nUniverzita byla zalo\u017eena kr\u00e1tce po ukon\u010den\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9ho obl\u00e9h\u00e1n\u00ed m\u011bsta a n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed zalo\u017een\u00edm holandsk\u00e9 republiky (Spojen\u00e9 provincie nizozemsk\u00e9). Spolu s univerzitn\u00ed knihovnou a od roku 1633 i univerzitn\u00ed hv\u011bzd\u00e1rnou se stala st\u0159edem holandsk\u00e9 vzd\u011blanosti. P\u016fsobili zde v\u00fdznamn\u00ed u\u010denci jako filozof a filolog Justus Lipsius, jazykov\u011bdec Joseph Scaliger, pr\u00e1vn\u00edk a filozof Hugo Grotius a teologov\u00e9 Jakub Arminius nebo Gerhard Johannes Vossius.\nV 19. a 20. stolet\u00ed univerzitu proslavila \u0159ada v\u011bdc\u016f a nositel\u016f Nobelov\u00fdch cen, nap\u0159\u00edklad fyzik Heike Kamerlingh Onnes, objevitel supravodivosti, matematik a fyzik Hendrik Antoon Lorentz, fyzik Pieter Zeeman nebo l\u00e9ka\u0159 Willem Einthoven. Ve 20. a 30. letech 20. stolet\u00ed zde p\u016fsobili fyzikov\u00e9 Albert Einstein, Enrico Fermi a Paul Ehrenfest, pr\u00e1vn\u00edk Cornelis van Vollenhoven a kulturn\u00ed historik Johan Huizinga.\nUniverzita je \u010dlenem sdru\u017een\u00ed Europaeum, Coimbra-Group a Ligy evropsk\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch univerzit LERU.\nArcheologie\nPr\u00e1vn\u00ed v\u011bdy\nMatematiky a p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\nMedic\u00edny\nFilozofie\nSpole\u010densk\u00fdch v\u011bd\nTeologie\nUm\u011bn\u00ed\nLiteratury a lingvistiky.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nv\u00edce tak\u00e9 v seznamu rektor\u016f Univerzity v LeidenuJohn Quincy Adams (1767\u20131848), 6. prezident USA\nBernhard Siegfried Albinus (1697\u20131770), n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159\nHerman Boerhaave (1668\u20131738), nizozemsk\u00fd l\u00e9ka\u0159\nMarcus Zuerius van Boxhorn (1602/12\u20131653), objevitel podobnosti indoevropsk\u00fdch jazyk\u016f\nFridrich Vil\u00e9m I. Braniborsk\u00fd (1620\u20131688), prusk\u00fd v\u00e9voda\nThomas Browne (1605\u20131682), anglick\u00fd filozof\nEdsger Dijkstra (1930\u20132002), nizozemsk\u00fd informatik\nCharles de l\u2019\u00c9cluse (1526\u20131609), l\u00e9ka\u0159 a botanik\nPaul Ehrenfest (1880\u20131933), rakousk\u00fd fyzik\nAlbert Einstein (1879\u20131955), n\u011bmeck\u00fd fyzik, nositel Nobelovy ceny\nWillem Einthoven (1860\u20131927), nizozemsk\u00fd l\u00e9ka\u0159\nPaul Fleming (1609\u20131640), n\u011bmeck\u00fd barokn\u00ed lyrik\nArnold Geulincx (1624\u20131669), vl\u00e1msk\u00fd teolog\nJakob Dircksz de Graeff (1571\u20131638), nizozemsk\u00fd politik\nHugo Grotius (1583\u20131645), nizozemsk\u00fd filozof\nAndreas Gryphius (1616\u20131664), n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk, autor sonet\u016f\nMaarten \u2019t Hart (* 1944), nizozemsk\u00fd spisovatel a biolog\nPaul Hermann (1646\u20131695), n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159 a botanik\nAyaan Hirsi Aliov\u00e1 (* 1969), nizozemsk\u00e1 politi\u010dka\nChristian Hoffmann von Hoffmannswaldau (1616\u20131679), n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk\nJaap de Hoop Scheffer (* 1948), nizozemsk\u00fd politik\nJohan Huizinga (1872\u20131945), nizozemsk\u00fd historik\nChristiaan Huygens (1629\u20131695), nizozemsk\u00fd astronom a matematik\nEhrenfried Walther von Tschirnhaus (1651\u20131708), n\u011bmeck\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec, matematik a filozof\nHeike Kamerlingh Onnes (1853\u20131926), nizozemsk\u00fd fyzik\nKr\u00e1l Vil\u00e9m Alexandr Nizozemsk\u00fd (* 1967)\nKr\u00e1lovna Beatrix Nizozemsk\u00e1 (* 1938)\nKr\u00e1lovna Juli\u00e1na Nizozemsk\u00e1 (1909\u20132004)\nFranciscus Bernardus Jacobus Kuiper (1907\u20132003), nizozemsk\u00fd indolog\nWillem Levelt (* 1938), nizozemsk\u00fd psycholingvista\nJustus Lipsius (1547\u20131606), filozof\nHendrik Antoon Lorentz (1853\u20131928), matematik\nKarl Martin (1851\u20131942), n\u011bmeck\u00fd geolog a paleontolog\nHermann Adolph Meinders (1665\u20131730), n\u011bmeck\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a historik\nKornelis Heiko Miskotte (1894\u20131976), nizozemsk\u00fd profesor teologie\nJan Hendrik Oort (1900\u20131992), nizozemsk\u00fd astronom\nMartin Opitz (1597\u20131639), n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk\nAnton Pannekoek (1873\u20131960), nizozemsk\u00fd astronom\nPeter Rentzel (1610\u20131662), n\u011bmeck\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a politik\nCaspar Reuvens (1793\u20131835), nizozemsk\u00fd historik\nRembrandt van Rijn (1606\u20131669), nizozemsk\u00fd mal\u00ed\u0159\nMark Rutte (* 1967), nizozemsk\u00fd politik, p\u0159edseda vl\u00e1dy\nJoseph Justus Scaliger (1540\u20131609), francouzsk\u00fd humanista\nReimar Schefold (* 1938), \u0161v\u00fdcarsk\u00fd antropolog\nEdith Schippers (* 1964), politi\u010dka\nMelanie Schultz van Haegen (* 1970), politi\u010dka\nWillem de Sitter (1872\u20131934), nizozemsk\u00fd astronom\nWillebrord van Roijen Snell (Snellius) (1580\u20131626), nizozemsk\u00fd astronom a matematik\nJan Tinbergen (1903\u20131994), ekonom, nositel Nobelovy ceny\nNikolaas Tinbergen (1907\u20131988), nizozemsk\u00fd etolog\nAndreas Vengerscius (1600\u20131649) polsk\u00fd kalvinista, teolog, b\u00e1sn\u00edk\nArnold Vinnius (1588\u20131657), nizozemsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk\nJouke de Vries (* 1960), nizozemsk\u00fd politik\nJohannes Diderik van der Waals (1837\u20131923), nizozemsk\u00fd fyzik\nGotthart Wunberg (* 1930), n\u011bmeck\u00fd germanista, historik literatury\nPieter Zeeman (1865\u20131943), nizozemsk\u00fd fyzik\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Universit\u00e4t Leiden na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jitka Komendov\u00e1? <<>>: Jitka Komendov\u00e1 (* 11. srpna 1967 Pn\u011btluky) je \u010desk\u00e1 spisovatelka knih pro d\u011bti.\nJak rozkv\u00e9t\u00e1 Sn\u011b\u017eenka (1998)\nKdy\u017e Sn\u011b\u017eenka uvad\u00e1 (1999), ISBN 80-7190-936-X\nKl\u00ed\u010d od r\u00e1je (1999), ISBN 80-7190-900-9\nMedov\u00e1 holka (1999), V\u00cdKEND, ISBN 80-7222-073-X\n\u0160t\u011bst\u00ed na dosah (1999), ISBN 80-7190-948-3\nL\u00e1ska na prodej (1999), ISBN 80-7190-816-9\nOdpus\u0165, tati! (2000), ERIKA, ISBN 80-7190-133-4\nPra\u0161t\u011bnky (2000), ISBN 80-7190-145-8\nSrdce a r\u016f\u017ee (2000), ERIKA, ISBN 80-7190-229-2\nPhiladelphia po \u010desku aneb pod hrozbou AIDS (2001), ERIKA, ISBN 80-7190-517-8\nSn\u011bhob\u00edl\u00e1 Kr\u00e1ska (2001)\nPrincezna od kon\u00ed (2001), ERIKA, ISBN 80-7190-493-7\nNa k\u0159\u00eddlech mot\u00fdl\u016f (2001)\nDub\u00e1nek a Bukvi\u010dka (2001), ISBN 80-7190-625-5\nT\u0159i kroky od l\u00e1sky (2002), Petra, ISBN 80-7301-043-7\nTrable zamilovan\u00e9 holky (2002), Petra, ISBN 80-7301-044-5\nZuzanka a kon\u00edk Max (2002), ERIKA, ISBN 80-7190-817-7\nJ\u00e1, Kl\u00e1ra a spousta pr\u016f\u0161vih\u016f (2003), Petra, ISBN 80-7190-182-2\nZ\u00edtra p\u0159ijdu, Katy (2004), ERIKA, ISBN 80-7190-458-9\nMagda (2004), nakl. Divus, ISBN 80-86450-35-X\nI bez Kl\u00e1ry m\u00e1m spoustu pr\u016f\u0161vih\u016f (2005), ERIKA, ISBN 80-7190-758-8\nL\u00e1ska na prodej, 2. vyd\u00e1n\u00ed (2014), AKCENT\nZuzanka a kon\u00edk Max, 2. vyd\u00e1n\u00ed (2016), AKCENT\nKorsak a zlat\u00fd me\u010d, (2016), FRAGMENT\nNeplechy medv\u00eddka Mat\u00fdska (2017), FRAGMENT\nOd srdce k srdci, z ruky do ruky (2019) - kolektiv autor\u016f: Ivona B\u0159ezinov\u00e1, Old\u0159i\u0161ka Ciprov\u00e1, Tereza Drvotov\u00e1-Kloubkov\u00e1, Kate\u0159ina Dubsk\u00e1, Ilona Fi\u0161erov\u00e1, Martina Formanov\u00e1, Mark\u00e9ta Harasimov\u00e1, Tereza Hasanov\u00e1, Lucie Hlavinkov\u00e1, Ivana Humlov\u00e1, V\u011bra Kirchnerov\u00e1, Jitka Komendov\u00e1, Eva Lorencov\u00e1, Radek Mal\u00fd, Marka M\u00edkov\u00e1, Alena Morn\u0161tajnov\u00e1, Iva Pek\u00e1rkov\u00e1, Franti\u0161ka Barborka Po\u0161mourn\u00e1, Ivana Prudi\u010dov\u00e1, Petra Soukupov\u00e1, Michal Viewegh, Ji\u0159\u00ed \u017d\u00e1\u010dek\u2022 Lilly: Pr\u00e1zdniny na koni (2020), FRAGMENT\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jitka Komendov\u00e1\nhttp://www.cesky-jazyk.", "<<>>: Co je Dino Merlin? <<>>: Edin Dervi\u0161halidovi\u0107, l\u00e9pe zn\u00e1m\u00fd pod sv\u00fdm um\u011bleck\u00fdm jm\u00e9nem Dino Merlin, (* 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1962 Sarajevo, SR Bosna a Hercegovina, Jugosl\u00e1vie, dnes Bosna a Hercegovina) je p\u0159edn\u00ed bosenskohercegovsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, skladatel, hudebn\u00edk a producent bos\u0148\u00e1ck\u00e9ho p\u016fvodu.\nJe pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch a nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch um\u011blc\u016f z Bosny a Hercegoviny, velmi popul\u00e1rn\u00ed je tak\u00e9 v zem\u00edch b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie a mezi bosenskou a balk\u00e1nskou diasporou v Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch, Turecku, Norsku, \u0160v\u00e9dsku, N\u011bmecku, Bulharsku a Rakousku.\nHudebn\u00ed skupinu Merlin zalo\u017eil v roce 1983 a od t\u00e9 doby byl jej\u00edm zp\u011bv\u00e1kem a skladatelem. S kapelou nato\u010dil p\u011bt studiov\u00fdch alb: Kokuzna vremena (1985), Te\u0161ko meni sa tobom (a jo\u0161 te\u017ee bez tebe) (1986), Merlin (1987), Ne\u0161to lijepo treba da se desi (1989) a Peta strana svijeta (1990).\nSvou s\u00f3lovou dr\u00e1hu pod jm\u00e9nem Dino Merlin nastartoval v roce 1991 a od t\u00e9 doby nahr\u00e1l \u0161est studiov\u00fdch alb: Moja bogda sna (1993), Fotografija (1995), Sredinom (2000), Burek (2004), Ispo\u010detka (2008), Hotel Nacional (2014) a dv\u011b \u017eiv\u00e1 alba: Vje\u010dna vatra (1999) a Live Ko\u0161evo 2004 (2005).\nNapsal prvn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed hymnu Republiky Bosny a Hercegoviny nazvanou Jedna si, jedina.\nJako skladatel se z\u00fa\u010dastnil Eurovision Song Contests 1993 v Millstreet, kdy\u017e byl jedn\u00edm z autor\u016f p\u00edsn\u011b Sva bol svijeta a jako zp\u011bv\u00e1k se z\u00fa\u010dastnil Eurovision Song Contests 1999 v Jeruzal\u00e9m\u011b, kdy\u017e s francouzskou zp\u011bva\u010dkou B\u00e9atrice zazp\u00edval p\u00edse\u0148 Putnici.\nZa svou kari\u00e9ru se objevil na mnoha velk\u00fdch evropsk\u00fdch festivalech. B\u011bhem sv\u00e9ho turn\u00e9 k propagaci alba Sredinom, kter\u00e9 bylo znovu vyd\u00e1no v roce 2000, vystoupil s v\u00edce ne\u017e 200 koncerty a velkolep\u00fdm vystoupen\u00edm na olympijsk\u00e9m stadionu Ko\u0161evo v Sarajevu, kde se p\u0159edstavil publiku okolo 80 000 lid\u00ed. Album Sredinom bylo nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm albem v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b a prod\u00e1valo se ve v\u0161ech zem\u00edch, kter\u00e9 byly kdysi sou\u010d\u00e1st\u00ed Jugosl\u00e1vie.\nZ n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho alba Burek, kter\u00e9 bylo vyd\u00e1no v roce 2004, vze\u0161ly t\u0159i singly Burek, Supermen a Ako Nastavi\u0161 Ovako. Album obsahuje 15 skladeb, z nich\u017e mnoh\u00e9 byly nov\u00e9. P\u00edse\u0148 Supermen zp\u00edv\u00e1 Dino Merlin s hostov\u00e1n\u00edm \u017deljka Joksimovi\u0107e, kter\u00fd p\u00edse\u0148 slo\u017eil.\nMnoho z p\u00edsn\u00ed na albu Burek se tak\u00e9 objevilo na jeho koncertn\u00edm albu Live Ko\u0161evo 2004, kter\u00e9 vydal v roce 2005. Na albu Burek hostovali Nina Badri\u0107 u p\u00edsn\u011b Ti si mene, \u017deljko Joksimovi\u0107 na p\u00edsn\u00ed Supermen a Edo Zanki na p\u00edsn\u00ed Verletzt a mnoho dal\u0161\u00edch.\nDvan\u00e1ct\u00e9 album nazvan\u00e9 Ispo\u010detka (Od za\u010d\u00e1tku) bylo vyd\u00e1no v roce 2008.\nV prosinci 2010 bylo odtajn\u011bno, \u017ee Merlin bude reprezentovat Bosnu a Hercegovinu na Eurovision Song Contest 2011 v N\u011bmecku. Ve fin\u00e1le sout\u011b\u017ee se um\u00edstil na 6. m\u00edst\u011b s p\u00edsn\u00ed Love in Rewind. Jeho t\u0159in\u00e1ct\u00e9 album Hotel Nacional bylo vyd\u00e1no v \u010dervnu 2014.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Dino Merlin na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Negerhollands? <<>>: Negerhollands (v p\u0159ekladu \u010dern\u00e1 nizozem\u0161tina) je mrtv\u00fd kreolsk\u00fd jazyk na b\u00e1zi nizozem\u0161tiny, kter\u00fdm se mluvilo na Americk\u00fdch Panensk\u00fdch ostrovech, nejv\u00edce za doby, kdy byly d\u00e1nskou koloni\u00ed. Jazyk byl t\u00e9\u017e siln\u011b ovlivn\u011bn d\u00e1n\u0161tinou, angli\u010dtinou, francouz\u0161tinou, \u0161pan\u011bl\u0161tinou a africk\u00fdmi jazyky. Jazyk vych\u00e1z\u00ed ze z\u00e9landsk\u00e9ho dialektu nizozem\u0161tiny, v\u00edce ne\u017e z holandsk\u00e9ho. Posledn\u00ed mluv\u010d\u00ed byla Alice Stevensov\u00e1, kter\u00e1 zem\u0159ela roku 1987.\nNegerhollands\n\"Die hab well twee drie onder die swart Volk, die sender a leer voor verstaan beetje van die hollandisch Taal, as sender woon na die Stadt, en hoor die ider Dag van die Blanko, maar die Plantey-Volk no kan vor verstaan die soo. Doch, die no sal maak een Verhinder, as die lieve Broeer will skriev eenmaal na sender, maski die ben Hollandisch of na die Hoogduytsch, soo die sal maak sender moeschi bli, en ons sal lees die Brief voor sender na Creol. Na St. Croix die hab meer van die Negers, die sender kan verstaan English, as na St. Thomas en St. Jan, maar doch sender English Praat ka mingel ook altoeveel met die Creol- en Guinee-taal... Da Neger-English die ben.\"\nPro srovn\u00e1n\u00ed nizozem\u0161tina\n\"Onder het zwarte volk zijn er wel twee of drie die hebben geleerd om een beetje van de Hollandse taal te verstaan, omdat zij in de stad wonen, en het iedere dag van de blanken horen, maar het plantagevolk kan het niet verstaan. Doch, dit zal hen niet verhinderen, omdat de lieve broeder hen zo nu en dan schrijft, of in het Hollands of in het Hoogduits, wat hen heel erg blij zal maken, en wij zullen die brief aan hen voorlezen in het Creool. Op St. Kruis zijn er meer van die negers, die Engels kunnen verstaan dan op St. Thomas en St. Jan, maar toch is hun Engels veelal gemixt met de Creool- en Guineese talen. Dat is Neger-Engels.\"\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Negerhollands na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Andrej \u017diak? <<>>: Andrej \u017diak (24. \u0159\u00edjna 1905 Slovany \u2013 10. \u00fanora 1989 Bratislava) byl slovensk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik, pov\u00e1le\u010dn\u00fd poslanec \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za Demokratickou stranu. Po \u00fanorov\u00e9m p\u0159evratu v roce 1948 jeden z hlavn\u00edch funkcion\u00e1\u0159\u016f Strany slovensk\u00e9 obrody, kter\u00e1 byla loaj\u00e1ln\u00edm spojencem komunistick\u00e9ho re\u017eimu. Zasedal za ni v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed republiky \u010ceskoslovensk\u00e9, N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky a ve Sn\u011bmovn\u011b lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed.\nP\u016fsobil jako pedagog, aktivista slovensk\u00e9 evangelick\u00e9 c\u00edrkve a redaktor.V parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1946 byl zvolen za Demokratickou stranu do \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a po parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1948 byl zvolen ve volebn\u00edm kraji \u017dilina do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, nyn\u00ed ji\u017e za Stranu slovenskej obrody. Mand\u00e1t z\u00edskal i ve volb\u00e1ch v roce 1954, volb\u00e1ch v roce 1960 (nyn\u00ed ji\u017e jako poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed \u010cSSR) a volb\u00e1ch v roce 1964. V obdob\u00ed let 1948\u20131960 a znovu v roce 1968 byl m\u00edstop\u0159edsedou parlamentu. Zasedal v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed do roku 1968, kdy v r\u00e1mci federalizace \u010ceskoslovenska usedl roku 1969 ve Sn\u011bmovn\u011b lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Na poslaneck\u00fd post rezignoval v \u010dervenci 1970.K roku 1954 se profesn\u011b uv\u00e1d\u00ed jako p\u0159edseda Krajsk\u00e9ho v\u00fdboru Obr\u00e1nc\u016f m\u00edru v \u017dilin\u011b a \u010dlen Slovensk\u00e9ho v\u00fdboru obr\u00e1nc\u016f m\u00edru.B\u011bhem pra\u017esk\u00e9ho jara v roce 1968 pat\u0159il v r\u00e1mci Strany slovensk\u00e9 obrody ke skupin\u011b opatrn\u00fdch reform\u00e1tor\u016f, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvali mo\u017enostmi obnovy samostatn\u00e9 politiky, nesv\u00e1zan\u00e9 tolik s lini\u00ed KS\u010c. Po invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do \u010ceskoslovenska bylo ov\u0161em stranick\u00e9 reformn\u00ed k\u0159\u00eddlo politicky potla\u010deno. R\u00e1no 21. srpna 1968 byl zvolen \u010dlenem delegace N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (Du\u0161an \u0160p\u00e1lovsk\u00fd, Zden\u011bk Fierlinger, Andrej \u017diak, Josef Zedn\u00edk, Alois Poled\u0148\u00e1k a Vladim\u00edr Kaigl), jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo sd\u011blit stanovisko N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed k okupaci velvyslanci Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a nav\u00e1zat kontakt s prezidentem republiky Ludv\u00edkem Svobodou.", "<<>>: Co je Beautiful Thing? <<>>: Beautiful Thing (tj. Kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc) je britsk\u00fd film re\u017eis\u00e9rky Hettie MacDonaldov\u00e9 z roku 1996, kter\u00fd pojedn\u00e1v\u00e1 o vztahu dvou teenager\u016f. Film byl nato\u010den podle stejnojmenn\u00e9 divadeln\u00ed hry Jonathana Harveye.\nFilm se odehr\u00e1v\u00e1 na lond\u00fdnsk\u00e9m p\u0159edm\u011bstsk\u00e9m s\u00eddli\u0161ti Thamesmead v Bexley. Jamie a Ste, kte\u0159\u00ed bydl\u00ed vedle sebe v jednom dom\u011b, chod\u00ed do stejn\u00e9 \u0161koly. Jamie bydl\u00ed se svou matkou Sandrou, kter\u00e1 pracuje jako serv\u00edrka a sna\u017e\u00ed se z\u00edskat licenci na provoz vlastn\u00ed hospody. Jej\u00edm p\u0159\u00edtelem je o n\u011bkolik let mlad\u0161\u00ed Tony. Ste \u017eije se sv\u00fdm otcem alkoholikem a star\u0161\u00edm bratrem. Kdy\u017e se jednou Jamieho matka vrac\u00ed ve\u010der z pr\u00e1ce, potk\u00e1 Stea, kter\u00fd odm\u00edt\u00e1 j\u00edt dom\u016f, proto\u017ee ho otec a bratr op\u011bt zbili. P\u0159esp\u00ed proto u Jamieho v pokoji. Stejn\u011b tak i druhou noc, proto\u017ee ho doma op\u011bt zml\u00e1tili. Sp\u00ed v jedn\u00e9 posteli a dojde mezi nimi k sexu\u00e1ln\u00edmu kontaktu. Ste druh\u00fd den r\u00e1no ute\u010de z pokoje do sv\u00e9ho bytu. Na p\u00e1rty, kter\u00e1 se kon\u00e1 ve\u010der, mu Jamie vyzn\u00e1 l\u00e1sku. Ste sice nejprve podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b odm\u00edtne, ale i on je zamilovan\u00fd. Jamie ukradne v trafice \u010dasopis pro gaye, kde najde inzer\u00e1t na hospodu pro homosexu\u00e1ly a se Steem se tam vydaj\u00ed. Matka se ze \u0161koly dov\u00ed, \u017ee jej\u00edho syna \u0161ikanuj\u00ed spolu\u017e\u00e1ci kv\u016fli homosexualit\u011b a objev\u00ed v jeho pokoji gay \u010dasopis. Proto oba sleduje a zjist\u00ed, kam spolu odjeli. Po jeho n\u00e1vratu se poh\u00e1daj\u00ed a matka prozrad\u00ed, \u017ee dostala nab\u00eddku v\u00e9st hospodu v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Lond\u00fdna ve \u010dtvrti Rotherhithe. Tak\u00e9 se rozejde s Tonym. Jamie se s matkou usm\u00ed\u0159\u00ed a p\u0159emluv\u00ed ji, aby s nimi jela do gay podniku. V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 sc\u00e9n\u011b Jamie a Ste tan\u010d\u00ed mezi domy soused\u016fm pod okny na p\u00edse\u0148 Dream a Little Dream od Cass Elliot. Matka se k nim p\u0159id\u00e1 a tan\u010d\u00ed se sousedkou Leahou.\nDivadeln\u00ed hra, kter\u00e1 byla p\u0159edlohou filmu, m\u011bla premi\u00e9ru 28. \u010dervence 1993 v lond\u00fdnsk\u00e9m Bush Theatre v re\u017eii Hettie MacDonaldov\u00e9. Hra hostovala i v dal\u0161\u00edch lond\u00fdnsk\u00fdch divadlech a v roce 1996 byla zfilmov\u00e1na pro Channel Four Films.", "<<>>: Co je Lakewood Church? <<>>: Lakewood Church je k\u0159es\u0165ansk\u00fd megakostel v Houstnu v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Texas. Je nejv\u011bt\u0161\u00ed kongregac\u00ed v Spojen\u00fdch st\u00e1tech, s n\u00e1v\u0161t\u011bvnost\u00ed 43 500 v\u011b\u0159\u00edc\u00edch t\u00fddn\u011b. Interi\u00e9r s kapacitou 16 800 m\u00edst je \u010dty\u0159ikr\u00e1t za t\u00fdden m\u00edstem bohoslu\u017eeb v angli\u010dtin\u011b a dvakr\u00e1t ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b. Nach\u00e1z\u00ed se v budov\u011b b\u00fdval\u00e9ho Compaq centra. Hlavn\u00edm duchovn\u00edm past\u00fd\u0159em je Joel Osteen se svoj\u00ed man\u017eelkou Victorii, duchovn\u00ed past\u00fd\u0159kou sboru. Lakewood Church je vyzn\u00e1n\u00edm evangelik\u00e1ln\u00ed.\nLakewood Church zalo\u017eil duchovn\u00ed John Osteen v roce 1959 v budov\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e9ho skladu v severov\u00fdchodn\u00edm Houstnu. B\u011bhem p\u00e1r let se n\u00e1v\u0161t\u011bvnost bohoslu\u017eeb n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161ila. John Osteen napsal p\u0159ibli\u017en\u011b 40 knih a zalo\u017eil televizn\u00ed program, na kter\u00fd c\u00edrkev p\u0159isp\u00edv\u00e1 sumou p\u0159ibli\u017en\u011b 30 milionu dolar\u016f ro\u010dn\u011b. Od roku 2005 je Lakewood Church v nov\u00e9 budov\u011b, b\u00fdval\u00e9m Compaq centru. Renovace st\u00e1le kolem 95 milionu dolar\u016f. Od roku 1999 je hlavn\u00edm duchovn\u00edm past\u00fd\u0159em Joel Osteen, nejmlad\u0161\u00ed syn Johna Osteena.\nKongregace m\u00e1 rozs\u00e1hlou \u010dinnost zam\u011b\u0159enou na d\u011bti, ml\u00e1de\u017e, dosp\u011bl\u00e9, za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed k\u0159es\u0165any, lid\u00e9 v \u0161patn\u00e9 finan\u010dn\u00ed situaci, prov\u00e1d\u00ed studium bible, ml\u00e1de\u017enick\u00e9 kempy, kongregace tak\u00e9 nav\u0161t\u011bvuje lidi v nouzi v dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech Houstonu a v nemocni\u010dn\u00edm komplexu Texas Medical Center.\nT\u00fddenn\u00ed bohoslu\u017eby jsou p\u0159en\u00e1\u0161en\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi televizn\u00edmi kan\u00e1ly Trinity Broadcasting Network a Daystar Television Network a m\u00edstn\u00edmi stanicemi po cel\u00fdch Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Lakewood se objevuje taky na sekul\u00e1rn\u00edch televizn\u00edch s\u00edt\u00edch Fox Network, ABC Family, a USA Network. Bohoslu\u017eby Joela Osteena jsou v p\u0159\u00edm\u00e9m p\u0159enosu prom\u00edt\u00e1ny do v\u00edc ne\u017e 100 st\u00e1t\u016f, a odhadovan\u00e1 sledovanost je sedm milion\u016f v\u011b\u0159\u00edc\u00edch t\u00fddn\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lakewood Church na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0160lomo Ja'akov Gross? <<>>: \u0160lomo Ja'akov Gross (hebrejsky: \u05e9\u05dc\u05de\u05d4-\u05d9\u05e2\u05e7\u05d1 \u05d2\u05e8\u05d5\u05e1, \u017eil 6. prosince 1908 \u2013 7. \u010dervence 2003) byl izraelsk\u00fd politik a poslanec Knesetu za strany Chazit datit Toratit, Agudat Jisra'el, Chazit datit Toratit a op\u011bt Agudat Jisra'el.\nNarodil se v uhersk\u00e9 \u010d\u00e1sti Rakouska-Uherska. Vystudoval je\u0161ivy a s\u00e1m se st\u0159edo\u0161kolsky vzd\u011bl\u00e1val. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl uv\u011bzn\u011bn a osvobozen a\u017e Rudou arm\u00e1dou. Jeho man\u017eelka a dv\u011b d\u011bti z p\u0159edchoz\u00edch man\u017eelstv\u00ed zahynuly v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Auschwitz-Birkenau. Po v\u00e1lce z\u0159\u00eddil v Transylv\u00e1nii centrum pro pomoc sirotk\u016fm p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm holokaust. V roce 1950 p\u0159es\u00eddlil do Izraele. Hovo\u0159il n\u011bmecky, ma\u010farsky a rumunsky.\nOrganizoval ml\u00e1de\u017enickou sekci hnut\u00ed Agudat Jisra'el v Transylv\u00e1nii, pro\u0161el zem\u011bd\u011blsk\u00fdm v\u00fdcvikem s c\u00edlem obdr\u017eet vyst\u011bhovaleck\u00e9 povolen\u00ed do mand\u00e1tn\u00ed Palestiny. Byl tajemn\u00edkem Agudat Jisra'el v Transylv\u00e1nii. Po p\u0159es\u00eddlen\u00ed do Izraele pracoval v Izraelsk\u00e9m centr\u00e1ln\u00edm statistick\u00e9m \u00fa\u0159adu. Jako politik se anga\u017eoval v pomoci vesnici Kfar Gid'on p\u0159ed ekonomick\u00fdm kolapsem.V izraelsk\u00e9m parlamentu zasedl poprv\u00e9 po volb\u00e1ch v roce 1955, do nich\u017e \u0161el za stranu Chazit datit Toratit, kter\u00e1 se ale pak do\u010dasn\u011b p\u0159ejmenovala na Agudat Jisra'el-Po'alej Agudat Jisra'el. Mand\u00e1t ale z\u00edskal a\u017e dodate\u010dn\u011b, v b\u0159eznu 1959, jako n\u00e1hradn\u00edk. Stal se \u010dlenem v\u00fdboru pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a kulturu, v\u00fdboru pro \u00fastavu, pr\u00e1vo a spravedlnost a v\u00fdboru House Committee. Mand\u00e1t z\u00edskal i po volb\u00e1ch v roce 1959, nyn\u00ed za Agudat Jisra'el. Op\u011bt ale nastoupil a\u017e dodate\u010dn\u011b jako n\u00e1hradn\u00edk, v kv\u011btnu 1961. Do pr\u00e1ce Knesetu se ji\u017e v\u00fdrazn\u011bji nezapojil. Op\u011btovn\u011b kandidoval (za Agudat Jisra'el) ve volb\u00e1ch v roce 1961. Byl \u010dlenem v\u00fdboru pro ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby, v\u00fdboru pro \u00fastavu, pr\u00e1vo a spravedlnost a v\u00fdboru House Committee. Mand\u00e1t za Agudat Jisra'el z\u00edskal tak\u00e9 ve volb\u00e1ch v roce 1965. Zast\u00e1val pak funkci \u010dlena parlamentn\u00edho v\u00fdboru pro ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby a v\u00fdboru House Committee. Do\u010dkal se i mand\u00e1tu po volb\u00e1ch v roce 1969, znovu n kandid\u00e1tn\u00ed listin\u011b Agudat Jisra'el. Stal se \u010dlenem v\u00fdboru House Committee a v\u00fdboru pro ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby. Mand\u00e1tu se vzdal p\u0159ed\u010dasn\u011b, v listopadu 1972. Kandidoval i ve volb\u00e1ch v roce 1973, nyn\u00ed za stranu Chazit datit Toratit, ze kter\u00e9 se ale op\u011bt v pr\u016fb\u011bhu funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed utvo\u0159il poslaneck\u00fd klub Agudat Jisra'el. Do k\u0159esla poslance ov\u0161em usedl coby n\u00e1hradn\u00edk a\u017e v listopadu 1975. Nastoupil pak do parlamentn\u00edho v\u00fdboru pro \u00fastavu, pr\u00e1vo a spravedlnost a v\u00fdboru House Committee. Zvolen byl i ve volb\u00e1ch v roce 1973, za Agudat Jisra'el. P\u016fsobil jako \u010dlen ve v\u00fdboru pro imigraci a absorpci, v\u00fdboru pro zahrani\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti a obranu a v\u00fdboru House Committee.", "<<>>: Co je Marsilius z Padovy? <<>>: Marsilius z Padovy (latinsky Marsilius Patavinus, italsky Marsilio nebo Marsiglio da Padova; c. 1275/1280 \u2013 c. 1342/1343) byl italsk\u00fd humanistick\u00fd myslitel, ovlivn\u011bn\u00fd u\u010den\u00edm filozofa Averroa. Vytvo\u0159il sv\u011btskou, proti pape\u017esk\u00e9 teokracii zam\u011b\u0159enou koncepci st\u00e1tu a politiky, dle n\u00ed\u017e je lid suver\u00e9nn\u00edm nositelem moci a st\u00e1tn\u00ed moc je nez\u00e1visl\u00e1 na c\u00edrkevn\u00ed moci.\nNarodil se v Padov\u011b n\u011bkdy mezi l\u00e9ty 1275\u20131280. V Pa\u0159\u00ed\u017ei studoval medic\u00ednu, filozofii a teologii. Stal se profesorem teologie (1312) a v roce 1313 rektorem pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sorbonny. Zde se sezn\u00e1mil s u\u010den\u00edm Aristotela a Averroa i s n\u00e1zory stoupenc\u016f siln\u00e9 nacion\u00e1ln\u00ed francouzsk\u00e9 monarchie. Kdy\u017e se rozpoutal boj mezi pape\u017eem Janem XXII. a c\u00edsa\u0159em Ludv\u00edkem IV. Bavorem, postavil se rozhodn\u011b na stranu c\u00edsa\u0159e Ludv\u00edka a u\u010dinil tak bez ohledu na skute\u010dnost, \u017ee pape\u017e Jan XXII. v roce 1324 Ludv\u00edka Bavora exkomunikoval.\nV Pa\u0159\u00ed\u017ei vznikl roku 1324 jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed spis Defensor pacis , kter\u00fd napsal snad za spolu\u00fa\u010dasti sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Jana z Jandunu. V tomto d\u00edle je v\u0161e podstatn\u00e9 z politick\u00e9 a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 teorie, co d\u011bl\u00ed dobu modern\u00ed od st\u0159edov\u011bku, je v n\u011bm p\u0159evr\u00e1cen tradi\u010dn\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fd my\u0161lenkov\u00fd sv\u011bt a c\u00edrkevn\u00ed po\u0159\u00e1dek.\n\u201eObr\u00e1nce m\u00edru\" se spis naz\u00fdv\u00e1 z toho d\u016fvodu, \u017ee v n\u011bm obsa\u017een\u00e9 z\u00e1sady pr\u00fd mohou v\u00e9st k m\u00edru. Nam\u00edsto tradi\u010dn\u00edho u\u010den\u00ed, \u017ee kr\u00e1lovsk\u00e1 moc poch\u00e1z\u00ed od boha, se ve spisu tvrd\u00ed, \u017ee nositelem ve\u0161ker\u00e9 moci sv\u011btsk\u00e9 i c\u00edrkevn\u00ed je suver\u00e9nn\u00ed lid a na c\u00edrkvi nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t. Nejvy\u0161\u0161\u00ed c\u00edrkevn\u00ed instanc\u00ed je vrchnost\u00ed svolan\u00fd v\u0161eobecn\u00fd koncil. C\u00edrkev m\u00e1 b\u00fdt nemajetn\u00e1 a p\u016fsobit jen na poli duchovn\u00edm. Pape\u017e\u016fv prim\u00e1t znamen\u00e1 jen \u010destn\u00e9 prvenstv\u00ed a nezakl\u00e1d\u00e1 se na bo\u017e\u00edm ustanoven\u00ed.Pape\u017e Jan XXII. prohl\u00e1sil n\u011bkolik v\u011bt z tohoto spisu za kac\u00ed\u0159sk\u00e9, jeho autory exkomunikoval (1327), jejich d\u00edla zapov\u011bd\u011bl. Pape\u017e Klement VI. pozd\u011bji prohl\u00e1sil, \u017ee \u201enikdy ne\u010detl hor\u0161\u00edho kac\u00ed\u0159e nad tohoto Marsilia Padovsk\u00e9ho.\" \nPon\u011bvad\u017e spis \u201eDefensor pacis\" vzbudil hned po sv\u00e9m zrodu z\u00e1sadn\u00ed odpor c\u00edrkevn\u00edch kruh\u016f, uch\u00fdlil se Marsilius ji\u017e na ja\u0159e 1326 do Norimberka pod ochranu c\u00edsa\u0159e. Pape\u017e Jan XXII. pak vydal edikt, v n\u011bm\u017e Ludv\u00edka Bavora odsoudil i za to, \u017ee bluda\u0159e Marsilia z Padovy a Jana z Jandunu s jejich bluda\u0159skou knihou Defensor pacis chr\u00e1n\u00ed.Marsilius se stal c\u00edsa\u0159ov\u00fdm poradcem a l\u00e9ka\u0159em. V letech 1327\u20131328 podnikl Ludv\u00edk ta\u017een\u00ed do It\u00e1lie, aby se dal v \u0158\u00edm\u011b korunovat. Marsilius byl jmenov\u00e1n vik\u00e1\u0159em v \u0158\u00edm\u011b a z\u00fa\u010dastnil se i Ludv\u00edkovy c\u00edsa\u0159sk\u00e9 korunovace. Byl patrn\u011b i inici\u00e1torem pokusu c\u00edsa\u0159e Ludv\u00edka o sesazen\u00ed pape\u017ee Jana XXII. a o nastolen\u00ed vzdoropape\u017ee Mikul\u00e1\u0161e V. Tento vzdoropape\u017e jmenoval Marsilia v roce 1328 mil\u00e1nsk\u00fdm arcibiskupem. Po n\u00e1vratu c\u00edsa\u0159e z It\u00e1lie setrval Marsilius pod jeho ochranou a\u017e do sv\u00e9 smrti (asi 1342\u20131343, m\u00edsto nejist\u00e9). V dob\u011b pobytu u c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora vznikly i jeho dal\u0161\u00ed spisy: Defensor minor , Tractatus de translatione Imperii , Tractatus de iurisdictione imperatoris in causis matrimonialibus . Tyto pr\u00e1ce m\u011bly za c\u00edl zd\u016fvodnit pos\u00edlen\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00fdch pravomoc\u00ed proti n\u00e1rok\u016fm pape\u017e\u016f.\nNa p\u0159elomu let 1341\u20131342 vyvrcholilo \u00fasil\u00ed c\u00edsa\u0159e Ludv\u00edka Bavora o\u017eenit sv\u00e9ho syna markrab\u011bte Ludv\u00edka s Mark\u00e9tou Korutanskou. Ta v\u0161ak byla provd\u00e1na za Jana Jind\u0159icha, syna \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Jana Lucembursk\u00e9ho. Mark\u00e9ta tedy obvinila Jana Jind\u0159icha z impotence a ze sexu\u00e1ln\u00ed zvrhlosti. C\u00edsa\u0159 Ludv\u00edk pak man\u017eelstv\u00ed Mark\u00e9ty s Janem Jind\u0159ichem ze sv\u00e9 pravomoci zru\u0161il a o\u017eenil s Mark\u00e9tou sv\u00e9ho syna. C\u00edsa\u0159 prohla\u0161oval, \u017ee rozhodl \u201ev souladu s bo\u017esk\u00fdm z\u00e1konem\" a p\u0159isuzoval si tud\u00ed\u017e moc, jakou m\u011bl podle tehdy uzn\u00e1van\u00fdch norem pouze pape\u017e. Byl si v\u0161ak v\u011bdom z\u00e1va\u017enosti sv\u00e9ho \u010dinu, a proto si vy\u017e\u00e1dal od u\u010denc\u016f, kte\u0159\u00ed \u017eili pod jeho ochranou, odborn\u00e9 posudky o t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti.Marsilius napsal na konci roku 1341 nebo na za\u010d\u00e1tku roku 1342 spis Tractatus de iurisdictione imperatoris in causis matrimonialibus , ve kter\u00e9m se pokusil ospravedlnit c\u00edsa\u0159\u016fv postup a tvrdil, \u017ee rozvod man\u017eelstv\u00ed n\u00e1le\u017e\u00ed vrcholn\u00e9 moci sv\u011btsk\u00e9, a nikoli c\u00edrkevn\u00ed.\nLucemburkov\u00e9 ani pape\u017e tento rozvod ov\u0161em neuznali. Kdyby se Marsilius dostal do rukou Lucemburk\u016f, kte\u0159\u00ed celou tuto af\u00e9ru pova\u017eovali za pohanu sv\u00e9ho rodu, jist\u011b by se mu zle vedlo. K c\u00edrkevn\u00edmu rozlou\u010den\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed do\u0161lo a\u017e v roce 1349, aby se Jan Jind\u0159ich mohl o\u017eenit s Mark\u00e9tou Opavskou; s tou pak m\u011bl \u0161est d\u011bt\u00ed.\nBARTO\u0160, Franti\u0161ek Mich\u00e1lek. Marsili\u016fv Defensor Pacis v husitsk\u00e9 literatu\u0159e. In: \u010casopis N\u00e1rodn\u00edho musea 102/1928, s. 13-26.\nBUK\u00c1\u010cEK, Josef, ed. Slovn\u00edk spisovatel\u016f. It\u00e1lie, Vatik\u00e1nsk\u00e9 M\u011bsto, San Marino, \u0160v\u00fdcarsko (Ticino, Grigioni). 1. vyd. Praha: Odeon, 1968. 426 s. cnb000160223. \nCETL, Ji\u0159\u00ed et al. Pr\u016fvodce d\u011bjinami evropsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985. 634 s. \nGUMPLOWICZ, Ludwig. D\u011bjiny theori\u00ed o st\u00e1tu. I., Doby star\u0161\u00ed. P\u0159eklad Adolf Gottwald. V Praze: Karel Stan. Sokol, 1911. 336 s. cnb000592794. \nJANET, Paul. D\u011bjiny v\u011bdy politick\u00e9 se z\u0159etelem k mravov\u011bd\u011b. D\u00edl I. P\u0159eklad B\u0159etislav Foustka. V Praze: N\u00e1kladem Jana Laichtera, 1896. 388 s. cnb001084369. S. 172\u2013175.\nKUDRNA, Jaroslav. St\u00e1t a spole\u010dnost na \u00fasvit\u011b italsk\u00e9 renesance: (studie k odrazu italsk\u00e9ho m\u011bsta v politick\u00e9 literatu\u0159e na konci 13. a na po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed). Vyd\u00e1n\u00ed 1. Praha: Nakladatelstv\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd, 1964. 199 s. cnb000477289.", "<<>>: Co je Kostel Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie (Rudn\u00e9)? <<>>: Kostel Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd fili\u00e1ln\u00ed, d\u0159\u00edve farn\u00ed kostel v Rudn\u00e9m, \u010d\u00e1sti obce Vysok\u00e1 Pec v okrese Karlovy Vary v Karlovarsk\u00e9m kraji. Od roku 1973 je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka.\nA\u017e do roku 1874 spadalo Rudn\u00e9 pod farn\u00ed obvod v Nejdku. V roce 1874 byla z\u0159\u00edzena c\u00edrkevn\u00ed nadace pro stavbu kostela, fary a \u0161koly v Rudn\u00e9m, kter\u00e9 by slou\u017eily i pro obyvatele Vysok\u00e9 Pece. Pot\u00e9 byla ustavena v Rudn\u00e9m vlastn\u00ed farnost. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een v roce 1786 a vysv\u011bcen byl kostel v roce 1788.\nKe kostelu chodila v minulosti proces\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edch z Vysok\u00e9 Pece od ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed kaple, naz\u00fdvan\u00e9 Strickekapelle.\nKe kostelu pat\u0159\u00ed h\u0159bitov, kter\u00fd byl zalo\u017een pravd\u011bpodobn\u011b v souvislosti s velk\u00fdm hladomorem a morovou epidemi\u00ed v letech 1771 a\u017e 1772, na kterou ve farn\u00edm obvodu Nejdek zem\u0159elo kolem 600 lid\u00ed. To si vy\u017e\u00e1dalo vlastn\u00ed h\u0159bitov pro Rudn\u00e9, Nov\u00e9 Hamry a Jelen\u00ed.\nV roce 1938 zahrnovala farnost obce Rudnou a Vysokou Pec, ve kter\u00fdch v roce 1930 \u017eilo 1820 katol\u00edk\u016f a 346 nekatol\u00edk\u016f.Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z\u016fstal kostel nevyu\u017e\u00edvan\u00fd a ch\u00e1tral. V letech 1985 a\u017e 1996 byl rozs\u00e1hle zrekonstruov\u00e1n a p\u0159estav\u011bn n\u00e1kladem \u010desk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch rod\u00e1k\u016f z Rudn\u00e9ho a Vysok\u00e9 Pece.Okolo kostela proch\u00e1z\u00ed nau\u010dn\u00e1 stezka Vysok\u00e1 Pec\u2013Rudn\u00e9.\nOrientovan\u00fd kostel je jednolodn\u00ed stavba s \u00fazkou hranolovou v\u011b\u017e\u00ed v z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed kostela. Vysok\u00e1 v\u011b\u017e je zakon\u010dena jehlancovou st\u0159echou. Trojboce uzav\u0159en\u00fd presbyt\u00e1\u0159 je kryt\u00fd sedlovou a valbovou \u0161indelovou st\u0159echou, nad n\u00ed\u017e se kdysi ty\u010dila polygon\u00e1ln\u00ed zvoni\u010dka (tzv. sanktusn\u00edk), zavr\u0161en\u00e1 cibulovou b\u00e1n\u00ed. Na ji\u017en\u00ed stran\u011b je k lodi p\u0159istav\u011bna obd\u00e9ln\u00e1 sakristie se skosen\u00fdm n\u00e1ro\u017e\u00edm. Do kostela se vstupuje obd\u00e9ln\u00fdm port\u00e1lem v ji\u017en\u00ed zdi v\u011b\u017ee. Vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny kostela nemaj\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 \u010dlen\u011bn\u00ed, v lodi jsou st\u011bny prolomeny \u010dty\u0159mi p\u00e1ry \u0161irok\u00fdch obd\u00e9ln\u00fdch oken s p\u016flkruhov\u00fdmi odsazen\u00fdmi z\u00e1klenky. V presbyt\u00e1\u0159i jsou t\u0159i stejn\u00e1 okna.Z ji\u017en\u00ed strany u kostela se nach\u00e1z\u00ed b\u00fdval\u00e1 barokn\u00ed fara. B\u00fdvalou faru vyu\u017e\u00edv\u00e1 jako jednu z budov pro sv\u00e9 klienty \u00fastav soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de v Rudn\u00e9m.\nVnit\u0159n\u00ed prostor kostela je plochostrop\u00fd, lo\u010f je kryta r\u00e1kosov\u00fdm stropem, v presbyt\u00e1\u0159i se \u0161tukov\u00fdm zrcadlem. Kruchta je dopln\u011bna d\u0159ev\u011bn\u00fdm z\u00e1bradl\u00edm. Za\u0159\u00edzen\u00ed kostela tvo\u0159\u00ed pseudorom\u00e1nsk\u00fd hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159, dva prot\u011bj\u0161\u00ed rokokov\u00e9 bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e a rokokov\u00e1 kazatelna s bohat\u00fdmi figur\u00e1ln\u00edmi reli\u00e9fy a sochami evangelist\u016f. Socha\u0159skou v\u00fdzdobu kruchty tvo\u0159\u00ed barokn\u00ed sochy svat\u00e9ho J\u00e1chyma a svat\u00e9 Anny. V presbyt\u00e1\u0159i se nach\u00e1z\u00ed barokn\u00ed obraz svat\u00e9 Al\u017eb\u011bty z druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mari\u00e4 Heimsuchung (Rudn\u00e9) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chateaurenault (1898)? <<>>: Ch\u00e2teaurenault byl chr\u00e1n\u011bn\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk francouzsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Ve slu\u017eb\u011b byl v letech 1902\u20131917. \u00da\u010dastnil se prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Dne 14. prosince 1917 byl v Korintsk\u00e9m z\u00e1livu potopen n\u011bmeckou ponorkou SM UC-38.\nK\u0159i\u017en\u00edky m\u011bl sv\u00fdmi parametry bl\u00edzko ke sv\u00e9mu p\u0159edch\u016fdci Guichen, zcela jin\u00fd ale byl jeho vzhled. Plavidlo postavila lod\u011bnice Soci\u00e9t\u00e9 Nouvelle des Forges et Chantiers de la M\u00e9diterran\u00e9e v La Seyne. Stavba byla zah\u00e1jena v kv\u011btnu 1896, v kv\u011btnu 1898 byl k\u0159i\u017en\u00edk spu\u0161t\u011bn na vodu a v z\u00e1\u0159\u00ed 1902 byl p\u0159ijat do slu\u017eby.\nHlavn\u00ed v\u00fdzbroj tvo\u0159ily dva \u0161t\u00edty chr\u00e1n\u011bn\u00e9 165mm kan\u00f3ny um\u00edst\u011bn\u00e9 na p\u0159\u00eddi a na z\u00e1di a d\u00e1le \u0161est 139mm kan\u00f3n\u016f na boc\u00edch trupu. Dopl\u0148ovalo je deset 47mm kan\u00f3n\u016f a p\u011bt 37mm kan\u00f3n\u016f. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159ilo \u010dtrn\u00e1ct kotl\u016f Normand Sigaudy a t\u0159i parn\u00ed stroje s trojn\u00e1sobnou expanz\u00ed o v\u00fdkonu 23 000 ihp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed t\u0159i lodn\u00ed \u0161rouby. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahovala 24 uzl\u016f. Dosah byl 7500 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i rychlosti 12 uzl\u016f.\nHYNEK, Vladim\u00edr; KLU\u010cINA, Petr. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lod\u011b 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou v\u00e1lkou. Praha: Na\u0161e vojsko, 1986. 28-058-86.", "<<>>: Co je Heinrich Gontermann? <<>>: Heinrich Gontermann (25. \u00fanora 1896 \u2013 30. nebo 31. \u0159\u00edjna 1917) je zn\u00e1m jako prvov\u00e1le\u010dn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 leteck\u00e9 eso s 39 p\u0159iznan\u00fdmi sest\u0159ely.\nNarodil se v Siegenu v ji\u017en\u00edm Vestf\u00e1lsku. Heinrich byl vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd mu\u017e pln\u00fd vitality. Neku\u0159\u00e1k, alkohol pil pouze v mal\u00fdch mno\u017estv\u00edch. Patriot, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed, introvert.\nHeinrich\u016fv otec, d\u016fstojn\u00edk kavalerie, dopomohl mlad\u00e9mu Heinrichovi dostat se do arm\u00e1dy. Po opu\u0161t\u011bn\u00ed \u0161koly 14. srpna 1914 se zapsal k 6. pluku hul\u00e1nsk\u00e9 kavalerie v Hanau. Pouze p\u00e1r dn\u00ed po jeho p\u0159\u00edchodu byla jednotka posl\u00e1na na frontu.\nHeinrich m\u011bl pov\u011bst rezervovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, ale v jednotce prok\u00e1zal sv\u00e9 velitelsk\u00e9 schopnosti. V z\u00e1\u0159\u00ed 1914 byl ran\u011bn. Zran\u011bn\u00ed nebylo p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u00e9 a byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti Feldwebel (\u0161ikovatel). Z po\u010d\u00e1tku jara 1915 mu byla ud\u011blena hodnost poru\u010d\u00edka a byl t\u00e9\u017e vyznamen\u00e1n \u017delezn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem druh\u00e9 t\u0159\u00eddy. V pr\u016fb\u011bhu roku 1915 d\u00e1l velel sv\u00e9 jednotce. Gontermann po\u017e\u00e1dal o p\u0159elo\u017een\u00ed k nov\u011b se formuj\u00edc\u00edmu n\u011bmeck\u00e9mu letectvu ale v \u0159\u00edjnu 1915 byl p\u0159elo\u017een k 80. st\u0159eleck\u00e9mu pluku.\nNa po\u010d\u00e1tku roku 1916 bylo vyhov\u011bno jeho \u017e\u00e1dosti a byl posl\u00e1n na pilotn\u00ed a pozorovatelsk\u00fd v\u00fdcvik. Po absolvov\u00e1n\u00ed v\u00fdcviku byl posl\u00e1n ke Kampfstaffel Tergnier jako pr\u016fzkumn\u00fd pilot. L\u00e9tal na Rolandu C.II. Pozd\u011bji na ja\u0159e byl posl\u00e1n k Feld-Abteilung 25, kde l\u00e9tal jak jako pilot, tak jako pozorovatel na AGO C.I.\nGontermann po\u017e\u00e1dal o p\u0159e\u0161kolen\u00ed v Jastaschule (st\u00edhac\u00ed \u0161kole) a n\u00e1sledn\u00e9 p\u0159evelen\u00ed ke st\u00edhac\u00ed jednotce. Byl p\u0159ijat k roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edmu v\u00fdcviku a po absolvov\u00e1n\u00ed 11. listopadu 1916 byl p\u0159i\u0159azen k Jasta 5 (Jagdstaffel - st\u00edhac\u00ed letka). O t\u0159i dny pozd\u011bji sest\u0159elil svoje prvn\u00ed letadlo FE.2b b\u011bhem hl\u00eddky nad Morvalem.\nDal\u0161\u00ed sest\u0159el n\u00e1sledoval a\u017e 6. b\u0159ezna 1917, kdy sest\u0159elil dal\u0161\u00ed FE.2b. Den pot\u00e9 byl vyznamen\u00e1n \u017delezn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem prvn\u00ed t\u0159\u00eddy. B\u011bhem b\u0159ezna n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed sest\u0159ely a 24. b\u0159ezna se d\u00edky sest\u0159elu Sopwith 1\u00bd Strutteru st\u00e1v\u00e1 leteck\u00fdm esem. Dal\u0161\u00ed sest\u0159el t\u00e9ho\u017e letadla n\u00e1sledoval n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den. Po tomto sest\u0159elu napsal dom\u016f: \u201eDnes jsem sest\u0159elil dvousedadlov\u00e9 letadlo\u2026 Rozpadlo se ve vzduchu na prach \u2026 Je to pro m\u011b stra\u0161n\u00e1 pr\u00e1ce, ale je to moje povinnost\u201c.\nB\u011bhem tzv. \u201ekrvav\u00e9ho dubna\u201c 1917 m\u011bl ji\u017e Gontermann na sv\u00e9m kont\u011b 11 vzdu\u0161n\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Osm\u00e9ho dubna dos\u00e1hl prvn\u00edho sest\u0159elu balonu, se v\u0161emi nebezpe\u010d\u00edmi, kter\u00e9 sest\u0159elen\u00ed pr\u016fzkumn\u00e9ho balonu obsahuje. B\u011bhem m\u011bs\u00edce n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i balony, v\u010detn\u011b dvou balon\u016f 16. dubna. T\u00edmto se stal balonov\u00fdm esem a prvn\u00edm nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00fdm ni\u010ditelem balon\u016f.\n26. dubna dos\u00e1hl sv\u00e9ho 17. sest\u0159elu. N\u00e1sledn\u011b byl je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e den pov\u011b\u0159en velen\u00edm v prusk\u00e9 Jasta 15, kde nahradil padl\u00e9ho Maxe Reinholda.\nGontermann byl zn\u00e1m jako rezervovan\u00fd mu\u017e s n\u011bkolika m\u00e1lo p\u0159\u00e1teli. Profesion\u00e1l ka\u017ed\u00fdm coulem. Piln\u011b studoval nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 typy letadel, p\u0159i\u010dem\u017e opl\u00fdval zvl\u00e1\u0161tn\u00edm talentem \u00fato\u010dit na nep\u0159\u00edtele z jeho mrtv\u00e9ho \u00fahlu. Ve sv\u00e9 jednotce byl zn\u00e1m pro svoje v\u00fdborn\u00e9 st\u0159eleck\u00e9 um\u011bn\u00ed a takt\u00e9\u017e pro jeho akrobatick\u00fd um. Byl t\u00e9\u017e zn\u00e1m svou p\u0159epjatost\u00ed, nervozitou a nespavost\u00ed. Bojov\u00e9 nap\u011bt\u00ed se na n\u011bm postupn\u011b podepisovalo. V kv\u011btnu 1917 byl posl\u00e1n na m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed dovolenou, aby se zotavil.\n\u0160est\u00e9ho kv\u011btna byl vyznamen\u00e1n Ryt\u00ed\u0159sk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem s me\u010di Kr\u00e1lovsk\u00e9ho hohenzollernsk\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u0159\u00e1du. Jeho 21. sest\u0159el byl triumf\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee jeho ob\u011bt\u00ed se stalo francouzsk\u00e9 leteck\u00e9 eso s v\u00edce ne\u017e p\u011bti sest\u0159ely Didier Lecour Grandmaison. Za to z\u00edskal 11. kv\u011btna Vojensk\u00fd \u0159\u00e1d Maxe Josefa , kter\u00fd mu zaru\u010doval do\u017eivotn\u00ed ryt\u00ed\u0159sk\u00fd titul s do\u017eivotn\u00ed rentou. Sedmn\u00e1ct\u00e9ho kv\u011btna n\u00e1sledovalo vyznamen\u00e1n\u00ed Pour le M\u00e9rite. Po ud\u011blen\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed dostal \u010dty\u0159i t\u00fddny dovolen\u00e9.\nB\u011bhem svoj\u00ed dovolen\u00e9 p\u0159enechal Gontermann velen\u00ed Ernstovi Udetovi. Byl to Udet, kdo napsal o Gontermannovi: \u201eNe\u017e za\u010dne st\u0159\u00edlet, vyman\u00e9vruje sv\u00e9ho protivn\u00edka. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b za\u010dne st\u0159\u00edlet, mine maxim\u00e1ln\u011b deseti st\u0159elami\u201c.\nPo n\u00e1vratu k jednotce zjistil, \u017ee Udet \u017e\u00e1d\u00e1 o p\u0159elo\u017een\u00ed. Pod jeho velen\u00edm toti\u017e letka utrp\u011bla t\u0159i demoralizuj\u00edc\u00ed ztr\u00e1ty. Byl to celkem vzato nep\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd za\u010d\u00e1tek Gontermannova velen\u00ed.\nPo zbytek \u010dervna si vzal Gontermann op\u011bt na mu\u0161ku balony. Zni\u010dil dal\u0161\u00ed dva, jeden 24. a dal\u0161\u00ed 27. Dal\u0161\u00ed dva sest\u0159ely zaznamenal i v \u010dervenci, jeden z nich byl tak\u00e9 balon.\nSrpen byl pro Gontermanna stejn\u011b produktivn\u00ed m\u011bs\u00edc jako duben. Po sest\u0159elu Nieuportu p\u00e1t\u00e9ho sest\u0159elil dva balony, jeden dev\u00e1t\u00e9ho a dal\u0161\u00ed sedmn\u00e1ct\u00e9ho. Pot\u00e9 p\u0159i\u0161el 19. srpen, co\u017e byl vrchol Gontermannovy kari\u00e9ry. R\u00e1no sest\u0159elil SPAD. V 19:23 zni\u010dil prvn\u00ed balon ji\u017en\u011b od Aisne-Tal, o minutu pozd\u011bji druh\u00fd, posl\u00e9ze t\u0159et\u00ed a o dal\u0161\u00ed minutu pozd\u011bji \u010dtvrt\u00fd. Zni\u010den\u00ed \u010dty\u0159 balon\u016f jedn\u00edm pilotem b\u011bhem t\u0159\u00ed minut bylo nesl\u00fdchan\u00e9. Tento \u010din byla p\u0159\u00edkladn\u00e1 ilustrace jeho p\u0159esn\u00e9 st\u0159elby a dokonal\u00e9 taktiky. V\u011bd\u011bl, jak sest\u0159elit nep\u0159\u00edtele s pou\u017eit\u00edm pouh\u00fdch p\u011bti st\u0159el. Sest\u0159elen\u00edm balon\u016f zv\u00fd\u0161il svoje sk\u00f3re na 35.\nI v z\u00e1\u0159\u00ed sest\u0159elil dal\u0161\u00ed t\u0159i nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 letadla.\nDo \u0159\u00edjna 1917 byl Gontermann oslavovan\u00e9 eso s 39 v\u00edt\u011bzstv\u00edmi. Sest\u0159elil 21 nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch letadel a 18 balon\u016f a jeden nepotvrzen\u00fd balon.\n30. \u0159\u00edjna vzl\u00e9tl s Fokkerem Dr.I. Nebyl je\u0161t\u011b pln\u011b zotaven z ned\u00e1vn\u00e9 \u00faplavice. P\u0159esto tou\u017eil vyzkou\u0161et nov\u00fd letoun i p\u0159es ur\u010dit\u00e9 pochybnosti. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch letu zkusil akrobacii v 700 metrech. Vybral druh\u00fd p\u0159emet a to\u010dil doleva. N\u00e1hle se mu zhroutilo horn\u00ed k\u0159\u00eddlo. Jeho letadlo se zabo\u0159ilo do zem\u011b.\nGontermann byl vyta\u017een z letadla \u017eiv\u00fd i p\u0159es t\u011b\u017ek\u00e1 zran\u011bn\u00ed hlavy, kter\u00e1 byla zp\u016fsobena n\u00e1razem do kulomet\u016f. Byl p\u0159evezen do o\u0161et\u0159ovny letky, zem\u0159el na t\u011b\u017ek\u00e1 zran\u011bn\u00ed o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji. N\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee jeho smrt nastala a\u017e den po nehod\u011b. Byl poh\u0159ben ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b.Gontermann byl jeden z n\u011bkolika n\u011bmeck\u00fdch pilot\u016f, kte\u0159\u00ed se zabili p\u0159i testov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho Dr.I. Jako p\u0159\u00ed\u010dina nehody byla shled\u00e1na chatrn\u00e1 konstrukce a n\u00e1sledn\u011b byly zm\u011bn\u011bny metody v\u00fdroby letadla.\n \u017delezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, I. t\u0159\u00edda\n \u017delezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, II. t\u0159\u00edda\n Pour le M\u00e9rite (17.05.1917)\nPrusk\u00fd vojensk\u00fd pilotn\u00ed odznak\n Kr\u00e1lovsk\u00fd hohenzollernsk\u00fd dom\u00e1c\u00ed \u0159\u00e1d, ryt\u00ed\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e s me\u010di (06.05.1917)\n Vojensk\u00fd \u0159\u00e1d Maxe Josefa (11.05.1917)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Heinrich Gontermann na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nV\u00e1lka.", "<<>>: Co je Saku Koivu? <<>>: Saku Koivu (* 23. listopadu 1974, Turku) je b\u00fdval\u00fd finsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed hokejov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk. Byl prvn\u00edm evropsk\u00fdm kapit\u00e1nem Montreal Canadiens a spolu s Jeanem B\u00e9liveau se d\u011bl\u00ed o prim\u00e1t nejd\u00e9le slou\u017e\u00edc\u00edho kapit\u00e1na tohoto slavn\u00e9ho celku.\nSaku Koivu zah\u00e1jil svou profesion\u00e1ln\u00ed kari\u00e9ru v t\u00fdmu finsk\u00e9 ligy TPS Turku, kde hr\u00e1l v letech 1992 a\u017e 1995 (pozd\u011bji tak\u00e9 v sez\u00f3n\u011b 2004/05 v dob\u011b v\u00fdluky NHL).\nV roce 1993 byl draftov\u00e1n v prvn\u00edm kole jako \u010d\u00edslo 21 do t\u00fdmu Canadiens, z\u016fstal v\u0161ak je\u0161t\u011b dva roky ve Finsku. V NHL za\u010dal nastupovat od sez\u00f3ny 1995/1996. V prvn\u00edm roce zaznamenal 45 bod\u016f v 82 utk\u00e1n\u00edch a skon\u010dil v bodov\u00e1n\u00ed nov\u00e1\u010dk\u016f \u010dtvrt\u00fd. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b pat\u0159il mezi nejproduktivn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010de cel\u00e9 NHL, ne\u017e si v prosinci v utk\u00e1n\u00ed proti Chicago Blackhawks zranil koleno a vynechal 32 utk\u00e1n\u00ed. I tak zaznamenal 56 bod\u016f v 50 utk\u00e1n\u00edch. I v dal\u0161\u00edch dvou sez\u00f3n\u00e1ch jej omezovala r\u016fzn\u00e1 zran\u011bn\u00ed. Po odchodu kapit\u00e1na Vincenta Damphousse v sez\u00f3n\u011b 1998/1999 byl jmenovan\u00fd 27. kapit\u00e1nem v historii Canadiens a prvn\u00edm Evropanem v t\u00e9to funkci. O zna\u010dnou \u010d\u00e1st sez\u00f3ny jej ov\u0161em p\u0159ipravilo zran\u011bn\u00ed ramenn\u00edho kloubu a v dal\u0161\u00edch dvou letech jej zase ze hry vy\u0159azovaly pot\u00ed\u017ee s lev\u00fdm kolenem. Zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee vyvrcholily p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm sez\u00f3ny 2001/2002, kdy u n\u011bj l\u00e9ka\u0159i diagnostikovali Burkitt\u016fv lymfom \u2013 zhoubn\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed m\u00edzn\u00edch uzlin. Podstoupil l\u00e9\u010den\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jej podporovalo mno\u017estv\u00ed fanou\u0161k\u016f a udr\u017eoval kontakty s Mario Lemieuxem a Johnem Cullenem, hr\u00e1\u010di, kte\u0159\u00ed sv\u016fj boj s podobn\u00fdmi typy rakoviny vyhr\u00e1li. O\u010dek\u00e1valo se, \u017ee vynech\u00e1 celou sez\u00f3nu, ale Koivu se stihl vr\u00e1tit je\u0161t\u011b na konci z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti. V prvn\u00edm utk\u00e1n\u00ed po n\u00e1vratu mu fanou\u0161ci p\u0159ipravili osmiminutov\u00fd aplaus, kdy\u017e vyjel na led dom\u00e1c\u00ed haly Molson Centre. Pomohl t\u00fdmu vybojovat postup do play-off a v prvn\u00edm kole vy\u0159adit Boston Bruins, nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fd t\u00fdm po z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti. Po sez\u00f3n\u011b byl Saku Koivu ocen\u011bn Bill Masterton Memorial Trophy za state\u010dnost a p\u0159\u00ednos pro t\u00fdm v dob\u011b, kdy podstupoval l\u00e9\u010dbu rakoviny.\nI v dal\u0161\u00ed sez\u00f3n\u00e1ch se na n\u011bj zran\u011bn\u00ed lepila, nap\u0159\u00edklad v play off sez\u00f3ny 2005/2006 utrp\u011bl po kontaktu s hokejkou Justina Williamse zran\u011bn\u00ed s\u00edtnice lev\u00e9ho oka, po kter\u00e9m ztratil \u010d\u00e1st perifern\u00edho vid\u011bn\u00ed. P\u0159esto v\u0161ak nad\u00e1le dokazoval, jak je p\u0159\u00ednosn\u00fdm hokejistou pro sv\u016fj t\u00fdm. V dal\u0161\u00ed sez\u00f3n\u011b si p\u0159ipsal 75 bod\u016f, z toho 22 g\u00f3l\u016f, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonal sv\u00e1 dosavadn\u00ed maxima. Po sez\u00f3n\u011b byl tak\u00e9 ocen\u011bn King Clancy Memorial Trophy za z\u00e1sluhu na zalo\u017een\u00ed nadace Saku Koivu Foundation podporuj\u00edc\u00ed boj proti rakovin\u011b.\nPo sez\u00f3n\u011b 2008/2009, kter\u00e1 byla jeho des\u00e1t\u00e1 ve funkci kapit\u00e1na Canadiens, \u010d\u00edm\u017e vyrovnal dosavadn\u00ed klubov\u00fd rekord Jeana B\u00e9liveau, se stal voln\u00fdm agentem. Po \u010dtrn\u00e1cti letech opustil Montreal a podepsal ro\u010dn\u00ed kontrakt s t\u00fdmem Anaheim Ducks. Tak m\u011bl mo\u017enost zahr\u00e1t si s krajanem Teemu Sel\u00e4nnem. Stal se asistentem kapit\u00e1na. Proto\u017ee prok\u00e1zal nesporn\u00fd p\u0159\u00ednos pro t\u00fdm, smlouvu s Anaheimem n\u011bkolikr\u00e1t prodlou\u017eil a\u017e do ro\u010dn\u00edku 2013/2014 kde si p\u0159ipsal 65 start\u016f a zaznamenal 29 bod\u016f (11 g\u00f3l\u016f a 18 asistenc\u00ed). Nezapomn\u011bli na n\u011bj ani fanou\u0161ci v Montrealu. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se s Anaheimem do Montrealu vr\u00e1til, p\u0159ipravili mu ovace vestoje. 19. \u010dervna 2014 Anaheim Ducks ozn\u00e1mili, \u017ee neprodlou\u017e\u00ed jeho smlouvu a na konci sez\u00f3ny se tedy stal voln\u00fdm hr\u00e1\u010dem. 10. z\u00e1\u0159\u00ed 2014 pak ozn\u00e1mil konec kari\u00e9ry.\nV kari\u00e9\u0159e v NHL si p\u0159ipsal celkem 255 g\u00f3l\u016f a 577 asistenc\u00ed (celkem 832 bod\u016f) v 1124 utk\u00e1n\u00edch z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti. Je t\u0159et\u00edm nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm Finem v historii NHL po Sel\u00e4nnem a Jari Kurrim.\nS finskou reprezentac\u00ed z\u00edskal Saku Koivu \u010dty\u0159i olympijsk\u00e9 medaile (bronzovou v letech 1994, 1998 a 2010 a st\u0159\u00edbrnou v roce 2006). Krom\u011b toho m\u00e1 na kont\u011b \u010dty\u0159i medaile (dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9, jednu bronzovou a jednu zlatou) z mistrovstv\u00ed sv\u011bta.\nByl dlouholet\u00fdm kapit\u00e1nem Finska (v letech 1998 a\u017e 2010). Poprv\u00e9 tuto funkci zast\u00e1val na olympi\u00e1d\u011b v Naganu 1998. Byl u v\u011bt\u0161iny velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f finsk\u00e9 reprezentace v\u010detn\u011b jejich historicky prvn\u00edho titulu v roce 1995 nebo p\u0159i postupu Finska do fin\u00e1le Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v roce 2004. Pokud byli v\u0161ichni zdravotn\u011b v po\u0159\u00e1dku, nastupoval na velk\u00fdch akc\u00edch v kl\u00ed\u010dov\u00e9 formaci Finska s Teemu Sel\u00e4nnem a Jere Lehtinenem.\n2002 Bill Masterton Memorial Trophy\n2007 King Clancy Memorial Trophy\ndvakr\u00e1t zvolen fanou\u0161ky do sestavy pro NHL All-Star Game 1998 a 2003 (nehr\u00e1l pro zran\u011bn\u00ed)\nnejd\u00e9le slou\u017e\u00edc\u00ed kapit\u00e1n Montreal Canadiens spolu s Jeanem Belivaeu\n\u010dlen All-star t\u00fdmu mistrovstv\u00ed sv\u011bta \u2013 1994, 1995, 1999\nnejlep\u0161\u00ed \u00fato\u010dn\u00edk mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1995, 1999\nnejproduktivn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1999\nfinsk\u00fd hokejista roku 1994, 1995\n\u010dlen All-star t\u00fdmu na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2006\nnejproduktivn\u011bj\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1998 a 2006 (v obou p\u0159\u00edpadech spolu s Teemu Sel\u00e4nnem)\n \nSaku Koivu \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nSaku Koivu \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nSaku Koivu \u2013 statistiky na NHL.", "<<>>: Co je Shenzhen Open 2015 \u2013 \u017eensk\u00e1 \u010dty\u0159hra? <<>>: Do sout\u011b\u017ee \u017eensk\u00e9 \u010dty\u0159hry na tenisov\u00e9m turnaji Shenzhen Open 2015 nastoupilo \u0161estn\u00e1ct dvojic. Obh\u00e1jcem titulu byl p\u00e1r Monica Niculescuov\u00e1 a Kl\u00e1ra Koukalov\u00e1, jeho\u017e \u010dlenky nestartovaly spole\u010dn\u011b. Koukalov\u00e1 do pr\u016fb\u011bhu nezas\u00e1hla. Spoluhr\u00e1\u010dkou Niculescuov\u00e9 se stala Kaza\u0161ka Zarina Dijasov\u00e1, s n\u00ed\u017e skon\u010dila v \u00favodn\u00edm kole na raket\u00e1ch sourozenky\u0148 Ki\u010denokov\u00fdch.\nDeblovou sout\u011b\u017e vyhr\u00e1la nenasazen\u00e1 ukrajinsk\u00e1 dvojice sester Ljudmyly a Nadiji Ki\u010denokovov\u00fdch, kter\u00e1 ve fin\u00e1le zdolala \u010d\u00ednsk\u00fd p\u00e1r Liang \u010cchen a Wang Ja-fan po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 6\u20134 a 7\u20136. Ka\u017ed\u00e1 z v\u00edt\u011bzek si do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku WTA ve \u010dty\u0159h\u0159e p\u0159ipsala 280 bod\u016f.\n Pcheng \u0160uaj / S\u00fc I-fan (1. kolo)\n Lara Arruabarrenov\u00e1 / Irina-Camelia Beguov\u00e1 (1. kolo)\n Anabel Medinaov\u00e1 Garriguesov\u00e1 / Mar\u00eda Teresa Torrov\u00e1 Florov\u00e1 (1. kolo)\n Chan Chin-wei / Oksana Kalashnikova (\u010dtvrtfin\u00e1le)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2015 Shenzhen Open \u2013 Doubles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \u017densk\u00e1 \u010dty\u0159hra Shenzhen Open 2015 . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Volby do Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky 2008? <<>>: Volby do Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky 2008 (Sen\u00e1tn\u00ed volby 2008), se uskute\u010dnily v polovin\u011b \u0159\u00edjna 2008. Volby prob\u00edhaly podle \u00dastavy \u010cesk\u00e9 republiky a dal\u0161\u00edch z\u00e1kon\u016f. Volila se t\u0159etina Sen\u00e1tu, obm\u011bnilo se tedy 27 z 81 mand\u00e1t\u016f.\nPrvn\u00ed kolo sen\u00e1tn\u00edch voleb se konalo sou\u010dasn\u011b s krajsk\u00fdmi volbami v p\u00e1tek 17. \u0159\u00edjna (od 14.00 do 22.00 h) a sobotu 18. \u0159\u00edjna (v dob\u011b od 8.00 do 14.00 h). Druh\u00e9 kolo voleb se podle z\u00e1kona konalo v 26 obvodech, kde v prvn\u00edm kole \u017e\u00e1dn\u00fd kandid\u00e1t nez\u00edskal nadpolovi\u010dn\u00ed v\u011bt\u0161inu platn\u00fdch hlas\u016f o t\u00fdden pozd\u011bji ve stejn\u00fdch \u010dasech. Jedin\u00fdm sen\u00e1torem zvolen\u00fdm ji\u017e v prvn\u00edm kole byl Radek Su\u0161il (nestran\u00edk za \u010cSSD) v obvod\u011b \u010d. 75 \u2013 Karvin\u00e1.\nVolit do Sen\u00e1tu v ka\u017ed\u00e9m kole mohl ka\u017ed\u00fd ob\u010dan \u010cesk\u00e9 republiky, kter\u00fd aspo\u0148 druh\u00fd den voleb dovr\u0161il 18. rok v\u011bku. Sen\u00e1torem mohl b\u00fdt zvolen ka\u017ed\u00fd ob\u010dan \u010cesk\u00e9 republiky, kter\u00fd aspo\u0148 druh\u00fd den voleb dos\u00e1hl v\u011bku 40 let.\nO 27 mand\u00e1t\u016f usilovalo 200 kandid\u00e1t\u016f.\nPozn\u00e1mky: \n1) \u010cesk\u00e1 strana n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e1 a Strana zdrav\u00e9ho rozumu vystupuj\u00ed v n\u011bkter\u00fdch obvodech v r\u00e1mci spole\u010dn\u00e9 koalice N\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9 a Rozumn\u00ed (NS+SZR). V tabulce je proto uveden po\u010det kandid\u00e1t\u016f dle dan\u00e9 strany podle z\u00e1pisu v ofici\u00e1ln\u00edch seznamech, kde je uvedena navrhuj\u00edc\u00ed strana. Nap\u0159\u00edklad Ji\u0159\u00ed Stanislav, p\u0159edseda \u010cSNS 2005 a kandid\u00e1t v obvod\u011b 54 (Znojmo), je uveden jako kandid\u00e1t Strany zdrav\u00e9ho rozumu .\n2) Jedin\u00fdm kandid\u00e1tem je Petr Cibulka (obvod 24, Praha 9) vystupuj\u00edc\u00ed pod n\u00e1zvem Volte Prav\u00fd Blok - www.cibulka.cz\nVolilo se ve volebn\u00edch obvodech s \u010d\u00edsly 3n+3, tedy ve volebn\u00edch obvodech:\n\u010d. 3 \u2013 Cheb \u2022 \u010d. 6 \u2013 Louny \u2022 \u010d. 9 \u2013 Plze\u0148-m\u011bsto \u2022 \u010d. 12 \u2013 Strakonice \u2022 \u010d. 15 \u2013 Pelh\u0159imov \u2022 \u010d. 18 \u2013 P\u0159\u00edbram \u2022 \u010d. 21 \u2013 Praha 5 \u2022 \u010d. 24 \u2013 Praha 9 \u2022 \u010d. 27 \u2013 Praha 1 \u2022 \u010d. 30 \u2013 Kladno \u2022 \u010d. 33 \u2013 D\u011b\u010d\u00edn \u2022 \u010d. 36 \u2013 \u010cesk\u00e1 L\u00edpa \u2022 \u010d. 39 \u2013 Trutnov \u2022 \u010d. 42 \u2013 Kol\u00edn \u2022 \u010d. 45 \u2013 Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 \u2022 \u010d. 48 \u2013 Rychnov nad Kn\u011b\u017enou \u2022 \u010d. 51 \u2013 \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou \u2022 \u010d. 54 \u2013 Znojmo \u2022 \u010d. 57 \u2013 Vy\u0161kov \u2022 \u010d. 60 \u2013 Brno-m\u011bsto \u2022 \u010d. 63 \u2013 P\u0159erov \u2022 \u010d. 66 \u2013 Olomouc \u2022 \u010d. 69 \u2013 Fr\u00fddek-M\u00edstek \u2022 \u010d. 72 \u2013 Ostrava-m\u011bsto \u2022 \u010d. 75 \u2013 Karvin\u00e1 \u2022 \u010d. 78 \u2013 Zl\u00edn \u2022 \u010d. 81 \u2013 Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b\nSeznam \u010dlen\u016f Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky (2008-2010)\n \n Zpr\u00e1va \u010cSSD obrala ODS o v\u011bt\u0161inu v Sen\u00e1tu ve Wikizpr\u00e1v\u00e1ch\nSeznam st\u00e1vaj\u00edc\u00edch sen\u00e1tor\u016f a kandid\u00e1t\u016f v jednotliv\u00fdch obvodech\nVolebn\u00ed z\u00e1kon platn\u00fd pro volby parlamentu \u010cR v roce 2006 Archivov\u00e1no 7. 9. 2006 na Wayback Machine., form\u00e1t PDF (form\u00e1t HTML Archivov\u00e1no 17. 6. 2006 na Wayback Machine.)\nOrganiza\u010dn\u00ed v\u011bci o volb\u00e1ch na str\u00e1nk\u00e1ch ministerstva vnitra Archivov\u00e1no 30. 8. 2006 na Wayback Machine.\nPr\u00e1vn\u00ed p\u0159edpisy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se voleb Archivov\u00e1no 21. 10. 2006 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3za? <<>>: Pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3za je naka\u017eliv\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed pt\u00e1k\u016f vyvolan\u00e9 bakteri\u00ed Mycobacterium avium subsp. avium. U kura dom\u00e1c\u00edho se projevuje chronick\u00fdm pr\u016fb\u011bhem, dlouhodobou perzistenc\u00ed v hejnu, sn\u00ed\u017een\u00edm hmotnostn\u00edch p\u0159\u00edr\u016fstk\u016f a sn\u00e1\u0161ky, zv\u00fd\u0161en\u00fdm \u00fahynem a konfiskac\u00ed na por\u00e1\u017ece. Krom\u011b dom\u00e1c\u00ed dr\u016fbe\u017ee se tuberkul\u00f3za vyskytuje i v chovech exotick\u00fdch pt\u00e1k\u016f, u pt\u00e1k\u016f dr\u017een\u00fdch v zoologick\u00fdch zahrad\u00e1ch i divoce \u017eij\u00edc\u00edch. Infikovan\u00ed jedinci jsou zdrojem n\u00e1kazy pro ostatn\u00ed pt\u00e1ky, hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata (prase, skot) i jin\u00e9 druhy savc\u016f a v ojedin\u011bl\u00fdch p\u0159\u00edpadech i pro \u010dlov\u011bka (zoon\u00f3za). L\u00e9\u010dba tuberkul\u00f3zy se u pt\u00e1k\u016f z epizootologick\u00fdch d\u016fvod\u016f neprov\u00e1d\u00ed.\nPrvn\u00ed popis tuberkul\u00f3zy u zv\u00ed\u0159at je v literatu\u0159e p\u0159isuzov\u00e1n ji\u017e Aristotelovi. A\u017e do poloviny minul\u00e9ho stolet\u00ed se tuberkul\u00f3za zv\u00ed\u0159at ned\u00e1vala do souvislosti s onemocn\u011bn\u00edm lid\u00ed a za tuberkul\u00f3zu se nepova\u017eovala. Tuberkul\u00f3zu dr\u016fbe\u017ee asi poprv\u00e9 popsal Roloff (1868), kter\u00fd ji ozna\u010dil za \"mnoho\u010detnou lymfosarkomat\u00f3zu dr\u016fbe\u017ee\", podle jin\u00fdch pramen\u016f pak Z\u00fcrn (1882) nebo Cornil a M\u00e9gnin (1884).\nPaulike a Gerlach (1875) pouk\u00e1zali na velkou podobnost tuberkul\u00f3zy dr\u016fbe\u017ee a savc\u016f i na mo\u017enost vz\u00e1jemn\u00e9ho p\u0159enosu onemocn\u011bn\u00ed, co\u017e v t\u00e9m\u017ee roce experiment\u00e1ln\u011b potvrdil Gerlach u prasat po zkrmov\u00e1n\u00ed tuberkul\u00f3zn\u00ed tk\u00e1n\u011b ze skotu, dr\u016fbe\u017ee a \u010dlov\u011bka. Infek\u010dn\u00ed podstata a vz\u00e1jemn\u00e1 p\u0159enosnost tuberkul\u00f3zy mezi \u010dlov\u011bkem a jednotliv\u00fdmi druhy zv\u00ed\u0159at byla tak prok\u00e1z\u00e1na je\u0161t\u011b p\u0159ed objeven\u00edm p\u016fvodce onemocn\u011bn\u00ed Robertem Kochem v roce 1882. Koch (1890) pova\u017eoval zpo\u010d\u00e1tku j\u00edm objeven\u00e9ho p\u016fvodce tuberkul\u00f3zy za vyvolavatele onemocn\u011bn\u00ed lid\u00ed i zv\u00ed\u0159at a ne\u010dinil rozd\u00edlu mezi tuberkul\u00f3zn\u00edmi bacily izolovan\u00fdmi z r\u016fzn\u00fdch druh\u016f. Teprve kdy\u017e Maffucci (1890) a Strauss a Gamaleja (1891) pouk\u00e1zali na odli\u0161nost p\u016fvodce pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy a Smith (1898) zjistil rozd\u00edly mezi p\u016fvodci tuberkul\u00f3zy skotu a \u010dlov\u011bka, Koch (1902) sv\u016fj n\u00e1zor zm\u011bnil a uznal odli\u0161nosti mezi pta\u010d\u00ed, bovinn\u00ed a hum\u00e1nn\u00ed tuberkul\u00f3zou.\nV roce 1897 prok\u00e1zal Ferran aglutina\u010dn\u00ed protil\u00e1tky u p\u0159\u00edpad\u016f hum\u00e1nn\u00ed i pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy; v roce 1914 vyvinuli van Es a Schalke techniku tuberkulinace dr\u016fbe\u017ee. Rychlou skl\u00ed\u010dkovou aglutinaci s plnou krv\u00ed zavedli do diagnostiky tuberkul\u00f3zy dr\u016fbe\u017ee Moses et al. (1943)\nPta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3za je celosv\u011btov\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1, jej\u00ed v\u00fdskyt se v\u0161ak r\u016fzn\u00ed podle sv\u011btad\u00edl\u016f, \u00farovn\u011b chovu dr\u016fbe\u017ee v jednotliv\u00fdch st\u00e1tech, druhu pt\u00e1k\u016f a zp\u016fsobu jejich chovu. P\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edm probl\u00e9mem z\u016fst\u00e1v\u00e1 tuberkul\u00f3za v chovech exotick\u00fdch pt\u00e1k\u016f a v zoologick\u00fdch zahrad\u00e1ch. A to zejm\u00e9na z d\u016fvod\u016f odli\u0161n\u00e9ho zp\u016fsobu chovu, del\u0161\u00edho v\u011bku chovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at a perzistence tuberkul\u00f3zn\u00edch bacil\u016f v prost\u0159ed\u00ed.\nV \u010cesk\u00e9 republice se tuberkul\u00f3za ojedin\u011ble vyskytuje v men\u0161\u00edch extenzivn\u00edch chovech, kde jsou slepice dr\u017eeny do vy\u0161\u0161\u00edho v\u011bku, zat\u00edmco v intenzivn\u00edch form\u00e1ch chovu vymizela.\nPrvn\u00ed p\u0159\u00edpad pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy u lid\u00ed byl pops\u00e1n L\u00f6wensteinem v Rakousku v roce 1905 u 21let\u00e9 \u017eeny s tuberkul\u00f3zou plic a st\u0159ev (Pavlas, osobn\u00ed sd\u011blen\u00ed). V USA byl prvn\u00ed p\u0159\u00edpad pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy u lid\u00ed publikov\u00e1n v roce 1947 (Feldman, 1947). S\u00e9rotypy M. avium izolovan\u00e9 u lid\u00ed se obvykle li\u0161\u00ed od s\u00e9rotyp\u016f izolovan\u00fdch u dr\u016fbe\u017ee.\nP\u016fvodcem pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy je acidorezistentn\u00ed bakterie Mycobacterium avium, pat\u0159\u00edc\u00ed do jedin\u00e9ho rodu Mycobacterium v \u010deledi Mycobacteriaceae. Rod Mycobacterium zahrnuje v\u00edce ne\u017e 60 druh\u016f, mezi nimi\u017e jsou vedle oblig\u00e1tn\u011b patogenn\u00edch p\u016fvodc\u016f tuberkul\u00f3zy (prav\u00e9 tuberkul\u00f3zn\u00ed bakterie \u2013 M. tuberculosis a M. bovis) t\u00e9\u017e podm\u00edn\u011bn\u011b patogenn\u00ed (atypick\u00e9 mykobakterie \u2013 nap\u0159. M. avium) a saprofyticky \u017eij\u00edc\u00ed nepatogenn\u00ed druhy. Na z\u00e1klad\u011b polymorfismu d\u00e9lky restrik\u010dn\u00edch fragment\u016f rozli\u0161ili Thorelov\u00e1 et al. (1990) u M. avium 3 poddruhy: subsp. avium, paratuberculosis a silvaticum.\nM. avium je fenotypicky \u00fazce p\u0159\u00edbuzn\u00e9 s M. intracellulare, kter\u00e9 je pro pt\u00e1ky m\u00e9n\u011b patogenn\u00ed. Morfologick\u00e1, biochemick\u00e1 i s\u00e9rologick\u00e1 identifikace obou druh\u016f je obt\u00ed\u017en\u00e1, proto jsou \u010dasto oba tyto druhy rutinn\u011b seskupov\u00e1ny do tzv. komplexu M. avium-intracellulare (komplex MAI). M. avium pat\u0159\u00ed mezi podm\u00edn\u011bn\u011b patogenn\u00ed druhy a je p\u0159enosn\u00e9 na n\u011bkter\u00e1 domestikovan\u00e1 i divok\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a na \u010dlov\u011bka, u kter\u00fdch vyvol\u00e1v\u00e1 tzv. mykobakteri\u00f3zy. Komplex MAI je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed mykobakteri\u00e1ln\u00ed infekc\u00ed komplikuj\u00edc\u00ed AIDS. Nach\u00e1z\u00ed se i ve vn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u00edch vody.\nMykobakterie jsou nepohybliv\u00e9, netvo\u0159\u00ed pouzdro ani endospory. Gramem se barv\u00ed nesnadno, obvykle jsou v\u0161ak grampozitivn\u00ed. V mikroskopick\u00e9m obraze jde o v\u00fdrazn\u011b polymorfn\u00ed (od kokovit\u00fdch a\u017e po vl\u00e1knit\u00e9 formy), p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v\u0161ak rovn\u00e9 nebo m\u00edrn\u011b zahnut\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 acidorezistentn\u00ed ty\u010dinky variabiln\u00ed d\u00e9lky (pr\u016fm\u011brn\u00e1 velikost 0,5 x 3 \u00b5m). Netvo\u0159\u00ed \u0159et\u00edzky, vyskytuj\u00ed se zpravidla v neorganizovan\u00fdch shluc\u00edch. Mno\u017e\u00ed se d\u011blen\u00edm, n\u011bkdy se i v\u011btv\u00ed.\nCharakteristickou vlastnosti mykobakteri\u00ed je acidorezistence (tj. obt\u00ed\u017en\u00e1 barvitelnost organick\u00fdmi barvivy a n\u00e1sledn\u00e1 odolnost k odbarven\u00ed kyselinami, hydroxidy a alkoholem), zp\u016fsobovan\u00e1 vysok\u00fdm obsahem lipid\u016f v bun\u011b\u010dn\u00e9 st\u011bn\u011b.\nSpecifickou toxickou b\u00edlkovinou, kter\u00e1 se po autol\u00fdze bakteri\u00ed uvol\u0148uje do kultiva\u010dn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, je tzv. tuberkulin. Poprv\u00e9 jej p\u0159ipravil Koch jako surov\u00fd zahu\u0161t\u011bn\u00fd filtr\u00e1t \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b lyzovan\u00e9 kultury M. tuberculosis v tekut\u00e9 p\u016fd\u011b (tuberculinum vetus Koch). Obsahoval vedle proteinov\u00e9 slo\u017eky i jin\u00e9 l\u00e1tky endoplasmatick\u00e9ho p\u016fvodu. Purifikac\u00ed se z\u00edsk\u00e1v\u00e1 \"purifikovan\u00fd proteinov\u00fd deriv\u00e1t\" (PPD). I ten v\u0161ak je\u0161t\u011b obsahuje ur\u010dit\u00e9 mal\u00e9 procento polysacharid\u016f a nukleov\u00fdch kyselin.\nM. avium roste aerobn\u011b na pevn\u00fdch p\u016fd\u00e1ch v optimu 38-42 \u00b0C za 10 dn\u00ed a\u017e 3 t\u00fddny ve sm\u011bsi drobn\u00fdch transparentn\u00edch granulovan\u00fdch a objemn\u011bj\u0161\u00edch hladk\u00fdch \u0161edob\u00edl\u00fdch S koloni\u00ed; v tekut\u00fdch p\u016fd\u00e1ch vytv\u00e1\u0159\u00ed amorfn\u00ed sediment a ml\u00e9\u010dn\u00fd z\u00e1kal. N\u011bkter\u00e9 kmeny M. avium vy\u017eaduj\u00ed mycobactin jako r\u016fstov\u00fd faktor (Matthews et al., 1977).\nM. avium nesyntetizuje niacin, nehydrolyzuje Tween-80, je peroxid\u00e1za negativn\u00ed, nem\u00e1 ure\u00e1zu ani arylsulfat\u00e1zu a neredukuje nitr\u00e1ty. Rozkl\u00e1d\u00e1 nikotinamid a pyrazinamid.\nV porovn\u00e1n\u00ed s oblig\u00e1tn\u011b patogenn\u00edmi mykobakteriemi je M. avium p\u0159irozen\u011b rezistentn\u00ed na antituberkulotika, jako jsou nap\u0159. isoniazid, rifampicin, pyrazinamid, streptomycin nebo etambutol.\nKomplex MAI se d\u011bl\u00ed podle s\u00e9rologick\u00e9ho pr\u016fkazu povrchov\u00fdch antigen\u016f glykolipidov\u00e9 povahy na 28 s\u00e9rotyp\u016f. Pro pt\u00e1ky jsou patogenn\u00ed zejm\u00e9na s\u00e9rotypy 1-3, u savc\u016f jsou obvykle nal\u00e9z\u00e1ny s\u00e9rotypy 4-20 (Thoen et al., 1972)\nMykobakterie se vyzna\u010duj\u00ed vysokou schopnost\u00ed dlouhodob\u011b p\u0159e\u017e\u00edvat ve vn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Jsou relativn\u011b odoln\u00e9 proti vyschnut\u00ed, ale jsou citliv\u00e9 na slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. M. avium m\u00e1 v porovn\u00e1n\u00ed s M. bovis v\u011bt\u0161\u00ed schopnost p\u0159e\u017e\u00edvat v prost\u0159ed\u00ed. Ve vod\u011b (podle pH, druhu vody a sv\u011bteln\u00fdch pom\u011br\u016f) p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 113-417 dn\u00ed, v p\u016fd\u011b v\u00fdb\u011bhu 180-792 dn\u00ed, v podest\u00fdlce a\u017e 487 dn\u00ed, ve vlhk\u00e9m trusu a\u017e 400 dn\u00ed, v kad\u00e1verech dr\u016fbe\u017ee (zahraban\u00e9 do hloubky 60 cm) a\u017e 822 dn\u00ed, na zrnech obilnin a\u017e 970 dn\u00ed. Schalk et al. (1935) zjistili v kontaminovan\u00e9 p\u016fd\u011b a podest\u00fdlce \u017eivotn\u00e9 mykobakterie po 4-7 letech. Virulentn\u00ed kmeny M. avium p\u0159e\u017e\u00edvaly v pilin\u00e1ch 168 dn\u00ed p\u0159i 20 \u00b0C a 244 dn\u00ed p\u0159i 37 \u00b0C (Schliesser a Weber, 1973). Z dezinfek\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f maj\u00ed nejlep\u0161\u00ed \u00fa\u010dinnost chl\u00f3rov\u00e9 prepar\u00e1ty aktivovan\u00e9 amonn\u00fdmi solemi.\nExistuje individu\u00e1ln\u00ed druhov\u00e1 patogenita pro jednotliv\u00e9 hostitele. Mykobakterie vyvol\u00e1vaj\u00ed jako v\u011bt\u0161ina intracelul\u00e1rn\u00edch parazit\u016f chronickou infekci, jej\u00edm\u017e typick\u00fdm projevem je vznik infek\u010dn\u00edho granulomu \u2013 tuberkul\u00f3zn\u00edho uzl\u00edku. Rozvoj tuberkul\u00f3zy z\u00e1vis\u00ed na mno\u017estv\u00ed infikuj\u00edc\u00edch bakteri\u00ed, jejich mno\u017een\u00ed a perzistenci v hostiteli a na rychlosti n\u00e1stupu bun\u011b\u010dn\u00e9 imunity. Humor\u00e1ln\u00ed imunita nem\u00e1 podstatn\u00fd v\u00fdznam.\nPta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3za je podle z\u00e1kona o veterin\u00e1rn\u00ed p\u00e9\u010di \u010d. 166/1999 Sb. nebezpe\u010dnou n\u00e1kazou.\nK p\u0159irozen\u00e9 infekci M. avium jsou vn\u00edmav\u00e9 v\u0161echny druhy pt\u00e1k\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e domestikovan\u00ed a v zajet\u00ed chovan\u00ed pt\u00e1ci b\u00fdvaj\u00ed posti\u017eeni mnohem \u010dast\u011bji, ne\u017e divoce \u017eij\u00edc\u00ed. U papou\u0161k\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt tuberkul\u00f3za tak\u00e9 ojedin\u011ble vyvol\u00e1na mykobakteriemi bovinn\u00edho i hum\u00e1nn\u00edho typu (Ackerman et al., 1974). V takov\u00fdch extr\u00e9mn\u011b vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edpadech jsou zm\u011bny obecn\u011b charakterizov\u00e1ny tvorbou benign\u00edch lokalizovan\u00fdch granulom\u016f v k\u016f\u017ei, \u010dasto kolem zob\u00e1ku nebo nozder \u010di o\u010d\u00ed.\nPta\u010d\u00ed mykobakterie vykazuj\u00ed ur\u010ditou patogenitu i pro d\u016fle\u017eit\u00e9 druhy domestikovan\u00fdch savc\u016f a slabou patogenitu pro jin\u00e9 (Francis, 1958). Nach\u00e1zej\u00ed se ve st\u00e1jov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed i v p\u0159\u00edrod\u011b, nej\u010dast\u011bji v povrchov\u00e9 vod\u011b, p\u016fd\u011b, m\u011bkk\u00fdch v\u00fdb\u011bz\u00edch, pilin\u00e1ch, hoblin\u00e1ch, odpadov\u00fdch vod\u00e1ch d\u0159evozpracuj\u00edc\u00edho pr\u016fmyslu, v\u00fdkalech hlodavc\u016f i pt\u00e1k\u016f. Kontaminovat mohou nevhodn\u011b uskladn\u011bn\u00e9 krmivo, sl\u00e1mu, st\u00e1jov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed v\u010detn\u011b v\u011btrac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, vyrovn\u00e1vac\u00ed n\u00e1dr\u017ee na vodu, potrub\u00ed pro tekut\u00e9 krmivo i vodu. M. avium je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm izol\u00e1tem z mykobakteri\u00ed vyskytuj\u00edc\u00edch se u hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at; je dnes zji\u0161\u0165ov\u00e1no v naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b tuberkul\u00f3zn\u00edch proces\u016f u prasat a skotu a je pova\u017eov\u00e1no za hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu vzniku paraalergick\u00fdch tuberkulinov\u00fdch reakc\u00ed. Spont\u00e1nn\u00ed infekce savc\u016f nevyvol\u00e1vaj\u00ed tak v\u00e1\u017en\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed jako u dr\u016fbe\u017ee, ale experiment\u00e1ln\u011b lze reprodukovat rozs\u00e1hl\u00e9 zm\u011bny i u nich.\nMykobakteri\u00f3zy u lid\u00ed jsou vyvol\u00e1v\u00e1ny podm\u00edn\u011bn\u011b patogenn\u00edmi druhy mykobakteri\u00ed a v z\u00e1sad\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed stejn\u00fd typ onemocn\u011bn\u00ed jako je tuberkul\u00f3za, jsou v\u0161ak vzhledem k \u010dast\u00e9 rezistenci p\u016fvodc\u016f na antituberkulotika obt\u00ed\u017en\u011b l\u00e9\u010diteln\u00e9. Vyskytuj\u00ed se endemicky i v ekonomicky vysp\u011bl\u00fdch st\u00e1tech. K infekci doch\u00e1z\u00ed z p\u0159\u00edrodn\u00edch rezervo\u00e1r\u016f, nej\u010dast\u011bji aerogenn\u00ed cestou, kdy faktorem p\u0159enosu je infikovan\u00e1 voda v pr\u016fmyslov\u00fdch z\u00e1vodech a dom\u00e1cnostech. K interhum\u00e1nn\u00edmu p\u0159enosu t\u011bchto infekc\u00ed nedoch\u00e1z\u00ed. Komplex M. avium-intracellulare prognosticky p\u0159edstavuje nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed formu mykobakteri\u00f3zy u lid\u00ed a je vedlepneumocyst\u00f3zy a myk\u00f3z nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed infekc\u00ed doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed AIDS. Izolovan\u00e9 kmeny jsou obvykle rezistentn\u00ed na v\u0161echna z\u00e1kladn\u00ed antituberkulostatika a i p\u0159i pou\u017eit\u00ed n\u00e1hradn\u00edch l\u00e9k\u016f doch\u00e1z\u00ed k recidiv\u00e1m a\u017e v 50 % p\u0159\u00edpad\u016f a k let\u00e1ln\u00edmu pr\u016fb\u011bhu.\nPrim\u00e1rn\u00edm a nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm zdrojem infekce M. avium jsou posti\u017een\u00ed pt\u00e1ci a to zejm\u00e9na jejich trus, kter\u00fd je konstantn\u00edm zdrojem virulentn\u00edch mykobakteri\u00ed. V\u00fdkaly obsahuj\u00ed bakterie ze zv\u0159edovat\u011bl\u00fdch (ulceruj\u00edc\u00edch) tuberkul\u016f st\u0159eva, ze zm\u011bn jater i sliznice \u017elu\u010dov\u00e9ho m\u011bch\u00fd\u0159e.\n- \t= nevn\u00edmavost;\n+ \t= n\u00edzk\u00e1 vn\u00edmavost, p\u0159evl\u00e1daj\u00ed do\u010dasn\u00e9 procesy;\n++ \t= st\u0159edn\u00ed vn\u00edmavost, p\u0159evl\u00e1daj\u00ed lok\u00e1ln\u00ed procesy;\n+++ \t= siln\u00e1 vn\u00edmavost, lok\u00e1ln\u00ed a generalizovan\u00e9 procesy;\n++++ \t= vysok\u00e1 vn\u00edmavost, p\u0159evl\u00e1daj\u00ed generalizovan\u00e9 procesy\nZ t\u011bchto d\u016fvod\u016f maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam v kontaminovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed podest\u00fdlka, krmivo, voda a p\u016fda pro p\u0159enos na neinfikovan\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. \u010c\u00edm d\u00e9le z\u016fst\u00e1v\u00e1 prost\u0159ed\u00ed kontaminov\u00e1no a \u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je koncentrace dr\u016fbe\u017ee v takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je pravd\u011bpodobnost vzniku infekce a onemocn\u011bn\u00ed. Na rozd\u00edl od savc\u016f doch\u00e1z\u00ed u pt\u00e1k\u016f nej\u010dast\u011bji k aliment\u00e1rn\u00edmu zp\u016fsobu infekce, ale ani aerogenn\u00ed infekce nen\u00ed vylu\u010dov\u00e1na.\nZ hlediska epizootologick\u00e9ho m\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam dr\u016fbe\u017e, p\u0159edev\u0161\u00edm kur dom\u00e1c\u00ed, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo do styku s dal\u0161\u00edmi pt\u00e1ky nebo jin\u00fdmi druhy hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at (prasata). Z voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch pt\u00e1k\u016f maj\u00ed v\u00fdznam hlavn\u011b synantropn\u00ed a hemisynantropn\u00ed druhy pt\u00e1k\u016f a pernat\u00e1 lovn\u00e1 zv\u011b\u0159, kter\u00e9 se dost\u00e1vaj\u00ed do kontaktu s domestikovan\u00fdmi pt\u00e1ky a savci. Voln\u011b \u017eij\u00edc\u00ed pt\u00e1ci, kte\u0159\u00ed zal\u00e9t\u00e1vaj\u00ed do zamo\u0159en\u00fdch chov\u016f a odtud, \u010dasto i na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti, p\u0159el\u00e9t\u00e1vaj\u00ed do nezamo\u0159en\u00fdch objekt\u016f, mohou \u0161\u00ed\u0159it tuberkul\u00f3zu pasivn\u011b, tj. na povrchu t\u011bla, kter\u00e9 je nap\u0159. kontaminov\u00e1no trusem infikovan\u00e9 dr\u016fbe\u017ee nebo aktivn\u011b, kdy se p\u0159i opakovan\u00e9m styku s tuberkul\u00f3zn\u00ed dr\u016fbe\u017e\u00ed sami infikuj\u00ed a st\u00e1vaj\u00ed se st\u00e1l\u00fdm zdrojem n\u00e1kazy. Tuberkul\u00f3za byla pops\u00e1na nejm\u00e9n\u011b u 45 druh\u016f pt\u00e1k\u016f.\nDal\u0161\u00edmi mo\u017en\u00fdmi zdroji jsou maso (bakteri\u00e9mie), odpady a exkrementy tuberkul\u00f3zn\u00ed dr\u016fbe\u017ee pou\u017e\u00edvan\u00e9 ke krmn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, krmivo z m\u00eds\u00edren nebo sklad\u016f kontaminovan\u00e9 trusem voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch pt\u00e1k\u016f, obuv o\u0161et\u0159ovatel\u016f, pracovn\u00ed pom\u016fcky i p\u0159edm\u011bty, kad\u00e1very uhynul\u00fdch zv\u00ed\u0159at (kanibalismus) aj. \u010clenovci jsou pova\u017eov\u00e1ni za mechanick\u00fd vektor \u0161\u00ed\u0159en\u00ed M. avium.\nNem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm zdrojem infekce je vertik\u00e1ln\u00ed p\u0159enos n\u00e1kazy. M. avium bylo izolov\u00e1no z vajec od p\u0159irozen\u011b i um\u011ble infikovan\u00fdch nosnic. M. avium p\u0159\u00edtomn\u00e9 ve vejc\u00edch je inaktivov\u00e1no varem po dobu minim\u00e1ln\u011b 6 minut.\nHlavn\u00ed vstupn\u00ed branou infekce je u pt\u00e1k\u016f st\u0159evn\u00ed trakt. Po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed kolonizaci st\u011bny st\u0159evn\u00ed doch\u00e1z\u00ed rychle ke generalizaci onemocn\u011bn\u00ed a k \u0161\u00ed\u0159en\u00ed bakteri\u00ed do organismu cestou lymfatickou i krevn\u00ed. Vznik\u00e1 subklinick\u00e1 bakteri\u00e9mie. Nep\u0159\u00edtomnost m\u00edzn\u00edch uzlin umo\u017e\u0148uje neomezen\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed mykobakteri\u00ed v t\u011ble. Pl\u00edce jsou infikov\u00e1ny sp\u00ed\u0161e sekund\u00e1rn\u011b b\u011bhem bakteri\u00e9mie, jen z\u0159\u00eddka v nich vznik\u00e1 prim\u00e1rn\u00ed afekt. Tuberkuly, kter\u00e9 vznikaj\u00ed v m\u00edst\u011b infekce st\u0159evn\u00ed st\u011bny, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed otev\u0159en\u00e9 do st\u0159evn\u00edho lumina, co\u017e umo\u017e\u0148uje trval\u00e9 vylu\u010dov\u00e1n\u00ed M. avium trusem (otev\u0159en\u00e1 infekce).\nNa rozd\u00edl od t\u00e9to typick\u00e9 infekce M. avium, tvo\u0159\u00ed m\u011bkkozob\u00ed (Columbiformes), vrubozob\u00ed (Anseriformes) a n\u011bkte\u0159\u00ed p\u011bvci z rodu Textor zm\u011bny \u010dasto v plic\u00edch. Akutn\u00ed bakteri\u00e9mie byla pozorov\u00e1na u kr\u00e1tkok\u0159\u00eddl\u00fdch (Gruiformes), ibise skaln\u00edho (Geronticus eremita), Columbiformes a n\u011bkter\u00fdch p\u011bvc\u016f (Passeriformes). U pt\u00e1k\u016f lze rozli\u0161it 3 typy zm\u011bn, jejich\u017e patogeneze ale nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1ma: 1) klasick\u00e1 forma tuberkul\u00f3zy v mnoha org\u00e1nech, 2) paratuberkul\u00f3zn\u00ed forma s typick\u00fdmi zm\u011bnami ve st\u0159evn\u00edm traktu (k t\u00e9to form\u011b mykobakteri\u00f3zy maj\u00ed sklon amazo\u0148ani, amaz\u00f3nkov\u00e9 (Pionus), tiriky (Brotogeris), alexandrov\u00e9 (Psittacula) a papou\u0161ek chocholat\u00fd (Eunymphicus conutus), a 3) netuberkul\u00f3zn\u00ed forma, t\u011b\u017eko zjistiteln\u00e1 p\u0159i pitv\u011b (v\u011bt\u0161ina papou\u0161k\u016f)Tuberkul\u00f3za zpravidla prob\u00edh\u00e1 chronicky po dobu n\u011bkolika t\u00fddn\u016f a\u017e m\u011bs\u00edc\u016f, v z\u00e1vislosti na \u010detnosti a velikosti infek\u010dn\u00ed d\u00e1vky a na kondici hostitele.\nInkuba\u010dn\u00ed doba je po experiment\u00e1ln\u00ed infekci asi 20 dn\u00ed, v p\u0159\u00edrodn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch a\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f.\nKlinick\u00e9 p\u0159\u00edznaky u pt\u00e1k\u016f jsou velmi variabiln\u00ed a v\u011bt\u0161inou nespecifick\u00e9. Tuberkul\u00f3zou nej\u010dast\u011bji onemocn\u00ed kur dom\u00e1c\u00ed star\u0161\u00ed 1 roku. N\u00e1kaza se projevuje v hejnu pomal\u00fdm pr\u016fb\u011bhem, ojedin\u011bl\u00fdmi \u00fahyny, vyhublost\u00ed a poklesem sn\u00e1\u0161ky u nosnic. Posti\u017een\u00e1 dr\u016fbe\u017e je m\u00e9n\u011b aktivn\u00ed, posed\u00e1v\u00e1 a rychle se unav\u00ed. Chu\u0165 ke \u017er\u00e1dlu je zpravidla zachov\u00e1na, ale pt\u00e1ci rychle hubnou, co\u017e se projevuje atrofi\u00ed prsn\u00edch sval\u016f a prominuj\u00edc\u00edm h\u0159ebenem kosti prsn\u00ed. T\u011bln\u00edho tuku ub\u00fdv\u00e1. Pe\u0159\u00ed b\u00fdv\u00e1 matn\u00e9 a na\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9. H\u0159eb\u00ednek, lal\u016f\u010dky a u\u0161n\u00ed laloky mohou b\u00fdt anemick\u00e9, cyanotick\u00e9 nebo ikterick\u00e9 (porucha jater). T\u011blesn\u00e1 teplota je nezm\u011bn\u011bn\u00e1. P\u0159i vzniku tuberkul\u016f v kostn\u00ed d\u0159eni dr\u016fbe\u017e kulh\u00e1. Pr\u016fjem vyvolan\u00fd v\u0159edovit\u00fdmi zm\u011bnami ve st\u0159ev\u011b zp\u016fsobuje nadm\u011brnou slabost a vy\u010derpan\u00ed. U siln\u011b vyhubl\u00e9 dr\u016fbe\u017ee lze detekovat palpac\u00ed p\u0159es st\u011bnu b\u0159i\u0161n\u00ed tuberkuly ve st\u0159ev\u011b. Mortalita je variabiln\u00ed, podle stupn\u011b a rozsahu posti\u017een\u00ed. N\u011bkdy doch\u00e1z\u00ed k n\u00e1hl\u00fdm \u00fahyn\u016fm v d\u016fsledku ruptury jater anebo sleziny.\nU n\u011bkter\u00fdch pt\u00e1k\u016f jsou klinick\u00e9 p\u0159\u00edznaky atypick\u00e9 a acidorezistentn\u00ed mykobakterie jsou detekov\u00e1ny v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b n\u00e1hodn\u011b. U mal\u00fdch p\u011bvc\u016f (nap\u0159. \u010d\u00ed\u017eek) se pozoruje vyhublost, pr\u016fjem, polyurie, an\u00e9mie a matn\u00e9 pe\u0159\u00ed. N\u00e1lez tuberkul\u016f p\u0159i pitv\u011b je vz\u00e1cn\u00fd. U mlad\u00fdch jedinc\u016f je v\u011bt\u0161inou subklinick\u00fd pr\u016fb\u011bh.\nP\u0159eru\u0161ovan\u00e9 kulh\u00e1n\u00ed, p\u0159e\u0161lapov\u00e1n\u00ed a artritidy, v\u011bt\u0161inou karpometakarp\u00e1ln\u00edho a loketn\u00edho kloubu, nebo tvorba tuberkul\u016f ve svalovin\u011b stehna nebo b\u011bh\u00e1ku jsou \u010dast\u00e9 u dravc\u016f. K\u016f\u017ee posti\u017een\u00e9ho kloubu b\u00fdv\u00e1 zes\u00edlen\u00e1 a ulcerovan\u00e1. Tvorba tuberkul\u016f v k\u016f\u017ei je vz\u00e1cn\u00e1. Granulomy se mohou tak\u00e9 vyskytovat v konjunktiv\u00e1ln\u00edm vaku, v koutc\u00edch zob\u00e1ku, kolem vn\u011bj\u0161\u00edho zvukovodu a na oropharyngu (dutina \u00fastn\u00ed a hltan). U nandu pampov\u00e9ho (Rhea americana) se \u010dasto tvo\u0159\u00ed granulomy v horn\u00edm hltanu. U dosp\u011bl\u00fdch p\u0161tros\u016f se pozoruje chronick\u00e9 ch\u0159adnut\u00ed, tuberkuly ve st\u0159evech lze detekovat laparotomi\u00ed. Klinick\u00e9 p\u0159\u00edznaky souvisej\u00edc\u00ed s kolonizac\u00ed plic jsou vz\u00e1cn\u00e9, u p\u00e1v\u016f v\u0161ak m\u016f\u017ee doj\u00edt k respira\u010dn\u00edm pot\u00ed\u017e\u00edm, zp\u016fsoben\u00fdch tvorbou granulom\u016f v pr\u016fdu\u0161nici.\nPitevn\u00ed n\u00e1lez po infekci M. avium je velmi variabiln\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b je ovliv\u0148ov\u00e1n druhem hostitele a s\u00e9rotypem bakterie. Posti\u017eeny mohou b\u00fdt kter\u00e9koliv org\u00e1ny a tk\u00e1n\u011b, s v\u00fdjimkou CNS.\nU kura dom\u00e1c\u00edho je tuberkul\u00f3za charakterizov\u00e1na v\u00fdskytem nepravideln\u00fdch \u0161edo\u017elut\u00fdch nebo \u0161edob\u00edl\u00fdch nodul\u016f r\u016fzn\u00e9 velikosti i mno\u017estv\u00ed v j\u00e1trech, slezin\u011b, st\u0159evu a kostn\u00ed d\u0159eni. Velikost tuberkul\u016f velmi kol\u00eds\u00e1, od n\u011bkolika milimetr\u016f a\u017e do n\u011bkolika centimetr\u016f v pr\u016fm\u011bru. Tuberkuly jsou na pohmat tuh\u00e9 a snadno vyjmuteln\u00e9 z parenchymu org\u00e1n\u016f; na \u0159ezu jsou such\u00e9 s kase\u00f3zn\u00edm (s\u00fdrovit\u00fdm) st\u0159edem. Podle velikosti nodul\u016f se rozli\u0161uje forma mili\u00e1rn\u00ed, uzl\u00edkovit\u00e1 a uzlov\u00e1, na sliznici forma v\u0159edovit\u00e1 (ulcer\u00f3zn\u00ed). Podle rozsahu pak forma lok\u00e1ln\u00ed, rozvinut\u00e1 a generalizovan\u00e1.\nObdobn\u00e9 zm\u011bny byly tak\u00e9 pozorov\u00e1ny u dravc\u016f, sov, ba\u017eant\u016f, bah\u0148\u00e1k\u016f, brodiv\u00fdch pt\u00e1k\u016f, kuka\u010dek, \u0161plhavc\u016f (Piciformes) a ch\u0159astalovit\u00fdch (Rallidae). Na rozd\u00edl od toho u holub\u016f, kachen, p\u011bvc\u016f a v\u011bt\u0161iny papou\u0161k\u016f se typick\u00e9 granulomy netvo\u0159\u00ed. Acidorezistentn\u00ed ty\u010dinky jsou nal\u00e9z\u00e1ny roztrou\u0161en\u00e9 v parenchymu infikovan\u00fdch org\u00e1n\u016f. Infikovan\u00e1 j\u00e1tra nebo slezina mohou b\u00fdt zdu\u0159el\u00e9, nebo maj\u00ed nekrotick\u00e9 okrsky nebo jsou jen tuh\u00e9 na pohmat. U holub\u016f jatern\u00ed zm\u011bny p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed abscesy p\u0159i trichomon\u00f3ze. U pelik\u00e1n\u016f byly pozorov\u00e1ny tumor\u00f3zn\u00ed zm\u011bny podobn\u00e9 zm\u011bn\u00e1m p\u0159i leuk\u00f3ze. V plic\u00edch hus, snova\u010dovit\u00fdch (rody Queleopsis, Quelea a Euplectes) a n\u011bkter\u00fdch amazo\u0148an\u016f se mohou zjistit nekrotick\u00e9 nebo v\u0159edovit\u00e9 zm\u011bny.\nMikroskopick\u00e1 skladba tuberkul\u00f3zn\u00edch uzl\u00edk\u016f je charakteristick\u00e1 \u2013 centr\u00e1ln\u00ed nekr\u00f3za ohrani\u010den\u00e1 obrovsk\u00fdmi mnohojadern\u00fdmi bu\u0148kami, vrstvou epiteloidn\u00edch bun\u011bk a vn\u011bj\u0161\u00edm fibr\u00f3zn\u00edm pouzdrem tvo\u0159en\u00fdm heterofily a mononukle\u00e1rn\u00edmi bu\u0148kami.\nU v\u0161ech mykobakteri\u00e1ln\u00edch infekc\u00ed m\u00e1 kl\u00ed\u010dovou roli bu\u0148kami zprost\u0159edkovan\u00e1 imunita (CMI), kter\u00e1 se tak\u00e9 pod\u00edl\u00ed na patogenezi onemocn\u011bn\u00ed; humor\u00e1ln\u00ed reakce je m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00e1. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1ze imunitn\u00ed reakce jsou charakterizov\u00e1ny nahlou\u010den\u00edm makrof\u00e1g\u016f, fagocyt\u00f3zou a vznikem hypersenzitivity opo\u017ed\u011bn\u00e9ho typu. Aktivovan\u00e9 makrof\u00e1gy maj\u00ed zv\u00fd\u0161enou schopnost zab\u00edjet intracelul\u00e1rn\u011b ulo\u017een\u00e9 M. avium. Na vzniku centr\u00e1ln\u00ed nekr\u00f3zy v granulomech se pod\u00edlej\u00ed cytotoxick\u00e9 bu\u0148ky a jejich produkty.\nDiagn\u00f3za pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy je zalo\u017eena na tuberkulinaci nebo s\u00e9rologick\u00e9m vy\u0161et\u0159en\u00ed a na pitevn\u00edm n\u00e1lezu dopln\u011bn\u00e9m n\u00e1lezem acidorezistentn\u00edch ty\u010dek v otiskov\u00fdch prepar\u00e1tech z makroskopicky posti\u017een\u00fdch tk\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u00e1 diagn\u00f3zy by m\u011bla b\u00fdt stanovov\u00e1na na z\u00e1klad\u011b bakteriologick\u00e9ho vy\u0161et\u0159en\u00ed a identifikace p\u016fvodce.\nPro intravit\u00e1ln\u00ed diagnostiku tuberkul\u00f3zy se v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e1 alergenodiagnostika (tuberkulinace). D\u016fvodem je jednoduch\u00e1 proveditelnost, rychle z\u00edskan\u00e9 v\u00fdsledky a mo\u017enost plo\u0161n\u00e9ho vy\u0161et\u0159en\u00ed velk\u00e9ho po\u010dtu zv\u00ed\u0159at. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se zejm\u00e9na k vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed zamo\u0159en\u00fdch chov\u016f a k eliminaci infikovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at. St\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdznamu tak\u00e9 nab\u00fdv\u00e1 s\u00e9rologick\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed krve rychlou skl\u00ed\u010dkovou aglutinac\u00ed, kter\u00e9mu je v n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech d\u00e1v\u00e1na p\u0159ednost p\u0159ed tuberkulinac\u00ed, zejm\u00e9na p\u0159i vy\u0161et\u0159en\u00ed kr\u016ft.\nDruhov\u00e1 identifikace mykobakteri\u00ed je zalo\u017eena na pr\u016fkazu jejich charakteristick\u00fdch r\u016fstov\u00fdch, morfologick\u00fdch a metabolick\u00fdch znak\u016f, kter\u00e9 se stanovuj\u00ed in vitro. Pro ur\u010den\u00ed M. avium jsou komer\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bny oligonukleotidov\u00e9 genetick\u00e9 sondy DNA, kter\u00e9 hybridizuj\u00ed se specifick\u00fdmi c\u00edlov\u00fdmi sekvencemi. Dosahuj\u00ed vysok\u00e9 citlivosti i specifi\u010dnosti (95-100 %) a zkracuj\u00ed identifikaci na dobu do 2 hodin.\nDiferenci\u00e1ln\u00ed diagnostika. Vzhledem k ur\u010dit\u00e9 podobnosti patologick\u00fdch zm\u011bn je nutn\u00e9 odli\u0161it u dr\u016fbe\u017ee tuberkul\u00f3zu od jin\u00fdch bakteri\u00e1ln\u00edch (tyf dr\u016fbe\u017ee, paratyfov\u00e9 infekce, arizon\u00f3za, kolibacil\u00f3za, pta\u010d\u00ed cholera a chlamydi\u00f3za), pl\u00eds\u0148ov\u00fdch (aspergil\u00f3za) a hlavn\u011b n\u00e1dorov\u00fdch zm\u011bn (lymfoifn\u00ed leuk\u00f3za a Markova nemoc).\nVzhledem k celosv\u011btov\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, vysok\u00e9 incidenci v ur\u010dit\u00fdch oblastech, v\u00fdznamu pro dr\u016fbe\u017enictv\u00ed a chovy prasat, a v posledn\u00edch letech tak\u00e9 ke stoupaj\u00edc\u00edmu v\u00fdskytu mykobakteri\u00f3z u lid\u00ed, vypl\u00fdv\u00e1 nezbytnost kontroly pta\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy a jej\u00ed eradikace. L\u00e9\u010den\u00ed tuberkul\u00f3zn\u00ed dr\u016fbe\u017ee se neprov\u00e1d\u00ed a posti\u017een\u00ed pt\u00e1ci by m\u011bli b\u00fdt utraceni.\nPrevence spo\u010d\u00edv\u00e1 v dodr\u017eov\u00e1n\u00ed technologick\u00fdch postup\u016f, turnusov\u00e9m zp\u016fsobu chovu, zabr\u00e1n\u011bn\u00ed voln\u00e9mu p\u0159\u00edstupu divoce \u017eij\u00edc\u00edch pt\u00e1k\u016f do v\u00fdrobn\u00edch prostor\u016f a v kontroln\u00edm alergick\u00e9m anebo s\u00e9rologick\u00e9m vy\u0161et\u0159en\u00ed. Z dezinfek\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f jsou nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed 2,5 % aktivovan\u00fd chloramin, krezolov\u00e9 p\u0159\u00edpravky a 2-4 % formalin.\nJURAJDA, Vladim\u00edr. Nemoci dr\u016fbe\u017ee a ptactva \u2013 bakteri\u00e1ln\u00ed a mykotick\u00e9 infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. \nTHOEN, Ch.O.; KARLSON, A.G. Avian Tuberculosis. In: Diseases of Poultry (eds. M.S. Hofstad et al.). 8. vyd. Ames: Iowa State University Press, 1984. 165-177 s. ISBN 0-8138-0430-2. (anglicky) \nSAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 0-8138-0423-X.", "<<>>: Co je OTDOA? <<>>: OTDOA (anglicky Observed Time Difference Of Arrival \u2013 pozorovan\u00fd \u010dasov\u00fd rozd\u00edl p\u0159\u00edchodu) je vlastnost ur\u010den\u00e1 pro zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed polohy mobiln\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed zaveden\u00e1 v 9. vyd\u00e1n\u00ed 3GPP standardu E-UTRA (r\u00e1diov\u00e9ho rozhran\u00ed LTE). Jde o metodu multilaterace, ve kter\u00e9 u\u017eivatelsk\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed (UE) m\u011b\u0159\u00ed \u010dasov\u00fd rozd\u00edl mezi sign\u00e1ly z n\u011bkolika stanic eNodeB a tyto \u010dasov\u00e9 rozd\u00edly p\u0159ed\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9mu za\u0159\u00edzen\u00ed v s\u00edti (ESMLC). ESMLC z t\u011bchto \u010dasov\u00fdch rozd\u00edl\u016f a znalosti poloh enodeBs vypo\u010d\u00edt\u00e1 pozici u\u017eivatelsk\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed.\nKv\u016fli regula\u010dn\u00edm po\u017eadavk\u016fm jako je E911 (po\u017eadavky pro zji\u0161t\u011bn\u00ed polohy volaj\u00edc\u00edho na linky t\u00eds\u0148ov\u00e9ho vol\u00e1n\u00ed), kter\u00fd vy\u017eaduje, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt mo\u017en\u00e9 zjistit polohu volaj\u00edc\u00edho u\u017eivatelsk\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed s ur\u010ditou p\u0159esnost\u00ed byla v prosinci 2008 na 3GPP TSG-RAN42 setk\u00e1n\u00ed navr\u017eena pracovn\u00ed polo\u017eka, kter\u00e1 obsahovala mimo jin\u00e9 studii proveditelnosti OTDOA. OTDOA m\u011bla fungovat podobn\u00fdm zp\u016fsobem jako funkcionalita IPL v s\u00edt\u00edch 3G.\nB\u011bhem l\u00e9ta roku 2009 byly p\u0159ijaty nezbytn\u00e9 zm\u011bny specifikac\u00ed RAN1 36.211, 36.212, 36.213 a 36.214. O n\u011bco pozd\u011bji byly po\u017eadavky RAN4 a z\u00e1le\u017eitosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se protokolu RAN2 schv\u00e1leny.\nOTDOA postup funguje takto:\nESMLC si vy\u017e\u00e1d\u00e1 pomoc\u00ed LPP vrstvy OTDOA m\u011b\u0159en\u00ed: sadu RSTD (anglicky Reference Signal Time Difference) m\u011b\u0159en\u00ed z UE. Spolu s t\u00edmto po\u017eadavkem jsou na UE zasl\u00e1na pomocn\u00e1 data. Tato pomocn\u00e1 data obsahuj\u00ed seznam bun\u011bk (enodeBs), s jejich PRS (Positioning Reference Signal) parametry, v\u010detn\u011b BW, periodicity, atd.\nUE pak b\u011bhem ur\u010dit\u00e9ho \u010dasov\u00e9ho intervalu (typicky 8 nebo 16 period PRS sign\u00e1l\u016f) prov\u00e1d\u00ed tato m\u011b\u0159en\u00ed, kter\u00e1 spo\u010d\u00edvaj\u00ed v odhadu posunut\u00ed p\u0159esn\u00e9ho \u010dasu mezi PRS z r\u016fzn\u00fdch bun\u011bk. V\u00fdsledky t\u011bchto odhadnut\u00fdch \u010dasov\u00fdch rozd\u00edl\u016f spolu s odhadem kvality m\u011b\u0159en\u00ed pak UE po\u0161le na ESMLC.\nESMLC pak pomoc\u00ed t\u011bchto odhad\u016f \u010dasov\u00fdch rozd\u00edl\u016f, znalosti um\u00edst\u011bn\u00ed bun\u011bk a \u010dasov\u00fdch posun\u016f vys\u00edl\u00e1n\u00ed ur\u010d\u00ed pozici UE.\nPopis LPP (LTE positioning protokol) je uveden ve specifikaci 36.355.\nPodrobn\u00e9 popisy PRS sign\u00e1l\u016f lze nal\u00e9zt v \u010d\u00e1sti 6.10.4 specifikace 36.211.\nJednoduch\u00fd OTDOA postup lze nal\u00e9zt v popisech testovac\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f RAN5 OTDOA v \u010d\u00e1sti 9 specifikace 37.571-1Z pohledu UE architektury je LPP vrstva um\u00edst\u011bna mimo protokolov\u00fd z\u00e1sobn\u00edk EUTRAN, nad NAS, ale typicky je implementov\u00e1na ve firmwaru celul\u00e1rn\u00edho modemu. Samotn\u00e9 UE RSTD m\u011b\u0159en\u00ed prov\u00e1d\u00ed vrstva L1.\nOTDOA je voliteln\u00fdm rysem v 3GPP LTE standardu. To znamen\u00e1, \u017ee LTE kompatibiln\u00ed s\u00edt\u011b a UE jej nemus\u00ed podporovat. Stejn\u011b jako u jin\u00fdch podobn\u00fdch voliteln\u00fdch vlastnost\u00ed z\u00e1vis\u00ed z\u00e1jem jednotliv\u00fdch mobiln\u00edch oper\u00e1tor\u016f na po\u017eadavc\u00edch regula\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f, a u v\u00fdrobc\u016f UE na po\u017eadavc\u00edch mobiln\u00edch oper\u00e1tor\u016f, proto\u017ee velc\u00ed mobiln\u00ed oper\u00e1to\u0159i prov\u00e1d\u011bj\u00ed vlastn\u00ed certifika\u010dn\u00ed testy u\u017eivatelsk\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00fdmi zji\u0161\u0165uj\u00ed, zda budou fungovat v jejich s\u00edti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku OTDOA na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Chilton County? <<>>: Chilton County je okres ve st\u00e1t\u011b Alabama v USA. K roku 2010 zde \u017eilo 43 643 obyvatel. Spr\u00e1vn\u00edm m\u011bstem okresu je Clanton. Celkov\u00e1 rozloha okresu \u010din\u00ed 1 815 km\u00b2.", "<<>>: Co je Elly van Hulstov\u00e1? <<>>: Elisa Maria \"Elly\" van Hulstov\u00e1 (* 9. \u010dervna 1959, Culemborg) je b\u00fdval\u00e1 nizozemsk\u00e1 atletka, b\u011b\u017ekyn\u011b, kter\u00e1 se specializovala na st\u0159edn\u00ed trat\u011b.\nZ\u00fa\u010dastnila se letn\u00edch olympijsk\u00fdch her v roce 1984 a 1988. Na letn\u00edch hr\u00e1ch v Los Angeles 1984 dob\u011bhla ve fin\u00e1le z\u00e1vodu na 1500 metr\u016f na dvan\u00e1ct\u00e9m m\u00edst\u011b. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji na olympi\u00e1d\u011b v jihokorejsk\u00e9m Soulu 1988 skon\u010dila na dvojn\u00e1sobn\u00e9 trati dev\u00e1t\u00e1. 4. b\u0159ezna 1989 vytvo\u0159ila v Budape\u0161ti nov\u00fd sv\u011btov\u00fd rekord v z\u00e1vod\u011b na 3000 metr\u016f. Tra\u0165 zab\u011bhla v \u010dase 8:33,82. Rekord p\u0159ekonala a\u017e 18. \u00fanora 2001 Rumunka Gabriela Szab\u00f3ov\u00e1, kter\u00e1 v Birminghamu \u010das vylep\u0161ila na 8:32,88.", "<<>>: Co je UTC+05:30? <<>>: UTC+05:30 je zkratka a identifik\u00e1tor \u010dasov\u00e9ho posunu o +5\u00bd hodiny oproti koordinovan\u00e9mu sv\u011btov\u00e9mu \u010dasu. Tato zkratka je v\u0161eobecn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1na.V\u00fdjime\u010dn\u011b lze nal\u00e9zt zkratku E* nebo E'.Zkratka se \u010dasto ch\u00e1pe ve v\u00fdznamu \u010dasov\u00e9ho p\u00e1sma s t\u00edmto \u010dasov\u00fdm posunem. Tento \u010das je neobvykl\u00fd a jeho \u0159\u00edd\u00edc\u00edm poledn\u00edkem je 82\u00b030\u2032 v\u00fdchodn\u00ed d\u00e9lky; p\u00e1smo by teoreticky m\u011blo rozsah mezi 75\u00b0 a 90\u00b0 v\u00fdchodn\u00ed d\u00e9lky.\n\u010cas UTC+05:30 je pou\u017e\u00edv\u00e1n na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u00fazem\u00edch:\nIndie \u2014 standardn\u00ed \u010das platn\u00fd v tomto st\u00e1t\u011b\nSr\u00ed Lanka \u2014 standardn\u00ed \u010das platn\u00fd v tomto st\u00e1t\u011b\n\u010cas GMT+05:30 byl poprv\u00e9 zaveden v roce 1880 na Cejlonu a v Indii a\u017e v roce 1905. V obou zem\u00edch neplatil b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v letech 1942\u201345, ale po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed se k tomuto \u010dasu navr\u00e1tily. Od t\u00e9 doby plat\u00ed v Indii nep\u0159etr\u017eit\u011b, kde\u017eto na Sr\u00ed Lance v obdob\u00ed 1996 a\u017e 2006 platil \u010das UTC+06:00. Proti n\u00e1vratu k historick\u00e9mu \u010dasu protestovaly mnoh\u00e9 osobnosti, mezi nimi i Arthur Clarke.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku UTC+05:30 na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Lushnj\u00eb? <<>>: Lushnj\u00eb (alb\u00e1nsky tak\u00e9 Lushnja) je m\u011bsto nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve st\u0159edn\u00ed Alb\u00e1nii. M\u00e1 okolo 41 000 obyvatel (odhad z roku 2005) a je hlavn\u00edm m\u011bstem stejnojmenn\u00e9ho okresu. M\u011bstem proch\u00e1z\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165. Nedaleko od n\u00ed se nach\u00e1z\u00ed region Savra, v\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta se rozkl\u00e1d\u00e1 vrchol Myzeqe.\nPodneb\u00ed je st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 vzhledem k bl\u00edzkosti pob\u0159e\u017e\u00ed. Zimy b\u00fdvaj\u00ed m\u00edrn\u00e9 a stejn\u011b jako ve zbytku Balk\u00e1nsk\u00e9ho poloostrova de\u0161tiv\u00e9, l\u00e9ta jsou velmi tepl\u00e1 a such\u00e1. \nObyvatelstvo je alb\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rodnosti a mluv\u00ed toskick\u00fdm dialektem.\nM\u011bsto Lushnj\u00eb bylo zalo\u017eeno v pozdn\u00edm st\u0159edov\u011bku, archeologick\u00e1 nalezi\u0161t\u011b nicm\u00e9n\u011b dokl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edtomnost os\u00eddlen\u00ed z doby n\u011bkolik set let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Byly odhaleny \u010detn\u00e9 hlin\u011bn\u00e9 n\u00e1doby a z\u00e1klady baziliky, kter\u00e1 vznikla nejsp\u00ed\u0161e v obdob\u00ed antiky. Stejn\u011b jako \u0159ada obdobn\u00fdch s\u00eddel v regionu vzniklo m\u011bsto na rozhran\u00ed hor a \u00farodn\u00e9 rovn\u00e9 krajiny. Nejsp\u00ed\u0161e se nejstar\u0161\u00ed j\u00e1dro obce nach\u00e1zelo p\u0159\u00edmo na svahu. \nV roce 1385 do\u0161lo v bl\u00edzkosti dne\u0161n\u00edho m\u011bsta k rozhodn\u00e9 bitv\u011b mezi jednotliv\u00fdmi alb\u00e1nsk\u00fdmi region\u00e1ln\u00edmi vl\u00e1dci.Tureck\u00e9 z\u00e1znamy (deftery) z 16. stolet\u00ed zde evidovaly 15 dom\u016f a p\u0159ibli\u017en\u011b stovku obyvatel Nach\u00e1zelo se zde tekke, zastavovali se zde cestuj\u00edc\u00ed, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0159ovali na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed ji\u017en\u00ed Alb\u00e1nie. V roce 1744 zde bylo napo\u010d\u00edt\u00e1no zhruba p\u011bt set obyvatel. Z mal\u00e9 obce se v mal\u00e9 m\u011bsto za\u010dalo transformovat v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Roku 1860 zde byla otev\u0159ena prvn\u00ed \u0161kola, a to s \u0159eck\u00fdm vyu\u010dovac\u00edm jazykem.\nProslavilo se v roce 1920 kon\u00e1n\u00edm Alb\u00e1nsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho kongresu. Bylo zde rozhodnuto o um\u00edst\u011bn\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Alb\u00e1nie do Tirany. Schv\u00e1lena byla rovn\u011b\u017e i prozat\u00edmn\u00ed \u00fastava (Statuti i Lushnj\u00ebs). D\u016fm, kde se toto setk\u00e1n\u00ed uskute\u010dnilo, je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b dochov\u00e1n jako muzeum. V t\u00e9\u017ee dob\u011b zde \u017eilo n\u00e1bo\u017eensky sm\u00ed\u0161en\u00e9 obyvatelstvo, kter\u00e9 bylo z poloviny muslimsk\u00e9 a z poloviny ortodoxn\u00ed. V druh\u00e9 polovin\u011b 20. let do\u0161lo k modernizaci st\u0159edu m\u011bsta; postaveny byly nov\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00ed a spr\u00e1vn\u00ed budovy v duchu tehdej\u0161\u00ed italsk\u00e9 architektury. V t\u00e9to dob\u011b zde \u017eilo m\u00e9n\u011b ne\u017e 20 tis\u00edc obyvatel.\nV roce 1935 do\u0161lo zde a ve Fieru k povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ila nepravdiv\u00e1 zpr\u00e1va o p\u0159evratu v Tiran\u011b. Do\u0161lo ke st\u0159etu s arm\u00e1dou v bl\u00edzkosti Lushnji. Vojsko nem\u011blo se vzbou\u0159enci v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f a dok\u00e1zalo je snadno rozpr\u00e1\u0161it.Alb\u00e1n\u0161t\u00ed partyz\u00e1ni m\u011bsto osvobodili dne 18. \u0159\u00edjna 1944.\nV komunistick\u00fdch dob\u00e1ch bylo nedaleko Lushnj\u00eb z\u0159\u00edzeno n\u011bkolik trestaneck\u00fdch t\u00e1bor\u016f a interna\u010dn\u00edch are\u00e1l\u016f pro politick\u00e9 v\u011bzn\u011b. Byly zde tak\u00e9 vybudov\u00e1ny pr\u016fmyslov\u00e9 podniky na zpracov\u00e1n\u00ed pap\u00edru a plast\u016f, kter\u00e9 po roce 1991 a transformaci alb\u00e1nsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zkrachovaly. \nV roce 1989 bylo b\u011bhem archeologick\u00e9ho pr\u016fzkumu odhaleno star\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b na \u00fazem\u00ed m\u011bsta.\nObec se nach\u00e1z\u00ed v rovinat\u00e9 krajin\u011b, kter\u00e1 je zem\u011bd\u011blsky velice intenzivn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1na. Potravin\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdrobky z oblasti jsou potom vyv\u00e1\u017eeny mimo jin\u00e9 i do evropsk\u00fdch zem\u00ed a do zbytku Alb\u00e1nie. V Lushnji se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed Institut zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho v\u00fdzkumu. \nKujtim Haxhiu: 1992\u20131996\nKAgim Fuga: 1996\u20132000\nKYlli Myftiu: 2000\u20132003\nKKadri Gega: 2003\u20132007\nKAlbert Sanxhaku: 2007\u20132011\nKFatos Tushe: 2011\u20132021, zat\u010den\u00fd za korup\u010dn\u00ed \u010dinnost.\n30 km daleko od m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed n\u00e1rodn\u00ed park Divjak\u00eb-Karavasta. \nVe m\u011bst\u011b tak\u00e9 s\u00eddl\u00ed historick\u00e9 muzeum s \u0159adou p\u0159edm\u011bt\u016f z nejstar\u0161\u00edch dob alb\u00e1nsk\u00fdch d\u011bjin. M\u00edstn\u00ed kulturn\u00ed d\u016fm nese jm\u00e9no Vace Zely.\nV bl\u00edzkosti m\u011bsta (18 km ji\u017en\u00edm sm\u011brem) se nach\u00e1z\u00ed pravoslavn\u00fd kl\u00e1\u0161ter Ardenica, zalo\u017een\u00fd roku 1282. Dal\u0161\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tkou v okol\u00ed m\u011bsta je Kasharajsk\u00fd most, kter\u00fd vznikl ve st\u0159edov\u011bku.\nM\u011bstem proch\u00e1z\u00ed silnice \u010d. SH4, kter\u00e1 sm\u011b\u0159uje z Dra\u010de d\u00e1le na jih. Ve m\u011bst\u011b z n\u00ed odbo\u010duje dopravn\u00ed tah sm\u011brem do m\u011bsta Berat a d\u00e1le. Okolo m\u011bsta je veden z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem silni\u010dn\u00ed okruh.\nVe stejn\u00e9m sm\u011bru proch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 m\u011bstem. \nM\u00edstn\u00ed fotbalov\u00fd klub KS Lushnja hraje v alb\u00e1nsk\u00e9 prvn\u00ed lize. Zalo\u017een byl roku 1927. V obdob\u00ed komunistick\u00e9ho re\u017eimu nesl n\u00e1zev Pun\u00eb Lushnj\u00eb (pr\u00e1ce) a pot\u00e9 KS Traktori. Po roce 1991 se vr\u00e1til k sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu jm\u00e9nu.\nLindita Arapi \u2013 b\u00e1sn\u00edk\nArtan Bano \u2013 fotbalista\nLuli Bitri \u2013 here\u010dka\nIljaz \u00c7e\u00e7o \u2013 fotbalista\nRezart Dabulla \u2013 fotbalista\nEdmond Dalipi \u2013 fotbalista\nKristaq Dhamo \u2013 re\u017eis\u00e9r\nAbdurrahman Roza Haxhiu \u2013 fotbalista\nVath Koreshi \u2013 spisovatel\nSaimir Malko \u2013 fotbalista\nRey Manaj \u2013 fotbalista\nNebi Efendi Sefa \u2013 signat\u00e1\u0159 alb\u00e1nsk\u00e9 deklarace nez\u00e1vislosti\nFerit bej Vokopola \u2013 signat\u00e1\u0159 alb\u00e1nsk\u00e9 deklarace nez\u00e1vislosti\nMargarita Xhepa \u2013 herec\nVa\u00e7e Zela \u2013 zp\u011bva\u010dka\nKastro Zizo \u2013 zp\u011bv\u00e1k\n \nLushnja.", "<<>>: Co je General Dynamics X-62 VISTA? <<>>: General Dynamics X-62 VISTA nebo tak\u00e9 Variable Stability In-flight Simulator Test Aircraft je americk\u00fd dvoum\u00edstn\u00fd experiment\u00e1ln\u00ed letoun, kter\u00fd vznikl p\u0159estavbou letounu F-16D Fighting Falcon Block 30. Letoun VISTA byl po dv\u011b desetilet\u00ed provozov\u00e1n \u0161kolou testovac\u00edch pilot\u016f USAF (TPS), kde byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na jeho schopnost simulovat vlastnosti jin\u00fdch letoun\u016f b\u011bhem letu.\nSpolu s letouny F/A-18 HARV, X-31 a NF-15B STOL MTV/ACTIVE se zab\u00fdval v\u00fdzkumem l\u00e9t\u00e1n\u00ed pod vysok\u00fdmi \u00fahly n\u00e1b\u011bhu a experiment\u016fm s vektorov\u00e1n\u00edm tahu motoru.\nDo roku 2021 byl ozna\u010dov\u00e1n jako letoun NF-16D. Letounu bylo p\u0159id\u011bleno nov\u00e9 ozna\u010den\u00ed X-62 a je zapojen do programu Skyborg, kter\u00fd se zam\u011b\u0159uje na v\u00fdvoj autonomn\u00edho letounu vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed um\u011blou inteligenci.\nLetoun vznikl modifikac\u00ed letounu F-16D Block 30. Byl soukromou snahou spole\u010dnosti General Dynamics vyvinout letoun F-16, kter\u00fd by byl vybaven syst\u00e9mem pro vektorov\u00e1n\u00ed tahu motoru. Firma na n\u011bm za\u010dala pracovat v roce 1988. Na \u00faprav\u00e1ch se tak\u00e9 pod\u00edlela spole\u010dnost Calspan, kter\u00e1 byla subdodavatelem spole\u010dnosti General Dynamics.USAF se zpo\u010d\u00e1tku odm\u00edtlo programem zab\u00fdvat, ale General Dynamics se naskytla mo\u017enost spolupracovat s izraelsk\u00fdmi obrann\u00fdmi silami (IDF), kter\u00e9 m\u011blo letouny F-16 za\u0159azeny do sv\u00e9 v\u00fdzbroje. Roku 1991 se o letoun za\u010dalo zaj\u00edmat USAF a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok IDF z projektu vystoupilo.\nNa v\u00fdvoji syst\u00e9m\u016f letounu se pod\u00edlela mimo jin\u00e9 tak\u00e9 divize Skunk Works ze spole\u010dnosti Lockheed.Sv\u016fj prvn\u00ed let podnikl v dubnu roku 1992.D\u00edky syst\u00e9mu Variable Stability System (VSS) mohl a m\u016f\u017ee simulovat let s r\u016fzn\u00fdmi letouny od JSF, NASA X-38 nebo t\u0159eba i indick\u00fd HAL LCA.Za dobu sv\u00e9 existence byl n\u011bkolikr\u00e1t pozm\u011bn\u011bn a modernizov\u00e1n. D\u00edky prod\u011bl\u00e1n\u00ed mnoha \u00faprav dostal do sv\u00e9ho n\u00e1zvu prefix v podob\u011b p\u00edsmena N, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro speci\u00e1ln\u00ed testovac\u00ed letadla, \u010di letadla ve zku\u0161ebn\u00edm programu, jejich\u017e konfigurace se v\u00fdrazn\u00fdm zp\u016fsobem li\u0161\u00ed od standardn\u00edch letoun\u016f a n\u00e1vrat k p\u016fvodn\u00ed verzi by znamenal v\u00fdznamn\u00e9 finan\u010dn\u00ed n\u00e1klady nad akceptovateln\u00e9 finan\u010dn\u00ed limity.\nProgram Multi-Axis Thrust Vectoring (MATV) byl spole\u010dn\u00fdm \u00fasil\u00edm spole\u010dnosti Lockheed, Wright Laboratory, General Electric, Air Force Flight Test Center (AFFTC) a 422. testovac\u00ed a hodnot\u00edc\u00ed perut\u011b. V r\u00e1mci tohoto programu vznikl modifikovan\u00fd letoun F-16D, kter\u00fd byl vybaven syst\u00e9mem pro vektorov\u00e1n\u00ed tahu motoru, d\u00edky \u010demu\u017e z\u00edskal letoun schopnost prov\u00e1d\u011bt lety s vy\u0161\u0161\u00edm \u00fahlem n\u00e1b\u011bhu (AoA) a prov\u00e1d\u011bt man\u00e9vry mimo letovou ob\u00e1lku b\u011b\u017en\u00fdch letoun\u016f F-16. Letectvo USAF tak mohlo posoudit taktick\u00fd p\u0159\u00ednos syst\u00e9mu vektorov\u00e1n\u00ed tahu p\u0159i vzdu\u0161n\u00fdch souboj\u00edch. Letoun mohl l\u00e9tat p\u0159i \u00fahlu n\u00e1b\u011bhu a\u017e 86\u00b0a kr\u00e1tkodob\u011b i p\u0159i \u00fahlu 180\u00b0. Pro tento projekt byl letoun k dispozici v obdob\u00ed od \u010dervence 1993 do b\u0159ezna roku 1994. N\u00e1sledn\u011b l\u00e9tal z leteck\u00e9 z\u00e1kladny Edwards u leteck\u00e9ho testovac\u00edho centra. P\u0159ibli\u017en\u011b v polovin\u011b roku 1994 se za\u010dalo s reinstalac\u00ed syst\u00e9mu, tak aby byl letoun znovu pou\u017eiteln\u00fd pro v\u00fdcvikov\u00e9 \u00fa\u010dely a jako leteck\u00fd simul\u00e1tor. Co\u017e trvalo a\u017e do ledna 1995, kdy byl letoun p\u0159esunut na Wright\u2013Pattersonovu leteckou z\u00e1kladnu.\nP\u0159i v\u00fdvoji st\u00edhac\u00edho letounu F-22 Raptor do\u0161lo k vyu\u017eit\u00ed letounu NF-16D VISTA, kter\u00fd poslou\u017eil pro v\u00fdvoj syst\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00ed letu chystan\u00e9ho st\u00edhac\u00edho letounu. Prvn\u00ed f\u00e1ze zkou\u0161ek se zam\u011b\u0159ovala na porovn\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edch letov\u00fdch vlastnost\u00ed letounu F-22 s navrhovan\u00fdmi nebo potenci\u00e1ln\u00edmi zm\u011bnami v charakteristik\u00e1ch \u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1klonu letadla p\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed, tankov\u00e1n\u00ed ve vzduchu nebo letu ve formaci. Druh\u00e1 f\u00e1ze se zam\u011b\u0159ovala na simulaci chov\u00e1n\u00ed letounu F-22 p\u0159i poru\u0161e n\u011bkter\u00fdch syst\u00e9m\u016f. Nap\u0159\u00edklad p\u0159i dvojit\u00e9 poru\u0161e hydrauliky, nebo ztr\u00e1ty kontroly nad ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm n\u011bkter\u00fdch \u0159\u00edd\u00edc\u00edch ploch. Letoun p\u0159i t\u011bchto testech str\u00e1vil odstartoval k 21 let\u016fm a ve vzduchu str\u00e1vil 26,8 hodin.\nNF-16D byl pou\u017eit pro v\u00fdvoj softwaru pro syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed letu (FCS) vyv\u00edjen\u00e9ho indick\u00e9ho st\u00edhac\u00edho letounu HAL Tejas. Letoun byl pou\u017eit pro druhou s\u00e9rii zkou\u0161ek softwaru v \u010dervenci 1996. Bylo p\u0159i nich uskute\u010dn\u011bno 33 zku\u0161ebn\u00edch let\u016f. Spolupr\u00e1ce Lockheed Martin na v\u00fdvoji FCS byla ukon\u010dena rokem 1998 d\u00edky embargu USA, kter\u00e9 n\u00e1sledovalo po testech jadern\u00fdch zbran\u00ed proveden\u00fdch Indi\u00ed v t\u011bm\u017ee roce.\n1. \u0159\u00edjna 2000 byl letoun p\u0159eveden do \u0161koly testovac\u00edch pilot\u016f USAF (TPS) na Edwardsov\u011b leteck\u00e9 z\u00e1kladn\u011b, kde s podporou od spole\u010dnosti Calspan se pod\u00edlel na v\u00fdcviku testovac\u00edch pilot\u016f. Zde p\u0159i\u0161la vhod jeho schopnost simulovat chov\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch letadel. Podle hlavn\u00edho testovac\u00edho pilota TPS Williama Graye umo\u017enil letoun F-16 t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edcovce pilot\u016f a zam\u011bstnanc\u016f z\u00edskat zku\u0161enosti s pilotov\u00e1n\u00edm letadel, kter\u00e1 maj\u00ed nebezpe\u010dn\u011b \u0161patn\u00e9 vlastnosti a prov\u00e1d\u011bt letov\u00e9 zkou\u0161ky pokro\u010dil\u00fdch technologi\u00ed.9. prosince 2008 m\u011bl letoun poprv\u00e9 zvl\u00e1dnout p\u0159ist\u00e1n\u00ed pod plnou kontrolou po\u010d\u00edta\u010de.\nLetounu bylo 14. \u010dervna 2021 p\u0159id\u011bleno nov\u00e9 ozna\u010den\u00ed X-62. Zm\u011bna ozna\u010den\u00ed souvis\u00ed s upgradem VISTA Simulation System nov\u00fdm syst\u00e9mem System for Autonomous Control of Simulation (SACS). Z\u00e1stavba tohoto syst\u00e9mu m\u00e1 podpo\u0159it testov\u00e1n\u00ed autonomn\u00edch syst\u00e9m\u016f v programu Skyborg na n\u011bm\u017e se pod\u00edl\u00ed Air Force Research Laboratory (AFRL). Krom\u011b toho m\u00e1 letoun vyu\u017e\u00edvat Model Following Algorithm (MFA). Tato aktualizace m\u00e1 p\u0159isp\u011bt k prov\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u011bj\u0161\u00edch experiment\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed b\u00fdt v\u00edce zam\u011b\u0159eny na autonomii a um\u011blou inteligenci.AFRL m\u011blo poskytnout 15 milion\u016f USD na \u00fapravu letounu v r\u00e1mci programu Skyborg.V \u00fanoru roku 2023 vydala organizace DARPA zpr\u00e1vu, \u017ee modifikovan\u00fd letoun nal\u00e9tal od prosince 2022 17 hodin a v\u00edce v autonomn\u00edm re\u017eimu, kdy byl \u0159\u00edzen um\u011blou inteligenc\u00ed. Dal\u0161\u00ed lety by m\u011bly n\u00e1sledovat v pr\u016fb\u011bhu roku 2023.Uskute\u010dn\u011bn\u00e9 lety m\u011bly b\u00fdt zam\u011b\u0159eny na prov\u00e1d\u011bn\u00ed vzdu\u0161n\u00fdch souboj\u016f na dosah viditelnosti proti simulovan\u00e9mu nep\u0159\u00edteli. Jinak vytr\u00e9novan\u00e9 j\u00e1dro um\u011bl\u00e9 inteligence m\u011blo b\u00fdt vyzkou\u0161eno pro simulovan\u00fd boj za hranic\u00ed viditelnosti.25. \u010dervence 2023 prob\u011bhl t\u0159\u00edhodinov\u00fd zku\u0161ebn\u00ed let letounu Kratos XQ-58, kter\u00fd vyu\u017e\u00edval um\u011blou inteligenci, kter\u00e1 vznikla krom\u011b simulac\u00ed i d\u00edky dat\u016fm z\u00edskan\u00fdch prost\u0159ednictv\u00edm letounu X-62. Let byl sou\u010d\u00e1st\u00ed programu Skyborg Vanguard.Do programu Skyborg jsou krom\u011b letoun\u016f X-62 a XQ-58 zapojeny letouny UTAP-22 Mako a General Atomics MQ-20 Avenger.\nLetoun vych\u00e1z\u00ed z F-16 Block 30 v konfiguraci Peace Marble II. Byl vybaven po\u010d\u00edta\u010dem pro \u0159\u00edzen\u00ed letu DFLCC a avionick\u00fdmi syst\u00e9my z Blocku 40. Dostal tak\u00e9 odoln\u011bj\u0161\u00ed podvozek a p\u0159edev\u0161\u00edm byl vybaven syst\u00e9m Variable Stability System, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje simulovat chov\u00e1n\u00ed letoun\u016f p\u0159i p\u011bti stupn\u00edch volnosti.Instruktor sed\u00edc\u00ed na zadn\u00edm sedadle m\u00e1 mo\u017enost vypnout nebo zapnout v\u0161echny simula\u010dn\u00ed nebo autonomn\u00ed syst\u00e9my. Na po\u010d\u00e1tku roku 2023 m\u011bli pouze t\u0159i lid\u00e9 dostate\u010dnou kvalifikaci, kter\u00e1 by je oprav\u0148ovala k usednut\u00ed na toto m\u00edsto. P\u0159edn\u00ed m\u00edsto m\u016f\u017ee poslou\u017eit pro studenty pro uskute\u010dn\u011bn\u00ed letov\u00e9 zkou\u0161ky, tak i pro letov\u00e9 in\u017een\u00fdry, kte\u0159\u00ed maj\u00ed na starost simulace, nebo dohled nad autonomn\u00edm syst\u00e9mem.V r\u00e1mci modernizace pro program Skyborg dostal letoun syst\u00e9m SACS, v\u010detn\u011b pokro\u010dil\u00fdch senzor\u016f. Letoun prod\u011blal modernizaci tak\u00e9 ve v\u00edce\u00farov\u0148ov\u00e9m zabezpe\u010den\u00ed. Ob\u011b m\u00edsta v kokpitu letounu byla tak\u00e9 vybavena tablety Getac, kter\u00e9 maj\u00ed umo\u017enit prov\u00e1d\u011bt rapid prototyping.\nData dle USAF Test Pilot School\nPos\u00e1dka: 2\nRozp\u011bt\u00ed: 9,8 m\nD\u00e9lka: 17,8 m\nV\u00fd\u0161ka: 4,8 m\nNosn\u00e1 plocha: 28 m\u00b2\nProfil k\u0159\u00eddla: NACA 64A204\nPlo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed: 431 kg/m\u00b2\nPr\u00e1zdn\u00e1 hmotnost: 8 273 kg\nMax. vzletov\u00e1 hmotnost : 19 187 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 1x dvouproudov\u00fd motor General Electric F110-GE-100 o tahu 74 kN, s p\u0159\u00eddavn\u00fdm spalov\u00e1n\u00edm 125 kN\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost:\n2 170 km/h (Mach 2+) ve v\u00fd\u0161ce ? m\n1 460 km/h (Mach 1,2) u hladiny mo\u0159e\nDolet: 5 200 km se t\u0159emi p\u0159\u00eddavn\u00fdmi n\u00e1dr\u017eemi o objemu 1 401 l\nDostup: 15 000+ m\nStoupavost: 250 m/s (? m/min)\nPom\u011br v\u00fdkon/hmotnost: 1,095\nHAMEL, Peter G. In-flight simulators and fly-by-wire/light demonstrators : a historical account of international aeronautical research. Cham, Switzerland: Springer, 2017. 345 s. ISBN 9783319539973. S. 47,48. (anglicky) \nJOHNSEN, Frederick A. Testbeds, motherships & parasites : Astonishing aircraft from the golden age of flight test. Forest Lake, MN: Specialty Press, 2018. 204 s. ISBN 9781580072410. (anglicky) \nMARKMAN, Steve. One-of-a-kind research aircraft : a history of in-flight simulators, testbeds & prototypes. Atglen, PA: Schiffer Pub, 1995. 150 s. ISBN 9780887407970. (anglicky) \n NASA's contributions to aeronautics. Washington, DC: National Aeronautics and Space Administration, 2010. ISBN 9780160846366. S. 793.", "<<>>: Co je Myjavsk\u00e1 niva? <<>>: Myjavsk\u00e1 niva je geomorfologick\u00fd podcelek Borsk\u00e9 n\u00ed\u017einy. Zab\u00edr\u00e1 p\u00e1s \u00fazem\u00ed v okol\u00ed \u0159eky Myjava.\nPodcelek le\u017e\u00ed v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Borsk\u00e9 n\u00ed\u017einy, pobl\u00ed\u017e st\u0159edn\u00edho a doln\u00edho toku \u0159eky Myjavy. Tvo\u0159\u00ed \u00fazk\u00fd p\u00e1s \u00fazem\u00ed a v r\u00e1mci krajinn\u00e9ho celku soused\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b kr\u00e1tk\u00fdm \u00fasekem s Podmalokarpatskou sn\u00ed\u017eeninou, na jihu s podcelky Bor a Z\u00e1horsk\u00e9 pl\u00e1\u0148avy. Z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem soused\u00ed s Dyjsko-moravskou nivou, podcelkem Dolnomoravsk\u00e9ho \u00favalu, na severoz\u00e1pad\u011b je Gbelsk\u00fd bor. Severn\u00edm sm\u011brem navazuje Chvojnick\u00e1 pahorkatina s podcelku Un\u00ednska pahorkatina a Senick\u00e1 pahorkatina.\n\u00dazem\u00ed vedle Myjav\u011b pat\u0159\u00ed mezi st\u0159edn\u011b hust\u011b os\u00eddlen\u00e9 oblasti a le\u017e\u00ed zde m\u011bsta \u0160a\u0161t\u00edn-Str\u00e1\u017ee a Senica, a tak\u00e9 i velk\u00e9 obce jako K\u00faty \u010di Borsk\u00fd Mikul\u00e1\u0161.\nZ\u00e1padn\u00edm okrajem \u00fazem\u00ed vede d\u00e1lnice D2 i cesta I / 2, sm\u011brem do Senice i silnice II / 500. Do \u010ceska vede \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Bratislava\u2013B\u0159eclav a z K\u00fat do Trnavy i \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 K\u00faty\u2013Trnava.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Myjavsk\u00e1 niva na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Galoisova grupa? <<>>: Galoisova grupa je pojem z algebry. Je to grupa definov\u00e1na pro t\u011bleso a jeho kone\u010dn\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Studium roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed t\u011bles pomoc\u00ed Galoisovy grupy souvis\u00ed s Galoisovou teori\u00ed, kter\u00e1 vznikla jako n\u00e1stroj pro popis \u0159e\u0161en\u00ed polynomi\u00e1ln\u00edch rovnic. Historicky st\u00e1l u zrodu t\u00e9to teorie \u00c9variste Galois, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele teorie grup.\nNech\u0165 \n \n \n \n E\n \n \n {displaystyle E}\n je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed t\u011blesa \n \n \n \n F\n \n \n {displaystyle F}\n (zapisuje se jako \n \n \n \n E\n \n /\n \n F\n \n \n {displaystyle E/F}\n ). Automorfizmus \n \n \n \n E\n \n /\n \n F\n \n \n {displaystyle E/F}\n je takov\u00fd automorfizmus \n \n \n \n \u03b1\n \n \n {displaystyle alpha }\n t\u011blesa \n \n \n \n E\n \n \n {displaystyle E}\n , kter\u00fd zachov\u00e1v\u00e1 v\u0161echny prvky \n \n \n \n F\n \n \n {displaystyle F}\n , tj. \n \n \n \n \u03b1\n (\n x\n )\n =\n x\n \n \n {displaystyle alpha (x)=x}\n pro ka\u017ed\u00e9 \n \n \n \n x\n \u2208\n F\n \n \n {displaystyle xin F}\n . Mno\u017eina v\u0161ech automorfizm\u016f \n \n \n \n E\n \n /\n \n F\n \n \n {displaystyle E/F}\n spolu s operac\u00ed skl\u00e1d\u00e1n\u00ed tvo\u0159\u00ed grupu, kter\u00e1 se naz\u00fdv\u00e1 Galoisova grupa. Zna\u010d\u00ed se \n \n \n \n G\n a\n l\n (\n E\n \n /\n \n F\n )\n \n \n {displaystyle Gal(E/F)}\n , anebo \n \n \n \n A\n u\n t\n (\n E\n \n /\n \n F\n )\n \n \n {displaystyle Aut(E/F)}\n .\n \n \n \n G\n a\n l\n (\n \n C\n \n \n /\n \n \n R\n \n )\n \n \n {displaystyle Gal(mathbb {C} /mathbb {R} )}\n obsahuje dva prvky: identitu a komplexn\u00ed sdru\u017een\u00ed.\nNech\u0165 \n \n \n \n F\n =\n \n Q\n \n \n \n {displaystyle F=mathbb {Q} }\n je t\u011bleso racion\u00e1ln\u00edch \u010d\u00edsel a \n \n \n \n E\n =\n \n Q\n \n (\n \n \n 2\n \n \n )\n =\n {\n a\n +\n b\n \n \n 2\n \n \n ;\n \n \n a\n ,\n b\n \u2208\n \n Q\n \n }\n \n \n {displaystyle E=mathbb {Q} ({sqrt {2}})={a+b{sqrt {2}};,,a,bin mathbb {Q} }}\n . Pak \n \n \n \n G\n a\n l\n (\n E\n \n /\n \n F\n )\n \n \n {displaystyle Gal(E/F)}\n obsahuje identitu a zobrazen\u00ed \n \n \n \n a\n +\n b\n \n \n 2\n \n \n \u21a6\n a\n \u2212\n b\n \n \n 2\n \n \n \n \n {displaystyle a+b{sqrt {2}}mapsto a-b{sqrt {2}}}\n .\nNech\u0165 \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n je prvo\u010d\u00edslo a \n \n \n \n E\n =\n G\n F\n (\n \n p\n \n n\n \n \n )\n \n \n {displaystyle E=GF(p^{n})}\n je Galoisovo t\u011bleso o \n \n \n \n \n p\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle p^{n}}\n prvc\u00edch, \n \n \n \n F\n \u2243\n G\n F\n (\n p\n )\n \n \n {displaystyle Fsimeq GF(p)}\n jeho nejmen\u0161\u00ed podt\u011bleso. Pak \n \n \n \n G\n a\n l\n (\n E\n \n /\n \n F\n )\n \n \n {displaystyle Gal(E/F)}\n je cyklick\u00e1 grupa \u0159\u00e1du \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n .\nNech\u0165 \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n je ireducibiln\u00ed polynom s racion\u00e1ln\u00edmi koeficienty stupn\u011b \n \n \n \n n\n \n \n {displaystyle n}\n , \n \n \n \n E\n \n \n {displaystyle E}\n jeho rozkladov\u00e9 t\u011bleso a nech\u0165 \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n m\u00e1 v \n \n \n \n E\n \n \n {displaystyle E}\n pr\u00e1v\u011b dva nere\u00e1ln\u00e9 ko\u0159eny. Pak \n \n \n \n G\n a\n l\n (\n E\n \n /\n \n F\n )\n \n \n {displaystyle Gal(E/F)}\n (n\u011bkdy se tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1 Galoisova grupa polynomu \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n ) je izomorfn\u00ed symetrick\u00e9 grup\u011b \n \n \n \n \n S\n \n n\n \n \n \n \n {displaystyle S_{n}}\n . Jej\u00ed prvky permutuj\u00ed ko\u0159eny polynomu \n \n \n \n p\n \n \n {displaystyle p}\n .\nFundament\u00e1ln\u00ed v\u011bta Galoisovy teorie tvrd\u00ed, \u017ee podgrupy Galoisovy grupy odpov\u00eddaj\u00ed mezit\u011bles\u016fm \n \n \n \n F\n \u2286\n X\n \u2286\n E\n \n \n {displaystyle Fsubseteq Xsubseteq E}\n . Tato korespondence p\u0159i\u0159ad\u00ed podgrup\u011b \n \n \n \n H\n \n \n {displaystyle H}\n podt\u011bleso \n \n \n \n E\n \n \n {displaystyle E}\n , kter\u00e9 je fixov\u00e1no touto podgrupou.\nV p\u0159\u00edpad\u011b nekone\u010dn\u00e9ho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \n \n \n \n E\n \n /\n \n F\n \n \n {displaystyle E/F}\n uva\u017eujeme v t\u00e9to korespondenci pouze uzav\u0159en\u00e9 podgrupy v\u016f\u010di tzv. Krollov\u011b topologii.\nGaloisovy grupy se za\u010daly zkoumat v souvislosti se snahou \u0159e\u0161it polynomi\u00e1ln\u00ed rovnice vy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b pomoc\u00ed s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed, ode\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed, n\u00e1soben\u00ed, d\u011blen\u00ed a odmocnin racion\u00e1ln\u00edch \u010d\u00edsel a koeficient\u016f dan\u00e9ho polynomu. Takov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed existuje pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Galoisova grupa polynomu je \u0159e\u0161iteln\u00e1.", "<<>>: Co je Madhva? <<>>: Madhva, t\u00e9\u017e Madhv\u00e1\u010d\u00e1rja, \u00c1nandat\u00edrtha, nebo P\u00farnapragja (asi 1199 nebo 1238, Udupi \u2014 asi 1278 nebo 1317, Udupi) byl indick\u00fd vi\u0161nuistick\u00fd filozof, zakladatel v\u00e9d\u00e1ntsk\u00e9 \u0161koly Dvaita-v\u00e9d\u00e1nta. Madhva je p\u0159edstavitel radik\u00e1ln\u00edho dualismu. Zd\u016fraz\u0148oval rozd\u00edl mezi Bohem a individu\u00e1ln\u00ed du\u0161\u00ed (d\u017e\u00edv\u00e1tmou), kter\u00fd je nep\u0159eklenuteln\u00fd - individu\u00e1ln\u00ed du\u0161e nikdy nem\u016f\u017ee splynout s Bohem. Rozli\u0161oval t\u00e9\u017e dv\u011b \u00farovn\u011b reality - svatantra (\u010dist\u00fd brahman - nejvy\u0161\u0161\u00ed du\u0161e) a paratantra (\u017eiv\u00e9 du\u0161e a ne\u017eiv\u00e9 objekty), mezi nimi je jen m\u00e1lo kontakt\u016f, i kdy\u017e jist\u00e1 z\u00e1vislost tu je. Jde o opozici v\u016f\u010di \u0160ankarov\u011b filozofii zvan\u00e9 advaita. Jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem byl koment\u00e1\u0159 k Brahma-s\u00fat\u0159e nazvan\u00fd P\u00farnapragja Bh\u00e1\u0161ja. Krom toho napsal dal\u0161\u00edch 36 d\u011bl v sanskrtu. V hinduismu je v\u00fdjime\u010dn\u00fd t\u00e9\u017e t\u00edm, \u017ee v\u011b\u0159il ve v\u011b\u010dn\u00e9 zavr\u017een\u00ed, nebe a peklo, mo\u017en\u00e1 d\u00edky vlivu nestori\u00e1nsk\u00fdch k\u0159es\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed s\u00eddlili v jeho dob\u011b v Kalyanpuru. Odm\u00edtl u\u010den\u00ed o \"m\u00e1je\" a na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch jin\u00fdch v\u00fdchodn\u00edch mudrc\u016f trval na tom, \u017ee sv\u011bt je zcela skute\u010dn\u00fd - v tomto smyslu pat\u0159il k materialistick\u00e9 linii v indick\u00e9 filozofii. Zd\u016fraz\u0148oval t\u00e9\u017e, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 u\u010den\u00ed nem\u00e1 absolutn\u00ed pravdu.", "<<>>: Co je Jez\u00eddismus? <<>>: Jez\u00eddismus je dualistick\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 mezi jez\u00eddy. Jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci v\u011b\u0159\u00ed ve statick\u00e9ho, neaktivn\u00edho a nadp\u0159irozen\u00e9ho Boha, jen\u017e stvo\u0159il sedm and\u011bl\u016f a sv\u011bt, a Meleka T\u00e1\u00fase (Tawsi Melek/Malek-T\u00e1\u00b4\u00fas \u2013 pav\u00ed kr\u00e1l \u010di and\u011bl), kter\u00fd je \u010dinn\u00fd a v\u00fdkonn\u00fd.\nP\u0159\u00edb\u011bh o stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, ze kter\u00e9ho vych\u00e1z\u00ed z\u00e1kladn\u00ed podstata n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, zn\u00ed asi takto:\nSamotn\u00fd B\u016fh byl p\u016fvodn\u011b nad \u0161ir\u00fdmi kosmick\u00fdmi mo\u0159i. Hr\u00e1l si s b\u00edlou perlou, kdy\u017e tu ji najednou odhodil do kosmick\u00e9ho mo\u0159e, ve kter\u00e9m se perla rozt\u0159\u00ed\u0161tila a stala se z\u00e1kladn\u00ed substanc\u00ed, ze kter\u00e9 vznikly planety a hv\u011bzdy. K dokon\u010den\u00ed a dolad\u011bn\u00ed cel\u00e9ho vesm\u00edru byl pov\u011b\u0159en nejlep\u0161\u00ed ze sedmi and\u011bl\u016f, kter\u00e9 stvo\u0159il B\u016fh, T\u00e1\u00fas Melek. Tento pav\u00ed and\u011bl zt\u011bles\u0148oval ve\u0161kerou s\u00edlu a moudrost Boha a byl tak p\u0159ipraven splnit \u00fakol. Pomoci mu m\u011blo zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch \u0161est and\u011bl\u016f, dnes uct\u00edvan\u00fdch jako dal\u0161\u00edch 6 svat\u00fdch.\nMelek byl pov\u011b\u0159en zajistit Zemi kr\u00e1su a hojnost. Kdy\u017e sestupoval na na\u0161i planetu, vzal na sebe podobu p\u00e1va, pt\u00e1ka sedmi z\u00e1kladn\u00edch barev. Tyto barvy Melek p\u0159edal sv\u011btu v\u010detn\u011b bohat\u00e9 fauny a fl\u00f3ry. Pot\u00e9 se p\u0159esunul do zahrady v Edenu, aby se potkal s Adamem, kter\u00fd byl pr\u00e1v\u011b stvo\u0159en, ale bez du\u0161e. Melek tedy do n\u011bj vdechl \u017eivot a obr\u00e1til ho ke slunci, kter\u00e9 p\u0159edstavovalo stvo\u0159itele, jen\u017e m\u011bl b\u00fdt i nad\u00e1le uct\u00edv\u00e1n (proto se jez\u00eddov\u00e9 modl\u00ed sm\u011brem ke Slunci). Pot\u00e9 byla stvo\u0159ena tak\u00e9 Eva. Nade\u0161la chv\u00edle, kdy se m\u011bla kl\u00ed\u010dov\u00e1 dvojice rozmno\u017eit. Adam a Eva se v\u0161ak za\u010dali p\u0159edh\u00e1n\u011bt a h\u00e1dat, \u017ee jsou p\u0159ece schopni zplodit potomky jeden bez druh\u00e9ho. Sv\u00e1r skon\u010dil tak, \u017ee oba uzav\u0159eli sv\u00e1 semena do sklenic a teprve po uplynut\u00ed inkuba\u010dn\u00ed doby je otev\u0159eli. Ze v\u0161ech vyl\u00e9tl odporn\u00fd hmyz a\u017e na tu jednu Adamovu, ze kter\u00e9 vykoukl n\u00e1dhern\u00fd chlape\u010dek. Tento chlapec, zn\u00e1m\u00fd jako \u0160heh\u00edd bin D\u017eer \u2013 \u201esyn ze sklenice\u201c, rostl rychle, o\u017eenil se a m\u011bl potomky, kte\u0159\u00ed se naz\u00fdvaj\u00ed jez\u00eddov\u00e9. Proto se jez\u00eddov\u00e9 pokl\u00e1daj\u00ed za potomky Adama, nikoliv Evy. Adamovi byla sv\u011b\u0159ena posv\u00e1tn\u00e1 moudrost, kter\u00e1 se p\u0159ed\u00e1v\u00e1 d\u00e1l v\u0161em jeho potomk\u016fm a st\u00e1v\u00e1 se tak z\u00e1kladn\u00edm v\u011bd\u011bn\u00edm jez\u00edd\u016f.\nJez\u00eddsk\u00e9 u\u010den\u00ed spolu s ob\u0159ady je dr\u017eeno v tajnosti a \u017e\u00e1dn\u00fd z \u010dlen\u016f nem\u00e1 z\u00e1jem o jeho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Z\u00e1kladn\u00ed spisy jsou ps\u00e1ny arabsky a jsou jimi Kniha zjeven\u00ed (Kt\u00e9b\u00ed d\u017ealva), kterou napsal \u0161ejch Ad\u00ed, a \u010cern\u00e9 p\u00edsmo (Mushaf re\u0161), sepsan\u00e9 mystikem Hasanem el-Basri. Jez\u00eddov\u00e9 uct\u00edvaj\u00ed Meleka T\u00e1\u00fase jako padl\u00e9ho and\u011bla a vl\u00e1dce tohoto sv\u011bta. A\u010dkoli je Melek pod\u0159\u00edzen nejvy\u0161\u0161\u00edmu Bohu stvo\u0159iteli, nem\u00e1 to velk\u00fd v\u00fdznam, proto\u017ee B\u016fh nezasahuje do chodu sv\u011bta.Jez\u00eddov\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed v reinkarnaci du\u0161\u00ed. Za nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed reinkarnaci je pova\u017eov\u00e1n \u0161ejch Ad\u00ed, kter\u00fd se pokl\u00e1dal za vt\u011blen\u00ed Meleka T\u00e1\u00fase. \u0160ejch Ad\u00ed je uct\u00edv\u00e1n jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed jez\u00eddsk\u00fd u\u010ditel, kter\u00fd mimo jin\u00e9 zavedl pravidlo, \u017ee jez\u00eddov\u00e9 nemohou konvertovat k jin\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a ani se jez\u00eddem nem\u016f\u017ee st\u00e1t p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk jin\u00e9 v\u00edry.Na zemi neexistuje peklo a \u010f\u00e1bel, proto\u017ee Melek shroma\u017e\u010foval 7 tis\u00edc let sv\u00e9 slzy do 7 n\u00e1dob a jimi pak uhasil v\u0161echen ohe\u0148 v pekle, \u010d\u00edm\u017e peklo zaniklo. Po smrti je tedy mrtvola ihned ulo\u017eena do ku\u017eelov\u00e9 hrobky se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma rukama na hrudi. A\u010dkoli jez\u00eddov\u00e9 nemaj\u00ed peklo, maj\u00ed ur\u010ditou koncepci r\u00e1je. Zl\u00e9 du\u0161e \u010dek\u00e1 osud zatracen\u00ed a zapomenut\u00ed.Jez\u00eddov\u00e9 se modl\u00ed dvakr\u00e1t denn\u011b ve sm\u011bru ke slunci. Za svat\u00fd den pova\u017euj\u00ed st\u0159edu, ale dnem odpo\u010dinku je sobota. K d\u016fle\u017eit\u00fdm povinnostem pat\u0159\u00ed vykonat pou\u0165. Na pou\u0165 se chod\u00ed v srpnu a je vedena do Mosulu k hrobu Ad\u00edho. Cel\u00fd ob\u0159ad je velkou spole\u010denskou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, vl\u00e1dne vesel\u00ed, praktikuj\u00ed se nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed zvyky a u hrob\u016f Ad\u00edho a ostatn\u00edch svat\u00fdch ho\u0159\u00ed olejov\u00e9 lampy.\nCo se t\u00fd\u010de ob\u0159adu narozen\u00ed d\u00edt\u011bte, po pok\u0159t\u011bn\u00ed se prov\u00e1d\u00ed ob\u0159\u00edzka chlapce, ale je to z\u00e1le\u017eitost dobrovoln\u00e1.", "<<>>: Co je Rudolf Watzke? <<>>: Rudolf Watzke (5. dubna 1892 Mimo\u0148 \u2013 18. prosince 1972 Wuppertal) byl opern\u00ed a koncertn\u00ed zp\u011bv\u00e1k \u2013 basista.\nRudolf Watzke pracoval ve St\u00e1tn\u00ed ope\u0159e v Berl\u00edn\u011b v letech 1924\u20131928, pot\u00e9 p\u016fsobil jako zp\u011bv\u00e1k a u\u010ditel v Dortmundu. Je pova\u017eov\u00e1n za d\u016fle\u017eit\u00e9ho oratorn\u00edho a koncertn\u00edho zp\u011bv\u00e1ka.\nJosef Watzke se narodil v Mimoni 5. dubna 1892 v rodin\u011b mal\u00ed\u0159e pokoj\u016f Josefa Watzkeho a jeho man\u017eelky Johanny. Po maturit\u011b na n\u00e1rodn\u00ed a m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole se nau\u010dil \u0159emeslu sv\u00e9ho otce, kter\u00e9 tak\u00e9 praktikoval. Pro\u0161el prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, kde str\u00e1vil 2,5 roku v rusk\u00e9m zajet\u00ed, a po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pokra\u010doval ve sv\u00e9m \u0159emesle jako mal\u00ed\u0159 pokoj\u016f. R\u00e1d zp\u00edval v pr\u00e1ci a nic nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee by se m\u011bl st\u00e1t profesion\u00e1ln\u00edm p\u011bvcem. Jeho p\u011bveck\u00fd talent objevil a\u017e hudebn\u00ed \u0159editel c\u00edrkevn\u00edho sboru Emil K\u00fchnel, kter\u00fd ho doporu\u010dil pro dal\u0161\u00ed p\u011bveck\u00fd v\u00fdcvik u v\u00fdznamn\u00e9ho chorvatsk\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka Drageho Krei\u00dfla \u2013 Hauptfelda v Liberci, kde za\u010dala Watzkeho p\u011bveck\u00e1 kari\u00e9ra. Mlad\u00fd Rudolf Watzke velmi rychle pochopil sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se rozhodl uskute\u010dnit, a stal se z n\u011bho velmi piln\u00fd student.\nN\u00e1sledovalo studium v Bayreuthu, kde vystudoval s podporou rodiny Siegfrieda Wagnera. D\u00e1le studoval zp\u011bv u prof. Karla Kittela a u Bankhorta v Karlsruhe.\nPoprv\u00e9 ve\u0159ejn\u011b vystoupil na p\u011bveck\u00e9m festivalu v Bayreuthu v roce 1923 a okam\u017eit\u011b z\u00edskal anga\u017em\u00e1 ve st\u00e1tn\u00ed ope\u0159e v Berl\u00edn\u011b, kde v letech 1924\u20131928 vystupoval. V Berl\u00edn\u011b bydlel a\u017e do roku 1942. Po ukon\u010den\u00ed anga\u017em\u00e1 v berl\u00ednsk\u00e9m divadle v roce 1928 vystupoval ji\u017e jen jako zp\u011bv\u00e1k oratori\u00ed. Rudolf Watzke se stal prvn\u00edm rozhlasov\u00fdm zp\u011bv\u00e1kem v Berl\u00edn\u011b a absolvoval dlouh\u00e9 p\u011bveck\u00e9 turn\u00e9 do Skandin\u00e1vie, Ma\u010farska, \u0158ecka a Bulharska. Vystoupil tak\u00e9 ve sv\u00e9 rodn\u00e9 Mimoni, jako host na sc\u00e9n\u011b tehdej\u0161\u00edho lesn\u00edho divadla a v Mimoni tak\u00e9 uspo\u0159\u00e1dal benefi\u010dn\u00ed koncert na podporu zakoupen\u00ed nov\u00fdch varhan do zdej\u0161\u00edho kostela sv. Petra a Pavla. Spolupracoval mezi jin\u00fdm i s \u010ceskou filharmoni\u00ed. Spolu\u00fa\u010dinkoval v Beethovenov\u011b Dev\u00e1t\u00e9 symfonii s Berl\u00ednskou filharmoni\u00ed, pod veden\u00edm Wilhlema Furtw\u00e4nglera, s Tillou Briemem, Elisabeth H\u00f6ngenovou, Peterem Andersem a sborem Bruna Kittela (vyd\u00e1no na desk\u00e1ch Vox Turnabout, Classica d'Oro, Hudba a um\u011bn\u00ed, Opus Kura, Tahra, SWF), kter\u00e1 byla odehr\u00e1na v Berl\u00edn\u011b na slavnostn\u00edm ve\u010deru 20. dubna 1942 k oslav\u011b Hitlerov\u00fdch narozenin, za p\u0159\u00edtomnosti Josepha Goebbelse.\n20. \u0159\u00edjna 1918 se o\u017eenil s Martou Moravcovou, p\u016fvodem z Vratislavic u Liberce. Jeho druh\u00e1 \u017eena byla pianistka Liiana Christov\u00e1, p\u016fvodem ze Sofie, dcera bulharsk\u00e9ho skladatele. Z tohoto man\u017eelstv\u00ed vze\u0161ly dv\u011b d\u011bti \u2013 syn a dcera. Po n\u00e1vratu z Berl\u00edna, v roce 1942 bydlel v Liberci, odkud byl v roce 1946 vys\u00eddlen do Br\u00e9m. Jeho rodina jej v roce 1948 n\u00e1sledovala a n\u00e1sledn\u011b se s celou rodinou odst\u011bhoval z Br\u00e9m do Wuppertalu, kde 18. prosince 1972 zem\u0159el.\nAlba\nP\u00edsn\u011b z d\u00edla Ludviga van Beethovena Symfonie \u010d. 9 \u201eChor\u00e1l\u201c. Toto album m\u00e1 6 verz\u00ed.P\u00edsn\u011b z d\u00edla Ludviga van Beethovena a Wilhelma Furtw\u00e4nglera. Symfonie \u010d. 9 Lond\u00fdn 1937.\nP\u00edsn\u011b z d\u00edla Ludviga van Beethovena a Wilhelma Furtw\u00e4nglera. Symfonie \u010d. 5 C Minor, Symfonie \u010d. 9 \u201eChor\u00e1l\u201c. Toto album m\u00e1 dv\u011b verze.\nP\u00edsn\u011b z d\u00edla Ludviga van Beethovena a Wilhelma Furtw\u00e4nglera a Johannese Brahmse. Symfonie \u010d. 9 \u201eChor\u00e1l\u201c, St. Antoni Variace. Toto album m\u00e1 dv\u011b verze.\nP\u00edsn\u011b z d\u00edla Ludviga van Beethovena Symfonie \u010d. 9 D-Moll. Toto album je nazp\u00edvan\u00e9 se symfonick\u00fdm t\u011blesem NDR-Chor.Singly\nArie z opery Trubad\u00far 1928\nArie z opery Toreador\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Rudolf Watzke na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pavel Vandas (architekt)? <<>>: Pavel Vandas (* 29. listopadu 1952 Liberec) je \u010desk\u00fd architekt, po sametov\u00e9 revoluci \u010deskoslovensk\u00fd politik, poslanec Sn\u011bmovny lidu Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum, pozd\u011bji za ODA.\nJeho otcem je spisovatel Ji\u0159\u00ed J. Vandas. Absolvoval gymn\u00e1zium v P\u0159\u00edbrami a v letech 1972\u20131978 vystudoval Fakultu architektury na \u010cVUT v Praze. Pracoval zpo\u010d\u00e1tku v OPS P\u0159\u00edbram, pak v KP\u00da Praha v ateli\u00e9ru C17 u arch. France. P\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f byl na st\u00e1\u017ei ve Francii u CBC. Po sametov\u00e9 revoluci si zalo\u017eil vlastn\u00ed ateli\u00e9r Vandas Building. Je autorem n\u011bkolika staveb v Dob\u0159\u00ed\u0161i (\u0159adov\u00e9 domy na Ligruse, obchodn\u00ed st\u0159edisko \u010cern\u00e1 Labu\u0165, \u0160koda servis a evangelick\u00e1 fara).Ve volb\u00e1ch roku 1990 zasedl do Sn\u011bmovny lidu (volebn\u00ed obvod St\u0159edo\u010desk\u00fd kraj) za Ob\u010dansk\u00e9 f\u00f3rum. Po rozkladu OF v roce 1991 p\u0159e\u0161el do poslaneck\u00e9ho klubu ODA. Ve Feder\u00e1ln\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed setrval do voleb roku 1992.", "<<>>: Co je Oblastn\u00ed rada Bik'at ha-Jarden? <<>>: Oblastn\u00ed rada Bik'at ha-Jarden (hebrejsky \u05de\u05d5\u05e2\u05e6\u05d4 \u05d0\u05d6\u05d5\u05e8\u05d9\u05ea \u05d1\u05e7\u05e2\u05ea \u05d4\u05d9\u05e8\u05d3\u05df\u200e - mo'aca ezorit Bik'at ha-Jarden nebo mo'aca ezorit Arvot ha-Jarden, anglicky Bik'at HaYarden Regional Council) je administrativn\u00ed \u010d\u00e1st izraelsk\u00e9ho distriktu Judea a Sama\u0159\u00ed, v jeho v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti pod\u00e9l Jord\u00e1nsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed.\nRozkl\u00e1d\u00e1 se na \u00fazem\u00ed Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu, kter\u00fd Izrael dobyl v roce 1967 b\u011bhem \u0160estidenn\u00ed v\u00e1lky. V\u011bt\u0161ina zdej\u0161\u00edch izraelsk\u00fdch osad vznikla u\u017e koncem 60. a b\u011bhem 70. let 20. stolet\u00ed. Jord\u00e1nsk\u00e9 \u00fadol\u00ed toti\u017e pat\u0159ilo mezi oblasti, kde do\u0161lo k zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed izraelsk\u00fdch osad nejd\u0159\u00edve. Takzvan\u00fd Alon\u016fv pl\u00e1n p\u0159edpokl\u00e1dal jeho c\u00edlen\u00e9 osidlov\u00e1n\u00ed a anexi. M\u011blo zde doj\u00edt ke vzniku dvou souvisl\u00fdch p\u00e1s\u016f izraelsk\u00fdch osad. Jeden pod\u00e9l silnice \u010d\u00edslo 90 (takzvan\u00e1 G\u00e1ndh\u00edho silnice), hlavn\u00ed severoji\u017en\u00ed dopravn\u00ed osy Jord\u00e1nsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed, druh\u00fd o n\u011bco d\u00e1l na z\u00e1pad\u011b, na okraji prudk\u00fdch svah\u016f Sama\u0159sk\u00e9 hornatiny, kudy byla vedena takzvan\u00e1 Alonova silnice.\nOblastn\u00ed rada sdru\u017euje 21 men\u0161\u00edch izraelsk\u00fdch osad tomto regionu. M\u011bsto Ma'ale Efrajim sice le\u017e\u00ed v stejn\u00e9m regionu, ale proto\u017ee m\u00e1 statut m\u00edstn\u00ed rady (tedy men\u0161\u00edho m\u011bsta), pod jurisdikci oblastn\u00ed rady Bik'at ha-Jarden nespad\u00e1.\nSamotn\u00e1 Oblastn\u00ed rada Bik'at ha-Jarden vznikla roku 1979. Starostou je David Alchejni (\u05d3\u05d5\u05d3 \u05d0\u05dc\u05d7\u05d9\u05d9\u05e0\u05d9). Oblastn\u00ed \u00fa\u0159ady s\u00eddl\u00ed v komplexu \u0160lomcijon, um\u00edst\u011bn\u00e9m p\u0159i silnici \u010d\u00edslo 90 ji\u017en\u011b od vesnice Masu'a. Oblastn\u00ed rada m\u00e1 velk\u00e9 pravomoci zejm\u00e9na v provozov\u00e1n\u00ed \u0161kol, \u00fazemn\u00edm pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a stavebn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed nebo v ekologick\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch.Po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed nebylo \u00fazem\u00ed oblastn\u00ed rady Bik'at ha-Jarden zahrnuto do Izraelsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed bari\u00e9ry.\nKibucy:\nGilgal\nNiranMo\u0161avy:\nArgaman\nBeka'ot\nGitit\nChamra\nMasu'a\nMechola\nMechora\nNa'ama\nNetiv ha-Gdud\nPeca'el\nRo'i\n\u0160admot Mechola\nTomer\nJafit\nJitavSpole\u010dn\u00e9 osady:\nChemdatMal\u00e9 neofici\u00e1ln\u00ed osady (\u201eoutposty\u201c):\nMaskijot\nMevo'ot Jericho\nRotem\nEli\u0161aPozn\u00e1mka: Tyto mal\u00e9 neofici\u00e1ln\u00ed osady nejsou v\u011bt\u0161inou izraelskou vl\u00e1dou uzn\u00e1v\u00e1ny jako samostatn\u00e9 obce, t\u0159eba\u017ee jejich obyvatel\u00e9 usiluj\u00ed o to, aby v\u00fdhledov\u011b z\u00edskaly takov\u00fd statut. Mnoho dal\u0161\u00edch takov\u00fdch osad existuje v bl\u00edzkosti st\u00e1vaj\u00edc\u00edch osad a b\u00fdv\u00e1 pova\u017eov\u00e1no za jejich \u010dtvrti.\nV oblasti ve velk\u00fdch bloc\u00edch demograficky a \u00fazemn\u011b dominuj\u00ed izraelsk\u00e9 osady, proto\u017ee palestinsk\u00e1 populace je v Jord\u00e1nsk\u00e9m \u00fadol\u00ed nepo\u010detn\u00e1 (s v\u00fdjimkou m\u011bsta Jericho). Ani izraelsk\u00e1 populace ale nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 a dlouhodob\u011b stagnuje. Zdej\u0161\u00ed os\u00eddlen\u00ed sest\u00e1v\u00e1 z men\u0161\u00edch s\u00eddel vesnick\u00e9ho typu. K 31. prosinci 2014 \u017eilo v oblastn\u00ed rad\u011b Bik'at ha-Jarden 4200 obyvatel. Z celkov\u00e9 populace bylo 4100 \u017did\u016f. V\u010detn\u011b statistick\u00e9 kategorie \u201eostatn\u00ed\u201c tedy nearab\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, ale bez form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed jich bylo 4200. Dal\u0161\u00edch p\u0159ibli\u017en\u011b 1400 \u017eije ve m\u011bst\u011b Ma'ale Efrajim.", "<<>>: Co je Al Yaqoub Tower? <<>>: Al Yaqoub Tower je 328 metr\u016f vysok\u00fd mrakodrap u Dubajsk\u00e9 Sheikh Zayed Road. Stavba byla dokon\u010dena v roce 2010 a byla otev\u0159ena v roce 2013, m\u00e1 69 podla\u017e\u00ed. Je v soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed firmy Daro Saifuddin Yaquob a funguje jako hotel s 224 pokoji.\nStavba je inspirov\u00e1na hodinovou v\u011b\u017e\u00ed v Lond\u00fdn\u011b naz\u00fdvanou Big Ben (ofici\u00e1ln\u011b Elizabeth Tower), av\u0161ak na jej\u00ed fas\u00e1d\u011b se \u017e\u00e1dn\u00e9 hodiny nenach\u00e1zej\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Al Yaqoub Tower na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Okresn\u00ed soud v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b? <<>>: Okresn\u00ed soud v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b je okresn\u00ed soud se s\u00eddlem v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b, jeho\u017e odvolac\u00edm soudem je Krajsk\u00fd soud v \u00dast\u00ed nad Labem \u2013 pobo\u010dka v Liberci. Rozhoduje jako soud prvn\u00edho stupn\u011b ve v\u0161ech trestn\u00edch a civiln\u00edch v\u011bcech, leda\u017ee jde o specializovanou agendu (nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed trestn\u00e9 \u010diny, insolven\u010dn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed, spory ve v\u011bcech obchodn\u00edch korporac\u00ed, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee, du\u0161evn\u00edho vlastnictv\u00ed apod.), kter\u00e1 je stejn\u011b jako spr\u00e1vn\u00ed soudnictv\u00ed sv\u011b\u0159ena krajsk\u00e9mu soudu.\nSoud se nach\u00e1z\u00ed v historick\u00e9 budov\u011b d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho krajsk\u00e9ho soudu se zaji\u0161t\u011bn\u00fdm bezbari\u00e9rov\u00fdm p\u0159\u00edstupem v D\u011b\u010d\u00ednsk\u00e9 ulici. \nV \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b p\u016fsobil v letech 1850\u20131949 krajsk\u00fd soud. P\u016fvodn\u011b s\u00eddlil v nevyhovuj\u00edc\u00edch prostor\u00e1ch b\u00fdval\u00e9 kartounky v dne\u0161n\u00ed Moskevsk\u00e9 ulici (od druh\u00e9 poloviny 20. stolet\u00ed v t\u00e9to budov\u011b s\u00eddl\u00ed Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola Moskevsk\u00e1) a porotn\u00ed zased\u00e1n\u00ed se odehr\u00e1vala v s\u00e1le restaurace \u201eU v\u00e9vody z\u00e1kupsk\u00e9ho\u201c. A\u017e v roce 1891 m\u011bstsk\u00e1 rada rozhodla o v\u00fdstavb\u011b vlastn\u00ed soudn\u00ed budovy na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho dvorce a nada\u010dn\u00edho dvora pro v\u00fdchovu chlapc\u016f, n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edch \u010deskolipsk\u00e9mu augustini\u00e1nsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru.\nStavba byla provedena v letech 1896\u20131898 podle pl\u00e1nu v\u00edde\u0148sk\u00fdch architekt\u016f Karla a Moritze Hintr\u00e4gera firmou Josefa Schneidera z Mimon\u011b, kamenick\u00e9 pr\u00e1ce obstarala firma Stefana Winklera z Rumburku. Nad pr\u016f\u010del\u00edm soudu je souso\u0161\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9ho socha\u0159e Richarda Kauffungena, kter\u00e9 zn\u00e1zor\u0148uje alegorickou postavu Spravedlnosti s me\u010dem a z\u00e1kon\u00edkem, sed\u00edc\u00ed na stolci nad Vin\u00edkem v \u0159et\u011bzech a alegori\u00ed Nevinnosti. A\u017e do 80. let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kdy byla v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b postavena nov\u00e1 nemocnice, \u0161lo nejv\u011bt\u0161\u00ed budovu ve m\u011bst\u011b. V druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed byly budovy soudu tak\u00e9 s\u00eddlem okresn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru. V letech 2002\u20132004 byla provedena celkov\u00e1 rekonstrukce budovy soudu. Sou\u010d\u00e1st\u00ed soudn\u00edho are\u00e1lu b\u00fdvala mj. i v\u011bznice (zadn\u00ed trakt, v n\u011bm\u017e jsou od 90. let 20. stolet\u00ed um\u00edst\u011bny kancel\u00e1\u0159e \u00da\u0159adu pr\u00e1ce a m\u00edstn\u00edho pracovi\u0161t\u011b \u00da\u0159adu pro zastupov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu ve v\u011bcech majetkov\u00fdch).", "<<>>: Co je Michael Kune\u0161? <<>>: Michael Kune\u0161 (* 1. \u010dervence 1955) je \u010desk\u00fd politik, v 90. letech 20. stolet\u00ed a po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny za \u010cSSD, n\u00e1m\u011bstek prim\u00e1tora Karlov\u00fdch Var\u016f, pozd\u011bji starosta J\u00e1chymova.\nVystudoval obor vychovatelstv\u00ed na St\u0159edn\u00ed pedagogick\u00e9 \u0161kole v Karlov\u00fdch Varech a vyu\u010dil se tak\u00e9 na um\u011bleck\u00e9ho kov\u00e1\u0159e. Byl zam\u011bstn\u00e1n jako technik zvuku a spr\u00e1vce polikliniky. V roce 1990 vstoupil do \u010cSSD.Ve volb\u00e1ch v roce 1996 byl zvolen do poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny za \u010cSSD (volebn\u00ed obvod Z\u00e1pado\u010desk\u00fd kraj). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v roce 1998 a ve sn\u011bmovn\u011b setrval do voleb v roce 2002. V letech 1996-1998 byl \u010dlenem sn\u011bmovn\u00edho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdboru, v letech 1998-2002 v\u00fdboru rozpo\u010dtov\u00e9ho a rovn\u011b\u017e \u00fastavn\u011bpr\u00e1vn\u00edho. Na podzim 1996 hlasoval zpo\u010d\u00e1tku pro vl\u00e1dn\u00ed n\u00e1vrh rozpo\u010dtu na rok 1997, \u010d\u00edm\u017e se za\u0159adil do vnitrostranick\u00e9 opozice v r\u00e1mci \u010cSSD. Nakonec ale stranu podpo\u0159il a z\u016fstal jej\u00edm \u010dlenem. V roce 2001 p\u0159edlo\u017eil s n\u011bkolika poslaneck\u00fdmi kolegy n\u00e1vrh z\u00e1kona o Horsk\u00e9 slu\u017eb\u011b \u010cR.Dlouhodob\u011b se anga\u017eoval v m\u00edstn\u00ed politice. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1994, byl zvolen do zastupitelstva m\u011bsta Karlovy Vary za \u010cSSD. V roce 1995 se uv\u00e1d\u00ed na postu n\u00e1m\u011bstka prim\u00e1tora Karlov\u00fdch Var\u016f. Pozd\u011bji se p\u0159est\u011bhoval, ale i v nov\u00e9m bydli\u0161ti byl aktivn\u00ed na komun\u00e1ln\u00ed \u00farovni. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2002 a komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2006 byl zvolen do zastupitelstva m\u011bsta J\u00e1chymov za \u010cSSD. Profesn\u011b se k roku 2002 uv\u00e1d\u00ed jako tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Ok\u00da, k roku 2006 coby starosta (na post j\u00e1chymovsk\u00e9ho starosty nastoupil po v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve volb\u00e1ch roku 2002, k roku 2004 se ov\u0161em uv\u00e1d\u00ed jen jako m\u00edstostarosta, k roku 2005 op\u011bt coby starosta). Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b do zastupitelstva kandidoval za \u010cSSD v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2010. Je tehdy uv\u00e1d\u011bn jako n\u00e1m\u011bstek.V sen\u00e1tn\u00edch volb\u00e1ch roku 2004 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b kandidoval do horn\u00ed komory parlamentu za sen\u00e1tn\u00ed obvod \u010d. 1 - Karlovy Vary na kandid\u00e1tce \u010cSSD. Z\u00edskal 8 % hlas\u016f a nepostoupil do 2. kola. V roce 2010 se zmi\u0148uje jako \u010dlen krajsk\u00e9ho v\u00fdboru \u010cSSD v Karlovarsk\u00e9m kraji.", "<<>>: Co je Vele\u0161\u00ednsk\u00e1 pahorkatina? <<>>: Vele\u0161\u00ednsk\u00e1 pahorkatina je geomorfologick\u00fd okrsek s rozlohou 139,25 km\u00b2 v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Kaplick\u00e9 br\u00e1zdy. Pahorkatina m\u00e1 ploch\u00fd povrch sklon\u011bn\u00fd od jihu k severu, do n\u011bj\u017e je za\u0159\u00edznuto ka\u0148onovit\u00e9 \u00fadol\u00ed Vltavy. Jedn\u00e1 se o dvan\u00e1ct kilometr\u016f \u0161irokou, v\u00fd\u0161e zdvi\u017eenou zemskou kru (hr\u00e1s\u0165) mezi sn\u00ed\u017eeninou \u010ceskobud\u011bjovick\u00e9 p\u00e1nve na severu a Bujanovskou sn\u00ed\u017eeninou na jihu, od nich\u017e je odd\u011blena zlomov\u00fdmi svahy. V\u00fdrazn\u00fdmi zlomov\u00fdmi svahy je ohrani\u010dena rovn\u011b\u017e na z\u00e1pad\u011b, kde soused\u00ed s Blansk\u00fdm lesem, Buglatskou vrchovinou a Ro\u017emberskou vrchovinou. V\u00fdchodn\u00ed ohrani\u010den\u00ed tvo\u0159\u00ed \u00fadol\u00ed Mal\u0161e, za n\u00edm\u017e navazuje Str\u00e1\u017ekovick\u00e1 pahorkatina.\nKoroseck\u00e1 vrchovina\nKameno\u00fajezdsk\u00e1 pahorkatina\nVele\u0161\u00ednsk\u00e1 pahorkatina je slo\u017een\u00e1 z pruh\u016f granulit\u016f, ortorul, pararul, svorov\u00fdch rul a kaplick\u00fdch svor\u016f s ostr\u016fvky diorit\u016f. V severn\u00ed \u010d\u00e1sti se vyskytuj\u00ed zbytky neog\u00e9nn\u00edch usazenin, kter\u00e9 jsou pova\u017eov\u00e1ny za doklad d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho odvod\u0148ov\u00e1n\u00ed prolomu k jihu do povod\u00ed Dunaje.", "<<>>: Co je Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou-\u0160anov? <<>>: Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou-\u0160anov je uzlov\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice p\u0159ibli\u017en\u011b 3 kilometry ji\u017en\u011b od m\u011bsta Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou pobl\u00ed\u017e obce \u0160anov v okrese Znojmo v Jihomoravsk\u00e9m kraji, p\u0159i \u0159ece Jevi\u0161ovce, nedaleko hranic s Rakouskem. Le\u017e\u00ed na k\u0159i\u017eovatce neelektrizovan\u00fdch jednokolejn\u00fdch trat\u00ed 244, 245 a 246.\nStanice pod p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Gru\u00dfbach, resp. Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou, byla zprovozn\u011bna 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1870 jako sou\u010d\u00e1st trati Rakousk\u00e9 spole\u010dnosti st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy (StEG) z V\u00eddn\u011b do Brna p\u0159es Mistelbach, L\u00e1vu nad Dyj\u00ed a St\u0159elice. Sou\u010dasn\u011b s hlavn\u00edm \u00fasekem otev\u0159ela StEG ve stejn\u00e9m datu i odbo\u010dnou tra\u0165 do Znojma.\nO dva roky pozd\u011bji byla vybudov\u00e1na propojovac\u00ed dr\u00e1ha na \u017eelezni\u010dn\u00ed uzel v B\u0159eclavi, kudy od roku 1839 proch\u00e1zela star\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed spojnice mezi V\u00eddn\u00ed a Brnem, do Hru\u0161ovan privilegovanou spole\u010dnost\u00ed Dr\u00e1ha B\u0159eclav\u2013Mikulov\u2013Hru\u0161ovany (k. k. privilegierte Lundenburg\u2013Nikolsburg\u2013Gru\u00dfbacher Eisenbahn); pravideln\u00fd provoz zde byl zah\u00e1jen 30. prosince 1872. Spole\u010dnost vybudovala v\u00fdchodn\u011b od p\u016fvodn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed vlastn\u00ed stanici s koleji\u0161t\u011bm. Tuto dr\u00e1hu pak roku 1876 odkoupila Severn\u00ed dr\u00e1ha c\u00edsa\u0159e Ferdinanda (KFNB).\nPo zest\u00e1tn\u011bn\u00ed KFNB v roce 1906 a StEG v roce 1908 obsluhovala stanici jedna spole\u010dnost, C\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy (kkStB), po roce 1918 pak spr\u00e1vu p\u0159ebraly \u010ceskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy.V prosinci 2018 byla stanice p\u0159ejmenov\u00e1na na Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou-\u0160anov, co\u017e reflektuje skute\u010dnost, \u017ee obec \u0160anov je ke stanici mnohem bl\u00ed\u017ee ne\u017e m\u011bsto Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou a n\u00e1dra\u017e\u00ed se nav\u00edc nach\u00e1z\u00ed na jej\u00edm katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed.\nNach\u00e1z\u00ed se zde \u010dty\u0159i jednostrann\u00e1 n\u00e1stupi\u0161t\u011b, k p\u0159\u00edchodu k vlak\u016fm slou\u017e\u00ed \u00farov\u0148ov\u00e9 p\u0159echody p\u0159es koleje. P\u0159es v\u00fdchodn\u00ed zhlav\u00ed vede nadchod pro p\u011b\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup od \u0160anova (z ul. Komensk\u00e9ho). Ze stanice je vyvedeno n\u011bkolik n\u00e1kladn\u00edch vle\u010dek do pr\u016fmyslov\u00e9 z\u00f3ny ji\u017en\u011b od Hru\u0161ovan.\nP\u0159ed stanic\u00ed na ul. N\u00e1dra\u017en\u00ed se nach\u00e1z\u00ed autobusov\u00e1 zast\u00e1vka Hru\u0161ovany nad Jevi\u0161ovkou, \u017eel.st., obsluhovan\u00e1 linkami IDS JMK \u010d. 104 a 822, p\u0159\u00edpadn\u011b i autobusy n\u00e1hradn\u00ed dopravy.Ve stanici se nach\u00e1z\u00ed typizovan\u00e1 patrov\u00e1 v\u00fdpravn\u00ed budova, t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed patrov\u00fd d\u016fm, v\u00fdtopna, vod\u00e1rna se dv\u011bma n\u00e1dr\u017eemi a sb\u011brnou studn\u00ed, sklad zbo\u017e\u00ed s d\u0159ev\u011bn\u00fdm \u0161t\u00edtem a rampami, lednice s d\u0159ev\u011bn\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm a v p\u0159edn\u00e1dra\u017e\u00ed \u010derpac\u00ed stanice se strojovnou (bez za\u0159\u00edzen\u00ed) a bytem pro strojn\u00edka. Budovy byly postaveny podle typizovan\u00fdch projekt\u016f stavitele \u017eeleznice in\u017een\u00fdra Carla Rupperta a architekta Carla Schumanna.\nP\u0159i zhlav\u00edch jsou stav\u011bdlov\u00e9 v\u011b\u017ee z t\u0159ic\u00e1t\u00fdch lez 20. stolet\u00ed s elektromagnetick\u00fdmi p\u0159\u00edstroji (2017). V koleji\u0161ti jsou t\u0159i vodn\u00ed je\u0159\u00e1by typu Spitzner.\nArchitektem typizovan\u00e9 v\u00fdpravn\u00ed budovy II. t\u0159\u00eddy je Carl Schumann. Dvoupodla\u017en\u00ed budova je postavena na p\u016fdorysu obd\u00e9ln\u00edku a je zakon\u010dena sedlovou st\u0159echou s mal\u00fdm p\u0159esahem (francouzsk\u00fd vliv). Po stran\u00e1ch t\u0159\u00edos\u00e9ho st\u0159edov\u00e9ho rizalitu, kter\u00fd byl orientov\u00e1n do ulice i k dr\u00e1ze, byla p\u011btios\u00e1 k\u0159\u00eddla. Rizalit byl ukon\u010den vysok\u00fdm \u0161t\u00edtem s kruhov\u00fdm oknem a lemovan\u00fd zubo\u0159ezem. Fas\u00e1da byla hladce om\u00edtan\u00e1 s rohov\u00fdmi neom\u00edtan\u00fdmi liz\u00e9nami d\u011blen\u00e1 \u010dlen\u011bnou kordonovou a hlavn\u00ed \u0159\u00edmsou. Obd\u00e9ln\u00e1 okna byla v ciheln\u00fdch neom\u00edtan\u00fdch \u0161ambr\u00e1n\u00e1ch se segmentov\u00fdm z\u00e1klenkem. V bo\u010dn\u00edch \u0161t\u00edtov\u00fdch fas\u00e1d\u00e1ch nejsou okna (mimo kruhov\u00e9ho okna ve \u0161t\u00edtu) z d\u016fvodu mo\u017enosti roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed objektu o dal\u0161\u00ed osovou \u010d\u00e1st k\u0159\u00eddla. V p\u0159\u00edzem\u00ed rizalitu byl vestibul s ok\u00e9nkem pokladny. V k\u0159\u00eddlech byly um\u00edst\u011bny \u010dek\u00e1rny na jedn\u00e9 stran\u011b a kancel\u00e1\u0159e a byty na druh\u00e9 stran\u011b. V pat\u0159e byl byt p\u0159ednosty, nocle\u017ena a dal\u0161\u00ed byty. V dopravn\u00ed kancel\u00e1\u0159i byl \u0159\u00edd\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstroj RANK vyroben\u00fd firmou Siemens & Halske.\nTypizovan\u00e1 vod\u00e1rna je um\u00edst\u011bna vedle v\u00fdtopny. Vod\u00e1rna je patrov\u00e1 t\u0159\u00edos\u00e1 budova s p\u0159\u00edzemn\u00edmi k\u0159\u00eddly, kter\u00e9 p\u0159il\u00e9haj\u00ed ke \u0161t\u00edtov\u00fdm stran\u00e1m. Zdoben\u00ed a \u010dlen\u011bn\u00ed budovy odpov\u00edd\u00e1 typizaci budov StEG. Ve \u0161t\u00edtech r\u00e1movan\u00fdch zubo\u0159ezem je kruhov\u00fd otvor, sedlov\u00e1 st\u0159echa s mal\u00fdm p\u0159esahem, patro bylo d\u011blen\u00e9 kordonovou \u0159\u00edmsou a okna byla v ciheln\u00fdch \u0161ambr\u00e1n\u00e1ch. Na oblouc\u00edch, kter\u00e9 jsou po vnit\u0159n\u00edm obvodu patrov\u00e9 budovy, jsou um\u00edst\u011bny dv\u011b kruhov\u00e9 kovov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee.\nTypizovan\u00e1 t\u0159\u00edkolejn\u00e1 pod\u00e9ln\u00e1 v\u00fdtopna um\u00edst\u011bn\u00e1 u vod\u00e1rny je postavena na p\u016fdorysu obd\u00e9ln\u00edku se sedlovou st\u0159echou. Vjezdov\u00e9 otvory jsou um\u00edst\u011bny ve \u0161t\u00edtov\u00e9 stran\u011b a jsou ukon\u010deny segmentov\u00fdn z\u00e1klenkem. Ve \u0161t\u00edtu lemovan\u00fdm zubo\u0159ezem je kruhov\u00e9 okno. V okapov\u00fdch st\u011bn\u00e1ch jsou obd\u00e9ln\u00e1 okna. Fas\u00e1da je hladk\u00e1 a je pravideln\u011b \u010dlen\u011bna liz\u00e9nami.\n \nPodrobn\u00e1 historie stanice Archivov\u00e1no 12. 12. 2019 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Patriarch\u00e1t? <<>>: Patriarch\u00e1t (z \u0159eck\u00e9ho \u03c0\u03b1\u03c4\u03ae\u03c1, \u010di latinsk\u00e9ho pater, co\u017e znamen\u00e1 otec, a archein, co\u017e znamen\u00e1 vl\u00e1dnout, doslovn\u011b tedy \u201evl\u00e1da otce\u201c) je forma spole\u010dnosti, kde je moc nad v\u0161emi aspekty \u017eivota spole\u010dnosti p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b nebo v\u00fdhradn\u011b v rukou mu\u017e\u016f. Ti maj\u00ed tak\u00e9 prim\u00e1rn\u00ed zodpov\u011bdnost za jej\u00ed blaho a prosperitu.\nPatriarch\u00e1t se v z\u00e1sad\u011b zakl\u00e1d\u00e1 na androcentrismu, jeho\u017e j\u00e1drem je p\u0159edpoklad, \u017ee mu\u017ei a jejich pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sv\u011bta jsou standardem, kter\u00fdm jsou n\u00e1sledn\u011b \u017eeny pom\u011b\u0159ov\u00e1ny. Tato p\u0159edstava je zalo\u017eena na esencialistick\u00e9m pojet\u00ed genderu, kter\u00e9 tuto p\u0159edstavu racionalizuje a legitimizuje. V souvislosti s androcentrick\u00fdm pojet\u00edm genderov\u00fdch vztah\u016f mluv\u00ed Bourdieu o tzv. symbolick\u00e9m n\u00e1sil\u00ed. K n\u011bmu doch\u00e1z\u00ed tehdy, pokud ovl\u00e1dan\u00fd nem\u00e1 jinou mo\u017enost, ne\u017e vl\u00e1dnouc\u00edho a jeho nadvl\u00e1du uznat, proto\u017ee k reflektov\u00e1n\u00ed jeho i sebe sama a vztah\u016f k n\u011bmu disponuje pouze n\u00e1stroji pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 s n\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9 a kter\u00e9 jsou osvojenou formou nadvl\u00e1dy a ukazuj\u00ed takto vytvo\u0159en\u00fd vztah nadvl\u00e1dy jako p\u0159irozen\u00fd.V n\u011bkter\u00fdch d\u011bjepisn\u00fdch teori\u00edch se po\u010d\u00edt\u00e1 s existenc\u00ed syst\u00e9mu opa\u010dn\u00e9ho, zvan\u00e9ho matriarch\u00e1t. Patriarch\u00e1t v t\u011bchto teori\u00edch ozna\u010duje historick\u00e9 obdob\u00ed, kter\u00e9 podle nich n\u00e1sledovalo (neolitick\u00e1 revoluce) po matriarch\u00e1tu (v prav\u011bku) a p\u0159etrvalo do dal\u0161\u00edch epoch.\nP\u016fvodn\u011b pojem \u201epatriarch\u00e1t\u201c popisoval soci\u00e1ln\u00ed syst\u00e9my zalo\u017een\u00e9 na autorit\u011b mu\u017ee jako hlavy rodiny. Pojem \u201epatriarch\u00e1t\u201c je u\u017e\u00edv\u00e1n v \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f, kdy je t\u0159eba popsat stav mu\u017esk\u00e9 dominance, a to nejen nad \u017eenami, ale nad strukturou spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f obecn\u011b.\nModern\u00ed historie pojmu patriarch\u00e1t za\u010d\u00edn\u00e1 knihou \u201eAncient Law\u201c (1861), kde autor Henry Maine tvrd\u00ed, \u017ee \u201epatriarch\u00e1ln\u00ed rodina byla z\u00e1kladn\u00ed a v\u0161eobecnou \u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti\u201c. Maine d\u00e1le definoval lidskou spole\u010dnost jako spole\u010dnost zalo\u017eenou na pr\u00e1vu a z\u00e1konech, a z\u00e1konnost vid\u011bl jako historicky zalo\u017eenou na autorit\u011b otce.\nDal\u0161\u00ed antropologov\u00e9 19. stolet\u00ed ovlivn\u011bn\u00ed Darwinem (Bachofen, McLennan, Morgan) v\u011b\u0159ili, \u017ee stav matriarch\u00e1tu (vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z p\u0159irozen\u00fdch biologick\u00fdch vazeb mezi matkou a d\u00edt\u011btem) byl evoluc\u00ed gradu\u00e1ln\u011b p\u0159em\u011bn\u011bn ve st\u00e1dium pokro\u010dilej\u0161\u00ed - na patriarch\u00e1t. \u201eMu\u017ei cht\u011bli kontrolu nad d\u011btmi a statky, proto odebrali \u017een\u00e1m moc a zavedli rodov\u00fd syst\u00e9m d\u011bdictv\u00ed skrze mu\u017eskou linii. V mnoh\u00fdch kmenov\u00fdch spole\u010dnostech existuj\u00ed legendy o t\u00e9to zm\u011bn\u011b, ov\u0161em neexistuje d\u016fkaz, \u017ee matriarch\u00e1t skute\u010dn\u011b kdy existoval.\u201cPatriarch\u00e1t jako z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdvojov\u00e9 st\u00e1dium se nach\u00e1z\u00ed v soci\u00e1ln\u00ed teorii Marxe, Engelse, Webera a ve Freudov\u011b psychoanal\u00fdze. Podle Engelse hlavy patriarch\u00e1ln\u00ed rodiny kontrolovaly \u017eeny jako n\u00e1stroje pro reprodukci potomk\u016f, proto je v jeho teorii spole\u010densk\u00e1 pozice \u017eeny (na rozd\u00edl od pozice mu\u017ee) d\u00e1na fyzick\u00fdmi p\u0159edpoklady. Engelsem vytvo\u0159en\u00e1 struktura byla p\u0159evzata Marxem, a jeho feministick\u00fdmi kritikami patriarch\u00e1tu. Probl\u00e9m byl v nap\u011bt\u00ed, je\u017e bylo vyvol\u00e1no Marxov\u00fdm historick\u00fdm materialismem (t\u0159\u00eddn\u00ed zm\u011bna osvobod\u00ed \u017eeny od \u00fatisku) a biologicky zalo\u017eenou Engelsovou \u00favahou. Marx\u016fv materialistick\u00fd p\u0159\u00edstup \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee materi\u00e1ln\u00ed struktury definuj\u00ed vztahy mezi mu\u017ei a \u017eenami, zat\u00edmco radik\u00e1ln\u00ed feministick\u00fd p\u0159\u00edstup (Mary Daly, Millet, Rich) toto tvrzen\u00ed obrac\u00ed a tvrd\u00ed, \u017ee to jsou patriarch\u00e1ln\u00ed hodnoty, na nich\u017e je tvo\u0159en vztah mezi mu\u017ei a \u017eenami.\nV t\u011bchto debat\u00e1ch se neust\u00e1le opakovala ot\u00e1zka, jestli \u00fatisk \u017een je univerz\u00e1ln\u00ed, a jestli je p\u0159irozen\u00fd. Soci\u00e1ln\u00ed antropologov\u00e9 za\u010dali zkoumat geograficky a historick\u00fdm v\u00fdvojem odli\u0161n\u00e9 kultury a spole\u010dnosti, a kriticky zhodnotili, \u017ee vztahy nejsou na r\u016fzn\u00fdch geografick\u00fdch m\u00edstech stejn\u00e9.\nV 70. letech 20. stolet\u00ed p\u0159inesla druh\u00e1 vlna feministick\u00e9ho hnut\u00ed feministick\u00fd pohled na \u201epatriarch\u00e1t\u201c jako na pojmov\u00fd apar\u00e1t jak symbolick\u00fd, tak materi\u00e1ln\u00ed, d\u00edky n\u011bmu\u017e spole\u010densk\u00e1 pod\u0159\u00edzenost \u017een byla udr\u017eov\u00e1na, a zam\u011b\u0159ilo se na gender sp\u00ed\u0161e ne\u017e na p\u0159\u00edbuzensk\u00fd vztah. Koncept patriarch\u00e1ln\u00ed dominance tedy nespr\u00e1vn\u011b interpretuje komplikovanost genderov\u00e9 identity a vztah\u016f nejen na Z\u00e1pad\u011b. Proto se antropologov\u00e9 od ot\u00e1zek \u201eco zap\u0159\u00ed\u010dinilo patriarch\u00e1t\u201c posunuli ke komparativn\u00ed etnografii toho, z \u010deho se skl\u00e1daj\u00ed genderov\u00e9 identity.\nVznikem patriarch\u00e1tu resp. p\u0159em\u011bnou na patriarch\u00e1t se zab\u00fdv\u00e1 George Frankl v d\u00edle: \"Archaeology of the Mind\", \u010desky \"Archeologie mysli - Soci\u00e1ln\u00ed d\u011bjiny nev\u011bdom\u00ed\", Port\u00e1l edice Spektrum, Praha 2003.\n Encyclopedia International. Grolier Limited. vyd. : , 1986. \nMARSHALL, Gordon. Oxford dictionary of sociology. : Oxford University press, 1998. \nKUPER, Adam; KUPER, Jessica. The Social Science Encyclolopedia.. : Routledge, 2004. \nTURNER, Brian J. The Cambridge dictionary of sociology. : The Cambridge University press, 2006.", "<<>>: Co je Karol\u00edna Grohov\u00e1? <<>>: Karol\u00edna Grohov\u00e1 (* 21. listopadu 1990 Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem) je \u010desk\u00e1 b\u011b\u017ekyn\u011b na ly\u017e\u00edch, skialpinistka, horolezkyn\u011b a atletka. V b\u011bhu na ly\u017e\u00edch byla v letech 2010\u20132018 \u010dlenkou \u010desk\u00e9 \u017eensk\u00e9 reprezentace. Startovala t\u0159ikr\u00e1t na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v klasick\u00e9m ly\u017eov\u00e1n\u00ed, dvakr\u00e1t na zimn\u00ed olympi\u00e1d\u011b. Mistrovstv\u00ed sv\u011bta se z\u00fa\u010dastnila i ve skialpinismu.\nKarol\u00edna poch\u00e1z\u00ed ze sportovn\u00ed rodiny \u2013 otec Stanislav (* 1946) i matka Jaroslava (* 1951) se od d\u011btstv\u00ed v\u011bnuj\u00ed atletice, p\u0159edev\u0161\u00edm b\u011bhu \u2013 Jaroslava Grohov\u00e1 z\u00edskala v kategorii nad 35 let titul mistryn\u011b Evropy v silni\u010dn\u00edm b\u011bhu na 10 kilometr\u016f. Karol\u00edna v rodn\u00e9m Dvo\u0159e Kr\u00e1lov\u00e9 od \u010dty\u0159 let chodila do Sokola, kde z\u00edskala v\u0161estrann\u00fd z\u00e1klad a n\u011bkolikr\u00e1t se stala p\u0159ebornic\u00ed \u010cOS v atletice i p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu, z\u00edskala medaile na p\u0159eboru \u010cOS v b\u011bhu na ly\u017e\u00edch i v sokolsk\u00e9 v\u0161estrannosti. D\u00e1le se v\u011bnovala gymnastice. Pod tren\u00e9rsk\u00fdm veden\u00edm maminky se v TJ Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 v\u00edce zam\u011b\u0159ila na atletiku \u2013 b\u011bh\u00e1n\u00ed (dr\u00e1hov\u00e1 atletika, b\u011bhy od 1500 metr\u016f po 3000 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek). Kdy\u017e bylo Karol\u00edn\u011b 14 let, p\u0159est\u011bhovala se jej\u00ed rodina do Vrchlab\u00ed, kde za\u010dala nav\u0161t\u011bvovat sportovn\u00ed \u0161kolu na n\u00e1m\u011bst\u00ed M\u00edru a pod veden\u00edm Ale\u0161e Suka se v\u011bnovala b\u011b\u017eeck\u00e9mu ly\u017eov\u00e1n\u00ed v TJ SVS Krkono\u0161e Vrchlab\u00ed. Po vzoru star\u0161\u00edch bratr\u016f Stanislava a Radoslava se z\u00e1vodn\u011b za\u010dala v\u011bnovat i skialpinismu. \u00dasp\u011b\u0161n\u00fd je p\u0159edev\u0161\u00edm Radoslav, kter\u00fd je mistrem \u010cesk\u00e9 republiky ve skialpinismu a m\u00e1 medaile z mistrovstv\u00ed Evropy.\nNakonec se jej\u00edm hlavn\u00edm odv\u011btv\u00edm stal b\u011bh na ly\u017e\u00edch. Pot\u00e9, co na Mistrovstv\u00ed \u010cR 2010 v Harrachov\u011b obsadila ve sprintu 2. m\u00edsto, stala se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sez\u00f3n\u011b \u010dlenkou B t\u00fdmu \u017eensk\u00e9 reprezentace v b\u011b\u017eeck\u00e9m ly\u017eov\u00e1n\u00ed. Ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru poprv\u00e9 startovala 15. ledna 2011 v Liberci a dok\u00e1zala se ve sprintu prosadit do bodovan\u00e9 t\u0159ic\u00edtky \u2013 obsadila 29. m\u00edsto. Na MS 2011 v kategorii do 23 let v estonsk\u00e9m Otep\u00e4\u00e4 obsadila 31. m\u00edsto v z\u00e1vodu na 5 km volnou technikou a 26. m\u00edsto v klasick\u00e9m sprintu. Na konci ledna 2012 si na akademick\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu zlomila ruku. V polovin\u011b \u00fanora 2012 v\u0161ak ji\u017e startovala ve sprintu Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v polsk\u00e9 Szklarske Por\u0119b\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se z\u00fa\u010dastnila Mistrovstv\u00ed sv\u011bta do 23 let v tureck\u00e9m Erzurumu, kde byla 28. ve sprintu a 32. na klasick\u00e9 des\u00edtce. Od roku 2012 byla \u010dlenkou Dukly Liberec. V lednu 2013 na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta do 23 let v Liberci obsadila 11. m\u00edsto ve sprintu, 30. m\u00edsto ve voln\u00e9 des\u00edtce a 37. m\u00edsto ve skiatlonu. V \u00fanoru 2013 se ve Val di Fiemme poprv\u00e9 z\u00fa\u010dastnila seniorsk\u00e9ho Mistrovstv\u00ed sv\u011bta a ve sprintu dojela 34., se \u0161tafetou obsadila 12. m\u00edsto.\nZ\u00fa\u010dastnila se Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch her 2014, kde se s \u010deskou \u0161tafetou um\u00edstila na 10. m\u00edst\u011b a ve sprintu volnou technikou skon\u010dila na 38. p\u0159\u00ed\u010dce. Sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho um\u00edst\u011bn\u00ed ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru v b\u011bhu na ly\u017e\u00edch dos\u00e1hla v \u00favodn\u00edm z\u00e1vod\u011b sez\u00f3ny 2015/16 ve finsk\u00e9 Ruce, kde ve sprintu klasickou technikou postoupila do \u010dtvrtfin\u00e1le a obsadila 24. m\u00edsto. Startovala tak\u00e9 na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2018. V Pchjong\u010dchangu se ve sprintu klasicky um\u00edstila na 43. m\u00edst\u011b a se \u017eenskou \u0161tafetou dob\u011bhla na jeden\u00e1ct\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce.V l\u00e9t\u011b 2018 p\u0159estoupila do Silvini Madshus Teamu a za\u010dala se v\u011bnovat p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00e1lkov\u00fdm b\u011bh\u016fm. V letech 2020 a 2021 absolvovala Vas\u016fv b\u011bh a obsadila v n\u011bm 15. a 21. m\u00edsto.\n V\u00fdsledky \n V\u00fdsledky ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru \n V\u00fdsledky na OH \n V\u00fdsledky na MS \nVe skialpinismu z\u00e1vod\u00ed za AKLVK ALPINE PRO SKI TRAB team z Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. V \u00fanoru 2008 z\u00edskala na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve skialpinismu ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m st\u0159edisku Portes du Soleil v kategorii kadetek 2. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b Vertical race. V b\u0159eznu 2010 z\u00edskala na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v andorrsk\u00e9m st\u0159edisku Canillo v kategorii juniorek 3. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b Vertical race.Je tak\u00e9 n\u011bkolikan\u00e1sobnou mistryn\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky ve skialpinismu. T\u0159ikr\u00e1t absolvovala skialpinistick\u00fd z\u00e1vod t\u0159\u00ed\u010dlenn\u00fdch dru\u017estev Trofeo Mezzalama a v roce 2015 v n\u011bm obsadila 6. m\u00edsto.\n Z\u00e1vodn\u00ed v\u00fdsledky \n2016 bez \u00fa\u010dastiv r\u00e1mci z\u00e1vod\u016f \u010cP se v letech 2012-2017 \u00fa\u010dastnila pouze M\u010cR\nV roce 2018 absolvovala expedici Kyrgyzst\u00e1nem a \u010c\u00ednou a na skialpech vystoupala na vrchol Muztag Ata (7546 m). V roce 2019 se \u00fa\u010dastnila expedice do Peru s v\u00fdstupy na Chopicalqui (6354 m) a Huascar\u00e1n (6768 m) a sv\u00fdmi fotografiemi p\u0159isp\u011bla do knihy Libora Du\u0161ka Peru 1970 - \u010ce\u0161t\u00ed horolezci pod Huascar\u00e1nem, kter\u00e1 vy\u0161la v roce 2020 v nakladatelstv\u00ed Jota. V \u010dervenci 2021 bez pou\u017eit\u00ed kysl\u00edku zdolala Ga\u0161erbrum II (8035 m) v P\u00e1kist\u00e1nu.\nV atletice z\u00e1vodila za TJ Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem. V roce 2009 obsadila 1. m\u00edsto na M\u010cR \u017een do 22 let v b\u011bhu na 3000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek (11:44,47) a 3. m\u00edsto na M\u010cR juniorek v b\u011bhu na 3000 m p\u0159ek\u00e1\u017eek (11:39,25)\nKarol\u00edna Grohov\u00e1 studovala na Gymn\u00e1ziu Vrchlab\u00ed, v roce 2010 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b maturovala na Gymn\u00e1ziu a SO\u0160 Jilemnice. Studovala sportovn\u00ed management na Fakult\u011b p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u011b-humanitn\u00ed a pedagogick\u00e9 Technick\u00e9 univerzity v Liberci (bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce 2015 na t\u00e9ma akademick\u00e9ho M\u010cR ve skialpinismu). Od roku 2019 je u\u010ditelkou na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole ve \u0160pindlerov\u011b Ml\u00fdn\u011b.", "<<>>: Co je Roura (technika)? <<>>: Roura (trubka) je dlouh\u00e9 dut\u00e9 v\u00e1lcovit\u00e9 t\u011bleso, jeho\u017e d\u00e9lka je v\u00fdznamn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jeho pr\u016fm\u011br. Roura p\u0159i stejn\u00e9 d\u00e9lce m\u00e1 obvykle v\u011bt\u0161\u00ed pr\u016fm\u011br ne\u017e trubka. Soustava trubek se naz\u00fdv\u00e1 potrub\u00ed.\nRoura i trubka jsou na \u0159ezu nej\u010dast\u011bji kruhov\u00e9.\nRoury a trubky se pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako:\npotrub\u00ed pro p\u0159epravu kapalin, plyn\u016f, sypk\u00e9ho materi\u00e1lu nebo pro potrubn\u00ed po\u0161tu\npohybliv\u00fd konstruk\u010dn\u00ed element p\u0159i stavb\u011b stroj\u016f a za\u0159\u00edzen\u00ed (p\u00edst, h\u0159\u00eddel)\npevn\u00fd konstruk\u010dn\u00ed element (plot, m\u0159\u00ed\u017ee, z\u00e1bradl\u00ed)Roury a trubky se vyr\u00e1b\u011bj\u00ed z r\u016fzn\u00fdch materi\u00e1l\u016f (ocel, keramika, lehk\u00e9 kovy, plast, olovo, \u010dedi\u010d, aj.", "<<>>: Co je Ye\u015fim A\u011fao\u011flu? <<>>: Ye\u015fim A\u011fao\u011flu (* 21. ledna 1966, Istanbul) je tureck\u00e1 multidisciplin\u00e1rn\u00ed um\u011blkyn\u011b a b\u00e1sn\u00ed\u0159ka, kter\u00e1 pracuje s r\u016fzn\u00fdmi m\u00e9dii, zejm\u00e9na se zam\u011b\u0159en\u00edm na instalaci, fotografii a video. Jej\u00ed rodina poch\u00e1z\u00ed z m\u011bsta \u0160u\u0161a v \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9m regionu Karabach. V um\u011bn\u00ed je pro ni nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed b\u00fdt interaktivn\u00ed. Zab\u00fdv\u00e1 se poezi\u00ed a um\u011bleck\u00fdmi vztahy, ot\u00e1zkami genderu a feminismu, architektonick\u00fdmi prvky a politick\u00fdmi t\u00e9maty. Od roku 1995 Agaoglu vydala dev\u011bt b\u00e1snick\u00fdch knih, kter\u00e9 ji proslavily jako b\u00e1sn\u00ed\u0159ku na tureck\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed sc\u00e9n\u011b.\nA\u011fao\u011flu se narodila v Istanbulu v Turecku 21. ledna 1966. Studovala na Istanbulsk\u00e9 univerzit\u011b, kated\u0159e archeologie a d\u011bjin um\u011bn\u00ed. Na stejn\u00e9 univerzit\u011b, na Fakult\u011b komunika\u010dn\u00edch technologi\u00ed vystudovala um\u011bn\u00ed na kated\u0159e komunikac\u00ed. Na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek nav\u0161t\u011bvovala hodiny filmu a pou\u017e\u00edvala filmovou kameru Super 8 mm na New York School of Visual Arts; tyto lekce vy\u00fastily v kr\u00e1tk\u00fd film s n\u00e1zvem Loneliness, Machines And Meditation.\nSv\u00e9 b\u00e1sn\u011b publikovala v liter\u00e1rn\u00edch \u010dasopisech od sv\u00fdch osmn\u00e1cti let. M\u00e1 sedm b\u00e1snick\u00fdch knih, kter\u00e9 byly vyd\u00e1ny v Turecku a dv\u011b b\u00e1snick\u00e9 knihy vydan\u00e9 v \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu. Autor\u010diny b\u00e1sn\u011b byly p\u0159elo\u017eeny do n\u011bkolika jazyk\u016f, jako je nap\u0159\u00edklad \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n\u0161tina, ru\u0161tina, angli\u010dtina, ital\u0161tina nebo \u0161pan\u011bl\u0161tina. Je \u010dlenkou mezin\u00e1rodn\u00edho PEN klubu a tak\u00e9 \u010dlenkou spr\u00e1vn\u00ed rady BESAM (Asociace tv\u016frc\u016f v\u011bdeck\u00fdch a liter\u00e1rn\u00edch d\u011bl). Od roku 2012 je \u010destnou \u010dlenkou Svazu \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00fdch spisovatel\u016f PEN.\nYe\u015fim A\u011fao\u011flu od roku 1996 pokra\u010duje v aktivit\u00e1ch sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed kombinuj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00e9 obory. M\u011bla \u010dty\u0159i samostatn\u00e9 v\u00fdstavy v \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu, Gruzii, Bosn\u011b a Hercegovin\u011b a Norsku. Z\u00fa\u010dastnila se \u0159ady skupinov\u00fdch v\u00fdstav v zem\u00edch jako je N\u011bmecko, Francie, Polsko, Nizozemsko, It\u00e1lie, Bulharsko, Uzbekist\u00e1n, Korea, Braz\u00edlie, Mongolsko nebo USA. Od roku 2012 je \u010destnou \u010dlenkou Svazu um\u011blc\u016f \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu.\nA\u011fao\u011flu se soust\u0159edila na tvorbu um\u011bn\u00ed performance, s vizu\u00e1ln\u00edm materi\u00e1lem a objekty. Na za\u010d\u00e1tku jej\u00ed b\u00e1sn\u011b, psan\u00e9 na \u017elut\u00e9m pap\u00ed\u0159e konven\u010dn\u00edm psac\u00edm strojem, zauj\u00edmaly st\u0159ed t\u011bchto d\u011bl. Zlat\u00e9 str\u00e1nky jsou z\u00e1kladn\u00edm materi\u00e1lem a skromn\u00fdm prvkem komunikace s lidmi, ale pokud jsou ve v\u00fdstavn\u00edch prostorech uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny do obrovsk\u00fdch geometrick\u00fdch hromad, st\u00e1vaj\u00ed se tak\u00e9 instalac\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho spolku v\u00fdtvarn\u00edk\u016f Fluxus. Jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost ve v\u00fdstavn\u00edm prostoru je pova\u017eov\u00e1na za p\u0159edstaven\u00ed, i kdy\u017e ned\u011bl\u00e1 instalace ve smyslu, \u017ee by byla p\u0159\u00edmo zapojena do procesu tvorby, ale jej\u00ed neust\u00e1l\u00e9 prol\u00edn\u00e1n\u00ed do div\u00e1ck\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti dojmem p\u0159edstaven\u00ed p\u016fsob\u00ed. Jej\u00ed p\u0159\u00edstup k um\u011bleck\u00e9 tvorb\u011b je minimalistick\u00fd a skromn\u00fd. Aby se vyhnula popularit\u011b a propracovanosti, popisuje sv\u00e1 d\u00edla jako \u201etechnicky jednoduch\u00e1, ale koncep\u010dn\u011b bohat\u00e1\u201c.\nJako fotografka A\u011fao\u011flu putuje do jednoduch\u00fdch a propracovan\u00fdch obraz\u016f m\u011bsta se zam\u011b\u0159en\u00edm na hybridn\u00ed architekturu, lidskou rozmanitost, genderov\u00e9 diferenciace a dob\u0159e skryt\u00e9 ideologick\u00e9 symboly a projevy.\nJeliko\u017e je vysoce citliv\u00e1 na soci\u00e1ln\u011b-politick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed sv\u00e9ho regionu, je nutn\u00e9, aby sv\u00e9 poselstv\u00ed sd\u011blovala prost\u0159ednictv\u00edm konkr\u00e9tn\u00edch strategi\u00ed v um\u011bleck\u00e9 tvorb\u011b. Rozhodn\u011b se j\u00ed da\u0159\u00ed p\u0159i pln\u011bn\u00ed p\u0159edpoklad\u016f pro osloven\u00ed vzd\u00e1len\u00e9ho publika sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n2012 \u2013 Centrum sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n\n2010 \u2013 Tou Scene Art Center, Stavanger, Norsko\n2009 \u2013 Tureck\u00e9 kulturn\u00ed centrum, Sarajevo, Bosna a Hercegovina.\n2008 \u2013 Kavkazsk\u00fd d\u016fm, Tibilisi, Gruzie\n2008 \u2013 Yeni Gallery, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n\n2002 \u2013 \u201eSheshow\u201c, Centrum sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed ATA, Sofie, Bulharsko\n2004 \u2013 \u201eTurkish Delight\u201c, Video Art Show, Rio Modern Art Museum, Braz\u00edlie\n2004 \u2013 \u201eField of Vision\u201c, Gallery Lab, New York, USA\n2005 \u2013 Ta\u0161kentsk\u00e9 bien\u00e1le, Uzbekist\u00e1n\n2006 \u2013 Mezin\u00e1rodn\u00ed festival \u201eCaravansarai\u201c, Heartgallery, Pa\u0159\u00ed\u017e, Francie\n2006 \u2013 \u201eExhibition Rejection Episodes\u201c, Istanbul Express Festival ve Vooruit Culture and Art Center Gent, Belgie\n2007 \u2013 3d mezin\u00e1rodn\u00ed bien\u00e1le sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed \u201eAluminium\u201c, \u0160irvan\u0161ach\u016fv pal\u00e1c, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n\n2008 \u2013 \u201eKroky \u010dasu\u201c Modern\u00ed a sou\u010dasn\u00e9 \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9 um\u011bn\u00ed, Dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed muzeum um\u011bn\u00ed, N\u011bmecko\n2008 \u2013 \u201eArtisterium\u201c 1. mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed a um\u011bleck\u00e9 akce v Tbilisi, Muzeum historie Karvasla Tbilisi, Gruzie\n2008 \u2013 Workshop \u201eImmagino\u201c, Janov, It\u00e1lie\n2008 \u2013 \u201e7848 km korejsko-tureck\u00e1 burza\u201c, Inchon, Korea.\n2008 \u2013 \u201eReasonable\u201c, Hafriyat, Istanbul, Turecko\n2009 \u2013 \u201eDirty Story\u201c, skupinov\u00e1 v\u00fdstava, Centrum sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed BM Suma, Istanbul, Turecko\n2009 \u2013 \u201eIstanbul next wave\u201c, Akademie der K\u00fcnste, Berl\u00edn, N\u011bmecko\n2009 \u2013 \u201eIstanbul off Independent Art Space Exhibition & Forum\u201c, Bethanien, Berl\u00edn, N\u011bmecko\n2010 \u2013 MONGOLIE 360 'Land Art Biennale, Mongolsk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed galerie modern\u00edho um\u011bn\u00ed, Ul\u00e1nb\u00e1tar\n2010 \u2013 \u201eSSSR-remix\u201c, skupinov\u00e1 v\u00fdstava, Art Centre Tou Scene, Stavanger, Norsko\n2010 \u2013 \u201eOPENLY\u201c Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava \u017eensk\u00e9ho videa v r\u00e1mci \u201eIstanbulu 2010 \u2013 hlavn\u00edho m\u011bsta kultury Evropy\u201c, Antrepo5, Sanat Limani, Istanbul, Turecko\n2011 \u2013 \u201eKolektivn\u00ed soukrom\u00ed\u201c, CAM Galery, Istanbul, Turecko\n2011 \u2013 Tureck\u00e1 asociace pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va \u2013 20. ro\u010dn\u00edk, Tutun Deposu, Istanbul, Turecko\n2011 \u2013 um\u011blec v rezidenci, Almeria, \u0160pan\u011blsko\n2012 \u2013 Critical Art Ensemble, documenta 13, Kassel, N\u011bmecko\n2012 \u2013 Fiction and Dissention, 3. Canakkale Biennale, Turecko\n2012 \u2013 Out of Place, Galerie Corpo 6, Berl\u00edn, N\u011bmecko\n2013 \u2013 Discarted, Hayaka Art gallery, Istanbul, Turecko\n2013 \u2013 Black Sea Calling, Hilger BROT Kunsthalle, V\u00edde\u0148, Rakousko\n2014 \u2013 Warnth of a Patchwork Quilt, 8. Alanica, NCCA, Vladikavkaz, Osetie, Rusko\n2014 \u2013 Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed \u201eRe-Museum\u201c, N\u00e1rodn\u00ed galerie, Tbilisi, Gruzie\n2014 \u2013 \u201eDeprivace\u201c, Gallery Arsenal, B\u011blostok, Polsko\n2014 \u2013 \u201eSmall is Beautiful\u201c, Galerie Kuad, Istanbul, Turecko\nOd roku 1995 autorka vydala dev\u011bt b\u00e1snick\u00fdch sb\u00edrek. D\u016fraz v jej\u00edch b\u00e1sn\u00edch je kladen na zkoum\u00e1n\u00ed nejtemn\u011bj\u0161\u00edch sn\u016f, tu\u017eeb a z\u00e1m\u011br\u016f du\u0161e a nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdch vztah\u016f mezi jednotlivci; mezi vrstvami poetick\u00fdch popis\u016f v\u0161ak umo\u017e\u0148uje \u010dten\u00e1\u0159i proj\u00edt spole\u010densko-politick\u00fdm ter\u00e9nem, kter\u00fd odr\u00e1\u017e\u00ed jej\u00ed kritick\u00fd p\u0159\u00edstup k \u0159\u00e1du v\u011bc\u00ed. Popisuje tuto slo\u017eitost v surrealistick\u00e9m re\u017eimu propleten\u00e9m se vzru\u0161uj\u00edc\u00ed otev\u0159enost\u00ed subjektu a formy. Za sv\u00e9 imaginativn\u00ed kvality vd\u011b\u010d\u00ed tak\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v archeologii a filmu.\nyanl\u0131\u015flar \u015fehrinde randevu (setk\u00e1n\u00ed v myln\u00e9m m\u011bst\u011b, \u0159\u00edjen 1995), Liman publications, Istanbul.\nh\u0131rs\u0131zlama a\u015fklar, gri yaln\u0131zl\u0131klar (ukraden\u00e1 l\u00e1ska, osam\u011blost \u0161ed\u00e1, listopad 1996) Liman publications, Istanbul.\nportakal tek meyve de\u011fildir (oran\u017eov\u00e1 nen\u00ed jedin\u00fdm ovocem, b\u0159ezen 1997) Liman publications, Istanbul.\nba\u015fka gezegenin insanlar\u0131 (lid\u00e9 jin\u00e9 planety, b\u0159ezen 1997) Liman publications, Istanbul.\nnew york blues (b\u0159ezen 1997) Liman publications, Istanbul.\n\u00f6zlem \u015fehirleri (chyb\u011bj\u00edc\u00ed m\u011bsta, 2006) Free Writers Society publications, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n.\neflatun s\u0131r (fialov\u00e9 tajemstv\u00ed, b\u0159ezen 2007) Yitik \u00dclke publications, Istanbul.\ng\u00fcllerin a\u011f\u0131rl\u0131\u011f\u0131 (t\u00edha r\u016f\u017e\u00ed, 2007) S podporou \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu a tureck\u00e9ho ministerstva kultury, publikov\u00e1no v ru\u0161tin\u011b a ture\u010dtin\u011b, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n\nsana \u015fiir yazmasam olur mu (nevad\u00ed ti, kdy\u017e ti nebudu ps\u00e1t b\u00e1sn\u011b, 2011) Yitik \u00dclke publications, Istanbul)\n1998 \u2013 Rezidence v dom\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch spisovatel\u016f a p\u0159ekladatel\u016f, ostrov Rodos, \u0158ecko\n1998 \u2013 Darul Ihsan University, hlavn\u00ed host v rezidenci, oslava 1. sv\u011btov\u00e9ho dne poezie, Dh\u00e1ka, Banglad\u00e9\u0161\n1999 \u2013 6. mezin\u00e1rodn\u00ed setk\u00e1n\u00ed st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f, Bodrum (Halicarnassus), Turecko\n2010 \u2013 \u010cten\u00ed s\u00f3lov\u00e9 poezie, Archeologick\u00e9 muzeum, Stavanger, Norsko\n2010 \u2013 49. mezin\u00e1rodn\u00ed festival poezie Struga, Makedonie\n2011 \u2013 Krytia International Poetry Festival, Nagpur, Indie\n2011 \u2013 10. mezin\u00e1rodn\u00ed festival poezie v Sarajevu\n2011 \u2013 Mezin\u00e1rodn\u00ed festival poezie 3d Sadho, Nov\u00e9 Dill\u00ed, Indie\n2012 \u2013 \u201eHostuj\u00edc\u00ed b\u00e1sn\u00edk a \u010dten\u00ed poezie pro spojen\u00ed poezie a divadeln\u00ed \u0159e\u010di\u201c, akce Tureck\u00e9ho klubu spisovatel\u016f PEN, Muzeum literatury Ahmet Hamdi Tanp\u0131nar, Istanbul, Turecko.\n2012 \u2013 \u201eZvl\u00e1\u0161tn\u00ed host poezie, \u010dten\u00ed poezie a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed \u010destn\u00e9ho \u010dlenstv\u00ed v Azerbaycan PEN Writes 'Club\u201c, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e1 unie spisovatel\u016f, Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n.\n2012 \u2013 \u201eJarn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165 poezie\u201c, 26. kv\u011btna, Kypr.\n2012 \u2013 \u201eDen podpisu knihy poezie\u201c, kni\u017en\u00ed veletrh TUYAP, Istanbul.\n2012 \u2013 \u201e15. listopadu Writers In The Banishment Day\u201c, \u00fa\u010dastn\u00edk mezin\u00e1rodn\u00ed akce PEN v Turecku (za \u00fa\u010dasti prezidenta International PEN Club), Istanbul.\n2013 \u2013 \u201eTurecko PEN Club Sv\u011btov\u00fd den poezie\u201c, po\u0159\u00e1dan\u00e9 Francouzsk\u00fdm kulturn\u00edm centrem v Istanbulu.\n2013 \u2013 \u201e5. mezin\u00e1rodn\u00ed den b\u00e1sn\u00edk\u016f v \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu\u201c (z\u00edsk\u00e1n\u00ed ceny na po\u010dest \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Mikaila M\u00fc\u015fvika), Baku, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n.\n2013 \u2013 \u201e4. mezin\u00e1rodn\u00ed festival literatury v Ordu\u201c (Vztahy s literaturou a kinem), Ordu, Turecko\n2015 \u2013 \u201ePoetica I\u201c, Festival sv\u011btov\u00e9 literatury 26. \u2013 31. ledna 2015 \u2013 Kol\u00edn nad R\u00fdnem\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Ye\u015fim A\u011fao\u011flu na anglick\u00e9 Wikipedii.\nFotografie v Turecku\n \nYe\u015fim A\u011fao\u011flu: v\u00fdtvarn\u00fd blog\nYe\u015fim A\u011fao\u011flu: poetick\u00fd blog\nProfil autorky na str\u00e1nk\u00e1ch saatchionline.com\nProfil autorky na str\u00e1nk\u00e1ch artist.", "<<>>: Co je 8-hydroxychinolin? <<>>: 8-hydroxychinolin je heterocyklick\u00e1 dus\u00edkat\u00e1 slou\u010denina n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed do skupiny chinolinov\u00fdch deriv\u00e1t\u016f. Je to b\u00edl\u00e1 krystalick\u00e1 l\u00e1tka fenolick\u00e9ho z\u00e1pachu. Je stabiln\u00ed, ale dlouhodob\u00fdm p\u016fsoben\u00edm sv\u011btla degraduje. Ve vod\u011b je \u0161patn\u011b rozpustn\u00fd.\n8-Hydroxychinolin m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ipraven nap\u0159. z chinolinu p\u0159es kys. chinolin-8-sulfonovou nebo p\u0159\u00edmo Skraupovou synt\u00e9zou z 2-aminofenolu.\nSlou\u010denina nal\u00e9z\u00e1 vyu\u017eit\u00ed v \u0159ad\u011b aplikac\u00ed. V analytick\u00e9 chemii je d\u016fle\u017eit\u00fdm chelata\u010dn\u00edm a kolorimetrick\u00fdm \u010dinidlem. V medic\u00edn\u011b nal\u00e9z\u00e1 samotn\u00e1 slou\u010denina a jej\u00ed komplexy uplatn\u011bn\u00ed jako dezinfek\u010dn\u00ed a antiseptick\u00fd prost\u0159edek a tak\u00e9 ve form\u011b alkoholov\u00e9ho roztoku jako \u201etekut\u00fd obvaz\u201c. V agrochemii m\u00e1 v\u00fdznam jako pesticid (vykazuje fungicidn\u00ed a herbicidn\u00ed \u00fa\u010dinky). N\u00edzk\u00fdch koncentrac\u00ed 8-hydroxychinolinu se n\u011bkdy pou\u017e\u00edv\u00e1 v hydroponii pro potla\u010den\u00ed negativn\u00edho p\u016fsoben\u00ed metabolit\u016f, kter\u00e9 rostlina uvol\u0148uje do vody a n\u00e1sledn\u011b pak jejich \u00fa\u010dinkem ch\u0159adne.\n8-hydroxychinolin je klasifikov\u00e1n jako l\u00e1tka zdrav\u00ed \u0161kodliv\u00e1, v podez\u0159en\u00ed je z \u00fa\u010dink\u016f dr\u00e1\u017ediv\u00fdch, mutagenn\u00edch a karcinogenn\u00edch. P\u016fsob\u00ed jako CNS stimulant. LD50 pro krysu je p\u0159i peror\u00e1ln\u00edm pod\u00e1n\u00ed 1200 mg/kg.\n\u010cervinka O., D\u011bdek V., Ferles M.: Organick\u00e1 chemie, druh\u00e9 p\u0159epracovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed, 1980, SNTL, Praha\n \nBezpe\u010dnostn\u00ed \u00fadaje MSDS Archivov\u00e1no 12. 8. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Trest smrti ve Francii? <<>>: Trest smrti ve Francii je zak\u00e1z\u00e1n \u010dl\u00e1nkem 66-1 \u00dastavy Francouzsk\u00e9 republiky, kter\u00fd byl odhlasov\u00e1n jako \u00fastavn\u00ed dodatek Kongresem Francouzsk\u00e9ho parlamentu dne 19. \u00fanora 2007. Trest smrti byl ve Francii prohl\u00e1\u0161en za nez\u00e1konn\u00fd ji\u017e 9. \u0159\u00edjna 1981, kdy prezident Fran\u00e7ois Mitterrand podepsal z\u00e1kon, kter\u00fd soudn\u00edmu syst\u00e9mu zakazuje u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed trestu smrti. Tento z\u00e1kon tak\u00e9 zm\u011bnil \u0161esti lidem \u010dekaj\u00edc\u00edm v cele smrti jejich trest na odn\u011bt\u00ed svobody na do\u017eivot\u00ed. Posledn\u00ed \u010dlov\u011bk ve Francii byl s\u0165at gilotinou, kter\u00e1 byla hlavn\u00ed poprav\u010d\u00ed metodou vyu\u017e\u00edvanou v zemi od dob Francouzsk\u00e9 revoluce. Jako posledn\u00ed byl popraven tunisk\u00fd ob\u010dan Hamida Djandoubi, kter\u00fd byl odsouzen za mu\u010den\u00ed a vra\u017edu na francouzsk\u00e9 p\u016fd\u011b. Popraven byl v Marseille v z\u00e1\u0159\u00ed 1977.Mezi hlavn\u00ed francouzsk\u00e9 odp\u016frce trestu smrti pat\u0159il filozofov\u00e9 Voltaire a Nicolas de Condorcet, b\u00e1sn\u00edk a prozaik Victor Hugo, politici L\u00e9on Gambetta, Jean Jaur\u00e8s a Aristide Briand a spisovatel\u00e9 Alphonse de Lamartine, Gaston Leroux a Albert Camus.\nP\u0159ed rokem 1791 b\u011bhem spole\u010densk\u00e9ho a politick\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ve Francii zvan\u00e9m jako ancien r\u00e9gime, existovaly ve Francii r\u016fzn\u00e9 zp\u016fsoby trestu smrti v z\u00e1vislosti na sp\u00e1chan\u00e9m hrdeln\u00edm zlo\u010dinu a na spole\u010densk\u00e9m postaven\u00ed odsouzence. Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm trestem bylo ob\u011b\u0161en\u00ed. St\u011bt\u00ed me\u010dem bylo vyhrazeno pouze pro \u0161lechtice. Za \u017eh\u00e1\u0159stv\u00ed, sodomii, herezi, bestialitu a \u010darod\u011bjnictv\u00ed byli odsouzenci upalov\u00e1ni na hranici. Popravovan\u00ed byli n\u011bkdy p\u0159ed up\u00e1len\u00edm u\u0161krceni. Za vra\u017edu a zbojnictv\u00ed byli pachatel\u00e9 l\u00e1m\u00e1ni kolem. V z\u00e1vislosti na krutosti zlo\u010dinu mohl b\u00fdt odsouzenec u\u0161krcen p\u0159ed zlomen\u00edm kon\u010detin nebo a\u017e pot\u00e9. Za pad\u011blatelstv\u00ed byli odsouzenci popravov\u00e1ni uva\u0159en\u00edm. Za vlastizradu \u010di vra\u017edu kr\u00e1le byli odsouzenci roz\u010dtvrceni.\nDne 6. \u010dervence 1750 prob\u011bhla na n\u00e1m\u011bst\u00ed Place de Gr\u00e8ve posledn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 poprava za sodomii vykonan\u00e1 ve Francii. Tehdy byli nejd\u0159\u00edve u\u0161krceni a pot\u00e9 up\u00e1leni na hranici Jean Diot a Bruno Lenoir. V roce 1750 byla ve Vanves vykon\u00e1na posledn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 poprava na \u00fazem\u00ed Francie za bestialitu. Tehdy byl popraven za Jacques Ferron za kopulaci s oslic\u00ed. B\u011b\u017enou prax\u00ed bylo, \u017ee s pachatelem bylo za bestialitu k smrti odsouzeno i zv\u00ed\u0159e. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak soud dosp\u011bl k rozhodnut\u00ed, \u017ee oslice byla v p\u0159\u00edpad\u011b ob\u011bt\u00ed a usmrcena nebyla.\nPrvn\u00ed kampa\u0148 za zru\u0161en\u00ed trestu smrti za\u010dala ve Francii 30. kv\u011btna 1791, ale 6. \u0159\u00edjna 1791 odm\u00edtlo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed schv\u00e1lit z\u00e1kon o zru\u0161en\u00ed trestu smrti. Bylo v\u0161ak zru\u0161eno mu\u010den\u00ed a tak\u00e9 byl zaveden jedin\u00fd zp\u016fsob popravy. Od t\u00e9 doby m\u011bli b\u00fdt v\u0161em odsouzenc\u016fm setnuty hlavy (Tout condamn\u00e9 \u00e0 mort aura la t\u00eate tranch\u00e9e).\nV roce 1789 navrhl l\u00e9ka\u0159 Joseph-Ignace Guillotin, aby byly v\u0161echny popravy prov\u00e1d\u011bny jednoduch\u00fdm a bezbolestn\u00fdm mechanismem. To vedlo k v\u00fdvoji gilotiny. D\u0159\u00edve bylo st\u011bt\u00ed hlavy vyhrazeno v\u00fdhradn\u011b \u0161lechtic\u016fm a prov\u00e1d\u011bno bylo ru\u010dn\u011b sekerou \u010di me\u010dem. Poddan\u00ed b\u00fdvali obvykle ob\u011b\u0161eni nebo popraveni brut\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmi metodami. P\u0159ijet\u00ed gilotiny pro zlo\u010dince bez ohledu na jejich spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed tak nejen zefektivnilo popravy, ale tak\u00e9 zm\u00edrnilo bolest, kterou p\u0159i poprav\u011b odsouzenci zakou\u0161eli. Tak\u00e9 zcela odstranilo t\u0159\u00eddn\u00ed rozd\u00edly p\u0159i v\u00fdkonu trestu smrti. Trest smrti tak byl pova\u017eov\u00e1n za hum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00ed a rovnost\u00e1\u0159sk\u00fd.\nJako prvn\u00ed byl ve Francii gilotinou s\u0165at Nicolas Jacques Pelletier dne 25. dubna 1792. Pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed gilotiny se pot\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ilo do dal\u0161\u00edch zem\u00ed (nap\u0159\u00edklad do N\u011bmecka, It\u00e1lie \u010di \u0160v\u00e9dska, kde v\u0161ak byla pou\u017eita pouze jedenkr\u00e1t). Pou\u017e\u00edv\u00e1na byla i ve francouzsk\u00fdch koloni\u00edch v Africe, ve Francouzsk\u00e9 Guyan\u011b a ve Francouzsk\u00e9 Indo\u010d\u00edn\u011b. I p\u0159es pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed gilotiny i v jin\u00fdch zem\u00ed, nejv\u00edce lid\u00ed j\u00ed bylo popraveno ve Francii.\nDne 6. \u0159\u00edjna 1791 byl p\u0159ijat trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk, kter\u00fd ve Francouzsk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed zru\u0161il trest smrti za sodomii, rouha\u010dstv\u00ed, kac\u00ed\u0159stv\u00ed, svatokr\u00e1de\u017e, bestialitu a \u010darod\u011bjnictv\u00ed.\nA\u017e do roku 1939 byly ve Francii b\u011b\u017enou normou ve\u0159ejn\u00e9 popravy. Od poloviny 19. stolet\u00ed se obvykl\u00e1 doba kon\u00e1n\u00ed poprav p\u0159esunula z p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159et\u00ed hodiny odpolednn\u00ed do rann\u00edch hodin a pozd\u011bji se popravy konaly za sv\u00edt\u00e1n\u00ed. Popravy byly prov\u00e1d\u011bny na velk\u00fdch centr\u00e1ln\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch prostranstv\u00edch, jako tr\u017ei\u0161t\u011b, ale postupn\u011b se p\u0159esouvaly k m\u00edstn\u00edm v\u011bznic\u00edm. Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed byla gilotina postavena t\u011bst\u011b p\u0159ed branami v\u011bznice. Jako posledn\u00ed byl ve\u0159ejn\u011b s\u0165at gilotinou \u0161estin\u00e1sobn\u00fd vrah Eugen Weidmann, kter\u00fd byl popraven 17. \u010dervna 1939 p\u0159ed v\u011bznic\u00ed St-Pierre ve Versailles. Fotografie z popravy se objevily v tisku a z\u0159ejm\u011b tato pod\u00edvan\u00e1 vedla vl\u00e1du k zastaven\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch poprav a nad\u00e1le byli odsouzenci popravov\u00e1ni na n\u00e1dvo\u0159\u00edch v\u011bznic, nap\u0159\u00edklad ve v\u011bznici La Sant\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Jako prvn\u00ed byl neve\u0159ejn\u011b popraven Jean Dehaene za vra\u017edu sv\u00e9 odlou\u010den\u00e9 man\u017eelky a sv\u00e9ho tch\u00e1na. S\u0165at gilotinou byl v Saint-Brieuc 19. \u010dervence 1939.\nA\u017e do roku 1981 francouzsk\u00fd trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk uv\u00e1d\u011bl, \u017ee ka\u017ed\u00e1 osoba odsouzen\u00e1 k trestu smrti bude s\u0165ata. Existovala v\u00fdjimka pro zlo\u010diny proti bezpe\u010dnosti st\u00e1tu, za kter\u00e9 byli odsouzenci zast\u0159eleni poprav\u010d\u00ed \u010detou. Podle tohoto z\u00e1kon\u00edku mohla tak\u00e9 rodina popraven\u00e9ho z\u00edskat v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu jeho t\u011blo, kter\u00e9 mohla nechat poh\u0159b\u00edt pouze bez ob\u0159adu. Mezi zlo\u010diny, za kter\u00e9 mohl b\u00fdt ud\u011blen trest smrti, pat\u0159ily velezrada, pir\u00e1tstv\u00ed, \u0161pion\u00e1\u017e, \u00fakladn\u00e1 vra\u017eda, \u00fanos spojen\u00fd s mu\u010den\u00edm, t\u011b\u017ek\u00e9 zlo\u010diny s pou\u017eit\u00edm mu\u010den\u00ed, um\u00edst\u011bn\u00ed bomby na ulici, \u017eh\u00e1\u0159stv\u00ed obytn\u00e9ho domu a ozbrojen\u00e1 loupe\u017e. Nav\u00edc ve vojensk\u00e9m pr\u00e1vu mohl b\u00fdt trest smrti ud\u011blen za vzpouru nebo dezerci i za pokus \u010di spolupachatelstv\u00ed p\u0159i sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed hrdeln\u00edho zlo\u010dinu.Pr\u00e1vo zm\u00edr\u0148ovat rozsudky smrti n\u00e1le\u017eelo v\u00fdhradn\u011b \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edmu prezidentu Francie. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch pat\u0159ilo v\u00fdhradn\u011b francouzsk\u00e9mu panovn\u00edkovi. Prezident Charles de Gaulle p\u0159es svou podporu trestu smrti b\u011bhem v\u00fdkonu funkce prezidenta zm\u00edrnil devaten\u00e1ct rozsudk\u016f smrti. B\u011bhem jeho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed bylo popraveno 24 lid\u00ed gilotinou a \u010dty\u0159i lid\u00e9 byli zast\u0159eleni za zlo\u010diny proti bezpe\u010dnosti st\u00e1tu. Posledn\u00edm zast\u0159elen\u00fdm odsouzencem ve Francii byl podplukovn\u00edk Jean-Marie Bastien-Thiry, \u010dlen Organizace tajn\u00e9 arm\u00e1dy, za pokus o atent\u00e1t na Charlese de Gaulla v roce 1962.\nB\u011bhem doby, kdy dvakr\u00e1t post prezidenta republiky do\u010dasn\u011b zast\u00e1val Alain Poher, nebyla vykon\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 poprava. Prezident Georges Pompidou, kter\u00fd byl proti trestu smrti zm\u00edrnil b\u011bhem sv\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed v\u0161echny tresty smrti s v\u00fdjimkou t\u0159\u00ed. Stejn\u011b u\u010dinil i prezident Val\u00e9ry Giscard d'Estaing, kter\u00fd tak\u00e9 zast\u00e1val k trestu smrti odm\u00edtav\u00fd postoj. Byl tak\u00e9 posledn\u00edm prezidentem, za kter\u00e9ho byli lid\u00e9 ve Francii popravov\u00e1ni.\nParlament m\u011bl pravomoc ud\u00edlet amnestii na vynesen\u00e9 rozsudky smrti. V\u0161eobecn\u00e1 amnestie byla vyhl\u00e1\u0161ena v roce 1959 po inauguraci Charlese de Gaulla a v\u0161echny nejvy\u0161\u0161\u00ed tresty byly zm\u00edrn\u011bny.\n Seznam poprav v letech 1959 a\u017e 1977 na \u00fazem\u00ed Francie \nSeznam osob popraven\u00fdch na \u00fazem\u00ed Francie od roku 1959 do roku 1977:\nPrvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed debata o trestu smrti ve Francii zapo\u010dala dne 30. kv\u011btna 1791 p\u0159edlo\u017een\u00edm n\u00e1vrhu z\u00e1kona o jeho zru\u0161en\u00ed. Francouzsk\u00fd advok\u00e1t a p\u0159edstavitel Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce a poslanec N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Maximilien Robespierre tento n\u00e1vrh z\u00e1kona podpo\u0159il. \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u0161ak 6. \u0159\u00edjna 1791 odm\u00edtlo trest smrti zru\u0161it. N\u00e1sledn\u011b v dob\u011b tzv. jakob\u00ednsk\u00e9ho teroru byly s\u0165aty gilotinou desetitis\u00edce lid\u00ed z r\u016fzn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vrstev. Dne 26. \u0159\u00edjna 1795 N\u00e1rodn\u00ed konvent zru\u0161il trest smrti. S n\u00e1stupem Napoleona Bonaparta k moci byl trest smrti 12. \u00fanora 1810 obnoven.\nPrezident Armand Falli\u00e8res byl proti trestu smrti a b\u011bhem prvn\u00edch t\u0159\u00ed let sv\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed (1906\u20131913) systematicky omilostnil v\u0161echny odsouzence k trestu smrti. V roce 1906 hlasoval rozpo\u010dtov\u00fd v\u00fdbor Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny pro odebr\u00e1n\u00ed finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f na gilotiny s c\u00edlem zastavit v\u00fdkon poprav. Dne 3. \u010dervence 1908 francouzsk\u00fd politik Aristide Briand p\u0159edlo\u017eil poslanc\u016fm n\u00e1vrh z\u00e1kona z listopadu 1906 o zru\u0161en\u00ed trestu smrti. Tento n\u00e1vrh podpo\u0159il i Jean Jaur\u00e8s. I tento n\u00e1vrh z\u00e1kona byl 8. prosince 1908 zam\u00edtnut.\nZa vl\u00e1dy pronacistick\u00e9ho vichistick\u00e9ho re\u017eimu odm\u00edtl mar\u0161\u00e1l Philippe P\u00e9tain ud\u011blit milost p\u011bti \u017een\u00e1m, kter\u00e9 byly odsouzeny k trestu smrti st\u011bt\u00edm gilotinou. Stalo se tak po v\u00edce ne\u017e pades\u00e1ti letech, kdy byla ve Francii popravena \u017eena. Samotn\u00fd P\u00e9tain byl po v\u00e1lce odsouzen k trestu smrti, ale vzhledem k jeho vysok\u00e9mu v\u011bku, zm\u011bnil gener\u00e1l Charles de Gaulle jeho trest na do\u017eivotn\u00ed v\u011bzen\u00ed. Zohlednil p\u0159i tom i P\u00e9tainovy p\u0159edchoz\u00ed vojensk\u00e9 slu\u017eby Francii b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Jin\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 vichistick\u00e9ho re\u017eimu odsouzen\u00ed po v\u00e1lce k trestu smrti, nap\u0159\u00edklad Pierre Laval, byli zast\u0159eleni poprav\u010d\u00ed \u010detou. Za prezidenta Vincenta Auriola byly s\u0165aty dal\u0161\u00ed t\u0159i \u017eeny, a to jedna v Al\u017e\u00edrsku a dv\u011b ve Francii. Jako posledn\u00ed \u017eena byla ve Francii popravena Germaine Leloy-Godefroy v roce 1949.\nVrah d\u00edt\u011bte Patrick Henry obhajovan\u00fd pr\u00e1vn\u00edkem Robertem Badinterem 20. ledna 1977 jen t\u011bsn\u011b unikl odsouzen\u00ed k trestu smrti a mnoho novin p\u0159edpov\u00eddalo konec nejvy\u0161\u0161\u00edho trestu ve Francii. Dne 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1977 byla ve Francii vykon\u00e1na posledn\u00ed poprava. Dne 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1981 navrhl nov\u00fd ministr spravedlnosti R. Badinter v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed kone\u010dn\u00e9 zru\u0161en\u00ed trestu smrti. Ve stejn\u00fd den jeho n\u00e1vrh podpo\u0159il i nov\u011b zvolen\u00fd prezident Fran\u00e7ois Mitterrand. Je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e rok n\u00e1vrh na zru\u0161en\u00ed trestu smrti schv\u00e1lilo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Z\u00e1kon byl vyhl\u00e1\u0161en 9. \u0159\u00edjna 1981 a v\u0161echny nevykonan\u00e9 tresty smrti byly zm\u011bn\u011bny na do\u017eivot\u00ed.\nI p\u0159esto, \u017ee je trest smrti ve Francii zru\u0161en n\u011bkolik francouzsk\u00fdch politik\u016f, zejm\u00e9na b\u00fdval\u00fd v\u016fdce krajn\u011b pravicov\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed Jean-Marie Le Pen, prosazuje jeho obnoven\u00ed. Ov\u0161em to by nebylo mo\u017en\u00e9 bez jednostrann\u00e9ho vypov\u011bzen\u00ed n\u011bkolika mezin\u00e1rodn\u00edch smluv. Nestalo by se to v\u0161ak poprv\u00e9, nebo\u0165 Francie se ji\u017e v roce 1966 z\u0159ekla sv\u00fdch z\u00e1vazk\u016f vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch ze smlouvy NATO, a\u010dkoliv se k paktu znovu p\u0159ipojila v roce 2009.Dne 20. prosince 1985 Francie ratifikovala protokol \u010d. 6 \u00damluvy o ochran\u011b lidsk\u00fdch pr\u00e1v a z\u00e1kladn\u00edch svobod. Tento protokol br\u00e1n\u00ed zemi v obnoven\u00ed trestu smrti s v\u00fdjimkou v\u00e1le\u010dn\u00e9ho stavu.\nDne 21. \u010dervna 2001 Jacques Chirac zaslal asociaci Ensemble dopis, ve kter\u00e9m uvedl, \u017ee je proti trestu smrti. Podle jeho slov \u201eje to boj, kter\u00fd mus\u00edme v\u00e9st s odhodl\u00e1n\u00edm a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 spravedlnost nen\u00ed neomyln\u00e1 a ka\u017ed\u00e1 poprava m\u016f\u017ee zab\u00edt nevinn\u00e9ho, proto\u017ee nic nem\u016f\u017ee legitimizovat popravu nezletil\u00fdch nebo lid\u00ed trp\u00edc\u00edch du\u0161evn\u00ed poruchou, proto\u017ee smrt nikdy nem\u016f\u017ee p\u0159edstavovat akt spravedlnosti\u201c. Dne 3. kv\u011btna 2002 podepsala Francie spolu s dal\u0161\u00edmi t\u0159iceti zem\u011bmi Protokol \u010d. 13 \u00damluvy o ochran\u011b lidsk\u00fdch pr\u00e1v a z\u00e1kladn\u00edch svobod. Ten zakazuje trest smrti za v\u0161ech okolnost\u00ed, a to v\u010detn\u011b v\u00e1le\u010dn\u00e9ho stavu. Protokol vstoupil v platnost 1. \u010dervence 2003 pot\u00e9, co jej ratifikovalo deset st\u00e1t\u016f. P\u0159esto byl v roce 2004 Francouzsk\u00e9mu n\u00e1rodn\u00edmu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed p\u0159edlo\u017een n\u00e1vrh z\u00e1kona, kter\u00fd navrhoval znovuzaveden\u00ed trestu smrti za teroristick\u00e9 \u010diny. N\u00e1vrh nebyl p\u0159ijat. Dne 3. ledna 2006 prezident Jacques Chirac ozn\u00e1mil revizi \u00fastavy zam\u011b\u0159enou na \u00fastavn\u00ed z\u00e1kaz trestu smrti.\nB\u011bhem 20. a 21. stolet\u00ed se n\u00e1zor Francouz\u016f na trest smrti v\u00fdrazn\u011b zm\u011bnil. V roce 1908 podle francouzsk\u00e9ho den\u00edku La Petit Parisien podporovalo trest smrti 70 % dot\u00e1zan\u00fdch lid\u00ed. Podle pr\u016fzkumu z roku 1960 podporovalo trest smrti 39 % Francouz\u016f, zat\u00edmco 50 % jich bylo proti. V roce 1972 se pro zru\u0161en\u00ed trestu smrti vyslovilo 27 % dot\u00e1zan\u00fdch, pro jeho zachov\u00e1n\u00ed bylo 63 % respondent\u016f. V roce 1981 provedl francouzsk\u00fd den\u00edk Le Figaro pr\u016fzkum den po hlasov\u00e1n\u00ed o zru\u0161en\u00ed trestu smrti kter\u00fd uk\u00e1zal, \u017ee 62 % Francouz\u016f bylo pro jeho zachov\u00e1n\u00ed. Podle pr\u016fzkumu z roku 1998 souhlasilo s trestem smrti 44 % dot\u00e1zan\u00fdch, zat\u00edmco proti n\u011bmu bylo 54 % z nich. Pr\u016fzkum z roku 2006 uk\u00e1zal, \u017ee 52 % Francouz\u016f bylo proti trestu smrti a 41 % s n\u00edm souhlasilo. Podle pr\u016fzkumu z roku 2020 podporovalo znovuzaveden\u00ed trestu smrti 55 % Francouz\u016f. Znovuzaveden\u00ed trestu smrti podporovalo 85 % voli\u010d\u016f N\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed (RN) a 71 % voli\u010d\u016f Les R\u00e9publicains.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Capital punishment in France na anglick\u00e9 Wikipedii.\nAnatole Deibler, Carnets d'ex\u00e9cutions: 1885\u20131939. Archipel, 2004. s. 12, 39 a 290\nBeno\u00eet Garno, La peine de mort en France du Moyen \u00c2ge \u00e0 1981. Pa\u0159\u00ed\u017e, Belin, coll., 2017. ISBN 978-2-410-01168-5\nJean-Louis Harouel, Libres r\u00e9flexions sur la peine de mort. Pa\u0159\u00ed\u017e, Descl\u00e9e de Brouwer, 2019.", "<<>>: Co je Okres Heves? <<>>: Okres Heves (ma\u010farsky Hevesi j\u00e1r\u00e1s) je jedn\u00edm ze sedmi okres\u016f ma\u010farsk\u00e9 \u017eupy Heves. Jeho centrem je m\u011bsto Heves.\nV okrese se nach\u00e1z\u00ed celkem 17 m\u011bst a obc\u00ed.", "<<>>: Co je M\u00e9ray Motorker\u00e9kp\u00e1rgy\u00e1r? <<>>: M\u00e9ray Motorker\u00e9kp\u00e1rgy\u00e1r Rt byl ma\u010farsk\u00fd v\u00fdrobce automobil\u016f a motocykl\u016f.\nSpole\u010dnost zalo\u017eili v roce 1920 brat\u0159i M\u00e9rayov\u00e9 v Budape\u0161ti. Firma se v\u011bnovala v\u00fdrob\u011b motocykl\u016f. Od roku 1928 pokra\u010dovala v\u00fdrobou automobil\u016f, kterou ukon\u010dila v roce 1935. Jako oprav\u00e1rensk\u00e1 d\u00edlna fungovala a\u017e do roku 1948.\nMotocykly byly vyr\u00e1b\u011bny v licenci firem Villiers a J.A.P. Automobily pak v licenci n\u011bmeck\u00e9 automobilky Adler. Krom\u011b toho tov\u00e1rna produkovala t\u0159\u00edkolov\u00e1 osobn\u00ed a u\u017eitkov\u00e1 vozidla.\nPrvn\u00ed modely motocykl\u016f byly osazov\u00e1ny i motory firem Zedel, Moto-Reve, Sunbeam nebo Blackburne.\nV muzeu dopravy v Budape\u0161ti jsou vystaveny dva motocykly a zmen\u0161en\u00fd model t\u0159\u00edkolov\u00e9ho u\u017eitkov\u00e9ho voz\u00edtka M\u00e9ray s motorem J.A.P.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku M\u00e9ray Motorker\u00e9kp\u00e1rgy\u00e1r na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\n(n\u011bmecky) Harald H. Linz, Halwart Schrader: Die gro\u00dfe Automobil-Enzyklop\u00e4die. BLV, M\u00fcnchen 1986, ISBN 3-405-12974-5\n(francouzsky) G. N. Georgano: Autos. Encyclop\u00e9die compl\u00e8te. 1885 \u00e0 nos jours. Courtille, 1975 (franz\u00f6sisch)\n(anglicky) Nick Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile, Volume 2 G\u2013O. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1 (englisch)\n \nKompletn\u00ed tabulka vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch model\u016f www.team.", "<<>>: Co je Mel\u010d (z\u00e1mek)? <<>>: Z\u00e1mek s parkem stoj\u00ed na katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed obce Mel\u010d v okrese Opava. Z\u00e1mek s parkem a ohradn\u00ed zd\u00ed byl zaps\u00e1n v roce 1964 do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR. Je vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako d\u011btsk\u00fd domov.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci Mel\u010d poch\u00e1z\u00ed z roku 1377, kdy byla sou\u010d\u00e1sti vik\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed v dr\u017een\u00ed opavsk\u00fdch kn\u00ed\u017eat. V roce 1671 Mel\u010d z\u00edskala Anna Magdal\u00e9na, dcera Vil\u00e9ma Alexandra Odersk\u00e9hoho z Lid\u00e9\u0159ova na Vik\u0161tejn\u011b. V roce 1705 Mel\u010d zd\u011bdil Franti\u0161ek Filip z Hodic, druh\u00fd man\u017eel Anny Magdal\u00e9ny. V roce 1755 od rodu Hodick\u00fdch z\u00edskali z\u00e1mek opav\u0161t\u00ed jezuit\u00e9 a vlastnili jej do roku 1773, kdy byl \u0159\u00e1d zru\u0161en. Po v\u00fdm\u011bn\u011b n\u011bkolika majitel\u016f v roce 1810 z\u00e1mek koupil Jan hrab\u011b z Teczina majitel vik\u0161tejnsk\u00e9ho panstv\u00ed, kter\u00fd jej v roce 1814 prodal hrabat\u016fm z Arzu. Od roku 1888 do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u00e1mek vlastnili hrabata Razumov\u0161t\u00ed, jejich\u017e erb je v pr\u016f\u010del\u00ed domu.P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee v dob\u011b Anny Magdal\u00e9ny byl v Mel\u010di poplu\u017en\u00ed dv\u016fr, kter\u00fd Franti\u0161ek Filip z Hodic p\u0159estav\u011bl na barokn\u00ed z\u00e1mek. Mezi lety 1810 a\u017e 1814 byl z\u00e1mek p\u0159estav\u011bn v emp\u00edrov\u00e9m stavebn\u00edm slohu. Z\u00e1mek m\u011bl r\u016fzn\u00e1 vyu\u017eit\u00ed nap\u0159. jako jezuitsk\u00e1 kolej, l\u00e1zn\u011b, zotavovna \u010di nemocnice. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed zde byla z\u0159\u00edzena zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161kola intern\u00e1tn\u00ed, kter\u00e1 byla roce 1985 transformov\u00e1na na d\u011btsk\u00fd domov.V letech 1997\u20131998 byla provedena rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce p\u016fvodn\u00edch z\u00e1meck\u00fdch interi\u00e9r\u016f. V roce 2005 byla provedena dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce, kter\u00e1 byla zam\u011b\u0159ena na zm\u011bnu intern\u00e1tn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed na d\u011btsk\u00fd domov rodinn\u00e9ho typu.Kapacita d\u011btsk\u00e9ho domova je \u010dty\u0159icet d\u011bt\u00ed ve v\u011bku od t\u0159\u00ed do osmn\u00e1cti let, ale mohou z\u016fstat a\u017e do doby ukon\u010den\u00ed p\u0159\u00edpravy na sv\u00e9 budouc\u00ed povol\u00e1n\u00ed do 26 let. Jsou rozd\u011bleny do p\u011bti samostatn\u00fdch rodinn\u00fdch skupin. Ka\u017ed\u00e1 rodinn\u00e1 skupina m\u00e1 sv\u016fj samostatn\u00fd byt s pokoj\u00ed\u010dky pro d\u011bti, ob\u00fdvac\u00ed pokoj, soci\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a kuchy\u0148. Mimo to vyu\u017e\u00edvaj\u00ed j\u00eddelnu, spole\u010denskou m\u00edstnost, keramickou d\u00edlnu a d\u00edlnu pro chlapce.\nZ\u00e1mek je emp\u00edrov\u00e1 jednopatrov\u00e1 zd\u011bn\u00e1 om\u00edtan\u00e1 budova postavena na p\u016fdorysu obd\u00e9ln\u00edku, je zast\u0159e\u0161ena mansardovou st\u0159echou krytou b\u0159idlic\u00ed. Na prav\u00e9 stran\u011b zahradn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed p\u0159edstupuje dvouos\u00fd m\u011blk\u00fd rizalit, ke kter\u00e9mu p\u0159il\u00e9h\u00e1 v\u00e1lcov\u00e1 schodi\u0161tn\u00ed v\u011b\u017e. Zahradn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed m\u00e1 dev\u011bt okenn\u00edch os a jednu schodi\u0161tn\u00ed. Je d\u011blen\u00e9 patrov\u00fdmi pilastry a profilovano korunn\u00ed \u0159\u00edmsou. Severn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed m\u00e1 dvan\u00e1ct okenn\u00edch os, je \u010dlen\u011bn\u00e9 op\u011bt patrov\u00fdmi pilastry a profilovanou korunn\u00ed \u0159\u00edmsou. V\u011bt\u0161ina oken jsou pravo\u00fahl\u00e1 bez r\u00e1mov\u00e1n\u00ed ve \u0161palet\u00e1ch. Ve \u010dtvrt\u00e9 ose je prolomen vstupn\u00ed otvor, kter\u00fd je r\u00e1mov\u00e1n d\u0159ev\u011bn\u00fdm ost\u011bn\u00edm.\nV p\u0159\u00edzem\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed m\u00edstnost je zaklenuta dv\u011bma segmentov\u011b valen\u00fdmi klenbami a jednou k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou, vlevo vzadu je n\u00e1stup na schodi\u0161t\u011b do patra. V\u011bt\u0161ina m\u00edstnost\u00ed maj\u00ed valen\u00e9 klenby s lunetami nebo maj\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovou klenbu. V pat\u0159e jsou ploch\u00e9 stropy se \u0161tukovou v\u00fdzdobou. Vnit\u0159n\u00ed prostory zdob\u00ed obrazy akademick\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Stanislava Hol\u00e9ho.\nPark se rozkl\u00e1d\u00e1 na obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 plo\u0161e o v\u00fdm\u011bru 4,40 ha v m\u00edrn\u011b sva\u017eit\u00e9m ter\u00e9nu v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 470 m mezi z\u00e1mkem a are\u00e1lem kostela svat\u00e9ho Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho. P\u016fvodn\u00ed anglick\u00fd park byl zalo\u017een v 19. stolet\u00ed v nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed z\u00e1mku a n\u00e1sledn\u011b byl postupn\u011b roz\u0161i\u0159ov\u00e1n na jih (are\u00e1l h\u0159bitova) a z\u00e1pad. V roce 1888 byl park na severn\u00ed stran\u011b u z\u00e1mku a u ji\u017en\u00ed hranice obehn\u00e1n kamennou zd\u00ed, na kterou se vyu\u017eil k\u00e1men p\u016fvodn\u011b ur\u010den\u00fd na stavbu kosteln\u00ed v\u011b\u017ee. Ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti je v ohradn\u00ed zdi vjezd do parku. V bl\u00edzkosti z\u00e1mku je d\u0159ev\u011bn\u00fd alt\u00e1n a u zahradn\u00ed branky je kruhov\u00e1 betonov\u00e1 n\u00e1dr\u017e b\u00fdval\u00e9 kamenn\u00e9 ka\u0161ny. V\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st parku je vyu\u017e\u00edv\u00e1na d\u011btsk\u00fdm domovem, kter\u00e1 je odd\u011blena dr\u00e1t\u011bn\u00fdm oplocen\u00edm od ve\u0159ejn\u00e9 z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti. V devades\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 \u010d\u00e1st byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rehabilitov\u00e1na a byla provedena dosadba.\nPark je sou\u010d\u00e1st\u00ed P\u0159\u00edrodn\u00edho parku Moravice. K nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u0159evin\u00e1m are\u00e1lu pat\u0159\u00ed jinan dvoulalo\u010dn\u00fd, ka\u0161tanovn\u00edk set\u00fd, mod\u0159\u00edn opadav\u00fd, borovice vejmutovka, tis \u010derven\u00fd, buk lesn\u00ed, cyp\u0159i\u0161ek hrachonosn\u00fd, zeravinec japonsk\u00fd, jedle kavkazsk\u00e1, korkovn\u00edk amursk\u00fd a dal\u0161\u00ed.", "<<>>: Co je Hlasov\u00e1n\u00ed o vin\u011b a trestu Ludv\u00edka XVI.? <<>>: Hlasov\u00e1n\u00ed o vin\u011b a trestu Ludv\u00edka XVI. bylo zased\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00edho konventu b\u011bhem Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce, kter\u00e9 se konalo od 15. do 19. ledna 1793 po ukon\u010den\u00e9m procesu s kr\u00e1lem. Poslanci t\u011bsnou v\u011bt\u0161inou jednoho hlasu odhlasovali neodkladn\u00fd trest smrti. Poprava Ludv\u00edka XVI. se uskute\u010dnila 21. ledna 1793.\nV \u00fater\u00fd 15. ledna 1793 byly v N\u00e1rodn\u00edm konventu p\u0159edlo\u017eeny k hlasov\u00e1n\u00ed prvn\u00ed dv\u011b ot\u00e1zky:\nJe Ludv\u00edk Kapet vinen ze spiknut\u00ed proti ve\u0159ejn\u00e9 svobod\u011b a z \u00fatok\u016f proti ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti st\u00e1tu, ano \u010di ne?\nBude rozsudek N\u00e1rodn\u00edho konventu nad Ludv\u00edkem Kapetem podl\u00e9hat lidov\u00e9mu hlasov\u00e1n\u00ed, ano \u010di ne?Hlasovalo se podle departement\u016f a poslanci po jednom p\u0159istupovali se sv\u00fdm v\u00fdrokem k \u0159e\u010dnick\u00e9mu pultu.\nOd st\u0159edy 16. ledna 1793 od \u0161esti hodin ve\u010der do \u010dtvrtka 17. ledna do sedmi hodin ve\u010der bez p\u0159eru\u0161en\u00ed odpov\u00eddali poslanci na t\u0159et\u00ed ot\u00e1zku:\nJak\u00fd trest bude Ludv\u00edkovi ulo\u017een?B\u011bhem hlasov\u00e1n\u00ed 17. ledna navrhl poslanec Pierre-Anselme Garrau odlo\u017eit v\u00fdkon trestu. Na zased\u00e1n\u00ed v sobotu 19. ledna 1793 navzdory velk\u00e9mu nesouhlasu Jeana Paula Marata se Konvent usnesl okam\u017eit\u011b hlasovat o mo\u017enosti odlo\u017eit trest a rozhodl, \u017ee ot\u00e1zka bude zn\u00edt:\nOdlo\u017e\u00ed se v\u00fdkon rozsudku nad Ludv\u00edkem Kapetem, ano \u010di ne?\nJe Ludv\u00edk Kapet vinen ze spiknut\u00ed proti ve\u0159ejn\u00e9 svobod\u011b a z \u00fatok\u016f proti ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti st\u00e1tu, ano \u010di ne?\nPo\u010det poslanc\u016f Konventu: 749\nNep\u0159\u00edtomn\u00fdch:\npro nemoc: 7\nneomluveno: 1\nze slu\u017eebn\u00edch d\u016fvod\u016f: 20\nnezaps\u00e1no na seznamu: 3\nCelkem nep\u0159\u00edtomn\u00fdch: 31\nP\u0159\u00edtomn\u00fdch:\nodpov\u011bd\u011blo jednodu\u0161e ano: 673\nproneslo r\u016fzn\u00e9 deklarace: 32\nneodpov\u011bd\u011blo na ot\u00e1zku: 3\nzdr\u017eelo se hlasov\u00e1n\u00ed: 10\nCelkem: 749V\u00fdsledek: Ludv\u00edk Kapet je vinen ze spiknut\u00ed proti ve\u0159ejn\u00e9 svobod\u011b a z \u00fatok\u016f proti ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti st\u00e1tu.\nBude rozsudek N\u00e1rodn\u00edho konventu nad Ludv\u00edkem Kapetem podl\u00e9hat lidov\u00e9mu hlasov\u00e1n\u00ed, ano \u010di ne?\nPo\u010det poslanc\u016f Konventu: 749\nNep\u0159\u00edtomn\u00fdch:\npro nemoc: 7\nneomluveno: 1\nze slu\u017eebn\u00edch d\u016fvod\u016f: 20\nCelkem nep\u0159\u00edtomn\u00fdch: 28\nP\u0159\u00edtomn\u00fdch:\nhlasovalo ano: 286, z nich 109 zd\u016fvodnilo sv\u00e9 rozhodnut\u00ed\nhlasovalo ne: 423, z nich 116 zd\u016fvodnilo sv\u00e9 rozhodnut\u00ed\nzdr\u017eelo se hlasov\u00e1n\u00ed: 12\nAbsolutn\u00ed v\u011bt\u0161ina 355\nCelkem: 749V\u00fdsledek: Rozsudek N\u00e1rodn\u00edho konventu nad Ludv\u00edkem Kapetem nebude podl\u00e9hat lidov\u00e9mu hlasov\u00e1n\u00ed.\nJak\u00fd trest bude Ludv\u00edkovi ulo\u017een?\nPo\u010det poslanc\u016f Konventu: 749\nNep\u0159\u00edtomn\u00fdch:\npro nemoc: 7\nneomluveno: 1\nze slu\u017eebn\u00edch d\u016fvod\u016f: 15\nCelkem nep\u0159\u00edtomn\u00fdch: 23\nP\u0159\u00edtomn\u00fdch:\nhlasovalo pro bezpodm\u00edne\u010dnou smrt: 361\nhlasovalo pro bezpodm\u00edne\u010dnou smrt s Mailhov\u00fdm pozm\u011b\u0148ovac\u00edm n\u00e1vrhem: 26\nhlasovalo pro smrt s odkladem: 44\nhlasovalo pro jin\u00fd trest: 290\nzdr\u017eelo se hlasov\u00e1n\u00ed: 5\nAbsolutn\u00ed v\u011bt\u0161ina: 361\nCelkem: 749Poslanec Mailhe hlasoval pro trest smrti, ale podal pozm\u011b\u0148ovac\u00ed n\u00e1vrh, aby se diskutovalo, zdali je smrt kr\u00e1le ve ve\u0159ejn\u00e9m z\u00e1jmu.\nV\u00fdsledek: Ludv\u00edk Kapet bude odsouzen k trestu smrti.\nOdlo\u017e\u00ed se v\u00fdkon rozsudku nad Ludv\u00edkem Kapetem, ano \u010di ne?\nPo\u010det poslanc\u016f Konventu: 749\nNep\u0159\u00edtomn\u00fdch:\npro nemoc: 21\npodalo demisi: 1\nneomluveno: 8\nze slu\u017eebn\u00edch d\u016fvod\u016f: 17\nCelkem nep\u0159\u00edtomn\u00fdch: 47\nP\u0159\u00edtomn\u00fdch:\nhlasovalo ano: 310\nhlasovalo ne: 380\nhlasovalo podm\u00edne\u010dn\u011b: 2\nzdr\u017eelo se hlasov\u00e1n\u00ed: 10\nAbsolutn\u00ed v\u011bt\u0161ina: 346\nCelkem: 749V\u00fdsledek: V\u00fdkon rozsudku nad Ludv\u00edkem Kapetem nebude odlo\u017een.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Votes sur la mort de Louis XVI na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Binz (Maur)? <<>>: Binc je vesnice ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m kantonu Curych. Od roku 1927 je sou\u010d\u00e1st\u00ed obce Maur. V roce 2009 m\u011bla 1841 obyvatel.\nJm\u00e9no vsi vzniklo ze starohornon\u011bmeck\u00e9ho \u201epinizze\u201c, ozna\u010den\u00ed rostlin rodu s\u00edtina.\nVe vsi je sv\u011btov\u00e9 s\u00eddlo mezin\u00e1rodn\u00ed organizace K\u0159es\u0165ansk\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed solidarita.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Binz (Maur) na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed (B\u011blot\u00edn)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed je farn\u00ed kostel v obci B\u011blot\u00edn, n\u00e1le\u017e\u00ed do d\u011bkan\u00e1tu Hranice, arcidiec\u00e9ze olomouck\u00e1, je farn\u00edm kostelem \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti B\u011blot\u00edn. Kostel je kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1201. P\u016fvodn\u00ed kostel poch\u00e1zel z 15. stolet\u00ed a pat\u0159il luter\u00e1n\u016fm. V roce 1622 z\u00edskal panstv\u00ed kardin\u00e1l Franti\u0161ek z Dietrichsteina, kter\u00fd panstv\u00ed rekatolizoval. V roce 1646 byl kostel vyp\u00e1len \u0161v\u00e9dsk\u00fdmi vojsky, kostel byl d\u0159ev\u011bn\u00fd, pouze v\u011b\u017e byla zd\u011bn\u00e1 (z 16. stolet\u00ed). Znovu vyho\u0159el po zap\u00e1len\u00ed bleskem v roce 1696. V roce 1720 byla nov\u011b zast\u0159e\u0161ena v\u011b\u017e a kostel v roce 1754 znovu vyho\u0159el. V roce 1754 Karel Maxmili\u00e1n zaklo\u017eil nov\u00fd kostel. K zd\u011bn\u00e9 renezan\u010dn\u00ed v\u011b\u017ei je na p\u016fvodn\u00edch z\u00e1kladech p\u0159istav\u011bna lo\u010f a 2. \u0159\u00edjna 1757 byl kostel vysv\u011bcen. Autorem p\u0159estavby byl brn\u011bnsk\u00fd stavitel a dvorn\u00ed architekt kardin\u00e1la Franti\u0161ka Dietchsteina, Franti\u0161ek Anton\u00edn Grimm.\nJednolodn\u00ed orientovan\u00e1 zd\u011bn\u00e1 barokn\u00ed stavba. Lo\u010f \u010dtvercov\u00fdm p\u016fdorysem s kruchou je ukon\u010dena p\u016flkruhov\u00fdm odsazen\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm. Ke kn\u011b\u017ei\u0161ti se z jihu p\u0159imyk\u00e1 sakristie. St\u0159echa lodi a kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b je sedlov\u00e1 kryt\u00e1 plechem. Na h\u0159ebenu st\u0159echy lodi je sanktusn\u00edk tvo\u0159en lucernou s jehlanovou st\u0159echou.\nHranolov\u00e1 v\u011b\u017e je p\u0159isazena osov\u011b k z\u00e1padn\u00edmu pr\u016f\u010del\u00ed. Z v\u011b\u017ee vede p\u0159\u00edstup po schodech na kruchtu s varhany, do zvonov\u00e9ho patra, k v\u011b\u017en\u00edm hodin\u00e1m a do p\u016fdn\u00edch prostor lodi. Ve zvonov\u00e9m pat\u0159e se nach\u00e1zely zvony z roku 1548 a dva z roku 1695 a 1697 ulit\u00e9 opavsk\u00fdm zvona\u0159em Ji\u0159\u00edm Maderhoferem. V\u011b\u017e byla v roce 1764 nov\u011b zast\u0159e\u0161ena, kryt\u00e1 \u0161indelem.\nInteri\u00e9r je barokn\u00ed. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 je zasv\u011bcen svat\u00e9mu Ji\u0159\u00ed je z roku 1819, v roce 1829 byl opat\u0159en polychromi\u00ed. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz Boj sv. Ji\u0159\u00ed s drakem namaloval v roce 1857 odersk\u00fd mal\u00ed\u0159 Josef Heinz. Po stran\u00e1ch olt\u00e1\u0159e jsou zlacen\u00e9 alabastrov\u00e9 sochy Cyrila a Metod\u011bje z roku 1831. Obrazy k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesta namaloval novoji\u010d\u00ednsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Ign\u00e1c Berger. Na evangelijn\u00ed stran\u011b bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 je zasv\u011bcen sv. Tekle s olt\u00e1\u0159n\u00edm obrazem od Ign\u00e1ce Bergera z roku 1885 a po stran\u00e1ch sochy sv. Petra sv. Pavla od Jana Kammereitha (1715\u20131769). Na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 je zasv\u011bcen Pann\u011b Marii R\u016f\u017eencov\u00e9, jej\u00ed\u017e obraz namaloval Anton\u00edn Nev\u00eddal a po stran\u00e1ch olt\u00e1\u0159e jsou sochy sv. Anny a sv. J\u00e1chyma od Jana Kammereitha.\nKazatelna z roku 1864 je zdobena reli\u00e9fy od Josefa Heinze, nad kazatelnou je st\u0159\u00ed\u0161ka s plastikou Moj\u017e\u00ed\u0161e s deskami Desatera.Varhany byly po\u0159\u00edzeny v roce 1850 u novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho varhan\u00e1\u0159e Johanna Neussera (1807\u20131878). P\u0159\u00edsp\u011bvek na varhany v \u010d\u00e1stce 800 zlat\u00fdch poskytli farn\u00edci a tak\u00e9 kn\u00ed\u017ee Franti\u0161ek Josef z Dietrichsteina a veden\u00ed spole\u010dnosti Severn\u00ed dr\u00e1hy c\u00edsa\u0159e Ferdinanda. V roce 1905 vyhotovil nov\u00e9 varhany Karel Neusser (1844\u20131925), syn Johana.\nV roce 2015 byla p\u0159ed b\u011blot\u00ednskou faru postavena socha akademick\u00e9ho socha\u0159e Michala Moravce Sv. Ji\u0159\u00ed \u2013 patron obce B\u011blot\u00edna. Socha byly slavnostn\u011b vysv\u011bcena u p\u0159\u00edle\u017eitosti otev\u0159en\u00ed Muzea na Fa\u0159e. Budova Fara je dvoupodla\u017en\u00ed zd\u011bn\u00e1 budova s valbovou st\u0159echou. Uzav\u0159en\u00fd are\u00e1l fary s p\u0159ilehlou zd\u011bnou hospod\u00e1\u0159skou budovou a zahradami tvo\u0159\u00ed se z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolou dominantu obce.", "<<>>: Co je Dekret z Alhambry? <<>>: Dekret z Alhambry (tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako Edikt o Vyho\u0161t\u011bn\u00ed; \u0161pan\u011blsky Decreto de la Alhambra, Edicto de Granada) byl edikt vydan\u00fd dne 31. b\u0159ezna 1492 katolick\u00fdmi monarchy (Isabela I. Kastilsk\u00e1 a Ferdinand II Aragonsk\u00fd), kter\u00fd p\u0159ikazoval vyho\u0161t\u011bn\u00ed v\u0161ech praktikuj\u00edc\u00edch \u017did\u016f ze spojen\u00fdch kr\u00e1lovstv\u00ed Kastilie a Aragonu do 31. \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku. Jedin\u00fd zp\u016fsob, jak mohli \u017did\u00e9 z\u016fstat na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b v dob\u011b rekatolizace, byla konverze.\nV\u00edce ne\u017e polovina \u017did\u016f na t\u011bchto \u00fazem\u00edch ji\u017e konvertovala v d\u016fsledku n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a pogrom\u016f, ke kter\u00fdm do\u0161lo v roce 1391. Kv\u016fli pokra\u010duj\u00edc\u00edm \u00fatok\u016fm p\u0159es 50 000 \u017did\u016f konvertovalo roku 1415. Dal\u0161\u00ed se rozhodli konvertovat, aby se vyhnuli vyho\u0161t\u011bn\u00ed. Jako n\u00e1sledek vyd\u00e1n\u00ed dekretu z Alhambry a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed v p\u0159edchoz\u00edch letech p\u0159es 200 000 \u017did\u016f konvertovalo ke katolicismu a 40 000 a\u017e 100 000 bylo vyhn\u00e1no. Celkov\u011b tak do\u0161lo b\u011bhem 15. stolet\u00ed k t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u00e9 eliminaci \u017eidovsk\u00e9ho obyvatelstva na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b.\nVyhnan\u00e9 \u017didy velkoryse p\u0159ijal sult\u00e1n B\u00e1jez\u00edd II., kter\u00fd je p\u0159es\u00eddlil do mnoha oblast\u00ed n\u00e1bo\u017eensky tolerantn\u00ed Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Alhambra Decree na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Cheon Wang Bong? <<>>: T\u0159\u00edda Cheon Wang Bong (jinak t\u00e9\u017e t\u0159\u00edda LST-II) je t\u0159\u00edda tankov\u00fdch v\u00fdsadkov\u00fdch lod\u00ed n\u00e1mo\u0159nictva Korejsk\u00e9 republiky. Slou\u017e\u00ed k p\u0159eprav\u011b voj\u00e1k\u016f, vozidel a materi\u00e1lu a jejich v\u00fdsadku p\u0159\u00edmo na pob\u0159e\u017e\u00ed. Celkem byly postaveny \u010dty\u0159i jednotky, z nich\u017e prvn\u00ed do slu\u017eby vstoupila v prosinci 2014.\nPrototypovou jednotku postavila lod\u011bnice Hanjin Heavy Industries & Construction (HHIC) v Pusanu a zbyl\u00e9 t\u0159i pak lod\u011bnice Hyundai Heavy Industries (HHI) v Ulsanu. Prototypov\u00e1 jednotka Cheon Wang Bong (686) do slu\u017eby vstoupila 28. listopadu 2014 a jej\u00ed sestersk\u00e1 lo\u010f Cheon Ja Bong (687) dne 1. srpna 2017.Jednotky t\u0159\u00eddy Cheon Wang Bong:\nKonstrukce lod\u00ed je vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddy Gojunbong. P\u0159epravn\u00ed kapacita plavidel dovoluje nalo\u017eit a\u017e 300 voj\u00e1k\u016f, takiny, vozidla a dal\u0161\u00ed n\u00e1klad. Vozidla mohou na palubu vj\u00ed\u017ed\u011bt pomoc\u00ed ramp na p\u0159\u00eddi a na z\u00e1di. Dopl\u0148kov\u00fdm v\u00fdsadkov\u00fdm prost\u0159edkem jsou dva vylo\u010fovac\u00ed \u010dluny LCM a vrtuln\u00edky. Jeden \u010dlun LCM m\u016f\u017ee rychlost\u00ed 20 uzl\u016f p\u0159epravit jeden tank, nebo 100 voj\u00e1k\u016f. V\u00fdzbroj tvo\u0159\u00ed 40mm kan\u00f3n Nobong ve v\u011b\u017ei na p\u0159\u00eddi a \u010dty\u0159i vertik\u00e1ln\u00ed vypou\u0161t\u011bc\u00ed sil K-VLS pro \u0161estn\u00e1ct raket zem\u011b-vzduch H\u00e4kung.Elektroniku tvo\u0159\u00ed hladinov\u00fd vyhled\u00e1vac\u00ed radar SPS-100K, 3D p\u0159ehledov\u00fd radar SPS-540K a naviga\u010dn\u00ed syst\u00e9m. Plavidla d\u00e1le nesou syst\u00e9m elektronick\u00e9ho boje LIG Nex1 SLQ-200K a dva vrha\u010de klamn\u00fdch c\u00edl\u016f Rheinmetall MASS. P\u0159ist\u00e1vac\u00ed plocha na z\u00e1di umo\u017e\u0148uje operace dvou transportn\u00edch vrtuln\u00edk\u016f.\nPohonn\u00fd syst\u00e9m je koncepce CODAD. Tvo\u0159\u00ed jej \u010dty\u0159i diesely MAN 12V28/33D STC o celkov\u00e9m v\u00fdkonu 12 800 hp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed dva lodn\u00ed \u0161rouby. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahuje 23 uzl\u016f a cestovn\u00ed 18 uzl\u016f. Dosah je 8000 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i rychlosti 12 uzl\u016f.", "<<>>: Co je Jean Genet? <<>>: Jean Genet (19. prosince 1910, Pa\u0159\u00ed\u017e \u2013 15. dubna 1986, Pa\u0159\u00ed\u017e) byl francouzsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk, dramatik a spisovatel.\nJean Genet vyrostl v p\u011bstounsk\u00e9 p\u00e9\u010di na francouzsk\u00e9m venkov\u011b, proto\u017ee jeho matka ho ihned po narozen\u00ed odlo\u017eila. Na tomto faktu postavil svoji image a lze \u0159\u00edci, \u017ee se s t\u00edm nedok\u00e1zal nikdy srovnat, proto z\u00edskal pocit, \u017ee je vylou\u010den ze spole\u010dnosti a \u017eil jako tul\u00e1k. Dal\u0161\u00edm v\u00fdrazn\u00fdm prvkem, kter\u00fd ovlivnil jeho pocit vylou\u010den\u00ed ze spole\u010dnosti, byla jeho neskr\u00fdvan\u00e1 homosexualita.Roku 1925 byl zat\u010den pro kr\u00e1de\u017e a n\u00e1sledn\u011b odsouzen. Ve v\u011bzen\u00ed za\u010dal ps\u00e1t b\u00e1sn\u011b a autobiografick\u00fd rom\u00e1n. Po roce 1930 cestoval nap\u0159\u00ed\u010d Evropou a \u017eivil se jako zlod\u011bj a homosexu\u00e1ln\u00ed prostitut (v roce 1938 nav\u0161t\u00edvil Brno). Pozd\u011bji vstoupil do cizineck\u00e9 legie, odkud dezertoval. V roce 1947 m\u011bl b\u00fdt za recidivu (podes\u00e1t\u00e9) odsouzen na do\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ce ve francouzsk\u00fdch koloni\u00edch, ale proto\u017ee na jeho obranu vystoupilo zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed francouzsk\u00fdch um\u011blc\u016f a intelektu\u00e1l\u016f, byl omilostn\u011bn.\nV roce 1986 v Pa\u0159\u00ed\u017ei zem\u0159el, pochov\u00e1n byl na severu Maroka, a to ve m\u011bst\u011b Larache.\nJeho prozaick\u00e1 tvorba je ovlivn\u011bna existencialismem. Genet sv\u00e1 d\u00edla \u010dasto zasazuje do polosv\u011bta spodiny, z n\u011bho\u017e s\u00e1m vy\u0161el. Neodsuzuje jej, poj\u00edm\u00e1 jej velmi v\u011bcn\u011b, ba jej estetizuje \u2013 pokou\u0161\u00ed se vytv\u00e1\u0159et mor\u00e1lku, kter\u00e1 je v rozporu s na\u0161\u00edm mravn\u00edm kodexem. Jako d\u016fsledek se u Geneta v jeho rom\u00e1nech objevuje fascinace vra\u017edou, kr\u00e1de\u017e\u00ed anebo zradou, kter\u00e9 stav\u00ed do juxtapozice zejm\u00e9na s aktem l\u00e1sky, \u010d\u00edm\u017e dosahuje velmi napjat\u00e9ho metafyzick\u00e9ho vyzn\u011bn\u00ed situac\u00ed.\nForm\u00e1ln\u011b jsou Genetovy rom\u00e1ny pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u011b strukturovan\u00e9 r\u00e1mcov\u00e9 texty, v nich\u017e autor improviza\u010dn\u011b rozv\u00edj\u00ed sv\u00e9 \u00favahy a erotick\u00e9 fantazie na z\u00e1klad\u011b line\u00e1rn\u011b vystav\u011bn\u00e9ho sy\u017eetu. V Genetov\u00fdch rom\u00e1nech vystupuje obvykle velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed figur reprezentuj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00e9 aspekty na nich demonstrovan\u00e9 mor\u00e1lky. Genetovy rom\u00e1ny jsou rovn\u011b\u017e \u010dasto neseny formou den\u00edkov\u00e9ho z\u00e1znamu \u2013 a\u0165 u\u017e fiktivn\u00edho den\u00edku postavy anebo p\u0159\u00edmo den\u00edku autora \u2013 jak je tomu nap\u0159. v textu Den\u00edk zlod\u011bje. Genet se ve sv\u00fdch rom\u00e1nech proslavil jako jeden z prvn\u00edch autor\u016f, kte\u0159\u00ed nepokryt\u011b \u2013 i formou pornografie \u2013 oslavovali mu\u017eskou homosexu\u00e1ln\u00ed sexualitu \u2013 se v\u0161\u00ed jej\u00ed osamocenost\u00ed, neuroti\u010dnost\u00ed, ale i cynismem, promiskuitou a brutalitou. V tomto ohledu na Geneta navazovala cel\u00e1 \u0159ada homosexu\u00e1ln\u00edch um\u011blc\u016f od 60. let a\u017e do sou\u010dasnosti.\nPanna Marie Kv\u011btn\u00e1 \u2013 1944\nPoh\u0159ebn\u00ed ob\u0159ad \u2013 1947 \u2013 Genet zde byl fascinovan\u00fd estetikou nacismu a jeho uniforem. Na p\u0159\u00edb\u011bhu rozpr\u00e1\u0161en\u00e9ho kulometn\u00e9ho hn\u00edzda v dob\u011b osvobozen\u00ed Francie kolem roku 1945 sleduje milostn\u00e9 nap\u011bt\u00ed mu\u017e\u016f \u010dekaj\u00edc\u00edch na ztracen\u00e9 vart\u011b na svou smrt.\nQuerelle z Brestu \u2013 1947 \u2013 n\u00e1mo\u0159n\u00edk Querelle ve\u0161el do obecn\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed (i d\u00edky zfilmov\u00e1n\u00ed rom\u00e1nu Rainerem Wernerem Fassbinderem) coby prototyp svobodn\u00e9ho homosexu\u00e1la \u2013 vraha, zlod\u011bje, rv\u00e1\u010de \u2013 n\u00e1mo\u0159n\u00edka, u n\u011bj\u017e se jak\u00e1koliv mor\u00e1lka p\u0159izp\u016fsobuje okam\u017eit\u00e9 choutce, a kter\u00fd fascinuje a rozvrac\u00ed sv\u00e9 okol\u00ed svou fyzickou kr\u00e1sou. Rom\u00e1n je nicm\u00e9n\u011b zna\u010dn\u011b komplexn\u00ed, obsahuje podobn\u011b propracovan\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy nejm\u00e9n\u011b p\u011bti dal\u0161\u00edch postav, charakterizuj\u00edc\u00edch slabost a podlost lid\u00ed stoj\u00edc\u00edch leckdy mnohem v\u00edce na stran\u011b uzn\u00e1van\u00e9 mor\u00e1lky.\nDen\u00edk zlod\u011bje \u2013 1949 \u2013 jedn\u00e1 se o Genetovu autobiografii. Shrnuje zde v hutn\u00fdch obrazech podstatu sv\u00e9ho opovr\u017een\u00ed spole\u010dnost\u00ed a jej\u00ed p\u0159edem danou mor\u00e1lkou.Drama:\nGenetovy divadeln\u00ed texty b\u00fdvaj\u00ed \u0159azeny do linie absurdn\u00edho dramatu, jsou to znepokojiv\u00e1, zna\u010dn\u011b abstraktn\u00ed politick\u00e1 podobenstv\u00ed o mechanismech moci.\nSlu\u017eky \u2013 1947, \u00fast\u0159edn\u00edmi postavami jsou dv\u011b slu\u017eky, kter\u00e9 hraj\u00ed hry, v nich\u017e se st\u0159\u00eddaj\u00ed v roli madam a slu\u017eky, projevuj\u00ed p\u0159i nich opovr\u017een\u00ed i \u00fa\u010dast, l\u00e1sku i nen\u00e1vist. Pointa hry spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee jedna ze slu\u017eek vypije otr\u00e1ven\u00fd \u010daj ur\u010den\u00fd Madam.\nBalkon \u2013 1956, d\u011bj se odehr\u00e1v\u00e1 v luxusn\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m dom\u011b, kam chod\u00ed z\u00e1stupci moci, gener\u00e1l, biskup, soudce a policejn\u00ed prezident, od\u017e\u00edvat si fantazie spojen\u00e9 s v\u00fdkonem sv\u00e9 funkce. Venku zu\u0159\u00ed revoluce, kter\u00e1 je v\u0161ak brzy potla\u010dena: novou kr\u00e1lovnou se st\u00e1v\u00e1 bordelmam\u00e1 a revolucion\u00e1\u0159i si chod\u00ed do bordelu od\u017e\u00edvat iluzi moci. Pointou hry je sen policejn\u00edho prezidenta, aby si prost\u00ed lid\u00e9 ve ve\u0159ejn\u00e9m dom\u011b sv\u00e9 fantazie uk\u00e1jeli jeho jm\u00e9nem. Spln\u00ed se mu to v osob\u011b instalat\u00e9ra Rogera, kter\u00fd se p\u0159ich\u00e1z\u00ed vzru\u0161it p\u0159i p\u0159edstav\u011b ulo\u017een\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla do mausolea policejn\u00edho prezidenta. B\u011bhem ob\u0159adu prov\u00e1d\u00ed ve vzru\u0161en\u00ed autokastraci.\n\u010cerno\u0161i \u2013 1958, vysoce stylizovanou formou, kdy do sebe b\u011bhem p\u0159edstaven\u00ed navz\u00e1jem p\u0159ech\u00e1zej\u00ed r\u016fzn\u00e9 formy divadla, komentuje Genet stereotypy v uva\u017eov\u00e1n\u00ed o \u010derno\u0161\u00edch, o \u010dern\u00e9 africk\u00e9 kultu\u0159e, p\u0159\u00edpadn\u011b o b\u00edl\u00fdch koloniz\u00e1torech. R\u00e1mcovou z\u00e1pletkou p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed v samotn\u00fd smysl hry je pravideln\u00e9 ritu\u00e1ln\u00ed zab\u00edjen\u00ed b\u011blocha anebo aspo\u0148 \u010dernocha s b\u011blo\u0161skou maskou a po n\u011bm trest, kter\u00fd herci hraj\u00edc\u00ed koloniz\u00e1tory chystaj\u00ed pro \u010dern\u00e9ho vraha. Jednotliv\u00e9 postavy ztr\u00e1cej\u00ed b\u011bhem hry n\u011bkolikr\u00e1t svou identitu a herci se st\u00e1vaj\u00ed pouh\u00fdmi mluv\u010d\u00edmi. Rovn\u011b\u017e ozna\u010den\u00ed herc\u016f (\u201eVesnice\u201c, \u201eDv\u016fr\u201c, \u201e\u0160t\u011bst\u011bna\u201c, \u201eCtnost\u201c, \u201eM\u011bsto Saint-Nazaire\u201c) posouv\u00e1 celek do roviny m\u00fdtu, p\u0159\u00edpadn\u011b podobenstv\u00ed.\nParav\u00e1ny \u2013 1966, politick\u00e1 hra, t\u00e9matem je vzpoura Arab\u016f proti francouzsk\u00fdm koloniz\u00e1tor\u016fm.Film:\nGenetova d\u00edla byla n\u011bkolikr\u00e1t zfilmov\u00e1na. Mezi nejslavn\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed Genet\u016fv vlastn\u00ed re\u017eijn\u00ed po\u010din Zp\u011bv l\u00e1sky (Chant d'amour) s typickou z\u00e1pletkou homosexu\u00e1l\u016f nal\u00e9zaj\u00edc\u00edch k sob\u011b cestu ve v\u011bznici; d\u00e1le je zn\u00e1m\u00e9 Fassbinderovo zfilmov\u00e1n\u00ed rom\u00e1nu Querelle z Brestu anebo film Tonyho Richardsona Mademoiselle z roku 1966 podle Genetova n\u00e1m\u011btu.", "<<>>: Co je Kaiser Karl Stra\u00dfe? <<>>: Kaiser Karl Stra\u00dfe je \u00fasek p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161inu Altopiano dei Sette Comuni (n\u00e1horn\u00ed plo\u0161ina sedmi obc\u00ed), kterou b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vybudovala rakousko-uhersk\u00e1 arm\u00e1da, aby zajistila snadn\u00fd p\u0159\u00edstup pro motorov\u00e1 vozidla do oblasti Monte Ortigara v severn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1horn\u00ed plo\u0161iny. Silnice byla pojmenov\u00e1na po rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159i, uhersk\u00e9m a \u010desk\u00e9m kr\u00e1li a panovn\u00edkovi z rodu Habsbursko-Lotrinsk\u00e9ho Karlu I. Rakousk\u00e9m.\nSilnice je uzav\u0159ena pro motorovou dopravu a m\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed povrch. V d\u00e9lce 7 km za\u010d\u00edn\u00e1 na k\u0159i\u017eovatce zvan\u00e9 I Monumenti, kam se dostanete z b\u00fdval\u00e9 vojensk\u00e9 silnice (nyn\u00ed vyasfaltovan\u00e9), kter\u00e1 stoup\u00e1 od st\u00e1tn\u00ed silnice 349 a navazuje na Erzherzog Eugen Stra\u00dfe (dal\u0161\u00ed vojenskou silnic\u00ed vybudovanou rakousko-uherskou arm\u00e1dou). Silnice dosahuje do bl\u00edzkosti hory Monte Ortigara (spolu s Erzherzog Eugen Stra\u00dfe v celkov\u00e9 d\u00e9lce 13 km) a umo\u017e\u0148uje tak\u00e9 dos\u00e1hnout lokality Campo Gallina, s\u00eddla b\u011bhem Velk\u00e9 v\u00e1lky velitelstv\u00ed rakousko-uhersk\u00e9 6. p\u011b\u0161\u00ed divize (velitel gener\u00e1l von Mecenseffy) a 6. poln\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00e9 brig\u00e1dy (velitel plukovn\u00edk von Rabl).\nKombinace t\u011bchto cest p\u0159edstavuje v\u00fdznamnou kulturn\u011b-historickou trasu a z\u00e1rove\u0148 vynikaj\u00edc\u00ed trasu pro horsk\u00e9 cyklisty. Po Kaiser Karl Stra\u00dfe je rovn\u011b\u017e vedena Friedensweg (Dolomity).\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Kaiser Karl Stra\u00dfe na italsk\u00e9 Wikipedii.\nMario Rigoni Stern, Sentieri sotto la neve, Giulio Einaudi Editore, Torino, 1998. ISBN 88-06-14900-8.\nMario Rigoni Stern e Antonio Chiesa, Parole sulle pietre. La Grande Guerra sull'Altipiano di Asiago, Vicenza, Accademia Olimpica, 2005.", "<<>>: Co je Vlajka Federativn\u00edch st\u00e1t\u016f Mikron\u00e9sie? <<>>: Vlajka Federativn\u00edch st\u00e1t\u016f Mikron\u00e9sie je tvo\u0159ena sv\u011btle modr\u00fdm listem o pom\u011bru stran 10:19 (podle vlajky USA), v n\u011bm\u017e se nach\u00e1zej\u00ed \u010dty\u0159i b\u00edl\u00e9 p\u011btic\u00edp\u00e9 hv\u011bzdy, um\u00edst\u011bn\u00fdmi v roz\u00edch pomysln\u00e9ho, na vrchol postaven\u00e9ho \u010dtverce, jejich\u017e jeden c\u00edp sm\u011b\u0159uje v\u017edy od st\u0159edu vlajky. Pr\u016fm\u011br hv\u011bzd je roven p\u011btin\u011b \u0161\u00ed\u0159ky listu.Ka\u017ed\u00e1 hv\u011bzda symbolizuje jednu z federativn\u00edch republik Mikron\u00e9sie (Chuuk, Kosrae, Pohnpei a Yap). Modr\u00e9 pozad\u00ed (se stejn\u00fdm odst\u00ednem jako vlajka OSN) symbolizuje Tich\u00fd oce\u00e1n, kter\u00fd ostrovy Mikron\u00e9sie obklopuje.Ostrovy byly d\u0159\u00edve sou\u010d\u00e1st\u00ed Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00e9 ostrovy, poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed OSN pod spr\u00e1vou USA. Pou\u017e\u00edvaly proto p\u0159i slo\u017eit\u00e9m z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti vlajku USA, vlajku OSN nebo vlajku Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00e9 ostrovy. Sou\u010dasn\u00e1 vlajka byla p\u0159ijata 30. listopadu 1978.\nOstrovy Karol\u00edny, v sou\u010dasnosti politicky rozd\u011blen\u00e9 na Federativn\u00ed st\u00e1ty Mikron\u00e9sie a Palau, byly os\u00eddleny ji\u017e p\u0159ed 3000 lety. 1. \u0159\u00edjna 1525 byly objeveny portugalsk\u00fdm kapit\u00e1nem Diegem da Rochou, kter\u00fd je pojmenoval Islas Sequeira. 1. ledna 1528 je znovuobjevil \u0161pan\u011blsk\u00fd mo\u0159eplavec \u00c1lvaro de Saavedra C\u00e9ron. Roku 1686 byly ostrovy prohl\u00e1\u0161eny \u0161pan\u011blsk\u00fdm \u00fazem\u00edm a pojmenov\u00e1ny Islas Las Carolinas. Prvn\u00edmi vlajkami, pravideln\u011b vyv\u011b\u0161ovan\u00fdmi na souostrov\u00ed byly od roku 1874, kdy za\u010dalo osidlov\u00e1ni Karol\u00edn, vlajky \u0161pan\u011blsk\u00e9.V roce 1899 \u0160pan\u011bl\u00e9 prodali souostrov\u00ed N\u011bmecku, kter\u00e9 je 18. \u010dervence administrativn\u011b p\u0159ipojilo ke sv\u00e9 kolonii N\u011bmeck\u00e1 Nov\u00e1 Guinea. Na Karol\u00edn\u00e1ch se v t\u00e9to souvislosti za\u010daly u\u017e\u00edvat vlajky c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Kolem roku 1912 za\u010dalo N\u011bmecko uva\u017eovat, podle britsk\u00e9ho vzoru, o jednotn\u00e9m vzoru vlajek pro sv\u00e9 kolonie (a to i pro Novou Guineu). V roce 1914 byly n\u00e1vrhy vlajek vytvo\u0159eny, schv\u00e1leny, ale po vypuknut\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebyly nikdy zavedeny.7. \u0159\u00edjna 1914 byly ostrovy obsazeny Japonsk\u00fdm c\u00edsa\u0159stv\u00edm a za\u010daly se u\u017e\u00edvat japonsk\u00e9 vlajky. 17. prosince byly Karoliny prohl\u00e1\u0161eny Spole\u010dnost\u00ed n\u00e1rod\u016f za Mand\u00e1tn\u00ed \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00e9 ostrovy pod spr\u00e1vou Japonska. Ostrovy byly z\u00e1rove\u0148 p\u0159ejmenov\u00e1ny na Ostrovy ji\u017en\u00edch mo\u0159\u00ed. Roku 1935 byly prohl\u00e1\u0161eny za ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st Japonsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nZa II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly ostrovy obsazeny Spojen\u00fdmi st\u00e1ty americk\u00fdmi a ofici\u00e1ln\u00ed vlajkou se stala vlajka USA, tehdy s osma\u010dty\u0159iceti hv\u011bzdami. Pozd\u011bji byly p\u0159id\u00e1ny dal\u0161\u00ed.18. \u010dervence 1947 byl form\u00e1ln\u011b zru\u0161en japonsk\u00fd mand\u00e1t a ostrovy byly Organizac\u00ed spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f za\u010dlen\u011bny do Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f. Od 20. \u0159\u00edjna 1947 se spolu s vlajkou USA za\u010dala vyv\u011b\u0161ovat i vlajka OSN.3. \u0159\u00edjna 1962 byla neofici\u00e1ln\u011b zavedena vlajka Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f. V\u00edt\u011bzem sout\u011b\u017ee byl Gonzalo Santos z ostrova Saipan. Vlajka byla tvo\u0159ena sv\u011btle modr\u00fdm listem o pom\u011bru 10:19 (vliv vlajky USA). Na listu bylo do kruhu um\u00edst\u011bno \u0161est b\u00edl\u00fdch p\u011btic\u00edp\u00fdch hv\u011bzd, tak aby jeden c\u00edp sm\u011b\u0159oval od st\u0159edu pomysln\u00e9 kru\u017enice s hv\u011bzdami. \u0160est hv\u011bzd symbolizovalo spr\u00e1vn\u00ed oblasti: Mari\u00e1nsk\u00e9 ostrovy, Marshallovy ostrovy, Palausk\u00e9 ostrovy, Yap, Truk a Ponape. Modr\u00e1 barva symbolizovala Tich\u00fd oce\u00e1n, b\u00edl\u00e1 m\u00edr mezi r\u016fzn\u00fdmy n\u00e1rody na ostrovech. Vlajky byla poprv\u00e9 vzty\u010dena 24. \u0159\u00edjna 1962. S \u00fa\u010dinnost\u00ed od 19. srpna 1965 byla tato vlajka p\u0159ijata mikron\u00e9sk\u00fdm kongresem (po schv\u00e1len\u00ed Vysok\u00fdm komisa\u0159em Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f) jako ofici\u00e1ln\u00ed vlajka. Vyv\u011b\u0161ovala se v\u0161ak pouze spole\u010dn\u011b s vlajkami USA a OSN.1. dubna 1976 se od Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed odtrhly Severn\u00ed Mariany. Vlajka zm\u011bn\u011bna nebyla, proto\u017ee 1. ledna 1977 se od spr\u00e1vn\u00ed oblasti Ponape vy\u010dlenila oblast Kusaie (\u010di Kosrae) a po\u010det hv\u011bzd na vlajce mohl b\u00fdt zachov\u00e1n. 12. \u010dervence 1978 Spojen\u00e9 st\u00e1ty uspo\u0159\u00e1daly referendum o vzniku Federativn\u00edch st\u00e1t\u016f Mikron\u00e9sie. Obyvatel\u00e9 Marshallov\u00fdch ostrov\u016f a Palau federaci odm\u00edtlo a pozd\u011bji (1986 a 1994) vyhl\u00e1sily nez\u00e1vislost.Federativn\u00ed st\u00e1ty Mikron\u00e9sie vyhl\u00e1sily nez\u00e1vislost jednostrann\u011b 1. \u0159\u00edjna 1979. Tento krok ale nenabyl pr\u00e1vn\u00ed s\u00edly, proto\u017ee poru\u010densk\u00fd status OSN nebyl zru\u0161en. St\u00e1tn\u00ed vlajka v\u0161ak byla p\u0159ijata ji\u017e 30. listopadu 1978 a je platn\u00e1 dodnes. Poprv\u00e9 zavl\u00e1la tato vlajka v den jej\u00edho p\u0159ijet\u00ed v m\u011bst\u011b Kolonia na ostrov\u011b Ponape. Teprve 3. listopadu 1986 podepsali z\u00e1stupci federace smlouvu s USA o voln\u00e9m p\u0159idru\u017een\u00ed a a\u017e 22. prosince 1990 schv\u00e1lila Rada bezpe\u010dnosti OSN zru\u0161en\u00ed poru\u010densk\u00e9ho statusu a zem\u011b z\u00edskala definitivn\u011b nez\u00e1vislost.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nFederativn\u00ed st\u00e1ty Mikron\u00e9sie jsou federativn\u00ed republikou skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 spolkov\u00fdch st\u00e1t\u016f: Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae.\nVlajka st\u00e1tu Chuuk, jej\u00edm\u017e autorem je Ophin Reselap, byla zavedena 3. \u0159\u00edjna 1979. Tvo\u0159\u00ed ji modr\u00fd list o pom\u011bru 10:19, s uprost\u0159ed um\u00edst\u011bnou siluetou kokosov\u00e9 palmy, kterou obklopuje kruh \u010dty\u0159iceti b\u00edl\u00fdch, p\u011btic\u00edp\u00fdch hv\u011bzd. Po\u010det hv\u011bzd p\u0159edstavuje po\u010det municipalit (asi do roku 1993 jich bylo 38). Modr\u00e1 barva symbolizuje Tich\u00fd oce\u00e1n a m\u00edr, palma p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje a v\u00fdrobu kopry, hlavn\u00ed sou\u010d\u00e1st ob\u017eivy ostrovan\u016f. Zobrazena je vlajka s 38 hv\u011bzdami.\nVlajka st\u00e1tu Kosrae, jej\u00edm\u017e autorem je Nena T. Lonno, byla zavedena 30. \u010dervence 1981. Sv\u011btle modr\u00fd list o pom\u011bru 37:70 obsahuje tradi\u010dn\u00ed k\u00e1men na drcen\u00ed plod\u016f, nad n\u00edm\u017e jsou \u010dty\u0159i b\u00edl\u00e9, p\u011btic\u00edp\u00e9 hv\u011bzdy (1 - 2 - 1) obklopen\u00e9 dv\u011bma stylizovan\u00fdmi olivov\u00fdmi v\u011btvi\u010dkami. Modr\u00e1 barva symbolizuje Tich\u00fd oce\u00e1n, k\u00e1men p\u0159edstavuje m\u00edstn\u00ed kulturu a zvyky, v\u011bd\u011bn\u00ed a prosperitu ostrova v minulosti i v budoucnosti a hv\u011bzdy po\u010det ostrovn\u00edch municipalit. Olivov\u00e9 ratolesti jsou tradi\u010dn\u00ed symboly m\u00edru, jednoty lidu a st\u00e1tu.Vlajka st\u00e1tu Pohnpei, jej\u00edm\u017e autorem je Rosendo Alex, byla zavedena v prosinci roku 1977. Od roku 1992 ji tvo\u0159\u00ed modr\u00fd list o pom\u011bru 1:2 (n\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed pom\u011br 2:3), s polovinou kokosov\u00e9ho o\u0159echu (v p\u0159irozen\u00fdch barv\u00e1ch), nad n\u00edm\u017e je v kruhu 11 b\u00edl\u00fdch, p\u011btic\u00edp\u00fdch hv\u011bzd. Kolem jsou dv\u011b ratolesti kokosov\u00e9 palmy s b\u00edl\u00fdm okrajem. Polovina o\u0159echu symbolizuje domorod\u00e9, ob\u0159adn\u00ed n\u00e1doby sakau (z kter\u00e9ho je vyrobena), palmov\u00e9 ratolesti p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed ratolesti m\u00edru z vlajky OSN a p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed v\u00fdznam palem pro hospod\u00e1\u0159stv\u00ed ostrov\u016f. Do roku 1992 byl odst\u00edn listu (do t\u00e9 doby s pom\u011brem 2:3) modr\u00e9 sv\u011btlej\u0161\u00ed, po\u010det hv\u011bzd v kruhu byl \u0161est (p\u0159ipom\u00ednal po\u010det nejv\u011bt\u0161\u00edch ostrov\u016f tehdej\u0161\u00ed spr\u00e1vn\u00ed oblasti Poru\u010densk\u00e9ho \u00fazem\u00ed Tichomo\u0159sk\u00e9 ostrovy). Vzhled palmov\u00fdch ratolest\u00ed byl jin\u00fd.Vlajka st\u00e1tu Yap, jej\u00edm\u017e autorem je John Gilinung, byla zavedena 30. kv\u011btna 1980 a poprv\u00e9 vzty\u010dena 1. b\u0159ezna 1981. Tvo\u0159\u00ed ji modr\u00fd (kr\u00e1lovsk\u00e1 mod\u0159) list o pom\u011bru 37:70, v praxi se pou\u017e\u00edv\u00e1 pom\u011br 3:5. Uprost\u0159ed listu dv\u011b b\u00edl\u00e9, soust\u0159edn\u00e9 kru\u017enice, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed tradi\u010dn\u00ed kamenn\u00e1 platidla rai, b\u00edl\u00e1, p\u011btic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda a b\u00edl\u00e1 stylizovan\u00e1 silueta k\u00e1noe s plachtou a ty\u010d\u00ed se stabiliza\u010dn\u00edm plov\u00e1kem. Hv\u011bzda symbolizuje odvahu dos\u00e1hnout vyty\u010den\u00e9ho c\u00edle, k\u00e1noe tradi\u010dn\u00ed zp\u016fsob dopravy a cestu ke v\u0161eobecn\u00e9 kultivovanosti a vzd\u011blanosti. Kru\u017enice p\u0159edstavuj\u00ed jednotu st\u00e1tu a lidu.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nSt\u00e1ty se d\u00e1le d\u011bl\u00ed na municipality kter\u00e9 (v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech) u\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 vlajky.", "<<>>: Co je M\u00f6hlin? <<>>: M\u00f6hlin je obec ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m kantonu Aargau.\nKe \u0161v\u00fdcarsk\u00fdm z\u00e1kazn\u00edk\u016fm se Ba\u0165ovy boty dovezen\u00e9 ze Zl\u00edna poprv\u00e9 dostaly v roce 1926. O t\u0159i roky pozd\u011bji byly v Basileji a Bernu otev\u0159eny prvn\u00ed Ba\u0165ovy prodejny.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 1931 firma Bata Schuh A. G. koupila v M\u00f6hlinu pozemky o rozloze 24 ha. V dubnu 1932 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men tov\u00e1rny, v \u010dervnu byla dokon\u010dena p\u0159\u00edzemn\u00ed hala a ze Zl\u00edna sem dorazilo strojn\u00ed vybaven\u00ed. Dne 12. \u010dervence 1932 zde m\u011bl Tom\u00e1\u0161 Ba\u0165a slavnostn\u011b otev\u0159\u00edt novou pobo\u010dku - p\u0159i odletu z Otrokovic v\u0161ak zahynul p\u0159i leteck\u00e9 nehod\u011b. V srpnu prvn\u00edch 30 zam\u011bstnanc\u016f zah\u00e1jilo v\u00fdrobu ko\u017een\u00e9 obuvi, za\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna jich zde pracovalo 60-80 a v \u00fanoru 1933 u\u017e jich bylo 200.\nNa podzim 1932 odjela prvn\u00ed skupina \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch chlapc\u016f do Zl\u00edna, aby studovala v Ba\u0165ov\u011b \u0161kole pr\u00e1ce. V dal\u0161\u00edch letech p\u0159ib\u00fdvaly dal\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed objekty a sklady, byla zah\u00e1jena v\u00fdroba gumov\u00e9 obuvi. Od roku 1933 tak\u00e9 vznikaly prvn\u00ed rodinn\u00e9 domky, pozd\u011bji ubytovny pro svobodn\u00e9 zam\u011bstnance.\nV\u00fdroba ko\u017een\u00e9 obuvi zde skon\u010dila v roce 1989. O rok pozd\u011bji byla ukon\u010dena i v\u00fdroba gumov\u00e9 obuvi a tov\u00e1rna se 125 zam\u011bstnanci byla uzav\u0159ena. Dal\u0161\u00edch 15 let zde firma Ba\u0165a m\u011bla je\u0161t\u011b kancel\u00e1\u0159e.", "<<>>: Co je Naives-Rosi\u00e8res? <<>>: Naives-Rosi\u00e8res je francouzsk\u00e1 obec v departementu Meuse v regionu Grand Est. \u017dije zde 805 obyvatel.", "<<>>: Co je Grogr\u00e9n? <<>>: Grogr\u00e9n (z fr. gros-grain \u2013 hrub\u00e9ho charakteru) je t\u011b\u017ek\u00e1 hedv\u00e1bn\u00e1 tkanina s rypsovou vazbou, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm na kost\u00fdmy a d\u00e1msk\u00e9 \u0161aty. Z n\u00e1zvu tkaniny vzniklo patrn\u011b pojmenov\u00e1n\u00ed alkoholick\u00e9ho n\u00e1poje grogu, za jeho\u017e objevitele je pova\u017eov\u00e1n britsk\u00fd admir\u00e1l Edward Vernon, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201eOld Grog\u201c podle sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho oble\u010den\u00ed z grogr\u00e9nu.\nV \u010d\u00e1sti odborn\u00e9 literatury (nap\u0159. Talav\u00e1\u0161ek aj.) se sice st\u00e1le je\u0161t\u011b uv\u00e1d\u00ed p\u016fvodn\u00ed \u00fa\u010del pou\u017eit\u00ed. Podle mnoh\u00fdch definic\u00ed se v\u0161ak za hlavn\u00ed \u00fa\u010del pou\u017eit\u00ed pova\u017euj\u00ed stuhy (viz tak\u00e9 p\u0159ilo\u017een\u00e9 sn\u00edmky). Stuhy se vyr\u00e1b\u00ed na speci\u00e1ln\u00edch stroj\u00edch na \u00fazk\u00e9 tkaniny v\u011bt\u0161inou z um\u011bl\u00fdch vl\u00e1ken a z bavlny. V posledn\u00edch letech se v obchod\u011b jen ojedin\u011ble najdou nab\u00eddky sukn\u00ed , kabelek nebo obuvn\u00edch svr\u0161k\u016f z grogr\u00e9nu tkan\u00e9ho na standardn\u00edch stroj\u00edch.\nDenninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 286\nKie\u00dfling/Matthes: Textil- Fachw\u00f6rterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 164\nTalav\u00e1\u0161ek: Tkalcovsk\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka, SNTL Praha 1980, str. 142\nTextiln\u00ed v\u00fdkladov\u00fd slovn\u00edk: Grog\u00e9n Archivov\u00e1no 20. 6. 2012 na Wayback Machine.\nMichal Novotn\u00fd, GROG, rozhlas.cz, 20.", "<<>>: Co je Let Cubana de Aviaci\u00f3n 972? <<>>: Let Cubana de Aviaci\u00f3n 972 byl vnitrost\u00e1tn\u00ed let s pasa\u017e\u00e9ry let\u00edc\u00ed 18. kv\u011btna 2018 z leti\u0161t\u011b Jos\u00e9 Mart\u00edho v kub\u00e1nsk\u00e9 Havan\u011b do zhruba 700 km vzd\u00e1len\u00e9ho m\u011bsta Holgu\u00edn na v\u00fdchod\u011b zem\u011b. Letoun Boeing 737-200 se z\u0159\u00edtil kr\u00e1tce po startu do m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Santiago de las Vegas, asi dva kilometry jihov\u00fdchodn\u011b od leti\u0161t\u011b. T\u011b\u017ece po\u0161kozen\u00fd stroj za\u010dal po p\u00e1du ho\u0159et. Na palub\u011b bylo 110 osob, 104 pasa\u017e\u00e9r\u016f a \u0161est \u010dlen\u016f pos\u00e1dky (dva piloti, palubn\u00ed mechanik a t\u0159i letu\u0161ky).Z trosek se poda\u0159ilo vyprostit pouze \u010dty\u0159i \u017eiv\u00e9 lidi, mu\u017ee a t\u0159i \u017eeny, v\u0161echny s v\u00e1\u017en\u00fdmi zran\u011bn\u00edmi. Mu\u017e po p\u0159evozu do nemocnice sv\u00fdm zran\u011bn\u00edm podlehl, \u017eeny setrvaly v kritick\u00e9m stavu v nemocnici.V zemi byl od \u0161esti hodin r\u00e1no 19. kv\u011btna do p\u016flnoci 20. kv\u011btna vyhl\u00e1\u0161en smutek, vlajky na st\u00e1tn\u00edch budov\u00e1ch a vojensk\u00fdch objektech byly sta\u017eeny na p\u016fl \u017eerdi.\nP\u0159\u00ed\u010dina nehody zat\u00edm nen\u00ed jasn\u00e1. \nKub\u00e1nsk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed leteck\u00e1 spole\u010dnost Cubana de Aviaci\u00f3n musela z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f n\u011bkter\u00e1 ze sv\u00fdch star\u0161\u00edch letadel nedlouho p\u0159ed nehodou vy\u0159adit. Havarovan\u00fd Boeing 737-200 si pronajala od mexick\u00e9 leteck\u00e9 spole\u010dnosti Global Aerolineas Damojh. Letoun byl t\u00e9m\u011b\u0159 39 let star\u00fd a l\u00e9tal pro sedm dal\u0161\u00edch aerolini\u00ed.", "<<>>: Co je Lenzmoarkogel? <<>>: Lenzmoarkogel (1991 m n. m.) je nejvy\u0161\u0161\u00ed hora poho\u0159\u00ed \u0161t\u00fdrsk\u00e9ho poho\u0159\u00ed Gleinalpe. Nicm\u00e9n\u011b svou proslulost\u00ed zaost\u00e1v\u00e1 za t\u0159i metry ni\u017e\u0161\u00edm kopcem Speikkogel, le\u017e\u00edc\u00edm jeden kilometr jihov\u00fdchodn\u011b, kter\u00fd je nav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed \u010dast\u011bji d\u00edky sv\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed poloze. Tyto dva vrcholy jsou od sebe odd\u011bleny jen velmi m\u011blk\u00fdm sedlem.\nP\u0159es vrchol proch\u00e1z\u00ed hranice mezi obcemi Sankt Stefan ob Leoben a Rachau, kter\u00e1 tak\u00e9 tvo\u0159\u00ed hranici mezi okresy Leoben a Murtal.\nNejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup je od v\u00fdchodu p\u0159es vesnice \u00dcbelbach (580 m) a Neuhof (726 m), d\u00e1le pak p\u0159es sedlo Gleinalmsattel (1586 m) a vrchol Speikkogel (1988 m). Cesta z parkovi\u0161t\u011b u m\u00edsta Hoyer trv\u00e1 na vrchol 3 a\u017e 3 \u00bd hodiny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lenzmoarkogel na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Milena Vukoticov\u00e1? <<>>: Milena Vukoticov\u00e1 (* 23. dubna 1935 \u0158\u00edm) je italsk\u00e1 divadeln\u00ed a filmov\u00e1 here\u010dka a b\u00fdval\u00e1 tane\u010dnice. Ztv\u00e1rnila postavu Piny, man\u017eelky pana \u00fa\u010detn\u00edho Uga, v komedi\u00e1ln\u00ed s\u00e9rii o Fantozzim. Objevila se tak\u00e9 v posledn\u00edch sn\u00edmc\u00edch \u0161pan\u011blsk\u00e9ho re\u017eis\u00e9ra Luise Bu\u00f1uela Nen\u00e1padn\u00fd p\u016fvab bur\u017eoazie (1974), P\u0159\u00edzrak svobody (1976) a Ten tajemn\u00fd p\u0159edm\u011bt touhy (1977).\nNarodila se v \u0158\u00edm\u011b roku 1938 do rodiny dramaturga srbsko-\u010dernohorsk\u00e9ho p\u016fvodu a italsk\u00e9 klav\u00edristky a hudebn\u00ed skladatelky. V Lond\u00fdn\u011b a ve V\u00eddni z\u00edskala baletn\u00ed a hereck\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Tan\u010dila ve Velk\u00e9m baletu mark\u00fdze du de Cuevas, ale rozhodla se pro hereckou dr\u00e1hu.\nV roce 1994 obdr\u017eela St\u0159\u00edbrnou stuhu (Nastro d'Argento) za nejlep\u0161\u00ed here\u010dku ve vedlej\u0161\u00ed roli. Roku 2007 j\u00ed byla ud\u011blena italsk\u00e1 cena Ciak d'oro za celo\u017eivotn\u00ed mistrovstv\u00ed.\n2010 \u2013 Dopisy pro Julii\n Scontro di civilt\u00e0 per un ascensore a Piazza Vittorio\n2007 \u2013 All'amore assente\n Nep\u0159\u00edzniv\u00fd Saturn\n2004 \u2013 V\u011bj\u00ed\u0159 lady Windermerov\u00e9\n2000 \u2013 Lontano in fondo agli occhi\n1999 \u2013 Pan \u00fa\u010detn\u00ed op\u011bt zasahuje\n1998 \u2013 Medico in famiglia, Un (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n Vado e torno (televizn\u00ed film)\n1996 \u2013 Bruttina stagionata, La\n Favola (televizn\u00ed film)\n N\u00e1vrat pana \u00fa\u010detn\u00edho\n1995 \u2013 Carogne\n1994 \u2013 Anche i commercialisti hanno un'anima\n Italia Village\n1993 \u2013 Abissinia\n Fantozzi v r\u00e1ji\n Prigioniera di una vendetta (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n Stefano na kvadr\u00e1t\n1992 \u2013 In camera mia\n Une famille formidable (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n1991 \u2013 Cattiva\n1990 \u2013 Fantozzi alla riscossa\n Matilda\n1989 \u2013 Vall\u00e9e des espoirs, La (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n1988 \u2013 Anna\n Pan \u00fa\u010detn\u00ed jde do d\u016fchodu\n1987 \u2013 Anna (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n Luxusn\u00ed pr\u00e1zdniny\n Nezn\u00e1m\u00e1 krajina\n1986 \u2013 Max, mon amour\n1985 \u2013 Mezzo destro, mezzo sinistro\n Via Mala (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n1983 \u2013 Mal\u00e9ry pana \u00fa\u010detn\u00edho 2\n M\u011bs\u00edc v kan\u00e1lu\n Nostalgie\n Occhio, malocchio, prezzemolo e finocchio\n Um\u011bn\u00ed milovat\n1982 \u2013 Byt se \u017elut\u00fdm kobercem\n Moji p\u0159\u00e1tel\u00e9 II\n Monsignor\n1981 \u2013 Bianco, rosso e Verdone\n Cornetti alla crema\n T\u0159et\u00ed na \u0159ad\u011b\n1980 \u2013 Locandiera, La\n Mal\u00e9ry pana \u00fa\u010detn\u00edho\n Milenci na ned\u011bli\nTerasa\n1979 \u2013 Sabato, domenica e venerd\u00ec\n1978 \u2013 Braghe del padrone, Le\n Hotel Locarno\nPer vivere meglio, divertitevi con noi\n1977 \u2013 Gran bollito\n Ten tajemn\u00fd p\u0159edm\u011bt touhy\n1975 \u2013 Agrese\n Amore vuol dir gelosia\n Caso Raoul, Il\n Moji p\u0159\u00e1tel\u00e9\n1974 \u2013 Dracula cerca sangue di vergine\u2026 e mor\u00ec di sete!!!\n E cominci\u00f2 il viaggio nella vertigine\n Erotomane, L'\n P\u0159\u00edzrak svobody\n Tempo dell'inizio, Il\n1973 \u2013 Villeggiatura, La\n1972 \u2013 Donnarumma all'assalto (televizn\u00ed film)\n Nen\u00e1padn\u00fd p\u016fvab bur\u017eoazie\n1971 \u2013 Trastevere\nVenga a prendere il caff\u00e8 da noi\n1970 \u2013 Adventurers, The\n Rosolino Patern\u00f2, soldato\u2026\n1968 \u2013 Podivuhodn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy\n1967 \u2013 Arabella\n Zkrocen\u00ed zl\u00e9 \u017eeny\n1966 \u2013 Marito \u00e8 mio e l'ammazzo quando mi pare, Il\n Rita la zanzara\n1965 \u2013 Giulietta a duchov\u00e9\n Made in Italy\n Questa volta parliamo di uomini\n Thrilling\n1964 \u2013 Giornalino di Gian Burrasca, Il (televizn\u00ed seri\u00e1l)\n1963 \u2013 \u010ctvrtek\n Gidget Goes to Rome\n1962 \u2013 Col ferro e col fuoco\nConquistatore di Corinto, Il\n1961 \u2013 Tototruffa '62\n1960 \u2013 Il sicario\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Milena Vukotic na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \n(italsky) Milena Vukoticov\u00e1 Archivov\u00e1no 24. 11. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Butte aux Cailles? <<>>: Butte aux Cailles (\u010desky Kopec k\u0159epelek) je kopec v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kter\u00fd dal sv\u00e9 jm\u00e9no zdej\u0161\u00ed historick\u00e9 \u010dtvrti. Nach\u00e1z\u00ed se ve 13. obvodu na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Seiny a zved\u00e1 se ode dna podzemn\u00ed \u0159eky Bi\u00e8vre do v\u00fd\u0161ky 63 metr\u016f nad mo\u0159em. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod tohoto n\u00e1vr\u0161\u00ed le\u017e\u00ed v ulici Rue de la Butte-aux-Cailles. Z\u00e1stavba je tvo\u0159ena mal\u00fdmi, \u010dasto dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdmi ulicemi s p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u00edzk\u00fdmi domy a \u010detn\u00fdmi restauracemi a kav\u00e1rnami. Je to ostr\u00fd kontrast s modern\u00ed z\u00e1stavbou kolem nedalek\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed Place d'Italie.\nA\u017e do 17. stolet\u00ed to byl prakticky nedot\u010den\u00fd zalesn\u011bn\u00fd kopec. Jednou z prvn\u00edch aktivit byla podzemn\u00ed t\u011b\u017eba v\u00e1pence a tak\u00e9 zalo\u017een\u00ed n\u011bkolika rybn\u00edk\u016f pobl\u00ed\u017e \u0159eky Bi\u00e8vre, kter\u00e9 v l\u00e9t\u011b slou\u017eily k nap\u00e1jen\u00ed dobytka a v zim\u011b se zde t\u011b\u017eil led. Ten se \u0159ezal do kv\u00e1dr\u016f a rozv\u00e1\u017eel po Pa\u0159\u00ed\u017ei do vyzd\u011bn\u00fdch sklep\u016f \u2013 led\u00e1ren (frz. glaci\u00e8re), kde byly ulo\u017eeny b\u011bhem cel\u00e9ho roku, aby chladily z\u00e1soby potravin. Dnes tuto \u010dinnost p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1zev ulice Rue de la Glaci\u00e8re. V\u00fdstavba m\u011bstsk\u00fdch hradeb v letech 1784\u20131787 izolovala kopec od Pa\u0159\u00ed\u017ee a ten se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed Ivry-sur-Seine. Teprve v roce 1860 bylo \u00fazem\u00ed p\u0159ipojeno k m\u011bstu. Na kopci se kv\u016fli star\u00fdm podzemn\u00edm kamenolom\u016fm nemohou stav\u011bt vysok\u00e9 domy a tak si \u010dtvr\u0165 udr\u017eela tradi\u010dn\u00ed z\u00e1stavbu. Tok \u0159eky Bi\u00e8vre nechala m\u011bstsk\u00e1 rada p\u0159elo\u017eit v letech 1828\u20131910 postupn\u011b do podzemn\u00edho kan\u00e1lu, tak\u017ee se stala sou\u017e\u00e1st\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch stok.\nKopec se ve dvou p\u0159\u00edpadech v\u00fdznamn\u011b zapsal do historie:\n21. listopadu 1783 na Butte aux Cailles p\u0159ist\u00e1li Jean-Fran\u00e7ois Pil\u00e2tre de Rozier a Fran\u00e7ois Laurent d'Arlandes p\u0159i sv\u00e9m prvn\u00edm letu horkovzdu\u0161n\u00fdm balonem s pos\u00e1dkou. Balon vzl\u00e9tl v Pa\u0159\u00ed\u017ei od z\u00e1mku Muette a ulet\u011bl vzd\u00e1lenost 12 kilometr\u016f. Snesl se na zem mezi dne\u0161n\u00edmi ulicemi Rue Bobillot a Rue Vandrezanne.\n24. kv\u011btna 1871 b\u011bhem Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 komuny zde odrazili komunardi \u00fatok vl\u00e1dn\u00edho vojska. Ud\u00e1losti p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1zev n\u00e1m\u011bst\u00ed Place de la Commune de Paris pojmenovan\u00e9 v roce 2000 na k\u0159i\u017eovatce ulic Rue Buot a Rue de l'Esperance.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Butte aux Cailles na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Rusk\u00e1 superliga ledn\u00edho hokeje? <<>>: Rusk\u00e1 superliga ledn\u00edho hokeje (rusky \u0421\u0443\u043f\u0435\u0440\u043b\u0438\u0433\u0430 \u2013 \u0427\u0435\u043c\u043f\u0438\u043e\u043d\u0430\u0442 \u0420\u043e\u0441\u0441\u0438\u0438 \u043f\u043e \u0445\u043e\u043a\u043a\u0435\u044e \u0441 \u0448\u0430\u0439\u0431\u043e\u0439) byla v letech 1992 a\u017e 2008 ruskou nejvy\u0161\u0161\u00ed klubovou sout\u011b\u017e\u00ed v ledn\u00edm hokeji. Av\u0161ak po sez\u00f3n\u011b 2007\u201308 zanikla a nahradila ji Kontinent\u00e1ln\u00ed hokejov\u00e1 liga.\nP\u0159edch\u016fdkyn\u011b: Sov\u011btsk\u00e1 liga ledn\u00edho hokeje.\nD\u00e1le pokra\u010duje: Kontinent\u00e1ln\u00ed hokejov\u00e1 liga.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Rusk\u00e1 hokejov\u00e1 superliga na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Wiederspergov\u00e9? <<>>: Svobodn\u00ed p\u00e1nov\u00e9 Wiederspergov\u00e9 z Wiederspergu jsou dosud \u017eij\u00edc\u00ed, p\u016fvodem prastar\u00fd n\u011bmeck\u00fd \u0161lechtick\u00fd rod.\nJeho po\u010d\u00e1tky sahaj\u00ed do 12. stolet\u00ed. Od roku 1117 s\u00eddlili na hrad\u011b Wiederspergu v sask\u00e9m Vogtlandu pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00edho A\u0161sk\u00e9ho v\u00fdb\u011b\u017eku. v 15. stolet\u00ed se p\u0159est\u011bhovali do \u010cech, kde byli nejd\u0159\u00edve pov\u00fd\u0161eni mezi \u010desk\u00e9 a pozd\u011bji mezi rakousk\u00e9 svobodn\u00e9 p\u00e1ny. S\u00eddlili na z\u00e1mc\u00edch v obc\u00edch Plandry, Medle\u0161ice u Chrudimi, Vodice u T\u00e1bora \u010di Trp\u00edsty. V\u011bt\u0161inou byli velkostatk\u00e1\u0159i \u010di voj\u00e1ky. O sv\u00e9 majetky v \u010cech\u00e1ch p\u0159i\u0161li v roce 1945.\nVincenc Wiedersperger z Wiederspergu (4.2.1759; \u2020 15.12.1815), c. a k. komo\u0159\u00ed a apela\u010dn\u00ed rada v Praze, man\u017eelka Josefa svobodn\u00e1 pan\u00ed von Eben.\nV\u00e1clav Karel Wiedersperg z Wiederspergu, man\u017eelka Johanna Nepomucena z Aehrenthalu, s n\u00ed\u017e vy\u017eenil z\u00e1mek Trp\u00edsty\nLudmila Wiederspergerov\u00e1 z Wiederspergu, man\u017eelka Jind\u0159icha Janowsk\u00e9ho z Janowicz\nAd\u00e9la Parish-Wiedersperg, man\u017eelka Oskara Parishe\nJohann Wiedersperg, kanovn\u00edk v Olomouci a opat u sv. Jind\u0159icha v Ma\u010farsku\nGustav Wiedersperger ryt\u00ed\u0159 z Wiederspergu (*10.3. 1839 Vodice u T\u00e1bora, \u2020 8.5 1898 V\u00edde\u0148), l\u00e9ka\u0159,\nFerdinand Wiedersperger ryt\u00ed\u0159 z Wiederspergu (*1860 Praha, \u2020 1941 Teplice-\u0160anov) voj\u00e1k, velitel artilerie\nJejich znakem byl polcen\u00fd \u0161t\u00edt, v prav\u00e9m poli vlk ve skoku s jehn\u011btem v tlam\u011b na zlat\u00e9m poli, v lev\u00e9m poli \u010derven\u00e9 b\u0159evno na modr\u00e9m poli.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Wiedersperger von Wiedersperg na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Arrondissement Soissons? <<>>: Arrondissement Soissons (fr. Arrondissement de Soissons) je spr\u00e1vn\u00ed \u00fazemn\u00ed jednotka le\u017e\u00edc\u00ed v departementu Aisne a regionu Hauts-de-France ve Francii. \u010clen\u00ed se d\u00e1le na p\u011bt kanton\u016f a 159 obc\u00ed.", "<<>>: Co je Salience? <<>>: Salience (z lat. salire\u2013vyskakovat z \u0159ady, poutat pozornost, vymykat se b\u011b\u017en\u00e9mu; pota\u017emo z anglick\u00e9ho salient \u2013 n\u00e1padn\u00fd, hlavn\u00ed, v\u00fdzna\u010dn\u00fd, vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed, p\u0159itahuj\u00edc\u00ed pozornost, vyskakuj\u00edc\u00ed) je m\u00edra n\u00e1padnosti, respektive rychlost s jakou podn\u011bty z okol\u00ed upout\u00e1vaj\u00ed pozornost na\u0161ich smysl\u016f a n\u00e1sledn\u011b pronikaj\u00ed do v\u011bdom\u00ed.\nJe to pohotovost, s jakou ur\u010dit\u00e9 impulsy pronikaj\u00ed do v\u011bdom\u00ed, zp\u016fsoben\u00e1 je odli\u0161nost\u00ed od okol\u00ed, n\u011bjakou n\u00e1padnost\u00ed, \u010di neobvyklost\u00ed. Pom\u00e1h\u00e1 jedinci (jak \u010dlov\u011bku, tak zv\u00ed\u0159eti) uspo\u0159\u00e1dat celou \u0159adu vjem\u016f podle d\u016fle\u017eitosti. D\u016fle\u017eitost je t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed, \u010d\u00edm v\u00edc se n\u011bjak\u00fd smyslov\u00fd vjem li\u0161\u00ed od norm\u00e1lu. V na\u0161em okol\u00ed na\u0161i pozornost nejv\u00edce p\u0159il\u00e1k\u00e1 to, co se b\u011b\u017en\u00fdm standard\u016fm vymyk\u00e1 barvou, rozm\u011bry, kontrastem, silou, raritou v\u00fdskytu nebo rychlost\u00ed pohybu, tedy to, co je n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem neo\u010dek\u00e1van\u00e9. Salience je z\u00e1visl\u00e1 na smyslech, hovo\u0159\u00edme tedy o zrakov\u00e9 salienci, salienci ve zvukov\u00e9 rovin\u011b, \u2026\nVytv\u00e1\u0159\u00ed se na pozad\u00ed referen\u010dn\u00edch bod\u016f, tedy t\u011bch, k nim\u017e salientn\u00ed objekt vztahujeme. Znamen\u00e1 to, \u017ee zcela oby\u010dejn\u00fd jev v kontextu, do n\u011bho\u017e n\u011bjak nezapad\u00e1, upout\u00e1 na\u0161i pozornost: b\u00edl\u00fd bod na \u010dern\u00e9m pap\u00ed\u0159e bude prvn\u00edm, co n\u00e1s zaujme, stejn\u011b jako post\u0159ehneme \u017eenu v barokn\u00edch \u0161atech na vlakov\u00e9m n\u00e1stupi\u0161ti.\nV b\u011b\u017en\u00e9m prost\u0159ed\u00ed na na\u0161e smysly p\u016fsob\u00ed cel\u00e1 \u0159ada nov\u00fdch vjem\u016f, je to mno\u017estv\u00ed informac\u00ed, kter\u00e9 najednou na\u0161e v\u011bdom\u00ed nem\u016f\u017ee stihnout zpracovat a tak se soust\u0159ed\u00ed jen na to podstatn\u00e9, m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd zbytek zpracov\u00e1v\u00e1 na\u0161e podv\u011bdom\u00ed (nev\u011bdom\u00ed) a my se soust\u0159ed\u00edme na to, co vy\u017eaduje na\u0161i adekv\u00e1tn\u00ed reakci (zapamatov\u00e1n\u00ed si nov\u00e9ho jevu, obrana, d\u016fkladn\u00e9 prozkoum\u00e1n\u00ed,\u2026).\nNap\u0159\u00edklad p\u0159i proch\u00e1zce lesem bereme jako samoz\u0159ejm\u00e9 spadan\u00e9 jehli\u010d\u00ed a podv\u011bdom\u011b vyh\u00fdb\u00e1me kmen\u016fm strom\u016f, proto\u017ee to je b\u011b\u017en\u00fd model za\u017eit\u00fd ji\u017e x\u2013kr\u00e1t, ale kdy\u017e zahl\u00e9dneme srnku, prohl\u00ed\u017e\u00edme si ji, pop\u0159\u00edpad\u011b upozorn\u00edme spole\u010dn\u00edky. Stejn\u011b tak, kdy\u017e zaslechneme v\u00fdst\u0159el, na n\u011bkolik sekund se zastav\u00edme a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme, odkud p\u0159i\u0161el.\nSalience n\u00e1m tedy pom\u00e1h\u00e1 vybrat a se\u0159adit informace z okol\u00ed podle d\u016fle\u017eitosti, p\u0159itom je samoz\u0159ejm\u011b ovlivn\u011bna p\u0159edchoz\u00ed zku\u0161enost\u00ed, \u010dili t\u00edm, co u\u017e zn\u00e1me, tedy \u010d\u00e1st celkov\u00e9ho dojmu vznik\u00e1 na z\u00e1klad\u011b pam\u011b\u0165ov\u00fdch informac\u00ed, je to salience srovn\u00e1vac\u00ed a m\u00edra se ur\u010duje pom\u011b\u0159ov\u00e1n\u00edm pojm\u016f aktu\u00e1ln\u00edch s pojmy d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi v diachronn\u00edm (nikoli pr\u016f\u0159ezov\u00e9m) pohledu.\nOvlivn\u011bna je tak\u00e9 t\u00edm, \u010demu sami podv\u011bdom\u011b p\u0159ikl\u00e1d\u00e1me v\u011bt\u0161\u00ed pozornost, a\u0165 u\u017e dlouhodob\u011b \u010di moment\u00e1ln\u011b.\nNap\u0159\u00edklad k n\u00e1m p\u0159ijede p\u0159\u00edtel z m\u011bsta post\u0159ehne jen, \u017ee n\u011bjak fouk\u00e1 a m\u011bl by se p\u0159iobl\u00e9ct.My jsme zde vyr\u016fstali a pozorujeme odkud fouk\u00e1 jak siln\u00fd v\u00edtr a odkud jdou mraky, z \u010deho\u017e odvod\u00edme, jestli bude n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pr\u0161et, nebo t\u011b\u017ek\u00e1 mra\u010dna p\u0159elet\u00ed jinudy a n\u00e1\u0161 pozemek minou. Hlavu k obloze zvedneme automaticky, za co\u017e m\u016f\u017ee dlouhodob\u00e1 zku\u0161enost a salience.\nNebo si \u0161et\u0159\u00edme na nov\u00e9 auto, v\u00edme, \u017ee to bude zna\u010dka \u0160koda a najednou auto zna\u010dky \u0160koda vid\u00edme na ka\u017ed\u00e9 k\u0159i\u017eovatce ka\u017ed\u00e9m druh\u00e9m rohu, a\u010d jich p\u0159ed rokem bylo stejn\u011b plno a my jim nev\u011bnovali \u017e\u00e1dnou ne\u017e b\u011b\u017enou pozornost. V na\u0161em podv\u011bdom\u00ed m\u00e1 aktu\u00e1ln\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed postaven\u00ed a mezi b\u011b\u017en\u00fdmi jevy si vy\u017eaduje na\u0161i pozornost.\nKdy\u017e n\u011bco upout\u00e1 na\u0161i pozornost, obvykle si ji ur\u010ditou dobu podr\u017e\u00ed, ne\u017e pro n\u00e1s u\u017e nen\u00ed ni\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00e9, pak dojde k odpout\u00e1n\u00ed a do st\u0159edu na\u0161\u00ed pozornosti se dost\u00e1v\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho.\nSalience je sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho obrann\u00e9ho syst\u00e9mu. Podn\u011bty, kter\u00e9 dost\u00e1v\u00e1 do pop\u0159ed\u00ed pozornosti mohou b\u00fdt pr\u00e1v\u011b ty, kter\u00e9 n\u00e1s ohro\u017euj\u00ed: rychle jedouc\u00ed auto, p\u0159i p\u0159ech\u00e1zen\u00ed p\u0159echodu, padaj\u00edc\u00ed strom, \u2026 ne v\u017edy jsou to v\u0161ak jenom re\u00e1ln\u00e1 nebezpe\u010d\u00ed, salience m\u016f\u017ee zavinit t\u0159eba i dopravn\u00ed nehodu, kdy\u017e p\u0159i \u0159\u00edzen\u00ed auta n\u00e1hle pozorujeme nezvyklost v okol\u00ed, nebo na\u0161i pozornost p\u0159itahuje houpaj\u00edc\u00ed se panenka zav\u011b\u0161en\u00e1 u p\u0159edn\u00edho skla. Je to v\u0161ak neoceniteln\u00fd pomocn\u00edk, pokud v\u00edme, na co si m\u00e1me d\u00e1vat pozor, proto se na pr\u00e1ci se salienc\u00ed zam\u011b\u0159uje psychologie.\nZrakov\u00e1 salience vyu\u017e\u00edv\u00e1 cel\u00e1 \u0159ada sign\u00e1l\u016f, kter\u00e9 dnes bereme za b\u011b\u017en\u00e9 a samoz\u0159ejm\u00e9, od \u010derven\u00fdch (\u010derven\u00e1 barva v p\u0159\u00edrod\u011b signalizuje nebezpe\u010d\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b ve spojen\u00ed s \u010dernou) a zelen\u00fdch (klid, pohoda, p\u0159\u00edroda) pan\u00e1\u010dk\u016f na k\u0159i\u017eovatce p\u0159es zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed dopravn\u00edch zna\u010dek reflexn\u00ed \u017elutou po barvy samotn\u00fdch po\u017e\u00e1rn\u00edch nebo z\u00e1chrann\u00fdch aut nebo maj\u00e1\u010dk\u016f v\u010detn\u011b specifick\u00e9ho zvuku, kter\u00e1 doprov\u00e1z\u00ed jak sanitky, tak po\u017e\u00e1rn\u00ed a policejn\u00ed vozy.\nPat\u0159\u00ed sem i cel\u00e1 \u0159ada pom\u016fcek na zapamatov\u00e1n\u00ed jako podtrh\u00e1v\u00e1n\u00ed hesel v se\u0161itech, rozm\u00edst\u011bn\u00ed l\u00edste\u010dk\u016f s t\u00edm na co se nesm\u00ed zapomenout na monitoru po\u010d\u00edta\u010de, lednici a tak podobn\u011b.\nP\u0159i \u010dten\u00ed textu se nejv\u00edce pozornosti obecn\u011b v\u011bnuje \u00favodu a z\u00e1v\u011bru (v textu, kter\u00fd \u00favod a z\u00e1v\u011br neobsahuje, jako v\u00fd\u0148atek z textu, pak prvn\u00edmu a posledn\u00edmu odstavci), pota\u017emo pak prvn\u00ed a posledn\u00ed v\u011bty odstavc\u016f. P\u0159i psan\u00ed se nejv\u00edce soust\u0159ed\u00edme na za\u010d\u00e1tku a postupn\u011b na\u0161e pozornost a snaha ps\u00e1t co nejl\u00e9pe ochabuje, p\u0159i\u010dem\u017e se op\u011bt m\u00edrn\u011b zved\u00e1 p\u0159i psan\u00ed za\u010d\u00e1tk\u016f v\u011bt, odstavc\u016f a velk\u00fdch p\u00edsmen.\nZe zvukov\u00e9 roviny jde p\u0159edev\u0161\u00edm o p\u0159\u00edzvuk, jak v p\u00edsni\u010dk\u00e1ch v r\u00e1diu, tak v mluven\u00e9 \u0159e\u010di na tom, jak\u00fd t\u00f3n a hlasitost autor zvol\u00ed, z\u00e1le\u017e\u00ed jak moc si zapamatujeme.\nP\u0159i navrhov\u00e1n\u00ed alarm\u016f se zase po\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee nejsiln\u011bji lidsk\u00e9 ucho vn\u00edm\u00e1 frekvence v rozsahu 1 000\u20133 500 Hz.\nZ\u00e1sadn\u00ed roli m\u00e1 salience samoz\u0159ejm\u011b v reklam\u011b, kde spole\u010dn\u011b s Podprahov\u00fdm sign\u00e1lem pout\u00e1 smysly div\u00e1k\u016f p\u0159i p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed produktu.\nSolomon, S. S., King, J. G.: Fire Truck Visibility, 1997\nUnderwood, G., Foulsham, T.: Visual Saliency and Semantic Incongruency Influence Eye Movements when Inspecting Pictures, 2006\nEnkvist N. E.", "<<>>: Co je Child Is Father to the Man? <<>>: Child Is Father to the Man je debutov\u00e9 studiov\u00e9 album americk\u00e9 skupiny Blood, Sweat & Tears. Album vy\u0161lo v \u00fanoru 1968 u vydavatelstv\u00ed Columbia Records a jeho producentem byli John Simon a Bob Irwin.", "<<>>: Co je Hv\u011bzd\u00e1rna Turnov? <<>>: Hv\u011bzd\u00e1rna Turnov se nach\u00e1z\u00ed v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta Turnov cca 1 km od centra v lokalit\u011b zvan\u00e9 Vrchh\u016fra. Byla otev\u0159ena 2. kv\u011btna 1974 a dnes slou\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pro \u0161koly a ve\u0159ejnost.\nHv\u011bzd\u00e1rna byla postavena v 60. letech 20. stolet\u00ed z iniciativy a za finan\u010dn\u00ed podpory RNDr. Ivana \u0160olce, CSc. V letech 1976-1986 byl objekt v n\u00e1jmu As\u00da \u010cSAV a pot\u00e9 a\u017e do roku 1992 Fyzik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu, kdy v prostor\u00e1ch s\u00eddlila Optick\u00e1 v\u00fdvojov\u00e1 d\u00edlna. Od t\u00e9 doby vyu\u017e\u00edval hv\u011bzd\u00e1rnu astronomick\u00fd krou\u017eek p\u0159i turnovsk\u00e9m gymn\u00e1ziu a objekt pomalu ch\u00e1tral. V roce 2013 prob\u011bhla jej\u00ed rekonstrukce. \nreflektor TS 16\" f/8 RC\nrefraktor Bresser Messier 102/1350 mm\namat\u00e9rsky konstruovan\u00fd refraktor 160/2500 mm s optikou z VOD Turnov\nrefraktor Lichtenknecker 150/2250 mm\nchromosf\u00e9rick\u00fd dalekohled LUNT 60 mm (zap\u016fj\u010den\u00fd spole\u010dnost\u00ed SUNDISK)\nhled\u00e1\u010dek 9x50\nHerschel\u016fv helioskopick\u00fd hranol Baader pro pozorov\u00e1n\u00ed fotosf\u00e9ry Slunce\nbinokul\u00e1ry (90, 100, 125 mm) a velk\u00e9 dobsony (10\", 12\", 16\")\norigin\u00e1ln\u00ed konstrukce \"coude\" newtonuVybaven\u00ed hv\u011bzd\u00e1rny se v \u010dase vyv\u00edjelo. P\u016fvodn\u011b zde byl jako hlavn\u00ed pozorovac\u00ed dalekohled um\u00edst\u011bn refraktor 160/2500 mm s optikou od VOD Turnov. Tento dalekohled byl v roce 2016 restaurov\u00e1n n\u00e1stupcem, firmou TOPTEC, a slou\u017eil k pln\u00e9 spokojenosti do roku 2020. Od podzimu tohoto roku slou\u017e\u00ed na d\u0159ev\u011bn\u00e9 mont\u00e1\u017ei nad\u00e1le jako dalekohled mobiln\u00ed. \nV roce 2013 byla znovuobnovena \u010dinnost hv\u011bzd\u00e1rny a s t\u00edm p\u0159ibyl i p\u0159enosn\u00fd dalekohled CPC 1100 s nav\u00e1d\u011bn\u00edm GPS.\nK p\u016fvodn\u00edmu dalekohledu p\u0159ibyl v roce 2014 druh\u00fd refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm zap\u016fj\u010den\u00fd \u010ceskou astronomickou spole\u010dnost\u00ed. \nV roce 2020 prob\u011bhla v\u00fdm\u011bna dalekohled\u016f na mont\u00e1\u017ei v kopuli a dopln\u011bn\u00ed mont\u00e1\u017ee nov\u00fdm krokov\u00fdm motorem s plynul\u00fdm chodem. Hlavn\u00ed dalekohled TS Ritchey-Cr\u00e9tien 16\" f/8 dlouhodob\u011b zap\u016fj\u010dil mecen\u00e1\u0161 p\u016fsob\u00edc\u00ed na Jablonecku. K n\u011bmu byl zakoupen refraktor Bresser Messier 102/1350 mm.", "<<>>: Co je Brixensk\u00e9 kn\u00ed\u017eec\u00ed biskupstv\u00ed? <<>>: Brixensk\u00e9 kn\u00ed\u017eec\u00ed biskupstv\u00ed (n\u011bmecky Hochstift Brixen, italsky Principato Vescovile di Bressanone), \u010desky t\u00e9\u017e Biskupsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed Brixen, Diec\u00e9ze brixensk\u00e1 apod., byl politick\u00fd \u00fatvar, kter\u00fd existoval jako relativn\u011b samostatn\u00fd st\u00e1t v r\u00e1mci Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 v letech 1027\u20131803 a nach\u00e1zel se na \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed italsk\u00e9 Autonomn\u00ed provincie Bolzano.\nBrixensk\u00e9 biskupstv\u00ed vzniklo na z\u00e1klad\u011b \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 diec\u00e9ze Brixen (je\u017e byla zalo\u017eena v 6. stolet\u00ed p\u0159i kl\u00e1\u0161te\u0159e na ho\u0159e S\u00e4ben \u010dili Sabiona a zanikla roku 1964, kdy\u017e byla bulou Quo aptius p\u0159eorganizov\u00e1na do diec\u00e9ze Bolzano-Brixen); tato diec\u00e9ze v\u0161ak byla rozsahem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e samotn\u00e9 Biskupstv\u00ed brixensk\u00e9 pod sv\u011btskou svrchovanost\u00ed kn\u00ed\u017eete-biskupa brixensk\u00e9ho.\nJako st\u00e1t vzniklo Biskupstv\u00ed brixensk\u00e9 t\u00edm, \u017ee c\u00edsa\u0159 Konr\u00e1d II. ud\u011blil tamn\u00edm biskup\u016fm suzerenitu v hrabstv\u00ed noritalsk\u00e9m. Roku 1179 pak pov\u00fd\u0161il Bed\u0159ich I. Rudovous biskupy na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 kn\u00ed\u017eata. Projevil tak vd\u011bk za to, \u017ee brixen\u0161t\u00ed biskupov\u00e9 dr\u017eeli ve sporu o investituru p\u0159i c\u00edsa\u0159i proti pape\u017eovi. Biskupsk\u00fd st\u00e1t zanikl roku 1803, kdy byl majetek m\u00edstn\u00ed c\u00edrkve sekularizov\u00e1n, kapitula zru\u0161ena a \u00fazem\u00ed p\u0159ipojeno k Rakousk\u00e9mu c\u00edsa\u0159stv\u00ed.", "<<>>: Co je Mario Cuomo? <<>>: Mario Matthew Cuomo (15. \u010dervna 1932 \u2013 1. ledna 2015) byl americk\u00fd demokratick\u00fd politik. Narodil se v New Yorku do rodiny italsk\u00e9ho p\u016fvodu. Studoval na newyorsk\u00e9 St. John's University a v\u011bnoval se rovn\u011b\u017e hran\u00ed baseballu. Roku 1979 se stal viceguvern\u00e9rem st\u00e1tu New York; v \u00fa\u0159adu z\u016fstal do 31. prosince 1982. Dne 1. ledna 1983 byl jmenov\u00e1n guvern\u00e9rem st\u00e1tu New York a na t\u00e9to pozici z\u016fstal a\u017e do roku 1994. M\u011bl celkem p\u011bt d\u011bt\u00ed, jeho nejstar\u0161\u00ed syn Andrew Cuomo se roku 2011 stal newyorsk\u00fdm guvern\u00e9rem. Mario Cuomo zem\u0159el 1. ledna 2015 na selh\u00e1n\u00ed srdce ve v\u011bku 82 let.", "<<>>: Co je V\u00e1clav Svoboda (politik KS\u010c)? <<>>: V\u00e1clav Svoboda (11. \u010dervna 1920 Korouhev - 1. \u00fanora 1973) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik KS\u010c, za normalizace ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivy \u010cesk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky a poslanec \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady.\nPo roce 1945 pracoval jako \u00fa\u0159edn\u00edk, v roce 1947 se stal p\u0159edsedou ONV Tepl\u00e1 a v obdob\u00ed let 1950-1953 zast\u00e1val post vedouc\u00edho tajemn\u00edka Okresn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c v Chebu. Mezi roky 1953 a 1957 zast\u00e1val funkci vedouc\u00edho odd\u011blen\u00ed a tajemn\u00edka pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed na Krajsk\u00e9m v\u00fdboru KS\u010c Karlovy Vary. V roce 1960 absolvoval Vysokou stranickou \u0161kolu \u00daV KS\u010c a stal se v letech 1960-1968 z\u00e1stupcem vedouc\u00edho odd\u011blen\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00ed na \u00dast\u0159edn\u00edm v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska, pozd\u011bji jako pomocn\u00edk tajemn\u00edka \u00daV KS\u010c. V roce 1968 se stal vedouc\u00edm sekretari\u00e1tu byra \u00daV KS\u010c, pozd\u011bji tajemn\u00edkem byra \u00daV KS\u010c pro zem\u011bd\u011blsk\u00e9 ot\u00e1zky. Zasedal rovn\u011b\u017e v zem\u011bd\u011blsk\u00e9 komisi \u00daV KS\u010c, od roku 1963 jako jej\u00ed tajemn\u00edk. Byl mu ud\u011blen \u0158\u00e1d pr\u00e1ce (roku 1970), \u0158\u00e1d V\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fanora a Vyznamen\u00e1n\u00ed Za z\u00e1sluhy o v\u00fdstavbu. 5. \u00fanora 1973 mu prezident republiky gener\u00e1l Ludv\u00edk Svoboda ud\u011blil in memoriam \u0158\u00e1d republiky.\nOd ledna 1970 do \u00fanora 1971 byl tajemn\u00edkem Byra \u00daV KS\u010c pro \u0159\u00edzen\u00ed stranick\u00e9 pr\u00e1ce v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Za \u010dlena \u00daV KS\u010c byl kooptov\u00e1n 3. prosince 1971. Pak byl a\u017e do \u00fanora \u010dlenem sekretari\u00e1tu \u00daV KS\u010c a tajemn\u00edkem \u00daV KS\u010c.V \u00fanoru 1971 byl jmenov\u00e1n \u010dlenem \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Josefa Kor\u010d\u00e1ka jako ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivy. Ve funkci setrval do konce funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed vl\u00e1dy v prosinci 1971. Pak usedl do \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, kam byl zvolen ve volb\u00e1ch roku 1971. Setrval v n\u00ed do sv\u00e9 smrti roku 1973.", "<<>>: Co je Seznam um\u011bleck\u00fdch realizac\u00ed ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru v P\u00edsnici? <<>>: Seznam um\u011bleck\u00fdch realizac\u00ed v P\u00edsnici v Praze 12 obsahuje tvorbu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f um\u00edst\u011bnou ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed P\u00edsnice. Seznam je \u0159azen podle ulic a nemus\u00ed b\u00fdt \u00fapln\u00fd.\nSochy a m\u011bsta\nVet\u0159elci a volavky\nUm\u011bn\u00ed pro m\u011bsto \u2013 datab\u00e1ze um\u011bleck\u00fdch d\u011bl\nSochy a m\u011bsta \u2013 datab\u00e1ze um\u011bleck\u00fdch d\u011bl\nVet\u0159elci a volavky \u2013 datab\u00e1ze um\u011bleck\u00fdch d\u011bl\nPra\u017esk\u00e9 ka\u0161ny a font\u00e1ny \u2013 P\u00edsnice, zanikl\u00e9\nOrtofotomapy Archivov\u00e1no 24. 4. 2021 na Wayback Machine..", "<<>>: Co je Vous\u00e1k \u010derveno\u017elut\u00fd? <<>>: Vous\u00e1k \u010derveno\u017elut\u00fd (Trachyphonus erythrocephalus), zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 pod n\u00e1zvem perl\u00e1k \u010derveno\u017elut\u00fd je pt\u00e1k z \u010deledi lybiidae.\nVous\u00e1k \u010derveno\u017elut\u00fd je pr\u016fm\u011brn\u011b 21,5 cm velk\u00fd. Samci maj\u00ed \u010delo a vrchol hlavy \u010dern\u00fd, maj\u00ed tak\u00e9 malou p\u00e9\u0159ovou \u010depi\u010dku na zadn\u00ed stran\u011b hlavy. Z\u00e1tylek je \u010derveno\u017elut\u00fd a \u017elut\u00fd s \u010dern\u00fdmi skvrnami. Krk je \u017elut\u00fd, u\u0161i jsou oran\u017eov\u00e9. Ve v\u00fd\u0161ce ucha je b\u00edl\u00fd p\u00e1s p\u016flm\u011bs\u00edcovit\u00e9ho tvaru. Horn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bla je \u010dern\u00e1 s velk\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi skvrnami. Pera ocasu jsou oran\u017eov\u00e9 se \u017elut\u00fdmi \u0161pi\u010dkami. K\u0159\u00eddla jsou \u010dern\u011b hn\u011bd\u00e9 s na\u017eloutl\u00fdm a\u017e kr\u00e9mov\u011b b\u00edl\u00fdm p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdm p\u00e1sem.\nBrada je \u017elut\u00e1 u v\u011bt\u0161iny jedinc\u016f, uprost\u0159ed hrdla je \u010dern\u00e1 skvrna, kter\u00e1 se roz\u0161i\u0159uje sm\u011brem k hrudi. St\u0159ed prsou je oran\u017eov\u00fd nebo \u010derveno\u017elut\u00fd a na boc\u00edch se zbarv\u00ed na\u017eloutl\u00e9. P\u0159es st\u0159ed hrudn\u00edku prob\u00edh\u00e1 \u00fazk\u00fd \u010dern\u00fd p\u00e1s s velk\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi skvrnami. Spodn\u00ed strana t\u011bla je \u017elut\u00e1. Boky jsou \u017eluto\u0161ed\u00e9 a\u017e \u0161edob\u00edl\u00e9. Zob\u00e1k je ve vztahu k velikosti t\u011bla velk\u00fd, \u010derven\u00fd, na\u010dervenal\u00fd rohovit\u00fd nebo purpurov\u00fd. Oblast kolem o\u010d\u00ed je tmav\u011b \u0161ed\u00e1 a\u017e \u010dern\u00e1. O\u010di jsou \u017elutav\u011b hn\u011bd\u00e9 a\u017e \u010dervenohn\u011bd\u00e9 nebo tmav\u011b hn\u011bd\u00e9. Nohy jsou b\u0159idlicov\u011b \u0161ed\u00e9 a\u017e modro\u0161ed\u00e9.\nSamice obvykle postr\u00e1daj\u00ed \u010dern\u00e9 hrdlo a v\u011bt\u0161inou \u010dern\u00e9 horn\u00ed \u010d\u00e1sti. V\u011bt\u0161inou jsou \u017elutooran\u017eov\u00e1 a\u017e oran\u017eov\u011b \u017elut\u00e1. Celkov\u011b jsou samice men\u0161\u00ed ne\u017e samci a ve sv\u00e9m pe\u0159\u00ed maj\u00ed v\u00edce \u017elut\u00e9 a b\u00edl\u00e9. Mlad\u00ed pt\u00e1ci jsou tak\u00e9 bled\u0161\u00ed ne\u017e dosp\u011bl\u00ed samci. Mlad\u00ed samci maj\u00ed st\u00e1le \u0161edo\u017elut\u00fd krk a jsou celkov\u011b m\u00edrn\u011b na\u017eloutl\u00e9. U obou pohlav\u00ed je \u010dern\u00e1 hn\u011bd\u00e1, skvrny na tmav\u00e9m K\u00f6rperobergefieder jsou kr\u00e9mov\u00e9 nebo \u017elut\u00e9. O\u010di jsou \u0161ed\u00e9.\n\u017dije p\u0159edev\u0161\u00edm v otev\u0159en\u00fdch krajin\u00e1ch se stromy, vyskytuje se tak\u00e9 v otev\u0159en\u00fdch les\u00edch. Jeho are\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed pokr\u00fdv\u00e1 zna\u010dn\u00e9 \u00fazem\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Afriky, a to od S\u00fad\u00e1nu ji\u017en\u011b a\u017e po Tanzanii. Je st\u00e1l\u00fd.\nKonzumuj\u00ed \u0161irokou \u0161k\u00e1lu bobul\u00ed, semen a ovoce. V\u00fdznamnou roli v potrav\u011b tvo\u0159\u00ed brouci, kobylky, termity, mravenci, pavouci a je\u0161t\u011brky. Nepohrdnou vejci a ml\u00e1\u010faty jin\u00fdch druh\u016f pt\u00e1k\u016f.\nHn\u00edzd\u00ed v kr\u00e1tk\u00e9 no\u0159e vyhlouben\u00e9 ve strm\u00e9m b\u0159ehu nebo termiti\u0161ti, kam klade 2-6 vajec.\nHn\u00edzdn\u00ed dutina je vytvo\u0159ena v\u011bt\u0161inou v termiti\u0161t\u00edch nebo strm\u00fdch b\u0159ez\u00edch. Hn\u00edzdn\u00ed komora m\u00e1 pr\u016fm\u011br od 9,0 do 11,2 centimetr\u016f. Zpravidla do t\u00e9to komory vede tunel dlouh\u00fd asi 40 centimetr\u016f. Hn\u00edzdn\u00ed sez\u00f3na spad\u00e1 bu\u010f do obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f, nebo za\u010d\u00edn\u00e1 na konci obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f. Sn\u016f\u0161ka se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou a\u017e \u0161esti b\u00edl\u00fdch hladk\u00fdch leskl\u00fdch vajec. Ml\u00e1\u010fata jsou krmena v\u0161emi dosp\u011bl\u00fdmi pt\u00e1ky skupiny, samci p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed v\u00edce potravy ne\u017e samice.", "<<>>: Co je B\u00edl\u00fd maj\u00e1k? <<>>: B\u00edl\u00fd maj\u00e1k (litevsky Baltasis \u0161vyturys) byl postaven v roce 1884 na konci severn\u00edho vlnolamu v p\u0159\u00edstavu v Klaip\u0117da v Klaip\u0117dsk\u00e9m kraji ve v\u00fdchodn\u00ed Litv\u011b. Na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl zni\u010den.\nV letech 1833\u20131834 zah\u00e1jila Klaip\u0117dsk\u00e1 obchodn\u00ed spole\u010dnost stavba severn\u00edho vlnolamu na severn\u00edm b\u0159ehu Klaip\u0117dsk\u00e9ho pr\u016flivu. Po roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v letech 1842\u20131858 a rekonstrukci v letech 1874\u20131881, kdy byl vlnolam roz\u0161\u00ed\u0159en a zv\u00fd\u0161en na 3\u20133,5 m, byl v roce 1884 vlnolam dostav\u011bn. Jeho d\u00e9lka byla 2150 m. Na konci mola byl postaven maj\u00e1k, kter\u00fd ozna\u010doval vjezd do p\u0159\u00edstavu. Maj\u00e1k byl rozsv\u00edcen 16. prosince 1884. Zd\u011bn\u00fd om\u00edtnut\u00fd a b\u00edl\u00e9 nat\u0159en\u00fd maj\u00e1k vysok\u00fd 8,5 m vys\u00edlal \u010derven\u00e9 sv\u011btlo. N\u00e1zev dostal podle jeho b\u00edl\u00e9 barvy. Dosvit sv\u011btla byl dv\u011b n\u00e1mo\u0159n\u00ed m\u00edle a sv\u00edtivost 450 cd.V roce 1927 byl postaven na ji\u017en\u00edm vlnolamu \u017eelezn\u00fd maj\u00e1k, kter\u00fd vyd\u00e1val zelen\u00e9 sv\u011btlo. Byl vysok\u00fd 7,35 m a zdroj sv\u011btla byl ve v\u00fd\u0161ce deset metr\u016f nad mo\u0159em. V roce 1933 byla \u017eelezn\u00e1 hr\u00e1zd\u011bn\u00e1 v\u011b\u017e vybavena sv\u011btlem na zkapaln\u011bn\u00fd plyn.K ob\u011bma maj\u00e1k\u016fm byly vybudov\u00e1ny \u00fazkorozchodn\u00e9 dr\u00e1hy k obsluze, oprav\u00e1m a \u00fadr\u017eb\u011b.Na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v roce 1945 byly oba maj\u00e1ky zni\u010deny. Po v\u00e1lce byl B\u00edl\u00fd maj\u00e1k nahrazen d\u0159ev\u011bnou a pozd\u011bji kovovou konstrukc\u00ed.\nB\u00edl\u00fd maj\u00e1k byl obl\u00edben\u00fdm t\u00e9matem pohlednic, fotografi\u00ed, kalend\u00e1\u0159\u016f a byl i na bankovk\u00e1ch a to v letech 1920\u20131923 na 10markov\u00e9 a od roku 1997 na bankovce v hodnot\u011b 200 litas.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nNov\u00fd maj\u00e1k, kter\u00fd ozna\u010duje vjezd do Klaip\u0117dsk\u00e9 \u00fa\u017einy a p\u0159\u00edstavu v Klaip\u0117d\u011b, je na nov\u00e9m m\u00edst\u011b. Sloup maj\u00e1ku s \u010dtvercov\u00fdm ochozem je vysok\u00fd 12 m, v\u00fd\u0161ka ohniska sv\u011btla je 16 m n. m. Maj\u00e1k vys\u00edl\u00e1 ka\u017ed\u00e9 t\u0159i sekundy \u010derven\u00e9 sv\u011btlo.\nARLHS LIT-003\nLT-0011\nAdmiralty C3348\nNGA 12016\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Leuchtt\u00fcrme Klaip\u0117da na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Star\u00e9 M\u011bsto nad Metuj\u00ed? <<>>: Star\u00e9 M\u011bsto nad Metuj\u00ed (n\u011bmecky Altstadt an der Mettau) je \u010d\u00e1st okresn\u00edho m\u011bsta N\u00e1chod. Nach\u00e1z\u00ed se na jihu N\u00e1choda. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 293 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 4167 obyvatel.Star\u00e9 M\u011bsto nad Metuj\u00ed je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 2,01 km2.", "<<>>: Co je Integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivka? <<>>: Integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivka v matematice je parametrick\u00e1 k\u0159ivka, kter\u00e1 reprezentuje n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed oby\u010dejn\u00e9 diferenci\u00e1ln\u00ed rovnice nebo soustavy rovnic. Pokud je diferenci\u00e1ln\u00ed rovnice reprezentov\u00e1na jako vektorov\u00e9 pole nebo gradientn\u00ed pole, pak odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky jsou te\u010dnami k poli v ka\u017ed\u00e9m bod\u011b.\nPodle povahy a interpretace diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic nebo vektorov\u00e9ho pole jsou integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky zn\u00e1m\u00e9 pod jin\u00fdmi n\u00e1zvy. Ve fyzice jsou integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky elektrick\u00e9ho nebo magnetick\u00e9ho pole zn\u00e1my jako silok\u0159ivky a integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky pro rychlostn\u00ed pole tekutiny jsou zn\u00e1my jako proudnice. V teorii dynamick\u00fdch syst\u00e9m\u016f se integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky pro diferenci\u00e1ln\u00ed rovnice, kter\u00e9 popisuj\u00ed syst\u00e9m, naz\u00fdvaj\u00ed trajektorie nebo orbity.\nP\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee F je vektorov\u00e9 pole (tj. vektorov\u00e1 funkce s kart\u00e9zsk\u00fdmi sou\u0159adnicemi (F1,F2,...,Fn)) a x(t) je parametrick\u00e1 k\u0159ivka s kart\u00e9zsk\u00fdmi sou\u0159adnicemi (x1(t),x2(t),...,xn(t)). Pak x(t) je integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivka funkce F, jestli\u017ee je \u0159e\u0161en\u00edm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed autonomn\u00ed soustavy oby\u010dejn\u00fdch diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic:\n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n d\n \n \n x\n \n 1\n \n \n \n \n \n d\n \n t\n \n \n \n \n \n \n =\n \n F\n \n 1\n \n \n (\n \n x\n \n 1\n \n \n ,\n \u2026\n ,\n \n x\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n \n \n \n \u22ee\n \n \n \n \n \n \n \n \n d\n \n \n x\n \n n\n \n \n \n \n \n d\n \n t\n \n \n \n \n \n \n =\n \n F\n \n n\n \n \n (\n \n x\n \n 1\n \n \n ,\n \u2026\n ,\n \n x\n \n n\n \n \n )\n .\n \n \n \n \n \n \n {displaystyle {begin{aligned}{frac {mathrm {d} x_{1}}{mathrm {d} t}}&=F_{1}(x_{1},ldots ,x_{n})&vdots {frac {mathrm {d} x_{n}}{mathrm {d} t}}&=F_{n}(x_{1},ldots ,x_{n}).end{aligned}}}\n Takovou soustavu rovnic lze zapsat jedinou vektorovou rovnic\u00ed\n \n \n \n \n \n x\n \n \u2032\n \n (\n t\n )\n =\n \n F\n \n (\n \n x\n \n (\n t\n )\n )\n .\n \n \n \n \n {displaystyle mathbf {x} '(t)=mathbf {F} (mathbf {x} (t)).!,}\n Tato rovnice p\u0159esn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee te\u010dn\u00fd vektor ke k\u0159ivce v libovoln\u00e9m bod\u011b x(t) k\u0159ivky je pr\u00e1v\u011b vektor F(x(t)), tedy \u017ee k\u0159ivka x(t) je v ka\u017ed\u00e9m bod\u011b te\u010dnou k vektorov\u00e9mu poli F.\nJestli\u017ee dan\u00e9 vektorov\u00e9 pole je Lipschitzovsky spojit\u00e9, pak z Picardovy\u2013Lindel\u00f6fovy v\u011bty vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee pro mal\u00fd \u010das existuje jednozna\u010dn\u00fd tok.\nNech\u0165 M je Banachova varieta t\u0159\u00eddy Cr pro r \u2265 2. TM jako obvykle ozna\u010duje tot\u00e1ln\u00ed prostor te\u010dn\u00e9ho fibrovan\u00e9ho prostoru M s jeho p\u0159irozenou projekc\u00ed \u03c0M : TM \u2192 M danou vztahem\n \n \n \n \n \u03c0\n \n M\n \n \n :\n (\n x\n ,\n v\n )\n \u21a6\n x\n .\n \n \n {displaystyle pi _{M}:(x,v)mapsto x.}\n Vektorov\u00e9 pole na M je \u0159ez tot\u00e1ln\u00edho prostoru te\u010dn\u00e9ho fibrovan\u00e9ho prostoru TM, tj. zobrazen\u00ed, kter\u00e9 ka\u017ed\u00e9mu bodu variety M p\u0159i\u0159ad\u00ed te\u010dn\u00fd vektor k M v tomto bod\u011b. Nech\u0165 X je vektorov\u00e9 pole na M t\u0159\u00eddy Cr\u22121 a nech\u0165 p \u2208 M. Integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivka pro X proch\u00e1zej\u00edc\u00ed p v \u010dase t0 je k\u0159ivka \u03b1 : J \u2192 M t\u0159\u00eddy Cr\u22121, je\u017e je definovan\u00e1 na otev\u0159en\u00e9m intervalu J re\u00e1ln\u00e9 osy R obsahuj\u00edc\u00edm t0 a je\u017e spl\u0148uje\n \n \n \n \u03b1\n (\n \n t\n \n 0\n \n \n )\n =\n p\n ,\n \n \n {displaystyle alpha (t_{0})=p,}\n \n \n \n \n \n \u03b1\n \u2032\n \n (\n t\n )\n =\n X\n (\n \u03b1\n (\n t\n )\n )\n ,\n \n \u2200\n t\n \u2208\n J\n .\n \n \n {displaystyle alpha '(t)=X(alpha (t)),qquad forall tin J.}\n \nV\u00fd\u0161e uveden\u00e1 definice integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky \u03b1 pro vektorov\u00e9 pole X, proch\u00e1zej\u00edc\u00ed p v \u010dase t0, znamen\u00e1, \u017ee \u03b1 je lok\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed oby\u010dejn\u00e9 diferenci\u00e1ln\u00ed rovnice, resp. jej\u00ed po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00falohy\n \n \n \n \u03b1\n (\n \n t\n \n 0\n \n \n )\n =\n p\n ,\n \n \n {displaystyle alpha (t_{0})=p,}\n \n \n \n \n \n \u03b1\n \u2032\n \n (\n t\n )\n =\n X\n (\n \u03b1\n (\n t\n )\n )\n .\n \n \n \n {displaystyle alpha '(t)=X(alpha (t)).,}\n Toto \u0159e\u0161en\u00ed je lok\u00e1ln\u00ed v tom smyslu, \u017ee je definovan\u00e9 pouze pro \u010dasy v J a ne nezbytn\u011b pro v\u0161echny t \u2265 t0 (nato\u017e pro t \u2264 t0). Probl\u00e9m d\u016fkazu existence a jednozna\u010dnosti integr\u00e1ln\u00ed k\u0159ivky je tedy tot\u00e9\u017e jako hled\u00e1n\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed oby\u010dejn\u00e9 diferenci\u00e1ln\u00ed rovnice (po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00falohy), a dokazov\u00e1n\u00ed, \u017ee toto \u0159e\u0161en\u00ed je jednozna\u010dn\u00e9.\nV p\u0159edchoz\u00edm textu ozna\u010duje \u03b1\u2032(t) derivaci \u03b1 v \u010dase t, neboli \u201esm\u011br, kter\u00fdm \u03b1 ukazuje\u201c v \u010dase t. Z abstraktn\u011bj\u0161\u00edho \u00fahlu pohledu to je Fr\u00e9chetova derivace:\n \n \n \n (\n \n \n d\n \n \n t\n \n \n \u03b1\n )\n (\n +\n 1\n )\n \u2208\n \n \n T\n \n \n \u03b1\n (\n t\n )\n \n \n M\n .\n \n \n {displaystyle (mathrm {d} _{t}alpha )(+1)in mathrm {T} _{alpha (t)}M.}\n Ve speci\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b, kdy M je n\u011bjak\u00e1 otev\u0159en\u00e1 podmno\u017eina Rn, se jedn\u00e1 o zn\u00e1mou derivaci\n \n \n \n \n (\n \n \n \n \n \n d\n \n \n \u03b1\n \n 1\n \n \n \n \n \n d\n \n t\n \n \n \n ,\n \u2026\n ,\n \n \n \n \n d\n \n \n \u03b1\n \n n\n \n \n \n \n \n d\n \n t\n \n \n \n \n )\n \n ,\n \n \n {displaystyle left({frac {mathrm {d} alpha _{1}}{mathrm {d} t}},dots ,{frac {mathrm {d} alpha _{n}}{mathrm {d} t}}right),}\n kde \u03b11, ..., \u03b1n jsou sou\u0159adnice \u03b1 vzhledem k obvykl\u00fdm sou\u0159adnicov\u00fdm sm\u011br\u016fm.\nTot\u00e9\u017e lze formulovat je\u0161t\u011b abstraktn\u011bji v pojmech indukovan\u00fdch zobrazen\u00ed. V\u0161imn\u011bme si, \u017ee tot\u00e1ln\u00ed te\u010dn\u00fd fibrovan\u00fd prostor TJ k J je trivi\u00e1ln\u00ed fibrovan\u00fd prostor J \u00d7 R a \u017ee existuje kanonick\u00fd \u0159ez \u03b9 v tomto prostoru takov\u00fd, \u017ee \u03b9(t) = 1 (nebo p\u0159esn\u011bji (t, 1) \u2208 \u03b9) pro v\u0161echny t \u2208 J. K\u0159ivka \u03b1 zav\u00e1d\u00ed zobrazen\u00ed fibrovan\u00fdch prostor\u016f (bundle map) \u03b1\u2217 : TJ \u2192 TM tak, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed diagram komutuje:\nPak \u010dasov\u00e1 derivace \u03b1\u2032 je slo\u017een\u00ed \u03b1\u2032 = \u03b1\u2217 o \u03b9 a \u03b1\u2032(t) je jej\u00ed hodnotou v n\u011bkter\u00e9m bod\u011b t \u2208 J.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Integral curve na anglick\u00e9 Wikipedii.\nLANG, Serge. Differential manifolds. Reading, Mass.\u2013London\u2013Don Mills, Ont.: Addison-Wesley Publishing Co., Inc., 1972.", "<<>>: Co je Carobbiit? <<>>: Carobbiit (Strunz 1956), chemick\u00fd vzorec KF, je krychlov\u00fd miner\u00e1l.\nFyzik\u00e1ln\u00ed - Tvo\u0159\u00ed drobn\u00e9 bezbarv\u00e9 a\u017e b\u00edl\u00e9 krychle ve sm\u011bsi s dal\u0161\u00edmi miner\u00e1ly. Je \u0161t\u011bpn\u00fd podle {100}, velmi hygroskopick\u00fd, h(vyp.).\nChemick\u00e9 - Ve vod\u011b se snadno rozpou\u0161t\u00ed, na chu\u0165 je slan\u00fd.\nOptick\u00e9 -\nJe zn\u00e1m z jedin\u00e9ho nalezi\u0161t\u011b na Vesuvu (It\u00e1lie) v l\u00e1v\u011b jako stalaktitick\u00e9 agreg\u00e1ty v asociaci s mercallitem, mieseritem, hyeratitem z Monte Sommy.\n \nCarobbiit na webu mindat.", "<<>>: Co je Nosivsk\u00fd raj\u00f3n? <<>>: Nosivsk\u00fd raj\u00f3n (ukrajinsky \u041d\u043e\u0441\u0456\u0432\u0441\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d) byl raj\u00f3n v \u010cernihivsk\u00e9 oblasti na Ukrajin\u011b. Hlavn\u00edm m\u011bstem byla Nosivka a raj\u00f3n m\u011bl p\u0159ibli\u017en\u011b 29 tis\u00edc obyvatel. \nNosivka\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u041d\u043e\u0441\u0456\u0432\u0441\u044c\u043a\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0439\u043e\u043d na ukrajinsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Daewoo Espero? <<>>: Daewoo Espero je automobil, kter\u00fd vyr\u00e1b\u011bla jihokorejsk\u00e1 automobilka Daewoo v letech 1990 - 1997. Design navrhovalo studio Bertone, d\u00edky tomu je Espero velice podobn\u00e9 Citro\u00ebnu Xantia, kter\u00fd navrhovalo tak\u00e9 Bertone. V roce 1997 ho nahradil model Daewoo Leganza. V n\u011bkter\u00fdch \u0161pan\u011blsky mluv\u00edc\u00edch zem\u00edch se Espero jmenovalo Aranos proto\u017ee ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b Espero znamen\u00e1 \u010dek\u00e1m.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Daewoo Espero na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Holonomn\u00ed vazba? <<>>: Holonomn\u00ed vazba je jak\u00e1koliv geometrick\u00e1 nebo kinematick\u00e1 vazba, kter\u00e1 je integrabiln\u00ed.", "<<>>: Co je Index biologick\u00e9 stability? <<>>: Index biologick\u00e9 stability je velmi jednoduch\u00fd, av\u0161ak zdlouhav\u00fd test biologick\u00e9 stability, zalo\u017een\u00fd na \u00fabytku hmotnosti m\u011b\u0159en\u00fdch materi\u00e1l\u016f v simulovan\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch substr\u00e1t\u016f v kv\u011btin\u00e1\u010di. Zn\u00e1m\u00e9 mno\u017estv\u00ed substr\u00e1tu se vlo\u017e\u00ed do plastov\u00e9ho kv\u011btin\u00e1\u010de a p\u0159ekryje se \u010dernou plastovou f\u00f3li\u00ed, v pr\u016fb\u011bhu pokusu se udr\u017euje substr\u00e1t stejn\u011b vlhk\u00fd p\u0159\u00eddavkem vody. Ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc se prov\u00e1d\u00ed v\u00e1\u017een\u00ed substr\u00e1t\u016f vysu\u0161en\u00fdch do konstantn\u00ed vlhkosti. Ztr\u00e1ta hmotnosti organick\u00e9 hmoty se vyjad\u0159uje v procentech a slou\u017e\u00ed jako ukazatel stability. Pokus trv\u00e1 120 dn\u00ed.\nZaj\u00edmav\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm publikovan\u00fdm v pr\u00e1ci Lemaire (1997) je, \u017ee ra\u0161elina je m\u00e9n\u011b stabiln\u00ed ne\u017e faremn\u00ed komposty (viz tabulka 4).\nTabulka 4: N\u011bkter\u00e9 materi\u00e1ly a jejich index biologick\u00e9 stability dle Lemaire (1997)\nLEMAIRE, F.: The problem of the biostability in organic substrates, Proceedings of the international symposium on groving media and plant nutrition in horticulture, No.", "<<>>: Co je Counter-Strike 2? <<>>: Counter-Strike 2 (zkr\u00e1cen\u011b CS2) je multiplayerov\u00e1 po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 online FPS (First Person Shooter \u2013 st\u0159\u00edle\u010dka z prvn\u00ed osoby). Byla vyvinut\u00e1 spole\u010dnost\u00ed Valve Corporation. Hra byla ofici\u00e1ln\u011b vyd\u00e1na 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2023.", "<<>>: Co je Dagmar Fr\u00fdbortov\u00e1? <<>>: Dagmar Fr\u00fdbortov\u00e1 (10. srpna 1925, Praha \u2013 18. kv\u011btna 2012, Praha) byla \u010desk\u00e1 here\u010dka.\nV patn\u00e1cti letech se zapsala do rejst\u0159\u00edku komparzist\u016f pro \u010desk\u00fd film. V dob\u011b Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava se objevila v n\u011bkolika drobn\u00fdch rol\u00edch nap\u0159. Pros\u00edm, pane profesore (1940), Rukavi\u010dka (1941), Modr\u00fd z\u00e1voj (1941), Velk\u00e1 p\u0159ehrada (1942).\nZ\u00e1rove\u0148 studovala i Pra\u017eskou konzervato\u0159 a brala soukrom\u00e9 hodiny u Loly Skrbkov\u00e9, co\u017e j\u00ed umo\u017enilo je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem v\u00e1lky vystoupit ve v\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch rol\u00edch nap\u0159. \u010ctrn\u00e1ct\u00fd u stolu (1943).\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce hr\u00e1la v Divadle Voskovce a Wericha, od roku 1949 pak kr\u00e1tce v Divadle hudby. V t\u011bchto letech tak\u00e9 dostala v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti ve filmu a dodnes si ji m\u016f\u017eeme p\u0159ipom\u00ednat v Posledn\u00edm mohyk\u00e1novi (1947) nebo v Hostinci U kamenn\u00e9ho stolu (1948).\nV\u00fdvoj jej\u00ed slibn\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed kari\u00e9ry p\u0159eru\u0161il komunistick\u00fd p\u0159evrat v roce 1948, Jej\u00ed otec byl uv\u011bzn\u011bn a j\u00ed bylo znemo\u017en\u011bno dal\u0161\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 vystupov\u00e1n\u00ed, dokonce nemohla vystupovat ani jako manek\u00fdnka. V Divadle hudby pak pracovala kr\u00e1tce jako uvad\u011b\u010dka a v roce 1951 se naposledy mihla v budovatelsk\u00e9 komedii \u0160tika v rybn\u00edce. Pot\u00e9 se provdala za architekta V\u00e1clava Kopeck\u00e9ho, v\u011bnovala se rodin\u011b a do d\u016fchodu pracovala jako \u00fa\u0159ednice ve Strojexportu.\nDagmar Fr\u00fdbortov\u00e1 do\u017eila na Vinohradech a je poh\u0159bena na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech.\nLadislav Tunys: Hodn\u011b si pamatuju...Perli\u010dky v du\u0161i Raoula Schr\u00e1nila, Ametyst, Praha, 1998, str.", "<<>>: Co je Erik Abrahamsson? <<>>: Erik Adolf Efraim Abrahamsson (28. ledna 1898, S\u00f6dert\u00e4lje \u2013 19. kv\u011btna 1965 tamt\u00e9\u017e) byl \u0161v\u00e9dsk\u00fdm atletem a hokejistou. Na 7. letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1920 v Antverp\u00e1ch z\u00edskal bronzovou medaili ve skoku dalek\u00e9m. 1921 se stal mistrem Evropy v ledn\u00edm hokeji.\nV rodn\u00e9m m\u011bst\u011b za\u010dal v 16 letech hr\u00e1t v dru\u017estvu S\u00f6dert\u00e4lje SK bandy hokej a v roce 1921 to zkusil s ledn\u00edm hokejem. Hr\u00e1l za AIK Stockholm a IFK Stockholm, z\u00e1hy se dostal i do n\u00e1rodn\u00edho dru\u017estva. Ledn\u00ed hokej hr\u00e1l i jeho star\u0161\u00ed bratr Carl Abrahamsson a byli to oni, kdo p\u0159esv\u011bd\u010dili v roce 1925 funkcion\u00e1\u0159e S\u00f6dert\u00e1lje SK, aby zalo\u017eili i odd\u00edl ledn\u00edho hokeje. T\u00e9ho\u017e roku se tento odd\u00edl stal mistrem \u0160v\u00e9dska. Erik se nad\u00e1le v\u011bnoval i atletick\u00fdm discipl\u00edn\u00e1m a po t\u0159i roky 1921 \u2013 1923 byl \u0161v\u00e9dsk\u00fdm mistrem ve skoku dalek\u00e9m.\nOlympijsk\u00e1 sout\u011b\u017e ve skoku dalek\u00e9m se v Antverp\u00e1ch konala 17. a 18. srpna 1920. Jednozna\u010dn\u00fdm favoritem sout\u011b\u017ee byl Ameri\u010dan Sol Butler, kter\u00fd vyhr\u00e1l americkou olympijskou kvalifikaci v\u00fdkonem 752 cm. Ten v\u0161ak utrp\u011bl u\u017e p\u0159i prvn\u00edm kvalifika\u010dn\u00edm skoku svalov\u00e9 zran\u011bn\u00ed a nakonec skon\u010dil a\u017e na 7. m\u00edst\u011b s 660 cm. Kvalita z\u00e1vodu t\u00edm ztratila a zlatou medaili si vysk\u00e1kal dal\u0161\u00ed \u0160v\u00e9d William Pettersson s pouh\u00fdmi 715 cm, druh\u00fd skon\u010dil Ameri\u010dan Carl Johnson (709 cm) a t\u0159et\u00ed Erik Abrahamsson s 686 cm.\nMistrovstv\u00ed Evropy v ledn\u00edm hokeji se m\u011blo v roce 1921 hr\u00e1t v \u010ceskoslovensku, ale po\u0159adatelstv\u00ed jsme se kv\u016fli obav\u00e1m z toho, \u017ee nebudeme m\u00edt led, vzdali ve prosp\u011bch \u0160v\u00e9d\u016f. Na mistrovstv\u00ed v\u0161ak p\u0159ijelo pouze mu\u017estvo \u010cSR, tak\u017ee cel\u00e9 mistrovstv\u00ed se z\u00fa\u017eilo na jedin\u00fd z\u00e1pas, v n\u011bm\u017e jsme prohr\u00e1li 4:6 nebo podle tvrzen\u00ed \u0160v\u00e9d\u016f 4:7 (\u0161est\u00fd g\u00f3l na\u0161e v\u00fdprava neuznala a \u00fadajn\u011b ho neuznal ani kanadsk\u00fd rozhod\u010d\u00ed). Abrahamsson jako nov\u00e1\u010dek byl n\u00e1hradn\u00edm obr\u00e1ncem a do z\u00e1pasu nenastoupil, p\u0159esto mu pat\u0159\u00ed titul mistra Evropy.\nAbrahamsson byl v letech 1942 \u2013 1945 tajemn\u00edkem a pokladn\u00edkem spolku De Stora Grabarna, kter\u00fd m\u011bl podporovat sportovn\u00ed aktivity.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Erik Abrahamsson (idrottare) na \u0161v\u00e9dsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Maty\u00e1\u0161 \u017dalkovsk\u00fd ze \u017dalkovic? <<>>: Maty\u00e1\u0161 \u017dalkovsk\u00fd ze \u017dalkovic (\u2020 1590) byl zakladatelem rodu \u017dalkovsk\u00fdch ze \u017dalkovic.\nMaty\u00e1\u0161 nebyl \u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu, ale byl \u00fa\u0159edn\u00edkem moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho hejtmana V\u00e1clava z Ludanic (\u2020 1557). Maty\u00e1\u0161 se tehdy psal jako Maty\u00e1\u0161 Ti\u0161novsk\u00fd a zd\u00e1 se, \u017ee dle sv\u00e9ho p\u0159\u00eddomku poch\u00e1zel z Ti\u0161nova. Maty\u00e1\u0161 z\u00edskal v roce 1553 na p\u0159\u00edmluvu sv\u00e9ho p\u00e1na od kr\u00e1le Ferdinanda I. \u0161lechtick\u00fd titul a za\u010dal se ps\u00e1t s predik\u00e1tem \u201cze \u017dalkovic\u201c podle vesnice \u017dalkovice, kter\u00e1 le\u017eela na panstv\u00ed jeho u\u017e b\u00fdval\u00e9ho p\u00e1na V\u00e1clava z Ludanic.\nPo\u010d\u00e1tkem 60. let 16. stolet\u00ed za\u010dal Maty\u00e1\u0161 skupovat statky na Morav\u011b. V letech 1561\u20131563 koupil po \u010d\u00e1stech Dobromilice, kde nechal zbudovat renesan\u010dn\u00ed tvrz. V roce 1568 koupil statek Blansko, roku 1576 \u0160ilperk, v roce 1580 Rataje, \u010d\u00e1st Otaslavic a Doloplazy. Roku 1589 dostal do z\u00e1stavy za dluh 6 tis\u00edc zlat\u00fdch statek Mitrov.\nMaty\u00e1\u0161 \u017dalkovsk\u00fd m\u011bl v pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9ho \u017eivota t\u0159i man\u017eelky. S prvn\u00ed \u017eenou Martou se o\u017eenil je\u0161t\u011b jako ne\u0161lechtic a ani ona nebyla \u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu. Druhou \u017eenou byla Eva \u010cechov\u00e1 z Hr\u00e1dku a t\u0159et\u00ed man\u017eelkou Bohunka Gajevsk\u00e1 z Gaje. Maty\u00e1\u0161 \u017dalkovsk\u00fd zem\u0159el roku 1590 a byl poh\u0159ben v rodinn\u00e9 hrobce v Dobromilic\u00edch, kter\u00e9 byly jeho hlavn\u00edm s\u00eddlem.\nZanechal \u0161est syn\u016f, kte\u0159\u00ed si po jeho smrti rozd\u011blili majetek takto:\nJan z\u00edskal Dobromilice, Brodek, Blansko, \u0160ilperk a d\u016fm v Brn\u011b\nJi\u0159\u00ed z\u00edskal Jev\u00ed\u010dko\nV\u00e1clav z\u00edskal Mitrov\nZden\u011bk z\u00edskal Malhotice\nJind\u0159ich z\u00edskal Skali\u010dku\nHynek z\u00edskal Uh\u0159iceD\u00e1le m\u011bl dcery Alinu (man\u017eel Prokop Podstatsk\u00fd z Prusinovic, 2. man\u017eel V\u00e1clav Z\u00e1vi\u0161 B\u00edtovsk\u00fd), Annu (man\u017eel Kry\u0161tof Falkenhan z Glo\u0161ku) a Johanku (zasl\u00edbena Janu Jind\u0159ichovi z Simersdorfu).\nNE\u010cASOV\u00c1, Eva. Epigrafick\u00e9 pam\u00e1tky ryt\u00ed\u0159\u016f \u017dalkovsk\u00fdch, dr\u017eitel\u016f Blanska v letech 1568\u20131615. In: Sborn\u00edk Muzea Blansko 1998. Blansko: , 1998.\nB\u0158EZINA, Vladim\u00edr. Ryt\u00ed\u0159sk\u00fd stav na Morav\u011b v ran\u00e9m novov\u011bku. Brno, 2008. Diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce. Masarykova univerzita, Filozofick\u00e1 fakulta. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Tom\u00e1\u0161 Knoz. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Alfonsas \u017dalys? <<>>: Alfonsas \u017dalys (1929 \u2013 12. prosince 2006) byl litevsk\u00fd politik, ve\u0159ejn\u00fd \u010dinitel, signat\u00e1\u0159 Z\u00e1kona o obnoven\u00ed nez\u00e1vislosti Litvy, vyhl\u00e1\u0161en\u00e9ho Nejvy\u0161\u0161\u00edm sov\u011btem Litevsk\u00e9 Republiky, \u010destn\u00fd ob\u010dan m\u011bsta Klaip\u0117dy.\nNarodil se 5. \u0159\u00edjna 1929 v obci Raizgiai (Okres \u0160iauliai). Zem\u0159el 12. prosince 2006 v Klaip\u0117d\u011b, pochov\u00e1n je na h\u0159bitov\u011b L\u0117bartai u Klaip\u0117dy.\nMaminka Alfonsa \u017dalyse zem\u0159ela velmi brzy, proto vyr\u016fstal u sv\u00e9ho d\u011bde\u010dka na b\u0159ehu \u0159eky Dubysa. Ze studi\u00ed na \u0160iluvsk\u00e9 st\u0159edn\u00ed \u0161kole byl z 11. t\u0159\u00eddy povol\u00e1n do vojensk\u00e9 slu\u017eby v sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kde se vyznamenal jako dobr\u00fd hr\u00e1\u010d ko\u0161\u00edkov\u00e9. Po n\u00e1vratu byl v roce 1953 p\u0159ijat do redakce tytuv\u0117nsk\u00fdch okresn\u00edch novin jako liter\u00e1t. Brzy byl zvolen tajemn\u00edkem tytuv\u0117nsk\u00e9ho okresn\u00edho komunistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee.\nV letech 1957 - 1961 studoval na Vysok\u00e9 stranick\u00e9 \u0161kole ve Vilniusu, po ukon\u010den\u00ed byl p\u0159id\u011blen do Klaip\u0117dy, kde byl zvolen tajemn\u00edkem m\u011bstsk\u00e9ho v\u00fdboru Klaip\u0117dy (KS Litvy). V roce 1964 ukon\u010dil studia na Ekonomick\u00e9 fakult\u011b Vilniusk\u00e9 univerzity.\nV letech 1969 - 1990 byl p\u0159edseda V\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru Rady m\u011bsta Klaip\u0117dy (tehdej\u0161\u00ed obdoba dne\u0161n\u00edho starosty). Jeho organiza\u010dn\u00ed schopnosti, osobn\u00ed zasv\u011bcen\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed z\u00e1jem, tehdy nezbytn\u00e9 um\u011bn\u00ed lav\u00edrovat na ost\u0159\u00ed no\u017ee p\u0159i protla\u010dov\u00e1n\u00ed projekt\u016f, kter\u00fdm by jinak sov\u011btsk\u00e9 mocensk\u00e9 \u0161pi\u010dky nedaly pot\u0159ebn\u00fd souhlas, um\u011bn\u00ed p\u0159ekonat zna\u010dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed nesn\u00e1ze - zna\u010dn\u011b pomohly k realizaci t\u011bchto projekt\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 mohou b\u00fdt hodnoceny kontroverzn\u011b, jin\u00e9 kladn\u011b (ne\u00fapln\u00fd v\u00fd\u010det):\nPark soch\nMuzeum mo\u0159e\nDelfin\u00e1rium\nExpozice historick\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch lod\u00ed\nRekonstrukce a p\u0159\u00edstavba ke Klaipedsk\u00e9mu Divadlu\nProm\u011bna Lidov\u00e9ho divadla na Klaipedsk\u00e9 St\u00e1tn\u00ed Hudebn\u00ed Divadlo\nKomplex nemocnic (dne\u0161n\u00ed Klaip\u0117dsk\u00e1 univerzitn\u00ed nemocnice, Nemocnice \"N\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f\", Onkologick\u00e1 nemocnice) v severn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta\nObnova Star\u00e9ho m\u011bsta v Klaip\u0117d\u011b\nSanace a navr\u00e1cen\u00ed m\u011bstu Klaip\u0117dsk\u00e9ho hradu\nGalerie obraz\u016f\nGalerie/v\u00fdstavi\u0161t\u011b Parod\u0173 r\u016bmai\nMuzea\nMuzeum historie Mal\u00e9 Litvy\nMuzeum hodin\nMuzeum kov\u00e1\u0159stv\u00ed\nMuzeum Klaip\u0117dsk\u00e9ho hradu\nLetn\u00ed estr\u00e1da koncert\u016f\nsportovn\u00ed a um\u011bleck\u00e9 \u0161koly\nsportovn\u00ed s\u00e1ly\nateli\u00e9ry socha\u0159\u016f\nZvonohra (Karillon)\nPomn\u00edky/pam\u00e1tn\u00edky:\nKristi\u00e1nu Donelaitisovi\nHerkovi Mantovi\nSimonu Dachovi\nMartinu Ma\u017evydovi\nSjednocen\u00ed Mal\u00e9 a \"Velk\u00e9\" Litvy (1923)\nZalo\u017een\u00ed Klaip\u0117dsk\u00e9 Univerzity\n Nerealizovan\u00fd projekt \nMost p\u0159es Kursk\u00fd z\u00e1liv v Klaip\u0117d\u011b\nAlfonsas \u017dalys byl principi\u00e1ln\u00ed a komunista. Komunistou byl proto, aby m\u011bl mo\u017enost u\u010dinit to, co u\u010dinil, jako nekomunista by tyto mo\u017enosti nem\u011bl. Jeho \u010diny a z\u00e1sluhy v\u0161ak p\u016fsobily proti tendenc\u00edm komunismu v SSSR. Byl patriot Litvy, stal se jedn\u00edm z prvn\u00edch aktivist\u016f S\u0105j\u016bdisu. V roce 1988, jako \u010dlen Nejvy\u0161\u0161\u00edho sov\u011btu Litevsk\u00e9 SSR byl jedn\u00edm z inici\u00e1tor\u016f t\u011bchto z\u00e1kon\u016f (a \u00faprav):\nZ\u00e1kon o ob\u010danstv\u00ed\nZ\u00e1kon o st\u00e1tn\u00edm jazyce\n\u00daprava \u00dastavy, kter\u00e1 vrac\u00ed litev\u0161tinu jako jedin\u00fd \u00fa\u0159edn\u00ed (\"st\u00e1tn\u00ed\") jazyk (m\u00edsto ru\u0161tiny - p\u016fvodn\u011b), litevskou st\u00e1tn\u00ed hymnu m\u00edsto hymny Litevsk\u00e9 SSR a litevskou vlajku (Litva Litva m\u00edsto ) jako jedin\u00e9 svrchovan\u00e9 atributy Litevsk\u00e9ho st\u00e1tu.V roce 1989 Alfonsas \u017dalys na XX. sjezdu KS Litvy hlasoval za odd\u011blen\u00ed KS Litvy od KSSS. Pova\u017eoval to za jeden z prvn\u00edch nezbytn\u00fdch krok\u016f k obnov\u011b nez\u00e1vislosti Litvy. \nV roce 1990 - signat\u00e1\u0159 Z\u00e1kona o obnoven\u00ed nez\u00e1vislosti Litvy (11.3.) 1990 - 1992 poslanec Nejvy\u0161\u0161\u00ed Rady - Sejmu obnoven\u00e9 nez\u00e1vislosti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Alfonsas \u017dalys na litevsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Benjamin Darbelet? <<>>: Benjamin Darbelet , (* 13. listopadu 1980, Dijon, Francie) je reprezentant Francie v judu. Je majitelem st\u0159\u00edbrn\u00e9 olympijsk\u00e9 medaile.\nV reprezentaci plnohodnotn\u011b nahradil odch\u00e1zej\u00edc\u00edho Larbi Ben-Budauda.\nV roce 2004 si vybojoval nominaci na olympijsk\u00e9 hry v Ath\u00e9n\u00e1ch. V prvn\u00edch kole vy\u0159adil nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho Venezuelana takticky na body a ve druh\u00e9m se st\u0159etnul s Jihokorejcem \u010cchojem. Jako v prvn\u00edm kole to zkou\u0161el takticky a byl kr\u016f\u010dek od v\u00fdhry na hansoku-make. \u010cchoj v\u0161ak v posledn\u00edch sekund\u00e1ch aktivn\u00ed obranou nedal rozhod\u010d\u00edmu z\u00e1minku pro \u010dtvrt\u00e9 napomenut\u00ed a zv\u00edt\u011bzil na wazari+juko (seoi-nage).\nV roce 2008 byl nominov\u00e1n na sv\u00e9 druh\u00e9 olympijsk\u00e9 hry v Pekingu. Prvn\u00edm kole po t\u0159ech minut\u00e1ch up\u00e1\u010dil Marok\u00e1nce a ve druh\u00e9m kole svedl taktickou bitvu s Kana\u010fanem Mehmedovi\u010dem. Kana\u010fan se rovn\u011b\u017e nevydal a div\u00e1cky nez\u00e1\u017eivn\u00fd z\u00e1pas skon\u010dil v\u00fdhrou Francouze na koku. Ve \u010dtvrtfin\u00e1le se utkal s Rusem Gadanovem a v polovin\u011b z\u00e1pasu se ujal veden\u00ed na juko. Tento n\u00e1skok se sna\u017eil dov\u00e9st a\u017e do konce. Dostal postupn\u011b dv\u011b napom\u00edn\u00e1n\u00ed a bylo vyrovn\u00e1no. V sam\u00e9m z\u00e1v\u011bru se mu v\u0161ak poda\u0159ilo Rusa podm\u00e9st a vyhr\u00e1l na ippon. V semifin\u00e1le se utkal se Severokorejcem Pakem a z\u00e1pas opanoval. Vyhr\u00e1l po dvou kontrech na ippon-wazari. Ve fin\u00e1le se utkal s obh\u00e1jcem titulu Japoncem U\u010di\u0161ibou. Neuplynula ani minuta, kdy\u017e ho Japonec poslal na zem a po ne-waza mu nasadil dr\u017een\u00ed. Z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili.\nV dal\u0161\u00edch sez\u00f3n\u00e1ch postupn\u011b p\u0159e\u0161el do mezi lehk\u00e9 v\u00e1hy a pravideln\u011b startoval na mistrovstv\u00edch sv\u011bta. Na olympijsk\u00e9 hry v Lond\u00fdn\u011b se kvalifikoval podle \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku IJF, ale startovat mohl pouze jeden Francouz. Nominaci prohr\u00e1l s mlad\u0161\u00edm Legranem.\nV roce 2013 byl st\u00e1le aktivn\u00ed, ale mo\u017enosti startu na velk\u00e9m podniku se s velkou pravd\u011bpodobnosti kv\u016fli sv\u00e9mu v\u011bku a konkurenci nedo\u010dk\u00e1.", "<<>>: Co je Filip Vl\u010dek? <<>>: Filip Vl\u010dek (* 7. kv\u011btna 1993 P\u00edsek) je \u010desk\u00fd ledn\u00ed hokejista hraj\u00edc\u00ed na pozici st\u0159edn\u00edho \u00fato\u010dn\u00edka.\nMl\u00e1de\u017enick\u00e1 l\u00e9ta str\u00e1vil ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, kde nastupoval za tamn\u00ed klub IHC P\u00edsek. V sez\u00f3n\u011b 2008/2009 odehr\u00e1l i \u0161est utk\u00e1n\u00ed za reprezenta\u010dn\u00ed v\u00fdb\u011br \u010cesk\u00e9 republiky do \u0161estn\u00e1cti let. B\u011bhem ro\u010dn\u00edku 2010/2011 se prvn\u011b objevil v sout\u011b\u017ei dosp\u011bl\u00fdch, kdy\u017e odehr\u00e1l \u010dty\u0159i utk\u00e1n\u00ed v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti a jedno v playoff druh\u00e9 ligy za sv\u016fj mate\u0159sk\u00fd p\u00edseck\u00fd klub. B\u011bhem sez\u00f3ny 2011/2012 hr\u00e1l za juniory pra\u017esk\u00e9 Sparty a ke \u010dty\u0159em utk\u00e1n\u00edm nastoupil t\u00e9\u017e za TJ Sokol Radomy\u0161l. Rok nato se prvn\u011b objevil v \u010desk\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei, kdy\u017e v jednom utk\u00e1n\u00ed hostoval v barv\u00e1ch Plzn\u011b. Za ni, jej\u00ed juniory a za HC Most pak hr\u00e1l b\u011bhem ro\u010dn\u00edku 2013/2014. N\u00e1sledn\u011b ode\u0161el na rok do Rakouska, do tamn\u00edho klubu EK Zell am See. Po n\u00e1vratu hr\u00e1l op\u011bt za P\u00edsek a b\u011bhem sez\u00f3ny 2015/2016 i za \u010cEZ Motor \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice. V jeho barv\u00e1ch odehr\u00e1l i zna\u010dnou \u010d\u00e1st n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho ro\u010dn\u00edku, nicm\u00e9n\u011b na konci dubna 2018 jej klub vy\u0159adil ze sv\u00e9ho k\u00e1dru, i kdy\u017e m\u011bl s Vl\u010dkem podepsanou smlouvu je\u0161t\u011b na dal\u0161\u00ed sez\u00f3nu. D\u016fvodem m\u011bly b\u00fdt hr\u00e1\u010dovy osobn\u00ed probl\u00e9my. Ro\u010dn\u00edk 2018/2019 za\u010dal op\u011bt v P\u00edsku, ale po \u0161esti odehran\u00fdch z\u00e1pasech se st\u011bhoval do Prahy, do klubu HC Slavia.\nFilip Vl\u010dek \u2013 statistiky na Eliteprospects.", "<<>>: Co je Godesbersk\u00e9 memorandum? <<>>: Godesbersk\u00e9 memorandum je dokument vydan\u00fd Adolfem Hitlerem v rann\u00edch hodin\u00e1ch 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Sudet a obsahuj\u00edc\u00ed ultim\u00e1tum ur\u010den\u00e9ho vl\u00e1d\u011b \u010ceskoslovenska.\nBylo pojmenov\u00e1no po Bad Godesbergu, kde se Hitler setkal s Neville Chamberlainem p\u0159i dlouh\u00fdch rozhovorech 23. z\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 pokra\u010dovaly do dal\u0161\u00edho dne.\nPot\u00e9, co byl francouzsk\u00fdm a britsk\u00fdm vyslancem p\u0159edlo\u017een tzv. anglo-francouzsk\u00fd pl\u00e1n, kter\u00fd po n\u00e1tlaku \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ijala, Hitlerovi tento \u00fastupek nesta\u010dil a v\u00fdsledkem byla nov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi britsk\u00fdm premi\u00e9rem Nevillem Chamberlainem a n\u011bmeck\u00fdm kancl\u00e9\u0159em Adolfem Hiltlerem 22. z\u00e1\u0159\u00ed v Bad Godesbergu, kter\u00e1 byla shrnuta do Godesbersk\u00e9ho memoranda. Memorandum bylo \u010ceskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b p\u0159ed\u00e1no 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1938. Dne 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da memorandum cestou vyslance v Lond\u00fdn\u011b Jana Masaryka odm\u00edtla.", "<<>>: Co je Cidlina (n\u00e1stroj)? <<>>: Cidlina (p\u016fvodn\u011b z n\u011bm\u010diny Ziehklinge), tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako truhl\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161krabka, je d\u0159evoobr\u00e1b\u011bc\u00ed tvarovac\u00ed a dokon\u010dovac\u00ed n\u00e1stroj. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se pro ru\u010dn\u00ed odstran\u011bn\u00ed mal\u00e9ho mno\u017estv\u00ed materi\u00e1lu a je u\u017eite\u010dn\u00e1 v m\u00edstech nepravideln\u00e9ho rozlo\u017een\u00ed letokruh\u016f d\u0159eva, kde by ru\u010dn\u00ed hobl\u00edky mohly zp\u016fsobit vytrhnut\u00ed vl\u00e1ken. Cidliny jsou nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro pr\u00e1ci s tvrd\u00fdm d\u0159evem, a mohou b\u00fdt pou\u017eity m\u00edsto brusn\u00e9ho pap\u00edru. \u0160kr\u00e1b\u00e1n\u00ed cidlinou vytv\u00e1\u0159\u00ed \u010dist\u0161\u00ed povrch, ne\u017e brou\u0161en\u00ed, neucp\u00e1v\u00e1 p\u00f3ry d\u0159eva prachem a nezanech\u00e1v\u00e1 \u201echlupy\u201c z roztrhan\u00fdch vl\u00e1ken, i p\u0159esto, \u017ee jsou pou\u017eita ta nejjemn\u011bj\u0161\u00ed brusiva.\nCidliny jsou k dispozici v cel\u00e9 \u0159ad\u011b tvar\u016f a velikost\u00ed, z nich\u017e nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed je obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho tvaru, velikosti pohlednice. Dal\u0161\u00ed b\u011b\u017en\u00fd tvar je tzv. Gooseneck (anglicky) nebo Schwanenhals (n\u011bmecky), doslova hus\u00ed krk, kter\u00fd m\u00e1 tvar p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed k\u0159iv\u00edtko a je vhodn\u00fd pro \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed zak\u0159iven\u00fdch povrch\u016f. Pro \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed konvexn\u00edch tvar\u016f, jako jsou hmatn\u00edky housl\u00ed, se pou\u017e\u00edvaj\u00ed mal\u00e9, pru\u017en\u00e9, obd\u00e9ln\u00edkovit\u00e9 cidliny.\nCidliny jsou obvykle vyrobeny z oceli s vysok\u00fdm obsahem uhl\u00edku. Existuje mnoho v\u00fdrobc\u016f, kte\u0159\u00ed dod\u00e1vaj\u00ed cidliny v \u0161irok\u00e9 palet\u011b styl\u016f. Av\u0161ak mnoho \u0159emesln\u00edk\u016f d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost sv\u00e9 vlastn\u00ed cidlin\u011b vyroben\u00e9 z pou\u017eit\u00fdch list\u016f ru\u010dn\u00edch pil.\nCidliny jsou n\u011bkdy pou\u017e\u00edv\u00e1ny v pr\u00e1ci s keramikou, kde mohou b\u00fdt n\u00e1hradou za tradi\u010dn\u00ed d\u0159ev\u011bnou st\u011brku. Cidlina je tak\u00e9 u\u017eite\u010dn\u00e1 pro o\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed vlhk\u00e9ho nebo such\u00e9ho j\u00edlu.\nHlavn\u00ed \u010d\u00e1st cidliny, kter\u00e1 \u0159e\u017ee, je ot\u0159ep na hran\u011b. Ot\u0159ep na cidlin\u011b je ostr\u00e1 hrana, v profilu p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed tvar h\u00e1ku, kter\u00e1 je zkroucena na okraji cidliny pomoc\u00ed hladk\u00e9 a tvrd\u00e9 oc\u00edlky ty\u010dovit\u00e9ho tvaru. Piln\u00edk nebo brusn\u00fd k\u00e1men se pou\u017e\u00edv\u00e1 ke srovn\u00e1n\u00ed okraje cidliny p\u0159ed samotn\u00fdm ohnut\u00edm ot\u0159epu. Truhl\u00e1\u0159i obvykle zbrous\u00ed hranu a plochu hrany pod prav\u00fdm \u00fahlem, co\u017e umo\u017e\u0148uje vytvo\u0159en\u00ed ost\u0159\u00ed na obou stran\u00e1ch. Housla\u0159i \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed zkosen\u00e9 hrany, kter\u00e9 pak vytvo\u0159\u00ed agresivn\u011bj\u0161\u00ed ost\u0159\u00ed, ale pouze na jedn\u00e9 stran\u011b.\nExistuje cel\u00e1 \u0159ada zp\u016fsob\u016f ost\u0159en\u00ed cidliny, kter\u00e1 se r\u016fzn\u00ed podle vlastn\u00ed pot\u0159eby \u0159emesln\u00edka. Nicm\u00e9n\u011b z\u00e1kladn\u00ed koncept je, \u017ee je cidlina zbrou\u0161ena, tak aby hrana byla p\u0159esn\u011b hranat\u00e1, pot\u00e9 se oc\u00edlkou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po hran\u011b cidliny pod m\u00edrn\u00fdm \u00fahlem, dokud se nevytvo\u0159\u00ed ot\u0159ep. Jin\u00fd zp\u016fsob spo\u010d\u00edv\u00e1 v dr\u017een\u00ed oc\u00edlky na plo\u0161e cidliny, kdy se p\u0159i prvn\u00edm p\u0159ejet\u00ed ot\u0159ep nasm\u011b\u0159uje od okraje (rovnob\u011b\u017en\u011b s plochou), a ten se pak vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt tahem oc\u00edlky pod\u00e9l, kolmo k cidlin\u011b nebo pod m\u00edrn\u00fdm \u00fahlem k plo\u0161e cidliny.\nPokud je ot\u0159ep spr\u00e1vn\u011b nato\u010den\u00fd, bude cidlina vytv\u00e1\u0159et mal\u00e9 hobliny podobn\u011b jako u hobl\u00edku. Jestli\u017ee cidlina vytv\u00e1\u0159\u00ed pouze prach, nen\u00ed dost ostr\u00e1 nebo nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1na.\nP\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je cidlina uchopena prsty, jednou rukou na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b, naklon\u011bn\u00e1 ve sm\u011bru \u0161krab\u00e1n\u00ed. Stupe\u0148 n\u00e1klonu je z\u00e1visl\u00fd na efektivn\u00edm \u00fahlu b\u0159itu, co\u017e je ot\u0159ep. V praxi je nutn\u00e9 naj\u00edt spr\u00e1vn\u00fd \u00fahel. Krom\u011b sklonu, \u0159emesln\u00edk obvykle cidlinu m\u00edrn\u011b prohne, kdy ji dr\u017e\u00ed na okraj\u00edch prsty a palci stla\u010duje ve st\u0159edu. M\u00edrn\u00fdm prohnut\u00edm se doc\u00edl\u00ed nadzvednut\u00ed roh\u016f cidliny, d\u00edky \u010demu\u017e se zabr\u00e1n\u00ed vytvo\u0159en\u00ed r\u00fdh na materi\u00e1lu.\nCidlinou m\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161krab\u00e1no k sob\u011b nebo od sebe, a\u010dkoli n\u011bkte\u0159\u00ed truhl\u00e1\u0159i tvrd\u00ed, \u017ee tah\u00e1n\u00edm \u0161krabky k sob\u011b m\u016f\u017ee zp\u016fsobit, \u017ee se zpomal\u00ed, co\u017e vede k vytvo\u0159en\u00ed nerovnost\u00ed na povrchu.\nHlavn\u00ed nev\u00fdhoda cidliny je to, \u017ee jej\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je z\u00e1visl\u00e9 na dovednosti. Je pot\u0159eba zku\u0161enost\u00ed k vytvo\u0159en\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho ost\u0159\u00ed. Tak\u00e9 vzhledem k velk\u00e9mu t\u0159en\u00ed p\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee cidlina pop\u00e1lit prsty.\nTento probl\u00e9m odstra\u0148uje hobl\u00edk cidlinov\u00fd, tzv. \u0161krab\u00e1k, kter\u00fd se skl\u00e1d\u00e1 z t\u011bla hobl\u00edku, ve kter\u00e9m je vsazena cidlina.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Card scraper na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Parlamentn\u00ed volby v Kamerunu v roce 1970? <<>>: Parlamentn\u00ed volby v Kamerunu se konaly 7. \u010dervence 1970. Byly to prvn\u00ed volby od doby, kdy se zem\u011b stala st\u00e1tem jedn\u00e9 strany. Od roku 1966 byl v Kamerunu jedinou leg\u00e1ln\u00ed stranou Kamerunsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed svaz, kter\u00fd vznikl slou\u010den\u00edm Kamerunsk\u00e9 unie a Kamerunsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed demokratick\u00e9 strany. V ka\u017ed\u00e9m volebn\u00edm obvodu p\u0159edlo\u017eila strana kandid\u00e1tku, na kter\u00e9 byl po\u010det kandid\u00e1t\u016f shodn\u00fd s po\u010dtem mand\u00e1t\u016f. Ofici\u00e1ln\u00ed volebn\u00ed \u00fa\u010dast byla 94,83 %.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 1970 Cameroonian parliamentary election na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Diego Rivera? <<>>: Diego Mar\u00eda de la Concepci\u00f3n Juan Nepomuceno Estanislao de la Rivera y Barrientos Acosta y Rodr\u00edguez (8. prosince 1886 \u2013 24. listopadu 1957), zkr\u00e1cen\u011b Diego Rivera, byl v\u00fdznamn\u00fd mexick\u00fd mal\u00ed\u0159, aktivn\u00ed komunista a v letech 1929\u20131939 a 1940\u20131954 man\u017eel mal\u00ed\u0159ky Fridy Kahlo. \u0158ad\u00ed se mezi hlavn\u00ed p\u0159edstavitele muralismu, avantgardn\u00edho um\u011bleck\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed spjat\u00e9ho s mexickou revoluc\u00ed. V letech 1922 a\u017e 1953 tvo\u0159il n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby v Ciudad de M\u00e9xico, Chapingu, Cuernavace, San Francisku, Detroitu a New Yorku. V roce 1931 byla v newyorsk\u00e9m Muzeu modern\u00edho um\u011bn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1na retrospektivn\u00ed v\u00fdstava jeho d\u011bl.\n Rivera se spolu se sv\u00fdm dvoj\u010detem Jos\u00e9 Carlosem narodil v Guanajuatu, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b stejnojmenn\u00e9 provincie. Oba jeho rodi\u010de byli u\u010ditel\u00e9. Kdy\u017e bylo Diegovi \u0161est let (v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e jeho bratr ne\u017eil), odst\u011bhovala se rodina do Mexico City. Proto\u017ee projevoval um\u011bleck\u00e9 vlohy, za\u010dal roku 1896 nav\u0161t\u011bvovat ve\u010dern\u00ed kurzy na Academia de San Carlos. O dva roky pozd\u011bji u\u017e byl na Akademii p\u0159ijat k denn\u00edmu studiu. Zde se vzd\u011bl\u00e1val a\u017e do roku 1905. V r\u00e1mci Akademie tak\u00e9 poprv\u00e9 vystavoval. Na v\u00fdro\u010dn\u00ed v\u00fdstav\u011b \u0161koly p\u0159edstavil 26 obraz\u016f. Obdr\u017eel stipendium, kter\u00e9 mu umo\u017enilo studijn\u00ed cestu do Evropy. V letech 1907 a 1908 cestoval po \u0160pan\u011blsku. V Pradu studoval d\u00edla star\u00fdch mistr\u016f, zejm\u00e9na Goyi, El Greca a Vel\u00e1zqueze, st\u00fdkal se ale tak\u00e9 s okruhem madridsk\u00e9 avantgardy. Na ja\u0159e 1909 poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil Pa\u0159\u00ed\u017e, v l\u00e9t\u011b pak i Lond\u00fdn a Brusel. Zde potkal ruskou mal\u00ed\u0159ku Angelinu Petrovnu B\u011blovu (1879\u20131969), kter\u00e1 se pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch deset let stala jeho partnerkou. V srpnu 1910 jeho stipendium vypr\u0161elo a Rivera se vr\u00e1til do Mexika. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm vystavoval v Pa\u0159\u00ed\u017ei na Sal\u00f3nu nez\u00e1visl\u00fdch. Pa\u0159\u00ed\u017e v\u0161ak Riveru l\u00e1kala. Odjel tam v p\u016fli roku 1911 a pro\u017eil tam dal\u0161\u00edch deset let.\nV roce 1912 se spolu s B\u011blovou nast\u011bhoval na adresu 26 rue du D\u00e9part na Montparnassu. V t\u00e9 dob\u011b zde m\u011bli ateli\u00e9ry i n\u011bkte\u0159\u00ed holand\u0161t\u00ed mal\u00ed\u0159i v\u010detn\u011b Pieta Mondriana, kte\u0159\u00ed se tehdy zab\u00fdvali kubismem stejn\u011b jako Rivera. Kubistick\u00e9 obrazy Rivera vystavil o rok pozd\u011bji na Podzimn\u00edm sal\u00f3nu. V dubnu 1914 m\u011bl svou prvn\u00ed samostatnou v\u00fdstavu, a to v galerii Berthe Weillov\u00e9 (1865\u20131961), kter\u00e1 se orientovala na avantgardn\u00ed um\u011blce. Vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ho zastihlo na Mallorce. Odtud odjel Rivera do pevninsk\u00e9ho \u0160pan\u011blska a do Pa\u0159\u00ed\u017ee se vr\u00e1til a\u017e v l\u00e9t\u011b 1915. V t\u00e9 dob\u011b za\u010dal jeho pom\u011br s ruskou mal\u00ed\u0159kou Mari\u00ed Vorobjevovou-Stebelskou (1892\u20131984), s n\u00ed\u017e se mu roku 1919 narodila dcera Marika. To byl ji\u017e jeho druh\u00fd potomek: V roce 1916 mu B\u011blov\u00e1 porodila syna Diega, kter\u00fd v\u0161ak po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch zem\u0159el.V \u0159\u00edjnu 1916 vystavoval Rivera v Modern Gallery v New Yorku, veden\u00e9 Mariusem de Zayas. Ji\u017e p\u0159ed t\u00edm ale byla jeho d\u00edla k vid\u011bn\u00ed na kolektivn\u00edch v\u00fdstav\u00e1ch: v roce 1913 v Mnichov\u011b a V\u00eddni, rok nato v Praze, Amsterdamu a Bruselu. V Praze byl zastoupen\u00fd na v\u00fdstav\u011b s n\u00e1zvem Modern\u00ed um\u011bn\u00ed, kterou v pavil\u00f3nu M\u00e1nesa v \u00fanoru a b\u0159eznu 1914 uspo\u0159\u00e1dal Spolek v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes. Krom\u011b Rivery zde vystavovali mj. Louis Marcoussis, Ladislav \u0160\u00edma \u010di Albert Gleizes.Na ja\u0159e 1917 se Rivera s kubistick\u00fdmi mal\u00ed\u0159i roze\u0161el. Zp\u016fsobil to \u010dl\u00e1nek b\u00e1sn\u00edka Pierre Reverdyho, v n\u011bm\u017e se o Riverov\u011b malb\u011b vyj\u00e1d\u0159il velmi nelichotiv\u011b. Na usmi\u0159ovac\u00edm ob\u011bd\u011b, po\u0159\u00e1dan\u00e9m galeristou L\u00e9once Rosenbergem, do\u0161lo dokonce mezi ob\u011bma mu\u017ei k p\u011bstn\u00edmu souboji. Rivera pak zp\u0159etrhal vztahy jak s pa\u0159\u00ed\u017eskou kubistickou sc\u00e9nou, tak s kubismem jako takov\u00fdm. S Angelinou B\u011blovou se odst\u011bhoval z Montparnassu na rue Desaix pobl\u00ed\u017e Martova pole. Rivera se, podporov\u00e1n v tom historikem um\u011bn\u00ed \u00c9lie Faurem, vr\u00e1til k figurativn\u00ed tvorb\u011b a za\u010dal se intenz\u00edvn\u011b zab\u00fdvat studiem odkazu Paula C\u00e9zanna.V roce 1919 se poznal s Davidem Alfarem Siqueirosem, mlad\u00fdm mal\u00ed\u0159em, kter\u00fd bude pozd\u011bji spolu s Riverou a Jos\u00e9 Clementem Orozcem hlavn\u00edm p\u0159edstavitelem mexick\u00e9ho muralismu. Z Faureho podn\u011btu a z finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f rektora univerzity v Mexico City Jos\u00e9 Vasconcela odjel v roce 1920 Rivera do It\u00e1lie, kde studoval zejm\u00e9na renesan\u010dn\u00ed n\u00e1st\u011bnnou malbu. Z diskuz\u00ed s Siqueirosem a Faurem pro n\u011bj vyplynulo, \u017ee nejp\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00ed forma um\u011bn\u00ed pro \u0161irok\u00e9 spole\u010densk\u00e9 vrstvy, kter\u00e1 m\u00e1 z\u00e1rove\u0148 edukativn\u00ed funkci, je pr\u00e1v\u011b n\u00e1st\u011bnn\u00e1 malba. V roce 1921 se vr\u00e1til do Mexika. V Pa\u0159\u00ed\u017ei nechal jak dlouholetou partnerku B\u011blovou, tak dvouletou dceru Mariku, kterou m\u011bl s Vorobjevovou-Stebelskou.\n Hned po p\u0159\u00edjezdu do Mexika se Rivera zapojil do kulturn\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota. Za presidentsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu \u00c1lvaro Obreg\u00f3na se stal mal\u00ed\u0159\u016fv p\u0159\u00edznivec Jos\u00e9 Vasconcelos ministrem vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Soust\u0159edil kolem sebe levicov\u00e9 um\u011blce a intelektu\u00e1ly s c\u00edlem vytvo\u0159it novou kulturn\u00ed politiku, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na z\u00e1sad\u00e1ch mexick\u00e9 revoluce a ide\u00e1l\u016f humanity. Jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011blo b\u00fdt tak\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed d\u011bjin zem\u011b tak, aby byly pochopiteln\u00e9 \u0161irok\u00fdm lidov\u00fdm vrstv\u00e1m.\nPrvn\u00ed Riverovou zak\u00e1zkou byla v\u00fdzdoba amfite\u00e1tru Sim\u00f3na Bol\u00edvara v Escuela Nacional Preparatoria, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edpravkou na vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium a byla pova\u017eov\u00e1na za nejlep\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u00fastav v zemi. Rivera na n\u00ed pracoval v prvn\u00ed polovin\u011b roku 1922. N\u00e1m\u011btem byly po\u010d\u00e1tky um\u011bn\u00ed a v\u011bdy v d\u011bjin\u00e1ch lidstva. Na fresce je patrn\u00fd vliv italsk\u00e9ho renesan\u010dn\u00edho mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Jeho pr\u00e1ci tehdy s obdivem sledovala frekventantka \u0161koly, tehdy patn\u00e1ctilet\u00e1 Frida Kahlo, Riverova budouc\u00ed man\u017eelka. V roce 1922 tak\u00e9 zah\u00e1jil pr\u00e1ce na cyklu fresek Politick\u00e1 vize mexick\u00fdch lid\u00ed na Ministerstvu ve\u0159ejn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, spoluzalo\u017eil Svaz revolu\u010dn\u00edch mal\u00ed\u0159\u016f, socha\u0159\u016f a grafik\u016f a vstoupil do komunistick\u00e9 strany. O\u017eenil se s Guadalupe Mar\u00edn (1895\u20131981), s n\u00ed\u017e se mu v roce 1924 narodila dcera Guadalupe a o t\u0159i roky pozd\u011bji Ruth. Zat\u00edmco st\u00e1le pracoval na n\u00e1st\u011bnn\u00fdch malb\u00e1ch pro ministerstvo, za\u010dal s malbou v N\u00e1rodn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161kole ve m\u011bst\u011b Chapingo. Kapli t\u00e9to \u0161koly vyzdobil od zem\u011b a\u017e po strop komunistick\u00fdmi symboly \u2013 kladivem, srpem, p\u011btic\u00edpou hv\u011bzdou a za\u0165atou p\u011bst\u00ed v gigantick\u00fdch rozm\u011brech.Na podzim 1927 se z\u00fa\u010dastnil jako \u010dlen delegace mexick\u00e9 komunistick\u00e9 strany oslav des\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce v Moskv\u011b. Jeho pobyt se prot\u00e1hl na dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f. Na tamn\u00ed Akademii p\u0159edn\u00e1\u0161el o monument\u00e1ln\u00ed n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malb\u011b. Tehdej\u0161\u00ed lidov\u00fd komisa\u0159 pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a um\u011bn\u00ed Anatolij Luna\u010darskij ho pov\u011b\u0159il v\u00fdzdobou Klubu Rud\u00e9 arm\u00e1dy. B\u011bhem prvom\u00e1jov\u00fdch oslav v roce 1928 si Rivera po\u0159\u00eddil 45 p\u0159\u00edpravn\u00fdch akvarel\u016f, z projektu ale se\u0161lo. Riverovy p\u0159edstavy se od ofici\u00e1ln\u00ed stalinistick\u00e9 kulturn\u00ed linie li\u0161ily, tak\u017ee mu sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da doporu\u010dila zemi opustit.V roce 1928 se Rivera rozvedl s Lupe Mar\u00edn a rok nato se o\u017eenil s Fridou Kahlo. Tato um\u011blkyn\u011b m\u011bla ze v\u0161ech jeho man\u017eelek a partnerek na jeho tv\u016fr\u010d\u00ed a osobn\u00ed \u017eivot nejv\u011bt\u0161\u00ed vliv. Roku 1929 tak\u00e9 za\u010dal s pracemi na t\u0159ech dal\u0161\u00edch n\u00e1st\u011bnn\u00fdch malb\u00e1ch: v N\u00e1rodn\u00edm pal\u00e1ci, na Ministerstvu zdravotnictv\u00ed a v Cort\u00e9sov\u011b pal\u00e1ci ve m\u011bst\u011b Cuernavaca. Posledn\u011b jmenovanou zak\u00e1zkou ho pov\u011b\u0159il americk\u00fd velvyslanec v Mexiku, kter\u00fd byl ctitelem jeho d\u00edla. V t\u00e9\u017ee dob\u011b byl Rivera pov\u011b\u0159en \u0159\u00edzen\u00edm Akademie um\u011bn\u00ed San Carlos. Po roce v\u0161ak musel na funkci rezignovat. Jeho koncepce, v n\u00ed\u017e ponech\u00e1val student\u016fm volnou ruku p\u0159i stanovov\u00e1n\u00ed obsahu a formy v\u00fduky, se v konzervativn\u00edch kruz\u00edch zejm\u00e9na pedagog\u016f setkala s odporem. V z\u00e1\u0159\u00ed 1929 byl Rivera vylou\u010den z komunistick\u00e9 strany Mexika. D\u016fvody byly dva: jeho nesouhlas se Stalinovou kulturn\u00ed politikou a fakt, \u017ee p\u0159ijal zak\u00e1zku od vl\u00e1dy za presidenta Callese. Tyto nezdary Riveru p\u0159im\u011bly, \u017ee se rozhodl p\u0159ijmout objedn\u00e1vky americk\u00fdch investor\u016f \u2013 \u010d\u00edm\u017e op\u011bt zadal p\u0159\u00ed\u010dinu k \u00fatok\u016fm ze strany komunistick\u00e9ho tisku \u2013 a v roce 1930 odjel spolu s man\u017eelkou do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.\n P\u0159\u00edjezd obou um\u011blc\u016f do USA nebyl bez probl\u00e9m\u016f. Rivera m\u011bl kv\u016fli sv\u00e9mu ve\u0159ejn\u011b proklamovan\u00e9mu komunistick\u00e9mu sm\u00fd\u0161len\u00ed pot\u00ed\u017ee se ziskem v\u00edza. Od prosince 1930 do \u00fanora 1931 vytv\u00e1\u0159el Rivera v budov\u011b burzy v San Francisku n\u00e1st\u011bnnou malbu s n\u00e1zvem Alegorie Kalifornie. Od dubna do \u010dervna 1931 pracoval na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malb\u011b Uskute\u010dn\u011bn\u00ed fresky pro San Francisco Art Institute. Vyj\u00e1d\u0159en\u00edm respektu, kter\u00e9mu se Rivera v USA t\u011b\u0161il, byla jeho velk\u00e1 retrospektiva, uspo\u0159\u00e1dan\u00e1 t\u00e9ho\u017e roku newyorsk\u00fdm Muzeem modern\u00edho um\u011bn\u00ed. Po Matissovi byl Rivera druh\u00fd um\u011blec, jeho\u017e d\u00edlo tato respektovan\u00e1 instituce p\u0159edstavila v takov\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i. V dubnu 1932 se Rivera a Kahlo usadili v Detroitu. Rivera zde pro Detroit Institute of Arts vytvo\u0159il fresku Modern\u00ed pr\u016fmysl. V t\u00e9m\u017ee roce navrhl v\u00fdpravu a kost\u00fdmy pro balet mexick\u00e9ho skladatele Carlose Ch\u00e1veze Caballos de vapor (Ko\u0148sk\u00e1 s\u00edla). Posledn\u00ed zak\u00e1zka, freska s t\u00e9matem \u010clov\u011bk na rozcest\u00ed, hled\u00edc\u00ed vst\u0159\u00edc lep\u0161\u00ed budoucnosti pro Rockefeller Center v New Yorku, v\u0161ak skon\u010dila fiaskem. Malba m\u011bla zobrazovat negativn\u00ed aspekty kapitalismu a perspektivy spravedliv\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnosti. Rivera do centra obrazu um\u00edstil portr\u00e9t Lenina, kter\u00fd v\u0161ak nebyl na skice p\u0159edlo\u017een\u00e9 komisi, kter\u00e1 mu pr\u00e1ci zadala. Proto\u017ee odm\u00edtl portr\u00e9t p\u0159emalovat, zadavatel mu vyplatil dohodnut\u00fd honor\u00e1\u0159 a fresku nechal zni\u010dit. Za zm\u00ednku stoj\u00ed, \u017ee Riveru p\u0159i tvorb\u011b fresky sledoval Jackson Pollock, kter\u00fd byl ve 30. letech pod siln\u00fdm vlivem mexick\u00e9 n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby. Po n\u00e1vratu dom\u016f pak Rivera v roce 1934 malbu realizoval v Palacio de Bellas Artes v Mexico City.\nKdy\u017e se v roce 1933 Rivera s Kahlo vr\u00e1tili do Mexika, nast\u011bhovali se do domu na p\u0159edm\u011bst\u00ed Mexico City, kter\u00fd pro n\u011b v roce 1931 ve stylu Bauhausu postavil architekt Juan O'Gorman. Byl nazv\u00e1n Modr\u00fd d\u016fm, v sou\u010dasnosti je v n\u011bm Museo Estudio Diego Rivera y Frida Kahlo. Rivera byl vl\u00e1dami podporovan\u00fdm um\u011blcem a dost\u00e1val mnoho zak\u00e1zek. V roce 1935 dokon\u010dil malbu na schodi\u0161ti Palacio Nacional, kterou p\u0159ed odjezdem do USA p\u0159eru\u0161il. Roku 1936 realizoval \u010dty\u0159i fresky v baru hotelu Reforma. V letech 1941\u20131942 vyzdobil horn\u00ed patro vnit\u0159n\u00edho dvora v Palacio Nacional. V dal\u0161\u00edm roce vznikly fresky v N\u00e1rodn\u00edm kardiologick\u00e9m \u00fastavu. Roku 1946 namaloval n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby v nov\u00e9m Hotelu Del Prado.\nFreska ve dvoran\u011b hotelu zn\u00e1zor\u0148uje, jak si si Smrtka p\u0159i\u0161la pro bohat\u00e9. Kostlivec vede tlust\u00e9ho chlapce a z druh\u00e9 strany je zav\u011b\u0161en do Jos\u00e9ho Guadalupa Posady.\nP\u0159edt\u00edm, v roce 1940, se Rivera vr\u00e1til do USA, kde v San Francisku maloval pro Golden Gate International Exposition. Jeho man\u017eelstv\u00ed s Fridou Kahlo proch\u00e1zelo r\u016fzn\u00fdmi peripetiemi. V roce 1937 poskytli ve sv\u00e9m Modr\u00e9m dom\u011b \u00fato\u010di\u0161t\u011b Lvu Trock\u00e9mu a jeho man\u017eelce. Oba man\u017eelsk\u00e9 p\u00e1ry zde \u017eily a\u017e do roku 1939, kdy se Trock\u00fd, kter\u00fd v roce 1937 s Kahlo pro\u017eil milostnou af\u00e9ru, po politick\u00e9 roztr\u017ece s Riverou odst\u011bhoval. S Riverov\u00fdmi a Trock\u00fdmi se se b\u011bhem sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy Mexika v roce 1938 setkal i Andr\u00e9 Breton, kter\u00fd zemi nav\u0161t\u00edvil spolu s man\u017eelkou Jacqueline Lamba. Trock\u00fd onoho roku sepsal Manifest za svobodn\u00e9 revolu\u010dn\u00ed um\u011bn\u00ed, kter\u00fd podepsali i Breton a Rivera. Kahlo i Rivera se postupn\u011b vz\u00e1jemn\u011b odcizovali, ka\u017ed\u00fd z nich nav\u00e1zal n\u011bkolik mimoman\u017eelsk\u00fdch pom\u011br\u016f. V\u00fdsledkem byl v listopadu 1939 rozvod. Brzy v\u0161ak poznali, \u017ee jeden druh\u00e9ho postr\u00e1daj\u00ed. B\u011bhem Riverova pobytu v San Francisku se v roce 1940 znovu vzali.Rivera byl v\u00e1\u0161niv\u00fdm sb\u011bratelem p\u0159edkolumbovsk\u00e9ho mexick\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Velkou \u010d\u00e1st sv\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f investoval do n\u00e1kup\u016f r\u016fzn\u00fdch artefakt\u016f. Proto za\u010dal v roce 1942 ve \u010dtvrti Coyoac\u00e1n, kde st\u00e1l rovn\u011b\u017e jeho Modr\u00fd d\u016fm, stav\u011bt budovu s n\u00e1zvem Anahuacalli, kde svoji sb\u00edrku um\u00edstil. Dnes je zde muzeum, obhospoda\u0159uj\u00edc\u00ed kolem 50 000 p\u0159edm\u011bt\u016f Riverovy sb\u00edrky.\nV roce 1943 se stal jedn\u00edm z prvn\u00edch \u010dlen\u016f Col\u00e9gio Nacional, kter\u00e9 sdru\u017eovalo prominentn\u00ed mexick\u00e9 v\u011bdce, v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011blce, liter\u00e1ty a hudebn\u00edky. Z\u00e1rove\u0148 z\u00edskal profesuru na Escuela Nacional de Pintura La Esmeralda. Toto jeho pedagogick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed se, na rozd\u00edl od prvn\u00edho v roce 1929, setkalo s p\u0159\u00edzniv\u00fdm ohlasem.\nSpole\u010dn\u011b s Jos\u00e9 Clemente Orozkem a Davidem Alfaro Siqueirosem zalo\u017eili v roce 1947 v r\u00e1mci N\u00e1rodn\u00edho institutu v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed komisi pro n\u00e1st\u011bnnou malbu. Rivera pova\u017eoval za za\u010d\u00e1tek sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 kari\u00e9ry rok 1899. Proto si v roce 1949 nechal N\u00e1rodn\u00edm institutem v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed uspo\u0159\u00e1dat velkou retrospektivn\u00ed v\u00fdstavu. V roce 1950 ilustroval limitovanou edici rozs\u00e1hl\u00e9 b\u00e1snick\u00e9 epopeje Pabla Nerudy Canto general (\u010desky vy\u0161la v roce 1978 pod n\u00e1zvem Velik\u00fd zp\u011bv v p\u0159ekladu Jana Pila\u0159e a Eduarda Hodou\u0161ka), navrhl v\u00fdpravu ke h\u0159e Jos\u00e9 Revuelty El cuadrante de la soledad (Kvadrant osam\u011bn\u00ed), spolu se Siqueirosem, Orozkem a Rufino Tamayem zastupovali Mexiko na Ben\u00e1tsk\u00e9m biennale a obdr\u017eel n\u00e1rodn\u00ed cenu za v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed.Dosud nepoznan\u00e9 technick\u00e9 mo\u017enosti mu p\u0159inesla zak\u00e1zka na podvodn\u00ed mozaiku v polystyrenu pro vod\u00e1rnu v parku Chapultepec v mexick\u00e9 metropoli. Kdy\u017e se v roce 1952 p\u0159ipravovala putovn\u00ed v\u00fdstava Dvacet stolet\u00ed mexick\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kter\u00e1 putovala po Evrop\u011b, Rivera pro ni vytvo\u0159il men\u0161\u00ed mozaiku. Vzhledem k portr\u00e9t\u016fm Mao Ce-tunga a Stalina v\u0161ak nebyla do v\u00fdstavy za\u0159azena. Rivera ji pak daroval \u201e\u010d\u00ednsk\u00e9mu lidu\u201c. Jeho \u017e\u00e1dost o znovup\u0159ijet\u00ed do komunistick\u00e9 strany v\u0161ak byla znovu odm\u00edtnuta. Rivera se op\u011bt stal ofici\u00e1ln\u00edm mexick\u00fdm komunistou a\u017e v roce 1954, kdy zem\u0159ela jeho man\u017eelka Frida Kahlo.Dal\u0161\u00ed t\u0159i realizace n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb p\u0159inesl rok 1953. Jednalo se o mozaiku na fas\u00e1d\u011b Teatro de los Insurgentes (Divadlo povstalc\u016f) v Mexico City, dokon\u010dil pr\u00e1ce v kampusu Mexick\u00e9 univerzity a vytvo\u0159il n\u00e1st\u011bnnou malbu pro nemocnici La Raza (Rasa) rovn\u011b\u017e v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b.\nV \u010dervenci 1955 se Rivera naposledy o\u017eenil. Vzal si vydavatelku a od roku 1946 svou galeristku Emmu Hurtado. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e Rivera v\u011bd\u011bl, \u017ee trp\u00ed rakovinou. Odk\u00e1zal proto Modr\u00fd d\u016fm, rodinn\u00fd d\u016fm Fridy Kahlo v Coyoac\u00e1nu a d\u016fm Anahuacalli se sb\u00edrkou p\u0159edkolumbovsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed lidu Mexika. Na konci roku 1955 podnikl spolu s man\u017eelkou cestu do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, kde podstoupil l\u00e9\u010dbu rakoviny. Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b nav\u0161t\u00edvil \u010ceskoslovensko, Polsko a N\u011bmeckou demokratickou republiku. V Praze se 20. b\u0159ezna 1956 se\u0161el (naposledy) s Adolfem Hoffmeistrem.\nRivera zem\u0159el 24. listopadu 1957 na infarkt. St\u00e1t v\u0161ak nesplnil um\u011blcovo p\u0159\u00e1n\u00ed, aby byl jeho popel sm\u00edch\u00e1n s popelem Fridy Kahlo a ulo\u017een v Modr\u00e9m dom\u011b. Jeho ostatky spo\u010d\u00edvaj\u00ed v Pantheonu slavn\u00fdch osobnost\u00ed na n\u00e1rodn\u00edm h\u0159bitov\u011b v Mexico City.\nZ\u00e1sadn\u00ed pro River\u016fv um\u011bleck\u00fd v\u00fdvoj byl pobyt v Evrop\u011b mezi roky 1907\u20131921. V Pa\u0159\u00ed\u017ei poznal kubismus, zt\u011bles\u0148ovan\u00fd pro n\u011bj Picassem, a inovativn\u00ed malbu C\u00e9zannovu. Po n\u00e1vratu do Mexika se Rivera stal prominentn\u00edm um\u011blcem. Stal se jednou z v\u016fd\u010d\u00edch postav obnovy tradic tamn\u00edho n\u00e1st\u011bnn\u00e9ho mal\u00ed\u0159stv\u00ed, iniciovan\u00e9 um\u011blci a sponzorovan\u00e9 vl\u00e1dou. V\u011b\u0159il, \u017ee um\u011bn\u00ed by m\u011blo slou\u017eit pracuj\u00edc\u00edmu lidu a \u017ee by pro n\u011bj m\u011blo b\u00fdt snadno dostupn\u00e9. Soust\u0159edil se proto na vytv\u00e1\u0159en\u00ed rozs\u00e1hl\u00fdch freskov\u00fdch soubor\u016f, jejich\u017e n\u00e1m\u011btem byla historie Mexika a soci\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my jeho sou\u010dasnosti. N\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby tvo\u0159il p\u0159edev\u0161\u00edm na st\u011bn\u00e1ch ve\u0159ejn\u00fdch budov. Vrcholu dos\u00e1hl na fresk\u00e1ch ze 30. let, zejm\u00e9na na Ministerstvu ve\u0159ejn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a N\u00e1rodn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u0161kole v Chapingu.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nD\u011bjiny Mexika\nFrida Kahlo\nN\u00e1st\u011bnn\u00e1 malba\nMozaika\nDavid Alfaro Siqueiros\n \n Osoba Diego Rivera ve Wikicit\u00e1tech\nArtmuseum \u2013 Diego Rivera Archivov\u00e1no 11. 8. 2007 na Wayback Machine. (\u010desky)\nEncyclop\u00e6dia Britannica \u2013 Diego Rivera (anglicky)\n\u010cl\u00e1nek Jana Geberta v \u010dasopisu Reflex z r. 2008 (\u010desky)\nStr\u00e1nka v\u011bnovan\u00e1 mal\u00ed\u0159i s podrobn\u00fdm \u017eivotopisem a reprodukcemi obraz\u016f (anglicky)\nRiverovo webov\u00e9 muzeum s aktu\u00e1ln\u00edmi p\u0159\u00edsp\u011bvky Archivov\u00e1no 25. 11. 2003 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Sk\u00e1kavka Zimmermannova? <<>>: Sk\u00e1kavka Zimmermannova (Attulus zimmermanni, syn. Sitticus zimmermanni, Sittiflor zimmermanni, Calositticus zimmermanni) je druh pavouka z \u010deledi sk\u00e1kavkovit\u00ed (Salticidae). Sk\u00e1kavka je roz\u0161\u00ed\u0159ena nap\u0159\u00ed\u010d palearktickou oblast\u00ed skrze evropsk\u00fd kontinent a\u017e po ji\u017en\u00ed Sibi\u0159, p\u0159i\u010dem\u017e are\u00e1l v\u00fdskytu zahrnuje i Turecko, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n, Kazachst\u00e1n, Turkmenist\u00e1n a \u010c\u00ednu. V \u010cesku je pova\u017eov\u00e1na za velmi vz\u00e1cn\u00fd, kriticky ohro\u017een\u00fd druh, prvn\u00ed n\u00e1lez poch\u00e1z\u00ed z roku 1961.Sk\u00e1kavka Zimmermannova dosahuje velikosti 3 a\u017e 6 mm u samic, 3 a\u017e 5 mm u samc\u016f. Zbarven\u00ed hlavohrudi je \u010dervenohn\u011bd\u00e9, s tmav\u0161\u00edm p\u0159\u00ed\u010dn\u00fd pruhov\u00e1n\u00edm a b\u00edlou pod\u00e9lnou centr\u00e1ln\u00ed linkou, je\u017e v\u0161ak nemus\u00ed b\u00fdt v\u017edy z\u0159eteln\u00e1. Oblast nad p\u0159edn\u00edmi o\u010dima a po stran\u00e1ch hlavohrudi je lemov\u00e1na sv\u011btl\u00fdmi chloupky. Zade\u010dek je vep\u0159edu \u010dervenohn\u011bd\u00fd, sm\u011brem dozadu a\u017e \u010dern\u00fd. Na tmav\u00e9 plo\u0161e zade\u010dku vynikaj\u00ed dv\u011b men\u0161\u00ed b\u011blav\u00e9 skvrny, n\u00e1znaky jednoho a\u017e dvou p\u00e1r\u016f b\u011blav\u00fdch skvrnek jsou i na p\u0159edn\u00ed stran\u011b zade\u010dku. Kon\u010detiny maj\u00ed barvu sv\u011btle \u017elutou a\u017e \u010dervenohn\u011bdou, s krou\u017ekovan\u00fdm vzorem.", "<<>>: Co je Ko\u0159en (Olbramov)? <<>>: Ko\u0159en (sklo\u0148ov\u00e1n\u00ed: v Ko\u0159eni) je mal\u00e1 vesnice, \u010d\u00e1st obce Olbramov v okrese Tachov. Nach\u00e1z\u00ed se asi 1,5 km na severoz\u00e1pad od Olbramova. V roce 2011 zde trvale \u017eilo deset obyvatel.Ko\u0159en je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 2,85 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1379.\nP\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 1921 zde \u017eilo 290 obyvatel (z toho 156 mu\u017e\u016f), z nich\u017e byli dva \u010cechoslov\u00e1ci, 287 N\u011bmc\u016f a jeden cizinec. A\u017e na \u010dty\u0159i evangel\u00edky a \u0161est \u017eid\u016f se hl\u00e1sili k \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi. Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 1930 m\u011bla vesnice 282 obyvatel: jednoho \u010cechoslov\u00e1ka a 281 N\u011bmc\u016f. Krom\u011b dvou evangel\u00edk\u016f a \u010dty\u0159 \u017eid\u016f byli \u0159\u00edmsk\u00fdmi katol\u00edky.\nKaple svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho\n\u017didovsk\u00fd h\u0159bitov se nach\u00e1z\u00ed za obc\u00ed ve str\u00e1ni nad rybn\u00ed\u010dkem.", "<<>>: Co je Seznam n\u011bmeck\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00ed podle plodnosti? <<>>: Toto je seznam n\u011bmeck\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00ed podle plodnosti od Spolkov\u00e9ho statistick\u00e9ho \u00fa\u0159adu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku List of German states by fertility rate na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Alfa Romeo 1900? <<>>: Alfa Romeo 1900 byl sportovn\u011bj\u0161\u00ed model italsk\u00e9 automobilky Alfa Romeo. Vyr\u00e1b\u011bl se v letech 1950 a\u017e 1958. Celkem bylo vyrobeno 19 328 kus\u016f, z toho 17 423 sedan\u016f. Nahradila typ 6C 2500 a n\u00e1stupcem byl typ 2000\nDesign vytvo\u0159il Orazio Satta. Automobil byl p\u0159edstaven v roce 1950 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Vyr\u00e1b\u011bl se jako sedan, spider nebo kup\u00e9. Poh\u00e1n\u011bl ho \u010dty\u0159v\u00e1lec o objemu 1884 cm\u00b3 a v\u00fdkonu 58,8 kW. Vyr\u00e1b\u011bl se v Mil\u00e1n\u011b nebo v Portellu.", "<<>>: Co je Alois Tich\u00fd? <<>>: Alois Tich\u00fd (1. \u010dervna 1875 Chrudim \u2013 14. ledna 1922 Praha) byl \u010desk\u00fd p\u011bvec, komik, herec, kabareti\u00e9r, dramatik, p\u00edsni\u010dk\u00e1\u0159, libretista, divadeln\u00ed \u0159editel a provozovatel kabaretu v Praze, autor \u0159ady p\u00edsn\u00ed a tak\u00e9 zp\u011bvoher. Byl v\u00fdznamnou osobnost\u00ed \u010desk\u00e9ho hudebn\u00edho divadla a \u0159editelem jednoho z prvn\u00edch pra\u017esk\u00fdch kabaret\u016f. Od roku 1903 tak\u00e9 vyd\u00e1val sv\u00e9 p\u00edsn\u011b a komedi\u00e1ln\u00ed v\u00fdstupy na audionosi\u010d\u00edch (kovov\u00e9 v\u00e1le\u010dky, gramodesky) a stal se jedn\u00edm z nejvyd\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch um\u011blc\u016f sv\u00e9 doby.\nNarodil se v Chrudimi v rodin\u011b hudebn\u00edka a u\u010ditele hudby. V ml\u00e1d\u00ed se p\u0159esunul do Prahy, kde p\u016fsobil jako herec a p\u011bvec v r\u00e1mci kabaretn\u00edch vystoupen\u00ed a hudebn\u00edch revue. Byl rovn\u011b\u017e autorem p\u00eds\u0148ov\u00fdch text\u016f a komedi\u00e1ln\u00edch v\u00fdstup\u016f.\nJeho p\u00edsn\u011b a komick\u00e9 monology byly pak zaznamen\u00e1v\u00e1ny a prod\u00e1v\u00e1ny, jako jedny z v\u016fbec prvn\u00edch nahr\u00e1vek p\u00edsn\u00ed a mluven\u00e9ho slova v \u010de\u0161tin\u011b. Tich\u00e9mu je p\u0159isuzov\u00e1no autorstv\u00ed okolo jednoho tis\u00edce audionahr\u00e1vek. Do roku 1914 vydal nahr\u00e1vky u spole\u010dnost\u00ed Path\u00e9, GCR, Zonophone, Odeon, Homokord a dal\u0161\u00edch. V komedi\u00e1ln\u00edch v\u00fdstupech mj. satirizoval r\u016fzn\u00e9 typy pra\u017esk\u00fdch \u0159emesln\u00edk\u016f. Se souborem Um\u011bleck\u00e1 dru\u017eina dvorn\u00edho pivovaru pak tvo\u0159il tak\u00e9 nahr\u00e1vky v\u00fdjev\u016f z \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed historie. Jeho p\u00eds\u0148ov\u00e9 texty pak vych\u00e1zely tak\u00e9 tiskem.\nKe konci kari\u00e9ry p\u016fsobil jako \u0159editel kabaretu Hv\u011bzda na Vinohra\u00addech, v\u011bnoval se rovn\u011b\u017e \u010dinnosti hudebn\u00edho nakladatele. S jeho pomoc\u00ed se do Prahy p\u0159est\u011bhoval t\u00e9\u017e jeho synovec Franti\u0161ek Alois Tich\u00fd, pozd\u011bj\u0161\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd hudebn\u00edk a hudebn\u00ed vydavatel.\nAlois Tich\u00fd zem\u0159el 14. ledna 1922 v Praze ve v\u011bku 46 let. Poh\u0159ben byl v rodinn\u00e9 hrobce na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech.\nByl \u017eenat\u00fd s Annou Tichou, rozenou Holanovou.\nBiografick\u00fd slovn\u00edk AV \u010cR\n\u010cesk\u00fd hudebn\u00ed slovn\u00edk Archivov\u00e1no 17. 8. 2022 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je M\u011bstsk\u00e1 autobusov\u00e1 doprava ve Vset\u00edn\u011b? <<>>: M\u011bstsk\u00e1 autobusov\u00e1 doprava je ve Vset\u00edn\u011b provozov\u00e1na od roku 1957, kdy za\u010daly autobusy jezdit na prvn\u00ed lince v trase Tr\u00e1vn\u00edky \u2013 Jasenice. Sou\u010dasn\u00fdm provozovatelem m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy ve m\u011bst\u011b je firma Z-Group bus, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed do holdingu Z-Group, je\u017e m\u00e1 s\u00eddlo ve Zl\u00edn\u011b a zaji\u0161\u0165uje MHD i v sousedn\u00edm Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. N\u00e1klady na MHD ve Vset\u00edn\u011b se pohybuj\u00ed kolem 22 milion\u016f K\u010d za rok.\nV provozu je celkem 12 linek (\u010d\u00edsla 1\u20136, 10\u201315). Linky \u010d. 1\u20136 jezd\u00ed pravideln\u011b a po cel\u00fd t\u00fdden. Linky \u010d. 10\u201313 jsou linky zrychlen\u00e9, slou\u017e\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pro rozvoz pracovn\u00edk\u016f ze sm\u011bn b\u00fdval\u00e9 Zbrojovky Vset\u00edn a firmy TES na jednotliv\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b, v provozu jsou pouze v pracovn\u00ed dny. Linky \u010d 14 a 15 jsou rann\u00ed \u0161koln\u00ed spoje. Autobusy ujedou za rok cca 627 tis\u00edc kilometr\u016f. Vedle t\u011bchto linek m\u016f\u017ee cestuj\u00edc\u00ed pou\u017e\u00edt tak\u00e9 p\u0159\u00edm\u011bstskou dopravu, ale jen na ur\u010dit\u00fdch zast\u00e1vk\u00e1ch, nebo \u201eposilov\u00e9 autobusy\u201c jezd\u00edc\u00ed v dob\u00e1ch st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed sm\u011bn. Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina t\u011bchto autobus\u016f je tak\u00e9 zrychlen\u00e1.\nDo autobus\u016f MHD je povolen pouze n\u00e1stup p\u0159edn\u00edmi dve\u0159mi, co\u017e bylo zavedeno v pr\u016fb\u011bhu 2. poloviny 90. let. Sou\u010dasn\u011b byl zru\u0161en prodej j\u00edzdenek v trafik\u00e1ch a manu\u00e1ln\u00ed ozna\u010dov\u00e1n\u00ed j\u00edzdenek ve tzv. znehodnocova\u010di, kter\u00fd byl takt\u00e9\u017e um\u00edst\u011bn u zadn\u00edch dve\u0159\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed p\u0159e\u0161lo \u010cSAD Vset\u00edn na jin\u00fd ji\u017e elektronick\u00fd syst\u00e9m odbavov\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed pokladen Emtest. Ty byly od roku 2021 nahrazeny nov\u00fdmi pokladnami spole\u010dnosti Mikroelektronika. \nV sou\u010dasnosti (b\u0159ezen 2021) existuj\u00ed t\u0159i zp\u016fsoby placen\u00ed j\u00edzdn\u00e9ho. J\u00edzdenky zakoupen\u00e9 u \u0159idi\u010de ve vozidle jsou p\u0159estupn\u00ed do 30 minut. Oby\u010dejn\u00e9 (cel\u00e9) j\u00edzdn\u00e9 stoj\u00ed 12 K\u010d p\u0159i platb\u011b hotovost\u00ed a platebn\u00ed kartou a zlevn\u011bn\u00e9 (polovi\u010dn\u00ed, pro d\u011bti do 15 let) stoj\u00ed 6 K\u010d. P\u0159i platb\u011b \u010dipovou kartou stoj\u00ed j\u00edzdn\u00e9 10 K\u010d a 5 K\u010d. Tak\u00e9 lze zakoupit dlouhodob\u00e9 j\u00edzdenky na 30 dn\u00ed, 60 dn\u00ed, 6 m\u011bs\u00edc\u016f a 12 m\u011bs\u00edc\u016f (pouze pro zlevn\u011bn\u00e9 j\u00edzdn\u00e9). Zdarma jsou p\u0159epravov\u00e1ni dr\u017eitel\u00e9 pr\u016fkaz\u016f ZTP a ZTP-P.\nZ-Group bus od roku 2021 vyu\u017e\u00edv\u00e1na z\u00e1klad\u011b nov\u00e9 smlouvy 14 autobus\u016f SOR NBG 12, kter\u00e9 jsou na zemn\u00ed plyn a maj\u00ed na sob\u011b grafiku s motivy Vala\u0161ska. Jako z\u00e1lo\u017en\u00ed vyjma NBG slou\u017e\u00ed tak\u00e9 jeden v\u016fz Mercedes-Benz Conecto LF.\nP\u0159edt\u00edm vozov\u00fd park tvo\u0159ily n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed typy\nSOR BN 12\nMercedes-Benz Conecto\nIveco Urbanway 12M\nMercedes-Benz Citaro\nIrisbus Citelis Line 12M\nIrisbus Crossway LE 12.8MKarosa B 731\nKarosa B 732\nSOR B 9,5\nSOR B 10,5\nSOR BN 10,5\nMercedes-Benz O 405N\u00dc\nDU\u0160EK, Pavel. Encyklopedie m\u011bstsk\u00e9 dopravy v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. Praha: Libri, 203. ISBN 80-7277-159-0.", "<<>>: Co je Nebezpe\u010dn\u00e9 vztahy? <<>>: Nebezpe\u010dn\u00e9 vztahy jsou televizn\u00ed po\u0159ad vys\u00edlan\u00fd od roku 2016 na TV Barrandov.\nModer\u00e1torem po\u0159adu byl v letech 2016\u20132021 Honza Musil. Obvykl\u00e1 stop\u00e1\u017e po\u0159adu je 40 minut. Ka\u017ed\u00fd d\u00edl po\u0159adu nab\u00edz\u00ed jeden p\u0159\u00edb\u011bh, jeho\u017e sc\u00e9n\u00e1\u0159 obvykle za\u0161le s\u00e1m div\u00e1k. Podle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed TV Barrandov hraje pisatel p\u0159\u00edb\u011bhu v dan\u00e9 epizod\u011b svou roli a \u00fa\u010dinkuj\u00ed s n\u00edm ve studiu i dal\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci jeho p\u0159\u00edb\u011bhu. Pokud se n\u011bkdo z re\u00e1ln\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f p\u0159\u00edb\u011bhu nechce nat\u00e1\u010den\u00ed z\u00fa\u010dastnit, je nahrazen komparzem. Hodnota honor\u00e1\u0159e \u010din\u00ed okolo 3 000 K\u010d.V prosinci 2018 se v tomto po\u0159adu objevil soudce Ivan Elischer, kter\u00e9ho v b\u0159eznu t\u00e9ho\u017e roku policie obvinila z p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed \u00faplatk\u016f. V Nebezpe\u010dn\u00fdch vztaz\u00edch ztv\u00e1rnil roli podnikatele, kter\u00fd se na sv\u00e9 dovolen\u00e9 v Etiopii nakazil virem HIV. Za sv\u00e9 \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v t\u00e9to reality show dostal Elischer od Jaroslava Bure\u0161e, p\u0159edsedy vrchn\u00edho soudu v Praze, v\u00fdtku s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v inscenovan\u00e9 reality show je pro soudce nevhodn\u00e9 a ned\u016fstojn\u00e9. Elischer uvedl, \u017ee roli v Nebezpe\u010dn\u00fdch vztaz\u00edch vzal z nudy, na\u0161el ji na internetu a a\u017e p\u016fl hodiny p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem nat\u00e1\u010den\u00ed dostal do ruky sc\u00e9n\u00e1\u0159 p\u0159\u00edb\u011bhu, ve kter\u00e9m m\u011bl hr\u00e1t.V roce 2022 byl po\u0159ad obnoven, vzniklo \u0161est d\u00edl\u016f, jejich\u017e moder\u00e1torem byl Jarom\u00edr Soukup. K dal\u0161\u00edmu obnoven\u00ed do\u0161lo roku 2023, kdy se do po\u0159adu vr\u00e1til Honza Musil a show byla uv\u00e1d\u011bna pod n\u00e1zvem Nebezpe\u010dn\u00e9 vztahy s Honzou Musilem.\nV listopadu 2019 vznikla nov\u00e1 verze po\u0159adu s n\u00e1zvem Nebezpe\u010dn\u00e9 vztahy \u2013 seznamka. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st po\u0159adu je v premi\u00e9\u0159e vys\u00edl\u00e1na ka\u017edou st\u0159edu ve\u010der v prime time, druh\u00e1 \u010d\u00e1st, tzv. \u201efin\u00e1le\u201c, v ned\u011bli ve\u010der.\nV prvn\u00ed \u010d\u00e1sti si host vybere sv\u016fj prot\u011bj\u0161ek, se kter\u00fdm se ve studiu setk\u00e1. N\u00e1sledn\u011b m\u00e1 p\u00e1r n\u011bkolik dn\u00ed mo\u017enost b\u00fdt spolu soukrom\u011b a ve 2. \u010d\u00e1sti se div\u00e1ci dozv\u00ed, zda se p\u00e1r rozhodl z\u016fstat spolu. Moder\u00e1torem seznamky je takt\u00e9\u017e Honza Musil.", "<<>>: Co je DPI? <<>>: Dots per inch (DPI) je \u00fadaj ur\u010duj\u00edc\u00ed, kolik obrazov\u00fdch bod\u016f (pixel\u016f) se vejde do d\u00e9lky jednoho palce. Jeden palec, anglicky inch, je 2,54 cm. N\u011bkdy se tak\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1 zkratky PPI \u010dili pixels per inch, pixely na palec. Zat\u00edmco DPI ozna\u010duje po\u010det vyti\u0161t\u011bn\u00fdch bod\u016f na palec obrazu vyti\u0161t\u011bn\u00e9ho tisk\u00e1rnou, PPI p\u0159edstavuje po\u010det pixel\u016f na palec obrazu na monitoru po\u010d\u00edta\u010de.Pojem se u\u017e\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na v po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 grafice \u010di DTP.\nM\u00e1me fotografii po\u0159\u00edzenou 1Mpx digit\u00e1ln\u00edm fotoapar\u00e1tem. Obr\u00e1zek, kter\u00fd m\u00e1 1280 bod\u016f (pixel\u016f) na \u0161\u00ed\u0159ku a 960 bod\u016f (pixel\u016f) na v\u00fd\u0161ku, chceme vytisknout na tisk\u00e1rn\u011b s rozli\u0161en\u00edm 300 DPI. Potom bude vyti\u0161t\u011bn\u00fd obr\u00e1zek \u0161irok\u00fd\n1280/300 = 4,27 v (10,84 cm)a vysok\u00fd\n960/300 = 3,20 v (8,13 cm)Samoz\u0159ejm\u011b je mo\u017en\u00e9 fotografii vytisknout i s jin\u00fdmi rozm\u011bry, v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak nebude jeden bod p\u016fvodn\u00ed fotografie odpov\u00eddat jednomu tiskov\u00e9mu bodu a je nutn\u00e9 prov\u00e9st p\u0159epo\u010det (tzv. p\u0159evzorkov\u00e1n\u00ed neboli resampling).\nDo jist\u00e9 m\u00edry plat\u00ed, \u017ee tisk\u00e1rny s vy\u0161\u0161\u00ed hodnotou DPI produkuj\u00ed jasn\u011bj\u0161\u00ed a detailn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdstup. Tisk\u00e1rna nemus\u00ed m\u00edt za v\u0161ech okolnost\u00ed stejnou hodnotu DPI; z\u00e1vis\u00ed to na re\u017eimu tisku. Rozsah DPI podporovan\u00fd tisk\u00e1rnou je nejv\u00edce z\u00e1visl\u00fd na technologii pou\u017e\u00edvan\u00e9 tiskov\u00e9 hlavy. Nap\u0159\u00edklad jehli\u010dkov\u00e1 tisk\u00e1rna aplikuje inkoust pomoc\u00ed mal\u00fdch jehli\u010dek, kter\u00e9 p\u0159itla\u010duj\u00ed v n\u011bkolika bodech inkoustovou p\u00e1sku na pap\u00edr, a m\u00e1 relativn\u011b n\u00edzk\u00e9 rozli\u0161en\u00ed, typicky v rozsahu od 60 do 90 DPI. Inkoustov\u00e1 tisk\u00e1rna st\u0159\u00edk\u00e1 inkoust mal\u00fdmi tryskami a je typicky schopn\u00e1 v\u00fdkonu 300\u20139600 DPI. Laserov\u00e1 tisk\u00e1rna aplikuje toner pomoc\u00ed elektrostatick\u00e9ho n\u00e1boje a m\u016f\u017ee m\u00edt rozsah 600 a\u017e 2400 DPI.\nPro tisk b\u011b\u017en\u00fdch dokument\u016f sta\u010d\u00ed 300 DPI. U fotografi\u00ed by m\u011blo rozli\u0161en\u00ed dosahovat 1200 a\u017e 2400 DPI (lidsk\u00e9 oko je schopn\u00e9 vn\u00edmat nedostatky v obrazu do 2400 DPI a p\u0159i vy\u0161\u0161\u00ed hustot\u011b bod\u016f ji\u017e jednotliv\u00e9 body od sebe nerozezn\u00e1). Vliv m\u00e1 i pozorovac\u00ed vzd\u00e1lenost. Typicky u let\u00e1k\u016f, kter\u00e9 \u010dteme z v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti, sta\u010d\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed DPI.\nTisk\u00e1rna v\u011bt\u0161inou mus\u00ed m\u00edt podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed hodnotu DPI, ne\u017e je hodnota PPI u monitoru, aby produkovala podobn\u011b kvalitn\u00ed v\u00fdstup. D\u016fvodem je omezen\u00e1 \u0161k\u00e1la barev dostupn\u00e1 na tisk\u00e1rn\u011b. Na ka\u017ed\u00e9 pozici bodu m\u016f\u017ee nejjednodu\u0161\u0161\u00ed druh barevn\u00e9 tisk\u00e1rny bu\u010f ponechat pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, nebo tisknout body slo\u017een\u00e9 z pevn\u011b dan\u00e9ho objemu inkoustu v ka\u017ed\u00e9m ze \u010dty\u0159 barevn\u00fdch kan\u00e1l\u016f (typicky CMYK s azurov\u00fdm, purpurov\u00fdm, \u017elut\u00fdm a \u010dern\u00fdm inkoustem). To je velmi m\u00e1lo v porovn\u00e1n\u00ed se standardn\u00edm sRGB monitorem, kde ka\u017ed\u00fd pixel produkuje 256 intenzit sv\u011btel v ka\u017ed\u00e9m ze t\u0159\u00ed kan\u00e1l\u016f (RGB), aby dopl\u0148kov\u00e9 vytvo\u0159ily 256\u00b3 = 16 777 216 barev. Mno\u017estv\u00ed jedine\u010dn\u00fdch barev pro ti\u0161t\u011bn\u00fd CMYK bod u tohoto nejjednodu\u0161\u0161\u00edho druhu inkoustov\u00e9 tisk\u00e1rny je jen 8, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd barevn\u00fd inkoust nen\u00ed viditeln\u00fd, kdy\u017e se tiskne na \u010dern\u00fd a \u010dern\u00fd je pou\u017e\u00edv\u00e1n m\u00edsto CMY:\nb\u00edl\u00fd\nazurov\u00fd\npurpurov\u00fd\n\u017elut\u00fd\nmodr\u00fd = azurov\u00fd + purpurov\u00fd\nzelen\u00fd = azurov\u00fd + \u017elut\u00fd\n\u010derven\u00fd = purpurov\u00fd + \u017elut\u00fd\ntmav\u011b hn\u011bd\u00fd (nepou\u017e\u00edv\u00e1 se) = azurov\u00fd + purpurov\u00fd + \u017elut\u00fd\n\u010dern\u00fdI kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 barevn\u00e9 tisk\u00e1rny mohou b\u00fdt schopny tisknout s prom\u011bnn\u00fdm mno\u017estv\u00edm inkoustu nebo mohou b\u00fdt vybaveny dodate\u010dn\u00fdmi barevn\u00fdmi kan\u00e1ly, mno\u017estv\u00ed barev je p\u0159esto typicky men\u0161\u00ed ne\u017e na monitoru. V\u011bt\u0161ina tisk\u00e1ren mus\u00ed proto produkovat dal\u0161\u00ed barvy pomoc\u00ed polot\u00f3n\u016f (resp. ditheringu). V\u00fdjimkou z tohoto pravidla je barevn\u00e1 sublima\u010dn\u00ed tisk\u00e1rna.\nTiskov\u00fd proces m\u016f\u017ee vy\u017eadovat oblast o stran\u011b \u010dty\u0159 a\u017e \u0161esti bod\u016f, aby v\u011brn\u011b reprodukoval barvu obsa\u017eenou v jedin\u00e9m obrazov\u00e9m bodu. Obraz, kter\u00fd je 100 pixel\u016f \u0161irok\u00fd, m\u016f\u017ee pot\u0159ebovat od 400 do 600 bod\u016f \u0161\u00ed\u0159ky v ti\u0161t\u011bn\u00e9m v\u00fdstupu; jestli\u017ee obraz o rozm\u011bru 100 \u00d7 100 bod\u016f m\u00e1 b\u00fdt ti\u0161t\u011bn\u00fd uvnit\u0159 \u010dtverce o stran\u011b 1 palec, tisk\u00e1rna mus\u00ed b\u00fdt schopn\u00e1 vytvo\u0159it 400 a\u017e 600 bod\u016f na palec, aby p\u0159esn\u011b reprodukovala obraz.\nHodnota DPI odkazuje na fyzickou velikost obrazu, kter\u00fd je reprodukov\u00e1n jako skute\u010dn\u00e1 fyzick\u00e1 entita, nap\u0159\u00edklad vyti\u0161t\u011bn na pap\u00edru nebo zobrazen na monitoru. U digit\u00e1ln\u011b ulo\u017een\u00e9ho obrazu nen\u00ed stanovena \u201ep\u0159irozen\u00e1\u201c fyzick\u00e1 velikost (m\u011b\u0159en\u00e1 v palc\u00edch nebo centimetrech). N\u011bkter\u00e9 digit\u00e1ln\u00ed form\u00e1ty souboru zaznamenaj\u00ed DPI hodnotu, kter\u00e1 m\u00e1 b\u00fdt pou\u017eita p\u0159i tisku. Toto \u010d\u00edslo d\u00e1v\u00e1 tisk\u00e1rn\u011b informaci o zam\u00fd\u0161len\u00e9 velikosti obrazu, nebo, v p\u0159\u00edpad\u011b naskenovan\u00fdch obraz\u016f, velikost p\u016fvodn\u00edho sn\u00edman\u00e9ho objektu. Nap\u0159\u00edklad bitmapov\u00fd obraz m\u016f\u017ee m\u011b\u0159it 1000 \u00d7 1000 obrazov\u00fdch bod\u016f. Jestli\u017ee je ozna\u010den jako 250 DPI, je to instrukce pro tisk\u00e1rnu tisknout ve velikosti 4 \u00d7 4 palc\u016f. Zm\u011bna DPI na 100 by p\u0159im\u011bla tisk\u00e1rnu tisknout ve velikosti 10 \u00d7 10 palc\u016f. Ov\u0161em m\u011bn\u00edc\u00ed se hodnota DPI by nem\u011bnila velikost obrazu v pixelech, kter\u00e9 by z\u016fst\u00e1valo 1000 \u00d7 1000.\nObraz m\u016f\u017ee tak\u00e9 b\u00fdt p\u0159evzorkov\u00e1n, co\u017e zm\u011bn\u00ed mno\u017estv\u00ed pixel\u016f v obraze a t\u00edm i velikost nebo rozli\u0161en\u00ed obrazu, ale tato operace je zcela odli\u0161n\u00e1 od jednoduch\u00e9ho nastaven\u00ed nov\u00e9 hodnoty DPI pro soubor.\nPro vektorov\u00e9 obrazy nenast\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159evzorkov\u00e1n\u00ed obrazu p\u0159i zm\u011bn\u011b velikosti, a tedy nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 DPI v souboru, proto\u017ee jsou obrazy nez\u00e1visl\u00e9 na rozli\u0161en\u00ed (tiskne se stejn\u011b kvalitn\u011b u v\u0161ech velikost\u00ed). Nicm\u00e9n\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt ud\u00e1na je\u0161t\u011b c\u00edlov\u00e1 tiskov\u00e1 velikost. N\u011bkter\u00e9 obrazov\u00e9 form\u00e1ty, jako je nap\u0159\u00edklad form\u00e1t Adobe Photoshop, mohou obsahovat bitovou mapu i vektorov\u00e1 data ve stejn\u00e9m souboru. Nastavov\u00e1n\u00edm DPI v takov\u00e9m souboru zm\u011bn\u00edme zam\u00fd\u0161lenou tiskovou velikost bitmapov\u00e9 \u010d\u00e1sti dat a tak\u00e9 zam\u00fd\u0161lenou tiskovou velikost odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch vektorov\u00fdch dat p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9ho pom\u011bru. Podobn\u011b se \u0159e\u0161\u00ed pou\u017eit\u00ed vektorov\u00e9ho textu v bitmapov\u00fdch obrazov\u00fdch form\u00e1tech.\nJin\u00e9 form\u00e1ty, nap\u0159\u00edklad PDF, jsou prim\u00e1rn\u011b vektorov\u00e9 form\u00e1ty, do nich\u017e mohou b\u00fdt vlo\u017eeny bitov\u00e9 mapy. V t\u011bchto form\u00e1tech je p\u0159i tisku DPI bitov\u00fdch map p\u0159izp\u016fsobeno. Proces je proti Photoshopu (jen\u017e je prim\u00e1rn\u011b bitmapov\u00fd) obr\u00e1cen, ale vz\u00e1jemn\u00fd pom\u011br mezi vektorov\u00fdmi a bitmapov\u00fdmi daty z\u016fst\u00e1v\u00e1 tak\u00e9 zachov\u00e1n.\nExistuj\u00ed n\u00e1vrhy na n\u00e1hradu DPI \u00fadajem o vzd\u00e1lenosti sousedn\u00edch bod\u016f (inter-dot spacing) v mikrometrech (\u00b5m).\nNap\u0159\u00edklad rozli\u0161en\u00ed 72 DPI odpov\u00edd\u00e1 asi 350 \u00b5m, 96 DPI 265 \u00b5m, 160 DPI 160 \u00b5m, 300 DPI 85 \u00b5m, 4000 DPI 6,4 \u00b5m.\nNaopak 1 \u00b5m odpov\u00edd\u00e1 25 400 DPI, 30 \u00b5m 850 DPI, 200 \u00b5m 127 DPI.Jsou tak\u00e9 n\u00e1vrhy na pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u201ebod\u016f na centimetr\u201c (DPCM).\nRozli\u0161en\u00ed monitor\u016f po\u010d\u00edta\u010d\u016f se obvykle charakterizuje rozte\u010d\u00ed bod\u016f (anglicky dot pitch, v milimetrech), kter\u00e1 ud\u00e1v\u00e1 odstup mezi nejbli\u017e\u0161\u00edmi trojicemi subpixel\u016f (tj. \u010derven\u00fd, zelen\u00fd a modr\u00fd bod, kter\u00fd tvo\u0159\u00ed jeden pixel).", "<<>>: Co je Topol b\u00edl\u00fd v Pozorce? <<>>: Topol b\u00edl\u00fd v Pozorce je mohutn\u00fd strom v osad\u011b Pozorka u Kladrub. Topol b\u00edl\u00fd (Populus alba) roste na parkovi\u0161ti p\u0159ed kladrubsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem v zat\u00e1\u010dce k\u0159i\u017eovatky silnic 203 a 193. Topol je star\u00fd p\u0159ibli\u017en\u011b 200 let, obvod jeho kmene m\u011b\u0159\u00ed 443 cm a v\u00fd\u0161ka dosahuje 33 m (m\u011b\u0159en\u00ed 2005). Strom nen\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b chr\u00e1n\u011bn.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e (Praskolesy)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e v Praskoles\u00edch je nejstar\u0161\u00ed tamn\u00ed pam\u00e1tkou. Je zdaleka vid\u011bt, jeliko\u017e stoj\u00ed na kopci. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nZ\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een ji\u017e roku 1216. Pro\u0161el v\u0161ak mnoha p\u0159estavbami, z nich\u017e n\u011bkolik bylo p\u0159eru\u0161eno t\u0159icetiletou v\u00e1lkou. Fara vznikla v Praskoles\u00edch roku 1699. M\u00edstn\u00ed farnost byla v roce 2006 administrativn\u011b zru\u0161ena a jej\u00ed \u00fazem\u00ed za\u010dlen\u011bno do farnosti Ho\u0159ovice.\nP\u0159ifa\u0159en\u00fdmi obcemi po dobu existence farnosti byly Praskolesy, Chlustina, Kotopeky, Sedlec, Sta\u0161ov, Tlustice a Otm\u00ed\u010de.", "<<>>: Co je Steve Swallow? <<>>: Steve Swallow (* 4. \u0159\u00edjna 1940, Fair Lawn, New Jersey, USA) je americk\u00fd jazzov\u00fd baskytarista, kontrabasista a hudebn\u00ed skladatel. Spolupracoval s mnoha hudebn\u00edky, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad i Paul Bley, Jimmy Giuffre, Gary Burton nebo Carla Bley.", "<<>>: Co je Cadel Evans? <<>>: Cadel Evans (* 14. \u00fanora 1977, Katherine) je australsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed cyklista. V roce 2007 a 2008 obsadil v Tour de France druh\u00e9 m\u00edsto, v roce 2011 ji vyhr\u00e1l. P\u0159ed za\u010d\u00e1tkem silni\u010dn\u00ed kari\u00e9ry byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd i na horsk\u00fdch kolech.\nU\u017e v mlad\u00e9m v\u011bku a s amat\u00e9rsk\u00fdm statusem dos\u00e1hl Evans \u0159ady vynikaj\u00edc\u00edch v\u00fdsledk\u016f, kdy\u017e byl dvakr\u00e1t druh\u00fd v mistrovstv\u00ed sv\u011bta v z\u00e1vodech na horsk\u00fdch kolech do 23 let (1997 a 1999), t\u0159et\u00ed v mistrovstv\u00ed sv\u011bta v \u010dasovce jednotlivc\u016f junior\u016f 1995 a tak\u00e9 t\u0159et\u00ed v juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta biker\u016f. Na horsk\u00e9m kole startoval tak\u00e9 na dvou olympi\u00e1d\u00e1ch \u2013 v Atlant\u011b v roce 1996 byl dev\u00e1t\u00fd a v Sydney v roce 2000 si o dv\u011b m\u00edsta polep\u0161il.\nO rok pozd\u011bji podepsal prvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed smlouvu se silni\u010dn\u00ed st\u00e1j\u00ed. Z italsk\u00e9ho Saeka se navzdory v\u00edt\u011bzstv\u00ed v celkov\u00e9m po\u0159ad\u00ed z\u00e1vodu Kolem Rakouska po roce st\u011bhoval do konkuren\u010dn\u00ed st\u00e1je Mapei. V t\u00e9to st\u00e1ji pro zm\u011bnu v jedn\u00e9 z etap nesl r\u016f\u017eov\u00fd trikot l\u00eddra Gira d'Italia a skon\u010dil celkov\u011b \u010dtrn\u00e1ct\u00fd. Tehdy tak\u00e9 reprezentoval Austr\u00e1lii \u00fasp\u011b\u0161n\u011b na Hr\u00e1ch Britsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed, kde vyhr\u00e1l \u010dasovku jednotlivc\u016f a byl druh\u00fd v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b.\nA\u017e pod hlavi\u010dkou Team Telekom (nyn\u00ed T-Mobile Team) vydr\u017eel dv\u011b sez\u00f3ny 2003 a 2004. V jej\u00edch barv\u00e1ch zv\u00edt\u011bzil v celkov\u00e9m po\u0159ad\u00ed z\u00e1vodu Kolem Rakouska 2004\nPo podpisu smlouvy se st\u00e1j\u00ed Davitamon-Lotto se poprv\u00e9 z\u00fa\u010dastnil Tour de France a hned se stal prvn\u00edm Australanem po 22 letech, kter\u00fd v tomto z\u00e1vod\u011b skon\u010dil do des\u00e1t\u00e9ho m\u00edsta (byl osm\u00fd). V horsk\u00fdch etap\u00e1ch dok\u00e1zal dr\u017eet tempo s tehdej\u0161\u00edmi hv\u011bzdami z\u00e1vodu Armstrongem, Ullrichem a Bassem. Ve stejn\u00e9m roce je\u0161t\u011b byl p\u00e1t\u00fd v z\u00e1vod\u011b Kolem N\u011bmecka.\nRok 2006 pro n\u011bj znamenal dal\u0161\u00ed vzestup. Na Tour de France obsadil u\u017e p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto kr\u00e1tce pot\u00e9, co zv\u00edt\u011bzil v etapov\u00e9m z\u00e1vod\u011b Tour de Romandie.\nV roce 2007 v p\u0159\u00edprav\u011b na svou t\u0159et\u00ed Tour startoval na Dauphin\u00e9 Lib\u00e9r\u00e9. V sedm\u00e9 etap\u011b obsadil druh\u00e9 m\u00edsto, dvakr\u00e1t byl \u010dtvrt\u00fd a celkov\u011b skon\u010dil druh\u00fd jen 14 sekund za Francouzem Moreauem. D\u00edky tomu pat\u0159il mezi \u0161ir\u0161\u00ed okruh favorit\u016f na Tour de France. Potvrdil svou v\u00fdbornou \u010dasovk\u00e1\u0159skou v\u00fdkonnost, v prvn\u00ed z \u010dasovek prohr\u00e1l jen s Kazachem Vinokurovem, u n\u011bho\u017e byl posl\u00e9ze odhalen v t\u00e9to etap\u011b doping, druh\u00fd byl i v \u010dasovce do Angouleme, kter\u00e1 byla p\u0159edposledn\u00ed etapou z\u00e1vodu. S Contadorem prohr\u00e1l v kone\u010dn\u00e9 klasifikaci jen o 23 sekund, v druh\u00e9 nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed por\u00e1\u017ece historie Tour.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Cadel Evans na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Severokorejsk\u00e1 fotbalov\u00e1 reprezentace do 20 let? <<>>: Severokorejsk\u00e1 fotbalov\u00e1 reprezentace do 20 let reprezentuje Severn\u00ed Koreu na mezin\u00e1rodn\u00edch turnaj\u00edch, jako je Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale hr\u00e1\u010d\u016f do 20 let.", "<<>>: Co je Tituly a vyznamen\u00e1n\u00ed Sergeje Gor\u0161kova? <<>>: Sergej Georgijevi\u010d Gor\u0161kov, admir\u00e1l lo\u010fstva Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, obdr\u017eel b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota \u0159adu sov\u011btsk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch civiln\u00edch i vojensk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f a medail\u00ed.\n1937: kapit\u00e1n 3. t\u0159\u00eddy\n1939: kapit\u00e1n 2. t\u0159\u00eddy\n1940: kapit\u00e1n 1. t\u0159\u00eddy\n16. z\u00e1\u0159\u00ed 1941: kontradmir\u00e1l\n25. z\u00e1\u0159\u00ed 1941: viceadmir\u00e1l\n3. srpna 1953: admir\u00e1l\n28. dubna 1962: admir\u00e1l lo\u010fstva\n28. \u0159\u00edjna 1967: admir\u00e1l lo\u010fstva Sov\u011btsk\u00e9ho svazu\n \u010cestn\u00e9 tituly \n Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu \u2013 7. kv\u011btna 1965 \u2013 za \u0161ikovn\u00e9 veden\u00ed vojsk, osobn\u00ed odvahu projevenou v boji proti nacistick\u00fdm \u00fato\u010dn\u00edk\u016fm a na pam\u00e1tku 20. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho lidu ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce\n Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu \u2013 21. prosince 1982 \u2013 za velk\u00fd p\u0159\u00ednos k bojov\u00e9 p\u0159ipravenosti n\u00e1mo\u0159nictva, za jeho vybaven\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdmi lod\u011bmi a za dovedn\u00e9 velen\u00ed\n \u0158\u00e1dy \n Lenin\u016fv \u0159\u00e1d \u2013 26. \u00fanora 1953, 23. \u00fanora 1960, 28. dubna 1963, 7. kv\u011btna 1965, 25. \u00fanora 1970, 21. \u00fanora 1978 a 21. prosince 1982\n \u0158\u00e1d \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluce \u2013 22. \u00fanora 1968\n \u0158\u00e1d rud\u00e9ho praporu \u2013 3. dubna 1942, 24. \u010dervence 1943, 6. listopadu 1947 a 23. \u010dervence 1959\n \u0158\u00e1d U\u0161akova I. t\u0159\u00eddy \u2013 28. \u010dervna 1945\n \u0158\u00e1d Kutuzova I. t\u0159\u00eddy \u2013 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1943\n \u0158\u00e1d U\u0161akova II. t\u0159\u00eddy \u2013 16. kv\u011btna 1944\n \u0158\u00e1d vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky I. t\u0159\u00eddy \u2013 11. b\u0159ezna 1985\n \u0158\u00e1d rud\u00e9 hv\u011bzdy \u2013 3. listopadu 1944\n \u0158\u00e1d za slu\u017ebu vlasti v ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch III. t\u0159\u00eddy \u2013 30. dubna 1975\n Medaile \n Medaile 100. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Vladimira Ilji\u010de Lenina\n Medaile Za z\u00e1sluhy p\u0159i obran\u011b st\u00e1tn\u00ed hranice SSSR\n Medaile Za obranu Od\u011bsy\n Medaile Za obranu Kavkazu\n Medaile za v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce 1941\u20131945\n Jubilejn\u00ed medaile 20. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce 1941\u20131945\n Jubilejn\u00ed medaile 30. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce 1941\u20131945\n Jubilejn\u00ed medaile 40. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce 1941\u20131945\n Medaile Za dobyt\u00ed Budape\u0161ti\n Medaile Za osvobozen\u00ed B\u011blehradu\n Medaile Veter\u00e1n ozbrojen\u00fdch sil SSSR\n Medaile Za upev\u0148ov\u00e1n\u00ed bojov\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed\n Medaile 30. v\u00fdro\u010d\u00ed sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy a n\u00e1mo\u0159nictva\n Medaile 40. v\u00fdro\u010d\u00ed Ozbrojen\u00fdch sil SSSR\n Medaile 50. v\u00fdro\u010d\u00ed Ozbrojen\u00fdch sil SSSR\n Medaile 60. v\u00fdro\u010d\u00ed Ozbrojen\u00fdch sil SSSR\n Medaile 70. v\u00fdro\u010d\u00ed Ozbrojen\u00fdch sil SSSR\n Pam\u011btn\u00ed medaile 250. v\u00fdro\u010d\u00ed Leningradu\n Pam\u011btn\u00ed medaile 1500. v\u00fdro\u010d\u00ed Kyjeva\nBulharsko Bulharsko\n \u0158\u00e1d Bulharsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky \u2013 1970, 1974 a 1985\n Vojensk\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd \u0159\u00e1d I. t\u0159\u00eddy \u2013 1945\n Medaile 30. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem\n Medaile 100. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed Bulharska od osmansk\u00e9ho podru\u010d\u00ed\n Pam\u011btn\u00ed medaile 100. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Georgiho Dimitrova\n\u010ceskoslovensko \u010ceskoslovensko\n Medaile Za upev\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed ve zbrani\nEgypt Egypt\nMedaile za vojensk\u00e9 z\u00e1sluhy I. t\u0159\u00eddy \u2013 1972\nIndon\u00e9sie Indon\u00e9sie\n \u0158\u00e1d hv\u011bzdy Indon\u00e9sk\u00e9 republiky \u2013 1961\nJemen Jemen\n\u0158\u00e1d p\u0159\u00e1telstv\u00ed n\u00e1rod\u016f \u2013 1983\nJugosl\u00e1vie Jugosl\u00e1vie\n \u0158\u00e1d partyz\u00e1nsk\u00e9 hv\u011bzdy I. t\u0159\u00eddy \u2013 1945 a 1965\nMa\u010farsko Ma\u010farsko\n \u0158\u00e1d za z\u00e1sluhy Ma\u010farsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky I. t\u0159\u00eddy \u2013 1965\nMongolsko Mongolsko\n S\u00fcchb\u00e1tar\u016fv \u0159\u00e1d \u2013 1971\n Medaile 50. v\u00fdro\u010d\u00ed Mongolsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy\nMedaile 60. v\u00fdro\u010d\u00ed Mongolsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy\n Medaile 30. v\u00fdro\u010d\u00ed chalcyn-golsk\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed\n Medaile 30. v\u00fdro\u010d\u00ed nad militaristick\u00fdm Japonskem\nPeru Peru\n\u0158\u00e1d n\u00e1mo\u0159n\u00edch z\u00e1sluh \u2013 1978\nPolsko Polsko\n komtur \u0158\u00e1du znovuzrozen\u00e9ho Polska \u2013 1968\n velkod\u016fstojn\u00edk \u0158\u00e1du znovuzrozen\u00e9ho Polska \u2013 1978\n Medaile bratrstva ve zbrani\nRumunsko Rumunsko\n \u0158\u00e1d Tudora Vladimireska I. t\u0159\u00eddy \u2013 1969\n \u0158\u00e1d hv\u011bzdy Rumunsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky III. t\u0159\u00eddy \u2013 1950\nTunisko Tunisko\n \u0158\u00e1d republiky \u2013 1977\nVietnam Vietnam\n Vojensk\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd \u0159\u00e1d I. t\u0159\u00eddy \u2013 1983V\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko V\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko\n Vlasteneck\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd \u0159\u00e1d ve zlat\u011b \u2013 1970\n Scharnhorst\u016fv \u0159\u00e1d \u2013 1980\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0413\u043e\u0440\u0448\u043a\u043e\u0432, \u0421\u0435\u0440\u0433\u0435\u0439 \u0413\u0435\u043e\u0440\u0433\u0438\u0435\u0432\u0438\u0447 na rusk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je SK Rozd\u011blov? <<>>: SK Rozd\u011blov byl kladensk\u00fd fotbalov\u00fd klub zalo\u017een\u00fd v roce 1910 v m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Rozd\u011blov (do roku 1940 a 1947 samostatn\u00e1 obec), jeden z nejstar\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch fotbalov\u00fdch klub\u016f. V roce 1987 zanikl f\u00faz\u00ed s SK Kladno.\n1910 SK Rozd\u011blov, zalo\u017een\u00fd v obci Rozd\u011blov\n1940-1945 prvn\u00ed slou\u010den\u00ed obce Rozd\u011blov s Kladnem za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky\n1947 slou\u010den\u00ed obce Rozd\u011blov s Kladnem\n1970? TJ Poldi SONP Rozd\u011blov\n1987 f\u00faze s TJ Poldi SONP Kladno\nH\u0159i\u0161t\u011b FK Rozd\u011blov se nach\u00e1z\u00ed na okraji ulice Sportovc\u016f nedaleko star\u00e9 rozd\u011blovsk\u00e9 n\u00e1vsi s kapl\u00ed v z\u00e1stavb\u011b rodinn\u00fdch dom\u016f, na kterou navazuje sportovn\u011b rekrea\u010dn\u00ed lesopark Lap\u00e1k, kter\u00fd h\u0159i\u0161t\u011b odd\u011bluje od dal\u0161\u00edch dvou fotbalov\u00fdch h\u0159i\u0161\u0165 Slovanu Kladno a Novo Kladno i od are\u00e1lu M\u011bstsk\u00e9ho stadionu Sleti\u0161t\u011b, pod\u00e9l ulice vede cyklostezka.\nPo roce 2000? bylo h\u0159i\u0161t\u011b zrekonstruov\u00e1no. V roce 2020 bylo v majetku Sportovn\u00edch are\u00e1l\u016f m\u011bsta Kladna, jeho n\u00e1jemci byli SK Kladno (\u010d\u00e1st tr\u00e9ninku) a klub FK Sparta Doly Kladno, kter\u00fd o h\u0159i\u0161t\u011b p\u0159i\u0161el.\n1941 postup do St\u0159edo\u010desk\u00e9 divize\nZdroje: \nStru\u010dn\u00fd p\u0159ehled1942\u20131943: St\u0159edo\u010desk\u00e1 divizeJednotliv\u00e9 ro\u010dn\u00edkyLegenda: Z \u2013 z\u00e1pasy, V \u2013 v\u00fdhry, R \u2013 rem\u00edzy, P \u2013 por\u00e1\u017eky, VG \u2013 vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly, OG \u2013 obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly, +/\u2212 \u2013 rozd\u00edl sk\u00f3re, B \u2013 body, \u010derven\u00e9 podbarven\u00ed \u2013 sestup, zelen\u00e9 podbarven\u00ed \u2013 postup, fialov\u00e9 podbarven\u00ed \u2013 reorganizace, zm\u011bna skupiny \u010di sout\u011b\u017ee\nhr\u00e1\u010diAnton\u00edn Brynda, Josef Holman, Josef Hor\u00e1k, Karel Ne\u0161vera a Bed\u0159ich Pech\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu (1896 \u2013 1996/97). Praha: Libri, 1997. S 165.\nJ\u00c1GR, Josef; OLIVERIUS, Miroslav. Kladno h\u00e1z\u00ed! : Sto let kladensk\u00e9ho fotbalu. SK Kladno 1903 - 2003. 1. vyd. Kladno: Statut\u00e1rn\u00ed m\u011bsto Kladno, 2003. 592 s. ISBN 80-239-0081-1. \n \nhttps://is.cuni.cz Stolet\u00e1 historie kladensk\u00e9ho fotbalu. bakal\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce. A Kraus. 2012.\nOdznaky.wz.", "<<>>: Co je Charles Robert Maturin? <<>>: Charles Robert Maturin (25. z\u00e1\u0159\u00ed 1780, Dublin \u2013 30. \u0159\u00edjna 1824, tamt\u00e9\u017e) byl irsk\u00fd duchovn\u00ed a anglicky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed preromantick\u00fd prozaik a dramatik, zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00fdm gotick\u00fdm rom\u00e1nem Melmoth the Wanderer (Poutn\u00edk Melmoth) z roku 1820.\nPoch\u00e1zel z rodiny hugenot\u016f, kte\u0159\u00ed uprchli z Francie po zru\u0161en\u00ed ediktu nantsk\u00e9ho roku 1685. Vystudoval Trinity College v Dublinu, stal se duchovn\u00edm a od roku 1803 byl vik\u00e1\u0159em dublinsk\u00e9 Katedr\u00e1ly svat\u00e9ho Patrika. Roku 1804 se o\u017eenil s uzn\u00e1vanou zp\u011bva\u010dkou Henriettou Kingsburyovou, dcerou vlivn\u00e9ho c\u00edrkevn\u00edho hodnost\u00e1\u0159e, \u010d\u00edm\u017e se stal p\u0159\u00edbuzn\u00fdm Oscara Wildeho, jeho\u017e byl prastr\u00fdc. Byl dobr\u00fdm kazatelem, ale m\u011bl mnoho sv\u011btsk\u00fdch z\u00e1jm\u016f. Jako dobr\u00fd zp\u011bv\u00e1k, v\u00fdte\u010dn\u00fd tane\u010dn\u00edk a elegantn\u00ed spole\u010dn\u00edk m\u011bl r\u00e1d spole\u010densk\u00fd \u017eivot. Po\u0159\u00e1dal dom\u00e1c\u00ed b\u00e1ly, kter\u00e9 se brzy staly v Dublinu pov\u011bstn\u00fdmi.Jeho prvn\u00edmi liter\u00e1rn\u00edmi d\u00edly byly t\u0159i ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 gotick\u00e9 rom\u00e1ny, napsan\u00e9 pod pseudonymem Dennis Jasper Murphy. V\u0161iml si jich v\u0161ak Walter Scott a upozornil na n\u011b lorda Byrona. D\u00edky podpo\u0159e t\u011bchto dvou liter\u00e1t\u016f byla roku 1816 s \u00fasp\u011bchem uvedena v lond\u00fdnsk\u00e9m divadle Drury Lane Maturinova divadeln\u00ed hra Bertram s Edmudem Keanem v hlavn\u00ed roli. Hru v\u0161ak odsoudil jako nep\u016fvodn\u00ed, nudnou, nemravnou a bezbo\u017enou Samuel Taylor Coleridge, a pot\u00e9, co Irsk\u00e1 c\u00edrkev odhalila Maturina jako jej\u00edho autora (vzdal se sv\u00e9ho pseudonymu, aby z\u00edskal finan\u010dn\u00ed odm\u011bnu za uveden\u00ed hry), zastavila mu dal\u0161\u00ed slu\u017eebn\u00ed postup.Finan\u010dn\u00ed \u00fasp\u011bch Bertrama byl ale pohlcen t\u00edm, \u017ee Maturin musel krom\u011b sv\u00e9 rodiny podporovat tak\u00e9 sv\u00e9ho nemocn\u00e9ho otce a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00e9. Kdy\u017e jeho dal\u0161\u00ed dv\u011b divadeln\u00ed hry nesklidily \u017e\u00e1dn\u00fd ohlas, za\u010dal se v\u011bnovat pr\u00f3ze a roku 1820 vydal sv\u00e9 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo, gotick\u00fd rom\u00e1n Melmoth the Wanderer (Poutn\u00edk Melmoth), kter\u00fd m\u011bl velk\u00fd ohlas v liter\u00e1rn\u00edm sv\u011bt\u011b nejen v Anglii, ale p\u0159edev\u0161\u00edm ve Francii a tak\u00e9 v USA. P\u0159esto zem\u0159el v chudob\u011b po dlouh\u00e9 nemoci, kterou se marn\u011b sna\u017eil vyl\u00e9\u010dit. Byl pochov\u00e1n v Dublinu na h\u0159bitov\u011b Francis Street Burial Ground.\nThe Fatal Revenge; or, the Family of Montorio (1807, Osudn\u00e1 pomsta aneb Rodina Montori\u016f), gotick\u00fd rom\u00e1n.\nThe Wild Irish Boy (1808, Divok\u00fd irsk\u00fd chlapec), gotick\u00fd rom\u00e1n.\nThe Milesian Chief (1812, Irlandsk\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk), gotick\u00fd rom\u00e1n zalo\u017een\u00fd na d\u00e1vn\u00fdch irsk\u00fdch pov\u011bstech.\nBertram; or The Castle of St. Aldobrand (1816, Bertram aneb Hrad St. Aldobrand), ver\u0161ovan\u00e1 trag\u00e9die o urozen\u00e9m psanci a jeho ne\u0161\u0165astn\u00e9 l\u00e1sce.\nManuel (1817), trag\u00e9die.\nFredolfo (1819), trag\u00e9die.\nSermons (1819, K\u00e1z\u00e1n\u00ed).\nWomen; or Pour Et Contre (1818, \u017deny aneb Pro a proti), rom\u00e1n o l\u00e1sce dvou \u017een (matky a dcery, jak se nakonec uk\u00e1zalo) k jednomu mu\u017ei, na pozad\u00ed realisticky zobrazen\u00e9 dublinsk\u00e9 spole\u010dnosti.\nMelmoth the Wanderer (1820, Poutn\u00edk Melmoth), mistrovsk\u00e9 d\u00edlo pozdn\u00edho gotick\u00e9ho rom\u00e1nu, vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se mimo\u0159\u00e1dnou psychologickou propracovanost\u00ed, kter\u00e9 v sob\u011b spojuje faustovsk\u00fd a ahasverovsk\u00fd motiv. Skl\u00e1d\u00e1 ze vlastn\u011b ze \u0161esti samostatn\u00fdch gotick\u00fdch novel, kter\u00e9 se ale vz\u00e1jemn\u011b prol\u00ednaj\u00ed, a vkl\u00e1d\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhu do p\u0159\u00edb\u011bhu vytv\u00e1\u0159ej\u00ed d\u016fmysln\u00fd celek. Jeho hrdinou je tajemn\u00fd poutn\u00edk bloud\u00edc\u00ed sv\u011btem, kter\u00fd upsal svou du\u0161i \u010f\u00e1blu, aby z\u00edskal nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti a prodlou\u017een\u00fd \u017eivot. Zjevuje se v r\u016fzn\u00fdch dob\u00e1ch a na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech a hled\u00e1 sv\u00e9 ob\u011bti. Prost\u0159ednictv\u00edm jeho p\u0159\u00edb\u011bh\u016f autor odhaluje hr\u016fzn\u00e9 podtexty lidsk\u00e9 spole\u010dnosti jeho doby.\nThe Albigenses (1824, Albien\u0161t\u00ed), historick\u00fd rom\u00e1n.\nFive Sermons on the Errors of the Roman Catholic Church (1824, P\u011bt k\u00e1z\u00e1n\u00ed o chyb\u00e1ch \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve).\nLeixlip Castle (1825, Na hrad\u011b leixlipsk\u00e9m), gotick\u00e1 novela o hr\u016fzn\u00e9m d\u00e9monick\u00e9m man\u017eelovi.\nOsmyn the Renegade (1830), posmrtn\u011b vydan\u00e9 fragmenty hry z roku 1822.\nLibreto italsk\u00e9 opery Vincenza Belliniho Il Pirata (Pir\u00e1t) z roku 1827, kter\u00e9 napsal Felice Romani, je zalo\u017een\u00e9 na francouzsk\u00e9m p\u0159ekladu Maturinovy trag\u00e9die Bertram aneb Hrad St. Aldobrand.\nFrancouzsk\u00fd spisovatel Honor\u00e9 de Balzac napsal roku 1835 satirick\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed rom\u00e1nu Poutn\u00edk Melmoth s n\u00e1zvem Usm\u00ed\u0159en\u00fd Melmoth (Melmoth recon\u00e7ili\u00e9).\nBritsk\u00fd \u010dasopis o surrealismu vych\u00e1zej\u00edc\u00ed v letech 1979\u20131981 byl pojmenov\u00e1n Melmoth.\nBritsk\u00e1 spisovatelka Sarah Perryov\u00e1 vydala roku 2018 rom\u00e1n Melmoth, ve kter\u00e9m je p\u0159ekladatelka \u017eij\u00edc\u00ed v Praze konfrontov\u00e1na s poutn\u00edkem Melmothem.\nPoutn\u00edk Melmoth. Praha: Odeon 1972, p\u0159elo\u017eil Tom\u00e1\u0161 Korba\u0159.\nNa hrad\u011b leixlipsk\u00e9m, novela je obsa\u017eena v knize Stra\u0161idla, duchov\u00e9 & spol, Praha: Albatros 2001.\nPoutn\u00edk Melmoth, Praha: M\u011bstsk\u00e1 knihovna v Praze 2019, p\u0159elo\u017eil Tom\u00e1\u0161 Korba\u0159, elektronick\u00e1 kniha.\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Charles Robert Maturin\n \n Osoba Charles Robert Maturin ve Wikicit\u00e1tech (anglicky)\n Autor Charles Robert Maturin ve Wikizdroj\u00edch (anglicky)\n(anglicky) Charles Robert Maturin \u2013 Fantastic Fiction\n(anglicky) Charles Robert Maturin \u2013 ISFDB\n(anglicky) Maturin, Charles R.", "<<>>: Co je Euroliga v basketbalu \u017een 2014/2015? <<>>: Euroliga v basketbale \u017een 2014/15 byla 24. ro\u010dn\u00edkem Euroligy v basketbale \u017een pod sou\u010dasn\u00fdm jm\u00e9nem. Sez\u00f3na, v\u010detn\u011b play-off, trvala od 11. listopadu 2014 do 12. dubna 2015. 15 t\u00fdm\u016f z 8 zem\u00ed bylo rozd\u011bleno do 2 skupin, z ka\u017ed\u00e9 skupiny postupovaly 4 nejlep\u0161\u00ed t\u00fdmy do play-off.\n\u010ctvrtfin\u00e1le se hr\u00e1lo na dva v\u00edt\u011bzn\u00e9 z\u00e1pasy, \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed celky postoupily do Final Four. M\u00edstem kon\u00e1n\u00ed Final Four byla Praha, celkov\u00fdm v\u00edt\u011bzem sout\u011b\u017ee se stal dom\u00e1c\u00ed celek ZVVZ USK Praha. \nHr\u00e1lo se na dva v\u00edt\u011bzn\u00e9 z\u00e1pasy. T\u00fdm 1 hr\u00e1l v\u017edy prvn\u00ed z\u00e1pas doma, druh\u00fd venku, p\u0159\u00edpadn\u00fd t\u0159et\u00ed op\u011bt doma.\nPozn\u00e1mky:\n\u2020 P\u0159esto\u017ee t\u00fdm Nad\u011b\u017eda Orenburg skon\u010dil ve skupin\u011b B druh\u00fd, podle Pravidel Euroligy v basketbale \u017een, \u010dl\u00e1nek 14, pozn\u00e1mka 1:\u201eJestli\u017ee se do \u010dtvrtfin\u00e1le kvalifikuj\u00ed t\u0159i t\u00fdmy z t\u00e9\u017ee zem\u011b a dva z t\u011bchto t\u00fdm\u016f by m\u011bly podle nasazen\u00ed hr\u00e1t proti sob\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny nejsou nutn\u00e9. Pokud by v\u0161ak ka\u017ed\u00fd z t\u011bchto t\u00fdm\u016f m\u011bl hr\u00e1t s ciz\u00edm soupe\u0159em, budou se\u0159azeny podle v\u00fdsledk\u016f ze z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti. T\u00fdm na 2. m\u00edst\u011b se pak utk\u00e1 s t\u00fdmem na 3. m\u00edst\u011b.\u201c\nZe t\u0159\u00ed rusk\u00fdch klub\u016f m\u011blo nejlep\u0161\u00ed bilanci v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti Dynamo Kursk, co\u017e poslalo proti sob\u011b ve \u010dtvrtfin\u00e1le UGMK Jekat\u011brinburg (druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed rusk\u00fd klub v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti) a Nad\u011b\u017edu Orenburg (t\u0159et\u00ed nejlep\u0161\u00ed rusk\u00fd klub z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti).\u2020\u2020 Vzhledem k v\u00fd\u0161e uveden\u00e9mu dal\u0161\u00ed \u010dtvrtfin\u00e1lovou dvojici utvo\u0159ily celky ZVVZ USK Praha a CB Avenida. V\u00fdhodu dom\u00e1c\u00edho prost\u0159ed\u00ed v prvn\u00edm a p\u0159\u00edpadn\u00e9m t\u0159et\u00edm utk\u00e1n\u00ed s\u00e9rie z\u00edskal \u0161pan\u011blsk\u00fd klub d\u00edky lep\u0161\u00edmu pom\u011bru v\u00fdher a proher v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti.\nJako hostitelsk\u00fd klub pro Final Four byl vybr\u00e1n celek ZVVZ USK Praha. Final Four \u017eensk\u00e9 Euroligy se v \u010cesku uskute\u010dnilo ji\u017e po\u010dtvrt\u00e9, poprv\u00e9 v\u0161ak v Praze \u2013 v letech 1999, 2006 a 2008 bylo hostitelsk\u00fdm m\u011bstem Brno. M\u00edstem kon\u00e1n\u00ed byla Sportovn\u00ed hala Kr\u00e1lovka na pra\u017esk\u00e9 Letn\u00e9.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2014\u201315 EuroLeague Women na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Specialist\u00e9? <<>>: Toto je seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu Specialist\u00e9. \u010cesk\u00fd krimin\u00e1ln\u00ed seri\u00e1l Specialist\u00e9 je vys\u00edl\u00e1n od 16. ledna 2017 na TV Nova.\n1. rok\n2. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 9.\n3. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 46.\n4. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 84.\n5. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 109.\n5. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 120.\n6. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 136.\n7. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 173.\n7. rokV dob\u011b premi\u00e9ry uv\u00e1d\u011bno v televizn\u00edch programech pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm, tzn. bez ozna\u010den\u00ed \u0159ady a za\u010dalo se od d\u00edlu \u010d. 190.", "<<>>: Co je Monika Leov\u00e1? <<>>: Monika Leov\u00e1 (* 23. \u010dervence 1991 Praha) je \u010desk\u00e1 moder\u00e1torka, modelka a Blesk \u010cesk\u00e1 Miss Earth pro rok 2013.\nMonika Leov\u00e1 se narodila v Praze, ale od narozen\u00ed \u017eila s matkou a prarodi\u010di v mal\u00e9 vesni\u010dce Dvo\u0159isko, nedaleko m\u011bsta Choce\u0148. Poch\u00e1z\u00ed z rasov\u011b sm\u00ed\u0161en\u00e9 rodiny, jeliko\u017e jej\u00ed matka Jana Leov\u00e1 (rozen\u00e1 Syrov\u00e1) je \u010ce\u0161ka a otec L\u00ea \u0110inh Ch\u00e2u je vietnamsk\u00e9ho p\u016fvodu. Kdy\u017e byla mal\u00e1, tak se jej\u00ed rodi\u010de rozvedli. M\u00e1 sestru Lenku a bratra \u010ce\u0148ka. V \u010dervnu 2018 se provdala za Martina Ko\u0161\u00edna. V \u0159\u00edjnu 2020 ozn\u00e1mila, \u017ee je t\u011bhotn\u00e1.\nNa z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu chodila do Chocn\u011b, kterou absolvovala v roce 2006. V letech 2006\u20132010 studovala na Obchodn\u00ed akademii v Chocni. Od \u0159\u00edjna 2010 studovala na Fakult\u011b informatiky a statistiky Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 bakal\u00e1\u0159sk\u00fd obor Statistick\u00e9 metody v ekonomii ve studijn\u00edm programu Kvantitativn\u00ed metody v ekonomice, kter\u00fd absolvovala v \u010dervnu 2014. N\u00e1zev t\u00e9ma bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce zn\u011bl: Progn\u00f3za obsazenosti \u0161koln\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed Chocn\u011b do roku 2015 prost\u0159ednictv\u00edm \u010dasov\u00fdch \u0159ad. Ovl\u00e1d\u00e1 anglick\u00fd a rusk\u00fd jazyk.\nV roce 2012 se stala I. vicemiss Miss V\u0160E (v\u00edt\u011bzkou se stala Andrea Kol\u00e1\u0159ov\u00e1). V roce 2013 se z\u00fa\u010dastnila sout\u011b\u017ee kr\u00e1sy \u010cesk\u00e1 Miss. P\u0159ed \u010ceskou Miss se b\u00e1la, \u017ee pr\u00e1v\u011b kv\u016fli sv\u00e9mu exotick\u00e9mu vzhledu nem\u00e1 \u0161anci usp\u011bt. Fin\u00e1lov\u00fd galave\u010der se konal 23. b\u0159ezna 2013 v Hudebn\u00edm divadle Karl\u00edn a z\u00edskala titul Blesk \u010cesk\u00e1 Miss Earth. Toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed ji nominovalo na mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017e kr\u00e1sy Miss Earth pro rok 2013.\nD\u00edky \u010cesk\u00e9 Miss z\u00edskala na televizn\u00ed stanici Prima exkluzivn\u00ed smlouvu. Od 12. srpna 2013 moderovala tam nov\u011b zav\u00e1d\u011bn\u00e9 Odpoledn\u00ed zpr\u00e1vy. Moder\u00e1torskou dvojici tvo\u0159ila s Tom\u00e1\u0161em Draho\u0148ovsk\u00fdm.\nVietnamsky trochu rozum\u00ed, ale v\u016fbec nemluv\u00ed. V \u00e9teru r\u00e1dia Zet jako host po\u0159adu My\u0161len\u00ed prvn\u00ed ligy Jana M\u00fchlfeita vyznala, \u017ee byla v\u017edy exhibicionistka.\nSv\u00e9 prvn\u00ed hereck\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti dostala Monika v seri\u00e1lech V.I.P. vra\u017edy (2016) a Ohniv\u00fd ku\u0159e (2018).\n \nMonika Leov\u00e1 v Internet Movie Database (anglicky)\nMonika Leov\u00e1 na D.F.C.\nMonika Leov\u00e1 na DANIELAmodels.", "<<>>: Co je Karel L\u00e1zni\u010dka (v\u00fdtvarn\u00edk)? <<>>: Karel L\u00e1zni\u010dka (14. b\u0159ezna 1935, Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed \u2013 13. \u0159\u00edjna 2004, T\u0159eb\u00ed\u010d) byl \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159 a textiln\u00ed v\u00fdtvarn\u00edk.\nKarel L\u00e1zni\u010dka se narodil v roce 1935 ve Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed, mezi lety 1955 a 1961 vystudoval Vysokou \u0161kolu um\u011bleckopr\u016fmyslovou v Praze, kde jej vyu\u010doval Anton\u00edn Kybal, kter\u00fd m\u011bl chalupu v Pt\u00e1\u010dov\u011b u T\u0159eb\u00ed\u010de, kam Karel L\u00e1zni\u010dka se spolu\u017e\u00e1ky jej jezdil nav\u0161t\u011bvovat. Tam se sezn\u00e1mil se svoji man\u017eelkou, po ukon\u010den\u00ed studia se vr\u00e1til do Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed, kde nastoupil do dru\u017estva Blata, kde se v\u011bnoval n\u00e1vrh\u016fm l\u00e1tek pro svrchn\u00ed oble\u010den\u00ed. Tam pracoval do roku 1964, kdy ode\u0161el do T\u0159eb\u00ed\u010de. Tam nastoupil na pozici aran\u017e\u00e9ra do okresn\u00edho pr\u016fmyslov\u00e9ho podniku, od roku 1968 p\u016fsobil jako v\u00fdtvarn\u00fd um\u011blec, kdy se v\u011bnoval prim\u00e1rn\u011b tapis\u00e9ri\u00edm a gobel\u00edn\u016fm, pracoval v ateli\u00e9ru na z\u00e1mku S\u00e1dek nedaleko Kojetic. Mimo jin\u00e9 vytvo\u0159il velk\u00fd gobel\u00edn s vyobrazen\u00edm t\u0159eb\u00ed\u010dsk\u00fdch pam\u00e1tek, kter\u00fd byl um\u00edst\u011bn do prostor Muzea Vyso\u010diny v T\u0159eb\u00ed\u010di. Vypom\u00e1hal tak\u00e9 se zak\u00e1zkami man\u017eel\u016fm Kybalov\u00fdm. Jeho gobel\u00edny byly um\u00edst\u011bny mimo jin\u00e9 t\u0159eba do JZD v n\u011bkolika vesnic\u00edch v okrese T\u0159eb\u00ed\u010d, do \u00fa\u0159ad\u016f v okrese T\u0159eb\u00ed\u010d, do hotelu SKI v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b na Morav\u011b nebo Technick\u00e9ho st\u0159ediska \u010cSSR v Moskv\u011b.\n1977, Blatsk\u00e9 muzeum, Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed (Karel L\u00e1zni\u010dka: Gobel\u00edny)\n1979, D\u016fm um\u011bn\u00ed m\u011bsta Brna, Brno (Karel L\u00e1zni\u010dka: Tapiserie)\n1979, Jednotn\u00fd klub pracuj\u00edc\u00edch, Velk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed\n2000, Galerie 6, T\u0159eb\u00ed\u010d\n2002, Galerie a kav\u00e1rna ve v\u011b\u017ei, M\u011bln\u00edk (Karel L\u00e1zni\u010dka: Gobel\u00edny)\n2003, Galerie Malovan\u00fd d\u016fm, T\u0159eb\u00ed\u010d (Karel L\u00e1zni\u010dka: Gobel\u00edny)\n2016, V\u00fdstavn\u00ed s\u00ed\u0148 P\u0159edz\u00e1m\u010d\u00ed, T\u0159eb\u00ed\u010d (Karel L\u00e1zni\u010dka: Kresby a drobn\u00e1 gobel\u00ednov\u00e1 tvorba)\n1975, Praha (V\u00fdtvarn\u00ed um\u011blci k 30. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska Sov\u011btskou arm\u00e1dou)\n1981, Oblastn\u00ed galerie Vyso\u010diny, Jihlava (V\u00fdtvarn\u00e1 tvorba na Vyso\u010din\u011b)\n1985, Oblastn\u00ed galerie Vyso\u010diny, Jihlava (V\u00fdtvarn\u00edci Vyso\u010diny)\n1985, D\u016fm um\u011bn\u00ed m\u011bsta Brna, Brno (V\u00fdtvarn\u00ed um\u011blci Jihomoravsk\u00e9ho kraje: V\u00fdstava ke 40. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska Sov\u011btskou arm\u00e1dou)\n1985, Oblastn\u00ed galerie Vyso\u010diny v Jihlav\u011b, Jihlava (V\u00fdtvarn\u00edci Vyso\u010diny (Na po\u010dest 40.", "<<>>: Co je Access Control List? <<>>: ACL (anglicky access control list, \u010desky doslova seznam pro \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edstupu) je v oblasti po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 bezpe\u010dnosti seznam opr\u00e1vn\u011bn\u00ed p\u0159ipojen\u00fd k n\u011bjak\u00e9mu objektu (nap\u0159. souboru). Seznam ur\u010duje, kdo nebo co m\u00e1 povolen\u00ed p\u0159istupovat k objektu a jak\u00e9 operace s n\u00edm m\u016f\u017ee prov\u00e1d\u011bt. V typick\u00e9m ACL specifikuje ka\u017ed\u00fd z\u00e1znam v seznamu u\u017eivatele a operaci. Nap\u0159\u00edklad: Z\u00e1znam v ACL pro soubor XYZ d\u00e1v\u00e1 u\u017eivateli Pepa pr\u00e1vo smazat soubor XYZ.\nU bezpe\u010dnostn\u00edho modelu pou\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edho ACL syst\u00e9m p\u0159ed proveden\u00edm ka\u017ed\u00e9 operace prohled\u00e1 ACL a nalezne v n\u011bm odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed z\u00e1znam, podle kter\u00e9ho rozhodne, zda operace sm\u00ed b\u00fdt provedena.\nJednou ze z\u00e1kladn\u00edch ot\u00e1zek p\u0159i tvorb\u011b bezpe\u010dnostn\u00edho modelu zalo\u017een\u00e9ho na ACL je ot\u00e1zka, jak bude mo\u017eno editovat samotn\u00e9 ACL. Syst\u00e9my, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed ACL, se daj\u00ed klasifikovat do dvou kategori\u00ed: voliteln\u00e9 (anglicky discretionary) a povinn\u00e9 (anglicky mandatory).\nSyst\u00e9my s voliteln\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm p\u0159\u00edstupu umo\u017e\u0148uj\u00ed tv\u016frci \u010di vlastn\u00edkovi objektu pln\u011b \u0159\u00eddit p\u0159\u00edstup k objektu, v\u010detn\u011b nap\u0159\u00edklad \u00fapravy ACL tak, aby p\u0159\u00edstup z\u00edskal kdokoli jin\u00fd. U povinn\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edstupu (t\u00e9\u017e \u201enevoliteln\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edstupu\u201c) jsou v\u0161echny operace podm\u00edn\u011bny i omezen\u00edmi stanoven\u00fdmi opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem je\u0161t\u011b nad r\u00e1mec omezen\u00ed definovan\u00fdch v ACL.\nTradi\u010dn\u00ed syst\u00e9my ACL stanovuj\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed u\u017eivatel\u016fm jednotliv\u011b, tak\u017ee syst\u00e9m s velik\u00fdm po\u010dtem u\u017eivatel\u016f se pon\u011bkud obt\u00ed\u017en\u011b spravuje. Modern\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupem pak jsou bezpe\u010dnostn\u00ed modely zalo\u017een\u00e9 na tzv. rol\u00edch, kdy jsou opr\u00e1vn\u011bn\u00ed p\u0159id\u011blov\u00e1na rol\u00edm (nap\u0159. \u201espr\u00e1vce\u201c, \u201esekret\u00e1\u0159ka\u201c) a u\u017eivatel\u016fm jsou p\u0159id\u011blov\u00e1ny jednotliv\u00e9 role. Tato alternativa k ACL modelu se ozna\u010duje jako role-based access control (RBAC).\nSeznam je datov\u00e1 struktura, obvykle tabulka obsahuj\u00edc\u00ed polo\u017eky specifikuj\u00edc\u00ed pr\u00e1va u\u017eivatele nebo skupiny k ur\u010dit\u00fdm objekt\u016fm, jako jsou programy, procesy, nebo soubory. Tyto polo\u017eky zn\u00e1m\u00e9 jako polo\u017eky pro \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edstupu (ACE) ve Windows, OpenVMS a Mac OS X opera\u010dn\u00edch syst\u00e9mech. Ka\u017ed\u00fd dostupn\u00fd objekt obsahuje identifik\u00e1tor v ACL. Specifick\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 pr\u00e1va rozhoduj\u00ed o povolen\u00ed nebo opr\u00e1vn\u011bn\u00ed, jako kter\u00fd u\u017eivatel ma pr\u00e1vo \u010dten\u00ed, z\u00e1pisu, nebo proveden\u00ed objektu. V n\u011bkter\u00fdch proveden\u00edch m\u016f\u017ee ACL \u0159\u00eddit, zdali m\u016f\u017ee u\u017eivatel nebo skupina u\u017eivatel\u016f m\u011bnit ACL na n\u011bjak\u00fd objekt.\nP\u0159esto\u017ee ACL je standardem POSIX, jeho implementace v r\u016fzn\u00fdch opera\u010dn\u00edch syst\u00e9mech se v\u00fdrazn\u011b li\u0161\u00ed. Ochrann\u00e9 koncepty POSIX .1e a .2c byly sta\u017eeny, kdy\u017e se stal jejich rozsah p\u0159\u00edli\u0161 \u0161irok\u00fd, a pr\u00e1ce by nebyla kompletn\u00ed, ale dob\u0159e propracovan\u00e9 \u010d\u00e1sti definuj\u00edc\u00ed ACL se \u0161iroce implementovaly a zn\u00e1me je jako \u201ePOSIX ACL\u201c.\nU po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch s\u00edt\u00ed se jako ACL ozna\u010duje seznam pravidel popisuj\u00edc\u00ed porty nebo (s\u00ed\u0165ov\u00e9) d\u00e9mony, kter\u00e9 jsou dostupn\u00e9 na po\u010d\u00edta\u010di (\u010di jin\u00e9m za\u0159\u00edzen\u00ed na s\u00ed\u0165ov\u00e9 vrstv\u011b), a u ka\u017ed\u00e9 seznam za\u0159\u00edzen\u00ed a s\u00edt\u00ed, kter\u00e9 mohou tuto slu\u017ebu pou\u017e\u00edvat. ACL mohou b\u00fdt jak na konkr\u00e9tn\u00edch serverech, tak i na routerech. Zpravidla existuj\u00ed odd\u011blen\u00e1 ACL pro p\u0159\u00edchoz\u00ed a odchoz\u00ed data. Viz t\u00e9\u017e firewall.", "<<>>: Co je Hlas mu\u010dedn\u00edk\u016f? <<>>: Hlas mu\u010dedn\u00edk\u016f je skupina n\u011bkolika p\u0159\u00edbuzn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch organizac\u00ed zalo\u017een\u00fdch z popudu luter\u00e1nsk\u00e9ho far\u00e1\u0159e Richarda Wurmbranda v zem\u00edch jako je Austr\u00e1lie, \u010cesk\u00e1 republika, Kanada, Nov\u00fd Z\u00e9land a Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9. Posl\u00e1n\u00edm organizace je zvy\u0161ovat pov\u011bdom\u00ed o tis\u00edcovk\u00e1ch k\u0159es\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed jsou ro\u010dn\u011b zab\u00edjeni, mu\u010deni, v\u011bzn\u011bni nebo jinak utla\u010dov\u00e1ni kv\u016fli sv\u00e9 v\u00ed\u0159e. Tak\u00e9 poskytuje praktickou pomoc pron\u00e1sledovan\u00fdm k\u0159es\u0165an\u016fm nap\u0159\u00ed\u010d cel\u00fdm sv\u011btem. Tyto organizace jsou financov\u00e1ny prost\u0159ednictv\u00edm dar\u016f jednotliv\u00fdch c\u00edrkv\u00ed, soukrom\u00fdch osob a organizac\u00ed. Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 celosv\u011btov\u00e9 s\u00eddlo t\u00e9to organizace, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 m\u00edstn\u00ed pobo\u010dka je pr\u00e1vn\u011b i organiza\u010dn\u011b samostatnou a ekonomicky sob\u011bsta\u010dnou entitou.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Voice of the Martyrs na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bryan Talbot? <<>>: Bryan Talbot (* 24. \u00fanora 1952 ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed) je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele form\u00e1tu rom\u00e1n v obrazech a za kmotra modern\u00edho britsk\u00e9ho undergroundov\u00e9ho komiksu.\nJeho prvn\u00ed kresby se objevily v \u010dasopisu British Tolkien Society (Britsk\u00e9 tolkienovsk\u00e9 spole\u010dnosti) Mallorn v roce 1969. Tehdy spolupracoval se spolu\u017e\u00e1kem Bonkem na t\u00fddenn\u00edm stripu pro vysoko\u0161kolsk\u00e9 noviny. Po absolutoriu pracoval d\u00e1l pro undergroundov\u00e1 vydavatelstv\u00ed a pro Alchemy Press vytvo\u0159il komiks Brainstorm. Prvn\u00ed t\u0159i \u010d\u00edsla tvo\u0159ila trilogie Chester P. Hackenbush. Hackenbushe se pak chopil Alan Moore a poameri\u010dtil ho, \u010d\u00edm\u017e vznikl Chester Williams v s\u00e9rii Swamp Thing nakladatelstv\u00ed DC, kde se objevuje dodnes.\nV roce 1978 Talbot za\u010dal tvo\u0159it epickou s\u00e1gu Dobrodru\u017estv\u00ed Luthera Arkwrighta. Ta v sob\u011b spojuje science fiction, historii, \u0161pion\u00e1\u017e a nadp\u0159irozeno. Je vypr\u00e1v\u011bna experiment\u00e1ln\u00ed vyprav\u011b\u010dskou technikou, vyh\u00fdb\u00e1 se zvukov\u00fdm efekt\u016fm, pohybov\u00fdm stop\u00e1m a bublin\u00e1m s my\u0161lenkami hrdin\u016f. K jeho vlivu se hl\u00e1s\u00ed Alan Moore, Garth Ennis, Grant Morrison, Steve Bissette, Neil Gaiman, Michael Zulli a Rick Veitch. Luther Ark\u00adwrighht se stal prvn\u00edm rom\u00e1nem v obrazech ur\u010den\u00fdm dosp\u011bl\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm. D\u00edlo vznikalo deset let a jeho definitivn\u00ed podoba vznikla a\u017e v roce 2005 po digit\u00e1ln\u00ed rekonstrukci v \u010cesk\u00e9 republice. V knize Art Of Bryan Talbot (vydavatelstv\u00ed NBM, New York 2007) je \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed ozna\u010deno jako absolutn\u011b nejlep\u0161\u00ed.\nJeho dal\u0161\u00edm rom\u00e1nem v obrazech je Poh\u00e1dka o zlobiv\u00e9 kryse, kter\u00e1 z\u00edskala Eisner Award, cenu Comic Creators\u2019 Guild, dv\u011b Comic Art Award, dv\u011b americk\u00e9 Comic Buyers\u2019 Guide Don Thomson Award a Internet Comic Award za nejlep\u0161\u00ed rom\u00e1n v obrazech. Ve \u0160pan\u011blsku z\u00edskala cenu Haxtur, ve \u0160v\u00e9dsku Unghunden a v Kanad\u011b.\nB3d3lys D3couverte a objevila se na ka\u017edoro\u010dn\u00edm seznamu doporu\u010den\u00e9ho \u010dtiva New York Times. Byla nominov\u00e1n i na British Library Award, The National Cartoonists\u2019 Society of America\u2019s Rueben Award a Harvey Award. Pou\u017e\u00edv\u00e1 ji \u0159ada \u0161kol, univerzit a center pro zneu\u017e\u00edvan\u00e9 d\u011bti v Brit\u00e1nii i Americe.\nVe sv\u00e9m t\u0159et\u00edm rom\u00e1nu v obrazech Srdce Imp\u00e9ria se Talbot op\u011bt vr\u00e1til k postav\u011b Luthera Arkwrighta. Rom\u00e1n vy\u0161el v roce 2001 a z\u00edskal cenu Eagle Award a byl nominov\u00e1n na dv\u011b Eisner Award. V \u010cesk\u00e9 republice vy\u0161el v roce 2006.\nV roce 1983 za\u010dal Bryan Talbot pracovat pro 2000AD. Ve spolupr\u00e1ci se spisovatelem Patem Millsem vydal t\u0159i knihy ze s\u00e9rie Nemesis the Warlock. S\u00e9rie z\u00edskala Eagle Award za nejlep\u0161\u00ed rom\u00e1n v obrazech a postava Torquemady dostala cenu za \u201enejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho padoucha\u201c t\u0159i roky po sob\u011b.\n\u010cty\u0159i roky Talbot pracoval pro americkou spole\u010dnost DC Comics na titulech jako Hellblazer (s Jamiem Delanem), Sandman (s Neilem Gaimanem), Batman a dvousetstr\u00e1nkov\u00e9 s\u00e9rii The Nazz (s Tomem Veitchem). The Sandman Special \u010d. 1 byl nominov\u00e1n na Harvey Award. Jeho dvoud\u00edln\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o Batmanovi pro Legends of the Dark Knight byl nominov\u00e1n na dv\u011b Eisner Awards.\nJeho zat\u00edm posledn\u00edm vydan\u00fdm samostatn\u00fdm d\u00edlem je kniha Alice in Sunderland, ve kter\u00e9 na pozad\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu o Alence ukazuje historii a sou\u010dasnost kraje Sunderland.\nM\u011bl samostatn\u00e9 v\u00fdstavy komiksov\u00fdch d\u011bl v Lancashire, Tosk\u00e1nsku, Lond\u00fdn\u011b a New Yorku a je \u010dast\u00fdm hostem mezin\u00e1rodn\u00edch komiksov\u00fdch festival\u016f. Jeho komiksy vy\u0161ly v It\u00e1lii, \u0160pan\u011blsku, N\u011bmecku, Braz\u00edlii, Francii, D\u00e1nsku, Finsku a v \u010cesk\u00e9 republice.\nV Adult Comics Rogera Sabina (Routledge 1993) je ozna\u010den za jednoho ze zakladatel\u016f form\u00e1tu rom\u00e1n v obrazech.", "<<>>: Co je Me'ir Friedmann? <<>>: Me'ir (I\u0161 \u0160alom) Friedmann (10. \u010dervence 1831, Kru\u017en\u00e1, Gemersko-malohontsk\u00e1 \u017eupa \u2013 26. listopadu 1908, V\u00edde\u0148) byl rakousko-uhersk\u00fd \u017eidovsk\u00fd u\u010denec. Jeho vyd\u00e1n\u00ed midra\u0161\u016f se stala standardy. Jeho hlavn\u00edm po\u010dinem bylo vyd\u00e1n\u00ed Sifre (1864), Mechilty (1870) a Pesikty rabati (1880).\nFriedmann se v\u011bnoval hlavn\u011b editaci star\u00fdch midra\u0161\u016f, ke kter\u00fdm p\u0159idal kritick\u00e9 pozn\u00e1mky a cenn\u00e9 \u00favody. Tyto pozn\u00e1mky, psan\u00e9 klasick\u00fdm rab\u00ednsk\u00fdm stylem, jsou vzorem p\u0159esnosti a maj\u00ed velkou hodnotu.Friedmann publikoval n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce v hebrej\u0161tin\u011b:\nSifre, V\u00edde\u0148, 1864\nMechilta, ib. 1870\nE\u0161et chajil, koment\u00e1\u0159 k P\u0159\u00edslov\u00edm, ib. 1878\nPesikta rabati, ib. 1880\nha-Cijon, racion\u00e1ln\u00ed interpretace Ezechiela, ib. 1882\nDavar al odot ha-talmud, k ot\u00e1zce, zda lze talmud p\u0159esn\u011b p\u0159elo\u017eit, ib. 1885\nMasechet Makot, kritick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed talmudick\u00e9ho trakt\u00e1tu Makot s koment\u00e1\u0159em, ib. 1888\nSefer \u0161ofetim, pozn\u00e1mky k soudc\u016fm, ib. 1891\nMe'ir ajin, koment\u00e1\u0159 k Pesachov\u00e9 hagad\u011b, ib. 1895\nTana debe Elijahu, ib. 1900Pr\u00e1ce vydan\u00e9 v n\u011bm\u010din\u011b:\nWorte der Erinnerung, Isaac Noah Mannheimer, ib. 1873\nDie Juden ein Ackerbautreibender Stamm, ib. 1878\nTG Stern, Gedenkrede, ib. 1883\nZerubabel, n\u011bmeck\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed Izai\u00e1\u0161e, ib. 1890\nWorte zur Feier des 100 Jahrigen Geburtstages des Seligen Predigers Jicchaka Noacha Mannheimera, 1893\nOnkelos und 'Akylos, ib. 1896Od roku 1881 do roku 1886 Friedmann publikoval spolu s Jicchakem Hir\u0161em Weissem m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk Bet talmud v\u011bnovan\u00fd rab\u00ednsk\u00fdm studi\u00edm. Pod pseudonymem \u201eI\u0161 \u0160alom\u201c do n\u011bj rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u011bl mno\u017estv\u00edm cenn\u00fdch esej\u016f, z nich\u017e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed jsou na t\u00e9ma uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed t\u00f3ry a na knihy Samuelovy.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Meir Friedmann na anglick\u00e9 Wikipedii.\nGoldman, Yosef . Hebrejsk\u00fd tisk v USA, 1735\u20131926, Historie a anotovan\u00e1 bibliografie (YGBooks 2006). ISBN 1-59975-685-4.\nPodle \u017didovsk\u00e1 encyklopedie:\nBrainin, v Luach Achi'asaf, s. 343 a n\u00e1sl., 1901\nha-\u0160iloach. 573, 1901\nSolomon Schechter, v \u017did. kronice, str. 17., 28. \u010dervna 1901\n Encyklopedick\u00e9 heslo Friedmann, Meir v 11.", "<<>>: Co je B\u00e9\u010dkov\u00fd film? <<>>: B\u00e9\u010dkov\u00fd film (lidov\u011b \u201eb\u00e9\u010dko\u201c, angl. B movie) je v tradi\u010dn\u00edm hollywoodsk\u00e9m studiov\u00e9m syst\u00e9mu komer\u010dn\u00ed n\u00edzkorozpo\u010dtov\u00fd film. Ozna\u010den\u00ed b\u00e9\u010dkov\u00fd film vych\u00e1z\u00ed ze zaveden\u00e9 praxe majitel\u016f kin t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed, kdy bylo obvykl\u00e9, \u017ee byly prom\u00edt\u00e1ny dva celove\u010dern\u00ed filmy po sob\u011b za cenu jednoho (double feature). Vedle hlavn\u00edho filmu (\u00e1\u010dkov\u00e9ho) se jako p\u0159edfilm neprom\u00edtal kr\u00e1tk\u00fd film, ale levn\u011bj\u0161\u00ed dlouh\u00fd film (b\u00e9\u010dkov\u00fd). A\u010dkoliv se v 50. letech 20. stolet\u00ed od t\u00e9to praxe za\u010dalo upou\u0161t\u011bt, ozna\u010den\u00ed se p\u0159enesen\u011b u\u017e\u00edv\u00e1 i pro dne\u0161n\u00ed filmy. Jednalo se o standardizovan\u00e9 produkty vytvo\u0159en\u00e9 za \u00fa\u010delem jist\u00e9ho v\u00fdd\u011blku a dodnes je b\u00e9\u010dkov\u00fd film ozna\u010den\u00ed pro filmy bez velk\u00fdch um\u011bleck\u00fdch ambic\u00ed a obsahuj\u00edc\u00edch kli\u0161\u00e9. P\u0159esto se i v t\u00e9to kategorii n\u011bkdy objevuj\u00ed filmy pln\u00e9 origin\u00e1ln\u00edch n\u00e1pad\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b vysok\u00e9 \u0159emesln\u00e9 \u00farovn\u011b. Nav\u00edc na takov\u00fdchto filmech se nau\u010dila sv\u00e9 filma\u0159sk\u00e9 \u0159emeslo \u0159ada pozd\u011bji \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch tv\u016frc\u016f (Anthony Mann, Jonathan Demme) a herc\u016f (John Wayne, Jack Nicholson). Postupem \u010dasu se z n\u011bkter\u00fdch b\u00e9\u010dkov\u00fdch film\u016f staly kultovn\u00ed filmy.\nT\u00d6TEBERG, Michael. Lexikon sv\u011btov\u00e9ho filmu. Praha: Orpheus, 2005. ISBN 80-903310-7-6.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho V\u00e1clava (Louka)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho V\u00e1clava je zanikl\u00fd kostel v Louce, \u010d\u00e1sti obce Nov\u00e1 Ves v okrese Sokolov v Karlovarsk\u00e9m kraji.\nBarokn\u00ed kostel men\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f byl postaven podle n\u00e1vrhu nezn\u00e1m\u00e9ho architekta v letech 1725\u20131728. K polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene kostela do\u0161lo 26. kv\u011btna 1728. Spadal farou pod kostel sv. Petra a Pavla v Mnichov\u011b. Teprve v roce 1788 byla v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti kostela postavena fara a vznikla samostatn\u00e1 farnost Louka. \u010c\u00e1st vybaven\u00ed z\u00edskal kostel roku 1789 z minoritsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera ve St\u0159\u00edb\u0159e, zru\u0161en\u00e9ho patentem Josefa II. v roce 1785. V letech 1850\u20131853 byl kostel p\u0159estav\u011bn v pseudorom\u00e1nsk\u00e9m slohu loketsk\u00fdm stavitelem Josefem Scherbaumem. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo k odsunu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Obec Louka se octla na \u00fazem\u00ed nov\u011b vznikl\u00e9ho Vojensk\u00e9ho v\u00fdcvikov\u00e9ho prostoru Prameny. Kostel p\u0159estal plnit svou funkci a v roce 1950 byl zru\u0161en. Po odchodu arm\u00e1dy z v\u00fdcvikov\u00e9ho prostoru do\u0161lo je\u0161t\u011b k oprav\u011b stavby, kter\u00e1 pak byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na st\u00e1tn\u00edmi statky jako sen\u00edk. Stavba v\u0161ak bez dal\u0161\u00ed \u00fadr\u017eby ch\u00e1trala a v roce 1987 do\u0161lo k jej\u00ed demolici. Pozemek zanikl\u00e9ho kostela pat\u0159\u00ed c\u00edrkvi. Na m\u00edst\u011b kostela roste skupina strom\u016f a stoj\u00ed autobusov\u00e1 zast\u00e1vka.\nKostel byl jednolodn\u00ed stavba na obd\u00e9ln\u00e9m p\u016fdorysu se zkosen\u00fdmi n\u00e1ro\u017e\u00edmi s u\u017e\u0161\u00edm, odsazen\u00fdm, obd\u00e9ln\u00fdm, trojboce uzav\u0159en\u00fdm presbyt\u00e1\u0159em. P\u016fvodn\u011b \u0161indelov\u00e1 krytina st\u0159echy byla roku 1960 nahrazena bobrovkami. V dob\u011b pseudorom\u00e1nsk\u00e9 p\u0159estavby v letech 1850\u20131853 byla k z\u00e1padn\u00edmu pr\u016f\u010del\u00ed p\u0159istavena zcela nov\u00e1 hranolov\u00e1 v\u011b\u017e zavr\u0161en\u00e1 vysokou \u0161t\u00edhlou oplechovanou osmibokou jehlancovou st\u0159echou s makovic\u00ed a k\u0159\u00ed\u017eem na vrcholu. St\u011bny v\u011b\u017ee byly \u010dlen\u011bny \u0159\u00edmsami do t\u0159\u00ed pater a byly prolomeny men\u0161\u00edmi obd\u00e9ln\u00fdmi, polokruhov\u011b zakon\u010den\u00fdmi okny. Pod \u0161t\u00edtem v\u011b\u017ee se nach\u00e1zely na v\u0161ech stran\u00e1ch kruhov\u00e9 plechov\u00e9 cifern\u00edky v\u011b\u017en\u00edch hodin z 19. stolet\u00ed. V p\u0159\u00edzem\u00ed v\u011b\u017ee se nach\u00e1zela zaklenut\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148. Vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny kostela byly \u010dlen\u011bny n\u00e1ro\u017en\u00edmi pilastry s jednodu\u0161e zdoben\u00fdmi hlavicemi, p\u0159i severoz\u00e1padn\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed lodi zdvojen\u00fdmi, vyn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmi jednoduchou profilovanou p\u00e1sovou \u0159\u00edmsu, zdobenou na spodn\u00ed stran\u011b oblou\u010dkov\u00fdm vlysem. Plochostrop\u00e1 lo\u010f byla od presbyt\u00e1\u0159e odd\u011blena polokruhov\u00fdm triumf\u00e1ln\u00edm obloukem na hranolov\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch.\nP\u0159ev\u00e1\u017en\u011b barokn\u00ed vybaven\u00ed poch\u00e1zelo ze 17. a 18. stolet\u00ed z n\u011bkter\u00e9ho z kostel\u016f tepelsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho okrsku. Um\u011blecky hodnotn\u00fd byl zejm\u00e9na bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00fd hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 se sloupcovou architekturou retabula. Poch\u00e1zel z druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed. Mohutn\u00e9 postrann\u00ed sloupy byly tordovan\u00e9 (spir\u00e1lov\u011b sto\u010den\u00e9). Olt\u00e1\u0159n\u00ed pl\u00e1tno s obrazem svat\u00e9ho V\u00e1clava s praporem je nejsp\u00ed\u0161 mlad\u0161\u00edho data, pravd\u011bpodobn\u011b z doby p\u0159estavby kostela. Na obd\u00e9ln\u00e9m n\u00e1stavci olt\u00e1\u0159e byla po stran\u00e1ch zav\u011b\u0161ena barokn\u00ed olejomalba Korunov\u00e1n\u00ed Panny Marie. Sou\u010d\u00e1st\u00ed olt\u00e1\u0159e byly d\u0159ev\u011bn\u00e9 barokn\u00ed plastiky, um\u00edst\u011bn\u00e9 na bo\u010dn\u00edch ochozech. Na evangeln\u00ed stran\u011b st\u00e1ly sochy svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho, svat\u00e9ho V\u00e1clava a svat\u00e9ho Petra, na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b svat\u00e9ho Pavla, svat\u00e9ho V\u00edta a svat\u00e9ho Ond\u0159eje. Plastiky poch\u00e1zely z p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed. Postrann\u00ed olt\u00e1\u0159e p\u0159ed triumf\u00e1ln\u00edm obloukem poch\u00e1zely ze stejn\u00e9 d\u00edlny, jako hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159. Na evangeln\u00ed stran\u011b st\u00e1l mari\u00e1nsk\u00fd olt\u00e1\u0159, na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b olt\u00e1\u0159 Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova. Plastiky t\u011bchto olt\u00e1\u0159\u016f poch\u00e1zely z konce 19. stolet\u00ed. K invent\u00e1\u0159i pat\u0159ila zdoben\u00e1 kazatelna a k\u0159titelnice vyroben\u00e1 z hadce. Na st\u011bn\u00e1ch lodi b\u00fdvaly mezi okny zav\u011b\u0161eny obrazy k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty. Na krucht\u011b st\u00e1ly varhany o 12 rejst\u0159\u00edc\u00edch. Nepoda\u0159ilo se zjistit, kam bylo po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159em\u00edst\u011bno vybaven\u00ed kostela. Jako nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed se jev\u00ed mo\u017enost, \u017ee bylo rozm\u00edst\u011bno do n\u011bkolika kostel\u016f ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Ve v\u011b\u017ei kostela b\u00fdval zav\u011b\u0161en zvon z roku 1868, kter\u00fd odlil v Tyrolsku Johann Grassmayr. Dal\u0161\u00ed dva zvony byly z roku 1928 od zvona\u0159e Richarda Herolda z Chomutova.\nKR\u010cM\u00c1\u0158, Lud\u011bk; PROCH\u00c1ZKA, Zden\u011bk; SOUKUP, Jan. Zni\u010den\u00e9 kostely. 1. vyd. Doma\u017elice: Nakladatelstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho lesa, 2004. 186 s. (Pr\u016fvodce histori\u00ed z\u00e1padn\u00edch \u010cech \u010d. 14). ISBN 80-86125-46-7. S. 135. \nSeznam kostel\u016f v okrese Sokolov\n \nKostel sv.", "<<>>: Co je Indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky? <<>>: Indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky je term\u00edn popisuj\u00edc\u00ed s\u00e9rii konflikt\u016f mezi evropsk\u00fdmi koloniz\u00e1tory \u010di pozd\u011bji americk\u00fdmi osadn\u00edky a domorod\u00fdmi kmeny na \u00fazem\u00ed Severn\u00ed Ameriky. Prim\u00e1rn\u00edm d\u016fvodem konflikt\u016f byla rostouc\u00ed popt\u00e1vka po p\u016fd\u011b vyvolan\u00e1 imigrac\u00ed z r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed. Ta vedla k os\u00eddlov\u00e1n\u00ed z\u00e1padn\u00edch teritori\u00ed b\u011blo\u0161sk\u00fdmi koloniz\u00e1tory a vytla\u010dov\u00e1n\u00ed Indi\u00e1n\u016f st\u00e1le v\u00edce na z\u00e1pad p\u0159\u00edpadn\u011b do vymezen\u00fdch \u00fazem\u00ed \u2013 pozd\u011bj\u0161\u00edch rezervac\u00ed. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem byla kulturn\u00ed nekompatibilita obou etnick\u00fdch skupin. P\u0159i t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edm sou\u017eit\u00ed Indi\u00e1n\u016f a b\u011bloch\u016f se objevovalo mnoho nedorozum\u011bn\u00ed, nesrovnalost\u00ed a incident\u016f. Tyto faktory n\u00e1sledn\u011b vedly ke konflikt\u016fm.\n\u010casto je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e za\u010daly skute\u010dn\u00e9 v\u00e1lky, zdecimovaly indi\u00e1nskou populaci z Evropy zavle\u010den\u00e9 choroby. Jednalo se o nemoci jako ne\u0161tovice, spalni\u010dky, zard\u011bnky a jin\u00e9, na n\u011b\u017e organismy domorodc\u016f nem\u011bly vyp\u011bstovanou \u017e\u00e1dnou imunitu. Evropan\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ili tyto choroby zprvu nev\u011bdomky, ale posl\u00e9ze si v\u0161imli, \u017ee \u00fa\u010dinky nemoc\u00ed maj\u00ed na domorodce daleko zhoubn\u011bj\u0161\u00ed vliv ne\u017e na n\u011b. V n\u011bkolika v\u00e1lk\u00e1ch toho n\u00e1sledn\u011b cht\u011bli vyu\u017e\u00edt. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem je pokus o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed ne\u0161tovic b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed pevnosti Pitt za Pontiacova povst\u00e1n\u00ed (1763). Jedn\u00e1 se o jeden z prvn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f pou\u017eit\u00ed biologick\u00fdch zbran\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b i Indi\u00e1ni se sna\u017eili proti b\u011bloch\u016fm vyu\u017e\u00edt primitivn\u00ed biologick\u00e9 zbran\u011b \u2013 pokusili se otr\u00e1vit studnu u Fort Ligonier v roce 1761, av\u0161ak s mal\u00fdm efektem. Naopak v letech 1757\u20131758 si sami mezi sebou roznesli ne\u0161tovice, kter\u00fdmi se nakazili mj. p\u0159i drancov\u00e1n\u00ed pevnosti William Henry. Evropsk\u00e9 nemoci si vy\u017e\u00e1daly daleko v\u00edce indi\u00e1nsk\u00fdch \u017eivot\u016f ne\u017e p\u0159\u00edm\u00e9 vojensk\u00e9 akce. Odhady se r\u016fzn\u00ed, ale mnoh\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny takto ztratily i 90 % sv\u00e9 populace, co\u017e m\u011blo samoz\u0159ejm\u011b zcela z\u00e1sadn\u00ed vliv na vojenskou s\u00edlu domorodc\u016f.\nP\u0159\u00ed\u010diny, je\u017e st\u00e1ly za vznikem konflikt\u016f mezi kolonisty a Indi\u00e1ny, byly r\u016fzn\u00e9 a zdaleka nesouvisely jen s \u00fazemn\u00ed expanz\u00ed, kter\u00e1 nicm\u00e9n\u011b hr\u00e1la d\u016fle\u017eitou \u00falohu. V 17. stolet\u00ed postupn\u011b nar\u016fstal po\u010det obyvatel prvn\u00edch koloni\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed dne\u0161n\u00edch Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch a zp\u016fsoboval tak \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed tlak na z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00e9 obd\u011bl\u00e1vateln\u00e9 p\u016fdy. Zp\u016fsob, jak\u00fdm ji od Indi\u00e1n\u016f kupovali, byl pro n\u011b \u010dasto nev\u00fdhodn\u00fd. Indi\u00e1ni nebyli zvykl\u00ed na evropsk\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed vlastnictv\u00ed a neuv\u011bdomovali si pln\u011b dopad prov\u00e1d\u011bn\u00fdch obchod\u016f. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem, kter\u00fd naru\u0161oval vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy s domorod\u00fdmi obyvateli, byl zp\u016fsob, jak\u00fdm kolonist\u00e9 zaji\u0161\u0165ovali pastvu sv\u00e9ho dobytka \u2013 nebrali ohled na neohrazen\u00e1 indi\u00e1nsk\u00e1 pol\u00ed\u010dka a evropsk\u00fd dobytek pak na nich zp\u016fsoboval t\u011b\u017ek\u00e9 \u0161kody. Jin\u00e9 t\u0159ec\u00ed plochy vznikaly kv\u016fli tomu, \u017ee Evropan\u00e9 ob\u010das nedok\u00e1zali rozli\u0161it jednotliv\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 skupiny. Indi\u00e1ni, neorganizovan\u00ed do tak mohutn\u00fdch a tak dob\u0159e \u0159\u00edzen\u00fdch celk\u016f jako byly nap\u0159\u00edklad anglick\u00e9 kolonie, se proti zv\u016fli sv\u00fdch soused\u016f mohli jen t\u011b\u017eko br\u00e1nit leg\u00e1ln\u00ed cestou, nebo\u0165 soudn\u00ed moc jim vnutily organizovan\u011bj\u0161\u00ed evropsk\u00e9 celky. Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou rozm\u00ed\u0161ek, kter\u00e9 n\u011bkdy vedly i k v\u00e1lk\u00e1m, byla r\u016fzn\u00e1 nedorozum\u011bn\u00ed vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed nap\u0159\u00edklad z nedostatku kvalitn\u00edch p\u0159ekladatel\u016f a incidenty sp\u00e1chan\u00e9 v opilosti. Svou roli hr\u00e1la rovn\u011b\u017e vz\u00e1jemn\u00e1 podez\u00edravost a obavy z \u00fatoku druh\u00e9 strany. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b byly konflikty zp\u016fsobov\u00e1ny i kv\u016fli ekonomick\u00fdm z\u00e1jm\u016fm (zejm\u00e9na obchod s ko\u017ee\u0161inami). Je nutno podotknout, \u017ee Indi\u00e1ni nevystupovali nikdy jednotn\u011b a prakticky ve v\u0161ech konfliktech z\u00edskali kolonist\u00e9 \u010d\u00e1st domorodc\u016f na svou stranu jako spojence.\nPrvn\u00ed v\u00e1lka, kter\u00e1 byla z\u0159ejm\u011b zp\u016fsobena anglick\u00fdm rozp\u00edn\u00e1n\u00edm v \u00fadol\u00ed virginsk\u00e9 \u0159eky James a stavbou n\u011bkolika pevn\u016fstek na \u00fazem\u00ed kmenov\u00e9ho svazu Powhatan\u016f bez jejich souhlasu, prob\u011bhla v letech 1609/1610\u20131614 a skon\u010dila nerozhodn\u011b. Druh\u00e1 zapo\u010dala p\u0159ekvapiv\u00fdm \u00fatokem Indi\u00e1n\u016f na Evropany, kter\u00e1 zp\u016fsobila smrt v t\u00e9 dob\u011b asi \u010dtvrtiny obyvatelstva Virginie (347 osob) a pokra\u010dovala systematick\u00fdmi trestn\u00fdmi v\u00fdpravami kolonist\u016f v letech 1622\u20131632. Boje znovu skon\u010dily bez jasn\u00e9ho v\u00edt\u011bze. Ke t\u0159et\u00ed do\u0161lo v letech 1644\u20131646, kdy Indi\u00e1ni nezvl\u00e1dli vyu\u017e\u00edt po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd p\u0159ekvapiv\u00fd \u00fatok a byli postupn\u011b vytla\u010deni ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed. V d\u016fsledku v\u00e1lek byla vyty\u010dena jasn\u00e1 hranice mezi anglick\u00fdm os\u00eddlen\u00edm a domorodci.\nPequotsk\u00e1 v\u00e1lka prob\u00edhala v letech 1636\u20131638 na \u00fazem\u00ed ji\u017en\u00ed Nov\u00e9 Anglie (Connecticut) mezi Pequoty na jedn\u00e9 a Angli\u010dany spol\u010den\u00fdmi s n\u011bkter\u00fdmi sousedn\u00edmi indi\u00e1nsk\u00fdmi kmeny na druh\u00e9 stran\u011b. Pequotov\u00e9 byli rozdrceni a ve v\u00e1lce kr\u00e1le Filipa ji\u017e st\u00e1li na stran\u011b Angli\u010dan\u016f.\nV letech 1642\u20131644 se osadn\u00edci katolick\u00e9 kolonie Maryland dostali do konfliktu s irok\u00e9zsk\u00fdm kmenem Susquehannock\u016f. Ti z\u00edskali zbran\u011b od \u0160v\u00e9d\u016f z Nov\u00e9ho \u0160v\u00e9dska a poda\u0159ilo se jim odrazit \u00fatok anglick\u00fdch kolonist\u016f na svou tvrz. Zp\u016fsobili jim p\u0159i tom pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. Nav\u00edc zajali 15 kolonist\u016f a umu\u010dili je, co\u017e byl mezi irok\u00e9zsk\u00fdmi kmeny relativn\u011b b\u011b\u017en\u00fd postup v\u016f\u010di zajatc\u016fm (viz smute\u010dn\u00ed v\u00e1lky). M\u00edr byl uzav\u0159en a\u017e roku 1652.\nKieftova v\u00e1lka propukla mezi severn\u00edmi Delawary (Munsee - Lenni Lenape) a Nizozemci v roce 1643. Tento konflikt byl neoby\u010dejn\u011b krvav\u00fd. Je\u0161t\u011b v roce 1628 m\u011bla nizozemsk\u00e1 kolonie asi 270 obyvatel, ve 40. letech to byl zhruba 1 000 osadn\u00edk\u016f. Z\u0159ejm\u011b i z toho d\u016fvodu vedli Holan\u010fan\u00e9 boj zcela bez slitov\u00e1n\u00ed a ztr\u00e1ty dos\u00e1hly na stran\u011b Indi\u00e1n\u016f snad a\u017e p\u016fl druh\u00e9ho tis\u00edce, p\u0159i\u010dem\u017e na stran\u011b Evropan\u016f z\u0159ejm\u011b jen okolo 100. Nizozemce podpo\u0159ili jako spojenci Angli\u010dan\u00e9.\nRovn\u011b\u017e v Nov\u00e9m Nizozem\u00ed za\u010dala v roce 1655 broskvov\u00e1 v\u00e1lka a proslavila se \u00fatokem Indi\u00e1n\u016f na Nov\u00fd Amsterdam. V dal\u0161\u00edch letech pomalu dozn\u00edvala do ztracena.\nDv\u011b v\u00e1lky mezi Nizozemci a Indi\u00e1ny z kmene Esopus, k nim\u017e do\u0161lo v letech 1659\u20131663. Prvn\u00ed vypukla v d\u016fsledku nap\u011bt\u00ed mezi osadn\u00edky a domorodci a n\u00e1sledn\u00e9ho opileck\u00e9ho incidentu. Druh\u00e1 za\u010dala lstiv\u00fdm p\u0159epadem nizozemsk\u00e9 osady Wiltwijck velkou skupinou Indi\u00e1n\u016f. Nizozemc\u016fm se stejn\u011b jako v p\u0159edchoz\u00edch konfliktech poda\u0159ilo za\u017eehnat nebezpe\u010d\u00ed por\u00e1\u017eky a z\u00edskat p\u0159evahu, ale ji\u017e natrvalo ztratili v Indi\u00e1ny d\u016fv\u011bru.\nTato s\u00e9rie konflikt\u016f, do n\u00ed\u017e se zapojili Francouzi a mnoho indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f, byla zp\u016fsoben\u00e1 irok\u00e9zskou expanz\u00ed a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry se vymyk\u00e1 p\u0159edstav\u011b o obrann\u00fdch a spravedliv\u00fdch indi\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch, kter\u00e1 je sama o sob\u011b sporn\u00e1. Bob\u0159\u00ed v\u00e1lky prob\u00edhaly v letech 1609-1701 s men\u0161\u00edmi \u010di v\u011bt\u0161\u00edmi pauzami. \u010casto uv\u00e1d\u011bn\u00fd d\u016fvod, \u017ee to bylo za \u00fa\u010delem monopolizace obchodu s ko\u017ee\u0161inami (hlavn\u011b bob\u0159\u00edmi), je dnes zpochyb\u0148ov\u00e1n. Sp\u00ed\u0161e se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee \u0161lo o pokra\u010dov\u00e1n\u00ed tradi\u010dn\u00edch konflikt\u016f, kter\u00e9 Irok\u00e9zov\u00e9 vedli proti okoln\u00edm etnik\u016fm (Huroni, Algonkinov\u00e9, Od\u017eibwejov\u00e9, Ottawov\u00e9, Montagnaisov\u00e9, Petunov\u00e9, Neutr\u00e1lov\u00e9 aj.) a Francouzi m\u011bli tu \u201esm\u016flu\u201c, \u017ee si tato etnika vybrali za spojence. V\u00e1lka postupn\u011b utichala, nebo\u0165 Francouzi m\u011bli z\u00e1jem mocn\u00e9 sousedy neutralizovat a irok\u00e9zsk\u00e1 moc byla siln\u011b otupena na konci sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed za v\u00e1lky kr\u00e1le Vil\u00e9ma (sou\u010d\u00e1sti dev\u00edtilet\u00e9 v\u00e1lky). Irok\u00e9zov\u00e9 od t\u00e9 doby nep\u0159edstavovali pro Novou Francii v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed hrozbu, a\u010dkoli \u010d\u00e1st z nich z\u016fstala spojenci Brit\u016f.\nTento rozs\u00e1hl\u00fd konflikt v\u011bt\u0161iny novoanglick\u00fdch kmen\u016f s tam\u011bj\u0161\u00edmi osadn\u00edky se odehr\u00e1l v letech 1675-1676 (n\u011bkde a\u017e 1678). Podle jeho v\u016fdce, n\u00e1\u010deln\u00edka Metacoma, naz\u00fdvan\u00e9ho kr\u00e1l Filip, byla naz\u00fdv\u00e1na v\u00e1lka kr\u00e1le Filipa. Indi\u00e1ni vyu\u017e\u00edvali znalosti ter\u00e9nu a dobrou vybavenost evropsk\u00fdmi zbran\u011bmi a zprvu slavili zna\u010dn\u00e9 \u00fasp\u011bchy. Za\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta 1676 se v\u0161ak situace obr\u00e1tila. Indi\u00e1n\u016fm doch\u00e1zely z\u00e1soby a Angli\u010dan\u00e9 v boji vyu\u017e\u00edvali mno\u017estv\u00ed spojeneck\u00fdch Indi\u00e1n\u016f jako zv\u011bd\u016f. V ji\u017en\u00edch oblastech v\u00e1lka skon\u010dila za\u010d\u00e1tkem podzimu 1676, na severu trvaly men\u0161\u00ed boje je\u0161t\u011b dva roky. Ztr\u00e1ty na \u017eivotech a materi\u00e1ln\u00ed \u0161kody byly obrovsk\u00e9. Angli\u010dan\u00e9 m\u011bli minim\u00e1ln\u011b 1000 mrtv\u00fdch z toho 2/3 voj\u00e1k\u016f padlo p\u0159\u00edmo v boji. V\u00edce ne\u017e tucet m\u011bst lehlo popelem, p\u0159ibli\u017en\u011b dvacet dal\u0161\u00edch bylo po\u0161kozeno; samoty a mal\u00e9 vesnice byly t\u00e9m\u011b\u0159 do ko\u0159ene vyvr\u00e1ceny. Domorodci pobili velkou \u010d\u00e1st dobytka (8000 kus\u016f). Konflikt uvrhl kolonie do hlubok\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed a ekonomick\u00e9 krize, z n\u00ed\u017e se vymanily a\u017e po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed. Indi\u00e1ni v\u0161ak ztratili asi p\u011btkr\u00e1t v\u00edce lid\u00ed a p\u0159estali p\u016fsobit jako politick\u00e1 s\u00edla, na kterou by osadn\u00edci museli br\u00e1t ohled.\nTato koloni\u00e1ln\u00ed ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka prob\u011bhla v roce 1676 na hranic\u00edch Marylandu a Virginie. Spou\u0161t\u011b\u010dem byly \u00fatoky indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f Susquehannock\u016f a Doeg\u016f na osadn\u00edky (n\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed samostatn\u011b jako druh\u00e1 v\u00e1lka se Susquehannocky, 1675-1676). V\u00fdsledkem bylo z\u0159\u00edzen\u00ed v\u016fbec prvn\u00edch indi\u00e1nsk\u00fdch rezervac\u00ed (pro ka\u017ed\u00fd kmen zvl\u00e1\u0161\u0165) na \u00fazem\u00ed Virginie v roce 1677, kdy Cockacoeske, pova\u017eovan\u00e1 za nejvy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1\u010delnici v t\u00e9 dob\u011b velmi oslaben\u00e9 Powhatansk\u00e9 konfederace, podepsala smlouvu, podle n\u00ed\u017e si Indi\u00e1ni podr\u017eeli pr\u00e1vo lovu mimo rezervace.\nV t\u00e9to prvn\u00ed imperi\u00e1ln\u00ed v\u00e1lce mezi Franci\u00ed a Angli\u00ed v letech 1688-1697 bojovaly na obou stran\u00e1ch r\u016fzn\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny. V\u011bt\u0161\u00ed podporu m\u011bli tradi\u010dn\u011b Francouzi, kte\u0159\u00ed nebyli tak po\u010detn\u00ed, nevyv\u00edjeli tlak na indi\u00e1nskou p\u016fdu, intenzivn\u011b s nimi obchodovali a dok\u00e1zali s domorodci obratn\u011b jednat. Liknav\u00e1 politika a vojensk\u00e1 neschopnost Anglie zp\u016fsobila, \u017ee jejich jedin\u00ed v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed indi\u00e1n\u0161t\u00ed spojenci Irok\u00e9zov\u00e9 rad\u011bji uzav\u0159eli s Francouzi v Montrealu v roce 1701 smlouvu o budouc\u00ed neutralit\u011b, kterou v dal\u0161\u00edch desetilet\u00edch (s v\u00fdjimkou Mohawk\u016f) v z\u00e1sad\u011b dodr\u017eovali.\nPronik\u00e1n\u00ed b\u011bloch\u016f na z\u00e1pad nabralo na intenzit\u011b, p\u0159esto \u00fazemn\u00ed expanze znovu nebyla jedinou p\u0159\u00ed\u010dinou v\u00e1lek (nap\u0159\u00edklad Pontiacova vzpoura nebyla zp\u016fsobena spory o \u00fazem\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm netaktn\u00ed britskou politikou). Indi\u00e1ni si nicm\u00e9n\u011b za\u010dali uv\u011bdomovat, \u017ee jim hroz\u00ed trval\u00e1 ztr\u00e1ta \u00fazem\u00ed a p\u0159\u00edpadn\u011b \"suverenity\" a sna\u017eili se organizovat do v\u011bt\u0161\u00edch celk\u016f, kter\u00e9 by dok\u00e1zaly l\u00e9pe \u010delit euroamerick\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed, organiza\u010dn\u00ed a nyn\u00ed u\u017e i po\u010detn\u00ed p\u0159evaze. To se projevilo za v\u00e1lky s kmenem Yamasee, b\u011bhem Pontiacova povst\u00e1n\u00ed a za severoz\u00e1padn\u00ed v\u00e1lky. Ve v\u0161ech t\u011bchto konfliktech utrp\u011bli b\u011blo\u0161i mno\u017estv\u00ed por\u00e1\u017eek a p\u0159evahu z\u00edskali jen za cenu t\u011b\u017ek\u00fdch ztr\u00e1t a nasazen\u00edm zna\u010dn\u00fdch sil. Indi\u00e1ni se krom\u011b toho pokou\u0161eli vyu\u017e\u00edt ve sv\u016fj prosp\u011bch nep\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi jednotliv\u00fdmi b\u011blo\u0161sk\u00fdmi n\u00e1rody. Ve francouzsko-indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lce tak v\u011bt\u0161ina domorodc\u016f podporovala po\u010detn\u011b slab\u0161\u00ed a p\u0159\u00e1tel\u0161t\u011bj\u0161\u00ed Francouze proti Brit\u016fm. Naopak b\u011bhem americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost st\u00e1la v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st domorodc\u016f na pro n\u011b p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed britsk\u00e9 stran\u011b. P\u0159esto byly indi\u00e1nsk\u00e9 \u00fasp\u011bchy jen do\u010dasn\u00e9. V\u00fdsledkem boj\u016f v 18. stolet\u00ed bylo posunut\u00ed faktick\u00e9 hranice do oblasti Velk\u00fdch jezer, z\u00e1padn\u00edho Ohia a m\u00edsty a\u017e k \u0159ece Mississippi.\nEvropsk\u00e1 v\u00e1lka o \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed se v Americe naz\u00fdv\u00e1 v\u00e1lka kr\u00e1lovny Anny (1702-1713). Jednalo se o druh\u00fd ze s\u00e9rie francouzsko-britsk\u00fdch imperi\u00e1ln\u00edch konflikt\u016f v Severn\u00ed Americe. Op\u011bt se do boj\u016f zapojili na obou stran\u00e1ch Indi\u00e1ni. Zn\u00e1mou akc\u00ed provedenou kombinovan\u00fdmi silami kanadsk\u00fdch Francouz\u016f a spojeneck\u00fdmi Indi\u00e1ny byl \u00fatok na novoanglick\u00fd Deerfield v roce 1704. Tento p\u0159epad st\u00e1l anglick\u00e9 kolonisty 56 mrtv\u00fdch a 112 zajat\u00fdch. V\u00e1lka skon\u010dila Utrechtsk\u00fdm m\u00edrem potvrzuj\u00edc\u00edm \u00fazemn\u00ed ztr\u00e1ty Francouz\u016f.\nV Severn\u00ed Karol\u00edn\u011b do\u0161lo v letech 1711-1715 ke konfliktu mezi britsk\u00fdmi, nizozemsk\u00fdmi a n\u011bmeck\u00fdmi osadn\u00edky a irok\u00e9zsk\u00fdm kmenem Tuscaror\u016f. V\u00fdsledkem byla por\u00e1\u017eka domorodc\u016f, jejich n\u00e1sledn\u00e1 migrace a za\u010dlen\u011bn\u00ed do Irok\u00e9zsk\u00e9 ligy.\nJednalo se o dv\u011b v\u00e1lky, kter\u00e9 vedli Francouzi a jejich spojenci Ottawov\u00e9, Huroni, Potawatomiov\u00e9 a dal\u0161\u00ed s kmenem Li\u0161ek (Foxov\u00e9) a jejich spojenci Mascouteny a Kickapuy. Prob\u011bhly v letech 1712-1716 a 1728-1733. P\u0159\u00ed\u010dinou prvn\u00ed v\u00e1lky bylo vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed p\u0159elidn\u011bn\u00ed a nap\u011bt\u00ed okolo pevnosti Detroit. Na pozv\u00e1n\u00ed Francouz\u016f se v roce 1710 k Detroitu p\u0159esunula \u010d\u00e1st Li\u0161ek a Mascouten\u016f, co\u017e byly kmeny z\u0159ejm\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u011b pova\u017eovan\u00e9 v oblasti Velk\u00fdch jezer za lupi\u010de a pot\u00ed\u017eisty. Francouzi v\u011b\u0159ili, \u017ee je zde \"zkrot\u00ed\". Ostatn\u00ed ji\u017e d\u0159\u00edve zde usazen\u00e9 kmeny se s nimi ale dostaly do konfliktu. Z\u00e1hy se do boj\u016f zapojili i Francouzi. Ti zorganizovali v roce 1716 velkou v\u00fdpravu proti palis\u00e1dov\u00e9 pevnosti Li\u0161ek u Green Bay, kter\u00e1 je donutila k uzav\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. P\u0159\u00ed\u010dinou druh\u00e9 v\u00e1lky bylo neutuchaj\u00edc\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Li\u0161ek v\u016f\u010di Francouz\u016fm a jejich \u00fatoky na kolonisty a francouzsk\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 spojence. Li\u0161ky byly v boj\u00edch drtiv\u011b pora\u017eeny a p\u0159i\u0161ly o mnoho stovek sv\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Zbytky kmene v po\u010dtu asi 500 lid\u00ed se pak st\u00e1hly k Sauk\u016fm, kte\u0159\u00ed je de facto za\u010dlenili do sv\u00e9 komunity.\nV\u00e1lka s kmenem Yamasee prob\u011bhla v letech 1715-1717 v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b. Na jedn\u00e9 stran\u011b st\u00e1li brit\u0161t\u00ed kolonist\u00e9 a na druh\u00e9 mno\u017estv\u00ed kmen\u016f a skupin (Muscogee = Kr\u00edkov\u00e9, Cherokee, Chickasaw, Catawba, Apalachee, Apalachicola, Yuchi, Savannah River Shawnee, Congaree, Waxhaw, Pee Dee, Cape Fear, Cheraw) v \u010dele s kmenem Yamasee. Indi\u00e1ni zni\u010dili mnoho osad a pobili stovky kolonist\u016f. V roce 1716 se na stranu Brit\u016f p\u0159idali \u010cerok\u00edov\u00e9 (Cherokee) a rok nato byl uzav\u0159en k\u0159ehk\u00fd m\u00edr. Jednalo se o jednu z nejkrvav\u011bj\u0161\u00edch indi\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lek v\u016fbec, kter\u00e1 p\u0159ipravila Ji\u017en\u00ed Karol\u00ednu o 7 % populace a v\u00e1\u017en\u011b tuto kolonii oslabila.\nFrancouzi sice udr\u017eovali relativn\u011b bezkonfliktn\u00ed vztahy s naprostou v\u011bt\u0161inou indi\u00e1nsk\u00fdch etnik, ale p\u0159esto se ani oni nevyhnuli n\u011bkolika v\u00e1lk\u00e1m. Krom\u011b konfliktu s Li\u0161kami svedli p\u0159ibli\u017en\u011b ve stejn\u00e9 dob\u011b na doln\u00edm toku Mississippi n\u011bkolik v\u00e1lek s Na\u010dezy (Natchez). Na\u010dezov\u00e9 byli starobyl\u00e9 hierarchicky uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 etnikum usazen\u00e9 na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho st\u00e1tu Mississippi. Konflikty s Francouzi vznikly v\u011bt\u0161inou z d\u016fvod\u016f n\u011bkolika vz\u00e1jemn\u00fdch vra\u017ed a n\u00e1sledn\u00e9 pomsty a prvn\u00ed t\u0159i (1716, 1722, 1723) se poda\u0159ilo pom\u011brn\u011b rychle vy\u0159e\u0161it. V roce 1729 ozn\u00e1mili Francouzi \u010d\u00e1sti Na\u010dez\u016f (vesnici B\u00edl\u00e9 jablko), \u017ee budou z d\u016fvodu z\u0159\u00edzen\u00ed tab\u00e1kov\u00e9 plant\u00e1\u017ee odst\u011bhov\u00e1ni ze sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Odpov\u011bd\u00ed byl nenad\u00e1l\u00fd masivn\u00ed \u00fatok na francouzsk\u00e9 osady (29. listopad 1729), p\u0159i n\u011bm\u017e kolonist\u00e9 ztratili p\u0159es 240 lid\u00ed. Francouzi v\u0161ak situaci ust\u00e1li, na jejich stranu se p\u0159idali i bojovn\u00edci kmen\u016f Tunica a \u010coktav\u016f (Choctaw), a do roku 1731 se jim poda\u0159ilo Na\u010dezy rozpr\u00e1\u0161it. \u010c\u00e1st Na\u010d\u00e9z\u016f byla zajata a odvezena do otroctv\u00ed na Haiti, zbytek kmene se pot\u00e9 p\u0159est\u011bhoval d\u00e1l na sever, kde se spojil s Kr\u00edky a \u010cikasavy (Chickasaw).\nTento konflikt naz\u00fdvan\u00fd t\u00e9\u017e \"v\u00e1lka otce Ralea\" (Father Rale's War) prob\u011bhl v letech 1722-1725 v severn\u00ed Nov\u00e9 Anglii a Nov\u00e9m Skotsku. Na jedn\u00e9 stran\u011b st\u00e1li brit\u0161t\u00ed osadn\u00edci z Maine a na druh\u00e9 stran\u011b indi\u00e1n\u0161t\u00ed spojenci Nov\u00e9 Francie sdru\u017een\u00ed v konfederaci Wabanaki (Mikmakov\u00e9, Maliseeti, Abenakov\u00e9). V\u00e1lku zp\u016fsobilo pronik\u00e1n\u00ed britsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f na severov\u00fdchod, kter\u00e9mu se sna\u017eili zabr\u00e1nit m\u00edstn\u00ed Indi\u00e1ni spolu s francouzsk\u00fdmi mision\u00e1\u0159i. Zat\u00edmco v Maine z\u00edskali Britov\u00e9 jednozna\u010dnou p\u0159evahu a upevnili sv\u00e9 pozice, v Nov\u00e9m Skotsku si domorodci na\u010das podr\u017eeli svou nez\u00e1vislost a svou zem.\nAmerick\u00e9 d\u011bjstv\u00ed v\u00e1lek o rakousk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed nese jm\u00e9no britsk\u00e9ho kr\u00e1le a trvalo v letech 1744-1748. Indi\u00e1ni se op\u011bt aktivn\u011b \u00fa\u010dastnili p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1jezd\u016f na britsk\u00e9 osady. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm z t\u011bchto \u00fatok\u016f se stalo napaden\u00ed Saratogy v listopadu 1744.\nTento konflikt p\u0159\u00edmo p\u0159edch\u00e1zel francouzsko-indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lce. Vypukl v roce 1749 a odehr\u00e1val se v oblasti Ak\u00e1die (Nov\u00fd Brun\u0161vik a Nov\u00e9 Skotsko). Z\u00fa\u010dastnili se ho Indi\u00e1ni kmen\u016f Mikmak (Mi'kmaq) a Maliseet a francouz\u0161t\u00ed Aka\u010fan\u00e9, kte\u0159\u00ed se pokusili zabr\u00e1nit pronik\u00e1n\u00ed Brit\u016f do t\u00e9to oblasti. Brit\u016fm se p\u0159esto poda\u0159ilo vzty\u010dit n\u011bkolik pevnost\u00ed a roku 1755 vyhnat v\u011bt\u0161inu Francouz\u016f z Ak\u00e1die (tzv. Grand D\u00e9rangement - Velk\u00e9 vyko\u0159en\u011bn\u00ed).\nSedmilet\u00e1 v\u00e1lka za\u010dala v Americe t\u00e9m\u011b\u0159 o dva roky d\u0159\u00edve ne\u017e v Evrop\u011b, ale trvala zde jen do roku 1760. Na rozd\u00edl od p\u0159edchoz\u00edch konflikt\u016f m\u011bla francouzsko-indi\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka naprosto z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro dal\u0161\u00ed sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdvoje kontinentu. Do soupe\u0159en\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Francie se znovu p\u0159im\u00edchalo mno\u017estv\u00ed indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f, a i kdy\u017e zpo\u010d\u00e1tku hr\u00e1ly v\u00fdznamnou \u00falohu (Braddockova por\u00e1\u017eka u Monongahely v roce 1755), jejich \u00fa\u010dast postupn\u011b ztratila na d\u016fle\u017eitosti. Hlavn\u00ed bitvy byly vybojov\u00e1ny klasick\u00fdmi evropsk\u00fdmi bojov\u00fdmi postupy \u010dili pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00fdmi p\u0159\u00edm\u00fdmi st\u0159ety pravideln\u00fdch arm\u00e1d. Ztr\u00e1tou Quebecu a Montrealu p\u0159i\u0161la Francie natrvalo o sv\u00e1 \u00fazem\u00ed v Kanad\u011b. Mnoz\u00ed Indi\u00e1ni ztratili z\u00e1sadn\u00edho spojence proti britskoamerick\u00e9 rozp\u00ednavosti.\nK britsko-\u010derok\u00edsk\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo v letech 1758-1761 v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b a Virginii. A\u010dkoli byli Britov\u00e9 a \u010cerok\u00edov\u00e9 (\u010cerok\u00e9zov\u00e9, Cherokeeov\u00e9) b\u011bhem francouzsko-indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky nejprve spojenci, podez\u00edraly se ob\u011b strany ze zr\u00e1dn\u00fdch \u00famysl\u016f. Nap\u011bt\u00ed p\u0159erostlo v roce 1758 v konflikt. Indi\u00e1ni napadali britsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed, dobyli mj. Fort Loudoun, ale n\u011bkolik v\u011bt\u0161\u00edch vojensk\u00fdch v\u00fdprav je donutilo uzav\u0159\u00edt m\u00edr.\nPontiacovo povst\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v n\u00e1vaznosti na ukon\u010den\u00ed boj\u016f v Severn\u00ed Americe mezi Francouzi a Brity v letech 1763 \u2013 1766. Jednalo se o reakci Indi\u00e1n\u016f na britskou politiku v oblasti Velk\u00fdch jezer a na rozm\u00e1haj\u00edc\u00ed se domorod\u00e9 protib\u011blo\u0161sk\u00e9 hnut\u00ed. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00fasp\u011bchy nezvykle dob\u0159e organizovan\u00fdch \u00fatok\u016f algonkinsk\u00fdch kmen\u016f (dobyt\u00ed mnoha pevnost\u00ed a tvrz\u00ed) nem\u011bly dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, ale na druhou stranu se v z\u00e1sad\u011b udr\u017eel status quo ante bellum a Britov\u00e9 nevybudovali nov\u00e9 opevn\u011bn\u00e9 pozice.\nV\u00e1lka lorda Dunmora byla konfliktem mezi kmeny \u0160\u00f3n\u00fd\u016f (Shawnee) a Ming\u016f na jedn\u00e9 stran\u011b a koloni\u00ed Virginie na stran\u011b druh\u00e9. Do\u0161lo k n\u00ed v roce 1774 a je pojmenov\u00e1na po guvern\u00e9rovi Virginie. P\u0159\u00ed\u010dinou bylo britsk\u00e9 (americk\u00e9) pronik\u00e1n\u00ed do ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti \u00fadol\u00ed \u0159eky Ohio a n\u00e1sledn\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1jezdy na skupiny osadn\u00edk\u016f a lovc\u016f. V\u00e1lka skon\u010dila po virginsk\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed v bitv\u011b u Point Pleasant 10. \u0159\u00edjna 1774. Indi\u00e1ni do\u010dasn\u011b rezignovali na zastaven\u00ed b\u011blo\u0161sk\u00e9 expanze do oblasti ji\u017en\u011b od Ohia.\nChickamaugsk\u00e9 v\u00e1lky prob\u00edhaly v letech 1776-1794. Je tak ozna\u010dov\u00e1na s\u00e9rie n\u00e1jezd\u016f, p\u0159epad\u016f a bitev veden\u00fdch \u010cerok\u00edji, Kr\u00edky (Muscogee) a \u0160\u00f3nyi a jin\u00fdmi Indi\u00e1ny proti americk\u00fdm osadn\u00edk\u016fm b\u011bhem americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost a v letech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch. \u010cerok\u00edov\u00e9 bojovali nejprve jako spojenci Brit\u016f a po roce 1786 jako \u010dlenov\u00e9 tzv. Z\u00e1padn\u00ed konfederace, domorod\u00e9ho uskupen\u00ed, kter\u00e9 vedlo tzv. severoz\u00e1padn\u00ed indi\u00e1nskou v\u00e1lku.\nSeveroz\u00e1padn\u00ed indi\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka byla zp\u016fsobena t\u00edm, \u017ee Britov\u00e9 po americk\u00e9 v\u00e1lce o nez\u00e1vislost p\u0159enechali \u201ekontrolu\u201c nad \u00fazem\u00edm mezi Mississippi a Apala\u010dsk\u00fdm poho\u0159\u00edm Ameri\u010dan\u016fm. Tam\u011bj\u0161\u00ed indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny se v\u0161ak postavily pronik\u00e1n\u00ed americk\u00fdch osadn\u00edk\u016f, kter\u00fdm do t\u00e9 doby Brit\u00e1nie neumo\u017e\u0148ovala se na \u00fazem\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 usazovat. Prob\u00edhala v letech 1785-1795. Indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny byly po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch pora\u017eeny a musely se z\u0159\u00edct velk\u00e9 oblasti v povod\u00ed Ohia. V\u00e1lka st\u00e1la Ameri\u010dany p\u0159ibli\u017en\u011b 1 700 mrtv\u00fdch a zran\u011bn\u00fdch.\nV roce 1803 koupily Spojen\u00e9 st\u00e1ty od Francie Louisianu a t\u00edm se p\u0159ed dynamicky expanduj\u00edc\u00edm st\u00e1tem otev\u0159ela cesta na z\u00e1pad. Bylo jen ot\u00e1zkou, jakou formou Ameri\u010dan\u00e9 s touto v\u00fdzvou nalo\u017e\u00ed. V letech 1804\u20131806 podnikli badatel\u00e9 Lewis a Clark cestu nap\u0159\u00ed\u010d kontinentem, kter\u00e1 p\u0159inesla prvn\u00ed p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavy o \u00fazem\u00ed daleko na z\u00e1pad\u011b. M\u011bli s sebou tak\u00e9 n\u011bkolik indi\u00e1n\u016f, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvali jako tlumo\u010dn\u00edky. Stali se tak jedn\u011bmi z prvn\u00edch b\u00edl\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se setkali s obyvateli severoz\u00e1padu, jako byli \u010cin\u00fakov\u00e9, Tlingitov\u00e9 a Haidov\u00e9. Ameri\u010dan\u016fm se za\u010dalo otev\u00edrat obrovsk\u00e9 \u00fazem\u00ed z\u00e1padn\u011b od \u0159eky Mississippi, kde s\u00eddlilo mno\u017estv\u00ed indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f a skupin, kter\u00e9 u\u017e o existenci b\u00edl\u00fdch mu\u017e\u016f v\u011bt\u0161inou v\u011bd\u011bly. Zat\u00edm v\u0161ak Ameri\u010dan\u00e9 nedokon\u010dili ani obsazov\u00e1n\u00ed a kolonizaci \u00fazem\u00ed v\u00fdchodn\u011b od t\u00e9to \u0159eky. St\u00e1le zde \u017eilo n\u011bkolik des\u00edtek kmen\u016f, kter\u00e9 byly p\u0159ipraveny br\u00e1nit se pronik\u00e1n\u00ed b\u011blo\u0161sk\u00fdch voj\u00e1k\u016f a osadn\u00edk\u016f. P\u0159evaha Ameri\u010dan\u016f se stala ji\u017e velmi v\u00fdraznou ve v\u0161ech sm\u011brech. Jedna z m\u00e1la \u0161anc\u00ed, kterou Indi\u00e1ni m\u011bli, bylo vyu\u017e\u00edt nep\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi USA a Brity ve sv\u016fj prosp\u011bch, o co\u017e se tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed pokusili.\nZa\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed si podporu etnik z oblasti velk\u00fdch jezer a Ohia z\u00edskal n\u00e1\u010deln\u00edk \u0160\u00f3n\u00fd\u016f Tecumseh. Jeho ne\u00fanavn\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed a p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed umo\u017enilo vytvo\u0159en\u00ed velk\u00e9 spojeneck\u00e9 konfederace mnoha kmen\u016f. Bohu\u017eel od kmen\u016f jihov\u00fdchodu z\u00edskal jen malou pomoc v podob\u011b \u010d\u00e1sti Kr\u00edk\u016f. Tecumsehovi v\u00e1le\u010dn\u00edci se s Ameri\u010dany pon\u011bkud p\u0159ed\u010dasn\u011b st\u0159etli v roce 1811 u \u0159eky Tippecanoe, byli v\u0161ak pora\u017eeni (Tecumseh se bitvy ne\u00fa\u010dastnil). V roce 1812 vypukla mezi Brity a USA v\u00e1lka o hranice mezi USA a Kanadou. Indi\u00e1ni vid\u011bli v Britech spojence v z\u00e1pase o udr\u017een\u00ed sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed, a mnoho z nich se do v\u00e1lky zapojilo. Hlavn\u00edm indi\u00e1nsk\u00fdm spojencem Brit\u016f byl Tecumseh (z\u00edskal dokonce hodnost gener\u00e1la) a bojovn\u00edci z jeho konfederace. Ti pomohli Brit\u016fm zajmout pevnost Detroit a pod\u00edleli se na mnoha dal\u0161\u00edch akc\u00edch. V roce 1813 v\u0161ak Tecumseh padl v bitv\u011b na Tem\u017ei (nyn\u00ed Chatham, Ontario). V\u00fdsledkem byl faktick\u00fd rozpad konfederace. Vzhledem k tomu, \u017ee v\u00e1lka mezi Velkou Brit\u00e1ni\u00ed a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty skon\u010dila nerozhodn\u011b (nepo\u010d\u00edtaje velmi mal\u00e9 reparace USA kv\u016fli tomu, \u017ee vyhl\u00e1sili v\u00e1lku oni), za\u010dali mnoz\u00ed domorod\u00ed obyvatel\u00e9 ut\u00edkat do Kanady.\nTento konflikt prob\u011bhl v dob\u011b druh\u00e9 britsko-americk\u00e9 v\u00e1lky v letech 1813\u20131814. Za\u010dal jako ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka uvnit\u0159 kmene Kr\u00edk\u016f (\"Red Sticks\" Kr\u00edkov\u00e9 nazvan\u00ed podle \u010derven\u00fdch ritu\u00e1ln\u00edch palic proti Doln\u00edm Kr\u00edk\u016fm), ale pot\u00e9 p\u0159erostl ve v\u00e1lku mezi \"Red Sticks\" Kr\u00edky a Ameri\u010dany. Ameri\u010dan\u016fm pom\u00e1hali i Doln\u00ed Kr\u00edkov\u00e9, \u010cerok\u00edov\u00e9 a \u010coktavov\u00e9 (Choctaw). V bitv\u011b u Horseshoe Bend v b\u0159eznu 1814 p\u0159ipravily jednotky Ameri\u010dan\u016f a jejich spojenc\u016f \"Red Sticks\" Kr\u00edk\u016fm drtivou por\u00e1\u017eku, v n\u00ed\u017e zabili p\u0159es 800 domorodc\u016f. Ti museli rezignovat na dal\u0161\u00ed odpor. V\u00fdsledkem byla smlouva z Fort Jackson (9. srpen 1814), podle n\u00ed\u017e Kr\u00edkov\u00e9 odstoupili USA obrovsk\u00e9 \u00fazem\u00ed (93 000 km\u00b2) v Alabam\u011b a Georgii. Andrew Jackson, kter\u00fd tuto dohodu p\u0159ipravil, nebral ohledy na to, \u017ee \u0161lo i o \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed americk\u00fdch spojenc\u016f v t\u00e9to v\u00e1lce - \u010cerok\u00ed\u016f a Doln\u00edch Kr\u00edk\u016f.\nSeminolov\u00e9 byli jakousi sm\u011bsic\u00ed n\u011bkolika indi\u00e1nsk\u00fdch etnik, p\u0159edev\u0161\u00edm Kr\u00edk\u016f, a \u010dernoch\u016f usazen\u00fdch na Florid\u011b v pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed. V roce 1814 za\u010dali prvn\u00ed ze t\u0159\u00ed v\u00e1lek proti arm\u00e1d\u011b a osadn\u00edk\u016fm USA. V\u00e1lka prob\u011bhla je\u0161t\u011b v dob\u011b, kdy byla Florida \u0161pan\u011blsk\u00e1, ale pronikali sem u\u017e ameri\u010dt\u00ed \"squate\u0159i\" a arm\u00e1da. Jednou ze z\u00e1minek bylo i to, \u017ee Indi\u00e1ni mezi sebe ochotn\u011b p\u0159ij\u00edmali \u010dern\u00e9 otroky uprchl\u00e9 z plant\u00e1\u017e\u00ed v Georgii. V roce 1821 z\u00edskaly USA Floridu. Boje byly do\u010dasn\u011b p\u0159eru\u0161eny a v roce 1823 uzav\u0159eli Seminolov\u00e9 s Ameri\u010dany dohodu, podle n\u00ed\u017e z\u00edskali pod svou kontrolu pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed (16 000 km\u00b2) v centru poloostrova.\nV\u00e1lka s Arikary prob\u011bhla v roce 1823 na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Ji\u017en\u00ed Dakoty a \u0161lo o prvn\u00ed konflikt arm\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f s Indi\u00e1ny z\u00e1padn\u011b od \u0159eky Mississippi. P\u0159\u00ed\u010dinou byly spory ohledn\u011b ko\u017ee\u0161inov\u00e9ho obchodu. Arikarov\u00e9 napadli \u010dleny Missouri Fur Company a n\u011bkolik jich zabili. Americk\u00e1 arm\u00e1da podporovan\u00e1 Siouxy provedla k\u00e1rnou expedici a Arikary porazila. Arikarov\u00e9 zprvu vyjedn\u00e1vali, ale pak uprchli a m\u00edr uzav\u0159eli a\u017e v roce 1825. Pozd\u011bji se p\u0159idali k Mandan\u016fm a Hidats\u016fm.\nV\u00e1lka s Winnebagy byla drobn\u00fdm konfliktem, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo v roce 1827 na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho st\u00e1tu Wisconsin. Winnebagov\u00e9 napadli americk\u00e9 osadn\u00edky, kte\u0159\u00ed na jejich \u00fazem\u00ed hledali olovo. V\u00fdsledkem kr\u00e1tk\u00e9 v\u00e1lky byla dohoda, v n\u00ed\u017e Winnebagov\u00e9 za ka\u017edoro\u010dn\u00ed poplatek postoupili Ameri\u010dan\u016fm oblast, kde se olov\u011bn\u00e1 ruda nach\u00e1zela.\n\u010cern\u00fd jest\u0159\u00e1b byl v\u00e1le\u010dn\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk kmene Sauk\u016f. Ji\u017e v britsko-americk\u00e9 v\u00e1lce se s bojovn\u00edky sv\u00e9ho kmene a s p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi Foxy z\u00fa\u010dastnil boj\u016f na britsk\u00e9 stran\u011b a po\u010d\u00ednal si velmi aktivn\u011b. Kr\u00e1tce po uzav\u0159en\u00ed m\u00edru mezi Brity a vl\u00e1dou USA (prosinec 1814) pokra\u010doval v boj\u00edch. V roce 1815 napadli jeho bojovn\u00edci skupinu ranger\u016f (bitva u Sink Hole neboli bitva na Ps\u00ed pr\u00e9rii). V roce 1816 uzav\u0159el \u010cern\u00fd jest\u0159\u00e1b s Ameri\u010dany m\u00edr, kter\u00fd trval 15 let. Mezit\u00edm, na z\u00e1klad\u011b smlouvy z roku 1804, postoupila v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st Sauk\u016f a Fox\u016f sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed kmenov\u00e9 \u00fazem\u00ed v Illinois Ameri\u010dan\u016fm a v roce 1828 v\u011bt\u0161ina z nich ode\u0161la na z\u00e1pad za \u0159eku Mississippi. \u010cern\u00fd jest\u0159\u00e1b a jeho p\u0159\u00edvr\u017eenci zvan\u00ed \"Britsk\u00e1 tlupa\" s touto smlouvou nesouhlasili a nehodlali se sm\u00ed\u0159it se ztr\u00e1tou sv\u00e9 domoviny. Po n\u011bkolika nen\u00e1siln\u00fdch demonstrac\u00edch sv\u00e9ho nesouhlasu v letech 1830-1831 se \"Britsk\u00e1 tlupa\" v po\u010dtu asi 1500 lid\u00ed (z toho p\u0159ibli\u017en\u011b 500 bojovn\u00edk\u016f) p\u0159esunula za\u010d\u00e1tkem roku 1832 do Illinois, kde m\u011bla v pl\u00e1nu z\u00edskat indi\u00e1nsk\u00e9 spojence. V kv\u011btnu 1832 se \u010d\u00e1st bojovn\u00edk\u016f st\u0159etla s jednotkou americk\u00e9 milice, kterou rozpr\u00e1\u0161ila. T\u00edm za\u010dal konflikt zvan\u00fd v\u00e1lka \u010cern\u00e9ho jest\u0159\u00e1ba. N\u00e1sledovalo n\u011bkolik sr\u00e1\u017eek a p\u0159epad\u016f, kdy bojovn\u00edci \u010cern\u00e9ho jest\u0159\u00e1ba (krom\u011b Sauk\u016f a Fox\u016f \u0161lo o \u010d\u00e1st Winnebag\u016f, Potawatomi\u016f, Ottaw\u016f, Kickapoo\u016f a dal\u0161\u00edch) napadali americk\u00e9 tvrze a osady. Americk\u00e9 jednotky tvo\u0159en\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b milic\u00ed Indi\u00e1ny pron\u00e1sledovaly a v l\u00e9t\u011b 1832 jim u\u0161t\u011bd\u0159ily dv\u011b drtiv\u00e9 por\u00e1\u017eky, kter\u00e9 v\u00e1lku ukon\u010dily - bitva u Wisconsinsk\u00fdch v\u00fd\u0161in (Wisconsin Heights) a bitva u Bad Axe. \u010cern\u00fd jest\u0159\u00e1b byl n\u00e1sledn\u011b zajat a spolu s dal\u0161\u00edmi n\u00e1\u010deln\u00edky vzat na \"inspek\u010dn\u00ed\" cestu po Spojen\u00fdch st\u00e1tech, aby pochopil, \u017ee bojovat nem\u00e1 smysl.\nV roce 1830 podepsal prezident USA Andrew Jackson z\u00e1kon o p\u0159esunu Indi\u00e1n\u016f na z\u00e1pad, kter\u00fd se naz\u00fdval Indian Removal Act. V\u0161echny kmeny \u017eij\u00edc\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm ve st\u00e1tech Georgie, Alabama, Tennessee, Mississippi a Florida se m\u011bly \"dobrovoln\u011b\" vyst\u011bhovat do oblast\u00ed rezervac\u00ed na z\u00e1pad od \u0159eky Mississippi do dne\u0161n\u00ed Oklahomy, kde vzniklo tzv. Indi\u00e1nsk\u00e9 teritorium. Ty, kter\u00e9 odm\u00edtaly, byly obkl\u00ed\u010deny a dovedeny pod dohledem arm\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tento p\u0159esun, kter\u00fd prob\u00edhal na n\u011bkolik etap a vedl mnoha cestami se naz\u00fdval Stezka slz (Trail of tears). Odsuny trvaly a\u017e do roku 1847 a p\u0159esunuto bylo p\u0159es 50 000 Indi\u00e1n\u016f z tzv. P\u011bti civilizovan\u00fdch n\u00e1rod\u016f (Kr\u00edkov\u00e9, \u010cerok\u00edov\u00e9, \u010coktavov\u00e9, \u010cikasavov\u00e9 a Seminolov\u00e9). Odhaduje se, \u017ee b\u011bhem t\u00e9 doby zem\u0159elo nejm\u00e9n\u011b 8 000 ale mo\u017en\u00e1 a\u017e 17 000 domorodc\u016f (nemoci, vys\u00edlen\u00ed, n\u00e1silnosti). Ameri\u010dan\u00e9 takto z\u00edskali asi 100 000 km\u00b2 \u00fazem\u00ed.\nKr\u00e1tk\u00fd konflikt, kter\u00fd n\u00e1sledoval pot\u00e9, co \u010d\u00e1st Kr\u00edk\u016f za\u010dala napadat spekulanty s p\u016fdou a squattery, kte\u0159\u00ed se je sna\u017eili podvodn\u011b p\u0159ipravit o \u00fazem\u00ed. V\u00fdsledkem bylo arm\u00e1dou zaji\u0161t\u011bn\u00e9 nucen\u00e9 p\u0159esunut\u00ed Kr\u00edk\u016f na z\u00e1pad v r\u00e1mci z\u00e1kona Indian Removal Act.\nJedni z m\u00e1la, kte\u0159\u00ed se p\u0159esunu na z\u00e1pad nepodvolili bez boje, byli Seminolov\u00e9. Odm\u00edtli opustit sv\u00e9 \u00fazem\u00ed, vl\u00e1da USA musela nasadit arm\u00e1du a teritorium Florida milici. Za\u010dala tzv. druh\u00e1 seminolsk\u00e1 v\u00e1lka. \u0160lo o jednu z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch indi\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lek a z\u00e1rove\u0148 pro americkou stranu nejn\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed boj s Indi\u00e1ny v\u016fbec. Boje prob\u00edhaly v letech 1835-1842 a st\u00e1ly americkou stranu asi 1600 mrtv\u00fdch voj\u00e1k\u016f (v\u011bt\u0161inou n\u00e1sledkem nemoc\u00ed) a nezn\u00e1m\u00e9 mno\u017estv\u00ed civilist\u016f. Seminoly vedli slavn\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci Osceola (Asi-Yahola), Micanopy, Billy Bowlegs a dal\u0161\u00ed. Ameri\u010dan\u00e9 nakonec dos\u00e1hli Pyrrhova v\u00edt\u011bzstv\u00ed a p\u0159esunuli p\u0159es 3 000 Indi\u00e1n\u016f na z\u00e1pad. Nicm\u00e9n\u011b ti co z\u016fstali, pokra\u010dovali pozd\u011bji v odporu. V\u00fdsledkem byla t\u0159et\u00ed seminolsk\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 trvala a\u017e do roku 1858. V t\u00e9 dob\u011b \u017eilo na Florid\u011b u\u017e jen n\u011bkolik stovek Seminol\u016f. Tento kmen je jeden z m\u00e1la, kter\u00fd nikdy neuzav\u0159el s vl\u00e1dou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f m\u00edrovou smlouvu a mnoz\u00ed florid\u0161t\u00ed Seminolov\u00e9 se dodnes pova\u017euj\u00ed za nepora\u017een\u00fd svobodn\u00fd n\u00e1rod.\nSt\u00e1le v\u00edce b\u00edl\u00fdch Ameri\u010dan\u016f m\u00ed\u0159ilo na z\u00e1pad, a tak se vytvo\u0159ily ve 40. letech 19. stolet\u00ed stezky, vedouc\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d pr\u00e9riemi a lovi\u0161ti kmen\u016f, kter\u00e9 zde \u017eily. N\u011bkter\u00e9 kmeny se k cestuj\u00edc\u00edm chovaly nep\u0159\u00e1telsky, zat\u00edmco jin\u00e9 jim pom\u00e1haly, proto\u017ee v\u011bd\u011bly, \u017ee jen proch\u00e1zej\u00ed a m\u00ed\u0159\u00ed do jin\u00fdch kraj\u016f. Kdy\u017e ale byla nap\u0159\u00ed\u010d pr\u00e9riemi postavena \u017eeleznice, situace se za\u010dala m\u011bnit. Do oblasti se p\u0159ist\u011bhovali horn\u00edci, dobytk\u00e1\u0159i a sedl\u00e1ci. V\u00fdsledkem bylo obdob\u00ed uzav\u00edr\u00e1n\u00ed smluv mezi etniky ob\u00fdvaj\u00edc\u00edmi pr\u00e9rie a vl\u00e1dou USA. Domorod\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 podepisovali dohody, kter\u00e9 v\u0161ak koloniz\u00e1to\u0159i \u010dasto poru\u0161ovali. Vl\u00e1da USA byla p\u0159esv\u011bd\u010dena o tom, \u017ee nejlep\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed pro domorod\u00e9 Ameri\u010dany je soust\u0159edit je do rezervac\u00ed, kde by mohli m\u00edt vlastn\u00ed p\u016fdu a za\u010d\u00edt sedla\u010dit jako osadn\u00edci. Postoj, kter\u00fd zauj\u00edmali k t\u00e9to my\u0161lence domorod\u00ed Ameri\u010dan\u00e9, shrnul n\u00e1\u010deln\u00edk Sioux\u016f Velk\u00fd orel, kter\u00fd \u0159ekl: \u201cB\u00edl\u00ed lid\u00e9 se st\u00e1le sna\u017eili p\u0159im\u011bt indi\u00e1ny, aby se z\u0159ekli sv\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota a \u017eili jako oni. To Indi\u00e1ni neum\u011bli a ka\u017edop\u00e1dn\u011b ani necht\u011bli\u201c. Pokud si Indi\u00e1ni cht\u011bli zachovat svou lovecko-sb\u011bra\u010dsko-v\u00e1le\u010dnickou kulturu n\u00e1ro\u010dnou na prostor, museli se nevyhnuteln\u011b st\u0159etnout s osadn\u00edky a arm\u00e1dou. P\u0159evaha Ameri\u010dan\u016f byla ji\u017e tak zdrcuj\u00edc\u00ed, \u017ee nebylo ot\u00e1zkou kdo zv\u00edt\u011bz\u00ed, n\u00fdbr\u017e za jak\u00fdch podm\u00ednek a za jak dlouho Indi\u00e1ni prohraj\u00ed.\nV roce 1836 vznikl na jihoz\u00e1pad\u011b Severn\u00ed Ameriky nov\u00fd st\u00e1t Texask\u00e1 republika. Prakticky z\u00e1hy nav\u00e1zal na konflikty s r\u016fzn\u00fdmi indi\u00e1nsk\u00fdmi etniky z let minul\u00fdch. Hlavn\u00edmi domorod\u00fdmi soupe\u0159i Texasan\u016f se stali mocn\u00ed Koman\u010dov\u00e9, n\u00e1sledovan\u00ed Kajovy (Kiowov\u00e9). V\u00e1lky za\u010daly u\u017e v roce 1820, kdy b\u00edl\u00ed osadn\u00edci vyhubili m\u00edrumilovn\u00e9 indi\u00e1ny kmene Karankawa, \u017eij\u00edc\u00ed u pob\u0159e\u017e\u00ed v oblasti dne\u0161n\u00edho Houstonu. Boje pokra\u010dovaly i po anexi Texasu Spojen\u00fdmi st\u00e1ty v roce 1845 a skon\u010dily a\u017e v roce 1875, kdy posledn\u00ed vzdoruj\u00edc\u00ed Indi\u00e1ni z ji\u017en\u00edch pl\u00e1n\u00ed ode\u0161li do rezervace v Oklahom\u011b. Na stran\u011b b\u011bloch\u016f bojovali tak\u00e9 indi\u00e1ni nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed Koman\u010d\u016fm, zejm\u00e9na Tonkawov\u00e9 a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech i Lipan Apa\u010dov\u00e9 - p\u016fsobili hlavn\u011b jako zv\u011bdov\u00e9 a stopa\u0159i. Boje se vyzna\u010dovaly zna\u010dnou brutalitou na obou stran\u00e1ch. Pr\u00e1v\u011b zde snad nejv\u00edce ze v\u0161ech d\u011bji\u0161\u0165 indi\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lek platilo z pohledu Euroameri\u010dan\u016f heslo \"mrtv\u00fd Indi\u00e1n, dobr\u00fd Indi\u00e1n\". Slovo Koman\u010d se pro m\u00edstn\u00ed obyvatele stalo synonymem pro teroristu. V boj\u00edch na texask\u00e9m pomez\u00ed se proslavily nepravideln\u00e9 odd\u00edly Texas Rangers. \nP\u0159ed polovinou 19. stolet\u00ed pronikli ameri\u010dt\u00ed osadn\u00edci a mision\u00e1\u0159i na z\u00e1padn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Severn\u00ed Ameriky do oblasti Oregonu. Krom\u011b jin\u00e9ho sem zanesli epidemii spalni\u010dek, kter\u00e1 zdecimovala m\u00edstn\u00ed Kajusy. Indi\u00e1ni obvinili mision\u00e1\u0159e z \u010darod\u011bjnictv\u00ed a v listopadu 1847 zmasakrovali osazenstvo Whitmanovy misie. Tento \u010din odstartoval kajuskou v\u00e1lku. Na americk\u00e9 stran\u011b j\u00ed vedla p\u0159edev\u0161\u00edm milice pozd\u011bji pos\u00edlen\u00e1 o arm\u00e1du. Kajusov\u00e9 byli nakonec pora\u017eeni, v roce 1855 smluvn\u011b odstoupili vl\u00e1d\u011b Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f zna\u010dn\u00e9 \u00fazem\u00ed a n\u00e1sledn\u011b ode\u0161li do rezervace.\nV\u00e1lka s Jakimy (Yakima, Yakama) navazovala na kajuskou v\u00e1lku. Prob\u011bhla mezi l\u00e9ty 1855-1858 na \u00fazem\u00ed Washingtonsk\u00e9ho teritoria na severoz\u00e1pad\u011b USA a skl\u00e1dala se z n\u011bkolika d\u00edl\u010d\u00edch konflikt\u016f (Puget Sound War, Coeur d'Alene War). Indi\u00e1ni utrp\u011bli por\u00e1\u017eku a bu\u010f uprchli do Kanady (n\u00e1\u010deln\u00edk Kamiakin) nebo ode\u0161li do rezervace. 24 jakimsk\u00fdch n\u00e1\u010deln\u00edk\u016f bylo popraveno.\nV\u00e1lky s Apa\u010di pat\u0159ily mezi nejdel\u0161\u00ed indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky v\u016fbec. Za\u010daly v roce 1849, hlavn\u00ed boje skon\u010dily v roce 1886, ale men\u0161\u00ed poty\u010dky trvaly a\u017e do roku 1924. Apa\u010dov\u00e9 bojovali proti \u0160pan\u011bl\u016fm a Mexi\u010dan\u016fm ji\u017e v\u00edce ne\u017e 40 let, ne\u017e poprv\u00e9 museli \u010delit arm\u00e1d\u011b Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f v roce 1849. A\u017e do roku 1875 spo\u010d\u00edval konflikt p\u0159edev\u0161\u00edm v n\u00e1jezdech na americk\u00e9 a mexick\u00e9 os\u00eddlen\u00ed, kdy se Apa\u010dov\u00e9 pokou\u0161eli kr\u00e1st zbran\u011b a z\u00e1soby a zab\u00edjen\u00ed bylo sp\u00ed\u0161e vedlej\u0161\u00edm produktem t\u011bchto \u00fatok\u016f. V letech 1875-1886 se americk\u00e9 \u00fa\u0159ady sna\u017eily za pomoci arm\u00e1dy usadit a n\u00e1sledn\u011b udr\u017eet Apa\u010de v rezervac\u00edch. Skupiny odbojn\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f veden\u00e9 r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1\u010deln\u00edky (Mangas Coloradas, Cochise, Victorio, Geronimo a dal\u0161\u00ed), se skr\u00fdvaly na mnoha m\u00edstech jihoz\u00e1padu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f (Arizona, Kalifornie, Nov\u00e9 Mexiko, Texas), prov\u00e1d\u011bly men\u0161\u00ed p\u0159epady a v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b unikaly arm\u00e1dn\u00edm \u00fatvar\u016fm, kter\u00e9 je m\u011bly p\u0159iv\u00e9st k poslu\u0161nosti. V roce 1886 se vzdal Geronimo a pot\u00e9 pokra\u010doval odpor ji\u017e jen sporadicky. K posledn\u00edmu \"n\u00e1jezdu\" do\u0161lo a\u017e v roce 1924, kdy skupina Apa\u010d\u016f ukradla kon\u011b arizonsk\u00fdm osadn\u00edk\u016fm.\nV\u00e1lka s Yumy prob\u011bhla v letech 1850-1853 v Arizon\u011b a Kalifornii. Americk\u00e9 jednotky b\u011bhem t\u00e9to doby pron\u00e1sledovaly partyz\u00e1nskou taktiku vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 Indi\u00e1ny z kmen\u016f Yum\u016f, Mohav\u016f, Cocopah\u016f a jin\u00fdch a chr\u00e1nily osadn\u00edky p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00ed \u0159eku Colorado.\nTyto konflikty mezi Indi\u00e1ny ze skupiny Ute a Ameri\u010dany se prol\u00ednaly s v\u00e1lkami veden\u00fdmi Apa\u010di a Navahy. V\u00e1lek bylo celkem 10. Za\u010daly v roce 1849, skon\u010dily a\u017e v roce 1923 a odehr\u00e1valy se p\u0159edev\u0161\u00edm na \u00fazem\u00ed st\u00e1t\u016f Utah, Colorado a Nov\u00e9 Mexiko.\nSiouxsk\u00e9 v\u00e1lky jsou patrn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm a nejl\u00e9pe zmapovan\u00fdm konfliktem mezi Indi\u00e1ny a b\u011blochy na \u00fazem\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. \u0160lo o s\u00e9rii n\u011bkolika v\u00e1lek, jich\u017e se krom\u011b Sioux\u016f (Lakotov\u00e9, Dakotov\u00e9) z\u00fa\u010dastnily i jin\u00e9 pr\u00e9rijn\u00ed kmeny - \u010cejeni (\u0160ajeni), Assiniboinov\u00e9, Arapahov\u00e9, Kajovov\u00e9 a Koman\u010dov\u00e9. Boje za\u010daly v roce 1854 po tzv. Grattanov\u011b masakru (incident, p\u0159i n\u011bm\u017e bylo v t\u00e1bo\u0159e Sioux\u016f pobl\u00ed\u017ee Fort Laramie pobito 31 voj\u00e1k\u016f) a skon\u010dily po masakru u Wounded Knee v roce 1890.", "<<>>: Co je Doln\u00ed Pov\u00e1\u017e\u00ed? <<>>: Doln\u00ed Pov\u00e1\u017e\u00ed (Dolnopova\u017esk\u00fd region cestovn\u00edho ruchu) anebo v n\u011bkter\u00fdch textech Trnava a okol\u00ed je slovensk\u00fd region a region cestovn\u00edho ruchu.\nJako region cestovn\u00edho ruchu zahrnuje:\nOkres Galanta\nOkres Pie\u0161\u0165any\nOkres \u0160a\u013ea\nOkres Hlohovec\nOkres Trnava\n4 obce z jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti okresu Nov\u00e9 Mesto nad V\u00e1hom\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Doln\u00e9 Pova\u017eie na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Trampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy? <<>>: Trampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy (1907, L'agence Thompson and Co.) je dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n francouzsk\u00e9ho spisovatele Michela Verna, kter\u00fd b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1n do cyklu jeho slavn\u00e9ho otce, francouzsk\u00e9ho spisovatele Julesa Verna, Podivuhodn\u00e9 cesty (Les Voyages extraordinaires).\nAutorem rom\u00e1nu tedy nen\u00ed Jules Verne, jak je p\u0159i vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed knihy obvykle uv\u00e1d\u011bno, ale jeho syn Michel, kter\u00fd rom\u00e1n vydal pod otcov\u00fdm jm\u00e9nem. Je v\u0161ak nutno p\u0159iznat, \u017ee Michel velice dob\u0159e vystihl otc\u016fv styl, logiku v\u00fdstavy jeho rom\u00e1n\u016f i pro n\u011bj typick\u00e9 charaktery postav, tak\u017ee se kniha d\u00e1 pova\u017eovat za velice zda\u0159il\u00fd plagi\u00e1t.\nP\u0159\u00edb\u011bh rom\u00e1nu za\u010d\u00edn\u00e1 v Lond\u00fdn\u011b, kde Francouz Robert Morgan, kter\u00fd je bez pen\u011bz a bez zam\u011bstn\u00e1n\u00ed (pr\u00e1v\u011b byl propu\u0161t\u011bn z m\u00edsta u\u010ditele francouz\u0161tiny), uvid\u00ed plak\u00e1t, kter\u00fd nab\u00edz\u00ed pr\u00e1ci pr\u016fvodce a tlumo\u010dn\u00edka na cest\u011b po t\u0159ech souostrov\u00edch (Azory, Madeira a Kan\u00e1rsk\u00e9 ostrovy). Proto\u017ee Morgan mluv\u00ed plynn\u011b anglicky, \u0161pan\u011blsky a portugalsky, snadno tuto pr\u00e1ci z\u00edsk\u00e1. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech v\u0161ak Morgan uvid\u00ed plak\u00e1t od konkuren\u010dn\u00ed spole\u010dnosti Thompson and Company, kter\u00e1 nab\u00edz\u00ed stejnou cestu, ale za men\u0161\u00ed cenu. Ob\u011b cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159e spolu soupe\u0159\u00ed tak dlouho, a\u017e Morgan\u016fv zam\u011bstnavatel mus\u00ed boj vzd\u00e1t. V\u00edt\u011bzn\u00e1 Thompsonova agentura ov\u0161em tak\u00e9 pot\u0159ebuje tlumo\u010dn\u00edka, a tak Morgan okam\u017eit\u011b najde ztracenou pr\u00e1ci, av\u0161ak za daleko men\u0161\u00ed plat.\nNa cestu pronajmul \u201e\u0161etrn\u00fd\u201c majitel cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159e, pan Thompson, letit\u00fd parn\u00edk Seamew (Mo\u0159sk\u00fd racek) pod veden\u00edm typick\u00e9ho mo\u0159sk\u00e9ho vlka, kapit\u00e1na Pipa. Po vyplut\u00ed parn\u00edku se postupn\u011b seznamujeme s jednotliv\u00fdmi cestuj\u00edc\u00edmi. P\u0159i jejich p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed je \u010dten\u00e1\u0159i velice brzy jasn\u00e9, kdo stoj\u00ed na stran\u011b dobra a kdo na stran\u011b zla. P\u0159edev\u0161\u00edm tu je mlad\u00e1 t\u0159iadvacetilet\u00e1 vdova, Ameri\u010danka Alice Lindsayov\u00e1, se svou devaten\u00e1ctiletou sestrou Dolly a se sv\u00fdm \u0161vagrem Jackem Lindsayem. Jack je bezcharaktern\u00ed b\u00edd\u00e1k, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed s\u0148atkem s Alic\u00ed z\u00edskat pen\u00edze, kter\u00e9 Alice zd\u011bdila po sv\u00e9m mu\u017ei, proto\u017ee sv\u016fj majetek promrhal. Kdy\u017e se mu tento pl\u00e1n neda\u0159\u00ed, ne\u0161t\u00edt\u00ed se pro dosa\u017een\u00ed c\u00edle pou\u017e\u00edt ani n\u00e1sil\u00ed, i kdyby m\u011bly ob\u011b sestry p\u0159ij\u00edt o \u017eivot. I dal\u0161\u00ed postava je jakoby vyst\u0159i\u017een\u00e1 z origin\u00e1ln\u00edch Vernov\u00fdch rom\u00e1n\u016f. Jde o veskrze kladn\u00e9ho francouzsk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka na dovolen\u00e9 Rogera de Sorguese, kter\u00fd se na cest\u011b star\u00e1 o ob\u011b sestry, a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se zamiluje do Dolly, zat\u00edmco Robert Morgan se zamiluje do Alice. Vysvitne tak\u00e9, \u017ee pan Thompson je dosti nezodpov\u011bdn\u00fd podnikatel. Jednak nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti s provozov\u00e1n\u00edm takov\u00fdchto v\u00fdprav, jednak \u0161et\u0159\u00ed kde m\u016f\u017ee, tak\u017ee probl\u00e9my nar\u016fstaj\u00ed a cestovatel\u00e9 jsou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc nespokojeni.\nD\u011bj rom\u00e1nu nakonec vyvrchol\u00ed t\u00edm, \u017ee se parn\u00edk Seamew kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu stavu trupu pobl\u00ed\u017e Kapverdsk\u00fdch ostrov\u016f potop\u00ed. V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m dramatu na africk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed na hranic\u00edch dne\u0161n\u00ed Mauret\u00e1nie a Senegalu jsou trose\u010dn\u00edci zajati bedu\u00edny, kte\u0159\u00ed za n\u011b cht\u011bj\u00ed z\u00edskat v\u00fdkupn\u00e9. Morgan je Lindsayem zran\u011bn, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed p\u0159iv\u00e9st pomoc od bl\u00edzk\u00e9 francouzsk\u00e9 pos\u00e1dky. P\u0159esto se mu poda\u0159\u00ed voj\u00e1ky p\u0159iv\u00e9st a v n\u00e1sledn\u00e9m st\u0159etnut\u00ed je Jack Lindsay zast\u0159elen. Na \u00fapln\u00e9m konci rom\u00e1nu pro \u010dten\u00e1\u0159e Michel Verne p\u0159ichystal dv\u011b \u0161\u0165astn\u00e9 svatby \u2013 Roberta Morgana s Alic\u00ed a Rogera de Sorguese s Dolly. Dob\u0159e nakonec dopadne i pan Thompson, kter\u00fd sv\u00fdm v\u011b\u0159itel\u016fm a nespokojen\u00fdm cestuj\u00edc\u00edm \u0161ikovn\u011b unikne vyhl\u00e1\u0161en\u00edm konkurzu.\nKnihu Trampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy ilustroval L\u00e9on Benett\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nTrampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy, Josef R. Vil\u00edmek, Praha 1908, p\u0159elo\u017eil Lubom\u00edr Petr,\nCestovn\u00ed v\u00fdprava Thompsonova, Eduard Beaufort, Praha 1916, p\u0159elo\u017eil V\u00edt\u011bzslav Unzeitig,\nTrampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy, Josef R. Vil\u00edmek, Praha 1925, p\u0159elo\u017eil Lubom\u00edr Petr, Dostupn\u00e9 online.\nTrampoty pana Thompsona, Mustang, Plze\u0148 1995,\nTrampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy, N\u00e1vrat, Brno 1995, p\u0159elo\u017eil Lubom\u00edr Petr.\n \n Digitalizovan\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed d\u00edla Trampoty p\u00e1n\u011b Thompsonovy v digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Kramerius NK \u010cR.", "<<>>: Co je Spi\u0161sk\u00e1 Star\u00e1 Ves? <<>>: Spi\u0161sk\u00e1 Star\u00e1 Ves (n\u011bmecky Alt(en)dorf, ma\u010farsky Szepes\u00f3falu) je m\u011bsto na severn\u00edm Slovensku, v Pre\u0161ovsk\u00e9m kraji\nM\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed v regionu Zamagu\u0159\u00ed u \u0159eky Dunajec, je\u017e tvo\u0159\u00ed slovensko-polskou hranici, asi 40 km od Ke\u017emarku. V m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Lys\u00e1 nad Dunajcom (p\u0159ipojena 1992) se nach\u00e1z\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o m\u011bst\u011b poch\u00e1z\u00ed z roku 1308.", "<<>>: Co je N\u0103dlac? <<>>: N\u0103dlac (ma\u010farsky Nagylak, slovensky Nadlak) je rumunsk\u00e9 m\u011bsto v \u017eup\u011b Arad v Sedmihradsku s 8 154 obyvateli.\nN\u0103dlac je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod ze z\u00e1padn\u00edho Rumunska do Ma\u010farska. T\u00e9m\u011b\u0159 polovina obyvatel se hl\u00e1s\u00ed ke slovensk\u00e9 n\u00e1rodnosti (jde o centrum evangelick\u00fdch Slov\u00e1k\u016f v Rumunsku).", "<<>>: Co je Tal Bachman? <<>>: Talmage Bachman (* 13. srpna 1968 Winnipeg, Manitoba) je kanadsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k-skladatel a hudebn\u00edk. Je zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky hitu She's So High z roku 1999 z jeho stejnojmenn\u00e9ho alba.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Tal Bachman na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Fr\u00fddlant v \u010cech\u00e1ch p\u0159edm\u011bst\u00ed? <<>>: Fr\u00fddlant v \u010cech\u00e1ch p\u0159edm\u011bst\u00ed je \u017eelezni\u010dn\u00ed n\u00e1kladi\u0161t\u011b a zast\u00e1vka v km 1,906 trati Fr\u00fddlant v \u010cech\u00e1ch \u2013 Jind\u0159ichovice pod Smrkem. Situov\u00e1na je v severn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta Fr\u00fddlant, severov\u00fdchodn\u011b od \u017eelezni\u010dn\u00edho p\u0159ejezdu v M\u00e1nesov\u011b ulici. Ji\u017en\u011b od koleji\u0161t\u011b stoj\u00ed zd\u011bn\u00e1 stani\u010dn\u00ed budova (\u010dp. 866).\nV zast\u00e1vce je vybudov\u00e1no n\u00e1stupi\u0161t\u011b o d\u00e9lce 35 m se zpevn\u011bnou hranou ve v\u00fd\u0161ce 200 mm nad temenem kolejnice. Odbo\u010dnou v\u00fdhybkou \u010d. 1 je do tra\u0165ov\u00e9 koleje zapojena kus\u00e1 manipula\u010dn\u00ed kolej \u010d. 2 o u\u017eite\u010dn\u00e9 d\u00e9lce 88 m. Obsluha n\u00e1kladi\u0161t\u011b se prov\u00e1d\u00ed bez uvoln\u011bn\u00ed tra\u0165ov\u00e9 koleje.\nNa zast\u00e1vce zastavuj\u00ed osobn\u00ed vlaky linky L61 Liberec \u2013 Fr\u00fddlant v \u010cech\u00e1ch \u2013 Nov\u00e9 M\u011bsto pod Smrkem \u2013 Jind\u0159ichovice pod Smrkem.", "<<>>: Co je Electronic Program Guide? <<>>: EPG je anglick\u00e1 zkratka Electronic Program Guide (Elektronick\u00fd programov\u00fd pr\u016fvodce) ozna\u010duj\u00edc\u00ed standardn\u00ed dopl\u0148kovou slu\u017ebu digit\u00e1ln\u00edho televizn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Jde o televizn\u00ed program vys\u00edlan\u00fd v r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9ho digit\u00e1ln\u00edho multiplexu dopln\u011bn\u00fd o podrobn\u00e9 informace o po\u0159adech.\nDiv\u00e1k s modern\u00edm televizorem m\u016f\u017ee EPG vyu\u017e\u00edt pro nastaven\u00ed p\u0159epnut\u00ed/zapnut\u00ed zvolen\u00e9ho po\u0159adu, v kombinaci s PVR i nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed. Z tohoto pohledu tak nahrazuje \u010dasto vypad\u00e1vaj\u00edc\u00ed analogov\u00e9 synchronizov\u00e1n\u00ed s teletextem. Program po\u0159ad\u016f je vys\u00edl\u00e1n v\u011bt\u0161inou na 24 hodin dop\u0159edu, m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u0161ak i na t\u00fdden, \u010di 14 dn\u00ed.", "<<>>: Co je Markus Wuckel? <<>>: Markus Wuckel (* 5. dubna 1967 Blankenburg) je b\u00fdval\u00fd n\u011bmeck\u00fd fotbalista, \u00fato\u010dn\u00edk.\nVe v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 oberlize hr\u00e1l za FC Stahl Brandenburg a 1. FC Magdeburg, nastoupil ve 125 ligov\u00fdch utk\u00e1n\u00edch a dal 78 g\u00f3l\u016f. Za reprezentaci V\u00fdchodn\u00edho N\u011bmecka (NDR) nastoupil v letech 1987\u20131990 ve 4 utk\u00e1n\u00edch a dal 2 g\u00f3ly. V Poh\u00e1ru UEFA nastoupil ve 2 utk\u00e1n\u00edch. Po sjednocen\u00ed N\u011bmecka hr\u00e1l v n\u011bmeck\u00fdch ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch za 1. SC G\u00f6ttingen 05, VfB Oldenburg, Arminii Bielefeld, Rot-Weiss Essen, VfB Leipzig a 1. FC Saarbr\u00fccken.\nNational Football Teams\nWorldfootball.", "<<>>: Co je Jacob Hilsdorf? <<>>: Jacob Hilsdorf (10. \u010dervna 1872, Bingen am Rhein \u2013 11. ledna 1916, Frankfurt nad Mohanem) byl n\u011bmeck\u00fd portr\u00e9tn\u00ed fotograf. Velkov\u00e9voda Ernst Ludwig mu v roce 1912 ud\u011blil titul \u201eGro\u00dfherzoglich hessischer Hofrath\u201c (velkov\u00e9vodsk\u00fd hesensk\u00fd radn\u00ed).\nJacob Hilsdorf se fotografii nau\u010dil od sv\u00e9ho otce Johanna Baptista Hilsdorfa v Bingenu na R\u00fdn\u011b a pracoval mimo jin\u00e9 tak\u00e9 v lipsk\u00e9m ateli\u00e9ru zn\u00e1m\u00e9ho fotografa Nicola Perscheida. V Lipsku se tak\u00e9 setkal s Elisabeth Gausheovou, kterou si v roce 1897 vzal. P\u0159evzal ateli\u00e9r sv\u00e9ho otce v ulici Kapuzinerstra\u00dfe v Bingenu, sv\u00e9ho bratra Hanse Hilsdorfa, kter\u00fd se pozd\u011bji tak\u00e9 stal aktivn\u00edm fotografem, najal jako asistenta.\nJacob Hilsdorf na p\u0159elomu stolet\u00ed p\u0159i\u0161el do kontaktu se zn\u00e1m\u00fdmi osobnostmi t\u00e9 doby, nap\u0159\u00edklad se \u010dleny kruhu Stefana Georga. Fotografie mal\u00ed\u0159e Melchiora Lechtera se staly mezin\u00e1rodn\u011b zn\u00e1m\u00fdmi po roce 1903, vytvo\u0159il portr\u00e9ty \u010dlen\u016f politick\u00e9 \u0161lechty, ale i hudebn\u00edk\u016f, mal\u00ed\u0159\u016f a spisovatel\u016f sv\u00e9 doby. V roce 1912 mu velkov\u00e9voda Ernst Ludwig von Hessen-Darmstadt ud\u011blil za jeho slu\u017eby titul \u201eGro\u00dfherzoglich hessischer Hofrath\u201c (velkov\u00e9vodsk\u00fd hesensk\u00fd radn\u00ed).\nNa za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed za\u010daly prov\u00e1zet Hilsdorfa osobn\u00ed probl\u00e9my. Man\u017eelstv\u00ed s Elisabeth Gauscheovou se rozvedlo v roce 1909 a tak\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed s\u0148atek s Ellen Hasencleverovou o dva roky pozd\u011bji nebyl \u0161\u0165astn\u00fd. Od roku 1915 trp\u011bl Hilsdorf \"du\u0161evn\u00ed nemoc\u00ed\" a 11. ledna 1916 sp\u00e1chal sebevra\u017edu.\nHilsdorfovy fotografie ve sv\u00e9 dob\u011b st\u00e1ly mimo v\u00fdtvarn\u00e9 d\u011bn\u00ed. Nenesly rukopis ani impresionistick\u00e9 povrchov\u00e9 struktury, ani tvrd\u00e9 v\u00fdrazov\u00e9 kontury expresionismu. Hilsdorf m\u016f\u017ee b\u00fdt pr\u00e1vem za\u0159azen do proudu sal\u00f3nn\u00edch nebo secesn\u00edch fotograf\u016f, kter\u00fd se dob\u0159e p\u0159izp\u016fsobil vysok\u00e9 spole\u010dnosti a ve sv\u00e9 pr\u00e1ci byl velmi nez\u00e1visl\u00fd a progresivn\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nBerthold Roland (vyd.): Nicola Perscheid, Theodor und Jacob Hilsdorf, August Sander. Der rheinland-pf\u00e4lzische Beitrag zur Geschichte der Photographie. Katalog Landesmuseum Mainz, Mainz 1989.", "<<>>: Co je Liturgie svat\u00e9ho Jana Zlato\u00fast\u00e9ho? <<>>: Liturgie svat\u00e9ho Jana Zlato\u00fast\u00e9ho je nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e1 forma bo\u017esk\u00e9 liturgie v pravoslavn\u00e9 a \u0159eckokatolick\u00e9 c\u00edrkvi. Je pojmenov\u00e1na podle arcibiskupa sv. Jana Zlato\u00fast\u00e9ho, jemu\u017e se p\u0159ipisuje anafora, \u00fast\u0159edn\u00ed text t\u00e9to liturgie. Lze \u0159\u00edci, \u017ee je to hlavn\u00ed bohoslu\u017eba byzantsk\u00e9ho ob\u0159adu.\nLiturgie svat\u00e9ho Jana Zlato\u00fast\u00e9ho se slou\u017e\u00ed jako dopoledn\u00ed eucharistick\u00e1 bohoslu\u017eba po v\u011bt\u0161inu dn\u00ed v roce, pokud typikon (bohoslu\u017eebn\u00fd \u0159\u00e1d) nep\u0159ikazuje slou\u017eit liturgii sv. Basila Velik\u00e9ho, nebo ve dny, kdy se eucharistie nekon\u00e1. Na sv\u00e1tek Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed p\u0159esvat\u00e9 Bohorodice (nep\u0159ipadne-li na sobotu \u010di ned\u011bli) se liturgie sv. Jana Zlato\u00fast\u00e9ho kon\u00e1 ve ve\u010dern\u00ed podob\u011b.\nLiturgie svat\u00e9ho Jana Zlato\u00fast\u00e9ho se skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed, pro pot\u0159eby kn\u011bze (\u010di hierarchy slou\u017e\u00edc\u00edho bo\u017eskou liturgii) jsou uveden\u00e9 v diataxi:\nP\u0159\u00edprava chleba a v\u00edna pro Eucharistii, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zej\u00ed vstupn\u00ed modlitby a kterou kon\u00e1 kn\u011bz v tichosti za zav\u0159en\u00fdm ikonostasem v olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1sti chr\u00e1mu na bo\u010dn\u00edm posv\u00e1tn\u00e9m stole naz\u00fdvan\u00e9m \u017eertven\u00edk. Kn\u011bz vykrajuje z liturgick\u00e9ho bochn\u00ed\u010dku kva\u0161en\u00e9ho chleba, jemu\u017e se \u0159\u00edk\u00e1 prosfora\n, \u010d\u00e1st chleba zvanou ber\u00e1nek a klade jej na diskos (liturgick\u00fd tal\u00ed\u0159ek na no\u017ece) \u2013 p\u0159i tom se modl\u00ed \u010d\u00e1sti Izai\u00e1\u0161ova proroctv\u00ed o p\u0159\u00edchodu Krista \u2013 Mesi\u00e1\u0161e. Do kalicha vl\u00e9v\u00e1 \u010derven\u00e9 v\u00edno a vodu a cituje p\u0159i tom \u00faryvek z Janova evangelia o probodnut\u00ed boku uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho Krista. D\u00e1le vyj\u00edm\u00e1 z prosfor dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dky na pam\u00e1tku svat\u00fdch a pak dal\u0161\u00ed jako modlitbu za \u017eiv\u00e9 i zesnul\u00e9 pravov\u011brn\u00e9 k\u0159es\u0165any. O duchovn\u00ed v\u00fdznamu tohoto modlitebn\u00edho ob\u0159adu viz O s\u00edle modlitebn\u00edch vzpom\u00ednek p\u0159i proskomidii. V dob\u011b proskomidie by se m\u011bl v chr\u00e1mu \u010d\u00edst ob\u0159ad zvan\u00fd hodinky (\u0447\u0430\u0441\u044b) (p\u0159ed liturgi\u00ed se \u010dte 3. a 6. hodinka).\n\u010c\u00e1st bohoslu\u017eby, p\u0159i kter\u00e9 se \u010dte \u00faryvek z P\u00edsma svat\u00e9ho, kter\u00fd podle liturgick\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e na ten den p\u0159ipad\u00e1, po \u010dem\u017e m\u016f\u017ee n\u00e1sledovat k\u00e1z\u00e1n\u00ed.\nTato \u010d\u00e1st bohoslu\u017eby byla v\u011bnov\u00e1na v\u00fduce katechumen\u016f (to jsou ti, kte\u0159\u00ed jsou v c\u00edrkvi vyu\u010dov\u00e1ni k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00ed\u0159e a p\u0159ipravuj\u00ed se na k\u0159est; c\u00edrkevn\u011b slovansky se jim \u0159\u00edk\u00e1 \u043e\u0433\u043b\u0430\u0448\u0435\u043d\u044b, co\u017e znamen\u00e1 \u201eti, co jsou oslovov\u00e1ni\u201c, tj. je jim sd\u011blov\u00e1no slovo pravdy, u\u010den\u00ed Evangelia, c\u00edrkevn\u00ed nauka).\nT\u011bsn\u011b p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem kon\u00e1v\u00e1 di\u00e1kon tzv. velk\u00e9 oku\u0159ov\u00e1n\u00ed: pot\u00e9, co kn\u011bz po\u017eehn\u00e1 kadidlo, oku\u0159uje j\u00edm Svat\u00fd prestol, olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st, ikonostas, kn\u011bze, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed a chr\u00e1m a v\u0161echny jeho ikony, svat\u00e9 ostatky apod.\nPo po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm zvol\u00e1n\u00ed kn\u011bze: \u201eBlahoslaveno budi\u017e kr\u00e1lovstv\u00ed Otce i Syna i Svat\u00e9ho Ducha, nyn\u00ed i v\u017edycky a\u017e na v\u011bky v\u011bk\u016fv.\u201c n\u00e1sleduje ektenie (del\u0161\u00ed \u010di krat\u0161\u00ed \u0159ada kr\u00e1tk\u00fdch proseb, kter\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed kn\u011bz nebo di\u00e1kon a v\u011b\u0159\u00edc\u00ed odpov\u00eddaj\u00ed \u201ePane, smiluj se\u201c \u2013 v \u010desk\u00fdch zem\u00edch je zvykem, \u017ee i p\u0159i \u010desk\u00e9 bohoslu\u017eb\u011b v\u011b\u0159\u00edc\u00ed zp\u00edvaj\u00ed staroslov\u011bnsk\u00e9 \u201eHospodi, pomiluj\u201c, v \u0159eck\u00e9 liturgii \u201eKyrie, eleison\u201c, pop\u0159. \u201ePane smiluj se\u201c).\nPo ektenii n\u00e1sleduj\u00ed t\u0159i antifony (zp\u00edvat je maj\u00ed st\u0159\u00eddav\u011b dva sbory \u201eproti sob\u011b\u201c) (v ned\u011bli prvn\u00ed ze \u017ealmu \u201eDobro\u0159e\u010d, du\u0161e m\u00e1, Hospodinu\u201c; 2. antifona obsahuje c\u00edsa\u0159em Justini\u00e1nem slo\u017een\u00fd hymnus \u201eJednorozen\u00fd Synu\u201c a 3. antifona se skl\u00e1d\u00e1 z devatera Kristov\u00fdch blahoslavenstv\u00ed. Antifony jsou prolo\u017eeny dv\u011bma mal\u00fdmi ekteniemi, kter\u00e9 se v \u010desk\u00e9 liturgii zat\u00edm v\u011bt\u0161inou vynech\u00e1vaj\u00ed (z druh\u00e9 mal\u00e9 ektenie z\u016fst\u00e1v\u00e1 jen z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd ohlas \u2013 zvol\u00e1n\u00ed \u2013 kn\u011bze).\nKn\u011bz kon\u00e1 tzv. mal\u00fd vchod, p\u0159i n\u011bm\u017e nese slavnostn\u011b evangeli\u00e1\u0159.\nPot\u00e9 se zp\u00edvaj\u00ed tropary a kondaky (kr\u00e1tk\u00e9 oslavn\u00e9 hymny na po\u010dest ur\u010dit\u00e9ho sv\u00e1tku \u010di sv\u011btce nebo dne). (V \u010desk\u00e9 liturgii b\u00fdv\u00e1 v\u011bt\u0161inou zp\u00edv\u00e1n\u00ed tropar\u016f a kondak\u016f zna\u010dn\u011b zkr\u00e1ceno; zp\u011bv tropar\u016f je zredukov\u00e1n na jeden tropar, a kondaky se v\u011bt\u0161inou nezp\u00edvaj\u00ed v\u016fbec.)\nN\u00e1sleduje zp\u011bv trojsvat\u00e9 p\u00edsn\u011b (\u201eSvat\u00fd Bo\u017ee, svat\u00fd Siln\u00fd, svat\u00fd Nesmrteln\u00fd, smiluj se nad n\u00e1mi\u201c). Je to hymnus oslavuj\u00edc\u00ed a vz\u00fdvaj\u00edc\u00ed Bo\u017e\u00ed Trojici. (Jeho p\u016fvod je ve zjeven\u00ed d\u00edt\u011bti vytr\u017een\u00e9mu do nebe v dob\u011b obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Konstantinopole; d\u00edt\u011b po n\u00e1vratu na zemi vypov\u011bd\u011blo, \u017ee tento hymnus sly\u0161elo v nebi zp\u00edvat and\u011bly; kdy\u017e za\u010dal b\u00fdt zp\u00edv\u00e1n v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi v oble\u017een\u00e9 Konstantinopoli byla p\u0159esila nep\u0159\u00e1tel p\u0159emo\u017eena.)\nPak je \u010dten prokimen (p\u0159edzp\u011bv) \u2013 v\u011bt\u0161inou ver\u0161e ze \u017ealmu.\n\u017dalmista \u010dte \u00faryvek z apo\u0161tolsk\u00e9ho listu.\nZp\u00edv\u00e1 se alleluja (m\u00e1 se prokl\u00e1dat dv\u011bma ver\u0161i, tzv. st\u00ed\u0161ky, ze \u017ealm\u016f).\nKn\u011bz \u010dte \u00faryvek z Evangelia. Podle tradi\u010dn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed liturgie pr\u00e1v\u011b po \u010dten\u00ed Evangelia n\u00e1sleduj\u00ed k\u00e1z\u00e1n\u00ed (kter\u00e9 pat\u0159ilo k v\u00fduce katechumen\u016f); v rusk\u00e9 praxi se p\u0159eneslo k\u00e1z\u00e1n\u00ed na z\u00e1v\u011br liturgie, v \u0159eck\u00e9 praxi se kon\u00e1 v pr\u016fb\u011bhu p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed duchovenstva v olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1sti za uzav\u0159en\u00fdm ikonostasem.\nPak se kon\u00e1 vrouc\u00ed ektenie (jmenuje se tak podle toho, \u017ee v\u011b\u0159\u00edc\u00ed na ka\u017edou prosbu ektenie odpov\u00eddaj\u00ed troj\u00edm \u201eHospodi, pomiluj\u201c).\nNen\u00ed-li ned\u011ble, m\u016f\u017ee n\u00e1sledovat z\u00e1du\u0161n\u00ed ektenie (prosby za zesnul\u00e9) ukon\u010den\u00e1 velice starobylou modlitbou kn\u011bze za zesnul\u00e9.\nEktenie za katechumeny. (Po t\u00e9to ektenii katechumeni kdysi museli opustit bohoslu\u017eebn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed).\nLiturgie katechumen\u016f kon\u010d\u00ed dv\u011bma mal\u00fdmi ekteniemi s modlitbami za katechumeny a se provol\u00e1v\u00e1n\u00edm, aby katechumeni ode\u0161li pry\u010d, a modlitbou za v\u011brn\u00e9. (V \u010desk\u00e9 liturgii se zat\u00edm st\u00e1le je\u0161t\u011b tato \u010d\u00e1st v\u011bt\u0161inou vynech\u00e1v\u00e1).\n\u010c\u00e1st bohoslu\u017eby, jej\u00edm\u017e obsahem je kon\u00e1n\u00ed eucharistie.\nTato \u010d\u00e1st se d\u0159\u00edve kon\u00e1vala za uzam\u010den\u00fdmi dve\u0159mi, bez katechumen\u016f, v uzav\u0159en\u00e9m spole\u010denstv\u00ed v\u011brn\u00fdch (to jsou pok\u0159t\u011bn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed se nedopustili \u017e\u00e1dn\u00e9ho h\u0159\u00edchu, kter\u00fd by je vylu\u010doval od eucharistie).\nZa\u010d\u00edn\u00e1 zp\u011bvem Cherub\u00ednsk\u00e9 p\u00edsn\u011b (V\u011b\u0159\u00edc\u00ed zp\u00edvaj\u00ed: \u201eCherub\u00edny tajemn\u011b p\u0159edstavuj\u00edce a o\u017eivuj\u00edc\u00ed Trojici trojsvatou p\u00edse\u0148 p\u011bj\u00edce, v\u0161ecky nyn\u00ed sv\u011btsk\u00e9 odlo\u017eme p\u00e9\u010de. Alleluja.\u201c) Kn\u011bz p\u0159i tom \u010dte dlouhou modlitbu a di\u00e1kon oku\u0159uje svat\u00fd prestol, olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st, ikonostas, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed a chr\u00e1m.\nPak se kon\u00e1 velk\u00fd vchod. P\u0159i velk\u00e9m vchodu slou\u017e\u00edc\u00ed duchovenstvo vych\u00e1z\u00ed pr\u016fvodem z olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1sti bo\u010dn\u00edmi (severn\u00edmi) dve\u0159mi ikonostasu do chr\u00e1mov\u00e9 lodi (v \u0159eck\u00e9 tradici kr\u00e1\u010d\u00ed p\u0159es cel\u00fd chr\u00e1m, v rusk\u00e9 tradici jen p\u0159ed ikonostasem) a po slavnostn\u00edch modlitb\u00e1ch a po\u017eehn\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edm vch\u00e1z\u00ed pr\u016fvod duchovenstva hlavn\u00edmi st\u0159edn\u00edmi dve\u0159mi ikonostasu (tzv. svat\u00e9 dve\u0159e nebo kr\u00e1lovsk\u00e1 br\u00e1na) zp\u011bt do olt\u00e1\u0159e. P\u0159i velk\u00e9m vchodu p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed ctihodn\u00e9 dary (chl\u00e9b na diskosu a v\u00edno v kalichu) ze \u017eerven\u00edku, p\u0159es chr\u00e1m na svat\u00fd prestol. P\u0159ed nesen\u00fdm chlebem a kalichem kr\u00e1\u010d\u00ed sv\u011btlono\u0161i se sv\u00edcemi. P\u0159i tomto slavnostn\u00edm pr\u016fvodu se duchovenstvo modl\u00ed za c\u00edrkev \u2013 hlasit\u011b vzpom\u00ednaj\u00ed jm\u00e9na biskup\u016f, modl\u00ed se za ve\u0161ker\u00e9 duchovenstvo a slu\u017eebnictvo c\u00edrkevn\u00ed, za zakladatele chr\u00e1mu, tamn\u00ed c\u00edrkevn\u00ed obec a za v\u0161echny pravoslavn\u00e9 k\u0159es\u0165any; p\u0159i tom duchovn\u00ed \u017eehnaj\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm. V symbolick\u00e9 rovin\u011b vykladu liturgie p\u0159edstavuje velk\u00fd vchod cestu P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e s k\u0159\u00ed\u017eem na Golgotu, Jeho uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed, smrt a ulo\u017een\u00ed do hrobu.\nPo druh\u00e9 \u010d\u00e1sti Cherub\u00ednsk\u00e9 p\u00edsn\u011b n\u00e1sleduje prvn\u00ed prosebn\u00e1 ektenie (\u201eprosebn\u00e1\u201c se j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 proto, \u017ee v z\u00e1v\u011bru ka\u017ed\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00e9 prosby jsou m\u00edsto \u201e\u2026 k Hospodinu modleme se\u201c slova \u201e\u2026 Hospodina prosme\u201c, na kter\u00e1 v\u011b\u0159\u00edc\u00ed m\u00edsto \u201eHospodi, pomiluj\u201c odpov\u00eddaj\u00ed \u201eDej\u017e, Pane\u201c).\nPak v\u011b\u0159\u00edc\u00ed recituj\u00ed Nicejsko-ca\u0159ihradsk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry a pak ji\u017e za\u010d\u00edn\u00e1\neucharistick\u00fd k\u00e1non, po\u017eehn\u00e1n\u00ed, d\u011bkovn\u00e1 modlitba, staroz\u00e1konn\u00ed hymnus, p\u0159ipom\u00ednky posledn\u00ed ve\u010de\u0159e s biblick\u00fdmi slovy Kristov\u00fdmi, pozdvi\u017een\u00ed a vz\u00fdv\u00e1n\u00ed Svat\u00e9ho Ducha, p\u0159i \u010dem\u017e doch\u00e1z\u00ed k sestoupen\u00ed Svat\u00e9ho Ducha a prom\u011bn\u011bn\u00ed p\u0159edlo\u017een\u00fdch dar\u016f \u2013 chleba a v\u00edna \u2013 na p\u0159e\u010dist\u00e9 T\u011blo Kristovo a drahocennou Krev Kristovu. Po apo\u0161tolsk\u00e9m po\u017eehn\u00e1n\u00ed a kn\u011b\u017esk\u00e9m d\u00edk\u016f\u010din\u011bn\u00ed jsou vzpom\u00edn\u00e1ni and\u011bl\u00e9 op\u011bvuj\u00edc\u00ed v nebi Hospodina Boha na tr\u016fnu, zp\u00edv\u00e1 se biblick\u00fd hymnus \u201eSvat\u00fd, svat\u00fd, svat\u00fd, jest Hospodin z\u00e1stup\u016f\u201c (\u0413\u043e\u0441\u043f\u043e\u0434\u044c \u0421\u0430\u0432\u0430\u043e\u0444) (Izai\u00e1\u0161 VI,2-3), kn\u011bz pak p\u0159ipom\u00edn\u00e1 posledn\u00ed ve\u010de\u0159i P\u00e1n\u011b slovy: \u201eVezm\u011bte, jezte, toto jest t\u011blo m\u00e9, kter\u00e9\u017e za v\u00e1s l\u00e1m\u00e1no jest na odpu\u0161t\u011bn\u00ed h\u0159\u00edch\u016f,\u201c pron\u00e1\u0161en\u00fdmi nad chlebem, a slovy: \u201ePijte z n\u011bho v\u0161ichni, to jest krev m\u00e1 nov\u00e9 smlouvy (nov\u00e9ho z\u00e1kona), kter\u00e1 se za v\u00e1s a za mnoh\u00e9 vyl\u00e9v\u00e1 na odpu\u0161t\u011bn\u00ed h\u0159\u00edch\u016f,\u201c pron\u00e1\u0161en\u00fdmi nad kalichem (kn\u011bz p\u0159i tom ukazuje pravic\u00ed na chl\u00e9b a posl\u00e9ze na kalich s v\u00ednem, podle katolick\u00e9ho u\u010den\u00ed v tuto chv\u00edli doch\u00e1z\u00ed k prom\u011bn\u011bn\u00ed na T\u011blo a Krev Kristovy); pot\u00e9 vykon\u00e1v\u00e1 pozdvi\u017een\u00ed chleba a v\u00edna se slovy: \u201eTvoje z tv\u00e9ho tob\u011b p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme pro v\u0161echno a za v\u0161echny\u201c (v \u010desk\u00e9m liturgick\u00e9m p\u0159ekladu: \u201e\u2026 pro v\u0161e a za v\u0161e\u201c) a t\u00edm se p\u0159ich\u00e1z\u00ed k epiklesi \u2013 vz\u00fdv\u00e1n\u00ed Svat\u00e9ho Ducha, aby sestoupil (a prom\u011bnil) p\u0159edlo\u017een\u00e9 dary, kn\u011bz po prosb\u011b za sesl\u00e1n\u00ed Svat\u00e9ho Ducha \u017eehn\u00e1 zvl\u00e1\u0161\u0165 chl\u00e9b, zvl\u00e1\u0161\u0165 kalich a oboj\u00ed najednou (podle pravoslavn\u00e9ho u\u010den\u00ed doch\u00e1z\u00ed k prom\u011bn\u011bn\u00ed a\u017e v tuto chv\u00edli). (\u0158eckokatol\u00edci zde vid\u00ed trinit\u00e1rn\u00ed p\u016fsoben\u00ed jednotliv\u00fdch osob Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice p\u0159i prom\u011bn\u011b svat\u00fdch dar\u016f. B\u016fh Otec je p\u0159ed prom\u011bn\u011bn\u00edm svat\u00fdch dar\u016f hojn\u011b zmi\u0148ov\u00e1n, B\u016fh Syn se zp\u0159\u00edtom\u0148uje vlastn\u00edmi, konsekra\u010dn\u00edmi slovy \u00fasty slou\u017e\u00edc\u00edho kn\u011bze, a Duch svat\u00fd je ten, kdo je p\u0159i prom\u011bn\u011bn\u00ed spolu\u010dinn\u00fd tak, jako p\u0159i vt\u011blen\u00ed P\u00e1n\u011b. Je zde tak\u00e9 zachov\u00e1n po\u0159\u00e1dek vych\u00e1zen\u00ed Ducha svat\u00e9ho z Otce, skrze Syna v Duchu svat\u00e9m.)\nN\u00e1sledn\u011b jsou vzpom\u00edn\u00e1ni svat\u00ed, pot\u00e9 zesnul\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 a pak biskupov\u00e9 a \u017eiv\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed.\nDruh\u00e1 prosebn\u00e1 ektenie.\nSpole\u010dn\u00e1 modlitba cel\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed: Ot\u010de n\u00e1\u0161.\nPo\u017eehn\u00e1n\u00ed \u2013 kn\u011bz ud\u011bluje pokoj.\nSvat\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed. Kn\u011bz v olt\u00e1\u0159i pozdvihuje prom\u011bn\u011bn\u00e9ho Ber\u00e1nka s vol\u00e1n\u00edm: \u201eSvat\u00e9 svat\u00fdm!\u201c Pot\u00e9 p\u0159ipravuje svat\u00e9 Dary k p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed. Nejprve p\u0159ij\u00edm\u00e1 duchovenstvo v olt\u00e1\u0159n\u00ed \u010d\u00e1sti, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed zat\u00edm zp\u00edvaj\u00ed duchovn\u00ed p\u00edsn\u011b nebo \u010dtou modlitby p\u0159ed svat\u00fdm p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm. N\u00e1sledn\u011b kn\u011bz vych\u00e1z\u00ed z olt\u00e1\u0159e svat\u00fdmi dve\u0159mi a nese kalich, ve kter\u00e9m jsou svat\u00e9 Tajiny T\u011bla a Krve Kristov\u00fdch, aby rozd\u00edlel p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edm.\nPo kr\u00e1tk\u00e9 d\u011bkovn\u00e9 ektenii\nkn\u011bz vych\u00e1z\u00ed z olt\u00e1\u0159e do chr\u00e1mu, kde \u010dte pod ambonem (m\u00edsto, ze kter\u00e9ho se k\u00e1\u017ee) zaambonovou modlitbu. (N\u011bkde \u010dtou v\u011b\u0159\u00edc\u00ed \u017ealm 33./34.)\nPo slavnostn\u00edm po\u017eehn\u00e1n\u00ed kn\u011bz \u010dte na ambonu z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 \u017eehnaj\u00edc\u00ed propu\u0161t\u011bn\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m vz\u00fdv\u00e1 Krista a p\u0159\u00edmluvy Matky Bo\u017e\u00ed a svat\u00fdch, kte\u0159\u00ed maj\u00ed toho pam\u00e1tku, kter\u00fdm je zasv\u011bcen chr\u00e1mu a sv. Jana Zlato\u00fast\u00e9ho a v\u0161ech svat\u00fdch.Po liturgii n\u00e1sleduje z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 \u010dten\u00ed d\u011bkovn\u00fdch modliteb po svat\u00e9m p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 kon\u010d\u00ed modlitebn\u00edm vz\u00fdv\u00e1n\u00edm tohoto sv\u011btce \u2013 troparem a kondakem sv. Janu Zlato\u00fast\u00e9mu. (Tropar zn\u00ed: Blahoda\u0165 z \u00fast tv\u00fdch jako z\u00e1\u0159 ohn\u011b se zaskv\u011bv\u0161\u00ed, osv\u00edtila cel\u00fd sv\u011bt, poklady nezi\u0161tnosti jemu nalezla, v\u00fdsost pokory n\u00e1m uk\u00e1zala; av\u0161ak u\u010de n\u00e1s slovy sv\u00fdmi, ot\u010de Jene Zlato\u00fast\u00fd, pros Slovo, Krista Boha, aby spasil du\u0161e na\u0161e. Kondak sv. Janu Zlato\u00fast\u00e9mu zn\u00ed: S nebes p\u0159ijal jsi blahoda\u0165 Bo\u017eskou a \u00fasty sv\u00fdmi u\u010d\u00ed\u0161 v\u0161ecky klan\u011bti se v Trojici jedin\u00e9mu Bohu, Jene Zlato\u00fast\u00fd, nejbla\u017een\u011bj\u0161\u00ed, ctihodn\u00fd, d\u016fstojn\u011b blahoslov\u00edme tebe, nebo\u0165 ty jsi v\u016fdce, jen\u017e zjevuje v\u011bci Bo\u017esk\u00e9.)\nPravoslavn\u00fd text liturgie (pouze to, co se zp\u00edv\u00e1 nahlas, \u010dili bez tich\u00fdch kn\u011b\u017esk\u00fdch modliteb) \nBro\u017eurky s dopl\u0148ky \u010desk\u00e9 pravoslavn\u00e9 liturgie nap\u0159. Pravoslavn\u00e1 str\u00e1nka se soubory ke sta\u017een\u00ed.", "<<>>: Co je Wormsk\u00fd sn\u011bm (1521)? <<>>: Wormsk\u00fd sn\u011bm, \u010di \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd sn\u011bm ve Wormsu v roce 1521 (n\u011bmecky Reichstag zu Worms), bylo zased\u00e1n\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 svolan\u00e9 c\u00edsa\u0159em Karlem V., kter\u00e9 se konalo od 28. ledna do 25. kv\u011btna 1521.\nSn\u011bm se konal v Heylshofsk\u00fdch zahrad\u00e1ch v tehdej\u0161\u00edm svobodn\u00e9m \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m m\u011bst\u011b Wormsu. \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 sn\u011bmy byla form\u00e1ln\u00ed poradn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed z\u00e1stupc\u016f ze v\u0161ech zem\u00ed Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9.\nJedn\u00e1n\u00ed prob\u00edhala za p\u0159edsednictv\u00ed c\u00edsa\u0159e Karla V. Wormsk\u00fd sn\u011bm je v\u00fdznamn\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm vznikem Wormsk\u00e9ho ediktu (Wormser Edikt), kter\u00fd se t\u00fdkal u\u010den\u00ed Martina Luthera a dopad\u016f protestantsk\u00e9 reformace.\u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 sn\u011bmy se ve Wormsu konaly tak\u00e9 v letech 829, 926, 1076, 1122, 1495 a 1545, av\u0161ak \"Wormsk\u00fd sn\u011bm\" v roce 1521 byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed z nich.", "<<>>: Co je Michel Piccoli? <<>>: Michel Piccoli (* 27. prosince 1925, Pa\u0159\u00ed\u017e, Francie - 12. kv\u011btna 2020, Saint-Philbert-sur-Risle) byl francouzsk\u00fd filmov\u00fd a divadeln\u00ed herec a filmov\u00fd re\u017eis\u00e9r.\nNarodil se v Pa\u0159\u00ed\u017ei do hudebnick\u00e9 rodiny, jeho rodi\u010di byli houslista Henri Piccoli a klav\u00edristka Marcelle Expert-Bezan\u00e7on. Jako mlad\u00fd nav\u0161t\u011bvoval pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 hereck\u00e9 kurzy Cours Simon.\nUpozornil na sebe filmem Pohrd\u00e1n\u00ed (1963) s Brigitte Bardotovou v hlavn\u00ed roli. Obdob\u00edm jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed popularity byl za\u010d\u00e1tek sedmdes\u00e1t\u00fdch let, kdy ka\u017edoro\u010dn\u011b hr\u00e1l v n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdch filmech, krom\u011b jin\u00e9ho v Hitchcockov\u011b filmu Topaz (1970) nebo v sn\u00edmku Nen\u00e1padn\u00fd p\u016fvab bur\u017eoazie (1972) od Luise Bu\u00f1uela. V osmdes\u00e1t\u00fdch letech se stal v jeho filmografii v\u00fdznamn\u00fdm film Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad (1981), za kter\u00fd byl nominov\u00e1n na C\u00e9sara a na Berl\u00ednsk\u00e9m filmov\u00e9m festivalu obdr\u017eel za sv\u016fj v\u00fdkon v n\u011bm St\u0159\u00edbrn\u00e9ho medv\u011bda.\nB\u011bhem sv\u00e9 \u0161edes\u00e1tilet\u00e9 kari\u00e9ry hr\u00e1l celkem t\u00e9m\u011b\u0159 v 200 filmech a spolupracoval s mnoha v\u00fdznamn\u00fdmi francouzsk\u00fdmi, italsk\u00fdmi i zahrani\u010dn\u00edmi re\u017eis\u00e9ry, k n\u00edm\u017e pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad Jean Renoir, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Claude Lelouch, Jacques Demy, Claude Sautet, Louis Malle, Agn\u00e8s Varda, Luis Bu\u00f1uel, Alfred Hitchcock, Marco Ferreri, Jacques Rivette, Agn\u00e8s Varda, Manoel de Oliveira nebo Alain Resnais. N\u011bkolikr\u00e1t byl nominov\u00e1n na C\u00e9sara a na divadeln\u00ed Moli\u00e8rovu cenu a okrajov\u011b se v\u011bnoval rovn\u011b\u017e filmov\u00e9 re\u017eii.\nV roce 1989 pob\u00fdval n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f v \u010ceskoslovensku b\u011bhem nat\u00e1\u010den\u00ed filmu Marta a j\u00e1 re\u017eis\u00e9ra Ji\u0159\u00edho Weisse.\nByl t\u0159ikr\u00e1t \u017eenat\u00fd, nejd\u0159\u00edv s \u00c9l\u00e9onore Hirt, pot\u00e9 jeden\u00e1ct let se zp\u011bva\u010dkou a here\u010dkou Juliette Gr\u00e9co, pak s Ludivine Clerc. Z prvn\u00edho man\u017eelstv\u00ed se narodila dcera Anne-Cord\u00e9lia.\nNominace1982: C\u00e9sar pro nejlep\u0161\u00edho herce za film Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad\n1985: C\u00e9sar pro nejlep\u0161\u00edho herce za film Nebezpe\u010dn\u00e1 partie\n1991: C\u00e9sar pro nejlep\u0161\u00edho herce za film Milou v m\u00e1ji\n1992: C\u00e9sar pro nejlep\u0161\u00edho herce za film Kr\u00e1sn\u00e1 ha\u0161te\u0159ilka\nNominace2006: Moli\u00e8rova cena pro herce za p\u0159edstaven\u00ed Kr\u00e1l Lear\n2007: Moli\u00e8rova cena pro herce za p\u0159edstaven\u00ed Kr\u00e1l Lear\n1980: cena za mu\u017esk\u00fd hereck\u00fd v\u00fdkon na Filmov\u00e9m festivalu v Cannes za film Skok do pr\u00e1zdna\n1982: St\u0159\u00edbrn\u00fd medv\u011bd pro nejlep\u0161\u00edho herce na Berl\u00ednsk\u00e9m filmov\u00e9m festivalu za film Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad\n2012: Donatell\u016fv David pro nejlep\u0161\u00edho herce\n \nMichel Piccoli v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nMichel Piccoli na Kinoboxu.", "<<>>: Co je Laktagogum? <<>>: Laktagogum jsou l\u00e9\u010divo nebo rostlinn\u00e1 droga podporuj\u00edc\u00ed sekreci mate\u0159sk\u00e9ho ml\u00e9ka.", "<<>>: Co je DC++? <<>>: DC++ je open-source klient slou\u017e\u00edc\u00ed pro peer-to-peer sd\u00edlen\u00ed soubor\u016f na s\u00edti Direct Connect.\nOd roku 2005 neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 statistiky pro ov\u011b\u0159en\u00ed pod\u00edlu u\u017eivatel\u016f s\u00edt\u011b Direct Connect, kte\u0159\u00ed pou\u017e\u00edvaj\u00ed DC++. Nicm\u00e9n\u011b obecn\u011b se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee je to nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed klient.\nDC++ je open-source alternativa k ofici\u00e1ln\u00edmu klientovi NeoModus Direct Connect (NMDC). P\u0159ipojuje se ke stejn\u00e9 s\u00edti a podporuje stejn\u00fd protokol pro sd\u00edlen\u00ed soubor\u016f. Jeden z d\u016fvod\u016f b\u011b\u017en\u011b p\u0159ipisovan\u00fdch v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 popularity DC++ je, \u017ee neobsahuje \u017e\u00e1dn\u00fd adware jak\u00e9koli podoby, na rozd\u00edl od NMDC.\nExistuje mnoho ostatn\u00edch klient\u016f slou\u017e\u00edc\u00edch pro p\u0159ipojen\u00ed k s\u00edti Direct Connect, ale v\u011bt\u0161ina z nich jsou modifikovan\u00e9 verze DC++ a pou\u017e\u00edvaj\u00ed i jeho zdrojov\u00fd k\u00f3d. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto klient\u016f byly vyvinuty pro specializovan\u00e9 \u00fa\u010dely (nap\u0159. sd\u00edlen\u00ed hudebn\u00edch soubor\u016f) nebo pro r\u016fzn\u00e9 experimenty, p\u0159\u00edpadn\u011b pro to, aby implementovaly n\u011bkter\u00e9 vlastnosti, kter\u00e9 bylo odm\u00edtnuto zahrnout do vlastn\u00edho DC++. P\u0159\u00edklad experiment\u00e1ln\u00ed vlastnosti m\u016f\u017ee b\u00fdt hashov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo implementov\u00e1no v BCDC++ a n\u00e1sledn\u011b p\u0159ijato i do DC++.\nDC++ podporuje adresy hub\u016f ve dvou form\u00e1ch: dchub://adresa.com, kde je voliteln\u00fd port, a adc://adresa.com:port. Prvn\u00ed z nich ozna\u010duje hub pou\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed NMDC protokol, zat\u00edmco druh\u00fd zp\u016fsob hub, kter\u00fd je zalo\u017een na protokolu ADC. V p\u0159\u00edkladu je 4012 port skrz kter\u00fd se p\u0159ipojujete na hub. Standardn\u00ed port pro NMDC huby je 411.\nD\u00edky open-source povaze DC++ bylo odvozeno mnoho dal\u0161\u00edch klient\u016f, kter\u00e9 p\u0159id\u00e1vaj\u00ed dal\u0161\u00ed vlastnosti. N\u00ed\u017ee je uveden seznam t\u011bch v\u00edce zn\u00e1m\u00fdch.\nVlastnosti:\nAutomatick\u00e9 nastaven\u00ed IP adresy do aktivn\u00edho m\u00f3du\nLimitov\u00e1n\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky p\u00e1sma\nBarvy v chatu (nap\u0159. zv\u00fdraz\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159ezd\u00edvek)\nEmulace klienta DC++\nPodpora skript\u016f LuaBCDC++\nVlastnosti:\nBarvy v chatu (nap\u0159. zv\u00fdraz\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159ezd\u00edvek)\nRotace chatu (umaz\u00e1v\u00e1n\u00ed)\nUpozorn\u011bn\u00ed na ur\u010dit\u00e9 ud\u00e1losti (nap\u0159. odpojen\u00ed od hubu)\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed ve front\u011b stahov\u00e1n\u00ed\nCelkov\u00fd zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010das stahov\u00e1n\u00ed\nSkiplist pro stahov\u00e1n\u00ed a sd\u00edlen\u00ed\nAutomatick\u00e9 obnovov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edchoz\u00edch soubor\u016f a sd\u00edlen\u00ed\nNastaven\u00ed maxim\u00e1ln\u00edho po\u010dtu zdroj\u016fhttps://web.archive.org/web/20071123221400/http://www.fuldc.net/ - \"fulDC je ofici\u00e1ln\u011b \"mrtv\u00fd\u201e projekt. Ztratil jsem z\u00e1jem na jeho dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji. Nepo\u010d\u00edtejte s \u017e\u00e1dnou novou verz\u00ed.\u201c\nfulDC\nVlastnosti:\nSkiplist pro stahov\u00e1n\u00ed a sd\u00edlen\u00ed\nVyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159esko\u010den\u00fdch soubor\u016f\nNastaviteln\u00fd styl oken\nV\u00fdb\u011br z v\u00edce styl\u016f\nMo\u017enost nastavit vypnut\u00ed PC po dokon\u010den\u00ed stahov\u00e1n\u00ed\nTla\u010d\u00edtko vypnut\u00ed pro vypnut\u00ed PC\nHesla k obl\u00edben\u00fdm hub\u016fm skryt\u00e1 na disku\nSynchronizace s NTP serveremLDC++\nVlastnosti:\nSegmentov\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed\nHashov\u00e1n\u00ed kademlia\nSd\u00edlen\u00ed ne\u00fapln\u00fdch (rozestavovan\u00fdch) soubor\u016f\nKreditov\u00fd syst\u00e9mRevConnect\nVlastnosti:\nAutomatick\u00e9 vypnut\u00ed PC\nSegmentov\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed\nInfoboxy k r\u016fzn\u00fdm ud\u00e1lostem\nC\u00edlov\u00e9 slo\u017eky stahov\u00e1n\u00ed podle typu souboru\nDetektor fake soubor\u016f\nFiltr pro v\u00fdsledky vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed\nEmotikony v chatu\nN\u00e1stroj pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed TTH libovoln\u00e9ho souboru\nLimitov\u00e1n\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky p\u00e1sma\nSeskupov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f hledan\u00ed podle TTH\nNastaviteln\u00fd vzhled\nZobrazen\u00ed informac\u00ed o MP3 souborech p\u0159ed stahov\u00e1n\u00edm\nSd\u00edlen\u00ed ne\u00fapln\u00fdch (rozestavovan\u00fdch) soubor\u016f\nNastaviteln\u00e9 zvukyStrongDC++\nVlastnosti:\nAutomatick\u00e9 vypnut\u00ed PC\nSegmentov\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed\nAutomatick\u00e9 aktualizace na nejnov\u011bj\u0161\u00ed verzi\nVestav\u011bn\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d pro zobrazen\u00ed port\u00e1l s nejnov\u011bj\u0161\u00edmi\nC\u00edlov\u00e9 slo\u017eky stahov\u00e1n\u00ed podle typu souboru\nDetektor fake soubor\u016f\nFiltr pro v\u00fdsledky vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed\nEmotikony v chatu\nN\u00e1stroj pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed TTH libovoln\u00e9ho souboru\nLimitov\u00e1n\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky p\u00e1sma\nSeskupov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f hledan\u00ed podle TTH\nNastaviteln\u00fd vzhled\nZobrazen\u00ed informac\u00ed o MP3 souborech a video soubor\u016f p\u0159ed stahov\u00e1n\u00edm\nSd\u00edlen\u00ed ne\u00fapln\u00fdch ( rozestavovan\u00fdch ) soubor\u016f\nNastaviteln\u00e9 zvukyFlylinkDC++\nForum\nWIKI\nSyst\u00e9m p\u0159eklady do dal\u0161\u00edch jazyk\u016f\nVlastnosti:\nPodpora PeerGuardian\nAutomatick\u00e9 nastaven\u00ed IP do aktivn\u00edho m\u00f3du\nForm\u00e1tov\u00e1 chatu (kurz\u00edva, tu\u010dn\u00e9\u2026)\nNastaviteln\u00fd vzhled\nOchrana hesel\nPermanentn\u00ed ignore list u\u017eivatel\u016f\nSegmentov\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed\nLimitov\u00e1n\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky p\u00e1smaApexDC++\nLinuxDC++ je unixov\u00fd klient zalo\u017een\u00fd na DC++. M\u00e1 p\u0159ed\u011blan\u00e9 u\u017eivatelsk\u00e9 rozhran\u00ed podle GTK+. Verze 1.0.0 spat\u0159ila sv\u011btlo sv\u011bta 23. z\u00e1\u0159\u00ed 2007 a v sou\u010dasnosti je d\u00e1l aktivn\u011b vyv\u00edjena. P\u0159esto\u017ee jm\u00e9no obsahuje \u201eLinux\u201c funguje i na ostatn\u00edch POSIX syst\u00e9mech jako NetBSD a FreeBSD.\nVlastnosti:\nAutomatick\u00e9 vypnut\u00ed PC\nLimitov\u00e1n\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky p\u00e1sma\nForm\u00e1tov\u00e1n\u00ed a barvy v chatu\nGrafick\u00e9 smajl\u00edky v chatu\nVlajky zem\u00ed v seznamu ve\u0159ejn\u00fdch hub\u016f, p\u0159enosech a seznamu u\u017eivatel\u016f\nNastaviteln\u00e9 akce pro \u201edvojklik\u201c\nN\u00e1hled soubor\u016f\nNastaviteln\u00fd vzhled\nSeskupov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed podle TTH\nMaxim\u00e1ln\u00ed po\u010det zdroj\u016f p\u0159i automatick\u00e9m vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed\nP\u0159eru\u0161en\u00ed a pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ve vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed\nSchopnost na v\u017edy ignorovat ve\u0159ejn\u00e9 a soukrom\u00e9 zpr\u00e1vy od zvolen\u00fdch u\u017eivatel\u016fCzDC\nVlastnosti:\nPrav\u00e9 stahov\u00e1n\u00ed z v\u00edce zdroj\u016f najednou \u21d2 rozlo\u017een\u00ed z\u00e1t\u011b\u017ee na v\u00edce odes\u00edlatel\u016f \u21d2 v\u011bt\u0161\u00ed rychlost\nSd\u00edlen\u00ed ne\u00fapln\u00fdch (rozestavovan\u00fdch) soubor\u016f\nAutomatick\u00e9 vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed alternativn\u00edch zdroj\u016f na pozad\u00ed pro je\u0161t\u011b rychlej\u0161\u00ed stahov\u00e1n\u00ed\nPodpora Internet Exploreru\nZahozen\u00ed pomal\u00e9ho stahov\u00e1n\u00ed, dle nastaven\u00ed\nAutomatick\u00e9 z\u00e1lohov\u00e1n\u00ed soubor\u016f fronty a nastaven\u00ed programu ka\u017ed\u00fdch 30 minut\nPodpora webov\u00e9ho serveru\nLimitov\u00e1n\u00ed rychlosti p\u0159enos\u016f\nPo\u010d\u00edtadlo v\u0161ech u\u017eivatel\u016f p\u0159ipojen\u00fdch se stejn\u00e9 s\u00edti\nMen\u0161\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed CPU a RAM\nKontrola otev\u0159en\u00fdch port\u016f\nV\u00edce detail\u016f ve statistik\u00e1ch\nV\u00edce u\u017eite\u010dn\u00fdch funkc\u00ed ve vyhled\u00e1vac\u00edm okn\u011b\n5 seznam\u016f obl\u00edben\u00fdch hub\u016f nam\u00edsto jednoho\nZav\u0159en\u00ed okna hubu po 60 sekund\u00e1ch jestli\u017ee nen\u00ed p\u0159ipojen\nLimit po\u010dtu vyhled\u00e1vac\u00edch v\u00fdsledk\u016f \u2013 standardn\u011b 2500\nV\u00edce syst\u00e9mov\u00fdch informac\u00ed v informa\u010dn\u00ed li\u0161t\u011b\nV\u00edce p\u0159\u00edkaz\u016fSababaDC\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku DC++ na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Rakev? <<>>: Rakev je schr\u00e1nka na mrtv\u00e9 t\u011blo \u010dlov\u011bka nebo zv\u00ed\u0159ete. B\u00fdv\u00e1 ze d\u0159eva \u010di jin\u00e9ho materi\u00e1lu. D\u0159ev\u011bn\u00e9 rakve zhotovuj\u00ed truhl\u00e1\u0159i. Nebo\u017et\u00edk se do n\u00ed ukl\u00e1d\u00e1 p\u0159ed smute\u010dn\u00edm ob\u0159adem a je v n\u00ed a\u017e do jeho ukon\u010den\u00ed, rakev t\u00e9\u017e slou\u017e\u00ed k p\u0159eprav\u011b nebo\u017et\u00edkova t\u011bla. N\u00e1sledn\u011b je sp\u00e1len, nebo poh\u0159ben i s rakv\u00ed do zem\u011b, sarkof\u00e1gu, p\u0159\u00edpadn\u011b je rakev ulo\u017eena jinak.\nSlovo se v \u010de\u0161tin\u011b objevuje pom\u011brn\u011b pozd\u011b (ve slovn\u00edku Lactifer Jana Aquensia Vod\u0148ansk\u00e9ho (seps\u00e1n 1508, vyti\u0161t\u011bn 1511. D\u0159\u00edve byla rakev ozna\u010dov\u00e1na nap\u0159. jako truhla nebo koryto)\nV\u011bt\u0161ina \u010desk\u00e9ho obyvatelstva byla p\u0159ed rokem 1500 pravd\u011bpodobn\u011b pochov\u00e1v\u00e1na bez rakv\u00ed.Josef II. p\u0159echodn\u011b v r\u00e1mci \u00fasporn\u00fdch opat\u0159en\u00ed zavedl poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed ve v\u00fdsypn\u00fdch rakv\u00edch (na v\u00edce pou\u017eit\u00ed) nebo v pytl\u00edch.", "<<>>: Co je Prototethys? <<>>: Prototethys (\u010di Proto-Tethys, doslova \"prvotn\u00ed Tethys\") byl d\u00e1vn\u00fd oce\u00e1n, kter\u00fd existoval v dob\u011b kon\u010d\u00edc\u00edho prekambria a n\u00e1sledn\u011b a\u017e po obdob\u00ed karbonu v pozd\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed prvohorn\u00ed \u00e9ry. Jeho existenci tedy m\u016f\u017eeme datovat asi mezi 550 a 330 miliony let p\u0159ed sou\u010dasnost\u00ed. Jeho n\u00e1zev pramen\u00ed z faktu, \u017ee jde o jak\u00e9hosi p\u0159edch\u016fdce pozd\u011bj\u0161\u00edho praoce\u00e1nu Tethys. Proto-tethys vznikl po rozpadu superkontinentu Pannotie a po v\u011bt\u0161inu doby jej ze severu obklopoval dal\u0161\u00ed velk\u00fd praoce\u00e1n Panthalassa. Oce\u00e1n zanikl v obdob\u00ed karbonu pot\u00e9, kdy kraton Severn\u00ed \u010c\u00edny narazil do tektonick\u00e9 desky s kontinentem Sib\u00e9rie-Kazachst\u00e1nie.\nBerra, F.; Angiolini, L. (2014). \"The evolution of the Tethys region throughout the Phanerozoic: a brief tectonic reconstruction\". In Marlow, L.; Kendall, C.; Yose, L. Petroleum systems of the Tethyan region: AAPG Memoir. 106. pp. 1\u201327. doi:10.1306/13431840M1063606.", "<<>>: Co je Ridase? <<>>: Ridase je vesnice v estonsk\u00e9m kraji P\u00e4rnumaa, samospr\u00e1vn\u011b pat\u0159\u00edc\u00ed do obce L\u00e4\u00e4neranna.\nRidase v elektronick\u00e9m pr\u016fvodci Eestigiid.", "<<>>: Co je Dobrodru\u017en\u00e1 literatura? <<>>: Dobrodru\u017en\u00e1 literatura je souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro epick\u00fd liter\u00e1rn\u00ed \u017e\u00e1nr vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se poutav\u00fdm a nap\u00ednav\u00fdm d\u011bjem odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edm se \u010dasto v exotick\u00fdch krajin\u00e1ch a slou\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pro z\u00e1bavu \u010dten\u00e1\u0159e. Mnohdy je tento \u017e\u00e1nr pr\u00e1vem ozna\u010dov\u00e1n za konzumn\u00ed literaturu, proto\u017ee snaha o zaj\u00edmavost a poutavost vedla \u010dasto ke komercializaci a k vytv\u00e1\u0159en\u00ed d\u011bl za hranicemi um\u011bn\u00ed (k\u00fd\u010d a brak).\nDobrodru\u017estv\u00ed je pr\u016fvodn\u00edm jevem d\u011bjin (vznik\u00e1 zejm\u00e9na v obdob\u00edch, kdy doch\u00e1z\u00ed k siln\u00e9mu nap\u011bt\u00ed mezi osobnost\u00ed a spole\u010dnost\u00ed a ke konfliktu mezi soci\u00e1ln\u00edmi silami), a tak i jeho ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed um\u011bleck\u00fdmi prost\u0159edky je sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdvoje a d\u011bjin sv\u011btov\u00e9 literatury. Dobrodru\u017enost je tak charakteristick\u00fdm rysem mnoha historick\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch \u017e\u00e1nr\u016f, jako jsou:\nlidov\u00e9 poh\u00e1dky (nap\u0159. poh\u00e1dka o Sindib\u00e1du n\u00e1mo\u0159n\u00edkovi z arabsk\u00e9ho souboru poh\u00e1dek Tis\u00edc a jedna noc),\nstarov\u011bk\u00e9 hrdinsk\u00e9 eposy (jmenujme alespo\u0148 p\u0159es t\u0159i tis\u00edce let star\u00fd akkadsk\u00fd Epos o Gilgame\u0161ovi nebo Hom\u00e9rovu Ilias a Odysseu z 8. stolet\u00ed p\u0159. n. l.),\nantick\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 rom\u00e1ny (nap\u0159. Zlat\u00fd osel od \u0159\u00edmsk\u00e9ho spisovatele Apuleia z poloviny 2. stolet\u00ed),\nst\u0159edov\u011bk\u00e9 hrdinsk\u00e9 eposy, jako je anglick\u00fd Beowulf z 8. stolet\u00ed, francouzsk\u00e1 P\u00edse\u0148 o Rolandovi z 9. stolet\u00ed, \u0161pan\u011blsk\u00e1 P\u00edse\u0148 o Cidovi (Cantar del M\u00edo Cid) z poloviny 12. stolet\u00ed nebo n\u011bmeck\u00e1 P\u00edse\u0148 o Nibelunz\u00edch z po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed,\nst\u0159edov\u011bk\u00e9 evropsk\u00e9 i orient\u00e1ln\u00ed cestopisy, nap\u0159. cestopis arabsk\u00e9ho cestovatele Ab\u00fa Abdullaha Muhammada ibn Batt\u00faty nebo Mili\u00f3n od Ben\u00e1t\u010dana Marka Pola (oboje po\u010d\u00e1tek 14. stolet\u00ed),\nvymy\u0161len\u00e1 a v\u011bt\u0161inou i fantaskn\u00ed d\u00edla tzv. podivuhodn\u00fdch cest, kter\u00e1 nav\u00e1zala na klasickou cestopisnou literaturu, nap\u0159. Cestopis pana Johna Mandevilla z poloviny 14. stolet\u00ed nebo satirick\u00e9 spisy Cyrana z Bergeracu Cesta na M\u011bs\u00edc (1649, L\u2019histoire comique contenant les \u00e9tats et empires de la lune a Cesta do Slune\u010dn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e (1650, L\u2019histoire comique contenant les \u00e9tats et empires du soleil), kter\u00e9 jsou jakousi p\u0159edzv\u011bst\u00ed v\u011bdeckofantastick\u00e9 literatury.\nryt\u00ed\u0159sk\u00e9 rom\u00e1ny, nap\u0159. Artu\u0161ova smrt (1485, Le Morte d'Arthur) od Angli\u010dana sira Thomase Maloryho nebo Amad\u00eds Walesk\u00fd (1508, Amad\u00eds de Gaula) od \u0160pan\u011bla Garciho Rodrigueze de Montalva, dosahuj\u00edc\u00ed sv\u00e9ho vrcholu v rom\u00e1nu D\u016fmysln\u00fd ryt\u00ed\u0159 Don Quijote de la Mancha (1605\u20131615, El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha) od \u0161pan\u011blsk\u00e9ho spisovatele Miguela de Cervantese y Saavedry,\npikareskn\u00ed (\u0161ibalsk\u00e9) rom\u00e1ny, nap\u0159. anonymn\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u00edlo Lazarillo z Tormesu (1554, Lazarillo de Tormes), n\u011bmeck\u00fd rom\u00e1n Dobrodru\u017en\u00fd Simplicius Simplicissimus (1668\u20131671, Der abenteuerliche Simplicissimus Teutsch) od barokn\u00edho prozaika Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena nebo Gil Blas (1715\u20131735, Gil Blas de Santillane) od Francouze Alaina-Ren\u00e9ho Lesage.\nV 18. stolet\u00ed se za\u010dala z\u00e1sadn\u011b m\u011bnit kompozice dobrodru\u017en\u00e9ho liter\u00e1rn\u00edho d\u00edla. Podle kompozice m\u016f\u017eeme toti\u017e v dobrodru\u017en\u00e9 literatu\u0159e rozli\u0161it dva z\u00e1kladn\u00ed typy liter\u00e1rn\u00edch d\u011bl:\nD\u00edla s ne\u010dekan\u00fdm st\u0159\u00edd\u00e1n\u00edm ud\u00e1lost\u00ed bez jak\u00e9hokoliv \u0159\u00e1du. Ud\u00e1losti jsou v d\u00edle rovnom\u011brn\u011b rozm\u00edst\u011bny a maj\u00ed stejnou d\u016fle\u017eitost, jejich po\u0159ad\u00ed lze pozm\u011bnit a d\u011bj i tak bude d\u00e1vat smysl, v\u0161e je pod\u0159\u00edzeno zd\u016frazn\u011bn\u00ed hrdinova state\u010dn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Tato kompozice je charakteristick\u00e1 pro v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 nejstar\u0161\u00ed \u017e\u00e1nry, jejich\u017e ohlasy m\u016f\u017eeme ov\u0161em nal\u00e9zt v literatu\u0159e dodnes.\nD\u00edla, ve kter\u00fdch jsou p\u0159\u00edhody, kter\u00e9 hrdina pro\u017e\u00edv\u00e1, na sob\u011b \u010dasov\u011b a p\u0159\u00ed\u010dinn\u011b v\u00e1z\u00e1ny, a to \u010dasto utajen\u00fdm motivem. Tuto kompozici m\u016f\u017eeme naj\u00edt v r\u016fzn\u00fdch druz\u00edch rom\u00e1n\u016f, pov\u00eddek a novel vznikaj\u00edc\u00edch od obdob\u00ed preromantismu a romantismu a\u017e po dne\u0161ek. Za prvn\u00ed d\u00edla tohoto druhu jsou pova\u017eov\u00e1ny anglick\u00e9 p\u0159edromantick\u00e9 gotick\u00e9 rom\u00e1ny, nap\u0159. Otrantsk\u00fd z\u00e1mek (1764, The Castle of Otranto) Horace Walpoleho nebo Z\u00e1hady Udolfa (1794, Mysteries of Udolpho ) Ann Radcliffov\u00e9.S\u00edl\u00edc\u00ed vliv m\u011b\u0161\u0165anstva v obdob\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce p\u0159inesl s sebou mimo jin\u00e9 tak\u00e9 pot\u0159ebu poutav\u00e9 a z\u00e1bavn\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed tvorby ur\u010den\u00e9 ji\u017e ne jen \u0161lechtick\u00fdm kruh\u016fm, ale \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti. Ji\u017e roku 1719 napsal anglick\u00fd spisovatel Daniel Defoe dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n Robinson Crusoe (The Life and Strange Surprising Adventures of Robinson Crusoe of York) l\u00ed\u010d\u00edc\u00ed \u017eivot trose\u010dn\u00edka na pust\u00e9m ostrov\u011b. Defoe t\u00edmto sv\u00fdm d\u00edlem inicioval vznik sub\u017e\u00e1nru dobrodru\u017en\u00e9 literatury, ozna\u010dovan\u00fd jako robinzon\u00e1da. Ta p\u0159etrvala a\u017e dodnes, setk\u00e1v\u00e1me se s n\u00ed i ve v\u011bdeckofantastick\u00fdch rom\u00e1nech. Dal\u0161\u00ed rom\u00e1n Daniela Defoa Dobrodru\u017en\u00fd \u017eivot kapit\u00e1na Singletona (1720, The Life, Adventures and Piracies of the Famous Captain Singleton) se d\u00e1 pova\u017eovat za jedno z prvn\u00edch d\u011bl s pir\u00e1tskou tematikou.\n\u017d\u00e1nr fantastick\u00fdch cestopis\u016f a podivuhodn\u00fdch cest vyvrcholil jednak v satirick\u00e9m spise Jonathana Swifta Gulliverovy cesty (1726, Travels of Lemuel Gulliver), jednak v knize n\u011bmeck\u00e9ho spisovatele Gottfrieda Augusta B\u00fcrgera Baron Pr\u00e1\u0161il (1786, Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldz\u00fcge und lustige Abenteuer des Freiherrn von M\u00fcnchhausen), kter\u00fd v n\u00ed ov\u0161em rozv\u00edj\u00ed i poh\u00e1dkov\u00e9 motivy.\n19. stolet\u00ed za\u010dalo n\u00e1stupem romantismu, co\u017e se v dobrodru\u017en\u00e9 literatu\u0159e projevilo n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm skute\u010dnostmi:\nZ\u00e1jem o st\u0159edov\u011bk a o d\u011bjiny v\u016fbec m\u011bl za n\u00e1sledek vznik poutav\u00fdch a nap\u00ednav\u00fdch dobrodru\u017en\u00fdch historick\u00fdch rom\u00e1n\u016f, nap\u0159. Ivanhoe (1819) od Waltera Scotta, T\u0159i mu\u0161ket\u00fd\u0159i (1844, Les Trois Mousquetaires) od Alexandra Dumase star\u0161\u00edho nebo Hrb\u00e1\u010d (1857, Le Bossu) od Paula F\u00e9vala star\u0161\u00edho. Daj\u00ed se sem za\u0159adit i historick\u00e9 rom\u00e1ny polsk\u00e9ho nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewcize, zejm\u00e9na rom\u00e1nov\u00e1 trilogie Ohn\u011bm a me\u010dem (1884, Ogniem i mieczem), Potopa (1886, Potop) a Pan Wo\u0142odyjowski (1888) a rom\u00e1ny Quo vadis (1896) a K\u0159i\u017e\u00e1ci (1897\u20131900, Krzy\u017cacy).\nZobrazov\u00e1n\u00ed osud\u016f v\u00fdjime\u010dn\u00fdch hrdin\u016f vedlo k tvorb\u011b p\u0159\u00edb\u011bh\u016f s tajemnou a dokonce i s policejn\u00ed z\u00e1pletkou, nap\u0159. Hrab\u011b Monte Cristo (1844\u20131845, Le comte de Monte-Cristo) op\u011bt od Alexandra Dumase star\u0161\u00edho nebo Tajnosti Lond\u00fdna (1844, Les Myst\u00e8res de Londres) od Paula F\u00e9vala star\u0161\u00edho. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto knih inicializovaly detektivn\u00ed literaturu, jako nap\u0159. Vra\u017edy v ulici Morgue (1841, The Murders in the Rue Morgue) od Edgara Allana Poea nebo d\u00edla \u00c9mila Gaboriaua, jin\u00e1 st\u00e1la u zrodu hororu, nap\u0159. Frankenstein (1818, Frankenstein or The Modern Prometheus) od Mary Shelleyov\u00e9, mnoh\u00e9 novely Edgara Allana Poea nebo Podivn\u00fd p\u0159\u00edpad Dr. Jekylla a pana Hyda (1886, The Strange Case Of Dr. Jekyll And Mr. Hyde) od Roberta Louise Stevensona. Za klasick\u00e1 d\u00edla v t\u00e9to oblasti lze pak pova\u017eovat novelu Carmilla (1872 ) od irsk\u00e9ho autora Josepha Sheridana Le Fanu a rom\u00e1n Dr\u00e1kula (1897, Dracula) rovn\u011b\u017e irsk\u00e9ho autora Brama Stokera.\nZ\u00e1jem o exotick\u00e9 kraje m\u011bl za n\u00e1sledek tvorbu d\u011bl odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edch se zejm\u00e9na v Indii, v Africe nebo v Ji\u017en\u00ed Americe, nap\u0159. Hrdinn\u00fd kapit\u00e1n Korkor\u00e1n (1867, Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran) od Alfreda Assollanta, knihy Henryho Ridera Haggarda, kter\u00e9 se \u010dasto odehr\u00e1vaj\u00ed v neexistuj\u00edc\u00edch prost\u0159ed\u00edch tzv. ztracen\u00fdch sv\u011bt\u016f, nebo Knihy d\u017eungl\u00ed (1894\u20131895, The Jungle Books) anglick\u00e9ho nositele Nobelovy ceny za literaturu Rudyarda Kiplinga. Krom\u011b toho vznikaly tak\u00e9 d\u00edla s n\u00e1mo\u0159n\u00ed a pir\u00e1tskou tematikou, nap\u0159. Lodivod (1824, The Pilot) a Rud\u00fd pir\u00e1t (1827, The Red Rover) od James Fenimore Coopera, Pir\u00e1ti (1836, The Pirate) od Fredericka Marryata, D\u011bti kapit\u00e1na Granta (1867\u20131868), Les enfants du capitaine Grant) Julese Verna, nebo Ostrov poklad\u016f (1883, Treasure Island) od Roberta Louise Stevensona. Vrcholn\u00fdm d\u00edle tohoto sub\u017e\u00e1nru je rom\u00e1n B\u00edl\u00e1 velryba (1851, Moby-Dick) Hermana Melvilleho, kter\u00fd ov\u0161em p\u0159ekra\u010duje r\u00e1mec dobrodru\u017en\u00e9 literatury.\nVznikly dal\u0161\u00ed dnes ji\u017e klasick\u00e9 robinzon\u00e1dy, nap\u0159. \u0160v\u00fdcarsk\u00fd Robinson (1812, Der Schweizerische Robinson) od Johanna Davida Wysse, Kormideln\u00edk Vlnovsk\u00fd (1841, Masterman Ready) od Fredericka Marryata nebo Tajupln\u00fd ostrov (1875, L'\u00eele myst\u00e9rieuse) a Dva roky pr\u00e1zdnin (1888, Deux ans de vacances) Julese Verna.\nSnaha o zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed z\u00e1bavn\u00e9 pr\u00f3zy co nej\u0161ir\u0161\u00edmu okruhu \u010dten\u00e1\u0159\u016f pak vedla ke vzniku tzv. rom\u00e1n\u016f-fejeton\u016f, tj. d\u011bl vych\u00e1zej\u00edc\u00edch na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v novin\u00e1ch, a pozd\u011bji ke vzniku kolport\u00e1\u017en\u00edch rom\u00e1n\u016f, vych\u00e1zej\u00edc\u00edch v se\u0161itech na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Zat\u00edmco jako rom\u00e1ny-fejetony vych\u00e1zela je\u0161t\u011b d\u00edla pom\u011brn\u011b slu\u0161n\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed \u00farovn\u011b, nap\u0159. Tajnosti pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 (1842\u20131843, Les Myst\u00e8res de Paris) od Eug\u00e8na Suea \u010di mnoh\u00e1 d\u00edla Alexandra Dumase star\u0161\u00edho, kolport\u00e1\u017en\u00ed rom\u00e1ny jsou ji\u017e v\u011bt\u0161inou liter\u00e1rn\u00edm brakem.Rozvoj americk\u00e9 literatury p\u0159inesl s sebou nov\u00e9 n\u00e1m\u011bty. V obdob\u00ed romantismu vedla pot\u0159eba vyj\u00e1d\u0159it se k ostr\u00fdm spole\u010densk\u00fdm probl\u00e9m\u016fm (boj proti kolonizaci, otrok\u00e1\u0159stv\u00ed, boj farm\u00e1\u0159\u016f proti n\u00e1siln\u00e9 kapitalizaci, nesouhlas s utla\u010dov\u00e1n\u00edm p\u016fvodn\u00edho indi\u00e1nsk\u00e9ho obyvatelstva) k tomu, \u017ee mnoz\u00ed ameri\u010dt\u00ed spisovatel\u00e9 za\u010dali hledat sv\u016fj ide\u00e1l mimo m\u011bstsk\u00e9 a podnikatelsk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed v exotick\u00fdch krajin\u00e1ch, v nedot\u010den\u00e9 americk\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b, v pr\u00e9ri\u00edch. D\u00edky Jamesu Fenimorovi Cooperovi a jeho pentalogii P\u0159\u00edb\u011bhy Ko\u017een\u00e9 pun\u010dochy (1826\u20131841, Leatherstocking Tales) tak vznikl jeden z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch sub\u017e\u00e1nr\u016f dobrodru\u017en\u00e9 literatury western, resp. indi\u00e1nka, kter\u00fd d\u00e1le rozvinul p\u0159edev\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00fd spisovatel Karel May. Cooper rovn\u011b\u017e inicializoval sv\u00fdm rom\u00e1nem Vyzv\u011bda\u010d (1821, The Spy) vznik \u0161pion\u00e1\u017en\u00edho rom\u00e1nu. Dal\u0161\u00ed americk\u00fd spisovatel Edgar Allan Poe uv\u00e1d\u011bl ve sv\u00fdch d\u00edlech \u010dlov\u011bka za hranice re\u00e1ln\u00e9ho sv\u011bta a psal i podivuhodn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v tajemn\u00fdch i neexistuj\u00edc\u00edch prost\u0159ed\u00edch, nap\u0159. P\u0159\u00edb\u011bhy Arthura Gordona Pyma (1838, The Narrative of Arthur Gordon Pym). Jin\u00ed auto\u0159i zobrazili pomoc\u00ed drsn\u00fdch, a\u017e surov\u011b realistick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f \u017eivot zlatokop\u016f, nap\u0159. Francis Bret Harte nebo Jack London. Posledn\u00ed ze jmenovan\u00fdch proslul rovn\u011b\u017e jako autor d\u011bl odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edch se v exotick\u00fdch ji\u017en\u00edch mo\u0159\u00edch. D\u00edla Marka Twaina Dobrodru\u017estv\u00ed Toma Sawyera (1876, The Adventures of Tom Sawyer) a zejm\u00e9na Dobrodru\u017estv\u00ed Huckleberryho Finna (1884, Adventures of Huckleberry Finn) zase rozv\u00edjej\u00ed t\u00e9ma \u00faniku ze st\u00eds\u0148uj\u00edc\u00edch provinci\u00e1ln\u00edch pom\u011br\u016f. V oblasti hororu nav\u00e1zal na Edgara Allana Poea Ambrose Bierce, mistr \u010dern\u00e9ho humoru a demask\u00e9r v\u00e1le\u010dn\u00e9 sl\u00e1vy st\u00edhaj\u00edc\u00ed cynismus a sadismus.\nRozvoj techniky v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed vedl ke vzniku v\u011bdeckofantastick\u00e9 literatury neboli science-fiction. Za jej\u00ed zakladatele jsou pova\u017eov\u00e1n\u00ed francouzsk\u00fd spisovatel Jules Verne (pokud jde o technickou science-fiction) a Angli\u010dan Herbert George Wells, kter\u00fd se v\u011bnoval sp\u00ed\u0161e vlivu technologi\u00ed na \u010dlov\u011bka a ve sv\u00e9m d\u00edle nastolil t\u00e9mata, z nich\u017e vych\u00e1z\u00ed science-fiction dodnes (nap\u0159\u00edklad kontakt s mimozemsk\u00fdmi civilizacemi, cesty \u010dasem, biotechnologie atp.). Paraleln\u011b se rozv\u00edjel dal\u0161\u00ed \u017e\u00e1nr fantastick\u00e9 literatury zn\u00e1m\u00fd jako fantasy, je\u017e vych\u00e1z\u00ed z poh\u00e1dek a mytologie a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b se p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 se science-fiction a hororem.\nDobrodru\u017en\u00e1 literatura 20. stolet\u00ed ji\u017e pokra\u010dovala jen v rozv\u00edjen\u00ed tradi\u010dn\u00edch dobrodru\u017en\u00fdch \u017e\u00e1nr\u016f (za jedin\u00fd nov\u00fd \u017e\u00e1nr lze pova\u017eovat pouze komiks):\nZ oblasti n\u00e1mo\u0159n\u00ed a pir\u00e1tsk\u00e9 tematiky je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed italsk\u00fd spisovatel Emilio Salgari sv\u00fdm cyklem o Sandokanovi z let 1895 a\u017e 1908 nebo rom\u00e1nem \u010cern\u00fd korz\u00e1r (1899, Il Corsaro Nero). Nem\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 je d\u00edlo Odysea kapit\u00e1na Blooda (1922, Captain Blood: His Odyssey) anglick\u00e9ho spisovatele Rafaela Sabatiniho. R\u00e1mec dobrodru\u017en\u00e9 literatury v t\u00e9to oblasti p\u0159ekro\u010dil sv\u00fdm d\u00edlem anglick\u00fd spisovatel polsk\u00e9ho p\u016fvodu Joseph Conrad zejm\u00e9na svou novelou Srdce temnoty (1899, Heart of Darkness) nebo sv\u00fdm rom\u00e1nem Lord Jim (1900). V sou\u010dasnosti je velmi dob\u0159e zn\u00e1ma s\u00e9rie Patricka O'Briana Master and Commander (1970\u20132004) o osudech n\u00e1mo\u0159n\u00edho kapit\u00e1na Jacka Aubreyho.\nVznikala i dal\u0161\u00ed dobrodru\u017en\u00e1 d\u00edla odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v exotick\u00fdch kraj\u00edch. Do Afriky je nap\u0159\u00edklad situov\u00e1n d\u011bj rom\u00e1nu Pou\u0161t\u00ed a pralesem (1912, W pustyni i w puszczy) Henryka Sienkiewcize nebo s\u00e9rie o Tarzanovi, kterou v letech 1912 a\u017e 1947 napsal Ameri\u010dan Edgar Rice Burroughs.\nDobrodru\u017en\u00e1 historick\u00e1 d\u00edla psal nap\u0159\u00edklad anglick\u00fd spisovatel Rafael Sabatini. Daj\u00ed se sem za\u0159adit n\u011bkter\u00e1 d\u00edla nizozemsk\u00e9ho spisovatele Johana Fabricia, Francouze Roberta Merleho, finsk\u00e9ho spisovatele Miki Waltariho nebo tak\u00e9 rom\u00e1n \u0158eka boh\u016f (1993, River God) od Wilbura Smitha. Pat\u0159\u00ed sem i mnoh\u00e1 d\u00edla tzv. v\u00e1le\u010dn\u00e9 literatury p\u0159edev\u0161\u00edm z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, nap\u0159. Erica Lamberta, Jamese Clavella, Raye Rigbyho a dal\u0161\u00edch. V posledn\u00ed dob\u011b je velmi obl\u00edben\u00fdm \u017e\u00e1nrem tzv. historick\u00e1 detektivka, ve kter\u00e9 vynikaj\u00ed zejm\u00e9na Lindsey Davisov\u00e1 se sv\u00fdm detektivem z antick\u00e9ho \u0158\u00edma Didiem Falcem nebo Ellis Petersov\u00e1 popisuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edpady mnicha Cadfaela odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v Anglii v prvn\u00ed polovin\u011b 12. stolet\u00ed.\nDetektivn\u00ed literaturu po Edgaru Allanovi Poeovi a \u00c9milovi Gaboriauovi rozvinul p\u0159edev\u0161\u00edm angli\u010dt\u00ed spisovatel\u00e9 sir Arthur Conan Doyle, autor rom\u00e1n\u016f a pov\u00eddek o soukrom\u00e9m detektivovi Sherlockovi Holmesovi z let 1887 a\u017e 1927, a Gilbert Keith Chesterton sv\u00fdmi Pov\u00eddkami otce Browna (1911 a\u017e 1935). K dal\u0161\u00edm sv\u011btozn\u00e1m\u00fdm p\u0159edstavitel\u016fm tohoto \u017e\u00e1nru pat\u0159\u00ed John Dickson Carr, Erle Stanley Gardner, Sue Graftonov\u00e1, Dashiell Hammett, Raymond Chandler, Agatha Christie, Ross Macdonald, Ed McBain, Dorothy L. Sayersov\u00e1, Georges Simenon, Ellery Queen, Patrick Quentin, Robert van Gulik, Edgar Wallace a dal\u0161\u00ed.\nK oblasti detektivn\u00ed literatury se velice \u00fazce v\u00e1\u017eou tzv. thrillery s krimin\u00e1ln\u00ed z\u00e1pletkou, jako jsou d\u00edla Dana Browna, nap\u0159. \u0160ifra mistra Leonarda (2003, The Da Vinci Code). K dal\u0161\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm tohoto sub\u017e\u00e1nru pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm Tom Clancy, Frederick Forsyth, John Grisham, Robert Ludlum, Thomas Harris a dal\u0161\u00ed.\nVedle detektivn\u00ed literatury se paraleln\u011b vyv\u00edj\u00ed tak\u00e9 \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy, z nich\u017e za nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed lze pova\u017eovat s\u00e9rii knih Iana Fleminga o fiktivn\u00edm britsk\u00e9m tajn\u00e9m agentovi Jamesi Bondovi z let 1953 a\u017e 1966.\nDo oblasti hororu lze za\u0159adit nap\u0159. mystick\u00e1 a okultn\u00ed d\u00edla rakousk\u00e9ho spisovatele Gustav Meyrinka, z nich\u017e je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed Golem (1914, Der Golem). Symbolem p\u0159echodu star\u00e9 okultn\u00ed pr\u00f3zy k modern\u00edmu hororu je americk\u00fd spisovatel Howard Phillips Lovecraft. Daj\u00ed se sem tak\u00e9 za\u0159adit mnoh\u00e1 d\u00edla Angli\u010danky Daphne du Maurierov\u00e9, zejm\u00e9na jej\u00ed pov\u00eddka Pt\u00e1ci (1952, The Birds). K mistr\u016fm sou\u010dasn\u00e9ho hororu pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na Angli\u010dan Clive Barker a Ameri\u010dan Stephen King.\nScience-fiction pat\u0159\u00ed k nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edm sou\u010dasn\u00fdm liter\u00e1rn\u00edm \u017e\u00e1nr\u016fm. K nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm pat\u0159\u00ed Isaac Asimov, Ray Bradbury, Edgar Rice Burroughs, Orson Scott Card, Arthur C. Clarke, Michael Crichton, Philip K. Dick, Michael Moorcock, William Gibson, Robert A. Heinlein, Frank Herbert, Kurd Lasswitz, Ursula K. Le Guinov\u00e1, Stanis\u0142aw Lem, Robert Merle, Josef Nesvadba, Frederik Pohl, Clifford D. Simak, Ludv\u00edk Sou\u010dek, Kurt Vonnegut, Jr., Jan Weiss, John Wyndham, Janusz A. Zajdel a dal\u0161\u00ed.\nZa spisovatele, kte\u0159\u00ed nejv\u00edce ovlivnili v\u00fdvoj fantasy literatury jsou pova\u017eov\u00e1ni Ameri\u010dan Robert E. Howard, tv\u016frce tzv. hrdinsk\u00e9 fantasy a barbara Conana v letech 1932\u20131936, a Angli\u010dan John Ronald Reuel Tolkien, kter\u00fd se svou trilogi\u00ed P\u00e1n prsten\u016f (1954\u20131955, The Lord of the Rings) stal zakladatelem tzv. high-fantasy. K dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm autor\u016fm pat\u0159\u00ed Terry Brooks, David Eddings, Raymond E. Feist, David Gemmell, L. Sprague de Camp, Neil Gaiman, Fritz Leiber, C. S. Lewis, Anne McCaffrey, George R. R. Martin, Terry Pratchett, Roger Zelazny a dal\u0161\u00ed.\nVznikaly i dal\u0161\u00ed robinzon\u00e1dy, a to nejen klasick\u00e9, ale tak\u00e9 sci-fi, nap\u0159. Trose\u010dn\u00edci v \u0159ece meteor\u016f (1962, Ci z Dziesiatego tysiaca) od Jerzyho Jerzy Broszkiewicze. Za jeden z vrchol\u016f tohoto sub\u017e\u00e1nru lze pak pova\u017eovat rom\u00e1n P\u00e1n much (1954, Lord of the Flies) anglick\u00e9ho nositele Nobelovy ceny za literaturu Williama Goldinga, kter\u00fd ov\u0161em p\u0159esahuje r\u00e1mec dobrodru\u017en\u00e9 literatury.\nWestern je a\u017e na mal\u00e9 v\u00fdjimky \u017e\u00e1nrem p\u0159edev\u0161\u00edm americk\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 literatury. P\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina western\u016f se d\u00e1 pova\u017eovat za brakovou literaturu. Existuje v\u0161ak cel\u00e1 \u0159ada autor\u016f, kte\u0159\u00ed pov\u00fd\u0161ili tento \u017e\u00e1nr na skute\u010dn\u00e9 um\u011bn\u00ed. Pat\u0159\u00ed k nim nap\u0159. Jack Schaefer se sv\u00fdm mistrovsk\u00fdm Jezdcem z nezn\u00e1ma (1949, Shane) nebo Walter Van Tilburg Clark, kter\u00fd napsal rom\u00e1n odhaluj\u00edc\u00ed a odsuzuj\u00edc\u00ed podstatu lyn\u010de J\u00edzda do Ox-Bow (1940, The Ox-Bow Incident). Za kvalitn\u00ed dobrodru\u017en\u00e9 \u010dten\u00ed lze pova\u017eovat d\u00edla Josepha Altshelera, Louise L'Amoura, Maxe Branda, Jamese Olivera Curwooda, Zane Greyho, Ernesta Haycoxe a dal\u0161\u00edch. Daj\u00ed se sem za\u0159adit i n\u011bkter\u00e1 d\u00edla z\u00e1hadn\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho spisovatele Bruna Travena, ta se v\u0161ak vyzna\u010duj\u00ed siln\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm.\nKomiks (neboli kreslen\u00fd seri\u00e1l) je skute\u010dn\u00fdm fenom\u00e9nem sou\u010dasnosti. Vyzna\u010duje se velice jednoduchou (n\u011bkdy a\u017e primitivn\u00ed) v\u00fdstavbou textu, zjednodu\u0161enou \u0159e\u010d\u00ed, kr\u00e1tk\u00fdmi a \u010dasto ne\u00fapln\u00fdmi v\u011btami a \u010dast\u00fdmi citoslovci, kter\u00fdmi se vyjad\u0159uj\u00ed zvuky. Existuje cel\u00e1 \u0159ada komiksov\u00fdch s\u00e9ri\u00ed (Asterix, Batman, X-Men), \u010dasto se do formy komiksu p\u0159ev\u00e1d\u011bj\u00ed klasick\u00e1 dobrodru\u017en\u00e1 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla.\n\u010cesk\u00e1 dobrodru\u017en\u00e1 literatura se rozv\u00edjela v podstat\u011b ve stejn\u00e9 \u017e\u00e1nrov\u00e9 bohatosti, jako dobrodru\u017en\u00e1 literatura sv\u011btov\u00e1. Jej\u00ed prvky m\u016f\u017eeme naj\u00edt ji\u017e v staro\u010desk\u00e9m ryt\u00ed\u0159sk\u00e9m rom\u00e1nu Alexandreis z konce 13. stolet\u00ed nebo v cestopise V\u00e1clava \u0160a\u0161ka z B\u00ed\u0159kova z druh\u00e9 poloviny 15. stolet\u00ed. Od 16. stolet\u00ed a zejm\u00e9na pak v dob\u011b \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed koncem 18. a na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed byly vyd\u00e1v\u00e1ny tzv. Kn\u00ed\u017eky lidov\u00e9ho \u010dten\u00ed jako nen\u00e1ro\u010dn\u00e1 \u010detba \u0161irok\u00fdch vrstev m\u011bst i venkova. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f \u0161lo o dobrodru\u017en\u011b fantastick\u00e1 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ciz\u00edho p\u016fvodu, \u010dasto velmi star\u00e1, spole\u010dn\u00e1 s jin\u00fdmi evropsk\u00fdmi literaturami, jejich\u017e \u010desk\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed pevn\u011b vrostlo do na\u0161\u00ed liter\u00e1rn\u00ed tradice. Objevovaly se tak\u00e9 trivi\u00e1ln\u00ed lupi\u010dsk\u00e9 rom\u00e1ny, jako byl nap\u0159. Lips Tulian. V druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed se za\u010dal rozv\u00edjet historick\u00fd rom\u00e1n, jeho\u017e hlavn\u00ed \u00falohou ov\u0161em bylo pouk\u00e1zat na slavnou \u010deskou minulost a podpo\u0159it tak obrozeneck\u00e9 hnut\u00ed (Winter, Jir\u00e1sek), p\u0159esto se tak\u00e9 objevili spisovatel\u00e9, kte\u0159\u00ed d\u011bjiny vyu\u017e\u00edvali k naps\u00e1n\u00ed nap\u00ednav\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f (p\u0159edev\u0161\u00edm Josef Sv\u00e1tek). Po\u010d\u00e1tky science-fiction v \u010desk\u00e9 literatu\u0159e m\u016f\u017eeme v t\u00e9 dob\u011b naj\u00edt v n\u011bkter\u00fdch romanetech Jakuba Arbesa a ve V\u00fdletech pana Brou\u010dka (1888) od Svatopluka \u010cecha. Na n\u011b nav\u00e1zal v prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed Karel \u010capek, kter\u00fd poprv\u00e9 ve sv\u00e9 divadeln\u00ed h\u0159e R.U.R. z roku 1920 pou\u017eil slovo robot (slovo vymyslel jeho bratr Josef, kdy\u017e se ho Karel ptal, jak m\u00e1 um\u011blou bytost pojmenovat). Krom\u011b t\u00e9to hry napsal Karel \u010capek napsal i dal\u0161\u00ed d\u00edla, kter\u00e1 lez za\u0159adit do oblasti science-fiction, nap\u0159. rom\u00e1n Krakatit z roku 1922, v\u0161echna v\u0161ak sv\u00fdm z\u00e1va\u017en\u00fdm obsahem p\u0159ekra\u010duj\u00ed jej\u00ed r\u00e1mec. Na tradice nap\u00ednav\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 \u010detby nav\u00e1zali v druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed nap\u0159\u00edklad Radovan \u0160im\u00e1\u010dek (nap\u0159. historick\u00e1 detektivka Zlo\u010din na Zlenic\u00edch hrad\u011b L. P. 1318 z roku 1941) a Vladim\u00edr Neff svou trilogi\u00ed Kr\u00e1lovny nemaj\u00ed nohy (1973), Prsten Borgi\u016f (1975) a Kr\u00e1sn\u00e1 \u010darod\u011bjka (1980) odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky.\nK nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm spisovatel\u016fm \u010desk\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 literatury 20. stolet\u00ed pat\u0159\u00ed (v chronologick\u00e9m \u0159azen\u00ed):\nFranti\u0161ek Flos, autor mnoha dobrodru\u017en\u00fdch rom\u00e1n\u016f (nap\u0159. Lovci orchidej\u00ed z roku 1920), pova\u017eovan\u00fd n\u011bkdy d\u00edky sv\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i z\u00e1b\u011bru za \u010desk\u00e9ho Julese Verna,\nAlois Musil, v\u00fdznamn\u00fd orientalista, arabista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel, autor dvaceti dobrodru\u017en\u00fdch knih pro ml\u00e1de\u017e, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edch se v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b s vysv\u011btlen\u00edm arabsk\u00fdch a isl\u00e1msk\u00fdch tradic,\nJan Welzl, zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e jako Eskymo Welzl, dobrodruh a pol\u00e1rn\u00ed cestovatel, jeho\u017e z\u00e1\u017eitky byly zpracov\u00e1ny do knih Eskymo Welzl (1928), T\u0159icet let na Zlat\u00e9m severu (1930) a Trampoty eskym\u00e1ck\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka v Evrop\u011b (1932),\nEduard \u0160torch, autor dobrodru\u017en\u00fdch rom\u00e1n\u016f odehr\u00e1vaj\u00edc\u00edch se nej\u010dast\u011bji v dob\u011b kamenn\u00e9 a v dob\u011b bronzov\u00e9, ale i na po\u010d\u00e1tku na\u0161ich d\u011bjin,\nZden\u011bk Mat\u011bj Kud\u011bj, p\u0159\u00edtel Jaroslava Ha\u0161ka, autor dobrodru\u017en\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00e9 napsal na z\u00e1klad\u011b sv\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch cest, zejm\u00e9na do USA.\nJan Matzal Troska, autor mnoha v\u011bdeckofantastick\u00fdch rom\u00e1n\u016f,\nAlberto Vojt\u011bch Fri\u010d, cestovatel, kter\u00fd psal jak odborn\u00e9 tak i dobrodru\u017en\u00e9 knihy pro ml\u00e1de\u017e, v nich\u017e \u010derpal ze sv\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f na cest\u00e1ch,\nEmil Vachek, tv\u016frce postavy inspektora a pozd\u011bji komisa\u0159e Klub\u00ed\u010dka, prvn\u00edho ryze \u010desk\u00e9ho detektiva,\nJan Weiss, autor mnoha v\u011bdeckofantastick\u00fdch pov\u00eddek a rom\u00e1n\u016f, z nich\u017e nejslavn\u011bj\u0161\u00ed je D\u016fm o tis\u00edci patrech z roku 1929,\nOtakar Batli\u010dka, cestovatel, jeho\u017e putov\u00e1n\u00ed se stalo podkladem pro jeho dobrodru\u017en\u00e9 pov\u00eddky pro ml\u00e1de\u017e,\nFranti\u0161ek B\u011bhounek, cestovatel a autor mnoha dobrodru\u017en\u00fdch i v\u011bdeckofantastick\u00fdch knih,\nEduard Fiker a Edgar Collins (vlastn\u00edm jm\u00e9nem Zden\u011bk Vojt\u011bch Peukert), auto\u0159i mnoha detektivn\u00edch rom\u00e1n\u016f a western\u016f,\nJaroslav Foglar, autor chlapeck\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f z nich\u017e nejslavn\u011bj\u0161\u00ed je cyklus t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se fiktivn\u00edho klubu Rychl\u00e9 \u0161\u00edpy,\nLudv\u00edk Sou\u010dek, Josef Nesvadba, Ond\u0159ej Neff a Jaroslav Veis, p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9 science-fiction, zn\u00e1m\u00ed i v zahrani\u010d\u00ed,\nHana Pro\u0161kov\u00e1, autorka \u0159ady detektivn\u00edch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f s postavami mal\u00ed\u0159e Hor\u00e1ce a nadporu\u010d\u00edka Va\u0161\u00e1tka,\nV\u00e1clav Erben, tv\u016frce t\u0159in\u00e1ctid\u00edln\u00e9 s\u00e9rie detektivn\u00edch rom\u00e1n\u016f s hlavn\u00ed postavou kapit\u00e1na Exnera,\nVlastimil Vondru\u0161ka, p\u0159edstavitel historick\u00e9 detektivky z doby vl\u00e1dy P\u0159emysla Otakara II. s hlavn\u00ed postavou kr\u00e1lovsk\u00e9ho prokur\u00e1tora Old\u0159icha z Chlumu,\nVlado R\u00ed\u0161a, Vladim\u00edr \u0160lechta, Jaroslav Mosteck\u00fd, Ji\u0159\u00ed Kulh\u00e1nek, Robert Fabian, Miroslav \u017damboch a Ji\u0159\u00ed Walker Proch\u00e1zka, p\u0159edstavitel\u00e9 nov\u00e9 generace \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f science-fiction a fantasy.\n \nDOBRODRU\u017dN\u00c1 LITERAT\u00daRA \u2013 V\u00fdberov\u00e1 tematick\u00e1 bibliografia (slovensky)\nhttp://www.abenteuerroman.info/ (n\u011bmecky)\nhttps://web.archive.org/web/20070908045628/http://www.roman-daventures.", "<<>>: Co je Constance Markieviczov\u00e1? <<>>: Constance Georgine Markieviczov\u00e1 (zn\u00e1m\u00e1 jako hrab\u011bnka Markieviczov\u00e1, rozen\u00e1 Gore-Boothov\u00e1; 4. \u00fanora 1868, Lond\u00fdn \u2013 15. \u010dervence 1927, Dublin) byla irsk\u00e1 politi\u010dka, revolucion\u00e1\u0159ka, irsk\u00e1 nacionalistka, sufra\u017eetka a socialistka. Byla prvn\u00ed \u017eenou zvolenou do britsk\u00e9ho parlamentu a jako ministryn\u011b pr\u00e1ce ve vl\u00e1d\u011b prvn\u00edho irsk\u00e9ho parlamentu (D\u00e1ilu) se stala prvn\u00ed \u017eenskou ministryn\u00ed Evropy.\nConstance Markieviczov\u00e1 byla spoluzakladatelkou irsk\u00e9ho nacionalistick\u00e9ho ml\u00e1de\u017enick\u00e9ho hnut\u00ed Fianna \u00c9ireann, \u017eensk\u00e9 paramilitantn\u00ed organizace Cumann na mBan a Irsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 arm\u00e1dy. Z\u00fa\u010dastnila se velikono\u010dn\u00edho povst\u00e1n\u00ed roku 1916, kdy se ir\u0161t\u00ed republik\u00e1ni pokusili svrhnout britskou vl\u00e1du a zalo\u017eit Irskou republiku. Byla odsouzena k smrti, ale dostala jako \u017eena milost. Dne 28. prosince 1918 se stala prvn\u00ed \u017eenou zvolenou do Doln\u00ed sn\u011bmovny Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, a\u010dkoli byla v t\u00e9 dob\u011b zav\u0159ena ve v\u011bznici Holloway a v souladu s politikou bojkotu sv\u00e9 strany Sinn F\u00e9in se nepokusila sv\u016fj mand\u00e1t vykon\u00e1vat. M\u00edsto toho spolu s dal\u0161\u00edmi poslanci Sinn F\u00e9in vytvo\u0159ili prvn\u00ed irsk\u00fd parlament (D\u00e1il \u00c9ireann), tehdy je\u0161t\u011b v ilegalit\u011b. P\u016fsobila pak a\u017e do sv\u00e9 smrti jako poslankyn\u011b irsk\u00e9ho parlamentu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Constance Markievicz na anglick\u00e9 Wikipedii.\nO'FAOLAIN, Se\u00e1n. Constance Markievicz. : , 1934. (anglicky) \nLAWLOR, Damian. Na Fianna \u00c9ireann and the Irish Revolution- 1909\u20131923. : , 2009. (anglicky) \nMARRECO, Anne. The Rebel Countess: The Life and Times of Constance Markievicz. : , 1967. (anglicky) \nNORMAN, Diana. Terrible Beauty: A Life of Constance Markievicz, 1868\u20131927. : , 1987. (anglicky) \nHAVERTY, Anne. Constance Markievicz: Irish Revolutionary. : , 1993. (anglicky) \nMCGOWAN, Joe. Constance Markievicz: The People's Countess. : , 2003. (anglicky) \nVAN VORIS, Jacqueline. Constance de Markievicz: In The Cause of Ireland. : , 1967.", "<<>>: Co je Pevnost Birija? <<>>: Pevnost Birija (hebrejsky \u05de\u05e6\u05d5\u05d3\u05ea \u05d1\u05d9\u05e8\u05d9\u05d4, Mecudat Birija) je pevnost z 1. poloviny 20. stolet\u00ed v Izraeli, v Horn\u00ed Galileji.\nNach\u00e1z\u00ed se na h\u0159betu hory Har No'azim v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce okolo 900 metr\u016f, cca 3 kilometry severov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Safed, na severn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed hor Har Birija a Har Kana'an, uprost\u0159ed souvisl\u00e9ho lesn\u00edho komplexu (Les Birija). Jde o opevn\u011bn\u00fd objekt, kter\u00fd p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ranou f\u00e1zi novov\u011bk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho osidlov\u00e1n\u00ed tohoto regionu. V roce 1908 severn\u011b od tehdej\u0161\u00ed nedalek\u00e9 arabsk\u00e9 vesnice Birija zakoupil 4000 dunam\u016f (4 kilometry \u010dtvere\u010dn\u00ed) pozemk\u016f baron Edmond James de Rothschild. Roku 1922 se na nich usadili \u017did\u00e9, ale jejich os\u00eddlen\u00ed zde nevydr\u017eelo.V roce 1945 zde \u017did\u00e9 obnovili svou p\u0159\u00edtomnost a jednotky Palmach tu zbudovaly pevnost jako opevn\u011bn\u00fd bod v strategicky v\u00fdznamn\u00e9 horsk\u00e9 pozici. Z\u0159\u00edzen\u00ed t\u00e9to v\u00fdspy \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed se stalo v p\u0159edm\u011btem konfrontace mezi palestinsk\u00fdmi \u017didy a britsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady. 28. \u00fanora 1946 zatkli Britov\u00e9 po razii, p\u0159i kter\u00e9 zde objevili skr\u00fd\u0161 zbran\u00ed, ve\u0161ker\u00e9 osazenstvo pevnosti. Po\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna 1946 pak pevnost obsadila britsk\u00e1 pos\u00e1dka. Jen\u017ee 14. b\u0159ezna k pevnosti dorazily na v\u00fdzvu Hagany tis\u00edce \u017did\u016f z cel\u00e9 Palestiny a z\u0159\u00eddili v jej\u00edm okol\u00ed provizorn\u00ed stanov\u00fd t\u00e1bor. \u017didov\u0161t\u00ed aktivist\u00e9 pak opakovan\u011b pronikali skrz britsk\u00e9 z\u00e1tarasy a obsazovali pevnost. Britsk\u00e9 \u00fa\u0159ady nakonec kapitulovaly.Po v\u00e1lce za nez\u00e1vislost a vzniku st\u00e1tu Izrael, kdy byl region okolo Safedu ovl\u00e1dnut \u017eidovsk\u00fdmi silami, vznikl roku 1949 p\u0159i pevnosti zem\u011bd\u011blsk\u00fd mo\u0161av Birija os\u00eddlen\u00fd \u017eidovsk\u00fdmi p\u0159ist\u011bhovalci z Libye a Al\u017e\u00edrska. Po n\u011bkolika letech ale byl podle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f opu\u0161t\u011bn, t\u0159eba\u017ee v statistick\u00fdch v\u00fdkazech zde st\u00e1le byla evidov\u00e1na populace. Roku 1971 byla vesnice nov\u011b os\u00eddlena skupinou tvo\u0159enou \u017eidovsk\u00fdmi imigranty z It\u00e1lie a z\u00e1rove\u0148 p\u0159esunuta o 1,5 kilometru na jihoz\u00e1pad od pevnosti. Pevnost Birija je v sou\u010dasnosti turisticky vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako p\u0159ipom\u00ednka izraelsk\u00e9 historie.", "<<>>: Co je Gorila vs. Architekt? <<>>: Gorila vs. Architekt je prvn\u00ed s\u00f3lov\u00e9 album \u010dlena skupiny PSH Vladim\u00edra 518 z roku 2008. Na produkci se pod\u00edleli DJ Wich, Mike Trafik a DJ Enemy.Deska byla vyd\u00e1na pod labelem Bigg Boss. Kritika p\u0159ijala album velmi dob\u0159e a deska z\u00edskala v kategorii \u017d\u00e1nrov\u00e9 album roku hudebn\u00ed cenu And\u011bl.\nIntro\n518\nV\u00e1clav\u00e1k (feat. Kate\u0159ina Winterov\u00e1)\nPra\u017esk\u00fd producenti jsou top\nH.C.H.B. (feat. Ivan Hoe)\nGorila\nNenech\u00e1m si vz\u00edt sv\u016fj klid (feat. Orion)\nKung-Fu Rap (feat. X-Kmen)\nD\u011bti pr\u00e1zdnoty (feat. Le\u0161ek Semelka)\nNem\u016f\u017eu se zal\u00edbit v\u0161em (feat. Ivan Hoe)\nSm\u00edchov - \u00dajezd (feat. Hugo Toxxx & Orion)\nNespout\u00e1\u0161 mne (feat. Ridina Ahmedov\u00e1)\nSanta Klaus (feat. Bony a Klid)\nV\u00edt\u011bz sebere v\u0161echno (feat. James Cole & LA4)\nChci k ohni bl\u00ed\u017e\nBoogie Down Praha\nhttps://web.archive.org/web/20130313233517/http://www.biggboss.cz/vladimir-518/gorila-vs-architekt\nhttps://web.archive.org/web/20120203163827/http://www.cenyandel.cz/historie-vysledku/rocnik-2008/\nhttp://musicserver.", "<<>>: Co je Libanon (poho\u0159\u00ed)? <<>>: Libanon (arabsky \u062c\u0628\u0644 \u0644\u0628\u0646\u0627\u0646, francouzsky Mont-Liban) je poho\u0159\u00ed ve st\u00e1t\u011b Libanon. T\u00e1hne se p\u0159ibli\u017en\u011b 160 kilometr\u016f severoji\u017en\u00edm sm\u011brem pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e. Na jeho z\u00e1padn\u00ed stran\u011b se nach\u00e1z\u00ed libanonsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed, na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b \u00fadol\u00ed Bik\u00e1a. Jeho nejvy\u0161\u0161\u00ed horou je Kurnat as-Saud\u00e1, vysok\u00e1 3 088 metr\u016f nad mo\u0159em. Je tradi\u010dn\u011b os\u00eddlen k\u0159es\u0165any (zejm\u00e9na maronity), s dr\u00fazskou men\u0161inou.", "<<>>: Co je Herec (seri\u00e1l)? <<>>: Herec je \u010desk\u00fd t\u0159\u00edd\u00edln\u00fd dramatick\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l z roku 2020 re\u017eis\u00e9ra Petera Bebjaka, podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e Petra Boka a Pavla Gottharda. Seri\u00e1l se odehr\u00e1v\u00e1 v pades\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed v \u010ceskoslovensku.Tituln\u00ed roli v seri\u00e1lu ztv\u00e1rnil Jan Cina, kter\u00fd p\u0159edstavuje mlad\u00e9ho herce Stanislava L\u00e1n\u00edka. L\u00e1n\u00edk se nach\u00e1z\u00ed ve slo\u017eit\u00e9 \u017eivotn\u00ed situaci a nav\u00edc je homosexu\u00e1l. Toho ale vyu\u017eije St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost, kter\u00e1 mu nab\u00eddne spolupr\u00e1ci: L\u00e1n\u00edk se stane n\u00e1vnadou p\u0159i kompromitov\u00e1n\u00ed vlivn\u00fdch osobnost\u00ed a za to pak dostane hereck\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Krom\u011b Ciny se v hlavn\u00edch rol\u00edch seri\u00e1lu objevili nap\u0159\u00edklad Jenov\u00e9fa Bokov\u00e1, Em\u00edlia V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1, Martin Finger nebo Adrian Jastraban.\nT\u0159\u00edd\u00edln\u00fd seri\u00e1l se vys\u00edlal ka\u017ed\u00fd ned\u011bln\u00ed ve\u010der od 11. \u0159\u00edjna do 25. \u0159\u00edjna 2020, na kan\u00e1lu \u010cT1.\nKristina Roh\u00e1\u010dkov\u00e1, \u010cesk\u00fd rozhlas, 11. \u0159\u00edjna 2020, \nMartin Ma\u017e\u00e1ri, Totalfilm, 11. \u0159\u00edjna 2020, \nMirka Sp\u00e1\u010dilov\u00e1, iDNES.cz, 12. \u0159\u00edjna 2020, \nLuk\u00e1\u0161 Frank, FilmServer, 4. listopadu 2020, \nSeri\u00e1l byl nominov\u00e1n na presti\u017en\u00ed televizn\u00ed cenu Prix Europa vedle zn\u00e1m\u00fdch evropsk\u00fdch seri\u00e1l\u016f jako Geni\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b nebo Chal\u00edf\u00e1t.\nV lednu 2021 byl seri\u00e1l nominov\u00e1n na Ceny \u010desk\u00e9 filmov\u00e9 kritiky v kategorii mimo kino. Ve stejn\u00e9m m\u011bs\u00edci vyhl\u00e1sila t\u00e9\u017e \u010cesk\u00e1 filmov\u00e1 a televizn\u00ed akademie nominace na \u010cesk\u00e9 lvy. Seri\u00e1l z\u00edskal 7 nominac\u00ed, a to v kategori\u00edch: nejlep\u0161\u00ed here\u010dka v hlavn\u00ed roli (Jenov\u00e9fa Bokov\u00e1), nejlep\u0161\u00ed herec v hlavn\u00ed roli (Jan Cina), nejlep\u0161\u00ed here\u010dka ve vedlej\u0161\u00ed roli (Elizaveta Maximov\u00e1), nejlep\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 (Petr Bok a Pavel Gotthard), nejlep\u0161\u00ed kamera (Martin \u017diaran), nejlep\u0161\u00ed st\u0159ih (Marek Kr\u00e1\u013eovsk\u00fd) a nejlep\u0161\u00ed televizn\u00ed film nebo minis\u00e9rie.", "<<>>: Co je Chr\u00e1m lidu? <<>>: Chr\u00e1m lidu, tak\u00e9 Svatyn\u011b lidu, bylo n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 hnut\u00ed zalo\u017een\u00e9 roku 1955 reverendem James Warren Jonesem (Jim Jones) ve m\u011bst\u011b Indianapolis v USA. Do pov\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti se hnut\u00ed dostalo v souvislosti s masovou sebevra\u017edou dne 18. listopadu 1978 ve m\u011bst\u011b Jonestown v Guyan\u011b, kter\u00e9 zalo\u017eila.\nHnut\u00ed vzniklo jako rasov\u011b sm\u00ed\u0161en\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 komunita s n\u00e1zvem K\u0159\u00eddla vykoupen\u00ed a Jim Jones byl jej\u00edm pastorem. Tato komunita byla sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161ir\u0161\u00edho hnut\u00ed K\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev (U\u010dedn\u00edci Kristovi). Postupn\u011b v\u0161ak hnut\u00ed sm\u011b\u0159oval bez v\u00fdlu\u010dn\u00e9ho d\u016frazu na k\u0159es\u0165anstv\u00ed, kdy\u017e nap\u0159\u00edklad uv\u00e1d\u011bl inkarnace Lenina, Moj\u017e\u00ed\u0161e a Je\u017e\u00ed\u0161e. Jones pozd\u011bji odm\u00edtl Bibli jako knihu plnou l\u017e\u00ed a protiklad\u016f.\nS komunitou se Jones odst\u011bhoval do Guyany, kde cht\u011bl vybudovat zasl\u00edbenou zemi. Zde vybudoval spole\u010denstv\u00ed s p\u0159\u00edsn\u00fdmi sekt\u00e1\u0159sk\u00fdmi rysy a pravidly.\nPostupn\u00fd vzr\u016fst kultu osobnosti Jonese vedl tak\u00e9 k ritu\u00e1l\u016fm oddanosti, kdy m\u011bli \u00fa\u010dastn\u00edci \"bohoslu\u017eeb\" vyp\u00edt \u00fadajn\u011b smrteln\u00fd n\u00e1poj. Samotn\u00e9 sebevra\u017ed\u011b v Jonestownu p\u0159edch\u00e1zelo zavra\u017ed\u011bn\u00ed kongresmana Leo J. Ryana a n\u011bkolika novin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed komunitu v Guyan\u011b nav\u0161t\u00edvili. P\u0159i jejich n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b se toti\u017e na\u0161li \u010dlenov\u00e9 komunity, kte\u0159\u00ed ji cht\u011bli opustit a hodlali tak u\u010dinit s odchodem kongresmana (patrn\u011b kv\u016fli sv\u00e9 bezpe\u010dnosti). Str\u00e1\u017en\u00ed komunity zareagovaly tak, \u017ee post\u0159\u00edlely tyto uprchl\u00edky, kongresmana i jeho novin\u00e1\u0159sk\u00fd doprovod.\nPokud jde o n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00famrt\u00ed (kter\u00e1 byla z\u0159ejm\u011b Jonesovou reakc\u00ed na p\u0159edchoz\u00ed \u010din, kdy si musel uv\u011bdomit, \u017ee jeho d\u016fsledk\u016fm neunikne), \u010d\u00e1st komunity p\u0159ijala jed dobrovoln\u011b, v\u011bt\u0161ina v\u0161ak nedobrovoln\u011b.\nStorr, A.: Na hlin\u011bn\u00fdch nohou, Praha, 1998\n(anglicky) Jonestown: The Life and Death of Peoples Temple, re\u017eie Stanley Nelson\n(anglicky) Evidence of Revision V\n \n(anglicky) The Religious Movements Homepage Project: Peoples Temple (Jonestown)\n(\u010desky) Kl\u00ed\u010dov\u00e9 aspekty sebevra\u017eedn\u00fdch sekt z pohledu jedince, Daniel Ber\u00e1nek, Masarykova univerzita, 2006\n(\u010desky) \u017divot je nemoc, tvrdil \u0161\u00edlen\u00fd mesi\u00e1\u0161. Dev\u011bt set lid\u00ed vyl\u00e9\u010dil kyanidem, iDNES.cz, 10.", "<<>>: Co je \u010cestn\u00fd \u0159\u00e1d \u017elut\u00e9 hv\u011bzdy? <<>>: \u010cestn\u00fd \u0159\u00e1d \u017elut\u00e9 hv\u011bzdy (nizozemsky Ere-Orde van de Gele Ster) je nejvy\u0161\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Surinamsk\u00e9 republiky. Zalo\u017een byl roku 1975 a ud\u00edlen je ob\u010dan\u016fm republiky i cizinc\u016fm za p\u0159\u00ednos pro st\u00e1t a spole\u010dnost.\n\u0158\u00e1d byl zalo\u017een roku 1975 pot\u00e9, co z\u00edskal Surinam nez\u00e1vislost a nahradil nizozemsk\u00fd \u0158\u00e1d nizozemsk\u00e9ho lva. Ud\u00edlen je za mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 slu\u017eby republice ob\u010dan\u016fm Surinamu a m\u016f\u017ee b\u00fdt ud\u011blen i ciz\u00edm st\u00e1tn\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm. Velmistrem \u0159\u00e1du je \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed prezident Surinamu.\n\u0158\u00e1d je ud\u00edlen v p\u011bti t\u0159\u00edd\u00e1ch a n\u00e1le\u017e\u00ed k n\u011bmu tak\u00e9 dv\u011b medaile.\nvelkostuha \u2013 \u0158\u00e1dov\u00fd odznak se nos\u00ed na \u0161irok\u00e9 stuze spadaj\u00edc\u00ed z prav\u00e9ho ramene na protilehl\u00fd bok. \u0158\u00e1dov\u00e1 hv\u011bzda se nos\u00ed nalevo na hrudi.\nvelkod\u016fstojn\u00edk \u2013 \u0158\u00e1dov\u00fd odznak se nos\u00ed na stuze kolem krku. \u0158\u00e1dov\u00e1 hv\u011bzda se nos\u00ed nalevo na hrudi.\nkomtur \u2013 \u0158\u00e1dov\u00fd odznak se nos\u00ed na stuze kolem krku. \u0158\u00e1dov\u00e1 hv\u011bzda t\u00e9to t\u0159\u00edd\u011b ji\u017e nen\u00e1le\u017e\u00ed.\nd\u016fstojn\u00edk \u2013 \u0158\u00e1dov\u00fd odznak se nos\u00ed na stu\u017ece s rozetou nalevo na hrudi.\nryt\u00ed\u0159 \u2013 \u0158\u00e1dov\u00fd odznak se nos\u00ed na stu\u017ece bez rozety nalevo na hrudi.\nzlat\u00e1 \u010destn\u00e1 medaile \u2013 Medaile se nos\u00ed na stu\u017ece bez rozety nalevo na hrudi.\nst\u0159\u00edbrn\u00e1 \u010destn\u00e1 medaile \u2013 Medaile se nos\u00ed na stu\u017ece bez rozety nalevo na hrudi.\n\u0158\u00e1dov\u00fd odznak m\u00e1 tvar pozlacen\u00e9 p\u011btic\u00edp\u00e9 hv\u011bzdy s c\u00edpy zakon\u010den\u00fdmi kuli\u010dkami. Mezi c\u00edpy jsou pozlacen\u00e9 paprsky tvo\u0159\u00edc\u00ed tak p\u011bti\u00faheln\u00edk, na kter\u00e9m je hv\u011bzda polo\u017eena. Uprost\u0159ed je kulat\u00fd medailon se \u017elut\u011b smaltovanou hv\u011bzdou na b\u00edle smaltovan\u00e9m pozad\u00ed. Medailon je lemov\u00e1n \u010dern\u011b smaltovan\u00fdm pruhem se \u017elut\u00fdm n\u00e1pisem JUSTITIA \u2022 PIETAS \u2022 FIDES.\n\u0158\u00e1dov\u00fd \u0159et\u011bz se skl\u00e1d\u00e1 z \u010dl\u00e1nk\u016f ve tvaru S, kter\u00e9 se st\u0159\u00eddaj\u00ed s \u010dl\u00e1nky ve tvaru zlat\u00fdch hv\u011bzd. \u010cl\u00e1nky jsou spojeny mal\u00fdmi \u0159et\u00edzky. Tento \u0159et\u011bz je polo\u017een na stuze se dv\u011bma ma\u0161lemi.\n\u0158\u00e1dov\u00e1 hv\u011bzda je osmic\u00edp\u00e1. Uprost\u0159ed je polo\u017een \u0159\u00e1dov\u00fd odznak.\nMedaile kulat\u00e9ho tvaru je zlat\u00e1 nebo st\u0159\u00edbrn\u00e1. Uprost\u0159ed je p\u011btic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda, okolo kter\u00e9 je n\u00e1pis nesouc\u00ed heslo \u0159\u00e1du.\nStuha je \u010derven\u00e1 s b\u00edl\u00fdmi pruhy lemuj\u00edc\u00ed oba okraje.\nV roce 2010 okam\u017eit\u011b po sv\u00e9 inauguraci surinamsk\u00fd prezident D\u00e9si Bouterse vyznamenal dev\u011bt \u017eij\u00edc\u00edch spiklenc\u016f, kte\u0159\u00ed spolu s n\u00edm byli zapojeni do st\u00e1tn\u00edho p\u0159evratu v Surinamu v roce 1980. Ud\u011blil jim velkostuhu tohoto \u0159\u00e1du. Tento \u010din okam\u017eit\u011b vedl k velk\u00fdm mezin\u00e1rodn\u00edm polemik\u00e1m, proto\u017ee v\u0161ech dev\u011bt vyznamenan\u00fdch osob bylo obvin\u011bno z \u00fa\u010dasti na prosincov\u00fdch vra\u017ed\u00e1ch, ke kter\u00fdm do\u0161lo v roce 1982, kdy byli zavra\u017ed\u011bni dva voj\u00e1ci a t\u0159in\u00e1ct civilist\u016f, kte\u0159\u00ed se postavili proti vojensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b v Surinamu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Honorary Order of the Yellow Star na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Erich Hudec? <<>>: Erich Tom\u00e1\u0161 Otto Hudec (19. \u010dervna 1901 Berl\u00edn \u2013 13. prosince 1972 Berl\u00edn) byl \u010desk\u00fd v\u011bdec, kter\u00fd zdokonalil bezdr\u00e1tov\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed na dlouh\u00e9 vzd\u00e1lenosti a byl autorem patent\u016f, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvaly americk\u00e9 obrann\u00e9 slo\u017eky. Kolem jeho \u017eivota a usmrcen\u00ed jeho rodiny je mnoho nezodpov\u011bzen\u00fdch ot\u00e1zek.\nNarodil se \u010desk\u00fdm rodi\u010d\u016fm v Berl\u00edn\u011b. Jeho rodi\u010de Tom\u00e1\u0161 Hudec (1872\u20131939) a Marie Hudcov\u00e1, rozen\u00e1 P\u0159ichystalov\u00e1 (1877\u20131967), poch\u00e1zeli z Blanska a do Berl\u00edna se p\u0159est\u011bhovali za prac\u00ed. Tom\u00e1\u0161 Hudec pracoval jako odborn\u00edk u \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch drah a jeho man\u017eelka z\u016fstala v dom\u00e1cnosti. N\u011bmeck\u00fdm prost\u0159ed\u00edm byli nepochybn\u011b ovlivn\u011bni, nap\u0159\u00edklad volbou n\u011bmeck\u00fdch jmen pro sv\u00e9 t\u0159i d\u011bti. Erich m\u011bl dv\u011b mlad\u0161\u00ed sestry, Hildu (* 1903) a Ernu (* 1905). Erich byl od ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed velmi nadan\u00fd. Ve 30. letech studoval na berl\u00ednsk\u00e9 univerzit\u011b. Po studi\u00edch elektrotechniky se za\u010dal v\u011bnovat radiotelegrafii, p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159enos\u016fm informac\u00ed na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti a zdokonalov\u00e1n\u00ed televizn\u00edho p\u0159enosu pomoc\u00ed kontrolovan\u00fdch pilov\u00fdch kmit\u016f a katodov\u00e9 lampy. D\u00edky sv\u00fdm \u00fasp\u011bch\u016fm z\u00edskal v roce 1936 presti\u017en\u00ed zak\u00e1zku od \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 po\u0161ty \u2013 dostal na starost televizn\u00ed p\u0159enos fotografi\u00ed z olympi\u00e1dy v Berl\u00edn\u011b do Ameriky a Japonska. Jeho z\u00e1sluhou se tak dost\u00e1valy aktu\u00e1ln\u00ed sn\u00edmky z olympi\u00e1dy k novin\u00e1\u0159\u016fm v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase. D\u00edky t\u00e9to zak\u00e1zce se mu n\u00e1sledn\u011b otev\u0159ely dal\u0161\u00ed mo\u017enosti pro jeho b\u00e1d\u00e1n\u00ed v oblasti kr\u00e1tk\u00fdch vln a \u00faprav\u00e1ch p\u0159\u00edjmu mezi vys\u00edla\u010dkou a p\u0159ij\u00edma\u010dem. Jeho v\u00fdzkum umo\u017enil pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed telegrafn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed vys\u00edla\u010dkou s mnohem men\u0161\u00edm v\u00fdkonem, ne\u017e bylo b\u011b\u017en\u00e9, a to i za \u0161patn\u00e9ho po\u010das\u00ed, co\u017e byl v\u00fdznamn\u00fd objev pro vojensk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo.V Berl\u00edn\u011b jako v\u00e1\u017een\u00fd v\u011bdec p\u016fsobil do roku 1944. Pot\u00e9 se kv\u016fli n\u00e1let\u016fm p\u0159est\u011bhoval se svou rodinou i laborato\u0159\u00ed do \u010cech, konkr\u00e9tn\u011b do \u0158\u00ed\u010dan, kde bydlel ve vile argentinsk\u00e9ho konzula. \u0160lo o vilu legion\u00e1\u0159e Anton\u00edna Br\u00e1zdy (na rohu ulic Bachma\u010dsk\u00e9 a Legi\u00ed), kterou ihned po okupaci v roce 1939 zabavili N\u011bmci.Jeho \u00fakolem zde bylo spravovat nedalekou tehovskou vys\u00edla\u010dku, kde byla slu\u017eebna, ze kter\u00e9 nacist\u00e9 vys\u00edlali telegramy do z\u00e1mo\u0159\u00ed. Hudec zde pracoval na zdokonalen\u00ed bezdr\u00e1tov\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed, ale tak\u00e9 na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti bezdr\u00e1tov\u011b vys\u00edlal. \u00dadajn\u011b m\u011bl vys\u00edlat do Argentiny, kterou Hudec p\u0159ed v\u00e1lkou dvakr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil a kter\u00e1 otev\u0159en\u011b v\u00edtala nejen v\u011bdce, ale i prchaj\u00edc\u00ed nacisty.Na konci v\u00e1lky, 5. kv\u011btna 1945, m\u00edstn\u00ed odbojov\u00e1 skupina odzbrojila n\u011bmeckou str\u00e1\u017e na radiostanici v Tehov\u011b. D\u00edky rozvaze tehovsk\u00e9ho \u0159\u00edd\u00edc\u00edho u\u010ditele Jaroslava Strnada, spr\u00e1vce radiostanice V\u00e1clava \u010cechury a Ericha Hudce v\u0161e prob\u011bhlo bez krveprolit\u00ed. M\u011bl to b\u00fdt p\u0159edev\u0161\u00edm pr\u00e1v\u011b Hudec, kdo p\u0159esv\u011bd\u010dil devaten\u00e1cti\u010dlennou n\u011bmeckou pos\u00e1dku, aby se vzdala bez boje, a nedo\u0161lo ani ke zni\u010den\u00ed laborato\u0159e. Erich Hudec byl tak\u00e9 zadr\u017een, ale po prov\u011b\u0159en\u00ed jeho \u010dinnosti byl z\u00e1hy propu\u0161t\u011bn.\nPo propu\u0161t\u011bn\u00ed se vr\u00e1til do Br\u00e1zdovy vily v \u0158\u00ed\u010danech k man\u017eelce Hildegard a synu Old\u0159ichovi (1939\u20131948). Nen\u00ed zn\u00e1mo, co p\u0159esn\u011b se ve vile na konci v\u00e1lky odehr\u00e1lo. \u0158\u00ed\u010dansk\u00fd rod\u00e1k Dalibor Hofa vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee m\u011blo b\u00fdt ve studni na zahrad\u011b vily nalezeno t\u011blo jednoho z N\u011bmc\u016f. Hudec z\u016fstal ve vile do roku 1946. Hudc\u016fv v\u00fdznam a mo\u017en\u00fd p\u0159\u00ednos pro pov\u00e1le\u010dnou obnovu \u010ceskoslovenska si v\u0161ak uv\u011bdomovali jak na Ministerstvu dopravy a po\u0161t, tak na Ministerstvu vnitra. Bylo rozhodnuto, \u017ee Hudec bude pokra\u010dovat ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu a budou pro n\u011bj vytvo\u0159eny ve\u0161ker\u00e9 podm\u00ednky. Jeho p\u016fsoben\u00ed v \u0158\u00ed\u010danech v dob\u011b, kdy se hledali nacisti\u010dt\u00ed zlo\u010dinci, vn\u00edmala kriticky jist\u00e1 skupina redaktor\u016f Rud\u00e9ho pr\u00e1va. V kv\u011btnu 1946 vy\u0161el v Rud\u00e9m pr\u00e1vu \u010dl\u00e1nek o \u201earogantn\u00edm \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m N\u011bmci\u201d, kter\u00fd ob\u00fdv\u00e1 p\u0159epychovou vilu v \u0158\u00ed\u010danech, kde m\u00e1 za miliony vybavenou d\u00edlnu a laborato\u0159. Jeho spolupracovn\u00edkem m\u011bl b\u00fdt E. Matzner z Lou\u0148ovic. Kritika Hudcovi vy\u010d\u00edtala, \u017ee se b\u011bhem v\u00e1lky st\u00fdkal s vysok\u00fdmi nacistick\u00fdmi pohlav\u00e1ry. Konkr\u00e9tn\u011b jej v Br\u00e1zdov\u011b vile m\u011bl nav\u0161t\u00edvit K. H. Frank a m\u011bl zde pob\u00fdvat i argentinsk\u00fd konzul. \u010cl\u00e1nek Hudce obvi\u0148oval, \u017ee luxusn\u00ed vilu a laborato\u0159 vyu\u017e\u00edv\u00e1 jen na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9ho zaslou\u017een\u00ed p\u0159i odevzdan\u00ed tehlovsk\u00e9 vys\u00edla\u010dky \u010desk\u00fdm zam\u011bstnanc\u016fm a pod z\u00e1minkou, \u017ee vyv\u00edj\u00ed nov\u00fd vyn\u00e1lez. I ten \u010dl\u00e1nek bagatelizoval s uveden\u00edm, \u017ee jde o pouhou obm\u011bnu impulzn\u00ed radiotelegrafie, kter\u00e1 je v zahrani\u010d\u00ed ji\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1.\nAby byl tento skand\u00e1l uml\u010den, bylo Hudci ud\u011bleno domovsk\u00e9 pr\u00e1vo v Boskovic\u00edch, kde m\u011bla ko\u0159eny jeho rodina. Spolu s man\u017eelkou a synem byli p\u0159est\u011bhov\u00e1ni na z\u00e1mek Kun\u0161t\u00e1t, kde mu byl pronajat byt a dal\u0161\u00ed pokoje slou\u017eily jako jeho laborato\u0159. Hudcova man\u017eelka Ing. Hildegard rozen\u00e1 Krumbholz (1902\u20131948) byla N\u011bmka a byla tak\u00e9 nadanou v\u011bdkyn\u00ed a man\u017eelovou spolupracovnic\u00ed. Hudec m\u011bl na Kun\u0161t\u00e1tu dokon\u010dit n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 vyn\u00e1lezy z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed. Z\u00e1jmem \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy bylo z\u00edskat prost\u0159ednictv\u00edm jeho osoby pr\u00e1va k vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jeho patent\u016f. Hudec dostal pas, aby mohl v\u00e9st patentov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed v zahrani\u010dn\u00ed, a tak\u00e9 mu byla poskytnuta p\u016fj\u010dka na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00fdzkumu. S p\u016fj\u010dkou pro Hudce velmi nesouhlasil Rudolf Bar\u00e1k, \u010dlen n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Boskovic\u00edch, pozd\u011bj\u0161\u00ed ministr vnitra, kter\u00fd ale nem\u011bl dostate\u010dn\u00fd vliv na to, aby podnik\u00e1n\u00ed Ericha Hudce zastavil. Ostatn\u00edmi \u010dleny NV byl o poskytnut\u00ed p\u016fj\u010dky p\u0159ehlasov\u00e1n. P\u0159ed V\u00e1noci 1947 Hudec odjel do \u0160v\u00fdcarska a Francie, zanechaje rodinu na Kun\u0161t\u00e1tu. Kdy\u017e do\u0161lo po v\u00edt\u011bzn\u00e9m \u00fanoru 1948 k n\u00e1stupu komunistick\u00e9ho re\u017eimu, Hudec se ji\u017e do \u010ceskoslovenska nevr\u00e1til a sna\u017eil se dostat man\u017eelku se synem do \u0160v\u00fdcarska. V dopisech man\u017eelku nab\u00e1dal, aby sebou do zahrani\u010d\u00ed vzala jeho v\u011bdeck\u00e9 pozn\u00e1mky a technick\u00e9 v\u00fdkresy k nerealizovan\u00fdm vyn\u00e1lez\u016fm. V kv\u011btnu 1948 najal jist\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu m\u011bl pomoci s odchodem rodiny do zahrani\u010d\u00ed. Hildegard s Old\u0159ichem se chystali ut\u00e9ct z Kun\u0161t\u00e1tu 8. \u010dervna 1948, ale druh\u00fd den r\u00e1no byli oba nalezeni mrtv\u00ed. Dev\u00edtilet\u00fd Old\u0159ich byl nalezen v posteli, usmrcen\u00fd n\u011bkolika ranami sekerou, a Hildegard byla nalezen\u00e1 mrtv\u00e1 na n\u00e1dvo\u0159\u00ed po p\u00e1du z okna. P\u0159\u00edpad za\u010dali vy\u0161et\u0159ovat kriminalist\u00e9 z Brna, ale z\u00e1hy se j\u00edm za\u010dala zab\u00fdvat i St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost. Z\u00e1v\u011bry obou vy\u0161et\u0159ovac\u00edch skupin jsou ve zna\u010dn\u00e9m rozporu a je v nich mnoho nesrovnalost\u00ed. StB p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdsady a vlastn\u00ed z\u00e1jmy, kv\u016fli kter\u00fdm nebyl cel\u00fd p\u0159\u00edpad po\u0159\u00e1dn\u011b vy\u0161et\u0159en ani objasn\u011bn. P\u0159\u00edpad byl uzav\u0159en tak, \u017ee matka zabila sv\u00e9ho syna a pot\u00e9 sp\u00e1chala sebevra\u017edu skokem z okna. Tomuto z\u00e1v\u011bru nikdo z obyvatel Kun\u0161t\u00e1tu nev\u011b\u0159il. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i skute\u010dnost, \u017ee matka i syn byli spole\u010dn\u011b s povolen\u00edm biskupa poh\u0159beni na m\u00edstn\u00edm katolick\u00e9m h\u0159bitov\u011b, kde by nemohla b\u00fdt poh\u0159bena vra\u017eedkyn\u011b. Badatel\u00e9 vyslovuj\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee Hudcov\u00e1 sv\u00e9ho syna nezabila, ale \u017ee za jejich smrt\u00ed stoj\u00ed StB, kter\u00e1 se jim sna\u017eila zabr\u00e1nit v \u00fat\u011bku a pomst\u00edt se Hudcovi za jeho \u00fat\u011bk do zahrani\u010d\u00ed.\nPo t\u00e9to ud\u00e1losti se po Erichu Hudcovi tzv. \u201eslehla zem\u201d a o jeho dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b se dlouho nic nev\u011bd\u011blo. Teprve a\u017e v roce 2017 se V\u00edtu Urv\u00e1lkovi poda\u0159ilo naj\u00edt v americk\u00e9m archivu v Kansas City soubor doklad\u016f, kter\u00e9 obsahovaly informace o pobytu Ericha Hudce ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Hudec se po smrti rodiny st\u00e1hl do \u00fastran\u00ed, z\u0159ejm\u011b ze strachu, aby ho nepostihl stejn\u00fd osud jako jeho rodinu. V USA registroval sv\u00e9 patenty, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 byly utajeny a byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny vojensk\u00fdmi slo\u017ekami.Zem\u0159el ve sv\u00e9m byt\u011b v Berl\u00edn\u011b v roce 1972. Dle pitevn\u00ed zpr\u00e1vy si koroner nebyl jist\u00fd datem \u00famrt\u00ed Ericha Hudce, nebo\u0165 je mo\u017en\u00e9, \u017ee jeho t\u011blo le\u017eelo v byt\u011b ji\u017e del\u0161\u00ed dobu. Je poh\u0159ben na protestantsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b Nikolassee v Berl\u00edn\u011b.\nT\u00e9matem usmrcen\u00ed rodiny Ericha Hudce se zab\u00fdvaj\u00ed badatel\u00e9, vzniklo n\u011bkolik report\u00e1\u017e\u00ed a byly po\u0159\u00e1d\u00e1ny i p\u0159edn\u00e1\u0161ky.\nP\u0159\u00edb\u011bhem se inspiroval i re\u017eis\u00e9r Filip Ren\u010d v epizod\u011b \u201eSmrt na z\u00e1mku\u201d seri\u00e1lu Hlava Med\u00fazy (2021).\nO p\u0159\u00edb\u011bhu rodiny Hudcov\u00fdch vznikl d\u00edl po\u0159adu Historie \u010desk\u00e9ho zlo\u010dinu na \u010cesk\u00e9m rozhlasu.\nVra\u017edy na kun\u0161t\u00e1tsk\u00e9m z\u00e1mku \u2013 dokument Patrika Uhl\u00ed\u0159e na YouTube\nPo stop\u00e1ch brut\u00e1ln\u00ed vra\u017edy \u0161pi\u010dkov\u00e9ho v\u011bdce, kter\u00e1 m\u011bla z\u016fstat nav\u017edy utajena \u2013 z po\u0159adu Tajemno Jaroslava Mare\u0161e na stream.", "<<>>: Co je Podbielsky Cickov? <<>>: Podbielsky Cickov je potok na horn\u00ed Orav\u011b, na \u00fazem\u00ed okresu Tvrdo\u0161\u00edn. Je to pravostrann\u00fd p\u0159\u00edtok Oravy, m\u011b\u0159\u00ed 6,5 km a je tokem IV. \u0159\u00e1du.\nPramen\u00ed v Oravsk\u00e9 Magu\u0159e, v podcelku Bud\u00edn, na jihov\u00fdchodn\u00edm svahu Bud\u00edna II. (1 184,6 m n. m.) v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce cca 950 m n. m.\nOd pramene te\u010de na kr\u00e1tk\u00e9m \u00faseku zprvu na jih, p\u0159ib\u00edr\u00e1 t\u0159i kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159\u00edtoky v lokalit\u011b Za Pavlovou a st\u00e1\u010d\u00ed se v\u00edce jihojihoz\u00e1padn\u011b. Vstupuje do Oravsk\u00e9 vrchoviny, z prav\u00e9 strany p\u0159ib\u00edr\u00e1 p\u0159\u00edtok z jihov\u00fdchodn\u00edho svahu \u0160ubovky (1 127,5 m n. m.), zleva p\u0159\u00edtok z jihoz\u00e1padn\u00edho svahu Petrovky (942 m n. m.) a n\u00e1sledn\u011b zprava sv\u016fj nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edtok, \u010ciernu ml\u00e1ku. Pak se potok st\u00e1\u010d\u00ed jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem a z obou stran p\u0159ib\u00edr\u00e1 n\u011bkolik p\u0159\u00edtok\u016f. Z lev\u00e9 strany p\u0159ib\u00edr\u00e1 p\u0159\u00edtok z jihoz\u00e1padn\u00edho svahu \u010c\u00ed\u017eikov\u00e9 (925,2 m n. m.), p\u0159\u00edtok (621,3 m n. m.) z ji\u017en\u00edho svahu \u010c\u00ed\u017eikov\u00e9; z prav\u00e9 strany postupn\u011b p\u0159\u00edtok z v\u00fdchodn\u00edho svahu Pr\u00edpora (1 105,8 m n. m.), z oblasti Horn\u00e9ho ovadova, z v\u00fdchodn\u00edho svahu B\u00fa\u010dia (894,0 m n. m.) a nakonec dva p\u0159\u00edtoky ze severn\u00edho svahu Vysok\u00e9ho gr\u00fa\u0148a (848,7 m n. m.). Po p\u0159ibr\u00e1n\u00ed posledn\u00edho p\u0159\u00edtoku se obloukem st\u00e1\u010d\u00ed na v\u00fdchod, podt\u00e9k\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 \u010d. 181 a ji\u017en\u011b od obce Podbiel \u00fast\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce p\u0159ibli\u017en\u011b 545 m n. m. do Oravy.\nCickov\nCickovo\nPodbie\u013eansk\u00fd Cickov\nPodbielansk\u00fd Cickov\nn\u00e1\u0159e\u010dn\u011b: Biel, Cickou\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Podbielsky Cickov na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Marie \u017dofie Helena Beatrice Bourbonsk\u00e1? <<>>: Marie \u017dofie Helena Beatrice Bourbonsk\u00e1 (9. \u010dervence 1786, Versailles \u2013 18. \u010dervna 1787, Versailles) byla princezna Francie a Navarry.\nNarodila se 9. \u010dervence roku 1786 jako \u010dtvrt\u00e9, nejmlad\u0161\u00ed d\u00edt\u011b/druh\u00e1 dcera francouzsk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho p\u00e1ru, Ludv\u00edka XVI. a jeho man\u017eelky Marie Antoinetty. Jej\u00edmi star\u0161\u00edmi sourozenci byli Madame Royale Marie Terezie Bourbonsk\u00e1, dauphin Ludv\u00edk Josef Bourbonsk\u00fd a Ludv\u00edk XVII.\nNep\u0159\u00e1tel\u00e9 jej\u00ed matky Marie Antoinetty rozhla\u0161ovali, \u017ee jej\u00edm skute\u010dn\u00fd otcem nen\u00ed kr\u00e1l, ale \u0161v\u00e9dsk\u00fd hrab\u011b Axel Fersen. D\u011bv\u010d\u00e1tko se do\u017eilo pouze jeden\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u016f v\u011bku - p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee se narodila p\u0159ed\u010dasn\u011b, a proto byla slab\u00e1 a nedu\u017eiv\u00e1. Podle jin\u00e9 verze se narodila znetvo\u0159en\u00e1, proto\u017ee jej\u00ed matka v t\u011bhotenstv\u00ed dlouho nosila korzet. P\u0159i ohled\u00e1n\u00ed jej\u00edch ostatk\u016f l\u00e9ka\u0159i zjistili, \u017ee trp\u011bla tuberkul\u00f3zou; zem\u0159ela v dob\u011b, kdy jej\u00ed star\u0161\u00ed bratr, kter\u00fd zem\u0159el na souchotiny v \u010dervnu roku 1789, za\u010dal churav\u011bt. Pochov\u00e1na byla v opatstv\u00ed Saint-Denis, m\u00edst\u011b odpo\u010dinku francouzsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f.", "<<>>: Co je CDMA2000? <<>>: CDMA2000 (TIA/EIA/IS-2000) je rodina 3G standard\u016f pro mobiln\u00ed s\u00edt\u011b, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed k\u00f3dov\u00fd multiplex (CDMA) pro komunikaci mobiln\u00edch telefon\u016f se s\u00edt\u00ed. Na konci roku 2011 jej pou\u017e\u00edvalo v\u00edce ne\u017e 620 mili\u00f3n\u016f u\u017eivatel\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm ve V\u00fdchodn\u00ed Asii a Severn\u00ed Americe (z toho v\u00edce ne\u017e 200 mili\u00f3n\u016f pouze pro datov\u00e9 slu\u017eby \u2013 takto je CDMA2000 pou\u017e\u00edv\u00e1no i v Evrop\u011b a \u010cesk\u00e9 republice), co\u017e jej \u0159ad\u00ed na druh\u00e9 m\u00edsto za GSM/UMTS. CDMA2000 je ve skute\u010dnosti souhrnn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro rodinu protokol\u016f, kter\u00e9 reprezentuj\u00ed n\u011bkolik v\u00fdvojov\u00fdch stup\u0148\u016f:\nCDMA2000 1xRTT\nCDMA2000 1xEV-DO: Release 0, Revision A, Revision B\nCDMA2000 1xEV-DO Revision C neboli Ultra Mobile Broadband (UMB)\nCDMA2000 1xEVDVV\u0161echna uveden\u00e1 r\u00e1diov\u00e1 rozhran\u00ed vyhovuj\u00ed ITU specifikaci IMT-2000, ve kter\u00e9 jsou ozna\u010dov\u00e1na jako IMT Multi\u2011Carrier (IMT\u2011MC).\nCDMA2000 m\u00e1 relativn\u011b dlouhou technickou historii a je zp\u011btn\u011b kompatibiln\u00ed s p\u0159edchoz\u00ed 2G verz\u00ed IS-95 (cdmaOne). Ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech je CDMA2000 registrovan\u00e1 obchodn\u00ed zna\u010dka Telecommunications Industry Association (TIA-USA). CDMA je v sou\u010dasnosti standardizov\u00e1no organizac\u00ed 3GPP2 v \u0159ad\u011b standard\u016f za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch C.S0001.\nPozn\u00e1mka: 3GPP2 je jin\u00e1 skupina ne\u017e 3GPP, kter\u00e1 vyv\u00edj\u00ed UMTS jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed GSM. Sou\u010d\u00e1st\u00ed UMTS je tak\u00e9 W-CDMA \u2013 r\u00e1diov\u00e9 rozhran\u00ed, kter\u00e9 tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 k\u00f3dov\u00fd multiplex, ale nen\u00ed kompatibiln\u00ed s CDMA2000.\nCDMA2000 1X (IS-2000), ozna\u010dovan\u00e9 t\u00e9\u017e jako 1x a 1xRTT, je z\u00e1kladn\u00ed protokol pro r\u00e1diov\u00e9 rozhran\u00ed pro CDMA2000. Zkratka znamen\u00e1 1\u00d7 Radio Transmission Technology a odkazuje se na pou\u017eit\u00ed stejn\u00e9 technologie jako u IS-95 \u2013 stejn\u00e9 r\u00e1diov\u00e9 p\u00e1smo, pou\u017eit\u00ed stejn\u00fdch duplexn\u00edch p\u00e1r\u016f se \u0161\u00ed\u0159kou kan\u00e1lu 1.25 MHz jako u IS-95. 1xRTT v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 zdvojn\u00e1sobuje kapacitu cdmaOne/IS-95 ve sm\u011bru ze z\u00e1kladnov\u00e9 stanice k mobiln\u00edmu telefonu p\u0159id\u00e1n\u00edm 64 kan\u00e1l\u016f ortogon\u00e1ln\u00edch k p\u016fvodn\u00edm 64. Standard 1X podporuje paketov\u00e1 data a\u017e do rychlosti 153 kbit/s a ve v\u011bt\u0161in\u011b komer\u010dn\u00edch aplikac\u00ed dosahuje re\u00e1ln\u00fdch rychlost\u00ed 60\u2013100 kbit/s. IMT-2000 provedlo zm\u011bny i na linkov\u00e9 vrstv\u011b pro lep\u0161\u00ed podporu datov\u00fdch slu\u017eeb, v\u010detn\u011b protokol\u016f pro \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159\u00edstupu k m\u00e9diu a \u0159\u00edzen\u00ed linky s podporou QoS. Linkov\u00e1 vrstva v IS-95 poskytovala pouze \"best efforts delivery\" pro data a p\u0159epojov\u00e1n\u00ed okruh\u016f pro hlas (hlasov\u00fd r\u00e1mec ka\u017ed\u00fdch 20 ms).\nCDMA2000 1xEV-DO (Evolution-Data Optimized) (n\u011bkdy t\u00e9\u017e Evolution Data-Only), obvykle zkracovan\u00e9 jako EV-DO nebo EV poskytuje v\u00fdrazn\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed rychlosti. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se pro vysokorychlostn\u00ed p\u0159ipojen\u00ed k Internetu. Vyu\u017e\u00edv\u00e1 techniky multiplexov\u00e1n\u00ed zahrnuj\u00edc\u00ed CDMA (code division multiple access) a TDMA (time division multiple access) k maximalizaci rychlosti p\u0159enosu pro jednoho u\u017eivatele i celou bu\u0148ku. Je standardizovan\u00fd organizac\u00ed 3GPP2 jako sou\u010d\u00e1st rodiny standard\u016f CDMA2000 a byl p\u0159ijat mnoha mobiln\u00edmi oper\u00e1tory po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b \u2013 jak oper\u00e1tory, kte\u0159\u00ed ji\u017e d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvali CDMA s\u00edt\u011b pro telefonii, tak oper\u00e1tory, kte\u0159\u00ed CDMA pou\u017e\u00edvaj\u00ed pouze pro poskytov\u00e1n\u00ed datov\u00fdch slu\u017eeb. Je tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1n s\u00edt\u00ed satelitn\u00edch telefon\u016f Globalstar.\nCDMA2000 poskytuje tak\u00e9 BCMCS (Broadcast/Multicast Services). CDMA2000 1x EV-DO Rev.A z roku 2004 p\u0159inesla podporu QoS pro VoIP.\nCDMA Development Group ozn\u00e1mila, \u017ee v kv\u011btnu 2012 poskytovalo slu\u017eby CDMA2000 1X nebo 1xEV-DO 329 oper\u00e1tor\u016f ve 121 zem\u00edch.\nP\u0159edch\u016fdcem CDMA2000 byla s\u00ed\u0165 2G cdmaOne, naz\u00fdvan\u00e1 tak\u00e9 IS-95 nebo TIA/EIA-95.\nKl\u00ed\u010dovou roli ve v\u00fdvoji standardu cdmaOne hr\u00e1l Andrew Viterbi \u2013 in\u017een\u00fdr a profesor na University of California. Objevil teoretick\u00e9 z\u00e1klady spojen\u00e9 s technologi\u00ed CDMA mobiln\u00edch s\u00edt\u00ed, a byl spoluzakladatelem spole\u010dnosti Qualcomm, kter\u00e1 rozpracovala standardy pro r\u00e1diov\u00e9 p\u0159\u00edstupov\u00e9 s\u00edt\u011b zalo\u017een\u00e9 na CDMA. V roce 1989 Qualcomm ozn\u00e1mil prvn\u00ed funk\u010dn\u00ed prototyp, v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolika letech provedl \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 testy, a v roce 1993 byl organizac\u00ed TIA vyd\u00e1n prvn\u00ed standard IS-95A \u2013 severoamerick\u00fd standard pro digit\u00e1ln\u00ed mobiln\u00ed komunikaci.\nPrvn\u00ed s\u00ed\u0165 zalo\u017een\u00e1 na t\u00e9to norm\u011b byla uvedena do komer\u010dn\u00edho vyu\u017eit\u00ed v roce 1995 (Hong Kong, provozovatel Hutchison Telecom). V roce 1996 byla cdmaOne s\u00ed\u0165 spu\u0161t\u011bna v Ji\u017en\u00ed Koreji a ve 14 m\u011bstech v USA (provozovatel PrimeCo, nyn\u00ed Verizon Wireless) a po\u010det u\u017eivatel\u016f t\u00e9to technologie p\u0159es\u00e1hl jeden milion.\nV roce 1997 byla zve\u0159ejn\u011bna specifikace IS-95B, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje p\u0159enos datov\u00fdch paket\u016f rychlost\u00ed 64 kbit/s v cdmaOne s\u00edti. V tomto roce bylo v USA cdmaOne nasazeno ve v\u00edce ne\u017e 100 m\u011bstech.\nV roce 2001 p\u0159es\u00e1hl po\u010det \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f cdmaOne 100 milion\u016f. Od t\u00e9 doby kles\u00e1, proto\u017ee provozovatel\u00e9 ve standardn\u00edch cdmaOne s\u00edt\u00ed postupn\u011b migruj\u00ed na standard t\u0159et\u00ed generace CDMA2000, kter\u00fd je p\u0159irozen\u00fdm n\u00e1stupcem cdmaOne (pou\u017e\u00edv\u00e1 stejnou frekvenci, stejnou \u0161\u00ed\u0159ku rozprost\u0159en\u00e9ho p\u00e1sma, kompatibiln\u00ed k\u00f3dovac\u00ed techniky a vys\u00edlan\u00fd sign\u00e1l).\n4G n\u00e1sledn\u00edkem CDMA2000 m\u011bl b\u00fdt UMB (Ultra Mobile Broadband); v listopadu 2008 v\u0161ak firma Qualcomm ozn\u00e1mila, \u017ee kon\u010d\u00ed s v\u00fdvojem t\u00e9to technologie ve prosp\u011bch LTE.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f CDMA2000 na anglick\u00e9 Wikipedii a CDMA2000_1x na japonsk\u00e9 Wikipedii.\nK\u00f3dov\u00fd multiplex\nLong Term Evolution\n \nTIA TR-45 Engineering Committee for CDMA Standards\n3GPP2 Archivov\u00e1no 23. 1. 2004 na Wayback Machine. Standards and specifications\nCDMA2000 Overviews of the CDMA2000 standards - 1X to UMB\nCDMA 101 \u2013 Shrnut\u00ed princip\u016f CDMA na blogu V\u00da\u010cAKO\nCDMA \u2013 sen o \u010desk\u00e9m broadbandu na Mobil.cz\nCDMA.", "<<>>: Co je S\u00e9bastien Frey? <<>>: S\u00e9bastien Frey (* 18. b\u0159ezna 1980, Thonon-les-Bains, Francie) je b\u00fdval\u00fd francouzsk\u00fd fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159 a reprezentant. Mimo Francii p\u016fsobil na klubov\u00e9 \u00farovni v It\u00e1lii a Turecku. Hr\u00e1\u010dskou kari\u00e9ru ukon\u010dil v prosinci 2015 v tureck\u00e9m Bursasporu.\nJeho mlad\u0161\u00edm bratrem je fotbalov\u00fd obr\u00e1nce Nicolas Frey.\n AS Cannes (ml\u00e1de\u017e)\n AS Cannes 1997\u20131998\n Inter Mil\u00e1n 1998\u20132001\n\u2192 Hellas Verona FC (hostov\u00e1n\u00ed) 1999\u20132000\n Parma FC 2001\u20132006 \u2013 zisk italsk\u00e9ho poh\u00e1ru v sez\u00f3n\u011b 2001/02\n\u2192 ACF Fiorentina (hostov\u00e1n\u00ed) 2005\u20132006\n ACF Fiorentina 2006\u20132011\n FC Janov 2011\u20132013\n Bursaspor 2013\u20132015\nV A-mu\u017estvu Francie debutoval 21. 11. 2007 v kvalifika\u010dn\u00edm utk\u00e1n\u00ed v Kyjev\u011b proti reprezentaci Ukrajiny (rem\u00edza 2:2). Druh\u00fd a posledn\u00ed z\u00e1pas za francouzsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm absolvoval 27. 5. 2008 v Grenoble proti t\u00fdmu Ekv\u00e1doru (v\u00fdhra 2:0), \u0161lo o p\u0159\u00edpravu p\u0159ed ME 2008 v Rakousku a \u0160v\u00fdcarsku. Tohoto evropsk\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu se tak\u00e9 z\u00fa\u010dastnil jako n\u00e1hradn\u00ed brank\u00e1\u0159.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarkt.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na national-football-teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu, eu-football.", "<<>>: Co je Swadick Sanudi? <<>>: Swadick Sanudi (* 21. \u0159\u00edjna 1983) je fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159 a reprezentant Malawi, kter\u00fd v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b hraje v malawsk\u00e9m klubu Big Bullets FC.\nSanudi hr\u00e1l kopanou v Jihoafrick\u00e9 republice, kde nastupoval za kluby AmaZulu FC a pot\u00e9 Jomo Cosmos FC. N\u00e1sledn\u011b p\u016fsobil n\u011bkolik let v malawsk\u00e9m Big Bullets FC. V roce 2005 se vr\u00e1til do JAR, kde hr\u00e1l tentokr\u00e1t za Dynamos FC a pak za African Wanderers FC. Od \u010dervence 2011 hraje op\u011bt v Malawi za Big Bullets FC (plat\u00ed k lednu 2014).\nV seniorsk\u00e9 reprezentaci Malawi debutoval v roce 2000. Z\u00fa\u010dastnil se Africk\u00e9ho poh\u00e1ru n\u00e1rod\u016f 2010 v Angole, kde se t\u00fdm Malawi st\u0159etl v z\u00e1kladn\u00ed skupin\u011b A postupn\u011b s Al\u017e\u00edrskem (v\u00fdhra 3:0), dom\u00e1c\u00ed Angolou (por\u00e1\u017eka 0:2) a reprezentac\u00ed Mali (por\u00e1\u017eka 1:3). Na turnaji byl brank\u00e1\u0159skou jedni\u010dkou a odchytal v\u0161echny t\u0159i z\u00e1pasy. Malawi obsadilo ve skupin\u011b se ziskem 3 bod\u016f nepostupov\u00e9 \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto.\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.co.uk (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na national-football-teams.", "<<>>: Co je Gig Harbor High School? <<>>: Gig Harbor High School je st\u00e1tn\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161kola ve m\u011bst\u011b Gig Harbor v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Washington.\nZalo\u017eena byla roku 1978 jako \u0161kola \u00farovn\u011b 2A, nyn\u00ed se ale nach\u00e1z\u00ed na \u00farovni 4A. Jej\u00edmi rivaly jsou Peninsula High School a South Kitsap High School.\nV roce 1990 byla budova \u0161koly t\u0159\u00edf\u00e1zov\u011b renovov\u00e1na. Oproti p\u016fvodn\u00edmu pl\u00e1nu byly u\u0161et\u0159eny dva m\u011bs\u00edce a p\u016fl milionu dolar\u016f. V prvn\u00ed f\u00e1zi byla postaven\u00e1 nov\u00e1 budova \u0161koly a nov\u00e1 t\u011blocvi\u010dna, ve druh\u00e9 renovov\u00e1n st\u00e1vaj\u00edc\u00ed prostor \u0161koly a j\u00eddelna a postavena nov\u00e1 spr\u00e1vn\u00ed budova a ve t\u0159et\u00ed f\u00e1zi byla star\u00e1 spr\u00e1vn\u00ed budova p\u0159ed\u011bl\u00e1na ve t\u0159\u00eddy a hudebn\u00ed u\u010debny.\n\u0160kole se da\u0159\u00ed v p\u0159espoln\u00edm b\u011bhu, kter\u00fd zde kou\u010duje Mark Wieczorek. D\u00edv\u010d\u00ed t\u00fdm vyhr\u00e1l t\u0159i st\u00e1tn\u00ed tituly v \u0159ad\u011b mezi lety 2005 a 2007, roku 2005 nav\u00edc skon\u010dil celkov\u011b sedm\u00fd v cel\u00e9 zemi. Chlapeck\u00fd t\u00fdm vyhr\u00e1l po dlouh\u00e9 dob\u011b st\u00e1tn\u00ed titul v roce 2011.\nT\u00fdm americk\u00e9ho fotbalu u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t vyhr\u00e1l region\u00e1ln\u00ed ligu, ve kter\u00e9 jsou \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 i oba tenisov\u00e9 t\u00fdmy. Tenist\u00e9 jsou tr\u00e9nov\u00e1ni Kevinem Davisem a ka\u017ed\u00fd rok od roku 2004 je z jejich t\u00fdmu povol\u00e1n na st\u00e1tn\u00ed mistrovstv\u00ed alespo\u0148 jeden hr\u00e1\u010d. Roku 2008 ale vyhr\u00e1la st\u00e1tn\u00ed titul za Gig Harbor tenistka Kristy Sipes.\nV baseballe pat\u0159\u00ed \u0161kola ka\u017edoro\u010dn\u011b mezi favority, naposledy vyhr\u00e1la st\u00e1tn\u00ed titul roku 1997. V roce 2010 vyhr\u00e1la region\u00e1ln\u00ed ligu. V z\u00e1pase vyhr\u00e1l naposledy za \u0161kolu v roce 1995 st\u00e1tn\u00ed titul Raoul Ancira.\n\u0160kole se da\u0159\u00ed i v atletice, a to mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce ze v\u0161ech sport\u016f. Roku 2007 vyhr\u00e1la st\u00e1tn\u00ed titul jak mezi d\u00edvkami, tak chlapci. Jejich tren\u00e9rem je Kevin Eager. T\u00fdm vodn\u00edho p\u00f3la vyhr\u00e1l od roku 2010 t\u0159i st\u00e1tn\u00ed tituly t\u0159ikr\u00e1t v \u0159ad\u011b.\nCorey Procter \u2013 hr\u00e1\u010d americk\u00e9ho fotbalu na pozici centra/guarda, naposledy za Miami Dolphins\nAustin Seferian-Jenkins \u2013 hr\u00e1\u010d americk\u00e9ho fotbalu za University of Washington na pozici tight enda\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Gig Harbor High School na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vnit\u0159n\u00ed mo\u0159e (Japonsko)? <<>>: Vnit\u0159n\u00ed mo\u0159e (japonsky \u702c\u6238\u5185\u6d77; Seto Naikai) je vodn\u00ed plocha mezi japonsk\u00fdmi ostrovy Hon\u0161\u00fa, \u0160ikoku a Kj\u00fa\u0161\u00fa. Spojuje Japonsk\u00e9 mo\u0159e s Tich\u00fdm oce\u00e1nem.\nVnit\u0159n\u00ed mo\u0159e je 450 km dlouh\u00e9 (od v\u00fdchodu k z\u00e1padu). Jeho \u0161\u00ed\u0159ka od jihu k severu se pohybuje od 15 do 55 km. Na v\u011bt\u0161in\u011b m\u00edst jsou jeho vody relativn\u011b m\u011blk\u00e9. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 hloubka je 37,3 m. Nejv\u011bt\u0161\u00ed hloubka je 105 m.\nVe Vnit\u0159n\u00edm mo\u0159i se nach\u00e1z\u00ed skoro 3 000 ostrov\u016f, v\u010detn\u011b v\u011bt\u0161\u00edch Awad\u017ei\u0161ima a \u0160\u00f3do\u0161ima. Mnoho z men\u0161\u00edch ostrov\u016f nen\u00ed ob\u00fdv\u00e1no.", "<<>>: Co je Okrouhlice? <<>>: Okrouhlice (m\u00e9n\u011b \u010dasto t\u00e9\u017e okrouhl\u00edk) je druh vesnice s domy kolem okrouhl\u00e9 n\u00e1vsi.\nS\u00eddli\u0161tn\u00ed \u00fatvary tohoto druhu vznikaly v koloniza\u010dn\u00edm obdob\u00ed od ran\u00e9ho a vrcholn\u00e9ho st\u0159edov\u011bku. Domy jsou uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny okolo dostate\u010dn\u011b prostorn\u00e9, kruhov\u00e9 \u010di ov\u00e1ln\u00e9 (okrouhl\u00e9) n\u00e1vsi, obvykle i s men\u0161\u00edm rybn\u00edkem. Od dom\u016f do voln\u00e9 krajiny byly radi\u00e1ln\u011b rozlo\u017eeny p\u011bstebn\u00ed pozemky tvaru kruhov\u00e9 v\u00fdse\u010de. Sestava dom\u016f vytv\u00e1\u0159ela vlastn\u011b spolu s ploty jakousi jednoduchou hradbu, p\u0159edev\u0161\u00edm proti divok\u00e9 zv\u011b\u0159i. Na noc byl na n\u00e1ves nah\u00e1n\u011bn dobytek. Tento zp\u016fsob se v z\u00e1padn\u00edch zem\u00edch - zejm\u00e9na v N\u011bmecku - pokl\u00e1d\u00e1 za charaktern\u00ed znak slovansk\u00e9 kolonizace, i kdy\u017e jsou zn\u00e1my p\u0159\u00edklady i z neslovansk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.\nTento zp\u016fsob zalo\u017een\u00ed nov\u00e9 osady se prok\u00e1zal b\u00fdt \u00fa\u010dinn\u00fd v jist\u00e9m krajinn\u00e9m a ter\u00e9nn\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Okrouhlice vznikaly obvykle v rovinat\u00e9m prost\u0159ed\u00ed st\u0159edoevropsk\u00fdch doubrav na nov\u011b vznikl\u00e9 m\u00fdtin\u011b.\nNej\u010dast\u011bji se vyskytuj\u00ed ve st\u0159edon\u011bmeck\u00e9 rovin\u011b, zejm\u00e9na v zem\u00edch Durynsko a Doln\u00ed Sasko, a v polsk\u00e9m Doln\u00edm Slezsku. V severn\u00edm N\u011bmecku jsou spojeny zejm\u00e9na s krajem Drawehn, kde jsou pam\u00e1tkou po vym\u0159el\u00e9m kmeni Polabsk\u00fdch Slovan\u016f - Drevjan\u016f. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch jsou m\u00e9n\u011b \u010dast\u00e9, vyskytuj\u00ed se sporadicky na okraji Polab\u00ed (nap\u0159. vesnice By\u0161i\u010dky nebo V\u00e1pensko, zalo\u017een\u00e9 hrab\u011btem Franti\u0161kem Anton\u00ednem \u0160porkem) a v Pooh\u0159\u00ed. Na Morav\u011b jsou vz\u00e1cn\u00e9 (nap\u0159. Prost\u011bjovi\u010dky). M\u00edstn\u00ed n\u00e1zev (toponymum) Okrouhlice v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b poch\u00e1z\u00ed od s\u00eddli\u0161tn\u00edho tvaru, i kdy\u017e dnes u\u017e nen\u00ed zachov\u00e1n. Okrouhlice jako s\u00eddli\u0161tn\u00ed typ je sv\u011bdectv\u00edm a rozpozn\u00e1vac\u00edm znakem ur\u010dit\u00fdch historick\u00fdch proces\u016f. Jin\u00e9 typy vesnic jsou: ulicovka, shlukov\u00e1 nebo l\u00e1nov\u00e1 vesnice.\nBohuslav Syrov\u00fd: Architektura (encyklopedie), Praha SNTL 1973. s. 204\nWilfried Koch: Evropsk\u00e1 architektura, Praha Ikar 1998. s.", "<<>>: Co je Bore\u0161 I. Hrabi\u0161ic? <<>>: Bore\u0161 I. Hrabi\u0161ic (\u2020 p\u0159ed 1207) byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic z rodu Hrabi\u0161ic\u016f.\nNen\u00ed zn\u00e1m\u00e9, kdo byl Bore\u0161ov\u00fdm otcem. V \u00favahu p\u0159ipadaj\u00ed V\u0161ebor III. de Vinarec, Kojata III. Hrabi\u0161ic nebo Hrabi\u0161e II. Hrabi\u0161ic, kter\u00fd ale dost dob\u0159e mohl b\u00fdt toto\u017en\u00fd tak\u00e9 s Bore\u0161ov\u00fdm star\u0161\u00edm bratrem Hrabi\u0161em III. Hrabi\u0161icem. Dal\u0161\u00edm Slavkov\u00fdm bratrem byl Slavek I. Hrabi\u0161ic.Prameny Bore\u0161e po boku jeho bratra Slavka a Hrabi\u0161e, kter\u00fd tehdy p\u016fsobil ve funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho komorn\u00edka, poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed v roce 1188 v dru\u017ein\u011b \u010desk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Bed\u0159icha. Kn\u00ed\u017eec\u00ed dv\u016fr v\u0161ak po Bed\u0159ichov\u011b smrti a n\u00e1stupu Konr\u00e1da II. Oty na tr\u016fn musel opustit. Spolu s bratry se na n\u011bj vr\u00e1til a\u017e kdy\u017e P\u0159emysl Otakar I. sesadil Konr\u00e1dova n\u00e1stupce V\u00e1clava II. a stal se \u010desk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem. Tehdy Hrabi\u0161e op\u011bt nastoupil do funkce nejvy\u0161\u0161\u00edho komorn\u00edka. Bore\u0161 s bratry se na n\u011bm z\u016fstal i pot\u00e9, co se vl\u00e1dy zmocnil pra\u017esk\u00fd biskup Jind\u0159ich B\u0159etislav a P\u0159emysla Otakara donutil odej\u00edt do vyhnanstv\u00ed. I p\u0159esto si Hrabi\u0161ici sv\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy s P\u0159emyslem Otakarem udr\u017eeli. Podle Dalimilovy kroniky P\u0159emysla, kdy\u017e mu v \u0158ezn\u011b do\u0161li pen\u00edze, obdaroval \u201espr\u00e1vce Bo\u0159ek\u201c. Patrn\u011b se jednalo o Bore\u0161e I. Hrabi\u0161ice.Bore\u0161 cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot z\u016fst\u00e1val ve st\u00ednu nejd\u0159\u00edve sv\u00e9ho bratra Hrabi\u0161e III. a po jeho smrti v roce 1197 ve st\u00ednu sv\u00e9ho dal\u0161\u00edho bratra Slavka I., kter\u00fd v roce 1206 zalo\u017eil oseck\u00fd kl\u00e1\u0161ter. Bore\u0161 oseck\u00fd kl\u00e1\u0161ter sice obdaroval n\u011bkolika statky \u2013 des\u00e1tkem trhu z Duchcova a obiln\u00fdm a vinn\u00fdm des\u00e1tkem ze vsi Svin\u010dice, ale p\u0159i vlastn\u00edm zalo\u017een\u00ed tohoto kl\u00e1\u0161tera byl ji\u017e z\u0159ejm\u011b po smrti. Zanechal po sob\u011b legitimn\u00edho syna Slavka II. Hrabi\u0161ice a pravd\u011bpodobn\u00e9ho levobo\u010dka Odolena Hrabi\u0161ice.\nBL\u00c1HOV\u00c1, Marie; FROL\u00cdK, Jan; PROFANTOV\u00c1, Na\u010fa. Velk\u00e9 d\u011bjiny zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 I. Do roku 1197. Praha ; Litomy\u0161l: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. \nNOVOTN\u00dd, V\u00e1clav. \u010cesk\u00e9 d\u011bjiny I./II. Od B\u0159etislava I. do P\u0159emysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s. \nNOVOTN\u00dd, V\u00e1clav. \u010cesk\u00e9 d\u011bjiny I./III. \u010cechy kr\u00e1lovsk\u00e9 za P\u0159emysla I. a V\u00e1clava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. \nSEDL\u00c1\u010cEK, August. Hrady, z\u00e1mky a tvrze kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho. Svazek XIV. Litom\u011b\u0159icko a \u017datecko. Praha: \u0160olc a \u0160im\u00e1\u010dek, 1923. Dostupn\u00e9 online. \nVAN\u00cd\u010cEK, Vratislav. Velk\u00e9 d\u011bjiny zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 II. 1197\u20131250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. \nVEL\u00cdMSK\u00dd, Tom\u00e1\u0161. Hrabi\u0161ici. P\u00e1ni z R\u00fdzmburka. Praha: Lidov\u00e9 noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. \n\u017dEMLI\u010cKA, Josef. K po\u010d\u00e1tk\u016fm a rozrodu Hrabi\u0161ic\u016f. Folia Historica Bohemica. 1990, ro\u010d. 13. \n\u017dEMLI\u010cKA, Josef. Po\u010d\u00e1tky \u010cech kr\u00e1lovsk\u00fdch 1198\u20131253. Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2002. 964 s. ISBN 80-7106-140-9.", "<<>>: Co je Uh\u0159\u00edn\u011bves (z\u00e1mek)? <<>>: Z\u00e1mek Uh\u0159\u00edn\u011bves je renesan\u010dn\u00ed pam\u00e1tka nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve stejnojmenn\u00e9 pra\u017esk\u00e9 \u010dtvrti. Jedn\u00e1 se o obd\u00e9lnou patrovou budovu s nev\u00fdrazn\u00fdm st\u0159edn\u00edm rizalitem, na kterou od severu navazuj\u00ed dal\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 staven\u00ed. Z\u00e1mek byl postaven koncem 16. stolet\u00ed Janem Smi\u0159ick\u00fdm, jeho\u017e pansk\u00fd d\u016fm tvo\u0159\u00ed j\u00e1dro z\u00e1meck\u00e9 budovy. Od roku 1626 vlastnili velkostatek se z\u00e1mkem Lichten\u0161tejnov\u00e9. V roce 1639 z\u00e1mek vyp\u00e1lili \u0160v\u00e9dov\u00e9. Do dne\u0161n\u00ed podoby byl upraven Janem A. z Liechtensteina v roce 1711. \nLichten\u0161tejnov\u00e9 na z\u00e1mku s\u00eddlili a\u017e do roku 1919, kdy byl za prvn\u00ed pozemkov\u00e9 reformy Janu II. z Lichten\u0161tejna d\u00e1n vedle cel\u00e9 \u0159ady dal\u0161\u00edch velkostatk\u016f velkostatek Uh\u0159\u00edn\u011bves se dvory \u0160kvorec a Zd\u011bbrady (dv\u016fr Zd\u011bbrady u \u0158\u00ed\u010dan) do z\u00e1boru, n\u00e1sledn\u011b byl pronaj\u00edm\u00e1n a odkoupen pro \u00fa\u010dely \u0160koln\u00edho statku Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed p\u0159i \u010cVUT v Praze. P\u0159\u00edstavby \u0161koln\u00edho statku v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi a Netluk\u00e1ch projektoval architekt Theodor Pet\u0159\u00edk. V roce 1953 byl \u0160koln\u00ed statek zru\u0161en a do z\u00e1meck\u00e9ho are\u00e1lu p\u0159em\u00edst\u011bn v roce 1951 z\u0159\u00edzen\u00fd V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdroby z Prahy-Dejvic, kter\u00fd jej vyu\u017e\u00edv\u00e1 st\u00e1le. Z\u00e1meck\u00fd are\u00e1l je ve\u0159ejnosti nep\u0159\u00edstupn\u00fd. \nNedaleko z\u00e1meck\u00e9ho are\u00e1lu na adrese Rozd\u011blen\u00e1 \u010dp. 240/8 se nach\u00e1z\u00ed novobarokn\u00ed vila se zahradou, kterou si nechal vystav\u011bt v roce 1900 Ferdinand B\u00f6hm, \u00fast\u0159edn\u00ed \u0159editel Jana II. z Lichten\u0161tejna, t\u00e9\u017e ryt\u00ed\u0159 rakousk\u00e9ho \u0159\u00e1du Franti\u0161ka Josefa, komtur portugalsk\u00e9ho \u0159\u00e1du Panny Marie z Villa Vicosy, atd. Vilu mu navrhl architekt Franti\u0161ek Ho\u0161ek a v roce 1910 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena podle projektu architekta Aloise Jen\u0161ovsk\u00e9ho. Ferdinand B\u00f6hm ji ob\u00fdval a\u017e do roku 1918, v 80. letech slou\u017eila jako domov pro matky s d\u011btmi a nyn\u00ed je v n\u00ed provozov\u00e1n hotel Na Z\u00e1me\u010dku, \u010dasto zam\u011b\u0148ovan\u00fd na pohlednic\u00edch za z\u00e1mek v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vsi Uh\u0159\u00edn\u011bves poch\u00e1z\u00ed z roku 1227 a z roku 1233, kdy ves byla v majetku kl\u00e1\u0161tera sv. Ji\u0159\u00ed. V roce 1292 je zm\u00edn\u011bna komenda templ\u00e1\u0159\u016f v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi. V roce 1312 ji z\u00edskala komenda johanit\u016f u Panny Marie, za nich\u017e do\u0161lo pravd\u011bpodobn\u011b k p\u0159estavb\u011b komendy na tvrz, zm\u00edn\u011bn\u00e9 v roce 1436, kdy ji spolu s dal\u0161\u00edmi majetky po husitsk\u00e9 sekularizaci c\u00edsa\u0159 Zikmund p\u0159enechal sv\u00e9mu podkomo\u0159\u00edmu Janovi z Kunvaldu a Ann\u011b Kbelsk\u00e9. Tvrz v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi s poplu\u017en\u00edm dvorem a vsi Kolovraty, Lipany, P\u0159estavlky, Tehovi\u010dky, Vod\u011brady a Zd\u011bbrady odkoupilo od Janov\u00fdch syn\u016f v roce 1449 Star\u00e9 M\u011bsto pra\u017esk\u00e9. V roce 1547 uh\u0159\u00edn\u011bvsk\u00e9 panstv\u00ed konfiskoval Ferdinand I. Habsbursk\u00fd a v roce 1550 prodal jako vzpurn\u00fd statek Hanu\u0161ovi Rein\u0161pergerovi z Rein\u0161perka (sask\u00fd Reinsberg, t\u00e9\u017e Reinsperg a Regensberg) a Dr\u0161kovic (slezsk\u00fdch Dzier\u017ckowic). Po n\u011bm zd\u011bdil uh\u0159\u00edn\u011bvsk\u00e9 panstv\u00ed syn Ferdinand Rein\u0161perger z Rein\u0161perka a Dr\u0161kovic.\nJaroslav I. Smi\u0159ick\u00fd ze Smi\u0159ic (1513\u20131597), sezen\u00edm na Kostelci nad \u010cern\u00fdmi lesy, zakoupil Uh\u0159\u00edn\u011bves v roce 1579 od Ferdinanda Rein\u0161pergera z Rein\u0161perka a Dr\u0161kovic. V are\u00e1lu uh\u0159\u00edn\u011bvsk\u00e9ho dvora nechal v roce 1591 vystav\u011bt renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. Objekt star\u00e9 tvrze vyu\u017e\u00edvala hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 spr\u00e1va, kter\u00e1 zde z\u0159\u00eddila olejnu, ma\u0161tale a \u0161p\u00fdchar. Tvrz nakonec ustoupila stavb\u011b kostela v letech 1740\u20131743. P\u0159\u00edzem\u00ed jednopatrov\u00e9ho z\u00e1mku slou\u017eilo hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spr\u00e1v\u011b a jejich byt\u016fm, v prvn\u00edm pat\u0159e se nach\u00e1zely kancel\u00e1\u0159e vrchnostensk\u00e9 spr\u00e1vy, hejtmana panstv\u00ed a bohat\u011b vybaven\u00e9 pansk\u00e9 pokoje. V roce 1597 zd\u011bdil Uh\u0159\u00edn\u011bves a \u010cern\u00fd Kostelec Zikmund II. Smi\u0159ick\u00fd, v roce 1608 Jaroslav II. Smi\u0159ick\u00fd, v roce 1611 Albrecht V\u00e1clav Smi\u0159ick\u00fd, v roce 1614 \u00fa\u010dastn\u00edk stavovsk\u00e9ho odboje Albrecht Jan Smi\u0159ick\u00fd, roku 1618 po jeho smrti a po vym\u0159en\u00ed rodu po me\u010di Mark\u00e9ta Salomena, provdan\u00e1 Slavatov\u00e1, kter\u00e1 uprchla ze zem\u011b. Spr\u00e1vcem majetku Smi\u0159ick\u00fdch se stal v roce 1621 Albrecht z Vald\u0161tejna, kter\u00fd panstv\u00ed \u010cern\u00fd Kostelec s Uh\u0159\u00edn\u011bvs\u00ed a dal\u0161\u00edmi statky v roce 1622 odprodal Karlovi z Lichten\u0161tejna.\nKarel z Liechtensteinu (1569\u20131627), moravsk\u00fd zemsk\u00fd hejtman a pozd\u011bji \u010desk\u00fd pob\u011blohorsk\u00fd m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed, obdr\u017eel po B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e od c\u00edsa\u0159e za sv\u00e9 v\u011brn\u00e9 slu\u017eby Moravskou T\u0159ebovou, Z\u00e1b\u0159eh, Rudu, \u0160t\u00edty, Brannou, Uni\u010dov a \u0160umperk. Rozs\u00e1hl\u00e9 majetky na severu Moravy pak v roce 1622 roz\u0161\u00ed\u0159il koup\u00ed v\u00fdchodo\u010desk\u00e9ho panstv\u00ed Land\u0161kroun i st\u0159edo\u010desk\u00fdch statk\u016f Smi\u0159ick\u00fdch (Kostelec nad \u010cern\u00fdmi Lesy, Uh\u0159\u00edn\u011bves, \u0160kvorec) od Albrechta z Vald\u0161tejna. Ve stejn\u00e9m roce z\u00edskal i Uhersk\u00fd Ostroh a Moravsk\u00fd Krumlov a \u010dernokosteleck\u00e9 panstv\u00ed s Uh\u0159\u00edn\u011bvs\u00ed odk\u00e1zal sv\u00e9mu synovi Karlu Eusebiovi z Lichten\u0161tejna (1611\u20131684). \nV roce 1639 \u0160v\u00e9dov\u00e9 z\u00e1mek vydrancovali a n\u00e1sledkem zalo\u017een\u00e9ho po\u017e\u00e1ru se propadly stropy a naru\u0161ena byla i \u010d\u00e1st obvodov\u00e9ho zdiva. Do roku 1654 se poda\u0159ilo vrchnostensk\u00e9 spr\u00e1v\u011b obnovit krovy a z\u00e1mek pokr\u00fdt \u0161indelem. Panstv\u00ed i s opravovan\u00fdm z\u00e1mkem obdr\u017eel syn Jan Adam Ond\u0159ej z Lichten\u0161tejna (1662\u20131712), kter\u00fd na p\u0159elomu 17. a 18. z\u00edskal \u0160ternberk (1695), Karlov (1699), Hodon\u00edn (1692) i \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek v \u010cech\u00e1ch (1708). \u0160v\u00e9dy vyp\u00e1lenou Uh\u0159\u00edn\u011bves nechal upravit do sou\u010dasn\u00e9 barokn\u00ed podoby rok p\u0159ed svou smrt\u00ed v roce 1711.Dcera Marie Theresie, provdan\u00e1 Savojsk\u00e1 (1694\u20131772) vlastnila panstv\u00ed v letech 1711\u20131712. Po n\u00ed p\u0159e\u0161lo na kn\u00ed\u017eete Franti\u0161ka Josefa I. z Lichten\u0161tejna (1726\u20131781), jeho\u017e syn Alois I. z Lichten\u0161tejna (1759\u20131805) z\u00e1mek stavebn\u011b upravoval. Po jeho smrti p\u0159e\u0161lo panstv\u00ed na bratra Jana I. Josefa z Lichten\u0161tejna (1760\u20131836) a v roce 1836 na prvorozen\u00e9ho syna Aloise II. Josefa (1796\u20131858), kter\u00fd p\u0159ikoupil \u0161kovoreck\u00e9 panstv\u00ed. Pr\u00e1v\u011b za panov\u00e1n\u00ed Aloise II. Josefa se stala Uh\u0159\u00edn\u011bves v\u00fdznamn\u00fdm administrativn\u00edm st\u0159ediskem panstv\u00ed, kter\u00e9 po jeho smrti p\u0159evzal syn Jan II. z Lichten\u0161tejna (1840\u20131929).Pozemkov\u00e1 reforma prob\u00edhala za Jana II. z Lichten\u0161tejna (1840\u20131929) a po jeho smrti Franti\u0161ek I. z Lichten\u0161tejna (1853\u20131938), kter\u00fd pokra\u010doval v jedn\u00e1n\u00edch o konfiskovan\u00e9m majetku. O mnoh\u00e9 velkostatky m\u011bl z\u00e1jem hlavn\u011b st\u00e1t. Co\u017e byl pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edpad velkostatku Uh\u0159\u00edn\u011bves, kter\u00fd kn\u00ed\u017ee Jan II. v roce 1920 pronajal zem\u011bd\u011blsk\u00e9mu odboru \u010cV\u00daT v Praze. V letech 1922\u20131923 byla polnohospod\u00e1\u0159sk\u00e1 \u010d\u00e1st panstv\u00ed rozparcelov\u00e1na mezi majitele zbytkov\u00fdch statk\u016f a drobn\u00e9 nabyvatele p\u016fdy. Z\u00e1mek se zbytkem p\u016fdy koupil st\u00e1t. Jedn\u00e1n\u00ed se t\u00e1hla a je\u0161t\u011b v prosinci 1936 nebyla koup\u011b les\u016f od velkostatku Uh\u0159\u00edn\u011bves-\u0160kvorec m\u011bstskou radou v Praze ukon\u010dena.\nV roce 1921 byla zah\u00e1jena pozemkov\u00e1 reforma na majetku Janu II. z Lichten\u0161tejna. Jednalo se o velkostatky:\nMoravsk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1: Trn\u00e1vka, Such\u00fd Dv\u016fr (M\u011bste\u010dko Trn\u00e1vka), Rozt\u00e1n\u00ed, Um\u00edr\u00e1zka (Uner\u00e1zka, Bezd\u011b\u010d\u00ed u Trn\u00e1vky) a \u00dat\u011bchov;\nBu\u010dovice: Mou\u0159\u00ednov, Nemochovice a Nemotice;\nZ\u00e1b\u0159eh: cel\u00e9 panstv\u00ed;\n\u00dasov: cel\u00e9 panstv\u00ed;\n\u010cern\u00fd Kostelec: Komorec (dv\u016fr u Barchovic), Bohumil (dv\u016fr a h\u00e1jovna u Jevan) a Tismice;\nLan\u0161kroun: Horn\u00ed a Doln\u00ed Libchavy, Dlouh\u00e1 T\u0159ebov\u00e1, Parn\u00edk a Dobrou\u010d\u2014Scheibe;\nPlumlov: Krums\u00edn a Pten\u00ed;\nK\u0159tiny: Pozo\u0159ice, Kovalovice a \u0160umice;\nUhersk\u00fd Ostroh: Hluk, Kobo\u0159ice a Kunovice;\nB\u0159eclav a Lan\u017ehot: cel\u00fd velkostatek;\n\u0160ternberk: cel\u00fd velkostatek;\nKounice: Tejnice (T\u00fdnice), Mochov, Velk\u00e9 a Mal\u00e9 Nehvizdy, \u010cern\u00edky, Tlustovousy, Horou\u0161any a Vy\u0161erovice;\nRadim: Tatce a T\u0159ebovle-Brou\u010dkov;\nRataje: Nov\u00fd Dv\u016fr (dv\u016fr Rataje nad S\u00e1zavou) a Kozojedy (dv\u016fr Rataje nad S\u00e1zavou);\nUh\u0159\u00edn\u011bves: \u0160kvorec a Zd\u011bbrady (dv\u016fr Zd\u011bbrady u \u0158\u00ed\u010dan);\nRumburk: cel\u00e9 panstv\u00ed; Krnov: cel\u00e9 panstv\u00ed.Za \u00fa\u010delem proveden\u00ed p\u0159\u00edd\u011blov\u00e9 akce na objektech Benice, Pitkovice, Nupaky, Kolovraty a Zd\u011bbrady (Lichtenstein Jan II.) a Radonice a Cvr\u010dovice (Czernin Otakar) byl v listopadu 1922 St\u00e1tn\u00edm pozemkov\u00fdm \u00fa\u0159adem jmenov\u00e1n p\u0159\u00edd\u011blov\u00fdm komisa\u0159em pra\u017esk\u00e9 obvodov\u00e9 \u00fa\u0159adovny se s\u00eddlem v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi \u041a. Hanf.Do roku 1926 byly z majetku v z\u00e1boru z\u0159\u00edzeny zbytkov\u00e9 statky:\nVy\u0161erovice (89 ha, p\u0159\u00edd\u011blov\u00e1 cena 517 717 K\u010d, majitel Huka V.)\nMochov (46 ha, p\u0159\u00edd\u011blov\u00e1 cena 260 000 K\u010d, majitel Pechat\u00fd V.)\nTlustovousy (90 ha, p\u0159. cena 686 000 K\u010d, Ko\u0161at\u00fd-Vojtov\u00e1)\nHorou\u0161any (130 ha, p\u0159. cena 665 000 K\u010d, majitel Van\u011bk L.)\n\u010cern\u00edky (78 ha, p\u0159. cena 520 000 K\u010d, majitel Oberland)\nTejnice (91 ha, p\u0159. cena 787 883 K\u010d, majitel Sm. Kade\u0159\u00e1vek)\nMochov (46 ha, p\u0159. cena 330 000 K\u010d, majitel Kvapil F.)\nHost\u00edn (82 ha, p\u0159. cena 511 351 K\u010d, majitel Brad\u00e1\u010d K. 1/2), nyn\u00ed \u00davaly, okres Praha-v\u00fdchod\nNupaky (80 ha, p\u0159. cena 690 000 K\u010d, majitel Nouz\u00e1k)\nLimuzy (75 ha, p\u0159. cena 564 000 K\u010d, majitel Bamb\u00e1sek)\nPitkovice (77 ha, p\u0159. cena 500 000 K\u010d, majitel Tich\u00fd)\nB\u0159e\u017eany (85 ha, p\u0159. cena 604 000 K\u010d, majitel Straka)\nZd\u011bbrady (82 ha, p\u0159. cena 340 000 K\u010d, majitel in\u017e. Dane\u0161), zanikl\u00fd, nyn\u00ed les Zd\u011bbrady u Modletic, okres Praha-v\u00fdchod a ulice Zd\u011bbradsk\u00e1, \u0158\u00ed\u010dany\n\u0160kvorec (86 ha, p\u0159. cena 677 000 K\u010d, majitel dr. Urban)\nNehvizdy (90 ha, p\u0159. cena 820 000 K\u010d, majitel H\u016fla)\nKolonicty (67 ha, p\u0159. cena 522 000 K\u010d, majitel Pol\u00e1k)\nHodov (76 ha, p\u0159. cena, 530 000 K\u010d, Prok\u016fpek Alois), nyn\u00ed \u00davaly, okres Praha-v\u00fdchod\nPo z\u0159\u00edzen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho odboru p\u0159i \u010cesk\u00e9m vysok\u00e9m u\u010den\u00ed technick\u00e9m v Praze usiloval profesorsk\u00fd sbor o z\u00edsk\u00e1n\u00ed vhodn\u00e9ho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho z\u00e1vodu, kter\u00fd by slou\u017eil k praktick\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdchov\u011b poslucha\u010d\u016f, co\u017e se mu poda\u0159ilo b\u011bhem pozemkov\u00e9 reformy. Po prohl\u00eddce n\u011bkolika b\u00fdval\u00fdch zest\u00e1tn\u011bn\u00fdch c\u00edsa\u0159sk\u00fdch dvor\u016f v okol\u00ed Prahy a n\u011bkolika jin\u00fdch soukrom\u00fdch objekt\u016f projevil ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed Vladislav Brdl\u00edk z\u00e1jem o dv\u016fr v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi a Netluk s ml\u00fdnem Podleskem, kter\u00e9 pat\u0159ily kn\u00ed\u017eeti Janu II. z Lichten\u0161tejna. Ml\u00fdn v Podlesku m\u011bla v pron\u00e1jmu firma \u201eParn\u00ed automatick\u00e9 ml\u00fdny J. Mencl, spole\u010dnost s.r.o. v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi\u201d, kter\u00e1 byla d\u00e1na do likvidace a po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed dne 1. \u00fanora 1921 vymaz\u00e1na v obchodn\u00edm rejst\u0159\u00edku krajsk\u00e9ho soudu v Praze. Po parcelaci 48 ha orn\u00e9 p\u016fdy sousedn\u00edm domovin\u00e1\u0159\u016fm k individu\u00e1ln\u00edmu obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed zbylo pokusn\u00e9mu vysoko\u0161kolsk\u00e9mu statku, propachtovan\u00e9ho Lichtensteinsk\u00e9ho panstv\u00ed v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, ze dvor\u016f Uh\u0159\u00edn\u011bves a Netluky: 387,22 ha rol\u00ed, 51,27 luk a 20,07 pastvin, celkem 458,56 ha pozemk\u016f.N\u00e1jemn\u00ed smlouva byla uzav\u0159ena dne 20. ledna 1920 na dobu 20 let za ro\u010dn\u00ed n\u00e1jemn\u00e9 53 318,97 K\u010d, vedle p\u0159\u00edplatku 14 266,67 K\u010d pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by stoupla cena hlavn\u00edch p\u011bstovan\u00fdch plodin. N\u00e1jemce se musel tak\u00e9 zav\u00e1zat, \u017ee bude plnit povinnost vlastn\u00edka p\u011bstovat na ur\u010dit\u00e9 plo\u0161e cukrovou \u0159epu. Dne 1. \u00fanora p\u0159evzali z\u00e1stupci \u010dsl. st\u00e1tu objekty velkostatku s ve\u0161ker\u00fdm invent\u00e1\u0159em a z\u00e1sobami a hospoda\u0159en\u00ed bylo vedeno na \u00fa\u010det ministerstva \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty v Praze. Veden\u00edm byl pov\u011b\u0159en Spr\u00e1vn\u00ed v\u00fdbor, jeho\u017e p\u0159edsedou byl zvolen Dr. Vl. Brdl\u00edk a m\u00edstop\u0159edsedou n\u00e1jemce arcibiskupsk\u00fdch statk\u016f ve \u0160t\u011bd\u0159\u00edku (Ps\u00e1ry, okres Praha-z\u00e1pad) O. Paroubek.Podnik nesl n\u00e1zev \u201e\u0160koln\u00ed z\u00e1vod\u201d, jeho \u0159editelem byl ustanoven vl\u00e1dn\u00ed rada v. v. a profesor Kr\u00e1lovsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 akademie v T\u00e1bo\u0159e V\u00e1clav Rosam, kter\u00e9mu byl p\u0159echodn\u011b p\u0159id\u011blen dosavadn\u00ed vrchn\u00ed spr\u00e1vce objektu Anton\u00edn \u010cepela a dva asistenti \u010ces. vys. u\u010den\u00ed technick\u00e9ho Ing. Zl. Bilian a Ing. V. Wildman. Kr\u00e1lovsk\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 akademie v T\u00e1bo\u0159e byla po vzniku \u010ceskoslovenska na podklad\u011b z\u00e1kona ze dne 24. \u010dervence 1919 zru\u0161ena a nahrazena Vysokou \u0161kolou zem\u011bd\u011blskou v Brn\u011b. N\u00e1hradou za zru\u0161enou hospod\u00e1\u0159skou akademii vl\u00e1da z\u0159\u00eddila v T\u00e1bo\u0159e st\u0159edn\u00ed \u010dty\u0159letou hospod\u00e1\u0159skou \u0161kolu s n\u00e1zvem \u201eZemsk\u00e1 vy\u0161\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161kola\u201c, kter\u00e1 m\u011bla vychov\u00e1vat samostatn\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159e (statk\u00e1\u0159e, roln\u00edky, n\u00e1jemce dvor\u016f).\nV roce 1921 ministr zem\u011bd\u011blstv\u00ed prof. Dr. Vladislav Brdl\u00edk obdr\u017eel od \u201eDru\u017estva hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch lihovar\u016f v Praze\u201d pen\u011b\u017eit\u00fd dar k zakoupen\u00ed dvor\u016f v pron\u00e1jmu. Dru\u017estvo hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch lihovar\u016f pro prodej lihu v Praze sd\u011blilo p\u0159\u00edpisem ze dne 27. dubna 1921 Spr\u00e1vn\u00edmu v\u00fdboru \u0161kol. statku v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, \u017ee v\u011bnuje st\u00e1tu obnos 5 000 000 K\u010d na zakoupen\u00ed dosud pronajat\u00fdch dvor\u016f Uh\u0159\u00edn\u011bves a Netluky pro \u00fa\u010dely Vys. \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a les. in\u017e. v Praze, p\u0159i\u010dem\u017e z obnosu m\u011bla b\u00fdt zaplacena kupn\u00ed cena a zbytek v\u011bnov\u00e1n na vybudov\u00e1n\u00ed pokusn\u00e9ho lihovaru p\u0159i statku a na podporu v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch k povznesen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby a zvl\u00e1\u0161t\u011b zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho pr\u016fmyslu.Dar byl v\u00e1z\u00e1n na podm\u00ednky: 1. \u017ee od \u010dist\u00e9ho zisku v\u00fdnosu \u0161koln\u00edho z\u00e1vodu bude ur\u010dit\u00fd, bl\u00ed\u017ee stanoven\u00fd obnos v\u011bnov\u00e1n ka\u017edoro\u010dn\u011b st\u00e1tem na produktivn\u00ed investice statku a \u017ee o pou\u017eit\u00ed tohoto obnosu rozhodne Spr\u00e1vn\u00ed v\u00fdbor statku se schv\u00e1len\u00edm ministerstva \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty. 2. \u017ee lihovaru, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt podle p\u0159\u00e1n\u00ed d\u00e1rc\u016f p\u0159i statku vybudov\u00e1n, bude pou\u017e\u00edv\u00e1no tak\u00e9 pro lihovarskou \u0161kolu v Praze k cvi\u010dn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm a 3. \u017ee daruj\u00edc\u00ed dru\u017estvo bude ve Spr\u00e1vn\u00edm v\u00fdboru \u0161koln\u00edho statku zastoupeno 2 \u010dleny.Po dlouh\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed uzav\u0159el \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t 21. \u00fanora 1923 kupn\u00ed smlouvu na prozat\u00edm pronaj\u00edman\u00fd are\u00e1l s pozemky o rozloze 575 ha s ve\u0161ker\u00fdmi pr\u00e1vy, povinnostmi a budovami za 2 970.000,\u2014 K\u010d. K tomu byl p\u0159evzat \u017eiv\u00fd a mrtv\u00fd invent\u00e1\u0159, osivo a z\u00e1soby za celkovou \u010d\u00e1stku 1 800 000,\u2014 K\u010d a vedle pronajat\u00fdch pozemk\u016f byly do kupn\u00ed smlouvy p\u0159id\u00e1ny i ostatn\u00ed p\u0159in\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed pozemky, lesy a rybn\u00edky, jejich\u017e \u010dist\u00fd katastr\u00e1ln\u00ed v\u00fdnos \u010dinil dohromady 16 287,04- K\u010d.Po p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kona \u010d. 404 Sb. z. a n. ze dne 18. prosince 1922 o \u00faprav\u011b hospoda\u0159en\u00ed ve st\u00e1tn\u00edch z\u00e1vodech byl v roce 1925 dosavadn\u00ed Spr\u00e1vn\u00ed v\u00fdbor \u0160koln\u00edho z\u00e1vodu p\u0159em\u011bn\u011bn na \u0159editelstvo, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 z\u00e1stupc\u016f profesorsk\u00e9ho sboru Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed p\u0159i \u010cVUT v Praze, ze dvou z\u00e1stupc\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9 praxe a ze dvou z\u00e1stupc\u016f \u201eDru\u017estva hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch lihovar\u016f\u201d (na z\u00e1klad\u011b podm\u00ednky stanoven\u00e9 v darovac\u00ed listin\u011b). \u0158editelstv\u00ed v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi bylo p\u0159em\u011bn\u011bno v \u201eM\u00edstn\u00ed spr\u00e1vu\u201d. P\u0159i ministerstvu \u0161kolstv\u00ed byl z\u0159\u00edzen Spr\u00e1vn\u00ed sbor a St\u00e1l\u00e1 revizn\u00ed komise.\u0160koln\u00ed z\u00e1vod byl veden jako st\u00e1tn\u00ed podnik, na kter\u00e9m poslucha\u010di \u201eVysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed v Praze\u201d (nyn\u00ed \u010cesk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 univerzita v Praze) vykon\u00e1vali po cel\u00fd rok povinnou a o pr\u00e1zdnin\u00e1ch pr\u00e1zdninovou praxi. Vedle toho z\u00e1vod slou\u017eil v\u00fdzkumnick\u00fdm a pokusnick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Dv\u016fr Uh\u0159\u00edn\u011bves se nach\u00e1zel na severov\u00fdchodn\u00edm okraji m\u011bsta Uh\u0159\u00edn\u011bvsi a hned za n\u00edm navazovaly scelen\u00e9 pozemky, kter\u00e9 se prost\u00edraly severoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem v pruhu 1,5-2 km \u0161irok\u00e9m. Dv\u016fr Netluky le\u017eel 1,\u0417 km od dvora Uh\u0159\u00edn\u011bvsi a ml\u00fdn v Podlesku byl od Netluk vzd\u00e1len 1,5 km vzd\u00e1a p\u0159i rybn\u00edce o 15 ha. K \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici m\u011bl z\u00e1vod ze dvora Uh\u0159\u00edn\u011bvsi 1 km a ze dvora Netluk 2,5 km, v\u011bt\u0161inou po dobr\u00e9 dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed silnici. Cukrovar byl od dvora Uh\u0159\u00edn\u011bves vzd\u00e1len po silnici 0,5 km.\nZ\u00e1vod byl obhospoda\u0159ov\u00e1n podle t\u0159\u00ed osevn\u00edch postup\u016f: \nUh\u0159\u00edn\u011bves: 1. jetel, 2. semena\u010dka (cukrovka), 3. p\u0161enice, 4. cukrovka, 5. je\u010dmen, 6. cukrovka, brambory, slune\u010dnice, kuku\u0159ice, 7. p\u0161enice, 8. cukrovka, 9. je\u010dmen\nNetluky I: 1. jetel, 2. cukrovka, 3. je\u010dmen, 4. cukrovka, 5. p\u0161enice, 6. cukrovka, 7. je\u010dmen, 8. \u017eito s jetelem\nNetluky II: 1. jetel, 2. \u0159epka, 3. p\u0161enice (\u017eito), 4. brambory, 5. je\u010dmen, \u017eito s jetelemCukrovka byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nahrazov\u00e1na krmnou \u0159epou, podle pot\u0159eby se p\u011bstovala vojt\u011b\u0161ka (oby\u010dejn\u011b p\u011btilet\u00e1). tak\u00e9 jetel byl nahrazov\u00e1n vojt\u011b\u0161kou. Na sil\u00e1\u017e se pou\u017e\u00edvala slune\u010dnice. Chl\u00e9vskou mrvou se hnojilo u dvora Uh\u0159\u00edn\u011bvsi na 40% pol\u00ed a u Netluk na 35% v\u0161ech pol\u00ed. Um\u011bl\u00e1 hnojiva (tzv. strojen\u00e1) se pou\u017e\u00edvala metodou \u201eMitcherlichovou\u201c a \u201eNeubauerovou\u201d. Chov kon\u00ed se nevedl, hov\u011bz\u00ed dobytek se p\u011bstoval na ml\u00e9ko a v z\u00e1vod\u011b se nach\u00e1zela ml\u00e9k\u00e1rna, kde se vyr\u00e1b\u011bly ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00fdrobky. Ml\u00fdn v Podlesku byl vybaven vodn\u00ed turbinou. V dob\u011b nedostatku vody poh\u00e1n\u011bl ml\u00fdn motor na nas\u00e1van\u00fd plyn. V ml\u00fdn\u011b se mlela pot\u0159ebn\u00e1 mouka pro pot\u0159eby z\u00e1vodu i \u0161rotovalo se tam obil\u00ed. U d\u00edlen v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi se nach\u00e1zel ml\u00fdn na mlet\u00ed sl\u00e1my, dopln\u011bn\u00fd za\u0159\u00edzen\u00edm na v\u00fdrobu melasov\u00fdch krmiv a uk\u00e1zkov\u00e1 su\u0161\u00e1rna na ovoce. D\u00e1le se zde nach\u00e1zela stanice na zhodnocov\u00e1n\u00ed sl\u00e1my podle \u201eBeckmannovy metody\u201d. St\u00e1l\u00fdch \u010deled\u00edn\u016f zam\u011bstn\u00e1val z\u00e1vod 20, st\u00e1l\u00fdch denn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f a d\u011blnic 50, k tomu ka\u017edoro\u010dn\u011b nab\u00edral 50 sez\u00f3nn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, k tomu m\u011bl 8 m\u00edst z\u0159\u00edzeneck\u00fdch.\nPo p\u0159evzet\u00ed objektu byla pro poslucha\u010de z\u0159\u00edzena menza, ve kter\u00e9 se stravovali b\u011bhem povinn\u00e9 i pr\u00e1zdninov\u00e9 praxe. V prvn\u00edm pat\u0159e budovy \u00fa\u0159adovny se nach\u00e1zely od roku 1930 lo\u017enice a pracovna pro student, vybaven\u00e9 pot\u0159ebn\u00fdm n\u00e1bytkem a za\u0159\u00edzen\u00edm pro 20 nocle\u017en\u00edk\u016f. D\u00e1le se zde nal\u00e9zala parn\u00ed pr\u00e1delna se su\u0161\u00e1rnou, kter\u00e1 m\u011bla umo\u017enit rychlej\u0161\u00ed st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed skupin v dob\u011b hlavn\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch prac\u00ed. V p\u0159\u00edzem\u00ed budovy se nach\u00e1zel nov\u00fd biograf, ve kter\u00e9m byly poslucha\u010d\u016fm prom\u00edt\u00e1ny filmy vlastn\u00ed v\u00fdroby, pou\u010dn\u00e9 filmy dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed v\u00fdroby.Praxe poslucha\u010d\u016f se d\u011blila na povinnou a pr\u00e1zdninovou. Povinnou vykon\u00e1vali poslucha\u010di v\u0161ech IV. ro\u010dn\u00edk\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho odboru Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed b\u011bhem \u0161koln\u00edho roku. Ka\u017ed\u00fd t\u00fdden ji absolvovala jedna skupina, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se v\u011bt\u0161inou z 18 poslucha\u010d\u016f jednoho ro\u010dn\u00edku. Skupina na z\u00e1vod\u011b bydlela a tak\u00e9 se zde stravovala. B\u011bhem dne rozd\u011blena do men\u0161\u00edch, kter\u00e9 sledovaly zem\u011bd\u011blsk\u00fd provoz. Ve\u010der se konaly spole\u010dn\u00e1 sezen\u00ed za \u00fa\u010delem v\u00fduky k cel\u00e9mu za\u0159\u00edzen\u00ed.\n\u00dastav pro hospod\u00e1rnost pr\u00e1ce v zem\u011bd\u011blstv\u00ed byl v r. 1926 p\u0159i\u010dlen\u011bn ke \u0161koln\u00edmu z\u00e1vodu a v roce 1930 se p\u0159em\u00edstil do nov\u011b postaven\u00e9 budovy, ve kter\u00e9 s\u00eddlily \u00fa\u0159adovny, d\u00edlna truhl\u00e1\u0159sk\u00e1 a z\u00e1me\u010dnicko-mechanick\u00e1, muzeum, p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 s\u00ed\u0148, kter\u00e1 slou\u017eila t\u00e9\u017e jako knihovna, laborato\u0159 chemick\u00e1 a fyziologick\u00e1, v\u00e1hovna a temn\u00e1 komora. Administrativn\u011b spadal \u00dastav pod stolici zem\u011bd\u011blsk\u00e9 spravov\u011bdy a vedl jej \u0159editel V. Rosam. \u00dastav se zab\u00fdval studiem jednotliv\u00fdch v\u00fdkon\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pr\u00e1ce za \u00fa\u010delem jej\u00edho zjednodu\u0161en\u00ed a usnadn\u011bn\u00ed; studiem mo\u017enosti nahrazen\u00ed ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce strojovou v\u00fdrobou, zlep\u0161en\u00edm \u017eivota zem\u011bd\u011blc\u016f \u00fa\u010deln\u00fdm zjednodu\u0161en\u00edm a uleh\u010den\u00edm pracovn\u00edch v\u00fdkon\u016f, postup\u016f a pracovn\u00edch pl\u00e1n\u016f. Spolupracoval s pra\u017esk\u00fdm \u201eSt\u00e1tn\u00edm \u00fastavem pro zkou\u0161en\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f a motor\u016f\u201d p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f, n\u00e1\u0159ad\u00ed a za\u0159\u00edzen\u00ed dp provozu, po\u0159\u00e1dal pro zem\u011bd\u011blce r\u016fzn\u00e9 kurzy (nap\u0159. traktor\u00e1\u0159sk\u00fd) a p\u0159edv\u00e1d\u011bl hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 stroje.Se stolic\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho stavitelstv\u00ed spolupracoval na zlep\u0161en\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov s ohledem na hospod\u00e1rnost pr\u00e1ce. Zab\u00fdval se postupy p\u0159i ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed chl\u00e9vsk\u00e9 mrvy, provzdu\u0161\u0148ov\u00e1n\u00edm p\u016fdy, pov\u011btrnostn\u00edmi vlivy na kultury rostlin a \u0159adou dal\u0161\u00edch prac\u00ed z chovu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at. Na n\u011bkter\u00e9 vyn\u00e1lezy m\u011bl patentov\u00e1ny. V\u00fdsledky sv\u00fdch prac\u00ed publikoval zejm\u00e9na v \u010dasopise \u201eZhospod\u00e1rn\u011bn\u00ed pr\u00e1ce v zem\u011bd\u011blstv\u00ed\u201c, kter\u00fd vych\u00e1zel jako p\u0159\u00edloha \u201eZem\u011bd\u011blsk\u00e9 Jednoty\u201c a v \u201eZem\u011bd\u011blsk\u00e9m Archivu\u201c. Jednotliv\u00e9 pr\u00e1ce vych\u00e1zely i v jin\u00fdch odborn\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch \u010dasopisech dom\u00e1c\u00edch i zahrani\u010dn\u00edch.\nPro st\u00e1l\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 d\u011bln\u00edky byla vybudov\u00e1na kolonie d\u011blnick\u00fdch domk\u016f s vodovodem, elektrick\u00fdm osv\u011btlen\u00edm a zahr\u00e1dkami. P\u0159i objektu ml\u00e9k\u00e1rny se nach\u00e1zela pro d\u011blnick\u00e9 zam\u011bstnance \u010d\u00edt\u00e1rna, koupelny a pek\u00e1rna.Vysok\u00e1 \u0161kola zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed byla um\u00edst\u011bna v novostavb\u011b techniky v Dejvic\u00edch, kde se nach\u00e1zelo d\u011bkanstv\u00ed spole\u010dn\u00e9 ob\u011bma odbor\u016fm, 25 \u00fastav\u016f, \u0159editelstv\u00ed \u0161koln\u00edho statku Uh\u0159\u00edn\u011bves, \u0159editelstv\u00ed \u0161koln\u00edho statku Kostelec nad \u010cern\u00fdmi lesy, spolek poslucha\u010d\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho in\u017een\u00fdrstv\u00ed a spolek poslucha\u010d\u016f lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed. \u00dastav zv\u011brol\u00e9ka\u0159sk\u00fd z\u016fstal ve star\u00fdch m\u00edstnostech na Vinohradech v ulici Na Koza\u010dce. Mnoh\u00e9 \u00fastavy byly dopln\u011bny v\u00fdzkumn\u00fdmi stanicemi s pr\u00e1vem ve\u0159ejnosti (bakteriologick\u00e1 stanice, mlyn\u00e1\u0159sk\u00e1 stanice, \u00fastav pro zkou\u0161en\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f) a spolupracovaly \u00fazce se zem\u011bd\u011blskou prax\u00ed.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byly obnoveny v\u00fdzkumn\u00e9 \u00fastavy \u010cesk\u00e9ho vysok\u00e9ho u\u010den\u00ed technick\u00e9ho v Praze a to: 1. St\u00e1tn\u00ed v\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav pro bakteriologii zem\u011bd\u011blskou v Praze-Dejvic\u00edch, 2. V\u00fdzkumn\u00e1 stanice mlyn\u00e1\u0159sk\u00e1 v Praze-Dejvic\u00edch, 3. St\u00e1tn\u00ed autorizovan\u00fd \u00fastav pro zkou\u0161en\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f a motor\u016f v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, 4. \u0160koln\u00ed z\u00e1vod zem\u011bd\u011blsk\u00fd v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, 5. \u0160koln\u00ed lesn\u00ed statek v Kostelci nad \u010cern\u00fdmi lesy a 6. Selek\u010dn\u00ed stanice v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi.\n\u0160koln\u00ed z\u00e1vod zem\u011bd\u011blsk\u00fd v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi byl \u0159\u00edzen \u0159editelstv\u00edm v Praze-Dejvic\u00edch, jeho\u017e p\u0159edsedou byl jmenov\u00e1n prof. Ing. Dr. Stanislav Knor, v \u010dele m\u00edstn\u00ed spr\u00e1vy z\u00e1vodu v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi st\u00e1l p\u0159ednosta Ing. Josef Matula. \u0160koln\u00ed z\u00e1vod byl demonstra\u010dn\u00edm objektem Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed, extern\u00ed z\u00e1jemci byli p\u0159ij\u00edm\u00e1ni jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, a to pouze v dob\u011b mimo \u0161koln\u00edch pr\u00e1zdnin, kdy zde prob\u00edhala pr\u00e1zdninov\u00e1 praxe poslucha\u010d\u016f Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed.\nSt\u00e1tn\u00ed autorizovan\u00fd \u00fastav pro zkou\u0161en\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch stroj\u016f v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, jeho\u017e p\u0159ednostou byl jmenov\u00e1n prof. Ing. Dr. Josef Anderle, asistentem Ing. V\u00e1clav Ko\u0161\u00e1k.\nSelek\u010dn\u00ed stanice v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se oborem odr\u016fdov\u00e9ho pokusnictv\u00ed, aklimatizace a zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00ed kulturn\u00edch rostlin, p\u0159ednostou stanice byl jmenov\u00e1n prof. Ing. Dr. Jan Jel\u00ednek, asistentem Ing. Emanuel Kub\u00ed\u010dka.\n\u2014Rud\u00e9 pr\u00e1vo, 23. 1. 1948\nPo \u00fanoru 1948 prod\u011blal zm\u011bny i \u0160koln\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fd z\u00e1vod, p\u0159i kter\u00e9m ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed po\u0159\u00e1dalo v\u00fdcvikov\u00e9 kurzy pro dru\u017estevn\u00edky JZD a \u0159adu jin\u00fdch kurz\u016f pro v\u00fdchovu budouc\u00edch k\u00e1dr\u016f. Ve dnech 26. 2. - 3. 3. 1951 byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n ve \u0161koln\u00edm z\u00e1vod\u011b Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a lesn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi prvn\u00ed kurz strojn\u00edho dojen\u00ed. \u00dakolem absolvent\u016f kurzu pak byl v\u00fdcvik doji\u010d\u016f a povznesen\u00ed \u00farovn\u011b strojn\u00edho dojen\u00ed v JZD v jednotliv\u00fdch kraj\u00edch. V pl\u00e1nu byly kurzy pro obvodn\u00ed zootechniky.\n\u2014Rud\u00e9 pr\u00e1vo, 7.12.1948\nPo zru\u0161en\u00ed V\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v Praze Dejvic\u00edch v roce 1951 byl Ministerstvem zem\u011bd\u011blstv\u00ed z\u0159\u00edzen V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdroby (na z\u00e1klad\u011b vyhl\u00e1\u0161ky Ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed \u010d. 53/1951 \u00da. L., ze dne 12. ledna 1951 o z\u0159\u00edzen\u00ed v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00fdch). Navazoval na \u010dinnosti Zemsk\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu zootechnick\u00e9ho v Brn\u011b, kter\u00fd byl zalo\u017een v roce 1922 a b\u00fdval\u00e9ho \u00dastavu pro zhospod\u00e1rn\u011bn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pr\u00e1ce v Praze-Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, zalo\u017een\u00e9m v roce 1928. V roce 1953 byla z\u0159\u00edzena \u010ceskoslovensk\u00e1 akademie zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u011bd a V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdroby (V\u00da\u017dV) byl p\u0159elo\u017een do uh\u0159\u00edn\u011bvsk\u00e9ho are\u00e1lu tehdej\u0161\u00edho \u0161koln\u00edho statku Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v Praze, kde s\u00eddl\u00ed dosud.\n \n\u00dastav se soust\u0159edil na v\u00fdzkum v oblasti v\u011bdn\u00edch discipl\u00edn souvisej\u00edc\u00edch s \u017eivo\u010di\u0161nou v\u00fdrobou (nap\u0159. v\u00fdzkum genetiky, \u0161lecht\u011bn\u00ed, v\u00fd\u017eivy, chovu, reprodukci, atp.) Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00fastavu byla knihovna, kter\u00e1 slou\u017eila a slou\u017e\u00ed pouze intern\u00edm pot\u0159eb\u00e1m pracovn\u00edk\u016f (pro obory molekul\u00e1rn\u00ed genetika, reproduk\u010dn\u00ed biologie, genetika, biometrika, \u0161lecht\u011bn\u00ed a plemen\u00e1\u0159stv\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at, technologie chovu, v\u00fd\u017eiva hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at a ekologie). \nVedle odborn\u00fdch besed, kurz\u016f a odborn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pro JZD, Strojn\u00ed traktorov\u00e9 stanice, St\u00e1tn\u00ed statky, p\u016fsobili pracovn\u00edci z V\u00da\u017dV v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi na r\u016fzn\u00fdch odborn\u00fdch aktivech, konferenc\u00edch, v D\u011blnick\u00fdch \u0161kol\u00e1ch pr\u00e1ce (D\u0160P) a Zem\u011bd\u011blsk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch pr\u00e1ce (Z\u0160P). Rozhodnut\u00edm Ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivy \u010cSR \u010d. j. 732/74-111/2 ze dne 28. 6. 1974 byl V\u00da\u017dV ke dni 1. 7. 1974 p\u0159eveden do p\u016fsobnosti Ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Kolem roku 1976 byl zalo\u017een Jezdeck\u00fd klub v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdroby v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi.\nV\u00da\u017dV vlastn\u00ed komplexn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed z\u00e1kladu a \u00fa\u010delov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, obhospoda\u0159uje kolem 800 ha zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy v Uh\u0159\u00edn\u011bvsi, Netluk\u00e1ch a Kr\u00e1lovic\u00edch a vyu\u017e\u00edv\u00e1 deta\u0161ovan\u00e9 pracovi\u0161t\u011b chovu prasat v Kostelci nad Orlic\u00ed. V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav spolupracuje s \u010cZU Praha, kter\u00e1 zde realizuje bloky studentsk\u00fdch prax\u00ed a cvi\u010den\u00ed z odborn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, d\u00e1le V\u00da\u017dV po\u0159\u00e1d\u00e1 exkurze z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol a gymn\u00e1zi\u00ed, odborn\u00e9 kurzy pro p\u0159epravce zv\u00ed\u0159at. Are\u00e1ly a objekty se pr\u016fb\u011b\u017en\u011b modernizuj\u00ed.\n \nZ\u00e1mek Uh\u0159\u00edn\u011bves na hrady.cz\nInternetov\u00e9 str\u00e1nky hotelu Na Z\u00e1me\u010dku Archivov\u00e1no 19. 3. 2012 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Thiopental sodn\u00fd? <<>>: Thiopental sodn\u00fd, zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e jako thiopental, thiopentone sodium, trapanal \u010di Sodium Pentothal (ochrann\u00e1 zn\u00e1mka Abbott Laboratories), je barbitur\u00e1tov\u00e9 celkov\u00e9 anestetikum s rychl\u00fdm n\u00e1stupem a kr\u00e1tk\u00fdm p\u016fsoben\u00edm. Jedn\u00e1 se o nitro\u017eiln\u00ed barbitur\u00e1t s ultrakr\u00e1tk\u00fdm \u00fa\u010dinkem. Thiopenthal sodn\u00fd funguje jako depresivum a n\u011bkdy se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i neleg\u00e1ln\u00edch v\u00fdsle\u0161\u00edch \u2013 ne ke zp\u016fsoben\u00ed bolesti (ve skute\u010dnosti m\u00e1 p\u0159esn\u011b opa\u010dn\u00fd efekt), ale k oslaben\u00ed v\u016fle osoby a k jej\u00edmu snaz\u0161\u00edmu podlehnut\u00ed tlaku. Thiopenthal je z\u00e1kladn\u00edm l\u00e9kem ze seznamu Sv\u011btov\u00e9 zdravotnick\u00e9 organizace, co\u017e je seznam minim\u00e1ln\u00edch l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch po\u017eadavk\u016f pro syst\u00e9m z\u00e1kladn\u00ed zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de.\nBarbitur\u00e1ty jsou t\u0159\u00eddou l\u00e1tek, kter\u00e1 p\u016fsob\u00ed na GABAA receptor v mozku a spin\u00e1ln\u00edch vl\u00e1knech. GABAA receptor je inhibi\u010dn\u00ed kan\u00e1l, kter\u00fd sni\u017euje neuronovou aktivitu. Barbitur\u00e1ty zesiluj\u00ed inhibi\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinek GABAA receptoru. Barbitur\u00e1ty, benzodiazepiny a ethanol se v\u0161echny v\u00e1\u017eou na GABAA receptor, ale barbitur\u00e1ty maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed afinitu a nejdel\u0161\u00ed polo\u010das vazby. To vysv\u011btluje, pro\u010d p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed barbitur\u00e1ty m\u016f\u017ee b\u00fdt smrteln\u00e9, kde\u017eto p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed benzodiazepiny samo o sob\u011b typicky smrteln\u00e9 neb\u00fdv\u00e1. Jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed je, \u017ee barbitur\u00e1ty mohou aktivovat GABA receptory i v nep\u0159\u00edtomnosti molekuly GABA, kde\u017eto benzodiazepiny k projeven\u00ed \u00fa\u010dinku pot\u0159ebuj\u00ed p\u0159\u00edtomnost GABA: takto lze vysv\u011btlit \u0161ir\u0161\u00ed \u00fa\u010dinky barbitur\u00e1t\u016f na centr\u00e1ln\u00ed nervov\u00fd syst\u00e9m. Barbitur\u00e1ty maj\u00ed anestetick\u00e9, sedativn\u00ed a hypnotick\u00e9 vlastnosti, nemaj\u00ed analgetick\u00e9 \u00fa\u010dinky.\nThiopental je barbitur\u00e1t s ultrakr\u00e1tk\u00fdm \u00fa\u010dinkem a nej\u010dast\u011bji se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro \u00favodn\u00ed f\u00e1zi celkov\u00e9 anestezie. Po aplikaci pomoc\u00ed nitro\u017eiln\u00ed injekce l\u00e1tka rychle pronik\u00e1 do mozku a b\u011bhem 30 a\u017e 45 sekund zp\u016fsobuje ztr\u00e1tu v\u011bdom\u00ed. B\u011bhem jedn\u00e9 minuty l\u00e1tka dosahuje \u0161pi\u010dkov\u00e9 koncentrace okolo 60 % celkov\u00e9 d\u00e1vky v mozku. N\u00e1sledn\u011b se \u0161\u00ed\u0159\u00ed do zbytku t\u011bla a za 5 a\u017e 10 minut klesne koncentrace v mozku natolik, \u017ee se navr\u00e1t\u00ed v\u011bdom\u00ed.\nNorm\u00e1ln\u00ed d\u00e1vka thiopentalu (obvykle 4\u20136 mg/kg) podan\u00e1 t\u011bhotn\u00e9 \u017een\u011b pro chirurgicky veden\u00fd porod (c\u00edsa\u0159sk\u00fd \u0159ez) j\u00ed rychle zp\u016fsob\u00ed bezv\u011bdom\u00ed, kde\u017eto d\u00edt\u011b v jej\u00ed d\u011bloze z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159i v\u011bdom\u00ed. Ov\u0161em v\u011bt\u0161\u00ed nebo opakovan\u00e1 d\u00e1vka m\u016f\u017ee zp\u016fsobit poruchy v\u011bdom\u00ed i u d\u00edt\u011bte.\nThiopental se nepou\u017e\u00edv\u00e1 pro udr\u017eov\u00e1n\u00ed anestezie b\u011bhem operace, proto\u017ee p\u0159i pod\u00e1v\u00e1n\u00ed infuz\u00ed vykazuje kinetiku eliminace nult\u00e9ho \u0159\u00e1du, co\u017e vede k dlouh\u00e9mu \u010dasu do n\u00e1vratu v\u011bdom\u00ed. M\u00edsto toho se anestezie obvykle udr\u017euje plynn\u00fdm inhala\u010dn\u00edm anestetikem. Inhalovan\u00e9 anestetikum je eliminov\u00e1no pom\u011brn\u011b rychle, tak\u017ee ukon\u010den\u00ed inhala\u010dn\u00ed anestezie vede k rychl\u00e9mu n\u00e1vratu v\u011bdom\u00ed. Thiopental by k udr\u017eov\u00e1n\u00ed anestezie musel b\u00fdt pod\u00e1v\u00e1n ve velk\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch, a vzhledem k jeho biologick\u00e9mu polo\u010dasu 11,5\u201326 hodin by n\u00e1vrat k v\u011bdom\u00ed trval velmi dlouho.Thiopental se pou\u017e\u00edv\u00e1 i ve veterin\u00e1rn\u00ed medic\u00edn\u011b k vyvol\u00e1n\u00ed anestezie u zv\u00ed\u0159at. Proto\u017ee je thiopental redistribuov\u00e1n do tuku, n\u011bkter\u00e1 plemena ps\u016f, zejm\u00e9na chrti, se mohou po jeho pod\u00e1n\u00ed zotavovat pomaleji, vzhledem k n\u00edzk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed t\u011blesn\u00e9ho tuku. Thiopental se v\u017edy pod\u00e1v\u00e1 nitro\u017eiln\u011b, proto\u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt zna\u010dn\u011b dr\u00e1\u017ediv\u00fd. P\u0159i \u0161patn\u011b proveden\u00e9 injekci (do tk\u00e1n\u011b vedle \u017e\u00edly) m\u016f\u017ee doj\u00edt k nekr\u00f3ze tk\u00e1n\u011b.\nKrom\u011b vyvol\u00e1n\u00ed anestezie se thiopental historicky pou\u017e\u00edval tak\u00e9 k l\u00e9ka\u0159sky vyvolan\u00e9mu k\u00f3matu. Nyn\u00ed se m\u00edsto n\u011bj pou\u017e\u00edvaj\u00ed l\u00e1tky jako propofol.\nThiopental m\u00e1 dlouh\u00fd kontextov\u011b citliv\u00fd polo\u010das (CSHT), co\u017e znamen\u00e1, \u017ee infuze nasyt\u00ed perifern\u00ed tk\u00e1n\u011b (tuk, svaly apod.). Kdy\u017e se pod\u00e1v\u00e1n\u00ed zastav\u00ed, l\u00e1tka se z perifern\u00edch tk\u00e1n\u00ed redistribuuje zp\u011bt do krve a prodlu\u017euje \u00fa\u010dinek.\nThiopental t\u00e9\u017e p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edm d\u00e1vkov\u00e1n\u00ed vykazuje kinetiku nult\u00e9ho \u0159\u00e1du. M\u00edra odbour\u00e1v\u00e1n\u00ed se st\u00e1v\u00e1 konstantn\u00ed, co\u017e zpomaluje eliminaci z t\u011bla.\nPacient\u016fm s otokem mozku, kter\u00fd zp\u016fsobuje n\u00e1r\u016fst nitrolebn\u00edho tlaku, a\u0165 u\u017e sekund\u00e1rn\u011b po \u00farazu nebo po n\u00e1sledn\u00e9m chirurgick\u00e9m z\u00e1kroku, m\u016f\u017ee thiopental pomoci. Thiopental a barbitur\u00e1ty obecn\u011b sni\u017euj\u00ed neuronovou aktivitu a proto sni\u017euj\u00ed produkci osmoticky aktivn\u00edch metabolit\u016f, co\u017e pom\u016f\u017ee zmen\u0161ovat otok mozku. U pacient\u016f s v\u00fdznamn\u00fdm otokem jsou p\u0159i uveden\u00ed do k\u00f3matu lep\u0161\u00ed v\u00fdsledky. Thiopental se p\u0159i sni\u017eov\u00e1n\u00ed nitrolebn\u00edho tlaku uk\u00e1zal b\u00fdt lep\u0161\u00ed ne\u017e pentobarbital.\n Euthanazie \nThiopenthal se pou\u017e\u00edv\u00e1 nitro\u017eiln\u011b pro \u00fa\u010dely euthanazie. V Belgii a Nizozemsku byl vytvo\u0159en protokol, kter\u00fd doporu\u010duje thiopental sodn\u00fd jako ide\u00e1ln\u00ed prost\u0159edek pro uveden\u00ed do k\u00f3matu, kdy se n\u00e1sledn\u011b pod\u00e1v\u00e1 pankuroniumbromid.\nNitro\u017eiln\u00ed pod\u00e1n\u00ed je nejspolehliv\u011bj\u0161\u00ed a rychlou cestou k zaji\u0161t\u011bn\u00ed euthanazie, lze ho proto bezpe\u010dn\u011b doporu\u010dit. Nejd\u0159\u00edve se vyvol\u00e1 k\u00f3ma nitro\u017eiln\u00edm pod\u00e1n\u00edm 20 mg/kg thiopentalu sodn\u00e9ho (Nesdonal) v mal\u00e9m objemu (10 ml fyziologick\u00e9ho roztoku). Pak se pod\u00e1 trojit\u00e1 nitro\u017eiln\u00ed d\u00e1vka nedepolarizuj\u00edc\u00edho myorelaxancia, nap\u0159\u00edklad 20 mg pankuroniumdibromidu (Pavulon) nebo 20 mg vekuroniumbromidu (Norcuron). Myorelaxans se pod\u00e1v\u00e1 nejl\u00e9pe do \u017e\u00edly, k zaji\u0161t\u011bn\u00ed optim\u00e1ln\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Pouze pro pankuroniumdibromid (Pavulon) existuj\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 indikace, kdy ho lze podat i do svalu v d\u00e1vce 40 mg.\n Trest smrti \nSpole\u010dn\u011b s pankuroniumbromidem a chloridem draseln\u00fdm se thiopental pou\u017e\u00edv\u00e1 ve 35 st\u00e1tech USA k poprav\u00e1m smrt\u00edc\u00ed injekc\u00ed. Pod\u00e1v\u00e1 se megad\u00e1vka, kter\u00e1 osobu rychle p\u0159ivede do k\u00f3matu. Popravy pomoc\u00ed kombinace t\u0159\u00ed l\u00e1tek jsou obvykle \u00fa\u010dinn\u00e9 b\u011bhem 10 minut, ale jsou zn\u00e1my p\u0159\u00edpady, kdy to trvalo n\u011bkolikr\u00e1t d\u00e9le (nap\u0159. John Wayne Gacy). Pou\u017eit\u00ed samotn\u00e9ho thiopentalu by hypoteticky zp\u016fsobilo smrt p\u0159ibli\u017en\u011b za 45 minut.\nPou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed thiopentalu sodn\u00e9ho bylo p\u0159\u00ed\u010dinou toho, \u017ee se Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud USA zab\u00fdval protokolem smrt\u00edc\u00ed injekce, po studii publikovan\u00e9 v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9m \u010dasopisu The Lancet, kde pitvy popraven\u00fdch osob uk\u00e1zaly, \u017ee koncentrace thiopentalu v jejich krvi nebyla dost vysok\u00e1, aby zp\u016fsobila ztr\u00e1tu v\u011bdom\u00ed. Vylou\u010den\u00ed l\u00e9ka\u0159\u016f z \u00fa\u010dasti na poprav\u00e1ch je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zp\u016fsobeno t\u00edm, \u017ee byli vin\u011bni z ne\u0161ikovn\u00e9ho pod\u00e1v\u00e1n\u00ed l\u00e1tek.\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b n\u011bkter\u00e9 st\u00e1ty USA nahrazuj\u00ed tuto t\u0159\u00edslo\u017ekovou injekci anestetiky propofolem, fenobarbitalem \u010di midazolamem.\nThiopental se na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech sv\u011bta st\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1 jako \u201es\u00e9rum pravdy\u201c. Barbitur\u00e1ty obecn\u011b sni\u017euj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed korov\u00e9 funkce mozku. N\u011bkte\u0159\u00ed psychiat\u0159i proto p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee lhan\u00ed je slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sd\u011blov\u00e1n\u00ed pravdy a potla\u010den\u00ed vy\u0161\u0161\u00edch korov\u00fdch funkc\u00ed tak m\u016f\u017ee v\u00e9st k odkryt\u00ed \u201epravdy\u201c. Ov\u0161em spolehlivost v\u00fdpov\u011bdi pod thiopentalem je sporn\u00e1; l\u00e1tka m\u00e1 tendenci \u010dinit osobu upov\u00eddanou a spolupracuj\u00edc\u00ed s vysl\u00fdchateli, ale zku\u0161en\u00fd lh\u00e1\u0159, nebo n\u011bkdo, kdo nepravdiv\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh pevn\u011b p\u0159ijal, bude i pod vlivem thiopentalu st\u00e1le schopen lh\u00e1t.\nPsychiat\u0159i pou\u017e\u00edvali thiopental p\u0159i desenzibilizace pacient\u016f s fobiemi a k \u201evybaven\u00ed potla\u010den\u00fdch bolestn\u00fdch vzpom\u00ednek\u201c. Jedn\u00edm z psychiatr\u016f, kte\u0159\u00ed pracovali s thiopentalem, je professor Jan Bastiaans, kter\u00fd tuto proceduru pou\u017e\u00edval jako pomoc k uvoln\u011bn\u00ed traumatu u ob\u011bt\u00ed nacist\u016f.\nJako v\u0161echna rozpustn\u00e1 lipidov\u00e1 anestetika, kr\u00e1tk\u00e1 doba \u00fa\u010dinku thiopentalu je z v\u011bt\u0161iny zap\u0159\u00ed\u010din\u011bna jeho redistribuc\u00ed z centr\u00e1ln\u00edho ob\u011bhov\u00e9ho syst\u00e9mu do svalov\u00fdch a tukov\u00fdch tk\u00e1n\u00ed. Po redistribuci se voln\u00fd zbytek v krvi metabolizuje v j\u00e1trech. Thiopental sodn\u00fd se metabolizuje p\u0159edev\u0161\u00edm na pentobarbital, kyselinu 5-ethyl-5-(1'-methyl-3'-hydroxybutyl)-2-thiobarbiturovou a kyselinu 5-ethyl-5-(1'-methyl-3'-karboxypropyl)-2-thiobarbiturovou.\nObvykl\u00e1 d\u00e1vka thiopentalu pro vyvol\u00e1n\u00ed anestezie je 3 a\u017e 7 mg/kg; mnoho faktor\u016f to v\u0161ak m\u016f\u017ee zm\u011bnit. Premedikace sedativy, nap\u0159\u00edklad benzodiazepiny nebo klonidinem sni\u017euje po\u017eadavky, podobn\u011b jako n\u011bkter\u00e9 specifick\u00e9 chorobn\u00e9 stavy a jin\u00e9 faktory.\nStejn\u011b jako skoro v\u0161echny anestetick\u00e9 l\u00e1tky, thiopental zp\u016fsobuje kardiovaskul\u00e1rn\u00ed a respira\u010dn\u00ed depresi, vedouc\u00ed na hypotenzi, apnoeu a obstrukce d\u00fdchac\u00edch cest. Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f by m\u011bli thiopental pod\u00e1vat jen pat\u0159i\u010dn\u011b vy\u0161kolen\u00ed odborn\u00edci, a to jen v prost\u0159ed\u00ed dostate\u010dn\u011b vybaven\u00e9m pro \u0159e\u0161en\u00ed t\u011bchto probl\u00e9m\u016f. Mezi vedlej\u0161\u00ed \u00fa\u010dinky pat\u0159\u00ed bolest hlavy, delirium, prodlou\u017een\u00e1 ospalost a nausea. T\u011bsn\u011b po nitro\u017eiln\u00edm pod\u00e1n\u00ed thiopentalu n\u00e1sleduj\u00ed pachov\u00e9 pocity, n\u011bkdy popisovan\u00e9 jako hnij\u00edc\u00ed cibule. Efekty kocoviny mohou p\u0159etrv\u00e1vat a\u017e 36 hodin.\nI kdy\u017e molekula thiopentalu obsahuje jeden atom s\u00edry, nejde o sulfonamid a neprojevuj\u00ed se alergick\u00e9 reakce na sirn\u00e1 l\u00e9\u010diva.\nPod\u00e1n\u00ed thiopentalu spole\u010dn\u011b s pentoxifylinem zp\u016fsobuje u potkan\u016f smrt akutn\u00edm ed\u00e9mem plic. Tento ed\u00e9m nen\u00ed zp\u016fsobov\u00e1n selh\u00e1n\u00edm srdce ani plicn\u00ed hypertenz\u00ed, n\u00fdbr\u017e zv\u00fd\u0161enou permeabilitou plicn\u00edch c\u00e9v.\nThiopental sodn\u00fd objevili na za\u010d\u00e1tku 30. let 20. stolet\u00ed Ernest H. Volwiler a Donalee L. Tabern, pracuj\u00edc\u00ed v Abbott Laboratories. Na \u010dlov\u011bku byl poprv\u00e9 pou\u017eit 8. b\u0159ezna 1934 Dr. Ralph M. Watersem p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jeho vlastnost\u00ed, kter\u00e9 byly kr\u00e1tkodob\u011b anestetick\u00e9 a p\u0159ekvapiv\u011b m\u00e1lo analgetick\u00e9. O t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji zah\u00e1jil Dr. John S. Lundy na \u017e\u00e1dost spole\u010dnosti Abbott klinick\u00e9 zkou\u0161ky thiopentalu na Mayo Clinic.Thiopental je s oblibou spojov\u00e1n s mno\u017estv\u00edm anestetick\u00fdch \u00famrt\u00ed ob\u011bt\u00ed \u00fatoku na Pearl Harbor. Tato \u00famrt\u00ed, pom\u011brn\u011b kr\u00e1tce po objeven\u00ed l\u00e1tky, byla zp\u016fsobena velk\u00fdmi d\u00e1vkami pod\u00e1van\u00fdmi pacient\u016fm s traumatick\u00fdm \u0161okem. D\u016fkazy vy\u0161ly najevo d\u00edky uz\u00e1kon\u011bn\u00ed svobody informac\u00ed a byly revidov\u00e1ny \u010dasopisem \u201eBritish Journal of Anaesthesia\u201c. Anestezie thiopentalem byla na sv\u00e9m po\u010d\u00e1tku, nicm\u00e9n\u011b jen 13 z 344 zran\u011bn\u00fdch, kte\u0159\u00ed byli p\u0159ijati do Tripler Army Hospital, nep\u0159e\u017eilo.\nThiopental je st\u00e1le z\u0159\u00eddka u\u017e\u00edv\u00e1n jako rekrea\u010dn\u00ed droga, obvykle odcizen\u00e1 u veterin\u00e1\u0159\u016f nebo jin\u00fdch legitimn\u00edch u\u017eivatel\u016f. Ov\u0161em obvykle b\u00fdvaj\u00ed preferov\u00e1na sedativa, nap\u0159\u00edklad benzodiazepiny, zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed thiopentalu se st\u00e1v\u00e1 neobvykl\u00fdm a v\u00fdjime\u010dn\u00fdm.\nV roce 1993 vydala skupina Anthrax v r\u00e1mci alba Sound of White Noise p\u00edse\u0148 nazvanou C11H17N2O2SNA (Sodium Pentothal).\nHenry Winkler, kter\u00fd v televizn\u00ed show Happy Days hr\u00e1val Arthura \u201eThe Fonz\u201c Fonzerelliho, se p\u0159iznal ke zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u201es\u00e9ra pravdy\u201c v 70. a 80. letech.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sodium thiopental na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mayrhofen? <<>>: Mayrhofen je obec v Rakousku ve spolkov\u00e9 zemi Tyrolsko v okrese Schwaz. Poprv\u00e9 se obec Mayrhofen vyskytuje v urb\u00e1\u0159i salcbursk\u00e9 diec\u00e9ze, kter\u00fd byl seps\u00e1n kolem roku 1200.\n\u017dije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 3 900 obyvatel.", "<<>>: Co je Hydrochlorid? <<>>: Hydrochloridy jsou soli, kter\u00e9 se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed p\u0159i reakci kyseliny chlorovod\u00edkov\u00e9 s organickou z\u00e1sadou, nej\u010dast\u011bji s aminy.\nNap\u0159\u00edklad reakc\u00ed HCl s pyridinem (C5H5N) vznik\u00e1 jeho hydrochlorid, pyridiniumchlorid. Vzorec t\u00e9to l\u00e1tky lze ps\u00e1t jako C5H5N\u00b7HCl nebo jako C5H5NH+ Cl\u2212.\nHydrochloridy se naz\u00fdvaj\u00ed podle n\u00e1zvu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 z\u00e1sady, ke kter\u00e9mu se p\u0159ipoj\u00ed slovo hydrochlorid, v nov\u011bj\u0161\u00ed variant\u011b spojeno spojovn\u00edkem (nap\u0159. pyridin-hydrochlorid). P\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed vych\u00e1z\u00ed z n\u00e1zvu kationtu a aniontu (nap\u0159. pyridinium-chlorid).P\u0159evod nerozpustn\u00fdch amin\u016f na jejich hydrochloridy je obvykl\u00fdm zp\u016fsobem, jak je p\u0159em\u011bnit v rozpustn\u00e9 slou\u010deniny.\nchloridy\nkvart\u00e9rn\u00ed amoniov\u00e9 slou\u010deniny\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Hydrochloride na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Nj\u00e1ja? <<>>: Nj\u00e1ja (v d\u00e9van\u00e1gar\u00ed \u0928\u094d\u092f\u093e\u092f) je jedna ze \u0161esti ortodoxn\u00edch indick\u00fdch filosofick\u00fdch \u0161kol, naz\u00fdvan\u00e1 \"\u0161kola logiky\" nebo tak\u00e9 \"\u0161kola pozn\u00e1n\u00ed\". Je zalo\u017eena na spisech zn\u00e1m\u00fdch pod n\u00e1zvem Nj\u00e1ja s\u00fatry, jejich\u017e autorem je Aksapada G\u00f3tama (nebo Gautama; 2. stolet\u00ed p\u0159. n. l.) a popisuje prost\u0159edky, kter\u00e9 logick\u00fdm my\u0161len\u00edm vedou k pravdiv\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm.Podle nj\u00e1ji jsou mo\u017en\u00e9 \u010dty\u0159i zdroje pozn\u00e1n\u00ed (pram\u00e1na): smyslov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed (pratj\u00e1k\u0161a), logick\u00e9 odvozen\u00ed (anum\u00e1na), srovn\u00e1n\u00ed (upam\u00e1na) a sv\u011bdectv\u00ed (\u0161abda). Pozn\u00e1n\u00ed z\u00edskan\u00e9 t\u00edmto zp\u016fsobem m\u016f\u017ee b\u00fdt platn\u00e9 nebo neplatn\u00e9. Proto se nj\u00e1ji\u010dt\u00ed badatel\u00e9 sna\u017e\u00ed o rozli\u0161en\u00ed platn\u00e9ho a neplatn\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed v ka\u017ed\u00e9m z t\u011bchto zdroj\u016f ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed vysv\u011btluj\u00edc\u00edch koment\u00e1\u0159\u016f. V tomto sm\u011bru m\u016f\u017eeme nj\u00e1ju srovnat se sou\u010dasnou analytickou filosofi\u00ed.\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvkem Nj\u00e1ja \u0161koly v modern\u00edm hinduismu je jej\u00ed analytick\u00e1 metodika, zalo\u017een\u00e1 na rozboru, kter\u00fdm je mo\u017en\u00e9 ov\u011b\u0159it spr\u00e1vnost procesu z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed pravdiv\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Je zalo\u017eena na syst\u00e9mu logiky, kter\u00fd byl postupn\u011b p\u0159ijat v\u011bt\u0161inou indick\u00fdch filosofick\u00fdch \u0161kol, a\u0165 u\u017e ortodoxn\u00edch nebo neortodoxn\u00edch. Podobn\u00fdm zp\u016fsobem byla p\u0159ijata prakticky v\u0161emi z\u00e1padn\u00edmi filosofick\u00fdmi sm\u011bry Aristotelova pravidla spr\u00e1vn\u00e9ho my\u0161len\u00ed, usuzov\u00e1n\u00ed a argumentace.\nLogika nj\u00e1ji se od Aristotelov\u00fdch pravidel li\u0161\u00ed t\u00edm, \u017ee se nejedn\u00e1 o logiku pro sebe samu, ale o logiku, kter\u00e1 vede k z\u00edsk\u00e1n\u00ed pravdiv\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a t\u00edm osvobozen\u00ed (m\u00f3k\u0161a). Indi\u010dt\u00ed badatel\u00e9 se proto usilovn\u011b sna\u017e\u00ed o z\u00edsk\u00e1n\u00ed pravdiv\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a rozli\u0161en\u00ed platn\u00fdch a neplatn\u00fdch z\u00e1sad.\nSmyslov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed, (pratj\u00e1k\u0161a), je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed nj\u00e1ja \u0161koly. Vznik\u00e1 stykem smysl\u016f s objektem. Nj\u00e1ja rozezn\u00e1v\u00e1 dva druhy smyslov\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed:\nb\u011b\u017en\u00e9 (laukika nebo sadharana): zrakem, sluchem, \u010dichem, dotykem, chut\u00ed a duchem (intuitivn\u00ed).\nzvl\u00e1\u0161tn\u00ed (alaukika nebo asadharana): pozn\u00e1n\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 podstaty ur\u010dit\u00e9ho objektu (samanjalak\u0161ana), pozn\u00e1n\u00ed vnit\u0159n\u00edch hodnot objektu (d\u017e\u0148\u00e1nalak\u0161ana), pozn\u00e1n\u00ed minulosti, sou\u010dasnost a budoucnost zkouman\u00e9ho objektu (j\u00f3g\u00e1d\u017ea).\nPrvn\u00ed stupe\u0148 odvozen\u00ed je kombinac\u00ed indukce a dedukce ve sm\u011bru od podrobnost\u00ed ke v\u011bcem v\u0161eobecn\u011b platn\u00fdm:\nur\u010den\u00ed objektu zkoum\u00e1n\u00ed (pratid\u017e\u0148\u00e1),\nur\u010den\u00ed d\u016fvodu zkoum\u00e1n\u00ed (h\u00e9tu),\nur\u010den\u00ed v\u0161eobecn\u011b platn\u00e9 z\u00e1sady (udah\u00e1rana),\npotvrzen\u00ed v\u0161eobecn\u011b platn\u00e9 z\u00e1sady (upan\u00e1ja),\nz\u00e1v\u011br zkoum\u00e1n\u00ed (nig\u00e1ma).P\u0159\u00edklad:\nkopec a ohe\u0148 (pratid\u017e\u0148\u00e1),\nna kopci je kou\u0159 (h\u00e9tu),\ntam, kde je kou\u0159, je ohe\u0148 (udah\u00e1rana),\nkdy\u017e je ohe\u0148, tak vznik\u00e1 kou\u0159 (upan\u00e1ja),\nna kopci ho\u0159\u00ed (nig\u00e1ma).V tomto p\u0159\u00edkladu je kopec vedlej\u0161\u00ed okolnost\u00ed (pak\u0161a), ohe\u0148 je hlavn\u00edm objektem zkoum\u00e1n\u00ed (sadhja), kou\u0159 je d\u016fvodem zkoum\u00e1n\u00ed (h\u00e9tu) a vztah mezi ohn\u011bm a kou\u0159em se naz\u00fdv\u00e1 v nj\u00e1jick\u00e9 terminologii vj\u00e1pti.\nVe druh\u00e9m stupni odvozen\u00ed se potvrzuje pravdivost v\u00fdroku v z\u00e1v\u011bru zkoum\u00e1n\u00ed. D\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed (h\u00e9tu) mus\u00ed m\u00edt n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vlastnosti:\nmus\u00ed b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed vedlej\u0161\u00ed okolnosti,\nmus\u00ed b\u00fdt v\u0161eobecnou sou\u010d\u00e1st\u00ed ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech,\nnesm\u00ed b\u00fdt v rozporu s vedlej\u0161\u00ed okolnost\u00ed,\nnesm\u00ed b\u00fdt v rozporu s hlavn\u00edm objektem zkoum\u00e1n\u00ed,\nnesm\u00ed b\u00fdt v rozporu se vztahem zkoum\u00e1n\u00ed.Chybn\u00e9 odvozen\u00ed (hetv\u00e1bh\u00e1sa) m\u016f\u017ee vzniknout v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edpadech:\njedn\u00e1 se o nepotvrzen\u00fd d\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed (asiddha),\njedn\u00e1 se o neskute\u010dn\u00fd vedlej\u0161\u00ed objekt zkoum\u00e1n\u00ed (a\u0161rajasiddha),\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed nem\u016f\u017ee b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed ve vedlej\u0161\u00ed okolnosti (svar\u00fapasiddha)\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed nen\u00ed z\u00e1visl\u00fd na jejich vztahu (vj\u00e1pjatvasiddha)\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed je nesoustavn\u00fd (savjabhi\u010d\u00e1ra)\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed je p\u0159\u00edli\u0161 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd (sadharana)\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed je p\u0159\u00edli\u0161 omezen\u00fd (asadharana)\nd\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u0161eho (anupasamhari)\njin\u00fd d\u016fvod pop\u00edr\u00e1 d\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed (satpratipak\u0161a)\njin\u00e9 smyslov\u00e9 vjemy odporuj\u00ed d\u016fvodu zkoum\u00e1n\u00ed (badhita)\nv\u0161eobecn\u011b platn\u00e1 z\u00e1sada nepotvrzuje d\u016fvod zkoum\u00e1n\u00ed (viruddha)\nSrovn\u00e1n\u00ed (upam\u00e1na) je rozbor vztahu mezi objektem a jeho n\u00e1zvem. Je z\u00e1visl\u00e9 na znalostech zvuku n\u00e1zvu objektu a jeho podob\u011b. T\u00edmto m\u016f\u017eeme z\u00edskat p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed o vlastnostech zkouman\u00e9ho objektu.\nSv\u011bdectv\u00ed (pram\u00e1na) je zalo\u017eeno na znalostech v\u00e9dsk\u00fdch spis\u016f, kter\u00e9 popisuj\u00ed prvotn\u00ed realitu. My\u0161len\u00ed v souladu s v\u00e9dami je pravdiv\u00e9 a vede k osv\u00edcen\u00ed (m\u00f3k\u0161a).\nP\u0159\u00ed\u010dina je v nj\u00e1je definov\u00e1na jako bezpodm\u00edne\u010dn\u00fd a nem\u011bnn\u00fd p\u0159edpoklad nebo jako bezpodm\u00edne\u010dn\u00fd a nem\u011bnn\u00fd n\u00e1sledek vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z p\u0159\u00ed\u010diny. Ta sam\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina zp\u016fsobuje ten sam\u00fd n\u00e1sledek a podobn\u011b ten sam\u00fd n\u00e1sledek zp\u016fsobuje ta sam\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina. Aby byla p\u0159\u00ed\u010dina pravdiv\u00e1, mus\u00ed b\u00fdt n\u00e1sledek:\np\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd (purvavrtti)\nbezpodm\u00edne\u010dn\u00fd (nijatapurvavrtti)\nnem\u011bnn\u00fd (ananjathasiddha)Nj\u00e1ja rozezn\u00e1v\u00e1 p\u011bt p\u0159\u00ed\u010din (anyathasiddha):\np\u0159\u00edm\u00e1\nnep\u0159\u00edm\u00e1\nnesouvisej\u00edc\u00ed\nv\u011b\u010dn\u00e1\nnepot\u0159ebn\u00e1a t\u0159i d\u016fsledky:\nv\u011b\u010dn\u00fd (samavaji)\ndo\u010dasn\u00fd (asamavaji)\nsou\u010dasn\u00fd (nimitta)\nNj\u00e1ji\u010dt\u00ed badatel\u00e9 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee omyl vznik\u00e1 chybn\u00fdm slou\u010den\u00edm slo\u017eek, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed zkouman\u00fd objekt. Jde v podstat\u011b o z\u00e1m\u011bnu zkouman\u00e9ho objektu jeho slo\u017ekami. T\u00edm vznik\u00e1 nepravdiv\u00e1 p\u0159edstava celku zalo\u017een\u00e1 na pozn\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch jeho slo\u017eek. Nj\u00e1ja vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edpokladu, \u017ee celek je v\u00edce, ne\u017e souhrn jeho slo\u017eek.\nASMUS, Valentin, 1976. Filosofie ve starov\u011bk\u00e9 Indii. In: JOV\u010cUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; \u0160\u010cIPANOV, I. J. D\u011bjiny filosofie. 2., p\u0159epracovan\u00e9 vyd. Praha: Svoboda. S. 25\u201332.\nNj\u00e1ja s\u016btra, Aksapada Gautama \u2013 5 knih\nNj\u00e1ja bh\u00e1\u0161ja, V\u0101ts\u0101yana \u2013 klasick\u00fd koment\u00e1\u0159 k nj\u00e1ja s\u00fatr\u00e1m\nChatterjee, Satischandra; Datta, Dhirendramohan (1984). An Introduction to Indian Philosophy, Eighth Reprint Edition, *Calcutta: University of Calcutta.\nFlood, Gavin (1996). An Introduction to Hinduism. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-43878-0.\nRadhakrishnan, S. Indian Philosophy, Vol. II, Oxford University Press, New Delhi, 2006, pp. 36-41, ISBN 0-19-563820-4\nMonier-Williams, Sir Monier (1990). A Sanskrit-English Dictionary, New Edition, greatly enlarged and improved, Motilal Banarsidass Publishers PVT. LTD., Delhi.", "<<>>: Co je Bulharsko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2016? <<>>: Bulharsko na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2016.", "<<>>: Co je Oprechtice (Zaho\u0159any)? <<>>: Oprechtice jsou vesnice, \u010d\u00e1st obce Zaho\u0159any v okrese Doma\u017elice. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km na v\u00fdchod od Zaho\u0159an. Je zde evidov\u00e1no 76 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 138 obyvatel.Oprechtice le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Oprechtice na \u0160umav\u011b o rozloze 4,23 km\u00b2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1434. V t\u00e9 dob\u011b zde s\u00eddlil drobn\u00fd \u0161lechtic Jan Vichr. M\u00edsto tvrze nen\u00ed dosud zn\u00e1mo. Pozd\u011bji byla ves p\u0159ipojena k panstv\u00ed Nov\u00fd Her\u0161tejn. V 18. stolet\u00ed se ves op\u011bt stala s\u00eddlem drobn\u00fdch \u0161lechtic\u016f. S\u00eddlili v mal\u00fdch dvorech podobn\u00fdch poddansk\u00fdm.", "<<>>: Co je Marikina? <<>>: Marikina je m\u011bsto na Filip\u00edn\u00e1ch. Le\u017e\u00ed na ostrov\u011b Luzon a je jedn\u00edm z \u0161estn\u00e1cti m\u011bst Manilsk\u00e9 metropolitn\u00ed oblasti.", "<<>>: Co je Seznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b nad Metuj\u00ed? <<>>: Tento seznam nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek ve m\u011bst\u011b Nov\u00e9 M\u011bsto nad Metuj\u00ed v okrese N\u00e1chod vych\u00e1z\u00ed z \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR, kter\u00fd na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona \u010d. 20/1987 Sb., o st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010di, vede N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav jako \u00fast\u0159edn\u00ed organizace st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de. \u00dadaje jsou pr\u016fb\u011b\u017en\u011b up\u0159es\u0148ov\u00e1ny, p\u0159esto mohou obsahovat i \u0159adu v\u011bcn\u00fdch a form\u00e1ln\u00edch chyb a nep\u0159esnost\u00ed \u010di b\u00fdt neaktu\u00e1ln\u00ed. \nPokud byly n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti dot\u010den\u00e9ho \u00fazem\u00ed vy\u010dlen\u011bny do samostatn\u00fdch seznam\u016f, m\u011bly by b\u00fdt odkazy na tyto d\u00edl\u010d\u00ed seznamy uvedeny v \u00favodu tohoto seznamu nebo v \u00favodu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sekce seznamu.", "<<>>: Co je Thomas Pesquet? <<>>: Thomas Pesquet (* 27. \u00fanora 1978 Rouen) je francouzsk\u00fd leteck\u00fd pilot a astronaut. V roce 2009 byl p\u0159ijat v n\u00e1boru astronaut\u016f do Evropsk\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 agentury a v roce 2010 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dil z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdcvik pro let do vesm\u00edru. V roce 2014 bylo ozn\u00e1meno jeho obsazen\u00ed v Expedici 50/51 na Mezin\u00e1rodn\u00ed vesm\u00edrnou stanici, na stanici pracoval od listopadu 2016 do \u010dervna 2017. V sou\u010dasnosti absolvuje sv\u016fj druh\u00fd let do vesm\u00edru v lodi SpaceX Crew-2.\nThomas Pesquet se narodil 27. \u00fanora 1978, poch\u00e1z\u00ed ze severofrancouzsk\u00e9ho Rouenu. Roku 2001 ukon\u010dil studium na Vysok\u00e9 \u0161kole letectv\u00ed a kosmonautiky (\u00c9cole Nationale Sup\u00e9rieure de l\u2019A\u00e9ronautique et de l\u2019Espace) ziskem magistersk\u00e9ho titulu v oboru konstrukce a \u0159\u00edzen\u00ed kosmick\u00fdch lod\u00ed. Pot\u00e9 byl kr\u00e1tce zam\u011bstn\u00e1n ve francouzsk\u00e9 firm\u011b Thales Alenia Space a \u0161pan\u011blsk\u00e9 kosmick\u00e9 spole\u010dnosti GMV.V letech 2002 a\u017e 2004 pracoval ve Francouzsk\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 agentu\u0159e jako v\u00fdzkumn\u00fd in\u017een\u00fdr na autonomn\u00edch vesm\u00edrn\u00fdch mis\u00edch. V roce 2004 podstoupil leteck\u00fd v\u00fdcvik pod spole\u010dnost\u00ed Air France a v roce 2006 za\u010dal l\u00e9tat s letadlem Airbus A320 jako komer\u010dn\u00ed pilot. Nal\u00e9tal v\u00edce ne\u017e 2300 hodin a stal se tak\u00e9 leteck\u00fdm instruktorem na A320.V roce 2009 byl p\u0159ijat jako astronaut Evropsk\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 agentury (ESA) a v listopadu 2010 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dil z\u00e1kladn\u00ed v\u00fdcvik na astronauta. V roce 2014 byl vybr\u00e1n jako aquanaut na podvodn\u00ed laborato\u0159i NEEMO 18, kde str\u00e1vil dev\u011bt dn\u00ed.\nV roce 2014 ESA ozn\u00e1mila jeho obsazen\u00ed v Expedici 50/51 na Mezin\u00e1rodn\u00ed vesm\u00edrnou stanici, byl tak\u00e9 n\u00e1hradn\u00edkem za astronauta ESA Andrease Mogensena z D\u00e1nska, kter\u00fd let\u011bl na ISS v z\u00e1\u0159\u00ed 2015 pouze na 10 dn\u00ed v lodi Sojuz TMA-18M.\nNa ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu Zem\u011b vzl\u00e9tl 17. listopadu 2016 v Sojuzu MS-03 spole\u010dn\u011b s Olegem Novick\u00fdm a Peggy Whitsonovou. Po spojen\u00ed s ISS se trojice kosmonaut\u016f zapojila do pr\u00e1ce Expedice 50, resp. od dubna 2017 Expedice 51. V lednu a b\u0159eznu 2017 absolvoval dva v\u00fdstupy do voln\u00e9ho prostoru spolu s Robertem Kimbroughem, kter\u00fd na ISS p\u0159ilet\u011bl v \u0159\u00edjnu 2016 v Sojuzu MS-02. Provedli \u0159adu \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00fdch instala\u010dn\u00edch prac\u00ed v\u010detn\u011b promaz\u00e1n\u00ed robotick\u00e9 ruky Canadarm2 a instalace nov\u00e9 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed jednotky rozvodu elekt\u0159iny a mimo stanici str\u00e1vili celkem 12 hodin a 32 minut. Dne 2. \u010dervna 2017 se Novickij, Pesquet a Whitsonov\u00e1 s lod\u00ed odpojili od stanice a t\u00fd\u017e den p\u0159ist\u00e1li v kazachst\u00e1nsk\u00e9 stepi. Ve vesm\u00edru str\u00e1vili 196 dn\u00ed, 17 hodin a 49 minut.Dne 28. \u010dervence 2020 byl jmenov\u00e1n letov\u00fdm specialistou mise SpaceX Crew-2. Lo\u010f, na jej\u00ed\u017e palub\u011b byli d\u00e1le Robert Shane Kimbrough, Katherine Megan McArthurov\u00e1 a Akihiko Ho\u0161ide, odstartovala 23. dubna 2021 v 9:49 UTC a 24. dubna v 9:08 UTC se p\u0159ipojila k Mezin\u00e1rodn\u00ed vesm\u00edrn\u00e9 stanici ISS, kde pos\u00e1dka str\u00e1v\u00ed zhruba p\u016fl roku jako sou\u010d\u00e1st dlouhodob\u00e9 pos\u00e1dky Expedice 65. Pesquet se spolu s Kimbroughem t\u0159ikr\u00e1t b\u011bhem deseti dn\u00ed (16. \u010dervna, 20. \u010dervna a 25. \u010dervna) vydal na vych\u00e1zku do otev\u0159en\u00e9ho prostoru kv\u016fli instalaci prvn\u00ed ze t\u0159\u00ed dvojic nov\u00fdch sol\u00e1rn\u00edch panel\u016f (Roll Out Solar Array, iROSA). Mimo stanici str\u00e1vili celkem 20 hodin a 28 minut. Dal\u0161\u00ed vych\u00e1zku Pesquet absolvoval spole\u010dn\u011b s velitelem ISS Ho\u0161idem 12. \u010dervence 2021, aby \u2013 mimo jin\u00e9 \u2013 sestavili a p\u0159ipevnili na \u010d\u00e1st p\u0159\u00edhradov\u00e9 nosn\u00e9 konstrukce, ozna\u010dovanou P4, speci\u00e1ln\u00ed konzoli, kter\u00e1 pozd\u011bji umo\u017en\u00ed instalaci a rozta\u017een\u00ed t\u0159et\u00edho panelu iROSA. Tento prvn\u00ed v\u00fdstup z ISS, jeho\u017e \u00fa\u010dastn\u00edkem nebyl ani jeden rusk\u00fd kosmonaut nebo americk\u00fd astronaut, trval 6 hodin a 54 minut. Celkov\u00e1 doba Pesquetov\u00fdch \u010dty\u0159 v\u00fdstup\u016f b\u011bhem Expedice 65 dos\u00e1hla 27 hodin a 22 minut a se zapo\u010dten\u00edm dvou v\u00fdstup\u016f z roku 2017 str\u00e1vil mimo ISS 39 hodin a 54 minut. Po odpojen\u00ed od ISS 8. listopadu 2021 v 19:05 UTC let skon\u010dil p\u0159ist\u00e1n\u00edm 9. listopadu v 03:33 UTC. S dobou trv\u00e1n\u00ed 199 dn\u00ed, 17 hodin a 44 minut se stal nejdel\u0161\u00edm letem americk\u00e9 kosmick\u00e9 lodi.\nM\u00e1 star\u0161\u00edho bratra. M\u00e1 \u010dern\u00fd p\u00e1sek v judu, d\u00e1le ho bav\u00ed basketbal, b\u011bh a plav\u00e1n\u00ed. M\u00e1 r\u00e1d cestov\u00e1n\u00ed, \u010dten\u00ed a hraje na saxofon.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Thomas Pesquet na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nESA. Thomas Pesquet . ESA, rev. 2014-9-8 . Ofici\u00e1ln\u00ed biografie ESA. Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Bartolom\u011bj I.? <<>>: Bartolom\u011bj I. (transliterace Vartholomeos I., ob\u010dansk\u00fdm jm\u00e9nem Dimitrios Archondonis, \u0159ecky \u0394\u03b7\u03bc\u03ae\u03c4\u03c1\u03b9\u03bf\u03c2 \u0391\u03c1\u03c7\u03bf\u03bd\u03c4\u03ce\u03bd\u03b7\u03c2, * 29. \u00fanora 1940, tureck\u00fd ostrov Imbros) je konstantinopolsk\u00fd arcibiskup a pravoslavn\u00fd patriarcha.\nJe p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem \u0159eck\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny v Turecku. V roce 1961 byl vysv\u011bcen na di\u00e1kona a p\u0159ijal mni\u0161sk\u00e9 jm\u00e9no Vartholomeos (Bartolom\u011bj). Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen v roce 1969. V roce 1973 se stal biskupem s titulem metropolita Filadelfie. Byl bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edkem pravoslavn\u00e9ho patriarchy D\u00e9metria I. V roce 1990 se stal metropolitou Chalkedonu. Po smrti patriarchy D\u00e9metria I. v roce 1991 byl zvolen za jeho n\u00e1stupce. Do \u00fa\u0159adu patriarchy byl slavnostn\u011b intronizov\u00e1n 2. listopadu 1991.\nBartolom\u011bj I., kter\u00fd je jako ekumenick\u00fd patriarcha nejvy\u0161\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed, udr\u017euje (podobn\u011b jako jeho p\u0159edch\u016fdci Athenagoras I. a D\u00e9metrios I.) intenzivn\u00ed ekumenick\u00e9 vztahy s katolickou c\u00edrkv\u00ed. Opakovan\u011b se setkal s pape\u017ei Janem Pavlem II., Benediktem XVI. i Franti\u0161kem. Pape\u017e Benedikt XVI. se b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy Turecka v roce 2006 z\u00fa\u010dastnil slavnostn\u00ed liturgie u p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u00e1tku sv. Ond\u0159eje (30. listopadu) s patriarchou Bartolom\u011bjem I. v katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu sv. Ji\u0159\u00ed v istanbulsk\u00e9 \u010dtvrti Fanar. Patriarcha Bartolom\u011bj I. se zase recipro\u010dn\u011b z\u00fa\u010dastnil m\u0161e svat\u00e9 pape\u017ee Benedikta XVI. ve svatopetrsk\u00e9 bazilice ve Vatik\u00e1nu na sv\u00e1tek sv. Petra a Pavla 29. \u010dervna 2008.\nV Istanbulu p\u0159iv\u00edtal osobn\u011b 2 pape\u017ee: v r. 2006 pape\u017ee Benedikta XVI. a v r. 2014 pape\u017ee Franti\u0161ka.\nPatriarcha Bartolom\u011bj I. je zn\u00e1m svou podporou ekologick\u00e9ho hnut\u00ed a proto b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n tak\u00e9 jako \u201ezelen\u00fd patriarcha\u201c.\nOfici\u00e1ln\u00edm titulem Ekumenick\u00e9ho patriarchy je:\nJeho Svatost, Bartolom\u011bj I., arcibiskup Konstantinopole, Nov\u00e9ho \u0158\u00edma, a ekumenick\u00fd patriarcha\nv \u0159e\u010dtin\u011b:\n\u0397 \u0391\u03c5\u03c4\u03bf\u03cd \u0398\u03b5\u03b9\u03bf\u03c4\u03ac\u03c4\u03b7 \u03a0\u03b1\u03bd\u03b1\u03b3\u03b9\u03cc\u03c4\u03b7\u03c2 \u03bf \u0391\u03c1\u03c7\u03b9\u03b5\u03c0\u03af\u03c3\u03ba\u03bf\u03c0\u03bf\u03c2 \u039a\u03c9\u03bd\u03c3\u03c4\u03b1\u03bd\u03c4\u03b9\u03bd\u03bf\u03c5\u03c0\u03cc\u03bb\u03b5\u03c9\u03c2 \u039d\u03ad\u03b1\u03c2 \u03a1\u03ce\u03bc\u03b7\u03c2 \u03ba\u03b1\u03b9 \u039f\u03b9\u03ba\u03bf\u03c5\u03bc\u03b5\u03bd\u03b9\u03ba\u03cc\u03c2 \u03a0\u03b1\u03c4\u03c1\u03b9\u03ac\u03c1\u03c7\u03b7\u03c2 \u0392\u03b1\u03c1\u03b8\u03bf\u03bb\u03bf\u03bc\u03b1\u03af\u03bf\u03c2 \u0391\u02b9\nOfici\u00e1ln\u00ed titul uznan\u00fd Tureckou republikou:\nBartolom\u011bj I., Patriarcha Fener Rum pravoslavn\u00e9ho patriarch\u00e1tu v Istanbulu\n \u0158\u00e1d Star\u00e1 planina I. t\u0159\u00eddy \u2013 Bulharsko, 2015\n \u0158\u00e1d k\u0159\u00ed\u017ee zem\u011b Panny Marie I. t\u0159\u00eddy \u2013 Estonsko, 9. \u0159\u00edjna 2000\n \u0158\u00e1d zlat\u00e9ho rouna \u2013 Gruzie, 2007\n \u0158\u00e1d republiky \u2013 Moldavsko, 2016\n velk\u00e1 \u010destn\u00e1 dekorace ve zlat\u011b na stuze \u010cestn\u00e9ho odznaku Za z\u00e1sluhy o Rakouskou republiku \u2013 Rakousko, 2004\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du rumunsk\u00e9 hv\u011bzdy \u2013 Rumunsko, 1999\n \u0158\u00e1d b\u00edl\u00e9ho dvojk\u0159\u00ed\u017ee II. t\u0159\u00eddy \u2013 Slovensko, 27. kv\u011btna 2013 \u2013 ud\u011blen prezidentem Slovenska Ivanem Ga\u0161parovi\u010dem\n \u0158\u00e1d kn\u00ed\u017eete Jaroslava Moudr\u00e9ho I. t\u0159\u00eddy \u2013 Ukrajina, 2008\n \u0158\u00e1d svobody \u2013 Ukrajina, 27. \u010dervence 2013 \u2013 za vynikaj\u00edc\u00ed c\u00edrkevn\u00ed aktivity zam\u011b\u0159en\u00e9 na zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee pravoslav\u00ed ve sv\u011bt\u011b\n \u0158\u00e1d za z\u00e1sluhy I. t\u0159\u00eddy \u2013 Ukrajina, 5. ledna 2019 \u2013 za vynikaj\u00edc\u00ed osobn\u00ed p\u0159\u00ednos k rozvoji m\u00edstn\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve Ukrajiny, za zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee pravoslav\u00ed ve sv\u011bt\u011b a za mnoho let \u010dinnosti potvrzuj\u00edc\u00ed ide\u00e1ly spirituality, milosrdenstv\u00ed a souladu s vyzn\u00e1n\u00edm\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du z\u00e1sluh o Italskou republiku \u2013 It\u00e1lie, 12. z\u00e1\u0159\u00ed 2016\nRoku 1997 Bartolom\u011bj I. obdr\u017eel Zlatou medaili Kongresu. Zlat\u00e1 medaile Kongresu a Prezidentsk\u00e1 medaile svobody jsou nejvy\u0161\u0161\u00ed civiln\u00ed ocen\u011bn\u00ed ud\u011blovan\u00e9 Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.\nRoku 2002 dostal Cenu Sophie za pr\u00e1ci v oblasti \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.\nV dubnu 2008 byl v t\u00fdden\u00edku Time za\u0159azen do seznamu 100 nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed na sv\u011bt\u011b. Roku 1999 mu byl ud\u011blen Velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Rumunsk\u00e9 hv\u011bzdy.\nZ\u00edskal \u010destn\u00e9 doktor\u00e1ty z \u0159ad univerzit a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch instituc\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, mezi n\u011b pat\u0159\u00ed: v \u0158ecku \u2013 N\u00e1rodn\u00ed a Kapodistriansk\u00e1 univerzita v Ath\u00e9n\u00e1ch, Aristotelova univerzita v Soluni, Technologick\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed institut v Kavale, D\u00e9mokritova univerzita v Thr\u00e1kii, Kr\u00e9tsk\u00e1 univerzita, Io\u00e1nninsk\u00e1 univerzita, Egejsk\u00e1 univerzita, Univerzita Z\u00e1padn\u00ed Makedonie, Thess\u00e1lijsk\u00e1 univerzita; v Rusku \u2013 Moskevsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed univerzita; v Rumunsku \u2013 Jask\u00e1 univerzita; ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Lond\u00fdnsk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 univerzita, Exetersk\u00e1 univerzita, Edinbursk\u00e1 univerzita; v Belgii \u2013 Katholieke Universiteit Leuven; ve Francii \u2013 Pravoslavn\u00fd teologick\u00fd \u00fastav svat\u00e9ho Sergeje, Provens\u00e1lsk\u00e1 univerzita; v Rumunsku \u2013 Bukure\u0161\u0165sk\u00e1 univerzita; v Austr\u00e1lii \u2013 Flindersk\u00e1 univerzita; na Filip\u00edn\u00e1ch \u2013 Adamsonova univerzita; v Kanad\u011b \u2013 St. Andrew's College, Universit\u00e9 de Sherbrooke; v USA \u2013 Vysok\u00e1 \u0161kola Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee \u0158eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 \u0161koly teologie, Georgetownsk\u00e9 univerzity, Tufts University, Southern Methodist University, Yaleova univerzita, Pravoslavn\u00fd teologick\u00fd semin\u00e1\u0159 Svat\u00e9ho Vladim\u00edra.\nV \u0159\u00edjnu 2009 z\u00edskal \u010destn\u00fd doktor\u00e1t z Fordham University v USA.\nDne 22. \u0159\u00edjna 2011 z\u00edskal od Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e9 v\u00fdsosti korunn\u00edho prince Davida Bagrationa z Mukhrani Velkol\u00edmec \u0158\u00e1du orla Gruzie a Beze\u0161v\u00e9 tuniky na\u0161eho P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, tato ceremonie se odehr\u00e1vala v kapli svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed.\nDne 3. prosince 2013 z\u00edskal cenu Global Thinkers Forum 2013 za Dokonalost v m\u00edru a spolupr\u00e1ci.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Patriarch Bartholomew I of Constantinople na anglick\u00e9 Wikipedii a Vartholomeos I. na slovensk\u00e9 Wikipedii.\n \n Osoba Bartolom\u011bj I.", "<<>>: Co je Vinice na Montmartru? <<>>: Vinice na Montmartru je jedin\u00e1 vinice v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Byla vys\u00e1zena na severn\u00ed stran\u011b kopce Montmartre v 18. obvodu u k\u0159i\u017eovatky ulic Rue Saint-Vincent a Rue des Saules naproti kabaretu Lapin Agile. Vinice se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e 2038 m2.\nV 16. stolet\u00ed se obyvatel\u00e9 Montmartru, kter\u00fd se tehdy nach\u00e1zel za hranicemi Pa\u0159\u00ed\u017ee, z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u017eivili na vinic\u00edch, kter\u00e9 se rozkl\u00e1daly na svaz\u00edch kopce i v jeho okol\u00ed. V 17. stolet\u00ed byla jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st produkce ur\u010dena pro m\u00edstn\u00ed spot\u0159ebu. Na m\u00edst\u011b samotn\u00e9 dne\u0161n\u00ed vinice st\u00e1la na po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed hospoda s n\u00e1zvem Le Parc de la Belle Gabrielle (Park u Kr\u00e1sn\u00e9 Gabriely) podle sousedn\u00edho domu, kter\u00fd vlastnila Gabrielle d'Estr\u00e9es, milenka kr\u00e1le Jind\u0159icha IV. Pozd\u011bji zde bylo jen pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto. A\u017e v roce 1933 zde m\u011bsto Pa\u0159\u00ed\u017e na popud spolku Le Vieux Montmartre (Star\u00fd Montmartre) zalo\u017eilo vinici s 2000 sazenicemi.\nVinice dnes zahrnuje klasick\u00e9 odr\u016fdy v\u00edna francouzsk\u00fdch oblast\u00ed. Vinice je pro ve\u0159ejnost uzav\u0159ena krom\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, jako je nap\u0159. Zahradn\u00ed festival, kter\u00fd od roku 1997 po\u0159\u00e1d\u00e1 ka\u017ed\u00fd podzim pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 radnice. Hrozny se lisuj\u00ed ve sklep\u00edch radnice 18. obvodu. Ka\u017ed\u00fd rok v \u0159\u00edjnu se kon\u00e1 na Montmartru slavnost s pr\u016fvodem vina\u0159sk\u00fdch spolk\u016f, kde se prod\u00e1v\u00e1 toto v\u00edno v aukci. V\u00fdt\u011b\u017eek jde na soci\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010dely.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Vigne de Montmartre na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kanton Meudon? <<>>: Kanton Meudon (fr. Canton de Meudon) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Hauts-de-Seine v regionu \u00cele-de-France. Tvo\u0159\u00ed ho pouze m\u011bsto Meudon.", "<<>>: Co je Grosse Fatigue? <<>>: Grosse Fatigue je francouzsk\u00fd hran\u00fd film z roku 1993, kter\u00fd re\u017e\u00edroval Michel Blanc. Sn\u00edmek m\u011bl sv\u011btovou premi\u00e9ru 18. kv\u011btna 1994.\nMichel Blanc je v\u00fdznamn\u00fd filmov\u00fd herec. Je v\u0161ak obvin\u011bn z toho, \u017ee sexu\u00e1ln\u011b zneu\u017eil Josiane Balasko, Charlotte Gainsbourg a Mathildu May, \u017ee se nevhodn\u011b choval filmov\u00e9m festivalu v Cannes, \u017ee zp\u016fsobil neshody v no\u010dn\u00edm klubu R\u00e9gine, a \u017ee tajn\u011b p\u0159ed sv\u00fdm agentem p\u0159ij\u00edmal poklesl\u00e9 zak\u00e1zky, jako je z\u00e1bava v supermarketech. Sv\u011bdectv\u00ed jsou do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed, ale Michel v\u00ed, \u017ee je nevinn\u00fd. Rozhodne z\u00edskat pomoc od Carole Bouquet, aby si odpo\u010dinul a p\u0159edev\u0161\u00edm osv\u011btlil tuto z\u00e1le\u017eitost.\nZjist\u00ed, \u017ee m\u00e1 dvojn\u00edka Patricka Oliviera, kter\u00fd v \u017eivot\u011b trp\u011bl t\u00edm, \u017ee se podobal Michelu Blancovi, a rozhodl se toho vyu\u017e\u00edt. Patrick nab\u00eddne Michelovi dohodu, \u017ee do\u010dasn\u011b zaujme jeho m\u00edsto na n\u011bkter\u00fdch nat\u00e1\u010den\u00edch nebo propaga\u010dn\u00edch galave\u010derech, co\u017e Michalovi poskytne voln\u00fd \u010das na psan\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f nebo nat\u00e1\u010den\u00ed film\u016f, kter\u00e9 preferuje. Michel se nech\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b, kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f z dovolen\u00e9, zjist\u00ed, \u017ee m\u00e1 vym\u011bn\u011bn\u00fd z\u00e1mek a \u017ee Patrick nyn\u00ed zcela zaujal jeho m\u00edsto, v\u010detn\u011b jeho p\u0159\u00e1tel v divadle Splendid.\nZoufal\u00fd Michel se rozhodne zni\u010dit sv\u016fj ve\u0159ejn\u00fd obraz vyloupen\u00edm klenotnictv\u00ed. Je zat\u010den a jako Patrick odsouzen k pom\u011brn\u011b m\u00edrn\u00e9mu trestu odn\u011bt\u00ed svobody. Kdy\u017e se mu po propu\u0161t\u011bn\u00ed neda\u0159\u00ed naj\u00edt pr\u00e1ci, n\u00e1hodn\u011b se setk\u00e1 s Philippem Noiretem, kter\u00fd tak\u00e9 p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee byl podobn\u00fdm mu\u017eem zbaven sv\u00e9 identity.\nFilmov\u00fd festival v Cannes: Cena za sc\u00e9n\u00e1\u0159 a hlavn\u00ed cena za speci\u00e1ln\u00ed efekty (Jean-Christophe Comar)\nC\u00e9sar: nominace na nejlep\u0161\u00ed p\u016fvodn\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 nebo adaptaci (Michel Blanc)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Grosse Fatigue na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Norma mno\u017estv\u00ed? <<>>: Norma mno\u017estv\u00ed, je n\u011bkdy ozna\u010dov\u00e1na jako norma v\u00fdkonu, ud\u00e1v\u00e1, jak\u00e9 mno\u017estv\u00ed (kolik ks, kg, m apod.) m\u00e1 zpracovat (vyrobit, p\u0159epravit apod.) jeden pracovn\u00edk na jednotku pracovn\u00edho \u010dasu, zpravidla za hodinu nebo pracovn\u00ed sm\u011bnu. Norma mno\u017estv\u00ed je p\u0159evr\u00e1cenou hodnotou normy \u010dasu. Norma \u010dasu je v\u00fdchoz\u00ed normou a norma mno\u017estv\u00ed je normou z n\u00ed odvozenou.\nHORN\u00dd Ji\u0159\u00ed, Metodika racionalizace pr\u00e1ce IV. D\u00edl. Praha: Pr\u00e1ce, 1982.\nHERGETOV\u00c1 Eva, Resortn\u00ed metodika normov\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce. Praha: Ministerstvo pr\u016fmyslu \u010cesk\u00e9 socialistick\u00e9 republiky, 1976.\nV\u00fdkonov\u00e9 normy\nNorma \u010dasu\nNorma obsazen\u00ed\nSlovn\u00ed\u010dek pojm\u016f Archivov\u00e1no 7. 9. 2012 na Wayback Machine.\nOptimalizace \u010dasov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed Archivov\u00e1no 7. 9. 2012 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Te\u0161io (PM-15)? <<>>: Te\u0161io (PM-15) je hl\u00eddkov\u00fdch ledoborec japonsk\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed str\u00e1\u017ee. M\u00e1 schopnosti ledoborce operuj\u00edc\u00edho v oblastech s ledem siln\u00fdm a\u017e 75 cm.\nPlavidlo postavila v letech 1994\u20131995 japonsk\u00e1 lod\u011bnice NKK v Curumi.\nPlavidla neslo jeden rota\u010dn\u00ed 20mm kan\u00f3n JM61-RFS Sea Vulcan na p\u0159\u00eddi. Plavidla jsou vybavena z\u00e1chran\u00e1\u0159sk\u00fdmi \u010dluny z sklolamin\u00e1tu. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159\u00ed dva diesely, ka\u017ed\u00fd o v\u00fdkonu 1800 hp, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed dva kort trysky se staviteln\u00fdmi lopatkami. Man\u00e9vrovac\u00ed schopnosti zlep\u0161uj\u00ed dvojen\u00e1 kormidla a jeden p\u0159\u00ed\u010fov\u00fd dokormidlovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahuje 14,5 uzl\u016f.", "<<>>: Co je The Shard? <<>>: The Shard (\u010desky doslovn\u011b \u201est\u0159ep\u201c), zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 jako Shard of Glass, Shard London Bridge nebo London Bridge Tower, je lond\u00fdnsk\u00fd mrakodrap, s 310 metry nejvy\u0161\u0161\u00ed ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a sedm\u00e1 nejvy\u0161\u0161\u00ed budova v Evrop\u011b. Architektem stavby je Ital Renzo Piano. Cena v\u00fdstavby dos\u00e1hla \u010d\u00e1stky 450 milion\u016f liber. Odspoda budova slou\u017e\u00ed jako kancel\u00e1\u0159e, ve vy\u0161\u0161\u00edch patrech je hotel, nad kter\u00fdm se nach\u00e1z\u00ed byty. Nejvy\u0161\u0161\u00ed obyvateln\u00e1 patra slou\u017e\u00ed jako turistick\u00e1 vyhl\u00eddka.\nStavba budovy za\u010dala v roce 2009, na m\u00edst\u011b kancel\u00e1\u0159sk\u00e9ho komplexu Southwark Towers z roku 1975, kter\u00fd byl v roce 2008 zbour\u00e1n. V dubnu 2012 dos\u00e1hl Shard London Bridge pln\u00e9 v\u00fd\u0161ky a k otev\u0159en\u00ed do\u0161lo 5. \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku za p\u0159\u00edtomnosti katarsk\u00e9ho premi\u00e9ra \u0161ajcha Ham\u00e1da Ibn D\u017e\u00e1sima Ibn D\u017eabera as-S\u00e1n\u00edho a \u010dlena britsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny v\u00e9vody Andrewa.\nMajitelem mrakodrapu je emir\u00e1t Katar s 95% vlastnick\u00fdm pod\u00edlem.", "<<>>: Co je Axiom z\u00e1visl\u00e9ho v\u00fdb\u011bru? <<>>: Axiom z\u00e1visl\u00e9ho v\u00fdb\u011bru (zkr\u00e1cen\u011b (DC) \u2013 \u201edependent choice\u201c) je matematick\u00e9 tvrzen\u00ed z oblasti teorie mno\u017ein, kter\u00e9 je slab\u0161\u00ed verz\u00ed axiomu v\u00fdb\u011bru.\nAxiom z\u00e1visl\u00e9ho v\u00fdb\u011bru lze vyslovit v kter\u00e9koli z b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fdch axiomatizac\u00ed teorie mno\u017ein (ZF, NBG \u010di KM) a to nap\u0159\u00edklad takto:\nNech\u0165 X je mno\u017eina a R bin\u00e1rn\u00ed relace na X spl\u0148uj\u00edc\u00ed \n \n \n \n \n (\n \u2200\n a\n \u2208\n X\n )\n \n (\n \u2203\n b\n \u2208\n X\n )\n \n a\n R\n b\n \n \n {displaystyle ,(forall ain X),(exists bin X),aRb}\n . Pak existuje posloupnost \n \n \n \n \n (\n \n x\n \n n\n \n \n \n )\n \n n\n \u2208\n \u03c9\n \n \n \n \n {displaystyle ,(x_{n})_{nin omega }}\n prvk\u016f X, \u017ee \n \n \n \n \n \n x\n \n n\n \n \n R\n \n x\n \n n\n +\n 1\n \n \n \n \n {displaystyle ,x_{n}Rx_{n+1}}\n pro v\u0161echna \n \n \n \n \n n\n \u2208\n \u03c9\n \n \n {displaystyle ,nin omega }\n .\nZ (DC) vypl\u00fdv\u00e1 axiom spo\u010detn\u00e9ho v\u00fdb\u011bru, a tedy i v\u0161echny jeho d\u016fsledky. Z (DC) neplyne existence nem\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017einy re\u00e1ln\u00fdch \u010d\u00edsel nebo mno\u017einy re\u00e1ln\u00fdch \u010d\u00edsel, kter\u00e1 nem\u00e1 Bairovu vlastnost.\n(DC) je d\u016fsledkem (oby\u010dejn\u00e9ho) axiomu v\u00fdb\u011bru (AC), je ost\u0159e slab\u0161\u00ed (tj. (DC) neimplikuje (AC)). Naopak z (DC) vypl\u00fdv\u00e1 axiom spo\u010detn\u00e9ho v\u00fdb\u011bru, kter\u00fd je ost\u0159e slab\u0161\u00ed ne\u017e (DC).", "<<>>: Co je Charles Fenno Jacobs? <<>>: Charles Fenno Jacobs (14. prosince 1904, Waltham, Massachusetts \u2013 27. \u010dervna 1974 Englewood, New Jersey) byl americk\u00fd fotograf, kter\u00fd b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pracoval pro Fotografick\u00fd \u00fatvar letectva vojensk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil (Naval Aviation Photographic Unit), kter\u00fd vedl Edward Steichen.\nNarodil se ve Walthamu v Massachusetts 14. prosince 1904.\nSvou kari\u00e9ru fotografa zah\u00e1jil fotografov\u00e1n\u00edm nemovitost\u00ed na prodej. D\u00edky sv\u00e9mu talentu a \u201edrzosti\u201c se stal fotografem \u010dasopis\u016f Time. Cestoval jako fotograf v cel\u00e9 Ji\u017en\u00ed Americe a Spojen\u00fdch st\u00e1tech, obr\u00e1zky z cest publikoval v \u010dasopisech Life, National Geographic, U.S. Camera a Fortune. N\u011bkter\u00e9 jeho zn\u00e1m\u00e9 fotografie jsou z kv\u011btinov\u00e9ho trhu v Mexico City, ag\u00e1vov\u00e9ho pole, slavn\u00fd sn\u00edmek bolivijsk\u00e9ho batolete na z\u00e1dech matky nebo sn\u00edmky z ban\u00e1nov\u00fdch plant\u00e1\u017e\u00ed.\nKr\u00e1tce pot\u00e9, co Japonsko za\u00fato\u010dilo na Pearl Harbor p\u0159ijal Jacobse Edward Steichen do Fotografick\u00e9ho \u00fatvaru letectva vojensk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil. Tato skupina dokumentovala a propagovala svou \u010dinnost v oblasti letectv\u00ed a Steichen do n\u00ed p\u0159ij\u00edmal ty nejtalentovan\u011bj\u0161\u00ed fotografy. Do roku 1941 Jacobs m\u011bl reputaci fotografa pracuj\u00edc\u00edho pro \u010dasopis Life, Fortune a USA Camera a kr\u00e1tce pracoval tak\u00e9 pro Farm Security Administration. Jacobs, stejn\u011b jako ostatn\u00ed fotografov\u00e9 v Naval Aviation Photographic Unit, se podle Steichenovy rady soust\u0159edili na lidskou str\u00e1nku modern\u00ed v\u00e1lky. Fotografoval leteck\u00e9 mechaniky v Kalifornii, v\u010detn\u011b romantick\u00e9ho pohledu na \u017eensk\u00e9 tov\u00e1rn\u00ed d\u011bln\u00edky. P\u0159i dal\u0161\u00edm \u00fakolu dokumentoval \u017eivot na palub\u011b bitevn\u00ed lodi USS New Jersey. Dal\u0161\u00ed obrazy Jacobse zachycuj\u00ed mlad\u00e9 kadety letectv\u00ed, pon\u00ed\u017een\u00ed japonsk\u00fdch zajatc\u016f na palub\u011b letadlov\u00e9 lodi nebo melancholick\u00e9 sc\u00e9ny pilot\u016f n\u00e1mo\u0159nictva na dovolen\u00e9 se sv\u00fdmi man\u017eelkami.\nJeho fotografie jsou vtipn\u00e9 d\u00edky schopnosti pozorov\u00e1n\u00ed a jeho empatii. Sn\u00edmek afroamerick\u00e9 \u017eeny truchl\u00edc\u00ed na lavi\u010dce po Rooseveltov\u011b smrti se stala kultovn\u00ed.\nKdy\u017e v\u00e1lka skon\u010dila, Jacobs a dva jeho kolegov\u00e9 Horace Bristol a Victor Jorgensen, st\u00e1le je\u0161t\u011b oble\u010den\u00fd do uniforem, ve\u0161li do kancel\u00e1\u0159e spole\u010dnosti Fortune a navrhli, zda by je \u010dasopis nenajal a nep\u0159i\u0159adil do r\u016fzn\u00fdch kout\u016f sv\u011bta. \u010casopis souhlasil a bezprosty\u0159edn\u011b po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byl Jacobs p\u0159id\u011blen do Evropy.Dokumentoval Berl\u00edn, n\u011bmeckou pov\u00e1le\u010dnou krajinu, pr\u016fmyslov\u00e9 Por\u00fa\u0159\u00ed a nesmazateln\u00e9 obrazy zni\u010den\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch m\u011bst. Str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b dokumentov\u00e1n\u00edm \u017eivota za komunismu, stejn\u011b jako ve Francii, It\u00e1lii a na britsk\u00fdch ostrovech.\nFotografie Jacobse byly sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavy Family of Man, kterou vytvo\u0159il Edward Steichen v roce 1955 v Muzeu modern\u00edho um\u011bn\u00ed v New Yorku, kter\u00e1 byla zavr\u0161ena vyd\u00e1n\u00edm knihy se stejn\u00fdm n\u00e1zvem. Od t\u00e9 doby se Jacobsovy pr\u00e1ce objevily na n\u011bkolika v\u00fdznamn\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch a tak\u00e9 v knize Steichen at War: The Navy's Pacific Air Battles.\nDes\u00edtky jeho sn\u00edmk\u016f spadaj\u00ed do kategorie public domain a jsou k dispozici na \u00falo\u017ei\u0161ti obr\u00e1zk\u016f Wikimedia Commons.", "<<>>: Co je Jan Merlian? <<>>: Jan Merlian (t\u00e9\u017e Jan Merli\u00e1n, Giovanni Merlian, Merliano, Jan Vlach, Hans Vlach, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u0160karpal\u00edn; 1520\u20131593, Plze\u0148) byl renesan\u010dn\u00ed architekt, stavitel a kamen\u00edk italsk\u00e9ho p\u016fvodu p\u016fsob\u00edc\u00ed v Plzni.\nV\u00fdstavba z\u00e1mku v Kace\u0159ov\u011b na severn\u00edm Plze\u0148sku a z\u00e1mku v Hor\u0161ovsk\u00e9m T\u00fdn\u011b na Doma\u017elicku p\u0159ivedla do regionu italsk\u00e9 stavitele. Po dokon\u010den\u00ed p\u0159estavby kace\u0159ovsk\u00e9ho z\u00e1mku p\u0159ich\u00e1z\u00ed na po\u010d\u00e1tku 50. let 16. stolet\u00ed do Plzn\u011b skupina p\u0159ibli\u017en\u011b 15 um\u011blc\u016f (stavitel\u016f, zedn\u00edk\u016f a kamen\u00edk\u016f) okolo Giovanniho de Statia. P\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed je i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 d\u016fvody, nebo\u0165 katolick\u00e9 m\u011bsto neklade \u017e\u00e1dn\u00e9 podm\u00ednky pro p\u0159ijet\u00ed do m\u011bsta. Poch\u00e1zej\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm z Lombardie na severu It\u00e1lie (pro\u010de\u017e z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edzvisko \u201eVla\u0161i\u201c). Ze sv\u00e9 vlasti p\u0159inesli hodnotn\u00e9 tvaroslov\u00ed, kter\u00e9 odkazovalo na klasick\u00fd renesan\u010dn\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd styl, p\u0159izp\u016fsobili jej zdej\u0161\u00edm pom\u011br\u016fm a ve v\u00fdsledn\u00e9 form\u011b \u010desk\u00e9 renesance prom\u011b\u0148uj\u00ed dosud gotick\u00e9 j\u00e1dro Plzn\u011b. Mezi \u010dleny italsk\u00e9 kolonie vstoupil v 70. letech i kamen\u00edk a stavitel Jan Merlian.\nV roce 1566 se Jan Merlian stal majitelem gotick\u00e9ho domu v Masokr\u00e1msk\u00e9 ulici pozd\u011bji zn\u00e1m\u00e9ho jako Gerlachovsk\u00fd, kter\u00fd koupil za 285 kop m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch od Tobi\u00e1\u0161e \u010c\u00edhansk\u00e9ho. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho vlastnictv\u00ed stihl d\u016fm n\u00e1kladn\u011b a zcela renesan\u010dn\u011b p\u0159estav\u011bt. Dochovan\u00fd port\u00e1l z roku 1575 nese v kartu\u0161i na hlavn\u00edm klen\u00e1ku stavitel\u016fv monogram \u201eI. M.\u201c Pozd\u011bji Gerlachovsk\u00fd d\u016fm vym\u011bnil za d\u016fm \u010dp. 90 v Pra\u017esk\u00e9 ulici.\nJanu Merlianovi je p\u0159ipisov\u00e1na v\u00fdrazn\u00e1 renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavba Chot\u011b\u0161ovsk\u00e9ho domu na dne\u0161n\u00edm N\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky v druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed, za mo\u017en\u00e9ho stavitele je ozna\u010dov\u00e1n ale i Giovanni de Statia. Z t\u00e9to p\u0159estavby se dochovala p\u0159edev\u0161\u00edm otev\u0159en\u00e1 n\u00e1dvorn\u00ed lod\u017eie o dvou ark\u00e1d\u00e1ch, kter\u00e1 je v p\u0159\u00edzem\u00ed provedena v italsk\u00e9m vzoru a v prvn\u00edm pat\u0159e sklenuta k\u0159\u00ed\u017eovou h\u0159eb\u00ednkovou klenbou. K Merlianov\u011b autorstv\u00ed se p\u0159ikl\u00e1n\u00ed Jarom\u00edr Kov\u00e1\u0159 i v p\u0159\u00edpad\u011b port\u00e1lu Chot\u011b\u0161ovsk\u00e9ho domu.\nV roce 1583 Merlian vym\u011bnil Gerlachovsk\u00fd d\u016fm se Zachari\u00e1\u0161em T\u00fdnsk\u00fdm za jeho d\u016fm \u010dp. 90 v Pra\u017esk\u00e9 ulici. Tento d\u016fm v roce 1584 mohutn\u011b p\u0159estav\u011bl do podoby s trojic\u00ed p\u00e1r\u016f sdru\u017een\u00fdch oken v pat\u0159e. Pod prost\u0159edn\u00edm p\u00e1rem oken byl v p\u0159\u00edzem\u00ed mohutn\u00fd, p\u016flkruhov\u011b zaklenut\u00fd port\u00e1l v obd\u00e9ln\u00e9, bosovan\u00e9 plo\u0161e. Doln\u00ed \u010d\u00e1st bosov\u00e1n\u00ed p\u016fsob\u00ed d\u00edky \u0159\u00edmsov\u00fdm hlavic\u00edm jako pil\u00ed\u0159e, horn\u00ed \u010d\u00e1st tvo\u0159\u00ed v\u011bj\u00ed\u0159 klen\u00e1k\u016f. Port\u00e1l je zavr\u0161en hladk\u00fdm vlysem, na kter\u00fd zasahuje velk\u00e1 rolverkov\u00e1 kartu\u0161 se zav\u00edjen\u00fdm r\u00e1mov\u00e1n\u00edm nesouc\u00ed vzty\u010den\u00e9ho lva. Kartu\u0161 je obklopena rozd\u011blen\u00fdm letopo\u010dtem 1584 a dvojic\u00ed dvou\u0159\u00e1dkov\u00fdch latinsko-italsk\u00fdch n\u00e1pis\u016f: \u201eSi devs pro nobis, qvis contra nos\u201c (Je-li B\u016fh s n\u00e1mi, kdo proti n\u00e1m) a \u201eAma dio e non falire, fa pvr bene e lesa dire\u201c (Miluj Boha a nepodv\u00e1d\u011bj, \u010di\u0148 dob\u0159e a nech \u0159e\u010d\u00ed). N\u00e1pisy vyjad\u0159uj\u00ed Merlianovo \u017eivotn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a z\u00e1sady. Historick\u00fd d\u016fm byl zbo\u0159en v roce 1907, o rok pozd\u011bji postaven na jeho m\u00edst\u011b nov\u00fd, kter\u00fd byl ozdoben p\u016fvodn\u00edm port\u00e1lem.\nPro d\u016fm U B\u00edl\u00e9ho lva \u010dp. 84 v Pra\u017esk\u00e9 ulici vytvo\u0159il v roce 1584 edikulov\u00fd port\u00e1l severoitalsk\u00e9ho typu s p\u016flkruhov\u00fdm otvorem flankovan\u00fdm dv\u011bma p\u00e1ry kanelovan\u00fdch t\u0159\u00ed\u010dtvrt\u011bsloup\u016f na podstavc\u00edch. Sloupy nesou d\u00f3rsk\u00e9 klad\u00ed zdoben\u00e9 triglyfy a na metop\u00e1ch rozetami a embl\u00e9my. Proto\u017ee d\u016fm samotn\u00fd stav\u011bl Giovanni de Statia, p\u0159ipisuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 zdroje autorstv\u00ed port\u00e1lu i jemu.\nMimo\u0159\u00e1dn\u011b hodnotn\u00fd port\u00e1l domu \u010dp. 135 na ji\u017en\u00ed stran\u011b N\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky je p\u0159ipisov\u00e1n Merlianovi.Jan Merlian svoj\u00ed tvorbou ovlivnil podobu port\u00e1l\u016f plze\u0148sk\u00fdch dom\u016f v obdob\u00ed osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch let 16. stolet\u00ed. Tehdej\u0161\u00ed port\u00e1ly obsahovaly zna\u010dn\u011b plastick\u00e9 kv\u00e1dry s opticky poj\u00edman\u00fdm povrchem a s kartu\u0161\u00ed na hlavn\u00edm klen\u00e1ku inspirovan\u00e9 jeho port\u00e1ly, kter\u00e9 uchov\u00e1valy klasick\u00e9 formy a sou\u010dasn\u011b je v detailu po\u010de\u0161\u0165ovaly.Port\u00e1lu domu U Salzmann\u016f je zna\u010dn\u011b podobn\u00fd port\u00e1l renesan\u010dn\u00ed radnice ve St\u0159\u00edb\u0159e, kterou stav\u011bli plze\u0148\u0161t\u00ed Vla\u0161i, co\u017e nazna\u010duje mo\u017enou p\u0159\u00edtomnost Merliana na stavb\u011b t\u00e9to radnice. Ostatn\u011b Jan Merlian provedl opravu jedn\u00e9 z ka\u0161en na dne\u0161n\u00edm Masarykov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed ve St\u0159\u00edb\u0159e.\nV z\u00e1v\u011bti ze 7. ledna 1593 pamatoval 100 kopami m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch na olt\u00e1\u0159 sv. Rocha v dominik\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e, kter\u00fd nechal na sv\u00e9 n\u00e1klady se synem Barto\u0161em po\u0159\u00eddit, aby co \u010dtvrt roku byla u olt\u00e1\u0159e kon\u00e1na bohoslu\u017eba. Jeho man\u017eelka Mark\u00e9ta m\u011bla chud\u00fdm 50 kop na sukno a pl\u00e1tno a jin\u00e9 milosrdn\u00e9 skutky vydat. Vedle odkazu p\u0159\u00edbuzn\u00fdm zd\u011bdila ve\u0161ker\u00e9 statky man\u017eelka Mark\u00e9ta, p\u0159i\u010dem\u017e byl \u017e\u00e1d\u00e1n Giovanni de Statia, aby z jeho dluhu ulevil. Man\u017eelka Mark\u00e9ta n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku p\u0159ijala povinnost zaplatit 301 kop m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch dluhu za zesnul\u00e9ho.", "<<>>: Co je Kanton N\u00eemes-2? <<>>: Kanton N\u00eemes-2 (francouzsky Canton de N\u00eemes-2) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Gard v regionu Languedoc-Roussillon. Tvo\u0159\u00ed ho \u010d\u00e1st m\u011bsta N\u00eemes a zahrnuje m\u011bstsk\u00e9 \u010dtvrti Ecusson (severn\u00ed \u010d\u00e1st), Vauban, La Croix-de-Fer, Route d'Uz\u00e8s, Le Creux de l'Assembl\u00e9e, Le Rendez-Vous, Ventabren, Courbessac, Mas de Mingue a La Gazelle.", "<<>>: Co je Ukon Wacka? <<>>: Ukon Wacka je sedm\u00e9 studiov\u00e9 album od finsk\u00e9 kapely Korpiklaani. Vy\u0161lo 4. \u00fanora 2011 u vydavatelstv\u00ed Nuclear Blast.\nJonne J\u00e4rvel\u00e4 - zp\u011bv, kytara, mandol\u00edna\nKalle \"Cane\" Savij\u00e4rvi - kytara, doprovodn\u00fd zp\u011bv\nJarkko Aaltonen - baskytara\nJuho Kauppinen - harmonika, kytary, doprovodn\u00fd zp\u011bv\nJaakko \"Hittavainen\" Lemmetty - akustisk\u00e1 a elektrisk\u00e1 viola, jouhikko, irsk\u00e1 p\u00ed\u0161\u0165alka, zobcov\u00e1 fl\u00e9tna, dudy, mandol\u00edna, foukac\u00ed harmonika\nMatti \"Matson\" Johansson - bic\u00ed, doprovodn\u00fd zp\u011bv\nJuha Jyrk\u00e4s - zp\u011bv, kantele a texty\nTuomari Nurmio - zp\u011bv (6.", "<<>>: Co je T\u0159\u00edda Ferr\u00e9? <<>>: T\u0159\u00edda Ferr\u00e9 byla t\u0159\u00edda ponorek peru\u00e1nsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva postaven\u00e1 francouzskou lod\u011bnic\u00ed Schneider. Celkem byly postaveny dv\u011b jednotky t\u00e9to t\u0159\u00eddy. Ve slu\u017eb\u011b byly v letech 1912\u20131921. Jejich slu\u017eba byla velmi kr\u00e1tk\u00e1 zejm\u00e9na kv\u016fli nedostatku n\u00e1hradn\u00edch d\u00edl\u016f.\nDv\u011b ponorky t\u00e9to t\u0159\u00eddy postavila francouzsk\u00e1 lod\u011bnice Schneider-Creusot v Chalon-sur-Sa\u00f4ne. Do slu\u017eby byly p\u0159ijaty v letech 1912\u20131913.Jednotky t\u0159\u00eddy Ferr\u00e9:\nPonorky nesly \u010dty\u0159i p\u0159\u00ed\u010fov\u00e9 450mm torp\u00e9domety se z\u00e1sobou \u0161esti torp\u00e9d. Pohonn\u00fd syst\u00e9m tvo\u0159ily dva diesely Schneider-Carels a jeden elektromotor, poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed jeden lodn\u00ed \u0161roub. Nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost dosahovala 13 uzl\u016f na hladin\u011b a 8 uzl\u016f pod hladinou. Dosah byl 2000 n\u00e1mo\u0159n\u00edch mil p\u0159i rychlosti 10 uzl\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku BAP Teniente Ferr\u00e9 na \u0161pan\u011blsk\u00e9 Wikipedii.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku BAP Teniente Palacios na \u0161pan\u011blsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Bamberger Symphoniker? <<>>: Bamberger Symphoniker \u2013 Bayerische Staatsphilharmonie, \u010desky Bamber\u0161t\u00ed symfonikov\u00e9 \u2013 Bavorsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed filharmonie, jsou symfonick\u00fd orchestr p\u016fsob\u00edc\u00ed v bavorsk\u00e9m m\u011bst\u011b Bamberk a v sou\u010dasnosti pat\u0159\u00ed v N\u011bmecku, co se t\u00fd\u010de platov\u00e9 stupnice pro hudebn\u00edky, do nejvy\u0161\u0161\u00ed kategorie A. \u010casopis Focus za\u0159adil tento orchester v lednu 2009 v po\u0159ad\u00ed nejlep\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch symfonick\u00fdch t\u011bles na \u0161est\u00e9 m\u00edsto.\nOrchestr vznikl v roce 1946, p\u0159i\u010dem\u017e mnoho jeho hudebn\u00edk\u016f p\u0159i\u0161lo do Bamberku z Prahy, kde p\u0159edt\u00edm p\u016fsobili v N\u011bmeck\u00e9 filharmonii. \u00davodn\u00ed koncert orchestru (tehdy pod jin\u00fdm n\u00e1zvem) se konal v b\u0159eznu 1946. Prvn\u00ed \u0161\u00e9fdirigent bambersk\u00e9ho orchestru Joseph Keilberth (* 1908, \u2020 1968) \u0159\u00eddil od roku 1940 do roku 1945 zm\u00edn\u011bn\u00fd n\u011bmeck\u00fd orchestr v Praze. Po kr\u00e1tk\u00fdch anga\u017em\u00e1 v r\u016fzn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch m\u011bstech byl od roku 1950 a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1968 hybnou silou vzestupu Bambersk\u00fdch symfonik\u016f jako v\u00fdznamn\u00e9ho orchestru.\nNa podzim 2016 se \u010desk\u00fd maestro Jakub Hr\u016f\u0161a stal nov\u00fdm, v po\u0159ad\u00ed p\u00e1t\u00fdm \u0161\u00e9fdirigentem v historii Bambersk\u00fdch symfonik\u016f. Uvedl se n\u011bkolika \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdmi koncerty.\nBezprost\u0159edn\u00edm Hr\u016f\u0161ov\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem v Bamberku byl Angli\u010dan Jonathan Nott.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bamberger Symphoniker na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Harry Arter? <<>>: Harry Nicholas Arter (* 28. prosince 1989 Lond\u00fdn) je irsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed fotbalista, kter\u00fd hraje na pozici st\u0159edn\u00edho z\u00e1lo\u017en\u00edka za anglick\u00fd klub Nottingham Forest FC a za irsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm.\nI p\u0159esto, \u017ee se narodil a vyrostl v Anglii, reprezentuje Irsko d\u00edky sv\u00fdm irsk\u00fdm ko\u0159en\u016fm po prarodi\u010d\u00edch.\nSvou kari\u00e9ru za\u010dal v lond\u00fdnsk\u00e9m Charltonu, kde ov\u0161em odehr\u00e1l pouze jedno sout\u011b\u017en\u00ed utk\u00e1n\u00ed. V roce 2007 nastoupil jako st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d v ligov\u00e9m poh\u00e1ru proti Lutonu, jinak byl pos\u00edl\u00e1n na hostov\u00e1n\u00ed do t\u00fdm\u016f ni\u017e\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed Staines Town a Welling United.\nV roce 2009 Charlton opustil a ode\u0161el do Wokingu, kde za\u010dal pravideln\u011b hr\u00e1t a po sez\u00f3n\u011b o n\u011bj projevil z\u00e1jem Bournemouth, hraj\u00edc\u00ed v t\u00e9 dob\u011b t\u0159et\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e. Na podzim 2010 odehr\u00e1l sv\u016fj prvn\u00edm z\u00e1pas za Bournemouth, ale byl st\u0159\u00edd\u00e1n ji\u017e v polo\u010dase a od t\u00e9 doby neb\u00fdval v nominac\u00edch k z\u00e1pas\u016fm. Sv\u016fj prvn\u00ed ligov\u00fd g\u00f3l tak vst\u0159elil a\u017e b\u011bhem hostov\u00e1n\u00ed v t\u00fdmu Carlisle United proti Brightonu, kdy\u017e v nastaven\u00e9m \u010dase vyrovnal na 3:3. Dom\u00e1c\u00ed nicm\u00e9n\u011b je\u0161t\u011b jednou brankou strhli v\u00edt\u011bzstv\u00ed op\u011bt na svou stranu.\nOd sez\u00f3ny 2011/12 se postupn\u011b stal \u010dlenem z\u00e1kladn\u00ed sestavy Bournemouthu a pomohl klubu k dv\u011bma postup\u016fm o sout\u011b\u017e v\u00fd\u0161, v\u010detn\u011b historick\u00e9ho postupu do Premier League po sez\u00f3n\u011b 2014/15.\n12. ledna 2016 v dom\u00e1c\u00edm utk\u00e1n\u00ed proti West Hamu vst\u0159elil svou prvn\u00ed branku v nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e\u00ed, kdy\u017e v 17. minut\u011b otev\u0159el sk\u00f3re utk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak jeho t\u00fdm nakonec prohr\u00e1l 1:3.\nArter b\u00fdval nominov\u00e1n do ml\u00e1de\u017enick\u00fdch reprezenta\u010dn\u00edch v\u00fdb\u011br\u016f Irska do 17 a 19 let.\nV b\u0159eznu 2015 ho reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r Martin O\u00b4Neill nominoval ke kvalifika\u010dn\u00edmu utk\u00e1n\u00ed na EURO 2016 proti Polsku. V utk\u00e1n\u00ed nenastoupil a tak si sv\u016fj debut v reprezentaci odbyl a\u017e v \u010dervnu 2015 v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m utk\u00e1n\u00ed proti Anglii.\nJeho \u0161vagrem je b\u00fdval\u00fd kapit\u00e1n anglick\u00e9 reprezentace Scott Parker, kter\u00fd se o\u017eenil s Arterovou sestrou.V prosinci 2015, jen p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ed dom\u00e1c\u00edm utk\u00e1n\u00edm proti Manchesteru United zem\u0159ela Arterovi b\u011bhem porodu dcera. I p\u0159esto nastoupil o v\u00edkendu k z\u00e1pasu a pomohl t\u00fdmu k v\u00fdh\u0159e 2:1.\n \nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.", "<<>>: Co je Paddy and the Rats? <<>>: Paddy And The Rats je ma\u010farsk\u00e1 kapela z m\u011bsta Miskolc hraj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm celtic punk. Skupinu zalo\u017eili Paddy O'Reilly (skladatel, zp\u011bv), Vince Murphy (baskytara) a Joey MacOnkay (elektrick\u00e1 kytara) v roce 2008. Pozd\u011bji se ke skupin\u011b p\u0159idali Seamus Connelly (bic\u00ed), Sonny Sullivan (akordeon) a Sam McKenzie (housle, irsk\u00e9 p\u00ed\u0161\u0165aly, dudy, mandol\u00edna).\nV roce 2010 vy\u0161lo prvn\u00ed album kapely s n\u00e1zvem Rats on Board, kter\u00e9 se stalo popul\u00e1rn\u00ed i mimo Ma\u010farsko. Stejn\u00fd rok byli nejstahovan\u011bj\u0161\u00ed ma\u010farskou kapelou na iTunes.\nV roce 2011 vy\u0161lo druh\u00e9 album s n\u00e1zvem Hymns For Bastards, oproti p\u0159edchoz\u00edmu albu m\u011blo optimisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed vyzn\u011bn\u00ed.\nV roce 2012 vy\u0161lo jejich t\u0159et\u00ed album Tales From The Docks. Ve stejn\u00e9m roce Sonny Sullivan kapelu opustil a nahradil jej Bernie Bellamy.\n7. z\u00e1\u0159\u00ed 2015 vy\u0161lo \u010dtvrt\u00e9 album, Lonely Hearts 'Boulevard. Paddy uvedl, \u017ee toto album bylo experiment\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a temn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e bylo jejich p\u0159edchoz\u00ed album, proto cht\u011bl vytvo\u0159it n\u00e1zev, ze n\u011bho\u017e by to vypl\u00fdvalo na prvn\u00ed pohled. N\u00e1zev ovlivnil tak\u00e9 n\u00e1zev alba \u201eBoulevard of Broken Dreams\u201c od skupiny Green Day.\n7. \u010dervna 2017 vydali p\u00e1t\u00e9 album Riot City Outlaws, na jeho\u017e tvorb\u011b spolupracovali se slavn\u00fdm producentem Cameronem Webbem.\n12. ledna 2018 podepsali smlouvu s vydavatelem Napalm Records.\nRats on Board (2009)\nHymns for Bastards (2011)\nTales from the Docks (2012)\nLonely Hearts' Boulevard (2015)\nRiot City Outlaws (2017)\nFrom Wasteland to Wonderland (2022)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Paddy and the Rats na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Uracil? <<>>: Uracil (j\u028a\u0259r\u0259s\u026al, symbol U nebo Ura) je heterocyklick\u00e1 slou\u010denina, jej\u00edm\u017e z\u00e1kladem je pyrimidinov\u00e1 nukleov\u00e1 b\u00e1ze. Jedn\u00e1 se tedy o deriv\u00e1t pyrimidinu s heterocyklick\u00fdm aromatick\u00fdm kruhem a dv\u011bma p\u0159ipojen\u00fdmi substituenty (2 atomy kysl\u00edku na pozic\u00edch 2 a 4). Uracil je demethylovan\u00e1 forma thyminu a p\u0159irozen\u011b se vyskytuj\u00edc\u00ed deriv\u00e1t pyrimidinu.\nUracil je jednou z nukleov\u00fdch b\u00e1z\u00ed v nukleov\u00e9 kyselin\u011b RNA spole\u010dn\u011b s adeninem, guaninem a cytosinem. Nukleosidy uracilu jsou uridin v RNA a velmi vz\u00e1cn\u00fd deoxyuridin v DNA. V p\u00e1rov\u00e1n\u00ed b\u00e1z\u00ed Watson-Crick tvo\u0159\u00ed dv\u011b vod\u00edkov\u00e9 vazby s adeninem. V DNA se uracil nevyskytuje a m\u00edsto n\u011bj se s adeninem v DNA p\u00e1ruje thymin.\nV organismu se uracil nach\u00e1z\u00ed v\u00e1zan\u00fd na rib\u00f3zov\u00fd fosf\u00e1t, bu\u010f jako jeden z nukleotid\u016f uridinmonofosf\u00e1t (UMP), uridindifosf\u00e1t (UDP), uridintrifosf\u00e1t (UTP) nebo jako slo\u017eka ribonukleov\u00e9 kyseliny (RNA).\nN\u00e1zev uracil byl vytvo\u0159en v roce 1885 n\u011bmeck\u00fdm chemikem Robertem Behrendem, kter\u00fd se pokou\u0161el syntetizovat deriv\u00e1ty kyseliny mo\u010dov\u00e9 a odvodil strukturu t\u00e9to slou\u010deniny z methylderiv\u00e1tu.\nV roce 1900 jej Albert Ascol izoloval p\u0159i hydrol\u00fdze kvasinek. D\u00e1le byl nalezen v brzl\u00edku a slezin\u011b skotu, spermi\u00edch sle\u010f\u016f a p\u0161eni\u010dn\u00fdch kl\u00ed\u010dc\u00edch. \nNa z\u00e1klad\u011b izotopov\u00fdch pom\u011br\u016f 12C : 13C v organick\u00fdch slou\u010denin\u00e1ch nalezen\u00fdch v meteoritu Murchison se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee uracil, xantin a p\u0159\u00edbuzn\u00e9 molekuly mohly b\u00fdt tak\u00e9 vytvo\u0159eny mimo zemi. Data ze sondy Cassini, kter\u00e1 ob\u00edh\u00e1 v soustav\u011b Saturnu, nazna\u010duj\u00ed, \u017ee uracil je p\u0159\u00edtomen na povrchu jeho m\u011bs\u00edce Titan.\nJedn\u00e1 se o rovinnou, nenasycenou slou\u010deninu, kter\u00e1 m\u00e1 schopnost absorbovat sv\u011btlo.\nJe to b\u00edl\u00e1 pr\u00e1\u0161kov\u00e1 pevn\u00e1 l\u00e1tka, kter\u00e1 se tav\u00ed p\u0159i teplot\u011b 341 \u00b0C.\nRentgenov\u00e1 anal\u00fdza krystalov\u00e9 struktury prok\u00e1zala, \u017ee z mo\u017en\u00fdch \u0161esti tautomern\u00edch forem v pevn\u00e9m stavu je p\u0159\u00edtomna p\u0159edev\u0161\u00edm dioxoforma (1).\nUracil je slab\u00e1 kyselina (pKa = 9,45). V uracilov\u00e9m aniontu je z\u00e1porn\u00fd n\u00e1boj delokalizov\u00e1n, a proto se uracil rozpou\u0161t\u00ed ve vodn\u00fdch alk\u00e1li\u00edch a vodn\u00e9m amoniaku.\nNukleosidy se skl\u00e1daj\u00ed z p\u011btiuhl\u00edkov\u00e9ho sacharidu (rib\u00f3zy nebo deoxyrib\u00f3zy) a z nukleov\u00e9 b\u00e1ze (ze skupiny purin\u016f nebo pyrimidin\u016f). Nukleosidy jsou z\u00e1kladn\u00ed molekul\u00e1rn\u00ed stavebn\u00ed kameny nukleotid\u016f, od kter\u00fdch se li\u0161\u00ed t\u00edm, \u017ee neobsahuj\u00ed kyselinu fosfore\u010dnou. V \u017eiv\u00fdch organismech jsou nukleosidy jako sou\u010d\u00e1st nukleotid\u016f nositeli genetick\u00e9 informace.\nUracil tvo\u0159\u00ed s rib\u00f3zou dva r\u016fzn\u00e9 nukleosidy:\nuridin (zna\u010dka U, spojen\u00ed p\u0159es atom N1)\npseudouridin (zna\u010dka \u03a8, spojen\u00ed p\u0159es atom C5)\nNukleotidy jsou fosforylovan\u00e9 nukleosidy, tedy l\u00e1tky slo\u017een\u00e9 z nukleov\u00e9 b\u00e1ze (nej\u010dast\u011bji purinov\u00e9 nebo pyrimidinov\u00e9), p\u011btiuhl\u00edkov\u00e9ho monosacharidu (rib\u00f3za nebo deoxyrib\u00f3za) a jednoho nebo v\u00edce zbytk\u016f kyseliny fosfore\u010dn\u00e9. Pokud je kyselina fosfore\u010dn\u00e1 nav\u00e1z\u00e1na na uracil vznikaj\u00ed \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 slou\u010deniny.\nFosforylace uridinu na atomu C5 rib\u00f3zy vede k d\u016fle\u017eit\u00fdm nukleotid\u016fm uridinmonofosf\u00e1tu (UMP), uridindifosf\u00e1tu (UDP) a uridintrifosf\u00e1tu (UTP).\nUracil je jednou z nukleov\u00fdch b\u00e1z\u00ed v nukleov\u00e9 kyselin\u011b RNA spole\u010dn\u011b s adeninem, guaninem a cytosinem. Nukleosidy uracilu jsou uridin v RNA a velmi vz\u00e1cn\u00fd deoxyuridin v DNA. V p\u00e1rov\u00e1n\u00ed b\u00e1z\u00ed Watson-Crick tvo\u0159\u00ed dv\u011b vod\u00edkov\u00e9 vazby s adeninem. V DNA se uracil nevyskytuje a m\u00edsto n\u011bj se s adeninem v DNA p\u00e1ruje thymin.\nNukleov\u00e1 kyselina RNA vznikla evolu\u010dn\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e DNA. V RNA se vyskytuje uracil, v DNA se m\u00edsto uracilu vyskytuje thymin. Uracil je proto evolu\u010dn\u011b p\u016fvodn\u011bj\u0161\u00ed slo\u017ekou nukleov\u00fdch kyselin ne\u017e slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed thymin, kter\u00fd nav\u00edc obsahuje methylovou skupinu na uhl\u00edku C5. Pro bu\u0148ky je tedy snaz\u0161\u00ed vyr\u00e1b\u011bt uracil ne\u017e thymin, a jeliko\u017e je molekul RNA v bu\u0148ce vysok\u00e9 mno\u017estv\u00ed a neust\u00e1le se obnovuj\u00ed, pou\u017e\u00edv\u00e1 se v RNA uracil. V dvouvl\u00e1knov\u00fdch \u010d\u00e1stech RNA tvo\u0159\u00ed uracil komplement\u00e1rn\u00ed p\u00e1r s adeninem, slab\u011bji se v\u0161ak wobblerov\u00fdm p\u00e1rov\u00e1n\u00edm v\u00e1\u017ee i s guaninem nebo inosinem.V DNA se m\u00edsto uracilu vyskytuje thymin, proto\u017ee tak \u0161irok\u00e9 mo\u017enosti p\u00e1rov\u00e1n\u00ed uracilu by v DNA mohly zp\u016fsobit zm\u011bnu z\u00e1kladn\u00ed sekvence (mutaci) a informace geneticky zak\u00f3dovan\u00e1 v nukleotidov\u00e9 sekvenci by byla zm\u011bn\u011bna. Na z\u00e1klad\u011b chyby se v\u0161ak uracil i do \u0159et\u011bzce DNA m\u016f\u017ee vz\u00e1cn\u011b dostat, a to zejm\u00e9na ze dvou p\u0159\u00ed\u010din:\nDeaminac\u00ed cytosinu p\u0159\u00edtomn\u00e9ho v \u0159et\u011bzci na uracil, nap\u0159\u00edklad adic\u00ed vod\u00edkov\u00e9ho kationtu z molekuly alkylovan\u00e9ho guaninu. Pokud by v DNA do\u0161lo k n\u00e1hodn\u00e9 deaminaci cytosinu na uracil, ne\u0161lo by rozli\u0161it, zda tento uracil do DNA pat\u0159\u00ed nebo zda vznikl deaminac\u00ed cytosinu.\nSubstituc\u00ed thyminu za uracil, pokud se v okam\u017eiku replikace DNA vyskytuje v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed deoxyuridinu. Uracil vyskytuj\u00edc\u00ed se v DNA m\u016f\u017ee b\u00fdt rozpozn\u00e1n specifick\u00fdmi opravn\u00fdmi enzymy jako mutovan\u00e1 b\u00e1ze. Je pak odstran\u011bn a vym\u011bn\u011bn za cytosin (oprava excize b\u00e1ze).\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Uracil na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii a Uracil na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Sen\u00e1tn\u00ed obvod \u010d. 25 \u2013 Praha 6? <<>>: Sen\u00e1tn\u00ed obvod \u010d. 25 \u2013 Praha 6 podle z\u00e1kona \u010d. 247/1995 Sb. zahrnuje \u00fazem\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 6 s v\u00fdjimkou katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed St\u0159e\u0161ovice, \u010d\u00e1sti Buben\u010de, \u010d\u00e1sti Hrad\u010dan a \u010d\u00e1sti Sedlce. D\u00e1le zahrnuje \u00fazem\u00ed m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Praha 17, Praha-P\u0159edn\u00ed Kopanina, Praha-Nebu\u0161ice, Praha-Lysolaje a Praha-Zli\u010d\u00edn.Sou\u010dasn\u00fdm sen\u00e1torem je od roku 2016 Ji\u0159\u00ed R\u016f\u017ei\u010dka, kter\u00fd byl zvolen jako nestran\u00edk za TOP 09 v r\u00e1mci koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-\u010cSL, TOP 09), jeho kandidaturu podpo\u0159ilo tak\u00e9 hnut\u00ed STAN. V Sen\u00e1tu je \u010dlenem Sen\u00e1torsk\u00e9ho klubu ODS a TOP 09.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nPrvn\u00edm sen\u00e1torem tohoto obvodu se v roce 1996 stal tehdej\u0161\u00ed pra\u017esk\u00fd prim\u00e1tor Jan Koukal (ODS), kter\u00fd hned v prvn\u00edm kole z\u00edskal nadpolovi\u010dn\u00ed po\u010det hlas\u016f (54,13 %). V letech 1998\u20132004 funkci sen\u00e1tora za Prahu 6 zast\u00e1val Jan Ruml (zvolen za \u010cty\u0159koalici, \u010dlen US-DEU), kter\u00fd v obou kolech porazil ob\u010dansk\u00e9ho demokrata a dosavadn\u00edho sen\u00e1tora Jana Koukala. Od roku 2004 do 29. kv\u011btna 2010, kdy skon\u010dily parlamentn\u00ed volby v roce 2010, byl sen\u00e1torem tohoto obvodu Karel Schwarzenberg (kandidoval jako \u010dlen ODA za koalici stran ODA a US-DEU). Zvolen\u00edm do doln\u00ed komory mu mand\u00e1t sen\u00e1tora zanikl (dle \u00dastavy \u010cR, Hlava II., \u010dl. 21 a 25). Prezident republiky V\u00e1clav Klaus dopl\u0148ovac\u00ed volby nevyhl\u00e1sil, proto\u017ee \u0159\u00e1dn\u00e9 volby prob\u011bhly v \u0159\u00edjnu 2010. Ve druh\u00e9m kole 22. a 23. \u0159\u00edjna 2010 zv\u00edt\u011bzil o pouh\u00fdch 70 hlas\u016f Petr Bratsk\u00fd (ODS), kter\u00e9mu tak zvolen\u00edm vznikl mand\u00e1t sen\u00e1tora. V roce 2016 byl za koalici TOP 09 a STAN zvolen sen\u00e1torem nestran\u00edk Ji\u0159\u00ed R\u016f\u017ei\u010dka. V roce 2022 R\u016f\u017ei\u010dka sv\u016fj mand\u00e1t obh\u00e1jil ji\u017e v prvn\u00edm kole, kdy\u017e kandidoval jako nestran\u00edk podporovan\u00fd koalic\u00ed SPOLU (tj. KDU-\u010cSL, ODS, TOP 09) a hnut\u00edm STAN.\nPrvn\u00ed kolo voleb se konalo 15. a 16. \u0159\u00edjna spolu s obecn\u00edmi volbami, \u00fa\u010dast v n\u011bm byla 49,38 %. Do druh\u00e9ho kola postoupil z prvn\u00edho m\u00edsta Petr Bratsk\u00fd, z druh\u00e9ho pak Bed\u0159ich Moldan.\nPrvn\u00ed kolo voleb se konalo 7. a 8. \u0159\u00edjna 2016 a druh\u00e9 kolo 14. a 15. \u0159\u00edjna 2016. Dosavadn\u00ed sen\u00e1tor Petr Bratsk\u00fd (ODS) sv\u016fj mand\u00e1t neobhajoval.\nVe volb\u00e1ch v roce 2022 obhajoval sv\u016fj mand\u00e1t za koalici SPOLU (ODS, KDU-\u010cSL, TOP 09) a STAN sen\u00e1tor Ji\u0159\u00ed R\u016f\u017ei\u010dka. Mezi jeho sedm vyzyvatel\u016f pat\u0159ili b\u00fdval\u00e1 poslankyn\u011b Dana Balcarov\u00e1 z \u010cesk\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 strany, OSV\u010c a kandid\u00e1t z roku 2016 Jaroslav Dvo\u0159\u00e1k, kter\u00fd kandidoval z pozice \u010dlena SPOZ za \u010cSNS, nebo p\u0159edseda strany Rozumn\u00ed a kandid\u00e1t na prezidenta z roku 2018 Petr Hannig. Do Sen\u00e1tu kandidovali tak\u00e9 mana\u017eerka Lenka Helena Koenigsmark jako nestrani\u010dka za SEN 21, vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog Petr Pavl\u00edk z \u010cSSD, biochemik a pedagog Ji\u0159\u00ed Pavel Pe\u0161ek jako nestran\u00edk za Manifest.cz a advok\u00e1t Petr Vacek ze strany PRO 2022.Dosavadn\u00ed sen\u00e1tor Ji\u0159\u00ed R\u016f\u017ei\u010dka obh\u00e1jil sv\u016fj mand\u00e1t ji\u017e v 1. kole, kdy z\u00edskal nadpolovi\u010dn\u00ed v\u011bt\u0161inu hlas\u016f (50,28 %).\nObvod \u010d. 25 na Senat.", "<<>>: Co je Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu? <<>>: Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu, po\u010de\u0161t\u011bn\u011b z Thun-Hohen\u0161tejna (n\u011bmecky Maria Magdalena Antonia von Thun und Hohenstein, 8. dubna 1684 \u2013 1744) byla \u010desko-rakousk\u00e1 \u0161lechti\u010dna z rodu Thun-Hohen\u0161tejn\u016f a \u0159eholnice.\nNarodila se jako dcera hrab\u011bte Maxmili\u00e1na z \u010desk\u00e9 linie Thun-Hohen\u0161tejn\u016f a jeho druh\u00e9 man\u017eelky Marie Magdaleny rozen\u00e9 princezny z Lichten\u0161tejna.\nDne 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1703 vstoupila do salcbursk\u00e9ho benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Nonnberg a p\u0159ijala \u0159\u00e1dov\u00e9 jm\u00e9no Anna Ernestina a corde Jesu. Tam str\u00e1vila 31 p\u0159\u00edkladn\u00e9ho \u0159eholn\u00edho \u017eivota v poko\u0159e a bohabojnosti. \nByla tak\u00e9 velmi dobrou hr\u00e1\u010dkou na spinet. N\u00e1stroj, na kter\u00fd hr\u00e1la, je uchov\u00e1v\u00e1n v salcbursk\u00e9m muzeu.\n BLK\u00d6:Thun-Hohenstein, Maria Magdalena Antonia \u2013 Wikisource. de.wikisource.org . . Dostupn\u00e9 online. (n\u011bmecky) \nRodokmen na str\u00e1nk\u00e1ch genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Archivov\u00e1no 1. 3. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Varan plodo\u017erav\u00fd? <<>>: Varan plodo\u017erav\u00fd (varanus olivaceus) je velk\u00fd varanovit\u00fd je\u0161t\u011br poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Filip\u00edn. V roce 2010 bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jeho severn\u00ed populace jsou geneticky odli\u0161n\u00e9 a do\u0161lo k jejich vy\u010dlen\u011bn\u00ed jako samostatn\u00e9ho druhu Varanus bitatawa.Do roku 1975 byl zn\u00e1m pouze ze dvou muzejn\u00edch expon\u00e1t\u016f a byl pova\u017eov\u00e1n za vyhynul\u00fd druh.\nOb\u00fdv\u00e1 tropick\u00e9 lesy ostrov\u016f Luzon, Catanduanes a Polillo. \u017dije skryt\u011b, v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1v\u00ed na stromech \u010di v puklin\u00e1ch skal.\nZvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je, \u017ee na rozd\u00edl od jin\u00fdch druh\u016f varan\u016f netvo\u0159\u00ed jeho potravu maso, ale zral\u00e9 plody, kter\u00e9 sb\u00edr\u00e1 jak na stromech, tak i na zemi. Vejce klade do stromov\u00fdch dutin.\nVarany plodo\u017erav\u00e9 chov\u00e1 Zoo Praha. Od roku 2019 je p\u00e1r v expozici Filip\u00edny v Zoo Plze\u0148.", "<<>>: Co je Penzion? <<>>: Penzion je ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed (\u010dasto jde o rodinn\u00e9 podniky a pou\u017e\u00edv\u00e1 se pro ozna\u010den\u00ed men\u0161\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed). Pro \u00fa\u010dely klasifikace je penzion specifikov\u00e1n jako ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed s nejm\u00e9n\u011b 5 a max. 20 pokoji pro hosty. Z tohoto pohledu je ka\u017ed\u00e9 ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed s v\u00edce ne\u017e 20 pokoji ch\u00e1p\u00e1no ji\u017e jako hotel.\nZ\u00e1kladn\u00ed pojem \u201epenzion\u201c spolu s ostatn\u00edmi kategoriemi ubytovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed jsou definov\u00e1ny ve vyhl\u00e1\u0161ce MMR \u010d 501/2006Sb. Ve vyhl\u00e1\u0161ce je penzion definov\u00e1n jako ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed s nejm\u00e9n\u011b 5 pokoji pro hosty, s omezen\u00fdm rozsahem spole\u010densk\u00fdch a dopl\u0148kov\u00fdch slu\u017eeb, av\u0161ak s ubytovac\u00edmi slu\u017ebami srovnateln\u00fdmi s hotelem.\nPenzion a ofici\u00e1ln\u00ed klasifikace dle mezin\u00e1rodn\u00ed certifikace Hotelstars se \u010dlen\u00ed max. do \u010dty\u0159 t\u0159\u00edd (1 a\u017e 4 hv\u011bzdi\u010dky). Penzionu m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159id\u011blena dle mezin\u00e1rodn\u00ed klasifikaci jedna, dv\u011b, t\u0159i nebo \u010dty\u0159i hv\u011bzdi\u010dky. D\u00e1le m\u016f\u017ee b\u00fdt penzion certifikovan\u00fd na Penzion Superior (Superior ozna\u010duje ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 v\u00edce vybaven\u00ed ne\u017e je po\u017eadov\u00e1no nap\u0159. d\u011btsk\u00fd koutek, d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, zahradu, saunu, wellness, gril apod.).\nU ubytovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e1 krom\u011b sn\u00eddan\u00ed neposkytuj\u00ed ani ob\u011bd ani ve\u010de\u0159i, je mo\u017en\u00e1 klasifikace pouze do 4 hv\u011bzdi\u010dek. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b se mus\u00ed uv\u00e1d\u011bt slovn\u00ed ozna\u010den\u00ed Pension.\nPenzion \u2013 ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed s nejm\u00e9n\u011b 5 a max. 20 pokoji pro hosty (bez sn\u00eddan\u00ed nebo s mo\u017enost\u00ed sn\u00eddan\u00ed). \u010clen\u00ed se max. do \u010dty\u0159 t\u0159\u00edd (1 a\u017e 4 hv\u011bzdi\u010dky).\nPenzion Superior \u2013 ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed s nejm\u00e9n\u011b 5 a max. 20 pokoji pro hosty (bez sn\u00eddan\u00ed nebo s mo\u017enost\u00ed sn\u00eddan\u00ed). \u010clen\u00ed se max. do \u010dty\u0159 t\u0159\u00edd (1 a\u017e 4 hv\u011bzdi\u010dky). Superior ozna\u010duje ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 v\u00edce vybaven\u00ed ne\u017e je po\u017eadov\u00e1no nap\u0159. d\u011btsk\u00fd koutek, d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, zahradu, saunu, wellness, gril apod.", "<<>>: Co je Scharfeneck (z\u0159\u00edcenina hradu)? <<>>: Z\u0159\u00edcenina hradu Scharfeneck le\u017e\u00ed jako z\u0159\u00edcenina hradu Rauhenstein u \u0159eky Schwechat, v obci Baden (Doln\u00ed Rakousy) u V\u00eddn\u011b.\nPodle v\u00fdsledk\u016f archeologick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee hrad byl kolem roku 1100 obydlen\u00fd a pozd\u011bji, ve 13. stolet\u00ed byl zase opu\u0161t\u011bn\u00fd. Je pochybnost, zda hrad v t\u00e9 dob\u011b byl naz\u00fdv\u00e1n Veste Wolfsberg (pevnost vl\u010d\u00ed hora). Jist\u00e9 ale je, \u017ee hradu chyb\u011bl hospod\u00e1\u0159sk\u00fd z\u00e1klad proti mohutn\u00e9mu sousedovi Rauhenecku, kter\u00fd se udr\u017eel. Scharfeneck le\u017e\u00ed na rozd\u00edl od Rauhenecku jen n\u011bkolik set metr\u016f nad d\u0159\u00edve b\u011b\u017enou komunikac\u00ed prob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u00fadol\u00edm \"Helenentalu\". Jen n\u011bkolik metr\u016f \u0161irok\u00fd pr\u016flom na \u00fabo\u010d\u00ed nazna\u010duje, \u017ee hrad byl odstran\u011bn.\nNyn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zev hradu vznikl teprve kolem roku 1470 kdy n\u011bjak\u00fd Ulrich Kamper pozvedl tehdej\u0161\u00ed ruinu Rauhensteinu a jako Ulrich Kamper ze Scharfeneck se dostal mezi stavovskou \u0161lechtu.\nI kdy\u017e z\u0159\u00edcenina hradu nebyla obydlena, v roce 1517 se op\u011bt pozvedla a n\u00e1zev hradu Scharfeneck z\u016fstal.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Burg Schr\u00e4rfeneck na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nSeznam hrad\u016f a z\u00e1mk\u016f v Rakousku\n \n Galerie Scharfeneck na Wikimedia Commons\nZ\u0159\u00edcenina Scharfeneck\ngutenberg.", "<<>>: Co je Mezin\u00e1rodn\u00ed organizace pro k\u00e1vu? <<>>: Mezin\u00e1rodn\u00ed organizace pro k\u00e1vu (anglicky International Coffee Organization, ICO) byla zalo\u017eena roku 1963 v Lond\u00fdn\u011b. Vzhledem ke zna\u010dn\u00e9mu ekonomick\u00e9mu v\u00fdznamu k\u00e1vy se tak stalo pod z\u00e1\u0161titou Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f. ICO je spr\u00e1vcem Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00famluvy o k\u00e1v\u011b (International Coffee Agreement, ICA), co\u017e je v\u00fdznamn\u00fd n\u00e1stroj pro rozvoj a \u0159\u00edzen\u00ed spolupr\u00e1ce mezi zem\u011bmi produkuj\u00edc\u00edmi k\u00e1vu a zem\u011bmi, v nich\u017e se k\u00e1va konzumuje.\nOrganizace vznikla jako v\u00fdsledek p\u011btilet\u00e9 Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00famluvy o k\u00e1v\u011b, je\u017e byla podeps\u00e1na v s\u00eddle OSN v New Yorku v roce 1962 a pot\u00e9 op\u011btovn\u011b projedn\u00e1v\u00e1na v letech 1968, 1976, 1983, 1994 a 2007 v s\u00eddle ICO v Lond\u00fdn\u011b.Nejvy\u0161\u0161\u00edm org\u00e1nem ICO je Mezin\u00e1rodn\u00ed rada pro k\u00e1vu, kter\u00e1 je slo\u017eena ze z\u00e1stupc\u016f ka\u017ed\u00e9 \u010dlensk\u00e9 zem\u011b. Sch\u00e1z\u00ed se v b\u0159eznu a v z\u00e1\u0159\u00ed, aby prodebatovala z\u00e1le\u017eitosti obchodu s k\u00e1vou, schv\u00e1lila strategick\u00e9 dokumenty a posoudila doporu\u010den\u00ed poradn\u00edch org\u00e1n\u016f a v\u00fdbor\u016f.\nHlavn\u00ed s\u00eddlo Mezin\u00e1rodn\u00ed organizace pro k\u00e1vu se nach\u00e1z\u00ed v lond\u00fdnsk\u00e9 Gray's Inn Road, v \u010d\u00edsle 222. Jej\u00edm sou\u010dasn\u00fdm v\u00fdkonn\u00fdm \u0159editelem je Brazilec Jos\u00e9 Sette.\nPo odchodu USA z Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00famluvy o k\u00e1v\u011b v \u010dervnu 2018 reprezentuj\u00ed \u010dlenov\u00e9 ICO 98 % sv\u011btov\u00fdch producent\u016f k\u00e1vy a 67 % jej\u00edch sv\u011btov\u00fdch konzument\u016f.\nK \u010dervnu 2018 m\u011bla ICO 50 \u010dlen\u016f. Z toho bylo 44 zem\u00ed vyv\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch k\u00e1vu a 6 \u010dlen\u016f ze zem\u00ed, je\u017e k\u00e1vu dov\u00e1\u017eej\u00ed,\np\u0159i\u010dem\u017e Evropsk\u00e1 unie jako celek je jedn\u00edm \u010dlenem.\nAngola Angola\n Bol\u00edvie\n Braz\u00edlie\nBurundi Burundi\n Ekv\u00e1dor\n Etiopie\n Filip\u00edny\nGabon Gabon\nGhana Ghana\nGuatemala Guatemala\nHonduras Honduras\n Indie\n Indon\u00e9sie\n Jemen\n Kamerun\n Ke\u0148a\n Kolumbie\n Kon\u017esk\u00e1 demokratick\u00e1 republika\n Kostarika\n Kuba\n Lib\u00e9rie\n Madagaskar\nMalawi Malawi\n Mexiko\n Nep\u00e1l\n Nikaragua\nPanama Panama\n Papua Nov\u00e1 Guinea\nParaguay Paraguay\nPeru Peru\n Pob\u0159e\u017e\u00ed slonoviny\nRwanda Rwanda\n Salvador\nSierra Leone Sierra Leone\n St\u0159edoafrick\u00e1 republika\n Tanzanie\n Thajsko\nTogo Togo\nUganda Uganda\nVenezuela Venezuela\nVietnam Vietnam\n V\u00fdchodn\u00ed Timor\n Zambie\nZimbabwe Zimbabwe\n Evropsk\u00e1 unie\n Japonsko\n Norsko\n Rusko\n \u0160v\u00fdcarsko\n Tunis\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku International Coffee Organization na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Trinidad (Uruguay)? <<>>: Trinidad je m\u011bsto v Uruguayi. Le\u017e\u00ed v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b a je s\u00eddlem v departementu Flores. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v roce 2011 m\u011blo m\u011bsto 21 429 obyvatel. P\u0159ibli\u017en\u011b \u010dty\u0159i kilometry z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta prot\u00e9k\u00e1 men\u0161\u00ed \u0159eka Arroyo Sarand\u00ed, asi osm kilometr\u016f v\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta zas prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka Arroyo Porongos. M\u011bsto Trinidad je vzd\u00e1leno p\u0159ibli\u017en\u011b 200 km severn\u011b, resp. severoz\u00e1padn\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta zem\u011b Montevideo.\nM\u011bsto bylo zalo\u017eeno v roce 1804. Oblast byla os\u00eddlena ji\u017e p\u0159ed t\u00edmto datem, ale nebylo zde \u017e\u00e1dn\u00e9 trval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed. Teprve v dubnu 1804 bylo vyd\u00e1no povolen\u00ed k os\u00eddlen\u00ed tohoto \u00fazem\u00ed. M\u00edsto bylo zpo\u010d\u00e1tku naz\u00fdvan\u00e9 Porongos. U\u017e v polovin\u011b 19. stolet\u00ed tu \u017eilo stabiln\u011b kolem 500 obyvatel. V roce 1885 bylo m\u011bsto prohl\u00e1\u0161eno za s\u00eddlo departementu Flores a sou\u010dasn\u011b bylo p\u0159ejmenov\u00e1no na Villa de la Santisima Trinidad. V roce 1903 z\u00edskalo statut m\u011bsta a bylo p\u0159ejmenov\u00e1no na sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev. V\u00fdznamnou ekonomickou slo\u017ekou m\u011bsta je zem\u011bd\u011blstv\u00ed. V\u00fdznamn\u00fdm je tak\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed a export vlny. V okol\u00ed m\u011bsta m\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e9 m\u00edsto i chov skotu a ovc\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Trinidad (Uruguaj) na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je ABAP? <<>>: ABAP (Advanced Business Application Programming, p\u016fvodn\u011b Allgemeiner Berichts-Aufbereitungs-Prozessor) je vy\u0161\u0161\u00ed programovac\u00ed jazyk vytvo\u0159en\u00fd n\u011bmeckou softwarovou spole\u010dnost\u00ed SAP SE. pro v\u00fdvoj jejich aplikac\u00ed. Je extrahov\u00e1n ze z\u00e1kladn\u00edch v\u00fdpo\u010detn\u00edch jazyk\u016f Java, C, C++ a Python. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je vedle Javy zvolen jako jazyk pro programov\u00e1n\u00ed aplika\u010dn\u00edho serveru SAP NetWeaver, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed platformy SAP NetWeaver pro vytv\u00e1\u0159en\u00ed podnikov\u00fdch aplikac\u00ed.\nABAP je jedn\u00edm z mnoha aplika\u010dn\u011b specifick\u00fdch jazyk\u016f \u010dtvrt\u00e9 generace (4GL), kter\u00e9 byly poprv\u00e9 vyvinuty v 80. letech. P\u016fvodn\u011b to byl reportovac\u00ed jazyk pro SAP R / 2, co\u017e p\u0159edstavovalo platformu, kter\u00e1 umo\u017enila velk\u00fdm korporac\u00edm vytv\u00e1\u0159et mainframov\u00e9 obchodn\u00ed aplikace pro spr\u00e1vu materi\u00e1l\u016f a finan\u010dn\u00ed a mana\u017eersk\u00e9 \u00fa\u010detnictv\u00ed. ABAP vytv\u00e1\u0159\u00ed integraci mezi nez\u00e1visl\u00fdm softwarem.\nABAP tvo\u0159\u00ed abstrakci mezi obchodn\u00edmi aplikacemi, opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mem a datab\u00e1z\u00ed. T\u00edm je zaji\u0161t\u011bno, \u017ee aplikace nez\u00e1vis\u00ed p\u0159\u00edmo na konkr\u00e9tn\u00edm serveru nebo datab\u00e1zov\u00e9 platform\u011b a lze je snadno p\u0159en\u00e9st z jedn\u00e9 platformy na druhou.\n70. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed: Vznikl makro assembler pro generov\u00e1n\u00ed report\u016f v syst\u00e9mech R/2. N\u00e1zev byl z \u201eAllgemeiner Berichts-Aufbereitungs Prozessor\u201c.\n80. l\u00e9ta: ABAP se vyvinul do podoby interpreta\u010dn\u00edho jazyka pro aplikace v R/2. Umo\u017e\u0148oval programovat tzv. dialogov\u011b \u0159\u00edzen\u00e9 transakce.\nZa\u010d\u00e1tek 90. let: V syst\u00e9mu R/3 byl uveden jako \u201eprogramovac\u00ed jazyk 4. generace\u201c pod n\u00e1zvem ABAP/4, \u201eAdvanced Business Application Programming\u201c. Od t\u00e9to doby jsou aplikace pro produkty mySAP.com ps\u00e1ny v ABAP/4. Pouze syst\u00e9mov\u00e9 j\u00e1dro je ps\u00e1no v programovac\u00edm jazyku C.\nKolem roku 2000: za\u010dala nov\u00e1 etapa ve v\u00fdvoji jazyka. Bylo provedeno objektov\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jazyka \u2013 tzv. ABAP Objects.\nOd roku 2003 je mo\u017eno pou\u017e\u00edvat i jazyk Java pro v\u00fdvoj aplikac\u00ed mySAP.com.\nPodobn\u011b jako jin\u00e9 programovac\u00ed jazyky je i ABAP bu\u010f spustiteln\u00e1 jednotka nebo knihovna, kter\u00e1 poskytuje opakovan\u011b pou\u017eiteln\u00fd k\u00f3d jin\u00fdm program\u016fm a nen\u00ed samostatn\u011b spustiteln\u00e1.\nProgramy ABAP se skl\u00e1daj\u00ed z jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edkaz\u016f. Prvn\u00ed slovo v p\u0159\u00edkazu se naz\u00fdv\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00e9 slovo ABAP. Ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edkaz kon\u010d\u00ed te\u010dkou a jednotliv\u00e9 p\u0159\u00edkazy lze jakkoliv odsazovat. Slova mus\u00ed b\u00fdt v\u017edy odd\u011blena alespo\u0148 jednou mezerou. U kl\u00ed\u010dov\u00fdch slov, dodatk\u016f a operand\u016f b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed ABAP nerozli\u0161uje mezi velk\u00fdmi a mal\u00fdmi p\u00edsmeny.\nP\u0159\u00edkazy mohou p\u0159esahovat jeden \u0159\u00e1dek. V jednom \u0159\u00e1dku je mo\u017en\u00e9 m\u00edt n\u011bkolik p\u0159\u00edkaz\u016f (i kdy\u017e se to nedoporu\u010duje). \u0158\u00e1dky, kter\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00ed hv\u011bzdi\u010dkou (*) v prvn\u00edm sloupci, jsou \u0159\u00e1dky koment\u00e1\u0159\u016f a jsou ignorov\u00e1ny. Dvojit\u00e9 uvozovky (\") ozna\u010duj\u00ed, \u017ee zbytek \u0159\u00e1dku je koment\u00e1\u0159. K\u00f3d v ABAP je citliv\u00fd na mezery.\nNa rozd\u00edl od jazyk\u016f jako C/C++ nebo Java, kter\u00e9 definuj\u00ed omezenou sadu p\u0159\u00edkaz\u016f specifickou pro vybran\u00fd jazyk a poskytuj\u00ed v\u011bt\u0161inu funkc\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm knihoven, obsahuje jazyk ABAP rozs\u00e1hl\u00e9 mno\u017estv\u00ed p\u0159eddefinovan\u00fdch p\u0159\u00edkaz\u016f.\nABAP rozli\u0161uje dva typy spustiteln\u00fdch program\u016f:\nReporty\nSkupiny modul\u016f (Program ABAP, kter\u00fd norm\u00e1ln\u011b obsahuje dynpra a dialogov\u00e9 moduly, a je spu\u0161t\u011bn pomoc\u00ed transak\u010dn\u00edch k\u00f3d\u016f.)Reporty se \u0159\u00edd\u00ed relativn\u011b jednoduch\u00fdm programovac\u00edm modelem, kdy u\u017eivatel voliteln\u011b zad\u00e1v\u00e1 n\u011bkolik parametr\u016f (nap\u0159. v\u00fdb\u011br p\u0159es podmno\u017einu dat) a program pot\u00e9 pomoc\u00ed ur\u010den\u00fdch vstupn\u00edch parametr\u016f vytvo\u0159\u00ed report ve form\u011b interaktivn\u00edho seznamu. Reporty lze navrhnout tak\u00e9 k modifikaci dat. Jedn\u00e1 se o tzv. \u201eseznamov\u011b orientovanou\u201c podobu v\u00fdstupu.\nSkupiny modul\u016f definuj\u00ed slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed vzory interakce u\u017eivatel\u016f pomoc\u00ed kolekce obrazovek. Term\u00edn \u201eobrazovka\u201c ozna\u010duje skute\u010dn\u00fd obraz, kter\u00fd u\u017eivatel vid\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 obrazovka m\u00e1 tak\u00e9 \u201elogiku toku\u201c, kter\u00e1 odkazuje na k\u00f3d ABAP implicitn\u011b vyvolan\u00fd obrazovkami, kter\u00fd je rozd\u011blen na \u010d\u00e1st \u201ePBO\u201c (proces p\u0159ed v\u00fdstupem) a \u201ePAI\u201c (proces po vstupu). V dokumentaci SAP se term\u00edn \u201edynpro\u201c (dynamick\u00fd program) skl\u00e1d\u00e1 z kombinace obrazovky a logiky toku, je\u017e obsahuj\u00ed i pole dynpra.\nNespustiteln\u00e9 programy jsou:\nInclude moduly\nMno\u017eina subrutin\nFunk\u010dn\u00ed skupiny\nT\u0159\u00eddy objekt\u016f\nRozhran\u00ed\nSkupiny typ\u016fInclude modul je zahrnut v dob\u011b generov\u00e1n\u00ed do volaj\u00edc\u00ed jednotky. \u010casto se pou\u017e\u00edv\u00e1 k rozd\u011blen\u00ed velk\u00fdch program\u016f.\nMno\u017eina subrutin obsahuje podprogramy ABAP (bloky k\u00f3du s uzav\u0159en\u00e9 p\u0159\u00edkazy FORM / ENDFORM a vyvol\u00e1van\u00e9 pomoc\u00ed PERFORM).\nFunk\u010dn\u00ed skupiny jsou knihovny samostatn\u00fdch funk\u010dn\u00edch modul\u016f (uzav\u0159en\u00e9 p\u0159\u00edkazy FUNCTION / ENDFUNCTION a vyvolan\u00e9 funkc\u00ed CALL FUNCTION).\nT\u0159\u00eddy a rozhran\u00ed objekt\u016f jsou podobn\u00e9 t\u0159\u00edd\u00e1m a rozhran\u00edm v programovac\u00edm jazyce Java. T\u0159\u00eddy definuj\u00ed sady metod a atribut\u016f. Rozhran\u00ed obsahuj\u00ed \u201epr\u00e1zdn\u00e9\u201c definice metod, pro kter\u00e9 mus\u00ed ka\u017ed\u00e1 t\u0159\u00edda implementuj\u00edc\u00ed rozhran\u00ed poskytnout explicitn\u00ed k\u00f3d.\nSkupiny typ\u016f ur\u010duj\u00ed kolekce datov\u00fdch typ\u016f a konstant.\nIntegrovan\u00e9 datov\u00e9 typy jsou:\nV\u0161echny programy ABAP jsou um\u00edst\u011bny v datab\u00e1zi SAP. Nejsou ulo\u017eeny v samostatn\u00fdch extern\u00edch souborech, jako jsou programy v Jav\u011b nebo C++. V datab\u00e1zi existuje ve\u0161ker\u00fd k\u00f3d ABAP ve dvou form\u00e1ch: zdrojov\u00fd k\u00f3d, kter\u00fd lze prohl\u00ed\u017eet a upravovat pomoc\u00ed n\u00e1stroj\u016f ABAP Workbench a generovan\u00fd k\u00f3d, bin\u00e1rn\u00ed reprezentace, kter\u00e1 je srovnateln\u00e1 s bajtov\u00fdm k\u00f3dem Java.\nV\u0161echna data SAPu a ve\u0161ker\u00fd software SAPu b\u011b\u017e\u00ed v kontextu syst\u00e9mu SAP. Syst\u00e9m se skl\u00e1d\u00e1 z centr\u00e1ln\u00ed rela\u010dn\u00ed datab\u00e1ze a jedn\u00e9 nebo v\u00edce aplikac\u00ed (\u201einstanc\u00ed\u201c), kter\u00e9 p\u0159istupuj\u00ed k dat\u016fm a program\u016fm v t\u00e9to datab\u00e1zi.\nInstalace webov\u00e9ho aplika\u010dn\u00edho serveru se obvykle skl\u00e1d\u00e1 ze t\u0159\u00ed syst\u00e9m\u016f: pro v\u00fdvoj, pro testov\u00e1n\u00ed a zaji\u0161t\u011bn\u00ed kvality a pro produkci. M\u016f\u017eeme se setkat s v\u00edce syst\u00e9my, p\u0159esto jsou t\u0159i nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed konfigurac\u00ed. Programy ABAP jsou vytv\u00e1\u0159eny a proch\u00e1zej\u00ed prvn\u00edm testov\u00e1n\u00edm pr\u00e1v\u011b ve v\u00fdvojov\u00e9m syst\u00e9mu. Pot\u00e9 jsou distribuov\u00e1ny do ostatn\u00edch instanc\u00ed. Tyto akce prob\u00edhaj\u00ed pod kontrolou syst\u00e9mu Change and Transport System (CTS), kter\u00fd je zodpov\u011bdn\u00fd za \u0159\u00edzen\u00ed soub\u011b\u017enosti (nap\u0159. br\u00e1n\u00ed dv\u011bma v\u00fdvoj\u00e1\u0159\u016fm ve zm\u011bn\u011b stejn\u00e9ho k\u00f3du sou\u010dasn\u011b), spr\u00e1vu verz\u00ed a nasazen\u00ed program\u016f do produk\u010dn\u00edho syst\u00e9mu.\nOnline p\u0159\u00edstup k aplika\u010dn\u00edm server\u016fm ABAP lze prov\u00e1d\u011bt prost\u0159ednictv\u00edm propriet\u00e1rn\u00edho grafick\u00e9ho rozhran\u00ed, kter\u00e9 se naz\u00fdv\u00e1 \u201eSAP GUI\u201c, nebo p\u0159es webov\u00fd prohl\u00ed\u017ee\u010d.\nTransakce v terminologii SAP je proveden\u00ed programu. Norm\u00e1ln\u00ed zp\u016fsob proveden\u00ed k\u00f3du v syst\u00e9mu SAP je zad\u00e1n\u00edm k\u00f3du transakce (nap\u0159. VA01 je k\u00f3d transakce pro vytvo\u0159en\u00ed prodejn\u00ed objedn\u00e1vky). Transakce lze volat prost\u0159ednictv\u00edm syst\u00e9mu definovan\u00fdch nebo u\u017eivatelsky specifick\u00fdch nab\u00eddek zalo\u017een\u00fdch na rol\u00edch. Lze je tak\u00e9 spustit zad\u00e1n\u00edm k\u00f3du transakce p\u0159\u00edmo do p\u0159\u00edkazov\u00e9ho pole, kter\u00e9 je k dispozici na ka\u017ed\u00e9 obrazovce SAP. Transakce lze tak\u00e9 vyvolat programov\u011b pomoc\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f CALL TRANSACTION a LEAVE TO TRANSACTION. Obecn\u00fd pojem transakce se v terminologii SAP naz\u00fdv\u00e1 Logick\u00e1 jednotka pr\u00e1ce (LUW). Kr\u00e1tkou formou transak\u010dn\u00edho k\u00f3du je T-k\u00f3d.\nV ABAP existuj\u00ed dva mo\u017en\u00e9 zp\u016fsoby v\u00fdvoje. Jejich dostupnost z\u00e1vis\u00ed na verzi syst\u00e9mu ABAP.\nABAP Workbench je sou\u010d\u00e1st\u00ed syst\u00e9mu ABAP a je p\u0159\u00edstupn\u00fd p\u0159es SAP GUI. Obsahuje r\u016fzn\u00e9 n\u00e1stroje pro \u00fapravy program\u016f.\nABAP Editor pro psan\u00ed a \u00fapravy report\u016f, modul\u016f, mno\u017ein subrutin, includ\u016f a mno\u017ein podprogram\u016f (transakce SE38).\nABAP Dictionary pro zpracov\u00e1n\u00ed definic datab\u00e1zov\u00fdch tabulek a na\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed glob\u00e1ln\u00edch typ\u016f (transakce SE11).\nMenu Painter pro n\u00e1vrh u\u017eivatelsk\u00e9ho rozhran\u00ed (li\u0161ta nab\u00eddek, standardn\u00ed panel n\u00e1stroj\u016f, panel n\u00e1stroj\u016f aplikace, p\u0159i\u0159azen\u00ed funk\u010dn\u00edch kl\u00e1ves) (transakce SE41).\nScreen Painter pro navrhov\u00e1n\u00ed obrazovek a logiku toku (transakce SE51).\nFunction Builder pro funk\u010dn\u00ed moduly (transakce SE37).\nClass Builder pro ABAP t\u0159\u00eddy objekt\u016f a rozhran\u00ed (transakce SE24).Object Navigator (transakce SE80) poskytuje jedin\u00e9 integrovan\u00e9 rozhran\u00ed do t\u011bchto r\u016fzn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.\nV\u00fdvojov\u00e9 n\u00e1stroje ABAP, form\u00e1ln\u011b ozna\u010dov\u00e1ny jako \u201eABAP v Eclipse\u201c, jsou sada plugin\u016f pro platformu Eclipse pro v\u00fdvoj v ABAP. ABAP v\u00fdvoj\u00e1\u0159 si mus\u00ed nainstalovat po\u017eadovan\u00e9 n\u00e1stroje na sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d a pracovat lok\u00e1ln\u011b, zat\u00edmco se prov\u00e1d\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u00e1 synchronizace s back-endem.\nSlovn\u00edk ABAP (ABAP Dictionary) obsahuje v\u0161echna metadata o datech v syst\u00e9mu SAP. \u00dazce souvis\u00ed s ABAP Workbench v tom, \u017ee jak\u00fdkoli odkaz na data (tabulka, view nebo datov\u00fd typ) bude z\u00edsk\u00e1n ze slovn\u00edku. V\u00fdvoj\u00e1\u0159i pou\u017e\u00edvaj\u00ed transakce slovn\u00edku ABAP (p\u0159\u00edmo nebo prost\u0159ednictv\u00edm navig\u00e1toru objekt\u016f SE80 uvnit\u0159 ABAP Workbench) k zobrazen\u00ed a \u00fadr\u017eb\u011b t\u011bchto metadat.\nP\u0159i zm\u011bn\u011b objektu slovn\u00edku bude program, kter\u00fd odkazuje na zm\u011bn\u011bn\u00fd objekt, automaticky odkazovat na novou verzi p\u0159i p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm spu\u0161t\u011bn\u00ed programu. Nen\u00ed nutn\u00e9 p\u0159ekompilovat programy odkazuj\u00edc\u00ed na zm\u011bn\u011bn\u00e9 objekty slovn\u00edku.\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed typy slovn\u00edkov\u00fdch objekt\u016f:\nTabulky\nIndexy\nViews\nStruktury\nDom\u00e9ny\nPomoc s vyhled\u00e1v\u00e1n\u00edm (n\u00e1stupci nyn\u00ed zastaral\u00fdch \u201eidentifika\u010dn\u00edch k\u00f3d\u016f\u201c)\nUzamykateln\u00e9 objekty\nIntern\u00ed tabulky jsou d\u016fle\u017eit\u00fdm znakem jazyka ABAP. Intern\u00ed tabulka je definov\u00e1na podobn\u011b jako vektor struktur v C++ nebo vektor objekt\u016f v Jav\u011b. Hlavn\u00ed rozd\u00edl v t\u011bchto jazyc\u00edch spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee ABAP poskytuje kolekci p\u0159\u00edkaz\u016f pro snadn\u00fd p\u0159\u00edstup a manipulaci s obsahem intern\u00edch tabulek. ABAP nepodporuje pole. Jedin\u00fd zp\u016fsob, jak definovat v\u00edceprvkov\u00fd datov\u00fd objekt, je pou\u017e\u00edt intern\u00ed tabulku.Intern\u00ed tabulky jsou zp\u016fsob, jak ukl\u00e1dat prom\u011bnn\u00e9 datov\u00e9 sady pevn\u00e9 struktury do pracovn\u00ed pam\u011bti ABAP, a poskytovat funkce dynamick\u00fdch pol\u00ed. Data se ukl\u00e1daj\u00ed po \u0159\u00e1dc\u00edch, kde ka\u017ed\u00fd \u0159\u00e1dek m\u00e1 stejnou strukturu.\nsiln\u011b i slab\u011b typov\u00fd z\u00e1rove\u0148\nm\u00e1 vestav\u011bnou podporu pro SQL (OpenSQL p\u0159\u00edmo v syntaxi jazyka)\nUk\u00e1zka definice, implementov\u00e1n\u00ed a pou\u017eit\u00ed jednoduch\u00e9 lok\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00eddy (Local class) v reportu/programu.\nModifikovan\u00fd k\u00f3d ze SAP Help Classes - Introductory Example.\nUsing ABAP\nABAP Training Materials\nKeller, Horst ; Kr\u00fcger, Sascha, ABAP Objects, Addison-Wesley, 2002, ISBN 0-201-75080-5.", "<<>>: Co je Buddhistick\u00e9 texty? <<>>: Buddhistick\u00e9 texty se daj\u00ed rozt\u0159\u00eddit mnoh\u00fdmi zp\u016fsoby, av\u0161ak asi nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed rozd\u011blen\u00ed je na kanonick\u00e9 a nekanonick\u00e9. Kanonick\u00e9 texty jsou troj\u00edho typu:\nBuddhovy promluvy (v sanskrtu s\u00fatra; v p\u00e1li sutta)\nMni\u0161sk\u00e1 pravidla (sa. i p. vinaja)\nV\u00fdkladov\u00e9 koment\u00e1\u0159e k nauce (sa. abhidharma; p. abhidhamma)Nekanonick\u00e9 texty jsou ji\u017e od ran\u00fdch dob buddhismu v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed buddhistick\u00fdch text\u016f. P\u0159\u00edkladem nekanonick\u00e9ho textu m\u016f\u017ee b\u00fdt Milindapa\u0148ha \u010di Ot\u00e1zky Milindovy, i kdy\u017e se n\u011bkdy uv\u00e1d\u00ed jako sou\u010d\u00e1st n\u011bkter\u00e9ho z k\u00e1non\u016f buddhistick\u00fdch \u0161kol.", "<<>>: Co je J\u00e1n (arcibiskup)? <<>>: Metropolita Jan (n\u011bkdy t\u00e9\u017e J\u00e1n, \u010di Ioann apod.), ob\u010dansk\u00fdm jm\u00e9nem Michail Ivanovi\u010d Kuchtin / \u041c\u0438\u0445\u0430\u0438\u0301\u043b \u0418\u0432\u0430\u0301\u043d\u043e\u0432\u0438\u0447 \u041a\u0443\u0445\u0442\u0438\u0301\u043d (20. z\u00e1\u0159\u00ed 1901, Kargalskaja \u2013 5. \u010dervna 1975, Od\u011bsa) byl pra\u017esk\u00fd pravoslavn\u00fd arcibiskup a druh\u00fd metropolita pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku.\nNarodil se v koz\u00e1ck\u00e9 osad\u011b Kargalskaja.\nV letech 1922\u20131950 p\u016fsobil v Jugosl\u00e1vii a n\u00e1sledn\u011b v Bulharsku a od roku 1951 v \u010ceskoslovensku. V letech 1954\u20131956 byl titul\u00e1rn\u00edm biskupem \u017eateck\u00fdm. V letech 1956\u20131964 st\u00e1l v \u010dele \u010deskoslovensk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve.\nPosledn\u00ed roky sv\u00e9ho \u017eivota str\u00e1vil v SSSR. Zem\u0159el 5. \u010dervna 1975 v ukrajinsk\u00e9 Od\u011bse.", "<<>>: Co je Dvojdy\u0161n\u00ed? <<>>: Dvojdy\u0161n\u00ed (Dipnoi, Dipneusti) jsou podt\u0159\u00edda nozdrat\u00fdch ryb, jej\u00ed\u017e z\u00e1stupci dok\u00e1\u017eou d\u00fdchat vzdu\u0161n\u00fd kysl\u00edk. Jsou zn\u00e1mi z fosiln\u00edch n\u00e1lez\u016f ji\u017e od devonu a z fosiln\u00edch poz\u016fstatk\u016f je zn\u00e1mo t\u00e9m\u011b\u0159 300 druh\u016f v 64 rodech. Do sou\u010dasnosti v\u0161ak p\u0159e\u017eily jen 3 rody \u2013 Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus \u2013 kter\u00e9 \u017eij\u00ed ve stojat\u00fdch vod\u00e1ch Austr\u00e1lie, Afriky a Ji\u017en\u00ed Ameriky.\nN\u011bkter\u00e9 druhy maj\u00ed jednu pl\u00edci, jin\u00e9 pl\u00edce dv\u011b. Maj\u00ed tak\u00e9 specifick\u00fd c\u00e9vn\u00ed syst\u00e9m a kostru. N\u011bkter\u00e9 kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jin\u00e9 lebe\u010dn\u00ed kosti jsou v\u00fdrazn\u011b odli\u0161n\u00e9 od kostry ryb. M\u00edsto zub\u016f m\u00edvaj\u00ed obvykle jen tzv. zubn\u00ed desky a je vyvinut jen jeden p\u00e1r vn\u011bj\u0161\u00edch nozder. \u0160upiny jsou u sou\u010dasn\u00fdch dvojdy\u0161n\u00fdch cykloidn\u00ed.Tyto ryby jsou extr\u00e9mn\u011b odoln\u00e9 v\u016f\u010di nedostatku potravy a vydr\u017e\u00ed bez j\u00eddla \u00fadajn\u011b a\u017e 4 roky.", "<<>>: Co je Bible, Pavl\u00edk\u016fv studijn\u00ed p\u0159eklad? <<>>: Bible, Pavl\u00edk\u016fv studijn\u00ed p\u0159eklad je jedn\u00edm z p\u0159eklad\u016f Bible, kter\u00fd nen\u00ed d\u00edlem p\u0159ekladatelsk\u00e9ho t\u00fdmu, ale jednotlivce, Milo\u0161e Pavl\u00edka.\nMilo\u0161 Pavl\u00edk, narozen 1922, zem\u0159el v roce 2009 \u2013 ve v\u011bku 87 let a dva m\u011bs\u00edce po dokon\u010den\u00ed sv\u00e9ho d\u00edla. Pavl\u00edk zah\u00e1jil pr\u00e1ci na p\u0159ekladu v roce 1982; p\u0159ekl\u00e1dal do \u010de\u0161tiny i sloven\u0161tiny.\nJedn\u00e1 se o doslovn\u00fd p\u0159eklad z p\u016fvodn\u00edch jazyk\u016f. Autor se sna\u017eil o co nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159epis origin\u00e1lu, o co nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed odhalen\u00ed p\u016fvodn\u00edho v\u00fdznamu. Nav\u00edc je p\u0159eklad dopln\u011bn rozs\u00e1hl\u00fdm pozn\u00e1mkov\u00fdm apar\u00e1tem.\nPavl\u00edk\u016fv p\u0159eklad vy\u0161el kni\u017en\u011b, elektronicky ve form\u00e1tu PDF a ve verzi pro program DAVAR.\nPrvn\u00ed bro\u017eovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo v roce 2014. Vydalo nakladatelstv\u00ed Kvartus Media. 1744 stran. ISBN 978-80-88039-00-6\nhttp://www.milos-pavlik.", "<<>>: Co je 1192? <<>>: nejstar\u0161\u00ed dochovan\u00e9 vyobrazen\u00ed svatov\u00e1clavsk\u00e9 orlice (\u010dern\u00e1 orlice obklopen\u00e1 \u010derven\u00fdmi plameny ve st\u0159\u00edbrn\u00e9m poli) na pe\u010deti kralevice P\u0159emysla Otakara I.\nzalo\u017een nizozemsk\u00fd cisterci\u00e1ck\u00fd kl\u00e1\u0161ter Aduard\nJoritomo Minamoto byl c\u00edsa\u0159em Gotobou form\u00e1ln\u011b jmenov\u00e1n prvn\u00edm \u0161\u00f3gunem Japonska a zalo\u017eil tak nov\u00e9, feud\u00e1ln\u00ed obdob\u00ed japonsk\u00fdch d\u011bjin: kamakursk\u00fd \u0161\u00f3gun\u00e1t (do r. 1333 \u2013 dualismus vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e a \u0161\u00f3guna ale p\u0159etrval i nad\u00e1le, a\u017e do r. 1867)\n? \u2013 Juliana z Lutychu, katolick\u00e1 sv\u011btice (\u2020 5. dubna 1258)\n? \u2013 Blanka, pan\u00ed z Guadalajary, portugalsk\u00e1 infantka (\u2020 17. listopadu 1240)\n? \u2013 Maud Marshalov\u00e1, anglo-normansk\u00e1 \u0161lechti\u010dna (\u2020 27. b\u0159ezna 1248)\n28. dubna \u2013 Konr\u00e1d z Montferratu, italsk\u00fd \u0161lechtic, p\u0159edn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk t\u0159et\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy a s\u0148atkem jeruzal\u00e9msk\u00fd kr\u00e1l (* asi 1145)\n8. kv\u011btna \u2013 Otakar IV. \u0160t\u00fdrsk\u00fd, v\u00e9voda \u0161t\u00fdrsk\u00fd (* 19. srpna 1163)\n\u010cesk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed \u2013 V\u00e1clav II. \u00bb P\u0159emysl Otakar I.\nSvat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 \u2013 Jind\u0159ich VI. \u0160taufsk\u00fd\nPape\u017e \u2013 Celest\u00fdn III.\nAnglick\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Richard I. Lv\u00ed srdce\nFrancouzsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Filip II. August\nPolsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed \u2013 Kazim\u00edr II. Spravedliv\u00fd\nUhersk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 B\u00e9la III.\nSicilsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Tankred I.\nKastilsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Alfonso VIII. Kastilsk\u00fd\nRakousk\u00e9 v\u00e9vodstv\u00ed \u2013 Leopold V. Babenbersk\u00fd\nSkotsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u2013 Vil\u00e9m Lev\nByzantsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Iz\u00e1k II.", "<<>>: Co je Inconsistent Frames? <<>>: Inconsistent Frames je t\u0159et\u00ed studiov\u00e9 album skupiny Notes From Prague. Deska vy\u0161la 7 let od vyd\u00e1n\u00ed p\u0159edchoz\u00edho alba Same Place. Na t\u00e9to nahr\u00e1vce se skupina v\u00fdrazn\u011b posunula k \u017e\u00e1nru alternativn\u00edho hip hopu. Z\u00e1rove\u0148 jde o prvn\u00ed studiovou nahr\u00e1vku t\u00e9to skupiny s kompletn\u011b \u017eiv\u00fdm obsazen\u00edm a vokalistkou. \nPo desce Same Place se skupina roz\u0161\u00ed\u0159ila o buben\u00edka, kytaristu, baskytaristu a pozd\u011bji zp\u011bva\u010dku. Kv\u016fli \u010dasov\u00e9 vyt\u00ed\u017eenosti Davida Chv\u00e1tala se v\u011bt\u0161ina produkce p\u0159esunula na jeho bratra Michala. B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u0159\u00ed let se ve skupin\u011b vyst\u0159\u00eddalo n\u011bkolik \u010dlen\u016f, mezi nimi i vokalistka Noemi. Ta se pod\u00edlela spole\u010dn\u011b s Antwim na textech a nahr\u00e1la n\u011bkter\u00e9 nov\u00e9 skladby. P\u016fvodn\u00ed verze dvou z nich, Chasing Space a Still On, se na albu objevily jako bonusov\u00e9 tracky. Roku 2009 Noemi NFP opou\u0161t\u00ed a sestava se op\u011bt m\u011bn\u00ed, co\u017e zpomaluje produk\u010dn\u00ed proces a nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed alba. Po stabilizaci nahr\u00e1lo uskupen\u00ed mezi lety 2010\u20132011 skladby na fin\u00e1ln\u00ed verzi desky. Vedle Michala Chv\u00e1tala a DJ Negativa se na produkci pod\u00edlel i kytarista Luk\u00e1\u0161 Barto\u0161. \nOproti p\u0159ede\u0161l\u00fdm alb\u016fm se v\u00fdrazn\u011b zm\u011bnil zvuk skupiny, kter\u00e1 p\u0159e\u0161la k alternativn\u00edmu hip hopu s obsazen\u00edm \u017eiv\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.\nV n\u011bkter\u00fdch skladb\u00e1ch se objevuj\u00ed i prvky rapcore. Na desce se pod\u00edlej\u00ed tak\u00e9 saxofonista Matou\u0161 Kobylka a violoncellistka Terezie Kovalov\u00e1. V\u0161echny skladby jsou zalo\u017eeny na mixu elektronick\u00fdch podklad\u016f s akustick\u00fdm z\u00e1kladem. Na rozd\u00edl od p\u0159ede\u0161l\u00e9 desky zde nefiguruj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00ed hostuj\u00edc\u00ed interpreti.\nInconsistent Frames se d\u00e1 voln\u011b p\u0159elo\u017eit jako \"rozpadaj\u00edc\u00ed se r\u00e1mce\". N\u00e1zev i textov\u00fd obsah skladeb odkazuje na nestabiln\u00ed situaci a vztahy uvnit\u0159 skupiny NFP. T\u00e9mata se dot\u00fdkaj\u00ed tak\u00e9 nesn\u00e1z\u00ed v hudebn\u00edm pr\u016fmyslu a \u017eivotn\u00edch zm\u011bn \u010dlen\u016f od dob vyd\u00e1n\u00ed desky Same Place.\nIntro\nLock It\nAnxious Player\nBalancing Options\nCan't Believe It\nKick That\nReact\nRun\nWhat!\nFragments\nSuspicious Circumstances\nReal Vision\nLines\nStill On & Chasing Space\nK\u0159est alba se uskute\u010dnil 4. listopadu 2011 v experiment\u00e1ln\u00edm prostoru galerie Trafa\u010dka ve Vyso\u010danech. Kmotry desky byli zp\u011bva\u010dka skupiny Toxique Kl\u00e1ra Vytiskov\u00e1 a rapper Ektor. Produkce musela b\u00fdt p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010dena z d\u016fvodu z\u00e1sahu policie kv\u016fli ru\u0161en\u00ed no\u010dn\u00edho klidu. \nhttp://www.nfp.phatbeatz.cz/notes-from-prague-inconsistent-frames\nhttps://web.archive.org/web/20120504002024/http://www.hip-hop.cz/interview/?rowid=3-otazky-pro-antwiho-z-notes-from-prague\nhttp://www.alltv.cz/rappovod/akce/notes-from-prague-pokrtili-nove-album/\nhttp://bandzone.", "<<>>: Co je Provincie v Irsku? <<>>: Irsk\u00e9 provincie jsou tradi\u010dn\u00edm \u010dlen\u011bn\u00edm Irska, kter\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z ran\u00e9ho st\u0159edov\u011bku. C\u00faige, irsk\u00e9 slovo pro provincii, doslova znamen\u00e1 \u201ep\u011btina\u201c. Provinci\u00ed bylo toti\u017e p\u016fvodn\u011b p\u011bt, ale p\u00e1t\u00e1 z nich, Meath, byla \u010dasem za\u010dlen\u011bna do provincie Leinster. Pozd\u011bji byl v Irsku zaveden syst\u00e9m hrabstv\u00ed, kter\u00fd je z\u00e1kladem spr\u00e1vn\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed dodnes. Jm\u00e9na provinci\u00ed se b\u011b\u017en\u011b u\u017e\u00edvaj\u00ed jako zem\u011bpisn\u00e1 ozna\u010den\u00ed, ale v modern\u00ed dob\u011b ji\u017e provincie nejsou \u00fazemn\u011b spr\u00e1vn\u00edmi \u00fatvary.\nRozd\u011blen\u00ed Irska na \u010dty\u0159i provincie se objevuje u\u017e v irsk\u00e9 mytick\u00e9 tradici. Ot\u00e1zka p\u00e1t\u00e9 provincie je v\u0161ak \u0159e\u0161ena dv\u011bma zp\u016fsoby. Podle prvn\u00edho pod\u00e1n\u00ed, obsa\u017een\u00e9ho v Lebor Gab\u00e1la \u00c9renn rozd\u011blili Irsko na p\u011bt provinc\u00ed Fir Bolgov\u00e9, veden\u00ed p\u011bti bratry. V takov\u00e9m d\u011blen\u00ed se Irsko sest\u00e1v\u00e1 z Connachtu, Ulsteru, Leinsteru a dvou Munster\u016f, z\u00e1padn\u00edho a v\u00fdchodn\u00edho. Podle t\u00e9to tradice je st\u0159edem a centrem zem\u011b vrch Uisnech. Podle druh\u00e9ho pod\u00e1n\u00ed, v modern\u00ed dob\u011b zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edho, je p\u00e1tou provinci\u00ed Meath \u201eSt\u0159ed\u201c. Ten podle n\u011bkolika st\u0159edov\u011bk\u00fdch rukopis\u016f vznikl kdy\u017e si kr\u00e1l T\u00faathal Techtmar p\u0159ivlastnil \u010d\u00e1st ka\u017ed\u00e9 z p\u016fvodn\u00edch provinci\u00ed.Existuj\u00ed tak\u00e9 texty kde se ob\u011b pod\u00e1n\u00ed objevuj\u00ed vedle sebe. Ve st\u0159edov\u011bk\u00e9m d\u00edle Os\u00eddlen\u00ed Tary se vypr\u00e1v\u00ed o tom jak kr\u00e1l Diarmait mac Cerbaill \u010delil \u0161lechtick\u00e9 opozici proti roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 dom\u00e9ny. Byl proto p\u0159ivol\u00e1n moudr\u00fd Fintan mac B\u00f3chra, kter\u00fd vypr\u00e1v\u011bl o tom jak se v den Kristova uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed v Irsku objevil ob\u0159\u00ed mu\u017e jm\u00e9nem Trefuilngid Treochair, kter\u00fd vl\u00e1dl v\u00fdchodu a z\u00e1padu slunce. Ten si nechal p\u0159iv\u00e9st nejmoud\u0159ej\u0161\u00ed mu\u017ee ze \u010dty\u0159 provinci\u00ed do Tary, kr\u00e1lovsk\u00e9ho s\u00eddla. Z\u00e1rove\u0148 daroval Fintanovi, kter\u00fd byl t\u00e9\u017e p\u0159\u00edtomen, bobule, kter\u00e9 ten zasadil a z nich\u017e vyrostlo p\u011bt strom\u016f: jasan, tis, dub a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva jasany. Dal\u0161\u00ed ud\u00e1losti se nam\u00edsto Tary odehr\u00e1vali v Uisnechu, zhruba sedmdes\u00e1t kilometr\u016f na z\u00e1pad. Na jeho vrcholu vzty\u010dil Fintan kamenn\u00fd pil\u00ed\u0159 s p\u011bti h\u0159bety, jedn\u00edm pro ka\u017edou \u010d\u00e1st Irska. Provincie kter\u00e9 takto vznikly jsou Connacht, Ulster, Leinster, z\u00e1padn\u00ed Munster a v\u00fdchodn\u00ed Munster a jsou jim p\u0159i\u0159knuty r\u016fzn\u00e9 atributy. Z\u00e1rove\u0148 ale tak\u00e9 Fintan dosv\u011bd\u010dil \u017ee je spr\u00e1vn\u00e9 aby Tara a Uisnech, p\u0159irovn\u00e1van\u00e9 k dv\u011bma ledvin\u00e1m v lidsk\u00e9m t\u011ble, z\u00edskaly \u010d\u00e1st ze v\u0161ech irsk\u00fdch provinci\u00ed.Keltist\u00e9 Alwynn Reese a Brinley Reese p\u0159irovn\u00e1vaj\u00ed p\u011bt provinci\u00ed k p\u011bti invaz\u00edm skrze kter\u00e9 bylo os\u00eddleno Irsko a z\u00e1rov\u011bn ke spole\u010densk\u00fdm t\u0159\u00edd\u00e1m a dal\u0161\u00edm fenom\u00e9n\u016fm v duchu trojfunk\u010dn\u00ed hypot\u00e9zy. Meath odpov\u00edd\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e9mu \u00fa\u0159adu, kter\u00fd v\u0161em funkc\u00edm vl\u00e1dne \u010di je syntetizuje. N\u00e1sleduje Connacht spojovan\u00fd s Tuatha D\u00e9 Danann kte\u0159\u00ed v m\u00fdtech disponuj\u00ed kouzelnou moc\u00ed a m\u011bli by tak odpov\u00eddat prvn\u00ed funkci spojovan\u00e9 s posv\u00e1tnem a magi\u00ed, a pak Ulster os\u00eddlen\u00fd Fir Bolgy a spojovan\u00fd s cyklem p\u0159\u00edb\u011bh\u016f o v\u00e1le\u010dn\u00edkovi C\u00fa Chulainnovi, kter\u00fd by odpov\u00eddal funkci druh\u00e9 reprezentuj\u00edc\u00edm v\u00e1lku. V Leinsteru se pak odehr\u00e1v\u00e1 Feni\u00e1nsk\u00fd cyklus ve kter\u00e9m vystupuj\u00ed oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 a je kladen d\u016fraz na romanci, kter\u00fd by pak n\u00e1le\u017eel k funkci t\u0159et\u00ed \u2013 plodnosti a bohatstv\u00ed.Munster pak le\u017e\u00ed mimo t\u0159i funkce a reprezentuje t\u0159\u00eddu nevoln\u00edk\u016f a slu\u017eebn\u00edk\u016f, kter\u00e1 zahrnovala t\u00e9\u017e hudebn\u00edky. V\u00fdchodn\u00ed Munster je reprezentov\u00e1n Cessair a jej\u00edm lidem, kter\u00fd s\u00eddlil v Irsku ji\u017e p\u0159ed potopou, p\u0159i\u010dem\u017e Cessair \u010dasto nen\u00ed k v\u016fdc\u016fm invaz\u00ed po\u010d\u00edt\u00e1na, stejn\u011b jako \u010dasto nen\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Munster \u010dasto po\u010d\u00edt\u00e1n mezi provincie. Z\u00e1rove\u0148 je n\u011bkdy ze zbytku Irska vy\u010dle\u0148ov\u00e1n i Munster jako celek, kter\u00fd je spojov\u00e1n se smrt\u00ed a \u017eensk\u00fdmi postavami. Munster p\u0159itom ale m\u00e1 jako jedin\u00e1 z provinci\u00ed vlastn\u00ed obdobu Tary \u2013 Temair Luachra, je m\u00edstem kde se vylo\u010fovali r\u016fzn\u00ed dobyvatel\u00e9 Irska a nese rysy r\u00e1je. Existence dvou p\u00e1t\u00fdch provinci\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na tak\u00e9 tak \u017ee zat\u00edmco Meath reprezentuje st\u0159ed, tak v\u00fdchodn\u00ed Munster je symbolicky provinci\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed.\tS indoevropsk\u00fdmi funkci lze spojit tak\u00e9 alternativn\u00ed d\u011blen\u00ed Irska objevuj\u00edc\u00ed se v pod\u00e1n\u00ed o kr\u00e1li Connovi C\u00e9tchathachovi. Ten rozd\u011blil zemi na dv\u011b poloviny, Leath Cuinn \u201eConnovu polovinu\u201c, zahrnuj\u00edc\u00ed Connacht a Ulster, a Leath Moga \u201eMughovu polovinu\u201c, zahrnuj\u00edc\u00ed Leinster a Munster. Connova \u010d\u00e1st odpov\u00edd\u00e1 prvn\u00ed a druh\u00e9 funkci, zat\u00edmco Mughova t\u0159et\u00ed. Objevuje se tak\u00e9 motiv \u017ee my\u0161len\u00ed je spojeno se z\u00e1padem, v\u016fle se severem a c\u00edt\u011bn\u00ed s jihem.", "<<>>: Co je Th\u00e9\u00e2tre des Champs-\u00c9lys\u00e9es? <<>>: Th\u00e9\u00e2tre des Champs-\u00c9lys\u00e9es (\u010desky Divadlo na Champs-\u00c9lys\u00e9es) je divadlo a koncertn\u00ed s\u00e1l v Pa\u0159\u00ed\u017ei. S\u00eddl\u00ed v 8. obvodu na Avenue Montaigne \u010d. 15. Nejv\u011bt\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed s\u00e1l\u016f m\u00e1 kapacitu 1905 div\u00e1k\u016f. Divadlo bylo otev\u0159eno v roce 1913 a jeho architektem je Auguste Perret (1874-1954). Vlastn\u00edkem divadla je st\u00e1tn\u00ed bankovn\u00ed instituce Caisse des d\u00e9p\u00f4ts et consignations.\nDivadlo bylo slavnostn\u011b otev\u0159eno 3. dubna 1913. V roce 1923 vznikl z Galerie Montaigne dal\u0161\u00ed divadeln\u00ed s\u00e1l Studio des Champs-\u00c9lys\u00e9es. V \u010dervenci 1926 byl v s\u00e1le Com\u00e9die des Champs-\u00c9lys\u00e9es prom\u00edt\u00e1n prvn\u00ed animovan\u00fd film ve Francii. Jednalo se o n\u011bmeck\u00fd film Dobrodru\u017estv\u00ed prince Ahmeda.\nBudova byla postavena s prvky stylu art deco. Obsahuje t\u0159i s\u00e1ly a restauraci v nejvy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e. Konstrukce byla p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161len\u00e1 ze \u017eeleza, ale architekt rozhodl o pou\u017eit\u00ed betonu, proti \u010demu\u017e se ohradil stavitel. Kompromisem bylo oblo\u017een\u00ed betonu b\u00edl\u00fdm mramorem s basreli\u00e9fy a pouze \u010dty\u0159i skupiny vnit\u0159n\u00edch sloup\u016f byly ponech\u00e1ny viditeln\u00e9. Fas\u00e1da je za\u0159azena mezi historick\u00e9 pam\u00e1tky.\nBudova m\u00e1 t\u0159i s\u00e1ly. Nejv\u011bt\u0161\u00ed s 1905 m\u00edsty je ur\u010den k opern\u00edm p\u0159edstaven\u00edm a koncert\u016fm, Com\u00e9die des Champs-\u00c9lys\u00e9es a Studio des Champs-\u00c9lys\u00e9es jsou ur\u010deny divadlu.\nTh\u00e9\u00e2tre des Champs-\u00c9lys\u00e9es pat\u0159\u00ed vedle koncertn\u00edch s\u00e1l\u016f Salle Pleyel, Cit\u00e9 de la musique a Salle Gaveau k v\u00fdznamn\u00fdm zprost\u0159edkovatel\u016fm klasick\u00e9 hudby v Pa\u0159\u00ed\u017ei. S\u00eddl\u00ed zde Francouzsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed orchestr. Koncertuj\u00ed zde t\u011blesa jako V\u00edde\u0148\u0161t\u00ed filharmonikov\u00e9, Mnichovsk\u00e1 filharmonie, Newyorsk\u00e1 filharmonie, Symfonick\u00fd orchestr Bavorsk\u00e9ho rozhlasu, Kr\u00e1lovsk\u00fd orchestr Concertgebouw i Pra\u017esk\u00e1 komorn\u00ed filharmonie.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Th\u00e9\u00e2tre des Champs-\u00c9lys\u00e9es na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Milena Folt\u00fdnov\u00e1? <<>>: Milena Folt\u00fdnov\u00e1 (14. kv\u011btna 1950 \u2013 24. prosince 1993) byla \u010deskoslovensk\u00e1 reprezentantka v h\u00e1zen\u00e9. Hr\u00e1la v dresu tehdej\u0161\u00edho Gottwaldova. V roce 1981 se vdala do Rakouska, kter\u00e9 pak reprezentovala na LOH 1984 v Los Angeles. Na jej\u00ed po\u010dest byl v roce 1995 ve Zl\u00edn\u011b uspo\u0159\u00e1d\u00e1n memori\u00e1l Mileny Folt\u00fdnov\u00e9, pozd\u011bji zn\u00e1m\u00fd jako Barum Continental cup. Od roku 1994 se v Litv\u00ednov\u011b ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 memori\u00e1l.\nza \u010ceskoslovensko\n5. m\u00edsto na LOH 1980 v Moskv\u011b\n4. m\u00edsto na MS 1978\n6. m\u00edsto na MS 1973\n6. m\u00edsto na MS 1975\n5x nejlep\u0161\u00ed h\u00e1zenk\u00e1\u0159ka \u010ceskoslovenska (1974, 1975, 1977, 1978, 1979).\nNejlep\u0161\u00ed st\u0159elkyn\u011b ligy v sezon\u00e1ch: 1976/1977, 1977/1978, 1978/1979, 1979/1980.za Rakousko\n5.", "<<>>: Co je Grand Prix N\u011bmecka 1992? <<>>: Grand Prix N\u011bmecka 1992 (LIV. Gro\u00dfer Mobil 1 Preis von Deutschland), 10. z\u00e1vod 43. ro\u010dn\u00edku mistrovstv\u00ed sv\u011bta jezdc\u016f Formule 1 a 34. ro\u010dn\u00edku poh\u00e1ru konstrukt\u00e9r\u016f, historicky ji\u017e 526. grand prix, se ji\u017e tradi\u010dn\u011b odehr\u00e1la na okruhu Hockenheimring.", "<<>>: Co je Daniel Oliver? <<>>: Daniel Oliver (6. \u00fanora 1830 Newcastle upon Tyne \u2013 21. prosince 1916 Kew) byl anglick\u00fd botanik.\nRodi\u010de Daniela Olivera, Andrew a Jane Oliver von Benwell Hills, byli kvake\u0159i. Oliver nav\u0161t\u011bvoval Society of Friends' School v Brookfieldu.\nRoku 1858 za\u010dal pracovat v Royal Botanic Gardens v Kew. Mezi lety 1860 a\u017e 1890 byl spr\u00e1vcem zdej\u0161\u00edho herb\u00e1\u0159e. Na University College London p\u016fsobil v letech 1861 a\u017e 1888 jako profesor botaniky.\nRoku 1853 se stal \u010dlenem Linnean Society of London a roku 1893 mu byla ud\u011blena Zlat\u00e1 medaile Linn\u00e9ho spole\u010dnosti. \u010clenem Royal Society byl zvolen roku 1863.\nThe botany of the Speke and Grant Expedition \u2026 (spoluauto\u0159i James Augustus Grant a John Gilbert Baker), 1872\u20131875\nIllustrations of the principal natural orders of the vegetable kingdom, 1874\nFlora of Tropical Africa (svazek 1 a\u017e 3), 1868\u20131877\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Daniel Oliver na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Charles Hardinge, 1. baron Hardinge? <<>>: Charles Hardinge, 1. baron Hardinge (Charles Hardinge, 1st Baron Hardinge of Penshurst) (20. \u010dervna 1858, Lond\u00fdn, Anglie \u2013 2. srpna 1944, Penshurst, Anglie) byl britsk\u00fd diplomat a st\u00e1tn\u00edk, vnuk mar\u0161\u00e1la a indick\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho guvern\u00e9ra Henryho Hardinga. Dlouhodob\u011b p\u016fsobil ve slu\u017eb\u00e1ch britsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed, byl velvyslancem v Rusku a Francii. V letech 1910\u20131916 byl m\u00edstokr\u00e1lem v Indii, z\u00edskal Podvazkov\u00fd \u0159\u00e1d a od roku 1910 s titulem barona zasedal ve Sn\u011bmovn\u011b lord\u016f.\nNarodil se jako mlad\u0161\u00ed syn Charlese Hardinge, 2. vikomta Hardinge, po matce byl sp\u0159\u00edzn\u011bn s \u0161lechtickou rodinou hrabat z Lucanu. Studoval v Harrow a v Cambridge, v roce 1880 vstoupil do diplomatick\u00fdch slu\u017eeb. Byl velvyslaneck\u00fdm tajemn\u00edkem v Teher\u00e1nu a Petrohrad\u011b, pot\u00e9 kr\u00e1tce pracoval v Lond\u00fdn\u011b na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed. V letech 1904\u20131906 byl velvyslancem v Petrohrad\u011b a od roku 1904 t\u00e9\u017e \u010dlenem Tajn\u00e9 rady. Ve funkci st\u00e1tn\u00edho podsekret\u00e1\u0159e zahrani\u010d\u00ed (1906\u20131910). pat\u0159il k bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm ministra zahrani\u010d\u00ed Edwarda Greye, v roce 1907 odm\u00edtl nab\u00eddku na post velvyslance v USA a v roce 1909 podnikl s kr\u00e1lem Eduardem VII. diplomatickou cestu do N\u011bmecka. V roce 1910 pov\u00fd\u0161en na barona z Penshurstu a povol\u00e1n do Sn\u011bmovny lord\u016f.\nV letech 1910\u20131916 byl gener\u00e1ln\u00edm guvern\u00e9rem a m\u00edstokr\u00e1lem v Indii. K d\u016fle\u017eit\u00fdm ud\u00e1lostem jeho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed pat\u0159ila n\u00e1v\u0161t\u011bva kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho V. v Indii (1911) a p\u0159es\u00eddlen\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta z Kalkaty do Dill\u00ed (1911). Nesouhlas \u010d\u00e1sti Ind\u016f s p\u0159esunem hlavn\u00edho m\u011bsta byl p\u0159\u00ed\u010dinou atent\u00e1tu, p\u0159i n\u011bm\u017e byl Hardinge t\u011b\u017ece zran\u011bn (1912). P\u0159esto se mu nakonec poda\u0159ilo zlep\u0161it vztahy mezi Brit\u00e1nii a Indi\u00ed a prosadil v\u00fdznamnou vojenskou \u00fa\u010dast Ind\u016f v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. V roce 1916 se vr\u00e1til do Anglie a z\u00edskal Podvazkov\u00fd \u0159\u00e1d. V letech 1916\u20131920 byl znovu st\u00e1tn\u00edm podsekret\u00e1\u0159em zahrani\u010d\u00ed a mezit\u00edm v roce 1916 je\u0161t\u011b p\u0159edsedou vl\u00e1dn\u00ed komise pro vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed vzpoury v Irsku (1916). Svou kari\u00e9ru zakon\u010dil jako velvyslanec v Pa\u0159\u00ed\u017ei (1920\u20131922).\nZ\u00edskal \u010destn\u00fd doktor\u00e1t v Cambridge a byl tak\u00e9 sm\u00edr\u010d\u00edm soudcem v Kentu, kde vlastnil statky. D\u00edky slu\u017eb\u011b v diplomacii z\u00edskal \u0159adu zahrani\u010dn\u00edch z\u00e1slu\u017en\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f, byl ryt\u00ed\u0159em \u0158\u00e1du \u010destn\u00e9 legie, rakousk\u00e9ho Leopoldova \u0159\u00e1du nebo rusk\u00e9ho \u0158\u00e1du sv. Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho.\nV roce 1890 se o\u017eenil se svou sest\u0159enic\u00ed Winnifred Sturt (1868\u20131914), dcerou 1. barona Alingtona. Jejich star\u0161\u00ed syn Edward (1892-1914) padl za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, d\u011bdicem titul\u016f byl mlad\u0161\u00ed syn Alexander Hardinge, 2. baron Hardinge (1894-1960), kter\u00fd byl dlouholet\u00fdm soukrom\u00fdm tajemn\u00edkem kr\u00e1l\u016f Ji\u0159\u00edho V., Eduarda VIII. a Ji\u0159\u00edho VI. Dcera Diamond (1900-1927) se provdala do rodu Abercromby.\nCharles\u016fv bratranec Sir Arthur Henry Hardinge (1859\u20131933) p\u016fsobil takt\u00e9\u017e v diplomacii a byl britsk\u00fdm vyslancem v Persii, Portugalsku, Belgii a \u0160pan\u011blsku.\n \nRodokmen rodu Hardinge Archivov\u00e1no 3. 8. 2018 na Wayback Machine.\nCharles Hardinge, 1.", "<<>>: Co je Cavalera Conspiracy? <<>>: Cavalera Conspiracy je americk\u00e1 heavy metalov\u00e1 skupina zalo\u017een\u00e1 brazilsk\u00fdmi bratry Maxem Cavalerou (zp\u011bv, kytara) a Igorem Cavalerou (bic\u00ed), v roce 2007 vystupovali s americk\u00fdm hudebn\u00edkem Marcem Rizzem (kytara) a Tonym Camposem (baskytara). Kapela se p\u016fvodn\u011b zformovala v roce 2007 pod n\u00e1zvem Inflicted, ale z pr\u00e1vn\u00edch d\u016fvod\u016f zm\u011bnila sv\u00e9 jm\u00e9no. Vznik kapely znamenal konec spor\u016f mezi bratry Cavalerov\u00fdmi, kte\u0159\u00ed v 80. letech zalo\u017eili Sepulturu. Max pot\u00e9 zalo\u017eil Soulfly, zat\u00edmco Igor hr\u00e1l d\u00e1le v Sepultu\u0159e a\u017e do sv\u00e9ho odchodu v lednu 2006.\nV \u010dervnu 2006 Max m\u011bl neo\u010dek\u00e1van\u00fd telefonn\u00ed hovor od sv\u00e9ho bratra a na konci rozhovoru pozval Igora do Phoenixu v Arizon\u011b, aby vystoupil se Soulfly. S Igorem na koncert\u011b odehr\u00e1li dv\u011b p\u00edsn\u011b Sepultury. Po koncert\u011b navrhl Max Igorovi nov\u00fd projekt a Igor souhlasil. Jako zbytek kapely Max vybral kytaristu Soulfly Marca Rizza a frontmana kapely Gojira Joa Duplantiera na pozici baskytaristy. Kapela pot\u00e9 v \u010dervnu 2007 nato\u010dila ve studiu Undercity v Los Angeles s koproducentem Loganem Maderem sv\u00e9 debutov\u00e9 album Inficted, kter\u00e9 25. b\u0159ezna 2008 vy\u0161lo ve vydavatelstv\u00ed Roadrunner Records.\nInflikted (2008)\nBlunt Force Trauma (2011)\nPandemonium (2014)\nPsychosis (2017)\nMorbid Visions (2023)\nMax Cavalera \u2013 Zp\u011bv, rytmick\u00e1 kytara (2007\u2013?)\nIgor Cavalera \u2013 bic\u00ed, perkuse (2007\u2013?)\nMarc Rizzo \u2013 S\u00f3lov\u00e1 kytara, doprovodn\u00e9 vok\u00e1ly (2007\u2013?), rytmick\u00e1 kytara (2007\u20132008)\nJoe Duplantier \u2013 bass, rytmick\u00e1 kytara, zp\u011bv (2007\u20132008)\nJohny Chow \u2013 bass (2008\u20132012)\nNate Newton \u2013 bass, zp\u011bv (2013\u20132015)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Cavalera Conspiracy na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ra\u0161elini\u0161t\u011b Klenov\u00e1? <<>>: Ra\u0161elini\u0161t\u011b Klenov\u00e1 je p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka z\u00e1padn\u011b od Klenov\u00e9 a jihov\u00fdchodn\u011b od Senot\u00edna u Nov\u00e9 Byst\u0159ice v okrese Jind\u0159ich\u016fv Hradec. Oblast spravuje Agentura ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny \u010cR. D\u016fvodem ochrany je zachov\u00e1n\u00ed mok\u0159adn\u00edch biotop\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm lu\u010dn\u00edho ra\u0161elini\u0161t\u011b s \u0159adou rostlinn\u00fdch a \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdch druh\u016f a spole\u010denstev.", "<<>>: Co je Jaguar S-Type? <<>>: Jaguar S-Type je sedan vy\u0161\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy, kter\u00fd v letech 1998 a\u017e 2008 vyr\u00e1b\u011bla britsk\u00e1 automobilka Jaguar Cars. M\u00e1 stejn\u00e9 jm\u00e9no jako v\u016fz z roku 1963.\nNov\u00fdm S-Type (intern\u00ed k\u00f3d X200) se Jaguar po t\u0159iceti letech vr\u00e1til do vy\u0161\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00eddy. Automobil byl vyv\u00edjen v \u00fazk\u00e9 spolupr\u00e1ci s americkou diviz\u00ed Ford. Byl p\u0159edstaven na autosalonu v Birminghamu v roce 1998. Design z\u00e1m\u011brn\u011b odkazoval na modely Jaguar z 60. let, co\u017e bylo zd\u016frazn\u011bno pou\u017eit\u00edm n\u00e1zvu S-Type.\nP\u016fvodn\u011b byl nab\u00edzen s motorem 3.0 V6 a 4.0 V8 (v USA jen s V8 a a\u017e od modelov\u00e9ho roku 2000). Po faceliftu v roce 2002 byla nab\u00eddka roz\u0161\u00ed\u0159ena o men\u0161\u00ed motor 2.5 V6 a 4.0 byl nahrazen v\u011bt\u0161\u00edm 4.2 V8. Motory V8 jsou prakticky identick\u00e9 s motory, pou\u017e\u00edvan\u00fdmi na v\u011bt\u0161\u00edm typu X308/X350, motor 3L je zdrojov\u011b odvozen od motoru Ford V6 Duratec, pou\u017e\u00edvan\u00e9ho nap\u0159. i ve voze Ford Mondeo. Z\u00e1rove\u0148 byla p\u0159edstavena verze S-Type R se sportovn\u00edm podvozkem a kompresorem p\u0159epl\u0148ovan\u00fdm motorem 4,2 V8.\nP\u0159i dal\u0161\u00ed modernizaci v roce 2004 byla p\u0159edstavena verze s naftov\u00fdm motorem. Jedn\u00e1 se o dvakr\u00e1t p\u0159epl\u0148ovan\u00fd vidlicov\u00fd \u0161estiv\u00e1lec 2,7 litru, kter\u00fd je v\u00fdsledkem spole\u010dn\u00e9ho v\u00fdvoje naftov\u00fdch motor\u016f koncern\u016f Ford a PSA.\nPosledn\u00ed facelift byl p\u0159edstaven na autosalonu v Bologni v prosinci 2006. V\u0161echny verze dostaly sportovn\u00ed paket po vzoru S-Type R. S-Type bude na p\u0159elomu roku 2007 a 2008 nahrazen modelem XF.", "<<>>: Co je Brion Brandd? <<>>: Brion Brandd je v\u011bdeckofantastick\u00e1 kni\u017en\u00ed s\u00e9rie americk\u00e9ho spisovatele Harryho Harrisona. Jedn\u00e1 se o dilogii (cyklus o 2 knih\u00e1ch), jej\u00edm\u017e protagonistou je stejnojmenn\u00fd hrdina, kter\u00fd \u0159e\u0161\u00ed r\u016fzn\u00e9 planet\u00e1rn\u00ed konflikty.\nS\u00e9rii tvo\u0159\u00ed dva rom\u00e1ny vydan\u00e9 v letech 1962 respektive 1981.\nPlaneta zatracen\u00fdch, \u010desky 1997 (anglicky Planet of the Damned, 1962) \u2013 1. d\u00edl s\u00e9rie, p\u0159edt\u00edm v roce 1961 vy\u0161el v seri\u00e1lov\u00e9 podob\u011b pod n\u00e1zvem Sense of Obligation v americk\u00e9m \u010dasopise Analog Science Fiction and Fact redigovan\u00e9m Johnem W. Campbellem.\nPlaneta bez n\u00e1vratu, \u010desky 1997 (anglicky Planet of No Return, 1981) \u2013 2. d\u00edl s\u00e9rie\nS\u00e9rie Brion Brandd v LEGII \u2013 datab\u00e1zi sci-fi a fantasy knih\nS\u00e9rie Brion Brandd v Datab\u00e1zi knih\nS\u00e9rie Brion Brandd v \u010ceskoslovensk\u00e9 bibliografick\u00e9 datab\u00e1zi\nBrion Brandd na Internet Speculative Fiction Database (anglicky)\n\u00ab\u0411\u0440\u0430\u0439\u0430\u043d \u0411\u0440\u0435\u043d\u0434\u00bb (Brion Brandd), harry-harrison.", "<<>>: Co je Fontrabiouse? <<>>: Fontrabiouse je francouzsk\u00e1 obec v departementu Pyr\u00e9n\u00e9es-Orientales v regionu Languedoc-Roussillon.\nPo\u010det obyvatel\nJeskyn\u011b objeven\u00e1 roku 1958 v mramorov\u00e9m dolu. K\u00e1men z tohoto dolu byl pou\u017eit mj. na schodi\u0161t\u011b Palais de Chaillot v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Pro ve\u0159ejnost byla otev\u0159ena roku 1983.\nKostel svat\u00e9ho \u0160ebesti\u00e1na, p\u016fvodn\u011b rom\u00e1nsk\u00fd, p\u0159estav\u011bn\u00fd v 18. stolet\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Fontrabiouse na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam policejn\u00edch prezident\u016f Policie \u010cesk\u00e9 republiky? <<>>: Toto je seznam policejn\u00edch prezident\u016f Policie \u010cesk\u00e9 republiky. Policie \u010cesk\u00e9 republiky vznikla dne 15. \u010dervence 1991 p\u0159em\u011bnou \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u010deskoslovensk\u00e9 Ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti Sboru n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti. Do konce roku 1992 ji vedl policejn\u00ed \u0159editel, od roku 1993 je nejvy\u0161\u0161\u00ed funkc\u00ed policejn\u00ed prezident.\nSeznam policejn\u00edch \u0159editel\u016f:\nplk. Franti\u0161ek Zelenick\u00fd (15. \u010dervence 1991 \u2013 srpen 1992)\nplk. Ivan Vyleta (1. z\u00e1\u0159\u00ed 1992 \u2013 31. prosince 1992)\nSeznam policejn\u00edch prezident\u016f:\nplk. Ivan Vyleta (1. ledna 1993 \u2013 23. dubna 1993)\nplk. Stanislav Novotn\u00fd (12. kv\u011btna 1993 \u2013 26. \u0159\u00edjna 1994)\nplk. Old\u0159ich Tom\u00e1\u0161ek (1. ledna 1995 \u2013 6. srpna 1998)\ngenpor. Ji\u0159\u00ed Kol\u00e1\u0159 (7. srpna 1998 \u2013 15. srpna 2005)\nplk. Vladislav Hus\u00e1k (21. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 \u2013 31. b\u0159ezna 2007)\ngenmjr. Old\u0159ich Martin\u016f (1. \u010dervna 2007 \u2013 31. prosince 2010)\nplk. Petr Lessy (24. ledna 2011 \u2013 29. srpna 2012)\nbrig. gen. Martin \u010cerv\u00ed\u010dek (30. srpna 2012 \u2013 7. ledna 2014)\nplk. Petr Lessy (3. prosince 2013 \u2013 28. \u00fanora 2014)\ngenpor. Tom\u00e1\u0161 Tuh\u00fd (12. dubna 2014 \u2013 31. \u0159\u00edjna 2018)\ngenmjr. Jan \u0160vejdar (1. prosince 2018 \u2013 31. b\u0159ezna 2022)\ngenpor. Martin Vondr\u00e1\u0161ek (od 1.", "<<>>: Co je Nachali'el? <<>>: Nachli'el (hebrejsky \u05e0\u05b7\u05d7\u05b2\u05dc\u05b4\u05d9\u05d0\u05b5\u05dc, podle biblick\u00e9ho m\u011bsta zmi\u0148ovan\u00e9ho v knize Numeri 21,19 - \u201e...z pou\u0161t\u011b t\u00e1hli do Matany, z Matany do Nachal\u00edelu, z Nachal\u00edelu do Bam\u00f3tu\u201c, v ofici\u00e1ln\u00edm p\u0159episu do angli\u010dtiny Nahali'el, p\u0159episov\u00e1no t\u00e9\u017e Nahli'el) je izraelsk\u00e1 osada a vesnice typu spole\u010dn\u00e1 osada (ji\u0161uv kehilati) na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu v distriktu Judea a Sama\u0159\u00ed a v Oblastn\u00ed rad\u011b Mate Binjamin.\nNach\u00e1z\u00ed se na v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 590 metr\u016f na jihoz\u00e1padn\u00edm okraji hornatiny Sama\u0159ska, cca 15 kilometr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Modi'in-Makabim-Re'ut, cca 23 kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od historick\u00e9ho j\u00e1dra Jeruzal\u00e9mu a cca 35 kilometr\u016f jihov\u00fdchodn\u011b od centra Tel Avivu.\nOsada je na dopravn\u00ed s\u00ed\u0165 Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu napojena pomoc\u00ed lok\u00e1ln\u00ed silnice \u010d\u00edslo 450. Nachli'el je izolovanou izraelskou osadou situovanou hluboko ve vnitrozem\u00ed Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu v\u00edc ne\u017e 11 kilometr\u016f za Zelenou lini\u00ed, kter\u00e1 odd\u011bluje \u00fazem\u00ed Izraele v mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fdch hranic\u00edch. Nejbli\u017e\u0161\u00ed izraelskou osadou je Talmon p\u0159es 2 kilometry ji\u017en\u00edm sm\u011brem. Tato oblast se n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1 Gu\u0161 Talmon, tedy blok osad okolo Talmon. V bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti Nachli'el se nach\u00e1zej\u00ed i \u010detn\u00e9 palestinsk\u00e9 vesnice (Beitillu nebo Kobar).\nObec vznikla v roce 1984, konkr\u00e9tn\u011b v \u0159\u00edjnu 1984 z popudu ultraortodoxn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 organizace Agudat Jisra'el. Zalo\u017een\u00ed osady umo\u017enila rezoluce izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy z 15. \u010dervence 1984, ve kter\u00e9 se pl\u00e1novan\u00e1 nov\u00e1 obec ozna\u010duje pracovn\u011b jako Nava. Dal\u0161\u00edm p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem obce byl Kochav. Osada m\u011bla podle pl\u00e1nu m\u00edt v\u00fdhledovou kapacitu 250 bytov\u00fdch jednotek s t\u00edm, \u017ee v prvn\u00ed f\u00e1zi se po\u010d\u00edtalo s v\u00fdstavbou 25 byt\u016f.V osad\u011b funguj\u00ed pouze p\u0159ed\u0161koln\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. N\u00e1sledn\u00e9 \u0161kolsk\u00e9 stupn\u011b jsou zaji\u0161\u0165ov\u00e1ny doj\u00ed\u017ed\u011bn\u00edm do okoln\u00edch izraelsk\u00fdch obc\u00ed, zejm\u00e9na v Modi'in Illit. V lednu 2002 byla jihoz\u00e1padn\u011b od vlastn\u00ed osady z\u0159\u00edzena skupina dom\u016f zvan\u00e1 Nachlej Tal sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze dvou provizorn\u00edch dom\u016f. V \u010dervenci 2002 bylo ov\u0161em os\u00eddlen\u00ed v Nachlej Tal zru\u0161eno a domy p\u0159em\u00edst\u011bny sm\u011brem k osad\u011b Talmon. V srpnu 2007 byla na tomto m\u00edst\u011b pak zalo\u017eena rozs\u00e1hl\u00e1 vinice o plo\u0161e 120 dunam\u016f.Vzhledem k odlehl\u00e9 poloze ve vnitrozem\u00ed Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu nebyla po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed osada zahrnuta do Izraelsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed bari\u00e9ry.\nObyvatelstvo Nachli'el je v datab\u00e1zi rady Je\u0161a popisov\u00e1no jako ultraortodoxn\u00ed. V obci \u017eij\u00ed ultraortodoxn\u00ed \u017did\u00e9 a\u0161ken\u00e1zsk\u00e9ho, sefardsk\u00e9ho i chasidsk\u00e9ho sm\u011bru. Podle \u00fadaj\u016f z roku 2014 tvo\u0159ili naprostou v\u011bt\u0161inu obyvatel \u017did\u00e9 (v\u010detn\u011b statistick\u00e9 kategorie \"ostatn\u00ed\", kter\u00e1 zahrnuje nearabsk\u00e9 obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu ale bez form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed). Na rozd\u00edl od jin\u00fdch ultraortodoxn\u00edch osad jako Modi'in Illit nebo Bejtar Ilit ale tato obec z\u016fst\u00e1v\u00e1 popula\u010dn\u011b slab\u00e1. K 31. prosinci 2014 zde \u017eilo 583 lid\u00ed. B\u011bhem roku 2014 populace stoupla o 6,4 %.\nSama\u0159sko\nIzraelsk\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed bari\u00e9ra\nOblastn\u00ed rada Mate Binjamin\nCharedim\nChardal\n \nOfici\u00e1ln\u00ed profil obce na port\u00e1lu Oblastn\u00ed rady Mate Binjamin Archivov\u00e1no 13. 5. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Seznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek na St\u0159\u00ed\u017ekov\u011b? <<>>: Tento seznam nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek v \u010d\u00e1sti St\u0159\u00ed\u017ekov v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Praze vych\u00e1z\u00ed z \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cR, kter\u00fd na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona \u010d. 20/1987 Sb., o st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010di, vede N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav jako \u00fast\u0159edn\u00ed organizace st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de. \u00dadaje jsou pr\u016fb\u011b\u017en\u011b up\u0159es\u0148ov\u00e1ny, p\u0159esto mohou obsahovat i \u0159adu v\u011bcn\u00fdch a form\u00e1ln\u00edch chyb a nep\u0159esnost\u00ed \u010di b\u00fdt neaktu\u00e1ln\u00ed. \nPokud byly n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti dot\u010den\u00e9ho \u00fazem\u00ed vy\u010dlen\u011bny do samostatn\u00fdch seznam\u016f, m\u011bly by b\u00fdt odkazy na tyto d\u00edl\u010d\u00ed seznamy uvedeny v \u00favodu tohoto seznamu nebo v \u00favodu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sekce seznamu.", "<<>>: Co je Split? <<>>: Split (italsky Spalato) je m\u011bsto ve st\u0159edn\u00ed Dalm\u00e1cii na chorvatsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Jadersk\u00e9ho mo\u0159e. S p\u0159ibli\u017en\u011b 161 tis\u00edci obyvatel je to druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto zem\u011b a spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko Splitsko-dalmatsk\u00e9 \u017eupy a tak\u00e9 arcidiec\u00e9ze splitsko-makarsk\u00e9 \u0158\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve.\nSplit je v\u00fdznamn\u00fdm turistick\u00fdm c\u00edlem, jednak d\u00edky sv\u00fdm historick\u00fdm pam\u00e1tk\u00e1m, jednak jako v\u00fdchoz\u00ed bod pro letn\u00ed dovolen\u00e9 na okoln\u00edch ostrovech. Historick\u00e9 j\u00e1dro m\u011bsta (Grad) je zaps\u00e1no na seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Ve Splitu (respektive v obci Ka\u0161tel \u0160tafili\u0107 u Trogiru, asi 20 km od Splitu) se rovn\u011b\u017e nach\u00e1z\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b a pobl\u00ed\u017e samotn\u00e9ho centra m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdznamn\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edstav.\nN\u00e1zev m\u011bsta Split poch\u00e1z\u00ed z italsk\u00e9ho Spalato. Poprv\u00e9 se objevil ve 4. stolet\u00ed. Do ital\u0161tiny byl p\u0159ejat z \u0159e\u010dtiny, kde existoval jako \u1f00\u03c3\u03c0\u03ac\u03bb\u03b1\u03b8\u03bf\u03c2 \u2013 asp\u00e1lathos. V latin\u011b se potom objevuje v podob\u011b Spalatum, p\u0159eb\u00edr\u00e1no bylo ale i v jin\u00fdch podob\u00e1ch, nap\u0159. Aspalatuo nebo Spalatrum. Dle jedn\u00e9 z teori\u00ed vzniklo toto slovo podle n\u00e1zvu m\u00edstn\u00ed rostliny \u010dilimky trnit\u00e9 (aspalathos), kter\u00e1 se na m\u00edst\u011b vyskytovala, dle jin\u00e9 poch\u00e1z\u00ed od n\u00e1zvu Diokleci\u00e1nova pal\u00e1ce (z latinsk\u00e9ho palatium). Podle jin\u00e9 teorie vznikl n\u00e1zev zkr\u00e1cen\u00edm latinsk\u00e9ho ozna\u010den\u00ed nedalek\u00e9ho starov\u011bk\u00e9ho m\u011bsta Salona (dnes Solin), kter\u00e9 zn\u011blo Salonae Palatium). Na map\u00e1ch Stabiln\u00edho katastru z doby Rakousko-Uherska (v polovin\u011b 19. stolet\u00ed) se objevoval v podob\u011b Spal.\nZ t\u011bchto t\u0159\u00ed uveden\u00fdch teori\u00ed byla druh\u00e1 zm\u00edn\u011bn\u00e1 popul\u00e1rn\u00ed n\u011bkolik set let, nicm\u00e9n\u011b samotn\u00e9 m\u011bsto Split ji pova\u017euje za teorii v\u00edcem\u00e9n\u011b vyvr\u00e1cenou.V ijekavsk\u00e9 podob\u011b se objevuje od poloviny 19. stolet\u00ed tak\u00e9 region\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev Spljet, kter\u00fd vznikl s ohledem na jazykovou reformu Vuka Karad\u017ei\u0107e v Srbsku. Nejednozna\u010dnost ohledn\u011b n\u00e1zvu byla \u0159e\u0161ena v roce 1909 v rozhodnut\u00ed m\u00edstn\u00edho zastupitelstva, kter\u00e9 schv\u00e1lilo n\u00e1zev Split pou\u017e\u00edvan\u00fd do sou\u010dasnosti.\nSystematick\u00e9 sledov\u00e1n\u00ed po\u010das\u00ed ve Splitu prob\u00edh\u00e1 od roku 1859, kdy zde byla z\u0159\u00edzena meteorologick\u00e1 stanice.Vzhledem ke sv\u00e9 poloze a hradb\u011b hor sm\u011brem do vnitrozem\u00ed je m\u011bsto odst\u00edn\u011bno od klimatick\u00fdch vliv\u016f vnitrozem\u00ed Balk\u00e1nsk\u00e9ho poloostrova. Klimatick\u00e9 pom\u011bry jsou ovlivn\u011bny v\u011btry typick\u00e9 pro jadersk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed. M\u011bsto m\u00e1 2 600 slune\u010dn\u00fdch hodin ro\u010dn\u011b, resp. se m\u00edra pohybuje v rozmez\u00ed 2360 \u2013 2810.Pr\u016fm\u011brn\u00e1 ro\u010dn\u00ed teplota \u010din\u00ed 15,7 \u00b0C. Nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnoty dosahuje v \u010dervenci (25,7 \u00b0C) a nejni\u017e\u0161\u00ed v lednu (8 \u00b0C). Ro\u010dn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek \u010din\u00ed 820 mm.\nNa m\u00edst\u011b sou\u010dasn\u00e9ho m\u011bsta existovala ji\u017e staro\u0159eck\u00e1 kolonie, kter\u00e1 vznikla nejsp\u00ed\u0161e ve 2. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 osada byla relativn\u011b m\u00e1lo v\u00fdznamn\u00e1 a v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsta v jej\u00ed bl\u00edzkosti byla Salona, Trogir a Stobre\u010d.\nSplit byl zalo\u017een na sklonku 3. stolet\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em Diokleci\u00e1nem, kter\u00fd si zde postavil sv\u016fj pal\u00e1c, okolo n\u011bho\u017e se za\u010dalo vytv\u00e1\u0159et m\u011bsto. Obytn\u00e9 k\u0159\u00eddlo pal\u00e1ce se ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b pou\u017e\u00edvalo p\u0159i r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech. Sou\u010d\u00e1st\u00ed stavby byl tak\u00e9 d\u016fmysln\u00fd syst\u00e9m na p\u0159\u00edvod vody z nedalek\u00e9 \u0159eky Jadro. V roce 461 byl pal\u00e1c u\u017e\u00edv\u00e1n gener\u00e1lem Marcellinem, kter\u00fd byl vojensk\u00fdm spr\u00e1vcem Dalm\u00e1cie. Svr\u017een\u00fd c\u00edsa\u0159 Glycerius \u017eil v pal\u00e1ci od roku 474 do sv\u00e9 smrti. V roce 480 zem\u0159el jeho n\u00e1sledn\u00edk Julius Nepos, kter\u00fd byl v pal\u00e1ci otr\u00e1ven. Po smrti c\u00edsa\u0159e p\u016fvodn\u00ed pal\u00e1c za\u010dal ch\u00e1trat a postupn\u011b se do n\u011bj nast\u011bhovali v okol\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed obyvatel\u00e9. V roce 493 dobyli pal\u00e1c Ostrog\u00f3ti a za\u0159adili jej do sv\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\nB\u011bhem obdob\u00ed teritori\u00e1ln\u00edho r\u016fstu Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v 6. stolet\u00ed byl Split sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto imp\u00e9ria. Slovan\u00e9 p\u0159i\u0161li do oblasti dne\u0161n\u00edho m\u011bsta v 7. stolet\u00ed. V roce 650 nalezli v m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho Splitu \u00fato\u010di\u0161t\u011b obyvatel\u00e9 nedalek\u00e9ho m\u011bsta Salona (dnes Solin), kter\u00e9 bylo vyplen\u011bno p\u0159i n\u00e1jezdu Avar\u016f. M\u011bsto bylo p\u0159i administrativn\u00ed reform\u011b Byzance za\u0159azeno do thematu Dalm\u00e1cie.\nV 10. stolet\u00ed byla zah\u00e1jena v\u00fdstavba benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera na poloostrov\u011b z\u00e1padn\u011b od centra m\u011bsta. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed kostel byl zasv\u011bcen svat\u00e9mu \u0160t\u011bp\u00e1novi. V pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed se n\u00e1zev t\u00e9to lokality pod vlivem jazykov\u00fdch zm\u011bn zm\u011bnil na Sustjepan (obdobn\u011b jako nap\u0159. Supetar apod.) Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Domnia byla vybudov\u00e1na v prostoru mauzolea b\u00fdval\u00e9ho Diokleci\u00e1nova pal\u00e1ce a je nejstar\u0161\u00ed st\u00e1le \u010dinnou katedr\u00e1lou na sv\u011bt\u011b. Jej\u00ed zvonice je spole\u010dn\u011b s Diokleci\u00e1nov\u00fdm pal\u00e1cem ve znaku m\u011bsta.\nByzantsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e v oblasti postupn\u011b ztr\u00e1cela vliv a o strategicky v\u00fdznamn\u00e9 m\u011bsto usilovala Ben\u00e1tsk\u00e1 republika. Jist\u00fd vliv zde m\u011blo i st\u0159edov\u011bk\u00e9 Uhersko. Od roku 1069 pak byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Chorvatsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, kter\u00e9 pozd\u011bji p\u0159ipadlo k Uhr\u00e1m. Uhersk\u00e1 nadvl\u00e1da zde byla ofici\u00e1ln\u011b prohl\u00e1\u0161ena v roce 1105 p\u0159i slavnostn\u00edm pr\u016fvodu m\u011bstem, kdy m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 p\u0159\u00edsahali nov\u00e9mu panovn\u00edkovi v\u011brnost.\nV roce 1240 do\u0161lo ke konfliktu mezi m\u011bstem Splitem a nedalek\u00fdm Trogirem. V t\u00e9m\u017ee roce byl tak\u00e9 seps\u00e1n prvn\u00ed statut m\u011bsta Splitu (z\u00e1kladn\u00ed dokument) latinsky Capitularium, kter\u00fd se nicm\u00e9n\u011b do sou\u010dasn\u00e9 doby nedochoval. V roce 1312 byl seps\u00e1n druh\u00fd statut, zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e jako Zlat\u00e1 kniha. Vznikl v latinsk\u00e9m jazyce. Vliv dokumentu trval do jist\u00e9 m\u00edry i po p\u0159\u00edchodu ben\u00e1tsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. Dokument zakazoval p\u016fj\u010dovat pen\u00edze Slovan\u016fm (z Dalm\u00e1cie nebo z Bosny), finan\u010dn\u00ed transakce mezi sebou sm\u011bli provozovat pouze obyvatel\u00e9 hovo\u0159\u00edc\u00ed neslovansk\u00fdmi jazyky.V roce 1420 byl Split p\u0159ipojen k Ben\u00e1tsk\u00e9 republice. Kr\u00e1l Zikmund Lucembursk\u00fd se m\u011bsta vzdal za 100 000 duk\u00e1t\u016f, kter\u00e9 nutn\u011b pot\u0159eboval pro zaplacen\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch v\u00fddaj\u016f. Ben\u00e1t\u010dan\u00e9 zna\u010dn\u011b omezili m\u00edru autonomie m\u011bsta. M\u00edstn\u00ed obyvatelstvo, kter\u00e9 ji\u017e v t\u00e9 dob\u011b bylo ve zna\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e slovansk\u00e9 a m\u00e9n\u011b dalmatsk\u00e9, bylo obohaceno o Ben\u00e1t\u010dany, kte\u0159\u00ed se za\u010dali postupn\u011b p\u0159ist\u011bhov\u00e1vat z Apeninsk\u00e9ho poloostrova. Vzestup m\u011bsta v 15. a 16. stolet\u00ed umo\u017enil obchod s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, zbo\u017e\u00ed bylo vyv\u00e1\u017eeno p\u0159edev\u0161\u00edm do vnitrozem\u00ed a na \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9 Bosny a Hercegoviny. Hranice s Tureckem za\u010d\u00ednala zhruba u\u017e 3 km za m\u011bstem. V t\u00e9to dob\u011b byl Split tak\u00e9 centrem renesan\u010dn\u00ed kultury a literatury. P\u016fsobil zde nap\u0159\u00edklad b\u00e1sn\u00edk Marko Maruli\u0107, jeho\u017e b\u00e1se\u0148 Judita byla vyti\u0161t\u011bna jak ve Splitu, tak i v Ben\u00e1tk\u00e1ch. P\u0159esto\u017ee vzd\u011blan\u00e1 elita oce\u0148ovala vznikaj\u00edc\u00ed um\u011bleck\u00e1 d\u00edla, v\u011bt\u0161ina obyvatel Splitu a jeho okol\u00ed z\u016fst\u00e1vala v t\u00e9to dob\u011b negramotn\u00e1. Antonio Proculianio, tehdej\u0161\u00ed kancl\u00e9\u0159 m\u011bsta Splitu, v roce 1558 popsal \u010dty\u0159i m\u00edstn\u00ed velkolep\u00e9 chr\u00e1my i jejich antick\u00fd p\u016fvod.Samotn\u00e9 m\u011bsto se za\u010dalo \u0161\u00ed\u0159it postupn\u011b z prostoru p\u016fvodn\u00edho pal\u00e1ce sm\u011brem na z\u00e1pad, kde se dnes nach\u00e1z\u00ed lokalita Varo\u0161, p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k historick\u00e9mu centru m\u011bsta. Dosidlovali se sem sedl\u00e1ci, kte\u0159\u00ed \u017eili v okoln\u00ed Dalm\u00e1cii a Bosn\u011b. Vznikala tak\u00e9 s\u00eddla d\u00e1le od centra m\u011bsta. Statut st\u0159edov\u011bk\u00e9ho Splitu pamatoval i na n\u011b a tito (v\u011bt\u0161inou \u010dlenov\u00e9 v\u00e1\u017een\u00fdch rodin) m\u011bli sv\u00e9 jasn\u011b definovan\u00e9 postaven\u00ed v dokumentu.\nNa konci 16. stolet\u00ed vypukla ve Splitu epidemie moru, kter\u00e1 si vy\u017e\u00e1dala n\u011bkolik tis\u00edc ob\u011bt\u00ed. V roce 1607 vypukla dal\u0161\u00ed epidemie, po n\u00ed\u017e z\u016fstalo ve m\u011bst\u011b jen 1 400 jeho obyvatel. Jen v letech 1360 a\u017e 1815 zas\u00e1hl mor Split celkem t\u0159icetkr\u00e1t. Mor p\u0159ich\u00e1zel v\u011bt\u0161inou po mo\u0159i, jsou ale zaznamen\u00e1ny i p\u0159\u00edpady, \u017ee dorazil po obchodn\u00edch karavan\u00e1ch z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Bosny. Od roku 1592 st\u00e1l ve m\u011bst\u011b prvn\u00ed lazaret.Dal\u0161\u00edmi pohromami pro m\u011bsto byly v\u00e1lky (v polovin\u011b 17. stolet\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed). V roce 1657 pronikl a\u017e k samotn\u00fdm hradb\u00e1m m\u011bsta bosensko-tureck\u00fd vojev\u016fdce Hersekli Ahmed Pa\u0161a. \nV 60. letech 17. stolet\u00ed, po dobyt\u00ed m\u011bsta Ben\u00e1t\u010dany, byly n\u00e1sledn\u011b p\u0159estavov\u00e1ny hradby a dopln\u011bny ba\u0161tami apod. V letech 1660-1668 byl nap\u0159\u00edklad vystav\u011bn prstenec bastionov\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed podle n\u00e1vrhu gener\u00e1la Innocentia Contiho. Opevn\u011bn\u00ed je dob\u0159e patrn\u00e9 na historick\u00fdch map\u00e1ch a poz\u016fstatky bastion\u016f jsou dob\u0159e patrn\u00e9 i na map\u00e1ch tzv. stabiln\u00edho katastru z poloviny 19. stolet\u00ed.\nM\u00edstn\u00ed obyvatelstvo bylo v roce 1688 a\u017e na nejvy\u0161\u0161\u00ed vrstvy v\u00edcem\u00e9n\u011b slovansky mluv\u00edc\u00ed, jak dokl\u00e1d\u00e1 dopis Julia Centofioriniho do Vatik\u00e1nu.V roce 1797, kdy Ben\u00e1tsk\u00e1 republika zanikla, z\u00edskala Split (spolu s celou Dalm\u00e1ci\u00ed) Habsbursk\u00e1 monarchie. Tak tomu bylo a\u017e do Napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy se m\u011bsta na kr\u00e1tkou dobu zmocnila Francie a ustanovila zde tzv. Ilyrsk\u00e9 provincie. Francouzi modernizovali uli\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 a nechali strhnout n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti st\u0159edov\u011bk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed. Po n\u00e1vratu rakousk\u00e9 nadvl\u00e1dy v roce 1813 byl Split nicm\u00e9n\u011b posti\u017een ekonomickou stagnac\u00ed. Revoluce Jaro n\u00e1rod\u016f v roce 1848, kter\u00e9 zas\u00e1hlo celou monarchii, nem\u011blo v tomto jadersk\u00e9m p\u0159\u00edstavu v\u011bt\u0161\u00ed odezvy. Rakousk\u00e1 spr\u00e1va ur\u010dila jako hlavn\u00ed m\u011bsto Dalm\u00e1cie v Zadaru, \u010d\u00edm\u017e Split i nad\u00e1le ztratil sv\u016fj v\u00fdznam. Po celou druhou polovinu 19. stolet\u00ed se Rakousko-Uhersko ob\u00e1valo n\u00e1r\u016fstu italsk\u00e9ho nacionalismu v regionu. V roce 1838 \u017eilo ve Splitu 8 721 obyvatel. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech z\u00edskalo m\u011bsto tak\u00e9 katastr\u00e1ln\u00ed mapu (rakousko-uhersk\u00fd stabiln\u00ed katastr). Z n\u00ed je patrn\u00e9, \u017ee krom\u011b historick\u00e9ho m\u011bsta se v jeho bl\u00edzkosti (za str\u017een\u00fdmi hradbami) nach\u00e1zelo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bst\u00ed, a to (italsky Borgo Grande/Borgo di Franceso (dnes Varo\u0161), Borgo Pozzobon, Borgo Manus, Borgo Luzaz a Borgo di St. Pietro). M\u011bsto ji\u017e m\u011blo tak\u00e9 svoji nemocnici, a to jak vojenskou, tak i civiln\u00ed. V\u0161e se nach\u00e1zelo v are\u00e1lu dne\u0161n\u00edho Diokleci\u00e1nova pal\u00e1ce, v\u010detn\u011b vojensk\u00fdch kas\u00e1ren.\nV roce 1857 bylo provedeno historicky prvn\u00ed s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu ve Splitu, kter\u00e9 napo\u010d\u00edtalo 10 358 obyvatel.Modernizaci Splitu v 60. letech 19. stolet\u00ed odstartoval m\u00edstn\u00ed starosta Antonio Bajamonti. Bylo zrealizov\u00e1no plynov\u00e9 osv\u011btlen\u00ed, vodovod, postavena prvn\u00ed nemocnice a z\u0159\u00edzeny modern\u00ed \u0161koly. Jako symbol v\u00fdstavby nov\u00e9ho vodovodu byla na n\u00e1m\u011bst\u00ed odhalena monument\u00e1ln\u00ed ka\u0161na (zni\u010dena v roce 1947). P\u016fvodn\u00ed bastiony byly p\u0159ebudov\u00e1ny na parky nebo slou\u017eily jako parcely pro nov\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 stavby. V centru m\u011bsta bylo upraveno n\u00e1m\u011bst\u00ed a rozhodnut\u00ed padlo i o v\u00fdstavb\u011b promen\u00e1dy Riva, kter\u00e1 je dnes symbolem m\u011bsta. P\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edstav, kter\u00fd p\u0159il\u00e9hal k nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta, se p\u0159esunul m\u00edrn\u011b na v\u00fdchod, k nov\u00e9mu n\u00e1dra\u017e\u00ed. Bajamonti si t\u00edm z\u00edskal zna\u010dnou popularitu u m\u00edstn\u00edho obyvatelstva, a to bez ohledu na jeho n\u00e1rodnostn\u00ed slo\u017een\u00ed. Obdob\u00ed Bajamontiho vl\u00e1dy nad m\u011bstem skon\u010dilo v roce 1880, kdy bylo rozhodnuto z vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u011b o rozpu\u0161t\u011bn\u00ed splitsk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 rady. Od t\u00e9 doby stoupal politick\u00fd vliv prochorvatsk\u00fdch stran. \nPr\u016fmyslov\u00fd rozvoj Splitu byl velmi slab\u00fd, vzhledem k vzd\u00e1lenosti m\u011bsta od vnitrozem\u00ed jak Chorvatska, tak i Rakouska nebo Uher. \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 z\u00edskal Split a\u017e v roce 1888, jednalo se odbo\u010dku dr\u00e1hy z m\u011bsta Kninu, ta v\u0161ak nebyla na zbytek \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b Rakousko-Uherska p\u0159es regiony Lika a Kordun napojena.\nP\u0159elom 19. a 20. stolet\u00ed ve Splitu nicm\u00e9n\u011b prob\u00edhal, stejn\u011b jako v dal\u0161\u00edch m\u011bstech rakousko-uhersk\u00e9ho monc\u00e1\u0159stv\u00ed, v duchu secese. Ve m\u011bst\u011b vznikla \u0159ada v\u00fdstavn\u00edch budov tohoto stylu, jako nap\u0159. Naki\u0107\u016fv d\u016fm v samotn\u00e9m st\u0159edu m\u011bsta, budova Sirn\u00fdch l\u00e1zn\u00ed nebo Chorvatsk\u00e9ho domu z roku 1903.\nZa prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky usilovala It\u00e1lie o p\u0159ipojen\u00ed m\u011bsta, nicm\u00e9n\u011b to se nezda\u0159ilo. Obyvatelstvo ji\u017e b\u011bhem v\u00e1lky m\u011blo sympatie k nedalek\u00e9mu Srbsku a jihoslovansk\u00e9 my\u0161lence obzvl\u00e1\u0161\u0165, co\u017e nutilo represivn\u00ed apar\u00e1t Rakousko-Uherska tvrd\u011b zasahovat. \u00da\u0159ady se ob\u00e1valy p\u0159edev\u0161\u00edm politick\u00fdch aktivit obyvatel srbsk\u00e9 n\u00e1rodnostni a p\u0159ipravovaly jejich seznamy. Rozpu\u0161t\u011bno bylo m\u00edstn\u00ed zastupitelstvo. V roce 1917 byl Split vyhl\u00e1\u0161en uzav\u0159en\u00fdm m\u011bstem (v n\u011bm\u017e nesm\u011bl nikdo pob\u00fdvat bez p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch doklad\u016f d\u00e9le ne\u017e t\u0159i dny).Po skon\u010den\u00ed konfliktu se Split stal na 33 dn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tu Slovinc\u016f, Chorvat\u016f a Srb\u016f, kdy sice byly \u00fa\u0159ady obnoveny, ale nem\u011bly dostate\u010dnou s\u00edlu zav\u00e9st ve m\u011bst\u011b po\u0159\u00e1dek. Kr\u00e1tce nato byl otev\u0159en diplomatick\u00fd spor mezi It\u00e1li\u00ed a Kr\u00e1lovstv\u00edm SHS o kontrolu nad m\u011bstem. Split\u0161t\u00ed Italov\u00e9 sepsali petici, ve kter\u00e9 osm tis\u00edc lid\u00ed po\u017eadovalo p\u0159ipojen\u00ed m\u011bsta k It\u00e1lii. P\u0159esto\u017ee se It\u00e1lii poda\u0159ilo z\u00edskat celou Istrii a zna\u010dnou \u010d\u00e1st jadersk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, Split ji\u017e nez\u00edskala. Zastupitelstvo m\u011bsta Splitu v roce 1920 schv\u00e1lilo deklaraci, ve kter\u00e9 odsuzovalo snahu It\u00e1lie m\u011bsto p\u0159ipojit ke sv\u00e9mu \u00fazem\u00ed.Pro nov\u011b vznikl\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fd st\u00e1t se stal Split hlavn\u00edm p\u0159\u00edstavem (nebo\u0165 p\u0159\u00edstavy Rijeka, Pula a Zadar byly sou\u010d\u00e1st\u00ed It\u00e1lie). Proto zem\u011b investovala nemal\u00e9 prost\u0159edky pro v\u00fdstavbu \u017eelezni\u010dn\u00edho spojen\u00ed do m\u011bsta, kter\u00e9 bylo dokon\u010deno v roce 1925. Jugosl\u00e1vie v\u0161ak pouze dokon\u010dila projekt, kter\u00fd byl zah\u00e1jen je\u0161t\u011b v dob\u011b existence Rakousko-Uherska. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byly tak\u00e9 opraveny hlavn\u00ed ulice ve Splitu a ve 20. letech poprv\u00e9 vyasfaltov\u00e1ny. Roku 1920 sem byla zavedena rovn\u011b\u017e i elekt\u0159ina. V roce 1928 byla zah\u00e1jena modernizace m\u00edstn\u00edho p\u0159\u00edstavu, nicm\u00e9n\u011b st\u00e1t nem\u011bl dostate\u010dn\u00e9 prost\u0159edky k tomu, aby ze splitsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu u\u010dinil dominantn\u00ed jugosl\u00e1vskou br\u00e1nu k n\u00e1mo\u0159n\u00edm obchodn\u00edm tras\u00e1m. V\u00fdznam dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edstav\u016f (nap\u0159. Su\u0161ak) z\u016fst\u00e1val nemal\u00fd. V meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed se p\u0159es Split vyv\u00e1\u017eelo nap\u0159. d\u0159evo nebo bauxit. V t\u00e9to dob\u011b zhruba \u010dtvrtina obyvatel pracovala v pr\u016fmyslu, zhruba \u010dtvrtina v zem\u011bd\u011blstv\u00ed a ryb\u00e1\u0159stv\u00ed cca 15 % ve ve\u0159ejn\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch a zbytek v dal\u0161\u00edch oblastech.P\u0159\u00edchod \u0159ady Chorvat\u016f ze Zadaru, kter\u00fd byl p\u0159ipojen k It\u00e1lii, zp\u016fsobil nedostatek byt\u016f. Proto tehdej\u0161\u00ed starosta Ivo Tartaglija prosazoval velkolep\u00fd pl\u00e1n roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed m\u011bsta, kter\u00fd v\u0161ak nebyl zcela realizov\u00e1n. M\u011bsto v roce 1925 p\u0159ijalo nov\u00fd regula\u010dn\u00ed pl\u00e1n, kter\u00fd mimo jin\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dal i p\u0159estavbu st\u0159edu Splitu. Historick\u00e9 j\u00e1dro m\u011bl obklopit p\u00e1s zelen\u011b. O rok pozd\u011bji pra\u017esk\u00e1 firma Mentor p\u0159edstavila sv\u016fj pl\u00e1n p\u0159estavby a modernizace m\u011bsta. I kdy\u017e proch\u00e1zel jugosl\u00e1vsk\u00fd st\u00e1t v 30. letech hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed (stejn\u011b jako cel\u00e1 tehdej\u0161\u00ed Evropa), byly ve Splitu postaveny n\u011bkter\u00e9 nov\u00e9 budovy, jako nap\u0159. Hotel Ambasador, budova vesla\u0159sk\u00e9ho klubu, n\u011bkolik budov \u0161kol apod. V t\u00e9to dob\u011b m\u011blo m\u011bsto 9 hotel\u016f a turistika se teprve postupn\u011b rozv\u00edjela. M\u011bsto bylo po roce 1929 metropol\u00ed tzv. p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9 b\u00e1noviny v r\u00e1mci Jugosl\u00e1vie. Jen za meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 obdob\u00ed se po\u010det obyvatel m\u011bsta zv\u00fd\u0161il o 41 %.O deset let pozd\u011bji se na z\u00e1klad\u011b dohody Cvetkovi\u0107\u2013Ma\u010dek stal Split sou\u010d\u00e1st\u00ed chorvatsk\u00e9 b\u00e1noviny. Je\u0161t\u011b v roce 1940 byl schv\u00e1len nov\u00fd regula\u010dn\u00ed pl\u00e1n rozvoje Splitu, kter\u00fd po\u010d\u00edtal s r\u016fstem m\u011bsta dal\u0161\u00edmi sm\u011bry, nap\u0159. do oblasti Meje, Poljud a Lokve. V\u00e1lka nicm\u00e9n\u011b vypukla velmi brzy pot\u00e9, tak\u017ee z n\u011bj nebylo v podstat\u011b v\u016fbec nic zrealizov\u00e1no.\nZa druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl obsazen italsk\u00fdm fa\u0161istick\u00fdm vojskem a anektov\u00e1n It\u00e1li\u00ed. Tomu p\u0159edch\u00e1zelo kr\u00e1tk\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed b\u011bhem tzv. Dubnov\u00e9 v\u00e1lky. Italsk\u00e1 spr\u00e1va zah\u00e1jila politiku tvrd\u00e9 italianizace, kter\u00e1 zv\u00fd\u0161ila podporu partyz\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed mezi m\u00edstn\u00edm obyvatelstvem. Sympatie m\u011bli i srb\u0161t\u00ed \u010detnici, nebo\u0165 italsk\u00e9 \u00fa\u0159ady neprotestovaly proti \u010detnick\u00e9mu hnut\u00ed slibuj\u00edc\u00edmi \u00fatoky na \u00fazem\u00ed Nez\u00e1visl\u00e9ho st\u00e1tu Chorvatsko. Ji\u017e v kv\u011btnu 1941 do\u0161lo k prvn\u00edm sabot\u00e1\u017e\u00edm. Po kapitulaci It\u00e1lie zde na kr\u00e1tkou dobu byla p\u0159\u00edtomna n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da, m\u011bsto bylo velmi rychle anektov\u00e1no fa\u0161istick\u00fdm Chorvatskem. Zhruba dvacetkr\u00e1t jej bombardovalo spojeneck\u00e9 letectvo, p\u0159i vzdu\u0161n\u00fdch \u00faderech zahynulo okolo 400 lid\u00ed. Split byl osvobozen partyz\u00e1ny dne 26. \u0159\u00edjna 1944. V dubnu 1945 byla ve Splitu sestavena prvn\u00ed vl\u00e1da chorvatsk\u00e9 republiky v r\u00e1mci Jugosl\u00e1vie.\nV r\u00e1mci prvn\u00edho p\u011btilet\u00e9ho pl\u00e1nu byly ve Splitu zbudov\u00e1ny nov\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 podniky. Jen v prvn\u00edch p\u011bti pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech to bylo p\u011bt tov\u00e1ren (Lav\u010devi\u0107, Melioracija, Konstruktor, Pomgrad a Tehnogradnja). M\u011bsto z\u00edskalo nov\u00e9 lod\u011bnice. Byl tak\u00e9 otev\u0159en nov\u00fd z\u00e1vod spole\u010dnosti Jugovinil v nedalek\u00e9 obci Ka\u0161tel Su\u0107urac. To v\u0161e ze Splitu u\u010dinilo centrum pro migraci z okoln\u00edch obc\u00ed a vesnic. Proto v t\u00e9 dob\u011b postihla Split, stejn\u011b jako v podstat\u011b v\u0161echna v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsta nov\u011b vznikl\u00e9 socialistick\u00e9 Jugosl\u00e1vie, rozs\u00e1hl\u00e1 bytov\u00e1 krize. Ta vedla mimo jin\u00e9 k nekontrolovan\u00e9mu bujen\u00ed neleg\u00e1ln\u00ed v\u00fdstavby; p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se \u017ee v 60. letech vznikalo ve Splitu n\u00e1sobn\u011b v\u00edce \u010dern\u00fdch staveb, ne\u017e v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Jugosl\u00e1vie B\u011blehradu, kde byl tlak na nov\u00e9 kapacity v\u011bt\u0161\u00ed. Stav nedostatku byt\u016f dos\u00e1hl sv\u00e9ho vrcholu okolo roku 1957, kdy bylo rozhodnuto o zrychlen\u00ed bytov\u00e9 v\u00fdstavby. Za\u010dala vznikat cel\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b (do t\u00e9 doby se nov\u00e1 v\u00fdstavba soust\u0159edila p\u0159edev\u0161\u00edm pouze na dostavov\u00e1n\u00ed blok\u016f, kter\u00e9 byly po\u0161kozeny za v\u00e1lky). V\u00fd\u0161kov\u00e9 budovy, kter\u00e9 vznikaly pomoc\u00ed technologi\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdstavby, zcela zm\u011bnily panorama a charakter m\u011bsta. Nov\u00e1 z\u00e1stavba rostla p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdchodn\u00edm okraji Splitu. Vznikla tak rozs\u00e1hl\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b, jako nap\u0159. Plokite, Smrde\u010dac, Trstenik a dal\u0161\u00ed.\nObnovov\u00e1no bylo tak\u00e9 i historick\u00e9 j\u00e1dro m\u011bsta, p\u0159esn\u011bji Diokleci\u00e1n\u016fv pal\u00e1c, kde bylo nezbytn\u00e9 odstranit v\u0161echny v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kody. P\u0159ed pal\u00e1cem byl tak\u00e9 zbudov\u00e1n nov\u00fd n\u00e1syp na mo\u0159sk\u00e9m b\u0159ehu. Obecn\u00fd pl\u00e1n rozvoje m\u011bsta z roku 1951 byl v roce 1963 dopln\u011bn o konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00ed podobu, kter\u00e1 p\u0159ipravila a vymezila plochy pro v\u00fdstavbu ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 na v\u00fdchodn\u00edm konci m\u011bsta.\nVe Splitu m\u011bl i svoji vilu Josip Broz Tito.M\u011bsto se rozvinulo do podoby jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch chorvatsk\u00fdch m\u011bst a v\u00fdznamn\u00e9ho n\u00e1kladn\u00edho p\u0159\u00edstavu. R\u016fst nov\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 v okol\u00ed m\u011bsta, jako nap\u0159. Split 3, pokra\u010doval i v 70. a 80. letech. Nov\u00e9 celky se sna\u017eily \u0159e\u0161it nedostatky p\u0159edchoz\u00edch a alespo\u0148 m\u00edrn\u011b zvy\u0161ovat kvalitu bydlen\u00ed. Jugosl\u00e1vie investovala nemal\u00e9 prost\u0159edky do rozvoje Splitu, d\u00edky \u010demu\u017e m\u011bsto vykazovalo \u00farove\u0148 ekonomick\u00e9 aktivity o cca 40 % vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e byl celojugosl\u00e1vsk\u00fd pr\u016fm\u011br. V roce 1979 se zde konaly St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 hry, v r\u00e1mci nich\u017e byl zbudov\u00e1n velkolep\u00fd Stadion Poljud a sportovn\u00ed hala Gripe.\nV roce 1980 byl pr\u00e1v\u011b ve Splitu p\u0159eru\u0161en fotbalov\u00fd z\u00e1pas mezi Hajdukem Split a FK Crvena zvezda B\u011blehrad v okam\u017eiku \u00famrt\u00ed Josipa Broze Tita. Mnoz\u00ed div\u00e1ci plakali. V 80. letech tempo p\u0159ist\u011bhovalectv\u00ed do m\u011bsta pokleslo. Vzhledem k ekonomick\u00e9 krizi cel\u00e9 zem\u011b muselo m\u011bsto Split sni\u017eovat investi\u010dn\u00ed v\u00fddaje ve sv\u00e9m rozpo\u010dtu, co\u017e znamenalo v\u00fdstavbu men\u0161\u00edho po\u010dtu byt\u016f a sn\u00ed\u017een\u00ed tempa investic do infrastruktury. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edch obyvatel Splitu nav\u00edc nemohla naj\u00edt zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 i v relativn\u011b bohat\u00e9m Splitu rostla nezam\u011bstnanost. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem Splitu 2. poloviny 80. let byly nedostate\u010dn\u00e9 ubytovac\u00ed kapacity pro st\u00e1le rostouc\u00ed turistick\u00fd sektor. \nB\u011bhem rozpadu Jugosl\u00e1vie doch\u00e1zelo ve Splitu k \u0159ad\u011b incident\u016f, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zely eskalaci a vypuknut\u00ed chorvatsk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost. Ve m\u011bst\u011b se nach\u00e1zela pom\u011brn\u011b po\u010detn\u00e1 vojensk\u00e1 pos\u00e1dka Jugosl\u00e1vsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy a rovn\u011b\u017e i hlavn\u00ed z\u00e1kladna jugosl\u00e1vsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. B\u011bhem konfliktu byl jak m\u00edstn\u00ed p\u0159\u00edstav, tak i kas\u00e1rna v oble\u017een\u00ed chorvatsk\u00fdmi silami. Teprve a\u017e na po\u010d\u00e1tku roku 1992 se jednotky Jugosl\u00e1vsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy ze Splitu st\u00e1hly. N\u00e1mo\u0159nictvo v n\u011bkolika m\u00e1lo p\u0159\u00edpadech ost\u0159elovalo m\u011bsto a n\u011bkter\u00e9 strategick\u00e9 objekty v okol\u00ed. V souvislosti s v\u00e1lkou ode\u0161el ze Splitu tak\u00e9 nemal\u00fd po\u010det penzionovan\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f tehdej\u0161\u00ed Jugosl\u00e1vsk\u00e9 lidov\u00e9 arm\u00e1dy, kte\u0159\u00ed zde \u017eili.T\u0159i roky v\u00e1lky se velmi z\u00e1va\u017en\u011b podepsaly na ekonomick\u00e9 situaci m\u011bsta. P\u0159eru\u0161en\u00ed turistick\u00e9ho ruchu, rozpad st\u00e1tu a znemo\u017en\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstupu na p\u016fvodn\u00ed trhy cel\u00e9 Jugosl\u00e1vie p\u0159ivedly Split a\u017e na pokraj ekonomick\u00e9ho kolapsu. Do\u0161lo k \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 deindustrializaci (po\u010det osob zam\u011bstnan\u00fdch v pr\u016fmyslu se sn\u00ed\u017eil z 11 na 7 tis\u00edc) M\u011bsto nicm\u00e9n\u011b slou\u017eilo po n\u011bjakou dobu jako hlavn\u00ed z\u00e1kladna jednotek UNPROFOR pro Bosnu a Hercegovinu, kde v\u00e1lka zu\u0159ila rovn\u011b\u017e.\nPo skon\u010den\u00ed chorvatsk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost byly investov\u00e1ny nemal\u00e9 prost\u0159edky pro rozvoj m\u011bsta a p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zlep\u0161en\u00ed jeho dopravn\u00ed dostupnosti. \nV prvn\u00edch letech 21. stolet\u00ed byla dokon\u010dena d\u00e1lnice A1, kter\u00e1 sm\u011b\u0159uje na sever do m\u011bst Karlovac a Z\u00e1h\u0159eb. V lokalit\u011b Dugopolje vznikla velk\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e1 z\u00f3na. M\u011bsto v roce 2005 p\u0159ipravilo nov\u00fd \u00fazemn\u00ed pl\u00e1n a p\u0159ed vypuknut\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize v roce 2007 m\u00edstn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed vykazovalo \u0161estiprocentn\u00ed r\u016fst. Turistick\u00fd sektor zaznamenal po hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krizi n\u00e1padn\u00fd r\u016fst; zat\u00edm co do roku 2009 nav\u0161t\u011bvovalo m\u011bsto okolo 180 tis\u00edc zahrani\u010dn\u00edch host\u016f ro\u010dn\u011b, v roce 2015 to bylo ji\u017e 458 tis\u00edc a uskute\u010dn\u011bno bylo 1,3 milion\u016f p\u0159enocov\u00e1n\u00ed. Intenzivn\u00ed turismus nicm\u00e9n\u011b d\u00e1le zes\u00edlil trend vyst\u011bhov\u00e1v\u00e1n\u00ed lid\u00ed z centra m\u011bsta.V roce 2023 byl ve Splitu dokon\u010den mrakodrap s n\u00e1zvem Dalmacija Tower s v\u00fd\u0161kou 135 m.\nHistorick\u00fd v\u00fdvoj po\u010dtu obyvatel Splitu se odv\u00edjel n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem:\nV roce 2022 \u017eilo ve m\u011bst\u011b cca 160 000 obyvatel Se \u0161ir\u0161\u00ed aglomerac\u00ed je celkov\u00fd po\u010det obyvatel 293 298. V roce 2018 \u010dinil odhad DZS HR po\u010dtu obyvatel 170 419 obyvatel. Dle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2011 \u017eilo ve Splitu 178 102 lid\u00ed. Za prvn\u00edch dvacet let 21. stolet\u00ed se po\u010det obyvatel Splitu sn\u00ed\u017eil o zhruba patn\u00e1ct procent.Obyvatelstvo Splitu st\u00e1rne. Zat\u00edmco po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl pod\u00edl osob ve v\u011bku do 20 let 34,2 %, v roce 2001 to bylo 23,3 % a pot\u00e9 je je\u0161t\u011b ni\u017e\u0161\u00ed. Skupina obyvatel ve v\u011bku nad 60 let se zv\u00fd\u0161ila z 8,7% pod\u00edlu na 19,7 % v roce 2001.\nZ n\u00e1rodnostn\u00edho hlediska bylo 96,23 % obyvatel Splitu chorvatsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. 3,77 % zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch obyvatel jsou p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in, v\u011bt\u0161inou n\u00e1rodnost\u00ed dal\u0161\u00edch republik b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie. Zhruba 2 500 obyvatel m\u011bsta se hl\u00e1s\u00ed k srbsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. 86,15 % obyvatel m\u011bsta se z n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho hlediska hl\u00e1s\u00ed k \u0158\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi, ostatn\u00ed n\u00e1rodnosti se hl\u00e1s\u00ed v\u011bt\u0161inou k dal\u0161\u00edm, men\u0161inov\u00fdm c\u00edrkv\u00edm nebo n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm organizac\u00edm.\nSplit je spolu s Rijekou a Zadarem hlavn\u00edm chorvatsk\u00fdm p\u0159\u00edstavem, ze kter\u00e9ho pravideln\u011b vyplouvaj\u00ed lod\u011b na ostrovy Vis, Kor\u010dula, \u0160olta, Bra\u010d, Hvar a tak\u00e9 Lastovo, d\u00e1le pak do italsk\u00e9 Ancony. V roce 2017 byl p\u0159\u00edstav jeden\u00e1ct\u00fd nejru\u0161n\u011bj\u0161\u00ed na pob\u0159e\u017e\u00ed St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a prvn\u00ed v Chorvatsku.\nSplit se nach\u00e1z\u00ed na k\u0159\u00ed\u017een\u00ed dvou p\u0159irozen\u00fdch d\u00e1lkov\u00fdch dopravn\u00edch sm\u011br\u016f: po chorvatsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Jadersk\u00e9ho mo\u0159e a \u00fadol\u00edm \u0159eky Bosny p\u0159es Sarajevo a Mostar k pob\u0159e\u017e\u00ed. D\u00edky tomu tvo\u0159\u00ed p\u0159irozenou dopravn\u00ed k\u0159i\u017eovatku.\nOd roku 2004 vede ze Splitu do Z\u00e1h\u0159ebu d\u00e1lnice A1 (napojena silnic\u00ed D1 z v\u00fdjezdu Dugopolje), d\u00edky n\u00ed\u017e je dalmatsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed, hlavn\u011b jeho ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st, dostupn\u011bj\u0161\u00ed. V roce 2022 ji m\u011bl doplnit dal\u0161\u00ed v\u00fdjezd. D\u00e1lnice pokra\u010duje d\u00e1le na jihov\u00fdchod do Bosny a Hercegoviny a v\u00fdhledov\u011b m\u00e1 v\u00e9st i do chorvatsk\u00e9ho Dubrovn\u00edka.\nD\u0159\u00edve byla ve\u0161ker\u00e1 turistick\u00e1 doprava sm\u011b\u0159ov\u00e1na po silnici D8 (Jadransk\u00e9 magistr\u00e1le). I ta ve sv\u00e9 \u010d\u00e1sti z\u00e1padn\u011b od Splitu byla p\u0159evedena do podoby rychlostn\u00ed komunikace, nebo\u0165 i slou\u017e\u00ed i region\u00e1ln\u00ed doprav\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm pro napojen\u00ed nedalek\u00fdch s\u00eddel Ka\u0161tela a Trogir na Split jako p\u0159irozen\u00e9 centrum regionu. Samotn\u00fdm m\u011bstem potom proch\u00e1z\u00ed v jeho v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti jako rychlostn\u00ed silnice s odd\u011blen\u00fdmi mimo\u00farov\u0148ov\u00fdmi k\u0159\u00ed\u017een\u00edmi.\nVe Splitu se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed kone\u010dn\u00e1 stanice \u017eelezni\u010dn\u00ed trati z Kninu a Perkovi\u0107e, kam zaj\u00ed\u017ed\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b p\u0159\u00edm\u00fd vlak ze Z\u00e1h\u0159ebu a tak\u00e9 vlaky, kter\u00e9 obsluhuj\u00ed p\u0159\u00edm\u011bstskou oblast Splitu \u2013 Solin a Ka\u0161telu (Splitsk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 \u017eeleznice). \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 napojuje tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed p\u0159\u00edstav, pod centrem m\u011bsta je vedena tunelem. M\u00edstn\u00ed hlavov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed zcela neodpov\u00edd\u00e1 v\u00fdznamu druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho m\u011bsta Chorvatska.V roce 2021 poprv\u00e9 vyjela z Prahy hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed do Splitu p\u0159\u00edm\u00e1 vlakov\u00e1 linka od RegioJetu.\nVe m\u011bst\u011b se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed autobusov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed. Mezi lety 1964\u20131968 m\u011bstskou hromadnou dopravu zaji\u0161\u0165ovaly tak\u00e9 trolejbusy. Po m\u011bst\u011b ale od t\u00e9 doby jezd\u00ed pouze autobusy. Dopravcem je m\u011bstsk\u00e1 spole\u010dnost Promet Split (Doprava Split). Splitsk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 \u017eeleznice b\u00fdv\u00e1 ob\u010das m\u00edstn\u00edmi p\u0159ezd\u00edv\u00e1na jako Splitsk\u00e9 metro.\nLetecky Split obsluhuje leti\u0161t\u011b Ka\u0161tela, kter\u00e9 se ale nenach\u00e1z\u00ed na jeho \u00fazem\u00ed, ale mezi m\u011bsty Ka\u0161tela a Trogir. V roce 2016 se jednalo o druh\u00e9 nejru\u0161n\u011bj\u0161\u00ed chorvatsk\u00e9 leti\u0161t\u011b.\n \nSe sousedn\u00edmi obcemi zahrnuje metropolitn\u00ed oblast Splitu a\u017e 400 000 obyvatel. Podle statutu m\u011bsta Splitu se d\u011bl\u00ed na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed celky: \nDonje Sitno (313 obyvatel)\nGornje Sitno (392 obyvatel)\nKamen (1 769 obyvatel)\nSlatine (1 106 obyvatel)\nSplit (167 121 obyvatel v 28 m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1stech)\nSrinjine (1 201 obyvatel)\nStobre\u010d (2 978 obyvatel)\n\u017drnovnica (3 222 obyvatel)\nSplitsk\u00e9 Star\u00e9 m\u011bsto je sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO od roku 1979. Nach\u00e1z\u00ed se na ji\u017en\u00ed stran\u011b splitsk\u00e9ho poloostrova. M\u011bsto je velmi turisticky atraktivn\u00ed destinac\u00ed; v \u010dervenci 2022 jej nav\u0161t\u00edvilo 160 tis\u00edc turist\u016f, z nich\u017e 152 tis\u00edc byli zahrani\u010dn\u00ed a 8 tis\u00edc dom\u00e1c\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci. Vysok\u00e1 m\u00edra turismu ve m\u011bst\u011b je p\u0159edm\u011btem kritiky m\u00edstn\u00edch obyvatel.P\u0159\u00edmo u mo\u0159e pod\u00e9l p\u0159\u00edstavn\u00ed z\u00e1toky ve star\u00e9m m\u011bst\u011b se nach\u00e1z\u00ed promen\u00e1da Riva, kter\u00e1 je jedn\u00edm ze symbol\u016f m\u011bsta. \nDiokleci\u00e1n\u016fv pal\u00e1c (chorvatsky Dioklecijanova pala\u010da), zbudovan\u00fd kolem 300 s n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi budovami:\nB\u00fdval\u00e9 diokleci\u00e1novo mauzoleum, kter\u00e9 bylo ve st\u0159edov\u011bku p\u0159ebudov\u00e1no jako Katedr\u00e1la sv. Domnia.\nPeristil, sloupov\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed jako centr\u00e1ln\u00ed m\u00edsto setk\u00e1n\u00ed na k\u0159i\u017eovatce Cardo a Decumanus .\nn\u00e1dvo\u0159\u00ed b\u00fdval\u00e9 obytn\u00e9 \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce\nKatakomby/podzemn\u00ed chodby (chorvatsky Podrumi), \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b velmi vysok\u00e1 s\u00ed\u0165 chodeb pod Diokleci\u00e1nov\u00fdm pal\u00e1cem\nBronzov\u00e1 br\u00e1na (mo\u0159sk\u00e1 br\u00e1na), zlat\u00e1 br\u00e1na, st\u0159\u00edbrn\u00e1 br\u00e1na a \u017eelezn\u00e1 br\u00e1na tvo\u0159\u00ed hlavn\u00ed vstupy do star\u00e9ho m\u011bsta.\nJupiter\u016fv chr\u00e1m, chr\u00e1m sv. Jana K\u0159titele\nPapali\u0107\u016fv pal\u00e1c (chorvatsky Papali\u0107eva pala\u010da), ve kter\u00e9 dnes s\u00eddl\u00ed m\u011bstsk\u00e9 muzeum\nStar\u00e1 radnice a kostel Panny Marie s ran\u011b rom\u00e1nskou zvonic\u00ed (chorvatsky Crkvica Gospe od Zvonika) u \u017delezn\u00e9 br\u00e1ny.\nN\u00e1m\u011bst\u00ed republiky (chorvatsky Trg republike, t\u00e9\u017e Prokurative) s administrativn\u00edmi budovami a pal\u00e1cem b\u00fdval\u00e9ho ben\u00e1tsk\u00e9ho guvern\u00e9ra\nN\u00e1rodn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed (chorvatsky Narodni trg, hovorov\u011b Pjaca) s knihkupectv\u00edm Vida Morpurga\nLesopark Marjan (chorvatsky Park \u0160uma Marjan) na poloostrov\u011b v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta s hledi\u0161t\u011bm Telegrin (178 m), \u010detn\u00fdmi kaplemi a star\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm h\u0159bitovem ze 16. stolet\u00ed.\nDiokleci\u00e1n\u016fv vodovod (chorvatsky Dioklecijanov akvadukt), kter\u00fd slou\u017eil pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed pal\u00e1ce\nPevnost Gripe (chorvatsky Tvr\u0111ava Gripe) ve \u010dtvrti Lu\u010dac\u2013Manu\u0161, postaven\u00e1 Ben\u00e1t\u010dany v 17. stolet\u00ed na obranu m\u011bsta p\u0159ed Turky.\nChorvatsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed divadlo (chorvatsky Hrvatsko Narodno Kazali\u0161te), zbudovan\u00e9 vedle poz\u016fstatk\u016f ben\u00e1tsk\u00e9 pevnosti v Marmontov\u011b ulici\nArcibiskupsk\u00fd pal\u00e1c (chorvatsky Nadbiskupska pala\u010da) na v\u00fdchodn\u00edm okraji centra m\u011bsta, postaven\u00fd v letech 1901\u20131904 dle n\u00e1vrhu architekta \u0106irila Ivekovi\u0107e v novorenesan\u010dn\u00edm stylu.\nStadion Poljud (chorvatsky Gradski stadion Poljud), dom\u00e1c\u00ed stadion t\u00fdmu Hajduk Split, postaven roku 1979.\nSpaladium Arena, v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e1 hala v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Split-Poljud.\nVe Splitu se nach\u00e1z\u00ed 20 katolick\u00fdch kostel\u016f, 6 kostel\u016f protestantsk\u00fdch a modlitebna srbsk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve. N\u00ed\u017ee n\u00e1sleduj\u00ed ty v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed z nich:\nKatedr\u00e1la sv. Domnia (sv. Duje)\nKostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice ve Splitu-Poljudu (chorvatsky Crkva sv. Trojice), star\u00fd chorvatsk\u00fd kostel z 8. a\u017e 11. stolet\u00ed\nKostel Panny Marie v Poji\u0161anu, poutn\u00ed kostel v\u00fdchodn\u011b od centra m\u011bsta (Poji\u0161ansk\u00e1 ulice)\nDominik\u00e1nsk\u00fd kostel (chorvatsky Crkva sv. Dominika) u St\u0159\u00edbrn\u00e9 br\u00e1ny\nKostel Panny Marie della Salute (chorvatsky Crkva Gospe od Zdravlja) ve Splitu-Dobri\nKostely na poloostrov\u011b Marjan\nFranti\u0161k\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter a franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd kostel\nFranti\u0161k\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho s kostelem Panny Marie ve Splitu-Poljudu za stadionem Poljud\nKostel sv. Martina (chorvatsky Crkva sv. Martina), kostel z 6./11. stolet\u00ed u Zlat\u00e9 br\u00e1ny\nKostel sv. Filipa Neriho (chorvatsky Akademska Crkva sv. Filipa Nerija) z roku 1736\nKostel svat\u00e9ho Ducha (chorvatsky Crkva sv. Duha) na Star\u00e9m m\u011bst\u011b\nZvonice b\u00fdval\u00e9ho benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera\nKostel sv. Domnia ve Splitu-Brdech\nKl\u00e1\u0161ter milosrdn\u00fdch sester sv. Vincenta\nMe\u0161trovi\u0107ova galerie (chorvatsky Galerija Me\u0161trovi\u0107) ve Splitu-Meje, kde jsou vystavena d\u00edla zn\u00e1m\u00e9ho chorvatsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e\nArcheologick\u00e9 muzeum Split (chorvatsky Arheolo\u0161ki muzej) s expon\u00e1ty prehistorick\u00e9 a starov\u011bk\u00e9 historie Dalm\u00e1cie\nMuzeum chorvatsk\u00fdch archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f (chorvatsky Muzej hrvatskih arheolo\u0161kih spomenika) ve Splitu-Meje, kde se nach\u00e1zej\u00ed n\u00e1lezy z nejstar\u0161\u00edch d\u011bjin m\u011bsta i regionu\nGalerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed (chorvatsky Galerija umjetnina), zalo\u017een\u00e1 v roce 1931\nSalon Gali\u0107 v Marmontov\u011b ulici, zalo\u017een\u00fd v roce 1924\nEtnografick\u00e9 muzeum (chorvatsky Etnografski muzej) na t\u0159\u00edd\u011b Peristil\nChorvatsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed muzeum (chorvatsky Hrvatski pomorski muzej) v pevnosti Gripe\nM\u011bstsk\u00e9 muzeum (chorvatsky Muzej grada Splita) v Papali\u0107ov\u011b pal\u00e1ci\nMuzeum sakr\u00e1ln\u00edho um\u011bn\u00ed (chorvatsky Muzej sakralne umjetnosti) v Sko\u010dibu\u0161i\u0107ov\u011b pal\u00e1ci\nD\u016fm ml\u00e1de\u017ee, (chorvatsky Dom mlade\u017ei) nikdy nedokon\u010den\u00fd kulturn\u00ed d\u016fm z obdob\u00ed socialistick\u00e9 Jugosl\u00e1vie.V okol\u00ed Splitu se na pob\u0159e\u017e\u00ed mo\u0159e nach\u00e1z\u00ed mno\u017estv\u00ed hotel\u016f. M\u011bstsk\u00e9 pl\u00e1\u017ee se rozkl\u00e1daj\u00ed na cel\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed mo\u0159e, nesou n\u00e1zvy Ba\u010dvice, Ka\u0161juni, Ov\u010dice, Bene a pl\u00e1\u017e p\u0159ed t\u00e1borem Stobre\u010d.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nEkonomika m\u011bsta se odv\u00edj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm od m\u00edstn\u00edho p\u0159\u00edstavu, jak pro n\u00e1kladn\u00ed, tak osobn\u00ed p\u0159epravu, vnitrozemskou i zahrani\u010dn\u00ed. Historicky v\u00fdznamn\u00fdm odv\u011btv\u00edm, kter\u00e9 zam\u011bstn\u00e1valo nemal\u00fd po\u010det lid\u00ed, byla v\u00fdroba lod\u00ed. Lod\u011bnice Brodosplit, kter\u00e9 vznikly b\u011bhem zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed 2 300 lid\u00ed. Ji\u017e od dob existence pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Jugosl\u00e1vie vyr\u00e1b\u00ed pro dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed spole\u010dnosti objemn\u00e9 n\u00e1kladn\u00ed lod\u011b. \nVe Splitu jsou tak\u00e9 zastoupeny podniky v oblasti pap\u00edrenstv\u00ed, v\u00fdroby cementu a chemick\u00fd pr\u016fmysl.\nZna\u010dn\u00fd v\u00fdznam m\u00e1 tak\u00e9 turistika a rybolov. V zem\u011bd\u011blstv\u00ed je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 hlavn\u011b vina\u0159stv\u00ed.\nVe Splitu se nach\u00e1z\u00ed \u0159ada konzul\u00e1t\u016f, nap\u0159\u00edklad: Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, Irska, Finska, N\u011bmecka, Nizozemska, D\u00e1nska, Slovinska, It\u00e1lie, \u0160pan\u011blska, Chile, Rakouska, \u010ceska a Slovenska.\nUniverzita Split (chorvatsky Sveu\u010dili\u0161te u Splitu) byla zalo\u017eena v roce 1974, b\u011bhem obdob\u00ed vzniku region\u00e1ln\u00edch vysok\u00fdch \u0161kol v b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii. Pod univerzitu spad\u00e1 11 fakult a jedna um\u011bleck\u00e1 akademie: \nFakulta elektrotechnick\u00e1, stavba lod\u00ed\nEkonomick\u00e1 fakulta\nP\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e1 fakulta a matematika\nFakulta architektury\nKatolick\u00e1 fakulta\nFakulta chemicko-technologick\u00e1\nFakulta medic\u00edny\nN\u00e1mo\u0159n\u00ed fakulta\nPr\u00e1vnick\u00e1 fakulta\nAkademie um\u011bn\u00ed\nFilozofick\u00e1 fakultaOkolo 20 000 student\u016f splitsk\u00e9 univerzity studuj\u00ed ve 180 r\u016fzn\u00fdch studijn\u00edch programech. V druh\u00e9 polovin\u011b 2. dek\u00e1dy 21. stolet\u00ed byl vybudov\u00e1n nov\u00fd univerzitn\u00ed kampus.\nVe m\u011bst\u011b se rovn\u011b\u017e nach\u00e1z\u00ed 25 z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol a 18 \u0161kol st\u0159edn\u00edch.\nJe\u0161t\u011b v roce 2001 bylo 1,7 % obyvatel Splitu negramotn\u00fdch (jednalo se p\u0159edev\u0161\u00edm o star\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky). Zhruba polovina Spli\u0165an\u016f vystudovala st\u0159edn\u00ed \u0161kolu a zhruba osmina (cca 13 %) potom i \u0161kolu vysokou.\nVe Splitu p\u016fsob\u00ed n\u011bkolik m\u00edstn\u00edch televizn\u00edch stanic (TV Jadran, TV Split a Kan\u00e1l 5) a rozhlasov\u00fdch stanic (HR Split, Radio Dalmacija, Radio KL-Eurodom, Radio Riva, Radio Sunce). Ve Splitu rovn\u011b\u017e vych\u00e1zej\u00ed obl\u00edben\u00e9 region\u00e1ln\u00ed noviny Slobodna Dalmacija.\nM\u011bsto nab\u00edz\u00ed velmi bohat\u00e9 sportovn\u00ed vyu\u017eit\u00ed. Ve m\u011bst\u011b jsou 4 kluby vodn\u00edch sport\u016f, d\u00e1le pot\u00e1p\u011b\u010dsk\u00fd, jezdeck\u00fd a klub horsk\u00e9 turistiky. D\u00e1le se ve m\u011bst\u011b nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik h\u0159i\u0161\u0165, od volejbalov\u00fdch, fotbalov\u00fdch a\u017e po basketbalov\u00e9 a tak\u00e9 tenisov\u00e9 kurty. Krom\u011b funk\u010dn\u00edch sportovn\u00edch center zde existuje tak\u00e9 nikdy nedokon\u010den\u00e1 Spaladium Arena. P\u016fj\u010dovny motorov\u00fdch \u010dlun\u016f, jachet, vodn\u00edch sk\u00fatr\u016f a sportovn\u00edch pot\u0159eb jsou samoz\u0159ejmost\u00ed. \nVe m\u011bst\u011b s\u00eddl\u00ed fotbalov\u00fd klub Hajduk Split, jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch chorvatsk\u00fdch fotbalov\u00fdch klub\u016f. Hajduk Split byl velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm t\u00fdmem i v jugosl\u00e1vsk\u00e9 lize; p\u011btkr\u00e1t vyhr\u00e1l Poh\u00e1r Jugosl\u00e1vie. S\u00eddl\u00ed zde i RNK Split. \nM\u00edstn\u00edm sportem, kter\u00fd se tradi\u010dn\u011b hraje ji\u017e od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed na splitsk\u00fdch pl\u00e1\u017e\u00edch, je Picigin. \nV obdob\u00ed posledn\u00edch pades\u00e1ti let se ve Splitu uskute\u010dnilo n\u011bkolik v\u011bt\u0161\u00edch sportovn\u00edch akc\u00ed, jako nap\u0159.: 8.", "<<>>: Co je Radek Ju\u0161ka? <<>>: Radek Ju\u0161ka (* 8. b\u0159ezna 1993) je \u010desk\u00fd atlet, skokan do d\u00e1lky. Na Univerzi\u00e1d\u011b v Tchaj-peji 2017 vytvo\u0159il skokem dlouh\u00fdm 831 cm nov\u00fd \u010desk\u00fd rekord. Na Halov\u00e9m mistrovstv\u00ed Evropy v atletice 2015 v Praze vybojoval st\u0159\u00edbrnou medaili osobn\u00edm rekordem 810 cm.Za\u010d\u00ednal jako fotbalista v klubu TJ Starovi\u010dky, d\u00e1lce se za\u010dal v\u011bnovat v Lokomotiv\u011b B\u0159eclav pod veden\u00edm tren\u00e9ra Zby\u0148ka Chlumeck\u00e9ho. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f v atletice 2012 skon\u010dil v kvalifikaci na 24. m\u00edst\u011b v\u00fdkonem 711 cm. V roce 2014 se stal seniorsk\u00fdm mistrem \u010cR v d\u00e1lce v\u00fdkonem 776 cm. V Innsbrucku 30. kv\u011btna 2015 vylep\u0161il sv\u016fj osobn\u00ed rekord na 815 cm. Skon\u010dil druh\u00fd za N\u011bmcem Fabianem Heinlem na Mistrovstv\u00ed Evropy v atletice do 23 let 2015 v Tallinu, kde sko\u010dil rovn\u00fdch osm metr\u016f. P\u0159i debutu na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v atletice 2015 v Pekingu se mu poda\u0159ilo kvalifika\u010dn\u00edm v\u00fdkonem 798 cm postoupit do fin\u00e1le, kde v\u0161ak sko\u010dil pouze 757 cm a obsadil celkov\u00e9 11. m\u00edsto. Na mistrovstv\u00ed Evropy v atletice 2016 v Amsterdamu m\u011bl v kvalifikaci druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed pokus 811 cm, ve fin\u00e1le sko\u010dil 793 cm a obsadil \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto (m\u011bl stejn\u00fd v\u00fdkon jako dom\u00e1c\u00ed z\u00e1vodn\u00edk Ignisious Gaisah, o jeho\u017e bronzov\u00e9 medaili rozhodl druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed pokus). Reprezentoval \u010cR na olympi\u00e1d\u011b 2016, kde v kvalifikaci sko\u010dil 784 cm a skon\u010dil na t\u0159in\u00e1ct\u00e9m m\u00edst\u011b, tak\u017ee mu o jedinou p\u0159\u00ed\u010dku unikl postup do fin\u00e1le.\nSkok dalek\u00fd \u2013 831 cm (NR, 2017)\n \nRadek Ju\u0161ka na str\u00e1nk\u00e1ch Sv\u011btov\u00e9 atletiky (anglicky)\nProfil na all-athletics.com Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Vila Anton\u00edna \u010cern\u00e9ho? <<>>: Vila Anton\u00edna \u010cern\u00e9ho je vlastn\u00ed rodinn\u00e1 vila architekta \u010cern\u00e9ho, kter\u00e1 stoj\u00ed v Praze 6-Dejv\u00edc\u00edch v ulici Mat\u011bjsk\u00e1 v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Osady Baba. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed M\u011bstsk\u00e9 pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny Baba.\nVlastn\u00ed d\u016fm si architekt Anton\u00edn \u010cern\u00fd navrhl ji\u017e v letech 1939\u20131940, postavit jej v\u0161ak mohl a\u017e t\u011bsn\u011b po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky roku 1947. D\u016fm stoj\u00edc\u00ed na ji\u017en\u00ed stran\u011b Mat\u011bjsk\u00e9 ulice je posledn\u00ed, kter\u00fd nab\u00edz\u00ed v\u00fdhledy na Prahu. Sv\u00fdm pojet\u00edm se dob\u0159e za\u010dlenil do p\u016fvodn\u00ed urbanistick\u00e9 koncepce Baby a na dlouhou dobu se stal jednou z posledn\u00edch osobit\u00fdch staveb, kter\u00e9 na Bab\u011b vznikly.\nPozdn\u011b funkcionalistick\u00e1 vila se od ostatn\u00edch vyzna\u010duje n\u011bkolika v\u00fdrazn\u00fdmi prvky. Nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed z nich je \u0161irok\u00e9 vysazen\u00ed st\u0159echy, jej\u00ed\u017e okraj je v n\u00e1ro\u017e\u00edch zalomen a podhled oblo\u017een d\u0159evem. Uprost\u0159ed \u010deln\u00ed fas\u00e1dy je velk\u00e9 kruhov\u00e9 okno, mal\u00e1 okna v p\u0159\u00edzem\u00ed jsou horizont\u00e1ln\u011b prot\u00e1hl\u00e1 a sm\u011brem do zahrady se otev\u00edraj\u00ed okna velk\u00e1. N\u011bkter\u00e9 otvory ve fas\u00e1d\u011b jsou zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9.Pod jednot\u00edc\u00ed mark\u00fdzou v p\u0159\u00edzem\u00ed je vstup do domu i vjezd do gar\u00e1\u017ee. Na n\u00e1ro\u017e\u00ed v prvn\u00edm pat\u0159e je m\u011bkce zaoblen\u00fd balkon se z\u00e1bradl\u00edm kombinuj\u00edc\u00edm plnou a ty\u010dovou \u010d\u00e1st. Druh\u00e9 n\u00e1ro\u017e\u00ed je uzav\u0159en\u00e9, s trojic\u00ed oken s vlastn\u00ed symetri\u00ed.\nVEVERKA, P\u0159emysl et al. Slavn\u00e9 pra\u017esk\u00e9 vily. 3., roz\u0161. a p\u0159eprac. vyd. v jazyce \u010desk\u00e9m. Praha: Foibos, 2007. 238 s. Slavn\u00e9 vily. ISBN 978-80-87073-01-8. Kapitola 46/Vlastn\u00ed vila Anton\u00edna \u010cern\u00e9ho (R.S.), s. 161-162\nVL\u010cEK, Pavel a kol. Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky Prahy. Velk\u00e1 Praha. Vyd\u00e1n\u00ed prvn\u00ed. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Dejvice, s.", "<<>>: Co je \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Z\u00e1h\u0159eb\u2013Rijeka? <<>>: \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Z\u00e1h\u0159eb\u2013Rijeka (chorvatsky \u017deljezni\u010dka pruga Zagreb\u2013Rijeka, v chorvatsk\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edti ozna\u010dovan\u00e1 pod \u010d\u00edslem M202 nebo 60) je jednokolejn\u00e1 elektrifikovan\u00e1 tra\u0165, spojuj\u00edc\u00ed chorvatskou metropoli Z\u00e1h\u0159eb s p\u0159\u00edstavn\u00edm m\u011bstem Rijeka. Je dlouh\u00e1 229 km a vede jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. \nTra\u0165 byla budov\u00e1na sm\u011brem od Z\u00e1h\u0159ebu d\u00e1le na jihov\u00fdchod. Prvn\u00edm zprovozn\u011bn\u00fdm \u00fasekem se stala v roce 1865 sekce mezi m\u011bsty Zidani Most (v dne\u0161n\u00edm Slovinsku a chorvatsk\u00fdm Sisakem. Byla sou\u010d\u00e1st\u00ed rakousk\u00e9 Ji\u017en\u00ed dr\u00e1hy. Dne 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1873 byl zprovozn\u011bn \u00fasek trati z Karlovace do Rijeky, \u010d\u00edm\u017e bylo mo\u017en\u00e9 provozovat p\u0159\u00edm\u00e9 vlaky z Rijeky a\u017e do Budape\u0161ti. V roce 1880 tra\u0165 odkoupila uhersk\u00e1 vl\u00e1da, kter\u00e1 m\u011bla z\u00e1jem na dal\u0161\u00edm prodlou\u017een\u00ed trati sm\u011brem k mo\u0159i. Je\u0161t\u011b v prvn\u00ed polovin\u011b 70. let 19. stolet\u00ed toti\u017e za\u010dala vl\u00e1da budova rozs\u00e1hl\u00fd p\u0159\u00edstav v Rijece, kter\u00fd se m\u011bl st\u00e1t kl\u00ed\u010dov\u00fd pro ekonomick\u00fd rozvoj Uherska. Na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed dos\u00e1hl obrat cestuj\u00edc\u00edch i zbo\u017e\u00ed v rijeck\u00e9m p\u0159\u00edstavu rekordn\u00edch hodnot, co\u017e tak\u00e9 znamenalo n\u00e1r\u016fst provozu na trati. Jen v roce 1906 bylo po trati p\u0159epraveno na pades\u00e1t tis\u00edc lid\u00ed. Mnoz\u00ed z nich byli vyst\u011bhovalci, kte\u0159\u00ed tudy sm\u011b\u0159ovali do USA. \nPo roce 1918 p\u0159ipadla tra\u0165 Kr\u00e1lovstv\u00ed Srb\u016f, Chorvat\u016f a Slovinc\u016f, na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Rijece byl z\u0159\u00edzen hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod se sousedn\u00ed It\u00e1li\u00ed (jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed bylo m\u011bsto Rijeka a\u017e do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. B\u011bhem konfliktu byla tra\u0165 c\u00edlem r\u016fzn\u00fdch z\u00e1\u0161kodnick\u00fdch akc\u00ed; specializoval se na n\u011b \u017eumeracko-pokupsk\u00fd odd\u00edl Jugosl\u00e1vsk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f. Po skon\u010den\u00ed konfliktu byla v r\u00e1mci modernizace jugosl\u00e1vsk\u00e9 dopravn\u00ed s\u00edt\u011b tra\u0165 modernizov\u00e1na a postupn\u011b elektrifikov\u00e1na. Prvn\u00ed byl v roce 1953 dokon\u010den \u00fasek Rijeka-Fu\u017eine, o sedm let pozd\u011bji n\u00e1sledoval \u00fasek Fu\u017eine-Moravice, v roce 1963 \u00fasek Moravice-Karlovac a v roce 1970 byla dokon\u010dena elektrifikace cel\u00e9 trati a\u017e do Z\u00e1h\u0159ebu. Pozd\u011bji bylo sjednoceno nap\u011bt\u00ed na standard, u\u017e\u00edvan\u00fd i na trati B\u011blehrad\u2013Z\u00e1h\u0159eb.\nTrasov\u00e1n\u00ed trati nebylo v pr\u016fb\u011bhu historie nikdy m\u011bn\u011bno, a\u010dkoliv na za\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed se objevil z\u00e1m\u011br tra\u0165 modernizovat a zrychlit na n\u00ed provoz. P\u0159elo\u017een\u00ed \u010d\u00e1sti trati a v\u00fdstavba pot\u0159ebn\u00fdch tunel\u016f by m\u011bly vy\u017e\u00e1dat n\u00e1klady okolo 2 miliard eur.\nK trati pat\u0159\u00ed rovn\u011b\u017e i n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch trat\u00ed (vle\u010dek), nap\u0159. 12,554 km dlouh\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 \u0160krljevo-Bakar, 3,985 km dlouh\u00e1 tra\u0165 ze Su\u0161aku do Brajdici (v rijeck\u00e9m p\u0159\u00edstavu a 1,853 km dlouh\u00e1 tra\u0165 mezi Rijekou a Brajdic\u00ed. V\u0161echny t\u0159i se nach\u00e1zej\u00ed v bl\u00edzkosti samotn\u00e9 Rijeky.\nZ\u00e1h\u0159eb\nTre\u0161njevka\nRemetinec\nHrvatski Leskovac\nHorvati\nMavra\u010di\u0107i\nZden\u010dina\nDesinec\nJastrebarsko\nDomagovi\u0107\nLazina\nDragani\u0107i\nKarlovac\nMrzlo Polje\nDuga Resa\nBelavi\u0107i\nZve\u010daj\nGornji Zve\u010daj\nGeneralski stol\nDonje Dubrave\nGornje Dubrave\nTounj\nKuka\u010da\nKo\u0161are\nO\u0161tarije\nOgulin\nOgulinski Hreljin\nLjubo\u0161ina\nGomirje\nVrbovsko\nMoravice\nBrod Moravice\n\u017drnovac\nSkrad\nKupjak\nZalesina\nDelnice\nLokve\nVrata\nFu\u017eine\nLi\u010d\nDrivenik\nZlobin\nPlase\nMelnice\nMeja\n\u0160krljevo\nSu\u0161ak-Pe\u0107ine\nRijeka\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Bahnstrecke Zagreb\u2013Rijeka na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Dvoupoln\u00ed syst\u00e9m? <<>>: Dvoupoln\u00ed syst\u00e9m \u010dili p\u0159\u00edlohov\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed byl v na\u0161ich p\u0159\u00edrodn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch nejstar\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd syst\u00e9m obnovy p\u016fdn\u00ed \u00farodnosti.\nHojn\u011b se vyu\u017e\u00edval v ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku. P\u0159edch\u00e1zel \u00fahorov\u00fdm syst\u00e9m\u016fm hospoda\u0159en\u00ed, nap\u0159. trojpoln\u00edmu syst\u00e9mu.\nO pom\u011brn\u011b v\u00fdkonn\u00e9 p\u0159\u00edlohov\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed se op\u00edrala obiln\u00e1\u0159sk\u00e1 produkce star\u00fdch Slovan\u016f (slovansk\u00e9 st\u011bhovav\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed). Bez n\u011bho by byla nemysliteln\u00e1 jejich zna\u010dn\u011b vysp\u011bl\u00e1 hmotn\u00e1 kultura, vznik rozs\u00e1hl\u00fdch s\u00eddeln\u00edch \u00fatvar\u016f a politicko-spr\u00e1vn\u00edch jednotek.Z\u00e1kladem p\u0159\u00edlohov\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed byly 2 a\u017e 3 roky po sob\u011b oran\u00e9 a os\u00e9van\u00e9 plochy (ager) a plochy p\u0159\u00edlo\u017een\u00e9 (campus), tj. ponech\u00e1van\u00e9 3 a\u017e 10 let ladem. P\u0159\u00edlo\u017een\u00ed tedy znamenalo ponech\u00e1n\u00ed pozemk\u016f po n\u011bkolik let bez orby a bez osevu. Sta\u0159\u00ed zem\u011bd\u011blci \u0159\u00edkali, \u017ee p\u016fda \u2013 stejn\u011b jako \u010dlov\u011bk nebo ta\u017en\u00e9 zv\u00ed\u0159e po t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ci \u2013 si mus\u00ed odpo\u010dinout. Na p\u0159\u00edlohu se \u00farodnost p\u016fdy regenerovala v pr\u016fb\u011bhu sukcese rostlinn\u00fdch spole\u010denstev a sukcese spole\u010denstev p\u016fdn\u00edch organizm\u016f. Stadia v\u00fdvoje vegetace v p\u0159\u00edlohov\u00e9m syst\u00e9mu podl\u00e9hala ur\u010dit\u00fdm z\u00e1konitostem a pravideln\u011b se opakovala. P\u0159\u00edlohov\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed i p\u0159es sv\u00e9 mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 n\u00e1roky na v\u00fdm\u011bru p\u016fdy vyu\u017e\u00edvalo krajinu vysoce selektivn\u011b.Na na\u0161em \u00fazem\u00ed byl za dobr\u00fd pova\u017eov\u00e1n hektarov\u00fd v\u00fdnos obilovin okolo 0,4 tuny (hektarov\u00fd v\u00fdnos obilovin v roce 2019 byl odhadov\u00e1n na 5,22 tun). Znamenalo to, \u017ee pouh\u00fd jeden ne\u00farodn\u00fd rok p\u016fsobil existen\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee a dva ne\u00farodn\u00e9 roky za sebou vyvolaly hladomor. V\u00edcelet\u00e1 ne\u00faroda \u00fastila v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 katastrofy cel\u00fdch oblast\u00ed a zem\u00ed \u2013 nap\u0159. v Evrop\u011b v 9. stolet\u00ed propukl lok\u00e1ln\u00ed hladomor 64kr\u00e1t a n\u011bkolikalet\u00fd v\u0161eobecn\u00fd hladomor pro\u017eila Evropa \u010dty\u0159ikr\u00e1t.Pole m\u011bla jak\u00e1si ohrazen\u00ed na ochranu \u00farody \u010di na ochranu dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at sp\u00e1saj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edloh. Orba se prov\u00e1d\u011bla k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdm zp\u016fsobem se zachovan\u00fdmi \u00favrat\u011bmi na v\u0161ech \u010dty\u0159ech stran\u00e1ch. Zp\u016fsob orby, st\u0159\u00eddav\u00e1 pastva, p\u0159\u00edp. ohrazen\u00ed p\u016fsobily jako \u00fa\u010dinn\u00e1 protierozn\u00ed ochrana.Dvoupoln\u00ed syst\u00e9m se v 21. stol. zachoval pouze v perifern\u00edch oblastech Latinsk\u00e9 Ameriky \u010di Mexika. U\u017e\u00edvan\u00fdm n\u00e1\u0159ad\u00edm je p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pluh a r\u00e1dlo; do z\u00e1p\u0159ahu se d\u00e1vaj\u00ed i zv\u00ed\u0159ata (osel, mezek \u010di v\u016fl, kon\u011b jsou m\u00e9n\u011b \u010dast\u00ed).\n. V\u00fdvoj z\u00e1kladn\u00edch syst\u00e9m\u016f exploatace krajiny. In: Akademon: web pro technologick\u00e9 inovace, dobrodru\u017estv\u00ed pozn\u00e1n\u00ed a nejnov\u011bj\u0161\u00ed poznatky v\u011bdy . 11. 12. 2001 . Seznam pou\u017eit\u00e9 lit. Dostupn\u00e9 z: http://www.akademon.cz/Article/Article?source=epl.xml\nFAB\u0160ICOV\u00c1, Martina a VYMYSLICK\u00dd, Tom\u00e1\u0161. \u00dahory, staronov\u00fd fenom\u00e9n \u010desk\u00e9 krajiny. Vesm\u00edr. 2015, ro\u010d. 94, \u010d. 9, s. 519. P\u0159\u00edstup tak\u00e9 z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-9/uhory-staronovy-fenomen-ceske-krajiny.html\nVA\u0160K\u016e, Zden\u011bk. De oeconomia suburbana. Vesm\u00edr. 1995, ro\u010d. 74, \u010d. 6, s. 313. Dostupn\u00e9 tak\u00e9 z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-6/de-oeconomia-suburbana.html\nKUNA, Martin a kol. Nedestruktivn\u00ed archeologie: teorie, metody a c\u00edle. 1. Praha: Academia, 2004. 555 s., s. barev. obr. p\u0159\u00edl. ISBN 80-200-1216-8.", "<<>>: Co je T 5C? <<>>: Berlandieri x Riparia T 5C (zkratka T 5C) je odr\u016fda r\u00e9vy, speci\u00e1ln\u011b vy\u0161lecht\u011bn\u00e1 jako podno\u017e, interspecifick\u00fd k\u0159\u00ed\u017eenec (t\u00e9\u017e hybridn\u00ed odr\u016fda, mezidruhov\u00e9 k\u0159\u00ed\u017een\u00ed, PiWi odr\u016fda) Vitis berlandieri x Vitis riparia. Kone\u010dnou selekci t\u00e9to podno\u017eov\u00e9 odr\u016fdy r\u00e9vy provedl v Ma\u010farsku roku 1922 Alexander Teleki.\nVitis berlandieri je p\u016fvodn\u00ed druh r\u00e9vy, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti severoamerick\u00e9ho kontinentu, divoce rostouc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v Texasu, v Nov\u00e9m Mexiku a v Arkansasu. Je zn\u00e1m p\u0159edev\u0161\u00edm svou toleranc\u00ed v\u016f\u010di vysok\u00e9mu obsahu v\u00e1pn\u00edku v p\u016fd\u011b. Kdy\u017e evropsk\u00e9 vinice koncem 19. stolet\u00ed napadl r\u00e9vokaz, zavle\u010den\u00fd z Ameriky a bylo nutn\u00e9 za\u010d\u00edt roubovat evropsk\u00e9 odr\u016fdy p\u016fvodu Vitis vinifera na americk\u00e9 podno\u017ee, bylo zpo\u010d\u00e1tku obt\u00ed\u017en\u00e9 naj\u00edt r\u00e9vu, kter\u00e1 by dob\u0159e prosp\u00edvala v p\u016fd\u00e1ch, bohat\u0161\u00edch na v\u00e1pn\u00edk. To Vitis berlandieri sice spl\u0148uje, ale na druh\u00e9 stran\u011b se \u0161patn\u011b p\u0159izp\u016fsobuje roubov\u00e1n\u00ed. Proto se r\u016fzn\u00e9 podno\u017ee, odoln\u00e9 r\u00e9vokazu a tolerantn\u00ed v\u016f\u010di obsahu v\u00e1pn\u00edku v p\u016fd\u011b, vyr\u00e1b\u00ed k\u0159\u00ed\u017een\u00edm druh\u016f Vitis berlandieri a Vitis riparia, n\u011bkdy s pod\u00edlem gen\u016f Vitis rupestris nebo Vitis vinifera.\nVitis riparia je p\u016fvodn\u00ed druh r\u00e9vy, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed severoamerick\u00e9ho kontinentu od kanadsk\u00e9 provincie Qu\u00e9bec do Texasu, ale divoce rostouc\u00ed i v n\u011bkter\u00fdch vnitrozemsk\u00fdch st\u00e1tech, jako nap\u0159\u00edklad Montana, Severn\u00ed Dakota \u010di Nebraska. Je to odoln\u00e1 a dlouhov\u011bk\u00e1 rostlina, schopn\u00e1 dos\u00e1hnout a\u017e do vrcholk\u016f nejvy\u0161\u0161\u00edch strom\u016f. Jej\u00ed tmavomodr\u00e9 plody byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny ji\u017e p\u016fvodn\u00edmi obyvateli Ameriky k v\u00fdrob\u011b \u017eel\u00e9, d\u017eemu a pravd\u011bpodobn\u011b i alkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f. V\u00fdhodou tohoto druhu r\u00e9vy p\u0159i \u0161lecht\u011bn\u00ed podno\u017e\u00ed je vysok\u00e1 odolnost v\u016f\u010di mrazu, houbov\u00fdm chorob\u00e1m, tolerance v\u016f\u010di r\u00e9vokazu a p\u0159izp\u016fsobivost r\u016fzn\u00fdm p\u016fdn\u00edm typ\u016fm. Geny Vitis riparia nese i pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed hybridn\u00edch mo\u0161tov\u00fdch odr\u016fd.\nPodno\u017eov\u00e1 odr\u016fda r\u00e9vy Berlandieri x Riparia T 5C je dvoudom\u00e1 d\u0159evit\u00e1 pnouc\u00ed li\u00e1na, dor\u016fstaj\u00edc\u00ed v kultu\u0159e a\u017e n\u011bkolika metr\u016f. Kmen tlou\u0161\u0165ky a\u017e n\u011bkolik centimetr\u016f je pokryt sv\u011btlou borkou, kter\u00e1 se loupe v pruz\u00edch. St\u0159edn\u011b dlouh\u00e9 \u00faponky r\u00e9vy umo\u017e\u0148uj\u00ed t\u00e9to rostlin\u011b pnout se po pevn\u00fdch p\u0159edm\u011btech. R\u016fst je v podno\u017eov\u00e9 vinici je bujn\u00fd, ale slab\u0161\u00ed, ne\u017e u odr\u016fdy K 5BB. Vrcholek letorostu je m\u00edrn\u011b ohnut\u00fd, pouze slab\u011b ochm\u00fd\u0159en\u00fd, m\u00e1lo pigmentovan\u00fd, sv\u011btle zelen\u00fd. internodia jsou \u010derven\u00e1 na oslun\u011bn\u00e9 stran\u011b, zelen\u00e1 na zast\u00edn\u011bn\u00e9 stran\u011b, pupeny jsou m\u00e1lo pigmentovan\u00e9. Jednolet\u00e9 r\u00e9v\u00ed je m\u00edrn\u011b zplo\u0161t\u011bl\u00e9, sv\u011btle a\u017e tmav\u011bji hn\u011bd\u00e9, pruhovan\u00e9.\nMlad\u00e9 l\u00edstky jsou m\u011b\u010fnat\u011b \u017elut\u00e9, m\u00e1lo pigmentovan\u00e9, na rubu m\u00edrn\u011b pavu\u010dinovit\u011b ochm\u00fd\u0159en\u00e9. Dosp\u011bl\u00fd list je velk\u00fd, hladk\u00fd a\u017e m\u00edrn\u011b svraskal\u00fd, okrouhl\u00fd, ne\u010dlen\u011bn\u00fd a\u017e t\u0159\u00ed- a\u017e p\u011btilalo\u010dnat\u00fd s m\u011blk\u00fdmi v\u00fdkroji, sv\u011btle zelen\u00fd, na rubu slab\u011b plstnat\u00fd, \u0159ap\u00edkov\u00fd v\u00fdkroj je ve tvaru \u201eV\u201c a\u017e lyrovit\u00fd s obl\u00fdm dnem, otev\u0159en\u00fd a\u017e lehce p\u0159ekryt\u00fd, \u010dasto asymetrick\u00fd.\nKv\u011btenstv\u00ed je mal\u00e9, vytvo\u0159en\u00e9 ze sam\u010d\u00edch, v\u017edy steriln\u00edch kv\u011bt\u016f, hrozny odr\u016fda nevytv\u00e1\u0159\u00ed. Jednopohlavn\u00ed, p\u011bti\u010detn\u00e9 kv\u011bty v \u0159\u00eddk\u00fdch hroznovit\u00fdch kv\u011btenstv\u00edch jsou \u017elutozelen\u00e9.\nBerlandieri x Riparia T 5C je odr\u016fda r\u00e9vy, speci\u00e1ln\u011b vy\u0161lecht\u011bn\u00e1 jako podno\u017e, interspecifick\u00fd k\u0159\u00ed\u017eenec Vitis berlandieri x Vitis riparia. Kone\u010dnou selekci t\u00e9to podno\u017eov\u00e9 odr\u016fdy r\u00e9vy provedl v Ma\u010farsku roku 1922 Alexander Teleki ze semen\u00e1\u010dk\u016f, kter\u00e9 zaslal v roce 1886 francouz Euryale Ress\u00e9guier, kter\u00fd je autorem p\u016fvodn\u00edho k\u0159\u00ed\u017een\u00ed, jeho otci, kter\u00fd se jmenoval Sigmund Teleki.\nOdr\u016fda byla d\u00e1le podrobena klonov\u00e9 selekci nap\u0159\u00edklad v Geisenheimu (Heinrich Birk). \nV N\u011bmecku byla odr\u016fda roku 1999 p\u011bstov\u00e1na na 1 ha podno\u017eov\u00fdch vinic, vyu\u017e\u00edv\u00e1na je t\u00e9\u017e v Ma\u010farsku, v rakousku a na Slovensku. Do St\u00e1tn\u00ed odr\u016fdov\u00e9 knihy \u010cesk\u00e9 republiky byla odr\u016fda zaps\u00e1na roku 1983. V \u010cR byla roku 2010 vysazena na 9 ha podno\u017eov\u00fdch vinic, kter\u00e9 byly pr\u016fm\u011brn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed 21 let, pat\u0159\u00ed zde ke t\u0159et\u00ed nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e9 podno\u017ei. Registrov\u00e1n je u n\u00e1s od roku 1979 klon PO-3/7, udr\u017eovateli odr\u016fdy v \u010cR jsou \u0160lechtitelsk\u00e1 stanice vina\u0159sk\u00e1 Pole\u0161ovice, Ing. Alois Tom\u00e1nek a \u0160SV Velk\u00e9 Pavlovice.\nN\u00e1zev odr\u016fdy vznikl kombinac\u00ed n\u00e1zv\u016f obou rodi\u010dovsk\u00fdch druh\u016f r\u00e9vy. Pou\u017e\u00edvan\u00e9 synonymum T 5C je pracovn\u00edm n\u00e1zvem odr\u016fdy. Dal\u0161\u00ed, lok\u00e1ln\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e1 synonyma jsou T 5 C, 5C, 5 C, \u0411\u0435\u0440\u043b\u0430\u043d\u0434\u0438\u0435\u0440\u0438 x \u0420\u0438\u043f\u0430\u0440\u0438\u0430 \u0422\u0435\u043b\u0435\u043a\u0438 5 \u0426, (Rusko) Geisenheim, 5 C Teleki, Berlandieri x Riparia T 5 C, Geisenheim 5C.\nVegeta\u010dn\u00ed cyklus od ra\u0161en\u00ed do opadu list\u016f je 175\u2013190 dn\u00ed p\u0159i sum\u011b aktivn\u00edch teplot (SAT) 2900\u20133000 \u00b0C. R\u00e9v\u00ed vyzr\u00e1v\u00e1 na 78\u201380 %. R\u016fst je bujn\u00fd, na\u0161t\u011bpovan\u00e9 odr\u016fdy na ni rostou st\u0159edn\u011b bujn\u011b a\u017e slab\u011b, bujn\u00e9 odr\u016fdy tak oslabuje v r\u016fstu. Zako\u0159e\u0148uje ve st\u0159edn\u00edch hloubk\u00e1ch, zato velmi dob\u0159e a hust\u011b. Odolnost v\u016f\u010di mrazu je v\u011bt\u0161inou dobr\u00e1, odolnost v\u016f\u010di suchu je vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e u odr\u016fdy K 5BB, ale i tak pouze pr\u016fm\u011brn\u00e1, odolnost proti r\u00e9vokazu je velmi dobr\u00e1, odolnost v\u016f\u010di houbov\u00fdm chorob\u00e1m je dobr\u00e1. Je citliv\u011bj\u0161\u00ed na chlor\u00f3zu. Nen\u00ed vhodn\u00e1 pro vy\u0161\u0161\u00ed tvary a velk\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed ke\u0159\u016f, hod\u00ed se zejm\u00e9na pro st\u0159edn\u00ed veden\u00ed. \nOdolnost v\u016f\u010di aktivn\u00edmu v\u00e1pn\u00edku v p\u016fd\u011b je vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e u odr\u016fdy K 5BB, i tak sn\u00e1\u0161\u00ed pouze p\u0159ibli\u017en\u011b do 17 % aktivn\u00edho Ca v p\u016fd\u011b. Je vhodn\u00e1 zejm\u00e9na pro p\u016fdy hlinit\u00e9, nevhodn\u00e1 je pro p\u016fdy p\u0159\u00edli\u0161 p\u00eds\u010dit\u00e9, j\u00edlovit\u00e9, studen\u00e9 a zamok\u0159en\u00e9.\nAfinita k odr\u016fd\u00e1m Vitis vinifera je dobr\u00e1. Je vhodn\u00e1 zejm\u00e9na pro bujn\u011bji rostouc\u00ed odr\u016fdy a pro odr\u016fdy, citliv\u00e9 na sprch\u00e1v\u00e1n\u00ed kv\u011btenstv\u00ed, zejm\u00e9na pro odr\u016fdy rodiny Pinot, Ryzlink r\u00fdnsk\u00fd, Tram\u00edn \u010derven\u00fd, P\u00e1lava, Sauvignon, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Svatovav\u0159ineck\u00e9, Frankovka a Modr\u00fd Portugal.\nP\u0159ehled odr\u016fd r\u00e9vy 2011\nO v\u00edn\u011b, nez\u00e1visl\u00fd port\u00e1l\nVitis International Variety Catalogue VIVC Geilweilerhof\nUniversity of California, Davis\nInfovini\nVinograd\nIng.", "<<>>: Co je Vod\u00e1rna na Hladnov\u011b? <<>>: Vod\u00e1rna na Hladnov\u011b ve Slezsk\u00e9 Ostrav\u011b byla postavena v letech 1908\u20131909 podle projektu Jaroslava Volence (1877, Podho\u0159any u \u010c\u00e1slavi \u2013 po 1957, Praha). Stavbu provedla m\u00edstn\u00ed firma E. Vojtek a K. Rossmann. Vod\u00e1renskou v\u011b\u017e s hasi\u010dskou zbrojnic\u00ed pojal ve form\u011b oktogonu, k n\u011bmu\u017e se poj\u00ed hranolov\u00e1 v\u011b\u017e se schodi\u0161t\u011bm a rozhlednou. N\u00e1dr\u017ee se nach\u00e1zely v suter\u00e9nu a v nejvy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e. Vn\u011bj\u0161\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165 pojednal v duchu geometrick\u00e9 secese, jen schodi\u0161t\u011b a vrchol v\u011b\u017ee, slou\u017e\u00edc\u00ed jako rozhledna, byly \u0159e\u0161eny n\u00e1ro\u010dn\u011bji. Dobov\u00e9 tvaroslov\u00ed se projevilo i v oplocen\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm ve vn\u011bj\u0161\u00edm dvojramenn\u00e9m schodi\u0161ti. \nV op\u011brn\u00e9 zdi schodi\u0161t\u011b byla osazena keramick\u00e1 reli\u00e9fn\u00ed ka\u0161na na n\u00e1m\u011bt \u017dena nad pramenem z ateli\u00e9ru pra\u017esk\u00e9ho socha\u0159e Stanislava Suchardy a jeho bratra Vojt\u011bcha. Jde o ostravskou variantu ka\u0161ny na n\u00e1ro\u017e\u00ed spolkov\u00e9ho k\u0159\u00eddla prost\u011bjovsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho domu podle n\u00e1vrhu Jana Kot\u011bry, vyzdoben\u00fd za \u00fa\u010dasti p\u0159edn\u00edch pra\u017esk\u00fdch um\u011blc\u016f (Jana Preislera, Stanislava Suchardy, Franti\u0161ka Kysely a dal\u0161\u00edch). Tento artefakt byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm um\u011bleck\u00fdm detailem ostravsk\u00e9 stavby a z\u00e1rove\u0148 jde o doklad emancipa\u010dn\u00edch projev\u016f. Reli\u00e9f lze ch\u00e1pat jako obraz nespoutan\u00e9ho \u017eivota a znovuzrozen\u00ed, jako metaforu emancipace \u017een a p\u0159enesen\u011b i \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda , co\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b tehdej\u0161\u00ed Polsk\u00e9 Ostravy odpov\u00eddalo skute\u010dnosti dokonce v\u00edce ne\u017e v Prost\u011bjov\u011b.\nPrvn\u00ed rekonstrukce (p\u0159estavba schodi\u0161t\u011b a vrcholu v\u011b\u017ee) prob\u011bhla ve 20. letech 20. stolet\u00ed. Zavr\u0161en\u00ed v\u011b\u017ee tehdy dostalo podobu pagodovit\u00e9ho kuboexpresionistick\u00e9ho n\u00e1stavce. V 60. letech 20. stolet\u00ed p\u0159evzaly jej\u00ed funkci nedalek\u00e9 nov\u00e9 z\u00e1sobn\u00edky. V roce 1973 byla otev\u0159en\u00edm sauny a restaurace Panorama zavr\u0161ena p\u0159estavba b\u00fdval\u00e9 vod\u00e1rny na jej\u00ed novou funkci podle projektu z roku 1970, kter\u00fd vypracoval Ji\u0159\u00ed Gwuzd ve spolupr\u00e1ci s V\u00e1clavem \u0160af\u00e1\u0159em (interi\u00e9r). Zvn\u011bj\u0161ku se \u00faprava projevila p\u0159eformov\u00e1n\u00edm okenn\u00edch otvor\u016f, fas\u00e1d a oblo\u017een\u00edm restaura\u010dn\u00edho patra d\u0159ev\u011bn\u00fdmi deskami. Z technick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed nez\u016fstalo zachov\u00e1no nic, vod\u00e1rna si ponechala z\u010d\u00e1sti svou hmotu a siluetu. Koncem srpna 1987 pracovn\u00edci \u00datvaru hlavn\u00edho architekta s\u0148ali horn\u00ed \u010d\u00e1st Suchardova reli\u00e9fu t\u011bsn\u011b p\u0159ed demolic\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edho dvojramenn\u00e9ho schodi\u0161t\u011b. Reli\u00e9f byl v\u0161ak uchov\u00e1n pro p\u0159\u00edpadn\u00e9 nov\u00e9 osazen\u00ed.\nNa z\u00e1klad\u011b star\u0161\u00edho n\u00e1vrhu byla v\u011b\u017e teprve v roce 1992 prohl\u00e1\u0161ena kulturn\u00ed pam\u00e1tkou. \u0160lo v\u0161ak ji\u017e o soukrom\u00fd objekt. Tehdej\u0161\u00ed majitel z objektu odvezl ve\u0161ker\u00e9 vybaven\u00ed a restauraci uzav\u0159el. Dne\u0161n\u00ed majitel vyu\u017e\u00edv\u00e1 stavbu pro um\u00edst\u011bn\u00ed ant\u00e9n pro pot\u0159eby telekomunikac\u00ed a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed internetu. Snaha o nevhodn\u00e9 p\u0159estavby (nap\u0159. prora\u017een\u00ed dal\u0161\u00edch okenn\u00edch otvor\u016f, vybudov\u00e1n\u00ed masivn\u00edho ant\u00e9nov\u00e9ho n\u00e1stavce na v\u011b\u017ei a prolomen\u00ed nov\u00e9ho vstupu v m\u00edstech, kde se nal\u00e9z\u00e1 torzo Suchardovy ka\u0161ny a dvojramenn\u00e9ho schodi\u0161t\u011b) byla pozastavena na dobu neur\u010ditou. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ztratila stavba i svou funkci vyhl\u00eddky, nebo\u0165 v jeho t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed vznik\u00e1 sedmi patrov\u00fd bytov\u00fd komplex a vod\u00e1rensk\u00e1 v\u011b\u017e tak definitivn\u011b zmizela z panorama Slezsk\u00e9 Ostravy.\nSTRAKO\u0160, Martin. Vod\u00e1rna na Hladnov\u011b. Architekt L. 2004, \u010d\u00eds. 8. \nSTRAKO\u0160,Martin. Pr\u016fvodce architekturou Ostravy, NP\u00da, \u00daOP v Ostrav\u011b, 2008, s. 306,405\nVod\u00e1rna na Hladnov\u011b na hrady.", "<<>>: Co je Kanton Orl\u00e9ans-Carmes? <<>>: Kanton Orl\u00e9ans-Carmes (francouzsky Canton d'Orl\u00e9ans-Carmes) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Loiret v regionu Centre-Val de Loire. Tvo\u0159\u00ed ho pouze z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st centra m\u011bsta Orl\u00e9ans (\u010dtvrti Carmes - Bannier a Madeleine).", "<<>>: Co je Michail Osipovi\u010d Dolivo-Dobrovolskij? <<>>: Michail Osipovi\u010d Dolivo-Dobrovolskij (2. ledna 1862, Gat\u010dina u Petrohradu \u2013 15. listopadu 1919, Heidelberg) byl vyn\u00e1lezce rusko-polsk\u00e9ho p\u016fvodu. Byl kl\u00ed\u010dov\u00fdm pr\u016fkopn\u00edkem t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00e9ho syst\u00e9mu, zavedl pojem t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd proud, vynalezl t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd asynchronn\u00ed motor, vyvinul gener\u00e1tor t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00e9ho proudu, t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd transform\u00e1tor a v t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00e9m syst\u00e9mu uskute\u010dnil prvn\u00ed vzdu\u0161n\u00fd p\u0159enos elektrick\u00e9 energie o vysok\u00e9m v\u00fdkonu na velkou vzd\u00e1lenost p\u0159i pou\u017eiteln\u00e9 \u00fa\u010dinnosti. Poprv\u00e9 pou\u017eil a popsal zapojen\u00ed do hv\u011bzdy a troj\u00faheln\u00edku. Do elektrotechnick\u00e9 literatury zavedl pojem \u00fa\u010din\u00edk.\nMatka a babi\u010dka z otcovy strany byly rusk\u00e9ho p\u016fvodu a poch\u00e1zely z ni\u017e\u0161\u00ed \u0161lechty. Po mu\u017esk\u00e9 linii se p\u016fvod Michaila Osipovi\u010de Dolivo-Dobrovolsk\u00e9ho odv\u00edj\u00ed od polsk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rodiny, kter\u00e1 se koncem 18. stolet\u00ed usadila v prusk\u00e9 a pozd\u011bji v litevsk\u00e9 \u010d\u00e1sti anektovan\u00e9ho \u00fazem\u00ed Polsko-litevsk\u00e9 unie. Otec J\u00f3zef Dolivo-Dobrowolskij pracoval jako \u0159editel Sirot\u010d\u00edho institutu v Gat\u010din\u011b u Petrohradu. Gat\u010dina ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b byla v\u00fdstavn\u00fdm p\u0159edm\u011bst\u00edm Petrohradu a Sirot\u010d\u00ed institut Nikolaje I. nebyl b\u011b\u017en\u00fdm sirot\u010dincem, ale byl ur\u010den pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sirotk\u016f \u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu. Veden\u00edm byli pov\u011b\u0159eni spolehliv\u00ed a tr\u016fnu oddan\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci Rusk\u00e9ho imp\u00e9ria a J\u00f3zef Dolivo-Dobrowolskij byl dr\u017eitelem titulu tajn\u00fd rada, co\u017e byl jeden z nejvy\u0161\u0161\u00edch stup\u0148\u016f ob\u010dansk\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. Do po\u010detn\u00e9 rodiny se Michail Osipovi\u010d narodil jako prvn\u00ed d\u00edt\u011b dne 2. ledna 1862 podle gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Byl pok\u0159t\u011bn podle pravoslavn\u00e9ho ob\u0159adu a do matrik zaps\u00e1n jako \u041c\u0438\u0445\u0430\u0438\u043b \u041e\u0441\u0438\u043f\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0414\u043e\u043b\u0438\u0432\u043e-\u0414\u043e\u0431\u0440\u043e\u0432\u043e\u043b\u044c\u0441\u043a\u0438\u0439, \u010desky Michail Osipovi\u010d Dolivo-Dobrovolskij. Vzhledem k jeho v\u011bhlasu se pozd\u011bji jeho jm\u00e9no podle zdroje informace vyskytuje v polsk\u00e9 verzi Micha\u0142 Doliwo-Dobrowolski, \u010di v jej\u00edch zkomolen\u00fdch n\u00e1podob\u00e1ch, v N\u011bmecku je nejv\u00edce zn\u00e1m jako Michael von Dolivo-Dobrowolski.\nV roce 1872 se rodina odst\u011bhovala do Od\u011bsy a zde Michail Osipovi\u010d vystudoval re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium se z\u0159eteln\u00fdm z\u00e1jmem o p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy. Ve v\u011bku \u0161estn\u00e1cti let nastoupil ke studiu na Polytechnick\u00e9 univerzit\u011b v Rize. Ta fungovala jako soukrom\u00e1 univerzita udr\u017eovan\u00e1 pobaltskou \u0161lechtou. Zde studovali pouze mu\u017ei z cel\u00e9 Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e bez ohledu na n\u00e1rodnost a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Studium bylo placeno a v\u00fduka prob\u00edhala v n\u011bm\u010din\u011b. Nejvy\u0161\u0161\u00ed procento student\u016f tvo\u0159ili Pol\u00e1ci z pobaltsk\u00fdch oblast\u00ed. Kdy\u017e car Alexandr II. podlehl \u00fatoku atent\u00e1tn\u00edka Ignace Hryniewieckeho, rozpoutala se v\u016f\u010di polsk\u00fdm student\u016fm v Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i vlna repres\u00ed, v\u011bnovan\u00fdch v prvn\u00ed m\u00ed\u0159e pr\u00e1v\u011b Polytechnice v Rize. P\u0159edev\u0161\u00edm oce\u0148ovan\u00e9 z\u00e1sluhy a dlouhodob\u011b projevovan\u00e1 \u00fa\u0159ednick\u00e1 ob\u011btavost tajn\u00e9ho rady Jozefa Dolivo-Dobrovolsk\u00e9ho umo\u017enila mlad\u00e9mu Michailu Osipovi\u010di studovat i nad\u00e1le soukrom\u011b na Polytechnick\u00e9m Institutu v Petrohradu, v Od\u011bse a v Novorossijsku. V tomto obdob\u00ed se pod\u00edlel na spolupr\u00e1ci s petrohradskou firmou Widder na vyn\u00e1lezu mal\u00e9ho galvanick\u00e9ho \u010dl\u00e1nku pro nap\u00e1jen\u00ed elektrick\u00e9ho zvonku. Tento celek byl ocen\u011bn na Sv\u011btov\u00e9 elektrotechnick\u00e9 v\u00fdstav\u011b ve V\u00eddni v roce 1883. Kontakt s n\u011bmeck\u00fdm v\u00fdzkumem spolu se znalost\u00ed n\u011bm\u010diny nakonec zp\u016fsobily odchod z vlasti.\nV roce 1883 p\u0159ijel do Darmstadtu, kde byla na Technick\u00e9 univerzit\u011b pr\u00e1v\u011b zalo\u017eena prvn\u00ed elektrotechnick\u00e1 fakulta na sv\u011bt\u011b. Zde si studiem v letech 1883 \u2013 1884 prohloubil a doplnil elektrotechnick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed z\u00edskan\u00e9 v Rusku a bez diplomu studium ukon\u010dil. Stal se asistentem vedouc\u00edho katedry profesora Erasma Kittlera. Po odchodu z univerzity odejel na kr\u00e1tkou dobu do Od\u011bsy, kde se v kv\u011btnu 1887 o\u017eenil s \u0158ekyn\u00ed Corneliou Tumbou. Po n\u00e1vratu do N\u011bmecka za\u010dal pracovat ve spole\u010dnosti AEG. Jednalo se o dce\u0159inou sou\u010d\u00e1st Edisonovy spole\u010dnosti a v nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00e1lce proud\u016f by se tedy dala o\u010dek\u00e1vat podpora proudu stejnosm\u011brn\u00e9ho.\nV 80. letech 19. stolet\u00ed byla k dispozici pou\u017eiteln\u00e1 dynama i stejnosm\u011brn\u00e9 elektromotory, vy\u0159e\u0161ena byla i akumulace p\u0159ebytk\u016f v\u00fdroby v akumul\u00e1torech. Elektrolytick\u00e9 procesy i vysok\u00e9 teploty elektrick\u00e9ho oblouku stup\u0148ovaly po\u017eadavky pr\u016fmyslu na dod\u00e1vku elektrick\u00e9 energie. Jedin\u00fdm nevy\u0159e\u0161en\u00fdm nedostatkem byla distribuce elekt\u0159iny na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti. Edison\u016fv syst\u00e9m elektrifikace spo\u010d\u00edval v rozm\u00edst\u011bn\u00ed gener\u00e1tor\u016f o v\u00fdkonu 100 kW s polom\u011brem dosahu 1,5 km. Tomu odpov\u00eddala i hustota kotlov\u00fdch kom\u00edn\u016f. Je\u0161t\u011b p\u0159i Jubilejn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Praze roku 1891 zaji\u0161\u0165ovalo 220 obloukov\u00fdch lamp pro venkovn\u00ed prostory a 1 400 \u017e\u00e1rovek pro interi\u00e9ry dev\u011bt dynam poh\u00e1n\u011bn\u00fdch parn\u00ed lokomobilou.Dolivo-Dobrovolskij se p\u016fvodn\u011b sna\u017eil vylep\u0161it technologii stejnosm\u011brn\u00e9ho proudu. Pozornost technik\u016f v\u0161ak st\u00e1le v\u00edce poutala proud st\u0159\u00eddav\u00fd. V roce 1885 sestrojili v tov\u00e1rn\u011b Ganz v Budape\u0161ti transform\u00e1tor ve dvouf\u00e1zov\u00e9m syst\u00e9mu, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech Nikola Tesla technicky i patentov\u011b zaji\u0161\u0165oval rozvoj dvouf\u00e1zov\u00e9ho syst\u00e9mu, p\u0159ipraven\u00fd k elektrifikaci Ameriky. Krom\u011b t\u011bchto skute\u010dnost\u00ed Dolivo-Dobrovolsk\u00e9ho zaujaly pr\u00e1ce Galilea Ferrarise o rotuj\u00edc\u00edch magnetick\u00fdch pol\u00edch. V roce 1888 za\u010dal pracovat se z\u0159et\u011bzen\u00fdm t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fdm proudem, pro kter\u00fd pou\u017eil n\u00e1zev to\u010div\u00fd proud. Pro syst\u00e9m vyvinul asynchronn\u00ed motor s rotorem typu \u201eklece pro veverku\u201c, kter\u00fd se pozd\u011bji stal nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edm elektromotorem. Prvotn\u00ed probl\u00e9my s n\u00edzk\u00fdm to\u010div\u00fdm momentem p\u0159i n\u00edzk\u00fdch ot\u00e1\u010dk\u00e1ch vy\u0159e\u0161il variantou se sb\u011brn\u00fdmi krou\u017eky. Hlavn\u00ed \u00fasil\u00ed v\u011bnoval rozlo\u017een\u00ed vinut\u00ed po obvodu statoru za \u00fa\u010delem maxim\u00e1ln\u00ed homogenity silov\u00e9ho pole. Prvn\u00ed t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00e9 motory AEG byly vyrobeny na za\u010d\u00e1tku roku 1889 a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce ji\u017e poskytovaly 2 a\u017e 3 ko\u0148sk\u00e9 s\u00edly. V roce 1891 ji\u017e vyvinul asynchronn\u00ed t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd motor s dostate\u010dn\u00fdm rozeb\u011bhov\u00fdm momentem o v\u00fdkonu 100 ko\u0148sk\u00fdch sil. V t\u00e9m\u017ee roce vyvinul t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd transform\u00e1tor a t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd gener\u00e1tor ekvivalentn\u00ed v\u00fdkonov\u00e9 kategorie. Byl pov\u011b\u0159en spojen\u00edm zdrojov\u00e9ho a c\u00edlov\u00e9ho stroje na vzd\u00e1lenosti 175 km pro demonstraci pou\u017eit\u00ed trojf\u00e1zov\u00e9ho syst\u00e9mu pro d\u00e1lkov\u00fd p\u0159enos elektrick\u00e9 energie mezi Lauffenem na Neckaru a Frankfurtem nad Mohanem, kde se v roce 1891 konala Sv\u011btov\u00e1 elektrotechnick\u00e1 v\u00fdstava. Nejist\u00fd projekt se nakonec stal p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdm v\u00edt\u011bzstv\u00edm koncepce t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00e9ho syst\u00e9mu.\nPo tomto \u00fasp\u011bchu pokra\u010doval v dal\u0161\u00edm v\u00fdzkumu v oblasti elektrotechniky. V roce 1892 vynalezl synchronskop a v roce 1909 ferrodynamick\u00fd wattmetr.\nV roce 1899 vznikla na Polytechnick\u00e9m institutu v Petrohradu Fakulta elektrotechniky a m\u00edsto d\u011bkana byl nab\u00eddnuto Dolivo-Dobrovolsk\u00e9mu. P\u0159ijet\u00ed nab\u00eddky znemo\u017e\u0148ovaly smluvn\u00ed z\u00e1vazky s AEG. P\u0159esto v\u0161ak pomohl konzultacemi studijn\u00edho programu, organizac\u00ed n\u00e1kupu vybaven\u00ed a dokonce daroval fakult\u011b sb\u00edrku odborn\u00fdch \u010dasopis\u016f.V letech 1903 a\u017e 1907 se v\u011bnoval v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci v Lausanne, kde v roce 1906 z\u00edskal s celou rodinou \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. V roce 1907 se rozvedl a po p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch uzav\u0159el nov\u00e9 man\u017eelstv\u00ed s Hedwigou Pallatschekovou. V roce 1908 se vr\u00e1til do N\u011bmecka, aby nastoupil na pozici \u0159editele berl\u00ednsk\u00e9 tov\u00e1rny na elektrick\u00e9 p\u0159\u00edstroje koncernu AEG. 24. \u0159\u00edjna 1911 z\u00edskal \u010destn\u00fd doktor\u00e1t na Technick\u00e9 univerzit\u011b v Darmstadtu.\nRusk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed se nikdy nevzdal. Dokonce ani po vypuknut\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy by se pro \u010dinnost v n\u011bmeck\u00e9m v\u00fdzkumu musel rusk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed vzd\u00e1t. Proto v obdob\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky op\u011bt pracoval ve \u0160v\u00fdcarsku. Po v\u00e1lce se ze \u0160v\u00fdcarska vr\u00e1til do AEG a v b\u0159eznu 1919 na universitu v Darmstadtu. Po prod\u011bl\u00e1n\u00ed ch\u0159ipky se prohloubily kardiovaskul\u00e1rn\u00ed probl\u00e9my. Odejel do nemocnice v Heidelbergu, kde jako l\u00e9ka\u0159 pracoval jeho syn Dmitrij. Zde dne 15. listopadu 1919 zem\u0159el, poh\u0159ben byl v Darmstadtu.\nP\u0159edch\u016fdcem t\u00e9to akce bylo stejnosm\u011brn\u00e9 veden\u00ed mezi Miesbachem v podh\u016f\u0159\u00ed Alp a Mnichovem. P\u0159enos byl uskute\u010dn\u011bn telegrafn\u00ed linkou na vzd\u00e1lenost 57 km p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti Elektrotechnick\u00e9 v\u00fdstavy v Mnichov\u011b v roce 1882. Pod nap\u011bt\u00edm 2 kV byla tato linka zat\u00ed\u017eena p\u0159enosem v\u00fdkonu 3 kW. \u00da\u010dinnost 25% tehdy pouk\u00e1zala na mo\u017enosti stejnosm\u011brn\u00e9ho proudu. O necel\u00fdch dev\u011bt let pozd\u011bji ji\u017e byly vyvinuty v\u0161echny komponenty pro demonstraci vysokonap\u011b\u0165ov\u00e9ho p\u0159enosu mnohem v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdkonu na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost pomoc\u00ed proudu st\u0159\u00eddav\u00e9ho. P\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro tento projekt byla organizace Sv\u011btov\u00e9 elektrotechnick\u00e9 v\u00fdstavy ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1891. \nSrovnateln\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed kryt\u00ed takov\u00e9 akce je\u0161t\u011b neexistovalo a jednalo se o projekt riskantn\u00ed. Nav\u00edc muselo b\u00fdt p\u0159ekon\u00e1no mnoho organiza\u010dn\u00edch p\u0159ek\u00e1\u017eek, vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed se stovkami vlastn\u00edk\u016f pozemk\u016f, p\u0159ekro\u010den\u00ed \u010dty\u0159 vnit\u0159n\u00edch hranic N\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, nejist\u00fd byl i finan\u010dn\u00ed zdroj, t\u0159eba\u017ee na projekt uvolnil v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek i n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159 Vil\u00e9m II.\nZdrojov\u00fdm \u010dlenem byl synchronn\u00ed t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd gener\u00e1tor o v\u00fdkonu 300 ko\u0148sk\u00fdch sil, dodan\u00fd \u0161v\u00fdcarskou firmou Maschinenfabrik Oerlikon. Bud\u00edc\u00ed proud pro dv\u011b m\u011bd\u011bn\u00e9 smy\u010dky byl odeb\u00edr\u00e1n z akumul\u00e1tor\u016f. P\u0159i nap\u011bt\u00ed 55 V dosahoval odb\u011br p\u0159i n\u00e1b\u011bhu a\u017e 1 400 A, kter\u00e9 byly dod\u00e1v\u00e1ny m\u011bd\u011bn\u00fdmi kabely o pr\u016fm\u011bru t\u00e9m\u011b\u0159 30 mm. V\u00fdsledn\u00e1 frekvence byla 40 Hz a v\u00fdstupn\u00ed nap\u011bt\u00ed bylo transformov\u00e1no na 15 kV (pozd\u011bji na 25 kV). Za\u0159\u00edzen\u00ed vyu\u017e\u00edvalo vodn\u00ed energii \u0159eky a bylo um\u00edst\u011bno v hale cement\u00e1rny v Lauffenu na Neckaru.\n176 km dlouh\u00e9 trolejov\u00e9 veden\u00ed sledovalo v\u011bt\u0161inou \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b. Vzd\u00e1lenost mezi m\u011bd\u011bn\u00fdmi dr\u00e1ty o celkov\u00e9 hmotnosti 60 tun o pr\u016fm\u011bru 4 mm odpov\u00eddala zhruba dne\u0161n\u00ed 15 kV soustav\u011b. Na p\u0159enosu se pod\u00edlelo 3 000 sto\u017e\u00e1r\u016f a 9 000 izol\u00e1tor\u016f. Na \u00fazem\u00ed B\u00e1denska bylo okol\u00ed sto\u017e\u00e1r\u016f oploceno. P\u0159enosov\u00e9 ztr\u00e1ty \u010dinily 25 %, po zv\u00fd\u0161en\u00ed nap\u011bt\u00ed na 25 kV dokonce 4 %.\nV are\u00e1lu v\u00fdstavi\u0161t\u011b ve Frankfurtu bylo nap\u011bt\u00ed p\u0159evedeno na 100 V, kde z\u00e1sobovalo osv\u011btlen\u00ed hal i vstupn\u00ed br\u00e1ny. Hlavn\u00edm odb\u011bratelem byl synchronn\u00ed t\u0159\u00edf\u00e1zov\u00fd motor o v\u00fdkonu 100 ko\u0148sk\u00fdch sil, kter\u00fd poh\u00e1n\u011bl \u010derpadlo z\u00e1sobuj\u00edc\u00ed um\u011bl\u00fd vodop\u00e1d, um\u00edst\u011bn\u00fd na um\u011bl\u00e9 sk\u00e1le hned za vstupn\u00ed branou v\u00fdstavi\u0161t\u011b. \n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nAkce byla obrovsk\u00fdm pr\u016flomem ve v\u00e1lce proud\u016f, p\u0159inesla sv\u011btov\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed nejen Michailu Osipovi\u010di Dolivo-Dobrovolsk\u00e9mu, ale i do 21. stolet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed respekt ke v\u0161em dodavatel\u016fm technologie. Sv\u011btov\u00e9 prvenstv\u00ed ve v\u00fdrob\u011b elektrick\u00e9 energie si N\u011bmecko udr\u017eelo a\u017e do prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po ukon\u010den\u00ed v\u00fdstavy p\u0159ipadlo veden\u00ed z Heilbronnu do Frankfurtu \u0159editelstv\u00ed po\u0161t a \u00fasek z Lauffenu do Heilbronnu poslou\u017eil k z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed m\u011bsta elekt\u0159inou. Heilbronn se tak stal prvn\u00edm m\u011bstem na sv\u011bt\u011b z\u00e1sobovan\u00fdm st\u0159\u00eddav\u00fdm proudem. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji byl tento obdivuhodn\u00fd v\u00fdkon v obecn\u00e9m pov\u011bdom\u00ed zast\u00edn\u011bn slavn\u00fdm osv\u011btlen\u00edm m\u011bsta Buffalo energi\u00ed z Niagarsk\u00fdch vodop\u00e1d\u016f a ve stejn\u00e9m pom\u011bru jako se m\u00e1 v\u011bhlas Niag\u00e1ry k pov\u011bdom\u00ed o Neckaru, m\u00e1 se i v\u011bhlas Nikoly Tesly k pov\u011bdom\u00ed o Michailu Dolivo-Dobrovolsk\u00e9mu.\nAdolf Wi\u00dfner: Dolivo-Dobrowolsky, Michail Josipowitsch. Duncker & Humblot, Berlin 1959, 60 stran\n\u0414\u043e\u043b\u0438\u0432\u043e-\u0414\u043e\u0431\u0440\u043e\u0432\u043e\u043b\u044c\u0441\u043a\u0438\u0439 \u041c.\u041e. \u0418\u0437\u0431\u0440\u0430\u043d\u043d\u044b\u0435 \u0442\u0440\u0443\u0434\u044b. (\u041e \u0442\u0440\u0451\u0445\u0444\u0430\u0437\u043d\u043e\u043c \u0442\u043e\u043a\u0435). St\u00e1tn\u00ed energetick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, Leningrad, 1948\n\u0414\u043e\u043b\u0438\u0432\u043e-\u0414\u043e\u0431\u0440\u043e\u0432\u043e\u043b\u044c\u0441\u043a\u0438\u0439 \u041c\u0438\u0445\u0430\u0438\u043b \u041e\u0441\u0438\u043f\u043e\u0432\u0438\u0447 // Velk\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 encyklopedie, Nauka-Moskva, 1969\u20141978.", "<<>>: Co je Diskografie Wishbone Ash? <<>>: Na t\u00e9to str\u00e1nce je kompletn\u00ed diskografie rockov\u00e9 skupiny Wishbone Ash. Za roky sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed vydali 24 studiov\u00fdch alb, 12 koncertn\u00edch alb, 10 kompilac\u00ed a 20 singl\u016f.\nOfficial discography of Wishbone AshV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Wishbone Ash discography na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Georges Matheron? <<>>: Georges Fran\u00e7ois Paul Marie Matheron (2. prosince 1930 \u2013 7. srpna 2000) byl francouzsk\u00fd matematik a geolog. Je zn\u00e1m jako zakladatel geostatistiky a spoluzakladatel (s Jean-Pierrem Serrou) matematick\u00e9 morfologie. V roce 1968 vytvo\u0159il na Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 d\u016fln\u00ed \u0161kole Centrum geostatistiky a matematick\u00e9 morfologie (Centre de G\u00e9ostatistique et de Morphologie Math\u00e9matique). Je zn\u00e1m d\u00edky sv\u00e9mu p\u0159\u00ednosu p\u0159i definov\u00e1n\u00ed krigov\u00e1n\u00ed a matematick\u00e9 morfologie. Jeho kl\u00ed\u010dov\u00e1 pr\u00e1ce je zve\u0159ejn\u011bna ke studiu a k nahl\u00e9dnut\u00ed v online knihovn\u011b Centra geostatistiky ve Fontainebleau ve Francii.\nMatheron absolvoval \u00c9cole Polytechnique a pozd\u011bji Pa\u0159\u00ed\u017eskou d\u016fln\u00ed \u0161kolu (\u00c9cole de Mines de Paris), kde studoval matematiku, fyziku a teorii pravd\u011bpodobnosti (jako student Paula L\u00e9vyho).\nV letech 1954 \u2013 1963 se pod\u00edlel na francouzsk\u00e9m geologick\u00e9m pr\u016fzkumu v Al\u017e\u00edrsku a ve Francii. Byl ovlivn\u011bn prac\u00ed Krigeho, Sichela a Wijse z jihoafrick\u00e9 \u0161koly zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se zlat\u00fdmi lo\u017eisky v poho\u0159\u00ed Witwatersrand. Tento impulz ho vedl k vytvo\u0159en\u00ed z\u00e1klad\u016f teorie pro odhad zdroj\u016f, kterou nazval geostatistika.\nMatheronova se stala jeho Note Statistique No. 1. 25. listopadu 1954. V tomto \u010dl\u00e1nku Matheron odvodil m\u00edru asociativn\u00ed z\u00e1vislost\u00ed z\u00e1kladn\u00edch vzork\u016f mezi olovem a st\u0159\u00edbrem. 13. ledna 1955 upravil v jeho Rectificatif aritmetick\u00fd pr\u016fm\u011br t\u0159\u00edd olova a st\u0159\u00edbra, proto\u017ee jeho j\u00e1drov\u00e9 vzorky se odli\u0161ovaly v d\u00e9lk\u00e1ch. Odvodil, \u017ee d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1hov\u00fd pr\u016fm\u011br olova a st\u0159\u00edbra stoupne, ale nedok\u00e1zal odvodit odchylky jeho v\u00e1\u017een\u00fdch pr\u016fm\u011br\u016f. Takt\u00e9\u017e neodvodil m\u00edru asociativn\u00ed z\u00e1vislosti mezi kovov\u00fdmi t\u0159\u00eddami z\u00e1kladn\u00edch vzork\u016f jako m\u011b\u0159en\u00ed prostorov\u00e9 z\u00e1vislosti mezi z\u00e1kladn\u00edmi vzorky. Nezve\u0159ejnil jeho p\u016fvodn\u00ed soubor \u00fadaj\u016f a pracoval v\u011bt\u0161inou rad\u011bji se symboly ne\u017e se skute\u010dn\u011b nam\u011b\u0159en\u00fdmi hodnotami t\u011bchto zku\u0161ebn\u00edch v\u00fdsledk\u016f pro olovo a st\u0159\u00edbro v z\u00e1kladn\u00edch vzorc\u00edch. 29. listopadu 1954 Matheronove Interpr\u00e9tation des corr\u00e9lations entre variables al\u00e9atoires lognormales byli ozna\u010deni za Note statistique No. 2. V tomto dokumentu Matheron prozkoumal logaritmicko-norm\u00e1ln\u00ed prom\u011bnn\u00e9 a p\u0159ipravil p\u016fdu pro statistiku s pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm symbol\u016f. Prim\u00e1rn\u00ed data mu umo\u017enila posoudit, zda se olovnat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 stupn\u011b odch\u00fdl\u00ed od lognorm\u00e1ln\u00ed distribuce nebo zobraz\u00ed prostorov\u00e9 z\u00e1vislosti pod\u00e9l hlavn\u00edch vzork\u016f ve sv\u00e9m vrtu.\nMatheron jako poprv\u00e9 pou\u017eil eponym\u016fm krigeage (kriging) v jeho Krigeage d'un Panneau Rectangulaire par sa P\u00e9riph\u00e9rie v roce 1960. V tomto Note g\u00e9ostatistique No. 28, Matheron odvodil k* jako jeho odhad a p\u0159edzv\u011bst na kriging odhadu nebo kriging odhadce. V matematick\u00e9 statistice, Matheronovo k* je d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1hov\u00fd pr\u016fm\u011br jednoho panneau v jeho dokumentu. Co se mu nepoda\u0159ilo odvodit v tomto dokumentu bylo var(k*) jako rozptyl jeho odhadu. Matheron prezentoval jeho Stationary Random Function na prvn\u00edm kolokviu geostatistiky v USA. Odvol\u00e1val se na Brawn\u016fv pohyb s podm\u00ednkou kontinuity jeho Reimannovho integr\u00e1lu, ale nevysv\u011btlil, co Brawn\u016fv pohyb a rudn\u00e9 lo\u017eiska maj\u00ed spole\u010dn\u00e9ho. Matheron, na rozd\u00edl od John von Neumanne v roce 1941 a Anderse Halda v roce 1952, nikdy nepracoval s Reimannov\u00fdmi shrnut\u00edmi. Nebyl to Profesor Dr. Georges Matheron, ale Dr. Frederik P. Agterberg, kter\u00fd odvodil d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1hov\u00fd pr\u016fm\u011br ze souboru nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot zji\u0161t\u011bn\u00fdch u vzork\u016f ve vybran\u00fdch poloh\u00e1ch s r\u016fzn\u00fdmi sou\u0159adnicemi v prostoru pro vzorky. Co Agterberg neud\u011blal, bylo, \u017ee neodvodil rozptyl t\u00e9to funkce.\nMatheron skute\u010dn\u011b odvodil d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1\u017een\u00e9 pr\u016fm\u011brn\u00e9 stupn\u011b j\u00e1drov\u00fdch vzork\u016f a rudn\u00fdch blok\u016f, ale neodvodil rozd\u00edlnost t\u011bchto funkc\u00ed. \u010casem, d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1\u017een\u00e9 pr\u016fm\u011bry stup\u0148\u016f pro Matheron\u016fv trojrozm\u011brn\u00fd blokov\u00fd stupe\u0148, byly nahrazeny d\u00e9lkov\u011b-v\u00e1\u017een\u00e9ho pr\u016fm\u011bru t\u0159\u00eddy pro Agterberg\u016fv nula rozm\u011brn\u00fd bod. Ob\u011b hlavn\u00ed hodnoty se prom\u011bnili na zdvo\u0159ilostn\u00ed kriged odhady nebo kriged odhadc\u016fv. Nekone\u010dn\u00e1 mno\u017eina Agterbergov\u00fdch nula rozm\u011brn\u00fdch bod\u016f zapad\u00e1 do v\u0161ech rudov\u00fdch blok\u016f, pod\u00e9l v\u0161ech vrt\u016f, anebo dovnit\u0159 ka\u017ed\u00e9 vzorkovac\u00ed jednotky nebo vzorkov\u00fd prostor. Matheronovy blokov\u00e9 stupn\u011b a Agterbergovy bodov\u00e9 stupn\u011b jsou jedine\u010dn\u00e9, proto\u017ee ob\u011b funkce jsou bez rozd\u00edl\u016f.\nV roce 1964 Matheron vedl diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci Jeana Serry, kter\u00e1 se zaob\u00edrala vy\u010d\u00edslen\u00edm rudn\u00fdch vlastnost\u00ed Lorreaineov\u00fdch \u017eelezn\u00fdch lo\u017eisek. Serra m\u011bl n\u00e1pad pou\u017e\u00edt struktur\u00e1ln\u00ed prvky pro anal\u00fdzu, co\u017e vedlo k pojmu nesoustavn\u00e9 prom\u011bny. Teoretick\u00e1 anal\u00fdza t\u00e9to prom\u011bny vedla Matherona k odvozen\u00ed a zkoum\u00e1n\u00ed pojm\u016f eroze, dilatace, otev\u0159en\u00ed a zav\u0159en\u00ed, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly zn\u00e1m\u00fdmi jako z\u00e1kladn\u00ed oper\u00e1tory. Vyvinul t\u00e9\u017e n\u00e1stroj pro granulometrii, tj. v\u00fdpo\u010det \u201edistribuce velikost\u00ed\u201c, kde se pojem velikosti charakterizuje matematicky. V prosinci 1964 nazvali Matheron a Serra spolu s Phillipem Formerym tuto metodu matematickou morfologi\u00ed, kter\u00e1 se do dne\u0161n\u00ed doby vyvinula do teorie a metody, je\u017e se pou\u017e\u00edv\u00e1 v cel\u00e9 \u0159ad\u011b probl\u00e9m\u016f a \u00fakol\u016f zpracov\u00e1n\u00ed obrazu a zkoum\u00e1 se po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Matheron se pak d\u00e1l pod\u00edlel v rozv\u00edjen\u00ed matematick\u00e9 morfologie. V 80. letech vyvinul spole\u010dn\u011b se Serrou teorii morfologick\u00e9 filtrace, kter\u00e1 se stala jejich nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvkem v oboru.\nV roce 1968 otev\u0159ela Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 d\u016fln\u00ed \u0161kola ve Fontainebleau Centrum matematick\u00e9 morfologie (Centre de Morphologie Math\u00e9matique) a jmenovala Matherona jeho prvn\u00edm \u0159editelem. V roce 1979 bylo centrum p\u0159em\u011bn\u011bno na Centrum geostatistiky a matematick\u00e9 morfologie (Centre de G\u00e9ostatistique et de Morphologie Math\u00e9matique) a v roce 1986 bylo sou\u010dasn\u00e9 centrum rozd\u011bleno na dv\u011b samostatn\u00e1 st\u0159ediska: Centre de G\u00e9ostatistigue \u0159\u00edzen\u00e9 Matheronem a Centre de Morphologie Math\u00e9matique \u0159\u00edzen\u00e9 Serrou.\nTrait\u00e9 de g\u00e9ostatistique appliqu\u00e9e, Editions Technip, Francie, 1962\u201363, kde Matheron uv\u00e1d\u00ed z\u00e1kladn\u00ed n\u00e1stroje line\u00e1rn\u00ed geostatistiky: variografii, odchylky odhadu a disperze, a Kriging.\nJeho diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce: Les variables r\u00e9gionalis\u00e9es et leur estimation: une application de la th\u00e9orie des fonctions al\u00e9atoires aux sciences de la nature, publikovan\u00e1 Massonem v roce 1965, Pa\u0159\u00ed\u017e.\nElements pour une th\u00e9orie des milieux poreux, Masson, Pa\u0159\u00ed\u017e, 1967,kter\u00e1 zahrnuje Matheronovou pr\u00e1ci na hydrodynamice.\nThe theory of regionalised variables and its applications, 1971, p\u0159\u00edru\u010dka geostatistiky pro studenty a v\u00fdzkumn\u00e9 pracovn\u00edky.\nRandom sets and integral geometry, John Wiley & Sons, 1975, ISBN 978-0-471-57621-1, poskytuje jeho p\u0159\u00ednos k teorii n\u00e1hodn\u00fdch mno\u017ein\nEstimating and Choosing: An Essay on Probability in Practice, Springer, 1989, ISBN 978-0-387-50087-4, nov\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edru\u010dka pro geostatistiku.\nMathematical Morphology and Its Applications to Image Processing, J. Serra and P. Soille (Eds.), proceedings of the 2nd international symposium on mathematical morphology (ISMM'93), ISBN 0-7923-3093-5 (1994)\nImage Analysis and Mathematical Morphology od Jeana Serra, ISBN 0-12-637240-3 (1982)\nImage Analysis and Mathematical Morphology, Volume 2: Theoretical Advances od Jeana Serra, ISBN 0-12-637241-1 (1988)\nAn Introduction to Morphological Image Processing od Edwarda R.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Vina\u0159ice? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Vina\u0159ice (lat. Winarzicium, star\u0161\u00ed \u010de\u0161tinou Wina\u0159ic) je c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed jednotka sdru\u017euj\u00edc\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 katol\u00edky na \u00fazem\u00ed obce Vina\u0159ice a v jej\u00edm okol\u00ed. Organiza\u010dn\u011b spad\u00e1 do lounsk\u00e9ho vikari\u00e1tu, kter\u00fd je jedn\u00edm z 10 vikari\u00e1t\u016f litom\u011b\u0159ick\u00e9 diec\u00e9ze. Centrem farnosti je kostel svat\u00e9ho Jilj\u00ed ve Vina\u0159ic\u00edch.\nOd roku 1352 je v m\u00edst\u011b dolo\u017een\u00e1 pleb\u00e1nie. Farnost byla kanonicky obnovena roku 1720. Matriky jsou vedeny od roku 1724.\nZa\u010d\u00e1tek p\u016fsobnosti jmenovan\u00e9ho v duchovn\u00ed spr\u00e1v\u011b farnosti od:\nKrom\u011b kn\u011b\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00edch v \u010dele farnosti, p\u016fsobili ve farnosti v pr\u016fb\u011bhu jej\u00ed historie i jin\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161inou pracovali jako farn\u00ed vik\u00e1\u0159i, kaplani, katechet\u00e9, v\u00fdpomocn\u00ed duchovn\u00ed aj.\nDo farnosti n\u00e1le\u017e\u00ed \u00fazem\u00ed obce:\nVe farnosti se mohou nach\u00e1zet i dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 sakr\u00e1ln\u00ed stavby, m\u00edsta \u0159\u00edmskokatolick\u00e9ho kultu a pam\u011btihodnosti, kter\u00e9 neobsahuje tato tabulka.\nZ d\u016fvodu efektivity duchovn\u00ed spr\u00e1vy byl vytvo\u0159en farn\u00ed obvod (kolatura) farnosti \u2013 d\u011bkanstv\u00ed Louny, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed je i farnost Vina\u0159ice, kter\u00e1 je tak spravov\u00e1na excurrendo.", "<<>>: Co je Pl\u00f6ckenpass? <<>>: Pr\u016fsmyk Pl\u00f6ckenpass (italsky Passo di Monte Croce Carnico) je 37 km dlouh\u00fd pr\u016fsmyk maj\u00edc\u00ed v nejvy\u0161\u0161\u00edm bod\u011b nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161ku 1357 m a nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v Karnsk\u00fdch Alp\u00e1ch na trase z K\u00f6tschach-Mauthen v \u00fadol\u00ed Gailtal (Korutany) do Timau v italsk\u00e9m Furlansku odkud vede silnice na jih do obc\u00ed Tolmezzo a Udine.\nZ\u00e1padn\u011b od vrcholu pr\u016fsmyku le\u017e\u00ed Frischenkofel (italsky Cellon) (2241 m n. m.), v\u00fdchodn\u011b Kleine Pal (italsky Pal Piccolo) (1867 m n. m.). Ob\u011b hory jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed skanzenu na pr\u016fsmyku Pl\u00f6ckenpass, kter\u00fd ilustruje opevn\u011bn\u00ed z v\u00e1lky v hor\u00e1ch v letech 1915-1918. V \u00fadoln\u00edm m\u011bste\u010dku K\u00f6tschach-Mauthen se nach\u00e1z\u00ed Muzeum 1915-1918, kter\u00e9 rovn\u011b\u017e provozuje Spolek p\u0159\u00e1tel Dolomit.\nNedaleko se nach\u00e1z\u00ed Hohe Warte (2780 m n. m.), nejvy\u0161\u0161\u00ed bod Karnsk\u00fdch Alp.\nKarnischer H\u00f6henweg k\u0159i\u017euje silnici Pl\u00f6cken Pass u Pl\u00f6ckenhausu (1244 m n. m.).\nN\u00e1zev Pl\u00f6ckenpass je je\u0161t\u011b pom\u011brn\u011b mlad\u00fd; ve st\u0159edov\u011bku se mu \u0159\u00edkalo \"Monte Crucis\", co\u017e je n\u00e1zev, kter\u00fd nese dodnes v ital\u0161tin\u011b jako \"Monte Croce Carnico\".\nN\u00e1lezy z Guriny severn\u011b od Pl\u00f6ckenu uk\u00e1zaly, \u017ee pr\u016fsmyk byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159inejmen\u0161\u00edm od doby \u017eelezn\u00e9. Pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak byl zn\u00e1m a pou\u017e\u00edv\u00e1n ji\u017e v dob\u011b bronzov\u00e9. Kdy\u017e \u0158\u00edman\u00e9 za\u010dali vyu\u017e\u00edvat Pl\u00f6ckenpass, mohli se vr\u00e1tit ke star\u00fdm soumarsk\u00fdm stezk\u00e1m, ne\u017e je roz\u0161\u00ed\u0159ili nebo vybudovali zcela nov\u00e9.\nCesta p\u0159es pr\u016fsmyk Pl\u00f6ckenpass ve skute\u010dnosti p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 zdol\u00e1n\u00ed dvou pr\u016fsmyk\u016f. Pot\u00e9, co jste p\u0159i cest\u011b z jihu p\u0159ekonali pr\u016fsmyk Pl\u00f6ckenpass a dorazili do horn\u00edho Gailtalu, mus\u00edte okam\u017eit\u011b p\u0159ijmout dal\u0161\u00ed stoup\u00e1n\u00ed p\u0159es 981 m vysok\u00fd Gailbergsattel, pokud chcete pokra\u010dovat d\u00e1le na sever, do velk\u00fdch pr\u016fsmyk\u016f Hohe Tauern.\nOba pr\u016fsmyky tak maj\u00ed spole\u010dnou historii od dob, kdy \u0158\u00edman\u00e9 je\u0161t\u011b nepostavili silnici p\u0159es oba pr\u016fsmyky. Jednalo se o z\u00e1padn\u00ed v\u011btev Via Julia Augusta, kter\u00e1 tak zaji\u0161\u0165ovala p\u0159\u00edm\u00e9 spojen\u00ed z nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00edho Ben\u00e1tska do Rhaetie a Norika. V\u00fdchodn\u00ed v\u011btev silnice vedla p\u0159es sedlo Saifnitz; tato cesta ve srovn\u00e1n\u00ed s Pl\u00f6ckenskou silnic\u00ed sice p\u0159edstavovala jist\u00e9 odbo\u010den\u00ed, ale byla l\u00e9pe postaven\u00e1. Byla postavena Tiberiov\u00fdmi legiemi kr\u00e1tce po p\u0159elomu letopo\u010dtu a pojmenov\u00e1n po Augustov\u011b dce\u0159i. Na skaln\u00edm n\u00e1pisu z roku 373 se v pr\u016fsmyku Pl\u00f6ckenpass o cest\u011b, kter\u00e1 byla m\u00edsty \u0161irok\u00e1 jen 1,5 m, p\u00ed\u0161e: \"Jen v\u016fz a sp\u0159e\u017een\u00ed mul se tam sm\u00ed prot\u00e1hnout\". Dal\u0161\u00ed skaln\u00ed n\u00e1pisy z tohoto obdob\u00ed uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee c\u00edsa\u0159i Valentini\u00e1n I. a Valens v pozdn\u00ed antice nechali nebezpe\u010dn\u00e9 \u00faseky zne\u0161kodnit a po\u0161kozen\u00e9 opravit. V Zugliu, na ji\u017en\u00ed ramp\u011b Pl\u00f6cken, jsou do kostela zazd\u011bny dva \u010destn\u00e9 n\u00e1pisy, kter\u00e9 byly rovn\u011b\u017e v\u011bnov\u00e1ny keltsk\u00fdm kmen\u016fm a m\u00edst\u016fm v dne\u0161n\u00edm V\u00fdchodn\u00edm Tyrolsku a Ben\u00e1tsku. Jeden z n\u00e1pis\u016f dokonce \u00fadajn\u011b hovo\u0159\u00ed o prodlou\u017een\u00ed pr\u016fsmyku Pl\u00f6ckenpass v Caesarov\u011b dob\u011b.\nCesta p\u0159es Pl\u00f6ckensk\u00fd pr\u016fsmyk se pou\u017e\u00edvala i po skon\u010den\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. V 6. stolet\u00ed je zmi\u0148ov\u00e1na jako frekventovan\u00e1 a snadno pr\u016fjezdn\u00e1 cesta. Vzhledem k tomu, \u017ee v p\u0159edchoz\u00edch dvou stolet\u00edch se na Pl\u00f6ckenu rozhodn\u011b neprov\u00e1d\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 opravy, ukazuje to op\u011bt, jak robustn\u011b byly \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice budov\u00e1ny. I po stalet\u00edch bez jak\u00e9koliv \u00fadr\u017eby z\u016fstala silnice v pr\u016fsmyku pou\u017eiteln\u00e1.\nPr\u016fsmyk Pl\u00f6cken byl velmi aktivn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n po cel\u00fd st\u0159edov\u011bk, zejm\u00e9na kdy\u017e se od vrcholn\u00e9ho st\u0159edov\u011bku op\u011bt zv\u00fd\u0161il nadregion\u00e1ln\u00ed obchod. V d\u016fsledku toho se tak\u00e9 op\u011bt zv\u00fd\u0161il provoz na pr\u016fsmyku Pl\u00f6ckenpass. Hrabstv\u00ed Gorizia, kter\u00e9 z toho m\u011blo velk\u00fd prosp\u011bch, sestavovalo pro pocestn\u00e9 konvoje. \"Gelaitum ex ista parte Montis Crucis\" je zmi\u0148ov\u00e1no ji\u017e v roce 1300.\nA\u017e do konce 19. stolet\u00ed byl Pl\u00f6ckenpass sj\u00edzdn\u00fd pouze pro k\u00e1ry a teprve pot\u00e9 byla star\u00e1 cesta roz\u0161\u00ed\u0159ena tak, aby po n\u00ed mohly jezdit i povozy a v\u011bt\u0161\u00ed vozy.\nB\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Pl\u00f6ckensk\u00fd pr\u016fsmyk stal d\u011bji\u0161t\u011bm v\u00e1lky na rakousko-italsk\u00e9 front\u011b. H\u0159eben Karnsk\u00fdch Alp se zde zved\u00e1 jako barik\u00e1da a taktick\u00fd a opera\u010dn\u00ed v\u00fdznam pro vojsko na obou stran\u00e1ch byl odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed. Rakousko-uhersk\u00e9 elitn\u00ed jednotky zde sv\u00e1d\u011bly urputn\u00e9 obrann\u00e9 boje proti italsk\u00fdm Alpin\u016fm. Stejn\u011b jako Francouzi p\u0159ed nimi v roce 1809 se Alpini pokusili proniknout do \u00fadol\u00ed Gailtal, ale na rozd\u00edl od Francouz\u016f byli ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00ed. Ital\u016fm se jen sporadicky poda\u0159ilo obsadit alespo\u0148 do\u010dasn\u011b nev\u00fdznamn\u00e9 vrcholy a pr\u016fsmyky - mezi nimi Wolayerpass nebo Wolayer Seekopf. Stejn\u011b jako na jin\u00fdch \u00fasec\u00edch fronty v Alp\u00e1ch se zde voj\u00e1ci zakopali a nastala pozi\u010dn\u00ed v\u00e1lka. Pouze dv\u011b t\u0159etiny voj\u00e1k\u016f v\u0161ak zahynuly v d\u016fsledku p\u0159\u00edm\u00e9ho nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho z\u00e1sahu, t\u0159etinu zabily laviny. Ty byly \u010dasto vyvol\u00e1v\u00e1ny c\u00edlenou palbou ze strany protivn\u00edka. Ob\u011b strany za\u010daly st\u00e1le v\u00edce roz\u0161i\u0159ovat sv\u00e9 pozice a mohutn\u011b je opev\u0148ovat. \u010cetn\u00e9 bunkry, tunely a z\u00e1kopy z tohoto obdob\u00ed jsou dodnes z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti viditeln\u00e9. Z \u00fadol\u00ed byly vybudov\u00e1ny \u010detn\u00e9 p\u0159\u00edstupov\u00e9 cesty k frontov\u00fdm pozic\u00edm, aby bylo mo\u017en\u00e9 je pr\u016fb\u011b\u017en\u011b z\u00e1sobovat. Dnes je na v\u00fdchod\u011b u Kleine Pal skanzen, kter\u00fd zp\u0159\u00edstup\u0148uje boji\u0161t\u011b se v\u0161emi budovami a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 bitvy. Prohl\u00e9dnout si m\u016f\u017eete zachoval\u00e9 a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obnoven\u00e9 zbytky opevn\u011bn\u00ed a bunkr\u016f, stejn\u011b jako \"h\u0159bitovy hrdin\u016f\" na Pl\u00f6ckenu. O zachov\u00e1n\u00ed t\u011bchto v\u00e1le\u010dn\u00fdch pam\u00e1tek se od roku 1983 star\u00e1 Spolek p\u0159\u00e1tel Dolomit.\nKv\u016fli prudk\u00fdm boj\u016fm v Pl\u00f6ckensk\u00e9m pr\u016fsmyku byl pr\u016fsmyk po v\u00e1lce dlouho nepr\u016fjezdn\u00fd. Po prvn\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v roce 1926 byla rampa v italsk\u00e9m pr\u016fsmyku zcela obnovena a v roce 1938 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159estav\u011bna. Rakousk\u00e1 strana byla dokon\u010dena pozd\u011bji.\nPro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed silnice Felbertauern je pl\u00e1nov\u00e1n 7,8 km dlouh\u00fd z\u00e1kladn\u00ed tunel, jeho\u017e severn\u00ed port\u00e1l se bude nach\u00e1zet asi 6 km v\u00fdchodn\u011b od pr\u016fsmyku Pl\u00f6cken. Po\u010d\u00edt\u00e1 se s t\u00edm, \u017ee Pl\u00f6ckenpass bude bu\u010f zazimov\u00e1n, nebo \u017ee p\u0159es n\u011bj povede 3,5 km dlouh\u00fd h\u0159ebenov\u00fd tunel. Z\u00e1kladn\u00ed tunel nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu kv\u016fli n\u00e1klad\u016fm a o\u010dek\u00e1van\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu dopravy.\nOd 80. let 20. stolet\u00ed se objevuj\u00ed iniciativy a n\u00e1mitky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u00fdstavby tunelu Pl\u00f6cken.\nPod Pl\u00f6ckensk\u00fdm pr\u016fsmykem ji\u017e dlouho existuje d\u016fle\u017eit\u00fd tunel, kter\u00fdm vede ropovod TAL z Terstu do Ingolstadtu a kter\u00fd tak v\u00fdrazn\u011b zkracuje cestu N\u011bmecka k ropn\u00fdm pol\u00edm na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pl\u00f6ckenpass na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.\nPl\u00f6ckenpass und Umgebung auf Austrian Map online 1:50.000 (\u00d6K 50) des BEV\nSteffan Bruns: Alpenp\u00e4sse \u2013 vom Saumpfad zum Basistunnel, Bd.", "<<>>: Co je Sklabinsk\u00e1 dolina? <<>>: Sklabinsk\u00e1 dolina je \u00fadol\u00ed v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti poho\u0159\u00ed Velk\u00e9 Fatry na Slovensku.\n Turistick\u00e1 zna\u010den\u00e1 trasa 2732 (proch\u00e1z\u00ed dolinou).", "<<>>: Co je Om Jun-\u010dchol? <<>>: Om Jun-\u010dchol (korejsky: \uc5c4 \uc724\ucca0 , anglick\u00fd p\u0159epis: Om Yun-Chol; * 18. listopadu 1991 Severn\u00ed Hamgjong) je severokorejsk\u00fd vzp\u011bra\u010d. Na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Riu de Janeiru z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili ve v\u00e1hov\u00e9 kategorii do 56 kg s celkov\u00fdm v\u00fdkonem 303 kg.\nNa Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Lond\u00fdn\u011b z\u00edskal zlatou medaili ve v\u00e1hov\u00e9 kategorii do 56 kg celkov\u00fdm v\u00fdkonem 293 kg (125 kg v trhu a 168 kg v nadhozu). Je trojn\u00e1sobn\u00fdm mistrem sv\u011bta, posledn\u00ed titul vybojoval na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve vzp\u00edr\u00e1n\u00ed 2015 v Houstonu, kde p\u0159ekonal sv\u016fj vlastn\u00ed rekord v nadhozu v\u00fdkonem 171kg.", "<<>>: Co je Live at Donington? <<>>: Live at Donington je \u017eiv\u00e1 nahr\u00e1vka skupiny heavymetalov\u00e9 skupiny Iron Maiden, nahran\u00e1 na britsk\u00e9m festivalu v obci Castle Donington b\u011bhem Fear of the Dark Tour p\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 70 000 div\u00e1ky. Vystoupen\u00ed s sebou nese zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hodnotu, proto\u017ee je pova\u017eov\u00e1no za posledn\u00ed velk\u00fd koncert kapely p\u0159ed odchodem zp\u011bv\u00e1ka Bruce Dickinsona n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku. B\u00fdval\u00fd \u010dlen Adrian Smith se na kytaru p\u0159ipojil b\u011bhem skladby \u201eRunning Free\u201c.\nRoku 1998 bylo album znovu vyd\u00e1no. P\u016fvodn\u00ed b\u00edl\u00fd obal s logem byl vym\u011bn\u011bn za koncertn\u00ed plak\u00e1t, tak\u00e9 seznam skladeb byl pozm\u011bn\u011bn.", "<<>>: Co je Natland Group? <<>>: Natland je \u010desk\u00e1 investi\u010dn\u00ed skupina. Kapit\u00e1l investuje p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b do st\u0159edn\u011b velk\u00fdch firem, strategicky se zam\u011b\u0159uje na segment energetiky a nemovitost\u00ed - reziden\u010dn\u00edch a multifunk\u010dn\u00edch. Spravuje majetek vlastn\u00ed, sv\u00fdch akcion\u00e1\u0159\u016f a kvalifikovan\u00fdch investor\u016f prost\u0159ednictv\u00edm specializovan\u00fdch investi\u010dn\u00edch fond\u016f. Je expertem na oblast krizov\u00e9ho managementu firem ve slo\u017eit\u00fdch situac\u00edch. Podporuje technologick\u00e9 start-upy zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se oblast\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed, interpretac\u00ed a vyt\u011b\u017een\u00edm dat. \nSkupina byla ocen\u011bna mezi Top firmami v 25. ro\u010dn\u00edku cen \u010cesk\u00fdch 100 nejlep\u0161\u00edch v kategorii Dynamick\u00fd r\u016fst a stabilita, developersk\u00e9 projekty pravideln\u011b z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed ocen\u011bn\u00ed ve\u0159ejnosti Realitn\u00ed projekt roku. Natland zalo\u017eil v roce 2002 Tom\u00e1\u0161 Ra\u0161ka, kter\u00fd je majoritn\u00edm vlastn\u00edkem, a v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u00e1 skupina dal\u0161\u00ed t\u0159i partnery: Karla T\u00fdce, Davida Manycha a Janu Se\u010dk\u00e1\u0159ovou.\nInvesti\u010dn\u00ed skupina Natland byla zalo\u017eena v roce 2002 Tom\u00e1\u0161em Ra\u0161kou. Od transak\u010dn\u00edho poradenstv\u00ed postupn\u011b roz\u0161i\u0159ovala sv\u00e9 aktivity do investic do private equity a real estate. K nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm projekt\u016fm pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad prodej bratislavsk\u00e9ho paroplynov\u00e9ho cyklu PPC pobo\u010dce nadn\u00e1rodn\u00edho koncernu Veolia \u010di z\u00e1chrana fotbalov\u00e9ho klubu SK Slavia Praha. V roce 2023 je v private equity aktivn\u00ed v n\u011bkolika projektech v energetice, finan\u010dn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch, retailu \u010di zdravotnictv\u00ed, v oblasti real estate m\u00e1 \u010dty\u0159i aktivn\u00ed projekty a n\u011bkolik v p\u0159\u00edprav\u011b.\n\u201eZa ta l\u00e9ta jsem se nau\u010dil, \u017ee ne v\u0161e je o pen\u011bz\u00edch. Jde o zku\u0161enosti, znalosti, \u010das i p\u00edli, to v\u0161e v cel\u00e9m t\u00fdmu. Pokud chcete n\u011bkter\u00e9 projekty posunout dop\u0159edu, mus\u00edte um\u011bt, mus\u00edte zn\u00e1t, m\u00edt chu\u0165 investovat \u010das a b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd vydr\u017eet,\u201c zakladatel Tom\u00e1\u0161 Ra\u0161ka. Po dobu existence spole\u010dnosti \u0159e\u0161il n\u011bkolik zn\u00e1m\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f probl\u00e9mov\u00fdch aktiv, \u010d\u00edm\u017e vzbudil velk\u00fd z\u00e1jem m\u00e9di\u00ed. \u201ePokud \u0159e\u0161\u00edte tzv. distressed assets, nem\u016f\u017eete po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee v\u00e1s budou m\u00edt v\u0161ichni r\u00e1di,\" vysv\u011btluje Tom\u00e1\u0161 Ra\u0161ka.\n2002: Zalo\u017eena skupina, p\u016fvodn\u011b jako M&A a transak\u010dn\u00ed boutique\n2003: Zalo\u017eena poradensk\u00e1 skupina APOGEO.\n2005\u20132006: Spolufinancov\u00e1n\u00ed bytov\u00fdch dom\u016f \u010cty\u0159l\u00edstek a Kopretina. Investice do projektu fotovoltaick\u00fdch elektr\u00e1ren Energy 21.\n2007: Akvizice a z\u00e1chrana prvoligov\u00e9ho basketbalov\u00e9ho klubu BK Pardubice\n2009: Vybudov\u00e1n\u00ed holdingov\u00e9 struktury spole\u010dnosti se s\u00eddlem na Kypru.\n2011: Z\u00e1chrana a restrukturalizace fotbalov\u00e9ho klubu SK Slavia Praha, kterou v t\u00e9m\u017ee roce prodala Ale\u0161i \u0158eb\u00ed\u010dkovi.\n2011: V\u011bt\u0161inov\u00fd vlastn\u00edk fotbalov\u00e9ho stadionu Eden.\n2011: Natland kupuje firmu Soranus Limited, kter\u00e1 ovl\u00e1d\u00e1 15,8 % ve spole\u010dnosti Pra\u017esk\u00e9 slu\u017eby.\n2013: Akvizice spole\u010dnosti Prague City Golf.\n2014: Vstup do spole\u010dnosti GAUSS Algorithmic (seed investice).\n2015: Uveden\u00ed nov\u00e9ho konceptu bister pod tradi\u010dn\u00ed zna\u010dkou Jan Paukert, k n\u00ed\u017e skupina z\u00edskala v\u00fdhradn\u00ed pr\u00e1va od d\u011bdic\u016f Jana Paukerta, \"vyn\u00e1lezce\" typicky \u010desk\u00fdch chleb\u00ed\u010dk\u016f.\n2015: Akvizice majoritn\u00edho pod\u00edlu ve spole\u010dnosti KLIKA-BP a polovi\u010dn\u00edho pod\u00edlu v BELLO.\n2016\u20132017: Akvizice spole\u010dnost\u00ed CleverFarm a CleverMaps. \n2017\u20132018: Investice do developersk\u00fdch projekt\u016f Bubene\u010d Gardens a Lipeneck\u00fd park.\n2018: Dokon\u010den\u00ed prodeje bratislavsk\u00e9ho v\u00fdrobce elekt\u0159iny a tepla slovensk\u00e9 pobo\u010dce Veolia, prodej majetkov\u00e9 \u00fa\u010dasti v lah\u016fdk\u00e1\u0159stv\u00ed Jan Paukert a prodej spole\u010dnosti AVANT.\n2018: P\u0159evzet\u00ed firmy Jet Money spole\u010dnost\u00ed EC Financial Services. \n2019: Ovl\u00e1dnut\u00ed internetov\u00e9ho obchodu Zoot, v roce 2021 Natland pozici pos\u00edlil akvizic\u00ed eshop\u016f Bibloo a Urban Store. V roce 2022 majoritn\u00ed pod\u00edl ve zf\u00fazovan\u00e9 fashion spole\u010dnosti Digital People Natland prodal slovensk\u00e9 skupin\u011b Across. \n2020: Natland se stal spoluvlastn\u00edkem nejvy\u0161\u0161\u00ed budovy v zemi, brn\u011bnsk\u00e9ho AZ Toweru. \n2021: Kancel\u00e1\u0159sko-skladov\u00fd are\u00e1l v Bratislav\u011b Vl\u010die Hrdlo Business Park, kter\u00fd pat\u0159il do portfolia Natlandu, od n\u011bj koupila developersk\u00e1 skupina Contera. \n2022: Natland buduje hlavn\u00edho hr\u00e1\u010de golfu v Praze, pod zna\u010dku Prague City Golf p\u0159id\u00e1v\u00e1 vedle zbraslavsk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b i golfov\u00fd are\u00e1l v Praze-Vino\u0159i. \n2023: Prague City Golf se rozrostl o tr\u00e9ninkov\u00fd are\u00e1l na Rohansk\u00e9m ostrov\u011b, \u010d\u00edm\u017e Natland upevnil svou pozici v Praze. \n\u010cist\u00fd zisk skupiny Natland v roce 2021 dos\u00e1hl 155 milion\u016f korun, celkov\u00e1 hodnota spole\u010dnost\u00ed, v nich\u017e m\u00e1 Natland v\u00fdznamn\u00fd vliv, dos\u00e1hla t\u00e9m\u011b\u0159 6,1 miliardy korun. Ke konci roku 2021 skupina ve v\u0161ech sv\u00fdch spole\u010dnostech zam\u011bstn\u00e1vala 800 lid\u00ed a obsluhovala 54 tis\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016f. \nTom\u00e1\u0161 Ra\u0161ka, zakladatel a majoritn\u00ed akcion\u00e1\u0159 Natlandu, zodpov\u00edd\u00e1 za strategii skupiny a \u0159\u00edzen\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch projekt\u016f\nKarel T\u00fdc, managing partner zodpov\u011bdn\u00fd za developerskou \u010d\u00e1st skupiny\nDavid Manych, partner skupiny zodpov\u011bdn\u00fd za finance\nJana Se\u010dk\u00e1\u0159ov\u00e1, partnerka skupiny\nNatland investuje kapit\u00e1l p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b do st\u0159edn\u011b velk\u00fdch firm\u00e1ch. Vyzn\u00e1v\u00e1 aktivn\u00ed a p\u0159\u00edm\u00e9 zapojen\u00ed do \u0159\u00edzen\u00ed jednotliv\u00fdch majetkov\u00fdch \u00fa\u010dast\u00ed. Skupina od roku 2018 postupn\u011b obrac\u00ed svou pozornost k velk\u00fdm projekt\u016fm.\nV r\u00e1mci private equity propojuje Natland expertn\u00ed znalosti a zku\u0161enosti z realizovan\u00fdch transakc\u00ed s financov\u00e1n\u00edm vybran\u00e9 spole\u010dnosti. Projekty private equity: Energo P\u0159\u00edbram, , Ekoklima, Prague City Golf, Klika-BP, ZOOT & Bibloo, Anygence, ECFS a dal\u0161\u00ed v\u010detn\u011b venture investic.\nDeveloperem reziden\u010dn\u00edch a multifunk\u010dn\u00edch nemovitost\u00ed a projekt\u016f skupiny Natland je spole\u010dnost Natland Real Estate. V oblasti reziden\u010dn\u00edho developmentu Natland spolu s partnery realizoval projekty v objemu zhruba 3 miliardy korun. K \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm projekt\u016fm skupiny se \u0159ad\u00ed nap\u0159\u00edklad \u010cakovick\u00fd park, kter\u00fd byl t\u0159ikr\u00e1t zvolen ve\u0159ejnost\u00ed za nejlep\u0161\u00ed realitn\u00ed projekt, vystav\u011bny byly projekty Lipeneck\u00fd park nebo Bubene\u010d Gardens, rezidence Sedmikr\u00e1ska a Harfistka. \nSkupina Natland spravuje majetek vlastn\u00ed, sv\u00fdch akcion\u00e1\u0159\u016f a kvalifikovan\u00fdch investor\u016f, a to prost\u0159ednictv\u00edm specializovan\u00fdch investi\u010dn\u00edch fond\u016f. \nNatland je specialistou na krizov\u00fd management spole\u010dnost\u00ed, kter\u00e9 se ocitnou ve slo\u017eit\u00fdch situac\u00edch. Pom\u00e1h\u00e1 firm\u00e1m, kter\u00e9 se dostaly do pot\u00ed\u017e\u00ed nap\u0159\u00edklad v d\u016fsledku spor\u016f mezi akcion\u00e1\u0159i, kv\u016fli mezigenera\u010dn\u00ed v\u00fdm\u011bn\u011b, vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed d\u011bdictv\u00ed, ne\u010dekan\u00e9 regulaci \u010di nep\u0159\u00edzniv\u00e9 situaci na trhu.\nNa specializovan\u00e9 slu\u017eby jako litiga\u010dn\u00ed financov\u00e1n\u00ed \u010di spr\u00e1vu pohled\u00e1vkov\u00fdch portfoli\u00ed a individu\u00e1ln\u00edch v\u011b\u0159itelsk\u00fdch pozic se zam\u011b\u0159uje FFTP. \n\u00dastav nez\u00e1visl\u00e9 \u017eurnalistiky za\u010dal v roce 2014 vyd\u00e1vat web Hl\u00eddac\u00edpes.org. Jde o unik\u00e1tn\u00ed neziskov\u00fd projekt \u017eurnalistiky ve ve\u0159ejn\u00e9m z\u00e1jmu. Zakladatel NATLANDu Tom\u00e1\u0161 Ra\u0161ka tento projekt podporuje nejen finan\u010dn\u011b. Stal se tak\u00e9 \u010dlenem spr\u00e1vn\u00ed rady \u00fastavu. Hl\u00eddac\u00edpes.org si za n\u011bkolik m\u00e1lo let sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed odnesl ji\u017e n\u011bkolik novin\u00e1\u0159sk\u00fdch cen, nap\u0159. K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou lupu za rok 2017.\nD\u0159\u00edve Natland podpo\u0159il: \nCzech Top 100, sdru\u017een\u00ed, kter\u00e9 oce\u0148uje v\u00fdznamn\u00e9 tuzemsk\u00e9 firmy, v roce 2017 podruh\u00e9 vyhl\u00e1silo cenu Ambasador \u010cR. \nNatland byl dlouholet\u00fdm partnerem svazu a tak\u00e9 tradi\u010dn\u00ed ankety, kterou v roce 2018 vyhr\u00e1la Ester Ledeck\u00e1. Stala se tak pot\u0159et\u00ed v \u0159ad\u011b Kr\u00e1lovnou b\u00edl\u00e9 stopy.\nCelodenn\u00ed investi\u010dn\u00ed konference po\u0159\u00e1dan\u00e1 magaz\u00ednem MontyRich. Mezi hlavn\u00ed t\u00e9mata pat\u0159\u00ed psychologie investora, akcie, private equity, nemovitosti, energetika a kryptom\u011bny. Natland byl hlavn\u00edm partnerem konference v roce 2018.\nJe provozovatelem dvou \u0161pi\u010dkov\u00fdch golfov\u00fdch are\u00e1l\u016f v Praze - Zbraslav a Vino\u0159, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed pod jednu zna\u010dku Prague City Golf. Jde o dv\u011b 18jamkov\u00e1 mistrovsk\u00e1 h\u0159i\u0161t\u011b, plnohodnotn\u00e1 h\u0159i\u0161t\u011b pro ve\u0159ejnost o 6 jamk\u00e1ch, 2 akademie, cvi\u010dn\u00e9 plochy, driving range a z\u00e1zem\u00ed nejen pro golfisty. \nPrague City Golf Zbraslav je unik\u00e1tn\u00ed mistrovsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b inspirovan\u00e9 linksov\u00fdmi h\u0159i\u0161ti ve Skotsku a Irsku. Na jeho podob\u011b se pod\u00edleli zku\u0161en\u00fd britsk\u00fd architekt Jeremy Ford, n\u011bmeck\u00fd golfov\u00fd profesion\u00e1l s \u010desk\u00fdmi ko\u0159eny Alex \u010cejka a shaper p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Leonardo da Vinci s bagrem Mick McShane. Na h\u0159i\u0161ti jsou tzv. spill offs, um\u011ble vytvo\u0159en\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed vlny, plochy s \u010derven\u00fdmi p\u00edsky \u2013 sandy wastes i klasick\u00e9 linksov\u00e9 pot bunkers. Disponuje rozs\u00e1hl\u00fdmi tr\u00e9ninkov\u00fdmi plochami, jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch driving range v \u010cR, cvi\u010dnou devaten\u00e1ctou jamkou a nejv\u011bt\u0161\u00edm puttovac\u00edm greenem v \u010cR. Prague City Golf Vino\u0159 byl do doby z\u00e1chrany ze strany Natlandu zanedban\u00fd a neudr\u017eovan\u00fd are\u00e1l, je vybudov\u00e1n v britsk\u00e9m stylu dle designu od Jonathana Gaunta, pat\u0159\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00edm v \u010cR. \nDodavatel tepla pro P\u0159\u00edbram, p\u00e1ry do tamn\u00edch technologick\u00fdch provoz\u016f a zdroj elektrick\u00e9 energie. Ekologi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed provoz a zlep\u0161en\u00ed kvality vzduchu je mo\u017en\u00e9 d\u00edky spalov\u00e1n\u00ed d\u0159evn\u00ed \u0161t\u011bpky, nikoliv zastaral\u00fdch druh\u016f paliva. Instalovan\u00fd tepeln\u00fd v\u00fdkon \u010din\u00ed 138 MWt, elektrick\u00fd v\u00fdkon 40 MWe. Natland zafinancoval ukon\u010den\u00ed jedn\u00e9 z nejdel\u0161\u00edch insolvenc\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch zem\u011b a investuje do technologick\u00e9 \u00fapravy zdroje v\u00edce ne\u017e 100 milion\u016f korun. Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00faprav je i roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 schopnost zpracov\u00e1vat obnoviteln\u00e9 zdroje energie.\nSkupina Natland podporuje technologick\u00e9 start-upy, zam\u011b\u0159uje se na investice do projekt\u016f, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvaj\u00ed prvky strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed, prediktivn\u00ed analytiky \u010di um\u011bl\u00e9 inteligence a zab\u00fdvaj\u00ed se oblast\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed, interpretac\u00ed a vyt\u011b\u017een\u00edm dat. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u00e1 v portfoliu spole\u010dnosti CleverFarm, CleverMaps a Gauss Algorithmic.\nhttps://teoriepenez.cz/rozhovory/tomas-raska-ovladnuti-ega-zlepsi-osobni-finance/\nhttps://www.tydenikhrot.cz/clanek/zbrane-drogy-lichva-v-tom-nejedu\nhttps://mladypodnikatel.cz/krize-ve-firme-t41037\nhttps://open.spotify.com/episode/7ghHLirZlFQsfwY3nI6UEf\nhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/zralok-ktery-vstoupil-do-zootu-dali-jsme-do-toho-stovky-milionu-potencial-tam-je-veri-raska-70913\nhttps://www.e15.cz/rozhovory/ted-hromadime-hotovost-rika-zakladatel-natlandu-tomas-raska-1347382\nhttp://ceskapozice.lidovky.cz/sef-natlandu-jsem-jako-chirurg-operuji-tezce-ranene-firmy-pmt-/tema.aspx?c=A171215_111047_pozice-tema_houd\nhttp://www.businessinstitut.cz/rozhovor-s-tomasem-raskou Archivov\u00e1no 28. 2. 2018 na Wayback Machine.\nhttp://nazory.e15.cz/rozhovory/tomas-raska-muzeme-investovat-dalsi-miliardu-korun-717421\nhttps://www.euro.cz/byznys/natland-group-bude-hlavnim-partnerem-beneficniho-koncertu-kapky-nadeje-860766\nhttps://www.sport.cz/fotbal/synot-liga/clanek/192319-vetsinovym-vlastnikem-stadionu-v-edenu-se-stal-natland-group.html\nhttp://ceskapozice.lidovky.cz/natland-ovladl-londynskou-matku-majitele-slavistickeho-stadionu-p95-/tema.", "<<>>: Co je Seznam slovensk\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f v KHL v sez\u00f3n\u011b 2016/2017? <<>>: Toto je seznam hr\u00e1\u010d\u016f Slovenska v sez\u00f3n\u011b 2016/2017 KHL.", "<<>>: Co je Bu\u010f\u00e1nka? <<>>: Bu\u010f\u00e1nka jsou b\u00fdval\u00e1 d\u011blnick\u00e1 osada, nyn\u00ed le\u017e\u00edc\u00ed na pra\u017esk\u00e9m Sm\u00edchov\u011b v \u010d\u00e1sti p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed ke Ko\u0161\u00ed\u0159\u016fm (a \u010dasto pova\u017eovan\u00e9 za jejich sou\u010d\u00e1st), zejm\u00e9na v okol\u00ed ulice U Z\u00e1me\u010dnice, v oblasti mezi usedlost\u00ed Kaval\u00edrka a p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tkou Skalka. Na m\u00edst\u011b vinice ji mezi lety 1800-40 postavili pravd\u011bpodobn\u011b d\u011bln\u00edci z bl\u00edzk\u00e9ho p\u00edskovcov\u00e9ho lomu. Bydleli v n\u00ed mo\u017en\u00e1 pak i mnoz\u00ed d\u011bln\u00edci Tatry Sm\u00edchov, b\u0159evnovsk\u00e9 cihelny a dal\u0161\u00ed.\nOsada m\u011bla okolo 20 domk\u016f, v nich\u017e bydlelo a\u017e 300 obyvatel (podle n\u011bkter\u00fdch \u00fadaj\u016f m\u011bla 24 domk\u016f). Od roku 1991 jsou vesnickou pam\u00e1tkovou z\u00f3nou, av\u0161ak vzhledem k havarijn\u00edmu stavu je jejich celkov\u00e1 z\u00e1chrana nepravd\u011bpodobn\u00e1.\nSpisovatel Jakub Arbes, kter\u00fd tudy na sv\u00fdch proch\u00e1zk\u00e1ch \u010dasto proch\u00e1zel, zmi\u0148uje osadu v n\u011bkolika sv\u00fdch knih\u00e1ch. V romanetech Rv\u00e1\u010d a M\u016fj p\u0159\u00edtel - vrah ji popisuje jako romantick\u00e9 m\u00edsto, kde \u017eili chud\u00ed \u0159emesln\u00edci i ko\u0161\u00ed\u0159sk\u00e1 gal\u00e9rka.\nP\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou za\u010dal \u00fapadek Bu\u010f\u00e1nek po zav\u0159en\u00ed \u010d\u00e1sti lomu. Za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky m\u011bly jednotky SS kryt ve sklep\u011b m\u00edstn\u00edho hostince.V letech 1976\u20131980 bydlel na Bu\u010f\u00e1nk\u00e1ch i Svatopluk Kar\u00e1sek, v jeho dom\u011b zkou\u0161ela n\u00e1stupnick\u00e1 skupina t\u011blesa Plastic People of the Universe P\u016flnoc a sch\u00e1zeli se zde disidenti.\nV 80. letech 20. stolet\u00ed byly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny domy od majitel\u016f vykoupeny a osada za\u010dala ch\u00e1trat. Po\u010d\u00edtalo se s jejich zbour\u00e1n\u00edm, na jejich m\u00edst\u011b m\u011bl b\u00fdt podle \u00fazemn\u00edho rozhodnut\u00ed z roku 1988 postaven mnohapatrov\u00fd panelov\u00fd d\u016fm se 144 byty pro ministerstvo vnitra a baz\u00e9n nebo zdravotn\u00ed st\u0159edisko Z\u00e1me\u010dnice. Posledn\u00ed \u010dlov\u011bk se \u00fadajn\u011b odst\u011bhoval v listopadu 1991.Vlastn\u00edkem posledn\u00edho ob\u00fdvan\u00e9ho domku v pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3n\u011b z\u016fstal Ludv\u00edk Hradilek a nad\u00e1le zde pob\u00fdv\u00e1 jeho rodina. Od za\u010d\u00e1tku se anga\u017euje v z\u00e1chran\u011b Bu\u010f\u00e1nek. B\u011bhem devades\u00e1t\u00fdch let napsal na st\u0159echu sv\u00e9ho domu v\u00fdrazn\u00e9 n\u00e1pisy: \u201ePomoc, cht\u011bj\u00ed n\u00e1s zbourat\u201c a \u201eKoukale, pad\u00e1me i na tvou hlavu\u201c. V \u010dervenci 2001 tam napsal n\u00e1pis \u201eObvodn\u00ed \u00fa\u0159ad \u2013 n\u00e1\u0161 hospod\u00e1\u0159\u201c. Fotografie t\u011bchto n\u00e1pis\u016f pro\u0161ly mnoha m\u00e9dii.\nV roce 1990 usp\u011bla v magistr\u00e1tn\u00edm v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed na investora obnovy Prvn\u00ed \u010desk\u00e1 hutn\u00ed investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost. Kv\u016fli majetkov\u00fdm nejasnostem a r\u016fzn\u00fdm pr\u016ftah\u016fm z pl\u00e1n\u016f se\u0161lo.\nV roce 1991 magistr\u00e1t hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy prohl\u00e1sil \u00fazem\u00ed o rozloze 1,52 hektaru vesnickou pam\u00e1tkovou z\u00f3nou. V srpnu 1999 pam\u00e1tk\u00e1\u0159i navrhovali i prohl\u00e1\u0161en\u00ed objekt\u016f za nemovitou kulturn\u00ed pam\u00e1tku, ministerstvo kultury n\u00e1vrh v \u010dervnu 2000 zam\u00edtlo kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu stavu objekt\u016f.\nM\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st Praha 5 p\u0159evzala v \u010dervnu 1996 (a \u010d\u00e1st roku 1997) Bu\u010f\u00e1nka od m\u011bsta Prahy do vlastnictv\u00ed. V roce 1996 oslovila m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st firmu Metalconsult, p\u0159ejmenovan\u00e9ho v\u00fdherce \u0159\u00edzen\u00ed z roku 1990. Nedo\u0161lo v\u0161ak ke shod\u011b s po\u017eadavky Pra\u017esk\u00e9ho \u00fastavu pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de. Dal\u0161\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed z roku 1998 skon\u010dilo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b, Metalconsult odstoupil pro nedostatek pen\u011bz. Dal\u0161\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed v roce 2004 rovn\u011b\u017e nep\u0159ineslo v\u00fdsledek.\nZ\u00e1jem o vyu\u017eit\u00ed a postupn\u00e9 rekonstruov\u00e1n\u00ed projevila Waldorfsk\u00e1 \u0161kola J. A. Komensk\u00e9ho, navrhov\u00e1no bylo tak\u00e9 pronaj\u00edmat \u010di prodat jednotliv\u00e9 domky um\u011blc\u016fm \u010di \u0159emesln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed by si je na vlastn\u00ed n\u00e1klady postupn\u011b opravovali. M\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st v\u0161ak nab\u00eddky a n\u00e1vrhy odm\u00edtla a \u010dekala na bohat\u00e9ho investora, jeho\u017e se nikdy nedo\u010dkala.\n12. z\u00e1\u0159\u00ed 2000 kolem p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 do\u0161lo k po\u017e\u00e1ru jednoho z domk\u016f, v p\u016flmetrov\u00e9 vrstv\u011b pap\u00edr\u016f a odpadk\u016f na podlaze z\u0159\u00edceniny. M\u011blo j\u00edt u\u017e o osm\u00fd po\u017e\u00e1r za posledn\u00ed m\u011bs\u00edce. M\u00edstn\u00ed squatte\u0159i m\u00e9di\u00edm sd\u011blovali podez\u0159en\u00ed, \u017ee po\u017e\u00e1ry zakl\u00e1d\u00e1 \u00famysln\u011b n\u011bkdo, kdo m\u00e1 z\u00e1jem na likvidaci Bu\u010f\u00e1nek \u2013 podle obyvatel\u016f sousedn\u00edho domu st\u00e1lo 11. z\u00e1\u0159\u00ed odpoledne p\u0159ed dot\u010den\u00fdm domem auto po\u017e\u00e1rn\u00ed ochrany, co\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den veden\u00ed hasi\u010dsk\u00e9ho sboru vylou\u010dilo.\nZa\u010d\u00e1tkem roku 2001 m\u011bla m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st Praha 5 z\u00e1m\u011br \u010dty\u0159i domky zrekonstruovat (hostinec \u010d. p. 145 a dal\u0161\u00ed domy \u010d. p. 120, 132 a 136), m\u00edsto dvou dal\u0161\u00edch postavit repliky a zbytek zbourat. N\u00e1klady na tuto renovaci Bu\u010f\u00e1nek odhadovala v t\u00e9 dob\u011b na 300 mili\u00f3n\u016f K\u010d, zbour\u00e1n\u00ed zbytku na 3 mili\u00f3ny K\u010d. Odbor pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de magistr\u00e1tu pozd\u011bji po\u017eadoval zachovat je\u0161t\u011b obytn\u00fd d\u016fm \u010d. p. 135 a drobnou stavbu v severoz\u00e1padn\u00edm c\u00edpu. V dubnu 2002 byl pro stav ohro\u017euj\u00edc\u00ed bezpe\u010dnost stavebn\u00edm \u00fa\u0159adem vyd\u00e1n demoli\u010dn\u00ed v\u00fdm\u011br na domy \u010d. p. 126, 133, 135, 144, 195 a 1329. Tyto domy byly zbour\u00e1ny, ostatn\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zabezpe\u010deny.\nM\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st usilovala o zru\u0161en\u00ed statusu pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny. Av\u0161ak proto\u017ee jej ud\u011blil magistr\u00e1t a od 1. ledna 2001 p\u0159e\u0161la z\u00e1konem pravomoc vyhla\u0161ov\u00e1n\u00ed pam\u00e1tkov\u00fdch z\u00f3n na ministerstvo kultury, ob\u011b instituce tvrdily, \u017ee nejsou opr\u00e1vn\u011bny jej zru\u0161it.\nV roce 2002 se ve snah\u00e1ch o obnovu anga\u017eovalo sdru\u017een\u00ed \u201eBu\u010f\u00e1nka pro budoucnost\u201c (v\u00fdkonn\u00fd \u0159editel ThDr. Ji\u0159\u00ed Siln\u00fd, p\u0159edsedkyn\u011b Alena Mejst\u0159\u00edkov\u00e1), kter\u00e9 je cht\u011blo p\u0159em\u011bnit v centrum neziskov\u00fdch organizac\u00ed, konferen\u010dn\u00ed a kulturn\u00ed st\u0159edisko. \u010cleny sdru\u017een\u00ed byly Ekumenick\u00e1 akademie, Centrum pro dopravu a energetiku, Hnut\u00ed DUHA / P\u0159\u00e1tel\u00e9 Zem\u011b \u010cR, Pravoslavn\u00e1 akademie Vil\u00e9mov, Diakonie \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9 - St\u0159edisko ekonomicko-soci\u00e1ln\u00edch aktivit Most. N\u00e1vrh byl m\u011bstskou \u010d\u00e1st\u00ed zam\u00edtnut pro nedostate\u010dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed z\u00e1ruky.\nZa\u010d\u00e1tkem roku 2007 m\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st jednala o komer\u010dn\u00edm projektu s firmou Geosan Alfa, kter\u00e1 byla jedin\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem dal\u0161\u00edho v\u00fdb\u011brov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed. Pronajala j\u00ed pozemky za 5k\u010d/m/rok na z\u00e1klad\u011b jej\u00edho z\u00e1m\u011bru zde postavit bytov\u00e9 domy. N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav se v lednu 2007 postavil proti bour\u00e1n\u00ed Bu\u010f\u00e1nek a po\u017eadoval p\u0159inejmen\u0161\u00edm zachov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00ed s\u00edt\u011b cest. V m\u00e9di\u00edch bylo zpochyb\u0148ov\u00e1no, zda je mo\u017eno s t\u00edm pl\u00e1ny firmy Geosan sladit. Do konce z\u00e1\u0159\u00ed 2007 m\u011bla firma p\u0159edlo\u017eit nov\u00fd projekt, kter\u00fd by byl v souladu s po\u017eadavky pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016f. A\u010d se firma zav\u00e1zala osadu revitalizovat, dosud nep\u0159edlo\u017eila krom\u011b n\u011bkolika obr\u00e1zk\u016f \u017e\u00e1dn\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed n\u00e1vrhy na rekonstrukci.\nPodle informac\u00ed Bo\u0159ivoje Da\u0148ka z Odboru pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de pra\u017esk\u00e9ho Magistr\u00e1tu budou zachov\u00e1ny 3 p\u016fvodn\u00ed budovy. V jedn\u00e9 z nich bude restaurace s pam\u00e1tkami na p\u016fvodn\u00ed kolonii. Ve zbyl\u00e9 \u010d\u00e1sti lokality bude postaveno asi 70 nov\u00fdch byt\u016f, ale bude p\u0159i tom zachov\u00e1n p\u016fvodn\u00ed r\u00e1z oblasti. Tato podoba v\u0161ak je\u0161t\u011b nen\u00ed kone\u010dn\u00e1. V po\u0159adu Z metropole to uvedla 3. b\u0159ezna 2007 \u010cesk\u00e1 televize.\nV m\u00edst\u011b p\u016fsob\u00ed spolek P\u0159\u00e1tel\u00e9 Bu\u010f\u00e1nek. Usiluje o to, aby Bu\u010f\u00e1nka z\u016fstala p\u0159irozenou a organickou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed Prahy 5, z\u00e1zem\u00edm pro kulturn\u00ed a spole\u010densk\u00e9 aktivity ko\u0161\u00ed\u0159sk\u00e9 komunity, navr\u00e1tila se sem mo\u017enost sousedsk\u00e9ho bydlen\u00ed, byl zachov\u00e1n pro lokalitu typick\u00fd vysok\u00fd pod\u00edl zelen\u011b a v\u0161echny kvality, pro kter\u00e9 jsou pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bny.\nV souvislosti s ch\u00e1tr\u00e1n\u00edm Bu\u010f\u00e1nek a snahou o jejich z\u00e1chranu b\u00fdvaj\u00ed zmi\u0148ov\u00e1ny zejm\u00e9na Star\u00e9 St\u0159e\u0161ovice a trojsk\u00e9 Ryb\u00e1\u0159e. Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto lokalit je v\u0161ak pova\u017eov\u00e1na za unik\u00e1tn\u00ed.\nV roce 1993 vzniklo Osmilet\u00e9 gymn\u00e1zium Bu\u010f\u00e1nka zam\u011b\u0159en\u00e9 na mimo\u0159\u00e1dn\u011b nadan\u00e9 d\u011bti. Zpo\u010d\u00e1tku s\u00eddlilo pobl\u00ed\u017e Bu\u010f\u00e1nek, dle kter\u00fdch tak z\u00edskalo sv\u016fj n\u00e1zev. Pozd\u011bji vyst\u0159\u00eddalo v\u00edce m\u00edst a od roku 2010 pod n\u00e1zvem Mensa gymn\u00e1zium s\u00eddl\u00ed v Praze 6 \u2013 \u0158ep\u00edch.\nM\u00edstn\u00ed n\u00e1zev Bu\u010f\u00e1nka je pomno\u017en\u00e9 jm\u00e9no a \u0159ad\u00ed se ke st\u0159edn\u00edmu rodu. Sklo\u0148uje se tedy stejn\u011b jako nap\u0159. Napajedla, Koryta, Blata; tedy 2. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nek, 3. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nk\u016fm, 4. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nka, 6. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nc\u00edch, 7. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nky. Jak v\u0161ak poukazuje Josef \u0160imandl v \u010dasopise Na\u0161e \u0159e\u010d, m\u00edstn\u00ed n\u00e1zvy jako Bu\u010f\u00e1nka, Ry\u0161\u00e1nka a H\u0159ebenka jsou v dne\u0161n\u00edm \u00fazu singularizovan\u00e1 a tuto zm\u011bnu zaznamenal ji\u017e v roce 1929 A. Proch\u00e1zka, kter\u00fd upozornil na skute\u010dnost, \u017ee nov\u00ed obyvatel\u00e9 Prahy nepoci\u0165uj\u00ed rozd\u00edl mezi singul\u00e1rovou a pomno\u017enou variantou m\u00edstn\u00edch n\u00e1zv\u016f. Z tohoto hlediska je tedy mo\u017en\u00e1 i singul\u00e1rov\u00e1 varianta: 1. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nka, 2. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nky, 3. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nce, 4. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nku, 6. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nce, 7. p\u00e1d: Bu\u010f\u00e1nkou.\n \nP\u0159\u00edb\u011bhy dom\u016f: Bu\u010f\u00e1nka. Dokument \u010cT (2008). Dostupn\u00e9 online (17 minut).\nZ metropole: Bu\u010f\u00e1nka. Report\u00e1\u017e po\u0159adu \u010cT z 6. 3. 2021, dostupn\u00e9 online (5 minut).\nArchivn\u00ed mapy (Sm\u00edchov) Archivov\u00e1no 12. 5. 2018 na Wayback Machine. na webu \u010c\u00daZK\nwww.pratelebudanek.cz , m\u00edstn\u00ed spolek\nVyhl\u00e1\u0161ka \u010d. 15/1991 Sb. HMP, o prohl\u00e1\u0161en\u00ed \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy za pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny a o ur\u010den\u00ed podm\u00ednek jejich ochrany\nBu\u010f\u00e1nka pro budoucnost, projekt revitalizace z roku 2002\nBu\u010f\u00e1nka v tisku (1996\u20132002)\nBu\u010f\u00e1nka: R\u00e1na z milosti, nebo nov\u00e1 \u0161ance? (Pra\u017esk\u00e1 p\u011btka, \u010dasopis m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 5, 2/2007)\nPetr Zelen\u00fd: Ode\u0161li u\u017e i bezdomovci (MF Dnes, 23. 2. 2007)\nLudv\u00edk Hradilek, Bu\u010f\u00e1nka. Smutn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh d\u011blnick\u00e9 kolonie, fotogalerie na aktualne.cz, 12.", "<<>>: Co je Paul Penho\u00ebt? <<>>: Paul Penho\u00ebt (* 28. prosince 2001) je francouzsk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed silni\u010dn\u00ed cyklista jezd\u00edc\u00ed za UCI WorldTeam Groupama\u2013FDJ.\n2019\n6. m\u00edsto Bernaudeau Junior\n6. m\u00edsto La Route des G\u00e9ants\nMistrovstv\u00ed Evropy\n9. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod junior\u016f2021\nTour d'Eure-et-Loir\n celkov\u00fd v\u00edt\u011bz\n v\u00edt\u011bz bodovac\u00ed sout\u011b\u017ee\n v\u00edt\u011bz sout\u011b\u017ee mlad\u00fdch jezdc\u016f\nL'\u00c9toile d'Or\nv\u00edt\u011bz 3. etapy\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n8. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod do 23 let2022\nSt\u0159edozemn\u00ed hry\n v\u00edt\u011bz silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu\n2. m\u00edsto Youngster Coast Challenge\nTour de Normandie\n3. m\u00edsto celkov\u011b\n v\u00edt\u011bz bodovac\u00ed sout\u011b\u017ee\nv\u00edt\u011bz 5. etapy\n5. m\u00edsto Dorpenomloop Rucphen\n6. m\u00edsto Grand Prix de la Ville de Lillers\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta\n8. m\u00edsto silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod do 23 let2023\nv\u00edt\u011bz Tour du Finist\u00e8re\nTour Poitou-Charentes en Nouvelle-Aquitaine\n v\u00edt\u011bz bodovac\u00ed sout\u011b\u017ee\nv\u00edt\u011bz 2. etapy\n2. m\u00edsto Tour de Vend\u00e9e\n3. m\u00edsto Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Chauny\n4. m\u00edsto Classic Loire Atlantique\n4. m\u00edsto Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Bourges\n5. m\u00edsto Grand Prix de Fourmies\n7. m\u00edsto La Roue Tourangelle\n9. m\u00edsto Cl\u00e1sica de Almer\u00eda\n9. m\u00edsto Polynormande\n9. m\u00edsto Grand Prix d'Isbergues\n10. m\u00edsto Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Tours\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Paul Penho\u00ebt na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Petrovice (okres Znojmo)? <<>>: Obec Petrovice (n\u011bmecky Petrowitz) se nach\u00e1z\u00ed v okrese Znojmo v Jihomoravsk\u00e9m kraji, zhruba 5 km jjz. od Moravsk\u00e9ho Krumlova. \u017dije zde 380 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1253.\nV obci se nach\u00e1z\u00ed Do\u0161kov\u00e1 chalupa \u010d.p. 10. Chalupa zve k prohl\u00eddce obydl\u00ed chud\u00fdch lid\u00ed. Chalupu koupila v roce 2011 obec a od roku 2014 slou\u017e\u00ed jako muzeum m\u00edstn\u00ed historie, nach\u00e1z\u00ed se zde i v\u00fdstava fotografi\u00ed.\nMezi dal\u0161\u00ed pam\u011btihodnosti pat\u0159\u00ed:\nKostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee\nBo\u017e\u00ed muka\nKamenn\u00fd sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017e\nTJ Petrovice\nHA\u0147\u00c1K, Vil\u00e9m. Vlastiv\u011bda moravsk\u00e1. II. M\u00edstopis. Mor.-Krumlovsk\u00fd okres. Brno: Musejn\u00ed spolek v Brn\u011b, 1913. 368 s.", "<<>>: Co je Ruslan Zacharov? <<>>: Ruslan Albertovi\u010d Zacharov (rusky \u0420\u0443\u0441\u043b\u0430\u043d \u0410\u043b\u044c\u0431\u0435\u0440\u0442\u043e\u0432\u0438\u0447 \u0417\u0430\u0445\u0430\u0440\u043e\u0432; * 24. b\u0159ezna 1987 Gorkij, Rusk\u00e1 SFSR) je rusk\u00fd shorttracka\u0159 a rychlobrusla\u0159.\nV roce 2005 se p\u0159edstavil na juniorsk\u00e9m sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v short tracku, o rok pozd\u011bji se z\u00fa\u010dastnil sv\u00e9ho prvn\u00edho Mistrovstv\u00ed Evropy. V shorttracka\u0159sk\u00e9m Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru poprv\u00e9 z\u00e1vodil v roce 2008. Startoval na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2010. Na Mistrovstv\u00ed Evropy 2011 vybojoval bronz ve v\u00edceboji. Na ZOH 2014 z\u00edskal zlatou medaili ve \u0161tafet\u011b.\nRoku 2017 se za\u010dal v\u011bnovat rychlobruslen\u00ed: startoval ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru a na Mistrovstv\u00ed Evropy 2018 z\u00edskal bronzovou medaili v z\u00e1vod\u011b s hromadn\u00fdm startem. Na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 2020 vybojoval bronzovou medaili ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev, stejn\u00fd kov z\u00edskal v t\u00e9\u017ee discipl\u00edn\u011b tak\u00e9 na MS 2021. Z evropsk\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu 2022 si p\u0159ivezl bronz ze z\u00e1vodu s hromadn\u00fdm startem. Na Zimn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2022 z\u00edskal ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev st\u0159\u00edbrnou medaili, d\u00e1le byl \u010dtrn\u00e1ct\u00fd na distanci 5000 m, patn\u00e1ct\u00fd na trati 1500 m a v z\u00e1vod\u011b s hromadn\u00fdm startem skon\u010dil v semifin\u00e1le.\n \nShort track: Ruslan Zacharov na shorttrackonline.info (anglicky)\nRychlobruslen\u00ed: Ruslan Zacharov na SpeedSkatingNews.", "<<>>: Co je Fuku\u0161ima? <<>>: Fuku\u0161ima (\u798f\u5cf6\u5e02; Fuku\u0161ima-\u0161i) je hlavn\u00ed m\u011bsto prefektury Fuku\u0161ima v regionu T\u00f3hoku v Japonsku.\nM\u011bsto le\u017e\u00ed ve vnitrozem\u00ed, asi 250 km na sever od Tokia. Podle odhadu z roku 2003 m\u011blo m\u011bsto 290 866 obyvatel a hustotu zalidn\u011bn\u00ed 389,68 ob./km\u00b2. Jeho celkov\u00e1 rozloha \u010din\u00ed 746,43 km\u00b2.\nM\u011bsto bylo zalo\u017eeno 1. dubna 1907.", "<<>>: Co je Shelby Series 1? <<>>: Shelby Series 1 je vysoce v\u00fdkonn\u00fd roadster navr\u017een\u00fd Carrollem Shelbym a vyr\u00e1b\u011bn\u00fd spole\u010dnost\u00ed Shelby American. \nS\u00e9rie 1 je jedin\u00e9 auto, kter\u00e9 kdy Carrol Shelby navrhl a zkonstruoval od z\u00e1kladu. V\u0161echny ostatn\u00ed vozy Shelby jsou p\u0159epracovan\u00e9 modely vyroben\u00e9 jin\u00fdmi v\u00fdrobci a upraven\u00e9 Shelbym (nap\u0159. Shelby Cobra). \nV\u00fdvoj Series 1 st\u00e1l Shelby zna\u010dn\u00e9 n\u00e1klady - pen\u00edze byly t\u0159eba na testov\u00e1n\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm na nutn\u00e9 certifikace o spln\u011bn\u00ed feder\u00e1ln\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch norem pro motorov\u00e1 vozidla z roku 1999. Po dokon\u010den\u00ed v\u00fdvoje bylo pro modelov\u00fd rok 1999 zkonstruov\u00e1no 249 vozidel. \nB\u011bhem v\u00fdroby byla spole\u010dnost Shelby American odkoupena spole\u010dnost\u00ed Venture Corporation. N\u00e1kup zahrnoval pr\u00e1va na model Series 1, ale nikoli pr\u00e1va na produkci modelu Cobra. V roce 2004 spole\u010dnost Venture Corporation zbankrotovala a pr\u00e1va na Series 1 odkoupila za dolar nov\u00e1 spole\u010dnost Carrolla Shelbyho, Shelby Automobiles, Inc.. N\u00e1kup zahrnoval i nepou\u017eit\u00e9 sou\u010d\u00e1stky Series 1, kter\u00e9 umo\u017enily zkompletovat n\u011bkolik dal\u0161\u00edch kus\u016f. \nProto\u017ee vypr\u0161ela platnost feder\u00e1ln\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch norem pro motorov\u00e1 vozidla z roku 1999 a n\u00e1klady na op\u011btovnou certifikaci automobilu byly ne\u00fanosn\u00e9, v\u0161echny Series 1 vyroben\u00e9 po tomto datu byly dokon\u010deny jako \u201evozy na sou\u010d\u00e1stky\u201c a byly z\u00e1kazn\u00edk\u016fm dod\u00e1ny bez motoru a p\u0159evodovky. Tyto kusy \u201evoz\u016f na sou\u010d\u00e1stky\u201c postaven\u00e9 v roce 2005 byly ozna\u010deny sedmim\u00edstn\u00fdm identifika\u010dn\u00edm \u010d\u00edslem vozidla (VIN) a byly ozna\u010deny s\u00e9riov\u00fdm \u010d\u00edslem \u0159ady CSX5000. P\u016fvodn\u00edch 249 kus\u016f z roku 1999 byly s\u00e9riov\u00e9 automobily se sedmn\u00e1ctim\u00edstn\u00fdm \u010d\u00edslem VIN. \nMnoho komponent\u016f v interi\u00e9ru poch\u00e1zelo od spole\u010dnosti General Motors, jako nap\u0159\u00edklad zvukov\u00fd syst\u00e9m Monsoon, kazetov\u00fd p\u0159ehr\u00e1va\u010d a CD p\u0159ehr\u00e1va\u010d od Buicku \u010di ovlada\u010de klimatizace od Pontiacu. \nPo bankrotu spole\u010dnosti Venture Corporation se nov\u00ed investo\u0159i obr\u00e1tili na Carrolla Shelbyho s pl\u00e1ny na v\u00fdstavbu \u201eSeries 2\u201c. Konstrukce byla skoro stejn\u00e1 jako u Series 1, ale s modernizovan\u00fdmi n\u00e1razn\u00edky, sv\u011btly, vylep\u0161enou hnac\u00ed soustavou, v\u00edce ko\u0148sk\u00fdmi silami a dal\u0161\u00edmi zdokonalen\u00edmi. K p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdstavy Concorso Italiano 2006 v Monterey byly postaveny t\u0159i kusy Series 2 a v\u016fz byl p\u0159edstaven s cenou 225 000 dolar\u016f. Bylo v pl\u00e1nu vyrobit v\u011bt\u0161\u00ed, ov\u0161em limitovanou s\u00e9rii Series 2 a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny vozy byly ihned zamluveny. \nOv\u0161em t\u011bsn\u011b po dokon\u010den\u00ed t\u0159\u00ed prototyp\u016f a p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm v\u00fdroby v USA za\u010daly platit p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed emisn\u00ed a bezpe\u010dnost\u00ed z\u00e1kony, co\u017e n\u00e1klady na homologaci Series 2 zna\u010dn\u011b prodra\u017eilo. Na voze byly provedeny pot\u0159ebn\u00e9 zm\u011bny a v\u0161e bylo \u0159\u00e1dn\u011b testov\u00e1no, ale do projektu Series 2 u\u017e bylo investov\u00e1no p\u0159es 5 milion\u016f dolar\u016f, spole\u010dnosti do\u0161ly pen\u00edze a v\u00fdvoj vozu byl zastaven. Postaveny byly tedy pouze t\u0159i p\u016fvodn\u00ed prototypy Series 2.\nSeries 1 bylo vyrobeno ve verz\u00edch s p\u0159epl\u0148ov\u00e1n\u00edm i s \u010dist\u011b atmosf\u00e9rick\u00fdm motorem. P\u0159epl\u0148ovan\u00e1 auta byla tov\u00e1rnou vybavena i v\u011bt\u0161\u00edmi brzdami a vylep\u0161enou spojkou. Do v\u00fdbavy Series 1 pat\u0159il posilova\u010d \u0159\u00edzen\u00ed, z\u00e1vodn\u00ed brzdov\u00e9ho kotou\u010de, klimatizace, elektricky ovl\u00e1dan\u00e1 okna a audio syst\u00e9m AM/FM/CD. St\u0159echa se skl\u00e1dala do prostoru za kokpitem vozu. N\u011bkter\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed vozy byly prod\u00e1v\u00e1ny jako roadster kompletn\u011b beze st\u0159echy. \nV\u016fz byl poh\u00e1n\u011bn motorem L47 Aurora V8 DOHC v\u00fdrobce Oldsmobile s objemem 4,0 litr\u016f. Ten produkoval 320 kon\u00ed p\u0159i 6500 ot/min a 390 \u200eN\u22c5m p\u0159i 5000 ot/min. Z 0 na 100 km/h zrychloval za 4,4 sekundy. Maxim\u00e1ln\u00ed rychlost je 273,5 km/h. V\u016fz modelov\u00e9ho roku 1999 v\u00e1\u017eil 1202 kilogram\u016f. \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Shelby Series 1 na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nFantasycars.", "<<>>: Co je Slovensk\u00e1 filharmonie? <<>>: Slovensk\u00e1 filharmonie (slovensky Slovensk\u00e1 filharm\u00f3nia) je prvn\u00ed a hlavn\u00ed slovensk\u00fd symfonick\u00fd orchestr. Jej\u00edm zakladatelem byl Laco Novomesk\u00fd, v t\u00e9 dob\u011b pov\u011b\u0159enec pro \u0161kolstv\u00ed, v\u011bdu a um\u011bn\u00ed.\nZalo\u017eena byla v roce 1949, od 50. let 20. stolet\u00ed s\u00eddl\u00ed v bratislavsk\u00e9 Redut\u011b (budova z roku 1773).\nKrom\u011b sez\u00f3nn\u00edch koncert\u016f hr\u00e1v\u00e1 pravideln\u011b na hudebn\u00edch festivalech v cel\u00e9 Evrop\u011b a za dobu sv\u00e9 existence nav\u0161t\u00edvila zem\u011b jako Kypr, Turecko, Japonsko a Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9. Jej\u00edm sou\u010dasn\u00fdm \u0161\u00e9fdirigentem je od roku 2020 petrohradsk\u00fd rod\u00e1k Daniel Raiskin.\nV\u00e1clav Talich (1949\u20131952)\n\u013dudov\u00edt Rajter (1949\u20131952)\nTibor Fre\u0161o (1952\u20131953)\n\u013dudov\u00edt Rajter (1953\u20131961)\nLadislav Slov\u00e1k (1961\u20131981)\nLibor Pe\u0161ek (1981\u20131982)\nVladimir Verbickij (1982\u20131984)\nBystr\u00edk Re\u017eucha (1984\u20131989)\nAldo Ceccato (1990\u20131991)\nOndrej Len\u00e1rd (1991\u20132001)\nJi\u0159\u00ed B\u011blohl\u00e1vek (2003\u20132004)\nVladim\u00edr V\u00e1lek (2004\u20132007)\nPeter Feranec (2007\u20132009)\nEmmanuel Villaume (2009\u20132016)\nJames Judd (2017\u20132020)\nDaniel Raiskin (od 2020)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Slovensk\u00e1 filharm\u00f3nia na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Prvn\u00ed Rakousk\u00e1 republika? <<>>: Prvn\u00ed Rakousk\u00e1 republika byl st\u00e1tn\u00ed \u00fatvar v obdob\u00ed po konci prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a\u017e do roku 1934, kdy byl opu\u0161t\u011bn koncept parlamentn\u00ed demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autorit\u00e1\u0159sk\u00e9ho st\u00e1tu.\nRakousko p\u0159ijalo 21. \u0159\u00edjna 1919 smlouvu ze Saint-Germain-en-Laye. Smlouva zakazovala n\u00e1zev N\u011bmeck\u00e9 Rakousko a upravovala hranice nov\u011b vznikl\u00fdch st\u00e1t\u016f s Rakouskem.\nNejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi stranami v rakousk\u00e9 prvn\u00ed republice byly K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strana (Christlichsoziale Partei) a Soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana d\u011blnick\u00e1 (Sozialdemokratische Arbeiterpartei) s polovojenskou organizac\u00ed Schutzbund, zalo\u017eenou v roku 1923. K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strana reagovala na vznik Schutzbundu reorganizac\u00ed sv\u00e9 polovojensk\u00e9 organizace, Heimwehru.\nV roce 1927 do\u0161lo ke st\u0159etu t\u011bchto organizac\u00ed b\u011bhem tzv. \u010dervencov\u00e9 revolty; i kdy\u017e bylo povst\u00e1n\u00ed pozd\u011bji potla\u010deno, nepokoje pokra\u010dovaly a\u017e do t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, kdy se kancl\u00e9\u0159em stal Engelbert Dollfuss (Dollfu\u00df).\nV roce 1933 vyhl\u00e1sil jeho kabinet rozpu\u0161t\u011bn\u00ed parlamentu. K\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strana odm\u00edtala spojen\u00ed s p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b protestantsk\u00fdm N\u011bmeckem. Nepokoje vy\u00fastily do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky mezi nacisty, socialisty a k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi socialisty.\nV roce 1934 vyhl\u00e1sil Dolfuss vl\u00e1du jedn\u00e9 strany, austrofa\u0161istick\u00e9 Vlasteneck\u00e9 fronty (Vaterl\u00e4ndische Front). 25. \u010dervence byl sice Engelbert Dollfuss zavra\u017ed\u011bn nacisty, st\u00e1t se v\u0161ak je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i roky pod ochranou It\u00e1lie udr\u017eel. \u00c9ra prvn\u00ed republiky p\u0159esto skon\u010dila a Rakousko bylo zn\u00e1mo jako tzv. Rakousk\u00fd spolkov\u00fd st\u00e1t.\n1918\u20131920 Karl Renner (SDAP\u00d6)\n1920\u20131921 Michael Mayr (CS)\n1921\u20131922 Johann Schober\n1922 Walter Breisky\n1922 Johann Schober\n1922\u20131924 Ignaz Seipel (CS)\n1924\u20131926 Rudolf Ramek (CS)\n1926\u20131929 Ignaz Seipel (CS)\n1929 Ernst Streeruwitz (CS)\n1929\u20131930 Johann Schober\n1930 Carl Vaugoin (CS)\n1930\u20131931 Otto Ender (CS)\n1931\u20131932 Karl Buresch (CS)\n1932\u20131934 Engelbert Dollfuss (CS/VF)\nSUPPAN, Arnold. Die au\u00dfenpolitischen Beziehungen zwischen Prag und Wien 1918\u20131938. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, ro\u010d. 3, s. 213\u2013286. Dostupn\u00e9 online. ISBN 80-85899-73-6.", "<<>>: Co je Mare Australe? <<>>: Mare Australe (\u010desky Mo\u0159e ji\u017en\u00ed nebo Ji\u017en\u00ed mo\u0159e) je m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed mo\u0159e nepravideln\u00e9ho tvaru s pr\u016fm\u011brem 612 km a plochou p\u0159ibli\u017en\u011b 151 000 km\u00b2, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se na v\u00fdchodn\u00edm okraji p\u0159ivr\u00e1cen\u00e9 strany M\u011bs\u00edce. Na mnoha m\u00edstech je pokryto kr\u00e1tery a sv\u011btl\u00fdmi ostrovy. Jedny z v\u011bt\u0161\u00edch kr\u00e1ter\u016f pobl\u00ed\u017e jsou Lamb a Jenner. Na z\u00e1padn\u00edm okraji le\u017e\u00ed kr\u00e1ter Gum.\nSt\u0159edn\u00ed selenografick\u00e9 sou\u0159adnice Mare Australe jsou 47,8\u00b0 J, 92,0\u00b0 V. Za p\u0159\u00edzniv\u00fdch libra\u010dn\u00edch podm\u00ednek lze ze Zem\u011b spat\u0159it i plochu mo\u0159e, le\u017e\u00edc\u00edho na odvr\u00e1cen\u00e9 stran\u011b M\u011bs\u00edce.\nPovrch mo\u0159e je tmav\u00fd, proto\u017ee je pokryt vulkanick\u00fdmi horninami.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mare Australe na anglick\u00e9 Wikipedii.\nR\u00dcKL, Anton\u00edn. Atlas M\u011bs\u00edce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. \nSeznam mo\u0159\u00ed na M\u011bs\u00edci\n \nMare Australe, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)\nMare Australe, NASA.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed \u0160tr\u00e9bl? <<>>: Ji\u0159\u00ed \u0160tr\u00e9bl (* 11. listopadu 1958, Praha) je \u010desk\u00fd filmov\u00fd, televizn\u00ed a divadeln\u00ed herec. Mezi jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed role z posledn\u00ed doby pat\u0159\u00ed Milo\u0161 Knobloch v seri\u00e1lu Ulice (od r. 2014), seri\u00e1l Svatby v Ben\u00e1tk\u00e1ch, divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed Hrdinov\u00e9 jako my a seri\u00e1l Vra\u017edy v kruhu (2015).\nNarodil se v Praze, stejn\u011b jako jeho sestra Alena \u0160tr\u00e9blov\u00e1, kter\u00e1 je tak\u00e9 \u010desk\u00e1 here\u010dka. M\u00e1 dv\u011b d\u011bti, Eduarda \u0160tr\u00e9bl\u016f a Ester \u0160tr\u00e9bl\u016f.\nJi\u0159\u00ed \u0160tr\u00e9bl vystudoval Vysokou \u0161kolu ekonomickou.\nRozhovor s Ji\u0159\u00edm \u0160tr\u00e9blem pro Kritiky.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Mal\u00edk? <<>>: Ji\u0159\u00ed Mal\u00edk (* 26. dubna 1961) je b\u00fdval\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce.\nOdchovanec Litovle, do ligov\u00e9ho t\u00fdmu SK Sigma Olomouc se dostal z I. A t\u0159\u00eddy. V lize odehr\u00e1l 119 utk\u00e1n\u00ed. V Poh\u00e1ru UEFA nastoupil v roce 1986 proti IFK G\u00f6teborg.\nJE\u0158\u00c1BEK, Lubo\u0161: \u010cesk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd fotbal: lexikon osobnost\u00ed a klub\u016f 1906\u20132006, Praha, Grada 2007.\nHr\u00e1val jsem za Sigmu\nCS Fotbal\nWorldfootball.", "<<>>: Co je Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech a jej\u00ed dopad na knihovny? <<>>: Velk\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize m\u011bla dopad na knihovnictv\u00ed. Prob\u00edhala od roku 1929 (krach na newyorsk\u00e9 burze 24. \u0159\u00edjna 1929) hluboko do 30. let.\n\u0160lo o glob\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00fd propad dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Za\u010dal v USA, projevil se propadem cen akci\u00ed a brzy vyvolal masovou nezam\u011bstnanost. V \u010ceskoslovensku hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize vedla k poklesu HDP se sn\u00ed\u017eil o 20 %, zahrani\u010dn\u00ed obchod o 70 %, zam\u011bstnanost o 40 %. \u00da\u0159edn\u011b nezam\u011bstnan\u00fdch bylo 740 000 lid\u00ed, ve skute\u010dnosti a\u017e 1 000 000. Teprve kr\u00e1tce p\u0159ed v\u00e1lkou v roce 1937 ekonomika za\u010dala m\u00edrn\u011b stoupat.\nU\u017e v t\u00e9 dob\u011b se mluvilo nejen o finan\u010dn\u00ed krizi, ale i o (z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed) krizi \u0161kolstv\u00ed, krizi inteligence a krizi kultury \u010di mrav\u016f. Lid\u00e9 zchudli a m\u011bli pen\u00edze jen na tu nejlevn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1bavu: v\u00fdp\u016fj\u010dku knih. Ukazatelem kultury ka\u017ed\u00e9ho st\u00e1tu by m\u011bly b\u00fdt knihovny a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce obecn\u011b, nicm\u00e9n\u011b v dob\u011b krize byly tyto instituce v\u00fdrazn\u011b podfinancov\u00e1ny. Dokonce v letech 1932 a\u017e 1933 byla do\u010dasn\u011b uzav\u0159ena St\u00e1tn\u00ed knihovnick\u00e1 \u0161kola. Doch\u00e1zelo i k tomu, \u017ee nebyly pen\u00edze na n\u00e1kup nov\u00fdch kn\u00ed\u017eek, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm dra\u017e\u0161\u00edch. Navzdory z\u00e1konem (Z\u00e1kon o ve\u0159ejn\u00fdch knihovn\u00e1ch obecn\u00edch \u010d. 430/1919 Sb. a navazuj\u00edc\u00ed p\u0159edpisy) stanoven\u00e9 v\u00fd\u0161i dotac\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch knihoven nedoch\u00e1zelo k pln\u011bn\u00ed stanoven\u00fdch limit\u016f, n\u011bkter\u00e9 obce dokonce nefinancovaly ve\u0159ejn\u00e9 knihovny v\u016fbec. Kultura za\u010dala b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na za luxus.\nVe\u0159ejn\u00e9 knihovny, aby p\u0159e\u017eily, za\u010daly sv\u00e9 sb\u00edrky dopl\u0148ovat o velmi levnou, tzv. brakovou literaturu, ta p\u0159it\u00e1hla velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed do\u010dasn\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f z chud\u0161\u00edch vrstev, n\u011bkte\u0159\u00ed z nich v\u0161ak chodili, jen aby se mohli v zim\u011b oh\u0159\u00e1t. Nutno v\u0161ak zd\u016fraznit, \u017ee soupe\u0159ili s konkurenc\u00ed v podob\u011b soukrom\u00fdch p\u016fj\u010doven knih, kter\u00e9 nab\u00edzely v\u00fdhradn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed literaturu. Ve\u0159ejn\u00e9 knihovny tak\u00e9 soupe\u0159ily u\u017e del\u0161\u00ed dobu s katolick\u00fdmi knihovnami.\nKnihovny byly nuceny dokupovat brakovou literaturu, p\u0159edev\u0161\u00edm pak specifick\u00fd \u017e\u00e1nr tzv. \u010dervenou knihovnu. Lid\u00e9 t\u011b\u017ece nesli dopady ekonomick\u00e9 krize a v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b tu byla i p\u0159edzv\u011bst v\u00e1lky, tak pot\u0159ebovali \u00fanik od reality. Sv\u016fj pod\u00edl na tom m\u011bla i v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 reklama a p\u0159edev\u0161\u00edm pak \u017eensk\u00e9 \u010dasopisy. Vydavatelstv\u00ed Rodina, producent edice \u010cerven\u00e1 knihovna vyd\u00e1valo \u010dasopis List pan\u00ed a d\u00edvek. Vedli tvrd\u00fd konkuren\u010dn\u00ed boj s nakladatelstv\u00edm a vydavatelstv\u00edm Melantrich a jejich \u010dasopisem Hv\u011bzda. Tedy od n\u00e1zvu edice a od \u010derven\u00fdch p\u0159ebal\u016f pozd\u011bji vzniklo pojmenov\u00e1n\u00ed pro cel\u00fd \u017e\u00e1nr. Tato \u201ed\u00edla\u201c vych\u00e1zela poprv\u00e9 pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto \u010dasopisech a pak samostatn\u011b.\nEkonomick\u00e1 krize se v\u00fdrazn\u011b projevila i ve vy\u0161\u0161\u00ed literatu\u0159e p\u0159edev\u0161\u00edm zv\u00fd\u0161enou soci\u00e1ln\u00ed citlivost\u00ed b\u011bhem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let. Doch\u00e1zelo k jevu, kdy v ur\u010dit\u00fdch regionech se p\u016fj\u010dovaly desetitis\u00edce kus\u016f z\u00e1bavn\u00e9 literatury, ale jen stovky kus\u016f nau\u010dn\u00e9 literatury. Knihy se p\u016fj\u010dovaly v\u00edce, prod\u00e1valy se v\u0161ak m\u00e9n\u011b, kdy\u017e pomineme brak, prod\u00e1valy se t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b pra\u017esk\u00e9 rom\u00e1ny, to z ned\u016fv\u011bry k mimopra\u017esk\u00fdm autor\u016fm. Na rozd\u00edl od v\u00fdp\u016fj\u010dek knihy kupovali jen bohat\u00ed. Na vin\u011b byl centralismus v Praze, tedy v\u011bt\u0161ina bank a v\u00fdroby s\u00eddlila v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b. Vzor byl spat\u0159ov\u00e1n hlavn\u011b v N\u011bmecku a It\u00e1lii, kde bylo mnoho nakladatelstv\u00ed a vydavatelstv\u00ed rozlo\u017eeno mezi v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsta.\nSituace v knihovn\u00e1ch byla \u0161patn\u00e1 i v ostatn\u00edch zem\u00edch, dosavadn\u00ed v\u00fdvoj se nel\u00edbil ani odborn\u00edk\u016fm. Proto byla v Bernu 10. 6. 1932 vyd\u00e1na rezoluce a to Mezin\u00e1rodn\u00edm knihovnick\u00fdm v\u00fdborem IFLA slo\u017een\u00fdm ze z\u00e1stupc\u016f 29 st\u00e1t\u016f. Nal\u00e9hav\u011b \u017e\u00e1dali v\u0161echny vl\u00e1dy, aby i p\u0159es panuj\u00edc\u00ed krizi vynalo\u017eily dostate\u010dn\u00e9 prost\u0159edky pro udr\u017een\u00ed knihoven v provozu. Opr\u00e1vn\u011bn\u011b se ob\u00e1vali \u00fapadku inteligence.\nVe stejn\u00e9m obdob\u00ed do\u0161lo v \u010cSR k rozep\u0159i mezi experty, n\u00e1sledkem toho se Z. V. Tobolka s n\u011bkolika kolegy odd\u011blil a zalo\u017eil novou knihovnickou organizaci se jm\u00e9nem \u010ceskoslovensk\u00e1 knihov\u011bdn\u00e1 spole\u010dnost. Jejich hlavn\u00ed \u010dinnost\u00ed byla snaha o zv\u00fd\u0161en\u00ed teoretick\u00e9 \u00farovn\u011b, po\u0159\u00e1dali p\u0159edev\u0161\u00edm odborn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, exkurze apod. Situace se nel\u00edbila J. Mahenovi, kter\u00fd 16. 6. 1935 sjednotil dv\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed knihovnick\u00e9 spole\u010dnosti, tedy Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch knihovn\u00edk\u016f a Spolek ve\u0159ejn\u00fdch obecn\u00fdch knihovn\u00edk\u016f, do jedn\u00e9 spole\u010dnosti pod n\u00e1zvem \u00dast\u0159edn\u00ed spolek \u010deskoslovensk\u00fdch knihovn\u00edk\u016f.\nV roce 1935 ve\u0161lo v platnost vl\u00e1dn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed o povinn\u00fdch v\u00fdtisc\u00edch, av\u0161ak ty se dost\u00e1valy jen do velk\u00fdch akademick\u00fdch knihoven. D\u00edky knihovn\u00edmu z\u00e1konu z roku 1919 vznikaly i knihovny pro jazykov\u00e9 men\u0161iny (p\u0159edev\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00e9). Po n\u00e1stupu nacion\u00e1ln\u00edch socialist\u016f k moci v N\u011bmecku v\u0161ak n\u011bmeck\u00e9 knihovny v \u010ceskoslovensku m\u011bly sp\u00ed\u0161e tendenci se odtrhnout a vymanit z \u010deskoslovensk\u00fdch norem. \u010ceskoslovensk\u00e1 elita vid\u011bla v kultu\u0159e mocn\u00fd n\u00e1stroj pro boj s nacistickou hrozbou, proto nejen v odborn\u00fdch periodik\u00e1ch za\u010daly pravideln\u011b vych\u00e1zet p\u0159\u00edsp\u011bvky, kter\u00e9 m\u011bly ukazovat nesmyslnost a krutost nacistick\u00e9ho re\u017eimu. Knihovna m\u011bla m\u00edt kulturn\u00ed posl\u00e1n\u00ed a povzbudit ve\u0159ejnou mor\u00e1lku. Pronacistick\u00e9 knihy a periodiky byly postupn\u011b zakazov\u00e1ny. Bohu\u017eel stejn\u00e1 tendence vzr\u016fstala i na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b, kdy henleinovci z n\u011bmeck\u00fdch knihoven vy\u0159azovali d\u00edla protinacistick\u00e1.\nPo Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b \u010ceskoslovensko ztratilo velk\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed v\u010detn\u011b knihoven. Dohromady to bylo 19 % odborn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch knihoven, 34,4 % ve\u0159ejn\u00fdch knihoven se 33,2 % v\u0161ech svazk\u016f. Za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed byly n\u011bkter\u00e9 knihy evakuov\u00e1ny, zbytek byl rozd\u00e1n mezi prchaj\u00edc\u00ed obyvatelstvo. Co se nestihlo zachr\u00e1nit, bylo zni\u010deno. Po obsazen\u00ed zbytku \u010cech a Moravy byla zavedena p\u0159\u00edsn\u00e1 cenzura a na d\u016fle\u017eit\u00e1 m\u00edsta byli dosazeni nacisti\u010dt\u00ed pracovn\u00edci.\nURBAN, Jan. Z\u00e1klady teorie n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2003, 423 s. ISBN 80-863-9572-3.\nHAMILTON, James D. Monetary factors in the great depression. Journal of Monetary Economics. 1987, vol. 19, issue 2, s. 145-169. DOI: 10.1016/0304-3932(87)90045-6. Dostupn\u00e9 z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0304393287900456\nOLSON, James Stuart. Historical dictionary of the Great Depression, 1929-1940. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2001, viii, 355 p. ISBN 03-133-0618-4.\nEDITOR, Robert F. Great events from history. Pasadena, Calif: Salem Press, 2007. ISBN 978-158-7654-459.\nCzechoslovak Fiscal Policies in the Great Depression. Economic History Review . 1979, vol. 32, issue 2, s. 228-240 . Dostupn\u00e9 z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=bth&AN=10184041&lang=cs&site=eds-live&scope=site\nMOCN\u00c1, Dagmar. \u010cerven\u00e1 knihovna: studie kulturn\u011b a liter\u00e1rn\u011b historick\u00e1 : pohled do d\u011bjin poklesl\u00e9ho \u017e\u00e1nru. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1996, 240 p. ISBN 80-718-5075-6.\nCEJPEK, Ji\u0159\u00ed, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAV\u00c1\u010cEK. D\u011bjiny knihoven a knihovnictv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a vybran\u00e9 kapitoly z obecn\u00fdch d\u011bjin: . Dotisk. Praha: Karolinum, 1998, 192 s. ISBN 80-7184-163-3.\nCAL\u00c1BEK, Leopold. Administrativn\u00ed p\u0159\u00edru\u010dka pro lidov\u00fdchovn\u00e9 pracovn\u00edky a knihovn\u00edky. 2., dopl. a p\u0159eprac. vyd. V Praze: Masaryk\u016fv lidov\u00fdchovn\u00fd \u00fastav, 1928, 227 s.\n\u010cesk\u00e1 osv\u011bta: list v\u011bnovan\u00fd z\u00e1jm\u016fm ve\u0159ejn\u00e9ho knihovnictv\u00ed a organisaci lidov\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Praha: St\u00e1tn\u00ed nakladatelstv\u00ed, 1904-1948. ISSN 1803-0831. Periodicita nen\u00ed zn\u00e1ma.\nIndex: let\u00e1k kulturn\u00ed informace. Brno: Index, 1929-1939.", "<<>>: Co je Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale klub\u016f 2007? <<>>: Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale klub\u016f 2007 se hr\u00e1lo od 7. prosince do 16. prosince 2007 v Japonsku.\nV\u00edt\u011bzem se stal AC Mil\u00e1n.", "<<>>: Co je Sklabi\u0148a? <<>>: Sklabi\u0148a je obec na Slovensku v okrese Martin le\u017e\u00edc\u00ed na \u00fapat\u00ed Velk\u00e9 Fatry.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1242.\nObec se nach\u00e1z\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 484 metr\u016f a rozkl\u00e1d\u00e1 se na plo\u0161e 11,069 km\u00b2. K 31. prosinci roku 2017 \u017eilo v obci 625 obyvatel.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sklabi\u0148a na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nLACKO, Richard. Sklabi\u0148a: Z pr\u00edle\u017eitosti 750. v\u00fdro\u010dia prvej p\u00edsomnej zmienky. : , 1992.", "<<>>: Co je Patrik \u0160tefan? <<>>: Patrik \u0160tefan (* 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1980 P\u0159\u00edbram) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed hokejista. Nastupoval na pozici \u00fato\u010dn\u00edka. Pat\u0159il k velk\u00fdm talent\u016fm \u010desk\u00e9ho hokeje, kari\u00e9ru v\u0161ak ukon\u010dil p\u0159ed\u010dasn\u011b ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f.\nPatrik \u0160tefan zah\u00e1jil svou extraligovou kari\u00e9ru v roce 1997 v t\u00fdmu HC Sparta Praha. V roce 1998 p\u0159estoupil do severoamerick\u00e9 ni\u017e\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee IHL (t\u00fdm Long Beach Ice Dogs). Od roku 1999 pravideln\u011b nastupoval v NHL za t\u00fdm Atlanta Thrashers, kter\u00fd si ho vybral jako jedni\u010dku draftu v roce 1999. V dob\u011b v\u00fdluky v NHL v sez\u00f3n\u011b 2004/2005 hr\u00e1val ve Finsku za Ilves Tampere. Na podzim 2006 byl vym\u011bn\u011bn spolu s Jaroslavem Modr\u00fdm za Niko Kapanena do Dallasu, kde odehr\u00e1l jednu sez\u00f3nu. Ten u\u017e mu po skon\u010den\u00ed kontraktu dal\u0161\u00ed smlouvu nenab\u00eddl. Pot\u00e9 se musel vr\u00e1tit do Evropy. Podepsal smlouvu s SC Bern ve \u0160v\u00fdcarsku. Odehr\u00e1l v\u0161ak jen t\u0159i utk\u00e1n\u00ed a dne 7. \u0159\u00edjna 2007 ozn\u00e1mil ukon\u010den\u00ed kari\u00e9ry ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u016fsob\u00ed jako hr\u00e1\u010dsk\u00fd agent v Laguna Beach v Kalifornii.\n\u0160tefana si zvolil t\u00fdm Atlanta Thrashers, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 nov\u00e1\u010dkem draftu v roce 1999. Skauti ten rok favorizovali p\u0159edev\u0161\u00edm bratry Sediny av\u0161ak ti dali d\u0159\u00edve najevo, \u017ee budou hr\u00e1t pouze spolu. Atlanta, kter\u00e1 m\u011bla pr\u00e1vo prvn\u00ed volby proto zvolila Patrika \u0160tefana. Skauti Atlanty v n\u011bm vid\u011bli hr\u00e1\u010de podobn\u00e9ho typu jak\u00fdm byl Bobby Hol\u00edk. Tedy ne\u00fanavn\u00e9ho, pracovit\u00e9ho hokejistu s ide\u00e1ln\u00edmi fyzick\u00fdmi parametry a \u0161ikovn\u00fdma rukama. Neuv\u00e1\u017eili v\u0161ak jeho odolnost v\u016f\u010di zran\u011bn\u00edm. M\u011bl za sebou ji\u017e t\u0159i ot\u0159esy mozku a celou jeho kari\u00e9ru v NHL ho prov\u00e1zely zdravotn\u00ed probl\u00e9my. D\u00e1le ne\u017e na pozici t\u0159et\u00edho centra nedosp\u011bl. Proto je spole\u010dn\u011b s Kana\u010fanem Daiglem a Ameri\u010danem DiPietrem \u0159azen jako nejhor\u0161\u00ed prvn\u00ed volba draftu NHL.Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm po\u010dinem v jeho kari\u00e9\u0159e NHL se stala smoln\u00e1 ud\u00e1lost ze z\u00e1pasu Dallasu s Edmontonem v lednu roku 2007. \u0160tefan jel s\u00e1m na pr\u00e1zdnou br\u00e1nu, a vlivem \u0161patn\u011b upraven\u00e9ho ledu netrefil z jednoho metru pr\u00e1zdnou branku a spadl na led. Protihr\u00e1\u010d n\u00e1sledn\u011b odehr\u00e1l puk k Ale\u0161i Hemsk\u00e9mu a ten 2 sekundy p\u0159ed koncem vyrovnal.\nDebut v NHL - 2. \u0159\u00edjna 1999 (Atlanta Thrashers proti New Jersey Devils)\nPrvn\u00ed asistence v NHL - 2. \u0159\u00edjna 1999 (Atlanta Thrashers proti New Jersey Devils)\nPrvn\u00ed g\u00f3l v NHL - 9. \u0159\u00edjna 1999 (Atlanta Thrashers proti Buffalo Sabres, brank\u00e1\u0159i Dominiku Ha\u0161kovi)\nPatrik \u0160tefan \u2013 statistiky na Hockeydb.com (anglicky)\nPatrik \u0160tefan \u2013 statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)\nPatrik \u0160tefan \u2013 statistiky na NHL.com (anglicky)\nPatrik \u0160tefan \u2013 statistiky na Legendsofhockey.net (anglicky)\nPatrik \u0160tefan \u2013 statistiky na Hokej.", "<<>>: Co je Lad\u00edn? <<>>: Lad\u00edn je vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Konice v okrese Prost\u011bjov. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2 km na sever od Konice. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 55 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 88 obyvatel.Lad\u00edn je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 1,19 km2.\nV\u00fdvoj po\u010dtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti uv\u00e1d\u00ed tabulka n\u00ed\u017ee, ve kter\u00e9 se zobrazuje i p\u0159\u00edslu\u0161nost jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed k obci \u010di n\u00e1sledn\u00e9 odtr\u017een\u00ed.", "<<>>: Co je Jan Orgon\u00edk? <<>>: Jan Orgon\u00edk (* 21. \u0159\u00edjna 1964) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce.\nHr\u00e1l za Spartu Praha, na vojn\u011b za VTJ T\u00e1bor, vr\u00e1til se do Sparty a potom ode\u0161el do TJ JZD Slu\u0161ovice. I kdy\u017e se nikdy trvale neprosadil do z\u00e1kladn\u00ed sestavy, z\u00edskal se Spartou t\u0159ikr\u00e1t mistrovsk\u00fd titul. V Poh\u00e1ru mistr\u016f evropsk\u00fdch zem\u00ed nastoupil ve 2 utk\u00e1n\u00edch. V \u010deskoslovensk\u00e9 lize nastoupil ve 34 utk\u00e1n\u00edch a dal 1 g\u00f3l.\nWorldfootball.", "<<>>: Co je Pavel Matela? <<>>: Pavel Matela (* 19. \u010dervence 1975 Brunt\u00e1l) je \u010desk\u00fd fotograf, pedagog a um\u011blec.\nNarodil se v Brunt\u00e1le, d\u011btstv\u00ed pro\u017eil ve Vrbn\u011b pod Prad\u011bdem. Vystudoval um\u011blecko-\u0159emesln\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed skla na Glass School v Nov\u00e9m Boru, fotografii na ITF v Opav\u011b a vizu\u00e1ln\u00ed studia na FUD v \u00dast\u00ed nad Labem. Absolvoval dlouhodob\u00e9 st\u00e1\u017ee v University of Derby (UK), Melkweg (NL) a Umprum.\nZa\u010d\u00ednal jako technolog a hu\u0165mistr ve skl\u00e1rn\u00e1ch na um\u011bleck\u00e9 ru\u010dn\u00ed sklo (Egermann Exbor, Crystalex a.s., Kl\u00e1ra hu\u0165, Ber\u00e1nek s.r.o.), kde se specializoval na technologii barven\u00ed skla a p\u00e1nvov\u00e9 pece. Od roku 2000 p\u016fsobil jako profesion\u00e1ln\u00ed fotograf a lektor fotografie (Pra\u017esk\u00e1 fotografick\u00e1 \u0161kola, Prague Center for Further Education, SUP\u0160 Plze\u0148, \u0160kola kreativn\u00ed fotografie, ZU\u0160 Praha 9, Cyrilometod\u011bjsk\u00e1 teologick\u00e1 fakulta ) a zalo\u017eil vlastn\u00ed studio a fotografickou \u0161kolu Matela Studio (d\u0159\u00edve Studio PvM). Pracoval tak\u00e9 jako fotoeditor den\u00edku Mlad\u00e1 fronta DNES a autorizovan\u00e1 osoba v N\u00e1rodn\u00ed soustav\u011b kvalifikac\u00ed.\nV roce 2014 zalo\u017eil um\u011bleck\u00e9 centrum Bohemia Farmstudio na Koko\u0159\u00ednsku, kde p\u016fsob\u00ed jako produk\u010dn\u00ed a um\u011bleck\u00fd \u0159editel.\nV oboru skl\u00e1\u0159stv\u00ed znovuo\u017eivil technologie barven\u00ed vz\u00e1cn\u00fdmi zeminami (neodym, praseodym), realizoval n\u011bkolik v\u00fdtvarn\u00fdch n\u00e1vrh\u016f a skl\u00e1\u0159sk\u00fdch pec\u00ed.\nVe voln\u00e9 um\u011bleck\u00e9 tvorb\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm fotografii, video a site-specific instalace. Zab\u00fdv\u00e1 se tak\u00e9 hudbou a poezi\u00ed (dv\u011b autorsk\u00e1 alba a dv\u011b sb\u00edrky). Jeho um\u011bleck\u00e9 projekty jsou v\u00fdrazn\u011b intermedi\u00e1ln\u00ed a obsahuj\u00ed prvky komiky. Vystavuje od roku 1998 v \u010cesku i zahrani\u010d\u00ed (Bratislava, Triglav, V\u00edde\u0148, Brusel, Budape\u0161\u0165, Tampere, Amsterdam, Denver, Brisbane).\nMATELA, Pavel. Intermedialita fotografie. \u00dast\u00ed nad Labem, 2017. diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce (Ph.D.). UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYN\u011a V \u00daST\u00cd NAD LABEM. Fakulta um\u011bn\u00ed a designu\nTob\u011b, t\u0159eba pr\u00e1v\u011b (vlastn\u00ed n\u00e1klad, 1999)\n \nMatela Studio Archivov\u00e1no 17. 12. 2020 na Wayback Machine.\nFarmstudio\nVoln\u00e1 tvorba\nPavel Matela: Kandid\u00e1t na prezidenta - rozhovor Font 1/2012\nPavel Matela: V\u0161ichni jsme m\u00edstn\u00ed - rozhovor Divadeln\u00ed noviny\nPavel Matela: Rekonstruovat budu do konce \u017eivota - rozhovor Agosto Foundation\nM\u00e1\u0161 to \u0161el / skl\u00e1\u0159sko-hudebn\u00ed performance\nFotograf Magazine - Reunion of strangers\nPavel Matela v informa\u010dn\u00edm syst\u00e9mu abART\n\u010cernob\u00edl\u00e9 vid\u011bn\u00ed - hud.", "<<>>: Co je Pob\u0159e\u017e\u00ed Koster? <<>>: Pob\u0159e\u017e\u00ed Koster (nestoj\u00ed-li v\u00fdraz na za\u010d\u00e1tku v\u011bty, p\u00ed\u0161e se slovo \u201epob\u0159e\u017e\u00ed\u201c s mal\u00fdm p\u00edsmenem; anglicky Skeleton Coast, portugalsky Costa dos Esqueletos) je ozna\u010den\u00ed asi 500 km dlouh\u00e9ho \u00faseku atlantick\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed na severu Namibie (mezi pohrani\u010dn\u00ed \u0159ekou Kunene a m\u011bstem Swakopmund). Je to jedno z nejnehostinn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst na sv\u011bt\u011b, domorodci ho v jazyce nama ozna\u010duj\u00ed jako \u201eM\u00edsto, kter\u00e9 B\u016fh stvo\u0159il v hn\u011bvu\u201c. Studen\u00fd Benguelsk\u00fd proud br\u00e1n\u00ed vlhk\u00e9mu oce\u00e1nsk\u00e9mu vzduchu v p\u0159\u00edstupu k pevnin\u011b, proto sr\u00e1\u017eky v oblasti nep\u0159esahuj\u00ed 10 mm ro\u010dn\u011b. \u010cast\u00e9 jsou mlhy a siln\u00fd v\u00edtr. Pob\u0159e\u017e\u00ed je tvo\u0159eno vysok\u00fdmi p\u00edse\u010dn\u00fdmi dunami. Pob\u0159e\u017e\u00ed Koster zasahuje na \u00fazem\u00ed Kaokoveldu, ob\u00fdvan\u00e9ho Himby, a Damaralandu, nazvan\u00e9ho podle p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f kmene Damar\u016f.\nPob\u0159e\u017e\u00ed Koster dostalo sv\u016fj n\u00e1zev jak podle \u010detn\u00fdch koster lachtan\u016f a velryb, tak podle vrak\u016f ztroskotan\u00fdch lod\u00ed. Pokud n\u011bkter\u00e9 plavidlo uv\u00edzlo na m\u011bl\u010din\u011b u pob\u0159e\u017e\u00ed Koster, byla jeho pos\u00e1dka v pasti: na voln\u00e9 mo\u0159e se nemohla dostat kv\u016fli siln\u00e9mu p\u0159\u00edboji a ve vnitrozem\u00ed byla Namibsk\u00e1 pou\u0161\u0165 bez zdroj\u016f vody a potravy.\n\u010c\u00e1st pob\u0159e\u017e\u00ed Koster o rozloze 16 845 km\u00b2 byla vyhl\u00e1\u0161ena n\u00e1rodn\u00edm parkem (anglicky Skeleton Coast Park). Do oblasti severn\u011b od Torra Bay je vstup zak\u00e1z\u00e1n, ale po\u0159\u00e1daj\u00ed se tam vyhl\u00eddkov\u00e9 lety .\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nMartina Svobodov\u00e1: Sm\u00edch a pl\u00e1\u010d Afriky. Euromedia Group, Praha 2011. ISBN 978-80-242-2982-9, s. 136-138\n \nhttp://www.namibweb.com/skeleton.htm\nhttp://www.infoglobe.", "<<>>: Co je Zlat\u00fd klas 1983? <<>>: \u010ctrn\u00e1ct\u00fd ro\u010dn\u00edk poh\u00e1ru o Zlat\u00fd klas v ledn\u00edm hokeji se konal od 31. srpna \u2013 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Z\u00fa\u010dastnili se \u010dty\u0159i t\u00fdmy. Mu\u017estva se utkala jednokolov\u00fdm syst\u00e9mem ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm.\n \u010ceskoslovensko \u2013 I\u017estal I\u017eevsk 3:1 (1:0, 2:0, 0:1)\n31. srpna 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: R\u016f\u017ei\u010dka, Liba, Pa\u0161ek - Savcilin.\nRozhod\u010d\u00ed: Jirka - Bou\u0161ka, Simandl (TCH)\nVylou\u010den\u00ed: 12:11 (1:1, 1:0) nav\u00edc R\u016f\u017ei\u010dka na 10 min.\n \u010ceskoslovensko \u2013 Motor \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 5:1 (3:0, 1:0, 1:1)\n1. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: Korbela, V. Luk\u00e1\u010d 2, \u0160ejba, Chalupa - Ondrejec.\nRozhod\u010d\u00ed: Okoli\u010d\u00e1ny - \u0160ejda, Rej\u010d (TCH)\nVylou\u010den\u00ed: 7:8\n I\u017estal I\u017eevsk - SC Dynamo Berlin 4:2 (1:1, 1:0, 2:1)\n1. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: Konrakov, Vefelov, Abramov, Batulin \u2013 Graul, Frenzel.\nRozhod\u010d\u00ed: \u0160utka \u2013 Turek, Fr\u00e1\u0148a (TCH)\nVylou\u010den\u00ed: 7:5\n \u010ceskoslovensko \u2013 SC Dynamo Berlin 9:1 (1:0, 3:1, 5:0)\n2. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: R\u016f\u017ei\u010dka 3, F. Musil, Richter, Rusn\u00e1k, Caldr, L\u00e1la, Chalupa - Radant.\nRozhod\u010d\u00ed: Kok\u0161 - Bor\u0161ek, Bambic (TCH)\nVylou\u010den\u00ed: 4:8 (3:1)\n\u010cSSR: \u0160indel - Kadlec, Ho\u0159ava, Chalupa, Ben\u00e1k, Uv\u00edra - \u0160ejba, Liba, F. Musil - L\u00e1la, Svozil, \u010cern\u00edk (41. Kl\u00edma) - Rusn\u00e1k, V. Luk\u00e1\u010d, Janeck\u00fd - Korbela, R\u016f\u017ei\u010dka, Richter - Dud\u00e1\u010dek, Pa\u0161ek, Caldr.\n Motor \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - I\u017estal I\u017eevsk 7:2 (0:1, 4:1, 3:0)\n3. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: Bo\u017eek 4, Kolda, Kostourek, Li\u0161ka \u2013 Semionov, Batulin.\n Motor \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - SC Dynamo Berlin 2:3 (1:0, 1:2, 0:1)\n4. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice\nBranky: Bo\u017eek, Kostourek \u2013 Kuhnke, R. Peters, Proske.\nHokejov\u00e1 ro\u010denka 1983/84 - Ferdinand Kr\u00e1lovi\u010d, \u0160port 1983\nMal\u00e1 encyklopedie ledn\u00edho hokeje \u2013 Karel Gut, V\u00e1clav Pacina, Olympia 1986\n(\u010desky) Arch\u00edv \u010dasopis\u016f\n(francouzsky) hockeyarchives.info/\n(anglicky) hokej.snt.cz/ Archivov\u00e1no 24. 4. 2013 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Bungar andamansk\u00fd? <<>>: Bungar duhov\u00fd (Bungarus andamanensis) je \u0161patn\u011b zn\u00e1m\u00fd druh jedovat\u00e9ho hada z \u010deledi kor\u00e1lovcovit\u00ed (Elapidae) a rodu bungar (Bungarus). V\u011bdecky byl pops\u00e1n teprve v roce 1978, a to na z\u00e1klad\u011b n\u011bkolika vzork\u016f ze sb\u00edrek organizace Zoological Survey of India (\u201eZoologick\u00fd pr\u016fzkum Indie\u201c), kter\u00e9 byly zpo\u010d\u00e1tku p\u0159ipisov\u00e1ny druhu bungar modrav\u00fd (Bungarus caeruleus).Tento tmav\u011b zbarven\u00fd had, zdoben\u00fd n\u011bkolika des\u00edtkami sv\u011btl\u00fdch prstenc\u016f, se endemitn\u011b vyskytuje na n\u011bkolika Andamansk\u00fdch ostrovech v Beng\u00e1lsk\u00e9m z\u00e1livu. Dor\u016fst\u00e1 d\u00e9lky a\u017e 1 m. Jeho p\u0159irozen\u00fdm stanovi\u0161t\u011bm jsou prim\u00e1rn\u00ed a druhotn\u00e9 poloopadav\u00e9 a st\u00e1lezelen\u00e9 tropick\u00e9 lesy, m\u016f\u017ee pronikat i do obd\u011bl\u00e1van\u00fdch oblast\u00ed. Lov\u00ed z\u0159ejm\u011b jin\u00e9 druhy had\u016f, men\u0161\u00ed je\u0161t\u011brky, mo\u017en\u00e1 i hlodavce. Mezin\u00e1rodn\u00ed svaz ochrany p\u0159\u00edrody (IUCN) mu p\u0159isuzuje status t\u00e9m\u011b\u0159 ohro\u017een\u00e9ho druhu.Podobn\u011b jako dal\u0161\u00ed z\u00e1stupci rodu bungar je nejsp\u00ed\u0161 i bungar andamansk\u00fd vybaven siln\u00fdm jedem, a\u010dkoli z v\u011bdeck\u00e9ho hlediska nebyly jeho slo\u017een\u00ed a \u00fa\u010dinky pops\u00e1ny. Neexistuj\u00ed ani \u017e\u00e1dn\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed zpr\u00e1vy o smrteln\u00fdch u\u0161tknut\u00edch lid\u00ed.", "<<>>: Co je Gary Robertson? <<>>: Gary David Robertson (* 12. dubna 1950, Oamaru, Nov\u00fd Z\u00e9land) je b\u00fdval\u00fd novoz\u00e9landsk\u00fd vesla\u0159. Na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1972 v Mnichov\u011b se stal na osm\u011b olympijsk\u00fdm v\u00edt\u011bzem.\nGary Robertson v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\nProfil na worldrowing.", "<<>>: Co je Hl\u00eddac\u00edPes.org? <<>>: Hl\u00eddac\u00edPes.org je \u010desk\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 zpravodajsk\u00e9 m\u00e9dium. Zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm politick\u00fdmi t\u00e9maty, zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm moci a probl\u00e9my \u00farovn\u011b demokracie v \u010cesku. Bylo zalo\u017eeno v dubnu 2014 Ond\u0159ejem Neumannem. Je napojeno na \u201e\u00dastav nez\u00e1visl\u00e9 \u017eurnalistiky\u201c, kter\u00fd vznikl s podporou Nada\u010dn\u00edho fondu \u010desk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f. Jedn\u00e1 se o reakci na tehdej\u0161\u00ed zm\u011bny v majetkov\u00e9 struktu\u0159e \u010desk\u00fdch ti\u0161t\u011bn\u00fdch m\u00e9di\u00ed \u2013 zejm\u00e9na na vliv Andreje Babi\u0161e a na \u00fasporn\u00e1 opat\u0159en\u00ed v t\u011bchto tiskov\u00fdch org\u00e1nech, kter\u00e1 \u00fadajn\u011b zt\u011b\u017euj\u00ed investigativn\u00ed pr\u00e1ci novin\u00e1\u0159\u016f. Obsah vytv\u00e1\u0159ej\u00ed redakto\u0159i Robert B\u0159e\u0161\u0165an, Robert Maleck\u00fd, Vojt\u011bch Berger, Tereza Engelov\u00e1 a extern\u00ed p\u0159isp\u011bvatel\u00e9, mezi nimi\u017e jsou nap\u0159\u00edklad Adam Drda, Jan Urban, Mojm\u00edr Hampl, a dal\u0161\u00ed.\n\u00dastav m\u00e1 spr\u00e1vn\u00ed radu, kter\u00e1 za projekt zodpov\u00edd\u00e1. P\u0159edsedkyn\u00ed se stala Lenka \u010cern\u00e1, d\u00e1le v rad\u011b zasedaj\u00ed Ivana Millerov\u00e1, novin\u00e1\u0159 Michal Musil, odborn\u00edk na medi\u00e1ln\u00ed a autorsk\u00e9 pr\u00e1vo Ale\u0161 Rozehnal a Michal Ury\u010d.Texty redakto\u0159i bu\u010f sami publikuj\u00ed \u010di je dod\u00e1vaj\u00ed vybran\u00fdm m\u00e9di\u00edm. Web se zam\u011b\u0159uje na investigativn\u00ed \u017eurnalistiku. Mezi tematick\u00e9 okruhy, jim\u017e se pr\u016fb\u011b\u017en\u011b v\u011bnuje, pat\u0159\u00ed mj. hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a politick\u00e9 z\u00e1jmy Ruska a \u010c\u00edny v \u010cesk\u00e9 republice, m\u00e9dia ve st\u00ednu velk\u00fdch podnikatel\u016f, ob\u010dansk\u00e1 pr\u00e1va a svobody, energetika a jej\u00ed budoucnost, pravidla vytv\u00e1\u0159en\u00e1 Evropskou uni\u00ed a datov\u00e1 \u017eurnalistika.\nProjekt je financov\u00e1n z dar\u016f, v po\u010d\u00e1tku jej podporoval Nada\u010dn\u00ed fond \u010desk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f, kter\u00fd zalo\u017eili podnikatel Jaroslav Veverka (spole\u010dnost Noen), p\u0159edseda p\u0159edstavenstva Sigma Group Milan \u0160imonovsk\u00fd a \u0161\u00e9f firmy AC Technologies Ji\u0159\u00ed \u0160losr. Tato Nadace u\u017e ale \u010dinnost d\u00e1le nevykazuje.\nProjekt podporuje formou grant\u016f nap\u0159\u00edklad Nada\u010dn\u00ed fond na podporu nez\u00e1visl\u00e9 \u017eurnalistiky, pen\u00edze z\u00edsk\u00e1v\u00e1 i z crowdfundingu, p\u0159\u00edm\u00fdch dar\u016f \u010dten\u00e1\u0159\u016f i prost\u0159ednictv\u00edm speci\u00e1ln\u00edch ti\u0161t\u011bn\u00fdch publikac\u00ed (Mapa \u010desk\u00e9 justice, ZE-MAN, Babi\u0161...). D\u00e1le redakce p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b prod\u00e1v\u00e1 obsah a anal\u00fdzy dal\u0161\u00edm redakc\u00edm, i v zahrani\u010d\u00ed. V roce 2015 spolupracovala s m\u00e9dii \u010cesk\u00e1 justice, \u010cesk\u00fd rozhlas, Datov\u00e1 \u017eurnalistika, Echo24, EurActiv, Forbes, Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 noviny, Houpac\u00ed osel, Kohovolit.eu, Medi\u00e1\u0159, Nadace Open society fund, P\u0159\u00edtomnost, Report\u00e9r, Samizdat \u2013 datov\u00e1 \u017eurnalistika a T\u00fdden.\nWeb Hl\u00eddac\u00ed pes vznikl v dubnu 2014, tedy je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e byla zalo\u017eena neziskov\u00e1 organizace zvan\u00e1 \u201e\u00dastav nez\u00e1visl\u00e9 \u017eurnalistiky\u201c. Tu v z\u00e1\u0159\u00ed 2014 uvedl v \u017eivot Ond\u0159ej Neumann a stal se jej\u00edm \u0159editelem. Na den lidsk\u00fdch pr\u00e1v 10. prosince 2014 se ze soukrom\u00e9ho blogu stal zpravodajsk\u00fd web.V lednu 2015 se \u0161\u00e9fredaktorem webu, kter\u00fd p\u016fsobil ji\u017e pod n\u00e1zvem Hl\u00eddac\u00ed pes, stal Robert B\u0159e\u0161\u0165an. V \u010dervnu 2017 byla spu\u0161t\u011bna nov\u00e1 modern\u011bj\u0161\u00ed podoba webu. Vznikly tak\u00e9 dv\u011b nov\u00e9 region\u00e1ln\u00ed pobo\u010dky (\u201emutace\") pro Olomouc a \u00dast\u00ed nad Labem. C\u00edlem t\u011bchto nov\u00fdch verz\u00ed je zam\u011b\u0159it se na politiku v kraj\u00edch \u010ceska mimo Prahu.\n2015 Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 cena \u2013 psan\u00e1 \u017eurnalistika, Robert B\u0159e\u0161\u0165an za \u010dl\u00e1nek \u201eJestli si n\u00e1s Rusko koup\u00ed\u201c\n2015 K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lupa \u2013 kategorie Obsahov\u00e1 inspirace, 2. m\u00edsto\n2016 Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 cena \u2013 Redakce Hl\u00eddac\u00edPes.org za s\u00e9rii text\u016f k \u010d\u00ednsk\u00e9 spole\u010dnost CEFC\n2016 K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 lupa \u2013 kategorie Obsahov\u00e1 inspirace 2. m\u00edsto, kategorie Zpravodajstv\u00ed, 7.", "<<>>: Co je Litomy\u0161lsk\u00fd \u00faval? <<>>: Litomy\u0161lsk\u00fd \u00faval je geomorfologick\u00fd okrsek v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Lou\u010densk\u00e9 tabule, le\u017e\u00edc\u00ed v okresech \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed a Svitavy v Pardubick\u00e9m kraji.\n\u00dazem\u00ed okrsku se nach\u00e1z\u00ed zhruba mezi s\u00eddly T\u00fdni\u0161\u0165ko (na severoz\u00e1pad\u011b), Choce\u0148 (na severu), Vod\u011brady a Mikule\u010d (na v\u00fdchod\u011b), Vendol\u00ed (na jihov\u00fdchod\u011b), Sebranice (na jihu), Vidlat\u00e1 Se\u010d a Javorn\u00edk (na z\u00e1pad\u011b). Uvnit\u0159 okrsku le\u017e\u00ed tituln\u00ed m\u011bsto Litomy\u0161l, dal\u0161\u00ed m\u011bsto Vysok\u00e9 M\u00fdto, v\u011bt\u0161\u00ed obce Doln\u00ed \u00dajezd, Os\u00edk, Janov a \u010cist\u00e1, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obec Sloupnice.\nOkrsek Litomy\u0161lsk\u00fd \u00faval (dle zna\u010den\u00ed Jarom\u00edra Demka VIC\u20133B\u20134) geomorfologicky n\u00e1le\u017e\u00ed do celku Svitavsk\u00e1 pahorkatina a podcelku Lou\u010densk\u00e1 tabule.Podle alternativn\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed Balatky a Kalvody se Litomy\u0161lsk\u00fd \u00faval d\u00e1le \u010dlen\u00ed na podokrsky: Trst\u011bnick\u00fd \u00faval na z\u00e1pad\u011b, Sloupnick\u00fd \u00faval na v\u00fdchod\u011b a Vysokom\u00fdtsk\u00e1 kotlina na severu.\n\u00daval soused\u00ed s dal\u0161\u00edmi okrsky Svitavsk\u00e9 pahorkatiny: Vraclavsk\u00fd h\u0159bet a Novohradsk\u00e1 stup\u0148ovina na z\u00e1pad\u011b, Poli\u010dsk\u00e1 tabule na jihu, Kozlovsk\u00fd h\u0159bet na v\u00fdchod\u011b. D\u00e1le soused\u00ed s celky Orlick\u00e1 tabule na severu a V\u00fdchodolabsk\u00e1 tabule na severoz\u00e1pad\u011b.\nNejvy\u0161\u0161\u00edm bodem Litomy\u0161lsk\u00e9ho \u00favalu je vrstevnice (525 m n. m.) na ji\u017en\u00edm pomez\u00ed s Poli\u010dskou tabul\u00ed a Kozlovsk\u00fdm h\u0159betem.\nGeomorfologick\u00e1 mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al.", "<<>>: Co je Sportovn\u00ed gymnastika na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1896? <<>>: Sportovn\u00ed gymnastika na Letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1896 prob\u00edhaly 9. dubna do 11. dubna 1896. Sout\u011b\u017e\u00ed se celkem z\u00fa\u010dastnilo 71 mu\u017e\u016f z 8 zem\u00ed.\n \nV\u00fdsledky na sports-reference.com Archivov\u00e1no 3. 3. 2009 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Kapli\u010dky? <<>>: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Kapli\u010dky je zanikl\u00fdm \u00fazemn\u00edm spole\u010denstv\u00edm \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f v r\u00e1mci \u010deskokrumlovsk\u00e9ho vikari\u00e1tu \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 diec\u00e9ze.\nPleb\u00e1nie byla z\u0159\u00edzena v roce 1377. Duchovn\u00ed spr\u00e1vu zde p\u0159evzali od roku 1642 vy\u0161ebrod\u0161t\u00ed cisterci\u00e1ci. Farn\u00ed kostel sv. Jana a Pavla byl postaven jako novostavba v roce 1896. Obec Kapli\u010dky byla po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce administrativn\u011b zru\u0161ena a pozd\u011bji v\u010detn\u011b kostela zbour\u00e1na. N\u00e1zev Kapli\u010dky byl druhotn\u011b p\u0159enesen na \u010d\u00e1st z\u00e1stavby obce Lou\u010dovice na \u00fazem\u00ed farnosti Kapli\u010dky s gotick\u00fdm fili\u00e1ln\u00edm kostelem sv. Old\u0159icha.\nB\u00fdval\u00e1 farnost Kapli\u010dky byla za\u010dlen\u011bna do \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti Vy\u0161\u0161\u00ed Brod.", "<<>>: Co je Jasenov\u00e9? <<>>: Jasenov\u00e9 (ma\u010farsky Jeszenye, do roku 1907 Jaszen\u00f3) je obec v okrese \u017dilina na Slovensku. V roce 2011 zde \u017eilo 605 obyvatel.\nObec le\u017e\u00ed v Rajeck\u00e9 kotlin\u011b, asi 1 km severn\u011b od m\u011bsta Rajec ve sm\u011bru k \u017dilin\u011b. V\u00fdchodn\u00edm okrajem prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka Raj\u010danka, kter\u00e1 Jasenov\u00e9 odd\u011bluje od sousedn\u00ed obce K\u013ea\u010de.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1407. Nach\u00e1zel se zde \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel ze 14. stolet\u00ed, postaven\u00fd v gotick\u00e9m slohu, kter\u00fd byl pozd\u011bji dvakr\u00e1t p\u0159estav\u011bn, v obdob\u00ed baroka a v roce 1882 v novorom\u00e1nsk\u00e9m slohu. D\u00e1le se v Jasenov\u00e9m nach\u00e1z\u00ed \u0159\u00edmskokatolick\u00fd Kostel Bo\u017esk\u00e9ho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova, kter\u00fd byl budov\u00e1n od roku 1998 a posv\u011bcen v roce 2000. Z roku 1924 je kaple Bo\u017esk\u00e9ho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova. Jsou zde i dv\u011b k\u00farie z 19. stolet\u00ed.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jasenov\u00e9 na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Ignacy Daszy\u0144ski? <<>>: Ignacy Ewaryst Daszy\u0144ski (26. \u0159\u00edjna 1866 Zbara\u017e \u2013 31. \u0159\u00edjna 1936 Bystr\u00e1) byl rakousk\u00fd a polsk\u00fd politik, na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady, pozd\u011bji politik pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho samostatn\u00e9ho Polska (v listopadu 1918 kr\u00e1tce prvn\u00ed p\u0159edseda vl\u00e1dy Polska).\nV \u0159\u00edjnu 1892 pat\u0159il mezi prvn\u00ed organiz\u00e1tory Polsk\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany v Hali\u010di.Na konci 19. stolet\u00ed se zapojil i do celost\u00e1tn\u00ed politiky. Ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1897 byl zvolen do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celost\u00e1tn\u00ed z\u00e1konod\u00e1rn\u00fd sbor) za kurii v\u0161eobecnou, 2. volebn\u00ed obvod: Krakov. Za t\u00fd\u017e obvod usp\u011bl i ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1901. Ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1907, konan\u00fdch poprv\u00e9 podle v\u0161eobecn\u00e9ho a rovn\u00e9ho volebn\u00edho pr\u00e1va, poslancem zvolen nebyl, ale \u010dlenem parlamentu se stal ji\u017e 19. prosince 1907 pot\u00e9, co na mand\u00e1t v obvodu Slezsko 15 rezignoval Tadeusz Reger. Usedl do poslaneck\u00e9 frakce Klub polsk\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f. Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch do \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady roku 1911, tentokr\u00e1t za obvod Hali\u010d 11. Byl nyn\u00ed \u010dlenem parlamentn\u00ed frakce Polsk\u00fd klub. K roku 1911 se profesn\u011b uv\u00e1d\u00ed jako spisovatel. Poslancem byl a\u017e do z\u00e1niku monarchie.Od roku 1903 se \u00fa\u010dastnil kongres\u016f Socialistick\u00e9 internacion\u00e1ly. Byl stoupencem obnovy polsk\u00e9ho st\u00e1tu. Od roku 1912 spolupracoval s J\u00f3zefem Pi\u0142sudsk\u00fdm. Od roku 1912 redigoval polsk\u00fd soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fd den\u00edk Naprz\u00f3d v Krakov\u011b. Jeho politick\u00e1 kari\u00e9ra vyvrcholila po z\u00e1niku Rakouska-Uherska. Od 7. listopadu do 14. listopadu 1918 byl kr\u00e1tce p\u0159edsedou vl\u00e1dy Polsk\u00e9 republiky v Lublinu. 26. ledna 1919 byl zvolen za Polskou socialistickou stranu do Sejmu a op\u011btovn\u011b zde mand\u00e1t poslance z\u00edskal v roce 1922, 1928 a 1930. Od \u010dervence 1920 do ledna 1921 byl m\u00edstop\u0159edsedou vl\u00e1dy, kterou vedl Wincenty Witos. Od roku 1928 do roku 1930 byl p\u0159edsedou Sejmu a br\u00e1nil parlamentn\u00ed procedury p\u0159ed tlakem autoritativn\u00edho re\u017eimu J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho. V roce 1931 onemocn\u011bl a st\u00e1hl se z aktivn\u00ed politiky.", "<<>>: Co je Sojuz 18? <<>>: Sojuz 18 byla kosmick\u00e1 lo\u010f SSSR z roku 1975, kter\u00e1 se svou pos\u00e1dkou absolvovala let na Saljut 4, sov\u011btskou orbit\u00e1ln\u00ed stanici na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze Zem\u011b. K t\u00e9to stanici to byl druh\u00fd poveden\u00fd let s pos\u00e1dkou a p\u0159edch\u00e1zel mu nepoveden\u00fd start neregistrovan\u00e9ho Sojuzu. Podle katalogu COSPAR dostal tento let Sojuzu 18 ozna\u010den\u00ed 1975-044A a byl 54. registrovan\u00fdm letem kosmick\u00e9 lod\u011b s pos\u00e1dkou. Jej\u00ed volac\u00edm znakem byl KAVKAZ.\nDvou\u010dlennou pos\u00e1dku tvo\u0159ili tito kosmonauti:\n Pjotr Klimuk, 32 let, velitel lod\u011b, druh\u00fd kosmick\u00fd let\n Vitalij Sevas\u0165janov, 39 let, palubn\u00ed in\u017een\u00fdr, druh\u00fd let do vesm\u00edru\nLo\u010f odstartovala 24. kv\u011btna 1975 z kosmodromu Bajkonur s pomoc\u00ed stejnojmenn\u00e9 rakety Sojuz a dostala se na ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu ve v\u00fd\u0161i 193 \u2013 247 km nad Zem\u00ed s periodou 88 minut.\nPo t\u0159ech korekc\u00edch letov\u00e9 dr\u00e1hy na 5, 6 a 18 ob\u011bhu se poda\u0159ilo 25. kv\u011btna ru\u010dn\u00ed spojen\u00ed s orbit\u00e1ln\u00ed stanic\u00ed Saljut 4 a oba kosmonauti do n\u00ed p\u0159estoupili. Zde plnili p\u0159ipraven\u00e9 \u00fakoly cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce, od 25. kv\u011btna do 26. \u010dervence 1975. D\u00e9lkou sv\u00e9ho letu p\u0159ekonali p\u0159edchoz\u00ed sov\u011btsk\u00fd rekord (sv\u011btov\u00fd dr\u017eela pos\u00e1dka orbit\u00e1ln\u00ed stanice USA Skylabu 4). Stanice v t\u00e9 dob\u011b krou\u017eila nad Zem\u00ed ve v\u00fd\u0161ce 344 \u2013 356 km.\nPo po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch p\u0159\u00edprav\u00e1ch, kdy bylo nutn\u00e9 aktivovat stanici a v\u0161echny p\u0159\u00edstroje v\u010d.dovezen\u00fdch, byl \u010dtvrt\u00fd pracovn\u00ed den zah\u00e1jen experimenty OAZIS biologick\u00e9ho charakteru se semeny rostlin, regenerac\u00ed tekutin. Bylo prov\u00e1d\u011bno sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed \u0159ady oblast\u00ed SSSR. V dal\u0161\u00edch dnech n\u00e1sledovala astrofyzik\u00e1ln\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed r\u016fzn\u00fdch druh\u016f z\u00e1\u0159en\u00ed, byl tak\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n velk\u00fd slune\u010dn\u00ed dalekohled. Dal\u0161\u00edmi byly experimenty technick\u00e9, naviga\u010dn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed, orientace, prov\u011brky termoregula\u010dn\u00edho syst\u00e9mu stanice. Pos\u00e1dka denn\u011b piln\u011b cvi\u010dila a plnila \u0159adu l\u00e9ka\u0159sko-biologick\u00fdch experiment\u016f. Nepl\u00e1novan\u00fdm zpest\u0159en\u00edm pobytu bylo pozorov\u00e1n\u00ed n\u011bkolika velk\u00fdch slune\u010dn\u00edch erupc\u00ed \u010di st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdch oblak nad Zem\u00ed. Ka\u017ed\u00fd sedm\u00fd den m\u011bla pos\u00e1dka aktivn\u00ed odpo\u010dinek. Po\u010d\u00e1tky pracovn\u00edch dn\u00ed se posouvaly postupn\u011b se zm\u011bnami dr\u00e1hy stanice. Odpadky ze stanice byly v kontejnerech vyst\u0159elov\u00e1ny ze stanice voln\u011b do vesm\u00edru, p\u0159i sestupu atmosf\u00e9rou sho\u0159ely. V r\u00e1mci sov\u011btsko-americk\u00e9ho projektu ASTP/EPAS Apollo-Sojuz bylo n\u011bkolikr\u00e1t nav\u00e1z\u00e1no radiov\u00e9 spojen\u00ed. Z paluby bylo provedeno n\u011bkolik televizn\u00edch vys\u00edl\u00e1n\u00ed.\nDne 25. \u010dervence 1975 byla pomoc\u00ed motoru stanice upravena jej\u00ed ob\u011b\u017en\u00e1 dr\u00e1ha vy\u0161\u0161\u00ed (342-350 km) a den pot\u00e9 se od n\u00ed Sojuz 18 odpojil. O \u010dty\u0159i hodiny pozd\u011bji 26. \u010dervence kabina s kosmonauty p\u0159ist\u00e1la s pomoc\u00ed brzd\u00edc\u00edch motor\u016f a pad\u00e1kov\u00e9ho syst\u00e9mu na \u00fazem\u00ed Kazachst\u00e1nu, 56 km severov\u00fdchodn\u011b od m\u011bste\u010dka Arkalyk.Stanice Saljut 4 z\u016fstala na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze, pozd\u011bji zde byla je\u0161t\u011b bezpilotn\u00ed lo\u010f Sojuz 20.\nCel\u00e1 mise trvala 62 dn\u00ed, tedy 1511 hodin, b\u011bhem nich\u017e bylo vykon\u00e1no 993 oblet\u016f Zem\u011b.\nUdan\u00e1 startovac\u00ed hmotnost byla 6570 kg. Lo\u010f se obdobn\u011b jako ostatn\u00ed lod\u011b Sojuz skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed, kulovit\u00e9 orbit\u00e1ln\u00ed sekce, n\u00e1vratov\u00e9 kabiny a sekce p\u0159\u00edstrojov\u00e9. Lo\u010f byla vybavena spojovac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm.", "<<>>: Co je 2. \u010desk\u00e1 futsalov\u00e1 liga 2019/2020? <<>>: V souboj\u00edch 26. ro\u010dn\u00edku 2. \u010desk\u00e9 futsalov\u00e9 ligy 2019/20 se utkalo v z\u00e1kladn\u00ed \u010d\u00e1sti 23 t\u00fdm\u016f ve svou skupin\u00e1ch. Ve skupin\u011b V\u00fdchod 12 t\u00fdm\u016f, ve skupin\u011b Z\u00e1pad t\u00fdm\u016f 11. Ob\u011b skupiny se odehr\u00e1lo dvoukolov\u011b, v\u00edt\u011bzov\u00e9 skupin z\u00edskaj\u00ed pr\u00e1vo na postup do 1. ligy. Ob\u011b skupiny byly p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010deny po 21. kole kv\u016fli pandemii koronaviru. Ve skupin\u011b Z\u00e1pad si prvenstv\u00ed vybojoval FC Rapid \u00dast\u00ed nad Labem, kter\u00fd tak\u00e9 postoupil do 1. ligy 2020/21. Ve skupin\u011b V\u00fdchod mo\u017enost postoupit nevyu\u017eily t\u00fdmy SKUP Olomouc a SK Amor Klobou\u010dky Vy\u0161kov, postoupili tak t\u0159et\u00ed \u017dabin\u0161t\u00ed Vlci Brno.", "<<>>: Co je Albert Cricket Ground? <<>>: Albert Cricket Ground, tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako Albert Reserve a Warehouseman's Cricket Ground, je kriketov\u00fd stadion, na kter\u00e9m domovsk\u00e9 z\u00e1pasy hraje dru\u017estvo Victorie. Nach\u00e1z\u00ed se v melbournsk\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed \u010dtvrti St Kilda, australsk\u00e9ho spolkov\u00e9ho st\u00e1tu Victoria.\nV roce 1905 se na tomto sportovi\u0161ti konal prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk tenisov\u00e9ho grandslamu Australian Open, tehdy pod n\u00e1zvem \u201eAustralasian Championships\u201c. Historicky premi\u00e9rov\u00fd titul z\u00edskal Australan Rodney Heath, kter\u00fd ve fin\u00e1le porazil krajana Arthura Curtise ve \u010dty\u0159ech setech.\nAlbert Cricket Ground hostilo \u0159adu kriketov\u00fdch z\u00e1pas\u016f na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni, v\u010detn\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch turnaj\u016f. Debutov\u00e9 st\u0159etnut\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni tzv. first-class cricket, se zde odehr\u00e1lo v roce 1925 mezi t\u00fdmy Victorie a New South Wales Colts. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed takov\u00fd z\u00e1pas se zde konal a\u017e v roce 1970, ke kter\u00e9mu nastoupila \u017eensk\u00e1 dru\u017estva. V sez\u00f3n\u00e1ch 1988\u20131989 a 1990\u20131991 se na stadi\u00f3nu uskute\u010dnila tzv. Rose Bowl s\u00e9rie utk\u00e1n\u00ed, v r\u00e1mci \u017eensk\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho turnaje a pot\u00e9 se odehr\u00e1ly t\u0159i ud\u00e1losti v sez\u00f3n\u011b 1999\u20132000.V roce 2003 se zde nejd\u0159\u00edve konal mezist\u00e1tn\u00ed z\u00e1pas Austr\u00e1lie s Jihoafrickou republikou \u201eA\u201c, a n\u00e1sledn\u011b dva z\u00e1pasy s\u00e9rie mezi Bushrangers a Ji\u017en\u00ed Austr\u00e1li\u00ed. Pozd\u011bji v dan\u00e9m roce do\u0161lo ke st\u0159etnut\u00ed Tasmanian Tigers (tasm\u00e1nsk\u00fdch tygr\u016f) s dom\u00e1c\u00ed Victori\u00ed. Austr\u00e1lie se v r\u00e1mci s\u00e9rie Rose bowl 2004 utkala s Nov\u00fdm Z\u00e9landem, kdy\u017e jednou zv\u00edt\u011bzila a jednou ode\u0161la pora\u017eena.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Albert Cricket Ground na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je David Shore? <<>>: David Shore (* 3. \u010dervence 1959, London, Ontario, Kanada) je kanadsk\u00fd re\u017eis\u00e9r a scen\u00e1rista zn\u00e1m\u00fd svou produkc\u00ed pro televizn\u00ed spole\u010dnosti. P\u016fvodn\u00edm povol\u00e1n\u00edm je pr\u00e1vn\u00edk. Byl producentem mnoha epizod kultovn\u00edho televizn\u00edho seri\u00e1lu Sm\u011br jih a spolupracoval tak\u00e9 na seri\u00e1lech Rodinn\u00e9 pr\u00e1vo nebo Policie New York. Jeho pravd\u011bpodobn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed re\u017eis\u00e9rsk\u00fd po\u010din je televizn\u00ed seri\u00e1l z l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed Dr. House, za n\u011bj\u017e z\u00edskal n\u011bkolik presti\u017en\u00edch ocen\u011bn\u00ed.\nJako jedin\u00fd z rodiny je sou\u010d\u00e1st\u00ed televizn\u00edho pr\u016fmyslu. Jeho mlad\u0161\u00ed brat\u0159\u00ed, dvoj\u010data, jsou rab\u00edni. Vystudoval University of Toronto, kde studoval pr\u00e1va. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e se odst\u011bhoval do Los Angeles a dal se na dr\u00e1hu televizn\u00edho scen\u00e1risty, producenta a re\u017eis\u00e9ra vykon\u00e1val v Kanad\u011b advokacii.\nP\u0159edt\u00edm ne\u017e se stal producentem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho televizn\u00edho seri\u00e1lu Policie New York (pro TV ABC), za kter\u00fd dostal dv\u011b ceny Emmy, byl producentem seri\u00e1lu Sm\u011br jih. Jeho z\u0159ejm\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed po\u010din byla re\u017eie, sc\u00e9n\u00e1\u0159 a produkce televizn\u00edho seri\u00e1lu Dr. House (pro TV FOX).\nS man\u017eelkou Judy a t\u0159emi d\u011btmi \u017eije v Kalifornii.", "<<>>: Co je Vilmos Aba-Nov\u00e1k? <<>>: Vilmos Aba-Nov\u00e1k (15. b\u0159ezna 1894, Budape\u0161\u0165 \u2013 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, Budape\u0161\u0165) byl ma\u010farsk\u00fd mal\u00ed\u0159 a grafik.\nV roce 1937 z\u00edskal ocen\u011bn\u00ed na Ben\u00e1tsk\u00e9m bien\u00e1le. Maloval obrazy a fresky charakteristick\u00e9 monument\u00e1ln\u00edmi kompozicemi a agresivn\u00edmi barvami.\n \nCoJeCo.", "<<>>: Co je Poh\u0159ebn\u00ed urna? <<>>: Poh\u0159ebn\u00ed urna, zpravidla naz\u00fdvan\u00e1 jen urna nebo urna na popel zem\u0159el\u00fdch, v archeologick\u00e9m kontextu popelnice, je n\u00e1doba ur\u010den\u00e1 k ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed popela po kremaci zem\u0159el\u00fdch, pokud nebyl popel rozpt\u00fdlen.\nPoh\u0159ebn\u00ed popelnice nal\u00e9zaj\u00ed archeologov\u00e9 jako sou\u010d\u00e1st v\u00fdbavy jednotliv\u00fdch hrob\u016f na poh\u0159ebi\u0161t\u00edch, p\u0159edev\u0161\u00edm na poh\u0159ebi\u0161t\u00edch kultur popelnicov\u00fdch pol\u00ed doby bronzov\u00e9 a star\u0161\u00ed doby \u017eelezn\u00e9 (doba hal\u0161tatsk\u00e1) \u010di na star\u0161\u00edch poh\u0159ebi\u0161t\u00edch slovansk\u00fdch.\nModern\u00ed poh\u0159ebn\u00ed urny b\u00fdvaj\u00ed vystaveny v urnov\u00e9m h\u00e1ji, kolumb\u00e1riu, pop\u0159\u00edpad\u011b soukrom\u011b ulo\u017eeny jako rodinn\u00e1 pam\u00e1tka.", "<<>>: Co je \u010ce\u010dovice (\u010c\u00ed\u017ekov)? <<>>: \u010ce\u010dovice je vesnice, \u010d\u00e1st obce \u010c\u00ed\u017ekov v okrese Plze\u0148-jih. Nach\u00e1z\u00ed se asi 2,5 km na jihoz\u00e1pad od \u010c\u00ed\u017ekova. Je zde evidov\u00e1no 53 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 165 obyvatel.\u010ce\u010dovice je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 4,41 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1552.Do 31. prosince 1985 byla samostatnou obc\u00ed, ke kter\u00e9 v letech 1961\u20131985 pat\u0159ily Li\u0161kov a M\u011br\u010d\u00edn. Dne 1. ledna 1986 se vesnice stala sou\u010d\u00e1st\u00ed obce \u010c\u00ed\u017ekov.", "<<>>: Co je Severo\u010d\u00ednsk\u00fd horsk\u00fd syst\u00e9m? <<>>: Severo\u010d\u00ednsk\u00fd horsk\u00fd syst\u00e9m nebo t\u00e9\u017e Centr\u00e1ln\u00ed orog\u00e9n Severo\u010d\u00ednsk\u00e9ho krat\u00f3nu je p\u00e1smo star\u00fdch poho\u0159\u00ed na pomez\u00ed Vnit\u0159n\u00edho Mongolska a severo\u010d\u00ednsk\u00fdch provinci\u00ed, kter\u00e9 odd\u011bluje z\u00e1padn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed blok severo\u010d\u00ednsk\u00e9ho krat\u00f3nu. Vzniklo pravd\u011bpodobn\u011b sr\u00e1\u017ekou t\u011bchto blok\u016f ve starohor\u00e1ch.\nSevero\u010d\u00ednsk\u00e1 horsk\u00e1 p\u00e1sma maj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b severov\u00fdchodn\u011b-jihoz\u00e1padn\u00ed nebo v\u00fdchodo-z\u00e1padn\u00ed sm\u011br. Navazuj\u00ed na Velk\u00fd Chingan v Mand\u017eusku, ze severu lemuj\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Peking a pokra\u010duj\u00ed ke Spra\u0161ov\u00e9 plo\u0161in\u011b (Huangtu Gaoyuan) na jih od Velk\u00e9ho ohybu \u017dlut\u00e9 \u0159eky. Na jihu na n\u011b navazuje poho\u0159\u00ed \u010cchin-ling, na z\u00e1pad\u011b \u010cchi-lien-\u0161an. V\u00fdznamn\u00fdm severoji\u017en\u00edm p\u00e1smem, kter\u00e9 na z\u00e1pad\u011b ohrani\u010duje Severo\u010d\u00ednskou n\u00ed\u017einu, je Tchaj-chang; za n\u00edm d\u00e1le na z\u00e1pad se pak soub\u011b\u017en\u011b t\u00e1hne poho\u0159\u00ed L\u00fc-liang. Vrcholy b\u011b\u017en\u011b p\u0159ekra\u010duj\u00ed 2000 m n. m. ale jen z\u0159\u00eddka se bl\u00ed\u017e\u00ed nebo dokonce p\u0159ekra\u010duj\u00ed 3000 m.\nPodneb\u00ed je drsn\u00e9, kontinent\u00e1ln\u00ed, s hork\u00fdmi l\u00e9ty a mraziv\u00fdmi zimami. Severn\u00ed svahy jsou such\u00e9, obr\u00e1cen\u00e9 k mongolsk\u00fdm step\u00edm a pou\u0161t\u00edm. Cel\u00e1 oblast le\u017e\u00ed v povod\u00ed \u017dlut\u00e9 \u0159eky (Huang He), jen n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti jsou bez odtoku do mo\u0159e.\nSevero\u010d\u00ednsk\u00e9 hory po tis\u00edcilet\u00ed tvo\u0159ily p\u0159irozenou hradbu mezi \u010d\u00ednskou civilizac\u00ed a \u00fazem\u00edm \u201ebarbar\u016f ze severu\u201c; ochranu p\u0159ed n\u00e1jezdy severn\u00edch kmen\u016f m\u011bla je\u0161t\u011b pos\u00edlit stavba Velk\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 zdi, jej\u00ed\u017e zbytky se v hor\u00e1ch dochovaly dodnes.", "<<>>: Co je J\u0101nis Poruks? <<>>: J\u0101nis Poruks (13. \u0159\u00edjna 1871 Pr\u0113de\u013ci, Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 25. \u010dervence 1911 Tartu, Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e), byl loty\u0161sk\u00fd spisovatel, b\u00e1sn\u00edk a dramatik, lze jej pova\u017eovat za zakladatele romantick\u00e9 v\u011btve loty\u0161sk\u00e9 literatury.\nJ\u0101nis Poruks se narodil v rolnick\u00e9 rodin\u011b J\u0113kabse Porukse (1846) a Lizy rozen\u00e9 Krasti\u0146ov\u00e9 (1847\u20131934), ve farnosti Druviena, v Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i (nyn\u00ed Loty\u0161sko). Jeho sourozenci byli: K\u0101rlis (1874), Anna (1876) J\u016blijs (1878), Em\u012blija (1880) a J\u0113kabs (1883). S man\u017eelkou Ernest\u012bne rozenou P\u0113tersonovou (1875\u20131956) m\u011bl dceru Karmenu Valavanidesovou (1903\u20131954).Sv\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed za\u010dal v m\u00edstn\u00ed farn\u00ed \u0161kole Druviena. Pozd\u011bji studoval tak\u00e9 ve farn\u00ed \u0161kole Liez\u0113re a v m\u011bstsk\u00e9 \u0161kole v C\u0113sis. Cht\u011bl se v\u011bnovat hudb\u011b a tak r. 1893 ode\u0161el do N\u011bmecka, kde za\u010dal studovat na konzervato\u0159i v Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Uk\u00e1zalo se, \u017ee mu sch\u00e1zel hudebn\u00ed sluch, a proto se oddal literatu\u0159e. V Dr\u00e1\u017e\u010fanech vydal svou prvn\u00ed knihu, sb\u00edrku esej\u016f v n\u011bmeck\u00e9m jazyce Religion der Zukunft. Poruks se vr\u00e1til dom\u016f v roce 1894, kdy\u017e mu do\u0161ly pen\u00edze. Za\u010dal studovat chemii na polytechnick\u00e9m institutu v Rize, ale pozd\u011bji se p\u0159esunul do obchodu. Za\u010dal tak\u00e9 pracovat v novin\u00e1ch M\u0101jas Viesis. V tomto obdob\u00ed napsal v\u011bt\u0161inu sv\u00fdch nejslavn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl a \u010dasto je podepisoval pseudonymy.\nPo roce 1905 se za\u010dalo zhor\u0161ovat jeho du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed, byl l\u00e9\u010den v psychiatrick\u00fdch l\u00e9\u010debn\u00e1ch v Rize, Stren\u010di a Tartu. Od roku 1909 do roku 1910 \u017eil ve spisovatelsk\u00e9m dom\u011b Burtnieku nams v Rize. Zem\u0159el 25. \u010dervence 1911 v l\u00e9\u010debn\u011b v Tartu (nyn\u00ed Estonsko). Byl poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b C\u0113sis, v roce 1924 byly jeho ostatky poh\u0159beny na lesn\u00edm h\u0159bitov\u011b v Rize.\nPrvn\u00ed Poruksova publikace byla pov\u00eddka Purvai\u0146os, kter\u00e1 vy\u0161la v novin\u00e1ch Dienas Lapa v roce 1888. Napsal 13 p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, jeden rom\u00e1n, jednu sb\u00edrku poezie a jednu hru. Ve sv\u00fdch prozaick\u00fdch d\u00edlech pou\u017e\u00edval prvky romantismu, realismu a symbolismu, n\u011bkdy i v\u0161e v jednom d\u00edle. Jeho poezie byla velmi intimn\u00ed a romantick\u00e1. Loty\u0161sk\u00fd skladatel Em\u012bls D\u0101rzi\u0146\u0161 slo\u017eil hudbu k n\u011bkolika jeho b\u00e1sn\u00edm.\nPurvai\u0146os \u2013 1888\nReligion der Zukunft \u2013 Dresden\nBelaja ode\u017eda: razskazy \u2013 Moskva: Po\u013aza, 1913?\nRealistiski st\u0101sti \u2013 R\u012bga: Latvijas Valsts izdevniec\u012bba, 1953\nZabavnyj denek: rasskazy \u2013 Moskva: Chudo\u017eestvena literatura, 1978\nK\u0101p\u0113c Sinep\u012bts nodeva savu balsi \u0160eksp\u012bram: komisk\u0101 proza \u2013 R\u012bga: Liesma, 1985\nM\u0101j\u0101s un ce\u013c\u0101 \u2013 R\u012bga: Liesma, 1989\nIr daudz pie debes\u012bm zvaig\u017e\u0146u-- \u2013 R\u012bga: R\u012bgas Paraugtipogr\u0101fija, 1997\nZelta naglas: dzejas izlase 1890\u20131909 \u2013 R\u012bga: Nordik, 2006\nB\u00edl\u00fd kv\u011bt \u2013 p\u0159elo\u017eil O. S. Vetti; in: 1000 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch novel... \u010d. 15. Praha: J. R. Vil\u00edmek, 1911\nDv\u011b loty\u0161sk\u00e9 pov\u00eddky: ze \u0161kolsk\u00e9ho \u017eivota p\u0159ed v\u00e1lkou \u2013 p\u0159. Hanu\u0161 Entner. Praha: \u010ceskoslovensko-loty\u0161sk\u00e1 spole\u010dnost, 1937\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku J\u0101nis Poruks na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je William Wauer? <<>>: William Wauer (26. \u0159\u00edjna 1866 Oberwiesenthal \u2013 10. b\u0159ezna 1962 Berl\u00edn) byl n\u011bmeck\u00fd socha\u0159 a re\u017eis\u00e9r. V roce 1937 byla jeho d\u00edla spolu s mnoha dal\u0161\u00edmi vystavena na v\u00fdstav\u011b Entartete Kunst v Mnichov\u011b.\nWilliam Wauer p\u0159ijel kolem roku 1900 do Dr\u00e1\u017e\u010fan a tehdy v\u00fdraz \u201epr\u016fmyslov\u00fd design\u201c t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo neznal. Pov\u011bdom\u00ed o nutnosti tvarov\u00e1n\u00ed produkt\u016f pr\u016fmyslov\u00e9ho odv\u011btv\u00ed z\u00edskal Wauer pravd\u011bpodobn\u011b v USA. D\u00edky st\u00e1le se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed industrializaci chrlil trh do poloviny 19. stolet\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbo\u017e\u00ed, nebylo nutn\u00e9 \u0159e\u0161it jeho design. To se ov\u0161em radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnilo s p\u0159elomem stolet\u00ed. Um\u011bleck\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed a v\u00fdroba se m\u011bli st\u00e1t jedn\u00edm. Tehdy za\u010dal Wauer jako v\u016fbec jeden z prvn\u00edch navrhovat zna\u010dky, inzer\u00e1ty a p\u0159ebaly na \u201ezna\u010dkov\u00e9\u201c produkty, kter\u00fdmi se stalo p\u0159estav\u011bn\u00e9 zbo\u017e\u00ed hromadn\u00e9 spot\u0159eby.", "<<>>: Co je Jenny Pitman? <<>>: Jenny Pitman (* 11. \u010dervna 1946) je anglick\u00e1 tren\u00e9rka kon\u00ed a spisovatelka.\nVyrostla na farm\u011b v Leicestershire, kterou vlastnili jej\u00ed rodi\u010de. Sama se pozd\u011bji stala \u00fasp\u011b\u0161nou tren\u00e9rkou dostihov\u00fdch kon\u00ed. Dnes je naz\u00fdv\u00e1na prvn\u00ed d\u00e1mou dostihov\u00e9ho sportu. Jej\u00ed kon\u011b vyhr\u00e1li v letech 1983 a 1995 Grand National. V roce 1984 dovedla jako prvn\u00ed \u017eena-tren\u00e9rka k v\u00edt\u011bzstv\u00ed kon\u011b v p\u0159ek\u00e1\u017ekov\u00e9m dostihu Cheltenham Gold Cup. Podruh\u00e9 zv\u00edt\u011bzil v tomto dostihu jej\u00ed sv\u011b\u0159enec v roce 1991. Tr\u00e9novala tak\u00e9 v\u00edt\u011bze skotsk\u00e9, vel\u0161sk\u00e9 a irsk\u00e9 Velk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed.\n\u00dasp\u011bchy skl\u00edz\u00ed Jenny Pitman i na poli liter\u00e1rn\u00edm. Ve sv\u00fdch knih\u00e1ch, kter\u00e9 spojuje hlavn\u00ed postava tren\u00e9rky Jany Hardyov\u00e9, se vrac\u00ed do prost\u0159ed\u00ed dostihov\u00e9ho sportu.", "<<>>: Co je Christian R\u00f6hrensee? <<>>: Christian R\u00f6hrensee (24. \u0159\u00edjna 1641 Ehrenberg \u2013 16. kv\u011btna 1706 Wittenberg) byl n\u011bmeck\u00fd politolog a mravouk.\nR\u00f6rensee vstoupil roku 1660 na univerzitu ve Wittenbergu. Roku 1662 zde z\u00edskal magistersk\u00fd titul. S podporou sv\u00e9ho mecen\u00e1\u0161e Michaela Wendlera se v roce 1669 stal asistentem na filozofick\u00e9 fakult\u011b.\nPo smrti sv\u00e9ho mecen\u00e1\u0161e Wendlera zaujmul R\u00f6rensee m\u00edsto profesora etiky a politiky. Ve sv\u00fdch disputac\u00edch se dost\u00e1val mimo sv\u016fj obor a to vedlo ke sporu s Georgem Kasperem Kirchmaierem.\nV letech 1680 a 1696 byl na letn\u00ed semestr jmenov\u00e1n rektorem univerzity.\nPrudentiam moralem\nTractatum de ordine equestri\nDe jure aediticandi mejestatico, Wittenberg 1668\nDe ritu scindendi vestes, 1668\nDe jure armorum, 1669\nDe fortitudine, 1669\nDe jure muniendi, 1670\nDe jure circa aquas majestatico, 1671\nDe causis virtutum moralium, 1671\nDe jure majestatis in Academias, 1671\nDe torneamentis, 1671\nDe virtutibus doctrinae morum & illarumoppositis, 1671\nDe regno Jerobeami, 1675\nDe callidis hostium consiliis, 1675\nDe pactis fundamentalibus, 1675\nDe actione metu majoris mali edita, 1677\nDe poena innocentis, 1680\nDe monomachia Davidis cum Goliatho, 1681\nDe connubiis illustrium, 1682\nDe dignitatibus Academicis, 1682\nDe Platone caecutiente, 1686\nFundamentum juris naturae, 1687\nDe Homiletica adumbrata, 1693\nDe jure venationis majestati asserto\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Christian R\u00f6hrensee na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Alexandr Flek? <<>>: Alexandr Flek (* 3. dubna 1968 Hradec Kr\u00e1lov\u00e9) je \u010desk\u00fd evangelik\u00e1ln\u00ed teolog, kazatel, vydavatel a p\u0159ekladatel, od roku 1994 inici\u00e1tor a vedouc\u00ed p\u0159ekladatelsk\u00e9ho t\u00fdmu v projektu Bible 21. V sou\u010dasnosti se v\u011bnuje p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 \u010dinnosti, vede nakladatelstv\u00ed Biblion a p\u016fsob\u00ed jako hostuj\u00edc\u00ed kazatel. V letech 1988\u20131995 p\u016fsobil v Praze jako pastor charismatick\u00e9ho evangelik\u00e1ln\u00edho sboru Voda \u017eivota.\nAlexandr Flek se narodil v ateistick\u00e9 intelektu\u00e1ln\u00ed rodin\u011b. B\u011bhem dosp\u00edv\u00e1n\u00ed hledal osobn\u00ed napln\u011bn\u00ed ve filosofii, um\u011bn\u00ed, vztaz\u00edch i alkoholu. Po\u010d\u00e1tkem roku 1987 se poprv\u00e9 sezn\u00e1mil s biblick\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem o Je\u017e\u00ed\u0161i Kristu a stal se k\u0159es\u0165anem. V t\u00e9 dob\u011b se obracela k v\u00ed\u0159e tak\u00e9 \u0159ada jeho p\u0159\u00e1tel z pra\u017esk\u00fdch boh\u00e9msk\u00fdch kruh\u016f.\nV \u00fanoru 1987 a\u017e srpnu 1988 byl Alexandr Flek \u010dlenem skupiny mlad\u00fdch k\u0159es\u0165an\u016f. V srpnu 1988 se stal v\u016fd\u010d\u00ed postavou t\u00e9to skupiny a v lednu 1989 se skupina vyhl\u00e1sila jako Nez\u00e1visl\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 spole\u010dnost Voda \u017eivota a d\u00e1le vystupovala pod t\u00edmto n\u00e1zvem.Pod jeho veden\u00edm sbor Voda \u017eivota vyrostl ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edho po\u010dtu 22 \u010dlen\u016f v roce 1989 na po\u010det okolo 400 \u010dlen\u016f v roce 1995. Alexandr Flek byl z\u00e1rove\u0148 \u0161\u00e9fredaktorem jeho \u010dasopisu a p\u0159ekladatelem a autorem \u0159ady publikac\u00ed. V letech 1993\u20131994 p\u016fsobil jako \u0159editel biblick\u00e9 \u0161koly Slovo \u017eivota.\nV letech 1995\u20131998 vystudoval Alexandr Flek biblistiku a z\u00edskal titul BA (Bachelor of Arts) na Livets Ord University, Uppsala (\u0160v\u00e9dsko). Studia biblick\u00fdch jazyk\u016f dokon\u010dil v letech 1998\u20132003 na Mezin\u00e1rodn\u00edm baptistick\u00e9m teologick\u00e9m semin\u00e1\u0159i v Praze, kde obdr\u017eel titul MTh (Master of Theology). V t\u00e9to dob\u011b p\u0159ehodnotil a zm\u011bnil n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed postoje a n\u00e1zory.Jazykov\u00e9mu a teologick\u00e9mu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed p\u0159edch\u00e1zelo studium na UK v letech 1988\u20131990 (PedF, Vychovatelstv\u00ed osob vy\u017eaduj\u00edc\u00edch zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010di) a 1986\u20131987 (FF, Divadeln\u00ed a filmov\u00e1 v\u011bda).\nKoncem devades\u00e1t\u00fdch let Flek opustil hnut\u00ed Slovo \u017eivota a za\u010dal se anga\u017eovat v jin\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch denominac\u00edch. Spolupracoval nap\u0159. se Zde\u0148kem Vojt\u00ed\u0161kem, odborn\u00edkem na sekty a nov\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 hnut\u00ed. V roce 2011 zalo\u017eil pra\u017esk\u00e9 evangelick\u00e9 spole\u010denstv\u00ed Ta Cesta, kter\u00e9 do roku 2016 vedl. V sou\u010dasnosti k\u00e1\u017ee a p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed na p\u016fd\u011b sbor\u016f C\u00edrkve bratrsk\u00e9, Jednoty bratrsk\u00e9, Apo\u0161tolsk\u00e9 c\u00edrkve, K\u0159es\u0165ansk\u00fdch spole\u010denstv\u00ed, K\u0159es\u0165ansk\u00fdch sbor\u016f, baptistick\u00fdch sbor\u016f, C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9, C\u00edrkve adventist\u016f sedm\u00e9ho dne a dal\u0161\u00edch. Vystupuje tak\u00e9 ve ve\u0159ejn\u00fdch diskus\u00edch, v m\u00e9di\u00edch, knihovn\u00e1ch, \u0161kol\u00e1ch a na kulturn\u00edch festivalech. Je aktivn\u00edm \u010dlenem, p\u0159ekladatelem proslov\u016f mezin\u00e1rodn\u00edch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f a finan\u010dn\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 na chod spolku Meziprostor, kter\u00fd po\u0159\u00e1d\u00e1 festival Meziprostor pro levicov\u00e9 k\u0159es\u0165any.Je aktivn\u00edm \u010dlenem Evangelik\u00e1ln\u00ed teologick\u00e9 spole\u010dnosti, kde p\u016fsob\u00ed v pracovn\u00ed skupin\u011b biblick\u00fdch p\u0159eklad\u016f. Od roku 1991 p\u0159isp\u00edv\u00e1 do r\u016fzn\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch periodik.\nOd roku 1994 se Alexandr Flek v\u011bnoval na pln\u00fd \u00favazek p\u0159ekl\u00e1d\u00e1n\u00ed Bible. J\u00edm veden\u00fd p\u0159eklad pod n\u00e1zvem Bible, p\u0159eklad 21. stolet\u00ed (d\u0159\u00edve NBK) zaznamenala \u0159ada m\u00e9di\u00ed. P\u0159eklad Nov\u00e9ho z\u00e1kona byl dokon\u010den v roce 1998, p\u0159eklad Star\u00e9ho z\u00e1kona v roce 2008.\nOd roku 1998 Flek pracuje jako p\u0159edseda ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Biblion, kter\u00e9 jako stejnojmenn\u00e9 nakladatelstv\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 p\u0159eklad Bible21. Nov\u00e9ho z\u00e1kona v tomto p\u0159ekladu bylo ji\u017e vyd\u00e1no a distribuov\u00e1no p\u0159es 100 000 kus\u016f (cca 20 000 na audio CD). P\u0159eklad Star\u00e9ho z\u00e1kona vych\u00e1zel postupn\u011b v jednotliv\u00fdch svazc\u00edch, podobn\u011b jako i n\u011bkter\u00e9 jin\u00e9 rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed p\u0159eklady. V roce 2009 bylo vyd\u00e1no p\u0159es 117 000 v\u00fdtisk\u016f kompletn\u00edho p\u0159ekladu Bible 21 v jednom svazku. S v\u00edce ne\u017e 73 700 prodan\u00fdmi v\u00fdtisky se titul stal bestsellerem roku v \u010cR.V roce 2018 vydal parafr\u00e1zovan\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy z Bible pod jm\u00e9nem Parabible.\nAlexandr Flek je od \u010dervence 1989 \u017eenat\u00fd, m\u00e1 dv\u011b dosp\u011bl\u00e9 dcery a dva syny.\n27. ledna 2013 p\u0159i setk\u00e1n\u00ed v Pra\u017esk\u00e9m evangelick\u00e9m spole\u010denstv\u00ed Ta Cesta, kter\u00e9 do roku 2016 vedl, zakon\u010dil rozhovor s Ladislavem Hery\u00e1nem na t\u00e9ma prezidentsk\u00fdch voleb kritikou demokratick\u00e9 vyzr\u00e1losti k\u0159es\u0165an\u016f a v tom kontextu se vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee k\u0159es\u0165an\u00e9 by m\u011bli opustit totalitn\u00ed zp\u016fsob my\u0161len\u00ed a p\u0159ipustit mo\u017enost v\u00edce n\u00e1zor\u016f i v politicky vyhran\u011bn\u00fdch a kontroverzn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch, jak\u00fdmi jsou nap\u0159\u00edklad potraty a s\u0148atky homosexu\u00e1ln\u00edch p\u00e1r\u016f.\nJohn Osteen: Bo\u017esk\u00fd proud. Praha, Voda \u017eivota, 1990\nJohn Osteen: Jak demonstrovat satanovu por\u00e1\u017eku. Praha, Voda \u017eivota, 1990\nUlf Ekman: Kazit skutky \u010f\u00e1bla, Praha, Lotos, 1990, ISBN 80-900112-0-9\nUlf Ekman: Moc nov\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, Praha, Voda \u017eivota, 1990, 2. vyd\u00e1n\u00ed Praha, Dynamis, 1995, ISBN 80-85891-04-2\nPeter Tan: Pomaz\u00e1n\u00ed Ducha Svat\u00e9ho, Praha, Voda \u017eivota, 1993, ISBN 80-901231-4-7\nNov\u00e1 Bible kralick\u00e1. Nov\u00fd Z\u00e1kon na\u0161eho P\u00e1na Spasitele Je\u017e\u00ed\u0161e Krista (p\u0159elo\u017eili Alexandr Flek a P. Hofmann), Plze\u0148, Nadace pro Novou Bibli kralickou, 1998, ISBN 80-902458-1-1, ISBN 80-902458-0-3, 2., opraven\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed: Biblion, 2000, ISBN 80-902458-3-8, ISBN 80-902458-2-X, 3. vyd\u00e1n\u00ed Biblion, 2001, ISBN 80-902458-4-6 a dal\u0161\u00ed vyd\u00e1n\u00ed\nP\u00edse\u0148 p\u00edsn\u00ed zvan\u00e1 \u0160alomounova, Biblion, 2001, ISBN 80-902458-5-4\nNov\u00e1 Bible kralick\u00e1 \u2013 Knihy Moj\u017e\u00ed\u0161ovy, Biblion, 2002, ISBN 80-902458-7-0\nP\u0159\u00edslov\u00ed kr\u00e1le \u0160alomouna, \u010cesk\u00fd Krumlov, Biblion, 2003, ISBN 80-902458-8-9\nHistorick\u00e9 knihy Star\u00e9ho z\u00e1kona (p\u0159elo\u017eili Alexandr Flek a Ji\u0159\u00ed Hed\u00e1nek), \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, Biblion, 2005, 479 stran, ISBN 80-903528-4-7\nPoetick\u00e9 knihy Star\u00e9ho z\u00e1kona (p\u0159elo\u017eili Alexandr Flek a Ji\u0159\u00ed Hed\u00e1nek), Biblion, 2006, 398 stran, ISBN 80-903528-6-3\nProrock\u00e9 knihy Star\u00e9ho z\u00e1kona (p\u0159elo\u017eili Alexandr Flek a Ji\u0159\u00ed Hed\u00e1nek), Biblion, 2008, 596 stran, ISBN 978-80-903528-9-6\nBible, p\u0159eklad 21. stolet\u00ed (vedouc\u00ed projektu Alexandr Flek, odborn\u00e1 spolupr\u00e1ce Ji\u0159\u00ed Hed\u00e1nek, Pavel Hoffman, Zden\u011bk S\u00fdkora). Praha, Biblion, 2009, 1564 stran, ISBN 978-80-87282-00-7\nModern\u00ed \u010desk\u00e9 p\u0159eklady Bible\nBible 21\nVoda \u017eivota\n \u010cl\u00e1nky a prezentace na www \nBlog TaCesta Pravideln\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky ke k\u0159es\u00b4tansk\u00fdm t\u00e9mat\u016fm\nHomosexu\u00e1lov\u00e9, Bible a my K\u0159es\u0165an dnes\nNejde o prezidenta, ale o n\u00e1s K\u0159es\u0165an dnes\nFr\u00fddlansk\u00e9 hovory s \u2013 Alexandrem Flekem, BA, MTh.\n Vlastn\u00ed publikace a k\u00e1z\u00e1n\u00ed \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Alexandr Flek\nGrunt: p\u0159\u00edru\u010dka biblick\u00fdch z\u00e1klad\u016f. Praha, Voda \u017eivota, 1992, ISBN 80-901231-0-4, 2. vyd\u00e1n\u00ed Praha, Dynamis, 1995, ISBN 80-85891-03-4\nI\u2019m Sorry, Says the Lord (Divine Repentance in the Genesis Flood Story and its Present Implications) \u2013 disertace IBTS/University of Wales, Praha 2003\nK\u00e1z\u00e1n\u00ed c\u00edrkve Voda \u017eivota 1989\u20131994 zaznamen\u00e1no okolo 230 origin\u00e1ln\u00edch k\u00e1z\u00e1n\u00ed a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v letech 1989 - 1994\n1. list Jan\u016fv \u2013 \u010dten\u00ed a sv\u011bdectv\u00ed v KS Praha-m\u011bsto (2006)\n2 k\u00e1z\u00e1n\u00ed A. Fleka v C\u00edrkvi bratrsk\u00e9 v roce 2006 Archivov\u00e1no 20. 1. 2007 na Wayback Machine.\nTa cesta Aktu\u00e1ln\u00ed k\u00e1z\u00e1n\u00ed\n Jin\u00e9 \nBible 21 \u00favodn\u00ed str\u00e1nka projektu Bible 21\nAlexandr Flek a p\u0159eklad Bible Po\u0159ad \u010cRo s A. Flekem o p\u0159ekladu Bible21\nAleff: \u010dl\u00e1nek o historii Vody \u017eivota (18. 11. 2005)\nAleff: Alexandr Flek \u2013 Odhalen\u00ed?! (rozhovor, 24. 3.", "<<>>: Co je Dube\u010dek (tvrz)? <<>>: Tvrz v Dube\u010dku je zanikl\u00e9 pansk\u00e9 s\u00eddlo v Praze 10-Dub\u010di v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Dube\u010dek. St\u00e1la pobl\u00ed\u017e kostela svat\u00e9ho Petra (\u00fadajn\u011b severn\u011b od n\u011bj).\nDube\u010dek (Dub\u010dek, Mal\u00fd Dube\u010d) je v z\u00e1pisech poprv\u00e9 uveden roku 1352.\nDva dvory vlastnil do roku 1357 Fridlin Jan\u016fv, \u010dlen pra\u017esk\u00e9ho rodu Velflovic\u016f. Pot\u00e9 se majitel\u00e9 st\u0159\u00eddali, v\u011bt\u0161inou se jednalo o starom\u011bstsk\u00e9 m\u011b\u0161\u0165any.\nRoku 1411 z\u00edskal ves Janek z Dube\u010dka. S\u00eddlil zde je\u0161t\u011b roku 1430 a po jeho smrti se zde majitel\u00e9 op\u011bt rychle st\u0159\u00eddali. Kolem roku 1470 byl Dube\u010dek vyp\u00e1len Uhry, brzy v\u0161ak byl obnoven a dvory nov\u011b postaveny a opraveny.\nProkop z B\u0159\u00ed\u0161t\u011b, kter\u00fd zem\u0159el p\u0159ed rokem 1497, byl posledn\u00edm dolo\u017een\u00fdm majitelem vsi. Do roku 1508 pat\u0159ila tvrz k dube\u010dsk\u00e9mu panstv\u00ed a v dochovan\u00fdch z\u00e1pisech desk zemsk\u00fdch z let 1508 a 1542 je uv\u00e1d\u011bna jako pust\u00e1.\nHOLEC, Franti\u0161ek aj: Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okol\u00ed. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 29.\nKA\u0160I\u010cKA, Franti\u0161ek a NECHV\u00c1TAL, Bo\u0159ivoj: St\u0159edov\u011bk\u00e9 tvrze a hr\u00e1dky p\u0159i v\u00fdchodn\u00edm okraji pra\u017esk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. In: Stalet\u00e1 Praha, \u010d. 20, Pam\u00e1tky pra\u017esk\u00e9ho venkova. S. 130.\nSEDL\u00c1\u010cEK, August. Hrady, z\u00e1mky a tvrze kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho. D\u00edl patn\u00e1ct\u00fd, . 2., nezm. vyd. V Praze: \u0160olc a \u0160im\u00e1\u010dek, 1927, . 340 s. Digitalizovan\u00fd titul. S. 206. Dostupn\u00e9 online.\nArchivn\u00ed mapy Archivov\u00e1no 11. 5. 2018 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Vranovice (Vranovice-Kel\u010dice)? <<>>: Vranovice je z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st obce Vranovice-Kel\u010dice v okrese Prost\u011bjov. Proch\u00e1z\u00ed zde d\u00e1lnice D46. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 121 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 289 obyvatel.Vranovice je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 4,12 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1278.\nV\u00fdvoj po\u010dtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti uv\u00e1d\u00ed tabulka n\u00ed\u017ee, ve kter\u00e9 se zobrazuje i p\u0159\u00edslu\u0161nost jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed k obci \u010di n\u00e1sledn\u00e9 odtr\u017een\u00ed.\nKostel sv.", "<<>>: Co je Frederick Copleston? <<>>: Frederick Charles Copleston (10. dubna 1907, Taunton \u2013 3. \u00fanora 1994 v Lond\u00fdn\u011b) byl britsk\u00fd jezuita a historik filosofie, kter\u00fd je zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm jako autor obs\u00e1hl\u00e9 mnohosvazkov\u00e9 u\u010debnice D\u011bjiny filosofie (1946\u20131975). V letech 1920\u20131925 nav\u0161t\u011bvoval Copleston st\u0159edn\u00ed \u0161kolu Marlborough College a po maturit\u011b pokra\u010doval v letech 1925\u20131929 ve vysoko\u0161kolsk\u00e9m studiu na Oxfordsk\u00e9 univerzit\u011b.\nA History of Philosophy (1946\u20131975)\nRussian Religious Philosophy (1988)\n\u041c\u0430\u0441\u043b\u0438\u043d \u041c. \u0410. \u0418\u043d\u0442\u0435\u043b\u043b\u0435\u043a\u0442\u0443\u0430\u043b\u044c\u043d\u044b\u0435 \u043f\u043e\u0440\u0442\u0440\u0435\u0442\u044b \u0437\u0430\u0440\u0443\u0431\u0435\u0436\u043d\u044b\u0445 \u0438\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u043a\u043e\u0432 \u0440\u0443\u0441\u0441\u043a\u043e\u0439 \u0444\u0438\u043b\u043e\u0441\u043e\u0444\u0438\u0438: \u0410\u043d\u0434\u0436\u0435\u0439 \u0412\u0430\u043b\u0438\u0446\u043a\u0438\u0439 \u0438 \u0424\u0440\u0435\u0434\u0435\u0440\u0438\u043a \u041a\u043e\u043f\u043b\u0441\u0442\u043e\u043d. // \u0420\u0443\u0441\u0441\u043a\u0430\u044f \u0444\u0438\u043b\u043e\u0441\u043e\u0444\u0441\u043a\u0430\u044f \u043c\u044b\u0441\u043b\u044c: \u043d\u0430 \u0420\u0443\u0441\u0438, \u0432 \u0420\u043e\u0441\u0441\u0438\u0438 \u0438 \u0437\u0430 \u0440\u0443\u0431\u0435\u0436\u043e\u043c. \u2014 \u041c.: nakladatelstv\u00ed Moskevsk\u00e9 univerzity, 2013. \u2014 \u0421. 657-667. ISBN 978-5-19-010807-1.", "<<>>: Co je Neferkare? <<>>: Neferkare byl panovn\u00edkem 2. dynastie ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b. D\u00e9lka jeho vl\u00e1dy je nezn\u00e1m\u00e1. Historik Manetho uv\u00e1d\u00ed, \u017ee na tr\u016fnu str\u00e1vil 25 let, co\u017e mnoho egyptolog\u016f odm\u00edt\u00e1.\nJm\u00e9no \u201eNeferkare\u201c, znamenaj\u00edc\u00ed \u201eKr\u00e1sn\u00e1 je du\u0161e Reova\u201c, se objevuje pouze v Sakk\u00e1rsk\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m seznamu. Tur\u00ednsk\u00fd list je v p\u0159\u00edpad\u011b tohoto jm\u00e9na \u0161patn\u011b \u010diteln\u00fd. Egyptologov\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee by jeho jm\u00e9no mohlo b\u00fdt p\u0159e\u010dteno jako \u201eAaka\u201c nebo \u201eNeferka\u201c. Oba listy uv\u00e1d\u011bj\u00ed Neferkareho jako n\u00e1stupce Sened\u017ee a p\u0159edch\u016fdce Neferkasokarea.\nDodnes nebyl nalezen \u017e\u00e1dn\u00fd zdroj s jeho \u010di Horovo jm\u00e9nem, kter\u00fd by mohl b\u00fdt k tomuto vlada\u0159i p\u0159ipojen. Egyptolog Kim Ryholt v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee Neferkare/Neferka je stejn\u00e1 osoba jako posledn\u00ed kr\u00e1l 1. dynastie Kaa, kter\u00fd mohl po kr\u00e1tkou dobu pou\u017e\u00edvat i jm\u00e9no Sneferka. Ryholt se domn\u00edv\u00e1, \u017ee p\u00edsa\u0159 mohl p\u0159idat symbol slunce ke jm\u00e9nu \u201e(S)Neferka\u201c, p\u0159i\u010dem\u017e ignoroval, \u017ee symbol slunce nebyl ve druh\u00e9 dynastii je\u0161t\u011b uct\u00edv\u00e1n. Pro srovn\u00e1n\u00ed poukazuje na jm\u00e9no Neferkareho II z Abydosk\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho seznamu.\n\u0158eck\u00fd historik Manetho naz\u00fdv\u00e1 Neferkareho jako \u201eN\u00e9pherch\u00eares\u201c a uv\u00e1d\u00ed, \u017ee b\u011bhem jeho vl\u00e1dy \u201eNilem po dobu jeden\u00e1cti dn\u00ed tekl med\u201c. Egyptologov\u00e9 mysl\u00ed, \u017ee toto souslov\u00ed znamen\u00e1, \u017ee kr\u00e1lovstv\u00ed b\u011bhem N\u00e9pherch\u00earesovi vl\u00e1dy vzkv\u00e9talo.\nV\u011bt\u0161inou je p\u0159ij\u00edm\u00e1na teorie, \u017ee Neferkare nevl\u00e1dl s\u00e1m a o tr\u016fn se d\u011blil s jin\u00fdm vlada\u0159em. Je v\u0161ak zat\u00edm nejasn\u00e9 se kter\u00fdm.\nV pozd\u011bj\u0161\u00edch kr\u00e1lovsk\u00fdch seznamech, konkr\u00e9tn\u011b v Sakk\u00e1rsk\u00e9m a Tur\u00ednsk\u00e9m listu, jsou jako jeho p\u0159\u00edm\u00ed n\u00e1stupci uvedeni Neferkasokar n\u00e1sledovan\u00fd Hud\u017eefem. V Abydosk\u00e9m listu jsou tito t\u0159i faraoni \u00fapln\u011b vynech\u00e1ni. Pokud byl ji\u017e v dob\u011b Neferkareho n\u00e1stupu na tr\u016fn Egypt rozd\u011blen na dv\u011b \u010d\u00e1sti, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee Sechemib a Peribsen byli vl\u00e1dci Horn\u00edho Egypta, kde\u017eto Neferkare a jeho n\u00e1sledovn\u00edci by vl\u00e1dli Doln\u00edmu Egyptu. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee Egypt byl n\u00e1sledn\u011b sjednocen faraonem Chasechemuejem.", "<<>>: Co je Diec\u00e9ze achyrausk\u00e1? <<>>: Diec\u00e9ze Achyraus je titul\u00e1rn\u00ed diec\u00e9ze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve.\nAchyraus, odpov\u00edd\u00e1 m\u011bstu Bigadi\u00e7 v dne\u0161n\u00edm Turecku, je starobyl\u00e9 biskupsk\u00e9 s\u00eddlo nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v \u0159\u00edmsk\u00e9 provincii Hellespontos. Diec\u00e9ze byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Konstantinopolsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu a sufrag\u00e1nnou arcidiec\u00e9ze Cyzicus.\nAchyraus se objevil v Notitiae Episcopatuum Konstantinopolsk\u00e9ho patriarch\u00e1tu (11. stolet\u00ed), kde nahradil sousedn\u00ed diec\u00e9zi Adrianotheru, kter\u00e1 se objevuje v Notitiae z 10. stolet\u00ed. Existuj\u00ed dva zn\u00e1m\u00fd biskupov\u00e9 t\u00e9to diec\u00e9ze, Leonus a Laurentius.\nZ diec\u00e9ze Adrianotheras zn\u00e1me \u010dty\u0159i biskupy, zn\u00e1m\u00e9 z dokument\u00e1rn\u00edch zdroj\u016f, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili na velk\u00fdch ekumenick\u00fdch koncilech: Patricius byl p\u0159\u00edtomen na Chalkedonsk\u00e9m koncilu, Cyprianus na Druh\u00e9m konstantinopolsk\u00e9m koncilu, Basilius na Druh\u00e9m nikajsk\u00e9m koncilu a Gregorius na koncilu roku 879 patriarchy Fotia Konstantinopolsk\u00e9ho.\nDnes je vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako titul\u00e1rn\u00ed biskupsk\u00e9 s\u00eddlo; v sou\u010dasnosti je bez titul\u00e1rn\u00edho biskupa.\nPatricius (zm\u00edn\u011bn roku 451)\nCyprianus (zm\u00edn\u011bn roku 553)\nBasilius (zm\u00edn\u011bn roku 787)\nGregorius (zm\u00edn\u011bn roku 879)\n1505\u2013? Thomasus\n1548\u20131557 Antonio Codina, O.S.A.\n1953\u20131955 Victor Bazin, M.E.P.\n1955\u20131969 Ces\u00e1rio Alexandre Minali, O.F.M.Cap.\n1972\u20131990 August\u00edn Van Aaken, S.V.D.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Diocesi di Achirao na italsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Pan\u00ed Zima (2008)? <<>>: Pan\u00ed Zima je n\u011bmeck\u00e1 filmov\u00e1 poh\u00e1dka z roku 2008 na motivy p\u0159\u00edb\u011bhu brat\u0159\u00ed Grimm\u016f. Vypr\u00e1v\u00ed o dvou sestr\u00e1ch, kter\u00e9 jsou ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1, Marie je hodn\u00e1 a pracovit\u00e1, Louisa je l\u00edn\u00e1 a zh\u00fd\u010dkan\u00e1. Louisa se v z\u00e1v\u011bru filmu polep\u0161\u00ed.\nV jedn\u00e9 vesni\u010dce \u017eije vdova tkalcov\u00e1 se psem Chlup\u00e1\u010dem a dv\u011bma dcerami, Mari\u00ed a Louisou.\nMarie jednou p\u0159ede u studny, p\u00edchne se o v\u0159eteno a v\u0159eteno je od krve. chce ho om\u00fdt, a v\u0159eteno j\u00ed spadne do studny. Za n\u00edm pad\u00e1 Marie. Probud\u00ed se na louce, a odtud dojde do domu pan\u00ed Zimy. Cestou v\u0161em pom\u00e1h\u00e1. U pan\u00ed Zimy n\u011bjak\u00fd \u010das z\u016fstane pom\u00e1hat. Na ja\u0159e se j\u00ed moc st\u00fdsk\u00e1 po domov\u011b, a pan\u00ed Zima j\u00ed uk\u00e1\u017ee cestu dom\u016f. Marie se vr\u00e1t\u00ed v kr\u00e1sn\u00fdch \u0161atech a se zlat\u00fdm v\u0159etenem. V\u0161ichni na n\u00ed mohou o\u010di nechat a Louisy si nikdo nev\u0161\u00edm\u00e1. Louisa Marii napodob\u00ed.\nNikomu nepom\u016f\u017ee, a i u pan\u00ed Zimy je moc l\u00edn\u00e1. Ta ji nakonec po\u0161le dom\u016f. Louisa se vr\u00e1t\u00ed \u0161pinav\u00e1 s hrozn\u00fdmi \u0161aty, a \u0161p\u00ednu ze sebe nem\u016f\u017ee sm\u00fdt. \u0160aty si p\u0159evl\u00e9kne, ale m\u00e1 je po\u0159\u00e1d \u0161pinav\u00e9. Bre\u010d\u00ed, \u017ee ji nikdo nem\u00e1 r\u00e1d, a usly\u0161\u00ed hlas pan\u00ed Zimy. \u201eKa\u017ed\u00fd den m\u016f\u017ee b\u00fdt nov\u00fd za\u010d\u00e1tek. Z\u00e1le\u017e\u00ed jen na tob\u011b.\u201c potom pom\u016f\u017ee mot\u00fdlkovi v pavu\u010din\u011b, vyt\u00e1hne Chlup\u00e1\u010dovi trn z packy, a vr\u00e1t\u00ed Marii bro\u017e, kterou j\u00ed kdysi sebrala. Potom u\u017e vypad\u00e1 norm\u00e1ln\u011b a je taky u\u017e hodn\u00e1 a piln\u00e1.\nhttp://www.pohadkar.cz/pohadka/pani-zima/ Poh\u00e1dk\u00e1\u0159.", "<<>>: Co je Smoljan? <<>>: Smoljan (bulharsky \u0421\u043c\u043e\u043b\u044f\u043d) je m\u011bsto v ji\u017en\u00edm Bulharsku le\u017e\u00edc\u00ed ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti Rodop\u016f v \u00fadol\u00ed \u0159eky \u010cerna, pr\u00edtoku Ardy. Je spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem stejnojmenn\u00e9 ob\u0161tiny a Smoljansk\u00e9 oblasti a m\u00e1 necel\u00fdch 30 tis\u00edc st\u00e1l\u00fdch obyvatel.\nPot\u00e9, co Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e dobyla Balk\u00e1n, p\u0159id\u011blil sult\u00e1n roku 1519 st\u0159edn\u00ed Rodopy v\u011bhlasn\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i Ahi \u00c7elebimu. V osmansk\u00fdch dokumentech ze 17. stolet\u00ed se p\u0159edch\u016fdce dne\u0161n\u00edho m\u011bsta uv\u00e1d\u00ed jako Ezerovo. a v nov\u011bj\u0161\u00edch jako Ba\u015fmakl\u0131, co\u017e se pozd\u011bji p\u0159em\u011bnilo na Pa\u015fmakl\u0131. Pod zdej\u0161\u00ed spr\u00e1vu spadalo tak\u00e9 14 okoln\u00edch vs\u00ed a v tomto okrsku (kaza) s\u00eddlilo po\u010d\u00e1tkem 70. let 19. stolet\u00ed 4 191 dom\u00e1cnost\u00ed se 70% p\u0159evahou muslimsk\u00e9ho obyvatelstva. Po balk\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch v roce 1913 byla zdej\u0161\u00ed ves \u0159\u00edzena nez\u00e1vislou vl\u00e1dou Z\u00e1padn\u00ed Thr\u00e1kie a po jej\u00edm z\u00e1niku se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed Bulharska. V on\u00e9 dob\u011b a\u017e do roku 1934 nesla jm\u00e9no Pa\u0161makli (\u041f\u0430\u0448\u043c\u0430\u043a\u043b\u0438) a pot\u00e9 byla p\u0159ejmenov\u00e1na na sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev podle slovansk\u00e9ho kmene Smoljan\u016f, kter\u00fd zde usadil v 6. a 7. stolet\u00ed. Na m\u011bsto byla pov\u00fd\u0161ena v roce 1960 spolu se slou\u010den\u00edm s d\u011bdinami Rajkovo (\u0420\u0430\u0439\u043a\u043e\u0432\u043e) a Ustovo (\u0423\u0441\u0442\u043e\u0432\u043e).\nVe m\u011bst\u011b \u017eije 27 689 st\u00e1l\u00fdch obyvatel a v\u010detn\u011b p\u0159echodn\u011b hl\u00e1\u0161en\u00fdch obyvatel 30 245. Podle s\u010d\u00edt\u00e1ni 1.", "<<>>: Co je T\u0159et\u00ed punsk\u00e1 v\u00e1lka? <<>>: T\u0159et\u00ed punsk\u00e1 v\u00e1lka (149-146 p\u0159. n. l.) je n\u00e1zev pro posledn\u00ed ze s\u00e9rie v\u00e1lek mezi \u0158\u00edmem a Kart\u00e1gem. \u0158\u00edm uplat\u0148oval v\u016f\u010di Kart\u00e1gu po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 punsk\u00e9 v\u00e1lky takovou politiku, \u017ee v\u00fdsledkem mohl b\u00fdt bu\u010f ozbrojen\u00fd st\u0159et nebo m\u00edrov\u00e9 odsunut\u00ed Kart\u00e1ga na \u00farove\u0148 bezv\u00fdznamn\u00e9ho perifern\u00edho s\u00eddla. Kart\u00e1go zvolilo prvn\u00ed mo\u017enost. V\u00fdsledkem tohoto st\u0159etu bylo \u00fapln\u00e9 a definitivn\u00ed zni\u010den\u00ed Kart\u00e1ga a zavr\u0161en\u00ed snahy \u0158\u00edma o ovl\u00e1dnut\u00ed z\u00e1padn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed.\nV roce 201 p\u0159. n. l. skon\u010dila druh\u00e1 punsk\u00e1 v\u00e1lka. M\u00edrov\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 \u0158\u00edm Kart\u00e1gu nadiktoval, byly velmi tvrd\u00e9. Jeho lo\u010fstvo bylo omezeno na n\u011bkolik m\u00e1lo lod\u00ed, muselo \u0158\u00edmu b\u011bhem 50 let zaplatit ka\u017edoro\u010dn\u011b 200 talent\u016f st\u0159\u00edbra (celkem asi 300 tun), bylo donuceno vzd\u00e1t se v\u0161ech z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch dr\u017eav a p\u0159estalo v\u00e9st nez\u00e1vislou zahrani\u010dn\u00ed a vojenskou politiku. Pokud cht\u011blo podniknout jak\u00e9koliv v\u00e1le\u010dn\u00e9 operace, muselo po\u017e\u00e1dat o svolen\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t. Kart\u00e1gu se nicm\u00e9n\u011b dlouhou dobu da\u0159ilo plnit v\u0161echny tyto podm\u00ednky a p\u0159esto prosperovat. Jeliko\u017e p\u0159i\u0161lo o v\u0161echny sv\u00e9 kolonie, muselo se v z\u00e1soben\u00ed potravinami spolehnout p\u0159edev\u0161\u00edm na vlastn\u00ed africk\u00e9 zdroje a na obchod. Poda\u0159ilo se zav\u00e9st nov\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 postupy, produkce potravin byla dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Obchod op\u011bt za\u010dal vzkv\u00e9tat. Spl\u00e1cen\u00ed reparac\u00ed takt\u00e9\u017e prob\u00edhalo podle pl\u00e1nu. Hlavn\u00edm probl\u00e9mem se ale uk\u00e1zal z\u00e1padn\u00ed soused Num\u00eddie, j\u00ed\u017e vl\u00e1dl kr\u00e1l Masinissa. Jednalo se o spojence \u0158\u00edma z konce druh\u00e9 punsk\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fd v\u016f\u010di Kart\u00e1gu uplat\u0148oval bezskrupul\u00f3zn\u00ed agresivn\u00ed politiku, v\u011bdom si faktick\u00e9 nemo\u017enosti sv\u00e9ho souseda se br\u00e1nit. B\u011bhem zhruba 40 let podnikl Masinissa a jeho synov\u00e9 mnoho \u00fatok\u016f, p\u0159epad\u016f a z\u00e1bor\u016f, na n\u011b\u017e si \u00fa\u0159ady Kart\u00e1ga st\u011b\u017eovaly v \u0158\u00edm\u011b, a \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t prakticky v\u017edy rozhodl ve prosp\u011bch Numi\u010fan\u016f.\nV prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159. n. l. vedl \u0158\u00edm n\u011bkolik v\u00e1lek s Makedoni\u00ed, musel potla\u010dovat povst\u00e1n\u00ed Kelt\u016f, bojovat v S\u00fdrii, Ilyrii a Hisp\u00e1nii. Byl tud\u00ed\u017e zam\u011bstn\u00e1n na n\u011bkolika m\u00edstech a problematika Kart\u00e1ga byla odsunuta na vedlej\u0161\u00ed kolej. V roce 168 p\u0159. n. l. byla moc Makedonie definitivn\u011b zlomena, ostatn\u00ed v\u00e1lky tak\u00e9 zakon\u010deny a \u0158\u00edm si uvolnil ruce. Mnoh\u00fdm \u0158\u00edman\u016fm neu\u0161lo, jak se jejich dlouholet\u00fd nep\u0159\u00edtel op\u011bt vzm\u00e1h\u00e1. V roce 153 p\u0159. n. l. nav\u0161t\u00edvil Kart\u00e1go sen\u00e1tor Marcus Porcius Cato (zvan\u00fd Cato star\u0161\u00ed, 234\u2013149 p\u0159. n. l.). Byl doslova \u0161okov\u00e1n, jak je na tom dob\u0159e, jak prosperuje, jak je bohat\u00e9. Po n\u00e1vratu do \u0158\u00edma se stal hlavn\u00edm mluv\u010d\u00edm strany, kter\u00e1 po\u017eadovala jeho vojensk\u00e9 podroben\u00ed. Ka\u017ed\u00fd sv\u016fj projev pak kon\u010dil zn\u00e1m\u00fdmi slovy \u201eCeterum censeo Carthaginem esse delendam\u201c (Ostatn\u011b soud\u00edm, \u017ee Kart\u00e1go mus\u00ed b\u00fdt zni\u010deno).\nV roce 151 p\u0159. n. l. do\u0161lo mezi Kart\u00e1ginci a Numi\u010fany k n\u011bkolika incident\u016fm, kter\u00e9 m\u011bly z\u00e1sadn\u00ed d\u016fle\u017eitost pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj. Z Kart\u00e1ga byla Lidovou stranou vypuzena pronumidsk\u00e1 frakce (cca 40 lid\u00ed), jen\u017e na\u0161la \u00fato\u010di\u0161t\u011b u Masinissy a za\u010dala nab\u00e1dat k \u00fatoku proti sv\u00e9mu m\u011bstu. Masinissa poslal sv\u00e9 syny Gulussu a Micipsu do Kart\u00e1ga vyjednat n\u00e1vrat exulant\u016f. Byli odm\u00edtnuti a cestou zp\u011bt pr\u00fd i napadeni Hamilkarem Samnitou. Masinissa m\u011bl ide\u00e1ln\u00ed z\u00e1minku k v\u00e1lce. Numidsk\u00e9 vojsko oblehlo m\u011bsto Oroscopa. Kartaginci tentokr\u00e1t nepo\u017e\u00e1dali \u0158\u00edm o \u201ezprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed\u201c m\u00edru a vyslali arm\u00e1du o s\u00edle 25 000 p\u011b\u0161\u00edch a 400 jezdc\u016f proti Numi\u010fan\u016fm.\nNa ja\u0159e 150 p\u0159. n. l. do\u0161lo k boj\u016fm mezi Kart\u00e1ginci a Numi\u010fany. Nejprve byl v\u00fdsledek nerozhodn\u00fd. Dokonce do\u0161lo k vz\u00e1jemn\u00e9 dohod\u011b, ale nakonec byli Kart\u00e1ginci oslaben\u00ed hladem a nemocemi drtiv\u011b pora\u017eeni. Nav\u00edc m\u011bli tu sm\u016flu, \u017ee konfrontaci vid\u011bl Publius Cornelius Scipio Aemilianus, kter\u00fd informoval \u0159\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t. Kart\u00e1ginci sice okam\u017eit\u011b vyslali do \u0158\u00edma delegaci, kter\u00e1 se je sna\u017eila uchl\u00e1cholit a mj. sl\u00edbili, \u017ee poprav\u00ed velitele arm\u00e1dy Hasdrubala Boiotarcha (syna Gisca) a dal\u0161\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edky boj\u016f. \u0158\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t v\u0161ak ve\u0161ker\u00e9 nab\u00eddky odm\u00edtl.\nV roce 149 p\u0159. n. l. se \u0158\u00edmu form\u00e1ln\u011b poddalo m\u011bsto Utica, kter\u00e9 dosud pat\u0159ilo Kart\u00e1gu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 \u0158\u00edm ofici\u00e1ln\u011b deklaroval Kart\u00e1gu v\u00e1lku a poslal oba konzuly s arm\u00e1dou p\u0159es Sic\u00edlii do Afriky. Kart\u00e1ginci se v\u0161ak st\u00e1le pokou\u0161eli zachr\u00e1nit situaci. Poslali dal\u0161\u00ed delegaci do \u0158\u00edma. Kdy\u017e dorazili a zjistili, \u017ee ji\u017e byla vysl\u00e1na \u0159\u00edmsk\u00e1 arm\u00e1da, nab\u00eddli kapitulaci. Jednou z podm\u00ednek, aby j\u00ed v\u016fbec p\u0159ijal, sen\u00e1t po\u017eadoval, aby Kartaginci poslali 300 \u010dlen\u016f prominentn\u00edch rodin jako rukojm\u00ed do sicilsk\u00e9ho m\u011bsta Lilybaeum, kde pr\u00e1v\u011b pob\u00fdvala \u0159\u00edmsk\u00e1 invazn\u00ed arm\u00e1da. A\u010d neradi, souhlasili, a neprodlen\u011b to splnili. \u0158\u00edmsk\u00e1 arm\u00e1da se p\u0159esto vylodila v Utice. Kart\u00e1ginci op\u011bt zkusili vyjedn\u00e1vat. Konzul Lucius Marcius Censorinus jejich ambasador\u016fm na\u0159\u00eddil, aby Kart\u00e1go vydalo v\u0161echny sv\u00e9 zbran\u011b. Ti to u\u010dinili. Anti\u010dt\u00ed auto\u0159i (Polybios a Appi\u00e1nos) uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee \u0161lo o 200 000 sad zbroje, velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u0161\u00edp\u016f, o\u0161t\u011bp\u016f a obl\u00e9hac\u00edch zbran\u00ed. Tyto \u00fadaje se zdaj\u00ed nadsazen\u00e9, ale je jasn\u00e9, \u017ee muselo j\u00edt o obrovskou z\u00e1sobu zbran\u00ed a zbroje. \u0158\u00edman\u00e9 postupovali tradi\u010dn\u011b velmi chyt\u0159e a nekompromisn\u011b. A\u017e pot\u00e9, co Kart\u00e1ginci vydali sv\u00e9 zbran\u011b, nastolili dal\u0161\u00ed \u2013 \u00fadajn\u011b kone\u010dnou \u2013 podm\u00ednku. Kart\u00e1ginci musej\u00ed opustit sv\u00e9 m\u011bsto, p\u0159i\u010dem\u017e si mohou zalo\u017eit nov\u00e9 kdekoliv jinde na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed, av\u0161ak minim\u00e1ln\u011b 10 mil od pob\u0159e\u017e\u00ed. Kart\u00e1go m\u011blo b\u00fdt n\u00e1sledn\u011b zni\u010deno s v\u00fdjimkou chr\u00e1m\u016f a h\u0159bitov\u016f. Kdy\u017e byla tato podm\u00ednka ozn\u00e1mena ve m\u011bst\u011b, vypukly nepokoje. Lid\u00e9 napadali vyjednava\u010de a v\u0161echny, kte\u0159\u00ed prosazovali usm\u00ed\u0159en\u00ed s \u0158\u00edmany. Kartaginsk\u00e1 Rada 104 kr\u00e1tce nato vyhl\u00e1sila \u0158\u00edmu v\u00e1lku. Kart\u00e1go si vybralo cestu zoufal\u00e9ho boje p\u0159ed \u201em\u00edrov\u00fdm\u201c do\u017eit\u00edm kdesi v \u00fastran\u00ed st\u00e1le mocn\u011bj\u0161\u00edho \u0158\u00edma.\nKart\u00e1go okam\u017eit\u011b za\u010dalo p\u0159\u00edpravy na boj o p\u0159e\u017eit\u00ed. V\u0161ichni otroci byli propu\u0161t\u011bni, aby mohli bojovat, ve\u0161ker\u00e9 dostupn\u00e9 kovov\u00e9 n\u00e1stroje byly p\u0159etaveny na zbran\u011b, Hasdrubal \u2013 p\u016fvodn\u011b m\u011bl b\u00fdt zabit jako sou\u010d\u00e1st usm\u00ed\u0159en\u00ed \u0158\u00edman\u016f \u2013 byl povol\u00e1n jako velitel arm\u00e1dy, \u017eeny si holily hlavy a spl\u00e9taly ze sv\u00fdch vlas\u016f t\u011btivy a provazy do katapult\u016f. Ve\u0161ker\u00e9 bohatstv\u00ed m\u011bsta bylo shrom\u00e1\u017ed\u011bno, aby mohlo b\u00fdt vyu\u017eito pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely.\n \u0158\u00edmsk\u00e9 ne\u00fasp\u011bchy \nKonzulov\u00e9 Censorinus a Manilius mezit\u00edm p\u0159esunuli svou arm\u00e1du k m\u011bstu. O\u010dek\u00e1vali snadn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad neozbrojen\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165any. Jejich dva laxn\u00ed \u00fatoky ale Kart\u00e1ginci odrazili. \u0158\u00edman\u00e9 si pot\u00e9 z\u0159\u00eddili dva opevn\u011bn\u00e9 t\u00e1bory nedaleko m\u011bsta a za\u010dali se stavbou obl\u00e9hac\u00edch stroj\u016f. Himilco Phameas, velitel kartaginsk\u00e9 j\u00edzdy, p\u0159epadl \u0159\u00edmskou z\u00e1sobovac\u00ed jednotku, kter\u00e1 v okol\u00ed shroma\u017e\u010fovala d\u0159evo na stavbu stroj\u016f, a pobil asi 500 legion\u00e1\u0159\u016f. \u0158\u00edman\u00e9 si p\u0159esto postavili dv\u011b obrovsk\u00e1 beranidla, po\u0161kodili \u010d\u00e1st hradeb, ale byli odra\u017eeni. Kartaginci hradby rychle opravili a no\u010dn\u00ed z\u00e1\u0161kodnickou akc\u00ed beranidla zap\u00e1lili. V l\u00e9t\u011b 149 p\u0159. n. l. propukla v \u0159\u00edmsk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e epidemie, a tak byl n\u00e1sledn\u011b p\u0159esunut k mo\u0159i. Kartaginci vyu\u017eili jednoho dne p\u0159\u00edhodn\u00e9ho v\u011btru a vyslali proti \u0159\u00edmsk\u00e9mu lo\u010fstvu z\u00e1paln\u00e9 \u010dluny. \u0158\u00edman\u00e9 p\u0159i\u0161li o mnoho lod\u00ed. \u0158\u00edmsk\u00e1 arm\u00e1da utrp\u011bla dal\u0161\u00ed men\u0161\u00ed por\u00e1\u017eky a od v\u011bt\u0161\u00edch katastrof je zachr\u00e1nila jen odvaha a vynal\u00e9zavost velitele j\u00edzdy Scipiona Aemiliana. \u0158\u00edmsk\u00fd sen\u00e1t poslal koncem roku 149 komisi, aby zjistila, co se vlastn\u011b u Kart\u00e1ga d\u011bje. Zhruba ve stejn\u00e9 dob\u011b zem\u0159el zaryt\u00fd nep\u0159\u00edtel Kart\u00e1ga Cato star\u0161\u00ed, ani\u017e se do\u017eil toho, co po\u017eadoval - \u00fapln\u00e9ho zni\u010den\u00ed tohoto m\u011bsta.\n 148 p\u0159. n. l. \nZa\u010d\u00e1tkem roku 148 p\u0159. n. l., kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm ne\u017e k n\u011bmu dorazil pozvan\u00fd Scipio Aemilianus, zem\u0159el Masinissa. Kr\u00e1lovstv\u00ed rozd\u011blil mezi sv\u00e9 t\u0159i syny. Syn Gulussa byl Scipionem p\u0159esv\u011bd\u010den, a\u0165 se p\u0159ipoj\u00ed se svou numidskou j\u00edzdou k \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. \u0158\u00edman\u016fm se to hned vyplatilo. Numidsk\u00e1 j\u00edzda eliminovala p\u0159epadov\u00e9 odd\u00edly Himilca Phamease. Ten se n\u00e1sledn\u011b rozhodl vzd\u00e1t a p\u0159ej\u00edt s \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00fdch odd\u00edl\u016f na \u0159\u00edmskou stranu. V t\u00e9\u017ee dob\u011b p\u0159ibyl do Afriky nov\u00fd velitel \u0159\u00edmsk\u00fdch jednotek Lucius Calpurnius Piso Caesoninus. Scipio a Himilco naopak odpluli do \u0158\u00edma. V\u011bt\u0161ina voj\u00e1k\u016f si p\u0159\u00e1la, aby se sou\u010dasn\u00fd tribun Scipio vr\u00e1til jako konzul a velitel arm\u00e1dy. Himilcova zrada byla \u0159\u00edmsk\u00fdm sen\u00e1tem n\u00e1le\u017eit\u011b ocen\u011bna a Kartaginec se obratem vr\u00e1til do Afriky d\u00e1le \u0158\u00edman\u016fm pom\u00e1hat. Velitel vojska Piso Caesoninus se mezit\u00edm rozhodl dob\u00fdt m\u011bsta Aspis a Hippagreta, ale ani jeden \u00fatok se nepovedl. \u017de zrada a dezerce byla v t\u00e9 dob\u011b b\u011b\u017enou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ukazuje fakt, \u017ee jeden z velitel\u016f numidsk\u00e9 j\u00edzdy Bythias p\u0159e\u0161el s asi 800 mu\u017ei na stranu Kart\u00e1ga a naopak velitel m\u011bstsk\u00fdch kartaginsk\u00fdch jednotek Hasdrubal (synovec Gulussy, ne Boiotarch!) byl obvin\u011bn z pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed zrady a zlyn\u010dov\u00e1n.\nKartaginci povzbuzen\u00ed situac\u00ed na boji\u0161ti zkou\u0161eli diplomatickou cestou vyjednat pomoc proti \u0158\u00edmu. Poslali vyslance k Makedonc\u016fm a Numi\u010fan\u016fm, kde apelovali na hrozbu \u0159\u00edmsk\u00e9 rozp\u00ednavosti, kter\u00e1 hroz\u00ed v\u0161em.\nDo \u0158\u00edma mezit\u00edm dorazily zpr\u00e1vy o chab\u00fdch v\u00fdsledc\u00edch africk\u00e9 arm\u00e1dy. Po zdlouhav\u00fdch dohadech a jedn\u00e1n\u00edch byl nakonec Scipio Aemilianus vybr\u00e1n jako dal\u0161\u00ed velitel vojska.\n Scipio Aemilianus a obrat ve v\u00e1lce \nZa\u010d\u00e1tkem roku 147 p\u0159. n. l. dorazil nov\u00fd konzul a tedy i velitel arm\u00e1dy Scipio Aemilianus do Uticy. Velitelem lo\u010fstva jmenoval Atilia Serrana. Scipio byl rozlad\u011bn z rozlo\u017een\u00e9 mor\u00e1lky \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy \u2013 voj\u00e1ci si do t\u00e1bora zvali z okol\u00ed r\u016fzn\u00e9 mu\u017ee a \u017eeny a u\u017e\u00edvali si luxusu. Okam\u017eit\u011b se sna\u017eil sjednat n\u00e1pravu. Z\u00e1hy na\u0159\u00eddil \u00fatok na Megaru, co\u017e bylo zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed Kart\u00e1ga pln\u00e9 j\u00eddla a vody. P\u0159epad sice usp\u011bl, ale \u0158\u00edman\u00e9 se nakonec st\u00e1hli. Hasdrubal Boiotarch se rovn\u011b\u017e rozhodl upevnit mor\u00e1lku Kartaginc\u016f \u2013 dal ve\u0159ejn\u011b umu\u010dit zajat\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky, aby uk\u00e1zal, \u017ee nen\u00ed cesty zp\u011bt, \u017ee mus\u00ed \u0158\u00edmany porazit. S t\u00edmto postupem ale nesouhlasil kartaginsk\u00fd sen\u00e1t. Hasdrubal dal n\u011bkter\u00e9 jeho \u010dleny pozat\u00fdkat a za\u010dal jednat v\u00edc jako tyran ne\u017e gener\u00e1l.\nScipio nechal navzdory neust\u00e1l\u00fdm kartaginsk\u00fdm p\u0159epad\u016fm vybudovat na p\u0159evlace 4 metry vysokou obl\u00e9hac\u00ed ze\u010f, kter\u00e1 od\u0159\u00edzla m\u011bsto od pevniny a znemo\u017enila jak\u00e9koliv z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed po sou\u0161i. N\u00e1sledn\u011b zablokoval p\u0159\u00edstav. Kartaginci postavili z ve\u0161ker\u00e9ho materi\u00e1lu, co na\u0161li, improvizovan\u00e9 lo\u010fstvo a za\u00fato\u010dili na \u0158\u00edmany. Zprvu m\u011bli \u00fasp\u011bch, ale nakonec \u0159\u00edmsk\u00e1 p\u0159evaha zv\u00edt\u011bzila a v\u011bt\u0161ina provizorn\u00ed flotily byla zni\u010dena. Scipionovi legion\u00e1\u0159i n\u00e1sledn\u011b po tvrd\u00fdch boj\u00edch dobyli \u010d\u00e1st obchodn\u00edho p\u0159\u00edstavu.\nZa\u010d\u00e1tkem zimy 147 p\u0159. n. l. dobyla \u0159\u00edmsk\u00e1 arm\u00e1da m\u011bsto Nepheris le\u017e\u00edc\u00ed ji\u017en\u011b od Kart\u00e1ga. M\u00edstn\u00ed kartaginsk\u00fd velitel Diogenes utrp\u011bl t\u011b\u017ekou por\u00e1\u017eku, jeho vojsko bylo zdecimov\u00e1no a v\u011bt\u0161ina obyvatel m\u011bsta povra\u017ed\u011bna (mo\u017en\u00e1 a\u017e 70 000 mrtv\u00fdch). Po t\u00e9to katastrof\u011b odpadla od Kart\u00e1ga v\u011bt\u0161ina zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch spojeneck\u00fdch m\u011bst a \u00fazem\u00ed a poddala se \u0158\u00edman\u016fm. Osud m\u011bsta byl v podstat\u011b zpe\u010det\u011bn.\nNa ja\u0159e 146 p\u0159. n. l. za\u010dal kone\u010dn\u00fd \u00fatok na m\u011bsto. \u0158\u00edman\u00e9 nejprve pronikli skrze ji\u017e \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b dobyt\u00fd p\u0159\u00edstav, n\u00e1sledn\u011b prorazili ze\u010f a za\u010dali pronikat do m\u011bsta. 6 dn\u00ed a noc\u00ed trvala krut\u00e1 \u0159e\u017e. Obyvatelstvo m\u011bsta, z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti ji\u017e na pokraji smrti hladem, svedlo sv\u016fj posledn\u00ed zoufal\u00fd boj. Hasdrubal Boiotarch se vzdal \u0158\u00edman\u016fm. Kdy\u017e to zjistila jeho \u017eena, vrhla se i s d\u011btmi do plamen\u016f ho\u0159\u00edc\u00edho chr\u00e1mu. Mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed Kartaginci zvolili podobn\u00fd osud. \u0158\u00edman\u00e9 nakonec zajali asi 50 000 lid\u00ed, co\u017e byla zhruba desetina p\u016fvodn\u00edho po\u010dtu obyvatel. Z\u0159ejm\u011b jen naprosto nepatrn\u00e9 \u010d\u00e1sti se poda\u0159ilo uniknout. Stovky tis\u00edc zahynuly, v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sp\u00ed\u0161e vyhladov\u011bn\u00edm ne\u017e z rukou \u0159\u00edmsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Scipio Aemilianus obdr\u017eel od sen\u00e1tu rozkaz srovnat m\u011bsto se zem\u00ed, co\u017e se mu sice nezamlouvalo, ale u\u010dinil tak. Demolice trvala 10 dn\u00ed. Zajatci byli prod\u00e1ni do otroctv\u00ed. Podle jedn\u00e9 pov\u011bsti bylo m\u011bsto dokonce posoleno, \u010d\u00edm\u017e se m\u011blo znemo\u017enit jeho dal\u0161\u00edmu obnoven\u00ed.\nDobyt\u00edm Kart\u00e1ga dokon\u010dila \u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e ovl\u00e1dnut\u00ed z\u00e1padn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed. Kart\u00e1go a jeho okol\u00ed bylo p\u0159em\u011bn\u011bno na \u0159\u00edmskou provincii Afrika. A\u010d se Numidie pod\u00edlela na v\u00e1lce jako spojenec \u0158\u00edman\u016f, \u010dekal j\u00ed nakonec osud podobn\u00fd Kart\u00e1gu \u2013 v 1. stol. p\u0159. n. l. byla z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti podrobena a za\u010dlen\u011bna do \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e jako Africa Nova. Ve stejn\u00e9m roce jako Kart\u00e1go bylo definitivn\u011b dobyto \u0158ecko \u2013 posledn\u00ed odpor m\u011bsta Korint byl zlomen, m\u011bsto srovn\u00e1no se zem\u00ed a obyvatelstvo bylo zmasakrov\u00e1no.\nZa vl\u00e1dy Julia Caesara a Octaviana Augusta do\u0161lo k obnoven\u00ed m\u011bsta. Jeho v\u00fdznam postupn\u011b rostl a nakonec pat\u0159ilo mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed s\u00eddla Z\u00e1pado\u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Za Arab\u016f jeho vliv ale n\u00e1sledn\u011b upadl a v sou\u010dasnosti se jedn\u00e1 o p\u0159edm\u011bst\u00ed Tunisu.\nNigel BAGNALL, The Punic Wars, 264-146 BC, Osprey Publishing 2002.\nAdrian GOLDSWORTHY, The Fall of Carthage: The Punic Wars 265-146BC, Hachette UK 2012.\nWilliam SMITH (ed.), Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology, Lond\u00fdn 1846. Dostupn\u00e9 online\n \nAppian's History of Rome: The Punic Wars Archivov\u00e1no 11. 10. 2011 na Wayback Machine.\nPolybius (c.200-after 118 BCE): The Third Punic War, 149-146 BCE\nTHIRD PUNIC WAR: THE FINAL CONFRONTATION BETWEEN ROME AND CARTHAGE (149-146 B.C.)\nUNRV History: Third Punic War\nAntika: T\u0159et\u00ed punsk\u00e1 v\u00e1lka\nPort\u00e1l Antika: T\u0159et\u00ed punsk\u00e1 v\u00e1lka: Ostatn\u011b soud\u00edm, \u017ee Kart\u00e1go mus\u00ed b\u00fdt zni\u010deno Archivov\u00e1no 4. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Pivovarsk\u00e9 muzeum U Flek\u016f? <<>>: Pivovarsk\u00e9 muzeum U Flek\u016f je sou\u010d\u00e1st\u00ed Pivovaru u Flek\u016f. Je to jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a nejstar\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch pivovar\u016f. Nach\u00e1z\u00ed v Praze v m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 1 na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b v K\u0159emencov\u00e9 ulici 7. Krom\u011b pivovaru nab\u00edz\u00ed podnik tak\u00e9 restauraci a Kabaret U Flek\u016f.\nMuzeum U Flek\u016f se nach\u00e1z\u00ed v are\u00e1lu pivovaru a restaurace U Flek\u016f v budov\u00e1ch b\u00fdval\u00fdch sladoven. Slad se zde vyr\u00e1b\u011bl do roku 1942.\nPrvn\u00ed zm\u00ednka o dom\u011b s pivovarem m\u00e1 b\u00fdt podle tradice z roku 1499, kdy d\u016fm \u010dp. 183/II U Doma\u017el\u00edk\u016f koupil sladovn\u00edk V\u00edt Sk\u0159emenec s man\u017eelkou a za\u010dal v n\u011bm provozovat sladovnick\u00e9 \u0159emeslo. Podle n\u011bj m\u011bl b\u00fdt d\u016fm nazv\u00e1n Na Sk\u0159emenci. V\u00fdrobn\u00ed objekty sladovny byly v dom\u011b \u010dp. 1651/II. Souvisl\u00e9 d\u011bjiny lokality jsou dolo\u017eeny a\u017e od 17. stolet\u00ed. \nDne\u0161n\u00ed rodina Brtn\u00edkov\u00fdch koupila pivovar v roce 1921. Pivovar, sladovnu a restauraci provozovala do roku 1949, kdy jim byly zn\u00e1rodn\u011bny. Stala se pot\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed Pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f. V roce 1991 byla rodin\u011b Brtn\u00edk\u016f vr\u00e1cena restaurace a v roce 1992 tak\u00e9 pivovar. V are\u00e1lu pivovaru je pivovarnick\u00e9 muzeum, kter\u00e9 rodina Brtn\u00edkov\u00fdch zalo\u017eila v roce 1999.\nSb\u00edrkov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f je v n\u011bm v sou\u010dasnosti n\u011bkolik set a \u0159ada z nich je unik\u00e1tn\u00edch. I d\u00edky tomu, \u017ee p\u0159edm\u011bty nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v muzeu nejsou pouze p\u0159edm\u011bty z pivovaru u Flek\u016f, ale poch\u00e1zej\u00ed i z \u0159ady pivovar\u016f v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. Sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky jsou tak\u00e9 origin\u00e1ly nebo kopie dobov\u00fdch fotografi\u00ed. Muzeum lze nav\u0161t\u00edvit denn\u011b v dob\u011b od 10.00 do 16.00 po p\u0159edchoz\u00edm objedn\u00e1n\u00ed. Exkurze jsou nab\u00edzeny s pr\u016fvodci v n\u011bkolika sv\u011btov\u00fdch jazyc\u00edch. B\u011bhem prohl\u00eddky je mo\u017en\u00e9 fotografovat nebo si d\u011blat filmov\u00fd nebo videoz\u00e1znam.\nPrvn\u00ed \u010d\u00e1st exkurze prob\u00edh\u00e1 v b\u00fdval\u00e9 sladovn\u011b ze 17. stolet\u00ed, druh\u00e1 ve sladovn\u011b z roku 1889.\nProhl\u00eddka za\u010d\u00edn\u00e1 ve sladovn\u011b. Budova m\u00e1 dv\u011b \u010d\u00e1sti. Star\u0161\u00ed je v pozad\u00ed byla vybudov\u00e1na na po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed a cenn\u00e1 je t\u00edm, \u017ee hlavn\u00ed m\u00edstnost m\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd renesan\u010dn\u00ed valen\u00fd strop. Nejv\u011bt\u0161\u00ed atrakc\u00ed je st\u0159\u00ed\u0161kov\u00fd kou\u0159ov\u00fd hvozd zvan\u00fd valach, proto\u017ee p\u0159ipom\u00edn\u00e1 h\u0159bet kon\u011b. Na hvozdu se vyku\u0159oval (jist\u00fd zp\u016fsob su\u0161en\u00ed) slad. Na st\u0159\u00ed\u0161ce konstrukce valachu se navr\u0161il slad do maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161e 10 cm. Za pomoc\u00ed kou\u0159e, kter\u00fd stoupal ze sklepn\u00edch prostor, kde bylo topeni\u0161t\u011b, se vyr\u00e1b\u011bl tmav\u00fd slad, kter\u00e9mu \u0159\u00edkaj\u00ed barva. Tento slad byl jedn\u00edm ze \u010dty\u0159 druh\u016f sladu, ze kter\u00fdch se dodnes va\u0159\u00ed flekovsk\u00e9 pivo. Ke zhl\u00e9dnut\u00ed je i samotn\u00e9 topeni\u0161t\u011b. Je zaj\u00edmav\u00e9 t\u00edm, \u017ee se tvarem jedn\u00e1 o men\u0161\u00ed podlouhlou chodbi\u010dku. Tam se vkl\u00e1daly bukov\u00e9 kl\u00e1dy. Kou\u0159 zp\u016fsobil, \u017ee strop je od saz\u00ed za\u010dern\u011bn\u00fd. D\u016fsledkem byla velmi vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce tehdej\u0161\u00edch sladovn\u00edk\u016f.\nValach neboli kou\u0159ov\u00fd hvozd byl zkonstruov\u00e1n v roce 1804 podle n\u00e1vrhu legend\u00e1rn\u00edho inov\u00e1tora pivovarnictv\u00ed F. O. Poup\u011bte a slou\u017eil do roku 1942. Bylo to posledn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed tohoto druhu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch.\nV dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti prohl\u00eddky je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt nap\u0159. bronzov\u00fd filtr, kter\u00fd byl p\u0159evezen z pivovaru v Dob\u0159\u00ed\u0161i nebo sprchov\u00fd chladi\u010d mladiny. Zaujme t\u0159eba i vzduchov\u00fd kompresor a sm\u011b\u0161ova\u010d piva. Pomoc\u00ed n\u011bho se sm\u011b\u0161ovaly r\u016fzn\u00e9 v\u00e1rky piva pro dosa\u017een\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed kvality. Ke zhl\u00e9dnut\u00ed jsou i n\u00e1stroje, kter\u00e9 slou\u017eily k prom\u00edch\u00e1v\u00e1n\u00ed sladu na valachu, jako jsou mj. d\u0159ev\u011bn\u00e9 lopaty a limpy, d\u0159ev\u011bn\u00e9 n\u00e1stroje slou\u017e\u00edc\u00ed sladovn\u00edkovi k ru\u010dn\u00edmu p\u0159evracen\u00ed sladu p\u0159i su\u0161en\u00ed.\nZaj\u00edmav\u00e1 je i sb\u00edrka dobov\u00fdch fotografi\u00ed z po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Ukazuje t\u0159eba oble\u010den\u00ed serv\u00edrky z doby secese z po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Dal\u0161\u00ed, z roku 1924 a druh\u00e1 z roku 1931, ukazuj\u00ed pivovarskou chasu, tedy pracovn\u00edky pivovaru a restaurac\u00ed s majitelem V\u00e1clavem Brtn\u00edkem.\nDal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st prohl\u00eddky nab\u00edz\u00ed expozice bedn\u00e1\u0159stv\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed nejsp\u00ed\u0161e z obdob\u00ed druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed a\u017e prvn\u00ed t\u0159etiny 20. stolet\u00ed, kter\u00e9 k pivovaru neodbytn\u011b pat\u0159ily. Lze vid\u011bt n\u00e1stroje nezbytn\u00e9 k v\u00fdrob\u011b sud\u016f a ostatn\u00edch n\u00e1dob, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaly nejen v pivova\u0159e a restauraci, ale obecn\u011bji k \u017eivotu lid\u00ed v minulosti. Mezi n\u00e1stroje m\u016f\u017eeme jmenovat hobl\u00edky, po\u0159\u00edzy, modly (vym\u011b\u0159ovac\u00ed li\u0161ty). slou\u017e\u00edc\u00ed k vym\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch d\u00edl\u016f sud\u016f, d\u017eber\u016f aj. Zaj\u00edmav\u00e1 je i bedn\u00e1\u0159sk\u00e1 lavice zvan\u00e1 d\u011bdek slou\u017e\u00edc\u00ed k opracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva po\u0159\u00edzem a n\u00e1sledn\u00e9 sestaven\u00ed jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed pivn\u00edch sud\u016f. Jsou tam i vypalovac\u00ed \u017eeleza slou\u017e\u00edc\u00ed k ozna\u010den\u00ed, ocejchov\u00e1n\u00ed sud\u016f. Pomoc\u00ed \u017eelez se na n\u011b vypalovaly nap\u0159\u00edklad jm\u00e9na pivovar\u016f, objem sud\u016f, ozna\u010den\u00ed m\u011bst. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee bedn\u00e1\u0159i byli v pivovaru U Flek\u016f je\u0161t\u011b po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a velmi pravd\u011bpodobn\u011b v \u0161edes\u00e1t\u00fdch a sedmdes\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech, ne\u017e se p\u0159e\u0161lo na hlin\u00edkov\u00e9 a potom nerezov\u00e9 sudy. Dnes se pou\u017e\u00edvaj\u00ed pivn\u00ed tanky.\nPivo v\u0161ak bylo distribuov\u00e1no i ve sklen\u011bn\u00fdch lahv\u00edch. Uk\u00e1zky pou\u017e\u00edvan\u00fdch sklen\u011bn\u00fdch, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b litrov\u00fdch jsou ze t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. N\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed druhy lahv\u00ed poch\u00e1z\u00ed z protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. Jsou opat\u0159eny etiketami a za protektor\u00e1tu je nap\u0159ed uveden n\u00e1zev n\u011bmeck\u00fd a potom \u010desk\u00fd.\nV\u00fdznamnou osobnost\u00ed pivovaru byl v prvn\u00ed t\u0159etin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed V\u00e1clav Brtn\u00edk. Pracoval v pivovaru U Flek\u016f od roku 1898, po sedmi letech se stal sl\u00e1dkem. V roce 1921, po smrti vdovy po posledn\u00edm majiteli, cel\u00fd pivovar a restauraci koupil.\nJeho sedmdes\u00e1t\u00e9 narozeniny v roce 1934 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed uk\u00e1zky \u010dl\u00e1nku z tehdej\u0161\u00edho odborn\u00e9ho tisku, spole\u010dn\u00e9 fotografie se zam\u011bstnanci a tak\u00e9 zpr\u00e1va o jeho \u00famrt\u00ed v roce 1937. Po jeho smrti se stal majitelem syn Franti\u0161ek.\nDruh\u00e1 \u010d\u00e1st prohl\u00eddky pokra\u010duje ve druh\u00e9 sladovn\u011b, v budov\u011b z roku 1889. Ta ji\u017e fungovala na modern\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrobn\u00edm principu ne\u017e prvn\u00ed. V t\u00e9to nov\u011bj\u0161\u00ed sladovn\u011b se slad vyr\u00e1b\u011bl su\u0161en\u00edm hork\u00fdm vzduchem, tam se ji\u017e technologie vyku\u0159ov\u00e1n\u00ed, velmi pracn\u00e1, nepou\u017e\u00edvala.\nBudova m\u00e1 dv\u011b patra. V p\u0159\u00edzem\u00ed jsou zaj\u00edmav\u00e9 dobov\u00e9 pl\u00e1ny rekonstrukc\u00ed, kter\u00e9 v\u00fdznamn\u011b zm\u011bnily dispozice pivovaru a sladovny. Jsou ru\u010dn\u011b signovan\u00e9 kopie z konce 19. a po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, kdy prob\u00edhaly p\u0159estavby a rekonstrukce jak vn\u011bj\u0161\u00edch prostor, tak i restaurac\u00ed. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b ji\u017e za p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho V. Brtn\u00edka.\nNa schodech do vrchn\u00edch pater je velmi zaj\u00edmav\u00e1 mapa \u010cech a Moravy, kter\u00e1 zobrazuje v\u00fdskyt pivovar\u016f z roku 1914, z doby Rakousko-Uhersk\u00e9 monarchie. Je vid\u011bt, \u017ee zvl\u00e1\u0161t\u011b \u010cechy byly pln\u00e9 pivovar\u016f. Zaujmou i data o po\u010dtu a v\u00fdstavu jednotliv\u00fdch pivovar\u016f t\u011bsn\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. Zaj\u00edmavost\u00ed je i tabulka, kde se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci mohou sezn\u00e1mit s po\u010dtem i v\u00fdstavem piva v jin\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed z roku 1913. Po st\u011bn\u00e1ch jsou vystaveny i r\u016fzn\u00e9 v\u00fdu\u010dn\u00ed listy sladovnick\u00e9ho a pivovarsk\u00e9ho \u0159emesla z prvn\u00ed poloviny dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Upoutaj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm dobovou estetickou str\u00e1nkou i dal\u0161\u00edmi raritami. Ve druh\u00e9m pat\u0159e tak krom\u011b fotografi\u00ed rodiny V. Brtn\u00edka se nach\u00e1z\u00ed i tablo se spolupracovn\u00edky, kter\u00e9 bylo vytvo\u0159eno k jeho sedmdes\u00e1t\u00fdm narozenin\u00e1m. A nechyb\u00ed ani fotografie s uk\u00e1zkami pivovarsk\u00fdch povoz\u016f ta\u017een\u00fdch ko\u0148mi, kter\u00fdmi se rozv\u00e1\u017eelo pivo p\u0159edev\u0161\u00edm sudov\u00e9 po hospod\u00e1ch a restaurac\u00edch.\nK vid\u011bn\u00ed jsou i plni\u010dky lahv\u00ed, kter\u00fdmi se rovn\u011b\u017e, ale v mnohem men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e distribuovalo pivo.\nProhl\u00eddka pokra\u010duje kolem dv\u00ed\u0159ek p\u016fvodn\u00edho topeni\u0161t\u011b a d\u00e1le do horn\u00ed m\u00edstnosti, kter\u00e1 slou\u017eila k su\u0161en\u00ed skladu hork\u00fdm vzduchem. Podlaha je tvo\u0159ena kovov\u00fdmi ro\u0161ty, na kter\u00e9 se slad rozprost\u0159el a byl su\u0161en hork\u00fdm vzduchem, kter\u00fd stoupal z topeni\u0161t\u011b.\nV m\u00edstnosti jsou vystaveny dal\u0161\u00ed dobov\u00e9 expon\u00e1ty jako jsou ru\u010dn\u00ed plni\u010dky lahv\u00ed jedno lahvov\u00e9, d\u00e1le tzv. rmutova\u010dka. Za\u0159\u00edzen\u00ed slou\u017e\u00edc\u00ed ke zv\u00fd\u0161en\u00ed kvality sladu. Je to historicky cenn\u00fd laboratorn\u00ed p\u0159\u00edstroj.\nZa zm\u00ednku stoj\u00ed tzv. volgemut, co\u017e jsou jak\u00e9si kovov\u00e9 hr\u00e1b\u011b slou\u017e\u00edc\u00ed k proto\u010den\u00ed a obracen\u00ed kl\u00ed\u010d\u00edc\u00edho obiln\u00e9ho zrna a t\u00edm i k jeho lep\u0161\u00edmu proschnut\u00ed.\nK vid\u011bn\u00ed jsou i uk\u00e1zky p\u016fllitrov\u00fdch a litrov\u00fdch lahv\u00ed z r\u016fzn\u00fdch pivovar\u016f \u010desk\u00fdch zem\u00ed. N\u011bkter\u00e9 jsou embosovan\u00e9, tedy s n\u00e1pisem, kter\u00fd vystupuje ze skla l\u00e1hve obsahuj\u00edc\u00ed n\u00e1zev piva, pivovaru, kter\u00fd jej vyr\u00e1b\u011bl atd. Zaj\u00edmavost\u00ed je i z\u00e1tkova\u010dka k uzav\u00edran\u00ed lahv\u00ed tehdej\u0161\u00ed novinkou, korunkou.\nVyroben\u00fd slad se potom ru\u010dn\u011b lopatami p\u0159esouval ke zm\u00edn\u011bn\u00fdm dv\u00ed\u0159k\u016fm, odkud se shazoval o patro n\u00ed\u017ee, kde se dosu\u0161oval a potom se pytloval. V t\u00e9to m\u00edstnosti byla podlaha p\u016fvodn\u011b pokryta konvov\u00fdmi ro\u0161ty, k ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9mu dosou\u0161en\u00ed. Unik\u00e1tn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm, kter\u00e9 je m\u00e1lokde k vid\u011bni je tzv. odkli\u010dova\u010dka, kter\u00e1 slou\u017eila k odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed ko\u0159\u00ednk\u016f z nakl\u00ed\u010den\u00e9ho je\u010dmene.\nKuriozitou je zde keramick\u00fd 30 litrov\u00fd korbel, kter\u00fd z\u00edskal cenu na festivalu kuriozit, kter\u00fd se tradi\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 v Pelh\u0159imov\u011b a m\u00e1 vazbu na Guinnessovu knihu rekord\u016f.\nV z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti muzea jsou instalov\u00e1ny dal\u0161\u00ed plni\u010dky lahv\u00ed, nar\u00e1\u017eec\u00ed jehly do sud\u016f, kter\u00fdmi se nar\u00e1\u017eelo pivo k distribuci do v\u00fd\u010depn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed i uk\u00e1zky mj. i z doby \u010ceskoslovenska let 1948-1989.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nVacl, J.: Sl\u00e1dek Ivan Chramosil ani po 44 letech v pivovarstv\u00ed nepl\u00e1nuje odchod z oboru. Potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 revue \u010d. 2, 2016, http://www.certum.cz/publikovali-jsme/528-3\nVacl, J.: Legend\u00e1rn\u00ed sl\u00e1dek Ivan Chramosil sedmdes\u00e1tn\u00edkem. Kvasny Prum. 2016, 62 (2) 115-116. http://www.certum.", "<<>>: Co je Fruit Machine Simulator? <<>>: Fruit Machine Simulator je po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hra vydan\u00e1 spole\u010dnost\u00ed Code Masters v roce 1987 pro po\u010d\u00edta\u010de Sinclair ZX Spectrum. V roce 1988 byla vyd\u00e1na pro po\u010d\u00edta\u010de Amstrad CPC.\nJedn\u00e1 se o simul\u00e1tor v\u00fdhern\u00edch automat\u016f. V roce 1990 bylo vyd\u00e1no pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Fruit Machine Simul\u00e1tor 2.\nHra byla vyd\u00e1na pro po\u010d\u00edta\u010de Amstrad CPC, Sinclair ZX Spectrum, C64.\nFruit Machine Simulator na SpectrumComputing.co.uk (anglicky)\nFruit Machine Simulator 2 na SpectrumComputing.co.", "<<>>: Co je Filip Or\u0161ula? <<>>: Filip Or\u0161ula (* 25. \u00fanora 1993, Sebedra\u017eie) je slovensk\u00fd fotbalov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk \u010di z\u00e1lo\u017en\u00edk a reprezentant, od srpna 2018 p\u016fsob\u00edc\u00ed v \u010desk\u00e9m klubu FC Slovan Liberec. Mimo Slovensko p\u016fsobil na klubov\u00e9 \u00farovni v Anglii, Nizozemsku a N\u011bmecku. Nastupuje v \u00fatoku nebo na kraji z\u00e1lohy.\nSvoji fotbalovou kari\u00e9ru za\u010dal v klubu FK Mesto Prievidza, odkud v \u017e\u00e1c\u00edch p\u0159estoupil nejprve do Spartaku Trnava. N\u00e1sledn\u011b v l\u00e9t\u011b 2008 ode\u0161el d\u00edky kontakt\u016fm mana\u017eera Emila Kovarovi\u010de do Anglie, kde se zapojil do ml\u00e1de\u017enick\u00fdch celk\u016f Manchesteru City. V t\u00fdmu u\u017e p\u016fsobilo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch slovensk\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f. V Manchesteru City str\u00e1vil dva ro\u010dn\u00edky, proto\u017ee v\u0161ak \u0161ance dostat se do prvn\u00edho mu\u017estva nebyla velk\u00e1, rozhodl se zm\u011bnit dres. M\u011bl nab\u00eddky z It\u00e1lie a Nizozemska. Z\u00e1jem projevil i anglick\u00fd klub Blackburn Rovers FC, ale Or\u0161ula nakonec p\u0159estoupil do nizozemsk\u00e9ho klubu FC Twente z m\u011bsta Enschede. Rozhodlo to, \u017ee v Twente je kvalitn\u00ed ml\u00e1de\u017enick\u00e1 akademie a i \u0161ance prosadit se do A-t\u00fdmu byla re\u00e1ln\u00e1. V Enschede absolvoval n\u011bkolik tr\u00e9nink\u016f a turnaj, po n\u011bm\u017e podepsal s mu\u017estvem jako 16let\u00fd smlouvu na t\u0159i roky.\nV l\u00e9t\u011b 2012 se vr\u00e1til do Anglie a stal se novou posilou Wiganu Athletic. V celku v srpnu \u00fasp\u011b\u0161n\u011b absolvoval zkou\u0161ku, v p\u0159\u00edpravn\u00e9m utk\u00e1n\u00ed proti klubu Stockport County FC asistoval na g\u00f3l Joshe Sumnera a s\u00e1m vst\u0159elil vyrovn\u00e1vac\u00ed branku na 2:2. V A-t\u00fdmu Wiganu debutoval 25. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 v utk\u00e1n\u00ed Anglick\u00e9ho poh\u00e1ru proti West Hamu United (v\u00fdhra 4:1), na hrac\u00ed plochu se dostal v z\u00e1v\u011bru z\u00e1pasu. B\u011bhem cel\u00e9ho sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed neodehr\u00e1l \u017e\u00e1dn\u00fd ligov\u00fd z\u00e1pas.\nZa\u010d\u00e1tkem \u010dervence 2013 byl na t\u00fddenn\u00edch testech v nizozemsk\u00e9m klubu NEC Nijmegen. N\u00e1sledn\u011b byl na zkou\u0161ce v d\u00e1nsk\u00e9m mu\u017estvu Viborg FF, nakonec 24. \u010dervence 2013 p\u0159estoupil jako voln\u00fd hr\u00e1\u010d (zadarmo) do n\u011bmeck\u00e9ho t\u00fdmu MSV Duisburg hraj\u00edc\u00edho tehdy t\u0159et\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed ligu. Podepsal dvouletou smlouvu a dostal dres s \u010d\u00edslem 25. Debutoval 27. \u010dervence 2013 ve druh\u00e9m ligov\u00e9m kole proti Wackeru Burghausen (v\u00fdhra 2:0), hr\u00e1l do 64. minuty. V Duisburgu p\u016fsobil pouze p\u016flrok, b\u011bhem kter\u00e9ho nastoupil v lize ke 12 st\u0159etnut\u00edm.\nV \u00fanoru 2014 zam\u00ed\u0159il zp\u011bt na Slovensko, kde se upsal Spartaku Myjava. Do Myjavy p\u0159i\u0161el, aby restartoval svoji hr\u00e1\u010dskou kari\u00e9ru.\n Sez\u00f3na 2013/14 \nLigovou premi\u00e9ru si p\u0159ipsal ve 20. kole hran\u00e9m 1. 3. 2014 proti klubu MFK Ru\u017eomberok. Na tr\u00e1vn\u00edk p\u0159i\u0161el do druh\u00e9ho polo\u010dasu nam\u00edsto Denise Dugy, ale dom\u00e1c\u00ed proh\u0159e 0:3 nezabr\u00e1nil. Sv\u016fj prvn\u00ed ligov\u00fd g\u00f3l za Myjavu vs\u00edtil v utk\u00e1n\u00ed 29. kola nejvy\u0161\u0161\u00ed slovensk\u00e9 sout\u011b\u017ee proti t\u00fdmu FC DAC 1904 Dunajsk\u00e1 Streda (rem\u00edza 1:1), kdy\u017e v 17. minut\u011b otev\u0159el sk\u00f3re st\u0159etnut\u00ed. Na ja\u0159e 2014 zas\u00e1hl do 12 ligov\u00fdch z\u00e1pas\u016f, chyb\u011bl pouze ve dvou kolech.\n Sez\u00f3na 2014/15 \nSvoje prvn\u00ed branky v lize si schoval a\u017e na z\u00e1v\u011br podzimn\u00ed \u010d\u00e1sti sezony 2014/15. Nejprve sk\u00f3roval 23. listopadu 2014 na \u0160tadi\u00f3nu Pasienky proti tamn\u00edmu Slovanu Bratislava, kdy\u017e v 61. minut\u011b rozhodl jedin\u00fdm g\u00f3lem toto st\u0159etnut\u00ed. Podruh\u00e9 se trefil 29. 11. 2014 v 19. kole do s\u00edt\u011b mu\u017estva FK AS Tren\u010d\u00edn a pod\u00edlel se na v\u00fdh\u0159e 2:1. B\u011bhem p\u016fl roku odehr\u00e1l 18 utk\u00e1n\u00ed v lize.\nV zimn\u00edm p\u0159estupov\u00e9m obdob\u00ed sezony 2014/15 p\u0159estoupil do Slovanu Bratislava, kde podepsal smlouvu na dva a p\u016fl roku s opc\u00ed. Ve Slovanu hr\u00e1l i za rezervu p\u016fsob\u00edc\u00ed ve druh\u00e9 slovensk\u00e9 lize.\n Sez\u00f3na 2014/15 \nV \u00favodn\u00edch dvou jarn\u00edch kolech proti Dunajsk\u00e9 Stred\u011b (prohra 0:1) a t\u00fdmu FO \u017dP \u0160PORT Podbrezov\u00e1 (v\u00fdhra 2:1) nenastoupil. Ligov\u00fd debut si odbyl ve 24. kole hran\u00e9m 5. dubna 2015 proti Tren\u010d\u00ednu (prohra 1:3), v dom\u00e1c\u00ed premi\u00e9\u0159e vyst\u0159\u00eddal v 65. minut\u011b na h\u0159i\u0161ti Lestera Peltiera. Poprv\u00e9 se prosadil do s\u00edt\u011b Spartaku Myjava (v\u00fdhra 6:3), tedy proti sv\u00e9mu b\u00fdval\u00e9mu zam\u011bstnavateli. Na hrac\u00ed plochu p\u0159i\u0161el v 72. minut\u011b a o \u0161est minut pozd\u011bji zvy\u0161oval na 5:2. Na ja\u0159e 2015 si p\u0159ipsal dev\u011bt ligov\u00fdch start\u016f a pomohl Slovanu ke kone\u010dn\u00e9mu t\u0159et\u00edmu m\u00edstu.\n Sez\u00f3na 2015/16 \nSe Slovanem postoupil p\u0159es mu\u017estvo Europa FC z Gibraltaru (v\u00fdhry 6:0 a 3:0) a irsk\u00fd klub UC Dublin (v\u00fdhry 1:0 a 5:1) a\u017e do t\u0159et\u00edho p\u0159edkola Evropsk\u00e9 ligy UEFA 2015/16, kde nastoupil proti rusk\u00e9mu t\u00fdmu FK Krasnodar a po proh\u0159e 0:2 a rem\u00edze 3:3 s n\u00edm vypadl. Sv\u016fj prvn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 jedin\u00fd ligov\u00fd g\u00f3l v ro\u010dn\u00edku vst\u0159elil v sedm\u00e9m kole v souboji s t\u00fdmem MFK Skalica, 18 minut p\u0159ed koncem zvy\u0161oval na kone\u010dn\u00fdch 4:1. Se Slovanem do\u0161el na ja\u0159e 2016 a\u017e do fin\u00e1le dom\u00e1c\u00edho poh\u00e1ru, v n\u011bm\u017e Or\u0161ula nenastoupil. Jeho spoluhr\u00e1\u010di podlehli v z\u00e1pase hran\u00e9m v Trnav\u011b klubu AS Tren\u010d\u00edn v pom\u011bru 1:3. V sezon\u011b 2015/16 nastoupil k 22 st\u0159etnut\u00edm v lize.\n Sez\u00f3na 2016/17 \nNa za\u010d\u00e1tku ro\u010dn\u00edku byl zran\u011bn\u00fd, a proto Slovanu nemohl pomoci v p\u0159edkolech Evropsk\u00e9 ligy UEFA 2016/17. Poprv\u00e9 v ro\u010dn\u00edku se trefil proti ViOnu Zlat\u00e9 Moravce \u2013 Vr\u00e1ble, jeho branka padla ve 47. minut\u011b a Slovan i d\u00edky n\u00ed vyhr\u00e1l ve Zlat\u00fdch Moravc\u00edch vysoko 5:1. N\u00e1sledn\u011b se trefil v 19. kole proti Spartaku Myjava, kdy\u017e v 57. minut\u011b srovnal stav utk\u00e1n\u00ed na kone\u010dn\u00fdch 1:1. Jeliko\u017e se Myjava po podzimu 2016 odhl\u00e1sila z ligy, v\u00fdsledek byl anulov\u00e1n. Or\u0161ul\u016fv g\u00f3l v\u0161ak z\u016fstal v platnosti. V ro\u010dn\u00edku 2016/17 z\u00edskal se Slovanem dom\u00e1c\u00ed poh\u00e1r, kdy\u017e spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi spoluhr\u00e1\u010di porazil ve fin\u00e1le hran\u00e9m 1. kv\u011btna 2017 na stadionu NTC Poprad tehdy druholigov\u00fd t\u00fdm MFK Skalica v pom\u011bru 3:0. Celkem v sezon\u011b odehr\u00e1l 27 ligov\u00fdch z\u00e1pas\u016f.\n Sez\u00f3na 2017/18 \n23. \u010dervna 2017 odehr\u00e1l za mu\u017estvo jako st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d posledn\u00edch 23 minut (na h\u0159i\u0161t\u011b p\u0159i\u0161el nam\u00edsto Mitchella Scheta) v utk\u00e1n\u00ed \u010cesko-slovensk\u00e9ho Superpoh\u00e1ru hran\u00e9ho v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti proti \u010desk\u00e9mu celku FC Fastav Zl\u00edn, kter\u00e9mu Slovan Bratislava podlehl v penaltov\u00e9m rozst\u0159elu. V prvn\u00edm p\u0159edkole Evropsk\u00e9 ligy UEFA 2017/18 proti arm\u00e9nsk\u00e9mu klubu FC Pjunik Jerevan (v\u00fdhry 4:1 a 5:0) nehr\u00e1l. Za t\u00fdm nastoupil v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm p\u0159edkole v souboji s mu\u017estvem Lyngby BK z D\u00e1nska. V odvet\u011b na p\u016fd\u011b soupe\u0159e p\u0159i proh\u0159e 1:2 sk\u00f3roval, ale Slovan i kv\u016fli por\u00e1\u017ece 0:1 z \u00favodn\u00edho st\u0159etnut\u00ed vypadl. Sv\u016fj prvn\u00ed ligov\u00fd g\u00f3l zaznamenal 19. z\u00e1\u0159\u00ed 2017 v dev\u00e1t\u00e9m kole v souboji se Zempl\u00ednem Michalovce (v\u00fdhra 3:1), kdy\u017e v 64. minut\u011b zvy\u0161oval na 3:0. St\u0159elecky se prosadil i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm 10. kole proti klubu M\u0160K \u017dilina, Slovan prohr\u00e1l na p\u016fd\u011b soupe\u0159e v pom\u011bru 2:3. Pot\u0159et\u00ed v ro\u010dn\u00edku se trefil proti t\u00fdmu MFK Ru\u017eomberok, kdy\u017e v 64. minut\u011b vs\u00edtil jedinou a tud\u00ed\u017e v\u00edt\u011bznou branku utk\u00e1n\u00ed. Na ja\u0159e 2018 se pod\u00edlel se Slovanem na obhajob\u011b zisku slovensk\u00e9ho poh\u00e1ru z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho ro\u010dn\u00edku 2016/17, i kdy\u017e ve fin\u00e1le hran\u00e9m 1. kv\u011btna 2018 v Trnav\u011b proti celku MFK Ru\u017eomberok (v\u00fdhra 3:1) nenastoupil. B\u011bhem roku si p\u0159ipsal v lize celkem 17 st\u0159etnut\u00ed. V l\u00e9t\u011b 2018 mu v mu\u017estvu skon\u010dila smlouva a ode\u0161el.\nV srpnu 2018 uzav\u0159el jako voln\u00fd hr\u00e1\u010d kontrakt na rok s n\u00e1slednou opc\u00ed na dvan\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f s \u010desk\u00fdm klubem FC Slovan Liberec, kde usp\u011bl na testech.\nAktu\u00e1ln\u00ed k 14. srpnu 2018\nFilip Or\u0161ula p\u016fsob\u00ed ve slovensk\u00fdch reprezentac\u00edch od kategorie do 16 let. Na ja\u0159e 2011 se z\u00fa\u010dastnil turnaje Slovakia Cup, kde Slovensko uhr\u00e1lo dv\u011b bezbrankov\u00e9 rem\u00edzy proti Japonsku a Chorvatsku, prohru s Norskem a prohru 0:3 s Belgi\u00ed.V sez\u00f3n\u011b 2011/12 pat\u0159il do kategorie U19, s reprezentac\u00ed absolvoval d\u016fle\u017eit\u00fd kvalifika\u010dn\u00ed turnaj o postup na Mistrovstv\u00ed Evropy. V Arm\u00e9nii Slovensko prohr\u00e1lo, v dal\u0161\u00edm z\u00e1pase proti Ando\u0159e vst\u0159elil Or\u0161ula jedin\u00fd g\u00f3l z\u00e1pasu a zajistil tak Slovensku v\u00fdhru 1:0. Proti \u0158ecku se zrodila rem\u00edza 1:1, kter\u00e1 v\u0161ak na postup nesta\u010dila.V roce 2012 se Filip Or\u0161ula objevil i v reprezentaci do 21 let, tren\u00e9r Ivan Gal\u00e1d ho dodate\u010dn\u011b nominoval pro kvalifika\u010dn\u00ed st\u0159etnut\u00ed proti Rumunsku. Z\u00fa\u010dastnil se kvalifikace na Mistrovstv\u00ed Evropy hr\u00e1\u010d\u016f do 21 let 2013 konan\u00e9ho v Izraeli, kde Slovensko obsadilo s 15 body druh\u00e9 m\u00edsto v kone\u010dn\u00e9 tabulce skupiny 9 za prvn\u00ed Franci\u00ed (21 bod\u016f). Or\u0161ula sk\u00f3roval 7. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 proti Francii (v\u00fdhra 2:1) a 10. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 proti Kazachst\u00e1nu (v\u00fdhra 6:0). Slovensko se na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd \u0161ampion\u00e1t neprobojovalo p\u0159es bar\u00e1\u017e, v n\u00ed\u017e vypadlo po prohr\u00e1ch 0:2 doma i venku s Nizozemskem.\nV A-t\u00fdmu Slovenska debutoval pod tren\u00e9rem J\u00e1nem Koz\u00e1kem v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m z\u00e1pase v Ab\u00fa Zab\u00ed (Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty) 8. ledna 2017 proti reprezentaci Ugangy (prohra 1:3), odehr\u00e1l 85 minut.\nZ\u00e1pasy Filipa Or\u0161uly v A-t\u00fdmu slovensk\u00e9 reprezentace\n \nProfil hr\u00e1\u010de na fcslovanliberec.cz\nProfil hr\u00e1\u010de na skslovan.com (slovensky)\nProfil hr\u00e1\u010de na wiganlatics.co.uk (anglicky) \nProfil hr\u00e1\u010de na fortunaliga.sk (slovensky)\nProfil hr\u00e1\u010de na iDNES.cz\nProfil hr\u00e1\u010de na soccerway.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na transfermarkt.co.uk (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de na National Football Teams.com (anglicky)\nProfil hr\u00e1\u010de \u2013 reprezenta\u010dn\u00ed statistiky v A-mu\u017estvu na eu-football.", "<<>>: Co je Bratislav? <<>>: Bratislav je mu\u017esk\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no slovansk\u00e9ho p\u016fvodu. M\u00e1 bu\u010f stejn\u00fd v\u00fdznam jako Bronislav, tedy \u201ebra\u0148 sl\u00e1vu\u201c, nebo znamen\u00e1 \u201esl\u00e1vu bratrstv\u00ed\u201c.\nPodle \u010desk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e m\u00e1 sv\u00e1tek 10. ledna.", "<<>>: Co je Z\u00e1zriv\u00e1? <<>>: Z\u00e1zriv\u00e1 je obec na Slovensku v okrese Doln\u00fd Kub\u00edn.\nObec byla zalo\u017eena jako Vala\u0161sk\u00e1 obec na \u00fazem\u00ed panstv\u00ed Oravsk\u00e9ho hradu. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka je z roku 1556. Tehdy m\u011bla Z\u00e1zriv\u00e1 podle soupis\u016f 150 a\u017e 200 obyvatel. Obyvatel\u00e9 se v t\u011bch \u010dasech na l\u00e9to st\u011bhovali se st\u00e1dy do hor, ale postupn\u011b se rodiny usazovaly pr\u00e1v\u011b na t\u011bch m\u00edstech, kde byly v l\u00e9t\u011b, a tak vznikly dne\u0161n\u00ed osady Z\u00e1zriv\u00e9 jako R\u00e1ztoky, Havrania, Petrov\u00e1, B\u00edl\u00e1 a dal\u0161\u00ed. V roce 1615 byly ur\u010deny definitivn\u011b hranice Z\u00e1zriv\u00e9. Za panov\u00e1n\u00ed kr\u00e1le Ludv\u00edka II. Jagellonsk\u00e9ho b\u011bhem jeho d\u011btsk\u00fdch let vl\u00e1dl na Orav\u011b magistr Donco.\nB\u011bhem kuruck\u00fdch v\u00e1lek vesnice velmi zpustla a postupn\u011b j\u00ed zru\u0161ili i ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdsady. V roce 1747 byl zalo\u017een Farn\u00ed \u00fa\u0159ad. V roce 1791 postaven prvn\u00ed zd\u011bn\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1l p\u016fvodn\u011b d\u0159ev\u011bn\u00fd, kter\u00fd byl postaven v roce 1705, pozd\u011bji byl rozebr\u00e1n a prod\u00e1n do \u017da\u0161kova.\nA\u017e v roce 1871 byl vytvo\u0159en Urb\u00e1rsk\u00fd spolek, nebo\u0165 lid\u00e9 nem\u011bli na vykoupen\u00ed se z poddanstv\u00ed dostatek prost\u0159edk\u016f. V roce 1785 bylo v Z\u00e1zriv\u00e9 2030 obyvatel, v roce 1828 2600 obyvatel, pozd\u011bji jejich po\u010det klesal v d\u016fsledku epidemi\u00ed a vyst\u011bhovalectv\u00ed. V roce 1829 to bylo 2598 lid\u00ed a v 70. letech 20. stolet\u00ed byla Z\u00e1zriv\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed obc\u00ed na Orav\u011b, m\u011bla p\u0159es 4100 obyvatel. Pak po\u010det obyvatel klesl asi na polovinu.\nB\u011bhem SNP byla v obci partyz\u00e1nsk\u00e1 z\u00e1kladna, na n\u00ed\u017e p\u0159ist\u00e1li rozli\u010dn\u00e9 jednotky v\u00fdsadkov\u00e9 partyz\u00e1nsk\u00e9 skupiny. Obec byla osvobozena 5. dubna 1945.\nKostel dal postavit v roce 1928 tehdej\u0161\u00ed kn\u011bz a d\u011bkan Jan Bri\u0161\u0161\u00e1k (1. dubna 1866 \u2013 2. ledna 1928), kter\u00fd tehdy p\u016fsobil v Z\u00e1zriv\u00e9. Poch\u00e1zel z Rab\u010de a dokon\u010den\u00ed stavby se u\u017e nedo\u017eil. Kostel byl dostav\u011bn v roce 1933 a byl vysv\u011bcen na sv\u00e1tek Nanebevzet\u00ed Panny Marie 15. srpna 1934. V t\u00e9 dob\u011b ve farnosti p\u016fsobili kn\u011b\u017e\u00ed Ko\u010di\u0161 a kaplan Balara. Kostel je postaven v modern\u00edm stylu se zachoval\u00fdmi liniemi rom\u00e1nsk\u00e9ho slohu. Je vybaven olt\u00e1\u0159em, v t\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm na Orav\u011b, kter\u00fd byl dovezen z Tyrolska.\nKostel se nach\u00e1z\u00ed na okraji obce u h\u0159bitova. Prvn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel byl postaven v roce 1705. Tento st\u00e1l \u00fadajn\u011b v \u00dast\u0159ed\u00ed na za\u010d\u00e1tku Doliny na vr\u0161ku (nyn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zev Kostelec) a byl prod\u00e1n do \u017da\u0161kova. Na jeho m\u00edst\u011b byl roku 1720 postaven zd\u011bn\u00fd kostel\u00edk. Se stavbou dal\u0161\u00edho zd\u011bn\u00e9ho kamenn\u00e9ho kostela v Z\u00e1zriv\u00e9 se zapo\u010dalo v roce 1791 a dokon\u010den byl v roce 1796. Byl postaven v pozdn\u011b ran\u011b-barokn\u00edm stylu na pozemku star\u00e9ho h\u0159bitova. Kostel se skl\u00e1dal z lodi, sakristie a mal\u00e9 p\u0159eds\u00edn\u011b, kter\u00e1 z\u00e1rove\u0148 tvo\u0159ila hlavn\u00ed vchod. Do sakristie se vch\u00e1zelo p\u0159es hlavn\u00ed vchod. Na boku lod\u011b, v bl\u00edzkosti hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e byly po obou stran\u00e1ch dv\u011b mal\u00e1 okna. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti zaklenut\u00e1 do p\u016flkruhu. V bl\u00edzkosti vchodu na v\u011b\u017e bylo je\u0161t\u011b jedno okno. Celkov\u011b m\u011bl kostel t\u0159i vchody. Krom\u011b hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e, byly je\u0161t\u011b dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e. Na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i byla socha Bo\u017esk\u00e9ho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova, v \u017eivotn\u00ed velikosti. V pozad\u00ed toho cel\u00e9ho, byl asi dva a p\u016fl metru vysok\u00fd obraz, dosahuj\u00edc\u00ed a\u017e po strop, v bohat\u011b zdoben\u00e9m r\u00e1mu. Na jeho boc\u00edch byly ve st\u0159edu um\u00edst\u011bn\u00ed and\u011bl\u00e9. Obraz zn\u00e1zor\u0148oval v horn\u00ed \u010d\u00e1sti sv. Trojici, nebe, and\u011bly, a v doln\u00ed \u010d\u00e1sti svat\u00fdch: Pape\u017ee s t\u0159\u00edramen\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, a v\u011b\u0159\u00edc\u00ed lid. V bl\u00edzkosti lev\u00e9ho olt\u00e1\u0159e byla sakristie, z n\u00ed\u017e se vych\u00e1zelo na kazatelnu. V p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti kostela se nach\u00e1zela jedna zpov\u011bdnice a socha svat\u00e9ho Antona. V kostele st\u00e1ly dv\u011b \u0159ady lavic. Dla\u017eba byla kamenn\u00e1. Strop byl jednoduch\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd. K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta se v kostele nenach\u00e1zela. Na ch\u00f3r byl p\u0159\u00edstup jak zven\u010d\u00ed, tak z kostela. Ch\u00f3r vedl od bo\u010dn\u00edho vchodu a kon\u010dil naproti n\u011bmu. Na v\u011b\u017ei byly t\u0159i zvony. Po\u017e\u00e1r vznikl v pozdn\u00edm odpoledni v sobotu 8. srpna 1934. Obyvatel\u00e9 byli roztrou\u0161eni po louk\u00e1ch, proto\u017ee je\u0161t\u011b su\u0161ili seno a \u017ee\u0148 je\u0161t\u011b neza\u010dala. Proto se pozd\u011b za\u010dalo hasit. U\u017e se zam\u011b\u0159ili jen na z\u00e1chranu zvon\u016f. B\u011bhem spou\u0161t\u011bn\u00ed zvon\u016f z v\u011b\u017ee jim jeden praskl a druh\u00fd rozt\u00e1l. Zachr\u00e1nil se pouze jeden zvon. Tak\u00e9 byla zachr\u00e1n\u011bna i socha sv. Antona, kter\u00e1 byla v \u017eivotn\u00ed velikosti. Na posledn\u00ed chv\u00edli ji vynesl tehdej\u0161\u00ed varhan\u00edk a u\u010ditel \u0160tefan Mag\u00fath. Kostel byl podp\u00e1len \u00famysln\u011b dv\u011bma ob\u010dany Z\u00e1zriv\u00e9. Provedli to na objedn\u00e1vku m\u00edstn\u00edho podnikatele, kter\u00fd vlastnil n\u00e1kladn\u00ed dopravu a obchod s petrolejem. Od t\u00e9 doby ruiny kostela ch\u00e1traj\u00ed. V roce 1968 byly pokusy m\u00edstn\u00edho administr\u00e1tora Alb\u00edna Senaja (1936\u20131999), d\u00e1t obnovit kostel celkovou rekonstrukc\u00ed, ale p\u0159i\u0161la do toho normalizace a ji\u017e nikdo se nepokusil znovu kostel opravit.\nObec se nach\u00e1z\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 600 metr\u016f a rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e 67,250 km\u00b2. K 31. prosinci roku 2011 \u017eilo v obci 2 720 obyvatel.\nBiela\nDemkovsk\u00e1\nDolina\nGr\u00fane\nHavrania\nKon\u010dit\u00e1\nKozinsk\u00e1\nPetrov\u00e1\nPle\u0161iv\u00e1\nR\u00e1ztoky\nZ\u00e1zriv\u00e1-Stred\nV obci Z\u00e1zriv\u00e1 se nat\u00e1\u010del film \u017delary.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Z\u00e1zriv\u00e1 na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Infek\u010dn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed? <<>>: Infek\u010dn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed infekc\u00ed (z latinsk\u00e9ho infectio od slovesa inficere = nakazit, napustit, to od slovesa facere = d\u011blat a p\u0159edpony in) (tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00e9 infek\u010dn\u00ed choroba, naka\u017eliv\u00e1 choroba nebo trochu nep\u0159esn\u011b infekce), p\u0159i kter\u00e9m doch\u00e1z\u00ed k po\u0161kozen\u00ed hostitelsk\u00e9ho makroorganismu prost\u0159ednictv\u00edm parazita, kter\u00fd naru\u0161uje vnit\u0159n\u00ed prost\u0159ed\u00ed makroorganismu, v n\u011bm\u017e z\u00edsk\u00e1v\u00e1 prost\u0159ed\u00ed k vlastn\u00edmu r\u016fstu a mno\u017een\u00ed. Infekc\u00ed se tedy rozum\u00ed proniknut\u00ed choroboplodn\u00fdch z\u00e1rodk\u016f do organismu. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00ed parazit\u00e9, nej\u010dast\u011bji mikroorganismy, vnikaj\u00ed do t\u011bla hostitele r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby \u2013 kap\u00e9nkov\u00e1 n\u00e1kaza (ch\u0159ipka, meningokok, covid-19, zard\u011bnky aj.), potrava, poran\u011bn\u00ed, pohlavn\u00ed styk, p\u0159enos krv\u00ed, p\u0159enos z matky na plod, p\u0159enos kousnut\u00edm hmyzem (viz solenof\u00e1gn\u00ed hmyz), p\u0159enos kousnut\u00edm jin\u00fdm \u010dlenovcem, nap\u0159\u00edklad kl\u00ed\u0161t\u011btem (lymsk\u00e1 borreli\u00f3za, kl\u00ed\u0161\u0165ov\u00e1 encefalitida), p\u0159enos kousnut\u00edm savcem (vzteklina).M\u00edra z\u00e1va\u017enosti infekce je d\u00e1na choroboplodnost\u00ed (patogenitou a virulenc\u00ed). Ta z\u00e1vis\u00ed na vlastnostech parazita (patogen), mezi n\u011b\u017e pat\u0159\u00ed d\u00e9lka inkuba\u010dn\u00ed doby, produkce toxin\u016f aj., jako\u017e i obranyschopnost hostitele (imunita). Mezi parazity \u0159ad\u00edme bakterie, viry, chlamydie, rickettsie, pl\u00edsn\u011b, prvoky, n\u011bkter\u00e9 druhy \u010derv\u016f a \u010dlenovc\u016f a v posledn\u00ed dob\u011b i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh patogenn\u00edch protein\u016f zn\u00e1m\u00fdch jako priony. Zdrojem n\u00e1kazy jsou v\u011bt\u0161inou zv\u00ed\u0159ata (Podle N\u00e1rodn\u00edch \u00fastav\u016f zdrav\u00ed USA tvo\u0159\u00ed zoon\u00f3zy t\u0159i \u010dtvrtiny nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edch infek\u010dn\u00edch chorob.).\nMakroorganismus se infekci br\u00e1n\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm imunitn\u00edho syst\u00e9mu. Jedinci i l\u00e9ka\u0159i n\u00e1kaz\u00e1m br\u00e1n\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00edm odolnosti (imunizac\u00ed) a \u0159adou l\u00e9\u010div. Nap\u0159\u00edklad antibiotiky proti bakt\u00e9ri\u00edm, kde hlavn\u00edm c\u00edlem je maxim\u00e1ln\u011b po\u0161kodit (zahubit nebo alespo\u0148 omezit r\u016fst) parazita a z\u00e1rove\u0148 minim\u00e1ln\u011b po\u0161kodit napaden\u00fd makroorganismus. Pom\u016f\u017ee tak\u00e9 vhodn\u00e1 prevence (profylaxe), spole\u010densk\u00fd odstup a hygienick\u00e1 opat\u0159en\u00ed.\nV\u011bt\u0161inu infek\u010dn\u00edch onemocn\u011bn\u00ed se ve vysp\u011bl\u00fdch zem\u00edch poda\u0159\u00ed vyl\u00e9\u010dit. Naproti tomu z\u016fst\u00e1vaj\u00ed hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou smrti v rozvojov\u00fdch zem\u00edch. Jedn\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm o HIV/AIDS, mal\u00e1rii a dal\u0161\u00ed tropick\u00e9 nemoci \u010di tuberkul\u00f3zu. Na infek\u010dn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed um\u00edr\u00e1 40 % obyvatel chud\u00fdch zem\u00ed, zat\u00edmco v zem\u00edch bohat\u00fdch je to pouh\u00e9 jedno procento. WHO uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v roce 2002 byla celosv\u011btov\u00e1 infek\u010dn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou 19 % v\u0161ech \u00famrt\u00ed (z toho 1/4 AIDS a t\u00e9m\u011b\u0159 1/3 r\u016fzn\u00e9 z\u00e1paly plic).Za touto situac\u00ed je \u0159ada faktor\u016f. Podv\u00fd\u017eiva a \u0161patn\u00e9 hygienick\u00e9 podm\u00ednky sni\u017euj\u00ed imunitu a napom\u00e1haj\u00ed k \u0161\u00ed\u0159en\u00ed parazit\u016f, d\u00e1le hraje roli nedostate\u010dn\u00e1 prevence, drah\u00e9 l\u00e9ky a tak\u00e9 nedostatek l\u00e9ka\u0159\u016f. Boj proti infek\u010dn\u00edm nemocem je jedn\u00edm z Rozvojov\u00fdch c\u00edl\u016f tis\u00edcilet\u00ed. Tento program OSN chce do roku 2015 zastavit a zvr\u00e1tit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed HIV/AIDS, mal\u00e1rie a dal\u0161\u00edch nemoc\u00ed.\nAby bylo tohoto c\u00edle dosa\u017eeno, je t\u0159eba v r\u00e1mci rozvojov\u00e9 spolupr\u00e1ce i program\u016f jednotliv\u00fdch vl\u00e1d a mezin\u00e1rodn\u00edch instituc\u00ed zajistit v\u00edce zdravotnick\u00e9ho person\u00e1lu, dostupn\u011bj\u0161\u00ed nemocnice a st\u0159ediska a levn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e9ky (jednou z mo\u017enost\u00ed jsou takzvan\u00e9 generick\u00e9 l\u00e9ky). Stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 je i prevence (v boji proti HIV/AIDS r\u016fzn\u00e9 informa\u010dn\u00ed kampan\u011b) a tak\u00e9 celkov\u011b zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed gramotnosti. Zastavit mal\u00e1rii pom\u00e1h\u00e1 zejm\u00e9na distribuce moskyti\u00e9r. Obecn\u011b r\u016fst \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b v rozvojov\u00fdch zem\u00edch a s t\u00edm spojen\u00e1 kvalitn\u00ed v\u00fd\u017eiva, p\u0159\u00edstup k pitn\u00e9 vod\u011b a zlep\u0161en\u00ed hygienick\u00fdch podm\u00ednek br\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edmu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed infekc\u00ed a pom\u00e1haj\u00ed k pos\u00edlen\u00ed imunity obyvatel.\nParazitick\u00fdmi infekcemi trp\u011bli i \u017eivo\u010dichov\u00e9 v d\u00e1vn\u00e9 geologick\u00e9 minulosti. Podle v\u011bdeck\u00e9 studie publikovan\u00e9 v roce 2009 je nap\u0159\u00edklad mo\u017en\u00e9, \u017ee mnoz\u00ed tyranosauridi trp\u011bli obdobou sou\u010dasn\u00e9 trichomon\u00f3zy, tedy onemocn\u011bn\u00edm zp\u016fsoben\u00fdm parazitick\u00fdmi prvoky. V sou\u010dasnosti t\u00edmto onemocn\u011bn\u00edm trp\u00ed m\u011bkkozob\u00ed a hrabav\u00ed pt\u00e1ci, pota\u017emo dravci, u kter\u00fdch je zp\u016fsobeno prvokem bi\u010denkou dr\u016fbe\u017e\u00ed (Trichomonas gallinae). U tyranosaur\u016f, daspletosaur\u016f a albertosaur\u016f bylo toto onemocn\u011bn\u00ed diagnostikov\u00e1no na z\u00e1klad\u011b v\u00fdrazn\u00fdch l\u00e9z\u00ed (kruhov\u00fdch otvor\u016f) na \u010delistech. P\u0159enos nast\u00e1val p\u0159i krmen\u00ed ml\u00e1\u010fat, z naka\u017een\u00e9 ko\u0159isti nebo vz\u00e1jemn\u00fdm kous\u00e1n\u00edm p\u0159i souboj\u00edch t\u011bchto ob\u0159\u00edch drav\u00fdch dinosaur\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Infek\u010dn\u00e1 choroba na slovensk\u00e9 Wikipedii.\nEXNEROV\u00c1, V\u011bra, ed. Glob\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my a rozvojov\u00e1 spolupr\u00e1ce: t\u00e9mata, o kter\u00e1 se lid\u00e9 zaj\u00edmaj\u00ed. Praha: \u010clov\u011bk v t\u00edsni \u2013 spole\u010dnost p\u0159i \u010cT, \u00a92005. 255 s. ISBN 80-86961-00-1.\nSMETANA, Jan et al. Vysoce nebezpe\u010dn\u00e9 n\u00e1kazy. Praha: Mlad\u00e1 fronta, 2018. 206 s. Edice postgradu\u00e1ln\u00ed medic\u00edny. ISBN 978-80-204-4655-8.\n\u0160ATR\u00c1N, Petr a DUBEN, Josef. N\u00e1kazy zv\u00ed\u0159at p\u0159enosn\u00e9 na \u010dlov\u011bka a bezpe\u010dnost potravin. Praha: Ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed, 2018. 31 s. ISBN 978-80-7434-466-4. Dostupn\u00e9 tak\u00e9 z: https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/publikace_Nakazy_zvirat_A5.pdf\nBacilonosi\u010d\nBakteri\u00e1ln\u00ed onemocn\u011bn\u00ed\nDezinfekce\nGermicidn\u00ed lampa\nIndex naka\u017elivosti\nInfestace\nNemocni\u010dn\u00ed n\u00e1kaza\nP\u0159ena\u0161e\u010d\nSepse\nSeznam nebezpe\u010dn\u00fdch n\u00e1kaz zv\u00ed\u0159at\nVirov\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed\n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo infekce ve Wikislovn\u00edku\nInfek\u010dn\u00ed nemoci\nNa\u0159\u00edzen\u00ed vl\u00e1dy \u010d. 453/2009 Sb., kter\u00fdm se pro \u00fa\u010dely trestn\u00edho z\u00e1kon\u00edku stanov\u00ed, co se pova\u017euje za naka\u017eliv\u00e9 lidsk\u00e9 nemoci, naka\u017eliv\u00e9 nemoci zv\u00ed\u0159at, naka\u017eliv\u00e9 nemoci rostlin a \u0161k\u016fdce u\u017eitkov\u00fdch rostlin\nSeznam infek\u010dn\u00edch onemocn\u011bn\u00ed, p\u0159i nich\u017e se na\u0159izuje izolace na l\u016f\u017ekov\u00fdch odd\u011blen\u00edch nemocnic nebo l\u00e9\u010debn\u00fdch \u00fastav\u016f a nemoc\u00ed, jejich\u017e l\u00e9\u010den\u00ed je povinn\u00e9\nSpole\u010dnost infek\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed \u010cLS JEP Archivov\u00e1no 11. 10. 2020 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je \u010c\u00e9di? <<>>: \u010c\u00e9di (v sanskrtu: \u091a\u0947\u0926\u093f), n\u011bkdy t\u00e9\u017e \u010c\u00e9ti, bylo relativn\u011b mal\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, kter\u00e9 se v dob\u011b starov\u011bku nach\u00e1zelo v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Indick\u00e9ho subkontinentu. Pat\u0159ilo mezi \u0161estn\u00e1ct mah\u00e1d\u017eanapad, \u00fazemn\u00edch celk\u016f starov\u011bk\u00e9 Indie. \u010c\u00e9di zab\u00edralo \u00fazem\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed dne\u0161n\u00edmu okresu Bund\u00e9lkhand v indick\u00e9m st\u00e1t\u011b Uttarprad\u00e9\u0161, na jih od \u0159eky Jamuny. Hlavn\u00ed m\u011bsto \u010c\u00e9di\u016f bylo Suktimati.\nKr\u00e1lem kr\u00e1lovstv\u00ed \u010c\u00e9di byl \u0160i\u0161up\u00e1la, jeho\u017e spojencem byli D\u017earasandha, kr\u00e1l Magadhy, a Durj\u00f3dhana, kr\u00e1l Kuru\u016f. Podle Mah\u00e1bh\u00e1raty \u0160i\u0161up\u00e1la zem\u0159el hrdinskou smrt\u00ed pot\u00e9, co se utkal v boji s Kr\u0161nou. \u010c\u00e9diov\u00e9 jsou v\u016fbec v Mah\u00e1mbh\u00e1rat\u011b relativn\u011b \u010dasto zmi\u0148ov\u00e1ni, nap\u0159. B\u00edmova \u017eena poch\u00e1zela z kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cedi\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Chedi Kingdom na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Filippino Lippi)? <<>>: Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f je obraz italsk\u00e9ho renesan\u010dn\u00edho mal\u00ed\u0159e Filippina Lippiho (1457\u20131504). Je podeps\u00e1n a datov\u00e1n rokem 1496. \nObraz byl ur\u010den pro kl\u00e1\u0161ter San Donato v Scopetu a m\u011bl nahradit da Vinciho obraz Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f z roku 1481, kter\u00fd jej nechal nedokon\u010den\u00fd. V roce 1529 z\u00edskal obraz kardin\u00e1l Carlo de 'Medici (1428 nebo 1430\u20131492). V roce 1666 se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky Gallerie degli Uffizi ve Florencii.\nFilippino Lippi p\u0159evzal Leonardovu kompozici, zejm\u00e9na v centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti obrazu. Hodn\u011b z jeho inspirace bylo tak\u00e9 p\u0159evzato z Botticelliho Klan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f, nyn\u00ed tak\u00e9 v Uffizi: je to z\u0159ejm\u00e9 z dispozice postav na obou stran\u00e1ch, p\u0159i\u010dem\u017e Svat\u00e1 rodina byla um\u00edst\u011bna do st\u0159edu panelu oproti kompozici Botticelliho. Podobn\u011b jako Botticelli zobrazil Filippino tak\u00e9 \u0159adu \u010dlen\u016f rodiny Medicej\u016f, kte\u0159\u00ed v dob\u011b, kdy bylo d\u00edlo tvo\u0159eno podporovali Savonarolu a jeho politiku ve Florencii. Vlevo kle\u010d\u00ed s kvadrantem v rukou Pierfrancesco de 'Medici, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1476, tedy p\u0159ed dvaceti lety. Za n\u00edm stoj\u00ed jeho dva synov\u00e9: Giovanni s poh\u00e1rem a Lorenzo s korunou. \nObraz je namalov\u00e1n ve stylu pozdn\u00ed kari\u00e9ry Filippina, vyzna\u010duje se v\u011bt\u0161\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed o detaily a nerv\u00f3zn\u00edm rytmem ve form\u00e1ch, je ovlivn\u011bn znalost\u00ed zahrani\u010dn\u00edch mal\u00ed\u0159sk\u00fdch \u0161kol (stejn\u011b jako v zobrazen\u00ed krajiny na pozad\u00ed). \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Adoration of the Magi (Filippino Lippi) na anglick\u00e9 Wikipedii.\nLeon Battista Alberti: \u00dcber die Malkunst. De pictura praestantissima et nunquam satis laudata arte libri tres absolutissimi.\nLeon Battista Alberti, Oskar B\u00e4tschmann: Della pittura. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2002.\nIrene Below: Leonardo da Vinci und Filippino Lippi: Studien zu den Altartafeln f\u00fcr die Bernhardskapelle im Palazzo Vecchio und f\u00fcr das Kloster San Donato a Scopeto, Berlin 1971.\nGloria Fossi: Die Uffizien. Offizieller F\u00fchrer. Alle Werke, Florencie 2009.\nLudwig Goldschneider: Leonardo da Vinci. Leben und Werk. Gem\u00e4lde und Zeichnungen. Lond\u00fdn 1960.\nGiovanni Poggi: Note su Filippino Lippi. In: Rivista d\u2019arte, Florencie 1910.\nAdolf Rosenberg: Leonardo da Vinci. Spolu se 128 vyobrazen\u00edmi obraz\u016f a kreseb, Lipsko 1898.\nAlfred Scharf: Filippino Lippi. Spolu se 143 ilustracemi a 4 barevn\u00fdmi tabulkami. V\u00edde\u0148 1950.\nMichael Rohlmann: Flanders and Italy, Flanders and Florence. In: Victor M. Schmidt: Italy and the Low Countries - artistic the fifteenth century; proceedings of the symposium held at Museum Catharijneconvent, Utrecht, 14. b\u0159ezna 1994 / Istituto Universitario Olandese di Storia dell\u2019Arte. Florencie 1994, s. 39\u201367.\nGiorgio Vasari: Le vite de\u2019 pi\u00f9 eccellenti pittori, scultori e architettori: nelle red. del 1550 e 1568. Giorgio Vasari; Rosanna Bettarini; Paola Barocchi: In: Testo, Vol. 3 . Florencie 1971.\nFrank Z\u00f6llner: Leonardo da Vinci. 1452\u20131519. Band I S\u00e4mtliche Gem\u00e4lde. V\u00edde\u0148 2011.\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Lorenzo Monaco, 1421)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Gentile da Fabrino, 1423)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Botticelli, 1475)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (da Vinci)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (D\u00fcrer, 1504)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Andrea Mantegna)\nKlan\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f (Brandl, 1727)\n \nna str\u00e1nk\u00e1ch artonline.", "<<>>: Co je Rosnatka? <<>>: Rosnatka (Drosera L., 1753) je jedn\u00edm z druhov\u011b nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00edch rod\u016f maso\u017erav\u00fdch rostlin. Z\u00e1stupci v\u0161ech, v\u00edce ne\u017e 170 druh\u016f, jsou schopni p\u0159iv\u00e1bit, chytit a str\u00e1vit drobn\u00fd hmyz za pomoci drobn\u00fdch stopkat\u00fdch lepiv\u00fdch \u017el\u00e1z pokr\u00fdvaj\u00edc\u00edch povrch jejich list\u016f. T\u00edmto zp\u016fsobem chycen\u00fd hmyz je vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako n\u00e1hrada za \u0161patn\u00fd p\u0159\u00edsun \u017eivin z prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m rostlina p\u0159irozen\u011b roste. Jednotliv\u00e9 druhy rosnatek se mohou zna\u010dn\u011b li\u0161it jak velikost\u00ed, tak i tvarem. Rosnatky jsou roz\u0161\u00ed\u0159eny ve v\u0161ech sv\u011btad\u00edlech s v\u00fdjimkou Antarktidy.\nBotanick\u00e9 jm\u00e9no odvozen\u00e9 z \u0159eck\u00e9ho \u03b4\u03c1\u03cc\u03c3\u03bf\u03c2: \u201edrosos\u201c, tj. \u201erosa, kapi\u010dka rosy\u201c, stejn\u011b jako \u010desk\u00fd n\u00e1zev odkazuj\u00ed na bly\u0161tiv\u00e9 kapi\u010dky lepkav\u00e9 kapaliny na \u0161pi\u010dce ka\u017ed\u00e9 tentakule velmi podobn\u00fdch rann\u00ed rose.\nDrosera L., 1753\nTyp\nD. rotundifolia L., 1753Nomenklatorick\u00e1 synonyma\nRorella Hill, 1756\nRossolis Adanson, 1763\nRosnatky jsou v\u00edcelet\u00e9 (m\u00e1lokdy jednolet\u00e9) byliny. R\u016f\u017eice p\u0159\u00edzemn\u00edch, nebo ke\u0159\u00ed\u010dkovit\u00fdch rosnatek dor\u016fstaj\u00ed v z\u00e1vislosti na konkr\u00e9tn\u00edm druhu od 1 cm do 1 m. Pop\u00ednav\u00e9 druhy mohou b\u00fdt del\u0161\u00ed - v p\u0159\u00edpad\u011b D. erythrogyna dokonce a\u017e 3 metry. Rosnatky se mohou do\u017e\u00edvat i v\u00edce ne\u017e 50 let. Rod je tak specializov\u00e1n na p\u0159\u00edjem \u017eivin maso\u017erav\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee alespo\u0148 v p\u0159\u00edpad\u011b trpasli\u010d\u00edch rosnatek \u00fapln\u011b chyb\u00ed enzymy (konkr\u00e9tn\u011b nitr\u00e1tredukt\u00e1za), kter\u00e9 se u ostatn\u00edch rostlin staraj\u00ed o p\u0159\u00edjem dus\u00edkat\u00fdch l\u00e1tek ze zem\u011b.\nTvar listu u jednotliv\u00fdch druh\u016f rosnatek se m\u016f\u017ee velmi li\u0161it - od vej\u010dit\u00e9ho u D. erythrorhiza a\u017e po prot\u00e1hl\u00fd, dvakr\u00e1t zpe\u0159en\u00fd v p\u0159\u00edpad\u011b D. binata.\nCharakteristick\u00fdm znakem rosnatek jsou \u017el\u00e1znat\u00e9 v\u00fdr\u016fstky, tentakule s kapi\u010dkami lepkav\u00fdch sekret\u016f na konc\u00edch, kter\u00e9 pokr\u00fdvaj\u00ed \u0159ap\u00edky. K chyt\u00e1n\u00ed a tr\u00e1ven\u00ed ko\u0159isti b\u00fdvaj\u00ed v\u011bt\u0161inou pou\u017eity dva typy \u017el\u00e1z: stopkat\u00e9 \u017el\u00e1zy vylu\u010duj\u00edc\u00ed sladkou lepivou \u0161\u0165\u00e1vu l\u00e1kaj\u00edc\u00ed hmyz a enzymy, kter\u00e9 p\u0159ilepen\u00fd hmyz tr\u00e1v\u00ed, a bezstopkat\u00e9 \u017el\u00e1zy umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed absorbovat tr\u00e1veninu (tyto chyb\u00ed u n\u011bkter\u00fdch rostlin, jako nap\u0159\u00edklad u D. erythrorhiza). Drobn\u00e1 ko\u0159ist (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hmyz) je nal\u00e1k\u00e1na sladkou v\u016fn\u00ed a bly\u0161tiv\u00fdm vzhledem lepkav\u00fdch kapi\u010dek, kter\u00e9 j\u00ed pak znemo\u017en\u00ed \u00fanik; posl\u00e9ze zahyne bu\u010f na vy\u010derp\u00e1n\u00ed, anebo kv\u016fli zadu\u0161en\u00ed zp\u016fsoben\u00fdm lepkav\u00fdm slizem zacpan\u00fdmi pr\u016fduchy. Smrt oby\u010dejn\u011b nast\u00e1v\u00e1 v pr\u016fb\u011bhu \u010dtvrthodiny (ale m\u016f\u017ee trvat i v\u00edce ne\u017e jeden den). Rostlina zat\u00edm vylu\u010duje enzymy jako nap\u0159. ester\u00e1zu, peroxid\u00e1zu, fosfat\u00e1zu a prote\u00e1zu. Tyto enzymy rozkl\u00e1daj\u00ed hmyz a uvol\u0148uj\u00ed z n\u011bj v\u00fd\u017eivn\u00e9 l\u00e1tky. Tr\u00e1venina je posl\u00e9ze absorbov\u00e1na povrchem listu a m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017eita k dal\u0161\u00edmu r\u016fstu.\nV\u0161echny rosnatky jsou schopn\u00e9 po kontaktu se stravitelnou ko\u0159ist\u00ed pohybovat tentakulemi. Tentakule jsou velice citliv\u00e9 a maj\u00ed snahu p\u0159in\u00e9st ko\u0159ist co nejv\u00edce do st\u0159edu listu a zajistit tak dotek co nejv\u00edce tentakul\u00ed s ko\u0159ist\u00ed. Podle Charlese Darwina sta\u010d\u00ed dotyk kom\u00e1\u0159\u00ed nohy s jedinou tentakul\u00ed k vyvol\u00e1n\u00ed t\u00e9to reakce. Tato reakce naz\u00fdvan\u00e1 tigmotropizmus je u n\u011bkter\u00fdch druh\u016f velmi intenzivn\u00ed. Vn\u011bj\u0161\u00ed tentakule D. burmannii a D. sessilifolia se mohou oto\u010dit sm\u011brem ke st\u0159edu listu proti ko\u0159isti v \u0159\u00e1du sekund a v p\u0159\u00edpad\u011b D. glanduligera se toto prob\u011bhne dokonce za n\u011bkolik desetin sekundy. N\u011bkter\u00e9 druhy mohou pro zv\u00fd\u0161en\u00ed kontaktu s ko\u0159ist\u00ed nav\u00edc oh\u00fdbat \u010depel\u00ed list\u016f do r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f. Mezi t\u011bmito druhy nejv\u00edce exceluje D. capensis, kter\u00e1 je schopn\u00e1 omotat list okolo ko\u0159isti v pr\u016fb\u011bhu 12\u201372 hodin. Naproti tomu jin\u00e9 druhy, nap\u0159\u00edklad D. filiformis, nejsou v reakci na ko\u0159ist schopn\u00e9 pohybovat \u010depel\u00ed v\u016fbec.\nKv\u011bt rosnatek podobn\u011b jako t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech ostatn\u00edch maso\u017erav\u00fdch rostlin se nach\u00e1z\u00ed pom\u011brn\u011b daleko od list\u016f k zaji\u0161t\u011bn\u00ed ochrany p\u0159\u00edpadn\u00e9ho opylova\u010de p\u0159ed chycen\u00edm. Na p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b nev\u011btven\u00e9m klasovit\u00e9m kv\u011btenstv\u00ed se obvykle rozv\u00edj\u00ed sou\u010dasn\u011b pouze jeden kv\u011bt a to pouze na kr\u00e1tk\u00fd \u010das. Kv\u011bty se otev\u00edraj\u00ed v z\u00e1vislosti na osv\u011btlen\u00ed (\u010dasto se otev\u00edraj\u00ed pouze na p\u0159\u00edm\u00e9m slunci), cel\u00e9 kv\u011btenstv\u00ed je takt\u00e9\u017e fototropn\u00ed a nat\u00e1\u010d\u00ed se v reakci na polohu slunce na obloze.\nOsov\u011b symetrick\u00e9 kv\u011bty jsou v\u017edy oboupohlavn\u00ed a p\u011bti\u010detn\u00e9 (v\u00fdjimkou z tohoto pravidla jsou \u010dty\u0159\u010detn\u00e9 u D. pygmaea a osmi\u010detn\u00e9 a\u017e dvan\u00e1cti\u010detn\u00e9 u D. heterophylla). V\u011bt\u0161ina rosnatek m\u00e1 kv\u011bty mal\u00e9 (<1,5 cm). N\u011bkolik druh\u016f, nap\u0159\u00edklad D. regia a D.cistiflora, m\u00e1 v\u0161ak kv\u011bt velik\u00fd 4 i v\u00edce centimetr\u016f v pr\u016fm\u011bru. V\u011bt\u0161ina druh\u016f m\u00e1 kv\u011bt b\u00edl\u00fd nebo r\u016f\u017eov\u00fd. Australsk\u00e9 druhy se vyzna\u010duj\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed paletou barev od oran\u017eov\u00e9 (D. callistos), p\u0159es \u010dervenou (D. adelae), \u017elutou (D. zigzagia) a\u017e po kovov\u011b fialovou (D. microphylla).\nSvrchn\u00ed semen\u00edk se vyv\u00edj\u00ed v pukaj\u00edc\u00ed plod, ze kter\u00e9ho vypad\u00e1v\u00e1 mnoho drobn\u00fdch sem\u00ednek.\nKo\u0159enov\u00fd syst\u00e9m v\u011bt\u0161iny rosnatek je velmi m\u00e1lo vyvinut. V\u011bt\u0161inou slou\u017e\u00ed pouze k p\u0159\u00edjmu vody a k ukotven\u00ed rostliny v p\u016fd\u011b; ko\u0159eny jsou \u010dasto nepou\u017eiteln\u00e9 k p\u0159\u00edjmu \u017eivin. N\u011bkter\u00e9 jihoafrick\u00e9 druhy pou\u017e\u00edvaj\u00ed ko\u0159eny jako z\u00e1sob\u00e1rny vody a \u017eivin. N\u011bkter\u00e9 australsk\u00e9 druhy vytv\u00e1\u0159ej\u00ed ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu cibulku, kter\u00e1 jim nav\u00edc umo\u017e\u0148uje p\u0159e\u017e\u00edt such\u00e9 obdob\u00ed. Ko\u0159eny trpasli\u010d\u00edch rosnatek jsou \u010dasto extr\u00e9mn\u011b dlouh\u00e9 v porovn\u00e1n\u00ed s velikost\u00ed nadzemn\u00ed \u010d\u00e1sti, 1 cm vysok\u00e1 rostlina vytv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159es 15 cm dlouh\u00e9 ko\u0159eny. N\u011bkter\u00e9 trpasli\u010d\u00ed rosnatky, jako nap\u0159\u00edklad D. lasiantha a D. scorpiodes vytv\u00e1\u0159\u00ed jako oporu tak\u00e9 adventivn\u00ed (nahodil\u00e9) ko\u0159eny.\nMnoho druh\u016f rosnatek je autogamn\u00edch a u jejich kv\u011bt\u016f doch\u00e1z\u00ed p\u0159i jejich uzav\u0159en\u00ed k samoopylen\u00ed. Rostliny \u010dasto vytv\u00e1\u0159\u00ed zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed semen. Drobn\u00e1 \u010dern\u00e1 semena obvykle snadno p\u016fsoben\u00edm vl\u00e1hy a sv\u011btla, u druh\u016f rostouc\u00ed v m\u00edrn\u00e9m podneb\u00ed je k vyvol\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010den\u00ed nutn\u00e9 nejprve semena stratifikovat.\nN\u011bkter\u00e9 druhy se vegetativn\u011b rozmno\u017euj\u00ed p\u0159irozen\u011b pomoc\u00ed odno\u017e\u00ed. N\u011bkter\u00e9 rosnatky, jako nap\u0159\u00edklad D. Rotundifolia mohou vytv\u00e1\u0159et p\u0159irozen\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch nov\u00e9 jedince na star\u0161\u00edch listech le\u017e\u00edc\u00edch na zemi. Trpasli\u010d\u00ed rosnatky se nepohlavn\u011b rozmno\u017euj\u00ed pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00edch v\u00fdstupkat\u00fdch list\u016f zvan\u00fdch gemma. Hl\u00edznat\u00e9 rosnatky se mohou d\u011blit rozd\u011blen\u00edm jejich cibulky.\nV kultu\u0159e mohou b\u00fdt rosnatky rozmno\u017eov\u00e1ny tak\u00e9 listov\u00fdmi, ko\u0159enov\u00fdmi nebo korunov\u00fdmi \u0159\u00edzky stejn\u011b dob\u0159e jako semeny.\nRosnatky oby\u010dejn\u011b rostou v sez\u00f3nn\u011b zamok\u0159en\u00fdch, m\u00e1lokdy st\u00e1le vlhk\u00fdch prost\u0159ed\u00edch s kysel\u00fdmi p\u016fdami a vysok\u00fdm oslun\u011bn\u00edm. B\u011b\u017en\u00e1 prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00fdch rosnatky rostou zauj\u00edmaj\u00ed ra\u0161elini\u0161t\u011b, mo\u010d\u00e1ly, ba\u017einy, blata jako\u017e i stolov\u00e9 hory ve Venezuele, p\u00eds\u010dit\u00e9 vlhk\u00e9 stepi (walum) na jihov\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Queenslandu v Austr\u00e1lii, p\u0159\u00edb\u0159e\u017en\u00ed fytocenologick\u00e9 oblasti (fynbos) kapsk\u00e9 provincie v Jihoafrick\u00e9 republice a ba\u017einat\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed b\u0159ehy. Mnoho druh\u016f roste v symbi\u00f3ze s ra\u0161elin\u00edkem, kter\u00fd pohlt\u00ed v\u011bt\u0161inu \u017eivin z p\u016fdy a takt\u00e9\u017e zv\u00fd\u0161\u00ed jej\u00ed kyselost, tud\u00ed\u017e se \u017eiviny stanou nedostupn\u00e9 pro ostatn\u00ed rostliny. Toto dovoluje rosnatk\u00e1m, kter\u00e9 nejsou na \u017eivin\u00e1ch z\u00e1visl\u00e9, prosperovat v prost\u0159ed\u00ed, kde nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 konkurenty.\nJak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, druhy tohoto rodu maj\u00ed velmi rozd\u00edln\u00e9 po\u017eadavky na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. R\u016fzn\u00e9 rosnatky jsou p\u0159izp\u016fsobeny r\u016fzn\u00fdm prost\u0159ed\u00edm v\u010detn\u011b tak rozd\u00edln\u00fdch prost\u0159ed\u00ed jako je de\u0161tn\u00fd prales, pou\u0161\u0165 (nap\u0159. D. burmannii a D. indica), a tak\u00e9 velmi stinn\u00e1 prost\u0159ed\u00ed (queenslandsl\u00e9 rosnatky). Druhy m\u00edrn\u00e9ho p\u00e1su, kter\u00e9 v zim\u011b tvo\u0159\u00ed p\u0159ezimuj\u00edc\u00ed pupeny (hibernakulum), jsou typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem p\u0159izp\u016fsobivosti prost\u0159ed\u00ed. V z\u00e1sad\u011b ale typick\u00e9 pro rozvoj tohoto rodu je teplej\u0161\u00ed podneb\u00ed a druhy jsou jen m\u00edrn\u011b odoln\u00e9 proti mrazu.\nRod se d\u00e1 podle n\u00e1rok\u016f rozd\u011blit do t\u011bchto skupin:\nRosnatky m\u00edrn\u00e9ho podneb\u00ed: (Rosnatky s p\u0159ezimovac\u00edmi pupeny) Druhy z t\u00e9to skupiny vytv\u00e1\u0159ej\u00ed v zimn\u00edm obdob\u00ed p\u0159ezimovac\u00ed pupen (t\u011bsn\u00fd shluk nevyrostl\u00fdch list\u016f), tzv. hibernakulum. Pat\u0159\u00ed sem v\u0161echny rosnatky rostouc\u00ed v Evrop\u011b a v Severn\u00ed Americe\nSubtropick\u00e9 rosnatky: (Nezatahuj\u00edc\u00ed sv\u011btlomiln\u00e9 rosnatky) Tyto rostliny rostou cel\u00fd rok v t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00fdch klimatick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Z t\u00e9to skupiny lze vyd\u011blit je\u0161t\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed podskupinu:\nRosnatky ji\u017en\u00ed Afriky p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed suchou periodu: Na rozd\u00edl od p\u0159ede\u0161l\u00e9 skupiny p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed tyto rostliny v letn\u00edm obdob\u00ed suchou periodu, b\u011bhem n\u00ed\u017e doch\u00e1z\u00ed k vysych\u00e1n\u00ed substr\u00e1tu. B\u011bhem tohoto obdob\u00ed p\u0159est\u00e1vaj\u00ed rostliny r\u016fst a jejich nadzemn\u00ed \u010d\u00e1st m\u016f\u017ee i uhynout.\nTrpasli\u010d\u00ed rosnatky: Specifikou skupiny zhruba 40 australsk\u00fdch druh\u016f rosnatek je velmi mal\u00fd vzr\u016fst, schopnost vytv\u00e1\u0159et tzv. gemma umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed nepohlavn\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed a hust\u00e9 chloupky vyr\u016fstaj\u00edc\u00ed ve st\u0159edu listov\u00e9 r\u016f\u017eice a ur\u010den\u00e9 k ochran\u011b rostlin p\u0159ed australsk\u00fdm sluncem.Trpasli\u010d\u00ed rosnatky pat\u0159\u00ed do sekce Bryastrum.\nRosnatky s hl\u00edzami: (Rosnatky s hl\u00edzami a jejich bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00e9 druhy) V\u00edce ne\u017e 40 druh\u016f poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z Austr\u00e1lie vytv\u00e1\u0159\u00ed podzemn\u00ed cibulku, aby mohly p\u0159e\u017e\u00edt extr\u00e9mn\u011b such\u00e1 letn\u00ed obdob\u00ed a na podzim znovu vyr\u016fst. Tuto skupinu lze d\u00e1le rozd\u011blit na druhy tvo\u0159\u00edc\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00ed r\u016f\u017eici a na druhy pop\u00ednav\u00e9 nebo s km\u00ednkem.Tato skupina pat\u0159\u00ed do sekce Ergaleium.\nRosnatky ze sekce Lasiocphala (okruh D. Petiolaris): Skupina tropick\u00fdch australsk\u00fdch druh\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v st\u00e1l\u00fdch teplotn\u00edch, ale prom\u011bnn\u00fdch vlhkostn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch. V\u011bt\u0161ina ze 14 druh\u016f si vyvinula speci\u00e1ln\u00ed strategii pro \u017eivot v su\u0161\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch. Mnoho druh\u016f m\u00e1 nap\u0159\u00edklad \u0159ap\u00edky pokryt\u00e9 hust\u00fdmi chloupky, kter\u00e9 zajist\u00ed dostate\u010dn\u011b vlhk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed a umo\u017en\u00ed zv\u00fd\u0161enou kondenzaci rann\u00ed rosy.P\u0159esto\u017ee se nevyzna\u010duj\u00ed jednotn\u00fdm tvarem, jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rostliny \u0159azeny do stejn\u00e9 skupiny:\nPralesn\u00ed, nebo tak\u00e9 queenslandsk\u00e9 rosnatky: Mal\u00e1 skupina t\u0159\u00ed (D. schizandra, D. prolifera, a D. adelae)) druh\u016f. Tyto rostliny rostou pouze v australsk\u00e9m de\u0161tn\u00e9m pralese a proto tak\u00e9 maj\u00ed r\u00e1dy vysokou vzdu\u0161nou vlhkost a m\u00e9n\u011b sv\u011btla.\nAre\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed rosnatek sah\u00e1 od Alja\u0161ky na severu po Nov\u00fd Z\u00e9land na jihu. Nejv\u00edce jich roste v Austr\u00e1lii (p\u0159es 50% v\u0161ech zn\u00e1m\u00fdch druh\u016f), v Ji\u017en\u00ed Americe (p\u0159es 20 druh\u016f) a v ji\u017en\u00ed Africe (p\u0159es 20 druh\u016f). N\u011bkolik druh\u016f rosnatek je tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159eno v rozs\u00e1hl\u00fdch oblastech Eurasie a Severn\u00ed Ameriky.\nJeliko\u017e rosnatky b\u011b\u017en\u011b nerostou v m\u00edrn\u00fdch a arktick\u00fdch oblastech, tvo\u0159\u00ed shora zm\u00edn\u011bn\u00e9 oblasti z\u00e1kladn\u00ed are\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tohoto rodu. Za p\u0159\u00ed\u010dinu evolu\u010dn\u00ed specializace ji\u017e nen\u00ed pova\u017eov\u00e1n rozpad Gondwany v d\u016fsledku kontinent\u00e1ln\u00edho driftu, ale n\u00e1sledn\u00e9 vysok\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed druhu. Za pravlast rodu je pova\u017eov\u00e1na Afrika nebo Austr\u00e1lie.V Evrop\u011b jsou \u017eij\u00ed pouze t\u0159i druhy: D. intermedia, D. anglica, a D. rotundifolia. Vzhledem k tomu, \u017ee are\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed dvou posledn\u011b jmenovan\u00fdch se p\u0159ekr\u00fdv\u00e1, m\u016f\u017ee ob\u010das jejich k\u0159\u00ed\u017een\u00edm vzniknout steriln\u00ed hybrid D. \u00d7 obovata. V Severn\u00ed Americe rostou krom\u011b zm\u00edn\u011bn\u00fdch t\u0159\u00ed druh\u016f nav\u00edc je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i, a to:\nD. brevifolia - mal\u00e1 jednolet\u00e1 rostlina rostouc\u00ed p\u0159irozen\u011b na pob\u0159e\u017e\u00ed USA od Texasu po Virginii\nD. capillaris - podobn\u00e1, m\u00edrn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed rostlina s podobn\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm, ale rostouc\u00ed nav\u00edc je\u0161t\u011b v n\u011bkter\u00fdch oblastech Karibiku\nD. linearis - p\u0159irozen\u011b roste na severu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a na jihu Kanady\nD. filiformis - lze ji rozd\u011blit do dvou poddruh\u016f, kter\u00e9 \u017eij\u00ed p\u0159irozen\u011b na v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed USA, na pob\u0159e\u017e\u00ed Mexick\u00e9ho z\u00e1livu a v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u00e1tu Florida.Vzhledem k tomu, \u017ee je tento rod roz\u0161\u00ed\u0159en po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, lze ho ozna\u010dit jako kosmopolitn\u00ed. Podle botanika Ludwiga Dielseho, autora dodnes jedin\u00e9 monografie zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se t\u00edmto druhem, je v\u0161ak toto ozna\u010den\u00ed zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm jejich vysoce sv\u00e9bytn\u00e9ho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, i kdy\u017e p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee druhy rosnatek os\u00eddlily zna\u010dnou \u010d\u00e1st zemsk\u00e9ho povrchu. Diels poukazuje zjem\u00e9na na absenci rodu Drosera ve v\u0161ech oblastech se such\u00fdm (aridn\u00edm) klimatem, ve v\u011bt\u0161in\u011b de\u0161tn\u00fdch prales\u016f, na tichomo\u0159sk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed Ameriky, v Polyn\u00e9sii, ve St\u0159edozem\u00ed a v Severn\u00ed Africe, stejn\u011b jako mal\u00fd po\u010det druh\u016f rostouc\u00edch v Evrop\u011b a v Severn\u00ed Americe.\nV \u010cesk\u00e9 republice rostou v\u0161echny t\u0159i evropsk\u00e9 druhy rosnatek a p\u0159\u00edrodn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eenec Drosera \u00d7 obovata (D. anglica \u00d7 D. rotundifolia):Rosnatka okrouhlolist\u00e1 (Drosera rotundifolia), kter\u00e1 roste nap\u0159. v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, na \u0160umav\u011b, v Brdech, v Kru\u0161n\u00fdch, Jizersk\u00fdch a Orlick\u00fdch hor\u00e1ch, v Krkono\u0161\u00edch a Jesen\u00edku, na \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchovin\u011b a v Beskydech, je v \u010cesku nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed rosnatkou.Rosnatka anglick\u00e1 (Drosera anglica) roste velmi vz\u00e1cn\u011b na mal\u00fdch \u00fazem\u00edch na T\u0159ebo\u0148sku, d\u00e1le pak na \u0160umav\u011b, v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch a v Krkono\u0161\u00edch.Rosnatka prost\u0159edn\u00ed (Drosera intermedia) se vyskytuje ji\u017e jen velmi vz\u00e1cn\u011b na T\u0159ebo\u0148sku. Ud\u00e1v\u00e1na je tak\u00e9 z ojedin\u011bl\u00fdch nalezi\u0161\u0165 v CHKO \u010cesk\u00fd les a historick\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed tento druh tak\u00e9 v Krkono\u0161\u00edch. \nV\u00fdskyt rosnatky obvej\u010dit\u00e9 (Drosera \u00d7 obovata) je zaznamen\u00e1n z T\u0159ebo\u0148ska, \u0160umavy, vz\u00e1cn\u011b na kru\u0161nohorsk\u00fdch vrchovi\u0161t\u00edch.\nP\u0159esto\u017ee ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 rosnatka chr\u00e1n\u011bna feder\u00e1ln\u00edmi z\u00e1kony, jsou v\u0161echny druhy ozna\u010den\u00e9 jako ohro\u017een\u00e9, nebo kriticky ohro\u017een\u00e9 v n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech USA. Nav\u00edc mnoho zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch populac\u00ed \u017eije na \u00fazem\u00edch n\u00e1rodn\u00edch park\u016f nebo p\u0159\u00edrodn\u00edch rezervac\u00ed. Rosnatky jsou z\u00e1konem chr\u00e1n\u011bn\u00e9 v mnoha evropsk\u00fdch st\u00e1tech jako nap\u0159. v N\u011bmecku, Rakousku, \u0160v\u00fdcarsku, Finsku, Ma\u010farsku, Francii, \u010cesk\u00e9 republice (viz samostatn\u00e1 sekce) a Bulharsku. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed hrozbou rosnatk\u00e1m v Evrop\u011b a v Severn\u00ed Americe je zmen\u0161ov\u00e1n\u00ed jejich \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v d\u016fsledku rozvoje civilizace, vysu\u0161ov\u00e1n\u00ed ba\u017ein pro z\u00farod\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u016fdy a t\u011b\u017eba ra\u0161eliny. V mnoha regionech toto vedlo a\u017e k vyhynut\u00ed n\u011bkter\u00fdch druh\u016f v \u010d\u00e1st\u00ed jejich p\u016fvodn\u00edho are\u00e1lu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Znovuvysazov\u00e1n\u00ed rostlin do jejich p\u016fvodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed je velmi obt\u00ed\u017en\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9, proto\u017ee maj\u00ed vysok\u00e9 ekologick\u00e9 a tud\u00ed\u017e i \u00fazemn\u00ed n\u00e1roky. Vzhledem ke zv\u00fd\u0161en\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed ochran\u011b ra\u0161elini\u0161\u0165 a podobn\u00fdch biotop\u016f a jejich obnovov\u00e1n\u00ed se hrozba vyhynut\u00ed n\u011bkter\u00fdch druh\u016f sice sni\u017euje, p\u0159esto v\u011bt\u0161ina druh\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 ohro\u017een\u00fdch. Vzhledem k tomu, \u017ee tyto rostliny nejsou p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdrazn\u00e9 a jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b drobn\u00e9, je jejich ochrana velmi problematick\u00e1. Jako sou\u010d\u00e1st podrostu jsou rosnatky \u010dasto p\u0159ehl\u00ed\u017eeny nebo ani nerozpozn\u00e1ny.\nV Jihoafrick\u00e9 republice a v Austr\u00e1lii jsou dv\u011b ze t\u0159\u00ed center druhov\u00e9 diversity ze strany lid\u00ed vystavena enormn\u00edmu tlaku. Roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed se s\u00eddeln\u00ed aglomerace (jako v Queenslandu, v okol\u00ed Perthu a Kapsk\u00e9ho M\u011bsta) ohro\u017euje p\u0159irozen\u00e1 \u00fazem\u00ed rosnatek stejn\u011b jako vysu\u0161ov\u00e1n\u00ed ba\u017ein kv\u016fli zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed na venkov\u011b. Such\u00e9 oblasti, kter\u00e9 se v Austr\u00e1lii za\u010daly v posledn\u00edch deseti letech roz\u0161i\u0159ovat, mo\u017en\u00e1 v d\u016fsledku glob\u00e1ln\u00edho oteplov\u00e1n\u00ed, ohro\u017euj\u00ed mnoho druh\u016f, kter\u00e9 rostly na d\u0159\u00edve vlhk\u00fdch oblastech.\nDruhy, kter\u00e9 jsou endemick\u00e9 na velmi mal\u00e9m \u00fazem\u00ed, jsou \u010dasto ohro\u017eov\u00e1ny sb\u011brem rostlin z p\u0159\u00edrody. D. madagascariensis je na Madagaskaru pova\u017eov\u00e1na za ohro\u017eenou kv\u016fli jej\u00edmu rozs\u00e1hl\u00e9mu sb\u011bru pro v\u00fdvoz; 10 a\u017e 200 milion\u016f rostlin je ro\u010dn\u011b vyt\u011b\u017eeno pro l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 pot\u0159eby.\nD. rotundifolia pat\u0159\u00ed podle \u010desk\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f mezi druhy siln\u011b ohro\u017een\u00e9 a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dva (D. intermedia a D. anglica) dokonce mezi kriticky ohro\u017een\u00e9.\nV rosnatk\u00e1ch lze nal\u00e9zt mnoho l\u00e1tek pou\u017eiteln\u00fdch v l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v\u010detn\u011b flavonoid\u016f (kemferol, myricetin, kvercetin a hyperosid), chinony (plumbagin, hydroplumbagin glucoside a rossolisid (7-methyl-hydrojuglon-4-glukosid), a dal\u0161\u00ed l\u00e1tky karotenoidy, rostlinn\u00e9 kyseliny (e.g. kyselina m\u00e1seln\u00e1, kyselina citronov\u00e1, kyselina mraven\u010d\u00ed, kyselina gallov\u00e1, kyselina jable\u010dn\u00e1, kyselina propionov\u00e1), prysky\u0159ice, taniny a kyselina L-askorbov\u00e1 (vitam\u00edn C).\nRosnatky jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny v l\u00e9ka\u0159stv\u00ed od 12. stolet\u00ed, kdy italsk\u00fd doktor Matthaeus Platearius ze \u0161koly v Salernu jako l\u00e9k na ka\u0161el pod n\u00e1zvem \u201eherba sole\u201c. Tento l\u00e9k byl \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1n proti ka\u0161li v N\u011bmecku i jinde v Evrop\u011b. Rosnatkov\u00fd \u010daj byl doporu\u010dov\u00e1n obzvl\u00e1\u0161t\u011b na such\u00fd ka\u0161el, z\u00e1n\u011bt pr\u016fdu\u0161ek, \u010dern\u00fd ka\u0161el, alergick\u00e9 i n\u00e1mahov\u00e9 astma Modern\u00ed studie prok\u00e1zaly, \u017ee rosnatky mohou p\u016fsobit proti ka\u0161li.. Rosnatky b\u00fdvaly tak\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1ny jako afrodiziaka, l\u00e9ky na povzbuzen\u00ed srde\u010dn\u00ed \u010dinnosti, na slune\u010dn\u00ed sp\u00e1len\u00ed a na prevenci pih. Dnes jsou st\u00e1le je\u0161t\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1ny jako sou\u010d\u00e1sti 200\u2013300 registrovan\u00fdch l\u00e9\u010div, oby\u010dejn\u011b v kombinaci s dal\u0161\u00edmi l\u00e1tkami. V dne\u0161n\u00edch dnech jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny proti obt\u00ed\u017e\u00edm jako je astma, ka\u0161el, plicn\u00ed infekce a \u017ealude\u010dn\u00ed v\u0159edy.\nL\u00e9ky se vyr\u00e1b\u011bj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z ko\u0159en\u016f, kv\u011bt\u016f a plodov\u00fdch schr\u00e1nek. Vzhledem k tomu, \u017ee rosnatky jsou chr\u00e1n\u011bny v mnoha \u010d\u00e1stech Evropy a Severn\u00ed Ameriky, jsou l\u00e9\u010diva oby\u010dejn\u011b p\u0159ipravov\u00e1na z um\u011ble p\u011bstovan\u00fdch rychle rostouc\u00edch rosnatek (obzvl\u00e1\u0161t\u011b D. rotundifolia, D. intermedia, D. anglica, D. ramentacea a D. madagascariensis) nebo z rostlin dovezen\u00fdch z Madagaskaru, \u0160pan\u011blska, Francie, Polska a Baltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f.\nVzhledem k jejich maso\u017eravosti a kr\u00e1se kapi\u010dek rosy jejich past\u00ed se rosnatky staly obl\u00edben\u00fdmi okrasn\u00fdmi rostlinami. Ekologick\u00e9 n\u00e1roky v\u011bt\u0161iny druh\u016f jsou zna\u010dn\u00e9 a m\u016f\u017ee b\u00fdt obt\u00ed\u017en\u00e9 je dostate\u010dn\u011b napodobit. D\u00edky tomu je tak\u00e9 v\u011bt\u0161ina druh\u016f \u0161patn\u011b dostupn\u00fdch. N\u011bkter\u00e9 nejtolerantn\u011bj\u0161\u00ed druhy, jako nap\u0159. D. capensis, D. aliciae a D. spatulata, m\u016f\u017eete naj\u00edt spole\u010dn\u011b s mucholapkou podivnou na pultech specializovan\u00fdch kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed.\nMnoho n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f je p\u011bstov\u00e1no nad\u0161enci pro maso\u017erav\u00e9 rostliny po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b; Prakticky ka\u017ed\u00fd druh je p\u011bstovan\u00fd v um\u011bl\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Jeliko\u017e lze mnoho druh\u016f nal\u00e9zt pouze v mal\u00e9m po\u010dtu na mal\u00e9m \u00fazem\u00ed, je mnoho druh\u016f ohro\u017eov\u00e1no masivn\u00edm sb\u011brem rostlinn\u00e9ho materi\u00e1lu ur\u010den\u00e9ho pro p\u011bstov\u00e1n\u00ed.\nO p\u011bstov\u00e1n\u00ed se m\u016f\u017eete do\u010d\u00edst v\u00edc na wikiknize\nCibulky hl\u00edznat\u00fdch rosnatek \u017eij\u00edc\u00edch v Austr\u00e1lii jsou mezi Austr\u00e1lci pova\u017eov\u00e1ny za delikatesu. D. rotundifolia byla pou\u017e\u00edv\u00e1na jako tradi\u010dn\u00ed fialov\u00e9 barvivo na Skotsk\u00e9 vrchovin\u011b.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed graf ukazuje fylogenetick\u00fd vztah mezi sekcemi, tak jak byly definov\u00e1ny v studii od Rivadavia et al. publikovan\u00e9 v roce 2002. Sekce \u201eMeristocaules\u201c nebyla do t\u00e9to studie zahrnuta, tud\u00ed\u017e jej\u00ed m\u00edsto v tomto syst\u00e9mu nen\u00ed jasn\u00e9. Pozd\u011bj\u0161\u00ed studie uv\u00e1d\u011bj\u00ed tuto skupinu pobl\u00ed\u017e \u201eBryastrum\u201c, tak\u017ee je tak uvedena tak\u00e9 zde.\nProto\u017ee je sekce \u201eDrosera\u201c polyfyletick\u00e1 (vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z r\u016fzn\u00fdch p\u0159edk\u016f), najdeme ji v tomto grafu na v\u00edce m\u00edstech (*).\n \u250c\u2500\u2500\u2500 Sekce Drosera *\n \u2502\n \u2502\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524\n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Ptycnostigma\n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Drosera *\n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Thelocalyx\n \u2502\n \u2502 \u250c\u2500\u2500\u2500\u2500 poddruh Ergaleium\n \u2502 \u250c\u2500\u2500\u2500\u2500\u2524\n \u2502 \u2502 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Phycopsis\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2502 \n \u2502 \u2502 \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524 \n \u2502 \u2502 \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502 \u2502 \u2502 \u250c\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Bryastrum\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500\u2524\n \u2502 \u2502 \u2502 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Sekce Lasiocephala\n \u2502 \u2502 \u2502 \n \u2502 \u2502 \u2514\u2500\u2500\u2500 Sekce Coelophylla\n \u250c\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500 Sekce Drosera: Drosera arcturi * \n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502\n \u2502 \u2502 \u250c\u2500\u2500\u2500\u2500 Poddruh Regiae\n\u2500\u2500\u2500\u2524 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2524 \n \u2502 \u2514\u2500\u2500\u2500\u2500 Aldrovanda\n \u2502\n \u2514\u2500\u2500\u2500 Dionaea\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sundew na anglick\u00e9 Wikipedii.\nBarthlott, Wilhelm; Porembski, Stefan; Seine, R\u00fcdiger; Theisen, Inge: Karnivoren. Stuttgart, 2004, ISBN 3-8001-4144-2\nCorrea A., Mireya D.; Silva, Tania Regina Dos Santos: Drosera (Droseraceae), in: Flora Neotropica, Monograph 96, New York, 2005\nDarwin, Charles: Insectivorous Plants, 1875\nLowrie, Allen: Carnivorous Plants of Australia, Vol. 1-3, Englisch, Nedlands, Western Australia, 1987 - 1998\nLowrie, Allen: A taxonomic revision of Drosera section Stolonifera (Droseraceae) from south-west Western Australia, 2005, Nuytsia 15(3):355-393. (Online: https://web.archive.org/web/20060819185734/http://science.calm.wa.gov.au/nuytsia/15/3/355-394.pdf)\nOlberg, G\u00fcnter: Sonnentau, Natur und Volk, Bd. 78, Heft 1/3, pp. 32\u201337, Frankfurt, 1948\nRivadavia, Fernando; Kondo, Katsuhiko; Kato, Masahiro und Hasebe, Mitsuyasu: Phylogeny of the sundews, Drosera (Droseraceae), based on chloroplast rbcL and nuclear 18S ribosomal DNA Sequences, American Journal of Botany. 2003;90:123-130. (Online: http://www.amjbot.org/cgi/content/full/90/1/123)\nSeine, R\u00fcdiger; Barthlott, Wilhelm: Some proposals on the infrageneric classification of Drosera L., Taxon 43, 583 - 589, 1994\nSchlauer, Jan: A dichotomous key to the genus Drosera L. (Droseraceae), Carnivorous Plant Newsletter, Vol. 25 (1996)\n \n Galerie rosnatka na Wikimedia Commons\n\u010cesk\u00e1 datab\u00e1ze druh\u016f a fotografi\u00ed rosnatek\nP\u011bstov\u00e1n\u00ed a popisy jednotliv\u00fdch ekologick\u00fdch skupin rosnatek Archivov\u00e1no 19. 2. 2014 na Wayback Machine.\nKl\u00ed\u010d k ur\u010dov\u00e1n\u00ed druh\u016f rosnatke v\u010detn\u011b map rosz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a m\u011b\u0159\u00edtka obt\u00ed\u017enosti p\u011bstov\u00e1n\u00ed\nVy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed seznam obr\u00e1zk\u016f rosnatek\nMezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnost pro maso\u017erav\u00e9 rostliny\nFAQ o maso\u017erav\u00fdch rostlin\u00e1ch\nSeznam v\u011bdeck\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f o rosnatk\u00e1ch online (terraforums.", "<<>>: Co je \u0158\u00e1d pol\u00e1rn\u00ed hv\u011bzdy (Mongolsko)? <<>>: \u0158\u00e1d pol\u00e1rn\u00ed hv\u011bzdy (mongolsky \u0410\u043b\u0442\u0430\u043d \u0433\u0430\u0434\u0430\u0441 \u043e\u0434\u043e\u043d Altan gadas odon, \u1820\u182f\u1832\u1820\u1828\u182d\u1820\u1833\u1820\u1830\u1824\u1823\u1833\u1824\u1828) je st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Mongolska. Je ud\u011blov\u00e1n jako civiln\u00ed a nejvy\u0161\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed ud\u011blovan\u00e9 cizinc\u016fm. Odznakem je hv\u011bzda, k n\u00ed se ud\u011bluje pro b\u011b\u017en\u00e9 no\u0161en\u00ed stu\u017eka (ta byla pozm\u011bn\u011bna v roce 1961).\n\u0158\u00e1d vznikl v roce 1936 a b\u011bhem doby z\u00edskal \u010dty\u0159i odli\u0161n\u00e9 formy (1936, 1940, 1940-1941, 1970), posledn\u00ed forma se ud\u011bluje od roku 1970. Nejnov\u011bji \u0159\u00e1d upravuje vl\u00e1dn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed \u010d. 148 ze dne 30. \u010dervna 1990. Jedn\u00e1 se o \u010dtvrt\u00fd nejvy\u0161\u0161\u00ed st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed a nejvy\u0161\u0161\u00ed ud\u011blovan\u00fd cizinc\u016fm. Dal\u0161\u00edmi \u0159\u00e1dy jsou podle po\u0159ad\u00ed v\u00fdznamu tyto: \n\u0158\u00e1d \u010cingisch\u00e1na\n\u0159\u00e1d Suchb\u00e1tara\n\u0159\u00e1d Matky hrdinky\n\u0159\u00e1d Pol\u00e1rn\u00ed hv\u011bzdy\n\u0159\u00e1d Drahocenn\u00e9ho \u017eezla\nNe\u00fapln\u00fd p\u0159ehled po roce 1989:\nEmanuel Kom\u00ednek, geolog, objevitel ob\u0159\u00edho mongolsk\u00e9ho lo\u017eiska m\u011bdi v Erdenetu, n\u00e1m. \u0158editele podniku Geologick\u00fd pr\u016fzkum v Brn\u011b (?)\nMojm\u00edr Krauter, geolog, vedouc\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 geologick\u00e9 expedice, je\u017e v 60. letech 20. stolet\u00ed objevila ob\u0159\u00ed mongolsk\u00e9 lo\u017eisko m\u011bdi v Erdenetu, dvojn\u00e1sobn\u00fd dr\u017eitel \u0159\u00e1du,\nZuzka Bebarov\u00e1 Rujbrov\u00e1, p\u0159edsedkyn\u011b v\u00fdboru \u010desko-mongolsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed v Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b Parlamentu \u010cR, 2015\nV\u00e1clav Dobe\u0161, konzul velvyslanectv\u00ed \u010cR v Mongolsku, 2019\nPavel Rejchrt, honor\u00e1rn\u00ed konzul Mongolska v \u010cR, spolumajitel firmy FINEP\nJi\u0159\u00ed Brodsk\u00fd, velvyslanec \u010cR, 2021 \nJan Novotn\u00fd, zakladatel vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9 firmy Khaanzaa 2021\nJan St\u00e1rek 2021\nMiroslav Bobek, \u0159editel ZOO Praha za program n\u00e1vratu kon\u00ed p\u0159evalsk\u00e9ho do Mongolska, 2022\nHerfurth D. Sowjetische Auszeichnungen 1918\u20131991. Auszeichnungen der Mongolische Volksrepublik. 1924\u20131992. Ein Katalog. Germany. 1999\n\u0428\u0435\u0439\u043d \u0420., \u0421\u043e\u0434\u043d\u043e\u043c\u0434\u0430\u0440\u0436\u0430 \u0426. \u0413\u043e\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u044b\u0435 \u043d\u0430\u0433\u0440\u0430\u0434\u044b \u041c\u043e\u043d\u0433\u043e\u043b\u044c\u0441\u043a\u043e\u0439 \u041d\u0430\u0440\u043e\u0434\u043d\u043e\u0439 \u0420\u0435\u0441\u043f\u0443\u0431\u043b\u0438\u043a\u0438. 1921\u20131983 \u0433\u0433. \u0421\u043f\u0440\u0430\u0432\u043e\u0447\u043d\u0438\u043a. \u0423\u043b\u0430\u043d-\u0411\u0430\u0442\u043e\u0440: \u0413\u043e\u0441\u0438\u0437\u0434\u0430\u0442 \u041c\u041d\u0420, 1984.", "<<>>: Co je Arsabenzen? <<>>: Arsabenzen je organick\u00e1 slou\u010denina odvozen\u00e1 od benzenu n\u00e1hradou jednoho uhl\u00edkov\u00e9ho atomu atomem arsenu, se vzorcem C5H5As.Jedn\u00e1 se o l\u00e1tku citlivou na vzduch, kter\u00e1 se p\u0159i zah\u0159\u00e1t\u00ed rozkl\u00e1d\u00e1. Arsabenzen je ambident\u00e1tn\u00ed ligand, kter\u00fd m\u016f\u017ee vytv\u00e1\u0159et koordina\u010dn\u00ed vazby typu \u03b71(As)- nebo \u03b76(\u03c0).V\u00fdzkum arsabenzenu a podobn\u00fdch slou\u010denin byl d\u016fle\u017eit\u00fdm krokem p\u0159i v\u00fdzkumu molekul obsahuj\u00edc\u00edch n\u00e1sobn\u00e9 vazby mezi atomy uhl\u00edku a t\u011b\u017e\u0161\u00edch prvk\u016f.Prvn\u00edm p\u0159ipraven\u00fdm arsaarenem byl 9-arsaantracen.\nMolekula arsabenzenu je rovinn\u00e1. D\u00e9lky vazeb C\u2014C jsou 139 pm, u vazeb As\u2014C \u010din\u00ed 185 \u00c5, co\u017e je o 6,6% m\u00e9n\u011b, ne\u017e je u vazeb As\u2014C obvykl\u00e9.\nPomoc\u00ed spektroskopie nukle\u00e1rn\u00ed magnetick\u00e9 rezonance lze zjistit, \u017ee arsabenzen vykazuje .\nArsabenzen se p\u0159ipravuje dvoukrokov\u00fdm postupem z penta-1,4-diynu. Diyn reaguje s dibutylstannanem za vzniku 1,1-dibutylstannacyklohexa-2,5-dienu, jen\u017e n\u00e1sledn\u011b reaguje s chloridem arsenit\u00fdm na 1-chlorarsacyklohexadien, z n\u011bho\u017e po zah\u0159\u00e1t\u00ed od\u0161t\u011bpen\u00edm HCl vznikne arsabenzen.\nCH2(CHCH)2SnBu2 + AsCl3 \u2192 CH2(CHCH)2AsCl + Bu2SnCl2CH2(CHCH)2AsCl \u2192 C5H5As + HCl\nArsabenzen m\u016f\u017ee b\u00fdt elektrofiln\u011b substituov\u00e1n v pozic\u00edch ortho a para; tak\u00e9 vstupuje do Friedelov\u00fdch\u2013Craftsov\u00fdch acylac\u00ed.P\u0159esto\u017ee se pyridin obvykle ne\u00fa\u010dastn\u00ed Dielsov\u00fdch\u2013Alderov\u00fdch reakc\u00ed, tak arsabenzen se chov\u00e1 jako dien a reaguje s hexafluorbut-2-ynem. Do t\u00e9to reakce m\u016f\u017ee vstoupit i fosforin p\u0159i 100 \u00b0C a benzen p\u0159i 200 \u00b0C. S rostouc\u00edm protonov\u00fdm \u010d\u00edslem heteroatomu se tak schopnost heterobenzen\u016f podstoupit Dielsovy\u2013Alderovy reakce s t\u00edmto elektrofilem zvy\u0161uje. Bismabenzen je tak reaktivn\u00ed, \u017ee vytv\u00e1\u0159\u00ed rovnov\u00e1hu se sv\u00fdm dimerem.Arsabenzen je v\u00fdrazn\u011b slab\u0161\u00ed z\u00e1sadou ne\u017e pyridin a nereaguje s Lewisov\u00fdmi kyselinami; nen\u00ed protonov\u00e1n kyselinou trifluoroctovou.\n\u0160esti\u010dlenn\u00e9 aromatick\u00e9 kruhy s jedn\u00edm atomem uhl\u00edku nahrazen\u00fdm jinou skupinou: borabenzen, silabenzen, germabenzen, stannabenzen, pyridin, fosforin, arsabenzen, stibabenzen, bismabenzen, pyrylium, thiopyrylium, selenopyrylium, telluropyryliumBenzen\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Arsabenzene na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Seznam nejodeb\u00edran\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch youtuber\u016f? <<>>: Seznam 50 nejodeb\u00edran\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch youtuber\u016f, jejich\u017e kan\u00e1ly na port\u00e1lu YouTube maj\u00ed alespo\u0148 zhruba 400 tis\u00edc odb\u011bratel\u016f. Jsou zde pouze kan\u00e1ly s videoobsahem v \u010de\u0161tin\u011b a p\u016fsob\u00edc\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na \u010desk\u00e9 publikum. Ji\u017e neaktivn\u00ed kan\u00e1ly jsou vyzna\u010deny kurz\u00edvou. Seznam je aktualizov\u00e1n automaticky jednou za t\u00fdden.", "<<>>: Co je Tipsport Hockey Cup 2002? <<>>: Vset\u00edn - V\u00edtkovice 7-1 (1-0,3-1,3-0)\nHav\u00ed\u0159ov - T\u0159inec 6-4 (1-0,1-2,4-2)\nV\u00edtkovice - T\u0159inec 3-1 (1-1,2-0,0-0)\nVset\u00edn - Hav\u00ed\u0159ov 4-1 (1-1,3-0,0-0)\nHav\u00ed\u0159ov - V\u00edtkovice 4-4 (1-1,2-2,1-1)\nT\u0159inec - Vset\u00edn 3-3 (1-1,0-0,2-2)\nV\u00edtkovice - Vset\u00edn 4-1 (2-1,1-0,1-0)\nT\u0159inec - Hav\u00ed\u0159ov 3-1 (0-0,2-1,1-0)\nT\u0159inec - V\u00edtkovice 1-1 (1-0,0-0,0-1)\nHav\u00ed\u0159ov - Vset\u00edn 0-3 (0-0,0-1,0-2)\nV\u00edtkovice - Hav\u00ed\u0159ov 0-9 (0-4,0-4,0-1)\nVset\u00edn - T\u0159inec 3-2 (2-1,0-0,1-1)\nZnojmo - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 6-1 (3-0,1-1,2-0)\nZl\u00edn - Jihlava 2-0 (2-0,0-0,0-0)\n\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - Jihlava 2-0 (0-0,0-0,2-0)\nZnojmo - Zl\u00edn 3-4 (2-0,0-2,1-2)\nJihlava - Znojmo 0-6 (0-1,0-4,0-1)\n\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - Znojmo 2-1 (0-0,1-1,1-0)\nJihlava - Zl\u00edn 3-1 (0-0,1-1,2-0)\nJihlava - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 1-2 (1-1,0-0,0-1)\nZl\u00edn - Znojmo 1-3 (0-0,1-1,0-2)\nZnojmo - Jihlava 3-0 (1-0,1-0,1-0)\n\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice - Zl\u00edn 3-6 (1-1,0-1,2-4)\nZl\u00edn - \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice 5-3 (1-2,3-1,1-0)\nLiberec - Litv\u00ednov 4-6 (1-2,2-3,1-1)\nSlavia Praha - Litv\u00ednov 6-0 (1-0,2-0,3-0)\nLiberec - Slavia Praha 1-3 (1-1,0-1,0-1)\nSlavia Praha - Pardubice 4-2 (1-2,0-0,3-0)\nLitv\u00ednov - Liberec 4-4 (0-1,1-3,3-0)\nLitv\u00ednov - Slavia Praha 5-2 (3-0,0-1,2-1)\nLiberec - Pardubice 4-3 (0-0,3-1,1-2)\nPardubice - Slavia Praha 4-1 (1-0,0-0,3-1)\nSlavia Praha - Liberec 6-3 (1-1,2-0,3-2)\nPardubice - Litv\u00ednov 2-3 (0-1,1-0,1-2)\nLitv\u00ednov - Pardubice 5-3 (1-1,0-0,4-2)\nPardubice - Liberec 4-4 (2-1,1-2,1-1)\nKarlovy Vary - Plze\u0148 1-5 (1-1,0-1,0-3)\nPlze\u0148 - Sparta Praha 2-2 (0-1,2-1,0-0)\nKladno - Karlovy Vary 0-1 (0-0,0-0,0-1)\nSparta Praha - Karlovy Vary 2-1 (1-0,0-0,1-1)\nPlze\u0148 - Kladno 2-2 (1-0,0-0,1-2)\nKladno - Sparta Praha 3-2 (0-1,3-0,0-1)\nKladno - Plze\u0148 2-2 (0-0,1-1,1-1)\nKarlovy Vary - Sparta Praha 5-4 (3-0,0-2,2-2)\nKarlovy Vary - Kladno 4-3 (2-1,1-2,1-0)\nSparta Praha - Kladno 2-0 (0-0,0-0,2-0)\nSparta Praha - Plze\u0148 7-0 (3-0,1-0,3-0)\nPlze\u0148 - Karlovy Vary 5-2 (3-2,1-0,1-0)\nHC Vset\u00edn - HC JME Znojem\u0161t\u00ed Orli 3:4 OT (0:0, 1:1, 2:2, 0:1)\nHC Chemopetrol Litv\u00ednov - HC Sparta Praha 3:1 (1:1, 2:0, 0:0)\nHC Chemopetrol Litv\u00ednov - HC JME Znojem\u0161t\u00ed Orli 3:2 OT (0:1, 2:0, 0:1, 1:0)\n\u010cl\u00e1nek je zalo\u017een na textu na webu International Hockey Wiki, uvoln\u011bn\u00e9m pod licenc\u00ed Creative Commons Attribution-Share Alike License 3.0.", "<<>>: Co je Pipinovci? <<>>: Pipinovci nebo Arnulfingov\u00e9 byli b\u011bhem merovejsk\u00e9ho obdob\u00ed fransk\u00e1 aristokratick\u00e1 rodina p\u016fvodem z Austrasie. Po roce 687 ovl\u00e1dli \u00fa\u0159ad majordoma kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce, kter\u00fdm vl\u00e1dli st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed moc\u00ed sl\u00e1bnouc\u00edm Merovejc\u016fm a\u017e nakonec v roce 751 pro sebe uzurpovali kr\u00e1lovsk\u00fd tr\u016fn a zalo\u017eili karolinskou dynastii.\nJm\u00e9na Pipin a Arnulfing jsou konvence odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee rodina vysledovala sv\u016fj p\u016fvod od dvou sou\u010dasn\u00edk\u016f, Arnulfa z Met a Pipina z Landenu, prost\u0159ednictv\u00edm man\u017eelstv\u00ed Arnulfova syna Ansegisela a Pipinovy \u200b\u200bdcery Beggy. Opakov\u00e1n\u00ed jm\u00e9na Pipin v rodin\u011b vedlo anonymn\u00edho autora an\u00e1l\u016f Annales Mettenses priores k ozna\u010den\u00ed rodiny jako Pipinovci. V u\u017e\u0161\u00edm slova smyslu jsou Pipinovci potomci Pipina z Landenu, Arnulfov\u00e9 potomci Arnulfa z Met. Oba rody se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed pouze v osob\u011b Pipina II. Prost\u0159edn\u00edho, syna Ansegisela a Beggy a jeho potomk\u016f.Od konce 8. stolet\u00ed byl vzestup Pipinovc\u016f velmi rychl\u00fd, merovej\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9 byli vyl\u00ed\u010deni jako rois fain\u00e9ants (\u201el\u00edn\u00ed kr\u00e1lov\u00e9\u201c), jako pouh\u00e9 loutky v ruk\u00e1ch majordom\u016f dynastie Pipinovc\u016f. Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Pipinovc\u016f v bitv\u011b u Tertry v roce 687 roz\u0161\u00ed\u0159il Pipin II. Prost\u0159edn\u00ed sv\u016fj vliv na Neustrii. Po jeho smrti v roce 714 n\u00e1sledovaly roky ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky mezi jeho n\u00e1stupci. V roce 718 p\u0159evzal kontrolu nad Austrasi\u00ed a Neustri\u00ed jeho mlad\u0161\u00ed syn Karel Martel. Jeho potomci byli prvn\u00edmi Karlovci. Potomci Karlova bratra Childebranda jsou naopak zn\u00e1m\u00ed jako Nibelungidov\u00e9.\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed majordomov\u00e9 z dynastie Pipinovc\u016f:\nPipin I. Star\u0161\u00ed \u2013 austrasijsk\u00fd majordomus 615\u2013629, 639\u2013640, zakladatel dynastie\nPipin II. Prost\u0159edn\u00ed \u2013 austrasijsk\u00fd majoromus 676\u2013714\nKarel Martel \u2013 majordomus Austrasie a Neustrie 714\u2013741, faktick\u00fd vl\u00e1dce fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e\nPipin I. Star\u0161\u00ed (cca 580 \u2013 640) + Itta Idoberga (svat\u00e1 Iduberga)\nGrimoald Star\u0161\u00ed (616?\u2013657)\nChildebert Adoptovan\u00fd (650?\u2013662)\nsvat\u00e1 Gertruda (cca 626 \u2013 659)\nsvat\u00e1 Begga (620?\u2013691/693) + Ansegisel, syn sv. Arnulfa z Met\nPipin II. Prost\u0159edn\u00ed (635?\u2013714)\nDrogo z Champagne (\u2020 708)\nsv. Hugo z Rouenu\nGrimoald Mlad\u0161\u00ed (\u2020 714)\nTheudoald (708?\u2013741?)\nKarel Martel (688?\u2013741)\nKarloman (706/716\u2013754)\nPipin III. Kr\u00e1tk\u00fd \u2013 zakladatel dynastie Karlovc\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pippinids na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Vodn\u00e1 (Kamenice nad Lipou)? <<>>: Vodn\u00e1 (n\u011bmecky Wodna) je vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Kamenice nad Lipou v okrese Pelh\u0159imov. Nach\u00e1z\u00ed se asi 3 km na jih od Kamenice nad Lipou. Proch\u00e1z\u00ed zde silnice I/34. V roce 2009 zde bylo evidov\u00e1no 83 adres. V roce 2001 zde trvale \u017eilo 163 obyvatel.Vodn\u00e1 le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed Kamenice nad Lipou o v\u00fdm\u011b\u0159e 20,71 km2.", "<<>>: Co je Wilfrid Sellars? <<>>: Wilfrid Stalker Sellars (20. kv\u011btna 1912 \u2013 2. \u010dervence 1989) byl americk\u00fd filozof. Ve sv\u00e9m d\u00edle se sna\u017eil syntetizovat americk\u00fd pragmatismus, britskou analytickou tradici a n\u011bmeck\u00fd logick\u00fd pozitivismus. K jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm prac\u00edm pat\u0159\u00ed kniha Empiricism and the Philosophy of Mind z roku 1956, v n\u00ed\u017e tvrdil, \u017ee p\u0159ij\u00edman\u00fd vjem nelze odd\u011blit od konceptualizace, kter\u00e1 vjem dotvo\u0159\u00ed (\u010di sp\u00ed\u0161e vytvo\u0159\u00ed) v na\u0161\u00ed mysli. V pr\u00e1ci Philosophy and the Scientific Image of Man z roku 1962 zkoumal vztah v\u011bdy k realit\u011b.\nPure Pragmatics and Possible Worlds-The Early Essays of Wilfrid Sellars (1980)\nScience, Perception and Reality (1963)\nPhilosophical Perspectives (1967)\nScience and Metaphysics: Variations on Kantian Themes (1968)\nEssays in Philosophy and Its History (1975).", "<<>>: Co je Grafick\u00fd prvek? <<>>: Grafick\u00fdm prvkem je v informatice my\u0161len virtu\u00e1ln\u00ed objekt, kter\u00fd slou\u017e\u00ed k vykreslen\u00ed (resp. zobrazen\u00ed) nejm\u00e9n\u011b 1 pixelu na displej, nej\u010dast\u011bji pomoc\u00ed grafick\u00e9 karty. Obecn\u011b v\u0161ak grafick\u00fd prvek ozna\u010duje tla\u010d\u00edtka, ikony, obr\u00e1zek a jin\u00e9 grafick\u00e9 prvky tvo\u0159\u00edc\u00ed dohromady grafick\u00e9 u\u017eivatelsk\u00e9 rozhran\u00ed (GUI).\nTla\u010d\u00edtka\nPozad\u00ed oken \u010di plochy\nEfekty\nMiniatury a ikony\nDekorace oken\nhttps://help.sap.com/saphelp_45b/helpdata/en/32/e32c7dd435d1118b3f0060b03ca329/content.htm\nhttps://web.archive.org/web/20141210145240/http://cabs.msu.edu/toolkit/graphic-elements.", "<<>>: Co je John Marin? <<>>: John Marin (23. prosince 1870 Rutherford, New Jersey \u2013 2. \u0159\u00edjna 1953 Cape Split, Maine) byl americk\u00fd mal\u00ed\u0159.\nNarodil se roku 1870. Jeho matka zem\u0159ela dev\u011bt dn\u016f po jeho narozen\u00ed. Vychovali jej prarodi\u010de a jeho dv\u011b neprovdan\u00e9 tety, otec do v\u00fdchovy nezasahoval. Rok studoval na Stevens Institute of Technology, st\u0159\u00eddal r\u016fzn\u00e1 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, \u0161est let se pokou\u0161el prosadit jako architekt. V roce 1905 odjel do Evropy, kde cestoval a maloval akvarely, ovlivn\u011bn impresionismem a symbolismem. V Pa\u0159\u00ed\u017ei se setkal s Edwardem Steichenem, kter\u00fd poslal jeho malby Alfredovi Stieglitzovi do New Yorku, aby je vystavil. T\u00edm za\u010dalo \u010dty\u0159icetilet\u00e9 partnerstv\u00ed galeristy Stieglitze a mal\u00ed\u0159e Marina.Vr\u00e1til se z Evropy do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f v roce 1910 a energicky se pustil do dal\u0161\u00edho malov\u00e1n\u00ed m\u011bstsk\u00e9 a venkovsk\u00e9 krajiny. Roku 1914 poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil Main, kter\u00fd si zamiloval a ka\u017edoro\u010dn\u011b se vracel. Jeho malby z dvac\u00e1t\u00fdch let byly ovlivn\u011bny kubismem a futurismem. Od t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let maloval rovn\u011b\u017e oleje.V polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let se do\u010dkal uzn\u00e1n\u00ed. V roce 1936 m\u011bl retrospektivn\u00ed v\u00fdstavu v newyorsk\u00e9m Muzeu modern\u00edho um\u011bn\u00ed, v roce 1947 putovn\u00ed v\u00fdstavu ve Washingtonu, Minneapolisu a Bostonu. Jeho d\u00edlo je zastoupeno ve sb\u00edrk\u00e1ch mnoha americk\u00fdch muze\u00edch. Zem\u0159el roku 1953.\nBRENSON, Michael. Forests of Buildings, Cities of Trees. The New York Times . 1990-02-04. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nJOHNSON, Ken. A Restless Explorer Of Early Abstraction. The New York Times . 1998-12-25. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nRUSSELL, John. No Gold or Decorator Frames, Please, Just a Window on Another World. The New York Times . 2000-12-08. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nSMITH, Roberta. John Marin's Oils at an L.I. Museum. The New York Times . 1987-08-14. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n \nArtMuseum.cz: John Marin Archivov\u00e1no 11. 8. 2007 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Kl\u00ednec (Proskovice)? <<>>: Kl\u00ednec je kopec s nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 281 m n. m. le\u017e\u00edc\u00ed na katastru obce Proskovice v Ostrav\u011b v Moravskoslezsk\u00e9m kraji. Kl\u00ednec je nejvy\u0161\u0161\u00edm bodem Proskovic a nach\u00e1z\u00ed se na poli, jihov\u00fdchodn\u011b od vesnice u m\u00edstn\u00edho h\u0159bitova. Ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st kopce obt\u00e9k\u00e1 Jarkovsk\u00fd potok a z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st Ond\u0159ejnice a Ml\u00fdnsk\u00fd n\u00e1hon. Geomorfologicky pat\u0159\u00ed do Moravsk\u00e9 br\u00e1ny.\nNa vrchol kopce nevede \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta. Vrchol kopce je nejl\u00e9pe p\u0159\u00edstupn\u00fd od h\u0159bitova (cca 190 m), ke kter\u00e9mu vedou turistick\u00e9 zna\u010dky.\nN\u00e1zev kopce Kl\u00ednec byl zdrojem pro m\u00edstn\u00ed pohybov\u011b-dramatick\u00fd krou\u017eek Kl\u00edne\u010dek.Slovo kl\u00ednec (klinec) zna\u010dilo ve star\u0161\u00ed \u010de\u0161tin\u011b a slovansk\u00fdch jazyc\u00edch h\u0159eb\u00edk.Jeden kilometr v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem se nach\u00e1z\u00ed na Jarkovsk\u00e9m potoce M\u016fstek p\u0159\u00e1telstv\u00ed V\u00e1clav.\n\u0160\u00e1rka - Kl\u00ednec (281 m) #1 - Vrcholovka.cz\nOstrava - Proskovice - M\u011bstsk\u00e1 \u010d\u00e1st | Turistika.cz\nKl\u00ednec (281 m n.m.) - Vrcholovka.", "<<>>: Co je Merl\u00edk vonn\u00fd? <<>>: Merl\u00edk vonn\u00fd (Dysphania ambrosioides, d\u0159\u00edve Chenopodium ambrosioides) je jednolet\u00e1 l\u00e9\u010div\u00e1 l\u00e9\u010div\u00e1 bylina z \u010deledi laskavcovit\u00e9 (p\u016fvodn\u011b merl\u00edkovit\u00e9). P\u016fvodn\u00edm are\u00e1lem v\u00fdskytu je St\u0159edn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Amerika. Extrakty z rostliny se pou\u017e\u00edvaj\u00ed tradi\u010dn\u011b v lidov\u00e9m l\u00e9\u010ditelstv\u00ed v Ji\u017en\u00ed a St\u0159edn\u00ed Americe ji\u017e od dob Maysk\u00e9 civilizace. Komer\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fd olej ze semen D. ambrosioides byl hlavn\u00edm pou\u017e\u00edvan\u00fdm anthelmitikem proti st\u0159evn\u00edm parazit\u016fm u lid\u00ed (Ascaris lumbricoides, m\u011bchovci \u010di tenkohlavci) do objevu benzimidazol\u016f. Podstatou antiparazit\u00e1rn\u00edho \u00fa\u010dinku je terpenick\u00e1 l\u00e1tka ascaridol obsa\u017een\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v semenech t\u00e9to rostliny.", "<<>>: Co je Zden\u011bk Klete\u010dka? <<>>: Pplk. Zden\u011bk Klete\u010dka (*26. prosince 1922 Plze\u0148) byl \u010deskoslovensk\u00fd d\u016fstojn\u00edk a partyz\u00e1nsk\u00fd velitel z obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\nZden\u011bk Klete\u010dka se narodil 26. prosince 1922 v Plzni. Studium na Vojensk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 mu p\u0159eru\u0161ila n\u011bmeck\u00e1 okupace v b\u0159eznu 1939, maturitu byl nucen si dod\u011blat a\u017e v kv\u011btnu 1941 na re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9.\nZden\u011bk Klete\u010dka nastoupil v \u0159\u00edjnu 1941 v T\u00fdn\u011b nad Vltavou k Vl\u00e1dn\u00edmu vojsku, co\u017e byla i cesta jak se vyhnout nucen\u00e9mu nasazen\u00ed. Po absolvov\u00e1n\u00ed kurzu d\u016fstojnick\u00e9ho sboru byl v \u0159\u00edjnu 1943 pov\u00fd\u0161en do hodnosti poru\u010d\u00edka a stal se t\u00edm nejmlad\u0161\u00edm d\u016fstojn\u00edkem vl\u00e1dn\u00edho vojska. Slou\u017eil v Kostelci nad Orlic\u00ed a Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou. V kv\u011btnu 1944 byl s jednotkou odvelen do severn\u00ed It\u00e1lie. Zde 18. \u010dervna t\u00e9ho\u017e roku dr\u017eel s dal\u0161\u00edmi dev\u00edti mu\u017ei str\u00e1\u017e na \u017eelezni\u010dn\u00edm most\u011b v Sant\u00b4Antoninu di Susa z\u00e1padn\u011b od Tur\u00edna, ze kter\u00e9 v\u0161ichni po fingovan\u00e9m partyz\u00e1nsk\u00e9m p\u0159epadu sb\u011bhli. N\u00e1sledn\u011b zalo\u017eil \u010deskoslovenskou partyz\u00e1nskou skupinu o t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161edes\u00e1ti b\u00fdval\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edc\u00edch vl\u00e1dn\u00edho vojska, jeho\u017e j\u00e1dro tvo\u0159ili mu\u017ei jeho p\u016fvodn\u00ed jednotky. V p\u0159\u00edprav\u011b byli dal\u0161\u00ed dezerce, ale jednotka byla n\u011bmeck\u00fdm velen\u00edm p\u0159esunuta do Mil\u00e1na. Skupina organizovala \u00fatoky na \u017eelezni\u010dn\u00ed mosty (Sant\u00b4Antonino di Susa), lokomotivy (Borgone Susa), m\u011bste\u010dka (Bussoleno). Pr\u00e1v\u011b po \u00fatoku na Bussoleno musela v \u010dervenci 1944 ustoupit p\u0159es hory do \u00fadol\u00ed Vi\u00fa, kde se spojila se skupinou Jaroslava Pt\u00e1\u010dka. Zde p\u016fsobila do konce srpna 1944, kdy byla nucena se p\u0159esunout do Francie. Zde byli jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi za\u0159azeni do \u010ceskoslovensk\u00e9 samostatn\u00e9 obrn\u011bn\u00e9 brig\u00e1dy. S\u00e1m Zden\u011bk Klete\u010dka prod\u011blal n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed tankov\u00fd v\u00fdcvik ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ji\u017e do boj\u016f nezas\u00e1hl.\nPo skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u016fstal Zden\u011bk Klete\u010dka v arm\u00e1dn\u00ed slu\u017eb\u011b a do v\u00fdslu\u017eby ode\u0161el v hodnosti podplukovn\u00edka v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Po roce 1989 \u017eil v Karlov\u00fdch Varech v domov\u011b pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 veter\u00e1ny.\n\u010ceskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939\n\u010ceskoslovensk\u00e1 medaile za z\u00e1sluhy I. stupn\u011b\nPam\u011btn\u00ed medaile \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy v zahrani\u010d\u00ed\nOdznak \u010ceskoslovensk\u00e9ho partyz\u00e1na\n Vojensk\u00e9 osobnosti \u010deskoslovensk\u00e9ho odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany \u010cR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 80-7278-233-9. S. 135.", "<<>>: Co je Zemsk\u00fd okres Aichach-Friedberg? <<>>: Zemsk\u00fd okres Aichach-Friedberg (n\u011bmecky Landkreis Aichach-Friedberg) je n\u011bmeck\u00fd zemsk\u00fd okres le\u017e\u00edc\u00ed ve vl\u00e1dn\u00edm obvodu \u0160v\u00e1bsko. Jeho spr\u00e1vn\u00edm centrem je m\u011bst Aichach. Sousedn\u00edmi zemsk\u00fdmi okresy jsou: na severu zemsk\u00fd okres Neuburg-Schrobenhausen, na severov\u00fdchod\u011b zemsk\u00fd okres Pfaffenhofen an der Ilm, na v\u00fdchod\u011b zemsk\u00fd okres Dachau a zemsk\u00fd okres F\u00fcrstenfeldbruck, na jihu zemsk\u00fd okres Landsberg am Lech, na z\u00e1pad\u011b m\u011bsto Augsburg a zemsk\u00fd okres Augsburg a na severoz\u00e1pad\u011b zemsk\u00fd okres Dunaj-Ries.\nArcheologick\u00e9 n\u00e1lezy dokazuj\u00ed, \u017ee kraj je os\u00eddlen nejm\u00e9n\u011b 10 tis\u00edc let. \u010cast\u00e9 n\u00e1lezy zbran\u00ed nazna\u010duj\u00ed, \u017ee zde \u010dasto doch\u00e1zelo k boj\u016fm.\nZa \u0159\u00edmsk\u00fdch \u010das\u016f byl okres hlavn\u011b \u201edvorkem\u201c pro Augustu Vindelicorum, hlavn\u00ed m\u011bsto provincie Raetie. P\u0159edev\u0161\u00edm zde byly k nalezen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti, kter\u00e9 z\u00e1sobovaly m\u011bsto, a n\u011bkolik p\u0159edm\u011bstsk\u00fdch vil bohat\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f.\nS koncem \u0159\u00edmsk\u00e9ho panstv\u00ed v Raetii na p\u0159elomu 5. a 6. stolet\u00ed os\u00eddlili zdej\u0161\u00ed oblast Alamani a Bavo\u0159i. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci v kraji je z roku 782, kdy je zm\u00edn\u011bn Adelzhausen jako Adalhemelshusir.\nV roce 1124 p\u0159em\u00edstil hrab\u011b Ota V. ze Scheyernu rodov\u00e9 s\u00eddlo z hradu Scheyern u Dachau do Wittelsbachu u Aichachu. Jeho rod, od t\u00e9 doby zn\u00e1m\u00fd jako Wittelsbachov\u00e9, z\u00edskal roku 1180 titul bavorsk\u00fdch v\u00e9vod\u016f a vl\u00e1dl kraji (a Bavorsku) a\u017e do roku 1918. Samotn\u00fd hrad byl roku 1209 zcela srovn\u00e1n se zem\u00ed a jedin\u00fdm poz\u016fstatkem p\u016fvodn\u00ed z\u00e1stavby je pam\u00e1tn\u00ed k\u00e1men. Roku 1264 byl vystav\u011bn hrad Friedberg, kter\u00fd m\u011bl zabezpe\u010dit p\u0159echod \u0159eky Lech. Ani tato stavba se nedochovala, nebo\u0165 v 16. stolet\u00ed vyho\u0159ela.\nD\u00edky sv\u00e9 poloze u hranic tvo\u0159en\u00fdch \u0159ekou Lech a d\u00edky bl\u00edzkosti svobodn\u00e9ho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho m\u011bsta Augsburgu byl dne\u0161n\u00ed okres \u010dast\u00fdm d\u011bji\u0161t\u011bm prudk\u00fdch boj\u016f, tak jako nap\u0159. v roce 1420, za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky nebo v 18. stolet\u00ed b\u011bhem v\u00e1lek d\u011bdictv\u00ed rakousk\u00e9 a o d\u011bdictv\u00ed bavorsk\u00e9 \u010di za francouzsk\u00fdch revolu\u010dn\u00edch a napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek.\n\u00dazem\u00ed dne\u0161n\u00edho zemsk\u00e9ho okresu bylo nejprve rozd\u011bleno mezi okresn\u00ed soudy Aichach, Friedberg a Mering. Po slou\u010den\u00ed okres\u016f Friedberg a Mering v roce 1799 a spr\u00e1vn\u00ed reform\u011b na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed pat\u0159il Friedberg od roku 1817 k okresu Isar a Aichach se sousedn\u00edm Rainem k okresu Oberdonau. V roce 1837 byla tato m\u011bsta p\u0159i\u0159azena k Horn\u00edmu Bavorsku a roku 1862 byli Aichach a Rain slou\u010deni pod okresn\u00ed \u00fa\u0159ad v Aichachu, p\u0159i\u010dem\u017e z okresn\u00edho soudu Friedberg vznikl stejnojmenn\u00fd okresn\u00ed \u00fa\u0159ad. Roku 1880 byl soudn\u00ed obvod Rain odtr\u017een od Aichachu a p\u0159i\u010dlen\u011bn pod okresn\u00ed \u00fa\u0159ad Neuburg an der Donau.\nV roce 1939 bylo provedeno p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed bavorsk\u00fdch okresn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f na zemsk\u00e9 okresy. Zemsk\u00fd okres Friedberg byl roku 1944 p\u0159id\u011blen k vl\u00e1dn\u00edmu obvodu \u0160v\u00e1bsko. Roku 1972 se i p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina zemsk\u00e9ho okresu Aichach stala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0160v\u00e1bska, kde byla slou\u010dena se zemsk\u00fdm okresem Friedberg a jednotliv\u00fdmi obcemi soused\u00edc\u00edch zesk\u00fdch okres\u016f do provizorn\u00edho zemsk\u00e9ho okresu Augsburg-Ost. O rok pozd\u011bji se okresn\u00ed sjezd usnesl na p\u0159elo\u017een\u00ed zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu do Aichachu a dal tomuto zemsk\u00e9mu okresu jeho dne\u0161n\u00ed n\u00e1zev zemsk\u00fd okres Aichach-Friedberg.\nV z\u00e1vorce obyvatelstvo k 31. prosinci 2012.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Landkreis Aichach-Friedberg na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je TRNA? <<>>: tRNA neboli transferov\u00e1 RNA je druh RNA v bu\u0148ce, kter\u00e1 se pod\u00edl\u00ed na proteosynt\u00e9ze t\u00edm, \u017ee p\u0159ipojuje specifickou aminokyselinu do rostouc\u00edho polypeptidov\u00e9ho \u0159et\u011bzce p\u0159i translaci. T\u00edm doch\u00e1z\u00ed k p\u0159ekladu sekvence nukleotid\u016f v nukleov\u00fdch kyselin\u00e1ch do sekvence aminokyselin v proteinech. Ka\u017ed\u00e1 aminokyselina m\u00e1 minim\u00e1ln\u011b jednu tRNA. tRNA je slo\u017eena zhruba z 80 nukleotid\u016f; p\u0159i posttranskrip\u010dn\u00edch \u00faprav\u00e1ch doch\u00e1z\u00ed k modifikaci kolem 17 % b\u00e1z\u00ed tRNA.\ntRNA m\u00e1 prim\u00e1rn\u00ed strukturu (danou sekvenc\u00ed nukleotid\u016f), sekund\u00e1rn\u00ed strukturu (danou interakcemi mezi jednotliv\u00fdmi \u010d\u00e1stmi molekuly tRNA) a terci\u00e1rn\u00ed strukturu (co\u017e je trojrozm\u011brn\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed molekuly tRNA).\nSekund\u00e1rn\u00ed struktura tRNA je pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u00e1, vedle klasick\u00e9ho p\u00e1rov\u00e1n\u00ed b\u00e1z\u00ed umo\u017e\u0148uje i newatsonovsky-crickovsk\u00e9 p\u00e1rov\u00e1n\u00ed b\u00e1z\u00ed, tzv. kol\u00edsav\u00e9 p\u00e1rov\u00e1n\u00ed b\u00e1z\u00ed. P\u0159i zplo\u0161t\u011bn\u00ed molekuly m\u00e1 sekund\u00e1rn\u00ed struktura tRNA typick\u00fd vzhled trojl\u00edstku s n\u011bkolika charakteristick\u00fdmi oblastmi - tzv. rameny (\u010di smy\u010dkami):\nAkceptorov\u00e9 rameno kon\u010d\u00ed sekvenc\u00ed -CCA, na kter\u00e9 je p\u0159ichycena d\u00edky enzymu aminoacyl-tRNA syntet\u00e1ze p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 aminokyselina. D\u00e1le je p\u0159\u00edtomno T\u03a8C rameno mezi nukleotidy 49-65, variabiln\u00ed extra rameno mezi nukleotidy 44-47, D rameno mezi nukleotidy 9-25 a antikodonov\u00e9 rameno mezi nukleotidy 27-43 nesouc\u00ed antikodon na pozici 34-36, p\u0159i\u010dem\u017e kodon se p\u0159ikl\u00e1d\u00e1 v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru, tak\u017ee prvn\u00ed p\u00edsmeno antikodonu je na nukleotidu \u010d. 36.Terci\u00e1rn\u00ed struktura v\u0161ech tRNA p\u0159ipom\u00edn\u00e1 p\u00edsmeno \"L\" a tato trojrozm\u011brn\u00e1 struktura je nutn\u00e1 k tomu, aby tRNA mohla nasednout do A a P m\u00edsta na ribosomu.", "<<>>: Co je DB \u0159ada 101? <<>>: N\u011bmeck\u00e9 elektrick\u00e9 lokomotivy \u0159ady 101 jsou v\u00fdkonn\u00e9 lokomotivy Deutsche Bahn. Lokomotivy vyr\u00e1b\u011bla spole\u010dnost Adtranz v letech 1996 \u2013 1999 v po\u010dtu 145 kus\u016f.\nLokomotiva se vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro vozbu vlak\u016f s\u00edt\u011b EuroCity a InterCity v N\u011bmecku a se sv\u00fdmi mezist\u00e1tn\u00edmi vlaky zaj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed i do sousedn\u00edch st\u00e1t\u016f. Vlaky EuroCity sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed z Prahy do Berl\u00edna a Hamburku do 9. \u010dervna 2018 p\u0159eb\u00edrala v Dr\u00e1\u017e\u010fanech, pot\u00e9 ji\u017e byla cel\u00e1 trasa operov\u00e1na lokomotivami Vectron \u010cesk\u00fdch drah. Lokomotiva je konstruov\u00e1na pro maxim\u00e1ln\u00ed rychlost 220 km/h a je vybavena pro \u0159\u00edzen\u00ed z \u0159\u00eddic\u00edho vozu, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee v kone\u010dn\u00fdch stanic\u00edch odpad\u00e1 nutnost obj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed soupravy lokomotivou a rychlej\u0161\u00ed obraty souprav.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nAdtranz\nDeutsche Bahn\nROSS, David. Encyklopedie lokomotiv a vlak\u016f.. Praha: Ottovo nakladatelstv\u00ed, 2003. ISBN 80-7360-313-6.", "<<>>: Co je Karel T\u016fma? <<>>: Karel T\u016fma (6. z\u00e1\u0159\u00ed 1843 v Praze \u2013 9. kv\u011btna 1917 v Praze Vr\u0161ovic\u00edch) byl novin\u00e1\u0159, spisovatel, politik, autor sentiment\u00e1ln\u00edch politick\u00fdch p\u00edsn\u00ed.\nNarodil se v rodin\u011b Josefa T\u016fmy (1812) a Barbory rozen\u00e9 Dlaskov\u00e9 (1820). M\u011bl 7 sourozenc\u016f: Friedricha (1846), Gustava (1949), Viktora (1852), Franze (1854), Ladislava (1856), C\u00f6lestinu (1858) a Huga (1860\u20131861).Po absolvov\u00e1n\u00ed gymn\u00e1zi\u00ed v Rychnov\u011b nad Kn\u011b\u017enou, Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a P\u00edsku, studoval na polytechnice v Praze, ale toto studium nedokon\u010dil. Pak se rozhodl b\u00fdt novin\u00e1\u0159em a spisovatelem, stal se roku 1862 redaktorem N\u00e1rodn\u00edch list\u016f a z\u016fstal j\u00edm 45 let, a\u017e do sv\u00e9 smrti. Psal politick\u00e9 \u00favodn\u00edky a za n\u011b byl n\u011bkolikr\u00e1t souzen a na 17 m\u011bs\u00edc\u016f v obdob\u00ed let (1868\u20131873) uv\u011bzn\u011bn. P\u0159\u00edtel J. Gr\u00e9gra, K. Sladkovsk\u00e9ho, J. Bar\u00e1ka. P\u0159isp\u00edval do \u010dasopis\u016f Svoboda, Kv\u011bty, Hlas, Osv\u011bta, Humoristick\u00e9 listy. Vstoupil na politickou dr\u00e1hu, byl deset let poslancem strany mlado\u010desk\u00e9 v obdob\u00ed 1883\u20131893 a horliv\u011b se z\u00fa\u010dastnil politick\u00fdch boj\u016f proti staro\u010dech\u016fm. Sv\u00fdmi \u010dl\u00e1nky informoval ve\u0159ejnost o d\u011bn\u00ed v Belgii, Irsku, USA, o v\u00fdznamn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch politic\u00edch. Ze studentsk\u00fdch pr\u00e1zdninov\u00fdch pobyt\u016f u str\u00fdce mlyn\u00e1\u0159e v Zadn\u00ed T\u0159eb\u00e1ni z\u00edskal dobr\u00fd p\u0159ehled o tamn\u00ed spole\u010dnosti p\u00e1n\u016f otc\u016f, kraj\u00e1nk\u016f, mlyn\u00e1\u0159sk\u00e9 chase, lesn\u00edk\u016f a vesnick\u00e9 honoraci a tak\u00e9 znalost tohoto prost\u0159ed\u00ed zachytil ve sv\u00fdch kn\u00ed\u017ek\u00e1ch. Tyto knihy pat\u0159ily k obl\u00edben\u00e9 lehk\u00e9 \u010detb\u011b, pozd\u011bji byly rovn\u011b\u017e upraveny pro divadlo a byly i zfilmov\u00e1ny. Je poh\u0159ben v Praze na Ol\u0161anech.\nKarel T\u016fma byl dvakr\u00e1t \u017eenat\u00fd. Poprv\u00e9 se o\u017eenil s Mari\u00ed \u010celakovskou (1841\u20131892), dcerou Franti\u0161ka Ladislava \u010celakovsk\u00e9ho, se kterou m\u011bl \u0161est d\u011bt\u00ed: Marii (1866), Karla (1867), Jaroslava (1871\u20131872), Wratislava (1874), Ladislava (1876\u20131956) a Julia (1880). Podruh\u00e9 se o\u017eenil roku 1895. Druh\u00e1 man\u017eelka \u017dofie (1860\u20131916) byla dcera sl\u00e1nsk\u00e9ho vlastence Tom\u00e1\u0161e Rube\u0161e.\nKarel T\u016fma se proslavil p\u0159edev\u0161\u00edm vesel\u00fdmi historkami z mlyn\u00e1\u0159sk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed Z \u010desk\u00fdch ml\u00fdn\u016f. Celkem osm d\u00edl\u016f vych\u00e1zelo opakovan\u011b v letech 1886\u20131948, novodob\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed se kniha do\u010dkala v 90. letech 20. stolet\u00ed.\nO boji n\u00e1roda americk\u00e9ho za samostatnost (1872)\nZe \u017eivota mal\u00e9ho n\u00e1roda (1874)\nObraz osud\u016fv lidu irsk\u00e9ho pod cizovl\u00e1dou britskou (1882)\nBojovn\u00edci za svobodu (1901)\nO Ji\u0159\u00edm Washingtonovi, zakladateli svobody americk\u00e9 (1872)\nApo\u0161tol svobody (1873)\nD\u011bjinn\u00e9 charaktery (1881)\nLeon Gambetta, obraz \u017eivota a povahy jeho (1883)\n\u017divot Dr.Julia Gr\u00e9gra, slavn\u00e9ho obr\u00e1nce svobody \u010desk\u00e9 (1896)\nJosef Garibaldi, bohat\u00fdr svobody (1908)\nKarel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd (1883)\nVybran\u00e9 spisy K. H. Borovsk\u00e9ho (1886\u20131887)\nP\u0159eklad B\u00e1sn\u011b A. Pet\u00f6fiho (1871)\nSb\u00edrky vlasteneck\u00fdch p\u00edsn\u00ed\nHranice vzpl\u00e1la tam na b\u0159ehu R\u00fdna\nP\u00edse\u0148 \u010desk\u00e9 omladiny\nZ \u010desk\u00fdch ml\u00fdn\u016f (1885\u20131886), popul\u00e1rn\u00edch osm humorn\u00fdch kn\u00ed\u017eek\nD\u00edl prvn\u00ed \nD\u00edl druh\u00fd \nD\u00edl t\u0159et\u00ed \nD\u00edl \u010dtvrt\u00fd \nD\u00edl p\u00e1t\u00fd \nD\u00edl \u0161est\u00fd \n Autor Karel T\u016fma ve Wikizdroj\u00edch\n Osoba Karel T\u016fma ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Karel T\u016fma\nDigitalizovan\u00e1 d\u00edla Karla T\u016fmy v digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Kramerius NK \u010cR.", "<<>>: Co je Ladenburg? <<>>: Ladenburg je m\u011bsto v n\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 zemi B\u00e1densko-W\u00fcrttembersko. Le\u017e\u00ed na severu spolkov\u00e9 zem\u011b v zemsk\u00e9m okrese R\u00fdn-Neckar ve vl\u00e1dn\u00edm obvodu Karlsruhe. M\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Neckar v b\u00e1densk\u00e9 \u010d\u00e1sti Hornor\u00fdnsk\u00e9 n\u00ed\u017einy se st\u0159edov\u011bk\u00fdm m\u011bstsk\u00fdm j\u00e1drem, jeho\u017e historie sah\u00e1 a\u017e do obdob\u00ed \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria. Le\u017e\u00ed na trase mezi Mannheimem a Heidelbergem z\u00e1padn\u011b od poho\u0159\u00ed Odenwald, proch\u00e1z\u00ed j\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 s mostem p\u0159es Neckar a p\u0159eprava automobil\u016f je z m\u011bsta na lev\u00fd b\u0159eh zaji\u0161\u0165ov\u00e1na p\u0159\u00edvozem. Ve m\u011bst\u011b se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 centrum firmy ABB. V roce 2013 zde \u017eilo p\u0159es 11 tis\u00edc obyvatel.\nLobdengau-Museum v prostor\u00e1ch b\u00fdval\u00e9ho biskupsk\u00e9ho z\u00e1mku.\nAutomuseum Dr. Carl Benz\nKostel sv. Havla\nKaple sv.", "<<>>: Co je Kloubn\u00ed hra? <<>>: Term\u00edn myoskelet\u00e1ln\u00ed medic\u00edny\nKloubn\u00ed hra, neboli \u201ekloubn\u00ed v\u016fle\u201c (angl. \u201ejoint-play\u201c), je fyziologick\u00e1 kloubn\u00ed v\u016fle. Tento term\u00edn poprv\u00e9 pou\u017eil J. Mc Mennell, (1952), a popsal j\u00edm pohyb, kter\u00fd neodpov\u00edd\u00e1 pohybu vyvolan\u00e9mu vlastn\u00edmi svaly kloubu, lze jej vyvolat pouze vn\u011bj\u0161\u00ed silou. Obvykle jde o lehk\u00e9 posuny hlavic kloubu proti sob\u011b a jejich lehk\u00e9 oddalov\u00e1n\u00ed (distrakce). M\u011bla by b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed kineziologick\u00e9ho vy\u0161et\u0159en\u00ed fyzioterapeut\u016f.\nUr\u010dit\u00e1 kloubn\u00ed v\u016fle je pot\u0159ebn\u00e1 pro fyziologickou kluznost kloubn\u00edch struktur a je z\u00e1hodno ji do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry docilovat manipula\u010dn\u00ed terapi\u00ed, zejm\u00e9na v ran\u00fdch f\u00e1z\u00edch kloubn\u00edch artr\u00f3z. M\u00e1 v\u00fdznam pro uchov\u00e1n\u00ed elasticity a v\u00fd\u017eivu chrupavek, menisk\u016f, kloubn\u00edch pouzder, t\u00edhov\u00fdch v\u00e1\u010dk\u016f, \u0161lach, sval\u016f aj.", "<<>>: Co je Zaje\u010d\u00ed (n\u00e1dra\u017e\u00ed)? <<>>: Zaje\u010d\u00ed je \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed severn\u011b od z\u00e1stavby obce Zaje\u010d\u00ed v okrese B\u0159eclav. Stanice le\u017e\u00ed v km 102,208 elektrizovan\u00e9 dvoukolejn\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed trati B\u0159eclav\u2013Brno mezi stanicemi Podiv\u00edn a \u0160akvice, ze stanice odbo\u010duje jednokolejn\u00e1 neelektrizovan\u00e1 tra\u0165 do Hodon\u00edna, sousedn\u00ed stanic\u00ed jsou na t\u00e9to trati Velk\u00e9 Pavlovice.\nStanici s n\u011bmeck\u00fdm n\u00e1zvem Auspitz zprovoznila Severn\u00ed dr\u00e1ha c\u00edsa\u0159e Ferdinanda 7. \u010dervence 1839, tedy sou\u010dasn\u011b se zah\u00e1jen\u00edm provozu na trati z B\u0159eclavi do Brna. Od roku stanice 1918 nese \u010desk\u00e9 ozna\u010den\u00ed Zaje\u010d\u00ed, s v\u00fdjimkou let 1938\u20131945, kdy se pou\u017e\u00edvalo op\u011bt n\u011bmeck\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed Auspitz.9. z\u00e1\u0159\u00ed 1928 do\u0161lo ve stanici k sr\u00e1\u017ece mezin\u00e1rodn\u00edho rychl\u00edku s n\u00e1kladn\u00edm vlakem. V d\u016fsledku t\u00e9to ud\u00e1losti zahynulo celkem 20 osob.V letech 1997\u20131999 prob\u00edhala modernizace tra\u0165ov\u00e9ho \u00faseku Vranovice \u2013 B\u0159eclav se zaveden\u00edm tra\u0165ov\u00e9 rychlosti 160 km/h. V r\u00e1mci t\u00e9to stavby byla kompletn\u011b zmodernizov\u00e1na i stanice Zaje\u010d\u00ed.18. listopadu 2004 byl nedaleko stanice dosa\u017een nov\u00fd rychlostn\u00ed rekord \u010desk\u00fdch \u017eeleznic - jednotka \u0159ady 680 jela p\u0159i zku\u0161ebn\u00ed j\u00edzd\u011b rychlost\u00ed 237,04 km/h.Od 30. b\u0159ezna 2015 je stanice d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1d\u00e1na z CDP P\u0159erov.\nStanice je vybavena stani\u010dn\u00edm zabezpe\u010dovac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm typu SZZ-ETB, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b obsluhoval m\u00edstn\u011b v\u00fdprav\u010d\u00ed z dopravn\u00ed kancel\u00e1\u0159e ve v\u00fdpravn\u00ed budov\u011b, od 30. b\u0159ezna 2015 je zabezpe\u010dovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1d\u00e1no z CDP P\u0159erov nebo z pracovi\u0161t\u011b pohotovostn\u00edho v\u00fdprav\u010d\u00edho ve stanici Brno-Horn\u00ed Her\u0161pice, p\u0159\u00edpadn\u011b je mo\u017en\u00e1 i m\u00edstn\u00ed obsluha v\u00fdprav\u010d\u00edm p\u0159\u00edmo v Zaje\u010d\u00ed.\nVe stanici je p\u011bt pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdch dopravn\u00edch kolej\u00ed na hlavn\u00ed trati, d\u00e1le pak jsou t\u0159i dopravn\u00ed koleje, kter\u00e9 jsou ur\u010deny jen pro vjezd a odjezd vlak\u016f sm\u011br Velk\u00e9 Pavlovice. Na \u0161akvick\u00e9m zhlav\u00ed odbo\u010duje vlevo (ve sm\u011bru j\u00edzdy od \u0160akvic) vle\u010dka Rosso Steel, na opa\u010dn\u00e9m zhlav\u00ed pak vlevo (ve sm\u011bru j\u00edzdy od Podiv\u00edna) \u00fa\u010delov\u00e9 koleji\u0161t\u011b Spr\u00e1vy \u017eeleznic sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze t\u0159\u00ed kus\u00fdch manipula\u010dn\u00edch kolej\u00ed.Stanice nen\u00ed pln\u011b peronizov\u00e1na. V lich\u00e9 skupin\u011b je u koleje \u010d. 3 z\u0159\u00edzeno n\u00e1stupi\u0161t\u011b \u010d. 1 (jednostrann\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed u budovy, d\u00e9lka 244 m, v\u00fd\u0161ka n\u00e1stupn\u00ed hrany 200 mm), n\u00e1sleduje n\u00e1stupi\u0161t\u011b \u010d. 2 u koleje \u010d. 1 (jednostrann\u00e9 vnit\u0159n\u00ed s p\u0159\u00edstupem p\u0159es kolej \u010d. 3, d\u00e9lka 224 m, v\u00fd\u0161ka n\u00e1stupn\u00ed hrany 250 mm), d\u00e1le je ostrovn\u00ed n\u00e1stupi\u0161t\u011b mezi kolejemi \u010d. 2 (d\u00e9lka n\u00e1stupn\u00ed hrany 220 m) a 6 (236 m) s p\u0159\u00edstupem od v\u00fdpravn\u00ed budovy podchodem, ob\u011b n\u00e1stupn\u00ed hrany tohoto n\u00e1stupi\u0161t\u011b jsou ve v\u00fd\u0161ce 550 mm nad temenem kolejnice. Pomoc\u00ed podchodu se cestuj\u00edc\u00ed dostanou tak\u00e9 na ostrovn\u00ed jednostrann\u00e9 n\u00e1stupi\u0161t\u011b \u010d. 4 \u201evelkopavlovick\u00e9\u201c (d\u00e9lka 100 m, v\u00fd\u0161ka n\u00e1stupn\u00ed hrany 300 mm) u koleje \u010d. 10.J\u00edzdy vlak\u016f v obou p\u0159ilehl\u00fdch tra\u0165ov\u00fdch \u00fasec\u00edch trati B\u0159eclav\u2013Brno jsou zabezpe\u010deny pomoc\u00ed automatick\u00e9ho bloku s kolejov\u00fdmi obvody. V \u00faseku do Velk\u00fdch Pavlovic je instalov\u00e1no automatick\u00e9 hradlo bez n\u00e1v\u011bstn\u00edho bodu. Volnost trat\u011b je zji\u0161\u0165ov\u00e1na pomoc\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f n\u00e1prav. Automatick\u00e9 hradlo bylo mezi Velk\u00fdmi Pavlovicemi a Zaje\u010d\u00edm z\u0159\u00edzeno a\u017e v roce 2015 v r\u00e1mci zapojen\u00ed stanice Zaje\u010d\u00ed do CDP P\u0159erov, p\u0159edt\u00edm v tomto \u00faseku fungoval rel\u00e9ov\u00fd poloautomatick\u00fd blok.", "<<>>: Co je Jozef Kuffner? <<>>: Jozef Kuffner (6. \u010dervence 1855 Blatn\u00e1 \u2013 12. srpna 1928 Praha) byl \u010desk\u00fd d\u016fstojn\u00edk, spisovatel, filolog a divadeln\u00ed kritik.\nNarodil se v rodin\u011b Ji\u0159\u00edho Kuffnera c. k. bern\u00edho v Blatn\u00e9 a Marie Kuffnerov\u00e9-Luk\u0161ov\u00e9. M\u011bl p\u011bt sourozenc\u016f: Johannu (1853\u20131911), Klimenta (1857\u20131938) katolick\u00e9ho kn\u011bze spisovatele, Karla (1858\u20131940) l\u00e9ka\u0159e publicistu, Jana/Hanu\u0161e (1861\u20131929) publicistu historika a Bo\u017eenu (1863\u20131870).\nJozef chodil do obecn\u00e9 \u0161koly v Mirovic\u00edch, pozd\u011bji byl p\u0159ijat do vojensk\u00e9ho \u00fastavu. Odslou\u017eil 10 let v Josefov\u011b, Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, V\u00eddni, Kom\u00e1rn\u011b a Banja Luce v Bosn\u011b. V dob\u011b slu\u017eby ve V\u00eddni se stal publicistou a divadeln\u00edm referentem. Sezn\u00e1mil se zde mj. s Juliem Gr\u00e9grem, Gustavem Eimem a Janem Stanislavem Skrej\u0161ovsk\u00fdm, vydavatelem listu Parlament\u00e4r a den\u00edku Trib\u00fcne. Do t\u011bchto periodik p\u0159isp\u00edval a nav\u00e1zal na dobu, kdy p\u0159isp\u00edval do listu Emila Brettera V\u00edde\u0148sk\u00fd zvon v Praze.Po opu\u0161t\u011bn\u00ed slu\u017eby ode\u0161el do Prahy, kde p\u0159evzal po Janu Nerudovi 1. 1. 1884 divadeln\u00ed rubriku v N\u00e1rodn\u00edch listech. Byl tam redaktorem do roku 1910.\n\u2014Jaroslav Kvapil, KVAPIL, Jaroslav. O \u010dem v\u00edm. Praha: Orbis, 1932. Dostupn\u00e9 online. S. 130.\nP\u0159isp\u00edval tak\u00e9 do \u010dasopis\u016f Kv\u011bty, Osv\u011bta a Divadeln\u00ed listy. Sv\u00e9 refer\u00e1ty otiskl v knize Sc\u00e9na za sc\u00e9nou a \u010casy let\u00ed. Mezi dal\u0161\u00ed vydan\u00e9 tituly pat\u0159\u00ed osm d\u00edl\u016f \u0159ady V\u011bda \u010di b\u00e1chora, kde prezentoval sv\u00e9 (pseudo)historick\u00e9 a filologick\u00e9 n\u00e1zory v r\u00e1mci sporu o pravost Zelenohorsk\u00e9ho a Kr\u00e1lov\u00e9dvorsk\u00e9ho rukopisu.Po odchodu z redakce se v\u011bnoval cestov\u00e1n\u00ed, historii slovansk\u00e9ho n\u00e1roda a filologick\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m. Jeho anal\u00fdzy se staly postupn\u011b nekritick\u00fdmi a nev\u011bdeck\u00fdmi. Na sklonku \u017eivota ode\u0161el do \u00fastran\u00ed, kde se v\u011bnoval sv\u00e9mu filozofov\u00e1n\u00ed.\nChv\u00edle a ot\u00e1zky: voln\u00e9 listy z kroniky rozvoje spole\u010densk\u00e9ho, n\u00e1rodn\u00edho a osobn\u00edho (1883\u20131893) \u2013 Praha: Burs\u00edk a Kohout, 1894\nZd\u00e1n\u00ed a podoby: dal\u0161\u00ed voln\u00e9 listy z kroniky rozvoje (1893\u20131899) \u2013 Praha: Burs\u00edk a Kohout, 1899\nSc\u00e9na za sc\u00e9nou: voln\u00e9 listy z kroniky rozvoje na\u0161eho divadla (1883\u20131898) \u2013 Praha: J. Otto, 1900\nZmatky \u010das\u016f: pozn\u00e1mky z p\u0159\u00edrodozpytu spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota \u2013 vlastn\u00edm n\u00e1kladem, 1900\n\u010ceho n\u00e1m t\u0159eba!: N\u011bkolik slov k \u00fakol\u016fm doby \u2013 Praha: v. n., 1903\nSlovansk\u00e9 svity: voln\u00e9 listy z kroniky rozvoje \u2013 Praha: J. Otto, 1903\n\u010casy let\u00ed: voln\u00e9 listy z kroniky rozvoje (1898\u20131904) \u2013 Praha: \u0160im\u00e1\u010dek, 1905\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 1 \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1912\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 2: Na\u0161e rukopisy. Pta\u010d\u00ed zp\u011bvy (Vogelsangy) a jin\u00e9 stopy. N\u00e1hody a nam\u00e1tky. \u010ceho se do\u010dte\u0161. Z toulek \u2013 Praha: F. Topi\u010d: 1917\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 3 \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1922\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 4: Kolem nepravosti! Co bylo s Macphersonem? Obdoby a podoby. Koll\u00e1rov\u0161tina. Na scest\u00ed-li? Na\u0161e mapy \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1924\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 5: Pr\u00e1vota pravdy. Z odkazu p\u0159edk\u016f. Slovan\u00e9 a N\u011bmci: . Slovansk\u00e9 \u0160v\u00fdcary \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1925\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 6: Star\u00e9 \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed epos? Z tajemstev jazykov\u00e9 hmoty. Z\u00e1hada Slovanstv\u00ed \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1926\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 7: Uzav\u0159en\u00e1 diskuse. Odbornictv\u00ed a diletantism. Dobrovsk\u00e9ho odpor. Tak\u00e9 legenda. Idea nebo \u017eivnost? Star\u00e1 vzd\u011blanost. My, Slovan\u00e9! Z mlhavin \u010das\u016f. Zvyky a mravy \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1927\nV\u011bda \u010di b\u00e1chora?: Pab\u011brky k ot\u00e1zce slovansk\u00e9ho d\u00e1vnov\u011bku. \u0158ada 8: Vyjasn\u011bno. Prameny. Baskovina. Byliny. Jm\u00e9na \u2013 Praha: F. Topi\u010d, 1928\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Jozef Kuffner\nJosef Kuffner v Lexikonu \u010desk\u00e9 literatury v Digit\u00e1ln\u00ed knihovn\u011b Akademie v\u011bd \u010cR\nKniha narozen\u00fdch: Johanna Marie Veronika Kuffner\nKniha narozen\u00fdch: Kliment Ji\u0159\u00ed Kuffner\nKniha narozen\u00fdch: Karel Mikol\u00e1\u0161 Ji\u0159\u00ed Kuffner\nKniha narozen\u00fdch: Jan Nepom.", "<<>>: Co je Lidsk\u00e1 mise na Mars? <<>>: Lidsk\u00e1 mise na Mars je od 19. stolet\u00ed jedn\u00edm z \u010dast\u00fdch motiv\u016f science fiction a od mise na M\u011bs\u00edc jednou z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdeck\u00fdch v\u00fdzev lidstva. C\u00edlem je p\u0159ist\u00e1t na Marsu s lidskou pos\u00e1dkou a po kr\u00e1tk\u00e9m pobytu se navr\u00e1tit na Zemi. Hlavn\u00edm c\u00edlem krom\u011b presti\u017ee je v\u00fdzkum planety, dal\u0161\u00edmi potenci\u00e1ln\u00edmi kroky m\u016f\u017ee b\u00fdt os\u00eddlen\u00ed nebo terraformace planety a dal\u0161\u00ed, trvalej\u0161\u00ed pobyty. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee prvn\u00ed \u010dlov\u011bk by na mars mohl vkro\u010dit kolem roku 2030.\nGlob\u00e1ln\u00ed terraformace Marsu nebude mo\u017en\u00e1 d\u00edky nedostatku m\u00edstn\u00edch surovin. Pravd\u011bpodobnost \u00famrt\u00ed z oz\u00e1\u0159en\u00ed bude u mise v\u00edce ne\u017e 3 %, co\u017e se pova\u017euje za nep\u0159ijateln\u00e9.\nMise je deklarovan\u00fdm vzd\u00e1len\u00fdm c\u00edlem americk\u00e9 agentury NASA (program Orion), Evropsk\u00e9 kosmick\u00e9 agentury (program Aurora) i rusk\u00e9ho Roskosmosu. Od roku 2014 vznikaj\u00ed i konkr\u00e9tn\u00ed pl\u00e1ny v \u010c\u00edn\u011b a Indii ve spolupr\u00e1ci s USA.\nMezi rozpracovan\u00e9 projekty lidsk\u00e9 mise na Mars pat\u0159\u00ed projekt Meziplanet\u00e1rn\u00edho dopravn\u00edho syst\u00e9mu spole\u010dnosti SpaceX.", "<<>>: Co je O\u0161klivka Katka? <<>>: O\u0161klivka Katka je \u010desk\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l televize Prima, kter\u00fd p\u0159edstavuje \u010desk\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed zn\u00e1m\u00e9 kolumbijsk\u00e9 telenovely O\u0161klivka Betty. Vypr\u00e1v\u00ed o velmi d\u016fvtipn\u00e9, ale \u0161patn\u011b obl\u00e9kan\u00e9 a upravovan\u00e9 asistentce \u0159editele v pra\u017esk\u00e9 m\u00f3dn\u00ed firm\u011b. Tituln\u00ed roli hr\u00e1la Kate\u0159ina Jane\u010dkov\u00e1. Prvn\u00ed d\u00edl byl odvys\u00edl\u00e1n 3. b\u0159ezna 2008 a dal\u0161\u00ed n\u00e1sledovaly v\u017edy po dvou t\u00fddn\u011b. Od 27. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku Prima uv\u00e1d\u011bla seri\u00e1l u\u017e jen jedenkr\u00e1t t\u00fddn\u011b. V dubnu 2009 televize seri\u00e1l ukon\u010dila po 73 odvys\u00edlan\u00fdch d\u00edlech.\nPr\u016fm\u011brn\u00e1 sledovanost za obdob\u00ed od 25. srpna do 22. \u0159\u00edjna 2008 byla dle \u00fadaj\u016f televize Prima 669 tis\u00edc div\u00e1k\u016f, co\u017e \u010dinilo asi 18% pod\u00edl ze v\u0161ech div\u00e1k\u016f. Fin\u00e1ln\u00ed 73. d\u00edl v 20. dubna 2009 s p\u0159em\u011bnou o\u0161klivky v kr\u00e1sku sledovalo rekordn\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 1,4 milionu div\u00e1k\u016f. Av\u0161ak pr\u00e1v\u011b n\u00edzk\u00e1 sledovanost byla d\u016fvodem k p\u0159ed\u010dasn\u00e9mu ukon\u010den\u00ed seri\u00e1lu. P\u0159edb\u011b\u017en\u011b bylo ohla\u0161ov\u00e1no pro prvn\u00ed \u0159adu 50 a\u017e 90 d\u00edl\u016f a pokra\u010dov\u00e1n\u00ed druhou \u0159adou v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu.Seri\u00e1l je na filmov\u00fdch a televizn\u00edch serverech hodnocen jako sp\u00ed\u0161e slab\u0161\u00ed a\u017e velmi \u0161patn\u00fd (aktu\u00e1ln\u00ed k 22. z\u00e1\u0159\u00ed 2014):\n\u010cesko-Slovensk\u00e1 filmov\u00e1 datab\u00e1ze: 10 %, 44. nejhor\u0161\u00ed seri\u00e1l \nSerialZone: 25,3 % \nFilmov\u00e1 datab\u00e1ze: 32,7 % \nInternet Movie Database: 2,8/10 \nP\u016fvodn\u00ed seri\u00e1l Yo soy Betty, la fea (anglicky Ugly Betty) byl vyroben spole\u010dnost\u00ed RCN Television S. A., m\u011bl 335 d\u00edl\u016f a byl nato\u010den podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd napsal Fernando Gaitan Salom. P\u0159esto\u017ee je seri\u00e1l ozna\u010dov\u00e1n za telenovelu, resp. romantick\u00fd seri\u00e1l, u\u017e p\u016fvodn\u00ed seri\u00e1l byl sp\u00ed\u0161e ne\u017e romantickou telenovelou komedi\u00e1ln\u00ed parodi\u00ed na jihoamerick\u00e9 telenovely a v tomto duchu prezentovala \u010deskou adaptaci seri\u00e1lu i Prima.Obdoby O\u0161klivky Betty nemaj\u00ed jen v Kolumbii nebo v \u010cesku, ale i v Indii (ta koupila licenci jako prvn\u00ed), v Rusku, Izraeli, N\u011bmecku, USA, Chorvatsku, \u0160pan\u011blsku, Belgii, Turecku nebo v Polsku.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed parky v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b? <<>>: V Bosn\u011b a Hercegovin\u011b existuj\u00ed \u010dty\u0159i n\u00e1rodn\u00ed parky (stav k 03/2022). T\u0159i z nich se nach\u00e1zej\u00ed v Republice srbsk\u00e9 a jeden v Federaci Bosny a Hercegoviny.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n Ofici\u00e1ln\u00ed web parku Sutjeska . sutjeskanp.com . Dostupn\u00e9 online. (srbsky) \n Ofici\u00e1ln\u00ed web parku Kozara . npkozara.com . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2016-03-16. (srbsky) \n Ofici\u00e1ln\u00ed web parku Una . nationalpark-una.ba . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2021-02-24. (anglicky) \n Ofici\u00e1ln\u00ed web parku Drina . npdrina.com . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Willem Hendrik Keesom? <<>>: Willem Hendrik Keesom (21. \u010dervna 1876 Texel \u2013 3. b\u0159ezna 1956 Leiden) byl nizozemsk\u00fd fyzik. V roce 1924 se stal \u010dlenem Nizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 akademie um\u011bn\u00ed a v\u011bd. V roce 2001 po n\u011bm byla pojmenov\u00e1na planetka 9686 Keesom.\nNa sv\u00e9m kont\u011b m\u00e1 n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch objev\u016f. Za\u010d\u00ednal jako student Heike Kamerlingh Onnese, kter\u00fd za sv\u016fj objev supravodivosti obdr\u017eel v roce 1913 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1926 vynalezl metodu zmrazen\u00ed kapaln\u00e9ho h\u00e9lia. V roce 1921 vyvinul prvn\u00ed matematick\u00fd popis interakc\u00ed dip\u00f3l-dip\u00f3l, kter\u00e9 jsou po n\u011bm pojmenov\u00e1ny Keesomovy interakce. V roce 1930 objevil bod lambda p\u0159echodov\u00e9ho maxima specifick\u00e9ho tepla mezi heliem-I a heliem-II.\nKeesom se narodil jako syn farm\u00e1\u0159e. Jeho nad\u00e1n\u00ed ho p\u0159ivedlo a\u017e na studia na univerzit\u011b v Amsterdamu. V roce 1904 z\u00edskal doktor\u00e1t v Leidenu pod veden\u00edm Heike Kamerlingh Onnese. Byl jeho asistentem a pod\u00edlel se na jeho pr\u00e1ci na zkapal\u0148ov\u00e1n\u00ed helia. V letech 1917 a\u017e 1923 vyu\u010doval na veterin\u00e1rn\u00ed \u0161kole v Utrechtu a v roce 1923 se stal profesorem experiment\u00e1ln\u00ed fyziky v Leidenu, kde v jeho laborato\u0159i nahradil Onnese.\nV roce 1904 se o\u017eenil s Annou Mari\u00ed Aleidou Moormanovou a m\u011bli spolu dva syny a dceru. Dcera Anna Petronella a syn Piet Keesom se tak\u00e9 stali fyziky. Dcera pod jeho veden\u00edm z\u00edskala doktor\u00e1t a syn se stal profesorem na Purdue University a v\u011bnoval se tak\u00e9 fyzice l\u00e1tek p\u0159i n\u00edzk\u00fdch teplot\u00e1ch. Nejstar\u0161\u00ed syn Hendrik Willem vstoupil do arm\u00e1dy.\nJeho hlavn\u00edm oborem pr\u00e1ce byla fyzika n\u00edzk\u00fdch teplot. V roce 1926 vynalezl metodu tuhnut\u00ed helia tlakem. V roce 1930 objevil bod lambda p\u0159echodov\u00e9ho maxima specifick\u00e9ho tepla mezi heliem-I a heliem-II (f\u00e1zov\u00fd p\u0159echod k supratekutosti helia). V roce 1932 zm\u011b\u0159il s Klausem Clusiem anom\u00e1lii pr\u016fb\u011bhu tepeln\u00e9 kapacity p\u0159i tomto f\u00e1zov\u00e9m p\u0159echodu.\nV roce 1921 vyvinul matematickou teorii interakce dip\u00f3l\u2013dip\u00f3l (Keesomovy interakce).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Willem Hendrik Keesom na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii a Willem Hendrik Keesom na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tissi? <<>>: Tissi (sardinsky: Tissi) je italsk\u00e1 obec (comune) v provincii Sassari v regionu Sardinie. Nach\u00e1z\u00ed se ve v\u00fd\u0161ce 250 metr\u016f nad mo\u0159em a m\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 2 400 obyvatel. Rozloha obce je 10,24 km\u00b2.", "<<>>: Co je Mary Townleyov\u00e1? <<>>: Mary Townleyov\u00e1 (rozen\u00e1 Gosling, 1753 \u2013 19. b\u0159ezna 1839 Ramsgate) byla anglick\u00e1 architektka, kter\u00e1 koncem 18. stolet\u00ed navrhla n\u011bkolik budov v Ramsgate, a stala se tak jednou z prvn\u00edch anglick\u00fdch architektek. Jej\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed stavbou byl Townley House.\nV 70. letech 17. stolet\u00ed se Mary provdala za proktora Jamese Townleyho. Man\u017eel\u00e9 se usadili v Ramsgate, rozv\u00edjej\u00edc\u00edm se p\u0159\u00edstavn\u00edm m\u011bst\u011b ve v\u00fdchodn\u00edm Kentu, kter\u00e9 bylo rekrea\u010dn\u00edm st\u0159ediskem \u0161lechty. Townleyho p\u0159\u00edjmy z podnik\u00e1n\u00ed byly investov\u00e1ny do budov navr\u017een\u00fdch jeho \u017eenou.\nMary Townleyov\u00e1 hr\u00e1la v\u00fdznamnou roli v m\u00edstn\u00ed spole\u010dnosti, po\u0159\u00e1dala v Townley House plesy a bavila \u0161lechtu. Mezi jej\u00edmi hosty byl ve 20. letech 19. stolet\u00ed i kr\u00e1l Vil\u00e9m IV. N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f zde pob\u00fdvala v\u00e9vodkyn\u011b z Kentu se svou dcerou princeznou Viktori\u00ed, pozd\u011bj\u0161\u00ed kr\u00e1lovnou Viktori\u00ed. Townleyovi m\u011bli dev\u011bt d\u011bt\u00ed, ale po smrti nejstar\u0161\u00edho a nejmlad\u0161\u00edho syna v letech 1808 a 1810 ztratila Marie z\u00e1jem o m\u00f3du a spole\u010dnost. V d\u016fsledku zbo\u017en\u00fdch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch sklon\u016f jej\u00edch dal\u0161\u00edch dvou syn\u016f m\u00edsto toho byly ve\u010dery v\u011bnov\u00e1ny \u010detb\u011b Bible. Po smrti man\u017eela se Mary a\u017e do sv\u00e9 smrti 19. b\u0159ezna 1839, kdy j\u00ed bylo 86 let, aktivn\u011b anga\u017eovala v m\u00edstn\u00edm kostele.\nV\u0161echna jej\u00ed zn\u00e1m\u00e1 d\u00edla se nach\u00e1zej\u00ed v m\u011bst\u011b Ramsgate, zejm\u00e9na n\u011bkter\u00e1 vl\u00e1dn\u00ed kas\u00e1rna, kter\u00e1 byla pozd\u011bji p\u0159estav\u011bna na obytn\u00e9 domy a tvo\u0159\u00ed \u010d\u00e1st dne\u0161n\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed Spencer Square, podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st n\u00e1m\u011bst\u00ed Albion Place a Mews v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed, jako\u017e i za\u010d\u00e1tek ulice Royal Crescent Street.\nJej\u00ed hlavn\u00edm d\u00edlem - nebo alespo\u0148 nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm - je p\u0159edev\u0161\u00edm Townley House z roku 1792, velk\u00e9 s\u00eddlo pova\u017eovan\u00e9 za architektonick\u00fd skvost. V roce 1840 se Townley House stal d\u00edv\u010d\u00ed intern\u00e1tn\u00ed \u0161kolou a z\u016fstal j\u00ed a\u017e do konce prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. O n\u011bkolik let pozd\u011bji byl d\u016fm p\u0159estav\u011bn na p\u011bt n\u00e1jemn\u00edch byt\u016f a p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou byl n\u00e1zev zm\u011bn\u011bn na Townley House. Soubor m\u011bstsk\u00fdch dom\u016f, kter\u00e9 navrhla v roce 1820, se stal hotelem Regency a pozd\u011bji v n\u011bm byla postavena jazykov\u00e1 \u0161kola. Budova byla ned\u00e1vno kompletn\u011b zrekonstruov\u00e1na.\nJej\u00ed u\u010ditel, proslul\u00fd um\u011blec Sir Joshua Reynolds, ve sv\u00e9 knize chv\u00e1l\u00ed n\u00e1vrhy architektonick\u00e9ho stylu Mary Townleyov\u00e9 a uzn\u00e1v\u00e1 ji jako jedine\u010dnou mezi \u017eenami sv\u00e9 doby.Byla tak\u00e9 inov\u00e1torkou v oblasti stavebnictv\u00ed. V roce 1810 si nechala patentovat syst\u00e9m na vylep\u0161en\u00ed kom\u00edn\u016f, kter\u00e9 vypou\u0161t\u011bly p\u0159\u00edli\u0161 mnoho kou\u0159e.P\u011bt z jej\u00edch d\u011bl je zaps\u00e1no na seznamu English Heritage:\nRoyal Road, Ramsgate (1814)\nThe Paragon, Ramsgate (1816)\n1-5 Chatham Place, Ramsgate (1780)\nSpencer Square, Ramsgate (1802)\nTownley House Mansion, Ramsgate (1792), listed building II* stupn\u011bJej\u00ed hrobka v kostele svat\u00e9ho Vav\u0159ince je rovn\u011b\u017e pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bna (listed building II stupn\u011b). \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Mary Townley na \u0161pan\u011blsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Klimenta (Jasenice)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Klimenta je fili\u00e1ln\u00ed kostel \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 farnosti Jino\u0161ov, nach\u00e1z\u00ed se na n\u00e1vr\u0161\u00ed asi 250 metr\u016f v\u00fdchodn\u011b od obce Jasenice, kostel stoj\u00ed uprost\u0159ed h\u0159bitova. Kostel je pozdn\u011b rom\u00e1nskou jednolodn\u00ed stavbou s pravo\u00fahl\u00fdm z\u00e1v\u011brem kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b, sou\u010d\u00e1st\u00ed kostela je hranolov\u00e1 v\u011b\u017e s bedn\u011bn\u00fdm patrem se zvony. Na v\u011b\u017ei je um\u00edst\u011bna plechov\u00e1 podobizna svat\u00e9ho Klimenta. Kostel je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky. Kosteln\u00ed lo\u010f m\u00e1 rozm\u011bry 8,5 x 6,15 metru, m\u00e1 ploch\u00fd strop a siln\u00e9 zdivo.\nKostel byl postaven p\u0159ibli\u017en\u011b ve 13. stolet\u00ed, nicm\u00e9n\u011b v legend\u011b se tvrd\u00ed, \u017ee v n\u011bm k\u00e1zali ji\u017e sv. Cyril a Metod\u011bj p\u0159i sv\u00e9 cest\u011b na Moravu. Koncem 15. stolet\u00ed byl kostel p\u0159estav\u011bn a opraven, v polovin\u011b 16. stolet\u00ed byla ke kostelu p\u0159istav\u011bna v\u011b\u017e. V roce 1649 zanikla farnost p\u0159i kostele v Jasenici a kostel byl p\u0159ifa\u0159en k Velk\u00e9mu Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Na konci 17. stolet\u00ed byl v kostele vytvo\u0159en nov\u00fd olt\u00e1\u0159. Kostel byl nad\u00e1le rekonstruov\u00e1n v letech 1802 a 1844, kdy byla ke kostelu p\u0159istav\u011bna sakristie, obnoveny d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u011b\u017ee a roz\u0161\u00ed\u0159ena okna v kosteln\u00ed lodi. Roku 1906 byl kostel rekonstruov\u00e1n a byly objeveny historick\u00e9 n\u00e1pisy a rodov\u00e9 znaky. V dob\u011b prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl zvon rekv\u00edrov\u00e1n, pozd\u011bji dne 4. \u010dervna 1933 byl po\u0159\u00edzen zvon nov\u00fd, ten v\u0161ak byl op\u011bt b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky rekv\u00edrov\u00e1n a nahrazen pak ji\u017e nebyl.Ve v\u011b\u017ei kostela jsou um\u00edst\u011bny dva zvony, prvn\u00ed z poloviny 15. stolet\u00ed a druh\u00fd z roku 1488.", "<<>>: Co je Seznam l\u00e9\u010div\u00fdch rostlin, P? <<>>: Toto je seznam l\u00e9\u010div\u00fdch rostlin, jejich\u017e \u010desk\u00fd n\u00e1zev za\u010d\u00edn\u00e1 p\u00edsmenem P.", "<<>>: Co je Hojanovice? <<>>: Obec Hojanovice (n\u011bmecky Hojanowitz) se nach\u00e1z\u00ed v okrese Pelh\u0159imov v Kraji Vyso\u010dina. \u017dije zde 96 obyvatel.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1318.", "<<>>: Co je Anime? <<>>: Anime (japonsky \u30a2\u30cb\u30e1) je japonsk\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro jakoukoli animovanou tvorbu. Anime je zvykem d\u011blit na televizn\u00ed seri\u00e1ly, OVA (Original Video Animation), ONA (Original Net Animation), speci\u00e1ly, filmy a hudebn\u00ed videa. Anime poch\u00e1z\u00ed z Japonska, kde je tak\u00e9 zdaleka nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed, a vyzna\u010duje se charakteristick\u00fdm stylem kresby postav a pozad\u00ed. Term\u00edn anime se pro ozna\u010den\u00ed animovan\u00fdch seri\u00e1l\u016f a film\u016f vznikl\u00fdch mimo Japonsko nepou\u017e\u00edv\u00e1, i p\u0159esto jim existuj\u00ed d\u00edla vizu\u00e1ln\u011b podobn\u00e1, nap\u0159\u00edklad americk\u00fd animovan\u00fd seri\u00e1l Batman budoucnosti.Anime pokr\u00fdv\u00e1 \u0161irokou \u0161k\u00e1lu \u017e\u00e1nr\u016f, od ak\u010dn\u00edch seri\u00e1l\u016f p\u0159es detektivky a\u017e po psychologick\u00e1 dramata. Anime se obvykle vys\u00edl\u00e1 v televizi, distribuuje na DVD nebo publikuje jako videohry. Anime b\u00fdv\u00e1 \u010dasto ovlivn\u011bno nebo p\u0159\u00edmo inspirov\u00e1no japonsk\u00fdmi komiksy manga, nebo ob\u010das naopak takov\u00e9 komiksy inspiruje. Ob\u010das b\u00fdv\u00e1 anime tak\u00e9 adaptov\u00e1no do podoby hran\u00fdch film\u016f. Anime produkuje \u0159ada japonsk\u00fdch anim\u00e1torsk\u00fdch studi\u00ed, mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed studio Ghibli nebo Gainax.\nV \u010cesku mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edstavitele anime ur\u010den\u00e9ho pro d\u011bti pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad seri\u00e1l Pok\u00e9mon nebo film Cesta do fantazie. Z hlediska z\u00e1padn\u00ed kultury se m\u016f\u017ee jevit jako p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee \u0159ada japonsk\u00fdch animovan\u00fdch film\u016f je zam\u011b\u0159ena sp\u00ed\u0161e na dosp\u011bl\u00e9 div\u00e1ky. Dosp\u011bl\u00ed fanou\u0161ci tohoto \u017e\u00e1nru pokl\u00e1daj\u00ed za reprezentativn\u00ed nap\u0159. tituly jako Hrob sv\u011btlu\u0161ek, Ghost in the Shell, Neon Genesis Evangelion, Princezna Mononoke, Vampire Hunter D nebo Akira.\nHistorie anime za\u010dala na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, kdy japon\u0161t\u00ed filmov\u00ed tv\u016frci experimentovali s anima\u010dn\u00edmi technikami, kter\u00e9 se vyv\u00edjely ve Francii, N\u011bmecku, Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch a Rusku.Animace se v Japonsku stala popul\u00e1rn\u00ed jako alternativn\u00ed forma d\u011bjov\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed s m\u00e1lo rozvinut\u00fdm japonsk\u00fdm hran\u00fdm filmem. Oproti nap\u0159\u00edklad Americe, kde jsou hran\u00e9 po\u0159ady a filmy \u0161t\u011bd\u0159e dotovan\u00e9, v Japonsku je hran\u00fd filmov\u00fd pr\u016fmysl mal\u00fd a tak trp\u00ed n\u00edzk\u00fdmi st\u00e1tn\u00edmi dotacemi, um\u00edst\u011bn\u00edm i omezen\u00edm po\u010dtu herc\u016f. Film se tak\u00e9 obt\u00ed\u017en\u011b uchycuje na evropsk\u00e9m nebo americk\u00e9m trhu d\u00edky nedostatku \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00edch z\u00e1padn\u00edho vzez\u0159en\u00ed. Zato r\u016fznorod\u00e9 pou\u017eit\u00ed animace umo\u017e\u0148uje tv\u016frc\u016fm vytv\u00e1\u0159et postavy a prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e1 nevypadaj\u00ed japonsky a tak jsou z\u00e1padn\u00edmu sv\u011btu bl\u00ed\u017ee.B\u011bhem 70. let 20. stolet\u00ed do\u0161lo ke zv\u00fd\u0161en\u00ed popularity manga komiks\u016f \u2013 kter\u00e9 \u010dasto pozd\u011bji z\u00edsk\u00e1valy t\u00e9\u017e anime podobu \u2013 obzvl\u00e1\u0161t\u011b pak mang Osamy Tezuka, naz\u00fdvan\u00fdm \u201elegenda\u201c a \u201eb\u016fh mangy\u201c. Jako v\u00fdsledek pr\u00e1ce Tezuky a dal\u0161\u00edch pr\u016fkopn\u00edk\u016f v oboru p\u0159ineslo anime do sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed plnohodnotn\u00e9 \u017e\u00e1nry a n\u011bkter\u00e9 typick\u00e9 rysy. Kup\u0159\u00edkladu \u017e\u00e1nr o gigantick\u00fdch robotech (mimo Japonsko zn\u00e1m\u00fd jako \u201emecha\u201c), kter\u00fd se utvo\u0159il pod Tezukou, byl vyv\u00edjen pod Go Nagaim spolu s jin\u00fdmi a ke konci desetilet\u00ed zcela zm\u011bn\u011bn Jo\u0161ijukim Tominem. Mecha anime Gundam nebo Macross se v 80. letech rychle staly klasikami \u017e\u00e1nru. V tom sam\u00e9m desetilet\u00ed bylo v Japonsku anime p\u0159ijato hlavn\u00edm filmov\u00fdm proudem a z\u00e1rove\u0148 tak za\u017eilo boom v produkci titul\u016f (mimoto stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee v Japonsku se manga t\u011b\u0161\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed publicit\u011b ne\u017e anime). Ke konci 90. let a na po\u010d\u00e1tku 2. tis\u00edcilet\u00ed se anime zv\u00fd\u0161en\u011b roz\u0161i\u0159ovalo na z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch trz\u00edch.\nJaponsk\u00fd v\u00fdraz pro animaci, psan\u00fd v katakan\u011b, je \u30a2\u30cb\u30e1\u30fc\u30b7\u30e7\u30f3 (anim\u00e9\u0161on). Je to p\u0159\u00edm\u00fd p\u0159epis a p\u0159evzat\u00e9 slovo (viz gairaigo) anglick\u00e9ho term\u00ednu animation. Japonsk\u00e1 zkratka tohoto term\u00ednu je \u30a2\u30cb\u30e1 (anime). Oba v\u00fdrazy jsou v japon\u0161tin\u011b rovnocenn\u00e9, ale zkr\u00e1cen\u00fd tvar je v\u00edce u\u017e\u00edv\u00e1n.\nSlovo anime se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako podstatn\u00e9 jm\u00e9no (\u201eD\u00edv\u00e1\u0161 se tak\u00e9 na anime?\u201c) nebo jako p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no (\u201eAnime Guyver je odli\u0161n\u00fd od toho filmov\u00e9ho Guyvera.\u201c). Slovo je nesklonn\u00e9 a nem\u00e1 tvar mno\u017en\u00e9ho \u010d\u00edsla (\u201eKolik jsi u\u017e vid\u011bl anime?\u201c).\nO anime se n\u011bkdy mluv\u00ed jako o japanimaci, a\u010dkoliv toto ozna\u010den\u00ed se ji\u017e p\u0159estalo pou\u017e\u00edvat. Slovo japanimace za\u017eilo sv\u016fj vrchol b\u011bhem 70. a 80. let 20. stolet\u00ed, kdy bylo b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1no v prvn\u00ed a druh\u00e9 vln\u011b anime p\u0159\u00edznivc\u016f. Tato zlat\u00e1 \u00e9ra skon\u010dila p\u0159ed druhou polovinou 90. let 20. stolet\u00ed. V\u00fdraz je v dne\u0161n\u00ed dob\u011b vn\u00edm\u00e1n sp\u00ed\u0161e v nostalgick\u00e9m kontextu. V Japonsku pak ozna\u010duje dom\u00e1c\u00ed animovanou tvorbu. Od t\u00e9 doby, co anime, pop\u0159. anim\u00e9\u0161on, popisuje v\u0161echny mo\u017en\u00e9 druhy animace, je japanimace vyu\u017e\u00edv\u00e1na k odli\u0161ov\u00e1n\u00ed japonsk\u00fdch d\u011bl od tvorby zbytku sv\u011bta.\nV evropsk\u00fdch zem\u00edch posledn\u00ed dobou slovo anime \u010dasto zahrnuje t\u00e9\u017e pojem manga. Tento zvyk m\u016f\u017ee pramenit z japonsk\u00e9ho u\u017eit\u00ed: V Japonsku nab\u00fdv\u00e1 manga v\u00fdznamu animace i komiksu (a\u010dkoli pou\u017eit\u00ed slova manga pro animaci je v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edznakem 'nefanou\u0161ka'). Mezi \u010desk\u00fdmi fanou\u0161ky m\u00e1 obvykle manga p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdznam \u201ejaponsk\u00e9ho komiksu\u201c.\nAnime je \u0161irokou paletou um\u011bleck\u00fdch styl\u016f. Li\u0161\u00ed se v podstat\u011b od um\u011blce k um\u011blci nebo studio od studia. Jejich typick\u00fdmi rysy jsou v\u011bt\u0161inou velk\u00e9, kulat\u00e9, roztomil\u00e9 o\u010di, propracovan\u00e9 hudebn\u00ed kulisy a postavy stylizovan\u00e9 v rozmanit\u00fdch sc\u00e9n\u00e1ch a p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch, zam\u011b\u0159en\u00e9 na \u0161ir\u0161\u00ed publikum.\nV anime existuje mnoho \u017e\u00e1nrov\u00fdch podkategori\u00ed, jejich\u017e n\u00e1pln\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt akce, dobrodru\u017estv\u00ed, p\u0159\u00edb\u011bhy pro d\u011bti, komedie, drama, erotika (hentai), fantasy, magie, horor \u010di sci-fi anime.\nV\u011bt\u0161ina anime je kombinac\u00ed n\u011bkolika \u017e\u00e1nr\u016f, stejn\u011b jako t\u00e9mat. Je tedy t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159i\u0159adit titul pouze k jednomu \u017e\u00e1nru. Po\u0159ad se m\u016f\u017ee na prvn\u00ed pohled jevit jako d\u00edlo s jednoduchou z\u00e1pletkou, ale jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt daleko hlub\u0161\u00ed d\u011bjov\u00e1 linie nebo v\u00fdvoj postav. Nap\u0159\u00edklad u ak\u010dn\u00edch anime nen\u00ed neobvykl\u00e9, pokud se dot\u00fdkaj\u00ed takov\u00fdch t\u00e9mat jako je romance, humor \u010di spole\u010densk\u00e1 kritika. Stejn\u011b tak n\u011bkter\u00e9 romance jdou ruku v ruce s ak\u010dn\u00edmi prvky nebo n\u00e1sil\u00edm.\nHlavn\u00ed anime sm\u011bry:\n\u0160\u00f3nen\n\u010desky 'chlapec', \u0161\u00f3nen je podobn\u00fd \u017e\u00e1nru seinen, ale je zam\u011b\u0159en\u00fd na mlad\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky, v\u011bt\u0161inou ak\u010dn\u00ed anime.\nnap\u0159\u00edklad Naruto, Bleach, Dragon Ball, One Piece, Fullmetal Alchemist, Boku no Hero Academia, Hunter x Hunter\n\u0160\u00f3d\u017eo\nV \u010de\u0161tin\u011b 'mlad\u00e1 sle\u010dna' nebo 'hol\u010di\u010dka'. \u017d\u00e1nr je ur\u010den pro d\u00edvky, v\u011bt\u0161inou romantick\u00e9 anime.\nnap\u0159\u00edklad Bi\u0161\u00f3d\u017eo sen\u0161i Sailor Moon, Candy Candy, \u00d3ran K\u00f3k\u00f3 Host Club, Versailles no Bara, Kimi ni todoke\nMah\u00f3 \u0161\u00f3d\u017eo\nPodkategorie \u0161\u00f3d\u017eo, jejich\u017e n\u00e1pln\u00ed jsou p\u0159\u00edb\u011bhy o magicky nadan\u00fdch d\u00edvk\u00e1ch.\nBi\u0161\u00f3d\u017eo sen\u0161i Sailor Moon, Sally, mal\u00e1 \u010darod\u011bjnice, Princess Tutu, Mah\u00f3 \u0161\u00f3d\u017eo Madoka Magika\nMah\u00f3 \u0161\u00f3nen\nMu\u017esk\u00fd ekvivalent mah\u00f3 \u0161\u00f3d\u017eo.\nnap\u0159\u00edklad D.N. Angel, Binan k\u00f3k\u00f3 \u010dikj\u00fa b\u00f3ei-bu LOVE!, Ao no Exorcist \nD\u017eosei\nJaponsk\u00fd v\u00fdraz pro 'mladou \u017eenu'. Anime zam\u011b\u0159en\u00e9 na mlad\u00e9 \u017eeny. Jeden z nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch typ\u016f anime.\nnap\u0159\u00edklad Nana, Paradise Kiss, \u010cihajafuru\nE\u010d\u010di\nOdvozeno z japonsk\u00e9 v\u00fdslovnosti p\u00edsmena 'H', po\u010d\u00e1tku slova 'hentai'. N\u00e1zev znamen\u00e1 n\u011bco jako 'obsc\u00e9nn\u00ed sexualita'. Obsahuje lehk\u00fd sexu\u00e1ln\u00ed humor a fanservis.\nnap\u0159\u00edklad To LOVE-Ru, No Game No Life, Kill la Kill, High School DxD, Golden Boy, Highschool of the Dead\nHentai\nHentai je ozna\u010den\u00ed pro anime s erotickou nebo pornografickou tematikou.\nnap\u0159\u00edklad Oni \u010di\u010di, Cream Lemon, Bible Black, Kanod\u017eo \u00d7 kanod\u017eo \u00d7 kanod\u017eo\nKodomo\nJaponsk\u00fd v\u00fdraz pro 'd\u00edt\u011b'. Ur\u010deno pro mal\u00e9 d\u011bti.\nnap\u0159\u00edklad Hello Kitty, Keropi, Panda-Z The Robonimation, Kodomo no omo\u010da, Doraemon\nMoe\nObsahuje postavy, kter\u00e9 vypadaj\u00ed mlad\u0161\u00ed, ne\u017e je jejich skute\u010dn\u00fd v\u011bk, nebo jsou extr\u00e9mn\u011b roztomil\u00e9. Posledn\u00ed dobou anime za\u017e\u00edv\u00e1 trend moe.\nnap\u0159\u00edklad K-On, Lucky Star, Akazukin \u010da\u010da, I\u010digo ma\u0161imaro, Mah\u00f3 \u0161\u00f3d\u017eo Lyrical Nanoha, Gakuen Utopia Manabi Straight!\nMecha\nAnime s gigantick\u00fdmi roboty.\nnap\u0159\u00edklad s\u00e9rie Mobile Suit Gundam, Neon Genesis Evangelion, Code Geass: Hangjaku no Lelouch, Tengen Toppa Gurren Lagann\nSeinen\nAnime pro dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed i dosp\u011bl\u00e9 mu\u017ee.\nnap\u0159\u00edklad Steins;Gate, Mu\u0161i\u0161i, Berserk, Seih\u00f3 bukj\u00f3 Outlaw Star, Kovboj Bebop, Ping Pong the Animation, Hellsing Ultimate, Baccano!\nSentai/Super sentai\nDoslova \u201ebojuj\u00edc\u00ed t\u00fdm\u201c. Zahrnuje jak\u00e9koliv d\u00edlo, ve kter\u00e9m se objevuje t\u00fdm superhrdin\u016f.\nnap\u0159\u00edklad Cyborg 009, Gekiganger 3: Nekkecu daikessen!!, Samurai Flamenco\nDementia\nAnime s nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdm zvratem v d\u011bji, \u010dasto tak\u00e9 ozna\u010den\u00ed experiment\u00e1ln\u00edch anime.\nnap\u0159\u00edklad Neon Genesis Evangelion: The End of Evangelion, FLCL, Serial Experiment Lain, Perfect Blue, Nami, Ucu musume Sajuri\nJaoi\nJaponsk\u00fd v\u00fdraz pro 'chlapeckou l\u00e1sku'. Anime je zam\u011b\u0159eno na sex (jaoi) nebo na vztah (\u0161\u00f3nen-ai) mezi dv\u011bma mu\u017ei/chlapci. Term\u00edn \u201e\u0161\u00f3nen-ai\u201c je vy\u0159azov\u00e1n z japonsk\u00e9ho jazyka kv\u016fli jeho postrann\u00edmu v\u00fdznamu \u2013 efebofilie \u2013 a je nahrazov\u00e1n slovn\u00ed vazbou Boy's Love (BL), tj. chlapeck\u00e1 l\u00e1ska.\nnap\u0159\u00edklad Loveless, Gravitation, Zecuai, Ai no kusabi, Fud\u017eimi 2-\u010d\u00f3me kokjogakudan, Keiraku no h\u00f3tei\u0161iki Level-C, Suki na mono wa suki dakara \u0161\u00f3 ga nai!!, D\u017eund\u017e\u00f3 Romantica, Sekai-i\u010di Hacukoi \nJuri\nTento typ mangy m\u00e1 podobnou n\u00e1pl\u0148 jako jaoi/\u0161\u00f3nen-ai, jen je zam\u011b\u0159en na vztah dvou d\u00edvek, a to v\u011bt\u0161inou sp\u00ed\u0161e na platonick\u00e9 \u00farovni (mluv\u00edme o \u0161\u00f3d\u017eo-ai) ne\u017e na sexu\u00e1ln\u00ed (juri).\nnap\u0159\u00edklad \u0160\u00f3d\u017eo kakumei Utena, Maria-sama ga miteru, Ka\u0161ima\u0161i: Girl Meets Girl, Juri kuma ara\u0161i, Juru juri, Citrus, Necuz\u00f3 Trap: NTR\nCLEMENTS, Jonathan; MCCARTHY, Helen, 2006. The Anime Encyclopedia: A Guide to Japanese Animation Since 1917. : Stone Bridge Press. ISBN 978-1-933330-10-5. (anglicky) \nAnimace\nKomiks\nManga\n \nShirai.cz: Novinkov\u00fd port\u00e1l zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se popularizac\u00ed anime a mangy v \u010cech\u00e1ch a na Slovensku.\nManga.cz: Recenze, japonsk\u00e1 kultura, japon\u0161tina, fan art\nREANIMATED: \u010cesk\u00fd e-zine o anime seri\u00e1lech a filmech, manga and japonsk\u00e9 kultu\u0159e\nFOXAXE: okolo 30 rozs\u00e1hl\u00fdch recenz\u00ed anime, novinky\nAkihabara.cz Archivov\u00e1no 17. 2. 2017 na Wayback Machine.: \u010ceskoslovensk\u00e1 port\u00e1l do sv\u011bta japonsk\u00e9 kultury, obsahuje nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010cS datab\u00e1zi anime, mangy, doramy, postav a japonsk\u00e9 hudby.Cizojazy\u010dn\u00e9 odkazy:\nAniDB: rozs\u00e1hl\u00e1 anime datab\u00e1ze. (anglicky)\nMyAnimeList: nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed anime datab\u00e1ze. (anglicky)\nAnimenfo: server o tom, co se d\u011bje ve sv\u011bt\u011b anime spolu s rozs\u00e1hlou datab\u00e1z\u00ed anime. (anglicky)\nAnime News Network: rozs\u00e1hl\u00e1 anime datab\u00e1ze. (anglicky)\nT.H.E.M. Anime Reviews: recenze anime seri\u00e1l\u016f a film\u016f.", "<<>>: Co je Soudn\u00ed syst\u00e9m St\u00e1tu Izrael? <<>>: Soudn\u00ed syst\u00e9m St\u00e1tu Izrael je soudn\u00ed slo\u017eka nez\u00e1visl\u00e1 na vl\u00e1d\u011b, zahrnuj\u00edc\u00ed sekul\u00e1rn\u00ed a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 soudy.\nIzraelsk\u00e9 soudy se d\u011bl\u00ed do t\u0159\u00ed skupin:\nM\u011bstsk\u00e9 soudy - slou\u017e\u00ed jako soudy prvn\u00ed instance\nDistriktn\u00ed soud - slou\u017e\u00ed jako odvolac\u00ed soud a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech jako soud prvn\u00ed instance, celkem 6 distriktn\u00edch soud\u016f\nNejvy\u0161\u0161\u00ed soud - nach\u00e1z\u00ed se v Jeruzal\u00e9m\u011b a slou\u017e\u00ed jako odvolac\u00ed soud a soud prvn\u00ed instance v z\u00e1va\u017en\u00fdch p\u0159\u00edpadech, kdy je zpochybn\u011bna z\u00e1konnost rozhodnut\u00ed a postup\u016f p\u0159edstavitel\u016f st\u00e1tu.Izrael v prosinci 1985 informoval OSN, \u017ee ji\u017e nebude uzn\u00e1vat Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed dv\u016fr.\nN\u011bkter\u00e9 ot\u00e1zky rodinn\u00e9ho pr\u00e1va (man\u017eelstv\u00ed a zejm\u00e9na rozvod) spadaj\u00ed pod jurisdikci n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch soud\u016f. St\u00e1t pro pot\u0159eby n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch komunit udr\u017euje a podporuje rab\u00ednsk\u00e9 soudy, soudy \u0160ar\u00eda a kanonick\u00e9 soudy. V\u0161ichni soudci jsou st\u00e1tn\u00edmi \u00fa\u0159edn\u00edky a po\u017eaduje se po nich, aby prosazovali tak\u00e9 obecn\u00e9 pr\u00e1vo. Vrchn\u00ed soud slou\u017e\u00ed jako odvolac\u00ed instance v\u0161ech n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch soud\u016f. \u017didovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 autority jsou pod kontrolou kancel\u00e1\u0159e premi\u00e9ra a vrchn\u00edho rab\u00edna. Tyto soudy maj\u00ed pravomoce pouze v p\u011bti oblastech: ka\u0161rut, \u0161abat, \u017eidovsk\u00fd poh\u0159eb, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ot\u00e1zky (zejm\u00e9na rozvod) a \u017eidovsk\u00e9 imigranty. Krom\u011b ur\u010dov\u00e1n\u00ed man\u017eelsk\u00e9ho stavu mohou v\u0161echny ostatn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ot\u00e1zky zastat i civiln\u00ed soudy.\nDal\u0161\u00ed velk\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v Izraeli, jako je Isl\u00e1m a k\u0159es\u0165anstv\u00ed jsou dohl\u00ed\u017eeny jejich vlastn\u00edmi institucemi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch z\u00e1kon\u016f. Tyto soudy maj\u00ed podobnou jurisdikci nad sv\u00fdmi n\u00e1sledn\u00edky, a\u010dkoliv muslimsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 soudy maj\u00ed v\u00edce kontroly nad rodinn\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Politics of Israel na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Toray Pan Pacific Open 2013? <<>>: Toray Pan Pacific Open 2013 byl tenisov\u00fd turnaj po\u0159\u00e1dan\u00fd jako sou\u010d\u00e1st \u017eensk\u00e9ho okruhu WTA Tour, kter\u00fd se hr\u00e1l na otev\u0159en\u00fdch dvorc\u00edch s tvrd\u00fdm povrchem s centrkurtem v ar\u00e9n\u011b Ariake Coliseum. Konal se mezi 22. a\u017e 28. z\u00e1\u0159\u00edm 2013 v japonsk\u00e9 metropoli Tokiu jako 30. ro\u010dn\u00edk turnaje.\nTurnaj s rozpo\u010dtem 2 369 000 dolar\u016f pat\u0159il do kategorie WTA Premier 5. Nejv\u00fd\u0161e nasazenou hr\u00e1\u010dkou se stala sv\u011btov\u00e1 dvojka Viktoria Azarenkov\u00e1 ze B\u011bloruska, kter\u00e1 prohr\u00e1la sv\u016fj \u00favodn\u00ed z\u00e1pas, kdy\u017e ji ve druh\u00e9m kole vy\u0159adila b\u00fdval\u00e1 sv\u011btov\u00e1 jedni\u010dka Venus Williamsov\u00e1 ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Druh\u00fd singlov\u00fd titul v sez\u00f3n\u011b a prvn\u00ed na japonsk\u00fdch ostrovech vybojovala \u010ce\u0161ka Petra Kvitov\u00e1, kter\u00e1 se tak vr\u00e1tila do elitn\u00ed sv\u011btov\u00e9 des\u00edtky na 7. m\u00edsto.\n* na p\u00e1r\n1) \u017deb\u0159\u00ed\u010dek WTA k 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2013.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Belinda Bencicov\u00e1\n Misaki Doiov\u00e1\n Kurumi Naraov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky si zajistily postup do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee v kvalifikaci:\n Casey Dellacquov\u00e1\n Darja Gavrilovov\u00e1\n Polona Hercogov\u00e1\n Paula Ormaecheaov\u00e1\n Risa Ozakiov\u00e1\n Anastasia Rodionovov\u00e1\n Mar\u00eda Teresa Torrov\u00e1 Florov\u00e1\n Barbora Z\u00e1hlavov\u00e1-Str\u00fdcov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Marion Bartoliov\u00e1 (ukon\u010den\u00ed kari\u00e9ry)\n Jamie Hamptonov\u00e1 (poran\u011bn\u00ed lev\u00e9ho hlezna)\n Maria Kirilenkov\u00e1\n Sabine Lisick\u00e1 (hore\u010dka)\n Jekat\u011brina Makarovov\u00e1\n Nad\u011b\u017eda Petrovov\u00e1 (poran\u011bn\u00ed lev\u00e9ho ky\u010dle)\n Maria \u0160arapovov\u00e1 (poran\u011bn\u00ed prav\u00e9ho ramena)\n Serena Williamsov\u00e1 (\u00fanava)\n Anastasija Pavlju\u010denkovov\u00e1 (onemocn\u011bn\u00ed)\n Anastasia Rodionovov\u00e1 (poran\u011bn\u00ed levostrann\u00e9ho b\u0159i\u0161n\u00edho svalstva)\n1) \u017deb\u0159\u00ed\u010dek WTA k 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2013; \u010d\u00edslo je sou\u010dtem um\u00edst\u011bn\u00ed obou \u010dlenek p\u00e1ru.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Dominika Cibulkov\u00e1 / Marina Erakovicov\u00e1\n Kimiko Dateov\u00e1 / Arantxa Parraov\u00e1 Santonjaov\u00e1\n Kirsten Flipkensov\u00e1 / Petra Kvitov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r nastoupil do sout\u011b\u017ee z pozice n\u00e1hradn\u00edka\n \u0160\u00fako Aojamov\u00e1 / Megan Moultonov\u00e1-Levyov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Martina Hingisov\u00e1 (osobn\u00ed d\u016fvody)\n Anastasija Pavlju\u010denkovov\u00e1 (nemoc)\n Petra Kvitov\u00e1 vs. Angelique Kerberov\u00e1, 6\u20132, 0\u20136, 6\u20133\n Cara Blackov\u00e1 / Sania Mirzaov\u00e1 vs. \u010can Chao-\u010dching / Liezel Huberov\u00e1, 4\u20136, 6\u20130, \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2013 Toray Pan Pacific Open na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u0160elpice? <<>>: \u0160elpice jsou obec na Slovensku v okrese Trnava, le\u017e\u00ed 6 km severoz\u00e1padn\u011b od krajsk\u00e9ho m\u011bsta Trnavy. Obc\u00ed prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka Trn\u00e1vka a proch\u00e1z\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Trnava - K\u00faty (stanice \u0160elpice). V obci je \u0159\u00edmskokatolick\u00fd kostel Krista Kr\u00e1le z roku 1946.\nJej\u00ed katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed bylo intenzivn\u011b os\u00eddleno ji\u017e na sklonku star\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9. I artefakty z neolitu a n\u00e1sledn\u00fdch kultur ji \u0159ad\u00ed mezi v\u00fdznamnou archeologickou lokalitu.\nPrvn\u00ed dochovanou p\u00edsemnou zm\u00ednku o existenci nach\u00e1z\u00edme v listin\u011b \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le V\u00e1clava z roku 1249, kterou daruje obec cisterci\u00e1ck\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v Ti\u0161nov\u011b. D\u011bjiny \u0160elpice jsou neodmysliteln\u011b spojeny s d\u011bjinami hradu \u010cerven\u00fd Kame\u0148, kter\u00fd dala postavit kolem v roce 1230 kr\u00e1lovna Konstancie, man\u017eelka P\u0159emysla Otakara I. V Michalsk\u00e9m t\u00fddnu 1530 obec napadli Turci. Nic tak nedokumentuje tragiku ud\u00e1losti jako skute\u010dnost, \u017ee z\u016fstala pouze vylidn\u011bn\u00e1 sp\u00e1leni\u0161t\u011b. Znovu ji os\u00eddlili a\u017e v kv\u011btnu 1539 nov\u00ed majitel\u00e9 \u010cervenokamensk\u00e9ho panstv\u00ed \u2013 Fuggerov\u00e9 a to v\u011bt\u0161inou kolonisty chorvatsk\u00e9ho p\u016fvodu, kte\u0159\u00ed opou\u0161t\u011bli Balk\u00e1n p\u0159ed tureckou expanz\u00ed. V roce 1777 m\u011bly \u0160elpice 356 obyvatel. Epidemie cholery si zde v roce 1831 vy\u017e\u00e1dala 34 ob\u011bt\u00ed na lidsk\u00fdch \u017eivotech.\nC\u00edrkevn\u011b pat\u0159ily a pat\u0159\u00ed \u0160elpice do starobyl\u00e9 farnosti Bohdanovce nad Trnavou, kde je zn\u00e1m\u00e9 jm\u00e9no kn\u011bze ji\u017e v roce 1332. V katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed le\u017e\u00ed majer Neme\u010danka. Jde o b\u00fdvalou obec zalo\u017eenou N\u011bmci, kte\u0159\u00ed zde na\u0161li sv\u00e9 domovy po tatarsk\u00e9m vp\u00e1du. Ji\u017e v roce 1393 byla vylidn\u011bn\u00e1. V roce 1540 tam spr\u00e1vce panstv\u00ed \u010cerven\u00fd Kame\u0148 us\u00eddlil 5 chorvatsk\u00fdch rodin. M\u00edsto bylo brzy opu\u0161t\u011bno a listina z roku 1618 o n\u011bm hovo\u0159\u00ed jako o pustin\u011b. St\u0159edem \u0160elpice vedla v minulosti v\u00fdznamn\u00e1 evropsk\u00e1 tepna - \u010cesk\u00e1 cesta, kter\u00e1 je toto\u017en\u00e1 s dne\u0161n\u00ed hlavn\u00ed ulic\u00ed.\nRod\u00e1kem obce je Jozef Heriban, mision\u00e1\u0159, liter\u00e1t a pedagog. Narodil se zde i August\u00edn N\u00e1dask\u00fd, pedagog a badatel v oblasti d\u011bjin literatury a liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdy. V roce 1994 u p\u0159\u00edle\u017eitosti 745. v\u00fdro\u010d\u00ed prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky vydal Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad monografii, jej\u00edm\u017e autorem je Mari\u00e1n Babir\u00e1t.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u0160elpice na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Grand Prix Kanady 1971? <<>>: Grand Prix Kanady 1971 (ofici\u00e1ln\u011b XI Player's Grand Prix Canada) se jela na okruhu Canadian Tire Motorsport Park v Ontariu v Kanad\u011b dne 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1971. Z\u00e1vod byl des\u00e1t\u00fdm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 1971 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 1971 Canadian Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Trish Stratus? <<>>: Patricia Anne Stratigiasov\u00e1, zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pod sv\u00fdm ringov\u00fdm jm\u00e9nem Trish Stratus (* 18. prosince 1975 Toronto), je kanadsk\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed wrestlerka, here\u010dka a televizn\u00ed osobnost. Je to tak\u00e9 b\u00fdval\u00e1 fitness modelka.\nStratigiasov\u00e1 vyr\u016fstala v Richmondhillu v Ontariu, Kanad\u011b, kde nav\u0161t\u011bvovala st\u0159edn\u00ed \u0161kolu Bayview. Byla p\u0159ijata na univerzitu v New Yorku, kde studovala biologii, hr\u00e1la fotbal a ledn\u00ed hokej. Vzhledem k st\u00e1vce, kter\u00e1 na fakult\u011b prob\u011bhla v roce 1997, se Stratigiasov\u00e1 zam\u011b\u0159ila na svoje soukrom\u00e9 pl\u00e1ny. Pracovala jako recep\u010dn\u00ed v m\u00edstn\u00ed posilovn\u011b, dokud nebyla oslovena vydavatelem magaz\u00ednu MuscleMag, aby absolvovala zku\u0161ebn\u00ed focen\u00ed pro tento \u010dasopis. Pozd\u011bji, v kv\u011btnu 1998, se objevila na jeho tituln\u00ed str\u00e1nce a podepsala s n\u00edm na dva roky smlouvu. Pak se objevila i v jin\u00fdch \u010dasopisech. Mezit\u00edm se i p\u0159ipojila k Big Daddy Donniemu a Jeffu Markovi jako t\u0159et\u00ed moder\u00e1torka \u017eiv\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed wrestlingu v r\u00e1diu na Toronto Sports Radio, FAN 590.\nStratigiasov\u00e1 byla fanynkou wrestlingu u\u017e jako mlad\u00e1 d\u00edvka a jej\u00ed moder\u00e1torsk\u00e1 pr\u00e1ce zaujala pozornost nejv\u011bt\u0161\u00ed wrestlingov\u00e9 spole\u010dnosti sou\u010dasnosti, d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00e9 jako World Wrestling Federation (WWF), pozd\u011bji World Wrestling Entertaiment (WWE). V listopadu 1999 Stratigiasov\u00e1 podepsala s touto firmou v\u00edcero\u010dn\u00ed kontrakt. Zde ji tr\u00e9noval Ron Hutchinson.\nNa za\u010d\u00e1tku p\u016fsoben\u00ed v t\u00e9to spole\u010dnosti byla zapojena do sexu\u00e1ln\u011b zam\u011b\u0159en\u00fdch storyline, jako bylo \u0159\u00edzen\u00ed t\u00fdmu T&A a af\u00e9rka s Vincem McMahonem. Kdy\u017e za\u010dala tr\u00e1vit v\u00edce \u010dasu v ringu, jej\u00ed wrestlingov\u00e9 zku\u0161enosti a dovednosti se zlep\u0161ily. D\u00edky tomu se stala jednou Hardcore \u0161ampi\u00f3nkou, t\u0159ikr\u00e1t \"Babe of the Year\" a byla prohl\u00e1\u0161ena \"divou desetilet\u00ed\". Po t\u00e9m\u011b\u0159 sedmi letech v oboru ode\u0161la Trish Stratus nejen z WWE, ale i z cel\u00e9ho wrestlingov\u00e9ho businessu. Sv\u016fj posledn\u00ed z\u00e1pas m\u011bla 17. z\u00e1\u0159\u00ed 2006 v show WWE Unforgiven, a to pot\u00e9, co vyhr\u00e1la sv\u016fj sedm\u00fd Women's \u0161ampion\u00e1t, co\u017e je nejv\u00edce v historii WWE. I kdy\u017e ode\u0161la, tak se ob\u010das \u00fa\u010dastn\u00ed jednor\u00e1zov\u00fdch z\u00e1pas\u016f.\nMimo profesion\u00e1ln\u00ed wrestling se Trish Stratus objevila na \u0159ad\u011b tituln\u00edch str\u00e1nek \u010dasopis\u016f a byla zapojena do charitativn\u00edch akc\u00ed. Tak\u00e9 moderovala mnoho televizn\u00edch po\u0159ad\u016f.\nSv\u016fj debut ud\u011blala 19. b\u0159ezna 2000 v epizod\u011b Sunday Night Heat pod jm\u00e9nem Trish Stratus. Stala se mana\u017eerkou wrestler\u016f Test a Prince Albert, pozd\u011bji t\u00fdm T&A. Sv\u016fj ringov\u00fd debut ud\u011blala ale a\u017e 22. \u010dervna v epizod\u011b Smackdown, t\u00fdmov\u00e9m z\u00e1pase T&A s Trish proti Hardy Boyz a Lit\u011b. Feud mezi Litou a Trish pokra\u010doval i na Raw, co\u017e vedlo k z\u00e1pasu kter\u00fd se uskute\u010dnil 24. \u010dervence v epizod\u011b t\u00e9to show. Trish z\u00e1pas vyhr\u00e1la s pomoc\u00ed Stephanie McMahon. Do konce roku 2000 se \u00fa\u010dastnila n\u011bkolika z\u00e1pas\u016f o titul, v\u0161echny ale skon\u010dily ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. T\u00fdm T&A se pozd\u011bji rozpadl. Na za\u010d\u00e1tku roku 2001 byla zapojena do storyline s mana\u017eerem WWE, Vince McMahon a to v dob\u011b, kdy byla jeho man\u017eelka Linda tzv. kayfabe. Trishin a Vinc\u016fv vztah rozbou\u0159il jeho dceru, pozd\u011bji heel (z\u00e1porn\u00fd wrestler), Stephanii McMahon. Na show No Way Out v \u00fanoru Stephanie porazila Trish v z\u00e1pase. Vince \u0159ekl Trish \u017ee byla jen hra\u010dka se kterou ho u\u017e nebav\u00ed si hr\u00e1t a \u017ee je konec. To pokra\u010dovalo i dal\u0161\u00ed t\u00fdden na Raw kdy Vince donutil Trish vysvl\u00e9ct se do sv\u00e9ho \u010dern\u00e9ho spodn\u00edho pr\u00e1dla v ringu a chodit jako pes. Storyline skon\u010dila na WrestleManii X-sedm kdy\u017e Trish dala Vincovi facku b\u011bhem jeho z\u00e1pasu proti vlastn\u00edmu synovi Shaneovi.\nNa show InVasion se Trish spojila s Litou proti Stacy Keibler a Torrie Wilson. Pot\u00e9, co ale utrp\u011bla zran\u011bn\u00ed kotn\u00edku byla z ringu na t\u0159i m\u011bs\u00edce vy\u0159azena. To p\u0159eru\u0161ilo storyline - rom\u00e1nek s Jeffem Hardym a nad\u011bjn\u00e9ho t\u00fdmu Team Xtreme. Mezit\u00edm co byla rehabilitov\u00e1na se \u00fa\u010dastnila show Excess na TNN, kde s n\u00ed byl rozhovor. Kdy\u017e se v listopadu vr\u00e1tila, m\u011bla z\u00e1pas na Survivor Series kde vyhr\u00e1la sv\u016fj prvn\u00ed WWF Women's titul. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden byla zapojena do feudu s Jazz, v z\u00e1pase s n\u00ed na Royal Rumble si ale titul obh\u00e1jila. Ztratila ho a\u017e 4. \u00fanora 2002 v epizod\u011b Raw. Trish \u0161la pak n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f zp\u00e1tky po titulu a dokonce se \u00fa\u010dastnila Triple Threat z\u00e1pasu na WrestleManii X8 proti Lit\u011b a Jazz ve sv\u00e9m rodn\u00e9m Torontu. Z\u00e1pas ale nedok\u00e1zala vyhr\u00e1t. I p\u0159esto ale 6. kv\u011btna z\u00edskala WWE Hardcore \u0161ampion\u00e1t t\u00edm, \u017ee porazila Crash Holly a Bubba Ray Dudley. Brzy ho ale ztratila nad Stevenem Richardsem. O t\u00fdden pozd\u011bji si m\u00edsto toho z\u00edskala zp\u011bt Women's titul. Kr\u00e1tce nato byla povol\u00e1na do rosteru WWF Brand Extension.\nJej\u00ed druh\u00e9 Women's panov\u00e1n\u00ed skon\u010dilo 23. \u010dervna kdy\u017e byla v show King of the Ring od Molly Holly. V \u010dervenci se j\u00ed ale poda\u0159ilo v show Unforgiven z\u00edskat titul zp\u011bt. I kdy\u017e m\u011bla feud s Molly Holly, za\u010dal spor i s Victori\u00ed kter\u00e1 prohla\u0161ovala, \u017ee j\u00ed Trish zradila kdy\u017e d\u011blaly fitness modelky. Tyto dv\u011b spolu pak m\u011bly n\u011bkolik z\u00e1pas\u016f o titul kter\u00e9 Trish v\u017edy vyhr\u00e1la a\u017e do Survivor Series kde Victoria titul z\u00edskala v Hardcore z\u00e1pase. 17. b\u0159ezna 2003 Victoria a Steven Richards porazili Jazz a Trish Stratus v t\u00fdmov\u00e9m z\u00e1pase kdy\u017e Jazz na Trish za\u00fato\u010dila. Po tomto z\u00e1pase Jeff Hardy zachr\u00e1nil Trish od \u00fatoku Victorii a Richardse a pol\u00edbil ji. Trish se stala Hardyho p\u0159\u00edtelkyn\u011b je\u0161t\u011b jednou (pouze v r\u00e1mci p\u0159\u00edb\u011bhu). P\u00e1r se l\u00edbal v z\u00e1kulis\u00ed a pom\u00e1hal si v z\u00e1pasech. Nikdy nebyl ale p\u0159ipomenut jejich b\u00fdval\u00fd vztah. D\u011bj poklesl, kdy\u017e v WWE v dubnu Hardyho propustila. To znamenalo ji\u017e podruh\u00e9, \u017ee jejich rom\u00e1nek byl p\u0159eru\u0161en kv\u016fli ne\u00fasp\u011bchu v jednom z jejich osobn\u00edch \u017eivot\u016f. Ani v jednom p\u0159\u00edpad\u011b nikdy nedo\u0161lo k z\u00e1v\u011bru.\nNa WrestleMania XIX Trish porazila Victorii kter\u00e1 pro\u0161la heelturnem (z\u00e1pornou wrestlerkou) aby z\u00edskala \u010dtvrt\u00fd titul pora\u017een\u00edm Jazz a vyrovnala tak se zem\u00ed rekord kter\u00fd dr\u017eela Fabulous Moolah. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch byla ale zapojena do feudu s Gail Kim. To ale netrvalo moc dlouho, Gail se toti\u017e spojila s Molly Holly a Trish si u\u017e nev\u0161\u00edmaly. Nakonec se d\u011bj ale obr\u00e1til a s proti Trish se postavily jak Gail, tak Molly. Trish pak byla v t\u00fdmu s Litou kter\u00e1 se zrovna vr\u00e1tila po zran\u011bn\u00ed. Spole\u010dn\u011b porazily Gail i Molly v\u010d. v z\u00e1pase na Unforgiven. Pozd\u011bji, 1. prosince, se pod\u00edlely na t\u00fdmov\u00e9m z\u00e1pase. Po n\u011bm Trish sly\u0161ela jak si Chris Jericho a Christian (pozd\u011bji heel), kter\u00fd chodil s Litou, pov\u00eddaj\u00ed o tom, \u017ee se vsadili, kdo z nich bude m\u00edt s \u017eenami (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b Trish a Lita) sex jako prvn\u00ed. To vedlo k feudu mezi dv\u011bma mu\u017ei a \u017eenami kter\u00fd skon\u010dil \"soubojem pohlav\u00ed\" - z\u00e1pasem na show Armageddon, kter\u00fd \u017eeny prohr\u00e1ly. Trishin vztah s Jerichem trval do dal\u0161\u00edho roku s nov\u00fdm \u00fahlem pocit\u016f. Christian byl tak\u00e9 op\u011bt na chv\u00edli face (hodn\u00fd wrestler) ale pak op\u011bt pro\u0161el heelturnem. B\u011bhem z\u00e1pasu na WrestleManii XX pro\u0161la Trish poprv\u00e9 za svou kari\u00e9ru heelturnem tak\u00e9 a to tak, \u017ee zradila Jericha a Christiana. Trish se obh\u00e1jila tak, \u017ee Christian je opravdov\u00fd mu\u017e zat\u00edmco Jericho vypad\u00e1 jako nemocn\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b. T\u00fdm Trish a Christiana se dal\u0161\u00ed noc na Raw p\u0159ipojil k \"\u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu\" Tysona Tomka Trish z\u00edskala ji\u017e pop\u00e1t\u00e9 sv\u016fj Women's titul a to v z\u00e1pase na show Bad Blood 13. \u010dervna. V \u010dervenci si ale zlomila ruku co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee byla mimo ring p\u0159es m\u011bs\u00edc. Po sv\u00e9m n\u00e1vratu za\u010dala obhajovat titul ale dr\u017eela ho jen do t\u00e9 doby, ne\u017e ho 6. prosince prohr\u00e1la s Litou. O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji se z\u00e1pas opakoval ale b\u011bhem n\u011bho se Lita zranila. Nov\u00fd feud se vyv\u00edjel mezi Trish a v\u00edt\u011bzkou sout\u011b\u017ee Diva Search, Christy Hemme. Trish na n\u00ed za\u00fato\u010dila kv\u016fli tomu, \u017ee j\u00ed z\u00e1vid\u011bla ob\u00e1lku \u010dasopisu Playboy. Sprejem j\u00ed na z\u00e1da napsala \"d\u011b*ka (v angli\u010dtin\u011b 'slut'). Christy j\u00ed to ale oplatila a pozd\u011bji se uk\u00e1zalo, \u017ee j\u00ed tr\u00e9novala Lita na z\u00e1pas o titul na WrestleManii 21 kter\u00fd zvl\u00e1dla \u00fasp\u011b\u0161n\u011b.\nV kv\u011btnu 2005 byla Trish v r\u00e1mci p\u0159\u00edb\u011bhu zran\u011bna Big Daddy V. Do Raw se vr\u00e1tila 12. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 a pro\u0161la faceturnem. Spojila se s Ashley Massaro proti Vince's Devils. Spor se pod\u00edlel i s novou, debutuj\u00edc\u00ed divou Mickie James, kter\u00e1 sama sebe popsala jako Trishinu nejv\u011bt\u0161\u00ed fanynku. Na Eddie Guerrero Tribute Show se Trish \u00fa\u010dastnila velk\u00e9 Divas Battle Royal kterou ale vyhr\u00e1la Smackdown diva Melina. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden, MNM na rozkaz Meliny Trish unesl a pot\u00e9 ji sv\u00e1zal a p\u0159inutil j\u00ed k z\u00e1pasu o titul s Melinou. Z\u00e1pas se uskute\u010dnil na Survivor Series, Trish si ale titul obh\u00e1jila. Trish a Mickie pokra\u010dovaly ve sv\u00e9m \"t\u00fdmov\u00e1n\u00ed\" ale koncem roku 2005 Mickyin charakter za\u010dal b\u00fdt doslova na Trish posedl\u00fd. 26. prosince se storyline mezi Trish a Mickie zm\u011bnila v lesbick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh kdy\u017e ji Mickie pol\u00edbila pod v\u011btvi\u010dkou jmel\u00ed co\u017e Trish p\u0159ekvapilo a utekla do \u0161atny. Tento zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah pokra\u010doval a\u017e do roku 2006 kdy se tyto dv\u011b divy proti sob\u011b postavily v z\u00e1pase na New Year's Revolution, Trish ale vyhr\u00e1la. I p\u0159es por\u00e1\u017eku Mickie neust\u00e1le Trish milovala co\u017e j\u00ed dovedlo c\u00edtit se nep\u0159\u00edjemn\u011b. 6. b\u0159ezna 2006 Trish Mickie \u0159ekla, \u017ee pot\u0159ebuje soukrom\u00ed. Duo se usm\u00ed\u0159ilo 18. b\u0159ezna kdy\u017e se spole\u010dn\u011b postavilo proti Victorii a Candice Michelle. Mickie se v\u0161ak b\u011bhem z\u00e1pasu obr\u00e1tila na druhou stranu a na Trish za\u00fato\u010dila. Velk\u00fd z\u00e1pas se uskute\u010dnil na WrestleManii 22 kde Mickie Trish porazila a vzala si od n\u00ed titul. P\u0159i z\u00e1pase si ale Trish vykloubila rameno po tom, co vysko\u010dila z ringu. Rehabilitovala se po dobu \u0161esti t\u00fddn\u016f.\nVr\u00e1tila se 26. \u010dervna a za\u010dala si rom\u00e1nek s Carlitem pot\u00e9, co ji zachr\u00e1nil od double \u00fatoku Meliny a Johnny Nitro. Pozd\u011bji tito dva z\u00e1pasili jako t\u00fdm a poda\u0159ilo se jim vyhr\u00e1t mnoho z\u00e1pas\u016f proti Melin\u011b a Nitrovi. Jako t\u00fdm z\u00e1pasili i proti WWE \u0161ampi\u00f3novi Edge a jeho tehdej\u0161\u00ed man\u017eelce Lit\u011b. M\u011bli spolu v\u00edce z\u00e1pas\u016f, v\u010d. 6 Person Tag Team - Lita, Edge a Randy Orton porazili Trish Stratus, Carlito a Johna Cenu po tom, co Randy dal Trish sv\u016fj chvat 'RKO' a Lita j\u00ed odpinovala. Na konci srpna Lita uvedla, \u017ee Trish odejde z WWE po show Unforgiven. Tato informace byla pozd\u011bji potvrzena samotnou Trish. 17. z\u00e1\u0159\u00ed na Unforgiven ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b Torontu, Trish vyhr\u00e1la z\u00e1pas proti Lit\u011b d\u00edky legend\u00e1rn\u00edmu chvatu kanadsk\u00e9ho wrestlera Breta Harta, Sharpshooter. \nSpeci\u00e1ln\u00ed vystoupen\u00ed ud\u011blala Trish 10. prosince 2007 na 15. v\u00fdro\u010d\u00ed show Raw t\u00edm, \u017ee spole\u010dn\u011b s Litou napadly zp\u00edvaj\u00edc\u00ed Jillian Hall. Dal\u0161\u00ed ud\u011blala 5. kv\u011btna 2008 na Raw ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b Torontu v kanadsk\u00e9m Ontariu. Z\u00fa\u010dastnila se zde z\u00e1kulisn\u00edho segmentu s Ronem Simmonsem a Trevorem Murdochem. Sv\u016fj prvn\u00ed z\u00e1pas za posledn\u00ed dva roky m\u011bla 22. prosince 2008 v epizod\u011b Raw. Ona a John Cena porazili jej\u00ed b\u00fdvalou kamar\u00e1dku Beth Phoenix a Santino Marellu. Tak\u00e9 se stala speci\u00e1ln\u00edm hostem 14. z\u00e1\u0159\u00ed 2009 na Raw v Torontu. Tam byla v z\u00e1kulis\u00ed s Beth Phoenix a b\u00fdval\u00fdm p\u0159\u00edtelem Chrisem Jerichem. Byla tam i v 6 Tag Team z\u00e1pase - v t\u00fdmu byla s MVP a Markem Henrym, spole\u010dn\u011b porazili Beth Phoenix, Chrise Jericha a Big Show.\nDal\u0161\u00ed p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed vystoupen\u00ed ud\u011blala na show Elimination Chamber 2011 kde ozn\u00e1mila, \u017ee bude tren\u00e9rkou pro show Tough Enough. Tu samou noc zastavila LayCool aby za\u00fato\u010dili na Kelly Kelly. Kr\u00e1tce potom spolu Trish a Kelly oslavovaly v\u00edt\u011bzstv\u00ed. 14. b\u0159ezna 2011 byla v epizod\u011b Raw v z\u00e1pase proti Vickie Guerrero kter\u00fd prohr\u00e1la kv\u016fli tomu, \u017ee Vickie pomohli LayCool a Dolph Ziggler. Po z\u00e1pase j\u00ed p\u0159i\u0161li podpo\u0159it John Morrison a hv\u011bzda noci Nicole \"Snooki\" Polizzi (z MTV show Jersey Shore). Vickie pak vyzvala Snooki, Morrisona a Trish na z\u00e1pas na WrestleManii XXVII proti t\u00fdmu LayCool a Ziggler. Na WrestleManii 27 Trish a jej\u00ed t\u00fdm Snooki a Morrison porazili t\u00fdm Zigglera a LayCool. Dal\u0161\u00ed ve\u010der na Raw se stalo to sam\u00e9, tentokr\u00e1t ale bez Snooki. 6. \u010dervna se v epizod\u011b Raw objevila v z\u00e1kulis\u00ed se sv\u00fdm kolegou, koment\u00e1torem Bookerem T, byli ale vyru\u0161eni Jackem Swaggerem. \nOd roku 2001 je Trish moder\u00e1torkou po\u0159adu World Natural Sports Association. Dne 3. \u010dervna 2006 hostovala Walk of Fame akci kde zazp\u00edvala song z filmu Chicago. B\u011bhem akce se pol\u00edbila se svou kolegyn\u00ed, kanadskou here\u010dkou Pamelou Anderson.\nOd konce 2006 a\u017e do poloviny ledna 2007 se Trish p\u0159est\u011bhovala do Muncie v Indian\u011b kv\u016fli seri\u00e1lu Armed & Famous na CBS ve kter\u00e9m hr\u00e1la. 10. ledna 2007 CBS ale po\u0159ad st\u00e1hnul z obrazovek pot\u00e9, co byly odvys\u00edl\u00e1ny jen 4 epizody. Po odstran\u011bn\u00ed t\u00e9to show za\u010dala Trish moderovat z\u00e1bavn\u00ed a mezi Kana\u010fany velmi obl\u00edben\u00fd po\u0159ad The Second City's Next Comedy Legend.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2007 ozn\u00e1mila, \u017ee si v Vaughan v Ontariu otev\u0159e vlastn\u00ed j\u00f3ga studio jm\u00e9nem Stratusphere Yoga. Studio se otev\u0159elo v roce 2008 a v ten sam\u00fd rok vydala svou vlastn\u00ed show Stratusphere. Trish m\u00e1 svou vlastn\u00ed odemknutelnou postavu ve video h\u0159e Smackdown vs Raw 2010. Tak\u00e9 je jej\u00ed postava ke sta\u017een\u00ed ve video h\u0159e WWE'12. Jej\u00ed prvn\u00ed ak\u010dn\u00ed kanadsk\u00fd film, Bounty Hunters/Bail Enforcers, vy\u0161el v roce 2011. Zahr\u00e1la si zde roli Jules Taylor, premi\u00e9ra filmu byla na ActionFest 2011.\nPatricia je \u0159eck\u00e9ho a polsk\u00e9ho p\u016fvodu, je to nejstar\u0161\u00ed dcera Johna a Alice Stratigias. M\u00e1 dv\u011b sestry, Christie a Melissu. Sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele od st\u0159edn\u00ed \u0161koly, Rona Fisico, si vzala 30. z\u00e1\u0159\u00ed 2006. Svatby se \u00fa\u010dastnili i jej\u00ed te\u010f u\u017e b\u00fdval\u00e9 kolegyn\u011b jako Lita, Ivory, Molly Holly, Torrie Wilson, Victoria, Maria Kanellis, Ashley Massaro a Mickie James. Jej\u00ed svatebn\u00ed \u0161aty byly zve\u0159ejn\u011bny na ob\u00e1lce \u010dasopisu Today's Bride. Kr\u00e1tce po svatb\u011b Trish dostala nab\u00eddku na \u00fa\u010dast v show Armed & Famous a tak se m\u00edsto l\u00edb\u00e1nk\u016f nat\u00e1\u010delo. Trish je tak\u00e9 zapojena do mnoha charitativn\u00edch organizac\u00ed jako Ronald McDonald House, Dreams Take Flight nebo Special Olympics. 29. b\u0159ezna 2008 se \u00fa\u010dastnila triatlonu spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi celebritami na pomoc z\u00edsk\u00e1n\u00ed pen\u011bz pro nadaci Dignitas International. \nZakon\u010dovac\u00ed chvaty\nChick Kick (Roundhouse kick)\nStratusfaction (Springboard bulldog) Jako mana\u017eerka\nAlbert\nAshley Massaro\nKurt Angle\nBeth Phoenix\nLita\nCarlito\nChristian\nBubba Ray Dudley\nChris Jericho\nTest\nTyson Tomko\nViscera\nVal Venis\nJeff Hardy\nTriple H\nJohn MorrisonP\u0159ezd\u00edvky\n\"The Quintessential WWE Diva\"\n\"Canada's Greatest Export\"\n\"Diva of the Decade\"\n\"Toronto's Finest Gift to the WWE\"Theme songy\n\"Emergency\" od Rick DiFonzo z hudebn\u00ed produkce Backspin (WWF; 22. \u010derven 2000-\u00fanor 2001)\n\"Whiplash\" od Code Red z Extreme Music (WWF/WWE; 2. dubna 2001-30. z\u00e1\u0159\u00ed 2002)\n\"Time to Rock & Roll\" od Lil Kim (WWE; 17. \u0159\u00edjen 2002-Sou\u010dasnost)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Trish Stratus na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Mario Benedetti? <<>>: Mario Orlando Hardy Hamlet Brenno Benedetti Farrugia (14. z\u00e1\u0159\u00ed 1920, Paso de los Toros \u2013 17. kv\u011btna 2009, Montevideo) byl uruguaysk\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel.\nVystudoval gymn\u00e1zium v Montevideu a pot\u00e9 pracoval jako prodava\u010d, stenograf a novin\u00e1\u0159. V letech 1967 a\u017e 1968 pracoval v Havan\u011b ve vydavatelstv\u00ed Casa de las Am\u00e9ricas. V roce 1973 musel po vojensk\u00e9m p\u0159evratu uprchnout z Uruguaye a po 12 let \u017eil v exilu v Peru, Argentin\u011b a \u0160pan\u011blsku. Po n\u00e1vratu z exilu \u017eil st\u0159\u00eddav\u011b v Montevideu a Madridu.\n velkok\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Francisca de Mirandy \u2013 Venezuela, 2007 \u2013 ud\u011blil prezident Hugo Ch\u00e1vez\n1945 - Nesmazateln\u00fd podve\u010der\n1956 - B\u00e1sn\u011b z kancel\u00e1\u0159e\n1961 - B\u00e1sn\u011b dne\u0161n\u00edho dne\n1977 - D\u016fm a cihla\n1982 - V\u00edtr exilu\n1984 - Zem\u011bpisy\n1991 - Babylonsk\u00e9 samoty\n1995 - Zapomn\u011bn\u00ed je pln\u00e9 pam\u011bti\n1960 - P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed - v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu pod n\u00e1zvem \u201eChv\u00edle oddechu\u201c. byl p\u0159elo\u017een cca do 20 jazyk\u016f, stal se p\u0159edlohou filmu i divadeln\u00ed hry\n1965 - D\u00edky za ohe\u0148\n1982 - Jaro s rozbit\u00fdm n\u00e1ro\u017e\u00edm\n1992 - \u010cten\u00ed z k\u00e1vy\n1999 - Psan\u00ed do schr\u00e1nky \u010dasu\nSeznam uruguaysk\u00fdch spisovatel\u016f\n \n Osoba Mario Benedetti ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Mario Benedetti\nZem\u0159el zn\u00e1m\u00fd uruguaysk\u00fd spisovatel Mario Benedetti, \u010cT24, 18. 5.", "<<>>: Co je George Armitage Miller? <<>>: George Armitage Miller (3. \u00fanora 1920, Charleston, Z\u00e1padn\u00ed Virginie, USA \u2013 22. \u010dervence 2012, Plainsboro, New Jersey) byl americk\u00fd psycholog, p\u0159edstavitel kognitivn\u00ed psychologie, k jej\u00edm\u017e zakladatel\u016fm pat\u0159il.\nZaob\u00edral se i psycholingvistikou (v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci \u00fazce spolupracoval s Noamem Chomsk\u00fdm) a teori\u00ed algoritm\u016f. Byl 20. nejcitovan\u011bj\u0161\u00edm psychologem 20. stolet\u00ed. Jedn\u00edm z jeho nejslavn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f, \u0161iroce citovan\u00fdm i v popul\u00e1rn\u00ed literatu\u0159e a b\u011b\u017en\u00e9 kultu\u0159e, je studie v\u011bnovan\u00e1 kr\u00e1tkodob\u00e9 pam\u011bti. \u010cl\u00e1nek The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information vy\u0161el roku 1956 v \u010dasopise Psychological Review a pat\u0159\u00ed k nejcitovan\u011bj\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nk\u016fm v d\u011bjin\u00e1ch psychologie. Z\u00e1konitost tvrd\u00edc\u00ed, \u017ee \u010dlov\u011bk je schopen v kr\u00e1tkodob\u00e9 pam\u011bti uchovat v pr\u016fm\u011bru 7 \u00fadaj\u016f (+-2), se n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1 Miller\u016fv z\u00e1kon. Roku 1991 z\u00edskal N\u00e1rodn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed za v\u011bdu. Se sv\u00fdm t\u00fdmem na Princetonsk\u00e9 univerzit\u011b vytvo\u0159il lexik\u00e1ln\u00ed datab\u00e1zi pro anglick\u00fd jazyk WordNet, kter\u00e1 se stala vzorem i pro jin\u00e9 jazyky.", "<<>>: Co je Zden\u011bk Chmel\u00edk? <<>>: Zden\u011bk Chmel\u00edk (* 20. prosince 1975 Liberec) je \u010desk\u00fd podnikatel a politik, od ledna 2023 p\u0159edseda Libereck\u00e9 krajsk\u00e9 organizace TOP 09, od \u0159\u00edjna 2018 do z\u00e1\u0159\u00ed 2022 zastupitel m\u011bsta Liberec, \u010dlen TOP 09.\nMaturitu z\u00edskal na St\u0159edn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole strojn\u00ed a elektrotechnick\u00e9 v Liberci v r. 1994. Je jednatelem a technick\u00fdm \u0159editelem spole\u010dnosti s r. o. METALO, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed automatizovan\u00e9 vjezdov\u00e9 a parkovac\u00ed syst\u00e9my (vrata, z\u00e1vory, br\u00e1ny aj.) a za rok 2020 dos\u00e1hla \u010dist\u00fd obrat 41,9 mil. K\u010d.Je \u017eenat\u00fd a m\u00e1 dva syny. Mezi jeho z\u00e1jmy pat\u0159\u00ed turistika a vod\u00e1ctv\u00ed. Je \u010dlenem spolku NISAMARATHON, kter\u00fd ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 vod\u00e1cko-b\u011b\u017eeck\u00e9 z\u00e1vody korytem \u0159eky Nisy z Jablonce nad Nisou do Trojzem\u00ed u Hr\u00e1dku nad Nisou.\nV roce 2009 vstoupil jako jeden z prvn\u00edch \u010dlen\u016f do nov\u011b vznikl\u00e9 politick\u00e9 strany TOP 09. Ve stran\u011b zast\u00e1v\u00e1 pozici \u010dlena V\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru TOP 09 a od ledna 2019 i p\u0159edsedy Region\u00e1ln\u00ed organizace TOP 09 Liberec.Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2013 kandidoval v Libereck\u00e9m kraji za TOP 09 s podporou Starost\u016f ze 16. m\u00edsta, z\u00edskal 336 preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f, ale nebyl zvolen.V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2014 kandidoval do Zastupitelstva m\u011bsta Liberec za TOP 09 ze 16. m\u00edsta a z\u00edskal 1409 hlas\u016f. Mand\u00e1t ale nez\u00edskal.V krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2016 kandidoval do Zastupitelstva Libereck\u00e9ho kraje za TOP 09 ze 46. m\u00edsta, z\u00edskal 13 preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f a op\u011bt nebyl zvolen.Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2017 kandidoval v Libereck\u00e9m kraji za TOP 09 z 5. m\u00edsta a z\u00edskal 187 preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f, ale poslaneck\u00fd mand\u00e1t nez\u00edskal.Po sn\u011bmovn\u00edch volb\u00e1ch se poda\u0159ilo TOP 09 v Liberci domluvit spolupr\u00e1ci s hnut\u00edm Starostov\u00e9 pro Libereck\u00fd kraj pro komun\u00e1ln\u00ed volby v roce 2018 do Zastupitelstva m\u011bsta Liberec. Zden\u011bk Chmel\u00edk kandidoval za SLK z 8. m\u00edsta a s 10 016 hlasy byl zvolen libereck\u00fdm zastupitelem. Od roku 2018 je p\u0159edsedou v\u00fdboru pro rozvoj a \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a \u010dlenem v\u00fdboru pro \u00fazemn\u00ed pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a dopravu. V roce 2019 se stal p\u0159edsedou dozor\u010d\u00ed rady Technick\u00fdch slu\u017eeb m\u011bsta Liberec.Pro krajsk\u00e9 volby v roce 2020 se ji\u017e spolupr\u00e1ci v Libereck\u00e9m kraji s SLK domluvit nepoda\u0159ilo. TOP 09 kandidovala v koalici s KDU-\u010cSL pod n\u00e1zvem Spole\u010dn\u011b pro Libereck\u00fd kraj. V t\u011bchto volb\u00e1ch kandidoval ze 49. m\u00edsta, z\u00edskal 62 preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f a nebyl zvolen.Ve volb\u00e1ch do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny P\u010cR v roce 2021 kandidoval jako l\u00eddr TOP 09 na 2. m\u00edst\u011b kandid\u00e1tky volebn\u00ed koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-\u010cSL a TOP 09) v Libereck\u00e9m kraji, ale v d\u016fsledku nedostate\u010dn\u00e9ho po\u010dtu preferen\u010dn\u00edch hlas\u016f se propadl a\u017e na 7. m\u00edsto a nebyl zvolen.Po t\u011b\u017ek\u00e9m pr\u016fb\u011bhu nemoci covid-19 se v prosinci 2021 rozhodl, \u017ee p\u0159ehodnot\u00ed sv\u00e9 dosavadn\u00ed sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed a p\u0159eru\u0161\u00ed sv\u00e9 p\u016fsoben\u00ed ve ve\u0159ejn\u00e9 i vnitrostranick\u00e9 politice. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch v roce 2022 ji\u017e neobhajoval mand\u00e1t zastupitele m\u011bsta Liberec.V lednu 2023 se stal nov\u00fdm krajsk\u00fdm p\u0159edsedou TOP 09 v Libereck\u00e9m kraji a vyst\u0159\u00eddal tak dosavadn\u00edho p\u0159edsedu Martina Chrousta. Za hlavn\u00ed c\u00edl sv\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed si ur\u010dil dostat kandid\u00e1ty TOP 09 do Zastupitelstva Libereck\u00e9ho kraje v krajsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2024.\nProfil na webu m\u011bsta Liberec Archivov\u00e1no 18. 4. 2021 na Wayback Machine.\nProfil na webu Starost\u016f pro Liberec Archivov\u00e1no 18. 4. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Citi Open 2016? <<>>: Citi Open 2016 byl spole\u010dn\u00fd tenisov\u00fd turnaj mu\u017esk\u00e9ho okruhu ATP World Tour a \u017eensk\u00e9ho okruhu WTA Tour, kter\u00fd se hr\u00e1l v are\u00e1lu William H.G. FitzGerald Tennis Center na otev\u0159en\u00fdch dvorc\u00edch s tvrd\u00fdm povrchem Sportmaster. Prob\u00edhal mezi 18. a\u017e 24. \u010dervencem 2016 v americk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Washingtonu, D.C. jako 48. ro\u010dn\u00edk mu\u017esk\u00e9ho a 6. ro\u010dn\u00edk \u017eensk\u00e9ho turnaje.\nMu\u017esk\u00e1 polovina se \u0159adila do kategorie ATP World Tour 500 a jej\u00ed dotace \u010dinila 1 877 705 dolar\u016f. \u017densk\u00e1 \u010d\u00e1st s rozpo\u010dtem 250 000 dolar\u016f pat\u0159ila do kategorie WTA International Tournaments.Nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fdmi hr\u00e1\u010di v sout\u011b\u017e\u00edch dvouher se stali \u0161estn\u00e1ct\u00fd hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku John Isner ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a sv\u011btov\u00e1 \u010dtrn\u00e1ctka Samantha Stosurov\u00e1 z Austr\u00e1lie. Jako posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci do dvouher nastoupili 135. americk\u00fd tenista po\u0159ad\u00ed Austin Krajicek a 145. \u017eena klasifikace Oc\u00e9ane Dodinov\u00e1 z Francie.\u0160est\u00fd titul na okruhu ATP Tour vybojoval francouzsk\u00fd tenista Ga\u00ebl Monfils, jen\u017e ve fin\u00e1lov\u00e9m st\u0159etnut\u00ed musel odvracet me\u010dbol soupe\u0159e. V \u017eensk\u00e9 \u010d\u00e1sti si p\u00e1t\u00fd singlov\u00fd titul p\u0159ipsala Belgi\u010danka Yanina Wickmayerov\u00e1, kter\u00e1 nav\u00edc triumfovala i ve \u010dty\u0159h\u0159e po boku Monicy Niculescuov\u00e9 z Rumunska, s n\u00ed\u017e z\u00edskala prvn\u00ed spole\u010dnou trofej. Deblovou polovinu mu\u017esk\u00e9 ud\u00e1losti ovl\u00e1dl kanadsko-francouzsk\u00fd p\u00e1r Daniel Nestor a \u00c9douard Roger-Vasselin, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 z\u00edskali druh\u00fd spole\u010dn\u00fd vav\u0159\u00edn.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010d\u00ed obdr\u017eeli divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Reilly Opelka\n Denis Shapovalov\n Frances Tiafoe\n Alexander ZverevN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di postoupili z kvalifikace:\n James Duckworth\n Jared Donaldson\n Ernesto Escobedo\n Ryan Harrison\n Alex Kuznetsov\n Vincent Millot\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Ri\u010dardas Berankis \u2192 nahradil jej Luk\u00e1\u0161 Lacko\n Tom\u00e1\u0161 Berdych \u2192 nahradil jej J\u00fai\u010di Sugita\n Ernests Gulbis \u2192 nahradil jej Benjamin Becker\n Nick Kyrgios \u2192 nahradil jej Samuel Groth\n Rajeev Ram \u2192 nahradil jej Jo\u0161ihito Ni\u0161ioka\n Ivan Dodig (vir\u00f3za)\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Taylor Fritz / Reilly Opelka\n Denis Kudla / Frances TiafoeN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r postoupil do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee z kvalifikace:\n Brian Baker / Austin Krajicek\n Treat Conrad Huey\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Fran\u00e7oise Abandov\u00e1\n Usue Maitane Arconadov\u00e1\n Samantha Crawfordov\u00e1\n Jessica Pegulaov\u00e1N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dky postoupily z kvalifikace:\n Lauren Albaneseov\u00e1\n Varvara Flinkov\u00e1\n Alla Kudrjavcevov\u00e1\n \u010cu LinN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010dka postoupila z kvalifikace jako tzv. \u0161\u0165astn\u00e1 pora\u017een\u00e1:\n Hiroko Kuwatov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Louisa Chiricov\u00e1 \u2192 nahradila ji Tamira Paszekov\u00e1\n Margarita Gasparjanov\u00e1 \u2192 nahradila ji Risa Ozakiov\u00e1\n Vania Kingov\u00e1 \u2192 nahradila ji Hiroko Kuwatov\u00e1\n Mirjana Lu\u010di\u0107ov\u00e1 Baroniov\u00e1 \u2192 nahradila ji Aleksandra Wozniakov\u00e1\n Wang \u010cchiang \u2192 nahradila ji Krist\u00edna Ku\u010dov\u00e1\n Heather Watsonov\u00e1 \u2192 nahradila ji Lauren Davisov\u00e1v pr\u016fb\u011bhu turnaje Tamira Paszekov\u00e1\n Caroline Wozniack\u00e1 (poran\u011bn\u00ed lev\u00e9ho lokte)\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r obdr\u017eel divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Malkia Mengueneov\u00e1 / Nidhi Surapaneniov\u00e1\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Fran\u00e7oise Abandov\u00e1\n Jarmila Wolfeov\u00e1\n Ga\u00ebl Monfils vs. Ivo Karlovi\u0107, 5\u20137, 7\u20136(8\u20136), 6\u20134\n Yanina Wickmayerov\u00e1 vs. Lauren Davisov\u00e1, 6\u20134, 6\u20132\n Daniel Nestor / \u00c9douard Roger-Vasselin vs. \u0141ukasz Kubot / Alexander Peya, 7\u20136(7\u20133), 7\u20136(7\u20134)\n Monica Niculescuov\u00e1 / Yanina Wickmayerov\u00e1 vs. \u0160\u00fako Aojamov\u00e1 / Risa Ozakiov\u00e1, 6\u20134, 6\u20133\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2016 Citi Open na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Antti Aalto? <<>>: Antti Aalto (* 4. b\u0159ezna 1975, Lappeenranta, Finsko) je b\u00fdval\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed finsk\u00fd hokejov\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk, kter\u00fd hr\u00e1l za Mighty Ducks of Anaheim v NHL.\nAntti Aalto byl draftov\u00e1n t\u00fdmem Mighty Ducks of Anaheim v roce 1993, v 6. kole, celkov\u011b na 134. m\u00edst\u011b. I tak ale pokra\u010doval s hran\u00edm ve Finsku, za t\u00fdm TPS. To a\u017e do sez\u00f3ny 1997-98, kdy se p\u0159ipojil k farm\u00e1\u0159sk\u00e9mu klubu Anaheimu, Cincinnati Mighty Ducks. Za ten nastoupil k 29 z\u00e1pas\u016fm a zas\u00e1hl i do 3 z\u00e1pas\u016f za Anaheim a odbyl si tak debut. V NHL z\u016fstal a\u017e do sez\u00f3ny 2000-01. Po t\u00e9to sez\u00f3n\u011b se vr\u00e1til do rodn\u00e9ho Finska, kde hr\u00e1l nejd\u0159\u00edve za Jokerit a pot\u00e9 za TPS a\u017e do sez\u00f3ny 2005-06. V t\u00e9 odehr\u00e1l ale pouh\u00e9 4 z\u00e1pasy. Pot\u00e9 byl nucen ukon\u010dit svou nedlouhou kari\u00e9ru kv\u016fli zran\u011bn\u00ed ramene.\nAalto hr\u00e1l i za finskou reprezentaci p\u0159i n\u011bkolika akc\u00edch. Nejd\u0159\u00edve na Juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta (1994,1995), pot\u00e9 i na klasick\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta (1997 a 2000), olympi\u00e1dy se nikdy nez\u00fa\u010dastnil.\nAntti Aalto \u2013 statistiky na Hockeydb.", "<<>>: Co je Bantice? <<>>: Obec Bantice (n\u011bm. Panditz) se nach\u00e1z\u00ed v okrese Znojmo v Jihomoravsk\u00e9m kraji. \u017dije zde 300 obyvatel. Le\u017e\u00ed asi 12 kilometr\u016f v\u00fdchodn\u011b od Znojma, 48 kilometr\u016f jihoz\u00e1padn\u011b od Brna a 185 kilometr\u016f jihov\u00fdchodn\u011b od Prahy.\nN\u00e1zev vesnice byl p\u016fvodn\u011b pojmenov\u00e1n\u00edm jej\u00edch obyvatel. V\u00fdchoz\u00ed tvar Bantici byl odvozen od osobn\u00edho jm\u00e9na Banta a znamenal \"Bantovi lid\u00e9\".\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z roku 1046.Pr\u00e1vo u\u017e\u00edvat znak a vlajku bylo obci ud\u011bleno rozhodnut\u00edm Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky dne 12. kv\u011btna 2016.\nV letech 2010\u20132012 byl starostou Ren\u00e9 Reme\u0161, od roku 2012 funkci vykon\u00e1v\u00e1 Josef \u0160prencl.\nV\u00fdklenkov\u00e1 kapli\u010dka na n\u00e1vr\u0161\u00ed severov\u00fdchodn\u011b od vesnice\nKaple Nanebevzet\u00ed Panny Marie um\u00edst\u011bna ve st\u0159edu obceU obce se nach\u00e1z\u00ed koupac\u00ed biotop a sportovn\u00ed are\u00e1l, provoz byl zah\u00e1jen v \u010dervnu 2008.", "<<>>: Co je James Ricalton? <<>>: James Ricalton (asi 1844, Half Way, pobl\u00ed\u017e Waddingtonu, New York \u2013 28. \u0159\u00edjna 1929) byl u\u010ditel, cestovatel, vyn\u00e1lezce a fotograf. Velmi cestoval, sv\u011bt obeplul celkem sedmkr\u00e1t.\nKrom\u011b p\u016fvodn\u00edho povol\u00e1n\u00ed u\u010ditele, byla jeho velkou v\u00e1\u0161n\u00ed cestovatelsk\u00e1 fotografie. Ka\u017ed\u00e9 l\u00e9to o pr\u00e1zdnin\u00e1ch cestoval do zahrani\u010d\u00ed s kole\u010dkov\u00fdm voz\u00edkem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b velk\u00fd na to, aby se do n\u011bj ve\u0161lo fotografick\u00e9 vybaven\u00ed a v noci v n\u011bm mohl sp\u00e1t. Voz\u00edk byl postaven tak, aby za de\u0161tiv\u00e9ho po\u010das\u00ed mohl Ricalton uprost\u0159ed st\u00e1t a mohl pokra\u010dovat p\u011b\u0161ky v \u00fakrytu. Nav\u0161t\u00edvil tak Island, povod\u00ed Amazonky a petrohradskou oblast Ruska, p\u0159i\u010dem\u017e po\u0159\u00eddil tis\u00edce fotografi\u00ed, posb\u00edral stovky miner\u00e1ln\u00edch vzork\u016f a kuriozit. Jeho cesty zaujaly pozornost vyn\u00e1lezce T. A. Edisona, kter\u00fd financoval v\u00fdpravu na D\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod, kter\u00e1 m\u011bla zjistit, zda bude bambusov\u00e9 vl\u00e1kno vhodn\u00e9 pro pou\u017eit\u00ed v \u017e\u00e1rovce. Ricalton se na rok omluvil z vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a v \u00fanoru 1888 odejel ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a na Ceylon p\u0159ijel p\u0159es Suezsk\u00fd pr\u016fplav 1. dubna.\nRicalton nav\u0161t\u00edvil v\u0161echny \u010d\u00e1sti ostrova, testoval stovky vzork\u016f a pokra\u010doval do Britsk\u00e9 Indie, Singapuru, \u010c\u00edny a Japonska a stal se expertem na vlastnosti r\u016fzn\u00fdch druh\u016f bambusu. Dom\u016f se vr\u00e1til jeden rok po sv\u00e9m odchodu se stovkami vzork\u016f pro Edisona a doporu\u010den\u00edm na dva nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed. Toto vl\u00e1kno Edison pou\u017e\u00edval po dobu dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u016f ne\u017e objevil vhodn\u011bj\u0161\u00ed wolfram.\nRicalton byl plodn\u00fdm fotografem, po\u0159\u00eddil v\u00edce ne\u017e 100 000 sn\u00edmk\u016f, mezi nimi je i velk\u00e1 sb\u00edrka stereoskopick\u00fdch sn\u00edmk\u016f. Pr\u00e1ci u\u010ditele opustil v roce 1891, aby se mohl st\u00e1t profesion\u00e1ln\u00edm fotografem a v\u00e1le\u010dn\u00fdm zpravodajem. Po dobu p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 15 let fotografoval a zaznamen\u00e1val ud\u00e1losti z \u0160pan\u011blsko-americk\u00e9 v\u00e1lky (1898\u20131899), Boxersk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v \u010c\u00edn\u011b (1900) a Rusko-japonskou v\u00e1lku (1904\u20131905). Kdy\u017e se pokusil vyfotografovat japonsk\u00e9 voj\u00e1ky v z\u00e1kopech b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Port Arthur, byl dr\u017een ve vazb\u011b a\u017e do t\u00e9 doby, co zam\u011bstnanci gener\u00e1la Nogi Maresukeho potvrdili, \u017ee se jedn\u00e1 o americk\u00e9ho fotografa, kter\u00fd m\u016f\u017ee fotografovat co chce.Byl mezi fotografy, kte\u0159\u00ed dokumentovali v roce 1903 v Delhi Durbar oslavu zvolen\u00ed Eduarda VII. za indick\u00e9ho c\u00edsa\u0159e.Jeho fotografie mu vynesly \u0159adu ocen\u011bn\u00ed a mnoh\u00e9 byly pou\u017eity pro ilustrace do u\u010debnic. Sn\u00edmky prod\u00e1val Americk\u00e9mu muzeu p\u0159\u00edrodn\u00ed historie a Metropolitn\u00edmu muzeu um\u011bn\u00ed v New Yorku. Mnoho z jeho fotografi\u00ed pou\u017eila spole\u010dnost Underwood & Underwood pro ilustrace v geografick\u00fdch knih\u00e1ch.V roce 1909, ve v\u011bku 65 let, \u0161el z Kapsk\u00e9ho M\u011bsta do K\u00e1hiry, celkovou vzd\u00e1lenost 1500 mil v pr\u016fm\u011bru 30 mil denn\u011b. Existuje den\u00edk, kter\u00fd potvrzuje jeho denn\u00ed itiner\u00e1\u0159 p\u0159es Ji\u017en\u00ed Afriku, Rhodesii a Ke\u0148u.V roce 1912 byl Ricalton posl\u00e1n na dal\u0161\u00ed Edisonovu expedici, aby vyzkou\u0161el filmovou kameru v Africe. Nat\u00e1\u010del mimo jin\u00e9 velryb\u00e1\u0159skou expedici v Kapsk\u00e9m M\u011bst\u011b. Na t\u00e9to cest\u011b jej doprov\u00e1zel jeho syn Lomond, ale b\u011bhem cesty zem\u0159el na b\u0159i\u0161n\u00ed tyfus. To byla Ricaltonova posledn\u00ed cesta.Ricalton ode\u0161el do sv\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta ve Waddingtonu v New Yorku, kde zem\u0159el 28. \u0159\u00edjna 1929 ve v\u011bku 85 let.\n1891 \u2013 The City of the Sacred Bo-tree. (Anuradh\u00e1pura). New York. OCLC 79749511\n1900 \u2013 India through the Stereoscope: A Journey through Hindustan. New York: Underwood & Underwood. OCLC 2954773\n1901 \u2013 China Through the Stereoscope: A Journey Through the Dragon Empire at the Time of the Boxer Uprising. New York: Underwood & Underwood. OCLC 5871769\n1902 \u2013 The Boxer Uprising, Cheefoo Taku, Tien-Tsin: A Part of Underwood & Underwood's Stereoscopic Tour through China. New York: Underwood & Underwood. OCLC 51404151\n1905 \u2013 A photographic record of the Russo-Japanese war, James H. Hare, editor. New York, P.F. Collier & Son. OCLC 728514\n1907 \u2013 India through the Stereoscope: A Journey through Hindustan. New York: Underwood & Underwood. OCLC 7296193\n1910 \u2013 India through the Stereoscope: A Journey through Hindustan. New York: Underwood & Underwood. OCLC 21566682\n1990 \u2013 James Ricalton's Photographic Travelogue of Imperial India, Christopher J. Lucas, editor. New York: Mellen. ISBN 0-88946-509-6; ISBN 978-0-88946-509-1; OCLC 22345020\n2008 \u2013 \u7f8e\u56fd\u6444\u5f71\u5e08\u7684\u4e2d\u56fd\u7167\u7247\u65e5\u8bb0] (Meiguo she ying shi de Zhongguo zhao pian ri ji), Guangyu Xu, editor. Fuzou: \u798f\u5efa\u6559\u80b2\u51fa\u7248\u793e (Fujian jiao yu chu ban she). ISBN 7-5334-5093-0; ISBN 978-7-5334-5093-9; OCLC 370451773\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nDyer, Frank Lewis and Thomas Commerford Martin. (1910) Edison, His Life and Inventions. New York: Harper Brothers. OCLC 2052337\nRicalton, James. (1901). China Through the Stereoscope: A Journey Through the Dragon Empire at the Time of the Boxer Uprising. New York: Underwood & Underwood. OCLC 5871769\n \nRicalton.org, a web site maintained by Ricalton's great-grandson, James Ricalton Wilson.", "<<>>: Co je Stellantis Slovakia? <<>>: Stellantis Slovakia (do ledna 2021: Groupe PSA Slovakia, do roku 2016: PSA Peugeot Citro\u00ebn Slovakia) je intern\u00ed a marktetingov\u00fd n\u00e1zev automobilov\u00e9ho z\u00e1vodu v Trnav\u011b na Slovensku, kter\u00fd pat\u0159\u00ed do skupiny Stellantis. Do roku 2021 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed francouzsk\u00e9 Groupe PSA. Obchodn\u00ed jm\u00e9no p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 spole\u010dnosti zn\u00ed od roku 2006 PCA Slovakia, s.r.o. (mezi roky 2003 a 2006 to bylo Peugeot Citro\u00ebn Automobiles Slovakia, s.r.o.). \nT\u0159i roky po polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene se v \u010dervnu 2006 rozb\u011bhla s\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba modelu Peugeot 207. U\u017e v prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed 2009 p\u0159i\u0161la na trh novinka Citro\u00ebn C3 Picasso (A58), kter\u00e1 se vyr\u00e1b\u00ed v\u00fdhradn\u011b na Slovensku. Denn\u00ed produkce ve dvou pracovn\u00edch sm\u011bn\u00e1ch je aktu\u00e1ln\u011b 900 automobil\u016f. V roce 2009 opustilo v\u00fdrobn\u00ed p\u00e1sy t\u00e9m\u011b\u0159 205 000 vozidel a s t\u00edmto objemem produkce se trnavsk\u00e1 automobilka stala nejv\u011bt\u0161\u00edm v\u00fdrobcem automobil\u016f na Slovensku.\nPSA Peugeot Citro\u00ebn Slovakia zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 3 300 lid\u00ed. Vyr\u00e1b\u00ed v trojsm\u011bnn\u00e9m provozu. Z\u00e1vod z\u00edskal certifik\u00e1t ISO 9001 v lednu 2007, za kvalitu v\u00fdroby a certifik\u00e1t \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed ISO 14001 v lednu 2008.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku PSA Peugeot Citro\u00ebn Slovakia na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Transform\u00e1tor s \u0159\u00edzen\u00fdm posuvem f\u00e1ze? <<>>: Transform\u00e1tor s \u0159\u00edzen\u00fdm posuvem f\u00e1ze (t\u00e9\u017e transform\u00e1tor s p\u0159\u00ed\u010dnou regulac\u00ed, anglicky phase-shifting transformer, zkr\u00e1cen\u011b PST) je speci\u00e1ln\u00ed transform\u00e1tor, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje regulovat velikost p\u0159etoku elektrick\u00e9 energie mezi dv\u011bma propojen\u00fdmi elektrick\u00fdmi p\u0159enosov\u00fdmi soustavami.\nDo ka\u017ed\u00e9 f\u00e1ze veden\u00ed propojuj\u00edc\u00ed dv\u011b soustavy je za\u0159azeno vinut\u00ed seriov\u00e9ho transform\u00e1toru (Series transformer). Seriov\u00fd transform\u00e1tor je nap\u00e1jen\u00fd z bud\u00edc\u00edho vinut\u00ed p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9ho transform\u00e1toru (Shunt transformer). Pokud je bud\u00edc\u00ed proud tekouc\u00ed do seriov\u00e9ho transform\u00e1toru nulov\u00fd, nevznik\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 seriov\u00e9 nap\u011bt\u00ed a regula\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinek se neuplat\u0148uje. Pokud je seriov\u00fd transform\u00e1tor nap\u00e1jen\u00fd nenulov\u00fdm proudem z p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9ho transform\u00e1toru, vznik\u00e1 na seriov\u00e9m transform\u00e1toru posuvn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1 k nap\u011bt\u00ed dan\u00e9 f\u00e1ze. V\u00fdsledn\u00fd vektorov\u00fd sou\u010det obou nap\u011bt\u00ed m\u011bn\u00ed vlastnosti propojovac\u00edho veden\u00ed. Podle velikosti a f\u00e1zov\u00e9ho posuvu nap\u011bt\u00ed na seriov\u00e9m transform\u00e1toru se proud veden\u00edm zv\u011bt\u0161uje \u010di zmen\u0161uje, p\u0159\u00edpadn\u011b i obrac\u00ed. Velikost a f\u00e1ze bud\u00edc\u00edho proudu se ovl\u00e1d\u00e1 odbo\u010dkami na vinut\u00ed p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9ho transform\u00e1toru. \nTransform\u00e1tory s \u0159\u00edzen\u00fdm posuvem f\u00e1ze se obvykle pou\u017e\u00edvaj\u00ed na propojovac\u00edch veden\u00edch mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159enosov\u00fdmi soustavami, tedy na hranic\u00edch soustav mezi st\u00e1ty. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech jsou pou\u017eity i uvnit\u0159 p\u0159enosov\u00e9 soustavy jednoho st\u00e1tu k lep\u0161\u00edmu rozlo\u017een\u00ed distribuce v\u00fdkonu (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, It\u00e1lie).\nTransform\u00e1tory s \u0159\u00edzen\u00fdm posuvem f\u00e1ze jsou nasazeny nap\u0159. v rozvodn\u00e1ch Hradec a R\u00f6hrsdorf v Kru\u0161n\u00fdch Hor\u00e1ch, kde umo\u017e\u0148uj\u00ed regulaci nekoordinovan\u00e9ho p\u0159etoku elektrick\u00e9 energie ze Saska do Bavorska p\u0159es \u010cesko p\u0159i p\u0159ebytku v\u00fdroby ve v\u011btrn\u00fdch elektr\u00e1rn\u00e1ch v Severn\u00edm mo\u0159i.", "<<>>: Co je Moravskoslezsk\u00e1 akademie? <<>>: Moravskoslezsk\u00e1 akademie pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, v\u011bdu a um\u011bn\u00ed (MSA) byla zalo\u017eena v roce 1994 jako ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed inteligence k podpo\u0159e v\u011bdy, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, um\u011bn\u00ed a historick\u00fdch tradic. Tuto podporu uskute\u010d\u0148uje jednak vlastn\u00ed v\u011bdeckou, odbornou a um\u011bleckou \u010dinnost\u00ed sv\u00fdch \u010dlen\u016f v r\u016fzn\u00fdch oborech, v\u010detn\u011b publikac\u00ed i ve sv\u011btov\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch \u010dasopisech a kni\u017en\u00ed formou, jednak po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm celost\u00e1tn\u00edch a mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00ed, semin\u00e1\u0159\u016f a besed na r\u016fzn\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 a kulturn\u00ed t\u00e9mata. P\u0159edsedou akademie je Doc. RNDr. Jind\u0159ich Klapka, CSc. Sv\u00e9 fyzick\u00e9 s\u00eddlo m\u00e1 na adrese 28. \u0159\u00edjna 3388/111 (resp. Vysko\u010dilova 9) v nov\u011b dobudovan\u00e9m objektu zn\u00e1m\u00e9m jako \"ostravsk\u00fd skelet\" v \u0161ir\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti ostravsk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho centra. Jej\u00edm spoluzakladatelem a propag\u00e1torem je tak\u00e9 Mgr. BcA. Ji\u0159\u00ed Zygma, kter\u00fd usiloval po vzoru jak\u00e9hosi fale\u0161n\u00e9ho m\u00fdtu o jej\u00ed vznik i ofici\u00e1ln\u00ed formu rozs\u00e1hl\u00fdmi ob\u010dansk\u00fdmi, organiza\u010dn\u00edmi a promo\u010dn\u00edmi aktivitami dnes ji\u017e zanikl\u00e9ho spolku Quadrom. \nPosl\u00e1n\u00edm MSA je rozvoj vzd\u011blanosti, v\u011bdy a um\u011bn\u00ed obyvatel Moravskoslezsk\u00e9 zem\u011b\n(v hranic\u00edch do 31. 12. 1948), zachov\u00e1n\u00ed a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9bytnosti (identity) i \u0161ir\u0161\u00ed vz\u00e1jemnosti\ntohoto \u00fazemn\u00edho celku a jeho jednotliv\u00fdch oblast\u00ed. Usiluje o rozv\u00edjen\u00ed hodnot, kter\u00e9 dala a d\u00e1v\u00e1\nMoravskoslezsk\u00e1 zem\u011b na\u0161emu st\u00e1tu a sv\u011btu. Navazuje na cyrilometod\u011bjsk\u00e9 tradice Velk\u00e9 Moravy, odkaz Jana Amose Komensk\u00e9ho, T. G. Masaryka a dal\u0161\u00edch na\u0161ich velk\u00fdch osobnost\u00ed. Mimo to ct\u00ed nov\u011b v r\u00e1mci Moravskoslezsk\u00e9ho kraje p\u0159\u00eddr\u017enost ke kraji Olomouck\u00e9mu a Malopolsk\u00e9mu (Horn\u00ed Slezsko, Katovice) a dal\u0161\u00edm region\u016fm.\nMorava\nMoravan\u00e9\nMoravsk\u00e9 hnut\u00ed\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka MSA\nV\u00fdpis dat z IS Ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00ed a spolk\u016f ARES\nStr\u00e1nky akademie spolku Quadrom Archivov\u00e1no 18. 3. 2021 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Dota: Dra\u010d\u00ed krev? <<>>: Dota: Dra\u010d\u00ed krev (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Dota: Dragon's Blood) je korejsko-americk\u00fd animovan\u00fd fantastick\u00fd televizn\u00ed seri\u00e1l. Je zalo\u017een na videoh\u0159e Dota 2 z roku 2013, kterou vyvinula a vydala spole\u010dnost Valve. Producenty seri\u00e1lu jsou spole\u010dnosti Studio Mir a Kaiju Boulevard, anim\u00e1torem je Production Reve. M\u011bl premi\u00e9ru 25. b\u0159ezna 2021 na streamovac\u00ed slu\u017eb\u011b Netflix. Styl seri\u00e1lu kombinuje prvky anime a z\u00e1padn\u00ed animace.\nV dubnu 2021 bylo ozn\u00e1meno, \u017ee seri\u00e1l z\u00edskal druhou \u0159adu, je\u017e m\u011bla premi\u00e9ru 18. ledna 2022.\nYuri Lowenthal jako Davion\nLara Pulver jako princezna Mirana\nTony Todd jako Slyrak the Ember Eldwurm\nTroy Baker jako Invoker\nJosh Keaton jako Bram\nKari Wahlgren jako Luna\nAlix Wilton Regan jako Selemene\nFreya Tingley jako Fymryn\nStephanie Jacobsen jako Drysi\nAnson Mount jako Kaden\nJB Blanc jako Terrorblade\nV \u00fanoru 2021 Netflix ozn\u00e1mil, \u017ee pl\u00e1nuje vydat nov\u00fd animovan\u00fd fantastick\u00fd seri\u00e1l, je\u017e bude vych\u00e1zet z MOBA videohry Dota 2 z roku 2013, kterou vyvinula a vydala spole\u010dnost Valve. Producentem se stalo jihokorejsk\u00e9 Studio Mir a americk\u00e1 spole\u010dnost Kaiju Boulevard scen\u00e1risty Ashleyho Millera. Jihokorejsk\u00e9 studio Production Reve je anim\u00e1torem seri\u00e1lu. Seri\u00e1l m\u011bl premi\u00e9ru 25. b\u0159ezna 2021.V dubnu 2021 bylo ozn\u00e1meno, \u017ee je druh\u00e1 \u0159ada seri\u00e1lu ve v\u00fdrob\u011b. Premi\u00e9ru m\u011bla m\u00edt 6. ledna 2022, ta v\u0161ak nakonec prob\u011bhla a\u017e 18. ledna.\nDota: Dra\u010d\u00ed krev m\u011bla premi\u00e9ru 25. b\u0159ezna 2021 na streamovac\u00ed slu\u017eb\u011b Netflix. Teaser seri\u00e1lu byl zve\u0159ejn\u011bn 19. \u00fanora a pln\u00fd trailer 1. b\u0159ezna 2021. Spolu s uveden\u00edm seri\u00e1lu bylo na YouTubu vyd\u00e1no propaga\u010dn\u00ed video \u201eBasshunter Dota Revival\u201c. V n\u011bm zp\u00edv\u00e1 \u0161v\u00e9dsk\u00fd hudebn\u00edk Basshunter b\u011bhem hran\u00ed Doty 2 p\u00edse\u0148 \u201eVi sitter i Ventrilo och spelar DotA\u201c a jsou v n\u011bm pou\u017eity z\u00e1b\u011bry z Doty: Dra\u010d\u00ed krev.\nPrvn\u00ed \u0159ada seri\u00e1lu dostala od recenzn\u00edho agreg\u00e1toru Rotten Tomatoes 75 %, s pr\u016fm\u011brn\u00fdm hodnocen\u00edm 7,60 z 10. Kritika je zalo\u017eena na 12 recenz\u00edch.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Dota: Dragon's Blood na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Josef Mand\u00edk? <<>>: Josef Mand\u00edk (4. prosince 1945 \u2013 22. \u0159\u00edjna 2016) byl \u010desk\u00fd politik, v 90. letech 20. stolet\u00ed a po\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed poslanec \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady a Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny za KS\u010cM, dlouholet\u00fd p\u0159edseda \u010cesk\u00e9ho svazu v\u010dela\u0159\u016f.\nPo n\u011bkolik volebn\u00edch obdob\u00ed p\u016fsobil v parlamentu. Ve volb\u00e1ch v roce 1992 byl zvolen do \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady za koalici Lev\u00fd blok, kterou tvo\u0159ila KS\u010cM a men\u0161\u00ed levicov\u00e9 skupiny (volebn\u00ed obvod V\u00fdchodo\u010desk\u00fd kraj). Zasedal v zem\u011bd\u011blsk\u00e9m v\u00fdboru.Od vzniku samostatn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky v lednu 1993 byla \u010cNR transformov\u00e1na na Poslaneckou sn\u011bmovnu Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky. Roku 1994 p\u0159e\u0161el do samostatn\u00e9ho poslaneck\u00e9ho klubu KS\u010cM pot\u00e9, co se koalice Lev\u00fd blok rozpadla na n\u011bkolik levicov\u00fdch frakc\u00ed. Mand\u00e1t ve sn\u011bmovn\u011b obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v roce 1996, volb\u00e1ch v roce 1998 a volb\u00e1ch v roce 2002. Po cel\u00e9 obdob\u00ed od roku 1992 do roku 2006 byl \u010dlenem zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho v\u00fdboru sn\u011bmovny.Dlouhodob\u011b byl aktivn\u00ed i v komun\u00e1ln\u00ed politice. V komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1994, komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1998, komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2002, komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2006 a komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 2010 byl zvolen do zastupitelstva obce Nasavrky za KS\u010cM. Profesn\u011b se uv\u00e1d\u00ed jako poslanec, pozd\u011bji jako pedagog a v roce 2010 coby d\u016fchodce.V osobn\u00edm \u017eivot\u011b se zab\u00fdval v\u010dela\u0159stv\u00edm. V prosinci 1990 ho do sv\u00e9ho \u010dela zvolil \u010cesk\u00fd svaz v\u010dela\u0159\u016f. V roce 2003 se ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f t\u00e9to funkce vzdal, ale znovu se p\u0159edsedou \u010cesk\u00e9ho svazu v\u010dela\u0159\u016f stal roku 2010.Na st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek 28. \u0159\u00edjna 2016 mu prezident Milo\u0161 Zeman ud\u011blil in memoriam medaili Za z\u00e1sluhy o st\u00e1t v oblasti hospod\u00e1\u0159sk\u00e9.", "<<>>: Co je Sponka do vlas\u016f? <<>>: Spona do vlas\u016f nebo sponka na vlasy je drobn\u00e1 pom\u016fcka praktick\u00e9 denn\u00ed pot\u0159eby, je\u017e slou\u017e\u00ed pro p\u0159idr\u017eov\u00e1n\u00ed vlas\u016f v \u00fa\u010desu.\nM\u016f\u017ee se jednat o r\u016fzn\u00e9 typy jednoduch\u00fdch kovov\u00fdch p\u00e9rov\u00fdch sponek a\u017e po kr\u00e1sn\u011b zdoben\u00e9 a um\u011blecky proveden\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Jde historicky o jeden z prvn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f s \"u\u017eit\u00fdm um\u011bn\u00edm\" v\u016fbec: U\u017e od prav\u011bku.\nSponky na vlasy slou\u017e\u00ed k vytvo\u0159en\u00ed \u00fa\u010desu z pramen\u016f vlas\u016f, p\u0159ip\u00ednaj\u00ed se z jeho boku, nap\u0159\u00ed\u010d pramenem. Aby se sponky neposouvaly pod\u00e9l pram\u00ednku vlas\u016f, maj\u00ed uvnit\u0159 je\u0161t\u011b i zoubky, pro t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed stisk.\nV ka\u017edodenn\u00ed kade\u0159nick\u00e9 praxi se b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 sponky do vlas\u016f pro sp\u00edn\u00e1n\u00ed pramen\u016f vlas\u016f:\nM\u016f\u017ee se jednat o jednoduch\u00e9 pru\u017en\u00e9 sponky, kter\u00e9 se na pram\u00ednek vlas\u016f navl\u00e9kaj\u00ed, respektive nasouvaj\u00ed. Vlasov\u00e1 sponka se jin\u00fdm ozna\u010den\u00edm d\u00e1 nazvat i vl\u00e1senka, ale pod t\u00edmto pojmem si n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159edstav\u00ed sp\u00ed\u0161e paruku. V jej\u00ed nejjednodu\u0161\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 kovov\u00e9 form\u011b byla ve filmech mnohokr\u00e1t pou\u017eita jako \u0161perh\u00e1\u010dek, pro odem\u010den\u00ed z\u00e1mku.Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se ale i sponky slo\u017een\u00e9, zpravidla dvouramenn\u00e9: mal\u00fdmi sponkami se p\u0159ichyt\u00e1vaj\u00ed neposlu\u0161n\u00e9 pram\u00ednky k celkov\u00e9mu \u00fa\u010desu.\nP\u0159edpru\u017een\u00e9 s n\u00fdtkem m\u00edvaj\u00ed dv\u011b polohy, pro uzav\u0159en\u00ed/otev\u0159en\u00ed je sta\u010d\u00ed v prstech zm\u00e1\u010dknout\nP\u00e1kov\u00e9 m\u00edvaj\u00ed kloub a na druh\u00e9m konci z\u00e1me\u010dek, aby dr\u017eely zav\u0159en\u00e9.\nPro udr\u017een\u00ed jednoho pramene pohromad\u011b se mohou pou\u017e\u00edt nejen ma\u0161le, ale i velk\u00e9 spony:\nbu\u010f v\u011bt\u0161\u00ed verze p\u00e1kov\u00fdch, kter\u00e9 dr\u017e\u00ed pramen vlas\u016f naplocho,\nnebo s jin\u00fdm mechanismem:\nS jehlic\u00ed, zpravidla s p\u016flkulat\u00fdm \"D\" obloukem spony, pro u\u010des\u00e1n\u00ed do drdolu i jen do ohonu, tedy sp\u00ed\u0161e u\u017e vypoukl\u00e1 p\u0159ezka, dr\u017e\u00ed pramen spleten\u00fd v drdolu;\nvelkou pro\u0159ez\u00e1vanou sponu z jednoho kusu, p\u0159es jej\u00ed\u017e esovit\u00e9 z\u00e1\u0159ezy se pramen vlas\u016f nasouv\u00e1 jako do velk\u00e9ho h\u0159ebenu, s mo\u017enostmi jako u p\u0159ede\u0161l\u00e9, jen bez jehlice, bez st\u00e1\u010den\u00ed drdolu;\ns gumi\u010dkou, t\u0159eba i s \"beru\u0161kami\", dr\u017e\u00ed pramen v kulat\u00e9m svazku; ...Spony nej\u010dast\u011bji u\u017e\u00edvaj\u00ed d\u00edvky a \u017eeny pro sp\u00edn\u00e1n\u00ed vlas\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm del\u0161\u00edch, ale to sp\u00ed\u0161e proto, \u017ee dlouhovlas\u00fdch mu\u017e\u016f je dnes znateln\u011b m\u00e9n\u011b: Spony ov\u0161em pou\u017e\u00edvaj\u00ed i ti, i dnes.\nPodobn\u011b jako kol\u00ed\u010dky (nap\u0159. na pr\u00e1dlo), i na vlasy se dnes d\u011blaj\u00ed symetrick\u00e9 i asymetrick\u00e9 kl\u00ed\u0161\u0165kov\u00e9 svorky r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed, op\u011bt s dodate\u010dn\u00fdmi zuby pro proniknut\u00ed do pramene vlas\u016f. Jej\u00ed nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed je pru\u017einka, d\u00edky n\u00ed\u017e maj\u00ed trval\u00fd \"skus\", kter\u00fd v \u00fa\u010desu dr\u017e\u00ed. jejich typick\u00fdm tvarem b\u00fdv\u00e1 mot\u00fdlek.\nSponky b\u00fdvaj\u00ed bu\u010f bez ozdob a nen\u00e1padn\u00e9, nebo naopak zdoben\u00e9, i velmi n\u00e1padn\u011b: U mal\u00fdch d\u011bt\u00ed dnes b\u00fdvaj\u00ed obl\u00edben\u00e9 motivy r\u016fzn\u00fdch rostlin, kv\u011bt\u016f \u010di zv\u00ed\u0159at (nap\u0159. \"beru\u0161ka\" neboli slun\u00e9\u010dko sedmite\u010dn\u00e9), u d\u00edvek a \u017een i jin\u00e9 slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a rafinovan\u011bj\u0161\u00ed motivy, nap\u0159\u00edklad ornament\u00e1ln\u00ed.\nh\u0159eben do vlas\u016f - m\u00edsto stisku pohybliv\u00fdch ram\u00ednek sponky se vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159irozen\u00e9ho tlaku vlas\u016f mezi ostny h\u0159ebene, u\u017e od jeho zasouv\u00e1n\u00ed do \u00fa\u010desu. Takov\u00fd h\u0159eben m\u00e1 trny i del\u0161\u00ed ne\u017e je \u0161\u00ed\u0159ka \u0159ady trn\u016f, ur\u010den pro trval\u00e9 no\u0161en\u00ed v \u00fa\u010desu, jako dal\u0161\u00ed forma spony.", "<<>>: Co je Antov\u00e9? <<>>: Antov\u00e9 (\u0159ecky \u00c1\u03bd\u03c4\u03b1\u03b9) bylo kmenov\u00e9 uskupen\u00ed ran\u00fdch Slovan\u016f, kter\u00e9 existovalo v 6. stolet\u00ed na doln\u00edm Dunaji a na severoz\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed \u010cern\u00e9ho mo\u0159e (dne\u0161n\u00ed Moldavsko a centr\u00e1ln\u00ed Ukrajina). Obvykle jsou spojov\u00e1ni s kulturou Pe\u0148kovka.\nAntov\u00e9 s\u00eddlili ve 2.-3. stolet\u00ed po Kr. severn\u011b od Azovsk\u00e9ho mo\u0159e. V 4.-6. stolet\u00ed s\u00eddlili ji\u017e na st\u0159edn\u00edm a doln\u00edm Podn\u011bp\u0159\u00ed (a\u017e k Dn\u011bstru, Prutu a doln\u00edmu Dunaji). Zmi\u0148uje je Jordanes (viz n\u00ed\u017ee), podle kter\u00e9ho ve 4. stolet\u00ed Anty a jejich kr\u00e1le jm\u00e9nem Boz i se 70 n\u00e1\u010deln\u00edky porazili G\u00f3tov\u00e9. Z obdob\u00ed prvn\u00ed poloviny 6. stolet\u00ed o Antech informuje Prokopios z Kaisareie, kter\u00fd mimo jin\u00e9 p\u00ed\u0161e, \u017ee Sklav\u00edni (Slovani?) a Anti mluv\u00ed stejnou \"barbarskou\" \u0159e\u010d\u00ed, \u017eij\u00ed v rovnost\u00e1\u0159sk\u00e9m, demokratick\u00e9m z\u0159\u00edzen\u00ed a ob\u011b skupiny m\u011bly kdysi spole\u010dn\u00fd n\u00e1zev \"sporoi\" (Sporov\u00e9). Anty krom\u011b toho popisuje jako nom\u00e1dy, kte\u0159\u00ed byli polonaz\u00ed, bos\u00ed, m\u011bli kop\u00ed a \u0161t\u00edty a uct\u00edvali boha blesku.\nZ let 514 a\u017e 517 texty zmi\u0148uj\u00ed spole\u010dn\u00e9 \u00fatoky Slovan\u016f, Bulhar\u016f a Ant\u016f na Byzantskou \u0159\u00ed\u0161i. Za Justini\u00e1na I. se zmi\u0148uje i samostatn\u00fd \u00fatok Ant\u016f. Kolem roku 533 se zmi\u0148uje kr\u00e1tk\u00e1 v\u00e1lka mezi Slovany a Anty. V roce 545 se Antov\u00e9 spojili s Byzanc\u00ed proti Bulhar\u016fm, za co\u017e za odm\u011bnu dostali m\u011bsto Tyras na Dn\u011bstru. V 6. stolet\u00ed se zmi\u0148uj\u00ed u\u017e i antsk\u00e1 jm\u00e9na (Mezamir, Dabragez) a jsou p\u016fvodem slovansk\u00e1.\nKolem poloviny 6. stolet\u00ed Jordanes (kter\u00fd odkazuje na star\u0161\u00ed zdroje - Plinia star\u0161\u00edho, Tacita a Ptolemaia) identifikuje Anty s Venedy a Sklav\u00edny (Slovany?), kdy\u017e p\u00ed\u0161e:\n... Od pramene Visly ... s\u00eddl\u00ed \u010detn\u00e9 kmeny Vened\u016f. P\u0159esto\u017ee se jejich pojmenov\u00e1n\u00ed m\u011bn\u00ed podle r\u016fzn\u00fdch kmen\u016f a s\u00eddel, hlavn\u00edmi jm\u00e9ny jsou Sklav\u00edni a Antov\u00e9... ;\nSklav\u00edni s\u00eddl\u00ed v zemi od m\u011bsta Novietunum a Mursiansk\u00e9ho mo\u0159e po Dn\u011bstr, na severu po Vislu; ba\u017einy a lesy jim nahrazuj\u00ed m\u011bsta. Anti jsou z nich nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed a s\u00eddl\u00ed tam, kde Pontsk\u00e9 mo\u0159e tvo\u0159\u00ed oblouk ... ;\nVenedi, jak ji\u017e bylo ... zm\u00edn\u011bno, poch\u00e1zej\u00ed z jednoho ko\u0159ene a maj\u00ed dnes t\u0159i jm\u00e9na: Venedi, Antov\u00e9 a Sklav\u00edni...Jordanes v t\u00e9m\u017ee textu vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee jedna z poh\u0159ebn\u00edch slavnost\u00ed nad Atilov\u00fdm hrobem (5. stol.) Byla \"strava\", co\u017e je z dne\u0161n\u00edho pohledu v\u0161eslovansk\u00fd v\u00fdraz.\nV letech 558-560 antsk\u00fd kmenov\u00fd svaz rozbili Ava\u0159i. V letech 577 - 583 Antov\u00e9 ve spojenectv\u00ed s Byzanc\u00ed donutili Slovany ukon\u010dit \u00fatoky na Byzanc a v roce 584 v\u0161ak Antov\u00e9 op\u011bt ve spojenectv\u00ed s Byzanc\u00ed odr\u00e1\u017eeli avarsko-slovansk\u00e9 \u00fatoky na Byzanc. V roce 602 poslali Ava\u0159i proti Ant\u016fm sv\u00e9 vojsko. Jako \u00fatok dopadl nen\u00ed zn\u00e1mo. Anty posledn\u00ed naposledy zmi\u0148uje vojensk\u00fd trakt\u00e1t \"De militari scientia\" z roku 612 po Kr, a to mezi etniky, kter\u00e9 nemaj\u00ed b\u00edlou k\u016f\u017ei.\nN\u00e1zev Antov\u00e9 je neslovansk\u00e9ho p\u016fvodu, velmi pravd\u011bpodobn\u011b \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho. Anty jako takov\u00e9 dnes auto\u0159i pova\u017euj\u00ed bu\u010f za Slovany (Venedi, Viati\u010di a podobn\u011b) nebo p\u016fvodn\u011b za Neslovany a pozd\u011bji Slovany, nebo za Neslovany (G\u00f3tov\u00e9, Alani a podobn\u011b).\nP. J. \u0160afa\u0159\u00edk, op\u00edraje se o Jordana, pova\u017eoval Venedy, a tedy i Anty, za Slovany mluv\u00edc\u00edch slovansk\u00fdm jazykem. Podle rusk\u00e9ho archeologa V. V. Sedova (konec 70. let) se Antov\u00e9 kolem roku 300 po Kr. odd\u011blili od Vened\u016f, byli tedy - podobn\u011b jako tvrd\u00ed Jordanes - p\u016fvodn\u011b Venedy. Podle Truba\u010deva nebyli Antov\u00e9 (ani Venedi) p\u016fvodn\u011b slovansk\u00e1 etnika, ale etnika na periferii slovansk\u00e9ho \u00fazem\u00ed, jejich\u017e n\u00e1zvy sousedn\u00ed n\u00e1rody pouze sekund\u00e1rn\u011b p\u0159enesli na Slovany (Sklav\u00edny).\nSov\u011bt\u0161t\u00ed (ru\u0161t\u00ed) archeologov\u00e9 dodnes rozli\u0161uj\u00ed dv\u011b p\u0159\u00edbuzn\u00e9 slovansk\u00e9 kultury: pra\u017eskou (pra\u017esko-kor\u010daksk\u00fd typ keramiky; ekvivalent Jordanov\u00fdch Sklav\u00edn\u016f) a pe\u0148kovskou z\u00f3nu (pe\u0148kovsk\u00e1 kultura ; ekvivalent Jordanov\u00fdch Ant\u016f). N\u00e1lezy pe\u0148kovsk\u00e9 skupiny sv\u011bd\u010d\u00ed o jej\u00edm pronik\u00e1n\u00ed na jih, zejm\u00e9na do Rumunska.\nPodle archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f skute\u010dnost, \u017ee paprskovit\u00e9 spony typu Martynovka se \u0161\u00ed\u0159ily z Ukrajiny na Balk\u00e1n, dokl\u00e1d\u00e1 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed antsk\u00fdch kmen\u016f na Balk\u00e1n.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anti na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je 66. ro\u010dn\u00edk ud\u00edlen\u00ed Filmov\u00fdch cen Britsk\u00e9 akademie? <<>>: 66. ro\u010dn\u00edk ud\u00edlen\u00ed Filmov\u00fdch cen Britsk\u00e9 akademie se konal v Royal Opera House v Lond\u00fdn\u011b 10. \u00fanora 2013. Moder\u00e1torem ceremoni\u00e1lu byl Stephen Fry. Ocen\u011bn\u00ed se p\u0159ed\u00e1valo nejlep\u0161\u00edm film\u016fm a dokument\u016f britsk\u00fdm i mezin\u00e1rodn\u00edm, kter\u00e9 se prom\u00edtaly v britsk\u00fdch kinech v roce 2012. Nejv\u00edce ocen\u011bn\u00ed z\u00edskal film B\u00eddn\u00edci, celkem 4 ceny. Nejv\u00edce nominac\u00ed z\u00edskal film Lincoln, celkem 10. Nominace byly ozn\u00e1meny 9. ledna 2013.\nMichael Palin\nAlan Parker\nTessa Ross\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 66th British Academy Film Awards na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Tuchan? <<>>: Tuchan je francouzsk\u00e1 obec v departementu Aude v regionu Languedoc-Roussillon. V roce 2009 zde \u017eilo 827 obyvatel. Je centrem kantonu Tuchan.", "<<>>: Co je 1. Division 1928/1929? <<>>: Dvac\u00e1t\u00fd dev\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk 1. Division (1. belgick\u00e9 fotbalov\u00e9 ligy) se konal od 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1928 do 6. \u010dervna 1929.\nSout\u011b\u017ee se z\u00fa\u010dastnilo op\u011bt 14 klub\u016f. Sezonu vyhr\u00e1l poprv\u00e9 ve sv\u00e9 klubov\u00e9 historii Royal Antverpy FC. Nejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem se stal op\u011bt hr\u00e1\u010d Beerschot VAC Raymond Braine, kter\u00fd vst\u0159elil 30 branek.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 1. Division (Belgien) 1928/29 na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Hunter S. Thompson? <<>>: Hunter Stockton Thompson (18. \u010dervence 1937 \u2013 20. \u00fanora 2005) byl americk\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel, v\u00fdznamn\u00e1 postava kontrakultury 60. let.\nByl p\u0159edstavitelem tzv. Nov\u00e9ho \u017eurnalismu, p\u0159esn\u011bji jedn\u00e9 jeho specifick\u00e9 v\u011btve, tzv. Gonzo \u017eurnalismu, kter\u00e1 se vyzna\u010duje extr\u00e9mn\u011b subjektivn\u00edm pohledem na ud\u00e1losti. V\u00fdznamn\u011bji na sebe upozornil prvn\u011b roku 1967, kdy\u017e vydal knihu Hell\u2019s Angels: neoby\u010dejn\u00e1 a hr\u016fzn\u00e1 s\u00e1ga o motork\u00e1\u0159sk\u00e9m gangu (Hell's Angels: The Strange and Terrible Saga of the Outlaw Motorcycle Gangs), kde popisoval svou osobn\u00ed zku\u0161enost z motork\u00e1\u0159sk\u00e9ho gangu, v n\u011bm\u017e str\u00e1vil rok k d\u016fkladn\u00e9mu prozkoum\u00e1n\u00ed jeho \u017eivota. Bestsellerem se pak stala kniha z roku 1972 nazvan\u00e1 Fear and Loathing in Las Vegas: A Savage Journey to the Heart of the American Dream, v n\u00ed\u017e popisoval osud hnut\u00ed 60. let, a kter\u00e1 nejprve vych\u00e1zela na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v \u010dasopise Rolling Stone. Kniha byla zfilmov\u00e1na roku 1998 re\u017eis\u00e9rem Terry Gilliamem v hlavn\u00ed roli s hercem Johnny Deppem, Thompsonov\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Thompson byl t\u00e9\u017e zn\u00e1m\u00fdm kritikem republik\u00e1nsk\u00fdch politik\u016f, zejm\u00e9na Richarda Nixona, o jeho\u017e kampani z prezidentsk\u00fdch voleb roku 1972 sepsal t\u00e9\u017e knihu report\u00e1\u017e\u00ed. M\u011bl naopak bl\u00edzko k Demokratick\u00e9 stran\u011b, demokratick\u00fd sen\u00e1tor John Kerry se z\u00fa\u010dastnil i jeho poh\u0159bu, kter\u00fd prob\u011bhl na jeho p\u0159\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem, kdy Thompson\u016fv popel byl vyst\u0159elen z d\u011bla. P\u0159edt\u00edm sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Thompsonovi kritici tvrdili, \u017ee jeho d\u00edla propaguj\u00ed drogy a n\u00e1sil\u00ed, on s\u00e1m to v\u0161ak odm\u00edtal.\nHell's Angels: The Strange and Terrible Saga of the Outlaw Motorcycle Gangs\nFear and Loathing in Las Vegas\nFear and Loathing on the Campaign Trail '72\nGonzo Papers, Vol. 1: The Great Shark Hunt: Strange Tales from a Strange Time\nThe Curse of Lono\nGonzo Papers, Vol. 2: Generation of Swine: Tales of Shame and Degradation in the '80s\nGonzo Papers, Vol. 3: Songs of the Doomed: More Notes on the Death of the American Dream\nGonzo Papers, Vol. 4: Better Than Sex: Confessions of a Political Junkie\nThe Fear and Loathing Letters, Vol. 1: The Proud Highway: The Saga of a Desperate Southern Gentleman 1955\u20131967\nThe Rum Diary\nScrew-Jack\nMistah Leary \u2013 He Dead\nFear and Loathing in America: The Brutal Odyssey of an Outlaw Journalist 1968\u20131976\nKingdom of Fear: Loathsome Secrets of a Star-Crossed Child in the Final Days of the American Century\nHey Rube: Blood Sport, the Bush Doctrine, and the Downward Spiral of Dumbness Modern History from the Sports Desk\nGonzo: Photographs by Hunter S. Thompson\nThe Mutineer: Rants, Ravings, and Missives from the Mountaintop 1977\u20132005\nHappy Birthday, Jack Nicholson\nFear and Loathing at Rolling Stone: The Essential Writings of Hunter S. Thompson\n \n Osoba Hunter S. Thompson ve Wikicit\u00e1tech\nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Hunter S. Thompson\nPortr\u00e9t na Xman.cz\nProfil na Biography.", "<<>>: Co je St. Clairova por\u00e1\u017eka? <<>>: St. Clairova por\u00e1\u017eka (anglicky St. Clair's Defeat) n\u011bkdy t\u00e9\u017e naz\u00fdvan\u00e1 bitva u \u0159eky Wabash nebo bitva tis\u00edce mrtv\u00fdch byla bitvou mezi americk\u00fdmi Indi\u00e1ny a arm\u00e1dou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch k n\u00ed\u017e do\u0161lo 4. listopadu 1791 v tzv. Severoz\u00e1padn\u00edm teritoriu v pr\u016fb\u011bhu Severoz\u00e1padn\u00ed indi\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky. Indi\u00e1ni v n\u00ed p\u0159ipravili americk\u00fdm sil\u00e1m nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed por\u00e1\u017eku, jakou kdy b\u011blo\u0161i v Severn\u00ed Americe od domorodc\u016f za\u017eili.\nPa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva z roku 1783, kter\u00e1 ukon\u010dila Americkou v\u00e1lku za nez\u00e1vislost, uznala svrchovanost Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f nad \u00fazem\u00edm v\u00fdchodn\u011b od \u0159eky Mississippi a ji\u017en\u011b od Velk\u00fdch kanadsk\u00fdch jezer. Pr\u00e1va indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f t\u00e9to oblasti v\u0161ak nebyly do t\u00e9to dohody zahrnuty a mnoh\u00e9 z nich, p\u0159edev\u0161\u00edm pak jejich n\u00e1\u010deln\u00edci Mal\u00e1 \u017eelva a Modr\u00fd kab\u00e1t odm\u00edtli uznat americk\u00e9 n\u00e1roky na oblast severoz\u00e1padn\u011b od \u0159eky Ohio. V pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 poloviny osmdes\u00e1t\u00fdch let 18. stolet\u00ed zabili Indi\u00e1ni kolem 1500 osadn\u00edk\u016f, lovc\u016f a cestovatel\u016f, kte\u0159\u00ed pronikli na toto \u00fazem\u00ed, za co\u017e se b\u011blo\u0161i samoz\u0159ejm\u011b mstili. Prezident George Washington a ministr v\u00e1lky Henry Knox rozhodli o pou\u017eit\u00ed s\u00edly p\u0159i pacifikaci tohoto regionu.\nJednotka o s\u00edle 1453 mu\u017e\u016f (320 pravideln\u00e1 arm\u00e1da, 1133 milice) pod velen\u00edm brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Josiaha Harmara byla 8. \u0159\u00edjna 1790 vysl\u00e1na z Fort Washingtonu na sever. 22. \u0159\u00edjna pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00edho Fort Wayne (Indiana) dal Harmar rozkaz asi 500 mu\u017e\u016fm, jim\u017e velel plukovn\u00edk John Hardin, napadnout indi\u00e1nsk\u00e9 uskupen\u00ed o dodate\u010dn\u011b zji\u0161t\u011bn\u00e9 s\u00edle 1100 bojovn\u00edk\u016f. I kdy\u017e (z\u0159ejm\u011b opil\u00e9mu) Harmarovi posel ozn\u00e1mil p\u0159evahu protivn\u00edka, ten p\u0159esto odm\u00edtl Hardinovi pomoci. M\u00edsto toho zformoval sv\u00fdch cca 900 mu\u017e\u016f do obrann\u00e9ho \u010dtverce a vy\u010dk\u00e1val. Hardin mezit\u00edm svedl asi t\u0159\u00edhodinovou bitvu a nakonec ustoupil zp\u011bt do t\u00e1bora a spojil se s Harmarov\u00fdmi hlavn\u00edmi silami. Harmar dal pot\u00e9 povel k \u00fastupu cel\u00e9 jednotky. B\u011bhem st\u0159etnut\u00ed p\u0159i\u0161la americk\u00e1 arm\u00e1da o asi 130 mrtv\u00fdch a 94 zran\u011bn\u00fdch, p\u0159i\u010dem\u017e ztr\u00e1ty Indi\u00e1n\u016f byly z\u0159ejm\u011b o n\u011bco ni\u017e\u0161\u00ed (do 150). Jednalo se o dosud nejkrvav\u011bj\u0161\u00ed por\u00e1\u017eku americk\u00e9 arm\u00e1dy z rukou domorodc\u016f. Prezident Washington po tomto fiasku pov\u011b\u0159il gener\u00e1la Arthura St. Claira, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 guvern\u00e9rem Severoz\u00e1padn\u00edho teritoria, aby v l\u00e9t\u011b 1791 podnikl novou v\u00fdpravu.\nA\u010dkoli George Washington trval na tom, aby v\u00fdprava vyrazila v l\u00e9t\u011b, r\u016fzn\u00e9 komplikace to neumo\u017enily. Nov\u00ed odvedenci byli \u0161patn\u011b vycvi\u010deni a nedostate\u010dn\u011b disciplinovn\u00ed, z\u00e1soby j\u00eddla byly chab\u00e9 a kon\u00ed bylo m\u00e1lo a m\u011bli n\u00edzkou kvalitu. Arm\u00e1da se tak vydala na pochod a\u017e v \u0159\u00edjnu 1791. B\u011bhem postupu budovala z\u00e1sobovac\u00ed stanice. C\u00edlem bylo m\u011bsto Kekionga, hlavn\u00ed osada kmene Miami\u016f nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00edho Fort Wayne v Indian\u011b.\nSt. Clairova arm\u00e1da p\u016fvodn\u011b \u010d\u00edtala 600 voj\u00e1k\u016f pravideln\u00e9 arm\u00e1dy, 800 p\u016flro\u010dn\u00edch branc\u016f a 600 domobranc\u016f (milice), \u010dili okolo 2000 mu\u017e\u016f. Nastala v\u0161ak pom\u011brn\u011b masivn\u00ed dezerce, kter\u00e1 postupn\u011b sn\u00ed\u017eila celkov\u00fd stav na 1486 mu\u017e\u016f plus asi 200-250 lid\u00ed z doprovodu (\u017eeny, d\u011bti, pradleny, prostitutky). Postup byl pomal\u00fd a doch\u00e1zelo k neust\u00e1l\u00fdm probl\u00e9m\u016fm s discipl\u00ednou. St. Clair, kter\u00fd trp\u011bl dnou, sotva zvl\u00e1dal udr\u017eet po\u0159\u00e1dek, p\u0159edev\u0161\u00edm mezi domobranci a nov\u00fdmi odvedenci. Arm\u00e1du neust\u00e1le sledovali Indi\u00e1ni a doch\u00e1zelo i k men\u0161\u00edm p\u0159epad\u016fm.\n2. listopadu 1791 m\u011bla expedice ji\u017e jen 1120 \u010dlen\u016f, z toho jen o m\u00e1lo v\u00edce ne\u017e 900 byli bojeschopn\u00ed mu\u017ei (z nich\u017e bylo 52 d\u016fstojn\u00edk\u016f). Na vin\u011b byla dezerce a onemocn\u011bn\u00ed. 3. listopadu se arm\u00e1da ut\u00e1bo\u0159ila na louce a nezbudovala \u017e\u00e1dn\u00e9 ochrann\u00e9 opevn\u011bn\u00ed. Zat\u00edmco americk\u00e1 v\u00fdprava sl\u00e1bla, Indi\u00e1ni sdru\u017een\u00ed v Z\u00e1padn\u00ed konfederaci nab\u00edrali na s\u00edle. Buckongahelas p\u0159ivedl sv\u00fdch 400 mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se p\u0159ipojili k 700 bojovn\u00edk\u016fm veden\u00fdm Malou \u017eelvou a Modr\u00fdm kab\u00e1tem.\nZa sv\u00edt\u00e1n\u00ed 4. listopadu t\u00e1bo\u0159ila americk\u00e1 arm\u00e1da nedaleko pramen\u016f \u0159eky Wabash, pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00ed Fort Recovery v Ohiu. Indi\u00e1nsk\u00e9 uskupen\u00ed o s\u00edle asi 1000 mu\u017e\u016f veden\u00e9 Malou \u017eelvou a Modr\u00fdm kab\u00e1tem \u010dekalo v lese a\u017e voj\u00e1ci odlo\u017e\u00ed zbran\u011b a p\u016fjdou na sn\u00eddani. Pot\u00e9 v rychlosti ude\u0159ili, Ameri\u010dany p\u0159ekvapili a brzy je za\u010dali zatla\u010dovat.\nMal\u00e1 \u017eelva vedl prvn\u00ed \u00fader proti domobran\u011b, kter\u00e1 se z\u00e1hy dala na \u00fat\u011bk p\u0159es potok zanech\u00e1vaje na boji\u0161ti sv\u00e9 zbran\u011b. Naproti tomu voj\u00e1ci pravideln\u00e9 arm\u00e1dy se rychle chopili mu\u0161ket, zformovali se a vyp\u00e1lili na Indi\u00e1ny salvu, kter\u00e1 je donutila k \u00fastupu. Mal\u00e1 \u017eelva odpov\u011bd\u011bl \u00fatokem na k\u0159\u00eddla. Zat\u00edm se St. Clairovo d\u011blost\u0159electvo sna\u017eilo p\u0159esunout do palebn\u00fdch pozic, ale obsluha byla pobita indi\u00e1nsk\u00fdmi st\u0159elci. Ameri\u010dan\u00e9 nakonec d\u011bla sami vy\u0159adili h\u0159eb\u00edky nacpan\u00fdmi do z\u00e1paln\u00fdch d\u011br, aby je nemohli vyu\u017e\u00edt Indi\u00e1ni.\nPlukovn\u00edk Drake na\u0159\u00eddil sv\u00e9mu praporu nasadit bajonety a za\u00fato\u010dit na hlavn\u00ed indi\u00e1nskou pozici. Domorodci se st\u00e1hli do lesa, prapor obkl\u00ed\u010dili a zni\u010dili. Bod\u00e1kov\u00fd \u00fatok pak zkusili Ameri\u010dan\u00e9 je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t s podobn\u00fdm v\u00fdsledkem. \u00datvar nakonec ztratil soudr\u017enost a zavl\u00e1dl zmatek. Pod St. Clairem padli t\u0159i kon\u011b, kdy\u017e se marn\u011b sna\u017eil formovat sv\u00e9 jednotky. Po t\u0159ech hodin\u00e1ch boje shrom\u00e1\u017edil zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed d\u016fstojn\u00edky a ve snaze zabr\u00e1nit \u00fapln\u00e9mu zni\u010den\u00ed se rozhodl podniknout posledn\u00ed bod\u00e1kov\u00fd \u00fatok s c\u00edlem prorazit skrze indi\u00e1nsk\u00e9 linie a uniknout. Z\u00e1soby a ran\u011bn\u00ed byli ponech\u00e1ni v t\u00e1bo\u0159e. Indi\u00e1ni nechali voj\u00e1ky proj\u00edt a ti pak za\u010dali prchat k Fort Jefferson. Domorod\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci je je\u0161t\u011b t\u0159i m\u00edle pron\u00e1sledovali, ale pak toho zanechali a vr\u00e1tili se plenit t\u00e1bor. Do Fort Jeffersonu tehdy naz\u00fdvan\u00e9m Fort Hamilton se voj\u00e1k\u016fm poda\u0159ilo dostat a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den. Odtud se pak vr\u00e1tili do Fort Washingtonu. Po\u010det ran\u011bn\u00fdch zanechan\u00fdch na boji\u0161ti nen\u00ed zn\u00e1m, ale zpr\u00e1vy hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee jejich dob\u00edjen\u00ed trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed.\nProcento ztr\u00e1t bylo nejv\u011bt\u0161\u00ed, jak\u00e9 kdy samostatn\u00e1 jednotka americk\u00e9 arm\u00e1dy utrp\u011bla (97,4 %). Z 52 d\u016fstojn\u00edk\u016f bylo 39 zabito, v\u010detn\u011b St. Clairova z\u00e1stupce a 7 zran\u011bno. Z 920 voj\u00e1k\u016f bylo 632 zabito a 264 zran\u011bno. Prakticky ve\u0161ker\u00fd nebojov\u00fd doprovod byl pobit. Celkov\u00e9 ztr\u00e1ty tak dos\u00e1hly 832 mrtv\u00fdch, co\u017e znamenalo, \u017ee byla zni\u010dena t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtvrtina tehdej\u0161\u00ed americk\u00e9 arm\u00e1dy. Jen 24 voj\u00e1k\u016f se vr\u00e1tilo nezran\u011bno. Indi\u00e1nsk\u00e9 ztr\u00e1ty byly okolo 61 mu\u017e\u016f, z toho nejm\u00e9n\u011b 21 mrtv\u00fdch. Po\u010det zabit\u00fdch voj\u00e1k\u016f americk\u00e9 arm\u00e1dy byl v\u00edce ne\u017e t\u0159ikr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e po\u010det mrtv\u00fdch zp\u016fsoben\u00fdch spojen\u00fdmi indi\u00e1nsk\u00fdmi jednotkami o 85 let pozd\u011bji v bitv\u011b u Little Big Hornu.\nPrezident Washington pr\u00e1v\u011b ve\u010de\u0159el se sv\u00fdmi hosty ve Filadelfii, kdy\u017e ho odvolali od stolu a sd\u011blili mu novinky o vojensk\u00e9m debaklu na severoz\u00e1pad\u011b. Ale a\u017e po odchodu host\u016f dal Washington pr\u016fchod sv\u00e9mu hn\u011bvu. V lednu 1792 dorazil do Filadelfie St. Clair, aby podal zpr\u00e1vu o tom, co se stalo. Obvinil z\u00e1sobova\u010de a ministerstvo v\u00e1lky a po\u017e\u00e1dal o pro\u0161et\u0159en\u00ed kauzy p\u0159ed vojensk\u00fdm soudem. Doufal ve zpro\u0161t\u011bn\u00ed obvin\u011bn\u00ed a n\u00e1sledn\u011b hodlal rezignovat na svou funkci. Washington to v\u0161ak odm\u00edtl a donutil St. Claira k okam\u017eit\u00e9 rezignaci.\nSn\u011bmovna reprezentant\u016f mezit\u00edm za\u010dala se sv\u00fdm vlastn\u00edm \u0161et\u0159en\u00edm katastrofy. Jednalo se o v\u016fbec prvn\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 Kongres podnikl. Na jeho z\u00e1klad\u011b svolal Washington setk\u00e1n\u00ed hlav v\u0161ech ministerstev (Knox, Jefferson, Hamilton, Randolph). \u0160lo o jedno z prvn\u00edch spole\u010dn\u00fdch setk\u00e1n\u00ed t\u011bchto p\u0159edstavitel\u016f a je mo\u017en\u00e9 ho pova\u017eovat za prvn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed americk\u00e9 vl\u00e1dy v\u016fbec. Jedn\u00edm z v\u00fdsledk\u016f jedn\u00e1n\u00ed bylo, \u017ee prezident a minist\u0159i schv\u00e1lili koncept uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edho tajemstv\u00ed \"pro obecn\u00e9 blaho\". Tento precedens pak na\u0161el uplatn\u011bn\u00ed nap\u0159\u00edklad v kauz\u00e1ch zrady Aarona Burra, Watergate \u010di v af\u00e9\u0159e Billa Clintona.Kone\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va vy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti stranila St. Clairovi. Tvrdila, \u017ee ministr Knox, hlavn\u00ed z\u00e1sobova\u010d gener\u00e1l Samuel Hodgdon a dal\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 ministerstva v\u00e1lky odvedli p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b protiindi\u00e1nsk\u00e9 arm\u00e1dy chabou pr\u00e1ci. Nicm\u00e9n\u011b Kongres se postavil proti a z\u00e1v\u011bre\u010dnou zpr\u00e1vu nezve\u0159ejnil. V b\u0159eznu 1792 ale odsouhlasil postaven\u00ed nov\u00fdch arm\u00e1dn\u00edch jednotek a n\u00e1sledn\u011b (kv\u011bten 1792) schv\u00e1lil Z\u00e1kon o milici, kter\u00fd upravoval probl\u00e9m svol\u00e1v\u00e1n\u00ed domobrany. V roce 1794 nov\u00e1 americk\u00e1 arm\u00e1da pod velen\u00edm gener\u00e1lmajora \"\u0160\u00edlen\u00e9ho\" Anthony Waynea vystav\u011bla Fort Recovery na m\u00edst\u011b St. Clairovy por\u00e1\u017eky a ubr\u00e1nila pevnost p\u0159ed indi\u00e1nsk\u00fdm \u00fatokem. N\u00e1sledn\u011b v srpnu 1794 porazila Indi\u00e1ny u Fallen Timbers. V roce 1795 pak smlouva z Greenville ukon\u010dila Severoz\u00e1padn\u00ed indi\u00e1nskou v\u00e1lku.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku St. Clair's Defeat na anglick\u00e9 Wikipedii.\nAllison, Harold (1986). The Tragic Saga of the Indiana Indians. Paducah: Turner Publishing Company. ISBN 0-938021-07-9.\nCarter, Harvey Lewis (1987). The Life and Times of Little Turtle: First Sagamore of the Wabash. Urbana: University of Illinois Press. ISBN 0-252-01318-2.\nGuthman, William H. (1970). March to Massacre: A History of the First Seven Years of the United States Army. New York: McGraw-Hill. ISBN 0-07-025297-1.\nSchecter, Barnet (2010). George Washington's America. A Biography Through His Maps. New York: Walker & Company. ISBN 978-0-8027-1748-1.\nSugden, John (2000). Blue Jacket: Warrior of the Shawnees. Lincoln a London: University of Nebraska Press. ISBN 0-8032-4288-3.\nSword, Wiley (1985). President Washington's Indian War: The Struggle for the Old Northwest, 1790-1795. Norman a London: University of Oklahoma Press. ISBN 0-8061-1864-4 (hardcover) ISBN 0-8061-2488-1 (paperback).\nVan Trees, Robert V. (1986). Banks of the Wabash. Fairborn, Ohio: Van Trees Associates. ISBN 0-9616282-3-5.Rom\u00e1nWoolard, Jim R. (2001). Blood at Dawn. New York: Berkley Books. ISBN 0-425-17861-7.", "<<>>: Co je Sauvigny-le-Bois? <<>>: Sauvigny-le-Bois je francouzsk\u00e1 obec v departementu Yonne v regionu Burgundsko-Franche-Comt\u00e9. V roce 2009 zde \u017eilo 754 obyvatel.\nObec le\u017e\u00ed 4 km severov\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta Avallon. Soused\u00ed s obcemi: Provency, Athie, Sceaux, Magny, Avallon a \u00c9taule.", "<<>>: Co je B\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed? <<>>: B\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed (anglicky run-time environment) je v informatice skupina software, ur\u010den\u00e1 na podporu realizace po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch program\u016f napsan\u00fdch v n\u011bkter\u00e9m z programovac\u00edch jazyk\u016f. Toto b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed poskytuje softwarov\u00e9 slu\u017eby jako podprogramy a knihovny pro spole\u010dn\u00e9 operace, prov\u00e1d\u011bn\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f programovac\u00edho jazyka, typov\u00e9 kontroly, lad\u011bn\u00ed a dokonce i generov\u00e1n\u00ed a optimalizace k\u00f3du.\nN\u011bkter\u00e9 slu\u017eby b\u011bhov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed jsou \u010dasto p\u0159\u00edstupn\u00e1 program\u00e1torovi skrz API (Aplication programming interface), ale n\u011bkter\u00e9 slu\u017eby (jako nap\u0159\u00edklad pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed proces\u016f a \u0159\u00edzen\u00ed zdroj\u016f) mohou b\u00fdt nep\u0159\u00edstupn\u00e9.\nB\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed zbavuje program\u00e1tory b\u0159emene psan\u00ed k\u00f3du pro sv\u011btsk\u00e9 \u00fakoly, jako je kreslen\u00ed textu na obrazovku nebo p\u0159ipojen\u00ed k internetu. Poskytuje taky abstraktn\u00ed vrstvu, kter\u00e1 skr\u00fdv\u00e1 slo\u017eitost nab\u00edzen\u00fdch slu\u017eeb opera\u010dn\u00edho syst\u00e9mu.\nB\u011bhov\u00fd syst\u00e9m m\u016f\u017ee v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech slou\u017eit jako P-code prost\u0159ed\u00ed nebo virtu\u00e1ln\u00ed prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 skr\u00fdv\u00e1 instruk\u010dn\u00ed sadu procesoru. To je p\u0159\u00edstup, kter\u00e9ho vyu\u017e\u00edv\u00e1 mnoho interpretovan\u00fdch jazyk\u016f, jako je Awk a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed jako Java, kter\u00e1 je kompilov\u00e1na do n\u011bkter\u00e9ho strojov\u011b nez\u00e1visl\u00e9ho pseudok\u00f3du (\u201ebajtk\u00f3du\u201c). Tato metoda v\u00fdrazn\u011b zjednodu\u0161uje adaptaci programovac\u00edho jazyka na r\u016fzn\u00e9 platformy a nav\u00edc umo\u017e\u0148uje dal\u0161\u00ed vlastnosti jazyka jako je reflexe. To dovoluje vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed programu na ka\u017ed\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di bez nutnosti rekompilace. To je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed webov\u00fdch aplikac\u00ed.\nV\u011bt\u0161ina aplikac\u00ed, kter\u00e9 jsou vytvo\u0159eny nap\u0159\u00edklad v jazyce C++ jsou kompilov\u00e1ny p\u0159\u00edmo pro danou platformu (nej\u010dast\u011bji Win32 u opera\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f Windows, ale mohou to samoz\u0159ejm\u011b b\u00fdt i jin\u00e9). Zdrojov\u00fd k\u00f3d je kompilac\u00ed p\u0159eveden do strojov\u00e9ho k\u00f3du po\u010d\u00edta\u010de. To ve v\u00fdsledku p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed velmi dobrou rychlost b\u011bhu v\u00fdsledn\u00e9 aplikace. Tento zp\u016fsob ov\u0161em nese i ur\u010dit\u00e9 nev\u00fdhody jako nep\u0159enositelnost mezi jednotliv\u00fdmi platformami, pop\u0159\u00edpad\u011b verzemi opera\u010dn\u00edch syst\u00e9m\u016f a nez\u0159\u00eddka jsou k vid\u011bn\u00ed chyby v p\u0159\u00edstupech do opera\u010dn\u00ed pam\u011bti.\n.NET Framework obsahuje \u0159\u00edzen\u00e9 b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed (podobn\u011b jako zn\u00e1m\u00e1 platforma Java firmy Sun Microsystems). Princip spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee \u0159\u00edzen\u00e9 b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed p\u0159id\u00e1v\u00e1 k p\u0159evodu zdrojov\u00e9ho k\u00f3du do strojov\u00e9ho k\u00f3du je\u0161t\u011b jednu vrstvu. Tuto vrstvu p\u0159edstavuje mezik\u00f3d, do kter\u00e9ho jsou kompilov\u00e1ny zdrojov\u00e9 k\u00f3dy z v\u00fdvojov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed jako nap\u0159\u00edklad Microsoft Visual Studio. Programovac\u00edm jazykem je nej\u010dast\u011bji C# nebo Visual Basic .NET, ale m\u016f\u017ee j\u00edm b\u00fdt kter\u00fdkoliv pro kter\u00fd existuje kompil\u00e1tor do bajtk\u00f3du. K\u00f3d je z\u00e1visl\u00fd na b\u011bhov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a je naz\u00fdv\u00e1n mezilehl\u00fd (intermediate), proto\u017ee v\u00fdsledkem kompilace nejsou instrukce procesoru, ale instrukce, kter\u00e9 b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed m\u016f\u017ee pozd\u011bji do t\u011bchto instrukc\u00ed p\u0159elo\u017eit.\nTento p\u0159evod je realizov\u00e1n na c\u00edlov\u00e9 platform\u011b v\u017edy p\u0159i spu\u0161t\u011bn\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed aplikace. P\u0159eklad s sebou nese nev\u00fdhodu vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1ro\u010dnosti na v\u00fdkon u\u017eivatelsk\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de, a proto se tento zp\u016fsob nepou\u017e\u00edv\u00e1 pro v\u00fdpo\u010detn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 aplikace (jako nap\u0159\u00edklad po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 hry). \u010cast\u011bj\u0161\u00ed pou\u017eit\u00ed je u obchodn\u00edch aplikac\u00ed. Tento nedostatek ov\u0161em \u0159e\u0161\u00ed JIT kompilace, co\u017e znamen\u00e1 \u017ee p\u0159i spu\u0161t\u011bn\u00ed aplikace nedoch\u00e1z\u00ed ke kompletn\u00edmu p\u0159ekladu cel\u00e9 aplikace najednou, ale je p\u0159evedena pouze pot\u0159ebn\u00e1 \u010d\u00e1st mezik\u00f3du. Nav\u00edc p\u0159i op\u011btovn\u00e9m pou\u017eit\u00ed t\u00e9to p\u0159elo\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti se spust\u00ed ji\u017e zkompilovan\u00e1 podoba bez pot\u0159eby nov\u00e9 kompilace.\nB\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed zde vystupuje jako slu\u017eba, poskytuj\u00edc\u00ed framework pro p\u0159\u00edstup do mezilehl\u00e9ho k\u00f3du. Tato slu\u017eba interpretuje mezilehl\u00fd k\u00f3d a pot\u00e9 poskytuje strukturu pro provoz na opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mu. Rovn\u011b\u017e stanovuje spr\u00e1vu pam\u011bti, \u0159\u00edzen\u00ed proces\u016f a obsluhu vstupn\u011b/v\u00fdstupn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. V mnoha p\u0159\u00edpadech b\u011bhov\u00fd syst\u00e9m jednodu\u0161e poskytuje abstraktn\u00ed vrstvu pro program\u00e1tora, aby m\u011bl p\u0159\u00edstup ke v\u0161em mo\u017enostem Windows API.\nV programovac\u00edm jazyce vFortran byl b\u011bhov\u00fd syst\u00e9m v podstat\u011b slo\u017een ze standardn\u00edch knihoven podprogram\u016f, jako nap\u0159\u00edklad Sqrt() (druh\u00e1 odmocnina).\nRan\u00e9 p\u0159\u00edklady b\u011bhov\u00fdch syst\u00e9m\u016f jsou ve form\u011b interpret\u016f pro BASIC a Lisp. Ty rovn\u011b\u017e obsahovaly garbage collector. Forth je p\u0159\u00edklad jazyka, kter\u00fd byl navr\u017een pro kompilaci do pseudok\u00f3du; v tomto p\u0159\u00edpad\u011b byl b\u011bhov\u00fd syst\u00e9m v podob\u011b virtu\u00e1ln\u00edho stroje, kter\u00fd interpretoval tento pseudok\u00f3d.\nV jazyce C a pozd\u011bj\u0161\u00edch, kter\u00e9 podporovaly dynamickou alokaci pam\u011bti, b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed obsahovalo knihovny, kter\u00e9 obsluhovaly pam\u011b\u0165 programu.\nV objektov\u011b orientovan\u00fdch programovac\u00edch jazyc\u00edch bylo b\u011bhov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed \u010dasto odpov\u011bdn\u00e9 za dynamickou kontrolu datov\u00fdch typ\u016f a \u0159e\u0161en\u00ed referenc\u00ed.", "<<>>: Co je Infinitezim\u00e1ln\u00ed hodnota? <<>>: Infinitezim\u00e1ln\u00ed nebo nekone\u010dn\u011b mal\u00e9 \u010d\u00edslo je \u010d\u00edslo, jeho\u017e absolutn\u00ed hodnota je men\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9koliv kladn\u00e9 re\u00e1ln\u00e9 \u010d\u00edslo. \u010c\u00edslo x je infinitezim\u00e1ln\u00ed pr\u00e1v\u011b tehdy, kdy\u017e pro ka\u017ed\u00e9 cel\u00e9 \u010d\u00edslo n je |nx| men\u0161\u00ed ne\u017e 1, p\u0159itom nez\u00e1le\u017e\u00ed na velikosti n. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b je 1/x v absolutn\u00ed hodnot\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9koliv re\u00e1ln\u00e9 \u010d\u00edslo. Nenulov\u00e9 infinitezim\u00e1ly tedy nejsou re\u00e1ln\u00e1 \u010d\u00edsla, tak\u017ee \u201eoperace\u201c s nimi nejsou b\u011b\u017en\u00e9.\nMno\u017eina a jej\u00ed teorie mno\u017ein,\nLimita,\nDiferenci\u00e1ln\u00ed po\u010det a limitn\u00ed \"delta-epsilon\" v\u011bty matematick\u00e9 anal\u00fdzy.", "<<>>: Co je MiG-3? <<>>: Mikojan-Gurevi\u010d MiG-3 (rusky \u041c\u0438\u043a\u043e\u044f\u043d \u0438 \u0413\u0443\u0440\u0435\u0432\u0438\u0447 \u041c\u0438\u0413-3) byl sov\u011btsk\u00fd jednomotorov\u00fd jednom\u00edstn\u00fd dolnoplo\u0161n\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun nasazen\u00fd b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Byl p\u0159\u00edm\u00fdm pokra\u010dovatelem typu MiG-1. Letoun m\u011bl \u0161patn\u00e9 vlastnosti p\u0159i boj\u00edch v ni\u017e\u0161\u00edch a st\u0159edn\u00edch letov\u00fdch hladin\u00e1ch, ale byl vynikaj\u00edc\u00ed ve velk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Proto bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1n k taktick\u00e9mu vzdu\u0161n\u00e9mu pr\u016fzkumu a jako v\u00fd\u0161kov\u00fd st\u00edhac\u00ed letoun u protivzdu\u0161n\u00e9 obrany.\nOd 101. draku letounu MiG-1 do\u0161lo u nov\u00e9ho typu p\u0159ezna\u010den\u00e9ho na MiG-3 k n\u011bkolika zm\u011bn\u00e1m. Do strany se otev\u00edraj\u00edc\u00ed kryt kabiny byl nahrazen dozadu odsouvateln\u00fdm krytem, zv\u00fd\u0161il se objem ji\u017e samosvorn\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed paliva, do\u0161lo k \u00faprav\u00e1m nosn\u00e9 plochy zv\u011bt\u0161en\u00edm \u00fahlu vzep\u011bt\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed, letadlo bylo osazeno nov\u00fdm typem vrtule VI\u0160-61\u0160 a v\u011bt\u0161\u00edmi pneumatikami 650 x 200 mm. Do v\u00fdbavy p\u0159ibyl r\u00e1diov\u00fd vys\u00edla\u010d RSI-3, p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed zam\u011b\u0159ova\u010d PBP-1A a sedadlo pilota bylo panc\u00e9\u0159ovan\u00e9. Zanedbalo se ale prodlou\u017een\u00ed zadn\u00ed \u010d\u00e1sti trupu s ocasn\u00edmi plochami le\u017e\u00edc\u00edmi p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko ke k\u0159\u00eddlu, co\u017e nezaji\u0161\u0165ovalo dostate\u010dnou pod\u00e9lnou stabilitu.\nV \u010dervenci 1941 byl do draku MiGu-3 instalov\u00e1n motor AM-38 vyvinut\u00fd z AM-35A a na po\u010d\u00e1tku srpna jako MiG-3 AM-38 zal\u00e9t\u00e1n J. K. Stankevi\u010dem. Pro zlep\u0161en\u00ed chlazen\u00ed motoru v\u0161ak nebyly provedeny \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fapravy, motor se proto p\u0159eh\u0159\u00edval jak na zemi, tak ve vzduchu. P\u0159esto\u017ee byla nov\u00e1 adaptace doporu\u010dena do s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby, na p\u0159\u00edmou intervenci Stalina nebyla realizov\u00e1na. Motory AM-38 dostaly prioritu pro bitevn\u00edky Il-2. Oprav\u00e1rensk\u00e9 d\u00edlny na front\u011b v\u0161ak namontovaly po\u0161kozen\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b opraven\u00e9 a p\u0159ezkou\u0161en\u00e9 AM-38 do osmn\u00e1cti MiG\u016f-3. N\u011bkolik z nich bylo p\u0159ezbrojeno na dva 20mm kan\u00f3ny.\n2. ledna roku 1942 zal\u00e9tal zku\u0161ebn\u00ed pilot Golofastov dal\u0161\u00ed verzi se zm\u011bn\u011bnou pohonnou jednotkou. Nam\u00edsto vidlicov\u00e9ho dvan\u00e1ctiv\u00e1lce AM-35A byl zabudov\u00e1n dvouhv\u011bzdicov\u00fd, vzduchem chlazen\u00fd \u010dtrn\u00e1ctiv\u00e1lec \u0160vecov M-82 s dvourychlostn\u00edm kompresorem o vzletov\u00e9m v\u00fdkonu 1250 kW. Prototyp ozna\u010den\u00fd MiG-3 M-82, tak\u00e9 I-210, m\u011bl pos\u00edlenou v\u00fdzbroj na t\u0159i synchronizovan\u00e9 kulomety UBS r\u00e1\u017ee 12,7 mm.\nMont\u00e1\u017e velk\u00e9ho hv\u011bzdicov\u00e9ho motoru na letoun s p\u016fvodn\u00ed konstrukc\u00ed pro \u0159adovou pohonnou jednotku v\u0161ak zp\u016fsoboval nemal\u00e9 aerodynamick\u00e9 probl\u00e9my, zejm\u00e9na v p\u0159echodech mezi motorov\u00fdmi kryty a trupem.\nRoz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm p\u0159\u00edd\u011b draku MiG-3 pro lep\u0161\u00ed z\u00e1stavbu hv\u011bzdicov\u00e9ho motoru A\u0160-82N (upraven\u00e1 verze M-82), posunut\u00edm pilotn\u00ed kabiny vzad a naopak m\u00edrn\u00fdm p\u0159esunem motoru dop\u0159edu vznikl nov\u00fd typ I-211. Hlav\u0148ov\u00e1 v\u00fdzbroj obsahovala dva synchronizovan\u00e9 kan\u00f3ny \u0160VAK r\u00e1\u017ee 20 mm v centropl\u00e1nu k\u0159\u00eddla, zv\u011bt\u0161en byl i objem palivov\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed. Po v\u00fdrob\u011b desetikusov\u00e9 p\u0159eds\u00e9riov\u00e9 produkce byl projekt zastaven ve prosp\u011bch p\u0159ednostn\u00edch dod\u00e1vek motor\u016f M-82 pro typ La-5.\nStroje, pro kter\u00e9 bylo p\u0159ipraveno ozna\u010den\u00ed MiG-9, byly vyu\u017eity na kalininsk\u00e9 front\u011b.\nNa pot\u0159ebu v\u00fd\u0161kov\u00e9ho z\u00e1chytn\u00e9ho st\u00edha\u010de, kter\u00e1 by dosahovala po\u017eadovan\u00fdch vysok\u00fdch v\u00fdkon\u016f v hladin\u011b 10 000 m, reagovala konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159 Mikojana a Gurevi\u010de v roce 1942 prototypem letounu ozna\u010den\u00e9ho I-230 (tak\u00e9 MiG-3U). Stroj vych\u00e1zel p\u0159\u00edmo z koncepce MiG-3 v\u010detn\u011b motoru AM-35A s vyu\u017eit\u00edm stavebn\u00edch prvk\u016f a zku\u0161enost\u00ed z I-211. V p\u0159\u00eddi trupu byly ulo\u017eeny dva kan\u00f3ny \u0160VAK r\u00e1\u017ee 20 mm a dva kulomety \u0160KAS r\u00e1\u017ee 7,62 mm.\nJi\u017e p\u0159i stavb\u011b I-230 se po\u010d\u00edtalo se z\u00e1stavbou dvan\u00e1ctiv\u00e1lcov\u00e9ho vidlicov\u00e9ho motoru Mikulin AM-39, kter\u00fd v\u0161ak v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b nebyl k dispozici. Situace se zm\u011bnila uvoln\u011bn\u00edm AM-39 motor\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1vodem k praktick\u00e9mu pou\u017eit\u00ed, co\u017e umo\u017enilo vznik prototypu dal\u0161\u00edho v\u00fd\u0161kov\u00e9ho st\u00edhac\u00edho letounu s ozna\u010den\u00edm I-231 (tak\u00e9 MiG-3D), zal\u00e9tan\u00fd Jurijem Alexandrovi\u010dem Antipovem. V\u00fdzbroj byla kv\u016fli motoru zredukov\u00e1na na dva kan\u00f3ny \u0160VAK r\u00e1\u017ee 20 mm.\nK bojov\u00fdm \u00fatvar\u016fm se MiG-3 dostal na ja\u0159e 1941. Probl\u00e9my s uveden\u00edm do bojov\u00e9 \u010dinnosti byly u letounu MiG-3 stejn\u00e9, jako u jeho p\u0159edch\u016fdce MiG-1. Piloti nebyli \u0159\u00e1dn\u011b vycvi\u010deni k jeho ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, letadlo se nehodilo k boj\u016fm v ni\u017e\u0161\u00edch letov\u00fdch hladin\u00e1ch, kter\u00e9 na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b dominovaly. Proto byly tyto letouny p\u0159eveleny k jednotk\u00e1m protivzdu\u0161n\u00e9 obrany a k leteck\u00e9mu pr\u016fzkumu. A pr\u00e1v\u011b ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch si sov\u011bt\u0161t\u00ed piloti velice cenili rychlosti MiG-3. V\u00fdroba pokra\u010dovala do roku 1942, vyrobeno bylo 3322 kus\u016f. Stroje l\u00e9taly u protivzdu\u0161n\u00e9 obrany a\u017e do konce v\u00e1lky.\nPos\u00e1dka: 1 (pilot)\nD\u00e9lka: 8,25 m\nRozp\u011bt\u00ed: 10,20 m\nPlocha k\u0159\u00eddel: 17,44 m\u00b2\nPr\u00e1zdn\u00e1 hmotnost: 2 595 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost : 3 350 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: 1 \u00d7 dvan\u00e1ctiv\u00e1lcov\u00fd vidlicov\u00fd motor Mikulin AM-35A\nV\u00fdkon pohonn\u00e9 jednotky: 1 007 kW\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: 640 km/h\nDolet: 1195 km\nDostup: 12 000 m\n1\u00d7 kulomet r\u00e1\u017ee 12,7 mm\n2\u00d7 kulomet r\u00e1\u017ee 7,62 mm\nDv\u011b bomby o hmotnosti 100 kg, nebo \u0161est raket r\u00e1\u017ee 82 mm na z\u00e1v\u011bsn\u00edc\u00edch pod k\u0159\u00eddly\nZbyn\u011bk V\u00e1lka \u2013 St\u00edhac\u00ed letadla 1939/45\nOlaf Groehler \u2013 Leteck\u00e1 v\u00e1lka 1939 - 1945\nGREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufl\u00e1\u017ee Vojensk\u00e1 letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. \nGUNSTON, Bill. Bojov\u00e1 letadla II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3. \nGENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 95. \nHERBERT, Leonard. Encyklopedie sov\u011btsk\u00fdch st\u00edhac\u00edch letadel 1939-1951. Praha: Area, 2007. 208 s. ISBN 978-80-87124-01-7. \nN\u011aME\u010cEK, V\u00e1clav. Mikojan-Gurjevi\u010d MiG-3 M-82 (MiG-9). Letectv\u00ed a kosmonautika. Leden 1984, ro\u010d. LX., \u010d\u00eds. 1, s. 29. \n \nPANCHARTEK, Radek. MiG-3 byl nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed modern\u00ed st\u00edha\u010dkou Rud\u00e9 arm\u00e1dy na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky . iDnes.cz, rev. 2021-11-10 . Dostupn\u00e9 online. \nKamufl\u00e1\u017ee letounu MiG-3 Archivov\u00e1no 10. 3. 2016 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Billy Joe Royal? <<>>: Billy Joe Royal (3. dubna 1942 \u2013 6. \u0159\u00edjna 2015) byl americk\u00fd zp\u011bv\u00e1k. Narodil se v georgijsk\u00e9m m\u011bst\u011b Valdosta a ji\u017e jako teenager vystupoval v Atlant\u011b. Pozd\u011bji se sp\u0159\u00e1telil s Joem Southem a roku 1965 podepsal smlouvu s vydavatelstv\u00ed Columbia Records. Zanedlouho vydal singl se Southovou p\u00edsn\u00ed \u201eDown in the Boondocks\u201c. South byl rovn\u011b\u017e producentem nahr\u00e1vky. Je\u0161t\u011b v roce 1965 vydal sv\u00e9 prvn\u00ed album. N\u00e1sledovala \u0159ada dal\u0161\u00edch. Zem\u0159el roku 2015 ve v\u011bku 73 let.\n(anglicky) BillyJoeRoyal.com Archivov\u00e1no 4. 10. 2015 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Termodynamick\u00fd z\u00e1kon? <<>>: Termodynamick\u00fd z\u00e1kon, z\u00e1kon termodynamiky, termodynamick\u00fd princip, d\u0159\u00edve t\u00e9\u017e hlavn\u00ed termodynamick\u00e1 v\u011bta je n\u011bkter\u00fd ze z\u00e1kladn\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1kon\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se termodynamiky. Vyjad\u0159uje z\u00e1kladn\u00ed vlastnost\u00ed tepeln\u00fdch d\u011bj\u016f, tj. d\u011bj\u016f souvisej\u00edc\u00edch s teplotou, v\u00fdm\u011bnou tepla apod.\nPrvn\u00ed termodynamick\u00fd z\u00e1kon \u2013 Vyjad\u0159uje, \u017ee teplo nen\u00ed sv\u00e9bytn\u00e1 substance, ale druh energie, a potvrzuje i zde z\u00e1kon zachov\u00e1n\u00ed energie.\nDruh\u00fd termodynamick\u00fd z\u00e1kon \u2013 Konstatuje, \u017ee chladn\u011bj\u0161\u00ed t\u011bleso samovoln\u011b nep\u0159ed\u00e1v\u00e1 teplo t\u011blesu teplej\u0161\u00edmu. Ur\u010duje tedy sm\u011br p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed tepeln\u00e9 energie a vymezuje mo\u017enosti p\u0159em\u011bny tepla na jin\u00e9 druhy energie (pr\u00e1ce).\nT\u0159et\u00ed termodynamick\u00fd z\u00e1kon \u2013 Tvrd\u00ed, \u017ee ve stavu s nejni\u017e\u0161\u00ed teplotou T = 0 K (p\u0159i absolutn\u00ed nule) je i entropie soustavy rovna nule (S = 0) a \u017ee tento stav soustavy je nedosa\u017eiteln\u00fd kone\u010dn\u00fdm po\u010dtem krok\u016f.Krom\u011b t\u011bchto z\u00e1kon\u016f se uv\u00e1d\u00ed i\nNult\u00fd termodynamick\u00fd z\u00e1kon \u2013 Vyjad\u0159uje tranzitivnost pro termodynamickou rovnov\u00e1hu soustav a skute\u010dnost, \u017ee k jej\u00edmu popisu sta\u010d\u00ed jedin\u00fd nov\u00fd parametr, toti\u017e empirick\u00e1 teplota.(Jeho po\u0159adov\u00e9 \u010d\u00edslo 0 je d\u00e1no t\u00edm, \u017ee jeho d\u016fle\u017eitost i formulace se objevily a\u017e po formulaci 1. a 2. z\u00e1kona).", "<<>>: Co je Devaterka pol\u00e9hav\u00e1? <<>>: Devaterka pol\u00e9hav\u00e1 (Fumana procumbens) je \u0161iroce rozlo\u017eit\u00e1, n\u00edzk\u00e1, ke\u0159ovit\u00e1 rostlina \u017elut\u011b kvetouc\u00ed. Lodyhy m\u00e1 hust\u011b olist\u011bn\u00e9. Listy p\u0159isedl\u00e9, jehlicovit\u00e9. Kv\u011bty jednotliv\u011b vyr\u016fstaj\u00edc\u00ed v pa\u017ed\u00ed list\u016f, korunn\u00ed l\u00edstky a\u017e 1 cm dlouh\u00e9, vn\u011bj\u0161\u00ed dva kali\u0161n\u00ed l\u00edstky kopinat\u00e9, vn\u011bj\u0161\u00ed ty\u010dinky steriln\u00ed. Tobolky trojpouzdr\u00e9. Je to jedin\u00fd druh rodu devaterka, kter\u00fd se v \u010desk\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b vyskytuje. Je vz\u00e1cn\u00e1, roste jen na n\u011bkolika m\u00e1lo m\u00edstech a je chr\u00e1n\u011bna.\nDruh m\u00e1 centrum roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v ji\u017en\u00ed a st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b a d\u00e1le se vyskytuje v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem p\u0159es Malou Asii a oblast Kavkazu a\u017e do \u00cdr\u00e1nu. Jej\u00ed are\u00e1l je disjunktivn\u00ed, na z\u00e1pad\u011b zasahuje do Belgie, Francie a N\u011bmecka, severn\u011b na \u0161v\u00e9dsk\u00e9 ostrovy v Baltu.\nV \u010cech\u00e1ch se vyskytuje ostr\u016fvkovit\u011b v n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tce Radou\u010d v okrese Mlad\u00e1 Boleslav. Na ji\u017en\u00ed Morav\u011b v Pavlovsk\u00fdch vr\u0161\u00edch a v okol\u00ed Moravsk\u00e9ho Krumlova roste na severn\u00ed hranici souvisl\u00e9ho are\u00e1lu zasahuj\u00edc\u00edho tam z Balk\u00e1nsk\u00e9ho poloostrova.\nVyskytuje se na oslun\u011bn\u00fdch, tepl\u00fdch a dob\u0159e odvodn\u011bn\u00fdch m\u00edstech na skalnat\u00fdch svaz\u00edch v p\u00e1smu pahorkatin. Tento chamaefyt preferuje stanovi\u0161t\u011b s nezapojenou nebo jen n\u00edzkou vegetac\u00ed skaln\u00edch step\u00ed na v\u00e1penit\u00fdch substr\u00e1tech s p\u016fdou bohatou na \u017eiviny. Je pova\u017eov\u00e1na za druh, kter\u00fd se za\u010dal \u0161\u00ed\u0159it po skon\u010den\u00ed glaci\u00e1ln\u00edho obdob\u00ed.\nVytrval\u00fd, hust\u00fd poloke\u0159, kter\u00fd neb\u00fdv\u00e1 vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 20 cm a vyr\u016fst\u00e1 z \u0159\u00eddk\u00fdch d\u0159evnat\u00fdch ko\u0159en\u016f. M\u00e1 pol\u00e9hav\u00e9 v\u011btve s drsnou k\u016frou. Z nich rostou mlad\u00e9 pol\u00e9hav\u00e9 lodyhy, dlouh\u00e9 a\u017e 25 cm, kter\u00e9 jsou na konci vystoupav\u00e9 a v horn\u00ed \u010d\u00e1sti \u0161edav\u011b chlupat\u00e9. Tyto se d\u00e1le v\u011btv\u00ed a jsou hust\u011b porostl\u00e9 st\u0159\u00eddav\u00fdmi, p\u0159isedl\u00fdmi listy bez palist\u016f. Maj\u00ed celokrajn\u00e9, t\u0159\u00edhrann\u00e9 \u010depele jehlicovit\u00e9ho tvarum dlouh\u00e9 a\u017e 15 mm a na konc\u00edch \u0161pi\u010dat\u00e9.\nNa mlad\u00fdch lodyh\u00e1ch vyr\u016fstaj\u00ed jednotliv\u011b v pa\u017ed\u00ed list\u016f stopkat\u00e9 p\u011bti\u010detn\u00e9 kv\u011bty, na jedn\u00e9 v\u011btvi jich nevyroste v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159i. Kali\u0161n\u00ed l\u00edstky jsou nestejn\u011b velk\u00e9. Dva vn\u011bj\u0161\u00ed zelen\u00e9 jsou men\u0161\u00ed, jen 3 mm dlouh\u00e9, kopinat\u00e9 a po odkv\u011btu opad\u00e1vaj\u00ed. T\u0159i vnit\u0159n\u00ed sv\u011btle zelen\u00e9 a\u017e \u017elutozelen\u00e9 jsou v\u011bt\u0161\u00ed, 6 mm dlouh\u00e9, vej\u010dit\u00e9 a vytrval\u00e9. Korunn\u00ed l\u00edstky jsou syt\u011b \u017elut\u00e9, 10 mm dlouh\u00e9, obvej\u010dit\u00e9 a jen kr\u00e1tce trval\u00e9. Ty\u010dinky jsou \u010detn\u00e9 (do 30), vnit\u0159n\u00ed (do 20) jsou plodn\u00e9, vn\u011bj\u0161\u00ed (do 10) jsou drobn\u00e9 a steriln\u00ed. Vej\u010dit\u00fd semen\u00edk je trojpouzdr\u00fd, jeho vl\u00e1knit\u00e1 \u010dn\u011blka je stejn\u011b dlouh\u00e1 jako ty\u010dinky a blizna m\u00e1 t\u0159i laloky. Ploidie druhu je 2n = 32.\nRostlina kvete od dubna do \u010dervence. Kv\u011btn\u00ed pupen je nejd\u0159\u00edve skryt pod listem, p\u0159i rozv\u00edjen\u00ed kv\u011btu se jeho stopka oh\u00fdb\u00e1 sm\u011brem vzh\u016fru a kv\u011bt se dost\u00e1v\u00e1 nad list. Kveten\u00ed trv\u00e1 velmi kr\u00e1tce, kv\u011bt se rozvine v rann\u00edch hodin\u00e1ch a za dv\u011b a\u017e p\u011bt hodin korunn\u00ed l\u00edstky opadaj\u00ed. Ve kv\u011btech se nach\u00e1z\u00ed jen m\u00e1lo nektaru, z\u0159\u00eddka kdy je opyl\u00ed hmyz, v\u011bt\u0161inou jsou samospra\u0161n\u00e9. Po opadu korunn\u00edch l\u00edstk\u016f se kv\u011btn\u00ed stopka ohne dol\u016f a \u010dn\u011blka s bliznou se dostane do bl\u00edzkosti ty\u010dinek s pra\u0161n\u00edky a pyl se na bliznu vysype.\nRozmno\u017euj\u00ed se v\u00fdhradn\u011b generativn\u011b, vegetativn\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Za dva a\u017e \u010dty\u0159i t\u00fddny po opylen\u00ed dozraj\u00ed plody. Jsou to na stopk\u00e1ch vis\u00edc\u00ed, kulovit\u00e9, lys\u00e9, sv\u011btle hn\u011bd\u00e9, trojpouzdr\u00e9 tobolky asi 8 mm velk\u00e9. Ka\u017ed\u00e1 obsahuje 5 a\u017e 10 vej\u010dit\u00fdch, 3 mm dlouh\u00fdch, tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch semen. Sv\u011b\u0161en\u00e9 tobolky se otev\u0159ou tak, \u017ee se semena vysypou do bl\u00edzkosti mate\u0159sk\u00e9 rostliny; do v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti je m\u016f\u017ee rozfoukat v\u00edtr nebo rozn\u00e9st mravenci.\nDevaterka pol\u00e9hav\u00e1 je ohro\u017eenou rostlinou, hlavn\u00edmi faktory ohro\u017een\u00ed je z\u00e1nik tradi\u010dn\u00edch m\u00edst (vznik kamenolom\u016f, p\u00edskoven a zales\u0148ov\u00e1n\u00ed voln\u00fdch ploch) jako\u017e i zar\u016fst\u00e1n\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch lokalit n\u00e1letov\u00fdmi d\u0159evinami nebo agresivn\u00edmi rostlinami. Jej\u00ed po\u010detn\u00ed stavy st\u00e1le klesaj\u00ed a je proto v \u201e\u010cerven\u00e9m seznamu c\u00e9vnat\u00fdch rostlin \u010cesk\u00e9 republiky\u201c za\u0159azena mezi ohro\u017een\u00e9 druhy (C2t).", "<<>>: Co je Grand Prix It\u00e1lie 2013? <<>>: Grand Prix It\u00e1lie 2013 (ofici\u00e1ln\u011b 2013 Formula 1 Gran Premio d'Italia) se jela na okruhu Autodromo Nazionale Monza v Monze v It\u00e1lii dne 8. z\u00e1\u0159\u00ed 2013. Z\u00e1vod byl dvan\u00e1ct\u00fdm v po\u0159ad\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2013 \u0161ampion\u00e1tu Formule 1.\nPozn\u00e1mky\nPozn\u00e1mky\nPoh\u00e1r jezdc\u016fPoh\u00e1r konstrukt\u00e9r\u016f\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2013 Italian Grand Prix na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Kanton Montsalvy? <<>>: Kanton Montsalvy (fr. Canton de Montsalvy) je francouzsk\u00fd kanton v departementu Cantal v regionu Auvergne. Tvo\u0159\u00ed ho 13 obc\u00ed.", "<<>>: Co je Anastrozol? <<>>: Anastrozol (obchodn\u00ed n\u00e1zev Arimidex, kter\u00fd vyr\u00e1b\u00ed firma AstraZeneca nebo v polsk\u00fdch l\u00e9k\u00e1rn\u00e1ch Atrozol) je l\u00e1tka, kterou \u0159ad\u00edme do skupiny inhibitor\u016f aromat\u00e1zy (potla\u010duj\u00ed vznik estrogen\u016f v t\u011ble). V medic\u00edn\u011b je nej\u010dast\u011bji u\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159i boji proti \u0161\u00ed\u0159en\u00ed rakoviny prsu.\nAnastrozol potla\u010duje \u010dinnost enzymu aromat\u00e1zy, kter\u00fd je zodpov\u011bdn\u00fd za p\u0159em\u011bnu mu\u017esk\u00fdch androgen\u016f v estrogeny.\nRadik\u00e1ln\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny estrogen\u016f v krvi m\u016f\u017ee m\u00edt za n\u00e1sledek zv\u00fd\u0161en\u00ed tzv. \u0161patn\u00e9ho cholesterolu a sn\u00ed\u017een\u00ed imunity.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Anastrozole na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je T\u011b\u017ei\u0161t\u011b lidsk\u00e9ho t\u011bla? <<>>: T\u011b\u017ei\u0161t\u011b lidsk\u00e9ho t\u011bla (latinsky centrum gravitatis hominem) je bod p\u016fsobi\u0161t\u011b v\u00fdsledn\u00e9 t\u00edhov\u00e9 s\u00edly p\u016fsob\u00edc\u00ed na lidsk\u00e9 t\u011blo. Poloha t\u011b\u017ei\u0161t\u011b obvykle spl\u00fdv\u00e1 s pojmem hmotn\u00fd st\u0159ed \u010dlov\u011bka. Poloha t\u011b\u017ei\u0161t\u011b t\u011bla \u010dlov\u011bka se v podstat\u011b neust\u00e1le m\u011bn\u00ed, co\u017e je zp\u016fsobeno d\u00fdch\u00e1n\u00edm, proud\u011bn\u00edm krve a ostatn\u00edch t\u011bln\u00edch tekutin, pohybem kon\u010detin a obratl\u016f, p\u0159\u00edjmem potravy, t\u011bhotenstv\u00edm atp. T\u011b\u017ei\u0161t\u011b \u010dlov\u011bka se obecn\u011b m\u016f\u017ee nach\u00e1zet uvnit\u0159 nebo vn\u011b t\u011bla. Poloha t\u011b\u017ei\u0161t\u011b \u010dlov\u011bka se m\u011bn\u00ed tak\u00e9 s v\u011bkem a pohlav\u00edm a obecn\u011b, v r\u00e1mci vyhodnocov\u00e1n\u00ed antropometrick\u00fdch charakteristik lidsk\u00e9 populace, m\u00e1 stochastickou z\u00e1vislost a je nutn\u00e9 je statisticky vyhodnocovat.\nT\u011b\u017ei\u0161t\u011b t\u011bla m\u00e1 podstatn\u00fd v\u00fdznam pro ur\u010den\u00ed stability pohybu lidsk\u00e9ho/zv\u00ed\u0159ec\u00edho t\u011bla. Znalost polohy t\u011b\u017ei\u0161t\u011b pom\u00e1h\u00e1 p\u0159i anal\u00fdze efektivity proveden\u00ed pohybu ve sportu, v ergonomii p\u0159i pracovn\u00edm \u00fakonu \u010di pohodl\u00ed \u010dlov\u011bka, p\u0159i rehabilitaci, ve vysv\u011btlen\u00ed mechanick\u00e9ho nam\u00e1h\u00e1n\u00ed \u010di \u00faraz\u016f t\u011bla aj.T\u011b\u017ei\u0161t\u011b je my\u0161len\u00fd bod p\u016fsobi\u0161t\u011b t\u00edhov\u00e9 s\u00edly, kter\u00e1 p\u016fsob\u00ed na hmotn\u00e9 t\u011bleso/t\u011blo. Do t\u011b\u017ei\u0161t\u011b um\u00eds\u0165ujeme t\u00edhovou s\u00edlu a dle povahy biomechanick\u00e9 \u00falohy, tak\u00e9 i dal\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 s\u00edly. Poloha t\u011b\u017ei\u0161t\u011b je v\u00fdznamn\u00e1 zejm\u00e9na p\u0159i zjednodu\u0161en\u00ed biomechanick\u00e9 anal\u00fdzy t\u011blesa/t\u011bla nahrazen\u00edm soustavy hmotn\u00fdch bod\u016f.\nV z\u00e1kladn\u00edm anatomick\u00e9m postaven\u00ed \u010dlov\u011bka, se t\u011b\u017ei\u0161t\u011b nach\u00e1z\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b v planum medianum, v mal\u00e9 p\u00e1nvi ve v\u00fd\u0161ce 2. nebo 3. k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9ho obratle, asi 4 a\u017e 6 cm p\u0159ed promontoriem. U \u017een je to je\u0161t\u011b asi o 1 \u2013 2 % n\u00ed\u017ee ne\u017e u mu\u017e\u016f. V pr\u016fb\u011bhu ontogenetick\u00e9ho v\u00fdvoje se t\u011b\u017ei\u0161t\u011b posouv\u00e1 n\u00ed\u017ee (kojenci a batolata maj\u00ed t\u011b\u017ei\u0161t\u011b v\u00fd\u0161e v pom\u011bru k t\u011blesn\u00e9 v\u00fd\u0161ce .\nT\u011bhotenstv\u00ed \u017een tak\u00e9 ovliv\u0148uje polohu t\u011b\u017ei\u0161t\u011b (v d\u011bloze matky, je plod z pohledu mechaniky/biomechaniky p\u0159idan\u00e1 hmotnost), co\u017e zase nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdrazn\u00e9 u prim\u00e1t\u016f vzhledem k jejich zp\u016fsobu pohybu po 4 kon\u010detin\u00e1ch.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nSe zm\u011bnou vz\u00e1jemn\u00e9 polohy jednotliv\u00fdch segment\u016f (\u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla) se m\u011bn\u00ed tak\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed celkov\u00e9ho t\u011b\u017ei\u0161t\u011b lidsk\u00e9ho t\u011bla.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nT\u011b\u017ei\u0161t\u011b segment\u016f \u010dlov\u011bka lze nejp\u0159esn\u011bji stanovit jen m\u011b\u0159en\u00edm na \u017eiv\u00fdch t\u011blech nebo pitv\u00e1n\u00edm na kad\u00e1verech, p\u0159i\u010dem\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt pou\u017eita cel\u00e1 \u0161k\u00e1la metod. Mezi ty modern\u00ed pat\u0159\u00ed tak\u00e9 CT.\nHistorick\u00e1 pom\u016fcka pro (orienta\u010dn\u00ed) stanoven\u00ed t\u011b\u017ei\u0161t\u011b je zn\u00e1zorn\u011bna na obr\u00e1zku. Pro v\u00fdpo\u010det polohy t\u011b\u017ei\u0161t\u011b \u010dlov\u011bka a jeho segment\u016f lze tak\u00e9 vyu\u017e\u00edt vztahy podle r\u016fzn\u00fdch autor\u016f v z\u00e1vislosti na hmotnosti a poloze segment\u016f t\u011bla. \n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obr\u00e1zky zn\u00e1zor\u0148uj\u00ed polohu lok\u00e1ln\u00edch t\u011b\u017ei\u0161\u0165 T1 a\u017e T4 a lok\u00e1ln\u00ed hmotnosti m1 a\u017e m4 \u010dty\u0159 lid\u00ed. V\u00fdpo\u010dtem lze ur\u010dit polohu v\u00fdsledn\u00e9ho t\u011b\u017ei\u0161t\u011b T, p\u016fsob\u00edc\u00ed v\u00fdslednou t\u00edhovou s\u00edlu G a reak\u010dn\u00ed s\u00edlu R. Bl\u00ed\u017ee. \n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nBiomechanika\nT\u011b\u017ei\u0161t\u011b\nPokusy: T\u011b\u017ei\u0161t\u011b - \u010cT edu - \u010cesk\u00e1 televize (ceskatelevize.", "<<>>: Co je Carrier Corporation? <<>>: Carrier Corporation je americk\u00e1 firma se s\u00eddlem ve Farmingtonu v Connecticutu, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se v\u00fdrobou klimatiza\u010dn\u00edch, chladic\u00edch syst\u00e9m\u016f a syst\u00e9m\u016f vyt\u00e1p\u011bn\u00ed pro pr\u016fmysl i dom\u00e1cnosti. Firma je sou\u010d\u00e1st\u00ed koncernu UTC. Zalo\u017eena byla v roce 1902 W. Carrierem, kter\u00fd vynalezl prvn\u00ed modern\u00ed klimatizaci.\nCarrier expandoval v roce 1907 s prvn\u00edmi v\u00fdrobky do Japonska. V sou\u010dasnosti zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 spole\u010dnost ve v\u00edce ne\u017e 171 zem\u00edch cel\u00e9ho sv\u011bta 45 000 lid\u00ed.", "<<>>: Co je David S\u00fakup? <<>>: David S\u00fakup (9. \u010dervence 1974, Praha) je \u010desk\u00fd re\u017eis\u00e9r, anim\u00e1tor a v\u00fdtvarn\u00edk.\nAbsolvoval soukroumou st\u0159edn\u00ed um\u011bleckou \u0161kolu v Praze, animaci na Filmov\u00e9 \u0161kole ve Zl\u00edn\u011b a na FAMU. Bakal\u00e1\u0159sk\u00fd film \u201eSv\u011btlo\u201c z\u00edskal \u0159adu mezin\u00e1rodn\u00edch ocen\u011bn\u00ed. FAMU absolvoval filmem \u201eStrom\u201c. V roce 2009 pracoval jako anim\u00e1tor na poh\u00e1dce Vlasty Posp\u00ed\u0161ilov\u00e9 \u201eKr\u00e1l m\u011bl t\u0159i syny\u201c a n\u00e1sledn\u011b re\u017e\u00edroval nejdel\u0161\u00ed poh\u00e1dku \u201eRozum a \u0160t\u011bst\u00ed\u201c ve filmu \u201eFimf\u00e1rum \u2013 do t\u0159etice v\u0161eho dobr\u00e9ho\u201c (2011). V roce 2012 dokon\u010duje druhou \u010d\u00e1st Ve\u010dern\u00ed\u010dk\u016f \u201eKr\u00e1l\u00edk Fiala\u201c (vyprav\u011b\u010d Ji\u0159\u00ed Mach\u00e1\u010dek).", "<<>>: Co je Chivalry: Medieval Warfare? <<>>: Chivalry: Medieval Warfare je ak\u010dn\u00ed bojov\u00e1 online videohra vytvo\u0159ena a vyd\u00e1na spole\u010dnost\u00ed Torn Banner Studios.\nHra se odehr\u00e1v\u00e1 ve st\u0159edov\u011bku, p\u0159ibli\u017en\u011b ve 12. stolet\u00ed. Hraje se v\u017edy na uzav\u0159en\u00e9 map\u011b. Ve v\u011bt\u0161in\u011b m\u00f3d\u016f jsou hr\u00e1\u010di rozd\u011bleni do dvou t\u00fdm\u016f, modr\u00e9ho (Agatha knights) a \u010derven\u00e9ho (Mason order). V\u00fdjimkou jsou m\u00f3dy Free for all a Duel. Hra je dostupn\u00e1 na Steamu. Ve h\u0159e funguje syst\u00e9m postupn\u00e9ho levelov\u00e1n\u00ed hr\u00e1\u010d\u016f a n\u00e1sledn\u00e9 odemyk\u00e1n\u00ed zbran\u00ed ve h\u0159e.\nHr\u00e1\u010d p\u0159i souboji m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edvat jak rychlosti, tak po\u0161kozen\u00ed a dosahu zbran\u011b. M\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat seknut\u00ed zleva, zprava, p\u0159es hlavu a bodnut\u00ed. Tyto \u00fatoky se daj\u00ed protihr\u00e1\u010dem vykr\u00fdt. Lze tak\u00e9 pou\u017e\u00edvat fale\u0161n\u00e9 \u00fatoky a kopance k unaven\u00ed protihr\u00e1\u010de.\nVe h\u0159e jsou tak\u00e9 k dispozici ( na n\u011bkter\u00fdch map\u00e1ch) balisty a r\u016fzn\u00e9 pasti, kter\u00e9 hr\u00e1\u010d m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edt ve sv\u016fj prosp\u011bch.\nSamotn\u00e9 hran\u00ed je rozd\u011bleno do n\u011bkolika z\u00e1kladn\u00edch m\u00f3d\u016f.\nHr\u00e1\u010di rozd\u011bleni do dvou t\u00fdm\u016f, do modr\u00e9ho (Agatha knights) a \u010derven\u00e9ho (Mason order). Vyhr\u00e1v\u00e1 team s nejv\u011bt\u0161\u00edm sk\u00f3re.\nStejn\u00e9 jako Team Deadmatch, jen ka\u017ed\u00fd za sebe.\nHra rozd\u011blena na dva t\u00fdmy, z nich\u017e jeden br\u00e1n\u00ed stanoven\u00e9 pointy a druh\u00fd se je sna\u017e\u00ed zni\u010dit. Po zni\u010den\u00ed t\u011bchto point\u016f (r\u016fzn\u00e9 sochy, podpalov\u00e1n\u00ed budov atd.) se hra posouv\u00e1 o n\u011bco d\u00e1le k dal\u0161\u00edm point\u016fm ke zni\u010den\u00ed. Br\u00e1n\u00edc\u00ed t\u00fdm vyhraje tak, \u017ee udr\u017e\u00ed pointy do skon\u010den\u00ed \u010dasov\u00e9ho limitu.\nHra rozd\u011blena na dva t\u00fdmy. Vyhr\u00e1v\u00e1 t\u00fdm s posledn\u00edm \u017eij\u00edc\u00edm hr\u00e1\u010dem.\nHra\u010di se navz\u00e1jem vyz\u00fdvaj\u00ed v seznamu k duel\u016fm. Duel zv\u00edt\u011bz\u00ed ten, kdo vyhraje 3 z\u00e1pasy. Cel\u00fd m\u00f3d vyhr\u00e1v\u00e1 hr\u00e1\u010d s nejv\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem vyhran\u00fdch duel\u016f.\nVe h\u0159e jsou implementov\u00e1ny 4 z\u00e1kladn\u00ed postavy s odli\u0161n\u00fdmi vlastnostmi: Man At Arms, Vanguard, Knight, Archer. Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto postav p\u0159i sob\u011b nos\u00ed Prim\u00e1rn\u00ed, sekund\u00e1rn\u00ed a speci\u00e1ln\u00ed zbra\u0148. Prim\u00e1rn\u00ed zbra\u0148 je ur\u010dena pro boj, sekund\u00e1rn\u00ed potom b\u00fdv\u00e1 zpravidla men\u0161\u00ed a mr\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed.\nLehce obrn\u011bn\u00fd p\u011b\u0161\u00e1k disponuj\u00edc\u00ed velkou rychlost\u00ed a mr\u0161tnosti. K realizaci sv\u00e9 mr\u0161tnosti vyu\u017e\u00edv\u00e1 rychl\u00e9 \u00faskoky a rychl\u00e9 zbran\u011b s mal\u00fd dosahem. M\u016f\u017ee nosit \u0161avle, kr\u00e1tk\u00e9 me\u010de, obour\u010dn\u00ed ty\u010d, z\u00e1paln\u00e9 lahve, \u0161t\u00edty.\nSt\u0159edn\u011b rychl\u00fd \u0161erm\u00ed\u0159, se speci\u00e1ln\u00ed schopnost\u00ed \u00fatoku skokem (charge). P\u0159i sob\u011b nos\u00ed dlouh\u00e9 me\u010de, kop\u00ed, halapartny, vrhac\u00ed sekyrky, kou\u0159ov\u00e9 gran\u00e1ty.\nPomal\u00e1 a t\u011b\u017ece obrn\u011bn\u00e1 postava, nos\u00edc\u00ed ty nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed zbran\u011b. Disponuje me\u010di, \u0161avlemi, sekyrami, palc\u00e1ty, \u0159emdichy, \u0161t\u00edty a vrhac\u00edmi p\u0159edm\u011bty.\nNejslab\u0161\u00ed jednotka prim\u00e1rn\u011b ur\u010den\u00e1 na d\u00e1lku. Lze vyzbrojit ku\u0161emi se \u0161t\u00edty, luky a vrhac\u00edmi praky a kop\u00edmi. Jako sekund\u00e1rn\u00ed zbra\u0148 m\u016f\u017ee nosit velice rychl\u00e9 d\u00fdky.\nChivalry: Medival Warfare je hra b\u011b\u017e\u00edc\u00ed na Unreal Engine 3. Proto je zde velk\u00e1 variabilita m\u00f3d\u016f ze strany hr\u00e1\u010d\u016f.\nM\u00f3d d\u00e1vaj\u00edc\u00ed postav\u00e1m vzhled postav z t\u00e9to legend\u00e1rn\u00ed s\u00e9rie. Postavy tak\u00e9 sk\u00e1\u010dou v\u00fd\u0161e ne\u017e v klasick\u00e9m Chivalry a m\u00edsto st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed nos\u00ed laserov\u00e9 pistole.\nHr\u00e1\u010di spole\u010dn\u011b likviduj\u00ed \u00fato\u010d\u00edc\u00ed hordy voj\u00e1k\u016f. S levely se zvy\u0161uje po\u010det \u00fato\u010d\u00edc\u00edch voj\u00e1k\u016f. V tomto m\u00f3du funguje itemshop, kde lze nakupovat v pr\u016fb\u011bhu hry. Hra kon\u010d\u00ed \u00famrt\u00edm v\u0161ech hr\u00e1\u010d\u016f.\nFree For All m\u00f3d s modifikac\u00ed r\u016fstu postav vzhledem k po\u010dtu zabit\u00ed nep\u0159\u00e1tel. \u010c\u00edm v\u00edce zabit\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed a odoln\u011bj\u0161\u00ed je hr\u00e1\u010d oproti ostatn\u00edm. Po \u00famrt\u00ed hr\u00e1\u010d ztr\u00e1c\u00ed svoji velikost.\nBlack Knight, Mercs, CompMod.\nM\u00f3d od v\u00fdvoj\u00e1\u0159\u016f zosob\u0148uj\u00edc\u00ed stejnojmenn\u00fd dokument o nejlegend\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00edc\u00edch a souboj\u00edch mezi nimi. Lze zakoupit jako dodatek na Steamu.\nVe h\u0159e jsou implementov\u00e1ny speci\u00e1ln\u00ed m\u00f3dy jako nap\u0159\u00edklad Multi-team deadmatch (Hr\u00e1\u010di bojuj\u00ed za jednotliv\u00e9 druhy v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f spolu) a speci\u00e1ln\u00ed Last Team Standing, kde vyhr\u00e1v\u00e1 posledn\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed z t\u00fdmu jednoho typu v\u00e1le\u010dn\u00edka.\n Spar\u0165an \nHlavn\u00ed zbran\u00ed o\u0161t\u011bp, kter\u00fd m\u016f\u017ee vrhnout po ostatn\u00edch. Sekund\u00e1rn\u00ed zbra\u0148 kr\u00e1tk\u00fd spartsk\u00fd me\u010d. S sebou si v\u017edy do bitvy nos\u00ed typick\u00fd \u0161t\u00edt, kter\u00fdm lze ude\u0159it nep\u0159\u00edtele.\n Viking \nVyu\u017e\u00edv\u00e1 sekyry, me\u010de, o\u0161t\u011bpy, dlouh\u00e9 sekyry a d\u0159ev\u011bn\u00fd \u0161t\u00edt. V\u0161e lze po n\u011bkom hodit. Lze nosit i dv\u011b sekyry nebo dva me\u010de v rukou, pop\u0159\u00edpad\u011b n\u011bkolik u sebe pro opakovan\u00fd hod.\n Samuraj \nSpecialitou jsou katany, kter\u00e9 lze tasit ve spr\u00e1vn\u00fd okam\u017eik a t\u00edm zp\u016fsobit ne\u010dekan\u00fd \u00fatok. Jako jedin\u00fd m\u00e1 v tomto m\u00f3du luk.\n Ninja \nVelmi rychl\u00fd a tich\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk. Obdoba Man At Arms d\u00edky jeho man\u00e9vrovateln\u00fdm kotoul\u016fm do v\u0161ech stran. Pou\u017e\u00edv\u00e1 velmi rychl\u00e9 zbran\u011b a speci\u00e1ln\u00ed omra\u010dovac\u00ed vaj\u00ed\u010dka s nadrcen\u00fdm sklem k oslepen\u00ed protivn\u00edka.\n Pir\u00e1t \nUnik\u00e1tn\u00ed oproti ostatn\u00edm d\u00edky schopnosti vyu\u017e\u00edvat pir\u00e1tsk\u00e9 paln\u00e9 zbran\u011b. M\u016f\u017ee se nap\u00edt rumu a t\u00edm se vyl\u00e9\u010dit, nicm\u00e9n\u011b bude opil\u00fd.\n Ryt\u00ed\u0159 \nPostava nejv\u00edce podobn\u00e1 klasick\u00e9 h\u0159e Medieval Warfare vzhledem ke klasick\u00fdm zbran\u00edm ryt\u00ed\u0159e jako je me\u010d, \u0161t\u00edt, ku\u0161e a halapartna.", "<<>>: Co je Karel Pr\u016fcha (fotbalista)? <<>>: Karel Pr\u016fcha (23. srpna 1914, Praha \u2013 21. srpna 1981) byl \u010desk\u00fd fotbalista, st\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edk, \u010deskoslovensk\u00fd reprezentant.\nV \u010deskoslovensk\u00e9 lize nastoupil ve 155 utk\u00e1n\u00edch a dal 4 g\u00f3ly. Hr\u00e1l za SK Slavia Praha. Byl Mistr \u010ceskoslovenska z roku 1937. Hr\u00e1l na postu st\u0159edn\u00edho z\u00e1lo\u017en\u00edka. Krom toho z\u00edskal \u010dty\u0159i tituly v protektor\u00e1tn\u00ed lize (1940, 1941, 1942, 1943), takt\u00e9\u017e se Sl\u00e1vi\u00ed. Za \u010deskoslovenskou reprezentaci odehr\u00e1l 6 utk\u00e1n\u00ed (1937-1939). Do listiny st\u0159elc\u016f se nezapsal. Ve St\u0159edoevropsk\u00e9m poh\u00e1ru nastoupil ve 14 utk\u00e1n\u00edch.\n\u0160EV\u010c\u00cdK, Josef: Kr\u00e1lov\u00e9 ligov\u00e9ho tr\u016fnu, Praha, Riopress 2004. ISBN 80-86221-83-0.\nJE\u0158\u00c1BEK, Lubo\u0161: \u010cesk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd fotbal: lexikon osobnost\u00ed a klub\u016f 1906\u20132006, Praha, Grada 2007.\nJind\u0159ich Hor\u00e1k, Lubom\u00edr Kr\u00e1l: Encyklopedie na\u0161eho fotbalu \u2212 Libri 1997\nRadovan Jel\u00ednek, Miloslav Jen\u0161\u00edk a kol.", "<<>>: Co je The Merciless? <<>>: The Merciless je t\u0159et\u00ed studiov\u00e9 album norsk\u00e9 black/thrashmetalov\u00e9 kapely Aura Noir. Vy\u0161lo v roce 2004. Stylov\u011b se album vrac\u00ed k p\u016fvodn\u00edmu pojet\u00ed thrash metalu. Jde o posledn\u00ed album na kter\u00e9m Eide hraje na bic\u00ed n\u00e1stroje.", "<<>>: Co je Souhv\u011bzd\u00ed Zaj\u00edce? <<>>: Zaj\u00edc je jedno z 88 souhv\u011bzd\u00ed modern\u00ed astronomie, le\u017e\u00ed na ji\u017en\u00ed obloze ji\u017en\u011b od souhv\u011bzd\u00ed Orionu. Z\u0159ejm\u011b p\u0159edstavuje zaj\u00edce, kter\u00e9ho Orion lov\u00ed. Bylo t\u00e9\u017e jedn\u00edm ze 48 Ptolemaiov\u00fdch souhv\u011bzd\u00ed.\nToto mal\u00e9 souhv\u011bzd\u00ed zimn\u00ed oblohy mytologicky souvis\u00ed s jeho sousedn\u00edm souhv\u011bzd\u00edm - Orionem. Zaj\u00edci byli toti\u017e podle pov\u011bsti Orionova obl\u00edben\u00e1 ko\u0159ist. Proto se nach\u00e1z\u00ed u Orionov\u00fdch noh a p\u0159ed Velk\u00fdm psem. Um\u00edstil ho tam pr\u00fd s\u00e1m Hermes, posel boh\u016f. Podle jin\u00e9ho m\u00fdtu je pr\u00fd Zaj\u00edc vzpom\u00ednka na lidmi zavin\u011bn\u00e9 p\u0159emno\u017een\u00ed zaj\u00edc\u016f na ostrov\u011b Leros. Zaj\u00edci ni\u010dili \u00farodu a t\u00edm zp\u016fsobili hlad obyvatelstva. Nakonec je ostrovan\u00e9 vyhubili. Egyp\u0165an\u00e9 vid\u011bli v Orionovi boha Osirise (Usira) a Zaj\u00edc byl Osirisov\u00fdm \u010dlunem. Arabov\u00e9 si zase na tomto m\u00edst\u011b p\u0159edstavovali obrovu \u010dili Orionovu stoli\u010dku. St\u011bhovav\u00e9 n\u00e1rody z vyprahl\u00fdch pou\u0161t\u00ed v nich zase vid\u011bly \u010dty\u0159i \u017e\u00edzniv\u00e9 velbloudy na b\u0159ehu nebesk\u00e9 \u0159eky (Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy).\nAlfa Leporis m\u00e1 vz\u00e1cn\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00fd arabsk\u00fd n\u00e1zev Arneb, co\u017e znamen\u00e1 \u201ezaj\u00edc\u201c. Je to veleobr zd\u00e1nliv\u00e9 hv\u011bzdn\u00e9 velikosti 2,58 vzd\u00e1len\u00fd od Zem\u011b v\u00edce ne\u017e 900 sv\u011bteln\u00fdch let. Krom n\u011bj je v souhv\u011bzd\u00ed u\u017e jen jedna hv\u011bzda jasn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e t\u0159et\u00ed magnituda a tou je beta Lepus \u2013 Nihal. Dvojhv\u011bzdu gama Leporis dok\u00e1\u017ee snadno rozli\u0161it i poln\u00ed dalekohled. Dvojhv\u011bzdou je i Kappa Leporis. Zaj\u00edmav\u00fdm objektem je krvav\u011b \u010derven\u00e1 prom\u011bnn\u00e1 hv\u011bzda R Leporis v\u00fdchodn\u011b od hv\u011bzdy M\u00ed Leporis. Je to dlouhoperiodick\u00e1 prom\u011bnn\u00e1.\nKulov\u00e1 hv\u011bzdokupa M79 je v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti souhv\u011bzd\u00ed. Je bohat\u00e1 na hv\u011bzdy a m\u00e1 magnitudu 8,4. Ve stejn\u00e9m zorn\u00e9m poli jako hv\u011bzdokupa se nach\u00e1z\u00ed trojhv\u011bzda Herschel 3752. NGC 2017 p\u0159edstavuje kompaktn\u00ed skupinu hv\u011bzd, kter\u00e1 v\u0161ak nen\u00ed skute\u010dnou hv\u011bzdokupou. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je objekt ozna\u010den\u00fd jako Gliese 229B, co\u017e je n\u00e1\u0161 nejbli\u017e\u0161\u00ed a sou\u010dasn\u011b nejchladn\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd hn\u011bd\u00fd trpasl\u00edk. Nach\u00e1z\u00ed se ve vzd\u00e1lenosti jen 19 sv\u011bteln\u00fdch let a prov\u00e1z\u00ed jasn\u011bj\u0161\u00edho \u010derven\u00e9ho trpasl\u00edka Gliese 229A.\nSouhv\u011bzd\u00ed je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt pom\u011brn\u011b snadno d\u00edky jeho poloze ji\u017en\u011b od v\u00fdrazn\u00e9ho Oriona a z\u00e1padn\u011b od jasn\u00e9ho Siria. V jeho bl\u00edzkosti jsou oba nebe\u0161t\u00ed psi, tj. Velk\u00fd a Mal\u00fd pes. Je viditeln\u00e9 od z\u00e1\u0159ijov\u00fdch r\u00e1n do b\u0159eznov\u00fdch ve\u010der\u016f.", "<<>>: Co je Logick\u00fd \u010dlen? <<>>: Logick\u00fd \u010dlen neboli hradlo je z\u00e1kladn\u00ed stavebn\u00ed prvek logick\u00fdch obvod\u016f, kter\u00fd vy\u010d\u00edsluje logickou funkci. Typicky m\u00e1 jeden \u010di v\u00edce vstup\u016f a jedin\u00fd v\u00fdstup. Hodnota na v\u00fdstupu logick\u00e9ho \u010dlenu je funkc\u00ed hodnot vstupn\u00edch:\n \n \n \n y\n =\n f\n (\n \n x\n \n 1\n \n \n ,\n \n x\n \n 2\n \n \n ,\n .\n .\n .\n ,\n \n x\n \n n\n \n \n )\n \n \n \n \n {displaystyle y=f(x_{1},x_{2},...,x_{n}),!}\n \nN\u011bkdy se pojmy logick\u00fd \u010dlen a hradlo rozli\u0161uj\u00ed. Pojem hradlo pak ozna\u010duje fyzickou sou\u010d\u00e1stku (nap\u0159. integrovan\u00fd obvod), zat\u00edmco pod pojmem logick\u00fd \u010dlen je my\u0161len prvek realizuj\u00edc\u00ed logickou funkci.\nExistuj\u00ed dva zp\u016fsoby zna\u010den\u00ed logick\u00fdch \u010dlen\u016f (oba definovan\u00e9 ANSI/IEEE Std 91-1984 a jeho dodatkem ANSI/IEEE Std 91a-1991). Prvn\u00edm jsou obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 (\u010dtvercov\u00e9) zna\u010dky (IEC, DIN). Druh\u00fdm zp\u016fsobem jsou zna\u010dky slo\u017een\u00e9 z k\u0159ivek (ANSI), kter\u00e9 jsou roz\u0161\u00ed\u0159eny v profesion\u00e1ln\u00edch syst\u00e9mech pro n\u00e1vrh logick\u00fdch obvod\u016f. U obou zp\u016fsob\u016f zna\u010den\u00ed existuj\u00ed v praxi drobn\u00e9 varianty. Negovan\u00fd v\u00fdstup je \u010dasto ozna\u010den kole\u010dkem.\nPomoc\u00ed logick\u00fdch \u010dlen\u016f AND, OR a NOT lze realizovat libovoln\u00fd logick\u00fd obvod, a tedy i \u010d\u00edslicov\u00fd syst\u00e9m. \u010cleny AND a OR jsou za pomoci \u010dlenu NOT komplement\u00e1rn\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee je mo\u017en\u00e9 je vhodn\u00fdm zp\u016fsobem vz\u00e1jemn\u011b nahradit. Lze implementovat jak\u00fdkoliv \u010d\u00edslicov\u00fd syst\u00e9m pouze za pomoci logick\u00fdch \u010dlen\u016f NAND nebo NOR nebo AND a NOT anebo OR a NOT (v\u017edy sta\u010d\u00ed \u010dleny se dv\u011bma vstupy), nikoli v\u0161ak nap\u0159\u00edklad pomoc\u00ed \u010dlenu XOR. NAND a NOR se naz\u00fdvaj\u00ed univerz\u00e1ln\u00ed logick\u00e9 \u010dleny.\nN\u00e1sleduje seznam nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch logick\u00fdch \u010dlen\u016f v\u010detn\u011b rovnice v Booleov\u011b algeb\u0159e.\nNejjednodu\u0161\u0161\u00edm logick\u00fdm \u010dlenem je opakova\u010d, kter\u00fd realizuje funkci identity. M\u016f\u017ee pracovat i jako buffer - zpo\u017e\u010fovac\u00ed \u010dlen s velmi kr\u00e1tk\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm, typicky ns (nanosekundy), odd\u011blovac\u00ed \u010dlen s otev\u0159en\u00fdm kolektorem, v\u00fdkonov\u00fd budi\u010d (nap\u0159\u00edklad sb\u011brnice).\nDal\u0161\u00edm nejjednodu\u0161\u0161\u00edm logick\u00fdm \u010dlenem je invertor. Realizuje funkci tzv. logick\u00e9 negace. N\u011bkdy se m\u00edsto n\u011bj pou\u017e\u00edv\u00e1 negovan\u00e9ho logick\u00e9ho sou\u010dtu s p\u0159iveden\u00edm hodnoty pouze na jedin\u00fd vstup (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b \"A\"). Vzhledem k tomu, \u017ee na zbyl\u00e9m anebo zbyl\u00fdch vstupech bude logick\u00e1 0, nebude m\u00edt tento vstup ji\u017e na proveden\u00ed operace vliv. Takt\u00e9\u017e je mo\u017eno pou\u017e\u00edt negovan\u00e9ho logick\u00e9ho sou\u010dinu, kdy se v\u0161echny vstupy propoj\u00ed paraleln\u011b (mezi sebou).\nTento \u010dlen prov\u00e1d\u00ed funkci tzv. logick\u00e9ho sou\u010dinu (konjunkce).\nTento \u010dlen prov\u00e1d\u00ed funkci tzv. logick\u00e9ho sou\u010dtu (disjunkce).\nTento \u010dlen prov\u00e1d\u00ed funkci tzv. negovan\u00e9ho logick\u00e9ho sou\u010dinu (Shefferovu funkci) neboli sou\u010det negac\u00ed. Je to nejb\u011b\u017en\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e9 hradlo. Propojen\u00edm vstup\u016f je schopno pracovat jako invertor. Lze pomoc\u00ed n\u011bj realizovat v\u011bt\u0161inu klopn\u00fdch obvod\u016f.\nTento \u010dlen prov\u00e1d\u00ed funkci tzv. negovan\u00e9ho logick\u00e9ho sou\u010dtu (Peirceovu funkci) neboli sou\u010din negac\u00ed. Propojen\u00edm vstup\u016f je schopen pracovat jako invertor.\nTento logick\u00fd \u010dlen vy\u010d\u00edsluje exkluzivn\u00ed logick\u00fd sou\u010det.\nJedn\u00e1 se o negaci exkluzivn\u00edho logick\u00e9ho sou\u010dtu.\nLogick\u00fd \u010dlen je mo\u017eno realizovat vhodn\u00fdm zapojen\u00edm aktivn\u00edch sou\u010d\u00e1stek, tranzistor\u016f, d\u00e1le pak diod, rezistor\u016f \u010di dal\u0161\u00edch pasivn\u00edch sou\u010d\u00e1stek. \u010casto se lze setkat s logick\u00fdmi \u010dleny ve form\u011b integrovan\u00fdch obvod\u016f (nap\u0159\u00edklad \u0159ady 74xx), v nich\u017e jsou hradla sestavena z n\u011bkolika tranzistor\u016f. Logick\u00e9 integrovan\u00e9 obvody se d\u011bl\u00ed na TTL, SCHOTTKY STTL, SCHOTTKY ALS, HTL, DTL, LS, CMOS, NMOS a dal\u0161\u00ed podle technologie v\u00fdroby.\nDnes se samostatn\u00e9 logick\u00e9 \u010dleny pou\u017e\u00edvaj\u00ed velmi m\u00e1lo a nahrazuj\u00ed je logick\u00e9 obvody s vy\u0161\u0161\u00ed integrac\u00ed, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bj\u00ed slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed logick\u00e9 funkce. Tyto funkce jsou ale st\u00e1le realizov\u00e1ny z mnoha jednodu\u0161\u0161\u00edch obvod\u016f. Dal\u0161\u00edmi mo\u017enostmi realizace mohou b\u00fdt nap\u0159. rel\u00e9, hydraulick\u00e9 ventily \u010di elektronky.\nV oblasti \u0159\u00edzen\u00ed se logick\u00e9 \u010dleny pou\u017e\u00edvaj\u00ed pro n\u00e1vrh logick\u00fdch s\u00edt\u00ed, kter\u00e9 se potom aplikuj\u00ed do programovateln\u00fdch logick\u00fdch automat\u016f. Logick\u00e9 \u010dleny jsou potom pouze virtu\u00e1ln\u00ed a realizaci zvolen\u00e9 logick\u00e9 funkce zaji\u0161\u0165uje programov\u00fd algoritmus.\nH\u00c1JEK, J.: 2\u00d7 \u010cASOVA\u010c 555: praktick\u00e1 zapojen\u00ed, nakladatelstv\u00ed BEN - technick\u00e1 literatura, ISBN 80-86056-27-9.\nMALINA, V.: Digit\u00e1ln\u00ed technika, nakladatelstv\u00ed KOPP, ISBN 80-85828-70-7\nMa\u0161l\u00e1\u0148, M., D. \u017d\u00e1k : Logick\u00e9 obvody I., P\u0159F UP Olomouc, 1993\nDoc. Ing. Ji\u0159\u00ed Bayer, CSc; Dr.Ing. Zden\u011bk Hanz\u00e1lek; Ing. Richard \u0160usta: Logick\u00e9 syst\u00e9my pro \u0159\u00edzen\u00ed, Vydavatelstv\u00ed \u010cVUT, Fakulta elektrotechnick\u00e1, Praha, 2000, ISBN 80-01-02147-5\nLogick\u00e1 operace\nBooleova logika\nT\u0159\u00edstavov\u00e1 logika\nBin\u00e1rn\u00ed s\u010d\u00edta\u010dka\nNE555\nZapojen\u00ed s opera\u010dn\u00edm zesilova\u010dem#Schmitt\u016fv klopn\u00fd obvod\nMultivibr\u00e1tor\nTTL (logika)\nCMOS\n \nElektrick\u00e9 parametry logick\u00fdch obvod\u016f, kombina\u010dn\u00ed logick\u00e9 obvody, elektro.fs.cvut.", "<<>>: Co je Pa\u0161ino brdo? <<>>: Pa\u0161ino brdo (doslova v \u010de\u0161tin\u011b pa\u0161\u016fv kopec, pa\u0161ou je my\u0161len tureck\u00fd spr\u00e1vce) je lokalita v B\u011blehrad\u011b. N\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1no tak\u00e9 jako Lekino brdo (v srbsk\u00e9 cyrilici \u041b\u0435\u043a\u0438\u043d\u043e \u0411\u0440\u0434\u043e). Administrativn\u011b spad\u00e1 pod op\u0161tinu Vo\u017edovac. T\u00e1hne se v prostoru mezi d\u00e1lnic\u00ed A1 (resp. jej\u00edm pr\u016ftahem skrz srbskou metropolis) a ulic\u00ed Ju\u017eni bulevar. Cel\u00e1 jeho plocha je zastav\u011bn\u00e1 domy.\nSou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev vznikl v 19. stolet\u00ed a odkazuje na ud\u00e1losti prvn\u00edho srbsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. P\u016fvodn\u011b se zde nach\u00e1zel tzv. barevn\u00fd pramen srbsky \u0160aren izvor), kde byla postavena font\u00e1nka. Podle Pa\u0161i se jmenuje proto, \u017ee se zde srb\u0161t\u00ed vzbou\u0159enci potkali b\u011bhem povst\u00e1n\u00ed b\u011blehradsk\u00e9ho Sulejman-pa\u0161u. Pozd\u011bji se n\u00e1zev roz\u0161\u00ed\u0159il na nedalek\u00fd kopec. Dne\u0161n\u00ed vymezen\u00ed lokality p\u016fvodn\u00ed font\u00e1nu ani kopec ji\u017e paradoxn\u011b nezahrnuje.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla lokalita p\u0159ejmenov\u00e1na jako Lekino brdo, a to podle p\u0159ezd\u00edvky Aleksandra Rankovi\u0107e, kter\u00fd zde v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed neleg\u00e1ln\u011b bydlel a po vypuknut\u00ed v\u00e1lky se zde tak\u00e9 skr\u00fdval. Po roce 1990 byl vr\u00e1cen lokalit\u011b p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev. \nNa po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed bylo Pa\u0161ino brdo jednou z neos\u00eddlen\u00fdch oblast\u00ed v bl\u00edzkosti B\u011blehradu. Tak tomu bylo a\u017e do roku 1921, kdy Ob\u010dansk\u00e1 z\u00e1lo\u017ena, Stavebn\u00ed banka a Pra\u017esk\u00e1 \u00fav\u011brn\u00ed banka odkoupily p\u016fvodn\u00ed pole, p\u0159ipravily zde uli\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 a stavebn\u00ed pozemky prodaly m\u00edstn\u00edm s t\u0159\u00edletou splatnost\u00ed. Do nov\u00fdch dom\u016f se nast\u011bhovali obchodn\u00edci, \u010dinovn\u00edci, \u0159emesln\u00edci a d\u011bln\u00edci. Zastoupeni zde byli hodn\u011b i b\u011blehrad\u0161t\u00ed \u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed zde m\u011bli vlastn\u00ed kolonii.\nPravideln\u00e1 uli\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 a stejn\u00e1 velikost pozemk\u016f znamenaly vznik zhruba stejn\u011b vypadaj\u00edc\u00edch dom\u016f. Budov\u00e1ny byly v letech 1925 a\u017e 1928. Ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 Pra\u017esk\u00e1 \u00fav\u011brn\u00ed banka (kter\u00e1 m\u011bla v centru velkom\u011bsta i vlastn\u00ed budovu) zde pozemky d\u00e1vala v\u00fdhodn\u011b tak\u00e9 sv\u00fdm zam\u011bstnanc\u016fm, kte\u0159\u00ed byli z velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed \u010ce\u0161i. T\u00edm byl polo\u017een z\u00e1klad pro vznik neform\u00e1ln\u00ed \u010desk\u00e9 kolonie, kter\u00e1 se zde vytvo\u0159ila. V\u011bt\u0161ina \u010cech\u016f bydlela v ulic\u00edch Kralja Bodina, Tetovska, Varvarinska a Petrovaradinska. Jednalo se zhruba o ni\u017e\u0161\u00ed stovky osob.\nZ hlediska z\u00e1stavby bylo Pa\u0161ino Brdo je\u0161t\u011b odd\u011blen\u00e9 od intravil\u00e1nu B\u011blehradu, mezi \u010dtvrt\u00ed a zbytkem metropole se nach\u00e1zely pole. Ne v\u0161e v\u0161ak bylo optim\u00e1ln\u00ed, t\u011b\u017ek\u00e1 bytov\u00e1 nouze v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 Jugosl\u00e1vii vedla mimo jin\u00e9 k tomu, \u017ee i na Pa\u0161inom Brdu vyrostla kolonie neleg\u00e1ln\u00edch dom\u016f, kter\u00e9 si stav\u011bli v\u011bt\u0161inou bezdomovci.Skrom\u011b a funkcionalisticky vypadaj\u00edc\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed neslo n\u00e1zev Naselje Vojvode Stepe podle Stepy Stepanovi\u0107e. Rozvoj cel\u00e9 lokality prob\u00edhal b\u011bhem cel\u00e9ho meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed. Ulice byly vydl\u00e1\u017ed\u011bny, postavena byla tak\u00e9 kanalizace a z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men d\u011btsk\u00e9 \u0161kolky byl polo\u017een dne 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1929. Otev\u0159eno bylo v roce 1933 a nesla n\u00e1zev sv. Trojice. Pl\u00e1n na v\u00fdstavbu \u0161koly zhatila prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lka. V 30. letech zde byla postavena tak\u00e9 pravoslavn\u00e1 kaple. V letech 1931 a 1932 sem byla z Terazij\u00ed zavedena autobusov\u00e1 linka.Mnoz\u00ed \u010ce\u0161i zde sv\u00e9 pozemky prodali je\u0161t\u011b p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou a n\u011bkte\u0159\u00ed i po n\u00ed v souvislosti s t\u00edm, jak se zhor\u0161ovaly vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy mezi \u010ceskoslovenskem a Jugosl\u00e1vi\u00ed po roztr\u017ece mezi Titem a Stalinem v roce 1948.\nV z\u00e1v\u011bru druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se uskute\u010dnil n\u00e1let spojeneck\u00e9ho letectva na B\u011blehrad. Bombardov\u00e1n\u00ed zas\u00e1hlo dne 18. kv\u011btna 1944 p\u0159ede\u0161v\u0161\u00edm Pa\u0161ino Brdo a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch lokalit po B\u011blehradu. Zahynulo okolo tis\u00edce lid\u00ed. Dal\u0161\u00ed vzdu\u0161n\u00fd \u00fader se uskute\u010dnil je\u0161t\u011b v z\u00e1\u0159\u00ed, m\u011bl ale m\u00e9n\u011b ob\u011bt\u00ed.\nDo roku 1950 bylo Pa\u0161ino brdo samostatn\u00fdm s\u00eddlem v r\u00e1mci op\u0161tiny Vo\u017edovac. \nPo v\u00e1lce pozemky, kde se nach\u00e1zela \u010d\u00e1st \u010desk\u00e9 kolonie odkoupila pravoslavn\u00e1 obec s my\u0161lenkou v\u00fdstavby pravoslavn\u00e9ho chr\u00e1mu svat\u00e9ho S\u00e1vy. Kostel m\u011bl vzniknout ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou, nicm\u00e9n\u011b tak nebylo u\u010din\u011bno. Pozemky odkoupil od \u010desk\u00e9ho pr\u016fmysln\u00edka Karla Husn\u00edka, kter\u00fd vlastnil tov\u00e1rnu na pleten\u00e9 v\u00fdrobky v Pomorav\u00ed. Do p\u016fvodn\u00edho pl\u00e1nu nicm\u00e9n\u011b zas\u00e1hlo zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed a pozemky p\u0159evzal st\u00e1t. C\u00edrkevn\u00ed obec se nakonec stala vlastn\u00edkem p\u016fvodn\u00ed pravoslvan\u00e9 kaple. V roce 1994 byl pozemek vr\u00e1cen pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi a nov\u00fd chr\u00e1m Prom\u011bn\u011bn\u00ed p\u00e1n\u011b byl dokon\u010den roku 2005. Lokalita byla pozd\u011bji zn\u00e1m\u00e1 t\u00e9\u017e jako tzv. Pouli\u010dn\u00ed galerie, nebo\u0165 se zde nach\u00e1zel zna\u010dn\u00fd po\u010det r\u016fzn\u00fdch um\u011bleck\u00fdch d\u011bl.\nV 90. letech 20. stolet\u00ed se lokalita stala atraktivn\u00ed destinac\u00ed, co\u017e vedlo k zna\u010dn\u00e9mu tlaku ve smyslu nov\u00e9 v\u00fdstavby na p\u016fvodn\u00ed podobu lokality. \u0158ada dom\u016f byla roz\u0161\u00ed\u0159ena a p\u0159estav\u011bna. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed devastaci potom v dal\u0161\u00edch dek\u00e1d\u00e1ch 21. stolet\u00ed nahradila jist\u00e1 m\u00edra gentrifikace lokality.\nPa\u0161ino brdo se objevilo v n\u011bkolika filmech a seri\u00e1lech, nap\u0159. v seri\u00e1lu Sre\u0107ni ljudi nebo Vrati\u0107e se rode, kter\u00e9 se zde nat\u00e1\u010dely. \nNa Pa\u0161inov\u011b Brdu \u017eily n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zn\u00e1m\u00e9 osobnosti:\nBranislav Mihajlovi\u0107, fotbalista\nMiodrag Kos, srbsk\u00fd novin\u00e1\u0159\nMladen Simovi\u0107, \u0159editel spole\u010dnosti Energoprojekt Entel a.d.\nMi\u0161a Aleksi\u0107, baskytarista skupiny Riblja \u010corba\nAlois Machek, \u010desk\u00fd meziv\u00e1le\u010dn\u00fd fotbalista\nMilo\u0161 Eckert, pracovn\u00edk Pra\u017esk\u00e9 \u00farov\u011brov\u00e9 banky\nGoran Dimitrijadis, estr\u00e1dn\u00ed um\u011blec\nNikola Perovi\u0107, tenisov\u00fd tren\u00e9r\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Pa\u0161ino Brdo na srbsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je New York Open 2018? <<>>: New York Open 2018 byl tenisov\u00fd turnaj po\u0159\u00e1dan\u00fd jako sou\u010d\u00e1st mu\u017esk\u00e9ho okruhu ATP World Tour, kter\u00fd se odehr\u00e1val na tvrd\u00e9m povrchu ar\u00e9ny Nassau Veterans Memorial Coliseum. Stal se tak prvn\u00ed akc\u00ed v historii ATP, kde byl polo\u017een povrch \u010dern\u00e9 barvy. Konal se mezi 12. a\u017e 18. \u00fanora 2018 v americk\u00e9m m\u011bst\u011b Uniondale, le\u017e\u00edc\u00edm ve st\u00e1t\u011b New York, jako premi\u00e9rov\u00fd ro\u010dn\u00edk turnaje.\nTurnaj s rozpo\u010dtem 748 450 dolar\u016f pat\u0159il do kategorie ATP World Tour 250. Nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00fdm hr\u00e1\u010dem ve dvouh\u0159e se stal jeden\u00e1ct\u00fd hr\u00e1\u010d sv\u011bta Kevin Anderson z Jihoafrick\u00e9 republiky. Jako posledn\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk nastoupil do hlavn\u00ed singlov\u00e9 sout\u011b\u017ee slovinsk\u00fd 97. hr\u00e1\u010d \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku Bla\u017e Kav\u010di\u010d.\u010ctvrt\u00fd singlov\u00fd titul na okruhu ATP Tour vybojoval 31let\u00fd Jihoafri\u010dan Kevin Anderson, jen\u017e se n\u00e1sledn\u011b posunul na nov\u00e9 \u017eeb\u0159\u00ed\u010dkov\u00e9 maximum, kdy\u017e mu pat\u0159ila 9. p\u0159\u00ed\u010dka. \u010cty\u0159hru ovl\u00e1dla b\u011blorusko-rakousk\u00e1 dvojice Max Mirnyj a Philipp Oswald, jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 z\u00edskali druhou spole\u010dnou trofej. 40let\u00fd Mirnyj odehr\u00e1l na t\u00fa\u0159e ATP jubilejn\u00ed 100. deblov\u00e9 fin\u00e1le.\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di obdr\u017eeli divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Sebastian Korda\n Mackenzie McDonald\n Noah RubinN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u00e1\u010di postoupili z kvalifikace:\n Ernesto Escobedo\n Bjorn Fratangelo\n Adri\u00e1n Men\u00e9ndez Maceiras\n Stefano Travaglia\np\u0159ed za\u010d\u00e1tkem turnaje \u010cong Hjon \u2192 nahradil jej Michail Ju\u017enyj\n Peter Gojowczyk\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1ry obdr\u017eely divokou kartu do hlavn\u00ed sout\u011b\u017ee:\n Darian King / Frances Tiafoe\n Mackenzie McDonald / Max SchnurN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1r nastoupil z pozice n\u00e1hradn\u00edka:\n Radu Albot / Nikoloz Basila\u0161vili\np\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm turnaje Sam Querrey\n Kevin Anderson vs. Sam Querrey, 4\u20136, 6\u20133, 7\u20136(7\u20131)\n Max Mirnyj / Philipp Oswald vs. Wesley Koolhof / Artem Sitak, 6\u20134, 4\u20136, \nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2018 New York Open na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Labe? <<>>: Labe (st\u0159edn\u00ed rod; n\u011bmecky Elbe, \u017eensk\u00fd rod, v\u00fdslovnost: IPA: , ) je jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u0159ek a vodn\u00edch cest Evropy. Pramen\u00ed v Krkono\u0161\u00edch na severu \u010cech, prot\u00e9k\u00e1 N\u011bmeckem a \u00fast\u00ed estu\u00e1rem do Severn\u00edho mo\u0159e. Je 1094 km dlouh\u00e9 (v \u010cesku 370,74 km) a jeho povod\u00ed m\u00e1 rozlohu 148 268 km\u00b2 (v \u010cesku 49 933 km\u00b2). Na soutoku s Vltavou m\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed pr\u016ftok a je od pramene krat\u0161\u00ed, p\u0159esto se nepova\u017euje za jej\u00ed p\u0159\u00edtok. Celkov\u00e1 d\u00e9lka toku \u010cern\u00e9ho potoka, Tepl\u00e9 Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do mo\u0159e \u010din\u00ed 1329 km.\nK etymologii nov\u011bj\u0161\u00ed literatura (Bichlmeier a Bla\u017eek, 2014) uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u00favahy o p\u016fvodu hydronyma lze shrnout do t\u0159\u00ed okruh\u016f podle jazykov\u00e9ho ur\u010den\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho zdroje: zdroj germ\u00e1nsk\u00fd, keltsk\u00fd a staroevropsk\u00fd. N\u00e1zev \u0159eky v n\u011bm\u010din\u011b a nizozem\u0161tin\u011b zn\u00ed Elbe, v d\u00e1n\u0161tin\u011b Elben a v dolnon\u011bm\u010din\u011b Elv. Auto\u0159i uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee ne\u017e \u0159adit Labe ke germ\u00e1nsk\u00e9mu zdroji kv\u016fli staroseversk\u00e9mu elfr, islandsk\u00e9mu elfur, faersk\u00e9mu elfur/elva, norsk\u00e9mu a d\u00e1nsk\u00e9mu elv, \u0161v\u00e9dsk\u00e9mu \u00e4lv, to v\u0161e ve v\u00fdznamu \u201e\u0159eka\u201c, ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m dialektu \u00e4lv ve v\u00fdznamu \u201ezahlouben\u00e9 koryto \u0159eky\u201c \u010di \u00e4lve \u201ep\u0159\u00edkr\u00fd \u0159\u00ed\u010dn\u00ed b\u0159eh\u201c a st\u0159edon\u011bmeck\u00e9mu elve \u201ekoryto \u0159eky\u201c, je pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b propria v apelativum, viz scholie (p\u0159\u00eddavky) k d\u00edlu Adama z Br\u00e9m z 11. stolet\u00ed, kde se mluv\u00ed o \u0159ece Albiae Saxonum: \u201eGothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.\u201c \u2013 v p\u0159ekladu Libu\u0161e Hrabov\u00e9: \u201e\u0158eka Gothelba d\u011bl\u00ed Gothii od Norska. Mohutnost\u00ed se rovn\u00e1 sask\u00e9mu Labi, od n\u011bho\u017e poch\u00e1z\u00ed i jej\u00ed jm\u00e9no.\u201c O zdroji keltsk\u00e9m uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee p\u0159edgerm\u00e1nsk\u00e9 hydronymum Labe nenese rysy charakteristick\u00e9 pouze pro keltsk\u00e9 jazyky. Obdobn\u00e1 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed jm\u00e9na se vyskytuj\u00ed nejen na \u00fazem\u00edch ob\u00fdvan\u00fdch kdysi Kelty, ale i daleko za jejich hranicemi.Slovan\u00e9 se s hydronymem Labe sezn\u00e1mili nejd\u0159\u00edve b\u011bhem 6. stolet\u00ed. Z\u00e1padoslovansk\u00e9 formy jako polabsk\u00e9 Labi, hornolu\u017eick\u00e9 \u0141objo, dolnolu\u017eick\u00e9 \u0141obje, polsk\u00e9 \u0141aba, staro\u010desk\u00e9 Lab\u011b, \u010desk\u00e9 Labe odr\u00e1\u017eej\u00ed v\u00fdchoz\u00ed praformu *Olb\u044aji (v genitivu *Olb\u044aj\u0119). Podle Bichlmeiera a Bla\u017eka lze odtud spekulovat, \u017ee v dob\u011b kontaktu v z\u00e1padogerm\u00e1nsk\u00fdch dialektech tehdej\u0161\u00edch obyvatel v povod\u00ed Labe m\u011blo hydronymum z\u0159ejm\u011b podobu *Alb\u012b, v genitivu *Alb(i)j\u014dz. Zhruba mezi roky 750 a 850 z\u00edskalo hydronymum na z\u00e1padoslovansk\u00e9 p\u016fd\u011b podobu Lab\u044aji (v genitivu Lab\u044aj\u0119).Z hlediska s\u00e9mantick\u00e9 typologie jsou mo\u017en\u00e9 dva v\u00fdklady pojmenov\u00e1n\u00ed \u0159eky: \u201eb\u00edl\u00e1\u201c nebo \u201epomal\u00e1\u201c, p\u0159i\u010dem\u017e auto\u0159i pova\u017euj\u00ed za p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed \u201eb\u00edl\u00e1\u201c.Labe je ozna\u010dov\u00e1no za jedinou \u010deskou \u0159eku, jej\u00ed\u017e \u010desk\u00fd n\u00e1zev nen\u00ed \u017eensk\u00e9ho rodu. Ve star\u0161\u00ed \u010de\u0161tin\u011b (do 17. stolet\u00ed) se vedle st\u0159edn\u00edho rodu Labe vyskytoval i \u017eensk\u00fd rod Lab\u011b (\u201ebydl\u00edme u sam\u00e9 Lab\u011b\u201c). Podle \u010dl\u00e1nku z roku 1970 se Labe v \u017eensk\u00e9m rodu (vedle st\u0159edn\u00edho rodu) vyskytuje i v obecn\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b.\nKilometr\u00e1\u017e Labe vznikla v 19. stolet\u00ed, kdy Vltava byla stani\u010dena po proudu. Labe bylo br\u00e1no jako navazuj\u00edc\u00ed vodn\u00ed cesta a od M\u011bln\u00edka po proudu bylo stani\u010deno od nuly, \u00fasek Labe nad soutokem byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n v podstat\u011b jen k z\u00e1mku v Ob\u0159\u00edstv\u00ed. Ve 30. letech 20. stolet\u00ed pokra\u010dovalo splav\u0148ov\u00e1n\u00ed st\u0159edn\u00edho Labe, a aby nemusel b\u00fdt p\u0159ezna\u010dov\u00e1n \u00fasek pod M\u011bln\u00edkem, bylo st\u0159edn\u00ed Labe zna\u010deno rovn\u011b\u017e od M\u011bln\u00edka, ale proti proudu \u2013 roku 1938 bylo stani\u010den\u00ed vyzna\u010deno a\u017e do Kol\u00edna. Teprve pot\u00e9 bylo oto\u010deno i stani\u010den\u00ed Vltavy do sm\u011bru proti proudu, \u010d\u00edm\u017e se soutok u M\u011bln\u00edka stal nulov\u00fdm bodem ji\u017e t\u0159et\u00edho \u00faseku.Na \u010desk\u00e9m \u00faseku Labe se do roku 2008 pou\u017e\u00edvalo p\u011bt r\u016fzn\u00fdch kilometr\u00e1\u017e\u00ed, kter\u00e9 se rozli\u0161uj\u00ed n\u00e1zvy nejstar\u0161\u00ed, plavebn\u00ed, jednotn\u00e1 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed, administrativn\u00ed a digit\u00e1ln\u00ed.\nNejstar\u0161\u00ed kilometr\u00e1\u017e Labe m\u00e1 nulov\u00fd bod v \u00farovni \u0161pi\u010dky ostrohu mezi Labem a Vltavou na jejich soutoku, na (\u010desk\u00e9m) doln\u00edm Labi je vedena po sm\u011bru toku a\u017e do km 109,27 v H\u0159ensku, kde st\u00e1tn\u00ed hranice prot\u00edn\u00e1 prav\u00fd b\u0159eh, na st\u0159edn\u00edm Labi proti toku. Podkladem byl Pod\u00e9ln\u00fd profil \u0159eky Labe, kter\u00fd vydala Geodesie Praha roku 1960. Tato kilometr\u00e1\u017e byla zna\u010dena betonov\u00fdmi bloky kolem b\u0159ehov\u00e9 hrany, hektometrovn\u00edky byly tvo\u0159eny betonov\u00fdmi tr\u00e1mci a p\u016flkilometrovn\u00edky a kilometrovn\u00edky m\u011bly na sob\u011b v\u00fd\u0161kov\u00fd bod nivelace jadransk\u00e9ho syst\u00e9mu; zna\u010den\u00ed kon\u010dilo pod jezem ve Veletov\u011b. Dnes toto zna\u010den\u00ed ji\u017e nen\u00ed udr\u017eov\u00e1no.\nPlavebn\u00ed kilometr\u00e1\u017e Labe byla v letech 1976\u20131978 vyzna\u010dena tabulemi (kilometrovn\u00edky, p\u016flkilometrovn\u00edky a hektometrovn\u00edky) na sloupech v cel\u00e9m \u00faseku st\u0159edn\u00edho Labe po \u00faprav\u00e1ch \u0159eky (zejm\u00e9na \u00faseku Veletov \u2013 T\u00fdnec nad Labem), proveden\u00fdch v letech 1974\u20131976. V \u00faseku H\u0159ensko \u2013 Veletov se shoduje s nejstar\u0161\u00ed kilometr\u00e1\u017e\u00ed. Na st\u0159edn\u00edm Labi byla vyzna\u010dena a\u017e po \u0159km 102,10 na konci p\u0159\u00edstavu Chvaletice. Byla vyzna\u010dena na plavebn\u00edch map\u00e1ch Labe z nakladatelstv\u00ed Kartografie Praha v m\u011b\u0159\u00edtku 1 : 5000 (Chvaletice\u2013M\u011bln\u00edk vyd\u00e1na roku 1977, M\u011bln\u00edk\u2013H\u0159ensko roku 1978). Kilometr\u00e1\u017e v \u00faseku Chvaletice \u2013 Kun\u011btice nen\u00ed v ter\u00e9nu vyzna\u010dena v\u016fbec.\nJednotn\u00e1 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kilometr\u00e1\u017e byla vyhl\u00e1\u0161ena \u0159editelem tehdej\u0161\u00ed st\u00e1tem vlastn\u011bn\u00e9 akciov\u00e9 spole\u010dnosti Povod\u00ed Labe p\u0159\u00edkazem s platnost\u00ed od 15. 5. 1997 na z\u00e1klad\u011b doporu\u010den\u00ed skupiny MKOL. Nulu m\u00e1 v m\u00edst\u011b dosavadn\u00edho kilometru 109,270 nejstar\u0161\u00ed kilometr\u00e1\u017ee v H\u0159ensku a cel\u00e1 je po\u010d\u00edt\u00e1na proti toku \u0159eky. Na \u010desk\u00e9m doln\u00edm Labi se tak obr\u00e1til sm\u011br stani\u010den\u00ed a z\u00e1rove\u0148 se nomin\u00e1ln\u00ed d\u00e9lka \u00faseku o necel\u00fd kilometr zv\u00fd\u0161ila n\u00e1sledkem p\u0159em\u011b\u0159en\u00ed, na \u010desk\u00e9m st\u0159edn\u00edm Labi se dosavadn\u00ed hodnoty zv\u00fd\u0161ily o konstantu 110,035 km. Jednotn\u00e1 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kilometr\u00e1\u017e v\u0161ak nebyla vyzna\u010dena v ter\u00e9nu.\nAdministrativn\u00ed kilometr\u00e1\u017e vych\u00e1z\u00ed z Jednotn\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kilometr\u00e1\u017ee a z technicko-provozn\u00ed evidence Labe (TPE), kterou zpracovalo Povod\u00ed Labe v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 v letech 1968\u20131972. Po\u010d\u00e1tek m\u00e1 u H\u0159enska v bod\u011b 109,240 plavebn\u00ed kilometr\u00e1\u017ee. Na administrativn\u00ed kilometr\u00e1\u017e je nav\u00e1z\u00e1na technicko-provozn\u00ed evidence jez\u016f, plavebn\u00edch komor, elektr\u00e1ren, most\u016f, za\u00fast\u011bn\u00ed, uvazovac\u00edch kruh\u016f atd.\nDigit\u00e1ln\u00ed kilometr\u00e1\u017e se t\u00fdk\u00e1 digit\u00e1ln\u011b zkonstruovan\u00e9 osy vodn\u00edho toku v dan\u00e9m \u010dase. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se jen pro hydrotechnick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty, pro zna\u010den\u00ed v ter\u00e9nu a evidenci objekt\u016f je kv\u016fli prom\u011bnlivosti nevhodn\u00e1.\nEvropsk\u00e1 kilometr\u00e1\u017e m\u00e1 nulu v m\u00edst\u011b vy\u00fast\u011bn\u00ed \u0159eky Labe do Severn\u00edho mo\u0159e a sm\u011b\u0159uje proti toku a\u017e k prameni Labe. \u010cesk\u00e1 kilometr\u00e1\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 u severn\u00edho patn\u00edku st\u00e1tn\u00ed hranice, v \u0159km 726,26, av\u0161ak jako p\u0159ed\u00e1vac\u00ed bod byl \u010cR a SRN dohodnut km 730 v m\u00edst\u011b dosavadn\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho kilometru 0, u ji\u017en\u00edho patn\u00edku st\u00e1tn\u00ed hranice; dosavadn\u00ed nule u M\u011bln\u00edka odpov\u00edd\u00e1 hodnota 837,37 a p\u0159\u00edstavu Chvaletice 940,15 (940,20). Evropsk\u00e1 osa kilometr\u00e1\u017ee byla definov\u00e1na jako osa plavebn\u00ed dr\u00e1hy a v ter\u00e9nu bude a\u017e po Kun\u011btice vyzna\u010dena nov\u00fdmi tabulemi (kilometrovn\u00edky, p\u016flkilometrovn\u00edky a hektometrovn\u00edky), a to p\u0159ednostn\u011b na lev\u00e9m b\u0159ehu, a kde to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, tam na prav\u00e9m. Sou\u010dasn\u011b maj\u00ed b\u00fdt p\u0159ezna\u010deny kilometr\u00e1\u017ee vel\u00edn\u016f plavebn\u00edch komor. Nov\u00e1 kilometr\u00e1\u017e je v \u010desk\u00e9m \u00faseku platn\u00e1 od 1. ledna 2009, p\u0159ezna\u010dov\u00e1n\u00ed bylo zah\u00e1jeno p\u0159\u00edpravn\u00fdmi pracemi roku 2008 a fakticky za\u010d\u00e1tkem roku 2009. Kilometr\u00e1\u017e byla zavedena na z\u00e1klad\u011b po\u017eadavku Sm\u011brnice Evropsk\u00e9ho parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 o harmonizovan\u00fdch \u0159\u00ed\u010dn\u00edch informa\u010dn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch (RIS) na vnitrozemsk\u00fdch vodn\u00edch cest\u00e1ch ve Spole\u010denstv\u00ed. N\u011bmeck\u00fd \u00fasek z\u016fstane prozat\u00edm zna\u010den po proudu od ji\u017en\u00edho patn\u00edku st\u00e1tn\u00ed hranice; v \u00faseku, v n\u011bm\u017e po Labi vede st\u00e1tn\u00ed hranice, z\u016fstane jen n\u011bmeck\u00e9 zna\u010den\u00ed.Plavebn\u00ed kan\u00e1ly maj\u00ed svou vlastn\u00ed kilometr\u00e1\u017e, kter\u00e1 je vedena od \u0161pi\u010dky ostrova sm\u011brem proti toku \u0159eky a zpravidla vyzna\u010dena i v ter\u00e9nu, obvykle betonov\u00fdmi p\u00e1sky v b\u0159ehov\u00e9m opevn\u011bn\u00ed.\n Pramen \nPramen\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1386 m v ra\u0161elini\u0161ti na Labsk\u00e9 louce, v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed st\u00e1tn\u00ed hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spad\u00e1 Labsk\u00fdm vodop\u00e1dem do Labsk\u00e9ho dolu.\n Horn\u00ed tok \nMezi m\u011bsty \u0160pindler\u016fv Ml\u00fdn a Vrchlab\u00ed prot\u00e9k\u00e1 \u00fazkou Labskou sout\u011bskou, v\u00edcem\u00e9n\u011b ji\u017en\u00edm sm\u011brem. Od Vrchlab\u00ed po Jarom\u011b\u0159 je charakter krajiny podhorsk\u00fd a \u0159eka te\u010de sm\u011brem jihov\u00fdchodn\u00edm. V\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmi p\u0159\u00edtoky na tomto horn\u00edm toku jsou jen B\u00edl\u00e9 Labe, Mal\u00e9 Labe, \u010cist\u00e1 a Piln\u00edkovsk\u00fd potok (v\u0161echny levostrann\u00e9). Nedaleko Dvora Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ehrada Les Kr\u00e1lovstv\u00ed, pozoruhodn\u00e1 zejm\u00e9na stylov\u00fdm stavebn\u00edm proveden\u00edm.\nV Jarom\u011b\u0159i se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 260 m do Labe zleva vl\u00e9v\u00e1 \u0159eka \u00dapa a nedaleko pod n\u00ed, u Josefova, \u0159eka Metuje. \u00dadol\u00ed \u0159eky se v\u00fdrazn\u011b roz\u0161i\u0159uje a a\u017e po soutok s Oh\u0159\u00ed u Litom\u011b\u0159ic se obecn\u011b naz\u00fdv\u00e1 Polab\u00edm. Dal\u0161\u00edmi lev\u00fdmi p\u0159\u00edtoky jsou Orlice v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 (ve m\u011bst\u011b pozoruhodn\u00e1 secesn\u00ed vodn\u00ed elektr\u00e1rna s mostem a obl\u00edben\u00e9 Jir\u00e1skovy sady s p\u0159enesen\u00fdm rouben\u00fdm kostel\u00edkem z v\u00fdchodn\u00edho Slovenska), Lou\u010dn\u00e1 u Sezemic nedaleko Kun\u011btick\u00e9 hory a Chrudimka v Pardubic\u00edch. Od Jarom\u011b\u0159e do Pardubic sleduje tok \u0159eky Labe obecn\u011b ji\u017en\u00ed sm\u011br. V Pardubic\u00edch se \u0159eka st\u00e1\u010d\u00ed k z\u00e1padu a t\u00edmto sm\u011brem pokra\u010duje a\u017e do Kol\u00edna, kde op\u011bt m\u011bn\u00ed sm\u011br k severoz\u00e1padu. T\u00edmto sm\u011brem se pak obecn\u011b ub\u00edr\u00e1 a\u017e k \u00dast\u00ed nad Labem.\nOd Chvaletic, kde je p\u0159\u00edstav, p\u016fvodn\u011b slou\u017e\u00edc\u00ed dovozu paliva pro m\u00edstn\u00ed uhelnou elektr\u00e1rnu, je \u0159eka v\u00fdrazn\u011b regulov\u00e1na. Mezi Pardubicemi a M\u011bln\u00edkem t\u00e9\u017e p\u0159ib\u00edr\u00e1 n\u011bkolik men\u0161\u00edch levostrann\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f: Doubravu u Z\u00e1bo\u0159\u00ed nad Labem; Klejn\u00e1rku u Star\u00e9ho Kol\u00edna; V\u00fdrovku nedaleko Nymburka; a V\u00fdmolu p\u0159ed \u010cel\u00e1kovicemi. Prvn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm pravostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem Labe je u Pod\u011bbrad \u0159eka Cidlina. U tohoto soutoku se nal\u00e9z\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Libick\u00fd luh, je\u017e p\u0159edstavuje nejv\u011bt\u0161\u00ed souvisl\u00fd komplex \u00favalov\u00e9ho lu\u017en\u00edho lesa v \u010cech\u00e1ch (asi 500 ha).\nV Nymburce se do Labe zprava vl\u00e9v\u00e1 \u0159\u00ed\u010dka Mrlina, je\u017e kolem centra m\u011bsta tvo\u0159\u00ed oblouk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed vodn\u00ed p\u0159\u00edkop a je\u017e chr\u00e1nila zdej\u0161\u00ed p\u016fvodn\u00ed slovanskou osadu \u00dast\u00ed (Usk). P\u0159i soutoku s pravostrannou Jizerou pobl\u00ed\u017e Star\u00e9 Boleslavi se prost\u00edraj\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 lesy, v nich\u017e le\u017e\u00ed i jeden ze zdroj\u016f pitn\u00e9 vody pro hlavn\u00ed m\u011bsto Prahu, vod\u00e1rensk\u00fd komplex K\u00e1ran\u00fd, v provozu od roku 1911. Krom\u011b soutoku Labe s Vltavou se v okol\u00ed M\u011bln\u00edka vl\u00e9vaj\u00ed t\u00e9\u017e dva pravostrann\u00e9 p\u0159\u00edtoky region\u00e1ln\u00edho, p\u0159edev\u0161\u00edm turistick\u00e9ho a vod\u00e1rensk\u00e9ho v\u00fdznamu: \u0159\u00ed\u010dky P\u0161ovka (prot\u00e9k\u00e1 Koko\u0159\u00ednsk\u00fdm dolem a tvo\u0159\u00ed osu Koko\u0159\u00ednska) a Lib\u011bchovka. Ob\u011b \u0159\u00ed\u010dky tvo\u0159\u00ed v\u00fdrazn\u00e1 hlubok\u00e1 \u00fadol\u00ed s rozs\u00e1hl\u00fdmi luhy.\n\u0160ir\u00e9 a \u00farodn\u00e9 Polab\u00ed uzav\u00edr\u00e1 soutok Labe s Oh\u0159\u00ed proti Litom\u011b\u0159ic\u00edm. Od Lovosic se Labe no\u0159\u00ed do hlubok\u00e9ho ka\u0148onu, zvan\u00e9ho \u010cesk\u00e1 br\u00e1na (Porta Bohemica), je\u017e proch\u00e1z\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d \u010cesk\u00fdm st\u0159edoho\u0159\u00edm. Zde, konkr\u00e9tn\u011b u Libochovan, je Labe na \u00fazem\u00ed \u010ceska nej\u0161ir\u0161\u00ed \u2013 a\u017e 320 m. V \u00dast\u00ed nad Labem \u0159eka p\u0159ib\u00edr\u00e1 levostrann\u00fd p\u0159\u00edtok B\u00edlinu; v D\u011b\u010d\u00edn\u011b zprava Plou\u010dnici a v H\u0159ensku zprava Kamenici. Pom\u011brn\u011b \u00fazk\u00fdm a sev\u0159en\u00fdm \u00fadol\u00edm pak pokra\u010duje a\u017e ke st\u00e1tn\u00ed hranici s N\u011bmeckem u H\u0159enska, je\u017e je nejn\u00ed\u017ee polo\u017een\u00fdm bodem \u010ceska (115 metr\u016f nad mo\u0159em). \u00dazem\u00ed \u010ceska Labe opou\u0161t\u00ed hlubokou rokl\u00ed tvo\u0159enou Labsk\u00fdmi p\u00edskovci.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nNa n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b Labe pokra\u010duje \u00fadol\u00edm Sask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska p\u0159es Pirnu severoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem. Od Pirny se Labsk\u00e1 kotlina za\u010d\u00edn\u00e1 roz\u0161i\u0159ovat, \u0159eka prot\u00e9k\u00e1 Dr\u00e1\u017e\u010fany, kde je \u0161irok\u00e1 100 a\u017e 150 m, M\u00ed\u0161n\u00ed a d\u00e1le na sv\u00e9 cest\u011b vstupem do Severon\u011bmeck\u00e9 n\u00ed\u017einy vytv\u00e1\u0159\u00ed \u010detn\u00e9 meandry, kter\u00e9 takto formuj\u00ed tok a\u017e k Hamburku. Labe prot\u00e9k\u00e1 m\u011bsty Torgau, Dessau. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti se do Labe vl\u00e9vaj\u00ed jej\u00ed nejmohutn\u011bj\u0161\u00ed levostrann\u00e9 p\u0159\u00edtoky, Mulda a S\u00e1la. Severn\u011b od Magdeburgu se Labe pravostrann\u011b propojuje plavebn\u00edm kan\u00e1lem s Havolou, d\u00e1le te\u010de n\u011bkolik des\u00edtek km severn\u00edm sm\u011brem, kter\u00fd se po pravostrann\u00e9m soutoku s Havolou op\u011bt m\u011bn\u00ed na severoz\u00e1padn\u00ed.\nZa m\u011bstem Wittenberge tvo\u0159ila \u0159eka na dvou m\u00edstech st\u0159e\u017eenou hranici mezi b\u00fdval\u00fdm v\u00fdchodn\u00edm a z\u00e1padn\u00edm N\u011bmeckem. T\u011bsn\u011b p\u0159ed Hamburkem se \u0159eka rozd\u011bluje na Severn\u00ed Labe, prot\u00e9kaj\u00edc\u00ed p\u0159es hambursk\u00fd p\u0159\u00edstav a Ji\u017en\u00ed Labe, kter\u00e9 se p\u0159\u00edstavu vyh\u00fdb\u00e1 a umo\u017e\u0148uje tak snadn\u011bj\u0161\u00ed proplut\u00ed lod\u00ed p\u0159es m\u011bsto. Labe pak pokra\u010duje d\u00e1le na severoz\u00e1pad a jeho koryto \u0161irok\u00e9 300 a\u017e 500 m se je\u0161t\u011b v\u00edce roz\u0161i\u0159uje a\u017e p\u0159ech\u00e1z\u00ed v estu\u00e1r. Posledn\u00ed pravostrannou spojkou je plavebn\u00ed kan\u00e1l, vedouc\u00ed p\u0159es Kiel do Baltsk\u00e9ho mo\u0159e. U p\u0159\u00edstavu Cuxhaven \u00fast\u00ed Labe do Severn\u00edho mo\u0159e. Estu\u00e1r je dlouh\u00fd zhruba 100 km a dosahuje \u0161\u00ed\u0159ky 17 km.\nzleva\nv \u010cesku \u2013 Pudlava, Dvorsk\u00fd potok, Medv\u011bd\u00ed potok, B\u00edl\u00e9 Labe, Svatopetrsk\u00fd potok, Tabulov\u00fd potok, D\u0159eva\u0159sk\u00fd potok, Richterova strouha, V\u00e1penick\u00fd potok, Mal\u00e9 Labe, \u010cist\u00e1, V\u00fdchodn\u00ed potok, Piln\u00edkovsk\u00fd potok, Kate\u0159insk\u00fd potok, \u010cern\u00fd potok, Hartsk\u00fd potok, Kocbe\u0159sk\u00fd potok, Drahyn\u011b, B\u011blu\u0148ka, \u00dapa, Metuje, Smr\u017eovsk\u00fd potok, Malostransk\u00fd potok, Orlice, Piletick\u00fd potok, Bi\u0159i\u010dka, Bohumile\u010dsk\u00fd potok, \u0158edick\u00fd potok, Lou\u010dn\u00e1, Chrudimka, Jesen\u010dansk\u00fd potok, Bylanka, Podolsk\u00fd potok, L\u00e1nsk\u00fd potok, Struha, \u0160varcava, Brlo\u017esk\u00fd potok, Spytovick\u00fd potok, Mora\u0161ick\u00fd potok, Doubrava, Klejn\u00e1rka, Ho\u0159ansk\u00fd potok, Polepka, Pekelsk\u00fd potok, Bed\u0159ichovsk\u00e1 svodnice, Nouzovsk\u00fd potok, P\u0148ovka, Klipeck\u00e1, Sokole\u010dsk\u00e1 strouha, Pot\u016f\u010dek, V\u00fdrovka, Ml\u00fdnsk\u00fd potok, Smradl\u00e1k, Kounick\u00fd potok, V\u00fdmola, Vino\u0159sk\u00fd potok, Ml\u00fdnsk\u00fd potok, Vltava, Oh\u0159e, Modla, B\u00edlina, J\u00edlovsk\u00fd potok\nv N\u011bmecku \u2013 Biela, Rybn\u00fd potok, Gottleuba, M\u00fcglitz, Wei\u00dferitz, Rehbockbach, Triebisch, Jahnabach, Ketzerbach, Mulda, S\u00e1la, Ohre, Tanger, Aland, Jeetzel, Ilmenau, Seeve, Este, L\u00fche, Schwinge, Oste, Medem\nzprava\nv \u010cesku \u2013 Pan\u010dava, \u017dl\u00e1bsk\u00fd ru\u010dej, Korytov\u00e1 strouha, Medv\u011bd\u00ed ru\u010dej, Krakono\u0161ova strouha, Honzova strouha, Voj\u00e1k\u016fv potok, \u010cerstv\u00e1 voda, Sachr\u016fv ru\u010dej, Budsk\u00e1 strouha, \u0160indelova strouha, Hlem\u00fd\u017ed\u00ed potok, Hamersk\u00fd potok, B\u011bl\u00e1, Princip\u00e1lek, Sovinka, Kalensk\u00fd potok, Debrnsk\u00fd potok, Boreck\u00fd potok, Brusnick\u00fd potok, Net\u0159eba, Jezbinsk\u00fd potok Jord\u00e1n, Trotina, Ol\u0161ovka, Stra\u0161ovsk\u00fd potok, Sv\u00e1rava, Veletovsk\u00fd potok, Hlubok\u00fd potok, Ba\u010dovka, Cidlina, Mrlina, Vlkava, Mlyna\u0159ice, Jizera, Ko\u0161\u00e1teck\u00fd potok, P\u0161ovka, Lib\u011bchovka, \u00da\u0161t\u011bck\u00fd potok, Blatensk\u00fd potok, Lu\u010dn\u00ed potok, Pokratick\u00fd potok, Tlu\u010de\u0148sk\u00fd potok, Rytina, N\u011bm\u010dick\u00fd potok, Pr\u016f\u010delsk\u00fd potok, Novovesk\u00fd potok, Kojetick\u00fd potok, Bahni\u0161t\u011b, Ole\u0161nick\u00fd potok, Homolsk\u00fd potok, Lu\u010dn\u00ed potok, T\u011bchlovick\u00fd potok, Kameni\u010dka, Plou\u010dnice, Kamenice\nv N\u011bmecku \u2013 K\u0159inice, Lachsbach, Wesenitz, Prie\u00dfnitz, L\u00f6\u00dfnitzbach, Gosebach, \u010cern\u00fd Hal\u0161trov, Havola, Rossel, Stepenitz, L\u00f6cknitz, Sude, Elde, Delvenau, Bille, Alstera, Flottbek, Wedeler Au, Pinnau, Kr\u00fcckau, St\u00f6r, Ramme, Mehe, Mehe-Aue, Twiste, Bever\n\u0160pindler\u016fv Ml\u00fdn, Vrchlab\u00ed, Hostinn\u00e9, Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem, Jarom\u011b\u0159, Hradec Kr\u00e1lov\u00e9, Pardubice, P\u0159elou\u010d, Kol\u00edn, Pod\u011bbrady, Nymburk, Lys\u00e1 nad Labem, \u010cel\u00e1kovice, Brand\u00fds nad Labem-Star\u00e1 Boleslav, Neratovice, M\u011bln\u00edk, \u0160t\u011bt\u00ed, Roudnice nad Labem, Litom\u011b\u0159ice, Lovosice, \u00dast\u00ed nad Labem, D\u011b\u010d\u00edn, Bad Schandau, Pirna, Dr\u00e1\u017e\u010fany, M\u00ed\u0161e\u0148, Torgau, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburg, Wittenberge, Hamburk, Cuxhaven\n V\u00fdznamn\u00e9 obce na Labi \nDoln\u00ed Brann\u00e1, Kun\u010dice nad Labem, Prose\u010dn\u00e9, Doln\u00ed Ole\u0161nice, Chot\u011bvice, Mostek, Doln\u00ed Brusnice Nemojov, B\u00edl\u00e1 T\u0159eme\u0161n\u00e1, Choustn\u00edkovo Hradi\u0161t\u011b, Stanovice, Kuks, Slotov, He\u0159manice, Ho\u0159enice, Raso\u0161ky, Holohlavy, \u010c\u00edbuz, Lochenice, P\u0159edm\u011b\u0159ice nad Labem, Vysok\u00e1 nad Labem, Opatovice nad Labem, Bukovina nad Labem, \u010ceperka, Hrobice, D\u0159\u00edte\u010d, N\u011bm\u010dice nad Labem, Kun\u011btice, Star\u00e9 Hradi\u0161t\u011b, Srnojedy, Rybitv\u00ed, \u010cern\u00e1 u Bohdan\u010de, \u017divanice, Valy, B\u0159ehy, Sem\u00edn, \u0158e\u010dany nad Labem, Kladruby nad Labem, Trn\u00e1vka, Selmice, Labsk\u00e9 Chr\u010dice, Kojice, Z\u00e1bo\u0159\u00ed nad Labem, Veletov, Kon\u00e1rovice, Star\u00fd Kol\u00edn, T\u0159i Dvory, Nov\u00e1 Ves I, Veltruby, P\u0148ov-P\u0159edhrad\u00ed, Velk\u00fd Osek, Ose\u010dek, Libice nad Cidlinou, Kovanice, P\u00edsty, Kostoml\u00e1tky, Sadsk\u00e1, Hradi\u0161tko, Kostomlaty nad Labem, Ostr\u00e1, Semice, P\u0159erov nad Labem, K\u00e1ran\u00fd, Nov\u00fd Vestec, Z\u00e1py, Borek, Z\u00e1ryby, K\u0159enek, Ti\u0161ice, Libi\u0161, Tuha\u0148, Ob\u0159\u00edstv\u00ed, Doln\u00ed Be\u0159kovice, Lib\u011bchov, Horn\u00ed Po\u010daply, Ra\u010dice, Z\u00e1lu\u017e\u00ed, Ky\u0161kovice, Dob\u0159\u00ed\u0148, V\u011bdomice, \u010cern\u011bves, \u017didovice, Hrobce, Chodouny, Libotenice, Nu\u010dni\u010dky, K\u0159e\u0161ice, Po\u010daply, Terez\u00edn, Ml\u00e9kojedy, \u017dalhostice, P\u00ed\u0161\u0165any, Lhotka nad Labem, Mal\u00e9 \u017dernoseky, Velk\u00e9 \u017dernoseky, Libochovany, Prackovice nad Labem, Doln\u00ed Z\u00e1lezly, Velk\u00e9 B\u0159ezno, Povrly, Mal\u00e9 B\u0159ezno, T\u011bchlovice, Dobkovice, Mal\u0161ovice, Ludv\u00edkovice, H\u0159ensko\n \u010cesk\u00e9 horn\u00ed Labe \n(V z\u00e1vorce uvedena kilometr\u00e1\u017e od M\u011bln\u00edka, bez z\u00e1vorky od st\u00e1tn\u00ed hranice.)\n\u0159km (249,0) p\u0159ehrada Labsk\u00e1, \u0160pindler\u016fv Ml\u00fdn\n\u0159km (248,9) jez\n\u0159km (248,7) jez\n\u0159km (242,5) jez\n\u0159km (241,7) jez (Herl\u00edkovice)\n\u0159km (240,9) jez (Pod\u017eal\u00fd)\n\u0159km (239,9) jez\n\u0159km (239,8) jez (Ho\u0159ej\u0161\u00ed Vrchlab\u00ed)\n\u0159km (239,3) jez\n\u0159km (237,9) jez nad Vrchlabskou sout\u011bskou\n\u0159km (236,8) vysok\u00fd jez (Vrchlab\u00ed)\n\u0159km (236,0) vysok\u00fd jez (Vrchlab\u00ed)\n\u0159km (235,2) jez\n\u0159km (233,8) jez (Podh\u016f\u0159\u00ed)\n\u0159km (232,2) jez Doln\u00ed Brann\u00e1\n\u0159km (231,3) jez\n\u0159km (227,4) jez Kl\u00e1\u0161tersk\u00e1 Lhota\n\u0159km (223,9) jez (tento a dal\u0161\u00ed jezy v Hostinn\u00e9m)\n\u0159km (222,7) jez\n\u0159km (222,3) jez\n\u0159km (221,8) jez\n\u0159km (219,7) jez\n\u0159km (218,7) jez\n\u0159km (216,7) jez\n\u0159km (214,2) jez (po\u0161kozen\u00fd)\n\u0159km (206,9) p\u0159ehrada Les Kr\u00e1lovstv\u00ed, Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem\n\u0159km (206,8) jez\n\u0159km (202,0) vysok\u00fd jez (Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem)\n\u0159km (201,7) men\u0161\u00ed jez (Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem)\n\u0159km (200,4) jez\n\u0159km (195,1) jez (\u017dire\u010d)\n\u0159km (191,9) jez Stanovice\n\u0159km (186,2) jez He\u0159manice nad Labem\n\u0159km (183,6) jez (rozvalen\u00fd)\n\u0159km (181,7) jez (Jarom\u011b\u0159)\n\u0159km (181,3) jez (Jarom\u011b\u0159)\n\u0159km (180,3) jez Jarom\u011b\u0159 centrum\n\u0159km (177,8) jez Jarom\u011b\u0159, nad soutokem s Metuj\u00ed\n\u0159km 281,763 (171,7) jez Smi\u0159ice\n\u0159km 274,315 (164,4) jez P\u0159edm\u011b\u0159ice\n\u0159km 268,444 (158,4) jez Hu\u010d\u00e1k, Hradec Kr\u00e1lov\u00e9\n\u0159km (152,6) jez u Opatovick\u00e9ho kan\u00e1lu\n \u010cesk\u00e9 st\u0159edn\u00ed Labe \n(Uvedena Evropsk\u00e1 kilometr\u00e1\u017e s nulou p\u0159i \u00fast\u00ed Labe do Severn\u00edho mo\u0159e, v z\u00e1vorce uvedena kilometr\u00e1\u017e od st\u00e1tn\u00ed hranice a od M\u011bln\u00edka.)\n\u0159km 968,153 \u2013 (240,818) \u2013 (130,783) \u2013 zdymadlo Pardubice\n\u0159km 961,524 \u2013 (234,818) \u2013 (124,154) \u2013 zdymadlo Srnojedy\n\u0159km 951,905 \u2013 (224,570) \u2013 (114,535) \u2013 zdymadlo P\u0159elou\u010d\n\u0159km 932,260 \u2013 (205,280) \u2013 (92,225) \u2013 zdymadlo T\u00fdnec nad Labem\n\u0159km 929,130 \u2013 (201,736) \u2013 (91,701) \u2013 zdymadlo Veletov\n\u0159km 920,690 \u2013 (193,228) \u2013 (83,193) \u2013 zdymadlo Kol\u00edn\n\u0159km 916,540 \u2013 (189,192) \u2013 (79,157) \u2013 zdymadlo Klavary\n\u0159km 911,770 \u2013 (184,368) \u2013 (74,350) \u2013 zdymadlo Velk\u00fd Osek\n\u0159km 904,570 \u2013 (177,158) \u2013 (67,123) \u2013 zdymadlo Pod\u011bbrady\n\u0159km 896,384 \u2013 (169,035) \u2013 (59,009) \u2013 zdymadlo Nymburk\n\u0159km 891,440 \u2013 (164,015) \u2013 (53,980) \u2013 zdymadlo Kostoml\u00e1tky\n\u0159km 887,580 \u2013 (160,173) \u2013 (50,138) \u2013 zdymadlo Hradi\u0161tko\n\u0159km 878,050 \u2013 (150,698) \u2013 (40,663) \u2013 zdymadlo Lys\u00e1 nad Labem, jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed je i ryb\u00ed p\u0159echod\n\u0159km 872,280 \u2013 (144,980) \u2013 (34,950) \u2013 zdymadlo \u010cel\u00e1kovice\n\u0159km 865,080 \u2013 (137,913) \u2013 (27,878) \u2013 zdymadlo Brand\u00fds nad Labem\n\u0159km 857,420 \u2013 (130,158) \u2013 (20,127) \u2013 zdymadlo Kostelec nad Labem\n\u0159km 850,320 \u2013 (123,015) \u2013 (12,997) \u2013 zdymadlo Lobkovice\n\u0159km 843,133 \u2013 (116,181) \u2013 (6,146) \u2013 zdymadlo Ob\u0159\u00edstv\u00ed\n\u0159km 839,535 \u2013 (112,235) \u2013 (2,165) \u2013 b\u00fdval\u00e9 zdymadlo Had\u00edk\n \u010cesk\u00e9 doln\u00ed Labe \n(Uvedena Evropsk\u00e1 kilometr\u00e1\u017e s nulou p\u0159i \u00fast\u00ed Labe do Severn\u00edho mo\u0159e, v z\u00e1vork\u00e1ch kilometr\u00e1\u017e od M\u011bln\u00edka ve sm\u011bru po proudu.)\n\u0159km 830,530 \u2013 (6,675) \u2013 zdymadlo Doln\u00ed Be\u0159kovice\n\u0159km 818,720 \u2013 (18,165) \u2013 zdymadlo \u0160t\u011bt\u00ed\n\u0159km 808,790 \u2013 (27,310) \u2013 zdymadlo Roudnice nad Labem\n\u0159km 795,330 \u2013 (41,210) \u2013 zdymadlo \u010cesk\u00e9 Kopisty\n\u0159km 787,430 \u2013 (49,295) \u2013 zdymadlo Lovosice\n\u0159km 767,484 \u2013 (68,870) \u2013 zdymadlo St\u0159ekov, jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed je i ryb\u00ed p\u0159echod\n N\u011bmeck\u00e9 Labe \n(Uvedena kilometr\u00e1\u017e od st\u00e1tn\u00ed hranice s \u010cR po proudu.)\n\u0159km 585,860 \u2013 zdymadlo Geesthacht\nNejvy\u0161\u0161\u00edch vodn\u00edch stav\u016f dosahuje na ja\u0159e, co\u017e zp\u016fsobuje taj\u00edc\u00ed sn\u00edh. V l\u00e9t\u011b hladina kles\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e de\u0161\u0165ov\u00e9 sr\u00e1\u017eky mohou v tomto obdob\u00ed zp\u016fsobit n\u00e1hl\u00e9 vzestupy hladiny. Po zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st roku je \u00farove\u0148 hladiny vy\u0161\u0161\u00ed. Pr\u016fm\u011brn\u00fd pr\u016ftok vody na \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 hranici \u010din\u00ed 311 m3/s\u22121 a na doln\u00edm toku (ve vodom\u011brn\u00e9 stanici Neu Darchau) 711 m3/s\u22121. Mo\u0159sk\u00fd p\u0159\u00edliv se projevuje do vzd\u00e1lenosti 141,8 km proti toku. Kol\u00eds\u00e1n\u00ed hladiny \u0159eky v jej\u00edm slapov\u00e9m \u00faseku a v d\u016fsledku vzdut\u00ed n\u00e1sledkem siln\u00e9ho v\u011btru m\u016f\u017ee dos\u00e1hnout a\u017e 9 metr\u016f. Z\u00e1mrz na \u00fasec\u00edch \u0159eky Labe ovliv\u0148uje mj. teplotn\u00ed pr\u016fb\u011bh, velikost odtoku a vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed toku pro lodn\u00ed dopravu, p\u0159i\u010dem\u017e proti proudu toku po\u010det dn\u00ed z\u00e1mrzu kles\u00e1.\nVodn\u00ed doprava na Labi a Vltav\u011b je dolo\u017eena ji\u017e od doby bronzov\u00e9. Rozvoj modern\u00ed vodn\u00ed dopravy nastal v 18. stolet\u00ed. Roku 1764 z\u0159\u00eddila rakousk\u00e1 vl\u00e1da plavebn\u00ed komisi, roku 1766 plavebn\u00ed fond a v roce 1770 Plavebn\u00ed vodn\u00ed \u0159editelstv\u00ed, z n\u011bj\u017e se pozd\u011bji vyvinulo \u0158editelstv\u00ed vodn\u00edch cest. Roku 1777 vydala c\u00edsa\u0159ovna Marie Terezie Naviga\u010dn\u00ed patent, kter\u00fd nad\u0159adil plavbu jin\u00fdm zp\u016fsob\u016fm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u0159eky, vyhl\u00e1sil splavn\u00e9 toky za majetek st\u00e1tu, \u010d\u00edm\u017e st\u00e1t zav\u00e1zal k nesen\u00ed n\u00e1klad\u016f za rozvoj a \u00fadr\u017ebu vodn\u00edch cest. V D\u011b\u010d\u00edn\u011b v Rozb\u011bles\u00edch vznikl roku 1857 ochrann\u00fd p\u0159\u00edstav. V letech 1897\u20131913 byla budov\u00e1na soustava zdymadel na Vltav\u011b i Labi a later\u00e1ln\u00ed plavebn\u00ed kan\u00e1l u Ho\u0159\u00edna; byla zalo\u017eena \u201eKomise pro kanalizov\u00e1n\u00ed Vltavy a Labe v \u010cech\u00e1ch\u201c. 11. \u010dervna 1901 byl p\u0159ijat \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd Vodocestn\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fd umo\u017enil kanalizovat Labe z M\u011bln\u00edka ke St\u0159ekovu a splavnit Labe z M\u011bln\u00edka do Brand\u00fdsa nad Labem. V pl\u00e1nech pokra\u010dovalo i \u010ceskoslovensko, kter\u00e9 roku 1936 dokon\u010dilo zdymadlo u St\u0159ekova.Smlouvou z Versailles se stala plavba na Labi p\u0159edm\u011btem mezin\u00e1rodn\u00ed Labsk\u00e9 komise, se s\u00eddlem v Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Statut Komise byl podeps\u00e1n v Dr\u00e1\u017e\u010fanech 22. \u00fanora 1922. \u010cl\u00e1nky 363 a 364 Versaillsk\u00e9 smlouvy, bylo \u010ceskoslovensko opr\u00e1vn\u011bno k pron\u00e1jmu vlastn\u00edho p\u0159\u00edstavn\u00edho p\u00e1sma, Moldauhafen v Hamburku. N\u00e1jemn\u00ed smlouva s N\u011bmeckem byla, pod dohledem Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, podeps\u00e1na dne 14. \u00fanora 1929 a skon\u010d\u00ed v roce 2028; od roku 1993 dr\u017e\u00ed \u010cesko pr\u00e1vn\u00ed postaven\u00ed b\u00fdval\u00e9ho \u010ceskoslovenska.\nPro vodn\u00ed dopravu je Labe splavn\u00e9 od \u00fast\u00ed do Severn\u00edho mo\u0159e po P\u0159elou\u010d v celkov\u00e9 d\u00e9lce 950 km, p\u0159i\u010dem\u017e je p\u0159ipravov\u00e1no pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9 splavn\u011bn\u00ed o dal\u0161\u00edch 24 km a\u017e do Pardubic.\nDo Hamburku je splavn\u00e9 pro n\u00e1mo\u0159n\u00ed lod\u011b, po odbo\u010den\u00ed Labsk\u00e9ho later\u00e1ln\u00edho pr\u016fplavu je kanalizovan\u00fdm tokem t\u0159\u00eddy VIb mezin\u00e1rodn\u00ed klasifikace vnitrozemsk\u00fdch vodn\u00edch cest. D\u00e1le proti proudu je v\u011bt\u0161ina jeho toku regulov\u00e1na, od \u00dast\u00ed nad Labem kanalizov\u00e1na. Po M\u011bln\u00edk se jedn\u00e1 o vodn\u00ed cestou t\u0159\u00eddy Va a po P\u0159elou\u010d resp. Pardubice pak vodn\u00ed cestou t\u0159\u00eddy IV. Syst\u00e9mem kan\u00e1l\u016f je spojen\u00e9 s Baltsk\u00fdm mo\u0159em, R\u00fdnem, Vezerou, Em\u017e\u00ed a Odrou.\nLabe je jedinou spojnic\u00ed \u010desk\u00fdch vodn\u00edch cest vltavsko-labsk\u00e9ho syst\u00e9mu se s\u00edt\u00ed evropsk\u00fdch vodn\u00edch cest a vzhledem k tomu, \u017ee je na z\u00e1klad\u011b plavebn\u00edch akt z roku 1821 z M\u011bln\u00edka po \u00fast\u00ed do mo\u0159e prohl\u00e1\u0161eno za mezin\u00e1rodn\u00ed vodn\u00ed cestu se svobodn\u00fdm p\u0159\u00edstupem plavidel v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed, je na\u0161\u00ed jedinou svobodnou spojnic\u00ed s mo\u0159em a prost\u0159ednictv\u00edm jeho mezin\u00e1rodn\u00edch vod prakticky s cel\u00fdm sv\u011btem. D\u00edky tomu je mo\u017eno z \u010ceska vyv\u00e1\u017eet a do nich dov\u00e1\u017eet zbo\u017e\u00ed nezat\u00ed\u017een\u00e9 p\u0159epravn\u00edmi poplatky ciz\u00edch st\u00e1t\u016f, na jejich\u017e v\u00fd\u0161i nem\u00e1 \u010cesko vliv. T\u00edm labsk\u00e1 plavba pouhou svou existenc\u00ed funguje jako regul\u00e1tor ceny \u010desk\u00e9ho exportu a importu a t\u00edm p\u0159isp\u00edv\u00e1 ke konkurenceschopnosti \u010desk\u00e9 ekonomiky.\nKv\u016fli prudk\u00e9 zm\u011bn\u011b sklonu dna u Doln\u00edho \u017dlebu pod D\u011b\u010d\u00ednem m\u00e1 \u010desk\u00fd regulovan\u00fd \u00fasek mnohem hor\u0161\u00ed plavebn\u00ed podm\u00ednky ne\u017e zbytek toku, co\u017e zp\u016fsobuje nespolehlivost vodn\u00ed dopravy kv\u016fli dlouh\u00fdm obdob\u00edm, kdy mus\u00ed b\u00fdt plavba zastavena pro n\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edpustn\u00fd ponor.\nD\u00edky v\u00fdrazn\u00e9mu zlep\u0161en\u00ed \u010distoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouh\u00e9 dob\u011b vr\u00e1tila d\u0159\u00edve vz\u00e1cn\u00e1 fauna, zejm\u00e9na losos, vydra \u0159\u00ed\u010dn\u00ed a bobr evropsk\u00fd. Mezi pt\u00e1ky ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u00fadol\u00ed Labe pat\u0159\u00ed nap\u0159. pot\u00e1pka mal\u00e1, volavka popelav\u00e1, volavka b\u00edl\u00e1, kormor\u00e1n velk\u00fd, led\u0148\u00e1\u010dek \u0159\u00ed\u010dn\u00ed, b\u0159ehule \u0159\u00ed\u010dn\u00ed, kul\u00edk \u0159\u00ed\u010dn\u00ed a mor\u010d\u00e1k velk\u00fd.\nVelkoplo\u0161n\u00e1 chr\u00e1n\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed p\u0159\u00edrody pod\u00e9l \u010desk\u00e9ho toku Labe \u2013 Krkono\u0161sk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed park, CHKO \u010cesk\u00e9 st\u0159edoho\u0159\u00ed, CHKO Labsk\u00e9 p\u00edskovce, N\u00e1rodn\u00ed park \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko\nMl\u00fdny jsou se\u0159azeny po sm\u011bru toku \u0159eky.\n\u0160pindler\u016fv ml\u00fdn \u2013 \u0160pindler\u016fv Ml\u00fdn \u010dp. 11, okres Trutnov\n\u0160pork\u016fv ml\u00fdn \u2013 Stanovice, okres Trutnov, kulturn\u00ed pam\u00e1tka\nPevnostn\u00ed ml\u00fdn \u2013 Josefov u Jarom\u011b\u0159e, okres N\u00e1chod, kulturn\u00ed pam\u00e1tka\nKydlinov \u2013 Hradec Kr\u00e1lov\u00e9\nKlavarsk\u00fd ml\u00fdn \u2013 Klavary \u010dp. 34, Nov\u00e1 Ves I, okres Kol\u00edn\nDrahelick\u00fd ml\u00fdn \u2013 Kostoml\u00e1teck\u00e1 \u010d.p. 208, Nymburk-Drahelice, okres Nymburk, kulturn\u00ed pam\u00e1tka\nVodn\u00ed ml\u00fdn v L\u00e1zn\u00edch Tou\u0161eni \u2013 L\u00e1zn\u011b Tou\u0161e\u0148 \u010dp. 30, okres Praha-v\u00fdchod\nPodz\u00e1meck\u00fd ml\u00fdn v Brand\u00fdse nad Labem (865,2 kilometr) \u2013 Brand\u00fds nad Labem \u010dp. 389/7, okres Praha-v\u00fdchod\nMl\u00fdn v Roudnici nad Labem \u2013 Roudnice nad Labem \u010dp. 297, okres Litom\u011b\u0159ice\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nBICHLMEIER, Harald a BLA\u017dEK, V\u00e1clav. Labe \u2013 k pramen\u016fm hydronyma. Linguistica Brunensia. 2014, ro\u010d. 62, \u010d. 2, s. 17\u201328. P\u0159\u00edstup tak\u00e9 z: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130138?locale-attribute=cs \nHEINRICH, Fritz a B\u00dcTOW, Detlef. P\u0159\u00edstav D\u011b\u010d\u00edn-Loub\u00ed: Labe jako \u010desk\u00e1 vodn\u00ed br\u00e1na do sv\u011bta ji\u017e od roku 1880. P\u0159eklad Petra Gruberov\u00e1. Dresden: S\u00e4chsicher Hafen und Verkehrsverein, 2015. 141 s.\nKOVA\u0158\u00cdK, Petr. Stud\u00e1nky a prameny \u010cech, Moravy a Slezska. Praha: Nakl. Lidov\u00e9 noviny, 1998. 261 s. ISBN 80-7106-253-7.\nKUBEC, Jaroslav a PODZIMEK, Josef. K\u0159i\u017eovatka t\u0159\u00ed mo\u0159\u00ed: vodn\u00ed koridor Dunaj \u2013 Odra \u2013 Labe : , . 391 s. ISBN 978-80-254-0105-7.\nLANGHAMMER, Jakub. Water quality changes in the Elbe River basin, Czech Republic, in the context of the post-socialist economic transition . GeoJournal. Duben 2010, ro\u010d. 75, \u010d\u00eds. 2, s. 185\u2013198. Dostupn\u00e9 online. ISSN 1572-9893. DOI 10.1007/s10708-009-9292-7. (anglicky) \nLOUCK\u00c1, Pavla. \u0158eky si pojmenovali nejd\u0159\u00edv. Vesm\u00edr. 1997, ro\u010d. 76, \u010d. 9, s. 537. \nMOCEK, Bohuslav. Labe v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9: p\u0159\u00edroda \u0159eky ve m\u011bst\u011b a okol\u00ed. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Muzeum v\u00fdchodn\u00edch \u010cech, 2012. 37 s. ISBN 978-80-85031-91-1.\nOLIVOV\u00c1-NEZBEDOV\u00c1, Libu\u0161e et al. Pom\u00edstn\u00ed jm\u00e9na v \u010cech\u00e1ch: o \u010dem vypov\u00eddaj\u00ed jm\u00e9na pol\u00ed, luk, les\u016f, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. 520 s. ISBN 80-901072-8-1.\nRyb\u00ed fauna toku Labe: hodnocen\u00ed podle R\u00e1mcov\u00e9 sm\u011brnice o vod\u00e1ch: Bewertung nach Wasserrahmenrichtlinie. Magdeburk: Mezin\u00e1rodn\u00ed komise pro ochranu Labe, 2008. s.\nSOLD\u00c1N, P\u0159emysl. Ekotoxicita mo\u017en\u00fdch zne\u010di\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch l\u00e1tek v povod\u00ed \u0159eky Labe. Praha: V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav vodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd T. G. Masaryka v Praze, 2006. 27 s. ISBN 80-85900-65-3.\n\u0160\u00c1MALOV\u00c1, Zlata a T\u00c1ZLER, Josef. Po \u0159ek\u00e1ch krajinou a \u010dasem: putov\u00e1n\u00ed \u0159ekami ve spr\u00e1v\u011b Povod\u00ed Labe, st\u00e1tn\u00ed podnik. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Povod\u00ed Labe ve spolupr\u00e1ci s nakl. Garamon, 2010. 301 s. ISBN 978-80-86472-46-1.\n\u0160\u00c1MALOV\u00c1, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9: historie \u0159\u00ed\u010dn\u00edch staveb. Hradec Kr\u00e1lov\u00e9: Povod\u00ed Labe, 2007. 32 s.\nZIMMLER, Emil et al. Pam\u011bti o \u00faprav\u011b st\u0159edn\u00edho Labe v Nymburce; Er\u00e1rn\u00ed most v Nymburce. Nymburk: Jan \u0158ehounek, 2016. 83 s. Kaplanka. ISBN 978-80-87523-16-2.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity informace z Velk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 encyklopedie, heslo \u201e\u042d\u043b\u044c\u0431\u0430\u201c.\nSeznam most\u016f p\u0159es Labe v \u010cesku\nSeznam labsk\u00fdch p\u0159\u00edvoz\u016f v \u010cesku\nOsobn\u00ed vodn\u00ed doprava na Labi v \u010cesku\nVodn\u00ed doprava v \u010cesku\nSeznam \u0159ek v \u010cesku\n Galerie Labe na Wikimedia Commons\n \n Slovn\u00edkov\u00e9 heslo Labe ve Wikislovn\u00edku\nLabe na OpenStreetMap\nOfici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky st\u00e1tn\u00edho podniku Povod\u00ed Labe\nLabsk\u00e1 stezka\nLabe \u2013 pramen\nLabe a jeho povod\u00ed\nSeznam vodn\u00edch elektr\u00e1ren na Labi\nVod\u00e1ck\u00e9 informace, www.raft.cz\nVod\u00e1ck\u00fd pr\u016fvodce a kilometr\u00e1\u017e, www.horydoly.", "<<>>: Co je Greg Nixon? <<>>: Greg Nixon (* 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1981) je americk\u00fd atlet, jeho\u017e specializac\u00ed je b\u011bh na 400 metr\u016f.\nV\u011bt\u0161inu sv\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f zaznamenal ve \u0161tafet\u011b na 4 \u00d7 400 metr\u016f. V roce 2007 z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili na Panamerick\u00fdch hr\u00e1ch v brazilsk\u00e9m Rio de Janeiru. O rok pozd\u011bji na halov\u00e9m MS ve Valencii z\u00edskal zlatou medaili, na kter\u00e9 se d\u00e1le pod\u00edleli James Davis, Jamaal Torrance a Kelly Willie. Na \u0161ampion\u00e1tu absolvoval tak\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed z\u00e1vod. V b\u011bhu na 400 metr\u016f v\u0161ak nepostoupil z \u00favodn\u00edho rozb\u011bhu.\nV roce 2010 na halov\u00e9m MS v katarsk\u00e9m Dauh\u00e1 obh\u00e1jilo americk\u00e9 kvarteto ve slo\u017een\u00ed Jamaal Torrance, Greg Nixon, Tavaris Tate a Bershawn Jackson zlat\u00e9 medaile z p\u0159edchoz\u00edho \u0161ampion\u00e1tu. Druz\u00ed dob\u011bhli Belgi\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed byli o v\u00edce ne\u017e t\u0159i sekundy pomalej\u0161\u00ed.", "<<>>: Co je P\u0159emysl Kov\u00e1\u0159 (1974)? <<>>: P\u0159emysl Kov\u00e1\u0159 (* 1. prosince 1974) je b\u00fdval\u00fd \u010desk\u00fd fotbalista hraj\u00edc\u00ed na pozici \u00fato\u010dn\u00edka.\nV nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ei nastupoval za Boby Brno a Karvinou. Debutoval 27. srpna 1995 ve Zl\u00edn\u011b, za Boby Brno odehr\u00e1l cel\u00e9 utk\u00e1n\u00ed (rem\u00edza 0:0). Oba prvoligov\u00e9 g\u00f3ly vst\u0159elil za Karvinou: 23. b\u0159ezna 1997 byl jedin\u00fdm st\u0159elcem karvinsk\u00e9ho utk\u00e1n\u00ed proti Slavii (v\u00fdhra 1:0), 4. kv\u011btna 1997 dal branku Teplic\u00edm (v\u00fdhra 2:0). Posledn\u00ed prvoligov\u00fd start zaznamenal 9. srpna 1998 v Brn\u011b Za Lu\u017e\u00e1nkami proti Liberci. Tehdy vyst\u0159\u00eddal Petra \u0160vancaru a odehr\u00e1l posledn\u00edch 11 minut (prohra 0:2).Na ja\u0159e 1998 hr\u00e1l na Slovensku za FC Artmedia Petr\u017ealka, na podzim 1998 za FC Spartu Brno, od jara 1999 byl v Po\u0161torn\u00e9. V letech 2000\u20132008 p\u016fsobil v Rakousku a po n\u00e1vratu se stal hr\u00e1\u010dem TJ Sokol Lan\u017ehot. Hr\u00e1l tak\u00e9 za TJ Ban\u00edk Lu\u017eice a TJ Sokol Tvrdonice.\nP\u0159emysl Kov\u00e1\u0159 (01.12.1974) na synotliga.", "<<>>: Co je Laponsk\u00e1 kuchyn\u011b? <<>>: Laponsk\u00e1 kuchyn\u011b (nebo s\u00e1msk\u00e1 kuchyn\u011b) je spojena s Laponskem, nejsevern\u011bj\u0161\u00edm regionem Evropy a se s\u00e1msk\u00fdm n\u00e1rodem, kter\u00fd \u017eije v Laponsku, na \u00fazem\u00ed Norska, \u0160v\u00e9dska, Finska a Ruska. Tradi\u010dn\u00ed laponsk\u00e1 kuchyn\u011b je zalo\u017eena p\u0159edev\u0161\u00edm na sob\u00edm mase, zv\u011b\u0159in\u011b, ryb\u00e1ch a bobul\u00edch (nejv\u00edce moru\u0161ky). N\u011bkdy se pou\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 ml\u00e9ko, ale pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ml\u00e9ka nen\u00ed tolik roz\u0161\u00ed\u0159eno. Krom\u011b toho byla laponsk\u00e1 kuchyn\u011b tak\u00e9 ovlivn\u011bna kuchyn\u011bmi st\u00e1t\u016f, na jejich\u017e \u00fazem\u00ed S\u00e1mov\u00e9 \u017eij\u00ed. S\u00e1mov\u00e9 tradi\u010dn\u011b \u017eili jako lovci a ryb\u00e1\u0159i, v 19. stolet\u00ed za\u010dali chovat soby. Sob\u00ed maso se nej\u010dast\u011bji ud\u00ed nebo su\u0161\u00ed. Ze soba se nevyu\u017e\u00edv\u00e1 jen maso, ale i vnit\u0159nosti a krev.\nP\u0159\u00edklady laponsk\u00fdch pokrm\u016f a n\u00e1poj\u016f:\nSu\u0161en\u00e9 sob\u00ed maso\nSu\u0161en\u00e9 ryby\nBrambory, pod\u00e1van\u00e9 jako p\u0159\u00edloha\nChl\u00e9b, obvykle podobn\u00fd indick\u00fdm plack\u00e1m. Naz\u00fdv\u00e1 se g\u00e1hkko nebo g\u00e1rrpa.\nMallem\u00e1rffe, krvav\u00e1 \u010dern\u00e1 klob\u00e1sa ze sob\u00edho masa\nRenkok, pokrm z du\u0161en\u00e9ho sob\u00edho masa, vnit\u0159nost\u00ed a mallem\u00e1rffe\nMoru\u0161ky, vyr\u00e1b\u00ed se z nich d\u017eem, om\u00e1\u010dky, \u0161\u0165\u00e1va nebo zmrzlina\nGuompa, fermentovan\u00e1 sm\u011bs and\u011bliky a ml\u00e9ka\nKrvav\u00e9 pala\u010dinky, pala\u010dinky ve kter\u00fdch se m\u00edsto vajec pou\u017e\u00edv\u00e1 sob\u00ed krev. Obvykle se sma\u017e\u00ed na sob\u00edm s\u00e1dle.\nBidos, sob\u00ed maso restovan\u00e9 v om\u00e1\u010dce se zeleninou a bramborami\nK\u00e1va\n \nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Sami cuisine na anglick\u00e9 Wikipedii a List of Sami dishes na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010cesk\u00e1 Wikipedie? <<>>: \u010cesk\u00e1 Wikipedie je \u010deskojazy\u010dn\u00e1 verze Wikipedie, mezin\u00e1rodn\u00ed internetov\u00e9 encyklopedie s otev\u0159en\u00fdm obsahem, na jej\u00ed\u017e tvorb\u011b spolupracuj\u00ed dobrovoln\u00ed p\u0159isp\u011bvatel\u00e9 z cel\u00e9ho sv\u011bta. Obsahuje 534 109 \u010dl\u00e1nk\u016f.\nCel\u00fd projekt v\u010detn\u011b \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti provozuje nadace Wikimedia Foundation, zalo\u017een\u00e1 podle z\u00e1kon\u016f st\u00e1tu Florida (USA). Na tvorb\u011b \u010desk\u00e9 Wikipedie se p\u0159ibli\u017en\u011b 10 % pod\u00edlej\u00ed i lid\u00e9 ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010de\u0161tinu a \u017eij\u00edc\u00ed mimo \u010cesko. \u010cesk\u00e1 verze je podle po\u010dtu \u010dl\u00e1nk\u016f (zpracovan\u00fdch hesel) 28. v po\u0159ad\u00ed z v\u00edce ne\u017e 300 existuj\u00edc\u00edch jazykov\u00fdch verz\u00ed. Je tak\u00e9 p\u00e1tou nejv\u011bt\u0161\u00ed verz\u00ed psanou ve slovansk\u00e9m jazyce (po rusk\u00e9, polsk\u00e9, ukrajinsk\u00e9 a srbsk\u00e9). V roce 2022 na ni denn\u011b p\u0159ich\u00e1zelo v pr\u016fm\u011bru 2 329 082 dotaz\u016f.\nWikipedie v anglick\u00e9m jazyce vznikla jako prvn\u00ed 15. ledna 2001, \u010deskojazy\u010dn\u00e1 verze byla spu\u0161t\u011bna 3. kv\u011btna 2002. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak Wikipedie pou\u017e\u00edvala software UseMod a p\u0159i p\u0159echodu na nov\u00fd syst\u00e9m MediaWiki nebyly p\u016fvodn\u00ed t\u0159i kr\u00e1tk\u00e9 \u010dl\u00e1nky (\u201eHomePage\u201c, \u201eVeda\u201c, \u201eKultura\u201c), kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b existovaly, p\u0159evedeny. Prvn\u00ed dochovanou editac\u00ed na \u010desk\u00e9 Wikipedii je zalo\u017een\u00ed Hlavn\u00ed strany, a to jej\u00edm zkop\u00edrov\u00e1n\u00edm ze star\u0161\u00edho syst\u00e9mu UseMod dne 14. listopadu 2002. Autorem t\u00e9to editace je pravd\u011bpodobn\u011b Brion Vibber, pozd\u011bj\u0161\u00ed prvn\u00ed zam\u011bstnanec Wikimedia Foundation.Prvn\u00edm spr\u00e1vcem \u010desk\u00e9 Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, kter\u00fd se za\u010d\u00e1tkem listopadu 2002 na Konferenci o u\u017eit\u00ed esperanta ve v\u011bd\u011b a technice v Dob\u0159ichovic\u00edch setkal s americk\u00fdm esperantistou Chuckem Smithem, jeho\u017e o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji hostil v Brn\u011b. Na Smith\u016fv popud p\u0159elo\u017eil Malovec z esperanta do \u010de\u0161tiny dlouh\u00fd text pro hlavn\u00ed str\u00e1nku. \u201eText jsem pak poslal jin\u00e9mu americk\u00e9mu esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahr\u00e1l text do Wikipedie a j\u00e1 teprve potom vid\u011bl, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bci jsem p\u0159elo\u017eil \u0161patn\u011b a \u017e\u00e1dal jsem Briona o opravu. Dal mi pr\u00e1vo sv\u00e9 chyby opravit a tak jsem se stal \u201espr\u00e1vcem\u201c, ani\u017e bych cht\u011bl opravovat n\u011bkoho jin\u00e9ho.\u201c Nev\u011bdomky se t\u00edm krom\u011b spr\u00e1vce stal i tv\u016frcem slova \u201ewikipedista\u201c (p\u016fvodn\u011b \u201ewikipediista\u201c, podle esperantsk\u00e9ho \u201evikipediisto\u201c). Encyklopedii samotn\u00e9 pak zase v analogii s esperantsk\u00fdm \u201eVikipedio\u201c (ve\u0161ker\u00e1 podstatn\u00e1 jm\u00e9na v esperantu maj\u00ed koncovku \u201e-o\u201c, nap\u0159. \u201eenciklopedio\u201c) dal \u010desk\u00fd n\u00e1zev \u201eWikipedie\u201c (podle slova \u201eencyklopedie\u201c), co\u017e ji odli\u0161uje od v\u011bt\u0161iny ostatn\u00edch jazykov\u00fdch verz\u00ed (nap\u0159. n\u011bmeck\u00e9), kter\u00e9 si ponechaly anglick\u00e9 \u201eWikipedia\u201c (a\u010dkoliv n\u011bmecky je \u201eEnzyklop\u00e4die\u201c).Miroslav Malovec nebyl jako spr\u00e1vce aktivn\u00ed a v\u011bnoval se v\u00edce psan\u00ed do esperantsk\u00e9 Wikipedie, proto byl 9. b\u0159ezna 2004 jmenov\u00e1n druh\u00fdm spr\u00e1vcem a byrokratem V\u00edt Zv\u00e1novec, kter\u00fd 23. prosince 2003 p\u0159i\u0161el do Wikipedie a zapojil se do diskus\u00ed a vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karl\u00edn\u011b konalo patrn\u011b prvn\u00ed \u010desk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed redaktor\u016f Wikipedie. 30. \u0159\u00edjna 2004 se v Praze na Florenci konalo druh\u00e9 \u010desk\u00e9 setk\u00e1n\u00ed, jeho\u017e se \u00fa\u010dastnili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b spr\u00e1vci se zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi opr\u00e1vn\u011bn\u00edmi. 19. ledna 2005 se konalo setk\u00e1n\u00ed U Frg\u00e1la.Vedle domovsk\u00e9 adresy cs.wikipedia.org v polovin\u011b \u010dervna 2004 z\u00edskala Wikipedie t\u00e9\u017e adresu wikipedia.cz (p\u0159esm\u011brov\u00e1na na cs.wikipedia.org). 15. \u00fanora 2006 wikipedista Wikimol z\u00edskal pod svou kontrolu dom\u00e9nu wikipedie.cz; p\u0159esm\u011brov\u00e1n\u00ed na cs.wikipedia.org fungovalo ji\u017e del\u0161\u00ed dobu. V z\u00e1\u0159\u00ed 2004 se na str\u00e1nk\u00e1ch objevilo do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017een\u00e9 logo s n\u00e1zvem Wikipedie a heslem Otev\u0159en\u00e1 encyklopedie a byla kompletn\u011b p\u0159elo\u017eena syst\u00e9mov\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed softwaru MediaWiki.\nDne 6. b\u0159ezna 2008 byl zalo\u017een spolek Wikimedia \u010cesk\u00e1 republika, k jeho\u017e posl\u00e1n\u00ed pat\u0159\u00ed i propagace a podpora \u010desk\u00e9 Wikipedie. Od roku 2009 spolek ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 Wikikonferenci \u2013 setk\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch p\u0159isp\u011bvatel\u016f a \u010dten\u00e1\u0159\u016f t\u00e9to encyklopedie. Wikipedist\u00e9 se sch\u00e1zej\u00ed tak\u00e9 na pravideln\u00fdch \u201ewikisrazech\u201c, nap\u0159. v Praze a v Brn\u011b.\nKe dni 2. listopadu 2023 m\u00e1 \u010desk\u00e1 Wikipedie 534 109 \u010dl\u00e1nk\u016f.\nZ\u00edskat prvn\u00ed tis\u00edcovku j\u00ed v\u0161ak trvalo t\u00e9m\u011b\u0159 rok (t\u00e9to mety bylo dosa\u017eeno 20. \u0159\u00edjna 2003) a v z\u00e1\u0159\u00ed 2004, kdy celkov\u00fd po\u010det \u010dl\u00e1nk\u016f ve v\u0161ech jazykov\u00fdch verz\u00edch Wikipedie p\u0159ekonal hranici jednoho milionu, obsahovala \u010desk\u00e1 Wikipedie pouze 3 tis\u00edce \u010dl\u00e1nk\u016f. N\u00e1r\u016fst se za\u010dal zrychlovat v roce 2005, kdy p\u0159ibylo hned 16 tis\u00edc nov\u00fdch hesel. V pr\u016fb\u011bhu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku 2006 se p\u0159\u00edr\u016fstek ust\u00e1lil na po\u010dtu 70\u2013100 nov\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f denn\u011b a na t\u00e9to \u00farovni pak setrv\u00e1val po dal\u0161\u00edch jeden\u00e1ct let. R\u016fst se pon\u011bkud zpomalil v letech 2018\u20132019 a to na 60\u201370 \u010dl\u00e1nk\u016f denn\u011b.\nStotis\u00edc\u00edm \u010dl\u00e1nkem \u010desk\u00e9 Wikipedie se v \u010dervnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tis\u00edc \u010dl\u00e1nk\u016f bylo dosa\u017eeno v \u010dervenci 2011 a \u010desk\u00e1 Wikipedie tak s kone\u010dnou platnost\u00ed p\u0159ekonala dosud nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010deskou encyklopedii, tzn. Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. T\u0159\u00ed set tis\u00edc \u010dl\u00e1nk\u016f dos\u00e1hla \u010desk\u00e1 Wikipedie v \u010dervenci 2014, \u010dty\u0159st\u00fd tis\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamen\u00e1n v \u00fanoru 2018 a p\u011btist\u00fd tis\u00edc\u00ed v b\u0159eznu 2022.\nZa rok 2021 bylo na \u010desk\u00e9 Wikipedii vytvo\u0159eno 25 071 \u010dl\u00e1nk\u016f, tj. v pr\u016fm\u011bru 2 089 \u010dl\u00e1nk\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, \u010di 69 hesel denn\u011b.V listopadu 2019 byl celkov\u00fd objem encyklopedick\u00e9ho textu ve 439 tis\u00edc\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f \u010desk\u00e9 Wikipedie odhadnut na 153 milion\u016f slov (24 milion\u016f v\u011bt), tedy asi 612 tis\u00edc normostran. Pro srovn\u00e1n\u00ed: \u010cesk\u00fd p\u0159eklad Bible m\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 0,6 milionu slov, m\u00e1 tedy asi 255\u00d7 m\u00e9n\u011b textu.\nV po\u010dtu \u010dl\u00e1nk\u016f byla \u010desk\u00e1 Wikipedie z v\u00edce ne\u017e 300 jazykov\u00fdch verz\u00ed na 28. m\u00edst\u011b (k lednu 2023). Slovensk\u00e1 verze je asi 2\u00d7 men\u0161\u00ed. Rozsah \u010desk\u00e9 Wikipedie je p\u0159ibli\u017en\u011b 13\u00d7 men\u0161\u00ed ne\u017e anglick\u00e9. Dal\u0161\u00edmi nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edmi verzemi jsou cebu\u00e1nsk\u00e1, n\u011bmeck\u00e1, \u0161v\u00e9dsk\u00e1, francouzsk\u00e1 a nizozemsk\u00e1. Mnoh\u00e9 z verz\u00ed jsou v\u0161ak sv\u00fdm rozsahem sp\u00ed\u0161e symbolick\u00e9. (Asi 30 verz\u00ed m\u00e1 m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 000 \u010dl\u00e1nk\u016f.) \u010cesk\u00e9 \u010dl\u00e1nky tvo\u0159\u00ed 0,9 % z celkov\u00e9ho po\u010dtu ve v\u0161ech jazykov\u00fdch verz\u00edch. \u010cl\u00e1nky na anglick\u00e9 Wikipedii tvo\u0159ily 11 % z celkov\u00e9ho po\u010dtu \u010dl\u00e1nk\u016f.\n\u010cesk\u00e1 Wikipedie je p\u00e1tou nejv\u011bt\u0161\u00ed mezi verzemi ve slovansk\u00fdch jazyc\u00edch (k lednu 2023). V t\u011bchto jazyc\u00edch je naps\u00e1no p\u0159es 7 843 000 \u010dl\u00e1nk\u016f (13 %) z celkov\u00e9ho po\u010dtu \u010dl\u00e1nk\u016f na v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch verz\u00edch Wikipedie. V r\u00e1mci slovansk\u00fdch jazyk\u016f jsou nejv\u011bt\u0161\u00edmi verzemi Wikipedie rusk\u00e1, polsk\u00e1, ukrajinsk\u00e1 a srbsk\u00e1. \u010cesk\u00e1 verze obsahuje 6,6 % \u010dl\u00e1nk\u016f na v\u0161ech Wikipedi\u00edch psan\u00fdch ve slovansk\u00fdch jazyc\u00edch. Za n\u00ed n\u00e1sleduj\u00ed srbochorvatsk\u00e1, bulharsk\u00e1 a slovensk\u00e1.Ke dni 28. b\u0159ezna 2023 p\u0159ipadalo na 1 000 mluv\u010d\u00edch \u010desk\u00e9ho jazyka 39 \u010dl\u00e1nk\u016f \u010desk\u00e9 Wikipedie.\nV roce 2022 bylo zobrazeno celkem p\u0159es 850 milion\u016f dotaz\u016f. Denn\u00ed pr\u016fm\u011br byl 2 329 082 a m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed 70 842 911 dotaz\u016f. Nejv\u00edce dotaz\u016f bylo zobrazeno v lednu (91 203 262), nejm\u00e9n\u011b v \u010dervenci (56 618 810). Dlohodob\u011b je nejni\u017e\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnost b\u011bhem letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f. V pr\u016fb\u011bhu t\u00fddne bylo zpravidla nejv\u00edce dotaz\u016f v ned\u011bli (2 470 160), nejm\u00e9n\u011b v p\u00e1tek (2 189 309). Nejv\u00edce dotaz\u016f za den p\u0159i\u0161lo v sobotu 1. ledna (3 872 935), nejm\u00e9n\u011b ve \u010dtvrtek 30. \u010dervna (1 608 367).\nN\u00e1v\u0161t\u011bvnost v procentech podle dn\u016f v t\u00fddnu (2022)\nN\u00e1v\u0161t\u011bvnost v procentech podle m\u011bs\u00edc\u016f (2022)\nOd roku 2016 se celoro\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnost zvy\u0161ovala maxim\u00e1ln\u011b o 3,9 %. Pokles vykazoval pouze rok 2018 a \u010dinil 0,7 %. V roce 2020, patrn\u011b vlivem pandemie covidu-19 a s n\u00ed souvisej\u00edc\u00ed karant\u00e9ny, stoupla n\u00e1v\u0161t\u011bvnost ve srovn\u00e1n\u00ed s p\u0159edchoz\u00edm rokem o 15 %. Nejvy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst byl v dubnu 2020, kdy n\u00e1v\u0161t\u011bvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se nav\u00fd\u0161il tak\u00e9 po\u010det editac\u00ed.Sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e si \u010desk\u00e1 Wikipedie nach\u00e1z\u00ed zejm\u00e9na v \u010cesku (86 % dotaz\u016f), na Slovensku (3,8 % dotaz\u016f), ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch (2,6 % dotaz\u016f), v N\u011bmecku (1,9 % dotaz\u016f), ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed (0,7 % dotaz\u016f) a d\u00e1le v Polsku, Francii, Nizozemsku a Rakousku (po 0,4 % dotaz\u016f).V \u010cesk\u00e9 republice ze v\u0161ech jazykov\u00fdch verz\u00ed Wikipedie nejv\u00edce dotaz\u016f sm\u011b\u0159uje do \u010desk\u00e9 Wikipedie (69 %), anglick\u00e9 (22,6 %), rusk\u00e9 (2,6 %), n\u011bmeck\u00e9 (1,5 %), portugalsk\u00e9 (0,8 %) a slovensk\u00e9 (0,7 %). \u010cesk\u00e1 verze je popul\u00e1rn\u00ed i v sousedn\u00edm Slovensku, kde do n\u00ed sm\u011b\u0159uje 12 % tam\u011bj\u0161\u00edch dotaz\u016f a je t\u0159et\u00ed nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed jazykovou verz\u00ed po slovensk\u00e9 (44 %) a anglick\u00e9 (34,5 %).\n2. listopadu 2023 m\u011bla \u010desk\u00e1 Wikipedie 32 spr\u00e1vc\u016f. Spr\u00e1vci jsou dobrovoln\u00ed edito\u0159i s nadstandardn\u00edmi redak\u010dn\u00edmi opr\u00e1vn\u011bn\u00edmi. P\u0159i samotn\u00e9 tvorb\u011b obsahu jsou v\u0161ak sv\u00fdmi pr\u00e1vy rovni v\u0161em ostatn\u00edm u\u017eivatel\u016fm a editor\u016fm.\nV z\u00e1\u0159\u00ed 2020 bylo zaregistrov\u00e1no p\u0159es 508 000 u\u017eivatel\u016f (v \u010desk\u00e9 verzi naz\u00fdvan\u00fdch wikipedist\u00e9), z nich\u017e asi 129 000 p\u0159isp\u011blo do projektu alespo\u0148 jednou editac\u00ed a p\u0159ibli\u017en\u011b 27 000 z nich ud\u011blalo editac\u00ed alespo\u0148 deset. Systematicky a \u010dasto se v\u0161ak editac\u00edm dlouhodob\u011b v\u011bnuje jen asi stovka lid\u00ed \u2013 velmi aktivn\u00edch editor\u016f, kte\u0159\u00ed v pr\u016fb\u011bhu m\u011bs\u00edce provedou v\u00edce ne\u017e sto editac\u00ed a jejich\u017e po\u010det z\u016fst\u00e1v\u00e1 stabiln\u00ed ji\u017e od ukon\u010den\u00ed obdob\u00ed 2004\u20132007, ve kter\u00e9m po\u010det editor\u016f narostl prakticky z nuly (viz graf). Po\u010det aktivn\u00edch editor\u016f, tedy t\u011bch, kte\u0159\u00ed v pr\u016fb\u011bhu m\u011bs\u00edce provedou v\u00edce ne\u017e p\u011bt editac\u00ed, se dlouhodob\u011b pohybuje okolo 700 a alespo\u0148 jednu editaci za m\u011bs\u00edc ud\u011bl\u00e1 asi 2 100 u\u017eivatel\u016f. Asi 11 % editac\u00ed prov\u00e1d\u011bj\u00ed neregistrovan\u00ed p\u0159isp\u011bvatel\u00e9.V roce 2012 provedli 91,6 % editac\u00ed \u010desk\u00e9 Wikipedie u\u017eivatel\u00e9 z \u010cesk\u00e9 republiky, 2,4 % u\u017eivatel\u00e9 ze Slovenska a 0,8 % u\u017eivatel\u00e9 z N\u011bmecka. Z \u010cesk\u00e9 republiky bylo tak\u00e9 editov\u00e1no 6,9 % \u010dl\u00e1nk\u016f esperantsk\u00e9 Wikipedie.\nDoposud nebyl proveden nez\u00e1visl\u00fd v\u00fdzkum, kter\u00fd by se zab\u00fdval kvalitou hesel na \u010desk\u00e9 Wikipedii a nap\u0159\u00edklad je srovn\u00e1val s dal\u0161\u00edmi dostupn\u00fdmi \u010desky psan\u00fdmi encyklopediemi, jak se stalo v p\u0159\u00edpad\u011b studie, publikovan\u00e9 v \u010dasopise Nature, kde byla srovn\u00e1v\u00e1na anglick\u00e1 Wikipedie a Britannica.\nNa \u010desk\u00e9 Wikipedii b\u011b\u017e\u00ed r\u016fzn\u00e9 projekty, nap\u0159\u00edklad Studenti p\u00ed\u0161\u00ed Wikipedii, v r\u00e1mci kter\u00e9ho p\u00ed\u0161\u00ed vysoko\u0161kol\u0161t\u00ed studenti sv\u00e9 semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce formou \u010dl\u00e1nku na Wikipedii, a Senio\u0159i p\u00ed\u0161\u00ed Wikipedii, jen\u017e je zam\u011b\u0159en na seniory, kte\u0159\u00ed se v kurzech u\u010d\u00ed editovat Wikipedii, aby n\u00e1sledn\u011b dok\u00e1zali samostatn\u011b roz\u0161i\u0159ovat encyklopedick\u00e9 \u010dl\u00e1nky.\nTrval\u00fdm ohniskem konflikt\u016f komunity byl spor o pravopis, kter\u00fd se s r\u016fznou intenzitou vracel a\u017e do podzimu 2005. Dva v\u00fdznamn\u00ed p\u0159isp\u011bvatel\u00e9, V\u00edt Zv\u00e1novec a Tompecina (Tom\u00e1\u0161 Pecina), druh\u00fd a t\u0159et\u00ed spr\u00e1vce \u010desk\u00e9 Wikipedie, u\u017e\u00edvali a obhajovali m\u00e9n\u011b obvykl\u00fd, archaizuj\u00edc\u00ed pravopis, co\u017e se setkalo s nevol\u00ed zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti ostatn\u00edch editor\u016f.Konstruktivn\u00ed spolupr\u00e1ce, spory a h\u00e1dky jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed b\u011b\u017en\u00e9ho \u017eivota tv\u016frc\u016f Wikipedie, \u0159e\u0161\u00ed se diskusemi, hlasov\u00e1n\u00edm, ale i tzv. revertovac\u00edmi v\u00e1lkami, kdy tat\u00e1\u017e \u00faprava je v\u00edcekr\u00e1t po sob\u011b vr\u00e1cena zp\u011bt a op\u011bt obnovena. To se d\u011bje nap\u0159. ve specifick\u00e9m \u010desk\u00e9m sporu o n\u00e1zev st\u00e1tn\u00edho \u00fazem\u00ed (\u010cesko versus \u010cesk\u00e1 republika) nebo sporu o p\u0159echylov\u00e1n\u00ed ciz\u00edch p\u0159\u00edjmen\u00ed. Ke kontroverzn\u00edm t\u00e9mat\u016fm pat\u0159\u00ed tak\u00e9 nap\u0159. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.Kritizov\u00e1na b\u00fdv\u00e1 na \u010desk\u00e9 Wikipedii i motivace a odborn\u00e1 zp\u016fsobilost jej\u00edch spr\u00e1vc\u016f. Kritici se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee nap\u0159. n\u011bkter\u00e1 pravidla p\u016fsob\u00ed mnohozna\u010dn\u011b, co\u017e p\u016fsob\u00ed pot\u00ed\u017ee jak b\u011b\u017en\u00fdm p\u0159isp\u011bvatel\u016fm, tak i sou\u010dasn\u00fdm spr\u00e1vc\u016fm, kte\u0159\u00ed je mohou \u2013 dle sv\u00fdch zku\u0161enost\u00ed \u2013 interpretovat rozli\u010dn\u011b. V\u00fdsledkem jsou zmatky p\u0159i zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch editac\u00ed ji\u017e st\u00e1vaj\u00edc\u00edch hesel a n\u011bkter\u00e9 praktiky nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s nov\u00fdmi hesly, kdy doch\u00e1z\u00ed z d\u016fvodu \u00fadajn\u00e9 neov\u011b\u0159itelnosti \u010di nedostate\u010dn\u00e9 encyklopedick\u00e9 v\u00fdznamnosti k redukc\u00edm a\u017e maz\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch hesel, zat\u00edmco hesla jin\u00e1 (p\u0159inejmen\u0161\u00edm obsahov\u011b stejn\u011b sporn\u00e1), star\u0161\u00ed, likvidov\u00e1na nejsou. Medializovan\u00fdm p\u0159\u00edkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smaz\u00e1n\u00ed hesla o litevsk\u00e9m potoku O\u0161upis, do kter\u00e9ho se zapojilo \u0161estat\u0159icet wikipedist\u016f a skon\u010dil konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee encyklopedick\u00e1 v\u00fdznamnost t\u00e9matu byla dolo\u017eena.Pal\u010div\u00fdm probl\u00e9mem \u010desk\u00e9 Wikipedie je tak\u00e9 soustavn\u00e9 poru\u0161ov\u00e1n\u00ed autorsk\u00fdch pr\u00e1v nemal\u00fdm po\u010dtem p\u0159isp\u011bvatel\u016f, co\u017e ne\u00fam\u011brn\u011b zat\u011b\u017euje spr\u00e1vce, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed texty, poru\u0161uj\u00edc\u00ed autorsk\u00e1 pr\u00e1va, odstranit. Celkov\u011b to sni\u017euje v\u011brohodnost Wikipedie. V d\u016fsledku naprost\u00e9ho ignorov\u00e1n\u00ed autorsk\u00fdch pr\u00e1v pouze jedn\u00edm u\u017eivatelem muselo b\u00fdt z \u010desk\u00e9 Wikipedie odstran\u011bno n\u011bkolik tis\u00edc \u010dl\u00e1nk\u016f. V p\u0159\u00edpad\u011b ostatn\u00edch odhalen\u00fdch autor\u016f se po\u010det jimi zalo\u017een\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f, poru\u0161uj\u00edc\u00edch autorsk\u00e1 pr\u00e1va, pohyboval maxim\u00e1ln\u011b v \u0159\u00e1du des\u00edtek.\nV roce 2008 kritizoval \u010deskou Wikipedii Patrick Zandl na sv\u00e9m blogu. Server Lupa.cz zve\u0159ejnil \u010dl\u00e1nek, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se spor\u016f na \u010desk\u00e9 Wikipedii. Reflex psal o \u010desk\u00e9 Wikipedii v dubnu 2006 a v srpnu 2008. Lehkou kritiku n\u011bkolika politick\u00fdch hesel p\u0159inesl server idnes.cz. Kritiku hesla Brno, zejm\u00e9na toho na anglick\u00e9 Wikipedii, p\u0159inesl Brn\u011bnsk\u00fd den\u00edk. Na stran\u011bn\u00ed rusk\u00e9mu v\u00fdkladu ud\u00e1lost\u00ed v souvislosti s fake-news a dezinformacemi pouk\u00e1zal v lednu 2021 t\u00fdden\u00edk Respekt na p\u0159\u00edkladu \u010dl\u00e1nku o Krymu.\n\u010cl\u00e1nky z \u010desk\u00e9 Wikipedie m\u00edvaj\u00ed velmi dobr\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed ve v\u00fdsledc\u00edch vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed, nap\u0159\u00edklad ve vyhled\u00e1va\u010di Google. Postupn\u011b se tak st\u00e1v\u00e1 tato encyklopedie obecn\u011b zn\u00e1mou. Ji\u017e v po\u010d\u00e1tc\u00edch \u010desk\u00e9 Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvn\u00edho re\u00e1ln\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed wikipedist\u016f Paddy rozhovor n\u011bmeck\u00e9mu vys\u00edl\u00e1n\u00ed \u010cesk\u00e9ho rozhlasu. O existenci \u010desk\u00e9 Wikipedie a o sporech u\u017eivatel\u016f se zm\u00ednil nap\u0159. i Milo\u0161 \u010cerm\u00e1k v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku pro \u010dasopis Reflex \u010d. 16/2006. Dne 16. kv\u011btna 2006 za\u010dal port\u00e1l Seznam.cz p\u0159eb\u00edrat obsah \u010desk\u00e9 Wikipedie.\nNa ja\u0159e 2007 \u010desk\u00e1 Wikipedie zv\u00edt\u011bzila v anket\u011b webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejnosti a byla tak\u00e9 vyhl\u00e1\u0161ena absolutn\u00edm v\u00edt\u011bzem. V dal\u0161\u00edm ro\u010dn\u00edku sv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed v hlasov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejnosti v kategorii Projekt obh\u00e1jila. Po ro\u010dn\u00ed pauze op\u011bt zv\u00edt\u011bzila v roce 2010. V roce 2015 byla \u010desk\u00e1 Wikipedie hlavn\u00edm t\u00e9matem 30. vyd\u00e1n\u00ed t\u00fdden\u00edku Dotyk. V\u00fdznamn\u00fdm propag\u00e1torem Wikipedie byl tak\u00e9 Jan Sokol, kter\u00fd na projektu po n\u011bkolik let aktivn\u011b p\u016fsobil.V roce 2016 z\u00edskala \u010desk\u00e1 Wikipedie cenu Slovn\u00edk roku.Dne 18. \u00fanora 2023 se \u010desk\u00e1 Wikipedie stala n\u00e1m\u011btem d\u00edlu po\u0159adu \u010cesk\u00e9 televize Historie.cs. Jedn\u00edm z host\u016f byl i spr\u00e1vce Martin Urbanec. Byla p\u0159ipomenuta i jeho spolupr\u00e1ce s Janem Sokolem. \u00da\u010dastn\u00edci hovo\u0159ili o mechanismech Wikipedie a byla p\u0159ipomenuta jej\u00ed historie. Promluvil zde tak\u00e9 Jan Groh, p\u0159edseda spolku Wikimedia \u010cesk\u00e1 republika. Dal\u0161\u00edmi hosty byli Eduard Peti\u0161ka, v\u00fdzkumn\u00edk v oblasti informac\u00ed (Univerzita Karlova), a Michal \u010cern\u00fd, informa\u010dn\u00ed v\u011bdec z Masarykovy univerzity. Zde byl tak\u00e9 p\u0159edstaven projekt d\u011btsk\u00e9 Wikipedie, dostupn\u00e9 na n\u011bkter\u00fdch jazykov\u00fdch verz\u00edch.\nV pond\u011bl\u00ed 18. b\u0159ezna 2019 se komunita \u010desk\u00e9 Wikipedie dohodla na jednodenn\u00edm vypnut\u00ed \u010desk\u00e9 Wikipedie, z d\u016fvodu nov\u00e9 reformy autorsk\u00e9ho pr\u00e1va Evropsk\u00e9 unie. Komunit\u011b \u010desk\u00e9 Wikipedie se nel\u00edb\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nky 11 a 13, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed Sm\u011brnice o autorsk\u00e9m pr\u00e1vu na jednotn\u00e9m digit\u00e1ln\u00edm trhu. \u010cesk\u00e1 Wikipedie byla vypnuta 21. b\u0159ezna 2019. K protestu se p\u0159idala tak\u00e9 slovensk\u00e1, d\u00e1nsk\u00e1 a n\u011bmeck\u00e1 Wikipedie.\ncs.wikipedia.org \u2013 \u010desk\u00e1 edice Wikipedie\nNejlep\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nky\nDobr\u00e9 \u010dl\u00e1nky\nHistorie \u010desk\u00e9 Wikipedie\nKronika \u010desk\u00e9 Wikipedie\nOhlasy v m\u00e9di\u00edch\nStatistiky \u010desk\u00e9 Wikipedie\nPramenem je zejm\u00e9na archive.org\nHlavn\u00ed strana 24. listopadu 2002\nPosledn\u00ed zm\u011bny 1. kv\u011btna 2003\nHlavn\u00ed strana 2. \u00fanora 2004\nPosledn\u00ed zm\u011bny 4. kv\u011btna 2004\nHlavn\u00ed strana 4. \u00fanora 2006\nHlavn\u00ed strana 16. ledna 2008\nHlavn\u00ed strana 9. \u00fanora 2010\nSEDL\u00c1\u010cEK, \u0160t\u011bp\u00e1n. Autorstv\u00ed a akt\u00e9rstv\u00ed na \u010desk\u00e9 Wikipedii. Praha, 2017. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitn\u00edch studi\u00ed \u2013 Katedra obecn\u00e9 antropologie. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Yasar Abu Ghosh. Dostupn\u00e9 online. \n \n Zpr\u00e1va V\u00fdsledky ankety CZECH OPEN SOURCE 2008 ve Wikizpr\u00e1v\u00e1ch\nsearch.seznam.cz \u2013 vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v \u010desk\u00fdch encyklopedi\u00edch v\u010detn\u011b Wikipedie\nANTO\u0160, David. Spory na Wikipedii aneb v\u00e1lka o \"h\". Lupa.cz . 2006-07-21 . Dostupn\u00e9 online. \nB\u011aLKA, Michal. Wikipedie . Mlad\u00e1 Boleslav: 2012-03-28 . Dostupn\u00e9 online. \nP\u0159edn\u00e1\u0161ka Michala Reitera o 10 letech \u010desk\u00e9 Wikipedie 11. 10. 2012\n\u010cT: Historie.cs.", "<<>>: Co je Volby do parlamentu \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky 1925? <<>>: Volby do parlamentu \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky 1925 se konaly 15. listopadu 1925.\n\u0160lo o v po\u0159ad\u00ed druh\u00e9 parlamentn\u00ed volby do N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed republiky \u010ceskoslovensk\u00e9 a prvn\u00ed, v nich\u017e se volilo na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed \u010cSR.\nV roce 1924 pro\u017e\u00edvalo \u010ceskoslovensko f\u00e1zi stabilizace politick\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch probl\u00e9m\u016f. Ochabovala i nacionalistick\u00e1 agitace. Mezi politiky N\u011bmc\u016f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch se objevovaly n\u00e1znaky mo\u017enosti vl\u00e1dn\u00ed spolupr\u00e1ce. V tomto smyslu se vyj\u00e1d\u0159il roku 1924 na sjezdu N\u011bmeck\u00e9 demokratick\u00e9 svobodomysln\u00e9 strany jej\u00ed p\u0159ed\u00e1k Bruno Kafka. Sond\u00e1\u017ee ohledn\u011b zapojen\u00ed n\u011bmeck\u00fdch stran zahajoval i prezident Masaryk a premi\u00e9r Anton\u00edn \u0160vehla.\u0158\u00e1dn\u00e9 parlamentn\u00ed volby do poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny m\u011bly prob\u011bhnout na ja\u0159e 1926 (do sen\u00e1tu a\u017e na ja\u0159e 1928), ale vl\u00e1dn\u00ed koalice se rozhodla vyu\u017e\u00edt ekonomick\u00e9 stabilizace. Uvnit\u0159 koalice nav\u00edc pokra\u010dovaly spory mezi pravic\u00ed a levic\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e1 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana d\u011blnick\u00e1 v kv\u011btnu 1925 odm\u00edtla projekt zaveden\u00ed obiln\u00edch cel, kter\u00e1 prosazovala Republik\u00e1nsk\u00e1 strana zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho a malorolnick\u00e9ho lidu (agr\u00e1rn\u00edci). Ve prosp\u011bch vyps\u00e1n\u00ed voleb hovo\u0159ila i situace na radik\u00e1ln\u00ed levici, proto\u017ee Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska proch\u00e1zela f\u00e1z\u00ed frak\u010dn\u00edch spor\u016f, kdy z n\u00ed byl vylou\u010den Josef Bubn\u00edk a jeho stoupenci a v \u0159ad\u00e1ch vl\u00e1dn\u00edch politik\u016f opadaly obavy z masivn\u00edho n\u00e1stupu komunist\u016f ve volb\u00e1ch.\nVe volb\u00e1ch bylo zvoleno 300 poslanc\u016f a 150 sen\u00e1tor\u016f N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. P\u0159edsedou poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny se stal Jan Malypetr, volba p\u0159edsedy sen\u00e1tu se naopak zbrzdila. Tento post pro sebe po\u017eadovaly socialistick\u00e9 strany (socialist\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9) ale i lidovci, kte\u0159\u00ed z\u00edskali v sen\u00e1tn\u00edch volb\u00e1ch nejv\u00edce hlas\u016f. Provizorn\u011b tak bylo zvoleno p\u0159edsednictvo sen\u00e1tu, respektive krom\u011b mal\u00fdch zm\u011bn ponech\u00e1no p\u0159edsednictvo z p\u0159edchoz\u00edho volebn\u00edho obdob\u00ed. Teprve v \u00fanoru 1926 pak byl p\u0159edsedou zvolen socialista V\u00e1clav Klof\u00e1\u010d. Po rozpadu vl\u00e1dn\u00ed koalice a odchodu levice (viz n\u00ed\u017ee) pak byla volba provedena nov\u011b v listopadu 1926 a p\u0159edsedou horn\u00ed komory se stal lidovec Mo\u0159ic Hruban.\nV\u00fdsledky voleb znamenaly stabilizaci politick\u00e9ho spektra. KS\u010c se sice t\u011bsn\u011b stala nejsiln\u011bj\u0161\u00ed politickou stranou v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, ale celost\u00e1tn\u011b skon\u010dila a\u017e druh\u00e1. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b skon\u010dili agr\u00e1rn\u00edci. Z n\u00e1sledk\u016f rozkolu z po\u010d\u00e1tku 20. let se zotavily i soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany (\u010deskoslovensk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed demokracie i N\u011bmeck\u00e1 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e1 strana d\u011blnick\u00e1 v \u010cSR). Ztratily sice sv\u00e9 dominantn\u00ed postaven\u00ed na politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b z voleb roku 1920 (v t\u00e9to pozici je vyst\u0159\u00eddala agr\u00e1rn\u00ed strana), ale zastavily propad sv\u00e9 podpory. Oslabily nacionalistick\u00e9 s\u00edly. Vnit\u0159n\u00edm pnut\u00edm toti\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed volbami pro\u0161la \u010ceskoslovensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed demokracie, z n\u00ed\u017e se odtrhlo prohradn\u00ed liber\u00e1ln\u00ed k\u0159\u00eddlo a pod n\u00e1zvem N\u00e1rodn\u00ed strana pr\u00e1ce ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b kandidovalo v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch volb\u00e1ch. Podobn\u00fd trend panoval i v n\u011bmeck\u00e9m politick\u00e9 t\u00e1bo\u0159e, kde pom\u011brem cca 3:1 zv\u00edt\u011bzily stavovsk\u00e9, pragmatick\u00e9 a spolupr\u00e1ci s \u010cSR naklon\u011bn\u00e9 formace (i zde usp\u011bli agr\u00e1rn\u00edci \u2013 N\u011bmeck\u00fd svaz zem\u011bd\u011blc\u016f), zat\u00edmco N\u011bmeck\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed strana v\u00fdrazn\u011b ztratila. \u00dasp\u011bchem byly volby i pro strany katolick\u00e9 (\u010ceskoslovensk\u00e1 strana lidov\u00e1 se stala t\u0159et\u00ed nejsiln\u011bj\u0161\u00ed politickou stranou ve st\u00e1t\u011b).V d\u016fsledku voleb ov\u0161em do\u0161lo k ztr\u00e1t\u011b parlamentn\u00ed v\u011bt\u0161iny dosavadn\u00ed celon\u00e1rodn\u00ed koalice (prvn\u00ed vl\u00e1da Anton\u00edna \u0160vehly). Disponovala 146 mand\u00e1ty z 300. Anton\u00edn \u0160vehla coby p\u0159ed\u00e1k agr\u00e1rn\u00edk\u016f a nejsiln\u011bj\u0161\u00ed strany v \u010cSR za\u010dal proto jedn\u00e1n\u00ed o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edho vl\u00e1dn\u00edho t\u00e1bora. To se poda\u0159ilo, kdy\u017e do n\u011bj p\u0159ibyla \u010ceskoslovensk\u00e1 \u017eivnostensko-obchodnick\u00e1 strana. Pokus, aby se do koalice p\u0159idala i Slovensk\u00e1 \u013eudov\u00e1 strana ale nebyl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Pomalu postupovalo vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed s n\u00e1rodn\u00edmi demokraty, jejich\u017e p\u0159edseda Karel Kram\u00e1\u0159 odm\u00edtal nab\u00edzen\u00e1 ministersk\u00e1 k\u0159esla. Po n\u011bkolika t\u00fddnech ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pr\u016ftah\u016f prezident Masaryk povolal z Brna Jana \u010cern\u00e9ho s c\u00edlem zah\u00e1jit p\u0159\u00edpravy na vytvo\u0159en\u00ed \u00fa\u0159ednick\u00e9 vl\u00e1dy (\u010cern\u00fd ji\u017e p\u0159edt\u00edm ve 20. letech jednu takovou \u00fa\u0159ednickou vl\u00e1du vedl). Vzhledem k riziku nahrazen\u00ed politick\u00e9 vl\u00e1dy \u00fa\u0159ednick\u00fdm kabinetem se ale pak jedn\u00e1n\u00ed o nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b rychle posunula a je\u0161t\u011b b\u011bhem prosince 1925 byla p\u0159edstavena nov\u00e1 vl\u00e1da (druh\u00e1 vl\u00e1da Anton\u00edna \u0160vehly). Ta se ov\u0161em brzy rozpadla a roku 1926 ji nejprve nahradil do\u010dasn\u011b \u00fa\u0159ednick\u00fd kabinet Jana \u010cern\u00e9ho a pak t\u0159et\u00ed vl\u00e1da Anton\u00edna \u0160vehly (pansk\u00e1 koalice), kter\u00e1 na p\u016fdorysu v\u00fdsledk\u016f voleb z roku 1925 utvo\u0159ila \u010deskoslovensko-n\u011bmeckou pravicovou koalici.\nStrany se utkaly o 150 sen\u00e1torsk\u00fdch m\u00edst.\nOstatn\u00ed strany a nez\u00e1visl\u00ed z\u00edskali po jednom mand\u00e1tu.\n\u201eP\u0159es 90 % ob\u010danstva z\u00fa\u010dastnilo se volebn\u00edho aktu, jist\u011b v\u00fdkon, kter\u00fd sv\u011bd\u010d\u00ed o velk\u00e9 kulturn\u00ed vysp\u011blosti. Ob\u010danstvo na\u0161e hlasovalo nikoli proto, aby provedlo demonstraci, n\u00fdbr\u017e aby jasn\u011b \u0159eklo, \u017ee od zvolen\u00fdch poslanc\u016f a sen\u00e1tor\u016f \u017e\u00e1d\u00e1 pozitivn\u00ed pr\u00e1ci v Parlament\u011b. Po t\u00e9to str\u00e1nce jsou vykonan\u00e9 volby v\u00fdmluvn\u00fdm sv\u011bdectv\u00edm re\u00e1ln\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed na\u0161eho lidu, stejn\u011b jako jsou v\u00fdmluvn\u00fdm dokladem dobr\u00fdch v\u00fdsledk\u016f pr\u00e1ce konzolida\u010dn\u00ed a d\u016fkazem vzorn\u00e9ho klidu a po\u0159\u00e1dku ve st\u00e1t\u011b.\u201c\nAnton\u00edn \u0160vehla\nSeznam \u010dlen\u016f N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed republiky \u010ceskoslovensk\u00e9 po volb\u00e1ch v roce 1925\nZ\u00edskan\u00e9 hlasy a mand\u00e1ty podle volebn\u00edch kraj\u016f a zem\u00ed v roce 1925\nP\u0159ehledn\u00e9 v\u00fdsledky voleb do Sen\u00e1tu\nP\u0159ehled ud\u00e1lost\u00ed volebn\u00edho obdob\u00ed (1925 Archivov\u00e1no 11. 11. 2006 na Wayback Machine.-1929 Archivov\u00e1no 10. 11. 2006 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Var\u0161avanka (1905)? <<>>: Var\u0161avanka (polsky Warszawianka) je polsk\u00e1 revolucion\u00e1\u0159sk\u00e1 p\u00edse\u0148 vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze stejnojmenn\u00e9 p\u00edsn\u011b, kter\u00e1 v\u0161ak vznikla u\u017e v roce 1831. P\u00edsn\u011b se kv\u016fli spole\u010dn\u00e9mu n\u00e1zvu \u010dasto zam\u011b\u0148uj\u00ed, a tak se u\u017e\u00edv\u00e1 i n\u00e1zev Var\u0161avanka roku 1905 a Var\u0161avanka roku 1831 pro jejich rozli\u0161en\u00ed. Rok 1905 v\u0161ak neozna\u010duje dobu vzniku, n\u00fdbr\u017e odkazuje na ud\u00e1losti z rusk\u00e9 revoluce z let 1905 a\u017e 1907, kdy si b\u011bhem nepokoj\u016f pol\u0161t\u00ed d\u011blni\u010dt\u00ed demonstranti na kur\u00e1\u017e prozp\u011bvovali pr\u00e1v\u011b Var\u0161avanku. Samotn\u00e1 p\u00edse\u0148 toti\u017e vznikla ji\u017e o n\u011bkolik let d\u0159\u00edve, konkr\u00e9tn\u011b v letech 1879 a\u017e 1883. Slova napsal polsk\u00fd socialistick\u00fd politik a b\u00e1sn\u00edk Wac\u0142aw \u015awi\u0119cicki a hudbu k d\u00edlu slo\u017eil J\u00f3zef P\u0142awi\u0144ski.\nP\u00edse\u0148 se stala obl\u00edbenou pro levicov\u011b orientovan\u00e9 lidi z cel\u00e9ho sv\u011bta a t\u011b\u0161ila se v\u00edce ne\u017e tuctu p\u0159eklad\u016f do jin\u00fdch jazyk\u016f, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad angli\u010dtina, \u010d\u00edn\u0161tina, fin\u0161tina, ma\u010far\u0161tina, n\u011bm\u010dina nebo \u0159e\u010dtina. Pom\u011brn\u011b popul\u00e1rn\u00ed a zn\u00e1mou je rusk\u00e1, pota\u017emo sov\u011btsk\u00e1, verze, kter\u00e1 na rozd\u00edl od mnoh\u00fdch verz\u00ed kompletn\u011b odstranila v textu jakoukoliv zm\u00ednku o Var\u0161av\u011b, jen\u017e je v origin\u00e1ln\u00ed verzi v\u00fdznamn\u00fdm motivem. Z polsk\u00e9 verze si ponechala pouze n\u00e1zev p\u00edsn\u011b (rusky \u0412\u0430\u0440\u0448\u0430\u0432\u044f\u043d\u043a\u0430). Slo\u017eil ji rusk\u00fd komunista Gleb Kr\u017cy\u017canowski v roce 1917, kdy zapo\u010dala \u0159\u00edjnov\u00e1 revoluce, co\u017e se odr\u00e1\u017e\u00ed i v p\u00edsni, kter\u00e1 vyz\u00fdv\u00e1 prolet\u00e1\u0159e ke krvav\u00e9mu a nemilosrdn\u00e9mu svr\u017een\u00ed cara. Nicm\u00e9n\u011b sov\u011btsk\u00e1 verze nen\u00ed jedinou verz\u00ed, kter\u00e1 Var\u0161avu z ver\u0161\u016f odstranila. B\u011bhem \u0161pan\u011blsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky se nechal anarchistick\u00fd b\u00e1sn\u00edk Valeriano Orob\u00f3n Fern\u00e1ndez Var\u0161avankou inspirovat a na jej\u00edch z\u00e1kladech vytvo\u0159il A las baricadas.", "<<>>: Co je Ji\u0159\u00ed Machal\u00edk? <<>>: Ji\u0159\u00ed Machal\u00edk (19. \u010dervna 1945 \u2013 13. \u00fanora 2014) byl \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd politik Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska po sametov\u00e9 revoluci, pozd\u011bji prvn\u00ed p\u0159edseda KS\u010cM, poslanec Sn\u011bmovny n\u00e1rod\u016f a \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny v 90. letech.\nP\u0159ed rokem 1989 p\u016fsobil jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk. Publikoval pr\u00e1ce na t\u00e9ma v\u011bdeck\u00e9ho ateismu a marxismu-leninismu. Profesn\u011b byl k roku 1990 uv\u00e1d\u011bn jako tajemn\u00edk \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c, bytem Olomouc.V lednu 1990 zasedl v r\u00e1mci procesu kooptac\u00ed do Feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed po sametov\u00e9 revoluci do \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti Sn\u011bmovny n\u00e1rod\u016f (volebn\u00ed obvod \u010d. 74 - \u0160umperk, Severomoravsk\u00fd kraj) jako poslanec za KS\u010c reprezentuj\u00edc\u00ed novou garnituru nezat\u00ed\u017eenou v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed normaliza\u010dn\u00ed politickou aktivitou. Ve Feder\u00e1ln\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed setrval do voleb roku 1990. KS\u010c v t\u00e9to dob\u011b pro\u0161la symetrickou federalizac\u00ed (vznik samostatn\u00e9 komunistick\u00e9 strany pro \u010desk\u00e9 zem\u011b). Na ustavuj\u00edc\u00edm sjezdu KS\u010cM v b\u0159eznu 1990 byl zvolen jej\u00edm prvn\u00edm p\u0159edsedou. Ve funkci dohl\u00ed\u017eel na z\u00e1sadn\u00ed reformy fungov\u00e1n\u00ed strany v podm\u00ednk\u00e1ch politick\u00e9ho pluralismu. KS\u010cM v dubnu 1990 deklarovala, \u017ee st\u00e1tu p\u0159ed\u00e1 nemovitosti, kter\u00e9 nabyla v dob\u011b vl\u00e1dy jedn\u00e9 strany. Machal\u00edk ov\u0161em odm\u00edtl projekt transformace komunistick\u00e9 strany ve voln\u011bj\u0161\u00ed alianci levicov\u00fdch skupin (v\u010detn\u011b reformn\u00edch komunist\u016f z doby p\u0159ed rokem 1969). Konstatoval, \u017ee tento voln\u00fd model po vzoru Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra by vedl k rozkladu strany. Ve funkci p\u0159edsedy setrval jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Na sjezdu KS\u010cM v \u0159\u00edjnu 1990 ho v \u010dele strany nahradil Ji\u0159\u00ed Svoboda, kter\u00fd m\u011bl komunist\u016fm dodat reformn\u011bj\u0161\u00ed image.Ve volb\u00e1ch roku 1990 byl zvolen do \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, nyn\u00ed ji\u017e za federalizovanou KS\u010cM. Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch roku 1992, op\u011bt za KS\u010cM, respektive za koalici Lev\u00fd blok, do n\u00ed\u017e KS\u010cM p\u0159istoupila. Po z\u00e1niku \u010ceskoslovenska v prosinci 1992 se \u010cNR transformovala do Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny, v n\u00ed\u017e zasedal do konce funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, tedy do voleb v roce 1996. B\u011bhem volebn\u00edho obdob\u00ed 1992\u20131996 p\u0159e\u0161el do strany Lev\u00fd blok (skupina reformn\u00ed levice, kter\u00e1 po rozpadu koalice Lev\u00fd blok p\u0159ijala n\u00e1zev t\u00e9to st\u0159echov\u00e9 platformy a v parlamentu p\u016fsobila nez\u00e1visle na KS\u010cM). Ji\u017e v \u00fanoru 1993 konstatoval, \u017ee pokud KS\u010cM nezm\u011bn\u00ed sv\u016fj n\u00e1zev, skon\u010d\u00ed jako skanzen.V letech 1999\u20132008 byl evidov\u00e1n jako \u017eivnostn\u00edk, bytem Olomouc.Zem\u0159el v d\u016fsledku srde\u010dn\u00ed vady 13. \u00fanora 2014.", "<<>>: Co je Elros? <<>>: Elros (jako n\u00famenorsk\u00fd kr\u00e1l Tar-Minyatur) byl prvn\u00edm kr\u00e1lem fiktivn\u00ed zem\u011b N\u00famenor ve fantasy sv\u011bt\u011b J. R. R. Tolkiena. Jeho otcem byl E\u00e4rendil a matkou Elwing. Jeliko\u017e byl P\u016flelf, musel se rozhodnout, jestli chce b\u00fdt \u010dlov\u011bkem nebo elfem. Rozhodl se b\u00fdt \u010dlov\u011bkem a od Valar dostal moc nad zem\u00ed N\u00famenor a tak\u00e9 dlouh\u00fd \u017eivot. N\u00famenorsk\u00fdm kr\u00e1lem se stal roku 32 D. v. Vl\u00e1dl cel\u00fdch dal\u0161\u00edch 410 let, kdy ve v\u011bku 500 let zem\u0159el a panov\u00e1n\u00ed p\u0159edal nejstar\u0161\u00edmu synu Vardamirovi.", "<<>>: Co je Cumming (Georgie)? <<>>: Cumming je m\u011bsto ve Forsyth County, v Georgii, ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed metropolitn\u00ed oblasti Atlanta. V roce 2010 \u017eilo v Cummingu 5430 obyvatel. V s\u00eddlech spadaj\u00edc\u00edch pod po\u0161tovn\u00ed sm\u011brovac\u00ed \u010d\u00edslo Cummingu \u017eije asi 100 000 obyvatel a 227 rodin.", "<<>>: Co je Imun? <<>>: Imun je osamocen\u011b stoj\u00edc\u00ed a dlouhodob\u011b ne\u010dinn\u00fd (mo\u017en\u00e1 vyhasl\u00fd) sypan\u00fd ku\u017eel dacitov\u00e9ho a\u017e ryolitov\u00e9ho slo\u017een\u00ed, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ji\u017en\u011b od jezera Toba na severu indon\u00e9sk\u00e9ho ostrova Sumatra. Kdy do\u0161lo k posledn\u00ed erupci, nen\u00ed zn\u00e1mo. Odhady hovo\u0159\u00ed o konci pleistoc\u00e9nu nebo za\u010d\u00e1tku holoc\u00e9nu.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Imun na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Farn\u00ed sbor \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9 v Praze 3 \u2013 \u017di\u017ekov I? <<>>: Farn\u00ed sbor \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9 v Praze 3 \u2013 \u017di\u017ekov I je jedn\u00edm ze t\u0159\u00ed sbor\u016f \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9 na pra\u017esk\u00e9m \u017di\u017ekov\u011b. Sbor spad\u00e1 pod Pra\u017esk\u00fd senior\u00e1t.\nBohoslu\u017eby se konaj\u00ed v Betl\u00e9msk\u00e9 kapli v Prokopov\u011b ulici. Tato kubistick\u00e1 stavba byla postavena na dvo\u0159e typick\u00e9ho \u017ei\u017ekovsk\u00e9ho vnitrobloku. V 70. letech unikl objekt i s domem demolici, kdy\u017e se t\u011bsn\u011b p\u0159ed pl\u00e1novanou akc\u00ed poda\u0159ilo zapsat kubistickou kapli na seznam kulturn\u00edch pam\u00e1tek.\nP\u0159i sboru p\u016fsob\u00ed st\u0159edisko Diakonie Broumov, charitativn\u00edho to za\u0159\u00edzen\u00ed C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9.\nOd roku 1920 byla zapo\u010data misijn\u00ed evangeliza\u010dn\u00ed \u010dinnost \u017ei\u017ekovsk\u00e9ho sbore\u010dku, stalo se tak k 500. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed Jana \u017di\u017eky na vrchu V\u00edtkov\u011b. T\u00e9ho\u017e roku uspo\u0159\u00e1dal vik\u00e1\u0159 K. P. Lan\u0161tj\u00e1k (vik\u00e1\u0159em v letech 1919\u20131921, od. roku 1921 far\u00e1\u0159), dv\u011b ve\u0159ejn\u00e1 setk\u00e1n\u00ed lidu v Male\u0161ic\u00edch a ve Stra\u0161nic\u00edch. \u017div\u00fd z\u00e1jem ve\u0159ejnosti a n\u00e1r\u016fst nov\u00fdch \u010dlen\u016f do c\u00edrkve vedl \u017ei\u017ekovsk\u00e9 star\u0161ovstvo k vypracov\u00e1n\u00ed evangeliza\u010dn\u00edho pl\u00e1nu. Od ledna roku 1921 byl bratr Lan\u0161tj\u00e1k instalov\u00e1n jako prvn\u00ed far\u00e1\u0159 \u017ei\u017ekovsk\u00e9ho sboru a zah\u00e1jil v \u017ei\u017ekovsk\u00e9 Betl\u00e9msk\u00e9 kapli s\u00e9rii ka\u017edodenn\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. O n\u011b byl takov\u00fd z\u00e1jem, \u017ee m\u00edsto 14 dn\u016f, jak bylo ohl\u00e1\u0161eno se konaly do jara, kdy po\u010das\u00ed dovolilo a nahradili je setk\u00e1n\u00ed na ve\u0159ejn\u00fdch m\u00edstech.\nRoku 1921 vyk\u00e1zal \u017ei\u017ekovsk\u00fd sbor ji\u017e 6 154 du\u0161\u00ed, roku 1931 to bylo ji\u017e 9 425, co\u017e znamenalo 8 % na po\u010det obyvate, zat\u00edm co v ostatn\u00ed Praze z\u00edskala c\u00edrkev \u010cCE jen 3 %. A tak z mal\u00fdch za\u010d\u00e1tk\u016f roku 1903 vyrostly na \u017di\u017ekov\u011b dva sbory a dal\u0161\u00ed na Jarov\u011b a ve Stra\u0161nic\u00edch.\nNeodmyslitelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed sboru je od roku 1921 p\u011bveck\u00fd sbor Jeronym. Nejprve vznikl pouze jako \u010deskobratrsk\u00fd p\u011bveck\u00fd krou\u017eek Jeronym v \u017di\u017ekov\u011b. Od roku 1955\u20132001 jej vedl prof. Ji\u0159\u00ed Kolafa, v letech 2003\u20132008 Jon\u00e1\u0161 H\u00e1jek, 2008\u20132009 Jan Bub\u00e1k a od \u0159\u00edjna 2009 \u0159\u00edd\u00ed Jeronym nyn\u00ed Viktorie Dugranpere.\n1921\u20131952 Kristian Pavel Lan\u0161tj\u00e1k\n1952\u20131959 ThDr. Jaroslav Stola\u0159\n1959\u20131985 Franti\u0161ek Potm\u011b\u0161il\n1988\u20131997 Eva Potm\u011b\u0161ilov\u00e1\n1999\u20132009 Christof Lange\n2011\u20132023 Pavel KalusSbor je neobsazen, administruje Olga Mr\u00e1zkov\u00e1, kur\u00e1torem sboru Petr Bub\u00e1k.", "<<>>: Co je Rosnice jeskynn\u00ed? <<>>: Rosnice jeskynn\u00ed (Litoria cavernicola) je \u017e\u00e1ba, kter\u00e1 \u017eije v severoz\u00e1padn\u00ed Austr\u00e1lii. Jej\u00ed velikost je a\u017e 55 mm. Spolu s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi druhy rosnic, ob\u00fdv\u00e1 jeskynn\u00ed vlhk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed v oblasti Kimberly. Jej\u00ed t\u011blo je upraven\u00e9 na \u017eivot v jeskyni. V p\u0159e\u017eit\u00ed mimo jeskyn\u011b ji pom\u00e1h\u00e1 dobr\u00fd zrak. Nazelenal\u00e9 zbarven\u00ed ji kryje p\u0159ed nep\u0159\u00e1teli.", "<<>>: Co je P\u0159\u00edlepov? <<>>: P\u0159\u00edlepov je m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st obce Kostelec nad Vltavou. Nach\u00e1z\u00ed se nad soutokem Jickovick\u00e9ho a Ml\u00e1zovsk\u00e9ho potoka. Vesnice m\u00e1 50 dom\u016f. V roce 2011 zde trvale \u017eilo 57 obyvatel. Na n\u00e1vsi je kapli\u010dka Panny Marie. Obc\u00ed prot\u00e9k\u00e1 P\u0159\u00edlepovsk\u00fd potok.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1488. Ves byla ve st\u0159edov\u011bku v majetku B\u0159evnovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, pozd\u011bji byla prod\u00e1na a p\u0159e\u0161la ke kr\u00e1lovsk\u00e9mu hradu Orl\u00edk pod patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo kr\u00e1le V\u00e1clava II. V roce 1436 byl P\u0159\u00edlepov zastaven kr\u00e1lem Zikmundem Janu a V\u00e1clavu Zmrzl\u00edkov\u00fdm ze Svoj\u0161\u00edna. V 17. stolet\u00ed p\u0159e\u0161la obec do panstv\u00ed rodu Schwarzenberg\u016f. Po\u0161tou, farou, \u010detnictvem a \u0161kolou n\u00e1le\u017eel P\u0159\u00edlepov ke Kostelci nad Vltavou. V nedalek\u00e9m Kov\u00e1\u0159ov\u011b byl l\u00e9ka\u0159. V roce 1940 zde \u017eilo 203 obyvatel v 33 domech.\nV roce 1907 byl ve vesnici zalo\u017een sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f.\nKaple u rybn\u00edka ve vesnici je zasv\u011bcen\u00e1 Pann\u011b Marii a je z 20. stolet\u00ed.", "<<>>: Co je Pitavia punctata? <<>>: Pitavia punctata je st\u00e1lezelen\u00fd strom se zaoblenou korunou, obvykle ne vy\u0161\u0161\u00ed 15 m. Je endemitem chilsk\u00e9 p\u0159\u00edrody a jedin\u00fdm druhem monotypick\u00e9ho rodu Pitavia. Tato reliktn\u00ed rostlina ostr\u016fvkovit\u011b vyr\u016fst\u00e1 v\u00fdhradn\u011b v \u00fazk\u00e9m p\u00e1su Pob\u0159e\u017en\u00edho poho\u0159\u00ed (\u0161pan\u011blsky Cordillera de la Costa), kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed mezi pob\u0159e\u017e\u00edm Tich\u00e9ho oce\u00e1nu a \u00farodnou n\u00ed\u017einnou z\u00e1padn\u011b od And.\nTato vz\u00e1cn\u00e1, vyhynut\u00edm ohro\u017een\u00e1 d\u0159evina roste ve st\u0159edochilsk\u00fdch regionech Maule, B\u00edo-B\u00edo a Arauk\u00e1nie, na \u00fazem\u00ed od 35\u00b0 21' po 37\u00b0 45' ji\u017en\u00ed zem\u011bpisn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ky. Vyskytuje se roztrou\u0161en\u011b v asi t\u0159iceti m\u00e1lopo\u010detn\u00fdch populac\u00edch v mal\u00fdch zbytc\u00edch les\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed sou\u010det plochy men\u0161\u00ed ne\u017e 10 km\u00b2. Odhaduje se, \u017ee celkov\u00fd po\u010det dosp\u011bl\u00fdch strom\u016f poklesl pod 1000 exempl\u00e1\u0159\u016f. Celkem jen okolo sedmdes\u00e1ti jedinc\u016f z nich je pln\u011b chr\u00e1n\u011bno, rostou v n\u00e1rodn\u00edch rezervac\u00edch Los Queules a Los Ruiles, ostatn\u00ed se nach\u00e1zej\u00ed na soukrom\u00fdch pozemc\u00edch.\nStromy rostou ve vlhk\u00e9m a stinn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, na \u0161patn\u011b odvodn\u011bn\u00fdch a jen t\u011b\u017ece dostupn\u00fdch m\u00edstech, v\u011bt\u0161inou na b\u0159ez\u00edch a u \u00fast\u00ed nevysychaj\u00edc\u00edch \u0159ek a potok\u016f. \u010casto jsou u vody tak bl\u00edzko, \u017ee jejich ko\u0159eny sahaj\u00ed p\u0159\u00edmo do vodn\u00edho toku nebo po \u010das roku do mokr\u00e9ho ra\u0161elini\u0161t\u011b. V oblastech v\u00fdskytu v\u011bt\u0161inou pravideln\u011b pr\u0161\u00ed, kr\u00e1tkodob\u00e1 obdob\u00ed sucha neb\u00fdvaj\u00ed del\u0161\u00ed ne\u017e jeden m\u011bs\u00edc. Jsou siln\u011b st\u00ednomiln\u00fdmi rostlinami, nej\u010dast\u011bji rostou na ji\u017en\u00edch, od slunce odvr\u00e1cen\u00fdch svaz\u00edch (na ji\u017en\u00ed polokouli) nebo v zast\u00edn\u011bn\u00fdch hlubok\u00fdch rokl\u00edch. Na rovinat\u00e9m ter\u00e9nu prosp\u00edvaj\u00ed jen pod hust\u00fdm vegeta\u010dn\u00edm krytem vysok\u00fdch strom\u016f, je\u017e odfiltrov\u00e1vaj\u00ed a\u017e 80 % slune\u010dn\u00edho svitu. Na dostupn\u00fdch m\u00edstech se obvykle nach\u00e1zej\u00ed v ostr\u016fvc\u00edch p\u016fvodn\u00edch les\u016f slo\u017een\u00fdch z mnoha druh\u016f, obklopen\u00fdmi jednodruhov\u00fdmi komer\u010dn\u00edmi plant\u00e1\u017eemi strom\u016f s ekonomick\u00fdm p\u0159\u00ednosem. Kv\u011bty rozkv\u00e9taj\u00ed od z\u00e1\u0159\u00ed do listopadu, plody dozr\u00e1vaj\u00ed mezi \u00fanorem a kv\u011btnem.\nStrom s hustou korunou dosahuje v\u00fd\u0161ky 10 a\u017e 15 m. Tlou\u0161\u0165ka jeho nerovn\u00e9ho kmene obvykle nem\u00e1 v pr\u016fm\u011bru v\u00edce ne\u017e 50 cm a k\u016fra je \u0161ed\u00e1 a\u017e nahn\u011bdl\u00e1 a v pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u011bku b\u00fdv\u00e1 drsn\u00e1. Siln\u00e9 v\u011btve jsou vzp\u0159\u00edmen\u00e9 a maj\u00ed na sob\u011b vy\u00fast\u011bn\u00ed esenci\u00e1ln\u00edch \u017el\u00e1zek. Strom m\u016f\u017ee vyr\u016fstat ze semene (co\u017e je \u010dast\u011bj\u0161\u00ed) nebo z pa\u0159ezu po sk\u00e1cen\u00e9m stromu. Jedinci poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z pa\u0159ez\u016f m\u00edvaj\u00ed dva, t\u0159i \u010di v\u00edce ten\u010d\u00edch kmen\u016f, jejich po\u010det odpov\u00edd\u00e1 v\u00fdhonk\u016fm ra\u0161\u00edc\u00edm z pa\u0159ez\u016f. Listy maj\u00ed 0,5 cm \u0159ap\u00edk, jsou podlouhl\u00e9 a\u017e kopinat\u00e9, dlouh\u00e9 3,5 a\u017e 13 cm a \u0161irok\u00e9 1,5 a\u017e 4,5 cm, po zvln\u011bn\u00e9m okraji jsou slab\u011b zoubkovan\u00e9, v\u00fdrazn\u00e1 zpe\u0159en\u00e1 \u017eilnatina m\u00e1 \u0161est a\u017e dev\u011bt \u017eilek, na rubov\u00e9 stran\u011b maj\u00ed listy \u017elut\u00e9 skvrny s lo\u017eisky vonn\u00e9ho sekretu prosv\u00edtaj\u00edc\u00ed na l\u00edc. V\u011btve vystaven\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9mu slunci a v\u011btru m\u00edvaj\u00ed listy drobn\u011bj\u0161\u00ed. Zelen\u00e9 i such\u00e9 listy jsou siln\u011b aromatick\u00e9, za tepl\u00e9ho po\u010das\u00ed nebo po rozemnut\u00ed vyd\u00e1vaj\u00ed citronovou v\u016fni. Tato v\u016fn\u011b je v tamn\u00edch les\u00edch jedine\u010dn\u00e1 a pitavia punctata je proto s jin\u00fdmi druhy nezam\u011bniteln\u00e1.\nKv\u011bty jsou b\u00edl\u00e9, velk\u00e9 asi 1 cm, pravideln\u00e9, \u010dty\u0159\u010detn\u00e9, oboupohlavn\u00e9 a vyr\u016fstaj\u00ed na 1 cm stopk\u00e1ch ve 4 a\u017e 7 cm dlouh\u00fdch hroznovit\u00fdch kv\u011btenstv\u00edch na konc\u00edch v\u011btv\u00ed. Men\u0161\u00ed zelen\u00fd kalich m\u00e1 troj\u00faheln\u00edkovit\u00e9 l\u00edstky asi 2 mm velk\u00e9. Korunn\u00ed l\u00edstky jsou b\u00edl\u00e9, velk\u00e9 asi 5 mm, podlouhl\u00e9 a\u017e vej\u010dit\u00e9 a s kali\u0161n\u00edmi l\u00edstky vyr\u016fstaj\u00ed st\u0159\u00eddav\u011b. V kv\u011btu je osm ty\u010dinek rostouc\u00edch ve dvou kruz\u00edch (vn\u011bj\u0161\u00ed jsou del\u0161\u00ed), nesou syt\u011b r\u016f\u017eov\u00e9 pra\u0161n\u00edky. Gyneceum vzniklo ze \u010dty\u0159 plodolist\u016f, \u010dty\u0159d\u00edln\u00fd semen\u00edk je svrchn\u00ed, pest\u00edky maj\u00ed krati\u010dk\u00e9 \u010dn\u011blky s bliznami. Kv\u011bty jsou opylov\u00e1ny l\u00e9taj\u00edc\u00edm hmyzem.\nZ opylen\u00e9ho kv\u011btu vznikne jeden a\u017e \u010dty\u0159i plody (nej\u010dast\u011bji jeden). Je to zeleno\u017elut\u00e1, tmavo\u010derven\u011b te\u010dkovan\u00e1 peckovice, velk\u00e1 2 a\u017e 2,5 cm, kter\u00e1 se vzhledem i v\u016fn\u00ed podob\u00e1 mal\u00e9mu citronu. Obsahuje jednu tmav\u011b hn\u011bdou, lesklou, ov\u00e1lnou pecku se semenem podobnou pecce \u0161vestky. N\u011bkter\u00e9 plody maj\u00ed tu zvl\u00e1\u0161tnost, \u017ee v nich semena za\u010d\u00ednaj\u00ed kl\u00ed\u010dit je\u0161t\u011b kdy\u017e vis\u00ed na strom\u011b.\nPro nav\u00fd\u0161en\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00ed populace bylo p\u0159istoupeno k vyp\u011bstov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch semen\u00e1\u010d\u016f ve \u0161kolk\u00e1ch, kter\u00e9 budou pozd\u011bji vys\u00e1zeny do p\u0159\u00edrody. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee populace nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v obou rezervac\u00edch i bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed jsou si geneticky hodn\u011b podobn\u00e9, naopak se od nich velmi odli\u0161uje mal\u00e1 subpopulace v okol\u00ed \u0159eky Maitenrehue. Pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed co nej\u0161ir\u0161\u00ed genetick\u00e9 rozmanitosti bylo toto \u00fazem\u00ed oploceno a slou\u017e\u00ed jako zdroj semen pro nov\u00e9 stromy.\n\u010cerstv\u00e1 semena se skladuj\u00ed v teplu a vlhku asi m\u011bs\u00edc, jakmile za\u010dnou kl\u00ed\u010dit s\u00e1zej\u00ed se do kontejner\u016f ve sklen\u00edku. Po roce jsou semen\u00e1\u010de vysok\u00e9 30 a\u017e 50 cm a vysazuj\u00ed na oplocen\u00e1 stanovi\u0161t\u011b, kde se v prv\u00fdch l\u00e9tech st\u00edn\u00ed a v dob\u011b sucha zal\u00e9vaj\u00ed. D\u0159evina se m\u016f\u017ee tak\u00e9 s men\u0161\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nosti rozmno\u017eovat z asi 10 cm dlouh\u00fdch \u0159\u00edzk\u016f, z m\u011bkk\u00fdch na ja\u0159e a z polotvrd\u00fdch v l\u00e9t\u011b, kter\u00e9 se vysazuj\u00ed do vlhk\u00e9, asi 18 \u00b0C tepl\u00e9 p\u016fdy ve sklen\u00edku.\nPitavia punctata se v\u011bt\u0161inou vyskytuje roztrou\u0161en\u011b v mal\u00fdch populac\u00edch ve zbytc\u00edch les\u016f a celkov\u00fd po\u010det dosp\u011bl\u00fdch strom\u016f nedosahuje ani tis\u00edcovky. Mnoho strom\u016f tohoto druhu rostouc\u00edch ve sm\u011bsn\u00fdch porostech bylo ve 20. stolet\u00ed vyk\u00e1ceno jako \"m\u00e1lo u\u017eitkov\u00e9\" a na z\u00edskan\u00e9m prostoru byly vys\u00e1zeny komer\u010dn\u00ed plant\u00e1\u017ee \"u\u017eite\u010dn\u00fdch druh\u016f\" poskytuj\u00edc\u00ed d\u0159evo vhodn\u011bj\u0161\u00ed pro stavebn\u00ed vyu\u017eit\u00ed, stola\u0159sk\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed i na celul\u00f3zu k v\u00fdrob\u011b pap\u00edru; chilsk\u00e1 vl\u00e1da vypl\u00e1cela velk\u00fdm lesnick\u00fdm firm\u00e1m dotace na v\u00fdsadbu takov\u00fdchto nov\u00fdch les\u016f. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st okraj\u016f les\u016f byla d\u00e1le zni\u010den\u00e1 \"n\u00e1hodn\u00fdmi\" po\u017e\u00e1ry, d\u00edky n\u00edm\u017e se velmi roz\u0161\u00ed\u0159ily pastviny pro kon\u011b a dobytek. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st strom\u016f byla sk\u00e1cena na d\u0159evo pot\u0159ebn\u00e9 na topen\u00ed v dom\u00e1cnostech, hlavn\u011b pro nedalekou, rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 milionovou aglomeraci m\u011bsta Concepci\u00f3n. D\u0159evo t\u011bchto strom\u016f v\u011bt\u0161inou neb\u00fdvalo, pro nevalnou kvalitu, vyu\u017e\u00edv\u00e1no na jin\u00e9 \u00fa\u010dely.\nOd roku 1995 jsou v\u0161echny stromy Pitavia punctata v Chile vyhl\u00e1\u0161eny za p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tku a jejich k\u00e1cen\u00ed je p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no. Mlad\u00ed jedinci se po\u010dali vysazovat nejen v les\u00edch, ale i pro ozdobn\u00e9 \u00fa\u010dely na zelen\u00fdch ploch\u00e1ch a v parc\u00edch m\u011bst, stejn\u011b jako na n\u00e1m\u011bst\u00edch \u010di u m\u011bstsk\u00fdch k\u0159i\u017eovatek. P\u0159i posledn\u00edm hodnocen\u00ed, v roce 1998, byl druh Pitavia punctata prohl\u00e1\u0161en organizaci IUCN za ohro\u017een\u00fd druh (EN).", "<<>>: Co je Eternal Solstice? <<>>: Eternal Solstice (v p\u0159ekladu z angli\u010dtiny v\u011b\u010dn\u00fd slunovrat) je nizozemsk\u00e1 death metalov\u00e1 kapela zalo\u017een\u00e1 v roce 1989 ve m\u011bst\u011b Bodegraven.\nK roku 2021 m\u00e1 na sv\u00e9m kont\u011b 4 dlouhohraj\u00edc\u00ed desky.\nPromo (1993)\nThe Wish Is Father to the Thought (1994)\nHorrible Within (1995)\nDemonic Fertilizer (1997)\nRemnants of Immortality (2015)\nInner Sadist (2018)\nAt the Dawn of... (1992) \u2013 spole\u010dn\u011b s nizozemskou kapelou Mourning\nDecrepitaph/Eternal Solstice (2011) \u2013 spole\u010dn\u011b s americkou kapelou Decrepitaph\nPentacle/Eternal Solstice (2013) \u2013 spole\u010dn\u011b s nizozemskou kapelou Pentacle\nEternal Solstice v datab\u00e1zi Encyclopaedia Metallum (anglicky)\nEternal Solstice, Discogs.", "<<>>: Co je Gordes? <<>>: Gordes (okcit\u00e1nsky: G\u00f2rda, Gordo podle Mistrala) je skaln\u00ed vesnice a mal\u00e9 administrativn\u00ed \u00fazem\u00ed v Provence na jihu Francie. Vesnice je zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm pro sv\u016fj neodolateln\u00fd provens\u00e1lsk\u00fd r\u00e1z. Inspiraci zde na\u0161el i ma\u010farsko-francouzsk\u00fd mal\u00ed\u0159 Victor Vasarely.\nVesnice Gordes je polo\u017eena na jednom z vrch\u016f poho\u0159\u00ed Monts de Vaucluse, kter\u00e9 se tak\u00e9 naz\u00fdv\u00e1 Mal\u00fd a Velk\u00fd Luberon. Je p\u0159ibli\u017en\u011b uprost\u0159ed departementu Vaucluse. Vl\u00e1dne zde st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 klima.\nGordes le\u017e\u00ed asi t\u0159i kilometry v\u00fdchodn\u011b od cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera S\u00e9nanque, kter\u00fd je zn\u00e1m\u00fd svou rom\u00e1nskou architekturou a p\u011bstov\u00e1n\u00edm levandule.\nSousedn\u00ed obce: Venasque, Le Beaucet, Murs, Joucas, Roussillon, Goult, Saint-Pantal\u00e9on, Beaumettes, Opp\u00e8de, Cabri\u00e8res-d'Avignon a Saumane-de-Vaucluse.\nJm\u00e9no \"Gordes\" poch\u00e1z\u00ed z n\u00e1zvu keltsk\u00e9ho kmene \"Vordense\". \u010casem a vlivem latiny se pomalu p\u0159em\u011bnilo \"V\" na \"G\", a se stalo \"G\u00f2rda\" v okcit\u00e1n\u0161tin\u011b. Gordes je p\u0159eklad do ofici\u00e1ln\u00ed francouz\u0161tiny.\nV 8. stolet\u00ed zde bylo zalo\u017eeno benediktinsk\u00e9 opatstv\u00ed sv. Chaffreta, kter\u00e9 bylo postaveno na Araby rozbo\u0159en\u00fdch ruin\u00e1ch \u0159\u00edmsk\u00e9ho chr\u00e1mu. Po ukon\u010den\u00ed barbarsk\u00fdch invaz\u00ed v 10. stolet\u00ed, vznikl roku 1013 hrad a k n\u00e1zvu p\u0159ibylo latinsk\u00e9 ozna\u010den\u00ed castrum (resp. \"Castrum Gordes\").\nV roce 1148 bylo zalo\u017eeno pod patronac\u00ed cavaillonsk\u00e9ho biskupa Alfanta a Ramona Berenguera II. nedalek\u00e9 opatstv\u00ed S\u00e9nanque, kter\u00e9 bylo obydleno cisterci\u00e1ck\u00fdmi mnichy z mate\u0159sk\u00e9ho opatstv\u00ed Mazan v Ard\u00e8che.\nPo smrti \"dobr\u00e9ho kr\u00e1le Ren\u00e9ho\" bylo \u00fazem\u00ed Provence p\u0159enech\u00e1no francouzsk\u00e9 korun\u011b.\nNa sklonku 19. a 20. stolet\u00ed je v t\u00e9to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zem\u011bd\u011blsk\u00e9 vesnici vid\u011bt p\u011bstov\u00e1n\u00ed mo\u0159eny, oleje, f\u00edk\u016f a mandl\u00ed. V roce 1914 zde bylo mo\u017eno napo\u010d\u00edtat 18 v\u011btrn\u00fdch ml\u00fdn\u016f.\nB\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo v Gordes aktivn\u00ed hnut\u00ed odporu a Gordes za to bylo odm\u011bneno V\u00e1le\u010dn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. Ve vesnici bylo zni\u010deno na dvacet dom\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli p\u0159ehrazen\u00ed dopravy.\nPo v\u00e1lce nastal \u010das obnovy. Vesnice l\u00e1k\u00e1 st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce mal\u00ed\u0159\u016f - Marc Chagall, Jean Deyrolle, Victor Vasarely a dal\u0161\u00ed.\nUprost\u0159ed vesnice stoj\u00ed hrad, jeho\u017e po\u010d\u00e1tky je mo\u017en\u00e9 vysledovat a\u017e do v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho roku 1013. Pozd\u011bji byl p\u0159estav\u011bn v renesan\u010dn\u00edm stylu.\nV\u0161echny budovy ve vesnici jsou vyrobeny z tradi\u010dn\u00edho provens\u00e1lsk\u00e9ho materi\u00e1lu - kamene. Na st\u0159echy jsou pou\u017eity terakotov\u00e9 desky. Nejsou zde ploty, pouze kamenn\u00e9 z\u00eddky. Ulice jsou dl\u00e1\u017ed\u011bny a pod nimi se nach\u00e1z\u00ed ve\u0161ker\u00e1 rozvodn\u00e1 s\u00ed\u0165.\nPo\u010det obyvatel\nSeznam obc\u00ed v departementu Vaucluse\n \n(\u010desky) Poutnik.", "<<>>: Co je Kinderlandverschickung v Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava? <<>>: Erweiterte Kinderlandverschickung v Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava (\u010desky vys\u00edl\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed na venkov) hr\u00e1lo v cel\u00e9m projektu n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9ho re\u017eimu T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e jednu z kl\u00ed\u010dov\u00fdch rol\u00ed. Cel\u00fd proces z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed vhodn\u00fdch objekt\u016f se zprvu rozb\u00edhal velmi pomalu. Prvn\u00ed KLV t\u00e1bory vznikaly na Morav\u011b a b\u011bhem roku 1941 se projekt KLV roz\u0161\u00ed\u0159il i do \u010cech. L\u00e1ze\u0148sk\u00e9 m\u011bsto Pod\u011bbrady se stalo hlavn\u00edm centrem KLV. Nacistick\u00e9 elity pova\u017eovaly protektor\u00e1tn\u00ed \u00fazem\u00ed pro n\u011bmeck\u00e9 evakuovan\u00e9 d\u011bti dostate\u010dn\u011b bezpe\u010dn\u00e9 a potravinami dob\u0159e z\u00e1sobovan\u00e9. Na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu bylo evakuov\u00e1no p\u0159ibli\u017en\u011b 350 000 n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed ve v\u00edce ne\u017e 400 t\u00e1borech KLV.\n\u0160t\u00e1bn\u00ed velitel Helmut M\u00f6ckel, z\u00e1stupce Baldura von Schiracha, sezn\u00e1mil \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 veden\u00ed ml\u00e1de\u017ee (Reichsjugendf\u00fchrung, d\u00e1le jen RJF) se zaveden\u00edm programu Erweiterte Kinderlandverschickung na \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy 15. listopadu 1940. \u00dazem\u00ed Protektor\u00e1tu spadalo spole\u010dn\u011b s Doln\u00edm Saskem, Saskem, Durynskem, oblastmi Sudet a Horn\u00edm Slezskem do druh\u00e9 skupiny. Kontrolou projektu na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu byl pov\u011b\u0159en Horst Hechler, spr\u00e1vou Karl Hermann Frank (Beauftragter des Reichsleiters Baldur v. Schirach) a v\u00fdkonnou moc\u00ed disponoval pov\u011b\u0159enec pro KLV v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b (Der Beauftragte f\u00fcr die Erweiterte Kinderlandverschickung in B\u00f6hmen und M\u00e4hren), kter\u00fd s\u00eddlil v Tosk\u00e1nsk\u00e9m pal\u00e1ci v Praze na Hrad\u010danech. P\u0159ibli\u017en\u011b od poloviny listopadu 1940 se rozb\u011bhlo zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed objekt\u016f, kter\u00e9 trvalo a\u017e do jara 1941. Prvn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci m\u011bli dorazit v obdob\u00ed n\u011bkdy od poloviny prosince 1940 do 7. ledna 1941. Vzhledem k tomu, \u017ee po\u010det evakuovan\u00fdch d\u011bt\u00ed neust\u00e1le nar\u016fstal, v\u00fdb\u011br lokalit a vhodn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed prob\u00edhal i po roce 1942.\n\u2014Unser Weg \u2013 N\u00e1\u0161 sm\u011br 8/1944, s. 16\u2013171\nNa podklad\u011b \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho slu\u017eebn\u00edho z\u00e1kona (Reichsleistungsgesetz), kter\u00fd umo\u017e\u0148oval wehrmachtu a st\u00e1tn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm vyu\u017e\u00edvat tak\u00e9 soukrom\u00fd majetek, vznikala KLV za\u0159\u00edzen\u00ed v hotelech, ubytovn\u00e1ch, ozdravovn\u00e1ch, l\u00e1zn\u00edch, star\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch s\u00eddlech, penzionech \u010di kl\u00e1\u0161terech. \u00dast\u0159ed\u00ed si objekty pronaj\u00edmalo od soukrom\u00fdch \u010desk\u00fdch nebo n\u011bmeck\u00fdch osob nebo od pr\u00e1vnick\u00fdch subjekt\u016f. Nap\u0159\u00edklad Kuratorium pro v\u00fdchovu ml\u00e1de\u017ee za t\u00edmto \u00fa\u010delem pronajalo objekty v Byst\u0159ici pod Host\u00fdnem (okr. Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e) a l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 ozdravovny v L\u00e1zn\u00edch Bohdane\u010d (okr. Pardubice), pr\u016fmyslov\u00fd podnik \u0160koda dal k dispozici sv\u00e9 prostory v Miro\u0161ov\u011b nedaleko Plzn\u011b (v okrese Rokycany v Plze\u0148sk\u00e9m kraji) a firma Ba\u0165a nab\u00eddla z\u00e1mek v B\u0159ezolupech (okr. Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b). Hrab\u011b Kinsk\u00fd umo\u017enil vyu\u017e\u00edvat jeho z\u00e1mek v Chocni.\nN\u00e1jemn\u00ed smlouvu uzav\u00edrala RJF na dobu neur\u010ditou a jen ze strany RJF mohla b\u00fdt smlouva vypov\u011bzena. N\u00e1jemn\u00e9 nebylo v\u0161ude stejn\u00e9. Vypo\u010d\u00edt\u00e1valo se z po\u010dtu d\u011bt\u00ed a d\u00e9lky pobytu. Objekt musel spl\u0148ovat i dal\u0161\u00ed krit\u00e9ria jako byla bl\u00edzkost \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice. \u010casem p\u0159ibyl po\u017eadavek, aby se v bl\u00edzkosti t\u00e1bora nal\u00e9zal protileteck\u00fd kryt. Preferovaly se p\u0159edev\u0161\u00edm rekrea\u010dn\u00ed objekty, kter\u00e9 by bez nutn\u00fdch stavebn\u00edch \u00faprav pojmuly v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det d\u011bt\u00ed.Pro t\u00e1bory sice platilo p\u0159\u00edsn\u00e9 rozd\u011blen\u00ed na d\u00edv\u010d\u00ed a chlapeck\u00e9, ale vyskytly se i t\u00e1bory sm\u00ed\u0161en\u00e9. \u00da\u010dastn\u00edk\u016fm KLV se kontakt s protektor\u00e1tn\u00edm obyvatelstvem nepovoloval. Mo\u017en\u00e1 i proto nen\u00ed existence t\u00e1bor\u016f KLV zn\u00e1m\u00e1. T\u00e1bory ale tajn\u00e9 rozhodn\u011b nebyly. U vstupu do ka\u017ed\u00e9ho KLV-za\u0159\u00edzen\u00ed se nach\u00e1zela cedule s n\u00e1zvem t\u00e1bora, p\u0159i\u0159azen\u00fdm \u010d\u00edslem a domovsk\u00fdm m\u011bstem. Jakmile do\u0161lo ke schv\u00e1len\u00ed vybran\u00e9ho objektu, oberlandr\u00e1t se postaral o dal\u0161\u00ed slu\u017eby jako dod\u00e1vky elektrick\u00e9ho proudu, vody a plynu. Do funkc\u00ed t\u00e1borov\u00e9ho HJ vedouc\u00edho \u010di vedouc\u00ed t\u00fdmu se vyb\u00edralo z kandid\u00e1t\u016f a kandid\u00e1tek z \u0159ad HJ a Svazu n\u011bmeck\u00fdch d\u00edvek (Bund deutscher M\u00e4del) a do funkce velitele t\u00e1bora z u\u010ditel\u016f a u\u010ditelek ze \u0161kol v oblastech posti\u017een\u00fdch n\u00e1lety. Nakonec se vybrala vhodn\u00e1 \u010dist\u00edrna pro d\u011btsk\u00e9 o\u0161acen\u00ed, dodavatel\u00e9 potravin, \u0159emesln\u00edci pro p\u0159\u00edpadn\u00e9 opravy \u010di zhotoven\u00ed chyb\u011bj\u00edc\u00edho n\u00e1bytku. Zdravotnictv\u00ed zaji\u0161\u0165oval l\u00e9ka\u0159 v dan\u00e9m okrese. Za d\u016fkladnou p\u0159\u00edpravu odpov\u00eddal vedouc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho HJ bannu (Bannf\u00fchrer).Prvn\u00ed t\u00e1bory vznikaly na Morav\u011b v p\u0159\u00edjemn\u00e9m l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed Luha\u010dovic (okr. Zl\u00edn), Teplic nad Be\u010dvou a v Byst\u0159ici pod Host\u00fdnem. V polovin\u011b prosince 1940 dorazilo z Berl\u00edna prvn\u00edch 2 400 d\u011bt\u00ed. S\u00ed\u0165 t\u00e1bor\u016f KLV se roz\u0161i\u0159ovala sm\u011brem z moravsk\u00e9 oblasti do z\u00e1padn\u00edch \u010cech. Hlavn\u00ed f\u00e1ze projektu byla zah\u00e1jena na ja\u0159e 1941. Rychl\u00fd p\u0159\u00edjezd velk\u00e9ho po\u010dtu d\u011bt\u00ed zp\u016fsobil v po\u010d\u00e1tku n\u011bkolik pot\u00ed\u017e\u00ed. St\u00e1valo se, \u017ee je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ed p\u0159\u00edjezdem chyb\u011bly deky, lo\u017en\u00ed pr\u00e1dlo, n\u011bkde stoly, \u017eidle a dokonce i dostate\u010dn\u00fd po\u010det postel\u00ed.\nPodle pokyn\u016f Baldura von Schiracha m\u011bl ve veden\u00ed t\u00e1bora st\u00e1t \u0161koln\u00ed vedouc\u00ed (Schulleiter) jmenovan\u00fd svazem NSLB spolu s v\u016fdcem z \u0159ad HJ (HJ-F\u00fchrer). Druh\u00fd jmenovan\u00fd dohl\u00ed\u017eel na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed p\u0159edpis\u016f RJF, v\u011bnoval se \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm a kontroloval \u0159\u00e1dn\u00e9 pln\u011bn\u00ed slu\u017eby HJ (HJ-Dienst).\nU\u010ditel ve funkci vedouc\u00edho t\u00e1bora (Lagerleiter) p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl obvykle s d\u011btmi z N\u011bmecka. Jeho \u00fa\u010dast mohla b\u00fdt dobrovoln\u00e1 nebo byl delegov\u00e1n svazem u\u010ditel\u016f. B\u011bhem intenz\u00edvn\u00edch n\u00e1let\u016f na n\u011bmeck\u00e9 oblasti (nap\u0159. v z\u00e1\u0159\u00ed 1942) se vyu\u017eilo i u\u010ditel\u016f z Protektor\u00e1tu. Pedagog musel b\u00fdt samoz\u0159ejm\u011b \u010dlenem Nacion\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9ho svazu u\u010ditel\u016f (Nationalsozialisticher Lehrerbund, d\u00e1le jen NSLB). Po zru\u0161en\u00ed \u010dinnosti NSLB (1943) a zaveden\u00ed nov\u00e9 evakua\u010dn\u00ed strategie byly evakuov\u00e1ny cel\u00e9 t\u0159\u00eddy a pozd\u011bji \u0161koly. T\u00e1borov\u00fd vedouc\u00ed pak p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl ze sv\u00e9ho domovsk\u00e9ho m\u011bsta do t\u00e1bora ve funkci \u0161koln\u00edho pov\u011b\u0159ence KLV (Der Schulbeauftragte KLV) a \u0159\u00eddil se pokyny oblastn\u00edho pov\u011b\u0159ence v m\u00edst\u011b pobytu.Slu\u017eba vedouc\u00edho v t\u00e1bo\u0159e byla pova\u017eov\u00e1na za v\u00e1le\u010dnou slu\u017eebn\u00ed povinnost. P\u0159ed sv\u00fdm n\u00e1stupem u\u010ditel\u00e9 tak\u00e9 povinn\u011b absolvovali vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed dvout\u00fddenn\u00ed kurz vedouc\u00edho t\u00e1bora v Pod\u011bbradech. Vedouc\u00ed t\u00e1bora pod\u00e1vali vy\u0161\u0161\u00edm org\u00e1n\u016fm m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed (Monatsbericht). Pokud t\u00e1bor sest\u00e1val z v\u00edce objekt\u016f, pod\u00e1valo hl\u00e1\u0161en\u00ed ka\u017ed\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed hl\u00e1\u0161en\u00ed se skl\u00e1dalo z dev\u00edti z\u00e1kladn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed: po\u010det a p\u016fvod nov\u011b p\u0159ijat\u00fdch d\u011bt\u00ed, jmenn\u00fd seznam person\u00e1lu t\u00e1bora, organizace a ubytov\u00e1n\u00ed v t\u00e1bo\u0159e, stravov\u00e1n\u00ed a zdravotn\u00ed stav d\u011bt\u00ed, odd\u00edl \u0161koln\u00ed v\u00fduky a slu\u017eby HJ, sekci tisku a propagandy s p\u0159\u00edpadn\u00fdmi pozn\u00e1mkami o nedostatc\u00edch v distribuci po\u017eadovan\u00fdch tiskovin.Velitele t\u00e1borov\u00e9ho osazenstva \u010di t\u00fdmu (Lagermannchaftsf\u00fchrer, d\u00e1le jen LMF) zast\u00e1vali p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci HJ a BDM star\u0161\u00ed 16 let za\u0161kolen\u00ed na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u0161kole KLV pro LMF (Reichsschule f\u00fcr KLV-Lagermannschaftsf\u00fchrer). Velitel HJ t\u00fdmu musel m\u00edt v\u016fd\u010d\u00ed schopnosti a sledovala se i jeho politick\u00e1 anga\u017eovanost, kter\u00e1 pak hr\u00e1la roli p\u0159i vstupu do NSDAP. V t\u00e1bo\u0159e pak p\u016fsobili je\u0161t\u011b vychovatelky a vychovatel\u00e9, kter\u00fdmi b\u00fdvali jen o p\u00e1r let star\u0161\u00ed d\u011bv\u010data a chlapci ve v\u011bku 17 a 18 let z BDM a HJ. Odborn\u00fd person\u00e1l tvo\u0159ili v\u00fdhradn\u011b N\u011bmci, pouze bezpe\u010dnost t\u00e1bora byla v rukou \u010desk\u00fdch \u010detn\u00edk\u016f a protektor\u00e1tn\u00ed policie. Pomocn\u00e9 pr\u00e1ce zast\u00e1valy nap\u0159. v kuchyni \u010desk\u00e9 kucha\u0159ky.\nPra\u017esk\u00e9 \u00fast\u0159ed\u00ed KLV zaji\u0161\u0165ovalo zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di. Poskytovalo ji 56 l\u00e9ka\u0159\u016f (pouze 16 z nich bylo civiln\u00edmi l\u00e9ka\u0159i z povol\u00e1n\u00ed), 129 zdravotn\u00edch pomocnic, 65 d\u00edvek ze zdravotn\u00ed slu\u017eby (Gesundheitsdienst), 10 vojensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f a 32 student\u016f medic\u00edny. Nejd\u0159\u00edve projekt KLV vyu\u017e\u00edval protektor\u00e1tn\u00ed nemocnice, od 15. \u010dervence 1942 zah\u00e1jila v Praze \u010dinnost klinika KLV (KLV-Klinik) v budov\u011b Sanatoria MUDr. Vladim\u00edra Bor\u016fvky v Havl\u00ed\u010dkov\u011b ulici 61\u201363 v Praze 2 (dne\u0161n\u00ed Legerova). P\u016fvodn\u011b se jednalo o soukromou kliniku. KLV si ji na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona (Reichsleistungsgesetz) od V\u011bry Bor\u016fvkov\u00e9 pronajalo za 4 500 RM m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b. Pacienty obstar\u00e1valy NS-zdravotn\u00ed sestry. Klinika disponovala v\u0161emi odd\u011blen\u00edmi.Infek\u010dn\u00ed p\u0159\u00edpady p\u0159ej\u00edmala Univerzitn\u00ed d\u011btsk\u00e1 klinika v Resslov\u011b ulici v Praze 2 a infek\u010dn\u00ed odd\u011blen\u00ed v\u0161eobecn\u00fdch nemocnic. V prostor\u00e1ch SS, kter\u00e9 se nach\u00e1zely od roku 1939 v budov\u011b techniky na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, byla z\u0159\u00edzena na ja\u0159e 1941 d\u011btsk\u00e1 nemocnice se 100 l\u016f\u017eky pro rychle \u0161i\u0159iteln\u00e9 nemoci. N\u011bkter\u00e9 destinace zajistily t\u00e1borov\u00e9 kliniky z vlastn\u00edch ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou vybudovan\u00fdch objekt\u016f - nap\u0159. v Pod\u011bbradech, Teplic\u00edch nad Be\u010dvou a Luha\u010dovic\u00edch, kde v r\u00e1mci l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch komplex\u016f existovaly p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 prostory i vybaven\u00ed. Teplice m\u011bly k dispozici i rentgen a EKG. Po propu\u0161t\u011bn\u00ed z nemocnice slou\u017eily k rekonvalescenci t\u0159i ozdravovny: v \u010cerno\u0161ic\u00edch (okr. Praha-Z\u00e1pad), v obci Lu\u017en\u00e1 u Rakovn\u00edka a na Javorov\u00e9m vrchu (oblast T\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch Beskyd).Preventivn\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed na podez\u0159en\u00ed tuberkul\u00f3zy nebo tyfu podstupoval ve\u0161ker\u00fd pomocn\u00fd person\u00e1l. Akce vitam\u00edn C (Vitamin C Aktion) spo\u010d\u00edvala v pod\u00e1v\u00e1n\u00ed vitam\u00ednov\u00e9ho dopl\u0148ku firmy Merck a m\u011bla nahradit nedostatek ovoce a zeleniny. Na ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b p\u0159ipadlo asi dvacet denn\u00edch d\u00e1vek tohoto dopl\u0148ku. Pro nemocn\u00e9 d\u011bti platil z\u00e1kaz Prahy. V t\u00e1borech se objevovala \u017eloutenka, sp\u00e1la, men\u0161\u00ed \u00farazy, z\u00e1\u0161krt, spalni\u010dky, p\u0159\u00edu\u0161nice, zard\u011bnky, \u00faplavice, plan\u00e9 ne\u0161tovice a tak\u00e9 TBC. B\u011bhem p\u011btilet\u00e9 protektor\u00e1tn\u00ed existence projektu jsou zn\u00e1my p\u0159\u00edpady d\u011btsk\u00e9 obrny (Su\u0161ice 1943/1944), svrabu a tak\u00e9 epidemie tyfu (Luha\u010dovice 1941, L\u00e1zn\u011b Bohdane\u010d 1944, V\u0161enory 1944). Protektor\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159adovna KLV se po celou dobu v\u00e1lky pot\u00fdkala s pom\u011brn\u011b vysokou \u00famrtnost\u00ed d\u011bt\u00ed v t\u00e1borech. Do 31. b\u0159ezna 1941 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 \u00fa\u0159adovna evidovala 34 p\u0159\u00edpad\u016f \u00famrt\u00ed.\nStravov\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed v KLV se \u0159\u00eddilo pokyny ministra pro v\u00fd\u017eivu a zem\u011bd\u011blstv\u00ed (Reichsminister f\u00fcr Ern\u00e4hrung und Landwirtschaft, d\u00e1le jen RMEL). Na n\u011bmeck\u00e9 d\u011bti ve v\u011bku od 6 do 14 let se vztahoval potravinov\u00fd p\u0159\u00edd\u011bl: d\u011bti v p\u011bstounsk\u00fdch rodin\u00e1ch dost\u00e1valy potravinov\u00e9 l\u00edstky, u star\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed v t\u00e1borech prob\u00edhalo stravov\u00e1n\u00ed hromadn\u011b v j\u00eddeln\u00e1ch a potravinov\u00e9 l\u00edstky p\u0159ed odjezdem odevzd\u00e1valy. P\u0159\u00edd\u011blov\u00fd syst\u00e9m s l\u00edstky vyu\u017e\u00edvaly jen str\u00e1vn\u00edci v za\u0159\u00edzen\u00edch YMCA (G\u00e4stehaus YMCA). Potraviny rozd\u011blovala do t\u00e1bor\u016f jednou m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b pra\u017esk\u00e1 \u00fa\u0159adovna. Pochyben\u00ed v z\u00e1sobovan\u00ed kompenzovala sem tam n\u011bjakou v\u00fdhodou (odpu\u0161t\u011bn\u00ed povinn\u00e9ho odevzd\u00e1n\u00ed \u010dty\u0159 a\u017e \u0161esti kilogram\u016f s\u00e1dla z por\u00e1\u017eky prasete, o v\u00e1noc\u00edch zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edd\u011bly masa, p\u0161eni\u010dn\u00e9 mouky, m\u00e1sla a cukru).\nP\u0159\u00edd\u011blov\u00fd syst\u00e9m se u n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed v KLV (a\u017e na o trochu vy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl masa, m\u00e1sla a ml\u00e9ka) od protektor\u00e1tn\u00edho ob\u010dana neli\u0161il. Rozd\u00edly ve strav\u011b se objevovaly sp\u00ed\u0161e v jej\u00ed pravidelnosti a pestrosti. Ka\u017ed\u00fd d\u011btsk\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk m\u011bl obdr\u017eet denn\u011b 500 ml \u010derstv\u00e9ho ml\u00e9ka a na m\u011bs\u00edc (28 dn\u00ed) tak\u00e9 250 g s\u00fdra, 200 g cukrovinek, 21 kg brambor. Jejich v\u00fd\u017eivu dopl\u0148ovaly vitaminov\u00e9 prepar\u00e1ty a pokud to bylo mo\u017en\u00e9 i \u010derstv\u00e9 ovoce a zelenina. V 42. period\u011b v roce 1942 se zm\u011bnily pouze hodnoty u m\u00e1sla (p\u016fvodn\u011b 715 g v\u010detn\u011b margar\u00ednu) a vajec (p\u016fvodn\u011b 8 ks). I kdy\u017e se od roku 1943 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed v Protektor\u00e1tu zhor\u0161ovalo, t\u00e1bory si pravd\u011bpodobn\u011b udr\u017eely v tomto ohledu stabilitu. N\u011bmeck\u00e1 firma Meyer & Schuhmann z Mnichova zas\u00edlala d\u011btem do KLV v\u00fdm\u011bnou za l\u00edstky na tuk \u201emimo\u0159\u00e1dn\u011b chutn\u00fd ovocn\u00fd chleb\u00ed\u010dek\u201c.\n\u0158emesln\u00fd a v\u00fdtvarnick\u00fd materi\u00e1l nebo o\u0161acen\u00ed dost\u00e1valy d\u011bti z N\u011bmecka, ale od roku 1942 nast\u00e1valy \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm, tak\u017ee materi\u00e1l pro v\u00fdrobu hra\u010dek k v\u00e1noc\u016fm nebo oble\u010den\u00ed a obuv se na pokyn pov\u011b\u0159ence KLV v Protektor\u00e1tu zaji\u0161\u0165ovaly n\u011bkdy v okol\u00ed t\u00e1bora. Uhl\u00ed na zimn\u00ed obdob\u00ed se muselo objedn\u00e1vat hodn\u011b dop\u0159edu a doch\u00e1zelo k m\u00edstn\u00edm logistick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm. Firma Heinrich Mattoni AG z Karlov\u00fdch Var\u016f se stala v\u00fdhradn\u00edm dovozcem kyselky a citronov\u00fdch miner\u00e1ln\u00edch vod do t\u00e1bor\u016f, zbo\u017e\u00ed doru\u010dovala bezplatn\u011b na nejbli\u017e\u0161\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed a platilo se v RM. Obuv se objedn\u00e1vala u firmy Ba\u0165a. Lukrativn\u00ed nab\u00eddky slu\u017eeb \u010desk\u00fdmi \u0159emesln\u00edky pat\u0159ily mezi zcela b\u011b\u017en\u00fd fenom\u00e9n.\nVelikost KLV za\u0159\u00edzen\u00ed nehr\u00e1la a\u017e tak velkou roli. Z\u00e1kladn\u00ed typ t\u00e1bora p\u0159edstavoval KLV-t\u00e1bor. Existoval tak\u00e9 typ tzv. hlavn\u00edho t\u00e1bora KLV (KLV-Hauptlager), kter\u00fd sdru\u017eoval v\u00edce KLV-t\u00e1bor\u016f jedn\u00e9 \u0161koly se sto a v\u00edce d\u011btmi. T\u0159et\u00edm typem se staly destinace sdru\u017euj\u00edc\u00ed osm z\u00e1kladn\u00edch (pop\u0159\u00edpad\u011b p\u011bt hlavn\u00edch) t\u00e1bor\u016f. Takov\u00e9mu t\u00e1borov\u00e9mu komplexu velel pov\u011b\u0159enec pracovi\u0161t\u011b KLV (KLV-Standortbeauftragte). Mno\u017estv\u00ed rozpt\u00fdlen\u00fdch t\u00e1bor\u016f zp\u016fsobovalo ob\u010das organiza\u010dn\u00ed probl\u00e9my a objevovaly se i pot\u00ed\u017ee s obsazen\u00edm pedagogick\u00e9ho person\u00e1lu. Balduin Geissler, pov\u011b\u0159enec pro KLV v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b, se proto pokusil na podzim 1941 o slou\u010den\u00ed t\u00e1bor\u016f a vytvo\u0159il dv\u011b velk\u00e1 t\u00e1borov\u00e1 centra: v Pod\u011bbradech a v Teplic\u00edch nad Be\u010dvou (Hauptlager).\nKLV-t\u00e1bor v Teplic\u00edch nad Be\u010dvou fungoval se 150 d\u011btmi ji\u017e od listopadu 1940, v prosinci t\u00e9ho\u017e roku se zde nach\u00e1zelo u\u017e 900 d\u011bt\u00ed. Pl\u00e1novan\u00e1 kapacita t\u00e1bora se ale pohybovala v rozmez\u00ed 1 200\u20131 400 m\u00edst a dokonce se uva\u017eovalo o dal\u0161\u00edm nav\u00fd\u0161en\u00ed (a\u017e o 1 400 m\u00edst). V Teplic\u00edch nad Be\u010dvou aktivn\u011b p\u016fsobila nacistick\u00e1 organizace RAD, kter\u00e1 se sna\u017eila v l\u00e1zn\u00edch otev\u0159\u00edt KLV-\u0161kolu pro vedouc\u00ed (F\u00fchrerinnenschule). T\u00e1bor se vyzna\u010doval p\u0159\u00edkladnou organizac\u00ed a bezprobl\u00e9mov\u00fdm zaji\u0161t\u011bn\u00edm stravy a l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de.\nVzhledem k tomu, \u017ee n\u011bkter\u00e9 d\u011bti musely po p\u0159\u00edjezdu do Prahy absolvovat je\u0161t\u011b do m\u00edsta destinace dal\u0161\u00ed cestu autobusem, z\u0159\u00eddila zde \u00fa\u0159adovna t\u0159i tzv. domovy pro hosty (G\u00e4stehaus), kter\u00e9 plnily funkci tzv. pr\u016fchoz\u00edch t\u00e1bor\u016f (Durchgangslager): KLV-G\u00e4stehaus I um\u00edst\u011bn\u00fd v b\u00fdval\u00e9m s\u00eddle sdru\u017een\u00ed YMCA (v pal\u00e1ci YMCA), KLV-G\u00e4stehaus II na St\u0159eleck\u00e9m ostrov\u011b a KLV-G\u00e4stehaus III v hotelu Zlat\u00e1 husa na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Domovy slou\u017eily tak\u00e9 jako ubytovny pro v\u00edcedenn\u00ed KLV-exkurze do Prahy.\nMimo ubytovac\u00edch kapacit uvedla pra\u017esk\u00e1 \u00fa\u0159adovna do provozu v u\u010dili\u0161ti \u201eWerkschule Prag\u201d se s\u00eddlem ve vile Maria v Kopern\u00edkov\u011b ulici \u010d. 12 u\u010d\u0148ovsk\u00e9 d\u00edlny (Werkunterricht) pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u00e1borov\u00fdch u\u010ditel\u016f a vedouc\u00edch HJ ve stavb\u011b model\u016f lod\u00ed, letadel a hra\u010dek a to nejen pro vedouc\u00ed z Protektor\u00e1tu, ale tak\u00e9 z okoln\u00edch oblast\u00ed T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Dal\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 u\u010dili\u0161t\u011b \u201eReichswerkschule\u201d se nach\u00e1zelo v Gr\u00f6beho vile na Vinohradech. Jin\u00e9 prostory v Praze slou\u017eily jako kliniky, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro person\u00e1l (F\u00fchrerschulen) \u010di ozdravovny.\nO tom jak v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto zast\u00e1val Protektor\u00e1t v cel\u00e9m \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m projektu \u201eErweiterte Kinderlandverschickung\u201d sv\u011bd\u010d\u00ed postaven\u00ed l\u00e1zn\u00ed Pod\u011bbrady, kter\u00e9 v n\u011bm hr\u00e1ly \u00falohu hlavn\u00edho m\u011bsta KLV (Hauptstadt der Kinderlandverschickung). Nach\u00e1zela se zde \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u0161kola pro vedouc\u00ed t\u00fdmu HJ (KLV-Schule f\u00fcr Lagermannschaftsf\u00fchrer) a \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u0161kola pro t\u00e1borov\u00e9 vedouc\u00ed (KLV-Schule f\u00fcr Lagerleiter/Lagerleiterinnen). Od listopadu 1943 v Pod\u011bbradech s\u00eddlila \u010d\u00e1st berl\u00ednsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u00fa\u0159adovny \u201eReichsdienststelle Kinderlandverschickung\".\nL\u00e1ze\u0148sk\u00e9 st\u0159edisko spl\u0148ovalo nejen dokonalou p\u0159edstavu o kvalitn\u00edm KLV-t\u00e1boru d\u00edky sv\u00fdm ubytovac\u00edm z\u00e1zem\u00edm, ale mohlo se pochlubit i odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm l\u00e9\u010debn\u00fdm a l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm z\u00e1zem\u00edm, vynikaj\u00edc\u00ed logistikou na \u017eelezni\u010dn\u00ed trati, lodn\u00edm p\u0159\u00edstavem na Labi v bl\u00edzkosti hl. m\u011bsta Prahy. Prvn\u00edch 501 d\u011bt\u00ed (pravd\u011bpodobn\u011b z Por\u00fa\u0159\u00ed) dorazilo v doprovodu u\u010ditel\u016f a v\u00fdchovn\u00fdch pracovn\u00edk\u016f z HJ v lednu 1941. T\u00e1bory se nach\u00e1zely p\u016fvodn\u011b jen v l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m are\u00e1lu. Balduin Geissler se rozhodl l\u00e1zn\u011b vyu\u017e\u00edt jako jedno z p\u0159edn\u00edch \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch center KLV a na podzim 1941 navrhl nov\u00fd KLV-pl\u00e1n s budouc\u00edm ozna\u010den\u00edm Pod\u011bbrad jako \u201eKLV-Standort\u201d.Nen\u00ed tedy divu, \u017ee Pod\u011bbrady p\u0159itahovaly z\u00e1jem \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f a celou \u0159adu ofici\u00e1ln\u00edch \u010di inspek\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv. Na doporu\u010den\u00ed vedouc\u00edho berl\u00ednsk\u00e9 slu\u017eebny KLV Helmuta M\u00f6ckela navrhl n\u011bmeck\u00fd inspektor K. H. Frankovi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed prostor o pod\u011bbradsk\u00fd z\u00e1mek. Rudolf Diels pov\u011b\u0159en\u00fd inspekc\u00ed t\u00e1bor\u016f KLV na protektor\u00e1tn\u00edm \u00fazem\u00ed sd\u011blil: \u201e... cel\u00e9 to nab\u00edz\u00ed obraz v\u00fdjime\u010dn\u011b dob\u0159e zab\u011bhnut\u00e9ho v\u00fdchovn\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed. Jestli tomu tak bude i d\u00e1le, uk\u00e1\u017ee \u010das...\u201c Roku 1941 Pod\u011bbrady obdr\u017eely titul \u201enejlep\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd t\u00e1bor\u201c (reichsbestes Lager). K. H. Frank se p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Pod\u011bbrad v \u010dervenci 1943 zase vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee by m\u011bly b\u00fdt pr\u00e1v\u011b tou ide\u00e1ln\u00ed lokalitou, kter\u00e1 se pro evakuovan\u00e9 d\u011bti stala \u201edruh\u00fdm domovem\u201c.V listopadu 1943 p\u0159es\u00eddlila do Pod\u011bbrad do pronajat\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy v tehdej\u0161\u00ed Chaloupeck\u00e9ho ulici \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 \u0161kola pro vedouc\u00ed t\u00fdmu HJ KLV-Schule f\u00fcr Lagermannschaftsf\u00fchrer. V budov\u011b se nach\u00e1zely nejen vlastn\u00ed u\u010debn\u00ed prostory, ale i ubytov\u00e1n\u00ed pro \u00fa\u010dastn\u00edky jednotliv\u00fdch kurz\u016f. \u0160kola pro t\u00e1borov\u00e9 vedouc\u00ed KLV-Schule f\u00fcr Lagerleiter/Lagerleiterinnen s\u00eddlila v are\u00e1lu l\u00e1zn\u00ed v l\u00e9\u010debn\u00e9m dom\u011b Viktoria. Ve dnech 21.\u201323. \u010dervna 1944 se v l\u00e1zn\u00edch konalo u p\u0159\u00edle\u017eitosti op\u011btovn\u00e9ho otev\u0159en\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 \u0161koly KLV setk\u00e1n\u00ed \u017eupn\u00edch a oblastn\u00edch pov\u011b\u0159enc\u016f KLV za \u00fa\u010dasti Baldura von Schiracha i ministra RMWEV Bernharda Rusta. Schirach hodlal do Pod\u011bbrad p\u0159em\u00edstit v\u0161echna za\u0161kolovac\u00ed st\u0159ediska na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu: \u0161koly pro LMF s \u0159emesln\u00fdmi d\u00edlnami, hudebn\u00ed \u0161koly KLV, sportovn\u00ed \u0161koly a \u0161koly pro \u017eeny a d\u00edvky ve veden\u00ed t\u00e1bor\u016f KLV.V r\u00e1mci projektu KLV se v Pod\u011bbradech nach\u00e1zelo i 70 n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed z Kol\u00edna nad R\u00fdnem, mezi nimi 8 d\u011bt\u00ed z d\u011btsk\u00e9ho domova \u201eS\u00fclzer Heim\u201d (4 d\u011bv\u010data a 4 chlapci). B\u011bhem transportu a pobytu je doprov\u00e1zel HJ-Lagermanschaftsf\u00fchrer Hanns Schaefer. Po por\u00e1\u017ece T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e nebyl zaji\u0161t\u011bn organizovan\u00fd n\u00e1vrat d\u011bt\u00ed zp\u011bt do N\u011bmecka. Jeden z d\u011btsk\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f pod\u011bbradsk\u00e9ho t\u00e1bora se tenkr\u00e1t ve sv\u00fdch t\u0159in\u00e1cti letech vydal se sv\u00fdm kamar\u00e1dem p\u011b\u0161ky na n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed cestu zp\u011bt dom\u016f do Kol\u00edna nad R\u00fdnem. V Kol\u00edn\u011b bydlel v trosk\u00e1ch d\u011btsk\u00e9ho domova \u201eKinderheim S\u00fclz\u201d a\u017e do vyu\u010den\u00ed v roce 1947. Z t\u011bchto 70 d\u011bt\u00ed bylo dodnes nalezeno jen 15.\nDo KLV-t\u00e1bora v Luha\u010dovic\u00edch p\u0159icestovaly jako prvn\u00ed v prosinci 1940 d\u00edvky (750) z Berl\u00edna. Striktn\u00ed rozd\u011blen\u00ed na chlapce a d\u00edvky se v p\u0159\u00edpad\u011b Luha\u010dovic pravd\u011bpodobn\u011b nedodr\u017eovalo a doch\u00e1zelo i ke sm\u00ed\u0161en\u00fdm pobyt\u016fm. NSV z\u0159\u00eddila roku 1941 ve vile Jest\u0159ab\u00ed nejprve domov pro t\u011bhotn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 \u017eeny, ale pozd\u011bji objekt p\u0159edala pro \u00fa\u010dely KLV. Pro projekt KLV se v Luha\u010dovic\u00edch vyu\u017e\u00edvaly hotely, pensiony, l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 \u00fastavy, soukrom\u00e9 vily a mnoh\u00e1 dal\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Celkem se m\u011blo jednat o 43 objekt\u016f s kapacitou p\u0159es 1 600 l\u016f\u017eek. Nebyly to rozhodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 nev\u00fdznamn\u00e9 budovy. Pro ubytov\u00e1n\u00ed a stravov\u00e1n\u00ed nap\u0159\u00edklad slou\u017eily: \u201eSpole\u010densk\u00fd d\u016fm\u201d s cel\u00fdm restaura\u010dn\u00edm a kav\u00e1rensk\u00fdm provozem, \u201eD\u016fm Bed\u0159icha Smetany\u201d, \u201evila Jest\u0159ab\u00ed\u201d. Kancel\u00e1\u0159e a sklad se pro zm\u011bnu nach\u00e1zely v \u201eAdministrativn\u00ed budov\u011b\u201d a v \u201eL\u00e1ze\u0148sk\u00e9m divadle\u201d.\u010cesk\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly vyu\u017e\u00edvala pra\u017esk\u00e1 \u00fa\u0159adovna v Luha\u010dovic\u00edch nap\u0159\u00edklad p\u0159i zateplovac\u00edch prac\u00edch na objektech. L\u00e1zn\u011b zaji\u0161\u0165ovaly pro t\u00e1bory denn\u00ed pot\u0159ebu m\u00fddla, pr\u00e1dla a tak\u00e9 pran\u00ed ve sv\u00e9 pr\u00e1deln\u011b. Pro t\u00e1borovou kliniku poskytly prostory a vybaven\u00ed. Z \u010d\u00e1sti vypomohla i Ba\u0165ova nemocnice ve Zl\u00edn\u011b. O\u0161et\u0159ovaly se zde v\u011bt\u0161inou b\u011b\u017en\u00e9 \u00farazy jako zlomeniny nebo pohmo\u017ed\u011bniny, ale v roce 1941 je zaznamen\u00e1na tak\u00e9 epidemie tyfu, kdy na pomoc s o\u010dkov\u00e1n\u00edm p\u0159isp\u011bchaly zdravotn\u00ed sestry z N\u011bmeck\u00e9ho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Majitel\u016fm zabran\u00fdch objekt\u016f byl vypl\u00e1cen n\u00e1jem, kter\u00fd sice nebyl n\u011bjak vysok\u00fd, ale za to dlouhodob\u011b pravideln\u00fd. \u0160kody na majetku l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch podnik\u016f odhadla akciov\u00e1 spole\u010dnost po osvobozen\u00ed na skoro 1,5 milionu korun. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st devastace m\u011bla b\u00fdt zp\u016fsobena d\u011btmi z KLV-t\u00e1bor\u016f.\nZe z\u00e1pisu m\u011bstsk\u00e9 rady z 23. prosince 1940 se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee poskytla finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek na zpest\u0159en\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed nad\u00edlky pro n\u011bmeck\u00e9 d\u011bti ubytovan\u00e9 v r\u00e1mci akce KLV. Ve \u0161koln\u00edm roce 1940/1941 prob\u00edhala v budov\u011b \u201em\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly\u201d v\u00fduka n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed z Essenu, v budov\u011b \u201eHotelu Karla IV.\u201d zase v\u00fduka berl\u00ednsk\u00fdch d\u011bt\u00ed. Vybaven\u00ed \u0161kol nesta\u010dilo a m\u011bsto nechalo zhotovit dal\u0161\u00edch 12 lavic a 24 \u017eidl\u00ed, spr\u00e1va obecn\u00e9 \u0161koly poskytla nav\u00edc je\u0161t\u011b p\u011bt star\u00fdch lavic. Nouzov\u00e1 situace se \u0159e\u0161ila v z\u00e1\u0159\u00ed 1942 s podnikem Adolfa Jahody, jemu\u017e pro pot\u0159eby KLV zabavili 237 \u017eidl\u00ed a 22 stol\u016f s t\u00edm, \u017ee mu budou po odchodu n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed vr\u00e1ceny. Dvorek m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly nechalo m\u011bsto na sv\u00e9 n\u00e1klady vybavit pro sportovn\u00ed a volno\u010dasov\u00e9 \u00fa\u010dely.\nVzhledem k tomu, \u017ee d\u011bti nesm\u011bly bez doprovodu vychovatel\u016f vych\u00e1zet z t\u00e1bora, byl jejich kontakt s m\u00edstn\u00edm obyvatelstvem zna\u010dn\u011b omezen. V \u201e\u0158editelsk\u00e9m dom\u011b\u201d s\u00eddlil \u010detnick\u00fd str\u00e1\u017en\u00ed odd\u00edl, kter\u00fd se staral o po\u0159\u00e1dek. P\u0159esto ale doch\u00e1zelo na obou stran\u00e1ch ke konflikt\u016fm.Nejv\u00edce st\u00ed\u017enost\u00ed ze strany m\u00edstn\u00edch host\u016f padalo na \u010dast\u00e9 pochody a zp\u011bv pochodov\u00fdch p\u00edsn\u00ed v ulic\u00edch m\u011bsta. M\u011bstsk\u00e1 rada zase po\u017eadovala, aby d\u011bti p\u0159i v\u00fdletech vyu\u017e\u00edvaly v\u00fdhradn\u011b chodn\u00edk\u016f a neni\u010dily okoln\u00ed \u00farodu. P\u0159i cvi\u010dn\u00e9m \u00fatoku na objekt \u201eSlov\u00e1ck\u00e1 b\u00fada\u201d (1943), m\u011bla b\u00fdt zni\u010dena t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echna okna a po\u0161kozeno za\u0159\u00edzen\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho vodojemu. K oblib\u011b n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed nep\u0159isp\u011bly ani jejich \u010dast\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy m\u011bstsk\u00e9 plov\u00e1rny, na kterou m\u011bly p\u0159edplacen\u00e9 levn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed vstupn\u00e9 za 500 korun. Obyvatelstvo si st\u011b\u017eovalo, \u017ee blokuj\u00ed plov\u00e1rnu n\u011bkdy cel\u00fd den. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b vlnu \u017e\u00e1rlivosti a odporu zvedlo p\u0159ednostn\u00ed pr\u00e1vo na vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed luha\u010dovick\u00fdch \u0161kol, kdy \u010desk\u00e9 d\u011bti doch\u00e1zely na \u0161koln\u00ed v\u00fduku odpoledne od 13.00 do 18.00 hodin, zat\u00edmco dopoledne prob\u00edhala v\u00fduka \u017e\u00e1k\u016f n\u011bmeck\u00fdch.Ze st\u00ed\u017enost\u00ed na \u010desk\u00e9 obyvatele je zn\u00e1m p\u0159\u00edpad z roku 1940 (p\u0159ed p\u0159\u00edchodem d\u011bt\u00ed z KLV), kter\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt vn\u00edm\u00e1n jako nen\u00e1vist k N\u011bmc\u016fm v\u0161eobecn\u011b. Dne 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1940 poplival dvacetilet\u00fd \u010desk\u00fd hoch jeden\u00e1ctiletou n\u011bmeckou d\u00edvku Irmgard Lugauer z Doln\u00edho Rakouska v uniform\u011b BDM, kter\u00e1 v Luha\u010dovic\u00edch pob\u00fdvala v r\u00e1mci projektu NSV u n\u011bmeck\u00e9 p\u011bstounsk\u00e9 rodiny. Po vin\u00edkovi bylo ihned zah\u00e1jeno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a za dopaden\u00ed pachatele nab\u00eddnuta odm\u011bna 10 tis\u00edc korun. Gestapo z Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b zatklo \u0161est luha\u010dovick\u00fdch ob\u010dan\u016f jako rukojm\u00ed. M\u00edstostarosta Franti\u0161ek Kola\u0159\u00edk apeloval na ob\u010dany, aby sou\u017eit\u00ed \u010cech\u016f s N\u011bmci nenaru\u0161ovali a pomohli identifikovat pachatele. Vin\u00edk nebyl dopaden a 19. z\u00e1\u0159\u00ed byli rukojm\u00ed na p\u0159\u00edmluvu hrab\u011bte Aloise Serenyiho propu\u0161t\u011bni. O rok pozd\u011bji 13. dubna 1941 n\u011bkolik \u010desk\u00fdch hoch\u016f h\u00e1zelo kameny na skupinu n\u011bmeck\u00fdch d\u00edvek zdr\u017euj\u00edc\u00edch se na n\u00e1m\u011bst\u00ed. K \u017e\u00e1dn\u00e9mu zran\u011bn\u00ed sice nedo\u0161lo, ale n\u011bmeck\u00fd u\u010ditel hned zas\u00e1hl, hochy dopadl a celou z\u00e1le\u017eitost p\u0159edal Gestapu. \u010cty\u0159i chlapci pak putovali na v\u00fdslech do Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b. Po \u010dty\u0159ech dnech vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed ve vazb\u011b je gestapo nakonec propustilo na svobodu.\nDne 15. ledna 1941 nav\u0161t\u00edvil Luha\u010dovice b\u011bhem inspek\u010dn\u00ed cesty Karl Hermann Frank. Jeho projevy byly vys\u00edl\u00e1ny rozhlasem i do dal\u0161\u00edch t\u00e1bor\u016f. Dne 29. b\u0159ezna 1941 se v r\u00e1mci sv\u00e9 dvoudenn\u00ed propaga\u010dn\u00ed cesty po v\u00fdznamn\u00fdch protektor\u00e1tn\u00edch t\u00e1borech KLV v l\u00e1zn\u00edch zastavil Baldur von Schirach. Roku 1943 byl zru\u0161en z\u00e1kaz n\u00e1v\u0161t\u011bv rodi\u010d\u016f a za\u010d\u00e1tkem roku 1944 prob\u011bhly hromadn\u011b organizovan\u00e9 rodi\u010dovsk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Koncem roku 1944 musely b\u00fdt n\u011bmeck\u00e9 d\u011bti z Luha\u010dovic kv\u016fli postupuj\u00edc\u00ed front\u011b p\u0159esunuty do vnitrozem\u00ed. Uvoln\u011bn\u00e9 objekty pak zabraly \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 v\u00fdcvikov\u00e9 t\u00e1bory HJ (Reichsausbildungslager) pro hochy od \u0161estn\u00e1cti do osmn\u00e1cti let, kte\u0159\u00ed hned po absolvov\u00e1n\u00ed \u0161estit\u00fddenn\u00edho vojensk\u00e9ho p\u0159\u00edpravn\u00e9ho kurzu putovali na frontu. Dne 12. dubna 1945 opustila posledn\u00ed n\u011bmeck\u00e1 ml\u00e1de\u017e m\u011bsto a t\u00e1bor byl zcela evakuov\u00e1n.\n\u0160ustrov\u00e1, Radka: Pod ochranou protektor\u00e1tu. Kinderlandverschickung v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b: politika, ka\u017edodennost a pam\u011b\u0165 1940-1945 (Unter dem Schutz des Protektorats. Die Kinderlandverschickung in B\u00f6hmen und M\u00e4hren: Politik, Alltag und Erinnerung 1940-1945). Filozofick\u00e1 fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2012, 315 S., 11 Abb., (Fontes 7), ISBN 978-80-7308-424-0.\nSchvarc, Michal: Na \u017eelanie \u201ef\u00fchrera\u201c. Slovensko a projekt Erweiterte Kinderlandverschickung (Auf Verlangen des \u201eF\u00fchrers\u201c. Die Slowakei und das Projekt der Erweiterten Kinderlandverschickung). Uve\u0159ejn\u011bno v: Od Salzburgu po vypuknutie Povstania. Slovenska republika 1939-1945 ocami mladych historikov VIII (Von Salzburg bis zum Ausbruch des Aufstandes. Die Slowakische Republik 1939-1945 in den Augen junger Historiker VIII.). Bratislava 2009, 235-251.", "<<>>: Co je Lichnice (n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace)? <<>>: Lichnice je n\u00e1zev n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace u T\u0159emo\u0161nice ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch s rozlohou 120,4 hektar\u016f. V nyn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b byla n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka vyhl\u00e1\u0161ena roku 2016 (p\u0159edt\u00edm ji\u017e roku 1955), vznikla rozd\u011blen\u00edm n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace \u201eLichnice \u2013 Ka\u0148kovy hory\u201c (jako druh\u00e1 \u010d\u00e1st vznikla n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka Ka\u0148kovy hory). \u00dazem\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed rozlehlej\u0161\u00ed evropsky v\u00fdznamn\u00e9 lokality Lichnice \u2013 Ka\u0148kovy hory. Roku 1991 bylo \u00fazem\u00ed nyn\u011bj\u0161\u00ed NPR zahrnuto do tehdy vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti \u017delezn\u00e9 hory. \nP\u0159edm\u011btem ochrany je \u00fazem\u00ed s v\u00fdskytem p\u0159irozen\u00fdch lesn\u00edch ekosyst\u00e9m\u016f bu\u010din, su\u0165ov\u00fdch les\u016f, such\u00fdch bor\u016f a mok\u0159adn\u00edch ol\u0161in, d\u00e1le skaln\u00edch a travinn\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f skal a drolin a such\u00fdch tr\u00e1vn\u00edk\u016f a vodn\u00edch ekosyst\u00e9m\u016f makrofytn\u00ed vegetace vodn\u00edch tok\u016f. \nV\u00fdznamnou \u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tky je Lov\u011bt\u00ednsk\u00e1 rokle, kter\u00e1 prot\u00edn\u00e1 p\u00e1smo \u017delezn\u00fdch hor za obc\u00ed Z\u00e1vratec. Rokl\u00ed prot\u00e9k\u00e1 Lov\u011bt\u00ednsk\u00fd potok, vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z Lov\u011bt\u00ednsk\u00e9ho rybn\u00edka. Rokle je sev\u0159ena ze severn\u00ed strany vrchem Krkankou (566 metr\u016f), z jihoz\u00e1padu svahy s vrcholem Sv\u011btlice se z\u0159\u00edceninou hradu Lichnice. Niva potoka je zapln\u011bna velk\u00fdmi balvany tzv. \u017eeleznohorsk\u00e9ho krystalinika. Porost str\u00e1n\u00ed Lov\u011bt\u00ednsk\u00e9 rokle tvo\u0159\u00ed bukov\u00fd les. Na svaz\u00edch rokle jsou patrn\u00e9 \u010detn\u00e9 povrchov\u00e9 geomorfologick\u00e9 \u00fatvary vznikl\u00e9 eroz\u00ed, mrazov\u00fdm zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00edm a svahov\u00fdmi pohyby. Zaj\u00edmav\u00fdm geologick\u00fdm \u00fatvarem je tzv. kamenn\u00e1 \u0159eka (p\u00e1s kamen\u016f), kter\u00e1 sm\u011b\u0159uje po svahu Krkanky sm\u011brem do \u00fadol\u00ed.\nB\u011bhem v\u00fdzkumu na severoz\u00e1padn\u00edm svahu Lov\u011bt\u00ednsk\u00e9 rokle v letech 1998 a 1999 byl zji\u0161t\u011bn v\u00fdskyt 689 druh\u016f mot\u00fdl\u016f. B\u011bhem vertebratologick\u00e9ho pr\u016fzkumu pam\u00e1tky a jej\u00edho nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed v letech 1989\u20131994 byl zaznamen\u00e1n v\u00fdskyt 135 druh\u016f obratlovc\u016f (8 druh\u016f oboj\u017eiveln\u00edk\u016f, 4 druhy plaz\u016f, 92 druh\u016f pt\u00e1k\u016f, 31 druh\u016f savc\u016f; kruho\u00fast\u00ed zaznamen\u00e1ni nebyli, ryby nejsou uv\u00e1d\u011bny kv\u016fli nedostatk\u016fm v pr\u016fzkumu).", "<<>>: Co je M\u0161e (hudba)? <<>>: M\u0161e (lat. Missa) jako hudebn\u00ed forma je zhudebn\u011bn\u00ed vybran\u00fdch text\u016f z\u00e1kladn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 bohoslu\u017eby, m\u0161e. Nej\u010dast\u011bji jde o takzvanou tridentskou m\u0161i, p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed v \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi od konce 16. do druh\u00e9 t\u0159etiny 20. stolet\u00ed. Existuj\u00ed v\u0161ak i m\u0161e v podob\u011b zhudebn\u011bn\u00ed jin\u00fdch liturgick\u00fdch \u00fatvar\u016f v\u010detn\u011b nelatinsk\u00fdch a nekatolick\u00fdch. Hudebn\u00ed podoba m\u0161e se vyv\u00edjela b\u011bhem st\u0159edov\u011bku (gregori\u00e1nsk\u00fd chor\u00e1l), nejstar\u0161\u00ed celkov\u011b dochovanou m\u0161\u00ed je Messe de Nostre Dame, kterou kolem roku 1364 slo\u017eil Guillaume de Machaut.\nZ\u00e1kladem m\u0161e je me\u0161n\u00ed ordin\u00e1rium, tedy nem\u011bnn\u00e9 \u010d\u00e1sti liturgie umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed zhudebn\u011bn\u00ed. V tridentsk\u00e9 m\u0161i jich je sedm:\nKyrie eleison (Pane smiluj se; na rozd\u00edl od ostatn\u00edch latinsk\u00fdch text\u016f se zp\u00edv\u00e1 \u0159ecky)\nGloria nebo Gloria in excelsis Deo (Sl\u00e1va na v\u00fdsostech Bohu)\nCredo (V\u011b\u0159\u00edm)\nSanctus (Svat\u00fd)\nBenedictus (Blahoslaven\u00fd, po\u017eehnan\u00fd), p\u016fvodn\u011b samostatn\u00e1 \u010d\u00e1st pozd\u011bji splynula se Sanctus\nAgnus Dei (Ber\u00e1nku Bo\u017e\u00ed)\nIte misa est (Jd\u011bte ve jm\u00e9nu P\u00e1n\u011b)N\u011bkter\u00e1 zhudebn\u011bn\u00ed m\u0161e obsahuj\u00ed i jej\u00ed prom\u011bnliv\u00e9 \u010d\u00e1sti, takzvan\u00e9 me\u0161n\u00ed proprium. To se m\u011bn\u00ed podle obdob\u00ed c\u00edrkevn\u00edho roku a p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, p\u0159i nich\u017e se m\u0161e slou\u017e\u00ed. Proprium m\u00e1 tradi\u010dn\u011b \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti:\nIntroitus (vstupn\u00ed zp\u011bvy \u2013 p\u0159\u00edchod kn\u011bze k olt\u00e1\u0159i)\nGradu\u00e1ln\u00ed zp\u011bvy (obvykle hudebn\u011b nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, zp\u00edvaly se mezi \u010dten\u00edmi z Bible. Mezi tyto zp\u011bvy pat\u0159\u00ed Aleluja, Graduale a Sekvence)\nOffertorium (zp\u00edv\u00e1 se p\u0159i p\u0159in\u00e1\u0161en\u00ed ob\u011btn\u00edch dar\u016f)\nCommunio (p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed/ob\u011btov\u00e1n\u00ed)Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm typem m\u0161e je rekviem \u2013 m\u0161e za zem\u0159el\u00e9, z\u00e1du\u0161n\u00ed m\u0161e. Obvykle se zhudeb\u0148uj\u00ed tyto jeho \u010d\u00e1sti::\nIntroitus: Requiem aeternam dona eis, Domine.", "<<>>: Co je Eternals (film)? <<>>: Eternals je americk\u00fd ak\u010dn\u00ed film z roku 2021 re\u017eis\u00e9rky Chlo\u00e9 Zhaov\u00e9, nato\u010den\u00fd na motivy komiks\u016f z vydavatelstv\u00ed Marvel Comics o humanoidn\u00ed rase Eternals. V hlavn\u00edch rol\u00edch se p\u0159edstavili Angelina Jolie, Richard Madden, Kumail Nanjiani, Lauren Ridloffov\u00e1, Brian Tyree Henry, Salma Hayekov\u00e1, Lia McHughov\u00e1 a Don Lee. Jedn\u00e1 se o 26. sn\u00edmek filmov\u00e9 s\u00e9rie Marvel Cinematic Universe.\nNat\u00e1\u010den\u00ed bylo zah\u00e1jeno v \u010dervenci 2019 v Anglii. Datum premi\u00e9ry bylo p\u016fvodn\u011b stanoveno na 6. listopadu 2020. Kv\u016fli pandemii covidu-19 ale bylo uveden\u00ed sn\u00edmku do kin n\u011bkolikr\u00e1t odlo\u017eeno. V z\u00e1\u0159\u00ed 2020 byla stanovena premi\u00e9ra na 5. listopad 2021.", "<<>>: Co je \u0160plh na ty\u010di? <<>>: \u0160plh na ty\u010di je gymnastick\u00e1 sportovn\u00ed discipl\u00edna, p\u0159i n\u00ed\u017e sportovec leze vzh\u016fru po svisl\u00e9 ty\u010di, a to bu\u010f za pomoci rukou i nohou (tzv. s p\u0159\u00edrazem), nebo pouze za pomoci rukou (bez p\u0159\u00edrazu).\nTradi\u010dn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fduky t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy na \u010desk\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch je \u0161plh na ty\u010di do v\u00fd\u0161ky 4,5 metru, tedy o 3 metry (za\u010d\u00edn\u00e1 se ve stoje s \u00fachopem ty\u010de ve v\u00fd\u0161i 1,5 metru nad zem\u00ed). \u017d\u00e1ci ve v\u011bku od 10 do 14 let \u0161plhaj\u00ed na ty\u010di, od 14 let na lan\u011b. Do 16 let se \u0161plh\u00e1 s p\u0159\u00edrazem. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 doba \u0161plhu \u017e\u00e1k\u016f v z\u00e1vislosti na v\u011bku, pohlav\u00ed i stylu \u0161plhu se pohybuje zhruba od 8 do 15 sekund. Pod\u00edl \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed nejsou schopni vy\u0161plhat, se v\u0161ak v posledn\u00ed dob\u011b v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161il.Dopl\u0148kovou discipl\u00ednou je v\u00fddr\u017e v zav\u011b\u0161en\u00ed se na ty\u010di. Agentura Dobr\u00fd den eviduje jako rekord v\u00fdkon \u017e\u00e1kyn\u011b 5. t\u0159\u00eddy Z\u0160 Valtice Kl\u00e1rky Vozarov\u00e9, kter\u00e1 se podle z\u00e1znamu z 24. ledna 2014 dok\u00e1zala na klasick\u00e9 ty\u010di na \u0161plh o d\u00e9lce 4,5 m udr\u017eet bez dotyku zem\u011b po dobu 1:30:18 hod., \u010d\u00edm\u017e se jej\u00ed v\u00fdkon prot\u00e1hl z hodiny t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy do dvou p\u0159est\u00e1vek a dal\u0161\u00edch dvou vyu\u010dovac\u00edch hodin.", "<<>>: Co je Josef Fi\u0161era (pilot)? <<>>: Josef Fi\u0161era (12. b\u0159ezna 1917, Horn\u00ed Brann\u00e1 \u2013 30. srpna 1943, leti\u0161t\u011b Beaulieu, Hampshire) byl \u010desk\u00fd letec a pozd\u011bji pilot RAF.\nJosef Fi\u0161era se narodil 12. b\u0159ezna 1917 v Horn\u00ed Brann\u00e9. Vyu\u010dil se strojn\u00edm z\u00e1me\u010dn\u00edkem u firmy B\u00f6nisch ve Vrchlab\u00ed a vystudoval St\u00e1tn\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. V letech 1937 a\u017e 1939 pracoval ve \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vodech v Plzni, kde za\u010dal sportovn\u011b l\u00e9tat v Z\u00e1pado\u010desk\u00e9m aeroklubu.Po obsazen\u00ed pohrani\u010d\u00ed v roce 1938 ode\u0161el p\u0159es Polsko do Francie, kde byl za\u010dlen\u011bn do skupiny \u010ceskoslovensk\u00fdch letc\u016f. Po obsazen\u00ed Francie ode\u0161el do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, kde byl p\u0159id\u011blen ke 311. bombardovac\u00ed peruti jako mechanik. Z\u016fstal zde a\u017e do srpna 1942, kdy byl na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost posl\u00e1n do Kanady na pilotn\u00ed v\u00fdcvik. Po n\u00e1vratu do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie se stal pilotem bombard\u00e9ru typu Wellington. S n\u00edm vykon\u00e1val opera\u010dn\u00ed hl\u00eddkov\u00e9 lety nad Atlantsk\u00fdm oce\u00e1nem, p\u0159i nich\u017e se vyhled\u00e1valy a ni\u010dily n\u011bmeck\u00e9 ponorky.V roce 1943 za\u010dala britsk\u00e1 arm\u00e1da pou\u017e\u00edvat modern\u011bj\u0161\u00ed letadla typu Liberator a piloti se na nov\u00fdch letadlech museli zau\u010dit, proto prob\u00edhaly cvi\u010dn\u00e9 lety z leti\u0161t\u011b Beaulieu. R\u00e1no 30. srpna 1943 vzl\u00e9tl Liberator GR.V \u201eL\u201c (BZ785) s pos\u00e1dkou ve slo\u017een\u00ed: Sgt. Josef Fi\u0161era, F/Sgt. Josef Bittner, F/L. Emil Palichleb, F/Sgt. Zden\u011bk \u0158ez\u00e1\u010d, Sgt. Theodor Schwarz a Sgt. Emil Szeliga. Vzlet letounu prob\u011bhl norm\u00e1ln\u011b, av\u0161ak po n\u011bkolika minut\u00e1ch letu byl stroj uveden do ostr\u00e9 lev\u00e9 zat\u00e1\u010dky, sklouzl po k\u0159\u00eddle, n\u00e1sledoval p\u00e1d do v\u00fdvrtky a stroj se v 15.42 z\u0159\u00edtil do lesa. Nikdo nep\u0159e\u017eil.Josef Fi\u0161era byl poh\u0159ben 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1943 na vojensk\u00e9m h\u0159bitov\u011b Brookwood u Lond\u00fdna. Dekretem z 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1991 byl Josef Fi\u0161era mimo\u0159\u00e1dn\u011b pov\u00fd\u0161en do hodnosti podplukovn\u00edka ve v\u00fdslu\u017eb\u011b in memoriam.\nJm\u00e9no Josefa Fi\u0161ery se objevuje na n\u011bkolika pomn\u00edc\u00edch. Je uvedeno na pomn\u00edc\u00edch ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v Horn\u00ed Brann\u00e9 a Jilemnici, z\u00e1rove\u0148 i na dvou pomn\u00edc\u00edch v Plzni. T\u00e9\u017e se objevuje na pomn\u00edku padl\u00fdm letc\u016fm na N\u00e1m\u011bst\u00ed svobody na Praze 6.", "<<>>: Co je Jind\u0159ich Fr\u00fdda? <<>>: Jind\u0159ich Fr\u00fdda je \u010desk\u00fd filma\u0159, dokumentarista. \nPod\u00edlel se mimo jin\u00e9 na televizn\u00edch dokumentech Sny a skute\u010dnost Hanzelky a Zikmunda a Requiem za 116 vesnic nebo televizn\u00edch seri\u00e1lech Svobody se nevzd\u00e1me a Za\u010d jsme bojovali. Spolupracoval zejm\u00e9na s Milanem Mary\u0161kou a Ji\u0159\u00edm Reichlem, s nimi\u017e tak\u00e9 z\u00edskal Cenu Ferdinanda Peroutky.", "<<>>: Co je Phoebetria? <<>>: Phoebetria je rod mo\u0159sk\u00fdch pt\u00e1k\u016f z \u010deledi albatrosovit\u00fdch. Rod zahrnuje pouze dva druhy, a sice albatrose hn\u011bd\u00e9ho a albatrose sv\u011btloh\u0159bet\u00e9ho.\nJi\u017e od 19. stolet\u00ed se o z\u00e1stupc\u00edch rodu Phoebetria sm\u00fd\u0161lelo jako o \u201eprimitivn\u00edch\u201c albatrosech. Za \u201erozvinut\u011bj\u0161\u00ed\u201c albatrosy byli pova\u017eov\u00e1ni z\u00e1stupci rodu Diomedea, za kter\u00e9 byli pova\u017eov\u00e1ni v\u0161ichni zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed albatrosi. Teprve v roce 1996 po rozs\u00e1hl\u00fdch DNA anal\u00fdz\u00e1ch Garyho Nunna z Americk\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho muzea byly z rodu Diomedea vyd\u011bleny dal\u0161\u00ed dva rody, a sice Thalassarche a Phoebastria.\nBirdLife International a ACAP rozezn\u00e1vaj\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed 2 z\u00e1stupce rodu Phoebetria:\nOba z\u00e1stupci rodu Phoebetria maj\u00ed v\u00fdrazn\u011b tmav\u0161\u00ed zbarven\u00ed pe\u0159\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed albatrosi. V\u011bt\u0161ina ope\u0159en\u00ed je tmav\u011b hn\u011bd\u00e9, na z\u00e1dech mezi k\u0159\u00eddly a v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla p\u0159i kost\u0159eci je pe\u0159\u00ed sv\u011btle \u0161ed\u00e9. Zob\u00e1k je \u010dern\u00fd a pod\u00e9l doln\u00ed \u010delisti se t\u00e1hne tenk\u00e1 \u017eluto-oran\u017eov\u00e1 (albatros hn\u011bd\u00fd) nebo modro-zelen\u00e1 sv\u011btl\u00e1 (albatros sv\u011btloh\u0159bet\u00fd) linka. I kdy\u017e si jsou albatrosi velmi podobn\u00ed, nejlep\u0161\u00edm rozpozn\u00e1vac\u00edm znakem v ter\u00e9nu b\u00fdv\u00e1 odst\u00edn ope\u0159en\u00ed. Zat\u00edmco barva ope\u0159en\u00ed albatrosa hn\u011bd\u00e9ho se na mo\u0159i jev\u00ed jako matn\u00e1 kou\u0159ov\u011b hn\u011bd\u00e1, pe\u0159\u00ed albatrosa sv\u011btloh\u0159bet\u00e9ho \u010dasto vyd\u00e1v\u00e1 namodral\u00e9 odst\u00edny.\nAlbatrosi hn\u00edzd\u00ed nej\u010dast\u011bji na \u00fatesech, co\u017e m\u00e1 spojitost s mnohem v\u011bt\u0161\u00edm d\u016frazem na svatebn\u00ed lety ne\u017e u ostatn\u00edch albatros\u016f, kte\u0159\u00ed soust\u0159e\u010fuj\u00ed sv\u00e9 z\u00e1snubn\u00ed tance na p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed p\u00f3z na sou\u0161i. Z\u00e1stupci rodu Phoebetria se tak\u00e9 pot\u00e1p\u00ed \u010dast\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed albatrosi, a to a\u017e do hloubky 12 m (nap\u0159. albatros kr\u00e1lovsk\u00fd se pot\u00e1p\u00ed do maxim\u00e1ln\u00ed hloubky 2 m).\nI kdy\u017e se roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed obou albatros\u016f z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159ekr\u00fdv\u00e1, albatrosi hn\u011bd\u00ed jsou nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed na sever od antarktick\u00e1 konvergence, zat\u00edmco albatrosi sv\u011btloh\u0159bet\u00ed se vyskytuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na jih od t\u00e9to hranice. Albatros sv\u011btloh\u0159bet\u00fd je p\u0159itom jedin\u00fd z\u00e1stupce albatrosovit\u00fdch, kter\u00fd se pravideln\u011b vyd\u00e1v\u00e1 do antarktick\u00fdch vod za potravou. Oba albatrosi hn\u00edzd\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na mal\u00fdch neobydlen\u00fdch ostrovech.\nOba druhy jsou ohro\u017eeny p\u0159edev\u0161\u00edm rybolovem na dlouh\u00e9 lovn\u00e9 \u0161\u0148\u016fry, kde albatrosi p\u0159edstavuj\u00ed \u010dast\u00e9 vedlej\u0161\u00ed \u00falovky, a invazivn\u00edmi druhy \u017eivo\u010dich\u016f, kter\u00e9 plen\u00ed hn\u00edzda albatros\u016f.", "<<>>: Co je 1. hokejov\u00e1 liga SR 1994/1995? <<>>: Sez\u00f3na 1994/1995 byla 2. ro\u010dn\u00edkem 1. slovensk\u00e9 hokejov\u00e9 ligy. V\u00edt\u011bzem se stal t\u00fdm \u0160K Iskra Bansk\u00e1 Bystrica. Sestoupil t\u00fdm HK Agro White Lady Levo\u010da. Z 2. ligy naopak postoupil t\u00fdm Polyg\u00f3n Nitra.", "<<>>: Co je \u0160ifon? <<>>: \u0160ifon (z franc. chiffon = pr\u016fhledn\u00e1 l\u00e1tka) je jemn\u00e1, pr\u016fsvitn\u00e1 tkanina z p\u0159\u00edrodn\u00edho hedv\u00e1b\u00ed nebo um\u011blovl\u00e1kenn\u00fdch filament\u016f. P\u0159\u00edze s 1300\u20133000 z\u00e1kruty na metr se tk\u00e1 s osnovou z nit\u00ed se st\u0159\u00eddav\u00fdm prav\u00fdm a lev\u00fdm z\u00e1krutem v pl\u00e1tnov\u00e9 vazb\u011b a dostav\u011b 35 \u00d7 30 nit\u00ed /cm. Tkanina v\u00e1\u017e\u00ed 18\u201326 g/m2, m\u00e1 zrnit\u00fd povrch podobn\u00fd stromov\u00e9 k\u016f\u0159e, kter\u00fd se \u010dasto zd\u016fraz\u0148uje gaufrovac\u00ed apreturou. \u0160ifon z tvarovan\u00fdch filament\u016f se n\u011bkdy prod\u00e1v\u00e1 pod obchodn\u00edm n\u00e1zvem Chiffonell \u0160ifon se pou\u017e\u00edv\u00e1 na halenky, \u0161aty, lehk\u00e9 \u017eupany, \u0161\u00e1tky apod. \u0160ifon je zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 jako bavln\u00e1\u0159sk\u00e1 tkanina s m\u011bkk\u00fdm omakem. Vyr\u00e1b\u00ed se z jemn\u00fdch p\u0159\u00edz\u00ed v pl\u00e1tnov\u00e9 vazb\u011b s pou\u017eit\u00edm na osobn\u00ed pr\u00e1dlo. Pon\u011bkud t\u011b\u017e\u0161\u00ed pr\u016fhledn\u00e1 tkanina je vo\u00e1l, kter\u00fd se s \u0161ifonem snadno zam\u011b\u0148uje. \nTalav\u00e1\u0161ek: Tkalcovsk\u00e1 p\u0159\u00edru\u010dka, SNTL Praha 1980, str.", "<<>>: Co je Toulon? <<>>: Toulon je m\u011bsto a v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edstav na jihov\u00fdchod\u011b Francie. S\u00eddl\u00ed zde nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1kladna francouzsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva ve St\u0159edomo\u0159\u00ed. Je hlavn\u00edm m\u011bstem departementu Var v regionu Provence-Alpes-C\u00f4te-d'Azur, d\u0159\u00edve provincii Provence.\nLokalita byla zn\u00e1m\u00e1 ji\u017e v \u0159\u00edmsk\u00e9 dob\u011b a naz\u00fdvala se Telo Martius. Ji\u017e koncem 16. st. se stal Toulon v\u00e1le\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edstavem, kotvily zde gal\u00e9ry. P\u0159\u00edstav byl postupn\u011b opev\u0148ov\u00e1n. V pr\u016fb\u011bhu 18. st. do\u0161lo v Toulonu k n\u011bkolika bitv\u00e1m: ta\u017een\u00ed proti Toulonu b\u011bhem v\u00e1lek o d\u011bdictv\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 (1707), bitva o Toulon 1744 a Napoleonovo dobyt\u00ed Toulonu (1793). Napoleon Bonaparte byl jmenov\u00e1n velitelem d\u011blost\u0159electva v arm\u00e1d\u011b obl\u00e9haj\u00edc\u00ed Toulon obsazen\u00fd roayalisty a anglickou arm\u00e1dou, v p\u0159\u00edstavu kotvily anglick\u00e9 a jin\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 lod\u011b. Napoleonovi se poda\u0159ilo prosadit vlastn\u00ed pl\u00e1n \u00fatoku na m\u011bsto, p\u0159esto\u017ee nebyl vrchn\u00edm velitelem. Toulon byl dobyt a str\u016fjce tohoto v\u00edt\u011bzstv\u00ed pov\u00fd\u0161en na brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la.\nPo por\u00e1\u017ece Francie v roce 1940 zde kotvilo lo\u010fstvo vichistick\u00e9 Francie. Kdy\u017e N\u011bmecko za\u010dalo po operaci Torch obsazovat i vichistickou Francii, francouz\u0161t\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci sv\u00e9 lod\u011b potopili (27. listopad 1942). V roce 1944 bylo m\u011bsto v boj\u00edch velmi po\u0161kozeno. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je Toulon nejv\u011bt\u0161\u00edm francouzsk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edstavem, a rovn\u011b\u017e vzr\u016fst\u00e1 jeho v\u00fdznam i jako obchodn\u00edho p\u0159\u00edstavu.\nHistorick\u00e9 centrum m\u011bsta, Star\u00e9 m\u011bsto, bylo v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky velmi po\u0161kozeno. Centrum m\u011bsta tak tvo\u0159\u00ed nov\u00e1 z\u00e1stavba s p\u016fvodn\u00edmi dochovan\u00fdmi budovami. Hlavn\u00ed centrum m\u011bsta je na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Quai Cronstadt, kde jsou kav\u00e1rny, restaurace a obchody. Dochovala se radni\u010dn\u00ed v\u011b\u017e. Hlavn\u00ed pam\u00e1tkou na Star\u00e9m m\u011bst\u011b je katedr\u00e1la Notre-Dame-de-la-S\u00e8de de Toulon zalo\u017een\u00e1 v 11. stolet\u00ed a dokon\u010den\u00e1 a\u017e ve 18. stolet\u00ed. 36 m vysok\u00e1 katedr\u00e1ln\u00ed v\u011b\u017e poch\u00e1z\u00ed z prvn\u00ed pol. 18. stolet\u00ed. Obl\u00edben\u00e9 je na Star\u00e9m m\u011bst\u011b tak\u00e9 tr\u017ei\u0161t\u011b Course Lafayette s ryb\u00edm trhem.\nSevern\u011b od Star\u00e9ho m\u011bsta le\u017e\u00ed Horn\u00ed m\u011bsto vystav\u011bn\u00e9 v pol. 19. stolet\u00ed St\u0159ed Horn\u00edho m\u011bsta tvo\u0159\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed Place de la Libert\u00e9. V okol\u00ed najdeme budovu Opery (L'op\u00e9ra de Toulon) z roku 1862, Grand H\u00f4tel nebo Justi\u010dn\u00ed pal\u00e1c. Z muze\u00ed je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed Muse\u00e9 de la Marine popisuj\u00edc\u00ed mimo jin\u00e9 historii m\u011bsta jako p\u0159\u00edstavu a Muzeum archeologie.\nNa pob\u0159e\u017e\u00ed, jihov\u00fdchodn\u011b od centra m\u011bsta, najdeme tak\u00e9 opevn\u011bn\u00ed Tour royale z prvn\u00ed pol. 16. stolet\u00ed a v\u00fdchodn\u011b od n\u011bj Fort Saint-Louis z konce 17. stolet\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nKedge Business School\nPo\u010det obyvatel\nL\u00facio Costa (1902\u20131998), brazilsk\u00fd architekt a urbanista\nAnne Golonov\u00e1 (1921\u20132017), francouzsk\u00e1 spisovatelka, autorka kni\u017en\u00ed s\u00e9rie Angelika\nJacques Le Goff (1924\u20132014), francouzsk\u00fd historik\nGilbert B\u00e9caud (1927\u20132001), francouzsk\u00fd zp\u011bv\u00e1k, \u0161ansoni\u00e9r, hudebn\u00ed skladatel\nMireille Darcov\u00e1 (1938\u20132017), francouzsk\u00e1 here\u010dka\nMichele Chardonnetov\u00e1 (* 1956), b\u00fdval\u00fd francouzsk\u00e1 atletka, b\u011b\u017ekyn\u011b na 100 metr\u016f p\u0159ek\u00e1\u017eek\nMaurice Pell\u00e9 (1863\u20131924), francouzsk\u00fd gener\u00e1l, \u00fa\u010dastn\u00edk francouzsk\u00e9 vojensk\u00e9 mise v \u010ceskoslovensku\nRoger Michelot (1912\u20131993), francouzsk\u00fd boxer, olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz v polot\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e1ze z LOH 1936\n Herzlija\n Kron\u0161tadt\n Kh\u00e9misset\n La Spezia\n Mannheim\n Norfolk\n Oran\nMaurice Arreckx, Vivre sa ville, Paris, La Table ronde, 1982 ; Toulon, ma passion, 1985\nJean-Pierre Thiollet, Le Chevallier \u00e0 d\u00e9couvert, Paris, Laurens, 1998\nRubin, J. a Kolektiv : Francie, Monako. 3. vyd\u00e1n\u00ed, Olympia, Praha, 1998. 232 s. ISBN 80-7033-474-6. S. 210.", "<<>>: Co je Bernard Fellay? <<>>: Jeho Excelence Bernard Fellay, FSSPX (* 12. dubna 1958, Sierre, \u0160v\u00fdcarsko) je biskup (od 1988) a t\u0159et\u00ed gener\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00fd tradicionalistick\u00e9ho Kn\u011b\u017esk\u00e9ho bratrstva sv. Pia X. (1994\u20132018).\nNa biskupa jej vysv\u011btil zakladatel tohoto hnut\u00ed, mons. Marcel Lefebvre v Econe 30. \u010dervna 1988. Spolusv\u011btitel byl biskup Ant\u00f4nio de Castro Mayer, STL. Vysv\u011bceni byli je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed t\u0159i biskupov\u00e9 Bernard Tissier de Mallerais, Richard Williamson, a Alfonso de Galarreta. Proto\u017ee bylo biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed ud\u011bleno bez souhlasu a p\u0159es varov\u00e1n\u00ed Svat\u00e9ho stolce, Kongregace pro biskupy prohl\u00e1sila, \u017ee sv\u011btitel i sv\u011bcen\u00ed se sv\u00fdm \u010dinem dopustili schismatu a upadli do \u201eexkomunikace latae sententiae\u201c. Toto potvrdil ve sv\u00e9m motu proprio Ecclesia Dei i pape\u017e Jan Pavel II.\nGener\u00e1ln\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm FSSPX byl zvolen gener\u00e1ln\u00ed kapitulou v roce 1994. V \u010dervnu 2006 byl zvolen na druh\u00e9 dvan\u00e1ctilet\u00e9 obdob\u00ed, tedy do roku 2018. Ve sv\u00e9m druh\u00e9m obdob\u00ed vyvinul velk\u00e9 \u00fasil\u00ed o usm\u00ed\u0159en\u00ed FSSPX se Svat\u00fdm stolcem a kanonickou regularizaci FSSPX.\nV lednu 2009 pape\u017e Benedikt XVI. vyhov\u011bl Fellayov\u011b \u017e\u00e1dosti a s\u0148al exkomunikaci z n\u011bj i dal\u0161\u00edch posti\u017een\u00fdch biskup\u016f. To ov\u0161em nezm\u011bnilo rozd\u00edln\u00e9 pozice Svat\u00e9ho stolce a FSSPX, zvl\u00e1\u0161t\u011b co se t\u00fd\u010de ekumenismu a pokonciln\u00ed m\u0161e, Fellay s\u00e1m pak nav\u00edc \u010delil uvnit\u0159 FSSPX a tradi\u010dn\u00edho katolicismu kritice, \u017ee touto \u017e\u00e1dost\u00ed fakticky uznal platnost t\u011bchto exkomunikac\u00ed.\nAby Fellay potla\u010dil rostouc\u00ed kritiku a odpor, vylou\u010dil nejv\u011bt\u0161\u00ed odp\u016frce sbli\u017eov\u00e1n\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 okolo biskupa Williamsona a pozd\u011bji provedl je\u0161t\u011b \u010distky v gener\u00e1ln\u00ed kapitule, kdy\u017e degradoval v\u00edcero p\u0159edstaven\u00fdch, kte\u0159\u00ed na kapitule hlasovali proti vylou\u010den\u00ed Williamsona a dal\u0161\u00edm Fellayov\u00fdm n\u00e1vrh\u016fm, \u010di kte\u0159\u00ed sbli\u017eov\u00e1n\u00ed hlasit\u011b kritizovali.\nFellay byl i p\u0159es to st\u00e1le v\u00edce kritizov\u00e1n pro p\u0159\u00edli\u0161nou n\u00e1klonnost Svat\u00e9mu Stolci, zvl\u00e1\u0161t\u011b v souvislosti s mnoh\u00fdmi audiencemi u pape\u017ee Franti\u0161ka, kter\u00fd sv\u00fdmi \u010detn\u00fdmi kontroverzn\u00edmi v\u00fdroky a rozhodnut\u00edmi Fellayovi velice zt\u011b\u017eoval vyjedn\u00e1vac\u00ed pozici. O to v\u00edce odp\u016frci sbli\u017eov\u00e1n\u00ed mohli poukazovat na z\u00e1sady vyty\u010den\u00e9 arcibiskupem Lefebvrem, zejm\u00e9na pak na jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee s \u0158\u00edmem se nelze usm\u00ed\u0159it, pokud se nevr\u00e1t\u00ed ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e.V roce 2018 u\u017e Fellay \u00fa\u0159ad gener\u00e1ln\u00edho p\u0159edstaven\u00e9ho neobh\u00e1jil a do \u010dela FSSPX byli zvoleni lid\u00e9 s podstatn\u011b rezervovan\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupem k cel\u00e9mu procesu sbli\u017eov\u00e1n\u00ed se Svat\u00fdm stolcem. Nicm\u00e9n\u011b biskup Fellay z veden\u00ed FSSPX zcela neode\u0161el, kdy\u017e byl spolu s Franzem Schmidbergerem zvolen gener\u00e1ln\u00edm poradcem.", "<<>>: Co je Manifest brun\u0161vick\u00e9ho v\u00e9vody? <<>>: Manifest brun\u0161vick\u00e9ho v\u00e9vody (n\u011bmecky Manifest des Herzogs von Braunschweig) \u010di Brun\u0161vick\u00fd manifest (francouzsky Manifeste de Brunswick) bylo provol\u00e1n\u00ed vrchn\u00edho velitele prusk\u00fdch a rakousk\u00fdch vojsk Karla Brun\u0161vick\u00e9ho pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9mu lidu z 25. \u010dervence 1792. Z\u00e1m\u011brem bylo zastra\u0161it obyvatelstvo a p\u0159im\u011bt ho podrobit se sv\u00e9mu kr\u00e1li, kter\u00fd byl internov\u00e1n v Tuilerijsk\u00e9m pal\u00e1ci. Zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1sil\u00ed proti kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b hrozil krvavou odplatou spolu se zni\u010den\u00edm Pa\u0159\u00ed\u017ee. Manifest v\u0161ak dos\u00e1hl prav\u00e9ho opaku, ne\u017e co zam\u00fd\u0161lel. Do\u0161lo k radik\u00e1ln\u00edmu posunu ve Francouzsk\u00e9 revoluci a 10. srpna 1792 vyvolal \u00fatok na Tuilerijsk\u00fd pal\u00e1c a n\u00e1sledn\u00e9 sesazen\u00ed kr\u00e1le a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed republiky.\nDne 20. dubna 1792 p\u0159edlo\u017eil kr\u00e1l Ludv\u00edk XVI. N\u00e1rodn\u00edmu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky c\u00edsa\u0159i Franti\u0161kovi II. Kr\u00e1l, kter\u00fd byl uv\u011bzn\u011bn v Tuilerijsk\u00e9m pal\u00e1ci, hr\u00e1l dvoj\u00ed hru, proto\u017ee sou\u010dasn\u011b tajn\u011b poslal novin\u00e1\u0159e Jacquese Malleta du Pan do Frankfurtu, aby sd\u011blil c\u00edsa\u0159i a n\u011bmeck\u00fdm kn\u00ed\u017eat\u016fm, \u017ee chce konflikt vyu\u017e\u00edt jako p\u0159\u00edle\u017eitost k obnoven\u00ed sv\u00e9 moci. Kv\u016fli vzpour\u00e1m proti \u0161lechtick\u00fdm velitel\u016fm za\u010dala toti\u017e v\u00e1lka pro Francii \u0161patn\u011b.\nHrab\u011b Maurice Gabriel de Riquet de Caraman podrobn\u011b informoval kr\u00e1le o prusk\u00fdch jednotk\u00e1ch, kter\u00e9 postupovaly od 12. kv\u011btna k Pa\u0159\u00ed\u017ei. Tato konspirace byla nejsp\u00ed\u0161 vyzrazena a roz\u0161\u00ed\u0159ily se zv\u011bsti, \u017ee kr\u00e1l zradil n\u00e1rod. Dne 20. \u010dervna 1792 za\u00fato\u010dil poprv\u00e9 na Tuilerijsk\u00fd pal\u00e1c dav a ustoupil a\u017e po dlouh\u00e9 diskusi s kr\u00e1lem. Kr\u00e1lovna Marie Antoinetta zase z\u00edsk\u00e1vala aktu\u00e1ln\u00ed informace prost\u0159ednictv\u00edm tajn\u00e9 korespondence se sv\u00fdm d\u016fv\u011brn\u00edkem Hansem Axelem von Fersen.\nN\u00e1vrh manifestu vznikl v okruhu francouzsk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 emigrace. Na textu se pod\u00edleli hrab\u011b J\u00e9r\u00f4me-Joseph Geoffroy de Limon, kter\u00fd po sv\u00e9m \u00fat\u011bku do Koblenze z\u016fstal v tajn\u00e9m kontaktu s kr\u00e1lem, Hans Axel von Fersen, Jacques Mallet du Pan a b\u00fdval\u00fd sekret\u00e1\u0159 hrab\u011bte Mirabeau Jean-Joachim Pellenc. Hans Axel von Fersen napsal kr\u00e1lovn\u011b, \u017ee po\u017e\u00e1dal autory, aby byl manifest formulov\u00e1n ost\u0159e a hroziv\u011b. Dne 28. \u010dervence obdr\u017eel kone\u010dnou verzi dokumentu.\nText byl v\u016f\u010di revolucion\u00e1\u0159\u016fm velmi ostr\u00fd a p\u0159\u00edkr\u00fd ovlivn\u011bn\u00fd uv\u011bzn\u011bn\u00edm kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny. Hrozil Pa\u0159\u00ed\u017ean\u016fm odvetn\u00fdmi sankcemi, pokud by byla jakkoliv ohro\u017eena kr\u00e1lovsk\u00e1 rodina. Revolu\u010dn\u00ed instituce m\u011bly b\u00fdt zru\u0161eny a m\u011bla b\u00fdt obnovena monarchie v p\u016fvodn\u00edm stavu. V textu manifestu se odr\u00e1\u017e\u00ed, jak m\u00e1lo si jeho auto\u0159i byli v\u011bdomi revolu\u010dn\u00edho procesu v rodn\u00e9 Francii.\nMohu\u010dsk\u00fd kurfi\u0159t Friedrich Karl Joseph von Erthal ve dnech 19. a\u017e 21. \u010dervence 1792 uspo\u0159\u00e1dal ve sv\u00e9m pal\u00e1ci Favorite setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9ho se z\u00fa\u010dastnili vedle n\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka II. a prusk\u00e9ho kr\u00e1le Fridricha Vil\u00e9ma II. t\u00e9\u017e diplomat\u00e9 a n\u011bmeck\u00e1 kn\u00ed\u017eata. Zde v\u00e9voda Karel Vil\u00e9m Ferdinand Brun\u0161vick\u00fd p\u0159edal p\u0159\u00edtomn\u00fdm manifest, kter\u00fd byl vyti\u0161t\u011bn v tisk\u00e1rn\u011b v Mohu\u010di. Jeho zn\u011bn\u00ed bylo spole\u010dn\u011b odsouhlaseno. Manifest byl vyhl\u00e1\u0161en v Koblenzi 25. \u010dervence a v Pa\u0159\u00ed\u017ei byl publikov\u00e1n 3. srpna v novin\u00e1ch Le Moniteur universel. Nen\u00ed zn\u00e1mo, zda v\u00e9voda skute\u010dn\u011b manifest podepsal. Nikdy v\u0161ak nepotvrdil, \u017ee nen\u00ed autorem. A\u010dkoli v\u00e9voda s\u00e1m pova\u017eoval text za p\u0159\u00edli\u0161 ostr\u00fd, p\u0159esto povolil, aby se \u0161\u00ed\u0159il jeho jm\u00e9nem.\nManifest m\u011bl p\u0159esn\u00fd opak zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u00fa\u010dinku. Francouzsk\u00fdm obyvatelstvem byl p\u0159ijat jako d\u016fkaz, \u017ee kr\u00e1l spolupracuje se spojenci proti Francii. V\u00fdsledkem bylo v\u0161eobecn\u00e9 pobou\u0159en\u00ed a kr\u00e1l musel u\u010dinit prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00fdm uji\u0161\u0165oval, \u017ee ud\u011bl\u00e1 v\u0161e pro to, aby Francie ve v\u00e1lce vyhr\u00e1la. Jeho slova v\u0161ak ji\u017e nem\u011bla \u00fa\u010dinek a m\u00edsto toho se objevovaly n\u00e1zory na kr\u00e1lovo sesazen\u00ed.\nDne 10. srpna 1792 pa\u0159\u00ed\u017e\u0161t\u00ed sansculoti a dal\u0161\u00ed povstalci znovu za\u00fato\u010dili na Tuilerijsk\u00fd pal\u00e1c a p\u0159emohli \u0161v\u00fdcarskou gardu. Ludv\u00edk XVI. s rodinou na\u0161el \u00fakryt nejprve v N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b odhlasovalo sesazen\u00ed kr\u00e1le a pot\u00e9 jeho uv\u011bzn\u011bn\u00ed v Templu. Zde \u010dekal na proces, kter\u00fd se konal v prosinci 1792, a na popravu v lednu 1793.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Manifeste de Brunswick na francouzsk\u00e9 Wikipedii a Manifest des Herzogs von Braunschweig na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Battle Dress Uniform? <<>>: Battle Dress Uniform (BDU) byla ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech standardn\u00ed poln\u00ed uniforma, kter\u00e1 byla pou\u017e\u00edv\u00e1na v boji. V roce 2002 byla tato uniforma nahrazena u N\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty USA novou digit\u00e1ln\u00ed uniformou MARPAT, a v roce 2007 byla nahrazena i u Americk\u00e9 arm\u00e1dy, a to uniformou s univerz\u00e1ln\u00ed kamufl\u00e1\u017e\u00ed Army Combat Uniform (ACU).\nOfici\u00e1ln\u00ed kamufl\u00e1\u017en\u00ed vzor pro uniformu je woodland, co\u017e je maskov\u00e1n\u00ed pro lesn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. V roce 1992 byla pod BDU p\u0159id\u00e1na i Desert Combat (nebo Camouflage) Uniform, co\u017e je obdobn\u00e1 uniforma pro pou\u0161tn\u00ed prost\u0159ed\u00ed.\nPrvn\u00ed snahy zav\u00e9st uniformy s kamufl\u00e1\u017en\u00edmi vzory v ozbrojen\u00fdch slo\u017ek\u00e1ch Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f dopadly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pot\u00e9, co byly v roce 1942 zavedeny pro n\u00e1mo\u0159n\u00edch p\u011bchotu zku\u0161ebn\u00ed p\u011btibarevn\u00e9 uniformy. Ty byly v roce 1942 sta\u017eeny, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kv\u016fli zmatk\u016fm se st\u0159elbou na sp\u0159\u00e1telen\u00e9 jednotky.\nHistorie kamufl\u00e1\u017ee Woodland za\u010dala v roce 1948 s \u010dty\u0159barevn\u00fdm \u201eERDL\u201c vzorem. B\u011bhem v\u00e1lky ve Vietnamu v\u0161ak Arm\u00e1da Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch st\u00e1le preferovala olivov\u011b zelen\u00e9 uniformy (OG 107), proto se roku 1968 prvn\u00edm u\u017eivatelem stala n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota. Ob\u011b uniformy byly identick\u00e9 ve st\u0159ihu a pozd\u011bji se staly vzorem pro MARPAT a ACU. Neofici\u00e1ln\u00ed kamufl\u00e1\u017en\u00ed vzory pou\u017e\u00edvan\u00e9 voj\u00e1ky ve Vietnamu se skl\u00e1daly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z \u010dern\u00fdch skvrn na olivov\u00e9m podkladu napodobuj\u00edc\u00edch tyg\u0159\u00ed pruhy lok\u00e1ln\u00edho odboje (kter\u00fd s\u00e1m byl inspirovan\u00fd vzorem francouzsk\u00fdch v\u00fdsadk\u00e1\u0159\u016f a legion\u00e1\u0159\u016f) nebo se jednalo o voln\u011b prodejn\u00fd loveck\u00fd od\u011bv.\nVzhled modern\u00ed BDU se poprv\u00e9 p\u0159edstavil v z\u00e1\u0159\u00ed 1981, kdy se za\u010dal poprv\u00e9 pou\u017e\u00edvat lesn\u00ed vzor (woodland). Skl\u00e1dal se celkem ze \u010dty\u0159 barev \u2013 dvou odst\u00edn\u016f zelen\u00e9, hn\u011bd\u00e9 a \u010dern\u00e9. D\u00e1le se d\u011blil na \u010dty\u0159i varianty: obecnou, n\u00ed\u017einnou (v\u00edce zelen\u00fdch prvk\u016f), horskou (v\u00edce hn\u011bd\u00fdch prvk\u016f) a p\u0159echodnou (zvanou t\u00e9\u017e delta). Kamufl\u00e1\u017e byla \u00fa\u010dinn\u00e1 jak v okem viditeln\u00e9m spektru, tak v infra\u010derven\u00e9m. Ve stejn\u00e9m roce (1981) byla zavedena \u0161esti barevn\u00e1 pou\u0161tn\u00ed verze uniformy (DBDU), kter\u00e1 byla nahrazena v roce 1993 t\u0159\u00ed barevnou pou\u0161tn\u00ed uniformou (DCU).\nAmerick\u00e9 vojensk\u00e9 organizace pot\u00e9 zkou\u0161ely mnoho r\u016fzn\u00fdch vzor\u016f do specifick\u00fdch prost\u0159ed\u00ed, mezi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed \u0161estibarevn\u00e1 chocolate-chip kamufl\u00e1\u017e (doslova \u010dokol\u00e1dov\u00e9 kousky; navr\u017eena v roce 1962) a \u201eno\u010dn\u00ed pou\u0161tn\u00ed kamufl\u00e1\u017e\u201c pou\u017e\u00edvan\u00e1 v prvn\u00ed v\u00e1lce v z\u00e1livu. Ob\u011b byly po roce 1991 vy\u0159azeny a nahradily je DBDU (z anglick\u00e9ho Desert BDU \u2013 Pou\u0161tn\u00ed BDU) s t\u0159\u00edbarevn\u00fdm pou\u0161tn\u00edm vzorem. DBDU je mnohem v\u00edce zn\u00e1mo jako Desert Camouflage Uniform (DCU), hovorov\u011b se mu pak \u0159\u00edk\u00e1 \u201ek\u00e1vov\u00e1 zrna\u201c. Tato DCU je v podstat\u011b pou\u0161tn\u00ed verze BDU.\nVlivem rostouc\u00edch n\u00e1rok\u016f na uniformy a snahou odli\u0161it se od ostatn\u00edch se v\u011bt\u0161ina arm\u00e1dn\u00edch slo\u017eek pustila za\u010d\u00e1tkem 21. stolet\u00ed do v\u00fdvoje nov\u00e9ho typu kamufl\u00e1\u017ee, kter\u00e9 by m\u011bly BDU nahradit.\nN\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchota byla op\u011bt prvn\u00ed, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la s inovac\u00ed v podob\u011b po\u010d\u00edta\u010dem generovan\u00e9ho MARPAT vzoru schv\u00e1len\u00e9ho v \u010dervnu 2001.\nArm\u00e1da Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch nez\u016fstala pozadu a vyvinula Army Combat Uniform (ACU), kter\u00e1 tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 pixelov\u00fd vzor, ov\u0161em s m\u00e9n\u011b v\u00fdrazn\u00fdmi barvami. Neutr\u00e1ln\u00ed odst\u00edny umo\u017e\u0148uj\u00ed v\u0161estrann\u00e9 pou\u017eit\u00ed v pou\u0161ti, m\u00edrn\u00e9m p\u00e1su i m\u011bstsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.\nAmerick\u00e9 letectvo v roce 2008 schv\u00e1lilo Airman Battle Uniform, co\u017e je tak\u00e9 digit\u00e1ln\u011b vytvo\u0159en\u00e1 uniforma, kter\u00e1 je zalo\u017een\u00e1 na tyg\u0159\u00edch pruz\u00edch. Tuto uniformu bude v letectvu povinn\u00e9 nosit od roku 2011.", "<<>>: Co je Salzgitter? <<>>: Salzgitter je m\u011bsto v n\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 zemi Doln\u00ed Sasko. Nach\u00e1z\u00ed se v severn\u00ed \u010d\u00e1sti poho\u0159\u00ed Harz. Je tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed metropolitn\u00edho regionu Hannover-Braunschweig-G\u00f6ttingen-Wolfsburg. V sou\u010dasn\u00fdch hranic\u00edch existuje od roku 1924, kdy bylo m\u011bsto zalo\u017eeno. Jedn\u00e1 se o jedno z m\u00e1la n\u011bmeck\u00fdch m\u011bst zalo\u017een\u00fdch v prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed. M\u011bsto je s\u00eddlem ocel\u00e1\u0159sk\u00e9ho koncernu Salzgitter AG.\nSalzgitter se nach\u00e1z\u00ed na bo\u010dn\u00ed v\u011btvi vodn\u00edho kan\u00e1lu Mittelandkanal, kter\u00fd propojuje Labe s kan\u00e1lem Dortmund-Ems. \u017dije zde p\u0159ibli\u017en\u011b 105 tis\u00edc obyvatel. Salzgitter tak pat\u0159\u00ed k velkom\u011bst\u016fm. Nejbli\u017e\u0161\u00edm velkom\u011bstem je Braunschweig, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed severov\u00fdchodn\u011b od Salzgitteru. Hannover, hlavn\u00ed m\u011bsto spolkov\u00e9 zem\u011b, le\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 50 km severoz\u00e1padn\u011b.\n Imatra, Finsko (od roku 1970)\n Swindon, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed (od roku 1975)\n Cr\u00e9teil, Francie (od roku 1980)\n Star\u00fd Oskol, Rusko (od roku 1987)\n Gotha, Durynsko, N\u011bmecko (od roku 1988)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Salzgitter na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Polyptychodon? <<>>: Polyptychodon (\u201ezub ve tvaru ploutve\u201c) je v\u011bdecky pochybn\u00fd rod pom\u011brn\u011b velk\u00e9ho maso\u017erav\u00e9ho mo\u0159sk\u00e9ho plaza, kter\u00fd \u017eil p\u0159ed asi 101 a\u017e 89 miliony let (geol. stupn\u011b cenoman a turon) v obdob\u00ed pozdn\u00ed k\u0159\u00eddy.\nByl pops\u00e1n na z\u00e1klad\u011b fosili\u00ed objeven\u00fdch ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, tomuto rodu jsou ale p\u0159isuzov\u00e1ny i zkamen\u011bliny zn\u00e1m\u00e9 nap\u0159\u00edklad z Texasu, Francie nebo \u010cesk\u00e9 republiky.\nTypov\u00fd druh P. interruptus stanovil roku 1841 britsk\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec Sir Richard Owen. Postupn\u011b se ale situace se za\u0159azov\u00e1n\u00edm nov\u00e9ho fosiln\u00edho materi\u00e1lu k tomuto rodu stala komplikovanou a nep\u0159ehlednou. V roce 2016 provedl celkovou revizi tohoto taxonu \u010desk\u00fd paleontolog Daniel Madzia (v\u00fdsledkem jeho v\u00fdzkumu je z\u00e1v\u011br, \u017ee Polyptychodon je nejsp\u00ed\u0161 pochybn\u00fdm jm\u00e9nem, tedy nomen dubium).\nD\u00e9lka t\u011bla dosp\u011bl\u00fdch pliosaurid\u016f, \u0159azen\u00fdch do rodu Polyptychodon, \u010dinila podle srovn\u00e1n\u00ed s rodem Kronosaurus a na z\u00e1klad\u011b objev\u016f obratl\u016f ve Francii zhruba kolem 7 metr\u016f. \u0160lo tedy o pom\u011brn\u011b velk\u00e9 pred\u00e1tory k\u0159\u00eddov\u00fdch mo\u0159\u00ed, a\u010dkoliv nemuselo j\u00edt nutn\u011b o dominantn\u00ed pred\u00e1tory sv\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f.\n \n Taxon Polyptychodon ve Wikidruz\u00edch\nProfil taxonu na webov\u00e9 datab\u00e1zi Fossilworks Archivov\u00e1no 9. 10. 2017 na Wayback Machine.", "<<>>: Co je Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1? <<>>: Ladislava (Lad\u011bna) V\u00edznerov\u00e1 (* 16. kv\u011btna 1943 Kol\u00edn) je skl\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdtvarnice a \u0161perka\u0159ka.\nNarodila se b\u011bhem v\u00e1lky, 16. kv\u011btna 1943 v Kol\u00edn\u011b. V letech 1958\u20131961 studovala na St\u0159edn\u00ed um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole skl\u00e1\u0159sk\u00e9 v Kamenick\u00e9m \u0160enov\u011b a pot\u00e9 pracovala \u0161est let jako n\u00e1vrh\u00e1\u0159ka V\u00fdtvarn\u00e9ho st\u0159ediska lisovan\u00e9ho skla v Teplic\u00edch. Od roku 1967 se v\u011bnovala tvorb\u011b sklen\u011bn\u00e9ho \u0161perku ve vlastn\u00edm ateli\u00e9ru. Krom\u011b toho se zab\u00fdv\u00e1 designem u\u017eit\u00e9ho lisovan\u00e9ho, brou\u0161en\u00e9ho a foukan\u00e9ho skla, miniaturn\u00ed sklen\u011bnou plastikou a sklen\u011bn\u00fdm reli\u00e9fem a n\u00e1vrhy osv\u011btlovadel a sklen\u011bn\u00fdch sou\u010d\u00e1st\u00ed architektury.\n1964 Zlat\u00e1 medaile, Libereck\u00e9 v\u00fdstavn\u00ed trhy\n1968 Bronzov\u00e1 medaile, Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava bi\u017euterie Jablonec nad Nisou\n1969 Zlat\u00e1 medaile, bavorsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed cena, Schmuckschau International, Mnichov\n1978 \u010cestn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed, II. Quadrienale, Erfurt\nJako pr\u016fmyslov\u00e1 n\u00e1vrh\u00e1\u0159ka se Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1 zaj\u00edmala p\u0159edev\u0161\u00edm o struktury materi\u00e1l\u016f \u2013 d\u0159eva, kovu nebo keramiky. Zde tak\u00e9 poprv\u00e9 vyu\u017eila zatavov\u00e1n\u00ed st\u0159\u00edbra, m\u011bdi a sublimuj\u00edc\u00edch materi\u00e1l\u016f k vytv\u00e1\u0159en\u00ed polotovar\u016f, kter\u00fdm pak d\u00e1vala kone\u010dnou podobu brou\u0161en\u00edm. Vych\u00e1zela z technologie Jaroslava \u0160pa\u010dka, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u016fsobiv\u00e9ho vzhledu skla ve v\u011bt\u0161\u00ed hmot\u011b, ozvl\u00e1\u0161tn\u011bn\u00e9 efektem bublin, vlo\u017een\u00edm kovov\u00e9 m\u0159\u00ed\u017eky nebo kombinac\u00ed dvou barev a n\u00e1sledn\u00fdm brou\u0161en\u00edm, kter\u00e9 vyvol\u00e1 r\u016fzn\u00fd lom sv\u011btla, jisk\u0159en\u00ed a lesk.V\u00edznerov\u00e1 vytv\u00e1\u0159\u00ed \u0161perky z \u010dir\u00e9ho nebo zbarven\u00e9ho skla se zataven\u00fdmi kovov\u00fdmi vl\u00e1kny, m\u0159\u00ed\u017ekami nebo bublinkami, kter\u00e9 brous\u00ed do geometrick\u00fdch tvar\u016f. Jen jako nezbytn\u00fd dopln\u011bk u\u017e\u00edv\u00e1 st\u0159\u00eddmou st\u0159\u00edbrnou mont\u00e1\u017e, kterou \u0161perk kompozi\u010dn\u011b dotv\u00e1\u0159\u00ed tak, aby dala vyniknout sklen\u011bn\u00e9mu objektu.Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161perky byly poprv\u00e9 p\u0159edstaveny na v\u00fdstav\u011b Kov a \u0161perk (1968) a p\u0159inesly nov\u00e9 a dynamick\u00e9 prostorov\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed. Objemn\u00e9 \u0161perky Lad\u011bny V\u00edznerov\u00e9 (a P. Krb\u00e1lka a V. Ciglera) poprv\u00e9 prok\u00e1zaly, \u017ee \u0161perk nemus\u00ed b\u00fdt jen vkusn\u00fdm dopl\u0148kem od\u011bvu, ale m\u016f\u017ee tvo\u0159it dominantu, kter\u00e1 nov\u011b definuje vztah mezi v\u00fdtvarn\u00fdm d\u00edlem a jeho nositelem. Tento typ \u0161perku, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed sklo m\u00edsto drah\u00fdch kamen\u016f, byl tak\u00e9 oce\u0148ov\u00e1n pro jeho finan\u010dn\u00ed dostupnost.\nMuzeum skla a bi\u017euterie v Jablonci nad Nisou\nUm\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 museum, Praha\nMoravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b\nSchmuckmuseum Pforzheim\nMuseum of Modern Art, Sydney\nNational Museum of Modern Art, Tokio\nMuseum Swaenstyn, Vooburg, Niz.\nSevero\u010desk\u00e9 muzeum p.o., Liberec\nKrajsk\u00e9 vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum, Olomouc\n Autorsk\u00e9 \n1967 Franti\u0161ek V\u00edzner, Ladislava V\u00edznerov\u00e1: Sklo, Severo\u010desk\u00e9 muzeum p.o., Liberec\n1967 Franti\u0161ek V\u00edzner, Ladislava V\u00edznerov\u00e1: Sklo, Vlastiv\u011bdn\u00e9 muzeum Olomouc\n1968 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Museum Folkwang, Essen (s A. Cepkou)\n1969 Franti\u0161ek V\u00edzner, Ladislava V\u00edznerov\u00e1: Sklo, Norimberk, Hamburk\n1969 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, R. Svoboda, T. Ku\u0161\u010dynskyj, Stranberk, SRN\n1970 Taras Ku\u0161\u010dynskyj: Fotografie, Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Franti\u0161ek V\u00edzner, Galerie na Betl\u00e9msk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, Praha\n1971 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Taras Ku\u0161\u010dynskyj: Fotografie, Kabinet u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed, Brno\n1971 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Jaroslav Kodej\u0161, \u0160perky, Taras Ku\u0161\u010dynskyj: Fotografie, Firma Lobmayer, V\u00edde\u0148\n1972 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Anton Cepka, Svatopluk Kasal\u00fd, \u0161perky, Galerie Orf\u00e9vre, D\u00fcsseldorf\n1973 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Galerie NI, Den Haag, Niz.\n1976 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, St\u0159edo\u010desk\u00e9 muzeum, Roztoky\n1977 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Galerie Embryo, Leven, Belgie\n1978 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1, Otakar Riegel: \u0160perky, Galerie Karolina, Praha\n1981 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perk, Galerie Karolina, Praha\n1981 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Rozen-Galerie, Amsterdam\n1982 Ladislava V\u00edznerov\u00e1, Galerie Am Graben, V\u00edde\u0148 (s L. Hlubu\u010dkovou, S. Kasal\u00fdm, J. Kodej\u0161em)\n1983 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Galerie Karolina, Praha\n1984 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perk, Galerie Karolina, Praha\n1986 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perk, Galerie Karolina, Praha\n1987 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Galerie D\u00edlo, Brno\n1989/ Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perk, Galerie Karolina, Praha\n1990 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1, Galerie Praha, Bratislava\n1991 Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1, Galerie Karolina, Praha\n Kolektivn\u00ed (v\u00fdb\u011br) \n1967 Form und Qualitat, Schmuck international, Mnichov\n1968 Kov a \u0161perk, Galerie na Betl\u00e9msk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, Praha\n1968 Bilanz 68, Arbeitsgemeinschaft des deutschen Kunsthandwerkes, Kol\u00edn nad R\u00fdnem\n1968 \u010cesk\u00fd \u0161perk, Museum Folkwang, Essen\n1968 Jablonec 68: Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava bi\u017euterie, V\u00fdstavi\u0161t\u011b, Jablonec nad Nisou\n1969 Schmuck international, Mnichov\n1969 \u010cesk\u00fd sklen\u011bn\u00fd \u0161perk, Montr\u00e9al\n1969 50 let \u010desk\u00e9ho u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9ho v\u00fdtvarnictv\u00ed, M\u00e1nes, Praha\n1969 Z p\u0159\u00edr\u016fstk\u016f u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed 20. stolet\u00ed, Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b\n1969 Sklo a sklen\u011bn\u00fd \u0161perk, K\u00e1hira\n1969 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und industrial design, MAK - \u00d6sterreichisches Museum f\u00fcr angewandte Kunst / Gegenwartskunst, V\u00edde\u0148\n1969 V\u00fdstava \u010deskoslovensk\u00fdch um\u011blc\u016f, F\u00fcrt u Norimberku\n1969 Prsteny \u010dty\u0159 tis\u00edcilet\u00ed, Schmuckmuseum Pforzheim, Praha, Olomouc, Jablonec nad Nisou\n1970 Schmuck-Tendenzen, Schmuckmuseum Pforzheim\n1970 Sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 sklo, M\u00e1nes, Praha\n1970 Zamiary i zapasy: 50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemys\u0142owej, Muzeum \u015al\u0105skie, Wroc\u0142aw\n1971 Bilanz 71, Norimberk\n1971 Gold + Silber, Schmuck + Ger\u00e4t von Albrecht D\u00fcrer bis zu Gegenwart, Nurnberg 1971\n1973 Bijuterii moderne din R.S. Cehoslovac\u0103, Sala Ateneului Rom\u00e2n (Ateneul Rom\u00e2n), Bukure\u0161\u0165\n1973 International Jewrllery Art Exhibition, Tokio\n1974 Design, Brusel\n1975 Schmuck international, Mnichov\n1977 Arte Checoslovaco - Vidrio, cer\u00e1mica, joyas y tapices, Sala Cairasco, Las Palmas, Canary Island\n1978 Soudob\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd \u0161perk, Muzeum skla a bi\u017euterie v Jablonci nad Nisou\n1978 II. Quadren\u00e1le um\u011bleck\u00e9ho \u0159emesla, Erfurt\n1979 Sou\u010dasn\u00e9 u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed, Severo\u010desk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Litom\u011b\u0159ic\u00edch\n1980 U\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 70/80. Sklo, kov, textil, n\u00e1bytek, keramika., Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b\n1981 Soudob\u00fd \u0161perk, Okresn\u00ed knihovna, Louny\n1982 Contemporary Czecholovakian Glass, Jewelry and Sculpture, Foster/White Gallery, Seattle\n1982/1983 Arte Aplicado Checoslovaco (Miniaturas de Vidrio, Ceramica, Textil y Joyas), Museo de Artes Decorativas, Havana, Museo de ambiente hist\u00f3rico cubano, Santiago de Cuba\n1983 S\u00fa\u010dasn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd umeleck\u00fd \u0161perk, Gal\u00e9ria Milo\u0161a Alexandra Bazovsk\u00e9ho v Tren\u010d\u00edne\n1983 \u010cesk\u00fd \u0161perk 1963-1983, St\u0159edo\u010desk\u00e9 muzeum, Roztoky\n1983 300 years of Bohemian Glass and Costume Jewellery, Isetan Museum of Art, Tokio, Hokkaido Museum of Modern Art, Sapporo, Yamanashi Prefectural Museum of Art, Fuefuki\n1984 Contemporary Jewellery, MOMOA, Tokio\n1985 Sto let \u010desk\u00e9ho u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed: \u010cesk\u00e9 u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 1885-1985 ze sb\u00edrek Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9ho muzea v Praze k st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed muzea, Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 museum, Praha\n1987 S\u00fa\u010dasn\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 sklenen\u00e1 plastika a sklenen\u00fd \u0161perk, Gal\u00e9ria Milo\u0161a Alexandra Bazovsk\u00e9ho v Tren\u010d\u00edne\n1990 Kov a \u0161perk: Oborov\u00e1 v\u00fdstava, Galerie V\u00e1clava \u0160p\u00e1ly, Praha\n1993 Kov - \u0161perk 1993, D\u016fm um\u011bn\u00ed m\u011bsta Brna\n1993 New Frontiers, Leamington Spa Art Gallery & Museum, Leamington Spa\n1996 Sou\u010dasn\u00fd \u010desk\u00fd \u0161perk, Muzeum skla a bi\u017euterie v Jablonci nad Nisou\n1996/1997 U\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 60. let, Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 muzeum, Brno\n2006 Sklo a sv\u011btlo - 150 let skl\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161koly v Kamenick\u00e9m \u0160enov\u011b, Galerie design centra \u010cR, Praha, Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 museum, Praha\n Katalogy \n Autorsk\u00e9 \nJan \u0160ubert: Taras Ku\u0161\u010dynskyj: Fotografie, Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Galerie na Betl\u00e9msk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, Praha 1970\nJarom\u00edra Mar\u0161\u00edkov\u00e1, Jan \u0160ubert: Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, Taras Ku\u0161\u010dynskyj: Fotografie, Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b 1971\nJosef Klime\u0161: Lad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, St\u0159edo\u010desk\u00e9 muzeum Roztoky 1976\nLad\u011bna V\u00edznerov\u00e1: \u0160perky, D\u00edlo - podnik \u010cesk\u00e9ho fondu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed 1983\nLad\u011bna V\u00edznerov\u00e1, D\u00edlo - podnik \u010cesk\u00e9ho fondu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed 1990\nLad\u011bna V\u00edznerov\u00e1, \u010cesk\u00fd fond v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed 1991\n Kolektivn\u00ed \nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Kov a \u0161perk, 1968\nKarel Hette\u0161, Bilanz 68, Arbeitsgemeinschaft des deutschen Kunsthandwerkes, Kol\u00edn nad R\u00fdnem 1968\nKarel Hette\u0161, 50 let \u010desk\u00e9ho u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9ho v\u00fdtvarnictv\u00ed (Mezn\u00edky v\u00fdvoje v letech 1918-1968), S\u010cSVU 1969\nKarel Hette\u0161, Wilhelm Mrazek, 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und industrial design (Meilensteine der Entwicklung in den Jahren 1918 - 1968), 1969\nJi\u0159ina Medkov\u00e1, Z p\u0159\u00edr\u016fstk\u016f u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed 20. stolet\u00ed, Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b 1969\nKarel Hette\u0161, Ji\u0159\u00ed \u0160etl\u00edk, Zamiary i zapasy (50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemys\u0142owej), 1970\nKarel Hette\u0161, Sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 sklo, 1970\nKurt Heigl, Gold + Silber, Schmuck + Ger\u00e4t von Albrecht D\u00fcrer bis zu Gegenwart, Nurnberg 1971\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Dagmar Hejdov\u00e1, Bijuterii moderne din R.S. Cehoslovac\u0103, 1973\nArte Checoslovaco - Vidrio, cer\u00e1mica, joyas y tapices, Sala Cairasco, Las Palmas, Canary Island 1977\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, V\u011bra Maternov\u00e1, Soudob\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd \u0161perk, Muzeum skla a bi\u017euterie v Jablonci nad Nisou 1978\nAlena Adlerov\u00e1, Sou\u010dasn\u00e9 u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed (Sklo, keramika, tapiserie, \u0161perk (autorsk\u00e1 individu\u00e1ln\u00ed tvorba), Severo\u010desk\u00e1 galerie v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v Litom\u011b\u0159ic\u00edch 1979\nKarel Hole\u0161ovsk\u00fd, U\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 70/80 (V\u00fdstava p\u0159\u00edr\u016fstk\u016f Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9ho odboru Moravsk\u00e9 galerie v Brn\u011b) 1980\nDagmar Tu\u010dn\u00e1, Ji\u0159\u00ed B\u00e1rta, V\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Arte Aplicado Checoslovaco: Miniaturas de Vidrio, Ceramica, Textil y Joyas, 1982 (\u0161p.)\nKarin Webster, Contemporary Czechoslovakian Glass, Foster/White Gallery, Seattle 1982\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Mari\u00e1n Kvasni\u010dka, S\u00fa\u010dasn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd umeleck\u00fd \u0161perk, Gal\u00e9ria Milo\u0161a Alexandra Bazovsk\u00e9ho v Tren\u010d\u00edne 1983\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, \u010cesk\u00fd \u0161perk 1963-1983, St\u0159edo\u010desk\u00e9 muzeum, Roztoky 1983\nJan Rous a kol., Sto let \u010desk\u00e9ho u\u017eit\u00e9ho um\u011bn\u00ed (\u010cesk\u00e9 u\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 1885-1985 ze sb\u00edrek Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9ho muzea v Praze k st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed muzea), 1987\nMari\u00e1n Kvasni\u010dka, Danica Lovi\u0161kov\u00e1, S\u00fa\u010dasn\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 sklenen\u00e1 plastika a sklenen\u00fd \u0161perk, Gal\u00e9ria Milo\u0161a Alexandra Bazovsk\u00e9ho v Tren\u010d\u00edne 1987\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Kov a \u0161perk: Oborov\u00e1 v\u00fdstava, Unie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f \u010cesk\u00e9 republiky 1990\nWarwick Festival, New Frontiers, Leamington Spa Art Gallery & Museum, Leamington 1993\nAlena K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1, Kov - \u0161perk 1993\nAnton\u00edn Dufek a kol., U\u017eit\u00e9 um\u011bn\u00ed 60. let, Moravsk\u00e1 galerie v Brn\u011b 1996, ISBN 80-7027-053-5\nV\u011bra Vok\u00e1\u010dov\u00e1, Sou\u010dasn\u00fd \u0161perk, Odeon, 1979\nMarguerite de Cerval, Dictionnaire International de Bijou, Regard, Paris 1998, ISBN 978-2903370985\nAlena K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1, Prom\u011bny \u010desk\u00e9ho \u0161perku na konci 20.", "<<>>: Co je Norbert Trieloff? <<>>: Norbert Trieloff (* 24. srpna 1957, Rostock) je b\u00fdval\u00fd v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fd fotbalista, obr\u00e1nce.\nVe v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9 oberlize hr\u00e1l za Berliner FC Dynamo a 1. FC Union Berlin. Nastoupil ve 281 ligov\u00fdch utk\u00e1n\u00edch a dal 14 g\u00f3l\u016f. S Berliner FC Dynamo z\u00edskal dev\u011btkr\u00e1t mistrovsk\u00fd titul. V Poh\u00e1ru mistr\u016f evropsk\u00fdch zem\u00ed nastoupil ve 29 utk\u00e1n\u00edch a dal 2 g\u00f3ly a v Poh\u00e1ru UEFA nastoupil ve 4 utk\u00e1n\u00edch. Za reprezentaci V\u00fdchodn\u00edho N\u011bmecka (NDR) nastoupil v letech 1980-1984 v 18 utk\u00e1n\u00edch a dal 1 g\u00f3l. V roce 1980 byl \u010dlenem st\u0159\u00edbrn\u00e9ho v\u00fdchodon\u011bmeck\u00e9ho t\u00fdmu na LOH 1980 v Moskv\u011b, nastoupil ve v\u0161ech 6 utk\u00e1n\u00edch.\n \nNorbert Trieloff v datab\u00e1zi Olympedia (anglicky)\nNational Football Teams\nWorldfootball.", "<<>>: Co je Jakub V. Waldbursk\u00fd? <<>>: Jakub V. Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00fd, zvan\u00fd \"Tlust\u00fd\" (n\u011bmecky Jakob V. 'der Dicke' Erbtruchsess von Waldburg-Zeil und Wolfegg , 6. prosince 1546 \u2013 20. kv\u011btna 1589, Praha) byl d\u011bdi\u010dn\u00fd \"truchses\" (nejvy\u0161\u0161\u00ed stoln\u00edk), hrab\u011b z Wolfegg-Zeilu. \nByl synem Ji\u0159\u00edho IV. Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e9ho (1523 \u2013 1556/1557), d\u011bdi\u010dn\u00e9ho stoln\u00edka, a jeho man\u017eelky hrab\u011bnky Johany z Rappoltsteinu (1525 \u2013 1569), dcery hrab\u011bte Old\u0159icha VI. z Rappoltsteinu (\u2020 1531) a Anny Alexandriny z F\u00fcrstenbergu (1504 \u2013 1581).Jeho bratr Jan z Waldburg-Wolfeg-Zeil-Waldsee (1548\u20131577) se 15. \u010dervna 1570 o\u017eenil s Kunigundou z Zimmernu (1552 \u2013 1602), sestrou sv\u00e9 man\u017eelky Johany z Zimmernu.\nJakub V. zem\u0159el 20. kv\u011btna 1589 ve v\u011bku 42 let. \nJeho syn Jind\u0159ich z\u00edskal 28. \u00fanora 1628 v Praze hodnost \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho hrab\u011bte z Wolfeggu a syn Froben svobodn\u00fd p\u00e1n z Waldburgu, se stal hrab\u011btem z Zeilu a \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdm truchsesem.\nJakub Waldbursk\u00fd se 25. \u00fanora 1566 o\u017eenil s hrab\u011bnkou Johanou z Zimmern-Messkirchu (7. kv\u011btna 1548 \u2013 30. srpna 1613), dcerou hrab\u011bte Frobena Kry\u0161tofa z Zimmernu (1519\u20131566), autora kroniky hrabat z Zimmernu, sepsan\u00e9 v letech 1540/1558 a\u017e 1566 a jeho \u017eeny hrab\u011bnky Kunigundy z Ebersteinu (1528\u20131575). \nMan\u017eel\u00e9 m\u011bli deset d\u011bt\u00ed: \nHeinrich Waldbursko-Wolfeggsk\u00fd (8. b\u0159ezna 1568 \u2013 16. srpna 1637), d\u011bdi\u010dn\u00fd stoln\u00edk z Waldburgu, 1628 hrab\u011b z Wolfeggu, c\u00edsa\u0159sk\u00fd rada, v dubnu 1595 se v Sigmaringenu o\u017eenil s hrab\u011bnkou Mari\u00ed Jakubou z Hohengenzollernu (3. ledna 1577 \u2013 20. b\u0159ezna 1630)\nFroben Waldbursko-Zeilsk\u00fd (19. srpna 1569 \u2013 4. kv\u011btna 1614), \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd stoln\u00edk, svobodn\u00fd p\u00e1n z Waldburgu hrab\u011b z Zeilu, \u017eenat\u00fd poprv\u00e9 od roku 1592 s Kate\u0159inou Johanou z T\u00f6ringu (\u2020 1593), podruh\u00e9 od \u00fanora 1596 s Annou Marii z T\u00f6ring-Goettenbachu (1578 \u2013 25. listopadu 1636)\nKunigunda Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e1 (* asi 1570 \u2013 24. listopadu 1604), provdan\u00e1 23. dubna 1589 za svobodn\u00e9ho p\u00e1na Ji\u0159\u00edho z K\u00f6nigsegg-Aulendorfu, p\u00e1na z Rothenfelsu, Staufenu a Ebenweileru (\u2020 29. srpna 1622)\nGebhard Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00fd (13. kv\u011btna 1578 \u2013 18. 2. 1601), kanovn\u00edk v Eichst\u00e4ttu\nJan Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00fd (\u2020 leden 1592/1614), kanovn\u00edk ve \u0160trasburku (1588) a Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem (1589)\nJi\u0159\u00ed Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00fd (\u2020 3. prosince 1594, Uhry)\nJohana Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e1 (\u2020 8. kv\u011btna 1641), provdan\u00e1 16. kv\u011btna 1593 za svobodn\u00e9ho p\u00e1na Wolfa V\u00edta I. z Maxelreinu (\u2020 10. prosince 1616)\nSabina Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e1 (\u2020 10. \u0159\u00edjna 1619), provdan\u00e1 21. kv\u011btna 1599 za svobodn\u00e9ho p\u00e1na J\u00e1chyma Kry\u0161tofa z M\u00f6rsperg-Beaufortu (\u2020 1618)\nMarie Jakuba Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e1 (\u2020 po 1620), provdan\u00e1 23. dubna 1606 za hrab\u011bte Jana V\u00edta II. z T\u00f6ring-Goettenbachu (* p\u0159ed 1582 \u2013 3. dubna 1630, Mnichov)\nMarie Franti\u0161ka Waldbursko-Wolfeggsko-Zeilsk\u00e1 (\u2020 4. listopadu 1639), \u0159\u00e1dov\u00e1 sestra u sv. Ur\u0161uly v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem\nConstantin von Wurzbach: Waldburg, das reichsgr\u00e4fliche Geschlecht, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 52. Theil. Kaiserlich-k\u00f6nigliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1885, S. 168 (Digitalisat).\nErica Bastress-Dukehart: The Zimmern chronicle. Nobility, memory, and self-representation in sixteenth-century Germany. Ashgate, Aldershot 2002, ISBN 0-7546-0342-3 (review)\nEuropaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. V, Tafel 154.\nLeo van de Pas: Genealogics.org.\n~Europ\u00e4ische Stammtafeln, J.A. Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 5:154\nDetlev Schwennicke, Europaische Stammtafeln, New Series, Vol. I/1, Tafel 122.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u042f\u043a\u043e\u0431 V \u0444\u043e\u043d \u0412\u0430\u043b\u0434\u0431\u0443\u0440\u0433-\u0412\u043e\u043b\u0444\u0435\u0433-\u0426\u0430\u0439\u043b na bulharsk\u00e9 Wikipedii.\nJakob V 'der Dicke' Erbtruchsess von Waldburg-Zeil und Wolfegg, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes\nGenealogie von Waldburg\nRegnal Chronologies Archivov\u00e1no 26. 8. 2019 na Wayback Machine., archiv 2019-08-26 na Wayback Machine.\nDas Haus Waldburg, \u201eOnline Gotha\u201c, angelfire.com\nDie Waldburger, archiv 2010-08-22 na Wayback Machine., gzg.fn.bw.schule.", "<<>>: Co je Banovi\u0107i? <<>>: Banovi\u0107i (v srbsk\u00e9 cyrilici \u0411\u0430\u043d\u043e\u0432\u0438\u045b\u0438) jsou m\u011bsto v Tuzlansk\u00e9m kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Je centrem stejnojmenn\u00e9 op\u0107iny. V roce 1991 m\u011bly Banovi\u0107i celkem 8637 obyvatel.\nM\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed v p\u0159edh\u016f\u0159\u00ed poho\u0159\u00ed Konjuh, v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce mezi 330-380 metry.\nSv\u016fj n\u00e1zev maj\u00ed Banovi\u0107i podle ste\u0107ku Bo\u017ei\u010dka Banovi\u0107e, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v bl\u00edzkosti vesnice nedaleko od samotn\u00e9ho m\u011bsta. Samotn\u00e9 m\u011bsto je v\u0161ak pom\u011brn\u011b nov\u00e9; vzniklo v roce 1946 v souvislosti s v\u00fdstavbou \u017eelezni\u010dn\u00ed trati z m\u011bsta Br\u010dko. Prvn\u00ed hn\u011bdouheln\u00e9 doly se zde rozv\u00edjely ji\u017e v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed.\nV b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii bylo jedn\u00edm ze symbol\u016f pov\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fdstavby spojen\u00e9 s obnovou st\u00e1tu po konfliktu. Stalo se v\u00fdznamn\u00fdm pr\u016fmyslov\u00fdm centrem. Vzniklo jako pl\u00e1novan\u00e9 m\u011bsto s pravo\u00fahl\u00fdmi ulicemi a organizovanou v\u00fdstavbou v podob\u011b bytov\u00fdch dom\u016f. V bl\u00edzkosti m\u011bsta se podstatn\u00fdm zp\u016fsobem ve stejn\u00e9 dob\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily hn\u011bdouheln\u00e9 doly. Zat\u00edmco roku 1946 \u017eilo v Banovi\u0107\u00edch jako vesnici jen n\u011bkolik m\u00e1lo lid\u00ed, roku 1961 m\u011bly ji\u017e 4611 obyvatel. N\u00e1sledn\u011b byla vystav\u011bna i modern\u00ed silnice do m\u011bst \u017divnice a Zavidovi\u0107i.", "<<>>: Co je Pavu\u010dinec fialov\u00fd? <<>>: Pavu\u010dinec fialov\u00fd (Cortinarius violaceus (L.) Fr.) je vz\u00e1cn\u00e1 houba z rodu pavu\u010dinec.\nKlobouk m\u00e1 velikost 5\u201315 cm, na povrchu matn\u00fd, jemn\u011b \u0161upinkat\u00fd, s podvinut\u00fdm okrajem.\nT\u0159e\u0148 je 8\u201315 cm vysok\u00fd, kyjovit\u00fd. Du\u017enina je fialov\u00e1 a\u017e \u017eiv\u011b fialov\u00e1, sv\u011btlej\u0161\u00ed v doln\u00ed \u010d\u00e1sti t\u0159en\u011b.\nVelikost v\u00fdtrus\u016f je 11\u201316 \u00d7 7\u20138,5 \u00b5m.\nVelmi podobn\u00fd je pavu\u010dinec hercynsk\u00fd, li\u0161\u00edc\u00ed se pouze drobn\u011bj\u0161\u00edmi plodnicemi, men\u0161\u00edmi v\u00fdtrusy a rostouc\u00ed pod jehli\u010dnany. \u010casto je pova\u017eov\u00e1n za varietu pavu\u010dince fialov\u00e9ho.\nRoste vz\u00e1cn\u011b od srpna do \u0159\u00edjna v listnat\u00fdch nebo sm\u00ed\u0161en\u00fdch les\u00edch.\nUv\u00e1d\u00ed se bu\u010f jako jedl\u00fd, av\u0161ak pro vz\u00e1cnost hodn\u00fd k ochran\u011b a ne k j\u00eddlu, nebo jako nejedl\u00fd.", "<<>>: Co je Evropsk\u00e1 silnice E96? <<>>: Mezin\u00e1rodn\u00ed silnice E96 je evropsk\u00e1 silnice, kter\u00e1 vede z\u00e1padn\u00edm Tureckem ze Smyrny p\u0159es U\u015fak a Afyonkarahisar do Sivrihisaru, kde se napojuje na silnici E90 sm\u011br Ankara. T\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 trasa je vedena po rychlostn\u00edch silnic\u00edch. V cel\u00e9 d\u00e9lce po n\u00ed vede tak\u00e9 asijsk\u00e1 d\u00e1lnice AH87 (Ankara \u2013 Smyrna).\nDo 80. let se jednalo o \u010d\u00e1st evropsk\u00e9 silnice E23.", "<<>>: Co je Alan Jacobson? <<>>: Alan Jacobson (1961 New York) je americk\u00fd spisovatel. Je zn\u00e1m\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm jako autor thriller\u016f a ak\u010dn\u00edch rom\u00e1n\u016f. Jeho \u010dl\u00e1nky z literatury faktu, pov\u00eddky, filmov\u00e9 recenze a fotografie byly uve\u0159ej\u0148ov\u00e1ny v r\u016fzn\u00fdch \u010dasopisech, nap\u0159\u00edklad Variety, The Strand Magazine, Suspense Magazine, bulletinu Sacramento Valley Chiropractic Association. Jeho knihy vy\u0161ly v mnoha zem\u00edch, na n\u011bkter\u00e9 zakoupil autorsk\u00e1 pr\u00e1va Hollywood. Debutov\u00fd rom\u00e1n Alana Jacobsona Fale\u0161n\u00e1 obvin\u011bn\u00ed se do\u010dkal televizn\u00ed adaptace v \u010cesku.\nVyrostl v Queens, vyst\u0159\u00eddal \u0159adu zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 ho pozd\u011bji ovlivnily jako spisovatele. V roce 1982 z\u00edskal bakal\u00e1\u0159sk\u00fd titul z angli\u010dtiny na Queens College, City University of New York a v roce 1985 doktor\u00e1t z chiropraxe na Palmer College of Chiropractic-West v Kalifornii. Svou kari\u00e9ru zah\u00e1jil jako doktor chiropraxe, pozd\u011bji byl st\u00e1tem Kalifornie jmenov\u00e1n do pozice kvalifikovan\u00e9ho l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho hodnotitele a slou\u017eil jako soudn\u00ed znalec v soudn\u00edm syst\u00e9mu. Kv\u016fli zran\u011bn\u00ed byl nucen opustit sv\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta p\u016fsobil ve v\u00fdzkumu a v\u00fdcviku v r\u00e1mci \u00datvaru behavior\u00e1ln\u00ed anal\u00fdzy Feder\u00e1ln\u00edho \u00fa\u0159adu pro vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed (FBI), \u00da\u0159adu pro pot\u00edr\u00e1n\u00ed drog (DEA), United States Marshals Service, \u00da\u0159adu pro alkohol, tab\u00e1k, zbran\u011b a v\u00fdbu\u0161niny (ATF), Policejn\u00edho odd\u011blen\u00ed m\u011bsta New York (NYPD), Scotland Yardu, Protiteroristick\u00e9 jednotky (SWAT), United States Navy SEALs a Arm\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch.\nProslavil se s\u00e9ri\u00ed o profilova\u010dce FBI Karen Vailov\u00e9 a s\u00e9ri\u00ed Operations Support Intelligence Group (OPSIG Team Black). Sv\u016fj prvn\u00ed rom\u00e1n Fale\u0161n\u00e9 obvin\u011bn\u00ed vydal v roce 1998, kniha se stala v roce 2003 p\u0159edlohou televizn\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed v \u010cesku.V roce 2008 vy\u0161el thriller The 7th Victim, ve kter\u00e9m se hlavn\u00ed hrdinkou stala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed agentka Karen Vailov\u00e1 jako hlavn\u00ed profilova\u010dka FBI. Postupn\u011b vych\u00e1zej\u00ed s touto postavou dal\u0161\u00ed knihy Crush (2009), Velocity (2010), Inmate 1577 (2011), No Way Out (2012), Spectrum (2013), The Darkness of Evil (2017), Red Death (2020). Karen Vailov\u00e1 se poprv\u00e9 objevuje v pov\u00eddce Fatal Twist. Alan Jacobson je tak\u00e9 autorem pov\u00eddky Double Take.\nRom\u00e1n The Hunted ze s\u00e9rie OPSIG Team Black vy\u0161el v roce 2001, dal\u0161\u00ed rom\u00e1ny ze s\u00e9rie Hard Target (2012), The Lost Codex (2015), Dark Side of the Moon (2018).", "<<>>: Co je Kov\u00e1\u0159ov (tvrz)? <<>>: Kov\u00e1\u0159ov je p\u0159estav\u011bn\u00e1 tvrz ve stejnojmenn\u00e9m m\u011bste\u010dku v okrese P\u00edsek v Jiho\u010desk\u00e9m kraji. Tvrz nejm\u00e9n\u011b od za\u010d\u00e1tku patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed slou\u017eila jako vrchnostensk\u00e9 s\u00eddlo mal\u00e9ho panstv\u00ed, kter\u00fdm byla a\u017e do konce \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kdy byla p\u0159ipojena k Orl\u00edku. Budova s poz\u016fstatky tvrze je chr\u00e1n\u011bna jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka. Nach\u00e1z\u00ed se v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed kostela V\u0161ech svat\u00fdch a jej\u00ed dominantn\u00ed poloha v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1vsi zvy\u0161uje pr\u016fm\u011brnou architektonickou hodnotu stavby.\nNa za\u010d\u00e1tku patn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed byl Kov\u00e1\u0159ov rozd\u011blen mezi \u010dty\u0159i majitele. Jeden d\u00edl pat\u0159il vladyck\u00e9mu rodu Brus\u016f z Kov\u00e1\u0159ova, jejich\u017e s\u00eddlem byla tvrz s poplu\u017en\u00edm dvorem. Mat\u011bj Brus roku 1415 prodal plat z kov\u00e1\u0159ovsk\u00e9 tvrze a dvora kanovn\u00edk\u016fm od kostela svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed. V roce 1421 dostal od kr\u00e1le Zikmunda za sv\u00e9 slu\u017eby p\u0159i obran\u011b Karl\u0161tejna kov\u00e1\u0159ovsk\u00fd statek, kter\u00fd do t\u00e9 doby pat\u0159il milevsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru: dv\u016fr v Kov\u00e1\u0159ov\u011b se t\u0159emi poddan\u00fdmi, vesnice Hrejkovice, Dm\u00fd\u0161tice, Pechovu Lhotu, Dobro\u0161ov, Vlady\u010d\u00edn a zaniklou ves Jedl\u00ed. Mat\u011bj zem\u0159el roku 1431 na Zv\u00edkov\u011b a d\u011bdictv\u00ed po n\u011bm si n\u00e1rokoval zv\u00edkovsk\u00fd purkrab\u00ed Kun\u00e1t, kter\u00fd byl poru\u010dn\u00edkem Mat\u011bjov\u00fdch d\u011bt\u00ed. Z\u00e1sluhou Old\u0159icha z Ro\u017emberka majetek dostala Mat\u011bjova dcera Machna, kter\u00e1 jej v roce 1455 zastavila str\u00fdci Janu P\u0159edborovi z Radej\u0161\u00edna. Od n\u011bj roku 1461 z\u00edskal p\u016fvodn\u00ed kl\u00e1\u0161tern\u00ed d\u00edl do z\u00e1stavy Jan z Ro\u017emberka, kter\u00fd jej p\u0159ipojil ke Zv\u00edkovu.P\u0159ed rokem 1465 se dr\u017eiteli brusovsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Kov\u00e1\u0159ova stali brat\u0159i Jan a Mat\u011bj z Jet\u0159ichovic. Jeden z nich se o\u017eenil s Machnou a jejich dcera Barbora roku 1497 prodala ves Kov\u00e1\u0159ov s tvrz\u00ed, d\u00edly vs\u00ed Pechovy Lhoty, Petrovice, Z\u00e1lu\u017e\u00ed, Krchov a Kun\u00ed t\u00e1borsk\u00fdm m\u011b\u0161\u0165an\u016fm Janovi z Orlova a Janu Hru\u0161kovi z Trkova. Oba vlastnili po jedn\u00e9 polovin\u011b. Pod\u00edl Jana Orlovsk\u00e9ho zd\u011bdila vdova Mark\u00e9ta z Pelh\u0159imova, ale po jej\u00ed smrti se majetek stal roku 1512 od\u00famrt\u00ed, kterou po dlouh\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch dostali roku 1542 Hru\u0161kov\u00e9 z Trkova. Ji\u0159\u00ed Hru\u0161ka tak do roku 1534 vlastnil celou vesnici a statek odk\u00e1zal sv\u00fdm syn\u016fm, kte\u0159\u00ed si nechali roku 1549 zapsat do obnoven\u00fdch zemsk\u00fdch desek tvrz, dv\u016fr a ves Kov\u00e1\u0159ov, dva poddansk\u00e9 dvory v Z\u00e1lu\u017e\u00ed, pustou ves Horn\u00ed Vesce a poddansk\u00fd dv\u016fr v Doln\u00edch Vesc\u00edch. Po Bohuslavov\u011b smrti se zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed brat\u0159i rozd\u011blili. V\u00e1clav si ponechal tvrz se dvorem, pivovarem a \u010d\u00e1st\u00ed vesnice, zat\u00edmco Jan dostal druhou \u010d\u00e1st vsi, Horn\u00ed Vesce se dvorem a Z\u00e1lu\u017e\u00ed. S\u00e1m zalo\u017eil Nov\u00fd Kov\u00e1\u0159ov.V\u00e1clav Hru\u0161ka roku 1560 zapsal pod\u00edl na majetku man\u017eelce Kate\u0159in\u011b z Radej\u0161\u00edna a zem\u0159el p\u0159ed rokem 1568 (podle Karla T\u0159\u00edsky u\u017e okolo roku 1560). V\u00e1clavovi synov\u00e9 Jan mlad\u0161\u00ed a Ji\u0159\u00ed v roce 1568 prodali ves Kot\u00fd\u0159inu. O t\u0159i roky pozd\u011bji Jan vyplatil sv\u00e9ho bratra, ale nakonec musel roku 1576 Kov\u00e1\u0159ov prodat Janu \u0160turmovi z Hir\u0161feldu. Jan statek vlastnil do roku 1590, kdy prodal Kov\u00e1\u0159ov, Vepice, B\u0159ez\u00ed a Host\u00edn Jind\u0159ichovi \u010cecho\u010dovick\u00e9mu z \u010cecho\u010dovic. Jind\u0159ich zem\u0159el kr\u00e1tce pot\u00e9 a vdova Dorota roku 1592 uveden\u00e9 vsi prodala Janovi Ji\u0159\u00edmu ze \u0160vamberka. Mezit\u00edm se v Nov\u00e9m Kov\u00e1\u0159ov\u011b vyst\u0159\u00eddali d\u011bdicov\u00e9 Ji\u0159\u00ed mlad\u0161\u00ed Hru\u0161ka a Jan star\u0161\u00ed Hru\u0161ka, po jeho\u017e smrti poru\u010dn\u00edci roku 1589 prodali Nov\u00fd Kov\u00e1\u0159ov s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm Janovi Ji\u0159\u00edmu ze \u0160vamberka. Nov\u00fd majitel oba statky spojil a p\u0159ipojil je k orlick\u00e9mu panstv\u00ed. Tvrz ztratila svou s\u00eddeln\u00ed funkci a pozd\u011bji ji koupil jeden z kov\u00e1\u0159ovsk\u00fdch poddan\u00fdch.\n\u010c\u00e1st tvrze se dochovala v jednopatrov\u00e9m dom\u011b \u010dp. 25, v jeho\u017e severn\u00ed \u010d\u00e1sti jsou valen\u011b klenut\u00e9 m\u00edstnosti nejsp\u00ed\u0161e renesan\u010dn\u00edho p\u016fvodu, zat\u00edmco zbytek domu poch\u00e1z\u00ed ze druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. D\u016fm m\u00e1 zvalbenou sedlovou st\u0159echu, kter\u00e1 na ji\u017en\u00ed stran\u011b p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 pavla\u010d vedouc\u00ed po cel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce \u0161t\u00edtov\u00e9 fas\u00e1dy. Pravou stranu hlavn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed a severn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed podep\u00edr\u00e1 op\u011br\u00e1k z lomov\u00e9ho kamene. Fas\u00e1du horizont\u00e1ln\u011b \u010dlen\u00ed kordonov\u00e1 \u0159\u00edmsa. Renesan\u010dn\u00ed jsou tak\u00e9 pravo\u00fahl\u00e9 kamenn\u00e9 port\u00e1ly v p\u0159\u00edzem\u00ed.", "<<>>: Co je A.I. Um\u011bl\u00e1 inteligence? <<>>: A.I. Um\u011bl\u00e1 inteligence (v anglick\u00e9m origin\u00e1le Artificial Intelligence: AI) je americk\u00fd sci-fi film z roku 2001. Re\u017eis\u00e9rem filmu je Steven Spielberg. Hlavn\u00ed role ve filmu ztv\u00e1rnili Haley Joel Osment, Jude Law, Frances O\u2019Connor, Sam Robards a Jake Thomas.\naktu\u00e1ln\u00ed k 14. srpnu 2014Film z\u00edskal mezi div\u00e1ky na nejv\u011bt\u0161\u00edch filmov\u00fdch datab\u00e1z\u00edch sp\u00ed\u0161e dobr\u00e9 hodnocen\u00ed.\ncsfd.cz: 77 %\nimdb.com: 7,1 z 10\nfdb.cz: 74,5 %\nJohn Williams byl za hudbu k tomuto filmu nominov\u00e1n na Oscara a Zlat\u00fd gl\u00f3bus. Jude Law byl za svou roli v tomto filmu nominov\u00e1n na Zlat\u00fd gl\u00f3bus, stejn\u011b jako Steven Spielberg za re\u017eii. Film byl d\u00e1le nominov\u00e1n na Oscara a cenu BAFTA v kategorii nejlep\u0161\u00ed vizu\u00e1ln\u00ed efekty.\nA.I. Um\u011bl\u00e1 inteligence v \u010cesko-Slovensk\u00e9 filmov\u00e9 datab\u00e1zi\nA.I. Um\u011bl\u00e1 inteligence v Internet Movie Database (anglicky)\nA.I.", "<<>>: Co je Deutsch Kaltenbrunn? <<>>: Deutsch Kaltenbrunn (ma\u010farsky N\u00e9methidegk\u00fat) je tr\u017en\u00ed obec (m\u011bstys) v okrese Jennersdorf v Burgenlandu v Rakousku. V lednu 2014 zde \u017eilo 1754 obyvatel.\nObec se nach\u00e1z\u00ed v ji\u017en\u00edm Burgenlandu. Le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce zhruba 262 m. Rozloha obce je 24,18 km2. Obc\u00ed proch\u00e1z\u00ed ve sm\u011bru S-J zemsk\u00e1 silnice B57A zvan\u00e1 Stegersbacher Strasse, kter\u00e1 se zde k\u0159\u00ed\u017e\u00ed se silnic\u00ed L405. P\u0159i z\u00e1padn\u00edm okraji obce prot\u00e9k\u00e1 \u0159\u00ed\u010dka Lafnitz.\nM\u011bstys se skl\u00e1d\u00e1 ze dvou \u010d\u00e1st\u00ed (v z\u00e1vork\u00e1ch po\u010det obyvatel v \u0159\u00edjnu 2011):\nDeutsch Kaltenbrunn (1229)\nRohrbrunn (537)\nDo roku 1921 byla obec sou\u010d\u00e1st\u00ed Ma\u010farska. Na z\u00e1klad\u011b dohody ze St. Germain a Trianonu od t\u00e9ho\u017e roku v\u0161ak p\u0159ipadla k Rakousku. Od roku 1973 byla obec pov\u00fd\u0161ena na m\u011bstys (tr\u017en\u00ed obec).\nKatolick\u00fd farn\u00ed kostel Sv. Mikul\u00e1\u0161e\nEvangelick\u00fd farn\u00ed kostel\nH\u0159bitovn\u00ed kaple z roku 1883\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Deutsch Kaltenbrunn na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jeffrey Jones? <<>>: Jeffrey Duncan Jones (* 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1946 Buffalo, USA) je americk\u00fd herec. Jeho z\u0159ejm\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed rol\u00ed je postava c\u00edsa\u0159e Josefa II. ve filmu Milo\u0161e Formana Amadeus, za jej\u00ed\u017e ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed byl roku 1985 nominov\u00e1n na cenu Zlat\u00fd gl\u00f3bus jako nejlep\u0161\u00ed herec ve vedlej\u0161\u00ed roli.\nRoku 2003 byl Jones odsouzen k p\u011bti let\u016fm v\u011bzen\u00ed podm\u00edn\u011bn\u011b za to, \u017ee si najal 14let\u00e9ho chlapce k p\u00f3zov\u00e1n\u00ed na erotick\u00fdch fotografi\u00edch.", "<<>>: Co je Z\u00fa\u010dtovac\u00ed banka? <<>>: Z\u00fa\u010dtovac\u00ed banka, ozna\u010dovan\u00e1 tak\u00e9 jako nabyvatel \u2013 acquirer, je banka nebo finan\u010dn\u00ed instituce, kter\u00e1 jm\u00e9nem obchodn\u00edka zpracov\u00e1v\u00e1 platby kreditn\u00ed nebo debetn\u00ed kartou. \nAcquirer umo\u017e\u0148uje obchodn\u00edk\u016fm p\u0159ij\u00edmat platby kreditn\u00edmi kartami od bank vyd\u00e1vaj\u00edc\u00edch karty v r\u00e1mci karetn\u00ed asociace, jako je Visa, MasterCard, Discover, China UnionPay, American Express.\nP\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed banka uzav\u0159e s obchodn\u00edkem smlouvu a nab\u00eddne mu podnikatelsk\u00fd \u00fa\u010det. Toto ujedn\u00e1n\u00ed poskytne obchodn\u00edkovi \u00fav\u011brovou linku. Podle smlouvy p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed banka sm\u011b\u0148uje finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky s vyd\u00e1vaj\u00edc\u00edmi bankami jm\u00e9nem obchodn\u00edka (clearing) a vypl\u00e1c\u00ed obchodn\u00edkovi \u010dist\u00fd z\u016fstatek jeho denn\u00edch tr\u017eeb z platebn\u00edch karet \u2013 tj. hrub\u00e9 tr\u017eby minus storna, mezibankovn\u00ed poplatky a poplatky nabyvatele. Poplatky nabyvatele jsou dal\u0161\u00ed p\u0159ir\u00e1\u017ekou p\u0159idanou p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed bankou k mezibankovn\u00edm poplatk\u016fm asociace. Tyto poplatky se li\u0161\u00ed podle finan\u010dn\u00ed instituce (nabyvatele).", "<<>>: Co je Isothiouronium? <<>>: Isothiouronium je n\u00e1zev funk\u010dn\u00ed skupiny s obecn\u00fdm vzorcem + (R = alkyl nebo aryl); jedn\u00e1 se o hydrogens\u016fl odvozenou od thiomo\u010doviny. Alkylov\u00fdmi nebo arylov\u00fdmi skupinami mohou b\u00fdt tak\u00e9 nahrazeny atomy vod\u00edku. Strukturn\u011b jsou tyto kationty podobn\u00e9 guanidiniov\u00fdm. CN2S j\u00e1dro m\u00e1 rovinn\u00fd tvar a vazby C-N jsou kr\u00e1tk\u00e9.\nSoli isothiouroniov\u00fdch kationt\u016f se obvykle p\u0159ipravuj\u00ed alkylac\u00ed thiomo\u010doviny:\nSC(NH2)2 + RX \u2192 +X\u2212\nHydrol\u00fdzou isothiouroniov\u00fdch sol\u00ed vznikaj\u00ed thioly.\n+X\u2212 + NaOH \u2192 RSH + OC(NH2)2 + NaXIsothiouroniov\u00e9 soli alkylovan\u00e9 na atomu s\u00edry, nap\u0159\u00edklad hemisulf\u00e1t S-methylisothiomo\u010doviny (CAS: 867-44-7), mohou p\u0159em\u011bnit aminy na guanidiniov\u00e9 skupiny. Tento postup b\u00fdv\u00e1 naz\u00fdv\u00e1n Rathkeho synt\u00e9za po chemikovi Heinrichu Bernhardovi Rathkem, kter\u00fd ji popsal v roce 1881.\nRNH2 + +X\u2212 \u2192 RNC(NH2)2]+X\u2212 + MeSHChelata\u010dn\u00ed prysky\u0159ice s isothiouroniov\u00fdmi skupinami se pou\u017e\u00edvaj\u00ed k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed rtuti a dal\u0161\u00edch u\u0161lechtil\u00fdch kov\u016f, nap\u0159\u00edklad platiny, z roztok\u016f.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Isothiouronium na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Jesusland? <<>>: Jesusland je hypotetick\u00fd st\u00e1t, jeho\u017e vytvo\u0159en\u00ed bylo nap\u016fl \u017eertem navr\u017eeno po volb\u00e1ch prezidenta USA v roce 2004. George W. Bush tehdy vyhr\u00e1l na souvisl\u00e9m \u00fazem\u00ed zahrnuj\u00edc\u00edm ji\u017en\u00ed a st\u0159edoz\u00e1padn\u00ed st\u00e1ty. Na internetov\u00e9m diskusn\u00edm f\u00f3ru yakyak.org ozna\u010dil u\u017eivatel Kemper_Boyd tuto \u010d\u00e1st USA v\u00fdrazem Jesusland a vyslovil my\u0161lenku jej\u00edho odtr\u017een\u00ed od zbytku zem\u011b. Jde o p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b venkovsk\u00e9 oblasti, kde p\u0159evl\u00e1d\u00e1 konzervatismus a k\u0159es\u0165ansk\u00fd fundamentalismus. Nov\u00e1 Anglie a pacifick\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed by se po vytvo\u0159en\u00ed Jesuslandu mohly spojit s Kanadou, kde existuj\u00ed sm\u00ed\u0159liv\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zory na probl\u00e9my jako potraty nebo pr\u00e1va homosexu\u00e1l\u016f a st\u00e1t hraje v\u011bt\u0161\u00ed roli v ekonomice.\nSkupina NOFX nahr\u00e1la p\u00edse\u0148 Leaving Jesusland.\nSpisovatelka Julia Scheeresov\u00e1 v knize Jesus Land popisuje netolerantn\u00ed a nevzd\u011blan\u00e9 obyvatele Biblick\u00e9ho p\u00e1su.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jesusland map na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \nhttp://knowyourmeme.com/memes/jesusland\nhttp://www.nytimes.com/2004/10/17/magazine/17BUSH.html\nhttp://www.urbandictionary.com/define.", "<<>>: Co je AEGON Open Nottingham 2015 \u2013 \u017eensk\u00e1 dvouhra? <<>>: Do sout\u011b\u017ee \u017eensk\u00e9 dvouhry na tenisov\u00e9m turnaji AEGON Open Nottingham 2015 nastoupilo t\u0159icet dva hr\u00e1\u010dek. Jednalo se o obnovenou ud\u00e1lost WTA Tour, kdy\u017e posledn\u00ed p\u0159edchoz\u00ed ro\u010dn\u00edk \u017eensk\u00e9 dvouhry byl odehr\u00e1n v roce 1973. V letech 2011\u20132014 byl turnaj sou\u010d\u00e1st\u00ed ni\u017e\u0161\u00edho okruhu ITF.\nV\u00edt\u011bzkou dvouhry se stala nenasazen\u00e1 17let\u00e1 Chorvatka Ana Konjuhov\u00e1, je\u017e ve fin\u00e1le zdolala rumunskou tenistku Monica Niculescuovou po t\u0159\u00edsetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 1\u20136, 6\u20134, 6\u20132. Na okruhu WTA Tour si tak p\u0159ipsala premi\u00e9rov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Zisk 280 bod\u016f ji v n\u00e1sledn\u00e9 pond\u011bln\u00ed aktualizaci \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku WTA z 15. \u010dervna 2015, posunul na kari\u00e9rn\u00ed maximum, kdy\u017e j\u00ed pat\u0159ilo 55. m\u00edsto.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2015 Aegon Open Nottingham \u2013 Women's Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \u017densk\u00e1 dvouhra AEGON Open Nottingham 2015 . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 15-06-2015. (anglicky) \n Kvalifikace \u017eensk\u00e9 dvouhry AEGON Open Nottingham 2015 . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 16-06-2015.", "<<>>: Co je Mark Ravenhill? <<>>: Mark Ravenhill (* 7. \u010dervence 1966 Haywards Heath, Anglie) pat\u0159\u00ed mezi p\u0159edn\u00ed sou\u010dasn\u00e9 p\u0159edstavitele anglick\u00e9ho dramatu.\nJeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed d\u00edlo a tak\u00e9 jeho prvotina nese n\u00e1zev Shopping and Fucking. Toto d\u00edlo je za\u0159azov\u00e1no do tzv. cool dramatu.\nKritizuje v n\u011bm masovou konzumn\u00ed kulturu. Jedn\u00edm z \u010dast\u00fdch t\u00e9mat jeho d\u011bl je tak\u00e9 homosexualita. On s\u00e1m je HIV pozitivn\u00ed homosexu\u00e1l.", "<<>>: Co je Monorail v Seattlu? <<>>: Monorail v Seattlu (anglicky Seattle Center Monorail) je nadzemn\u00ed jednokolejnicov\u00e1 dr\u00e1ha ve m\u011bst\u011b Seattle. Do provozu byl uveden 24. b\u0159ezna 1962 p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy. N\u00e1klady na jeho v\u00fdstavbu byly p\u0159ibli\u017en\u011b 3,5 milionu dolar\u016f. Monorail spojuje stanici v Seattle Center se stanic\u00ed u Westlake Center. Ka\u017ed\u00e1 cesta trv\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 2 minuty a ro\u010dn\u011b p\u0159eveze v\u00edce ne\u017e 2 miliony cestuj\u00edc\u00edch.\nMonorail byl postaven z\u00e1padon\u011bmeckou spole\u010dnost\u00ed ALWEG p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy. Do provozu byl uveden 24. b\u0159ezna 1962 a jeho cena se pohybovala okolo 3,5 milionu dolar\u016f. B\u011bhem \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f trvaj\u00edc\u00ed v\u00fdstavy svezl v\u00edce ne\u017e 8 milion\u016f cestuj\u00edc\u00edch. Po jej\u00edm konci byl v roce 1965 prod\u00e1n m\u011bstu Seattle za 600 tis\u00edc dolar\u016f.\n25. \u010dervence 1971 do\u0161lo k selh\u00e1n\u00ed brzd jednomu z vlak\u016f, co\u017e vedlo k hav\u00e1rii na konci dr\u00e1hy ve stanici Seattle Center. B\u011bhem nehody bylo zran\u011bno 26 pasa\u017e\u00e9r\u016f.31. kv\u011btna 2004 vypukl po\u017e\u00e1r v jednom z vlak\u016f, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159ev\u00e1\u017eel 150 cestuj\u00edc\u00edch. 5 z nich utrp\u011blo lehk\u00e1 zran\u011bn\u00ed a museli b\u00fdt p\u0159evezeni do nemocnice.26. listopadu 2005 do\u0161lo ke st\u0159etu a n\u00e1sledn\u00e9mu m\u00edrn\u00e9mu vykolejen\u00ed dvou vlak\u016f. Dva lid\u00e9 museli b\u00fdt s lehk\u00fdmi zran\u011bn\u00edmi p\u0159evezeni do nemocnice. Nikdo neutrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00e1 zran\u011bn\u00ed.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Seattle Center Monorail na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je N\u00e1rodn\u00ed park Los Alerces? <<>>: N\u00e1rodn\u00ed park Los Alerces je rozs\u00e1hl\u00e9 chr\u00e1n\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed v Argentin\u011b. Nach\u00e1z\u00ed se v provincii Chubut, v patagonsk\u00fdch And\u00e1ch na hranic\u00edch s Chile. Zalo\u017een byl v roce 1937 a m\u00e1 rozlohu 259 570 ha. Od roku 2007 je sou\u010d\u00e1st\u00ed Severopatagonsk\u00e9 andsk\u00e9 biosf\u00e9rick\u00e9 rezervace a od roku 2017 je jeho podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st za\u0159azena na seznam sv\u011btov\u00e9ho p\u0159\u00edrodn\u00edho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Na jeho \u00fazem\u00ed se nach\u00e1z\u00ed mnoho horsk\u00fdch jezer (nap\u0159. Futalaufquen, Verde, Kr\u00fcger, Rivadavia, Men\u00e9ndez) a vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e Amutui Quimey. Soustava t\u011bchto jezer spad\u00e1 do povod\u00ed \u0159eky Futaleuf\u00fa, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed povod\u00ed \u0159eky Yelcho \u00fast\u00edc\u00ed do Tich\u00e9ho oce\u00e1nu. Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka n\u011bkter\u00fdch vrchol\u016f v parku p\u0159esahuje 2 000 m n. m.\nZe zdej\u0161\u00edch z\u00e1stupc\u016f fauny lze jmenovat nap\u0159. pt\u00e1ky jako \u0161tidl\u00e1k \u010dervenkovit\u00fd, holub chilsk\u00fd, kachna byst\u0159inn\u00e1, ze savc\u016f zde \u017eije ko\u010dka tmav\u00e1, pudu ji\u017en\u00ed, huemul ji\u017en\u00ed, vydra ji\u017en\u00ed, z oboj\u017eiveln\u00edk\u016f Batrachyla fitzroya (endemit jezera Men\u00e9ndez) a Batrachyla antartandica. Roste zde strom fitzroya cyp\u0159i\u0161ovit\u00e1, kter\u00e1 je jedn\u00edm z charakteristick\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f ekoregionu st\u00e1lezelen\u00e9ho Valdivijsk\u00e9ho de\u0161tn\u00e9ho lesa m\u00edrn\u00e9ho p\u00e1su. Fitzroya m\u016f\u017ee dor\u016fstat v\u00fd\u0161ky a\u017e 45 m a pat\u0159\u00ed k nejvy\u0161\u0161\u00edm strom\u016fm sv\u011bta.", "<<>>: Co je Emilio Estevez? <<>>: Emilio Est\u00e9vez (* 12. kv\u011btna 1962 New York) je americk\u00fd herec, filmov\u00fd re\u017eis\u00e9r, scen\u00e1rista a producent.\nJe bratrem herce Charlieho Sheena a synem herce Martina Sheena. Svou kari\u00e9ru za\u010dal v 80. letech 20. stolet\u00ed ve filmech The Breakfast Club, St. Elmo's Fire, a Ztracenci (orig. The Outsiders). Zn\u00e1m\u00e9 jsou tak\u00e9 jeho role ve filmech Repo Man, The Mighty Ducks, Stakeout, Another Stakeout, Maximum Overdrive, Bobby (kter\u00fd i napsal a re\u017e\u00edroval), a jeho hereck\u00e9 v\u00fdkony ve westernech jako Mlad\u00e9 pu\u0161ky (Young Guns) a sequel Young Guns II.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Emilio Estevez na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je \u010ceskoslovensk\u00e1 basketbalov\u00e1 liga \u017een 1957/1958? <<>>: \u010ceskoslovensk\u00e1 basketbalov\u00e1 liga \u017een 1957/1958 byla nejvy\u0161\u0161\u00ed ligovou basketbalovou sout\u011b\u017e\u00ed \u017een v \u010ceskoslovensku. Po\u010det dru\u017estev byl 12. Titul mistra \u010ceskoslovenska z\u00edskal t\u00fdm Spartak Praha Sokolovo, na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se um\u00edstil klub Slovan Orbis Praha a na t\u0159et\u00edm Lokomot\u00edva Bratislava.\nSpartak Praha Sokolovo (tren\u00e9r Miloslav K\u0159\u00ed\u017e) v sez\u00f3n\u011b 1957/58 z\u00edskal 6. titul mistra \u010ceskoslovenska (z 23 celkem). Jeho hr\u00e1\u010dky pat\u0159ily mezi opory reprezenta\u010dn\u00edho dru\u017estva \u010ceskoslovenska.Kone\u010dn\u00e9 po\u0159ad\u00ed ligy 1. Spartak Praha Sokolovo (mistr \u010ceskoslovenska 1958) - 2. Slovan Orbis Praha - 3. Lokomot\u00edva Bratislava - 4. Slovan \u00daNV Bratislava - 5. Slavia \u017dabov\u0159esky Brno - 6. Slavia V\u0160 Praha - 7. Lokomot\u00edva Liberec - 8. Lokomot\u00edva \u00dast\u00ed nad Labem - 9. Sl\u00e1via Pre\u0161ov - dal\u0161\u00ed 3 dru\u017estva sestup z 1. ligy: 10. Slovan Orbis Praha \"B\" - 11. Jednota Ko\u0161ice - 12. Dynamo Pardubice\nV\u0161echna dru\u017estva hr\u00e1la dvoukolov\u011b ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm (doma - venku), ka\u017ed\u00e9 dru\u017estvo 22 z\u00e1pas\u016f.\nSpartak Praha Sokolovo: Hana Kop\u00e1\u010dkov\u00e1-Ezrov\u00e1, Milena Veckov\u00e1-Blahoutov\u00e1, Ludmila Ordnungov\u00e1-Lund\u00e1kov\u00e1, Ji\u0159ina \u0160t\u011bp\u00e1nov\u00e1, Helena Adam\u00edrov\u00e1-M\u00e1zlov\u00e1 (1958), Eva Mysl\u00edkov\u00e1-Stehnov\u00e1 (1959), F\u00e1rov\u00e1-Holubov\u00e1, Dole\u017ealov\u00e1, L\u00f3drov\u00e1-Jan\u010fourkov\u00e1, \u0160ustov\u00e1, Pali\u010dkov\u00e1, Eva Hegerov\u00e1-\u0160uckrdlov\u00e1 (1959), Mi\u0161kovsk\u00e1. Tren\u00e9r Miloslav K\u0159\u00ed\u017e\nSlovan Orbis Praha: Dagmar Hub\u00e1lkov\u00e1, Jaroslava Dubsk\u00e1-\u010cechov\u00e1, Eva K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 (\u0160kutinov\u00e1-Dobi\u00e1\u0161ov\u00e1), Stanislava Theissigov\u00e1-Hub\u00e1lkov\u00e1, Hana Myslilov\u00e1-Havl\u00edkov\u00e1, Helena Adam\u00edrov\u00e1-M\u00e1zlov\u00e1 (1959), Eva Hegerov\u00e1-\u0160uckrdlov\u00e1 (1958), Jaroslava Majerov\u00e1-\u0154epkov\u00e1, Libu\u0161e Koci\u00e1nov\u00e1-Bole\u010dkov\u00e1, M. Kasov\u00e1, Havl\u00ed\u010dkov\u00e1, \u0160tercov\u00e1. Tren\u00e9r Svatopluk Mr\u00e1zek\nSlavia \u017dabov\u0159esky: Miroslava \u0160taudov\u00e1-Tom\u00e1\u0161kov\u00e1, V\u011bra Hor\u00e1kov\u00e1-Grubrov\u00e1, Julie \u017di\u017elavsk\u00e1-Koukalov\u00e1, Jaroslava S\u00fakan\u00e1-Mohelsk\u00e1, Ji\u0159ina Hole\u0161ovsk\u00e1, O. Mikul\u00e1\u0161kov\u00e1, Cihl\u00e1\u0159ov\u00e1, Koutn\u00e1, Lautererov\u00e1, \u0160tarkov\u00e1, Kama\u0161ov\u00e1-Zezulov\u00e1, Lautererov\u00e1, M. \u010cihalov\u00e1-B\u00f6hmov\u00e1. Tren\u00e9r Ji\u0159\u00ed \u0160taud\nLokomotiva Bratislava: Anton\u00edna Nov\u00e1kov\u00e1-Z\u00e1chv\u011bjov\u00e1, Val\u00e9ria Tyrolov\u00e1, Marta Toma\u0161ovi\u010dov\u00e1, Helena Zvolensk\u00e1, Helena Str\u00e1\u017eovsk\u00e1-Vere\u0161ov\u00e1, Javorsk\u00e1, Kluv\u00e1nkov\u00e1-Vrankov\u00e1, Gazd\u00edkov\u00e1-Doh\u0148ansk\u00e1, Ocel\u00edkov\u00e1, Ga\u0161parovi\u010dov\u00e1, Hor\u00e1kov\u00e1, Reltovov\u00e1, Hazaf\u00edov\u00e1, \u0160ev\u010d\u00edkov\u00e1, Bihelerov\u00e1, Haviarov\u00e1, Mackov\u00e1, Kobl\u00ed\u0161kov\u00e1, Puobi\u0161ov\u00e1. Tren\u00e9r J\u00e1n Hluch\u00fd\nSlovan \u00daNV Bratislava: Olga Blechov\u00e1-B\u00e1rtov\u00e1, Hana Vesel\u00e1-Bo\u010fov\u00e1, Zlatica M\u00edlov\u00e1, Edita Uberalov\u00e1-Pr\u00edkazsk\u00e1, Zora Star\u0161ia-Haluzick\u00e1, V\u011bra Zedn\u00ed\u010dkov\u00e1-Ry\u0161av\u00e1, Fingerlandov\u00e1-Smetanov\u00e1, Mesz\u00e1ro\u0161ov\u00e1, H\u00e1jekov\u00e1-Such\u00e1\u0148ov\u00e1, Gr\u00f3fov\u00e1, Gleskov\u00e1-Mr\u00e1zov\u00e1, Pavl\u00edkov\u00e1, Samkov\u00e1. Tren\u00e9r Kurt Uberal\nSlavia Praha ITVS: Jarmila \u0160ulcov\u00e1-Trojkov\u00e1, Radka Matoulkov\u00e1-Bro\u017ekov\u00e1, Alena Dolej\u0161ov\u00e1-Plechatov\u00e1, \u010cern\u00e1, Chud\u00e1, Z\u00edvrov\u00e1, Novotn\u00e1, Kot\u00e1lov\u00e1, Kopeck\u00e1, Saiverov\u00e1, Rakov\u00e1, August\u00ednov\u00e1, Fran\u010d\u00edkov\u00e1, Maliarov\u00e1. Tren\u00e9r Lubom\u00edr Dobr\u00fd\nLokomot\u00edva Liberec: Zde\u0148ka Ko\u010dandrlov\u00e1-Moutel\u00edkov\u00e1, Sylva Richterov\u00e1, V. Kv\u00ed\u010dalov\u00e1, I. Kv\u00ed\u010dalov\u00e1, Mr\u00e1zov\u00e1, Pecinov\u00e1, Hol\u00e1kov\u00e1, Seiharov\u00e1, Klazarov\u00e1, Androv\u00e1, Mi\u0159atsk\u00e1. M. Stockov\u00e1-Kasov\u00e1, Nov\u00e1kov\u00e1. Tren\u00e9r L. Hampl\nLokomot\u00edva \u00dast\u00ed n/L: Eva Mysl\u00edkov\u00e1-Stehnov\u00e1, Novotn\u00e1, Jana \u0160ubrtov\u00e1, Petrov\u00e1, Pavlouskov\u00e1, Slav\u00edkov\u00e1, Pint\u00ed\u0159ov\u00e1, Samkov\u00e1, Alena Holanov\u00e1, Pacovsk\u00e1, Jare\u0161ov\u00e1, Halamov\u00e1, Hauptmannov\u00e1, Ryglov\u00e1, Dlouh\u00e1, \u017daludov\u00e1, Sekni\u010dkov\u00e1. Tren\u00e9r Kv\u011btoslav Soukup\nSl\u00e1via V\u0160 Pre\u0161ov: Mari\u00e1nov\u00e1, \u010cajkov\u00e1, T. Sabario\u0161ov\u00e1-Fabi\u00e1nov\u00e1, E. Fabi\u00e1nov\u00e1, Toman\u00f3czyov\u00e1, Gre\u010dnerov\u00e1, Siv\u00e1kov\u00e1-Koperd\u00e1kov\u00e1, Manicov\u00e1, Kahancov\u00e1, Kopolovi\u010dov\u00e1, Belu\u0161ov\u00e1, Stanov\u00e1-Jackov\u00e1, \u0160tefankov\u00e1, V.Fabi\u00e1nov\u00e1, Mankov\u00e1, Bar\u00e1nkov\u00e1, Ko\u0161\u00fathov\u00e1. Tren\u00e9r M. Kvolek\nSlovan Orbis Praha \"B\": Vlasta Bro\u017eov\u00e1-\u0160ourkov\u00e1, Mayerov\u00e1-Paulov\u00e1, Rutov\u00e1, Machovsk\u00e1, Libu\u0161e Koci\u00e1nov\u00e1-Bole\u010dkov\u00e1, K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1, Luttnov\u00e1, Richtrov\u00e1, Vandasov\u00e1. Tren\u00e9r Ludv\u00edk Luttna\nJednota Ko\u0161ice: Kudern\u00e1\u010dov\u00e1-B\u00e9dov\u00e1, \u0160ost\u00e1kov\u00e1-Le\u0161kov\u00e1, Lacknerov\u00e1, P\u00e1sztorov\u00e1, Badzigov\u00e1, Kavkov\u00e1-Griegerov\u00e1, Pol\u00e1kov\u00e1, \u017delezn\u00edkov\u00e1, Mor\u00e1vkov\u00e1, Nov\u00e1kov\u00e1, Magyarov\u00e1, Tresov\u00e1. Tren\u00e9r F. Nov\u00e1k\nDynamo Pardubice: Pol\u00e1\u010dkov\u00e1, Ku\u010derov\u00e1, Janebov\u00e1, Mare\u010dkov\u00e1, M. Semer\u00e1dov\u00e1, Berv\u00ednkov\u00e1, Kalhousov\u00e1, Bart\u00e1kov\u00e1, P\u00e1tkov\u00e1, Francov\u00e1, Nov\u00e1kov\u00e1, Ho\u0159\u00ednkov\u00e1, B\u011bhonkov\u00e1, L. Semer\u00e1dov\u00e1. Tren\u00e9r Z. Chv\u00edla\nTatran Ostrava: A. B\u00f6hmov\u00e1-Vejsov\u00e1, Lendlov\u00e1-Jeni\u0161tov\u00e1, Sobotov\u00e1-Hork\u00e1, K\u0159\u00ed\u017ekov\u00e1, Borovcov\u00e1, Ratajov\u00e1, M\u011brkov\u00e1, Chochol\u00e1\u010dov\u00e1-Nov\u00e1kov\u00e1, Dorot\u00edkov\u00e1. Tren\u00e9r M. Mou\u010dka\nLokomot\u00edva Prievidza: Val\u00e9ria Cag\u00e1\u0148ov\u00e1, O\u013ega Pivovarov\u00e1, Eva Oravcov\u00e1, Milica Pasovsk\u00e1-Jakabov\u00e1, O\u013ega Pauleov\u00e1, Alica Schmidtov\u00e1, Marta Brani\u0161ov\u00e1, Viera Cabalov\u00e1, Margita C\u00edgerov\u00e1, Madl\u00e9na Tallov\u00e1-Kov\u00e1\u010dov\u00e1, Magda Filipov\u00e1, Eleon\u00f3ra Pasovsk\u00e1-Merwartov\u00e1. Tren\u00e9r Juraj Pasovsk\u00fd\nDynamo Praha: Marta Kreuzov\u00e1-Melicharov\u00e1, Zde\u0148ka Ladov\u00e1-Kopanicov\u00e1, Wierrerov\u00e1, Kauck\u00e1.\nMistrovstv\u00ed sv\u011bta v basketbalu \u017een 1957 (Rio de Janeiro), Braz\u00edlie, v \u0159\u00edjnu 1957 za \u00fa\u010dasti 12 dru\u017estev. Kone\u010dn\u00e9 po\u0159ad\u00ed: 1. USA, 2. Sov\u011btsk\u00fd svaz, 3. \u010ceskoslovensko, 4. Braz\u00edlie. \u010ceskoslovensko na MS 1957 hr\u00e1lo v sestav\u011b: Helena Adam\u00edrov\u00e1-M\u00e1zlov\u00e1 141 bod\u016f /9 z\u00e1pas\u016f, Dagmar Hub\u00e1lkov\u00e1 112 /9, Jaroslava Dubsk\u00e1-\u010cechov\u00e1 86 /9, Eva K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 (\u0160kutinov\u00e1-Dobi\u00e1\u0161ov\u00e1) 73 /9, Zde\u0148ka Ko\u010dandrlov\u00e1-Moutel\u00edkov\u00e1 66 /7, Milena Veckov\u00e1-Blahoutov\u00e1 38 /7, Jarmila \u0160ulcov\u00e1-Trojkov\u00e1 35 /7, Hana Kop\u00e1\u010dkov\u00e1-Ezrov\u00e1 18 /2, Hana Myslilov\u00e1-Havl\u00edkov\u00e1 16 /5, Ludmila Ordnungov\u00e1-Lund\u00e1kov\u00e1 15 /5, Ji\u0159ina \u0160t\u011bp\u00e1nov\u00e1 6 /2, Valeria Tyrolov\u00e1 3 /1, celkem 609 bod\u016f v 9 z\u00e1pasech (7 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, 2 por\u00e1\u017eky). Tren\u00e9r: Lubom\u00edr Dobr\u00fd\nMistrovstv\u00ed Evropy v basketbale \u017een 1958 se konalo v Polsku (Lod\u017e) v kv\u011btnu 1958 za \u00fa\u010dasti 10 dru\u017estev. Mistrem Evropy bylo Bulharsko', 'Sov\u011btsk\u00fd svaz na 2. m\u00edst\u011b, \u010ceskoslovensko na 3. m\u00edst\u011b, Jugosl\u00e1vie na 4. m\u00edst\u011b. \u010ceskoslovensko na ME 1958 hr\u00e1lo v sestav\u011b: Jarmila \u0160ulcov\u00e1-Trojkov\u00e1 64 bod\u016f /7 z\u00e1pas\u016f, Milena Veckov\u00e1-Blahoutov\u00e1 56 /6, Zde\u0148ka Ko\u010dandrlov\u00e1-Moutel\u00edkov\u00e1 46 /6, Stanislava Theissigov\u00e1-Hub\u00e1lkov\u00e1 44 /7, Helena Adam\u00edrov\u00e1-M\u00e1zlov\u00e1 39 /5, Ludmila Ordnungov\u00e1-Lund\u00e1kov\u00e1 34 /6, V\u011bra Hor\u00e1kov\u00e1-Grubrov\u00e1 29 /5, Jaroslava Dubsk\u00e1-\u010cechov\u00e1 24 /5, Eva K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 (\u0160kutinov\u00e1-Dobi\u00e1\u0161ov\u00e1) 23 /6, Anton\u00edna Z\u00e1chv\u011bjov\u00e1-Nov\u00e1kov\u00e1 21 /2, Val\u00e9ria Tyrolov\u00e1 8 /2, Eva Mysl\u00edkov\u00e1-Stehnov\u00e1 5 /2, celkem 393 bod\u016f v 7 z\u00e1pasech (5 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, 2 por\u00e1\u017eky). Trener Svatopluk Mr\u00e1zek, asistent Kurt Uberal.\nIng. Pavel \u0160im\u00e1k: Historie \u010deskoslovensk\u00e9ho basketbalu v \u010d\u00edslech (1932-1985), Basketbalov\u00fd svaz \u00daV \u010cSTV, kv\u011bten 1985, 174 stran\nIng. Pavel \u0160im\u00e1k: Historie \u010deskoslovensk\u00e9ho basketbalu v \u010d\u00edslech, II. \u010d\u00e1st (1985-1992), \u010cesk\u00e1 a slovensk\u00e1 basketbalov\u00e1 federace, b\u0159ezen 1993, 130 stran\nJuraj Gac\u00edk: Kronika \u010deskoslovensk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho basketbalu (1919-1993), (1993-2000), vyd\u00e1no 2000, 1. vyd, slovensky, BADEM, \u017dilina, 943 stran\nJakub Ba\u017eant, Ji\u0159\u00ed Z\u00e1vozda: Neb\u00e1li se sv\u00e9 odvahy, \u010ceskoslovensk\u00fd basketbal v p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch a faktech, 1.", "<<>>: Co je V\u00e1clav Seidl? <<>>: V\u00e1clav Seidl, t\u00e9\u017e V\u00e1cslav Seidl (20. \u00fanora 1823 Praha P\u00edsek \u2013 19. prosince 1903 Jind\u0159ich\u016fv Hradec), byl rakousk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a politik \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti z \u010cech, v 60. letech 19. stolet\u00ed poslanec \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu.\nNarodil se v pra\u017esk\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 rodin\u011b. Jeho otec V\u00e1clav Seidl byl sl\u00e1dkem a majitelem pivovaru U Splav\u00edn\u016f. V\u00e1clav Seidl absolvoval gymn\u00e1zium, vystudoval pr\u00e1va a nastoupil jako soudn\u00ed adjunkt k okresn\u00edmu soudu v Klatovech. B\u011bhem revolu\u010dn\u00edho roku 1848 byl spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm otcem ve\u0159ejn\u011b \u010dinn\u00fd. Pat\u0159il mezi p\u0159\u00e1tele Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho, Karla Sladkovsk\u00e9ho, pozd\u011bji i brat\u0159\u00ed Gr\u00e9gr\u016f. M\u011bsto Klatovy mu ud\u011blilo \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed.Po obnoven\u00ed \u00fastavn\u00edho syst\u00e9mu vl\u00e1dy po\u010d\u00e1tkem 60. let se zapojil i do politick\u00e9ho \u017eivota. V zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch roku 1861 byl zvolen na \u010cesk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm, kde zastupoval kurii m\u011bstskou, obvod Klatovy, Doma\u017elice. Byl tehdy uv\u00e1d\u011bn jako ofici\u00e1ln\u00ed \u010desk\u00fd kandid\u00e1t ((N\u00e1rodn\u00ed strana, staro\u010desk\u00e1). Mand\u00e1t obh\u00e1jil ve volb\u00e1ch v lednu 1867 a volb\u00e1ch v b\u0159eznu 1867. Na sn\u011bmu p\u0159edlo\u017eil n\u00e1vrh na \u00faplnou jazykovou rovnost \u010de\u0161tiny a n\u011bm\u010diny. Na mand\u00e1t rezignoval z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f p\u0159ed srpnem 1868.I potom ale z\u016fstal ve\u0159ejn\u011b a politicky aktivn\u00edm. D\u00edky p\u0159\u00e1telstv\u00ed s bratry Gr\u00e9grov\u00fdmi se stal \u010dlenem N\u00e1rodn\u00ed strany svobodomysln\u00e9 (mlado\u010desk\u00e9). Vystoupil ze st\u00e1tn\u00ed slu\u017eby a p\u016fsobil jako advok\u00e1t. Byl autorem my\u0161lenky na ve\u0159ejnou (zlatkovou) sb\u00edrku na obnovu N\u00e1rodn\u00edho divadla po jeho po\u017e\u00e1ru. Pod\u00edlel se na mlado\u010desk\u00e9 agitaci proti punktac\u00edm. Byl \u010dlenem \u00dast\u0159edn\u00ed matice \u0161kolsk\u00e9.Zem\u0159el v prosinci 1903 po kr\u00e1tk\u00e9 nemoci.", "<<>>: Co je \u017d\u010f\u00e1r (Doksy)? <<>>: \u017d\u010f\u00e1r (n\u011bm. Zdiar) je vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Doksy v okrese \u010cesk\u00e1 L\u00edpa. Nal\u00e9z\u00e1 se asi 7 km na jih od Doks. Vesnic\u00ed proch\u00e1z\u00ed silnice II/273, je\u017e sou\u010dasn\u011b p\u0159edstavuje v\u00fdchodn\u00ed hranici Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti Koko\u0159\u00ednsko \u2013 M\u00e1ch\u016fv kraj Je zde evidov\u00e1no 64 adres. Trvale zde \u017eije 73 obyvatel.\n\u017d\u010f\u00e1r le\u017e\u00ed v katastr\u00e1ln\u00edm \u00fazem\u00ed \u017d\u010f\u00e1r v Podbezd\u011bz\u00ed o rozloze 13,68 km2.\nVesni\u010dka je p\u00edsemn\u011b dolo\u017eena v roce 1376 a byla zalo\u017eena kv\u016fli ochran\u011b obchodn\u00ed stezky mezi Houskou a Bezd\u011bzem. Proto\u017ee je zda \u0159ada zachoval\u00fdch rouben\u00fdch dom\u016f, pam\u00e1tek m\u00edstn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 lidov\u00e9 architektury, byla zde vyhl\u00e1\u0161ena vesnick\u00e1 pam\u00e1tkov\u00e1 rezervace. N\u011bkter\u00e9 z nich jsou postaveny p\u0159\u00edmo na skal\u00e1ch v rokli pod n\u00e1vs\u00ed. Na n\u00e1vsi stoj\u00ed od roku 1787 kaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice.. Nap\u0159\u00ed\u010d vesnic\u00ed proch\u00e1z\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed \u010derven\u00e1 turistick\u00e1 trasa E10 od Bezd\u011bzu. Je zde autobusov\u00e1 zast\u00e1vka. Zhruba 2,5 km na sever se nal\u00e9z\u00e1 nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vka Okna na trati 080 z \u010cesk\u00e9 L\u00edpy na Bakov nad Jizerou.\nKaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice (v Pam\u00e1tkov\u00e9m katalogu NP\u00da od po\u010d\u00e1tku myln\u011b ozna\u010den\u00e1 jako \"kaple Panny Marie\") \u2013 barokn\u00ed kaple z 80. let 18. stolet\u00ed\nNa \u00fazem\u00ed \u017d\u010f\u00e1ru je v Pam\u00e1tkov\u00e9m katalogu (PK) zaps\u00e1no celkem 33 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b rouben\u00fdch venkovsk\u00fdch usedlost\u00ed (pozn.: jedna z nich neexistuje, dle z\u00e1pisu v PK byla zbo\u0159ena v druh\u00e9 polovin\u011b 20.", "<<>>: Co je Jacques Duclos? <<>>: Jacques Duclos (2. \u0159\u00edjna 1896, Louey, Francie \u2013 25. dubna 1975, Montreuil, Francie) byl francouzsk\u00fd komunistick\u00fd politik, roku 1969 se stal ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm kandid\u00e1tem na prezidenta.\nB\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bojoval Duclos v bitv\u011b u Verdunu, kde se zranil. Nakonec byl zajat a propu\u0161t\u011bn byl teprve po v\u00e1lce.\nV roce 1920 se stal \u010dlenem nov\u011b utvo\u0159en\u00e9 francouzsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany. V roce 1926 se stal \u010dlenem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a byl v\u011brn\u00fdm spole\u010dn\u00edkem v\u016fdce strany Maurice Thoreze. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech m\u011bl za \u00fakol propagovat komunismus ve \u0160pan\u011blsku, kde tu dobu zu\u0159ila ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka.\nV roce 1940, kdy byla Francie p\u0159epadena nacistick\u00fdm N\u011bmeckem se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b Duclos pokou\u0161el vyjedn\u00e1vat o legalizaci PCF. Nicm\u00e9n\u011b byl i nad\u00e1le ileg\u00e1ln\u00edm \u010dlenem, a\u010dkoli byl nucen se vyst\u011bhovat do Belgie. Tam navazoval kontakty s SSSR.\nV roce 1950 dostal Thorez mrtvici. B\u011bhem jeho nep\u0159\u00edtomnosti byl strana \u0159\u00edzen\u00e1 Duclosem, kter\u00e9mu se z n\u00ed poda\u0159ilo vypudit Thorezovi oponenta Andr\u00e9 Martyho.\nV \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech byl kritikem Charlese de Gaulla a podporoval st\u00e1vku student\u016f roku 1968. V roce 1969 byl Duclos kandid\u00e1tem na prezidenta Francie a z\u00edskal p\u0159ibli\u017en\u011b 21%. V\u00edce z\u00edskali jen Alain Poher a Georges Pompidou.\nDuclos zem\u0159el roku 1975 a je poh\u0159ben vedle sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa na P\u00e9re Lachaise.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Jacques Duclos na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Komu\u0161\u00edn? <<>>: Komu\u0161\u00edn je vesnice, \u010d\u00e1st m\u011bsta Hora\u017e\u010fovice v okrese Klatovy. Nach\u00e1z\u00ed se asi 6,5 km na severov\u00fdchod od Hora\u017e\u010fovic. Je zde evidov\u00e1no 76 adres. V roce 2011 zde trvale \u017eilo sto obyvatel.Komu\u0161\u00edn je tak\u00e9 n\u00e1zev katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed o rozloze 5,22 km2.\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1399.", "<<>>: Co je Baccio Bandinelli? <<>>: Baccio Bandinelli, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Bartolommeo Brandini (1488 Florencie \u2013 kr\u00e1tce p\u0159ed 7. \u00fanorem 1560 Florencie), byl italsk\u00fd socha\u0159. Jeho otcem byl zlatotepec Michelangelo de Viviano de Brandini, kter\u00fd byl i jeho prvn\u00edm u\u010ditelem. Dal\u0161\u00edm byl socha\u0159 Gianfrancesco Rustici a mlad\u00e9ho Bandinelliho podporoval tak\u00e9 Leonardo da Vinci. Od troku 1520 z\u00edsk\u00e1val Baccio Bandinelli \u0159adu zak\u00e1zek od Medicejsk\u00fdch.\nKolem roku 1530 si Badinelli nechal vyhotovit zfal\u0161ovan\u00fd rodokmen, kter\u00fd dokl\u00e1dal jeho \u00fadajn\u00fd p\u016fvod ze siensk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rodiny Bandinelli\u016f. Na z\u00e1klad\u011b toho pak jej c\u00edsa\u0159 Karel V. v l\u00e9t\u011b 1530 pasoval ryt\u00ed\u0159em \u0159\u00e1du sv. Jakuba. Od t\u00e9 doby um\u011blec p\u0159estal pou\u017e\u00edvat sv\u00e9 rodn\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed Brandini a psal se Bandinelli.\nCosimo I. Medicejsk\u00fd, kter\u00fd nastoupil vl\u00e1du nad Florenci\u00ed roku 1537, pov\u00fd\u0161il Bandinelliho na p\u0159edstaven\u00e9ho hut\u011b p\u0159i katedr\u00e1le Santa Maria del Fiore, \u010d\u00edm\u017e se um\u011blec fakticky stal hlavn\u00edm m\u011bstsk\u00fdm socha\u0159em.\nSocha\u0159i Clemente Bandinelli a Michelangelo Bandinelli byli jeho synov\u00e9.", "<<>>: Co je Topshelf Open 2015 \u2013 \u017eensk\u00e1 dvouhra? <<>>: Do sout\u011b\u017ee \u017eensk\u00e9 dvouhry na tenisov\u00e9m turnaji Topshelf Open 2015 nastoupilo t\u0159icet dva hr\u00e1\u010dek. Obh\u00e1jkyn\u00ed titulu byla americk\u00e1 tenistka Coco Vandewegheov\u00e1, kterou ve \u010dtvrtfin\u00e1le vy\u0159adila Kiki Bertensov\u00e1.\nV\u00edt\u011bzkou dvouhry se stala p\u00e1t\u00e1 nasazen\u00e1 Italka Camila Giorgiov\u00e1, je\u017e ve fin\u00e1le zdolala \u0161v\u00fdcarskou turnajovou \u010dty\u0159ku Belindu Bencicovou po dvousetov\u00e9m pr\u016fb\u011bhu 7\u20135 a 6\u20133. P\u0159ipsala si tak premi\u00e9rov\u00e9 turnajov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed na okruhu WTA Tour a do \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku z\u00edskala 280 bod\u016f..\n\u010cty\u0159i nejv\u00fd\u0161e nasazen\u00e9 hr\u00e1\u010dky m\u011bly voln\u00fd los do druh\u00e9ho kola\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku 2015 Topshelf Open \u2013 Women's Singles na anglick\u00e9 Wikipedii.\n \u017densk\u00e1 dvouhra Topshelf Open 2015 . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \n Kvalifikace \u017eensk\u00e9 dvouhry Topshelf Open 2015 . WTA Tour, Inc. . Dostupn\u00e9 online.", "<<>>: Co je Vlajka Tuvalu? <<>>: Vlajka Tuvalu se skl\u00e1d\u00e1 ze sv\u011btle modr\u00e9ho pole, kter\u00e9 m\u00e1 v kantonu (v horn\u00ed \u017eer\u010fov\u00e9 \u010d\u00e1sti) vlajku Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti je um\u00edst\u011bno 9 hv\u011bzd.Sv\u011btle modr\u00e1 barva symbolizuje mo\u0159e (Tich\u00fd oce\u00e1n), vlajka Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed britsk\u00fd vliv a 9 hv\u011bzd symbolizuje tuvalsk\u00e9 ostrovy.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nOstrovy byly os\u00eddleny asi p\u0159ed 2000 lety pravd\u011bpodobn\u011b migranty z Tongy a Samoy. Roku 1568 objevil \u0161pan\u011blsk\u00fd mo\u0159eplavec \u00c1lvaro de Menda\u00f1a y Neyra ostrov Nui, kter\u00fd pojmenoval La Solitaria. Ostrovy byly po prozkoum\u00e1n\u00ed na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed naz\u00fdv\u00e1ny Lagunov\u00e9 ostrovy, pozd\u011bji Elliceovy ostrovy po Edwardu Elliceovi (1783\u20131863), britsk\u00e9m obchodn\u00edkovi a majiteli jedn\u00e9 z objevitelsk\u00fdch lod\u00ed. V roce 1877 se ostrovy staly britsk\u00fdm \u00fazem\u00edm (spravov\u00e1ny byly z Fid\u017ei). Prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed vlajkou byla tedy britsk\u00e1 vlajka.9.\u201316. \u0159\u00edjna 1892 byly ostrovy spojeny s Gilbertov\u00fdmi ostrovy do protektor\u00e1tu, kter\u00fd se stal \u010d\u00e1st\u00ed Britsk\u00fdch z\u00e1padopacifick\u00fdch \u00fazem\u00ed a od roku 1895 se vyv\u011b\u0161ovala vlajka britsk\u00e9ho rezidentn\u00edho komisa\u0159e. Vlaku, o pom\u011bru stran 1:2, tvo\u0159ila britsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed vlajka (t\u00e9\u017e naz\u00fdv\u00e1na britskou slu\u017eebn\u00ed vlajkou, Blue Ensign) s vlakov\u00fdm embl\u00e9mem ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti. Tzv. badge tvo\u0159il b\u00edl\u00fd kruh a v n\u011bm um\u00edst\u011bna kr\u00e1lovsk\u00e1 koruna, a pod n\u00ed inici\u00e1ly B.R. (British Resident).V roce 1916 se stal protektor\u00e1t britskou korunn\u00ed koloni\u00ed Gilbertovy a Elliceovy ostrovy, k zaveden\u00ed vlastn\u00ed vlajky ale nedo\u0161lo. V roce 1931 byl navr\u017een nov\u00fd znak. Znak ud\u011blil kolonii anglick\u00fd kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed VI. a\u017e 1. kv\u011btna 1937. Z\u00e1rove\u0148 byla zavedena i prvn\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed vlajka. Byla to znovu britsk\u00e1 modr\u00e1 slu\u017eebn\u00ed vlajka s vlajkov\u00fdm embl\u00e9mem ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti. A\u017e v roce 1941 byla vlajka Gilbertov\u00fdch a Elliceov\u00fdch ostrov\u016f zanesena do knihy vlajek britsk\u00e9 admirality (Admirality Flag Book) a a\u017e 28. srpna 1969 se stala ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1rodn\u00ed vlajkou. 1. \u0159\u00edjna 1975 byly Elliceovy ostrovy odd\u011bleny po referendu od Gilbertov\u00fdch ostrov\u016f ale nov\u00e1 vlajka zm\u011bn\u011bny nebyly. Od 1. ledna 1976 byly ostrovy p\u0159ejmenov\u00e1ny na Tuvalu ale ke zm\u011bn\u011b vlajky ani tehdy nedo\u0161lo. Domorod\u00fd n\u00e1zev Tuvalu vznikl asi v 18. stolet\u00ed, kdy byla os\u00eddlena v\u011bt\u0161ina ostrov\u016f a znamen\u00e1 skupina osmi podle po\u010dtu, do t\u00e9 doby os\u00eddlen\u00fdch, ostrov\u016f.3. prosince 1976 ud\u011blila britsk\u00e1 kr\u00e1lovna Al\u017eb\u011bta II. Tuvalu nov\u00fd znak a z\u00e1rove\u0148 byla zavedena nov\u00e1 vlajka. N\u011bkter\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed a\u017e listopad 1977. Vlajka byla znovu Blue Ensign s tuvalsk\u00fdm vlajkov\u00fdm embl\u00e9mem v b\u00edl\u00e9m kruhu ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti. Embl\u00e9m tvo\u0159il \u0161t\u00edt tuvalsk\u00e9ho znaku bez stuhy s mottem (jin\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed embl\u00e9m v\u010detn\u011b stuhy).\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n1. \u0159\u00edjna 1978 vyhl\u00e1silo Tuvalu nez\u00e1vislost a byla p\u0159ijata prvn\u00ed st\u00e1tn\u00ed vlajka. Vlajku navrhl u\u010ditel Vione Natano a byla vybr\u00e1na ze \u010dty\u0159iceti n\u00e1vrh\u016f. Vlajka m\u011bla podobu ji\u017e pou\u017e\u00edvan\u00e9ho Blue Ensign, pouze barva listu byla sv\u011btle modr\u00e1 a ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti bylo dev\u011bt \u017elut\u00fdch p\u011btic\u00edp\u00fdch hv\u011bzd. P\u011bt z nich m\u00e1 jeden z c\u00edp\u016f dol\u016f, \u010dty\u0159i k horn\u00edmu okraji vlajky. D\u016fvod je nezn\u00e1m\u00fd. Um\u00edst\u011bn\u00ed hv\u011bzd p\u0159ibli\u017en\u011b odpov\u00edd\u00e1 um\u00edst\u011bn\u00ed dev\u00edti obydlen\u00fdch ostrov\u016f Tuvalu v Pacifiku, pokud je sever u \u017eerdi (ostrov Niulakita je obydlen jen v sez\u00f3n\u011b sb\u011bru kokos\u016f). Vlajka byla po dvou zm\u011bn\u00e1ch znovuzavedena v roce 1997 a je sou\u010dasnou tuvalskou vlajkou. P\u0159ed zaveden\u00edm vlajky se uva\u017eovalo i o zm\u011bn\u011b n\u00e1zvu zem\u011b na Tuiva (iva znamen\u00e1 dev\u011bt) a o tom, \u017ee v\u0161echny hv\u011bzdy budou m\u00edt c\u00edp nahoru.1. \u0159\u00edjna 1995 byla z vlajky odstran\u011bna jedna hv\u011bzda, aby po\u010det odpov\u00eddal n\u00e1zvu zem\u011b a pravd\u011bpodobn\u011b byl zm\u011bn\u011bn i odst\u00edn modr\u00e9 barvy listu. Vlajka v\u0161ak byla u\u017e\u00edv\u00e1na pouze do konce roku.Na konci roku 1994 vypsala vl\u00e1da pro nedostate\u010dnou spolupr\u00e1ci se Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm sout\u011b\u017e na novou vlajku, do kter\u00e9 bylo p\u0159ihl\u00e1\u0161eno na 300 n\u00e1vrh\u016f. S \u00fa\u010dinnost\u00ed od 1. ledna 1996 byla p\u0159ijata nov\u00e1 vlajka, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z p\u011bti pruh\u016f: \u010derven\u00e9ho, b\u00edl\u00e9ho, modr\u00e9ho, b\u00edl\u00e9ho a \u010derven\u00e9ho v pom\u011bru (p\u0159ibli\u017en\u011b) 5:1:13:1:5. U \u017eerdi byl um\u00edst\u011bn b\u00edl\u00fd rovnoramenn\u00fd troj\u00faheln\u00edk, jeho\u017e v\u00fd\u0161ka byla 4/11 d\u00e9lky vlajky. Na troj\u00faheln\u00edku byl um\u00edst\u011bn st\u00e1tn\u00ed znak z roku 1976 a ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti osm b\u00edl\u00fdch hv\u011bzd (znovu um\u00edst\u011bn\u00fdch do tvaru odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmu p\u0159ibli\u017en\u00e9 poloze tuvalsk\u00fdch ostrov\u016f). Modr\u00fd pruh symbolizoval Tich\u00fd oce\u00e1n, b\u00edl\u00e9 pruhy m\u00edr a \u010derven\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. B\u00edl\u00fd troj\u00faheln\u00edk symbolizoval hrot kop\u00ed a spolu se st\u00e1tn\u00edm znakem Tuvalu p\u0159edstavoval vl\u00e1du m\u00edru, blahobytu a demokratick\u00e9 z\u00e1sady. Vlajka nebyla p\u0159\u00edli\u0161 obl\u00edbena, rozzloben\u00ed obyvatel\u00e9 ostrova Niutao porazili sto\u017e\u00e1r s novou vlajkou hned pot\u00e9, co byla vlajka vzty\u010dena.S \u00fa\u010dinnost\u00ed od 11. dubna 1997 byla vlajka po n\u00e1stupu staronov\u00e9ho premi\u00e9ra do funkce zm\u011bn\u011bna na vlajku z roku 1978, kter\u00e1 se u\u017e\u00edv\u00e1 dodnes.\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\t\n\t\t\t\n\t\t\nTuvalu je \u010dlenem Commonwealthu (kter\u00fd u\u017e\u00edv\u00e1 vlastn\u00ed vlajku) a z\u00e1rove\u0148 je hlavou st\u00e1tu britsk\u00fd panovn\u00edk (Commonwealth realm), kter\u00e9ho zastupuje gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r (viz seznam vlajek britsk\u00fdch guvern\u00e9r\u016f).\nV roce 1960 byla navr\u017eena osobn\u00ed vlajka Al\u017eb\u011bty II., ur\u010den\u00e1 pro reprezentaci kr\u00e1lovny v jej\u00ed roli hlavy Commonwealthu na \u00fazem\u00edch, ve kter\u00fdch nem\u011bla jedine\u010dnou vlajku \u2013 to byl i p\u0159\u00edpad Tuvalu (viz seznam vlajek Al\u017eb\u011bty II.).", "<<>>: Co je Kuklen? <<>>: Kuklen (bulharsky \u041a\u0443\u043a\u043b\u0435\u043d) je m\u011bsto ve st\u0159edn\u00edm Bulharsku, le\u017e\u00edc\u00ed na severov\u00fdchodn\u00edch svaz\u00edch Z\u00e1padn\u00edch Rodop\u016f. \u017dije tu p\u0159es 5 tis\u00edc obyvatel.\nJde o spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko stejnojmenn\u00e9 ob\u0161tiny v Plovdivsk\u00e9 oblasti.\nNejstar\u0161\u00ed zm\u00ednka pod n\u00e1zvem K\u00fckline poch\u00e1z\u00ed z roku 1488. Zdej\u0161\u00ed obyvatelstvo bylo \u0159eck\u00e9 a ves naz\u00fdvali Kuklena (\u0159ecky \u039a\u03bf\u03cd\u03ba\u03bb\u03b5\u03bd\u03b1), co\u017e se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v roce 1576. V r\u00e1mci v\u00fdm\u011bny obyvatelstva mezi \u0158eckem a Bulharskem v letech 1925 \u2013 1927 sem p\u0159i\u0161li bulhar\u0161t\u00ed os\u00eddlenci. M\u011bstem je od roku 2006.\nVe m\u011bst\u011b \u017eije 5 685 st\u00e1l\u00fdch obyvatel a je zde trvale hl\u00e1\u0161eno 7 176 obyvatel. Podle s\u010d\u00edt\u00e1ni 1.", "<<>>: Co je Hedvika ze Schaunbergu? <<>>: Hedvika ze Schaunberga (\u2020 1315) poch\u00e1zela z hornorakousk\u00e9ho rodu Schaunberg\u016f.\nJej\u00edmi man\u017eely byli postupn\u011b Jind\u0159ich IV. z Kuenringu, Vok I. z Ro\u017emberka (od roku 1257), Fridrich ze Stubenberga. B\u011bhem p\u011btilet\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed s Vokem z Ro\u017emberka se j\u00ed narodili synov\u00e9 Jind\u0159ich a V\u00edtek. Rod Schaunberg\u016f se stal nejbli\u017e\u0161\u00edm spojencem Ro\u017emberk\u016f a\u017e do po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed (tehdy byl na hrad\u011b Schaunbergu uv\u011bzn\u011bn a ukryt zajat\u00fd kr\u00e1l V\u00e1clav IV.).", "<<>>: Co je Fentress County? <<>>: Fentress County je okres americk\u00e9ho st\u00e1tu Tennessee zalo\u017een\u00fd v roce 1823. Spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem je m\u011bsto Jamestown.", "<<>>: Co je Sandra Kalniete? <<>>: Sandra Kalniete (* 22. prosince 1952) je loty\u0161sk\u00e1 politi\u010dka, kunsthistori\u010dka, spisovatelka a diplomatka. M\u00edstop\u0159edsedkyn\u011b spr\u00e1vn\u00ed rady Latvijas Tautas fronte (1988, Loty\u0161sk\u00e1 lidov\u00e1 fronta), loty\u0161sk\u00e1 velvyslankyn\u011b p\u0159i OSN (1993\u20131995) a ve Francii (1997\u20132002), loty\u0161sk\u00e1 ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed (2002\u20132004), poslankyn\u011b Evropsk\u00e9ho parlamentu (od roku 2009).\nNarodila se 22. prosince 1952 ve vesnici Togur v Tomsk\u00e9 oblasti do rodiny deportovan\u00fdch Loty\u0161\u016f Ligity a Aivarse. Matka Ligita, roz. Dreifelde (1926\u20132006), byla deportov\u00e1na na Sibi\u0159 14. \u010dervna 1941 spole\u010dn\u011b se svou matkou a otcem. V roce 1948 se vr\u00e1tila do Loty\u0161ska, ale v roce 1949 byla zat\u010dena a posl\u00e1na zp\u011bt. Otec Aivars (* 1931) byl se svou matkou deportov\u00e1n 25. b\u0159ezna 1949.\n30. kv\u011btna 1957 se \u010dty\u0159let\u00e1 Sandra Kalniete vr\u00e1tila se sv\u00fdmi rodi\u010di do Loty\u0161ska. Z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161kolu nav\u0161t\u011bvovala v Rize (1960\u20131971). D\u00e1lkov\u011b studovala na kated\u0159e D\u011bjin um\u011bn\u00ed a teorie na Loty\u0161sk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 akademii (1975\u20131981). Pot\u00e9 pracovala jako \u0161vadlena v salonu \"Baltijas modes\" (Baltsk\u00e1 m\u00f3da) p\u0159i v\u00fdrobn\u00edm svazu \u201eDaile\u201d (1981\u20131982). V roce 1983 se stala referentkou Svazu um\u011blc\u016f Loty\u0161sk\u00e9 SSR, pot\u00e9 byla v\u00fdkonnou tajemnic\u00ed jeho p\u0159edstavenstva (1987\u20131990). P\u016fsobila tak\u00e9 jako tajemnice v nakladatelstv\u00ed Liesma (1985\u20131987).\nV roce 1988 vstoupila S. Kalniete do politick\u00e9ho hnut\u00ed Latvijas Tautas fronte, kter\u00e9 hr\u00e1lo v\u00fdznamnou roli v procesu obnoven\u00ed loty\u0161sk\u00e9 nez\u00e1vislosti, a stala se m\u00edstop\u0159edsedkyn\u00ed p\u0159edstavenstva. Pracovala jako vedouc\u00ed protokolu na Ministerstvu zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Loty\u0161sk\u00e9 republiky (1990\u20131993). Byla n\u00e1m\u011bstkyn\u00ed ministra zahrani\u010d\u00ed ve vl\u00e1d\u011b Ivarse Godmanise a pozd\u011bji prvn\u00ed tajemic\u00ed na loty\u0161sk\u00e9m velvyslanectv\u00ed ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. Absolvovala kurzy na Institutu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f University of Leeds (1992). Od roku 1993 do roku 1995 byla mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm a zplnomocn\u011bn\u00fdm velvyslancem Loty\u0161ska v OSN a UNESCO v \u017denev\u011b. Nav\u0161t\u011bvovala kurzy Institutu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f na \u017denevsk\u00e9 univerzit\u011b (1995).\nOd roku 1997 do roku 2002 byla loty\u0161skou velvyslankyn\u00ed ve Francii. Od listopadu 2002 do b\u0159ezna 2004 byla ministryn\u00ed zahrani\u010d\u00ed ve vl\u00e1d\u011b Einarse Rep\u0161eho. V listopadu 2006 byla zvolena poslankyn\u00ed loty\u0161sk\u00e9ho parlamentu Saeima. Po volb\u00e1ch do Evropsk\u00e9ho parlamentu 2009 se stala europoslankyn\u00ed, op\u011btovn\u011b byla zvolena ve volb\u00e1ch do Evropsk\u00e9ho parlamentu 2014. Ve volb\u00e1ch do Evropsk\u00e9ho parlamentu v roce 2019 byla Kalnieteov\u00e1 znovu zvolena do Evropsk\u00e9ho parlamentu za stranu Jaun\u0101 Vienot\u012bba. Kalniete byla zvolena m\u00edstop\u0159edsedkyn\u00ed Evropsk\u00e9 lidov\u00e9 strany.\nSandra Kalniete obdr\u017eela n\u011bkolik loty\u0161sk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch ocen\u011bn\u00ed, v\u010detn\u011b nejvy\u0161\u0161\u00edho loty\u0161sk\u00e9ho vyznamen\u00e1n\u00ed \u0158\u00e1d t\u0159\u00ed hv\u011bzd (1995) a francouzsk\u00e9ho \u0158\u00e1du \u010destn\u00e9 legie (2001).\nVe sv\u00e9 knize Ar balles kurp\u0113m Sib\u012brijas sniegos (2001, V plesov\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dk\u00e1ch sibi\u0159sk\u00fdm sn\u011bhem) sepsala Kalniete p\u0159\u00edb\u011bh sv\u00fdch rodi\u010d\u016f vyhnan\u00fdch Sibi\u0159. Popsala osudy sv\u00e9 rodiny, ale z\u00e1rove\u0148 osudy cel\u00e9ho loty\u0161sk\u00e9ho n\u00e1roda, jeliko\u017e v Loty\u0161sku neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 rodina, kter\u00e1 by netrp\u011bla stalinistick\u00fdmi represemi \u010di vyhnanstv\u00edm. Jedn\u00e1 se o nejv\u00edce p\u0159ekl\u00e1dan\u00e9 loty\u0161sk\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo od z\u00edsk\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti \u2013 kniha vy\u0161la nap\u0159. ve Francii, N\u011bmecku, It\u00e1lii, \u0160v\u00e9dsku a \u010cesk\u00e9 republice (2005, p\u0159elo\u017eil Michal \u0160krabal, vydal Lubor Kasal).\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Sandra Kalniete na loty\u0161sk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Adamsville (Utah)? <<>>: Adamsville je neza\u010dlen\u011bn\u00e1 obec v okresu Beaver ve st\u00e1t\u011b Utah. Nach\u00e1z\u00ed se na z\u00e1padn\u00edm konci Beaver Valley ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti okresu. Le\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b osm km z\u00e1padn\u011b od Greenville a \u010dtrn\u00e1ct km od Beaver. Vesnice byla os\u00eddlena v roce 1862. V roce 1870 zde \u017eilo 179 obyvatel. V roce 1950 pak jen 50.", "<<>>: Co je Seznam ostrov\u016f Erijsk\u00e9ho jezera? <<>>: Toto je seznam ostrov\u016f Erijsk\u00e9ho jezera.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lake Erie Islands na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Frank Stella? <<>>: Frank Stella (* 12. kv\u011btna 1936) je americk\u00fd minimalistick\u00fd mal\u00ed\u0159 a socha\u0159. Narodil se ve m\u011bst\u011b Malden v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Massachusetts rodi\u010d\u016fm italsk\u00e9ho p\u016fvodu. Studoval um\u011bn\u00ed na Phillips Academy v Andoveru. Pozd\u011bji studoval historii na Princetonsk\u00e9 univerzit\u011b. Ji\u017e b\u011bhem studi\u00ed v Andoveru se setkal se socha\u0159em Carlem Andrem, s n\u00edm\u017e v letech 1958 a\u017e 1960 sd\u00edlel ateli\u00e9r. Rovn\u011b\u017e se v\u011bnoval pedagogick\u00e9 \u010dinnosti.", "<<>>: Co je V\u00e1clav Pabl\u00e1sko? <<>>: V\u00e1clav Pabl\u00e1sko (18. srpna 1849 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 25. b\u0159ezna 1921 Praha) byl okresn\u00ed hejtman v Bene\u0161ov\u011b, Semilech a Rakovn\u00edku, m\u00edstodr\u017eitelsk\u00fd rada a mecen\u00e1\u0161. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch je po n\u011bm pojmenov\u00e1na ulice. Odk\u00e1zal 600 000 K\u010ds na kulturn\u00ed a hum\u00e1nn\u00ed \u00fa\u010dely, a to:\n10 000 K\u010ds pro studenty, kte\u0159\u00ed se narodili v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch nebo v obc\u00edch, kter\u00e9 jej jmenovaly \u010destn\u00fdm ob\u010danem,\n100 000 K\u010ds pro z\u0159\u00edzen\u00ed fondu pro uzn\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce p\u0159i \u010cesk\u00e9 akademii v\u011bd a um\u011bn\u00ed,\n100 000 K\u010ds pro z\u0159\u00edzen\u00ed fondu na odm\u011bny za nejlep\u0161\u00ed lidov\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky,\nzbytek jm\u011bn\u00ed odk\u00e1zal m\u011bstu \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice pro z\u0159\u00edzen\u00ed \u00fatulku pro zmrza\u010del\u00e9 d\u011bti.", "<<>>: Co je Lisa Edelstein? <<>>: Lisa Edelstein (* 21. kv\u011btna 1967 Boston) je americk\u00e1 here\u010dka a dramati\u010dka. \u00da\u010dinkovala jako Dr. Lisa Cuddyov\u00e1 v kritiky uzn\u00e1van\u00e9m seri\u00e1lu televize Fox, Dr. House.\nLisa Edelstein se narodila \u017eidovsk\u00fdm rodi\u010d\u016fm Alvinovi a Bonnie Edelsteinov\u00fdm v Bostonu, Massachusetts, USA. Jej\u00ed otec je moment\u00e1ln\u011b pediatrem v New Jersey. Jako nejmlad\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed \u0161la do Wayne v New Jersey a byla p\u0159ijata na st\u0159edn\u00ed \u0161kolu Wayne Valley High School, kde v roce 1984 maturovala. V osmdes\u00e1t\u00fdch letech se p\u0159est\u011bhovala do New Yorku, kde studovala divadlo na New York University's Tisch School of the Fine Arts.\nLisa pou\u017eila svou znovu nalezenou osobnost na psan\u00ed, komponov\u00e1n\u00ed a \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v origin\u00e1ln\u00edm muzik\u00e1lu Positive Me jako odpov\u011b\u010f na zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se krizi AIDS v 80. letech. Za\u010d\u00e1tkem 90. let hostovala v komedi\u00e1ln\u00edch sitcomech Jsem do tebe bl\u00e1zen, K\u0159\u00eddla, The Larry Sanders Show a Show Jerryho Seinfelda, kde hr\u00e1la frustrovanou p\u0159\u00edtelkyni George Costanzy.\nV\u011bt\u0161\u00ed role v televizn\u00edch dramatech p\u0159i\u0161ly brzy (Relativity v 1996, Z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo v 1999, Ally McBealov\u00e1 v 2000 a Felicity v roku 2001). Pokra\u010dovalo \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v televizn\u00edch seri\u00e1lech Pohotovost, Frasier, Just Shoot Me, Beze stopy a Soudkyn\u011b Amy. Edelsteinina filmografie zahrnuje i filmy Po \u010dem \u017eeny tou\u017e\u00ed s Melem Gibsonem, Rab\u00edn, kn\u011bz a kr\u00e1sn\u00e1 blond\u00fdna s Benem Stillerem, Lep\u0161\u00ed u\u017e to nebude s Jackem Nicholsonem a Bl\u00e1zniv\u00e1 \u0161kolka s Eddiem Murphym.\nMezi lety 2004-2011 se objevovala na televizn\u00edch obrazovk\u00e1ch prost\u0159ednictv\u00edm seri\u00e1lu Dr. House v roli Dr. Lisy Cuddyov\u00e9, \u0161\u00e9fky nemocnice Princeton-Plainsboro, kter\u00e1 se stala kamar\u00e1dkou a pozd\u011bji i p\u0159\u00edtelkyn\u00ed hlavn\u00ed postavy seri\u00e1lu Gregoryho House (Hugh Laurie). V kv\u011btnu 2011 ozn\u00e1mila, \u017ee se ji\u017e neobjev\u00ed v osm\u00e9 a posledn\u00ed s\u00e9rii seri\u00e1lu.\nV \u010dervnu 2011 se objevila ve t\u0159ech epizod\u00e1ch seri\u00e1lu The Good Wife a v roce 2013 se objevila v seri\u00e1lech Skand\u00e1l a Castle na zabit\u00ed.\nV roce 2014 z\u00edskala roli Abby McCarthy v seri\u00e1lu stanice Bravo Girlfriend's Guide to Divorce. Premi\u00e9ru m\u011bl seri\u00e1lu 2. prosince 2014.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Lisa Edelsteinov\u00e1 na slovensk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Grand Prix Miami? <<>>: Grand Prix Miami je z\u00e1vod Formule 1, kter\u00fd se poprv\u00e9 konal v roce 2022 na okruhu Miami International Autodrome.\nPo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u00e1vodu v Miami v roce 2019 jednomysln\u011b schv\u00e1lila m\u011bstsk\u00e1 komise v kv\u011btnu 2018, vzhledem k pr\u016ftah\u016fm v jedn\u00e1n\u00ed ale bylo v \u010dervenci 2018 vyd\u00e1no prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee v z\u00e1jmu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed co nejlep\u0161\u00edho z\u00e1vodu do\u0161lo k odkladu na rok 2020. Z\u00e1vod se m\u011bl dle prvn\u00edch pl\u00e1n\u016f konat na m\u011bstsk\u00e9 trati, hlavn\u00ed \u010d\u00e1st okruhu m\u011bla v\u00e9st po Biscayne Boulvard a Dodge Island. Z d\u016fvodu snadn\u011bj\u0161\u00edho p\u0159\u00edstupu, lep\u0161\u00edch v\u00fdhled\u016f a lep\u0161\u00ed infrastruktu\u0159e ale do\u0161ko ke zm\u011bn\u011b a novou lokalitou se stala oblast Miami Gardens, konkr\u00e9tn\u011b parkovi\u0161t\u011b a okol\u00ed ar\u00e9ny Hard Rock Stadium, kde hraje t\u00fdm NFL Miami Dolphins. Dle dohody se zde m\u011bl prvn\u00ed z\u00e1vod jet v roce 2021. Proti z\u00e1vodu se ale postavili n\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9 Miami Gardens, dal\u0161\u00ed komplikace p\u0159inesla pandemie koronaviru a ani v roce 2021 se z\u00e1vod uspo\u0159\u00e1dat nepoda\u0159ilo. K pr\u016flomu do\u0161lo v dubnu 2021, kdy promot\u00e9r m\u00edstn\u00edm ob\u010dan\u016fm sl\u00edbil rozs\u00e1hl\u00e9 investice pro jejich \u010dtvr\u0165. Smlouva byla podeps\u00e1na na 10 let, prvn\u00ed z\u00e1vod se jel 8. kv\u011btna 2022 jako 5. v po\u0159ad\u00ed kalend\u00e1\u0159e Formule 1 v roce 2022. Okruh m\u00e1 19 zat\u00e1\u010dek, 3 DRS z\u00f3ny a maxim\u00e1ln\u00ed rychlost a\u017e 320 km/h.", "<<>>: Co je Milo\u0161 Fr\u00fdba for president? <<>>: Milo\u0161 Fr\u00fdba for president (nebo jen kr\u00e1tce Oi!) je hudebn\u00ed album skinheadsk\u00e9 skupiny Orl\u00edk vydan\u00e9 v roce 1990. Obsahuje devaten\u00e1ct p\u00edsn\u00ed napsan\u00fdch Danielem Landou, Davidem Mat\u00e1skem a \u00c1dou Vit\u00e1\u010dkem.\nTyto Oi! p\u00edsn\u011b v\u011bt\u0161inou oslavuj\u00ed skinheadsk\u00fd zp\u016fsob \u017eivota, ale nach\u00e1z\u00ed se na n\u011bm i p\u00edse\u0148, kter\u00e1 oslavuje Jana \u017di\u017eku, z jeho\u017e odvahy by si podle kapely m\u011bli vz\u00edt \u010ce\u0161i p\u0159\u00edklad.\nAlbum v\u0161ak tak\u00e9 obsahuje p\u00edsn\u011b obsahuj\u00edc\u00ed rasismus a xenofobii. Nap\u0159\u00edklad prvn\u00ed p\u00edse\u0148 alba, pojmenovan\u00e1 \u00c1l\u00edb agil (pozp\u00e1tku \u201eB\u00edl\u00e1 liga\u201c) m\u00e1 rasistick\u00fd podtext \u2013 op\u011bvuje \u201eb\u00edlou ligu\u201c a \u201eb\u00edlou s\u00edlu\u201c. Slova p\u00edsn\u011b jsou v\u0161ak na desce zp\u00edv\u00e1na pozp\u00e1tku. Na albu ale lze tak\u00e9 vyslechnout protifa\u0161istickou p\u00edse\u0148 Faschos.\nNapsal Daniel Landa, Adolf Vit\u00e1\u010dek a David Mat\u00e1sek\n\u00c1l\u00edb agil (1:31)\nNo\u010dn\u00ed kluby (2:04)\nSkinhead (2:03)\nZahr\u00e1dka (2:54)\nOI! OI! OI! (1:32)\nPern\u00edk (1:27)\nOrl\u00edk (1:45)\nFaschos (1:20)\nSkinheadskej st\u00e1t (2:46)\nB\u00edlej jezdec (3:20)\nPive\u010dko (1:47)\nEuroskin (2:18)\nZelen\u00fd kr\u00e1vy (1:49)\nMy proti n\u00e1m (2:49)\n\u010cech (1:44)\nVozov\u00e1 hradba (2:06)\nViktorka \u017di\u017ekov (1:49)\nKarel G.", "<<>>: Co je Asgardsk\u00e9 technologie ve Hv\u011bzdn\u00e9 br\u00e1n\u011b? <<>>: Asgardov\u00e9 jsou mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysp\u011bl\u00e1 rasa, kter\u00e1 udr\u017euje se Zem\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky, a kter\u00e1 poskytuje mnoho sv\u00fdch technologi\u00ed velitelstv\u00ed Hv\u011bzdn\u00e9 br\u00e1ny. Kdysi byli sou\u010dasn\u00edky Antik\u016f a mnoho se toho od nich nau\u010dili. Asgard\u00e9 ji\u017e nejsou schopni klasick\u00e9 reprodukce, zachra\u0148uj\u00ed se klonov\u00e1n\u00edm. Maj\u00ed technologii, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje p\u0159en\u00e9st Asgardovo v\u011bdom\u00ed do nov\u00e9ho t\u011bla. Kl\u00ed\u010dov\u00fdm prvkem asgardsk\u00fdch technologi\u00ed je neutronium. Asgardi vyv\u00edjeli nov\u00e9 technologie podle antick\u00fdch archiv\u016f v\u011bdomost\u00ed.\nLo\u010f t\u0159\u00eddy Biliskner byla d\u0159\u00edve asgardsk\u00e1 standardn\u00ed lo\u010f, kter\u00e1 dok\u00e1zala zni\u010dit goa'uldsk\u00e9 Hataky. Mnoho t\u011bchto lod\u00ed v\u0161ak bylo ztraceno v boj\u00edch s replik\u00e1tory, a posledn\u00ed zni\u010dil (v d\u00edle Revelations) Osiris\u016fv Hatak vybaven\u00fd Anubisov\u00fdmi technologiemi. Lo\u010f m\u00e1 maskov\u00e1n\u00ed, d\u00edky kter\u00e9mu je pozemskou technikou neodhaliteln\u00e1. Krom\u011b siln\u00fdch vn\u011bj\u0161\u00edch \u0161t\u00edt\u016f d\u00e1le disponuje vnit\u0159n\u00edmi tlum\u00edc\u00edmi \u0161t\u00edty, kter\u00e9 zabra\u0148uj\u00ed zni\u010den\u00ed lodi v\u00fdbuchem uvnit\u0159 trupu. Energii poskytuj\u00ed \u010dty\u0159i neutrino-iontov\u00e9 gener\u00e1tory. Biliskner je vybavena pro cestov\u00e1n\u00ed hyperprostorem, ale b\u011bhem n\u011bj nefunguj\u00ed zbran\u011b ani \u0161t\u00edty. Asgardi m\u00edsto Biliskner za\u010dali pou\u017e\u00edvat t\u0159\u00eddu O'Neill.\nLo\u010f t\u0159\u00eddy O'Neill je prvn\u00ed asgardsk\u00e1 lo\u010f navr\u017een\u00e1 speci\u00e1ln\u011b pro boj s replik\u00e1tory. Trup lodi je vyroben ze slitiny naquadahu, trinia a uhl\u00edku. O'Neill je schopna cestovat hyperprostorem. Lo\u010f rovn\u011b\u017e disponuje \u0161t\u00edty a zbran\u011bmi siln\u011bj\u0161\u00edmi ne\u017e Biliskner. Tato lo\u010f tak\u00e9 slou\u017eila k zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed Goa'uld\u016f (na rozd\u00edl od Biliskner, kterou Goa'uldi v pokro\u010dilej\u015b\u00ed f\u00e1zi ji\u017e byli schopni zni\u010dit).\nLo\u010f t\u0159\u00eddy Daniel Jackson byla lo\u010f, se kterou Thor hl\u00eddal postup ni\u010den\u00ed replik\u00e1tor\u016f uv\u011bzn\u011bn\u00fdch na planet\u011b Halla. Krom\u011b standardn\u00edho asgardsk\u00e9ho vybaven\u00ed, jako je transportn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, komunika\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a \u0161t\u00edty, m\u00e1 na palub\u011b i malou tov\u00e1rnu, v n\u00ed\u017e Thor vytvo\u0159il prvn\u00ed disruptor.\nL\u00e9\u010debn\u00e9 l\u016f\u017eko je zdravotnick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 sleduje \u017eivotn\u00ed funkce asgarda, kter\u00fd na n\u011bm le\u017e\u00ed. Pokud se jeho zdravotn\u00ed stav zhor\u0161\u00ed, l\u016f\u017eko se uzav\u0159e a za\u010dne ozdravn\u00fd proces. L\u016f\u017eko rovn\u011b\u017e generuje antigravita\u010dn\u00ed pole pro snadn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159esun.\nSt\u00e1zov\u00e1 kapsle je schopna udr\u017eet asgarda p\u0159i \u017eivot\u011b po mnoho let.\nSt\u00e1zov\u00e9 l\u016f\u017eko na rozd\u00edl od st\u00e1zov\u00e9 kapsle nedr\u017e\u00ed p\u0159i \u017eivot\u011b jen rasu asgard\u016f, ale m\u016f\u017ee udr\u017eovat p\u0159i \u017eivot\u011b jak\u00fdkoliv \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd druh.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed na zneviditeln\u011bn\u00ed po p\u0159ilo\u017een\u00ed na t\u011blo umo\u017e\u0148uje zneviditeln\u011bn\u00ed \u010dlov\u011bka.\nTh\u00f3rovo kladivo je za\u0159\u00edzen\u00ed instalovan\u00e9 na planet\u011b Cimmeria, aby tamn\u00ed obyvatele chr\u00e1nilo p\u0159ed Goa'uldy. Nejd\u0159\u00edve jak\u00e9si za\u0159\u00edzen\u00ed oskenuje v\u0161echny kte\u0159\u00ed p\u0159ijdou br\u00e1nou, pot\u00e9 hostitele nebo jaffu p\u0159enesou dovnit\u0159 hory ve kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed Thorovo kladivo. Je to n\u011bco jako pr\u016fchod kter\u00fdm kdy\u017e se pokus\u00ed proj\u00edt hostitel nebo jaffa, jeho symbionta kladivo usmrt\u00ed. Hostitel nezem\u0159en ale jaffa ano. V jedn\u00e9 z epizod uv\u011bzn\u00ed Teal'ca Th\u00f3rovo kladivo a SG-1 jej pozd\u011bji zni\u010d\u00ed. Asgardov\u00e9 pot\u00e9 na planet\u011b instaluj\u00ed nov\u00e9 Kladivo.\nTransportn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed je velmi \u010dasto vyu\u017e\u00edvan\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pro transport na st\u0159edn\u00ed vzd\u00e1lenost. Funguje na stejn\u00e9m principu jako Antick\u00e9 (nebo Goa'uldsk\u00e9) transportn\u00ed kruhy, tzn. \u017ee p\u0159en\u00e1\u0161enou v\u011bc rozlo\u017e\u00ed nejprve na molekuly, kter\u00e9 se pohybuj\u00ed jako sv\u011btl\u00fd paprsek. Na rozd\u00edl od transportn\u00edch kruh\u016f v\u0161ak nevy\u017eaduje p\u0159\u00edtomnost transportn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed na \u017e\u00e1dn\u00e9m z bod\u016f transportu a je schopno inicializovat dematerializaci a rematerializace i na d\u00e1lku. I zde ov\u0161em existuje star\u0161\u00ed verze transportu, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm na chr\u00e1n\u011bn\u00fdch planet\u00e1ch, kde v kamenn\u00e9m sloupu se nach\u00e1z\u00ed \u010derven\u00fd krystal, kter\u00fd po doteku zah\u00e1j\u00ed transport k jin\u00e9mu podobn\u00e9mu sloupu.\nZa\u0159\u00edzen\u00ed na dilataci \u010dasu je za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 ve vybran\u00e9m prostoru um\u00ed zpomalit nebo zrychit \u010das, za\u0159\u00edzen\u00ed mus\u00ed b\u00fdt v prostoru kde se zak\u0159ivuje \u010das. Asgard\u00e9 jej pou\u017eili p\u0159i pokusu chytit replik\u00e1tory na planet\u011b Halla, Tau'riov\u00e9 pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u010dasu na z\u00e1chranu lodi Odyssey p\u0159i v\u00fdst\u0159elu p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159en\u00e9ho v\u00fdboje energetick\u00e9 zbran\u011b z bitevn\u00edho k\u0159i\u017en\u00edku Ori\u016f.\nAudiokomunika\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pou\u017e\u00edvaj\u00ed Asgardi k audio komunikaci. M\u00e1 pouze kr\u00e1tk\u00fd dosah (z povrchu planety na jej\u00ed ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu).\nChim\u00e9ra je Asgardsk\u00fd zp\u016fsob komunikace na d\u00e1lku. Toto za\u0159\u00edzen\u00ed vytv\u00e1\u0159\u00ed holografickou projekci hovo\u0159\u00edc\u00edho. Ta vypad\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 jako skute\u010dn\u00e1 postava.\nDisrup\u010dn\u00ed satelit je obrann\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, ur\u010den\u00e9 k boji s replik\u00e1tory. Je to vlastn\u011b zv\u011bt\u0161en\u00fd klasick\u00fd Disruptor um\u00edst\u011bn\u00fd na orbitu planety.", "<<>>: Co je Arnold Bax? <<>>: Sir Arnold Edward Trevor Bax, pseudonym Dermot O\u2019Byrne, (8. listopadu 1883 Lond\u00fdn \u2013 3. \u0159\u00edjna 1953 Cork, Irsko) byl anglick\u00fd hudebn\u00ed skladatel a b\u00e1sn\u00edk.\nArnold Edward Trevor Bax se narodil na lond\u00fdnsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed Streatham do prosperuj\u00edc\u00ed viktori\u00e1nsk\u00e9 rodiny. Jeho otec byl pr\u00e1vn\u00edk, ale praxi vzhledem k soukrom\u00fdm p\u0159\u00edjm\u016fm neprovozoval. V roce 1896 se rodina p\u0159est\u011bhovala do z\u00e1mku v Hampsteadu. Arnold Bax nav\u0161t\u011bvoval z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu v Balhamu a pozd\u011bji konzervato\u0159 v Hampsteadu. Nad\u0161en\u00ed pro lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b a tance, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b vl\u00e1dlo u mnoha tehdej\u0161\u00edch skladatel\u016f a ovl\u00e1dalo i v\u00fduku na konzervato\u0159i, p\u0159\u00edli\u0161 nesd\u00edlel. V roce 1900 vstoupil na Kr\u00e1lovskou hudebn\u00ed akademii, kde studoval hru na klav\u00edr u Tobiase Matthaye a skladbu u Fredericka Cordera. Corder byl velk\u00fdm obdivovatelem Richarda Wagnera a i pro Baxe se Wagnerovo d\u00edlo v ml\u00e1d\u00ed stalo zdrojem inspirace. Vzhledem ke konzervativn\u00edmu zam\u011b\u0159en\u00ed Akademie musel hudbu Richarda Strausse \u010di Clauda Debussyho studovat soukrom\u011b.\nA\u010dkoliv Bax obdr\u017eel Macfarrenovo stipendium a z\u00edskal \u0159adu dal\u0161\u00edch ocen\u011bn\u00ed, nep\u0159itahoval takovou pozornost obecenstva a kritiky jako jeho sou\u010dasn\u00edci Benjamin Dale \u010di York Bowen. Byl sice mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm klav\u00edristou, ale vzhledem k dostate\u010dn\u00fdm vlastn\u00edm finan\u010dn\u00edm prost\u0159edk\u016fm nebyl z\u00e1visl\u00fd na koncertn\u00ed \u010dinnosti a mohl se v\u011bnovat hudebn\u00ed kari\u00e9\u0159e podle vlastn\u00ed \u00favahy.\nPo absolvov\u00e1n\u00ed konzervato\u0159e nav\u0161t\u00edvil Dr\u00e1\u017e\u010fany, aby zhl\u00e9dl origin\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed Straussovy Salome a zde tak\u00e9 poprv\u00e9 usly\u0161el d\u00edla Gustava Mahlera. Bax\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr Clifford byl b\u00e1sn\u00edkem a sezn\u00e1mil jej s d\u00edlem irsk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka Williama Butlera Yeatse, kter\u00fd na Arnolda Baxe hluboce zap\u016fsobil. Baxovou prvn\u00ed ve\u0159ejn\u011b provedenou skladbou (na koncertu Akademie v roce 1902) byla p\u00edse\u0148 The Grand Match, komponovan\u00e1 na text v irsk\u00e9m dialektu.\nV roce 1910 nav\u0161t\u00edvil Rusko. Velk\u00fd dojem v n\u011bm zanechal rusk\u00fd balet. Rusk\u00fd vliv se pak projevuje v n\u011bkolika d\u00edlech. Do Anglie se vr\u00e1til v lednu roku 1911 a o\u017eenil se s klav\u00edristkou Elsitou Luisou Sobrinovou. Nejprve bydleli v Lond\u00fdn\u011b, ale pozd\u011bji se odst\u011bhovali do Irska, kde zakoupili d\u016fm v Rathgaru, p\u0159edm\u011bst\u00ed Dublinu. M\u011bli spolu dv\u011b d\u011bti. V Irsku se Bax v\u011bnoval literatu\u0159e a v irsk\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch kruz\u00edch se stal zn\u00e1m\u00fdm pod pseudonymem \"Dermot O'Byrne\". N\u011bkter\u00e1 jeho liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla byla censurou zak\u00e1z\u00e1na, nebo\u0165 z\u0159eteln\u011b sympatizoval s irsk\u00fdmi republik\u00e1nsk\u00fdmi snahami.\nNa po\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Bax vr\u00e1til do Anglie. Vzhledem k pot\u00ed\u017e\u00edm se srdcem, kter\u00e9 ho prov\u00e1zely cel\u00fd \u017eivot, byl uzn\u00e1n neschopn\u00fdm vojensk\u00e9 slu\u017eby a p\u016fsobil jako pomocn\u00fd policista. V letech v\u00e1lky se setkal s klav\u00edristkou Harriet Cohenovou, pro kterou opustil \u017eenu i d\u011bti a kter\u00e9 pak v\u011bnoval mnoho sv\u00fdch d\u011bl. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech poznal Mary Gleavesovou a po v\u00edce ne\u017e 20 let udr\u017eoval vztah s ob\u011bma \u017eenami. Vztah ke Cohenov\u00e9 se postupn\u011b zm\u011bnil v p\u0159\u00e1telstv\u00ed a hudebn\u00ed partnerstv\u00ed. Gleavesov\u00e1 z\u016fstala Baxovou dru\u017ekou a\u017e do jeho smrti.\nPrvn\u00ed symfonie komponovan\u00e1 v letech 1921\u20131922 m\u011bla navzdory drsn\u00e9 melodice velk\u00fd \u00fasp\u011bch. B\u011bhem jedn\u00e9 dek\u00e1dy Bax napsal v\u0161ech sv\u00fdch sedm symfoni\u00ed.\nV roce 1937 Bax z\u00edskal \u0161lechtick\u00fd titul (Knight Bachelor) a po smrti Sira Walforda Daviese byl jmenov\u00e1n jeho n\u00e1stupcem ve funkci \u0159editele kr\u00e1lovsk\u00e9 hudby (Master of the King's Music). Mezi jeho povinnosti pat\u0159ilo \u0159\u00eddit dvorn\u00ed orchestr a komponovat p\u0159\u00edle\u017eitostnou hudbu. V t\u00e9to funkci zkomponoval nap\u0159. pochod ke korunovaci kr\u00e1lovny Al\u017eb\u011bty II.\nPo druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se Bax odst\u011bhoval do Sussexu. A\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota p\u0159eb\u00fdval v rezidenci White Horse Hotel ve Storringtonu. V z\u00e1v\u011bru sv\u00e9ho \u017eivota m\u011bl pot\u00ed\u017ee s alkoholem. Zem\u0159el na srde\u010dn\u00ed selh\u00e1n\u00ed 3. \u0159\u00edjna 1953. Je poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b sv. Finbarra v Corku.\nZa sv\u016fj \u017eivot Bax zkomponoval t\u00e9m\u011b\u0159 400 skladeb. Mezi jin\u00fdmi 7 symfoni\u00ed, houslov\u00fd koncert, koncert pro violoncello, n\u011bkolik symfonick\u00fdch b\u00e1sn\u00ed, p\u00edsn\u011b, klav\u00edrn\u00ed skladby i komorn\u00ed hudbu. Je rovn\u011b\u017e autorem hudby k filmu Oliver Twist re\u017eis\u00e9ra Davida Leana z roku 1948.\nArnold Bax: Farewell, My Youth: And Other Writings. Scolar Press, 1992, ISBN 0859677931, ISBN 9780859677936\nLewis Foreman: Bax: a composer and his times.", "<<>>: Co je Frederik Berthelsen? <<>>: Frederik \u201eNaparutaq\u201c Berthelsen (27. dubna 1750, Nuuk \u2013 13. ledna 1828, Nuuk) byl gr\u00f3nsk\u00fd katecheta a mision\u00e1\u0159.\nFrederik Berthelsen byl synem d\u00e1nsk\u00e9ho mision\u00e1\u0159e Berthela Laersena (1722\u20131782) a jeho gr\u00f3nsk\u00e9 man\u017eelky Susanny (asi 1722-1779). Teologick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed u jednoho D\u00e1na v Nuuku ztroskotalo na jeho nedostate\u010dn\u00e9 znalosti d\u00e1n\u0161tiny. M\u00edsto toho od sv\u00fdch 15 let pom\u00e1hal sv\u00e9mu otci jako katecheta v kolonii Sukkertoppen (dnes Kangaamiut). Kdy\u017e jeho otec v roce 1782 zem\u0159el, musel Frederik jako nov\u011b jmenovan\u00fd hlavn\u00ed katecheta udr\u017eovat misii v chodu s\u00e1m, dokud tam nep\u0159ijel nov\u00fd mision\u00e1\u0159. O n\u011bkolik let pozd\u011bji vzkv\u00e9talo hnut\u00ed Habakuk\u016f, kter\u00e9 se brzy zvrhlo a zp\u016fsobilo ztr\u00e1tu ve\u0161ker\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed a obchodn\u00ed kontroly nad Gr\u00f3\u0148any. Vzhledem ke sv\u00e9mu gr\u00f3nsk\u00e9mu p\u016fvodu se Frederiku Berthelsenovi poda\u0159ilo toto hnut\u00ed ukon\u010dit. V letech 1795 a\u017e 1797 kr\u00e1tce p\u016fsobil v Nuuku. Kdy\u017e v roce 1807 vypukla d\u00e1nsko-anglick\u00e1 v\u00e1lka, spojen\u00ed mezi D\u00e1nskem a Gr\u00f3nskem se p\u0159eru\u0161ilo a v\u011bt\u0161ina D\u00e1n\u016f Gr\u00f3nsko opustila. V roce 1814 z\u016fstal v cel\u00e9 zemi jedin\u00fd mision\u00e1\u0159, Nor Bernhard Hartz (1781\u20131822), a tak byl v nouzi Frederik Berthelsen, do t\u00e9 doby pouze katecheta, jmenov\u00e1n Hartzem prvn\u00edm a na dlouhou dobu jedin\u00fdm gr\u00f3nsk\u00fdm mision\u00e1\u0159em, kter\u00fd v Nuuku p\u016fsobil a\u017e do roku 1827. Zem\u0159el o rok pozd\u011bji ve v\u011bku 77 let.Frederik Berthelsen byl za sv\u016fj \u017eivot t\u0159ikr\u00e1t \u017eenat\u00fd. 1. \u00fanora 1772 se o\u017eenil s Edel, Gr\u00f3nkou a dcerou lovce Joba. Po jej\u00ed smrti v roce 1775 se 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1776 podruh\u00e9 o\u017eenil s Hedevigou. Zem\u0159ela v roce 1799 a Frederik se 29. \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku o\u017eenil s Augustou, kter\u00e1 jej p\u0159e\u017eila a zem\u0159ela v roce 1832. D\u00edky sv\u00e9 druh\u00e9 \u017een\u011b byl d\u011bde\u010dkem Rasmuse Berthelsena.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Frederik Berthelsen na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Giuseppe Sabadini? <<>>: Giuseppe Sabadini (* 26. b\u0159ezna 1949 Sagrado) je b\u00fdval\u00fd italsk\u00fd fotbalov\u00fd obr\u00e1nce a tren\u00e9r.\nV nejvy\u0161\u0161\u00ed lize odehr\u00e1l 400 utk\u00e1n\u00ed v p\u011bti klubech. Nejv\u00edce odehr\u00e1l v Mil\u00e1n\u011b. Za Rossoneri hr\u00e1l sedm sezon a z\u00edskal s nimi t\u0159i v\u00edt\u011bzstv\u00ed v italsk\u00e9m poh\u00e1ru (1971/72, 1972/73, 1976/77) a jedno v\u00edt\u011bzstv\u00ed v poh\u00e1ru PVP (1972/73). Kari\u00e9ru ukon\u010dil v roce 1986 v druholigov\u00e9 Ascoli.\nZa reprezentaci odehr\u00e1l \u010dty\u0159i utk\u00e1n\u00ed. Byl i na MS 1974, ale neodehr\u00e1l tam \u017e\u00e1dn\u00e9 utk\u00e1n\u00ed.\nPo fotbalov\u00e9 kari\u00e9\u0159e se stal tren\u00e9rem. Nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hl v sezon\u011b 1990/91, kdy\u017e postoupil do t\u0159et\u00ed ligy.\n3\u00d7 v\u00edt\u011bz italsk\u00e9ho poh\u00e1ru (1971/72, 1972/73, 1976/77)\n1\u00d7 v\u00edt\u011bz poh\u00e1ru PVP (1972/73)\n1\u00d7 na MS (1974)\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Giuseppe Sabadini na italsk\u00e9 Wikipedii.\nSeznam italsk\u00fdch fotbalov\u00fdch reprezentant\u016f\n \nProfil hr\u00e1\u010de na Transfermarktu\nProfil tren\u00e9ra na Transfermarktu\nProfil hr\u00e1\u010de na National-football-teams.", "<<>>: Co je Sp\u00e1rov\u00e1n\u00ed? <<>>: Sp\u00e1rov\u00e1n\u00ed je v\u00fdpl\u0148 sp\u00e1r mezi jednotliv\u00fdmi obkladov\u00fdmi materi\u00e1ly, mezi podlahovou konstrukc\u00ed a st\u011bnou. \u0160\u00ed\u0159ka sp\u00e1ry mus\u00ed odpov\u00eddat typu, velikosti a s\u00edle obkladu nebo stavebn\u00edho materi\u00e1lu. Sp\u00e1ruje se hmotou, kter\u00e1 mus\u00ed sv\u00fdmi vlastnostmi navazovat na typ pou\u017eit\u00e9ho materi\u00e1lu pro lo\u017ee. \nHol\u00e9 zdivo z kusov\u00e9ho staviva se naz\u00fdv\u00e1 zdivo re\u017en\u00e9. Jeho l\u00edc se pov\u011bt\u0161inou upravuje vysp\u00e1rov\u00e1n\u00edm pomoc\u00ed cementov\u00e9 malty. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsou na kvalitu zd\u011bn\u00ed kladeny velk\u00e9 n\u00e1roky, kter\u00e9 se net\u00fdkaj\u00ed jen rovinnosti konstrukce, p\u0159esnosti sp\u00e1r ale i skladby zd\u00edc\u00edho materi\u00e1lu. P\u0159i zd\u011bn\u00ed se nech\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 sp\u00e1ry v l\u00edci zdiva hlub\u0161\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b se je\u0161t\u011b po dozd\u011bn\u00ed vy\u0161kr\u00e1bou a o\u010dist\u00ed do hloubky zhruba 20 mm. Sp\u00e1rovac\u00ed malta je cementov\u00e1. N\u011bkdy se p\u0159ibarvuje trvanliv\u00fdmi barvami. Sp\u00e1ry p\u0159edem navlh\u010den\u00e9ho zdiva se vypln\u00ed maltou a vyhlazuj\u00ed zatla\u010den\u00edm sp\u00e1rova\u010dkou z kruhov\u00e9 oceli o pr\u016fm\u011bru 8 mm nebo modelovac\u00ed \u0161pachtl\u00ed tak aby ve sp\u00e1r\u00e1ch nez\u016fstala dut\u00e1 m\u00edsta, co\u017e by se v budoucnu mohlo projevit prask\u00e1n\u00edm sp\u00e1r mezi d\u00edlci staviva. Sp\u00e1ry maj\u00ed \u0161\u00ed\u0159ku podle druhu re\u017en\u00e9ho zdiva 10 a 30 mm.", "<<>>: Co je A. Lange & S\u00f6hne? <<>>: A. Lange & S\u00f6hne je obchodn\u00ed zna\u010dka n\u011bmeck\u00e9ho v\u00fdrobce hodinek spole\u010dnosti Lange Uhren GmbH. Hodinky t\u00e9to zna\u010dky jsou cenov\u011b i kvalitou srovnateln\u00e9 s v\u00fdrobky proslul\u00fdch firem jako jsou \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 Patek Philippe \u010di Vacheron Constantin.\nSpole\u010dnost Lange Uhren GmbH byla zalo\u017eena v roce 1845 Ferdinandem Adolphem Langem v m\u011bste\u010dku Glash\u00fctte, kter\u00e9 le\u017e\u00ed pobl\u00ed\u017e Dr\u00e1\u017e\u010fan. V roce 1948 zabavila sov\u011btsk\u00e1 pov\u00e1le\u010dn\u00e1 spr\u00e1va majetek spole\u010dnosti a zna\u010dka Lange p\u0159estala existovat. V roce 1990 po kolapsu a rozpadu NDR v\u0161ak Walter Lange, jeho\u017e prad\u011bde\u010dkem byl pr\u00e1v\u011b zakladatel firmy Ferdinand Adolph Lange, obnovil spole\u010dnost pod nov\u00fdm n\u00e1zvem A. Lange & S\u00f6hne a v sou\u010dasnosti pat\u0159\u00ed cel\u00e1 firma skupin\u011b Richemont International SA.", "<<>>: Co je Jean Giraud? <<>>: Jean Giraud , zn\u00e1m\u00fd jako Moebius (8. kv\u011bten 1938, Nogent-sur-Marne \u2013 10. b\u0159ezen 2012, Pa\u0159\u00ed\u017e) byl francouzsk\u00fd komiksov\u00fd kresl\u00ed\u0159. Celkem vytvo\u0159il p\u0159es t\u0159icet komiksov\u00fdch s\u00e9ri\u00ed, nejslavn\u011bj\u0161\u00ed mezi nimi je sci-fi seri\u00e1l Incal. Jeho p\u0159ezd\u00edvka Moebius vznikla v roce 1963.\nV polovin\u011b 60. let se proslavil dev\u011btadvacetid\u00edlnou komiksovou westernovou s\u00e9ri\u00ed nazvanou Blueberry. Jej\u00edm scen\u00e1ristou byl Belgi\u010dan Jean-Michel Charlier. Prvn\u00ed d\u00edl vy\u0161el roku 1963. Bluberry p\u0159ekvapil fanou\u0161ky komiksu i kritiky sv\u00fdm hlavn\u00edm \u201eantihrdinou\u201c, do t\u00e9 doby v komiksu nev\u00eddan\u00fdm. Poru\u010d\u00edk Bluberry, voj\u00e1k Unie a syn ji\u017eansk\u00e9ho farm\u00e1\u0159e, je zpo\u010d\u00e1tku p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm rasistou. Pozvolna se ale prom\u011bn\u00ed v bojovn\u00edka proti diskriminaci. Vizu\u00e1ln\u011b byl pr\u00fd pro Bluberryho vzorem Jean-Paul Belmondo.V \u017e\u00e1nru science fiction a fantasy se ob\u010das dot\u00fdkal a\u017e surrealismu. K nejoce\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm jeho komiks\u016fm tohoto \u017e\u00e1nru pat\u0159\u00ed seri\u00e1ly Arzach (pojedn\u00e1v\u00e1 o n\u011bm\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00edkovi) a p\u0159edev\u0161\u00edm Incal, jeho\u017e sc\u00e9n\u00e1\u0159 napsal chilsk\u00fd \u201epsychom\u00e1g\u201c a surrealista Alejandro Jodorowsky. Komiks je sci-fi, ale se siln\u00fdmi odkazy k hermetismu, zejm\u00e9na k tarotu.V letech 1981\u20131989 vy\u0161lo \u0161est se\u0161it\u016f. Komiks se stal p\u0159edlohou zn\u00e1m\u00e9ho filmu P\u00e1t\u00fd element re\u017eis\u00e9ra Luka Bessona. Inspirace komiksem v\u0161ak byla nep\u0159iznan\u00e1 a Jodorowsky i Giraud Bessona za\u017ealovali o 20 milion\u016f euro, by\u0165 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.Poprv\u00e9 s Jodorowskim spolupracovali v roce 1978 na seri\u00e1lu Les Yeux du chat. Cht\u011bli spolu t\u00e9\u017e adaptovat slavn\u00fd sci-fi rom\u00e1n Duna, ale k realizaci nedo\u0161lo.\nOhlas vzbudil i jeho obrazov\u00fd den\u00edk Uvnit\u0159 Moebia, jen\u017e publikoval od roku 2004, a kter\u00fd za\u010dal pr\u00fd kreslit pot\u00e9, co se po letech rozhodl p\u0159estat kou\u0159it marihuanu.\nGiraud se v\u011bnoval i filmu, jako v\u00fdtvarn\u00edk spolupracoval na sn\u00edmc\u00edch Propast, Tron, nebo Vl\u00e1dci vesm\u00edru. Pod\u00edlel se t\u00e9\u017e na vizu\u00e1ln\u00edch efektech filmu Vet\u0159elec Ridleyho Scotta.V roce 1975 spoluzalo\u017eil komiksov\u00fd magaz\u00edn Metal Hurlant. Proslul i sv\u00fdmi erotick\u00fdmi kresbami. V 90. letech se soust\u0159edil na kni\u017en\u00ed ob\u00e1lky a plak\u00e1tovou tvorbu. Jeho sebran\u00e9 spisy maj\u00ed jeden\u00e1ct svazk\u016f.", "<<>>: Co je Kengo Nakamura? <<>>: Kengo Nakamura (* 31. \u0159\u00edjen 1980) je japonsk\u00fd fotbalista.\nKengo Nakamura odehr\u00e1l 68 reprezenta\u010dn\u00edch utk\u00e1n\u00ed. S japonskou reprezentac\u00ed se z\u00fa\u010dastnil Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 2010.", "<<>>: Co je Miranda (seri\u00e1l)? <<>>: Miranda je britsk\u00fd komedi\u00e1ln\u00ed televizn\u00ed seri\u00e1l vys\u00edlan\u00fd od 9. listopadu 2009 na ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed stanici BBC Two, n\u00e1sledn\u011b p\u0159esunut\u00fd na BBC One. Na tvorb\u011b sitcomu spolupracovala a tituln\u00ed postavu ztv\u00e1rnila komi\u010dka Miranda Hartov\u00e1. Na prvotn\u00ed \u0161estid\u00edlnou minis\u00e9rii nav\u00e1zaly dal\u0161\u00ed, rovn\u011b\u017e \u0161estid\u00edln\u00e9 \u0159ady, premi\u00e9rov\u011b uveden\u00e9 od 15. listopadu 2010 a 26. prosince 2012. Seri\u00e1l uzav\u0159ely dva speci\u00e1ln\u00ed d\u00edly odvys\u00edlan\u00e9 na V\u00e1noce 25. prosince 2014 a na Nov\u00fd rok 1. ledna 2015. \u010cesk\u00fdm div\u00e1k\u016fm byl seri\u00e1l p\u0159edstaven od 1. listopadu 2011 m\u00edstn\u00edm kan\u00e1lem televize HBO a od 1. \u010dervence 2015 jej vys\u00edlala stanice \u010cT art.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byly pou\u017eity p\u0159eklady text\u016f z \u010dl\u00e1nk\u016f Miranda (TV series) na anglick\u00e9 Wikipedii a List of Miranda episodes na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Margie Hyams? <<>>: Marjorie \u201eMarjie\u201c Hyams (9. srpna 1920 New York City, New York, USA \u2013 14. \u010dervna 2012 Monrovia, Kalifornie, USA) byla americk\u00e1 jazzov\u00e1 vibrafonistka, klav\u00edristka a hudebn\u00ed aran\u017e\u00e9rka. Spolupracovala nap\u0159\u00edklad s Woody Hermanems, George Shearingem, Flipem Phillipsem nebo Mary Lou Williams. V roce 1950 se jej\u00edm man\u017eelem stal William G. Ericsson (1927\u20131978). Jej\u00edm bratrem byl klav\u00edrista Mark Hyams (1914\u20132007).", "<<>>: Co je Tkani\u010dnice atlantsk\u00e1? <<>>: Tkani\u010dnice atlantsk\u00e1 je ostnoploutv\u00e1 ryba vyskytuj\u00edc\u00ed se v tepl\u00fdch mo\u0159\u00edch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\nM\u00e1 st\u0159\u00edbrn\u011b zbarven\u00e9 t\u011blo dlouh\u00e9 a\u017e dva metry, dosahuje v\u00e1hy kolem p\u011bti kilogram\u016f a m\u016f\u017ee se do\u017e\u00edt patn\u00e1cti let. Typick\u00fdmi znaky jsou velk\u00e9 o\u010di, ostr\u00e9 zuby, h\u0159betn\u00ed ploutev t\u00e1hnouc\u00ed se od hlavy a\u017e k ocasu a dlouh\u00fd, tenk\u00fd, na konci rozt\u0159epen\u00fd ocas. Je drav\u00e1, \u017eije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v hloubce a v noci vystupuje k hladin\u011b. Pro sv\u00e9 kvalitn\u00ed maso s minimem kost\u00ed je p\u0159edm\u011btem rozs\u00e1hl\u00e9ho komer\u010dn\u00edho lovu. Na Azorsk\u00fdch ostrovech je m\u00edstn\u00ed specialitou pod jm\u00e9nem peixe-espada (ryba-me\u010d, podle v\u00fdrazn\u011b prot\u00e1hl\u00e9ho tvaru).\n \n Taxon Trichiurus lepturus ve Wikidruz\u00edch\n Trichiurus lepturus, Largehead hairtail : fisheries, gamefish . P\u0159\u00edprava vyd\u00e1n\u00ed Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupn\u00e9 online. (anglicky) \nhttp://endlessocean.wikia.com/wiki/Largehead_Hairtail\nhttp://www.aquatab.", "<<>>: Co je Kostel svat\u00e9ho Franti\u0161ka z Assisi (Kn\u011b\u017emost)? <<>>: Kostel svat\u00e9ho Franti\u0161ka z Assisi, zvan\u00fd t\u00e9\u017e kostel svat\u00e9ho Franti\u0161ka Serafinsk\u00e9ho v Kn\u011b\u017emost\u011b je emp\u00edrov\u00e1 blokov\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed stavba. Unik\u00e1tnost stavby spo\u010d\u00edv\u00e1 ve slohov\u00e9 emp\u00edrov\u00e9 \u010distot\u011b. Je chr\u00e1n\u011bn jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka \u010cesk\u00e9 republiky.\nKostel byl postaven v letech 1838\u20131841. Jeho v\u011b\u017e byla dokon\u010dena 19. kv\u011btna 1841.\nDuchovn\u00ed spr\u00e1vci kostela jsou uvedeni na str\u00e1nce: \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Kn\u011b\u017emost.\nBudova je obd\u00e9ln\u00e1, s\u00e1lov\u00e1 bez vyzna\u010den\u00e9ho presbyt\u00e1\u0159e s hranolovitou v\u011b\u017e\u00ed nad vstupn\u00edm pr\u016f\u010del\u00edm, kter\u00e9 je \u010dlen\u011bno dv\u011bma p\u00e1ry pilastr\u016f nesouc\u00ed hranolov\u00fd \u0161t\u00edt. Mezi pilastry se nach\u00e1z\u00ed port\u00e1l vyzna\u010den\u00fd klad\u00edm na volutov\u00fdch konzol\u00e1ch. Bo\u010dn\u00ed st\u011bny v om\u00edtce jsou bosov\u00e1ny a prolomeny t\u0159emi vysok\u00fdmi okny s p\u016flkruhov\u00fdmi z\u00e1klenky. Tak\u00e9 v\u011b\u017e je opat\u0159ena n\u00e1ro\u017en\u00edmi pilastry.\nVnit\u0159n\u00ed prostor je rozd\u011blen na lo\u010f a oproti lodi u\u017e\u0161\u00ed presbyt\u00e1\u0159. Mezi presbyt\u00e1\u0159 a l\u00edc zevn\u00ed st\u011bny budovy kostela jsou vt\u011bsn\u00e1ny z jedn\u00e9 strany sakristie a z druh\u00e9 orato\u0159. St\u011bny interi\u00e9ru jsou roz\u010dlen\u011bny pilastry, na nich\u017e je polo\u017een rovn\u00fd strop. Kruchta je zd\u011bn\u00e1 a rovn\u00e1; spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na dvou tosk\u00e1nsk\u00fdch sloupech.\nVnit\u0159n\u00ed vybaven\u00ed je emp\u00edrov\u00e9, tedy soudob\u00e9 z dobou v\u00fdstavy kostela. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 poch\u00e1z\u00ed od \u0159ezb\u00e1\u0159e P. Bu\u0161ka ze Sychrova z roku 1843. Je ve tvaru pil\u00ed\u0159ov\u00e9 ark\u00e1dy s obrazem Smrti sv. Franti\u0161ka od Anton\u00edna Lhoty. Dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e jsou typov\u011b shodn\u00e9; olt\u00e1\u0159 Panny Marie poch\u00e1z\u00ed z roku 1876 a olt\u00e1\u0159 sv. Jana Nepomuck\u00e9ho s obrazem sv\u011btce od Josefa Vojt\u011bcha Hellicha z roku 1875.\nK unik\u00e1t\u016fm pat\u0159\u00ed barokn\u00ed varhany z roku 1672, opraven\u00e9 roku 1707 franti\u0161k\u00e1ny z Turnova. Tyto t\u0159\u00edv\u011b\u017eov\u00e9 varhany jsou zdobeny boltcovou ornamentikou.\n Noc kostel\u016f 23.05.14. Litom\u011b\u0159ice: Biskupstv\u00ed litom\u011b\u0159ick\u00e9, 2014. 82 s. S. 26\u201327. \nPOCHE, Emanuel. Um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky \u010cech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 74\u201375. \n\u0158\u00edmskokatolick\u00e1 farnost Kn\u011b\u017emost\n \nPo\u0159ad bohoslu\u017eeb ve farn\u00edm kostele sv. Franti\u0161ka z Assisi, Kn\u011b\u017emost (katalog biskupstv\u00ed litom\u011b\u0159ick\u00e9ho)\nBohoslu\u017eby ve farn\u00edm kostele sv. Franti\u0161ka z Assisi, Kn\u011b\u017emost na webu c\u00edrkev.cz/bohoslu\u017eby\nProgram NOCI KOSTEL\u016e \u2013 Kn\u011b\u017emost, kostel sv. Franti\u0161ka Serafinsk\u00e9ho\nKostel sv. Franti\u0161ka Serafinsk\u00e9ho v Kn\u011b\u017emosti na Hrady.", "<<>>: Co je Kaple Svat\u00e9 Trojice (\u010celechovice na Han\u00e9)? <<>>: Kaple Svat\u00e9 Trojice je mal\u00e1 pravoslavn\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed stavba v \u010celechovic\u00edch na Han\u00e9. Jedn\u00e1 se o posledn\u00ed pravoslavnou kapli, kter\u00e1 byla dokon\u010dena p\u0159ed nacistickou perzekuc\u00ed t\u00e9to c\u00edrkve po \u00fatoku na Reinharda Heydricha. Kaple nen\u00ed pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e1 a je fili\u00e1lkou Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce v Olomouci.\nV \u010celechovic\u00edch od \u010das\u016f prvn\u00ed republiky existovalo mal\u00e9 pravoslavn\u00e9 spole\u010denstv\u00ed, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed asi deset rodin. Bohoslu\u017eby se slou\u017eily ve \u0161koln\u00ed budov\u011b a doj\u00ed\u017ed\u011bli je slou\u017eit duchovn\u00ed z olomouck\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce. A\u017e v roce 1941 se poda\u0159ilo od obce zakoupit pozemek pro stavbu kaple. Projekt pro stavbu vypracoval v tzv. starorusk\u00e9m stylu archimandrita Andrej Kolomack\u00fd. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men po\u017eehnal 22. \u010dervna 1941 moravskoslezsk\u00fd protopresbyter Josef Rezek, zastupuj\u00edc\u00ed biskupa Gorazda (Pavl\u00edka). Stavbu realizoval de facto sv\u00e9pomocn\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd archimandrita Andrej Kolomack\u00fd, kter\u00e9mu pom\u00e1hal jeho syn a n\u011bkolik m\u00edstn\u00edch farn\u00edk\u016f. Pouze nejnutn\u011bj\u0161\u00ed odborn\u00e9 pr\u00e1ce byly sv\u011b\u0159ov\u00e1ny profesion\u00e1ln\u00edm \u0159emesln\u00edk\u016fm. Z\u00e1hy po dokon\u010den\u00ed stavby nacistick\u00e9 \u00fa\u0159ady \u010dinnost pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve zak\u00e1zaly. I \u010dinnost \u010delechovick\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed byla zcela paralyzov\u00e1na. Sv\u011bcen\u00ed kaple vykonal a\u017e 22. \u010dervna 1947 biskup Jelevferij (Voroncov).\u010celechovick\u00e9 spole\u010denstv\u00ed po\u010detn\u011b sl\u00e1blo, a\u017e nakonec v 60. letech ustaly bohoslu\u017eby a kapli si p\u0159ivlastnil \u010delechovick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor. V roce 1989 nicm\u00e9n\u011b kaple byla navr\u00e1cena do majetku eparchie. V roce 2006 byla v \u010celechovic\u00edch z\u0159\u00edzena samostatn\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed obec, kterou spravoval o. dr. Franti\u0161ek Rodr. Tehdy tak\u00e9 byl u\u010din\u011bn pokus z\u00edskat objekt, kter\u00fd by mohl slou\u017eit jako fara. C\u00edrkevn\u00ed obec v\u0161ak byla po\u010detn\u011b slab\u00e1 a d\u00e1le sl\u00e1bla, pro\u010de\u017e byla v roce 2019 op\u011bt zru\u0161ena a kaple se stala fili\u00e1lkou c\u00edrkevn\u00ed obce v Olomouci.Bohoslu\u017eby jsou v kapli slou\u017eeny nepravideln\u011b n\u011bkolikr\u00e1t v roce, v\u017edy po p\u0159edchoz\u00edm ohl\u00e1\u0161en\u00ed.\nKaple je tvo\u0159ena \u010dtvercovou lod\u00ed, nad kterou je vzty\u010dena mal\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka, a nevelk\u00fdm polygon\u00e1ln\u011b uzav\u0159en\u00fdm kn\u011b\u017ei\u0161t\u011bm. Lze \u0159\u00edci, \u017ee stavebn\u011b jde o zjednodu\u0161enou variaci na chr\u00e1m sv. V\u00e1clava ve St\u0159emen\u00ed\u010dku (chyb\u00ed bo\u010dn\u00ed apsidy a p\u0159eds\u00ed\u0148), kter\u00fd rovn\u011b\u017e projektoval archimandrita Kolomack\u00fd a kter\u00fd byl dokon\u010den nedlouho p\u0159ed zapo\u010det\u00edm stavby v \u010celechovic\u00edch.\nRACLAVSK\u00dd, Libor. O stavb\u011b pravoslavn\u00e9 kaple svat\u00e9 Trojice v \u010celechovic\u00edch na Han\u00e9. In: Olomoucko-brn\u011bnsk\u00e1 eparchie 70 let. Sborn\u00edk k 70. v\u00fdro\u010d\u00ed Olomoucko-brn\u011bnsk\u00e9 eparchie Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Olomouc: , 2020.\nEparchie olomoucko-brn\u011bnsk\u00e1\nAndrej Kolomack\u00fd\nChr\u00e1m svat\u00e9ho V\u00e1clava (St\u0159emen\u00ed\u010dko)\n \nHrady.", "<<>>: Co je Horn\u00ed Bargjap? <<>>: Horn\u00ed Bargjap nebo Horn\u00ed Bargebi nebo kr\u00e1tce Bargjap (abchazsky \u0410\u04a9\u0430\u0434\u0430\u0442\u04d9\u0438 \u0411\u0430\u0440\u04f7\u044c\u0430\u0525 nebo \u0411\u0430\u0440\u04f7\u044c\u0430\u0525, gruz\u00ednsky \u10d6\u10d4\u10db\u10dd \u10d1\u10d0\u10e0\u10e6\u10d4\u10d1\u10d8 \u2013 Zemo Bargebi) je vesnice v Abch\u00e1zii v okrese Gali. Le\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 10 km jihoz\u00e1padn\u011b od okresn\u00edho m\u011bsta Gali. Na z\u00e1pad\u011b a jihu soused\u00ed s Doln\u00edm Bargjapem, na severu s Riapem a na v\u00fdchod\u011b se Sidou.\nOfici\u00e1ln\u00edm n\u00e1zvem obce je Vesnick\u00fd okrsek Horn\u00ed Bargjap (rusky \u0412\u0435\u0440\u0445\u043d\u0435-\u0411\u0430\u0440\u0433\u044f\u043f\u0441\u043a\u0430\u044f \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u043a\u0430\u044f \u0430\u0434\u043c\u0438\u043d\u0438\u0441\u0442\u0440\u0430\u0446\u0438\u044f, abchazsky \u0410\u04a9\u0430\u0434\u0430\u0442\u04d9\u0438 \u0411\u0430\u0440\u0495\u044c\u0430\u04a7 \u0430\u049b\u044b\u04ad\u0430 \u0430\u0445\u0430\u0434\u0430\u0440\u0430). Za \u010das\u016f Sov\u011btsk\u00e9ho svazu se okrsek jmenoval Zemo-Bargebsk\u00fd selsov\u011bt (\u0417\u0435\u043c\u043e-\u0411\u0430\u0440\u0433\u0435\u0431\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0441\u0435\u043b\u044c\u0441\u043e\u0432\u0435\u0442).\nSou\u010d\u00e1st\u00ed Horn\u00edho Bargjapu jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti:\nHorn\u00ed Bargjap / Bargjap (\u0410\u04a9\u0430\u0434\u0430\u0442\u04d9\u0438 \u0411\u0430\u0440\u04f7\u044c\u0430\u0525 / \u0411\u0430\u0440\u04f7\u044c\u0430\u0525)\nButbakyt / Sabutbaio (\u0411\u044b\u04ad\u0435\u0431\u0430\u049b\u044b\u04ad / \u0421\u0430\u0431\u0443\u04ad\u0431\u0430\u0438\u043e) \u2013 gruz. Sabutbaio (\u10e1\u10d0\u10d1\u10e3\u10d7\u10d1\u10d0\u10d8\u10dd)\n\u0160amgjiaa / Sa\u0161amugio (\u0428\u044c\u0430\u043c\u0433\u044c\u0438\u0430\u0430 / \u0421\u0430\u0448\u044c\u0430\u043c\u0443\u0433\u0438\u043e) \u2013 gruz. Sa\u0161amugio (\u10e1\u10d0\u10e8\u10d0\u10db\u10e3\u10d2\u10d8\u10dd)\nHorn\u00ed Bargjap byl v minulosti sou\u010d\u00e1st\u00ed gruz\u00ednsk\u00e9ho historick\u00e9ho regionu Samegrelo, od 17. stolet\u00ed Samurzakanu. Na map\u011b, kterou v 17. stolet\u00ed sestavil italsk\u00fd mision\u00e1\u0159 Arcangelo Lamberti, je obec pojmenovan\u00e1 jako Bargebi. Po vzniku Sov\u011btsk\u00e9ho svazu byla vesnice sou\u010d\u00e1st\u00ed Abchazsk\u00e9 ASSR a spadala pod okres Gali. T\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 populace byla gruz\u00ednsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.\nB\u011bhem v\u00e1lky v Abch\u00e1zii v letech 1992\u20131993 byla obec ovl\u00e1d\u00e1na gruz\u00ednsk\u00fdmi vl\u00e1dn\u00edmi jednotkami. Na konci t\u00e9to v\u00e1lky zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 uprchli z Abch\u00e1zie. Po skon\u010den\u00ed boj\u016f se vr\u00e1tila v\u011bt\u0161\u00ed polovina z nich a ocitli se pod vl\u00e1dou separatistick\u00e9 Abch\u00e1zie. Do\u0161lo k p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed obce z gruz\u00ednsk\u00e9ho Zemo Bargebi na Bargjap, respektive na Holn\u00ed Bargjap.\nDle Moskevsk\u00fdch dohod z roku 1994 o klidu zbran\u00ed \u0430 o rozd\u011blen\u00ed bojuj\u00edc\u00edch stran byl Doln\u00ed Bargjap za\u010dlen\u011bn do n\u00e1razn\u00edkov\u00e9 z\u00f3ny, kde se o bezpe\u010dnost staraly m\u00edrov\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky SNS v r\u00e1mci mise UNOMIG. M\u00edrov\u00e9 sbory Abch\u00e1zii opustily pot\u00e9, kdy byla v roce 2008 Ruskem uzn\u00e1na nez\u00e1vislost Abch\u00e1zie. V pr\u016fb\u011bhu tohoto obdob\u00ed se v obci vyskytly probl\u00e9my s \u00fanosy m\u00edstn\u00edch obyvatel a s t\u00edm spojen\u00fdm vym\u00e1h\u00e1n\u00edm v\u00fdkupn\u00e9ho. Jedn\u00edm z nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f byl no\u010dn\u00ed \u00fanos 32 mu\u017e\u016f z obce do O\u010dam\u010dyry na za\u010d\u00e1tku dubna 2004, kter\u00fd byl dle report\u00e1\u017ee gruz\u00ednsk\u00e9 televizn\u00ed stanice Rustavi-2 zosnov\u00e1n abchazsk\u00fdmi obrann\u00fdmi slo\u017ekami v reakci na zajat\u00ed dvou abchazsk\u00fdch pohrani\u010dn\u00edk\u016f gruz\u00ednsk\u00fdmi slo\u017ekami pro \u00fa\u010dely jedn\u00e1n\u00ed o jejich propu\u0161t\u011bn\u00ed. Jedn\u00e1n\u00ed, jeho\u017e abchaz\u0161t\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci o \u00fanosu nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, se uskute\u010dnilo je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne na pravideln\u00e9 \u010dty\u0159strann\u00e9 sch\u016fzce v \u010cuburchind\u017ei a 8. dubna byli v\u0161ichni propu\u0161t\u011bni dom\u016f. Propu\u0161t\u011bn byl i jeden z unesen\u00fdch Abchaz\u016f, druh\u00fd z\u016fst\u00e1val nad\u00e1le nezv\u011bstn\u00fd. Dal\u0161\u00ed incidenty opakovan\u011b nutily obyvatelstvo do\u010dasn\u011b vyhledat \u00fato\u010di\u0161t\u011b za \u0159ekou Inguri v Zugdidi.\nDle nejnov\u011bj\u0161\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2011 je po\u010det obyvatel t\u00e9to obce 1159 a jejich slo\u017een\u00ed n\u00e1sledovn\u00e9:\n1145 Gruz\u00edn\u016f (98,8 %)\n5 Abchaz\u016f (0,4 %)\n5 Rus\u016f (0,4 %)\n4 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ostatn\u00edch n\u00e1rodnost\u00ed (0,4 %)P\u0159ed v\u00e1lkou v Abch\u00e1zii \u017eilo v obci 569 obyvatel, v cel\u00e9m Zemo-Bargebsk\u00e9m selsov\u011btu 1961 obyvatel.\nKvar\u010dija, V. E. \u0418\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u0438 \u0441\u043e\u0432\u0440\u0435\u043c\u0435\u043d\u043d\u0430\u044f \u0442\u043e\u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0438\u044f \u0410\u0431\u0445\u0430\u0437\u0438\u0438 (\u0418\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u043a\u043e-\u044d\u0442\u0438\u043c\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0435 \u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u0435). Dom Pe\u010dati. 2006. Suchum. 328 s.\nKvar\u010dija, V. E. \u0410\u04a7\u0441\u043d\u044b \u0430\u0442\u043e\u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0438\u043a\u0430. Abchazsk\u00e1 akademie v\u011bd. 2002. Suchum. 686 s.", "<<>>: Co je Ob\u0161tina Mom\u010dilgrad? <<>>: Ob\u0161tina Mom\u010dilgrad (bulharsky \u041e\u0431\u0449\u0438\u043d\u0430 \u041c\u043e\u043c\u0447\u0438\u043b\u0433\u0440\u0430\u0434) je bulharsk\u00e1 jednotka \u00fazemn\u00ed samospr\u00e1vy v K\u0103rd\u017ealijsk\u00e9 oblasti. Le\u017e\u00ed v ji\u017en\u00edm Bulharsku ve V\u00fdchodn\u00edch Rodopech. Spr\u00e1vn\u00edm st\u0159ediskem je m\u011bsto Mom\u010dilgrad, krom\u011b n\u011bj zahrnuje ob\u0161tina 47 vesnic. \u017dije zde p\u0159es 15 tis\u00edc st\u00e1l\u00fdch obyvatel.\nV ob\u0161tin\u011b \u017eije 15 265 st\u00e1l\u00fdch obyvatel a v\u010detn\u011b p\u0159echodn\u011b hl\u00e1\u0161en\u00fdch obyvatel 39 389. Podle s\u010d\u00edt\u00e1ni 1.", "<<>>: Co je Divize E 2017/2018? <<>>: V souboj\u00edch 27. ro\u010dn\u00edku Moravskoslezsk\u00e9 divize E 2017/18 (jedna ze skupin 4. nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee) se utkalo 16 t\u00fdm\u016f ka\u017ed\u00fd s ka\u017ed\u00fdm dvoukolov\u00fdm syst\u00e9mem podzim\u2013jaro. Tento ro\u010dn\u00edk za\u010dal v sobotu 5. srpna 2017 \u00favodn\u00edmi \u010dty\u0159mi z\u00e1pasy 1. kola a skon\u010dil v ned\u011bli 10. \u010dervna 2018 zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm z\u00e1pasem 29. kola (30. kolo bylo p\u0159edehr\u00e1no ji\u017e v kv\u011btnu 2018).\nZ MSFL 2016/17 nesestoupilo do Divize E \u017e\u00e1dn\u00e9 mu\u017estvo.\nZ Divize D 2016/17 p\u0159e\u0161la mu\u017estva FC TVD Slavi\u010d\u00edn a FC Elseremo Brumov.\nZ P\u0159eboru Moravskoslezsk\u00e9ho kraje 2016/17 postoupilo v\u00edt\u011bzn\u00e9 mu\u017estvo FK Bospor Bohum\u00edn.\nZ P\u0159eboru Zl\u00ednsk\u00e9ho kraje 2016/17 postoupilo mu\u017estvo FC Vset\u00edn (4. m\u00edsto).\nZ P\u0159eboru Olomouck\u00e9ho kraje 2016/17 postoupilo v\u00edt\u011bzn\u00e9 mu\u017estvo TJ Sokol \u00dast\u00ed a FK \u0160ternberk (4. m\u00edsto).\nNejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem ro\u010dn\u00edku se stal Ond\u0159ej Pycl\u00edk z FK Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn, kter\u00fd vst\u0159elil 25 branek.\nPozn\u00e1mky: Jesen\u00edk se pro sezonu 2018/2019 dobrovoln\u011b p\u0159ihl\u00e1sil do krajsk\u00e9ho p\u0159eboru Olomouck\u00e9ho kraje.\nZ = Odehran\u00e9 z\u00e1pasy; V = V\u00edt\u011bzstv\u00ed; R = Rem\u00edzy; P = Prohry; VG = Vst\u0159elen\u00e9 g\u00f3ly; OG = Obdr\u017een\u00e9 g\u00f3ly; B = Body; (S) = Mu\u017estvo sestoupiv\u0161\u00ed z vy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee; (N) = Mu\u017estvo postoupiv\u0161\u00ed z ni\u017e\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee (nov\u00e1\u010dek)\nMSD\u2013E na souteze.fotbal.cz (\u010desky)\nRozlosov\u00e1n\u00ed, v\u00fdsledky, z\u00e1pisy MSD\u2013E v ro\u010dn\u00edku 2017/18 na is.fotbal.", "<<>>: Co je Daydream (album, Mariah Carey)? <<>>: Daydream je \u0161est\u00e9 studiov\u00e9 album americk\u00e9 zp\u011bva\u010dky Mariah Carey, kter\u00e9 vy\u0161lo v \u0159\u00edjnu 1995. Celosv\u011btov\u011b se jej prodalo p\u0159es 25 milion\u016f kus\u016f, \u010d\u00edm\u017e se \u0159ad\u00ed mezi nejl\u00e9pe prod\u00e1van\u00e1 alba v\u0161ech dob.\nNa albu se poprv\u00e9 objevuje v\u011bt\u0161\u00ed vliv R&B a p\u0159edn\u00ed sv\u011btov\u00e9 \u010dasopisy za\u0159adily album mezi Top 10 nejlep\u0161\u00edch alb roku 1995. Za album z\u00edskala Mariah \u0161est nominac\u00ed na cenu Grammy Award, ale \u017e\u00e1dnou neprom\u011bnila ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Album obsadil 116. p\u0159\u00ed\u010dku v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku 200 Nejlep\u0161\u00edch alb v\u0161ech dob.", "<<>>: Co je Okres Soko\u0142\u00f3w? <<>>: Okres Soko\u0142\u00f3w (polsky Powiat soko\u0142owski) je okres v Polsku v Mazovsk\u00e9m vojvodstv\u00ed, vytvo\u0159en\u00fd v roce 1999 v r\u00e1mci administrativn\u00edch reforem. Jeho s\u00eddlem je Soko\u0142\u00f3w Podlaski.\nOkres zahrnuje:\nm\u011bstsk\u00e9 gminy: Soko\u0142\u00f3w Podlaski\nm\u011bstsko-vesnick\u00e9 gminy: Kos\u00f3w Lacki\nvesnick\u00e9 gminy: Soko\u0142\u00f3w Podlaski, Sterdy\u0144, Repki, Bielany, Jab\u0142onna Lacka, Sabnie, Ceran\u00f3w\nm\u011bsta: Soko\u0142\u00f3w Podlaski, Kos\u00f3w Lacki\nPo\u010det obyvatel (informace z 13. listopadu 2005):\n \nOkres Soko\u0142owski\nNoviny Soko\u0142owska\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Powiat soko\u0142owski na polsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je 127. peru\u0165 RAF? <<>>: 127. peru\u0165 (anglicky No. 127 Squadron) je b\u00fdval\u00e1 peru\u0165 Royal Flying Corps a Royal Air Force Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\n127. peru\u0165 vznikla 1. \u00fanora 1918 jako denn\u00ed bombardovac\u00ed \u00fatvar, ale byla rozpu\u0161t\u011bna ji\u017e 4. \u010dervence 1918, je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm ne\u017e se stala opera\u010dn\u00ed.\n29. \u010dervna 1941 bylo ozna\u010den\u00ed 127. peru\u0165 p\u0159id\u011bleno od\u0159adu \u010dty\u0159 Gladiator\u016f a \u010dty\u0159 Hurrican\u016f dislokovan\u00e9mu na z\u00e1kladn\u011b Haditha v Ir\u00e1ku. B\u011bhem obsazov\u00e1n\u00ed S\u00fdrie Brity tato jednotka prov\u00e1d\u011bla st\u00edhac\u00ed a pr\u016fzkumn\u00e9 lety a\u017e do 12. \u010dervence 1941, kdy byla p\u0159ezna\u010dena na 261. peru\u0165 RAF.\n127. peru\u0165 byla reformov\u00e1na v Kasfareet ze skupiny pozemn\u00edho person\u00e1lu 249. peruti, a p\u016fsobila jako \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00e1 a oprav\u00e1rensk\u00e1 jednotka a\u017e do b\u0159ezna 1942, kdy op\u011bt obdr\u017eela v\u00fdzbroj Hurrican\u016f. Od \u010dervna 1942 byla peru\u0165 nasazena ve st\u00edhac\u00edch operac\u00edch v Z\u00e1padn\u00ed pou\u0161ti a v z\u00e1\u0159\u00ed odtud byla sta\u017eena k pln\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f protivzdu\u0161n\u00e9 obrany Egypta.\nV dubnu 1944 byla peru\u0165 p\u0159elo\u017eena do Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a 23. dubna reaktivov\u00e1na na z\u00e1kladn\u011b RAF North Weald. 19. kv\u011btna 1944 zah\u00e1jila se Spitfiry Mk. IX st\u00edhac\u00ed-bombardovac\u00ed operace a v srpnu 1944 se p\u0159esunula do Francie, kde v nich pokra\u010dovala a\u017e do sv\u00e9ho rozpu\u0161t\u011bn\u00ed 30. dubna 1945.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku No. 127 Squadron RAF na anglick\u00e9 Wikipedii.\nSeznam perut\u00ed RAF\n \n History of No. 127 Squadron . Royal Air Force . Dostupn\u00e9 v archivu po\u0159\u00edzen\u00e9m dne 2016-03-03. (anglicky) \n(anglicky) 127 Squadron RAF\n127. peru\u0165 RAF na www.valka.", "<<>>: Co je I.R.S. Records? <<>>: I.R.S. Records bylo americk\u00e9 hudebn\u00ed vydavatelstv\u00ed, kter\u00e9 v roce 1979 zalo\u017eili Miles Copeland spolu s Jay Bobergem a Carlem Grassem. V letech 1983\u20131987 vydavatelstv\u00ed sponzorovalo televizn\u00ed show na MTV zvanou The Cutting Edge. Mezi skupiny, kter\u00e9 sv\u00e9 nahr\u00e1vky vyd\u00e1valy v I.R.S. Records, pat\u0159ily nap\u0159. R.E.M., Wall Of Voodoo, The Lords of The New Church, Black Sabbath atd. Posledn\u00ed album I.R.S. Records, CD All Sets od skupiny Buzzcocks, vy\u0161lo v roce 1996.", "<<>>: Co je Vlhovit\u00ed? <<>>: Vlhovit\u00ed (Meropidae) je \u010dele\u010f mal\u00fdch a\u017e st\u0159edn\u011b velk\u00fdch pt\u00e1k\u016f n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed do \u0159\u00e1du srostloprst\u00fdch (Coraciiformes). Obsahuje 25 druh\u016f ve t\u0159ech rodech. Ob\u00fdvaj\u00ed star\u00fd sv\u011bt. \u017dij\u00ed v otev\u0159en\u00e9 krajin\u011b s v\u00fdjimkou africk\u00e9 vlhy saf\u00edrov\u00e9, kter\u00e1 \u017eije v de\u0161tn\u00e9m lese.\n\u017div\u00ed se v\u011bt\u0161inou blanok\u0159\u00eddl\u00fdm hmyzem, lov\u00ed jej za letu. \u010casto lov\u00ed hromadn\u011b. \u00dalovek zabij\u00ed \u00faderem o v\u011btev a pot\u00e9 tlakem zob\u00e1ku vypr\u00e1zdn\u00ed jedov\u00fd v\u00e1\u010dek \u017eihadla. Vyvrhuj\u00ed v\u00fdvr\u017eky.\nHn\u00edzd\u00ed v nor\u00e1ch, v\u011bt\u0161inou v koloni\u00edch. N\u011bkter\u00e9 mal\u00e9 a lesn\u00ed druhy hn\u00edzd\u00ed solit\u00e9rn\u011b. Inkubace trv\u00e1 zhruba 20 dn\u00ed, ml\u00e1\u010fata se l\u00edhnou hol\u00e1 a slep\u00e1. Na krmen\u00ed se pod\u00edl\u00ed oba rodi\u010de.", "<<>>: Co je Vysokorychlostn\u00ed tra\u0165 \u0160anghaj \u2013 Chang-\u010dou? <<>>: Vysokorychlostn\u00ed tra\u0165 \u0160ang-haj \u2013 Chang-\u010dou (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu chu-chang kao-su tchie-lu, pchin-jinem H\u00f9h\u00e1ng g\u0101os\u00f9 ti\u011bl\u00f9, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u6caa\u676d\u9ad8\u901f\u94c1\u8def), tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed osobn\u00ed tra\u0165 Chu-chang (\u010d\u00ednsky v \u010desk\u00e9m p\u0159episu Chu-chang kche-j\u00fcn \u010duan-sien, pchin-jinem H\u00f9h\u00e1ng k\u00e8y\u00f9n zhu\u0101nxi\u00e0n, znaky zjednodu\u0161en\u00e9 \u6caa\u676d\u5ba2\u8fd0\u4e13\u7ebf) je dvoukolejn\u00e1 elektrifikovan\u00e1 vysokorychlostn\u00ed tra\u0165 v \u010c\u00edn\u011b mezi \u0160anghaj\u00ed a Chang-\u010dou, hlavn\u00edm m\u011bstem provincie \u010ce-\u0165iang. Tra\u0165 byla uvedena do provozu 26. \u0159\u00edjna 2010, jej\u00ed v\u00fdstavba trvala 20 m\u011bs\u00edc\u016f.Tra\u0165 je sou\u010d\u00e1st\u00ed vysokorychlostn\u00ed trati \u0160anghaj \u2013 Kchun-ming a pob\u0159e\u017en\u00edho koridoru.", "<<>>: Co je Makejevova konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159? <<>>: Makejevova konstruk\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159 (rusky \u0413\u043e\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043d\u043d\u044b\u0439 \u0440\u0430\u043a\u0435\u0442\u043d\u044b\u0439 \u0446\u0435\u043d\u0442\u0440 \u0438\u043c\u0435\u043d\u0438 \u0430\u043a\u0430\u0434\u0435\u043c\u0438\u043a\u0430 \u0412. \u041f. \u041c\u0430\u043a\u0435\u0435\u0432\u0430) je rusk\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 centrum, specializuj\u00edc\u00ed se na v\u00fdvoj ponorkov\u00fdch raketov\u00fdch syst\u00e9m\u016f, je\u017e bylo zalo\u017eeno ji\u017e v roce 1947. Bylo pojmenov\u00e1no po rusk\u00e9m konstrukt\u00e9rovi Viktoru Petrovi\u010dovi Makejevovi. S\u00eddl\u00ed ve m\u011bst\u011b Miass v \u010celjabinsk\u00e9 oblasti.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku Staatliches Raketenzentrum Makejew na n\u011bmeck\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Grumman X-29? <<>>: Grumman X-29A bylo proudov\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed letadlo s negativn\u00ed geometri\u00ed k\u0159\u00eddel a s kachn\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm vodorovn\u00fdch \u0159\u00edd\u00edc\u00edch ploch. \u00dakolem X-29 bylo vyzkou\u0161et, jak se letadlo s takovou koncepc\u00ed bude chovat p\u0159i skute\u010dn\u00e9m letu. Drak letadla byl zkonstruov\u00e1n z kompozitn\u00edch materi\u00e1l\u016f, aby se sn\u00ed\u017eila celkov\u00e1 hmotnost letounu. Aerodynamick\u00e1 instabilita negativn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed k\u0159\u00eddel sice zv\u00fd\u0161ila obratnost letadla, naproti tomu ale bylo nutn\u00e9 X-29 vybavit elektronick\u00fdm stabiliza\u010dn\u00edm syst\u00e9mem fly-by-wire.\nTento letoun byl zkonstruov\u00e1n americkou spole\u010dnost\u00ed Grumman na z\u00e1klad\u011b objedn\u00e1vky vl\u00e1dn\u00ed agentury DARPA, poprv\u00e9 vzl\u00e9tl dne 14. prosince 1984 z Edwardsovy leteck\u00e9 z\u00e1kladny pilotov\u00e1n Chuckem Sewellem. 13. prosince 1985 se stal prvn\u00edm letadlem s takov\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 p\u0159ekro\u010dilo rychlost zvuku. Celkov\u011b byly vyrobeny pouh\u00e9 dva kusy, k posledn\u00edmu letu do\u0161lo v roce 1991, kdy byl projekt ukon\u010den.\nPrvn\u00ed vyroben\u00fd kus je v sou\u010dasnosti vystaven v muzeu americk\u00e9ho letectva na Wright-Pattersonov\u011b leteck\u00e9 z\u00e1kladn\u011b v Daytonu v Ohiu, druh\u00fd kus je um\u00edst\u011bn v Drydenov\u011b leteck\u00e9m v\u00fdzkumn\u00e9m st\u0159edisku na Edwardsov\u011b leteck\u00e9 z\u00e1kladn\u011b.\nOs\u00e1dka: 1\nRozp\u011bt\u00ed: 8,29 m\nD\u00e9lka: 14,66 m\nV\u00fd\u0161ka: 4,36 m\nNosn\u00e1 plocha: 17,54 m\u00b2\nHmotnost pr\u00e1zdn\u00e9ho letounu: 6049 kg\nVzletov\u00e1 hmotnost: 7848 kg\nPohonn\u00e1 jednotka: turbodmychadlov\u00fd motor General Electric F404 GE-400 s tahem 71,2 kN\nMaxim\u00e1ln\u00ed rychlost: M = 1,6\nDostup: 15 240 m (50 000 ft)\nDoba letu: p\u0159ibli\u017en\u011b 1 hodina\nBALOUS, Miroslav. Grumman X-29A (Model 712). Letectv\u00ed a kosmonautika. \u00danor 1985, ro\u010d. LXI., \u010d\u00eds. 5, s. 35. \nGENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 336 a 337. \nJOHNSEN, Frederick A. Sweeping Forward: Developing & Flight Testing the Grumman X-29A Forward Swept Wing Research Aircraft. : NASA 336 s. Dostupn\u00e9 online. ISBN 979-8481075150. (anglicky) \nJunkers Ju 287\nSuchoj Su-47\nHFB 320 Hansa Jet\n \n(\u010desky) Letadla s\u00e9rie X, Military.cz\n(anglicky) X-29 \u2013 informace na str\u00e1nk\u00e1ch NASA\n(anglicky) X-29 Archivov\u00e1no 5. 2. 2012 na Wayback Machine. \u2013 technick\u00e9 informace\n(anglicky) Fotogalerie letounu Grumman X-29A\nX-29 Aircraft with Forward Swept Wings military.", "<<>>: Co je \u00c9loyes? <<>>: \u00c9loyes je obec na v\u00fdchod\u011b Francie, v departementu Vosges, v regionu Grand Est. Le\u017e\u00ed 18 kilometr\u016f od \u00c9pinalu.\nPojmenov\u00e1n\u00ed obce poch\u00e1z\u00ed ze starofrancouzsk\u00e9ho Ez loye - na b\u0159ehu vody a odkazuje na \u0159eku Moselu.\nT\u0159i orli ve znaku zna\u010d\u00ed lotrinsk\u00e9 v\u00e9vodstv\u00ed, dub listnat\u00e9 lesy na \u00fazem\u00ed obce a b\u00e1rka s ryb\u00e1\u0159em tradi\u010dn\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00ed rybolov.\nkostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie\ndolmen Purifaing ve fossardsk\u00e9m lese\nPo\u010det obyvatel\nObec m\u00e1 dv\u011b mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky, jednu z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu a kolej Ren\u00e9ho Cassina.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku \u00c9loyes na francouzsk\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je The Barry Sisters? <<>>: The Barry Sisters (p\u016fvodn\u011b The Bagelman Sisters), tedy Sestry Barryovy, resp. Bagelmanovy, neboli Merna (Minnie) Bagelmanov\u00e1 (6. dubna 1923 \u2013 31. \u0159\u00edjna 1976) a Clara Bagelmanov\u00e1 (17. \u0159\u00edjna 1920 \u2013 22. listopadu 2014), byl um\u011bleck\u00fd n\u00e1zev popul\u00e1rn\u00ed sestersk\u00e9 dvojice klezmer a swing-jazzov\u00fdch kabaretn\u00edch zp\u011bva\u010dek v USA ve 40.-70. letech 20. stolet\u00ed.\nOb\u011b sestry Minnie a Clara se narodily v newyorsk\u00e9m Bronxu do a\u0161ken\u00e1zsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny. Jejich rodi\u010de poch\u00e1zeli z Evropy, otec Herman z Ruska a matka Ester z Rakouska-Uherska. Minnie a Clara m\u011bly je\u0161t\u011b dv\u011b mlad\u0161\u00ed sestry, Celii a Julii. Pot\u00e9, co se Minnie a Clara rozhodly pro um\u011bleckou dr\u00e1hu zp\u011bvu jidi\u0161 p\u00edsn\u00ed jako The Bagelman Sisters, otec jim poradil, aby se stylizovaly do starosv\u011btsk\u00e9 a nikoli americk\u00e9 angli\u010dtiny.\nV tomto \u010dl\u00e1nku byl pou\u017eit p\u0159eklad textu z \u010dl\u00e1nku The Barry Sisters na anglick\u00e9 Wikipedii.", "<<>>: Co je Josef Hartman? <<>>: Josef Hartman (14. \u010dervence 1881 Cerhovice \u2013 7. prosince 1947) byl \u010desk\u00fd \u0159\u00edmskokatolick\u00fd duchovn\u00ed a bohoslavec. D\u011bkan a arcibiskupsk\u00fd vik\u00e1\u0159, \u010destn\u00fd kanovn\u00edk Vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly. Arcibiskupsk\u00fd not\u00e1\u0159, ordinari\u00e1tn\u00ed komisa\u0159 n\u00e1bo\u017eensk\u00fd pro st\u0159edn\u00ed \u0161koly a \u010dlen zku\u0161ebn\u00ed komise pro u\u010ditelstv\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed na obecn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch.\nAbsolvoval gymn\u00e1zium v P\u0159\u00edbrami (1893\u20131901) a arcibiskupsk\u00fd semin\u00e1\u0159 v Praze (1901\u20131905). Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen 29. \u010dervna 1905 u sv. V\u00edta v Praze, pot\u00e9 p\u016fsobil jako kaplan v Lomnici u Sokolova (1905\u20131907), v Beroun\u011b (1907\u20131922) a do roku 1929 jako administr\u00e1tor d\u011bkanstv\u00ed v Beroun\u011b, administr\u00e1tor farnosti v Lod\u011bnici, Svat\u00e9m Jan\u011b pod Skalou a Tet\u00edn\u011b, v\u00fdpomocn\u00fd u\u010ditel n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v Beroun\u011b, administr\u00e1tor d\u011bkanstv\u00ed v P\u0159\u00edbrami (1905\u20131907). 21. b\u0159ezna 1929 byl jmenov\u00e1n d\u011bkanem v P\u0159\u00edbrami (instalov\u00e1n 15. prosince 1929), od 1. listopadu 1931 byl spr\u00e1vcem vikari\u00e1tu v P\u0159\u00edbrami. V roce 1910 pou\u0165 do Svat\u00e9 zem\u011b.\nV P\u0159\u00edbrami byl tak\u00e9 ve\u0159ejn\u011b \u010dinn\u00fd jako \u010dlen m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva, Okresn\u00edho \u0161koln\u00edho v\u00fdboru. 17. \u0159\u00edjna 1946 se \u00fa\u010dastnil poh\u0159bu horn\u00edk\u016f v P\u0159\u00edbrami, kte\u0159\u00ed zahynuli p\u0159i po\u017e\u00e1ru na dole Anna na B\u0159ezov\u00fdch Hor\u00e1ch.\nJe poh\u0159ben\u00fd na M\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v P\u0159\u00edbrami (odd\u00edl VIII, hrob 225), vedle hrobu kn\u011bze Prokopa Ondr\u00e1ka.\n2.7.1905 Primice v kostele sv. Martina v Cerhovic\u00edch\n\u010destn\u00fd konsistorn\u00ed rada\n1941 \u010destn\u00fd kanovn\u00edk vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly\n4.\u201311. \u010dervence 1937 \u010dlen \u010destn\u00e9ho v\u00fdboru II.", "<<>>: Co je Pictorial Photographers of America? <<>>: Pictorial Photographers of America je dosud existuj\u00edc\u00ed fotografick\u00fd spolek, kter\u00fd v roce 1916 zalo\u017eili ameri\u010dt\u00ed fotografov\u00e9 Alvin L. Coburn, Gertrude K\u00e4sebierov\u00e1 a Clarence H. White. Mezi zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dleny pat\u0159il tak\u00e9 Drahom\u00edr Josef R\u016f\u017ei\u010dka.Spolek se hl\u00e1sil k princip\u016fm piktorialismu podobn\u011b jako zanikl\u00e1 Fotosecese. Siln\u00fd vliv ve spolku m\u011bl zejm\u00e9na Clarence H. White, kter\u00fd byl jeho prvn\u00edm p\u0159edsedou do roku 1922.\nAlma Lavenson\nHLAV\u00c1\u010c, \u013dudov\u00edt. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987.", "<<>>: Co je Rozko\u0161n\u00fd jed? <<>>: Rozko\u0161n\u00fd jed je \u010dtvrtou epizodou prvn\u00ed \u0159ady seri\u00e1lu Prison Break, ve kter\u00e9 se hlavn\u00ed protagonista Michael Scofield mus\u00ed zbavit sv\u00e9ho nov\u00e9ho spoluv\u011bzn\u011b, Chralese Haywira Patoshika. Re\u017e\u00edroval ji Matt Earl Beesley a napsal ji Matt Olmstead. \nEpizoda za\u010d\u00edn\u00e1 divok\u00fdm snem Lincolna Burrowse, kter\u00e9mu se zd\u00e1, \u017ee ho dozorci jdou popravit o m\u011bs\u00edc d\u0159\u00edve, ne\u017e bylo v pl\u00e1nu, a po probuzen\u00ed si uv\u011bdomuje, jak moc nechce zem\u0159\u00edt. Michael zat\u00edm zji\u0161\u0165uje, \u017ee jeho spoluv\u011bze\u0148 Haywire nechce ut\u00e9ct z v\u011bzen\u00ed, zat\u00edmco bl\u00e1zniv\u00e9ho Haywira za\u010d\u00edn\u00e1 zaj\u00edmat jeho tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 podle n\u011bj n\u011bco znamen\u00e1. Michael mu ho ale neuk\u00e1\u017ee a tak je Haywire tetov\u00e1n\u00edm doslova posedl\u00fd a jeho nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd pohled pron\u00e1sleduje Michaela snad po\u0159\u00e1d. Toho si v\u0161\u00edm\u00e1 i John Abruzzi, kter\u00fd po Michaelovi chce, aby sv\u00e9 probl\u00e9my co nejrychleji vy\u0159e\u0161il. \nMichael jde op\u011bt pomoci s d\u0159ev\u011bn\u00fdm modelem T\u00e1d\u017e Mahalu \u0159editelovi v\u011bznice Popovi, kter\u00fd mu nab\u00edz\u00ed protislu\u017ebu. Michael se chce zbavit Haywira, ale Pope mu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tyto z\u00e1le\u017eitosti m\u00e1 na starost dozorce Brad Bellick. Popa p\u0159ekvapuje jeho man\u017eelka Judy, kter\u00e1 nem\u00e1 stavbu vid\u011bt p\u0159ed v\u00fdro\u010d\u00edm a kdy\u017e u\u017e sm\u011b\u0159uje ke dve\u0159\u00edm \u0159editelovi pracovny, vyjde Michael a chyt\u0159e ji od dal\u0161\u00edho postupu odrad\u00ed. Licolna nav\u0161t\u011bvuje Veronica Donovan, kter\u00e1 d\u00edky zmizen\u00ed Leticie Barris za\u010d\u00edn\u00e1 v\u011b\u0159it, \u017ee je Lincoln nevinn\u00fd. Ten ji po\u0161le za pr\u00e1vn\u00edkem Benem Forsikem z Projektu Justice, kter\u00fd se zab\u00fdv\u00e1 p\u0159\u00edpady nepr\u00e1vem odsouzen\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f. Fernando Sucre se op\u011bt sna\u017e\u00ed dovolat sv\u00e9 snoubence Maricruz, ale ta mu telefon op\u011bt nebere.\nHaywire p\u0159ich\u00e1z\u00ed na to, \u017ee Michaelovo tetov\u00e1n\u00ed je vzorem \u010dehosi, co\u017e je pravda, ale Michael to p\u0159iznat nem\u016f\u017ee. \u0158editel Pope si k sob\u011b pozve Bellicka, po kter\u00e9m chce, aby Haywira dal do jin\u00e9 cely, jeliko\u017e mu jde p\u0159edev\u0161\u00edm o n\u00e1pravu ne\u017e o potrest\u00e1n\u00ed v\u011bz\u0148\u016f. Pope se tak\u00e9 sv\u011b\u0159uje, \u017ee Bellicka chce p\u0159i odchodu do d\u016fchodu navrhnout na nov\u00e9ho \u0159editele, co\u017e ho m\u00e1 motivovat ke spr\u00e1vn\u00e9mu rozhodnut\u00ed. Sucreho p\u0159ich\u00e1z\u00ed nav\u0161t\u00edvit m\u00edsto Maricruz jej\u00ed nov\u00fd p\u0159\u00edtel Hector Avilla, Fernand\u016fv bratranec, kter\u00fd mu vzk\u00e1\u017ee, \u017ee je Maricruz s n\u00edm a \u017ee nem\u016f\u017ee \u010dekat, ne\u017e se dostane z v\u011bzen\u00ed. \nScofield si jde do skladu s chemik\u00e1liemi pro suroviny, kter\u00e9 pot\u0159ebuje na v\u00fdrobu rozko\u0161n\u00e9ho jedu (H2SO4 + Ca3(PO4)2 + 6 H2O \u2194 2 H3PO4 + 3 CaSO4.2H2O), kter\u00fd je \u010d\u00e1st\u00ed pl\u00e1nu na \u00fat\u011bk. Tam ho zachyt\u00ed dozorce Bellick, kter\u00fd mu dupne na nemocnou nohu s t\u00edm, aby ho u\u017e nikdy neobch\u00e1zel k Popovi. Michael sebere Haywirovi zubn\u00ed pastu, jej\u00ed\u017e tubu pot\u0159ebuje k jedu. Sucre vol\u00e1 sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni Maricruz a zji\u0161\u0165uje, \u017ee ji Hector nalhal, \u017ee se sch\u00e1z\u00ed s jinou a \u017ee m\u00e1 sama obavy, \u017ee kdy\u017e se n\u011bco stane, tak si m\u016f\u017ee Fernando odsed\u011bt cel\u00fd desetilet\u00fd trest.\nVeronica tedy nav\u0161t\u011bvuje advok\u00e1ta Forsika a jeho asistenta Nicka Savrinna, ale zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed Forsik ji odm\u00edtne s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 jeho spole\u010dnost p\u0159\u00edli\u0161 mnoho pr\u00e1ce a mysl\u00ed, \u017ee by s Burrowsov\u00fdm trestem moc nenad\u011blal. P\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Forsika se agent Paul Kellerman vloupal do Veroni\u010dina bytu, kde odhaluje jej\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Lincolnem. Veronica se d\u00e1le sna\u017e\u00ed pomoci a tak se sch\u00e1z\u00ed s policistou Westonem, kter\u00fd zadr\u017eel Burrowse, ale \u0159\u00edk\u00e1 ji pouze, \u017ee to bylo tak, jak napsal do hl\u00e1\u0161en\u00ed. Kdy\u017e se chce vr\u00e1tit, p\u0159ekvapuje ji Nick Savrinn z Projektu Justice, kter\u00fd ji chce s p\u0159\u00edpadem pomoci.\nMichael ve v\u011bzen\u00ed z\u00edsk\u00e1v\u00e1 p\u0159es Abruzziho jakousi chemik\u00e1lii, kter\u00e1 mu pom\u016f\u017ee zbavit se Haywira, zat\u00edmco mafi\u00e1n mu nab\u00edz\u00ed tak\u00e9 n\u016f\u017e, kter\u00fd je podle n\u011bj rychlej\u0161\u00ed cestou, jak se vypo\u0159\u00e1dat s probl\u00e9mem. Pak potk\u00e1 Sucreho, kter\u00fd po posledn\u00edm rozhovoru s Maricruz p\u0159ehodnotil sv\u016fj n\u00e1zor a op\u011bt chce ut\u00e9ci. Agenti\u016fm zat\u00edm doch\u00e1z\u00ed, \u017ee Scofieldovo odsouzen\u00ed za n\u00e1hl\u00fd trestn\u00fd \u010din, kter\u00fd p\u0159i\u0161el doslova znenad\u00e1n\u00ed uprost\u0159ed jeho spo\u0159\u00e1dan\u00e9ho \u017eivota, nen\u00ed n\u00e1hodou, ale \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Haywirovi do\u0161lo, \u017ee tetov\u00e1n\u00ed je cestou, ale mysl\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o cestu do pekla. Michael mus\u00ed tedy ze sv\u00e9 cely Haywira dostat a rozb\u00edj\u00ed si o m\u0159\u00ed\u017ee hlavu, tak\u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed dozorci, kte\u0159\u00ed Haywira odv\u00e1d\u00ed. Zanedlouho k Michaelovi p\u0159iv\u00e1d\u00ed Sucreho, kter\u00fd se u\u017e nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e se za\u010dne pracovat na pl\u00e1nu.\nLincolna si pozve k v\u00fdslechu Veronica s Nickem, kte\u0159\u00ed se ho ptaj\u00ed na \u00fadajnou vra\u017edu. Lincoln \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee zbra\u0148 zahodil do kan\u00e1lu na ulici a \u017ee nepral kalhoty Steadmana ve van\u011b, jak policista uvedl ve hl\u00e1\u0161en\u00ed, ale \u017ee m\u011bl mokr\u00e9 ruce, proto\u017ee si je um\u00fdval v umyvadle. Na vra\u017eedn\u00e9 zbrani byly ale Lincolnovy otisky, kter\u00e9 se tam dostaly p\u0159i slu\u017eb\u011b jak\u00e9musi Boovi, pro kter\u00e9ho m\u011bl zbran\u011b vyzkou\u0161et, jinak mu pr\u00fd zabije syna, L. J.. Michael odhaluje, \u017ee ordinace je pro pl\u00e1n d\u016fle\u017eit\u00e1 kv\u016fli tomu, \u017ee je nejbl\u00ed\u017ee k hradb\u00e1m v\u011bznice. S pomoc\u00ed Sucreho se u\u017e prokop\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed zd\u00ed, kter\u00e1 odd\u011bluje jejich celu od potrub\u00ed. Agent Kellerman se na konci d\u00edlu stav\u00ed za kolegou Halem, kter\u00e9mu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee v\u011bc s p\u0159esunem Scofielda do jin\u00e9 v\u011bznice vy\u0159\u00eddil.", "<<>>: Co je J. Vale\u0161 VAJA? <<>>: Jan Vale\u0161 zalo\u017eil spole\u010dnost VAJA (Vale\u0161 Jan) v roce 1928. Firma vyr\u00e1b\u011bla motorov\u00e1 vozidla, cyclecary VAJA.\nOd roku 1928 vyr\u00e1b\u011bla firma VAJA motorov\u00e9 vozidlo tzv. cyclecar (dle pohotovostn\u00ed hmotnosti vozidla 340 kg) pro 2-3 osoby. Jin\u00fd zdroj uv\u00e1d\u00ed, \u017ee n\u00e1zev vznikl spojen\u00edm prvn\u00edch p\u00edsmen ze slov VALE\u0160 a JAP. Cyclecar byl definov\u00e1n tehdej\u0161\u00edmi mezin\u00e1rodn\u00edmi p\u0159edpisy jako \u010dty\u0159kolov\u00e9 vozidlo s prvky motocyklov\u00e9 konstrukce, jeho\u017e pohotovostn\u00ed hmotnost nesm\u011bla p\u0159es\u00e1hnout 350 kg. Jan Vale\u0161 pro sv\u00e1 vozidla pou\u017e\u00edval ozna\u010den\u00ed cyklekar.Ve\u0159ejnosti bylo nov\u00e9 voz\u00edtko p\u0159edstaveno na podzimn\u00edm pra\u017esk\u00e9m autosalonu ( XX. mezin\u00e1rodn\u00ed autosalon), kter\u00fd se konal ve dnech 2.-9. z\u00e1\u0159\u00ed 1928, a tam byl cyclecar Vaja nab\u00edzen za 19000 K\u010d. Podruh\u00e9 byl vystaven na v\u00fdstav\u011b motocykl\u016f, kter\u00e1 doprov\u00e1zela Pra\u017esk\u00fd vzorkov\u00fd veletrh na ja\u0159e 1929 (XVII. mezin\u00e1rodn\u00ed jarn\u00ed veletrh, 17.-24. b\u0159ezna 1929), kde byl tento cyclecar nab\u00edzen v cen\u011b 18000 K\u010d. Pozd\u011bji sportovn\u00ed, dvousedadlov\u00fd otev\u0159en\u00fd v\u016fz (roadster) s nouzov\u00fdm sedadlem v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti karoserie byl nab\u00edzen za 18500 K\u010d. Cyclecar Vaja s britsk\u00fdm, dvouv\u00e1lcov\u00fdm motorem do V JAP 1000 cm\u00b3, kter\u00fd dosahoval rychlosti a\u017e 90 km/h, a s kompletn\u00ed elektrickou v\u00fdbavou Bosch st\u00e1l 21500 K\u010d. Jan Vale\u0161 pou\u017e\u00edval reklamn\u00ed slogan: Vyd\u00e1n\u00ed jako u motocyklu, Pohodl\u00ed jako u vozu.Celkem Jan Vale\u0161 nab\u00edzel 5 typ\u016f karoserie. Otev\u0159en\u00fd roadster dvousedadlov\u00fd, tent\u00fd\u017e s nouzov\u00fdm sed\u00e1tkem v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti karoserie, roadster jako t\u0159\u00edsedadlov\u00fd. Model dvousedadlov\u00fd a t\u0159\u00edsedadlov\u00fd byl i nab\u00edzen s kombinovanou karoseri\u00ed (sedan). Silni\u010dn\u00ed odbor Ministerstva ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed v\u0161ak zakoupil v roce 1929 jedno vozidlo pro \u00fa\u010dely silni\u010dn\u00ed slu\u017eby k ov\u011b\u0159en\u00ed, zda by se takov\u00e1 voz\u00edtka dala vyu\u017e\u00edvat pro tyto slu\u017eby.V t\u00e9 dob\u011b mu cenov\u011b nejbl\u00ed\u017ee byly automobily Start D2 za 25 000 K\u010d (1928) a Praga Piccolo za 29 000 K\u010d (1929), av\u0161ak p\u0159\u00edmo \"drtiv\u00fdm\" konkurentem se stal mal\u00fd voz\u00edk konstrukt\u00e9ra B\u0159etislava Novotn\u00e9ho, jednov\u00e1lcov\u00fd typ Aero 10 HP p\u0159edstaven\u00fd v \u0159\u00edjnu 1929. Ten se prod\u00e1val v podstat\u011b za stejnou cenu 18 800 K\u010d jako cyclecary Vaja. V\u016fz nebyl o moc dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e slu\u0161n\u00fd motocykl se sajdk\u00e1rou. V\u00fdroba vozu Aero 10 HP se v\u0161ak rozb\u00edhala pomalu, na pln\u00e9 obr\u00e1tky jela a\u017e v roce 1931. Na \"z\u00e1jmu\" ve\u0159ejnosti se z\u0159ejm\u011b projevil tak\u00e9 \"nesouhlas\" s \u0159e\u0161en\u00edm brzd tohoto vozidla. No\u017en\u00ed brzda toti\u017e p\u016fsobila na prav\u00e9 zadn\u00ed kolo a ru\u010dn\u00ed brzda pak na lev\u00e9, co\u017e zcela jist\u011b nep\u0159isp\u00edvalo k bezpe\u010dnosti j\u00edzdy zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i brzd\u011bn\u00ed.\nFirma Vaja nakonec vyrobila pouze 6 voz\u016f a kv\u016fli nez\u00e1jmu ve\u0159ejnosti musela v\u00fdrobu zastavit. V prosinci 1933 bylo v \u010ceskoslovensku evidov\u00e1no pr\u00e1v\u011b 6 voz\u016f zna\u010dky Vaja. \u017d\u00e1dn\u00e9 voz\u00edtko se do sou\u010dasnosti nedochovalo.\nUv\u00e1d\u00ed se, \u017ee na z\u00e1niku spole\u010dnosti m\u011bl v\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl spole\u010dn\u00edk Jana Vale\u0161e, kter\u00fd se v roce 1929 postaral o \"\u00fa\u0159edn\u00ed a finan\u010dn\u00ed\" z\u00e1le\u017eitosti ku sv\u00e9mu prosp\u011bchu. Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch v\u011b\u0159itel\u016f otiskl v srpnu 1929 informaci, \u017ee firma Jana Vale\u0161e, majitele autod\u00edlny, je mezi t\u011bmi, kter\u00e9 pro\u0161ly soudn\u00edm vyrovn\u00e1n\u00edm. Firma Jana Vale\u0161e byla je\u0161t\u011b uv\u00e1d\u011bna jako v\u00fdrobce motorov\u00fdch vozidel v Adres\u00e1\u0159i Republiky \u010deskoslovensk\u00e9 pro pr\u016fmysl, \u017eivnosti, obchod a zem\u011bd\u011blstv\u00ed v roce 1931. Po\u010d\u00e1tkem 30. let Jan Vale\u0161 zem\u0159el a firma zanikla. Jan Vale\u0161 je poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b v Kobylis\u00edch, v odd\u011blen\u00ed V., v hrob\u011b \u010d. 26.\n\u0160UMAN-HREBLAY, Mari\u00e1n. Encyklopedie automobil\u016f, 1. vyd\u00e1n\u00ed, Brno/Praha, CPress/Albatros Media, 2018, 272 s., ISBN 978-80-264-1852-8, S. 7, 183-184\nKUBA, Adolf. Atlas na\u0161ich automobil\u016f 3. 1929-1936, 1. vyd\u00e1n\u00ed, Praha: NADAS, 1989, 249 s., S. 33-35, 246, 249\nCyclecar VAJA, Motor Revue, ro\u010dn\u00edk 1929 (VIII.), str. 316\nPatera, Zden\u011bk ing.: Vaja Cyclecar na auta5p.eu\n(1929) VAJA Cyclecar 750 cm\u00b3 na eurooldtimers.com\nCyclecar VaJa (fotky) na mhtv.rajce.idnes.", "<<>>: Co je Marie Rollerov\u00e1? <<>>: Marie Rollerov\u00e1, k\u0159t\u011bn\u00e1 Marie Anna, rozen\u00e1 Kocianov\u00e1 (26. z\u00e1\u0159\u00ed 1897 \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed \u2013 8. ledna 1955 \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed), byla \u010desk\u00e1 st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 profesorka, spisovatelka, prozai\u010dka a dramati\u010dka.\nNarodila se v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed v rodin\u011b \u0159editele k\u016fru Petra Kociana a jeho \u017eeny Marie rozen\u00e9 Sv\u00e1tkov\u00e9. Marie m\u011bla \u010dty\u0159i sourozence, bratra Josefa a sestry Am\u00e1lii, Annu a nejmlad\u0161\u00ed Ellu, kter\u00e1 v\u0161ak zem\u0159ela brzy po narozen\u00ed. Od d\u011btsk\u00fdch let byla obklopena hudbou, jej\u00ed otec toti\u017e doma vyu\u010doval hru na klav\u00edr a ona sama tak\u00e9 zp\u00edvala v p\u011bveck\u00e9m sboru. Velk\u00fd vliv na n\u00ed m\u011bli i jej\u00ed bratranci Jaroslav a Quido.\nZ\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu absolvovala v rodn\u00e9m m\u011bst\u011b a n\u00e1sledn\u011b ode\u0161la do Prahy, kde v roce 1908 zapo\u010dala studium na d\u00edv\u010d\u00edm gymn\u00e1ziu Minerva a bydlela v d\u00edv\u010d\u00edm penzion\u00e1tu Z\u00e1\u0161tita. Na studi\u00edch byla podporov\u00e1na sv\u00fdm str\u00fdcem spisovatelem Josefem Sv\u00e1tkem. B\u011bhem pra\u017esk\u00fdch studi\u00ed za\u010daly i jej\u00ed prvn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed pokusy, psala drobn\u00e9 texty ze \u0161koln\u00edho prost\u0159ed\u00ed, o domov\u011b a baletu, kter\u00fd ji v ml\u00e1d\u00ed inspiroval. Studium v Praze v\u0161ak m\u011blo neblah\u00fd vliv na jej\u00ed zdrav\u00ed, onemocn\u011bla v\u00e1\u017enou plicn\u00ed chorobou, se kterou se n\u011bkolikr\u00e1t l\u00e9\u010dila i u Jadersk\u00e9ho mo\u0159e a v sext\u011b dokonce denn\u00ed studium p\u0159eru\u0161ila, l\u00e9\u010dila se doma v \u00dast\u00ed a do Prahy doj\u00ed\u017ed\u011bla na zkou\u0161ky.\nMaturitn\u00ed zkou\u0161ku na gymn\u00e1ziu Minerva slo\u017eila ve \u0161koln\u00edm roce 1915/1916 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b a n\u00e1sledn\u011b nastoupila na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity na obor \u010desk\u00fd jazyk \u2013 d\u011bjepis. B\u011bhem sv\u00e9ho studia na Filozofick\u00e9 fakult\u011b byla hospitantkou na \u00fasteck\u00e9 obecn\u00e9 chlapeck\u00e9 \u0161kole, kde se sezn\u00e1mila se sv\u00fdm budouc\u00edm man\u017eelem, u\u010ditelem Janem Rollerem. Vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium v roce 1917 ukon\u010dila a vr\u00e1tila se do rodn\u00e9ho m\u011bsta a koncem \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku se za n\u011bho provdala. Se sv\u00fdm mu\u017eem m\u011bli dv\u011b dcery, star\u0161\u00ed Marii (1918-1992), pozd\u011bji provdanou M\u00e1tlovou a mlad\u0161\u00ed Janu (1920-2013), provdanou Kr\u00e1lovou. Kr\u00e1tce po svatb\u011b na \u010das opustila \u00dast\u00ed a n\u00e1sledovala man\u017eela, kter\u00fd byl p\u0159elo\u017een do \u0161koly ve Skalici na moravsko slovensk\u00e9m pomez\u00ed, ale zhruba po p\u016fl roce se rodina vr\u00e1tila do \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed a usadili se zde ji\u017e natrvalo.\nPsala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pov\u00eddky, kulturn\u00ed \u010drty a fejetony. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 byly i jej\u00ed pokusy o drama, kdy\u017e mezi nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed divadeln\u00ed hra Souken\u00edci. Hr\u00e1la rovn\u011b\u017e divadlo, byla \u010dlenkou \u00dasteck\u00e9ho souboru Vicena, re\u017eis\u00e9rkou i autorkou divadeln\u00edch her a v roce 1940 se z\u00fa\u010dastnila se svoj\u00ed hrou 10. Jir\u00e1skova Hronova. Hra m\u011bla velk\u00fd \u00fasp\u011bch a byla poct\u011bna i cenou M\u00e1je.\nMarie Rollerov\u00e1 na po\u010d\u00e1tku pades\u00e1t\u00fdch let v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bla a sv\u00e9 nemoci, leuk\u00e9mii, podlehla 8. ledna 1955 a byla poh\u0159bena na M\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed.\nP\u0159 p\u0159\u00edle\u017eitosti 100. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed byla na jej\u00edm rodn\u00e9m dom\u011b um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska a rovn\u011b\u017e j\u00ed bylo ud\u011bleno \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed m\u011bsta \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed in memoriam.\nMarie Rollerov\u00e1 psala pov\u00eddky, kulturn\u00ed \u010drty, divadeln\u00ed hry a fejetony. Jej\u00ed d\u00edla, vesm\u011bs drobn\u00e9ho rozsahu, zve\u0159ej\u0148ovaly jako fejetony \u010di sloupky N\u00e1rodn\u00ed listy, byly i \u010dteny v rozhlase.\n1921 \u2013 Na V\u00e1noce (pov\u00eddka)\n1922 \u2013 Velikonoce (pov\u00eddka)\n1923 \u2013 O Babi\u010dce (autobiografick\u00e1 pov\u00eddka)\n1926 \u2013 L\u00eddiny n\u00e1mluvy (pov\u00eddka)\n1928 \u2013 Nad Pasekou\n1929 \u2013 Ma\u0159enka a Honz\u00ed\u010dek (pov\u00eddka)\n1931 \u2013 Poh\u00e1dky pro ty, kter\u00e9 dnes srdce bol\u00ed\n1932 \u2013 Na v\u00fdlet\u011b (pov\u00eddka)\n1933 \u2013 Na\u0161e hedv\u00e1b\u00ed; Na p\u016flno\u010dn\u00ed; Ze star\u00e9 Ousti (t\u0159i obr\u00e1zky z \u00fasteck\u00e9ho hudebn\u00edho \u017eivota); Na \u00fasteck\u00e9 pouti\n1934 \u2013 Ml\u00e1d\u00ed v p\u00edsni\u010dk\u00e1ch; Star\u00e9 ousteck\u00e9 vostatky; Pa\u0161ijov\u00fd t\u00fdden na star\u00e9m k\u016f\u0159e; Pov\u00eddka M\u00e1jov\u00e1; Kde domov m\u016fj. Kdy\u017e u n\u00e1s prvn\u011b zazn\u011bla (krati\u010dk\u00e1 divadeln\u00ed hra)\n1935 \u2013 Do nov\u00e9ho roku; O starod\u00e1vn\u00e9m bo\u017e\u00edm t\u011ble; Prosinec; Velikonoce; Zp\u011bv m\u00e9ho domova; Man\u017eel\u00e9 Rettigovi v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed (pov\u00eddka); Babi\u010dka a vnu\u010dka (pov\u00eddka); O mamince (autobiografick\u00e1 pov\u00eddka); Star\u00e1 muzikantsk\u00e1 Ou\u0161\u0165 (fejeton)\n1936 \u2013 Kdy\u017e si n\u00e1\u0161 d\u011bde\u010dek babi\u010dku bral (pov\u00eddka); Jan Ludev\u00edt Lukes; Sto let ochotnick\u00e9ho divadla v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed\n1938 \u2013 Pro\u010d ml\u010d\u00edme?; M\u011bsto v bou\u0159i (fejeton v NL); Betl\u00e9my v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed; Tkadlec (pov\u00eddka); Revolu\u010dn\u00ed obr\u00e1zky z \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed (pov\u00eddka); P\u0159edvelikono\u010dn\u00ed (pov\u00eddka)\n1939 \u2013 T\u0159i m\u011bs\u00edce; Knihy m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed; Souken\u00edci (divadeln\u00ed hra z roku 1870 o t\u0159ech d\u011bjstv\u00edch)\n1941 \u2013 O tat\u00ednkovi\n1944 \u2013 \u00dasteck\u00e9 babi\u010dky a prababi\u010dky\n1953 \u2013 Vzpom\u00edn\u00e1me (\u010drta)\nDIBL\u00cdKOV\u00c1, Martina. Marie Rollerov\u00e1. \u017divot a d\u00edlo. , 2018 . Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Univerzita Hradec Kr\u00e1lov\u00e9. Vedouc\u00ed pr\u00e1ce Nella Mlsov\u00e1. Dostupn\u00e9 online. \n \nSeznam d\u011bl v Souborn\u00e9m katalogu \u010cR, jejich\u017e autorem nebo t\u00e9matem je Marie Rollerov\u00e1\nOsobnosti regionu, Marie Rollerov\u00e1\nDatab\u00e1ze \u010desk\u00e9ho amat\u00e9rsk\u00e9ho divadla, Osobnosti: Rollerov\u00e1, roz. Koci\u00e1nov\u00e1, Marie, \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed\n\u00dasteck\u00e9 kalend\u00e1rium \u2013 leden 2010, 8. ledna 1955 zem\u0159ela v \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed spisovatelka Marie Rollerov\u00e1, roz.", "<<>>: Co je Leti\u0161t\u011b Anchorage? <<>>: Leti\u0161t\u011b Anchorage (anglicky Ted Stevens Anchorage International Airport, IATA: ANC, ICAO: PANC, FAA LID: ANC) je hlavn\u00ed leti\u0161t\u011b americk\u00e9ho st\u00e1tu Alja\u0161ka, vzd\u00e1len\u00e9 4 n\u00e1mo\u0159n\u00ed m\u00edle (7 km) jihoz\u00e1padn\u011b od centra m\u011bsta Anchorage. Pojmenov\u00e1no je po Tedu Stevensovi \u2013 dlouholet\u00e9m americk\u00e9m sen\u00e1torovi z Alja\u0161ky.", "<<>>: Co je Zlat\u00e1 Koruna? <<>>: Zlat\u00e1 Koruna (p\u016fvodn\u011b Svat\u00e1 koruna, n\u011bmecky Goldenkron, lat. Sancta Corona) je obec le\u017e\u00edc\u00ed na \u0159ece Vltav\u011b severn\u011b od \u010cesk\u00e9ho Krumlova. \u017dije zde 804 obyvatel. Nach\u00e1z\u00ed se zde b\u00fdval\u00fd st\u0159edov\u011bk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Zlat\u00e1 Koruna, kter\u00fd tak\u00e9 obci dal jm\u00e9no.\nPle\u0161ovice\nR\u00e1jov\nZlat\u00e1 Koruna\n\u010c\u00e1sti ohradn\u00edch zd\u00ed b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera\nBo\u017e\u00ed muka\nHospic \u010dp. 5\nB\u00fdval\u00fd kostel svat\u00e9 Mark\u00e9ty\nHroby \u010desk\u00fdch a ma\u010farsk\u00fdch partyz\u00e1n\u016f\nKrucifix\nKl\u00e1\u0161ter Zlat\u00e1 Koruna\nKl\u00e1\u0161tern\u00ed ml\u00fdn \u010d.p."] \ No newline at end of file